■ Česká republika (Česko) I. ■

● základní údaje

vznik: 1. 1. 1993

rozloha: 78 866 km2 - střední velikost 113. svět; 20. Evropa

počet obyvatel: 10,212 mil. - střední velikost 80. svět; 14. Evropa

hustota zalidnění: 129,4 obyv./km2 - vysoká

● Státní symboly (7):- zakotveny v ústavě ČR (zákon číslo 3/1993 Sb.)

• Velký státní znak

• Malý státní znak

• Státní barvy (trikolóra)

• Státní vlajka

• Vlajka prezidenta republiky

• Státní pečeť

• Státní hymna - Kde domov můj?

Ostatní symboly (2):

- nejsou zakotveny v ústavě:

• České korunovační klenoty (Svatováclavská koruna)

• lípa malolistá (srdčitá) - národní strom

• vnitrozemský stát ve střední Evropě - na rozhraní přírodních a společenských vlivů:

50. rovnoběžka s.š. = přechodné podnebí severníhomírného pásu

15. poledník v.d. = pásmo středoevropského času (SEČ; GMT + 1 hodina)

hlavní evropské rozvodí = „střecha Evropy“ - pramennáoblast (Labe, Odra) - úmoří 3 moří - odtok řek styk dvou vyšších geomorfologických jednotek

západ - Česká vysočina východ - Západní Karpaty tranzitní poloha - křižovatka významných dopravních

cest sever - jih (Balt - Jadran - Moravská brána)západ - východ

mocenské zájmy

geografická poloha

• krajní body:

západ Krásná u Aše

východ Bukovec

sever Lobendava u Šluknova

jih Vyšší Brod (Horní Dvořiště)

• sousedé (hranice): 2 290 km

Německo - nejdelší Polsko

Rakousko Slovensko - nejkratší

- hranice patří k nejstarším a nejstabilnějším v Evropě: většinou přirozené:

- pohoří (Šumava - Český les - Krušné hory - Krkonoše

- Orlické hory - Jeseníky)

- řeky (dolní tok Moravy)

■ Česká republika (Česko) II. ■ přírodní podmínky

• povrch (reliéf): na malé rozloze neobyčejně různorodý a pestrý = výsledek působení (milióny let):

vrásnění - mořské zátopy - zalednění - větru - vody - tepelných změn - činností lidí

◦ středně hornatá země - převládají:střední vysočiny pahorkatiny, vrchoviny

◦ nejvýše položený bod:1 602 m - Sněžka (Krkonoše)

◦ nejníže položený bod: 115 m - výtok Labe z ČR

◦ střední nadmořská výška: 430 m

▪ členění:

a/ nadmořská výška (% území ČR)

nížiny (do 200 m n.m.) 5 vysočiny - střední (do 1 000 m n.m.) 93

- vyšší (nad 1 000 m n.m.) 2

do 500 m n.m. 67

501 - 1000 m n.m. 32nad 1000 m n.m. 1

b/ výškové rozdíly (typy reliéfu) (% území ČR) roviny (do 30 m) 4 pahorkatiny (do 150 m) 50 vrchoviny (do 300 m) 34 hornatiny (do 600 m) 11 velehory (nad 600 m) 1

▪ vznik a vývoj: - rozhraní dvou velkých geomorfologických a geologic-kých celků: Mezoevropa = Česká vysočina (Český masiv - geolo-gický termín)

Neoevropa = Západní Karpaty

- liší se: stářímstavbou a složením hornintvářností povrchuvývojem

- hranice probíhá přibližně po spojnici: Ostrava - Přerov - Vyškov – Znojmo

Česká vysočina (ČV)◦ vyplňuje větší, západní část území◦ starší vývoj = převládají:

oblé hřbety - rozsáhlé zarovnané povrchypahorkatinný a vrchovinný reliéfširoká údolí řek s mírným spádemstaré horniny z období: prahor (krystalické břidlice = ruly - svory - fylity)

prvohor (žula)

druhohor (pískovce - vápence) třetihor (čedič)

Západní Karpaty (ZK)◦ mladší vývoj = převládají:

strmé svahy, skalnaté štíty, hluboké kaňonyhluboká koryta řek s větším spádemusazené horniny (pískovec, slepenec, vápenec)

■ Česká republika (Česko) III. ■

● geomorfologické členění (horopisné celky)

geomorfologické jednotky:

- příklad na okresu JH

systém: Hercynský

subsystém: Hercynská pohoří

provincie: Česká vysočina

subprovincie (= soustava): Česko-moravská

oblast (= podsoustava): Jihočeské pánve

celek: Třeboňská pánev (13)

• Provincie zasahující na naše území:

A/ Česká vysočina- subprovincie: Česká tabule

Česko-moravská Krkonošsko-jesenická

KrušnohorskáPoberounská

Šumavská

B/ Západní Karpaty- subprovincie: Vněkarpatské

sníženinyVnější Západní

Karpaty

C/ Západopanonská pánev

- subprovincie: Vídeňská pánev

- oblast: Jihomoravská pánev

- celek: Dolnomoravský úval (písečné přesypy)

D/ Středoevropská nížina

- subprovincie: Středopolské nížiny

- oblast: Slezská nížina

- celek: Opavská pahorkatina

Česká tabule

= soustava plošin, plochých pahorkatin a kotlin při Labi, Ohři, Vltavě (rozsáhlý zarovnaný povrch) - nejníže polože-ná část ČV - křídová: pískovce, slepence, slínovce → skalní města, sopečné vrcholy - kvalitní podzemní voda tabule:

Severočeská - CHKO: Kokořínsko (pokličky), Český ráj (Prachovské

skály) sopečné: Trosky, Bezděz, MužskýStředočeská sopečný Říp (459 m)Východočeská sopečná Kunětická hora

■ Česká republika (Česko) IV. ■• ČESKO-MORAVSKÁ - rozlohou největší, převládají pahorkatiny a vrchoviny

Brněnská vrchovina ◦ Drahanská vrchovina - Moravský kras (největší v ČR, CHKO) → propast Macocha (-138 m, jezírko 30 m), ponorná řeka Punkva

→ jeskyně: Punkevní - Amatérské - Kateřinská - Balcarka - Sloupsko-šošůvské

Českomoravská vrchovina - hlavní evropské rozvodí (moře Severní, Černé), pramení Sázava - ruly, pronikly žuly ◦ Javořická vrchovina - Jihlavské vrchy, Javořice, 837 m ◦ Hornosvratecká vrchovina - Žďárské vrchy, Devět skal, 836 m ◦ Železné hory

Jihočeské pánve - sníženiny (písky, jíly - rašeliniště - rybníky) - Lišovský práhČeskobudějovickáTřeboňská - Třeboňsko - CHKO

- biosférická rezervace (UNESCO)

Středočeská pahorkatina - žuly - povodí Vltavy, Otavy, Lužnice, Sázavy - hluboká

údolí

okres JH: Vysoký kámen, 738 m (u Kunžaku)Křemešnická vrchovina Javořická vrchovina Třeboňská pánev

• KRKONOŠSKO-JESENICKÁ (Sudetská)

Krkonošská oblast

Lužické horyJeštědsko-kozákovský hřbet

- Ještěd, 1 012 m (lanovka, vysílač TV)- Kozákov (polodrahokamy: acháty, jaspisy; olivíny)

Jizerské hory Smrk, 1 124 m, pramení Jizera, nejvíce srážek v ČR

Krkonoše - 36 km, 2 hřbety:Pohraniční (Slezský) - žulovýČeský - rulový- spojují se v masívu Sněžky, 1 602 mKRNAP - nejstarší (1963) - pozůstatky zalednění: jezera

(Polsko) - nánosy - kamenná mořeKrkonošské podhůří

- rozsáhlé = mírné svahy v ČR a příkré v Polsku

Orlická oblast

Broumovská vrchovina

- pískovce, skalní města (Adršpašsko-teplické skály; Brou-

movské stěny)

Orlické hory Velká Deštná, 1 125 m

Jesenická oblast

Králický Sněžník - samostatný masiv, 1 423 m,

pramení Morava, úmoří 3 moří

Rychlebské hory Smrk, 1 125 m

Hrubý Jeseník Praděd, 1 491 m

rašeliniště (Mechová jezírka)

minerální prameny, lázně (Velké Losiny, Karlova Studánka)

Nízký Jeseník - sopečné (čedič):

Uhlířský vrch - Venušina sopka - Velký Roudný

Krkonošsko-jesenické podhůří

• Krušnohorská

Krušnohorská hornatina

Smrčiny

Krušné hory - kerné pohoří vyzdvižené podél zlomů o 500-700 m,

v ČR příkré Klínovec,1 244 m

Děčínská vrchovina - pískovce, skalní města, kaňon Labe

= NP České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce - Pravčická brána

Podkrušnohorská oblast

Podkrušnohorské pánve:

Chebská (sopky: Komorní hůrka jz. od F. Lázní a Železná

hůrka j. od Chebu; činné ještě ve čtvrtohorách)

Sokolovská Mostecká

- příkopové propadliny - sladkovodní jezera - štěrky, písky, jíly,

sloje hnědého uhlí (až 40 m mocné) - těžba = zničené životní pro-

středí

Doupovské hory - sopečné (stratovulkán = láva + tuf s kalderou; 36x29 km; tuf = škvára + popel)

České středohoří - sopečné: Milešovka, 837 m

Karlovarská vrchovina - vývěry minerálních vod

• Poberounská

- nejmenší, nejstarší přeměněné horniny v ČV (břidlice, slepence)Brdská oblast

Pražská plošina

Brdská vrchovina

Hořovická pahorkatina

Karlštejnská vrchovina

- Český kras (Praha - Beroun) - Koněpruské jeskyně

• Šumavská

Českoleská oblast

Český les Čerchov, 1 042 mŠumavská hornatina

Šumava - 146 km, rula - žula - svor pramení Vltava (pod Černou horou)

Gross Arber (Velký Javor, 1 456 m - Bavorsko, SRN)Plechý, 1 378 mBoubín, 1 362 m, CHKO Boubínský prales (1858)

Šumavské pláně (náhorní plošina) - rašeliniště (Jezerní a Chalupská slať - Mrtvý luh)

ledovcová jezera (Černé - Čertovo - Plešné - Prášilské – Laka = Pleso)

NP (největší v ČR) + CHKOŠumavské podhůří - rozsáhlé v ČR = mírné svahy Novohradské hory - nejstarší chráněná území v Evropě (1838)

Žofínský prales - Hojná voda

Subprovincie (soustavy) Západních Karpat:

• Vněkarpatské sníženiny = písky, jíly

Západní Dyjskosvratecký úval

Vyškovská brána

Hornomoravský úval

Moravská brána - příkopová propadlina, bludné bal-

vany

Severní Ostravská pánev - černé uhlí

• Vnější Západní Karpaty

- flyšové (souvrství písků a jílovitých břidlic), pískovce, slepence

Jihomoravské Karpaty Mikulovská vrchovina - CHKO, BR Pálava

Středomoravské Karpaty Chřiby

Moravsko-slovenské Karpaty Bílé Karpaty, Javorníky

Západobeskydské podhůří

Hranický kras - Hranická propast (-244,5 m; nejvíce v ČR;

-275 m)

- Zbrašovské aragonitové jeskyně

Západní Beskydy

Moravskoslezské Beskydy

Lysá hora, 1 323 m - nejdeštivější místo Moravy

Podnebí (klima):

• vliv:

zeměpisná poloha (šířka - převládající větry)

vzdálenost od moře, oceánu (srážky)

reliéf - nadmořská výška

- návětrná, závětrná strana pohoří

- orientace svahů vůči slunci (J, JV, JZ - teplejší)

• mírné (4 roční období, západní větry) přechodné

(Z - oceánské, V - kontinentální)

počasí velmi proměnlivé a nestálé

- dáno změnami tlaku

- časté střídání vzduchových hmot:

tlakové útvary:

tlaková níže (cyklona, N) - zhoršení počasí

pohyb vzduchu: do středu proti směru hodinových ručiček

tlaková výše (anticyklona, V) - jasné počasí

pohyb vzduchu: ze středu po směru hodinových ručiček

ročně přes ČR přechází 50 - 70 atmosférických front

každých 6 - 7 dní se mění počasí

arktická (ze severu) mořská (Grónsko, Špicberky) - jarní přeháňky kontinentální (S, SV) - občas v zimě - suchý mráz

polární (mírné šířky) mořská (severní Atlantik - Islandské tlakové minimum)

celoročně: zima - poměrně teplé vlhké počasí se sněhem

nebo deštěm léto - chladné deštivé počasí kontinentální (Východoevropská rovina - Sibiřská tlaková výše)

celoročně: sucho - zima (mráz), léto (horko)

tropická (z jihu) mořská (Středozemní moře, Azorské ostrovy - Azorská tlaková

výše) celoročně: zima - mírné deštivé počasíléto - teplo s bouřkami

kontinentální (Balkánský poloostrov, Přední Asie - Íránské tlakové minimum) léto, počátek podzimu - velmi horké, tropické počasí

teplota vliv: nadmořská výška - výškový teplotní gradient (stupeň)

= pokles teploty o 0,61 °C/ 100 m n.v.členitost terénu

teplotní inverze (teplotní zvrat) teplota s nadmořskou výškou rostezima, podzim - hromadění těžkého studeného vzduchu v nižších polo-

hách

průměrná ročnínejnižší: +0,2 °C Sněžkanejvyšší: +9,5 °C Hodonín

absolutnínejnižší: -42,2 °C Litvínovice u ČB (11. 2. 1929)

nejvyšší: +40,2 °C Praha - Uhříněves (27. 7. 1983)

+0,9 Praděd; Praha - Karlov 9,4 °C; Praha - Klementinum 10,1 °C (uvnitř velkoměsta)

srážky

vliv: - vzdálenost od moře, oceánu

- nadmořská výška

- návětrná (srážky), závětrná (srážkový stín) strana pohoří

nejvíce v létě (40 %) × nejméně v zimě (15 %) (jaro 25 %; podzim 20 %)

průměrné roční ČR = 661 mm (693 mm)

nejnižší: 410 mm Libědice (okres Chomutov)

- srážkový stín Krušných hor (440 mm Žatec)

nejvyšší: 1 705 mm Jizerské hory (Bílý Potok - U stu-

dánky; 900 m n.m.) Lysá hora 1532 mm

absolutní nejvyšší

denní: 345 mm Jizerské hory (Bedřichov - Nová Louka;

780 m n.m.; 29. - 30. 7. 1897) - rekord střední Evropy

240,2 mm Stará Červená Voda (okres Jeseník; 9. 7. 1903)

233,8 mm Lysá hora (6. 7. 1997)

roční: 2 201 mm Jizerské hory (Kořenov - Jizerka, 1926)2 085 mm Lysá hora (1997)

měsíční: 811,5 mm Lysá hora (červenec 1997)

relativní vlhkost vzduchu = 60 - 80 % (v ročním průměru)

vítr nejvyšší naměřená rychlost

198 km/ hod Klínovec (27. 10. 2002)

187,2 km/hod Milešovka (28. 1. 1994)

nejvíce sněhu: 380 cm Lysá hora (19. 3. 1924)

všeobecně platí:nížiny (úvaly - Polabí- okolí Prahy)

- nejteplejší (5,5 - 9,5 °C), červenec (18 - 21 °C)- nejsušší (450 - 650 mm; prší 80 dní v roce)

horské oblasti (vrcholky hor)- nejchladnější (0,2 - 0,9 °C), leden (2 - 4 °C)- nejvlhčí (900 - 1 700 mm; prší 160 dní v roce)

západ ČR - více srážek, vyrovnanější teploty (den/rok)východ ČR - méně srážek, teplejší - větší rozdíly teplot

velmi neuspokojivý stav ovzduší - emise (oxid siřičitý - oxidy dusíku)- zdroje: uhelné revíry - tepelné elektrárny - velká města - automobily

podnebné oblasti: - reliéf

teplá - do 300 m n.m. (moravské úvaly - střední a dolní Polabí - dolní Poohří a

Povltaví) - průměrná teplota (roční) 8 - 10 °C; 600 mm srážek

- nejnáročnější plodiny (kukuřice na zrno - tabák - cukrová řepa - zelenina)

mírně teplá - do 700 m n.m. = převažuje (ČV bez pohraničních hor)

- průměrná teplota 5 - 8 °C; 500 - 800 mm srážek- všechny obilniny - brambory

chladná - nad 700 m n.m. (pohraniční pohoří, nejvyšší části ČMV)

- průměrná teplota do 5 °C; přes 800 mm srážek- louky - pastviny - lesy

Vodstvo

hlavní evropské rozvodí

- Český les - Šumava - Českomoravská vrchovina - uzel Králický Sněžník*

= úmoří 3 moří: Severní moře - Labe (65 % rozlohy ČR)

Černé moře - Morava (-Dunaj) (26 %)

Baltské moře - Odra (9 %)

„střecha Evropy“

- prameny řek, zdroj = atmosférické srážky (1/3 - 1/3 - 1/3)

- řeky od nás odtékají, žádné větší nepřitékají

* Všechna tři rozvodí se sbíhají na vrcholu Klepý (1143 m), polsky Trójmorski Wierch, ležícím na česko-polské hranici v hřebeni Králického Sněžníku.

řeky:délka Vltava (433 km)

Labe (370 km) Dyje (306 km) Ohře (256 km)

Morava, Berounka (246 km)

(Vltava + Labe = 541 km)

vodnatost (průtok) - největší = jaro (tání sněhu) × nejmenší = konec léta, podzim

Labe (312,5 m3/s)* Vltava (149) Morava (120)

* padesátiletý průměr za léta 1931 - 80; 308 m3/s = třicetiletý údaj z let 1931 - 60Labe (1 154 km; 750 m3/s)

= malé až střední toky

evropsky významné: Labe, Odra

● povodí Labe:

- pravidelná stromovitá říční síť (s Vltavou)Labe - Labská louka (Krkonoše, 1 384 m n.m.)

- Hřensko (115 m n.m.)

- splavné od Chvaletic (211 km)

přehrady: Labská, Les Království, Střekov přítoky: levé Úpa - Metuje - Orlice - Vltava - Ohře - Bílina

pravé Cidlina - Jizera - Ploučnice

Vltava - Černá hora (Šumava, 1 172 m n.m.) - Labe (Mělník, 155 m n.m.)

- Černý potok - Teplá V. + Studená V. Vltava přehrady: Lipno (I, II), Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Kamýk,

Slapy (splavná, 92 km), Štěchovice, Vrané = Vltavská kaskáda přítoky: levé Otava - Berounka (Mže - Úslava - Úhlava -

Radbúza) pravé Malše - Lužnice (-Nežárka) - Sázava

Nežárka = Kamenice + Žirovnice (Jarošov nad Nežárkou)(56,2 km; 11,8 m3/s; 999,6 km2)

přítoky: levé Hamerský potok - Nová řeka

● povodí Dunaje:

- vějířovitý tvar říční sítě povodněMorava - Králický Sněžník (1 380 m n.m.) - Dunaj

- dolní tok = hranice se Slovenskem (38,5 km) přítoky: levé Bečva

pravé Haná - Dyje

Dyje - Rakouská D. (Thaya) + Moravská D.třikrát česko-rakouskou hranicí

přehrady: Vranov - Nové Mlýny přítoky: levé Svratka (-Svitava, Jihlava) - povodně

● povodí Odry:

- vějířovitý tvar říční sítě povodněOdra - Oderské vrchy (Nízký Jeseník, 632 m n.m.)

- tvoří česko-polskou hranicipřítoky: levé Opava - Lužická Nisa

pravé Ostravice - Olše

■ vodní nádrže:

- přírodní (jezera)

- umělé (rybníky, přehrady)

jezera - vznik:

ledovcová - Šumava (5 v ČR; 3 v Bavorsku)Černé (18,47 ha; 39,8 m) - Čertovo - Plešné -

Prášilské -

Laka (Pleso) - Krkonoše (Polsko)

krasová - Moravský kras (Horní jezírko v Macoše)- Hranický kras (204,5 m sonda, je asi hlubší)

- Boskovická jeskyně

rašelinná - Šumava (Chalupská slať 1,3 ha; 1,5 m hloubka a Tříje-

zerní slať)- Hrubý Jeseník (Malé a Velké Mechové jezírko;

0,17 ha; 2,95 m hloubka)

- Krušné hory

- Jizerské hory

hrazená sesuvem svahů - Odlezelské (Mladotické) - povodí Střely (roku 1872

velké lijáky - pískovec, 5 ha; 14 m)

poříční (mokřadlová) - slepá ramena řek, údolní nivyPoděbradsko-labské tůně, Komořanské (Bílina)

antropogenní - po těžbě Kamencové (u Chomutova; při těžbě kamencových

břidlic;

16,3 ha; 3,25 m; koupaliště; kamenec = síran hlinitý)

rybníky: funkce → zadržování vody (proti povodním, regulace odtoku) → chov ryb a vodního ptactva → rekreace

druhy - zdroj vody: obtočný - kanál přivádí a odvádí vodu průtočný - Vajgar (Hamerský potok)

nebeský - srážky

- nejvíce ve 14. a 15. století, jižní Čechy - dnes asi 21 000 (51 000 ha)

- spojovány soustavou kanálů:

Opatovický (Vilém z Perštejna, Labe, Pardubicko) (1514; u Opatovic - u Semína; 3-5 m široký; 29,9 km; napájení rybníků, pohánění mlýnů a hamrů; dnes závlahy, zásobování vodou, vodáci)

Zlatá stoka (Josef Štěpánek Netolický, Lužnice - Lužnice, Třeboňsko) (1506-20; u Majdaleny, napájí rybníky Opatovický, Svět, Kaňov, Tisý, Koclířov; 47 km; 2-4 m

široká; 1-1,5 m hluboká) Nová řeka (Jakub Krčín z Jelčan, Lužnice - Nežárka, Třeboňsko)

(1584-86; u Majdaleny, ochrana Rožmberka, napájí rybníky Nový Vdovec, Ženich; až 20 m široká; 13,5 km)

Švarcenberský kanál (Šumava) (1789-1822, plavení dřeva; 44,4 km; šířka 3,5-4 m, u dna 1,5-2 m; plánuje se obnovení - turistická atrakce, podél cyklistická stezka)

jižní Čechy: Rožmberk - největší (489 ha; 6,2 m), Třeboňská pánev

(T.p.) Bezdrev - (420 ha, Českobudějovická pánev)Horusický (415 ha, T.p.)Dvořiště - nejvíce vody (T.p.; 6,65 mil. m3)Staňkovský - nejhlubší (14,5 m; T.p.)

jižní Morava: Nesyt (u Lednice; 296 ha; 3 m)severní Čechy:

Máchovo jezero (Velký rybník) - Karel IV. (u Doks; 284 ha; 12 m)

přehradní nádrže - víceúčelové: zadržují vodu (ochrana proti povodním = retenční funkce - regulace průtoku řek)

zdroj vody: pitné - užitkové (průmysl, závlahy) výroba elektřiny rekreace vodní doprava

Vltavská kaskáda: Lipno I. - největší plocha (4 870 ha = 48,7 km2; hloubka

20 m; 306 mil. m3; 120 MW; H) Orlík - nejhlubší, největší objem (74 m, 716,5 mil m3;

2732 ha; 360 MW; H) Slapy (H)Dyje: Vranov (H) Nové Mlýny (I. - III.; Z)Jihlava: Dalešice (480 ha; 127,3 mil. m3; 85,5 m - nejhlubší; H)Želivka: Švihov (V - pitná voda pro Prahu, největší 1670 ha; 55,7

m;

298,3 mil. m3)Moravice: Slezská Harta (V)Úpa, Metuje: Rozkoš (Z)

účel: H - hydroenergetický V - vodárenský Z - závlahový

podzemní vody = Česká tabule, pánve: Podkrušnohorské, Jihočeské, Ostravská - minerální vody → rozpuštěné látky, plyny, vyšší teplota, radioaktivita

→ bohaté zásoby - dřívější vulkanická činnost, dnes lázně: Karlovy Vary (Vřídlo, 73 °C; 12 m; 1800 l/min.) Mariánské Lázně Jáchymov (1911; 1. svět) Teplice - Bílina - Poděbrady - Sadská - Karlova Studánka - Velké Losiny - Teplice nad Bečvou - Luhačovice (Vincentka)

Půdy

= vyčerpatelný přírodní zdroj

- vznik = půdotvorný proces (dlouhodobý)

matečná hornina + vnější činitelé (v.č.) = proces zvětrávání (rozpad půd) → zvětraliny + v.č. → půda

(v.č. = podnebí - reliéf - biota - podzemní voda - lidé - čas)

- ohrožení = úbytek, znehodnocení → eroze (voda - vítr) - zástavba - nadměrné hnojení

- v ČR středně úrodné

půdní fond - celosvětově se neustále zmenšuje

→ zemědělská půda (54,4 %)

= orná - louky a pastviny - vinice, chmelnice, sady, zahrady

→ nezemědělská půda

= lesní (33,3 %) - vodní plochy, zastavěná

• půdní druhy

- podle zrnitosti (velikost částic) - ovlivňuje kvalitu půd

kamenité (skeletové) - přes 80 % částic nad 2 mm

štěrkovité - horské oblasti - vápence Moravského a

Českého krasu

- podle podílu jílovitých částic

- rozmístění závisí na druhu horniny a způsobu jejího

zvětrávání

lehké - na žulách, pískovcích, píscích

- dobře propustné pro vodu, vzduch; vysychavé;

chudé na živiny

- Česká tabule - Jihočeské pánve - dolní Morava –

Děčínská vrchovina

písčité (10 % jílovitých částic)

hlinitopísčité (20 %)

střední (středně těžké) - na rulách, svorech, čedičích = středně zrnité - nejvhodnější pro zemědělství- Česká tabule - moravské úvaly - Ostravsko - Opavsko

- okolí Berounky

písčitohlinité (30 %)

hlinité (45 %)

těžké - na jílovitých břidlicích, jílovcích, slínovcích = jemnozrnné horniny

- pro zemědělství nevhodné (praskají × bobtnají)

- Polabí (východní) - Podkrušnohoří - Jihočeské pánve - Rakovnicko

jílovitohlinité (60 %)

jílovité (hlinitojílovité; 75 %)jíly

• půdní typy:

- podle půdních horizontů (vrstev - různé vlastnosti: fyzikální, chemické, biologické - různá barva, tloušťka, zrnitost, obsah vody, chemické složení, zastoupení humusu a živých organismů; 3 základní horizonty: A = humusem bohatá svrchní vrstva půdy, B = iluviální, obohacená látkami splavenými

z horizontu A, C = rozrušená matečná hornina) půdní profil (hloubka) - ovlivňuje: podnebí - vegetační kryt - nadmořská výška:

nížiny - černozemě, nivní, lužní

nízké pahorkatiny - hnědozemě

pahorkatiny, vrchoviny - hnědé půdy

horské oblasti - rendziny, podzolové půdy

černozemě - do 250 m n.m.; na spraších - říčních nánosech

- nejúrodnější - mocný humusový horizont (60

-100 cm; není B) - šedočerné až černé

- kukuřice - pšenice - cukrová řepa

dolní Povltaví, Poohří - střední Polabí - moravské

úvaly (DS -DM)

hnědozemě - obklopují černozemě ve vyšších a vlhčích polohách - do 350 m n. m.

- na spraších - sprašových hlínách

Polabí - okolí Berounky - Plzeňská pánev - moravské úvaly

hnědé půdy (h. lesní p.; kambizemě) - na různých horninách - nižších poloh, vrchovin, hornatin = nejrozšířenější (42,3 %)

- středně až méně úrodné Českomoravská vrchovina - severní Morava - pohraniční

horské oblasti

podzolové půdy - 500 - 700 m n.m., na žulách - rulách - pískovcích - proces podzolizace = vodou živiny z povrchu do hloubky =

málo úrodné - brambory - pastviny - jehličnaté lesy Šumava - Krušné hory - Krkonoše

nivní půdy (fluvizemě)

- náplavy řek - dočasně zaplavené (podzemní voda) - louky

střední Polabí - Dyje – Morava

vápenaté půdy (rendziny; jen A, C)

- v krasových oblastech (skelet, dost živin; mělké)

rašelinové půdy

- Třeboňská pánev - Šumava

solné půdy

- nevhodné pro zemědělství - Dyjskosvratecký úval

antropické půdy

- devastační činnost člověka: odvaly, haldy, skrývky

Biota

souhrnné obecné označení pro živé i vymřelé organismy (rostlinstvo, živočišstvo) rozšíření závisí na zeměpisné šířce a nadmořské výšce• rostlinstvo: zeměpisná šířka - šířkové pásmo: (smíšené) lesy mírného pásu = 3 rostlinné (floristické) oblasti (pásma): středoevropská lesní květena = většina území ČR - českomoravská (hercynská) - záp. a již. Čechy, ČMV, Šumava - sudetská horská - Jizerské hory, Krkonoše, Jeseníky panonská květena - teplomilné druhy (ze Středomoří) - stepní oblast - trávy - moravské úvaly, Polabí západokarpatská oblast = vyšší polohy= chladnomilné - křovinaté travní porosty - kosodřevina - Karpaty, Javorníky

• zvířena: paleoarktická oblast - zóna lesní - zóna stepní = jižní Morava

Lesy

počátek středověku 90 % území ČR (+ křoviny) → rozvoj lidské

společnosti = dnes 33 % (podíl klesá)

původní přírodní (listnaté, smíšené - dub, buk)

→ kulturní (jehličnaté - monokultury smrkové, borové)

druhová skladba: jehličnaté (80 %; smrk 55 % - borovice 18 %)

- rychle rostou × náchylné (větrné polomy,

přemnožení škůdců, kyselé deště) listnaté (20 %; dub 6 % - buk 5 %)

rozmístění:

dříve nejníže = dub střed = buk nejvýše = smrk

dnes nejméně lesů = nížiny nejvíce = hornatiny, vrchoviny

funkce: hydrická (zadržuje vodu)

klimatická (O2 - ochlazuje - čistí)

biologická (úkryt zvěře)

půdoochranná

dřevo - lesní plody - houby

rekreační

ochrana přírody:

dlouholetá tradice - nejstarší přírodní rezervace v Evropě:Žofínský prales, Hojná Voda1838 - hrabě (Jiří Augustin Langueval) - BuquoyBoubínská prales (1858) - hrabě Jan Schwarzenberg

dnes se chrání asi 15 % území ČR = přední místo ve světěpodle rozlohy a stupně ochrany se vyčleňují kategorie chráněných území

velkoplošná:národní parky (NP) 4 - málo narušená příroda, řízená a omezená hospodářská činnost,

rekreaceKrkonošský (KRNAP) - nejstarší (1963)

Šumavský - největší, nejzachovalejší přírodní celek ČR (1991; 683,3 km2)

Podyjí - nejmenší, kaňon Dyje (150 m) nad Znojmem (1991; 60,5 km2)

České Švýcarsko (1999; Pravčická brána)

chráněné krajinné oblasti (CHKO) 24 - nejstarší: Český ráj (1955), Moravský kras (1956)

- největší: Beskydy (1197 km2) - nejmenší: Blaník (40,4 km2)

Šumava (998,5 km2) Jeseníky

maloplošná:národní přírodní rezervace - národní až mezinárodní význam

Boubínský prales Černé a Čertovo jezeroStará řeka Velký a Malý Tisý

přírodní rezervace - regionální (místní) význam - rašeliniště, společenství rostlinChoustník Kleťnárodní přírodní památky - chrání se 1 složka (skála, jezero, jeskyně, park, rybník)

Komorní hůrka Pravčická brána Šipkapřírodní památky - vodopád, jezero, naleziště nerostů

Mechové jezírko Povydří

biosférické rezervace

= mezinárodní význam, vyhlašuje UNESCO

NP Krkonoše (1992), Šumava (1990)

CHKO Třeboňsko, Křivoklátsko, Pálava, Bílé Karpaty

dále se chrání:

zdroje pitné vody (obyvatelstvo - potravinářský průmysl)

rostliny (lilie, vstavač, blatouch, bledule, rosnatka okrouhlolistá,

leknín, dřípatka osmiplátečná)

živočichové (čolek, rosnička, obojživelníci, zmije, užovka, vydra)

životní prostředí (ŽP):

prostředí, které nás obklopuje (žijeme - pracujeme - odpočíváme)

- čerpáme z něj přírodní zdroje nezbytné pro život a vytváříme tzv.

antropogenní tvary = vytvořené člověkem při:

těžbě (lomová, hlubinná) - haldy, odpady, prohlubně (poklesy)

zemědělství - eroze, kamení, meliorace

stavba komunikací

ČR patří k nejvíce znečištěným státům Evropy, nejhorší situace je:

Pražská kotlina pánve Mostecká, Ostravská

Brno Plzeň Pardubicko

narušené ŽP má vliv na zdraví obyvatel ČR:

- nárůst civilizačních chorob

- nižší střední délka života

relativně nejzachovalejší = jižní Čechy = rekreace