HUDBA ROMANTISMU

HUDBA ROMANTISMU

/veobecn vod/

asov se epocha romantismu rozprostr zhruba vobdob 1820 1910 samozejm spesahy na obou koncch, kdy se dv slohov epochy vrznch oblastech rzn dlouho vzjemn pekrvaj. Ideovm vchodiskem se stala Velk francouzsk revoluce, prvn nznaky romantickho hudebnho vrazu lze jasn pozorovat u nap. u Beethovenovy Patetick sonty (1799), zsadn konec romantismu jako ivotnmu stylu a pocitu uinila pedevm 1. svtov vlka, piem romantismus vmnohch ohledech skonil u dve (ran tvorba avantgardnch autor nap. E. Satie u na konci 19. stol), vjinch ppadech naopak znan pozdji (to plat nap. pro povlenou SR).

ROMANTISMUS vznikl zmnoha zdroj a pin. Dleit je reakce na epochu pedchoz klasicismus a jeho mylenkov zklad osvcenstv a racionalismus. Romantismus poloil naopak draz na cit, volnou fantazii,v umn pak na jedinenost a neopakovatelnost a pokrokovost umleck tvorby. Cel 19. Stolet je obdobm definitivnho prosazovn manstva vcel Evrop (pedtm pouze omezen ve Francii, sten t vAnglii) dokonce vetn USA (tam republiknsk zzen, 1. stava 1783), padku feudalismu sjeho charakteristickmi vlastnostmi, jako je poddanstv (dokonce nkde jet nevolnictv).

Dynamick rozvoj kapitalistick ekonomiky podporoval pesvden o neomezench monostech lovka a pedstavy o pokroku jako jedn znedleitjch kategori. Rozvjejc se typ liberln-demokratick mansk spolenosti lid rovnch si ped zkonem osvobodil jedince (pinejmenm teoreticky), co ve svch dsledcch vedlo voblasti umn pedevm krozvoji kultu gnia, mimodnho jedince, kter svm umnm stav nov svt, je prorokem budoucnosti, naznauje smr,...

Vsledky francouzsk revoluce a napoleonskch vlek vedly kposlednmu pokusu o restauraci starch podk vEvrop a tud i kvelkmu rozarovn pokrokovch, romanticky naladnch intelektul t doby. Vumn se rozvj typ hrdiny individualisty, kter se pokou eit tento rozpor osamlm hrdinskm inem, kter je od samho potku beznadjn, avak kter m minimln dva efekty:

A/ dotyn hrdina sm si svou odbojnou innost vi spoleenskm pomrm e svj vnitn rozpor, neklid a nespokojenost

B/ hrdinv in (nebo iny) jsou zrove demonstrativnm poselstvm ostatnm lidem ve spolenosti, upozorujcm na nepodky a nespravedlnost, snimi se hrdina nemohl smit nejen kvli sob, nbr i vzjmu ostatnch. Hrdinovy iny vtinou vedou kjeho zhub - individuln vzdor vi spolenosti je zpravidla pedem ztracen. Typick ukzky : Byronv Manfred,Child Harold, Goethv Werther, Gtz von Berlichingen, konekonc i Mchv Vilm stran les pn. Veobecn se takovmto romantickm hrdinou stv POUTNK, lovk jdouc krajinou, nikde nenalzajcc klid ani uskutenn svch idelnch sn a pedstav, eventuln lovk trpc vinou a hledajc odputn (to je ppad Manfreda). Tito hrdinov jsou asto vyddnci spolenosti zbojnci, loupenci, vojent zbhov, atp. Rovn umlci se vromantismu asto stylizuj do pozice takovchto osamlch rv, odbojnk. Tomuto hnut nespokojenosti a individulnho vzdoru se k tak Sturm und Drang boue a vzdor (podle nzvu jedn takto zamen hry nmeckho dramatika Friedricha Klingera, 1752-1831)

Osvobozen lidskho individua vedlo ke zvenmu zjmu o jeho vnitn duevn svt, o jeho city, proitky, touhy, pedstavy, sny. Toto ve se samozejm projevuje i vumn zdraznnm jeho psychologismu, citovosti, fantazijnosti. Zrove se zdraznnm CITU vi racionalistickmu zdrazovn ROZUMU pichz vromantismu zeslen draz na PRODU romantick naden pro produ je ovem rovn asto idealizovan: tedy proda nikoli takov jak skuten je, nbr takov, jakou si ji pedstavuji, jak o n snm, jakou bych ji chtl mtSe zjmem o produ jde ruku vruce dal trend: zjem o prostho lovka, o pirozen ivot venkovana uprosted prody (opt jde asto o idealizovan pedstavy mstskch lid o idelnm ivot uprosted prody).

Zrove sosvobozovnm lidskho individua jako jedinen osoby se vromantismu zan vytet i novodob idea NRODA, jakoto kolektivn individuality. Nrod se poprv vdjinch vymezuje jako spoleenstv lid na zklad spolenho jazyka, spolen obvanho zem, spolench nrodnch osud (djiny), spolen nrodn kultury, tradic, zvyklost, spoleenskch konvenc atd. Zan obdob emancipovn nrod: zatmco velk evropsk nrody nap. nmeck nebo italsk usiluj vtomto obdob o sttn sjednocen, mal nrody usiluj o sv nov msto ve spoleenstv nrodnch individualit. Mnoh znich se rovn pokouej o osvobozen zpodru nrod a stt velkch (Polci, Maai, Belgian), pedevm vak potebuj na sebe upozornit svou kulturou, kter je nejzetelnjm dokladem jejich svbytvosti. Proto se vromantismu zanaj vytvet tzv. nrodn koly. Touha po zdraznn svbytvch, odlinch nrodnch znak vede kzeslenmu zjmu o folklr pokladnici nrodn kultury. Mnoz ran romantit spisovatel, bsnci, filozofov a historici vynikli rovn jako prvn sbratel lidovch psn, tanc, mudroslov pohdek, zvyk,.

Mezi prvnmi byli u od sklonku 18.stolet nap. J. W. Goethe, nmeck filozof Johann Gottfried Herder, po nich nsledovali od potku 19.stolet dal - u ns mezi prvnmi nap. Frant. Ladislav elakovsk (1799-1852).

Romantismus ml rd svt neskutena, fantastiky, mtu, pohdky, historie (zvlt historie nrodn, kterou si asto idealizoval a pevdl do souasnosti), zesiluje se zjem i o ltky orientln.

Oproti vzsad optimistickmu ivotnmu pocitu klasicismu, je pro romantismus pznan spe pesimismus pramenc znespokojenosti se souasnm stavem a zrove zpocitu nemonosti cokoli zmnit, znejistoty vtiny hodnot, kter se jet donedvna zdly bt vn. Tento pesimismus postupem doby roste a vrchol na sklonku romantismu pocitem beznadje, skepse a rezignace (nap. u Gustava Mahlera) zkritickho stavu spolenosti, kter se nakonec hrzn odreaguje v 1.svtov vlce.

HUDBA ROMANTISMU:

Hudba romantismu pin mnoho novch prvk strukturnch, technickch i vrazovch. Vsouladu suvolnnm racionality a zdraznnm voln fantazie, citu a spontnn inspirace se uvoluje i psn, emesln dokonale vypracovan FORMA hudebnch dl. Romantikov zdrazuj vce vraz a postupn i OBSAH hudby (vetn obsahu mimohudebnho vprogramn hudb) na kor pravideln, dokonal formov struktury. Mn se i charakter MELODIKY pevaujc periodicita klasicismu se silnji naruuje, zvyuje se bezprostedn vrazov inek hudebn mylenky smrem ke krajnm vrazovm polohm vyjadovanm bezprostedn, splnou vroucnost nebo nalhavost (pedobrazem jsou nkter lyrick i dramatick tmata Beethovenova). Rytmus se obohacuje o nov prvky a modely odvozen asto zlidov hudby. Harmonie se postupn komplikuje, chromatizuje a alteruje. Zvukov spektrum hudby se roziuje a mohutn: to se tk pedevm SYMFONICKHO ORCHESTRU, kter se na potku romantismu dopluje o dv doposud ne zcela plnohodnotn nstrojov skupiny: vynlezem tzv. Bhmova systmu se zdokonalily technick, tnov i vrazov monosti devnch dechovch nstroj, vynlez ventilovho systmu skonenou platnost vyeil problm chromatickho rozsahu esovch nstroj. Ob tyto nstrojov skupiny bylo od t doby pouvat vorchestru vzsad rovnocennm zpsobem sostatnmi nstroji, co vyjadovac monosti romantickho symfonickho orchestru velice rozilo.

Novm, spoleensky vznamnm nrem romantick hudby se stv PSE doposud spe drobn tvar pro soukromou zbavu a tud spe okrajov tvr oblast se vromantismu stv dleitm nstrojem nov ideologie manstva, osvobozenho lovka, jeho cit, jeho promnlivch nlad, jeho asto nenaplnn touhy po ptelstv, drunosti,.

Psn se zanaj provozovat veejn, co vklasicismu neexistovalo. Pse m velik vznam v nrodnm obrozen malch nrod (nap. veskm nrodnm obrozen) ve form psn vlasteneck, buditelsk, povzbudiv zpv se asto na programech rznch manskch vlasteneckch spolk, kultivuje nrodn e (asto dlouhodob zanedbvanou nap. etina), sjednocuje nrod kdalm emancipanm snahm i bojm.. Soivenm zjmu o lidovou pse vstupuje opt do hudebn ei silnji MODALITA zejmna folklr nrod jin a vchodn Evropy je velmi vrazn modln jak ve smyslu starch crkevnch stupnic tak i ve smyslu zcela osobitch, nezvyklch mod. T modality vyrst nap. osobit hudebn e pedstavitel nrodn tzv. "novorusk koly, pedevm Modesta P. Musorgskho.

Velk rozvoj prov OPERA opt zejmna opera nrodn - j (a psn) se pedevm zanaj prezentovat modern nrody. Romantick opera si libuje vpohdkovch, fantastickch nmtech (Weberv arostelec prvn vtto ad), vltkch historickch (svlasteneckm vyznnm) (Auber: Nm zPortici, u ns Smetana: Braniboi vechch,). Bhem romantismu se vedle sebe rozvjej ti hlavn proudy opern tvorby:

opera ITALSK zaloen na krsnm zpvu (bel canto) a stle uvajc strukturu uzavench sel (nejastji sled recitativ rie): po linii Rossini-Donizetti-Bellini Verdi verismus

opera FRANCOUZSK pedevm typ tzv. velk francouzsk opery o 5 djstvch, velice vpravn smnostvm komparsu a efekt (Meyerbeer-Spontini-Auber-.)

Opera NMECK zde zejmna nov typ Wagnerova hudebnho dramatu rozvjejcho reformn podnty Gluckovy a vytvejcho tzv. Gesamtkunstwerk, ili souborn umleck dlo.

Vedle toho ovem individuln smeniny tchto zkladnch typ.