Navštivte novou ParaZOOZáchranné stanice ve Vlašimi

ZajímavostiRatměřic přijíždí obdivovat stálevíce turistů

Vostroveckéslavení připomene renesanci

Farni Muzeumv Kondraci rozjíždí už třetí sezonu

TurisTický občasník kraje blanických ryTířů

rytíŘskén o v i n y5

strana 8strana 4strana 5

Po několika letech příprav

a realizace je hotov

projekt unikátního Včelího

světa v budově bývalé

školy v hulicích. originální

včelařská expozice, jejímž

cílem je oživit turistický

ruch na venkově, vznikala

tři roky a otevřena

veřejnosti je ve druhé

polovině letošního června.

Hulice – „Expozice vychází ze základ-ních moderních tendencí současného muzejnictví a muzejní pedagogiky a snaží se co nejsrozumitelnějším interaktivním způsobem představit život včel,“ řekl starosta obce Martin Kapek. V jedné ze tří velkých míst-ností, návštěvníci procházejí například velkým včelím úlem. Mezistěny jsou vůči dětem v analogické velikosti

včela-dítě, takže zážitek by to měl být zajímavý. „Projekt je zaměřen zejména pro nevčelařící laickou veřejnost, hodně to bude zajímavé pro děti a mládež, která uvidí, jak to u včelstev vypadá. Budou tam i počítačové prv-ky, zvuky včelstev a řada dalších věcí,“ dodal Martin Kapek.

Na nové muzeum Včelího světa, jehož náklady činily přes patnáct

milionů korun, se obci podařilo získat jedenáctimilionovou dotaci z fondů Evropské unie.

„Expozice umístěná ve dvou pod-lažích budovy je jediným obdobným projektem v České republice i střední Evropě“ řekl starosta s tím, že

Bývalou školu v Hulicích střídá unikátní včelí svět

Farma-park blaníknabízí zábavu i poučeníPoučení i zábavu mohou

zažít rodiny s dětmi, které

přijedou navštívit Farma-

park blaník v ostrově

u Vlašimi. navazuje na

Farmu blaník, která je

v provozu od loňského

léta. Farma-park je

veřejnosti zpřístupněn od

26.května 2012.

„V zahraničí, například v Rakousku, Německu, ale především ve Velké Británii jsou podobné zážitkové areály velmi oblíbené, protože v nich rodiče s dětmi nacházejí řadu dětských atrak-cí i kontakt s domácími zvířaty, která mnohé městské děti znají jen z knížek a z televize. Proto jsme se rozhodli vybudovat podobné místo i v Ost-rově, s krásným výhledem na Blaník“ uvedl duchovní otec Farma-parku

Miloš Zapletal. V areálu je vybudován i malý Blaníček s rozhlednou, z níž je vidět Velký Blaník. Z Blaníčku děti sje-dou po dlouhé skluzavce až k tajemné jeskyňce. V té kromě jiného najdou prastaré dveře, vedoucí do chodby, která podle bájí spojuje Velký Blaník s Pražským hradem.

„Máme tu i mnoho dalších atrakcí, například keltský dřevěný hrad se skokem do slámy z hradní věže, les nočních skřítků, kteří obývají malé chaloupky v korunách stromů, kde ve dne spí a vylézají pouze v noci.

pokračování na str. 2pokračování na str. 4

£ úvodník

Milí čtenáři,

řipravili jsme pro Vás další letní vydání Rytířských novin, ve kterých přinášíme informace o dění v Kraji blanických rytířů,

o turistických zajímavostech a cílech.Letošní turistická sezóna je pro kraj pod Blaníkem zvláště významná, protože budou zpřístupněny hned tři nové a velmi atraktivní projekty v oblasti cestovního ruchu.

Unikátní Včelí svět najdeme v budově bývalé školy v Hulicích. Jde o ojedinělý projekt v rámci střední Evropy. Mimo jiné jsou zde návštěvníci doslova vtaženi do úlu, který si tak mohou uvědomovat a poznávat zevnitř.

Druhým projektem je expozice Stanice pro zraněné živočichy ve Vlaši-mi – ParaZOO. Návštěvníci se tu seznámí s několika desítkami druhů u nás žijících ptáků a savců, s jejich zraněními a zejména zde získají návody, jak zraňování zvířat předcházet.

Třetím významným projektem cestovního ruchu, který se otevírá v letošní sezóně, je Farma park v Ostrově. Převážně na rodiny s dětmi libovolného věku je zaměřený tento rozlehlý areál s množstvím domá-cích zvířat a mnoha atrakcemi, jako je malá hora Blaník i s rozhlednou a jeskyní blanických rytířů. O každém z těchto tří projektů přinášíme na stránkách Rytířských novin aktuální informace.

Přeji Vám jménem týmu spolupracovníků nejen příjemné počtení, ale zejména příjemný pobyt v malebném Kraji blanických rytířů. Budeme Vám vděčni, když nám sdělíte, jak jste tu byli spokojeni, své postřehy a návrhy na zlepšení služeb.

Pavel Pešout

pV areálu Podblanického

ekocentra byla 2. června

tohoto roku opět otevřena

expoziční část Záchranné

stanice pro živočichy pod

názvem ParaZoo. Zahrada,

kde byly dříve expoziční

voliéry spolu s prostory

pro léčbu zraněných

zvířat, prošla rozsáhlou

rekonstrukcí.

Vlašim – „Vznikl zde zajímavý ná-vštěvnický okruh pro poučení i pro odpočinek. Byly vybudovány nové voliéry pro chovaná zvířata, zahra-da byla lépe zpřístupněna a velkou novinkou je například výběh pro vydry s proskleným podhledem pod vodní hladinu,“ uvedl Karel Kříž z Podbla-nického ekocentra ČSOP Vlašim.

Právě oddělení léčebných prostor

stanice přestěhovaných do nově vybudovaného areálu nedaleko obce Pavlovice dovolilo výrazné stavební úpravy. Centrální část zahrady se na-příklad proměnila v biotopové jezírko, které je originálně spojeno s výběhem pro čápy a volavky. Stará rozletová voliéra byla zas přestavěna na voliéry pro dravce a sovy, které si můžete prohlédnout z vyvýšeného ochozu.

Expoziční zahrada tak nyní působí mnohem prostorněji a díky nápadité-mu uspořádání voliér také mnohem zajímavěji.

„Lidé si zde můžou prohlédnout asi pětatřicet druhů volně žijících živo-čichů, dozvědí se mnoho zajímavého o jejich životě a o příčinách zraňování

pokračování na str. 5

2 rytíŘské NOViNy rytíŘské NOViNy 3

V Pravoníně dbají o přírodu,památky i život obcePravonín leží devět km

jihovýchodně od Vlašimi.

Při příjezdu do obce

návštěvníky zaujme

dlouhá, půlkilometrová

náves typického

venkovského charakteru,

které dominuje udržovaná

kaštanová alej.

Ta dovede návštěvníky až k jedné z historických dominant obce, román-ské rotundě sv. Jana Křtitele. Rotunda se hřbitůvkem a alejí staletých lip si dodnes zachovala osobitý ráz románské stavby a patří mezi několik málo dochovaných staveb tohoto typu v celé Evropě. Tato rotunda zůstává i nadále dominantou obce a dodnes se v ní slouží bohoslužby. Základy ro-tundy byly položeny pravděpodobně již ve 12. století. V kostele jsou umís-

těny dvousetleté varhany mimořádné historické i umělecké hodnoty, které byly nedávno restaurovány.

Další dominantou obce je barokní zámeček, ten je ale v soukromém vlastnictví a bohužel špatném tech-nickém stavu. Léto v něm kdysi prožil i německý hudební skladatel Richard Wágner, kterého okouzlila zdejší kra-jina. Právě tady vytvořil skladbu Tóny zvonů a načrtl libreto romantické opery Svatba.

Za peníze z evropských dotací se před časem v Pravoníně podařila uskutečnit revitalizace rybníka Na hrbě a část Volaveckého potoka, který se povedlo navrátit do původního meandrujícího koryta. „Vzniklo tu celkem osm tůní pro obojživelníky. Jejich břehy byly osázeny vhodnými porosty a vyskytují se tu některé druhy chráněných rostlin i živoči-chů,“ řekla starostka Pravonína Jana Lapáčková s tím, že obec při těchto aktivitách úzce spolupracuje s vlašim-skými ochránci přírody.

Volavecký potok se po dokončené revitalizaci stal oázou přírody. Vhodně zvolený tvar koryta a nové výsadby

umožnily rychlé vytvoření biotopu mokřadních rostlin a živočichů. „U rybníka Na hrbě byl vysazen dub letní, při potoce byl vytvořen pestrý porost olše lepkavé, jasanu ztepilého, střemchy obecné a keřovitých vrb. Rostou zde ostřice, sítiny, dvouzub-ce, vrbovky, tůně osídlil orobinec. Tůně využívají k rozmnožování žáby,

mokřady obývá několik druhů měkký-šů,“ uvedl Karel Kříž z Podblanického ekocentra s tím, že nad rybníkem byl vysázen švestkový sad a remíz.

Vedení obce pamatuje i na spo-lečenský a sportovní život, proto investovalo peníze na výstavbu nových sportovišť. Na veřejném a spole-čenském životě, který doslova hýbe

Pravonínem, se aktivně podílejí místní spolky, zejména hasiči, rybáři, ženský spolek, mladí šachisté a zdravotně postižení.

Milovníci klidných vycházek do přírody ocení zdejší krajinu, která vyzývá k pěším výletům, cykloturistice nebo houbaření. Z Pravonína je snad nejkrásnější panoramatický výhled na dominantu zdejšího kraje, bájnou horu Blaník. Návštěvník má otevře-nou krajinu před sebou jako na dlani, díky tomu, že obec leží na jakési vyvýšené náhorní planině.

V okolí obce je celá řada míst, kte-rá rozhodně stojí za to spatřit. Jedná se například o skupiny lip, drobné sakrální stavby jako jsou křížky a kap-ličky s krásnými výhledy do krajiny. Vede tudy i cyklistická stezka Kraj bla-nických rytířů. Mnohé kapličky, křížky a další drobné sakrální stavby dostaly před časem nový kabát. Lesáky, Karhu-le, Křížov, Volavka, či Buková, to jsou některé z nich. „Opravili jsme třeba kapličku v obci Tisek. Ta se může pochlubit elektrickým vyzváněním,“ podotkla pravonínská starostka.

n

ww

w.b

lani

cti-

ryti

ri.c

z

ww

w.b

lani

cti-

ryti

ri.c

z

CHkO Blaník oslavila třicet let od svého vyhlášeníPřesně před třiceti lety

vznikla na Vlašimsku

chráněná krajinná oblast

blaník, která je nejmenší

chráněnou krajinnou

oblastí v naší republice.

byla vyhlášena proto,

aby si území kolem

hory blaník uchovalo

typický ráz české krajiny

na rozhraní středních

čech a českomoravské

vrchoviny.

„CHKO Blaník měří čtyřicet jedna čtverečních kilometrů a je skutečně nejmenším velkoplošným chráně-ným územím v České republice. Výhody to má v tom, že tady máme těch problémů asi méně než velké chráněné oblasti,“ řekl vedoucí Správy CHKO Blaník Lubomír Hanel s tím, že na druhé straně má správa jen čtyři pracovníky, kteří musí obsáhnout všechny odbornosti péče o přírodu a krajinu.

Dominantou a také nejčastěji navštěvovaným místem oblasti je památný vrch Velký Blaník, který je zároveň přírodní rezervací. V chrá-něné krajinné oblasti se nacházejí tři přírodní rezervace, kromě Velkého Blaníku je to i Malý Blaník a Podlesí a jsou tu i dvě přírodní památky: Částrovické rybníky a rybník Louňov. V krajině jen málo narušené vlivy civi-lizace je možné spatřit vzácné rostliny a živočichy.

„Na mokřadech tady rostou ve velkých počtech zvláště chráněné druhy rostlin, z nich stojí za zmínku například prstnatec májový, nebo vachta trojlistá. Chráněné druhů živočichů najdeme nejspíše v buko-vých lesích nebo mokřadech. Z ptáků tu žije třeba ledňáček říční, moták pochop, nebo výr velký. Zajímavé je i to, že v řece Blanici se objevují všechny tři druhy velevrubů, kteří žijí v České republice, dále mihule

potoční, z obojživelníků tu žijí třeba čolci nebo blatnice skvrnitá,“ vyjme-noval některé zástupce flóry a fauny Lubomír Hanel.

Charakteristické pro zdejší krajinu je střídání lesů, polí, luk a menších rybníků spolu s typickými malými vískami, přirozenou osou krajiny je řeka Blanice. Krajina je tu doslova protkána alejemi, polními cestami s křížky, CHKO Blaník vede dvacet kilometrů značených turistických

tras. Prochází jí také dvě cyklostezky, které vznikly v rámci projektu Kraj Blanických rytířů a sedm značených cyklotras, a to vše sem láká množství návštěvníků a turistů.

„Podporujeme šetrné formy turi-stického ruchu a chceme představit návštěvníkům krásy CHKO Blaník. Proto jsme podpořili vybudování naučné stezky „S rytířem na Blaník“, v obcích máme instalovány mapy a na vybraných lokalitách jsou umístěny i další informační prvky. Návštěvníky tak směrujeme do míst, kde je to pro ochranu přírody bez problémové. V přírodních rezervacích je naopak vstup a vjezd mimo cesty nevhodný, což bývá kontrolováno členy stráže přírody. Přesto se pracovníci Správy CHKO Blaník občas setkají i s ná-vštěvníky, kteří se k přírodě nechovají příliš šetrně.

„Týká se to například nelegálních vjezdů automobily na úpatí Velkého Blaníku. Máme tu občas i vandaly, kteří nám likvidují informační tabule na naučných stezkách a podobně,“

posteskl si Lubomír Hanel a dodal, že třicáté výročí vyhlášení chráněnou krajinnou oblasti 29. prosince 1981 není otázkou jediného dne. Všechny letošní akce, jako výstavy, přednášky, soutěže nebo vydané publikace správa oblasti věnovala právě kulatému jubi-leu CHKO Blaník. n

Vlašim – Obnovy se konečně dočká i Benátská studánka ve vlašimském zámeckém parku. Ta chátrala dlouhá desetiletí a na rozdíl od větších roman-tických staveb v parku na svou opravu dosud marně čekala. Teď se však dočka-la i ona a s ní lidé, kteří vlašimský park navštíví jako turisté nebo do něj chodí jen na procházky. Vlašimské radnici se na opravu studánky a jejího bezpro-středního okolí podařilo získat dotaci od Středočeského kraje.

„Studánku opakovaně čistíme, této práce se ujali Včelojedi, mladí

ochránci přírody,“ uvedl Pavel Pešout z ČSOP Vlašim a doplnil, že dotace z Programu záchrany kulturní-ho dědictví činí necelých osm set tisíc korun. Návrh obnovy studánky předpokládá rekonstrukci roubení studánky a soklu až do výše římsy a stavbu nového oblouku z kvádrů božanovského pískovce

„Prostor nad hladinou vody by měl být uzavřen vodorovnou mříží a pů-vodní tvar výklenku s kulovou bude naznačen mříží s kovanými prvky,“ prozradil šéf vlašimských ochranářů.

Dochované fragmenty z původní stavby by měly být zrestaurovány a uloženy v Muzeu Podblanicka.

Oprav se dočká také přístupová mlatová cesta vedoucí od zámku a u studánky budou umístěny také dvě lavičky včetně informační tabule o její historii. Na postup veškerých prací budou dohlížet památkáři.

„Po vyřízení nezbytných formalit a doplnění odborných průzkumů se záchrana Benátské studánky bude moci naplno rozběhnout,“ dodal Pavel Pešout. n

Benátská studánka ve vlašimise konečně dočká opravy

expozice spojí dva významné prvky. Jedním je představení aktivního života včelstev, dalším prvkem je vzdělávání, přínos a propagace ochrany včelstev. Ty jsou nezbytnou součástí života v přírodě a zároveň i jeho velmi ohroženou částí se stále se snižujícími počty včel.

„Jedná se o výjimečný zážitkový prostor na turistických výletech a ocení jej zejména školy, protože Včelí svět představuje originální možnost výuky spojenou s prak-tickým výkladem,“ doplnil starosta Hulic. Při prohlídce expozice se návštěvníci setkají s prvky, které jsou navrženy tak, že přímo vyžadují jejich součinnost, nebo ji alespoň umož-ňují. Záměrně je vynechána typická část současných včelařských expozic, jako jsou různorodé sbírky artefaktů větší či menší historické hodnoty. „Pro prezentaci využijeme moderní techniku, projekce prostřednictvím dataprojektoru a interaktivní aktivity na počítačích s dotykovými monitory i různé pomůcky a panely,“ připomněl formu prezentace života včel Martin Kapek.

V zážitkové dílně mohou návštěvníci zpracovávat včelí produkty, které se budou sezónně obměňovat. Budou si moci vyzkoušet stáčení medu z při-pravených mezistěn do sklenic, výrobu svíček ze včelího vosku a modelování ze včelího vosku. V zahradě bývalé školy projekt počítá s výsadbou rostlin které včely využívají a také k prezenta-ci živých včelstvech v několika úlech.

Informace o návštěvní době najdete na www.vcelisvet.cz. n

bývalou školu v hulicích střídá unikátní Včelí svět

O Průchod včelím úlem

vydejte se s navigací po lesních pokladech blanických rytířůGeocaching v kraji

blanických rytířů přináší

aktivní mezigenerační

zábavu a poučení při po-

znávání regionu

Podblanicka

a různých druhů lesa.

Podblanicko – Lesní poklady Blanických rytířů. Tak se jmenuje další z projektů, který je zajímavou turistickou aktivitou při poznávání regionu Podblanicka, jehož podstatou je hledání lesních pokladů formou geocachingu. Ten je v poslední době velmi oblíbenou aktivní zábavou pro celou rodinu a získává po celé re-publice stále více příznivců aktivního pohybu a poznávání české krajiny.

„Pro ty, kteří se dosud s touto novou formou poznávání přírody a za-jímavostí v daném regionu nesetkali, bych uvedla, že se jedná o hledání pokladů, takzvaných „kešek“ na veřejně přístupných místech. Jde o různě velké schránky pečlivě ukryté na zajímavých místech. Obsahují většinou malou návštěvní knihu, někdy další informace vztahující se k danému místu a ob-vykle v nich najdete drobné předměty, z nichž si nálezce může jeden vybrat a vyměnit za jiný podobné hodnoty.. Jednotlivci, ale i celé rodiny pak putují

krajinou a hledají kešky pomocí naviga-ce. Hledání kešek ovšem není na geo-cachingu to hlavní. Tím je poznávání míst, na která by vás jinak nenapadlo se vypravit. Přesto stojí za návštěvu ,“ přiblížila nový způsob připravované-ho poznávání Kraje blanických rytířů Kateřina Červenková.

Tím, že při hledání lesních pokladů se pracuje s technikou a GPS navigací je to atraktivní činnost nejen pro děti, ale i pro tatínky. „My jsme umístili celkem třináct schránek s lesními po-

klady, z toho šest je jich umístěno na území Chráněné krajinné oblasti Bla-ník. Cílem této hry je, aby účastníci poznali co nejvíc typů lesa a hospoda-ření v nich,“ řekla Kateřina Červenko-vá s tím, že v plastové krabičce, kešce, naleznou kešeři kromě informací o dané lokalitě také samolepky, které účastníci nalepí do hracího plánu. Kompletním vyplněním plánu po nalezení všech ukrytých pokladů hráči získají přístup k tajnému heslu.

„Heslo slouží ke získání speciální

odměny u nás v ekocentru, to je takovou motivací k navštěvě všech míst,“ dodala pracovnice Podblanic-kého ekocentra s tím, že za tímto účelem byly k projektu také vytvořeny webové stránky, aby přístup k pro-jektu měla i široká veřejnost bez další nutné registrace.

Jednotlivé kešky jsou umístěny na různých výhledech do krajiny nebo u památek a podle pracovnice ekocen-tra jsou zatím velice pozitivní ohlasy ze strany hledačů Lesních pokladů Blanických rytířů. „Je to mezigenerač-ní zábava, které se dnes v republice věnují už desetitisíce lidí a je to také další možnost, jak dostávat děti do přírody, funguje tam také zpětná vaz-ba se vzkazy v umístěných keškách,“ řekl regionální manažer Petr Zapletal s tím, že on sám s rodinou se stal jedním z těch, které tímto způsobem aktivně tráví čas s rodinou.

V rámci této hry, zaměřené na poznávání zajímavých přírod-ních míst Podblanicka, navštívíte například starý selský lom Kupsovu skálu, národní přírodní rezervaci Ve Studeném, unikátní Hadcové bory u Želivky, podmáčené smrčiny na zamokřených plochách v pramenné oblasti u Horní Lhoty, olšový luh u Miličína, prales Jehliště, dubo-habřiny v zámeckém parku Vlašim, bučiny na Velkém Blaníku, suťové lesy na Malém Blaníku, vrch Hříva i další přírodní lokality. n

Dendrofon Poznávání hubnaučné panelyVás zve na interaktivní stezku

S rytíŘem na BlaníkObousměrnoustezkuvdélce4kmmůžetezačítugeologickéexpozicenadKondracínebonaúpatíBlaníkunadLouňovicemi

nZábava pro děti i rodičen 17 dětských zastavenín 13 informačních panelůn rozhledna s občerstvením na Velkém blaníku

O Kostel sv. Jana Křtitele, původně románská rotunda s věží

pokračování ze str. 1

Zámecký park Vlašim– vedle Vlašimské brány.V případě nepříznivého počasí se představení uskuteční v Kulturním domě Blaník.Sobota vždy od 18.30 hodin

Kolotoč pohádek 30. 6. Divadélko Já to jsem Víťa Marčík juniorO Jankovi a jeho zvířátkách 7. 7. Divadlo KAPSALásky a Nelásky z Dekameronu 7. 7. večerní představení 20.30 hod!Vodnická pohádka 14. 7. Divadlo KOŇMODlouhý, široký a bystrozraký 21. 7. Divadélko ROMANETOTři zlaté vlasy děda Vševěda 28. 7. Divadlo KejklířPejsek a kočička jdou do divadla 4. 8. Divadélko ROMANETOHrnečku vař 11. 8. Divadlo KejklířO kohoutkovi a slepičce 18. 8. Malé divadélko PrahaPohádka ze zahrádky, aneb jak rejsek na žížalky líčil 25. 8. Divadlo KAPSABarbucha 1. 9. Divadlo ŠUS

Od 17.30 hodin bude před předsta-vením pro diváky zdarma přístupná Podblanická galerie ve Vlašimské bráně.

Vlašimsképohádkovéléto2012

4 rytíŘské NOViNy rytíŘské NOViNy 5

ww

w.b

lani

cti-

ryti

ri.c

z

Farma-park blaník nabízí zábavu i poučení

Velkým lákadlem pro děti je určitě také obří trampolína, lanovka, trať se šlapacími traktůrky, anebo několik houpacích a skluzavkových staveb. Zkrátka jsme tu vytvořili Podblanický ráj dětí a zábavy“ – dodává Miloš Zapletal.

Kromě zábavy a dětských her jsou tu výběhy všech domácích zvířat, od drůbeže ve vesnickém dvorku, přes kozy, krávy, ovce, osly, prasata až po krásné koně a poníky ve výbězích. Na těch si děti mohou zajezdit na pískovém kolbišti a dokonce si mohou udělat „řidičský průkaz na poníka,

nebo osla“. Se zvířecími mláďaty se mohou setkat v mazlící zahrádce.

„Kromě domácích zvířat tu máme také několik divokých handicapova-ných zvířat, která se nemohou vrátit do přírody a tak se o ně staráme ve spolupráci s ČSOP Vlašim a Podbla-nickým Ekocentrem. V budoucnu také společně připravujeme stavbu Tajemné cesty nad Močálníky s dřevěným chodníčkem nad močálem a průlezem starými vrbami, anebo kukuřičné bludiště a mnoho dalších poučných prvků i zábavných atrakcí. Zkrátka co nenajdete v zahraničí, najdete u nás!“ zakončil stručnou procházku novým Farma-parkem Miloš Zapletal. n

pokračování ze str. 1

Čechtickonabízíkouzelnoupříroduihudebníhistorii

Městys je historickým

i současným centrem

a iniciátorem vzniku

sdružení obcí mikroregionu

Želivka, ležícího ve

východní části okresu

benešov. jsou největší obcí

mikroregionu, patří k nim

i čtrnáct osad. jednou

z nich jsou například

růžkovy lhotice.

Čechtice – Zámeček v Růžkových Lhoticích, kde trávil prázdniny Bedřich Smetana a dnes slouží v sezóně jako jeho muzeum. Zámek byl postaven na místě bývalé tvrze ve druhé polovině osmnáctého století. V roce 1835 si zámek najal a později i koupil František Smeta-na, otec slavného Bedřicha Smetany. Mladý Smetana zde proto pobýval až do roku 1844, kdy rodiče zámek prodali.Poté co zámek později získalo Okresní muzeum v Benešově, byl objekt zrekonstruován do podoby z dob pobytu Bedřicha Smetany a byla v něm otevřena hudební expozice. V zámku je umístěna

pobočka vlašimského Muzea Pod-blanicka. Zdejší expozice nazvaná „Hudební tradice Podblanicka“ se zabývá počátky Smetanovy tvorby, ale je zaměřena také na skladatele, kteří se v regionu narodili jako Josef Suk, Jan Dismas Zelenka a Josef Dukát. Působili tu i Richard Wagner či Gustav Mahler. Pokud Růžkovy Lhotice navštívíte, určitě nebudete litovat, protože je zde vystaveno mnoho zajímavých exponátů jako zasunovací piano, několik klavírů, na které Smetana hrál, partitury oper jeho i jeho kolegů, ale také návrhy scén a originály programů.Dominantami Čechtic jsou barokně přestavěný kostel sv. Jakuba Starší-

ho, renesanční radnice či barokní zámek nebo historická zvonice z poloviny čtrnáctého století. Stejně jako kostel byla i zvonice barokně přestavěná v osmnáctém století. Zvonice podle ústního podání sloužila kdysi též jako solnice, k uskladnění soli. Nemuselo se však jednat o sůl kuchyňskou, ale o salni-tr neboli dusičnan sodný, který byl součástí černého střelného prachu. U zvonice naleznete také památník obětem první a druhé světové války.K tradičním sportovním a kul-turním akcím v Čechticích patří přespolní běh Memoriál obětí fašismu, který se každoročně uskutečňuje 8. května. Dále je to

v červnu pochod Čechtická luna, v červenci festival folkových a coun-try písní Čechtická lilie. Čechtice jsou členem spolku pro obnovu venkova. Zdejší krajině, lákající k procházkám a výletům, dominuje Jizbický vrch s nadmořskou výškou šest set metrů. Čechtice a okolí jsou ideálním místem pro trávení klidné dovolené s aktivním vyžitím v podobě cykloturistiky a poznávání koloritu typických obcí Podblanic-ka, které jsou minimálně narušeny moderní výstavbou. Mírně zvlněná krajina s množstvím rybníků a lesů uspokojí v sezoně také houbaře a dá se o ní bez nadsázky říct, že je houbařským rájem. n

vostrovecké slavení připomene renesanci ve vlašimi 6. července se již

po čtvrté ocitnou

návštěvníci vlašimského

zámeckého parku na konci

šestnáctého století. kdo

vyrazí na Vostrovecké

slavení, uvidí historická

řemesla, tance, šermířské

scény a může se zapojit do

soutěží.

Vlašim – Další ročník Vostroveckého slavení přiblíží dobu, kdy se rytíř, královský rada a zemský soudce Jan Vostrovec ujal vlašimského panství.

Návštěvníky čeká odpoledne plné dobové zábavy pro děti i dospělé.Akce začíná ve 13 hodin a návštěvníky čekají řemeslníci i trhovci v dobo-vém oblečení s rozličným zbožím a gastronomickými pochoutkami. Na programu budou šermířské šarvátky z doby Vostrovců, ukázky historických řemesel, renesanční tance i výcvik mušketýrů.

Návštěvníci nádvoří zámku a parku se tak snadno naladí do doby, kdy vládl císař Rudolf II. a v Praze sídlil i hvězdář Johannes Kepler, kdy Tycho de Brahe pozoroval komety a Jan Jessenius provedl v Praze první pitvu.

Návštěvníci Vostroveckého slavení uvidí dobové šermířské souboje, tance v renesančních kostýmech i scén-ky z Vostrovcova života v podání sdružení Šelmberští dvořané. „Příběhy

vycházejí z dobových pramenů. Návštěvníkům přinášejí zábavnou formou i trochu poučení“ uvedl autor scének a dramaturg slavení Jindřich Nusek.

„Vedle rytířských soubojů bude možné ochutnat na dobovém tržišti různé dobroty, vyrazit si pražské groše, zastřílet si z luku nebo muškety, vyrobit si svíčku nebo obdivovat umění a zručnosti mistra kovářského nebo tesaře“ uvedla zástupkyně ředitele Muzea Podblanicka Veronika Hanusová. Vostrovecké slavení zahájí prů-vod v kostýmech a úvodní slovo k přítomným pronese rytíř Jan Vostrovec, který během působení ve Vlašimi přebudoval původní hrad na renesanční zámek.

n

ww

w.b

lani

cti-

ryti

ri.c

z

navštivte načeradec, historický klenot uprostřed zeleně Velkým turistickým potenciá-lem disponuje pro návštěvníky Kraje blanických rytířů poklidné městečko na jihovýchodním okraji Chráněné krajinné oblasti Blaník – Načeradec. Rozkládá se v mírně zvlněné lesnaté krajině a spolu s Kondrací a Louňovicemi patří k důležitým střediskům Podbla-nicka.

Načeradec – Odbočíme-li z hlavní silnice hned za Kondrací doleva, po-jedeme kolem začátku naučné stezky mírným stoupáním a můžeme se kochat překrásnými výhledy na horu Blaník. Dominanta regionu a bájemi opředená hora s hrotem rozhledny na vrcholu na nás bude vykukovat vždy po pravé straně. Po zhruba pěti kilometrech jízdy malebnou krajinou lemovanou vískami se před námi otevře načeradské náměstí, kterému vévodí románský kostel. Ihned na první pohled je i návštěvníkovi, který je zde poprvé, zřejmé, že tudy kráčela historie.

„Kostel svatého Petra a Pavla zaujme hned na první pohled. V jeho sousedství stojí jako pozůstatek opevnění kostela stará bašta z druhé

poloviny třináctého století. Ta je dnes přestavěna ve zvonici s jeden a půl tunovým zvonem z počátku šestnác-tého století,“ řekl starosta Načeradce Jiří Jelínek.

K výrazným hodnotám Načeradce patří i dochovaný charakter prostředí s drobnější nízkopodlažní, většinou historickou zástavbou, zčásti venkov-ského typu. Mezi působivé hodnoty

patří historická zeleň zámeckého parku, i další vzrostlá zeleň v obci, zejména zahrady na svazích návrší, přecházející přirozeným způsobem do okolní krajiny. Tento dochovaný charakter obce by měl být zachován i do budoucna, neboť je součástí nejen památkových hodnot, ale tvoří i významnou atraktivitu zdejšího turistického ruchu.

Další významnou historickou pa-mátkou je ozdobně psaný Načeradský misál, který patří vůbec k nejvzácněj-ším českým pamětihodnostem svého druhu v republice. Je psán na per-gamenové fólii a pochází rovněž ze třináctého století. V kostele se nachází románská kruchta, varhany z roku z druhé poloviny sedmnáctého století, dále pak křtitelnice ze šestnáctého století, či původní mramorová tumba, na níž je vystaven oltář a obraz sv. Kateřiny z poloviny čtrnáctého století.

Další dominantou náměstí je barok-ní zámek s vpředu stojící sochou sva-tého Jana Nepomuckého. Do zámku se ale návštěvníci podívat nemohou, je v něm umístěn výchovný ústav pro mládež.

„Za zmínku stojí také obnovená křížová cesta s třinácti kapličkami, zvonice, domy postavené v selském baroku z poloviny devatenáctého století i radnice pocházející z po-loviny století šestnáctého. Ta byla později přestavěna v barokním slohu,“ upozornil na další historické objekty starosta Načeradce.

Zdejší radnice se snaží navázat na bohatou historii městečka a v Kraji blanických rytířů a pečuje o sakrální

památky. Ve spolupráci s vlašimskými ochránci přírody před časem obnovila barokní Křížovou cestu s třinácti kapličkami. Díky tomu, že Načeradec byl vyhlášen městskou památkovou zónou, se zdejší radnici daří dosáh-nout i na některé dotace, které slouží k údržbě historických objektů.

Daří se tu i rekreaci a turistice. Startoval odtud například tradiční Cyklorytíř, akce na kterou se sjíždějí cyklisté z blízkého i dalekého okolí, aby zahájili začátek cyklistické sezony v kraji. Na území městečka se křižuje několik lokálních cyklistických tras a Načeradcem prochází také značená turistická trasa. Vydáme-li se jihový-chodním směrem, dojdeme na Holý vrch, na jehož úpatí při cestě na vrchol jsou zastavení Křížové cesty. Severozápadním směrem z městečka pak dojdeme po zelené značce na Velký Blaník s rozhlednou v podobě husitské hlásky.

Městečko se vyznačuje také čilým společenským životem, aktivní jsou zejména spolky, jako jsou zdejší ochotníci, dobrovolní hasiči, myslivci, včelaři, sportovci nebo o.s. Kamarádi Načeradce.

n

skálu nad blanicí v parku hlídá bájný samsonVlašim – Když se značně zdevasto-vaná socha Samsona ve vlašimském zámeckém parku dočkala na základě iniciativy ČSOP Vlašim svého obno-vení, skončil restaurovaný originál figurálního sloupu z jemnozrnné-ho pískovce v zámeckém sklepení vlašimského Muzea. Řeku Blanici tak ze skály střeží kopie přes tři metry vysokého mýtického obra, který drží v obou rukách balvan.

Socha byla vyrobena z pískovce, který, jak se ukázalo, není příliš vhodný do venkovního prostředí. „Vážně byla narušena statika sloupu. Povrchová eroze a postupné obrušo-vání kamenného materiálu vandaly zapříčinilo zeslabení především jeho horní části. V minulosti byl celý sloup zpevněn vrstvou hlaze-ného betonu, což částečně vyřešilo statické zajištění,“ popsal předchozí stav památky Daniel Talavera, který prováděl vlastní restaurátorské práce a dodal, že problémem bylo i to, že pod neprodyšnou betonovou vrstvou se zvyšovala koncentrace solí

a kámen postupně degradoval. To potvrdila i analýza odebraného vzorku pískovce, který vykazoval velký obsah chloridů a síranů.

„Zřejmě vlivem zmrznutí zadržené vody v zimních měsících betonová vrstva podélně praskla a na soše se navíc podepsali také vandalové, kteří odlomili předloktí pravé ruky a pra-

vou části hlavy,“ dodal sochař.

Vedení města Vlašim proto v rámci další rekonstrukce zámeckého parku nechala vypracovat projekt, na nějž získala dotaci. Nejohroženější dochovaná památka v zámeckém parku tak opět zdobí odlehlej-ší část vlašimského zámeckého parku.

„Dotace z Programu záchrany kulturního dědictví Středočeské-ho kraje činila sedm set tisíc korun a naše

spoluúčast z rozpočtu města byla přibližně sto tisíc korun,“ potvrdil starosta Vlašimi Luděk Jeništa s tím, že Samson na jedné z přístupových cest po nedávno zhotovené turistické stezce s visutými lávkami a mosty se tak opět stala zajímavým místem.

n

Spolky v trhovém Štěpánovězískaly kvalitní zázemíTrhový Štěpánov – Od listopadu loň-ského roku slouží veřejnosti a zejména potřebám místních spolků v městečku na Podblanicku nový Spolkový dům. Ten návštěvníci naleznou v zadním traktu historické budovy na štěpá-novském náměstí hned vedle Muzea Štěpánovska. Dlouhou dobu chátrající

budovu č. p. 62 v Trhovém Štěpánově se podařilo dostavět, zrekonstruovat a vybavit do podoby moderního záze-mí pro spolky za pomoci evropských dotací. Podařilo se tak skloubit histo-rický a moderní styl v účelný objekt.

„Pro naše město je to největší projekt dotovaný z evropských fondů. Podařilo se nám vybudovat záze-mí pro místní organizace i rozvoj kulturních aktivit, pro které vznikly v budově kvalitní a dobře vybavené prostory. Věřím, že tyto prostory budou mít pozitivní vliv na rozvoj aktivit našich občanů,“ přiblížil cíle dokončeného projektu štěpánovský starosta Ing. Václav Nekvasil.

V Kraji blanických rytířů se jedná již o druhý projekt vybudování spol-kového domu. Vedení štěpánovské radnice se nechalo inspirovat v dobře fungujícím obdobném projektu Spolkového domu sourozenců Ro-škotových ve Vlašimi. Zkušenosti ukazují, že kvalitní spolkové zázemí má významný vliv na rozvoj dalších

činností místních občanů, které vedou ke zlepšení atmosféry v obecní či městské komunitě.

„Při přípravě projektu jsme využili také metodu komunitního plánová-ní, kdy jsme oslovili všechny aktivní spolky města a společně s jejich zástupci ve dvou fázích plánovali

rozsah objektu, počet a využití místností i jejich vybavení,“ řekl místostarosta Tr-hového Štěpáno-va Josef Korn.

V městečku, které leží asi deset kilometrů od Vlašimi, jsou aktivní napří-klad dobrovolní hasiči, kteří sídlí ve spolkovém domě, klubovnu

získal i Klub aktivního stáří, maminky s dětmi z dětského klubu, scházejí se tu myslivci, včelaři, hasiči, štěpánovští vinaři a další neformální spolky. Pro místní je tu k dispozici přednáškový sál s vybavením pro přednášky, kon-certy i videoprojekce. V případě zájmu mají obyvatelé města možnost využití klubových místností, dvora i zahrady s herními prvky pro děti a altánem.

„Objekt pamatuje i na handicapo-vané bezbariérovým přístupem a výta-hem. Také maminky s dětmi a kočárky tu našly zázemí v přízemí se vstupem přímo do zahrady s herními prvky,“ uvedla manažerka mikroregionu Český smaragd Eva Vrzalová. Nové prostory v sále Spolkového domu umožňují i konání svatebních či jiných obřadů.

Projekt s celkovými náklady kolem čtrnácti milionů korun získal podporu z evropských fondů v rámci Regionál-ního operačního programu Regionu soudržnosti Střední Čechy ve výši jedenáct a půl milionu korun.

n

přízemí Podblanického ekocentra ČSOP Pláteníkova 264, Vlašim, vlevo za hlavním vchodem.

Nabízíme• vlastivědnou a přírodovědnou literaturu, plakáty• biopotraviny z ekologického zemědělství

(káva, čaj, čokoláda, sladkosti, třtinový cukr, bylinné a dětské čaje Sluneční brána a další)

• potraviny z konopí (pivo, limonády, konopný olej lisovaný za studena), konopnou kosmetiku Cannaderm a další výrobky z konopí,

• řemeslné výrobky, ptačí budky, krmítka, krmivo pro ptáky

• ekologické čistící prostředky• a další k přírodě i člověku šetrné výrobky.

Otevírací dObaceloročně pondělí až pátek (9.00–12.00 h., 13.00–17.00 h.)v období od 1. 5. do 30. 9. také o víkendech (10.00–12.00 h., 13.00–16.00 h.).

O popisek

O popisek

O popisek

6 rytíŘské NOViNy rytíŘské NOViNy 7

ww

w.b

lani

cti-

ryti

ri.c

z

V kamberku si vážíhistorických kořenů obce

Po stopách blanických rytířůdo veliše a nesperVeliš – Malebnost původních vesniček v Kraji blanických rytířů dokládá obec Veliš, ležící sedm kilometrů jihozá-padním směrem od Vlašimi v blíz-kosti bájné hory Blaník. K obci patří ještě menší osady Lipiny, Nespery a Sedlečko. Cesta z Vlašimi do Veliše nabízí kouzelné výhledy na nedalekou siluetu hory Blaník a okolní lesy jsou rájem pro houbaře. Vede tudy také pětadvacetikilometrová cyklotrasa nazvaná „Po stopách blanických rytí-řů“. V loňském roce startoval z Veliše tradiční Cyklorytíř, který každoročně v Kraji blanických rytířů zahajuje letní turistickou sezonu. V minulosti obdr-žela Veliš Zelenou stuhu v Krajském kole soutěže Vesnice roku.

„Nejvýznamnější stavební památkou Veliše je kostel zasvěcený svatému Josefu. Ten stojí na místě původního středověkého kostela, o jehož podobě toho moc nevíme. Svou dnešní podo-bu získal během rozsáhlé přestavby, kterou iniciovala v sedmdesátých letech osmnáctého století kněžna Marie Josefa z Trautsonu, provdaná za tehdejšího majitele vlašimského panství knížete z Auerspergu,“ přiblížil historii kostela sv. Josefa starosta Veliše Petr Mach s tím, že ve čtrnáctém století byl patronem zdejšího kostela mimo jiné i pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi. Část Veliše byla v majet-kovém držení drobné šlechty, která sídlila v okolí, například v Nesperách či Ostrově. V nejstarší dochované kronice obce ze začátku dvacátého století se můžeme dočíst, že na místní faře exis-toval záznam z poloviny století třinác-tého. Ten pojednával o stavbě kostela

svatého Josefa, jenž je dnes význačnou chráněnou kulturní památkou.

Veliš se nachází při severovýchod-ním cípu CHKO Blaník a charakte-ristické pro zdejší krajinu jsou velké intenzivně obhospodařované zeměděl-ské plochy doplněné těsně za hranici chráněné oblasti drobným potokem, mokřadními loukami a sady. Toto území je navrženo k přísně krajinářské ochraně.

Největšího rozkvětu dosáhla obec koncem devatenáctého století. Tehdy zde žilo přes tři sta obyvatel. Dnes tu bydlí kolem sto čtyřiceti lidí a společně s osadami Nespery, Lipiny a Sedlečko mají obce stejně obyvatel, jako samot-ná Velíš na počátku dvacátého století.

Na velišské upravené návsi hned u rybníka naleznou návštěvníci infor-mační tabule se zdejšími zajímavostmi a orientační mapou, která jim může ukázat směr například do sousední osady Nespery s původní patrovou tvrzí, která už mnohé pamatuje.

Dominantou Nesper je mohutná

barokní sýpka. Je situovaná v obci mezi dvěma rybníky a obsahuje ve své jižní části zbytek obytné věže původní tvrze. Západně od sýpky se dochovaly zbytky další stavby původní tvrze, pů-vodně zřejmě věžovitého charakteru.

První zmínka z Nesper je doložena v predikátu z roku 1318 a zmínka z roku 1448 hovoří o Janu z Pobipes seděním na Nespeřích, snad naznačuje existenci feudálního sídla. Teprve roku 1483 se však uvádí výslovně tvrz jako majetek Jana Řepy z Neveklova. Poté tvrz vlastnili Chobotští z Ostředka, a to až do roku 1681. Zanedlouho poté se Nespery staly součástí vla-šimského panství a tvrz přestala být využívána jako panské sídlo.

Rodinný výlet Po stopách blanic-kých rytířů rozhodně stojí za to. Dává totiž nahlédnout do běžného života malebných vesniček, které dbají nejen o svou historii, ale také o úpravu veřejných prostor a společenský, kul-turní i sportovní život na současném venkově. n

v louňovicích pod Blanikem funguje muzeum včelařství PodblanickaNové muzeum včelařství Pod-blanicka otevřeli v Louňovicích pod Blaníkem na Vlašimsku. Na rekonstrukci domu čp. 86 a jeho přeměnu na muzeum Lounovičtí získali dotaci z Leadru z Programu rozvoje venkova.

Louňovice pod Blaníkem-Expozice muzea včelařství byly přestěhovány z chodby louňovického zámku do nově rekonstruovaného domku, kde kdysi bydlel zámecký zahradník. Včelaři tak získali zázemí a klubové prostory, v muzeu je i badatelna, přednášková místnost a depozitář včelařů. Muzeum včelařů Podblanicka je v Louňovicích pod Blaníkem hlavně proto, že chov včel tu má mnohaletou tradici.

Expozici věnovanou historii a současnosti včelařství na Podblanic-ku během prvních dnů po otevření navštívily stovky lidí. „Tady jsou staré úly, ve kterých se dříve včelařilo. Jsou tu ozdobné figurální úly nebo dlabané úly kláty, kde se med těžil pod dřezem, kde vůbec nebyly rámky. No a potom jsou tady úly z pozdější doby takzvané almárky, když už se začalo včelařit v úlech rámkovým způsobem,“ uvedl místopředseda včelařů v Louňovicích pod Blaníkem a učitel včelařství Antonín Zrno. Právě z jeho popudu vzniklo před devíti lety v Louňovicích pod Blaníkem muzeum včelařství, které doposud sídlilo v zá-meckých prostorách.

Ve sbírkách muzea jsou předměty

používané při chovu včel na Podbla-nicku. Mezi nejvzácnější patří třeba figurální úl z 18. století, jsou tu i další druhy úlů, takzvané ležany, almár-ky, budečáky, dlabané úly a spousta pomůcek, medomety, vykuřováky. Velkou část expozice tvoří různé písemnosti o včelařství a včelařská literatura, odborné časopisy a foto-grafie. Mezi největší atrakce ale patří prohlížecí úl s živými včelami.

Na malém dvorku jsou umístěny historické úly. Jeden z nich pečlivě prohlíží návštěvník a také včelař An-tonín Brožek z Vlašimi. „Já jsem tady poprvé. Byl jsem zvědavý, jak to tu vypadá, proto jsem se přišel podívat,“ řekl Antonín Brožek a dál popisoval prohlížený úl. „Tak tohle je klát z le-žan z počátku devatenáctého století. Je to vlastně úplně jiný typ úlu, než

se používá dneska. Je to úl vyrobený z klády. Vypadá to, že to je staré, ta střecha bude novější,“ dodal chovatel šesti včelstev.

Součástí expozice muzea je napří-klad mapa okresu Benešov s vyme-zením jednotlivých organizací ČSV, různé dokumenty a dobové publikace. Muzeum připomíná i regionální včelařské organizace Českého svazu včelařů. Nejstarší z nich je ve Vrchoto-vých Janovicích.

Louňovické muzeum včelařství nemá sloužit jen k podávání informací o chovu včel v regionu, ale má i další praktické využití. Právě vzhledem ke získaným dotacím bude sloužit také k různým přednáškám, bádáním , jako okresní archiv okresní organizace včelařů nebo k besedám s žáky základ-ních škol, které už včelaři oslovili. n

Kamberk – Pouhou stovku obyva-tel, s okolními osadami Předbořice a Hrajovice pak o šedesát obyvatel více má obec Kamberk, který ve třináctém století založili němečtí havíři. I přes to se do obec ležící na silnici mezi Vlašimí a Táborem nedaleko bájné hory Blaník vyplatí přijet podívat. Má toho totiž hodně co nabídnout.

Kromě toho, že se nachází v roman-tické, mírně zvlněné krajině Podblanicka s potoky, řekou Blanicí, lesy a rybníky, se může Kamberk Pochlubit bohatou historií. První písemný údaj o Kamber-ku pochází z roku 1261. Návštěvníci tu kromě kostela sv. Martina naleznou i bývalou tvrz pánů z Landštejna, hřbitovní kapli sv. Anny, ale také velmi zachovalou venkovskou architekturu domů na návsi nebo budovu bývalé školy a kampeličky. Až do patnácté-ho století se v Kamberku, původně Karrenbergu, a jeho okolí těžilo zlato. V poválečné euforii byla obec přejme-nována na Zlaté Hory. V roce 1991 dali

místní v referendu přednost historicky vžitému názvu Kamberk.

V loňském roce si Kamberští připo-mněli významné jubileum obce, 750 let od jejího založení. Do Kamberka si na oslavy tři čtvrtě tisíciletí přijelo zavzpo-mínat a pobavit se tolik lidí, že počet jeho obyvatel více než zdvojnásobil.

„Kromě výročí vzniku obce, máme každé dva roky také další oslavy. Ko-nají se v rámci setkání rodáků a přátel Kamberka,“ uvedla starostka obce Alena Jenšíková s tím, že napřesrok se tato sláva uskuteční už pošesté. Oslavy 750 let připravili kamberští organizátoři ve-lice pestré a každý si mohl vybrat podle svého gusta. Na hřišti se konaly Hry bez hranic, na náměstí zase vyhrávala dechovka Sebranka, své místo tam měli i trhovci nebo středověcí řemeslníci.

Vyhlášení nejlepších se dočkali ti, kteří se zapojili do soutěže o nejhezčí předzahrádku a okenní výzdobu. Líbilo se například i hašení hospody sborem hasičů v historických uniformách. Hod-

ně návštěvníků si prohlédlo expozice ve staré škole nebo v Muzeu venkova.

Ti, kteří se zajímají o nedávnou histo-rii venkova, zde mohou spatřit kolem stovky často i unikátních dobových předmětů, jejichž stáří se pohybuje kolem sto padesáti let.

„Všechny shromážděné předměty i dobové listiny se nějakým způsobem vztahují k historii Kamberka a mapují historii obce a život konkrétních lidí, například učitelů nebo představitelů církve. Samostatný panel tu má i neda-leký zlatodůl Roudný. „Ojedinělou sbír-ku jsme dávali dohromady čtyři roky,“ řekla Alena Jenšíková s tím, že muzeum dnes již zabírá sedm místností ve třech budovách. Otevřené je muzeum zemědělské techniky ve více než stoleté budově bývalé Kampeličky.

V rekonstruovaném historickém sklepení se srdce milovníků zašlých časů potěší přibližně padesáti více než sto let starými exponáty, které se tu podařilo zrestaurovat a uchovat. Hos-

podyňky mohou například porovnat selskou sednici s původním dobovým nábytkem a vymoženostmi dnešní moderní kuchyně. V prvním patře bu-dovy bývalé školy si mohou pamětníci zavzpomínat na staré časy v dobově zařízené školní třídě, kde jsou k vidě-ní také historická vysvědčení, dávné třídní fotografie nebo originální učebnice z let dávno minulých.

V budově bývalé Kampeličky bylo otevřeno v opraveném historickém sklepení a v půdních prostorách muzeum staré zemědělské techniky s exponáty starými i 150 let. Celkem je zde umístěno více než sto historických exponátů. V téže budově se nachází selská jizba s dobovým stoletým zaříze-ním. „Přijďte nás navštívit a přesvědčit se sami, jak si u nás umíme vážit i maličkostí, které nám naši předkové zachovali,“ pozvala na návštěvu starost-ka. Přijít můžete kdykoli, ptejte se na Obecním úřadu v Kamberku, starostka vás ráda provede. n

O Tvrz v Nesperách

O popisek

Farní muzeum v kondracirozjíždí už třetí sezonu

HistorickásokolovnavKřivsoudověmánovýkabát

jednou z největších obcí

mikroregionu Želivka

je křivsoudov. svou

polohou, dostupností

i okolní přírodou

a krajinou je ideálním

místem k výletům,

houbaření, koupání,

a pokud se vám tu

podaří pronajmout

například chalupu či

zemědělskou usedlost,

pak i ke strávení

poklidné, ale zajímavé

tuzemské dovolené.

jedním z center

pravidelného setkávání

místních i návštěvníků

městyse je zdejší

sokolovna.

Křivsoudov – Spolek Sokol vznikl v Křivsoudově v roce 1908 a o dvacet let později si místní sokolové postavili na místě vyhořelých sýpek vlastní budovu. Ta sloužila nejen sokolskému spolku, ale třeba i místním ochotní-kům. Sokolovna byla v posledních letech už v neutěšeném stavu, ale v rámci Strategického plánu Leader se podařilo na rekonstrukci historické budovy vedení městyse získat dotaci a sokolovnu kompletně rekonstruovat.

„Byla odstraněna stará podlaha napadená dřevomorkou a položeny byly nové parkety a obložení stěn je z nových palubek. Rekonstrukcí

prošly toalety. Nová je také podlaha jeviště, dveře a nevyhovující topení bylo nahrazeno novými čerpadly,“ uvedl starosta Křivsoudova František Zelenka a doplnil, že zateplen byl také strop sokolovny a interiér budo-vy byl nově vymalován. Novotou se zaskvělo také venkovní kryté jeviště a nádvoří bylo srovnáno o oseto novým trávníkem. Opravili jsme také vstupní bránu do areálu nádvoří so-kolovny a nakoupili vnitřní vybavení, stoly a židle,“ dodal křivsoudovský starosta. Celkové náklady oprav činily téměř 2,2 milionu korun a získaná dotace představovala milion osm set

tisíc korun. Bezmála čtyři sta tisíc hradil městys z vlastního rozpočtu.

Přijedeme-li do Křivsoudova právě v době konání tradičního jarmarku, zjistíme, že i na venkově se najdou lidé schopní zorganizovat velkou akci. Na dobový jarmark, který se koná vždy počátkem září právě v are-álu zahrady zrekonstruované soko-lovny, pravidelně přijíždí několik tisíc návštěvníků z blízkého i vzdáleného okolí. Lidé tu obdivují řemeslnou do-vednost košíkářů, kovářů, keramiků, řezbářů a dalších řemeslníků. „Bývá tu tak kolem padesáti stánků a dbá-me na to, aby si jarmark zachoval

j dobový ráz,“ řekla organizátorka Jana Vrbová. Jarmark, který se nese vždy v nějakém tématickém duchu, stojí za to navštívit i kvůli domácím kulinářským specialitám a bohatému kulturnímu programu, kde obvykle nechybí ani mediálně známá jména.

Třetí největší sídlo Mikroregionu Želivka toho má hodně co nabíd-nout. Prošly jím v minulosti téměř všechny historické architektonické styly. Nalezneme tu původně gotický opevněný kostel Narození Panny Marie, renesanční zámeček, domi-nantu náměstí tvoří neorenesanční radnice z přelomu devatenáctého a dvacátého století, budovu bývalé Občanské záložny ve stylu moderny, kde dnes sídlí pošta a křivsoudovskou pýchou jsou i dva, přestavbami téměř nepoškozené, barokní statky.

V Křivsoudově a nedalekých Čech-ticích lze nalézt i dva smírčí kameny, které kromě jiných náhrad sloužily ve středověkém právu jako institut mimosoudního vyrovnání. Křiv-soudovský smírčí kámen s reliéfem jetelového kříže a rytinou meče měří bez mála jeden metr.

„Před pěti roky se nám opět poda-řilo získat zpět status městyse,“ po-dotkl starosta Křivsoudova František Zelenka. V minulosti bylo městysům uděleno právo pořádat týdenní a dobytčí trhy. Městyse musely plnit roli spádového městečka pro okolní vesnice. n

ww

w.b

lani

cti-

ryti

ri.c

z

Kondrac – Opravdový zážitek a po-hled do venkovské historie Podblanic-ka přelomu 19. a 20. století poskytuje návštěvníkům návštěva unikátního Farního muzea v Kondraci. To letos zahajuje svou třetí návštěvnickou sezonu. Každý, kdo si chce připome-nout život našich babiček a prababi-ček, a potěšit se pohledem na dobové artefakty farní kuchyně, pracovny, pokojů či knihovny, by si rozhodně neměl návštěvu muzea nechat ujít. Farní muzeum nalezneme v objektu bývalé dlouho nevyužívané fary, v těs-ném sousedství románského kostela sv. Bartoloměje.

„Farní muzeum v Kondraci funguje na principech zážitkové turistiky a slouží jednak návštěvníkům Kraje blanických rytířů, ale také místním jako významné společenské centrum. Kromě autentického, více než stoleté-ho interiéru, získají návštěvníci infor-mace o životě na faře prostřednictvím interaktivních panelů,“ řekla vedoucí Farního muzea Lenka Šandová s tím, že v této podobě muzejní expozice nemá v republice srovnání.

Rodiny s dětmi určitě potěší venkov-ní prostory farní zahrady se stádečkem ovcí a koz, které k faře vždy patřily. Stádečko se letos rozrostlo o beránka Matěje, kterému zanedlouho přibyly dvě ovčí sestry a nevlastní bratr Mazlík.

Pokud chcete farním zvířatům přinést něco na zub, tak určitě nepohrdnou tvrdými rohlíky nebo chlebem. Jablka nebo další laskominy jim nedávejte, po nich trpí zažívacími problémy. Na far-ské zahradě naleznete také bylinkovou zahrádku, která zdůrazňuje symbolický význam místa pro odpočinek. Z ní kdysi farní kuchařka dochucovala připravované pokrmy.

V muzeu je k dispozici, vedle ukázek různých domácích prací typických pro dobový venkov, také řemeslná dílna. Návštěvníci si tu mohou vyrobit na-příklad svíčky ze včelího vosku, ruční papír nebo tisknout na knihtisku ob-rázky s dobovou tématikou církevních svátků. Využití nalezla i budova bývalé márnice, kde je instalována výstava o historii Kondrace. Projekt Farního

muzea v Kondraci navazuje na před-chozí turistické aktivity, zejména na zdejší moderní turistickou ubytovnu.

„Zprovozněním farního muzea vzniklo i kvalitní zázemí pro tradiční akce, které obec s bohatým spolko-vým životem každoročně organizuje,“ doplnil starosta obce Miroslav Matuška a připomněl, že se tu každoročně konají vánoční a velikonoční jarmarky, ukázky tradičních řemesel, výstavy betlémů či ochutnávky dobových pochutin.

V letošním roce startovala z Far-ního muzea tradiční akce Cyklorytíř 2012, která 26. května zahájila v Kraji blanických rytířů cykloturistickou sezonu.

Kontakty a informace o otevírací době získáte na www.farnimuzeum.cz, nebo v letáku Tipy na výlety. n

Zámek 1, 258 01 Vlašimtel.: +420 317 842 927e-mail: muzeumvlasim@iol.czmuzeumvlasim@seznam.czhttp://www.muzeumpodblanicka.cz

Otevírací doba Muzea Podblanicka Vlašim:březen–červenút–ne 09:00–12:00 a 13:00–16:00červenec a srpenút–ne 09:00–12:00 a 13:00–17:00září–prosinecút–ne 09:00–12:00 a 13:00–16:00

Zámecké parky a historie zámkuve VlašimiČást expozice sleduje vývoj přírodní-ho parku ve Vlašimi, zřejmě nejstar-šího v Čechách. Připomíná zaniklé stavby a bohaté vybavení (socha Diany, Žáby ad.). Ale i další příklady zámeckých parků (Vrchotovy Janovice aj.). Druhá část provází dlouhými ději-nami sídla. Od gotického hradu pánů z Vlašimi po luxusní rezidenci knížat z Auerspergu.

Příroda PodblanickaExpozice přibližuje živou i neživou přírodu území od Vltavy po Blaník. Včetně hornické minulosti – těžby zla-ta a uhlí. U počátků zlatodolu Roudný, jednoho z největších ve střední Evropě, stáli opět Auerspergové.

Zrcadlo minulosti– dlouhodobá výstavaPředměty ukazují Podblanicko jako mozaiku různých prostředí. Řemeslní-ků, duchovních, hospodářů, panských úředníků ale i následníka trůnu. Kraj, který poznamenaly husitské požáry

(1420), bitva u Jankova (1645) i le-gendy o Blaníku. Např. výčepní pult pochází ze stavení v Růžkových Lhoti-cích, kde pobýval Bedřich Smetana.

S přesnou muškou– Tradice střelectví a zbrojařstvíPrvní část expozice sleduje vývoj palných zbraní od doutnákového zámku po opakovačky. Druhá přibli-žuje dějiny firmy Sellier & Bellot a.s., výrobce střeliva sídlícího ve Vlašimi od roku 1936. Vystavené střelivo patří k nejucelenějším souborům v ČR. Sbírka exotických trofejí zahrnuje úlovky např. Adolfa Schwarzenberga či dr. Emila Holuba.

Tajemství sklepeníExpozice v zámeckém sklepení sezna-muje s jeho minulostí. Včetně legendy o ukrytém pokladu Jana Vostrovce z Kralovic. Stavební fragmenty připo-mínají některé památky Podblanicka.

Město pod věží,aneb Vlašim na dlaniFoto-expozice ve vyhlídkové věži sleduje proměny Vlašimi v průběhu století.

Další informace najdete na www.mu-zeumpodblanicka.cz nebo v informač-ní brožuře Tipy na výlety. n

stálé expoziceMuzea Podblanicka

zvířat v kulturní krajině,“ řekla vedou-cí záchranné stanice Michala Musilová s tím, že se zde navíc naučí, jak lze

některým zraněním zvířat předcházet. Nechybí ani tipy pro inspiraci, jak vytvořit vhodné prostředí pro volně žijící živočichy na vlastní zahradě.

„Dříve byla prohlídka expoziční

zahrady možná pouze s průvodcem. Díky rekonstrukci jí návštěvníci mů-žou nyní procházet i samostatně a tak zde příjemně strávit třeba i celý den,“ dodal Karel Kříž. n

navštivte novou ParaZoo Záchranné stanice ve Vlašimipokračování ze str. 1

O popisek

Doba přípravy: 30 minutIngredience:1 kg hříbků (jen pravé hřiby!)6 kuliček pepře4 ks bobkového listu6 kuliček nového koření1 cibule, 250 ml olejesůl dle chuti

Postup: Hříbky nakrájíme na plátky a vaříme v čisté vodě cca 10 minut. Poté scedíme a necháme trošku vychladnout. Přimícháme koření, na kolečka nakrájenou cibuli, sůl a zalije-me olejem. Vše pořádně promíchá-

me, dáme do připravených zavařo-vacích sklenic a zavíčkujeme. Matesy necháme tři dny uležet a pak si na nich pochutnáme ideálně s čerstvým chlebem.

kulinářská specialita blanického rytíře

Podblanické matesy

8 rytíŘské NOViNy

Proj

ekt K

raj b

lani

ckýc

h ry

tířů

real

izuje

Čes

ký s

vaz

ochr

ánců

přír

ody V

lašim

,kt

erý

dlou

hodo

bě p

ečuj

e o

příro

dní a

kul

turn

í děd

ictví

regi

onu.

ww

w.b

lani

cti-

ryti

ri.c

z

PozvánkanazajímavéakcevregionuDatum Akce Místo Čas Pořadatel

22. 6. Podblanický farmářský trh Vlašim – Žižkovo náměstí 14–19 hod. ZO ČSOP Vlašim, tel.: 317 845 16923. 6. Neckyáda Trhový Štěpánov 12 hod. Sokol a Unie rodičů, tel.: 739 001 80624. 6. Jarmark s vítáním léta Trhový Štěpánov 10 hod. Město Trhový Štěpánov, tel.: 732 963 680

30. 6.+1. 7. Zahájení prázdnin s programem pro děti Ostrov – Farma Park 10–18 hod. Farma Blaník, tel.: 602 373 363, www.farmablanik.cz30. 6. „Kolotoč pohádek" – divadélko Já to jsem – Víťa Marčík junior Vlašimský zámecký park 18,30 hod. KD Blaník, tel.: 317 842 2887. 7. Neckyáda Louňovice p. Bl. – koupaliště 13 hod. Sokol TJ Louňovice7. 7. „O Jankovi a jeho zvířátkách" – divadlo Kapsa Vlašimský zámecký park 18,30 hod. KD Blaník, tel.: 317 842 2887. 7. „Lásky a Nelásky z Dekameronu" – večerní představení Vlašimský zámecký park 20,30 hod. KD Blaník, tel.: 317 842 288

14. 7. „Vodnická pohádka" – divadlo Koňmo Vlašimský zámecký park 18,30 hod. KD Blaník, tel.: 317 842 28814. 7. Taneční zábava, hraje skupina Velorex Křížov – venkovní parket 20 hod. SDH Křížov, tel.: 602 690 04415. 7. Křivsoudovská pouť Křivsoudov 10 hod. Obec Křivsoudov, tel.: 607 929 26220. 7. Podblanický farmářský trh Vlašim – Žižkovo náměstí 14–19 hod. ZO ČSOP Vlašim, tel.: 317 845 16921. 7. „Dlouhý ,široký a bystrozraký" – Divadélko Romaneto Vlašimský zámecký park 18,30 hod. KD Blaník, tel.: 317 842 28828. 7. „Tři zlaté vlasy děda Vševěda" – divadlo Kejklíř Vlašimský zámecký park 18,30 hod. KD Blaník, tel.: 317 842 288

29. 7.–3. 8. Nebojme se s dětmi do lesa – poznávací pobyt pro rodiče a děti Vlašim, Podblanicko ZO ČSOP Vlašim, tel.: 317 845 1694. 8. III. Ročník "Pivních slavností" – prezentace min. 10 pivovarů z ČR Křivsoudov 14 hod. Obec Křivsoudov, tel.: 607 929 2624. 8. „Pejsek a kočička jdou do divadla" – Divadélko Romaneto Vlašimský zámecký park 18,30 hod. KD Blaník, tel.: 317 842 288

11. 8. Benešovská hasičská liga – O pohár starosty obce Hřiště v Načeradci 13 hod. SHD Načeradec, tel.: 724 188 67411. 8. Letní slavnosti Rádia BLANÍK spojené s výstupem "S BLANÍKEM na Blaník" Kondrac 14–22 hod. Obec Kondrac, tel.: 317 843 08811. 8. „Hrnečku vař" – divadlo Kejklíř Vlašimský zámecký park 18,30 hod. KD Blaník, tel.: 317 842 28818. 8. Pouťové slavnosti – Dětské sportovní odpoledne Ratměřice – fotbalové hřiště 14 hod. Obec Ratměřice, tel.: 317 833 32118. 8. „O kohoutkovi a slepičce" – Malé divadélko Praha Vlašimský zámecký park 18,30 hod. KD Blaník, tel.: 317 842 28818. 8. Pouťové slavnosti – Taneční zábava pod širým nebem Ratměřice – náves 20 hod. Obec Ratměřice, tel.: 317 833 32118. 8. Pouťová zábava Louňovice p. Bl. – zámecká zahrada 20 hod. SDH Louňovice p. Bl. 18. 8. Taneční zábava, hraje skupina Eksploze Křížov – venkovní parket 20 hod. SDH Křížov, tel.: 602 690 04419. 8. Pouťové slavnosti – Sousedské posezení s dechovkou Ratměřice – náves 15 hod. Obec Ratměřice, tel.: 317 833 32124. 8. Podblanický farmářský trh Vlašim – Žižkovo náměstí 14–19 hod. ZO ČSOP Vlašim, tel.: 317 845 16925. 8. Loučení s prázdninami – Cesta kolem světa – akce pro děti Hřiště v Načeradci 12,30 hod. o.s. Kamarádi Načeradce, tel.: 732 449 97825. 8. „Pohádka ze zahrádky ,aneb jak rejsek na žížalky líčil" – divadlo Kapsa Vlašimský zámecký park 18,30 hod. KD Blaník, tel.: 317 842 28825. 8. Noční hasičská fontána Ratměřice – u rybníka Lazna 21 hod. Obec Ratměřice, tel.: 317 833 32126. 8. Tradiční štěpánovská pouť Trhový Štěpánov 8 hod. Město Trhový Štěpánov, tel.: 732 963 680

1.+2. 9. Zakončení prázdnin s programem děti Ostrov – Farma Park 10–18 hod. Farma Blaník, tel.: 602 373 363, www.farmablanik.cz1. 9. „Barbucha" – divadlo Šus Vlašimský zámecký park 18,30 hod. KD Blaník, tel.: 317 842 2882. 9. Tradiční "Křivsoudovský jarmark" Křivsoudov 10 hod. Obec Křivsoudov, tel.: 607 929 262

15. 9. Den hasičů a záchranářů Trhový Štěpánov 13 hod. SHD Trhový Štěpánov, tel.: 732 963 68022. 9. III. Podblanické farmářské a zvířecí trhy Ostrov – Farma Park 10–16 hod. Farma Blaník, tel.: 602 373 363, www.farmablanik.cz

22.+23. 9. "Vinohraní" s cimbálovkou Ostrov – Farma Park 10–22 hod. Farma Blaník, tel.: 602 373 363, www.farmablanik.cz22. 9. Svatováclavské slavnosti Louňovice pod Blaníkem 10–24 hod. Městys Louňovice p. Bl., tel.: 317 852 6585. 10. Podblanický hudební podzim, koncert k poctě J.D.Zelenky Louňovice p. Bl. – zámek 19 hod. Městys Louňovice p. Bl., tel.: 317 852 658

26. 10. Podblanický farmářský trh Vlašim – Žižkovo náměstí 14–19 hod. ZO ČSOP Vlašim, tel.: 317 845 169

Rytíř

ské

novi

nyv

ydal

vro

ce2

012

Česk

ýsv

azo

chrá

nců

příro

dyv

eVl

ašim

i,Pl

áten

íkov

a26

4,2

580

1Vl

ašim

,e-m

ail:

vlas

im@

csop

.cz

|Tišt

ěno

nare

cykl

ovan

émp

apíře

.|te

xty:

Kare

lChl

umec

|fo

to:M

artin

Špo

ula,

Jan

Hoce

k,K

arel

Chl

umec

a

Rade

kVo

ndrá

k|g

rafic

káú

prav

a:V

ikto

rPuc

i|N

a pro

jektu

spol

upra

cují m

ěsto

Vlaš

im, M

ikror

egio

n Če

ský s

mar

agd,

měs

tysy Č

echt

ice, K

řivso

udov

, Lou

ňovic

e po

d Bl

aníke

m a

obce

Kam

berk

, Kon

drac

, Nač

erad

ec, P

ravo

nín,

Rat

měř

ice a

Veliš

.

Celou řadu přírodních, kulturních i historických zajímavostí naleznou návštěvníci Kraje blanických rytířů, kteří dorazí do Ratměřic.

Na první pohled poměrně nená-padná obec s necelými třemi stovkami obyvatel ležící mezi Vlašimí a Voticemi však rozhodně stojí za bližší pro-zkoumání. Ruku si tu podává historie a současnost, což spolu s aktivním přístupem místních přispělo k tomu, že Ratměřice zvítězily před dvěma lety v celostátním kole prestižní soutěže Vesnice roku a letos reprezentovaly Českou republiku v Evropské ceně obnovy venkova.

V celé obci jsou nainstalovány tabul-ky, které upozorní návštěvníky na další zajímavá místa. „Pozorujeme, že zájem turistů o naší vesnici je stále větší a větší a tomu chceme jít naproti. Po-dařilo se nám rozšířit naučnou stezku, ve které zviditelňujeme naší fenome-nální postavu sedláka Oneše, který novou stezkou návštěvníky provádí a na zastaveních přichystal interaktivní prvky hlavně pro rodiny s dětmi,“ řekl ratměřický starosta Viktor Liška s tím, že na jednom ze zastavení tříkilometrové stezky si mohou složit například puzzle se sedlákem Onešem. Ten provází celou historií Ratměřic od třicetileté války do dneška. Naučná stezka začíná u historické kašny z dru-hé poloviny devatenáctého století, kterou se podařilo v devadesátých letech minulého století zrekonstruovat do současné podoby.

Přímo na ratměřické návsi se nachá-zí původně románský kostel zasvěcený sv. Havlovi. Kostel je od května do září otevřen návštěvníkům, turistům, vě-řícím a všem, kteří přijdou. V kostele je možné si prohlédnout interiér s od-

halenými gotickými malbami, nebo jen tak spočinout v kostelní lavici. „Jsou zde historické barokní varhany s rokokovým zdobením. V současnos-ti hledáme peníze na jejich opravu, abychom je zachovali v co nejlepší podobě,“ řekl Viktor Liška. Vnitřní výzdobu kostela ozvláštňuje cyklus ob-razů s názvem Cesta ke Kristu autora Matouše Vepřeka. Před kostelem shlíží na náves sv. Jan Nepomucký z červe-ného nučického pískovce.

Zážitek čeká na návštěvníky také v zámeckém parku. Samotný zámek je v současnosti v rekonstrukci, ale kou-sek za ním se do výšky čtyřiceti metrů tyčí dva sekvojovce obrovské. Tyto největší stromy svého druhu v České republice jsou staré přes sto padesát let staré. Oba velikáni byli vysazeni za hraběte Chotka v době, kdy vznikl v Ratměřicích přírodně-krajinářský park. Tyto stromy výrazně převyšují ostatní porost v parku a tak již při příjezdu do Ratměřic můžete vrcholy obou sekvojovců vidět. Za vidění

stojí i další přírodní exempláře parku, například liliovník tulipánokvětý nebo japonská jedle nikko či vzácný smrk východní nebo jinan dvoulaločný.

Na místní hospodě se sympatickým názvem U nás je umístěna pamětní deska asi nejslavnějšího ratměřického rodáka Josefa Vlacha, zakladatele slavného Vlachova kvarteta, dirigenta České filharmonie a uměleckého ve-doucího Sukova komorního orches-tru. „Na jeho počest pořádáme vždy v listopadu koncerty vážné hudby, což je pro tak malou obec také netypic-ké, dodal Viktor Liška s tím, že Josef Vlach je pochován na ratměřickém hřbitově.

Na severním okraji Ratměřic se na-chází studánka sv. Anny, pramen, který se využívá již více než pět set let. Před třemi staletími nesl pramen jméno sv. Libora, později byl přejmenován na svatoanenskou studnu. „Vodě z tohoto pramene se přisuzovaly léčivé účinky,“ prozradil ratměřický starosta a dodal, že kaplička se svatým obrazem je asi

Zajímavosti ratměřic přijíždí obdivovat stále více turistů

sto let stará a byla vystavěna majitelem ratměřického zámku Dr. Kabešem. Rekonstruována do dnešní podo-by byla kaplička sv. Anny před pěti lety. Poblíž studánky si děti mohou zacvičit v Onešově venkovní tělocvičně a dospělí si jistě nenechají ujít pro-

hlídku unikátní Galerii na plotě. Další zajímavostí veřejných prostranství obce jsou objekty vzniklé na sochařsko--malířských sympoziích v letech 2008 a 2009 a obdivovat mohou návštěvníci také malé muzeum s expozicí historie dobrovolných hasičů v Ratměřicích. n

soběstačné hospodařenípředvádí ekofarma kršnův dvůrMěstečko u Vlašimi – Zhruba na třiceti hektarech zemědělské půdy hospodaří členové Hnutí Hare Krišna v Městečku u Vlašimi. Farma Kršnův dvůr se nachází uprostřed polí, luk a lesů překrásné podblanické krajiny. Zdejší komunita je otevřená návště-vám a její členové návštěvníky farmy ochotně provedou a seznámí s princi-py hospodaření bez hnojiv a chemie.

„Pěstujeme brambory, pohanku, zelený i žlutý hrách, obilniny, jako je špalda, žito, krmný oves,” řekla členka hnutí Monika Pajerová. Na farmě na vlastní oči můžete vidět práce na poli tak, jak bylo obvyklé je provádět před více než sedmdesáti lety. Jde vlastně o živý fungující skanzen, po kterém se můžete projet koněbu-sem.

Provoz mlýna je dal-ším krokem soběstačnos-ti zdejších ekofarmářů. “Mouku zde meleme na kamenném mlýnu z vlastního certifikovaného bio obilí, nebo z kupovaného v bio i ne-bio kvalitě.Výroba celozrnné mouky má vyšší nároky na čistotu obilí. Proto věnujeme zvýšenou pozornost čištění obilí, které přispívá ke zvýšení kvality mouky,” dodala Monika Pajerová

Neodmyslitelnou součástí života na ekofarmě jsou zvířata. Zdejší hospodáři se starají o krávy a voly indického dlouhorohého skotu, koně, pávy a kozy. Zvířata jsou podle slov průvodce hodná a kontaktní. Pod do-hledem pracovníků farmy je možné si je i pohladit, což uvítají zejména děti.

Shlédnout je možné také expozici dobových zemědělských strojů, které se podařilo shromáždit a restaurovat za léta působení na Vlašimsku.

Rodiny a jednotlivci mohou navští-vit Kršnův dvůr prakticky kdykoliv mezi 11. a 17. hodinou. Větší skupiny by si měly návštěvu na farmě domlu-vit. Ekofarma je zajímavá, zejména v dnešní době. Zdejší ekofarmáři totiž směřují k soběstačnosti.

n