2017www.medical-tv.cz

Online zdravotnické zpravodajství

Natáčení na klíč

Nový multimediální online projekt divize Medical Services vydavatelství Mladá fron-ta, jehož videozáznam bude vždy dostupný na portálu www.medical-tv.cz, má formu moderované debaty s lékaři, farmaceuty, autory významných publikací, vědci a od-borníky ve zdravotnických disciplínách.

Formát je jedinečnou příležitostí k před-stavení zajímavých osobností a aktuálních témat ze zdravotnictví atraktivní cílové skupině diváků z řad odborné veřejnosti či laického publika.

Rozhovory moderuje ředitel divize Medical Services Karel Novotný, MBA, a šéfredaktorka titulu Postgraduální medicína, MUDr. Michaela Lízlerová.

Unikátní TV projekt s odborným zpravodajstvím o zdravotnictví bude podpořen rozsáhlou marketingovou kampaní.

Online zdravotnické zpravodajství

Rozhovory s lékaři,

farmaceuty, odborníky

Homepage www.zdravi.euro.cz Záložka Medical TVTelevizní projekty na míru

Obchodní nabídka

Délka pořadu 15 minutPrecizní příprava scénáře s klientem včetně schvalovacího procesu před uveřejněnímModerátoři – profesionálové v oboruKvalitní zpracování videa + zkrácená promo verze pro klienta (cca 5.min)Marketingová kampaň k projektu

Projektová cena: 70 000 Kč bez DPH

Inovativní forma prezentace vaší firmy či služby využívající

You Tube

Profesionální zpracování

Postup spolupráce

Moderuje Karel Novotný, MBA, a MUDr. Michaela Lízlerová

www.medical-tv.cz

Unikátní TV projekt s odborným zpravodajstvím o zdravotnictví

Rozhovory s lékaři, farmaceuty, vědci, odborníky, zdravotníky

Diskuse s významnými autory zdravotnických publikací

Inovativní forma prezentace Vaší fi rmy/služby využívající

online spojení mediální a odborné sféry

Host: prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc., FESCTéma: Arytmie – když srdce vypadne z rytmu

Host: prof. MUDr. Jana Hercogová, CSc.Téma: Podcenění fotoprotekce u pacientůpo transplantaci se nemusí vyplatit

Host: doc. MUDr. Martin Oliverius, Ph.D.Téma: Selhání a transplantace tenkého střeva – aneb jak se žije bez střeva?

SLEDUJTE AKTUÁLNÍ ROZHOVORY:

Rozhovory s lékaři, farmaceuty, vědci, odborníky, zdravotníky

Diskuse s významnými autory

Rozhovory s lékaři, farmaceuty, vědci, odborníky, zdravotníky

Diskuse s významnými autory

Rozhovory s lékaři, farmaceuty, vědci, odborníky, zdravotníky

Diskuse s významnými autory

Rozhovory s lékaři, farmaceuty,

Natočte s námi odborný rozhovor!

Cílíme na vlastní databáze tisíců lékařů, farmaceutů a specialistů

Dostaneme Vaše téma mezi odbornou veřejnost

Kontaktujte nás: medical-tv@mf.cz

You Tube

MTV_dvoustrana_ZaM.indd 4-5 7.6.2017 11:41:40

online print print newsletter

Zdravotnictví a medicína 5/201731

MEDICÍNA

Inze

rce

M17

100

022

6

V poslední době se hovoří o tom, že současné tech-nologie a léčebné postupy v diabetologii představují určitou revoluci. Pokrok byl iniciován zjištěním, že pro pacienty s  dia-betem je ideální situace, kdy je glykemie v normě. Do-nedávna však byl pouze omezený počet prostředků, po-mocí kterých mohl být pacient léčen. Důsledkem bylo, že normální glykemie se dosahovalo málokdy, naopak hrozil častý výskyt hypoglykemie coby „přestřelení“ an-tidiabetické léčby. Víme přitom, že hypoglykemie jsou nebezpečné.

Uvedená skutečnost vedla k  rozvoji diabetologie nové doby. Na jedné straně se objevily dnes již osvědčené molekuly – inkretiny, mezi něž patří gliptiny a agonisté GLP-1, dále pak glifloziny – inhibitory SGLT2. Pro tyto nové léky je charakteristické, že riziko hypoglykemie ne-zvyšují. Studie pak ukázaly, že některé další léky, jako například pioglitazon ze skupiny glitazonů, prokaza-telně snižují kardiovaskulární riziko. Vedle toho došlo i  k  rozmachu technologickému. Byly vyvinuty mobilní aplikace, inzulinové pumpy a  telemonitoring, které umožňují lepší monitorování glykemie na dálku či mož-nost průběžně řešit aktuální zdravotní stav pacienta. Evoluce v diabetologii se stala revolucí. Díky tomu dnes můžeme léčit prakticky každého pacienta s  diabetem tak, aby byl správně kompenzovaný. Podmínkou ovšem je, aby byl dobře edukovaný a spolupracoval.

To jsou jistě velké úspěchy. Kde jsou ale ještě rezervy antidiabetické léčby?Co zatím nedokážeme dobře zvládnout, je diabetická neuropatie. Její progresi umíme jen zpomalit, nedokáže-me ji však zcela zastavit. Zejména při pokročilých neuro-patických komplikacích se nemocní špatně léčí, protože hypoglykemie nerozpoznávají. Obecně však v  současné diabetologii máme vynikající možnosti jak léčit, jen je třeba je správně využít.

Jaké jsou aktuální zásady pro zahájení léčby diabetu?U pacientů s diabetem mellitem 1. typu jsme stále od-kázáni na inzulin. Technologie zde však díky existenci inzulinových pump a senzorů, které glykemii měří kon-tinuálně, skočila významně dopředu. Léčba je dnes pro pacienty mnohem bezpečnější. U diabetiků 2. typu se dá léčebný postup shrnout do několika základních bodů. Za prvé je to co nejčasnější rozpoznání diabetu. Jakmile se objeví symptomatická hyperglykemie nad 7 mmol/l, je třeba zahájit léčbu a snažit se dosáhnout těsné kompen-zace na úrovni zdravého člověka. Zde se uplatňuje pře-devším léčba metforminem. V dalším kroku je potřeba využít antidiabetika, která nezpůsobují hypoglykemii. To jsou však obecné zásady.

Nyní k praktickým otázkám. Na trhu se nedávno ob-jevila fixní kombinace dlouhodobě působícího inzulinu s  liraglutidem (IDegLira). Tato kombinace se opravdu povedla. Dosud totiž platilo, že když zaléčíte pacienta inzulinem, zvýšíte riziko hypoglykemie, a pacient navíc

přibere na váze. V  případě uvedené kombinace pacient při léčbě zhubne, je lépe kompenzován a nemá hypogly-kemie. Vedle toho nedávno publikované výsledky studie LEADER, která testovala liraglutid, prokázaly, že u  pa- cientů s vysokým rizikem kardiovaskulárních komplika-cí přípravek snižuje riziko těchto obtíží. To je něco, co se pro diabetologa téměř rovná zázraku.

O studii LEADER se v poslední době opravdu hodně hovoří. Čím je tak významná?FDA před dvanácti lety z  důvodu předběžné opatrnosti při nejasných výsledcích studií s  rosiglitazonem, které se pak ale nepotvrdily, vydala požadavek, že u každého schváleného antidiabetika musí být provedeny ještě bez-pečnostní kardiovaskulární studie. Jedná se o velké mor-biditně-mortalitní studie, jejichž smyslem je dokázat, že nová antidiabetika jsou minimálně stejně bezpečná jako standardní léčba. Na chvíli jako by se zapomnělo, že hlavním cílem antidiabetické léčby je snížit glykemii a že primárně nejde o kardiovaskulární riziko.

Následně se objevily výsledky studií, které potvrdily kardiovaskulární bezpečnost nových léků, ale i studie, jež vyznívaly v neprospěch vybraných nových antidiabetik. Některé výsledky jsou diskutabilní, obecně však z  pro-vedených studií vyplývá, že všechna nová antidiabetika jsou bezpečná. Studie LEADER prokázala, že veškeré po-zorované parametry jako kardiovaskulární úmrtí, infarkt myokardu nebo cévní mozkové příhody jsou při léčbě lira-glutidem redukovány a zmíněná fixní kombinace liraglu-tidu s inzulinem degludekem efekt ještě umocňuje.

Na několika diabetologických akcích se v  poslední době diskutovalo o významu časného zahájení inzuli-noterapie. Kdy a komu tedy nasadit inzulin?U diabetiků 1. typu, jak jsme si již řekli, je inzulinoterapie život zachraňující léčba. Inzulin se u těchto pacientů ne-vytváří, proto je nezbytné ho substituovat. U diabetiků 2. typu se dlouho mělo za to, že inzulin se má podat až jako poslední možnost. Na základě dnešních poznatků ale pla-tí, že inzulin se může podat v kterékoli fázi diabetu, čímž je postaven na úroveň ostatních antidiabetik druhé volby po metforminu. Záleží tedy na spolupráci s  pacientem a jeho preferencích. Existují totiž mladí aktivně sportující pacienti, kteří mají normální glykemii nalačno, ale trpí vysokou postprandiální hyperglykemií. U nichž se může podávání inzulinu po jídle osvědčit. Vždy jde o to vybrat správný režim pro konkrétního pacienta. Výsledek léčby pak určí, zda se lékař rozhodl správně, nebo ne.

V rozvoji diabetu mellitu 2. typu a metabolického syn-dromu hraje významnou roli inzulinová rezistence. Jaký je současný pohled na možnosti jejího ovlivnění?V  souvislosti s  novými antidiabetiky se na ni trochu pozapomnělo, nicméně víme, že jsou zde dva hlavní faktory rozvoje diabetu − porucha sekrece inzulinu a in-zulinová rezistence. V  souvislosti s  druhým faktorem bych chtěl vyzdvihnout roli pioglitazonu. Nová data jsou

totiž velmi zajímavá. Velká studie IRIS ukázala, že u pa- cientů s  inzulinovou rezistencí, kteří ještě nemají dia-betes a kteří jsou po mozkové příhodě, sníží riziko další mozkové příhody i rozvoje diabetu. Důležité však je, že lék je vhodný pro pacienty, kteří mají skutečně vyjádře-nou inzulinovou rezistenci. To je asi 20 procent pacien-tů. U nich může mít pioglitazon významný efekt a měl by být zařazen mezi portfolio léků nabízejících se jako druhá možnost po léčbě metforminem.

Jaké vlastnosti by mělo mít ideální antidiabetikum? Dá se za něj považovat zmíněná IDegLira?S trochou nadsázky lze říct, že ideální lék je takový, který vůbec nemusíte podat. To je ovšem zatím idea pro vzdá-lenější budoucnost. Zatím se bez farmakoterapie diabetu neobejdeme. Tím, že se snížila kardiovaskulární morta-lita a že se prodlužuje život nemocných, pacientů s dia-betem přibývá. Je pravda, že fixní kombinace inzulinu degludeku a liraglutidu se tomuto ideálu blíží. Stejně tak je vynikajícím lékem metformin, nebýt jeho nežádou-cích účinků. V dalším kroku pak máme dobré zkušenosti s gliptiny, zejména sitagliptinem, a asi pětina pacientů, jak již bylo řečeno, profituje z pioglitazonu. Důležité je správně nastavit léčbu a vybrat vhodný lék pro každého pacienta. Neméně důležitá jsou režimová opatření, ze-jména aktivní pohyb, která hrají stále velkou roli v pre-venci diabetu a jež v případě prediabetu mohou oddálit rozvoj onemocnění o pět až deset let.

Podstatná data by diabetologům měl přinést vznika-jící Národní diabetologický registr.Ano, právě je v přípravě. Byl vytvořen legislativní rámec pro jeho užití s ohledem na ochranu osobních dat a před-pokládáme, že do konce roku bychom mohli mít k dispo-zici první hrubé výstupy. Aktuálně léčíme na základě dat z klinických studií a podle doporučených postupů. Díky informacím z registru, jež získává od zdravotních pojiš-ťoven, se dozvíme, jaký reálný efekt přináší antidiabetic-ká léčba našim pacientům. Mohli bychom se tak dostat na úroveň světové špičky.

Jaké poselství z diabetologie byste předal praktickým lékařům?Časný záchyt pacientů s prediabetem je klíčový. V iden-tifikaci těchto pacientů mají nezastupitelnou roli právě praktičtí lékaři. Jsem rád, že se jim brzy do rukou dosta-nou nové preparáty a  že se tak budou moci efektivněji podílet na léčbě diabetu.

MUDr. Andrea Skálová

Na diabetes už máme téměř ideální lékPro účinnou a bezpečnou léčbu diabetu mellitu 2. typu platí, že je třeba včas identifikovat rizikové pacienty, optimálně nastavit léčbu a mít spolupracující-ho pacienta. O novinkách a dosažených metách v diabetologii jsme hovořili s prof. MUDr. Milanem Kvapilem, CSc., MBA, přednostou Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze.

Foto

: arc

hiv

Mila

n K

vapi

l

Zdravotnictví a medicína 5/201731

MEDICÍNA

Inze

rce

M17

100

022

6

V poslední době se hovoří o tom, že současné tech-nologie a léčebné postupy v diabetologii představují určitou revoluci. Pokrok byl iniciován zjištěním, že pro pacienty s  dia-betem je ideální situace, kdy je glykemie v normě. Do-nedávna však byl pouze omezený počet prostředků, po-mocí kterých mohl být pacient léčen. Důsledkem bylo, že normální glykemie se dosahovalo málokdy, naopak hrozil častý výskyt hypoglykemie coby „přestřelení“ an-tidiabetické léčby. Víme přitom, že hypoglykemie jsou nebezpečné.

Uvedená skutečnost vedla k  rozvoji diabetologie nové doby. Na jedné straně se objevily dnes již osvědčené molekuly – inkretiny, mezi něž patří gliptiny a agonisté GLP-1, dále pak glifloziny – inhibitory SGLT2. Pro tyto nové léky je charakteristické, že riziko hypoglykemie ne-zvyšují. Studie pak ukázaly, že některé další léky, jako například pioglitazon ze skupiny glitazonů, prokaza-telně snižují kardiovaskulární riziko. Vedle toho došlo i  k  rozmachu technologickému. Byly vyvinuty mobilní aplikace, inzulinové pumpy a  telemonitoring, které umožňují lepší monitorování glykemie na dálku či mož-nost průběžně řešit aktuální zdravotní stav pacienta. Evoluce v diabetologii se stala revolucí. Díky tomu dnes můžeme léčit prakticky každého pacienta s  diabetem tak, aby byl správně kompenzovaný. Podmínkou ovšem je, aby byl dobře edukovaný a spolupracoval.

To jsou jistě velké úspěchy. Kde jsou ale ještě rezervy antidiabetické léčby?Co zatím nedokážeme dobře zvládnout, je diabetická neuropatie. Její progresi umíme jen zpomalit, nedokáže-me ji však zcela zastavit. Zejména při pokročilých neuro-patických komplikacích se nemocní špatně léčí, protože hypoglykemie nerozpoznávají. Obecně však v  současné diabetologii máme vynikající možnosti jak léčit, jen je třeba je správně využít.

Jaké jsou aktuální zásady pro zahájení léčby diabetu?U pacientů s diabetem mellitem 1. typu jsme stále od-kázáni na inzulin. Technologie zde však díky existenci inzulinových pump a senzorů, které glykemii měří kon-tinuálně, skočila významně dopředu. Léčba je dnes pro pacienty mnohem bezpečnější. U diabetiků 2. typu se dá léčebný postup shrnout do několika základních bodů. Za prvé je to co nejčasnější rozpoznání diabetu. Jakmile se objeví symptomatická hyperglykemie nad 7 mmol/l, je třeba zahájit léčbu a snažit se dosáhnout těsné kompen-zace na úrovni zdravého člověka. Zde se uplatňuje pře-devším léčba metforminem. V dalším kroku je potřeba využít antidiabetika, která nezpůsobují hypoglykemii. To jsou však obecné zásady.

Nyní k praktickým otázkám. Na trhu se nedávno ob-jevila fixní kombinace dlouhodobě působícího inzulinu s  liraglutidem (IDegLira). Tato kombinace se opravdu povedla. Dosud totiž platilo, že když zaléčíte pacienta inzulinem, zvýšíte riziko hypoglykemie, a pacient navíc

přibere na váze. V  případě uvedené kombinace pacient při léčbě zhubne, je lépe kompenzován a nemá hypogly-kemie. Vedle toho nedávno publikované výsledky studie LEADER, která testovala liraglutid, prokázaly, že u  pa- cientů s vysokým rizikem kardiovaskulárních komplika-cí přípravek snižuje riziko těchto obtíží. To je něco, co se pro diabetologa téměř rovná zázraku.

O studii LEADER se v poslední době opravdu hodně hovoří. Čím je tak významná?FDA před dvanácti lety z  důvodu předběžné opatrnosti při nejasných výsledcích studií s  rosiglitazonem, které se pak ale nepotvrdily, vydala požadavek, že u každého schváleného antidiabetika musí být provedeny ještě bez-pečnostní kardiovaskulární studie. Jedná se o velké mor-biditně-mortalitní studie, jejichž smyslem je dokázat, že nová antidiabetika jsou minimálně stejně bezpečná jako standardní léčba. Na chvíli jako by se zapomnělo, že hlavním cílem antidiabetické léčby je snížit glykemii a že primárně nejde o kardiovaskulární riziko.

Následně se objevily výsledky studií, které potvrdily kardiovaskulární bezpečnost nových léků, ale i studie, jež vyznívaly v neprospěch vybraných nových antidiabetik. Některé výsledky jsou diskutabilní, obecně však z  pro-vedených studií vyplývá, že všechna nová antidiabetika jsou bezpečná. Studie LEADER prokázala, že veškeré po-zorované parametry jako kardiovaskulární úmrtí, infarkt myokardu nebo cévní mozkové příhody jsou při léčbě lira-glutidem redukovány a zmíněná fixní kombinace liraglu-tidu s inzulinem degludekem efekt ještě umocňuje.

Na několika diabetologických akcích se v  poslední době diskutovalo o významu časného zahájení inzuli-noterapie. Kdy a komu tedy nasadit inzulin?U diabetiků 1. typu, jak jsme si již řekli, je inzulinoterapie život zachraňující léčba. Inzulin se u těchto pacientů ne-vytváří, proto je nezbytné ho substituovat. U diabetiků 2. typu se dlouho mělo za to, že inzulin se má podat až jako poslední možnost. Na základě dnešních poznatků ale pla-tí, že inzulin se může podat v kterékoli fázi diabetu, čímž je postaven na úroveň ostatních antidiabetik druhé volby po metforminu. Záleží tedy na spolupráci s  pacientem a jeho preferencích. Existují totiž mladí aktivně sportující pacienti, kteří mají normální glykemii nalačno, ale trpí vysokou postprandiální hyperglykemií. U nichž se může podávání inzulinu po jídle osvědčit. Vždy jde o to vybrat správný režim pro konkrétního pacienta. Výsledek léčby pak určí, zda se lékař rozhodl správně, nebo ne.

V rozvoji diabetu mellitu 2. typu a metabolického syn-dromu hraje významnou roli inzulinová rezistence. Jaký je současný pohled na možnosti jejího ovlivnění?V  souvislosti s  novými antidiabetiky se na ni trochu pozapomnělo, nicméně víme, že jsou zde dva hlavní faktory rozvoje diabetu − porucha sekrece inzulinu a in-zulinová rezistence. V  souvislosti s  druhým faktorem bych chtěl vyzdvihnout roli pioglitazonu. Nová data jsou

totiž velmi zajímavá. Velká studie IRIS ukázala, že u pa- cientů s  inzulinovou rezistencí, kteří ještě nemají dia-betes a kteří jsou po mozkové příhodě, sníží riziko další mozkové příhody i rozvoje diabetu. Důležité však je, že lék je vhodný pro pacienty, kteří mají skutečně vyjádře-nou inzulinovou rezistenci. To je asi 20 procent pacien-tů. U nich může mít pioglitazon významný efekt a měl by být zařazen mezi portfolio léků nabízejících se jako druhá možnost po léčbě metforminem.

Jaké vlastnosti by mělo mít ideální antidiabetikum? Dá se za něj považovat zmíněná IDegLira?S trochou nadsázky lze říct, že ideální lék je takový, který vůbec nemusíte podat. To je ovšem zatím idea pro vzdá-lenější budoucnost. Zatím se bez farmakoterapie diabetu neobejdeme. Tím, že se snížila kardiovaskulární morta-lita a že se prodlužuje život nemocných, pacientů s dia-betem přibývá. Je pravda, že fixní kombinace inzulinu degludeku a liraglutidu se tomuto ideálu blíží. Stejně tak je vynikajícím lékem metformin, nebýt jeho nežádou-cích účinků. V dalším kroku pak máme dobré zkušenosti s gliptiny, zejména sitagliptinem, a asi pětina pacientů, jak již bylo řečeno, profituje z pioglitazonu. Důležité je správně nastavit léčbu a vybrat vhodný lék pro každého pacienta. Neméně důležitá jsou režimová opatření, ze-jména aktivní pohyb, která hrají stále velkou roli v pre-venci diabetu a jež v případě prediabetu mohou oddálit rozvoj onemocnění o pět až deset let.

Podstatná data by diabetologům měl přinést vznika-jící Národní diabetologický registr.Ano, právě je v přípravě. Byl vytvořen legislativní rámec pro jeho užití s ohledem na ochranu osobních dat a před-pokládáme, že do konce roku bychom mohli mít k dispo-zici první hrubé výstupy. Aktuálně léčíme na základě dat z klinických studií a podle doporučených postupů. Díky informacím z registru, jež získává od zdravotních pojiš-ťoven, se dozvíme, jaký reálný efekt přináší antidiabetic-ká léčba našim pacientům. Mohli bychom se tak dostat na úroveň světové špičky.

Jaké poselství z diabetologie byste předal praktickým lékařům?Časný záchyt pacientů s prediabetem je klíčový. V iden-tifikaci těchto pacientů mají nezastupitelnou roli právě praktičtí lékaři. Jsem rád, že se jim brzy do rukou dosta-nou nové preparáty a  že se tak budou moci efektivněji podílet na léčbě diabetu.

MUDr. Andrea Skálová

Na diabetes už máme téměř ideální lékPro účinnou a bezpečnou léčbu diabetu mellitu 2. typu platí, že je třeba včas identifikovat rizikové pacienty, optimálně nastavit léčbu a mít spolupracující-ho pacienta. O novinkách a dosažených metách v diabetologii jsme hovořili s prof. MUDr. Milanem Kvapilem, CSc., MBA, přednostou Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze.

Foto

: arc

hiv

Mila

n K

vapi

l

Příprava scénáře s klientem Natočení videaNasazení videa na www.medical-tv.czPromo Banner 800x200 px s jmenovitou upoutávkou na rozhovor s hostem v newsletteru Zdravotnictví a medicínaUveřejnění videa na Facebooku titulu Zdravotnictví a medicínaVýstup z rozhovoru formou článku na www.zdravi.euro.cz1/1 str. výstup z rozhovoru v měsíčníku Zdravotnictví a medicína s logem klientaPředání zkrácené verze videa klientovi (cca 5 min.)

Den realizace: dle dohody s klientemMísto natáčení: studio v sídle vydavatelství Mladá fronta

Natáčení na klíč

Sponzoring pořadu Medical TV

Ekonomickysilný zásah

Medical TV

You Tube

Staňte se partnerem rozhovoru:

Cena: 15 000 Kč bez DPH

V rozhovoru na Medical TV - (uveřejnění titulku „sponzor pořadu“ minimálně 3x po dobu 5 sekund + slide na konci pořadu s logem partnera)V titulu Zdravotnictví a medicína (partner článku + logo)V článku na www.zdravi.euro.cz (partner článku + logo)

print

Zdravotnictví a medicína 5/201731

MEDICÍNA

Inze

rce

M17

100

022

6

V poslední době se hovoří o tom, že současné tech-nologie a léčebné postupy v diabetologii představují určitou revoluci. Pokrok byl iniciován zjištěním, že pro pacienty s  dia-betem je ideální situace, kdy je glykemie v normě. Do-nedávna však byl pouze omezený počet prostředků, po-mocí kterých mohl být pacient léčen. Důsledkem bylo, že normální glykemie se dosahovalo málokdy, naopak hrozil častý výskyt hypoglykemie coby „přestřelení“ an-tidiabetické léčby. Víme přitom, že hypoglykemie jsou nebezpečné.

Uvedená skutečnost vedla k  rozvoji diabetologie nové doby. Na jedné straně se objevily dnes již osvědčené molekuly – inkretiny, mezi něž patří gliptiny a agonisté GLP-1, dále pak glifloziny – inhibitory SGLT2. Pro tyto nové léky je charakteristické, že riziko hypoglykemie ne-zvyšují. Studie pak ukázaly, že některé další léky, jako například pioglitazon ze skupiny glitazonů, prokaza-telně snižují kardiovaskulární riziko. Vedle toho došlo i  k  rozmachu technologickému. Byly vyvinuty mobilní aplikace, inzulinové pumpy a  telemonitoring, které umožňují lepší monitorování glykemie na dálku či mož-nost průběžně řešit aktuální zdravotní stav pacienta. Evoluce v diabetologii se stala revolucí. Díky tomu dnes můžeme léčit prakticky každého pacienta s  diabetem tak, aby byl správně kompenzovaný. Podmínkou ovšem je, aby byl dobře edukovaný a spolupracoval.

To jsou jistě velké úspěchy. Kde jsou ale ještě rezervy antidiabetické léčby?Co zatím nedokážeme dobře zvládnout, je diabetická neuropatie. Její progresi umíme jen zpomalit, nedokáže-me ji však zcela zastavit. Zejména při pokročilých neuro-patických komplikacích se nemocní špatně léčí, protože hypoglykemie nerozpoznávají. Obecně však v  současné diabetologii máme vynikající možnosti jak léčit, jen je třeba je správně využít.

Jaké jsou aktuální zásady pro zahájení léčby diabetu?U pacientů s diabetem mellitem 1. typu jsme stále od-kázáni na inzulin. Technologie zde však díky existenci inzulinových pump a senzorů, které glykemii měří kon-tinuálně, skočila významně dopředu. Léčba je dnes pro pacienty mnohem bezpečnější. U diabetiků 2. typu se dá léčebný postup shrnout do několika základních bodů. Za prvé je to co nejčasnější rozpoznání diabetu. Jakmile se objeví symptomatická hyperglykemie nad 7 mmol/l, je třeba zahájit léčbu a snažit se dosáhnout těsné kompen-zace na úrovni zdravého člověka. Zde se uplatňuje pře-devším léčba metforminem. V dalším kroku je potřeba využít antidiabetika, která nezpůsobují hypoglykemii. To jsou však obecné zásady.

Nyní k praktickým otázkám. Na trhu se nedávno ob-jevila fixní kombinace dlouhodobě působícího inzulinu s  liraglutidem (IDegLira). Tato kombinace se opravdu povedla. Dosud totiž platilo, že když zaléčíte pacienta inzulinem, zvýšíte riziko hypoglykemie, a pacient navíc

přibere na váze. V  případě uvedené kombinace pacient při léčbě zhubne, je lépe kompenzován a nemá hypogly-kemie. Vedle toho nedávno publikované výsledky studie LEADER, která testovala liraglutid, prokázaly, že u  pa- cientů s vysokým rizikem kardiovaskulárních komplika-cí přípravek snižuje riziko těchto obtíží. To je něco, co se pro diabetologa téměř rovná zázraku.

O studii LEADER se v poslední době opravdu hodně hovoří. Čím je tak významná?FDA před dvanácti lety z  důvodu předběžné opatrnosti při nejasných výsledcích studií s  rosiglitazonem, které se pak ale nepotvrdily, vydala požadavek, že u každého schváleného antidiabetika musí být provedeny ještě bez-pečnostní kardiovaskulární studie. Jedná se o velké mor-biditně-mortalitní studie, jejichž smyslem je dokázat, že nová antidiabetika jsou minimálně stejně bezpečná jako standardní léčba. Na chvíli jako by se zapomnělo, že hlavním cílem antidiabetické léčby je snížit glykemii a že primárně nejde o kardiovaskulární riziko.

Následně se objevily výsledky studií, které potvrdily kardiovaskulární bezpečnost nových léků, ale i studie, jež vyznívaly v neprospěch vybraných nových antidiabetik. Některé výsledky jsou diskutabilní, obecně však z  pro-vedených studií vyplývá, že všechna nová antidiabetika jsou bezpečná. Studie LEADER prokázala, že veškeré po-zorované parametry jako kardiovaskulární úmrtí, infarkt myokardu nebo cévní mozkové příhody jsou při léčbě lira-glutidem redukovány a zmíněná fixní kombinace liraglu-tidu s inzulinem degludekem efekt ještě umocňuje.

Na několika diabetologických akcích se v  poslední době diskutovalo o významu časného zahájení inzuli-noterapie. Kdy a komu tedy nasadit inzulin?U diabetiků 1. typu, jak jsme si již řekli, je inzulinoterapie život zachraňující léčba. Inzulin se u těchto pacientů ne-vytváří, proto je nezbytné ho substituovat. U diabetiků 2. typu se dlouho mělo za to, že inzulin se má podat až jako poslední možnost. Na základě dnešních poznatků ale pla-tí, že inzulin se může podat v kterékoli fázi diabetu, čímž je postaven na úroveň ostatních antidiabetik druhé volby po metforminu. Záleží tedy na spolupráci s  pacientem a jeho preferencích. Existují totiž mladí aktivně sportující pacienti, kteří mají normální glykemii nalačno, ale trpí vysokou postprandiální hyperglykemií. U nichž se může podávání inzulinu po jídle osvědčit. Vždy jde o to vybrat správný režim pro konkrétního pacienta. Výsledek léčby pak určí, zda se lékař rozhodl správně, nebo ne.

V rozvoji diabetu mellitu 2. typu a metabolického syn-dromu hraje významnou roli inzulinová rezistence. Jaký je současný pohled na možnosti jejího ovlivnění?V  souvislosti s  novými antidiabetiky se na ni trochu pozapomnělo, nicméně víme, že jsou zde dva hlavní faktory rozvoje diabetu − porucha sekrece inzulinu a in-zulinová rezistence. V  souvislosti s  druhým faktorem bych chtěl vyzdvihnout roli pioglitazonu. Nová data jsou

totiž velmi zajímavá. Velká studie IRIS ukázala, že u pa- cientů s  inzulinovou rezistencí, kteří ještě nemají dia-betes a kteří jsou po mozkové příhodě, sníží riziko další mozkové příhody i rozvoje diabetu. Důležité však je, že lék je vhodný pro pacienty, kteří mají skutečně vyjádře-nou inzulinovou rezistenci. To je asi 20 procent pacien-tů. U nich může mít pioglitazon významný efekt a měl by být zařazen mezi portfolio léků nabízejících se jako druhá možnost po léčbě metforminem.

Jaké vlastnosti by mělo mít ideální antidiabetikum? Dá se za něj považovat zmíněná IDegLira?S trochou nadsázky lze říct, že ideální lék je takový, který vůbec nemusíte podat. To je ovšem zatím idea pro vzdá-lenější budoucnost. Zatím se bez farmakoterapie diabetu neobejdeme. Tím, že se snížila kardiovaskulární morta-lita a že se prodlužuje život nemocných, pacientů s dia-betem přibývá. Je pravda, že fixní kombinace inzulinu degludeku a liraglutidu se tomuto ideálu blíží. Stejně tak je vynikajícím lékem metformin, nebýt jeho nežádou-cích účinků. V dalším kroku pak máme dobré zkušenosti s gliptiny, zejména sitagliptinem, a asi pětina pacientů, jak již bylo řečeno, profituje z pioglitazonu. Důležité je správně nastavit léčbu a vybrat vhodný lék pro každého pacienta. Neméně důležitá jsou režimová opatření, ze-jména aktivní pohyb, která hrají stále velkou roli v pre-venci diabetu a jež v případě prediabetu mohou oddálit rozvoj onemocnění o pět až deset let.

Podstatná data by diabetologům měl přinést vznika-jící Národní diabetologický registr.Ano, právě je v přípravě. Byl vytvořen legislativní rámec pro jeho užití s ohledem na ochranu osobních dat a před-pokládáme, že do konce roku bychom mohli mít k dispo-zici první hrubé výstupy. Aktuálně léčíme na základě dat z klinických studií a podle doporučených postupů. Díky informacím z registru, jež získává od zdravotních pojiš-ťoven, se dozvíme, jaký reálný efekt přináší antidiabetic-ká léčba našim pacientům. Mohli bychom se tak dostat na úroveň světové špičky.

Jaké poselství z diabetologie byste předal praktickým lékařům?Časný záchyt pacientů s prediabetem je klíčový. V iden-tifikaci těchto pacientů mají nezastupitelnou roli právě praktičtí lékaři. Jsem rád, že se jim brzy do rukou dosta-nou nové preparáty a  že se tak budou moci efektivněji podílet na léčbě diabetu.

MUDr. Andrea Skálová

Na diabetes už máme téměř ideální lékPro účinnou a bezpečnou léčbu diabetu mellitu 2. typu platí, že je třeba včas identifikovat rizikové pacienty, optimálně nastavit léčbu a mít spolupracující-ho pacienta. O novinkách a dosažených metách v diabetologii jsme hovořili s prof. MUDr. Milanem Kvapilem, CSc., MBA, přednostou Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze.

Foto

: arc

hiv

Mila

n K

vapi

l

Zdravotnictví a medicína 5/201731

MEDICÍNA

Inze

rce

M17

100

022

6

V poslední době se hovoří o tom, že současné tech-nologie a léčebné postupy v diabetologii představují určitou revoluci. Pokrok byl iniciován zjištěním, že pro pacienty s  dia-betem je ideální situace, kdy je glykemie v normě. Do-nedávna však byl pouze omezený počet prostředků, po-mocí kterých mohl být pacient léčen. Důsledkem bylo, že normální glykemie se dosahovalo málokdy, naopak hrozil častý výskyt hypoglykemie coby „přestřelení“ an-tidiabetické léčby. Víme přitom, že hypoglykemie jsou nebezpečné.

Uvedená skutečnost vedla k  rozvoji diabetologie nové doby. Na jedné straně se objevily dnes již osvědčené molekuly – inkretiny, mezi něž patří gliptiny a agonisté GLP-1, dále pak glifloziny – inhibitory SGLT2. Pro tyto nové léky je charakteristické, že riziko hypoglykemie ne-zvyšují. Studie pak ukázaly, že některé další léky, jako například pioglitazon ze skupiny glitazonů, prokaza-telně snižují kardiovaskulární riziko. Vedle toho došlo i  k  rozmachu technologickému. Byly vyvinuty mobilní aplikace, inzulinové pumpy a  telemonitoring, které umožňují lepší monitorování glykemie na dálku či mož-nost průběžně řešit aktuální zdravotní stav pacienta. Evoluce v diabetologii se stala revolucí. Díky tomu dnes můžeme léčit prakticky každého pacienta s  diabetem tak, aby byl správně kompenzovaný. Podmínkou ovšem je, aby byl dobře edukovaný a spolupracoval.

To jsou jistě velké úspěchy. Kde jsou ale ještě rezervy antidiabetické léčby?Co zatím nedokážeme dobře zvládnout, je diabetická neuropatie. Její progresi umíme jen zpomalit, nedokáže-me ji však zcela zastavit. Zejména při pokročilých neuro-patických komplikacích se nemocní špatně léčí, protože hypoglykemie nerozpoznávají. Obecně však v  současné diabetologii máme vynikající možnosti jak léčit, jen je třeba je správně využít.

Jaké jsou aktuální zásady pro zahájení léčby diabetu?U pacientů s diabetem mellitem 1. typu jsme stále od-kázáni na inzulin. Technologie zde však díky existenci inzulinových pump a senzorů, které glykemii měří kon-tinuálně, skočila významně dopředu. Léčba je dnes pro pacienty mnohem bezpečnější. U diabetiků 2. typu se dá léčebný postup shrnout do několika základních bodů. Za prvé je to co nejčasnější rozpoznání diabetu. Jakmile se objeví symptomatická hyperglykemie nad 7 mmol/l, je třeba zahájit léčbu a snažit se dosáhnout těsné kompen-zace na úrovni zdravého člověka. Zde se uplatňuje pře-devším léčba metforminem. V dalším kroku je potřeba využít antidiabetika, která nezpůsobují hypoglykemii. To jsou však obecné zásady.

Nyní k praktickým otázkám. Na trhu se nedávno ob-jevila fixní kombinace dlouhodobě působícího inzulinu s  liraglutidem (IDegLira). Tato kombinace se opravdu povedla. Dosud totiž platilo, že když zaléčíte pacienta inzulinem, zvýšíte riziko hypoglykemie, a pacient navíc

přibere na váze. V  případě uvedené kombinace pacient při léčbě zhubne, je lépe kompenzován a nemá hypogly-kemie. Vedle toho nedávno publikované výsledky studie LEADER, která testovala liraglutid, prokázaly, že u  pa- cientů s vysokým rizikem kardiovaskulárních komplika-cí přípravek snižuje riziko těchto obtíží. To je něco, co se pro diabetologa téměř rovná zázraku.

O studii LEADER se v poslední době opravdu hodně hovoří. Čím je tak významná?FDA před dvanácti lety z  důvodu předběžné opatrnosti při nejasných výsledcích studií s  rosiglitazonem, které se pak ale nepotvrdily, vydala požadavek, že u každého schváleného antidiabetika musí být provedeny ještě bez-pečnostní kardiovaskulární studie. Jedná se o velké mor-biditně-mortalitní studie, jejichž smyslem je dokázat, že nová antidiabetika jsou minimálně stejně bezpečná jako standardní léčba. Na chvíli jako by se zapomnělo, že hlavním cílem antidiabetické léčby je snížit glykemii a že primárně nejde o kardiovaskulární riziko.

Následně se objevily výsledky studií, které potvrdily kardiovaskulární bezpečnost nových léků, ale i studie, jež vyznívaly v neprospěch vybraných nových antidiabetik. Některé výsledky jsou diskutabilní, obecně však z  pro-vedených studií vyplývá, že všechna nová antidiabetika jsou bezpečná. Studie LEADER prokázala, že veškeré po-zorované parametry jako kardiovaskulární úmrtí, infarkt myokardu nebo cévní mozkové příhody jsou při léčbě lira-glutidem redukovány a zmíněná fixní kombinace liraglu-tidu s inzulinem degludekem efekt ještě umocňuje.

Na několika diabetologických akcích se v  poslední době diskutovalo o významu časného zahájení inzuli-noterapie. Kdy a komu tedy nasadit inzulin?U diabetiků 1. typu, jak jsme si již řekli, je inzulinoterapie život zachraňující léčba. Inzulin se u těchto pacientů ne-vytváří, proto je nezbytné ho substituovat. U diabetiků 2. typu se dlouho mělo za to, že inzulin se má podat až jako poslední možnost. Na základě dnešních poznatků ale pla-tí, že inzulin se může podat v kterékoli fázi diabetu, čímž je postaven na úroveň ostatních antidiabetik druhé volby po metforminu. Záleží tedy na spolupráci s  pacientem a jeho preferencích. Existují totiž mladí aktivně sportující pacienti, kteří mají normální glykemii nalačno, ale trpí vysokou postprandiální hyperglykemií. U nichž se může podávání inzulinu po jídle osvědčit. Vždy jde o to vybrat správný režim pro konkrétního pacienta. Výsledek léčby pak určí, zda se lékař rozhodl správně, nebo ne.

V rozvoji diabetu mellitu 2. typu a metabolického syn-dromu hraje významnou roli inzulinová rezistence. Jaký je současný pohled na možnosti jejího ovlivnění?V  souvislosti s  novými antidiabetiky se na ni trochu pozapomnělo, nicméně víme, že jsou zde dva hlavní faktory rozvoje diabetu − porucha sekrece inzulinu a in-zulinová rezistence. V  souvislosti s  druhým faktorem bych chtěl vyzdvihnout roli pioglitazonu. Nová data jsou

totiž velmi zajímavá. Velká studie IRIS ukázala, že u pa- cientů s  inzulinovou rezistencí, kteří ještě nemají dia-betes a kteří jsou po mozkové příhodě, sníží riziko další mozkové příhody i rozvoje diabetu. Důležité však je, že lék je vhodný pro pacienty, kteří mají skutečně vyjádře-nou inzulinovou rezistenci. To je asi 20 procent pacien-tů. U nich může mít pioglitazon významný efekt a měl by být zařazen mezi portfolio léků nabízejících se jako druhá možnost po léčbě metforminem.

Jaké vlastnosti by mělo mít ideální antidiabetikum? Dá se za něj považovat zmíněná IDegLira?S trochou nadsázky lze říct, že ideální lék je takový, který vůbec nemusíte podat. To je ovšem zatím idea pro vzdá-lenější budoucnost. Zatím se bez farmakoterapie diabetu neobejdeme. Tím, že se snížila kardiovaskulární morta-lita a že se prodlužuje život nemocných, pacientů s dia-betem přibývá. Je pravda, že fixní kombinace inzulinu degludeku a liraglutidu se tomuto ideálu blíží. Stejně tak je vynikajícím lékem metformin, nebýt jeho nežádou-cích účinků. V dalším kroku pak máme dobré zkušenosti s gliptiny, zejména sitagliptinem, a asi pětina pacientů, jak již bylo řečeno, profituje z pioglitazonu. Důležité je správně nastavit léčbu a vybrat vhodný lék pro každého pacienta. Neméně důležitá jsou režimová opatření, ze-jména aktivní pohyb, která hrají stále velkou roli v pre-venci diabetu a jež v případě prediabetu mohou oddálit rozvoj onemocnění o pět až deset let.

Podstatná data by diabetologům měl přinést vznika-jící Národní diabetologický registr.Ano, právě je v přípravě. Byl vytvořen legislativní rámec pro jeho užití s ohledem na ochranu osobních dat a před-pokládáme, že do konce roku bychom mohli mít k dispo-zici první hrubé výstupy. Aktuálně léčíme na základě dat z klinických studií a podle doporučených postupů. Díky informacím z registru, jež získává od zdravotních pojiš-ťoven, se dozvíme, jaký reálný efekt přináší antidiabetic-ká léčba našim pacientům. Mohli bychom se tak dostat na úroveň světové špičky.

Jaké poselství z diabetologie byste předal praktickým lékařům?Časný záchyt pacientů s prediabetem je klíčový. V iden-tifikaci těchto pacientů mají nezastupitelnou roli právě praktičtí lékaři. Jsem rád, že se jim brzy do rukou dosta-nou nové preparáty a  že se tak budou moci efektivněji podílet na léčbě diabetu.

MUDr. Andrea Skálová

Na diabetes už máme téměř ideální lékPro účinnou a bezpečnou léčbu diabetu mellitu 2. typu platí, že je třeba včas identifikovat rizikové pacienty, optimálně nastavit léčbu a mít spolupracující-ho pacienta. O novinkách a dosažených metách v diabetologii jsme hovořili s prof. MUDr. Milanem Kvapilem, CSc., MBA, přednostou Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze.

Foto

: arc

hiv

Mila

n K

vapi

l

uveřejnění titulku „sponzor pořadu“

Slide na konci pořadu s logem

sponzor pořadu

sponzor pořadu SAMSUNG

online

Sponzorem rozhovoru je

firma SAMSUNG

Sponzorem rozhovoru je

firma SAMSUNG

Externí natáčení akce

Ekonomickysilný zásah

Medical TV

You Tube

Cena: 60 000 Kč bez DPH

Délka videa 15 min (případně dle dohody s klientem)Příprava scénářeVýjezd kameramanaMarketingová kampaň k projektuVideo k dispozici klientovi k vlastnímu použitíNasazení videa na www.medical-tv.cz

PrintZdravotnictví a medicína • Postgraduální medicína • Postgraduální gastroenterologie a hepatologie

• Gynekolog • Vakcinologie • Česká dermatovenerologie • Ortopedie • Tempus Medicorum

• Česká stomatologie a Praktické zubní lékařství • Anesteziologie a intenzívní medicína • Geriatrie a gerontologie

• Praktický lékař • Česká gynekologie • Česko-slovenská pediatrie • Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie

• Rehabilitace a fyzikální lékařství • Acta Chirurgiae Plasticae • Česká revmatologie • Transfuze a hematologie dnes • Otorinolaryngologie a foniatrie • Revizní a posudkové lékařství • Pracovní lékařství

Online

Zdravotnictviamedicina.cz • Medical-services.cz • Newsletter Zdravotnictví a medicína

• sociální sítě Zdravotnictví a medicína

Marketingová kampaň

Ekonomickysilný zásah

Bonitníčtenáři

1000

Kč

Zdroj: Netmonitor 4/2017, Sociální sítě, Interní databáze

Zásah

Celkem: 184 683

Hodnota kampaně 930 000 Kč

www.zdravi.euro.cz 130 389 uživatelů webuNewsletter Zdraví 7 700 odběratelůFacebook Zdravotnictví a medicína 2 044 fanouškůTištěný náklad titulů MS 44 550 čtenářů

Ing. Kristína Kupcováobchodní a eventová ředitelka divize Medical Services

Mezi Vodami 1952/9, 143 00 Praha 4 — Modřany, e-mail: kupcova@mf.cz, www.mf.cz, tel.: +420 222 276 355, mobil: +420 725 708 647

PostgraduálnímedicínaO D B O R N Ý Č A S O P I S P R O L É K A Ř E

Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imu-Alergologie a klinická imu-Alergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imu-Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imu-Alergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imu-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imu-Alergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imuno-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imuno-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imuno-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imu-Alergologie a klinická imuno-

Alergologie a klinická imu-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imu-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imuno-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imu-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imuno-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imuno-

Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imu-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imu-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imu-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imu-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologieAlergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunolo-

Alergologie a klinická imunolo-Alergologie a klinická imunologie

Alergologie a klinická imunolo-Z obsahu

■ Interleukin 5 a monoklonální anti-IL 5 molekuly v léčbě bronchiálního astmatu

■ Chyby a omyly v diagnostice a léčbě anafylaxe

■ Protinádorová imunita a imunoterapie

3/2017ROČNÍK 19 • 129 KČ

Alergologie a klinická imunologie

J E O F I C I Á L N Í M T I T U L E M C E L O Ž I V O T N Í H O V Z D Ě L Á V Á N Í L É K A Ř Ů Č E S K É L É K A Ř S K É K O M O R Y

Postgraduální medicínaPostgraduálníakademieJE OFICIÁLNÍM PARTNEREM CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ LÉKAŘŮ ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY

ISSN 1802-3150 INDEXED IN: Embase, Scopus www.vakcinologieaktualne.cz 1/2017

VZNIKU EPIDEMIÍ SPALNIČEK ZABRÁNÍ JEN VYSOKÁ PROOČKOVANOST POPULACE

Sché

ma

elim

inač

ního

pro

gram

u sp

alni

ček

WHO

PROTINÁDOROVÉ VAKCÍNYV onkologii v současné době vrcholí snahy o využití imunologických prostředků k boji proti zhoubným nádorům. Po úspěšném vývoji vakcín k prevenci karcinomu jater a děložního čípku, které jsou virového původu, je mimořádně velké úsilí věnováno vývoji prostředků imunoterapie širokého spektra dalších nádorů…

ABSTRAKTA: XII. HRADECKÉ VAKCINOLOGICKÉ DNY

VIROVÁ HEPATITIDA E (VHE) – EVROPSKÁ ZOONÓZA (GENOTYP 3 A 4)

Virová hepatitida typu E (VHE) byla jako nozologická jednotka poprvé popsána v roce 1978 při epidemii v Jammu a Kašmíru v severní Indii…

NOVINKY VE VAKCINOLOGII – SPALNIČKY (MORBILLI)

Přestože se proti spalničkám celosvětově očkuje již několik desetiletí a v České republice bylo plošné očkování zavedeno v roce 1969 (monovakcína Movivac), patří toto infekční onemocnění k jednomu z nejčastějších, která jsou zodpovědná za úmrtí malých dětí…

Z OBSAHU

Mediální servis ve zdravotnictví