Město: moi-mur, sto- tělo: soustředěnost, hnětenost, intenzita

Charakteristiky města - vysoká populace, podíl aktivních obyvatel pracujících mimo zemědělství, hustota zástavby, úroveň infrastruktury a služeb, intenzivní prostorové vztahy

- složitý sociální systém, dělba práce, sociální různorodost, interakce - městský způsob života (anonymita, neosobnost, pracovní vazby…), centralita

D.1. Město - Vývoj (historie předmětu; klíčové momenty proměn; společenské změny apod.)

Zjednodušeně0) Člověk nomád – neolitická revoluce – člověk zemědělec1) Catal Huyuk, Halicar2) Řecko – Athény, Řím – Castra3) Středověk – hrady, opevněná města, města královská a poddanská, základem je Bible4) Renesance – utopická města – Palma nuova, geometrie5) Osvícenství – Marie Terezie - byrokratizace, racionalizace státní správy6) Průmyslová revoluce – populační růst, rozvoj dopravy, bourání hradeb7) Zahradní města, Lineární města8) Athénská charta9) Jane Jacobs, Hnilička, Gehl, Koucký

Nejstarší sídla - odvozená od charakteru společnosti - dočasný charakter - člověk nomád, lovec - sídlo - ochrana před divokými zvířaty a počasím

- nejstarší protoměstské formy v Mezopotámii, Egyptě, Indii, Číně

První stálá sídla - s domestikací obilí a zvířat - 10.000 - 15. 000 př. n. l. v subtropickém pásu- jednoduché prostorové uspořádání, koncentrický tvar (ochranný charakter)- ochranné systémy - primárně využívání morfologie krajiny + vody- postupem času - dřevěné palisády, ploty, náznaky hlavních plácků (např. místo pro shlukování před bojem, lovem, často u obydlí šamanů, náčelníků) - materiály dočasné, snadno sehnatelné, opravitelné – stálejší pouze náboženské objekty (chrámy, nekropole…)- převládá kruhové (koncentrické) uspořádání, občas šachovnicové- nepravidelná a slukovitá zástavba (x různá specifická např. puebla)- vesnice s potenciálem stát se městem – centrum, šaman=kostel, náčelník=radnice

Odlišný vývoj v různých oblastech závislý na úrovni společnosti (kulturním, ekologické a technologickém pokroku příslušné oblasti)

Starověk - první města - 5000 - 2000 př. n. l. v povodní velkých řek (starověk) - neolitická revoluce- v zemědělsky výhodných krajinách, chráněná poloha, využití geografických a přírodních podmínek- město předindustriálního období se stává centrem zemědělské oblasti a soustřeďuje obchod a řemesla- postupem času až do průmyslové revoluce stanovena - rozvinutá struktura a funkce, dělba práce, znalost písma, společenská hierarchie - provázané sítí obchodních cest, rozvoj zavlažovacích systému, obraných prvků, pohřební architektury

základní účel měst1)hospodářské (zemědělství, obchod, řemeslo) 2)dopravní (most, údolí, křižovatka cest) – Praha

3) správní (král, regionální správa)4)bezpečnostní (strážní pevnost5)kultovní (ceremoniály, poutní)

Nejstarší sídla – Amerika – Maču Pikču, Tenochtitlán, Mezopotámie – Uruk, Ur, Babylon, Egypt – Veset, Kartágo, Indie – Mohendžodáro, Čína – Peking, Japonsko – Kjoto a další jako Jericho, Bagdad, Dillí, Memfis, Troja, Mykény, Olympia, Delfy, Spart

- materiály - dřevo, rákos, hlína, kámen (základy + významné stavby), od římských dob - cihly

před Řeckem – Kréta – minojská kultura, palác v Knossu, tématika býků (legenda o králu Minosovi, který chtěl od bohů obětní zvíře, dostal býka, ale místo něj obětoval obyčejného býka, za trest se jeho žena zamilovala do obětního býka a narodil se Minotaurus, kterého zavřeli do labyrinthu)-Mykeny – megaron – předobraz chrámu-doba heroická, archaická, klasická, helenismus

antické období - Řecko + Řím - důraz na organizaci měst a jejich propojení

Atheny - na 7 pahorcích, jako Řím a k tomu přístav Pierus, nové typologie: Akropolis, Parthenon, Propylaje, Divadlo, stoa, Odeon, gymnasion, agora chrám, lázně, hippodrom- vznik klasického tvaru evropského městského sídla- vyhraněná sociální a funkční struktura, inženýrské stavby- Hippokrat - první hygienické zásady, dopravní regulace

Řím - římské vojenské tábory - castrum - základ pro mnohá evropská města (např. Vídeň, Budapešť)- vlčice – symbol Říma Romulus a Remus, dvojčata shozena do Tibery a odkojena vlčicí- basilika, amfiteátr, cirk, therm, forum – jako agora, náměstí, vodovod, akvadukt, vítězný oblouk, divadlo, oblouk a klenba - Vitruvius - inspirační zdroj pro Renesanci

Středověk - od 3. století - stěhování národů -> vznik feudální společnosti - města orientována na řemeslo a obchod- města se tvoří organicky (západní Evropa), pravidelněji ve Východní Evropě- 8. - 9. století - hrady, kláštery - základem pro město, podhradí, hradby…- zakládání nových měst, regulace původních, proces středověké kolonizace- základem je Bible – kláštery v Cluny, Citeaux, centra ranného křesťanství – Řím, Irsko, Skotsko- privilegia a práva města, zakládací listiny, právní prostředí, lokátoři- nástup architektonických slohů

románské období - opevněná hradiště, kláštery s neopevněným podhradím - nástup křesťanství, vznik českého státu a jeho upevňování

- feudální státy, formování dle Řecka, Říma, Izraelegotické období - opevnění měst, kolonizace, stabilizace sídelní sítě

- vrstva měšťanů, cechy, čtvrti s různou náplní - zakládání nových měst - např. Praha Karla IV.

- mor, oteplování, centralizované řízení šlechtou, trojpolní hospodářství

- pozdní středověk . krize společnosti, zámořské objevy, renesance a humanismus v Itálii, nové zbraně

Předpoklady pro cesty víry – klima, mor, lepra, války, křížové výpravy

V ČR – Velkomoravská říše – stabilní knížectví Slovanů, předtím Sámova říšebyly tu hrady – Strakonice, Přídma, Bezděz, města královská, poddanská, těžební města – Stříbro, Kutná horaHradiště s rotundami – Levý Hradec, Budeč, Keltské oppidum – Závist u Prahy středověká parcelace – úzké parcely skrz celý blok, loubí, služebnictvo, majitelé, nahoře seno jako izolace

Novověk - opanování přírody, kontrola nad prostředím, předmětem plánování člověk (vliv na něj)renesanční období - humanismu, racionalismus, realismus- vliv antiky, geometrie, souměrnosti, osovosti- komponovaný urbanismus- rozvoj především mocenských staveb, zámky, paláce…

barokní období - specifický vývoj v Čechách (30.letá válka, Bílá Hora..) - osvícenství, absolutismu - byrokratizace, racionalizace správy, plánování, národní ekonomika, infrastruktura, katastry, konec nevolnictví - změna měřítka, přestavby měst, dotvoření kulturní krajiny

- První průmyslová revoluce - konec 18. století - 60. léta 19. století

- oddělení vlády a ekonomiky, vzrůst vliv buržoazie na úkor šlechty a církve - průmysl koncentrován do měst - růst po všech stránkách - populační exploze, dělnické kolonie - rušení hradeb, rozvoj dopravy, nové typologické okruhy

Druhá průmyslová revoluce - konec 19. století - počátek 20. století - problémy měst - přelidnění, hygiena, nemoci… - nástup institucionalizovaného plánování měst - regulační plány, asanace… - velké přestavby - Hausmanizace v Paříži, Berlín Hobrechtův plán - USA - rozvoj měst, funkční zónování, regulace stavebních bloků

- vznik nových typologií - zahradní města Ebenzer Howard

moderna - odklon od tradičního města, důraz na sociální hledisko - vývoj - věda, nové technologie (ocel, železobeton, sklo)

- funkcionalistické koncepty, počátek segregace funkcí, dům jako stroj na bydlení 20. století - pokračování urbanizace, rozvoj dopravy všeho druhu (nově silniční a osobní), zvyšování mobility obyvatel- Athénská charta (1933) - důsledná segregace funkcí (hygiena)- vznik aglomeračních vazeb velkých měst

- vilové čtvrti, dělnická sídliště, areály městského vybavení, výrobní areály, obytné okrsky- pokračující trend urbanizace - proces industrializace- kompaktní urbanistická struktura s převažující blokovou zástavbou - nové teorie urbanismu - Le Corbusier, pásová města…

Po válce v ČSR - vznik modernistických sídlišť - města navrhována „z ptačí perspektivy“ - ztrácí se lidské měřítko (př. Brasilia)

současnost Hnilička – Sídelní kaše, Koucký - Metaměsto- stále probíhající procesy urbanizace, suburbanizace a dalších - deurbanizace (pokles obyvatel v centru a jejich úpadek), stagnace obyvatel na

předměstí - reurbanizace - oživování městských center, znovu využití opuštěných industriálních komplexů- většina obyvatel zaměstnána v terciéru, individualizace- rozvoj informačních a výrobních technologií, vysoká míra globalizace- stále rostoucí mobilita obyvatel, nárůst požadavků na prostor- devastace životního prostředí, sociální problematika, katastrofy, terorismus, klimatické změny, demografické změny, energetické výzvy…

D2. Město - Teorie (teorie formující historické proměny, vazby teoretických prací na praxi apod.)

Lidské prostředí = příroda (zdroj) + stavby (ochrana) + stroje (podpora) - Jehlík

Město - základní jednotkou osídlení, město tvořeno lidmi ne zdmi - obytné místo - místo k bytí, fyzické prostředí - realizace potřeb - reflektuje základní lidské potřeby - fyzické - duševní- duchovní

- bydlení - práce - rekreace - funkce sídla - vztah mezi potřebami a projevy obce

- dle Jehlíka - bezpečí + komunikace + reprezentace - stavební kameny - hmota + prostor + děje (stavební materiál) + (užívaný element) + (příčina, důsledek fyzického prostředí)

19. stoletíZahradní městoHoward byl stenograf městské londýnské radyNejvýraznější koncepcí myšlenkově vycházející z kontextu podmínek 19. století je koncepce tzv.zahradních měst. Východiskem této myšlenky je kniha anglického urbanisty Ebenezera Howarda Garden Cities of Tommorrow. Zde autor propaguje v podstatě princip realizovaný např. u vybranýchdělnických kolonií, tj. decentralizované osídlení mimo centrální město obepínající výrobní závod. Howard rozšířil myšlenku města vázaného na solitérní průmyslový podnik vytvořený konkrétním průmyslníkem – navrhl plánovaný přesun obyvatelstva a výrobních aktivit z přeplněných měst do měst zahradních.

Zahradní město mělo být:- limitováno populační velikostí 32 000 obyvatel,- s odpovídajícím počtem pracovních příležitostí,- s rozsáhlými zelenými pásy pro účely zemědělské, rekrační a omezující nekontrolovatelný růst,- s obecním vlastnictvím pozemků, které by byly pronajímány pro soukromé využití.- realizace Letchworth, Welwyn Garden City

Teorie 3 magnetů – možnosti kde lidé půjdou – Venkov, město, Town-country - ve středu lidé, 1 magnet – výhody a nevýhody života ve městě, 2 magnet výhody a nevýhody venkova, 3 magnet Howardovy návrhy pro Town Country

- Ořechovka, Spořilov

Le Curbusier Athénská charta, CIAM 1933)- založeno na hygienických zásadách maximálního oslunění a zónování částí města dle funkce (bydlení, práce, rekreace + doprava)- propojeny rozsáhlou kapacitní sítí pozemních komunikací umožňující lidem volný pohyb mezi těmito zónami- přelidnění řešeno výškovými stavbami- problém perspektivy, život X forma(prožitek z města možný především z ptačí perspektivy)- invaze automobilové dopravy - narušení kompaktní struktury, vytlačení člověka z veřejného prostoru

Zářící město – Moskva – antropomorfní město – za sebou jde v pásech administrativa, obchod,+kultura, bydlení, průmysl – podobné Brasilii

Město pro 3 mil. Obyvatel – Paříž

Lineární město – Artur Sorio y MataV prvopočátcích průmyslových měst byla veřejná doprava na velice nízké úrovni – zaměstnanci většinou bydleli v docházkové vzdálenosti od místa pracoviště. S postupným rozvojem vybraných druhů hromadné dopravy (zejména kolejová doprava s parní či později elektrickou trakcí) se ovšem organizace města stávala stále více závislou na uspořádání dopravních systémů; dopravní obslužnost navíc začala významně hýbat s cenami pozemků.Nejvýznamnější reakcí na vzestup významu dopravy v městském plánování byly práce Artura Soriay yMata. Ten přišel s myšlenkou tzv. lineárního města (La Ciudad lineal v roce 1882) rozvíjejícího sepodél vysokorychlostních a vysokokapacitních dopravních tras vycházejících ze stávajících měst(Soria navrhoval vytvořit přes 3000 km dlouhé město spojující Cádiz s Petrohradem. Idea však bylanakonec realizována v o poznání menším měřítku – pětikilometrový úsek na okraji Madridu).Tato forma se zdá v dnešním pohledu z mnoha důvodů archaická – překážkami by byly zejména velkéstavební náklady, dále pak dlouhé dojížďkové časy a vzdálenosti, a to i při velmi rychlých typechdopravy. Nicméně těšila se určité popularitě. Racionální myšlenkou určitě je vyšší zhodnocení

stavebních investic do dopravních tras typu železnice či rychlostní komunikace (v tomto případě byvšak osídlení zachovávalo formu shluků kolem stanic či dálničních sjezdů). Dále tento typ městanabízí snadnou dostupnost zelených ploch a relativně snadnou možnost dalšího rozšiřování(prodlužováním konců).Sorio Y Mata – MadridCosta+Niemayer – Brasilia

Miljutin – pásové město – železnice, průmysl, zeleň, bydlení, řeka - Magnitorsk

- Christian Norberg-Schultz - Genius Loci - 1979- architektura = tvorba prostoru (prostor = místo, kde se odehrává život)- důraz na začlenění architektury do prostředí a kontextu- identita - prostředí utváří atmosféru a ta je podstatou místa- duch místa - tvořen umístěním, prostorem a charakterem- posun od funkcionalismu (splnění úkolu, náplně, funkce) ke kvalitativní otázce- architektonický prostor definován hranicemi a rozhraními- identifikace s orientací v prostoru znamená někam patřit - umělá místa - město kosmické - uniformní, jasná a logická struktura, vztah země - nebe, v islámské, africké a asijské architektuře – Chartům, islámsá architektura, Římské město - město romantické - silná atmosféra, symboličnost, bez přesně daného řádu, blízké vzájemné vazby a reakce na prostředí - Praha- město klasické - geometrická uspořádanost, jasné a srozumitelné, monumentální velké měřítko v kombinaci s intimitou – Řím

Valenova systematika zakládání měst - Město a topografie – Tomáš Valena

Cedric – Město je jako vejce – antické město – vajíčko na tvrdo, pevné, organizované, určité, město 17-19. století je smažené vajíčko, s nerovnými okraji, lehce se rozpadající po krajích, ale střed je pořád pevný a moderní město je míchané vajíčko, bez centra

21. století - snaha o živá a obyvatelná města, zdravá a udržitelná pro další generace- obnova zájmu o člověka a jeho vztah k městu

Gehl – Život mezi budovamiLidi spíše koncentrovat než rozptylovat, spousta malých uliček, vchody z různých stran nečiní prostor kompaktní, vytvořit kompaktní uliční systémV moderních městech je mnoho míst předimenzováno, máme ubírat prostoru, nepřipustit díry a prázdná místa v podobě parkovišt, čerpacích stanic, kanceláří a bank – u těchto nudných prostor používat jen úzké průčelí a dát to do hloubkyIntegrovat různé funkce spíše než je segregovat, spojit různé skupiny lidí dohromady, odmítnou monofunkční areály. Ani oddělování jednotlivých způsobů dopravy nedělá dobrotu, cesta se stává jednotvárnou.Dát lidem důvod proč to místo navštívit, přivést je semTo, zda veřejné prostranství láká nebo odpuzuje velmi záleží na jeho rozhraní se soukromými pozemky. Ostré hranice většinou nefungují dobře – ve smyslu, že je člověk bud uvnitř nebo venku. Doporučuje přechodové zony. Většina důvodů proč člověk vychází ven vychází z toho, že prostě chce být v kontaktu s lidmi, nechce být sám. Když se auta nechají parkovat 100-200 metrů od obydlí, je to místo živější, lidé musí k domu dojít pěšky, ulice jsou plnější, snižuje to kriminalitu i vandalismus. Neformální setkávání sousedůPředzahrádky jsou skvělá věc. Velmi malé plochy před domy mají daleko větší a všestranější použití než velké zelené rekreační plochy

Koucký MetaměstoMeta-city je nova městská realita. Město v éře globalizace a digitalizace je definováno spíše dynamikou virtuálních vztahů, než stabilitou materiální struktury. Meta-city je virtuální vrstva města, která leží "nad" jeho materiální formou. Mezi lokálním a globálním přestává být protiklad. Jedno se volně přelévá v druhé a naopak. Dematerializace přináší hypermobilitu. Poslední vozidlo dneška je obraz, napsal Paul Virilio. Informační technologie a telekomunikace dramaticky proměnily provoz ve městě. Především přinesly zrychlení všech komunikačních procesů. Mobilita informací ve virtuální rovině paradoxně přinesla potřebu zvýšené mobility v hmotném světě, protože vše probíhá rychleji, zrychlují a tudíž zhušťují se i přesuny věcí a lidí. Zpětnou vazbou virtuálního meta-city je živý provoz reálného města. Meta-city je strategií zítřka. Meta-city je možností, jak se vyhnout mega-city. Mega-city je extenzivně rostoucí, řídnoucí metropole, která se zakusuje stále hlouběji do krajiny, takže nezbývá nic než podivný svět který není ani městem ani volnou krajinou. Probíhá periferizace. Tomu, co vzniká, se říká urban sprawl (česky třeba sídelní kaše) a představuje zmrzačenou parodii městské struktury i krajiny. Meta-city, neviditelná virtuální vrstva životně důležitých vztahů, dává člověku možnost vyhnout se kamennému mega měřítku a místo toho se pohybovat v živě proměnlivé síti. Meta-city nabízí cestu, jak ochránit kulturní krajinu a zachovat historické dědictví.

D.3 Město - Aktuální témata, tendence (standardy, udržitelnost, růst / úbytek, regenerace, intenzita, obytnost)

- v současnosti více než 54% obyvatel světa žije ve městech (70% v ČR) - v horizontu 40 - 50let - 70% populace světa bude žít ve městech (odhad pro 10 miliard lidí)- více než polovina světové energie spojena s výstavbou a údržbou našich sídel

probíhající procesy - urbanizace (proces koncentrace obyvatel do měst)- suburbanizace (proces rozšiřování předměstí), rozvoj automobilové dopravy a jejího vlivu na města- deurbanizace (pokles obyvatel v centru a jejich úpadek), stagnace obyvatel na předměstí- reurbanizace - oživování městských center, znovu využití opuštěných industriálních komplexů- snaha nalézt novou cestu pro veřejné prostory - vliv modernismu a dopravní nadvlády

Aténská charta 2003 (cíle současných měst)

Město pro všechny (boj s vyloučením ohrožených sociálních skupin) Zapojené město (snaha o budování dobrých sousedských vztahů) Bezpečné město (město jako nebojová zóna, potlačování příčin kriminality) Zdravé město (umožnit všem občanům města žít zdravě) Produktivní město (město jako zdroj pracovních příležitostí) Inovativní město (školství, věda a výzkum) Přístupné město (umožnit občanům přístup ke službám bez zbytečného cestování po městě) Ekologické město (principy trvale udržitelného rozvoje) Kulturní město (město jako tvůrce kultury) Město tradic (město jako nositel civilizačních hodnot)

Gehl – Život mezi budovami, Města pro lidi

Sídliště - Sídliště jak dál, Jane Jacobs

Koucký Metaměsto

Sídelní kaše - Petr Hnilička

- způsobeno mimo jiné rozvolňováním města a hygienickými normami- exodus na předměstí - touha po vlastím domě se zahradou „ v přírodě“ (symbol samostatnosti, jistoty a prestiže) X střet s realitou opuštěných satelitů bez dostatečné občanské vybavenosti a základních veřejných prostranství podněcujících ke společenskému životu, kde je vše dalekoneudržitelná forma zástavby (náročné na veškerou infrastrukturu) (větší plocha=větší provozní náklady) - kompaktní město - 100 ob/ha- kult auta - dopravní stavby - zkracování ale i paradoxně zvětšování vzdáleností ve městech (tvoří bariéry) - lidé ze satelitů se stávají nomády zcela závislými na autě - velkým tématem hustota zástavby (50ob/ha MHD; satelity - 30ob/ha)- nedostatek veřejného prostoru a s nimi spojených dějů - řešení v nalezení místa, správné cesty k fungování veřejných prostorů- vylidněná centra - množství brownfieldů, vnitřní periferie měst - potenciál pro výstavbu- uprchlická krize x smršťující se města Evropy (vymírající Evropa)- klimatické změny, vyčerpávání přírodních zdrojů- udržitelný rozvoj - města pro děti našich dětí, respekt k přírodnímu prostředí

V Kodani, řidiče od cesty do města odradilo rušení veřejných parkovišť a jejich proměna v zelené plochy - zřízení nových pěších zón - vytvoření infrastruktury pro příjemný pohyb chodců. - omezit dopravu Omezení dopravy je možné jen tehdy pokud veřejná doprava bude rychlejší a levnější. K omezení dopravy přispívá také : - zúžení silnic a křižovatek - snížení rychlosti nebo prodloužení intervalů červené na semaforech, aby se řidičům časově nevyplatilo cestovat městem autem.

Tony Blair : Ve druhé polovině 20. st. bylo postaveno příliš mnoho sídlišť, škol, nemocnic, které jsou nevhodné z hlediska potřeb uživatelů a nákladné na údržbu. Státní instituce si musí počínat jako zákazník – důraz na náklady během celého života budovy Chyby za miliony liber vznikají v samotném počátku v důsledku špatného zadání a nekoncepčního myšlení

Kvaziveřejné prostory – urban altruism, problém nákupních centrer, náměstí bez laviček

D4. Město – typologie ((funkční využití, typologické a druhové řady, prvky systémů, členění celků apod.)

Základní fce sídla

Funkce dle Athénské charty jsou spíše elementární potřebyspíše než základní funkce sídla se jedná o existenční potřeby – bydlení (přístřeší, ochrana před okolím), práce (základní potřeba jednak jako činnost a jednak jako nezbytná aktivita k získání prostředků), rekreace (základní potřeba odpočinku) – to vše je propojené dopravou

bezpečí - bezpečí není dosaženo zabezpečením, ale jde o jasné vlastnické vztahy, rozhraní, srozumitelnost, komunikace (sdílení, komunikace s lidmi i s objekty)reprezentace (společné sdílené, všeobecně srozumitelné, respektování genia loci, krajinné dominanty, památná místa)

Prostorové uspořádání – typologie:

· radiálně okružní Ü přirozený vývoj, relativně málo členité území kde původní historické jádro na sebe navázalo síť komunikací, zachycených obvykle hradební okruhem, podél radiál další osídlení, později jasný prstenec obytné, průmyslové a rekreační zóny, možná deformace přírodními elementy nebo umělými překážkami, problém dopravy, přetěžování centrální zóny, nutno vkládat tangenciální komunikace, např. Brno, Hradec Králové

· vějířová forma – výseč v radiálně okružním uspořádání města podle terénních podmínek, většinou na soutoku dvou řek nebo v meandru, dnes je někdy přírodní prvek překonán a město se stává radiálně okružním, např. Neapol, Kodaň

· lineární forma – rozložení funkčních složek kolem stanic MHD při střídání ploch pro bydlení, vybavenosti, výroby, rekreace. Předchůdce lineární formy v historii při významných vodních tocích nebo komunikacích v dlouhých sevřených údolích, např. návrh bratří Vesninů (1930)

· pásová forma - Miljutinovo schéma pásového města (1930) – paralelní řazení složek práce, bydlení, rekreace v pásech za sebou, provázených dopravou. Nejprve je volná krajina, přechází do rekreační a sportovní zóny se školskou vybaveností, dále obytná zóna, občanská vybavenost a dopravní a městské koridory (automobilové nebo hromadná doprava). Nakonec průmyslová zóna se službami a železniční doprava. Tento systém optimální vztahy bydlení a pracoviště, dodržování hygienických pásem, ale těžší hledání přirozeného středu města. Le Corbusier Zářící město 1933, příhodné podmínky pro pás město Zlín, ruští konstruktivisté

· kombinace pásová a lineární

· šachovnicová skladba – rastr komunikací a bloky domů (Karlín, Žižkov, Vinohrady), jednoduchý a lehce realizovatelný systém, dobře se uplatnil při zakládání a velkém růstu měst. Za povšimnutí stojí, že u mnohých měst při zakládání hrály důležitou roli radiály, takže vzniká souběh několika šachovnicových soustav. Např. Philadelphia

· rastrová forma – v koncepci lineár. a pásové byly odděleny funkční složky (což bylo příliš jednostranné). Objevují se tendence k integraci funkčních složek. Jde o návrat k šachovnicovému systému, transformovaného do daleko většího měřítka základní komunikační soustavy, rošt, do kterého je možné vkládat různé funkce.(Karlín, Žižkov) Př.Brasilia, koncepce města Milton Keynes

· hexagonální forma – varianta rastrové formy, př. Toulouse

· výjimečné formy měst – P. Cook, Archigram: PLUG – IN – CITY, Kurokawa – projekt rozšíření Tokia

Bydlení – práce – rekreace:

Práce sektory:

primární sektor - zemědělství, lesnictví a těžba surovin (vázáno na místo) – ve městech málo, dříve v tomto sektoru pracovalo 90% lidí, dnes Evropa 3-6 %, Čr 12%.

Sekunderní sektor – lehký, střední, těžký průmysl (velká plocha na málo lidí – emise – samostatné areály mimo město), stavebnictví. Základním rysem měst bylo soustřeďování řemeslné výroby, tím byla dána možnost směny a organizace práce. Ve středověku nedocházelo k rozdělování funkce práce a bydlení. S nástupem manufaktur vzniká prostorová diferenciace mezi těmito funkcemi. Důležité je zrušení nevolnictví 1781 + rozvoj průmyslové výroby, koncem 19.stol se začíná vůdčího postavení ujímat strojírenství (Smíchov, Karlín, Plzeň) před textilním průmyslem, bouřlivý rozvoj i potravinářský průmysl, chemický, cukrovarnický...

V poměru k americkým nebo anglickým městům s individuální zástavbou rodinnými domky, jsou naše města velmi kompaktní a proto i podíl průmyslových ploch k ploše města je relativně nepříznivý (16-24%, New York 6%).

Rozmístění výrobních ploch ve městě

1. rozptýlené v obytné zóně města – za předpokladu čistého provozu bez velkých dopravních nároků

2. poloha klínová nebo na obvodu města

3. na okraji města – středně těžký a střední průmysl

4. přiměřeně vzdálený průmyslový obvod – při koncentraci hygienicky závadných podniků, těžký průmysl

5. mimoměstský – atomové elektrárny, těžební průmysl, velké nároky na prostor nebo dopravu...

terciér – služby (velký počet pracovních míst na malé ploše), nevýrobní charakter – bez negativního vlivu na prostředí

kvartér – věda, výzkum, vysoké školství – samostatné areály nebo součást měst => pozitivní vliv na město

2. Funkce bydlení a 3. občanská vybavenost

Přes určité klady masové výstavby (panelové sídliště), budované podle všech hygienických norem se ukazuje, že se z nových obytných celků vytratil pocit městskosti, který zajišťovala dřívější, podstatně sevřenější zástavba. Velká měřítka obytných objektů a k tomu neúměrně veliké prostory a architektonická fádnost jsou hlavní nevýhody této zástavby.

Bydlení v centrech měst – původní obyvatelé, mladí lidé, přechodné bydlení jako hotely, ne pro rodiny – absence dětských hřišť, mateřských škol, bezpečnost...

Občanská vybavenost

důležitá složka, přispívá k pocitu městskosti, místo největších společenských aktivit, pracovních příležitostí. Zařízení jednotlivých oborů jsou rozmístěna podle významu a dosahu, vybavenost denní potřeby tvoří hustou síť, vybavenost vyšších stupňů je situována ve spádových okruzích nebo v těžištích územních celků města. Centrální zařízení jsou ve vnitřním městě nebo v historickém jádru. Ve vnitřním městě a ve vhodných polohách vnějšího pásma – to jsou vysoké školy, vědecké ústavy, sportovní areály.

školská zařízení – jesle, mateřské školy, základní, střední, vysoké,... všech typů škol

kulturní a výchovná činnost

sportovní zařízení – od drobných hřišť u bydlení až po samostatné areály, centra volného času zdravotnictví – zdravotní střediska, polikliniky, nemocnice

obchodní zařízení – drobné krámky, samoobsluhy, specializované obchody, obchodní centra, regionální obchod centra

služby – běžné služby, opravny, specializované opravny

správa a bezpečnost – složky veřejného života, vlastní soubory budov správy, administrativy, policejních složek

Systémy zeleně

rozptýlený – skvrnový systém – zeleň na určitých plochách ve městě, někdy nahodilých, Londýn

okružní – prstencový systém – př. Vídeň, v místě hradebních okruhů

radiální systém – Boston

radiálně okružní – Moskva rastrové schéma

Rekreace: krátkodobá (každodenní), víkendová, dlouhodobá (dovolená – globální) ne méně než 2m2na obyvatele, zařízení pro všechny generace, plochy zeleně

Doprava

- bydliště a pracoviště, bydliště a služby, bydliště a centrum, bydliště a městská rekreace

- minimalizace negativních dopadů, zajistit kvalitu dopravy (rychlost, pohodlnost) → bludný kruh

- negativní dopady: hluk, vibrace, exhalace, nehodovost, estetické dopady

- doprava lidi, zboží, zprav

Vnitřní prostorové členění města

- centrum (regionální význam)

- obytné čtvrtě s lokálními centry (vnitroměstské, okrajové)

- předměstí (sportovně rekreační)

- samostatný satelit (od 10km)

- komunikace

1. Centrum

nejpřitažlivější prvek města, různorodost, symbolika – souhrn objektů i prostorů – lidé si uvědomují význam v dějinných okamžicích, kulminační bod městského dění, systém aktivit s vysokou hodnotou lidských komunikací v limitovaném prostoru, dovoluje silnou koncentraci možností, vyplývajících ze svobody výběru jak mezi stejnými, tak i rozdílnými druhy služeb, vymezení center obvodovými komunikacemi, zelení, vodními toky, pěší zónou, nádražní třídou, vztah k městu – většinou v geografickém středu, jsou i výjimky, centrum je však vždy ve středu zájmu města a tvoří jeho prostorové a siluetární vyvrcholení

2. Lokální centra – u měst nad 10 tis. obyvatel nebo lineárních forem menších měst. Základní veřejně vybavení, výhodné, když jednotlivá centra společně vytvářejí ucelený funkční i výtvarně prostorový systém.

3. vnitřní část města – fčně smíšená vícepodlažní zástavba s vyšším podílem zastavěných ploch. Nejčastěji převažuje bydlení. V okrajových částech i nízkopodlažní zástavba. Z veřejného vybavená především školská, zdravotnická a sociální zařízení.

4. předměstí – zachovaných přírodních prvků, když možnosti pro výstavbu v původním městě vyčerpány, zde se realizuje další rozvoj,

smíšené funkce bydlení, práce, rekreace

5. příměstská zóna – zemědělská funkce, přidružené výroby, plynulý přechod městského urbanizovaného prostoru do krajiny, krátkodobá rekreace.

6. obytný trabant – u rozvolněnější struktury města, vzdálenost 2 – 5 km, samostatný útvar sloužící bydlení, služby, sloužící bezprostředně bydlení

7. samostatný satelit – ve vetší vzdálenosti od města 10 -15 km, celek s vlastními výrobními plochami, prac příležitostmi a službami, jedna z forem decentralizace měst

Kevin LYNCH – Obraz města

- mentální mapy = podvědomý obraz prostředí, ve kterém žijeme (podle toho, co považujeme za důležité, podle smyslových počitků)

- Identifikace dle 5 prvků: cesty, okraje, oblasti, uzly, významné prvky – města mají být snadno rozpoznatelné (ale příliš jasný obraz by mohl nudit)

- labyrint má obsahovat něco, co lze v přiměřeném čase objevit, zmatek lze místně, ale celek má být jasný, příliš časté změny vnímány negativně

- obraz města:

- identita = odlišení objektu od ostatních

- struktura = prostorové nebo jiné kvality, které k nám promlouvají

- význam = praktický nebo citový (náš vztah k místu)

- zapamatovatelnost (spojení funkce s prostorovou charakteristikou místa)

Základní prvky:

· cesty = ulice, procházkové trasy, dopravní tepny, kanály, železnice

· okraje = lineární prvky, které lidé nevyužívají přímo (břehy, železniční koridory, hranice zástavby nebo zdi), buď bariéra nebo průchozí „šev“

· oblast = střední až velké části města s určitým charakterem

· uzly = body, do nichž pozorovatel může vstoupit (křižovatky, přestupy, náměstí, sbíhání cest, změna struktury), také koncentrace nějaké funkce nebo fyzických vlastností (např. oblíbená hospoda…) – jádro = seskupení uzlů do ohniska (oblasti)

· významné prvky = snadno rozlišitelné hmotové objekty (budova, značka, věž, obchod,..) do kterých pozorovatel nevstupuje, ale má je kolem sebe, i detaily (stromy, zábradlí, madla, průčelí,…)

Typologie:Archetyp – součást kolektivního vědomí, abstrahovatelný do podoby symbolu, vertikála-věž, horizontála – horizont, cesta – ulice, místo – náměstí, střed – jádroTyp – stabilizovaný v řádu generací, výraz shody na efektivním uspořádáníAtyp – smysluplný pouze ve stabilizovaném prostředí, vyjadřuje napětí, nesmí být užit svévolně

Typy staveb, prostorů a funkcí = hmota, prostor, dějeTypy se projevují v geometrické řadě – bod, linie, plocha

TYPY STAVEB (hloubka v cca metrech) ČLENĚNÍ SÍDEL (dle počtu obyvatel a vazeb)· rodinný dům (venkovský/městský) 10m · usedlost, samota/rodinný dům, byt· vila (venkovská/městská) 20m · kolonie, osada/sekce sousedství· bodový dům (bytový/nebytový) 25m · vesnice/městský blok· palác (venkovský/městský) 40m · městys/lokalita· obytný blok 60m . městečko/čtvrť· pavlačový dům 10m · město/městský obvod· schodišťový dům 15m · statutární město/městská čtvrť· chodbový dům 20m · metropole· 5 traktový dům 30m

D.5 Město – Morfologie (prostorové uspořádání, tvarosloví, podmínky, měřítko, proporce apod.)

Morfologie města je dána tvarem, velikostí a orientací.

Na město se můžeme po stránce tvaru dívat ze více úhlů – jednak tvar té struktury (typologie prostorového uspořádání – viz D4 – šachovnicové, lineární, rastrové, okruhové atd…), pak tvaru hmoty, která město utváří (domy – New York – město mrakodrapů, Praha – město s nižší zástavbou 5 NP, historické, tvořeno - solitéry (stojí v prostoru) + bloky (tvoří prostor) + areály (prostor uzurpují)) anebo tvaru reliéfu, který je významným spolutvůrcem města (Valena)

Město a topografie – Tomáš Valena - Valenova systematika

Zakládání měst dle morfologie terénu

U města jeho fungování ovlivňuje jeho velikost:

− malá města 5 001 – 30 000 obyvatel – jediné centrum, snadno vnímatelné jako celek, bez MHD, Kopřivnice Nový Jičín− města střední velikosti 30 001 – 100 000 obyvatel – centra plošně obsáhlých oblastí, České Budějovice, děčín− velká města 100 001 – 500 000 obyvatel – obyvatelé nevyužívají celé město a jako celek ho málo znají - Ostrava, Brno, Olomouc− velkoměsta – metropole 500 001 – a více obyvatel - Praha

Statutární města jsou dle zákona o obcích města se zvláštním postavením. Jejich území se může členit na městské obvody, nebo městské části s vlastními orgány samosprávy. Územně členěná statutární města si uspořádají vnitřní správu (poměry) obecně závaznou vyhláškou (statutem). Statutárními městy v ČR jsou: Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Opava,

Havířov, Most.

Prostorové uspořádání:- Jádro – koncentrace – jádro je vrstevnaté, silná struktura schopná absorbovat i atypické

vstupy- Tělo – stabilita – vytváří základní charakter sídla, stabilizující, vzdálenost k centru i k okraji je

příměřená, nejhodnotnější bytové lokality, vysoká hustota obyvatel, odpovídající vybavenost- Periferie – proměna – nestabilní prostředí, na hranici sídla a volné krajiny, proměna je zde

přirozený jev

Měřítko

Dělení dle měřítka - katastrální parcela - parametr vlastnictví - urbánní blok - parametr prostorový - lokalita - parametr sociální - čtvrť - parametr obsluhy - obvod (část) - parametr správy - extravilánu/intravilánu - parametr urbanizmu

Orientace ve městě - vně x uvnitř, vpředu x vzadu, vertikální x horizontální, časové změnyKontakt mezi lidmi vzdálenosti dle Gehla - vznik sociálního kontaktu - 20 - 30m

Základní míry vycházející z fyzického a psychického obsáhnutí- předzahrádka - 3 -5 m - blízko + odstup, lze hovořit přes plot, ale i komunikovat jen

vizuálně- vstupy - 15 - 25m - soukromé/ veřejné -> traktovaná hmota , základní fce bezpečí,

rytmus parteru- blok - 60 - 100m - začátek/konec -> traktovaný prostor, optimální vzdálenost pro

děje na nároží, 500 obyvatel na ploše, 4-5 skcí domů- čtvrť - 1000 m (1/4 hodiny chůze) -> traktované sídlo, do 500 m by měla být

dosažitelná všechná zákl. vybavenost, cca 5000 obyvatel, nejmenší urbánní jednotka, vznikají vrstevnaté sociální vztahy

Počet obyvatel a hladina zástavby - nízkopodlažní (nevrstvená ) - do 5000 obyvatel a do 3np. - vícepodlažní (vrstvená) - od 5000 obyvatel a od 3np.

Měřítko

Poměr veř a neveř – index veř prostranství

Poměr zastavěného a nezastavěného – index zastavění

Poměr podlažní plochy a pozemku – index podlažnosti

Poměr zpevněné a nezpevněné – index odtoku vody v území

Počet obyvatel a plocha území – index obyvatel

Tvar je dán – velikostí, orientací a strukturou

Viz 71 rukovět nebo vypracované otázky U4

Viz A5

D.6 Město - Topografie (poloha, pozice, orientace, vazby, trasování, organizace apod.)

Umístění města je základem pro jeho ekonomiku (přírodní vlivy – hory, moře- turistika , sociální vlivy- složení obyvatel, klimatické vlivy- slunce, podnebí- poušť ).

Vlivy formující sídlo:

- přírodní – fauna, flora

- klimatické – oslunění, srážky, vítr

- společenské – historie, kultura, lidské společenství

Místo je základním fenoménem vztažným pro tvar. Je třeba respektovat historické stopy, pokud ovšem současnou logikou nenacházíme smysl konání našich předků, je tento smysl již mrtvý. Měli bychom ale respektovat staré trasy, je to něco co prošlo zkouškou času, funguje to. Také pamatovat na to, že naši předci žili více ve vztahu se Zemí a byli ve svém konání citlivější, měli bychom jim důvěřovat. Neodůvodněné narušení stop oslabuje pamět, obraz a hodnotu osídlení.

Město ovlivňováno - biotickými/abiotickými podmínkami - geologickými/geomorfologickými/ klimatickými/ hydrologickými podmínkami - ekonomickými potenciály území

Tomáš Valena - Město a topografie

Vztah krajiny a struktury městského prostoru (vztahy mezi přírodním a umělým vytváří město) - městská struktura reaguje na tvář krajiny, je jí determinována

Vztah člověka ke krajině - náboženský a kosmologický - okolní svět dominantní, člověk nevýrazný prvek- symbolický - člověka příroda v rovnováze, člověk odpovědný za přírodu bohu- vykořisťovatelský - člověk přírodu mění, čerpá z ní a nakonec ničí

Základní topografické prvky - rovina - absolutní svoboda x potenciály, diferenciaci, vše člověk musí definovat sám, silná horizontální orientace – Kopřivnice, Olomouc- vyvýšené místo - historicky výhodné (obrana, blíže bohu, monumentalita), podtržení významu, více vertikální orientace, výhledy - Štramberk- nízko položené - nemá tak znatelné ambice do reprezentace, blízká vazba na terén, krajina součástí města- svah - spojení nízko a vysoko položeného místa, výhled- mísení směrů (po vrstevnicích x seshora dolů a opačně) - Zlín- voda - může přerušovat kontinuitu či být vodítkem, podtrhuje trojrozměrnost architektury – zrcadlení - Praha

Identifikace v rámci města - prvky charakteru - klima (světlo, vítr, déšť, mlha, teplota…) - architektura (vytváří prostory) - člověk (lidská aktivita) - členění místa (strukturované jednotky, hranice,

krystalizační body, vnitřní struktury, strukturní zlomy jako místa)

Topografické definice (omezení) pro definovánícharakteru města

- topografický charakter města se v průběhu jeho vývoje může značně měnit

Praha - mix topografických prvků

- údolí, amfiteátr, hřbet

D.7. Město – Materialita (formy, struktury, textury, hmoty, materiály, technologie)

Prostor, děje a hmota nám definují prostředí, hmota je charakterizována materialiatou - domů, povrchů, prvků ve městě. Materiál měst je odrazem doby vzniku a dostupností technologií a materiálů.

Vnímaní materiality:

díky smyslům člověk vnímá a poznává svět rozvoj smyslů závisí na kulturních podmínkách – Evropa zrak, Afrika sluch, možnosti smyslového rozlišení přímo ovlivňují základní funkce sídla

Vertikální členění veř. ProstoruPata – parter – v lidském horizontu,fyzická komunikace, haptické, náročné na materiályTělo – masa – určuje prostorový vjem, vizuální komunikace, celková skladba prostorových jednotekKoruna – střecha – optické rozhraní veř a neveř, vyjadřuje tvar a dynamiku prostoru, kontakt sídla a vesmíru

Rozhraní:Bodové – stromy, sloupkyDifuzní – drátěný a plaňkový plotPevný – zeď, nepropustný, nemusí být nutně špatně pro veř. Prostor, ale je zde zísadní volba materiálu

Téma rozhraní:

Kontaktní – důležitost detailu parteru, bohaté na děje, v centrech

Veřejný předprostor – vrstvené rozhraní, u divadel škol, důležité provedení dlažby/přírodní povrch

Neveřejný předprostor – předzahrada (3-5m), prolínání veř a neveř

Materiál prostranství

zpevněné x nezpevněné ( měkké), hledání ideálního poměru, víceúrovnové povrchy – upřednostnění chodce, kvalita a trvanlivost materiálu, vazba na historii

Materiál střech

- Typické materiály pro dané město (rozdíl ČR a Francie), střešní krajina, zásahy střešními okny

Materiál fasády

Materiál rozhraní

Materiál domů typických pro dané město, zemi – jiné domy u nás, Norsku, Itálii, Řecku, USA

Stromy a zeleň ve městě

STRUKTURA – tvar, velikost, řád (sloh), nezměnitelná vnitřní stavba hmoty. Každý materiál sevyznačuje specifickou vlastní strukturou: například kovy krystalickou, papír vláknitou

TEXTURA – skladba, zrnitost, znak (kresba), přirozeným způsobem vzniklá povrchová vrstva (organická epidermis) každé struktury.

Ekologie:Zásobování městaOdpady města- omezování vzniku, využití, hospodaření s energiemi…

D.8 Město – Hodnoty (společenství, stavby, příroda, památky, zdroje apod.) -společenský koncensus na tom co je hodnotné, cenné, hodno ochrany-různé kultury.. různé vnímání hodnot … např .. historické dědictví ..Evropa x Japonsko-každá generace si definuje vlastní hodnoty.-každé omezení, nařízení zároveň přináší garance (záruky)Je potřeba hledat minimum potřebného, ne maximum možného (R. Koucký)

Hodnoty města… např. viz koncept metropolitního plánu .. Duch plánu .. http://plan.iprpraha.cz/cs/metropolitni-plan· limity (dohoda)· standardy (zvyklost)· politika (rozhodnutí)· jádro (koncentrace)· „tělo“ (stabilita)· periferii (proměna) Hodnoty přírodního prostředí- parky, rozhraní.. přechod města a krajiny, řeka ve městě, vzrostlé stromy,Hodnoty historického dědictví -Hodnoty ekonomické - ekonomický potenciál, napojení na dopravní infrastrukturu, kvalifikovaná pracovní síla, rozvojové příležitostiHodnoty zdrojů – ekologické faktory, udržitelný rozvoj, zastavitelné x nezastavitelné územíHodnoty obytnosti – docházkové vzdálenosti, vybavenost,

ÚP : -protipovodňová ochrana - definovat nezastavitelné -definovat zpevněné a nezpevněné -definovat nezastavitelné plochy -vhodná obsahová náplň-základní členění ploch

ÚSES – biocentra, biokoridory

Sídlo – nezastavitelné plochy / velké měřítko: přírodní parky, lesoparky, příměstské parky, ….. klíny x pás

urbánní prostor

- veřejný prostor center českých měst – půdorysná stopa prostorů vzniklých ve středověku se dochovala dodnes - hodnotou prostoru ve městě je samotný nezastavěný prostor – jako místo k potenciálnímu rozvoji, nezastavitelné území ve městě jako místo pro relaxaci a oddych

- obecně hodnotou ve městě jsou parky, krajinné parky a lesoparky jako projevy přírodního prostředí v urbánním

– prostor sídlišť z obodobí sorely, prostor sídlišť dělnických – jasná opakující se struktura, která se proměňuje v detailech, drobné variace, hmotová sjednocenost, postupná individualizace dle obyvatel – př. sídlíště Poruba, hlavní třída

Ochrana hodnot:

Památková péče v ČR vychází ze zákona O státní památkové péči, probíhá formou evidence, ochrany a záchrany (konzervace, restaurování, rekonstrukce)

Opatření:

- ochranné pásmo- památková rezervace- památková zóna

Dvojkolejnost - dvojkolejného systému památkové péče (tedy situace, kdy existují dvě památkové složky - státní památkový ústav, který věc odborně posuzuje, a odbor památkové péče místně příslušného úřadu státní správy, který rozhoduje; ne vždy se tyto instituce shodnou a není vždy jasné, proč výkonná složka rozhodla jinak než jí doporučila složka odborná

Zbytek viz B8

D.9 Město - Požadavky (potřeby, cíle, limity, vztahy, služebnost apod.)

Athénská charta- funkce: bydlení, práce, rekreace (ale dnes považujeme za základní potřeby)

Základní funkce sídla dle Jehlíka

Bezpečí – pocit ochrany, srozumitelnost, uchopitelnost prostředí, orientace v prostředí, je třeba jasně vymezit vlastnické vztahy, bezpečí není dosaženo zabezpečením

Komunikace – pocit sdílení, otevřenost prostředí, tam kde funguje propojení se širším kontextem, možnost setkání i anonymity

Reprezentace – společné sdílení, všeobecně srozumitelné, identita s místem, genius loci, krajinné dominanty památná místa,

Požadavky – ochranná a bezpečnostní pásma, limity, prostorová náročnost, bilanční požadavky, optimalizace jednotlivých systému, snižování energetických nároků sídla

Jehlík:

Prostupnost území: cesty ( propojují cíle) a nástroj k propojení extravilánu a intravilánu – veřejný prostor nám děla město prostupný- pokud je veř prostor kvalitní je i město kvalitní, často se klade větší důraz na infrastrukturu před městskou prostorovou strukturou

Veřejný prostor utvrzuje mezilidské vztahy ( jeho dimenze- např. moc rozvolněná struktura- velké vzdálenosti mezi lidma- absence komunikace/ odcizení)

Potřeby člověka jsou zažívány v rovině osobní, pospolité a společenské a tyto potřeby mají duchovní, duševní i fyzický ráz

Duchovní – nadosobní, člověk uvědomující si sebe sama

Duševní – přirozený požadavek

Fyzický – bezprostředně zažívané požadavky na prostředí, fyziologické ( teplo, světlo, sucho), smyslové (vizuální, čichové, chuťové, hmatové)

Obecné požadavky na obec/město:

Obytnost – bezpečí – prostorová srozumitelnost- životodárnost

Prosperita- vlastní regenerace

Přitažlivost- silná identita (genius loci), autenticita – docílení respektem k historické paměti území a péčí o veřejný prostor

1. HMOTA – PROSTOR - DĚJE· limity (dohoda)· standardy (zvyklost)· politika (rozhodnutí)

2. VEŘEJNÉ - NEVEŘEJNÉ25:75 (poměr neveřejného k veřejnému dle Léona Kriera)· režim (děje, vnímání, užívání)· typologie (pohyb, shromažďování, prostor)· kompozice (vzorec, poloha, kultura)

3. ZASTAVITELNÉ - NEZASTAVITELNÉ• min. 50 ob/ha účelnost vedení MHD• min. 100 ob/ha pěší dostupnost základní vybavenosti• cca. 250 ob/ha charakter intenzivního města• 50 m2 /ob průměrná hrubá obytná podlažní plocha

4. ZPEVNĚNÉ - NEZPEVNĚNÉ

Limity: LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ http://www.uur.cz/?ID=2591

1.Územní podmínky pro výstavbu – ODSTUPY, OSVĚTLENÍ, OSLUNĚNÍ, PODMÍNKY SKLADOVÁNÍ

2. Doprava

3. Technická infrastruktura

4. Vytváření a ochrana zdravých a bezpečných životních podmínek – Hladina hluku, vibrace, povodňová ochrana, požární bezpečnost..

5. Ochrana přírody a krajiny

6. Ochrana památek

7. Právo

LimityVěcné – vodní tok, stromTechnické – vodovod, kanalizace, železniceČinnostní – těžba nerostu, stavební uzávěra

Faktory limitůMěřítkoRežimzátěž

Viz otázka 49 a 50 urbanismus

D10 procesy (projektování, plánování, rozvoj, postupy, činnosti, aktéři, zájmy apod.)

B10

Jehlík:

Město je souvrstvím vrstev s rozdílnou mírou stability

Nejstabilnější je prostorová struktura

Člověk se v prostoru pohybuje pomocí hranic a cílů (ty musí být jasně definované)

V rámci obce existují zájmy- ty mohou být individuální nebo skupinové (podle aktérů)

Vymezením aktérů a jejich rolí se dostáváme k jednotlivým procesům a podkladům, které budou potřebovat- nástroje

TÉMATA PŘI NÁVRHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI:

pozice územního plánu ( informační, není závazným podkladem), prostorové uspořádání, intenzitu osídlení, polyfunkčnost osídlení, centralitu osídlení (určení hlavních a dílčích center je podstatné pro lokalizaci veřejné vybavenosti a strukturování veřejných prostranství), obytnost sídel, regenerace sídel (analýza stability území), flexibilita činností a dějů (rozsah a způsob pohybu lidí, zboží a

informací je dynamický celek-dynamika způsobená technologickými a politickými změnami), role aktérů (dohoda mezi veřejná správa- investor- občan) , forma plánů, implementace plánů