ESK KLASICISMUS

ESK KLASICISMUS II

Vznamnou osobnost praskho hudebnho ivota byl Frantiek Xaver Duek (1731-1799). Pochzel ze selsk-poddansk rodiny a pvodn se ml stt knzem Vroce 1748 vak odeel do Prahy a zde studoval hudbu u vznamnho pedagoga a skladatele (jeho tvorba se bohuel zvt sti ztratila) Frantika Vclava Habermanna a pot studoval jet ve Vdni u Wagenseila. Po nvratu do Prahy (1770) se sm stal hudebnm pedagogem i koncertnm klavristou. Oenil se se svou akou a ve sv dob slavnou zpvakou Josefnou Dukovou (1754-1824), kter mla pbuzn vSalcburku a odtud se znala i srodinou Mozartovch. Duek je autorem mnoha destek klavrnch skladeb (vtinou mn nronch, pro pedagogick ely) , klavrnch koncert, symfoni, divertiment a kasac pro dechov soubory i chrmovch skladeb. Historicky vznamn je ptelstv manel Dukovch sW.A. Mozartem, kter vjejich letnm sdle na Bertramce pobval vletech 1787 a 1791 a dokonoval tam opery Don Giovanni a La clemenza di Tito ped jejich premirami. Jako pedagogy vychoval F.X. Duek adu vynikajcch eskch hudebnk: J.A. Koeluha, V.V. Maka, J.N.A. Vitska.

Jako regenschori vpremonstrtskm kltee na Strahov psobil Jan Ktitel Kucha (1751-1829), znamenit varhank a skladatel vmozartovskm slohu. Psobil t jako cembalista vorchestru Stavovskho divadla a zail prask spchy Mozartovy, sm vypracoval nkolik klavrnch vtah Mozartovch oper a upravil Kouzelnou fltnu na italsk typ Il flauto magico tm, e pikomponoval recitativy. Zjeho tvorby vnovan takka vlun chrmovmu kru a varhanm se dodnes provozuj varhann fantazie zejmna Fantasie g-moll.

Vclav Vincenc Maek (1755- 1831) byl ve sv dob uznvan klavrista psobc hlavn ve lechtickch slubch. He na klavr rovn vyuoval, pot se stal na nkolik let kapelnkem Stavovskho divadla a od r. 1794 byl a do sv smrti editelem kru u sv. Mikule na Mal Stran. Maek byl vestrann umlec spodnikatelskmi sklony: vlastnil vPraze i obchod shudebninami, nauil se hrt na tehdy mdn nstroj sklennou harmoniku a podal koncerty stmto nstrojem, kter souasn i vyrbl a prodval. Jako skladatel vyel zMozarta a jeho symfonie, klavrn koncerty, komorn a chrmov hudba vetn skladeb pro sklennou harmoniku nepekrauj dobov prmr.

Nejvt osobnost zvren etapy eskho hudebnho klasicismu, vjeho dle se zrove u zeteln hls nov, romantick prvky, je Vclav Jan Tomek (1774-1850). Umlecky vyzrl a v 1.polovin 19. stolet, kdy se veskch zemch vrazn promnily spoleensk podmnky vlivem rozvoje tzv. nrodnho obrozen spojenho i soivenm hospodskm. Vedle F.X. Duka je Tomek druh vznamn esk hudebnk, jeho umleck karira nebyla spojen schrmovm krem. Vystudoval nejprve prva, ale dky svmu hudebnmu nadn a velik pli (byl vhudb samouk!) se vypracoval ve vynikajcho klavristu a skladatele. Zskal mecene vhrabti Buquoyovi, kter Tomka existenn zajistil a umonil mu klidnou a neruenou tvr a pedagogickou prci. Od roku 1824 il Tomek vPraze jako svobodn umlec a vyhledvan pedagog, takt jako vlivn kritik, jeho nzory mly velkou vhu. Stal se nejvznamnj osobnost hudebn Prahy 1.poloviny 19.stolet, kterou pi svch praskch pobytech navtvovali vichni vznan hudebnci jako Paganini, Berlioz, Wagner a dal. Tomek se osobn znal sHaydnem, Beethovenem, Voglerem i Goethem a ptelil se samozejm i seskmi obrozenci Hankou, Chmelenskm, elakovskm, Palackm. Je autorem 1 opery (Seraphine) 3 symfoni, klavrnho koncertu, chrmovch skladeb ale pedevm vznamnch psn, nru, kter povznesl na vznamnou spoleenskou pozici prv a romantismus. Tomek psal psn na esk i nmeck texty (co bylo vtehdej vrazn dvojjazyn Praze obvykl na nmeck texty komponoval i Smetana a dokonce i Ryba!). Vtto tvorb navzal na styl Mozartv. Vznamn je ovem pedevm jeho klavrn lyrika sbrky drobnjch forem pro slov klavr, vnich se u projevuj prvky romantickho vrazu: Eklogy, Rapsodie, Dithyramby. Knejvznamnjm Tomkovm km patili nap. J.H.V. Voek, A. Dreyschock a Ed. Hanslick.

---------------------------------------------------------

Pozoruhodnou skupinu domcch eskch skladatel pedstavuj venkovt kantoi. Jejich psobnost mla vtinou pouze regionln vznam, nicmn je vnkterch ppadech vvojov dleit zhlediska potk procesu nrodnho obrozen. Kantoi psali sv skladby pro prost venkovsk lid a komponovali tud pevn na esk text. Navc svou tvorbou ili jakousi kulturn osvtu na eskm venkov. Jejich tvorba se sousteuje pedevm na chrmov kr venkovsk kostel vt dob slouil nejen jako prosted pro bohoslubu, nbr i jako svrzn koncertn s nebo jedin zde mohl venkovsk lid slyet umlej, komponovanou hudbu.

Umlecky nejoriginlnj produkty kantorsk tvorby jsou vnon pastorely, velikonon sepolkra a lidov zpvohry

Ze znmch komponujcch kantor (asto pslunci rozshlch kantorskch rod) vynikl nad prmr Jan Josef Dusk (1738-1818), kantor vslavi a otec slavnho virtuoza a skladatele Jana Ladislava Duska. Dukovu kolu vslavi navtvil vroce 1772 pi sv studijn cest Evropou Charles Burney (echy konzervato Evropy Burneyv dajn vrok). Vznamn byl i kantorsk rod Kopiv zCitolib u Loun. Mezi nimi vynikl zvlt nadan Karel Blaej Kopiva (1756-1786), autor vynikajcch chrmovch kompozic. Rozvtvenou kantorskou rodinu Brixi reprezentoval pedevm imon Brixi (viz ve) a snimi spznn rodina Bend, kter se ovem nakonec vysthovala do Nmecka.

Vznamnm kantorskm skladatelem byl tak Ji Ignc Linek (1725-1791), kter psobil vBakov nad Jizerou. Skladatelsky vynikl vtypickm kantorskm oboru pastorele a sepolkru.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pastolera (od slova pastor = past) znamen pastsk zpv, ili skladbu svnon tmatikou o narozen Krista. Sepolkro (od slova sepulcrum = hrob) znamen skladbu pohebn, ili stmatikou o ukiovn a pohben Krista.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zejmna jeho nkter sepolkra maj charakter malch oratori: Kriminalista nevinn, Oraorium o umuen Pna naeho Jee Krista. Linek psal i cembalov /nebo varhann/ koncerty ve stylu Brixiho, napsal i nkolik tvtch pastorlnch symfoni

Vtvorb pastorel vynikl tak chocesk Tom Norbert Koutnk (1698-1775), jeho znm Pastorela in C Gloria se provozuje dodnes.

Nejvznamnj osobnost mezi eskmi kantory skladateli je Jakub Jan Ryba (1765-1815). I on pochzel zkantorskho rodu a tsniv sociln podmnky mu zabrnily ve studiu a rozvinut jeho umleckho talentu. Nakonec i on musel nastoupit msto venkovskho kantora, od roku 1788 vRomitle pod Temnem. Jako modern zamen, vzdlan lovk ml ustavin konflikty se svmi crkevnmi nadzenmi (zkladn kolstv vt dob stle jet pln ovldala crkev), co mu ztrpovalo ivot a pivedlo ho nakonec ksebevrad.

Rybova skladatelsk tvorba je rozshl zahrnuje na 550 skladeb, pevn chrmovch, psal ovem i hudbu svtskou, instrumentln: symfonie, nstrojov koncerty, sonty, smycov kvartety, drobn skladby klavrn, psn. Voboru chrmov hudby vynikl pedevm svmi zhruba 50 pastorelami, nejslavnj je ovem jeho esk me vnon Hej miste (1796) vlastn rozshl jeslikov hra uspodan podle st menho ordinria a propria (s nimi ale jinak nem text Rybovy me, Rybv vlastn, nic spolenho).

POKRAOVN: et hudebnci vcizin: