� � .. --

J

z " ' .,...,.,.. ( li-

tf' 4

ENCYKL

CíNS 1\1\_E I �IC--

--

y

>bs huj inf rmace a názory lékařů a dalších zdravotnických

t n ř zajímavé. Mají však pouze informační hodnotu.

1 r 1 n, t 1 tktu.tlnmt ·,daju a n z rů v t 'to publikaci nesou odpovědnost výhradně sami

da .1t •I 'zřík jakékoli odpovědnosti za možné následky, které

pl •nout z I·'" hokoli 1 oužití n bo poléhání se na tyto údaje ze strany čtenářů.

in·

ENCYKLOPED

Í�SKÉ 1V1_EDICÍNY

VEDOUCÍ REDAK R

Dr. KAO TUO

E REBO � PRODUCTIONS

Jlod kov.int

V · lt\\tt ·I • d •kují za p m c při sestavování této knihy uvedeným osobám:

prut. .to luo I, pr f. Yilanu henovi a prof. Ji Zhuovi za redakci textu a pomoc při

1 ho upr.tv,ith. I n u Ping Xing a panu Robertu Whiteovi, kteří se podíleli na

p lo:l,t I· h ,, kor kturá h textu, panu Hui Liovi, který pomáhal s fotografiemi.

\on 111 t.tl, ·, Sp I' n li l rapeutů čínské medicíny ve Velké Británii.

flNII

• 1 O, 105,

lB \R : tr. 14, 19,

C)BSA

ÚVOD Barbara Berniová z Americké nadace

pro tradiční čínskou medicínu

předmluva dr. Kao Tuo

KAPITOLA PRVNÍ Robert C. Wright, PhD, L.Ac, DNBA

Historie a filozofické základy tradiční čínské medicíny

KAPITOLA DRUHÁ AngelaTu,L.Ac.

7

10

Příčiny nemocí 28

KAPITOLA TŘETÍ Donald D. Chiu, O.M.D., L.Ac.

Tradiční čínské bylinkářství 54

KAPITOLA ČTVRTÁ Jialingvu, L.Ac.

Jídlo jako lék

KAPITOLA PÁTÁ jialing Yu, L.Ac.

Čchi-kung

KAPITOLA ŠESTÁ Frank W. T. Chung, C.A., O.M.D.

Akupresura

KAPITOLA SEDl'vfÁ Angela Tu, L.Ac.

Akupunktura

Užitečné adresy

Literatura

Rejstřík

6

122

144

176

204 207 208

B.-\RBAR BER 'lOV K� 'AOACE

PRO T R O I C .' I C I ' K O U M E O I I U

ilozofické pojetí a umění tradiční čín ké medicíny je možné srovnávat učením Hippokrata (500 př. n. 1.),

lékaře a filozofa tarověke7w Recka, ktere7w nazýváme "otcem západní medicíny". Hippokrates věřil, že

človL'fk je velmi tě ně epjat e v emi přírodními pn'ky. Učil, že je třeba )éčit člověka, nikoli jen samotnou

nemoc". Jednotlivce pojímal jako oučd t celku a neomezoval vá pozorování jen na konkrétní nemocný orgán ne

čá t těla. Při určování diagnózy přihlížel Hippokrate k "pacientovým návyk1im, zp1i obu života, zaměstnání,

my lení, pánku, někdy i k jeho mim a obavám". Podle Hippokratova učení bylo nutno brát v úvahu roční

období, l'Ítr, kl'alitu vody a dal í přírodní jevy tvořící oučá t pro tředí, v němž nemocný člověk žije. Podobně

i v čín ké medi íně j 011 tyto vztahy pro tanovení diagnózy l'elmi (lliležité.

již O let př. n. I. brali čín tí lékaři při ur ování pří­

činy onemo nění v úvahu těl n , du vní i du h v­

ní vla tno ti I čené o oby. � jim umožňovalo té it

příčinu problému, nikoli j n amotné příznaky.

V evrop ké m di íně byl nanc t tí t-lippokratův od­

kaz léčení nemo í přeru n, av ak v íně př trvává

tendence léčit člověka jako I k již déle než S I t.

Tradiční čín ká medi ína p tupn vyvinula

ve velmi účinný způ ob lé ní a trval r zvíjí. J d­

ním z příkladů může být používání I ktri ké neb la­

erové timulace za ú elem ti ní bole ti v chirurgii

nebo počítačově zpracovávané diagno ti ké po tupy.

V první kapitole této knihy- Hi torie a filozofi -

ké základy tradiční čín ké medicíny- naleznete pop i

vývoje tradiční čínské medicíny a eznámíte e j jím

filozofickým pozadím. ásledující kapitola- Příčiny ne­

mocí- vás seznámí s novými pohledy na souvi to ti

mezi duchem, tělem a myšlením a s vlivem okolního

prostředí, citů a výživy na lidské zdraví. Kapitola o čín­

ském bylinkářství podává informace o mnoha často

užívaných bylinách a ukazuje, jakým způsobem je

používat a kombinovat, abychom do áhli požadova­

ného výsledku. V kapitole o dietách se čtenář dozví, že

potraviny stejně jako nemoci lze charakterizovat vlast­

nostmi jako horké, studené, suché, vlhké, jin, jang, sil­

né nebo slabé. Na diagnóze nemoci pomocí těchto

prvků závisí také její léčba. V kapitole Akupunktura se

dozvíte základní informace o meridiánech a o způso-

b h j jich p užití k stanovení diagnózy. Kapit

Akupr ura popi u je akupresurní body na lidském

I , kt ré můžete a mi nebo ve spolupráci s p artner

využít k léč ní některých častých potíží, jako jsou·

I ti hlavy, zad apod. Poslední kapitola je zaměřena

chi-kung, popisuje dýchací a meditační cvičení a s•

a ně ukazuje, jak chi-kung napomáhá udržovat

gani mu v rovnováze a předcházet nemocím nebe

př konávat.

Kniha, kterou držíte v ruce, podává podrobný r

hl d tradiční čín ké medicíny, přičemž zdůrazň1

možno ti, jak ji využívat současně s klasickou záp;

ní medicínou nebo nezávisle na ní. Tradiční čínská n

dicfna pronikla do Evropy asi před 350 lety.

p jených tátech ji však nebylo možné legálně p

vozovat až do roku 1975. Od té doby bylo otevře

mnoho škol, které tradiční čínskou medicínu vyui

jí. Také lékařské fakulty začínají čínské léčebné me

dy zařazovat do svých učebních plánů. Na vysoký

školách a na klinikách se řeší výzkumné projekty ;

bývající e alternativní medicínou. Zájem o tradic

čínskou medicínu rychlým tempem narůstá. Pronil

ní tradiční čínské medicíny do medicíny klasické

pro pěšné nejenom tím, že umožňuje alternativ

léčení mnoha nepříjemných nemocí, ale předevší

proto, že nabízí nové způsoby, jak nemocím pře

cházet.

radiční číllSká medicína má své kořeny v údolí Zluté řeky ve staré Cíně. V době Tjeji7w vzniku měli lidé jen velice chabé znalosti o a�1a=�mii_ a o či�no�ti �rgámi

lid kého těla exi tovaly jen mlhavé představy. taČI Cmane zakladalt sve

medicín ké poznatky na před tavách, které se v mnohém spíše podobají moderní teorii

řízení nebo t11ditt a tronomie, klimatologie nebo ekologie, aniž by e soustředili

na zkoumání jednotlivých orgámi. Kombinovali zkoumání lidského těla se zkoumáním

pfírody jako elku a omezili je na 011 tavu pěti rrizných y témti, jejichž pomocí

1-y l'ět/OI'ali fyziologické i patologické změny v lid kém těle a jeho reakce na bylinky.

Po htpně e toto zkoumání vyvinulo v 11 elenou teorii tradiční čín ké medicíny.

klini k praxi klad tra­

di ní ín k medi ína dů­n í

n t, zatím d b Jl b

m

ko lék e používá prá ek ze z imolezu a zlat ice . Avšak

tejné potíže může vyvolat

virová infekce, takže i v tom­

to případě se podá ste jný

lék, který velmi dobře účin­

kuje. V tradiční čínské medi­

cíně tomu říká 11tentýž lék

na různé nemoci" .

Ro tlinná medicína exis­tu j e již déle než 5 000 let. Během této dlouhé doby zís-

dy kati ín tí I kaři mnoho teoret ických

i praktických zku eností. A i před dvě­

ma tol tími s tradiční čínská m edicína

ívá rozvinula do určitých specializací j ako

např. vnitřní lékařství, chirurgie, po­

rodnictví, gynekologie, otorinolaryngolo­

gie (u ní, nosní a krční), dětské lékařství,

oční, akupunktura a masáže. Z toho vidí­

me, že t radiční čínská medicína je cen­

ným příspěvk m medicíně a m ůže být pro pě ná celému větu.

Pokrok oučasné medicíny a k l in ické praxe závisí na vývoji ve farmaceutickém průmy lu, kterému se dosud nepodařilo vyvinout ideální léky na mnoho nernocí a některé choroby nedokáže léčit vůbec. L ky produkované moderním farmaceu-

tickým prům lem j ou kutečně velice účinné, ale bohužel ča to olá ají nežá­doucí vedlej í účinky a je tr ba zvažovat, zda možný nepříznivý účinek nepřeváží příznivý. Takové léky j ou dvoj ečnou zbraní mod mí medicíny. J dnotlivé orgá­ny lid k 'ho těla navzájem p lupra ují a p I ně udržu jí rovn vážný t v, kt -rý i p dmínkou dobréh zdraví. rgány

vzáj mně vlivňu j í, a p kud d jd k naru ení p luprá , j tř ba vzít v úva­hu, ž lék vh dný pr j den rgán n mu-í pro pět druh-mu. Dobrý I kař mu í

mít přehled o celém organi mu, p d bně jako gen rál v vál , j ed in tak bud v dostate ně iln pozi i .

ílem lé ení je od tranit nemo a pro pět n mocnému. Tradiční čín ká medicína jej vyjadřuje ú I vím, ž "ne­mocného nejvíce trápí kut no t, že exi-tuje přít i mnoho nemocí, zatím o pro

lékaře je největ í taro tí to, že xi tuj pří­li málo léků" . Pro čín ké lékaře zabýva­j ící e tradiční ínskou medicínou je to výzva k tomu, aby se snažili co nejví e e naučit, a tak dobře ovládat vů j obor.

Během prvních pěti let, kdy jsem pra­coval v Londýně, j em měl možnost se­tkat se s množstvím nemocí a pomoci mnoha tisícům pacientů. Věřím, že díky spolupráci a úsilí se během deseti let za­čne tradiční čín ká medicína v západ­ních zemích používat v širším měřítku a bude z ní mít prospěch stále více paci­

entů trpících nemocemi, na něž součas­ná moderní medicína dosud lék nenašla. Uplatnění dojde rovněž tam, kde choro­bu sice lze vyléčit moderními léčivy, avšak pouze za cenu nežádoucích vedlejších účinků.

P Ř ED \ L U V A

ílem lékařů provozuj ících tradiční čín kou medicínu, zejména pak v rozvi­nutých západních zemích, je změnit lid ké návyky a my lení směrem k prosa­zování zdravého životního stylu a do-áhnout zaujetí pozitivního postoje tím,

že i uv domím význam travování, evi­ní, du vní aktivity a v e h vlivtt okol­

níh pr tř dí na ná zdravotní stav. Pr t tak tal kniha ob ahuj kapitoly

potrav a di tá h t jn jako o cvičení a bylink ř tví. íl m je do áhnout ná­pravy krátk době n rovnováhy i déletrva­jí í únavy, ať už je její příčinou cokoli .

O ufám, že tato kniha pomůže těm, kteří e o tradi ní čín kou medicínu zají­mají, překonat počáteční potíže s pocho­p ním je j ích principů. jak říká čínské pří I ví: " ěkdy člověk musí sebrat cih­lu, aby našel zlato." Tato kniha pomůže porozumět důležitým ouvislostem mezi tradi ní čín kou a západní medicínou.

DR. KAOT O

I J I '/ I I

N\ É

NY

Tak pravil Žlutý císař:

11fin/jang j ou vyjádřením nebes

a země, příčinou a měřítkem všech věcí,

zdrojem změny, kořenem a původcem života

základu (jin/jang) je třeba

založit léč ní nemocí."

Zrození medicíny ve staré Cíně e dahtje do doby a i 3 O let před začátkem našeho letopoč�t. fak dok�ádají archeologické nálezy, používaly e k léčebným tíčeltim od začatku mladšt doby kamenné kamenné jehly. a e znalo ti o tírovni

léčení ve taré Cíně upře nily nové objevy ze edmde átých let tohoto toletí.

V počátcích historie čín ké medicíny j 011 velmi dtiležitá dvě významná období. Patří

k nim doba předvědecké pňrodní medicíny za dyna tie ang a na počátk11 dyna tie Cou

a doba vzniku racionální vědy a medicíny v pozdním období dynastie Cou a během vlády

dynastie Cchin. Právě v této doby byly poloieny základy vědeckého bádání v tradiční čínské

medicíně, které umoinily její pozděj í rozvoj.

Kdo hc porozum t základům tarý h lékař ký h u ení tarověk íny, mu í nejprve pochopit rozl i n é fil zofi k směry a společensk' s í ly b až n '

v Chuang ti-nej-ťing (Kánonu vnitřní m -dicíny 21utého císaře). Na po át-ku čínské medicíny byly pravěké léčitelské praktiky, ša­manismu Wu a kouze lnictví. Tyto nadpřirozené metody lé-čení nemocí se v hrubých ry-

sech podobaly těm, j ež znám z starověkého Egypta, západních zemí, umeru a Řecka. Z větší části s odvíjely

od rituálů a věšteb, obsah ovaly však i léčebné výkony. I zde, podobně jako v předsokratovském Řecku, položily filo­zofické tradice základy pro pozdější vě­decké zkoumání . K pokračovatelům těchto tradic, kteří sehráli v dalším vývo­j i vědy svoj i ú lohu, patřil i n ásledovníci

učení o tao a učení raného empirismu,

alchymisté, astrologové, kteří podrobně popsali sled ročních období a nebeských jevů, f i lozofové pěti p rvků a školy j in/ jang a učení čchi .

]e třeba zdůraznit, že podobně jako v západních zemích existu j e i zde ostrá hranice mezi ranými předvědeckými lé­

čitelskými praktikami za loženými na

1 3

ní přírodní h j vů. Důvěra v přírodní principy pol žila základy toho, co dnes známe jako tradiční čín kou medicínu v moderním poj tí.

Empirické a racionální prvky postup­ně pronikaly do různých škol a posléze byly sjednoceny do přísně humanistické­ho f i lozofického a poli tického učení konfuciánství. Právě konfuciáni v prv­ním století př. n. t. zklidnili zmatek a zá­pasy "Sta myšlenkových škol" období Válčících států a položili základy pro politické i vědecké jednocení. Vznikly tak základy pro pozdější vědecké zkou­mání a vznik skutečně vědeckých dis­ciplín, včetně medicíny.

V L E V O

Čínský symbol

pro čínskou medicínu,

Čung-i.

VPRAVO Čfns�race

ukazuje filosofa Konfucia

(551-479 př. n. 1.), jak zahajuje vyučov, ni.

K PIT L PR ,'1

Toto období vymezuje počátky medicíny l'e taré Cíně. době vlády dyna tie

ang (1766-11 00 př. n. 1.) máme poznatky předev ím díky archeologickým ntileztim. Dynastii ang založil C heng Tchang po l'}"hnání predchozílw cí aře,

tyrana Ťie. Dynastie ang pak vládla íně až do pří hodu dynastie Oll I' roce l l př. n. I. Hi torické prameny z pozdního období 011 a a" heologi ké nálezy potvrzují známá fakta o před hozím období. álezy z dolm7JO povodí Zlu té řeky nám před tavují architekturu a nábožen ké praktiky, k nimž náleželo i vě. tění pomo í ohně, lidské oběti a uctívání předkti. K nejzncíměj ím náleztim pat í želví krunýře a" vě te ké" ko ti, na nichž j 011 vyryty nizné vě. tby (včetně vojen ký h a politi ký h závazkti), tejně jako lovecké výjevy nebo zdravotní předpovědi pro í are.

ř i l a zř t lná třídní tru k tu ra z vládnou í lity na tran j dn a r lní­ků

víř o tatní h lidí významn u r li, a t k e každ denní živ t p zů talý h pr pl -

tal s z mř lými. Pro tředni tvím v t -ní se l idé rad i l i o vý h pr blém h všeho druhu e zemřelými př dky. a předky se bra eli v době vál k i v míru, tázali se, jak hojná bude úr da, a rady mrtvých vyhl dávali i v otázká h týka­j ících se zdraví a nemoci . ktivní vztah k zemřelým odrážel obecné p tř by klid­né existence p tečno ti. Ziví byli p vin­ni pečovat o ostatky zemř lý h a ukládat je blízko prospěšných v trů a v dy (feng­šuej), vzpomínat na ně úct u a rituál­ně jim obětovat. Panovala př d tava, že zemřelí mohou zaj í tit živým pro p ritu a zdraví. Takto i lid ' uch vávali k svým zemřelým předkům harm ni ký vztah.

B B f

u dv kla i ká

tar ín k m di íny: en-nung pen- chao-ťing ( Kán n byl ink ř tví) a lwr111g ti nej-ťing, kt rý p I žil zákla­dy m di ín k t ri . L g nda klad

vznik t ht děl d pradávné minulo ti,

kut n ti tyt knihy vznikly

ha aut rů. ang m l i l idé

zdravím velký

n m n ními r zumíme, jak uká­

zal Paul Un huld, tak vé p ru hy funk­

e organi mu, kt ré v d u k naruš ní

VIT ll

KA P I T L P R V •. I

b .íné aktivity, zatím o horoby mají

pol

KL TB P�EDK.

m mn ž tví

Léčení zaklín ním nevyžadovalo žádné

vy etření ani soustfed ní se přímo na

pacienta. Jednalo se o společenský akt,

často vytadujicí, aby se král obrátil na

vě tce a jeho prostfednlctvím zjistil vůlí

pfedků.

Tuto léčebnou metodu provozoval

am kral, který m I proto velkou

proto e l ice důležité zjistit pomocí věš­

teb příč inu kletby a provést nutná opa­tření k je j ímu zlomení.

I P"RI C I Y

Za púv d někt rých nemo í e pova­

ž valy r vněž přírodní jevy, například

p tný vítr. Takový kodlivý vítr mohl

při j ít buď ám od be, n bo jej mohli se-

l t př dk v , aby po kodi l ve n ic i . V ta­

k v m případě býval zapotřebí zásah

kr 1 , kt rý pro třednictvím vhodných

rituálů ur ných předkům účin ky škod­

liv ho větru zastavil . Mnohé tyto medi-

ín ké teorie byly pozděj i přeměněny

n b z Ia opu těny, některé posloužily

jak základ nových teorií, když se tradič­

ní ín ká m dicína obráti la k empirické­

mu zk umání a k racionální medicíně.

T h byl do aženo vlivem různých fi-

fi ký h u ení , která se rozv inula

I ím období.

ÍM

odpověd nost za zdraví společnosti.

Tímto způsobem se živí usmiřovali

s mrtvými a obnovovalo se zdraví

společnosti jako celku. Léčebné

praktiky sloužily rovněž jako odůvodnění

absolutní pol itické nadvlády vládce

dynastie Šang, který přijímal roli

opatrovníka celé společnosti.

I 6

IJy A

C o u

Toto obdob[ (1100-221 pf. n. l.) e ")'Waluje rrounfm pni•mfl•o ••pofádánf. Ve dvanáctém století př. n. I. e ústřední vláda dynastie Sang rozpadla a zemi ovládla seminomádská dyna tie Cou. Během její vlády začali lidé používat

vyspělejší zemědělské po tupy, k nimž patřily polečně obho podařované zavlažovací ou tavy. Ty umožnily zvýšení zeměděl ké produkce a dlouhodobé vydržování voj ka.

Během éry Cou, která se často přirovnává k evrop kému období feuda/i 11111, se také vytvořilo více než tisíc právních okre ti. Dyna tie Co11 pře t11111/a ptivorlní hlavní mě. to dyna tie Sang do provincie en- i. Během období Cou lidé také uctívali předky, podobně jako jejich poražení předchtidci v minulém období, a nažili e obnovit taré tradice a zvyky. Ve kutečno ti mnoho lechti ti dyna tie ang plynulo novo11 vládnou í skupinou dynastie Cou.

V roce 771 př. n. l . bylo centrum země přesunuto dále na východ do Luo-i, pro­tože vládci h ledali na východě podporu v krvavé bitvě o nástupnictví na trůnu. V následujících letech se rozpoutala vlna intrik a krveprolití a v důsledku toho e moc vládců v odlehlých obl a tech země oslabila. Zavedení nových technologií, produkce železa a soli, ná tup ekono­miky založené na penězích a zvý ení mo­bility obyvatelstva znamena lo ztrátu central izované moci vládců a mnoho států tak posíl i lo svo j i m oc na úkor ústřední vlády. Mezi sedmi provinciemi a nájezdníky ze severu se rovněž ode­hrávalo mnoho válek.

Rychle se vytvářela a opět zanikala roz­ličná spojenectví. Období mezi roky 481 až

221 př. n. l . bylo tak krvavé a soupeření me­

zi provinciemi tak silné, že je j historikové označuj í jako období "Válčících států". Dřívější ohledy na čest a odkaz předků byly nahrazeny bezuzdnou touhou po mo­ci a úspěchu. Staré feudální morální příka­zy ohledně cti a umírněnosti musely ustoupit bezohledným požadavkům vlád-

1 7

ců čín kého tátu. Tito vlád i nakonec zví­tězili a v r. 221 př. n. I. ínu jednotili.

Král h ng prohlá il ám ebe za S-chuang-ti , prvního císaře jednocené

íny. Byl i vědom toho, že pokud má být celi tvo t z mě za j i těna i do bu­doucna, je tř ba vyhladit všechny pozů-tatky býva lý h f událních provincií.

Z tohoto dův du bylo cí ařství reorgani­zováno do admini trativních okrsků s vojenskými právci v čele. Byla prove­dena standardizace váhových a měrných jednotek a postaveny silnice poju j ící jednotl ivé okre y. Zlutý císař huang ti rovněž nařídil ebrat a pozděj i spál it všechny psané materiá ly, s výj imkou těch, které e týkaly lékařské péče, léků,

věštění, zemědělství a lesnictví.

Z A C A T K Y M E D! f N Y

V O B D O B f D Y AST l E Č O U

Doba zmatků a vnitřních svárů v obdo­bí "jar a podzimů" (770-476 př. n. 1.) včetně období Válčících tátů dynastie Cou se vyznačovala filozofickým, vědec-

K,\l' I T L A P R V ,'I

kým a du hovním rozvojem. této době vzn ikJa prax nazvaná pozděj i "Démo­

nickou medi ínou", kterou po Iéze na­

hradily pozd j í filozofick • koly dua li mu j in/jang, t ori pěti prvku a í l ící vliv ta i mu a kon u iani mu.

D • moni ká med i ín , která řídila t ori í útoku d monu, po tupn vytla I­la puvodní m didnu br jí í k př d­

kum. My I Jo s , 1. d m ni obývají z mi a př •bývají v t mný h úkryt h v duti­ná h tr mu n b j kyní h, připrave­ni nap dn ut nic netu í í bčť. Být n •m cný mam n I být napad n n ja­k· m d m ncm. a ma ni t. Wu di p n -all hr mu jí ím rc1 rto, r m lé ebný h

praktik cctn byl ink ř tví, tradl ního amanismu a vcrcjn •ho vymítání d mo­

nu, b h ·m n \ho} aman p bíhal v oko­lí csnicc, p krikoval a m val h I mi, ab odl, kal n •bo ta\tra i l t.l du hy.

Vcř jné popravy. t k • p važ valy za tpu ob, j, k d m ny zastra it. Ca t e k ritu, lní hran p uzíva ly talismany a l<l pro�tř d k k tlstran ní vlivu démo­nu na I cka c p važ vata dok n e i akupunktura. V lékař k m pisu Létení

tiWIIIJUII/ť\cÍti llť/1/VCÍ (l 8 př. n . I . ) e Wu-·'-er ping fang zmiňuje p dr bně vypra vaných po lupe h k zahánění d >monu, rituální h zaklínati I h použí-

aný h při magi kých břade h v tn zpu bu, jak a v kt ré d nní d b j pro-

dét. K hán ní t.lý h du hu e po-uíí al mim j iné též b l i ny, které e k mbin al dal ími p lupy. gen­dár111 zakl d t • I kupunktury Pi n C hue (407 110pr n. l . )\'Ů k n z lá ť zmi­ňutc o 13 kupunkturních b d h ur e­n · h k P ·m vli u t.l' h du hu.

1 8

Po CA T E K E M P I R I C Kf.H O

P I U T U P U A V � D Y

v pozdním období dynastie Cou se zača­

lo uplatňovat více vlivů, které posunuly

my lení a medicínu do vědečtější roviny

založen é na zkušenostech a pozorová­

ní. Tehdy na tal skutečný rozkvět filozo­

fl a to v takové míře, že se toto období I

nazývá dobou " ta myšlenkových škol". Tato d oba byla také svědkem zrození Konfu ia (551-479 př. n. l . ) a j eho aktiv­níh uvědomělého humanismu . Kon­fu iu ta l autorem systému, který zaváděl do praktického veře jného živo­ta etiku a duchovní rozvoj . Byla to reak-

na morální a polit ické zmatky, které jej za j ho života obklopoval y, když se čín ké feudá ln í státy u tápěly ve válce a v in t ri kách. Vyvinul teorii " lepšího I věka" (ťiin-c'), který se snaží "m ilovat

o tatn í", j ako určuj ící princip společen-kého řádu . Pozdě jš í f i lozofové jako

Men i u (372-289 př. n . I . ) a Mistr Sun (298-238 př. n. l . ) použil i konfuciánstvi jako ná troj při výstavbě pol itického sys­tému dynastie Chan.

Další po tavou byl Lao-c', zvaný Sta­rý mi tr ( še té století př. n. l . ) . O politi­ku e za j ímal také, avšak jeho h l avní ú i l í m ěřoval o k poznáván í př írody,

k biologi i a k alchymickým pokusům o prodloužení života. Ve svém díle Tao­

te-ťing ( Kniha o cestě a ctnosti) nabádá vládce k dodržování duchovní praxe tao,

aby e zlepšil život všech l idí. a rozvoj i vědecké logiky us i lovně

pracova l i mohisté a legisté. Mohisté se zajímali pí e o rytířskou společnost než výlučně o rodinu, přitahoval a je však

H 1 • T R 1 E A F 1 L Z F 1 K É Z KL A D Y ' 1 N: K ( ,\\ E D 1 C í y

také mechanika a fyzika. echn tyto školy ehrály vou roli při vzniku a za­kotvení vědecké metody a vývoj i čín ké medicíny, jak ji formuloval Clwang ti

nej-ťing.

V L IV M H l T Ú A L E I Tú A Vl:.D U

M H l TÉ Mo Ti (Mociu , 479-3 1 př. n . I . ) vybíz I k dodržování principu vzáj mné Já ky mezi l idmi a pevně věřil na du hy a dé­mony. jeho učení s vědou b zpro tř dn nesouviselo, av ak bez ohl du na tuto skutečnost položilo základy pro rozvoj empirických metod, které mnoh m po­zděj i vyvinul i jeho žáci . Ti za tával i při zkoumání jevů empirický pří tup a při ověřování či vyvracení teorií s polé­hali na ostatní pozorovatele. Například skutečnost, že mnoho l idí do vědčilo ta­kový úkaz, jako je zjevení ducha, bylo důvodem proč věřit v jeho existenci.

Pozdější komentáře Knihy Mistra Mo

dokládaj í snahu jeho následovníků ou­peřit s vědeckou logikou. Podobně jako Řekové, i mohisté si byli vědomi spole­čenských vlivů na pojmenovávání a vě­nova l i pozornost pocitům , vn ímání, stupni příč innosti, tříděn í a rozdílům

mezi přímými a nepřímými důkazy i de­

duktivní a induktivní logice. je j ich zájem o rytířskou obranu s labých vyústi l ve

studium fyziky a mechaniky a obranné­ho boje.

V P R A V O

Konfucius, známý také jako Kchung Čchiou.

1 ()

K A riT O L t\ r R V ,'Í

L É

Legi mus, neboli "Skotu j men", rozvi­

nul i huej S' a Kung- un Lung ve čtvr­

t m toletí př. n. I. O Mistrovi Kung- 1111 Lung e říkalo, í představuje vrchol čín­

ské filozofi ké literatury cstávající z roz­

hovoru, které se zabývaj í univerzá l iemi,

jako j např. jedine nost, mnoho t apod.

Prostřednictvím t hto parad xu a di -

ku í nad ;.ákladními prin ipy Kung- un

Lung ysl vuj př dstavu změny, j d­

noho z hlavních pr blému mpiri kého

zkoumání.

tak I gi té v ctn huej ' začali

f rmulo tll spí di I kti k u než for­

m lní I giku, která c tala h lavním ry­

s m tímk • v de ké met dy a m di ín ké

1 • rie.

V LI V 'I I 'TU

V tDU

ínské tradl ní medi ín při p li tao­

i té n >jvít • vými •mpiri kými a v -d ·kými teoriemi. jednak p kra oval i val hymistickém bádání ve naze nalézt látky prodlul.ující život, ž vytvářelo zák lady pro poznání ú i nků ro t l in a je j í h té cbné vyuzilí, a le také e za-loužili o empiri ký výzkum v eob cně.

P díleli • například na vynálezu třelné­ho pra hu i na dal í h př vratných ob-je c h hemii.

Zpo átku e ta isté o prodloužení lidského zi ota nezaj ímal i . Za távali ná­zor, í.c pfc h d z živ ta d mrti je pou­z • zrn n u jcdnoh stavu bytí d j iného. Pozd'j'i taot té hledali int nzivně ce tu, jak :livot prodlouiil, n b ť ři li, že by tím d 'hli vr h lu

2 o

Ji se, že nesmrtelnosti lze docíl i t pomo­cí různých léčiv nebo prováděním urči­

tých cvičení či meditačních technik. K metodám p oužívaným k dosažení ne­smrt e lnost i patři ly speciá ln í dechové

cviky kombinované s meditací, u rčené

k po í lení čchi v l idském těle. Čchi se někdy překládá jako "vzduch" , "pára" nebo "dech" a představuje energii pro-

tupuj ící veškerým jsoucnem a proudící

rovněž v l id kém těle. Je to j edna z vý­

znamných stránek čínské medicíny, kte­

rá e b l íží představě řecké " pneumy"

nebo indické " prány".

Manfred Porkert definu je čchi jako energ i i j ednoznačně u rčen é povahy, energii, která směřuje u rčitým směrem

v prostoru, je uspořádaná, má u rčité vlastn osti a strukturu a také energetické u pořádání. Je to životní síla oživu j ící živé o rganismy. Je nezbytná p ro správ­nou č innost vn itřních orgánů, kterými cirku lu j e a poskytu je j im sílu k pohybu (např. k pumpování krve do těla nebo k mluvení, abychom uvedli alespoň dva příklady z m noha). Paul Unschuld popi­su j e čch i j ako ne j j emně j ší substanci a zdůrazňu je, že ačkoli j e neviditelná a nehmotná, odkazuje se na ni ve staré literatu ře, což j e pro výklad historických textů velm i důležité.

Teorie jin/jang a teorie pěti pn•kti vytvořené a i \'e {tl•rtém toletí př. n. / . e ča to nazývají te�riemi ;sten�ati�kých Otll'i lostí. Dtii'Odem je jejich jedinečný příno myšlence, ze ve mtr, teJně Jako tělo, je oustm•ou dynamických a funUních

vztalui. Obě teorie e naží ve mír vy větlit jako l'}ísfedek pusobení i/ a pral'idel mí to dti ledku záměnt bohti, předkti nebo démonu. Teorie pěti prl'kti hrála také významnou roli při vývoji čín ké vědy n medicíny. 1-ťing (Kniha proměn) pojedmíwí o neustálém toku a vlivu těchto dějti l'e l'e mínt. Pí mmo "jing" i!Wmená "velká kniha" a pí meno "I" je odvoLeno z l')ímill je těrka, chameleon, který Lllfllllená změnu.

]A A ] 1

jang a j in znamenaly původn o luně­nou a zast íněnou tranu h ory. ín ká věda je posléze přetvořila v protiklady jednoho a téhož jevu, ve J ožky původ­ní hmotné ubstance čchi. jang před ta­vuje muž ký princip ves míru , jeh funkční a energetické vla tno t i , zatím­co jin je ženským principem , reprezen­tuj ícím ve ve míru stránku trukturální a hmotnou. Pojmy lze vysvětl i t ná ledu­j ícím způsobem: "V moderním jazyce jang odpovídá všemu, co je aktivní, ex­panduj ící, odstředivé, agresivní,

Zrn na, ncb li " 1" je dynamickým vztah m m zi j in a jang, v němž se ne­u tále tvoří a j iž am tn u vytvářejí ty­to dv základní íly, je to v mír, jehož

u á tí j me my v ichni. "Vesmír je ne­u tále v p hybu, nepřetržitě e mění. livot ám j pr ce nikdy nekončící změ­ny, která začíná v okamžiku zrození a kon í až v náručí mrti. 1-ťing je poku-

m nal zt přijat lná pravid la pro příro­du a lid ký život ve vztahu k změnám vesmíru ."

1-ťing tvoří ku tečně základ celé čín­ské vědy a je rovn ž nezbytnou součás­

tí čín kého kulturního výrazu. Na poli medicíny je teorie vyžaduj ící, negativní, jin na­

opak představuje vše, co je hmotné, strukturované, dostředivé, kolabující, kon­

zervativní, pozitivní ." Ty-

• j in/ jang určuj ícím princi­pem vzájemných vztahů v ech medicínských infor­

to vzá jemně souvisej ící vlastnosti j sou vyjádřeny jako vztahy mezi vlastnostm i jakéhokol i známého objektu . Jedna

složka nemůže existovat bez d ruhé. Na-příklad představa "nahoře" nemá smysl bez představy "dole" . Podobně pojem "rychlý" neexistuje bez pojmu "pomalý".

1 I

mací (např. rozpoznávání ouborů příznaků a kvality

pul u). Kombinuje se s další­mi význačnými teoriemi, jako

je např. teorie pěti tran formačních fází nebo teorie kanálů. "v podstatě je teorie j in/jang velice j dnoduchá, avšak její uplatnění je ne mírně široké. Není žádné tránky v čín ké civi lizaci, ať už se

K,\ I' I T O I. 1\ P R V • ' I

jedná o metafyziku, lékař tví, politiku

nebo umění, v níž by nezanechala svuj

oti k." T oretici jin/jang pocházejí ze

dvou kol. Liší e m zi sebou především

v tom, zda rozdělují přírodní změny na

čtyři nebo est kupin.

Pf:T PRVKů

D Wm t.ivotn dul zitým přín s m čín­

k� v •dč byla wori prin ipu pěti tran -

form cní h fází n b li prvku, kl rá e

za I •nila do medicínské t ori .

Statí 'ír'tané se domnívali, že se ve -

mír skládá z pNi př měňující h e prv­

ku n<.'IX>Ii elementu. Za autora tét teorie,

\IlO II Tr ditn1 ,.Vrbovy vzor"

zn.lzorr'lu)e p t prvku: Drevo, Oheň, Zemi, Kov a Vodu .

2 2

rozpracované později Menciem, se pova­

žuje C'-s' (492-431 př. n. I.). Na svět se

pohlíželo jako na trvalé prolínání pěti

přeměňujících se prvků.

Zmíněnými pěti základními prvky

jsou Dřevo, Oheň, Země, Kov a Voda. Ta­

to teorie se snažila utřídit základní vlast­

no ti hmotných věcí v procesu změny.

Každá z přeměňujících se fází měla svou

vla tní povahu a předpověditelnou sou­

ví to t ostatními. Původně se teoretiko­

vé j in/jang a teoretikové pěti prvků

zá adně rozcházeli v otázce povahy změ­

ny, av ak jejich spor se později vyřešil

a dnes e obě teorie navzájem doplňují.

Teorie pěti prvků a jin/jang jsou nyní

natolik propojené, že je lze považovat za

různé prvky jedné společné před­

stavy. "jsme si vědomi toho,

že teorie pěti prvků vychází

z teorie jin/jang a nelze ji

od ní oddělit, takže mů­

žeme říci, že pět prvků

je jin/jang a jin/jang je

tao." Při vzájemném pů­

sobení spolu prvky

mohou soupeřit, vy­

rovnávat se či se na­

vzájem podporovat,

závisí to jednak na je­

jich vlastní povaze, jed­

nak na relativní síle. Pohyb přírody je neustálou

souhrou přizpůsobování se

a prosazování základních prvot­

ních il prostřednictvím ročních období.

Tímto způsobem si příroda uchovává

harmonii a přísnou rovnováhu. Podle

teorie jin/jang, stejně jako podle učení

HI.'T R I E F i l. Z F l K� Z AKL D\ . K ( ,\\ E DI C í Y

pěti prvku je "budoucno t dynamická a nikoli tatická. Kone je pí e u pořá­daná příroda než chao . Děj v ob krý­vá protiklady stejně jako harmonii a každý bod okolní reality ob ahuje jak jednotu, tak i členitost."

Prvky udržují rovnováhu a harmoni i se v emi o tatními. Když každá tran -forma ní fáze probíhá přir z n , fun­guje v e hno hlad e. Každá ur itá tran formace udržuje jinou př m nu v rovnováze elkem a naopak ji am t­nou vyrovnávají o tatní. taří mpiri -

tí filozofové pozorovali, že tran forma ní fáz

mají také ur it

funkční vztahy

v kolob hu přír -

DREvo dy. Tak jak j dno

roční období př hází v ná­sledující, tak dávají určité tran forma ní fáze v přírodě vzniknout jiným. V e h­

no v přírodě, počítaje v to i lid ké pol -

čenské a politické aktivity, lze vy větlit

transformačními fázemi a jejich vlastnostmi.

Je zřejmé, že lidské

tělo bylo vnímáno jako

součást přírody. K vysvět­

lení těchto základních pří-V O D A

rodních principů a sil se vyvinula teorie

pěti prvků. V těle existují "fyziologic­

ké" transformační fáze a energie odráže­jící základní životní síly. jsou v něm

tkáně a orgány, jejichž činnost připo­

míná transformační fáze jak po stránce

fyzické, tak i energetické a které odráže­

jí totožné základní vztahy v přírodě.

V těle tak existuje "fyziologický" pro­

tějšek působení Dřeva, Ohně, Země,

2 3

Kovu a Vody. a­

příklad Dřevo se vztahovalo k ját­

rúm a žlučníku,

heň k rdci a tenkému třevu,

Země k I zině a žaludku, Kov k plicím

a tlu tému třevu a Voda k ledvinám

a m ovému m hýří. Každý prv k přitom p dílí na do­

dá e živin statním, a tak j u jednot­livé rgány z vislé na b navzájem. Vzájemná závi I t tran forma ní h fá­zí/prvku vytváří rgánové y témy. Je tomu zde p dobn jako v přírod . Napří­

klacl Voda neb li y tém ledvin a močo­

vého mč hýř p clporuje rů t, Země n b li žaludek, Iezina

mohou Vodu/L dvi­

ny/M č vý mč hýř

přehradi t a zam zit

tak přiroz nému ne­

bo fyziol gi kému pře-

bytku vody. Rovnováha e

OIIEŇ

udržuje tím, jak jedna fáze nebo

fyziolog! ká oustava vyživuje

a ovlivi'luje druhou.

KOV

l> � l Vll Dřevo je symbollzov, no

játry I I u nfk m.

\ O P \

Voda je symbollzov n ledvinaml/moťOII)'m

m chýř m.

1\. A P I T l t\ P R V I ' I

2 4

O H l

Oheň je symbolizován srdcem/tenkým střevem .

Z E M t Země je symbol izována

slezinou/žaludkem.

K O V

Kov j e symbolizován plícemi/tlustým

střevem.

K. �

Z A Y N A

Jde o dobu, kdy byl es taven huan ti-nej ťing (Kánon vnitřní medicíny lluté/10 cí aře). Za dyna tie han byly formulovány výwamné vědecké názory a položeny základy pro pozděj í rozvoj tradiční čín ké medicíny.

huang ti-nej ťing (Kánon vnitřní medicíny llutého í aře) je ve kutečno ti dílo mnoha neznámých autoni znmě tnaných prvním čín kým cí ařem han, který přijal jméno huang ti (llutý cí ař), a jeho ná ledovníky. ílem jejich tí ilí bylo jednocení a shrnutí ouča ného medicín kého my Jení a vytvoření teorie a y tému medicíny.

Kniha Nej-ťing e skládá z dvou čá tí: Su-wen (Základní otázky), která za­bývá anatomií, fyziologií a J é ením, a L ing-šu (Kánon akupunktury), která e zabývá samozřejmě hlavně akupunktu­rou. Určité pa áže a pojmy ilustrují roz­ličné filozofické kořeny, které vytvářejí kompletní systém.

Např. v knize Su-wen se l.lutý císař tá­

že Cchi Poa, slavného lékaře, nímž ve­

de neustálý rozhovor o problémech

v uladu lnými výp ty. P tř bu jídla a pití ovlivňuje umírněn t, a ta

p v tává a mizí v uladu řád m. i­kd neplýtval ilami na nepatři né cho­

vání. L id ' v minul ti

tedy třili vé t I i my-

l, uchovávali j ji h pl­

nou ílu, a proto m hli vůj život pln r zvinout

tak, jak to příroda um žňu­

je." Tato pa áž zř t ln odrá-medicíny: " Proč nežijí l idé sto I t jako ží vliv taoi mu na tvůrce

dříve?" A Cchi Po odpovídá: " Dříve lidé 11-wen. Kniha odkazuje na techniky

rozuměli učení tao, proto e snažili řídit a hování, které prodlužují život.

svůj život podle pravidel j in/jang a žít

KO N F U

Konfucianismus se svou komplexní

sociální sítí a rámcem pro fungování

hospodářství a vztahy v něm m ísty

odráží v popisech fyziologických funkcí.

Např. cang, tj. vnitřní orgány (žaludek,

tenké střevo, tlusté střevo, m očový

měchýř a žlučník) jsou duté a s louží

k uchovávání potravy nebo odpadních

látek či transportu zažívacím ústrojím.

Slovo "cang" znamená ukládat,

schraňovat. V popisech akupunkturních

bodů existuje mnoho podobných odkazů

na kanály, vodovody, paláce, císaře,

ministry a pomocníky a podobně tom u

j e i v předpisech byl inného léčení.

Hlavní složka bylinných směsí nese

jméno císař, další složky mají

pojmenování ministrů a pomocníků. Tyto

popisy dokládají silný vliv konfucianismu

na čínskou medicínu.

N i\ 11 0 1\E Ředkvička a zázvor

ovlivňují plíce a žaludek. Používají

se k léčbě nachlazení. Podle konfuciánské teorie je ředkvička "císařem" a zázvor "ministrem" jenž

rozšiřuje její působení.

V l' lt AVtl

V této i lustraci dohlíží čfnský filosof

Konfucius na vymítání

ďáblova vlivu.

KA P I f O L t\ P R V ' Í

2 6

H l T O R I E A F I L Z F l K É Z AKL A D Y � � r · K� M E D I l Y

Jako příklad yntézy pojmů muž po­sloužit kombinace ideje jin/jang teorií pěti prvků. Zjistíme, že ve fyziologU nejen­že máme orgány před tavované j dnotli­vými prvk-y (např. kanál jater představuje vliv Dřeva uvnitř těla), ale ouča ně mú­žeme rozdělit vnitřní funk i jater na ja­terní jin (zá ba krv I kladování) a jaterní

"'V

A J

V Ý

jang (volný pohyb čchi/aktivita). Každá

z nich pomáhá vyrovnávat a podporo­

vat činno t druhé. Podobně i podle teo­

rie orgánů ang-fu má činno t žlučníku

(relativně ví č hi) vněj í (jang) poměr

k r lativně víc vnitřní (jin) aktivitě jat r

(r lativn ví e krve), a tím jin/jang vytvá­

ř jí spol čně prvek Oř va.

f

N I

Í N

Hlavní proud raného vědeckého my lení tarých íiíami se značně li i/ od

představ přijímaných na Západě, nebyl v ak proto méně vědecký. Logika tohoto

systému vycházela z jiných zdrojti než vědecká tradice uíparlnf Evropy. Tato

logika se zakládala na pl'ed tavě jemných vzájemných vztalui principti jin a jang a pěti

prvktl s jejich transformačními fázemi a ve mfr e pojímal jako neu tále e 111ěnfcí děj,

zatímco západní logika vycházející z antiky zdtimziíovala nespojité identity.

Ve skutečno ti však někteří před okratovšlí filozofové v antickém f<ecku, např. lékař

Empedokles, vyslovili před tavy, k teré e v hrubých rysech podobaly teorii jin/jang.

Pro Empeclokla byly symbolem proticluidnýclt sil tvořících dynamickou změnu láska

a svár. Také tyto prvky se vzájemně dopliíovaly, odporovaly i a přitom se ovliviíovaly.

Tyto filozofické představy byly později opu těny a nahrazeny tradiční111 aristotelovský/ll

kateg01izuj ícím přístupem.

Dnes víme, že raná čínská medicína čer­

pala svou moudrost z mnoha různých

zdrojů. Racionální empirická m edicína

má počátek v pátém století př. n. l., při­

bližně v té době, kdy staří Řekové vyvi­nuli západní verzi empirické klasifikace.

Tak začal formální rozvoj vědy a medicí­

ny založené na přírodních zákonech a na

zkušenosti namísto lékařství vycházejí­

cího z nadpřirozených principů. Na

tomto vývoji se podílelo a zanechalo

2 7

v něm topy mnoho různých myšlenko­

vých směrů. Patřily k nim ideje taoistů,

mohistů, legistů, jin/jang a učení pěti

prvků. Silně se proj vil také organizační

politický vliv konfucianismu a od po­

čátku období dyna tie han v prvním

století př. n. I. také zř telná syntéza obe -

ných empirických tradi a formální me­dicín ké tradice, vyjádřená v /wan ti-nej

ťing.

Z E V N f

P R ! C I Y

Vítr.

odle tr di ní čín ké medicíny j m e živí

a zdraví proto, že na e tělo na hází

ve tavil rovn váhy a vnitřní

harmonie. Tento tav je rovnováhou il jin

a j n ' mzný 17 or ínl l na eho těla a také

na'(e/10 t'l a okolm710 pro třed� v n:rmž • · " u1·e a to nejen na "í

žij 'tn '· a to rovn v 111 se " ta vl ne nam ' • k , • . - 1 1 t:rJe ny' h or ánu ale ta e

v/a tní kai lodenm 1 1 1 1 1 t1 a 1 rn '

nejnu.nějsími vlivy při 11cízejí ími z zevníh pro �e�í. Ty �o�ou

za ahovat jak c lo inl1 ti na eho těla, L k i do akttvl ty vm třmch

or ánů. fe-li člověk

zdráv, pak e

di harmonie rychle

upraví a opět e do áhne

dynam i ké rovnováhy.

za tohoto tavu zů tává

or ani mu zdráv

a v rovnováze. Pokud

e v" a k dynamická

rovnováha naru "í

a neobnoví, může to vést

k po i tu 1 1111w ; neb k t mu, ž ne moc kutečně vypukne.

v tradi ní ín ké 111 di íně j Ll pří"inami chorob takové vlivy, k teré

m 11 ll r 1 10 álw p m it n bo zcela rozvrátit.

d 11 •j t r í 11 p 'tkLi tradiční "ín ké medicíny e lékaři snažili

vy •tlít fakt ry, kter" m 17 l l vyvolat n moci, a roztřídit je

d fllll l ' 11 kupin.

3 o

A i před 1 000 lety za dyna tie ong

žil lékař Čchen fen, k terý roztřídil

příčiny chorob do tří obecných

kategorií:

1 . Vnější (exogenní) příčiny

em patří zevní klimatické vlivy, které

j ou schopné vyvolat nemoc.

2. Vnitřní (endogenní) příčiny

Ty zahrnují citové poruchy, k teré

P Ř Í ( t ,r y N E t\\

mohou ovlivnit činnost vnitřních orgánů

a tím vyvolat chorobný s tav.

3. Jiné příčiny (ani vnější, ani

vnitřní)

K nim počítáme různé činitele ovlivňující zdraví, jako je dieta,

poranění a pohlavní aktivita .

Uvedená klasifikace p říčin nemocí je poněkud zjednodu "ená

a nebere ohled na skutečnost, že velice významnou roli při vzniku

J I N ( P I U C I Y

Strava.

nemoci hraje na " e těle ná k on tituce. Bez

ohledu na tento nedo tatek má pop aná

klasifikace v klinické praxi vůj význam

a je určitým vodítkem při diagnóze

a léčení nemocí.

V tradiční čínské medicíně e k příčině

nemoci dochází předev"ím analýzou

p říznaků, což nazýváme "diferenciací

p říznaků za účelem na lezení příčiny" nebo

"určením diagnózy za účelem zjištění původce".

3 I

V N I T Ř N f

P R ! C I N Y

Stres.

V P R A V

Chemické faktory: pesticidy.

z v v Ř

......, Jo1·ěk odjakži1•a zápa i/ nebezpečími, která ohrožovala jeho zdraví, ať již Cpři Juízela z1•enčí nebo zevnitř. Zevní faktory, jako je podnebí nebo změny

poča í - ,, tradiční čín ké medicíně e jim říká patogenní nebo škodlivé faktory ­

za nonnální h oko/no tí zdraví neovlivní. Pokud je v a k narušena schopno t těla

přizpti obit e klimatickým změnám nebo pokud e změna zevního pro tředí objeví příliš

ry hle 11 t�lo e ne tati přizpti obit, vede to k naru ení jemné vnitřní rovnováhy v těle

a ná Jednl k onemo nlní. a tra ně dmhé e některé choroby považují za ná ledek

vnitřní h pfí in. V}'l'OifÍvá je ne ou/ad zpti obený např. emočním napětím nebo

p ru Jwmi i11no ti vnitfní h or ámi.

•

•

•

•

•

•

rů, kt r

i, zahrnuj

pr ky:

v kt rémkoli okamžiku během roku, nej­

více pravděpodobné je to v tom roč­

NAII A E

Organické faktory: bakterie Salmonel/a.

ním období, s nímž daný prvek

souvisí. Vítr je nejča tější na ja­

ře, teplo v létě, vlhko v pozd­

ním létě, sucho na podzim

(v čínském podnebí), chlad

v z imě. apř. onemocnění

z nadměrného tepla, jako např.

úžeh, je nejpravděpodobnější

v létě. Podobně život ve vlh­

kém prostředí zvyšuje pravdě-

hl pr ků uvi í podobnost vzniku nemoci

bd bím, a i když vět- vyvolané vlhkem, jako je např. zánět

in l. ni h můž vyv lat n mo nění kloubů. Těchto šest zevních faktorů mů-

2

že samo o sobě způsobit vzni k nemoci,

avšak většinou se kombinují dva n bo ví­

ce z nich a postihují lidské tělo najed­

nou. Např. úplavici vyvolává jak teplo,

tak i vlhko v tlustém střevě a akutní rev­

matický zánět kloubů vyvolává vítr, vlh­

ko a teplo v kloubech. Během nemoci

samotné nejenže se těchto šest pato­

genních faktorů může navzájem ovlivňo­

vat, ale dokonce se může přeměňovat

jeden v druhý. Takovou přeměnu může-

D A L S í F A KTO RY S O U V I ­S E J Í C Í S S E S T l Z E V N Í M l

P Ř f C I N AM I N E M O C !

V moderní kl in ické praxi se k nemocím

vyvolaným zevními činiteli počítají

rovněž ty, které souvisejí s j inými

faktory organickými (bakterie a viry),

chemickými (pesticidy) a fyz ikálními

(radioaktivní záření).

r Ř r ' Y E

me pozorovat u lov ka trpícího labším zevním vliv m, např. chlad m, který po­tou pí hloub ji d t Ia a vyvine e v zá­

pal plic n b li t pl v pli í h, jak říkáme v terminol gii tradi ní ín ké m dicíny .

PtT v 1 � r H r t U C 1 (

Abychom vnitřní příčiny odli ili od šes­

ti vnějších prvků, nazýváme je: + V JTRNI v1TR

• v JTRNI TEPL I HE ­

+ V rffiNI VtHK ST

+ VNJTii. I HLAD

Tito vnitřní činitelé

také projevují příznaky vět­

ru, tepla, vlhka, ucha

a chladu.

V L EVO

Fyzikální faktory: radioaktivní záření.

N A H O � E Zevní vítr může

vyvolat rýmu, ale vnitřní vítr může vést k mnohem

závažnějším problémům ­

obvykle se jim říká "jaterní vítr".

K A P I T l A R U H A

n j-

větměj ím r ním ob bím

jaro, a pr t ítr logi ky

Ostatní zevní patogenní

faktory často tělo napadají

současně s větrem.

• Když se zevní vítr sdružu­

je chladem, vede to k pří­

znakům "chladného větru".

U nemocného se to projeví

r ku.

za hl vní klim ti ký b

pí e nachlazením než ho-

kupin: r čk u a ne ná enlivo tí chladu.

tr n - • Když zevní vítr družuje teplem, ve­

d to k příznakům "teplého větru", kdy

n m ný trpí spíše horečkou než nachla­

z ním a často mívá zarudlé a bolestivé

hrdl . Můž trpět žízní a mít tmavě

zbarv nou moč. Jazyk je červený s žluta­

vým povlakem. • Když e vítr sdružuje s vlhkem, vzni­

ká příznak "vlhkého větru". Projevuje to hor čkou, která e zhoršuje odpo-

V � R · M I dn , nesnášenlivostí průvanu, poce­

ním a bol stivými otoky kloubů. Někdy

bj ví rovněž otoky na obličeji nebo

p - jind na těle.

vy- • Když vítr sdružuje se suchem, proje-ení. ví to příznaky "suchého větru" . K nim

uvi í plí- patří ucho t sliznice úst, nosu, krku, su-p chá kůže a uchý kašel.

ITi'tNl VíTR

K hlavním příznakům působení vnitřní­

ho větru patří bolestivé křeče, strnutí krku, stočení očí směrem vzhůru a strnu­

tí zad (křeč zádového svalstva). V méně

závažných případech se to projeví strnu­lo tí nebo třesem končetin, rozmaza­ným vid ním a závratí. Podle tradiční

ín ké medicíny souvisí tyto příznaky nů. játry a obvykle e nazývají "jaterním

P R I y E '\

3 s

c f

V L EVO

Zevní vítr utváří naše okolní prostředí, škodlivý vítr proniká

do těla a narušuje naši tělesnou pohodu.

V P R A V O

Nemoci vyvolané škodl ivým větrem se mohou v těle

stěhovat. Artritida může začít

v kolenních kloubech a šířit se do dalších

kloubů v těle, přičemž v různou dobu postihuje různé

oblasti.

K A P I T L A D R U H A

větrem". Protože játra ne ou odpo­

vědno t za uchová ání zá ob krve

a za šlachy, j ou onemo nění, kte­

rá souvi ejí vnitřním ětrem,

obvykle vyvolána p ru hou

funkc jater n j ji h n do-

vání vazů.

V L T T I Z E V I I I V tTR U

V I T I'{ I I I

1 Vítr m t nd n i k t upání a íř ní. Pr t ž' díky t t vl tn ti íří na­

k pat g nům

Vítr rovn ž t írá k žní p ry a můž vy­

volat p razn u n ná nlivo t

rycht

a -u a z j dn' a ti t I d druh .

Známým příkladem je člověk se záně­

tem kloubů, kdy se bolesti stěhují

z kolenního kloubu do kyčelního,

potom do lokte atd. Tento způsob

stěhováni bolesti svědčí o tom,

že se skutečně jedná o nemoc

vyvolanou škodlivým větrem.

jiným příkladem takového

těhování příznaků a pro­

měnlivých rysů nemoci je

kopřivka. Při tomto kožním

onemocnění pacient trpí vy­

rážkami a svěděním. Obojí

e neustále přesouvá z jedno­

ho okr ku kůže na jiný. Kromě toho

j ou nemoci vyvolané škodlivým

větrem obvykle akutní, začínají ná­

hle a mají kolísavý průběh. Jako

příklad m ůžeme uvést mozkovou

m rtvici neboli cévní mozkovou pří­

hodu, které se v tradiční čínské

medicíně říká "větrná mrtvice". Cín s ký

název odráží rychle e měnící vlastnosti

kodlivého větru, který toto akutní one­

mocn ní způ obuje. 3 emoci vyvolané škodlivým větrem

vyznačují rovněž mimovolnými

pohyby. taré čínské lékařské texty hovoří

o tom, že když vítr nabývá vrchu, způso­

buje nechtěné pohyby. Pro podíl škodli­

vého větru svědčí všechny příznaky projevující e mimovolnými pohyby jako

tře , křeče, závratě, točení hlavy a ko­

lap . Tyto příznaky mohou doprovázet jak nemoci vyvolané vnějšími činiteli,

jako j zánět mozkových blan nebo zánět mozku , tak i choroby způsobené přfči­nami vnitřními, např. vysoký krevní tlak

n bo pilep ii.

jedním z rozdílů mezi ohněm a teplem

je teplota. Oheň je však nejen teplejší, ale

také plápolá směrem vzhůru a tvoří pla­

meny. Oheň uvnitř lid kého těla má

klon vytvářet příznaky, kter ' projevu-jí v horních čá tech těla. kodlivý oh ň je obvykle vnitřní a může vy ház t z p -ruch energi jang v ledviná h n b z na­

ru ení jejich činno ti. Vnitřní heň můž

být rovněž dů ledkem jiných kodlivých činitelů, jako je vítr, letní horko, vlhk ,

P Ř. [ (: f ' Y I E j\ \ c

V L E V O

Plameny ohně se šíří směrem vzhůru, proto

i oheň v lidském těle je zdrojem příznaků v horní polovině těla

a v hlavě.

ucho nebo chlad. Ty se mohou po pr - P R I Z A K Y v Y v L

niknutí do těla přeměnit na oheň. Vnitř-H N E. M

ní oheň může také vzniknout jako

ná ledek nadměrného citového podráž­

dění nebo takové poruchy činno ti or­

gánů, která může vyvolat u trnutí těla,

popř. vyvolat horko či oheň.

Podle tradiční čín k ' medicíny

oheň sdružuje několika různými orgány

a podle toho vykazuje určité vla tno ti a příznaky. U lidí se často diagnostikuj

onemocnění z "žaludečního ohně", "ja­

terního ohně" a "srdečního ohně".

+ Srdeční

oheň

+ Jaterní

oheň

+ Žaludeční

oheň

DBYTEK t- 1

em i z nadbytku ohn j ou obvykle

akutní a n mají dl uh trvání. Nemoc­

ný má vy k u h r ku n bo silně ne ná í tepl a j v lmi unavený, po­

drážd ný a má žíz ň. Málo potí a má­

lo m í, m zarudlý bli j a i, někdy můž d tal i d d liria.

emo i vyv lan nedo tatkem ohně

jsou ča to hroni ké. Vyvolává je nedo­tatek u zd ravova í energi v lidském

t le. j a t j í příznaky ouvisejí s ne-

do tatk m jin.

P R f Z A I Y N E D O STAT KU J I N

3 7

K příznakům nedostatku jin

mohou patřit:

+ Zarudlé tváře

+ Teplé dlaně a chodidla

+ Podrážd nost

+ Slabá horečka, která se

zhoršuje odpoledne

+ Neschopnost usnout

+ Noční pocení

+ Bolest a sucho v krku

N A H O l\ E

Podobně jako uniká pára z hrnce s vaříd vodou, ztrácí lidské

tělo životně důležité tekutiny díky

extrémním teplotám nebo škodlivému ohni.

K A P I T O L A D R U H A

A

1 heň plápolá měrem vzhůru a je

vel íc horký. kodlivý oheň je pří­

znak m nadbytku t pla. Při nemocích,

p dí l í oheň, e zvy-

projeví krvá ním z n su, topaml krve ve stoJi i n b v mo i , krvác ním z h mor idů nebo dokon k žníml vyrážkami a krvá ním do kůž . j ou každ -pádně příznaky tiž -ní ohn m t pl m , st jně jak h r čka, drážd n t n žíz ň.

k dJivým

3 8

P Ř í Z N A KY V Z P LA N U T Í

O H N Ě

Při propuknutí nemoci způsobené ohněm

rozpoznáváme následující příznaky:

Opar na rtu nebo

v ústech

Otok dásní

Zarudlé nebo

oteklé oči

Souvisí se srdečním

ohněm

Souvisí s žaludeč­

ním ohněm

Souvisí s jaterním

ohněm

p l\ ! Z N A K Y P P. ! T O M N O S T I

S K O D L I V ť. H O O H N !! V T !! L E

Nervozita a podrážděnost

Zarudlý obličej

Červené rty

Zarudlé, bolavé

a oteklé hrdlo

Vysoká tělesná teplota

Podobně jako oheň je letní horko hla -ním klimatickým prvkem I tního obdo­bí. Vzniká z ohně a tepla. Ze v h e ti škodlivých faktorů je letn í horko jedi­ným, který má sezónní povahu - obje­vu je e pouze v létě a v žád ném j in 'm ročním období e n proj ví. J t tak j -diný prvek výhradně z vní p vahy, vy­volaný pouze tep! m po ház jí ím z zevního pro tředí. Letní horko n můž být vnitřní.

P � f Z N A K Y A N E M I ZEVN f H O L ETN f H O T E P L A

P R f ' Y I E \ o c

žár m. Jak t plo, tak i léto j ou přírodní­mi prvky jang, proto letní teplo také přiřazuje k k dlivinám jang. Při postiže­ní t Ia tímt prvk m n tává vždy vze tup t I n t pl ty.

me-li příli iln , ztr íme velké množ-Nemoci vyvolané letnim teplem se v let- tví vody, ž můž mít za ná ledek nejen ních měsících vyskytu j í často. H lavním příznakem je horečka, v e l ké po ní, žízeň, podrážděnost, únava a zhorš ní dýchání.

Letní úpal je dalším častým onemo -něním, s nímž se v létě setkáváme. V leh­čích případech pociťuje n emocný jen mírnou závrať, žaludeční nevolnost, úna­vu a pocit vyčerpání. V těžších přípa­dech, když je člověk vystaven účinkům tepla příliš dlouho nebo je-li teplo příliš

velké, může postižený náh l e omdlít, upadnout do bezvědomí, s i lně se potí, odvodnění (dehydrataci), ale rovněž úna­má žízeň a špatně se mu dýchá, dlaně vu. Např. lidé pracující v létě venku se čas­a chodidla má chladné. Posléze může to dožaduj í velkého množství chladných

upadnout do šoku.

V L A ST N O S T I

Z EV N f H O L E TN f H O T E P L A

1 Letní teplo je k l imatický škodlivý

prvek, který se projevu j e s lunečním

3 9

nápojů, aby si udrželi nižší tělesnou tep­lotu, nahradili těle né tekutiny ztracené pocením a přede li vzniku úpalu. 3 Letni horko e ča to kombinuje s vlh­

ko ti. Léto bývá n jen horké, ale často taktéž de t ivé, vzduch pak bývá velmi vlhký. Proto člověk tižený letním tep-

V L E V O

Abychom nahradili tekutiny ztracené pocením, musíme

vypít mnoho vody.

K A P I T L A D R U H A

nách, ztráta chuti k jídlu, žaludeční nevol­nost, podt plnosti a tlak na hrudi, průjem

a tmavší moč.

Vlhké prostředí způsobené letním horkem

a vlhkostí může u pacienta vyvolat současně příznaky obou faktorů.

4 o

Vlhko můžeme rovněž rozděl i t na ze­vní a vnitřní. K zevnímu v lhku řadíme vlhkost v okolním pro tředí , počítaje v to vlhkost ve vzduchu - vodu, déšť a mlhu, které ná ča to obklopují . P dl teorie pěti prvků má z vní vlhk n ; ­větší vliv na l id ké tělo v pozdním I tě, protože léto bývá - ale poň v íně -nejdeštivějším obdobím v ro . Kr mě samotného počasí může i pobyt n bo práce ve v lhkém pro t řed í u možnit vlhku, aby proniklo do l i dského t Ia a vyvolalo zdravotní problémy. Vnitřní vlhko obvykle vyplývá z poruchy činno -ti sleziny, kdy tento orgán není cho­

pen propouštět a zpracovávat vodu a další tekutiny v našem těle, což má za následek zadržování tekut in a vlhka.

I když se zevní vlhko od vnitřního li­ší, často se společně podíle j í na průb hu nemoci. Pokud člověku nedo tatečně pra­

cuje slezina, vede to nejen k rozvoji vnitř­ního vlhka, a le takový člověk j e také náchylnější k potížím s vlhkem zevním. Podobně jestliže je tělo poškozeno vněj­ším vlhkem, může to vést k poškození sleziny a k vnitřní vlhkosti .

P Ř 1 Z N A K Y V Y V O LA N É V L H K EM

ZEVN1 VLHKO Pokud škodlivé v lhko poškodí pouze povrch těla, vyvolá příznaky povrchního postižení vlhkem. Nemocný pak má rý­mu, horečku, která se nezmírňuje poce­

ním, cítí tíhu v končetinách, je unavený, má pocit tlaku na hrudi. Nemá však ží-

P R I l r' Y r E M O C

zeň, protože těle je j iž vlhkosti nadby­tek. Pokud kodlivá vlhko t post ihne kloub , vyvolá n mocnění " '-pi" nebo­li "zán t kl ubů yvolaný v lhkem" . K l uby i h bn , b le tivé, ně­kdy tak t kl , btížně r zhýbávají .

4 I

B I t

Vnitřní vlhk u­ví í p ru n u inn tí

I ziny. V dů I dku zpo-

ný tís ň na pr u, závrat , n tabilitu. Vy kytuj -li e vlhkost v bla ti žaludku, nemo ný můž po iťovat plno t a pocit roz pjatého žaludku a břicha, nevol­nost a lepkavou nebo sladkou chuť v ús­tech. Má měkčí tolici nebo přímo průjem, je unavený. Při vlhko ti v dolní části břišní dutiny e mohou objevit oto­ky, obtížné močení nebo u žen výtok z rodidel.

N A H O I H

Vnější vlhko je přítomné v našem životním prostředí:

ve vodě a ve vlhkém vzduchu.

N A H O I\ E

Do kalného jezírka

dopadají dešťové

kapky z těžkých mraků

zakrývajících nebe nad

ním. Tělesné sekrety

vyvolané vlhkostí jsou

také mračné a kalné.

K A P I T

a obtížn

L I R

ll

P Ř r c 1 y E o c f

s Podle teorie pěti prvků j e sucho kl ima- kterým se v dů ledku po tížení škodli­tickou vlastností podzimu. Rozeznáváme vým teplem nebo uch m nedo tává tě-vnitřní a zevní sucho.

P I U Z A K Y

V Y V O LÁ VA

ZEVNl SU HO

Zevní sucho proniká do tě l a no em ne­

bo ústy a příznaky jím vyvolané e zpra­vidla odví je j í od poruchy činno ti pll . Jestliže nás sucho postihne v raném p d­zimu, blíže k létu než k zimě, pak má

sklon vyvolat spíše příznaky podobné těm, které způsobuje teplo; říkáme tomu teplé sucho. Jsme-l i suchem po t iženi v pozdním podzimu, vyvolává příznaky, které j sou chladněj ší; j ev nazýváme chladným suchem.

Při onemocnění chladným uchem

v pozdním podzimu má nemocný na jed­né straně příznaky vyvolané suchem (su­

le ných tekutin.

VNITŘNl H

emo i vyvolan vnitřním uchem ve­dou k úbytku n b ke ztrátě krve a těles-ný h tekut in . Mohou objevit po horečnat m on m n ní, kdy vysoká teplota v dia k úbytku v dy, nebo po i lném p ní způ b n m t plem nebo

léky. V nitřní u ho v ak může vznik­nout také po hroni ký h chorobách, kt ré často vedou k vyčerpání tělesných tekutin, n b bývá dů I dkem nedosta­tečné výživy či zahu tění krve, kdy tělo ne­ní chopn zaj i tit náležité vyživování tkání. K příznakům vnitřního ucha počí­táme žíz ň, u h u kůži, která může být dr ná neb lupu je, uché vlasy, zácpu, úbytek a o lab ní valstva, uchý jazyk.

cho v ústech, v nose, v krku, suchá kůže, V LA T suchý kašel atd.), ale také příznaky souvi- Z E V N f H

T I A V N I T � N f H O

sej ící s působením chladu (horečka, na­ch lazení, bolesti h lavy, nepřítomnost pocení apod.) . Rozdíl mezi působením zevního chladného sucha a zevrubo chla­du samotného spočívá v tom, že se u ne­

mocného více projevují účinky sucha. Při onemocnění v raném podzimu

vyvolaném teplým suchem trpí pacient příznaky sucha, jak byly zmíněny výše, avšak také příznaky tepla (horečkou, bolestmi hlavy, slabým pocením, žízní, podrážděností). S takovým stavem se mů­žeme etkat nejen u zdravých jedinců vy­stavených zevnímu suchu, nýbrž i u lidí,

U C H A

Specifickou vla tností škodlivého sucha je to, že vyčerpává tělesné tekutiny. Sucho v okolním prostředí se projevuje suchým

vzduchem, potoky se zmenšují nebo úpl­ně vysychaj í, půda je rozpraskaná. Po­dobně i v l idském těle se sucho začne projevovat příznaky vysychání, jako je suchá kůže (dokonce i s trhlinami a prask­linami), suché vlasy, suchá sliznice úst a nosu, vyschlé rty, sucho v krku, zácpa, snížené množství moči a suchý kašel s mi­nimem h lenu nebo zcela bez h lenu.

A "l

N A H O I\ E

Mrtvý strom, suchý

a pokroucený.

Jeho vnitřní tekutiny se

vyčerpaly díky zevnímu

suchu a teplu během

velmi suchého období.

V P RAVO Chlad není vázán

jen na zimu. Podobně jako může pozdní mráz nebo kroupy

poničit citlivé rostliny na jaře, í naše těla

mohou poškodit náhlé klimatické změny.

K A P I T L A D R U H A

l i L E M

k dlivý hl, d pr ni k d t Ia dv ma způ by. n j í hl d n padá p uz ků­ži a plí , vnitřní hlad pr niká d hlub-ší h tkání nitřní h r nů.

ZEVN1 t i LAD

h ladn ním mn h , při dí t

o h lazení břicha. adměrný příjem stu­

dené stravy může poškodit životně důle­

žité mechanismy buď jangového aspektu

čchi, nebo slezinu a žalu­

dek a vyvolat poruchy čin­nosti zažívacích orgánů.

K příznakům takového po­

tížení patří bolesti břicha,

žaludku, poruchy trávení

a zvracení nebo průjem.

VNITÍ{Nf CHLAD

Příčinou vnitřního chladu

je nedostatek jang. Ten má za následek tvorbu chladu uvnitř našeho vlastního

t Ia . N dostatek j ang se může objevit

v kter ' mkoli z našich vnitřních orgánů.

P dl toho, který orgán je postižen, má

n m ný příznaky, které se k příslušnému

rgánu vztahuj í .

V L A T N O S TI V tj l H O A V N IT i'{ N l H O

1 hlad j e klimatický škodlivý prvek proj vu j ící se jako převaha j in, proto

řadí k škodlivinám povahy j in . Jestliže j in převažuje v okolním prostředí nebo

v našem těle, potlačuje nebo ničí prvky jang nebo energii jang. Pokud škodlivý chlad pronikne do těla, zmenší tělesný po­

vrch, potlačí obrannou energii organismu a přivodi příznaky nachlazeni a nesnášen­

l ivo t hladu. Jestliže škodlivý chlad na­padne vnitřní orgány, např. slezinu nebo žaludek, přímo naruší schopnost těchto

4 4

f C H L A D

SRDCE

Nedostává-li se srdci energie

jang, vede to k omezení jeho

činnosti. Vidíme to u pacientů

se selháním srdce: je j im

zima, pociťují bušení

srdce, zhoršení dechu,

mají zpomalený tok krve

a čchi, což má za následek

silné bolesti na hrudi. Jejich

rty a tváře se mohou zbarvit

do fialova.

LEDVINY

Pokud chybí energie jang

v ledvinách, pociťuje nemocný

chlad a má bolesti v llolní

části zad nebo v kolenou

spolu s bolestmi v dolní

polovině břicha. Dalšími

příznaky jsou časté nucení

na močení nebo potíže při

močení. U mužů se může

projevit impotence, u žen čirý

vodnatý výtok z rodidel.

SLEZINA

Při nedostatku jang

ve slezině pociťuje pacient

nadýmání, má měkkou nebo

řídkou stolici a chladné

končetiny.

p Ř I N Y E 1\\ O C

4 s

Z E V N ( C H L A D Proniká

tělesným povrchem.

V N I T !l. N ( C H L A D Proniká

do vnitřních orgánů.

N A H O R E

Nízká teplota vzduchu vede

k zpomalení pohybu molekul vody

a nakonec se voda mění v led.

Podobně účinkuje uvnitř těla vnitřní chlad, zpomaluje

pohyb čchi a krve.

K A P I T L D R U H

orgánů zpracovávat poíitou travu, c ž

véh

bol tmi

zoru j í, ž

tepl ty.

nat u tolici, 3 h lad vyvolává tažení. Když pro­

nikne do těla kodlivý chlad a po­

k í těl ný jangový aspekt energie čchi,

ved to r vněž k přeru ní důležitých po-h ú t I ných tkáních, kter ' e táh­

n u, by z bránily dal ímu úniku teplé

n rgi j n . můž m p z rovat při

tř u vznikl m v dů I dku pů b ni hla­

4 6

I uží k uzavření

ztrátám

N A

Stažení se může projevit v jakékoli tkáni

postižené nebo ovlivněné škodlivým

chladem . N apř. při postižení meridiánů

nebo vazů může chlad navodit jejich

stažení, což se projeví křečemi,

prochladnutím a necitlivostí končetin.

jestliže škodlivý chlad pronikne do

krevních cév, jako je tomu při omrzli­

nách nebo zánětu žil (tromboflebitidě),

vyvolá to stažení cév a srážení krve.

To má posléze za následek si lnou bolest

a poškození tkání.

F A K T O RY

Vn�še� každo�enní� ��vatě re�gujeme

-�a nejrůzn

-ější situace velkým množstvím

cztovych hnutí. Kazdy Jednotlzvec se pntom chova zcela sveoytným způsobem.

Např. to, co jednoho člověka učiní šťastným, vyvolá u jiného smutek či hněv.

Rozdílné emoce jsou přirozenou odpovědí mysli na zevní podněty. Pokud jsme však

dlouhodobě emočně přetíženi nebo procházíme-li náhlým či velmi silným citovým

traumatem, snadno se stane to, že mysl není schopná se takovému stavu přizptisobit

a zvládnout jej. Značná emoční zátěž vyvolává tělesné změny, jako je porušení rovnováhy

jin a jang, nesou/ad čchi a krve nebo poruchy činnosti orgánů či meridiánů. To vše

otevírá cestu nemoci.

Tradiční čínská medicína rozeznává sedm

druhů l idských emocí: radost, h něv,

úzkost, obavy, zármutek, strach a zdě­

šení.

Tyto emoce jsou hlavními příčinami

vnitřních nemocí, zejména tehdy, j sou-li

velmi silné a nepřirozené, protože pak

mohou snadno přímo ovlivnit vnitřní

orgány a zavinit vznik nemoci. Podle tra­

diční čínské medicíny jsou duševní akti­

vity člověka velmi těsně spjaté se stavem

jeho vnitřních orgánů. Správná a nenaru-

E P I D E M I C KÉ N E M O C I

Epidemické nemoci jsou také škodlivinami ze zevního

prostředí a řadí se mezi vnější patogeny. Liší se od

šesti výše zmíněných klimatických faktorů tím, že

nemoci jimi vyvolané jsou akutní a velice nakažlivé.

již staří čínští lékaři zaznamenali, že epidemické

nemoci snadno postihnou celou rodinu bez ohledu

na věk a pohlaví jejích člen ů a projevují se u všech

postižených stejnými příznaky. Od doby dynastie

Ming, před dvěma až třemi sty lety, se ví, že se

tyto nakažlivé nemoci šíří h lavně ústy a nosem.

Příklady epidemických nemocí mohou být spalničky,

příušnice, záškrt, plané neštovice, cholera nebo

chřipka.

Epidemické choroby se často objevují po velkých

přírodních katastrofách, jako jsou povodně

a dlouhotrvající sucha, kdy se do lidského života

a prostředí náhle promítno u neobvyklé podmínky.

Změny jsou často natolik d ra matické, že je pro lidský

7

organismus obtížné přizpůsobit se jim a uchovat

si zdraví. Navíc pro šířen í nákaz vytváří vhodné

podmínky nezdravé prostředí (např. přeplněné

prostory se špatným větráním a nefungující

kanalizací) nebo nezdravá strava či špatné stravovací

návyky. Tyto problémy mohou mít svůj původ jak

v prostředí samotném, tak i ve společnosti. Kvůli

prevenci šíření nakažlivých nemocí je třeba, aby

léčení každého ohniska nákazy probíhalo pod

dozorem vlády nebo u rčené vládní organizace, a to

v co nejkraUím čase a co nejefektivněji.

Dalším velmi významným činitelem je schopnost

našeho organismu vypořádat se s původci epidemií

a bojovat proti nim. jsme-li silní a zdraví, jsme také

méně náchylní k onemocnění, a pokud se

s epidemickou škodlivinou setkáme, náš neoslabený

organismus se s ní dokáže vypořádat a tělo

neonemocní.

D O L E

Radost j e jednou ze sedmi lidských

emocí.

K A P I T L A D R U H A

šená činno t nitřních or­

gánů dodává kre a živi­

ny nezbytn ' k zá obování

my li a dovoluje přemý I t

a reago at na p dn ty

z vněj ího

z vnitřní h s j dním z m í. m

jak tra- A H O R E

vnitřní orgány proto, že j sou schopné narušovat

životně důležité mechanis­

my činnosti orgánů, zasa­hovat do normálního

průtoku čchi a zhoršovat

průtok energie v těle. apř. když se rozčílíme, často po­ciťujeme, jak nás polévá

horko a naše oči a tváře zčervenají. Příčinou je pře-sun čchi směrem vzhůru

do horní poloviny těla, do

�chi plačfcfho dítěte může obličeje, který se zaplaví krví.

být vyvedeno z rovnováhy, J iným příkladem může být av ak hněv jeho čchi rčení "už má v kalhotách",

popisující vylekaného člově-zcela rozruší.

t ihn ut

ka. ku tečně je to pravda, neboť strach vyvolává pře un čchi směrem dolů, což v de k prů jmu n bo zesílenému vylučo­v ní m i. Při si lném duševním vypětí kl á huť k j ídlu. Při přemýšlení a uvažo­vání totiž vázn průtok čchi slezinou, což způ buj pokles chuti k j ídlu . Uvedené příklady ukazu j í nejen to, že různé emo-

mají vliv na různé orgány, a le i to, že jednotl ivé orgány mohou být postiženy různými způ aby. Obecně můžeme říci, že hněv vyvolává přesun čchi směrem vzhů­ru, radost zpomaluje jeho průtok, zármu­

tek čchi rozptyluje, strach jej posunuje dolů, obavy jej narušuj í a úzkost vyvolá­vá jeho váznutí.

Podl tradiční čínské medicíny je srd­c orgánem, který ovládá všechny ostat­ní a má vliv i na my'lení. Ačkol i sedm mo í ovl ivňuje určitým způsobem or­

gány nimi ouvi ející, srdce registruje ci­tová hnutí jako první, je tě předtím, než d t nou m žno t ovlivnit "své" orgány.

Z toho plyne, že ať j iž je povaha citového hnutí jakákoli, nejprve bude ovlivněna

činnost srdce a teprve poté ostatní orgá­

ny, které se srdcem souvise j í a j ou na

něm závislé. Výjimečný vliv citů na rd­

ce se odráží v mnoha rčeních. Tak jako emoční vlivy ovl ivňuj í na e

tělo tím způsobem, že zasahu j í do jeho

důležitých funkcí, platí i j ev opačný. Po-

p Ř ( I t' y E M c Í

ruchy vnitřních orgánů mohou ovlivňo­vat naše myšlení a vyvolat poruchy cito­vé rovnováhy. ení nikterak neobvyklé, že změnami nálad trpí lidé, kteří j ou ne­mocni, zejména pokud e jedná o dlouho­dobá, hroni ká on m nění. Typickými náladami j ou přít m vzn tlivo t, depre-e nebo n te n t a apati .

P Ř í Z N A KY V Y V L A N É E M f M I F A K RY

Nemoci vyvolané dlouhodobou

změnou pocitů se obyčejně projevují

tím, že naruší činnost vnitřních orgán ů.

Každý orgán má svou vlastn í fyziologii,

úkoly a mechanismy činnosti

a poškození každého z nich se také

projeví zcela určitým způsobem . Obecně

řečeno, mají emoční vlivy sklon

k narušení práce hlavně srdce, jater

a sleziny. Např. emoční poruchy

postihující srdce mohou narušit jeho

schopnost ovlivňovat mysl a vyvolají

změny chování, takže člověk se stane

vylekaným, zapomnětlivým, nekl idným,

podrážděným, hysterickým,

nenormálním. Může se to projevit

neschopností ovládnout některé pocity,

násilím nebo dokonce nepříčetností.

jestliže citové poruchy post ihnou játra,

projeví se to příznaky deprese, d louhými

hlubokými vzdechy, pocitem cizího

tělesa v krku, špatnou náladou nebo

hněvem. U žen se může objevit navíc

i nepravidelná menstruace, křeče

a bolesti při menstruaci nebo zduřeniny

v prsou. Skodllvé emoce mohou narušit

rovněž č innost sleziny a žaludku, což

se projeví narušeným trávením,

zhoršenou chutí k jídlu, nadmutím

břicha nepravidelnými pohyby

střev.

Při poruše činnosti sleziny nebo

srdce může také vymizet menstruace

nebo menstruační krvácení může být

naopak silnější než obvykle. Současné

postižení jater se může projevit

žaludeční nevolností a bolestmi břicha.

Obecně řečeno, nemoci způsobené

emočními faktory obvykle vyvolávají

příznaky e močních poruch a ty mnohdy

ukazují průběh nemocl a vyhlídky

pacienta.

4 9

D O L E

Zdravé stravování a výživná dieta hrají významnou roli

při udržování zdraví a předcházení nemocím.

z

D I ET T R

Příj m p n zbytný. Z

Y K Y P I U Z A K Y V Y V O LA ť ------E P R Á V O U S T RAV O U

A T R A V O V A C f M I Á V Y K Y

P � J f DA 1

Příj m potravy j e nezbytný pro získává­ní p tř bných živin, množ tví j ídla by

v ak m Jo být přiměřené našim potře­bám . jak h ladovění, tak i pře j ídání mů­

ž v t k vzniku nemoci . Pokud nejíme d tat ně, nedo tává tělo dostatek živin k t mu , aby nahrazovalo čch i a krev, kt r e při každodenní činnosti spotře­

bováva j í. Trvá-l i tento stav příliš dlouho, v d k nedostatku čchi a krve, což má p I ze za následek j iné choroby, a dále zbavu j tělo energie a schopnosti bránit

v l ivu kodl iv in . Přej ídání je v naší p I no ti m nohem častěj š í problém.

P kud j íme pří l i š mnoho, sn ižu je se h pno t organ ismu trávit potravu,

a d hází k přímému poškození sleziny a ža ludku. V praxi pak vidíme pacienty trpí í plností žaludku, nadmutým bři­h m, bol tí, která se zhoršu je tlakem.

mo ní říha j í, trpí žaludeční nevol-

p Ř [ (: 1 y E \ O

ností, mají páchnoucí dech, pálení žáhy druhy a chutě jídla. Účelem je za ji tit a nepříjemně zapáchaj ící p rů j e m . Onemocnění j e častěj ší u dětí ,

protože jej ich trávicí ústrojí j eš-

tě není tak odolné jako u do­

spělých a protože se j eště

nenaučily, jak své stra­

vovací návyky kontro­

lovat. Pře j ídání může zapříčinit zadržování

nestrávené potravy v těle,

což vede v konečném důsled­ku k produkci tepla, v lhkosti nebo hlenu. V takových pří­

padech se to projeví příznaky, j ako

jsou horké dlaně a nohy, pocit tepla v bři­še, červené tváře, t lak v žaludku nebo

v hrudníku, nadbytek hlenu nebo slabá horečka v odpoledních hodinách . Za­držování potravy m ůže vést rovněž k disharmoni i mezi výž ivným čchi

a obranným čchi v tě le , k os labením obranného čchi a zvýšení náchylnosti vůči napadení zevními škod l iv inami a k onemocnění.

NEZDRAVÉ JÍDLO

Konzumace znečištěné nebo dokonce jedo­vaté potravy může vyvolat otravu nebo jiné onemocnění zažívacího ústrojí. Proje­

vuje se to zvracením, prů jmem, bolestmi břicha nebo přítomností krve či hnisu ve stolici. Pokud se jedná o otravu potravina­mi, pak j sou zvracení, prů jem a bolesti v břiše silnější. V těžkých případech může postižený upadnout do bezvědomí.

STRAVOVACÍ ZLOZVYKY

Tradiční čínská medicína klade důraz na vyváženou stravu, která obsahu je různé

všestrannou výživu. Přejídání se jed­ním druhem potravy nebo j íd lem

u rčité chuti by mohlo vé t k ne­dostatku některých živin nebo

k nerovnováze jin a jang, což

může mít za ná ledek pro­puknutí n mo i . apř. př j ídání ma tnými, ko­řen nými n bo ladkými j ídly může v t I vyvolat tvorbu vlhka a hlenu a v 'st k p citu únavy a tíhy. ad-

měrná konzuma e yrové a tu den p tra vy vyv lává zdrže­

ní toku en rgi jang v lezině a naru u je je j í funkc . Proto v d nadbytek yrové nebo studené potravy k pocitu plného břicha, měkké tolici nebo průjmu. Lidé, kteří rádi jedí v Jmi horká a o trá j ídla nebo pijí m noho alkoholu, j ou náchyl­nější k zvý né tvorb t pla v těl , což se projeví příznaky, jako j ou hemoroidy, zácpa, nežity n bo akné.

N E M O I Z P Ú BE � T R ES E M , Ú AV U ,

S E X U Á L f A K T I V I TOU A ZRA 1?. f M I

Přiměřená tělesná činnost je normální

součástí našeho každodenního ž ivota a je nezbytná pro pocit pohody. Může zlepšit průtok energie a krve naším tělem, zlepšit tělesné zdraví a předejít vzniku nemoci. Těle né vyčerpání nebo únava však nepříznivě ovlivňuj í činnost našich vnitřních orgánů, narušuj í rov­nováhu mezi j in a jang a mohou vést ke vzniku onemocnění.

.'i 1

V L E V O

Přejídání se mastnými nebo

ostrými jídly může v těle vyvolat zvýše­

nou produkci vlhkosti a hlenu .

N A H O R E

Duševní stres vycházející

z nadměrného soustředění především

na pracovišti, může vyvolat snížení jin

a vede k vyčerpání.

N A H O R E

I když může být sex velmi silným

proti stresovým prostředkem,

nadměrná sexuální aktivita může vést

k vyčerpání ledvinné esence, a tím

oslabit vaši tělesnou odolnost a zvýšit

náchylnost k onemocnění.

K A P I T O L A D R U H Á

STRES A AVA

adměrná námaha odčerpává z těla pri­

mární energii, kterou tradiční čínská

medicína nazývá " juan čchi", a vyčerpá­

vá vnitřní orgány, což vede k únavě.

ítíme se pak unavení a lhostejní, poci­

ťujem malátno t v končetinách a není

nám do ř i, při vy erpání e dokonce

můž krátit de h. Při příli ném duševním

vy rpání

živin z ledvin vyvolá příznaky poškoze­

ní ledvin, j ako je bolest v bederní oblas­

ti , únava, malátnost, závratě nebo

poruchy sexuálních funkcí (předčasný

výron semene nebo výron semene bez

pohlavního styku u mužů, nepravidel­

nosti menstruace nebo výtok z rodidel

u žen).

P05KOZEN1 ZAVINĚNÉ

gi j in a krv trpí i my I , ož vede PORANĚN f M I

k zry h l n í rd ního t pu , zhor ení

pam ti, n klidným nům a poruchám

pánku. a druhé tran nedostatek

těl n aktivity a příli pohodlný život

rovněž naru­

ují průtok

nergie a kr­

v v těl , po-

k zují trávicí

funk i leziny

a žaludku. Ne­

do tatek po­

hybu nižuje

dolno t těla

vů i kodlivi-

em patří všechny druhy poranění, jako

j ou natažení nebo přetržení svalů či va­

zů, řezné rány a odřeniny kůže a svalů,

zlomeniny kostí, vykloubení, podvrtnu­

tí, popáleniny, zhmožděn iny, tržné

a třelné rány. Poškození bývá obvykle

ohraničené, ale není-li správně ošetřeno,

může se snadno zkomplikovat a způso­

bit těžké krvácení, ztrátu tělesných teku­

tin, infekci nebo dokonce bezvědomí

a smrt . Všechna kousnutí a bodnutí

hmyzem nebo zvířaty narušují kožní po­

vrch, mohou však přivodit i celkovou

otravu, např. při uštknutí jedovatým ha­

dem, nebo vzteklinu, pokud nás poraní

nám, vyvolá - nemocné zvíře.

vá pocit únavy

DM R EX L t KTIVITA

adm rná exuální aktivita zahrnuje

příli aktivní

ž

n vitality a zvý-

ním ná h ln ti k n m ím. Úbytek

2

N E M O C I

V Y V O L A N É PA R A Z I T Y

Parazitární nemoci jsou dosud problé­

mem tam, kde panují špatné hygienické

poměry, zejména co se týče hygieny po­

travin. Když paraziti proniknou do těla,

způsobí nedostatek energie čchi a krve.

Lidé nakažení parazity mají často boles­

ti v bWe, špatnou chuť k j ídlu a j sou

vyhublí.

N E M O C I

V Y V O L A N É H L E N E M

Podle tradiční čínské medicíny s e hlen

nevyskytuje pouze v průduškách a pli­

cích, nýbrž se tvoří a udržuje také v ostat­

ních částech těla, j ako j so u kůže,

meridiány, svaly, kosti, vnitřní orgány,

nohy nebo hlava je prakticky všudypří­

tomný. Hlen se tvoří při chorobných

změnách uvnitř lidského těla. Jakmile

jednou vznikne, stává se škodlivým čini­

telem a působí na vnitřní orgány a na

tkáně j ak přímo, tak i nepřímo. Vyvolá­

vá nemoci a ovlivňuje je j ich průběh.

Hlen se tvoří z nashromážděných

a sražených tekutin lidského těla. Nejví­

ce narušuje činnost sleziny, plic a ledvin,

tedy orgánů, které se podílejí n a metabo­

lismu vody. Jestliže nefungu j í správně,

nemůže se voda v těle rovnoměrně distri­

buovat a hromadí se. Zpočátku se tato

akumulace vody pokládala za druh vlhka.

Avšak při spolupůsobení dalších škod­

livých činitelů v těle (jako je teplo, chlad,

oheň nebo nahromaděné čchi) se vlh­

kost přemění na hlen a vyvolá onemoc­

nění. Za hlavního viníka tohoto děje se

považuje slezina, neboť j de o orgán hra­

jící nejvýznamnější roli při transportu

a zpracování vody a tělesných tekutin.

Tradiční čínská medicína pokládá slezinu

za orgán tvořící hlen.

N E M O C I

Z P Ů S O B E N É STA G N A C Í K R V E

Stojatá krev j e dalším významným škod­

livým faktorem. Patří k ní n ásledující:

krev neprotékající hladce tělem, krev,

P Ř Í é i N Y N E M O C Í

Ú é i N KY H L E N U P O D L E M Í S TA NAH R O M AD Ě N Í

Pacient může mít různorodé příznaky v závislosti na tom,

kde je h len nahromaděný. Např. jestliže se hromadí v plicích,

projeví se silným kašlem s vykašláváním velkého množství hlenu.

je-l i v žaludku, působí nevolnost a zvracení. Poltud se zdržuje

v meridiánech, může vytvářet hlenové zduřeniny ve tkáních.

Zdržuje-li se v okolí srdečních chlopní, může poškodit mozek

a zmatenost.

která se shromažďuje v ur­

čitém orgánu nebo části

těla a zde stojí, nebo krev,

která nesetrvává v krev­

ních cévách. Když se začne

krev srážet, vytváří se tím

překážka jejího průtoku v cé­

vách nebo meridiánech a v orgá-

nech a tkáních, které s nimi souvisejí.

Příznaky stojaté krve zahrnují bolest,

ale mohou se objevit i modřiny, vyrážky

a krvácení, mrtvolné nebo tmavé zbarve­

ní pokožky stejně j ako fialovomodré

zbarvení rtů či j azyka.

s 3

V P R A V O

Pravidelné cvičení tělesnou odolnost

a energii spíše zvyšuje než snižuje.

T

V Í

i torie tradiční čínské medicíny je s tará tisíce let. Používá H některé známé léčebné postup� jako je např. bylinkářstv� ,

akupunktura, požehování (aplikace tepla na akupunktumz

body), akupre ura, léčebná ma áž, manipulačn í terapie, tělesná

a dechová cvičení, přikládání baněk a čchi-kung. Za kořeny, z nichž

čín ká medicína vyrů tá, e v vak považuje právě čínské bylinkářství.

Velikou moudro t, kterou e čín ké bylinkářství vyznačuje, oceňují

dne ní lidé tejně j ko taří Cíňané. Filozofii, která je čínské

medi íně v/a tní, je třeba uvé t do západních zemí a hlavně je nutno

tlumo it téměř nevyč rpatelné zdroje čínských klasiků do moderního

jazyka a naučit e používat jejich znalosti a postupy tak, aby nám

byly k užitku.

s 6

]? O J E T í C í N S K E H O :B Y L I N KA Ř S TV Í O B E C N Ě

Co znamená pojem Jínské byliny"? Někteří tvrdí, že se jedná o kůru a kořeny

rostlin. Avšak každodenní termín 11ČÍnské byliny" se nevztahuje pouze na kůru

a kořínky, nýbrž zahrnuje mnoho dalších léčivých prostředků. Ve skutečnosti sem

patří také živočišné produkty (jako jsou cikády nebo hadí k ůže, prasečí žluč nebo kůže,

11ovězí kůže, gekoni, perlorodky a ústřice) a nerosty (jako např. talek, kaolín, síran sodný

nebo magnetovec). Všechny uvedené prostředky jsou součástí čínského bylinkářství (a jeho

"bible" - Herbáře Pen-cchao, zvaného Materia medica). Většina rostlinných substancí

se před použitím připravuje speciálním způsobem, aby se posflil jejich účinek.

Byliny je možné rozlišovat taktéž podle

místa původu, v čínštině se j im

říká "byliny ti-tao". Výraz

ti-tao znamená doslova

"ze země" a rozumí se tím

původní místo, kde

se rostlině ne jlépe

daří. Některé oblasti

Číny j sou proslulé svými

specifickými podmínkami

to bohatství poznatků samozřejmě při­

spěly rovněž národy žijící mimo

Čínu, včetně buddhistických

mnichů v Indii, národů Střed­

ního východu a námořníků

a obchodníků ve vý-

chodním Pacifiku, v In­

dickém oceánu, Evropě,

Středomoří a v Severní

a Jižní Americe. V souvis­

losti s rozvojem vědy a ob-pro pěstování určitých

rostlin. Byliny pocházející

z těchto oblastí se považují

N A H O Ř E

Kůra santalového j evováním přírodních zdrojů

se do čínského lékopisu Materia dřeva.

za nejúčinnější a nejsilně j š í medica zařadilo mnoho lidově

díky kvalitě půdy, vhodnému podnebí používaných léčivých rostlin nejen z Čí­

a prostředí, které růstu té které byliny ny, ale i z j iných částí světa. V důsledku

nejvíce vyhovuje. Podobně je tomu např. tohoto vývoje se počet léčivých substan-

při výběru určitých hroznů pro výrobu cí rázem zvýšil a hranice

vína.

Díky nárůstu počtu obyvatelstva a stá­

le se zvyšujícím požadavkům na léčivé

byliny přestává produkce v těchto origi­

nálních místech původu stačit poptáv­

ce. Pokroky vědy však umožňují zvýšení

produkce natolik, aby mohla být poptáv­

ka na trhu uspokojena.

Za své tisícileté historie zaregistrova­

la čínská medicína více než 3000 druhů

rostlin a živočišných produktů. K tomu-

mezi čínskou bylinnou

medicínou a medicínou

západního typu se za­

čala zužovat.

Byliny hrály v Číně po tisíci-

letí významnou a důležitou

úlohu v prevenci nemocí

a jejich léčení. Dnes se s je­

jich významem a užitečností

seznamuj e i západní svět a začíná je

přijímat široká veřejnost.

s 7

D O L E

Kořen ženšenu slouží jako příklad kůry a kořenu.

N i\ H O I\ E

K živočišným produktům patří i lastura ušně.

K A P I T L A T Ř E T

Převážná á t čín kých l éč ivých byl in

po hází z přírody. Lze říci, že ve všech

koute h věta ro tou byl iny, které lze

začlenit d y ťmu čín k ' medicíny.

P dle ar h I i kých nál zů e na ú vi­

tu l id ký h d jin na i př dkové živil i di-

kým em a r t l inami . Po požití

ur i tý h r tlin v ak za­znam návali n bvyk lé

po i ty n

1 593 n . I . ) věnoval více než 30 let revizi

800 starých lékařských spisů a opravoval m inul é chyby. Procestoval celou Čínu,

aby získal a odha l i l nové léčivé látky.

Svů j rukopis třikrát přepsal a nakonec

je j dokončil pod názvem Přehled léčivých

látek . Tento rukopis byl ne júplnějším shrnut ím a u tříděním tehdejších po­

znatků a na konci sedmnáctého století

pronikl až do Evropy. Od té doby jej po­užíval i mnozí vědci evrop­

ských zemí při bádání na poli botaniky, zoologie

a přírodních věd.

V LA S T N O S T I A Ú Č I N K Y č f N S K Ý C H L f č i V Ý C H R O STL IN

N i\ H O R E Minerály:

talek (chua-š').

Vlastnosti a účinky čín­

ských léčivých rostlin jsou

esoterické a komplexní. Filozofie a názvosloví čínské medicíny

dyna t i r. 200 n . 1 . , hromáždi­

li taří mudr ové zna­lo ti a zku enosti př dchozí h věků

ep a l i " bib l i" ín kého bylinkář­

tví známou jako en-1wng pen-cchao­

ťin . Jd o n j tar í ou­hrn lék pi u I ivý h r tlin, jaký v íně exi tuj .

hla n ' u n Li ' - n ( 1 5 1 až

včetně spisu Materia medica jsou založeny na teorii j in/jang, kterou lze zpětně vysledovat až ke Knize proměn I-ťing.

V tradiční čínské medicíně vychází z teorie j i n/jang představa o meridiánech,

diagnostika chorob, léčebná taktika, pře­depisován í léků a výběr léčivých bylin.

Bez těchto praktických aplikací by byla

teorie j i n/jang pouze prázdnou myšlen­kou, podobně jako např. americká ústava bez tátů.

ystém j in/jang se zakládá na předsta­vě "n rovnováhy" a "regulace" . Hovoří­me-li o nerovnováze a regulaci, vyplývá z toho samozřejmě i existence jednoty

T R A D i é N é N S K t B Y L I N K A Ř S T V

s 9

V P R A V O

Silné neobvyklé

změny počasí vyvolávají zevní

ne moci.

V P R AV O

Tělesná námaha a vyčerpání mohou

vyvolat vnitřní nemoci.

K A P I T L A T Ř E T Í

f

V čínské medicíně se příčiny chorob

dělí do tří kategorií:

+ ZEVNÍ NEMOCI

jsou vyvolané bakteriemi,

viry a neobvyklýml

klimatickými vlivy, které

pronikají do povrchu

Ia.

• VNITŘNÍ NEMOCI

Vyvolává je emo ní vyp tí,

déletrvající únava, jedy,

tělesná námaha a

vyčerpánf.

+ OSTATNÍ PŘÍÓNY

(ani zevní ani vnitřní)

Muže je zavinit nesprávné

stravování, nevhodná dieta,

poran ní a bodnutí či u štknutí

hmyzem nebo zvířaty.

6 o

a protikladu, bez nichž by nerovnováha a regu lace nemohly existovat .

Abychom porozuměli konkrétnímu

významu nerovnováhy j in a jang, bude

nej lépe začít od vzniku nemoci, kde mů­žeme uvést praktické příklady místo toho,

abychom se zabývali abstraktními názvy.

Souhrnně se příčiny nemocí v tra­

diční čínské medicíně označu j í jako

" kodlivá čchi" . Můžeme je dále rozdělit do několika skupin uvedených v tabulce Příčiny nemocí na str. 60. Jednotlivé pří­činy e však mohou uplatnit v organismu společně, a to buď v místním, nebo celko­vém měřítku, a poškozovat tkáně, naru­šovat činnost meridiánů a orgánů. Tento jev se v tradiční čínské medicíně označu­je jako nerovnováha j in a jang, která se projeví u rčitými příznaky.

V L E V O

Hmyzí kousnutí nebo žihadlo

můžeme označit za poruchu ani zevní

ani vnitřní.

T R A D i č Č N

] I G

Koncepci j i n a j ang je možné aplikovat

na cokoliv, avšak když tuto teorii po­

užíváme, musíme j i vždy vztáhnout jen

ke konkrétnímu subjektu.

+ ]in představuje obvykle pevnou hmo­tu, pasivitu nebo setrvalý stav. Patří k ně­

mu krev, tekutiny, tkáně a orgány.

+ Jang reprezentu je spíše nehmotnou

činnost, vitali tu , možnost. Představuje funkce tělesných systémů, a ktivní hmo­

tu a čchi . K tomu, abychom pochopil i běh vě­

cí našeho světa správně, nemůžeme j in

a jang vnímat j ako dvě navzájem nesou­visející roviny. Ve skutečnost i je třeba

vzít v úvahu pravidlo, že j i n je obsažen v jang a naopak.

Jin a jang používáme jako pomůcku

usnadňuj ící popis a analýzu . Naprosto

zásadní je pochopení toho, že j i n a jang nelze od sebe oddělit, že ve skutečnosti

jsou j i n i jang obsažené ve všem, pouze v odlišném m nožství.

Např. můžeme tvrdit, že voda obsahu­je více jin než j ang, avšak ve skutečnosti

jsou v ní obsaženy oba dva prvky. J i n

představuje pasivní prvek, který m ůže­me vnímat j ako tekutost, zatímco j ang je

aktivní a představuj e aktivit u vody při

změně skupenství a vypařování. V lidském těle můžeme nalézt mi l io­

ny párů j i n a jang, každý prvek, buňka,

orgán i tělesná soustava ma j í své páry j in a j ang. Souhrn těchto m ikrosko­

pických párů j in- jang pak spoluvytváří makrodvoj ici j in- jang našeho celkového

zdraví. Ty spolu navzájem tvoří dyna­

mickou rovnováhu, která je n ezbytnou

6 1

K É B Y L I K Á Ř T V í

podmínkou normálního, zdravého stavu organismu .

Z výše uvedeného vyplývá, že základ­

ním principem léčení podle tradiční čín­

ské medicíny je ovlivňování nerovnováhy mezi j i n a jang. Tato činnost spočívá v normalizaci j ej ich vzájemného vztahu

a v obnovení rovnováhy mezi j in a jang

v meridiánech a v orgánech, odstranění jedovatých látek z těla a nápravě způso­bených škod.

Z A K LA D N ( V LAST N OST J

L É C I VÝC H BY L I N

Čínská rostl inná léčiva mají mnoho

specifických vlastností, které j im

propůjčují schopnost ovlivnit

nerovnováhu mezi j in a jang.

K jejich základním vlastnostem patří:

1 . Povaha byliny, její vlastnosti nebo

obsah čchi.

2. Chuť byl in.

3. Funkční orientace bylin (stoupavá,

klesavá, plovoucí, potápějící se).

4. M ísto účinku byliny.

5. jedovatost byl in.

Z těchto vlastností je velmi významná

povaha a chuť konkrétní byliny.

B Y I N

radiční čínská medicína předpokládá, že každá bylina má určitou povahu. Tfe možné ji charakterizovat jako chladno, teplo, horko nebo zimu. Ob_e�ě řečen�

-j ou chlad a zima v/a tnostmi jin a naopak horko a teplo vlastnostmi 1ang. Stan

učenci tyto vlastno ti nazývali Jtyři čchi", protože čchi znamená také činnost nebo

funkci. Léčebný tíčinek nebo reakce na každou bylinu se vysvětluje jako chlad, zim�, te�lo

nebo horko. hladné byliny e používají k léčení horkých nemocí a naopak. Cílem Je vzdy

obnovit v nemocném těle neutrální tav a rovnováhu.

J - l i n m ný p tížen nějakou z vní k livin u (např. rým u n na hlaze-

ním), bj ví u n j ur i té příznaky, kt -

r jí vídají. V na m případ hor čka, b I ti hlavy, u h v ú t h, zarudlý ja­

zyk žlutavým p vlak m a zry hlený

pul . P dl tradl ní ín k medicíny e

t nto ub r příznaků vnímá jako celek

a dp vídá pojmu "horka" . K j ho léče­

ní j u vh dn př d v ím dv byliny, zi­

m I z k zí li t ( ín ky ťin- j in-chua,

latin ky Flo lonicerae) a plod for ythie

( ín ky l i n- hla , la t in ky Fructu

For. ythiae) . Pr t ž tyt dv byliny pů o­

bí pr ti tv rb t pla v t I , můž me sou­

dit , ž mají hladn u p vahu, j inými

l vy mají h pn t niž vat t plo n bo

zmírňovat př vahu jang.

Byliny z kupiny hlad­ný h n b o hlazují í h

h p-

gujíc í látkovou výměnu. Podle tradiční

čín ké medicíny to odpovídá chladu. Jako

pro t ředek proti ochlazení pacienta je

možné předepsat sušený zázvor, který má

horkou povah u a dokáže zmírnit chlad

a př vahu j in . Skupina léčiv s teplou ne­

bo horkou povahou je schopná ohřát střed

těla a rozptýl i t chlad.

Z výše uvedeného lze vyrozumět, že horko/teplo a zima/chlad j sou dvě na­prosto protikladné skupiny. Avšak horko a teplo tejně jako zima a chlad se mezi se­bou liší jen m írou. Horko j e teplejší než t plo a zima je studenější než chlad. Pátou vla tností některých bylin j e neutralita. Neutrální byl iny mají pouze mírné účin­ky a lze je využít jak k léčení chladných,

tak i horkých nemocí nebo příznaků. Abychom

mohli v léčebné pra­x i správně zvol i t byl inu vhodnou k léčen í nemoci

a správně ji dávkovat,

jako dal í příklad můž me uvé t pa i nta trpí ího d louhodo­bým průjm m, bole tm i břicha,

N A H O I\ E

Plod forsytie (lien-čchiao).

je třeba přesněji určit m íru přebytku tepla nebo chladu či jej ich nedostatek. V tom spočívá u mění dia-únav u, n pá hn u í tolicí, ble-

dým jazyk m olupu j í ím e povlakem a I ým, patn hmatným pul em.

gnostiky a určování příčin nemocí.

hny tyt příznaky ěd ' o tom, že pa-Podávání ochlazuj ících č i chladných

bylin při "horkých" nemocích a teplých i nt m z mal n u a n d tate ně rea- nebo horkých bylin při 11Chladných" ne-

6 2

T R A D I C

mocích představuje základní pilíř bylinné léčby. V praxi jsou však zcela převažující horko nebo chlad extrémy a naprostá vět­šina případů je smíšených , kdy se teplo i chlad vyskytují pospolu v různé míře. V takovém případě je tedy nutné správně určit poměr tepla a chladu v těle a podle toho podat přiměřené množ tví vhodné ochlazující nebo otepluj ící I ' čivé byliny, a tak opět do áhnout vyrovnaného tavu. Umění výběru bylin je nezbytnou ou­částí léčby bylinami.

S O U H RN

Empirické zkušenosti starých lékařů mů­žeme shrnout následujícím způsobem: • KYSEL� stahuje a zpevňuje. Ky elé byliny se často předepisují při stavech doprová­zených zhoršeným dýcháním, dlouhotr­vajícím kašlem, chronickým průjmem, neschopností udržet moč, samovolným únikem semene, prodlouženou menstrua­cí nebo silným menstruačním krvácením, popř. výtokem hlenu nebo čirého sekretu z pochvy. Všechny uvedené stavy mají za společného jmenovatele zpomalenou lát­kovou výměnu (snížený metabolismus). Tradiční čínská medicína je vnímá jako chladné nemoci. + AoSTRINGENTNI (stahuj ící) byliny účin­

kuj í podobně jako kyselé. • HoRl<� byliny mají schopnost odstra­ňovat teplo, čistit střeva, snižovat množství čchi (nadměrné zvýšení čchi se projevuje zvracením, říháním apod.) , zlepšují chuť k j ídlu a vysušují vlhkost. Tyto byliny se často používaj í při onemocněních s převa­hou tepla či horka, jako j sou např. akutní

K t B Y L i t K A R T V

H U T Ě

Tradiční čínská medicína přiřazuje

byl inám následující chutě:

+ Kyselá

+ Hořká

+ Sladká

+ Palčivá

+ Slaná

+ Mdlá

+ Svíravá

Mají význam spíše pro popis

vlastnosti té které byliny, než aby

se jednalo o skutečnou chuť. Přitom

chutě kyselá, hořká, sladká, palčivá

a slaná se považují za základní

a označují se jako "Pět chutí". Mdlá

a sladká se navzájem podobají.

Podobně i svíravá a kyselá. Kyselá,

svíravá, hořká a slaná chuť souvisejí

s jin, sladká a mdlá se vztahuje

k jang.

nit zácpu doprovázenou občasným od­chodem páchnoucí stolice a působí přízni­vě při nadměrném zadržování tekutin v těle. Byliny s hořkou chutí se používají

rovněž k léčení zánětů kloubů, výtoků a podobných nemocí souvisej ících s vlh­kým teplem nebo s vlhkým chladem. + SLAO!ď byliny slaďují a zlepšují činnost mnoha důležitých tělesných sy témů, jako je systém trávicí, dýchací, imunitní a sys­tém žláz s vnitřní ekrecí. ladké byliny ovlivňují účinky různých složek bylinného

stadia infekčních nemocí. Mohou zmír- léčiva. ladká chuť rovněž zmírňuje boles-

6 3

K A P I T O L A T Ř E T Í

ti vyvolané tažením val tva. Tyto léky se často používají k léčení tavů vyvolaných n do tatk m ( uchý ka el nebo zácpa způ-obené n do tatkem vlhko ti) , poruch

funk e zažíva ího ú troj í (známé často ja­ko "n ulad žaludku a I ziny") a k léče­ni bol tí způ obených valovými kř černi.

Vh dným dokladem předcházej ících tvrzení j lékořic ( ín ky kan-cchao, la­tin ky Radix glycyrrllizae) . Vyznačuje se prakticky v emi uvedenými vlastnostmi. Používá e ča to, ne mírně užitečná je ja­ko pro tř dek ovlivňující a harmonizují­cí pů ob ní dal ích bylin ve směsích.

+ O TRfl (pálivé) byliny rozptyluj í čchi, zrychlují její oběh a oživu jí krev. Rostliny z této kupiny mohou podporovat čin­no t potní h žláz, ob h čchi, aktivovat činno t meridiánů a o tatních orgánů a zl p ovat kr vní oběh . Celkově mají o tr byliny v eob cný účinek na aktiva­ci a zry hl ní látkové výměny. V klinické praxi pálivé byliny používaj í k léčení

A H O lt E

Čínská byl inkářka vyšetřuje pacientku a hovoří s n í o jejích potížích předtím,

než jí předepíše bylinný preparát.

zevních příčin nemocí (nachlazení), při oslabení činnosti meridiánů a orgánů ne­bo při narušení krevního oběhu . Podle terminologie tradiční čínské medicíny se jedná o stavy stagnace čchi a stojatosti krve. Pálivé byliny se rovněž doporučuj í při počátečních stadiích vředů a nežitů, kdy se j eště nevytvořil hnis. + SLA é byli ny disponuj í schopností změkčovat tužší masy tkáně a vazivové

srůsty. Slaná chuť pročišťuje a uvolňuje střeva. Slané látky se doporuču j í při vře­dech, zánětlivých zduřeních, cystách, bu­jení měkkých tkání a poruchách stolice. + M OLA CHUŤ. Byliny mdlé chuti mo­hou navozovat vstřebáván í tekut iny z tkání a vylučováni moči. Velmi často se

proto používaj í při otocích , zánětech močových cest a při potížích s močením.

6 4

Ú C I N K Y B Y L

tung (Radix ophiopogoni ) j sou chladné povahy. Avšak Rhizoma coptidi j e hořká, zatímco Radix phiopogoni ladká.

Z funkčního hlediska se proto používá k zmírnění tepla a vysušení vlhka, např. u onemocněních charakterizovaných vlhkem a teplem, jako je prů jem, bolesti

břicha, poruchy stolice nebo žlutý, silně povleklý jazyk. · aproti tomu Radix ophio­pogonis se používá k zmírnění tepla a podpoře j in (tekutin), například při ho­rečnatých stavech doprovázených žízní a zarudlým jazykem s olupuj ícím se po­vlakem, kdy se organismus odvodňuje a oslabuje se j in.

Syrový zázvor (čínsky šeng-ťiang, la­tinsky Rhizoma zingiberis) a máta (čínsky po-che, latinsky Herba menthae) maj í ost­rou palčivou chuť. Povaha zázvoru je však teplá, zatímco máta má povahu chlad­nou. Syrový zázvor má schopnost rozpty­lovat vítr a chlad, proto se používá

dicíny je napro to nezbytné dokonale znát povahu a chuť kaž-dé používané byliny. aví j třeba byliny předepi ovat p dl tradic čín ké m dicíny na základ uboru příznaků, nikoli na

základě diagnózy nem i, jako tomu je v medicín západního typu. Léčení bez dostatečných znalo tí může mít nadno za

V P R AV O

Zázvor (šeng-ťiang).

v počátečních stadiích onemocnění vy- následek nesprávné podání, což může pa­

volaných těmito vnějšími škodlivinami cientovy potíže dokonce zhoršit.

při horečce, nesnášenlivosti chladu, ne­přítomnosti potu a výtoku z nosu. Máta rozptyluje teplý vítr, a používá se proto v počátcích nemocí vyvolaných touto ze­vní škodlivinou. Ty se projevuj í bolestmi h lavy, horečkou, suchem v ústech a také tím, že postižený člověk netrpí nesnášen­livostí chladu. Pro provozováni čínské me-

F U N K C: N l O R l E TA C E B Y L I N

Poškození nemocí a její příznaky se mo­hou projevit ve čtyřech hlavních oblas­tech těla. + Příznaky v horní polovině těla zahrnu­jí zvracení, kašel a krácení dechu.

6 s

N A H O I\ E

Rhizoma Rhizoma coptidis

(chuang-lien).

N A H O I\E

Máta (po-che).

V P R A V O

Čtyři ll,lavní oblasti těla, kde se mohou projevit

příznaky nemocí.

H O R N ( P O L O V I N A

T R U P U

Hrudník, krk a plíce.

N I T R O

K A P J T O L A T Ř E T Í

+ Příznaky se mohou také objevit v dol­

ní polovině těla, a to j ako průjem, úpla­

vice nebo výhřez konečníku.

+ Příznaky se však mohou rovněž vyskyt­

nout hlavně na tělesném povrchu, jako

může vyrovnat nerovnováh u meridiánů

a orgánů a odstranit z těla škodlivinu (vi­

rus, bakterii, škodlivé odpadní látky) co

nej jednodušší cestou.

+ STOUPANf označuje schopnost zvýšit

účinnost čchi, posílení slábnoucí ener­

gie čchi na normální úroveň dynamické

rovnováhy a oživení funkcí v horní polo­

vině těla.

+ KLESANf oslabuje čchi nebo patologic­

kou čchi na normální úroveň dynamické

rovnováhy. Při těchto dějích se obvykle

aktivizují procesy probíhající v dolní po­

lovině těla.

Vnitřní orgány. ____ _",. + Pwvouct (vznášející) označuje proces

otevírán í se navenek, otevření kožních

pórů a navození pocení. Aktivizuje těles­

ný povrch. Z E V N ( P O V R H

Kůže.

D O L N ( P O L O V I N A

T R U P U

Střeva a žaludek.

+ PoTOPENf označuje očištění a odtok.

Znamená pohyb směrem dolů a dovnitř,

uklidnění a uvolnění.

tomu je v případě pocení v klidu, bez

předcházející námahy.

PŘÍKLADY NĚKTERÝCH BYLIN

Výhřez konečníku je příznakem sklonu

k poklesu dolů. Bylina kozinec (čínsky

+ A konečně se mohou příznaky projevit chuang-čchi, latinsky Radix astragali) má

hlavně uvnitř těla. Sem patří nemoci, kte- schopnost posílit ochabující čchi . Proto

ré se zhoršují nebo které se šíří do nitra or- je také j ednou z možností, jak uvedený

ganismu. Může tomu být například tehdy, stav léčit.

zhorší-li se původní nachlazení,

které přejde v zápal plic.

Tyto čtyři oblasti urču j í

umístění a orientaci obrazu ne-

moci.

K ovlivnění shora uvede­

ných příkladů je třeba zvolit by-

+ DUSNOST (OBTÍŽN� NEBO BOLES­

TIV� DÝCHANf) A KASEL SOU­

visejí s oslabením čchi.

Schopnost utlumit vzestup

čchi a zmírnit kašel či duš-

nost mají semena ředkve

(čínsky laj-fu-c', latinsky Semen N A H O I\ E

Semeno ředkvičky linu, která bude účinkovat proti 1 v - raphani). Nachlazení, které sa-st acuje stoupaj1cí nim. Výběr zahrnuje byliny s po- čchi. mo neustoupí a které dopro-vahou stoupavou, klesavou, plovoucí vázej í teploty, může nakonec proniknout a neplovoucí . . Každá z těchto vlastností do hloubi organismu a vyvolat zápal plic.

6 6

T R A D I Č N Č Í N S K É B Y L I N K Á Ř $ T V Í

Předtím, než se tak stane, j e možné podat

byliny, které příznaky rozptýlí a nemoc­

nému uleví. Podle charakteru příznaků

se podává plod zlatnice (čínsky lien-čchi­

ao, latinsky Fructus forsythiae), skořice

(čínsky guej-č', latinsky Ramulus c inna­

moni) nebo máta (čínsky po-che, latinsky

Herba menthae), aby se napomohlo vy-

Magnetitum). Tyto byliny se používají

k utlumení a snížení příliš aktivní

energie jangového aspektu ener­

gie čchi v jaterních meridiá­

nech. Napomáhají udržení

normální funkční rovnováhy

mezi j in a j ang a tím snížení

krevního tlaku a ústupu bolestí

puzení zevní škodliviny (viru, bakterie, je- hlavy a závratí.

dovatých zplodin) z těla ven na povrch.

Před léčením je vždy zapotřebí poradit BYLINY S VÍCE FUNKCEMI

se s lékařem aplikujícím čínskou medicí- Známe mnoho bylin, u nichž ne-

nu, poněvadž ne všechna nachlazení se

léčí stejným způsobem.

+ VYSOKÝ KREVNf TLAK. Soubor příznaků

doprovázejících vysoký krevní tlak,

k nimž patří závratě, bolesti hlavy a po­

drážděnost, se nazývá obrazem "stoupají­

cího jaterního jang". Jak název napovídá,

podílí se na tomto ději nerovnováha mezi

j in a jang. Za tohoto stavu mohou rovno­

váhu opět navodit byliny j ako čchuan­

niou-si (latinsky Radix cyathulae) nebo

magnetovec (čínsky cch'-š' , latinsky

ní klesavá stoupavá, plovoucí nebo

neplovoucí povaha zjevná. Tyto byliny

mohou mít dvojí povahu, např. stoupa­

vou a současně klesavou.

Např. čchuang-siung (latinsky Rhizo­

ma Ligustic i wallichii) může mít j ak stou­

pavý, tak i klesavý charakter. Ma-chuang

(latinsky Herba ephedrae) může navodit

a zesilovat pocení. Může také zklidnit dý­

chání, ulevit dýchacím obtížím a napo­

máhat odchodu moči. Všechny květiny

posilují čchi s výjimkou suan-fu-chua (la-

6 7

N A H O Ř E ---

Čchuan-siung je dvojúčelová

bylina která může mít povahu buď

stoupavou nebo klesavou.

V L E V O

Na Západě dnes j iž existuje mnoho léčitelů

využívajících tradiční čínskou medicínu. Před zakoupením

bylinného přípravku bychom se s nimi měli

vždy poradit.

K A P I T L A T Ř E T Í

tin ky Flos inulae), která nižuje čchi

v plicích.

Krevní tlak mohou nížit vy oké dáv­

ky kozince (čín ky chuang-čchi, latinsky

Radix a tragali), pokud e však podává

v men í dávce, po iluj čchi sleziny

a žaludku.

Vla tn ti bylin je tř ba mít při léče­

ní vždy na pam ti. t jn důležitá je

i pr izní znal t d vk vání.

ú in k v my lu toupání, kle ání,

vzná ní a p t p ní velmi tě n souvi í

j u tak I h í. Byliny kl ajícím a neplo­

vou írn ú inkem j u zpravidla kyselé, hoř­

ké, tané a víravé. J ou také poměrně

chladn n bo tud n a pon kud těžší.

M � I B Y L I

Byliny m í hané do m í mají za úkol

om zit ú inek o tatních bylin, k nimž

j ou přimí hány. apř. pokud mají všech-

V L t V O

Osmahnuté byliny ve vinném octu

zvyšují adstringentnf

účinek.

6 8

Z P RAC OVÁ Í A P O VA H A B Y L I N

Způsob, jakým se byliny zpracovávají,

může d o j isté m íry ovlivnit jejich

povahu a účinek.

• Sušení bylin se zázvorovou šťávou

napomáhá rozptýlení.

• Sušení ve vinném octu zlepšuje

adstringentní vlastnosti.

• Sušení ve slaném nálevu posil u je

klesavý účinek.

• Sušení s medem zvyšuje tonizační

schopnost byliny.

• Sušení bylin ve vínu posiluje

stoupací účinek.

ny složky ve směsi určené k snížení čchi

s výj imkou jediné plovoucí účinek, cel­

ková klesavá energie směsi se mírně sni­

žuje. Za j istých podmínek je tedy možné

ovlivnit účinek bylin vhodným slože­

ním směsi dle úvahy zkušeného lékaře.

Jak vidno, čínské bylinné receptury j sou

mnohotvárné a přizpůsobivé.

lV1_ í S TA Ú Č I N K U

B Y L I N N Ý C H L É K Ů

Po

.

dle učení tradiční čínské medicíny spolupracují orgány a tkáně prostřednictvím sítě kanálů zvaných meridiány. Při chorobném ději tak např. povrchové poškození nebo nemoc mtlže těmito meridiány ovlivnit vnitřní orgány a naopak. Proto

se příznaky onemocnění některých orgánů dají díky meridiánům spolehlivě

rozpoznat.

Abychom lépe vysvětlili, j ak meridiány

fungují, použijeme přiklad meridiánu (ne­

boli "dráhy") žaludku. Ten začiná v nose,

vstupuje do ústní dutiny, prochází dás­

němi, sestupuje dolů do žaludku a poslé­

ze přechází dolů do nohou. Pokud se

v jeho blízkosti vyskytne nějaké onemoc­

nění, projeví se typickým souborem pří­

znaků.

Jiný příklad: zarudnutí a zánětlivý otok

souvisejí s působením tepla nebo ohně.

Dásně mají vztah k žaludečnímu meridiá­

nu, takže vidíme-li zarudlé a oteklé dásně,

můžeme soudit na oheň v žaludečním

meridiánu. K zmírnění bolesti a otoku dás­

ní se v čínské medicíně používá sádra (čín­

sky š'-kao). Jak j sme se právě dověděli,

sádra vstupuje do žaludečního meridiánu.

Dráha žaludku obou­

stranně kříží žeberní kraji­

medicíny je poznání, že určité byliny jsou

schopné ovlivnit konkrétní oblast lidské­

ho těla. Tato schopnost se označuje jako

"vstoupení do meridiánu". V lidském těle

rozlišujeme dvanáct meridiánů (drah). Ne­

ní pravidlem, že každá bylina musí nutně

vstupovat pouze do jednoho meridiánu ­

někdy může pronikat i do několika. Např.

sádra (čínsky š' -kao) vstupuje do meridiá­

nu žaludku a plic. Prorostlík čínský (čínsky

čchaj-chu, latinsky Radix bupleuri) ovlivňu­

je dráhu jater a velkého ohřívače, žluční­

ku a osrdečníku.

Na druhé straně to, že určitá bylina

léčí konkrétní nemoc související s meridiá­

nem, neznamená, že tato bylina nutně

musí do meridiánu vstupovat. Jako příklad

můžeme opět uvést bolestivé oteklé dásně.

K jejich léčbě lze s úspě­

chem využít kromě sádry

rovněž plod forsythie (čín- V L E V O nu. Při bolesti v této oblasti

můžeme usuzovat na po­ sky lien-čchiao, latinsky Sádra (š'-kao) se

ruchu související s jaterním

meridiánem nebo stagnací

čchi v něm. Bolesti v uve­

dené oblasti žeber může

ulevit prorostlík čínský

(čínsky čchaj-chu, latinsky

Radix bupleuri). Z toho vy­

vozujeme, že prorostlík

proniká do jaterního meridiánu.

Zásadním principem čínské bylinné

Fructus forsythiae) , který používá pro žaludeční

zmírní otok a uleví bolesti. a plicní meridián.

Víme však, že plod forsyt-

hie do žaludečního meri-

diánu nevstupuje . Tato

bylina má .hořkou chuť

a mírně chladnou povahu.

Hořká bylina odstraňuje

horko, otok a oheň zanícených dásní. Ji-

nými slovy povaha a chuť byliny odpoví-

6 9

V P RAVO

Má se za to, že byliny pronikají do určitých

meridiánů a tím ovlivňují orgány cang-fu, které

jsou s příslušnými meridiány spojené.

K A P I T O L A T R E T {

7 o

daj í u rčitým vlastnostem nemod, proto ji

příznivě ovlivní, aniž by přitom vstupova­

la do žaludečního meridiánu. Srovnáme­

l i léčivé účinky sádry a plodu forsythie,

dojdeme k závěru, že prvně j menovaná

ú inkuj i lněj i než druhá, pokud se týče

ztlum ní tepla a od tranění ohně. avíc

pr n i ká do žaludečního meridiánu.

Přihl n m -li t dy k vý e zminěným úva­

h m a v zrn me-li v p taz kJinickou zku­

ádra pro léčbu zánětu dásní

pll ním u meridiánu živiny a může urych­lit pr uzdravování. V takovém přípa­d by nemocný mohl trpět chronickým zánět m průdušek, který se projevuje dlouhodobým kašlem, dušností, celko­vou těle nou labostí a nestálým pulsem,

ž i ou v echno známky nedostatku plic­ní nergie čchi. emocný může také trpět příznaky nedostatku slezinné čchi, k nimž patří patná chuť k jídlu, skJon posuzovat jakoukol iv chuť jako mdlou a menší množství tolice. Při vý kytu těchto dvou pop aný h obrazů je možné stanovit diag­nózu ouča ně poruchy plic a sleziny. By­liny vlivňujíó meridiány plic a leziny by

T R A D I C N C N S K É B Y L l N K Á Ř S T V Í

P O VA H A , C H U Ť A ú C I N KY

POVAHA (HUŤ Ú�INEK VÁHA

jin chladný kyselý, hořký, slaný klesavý těžký

jang teplý, horký sladký, mdlý, ostrý stoupavý lehký

se tedy měly podávat současně. Podání ci je často mnohostranný problém. Proto léků na posílení sleziny má přitom zásad- musíme dokonale porozumět výběru by­

ní význam, neboť je třeba zaj istit plicím !in dle jej ich léčebných schopností a vzta­dostatečné množství výživných látek hů k j ednotlivým orgánům, a tak urychlit uzdravení.

Kvůli rozdílům mezi povahou a chu­tí se mohou byliny vztahu j ící se k jedno­

mu a témuž meridiánu zcela lišit. Např. chang-čchin (latinsky Radix scutellariae), suše-

ný zázvor (čínsky kan­ťiang), hlíza konval inky (čínsky paj-che, latinsky

Bulbus lili[) a tching-li-c' (la­

tinsky Semen lepidii) pronikají do plicního meridiánu. Avšak Ra-

a pochopit činnost zdra­vých i nemocných orgánů a j ej ich

/ •,

dix scutellariae, který j e hořký a chlad­

ný, má schopnost odstran i t z plic horko (kašel, žlutý hlen a sucho v ús­tech). Sušený zázvor je horký, palčivý

M E R I D I Á N P L I C

Chuang-čchin (nahoře), zázvor (vlevo) a lilek jsou příklady zcela rozdílných rostlin používaných

a odstraňuje z pl ic chlad (kašel, bílé sputum a mdlou chuť v ústech). Hlíza

konvalinky, která je sladká, mírně na­hořklá a chladná, může p líce posílit (pomůže při chronickém kašli a zkráceném

dechu) . Semen lepidii j e palčivá, hořká a chladná, je schopná plíce vyčistit (odstra­ní kašel, dušnost, zrychlený dech, roztaže­

ní hrudníku a pocit plnosti) . Ze zkušenosti víme, že průběh nemo-

na stejný meridián. V tomto případě všechny jmenované byliny pronikají

co meridiánu plic.

vzájemné vztahy. Je nutno osvoj it si zna­losti o vlastnostech léčivých bylin . Tako­vé znalosti spolu s chápáním různých aspektů účinků léčivých bylin j sou na­prosto nezbytné.

7 1

V P R A V O

Neupravené č'-mu vstupuje do tří meridiánů, ale

po osmahnutí proniká pouze do meridiánu

ledvin.

Z o vA N í

o AVA N í

K Ý C H B Y L I N

O d prehistorických dob, kdy legendární císař Sen-nung začal ochutnávat

stovky bylin, až do současnosti klade ��dičn!v�í�s�á m��icín� ��raz na proces

zpracování bylin. Zpracování bylin muze zvyszt JeJICh lecebny ucmek,

zlep!it kvalihl bylin a urychlit vstřebávání. Po sběm a před komerčním prodejem se byliny zpracovávají. Pro léčitele je důležité rozumět modifikované povaze byliny po speciálních po tupech zpracování. Zpracování bylin zahrnuje: sušení, sušení za tepla a pražení.

jak příklady uvedeme sušený pchao šan-ťia ( quama Maniti ) , s ušený zázvor (pchao ťlang), praž ný tuang-lung-gu (O draconi ) , praž ný tuang-mu- l i ( oncha treae), su ný č' kan-cchao (Radix lycyrrhizae) a ušený č' chuang­čchi (Radix a tragali).

Ú E L Z P R A VÁ N f

1 IliT EB D l ltANIT JED VAT ST, SILU

E6 ElAD I VEDLfJSI OCr KY.

Např. pan- ia (Rhizoma pinelliae) je jedo­vatá. Po zpracování za přítomnosti záz­voru e její j dovato t ztratí. C'-c' (Fmctus gardeniae) v yrovém tavu často vyvolá-

7 2

vá zvracení, po tepelném zpracování však tento vedle jš í účinek vymizí .

2 UPRAVIT POVAHU BYLINY TAK, ABY

VYHOVOVALA L"CEBNÝM POLADAVKŮM.

Např. šeng t i -chuang (Radix rehmanniae) v neupraveném stavu (šeng znamená syrový) působí chladně a používá se k odstranění tepla a k ochlazení krve. Když se devětkrát povaří ve víně a usu­ší na s lunci , přemění se n a vařený šu ti­chuang ( Radix rehmanniae) - šu znamená vařený. Jeho povaha se promění v teplou

a byl ina získá schopnost posil ovat krev. Ta-chuang (Rhizoma rhez) m á v syro­

vém stavu velmi silnou schopnost pro­čišťovat s třeva, po zpracován í se jeho

proj ímavý účinek oslabí. Po tepelném zpracován í se projímavé vlastnosti takřka

vytratí, avšak byl ina získá vynikající schopnost zastavovat krvácení.

3 ROZSilUT LtCEBNÝ úCINEK

BYLINY.

Např. m a-chuang (Herba Ephedrae) je byl i n a, k terá velmi úččinně podporuje pocení . Př ip raví-li se s medem, je j í po­topudný úč inek se výrazně sn íž í a po-

T R A D l c r

í l í e j e j í působení pot laču j ící du -

no t .

4 ZLrPSrT Hut

NEBO !.

Z jména živoči né produkty mívají ob a

velmi nepříj mný pa h, který lze od tra­nit p vař ním v otrubách nebo ve víně. Příkladem můž být hadí kůže uprav ná vínem n b čchun-p hi ( ortex Ailanthi)

S lAj!STIT VH O "

USKLAD 10 I .

ěkteré byliny mají klon k ple nivění. a­padení plí němí a hnilobou zabrání j j ich vy ušení na uchém vzduchu nebo v teple.

apř. povařením ang-p hiao- iao (Oot/Je­ca mantidi ) e předejde jejímu zkaž ní.

6 ZM" A ORlE fA E BYLI Y V ZAMil.nE I

A UR !"fil MEnlDIÁNY.

eupravená '-mu (Rhizornn anemar­rhennae) v tupuje do tří meridiánů: plicní-

K t B Y L l t K A Ř T V Í

ho, žaludečního a ledvinného. Pokud se te­pelně zpracuje e solí, změní se její orien­tace a podrží i chopno t v tupovat pouze do meridiánu ledviny.

7 A

D�O

IT ECISTOTY, P�IM I

u.�' I LÁTKY.

apř. dr bné chl upky z li tů některých bylin m hou vyvolat p dráždění krku a zvra ení. Proto by měly d tranit. Po­dobně by měla z živo i ný h zdrojů od-tra nit h lava, nohy a křídla.

T U P Y r

Během více než tisíce let používání bylin nashromáždili čínští lékaři množství zku­šeností a vymysleli mnoho způsobů, jak léčivé byliny podávat. • ODVAR

je to jeden z nejoblíbenějších způsobů po­dávání lé i v. Byliny se povaří ve vodě, v pá­ře nebo ve víně. Výhody tohoto způsobu

M E TO D Y Z P RAC VA N f

1 . FYZIKÁLNf POSTUPY su�ení nad ohněm při promíchávání,

+ přeči�tění pražení, opékání.

+ rozdrcení 4. ZPRACOVÁNI PAl SOUtASNÉM POUŽITI VODY

+ rozřezání A OHNt

2. ZPRACOVÁNI VE voot + vaření ve vodě

Tyto postupy vedou k změkčení, vyčiJtění + vaření v páře

a snížení jedovatosti. Zlep�ují a čistí

strukturu minerálních látek.

3. ZPRACOVÁNf POMOci OHNt

Oheň se používá buď přímo, nebo

nepřímo. K běžným postupům patří

7 3

+ du�ení - převaření

5. )INÉ POSTUPY

Do této skupiny patří fermentace,

zmrazování, např. u tomelu

(viz str. 99), nebo pěstováni klíčků.

K A P I T L A T Ř E T f

podáni jsou: ry hlé tř bá áni, rychlý ná­stup účinku, nadné přizp • obení aktuál­ním potřebám podl harakt ru nemoci. • CAJO t KY

n haj í louhovat.

příklad lze uvést zmrazené meruňky, su­

šený tomel potažený j íním, jíní na spod­n í traně Pulvis fumi carbonisatus.

+ V"h'AR

Byliny se nechají vyvařit ve vodě a zkon­d nzovaná pára se shromáždí.

+ AVY + PlL LKY

Byliny k, mí ha- hromáždí e tekutina opouštěj ící byliny

j í d u , í n m , vinným p j j ich zahřáti, jako např. šťáva, kterou

rýží n - vyl u u j e zahřívaný stonek bambusu.

V P RAVO

Bylinné přípravky v pilulkách se používají k léčení širokého spekt­

ra nemocí včetně (ve směru hodinových ručiček odshora

zleva): nádorů, jaterní cirhózy, ekzémů a zbavování se návyku kouřenf.

+ TABLETY

Rozdr n byliny mí ha j í plnid­lem, aby vytv řily granul , kt r e pak l i su j í do p d by t, bl t. • PRASK VÁ " RM

Podle př dpi u byliny r zdrtí na jemný prášek. Ten e uží vnitřn n b z vně. • GRAN LE

Byliny e zpra u j í d p doby granulí, které e ne hají př d p žitím r zpu tit. • PA TY

Patří m ma ti, kr m , nápla ti a pa ty. • v-rr 2.Kv

• MRA2.E I' RMi\

V několika kr í h b l iny zpra ová­vají, až vznikn zmraz n f rma. jako

7 4

+ FERMENTOVA t LtCEBNt PRODUKTY

jedná e o různé druhy kvasinek. + R ZTOKY K I JEK lM

V některých čínských nemocnicích se ur ité bylinné léky podáva j í nemocným

l id m v podobě injekcí, jehlami do aku­punkturních bodů nebo nitrožilně za­

v denou cévkou . Jedná se o jednu z m etod, kde východní a západní medi-í na mohou kooperovat.

A H O I\ E

Přípravky jsou také k dostání v podobě past, mastí, náplastí a krémů.

P o D Av ­B Y L N

í ý

.......,.

Casto se ňK.á, že bojovat proti nemoci je jako vést válku. K do ažení léčebného zíspěchu, musí lékař bedlivě dodržovat ná ledující pravidla.

+ Musí se neochvějně držet teorií a koncepce tradiční čín ké medicíny včetně diagno tiky založené na meridiánech a racionálním my Jení včetně učení pěti prvkti

a interakcích jin/jang. Tyto pojmy j ou jako Polárka, která lékaře provede rozbouřeným

mořem na cestě ke právné diagnóze.

+ Lékař mu í dtikladně rozumět povaze a v/a tno tem bylin, aby byl chopen zvolit pro

každou určitou ituaci tu nejvhodněj í.

+ Lékař mu í nejen tanovit právnou diagnów, ale i vzít v tívahu léčebné možno ti,

uvážit právný výběr léku, vybrat vhodné byliny a pamatovat na kontraindikace a právné

dávkování. Jen tak mliže do pět k receptuře, která bude pro nemocnéllo pacienta nejvhodnější.

V raných dobách čínské medicíny se k léčení nemocí nejčastěj i používaly by­l iny jednotlivě. Pozdější zkušenosti po­tvrdily, že léčení pouze jedním druhem léku obvykle nevede u mnoha nemocí k úspěchu. Lepší výsledky než léčení je­dinou bylinou přinášely směsi několika léčivých bylin. Z tohoto důvodu e zača­lo s tvorbou léčivých směsí a receptur k je j ich přípravě.

Každá bylina má svůj typický účinek. Když se byliny kombinuj í, mohou se je­j ich účinky přirozeně sčítat a do ahovat tak lepšího (kombinovaného) efektu. 1 Některé byliny ve směsi s j inými mají

schopnost oslabit nebo zcela odstranit jejich nežádoucí či vedlejší účinky. Cerstvý zázvor (čínsky šeng ťiang, latinsky Radix

zingiberis) a lékořice (čínsky kan-cchao, la­tinsky Radix glycyrrhizae Uralensis) se často používají společně, aby se jej ich účinky na­

vzájem oslabily a harmonizovaly. 2 ěkteré byliny oslabuj í účinek j iných nebo působí proti nim. apř. ženšen

(čínsky žen-šen) tonizuje čchi, zatímco laj-fu-c' (Semen raphani) čchi oslabuje. Uží­vají-li se společně, pak může Semen rapha­

ni podstatně oslabit pos i lu j ící účinek ženšenu. Antagonismus některých bylin je třeba vzít v úvahu při podávání posilu­j ících prostředků oslabenému pacien­tovi.

7 s

V L E V O

léčitel musí při přípravě receptury uvést do souladu požadavky pacienta s různými

vlastnostmi a účinky jejích složek.

N A H O � E

Rebarbora j e potravina hořké chuti a chladné

povahy.

K A P I T L T � E T I

3 Kombinaá bylin pod bným ú ·nk m lze d hn ut r z;íř ·ní n zesil ni j -

bn 'h \ · ledku.

K

Rebarbora ( ínsky t chu ng, I tln ky

Rhlzoma rh f) J h tk ·

Mang-sl o (Mir bllltum d puratum}

je slaná a chladn . O

k merldl nům J. ludku tlu t ho

střeva a klon k p hy u m r m dolu.

Podávají-ll s pol n , p l luj

jejich oč!J(ujíet uc!ln k. M od rn1

výzkum odhalil, i hlavn1 u lnnou

látkou rebarb ry J rh um dln, kt rý

zesiluje pohyby str v. Hl vnl u lnnou

látkou Mirabllltum J sír n dný,

vstřebává - vytv · f v str v ch

hypertonický roJ.tok, kt ry na b

váže velk mnotstvl v dy. Vy I dk m

je rozred ní stolic , kt r zv t 1 svuj

objem, cot op t podp ruj rychl j í

pohyb stfev. o� byliny tak

v očl!ťovacfm proc su navzaj m

doplňují. Proto s tak asto obj vují

na lékařských pfedpls ch v sm sl.

k ř

7 6

ja n u představu o nejvhodněj í kombina­

i byl in . Mu í i také být vědom změn

1 tno tí, které e mohou objevit při

kombin vání, změn, které mohou účinek

b l iny o labit nebo naopak rozšířit či ze í­lit, případně d k nce vyvolat nežádoucí

dl j í ú inky.

zr ad­I m I k ř vý h znalo tí a m udr ti a že dr ží míru j h um ní.

Zá ady pr pravidla p aní bylinných

plur byly zazanamenány j iž v době Kcínonu medicíny :Ziutého cí aře, (722 až

2 1 1 př. n . I . ) R ptura má tyři h lavní I žky, kt r ozna u j í lovy: cí ař, mi-

ni tr, p m n ík a pos I . + I ft I l lavní ložky re eptury, která ú inkuj na hlavní příznaky nebo oubor příznaků. jd základní té iv , které by

it h lavní potíž n mo ného. + M1 1 1 R zna u je ty ou á ti receptu­ry, kl r h ra j í druhotnou roli, pomáhaj í hlavní I ž (c í aři) nebo rozši řu j í její I ebný ú in k. + P M IK Tyto byl iny plní tři funkce: 1 vlivňu j í přidružené nebo druhotné

příznaky.

2 m zují ú inek hlavni ložk)' receptu­ry neb pů obí přímo proti němu. 3 .

apomáhají tělu léčivo strávit a při­Jm ut .

Kvůl i povaz některých nemocí může mít t t o problémy rozkladem léků a tř bánim jejich účinných látek. apř. pa i n t velmi vy okou horečkou a bo­l trní h lavy má "horký" oubor přízna­ků . Za b žných oko lnost í by bylo namí t p dat "o hlazuj íci" mě . Avšak r h l poži t í "ch ladivých" byl in může

T R A D l

vyprovokovat akutní reakci pojenou e zvracením, přičemž tělo není schopno ochlazuj ící lék při jmout. Za této i tuace

je vhodnější přidat k och lazu j ícím byli­nám malé m nožství teplých byl in, což nemocnému pomůže odvar vypít, aniž

by to vyvolalo zvracení . Takové byl iny

slouží jako "doplňuj ící" pomocník.

+ PosEL Tyto byliny účinkují jako prů­vodce, který pomůž o tatním Jožkám re­ceptury proniknout do nemo néh mí ta.

Po lové mohou také s laďovat rozli né vlastnosti o tatních byl in .

M O D I F I K A E R E C E PT U R

Je naprosto nezbytné dodržovat pravid­la sestavování receptur, av ak v praxi lékař mnohdy bere v úvah u také těles­nou konstituci, věk nebo způsob života nemocného, pro nějž recept e tavu je. Někdy je změna receptury nezbytná, aby se vyhovělo právě zmíněným vla t­nostem.

Modifikace receptury spočívá v poč­tu zvolených bylin, dávkování a způsobu podání . Lze j i provést následovně.

M O D I F I KA C E P O C T U B Y LI

Lze říci, že h lavní složka receptury se mění jen velice zřídka. Změny v napros­té většině spočívaj í v úpravách druhot­ných nebo vedlejších vlastností léku. Úpravy lze dosáhnout zvývením nebo sníženim počtu příslušných bylin, aby se urychli l proces uzdraveni. V tradični čin­ské medicíně se tomu říká jednoduše

11plus a minus", podle vývoje příznaků.

K .t B Y L I K A Ř " T V

Ve zkratce: má-li být receptura účinná, měla by plně pokrývat následující požadavky: 1 . Receptura by měla splňovat určitou úlohu, měla by být jasn zaměřená na konkrétní onemocnění a měla by dosahovat zamý leného léčebného účinku. 2. Receptura musí být vhodně uspořádaná. 3. Smysl receptury musí být naprosto jasn patrný. 4. Hlavní cíl, na n jž je receptura zaměřena, musí být zřetelný. 5. Receptura musí být dobře vyvážená.

M I F I K A E D ÁV K VÁ N f

V tomto případě zů tává p et p užitých byl in tálý a mění e pouz dávkování. Dávkování má vliv na sílu a léčebný úči­nek r ceptury.

M O D I F I KA E ZPÚ O B U P O D Á f

Způsob podání e měni v závislosti na ak­

tuálních podmínkách. Tak např. odvar je nejvhodnější v akutním stadiu nemoci. Pokud akutní tadium přejde do chronic­ké podoby, doporučují se pi lulky, které j sou pro dlouhodobé užívání vhodnější. jej ich účinek přichází postupně a je stá­lejší.

7 7

N A H O R E

Kůra skořicovníku.

K.

Je zásadně nf!Vhodn kupomt ín k_tí �éti1·� 1�áho�ně a

. bez �1/ub í zn

.alosti

_tra

.diční

čín ké medi íny 1 eobeaJ a I "t m čm kytm bylmam1 zv/a tě. Pia ti to zeJinena

pro tzv. ilné léky. Viti)' je na mí tl poradit 5e pfedem o vých potížích e zkušeným

lékařem, ktery� e dobfe \'}'Zll í ,. trat/i ní {ín ké med i íně a diagnostice na základě

ouboni pfíznakli.

Při Jé b m I p užív t j n p p l iv r zvaz

m im li- pfič mž j vždy nutn p liv vylou it

zovat l bylinám

u (Fm tu crotoni )

h i n-ni u- ' ( emen pharbitidi )

dl pří- • hung-ta-ťi (Radix knoxiae)

znaků, kt ré vli r' U J • .

kým J..r vním t l 1.. • m

užívat n mí.

L I K

Pochybení při k

m t a-

ěkteré byl in nebo vyv lat p tr t .

7

pan-ma (Mylabri )

• - ian (Mu k)

• an-leng (Rhizoma parganii)

- u (Rhizoma zedoariae)

• u j- ' ( I li rudo)

• mang- hang (Tabanu )

• ta- huang (Rhizoma rhei)

U r

Následujíd léčiva je třeba používat

s opatrností vzhledem k jejich silné

schopnosti negativně ovlivňovat čchi

a vyvolat stagnaci krve. Tyto vlastnos­

ti souvisí s jejich povahou - jsou

palčivé, horké, klesavé.

+ tchao-žen (Semen persicae)

• chung-chua (Fios carthamus)

• ta-chuang (Rhizoma rhei)

• mang-siao (Mirabilitum depuratum)

• č'-J' ( Fructus aurantii immaturus)

• fu-<' (Radix aconiti lateralis preparata)

• kan t'lang (suJený zázvor) • žou-kuej (kura skořicovníku)

T R A D l r r

3 E L. A o o u c r v z AJ E M t. O V L I V - O VÁ f B Y L I

A POT RAVY

ěkteří l idé i myslí, že když užívaj í by­liny, nemusí se starat o případné n gativ­ní reakce mezi léky a potravou . Je ale

skutečně vhodné j íst všechno, na co máme chuť? V čín ké kultu­ře i v tradiční čín ké medicín ké

teorii platí, že všechno mezi nebem a zemí, včetně naši h vlastních těl , ob ahu j e j i n a j ang. Výj imkou není an i potrava; také ona má své j i n

K É B Y L I K A R T V !

rovat pojídání zmrzliny, yrových ryb, tudených alátů, pití ledové vody, apod.

• Pacienti onemocněními horké po­vahy a infekcemi, které e projevují horečkou, - bol tí v krku, kašlem, su­cho tí liznic a hořkou pa hutí v ú tech, tejně jako n m ní " toupajícím jater­

ním jang" a proj vy závrati, n pavo tí a popudlivo tí by

-e měli vyhýbat j ídlům pal-čivým (jako j p př, hi l l i,

e n k a alkohol) a ma t­ným (má lo, bi fteky, vep­řov ma o, maž n kuře, koblihy atd . )

a jang, stej ně jako další vlastno ti ­

teplo, chlad, horko, z imu. Mnoho dietologů potvrzuje léčebné účinky doprováze j ící podávání ch ladných

I N'A!RE Chung-chua.

+ Pa i nti e patně pracuj ící lezinou a žaludk m, kteří trpí příznaky poru hy trávení, roze­pětí břicha a prů jmem, by se

nebo ochlazujících látek při teplých nebo měli r vněž vyvarovat tu ný h j ídel a j í-horkých příznacích a naopak. Po hopení del obtížně travitelných, k nimž patří indikací a kontraindikací potravy je nad- např. mažené kuře, bifteky, vepřová pe-míru důležité. Správně zvolená trava čeně, koblihy, má lo, ýry, zmrzlina, slad-může léčebné účinky bylin rozšířit, za- ké rýžové koláče a fazole. tímco nesprávné stravování může přispět • Nemocní trpící kožními nemocemi by

k zhoršení nemoci. • Obecně řečeno, jsou ch ladné a syrové

potraviny zakázány u pacientů s před­chozí anamnézou chladnutí končetin, nesnášenlivostí chladu a mdlé pachuti v ústech - všechny tyto příznaky nazna­čuj í přítomnost onemocnění chladné povahy. Takový pacient by se měl vyva-

neměli j í t kraby, ústřice, mořské raky a kachny, protože tyto potraviny mohou vyvolat aktivizaci toxinů. Pepř, chi l l i a víno jsou povzbuzující prostředky a mo­hou také zhoršit svědění. Abychom se vyhnu l i možno ti ovlivnění povahy a účinku bylin, je žádoucí konzumovat jednoduchá a snadno stravitelná j ídla.

7 9

V L E V O

Hořký meloun.

V P RAVO

Tan-šen.

z K o M B I Z Á PA D

K L I K Ý H L � K Ů

Pomalý tí inek bylinné léčlJy tmiže nemo néllo pfimět k tomu, aby začal užívat

k/a ické léky a naop k. Mnozí nemo ní chronickými nezvládnutelnými nemocemi

ča to užívají jak tín ké bylinné léky, tak i kla ická léčiva. Již tovky let, od doby

zavedení evrop ké med i íny do íny, e oM kupiny léčiv kombinují. Mi tr ang i-čclwn

(1 60-1 9 ) ve vé knize J. u ung- h n han- i I u, kombinoval átlm

( '-kao) a pirinem, 11em tlumit horečku a kfete. omníval e, že aspirin je

dráždivý a chladný a le je lwpen od tranit pfebytek tepla. poletně e ádrou mliže

a pirin od tmnit teplo a vyptt lit kotllil'intt wn rí inněji, než pfi použití každého léčiva

amo tatně.

V ou a né d b p kytují P• bn

užívání antibi tik, n

dův du j v p zděj í h fází h nemoci

vh dn zahrn ut do lé by některé byliny

rují í irkula i čchi a po i lující slezi­

nu n b li p ílit j in a prosp t tak čchi.

ap můž tak n rmaliza i činno t i sle-

ziny a žaludku a u nadní e tím uzdravení.

f k í př h zí zranění do ubakutního

z n t l ivéh tadia. Klini ký nález je ob-

vykl ná I dující: difúzní třed­

n bol tivý otok d prováz ný

zarudnutím okolí s výtokem

žlutavého hnisu. Když anti­

biotika amotná nevedou k urychlení zhojení, svěd­

čí to o oslabení tělesné odolno ti . Lékař provozuj ící

ín kou medicínu věří, že se jed-ná o příznaky zadržování tepe lných

k d l ivin pojené nedo tatkem čchi

a tagna í krve. K od tranění nahromadě­n h t pla a j d vatých zplodin j ou tá­l zap tř bí antibiotika, ale měly by e přid t i b l íny po ilující a urychlu j ící po­h hi , b l iny oživu j í í krev, po i lu j ící

o

I Zinu puzu j ící vlhko.

T R A D i é é í

často se přidávají následu j ící byliny: + chuang-čchi (Radix astragali)

+ tang-kuej (Radix angelicae sinensis)

+ tan-šen (Radix salviae mi/thiorrhizae)

+ čchen-pchi (Pericarpium citri retiailatae)

+ fu- l ing (Poria)

Použitím výše uvedených bylin mů­žeme často docílit urychlení hojení rá­

ny. Poměrně ča tý příklad typické úspěšné integrace tradiční čín ké a západní medi­cíny uvádíme níže.

Je však potřeba poznamenat, že za

K É B Y L ! t K Á Ř S T V

srdeční blokádu. Podobně byliny vyso­

kým obsahem tříslovin, jako j sou chu­čang (Radix polygoni wspidati), ťing-ťie (Herba schizonepetae), ti-ji.i (Radix sangui-

orbae) a ťin-kou-ťi (Rhizoma cibotir),

by se neměly užívat po leč-ně e íranem železi­tým, vitaminem Bl , p p inem a pankrea­tinem. pole né uží­vání můž o labit

účin k těchto lát k určitých okolností není radno oba medi- a vyvolat vedlej í re-cínské systémy kombinovat. Např. kardio­tonikum digoxin se nesmí užívat společně s látkami bohatými na vápník, jako je perleť, syrová Jung-ku (Os draconí ) a syro­vá mu-U (Concha ostrea). Takové látky mo­hou nebezpečně zvýšit toxicitu digoxinu a vyvolat poruchy srdečního rytmu nebo

akce. Krátce řečeno, západní m -

dicína a tradi ní čínská medicína e ne­vyvrace j í a lze je kombinovat . Před podáním léku je však třeba pre izního studia a p čl ivé přípravy.

$ POLE C N t PO U Z fVÁN I C fN S KÉ A ZÁ PA N f M E D l Í N Y

Vzpomínám si na příběh, který mně

vyprávěli můj otec a starší bratr, když

jsem byl ještě dítě. Zachráni l i tehdy

společným použitím čínské a západní

medicíny kriticky nemocného pacienta.

Jednalo se o staršího muže, který

onemocněl zápalem plic, jenž se

komplikoval selháním srdce.

V té době byly čínské vesnice velice

chudé a trpěly nedostatkem zdravotnic­

kých zařízení. Proto se starý muž ocitl

na pokraji smrti. Jeho rodina, nevědouc,

o co se jedná, úpěnlivě prosila místní

lékaře, aby jej zachránil i . M ůj otec byl

postaven před rozhodnutí převzít

odpovědnost, stanovit další postup

léčení a předepsat vhodnou recepturu.

Kl idně předepsal plnou dávku peni­

cilínu, po n íž následoval odvar z oměje,

ženšenu a syrového zázvoru. Během

pouhých dvanácti hodin se nemocný

dostal z kritického stavu do bezpečí.

Tento případ i lustruje použití penici línu

jako "císaře", který odstraní bakteriá lní

teplo a toxiny, a oměj s ženšenem jako

"ministry" oživující čchi a posil ující srd­

ce. Syrový zázvor účinkoval jako

"pomocník", který zesílil účinek oměje.

8 1

V L E V O

Ti-jii.

B Y L I N :

A V A O D VA R U

Poslední fází bylinné léčby je vaření bylin a jejich požití. f�dná se o fázi velmi

dtiležitou, byliny je třeba připravovat s velkou pozornosti.

je možné p užívat nádoby z pál né hlíny,

kla, maltu neb porcelánu. Zelezo, měď

neb ín m hou změnit chemické vlast-

no ti bylin, a proto je používat nelze.

2 N A J E T f{ B A D B ÁT P R E D P R I P R AV U O D VA R U

+ Byl iny vložte do vědra a zali j te přimě­řeným množstvím či té vody, promí­ch j te j , aby e promyly a zbavi ly ne i tot. Poté zneči těnou vodu s l i j te. Po tup opakujte třikrát. + Promyt byliny vložte do varné nádo­by, přid j te tolik vody, aby byly zcela ponořené, a tlačte je dolů dřevěnou lží­cí (nikoli kovovou) tak, aby h ladina vo­dy byla a i 1 cm nad jej ich povrchem. + Hrne zakryjte poklicí a nechejte byli­ny asi 30 minut na ávat vodu . PoZNAMKA: Varnou nádobu je třeba před každým použitím i po něm pečlivě vy­

mýt . Pro vaření byl in vyčleňte j ednu zvláštní nádobu.

3 P R I P RAVA O D VA R U B E t ZÁ A D V

+ Vodu přiveďte k varu rychle za po­

užití i l ného plamen , potom oheň ztlumte. Vařte 30-40 minut.

8 2

+ Směsi byli n určené k léčení zevních

po tížení vyvolaných studeným nebo teplým větrem by se měly vařit přibližně 1 5-20 minut . Zvlhčující a pos i lu j ící léky

vyžadu j í delší dobu, asi jednu až tři ho­diny podle toho, jaké složky obsahu j í.

+ Během vaření neodkrýve j te zbytečně pokličku. Mohlo by dojít k ú niku prcha­

vých látek.

+ Ihned po odstavení byliny přeceďte přes mušelín do nádoby nebo do džbánu ze skla, porcelánu nebo keramiky (niko­

li z kovu). Nepoužívejte kovový cedník. jestl iže je potřeba var opakovat, přidejte studenou vodu, tak aby dosáh la povr­chu bylin, a vařte 1 0- 1 5 minut . Opět te­kutinu přeceďte a smíchejte s první porcí. + elé množství by se mělo rozděl i t do

někol ika dávek a využít během j ednoho

dne. + Jakmi le se čaj ochladí na pokojovou teplotu, mě l by se jeho zbytek uchovat

v lednici a spotřebovat nejvýše do týdne, než ztratí účinnost. Uvědomte si, že čer­

stvě uvařený čaj lze uchovat přes noc, aniž by se jeho účinek oslab i l . + Všechny čaje by se měly před vypitím ohřát. Pokud chceme pít ča j uchováva­

ný v lednici , j e třeba jej předtím krátce ohřát na sporáku. K ohřevu nepoužívej­te mikrovlnnou troubu. Nej lepším způ­sobem je ohřátí ve vodní lázni - nádobu s čajem postavte do většího h rnce s vo­dou a ten postavte na oheň. Tímto způ-

T R A D I C: (: f

sobem spolehl ivě zabráníte opakované­

mu převaření čaje.

Z V L Á ST 1 M ET O D Y V A R E f B Y L I

ásledu j ících sedm způsobů j e vhod­ných pro hutná léčiva, která vyžadují důkladné provaření.

1 Od ostatních složek receptury odděl­te těžké nerosty. Ostatní byliny vy­

perte a očistěte a mezitím nebo j iž předem uvařte nerostné látky nebo látky, které jsou obtížně rozpustné. Těžké komponen­ty se do nádoby s vodou vloží nejdříve, pak se voda přivede k varu a nechá se vařit po dobu 1 5-20 minut. Zbytek tekutiny pak sli jte a zbývající byliny rozmělněte nebo rozkrájejte. Sl itou tekutinu a zbylé složky receptury pak přidejte k namočeným by­linám.

PfHKLADY LÁTEK, KTERÉ VY2ADUJ1

SPECIÁLNl METODY PŘlPRAVY

+ Jung-ku (Os draconis) + mu-li (Concha ostreae) + š'-ťue (Concha haliotodos) + kuej-pan (Plastrum testudinis) + pie-ťia (Carapax amydae) + š'-kao (surová sádra)

Některé byliny je třeba vařit delší do­bu, aby se snížila jej ich jedovatost: + fu-c' (Radix aconiti lateralis preparata) + s ' -čchuanský kořen omě je (čínsky

čchuan-wu, latinsky Radix aconiti) + cchao-wu (Radix aconiti agrestis) - než se přidá k j iným byl inám, vyžadu je jed­nu až dvě hodiny varu.

K É B Y L I N K ' Ř T V [

2 Některé lé ivé látky či byliny se vaří proto, abychom zí kali roztok pro uva­

ření j iných . Zvolená látka e nejprve vaří po dobu 1 5-20 minut. Tekutina se potom slije a zbytek e vyhodí. Takto získanou te­kutinu využij me k vaření neb k napaře­ní j iné byliny. Např. cao-sin-t hu (Terra flava usta) se předem vaří po dobu 1 5-20 minut. Získaný roztok e poté použi je k uvaření zbylých oučástí receptury. Také je možno nejprve připravit odvar někte­rých byl in z receptury a ten pak využít k na paření ženšenu. Tímto způsobem pře­dejdete ztrátě některých cenných látek z ženšenu, jak se to stává během jeho va­

ření společně s j inými bylinami .

3 ěkteré byliny se přidáva jí do j iž ho­tového odvaru. jedná se např. o někte­

ré aromat ické byliny, u nichž chceme uchovat je j ich prchavé aroma� jestl iže se takové byl iny vaří příliš dlouho, aroma­tické oleje, které j ou v nich obsažené, se vypaří nebo se mohou zničit jej ich aktiv-

8 3

V L E V O

Š'-ťlie-ming.

K A P I T L T R E T f

ní látky. Proto je tř ba přidávat je do var­

né nádob k o tatním až na po I dních

pět minut, kd je odv r prakti k hotov.

pf{1KL D pj'{ D

+ po- h (Herba mentlwe)

• a-ž n (Fm tll amomi)

+ mu- i ng (Radix atl ureae)

+ fan- i - j i (Foliwn c:11nne)

• Byl in k u-t h n • (Ramu/11 1111 ariae

c11m 1111 i ) , kl rá p m h niž val kr v­

ní tlak. M Ia by přid t ž b h m po­

s lední h p ti minut.

+ i.ian-fu- huc (Fio inulae)

+ čch - hi n-e' ( emen

plantagini )

+ ca - in-hu

(Terra

flava t ta)

+ p hu­chuan (Po/len

typllae)

+ in-i- hu (Fios

ma noliae)

p Bl!

. · \ H O R l Sln-1-chua.

S by se předešlo oslabení účinnosti,

vaří e některé složky směsí často od­

děleně. K těmto bylinám patří americký

ž n en a a ij ký ženšen. Bylina se vloží

do zvlá tního hrnce s víkem a vaří e v pá­

ř . Po dovaření e míchá vý Jedným

r m a vypije e.

6 kt r byliny by e neměly vařit pří­

li dl uho. Proto e n j prve r zetřou

na prá k a poté e n haj í vylouhovat

d n bo v horkém dvaru.

P Tf{( K lM

+ hu-p h ( IICCÍ/wm)

+ t hi n- hi (Radix pseudogin eng)

+ h n- iang (Lign11rn aq11ilariae)

+ Kapalné roztoky ču-li ( uccu bambu­

ae) a ťáva z yrovéh zázv ru-obojí by

m I rovn ž vyluh vat.

7 L pkav ingr di n m hou ne-

hat r zpu tit v vaří í v d n b

přidaj í d již uvař n ho roztoku (po

od tran ní zbytků). P pr mí hání e

zahř jí na mírn m ohni, aby neroz­

pu l i ly.

K L PKAVÝM I R I E lM P Tftl

+ -ťia ( elatinu111 corii a ini)

+ i - l hang (maltóza)

z r v ------------------

ím na tom, j akou ne­az byl ino'

d ary bvykle p i j í

m uží at při­m . i ťu-

T R A D l

Z P ů

• Tekuté bylinné odvary určené pro

léčení "chladných" nemocí by se měly

užívat teplé. Aby navodily pocení

a napomohly vypuzení zevních škodlivin

(rýma/chřipka) z těla, je žádoucí, aby se

pily, dokud jsou horké.

• Při "horkých" onemocněních pijte

odvary studené, abyste předešli zvracení.

• Pitf chladných čajů se doporučuje

rovněž při "horkých" příznacích, neboť

napomáhá odstranění horka.

• Pití horkých odvarů je doporučováno

při "chladných" příznacích, neboť se tím

posiluje jejich ohřívací účinek. Existují

jí í odvary e ča to p dáva j í na Ia ný žaludek. + Léčiva u rčená k posíl ní žaludku a léky si ln dráždi ­vé by se měly užívat asi půl hodiny po j íd le. + jedna dávka čajové­ho odvaru se obvykle dělí na dvě denní porce. U chronických, avšak sta­bi ln ích onemocnění stačí

zpravidla jedna dávka denně.

Při akutních nemocích je na místě rozdě­lit dvě balení bylin na čtyři až šest dávek,

K É B Y L I K A Ř T V f

Í

však vždy výj imky, jako např. někteří

pacienti s " nedostatkem chladu",

u nichž se projevuje falešná horkost, kdy mají horké t lo a zarudlý obličej, ale

současně vypadají prochladle. Tomuto

stavu se říká "pravý chlad a falešná

horkost".

Odvar by se m I pít studený. Avšak

má-li pacient s horečkou příznaky horka,

ale chladné končetiny, říkáme tom u

"pravá horkost a falešný chlad". Odvary

se studenou povahou by se měly pít

teplé. Uvedené způsoby podání mohou

zvýšit účinnost léčení.

které e užívaj í po čtyř ch až ti hodi­nách, aby e udrž I tálý léčivý účinek

byl in a onemocnění se lép zvládlo.

P O R A D T E E E V Ý M u: . K A R EM

Rady a dávkování uvedené v této kapitole po kytují pouze obecné in­

formace. je velmi důležité poradit se

o bylinné léčbě lékařem, který e v čín­

ké bylinné medicí11ě vyzná a který vám může podat právnou radu v každém in­dividuá lním případě.

V L E V O

Chou-pchi.

0 celou dobu ex i tence čín ké medicíny doporučovali čínští P lékaři vým pacient:Lim nizné dnthy potravin jako oučást

léčby jejich nemocí. Mnozí le'kaři tyto diety, někdy také

nazývané před pi y nebo receptury, zaznamenali v lékař kých textech.

v jedné z nej tar í h lel<ař ký h knih, v herbáři en-nung

pen- ha -ťi n I K ' n nu yl in ž k ' h z m vdělc vydaném

okolo roku 2 př. n. /., e uvádějí mezi léčivými takové potraviny

jako např. ezamov í emena, "ín ké datle, čín ké sladké brambory,

zázvor, hrozn v ' víno n bo lilek. Vynikající lékař Cang-Cung-ťing

žijí cf v období dyna tie han ve třetím to letí zaznamenal v knize

Pojednání 1 ' b h r ky a r zlí ných n mocí recepturu pomá-

hající při horečnatých stavech ­

polévku připravenou z kořene

čín ké anděliky, čerstvého zázvoru

R R

a kopového masa. V šestnác­

tém toletí za dynastie Ming

shromáždil a zapsal slavný

Lékař Li S' -čen ve svém stě­

žejním díle - Kompendiu

M ateria Medica - množství

receptur na léčení nemocí.

V každé době se příprava

potravy považovala za jeden

ze základních léčebných pro-

tředků čínské medicíny.

V L E V O

Čínský lékař pečlivě vyšetřuje pacienta z hlediska jeho zdraví a prostředí, které může jeho potíže ovlivňovat.

) f D L ) A K L É K

Předtím než doporučí nemocnému léčebnou dietu, mu í lel<ař

uvážit mnoho skutečno tí. Bere v úvahu pacientovu kon tituci,

povahu jeho onemocnění, druh příznaků a dokonce

i roční období a klimatické poměry. Vhodnou dietu

vybírá po zvážení všech o kolno tí, nikoli jen nemoci

samotné.

Např. máme-li dva lidi trpící a tmatem, nemu í

do távat oba dva nezbytně stejnou léčebnou dietu,

neboť v čínské medicíně se všechny nemoci dělí na

různé typy. V případě astmatu lékař posuzuje, zda se

jedná o typ studený, teplý nebo vlhký a hlenovitý. Při

studeném typu lékař doporučí jídla teplé nebo horké

povahy, jako je např. čerstvý zázvor a zelená cibule,

zejména pokud současně panuje chladné počasí.

Jestliže je astma horkého typu, např. vyskytuje-li se

v létě, jsou pro nemocného vhodnější jídla chladné povahy, jako je

vodní meloun, který napomáhá odstraňovat teplo. Navíc je třeba

před předepsáním léčebné diety vzít v potaz také tělesnou konstituci

nemocného nebo počasí.

Předepsaná dieta nemusí sloužit pouze k léčení nemoci, nýbrž

také k udržování dobrého zdravotního stavu. Např.

česnek se používá k léčení poruch tráven� průjmu,

úplavice a dávivého kašle. Protože však česnek

zabíjí bakterie, zneškodňuje jedy, posiluje žaludek

a podporuje tráven� používá se také jako preventiv­

ní pro tředek v případě chřipky nebo epidemické encefa­

lomyelitidy. Naštěstí má většina potravin a bylin používaných v dietní

Léčbě příjemnou chuť a jejich užívání nečiní pacientům obtíže.

8 9

N A H O R E Typická čínská strava

je velmi zdravá. Mnoho jídel se

připravuje rychlým osmahnutím, takže se

zachová jejich nutriční hodnota.

V L E V O Česnek.

N A H O R E

Okurka je příkladem chladné jinové potraviny.

V P R A V O

Červená cibule je teplá jangová

potravina.

Cín ká medi ínn roztl Juj potrm·itJ} do tří kategorií: jitJové, jnngo�'é a tJeutráltJí.

] I

Jínové p

P TR V I Y

u t k ,. •, kt r m •

hl, zuj í í p v hu.

kurk , hru ky, v •

y n citr n, n vlivňují ani

h l dné příznaky, proto i ou

utit n � v t h případ h, kdy pře ně

n ím , j k u p vahu n m nění má.

LT H P f. T I

H U T t M I

huť p tr viny má vliv jak na způ b j ·

j íh pu b ní v t I , tak i na to, které or­

ny vl ivní.

+ K v 1 LA J IOLA, jak např. erná ve tka,

7., hl wjí í, n pf. livňují játra. Mají tahující ú inky a mo-

K jang vým p tra in kter mají t pl u n bo hrí ,

hu, např. p p , ibul l ( •rv '·

E U T R L I P T R \

Třetí kupin u 1 u

utrální p ah . T t

h u u tavit pat logi k výt ky a ekr ce.

n t upravit ori nta i chi v těle

A H O R E

Chaluhy.

d tranit kodlivý oheň, vlhko t n bo jedovaté

látky. + SffiA JIOLA, např.

pepř, procházejí do pli . Potravi­

ny o tré a palčivé povahy j ou chop­né rozptýl i t čchi

a navodit jeho lep í cir­kulaci. + LA Á j i OLA, jako

u m ř k řa y, ovlivňují ledviny a po­

m ha j í d tranit z těla bulky a zatvrdliny.

9 o

• KÁ JIDLA, např. med, ovlivňu-j í zinu . ] ou výživná a p i lu j ící.

V L E V O

Citron m á neutrální povahu.

Mohou regulovat tok čchi a krve a zmír­

ňovat bolesti a křeče.

+ MDLA J IDLA ovlivňují , podobně jako jídla sladká, žaludek a slezinu . Typickou potravinou mdlé povahy je emeno slzovky obecné. Podporuje močení, po i­

luje slezinu a vylučuje z těla vlhko t .

V ZTA H M EZ I ROC f M I

O B D O B I M I A P O T R AV U

Roční období a podnebí může někdy hrát důležitou úlohu při rozhodování o tom, kterou potravinu zvolit k léčení. + NA PODZIM je počasí suché. Proto je třeba j íst potraviny, které podporu jí j in a zvlhčuj í plíce. Cínští lékaři často do­poručují konzumovat měkké, vlhké potraviny, j ako j e med, sezam, mléčné výrobky, jablka, banány, grepy, kaštany, hrušky, pomeran­če, mandarinky, ředkvičky, chalu­hy, kořen lotosu.

D L J A K L É K

vodní meloun nebo různé druhy zeleni­ny, mimo j i né raj ká jablka a okurky.

V ZTA H M E Z I P TR V U A B A R VA M I

Potraviny býva jí různě zbarvené. kdy dokonce j dna a tatáž p travina může nabývat různý h bar v. apř. cibul má více bar vný h variant - z I nou, č rve­nou, žlutou a bílou. I když li í barvou, je j ich o tatní vla tno ti j ou v t inou totožné. R zdíly e m hou obj vit hlav­ně v íl a výživné hodnot každ ' varie­ty. Obecně platí, že p travina tmavší barvy n bo od tínu chutná výrazně j i

a má vět í nutri ní hodnotu. Ji­ným příkladem může být

tmavé kuře, které má tma­v ji zbarv né ko ti, maso, kůži a peří. Tmavé kuře má

v t í výživn u hodnotu než

+ V ZIM!l. kdy je chladno, j e vhod­nější konzumovat více teplých a horkých jídel, jako např. skopové

N A H O P. E

tervená paprika

b žné bílé kuře. Používá se při zotavování po těžších one­mocněních n b u velmi osla­bených lidí. Zvlá tě vhodné je teplá potravina

maso, zázvor, pepř, cibul i (červe- vhodná v zimě. je po porodu, kdy matka ztra-

nou, žlutou nebo bílou), čínskou tila mnoho krve a čchi. Třetím zelenou cibuli , česnek nebo l istovou ze- příkladem vztahu mezi j íd lem Ieninu. + NA JA�E pracuj í nadměrně játra, což omezuje t rávicí funkce s leziny. Chuť konzumovaných potravin by měla být sladká, nikoliv kyselá, proto zvolte čínské datle, med, sladový cukr a mrkev. + V Lf.TJl. mívají lidé slabší trávení. Pro­to je vhodnější j íst lehčí, snáze stravi­telná j ídla, jako např.

9 1

a barvou j sou semena černého sezamu, která j sou účinnější než semena bílého sezamu, zejména pokud se týče posílení ledvin a ošetření šedivých vlasů.

N A H O R E

Rajská jablka jsou lehkým jídlem na léto.

P Ř E D P R I P RA­VO U J Í D LA

S C í N S KÝ M I B Y L I N AM I

Při přípravě léčebných

receptur je nutné

používat pouze nádoby

ze skla, keramiky nebo

porcelánu. Kovovými

nádobami bychom

mohli nepříznivě

ovlivnit vlastnosti

bylin.

V L E V O

Mrkev j e sladká zelenina na jaro.

N A H O R E

Celer má sladkou chuť a chladnou

povahu.

R

M R K E V

Má s ladk u huť

ního tlaku.

Jeho chuť j chladná. Pů

L L.L R

N I

hu,

vými prújmy, karbunklů a furunklů (kož­ní h zán tl ivý h vř dů, n žitú).

hu- f.

O 'n m I dk u huť a t pl u p vah u,

livr'luj dr hu I ziny a žaludi..'U. b hu-

ní únavy vyvo-

nin. J t k pr v ntivním pr tř dk m

pr ti rak vin t lu t h

R K

u huť a hladn u p vahu,

b ahu j amin ky etiny, ukr, karo­t n, itamin , vápník, fo for, železo, k linu mal n v u a vlákninu. Mezi její

řkl , p vaha ú ink p ítáme: d tran ní nadm rné-

9 2

h t pla a vlhko ti, podpora m ení a p -

h bů tř v, zmírňování bol ti, nižování h I t r lu. aví pů obí jak pre ne

ní a úplavic poje-

j konzumovat okur-hladn p az d-

ní ul r zní k l itid u.

Z E L E A C I B U L E

( č f S K Á Z E L E N Á C I B U L E )

Má palčivou chuť a teplou povahu, půso­

bí na dráhy plic a žaludku. Ob ahuje vi­taminy C, Bl, B2 a kyselinu n ikotinovou.

K jej ím účinkům patří: otevření e nave­

nek, aktivace jang a odplavení jedova­

tých látek. Používá e k léčbě nachlazení,

zácpy, úplavice, zadržení m oči , otoktl a kožních karbunklů (nežitů) .

C I B U L E ( č E R V E N A , 2 L U TÁ N E B O B f L A )

J [ D L J A K L É K

česneku boj u j ícím jednotkám s cílem pomoci jim léčit válečná poranění. ezi h lavní účinky če neku počítáme: zne­škodňující vliv na parazity, detoxifika­ce organi mu, po i lování žaludku a zlep ení zaživa í h potíží a poruch trá-vení. Používá

také při poru há h tran p rtu potravy zažívacím t rakt m, bole te h žaludku a bři­

cha, prů jmu, úplavi i , karbunklech, furunklech, otocích, dávivém ka li, kou nutí hmy-

Cibule má chuť palčivou a sladkou, pova- zem nebo hadem. Vzhl dem k jeho tep-hou je však neutrální. Je bohatá na vita- lé povaz je velmi vhodné požívat e nek miny A, B l , B2 a C, vápník, železo v zimním období. a fosfor. K jejím účinkům patří: odstraňo-vání tepla, snižování tvorby h lenu, ni- Ř E D K V I K A čení parazitů a detoxikace organi mu. Kromě toho může snižovat cholesterol a triglyceridy, takže ji lze používat jako

-----------------------------

Redkvi ka má pal ivou chuť a ch ladnou sladkou, povahu. vlivňuj dráhy plic

preventivní prostředek proti ateroskleró- a žaludku. b ahuj glukózu, sacharózu, ze, záškrtu a zánětům střev. Pomáhá také fruktózu, různé druhy aminoky elin a vi-zvyšovat sekreci do zažívacího t raktu tarnin . Potla u je stagnaci potravy v trá-a tím podporuje trávení, brání vzniku vicím ústro j í, od traňuje kodlivý hlen

nádorového bujení, navíc zpevňuje vlasy a zlepšuje jej ich vzhled.

Č E S N E K

Má palčivou chuť a teplou povahu, obsa­huje bílkoviny, tuky, uhlovodany, vitami­

ny a minerální látky. V h istorii čínské medicíny se nazývá "penici l inem v ze­mi". Ve starém Egyptě a Indi i používali česnek vojáci, aby si udržel i zdraví a po­sílili svoji odvahu v boj i . Za druhé světo­

vé války dodávala britská v láda tuny

9 3

V L E V O Česnek m á palčivou

chuť a teplou povahu.

V L E V O Ředkvička m á sladkou

chuť a chladnou povahu.

V P R AVO

Vodní kaštany mají sladkou chuť a chlad­

nou povahu.

K A P I T

vy u ní, pr t j i na p dzim.

L

V O D f K A T

T V R T

Má s ladkou huť hlad-

nou povahu. b ahuj

škrob, mal mn

zmírňování vlhk ti • d tr 1

nadýmání a vz dmutí bři h

Č E RV

Má pal i ahuj bílk in , uhl

fo for, k r t n, l I

H l L l

9

a maan. hřívá I zinu a žalud k, odstra­

ňuje lhko t a chlad, zl p uj huť k jíd­

ní. Použí á

nzuma i.

K U y u

M jí ladk h ladn u p vahu. vlivňují dr hu rd a žaludku. J u b -

hal n bílkoviny (gl bu l iny,

m thi nin, trypt fan, tyr in)

ní toxicity

K P Ž I T K A

pal i u huť a t pl u p vah u, pů o­

bí na dr hu I ziny a žaludku. b ahuj

a rání tvor­k dli-mn u

spolupráci vnitřních orgánů. Používá se

k léčení poruch polykání (tzv. dy fagie), zpětného toku žaludečního ob ahu do jícnu (regurgitace), bolesti a tí ně na hru­di, i mpotence, předčasné ejakulace, vy­kašlávání krve, krvácení z nosu, krvavé moči, úplavice, bodnutí hmyzem a pora­

nění. Lidé trpící přebytkem horka v žalud­

ku či žaludečními vředy by se měli pažitky vyvarovat.

Čínská pažitka je v Číně velmi ča to používanou zeleninou a k léčebným úče­lům se využívá j iž po tisíce let.

Č I N S K Ý S L A D K Ý B R A M B O R (J A M C: I N S K Ý Z N Á M Ý ] A K O

D I O S C O R E A )

Má s ladkou chuť a neutrá ln í povahu, ovlivňuje dráhy sleziny, p l ic a ledvin. K jeho účinkům patří: obnovování ener­gi� slezin�

, p�ic a tetin

,a posilování čchi

a ) Ln. Pouzrva se k lfcenr nedostatku čchi ve slezině, při průjmu a řídké stolici, kaš­li vyvolaném plicní poruchou, častém

močení a žlutavém nebo bělavém výtoku z ro­

didel.

9 5

J [ D L J A K L f K

Loto ový kořen má ladkou chuť a chlad­nou povahu, ovlivňuje dráhy srdce, lezi­ny a žal udku. b ahuje krob, bílkoviny, asparagin a vitamin . Používá ča to na podzim jak p dpora j in. ú inky yr vé­ho a vařenéh lot u j ou rozdíln : + YR K ftE L T h p n od-traň vat t pl , hlaz vat kr v, rozpty­

lovat a r zp u t t kr vní raž niny, ha it žízeň, zahán t účinky alkoh !u, za tavo­vat krvá ní a p ilovat žalud k. Využívá e k lé ení nervozity a n klidu, žízně vy­

volané horečnatými n mo mi, zvracení krve (hematemezy), krvá ení z no u a po­porodního krvá ní z rodidel . Lz je j použít rovn ž při zánětu mo ového mě­chýře. + VAfiENt KOfiE LOTO U p i luj I Zinu, podporuj reg n ra i tkání, po iluj kr v, podporu je právnou činno t žaludku, zlepšu je huť k j ídlu a zastavu je prů jem a ka el .

D L E Čínská pažitka m á palčivou chuť

a teplou povahu.

N A H O I\E

Meruňka má sladkou

chuť a neutrální povahu.

V P RAVO

Banán má sladkou chuť a chladnou

povahu.

K A P I T L T V R T

M E R U . K

Meruňka m'

l išnou u ho t í zazí

B A N Á

M á sladk u huť n utr !ní p ovlivňuje dr hy pll Ob ahuj kr b, bílk

v

dzimní m í e.

] B L K

jablk m ladk u huť a h ladnou

b ahu je v lk m nož tví

ukru ( fruktózy), ky l inu

kut in , p t la u j z n j iní vh dný pokrm pr p dzimní

bd bí . Lé í an rexii (n hut n tví),

p tl uj aktivitu I ziny a žaludku, du­

vní únavu, žíz ň a p -l l t laku a tí n na

hrudi.

V I' R A V O

Jablko j e sladkokyselé.

M ladkou, lehce naky tou chuť a chlad­nou po ahu, ovlivňuj dráhy pl ic a ža­ludku. b ahuje o ocný cukr, a harózu,

' B, a ' pro-

tr ňuj zb vuj

9 6

a j in , snižuj e krevní tlak a odstra­ňu je j edovaté zplodi ny a l ko­ho lu . Používá se k léčbě nervozity, nekl idu a žízně vyvolané nerovnováhou tělesných tekutin v prů­běhu h orečnatých ne­mocí, cukrovky, kašle

vyvolaného teplem, ší­lenství způsobeného

A H O R E

teplým hlenem, poruch po- Hru�ka. tykání a zácpy. H rušky j e

vhodné konzumovat n a podzim, neboť zmírňu j í suchost organismu.

Třešně j sou sladké a ma j í teplou povahu.

Ovlivňuj í dráhy sleziny a žaludku. Obsa­hu j í velké m nožství železa ( ma j í největ­ší procentuální obsah železa ze všeho ovoce) , bílkoviny, cukr, fosfor, karoten a vitamin C. K jej ich účinkům patří: po­

silování sleziny a žaludku, vypuzování větru a odstraňování vlhkosti. Podporují propuknutí spalniček. Používaj í se k léč­bě anemie, únavy po prodělaných one­mocněních, k úpravě ne rovnováhy v činnosti sleziny a žalu dku a k léčení

revmatoidní artritidy.

H R O Z N O V É V Í N O

Má sladkou, lehce nakyslou chuť a ne­utrá lní povahu, ovlivňu j e dráhy p lic, sleziny a ledvin. Obsahuje ovocný cukr,

malé množství sacharózy, hroznový cukr,

xylózu, vápník, fosfor, karoten, vitami­

ny B l , 82, C a kyse l inu n ikotinovou. Posilu je čchi a obohacuj e krev, posiluje

) [ D l j A K l t K

ko ti a valy, dodává výživu j in, podporuje produkci těle ných

tekutin a mo ení. Používá se j ako léčivo při nedo tatku

čchi a krve, ka l i vyvolaném poru hou plic, bu ení rd-

c , no ním po ení, b le t h kloubů (n uralgi ký h ataral­

giích) vyvolaných vlhkým větr m, při zpomal n m odtoku m i n b bole tech při mo ní. Dál po­užívá při o lab ní I ziny neb ža­ludku, únav a oto ích. a podzim zmírňuje u ho t .

Ob ahuje bílkoviny (citrulin, alanin, ky e­tinu glutamovou, arginin), vitaminy A, B a , ovocný cukr, acharózu, hroz­nový cukr, vápník, fo for a vlákninu. Má sladkou chuť a chladnou pova­hu. Ovlivňuje dráhy rdce, žaludku

9 7

a močového měchýře. dstraňuje letní horko, zmírňuje nervozitu a podrážděno t, zvyšuje močení. Odstraňu je neklid a ží­zeň vyvolané letním horkem, doplňuje tekuti­ny ztracené v důsledku přílišného tepla. Zklid­ňu je potíže při mo­čení, otevřené rány v ústech a záněty v krku.

V P R AV O

Vodnf meloun pomáhá odstraňovat horko, pro­

tože to je potravina chladného typu.

N A H O I\ E

Hroznové víno má sladkokyselou chuť a neutrální

povahu.

V P RAVO

Jahody jsou sladkoky­selé chuti a neutrální

povahy.

N A H O R E

Ananas m á sladkokyselou chuť a neutrální

povahu.

K A P I T L A

j A H O D Y

T ' R T

n -I -

ukr, ltr

hi kr­ve, úplavi i, h m turll (prít mn ti kr v mo i), furunkl h. Pu bí pr ntivn

tř va.

Má ladkou, I h

9

ku, ka Je produkcí hl nu a pocení vyvo­l n ho zánět m ledvin (nefritidou).

vitaminu B a , kar t n, ž I -z , vápník a f f r. Po i lu j í

t kutin, zvy u j í brany­h pn t

žaludku, průjmu, ne pav li, žízn , ane­mi , I uk peni ( níž ní p tu bílých

nt, kt rý n mohl ni jí t ani pít a m I každ d nní průj m . j ho ta n I p il, ani když jej nav tívilo mnoho lékařů.

ni h z n dal kého klá tera mu p radil, ab j I každé rán dřeň z rv ných datlí.

n ' uzdra i l .

R

u huť hladn u a íra u hu. li ňuj dráh pli a žaludku.

Obsahuje cukr, b í lkoviny, tuky, velké množství vitaminu C a železo. účinky ovlivňuje výživu pl ic, čímž t lumí kašel , odst raňu je nadměrné teplo a podporuje sl i ­nění, odstraňuje a změk­čuje h len . Používá se

k léčení kašle při tuberku-lóze nebo j iném onemocn ní a k I ' č­bě cukrovky. Protože má h ladnou povahu, měli by se je j vyvarovat ti n -mocní, kteří trpí nedostatkem slezinné­ho jang (průj mem nebo mají nestrávené zbytky potravy ve stolici a tudené kon-

D L J A K L � K

t laku a omezování fragility (křeh­kost) vlá ečnic. Používá se k léčení nahromadění čchi v hrudníku a v okolí bránice,

při zvra ení a ne hut n tví, ne­do tatku žalud čního j in , su-

ho ti ú tní liznic a žízni, při ka li vyv taném zadržová­

ním t pla nahromad ného v pli í h a při p tíží h při mo-

č ní (b I ti b h m m ní).

P M E R A ŤÁVA

VÁ

četiny) nebo nadbytkem vlhka a zahle- Má s ladkou huť něním.

jíní černodrvu se připravu je z je tě ne zcela zralých slupek černodrvu, které se převážou provázkem a necha j í měsíc pověšené mimo mateřský strom. Poté co se vysuší, položí se na pláty pokryté trávou a ponechají se zde další měsíc. Na jej ich povrchu se během této doby vy­tvoří bílý práškovitý povlak, kterému se říká j íní.

M A N D A R I N K A

Má sladkou, lehce nakyslou chuť a ne­

utrální povahu, ovlivňuje dráhy plic a ža-

a chladnou pova­hu. Ob ahuje v -ný cukr, acharózu, hroznový ukr, malé množ tví bílkovin a tu­ku, niacin, karot n, vitaminy A, B l , B2 a , ky l inu malonovou, ky elinu citro­novou. d traňuje t plo a podporuje tvorbu těle ných tekutin, zlep uje oběh čchi a krve. Pomeranče e používaj í při nedostatku čchi, horečce, pocení, suchosti úst, poruchách jaterní energie čchi, hypo­chondrických bole tech, depresi a při zá­stavě tvorby mléka u matek, zejména je-li spojeno se zarudnutím a otokem

ludku. Obsahuje hespericlin, ovocný cukr, prsou.

sacharózu, hroznový cukr, železo, váp-ník, fosfor, draslík, kysel inu malonovou, P O M E R A C O V A kysel inu citronovou, vitaminy B l a C, K Ú R A

-----------------

karoten a kryptoxantin. K je j ím účinkům patří: podpora a úprava činno ti žaludku, je palčivá, má hořkou

regulace toku čchi, zmírňování žízně, zvlhčování plic, odstraňování h lenu, na­

vozování močení, zvyšování krevního

9 9

chuť a teplou povahu. b­ahuje hesperidin. Mezi je j í

účinky patří podpora kolob hu čchi a od-

V L E V O

Čínské datle mají sladkou chuť a teplou

povahu.

N A H O R E

Pomeranče mají sladkou chuť avšak jejich kůra je pálivá

a hořká.

D O L E

Mandarinky mají sladkokyselou chuť.

D O L E

Longan je sladký.

V PRAVO

Rajská jablka jsou sladkokyselá.

A P I T

P L o

M

L A T V R T

ruj í r ráv ní, p i luj í z lud k, zl p ují

J K · J B L K

rd , n pa\' -

J [ O L K L � K

RY B Y A

M A S LO V K A ú

Má sladkou chuť a teplou povahu. bsahu- Mají ladkou a tanou huť a n utrální je bílkoviny, tuky, uhlovodany, vápník, povahu . b ahují bílk iny, tuky, d -hořčík, fo for, železo a chole terol. bsahu­

je nejvíce cukru ze v ech ryb. K jejím ú in­

kům patří: posílení čchi, obohacování krve a uvolňování ztuhlého svalstva a kloubů.

n iální h amin ky ! in , vitaminy , B l , BZ, D a , ápník, h ř­ík, fo f r, ž I z , m ď a baryum . t­i na z t hto lát k má příznivý vl iv

Používá se k léčení anemie, poruch tráve- na kůž i . K j j i h ú inkům p ní, bolestí kloubů, svalů (myalgií), závratí, u hováva j í j i n a pot la uj í bušení srdce, nespavosti, poruch paměti n ick ' j ang, t lumí po ní, a poruch citlivosti v končeti nách. zastavuj í výtok

K R A B

Krabi mají slanou chuť a chladnou pova­hu. Obsahují bílkoviny, tuky, uhlovo­dany, vápník, fosfor, železo, chole terol a vitaminy A, B l , BZ a· n iacin . Pů obí jako protizánětlivý a detoxifi kační pro­středek. Používaj í se k léčen í nemocí vy­volaných teplým vlhkem, zánětů kůže (dermatitid) a bolestí kloubů v období kolem porodu.

provázené n kl idem, n pavo ti , du vního zmatku, n ního p ní, samovolného i ln j ího po ní a vý-

leném a b le tiv m mo

L R A L K

Má sladkou a slanou huť a neutrální povahu . Ob ah u je mnoho bílkovin a ne­

na ycených ma tných ky elin, růz­né anorganické soli a vitaminy. V žraločích játrech je ob aženo velké množství vitaminů A a D, mozek a vaječníky ob ahují tuky a cholesterol. Zralok posi lu je čchi a tonizuje pět orgánů, zmírňuje

otoky a rozpou ti krevní raženiny.

Používá e k léčení labo ti pěti orgánů (sleziny, plic, jater, ledvin a srdce), vyčerpávaj ících onemoc­nění a tagnace krve.

1 o J

N A H O R E

Ústřice mají chuť sladkoslanou a neutrální

povahu.

V L E V O

Krab m á slanou chuť a chladnou povahu.

VPRAVO Krevety jsou sladké

a teplé povahy.

P I T L A C T R T

K E B L

hut a h l d n u p vahu.

K R V Y

ny, tuky,

uť u povahu, vllv-

i'luji dr hu I dvin. hují bí lk vlny,

tuky, uhl v d ny, v pnfk, f f r, ž lez ,

K R A Ll K

Králi í m o má I dk u uť a chiad­

n u p vahu, vliv uj dráhy žaludku

a sleziny. J b ha té na bílkoviny a uhlo­

v dany, dra lík, Iru, vápník, fo for, žele­

zo, dík, vitaminy j mn u vlákninu,

která nadn tráví a v třebává. bsahu­

je méně tuku než h vězí ma , kuJ n bo

v p vé. Posiluj lezinu a žaludek, ochla­

zu je kr v zb vuj těl j d vatých lá­

t k, straňuje t pl z žaludku a ze tř v,

v krvi,

ni L cho­

l ter lu nízk u d it u) p obí pr -

v tivn pr tl vy okému kr n imu tlaku

jód, vitaminy A, 8 1 , 82 a n iadn. Podpo­

rují činno t ledvin, po i lují jang a pou�­

ti tvorbu mléka a vyprazdňování hnisu.

p obí pr tl im tend vyvolané nedo -

ta tke m I dvinného jang, p máhají při

bol zad a kolenní kl ubů, únavě,

n d ta tečné tvorb ml ka, palničká h,

planý h n t vi í h a k žní h probl -

m h . M li by e j im vyhýbat a! rglcl.

z

rozvoj i atero klerózy. Králičí ma o léčí

n d tatečnou činno t leziny, je pro­

p né při poruchách výživy, vyčerpání

a cukrovc a pomáhá rovněž změkčovat

kůži .

Má ladkou chuť a teplou povahu, ovliv­

ňuje dráhy leziny a ledvi n . Obsahuje

bllkoviny, uhlovodany, tuky, vápník, fos­

for, ž lezo, vitaminy Bl , B2, n i kotlnovou

ky l inu a chole terol. kopové ma o po-

i luj chi, ohřívá lezinu, ledviny a žalu­

dek a uvolňuje třeva. Používá e k léčení

vyčerpávajících onem cněni, bole ti zad

1 o 2

a kolenou, úna p p r d u, p riumblli­kální h kol i k (akutní b I ti bri ha

obla i kolo pupku)

u pr z imní

TM v K R .

to druh kuřete tm v zbar n ·ml

k tml a kuž.í. J h mas m á ladk u

:t N

I ! D L

v 1

J \ L K

M L e K z lh u j f a zmfrr u j í lhk t, b ha u j f

kt živinami, p i lují lclinu < upravu-

Mičko má sladk u chuť a n u t rální p a- k I

hu. vUvňuj dr hy srd , pll a žaludku.

b ahuj bflk viny, uhlov dany, t uky,

vápník, f sfor, ž lez , h ř k,

lík, vitaminy , B l , B2, B a .

páva j í í n moct, posiluj pl f c

Podp ruj

r vn ž k I' n f slab ti a vnitřní h p -ru h vyv I ných př p tfrn, p I nf žáhy,

p ru h p tykání, cukr vky a zá py. Ml -

k můž přízniv vlivnit pffli n u u-

ho t uvi j íd s p dzim m .

v · J

ladk u

Uvi'luji dr hu

( -

dan , tuk , rni-

n rál ní Jáťk a vitamin . ži tjf j ln,

r h, n pav l i , bu n í

krku, zt rát hla u ( f -

V L E V O

Vejce mají sladkou chuť a neutrální

povahu.

K A J' I T O L A C T V R T A

A L Š f J

S E \i E. N t\ PEI'fH> \' � I K U

Mají p lčtvou chut a teplou povahu,

ovlivňuj( dráhy J .. tludku a !>lc�71ny. Obs:t·

huJÍ růmá rnnohtví prdtav)dl tlil. �fM jejich ůltn�)' patfí schopnmt r<uptylo·

vat chlad u <Xhtr.u'lovat \'lhko\t, po\1·

lovat Jaludck a pov1buwva1 triÍvcní,

odstraňov.tt jl'duvaté l,ítky, ntčll JMr;ulty

a podporov.tt občh c:'dli. PmtJiva)í Sl.' k 1�­

bě svalových a kluubních tx>lc\tÍ, tvr.tcC·

ni, poruch tráveni, lx>h�\tÍ /Ubll, průjmu

a úplavice llcp�uji moc:'cní, llllÍrňují

astma a jl'dovato\t ryb. 'Jl-chto \cmcn by

�c m�l vyvarovat ncmocny ' nl'<.lo\tatkcm

jang, proto}c mohou vyvol.ívat teplo.

S t M I.NA � 1 /0V K Y O IH � C N �.

Maji \ladkou chut u mirn� chladnou JX> vahu, ovlivňuji dráhy \lctlny, /.tludku a plic K jejich ůčlnkum patři podpora mo�cní .l od\trar\ovani vlhko\tl, po\i· !ování \lczlny a uvolňov.ínt ptcbytcC· ného tepla. Jlou}ívaji <.c k léčclll otoku, průjmu vyvolaného ncdo\tatc(nou <.'ln· ností \lczlny, tilnNu kloubu, bolc\ti wa­lu a zánčtu \lepého \trcva

S E M l: N ,\ J I !'-: .\ :-: U ( G I N KG O B ll. 0 8 A )

Mají hotkou chuť a neutrální povahu. Ovlivňuji dráhu phc. ObsahuJÍ uhlovoda­ny, bilkoviny, tuky, vápník, fo�for, /.eleLo, karoten, rumé aminoky�cliny a ribofla­vin. 1\ jejich účinkům patři: \tahujici úc:'i·

- 1 A V I N Y

nek a tlumeni ")'toků, spontánního výro­

nu emenc a výtoků 1. rodidel. Cín�ti ,�.

ct v poku\C(h prokál..all, že jinan do urtitě

míry tlumí aktivitu baktérii - �taf>•lokoků,

\Ir ·ptokoků, bat�lu z .• 'Bkrtu, �něti \lezmnť

(anthraxu), bacilů tyfu, kollformních ba· ctlů a plí\ni. J'outívá �e k lé(ení a�tma·

tlckých záchvatů, \pontánního výronu

\cmcnť, cnurťzy (nl'Chtčného pomocová­

ní), ča\tého mocení a gynekologických

onemocnění.

U P O % O R N 1: N (

Cerstva semena Jinanu mají jedovaté

výhonky nebo klilky, proto se musi

povatlt K pt1znakům otravy pattí

zvraceni, bolesti btlcha, průjem,

horetka a cyanóza (modravé

zbarvenf kůte). Prl tětké otrav�

dochází k postltenf nervové soustavy,

cot můte mít za n6sledek poruchy

du�evní ťlnnostl, bezv�doml nebo

k,eťe.

L ZA M

Sczam má sladkou chuť a neutrální po­vahu, ovlivt,uje dráhy jater a ledvtn. Z 60 procent obsahuje mastné kyseliny, z nichž většina pattí mezi nenasycené (kyselina oleJová, linoleová a arachldono­vá). Sezam posilujc játra a ledviny. Díky svému zvlhčujícímu pusobení na pět vnitřních orgánů je dobrým prostiedkem

1 1"1 ..1

boje proti přílišné suchosti v podzimním

období. Používá se k léčení nedostatečné

činnosti jater, i ledvin, závratí způsobe­

ných vnitřním větrem, stěhovavých bo­lestí kloubů, obrny, tuhé stolice, slabosti

v období rekonvalescence, předčasného šedivění vlasů a nedostatečné tvorby mlé­ka u kojících matek.

M E D

Má sladkou chuť a neutrálni povahu, ovliv­ňuje dráhy plic, sleziny a tlustého střeva. Obsahuje ovocný cukr, hroznový cukr a menší množství sacharózy a maltózy. K jeho účinkům patři posílení sleziny a ža­ludku, dále zvlhčuje a mírní přflišnou su­chost, tlumí křeče a pomáhá odstraňovat jedovaté látky. Používá se k tlumení kašle vyvolaného přílišným suchem v plicích, proti zácpě způsobené suchem v tlustém střevě, epigastralgii (bolesti ve střední čás­ti břicha), zkalenému výtoku z nosu, aftům

) f D L O J A K O L t K

(vřídky na sliznici fut), popáleninám a opa­řeninám. Nejvhodnější je během suchých podzimních měsíců, neboť pomáhá zvlh­čovat pětici vnitřních orgánů (slezinu, plí­ce, játra, ledviny a srdce).

Z A Z V O R

Používá se jak v podobě čerstvé, tak sušené. I když obě jeho podoby ovlivňují stejné dráhy - slezi­ny, žaludku a plic , jejich tep­lota a povaha se poněkud liší.

• CERSTV� lAzvoR má palčivou chuť a mírně teplou povahu. Rozptyluje chlad, zastavuje zvracení a omezuje tvorbu sputa (hlenu dýchacích cest). Po­užívá se k léčení nachlazení způ­sobených chladným větrem, pokud jej nedoprovázejí bolesti v krku nebo žízeň.

• Susoo zAzvoR má rovněž palčivou chuť a horkou povahu. Obsahuje prchavé sili­ce. Ohřívá slezinu a žaludek, odstraňuje chlad, doplňuje spotřebované jang a pod­poruje krevní oběh. Používá se k léčení bolestí na hrudi a v žaludku, zvracení a průjmu, chladných končetin a slabého pulsu, astmatu a kašle vyvolaných za­držovánim tekutin chladného typu, boles­tí kloubů vyvolaných studeným větrem a vlhkem, hemoptýzy (vykašlávání kr­ve), krvácení z nosu a do stolice způsobe­ného nedostatkem jang. Díky ohřívacím vlastnostem jsou suchý i čerstvý zázvor ideální potravinou pro zimní období.

I O S

� A H O R E Zázvor, �erstvý

I suJený,

má pal�lvou chuť.

VLEVO Med je sladký

a neutrální.

VPRAVO

ŽenJen tonizuje organismus.

K r\ P I T O L A C T V R T A

M \ 1.1 OZA -----

Má \ladkou chut a t�plou po\•ahu, O\'liv·­

i\uJ� dráhy \lcliny. i.tludku a plic. K Jl'·

jím ú�1nkům p<llří po\llovani <ilcziny

a )Jiudku, podporuje t\'orbu tčh:,n)·ch

wJ..;utin, zvlh�ov·ani, ud\tr.u'ltwáni nad­

bytc�n�ho tcpl.l, tonizJ<.� plic •' tlumeni

kJ�I<.•. Pou}ívá w k oht.ltl \lt:zinn�ho

jang, k lčlcní bfl�mch bolc•\t 1 vyvola­

nych kř<.-ťovitými \tahy pohlavních orga­

nú .1 k doplněn• plicmho Jin Maltóza je

vhodn,i t.1kť pt1 nčkt<.'I)'Ch druzích žízně,

zvrac�ni krw, bolc\tcch v krku, zá<.pt\

astmatu a folikulltidč (z.ínčtcch vlaso­

vých kotínku).

T M AV Y l l t m Y C U K R

Mil \ladkou chut a teplou povahu, ovhv-

1\uj� dr<íhy sl�zmy a ialudku. Ob�ahujc

velké mnoistv1 hroznotrého cukru, sa­

charózu, menč bílkovin, ruzné aminoky­

seliny, tuk, riboflavin, karoten, niacm,

iclczo, fo�for a vápn1k. Pmlluje a reguluje

lln no'>t sleziny a žaludku, rozptyluje

chlad a podporuJe krevní občh, rozpouš­

tí krevní sraženiny. Používá se k léle111

chladné bolesti v břge, drsmenorrhoc}

(bolestivé menstruace), v)·toJ..;u z rodidel

po porodu a také nachlazení vyvolaného

chladným včtrem.

Je \ladky, mírně nahořkly kořen, velmi

dobtc známý dík> své c,chopno\tt po­

vzbuzovat a tonizovat organismus Po­

"aha ('ímkého, korejskeho a amenckého

icn�cnu je různá podle toho, kde kořen

rmtc a jak \C zpracovává l\eJdragí a na

trhu neJžádančJ�t Jl' kotcn divokého

ien�cnu rostouCI v horách a v lesích. účinky jednotlivých variant ien�cnu po­

pi\ujc•mc níže. Pokud �c ien�cn vaří, je ve­

lícl' dulciité pou}ivat výhradně skleněné,

keramické nebo porcclanove nádob1, ni­

koli kovové. Před pit1111 čaje 1 ícn�cnu

a po ntom by se m{ll clovčk vyvarovat

konzumace kávy, čaje, ředkvlcek a vodni­

ce, neboť tyto potraviny mohou účin­

nmt icn�enu sn1ílt

• Ch\!\\ 11 'Sl' je mirnč teplé povahy

a 0\ liH'íuje dráhy plic a �leziny. Díky své

teple povaze je vhodný při nachlazeni

a V}'CcrpavaJÍCÍch ncmocích. C'ínský žen-

�cn vyrazně posiluJe phcc a používá se

pti povrchmm a mělkém dý­

chání n�bo pn dušnos­

ti, chladnut1 končetin,

silném poccnt a slabém

nebo �patně hmatném

pulsu. Kromť toho tonizuJe

\lezmu a vyuil\ .í \C pri únavč,

malé chuti k jídlu J nadýmaní

bř�eha nebo pocitu plno�ti

v hrudníku. Podn('C\ljc -;ckrcoci tekutin

I O 6

U POZORN t N f

Americký !enJen má chladnějJi pova­hu a neměll by jej ulívat tl pacienti, kteří trp( příznaky chladného vlhka ve slezině a žaludku, oslabeným trávenrm a nedostatkem slezinného nebo ledvinného jang.

a zklidňuje du�evní vypětí. je také pro­

spě�ný pro srdce a používá se při bu�cní

srdce způsobeném leknutím, nespavos­

tí, při poruchách paměti a při podráždě­

nosti - v�echny tyto potíže jsou vyvolány

nedostatkem čchi a krye. 2en�en nejlep­

ší kvality pochází z čínské provincie Jilin

a je značně veliký.

KONTRAJNDIKACE 2enšen se má používat

pouze při výskytu známek únavy a ne­

dostatku čchi, jinak může v těle způsobit

tvorbu nadměrného tepla. C:ínský žen­

šen se nesmí užívat při jakýchkoliv přízna­

ách přebytku nebo nedostatku tepla nebo

nedostatku jin.

+ KOREJSK� ZENSE Korejský ženšen se

pěstuje v Koreji a má stejné vlastnosti

i povahu jako ženšen čínský. Považuje se

však za horký a měl by se používat velmi

uvážlivě. Kontraindikace jeho použití jsou

totožné jako u ženšenu čínského.

J I D L O J A K O l � K

spívá plicím a podporuje produkci těles­

ných tekutin. je vhodný při nedostatku

jin s příznaky tepla a zvýšenou tělesnou

únavou.

M ATA

Máta má palčivou chuť a chladnou po­

vahu. Obsahuje aromatické silice. Větši­

nu mátového oleje představuje mentol.

Máta má schopnost rozptylovat vítr a od­

straňovat přebytečné teplo a vlhkost,

tlumí bolesti v krku a podporuje výsev

vyrážky při spalničkách, čímž napomá-

há rychlejšímu odstranění viru z orga-+ AMERJC!IT ZENSE Pěstuje se ve Spoje- nismu.

ných státech, Kanadě a ve Francii. Nej-

lepší kvalitu má ženšen pocházející P E P ({

z amerického státu Wisconsin. Americký

ženšen má chladnou povahu, chuť slad­

kou, mírně nahořklou. Ovlivňuje dráhy

plic, srdce a ledvin. Tonizuje slezinu, pro-

-----------------------------

Pepř má ostrou palčivou chuť a horkou

povahu, ovlivňuje dráhy žaludku a tlus­

tého střeva. Obsahuje vitaminy B a C,

I O 7

V L E V O

Máta m á palčivou

chuť a chladnou

povahu.

DOLl Tou-fu má chuť

sladkou a povahu chladnou.

K t\ I' I T l r\ C T V R T A

karoten a uhlovodany. Ohřívá žaludek koholu - podporuje jej1ch vyluťovám

a slezinu, potlatuJe ž.lludl'tní nevolnost ,. moči. a zvracení, podporuje odchod hlenů a je-do\ -at)·c h zplc.xhn, PouiJ \"J \C k lčťbě bok-s- j ,\ I>� I A S 1\ ) C H O R E C H Ú 11 břicha \'}'\'Olan}\:h chladem, chladného

hlenu a �tagnace potra\'}' ,. z.úi,·acím úst rl>- Matí sladkou chut a teplou po,·ahu, ovli\'·

ji, paleni J .. ih}' a zvracení vodnatého ob'>il·

hu, priajmu a úpl.l\'ice chladného typu.

T o u - 1: u ( s ó J O \. r� M \S O }

tou-fu se ptlpravuje ze \Ójových bob(a. �"awa Obsahuje bílkovin} (Oplkrát vace m•} Vlahké or�chy.

mléko), tuk, uhlovodan}, vapnak (dvakrát

více ne;t ml('kol, fosfor a Jelezo. Ma slad- i\ují dráhy ledvin J phc Obsahuji 40 až

kou chut a chladnou !>OVJhu, ovlivt\ujl' 50 procent mastnrch kyselan (hlavn� trl-dráhy slezin}. }aludku a tlu\tcho \tte\a linoll'<>vé), b1lkovan}, uhlovodJn}. \ilpník,

K jeho tatinkúm pJtří pmilov.ini ťchi,

obnovov.ini krve J zpl'\ ''ov.ina '' alú

a ko\tÍ. Sójové m,l\o se pouiav•i k lé<.'en1

akutního z.ínťtu \jX>JiVl'k .1 cukrovk} I I u

mí také toxlckt' J horkt• u('lnky �íry a al·

fmfor, železo, karoten, vitJmlny B I a 82

J k}schnu nlkotin<>vou. Ohtívanarn plic

ulevuj i pri astmatu, zvlhtují a rcla\ujl

trl'Vil Pouia\J)I se pn nedostatku led­

vannl'llo l•lllg, a�trnatu, ka�li, bolt'stech

beder a nemoci bcri-beri, impotenci,

ťa\lém nucena na motem, zpomaleném

nebo bole\livém odtoku moči zpusobe­

nl!m kamen} v mo ových cestách, pri

zácpé a tuhé stolici.

V I N N Ý O C LI'

\ mny ocet je chuti kyselé a nahořiJé, po­\a hu ma teplou. Ovlivt'luje dráhy jater

a žaludku ObsahuJe určitou koncentraci

alkoholu, 35 1lt1 k]'sehny octove, formalde­

hyd, octan}. kyselinu jable<:nou, kv etinu

�(Jvclovou a sorbitol, men�a mnoi..ství váp­

níku, fosforu, želeZJ, v1taminv B a C. Ro7-

pou!.ti krevní sraženin}·. zastaV'liJC krvacení,

odplavuje z t�la jedovaté látk}. niča tie' .

ni parazity a podporuje tra\ena potrav)

I O 8

a vstřebávání živin. Používá se k léčení po­porodního krvácení, při poruchách pro­

chodu potravy střevem, žloutence, poceni, zvracení krve (hematemezi), krváceni z no­su, do stolice, svědění pohlavních orgánú

a kůže a při zevních nemocích. Ocet má

schopnost odstranit jedovatost z ryb, ma­sa a zeleniny.

C H A L U H Y ---------------------

Mají slanou chuť a chladnou povahu. Ob­sahují bílkoviny, tuky, dusík, zosterin, pentosan a vitamin 82. C:asto se jim říká .,mořská zelenina" nebo "zelenina dlouhé­

ho života". Změkčují tuhé hmoty v těle, odstraňují hlen, podporuj í močení, vy-

l I D l O J .-\ K O l É K

H YA C I T O VÁ C I B U L E

Má sladkou chuť a teplou povahu, obsa­huje velké množství bílkovin, tuku, uhlo­

vodanů a minerálních látek. Ovlivňuje dráhy sleziny a žaludku. K jejím účin­

kům patří: podpora činnosti sleziny a od­straňování vlhkosti. Používá se k léčení nedostatečné činnosti sleziny spojené s přebytkem vlhka, únavou, nechuten­

stvím, prujmem, k létbě výtoku souvi­

sející s nedostatečnou funkcí sleziny a k léčbě nemocí vyvolaných letním hor­kem a vlhkem .

K v f.T C II R Y Z A N T � M Y

puzují škodlivé teplo, působí preventivně Má palčivou, sladkou a hořkou chuť a mír-proti zvýšení činnosti štítné žlázy (hy- ně chladnou povahu. Ovlivňuje dráhy perthyreoidismu) a proti nádorovému bu- jater a plic. Rozptyluje vítr, detoxifikuje jení. Protože napomáhají zvlhčování a zlepšuje zrak. Spolu s dalšími bylinami organismu, je vhodné používat je na pod- se používá k léčení nachlazení vyvolané-zim. V Japonsku, kde je toto jídlo zákla- ho teplým větrem, při překrvení spoji-dem jídelníčku, je výskyt rakoviny prsu vek způsobeným teplým větrem v játrech u žen nižší než kdekoliv jinde ve světě. nebo vzplanutím jaterního ohně a při

bolestech hlavy či závratích vzniklých C E L O Z R N N Á R 1 2 E v důsledku přílišné aktivity jaterního

jang.

VLEVO Má sladkou chuť a teplou po­vahu, ovlivňuje dráhy sleziny a žaludku. Tvoří ji ze tří čtvr­

tin škrob, dále obsahuje

Květ chryzantémy je palčivé,

sladké a hořké chuti a m á chladnou povahu.

8 procent bílkovin, vitami­ny B a malé množství tu-ku. K jejím účinkům patří:

posilování sleziny a žaludku a ovlivňování jejich činnosti, obnova jin a podpora tvorby těles­ných tekutin. Používá se k zastave­ní úplavice a průjmu.

J o 9

I E J : I l Y

N E

N A .... 1-1

I I

- N f

A Z E N Í

/'dtl/t' fftldi 1/l l'll/\lé tllc'tiÍC Íll}' j\lJII I/IItllllllt'IIÍ \')"\'tJilll'tÍIItl LI'\'1/Ími �ku,// i\ ÍlltliiiÍ,

ktff n,lpa.t,,;, orgatiÍ\111/IS. CJnmw< mmt• \1/,ÍLI.' tt'lld}; Atlyl jr imunitní \)':\ftrm mti/u

'' AoiiiiJ1 11fhO je pretílm • .\'11 11/att ni jt moJnl /Nit tlit•tní ter,lpii, ktt'''' ponuile

lÁflllÍI du/111 UllťfiW(II{IIÍ tl /111/fllit lltpřl/t'/111/C potilť, Ált'rt1 jej doptU\'tllt'ji.

T r u D I W I I \' N ,\ C I I l. ,\ Z l. N I

1 '\ \( 1 1 1 11 1\{ /l S l 1)( "1(110 \ ( JJt lultu druh rt.tchiMllll w proJl Vll Jl' vyrillnou lll'\ná�enlivostí chladu,

ll'lltt.' /\'}'�enou teplotou bez pon·ní, boll'\tlllt hlavy, ucpun}·m no'lcm,

\'odn.ttým v}·tul\cm z nmu, k.•�lem, vyl\t��l.tv.mírn riuk.:ho bílého hlenu, žíz­

ní ,1 potřebou pll tl•pl� n.ípojc, dJll• boll•\trni v končl•tinách, tenkým bčla­

v} m povlakem n.1 jazyku a kolí\.tvym m:klidn} rn pul\<.'m.

2 \( 1 1 1 \/INf I I I.PI (IlO f I nu I'WJl'VUJl w \)'\Okou hort•ckou, rntrnou awrzí k chladu, bole�tí hlavy

a po� ttl'lll rl.tpNi \' hlavl-, rnirn} 111 pocením, holc\trni v krku, ucpaným no­

\em. IHI\t}rn >lutym v}tokl'lll z nmu, k.t�ll'lll ' zlutavým ,, lepkavým hlenem,

}ÍIIlÍ ,, \linou touhou po tekutin,kh. Kromč toho \<.' muzc obJevit rovntz ten­

k> hll} nl'l>o ll'ltn� rl.t]ioutlý povluk nu j.11yl\u a rychlý a kolí�Jvý puls.

3 N \( l i l \ll Nf I l l I {HO IlO RK\ A L I I KA

'\,tchlJZcní 1 letního horka ,, vlhka \l' vyznačuJe horečkou, lehkou nesná­

\enlivmtí Vl·tru, pocitem tihy a tlal..u v hlavě, bolestmi končetin, zízm, ale

p<>UZl' 'labou hl'/ potřeby pít, poutem tíh> na prsou, nechutenstvím, žalu­deční m·volnmtí, �lutou moči, tl•nkým }.lutým nebo mastn}·m povlakem na Jazyku ,, rychlým, nc\tál}•m a \lub\im pul\cm

D R L l l \' O N I. �I O C N f.N f __ :.....:...._:.....:....._ ___ _

N.tchl.t�cní \1.' V}'\l..ytujl' ve v�c>ch rO<.ntch obdobtch, av�k ncjcastějSí bývá v zimě a nu j.tfe:. lnkuhulni dol>.1 Jl' asi jeden den Pnznaky se začínají objevovat v oblas­ti nmu J krku, ut'inaJÍ obvyl..lc ucpan}·m no\em a výtokem z nčj, kýcháním, bo­lc\tmi v krl.;u nebo \krtíb,ini v hrdle 'ěkdy muže b}·t přitom na i mím.í horečka.

I 1 O

I I D L u f ,\ " 0 L f: K

L É C E B N É P Ř I N A

J E T Y

H L A Z E N í

R E C E. PT U RY P R I A C II L -\ Z L � ( S T U D E Ý M V �T R E M

Caj z čerstvého zázvoru a cukni

1 . Vezměte S kousků čerstvého Lázvont

a 2 polévkové lžíce hnědého tmavého

cukru.

2. Tyto ingredience zalijte dvěma šálky

vroucí vody.

3. Sceďte a přecezený čaj vypijte, dokud

je teplý nebo horký.

Polévka ze zázvoru a rýže

l . Vezměte 1 0 g ( S plátků) čerstvého

zázvoru, 1 00 g loupané rýže a 30 g

(2 kousky) zelené cibule.

2. Zázvor s rýží vařte po dobu 30 minut

ve 4 šálcích vody.

3. Poté přidejte zelenou cibuli a vařte na

mírném ohni dalších 30 minut.

4. Uvařenou polévku vypijte, dokud je

horká.

S. Po vypití si lehněte na lůžko a přikryj­

te se silnou dekou, abyste vypotili přeby­

tečné horko, které proniklo do těla.

Cínská zelená cibule -----

Při ucpání zvukovodů ušním mazem ne­

bo při ucpaném nose vložte do ucha ne­

bo nosního průduchu kousek zelené čínské cibule zabalený v kousku tenké látky.

Polévka z rýže a zelené cibule

l . Vezmčte 50 g čcrstvč zelené cibule

a 75 g loupané rýže.

2. Cibuli nakrájejte na 2,5 cm dlouhé

kousky.

3. Rýži vařte v ·� šálcích vody po dobu

40 minut.

4. Přidejte zelenou cibuli a vařte na mír­

ném ohni dalších 1 0 minut.

S. Uvařenou polévku vypijte, dokud je

horká.

KoN'r RArNr>rKAo: Polčvku nejezte, pokud

se již potíte. Vyvarujte se jí rovnčž v pří­

padě alergie na zelenou cibuli nebo při

těžkých kožních onemocnčních.

I I I

llOI I C:erstvý zázvor

a loupaná rýže se používají k přípravě

polévky.

vr�,\\O

Ca) z květů

chryzantémy

U Oll

Přfprava mátové ka�e.

K A P I T O L A C T V R T A

R f. C f. P'I U R Y P R I r\' A C H I.,\ Z E :\' 1 I F. P l .\' M V f.. I R F M

Mdtovcí kaSe

PRV ·t KROK 1. \'ennčtl' JO g ť'l·r\tn• m·bo 15 g u�c­né nl.tty.

2. 1\ mátč phlljtl' 2 �.tlkr vroucí vody.

J. 'átlobu přikr}'ltC a nechejte mátu vy­louhovat po dobu 5 minut.

4. Poté prl•ccdtc a Od\'M uchon.•jtc pro

pouiltí \' ná\ledujícím kroku.

DRUII\' KROK

I . Vťtrnlltc 90 g loupané ryic, třl �álky vod> a Jl'dnu �ajovou lllCku medu. 2. Vodu ' ryii přlvcdtc k varu a vaftc na

nHrnťm ohni .H> minut. . i. Kúyt je rvJc matcn.i, pfldl'Jtl' mátový

odvar ll I C.t jovou ()ICku medu.

4. /llmichcJil' ,, J\i 5 minut povattc. 5. Ka�i rozdčltc na 2 porce, jednu \liČ/ll' r�tno, druhou Vl'Ccr.

Caj z kvťltll chryzantémy

I . Yc11nNc 8 g chr}'ZantémO\'}'Ch květů.

2. Přilijte k nim 2 Wky vrouo vody. 3. Prikryjtc a nechejte I O minut touho· \Jl

4. Po \cezení pijte zbývajrcí tekutinu jed­

nou nebo d\ a krát dcnnč, dokud pmna· K}' rlllchlazcni ncu5toupí.

R l t i P I L RY P R I !'l A C II l \ Z l i l I l l I '\; l il O H O R K A A V L il K <\

Kaše ze sernen slzovky obecné a hyacintových cibulek

1 . Vezměte 30 g emen slzovky obecné,

lO g bobů bílého hyacintu, 1 00 g rýže. 2. VSechny mgredience vhoďte do 4 šál·

ků vody a přiveďte k varu. 3. Potc ztlumte oheň a na mírném ohm

varte 40 minut.

4. Kaši rozdělte na dvě porce, jednu sněz­te ráno, druhou večer.

I I 2

J I D L O J ;\ K O L � K

A.. S T Ni A

Podle učení západní medicíny je pfíčinou astmatu křečovitl stalení stln pniduJek, otok jejich sliznice a vystuptiované vylučování hlenu do dýchacích cest. Klinicky se astma

projevuje dufností, sípavým dechem, kaflem a vykaJiá1•áním s1•ltlého ltletw. V čínské medicín/ se příčiny astmatu dllí podle určitých příznakti, které \{'I'Oirímjí. Nejpn•e je třeba rozhodnout, zda je pffčinou astmatu přebytek \' tlle nebo naopak

nedostatek. Přebytek obvykle vyvolává méně uívainé a krtítkodobljU potíte. U to/toto typu astmatu známe tři nejčastějJí poddntlty: astma cltlaclnélw typu, asbna horkého

typu a astma II/enovélw typu. Jsou možné i jejich kombinace, ktly má pacimt pffzm1ky dvou niznýclt poddrulni, např. astmatu teplého ltle1111 nebo cltladnélto hlenu.

Zácl1vat tmile trvat několik mdlo minut nebo také 11ěkolik hodin a doprovází jej vykaflávání hlenu.

Asbna vyvolané nedostatkem mtí cllrollickou pova/111 a jeho /é{ba tmí déle. Castou přfčinou bývá nedostatek plicní, slezin11é nebo ledvi11né energie čelil. Nijak 11eobvyklé

nejsou al/i smíJené příznaky, jako tomu je např. 11 asbnatu vyvolané/JO nedostatečnou činností sleziny a ledvin. V těchto případech 1111ile pomoci léčebná

dieta, která tonizuje a vyživuje příslufné orgá11y. K típlné11111 uzdrm'ení těchto cllronickýcll nemocí se dopomčuje také akupunktura a bylin11é čaje.

A S T M A V Y V O LA N I:. P R E B Y T K E M

1 ASTMA CHLADNÍHO TYPU

Objevuje se často za chladného počasí. Příznaky obvykle zahrnují: rychlé

a ztížené dýchání, bolesti hlavy, ucpaný nos, pískot v hrudníku, pocit tíhy na

prsou, chladné končetiny, žízeň s potřebou pití horkých nápoju, vykašlávání řídkého průzračného hlenu, bílý tenký povlak na jazyku a neklidný puls.

2 ASTMA HORKe.HO TYPU

Projevuje se dušností, k níž se mohou přidružit některé z uvedených pří­

znaků: nesnášenlivost tepla, žízeň a potřeba chladných tekutin, pískání v krku,

vykašlávání žlutého hustého hlenu, obtížné odkašlávání, zarudlý obličej, ner­

vozita a podrážděnost, pocení, suchá a zarudlá sliznice úst, tenký žlutavý po­

vlak na jazyku a rychlý neklidný puls.

3 ASTMA HLENOV't.HO TYPU

Vyskytuje se ponejvíce u starých lidí a u dětí. K jeho obvyklým příznakum

patří: bílý, lepkavý a zpěněný hlen, nechutenství, žaludeční nevolnost, mastný

povlak na jazyku a neklidný silný puls.

I I 3

L t c E B N É D I ETY

• Astma chladného

typu vyžaduje jídlo,

které má teplou

nebo horkou pova­

hu, jako je zázvor

nebo zelená cibule.

• Při astmatu

horkého typu by

nemocný měl jíst

spí!e jídla chladné

nebo studené po·

vahy, jako Je vodní

meloun .

• Lidé trpíd

astmatem hlenové­

ho typu by měli

konzumovat taková

jídla, která napo­

máhají odstraňovat

vlhkost.

K r\ P I T L A C T V R T A

R ttfPI U R\ I' RO M ) J ( ,\ e li t uz..; � u o t \ P U

Prtiwk z p prm'níktt ------ ---------

1 . St•mcn.t pcpfu\·nili.u rott·mcltl' n.t pr.t

�clo. a rMplr\n· Jim ._..p.,ll'. I tl gram) prá\· 1-.u by mčl}' po\1.1�11 k n.1plnťm 78 kap'>li. 2. UltVCJIC H I.:.IJ"It il.:r.tt tknnť po .i7

dnu K o' llli\"1)1 \( 1: ...:� vh()dll pro ncm()( n(• � ncdmt.ltJ..cm Jlll nebo hurl.:ým typem a'ltnlt\tu \Cil1l' ll.l pepl'o\ntli.u tvoři teplo.

fcíclm v/a{\kýcli orec/111 Sť' ICII\'01('111

I . VctmNc I O g J •ldl·r vi,I�\J..)'t h oru hll a jl odCll pJ,I tCJ.. (l'r\l\ cho /,.1./'VOnt (OIOUJ\lll)) 2. Obop prtod \Jhllllnt rot.Jvy J..cjtl' a \JX>Ik­nčtc. Ko 1 R """1._,\C 1: ,1\tlll.l hork�ho typu.

1. VczmNc 7 polé\kov)·ch ltic octa a 30 g tm.tvého hnl'dcho culi.ru. 2. OboJI wařtc 'c I 50 ml vody. 3. Uz1vqtc 4 č.tjové l}ičky třikr.it ai Cty­řikrat dcnnč.

C'ín kcí paiitka .s vejcem

I . \'c11nčtc HlO g Cimké Jl.l}itli.y, dvč wjcc a dv� JX,IcvJ.;oH· I}itc ar.1�idovťho Oll'JC. 2. Pa}ttJ.;u n.tkrajl'Jh.' na a\t 2,5 cm dlouhé

3. �a pánv1 zahřejte ara�ido,i· olej. Při­

deJle p;ú1tku <> \CJCCill a 1 .. 1 \t,ilého míchá­

ni mmahnčtc. 4 KonzumuJe \C jako ��n� JÍdlo.

J...u' 1 R.\I">I�CI: a\ trna horJ.;ého typu.

R I < 1.1' I U R Y Jl R O ,\ K U I " I / ,\ C !I \',\1 \'11\1 \'J L

I I O R I\ ( 1 1 0 I Y I' U

lntlké tou-fit s ředkvičkou

1 . WtmNc 200 g tou-fu, 60 g sladového v} t.llku a 30 g �yrových rcdJ..vičck.

2. \ od�tav1\ova i \i ptipr,IVtC 1 řcdJ..vr�cJ..

I,(,IVU,

J. PrtdcJtc tou-fu a \ladOV} extrakt, smě� '.lttc I c; minut. 4. KontumuJC se teplé jako bC'111é jídlo.

Ko-. l lt\INI>IM( 1 : astma t:hladného typu.

R t < I P I U RY PRO \ S I M \ 1 1 1 1 O V ( II O t Y P U

finanová emena

l . Vezměte 39 g (asi S l O kusu) vyloupa­nych linanových jader. 2. jadra vařte v Jednom �áll..u vody po

dobu 1 5 minut. 3. Pridejte jednu polévkovou lžíci medu.

4. Stavu vypijte, jinanov.1 Jádra snězte.

l'(l/OR."f '': JinanO\ a semena jsou mí mě jedovatá. VěnuJte pozorno t dávkování a ncpozívejte je yrová. Vzdy mu i byt

kou\J..y. \"cjre leheJ ll' JX> dobu pul m1nuty. u .. ·arcná nebo o mJhnutá.

I I 4

AST M A V Y V O L A � E D O S T AT K E M

1 NEDOSTATEC OST Pll

V tomto případě se pacient snadno nachladí, chraptí, je dušný, nesnáší vítr, spontánně se potí, má

bledý jazyk a slabý nepravidelný

puls. Astma způsobené nedostateč­

ností plic může snadno vyprovoko­vat změna počasí.

2 NEDOSTATECNOST SLEZINY

Vyznačuje se únavou, pocitem

plnosti žaludku, zhoršenou chutí

k jídlu, řídkou stolicí nebo průjmem,

bledým jazykem a slabým pulsem,

který bývá pomalejší. Astma vyvola­

né nedostatečnou činností sleziny se

zhoršuje při nesprávné dietě.

3 NEDOSTATECNOST LEDVIN

Projevuje se zkráceným dechem, zejména obtížnějším nadechováním,

závratěmi, únavou v bedrech a v no­hách, hučením v uších. Tento druh

astmatu se zhoršuje námahou a pře­

pracováním. • Chybí-li v ledvinách energie jang,

připojuje se k těmto příznakům také

nesnášenlivost chladu, chladné konče­tiny a neohebný a citlivý jazyk. • edostatek energie jin v ledvinách se projeví pocitem horka na dlaních

a ploskách nohou, zarudnutím dásní,

červeným jazykem s malým povlakem

nebo i bez povlaku a rychlým nepravi­

delným pulsem.

) f D L O J A K O L ( K

R E C E P T U R Y P R O AST M A V Y V O LA N C • E D OSTAT K C M

S L EZ I N N ( II O A L E D V I N t 11 0

J A N G

Kaše z čínských datlí a dýně

1 . Vezměte 500 g čerstvé dýně, 1 5 kous­ků čínských datlí a jednu polévkovou lží­ci hnědého tmavého cukru. 2. Dýn i a čínské datle vařte v 600 ml vo­

dy po dobu 50 minut. 3. K směsi přidejte hnědý cukr.

4. Rozdělte jídlo na dvě porce, jednu po­

dejte ráno, druhou večer. KoNTRAI DIKAn.: zácpa, nadmutí břicha,

vnitřní teplo.

R E C E PT U RY P R O A S T M A V Y V O L A N t:. E D OSTAT K E M

L E D V I 1:. 11 0 J I N

Sladké ořechy ------

1 . Vezměte 1 5 g sladkých meruňkových jader, 6 g jader vl�ských ořechů a S g špe­nátových semen. 2. Ingredience vařte v 500 ml vody na mírném ohni 50 minut. 3. Směs užívejte jednou denně po dobu

1 5-20 dnů. UJ>OZOR � 1: Neužívejte více než 1 5 g, neboť předávkování může vyvolat závra­tě, žaludeční nevolnost, bolesti hlavy

a zvracení.

I I 5

VPRAVO

Polévka

z ředkvilek

a medu.

K A P I T L A C T V R T A

R ECf.PfURY PRO ' E U R C F. I' �

I Y P\' A S T M A I U

Polévka 1 11/ť'dll a řcclk.l'itek

1 . \ctmětc 100 g tcdk\'tčdo: a jednu p<>· lévkovou IJ.ict medu.

2. Vattc fedl..vtčky \'ť c.Jvou �.tldch vod)'

W mtnut.

3. Ptidejh.' mt:d.

4. )l•dnou denně \')'ptjtl' celou da' ku,

opakujte l.:a:i'dy dl•n po dobu I Ci 20 dnú.

1 . Vt:tmčte JO lot jader vla�\kych ořl•chtt

a I O<> lot rýže

2. Ohojt \llřll' v 600 ml vody po dobu

50 minut

3. UiiWJie v dol>č \nidanll .t vcčťře, OJM·

l.:ujte každ) ... den, dokud příznaky one­

mocnčni neustoupí.

/adk)í . ezm110�')í sirup

1 . \'ezmčtl' 250 g \ť/amu, 200 g čer�tvé­

ho z.11voru a ZOO g medu nebo

200 g kry\talo,·ťho cukru.

2. ChnMhnčte '>ťl..am na pánvi, dokud nc­

/Jť nť pra\kat.

�- /c t.t�voru připravte v od�ťavr'lovačt

nebo v mixéru trochu �ťávy.

4 . ukr rozpu\ttc ' m;llém mnoistvi vo­

d}'. potom michcjtc sezam \e zazvoro­

vou �ťávou, doJ..ud \C �ťava nevsákne

S. Po \'}'chladnutí \míchejte s medem

nebo ., ptlpraven}m cukrovým sirupem

6. Dobfc promKhcjtc a uskladněte v l.th­

vi. 7. L :>ívcjtc ráno a vcccr JCdnu polévko­

vou lžkl.

I I 6

I I D L O } .-\ 1\. 0 L � K

V' Y S O K Ý K R E V N í L K Léčebné diety se dají 1y11lít nej�1 pro dopltikot'OII létb11 'l·soké/10 J..rm11110 tla/..11

(ilypertenze), ale předev�1111 jnko prn·e11ce jello \'ZIIi/..11.

D R U H Y V Y S O K � H O K R E V N ( II O T L A K U

Cínská medicína dělí vysoký krevní tlak do tří typu podle jednotlivých příznaku: vzplanutí jaterního ohně, nedostatek jaterního a ledvinného jin a nadměrná aktivita jang způsobená nedostatkem jln.

1 VZPLANUT( JATERNIHO OHN� Hlavním příznakem tohoto druhu vysokého krevního tlaku je tlaková bolest

hlavy, dále závratě, zarudnutí obličeje, překrvení spojivky, podrážděnost, hořl.:á chuť v ústech, sucho v krku doprovázené hučením v uších, poruchy sluchu, špat­ná nálada, nespavost, zarudlý jazyk se žlutým povlakem a rychlý plný puls.

2 ZVÝSENÁ AKTIVITA JANG VYVOLANÁ NEDOSTATKEM JIN Vyznačuje se silnější tlakovou bolestí hlavy, někdy zarudnutím obličeje,

podrážděností, zhoršením nálady, zarudlým jazykem s lehkým žlutým povla­kem a plným, rychlým a nepravidelným pulsem.

3 NEDOSTATEK JATERN(HO A LEDVINN�HO JIN Tento druh vysokého krevního tlaku se projevuje závratěmi, bolestí hlavy,

zamlžením zraku, suchem v (tstech, hučením v uších a pocitem sucha a dráždě­

ní v očích, dále nespavostí, zasněností, pocitem horka na dlaních a chodidlech,

slabostí v bedrech a v kolenou, únavou, poruchami paměti, zarudlým jazykem

s lehkým povlakem a nepravidelným, silným a rychlým pulsem.

J E T Y

2. Celer nakrájejte na malé kousky.

3. Nakrájený celer vařte ve vodě asi D I ETY S C E L E R E M

1 0 minut.

Celerová polévka ---- 4. Polévku vypijte, celer snězte.

S. Tuto polévku si připravujte denně

1 . Vezměte 30-60 g čerstvého celeru a užívejte ji, dokud se krevní tlak nevrá-

a dva šálky vody. tí k normálu.

I I 7

�ABORr �esnek v octu lze vyut1t

k léc!bě vysokého

krevniho tlaku

K A I' I T O L A C T V R T A

Celerowí šťtíva

1 . \'ezmčte 2SO g celeru.

2. Celer rozkrájeJte a pttpravtc 7. nčj

�tá\ u

J. 5t.ivu rozdčltc nil dvč \tcjné dávl..y

a k.1hlou z nich vypijtť ráno a Vlo(cr.

Celerowí kaše

1 . VczmNe 2SO g ťl'r'ltv(•ho celeru

a 1 20 g rýJe

2. Celer nakrájcjtc na malé kousky.

3. RyJI vJrtc v 1 ,2 I -.ody po dobu

W minut a ud�lejtc ka�l

4. h. takto ptipravcné ka<i přidejte celer

a vattc d,,gtch 10 minut.

S. Rozdčltc ka�l na dvč \tejnč velké

dávky ,, kaJdou sn{lzte ráno a veccr.

6. V dietč pokra�ujte po dobu 7 až 10

dnu.

R H l:P'J U R Y I'RO V Y S O K Y' 1\ R I. V N I 'J LAK \' Y V O LA N Ý V 7 1' 1 A !'\ U T I �i J A'J E R N I H O

O J l \; ( N E B O N L I> O S'J AT K E M j A'J' f. R N I I I O J I N

Květ chrylantérny

1 . K 9 g chryzantémových kv�tů přidejte

200 ml vroucí vody.

2. Nádobu přikryjte a nechejte 1 0 minut

louhovat.

3. Denn� pt)te jeden �álek, dokud pti­

znaky nevymizí.

P R E V l�NC �. A L i! C B A V Y S O K f ii O K R E V N f ii O T L A K U

B o B U L E H L O H U

Ulívejte denně 9 1 S g hlohovych bobuh

C l B U l L. - C l H V � N Á , L l l l N Á ,

.? l U 'I \ N l. B O B l l \ -1 Z jedné stredně velké cibule vylisujte

J(.avu

2. Katdy den jl pijte nebo smíchejte

s osmahnutou zeleninou.

C � \ '\ I. K \ V I '\ '\1 \' O C r I 1 Do l.ahve vlotte 10 strouzku česneku

a zalijte dvěma Jillky octa. Hladina octa

by měla byt asi 2,S cm nad lesnekem

2. Ke směsl česneku a octa prldejte

100 g cukru,

3 LAhev pevně uzavtete a nechejte

tyden stott

4. RAno a veler ut1vejte 1-2 stroužky

lesneku nalalno a 2 polévkové ltíce octa

po dobu 1 S dnů .

C L S N L K

Allln obsažený v česneku snltuje krevní

tlak. jezte česnek syrový, duJený nebo

uvarený v kaJI.

M R K l V

1. Mrkev je mo.tne J•st syrovou, vařenou

nebo osmahnutou.

2. Denné vypijte 200 ml čerstvé mrkvové

iťavy

I I 8

J I D L. O J A K O L f. K

R E C E P T U R Y P R v Y Z r v u

A P R O L O U Z E N f Z I V TA

Receptury určené k výživě n k prodloužení limtn se poulil'lljí jak v přípmled1 oslabení

organismu, tak i na podpom zdraví za ríčelem prodloužení /.ivota. La dlou/wu dobu

trvání tradiční čínské medicíny shromáždili le'knfi tisíce receptur na diet)• fJO\ilující /itllké

tělo. Tyto předpisy se nejčastěji poulívají 11 pacientu s onemocněními vyvolanými

nedostatkem livi11.

U lidí s příznaky nedostatku čchi, je třeba posílit l10mí čcí.st těla. La tímto ríčelem lze

použít žen!en a kořen kozince (Astmgalus). U těch, kterým se nedostrívtí esence, je

zapotřebí posílit dolní polovinu těla. K tomuto účelu se poulívá kořen rel mumie lepkavé

(šu-ti-c/111ang) a plod kustovnice čínské (kaočclli). Lidé trpící nedostatkem jang by měli

konzumovat jídla ohřívající a dopltiujfcí energii, k tomu lze použít k1lr11 skořicovníku

nebo sušený zázvor. Pro ty, kteří projevují známky nedostatku jin, je lllilelité doplnit

vilfílnf esenci, k tO/Ilit je možné pouZít sušmý kořen relnnanie nebo piv01iku.

1 RECEPTURY K POSfLENf CCHI

Následující receptury mají sloužit

k posílení čchi, zlepšení činnosti imu­

nitního systému, podpoře zdraví, zvý­

šení odolnosti vůči zevnímu prostředí

a k posílení činnosti tkání a tělesných

orgánů. Podrobnější informace o ženše­

nu, který se v následujících receptu­

rách používá, vyhledejte v rejstříku.

Ženšenová kaše

INDIKACE: poruchy zažívá n í vyvolané

poruchou činnosti žaludku a sleziny pro­

jevující se zhoršenou chutí k jídlu, vzed-

2. 2enšen rozkrájejte na malé kousky ne­

bo kupte ženšen již rozřezaný.

3. 2enšen nechejte namočit ve 3 šálcích

vody po dobu 60 minut, použijte čínský

kerarn1d.-ý hrnec nebo skleněnou nádobu.

4. Vodu s ženšenem přiveďte k varu a po­

té vařte asi 1 hodinu na mírném ohni.

S. Do ženšenové polévky přidejte rýži.

6. Opět přiveďte k varu a na mírném ohni

vařte asi 40 minut.

7. Rozdělte celé množství na dvě porce,

jednu podávejte ráno, druhou večer.

2 RECEPTURY VY21VUj(C( KREV

Hlavním ú�elem následujících

mutím žaludku, řídkou stolicí nebo receptur je dodat krvi a játri11n živiny

průjmem. a posílit srdce a slezinu.

1 . Vezměte 100 g loupané rýže

a 10 g ženšenu.

I I 9

K r\ I' I T O L A C T V R T A

Kandovaný zcízvo" čínské datle a longan

1:-;or�o:A< 1 : �cchutcmtví, bledá barva ple­

ti a bu�cní srdce vyvolané nedostateč­

nou činnO\tí slezin}' a krve.

1 . \'czmNe 250 g longanu, 250 g čín­

sk}·ch d.ttlí, 250 g medu a půl �álku záz­

vorovl· �ťávy.

2. \ hliněném hrnci wařte longan a {ín­

�ké datle � třemi �tílky vody nebo s tako­

vym mnol.stvim vody, aby její hladina

dosahovala ale�p011 1 cm nad povrch

ovoce

3. Při dmaieni bodu varu ztlumte oheň

a vařte dále na mírném ohni po dobu

40-50 minut.

60 g rýže, 2 polévkové lžíce bílého cukru a 600 ml vody.

2. Vařte svídu a rýži ve vodě v kamenino­

vém hrnci po dobu 40 minut, tak aby se vytvořila kaše.

3. Po zhotovení ka�e přidejte bílý cukr

a za stálého míchání povařte na mírném

ohni je�té pět mmut.

4. Celé m nožství ro,dělle na 2 stejné

porce a podávejte jednu ráno, druhou

večer.

4 Rf..C.EPTURY K OBNOVI:.JANG

Tyto pokrmy mají ohřívací účinek

na ledviny, posilují jang a tělesnou

soustavu, podporují sexualitu a zlepšují

pohlavní funkce. Pouíívají se při nedo-

4. Ke směsí ptidcjtc med a zázvorovou statku jang, zejména �lezinného

šťávu. a ledvinného.

S. Prom1che)tC a varte damch 20 minut.

6. ed1e1tc zchladnout, přelijte do láhve,

dobte uzavtete a uloztc v chladničce.

7. Uiívcjtc 6 8 kou!>ku longanu a čín­

ských datlí 3krát denM.

3 RECEPTURY VYliVUjfCf JIN

úcelem uvedené receptury je posí­

lit jin a tonizovat ledviny, doplnit .li­

volní energii a podporit tvorbu kostní

dřeně.

Kaše z plodu svídy krvavé

horlv\n: Bolesti dolní části zad, hučení

v u�ich, závratě, spontánní výron seme­

ne, pomočování, pocení vyvolané sla­

bosti, časté nucení na močeni nebo

výtoky zpúsobcné nL'dmtatkem ledvinné­

ho jin.

l . Vezmčtc I S 20 g plodů S\'ídy krvavé,

Kaše s čínskou pažitkou

IM>IKAC 1: Chladné bolesti v biiše, řídká

\tollcc nebo zácpa, úplav1ce chladného

typu, poruchy polykáni a pálení žáhy,

impotence, předčasná ejakulace, časté

nucení na mocení, výtoky z rodidel u žen,

\labost v zádech a kolenou, bolestivá

menstruace, slabé ale trvalé krvavé výto­

ky z rodidel a dal�í příznaky vyvolané

nedostatkem 1ang v ledvinách a ve sle­

změ.

1 . Vezměte 30-60 g čerstvé čínské pa­

ZJtky, 60 g rýže a O,S g ( 1/10 čajové lžič­

ky) soli.

2. Pažitku nakrájejte na malé kousky.

3. R}':li varte v 600 ml vody po dobu

40 minut, až vznikne kaše.

4. Ke ka�i přidejte pažitku a vařte dal-

�1ch 10 minut.

I 2 O

S. Přidejte sůl a promíchejte.

6. Připravenou kaši rozdělte na dvě por­

ce, jednu podávejte ráno, druhou večer.

KO:>.'TRA!li;DIXACE: Tuto kaši nesmí užívat li­

dé s horečkou vyvolanou nedostatkem

jin nebo s jakýmikoli bolestivými ranami

a boláky, s očními a kožními nemoceml. ení také vhodné konzumovat ji v létě,

neboť zahřívá tělo.

S RECEPTURY PRO OBNOVE

CCHI, KRVE, JIN A JANG

Tato jídla slouží k zotavení jak čchi, tak

i krve, doplnění energie a vyživení kost­

ní dřeně, tonizují jin, ohřívají jang a od­

straňují nedostatek čchi, krve, jin i jang.

__ Kaše z "perleti a jadeitu"

INDIKACE: Nechutenství, slabá horečka

v odpoledních hodinách, noční pocení,

noční ka�el, rychlý a plný puls vyvolaný

J ( D L O J A K O L E K

nedostatkem čchi a jín ve slezině a v pli­

cích.

1 . Vezměte 60 g čínského jam u (sladkého

bramboru), 60 g semen slzovky obecné

a 24 g sušeného tomelu (černodrvu) s to­

melovým jíním.

2. Sladký brambor oloupejte a rozdrťte

na větší kousky spolu se semeny.

3. Obě složky vařte ve 4 šálcích vody po

dobu 40 minut do měkka.

4. Sušený tomel rozkrájejte na malé kous­

ky.

S. Smíchejte je s kaší a vařte dal�ích 10 až

l S minut.

6. Rozdělte na 2 porce, jednu podávejte

ráno, druhou večer.

() () t f �erstvou čínskou pažitku lze použít pro

pffpravu ka�e k obnovení Jang.

I 2 I

Všiclmi lidé m1 S\'ětě dm s ll lee/a jí zpusob, jak i udržet

dobrou kondici a zdrm'l t� �usta

•

t co �zejdéle na��''"· -�e

:���

k tomuto '?'louimtmu ctlt se ''sak lldst:vo llllLt IW)It JIZ

celé věky. "Hiubok)� decil" ne/Jo/i Cclli-ktmg patří mezi nejobltbenčj.{í

Lpusoby pouJíwmé k wlrit•ní dolm' tělesné kondice.

v míslt,dlljící kapitole '?'S\'etlíme teorii i praktické použití

čclli-ktmg, 1ejnu'na 1puso/J '')'l'illltl)' pro{esorern /ll Pcheng-.\ '. Ten

začal svou kariém jako \'Ojtik ,, Sanglwji, stal se učitelem

šao-limkélw bojO\'élw wm1111 a později studoval jedn11 z forem sin.�-

; 11 profesora Wan.�- ia11g-čaj. /dt., se profesor /ii stal vt.'lmi tycllle

nejoblíbemljším stwh•ntL'm mistra Wanga. fti Pcheng-s' také tloscíhl

titu/11 lékaře klasické medicíny a v Ntllnecku ještě před dm hou

světovou wílkou dskal titul PhD. To mu u11wžnilo skloubit

b11ddhistické čchi-ktmg, bojové umění a lékařské prvky do svého

vlnst111?to systému Lmímélw pod IUÍ/.vem Jiitiv čchi-kung ve stylu

sing-i. Pro(e�om Jii J>clwng-s' a jdw manželku Ou-jang Min přivedl

do oblasti (/11 Frcmchca v roce 1 980 profesor Stanfordské univerzity,

který kalllé léto studoval čchi-kung v Sanghaji. Ocl tohoto okamžiku

se profesor fu stcil nesm1111ě populcímím učitelem čchi-ktmg.

I 2 4

C o J E ....,

Cchi-kullg je metoda péle o zdrtll'í pmktikom11á ,. Cí11ě od pradtil'lll;clr tlob.

V lí11ském vojenství se poulíwí již dlouho a provozují ji miliony lidí tra celém

s1·ětě. Abychom moll/i I'}'Světlit pojem "čchi-krmg", je třeba 11ejpn·e pochopit

pojmy "čclri" a .,kung".

• Cclri je čínské siOI'O, které znamená " \'Zduch", ..,dec/1" nebo "

ptíra". Popisuje zemí,

povrchní část těla. Pokutl e lclli používá k popisu 1•nitňJíclr ltístí těla, má ''ÝZIIam tlec/1.

Ve vojenské terminologii zname11tí lclri 1•italiht, život11í sílu 11ebo mergii. Tratliluí lí11skrí

medicí11a předpokltítlá, ie zdraví je ''>'sledkem hannonického toku tclri celým tělem.

Smyslem a lÍČe/em cvile/1( čchi-krmg je potom podpořit tok vnitřní met�'{ie čclri. Potlle

tradiční číiiSké medicí11y jsou vfeclmy nemoci následkem nedostatku leh i, nerov11ovtílry

čchi nebo přemfe11í jejílro rovnoměmélro pnitoku dvmuícti meridhíny (tlmlmmi)

v lidském těle.

• Ve vojenství wametuí pojem krmg-fu usilowré a drisledné cvile11í. Slovo kwrg zrwmemí

rísilí.

Společně znamenají slova čchi-kung vě­domé a soustavné rozvíjení životní ener­gie. Všechna známá čínská bojová umění, jako je tchaj-ťi, sing-l a pa-kua (osm trigra­mů), vycházejí z praxe čchi-kung. Také jó­ga a indičtí mudrcové odkazovali na čchi jako na Chiti a Pránu. V japonštině je ekvivalentem čchi slovo "ki", jako např. v japonském bojovém umění aikido.

Cchi-kung se tedy skládá ze dvou slov; poukazují na to, že nejde jen o to, jak dlouho se člověk určitou činností zabývá, ale také o kvalitu, s jakou tak činí. Píle studenta a jeho vytrvalost v učení se to­mu, jak používat různé podoby tohoto umění, určuje stupeň dovednosti, které dosáhne.

P ů V O D C C H I - K U N G -----

Před několika tisíci lety používali známí čínští filozofové Lao-c ( Starý mistr, otec taoismu, šesté století př. n . 1 .), Konfucius (období jar a Podzimů a období Válčí­ách států, 551-479 př. n. 1.) a Mistr Cuang

(šesté století př. n. 1.) tzv. "nej-kung", kte­ré se nyní označuje jako "čchi-kung". Jedna z historických památek, nápis na ja­deitovém medailonu (z počátku období Válčících států, 770-221 př. n. 1 .), zazna­menává výukové metody, teorii a principy udržování zdraví používané v čchi-kung. Ká11011 v11itňrf medicf11y Zlutélw cfwře, nej­starší existující souhrn čínských medi­cínských znalostí z období dynastie Chan (206 př. n. I. - 200 n. 1.), systematicky popisuje principy, výukové postupy a vý­sledky používání čchi-kung.

T E O R E T l C Kt ZAKLADY C c H I - K U N G

�chl-kung je blízce spřízněné

s tradiční c!ínskou medlcfnou,

obsahuJe teorii Jln/Jang, soustavy

meridiánů a drah a orgánových sys­

témů (cang-fu). Velmi těsně souvisí

také s cvlc!ením boJových uměnl.

I 2 S

NAHOAE Jaro je teplé, a proto

posiluje jang.

K A P I T O L A P A T A

C c H I - J W�G A I E O R I E

J l �/j ,\ N , ------

Teorie jin/jang Jl' \'l' �J,;utl'lnmti filozofií,

steJně Jako zji..Jady tradtlní linské medi­

cín}'. Podl(.• této tconc má v�cchno wé

vla�tnO\tl 110 a J.tng (podrob-

no�tl viz kapitol)' l ll�torie

a filozofické základ)' ťímké

ml.•<.hctny, Akupunktura a Pn­

činy ncmod).

C e H I - K U N G A souST\VA M f. R I D I Á N Ů

Ccht-kung se vyvinulo na základě teorie

mtridiánů (drah) tradiční čínské medtcí­

n)'. Cílem člověka, který čchi-kung cvičí,

Dýchání ob\,thujť vý­

dech (ťxptrtum) i vdech

(insptnum). Výdl·ch JC Jillljot,

zatfmco vdl'lh je jln. Výdl"<:h

je uklldt\ujici, vdech je na­

proti tornu povzbuzující N�IIIIRI

je umožnit čchi stoupat, kle­

�at, otcvtrat, zavírat a volně

proudit dvanácti hlavnímt

meridiány, drahami žen a tu,

o�ml dalSíml drahami a po­

motnýmt kanály. Jeden

zvla\tnt cvik, tong-čchi, ry­

iaduje po studentech, aby

\C naučili po\ouvat ,.konec"

nádechu níže a ntíe, dokud

nedo\áhnou bodu, který Je

Pti cviCt•ní čchl-kung je du

lezlt� porolllmčt vla\tnmtťm

jln a jang v�ecll ťtyt roť:nic h

Podllm je chladný

a poslluje jln.

a\i tři prsty pod pupkem. Ten­

to bod je hlavním zdrojem

em�rgle v celém těle. Cvlčent

obdoba a podll' toho plánovat WUJ tr�­

nlnk. jaro a l�to j\ou tepl� a hork�. pro­

to podporuji jang. Podlhn \l' povawje

za chladný ,, včtrný a llma l.J chladnou,

proto podporuji jln.

SAIIOlt Lfto je hork�. a proto

posiluje Jang

cchi-kung umoi.l\uje studcntum pocítil

prítomno t meridiánu a pomocných

drah.

NA tfll -1 Zlma Je studen.í, proto

poslluje jln.

I 2 6

L <.. ll l 1\. U ;-.: G

C e H I - K u ;-o; c � O R G \ � o v � sous1AVY ------

�cdn� z c_vičení čchi-ku

_ng zahrnuje takový stupei't soustředění, že se mozek dostane

o khdneho stavu, Jenz dovoluje regulovat a omladit duSevní aktivitu.

HOC:l Podle teorie tradiční

čínské medlcmy ndí srdce

duJevní činnost a současně

ovládá krevní oběh.

Zevně se to projevuje

na obličeji. Proto cvičení

čchl-kung muže vést

k ,.pocení srdce", jehož

výsledkem je červený

a zpocený obličej

a silný klidný puls.

1'1.1 < I Plíce ovládají čchi,

řídí dýchání,

vdechnutý vzduch

posílají dolů,

souvisí s kůží

a s vlasy.

Cvičení čchi-kung

může posílit

vlastní čchi, což

je čchi obíhající

v meridiánech

a v orgánech

lidského těla.

BOD TIN T C H I E N Je to hlavní zdroj energie

v celém těle.

Nachází se na Jířku tří prstů

pod pupkem.

I 2 7

\lili)'.;\ Slezina Je základem života, nebo( tvoří

čchl a krev a Je odpovědná za činnost

končetin. Slezina prenáJí a přeměňuje

živiny nezbytné pro krev a také vyrábí sliny.

Tím, že cvičení čchl-kung poslluje pohyby

bránice nahoru a dolu, zvyJuje produkci

slin a chu( k jídlu a podporuje pohyby

trávicí trubice a proces trávení

v žaludku.

I FllVINY ledvinami se řídí přijem

vzduchu. Pokud žák při

cvi�ení čchi-kung vtáhne

vdechnutý vzduch hlubokým

břiJním dýcháním

až do bodu tan-tchien,

poslluje trm pifce

a přijímací

funkci ledvin.

);\I RA Játra slouží k aktivaci životní síly ostatních

orgánů. Řídí aktivitu životní energie,

uskladňují a regulují krev a ovládají myšlení.

Stagnace jaterní energie čchi způsobené

takovými pocity, jako je frustrace nebo

hněv, mohou interferovat s normálním

hladkým chodem regulačních funkcí jater.

Cvičení čchi-kung může stabilizovat nálady

a pomoci játrům opět dosáhnout správného

chodu regulačních funkcí. Tato cvičení

mohou rovněž zklidnit nadměrně aktivní

jaterní jang a jaterní oheň prostřednictvím

relaxace a klidu.

VCinf tJtistujr mnolw S} stbmi, kte�ť do S\ I. 'fuk}' zalmwjí trclmiky tdli-ktm�.

\ltiltmt jr zlm1b.J roz.Wtt do pltt katt>gom; • T\01 \ťUS • Bl.OOtll')'-ťLS

• Ko,rl.·c.w-;1\\ll.'\ • Mr 1>1< '', • SOJO\',\ L'-IC'I \' soucasnt pmxt �t mnohi

tyto skupin}' mwttijem prt kf)'\'tiJI.

T i\ O I S T I C K A M l.I O D A

Hlavním cílem taol\tick� metod}' je pmílení jal.: tč!J, tak i du�c. Riká st: j í .. �lcch­

tění povahy a života", protože zdůrall'lu)c vztah mezi jednotlivcem a prostře-

dím.

B U D IHI I S l l ( K Á M LT O D A ----

Buddhistický \ystém klade duraz na vzdělávání mysli, aby se zlep�ila a upev­

nila morální diSCtplfna. Dr. Ju peWvě studoval meditace tibet\kého e�ote·

rlckého buddhismu a od svého buddhistického učitele se naučtl tajemství,

jak snižovat čchl a dosáhnout bodu tan-tchien. Odtud lze čchi �i nt do zcela Oll'· vřcných přirozených drah. Buddhi\tlcká cvičení čchi-kung výrazně upevňují

zdrav• a tělesné schopnosti.

K O N I U C I Á S K Á M I::.I O D A

Konfuciánská cvičení zdůraznují ovllvnováni my\li, aby si uchovala klidné roz­

položení podporujiCJ mravy.

L r� K A R S K Á M I I O D '\ --------------------------------Lékahkc technik)' C\ lčení čchi-kung \ledují prevenci nemoci, upevnění zdra­ví a prodloužení zivota

M I I O D Y BOJ O V Y C H U �l t:--: 1

BoJové umění čchi-kung si kiJde za cil to, aby si žák ... :ytvonl takovou vmtrní odolno�t, která JCI zcciJ ocluání proti tělt:\nému i p!>ychtckérnu útoku.

I 2

T O R l

C C I C I K

Zatínající žáci mají te11denci zdtirnz1íovnt význam nemšenýclt meditací pro

dloul10věkost, avšak jejich výjimetný klid nestali k tomu, aby přiměl {chi

k cirk11laci. Jiní se zase přfliš soustředí1jí na hlubokou, dlouhou a vyváženou

cirkulaci tchi, která zptisobuje zadržování dechu, což cirkulaci tclli rovněž nesvědtí.

Podle současných lékařských výzkumů nů (cang) a �est prázdných orgánů (fu), lze lidský život prodloužit až na 1 50 až končetiny a tělo jako celek jsou schopny 200 let. V lidském mozku je více než normálně pracovat pouze díky energii 100 miliard nervových buněk, ale při své z vlastni energie čchi. ení-li vlastního každodenní činnosti využíváme pouze čchi, není možná regenerace esence a ži-jednu desetinu. Podobně se v těle na­chází 20 000 kapilár, kterými proudi krev. Avšak za běžného klidového stavu prou­dí krev pouze asi pěti kapilárami. Při tělesné námaze proudí krev přibliž­ně 200 kapilárami. Lidské tělo má asi 7,5 miliardy plicních buněk. Bez podně­tů v podobě cvičení mohou tyto buňky

votní síly a život se přeru�i.

Z D R OJ E V L AST f H O C C H I ----

Existují dva druhy vlastního čchi: prena­tální čchi a postnatální čchi . Prenatální čchi pochází od rodičů. Ríká se mu také jtian-čchi nebo prvotní čchi. Jtian-čchi se

atrofovat a stát se naprosto neužitečný- během života spotřebovává. Postnatální, mi. Při cvičeni čchi-kung a řízení dý- vlastní, čchi vniká spojením vstřebaného cháni cirkuluje "vlastní" energie čchi, kyslíku a živin v krevním oběhu. podporuje mozkové buňky, kapiláry a plicní buňky. B o o TA - TC H I E N

A J E H O F U K C E C o J E T O 11 Y L A S T N f " C C H I ?

Bod tan-tchien je velmi důležitý pojem, Vlastní čchi je energie tělesného pohybu, ve světě tradiční čínské medicíny a bojo-nezbytný předpoklad aktivního života a hlavní síla chránící tělo proti nemocím, která posiluje imunitní soustavu a podpo­ruje zdraví a dlouhověkost. Máte-li nad­bytek vlastní energie čchi, budete zdraví a budete žít déle, zatímco pokud se vám vlastní čchi nedostává, vede to k oslabe­ní těla a k nemocím. jestliže vlastní čchi úplně vymizí, pak život končí.

Můžeme říci, že vlastní čchi je hlav­ní síla pohánějící život. Pět plných orgá-

vých umění se bere vážně. Ti, kteří prak­tiku jí techniky uchovávání zdraví, vkládají své naděje právě do bodu tan­tchien. Zpěváci věří, že když se naučí zpívat s použitím čchi vycházejícího z bo­du tan-tchien, bude jejich hlas zvučněj­ší. Lidé provozující bojová umění také věří, že když jejich čchi dosáhne bodu tan-tchien, stanou se kdekoli na světě neporazi tel ným i.

Tvrdí se, že existují tři oblasti, kde

I 2 9

K A P I T L A P A T A

najdeme bod tan-tchu:n: horní, �třcdní a dolní. Ruzné myUcnl.;o\'ť �koly je \i­tuují do růmých mi\t. !'\ěl.;tcfí \C domní­vajÍ, .7e horní tan-tchlen e nacháLi na temeni h la\')' v al..upunl.;turnim bodu

,.paJ-chue)" (tu 20) Jtní \1 my\lí, ic horm tan-tchien

je umí'>tčn ,. al.;upunk­turním bodu ,. jln­

tchan�( (extra I ) mezi oboťim Rík.1 e mu také .,cu-čcha­ao" Střední tan­tchlcn �e klade do jednoho ze dvou míst. První je v aku-

punkturním bodu .. san-čung" (žen 1 7 )

n a hrudníku mezi bradavkami a druhý je v pupku. Umístčm dolního tan-tchien se předpokládá v dolní části bricha, tři prs­ty pod pupkem nebo v akupunkturním bodu ,.chuej-jln" (len 1 ) nebo .,jung­čchuan" (ledviny I ).

Podle profesoraju je pro cvičení čcha­kung nejduležttějSi oblast• tan-tchien mís­to tři prsty pod pupkem. Zde e vlastm

$ O U ST Ř l D I' N r N t\ BOD TA N - I C l- l l I i\

Pamatujte sl, že nejlep!lm mntem

vhodným pro soustredénf je bod tan-tchlen pod pupkem

Soustředění mysli na Hfedni bod

tan-tchien mule vyvolat tlseň

na prsou a soustteděnl na horm

bod tan-tchlen mu.te vtst

k vysokému krevmmu tlaku

tchi uchová\'á. Podle toorie tradiC: ní čín· �ké medicíny je tan-tchicn \"řchozím bodem kolobéhu ťchi v přední střední dráze, v dráze tu (zadní sth:dníl a ,. drá­ze tchung. je také ,.počátkem d,·anácti drah", ,.puvodcem :ti\ota" a ,.soutokem Jin a jang". je romčí mí\tem, kde �c u mu1ů nachá/í rozmno10vad �ila a u ien výžtva pro plod Proto t.tl..� príhSná po­hla' ni aktivitJ mule tchi -.yťerpávat a 1pu\obit oslabení a bolc\ti ' dolní čás­ti zad

Pn čchi-kung, nác,·il.;u 'loustředění my\11 na tan-tchicn, w obvykle zdůrazi\u­je koncentrace na snílcní pravého cchi do bodu tan-tchlen, aby se zde échi nashro­

maJdila. Pří narotcna m.i kaidý prenatální cchl soustředěnou pod pupkem. Av�ak Jak do�pívámc, posouva se umtstční cchi výSe a to znamena trvale ubývaní vlastní ťchi pokud neprakllkujeme ťchl-kung, kterým můžeme posunout Cchi zpět do polohy tan-tchlen. Při nádechu získává­me kyslík k stlačení ťchi směrem dolu. Pri výdechu během meditace a stoje se sou-

střeďme na tan-tchien. Je-li vlastm energie ťchi dostatek a je-li sil­ná, pohybuje se vzhuru meri­diánem tu (zadním středním) a zásobuje celé tělo.

I 3 O

z K L H I - K

N I K Y

Sy5té:n

.profeso�a fíí zm:lěřl!ll)' t:a .z�epJe:'�pnitoku lclli kom�in

.u�e tec!1

�1iky bojovýc/1

umtm a med1tace do Jetlnotne sem cv1ku. Otelem těcllto cv1ku Je smllt tclli tlo lxx/u tm1-tcllit'll pod pupkem.

C V I C L N ! 1 : STOJ ( C A - C U A N G )

Stojící uvolní vSechny svaly a uklidní my I . útlnek na cirkulaci a celkové ladě­ní těla lze pozorovat již po několika má­lo týdnech cvičení. Dam změny, včetně relaxace, která začne pronikat každoden­ním životem jednotlivce, se dostaví po­zději, během několika měsíců. Začátečník by mčl začít tím, že zůstane stát tak dlou­ho, dokud bude schopen udržet pocit pohodlí, pro zdravého dospělého je to obvykle 1 0- I S minut. Po dvou nebo třech měsících se cvičící člověk dopra­cuje k minimu 20-30 minut.

PIH PRAVA NA STOJ • Obujte si boty s plochou podrážkou. • estůjte s prázdným žalud­kem, ale také se před cvičením nepřejídejte. • Před cvičením vyprázdněte střeva a močový měchýř.

ZPŮSOBY STOJE 1 Stoj s nohama zcela rovnoběž­ně, rozkročmo na šířku ra­

men, ruce visí volně podél trupu.

2 Pomalu pokrčte kolena a současně zvedněte jedi­

ným plynulým pohybem ruce

3

do výSe hrudníku, dokud nejsou rovno­bčžnč se zemí. Dlaně směřují dolů.

3 Dívejte se před sebe a upravte svůj po­toj tak, aby nos byl v jedné rovině

s pupkem, Síje uvolněná, paže roztažené s uvolněnýma rukama (ne vSak pokleslý­ma), záda jsou pevná a chodidla pevně spočívají na zemi.

K A P I T O L A P A T A

0'9-CHÁ f

Když se v popsané poloze cítíte pohodl­

ně a díváte se přímo před sebe. za\itete

lehce očl a sou�tfeďte se na dýchání.

Soustředíte-ll se obtížně, zkuste počítat

vdechy do deseti a poté zatněte znovu od

začátku (abyste zbytečně neodpoutávall

poz.ornost, počítejte ve velkých číslech)

Nesnažte se nijak ovlivňovat rytmus dý­

chání. ten by měl být napro to přirozený.

Uvolněte se natolik, aby se s kaí.dým

dechem v<ůe břicho (nikoli hrudník!) roz­

táhlo a opět stáhlo Při vdechu a výdechu

byste měli dtlt, Jak vasím tělem proudí

vzduch.

O fTfTE?

Nakonec začnete pociťovat, jak se va� ru­

ce zahfívajf. Je to prvnf známka hiubok�

relaxace, kterou cvlčcnf stoje s ebou pfl­

n<HL Pokud e tento pocit nedostav• pti

několika prvnfch cvlčenfch, nedělejte si

z toho žádné obavy ptibývajíci zkuSe­

nosU vám dovolf si jej prol.rt.

PozděJI začne tento pocit tepla pro­

nikat do celého těla, dokud e nedostav•

zřetelné pocenf, to je také normální Kvu-

11 pocení je důležité vyvarovat se po cvl­

čenf a během něj průvanu.

Vět�lna začátečnfků se setká s třesem

Z �U\M KY � P l AV ' ť: HO C V J C I: ' f

Existuji dv� hlavnr znamky toho, ze

cvióte spravn�.

1. Vale ruce by se m�ly zatrt oteplo

vat na vSech stranách (vpravo I vlevo,

na vnltlmch I vněj�rch plochach)

Nejsou·ll teplé nebo je teplá pouze

Jedna strana, znamena to, te vase

svaly nejsou dostatKn� relaxovane

a (chl neproudr voln�. Neumo.tnuje

to správný krevnr oběh. Zkuste v�do·

m� uvolnit ramena, nechejte pokles·

nou pa.te a uvoln�te Je. Palrm dovol

te mlrn� poklesnout av�ak udr.tujte

ukladní postoj celého t�la.

2. Druhym znamenrm toho, :te je

s vaSrm postojem vJe v poládku, Je

pocit mrrného nebo silného pocem.

Znamená to, te ťchl proud i volně

a krevm oběh je v potadku,

nohou a trupu a poclti také doeasné bo­le ti v kolenních kloubech a ve �lachách

v jejich okolí. To je také naprosto normál­

ní, jde o projev uvoln{lm tělesného na­

pěti, který pokud motno ignorujte. jak

KD c ,\ K D Y - v i č I T

Cvlťeni stoje je nejlépe praktlkovat dvakrat denn� mtla by to byt prvnt věc, kterou

udtl,te r,no, a poslednt v�c ptea ulehnutim na lůtko. Pro cvlleni sl najd�te klidné

místo, kde nebudete rulenl, zejména aby vim nehrozilo vylekáni. Vyvarujte se

průvanu, který by vam pil poceni mohl pltvodlt nachlazení. Pokud budete cvl(it

denn�. dosahnete Whem několika týdnů schopnosti st't 20 minut.

I 3 2

říká profesor ju: .. 'evadí, nevadí." U po­kročilejSích žáku tyto pohyby přecháze­

jí do čistě vnitřních vibrací, které jsou

také vhodnou cestou, jak uvolnit napětí

a zmírnit přetrvávající vlivy starých po­

ranění.

PA \i ArU fl t, že je třeba držet ruce naplo­

cho, ale ne napjaté. Když e va�e nohy

unaví, začnou se třást. To je také nor­

mální reakce.

UKONCENf VICE f ST �E 1 jste-li tačátečníci, stůjte deset minut

rovně vzpřímeni, poté si třete ruce

o sebe a teplými dlaněmi si otírejte čelo

a obličej po obou stranách směrem dolů.

Tato masáž zlep�í oběh a pomůže změk­

čit vrásky.

C C H I K U N G

2 Pokračujte ve tření tahy směrem do­

lů na každé paži a na rukou. Používej­

te palce a prsty, pokračujte dolů ke

kolenum, ke svalům ramen a paží.

3 Poté si třete hrudník a břicho.

4 Klouby prstů si masírujte záda.

S Nakonec se posaďte a třete si stehna

a lýtka. Palci a konečky prstů masíruj­

te svaly na stehnech a šlachy okolo čé�ek.

V masáži pokračujte, dokud nevymizí bo­

lest vyvolaná cvičením. ásledky jakého­

koli stresu a zatížení va�eho těla můžete

takovouto masáží odstranit. Kombinace

tření a masírování odstraňuje únavu, uza­

vírá póry a podporuje cirkulaci čchi

a krve. Lze ji použít také po práci k zmír­

nční napčtí a tenze.

P�fNOS CVICENf STOJE

Před mnoha lety představovalo cvi-

čení stoje jedno z tajemství, která se

přená�ela z mistra na pouze jednoho

nebo dva pokročilé žáky. Mistr Wang­

Siang-čaj jej začal vyučovat již u za­

čátečníků, protože se domníval, že se

tak vytvoří dobrý základ pro pozděj­

�í práci. Profesor ju také věřil, že by

se toto cvičení mělo vyučovat �íře­

ji a nemělo by se žádným způso-

bem tajit. Cvik-y poněkud upravil,

aby žáci mohli snáze ucítit tok

čchi. Stoj je nejúčinněj�í meto­

dou pro mobilizaci čchi a posíle­

ní obranné síly. Stojem se také

l 3 3

K A r i T O L A r A T A

+ Po ukont�m cvilen1 U! pe�llvf

osuU� rulmlt�m. aby1te pfedeUI

nachlauní.

• 8�hem stoJe a poceni n�ptjte

studen� nApo)e.

• N�kdy n stane, lt po cvlc::eni

rozboli sura poran�nf Pokud se tak

stane a bolest )e silná, cvltenf

okamiltf pt�ruHe. Je ll bolen pouz�

mírn.t, pokra�ujt� a bolestivé mlsto

ti�t� dlanfml Bol�n postupnf

upevi\uje žákova vytrvalost lat. tet.nícl

jsou obvykle schopnl udr}ovat stoj zpo·

čátku pouze po dobu několika málo mi­

nut. Posléze c naučí lépe snášet (ulavu

a napětí lpůsobcné ohnutím kolenních

kloubů (dřep) a dobu cvičení prodlou}it.

Nejvýznamněj�í částí cvičení je to, že se

naučíte sná�et napětí a bole t a oučasně

v téže době lkou�íte relaxovat. V tom

také spočívá tajemství úspěchu. jak dob·

ře víte, mnoho sportovních �amplónu

vypadá, jako kdyby upadali do jakéhosi

druhu tran u, který Jim umožňuJe lehce

vítězit. Přesouvají e kamsi "vý e" a do­

sahují kontaktu se vou vnltfni silou

a vytrvalostí - tedy čchl.

C v J C I:. N f 2 : K L I D N Á

M E D ITACE V S E O f. ------

Po cvičení stoje možná uvítáte meditaci

vsedě.

Sedněte si \"Zpřimcně na pr'->dni oluaf

židle. Z'ohr položte romě na podla­hu. ·ohy b)' mčl)" být roztažené na �írku

ramen a mčly by směřovat kolmo li: po­dlaze.

2 Dlaně polozte na koltma.

3 Uvolnctc se, hiJ\'a je \Zprímcn.i a .w·

da rovná, oci zavřené \ou\třl·ďtc \C na dýchání.

4 DýcheJte zhluboka btichcm, nikoli

hrudníkem.

I 3 �

Po�\lM: Toto meditační cvičení je mož­né provadět i S ote\ienýma ocima, pok-ud

se nalézáte na místě s více lidmi a ne­chcete, aby ostatní viděli, ie meditujete.

(Naph1Jad v letadle nebo na nudné chů-

l l H I K U � G

zi.) je to také způsob, jak osvěžit tělo

a ducha během pracovní přestávky nebo

v době oběda. Cvičení vsedě provozujte

vícekrát za den, aby te ulevili napětí a při­spěli k uchování zdraví.

K 1. 1 D N A M I D ITA l l - S I D S E Z K � f Z [ N Y MA N O ll A M A

jedná se o jinou podobu meditace

vsedě, která e vám může hodil po

ukončení cvičení stoje.

1 OB� NOHY j OU ZKlH2E �

Položte levou nohu na pra­vou a poté položte pravou no-

hu na levé stehno. Obě ruce

uvolněte a položte je na

kolena nebo je přeložte

přes sebe a d laněm i vzhůru nechejte vol­ně ležet v klíně.

2 j EDNA NOHA

ZK1H2ENÁ

(PRAVÁ)

Položte levé chodidlo na pravou nohu ne­bo pravé chodidlo na levou nohu.

Ruce složte přes se­be a položte volně do klína dlaněmi vzhůru.

3 VOLNt ZKlH2ENf NOHOU

Položte levé chodidlo pod pravou

nohu a pravé chodidlo pod levou no­hu. Ruce volně přeložte přes sebe dla­

němi vzhůru a položte do klína.

3 5

C v r N Í K z

z N f

JV\_ - Ř N I

Č C H I - K U N G - C V I ( E N f 1 ------

1 Cvičení začnčte tím, že zaujmete

vzpřímenou polohu s paiem• wě­

�enými volně podél těla. 2 Pomalu zvedejte paJe dlaněmi

vzhuru přes h rudník a �e zvedá­

ním paží �c nadechujtc. 3 jakmile ruce do áhnou výšky ra­

men, otočte dlaně dolu a paže po­

zvolna svěste, současně pomalu

vydechujte.

4 V této startovní poloze krátce vy­

�keJte a potom celé cvičení opa­

kujte. Opakovat byste jej měli celkem

S krát.

PomAMKA: Při zvedání a kle ání ru­

kou byste si měli představovat, jak se

čchi shromažďuje a přesouvá do bři­

cha.

C c t t t - K U N G - c v t C: E N f 2

1 Toto cvičení zahájíte tím,

že zaujmete vzpřímenou

polohu s pažemi ohnutými

v loktech, ruce jsou v úrovni ra­

men a dlaně směřují vpřed. 2 Ruce pozvolna roztahujte do

stran, stále ve výši ramen, po­

tom se vraťte zpět do startovní polohy

a cvik opakujte. Opakovat byste jej

měli celkem Skrát.

3 6

C C H I K U N G

Č C H I - K U N G - C V I C: E N I 3

2

1 Cvičení začněte tím, že vykročíte

levou nohou kupředu, paže při­

tom volně spočívají po stranách těla. 2 Pomalu zvedněte ruce před

hrudník. 3 jakmile ruce dosáhnou vý�e ra­

men, natáhněte je pozvolna před

sebe a vraťte je zpět. Poté spusťte paže

podél tčla, takže se vrátíte opět do vý­

chozí pozice, a cvik opakujte. Měli

byste jej uskutečnit celkem Skrát.

Poz AMKA: Během cvičení dýchejte

soustředěně a zvolna, představujte si,

jak se čchi přesouvá do va�eho bři­

cha.

I 3 7

K A I' I T O I. A I' A T A

I • 8

R L A X A

Rlnxace je umění, jak dokltídá ntísledující pHběll profesora /li. Za jeho p1isobení

• llemoc11ici rodila jedna žena jil 11ěkolik hodin a vypadalo to, le 11ebude

cllop11tí porodit. Profesor jii se pokusil o vypro1•okovtíní porodu,

avfak bez IÍspěclw. akonec dostal 11ápad. Přivedl ženě její tň1etou dcerku a něco

jí poJeptal. Dě1•tátko pak hlasitě spustilo: "Sestřičko, sestřičko! Bude ti lépe l'ellku!"

V tomto okamžiku se rodička zatala srdet11ě smtít a smíchem se její tělo uvolnilo

a tfítě přiJlo na svět.

jedním z vedlej�ích účinku odpočinku je to, že se do mysli vrátí dávno zapome­nuté myšlenky. apř. jeden z dospělých žáků profesora ji.i si povšiml, že je náhle schopen rozpomenout se na zapomenu­tá jména lidí, kteří mu dlužili peníze! je to sice možné, ale podobné myšlenky ponechejme stranou. Skutečným cílem je co nejúplnější vyprázdnění mysli, které může zvýšit schopnost jedince soustředit se na jakýkoliv problém v jeho životě.

Když se vaše mysl zklidní a tělo uvol­ní, ucítíte, jak se čchi přesouvá směrem dolů z vašich rukou do kolen a posléze do chodidel. Tento pocit je důsledkem otep­lení, které se pohybuje s vaším dýchá­ním. Proniká do vašich nohou během nádechu nebo výdechu. Zpočátku nemů­že dosáhnout až do chodidel, ale časem, s postupující zkušeností, to dokážete. Po ukončení meditace budou vaše mysl i tělo osvěžené a vy sami se budete cítit mlad­ší a uvolněnější. Pocitu svěžesti a odpoči­nutí lze dosáhnout j iž po několika málo týdnech nácviku.

P O K R O C I L t. T E C H N I K Y A j Ej i C H U l i T E K

Cvičení čchi-kung se liší od jiných cviče­ní tím, že nevyžaduje žádné zjevné pohy­by těla. Clověk cvičící stoj se může potit

od h lavy k patě, dokonce i okolo očí, mezi prsty, na konečcích prstů a na ji­ných místech, kde se člověk obvykle ne­potí. Mnozí lidé se při cvičení potí tak, že z nich doslova odkapávají kapky potu a vytvářejí pod nimi louži. je samozřej­mé, že množství potu se u různých lidí liší. Co však vyvolává skutečný dojem, je to, že se silně potíte ve chvíli, kdy setrvá­váte zdánlivě v klidu, bez patrného po­hybu.

Začátečníci se mohou samozřejmě během stoje poněkud třást. Ties je tím sil­nější, čím více jste na počátku cvičení napjatí. Po určité době se začnete více

U Z l T E K Z E C V l é E N í VA M VY D R Z f P O C E LÝ Ž I VOT

V�echny uvedené účinky lze bezprostředně pozorovat, zažít

i prožít. Tok čchi je odpovědný za některé základní životní po­

chody v buňkách va�eho těla. Patří k nim regenerace, růst

a opravy případných po�kození. Průtok čchi také určuje, do jaké

míry bude fungovat obranný systém lidského těla. Z toho vyplý­

vá, že čchi-kung může ovlivnit imunitní systém tak, abyste

zůstali zdraví. Budete stárnout ale vnitřně zůstanete mladí.

Udé se ztuhlými klouby nebo s artritidou by se měli

vyvarovat cviků a meditací se zkříženýma nohama. Tyto cviky

jsou bez předchozího tréninku náročněj�í na provedení, zejména

před zvládnutím tchung-čchi.

I 3 9

K A P I T O L A I' A T A

uvolňovat, \'a�e noh}' a záda zesílí a třes ustane.

Pak budete cít1t jen vibrace v těle, které povedou k vzniku tepla a navodí po­cení. je� tě později bčhem cvičení si uvě­domíte, že va�e tělo je �chopné vytvářet teplo bez pocen. Smy�l pocení spočívá

v odstranění překMek, takže čchi potom může proudit celým tělem volněji. Pfl

P O C J TY B Ě H E M 1\H D I 'l'AC I! V l S lOJI:

Během pokročilé fáze meditace ve stoje je vlastni čchl aktlvnf

a meridiány jsou otevfené. Můžete profft některé

z následujfcích pocitů.

1 . .,Velký": protože čchl koluje volně celým tělem a je rodířeno

více kapilár, můžete mít pocit, jako by se vale tělo stalo

neobvykle .,velké" a plné

2 . .,Lehký": někdy se dostavf pocit lehkosti, jako byste

se vznáJell. Tento jev souvisí s nádechem. C:chl při vdechu

stoupá vzhůru.

3 . .,Těžký": někdy pocítíte, že je vale tělo tětké jako velká skála.

Stává se to při výdechu čchl.

4. .,Mravenčení nebo svědění": někdy můžete pocítit

mravenčení nebo svědění kůže a kJtlce. Je to normální. Nel

začnete s cvičením čchl-kung, jsou meridiány uzavfené.

Při průtoku čchi můžete cítit mravenčení. Během několika týdnů

tento pocit vymizí.

Chcete-li vyřeJit nějaký problém, začněte cvičit čchl-kung.

ŘeJení se může dostavit v okamžiku, zcela neočekávaně.

dal�ím pokroku ve cvičení budete schop­ni dosáhnout oteplení dýcháním a nako­nec dospějete k pocitu, i.e celé va�e tělo dýchá.

Prvním krokem je poku lt e získat kontrolu nad tchl a stla it jel doltl do bodu tan-tchien um1 těného tti pr5ty pod

pupkem tím, že zkusíte dýchat hloubéji

a hlouběji. je třeba soustředit se na dlou­

hé, pomalé a trvalé dechy. jakmile se čchi stlačí k tan-tchien, bude dalším krokem

umožnit čchi protékat končetinami a nakonec jakou koll v částí těla. Dýchání

celým tělem je to, čemu vás cvičení čchi­

kung naučí. Pojem "dýchání celým tě­lem" je přitom jen metaforickým

vyjádřením prutoku čchi vSemi částmi

těla, ve skutečnosti mužetc tok čchi cílit

ve svých my�lenkách. Velmi důležité je naučit se, jak zklid­

nit své my�lení tím, že si "vyprázdníte"

mysl. Meditativního stavu dosáhnete

mnohem snáze se zavřenýma očima. Mě­

li byste nahlížet spíše do sebe než mimo

sebe. Profesor jti tuto metodu používal

k ovlivnční myšlenek, které jej napadaly. Upozorňoval své žáky, aby se my�lenka­

mi nezaobírali, ale umožnili jim unikat.

Pro začátečníky může být užitečné počí­tání dechtl. jestliže se vaše mysl uklidní

a zbaví my�lenek, 7.lep�í se va�e vnímání toho, co se děje uvnitř va�eho těla. Začn�

te se učit, jak ovlivňovat prutok čchi.

Avšak na tok čchi není vhodné zaměřovat

přím mnoho pozornosti. Nechejte vě­cem volný průchod.

Když jsou pi'i cvičení stoje kolena ohnutá, musí nést celou váhu těla. Pokud se naučíte, jak nohy vystavené tlaku uvol­

nit, po ílíte valy, �Iachy a vazy nohou. Po delším období tréninku se pocit napětí v nohou začne zmírňovat a nohy zesílí. Lesílí rovněž záda, i když ta nenesou ta­kovou zátěi. jako nohy.

I 4 O

H I - K U N A L É Č E N Í -...",;

Cclli-kung a akuptmkhtra ptisobí téměf ste;ným zptisobem. Akuptmkhtm

i lchi-ktmg lze využít k prevend onemocnění a k urychlení uzdravení. Uzdravení

;e ry�sledkem odstranění pfekážek, které brání 1•olnému pnitoku čel! i.

Každé poranění nebo nemoc ztmecluívá po sobě iizvu, a to i v případě, kdy se člověk

zcela uzdraví. Mtile se pak obievit zno�11, pokud se organismus ně;ak oslabí.

Cclli-ktmg mtile pomoci odstranit nežádoucí stopy po prodělaniclt nemocec/J,

které mohou čl01•ěka opět obtěžo,•at ve cltvfli oslabení. Nezmíme lárlno11 iinou metodu

meditací nebo cvičení, kterrí by b}'la tak tíčilllllÍ. je tomu tak proto, le v čclri-kung

profesora }ti se kombinu;í dva velmi tíčitmé prvky - meditnce a bo;ové umě11í.

Mnozí žáci profesora Ji.l, kteří v minulos­

ti utrpěli nějaké poranění, tvrdili, že do­

kud nezačali cvičit čchi-kung, necítili

žádné známky svých starých úrazů. Bo­

lesti se objevily až poté, co začali cvičit.

Mohlo to být způsobeno dvčma faktory:

za prvé tím, že si během cvičení čchi­

kung začali více v�ímat}ebe samých, a za

Z AM E l� E N f C c H t - KU N G

Jednoho dne v roce 1 979 profesor JO

upadl na sněhu a zlomil sl levou

stehenní kost. V!ichni lékaři mu říkali,

že o nohu přijde, pokud nepodstoupí

operaci. Tato operace by v!ak jeho

zlomenou levou nohu zkrátila o dva

centimetry oproti pravé. Profesor JO

se rozhodl operaci odmítnout a místo

toho se soustředil na každodenní

cvičení čchi-kung. O tři měsíce

později se již postavil bez pomoci

holí, o Jest měsíců později chodil Jako

zdravý člověk a obě nohy měl stejně

dlouhé. Na rentgenu lékaři odhalili

pouze tenkou linii v místě, kde byla

noha zlomena.

druhé tím, že vzpomínky na zranění se

vrátily skoro jako sen o něčem, co se

událo v minulosti. Při masáži poraněné

oblasti prováděné okamžitě po každém cvičení příznaky obvykle vymizí.

Nejvhodněj�í doba k masáži nastává

po každém cvičení čchi-kung. Masírovat

by se mělo vždy směrem dolů. Cim více

budete čchi-kung cvičit, tím budete odol­

něj�í a zdravější. Pokud onemocníte, zjis­

títe, že se zotavujete mnohem rychleji,

když nasměrujete průtok čchi do postiže­

né části těla. Manželka profesora jti,

Ou-jang Min, které bylo v roce 1997 de­

vadesát let, tvrdila, že od té doby, co za­

čala cvičit čchi-kung, nedostala nikdy

chřipku.

1 4 l

N N A

Ak11p1111Átllrrl se ,. Cm� pr11A.tik11je jil tmu let. Je zalolena 1111 mJ}fenu

I)'TO I'IIIÍ\ ,iní toA-11 {dli 1 merirliwlťt ll \lnollo llťmocí lze fl{it l'bodnlltÍm

ak11punktumícll jt•llel rlo IJOdiÍ pudél jcrlnotln'}\ll merirliami (dmll), tfml �e

�tmwiiiJI' a prmw ur/inllljt' wk ((ll i jrr/11{ tili/t'litt1 procrcluřt �e řrla .,tt·-lc ll i" (L<ltlrlmi

te/li). Pro1·ad1 st ntkolikafm otO<'t•mm jeli/}, duktu/ parimt 11epo<1ti lm1ť111, t11po11 bolr\t

a mtpt'tí S1•alr 1 okolí ''P" 1111 H \tliltllol/ 11 ťtlti pak pro11dí smtrem orl je/1/) do ji11ť ta \li

tt'la rloklrula to IJOrllll') pot' tl I')'Lttrll/11 t L jt'llly.

ousttcdční tchi z Je ttcJO\:y dlanč na

jehlu lť vzdálenosti nčkom.a centimetru

7a JeJlhO Otáčení mů/c utinnost aku­

punkturnÍhO lcčen1 zvý�it. Pacient c1tí

tyto pocity snáze a dříve a poskytuje taJ...

akupunkturl�tovi lep�í a sllnčJ�l zpčtnou

vazbu. Vzhledem k tomu, že pacient při­

jímá energii z aJ...upunkturisty praJ...tikují­

cího tchl-kung na mnohem včt\í plo�e

v okolí jehly, l7e jakoukoli překál.ku prú·

toku čchl překonat sná7e a dosáhnout

rychleji rovnováhy potřebnč pro uzdra­

vení. ProtMe akupun J...turista používá

svou energii čchi a předává ji pacientovi,

je pro něj velmi dulciitč včnovat se po

a naučit �e uvolr1ovat tchi z aJ...upunk­

turmho bodu na dlani. Potom se musí

naučil, jak uvolňovat čchi z oblasti o prú·

m�ru JCdnoho palce (2,5 cm) od středu

dlan� a zaměřovat jej na povrch paCiento­

va těla.

Při provozování tchi-kung zjisllte, íe se stávate 1a nozřivěJšíml a dthv�jšími. Za­

čnete vnímat změny teploty a cítit pru­

van. Zlep�í �e vaše soustředčm a zosttí �e va�e vnímání.

jedinou cestou, jak mít z čchi-kung

skutečně užitek, je dlouhodobé cvičení.

Cíle, kterých muzete do áhnout, sJ...utet­

nč stojí za to: budete se cítit lepe, prodlou-

práci meditaci ve stoje, aby obnovil svou žíte si l.ivot, budete odoln�jSI, silněj�l,

vlastní čchi.

jeden mlady mui se poJ...usll v Sang­

haji vstoupit do armády, byl ale odmllnut

s tím, ze je barvo lepý. Poté jej léťila

sestra profesora ju, která provozovala

síng-i s Wang-Siang-čajem a cchi-J...ung

s profesorem Ju Po něl-.ohka ezenich

s akupunkturou a aplikaci čch1 pro�cl

mladiJ... zkou�kami barvocitu a byl do ar­

mády prijat.

Tento priJ...Iad ukawjc, že mezi aJ...u­

punkturou a tchi-kung existuje tt�sný

ntah. Abv mohl l�itel tuto techniku po­uzivat, mus1 neJprve tudovat čchí-kung

zJ...Jidníte se, zlepSíte ami sebe, odstram­te své zlozvyky a lépe se zotavovat z ne­

mocí.

C'chi-kung je J...ázeň, a když se prakti­

kuJe každý den, přin�í ohromující výsled­

k-y. Budete vypadat i cítit se mladSí, budete

mít více energie, pevněj�i zdraví a IJidněj­

Sí, spokojenějSí mysl.

I l 2

I

Tclwj-fi je bojon! 11111h1i, A.tertf je ,. Cíně 1-elice rozšířené. Podobně jako jina tí11 ka l>ojo•·rí 11tnční •ytlmzí z pmu tclli-k11ng. Pomáluí dosálmo11t mitřm1w m·ol11ě11í

a Sll}; oršem pok11rl se prOI'OZIIje prm·idelně. V tclmj-fi se Sf'OIIIie 171itň1í

meditr1ce spojmrí s trlli-A.u11g �e so11stm'011 těleSII)':cll cvite11í. M11ozí Cítlané pro••oz11jí toto

n item- rrÍIIO JJtllum n·�l)-· rlo pmce '' ml�t�k}"cll pardcll.

I 4 3

Zde přiná�íme u kázku jcd­

noduchčho cvičení tchaj-ťi,

kterč můžete cvičit i doma.

1 tujte zpříma a uvolně­

ně, nohy rozkročenč na

Sířku ramen, ruce nechejte

volně. jemnč napněte tělo

a soustřeďte se na dýchání,

vnímejte, jak vzduch proudí

dovnitř a ven.

2 Zdvihněte ohnutč paže

do výše horní poloviny

hrudníku a poté je v této

poloze držte po dobu něko­

lika minut. Stále se soustřeď­

te na vnitřní dýchání.

3 Stále se soustřeďte na

tok čchi, zdvihněte jed­

nu paži, aby směřovala spo­

lu s čchi dolů skrze hlavu

a trup do bodu tan-tchien.

Mnoho zkušených lidí cvi­

čících tchaj-ťi připisuje své

dobré zdraví a pohodu

schopnosti stlačit čchi dolů

do bodu tan-tchien. Tato

dovednost však vyžaduje

mnoho let tréninku.

VLEVO Tchaj-ťi lze cvičit

kdekoli. Skládá se

z pomalých ladných

pohybů a navozuje

vnitřní relaxaci

a harmonii.

A K U P R E U R A

íme, že akupunktura se vyvíjela ze svých prvních počátkti

po dobu více než 5000 let. Akupresunt, která akupunktunt

předešla o nejrnéně tisíc let, rmižeme nazvat nejstarším

téčebnJ-ím uměním. Jak tato zdzračnd léčivá metoda l'Znikla, není

lnámo. MoJ.mí l.e ji objeví/ nějaký 5/arý mudrc, kterého bolela hlava,

a kdyi � ní tloukl o 5trom, pocítil tílevu, nebo rnatka, která zjistila,

le tlakem na určité body někdy zklidní a utiší plačící dítě. A ť je tomu

pO ll O D I, N 1: A F L C X I B I I. N I

Akupresuru může poskytovat kdokoli,

kdekoli, kdykoli a to zcela bez

jakéhokoli vybavení, proto je vtlml

pohodlná, přizpůsobivá a všestranně

použitelná. je to skutečně rodlnn.i

a společenská - léčebná metoda. Pacl

ent je naprosto nezávislý na vnějSích

institucích, které pečují o jeho zdravi,

jestliže používá akupresurní techniky.

jakkoli, Lkušenosti s akupresurou se shromaždovaly,

vyrněiíovaly a předávaly dále, takže z nich mohou

mít prospěch i budoucí generace.

V jistém okamžiku ztratila akupresura v Cíně své

výsadní postaven� začala se povalovat za cosi

horšílw než akupunktura, podobně jako se

akupunktura považovala za méně prospě.šnou než

bylinkářství. Dtivodem tohoto jevu nebyla neúčinnost

akupresury, ale třídní struktura staré Cíny. Aby si

lékař získal náležitou tíctzt a vážnost u vznešenějšíc/1

pacientti, nwsel se jich co nejméně dotýkat a jako

učenec zacházet se svými pacienty šelmě - vyšší třídy, které moll ly

trávit svcij ča vědmni, se dívaly svrchu na l'Še, co pripomínalo

manuální práci.

Nejvyšším a nejrafinovanějším zpusobem léče11Í se stalo

pozorování a psaní receptz1r (bylinkáfsl1'/), podobně jako tomu je

dnes. Druhou nejvyšší metodou byla elegantní metoda léčení ponwcí

jehel (akupunktz�ra), zejména akupunktura 1w konc.letincích, které

bylo možno mí mě obnažit. Po\lední \')'tříbenou lécebnou metodou

byla akupremm - IIUmipulace .\ J...uží pacienta pomocí rukou.

I 4 6

A K U I' R E ' l' R A

Ti, kteří neměli pro tředky nebo vzdělání ­

zemědělci a venkované pracující rnanuálně ­

provozovali akupre um každodenně a zcela

běžně. Akupresura se tedy začala povalovat

za ice tíčinnou, avšak podřadnou vědu, za

cosi, co je dobré pro chudé.

Další faktor zarnlžující ku tečnou hodnotit akupre ury jako

clustojné a tíčinné léčebné metody spočívá v historii čínské

společnosti. V čín kérn císařství existoval pro prostého člověka

zptisob, jak získat po tavení ve společnosti, a to stát se vládnírn

tířednfkem a státním zaměstnancern. Mo/1/ toho dosáhnout tírn, že

složil přísné zkoušky. Intenzivní studium příslušných textzi

a vyloučení jakékoli jiné práce velmi podporovali rodiče v naději, že

jejich syn dosáhne vlivného postavení. Protože cí ař scím si přál, aby

jeho podřízení neměli jiné touhy, cenilo se rčení: "Nic li skutečně

nepatří, kr01ně tvých znalostí. "

Dtiraz na akademickou

výlučnost přežívá v čínských

rodinných tradicích dodnes.

Mezi knižnírn vzdělánírn

a praktickýrni,

použitelnými vědomostmi

se vytvořil velký

rozdíl, který jen

zdziraziioval relativně

nízké postavení

akupresury jako léčebné

metody.

i 4 7

VPRAVO Tlak palci na páteř

zmírňuje ztuhlost

a tBí bolest.

E N f V Ý V J

D ld {ttktory· přispěly I' modemr době k 1•zestupu oblib}' a použh•ánr akupresuf}� ktmí spolt•útt' � aAuptml..turou 1 samotné Crně ustoupila do pozadí a l')'klidila polt modt•mí mctlicinť zcípmlm1w typu. Ptvním byla komunistická rn·oluce,

běltem ml se írtm Hllla roi'IIOmťmť chudou zemí. Cina se najed11011 ocitla I' situaci, kdy mt'la jt·n několiA mcílo lťAařti I'Zdt!ltmych 1 zcípatl11í medicíně a kdy jr chyběla I'Ztit'lcmtí ťlit11, ktmi b}'la otl\tm·cna od mod, i pt'lltze 1111 lt!Ay a byli11y. Aby se s touto situaci nljak I') rol'llllil 11 ah) zajistili alnpmi ztÍAiad11í zdravotní potřeby spoldnosti, klt'fcl mťla 1 I'NH CtHti lflllt'dN'A) c lwraAtcr, olmiti/1 st• 11oví l'itulci umt1 ke vzAhsení a �lfnu trmliw�tlt mt•tliciti\ÁI'l " 11/alo\11. Proto)(• aAupunktura l'}'imluje kromt.1 malost1 i tlaHt (a tlrc�ltt•J lltnlrtiJt I' podobt• jt'lu·l, a protoie jt• nmolu:m mírotmJj{{ a je k ní potfelm l't1Ht llllfc/ 11/tlltHII ll IÁUkncJ\/1, 1111111 \t' SIIIIICJ/Ťt'jllltf pro mno/to lidí pn•ní \'O/bou J1flll't1 IIÁU{Jrt'Wrll

nagím dllvodl•m \lť\tupu obliby aku- aby se později �tal chloubou sběratelu, pre\ury Jl', ll• ( "'ané j'iOu ohromeni tím, také akupresura byla opět objevena, jaký táJem •• \tttu \lbuzuJe u hdí \ roz­vinutých �.<tpadntth zemích 1e1ich tradič­ní medictna. lak(• proto �i jt zatah vtce válit. Podobnč jako rodtnny klenot, kte­rý vy�l'l 1 módy .1 upt1dl ' ttlpomn�ní,

I 4 8

přlzpusobena nové dobé a znovu doce­něna. A skutečné - výuka a používání akupresury se společně s dabími orien­tálními léčebnými metodami šíří po ce­lém svčtč.

N A

P

ři lét'ení ak11pre urou se na těle fJOIIŽÍI'ají stejné body, jaké používá při léčení a prťl'ťnci nemocí akupunkhlfa. ,.Aku• znamená péči 11ebo přesnost. Terapeuti také 1·ěnují l'elkou péči 11alezení 1•1todnél!o bodu. Avfak místo tol to, aby do bodu vbodli

jcltlu, stlačí jej pomocí prshi nebo palce, někdy i s použitím jiného nástroje. Napňstě 111t!jtt• 1111 paměti, že pokud bude řeč o ak11presumíclt bodeclt, jedná se o tytéž body jako akupu11ktumí.

Léčení akupresurou spočívá na teorii, která zahrnuje akupresurní body, meri­diány neboli dráhy a oustavu orgánů ca ng-fu.

Akupresura používá n:.Zné metody

k stimulaci bodů za účelem zlepšení cir­kulace energie v meridiánech a podpoře­ní činnosti vnitřních orgánů a končetin, kterými meridiány procházejí.

A K U P R L S U R N Í B O D Y

Akupresurní body jsou rozmístěné

ve skupinách na povrchu těla. Navzájem

je spojují dráhy nebo kanály zvané

meridiány. Můžeme sl je představit jako

jakési ulice a body jako autobusové

zastávky podél nich. Orgány cang-fu

jsou vnitřním cílem meridiánů. Tyto

orgány, ačkoliv se v určitých ohledech

podobajl anatomickým pojmům

zavedeným v západní medicíně, jsou

splše seskupením funkcí, které umožňuji

lidskému organismu normální

fyziologickou aktivitu.

Energetické a hmotné substance

protékají meridiány trvale jedním

směrem. Síť meridiánů tedy vlastně

nakonec spojuje celé tělo podobným

způsobem jako krevní oběh. Energie

a substance potřebné pro zbytek těla se

uskladňují a vydávají z vnitřních orgánů.

K základním substandm patří čchi

(energie), esence ťing (vrozený zdroj

reprodukce a vývoje), sOe (krev) a ťin-jie

(výživné tekutiny). Pfedpokládá se, že se

na výživě organismu podílejl různými

způsoby.

Kromě toho, že čchi proudí

meridiány, nabývá více podob

a vykonává v těle různé funkce. tchl,

která cirkuluje v blízkosti tělesného

povrchu, tzv. wej čchi, slouží jako první

linie obrany proti zevním škodlivinám.

Každý orgán je zásobován svým

vlastním čchl, které vykonává

fyziologické funkce dotyčného orgánu.

V hrudníku koluje a ukládá se cung

čchi. To je produkt vzduchu

vdechnutého plícemi a esence z potravy

získané ze sleziny a z žaludku. jejím

úkolem je řídit dýchání a krevní oběh.

Ťing čchi neboli výživná čchi je odvozená

z výživné esence, cirkuluje společně

s krví a zajifťuje výživu nutnou pro

produkci krve.

1 4 9

K i\ P I T L A ' E . T A

A�kolí se z pohledu západní medicí­

n}' mů1e zdát teorie akupresury zmatená,

1e vnitřně konzistentní a di�ponuje jed­

notnou logikou, která z ní Činí ''Ýbornou a nc)mírně praktickou lé�ebnou meto­

du 7namená to, že z diagnóz}' nebo lé­

�ebncho postupu na jedn� �á�ti těla lze

odvodit léčebnou strategii na jinou �á\t

a uplatnit j i zde. jedná se tcd> o ���cní

<;ouboru příznaku, ktcr� st• projeví jako

vmttní ncrovnováha, jez potřebuje vy. rovnat Naproll tomu v západní konvent·

ní medicíně panuJe tendence k tomu,

izolovat části od syst�mu celého těla a za. nedbávat šir�í souvislosti ve prospěch

momentálního souboru příznaku. Sou­

vztazno�ti se přehlížejí a vzdálené léčení

se jen zřídkakdy povaiuje za jednu z mož­

no'íll. To vede k tomu, že zatímco praktik

zkuSený v tradiční čínské medicíně vidl

jako zdroj bolestí hlavy ncrovnováhu

v žaludku, v játrech nebo ve žlučníku,

po jejímž obnovení bolest vymizí, u zá­

padní medicíny je mnohem pravděpo·

dobnější, ze bude léčit bolest hlavy jako

místní problém izolovaně a symptoma­

ticky, t j . potlačí příznaky.

Akupresura zkouší upravit dva druhy

abnormalit pojaté v tomto medicínském

systému jako přetížení a oslabení. Aku·

presura slouží k normalizaci tělesných funk·

d tím, že odstraňuje přetíženi ("uklidňuje")

a doplňuje snu při oslabení (,,tonizuje"). Ji·

nými slovy posiluje tělo, odstraňuje ne­

moci a napomáhá obnovení zdraví.

Za svého tisíciletého vývoje měla aku­

presura užitek z neustálého koloběhu uče­

ní, převádění poznatku do praxe a z praxe

zpět do teorie, což umožnilo další uplat­

nění v praxi. Dnes víme, ze akupresura

I 5 O

může obnov1t a z1epSit �innost \'ni třních orgánu a posílit odolnost '��i ncmocim. 'Jpř. ' khmck� praxi ndímc, že akupre­\ura Jednak IH1 bolesti hlavy a nachlaze­ní. Jl-dnak 11m i pi\:dcházi. Mnozí pacienti ZJI�tUJÍ, ít: akupn:�ura nejen že pomáhá k'­Čit akutní a chronic.:ké nemoet, ale také \')'· ltt.�mnč zll·p�UJI.' tclkový zdravotní 'itav. ll' také vyn1kap<i wcpomocnou nll'tO· dou pro prevcnti onemocnčnt.

V /IA II M l. / 1 B O I) Y

\ �I L R I D i Á Y

Akupresurní body jsou seskupeny okolo

meridiánu takovým zpusobem, že stlate­

ním bodu ležícího na meridiánu ovliv­

níme tok substancí v celém kanálu.

K tomu, abychom vědčli, jakým zpuso­

bem akupresurní body používat a dosa­

hovat co nejlepších výsledku, je třeba

znát základy teorie meridiánů. Musíme

věděl, kudy meridiány procházejí, jakým

směrem v nich substance protékají a kte­

ré orgány jsou na meridiány napojené

a ovlivnitelné jejich průtokem. Tento

systém můžeme použít k izolování, loka­

lizování a posléze k léčení problému.

Problémy kdekoli podél meridiánu lze

léčit zásahem na příslušné dráze dokon­

ce i tehdy, když se zdá, že spolu nijak

nesouvisí. Např. dráha tlustého střeva

prochází po horni ploše paže a přes rame­

no přechází na obličej. Stlačením dobře

známého akupunkturního bodu 4 dráhy

tlustého střeva (che-ku) na ruce mezi pal­

cem a ukazováčkem (obvykle je bod cit­

livý) je možné léčit onemocnění ramene

stejně jako překrvení vedlejších nosních

dutin nebo bolesti hlavy. Stejný bod po·

A K U P R E S U R A

máhá při bolest(!(:h br1cha, z.acpě a úpla­

,·ici.

V 'I T \ H \1E / I M l. R I D I -\ Y

\ O R C. A "� '

Podle teorie merid1ánú procházejí tyto

dráh> kon�ctinaml a tělem a připojuji

''-' k ' nitrním orgán um ťang-fu. ryto or­

gány (plné a prázdnc) m.lJÍ vlastní vzá­jcmnť vztahy, na n1chJ zavisí cinnost

org.mi\mu ve 1dran 1 v nemoci. Pro dob­

rc zdraví je nezbytné, aby byly JeJiCh

vztahy ve V?.ájemné harmonii a rovnová­

ze. Orgány ťang-fu se dl!h následujícím

zpu�obem:

• Cang - orgány plné, ) inové. Patří

k nim srdce, jatra, slezina, plíce, ledviny

a osrdečník.

• Odpovídající orgány fu, prázdné,

jangové. cm patrí tenké střevo, žlučník,

Jaludek, tlusté střevo, močový měchýř

,1 tři ohřívače (nazývané také san tiao

nejedná se přímo o orgán, ale spíše sou­

bor funkcí zhruba horní, střední a doln1

tástl těla - san ťiao znamená doslova tři

ťiao).

Pokud je jl'den orgán přetížen nebo je

oslabena jeho činnost, vede to k postiže­

ní dalších orgánů. Zatlačíme-li na akupre­

surní bod, ovlivníme tak prutok substancí

v meridiánech a pomužeme odstranil

přetížení a tím ziJidnit příslušné orgány

a doplnit sílu jiným (tonizovat je). Tak se

celý systém uvede zpět do rovnováhy

a obnoví se zdraví.

Vzhledem k tomu, že akupresura ob·

novuje rovnováhu v systému, muže se

využívat jak k léčení mírného dyskom­

fortu, tak i závainčjších nemocí - její

I 5 I

K A P I T O L A S E S T A

teorie platí ve v�cch prípadech stejně.

K léčení sta\'Ů s různou mírou naru�cní

přirozené tělesn� rovno,·áhy se ''Yuliva.

jí různé techniky, které �mozfcJmč vy7.a·

dují různé množství času.

M t S10 A V E. � l\ 0 \'

v tradiční 6n'>ké medicině se meridiány

nazývají tlng-luo. ! Ing Je 1 2 ridicích

meridiánů nu,·an)·ch podle 12 orgánů

ca ng-fu I yto meridiány prochátCJI kon­

četinami J pi'lpolují \C k vnitrním orgá­

nům cang fu. Luo j'>OU drobné kanálky,

které probíhají metl meridiány a umoi­

ňujf této 'litl do\áhnout do jakéhokoli

místa v tčlc. Meridiány tlng 'I můiemc

představil jako jaké'li dalnlcc, které vedou

0 RC A N Y C A N G

Cang jsou pln� orgány,

jinové; patrl k nim Hdce,

játra, slezina, plíce, ledviny

a osrdetník.

0 I�G t\ N Y F U

Fu jsou prazdné organy,

jangové, k nlmt patrí tenké

strevo, tlučn•K. faludek, tlusté

strevo a močový mEchyr.

z \'enko,·a, z na�ich končetin, do města,

do \'nltřních orgánů. Kanály Juo pak

piedsta\'Uj í spo)o,·ací ulice.

Akupresurní bodr můieme chápat

jako autobu�ové za'>tá,·ky na ulicích

a dálnicích. AutobuS}' vezou různé cestu·

jící, �ub'>tance, na mí\ta jejich určení

a pohybují se nepfetOitč jedním -.mé·

rcrn celým ú?cmírn, lld\kým tělem. Orgá­

ny cang-fu j'lou cílovými <;taniceml

vnitřního mč\ta jsou to dulezitá obchcxl­

ní a komun ikačnl centra, která musí mít

t.ali�tčno hladce fun�'l.IIÍCÍ neptetríité spo­

jení s okolím, ab� mč\to mohlo zdárnč

pro�pcrovat. Zachvátí-li některou budovu

poiár, 1e tteba pouiít prostředky na od·

\traněni �kod a obnovení po�kozených

�truktur Přihodí-ll se na hlavní silnid

I 5 2

nebo na vedlejší nehoda, ktera způsobí

zácpu, je třeba j i odstranit a silnici vyčis·

tit, ab} doprava mohla hladce fungovat

a dosáhnout svého místa určení. Pokud se některé místo dostane do nebezpečí kolap­

su, je třeba jej podpořit a posílit, neboť jen

tak se předejde rozsá hle1šímu po�kození.

M E R I D I Á Y J I N A J A N C,

Meridiány lze taktéž rozdělit na j inové

a jangové. S využitím znalostí o směru to­

ku čchi a dal�ích sub­

stancí v meridiánech muže akupresurista ovliv­

nit rovnováhu jin a jang

v organismu, stejně jako vnitřní orgány cang-fu . Základní myšlenkou je

opět tonizování oslabe­ného místa a zklidnění přetíženého místa. Aku­presurní specialista při· tom používá k tonizaci

a zklidnění různé po­

stupy a techn i ky, aby

ovlivnil tok substancí

v meridiánech a vrátil organismus zpět do

rovnováhy. Teorie jin a jang - na Západě často

špatně chápaná a nesprávně redukovaná pouze na klasifikaci podle pohJaví- je nej­vyšším filozofickým pramenem trad iční čínské medicínské teorie. Ve zkratce jsme

A K U P R E 'i U R t\

je. Objekt také může mít vnější vzhled ji­

nov}·, ale vnitřní povahu nebo funkci

jangovou. jin a jang jsou neoddělitelné

vzájemné protiklady usilující o nabytí pře­vahy jeden nad druhým, čímž vytvářejí stá­lost (homeostázu). Vt.ájemnč se doplňují

a jsou na sobě zcela závislé, vztahují se ke

všem aspektům okolní reality. Jin se popisuje jako prvek, který má

vlastnost i vody: je chladný, vlhký, klesa­

vý, pomalý, tmavý, hmotný ald., zatímco

jang se popisuje jako prvek s vlastnostmi

ohnč: horký, suchý, stou­pavý, rychlý, jasný, ne­hmotný atd.

Studiem jin a jang lze dojít k diagnóze a léčit rozmanité komplexní ne­

moci. Důkladná znalost

teorie jin a jang může při analýze různých chorob­ných stavů nesmírně

pomoci. Např. zdánlivé projevy přebytku jang

mohou ve skutečnosti znamenat nedostatek jin. O diagnostice by se dalo

mluvil ještě velmi dlouho, av�ak existu­jí jisté pomčrně jednodu­ché způsoby, jak odl išit obecné j i nové a jangové příznaky a onemocnění a určit možnou léčbu.

již podali krátké vysvětlení dříve - všech- J!NOVf. PIHZNAKY

no má svou složku jin i jang. Určitý hmot- Projevuj í se následovně : ný objekt může mít povahu vice ji novou obličej je bezvýrazný,

než jiný nebo naopak více jangovou, ochablý, bledý nebo na-

ovšem opět pouze ve srovnání s j iným šedlý, nikol i jasný nebo

objektem. Absolutní měřítko zde neexistu- lesklý. Končeti ny jsou

I 5 3

V L E V O

)in má podobné

vlastnosti jako voda:

je chladný, tmavý,

klesavý.

D O L E jang má podobné

vlastnosti jako oheň:

je horký, suchý,

stoupavý.

K A P I T O L A 'i [ S T A

chladné a pacient je dtlivý na chlad, čas­

to je unavený, �lab}, bezvýrazný, tichý

nebo depresivní l\ěkdy má nepříjemné

pod ty v bři�e, což se může mírnit při tla­

ku nebo teplem. Moc je obvykle světlá a je

jí mnoho nebo pacient mocí častěji. jazyk je často jen lehce 1barvcný a puls je slabý

a hůře hmatný. Obvyklým příznakem jl­

nových nemocí je řídká stolice a nestrá­

vené zbytky potravy ve stolici.

JANGOV� P�IZ AKY

Projevují se následovně: obličej je často

zarudlý se začervenalýma nebo krví pod­

litýma očima. Tělo je teplé a pacient dá-

vá přednost niHím teplotám a chlad­

ným nápojům. Někdy je neklidný, ak­

tivní a velmi hlučný nebo podrážděn}.

Může mít nafouklé a mírně bolestivé bři­

cho, což se v�ak nezmírní dotykem, kte­

rý se vnímá spíše jako podráždění. Moč

je tmav�í a je jí méně. ústa jsou suchá

a jazyk je zarudlý, pokrytý žlutým po­

vlakem. Puls je obvykle silný. Castým

jangovým příznakem bývá zácpa.

D A L S f P I U C I P Y T R A D I C N I C l S K C M E D I C I Y ----L teorie jin a jang pramení dal�í filozofic­

ké a praktické principy a zásady tra­

di� ní čínské medicíny - osm

prlndpů, pčt prvků a dal�í. Poro­

zumíte-li teorii jin a jang, vše další již přijde samo, ale jest­

liže tento základní princip

nepochopíte, pak neni prav-

děpodobné, že další bu­

dou mít pro vás nějaký

smysl. Avšak k to­mu, abyste byli

schopni akupresuru

učinně používat ne­

bo pomoci sami so­bě, nemusíte mít žádné rozsáhlé teo­

retické znalosti.

V l l \ ll Pro stanovení

diagnózy má velký

význam vyJeUení

jazyka pacienta.

I .5 !

!v\. A K R A .M. I K R

K

Zajímavou a nezbytnou strtínkou akupresury je představa mikrokosmické mapy

nn makrokosmickém těle. Tělo lze považovat zn llologrnm, kde knldá lást v sobě

obsnlluje celek, proto je molné léle11ím jedné ltísti lélit ztírove1í i celek.

Zmenšenina těla se zrcadlí v kaldé je/Jo ttísti.

V systému holografického těla je možné

jednu část využít k ovlivnění částí ostat­

ních. jestliže jedna část těla je po�kozená

nebo z nějakého důvodu nevhodná k do­

teku, pak lze k nápravě po�kozené oblas­

ti těla nebo k ovlivnění těla jako celku

využít j inou, vzdálenější část.

aproti tomu západní konvenční me­dicína má sklon léčit jednotlivé části těla

izolovaně jednu od druhé a nepouží­

vat nepřímou léčbu s výjimkou celkově

můžeme ovlivnit hlavu, trup nebo kon­

četiny. Nemůžeme-li použít ruku, je zde

ucho, nelze-li použít ani ucho, pak je

k dispozici noha, jestliže nelze použít

k léčbě ani nohu, mttžeme využít oko

atd.

l lolografický systém lidského těla se dosud mapuje a zkoumá a není izolova­

ným oborem čínského vědeckého bádá­

ní, ani tradičního ani moderního. Stále se

zkoumají, publikují a zkoušejí nové po-pusobících léčiv, která však mají často znatky a včleňují se do systému znalostí nežádoucí vedlejší účinky. Užíváte-li ně- stejným způsobem, jako se to dělo v mi-jaký lék, pak ten ovlivňuje nejen cílovou nulosti. část těla, ale také jiné, které to nepotřebu-

jí, včetně nervové soustavy. jestliže však U S N f B O D Y léčíte pomocí akupresury, prospíváte tím

právě jen zamýšlené oblasti a jedinými

"vedlejšími účinky" je opětné navození

rovnováhy a harmonie v celém těle.

H O L O G R A F I C K Á P R E DS TAVA V P R A X I

V praxi může mít výše popsaná hologra­fická představa více podob. Tímto způso­bem lze použít ruku, nohu, ucho, oko, obličej, nos, kštici a další více nebo mé­

ně rozdílné části těla. Např. délka druhé záprstní kůstky, od kloubu přibližně ke kožnímu záhybu mezi palcem a ukazo­váčkem, odráží délku celého těla. Aplika­cí léčby na různé body podél této kosti

Akupresurní body na uchu empiricky

velmi důkladně zmapoval francouzský

lékař Paul Nogier z Lyonu v letech

1955-1969. Vlastním studiem zjistil, že

na zevní ucho (boltec) můžeme nazírat

jako na obrácený plod, kde lalůček před­stavuje hlavičku a okraj ucha páteř. jeho

vyčerpávající studium této oblasti při­neslo mnoho poznatkta k současnému chápání aurikulární terapie v Cíně.

jeden z pacientů dr. Nogiera trpěl bo­

lestivým ischiasem a nic mu nepomáha­

lo. Kdesi v okolí Lyonu žila dnes již neznámá žena, která studovala tradiční čínskou medicínu a dovedla aplikovat

požehování (teplo produkované hořícími

I S S

NAIIllAI VyJetfování

ucha.

K A I' I T �) L A S [ :\ T A

bylinami) na čá)ti ucha, l..teré odpovída­

ly pl'tslu�nému onemocnční. Tomuto pa­

cientovi velice pomohla a ten potom

svou zku�enost sdělil dr. Noglerovi. 7 po­

páleného ucha pak začal dr. Nogler odvo-

R l l l, J: X N I T I: Rt\ P J J:

Také chodidlo ptedstavuje poulltelny

obraz celého t�la, který je mol�

vyulít k iélenr pomoct akupresury,

aby se dos.ihlo ulevy prl mnoha

chorobnych stavech Tento lé(ebný

systém se v dpadntch zemtch nazýva

renuní terapii. N�kdy se pou.hvá

take na plosce dlaně.

zovat mapu celého zbývajícího H�la. Se svýma vlastníma ušima můžeme snadno

pracovat. Díky nim je tento zpusob aku­

presury ideální pro každodenní svépo­

mocné používání. je to lé�ba, kterou

muíeme využít např. v zamčstnání.

A K U P R L S U R A O C N I J A M K Y

Velice účinnou formu akupresury vy­

vinul v sedmdesátých letech v C'íntl

dr. Pchang. jedná se o akupresuru zamě­

řenou na oční jamku. Protože oko je

nesmírně citlivé (o ocích se říká, že JSOu

oknem do duše, a vizuální podněty se

velmi významně promítají do celého

organismu), je o�ní metoda akupresury

velice účinná. Prospěšná může být zvl.i�­

t� u dětí. Sevřením nebo tlakem na J..u. žl v okolí oka je možné ovlivnit mnoho

vzdálených oblastí lidského t�la i lé<:it

mnohé ncmoci. Největ�í momentillnl

využití má akupre�ura míst ovlivňují­

cích horr11, \třední a dolní část trupu

(třl ťlao). touto technikou je moznc

okamiitť zmm11t bolest a zlepšit čin·

nost ve vybran� zóne těla. Další místa

v okoh otní Jamky odpovídají plicím,

tlmternu �třevu, ledvmám, močovému

mět:hýři, játrům, žlučníku, rdci, sle11ně a /aludku.

\lyznamnou výhodou používaní oč· ni jamky JC 'lkutečnost, ze každý meri· di.ín je zhu�tčny, a přece �e vejde celý do malých oblastí \ okolí oka. !o dovolu· je l��it mnoho ruzných chorobných �ta· Vll 1ednodu�e ,1 UČtnně.

!'.ciJednodu�\1 ccstou, jak vyuzít ex ní akupr�..�uru, je stl\knout a mnout koiJlt ta­Hl v obla'lti odpovídající hornímu,

I 5 6

\třednímu nebo dolnímu tiao (horní

\třední a dolní tělo). Vytažení a rolování l..uže je obvykle účinnější než prosté stla­

čení, protože vyvolává intenziměJŠÍ po­

nty. Další body okolo oční jamky si

mužeme představit Jako zmenšené, avšak

použitelné meridiány, kde tlak v jejich

okolí vyvolá léčebný efekt v orgánech,

které jsou s těmito body podél meridián(t

sdružené. apř. tlak na oblast žaludku

v okolí oční jamky léčí žaludc�ní a trávi­

cí potíže stejně jako problémy nohou

A K U I' R I ' U R ,\

chorobného stavu nebo disharmonie v těle. Dále U\'ádíme některé duležité pří­

znak}, s nimiž se v otní dsagnostice mu­

žeme setkat:

Horní ťiao

a obličeje. Pohyb ve směru hodinových • jasně červené prokrvení oka je znám-

ručiček tonizuje, zatímco pohyb opač- kou nově propuknuvší nemoci, nad-

ným směrem uklidi'luje. bytku (tepla), nemoci, která se dosud

rozvíjí, nebo akutního onemocnění.

O C I D I A G O S T J K A • Cervenofialová barva oka j e opět pří-

znakem nadbytku tepla.

Diagnózu nemoci lze stanovit na samot· ném oku, což může být jednodušší než

diagnóza z pohledu dejme Lomu na ucho.

Prohlédnutí skléry (očního bělma) a ně­

kdy i pohled pod víčko nám někdy po·

skytne důležité vodítko k rozpoznání

• Tmavě červené zbarvení oka svědčí o zhoršování nemoci. je známkou stagna­

ce a horkého onemocnění.

• Pokud má oko barvu svčtlc červenou,

pak se jedná o nedostatek čchi nebo

krve.

Dolní ťiao

B O D Y V O KOLf O C N 1 J A M K Y

Léčí menstruační křeče, bolesti v kříži, ischias a bolesti dolních

končetin. Manipulace se všemi třemi oblastmi ťiao zlep!uje

pohyblivost v�ech končetin a napomáhá jejich funkčnosti. ----------------Střední ťiao Léčí bolesti žaludku, žeber, bolesti při žlučníkových kamenech,

žaludeční nevolnost, zvracení, průjem, zácpu a bolesti

v bederní krajině. ------------------ -------------------------------Oblast horního ťiao Léčí bolesti hlavy, :�:tuhlou �iji, astma, anginu pectoris,

bu�ení srdce, bolesti a záněty ramenních kloubů, poranění

krku a bolesti v pažích a v rukou. --------�---- ------------------------------Meridián Ostatní body v okolí oční jamky lze považovat za meridián

a pouzívat je podobně.

'i 7

V I' I!AVO Akupresura oční jamky

se občas používá

k léčení !irokého

spektra potíží.

K t\ I' I T ) I. r\ � I :\ T ,\

• ]c-li je barva tman� �>dá, j<.'tlná se o �ta- • Je-li bělmo tmavé nebo namodralé,

ré onemocnění. svěd6 to o překrvení. • ]c-li je barva �větlc �edá až ťervená, • Má-li bělmo červenou barvu s čern}'llli paJ..: to znamená, že se pacient zotavuje z deW nemoci. • ]�ou-li ct:vy zakřivené, jedná �e o váz­něj�í a obtííněji léčitelné onemocnění • ]<.">lilie jsou cévy vN�í okolo ústí slzného kanálku, ,.maji tuhý kořínek", pak st• jl'dná o dlouhodobé a úporné onemocnění.

]e\tlllc \C cévy IJ ikatí sem a tam, svěd­ťí to <> slohtťj�ím a nestabilním oncmoc­ném.

\Jachází-li se cévní síť rcn na povrchu, pak nemoc ovlivr'ure orgány fu.

Je-ll naopak spleť cév uložená hlouběji, ovlivr,uje chorobný stav orgány cang.

Poťátek a konec krevních cév muže 071lačovat orgán, z nějž nemoc vychází a kde se projevuje.

�kvrnami, znamená to, že horko proniká hlouběji do těla.

je-li bělmo červené s žlutavýmr krevní­mi cévami, nemocný se uzdraví. Círn je Jlutá barva (související se Zemí a činnos­tí /aludku a sleziny) světlejší, tím silnéj­�í je žaludeční a slezinná čchi a tím Iep�1 je stav příslušné osoby.

U l l I L C N O ST A K U P R E S U R Y

Jak vyplývá z předcházejících příiJadu, je možné akupresuru využívat mnoha ruz­nýmí zpusoby, protože nevyžaduje žádné jiné nástroje než znalostí a ruce. jako ilustrací této nesmírně užitečné vlastnos­ti mužeme uvést příběh jedné návštěvy Franka Chunga, který byl pozván do míst­ní občanské organizace, aby hovořil o akupunktuře, avšak zapomněl sl doma své akupunkturní jehly. Bez ohledu na tuto nepříjemnost byl však schopen léčit každého, kdo k němu přišel, a to jedno­du�e tak, že použil akupresuru. U člověka trpícího spondylózou (degenerativním onemocněním obratlu) s poSkozenou krť'­nr páteří a trvale ztuhlou šíjí použil tu ob­last v blízkosti ocní jamky, která ovlivňuJe rotac1 horního ťiao, a poté jej požádal, aby pohnul krkem. Pacient byl velice překva­pen tím, že to náhle Slo lépe. Pří bolestech v tx.'dťrní pátcn pouzíl odpoVIdající body na u\nrm boltci. Pti podvrtnutém kotní-1\u vyuíil ;vlástn1110 bodu pro podvrtnu­tí na ptedloktí. Lidé si my\leli, ze čaruJe, a k• pan ( hung jim řekl, ze tyto ,.tál)" po­užívá dťnnť.

I <: 8

i\ K U I' R I 'l L R t\

VÝ7NA"\1 0 \' L J V '-: f:--; t S M t R U C C H I

Ať ji z utivame jakoukoli techniku, vtdy

je duležité si uvědomit, te čchl

směrujeme do určité oblasti. Proto múte

být pro pacienta čl experimentátora

výhodné ptedstavlt sl, Jak tento proces

probihá, aby dokázal lépe směrovat lehl

do zájmové oblasti tím, :te na ni zaměri

svou pozornost. Uzdravovám myJienkou

je velmi účinné - ať jít myshme na coko­

li, vždy k tomu vysíláme svou energii.

V praxi jiného ptíbuzného

tradičniho čínského léčitelského umění,

čchi-kung, je síla myJienky zásadm věcí.

Někdy se čchi-kung kombinuje

s určitými formami akupresury. Napt.

jedno ze základních cvičení zahrnuJe

tření břicha ve směru hodinových

ručiček v blízkosti bodu tan-tchien (asi

na Jfřl tři prstů pod pupkem). Přitom se

pomalu zhluboka dýchá a pozornost se

soustředí na třenou oblast. (Ve stejné

době by se měla Jpička Jazyka dotýkat

horniho patra, aby byl zajiltěn úplný

koloběh čchi v těle.) Toto cvičení

pomáhá při menstruačních bolestech

a jiných problémech spojených

s překrvením břicha, které poté

odeznívají. Pomocí těchto technik se

odstraňují překá:tky prutoku energie,

usnadňuje se prutok čchi a krve, což

posléze přiná!í uzdravení. V tradiční

čínské medicíně se říká, že čchi jde vždy

tam, kam směřuje mysl, a že krev

následuje čchi. Na Západě říkáme, že

se zlep!uje oběh.

Význam silného a řízeného toku

---

lehl mužeme pozorovat na osudu našich

vudcu. )e-li prezident silný, Je silné také

jeho čchi, jeho nazory Jsou tádané, mus1

se potýkat s krizemi a podporuJe JeJ

mnoístv1 spolupracovníku. Nezáleží na

tom, s Jak velkými tě.tkostml mus1 zápa­

sit, on Je zvládá, protote jeho čchl je ak­

tivní a směřuJe správným směrem - Je

silná a vitální. Kdy:t vlak později náhle

zjistí, le se mu nedostává sll, stane se

lasto stínem svého dfívěJšiho já - jeho

čchl jej Již dále nepodporuje a Jeho

dosud zdánlivě nadlidská vitalita se

hroutí. Něco podobného se děje při

odchodu do duchodu. Jakmile ptestane­

me chodit do zaměstnání a nikdo nás

nepotřebuje, muže to znamenat

hluboký pád, protože na!e čchl selhává

a dále nás Již nepodporuje. Abychom se

uchovali při zdraví a dokonce I při

:tivotě, musíme pracovat méně, ale

neoddávat se nečinnosti úplně.

Se stárnutím a ztrátou síly souvisí

mnohé chronické zdravotní problémy.

jak stárneme, zmen!ují se naJe zásoby

čchi a zvětluje se náchylnost k problé­

mum souvisejícím s celkovým oslabením

nebo s předchozími zdravotními

potfžemi z minulosti. Naši slabost Již

nevyrovnává přebytek přirozeného čchi,

z něhož jsme měli prospěch v mládí.

Abychom mohli žít déle a těm se

dobrému zdraví, musíme se zaměřit na

stav a na posílení své energie čchi, své

životní síly, a udržovat v rovnováze jin

a Jang.

I <; 9

N A H O R F Obrázek ukazuje povrchové třenf

kůže v oblasti očnf jamky.

E ..... I F I ..... I� '"T""' - H N J K Y

A I � E S J I Y

Vttlu kapitule j\UII In'ťtlem· nejdlildittfj{í ltlelml teclmik}� které puulí�·ají

mmlip11l11 i \ tiÁIIffť\1/:!'imi 1�1}' J.. du.mlt

:m· lt�·ebn eiiO efťl.tll jinyd1 tet lmiJ..,

\tťjll� jaJ..u po.IJ..atc'.'<U"' ft•thmJ.. hltll'tm ll, Jf n·llce m11uhu Z hletflska lťtl'}

\ť pri\111{1/Ci mt tuda mli potllt• pt1 it•fltul'tl \lt/1'11 tl ullt'ltiiX 11lni. I\' a pf. J.. /ť{mi bulnt1

I' IJt•drmi ubhl\ti tati \ť c•il\to I')'IIJíl'tÍ mc:tudtl .tlaJ..11 11 m·ulném", J:.terti je zl'lti<tl

1'lwtl11a k 111 ulm ni fuc•tiJmi ,, J..fdi n• "'"Ir' ll. Mt'li ttyfl m·jt'a\tt'ji IJ'IIlíwmé mc•totlr

patfi· 1 MttoiiA 1'0\lu um ruo 11 \UJ ' lili"'' 2. �fl lOtH 11 '"l ' uvoL�r"'J

l. Mll Oll\ I'U�I fi'O\',\ -1. MIHli I\ \ll Rllll\�0\'\

M i l O !> \ 1' 0 \' R C II O V l i i O I 1 A 1\ L \ I fU. N I

Pri teto tl'\hnitc � ')'konává jl'mný krou­

živy trt.'ti pohyb z .. 1 mirnťho tlaku a to na

mal(' obla\ti klt>c, \' idc.ílnim připJdi:• ,t\1 2, 5 mm v prúmi:•na. KuJní puwl'il je prl

tom jl'll mírni:• prohnut}·. l l.tk w J>rUv.ldt

prosttedníkcm nebo ukazovaC::kem po­

depřeným pakcm, ukazO\iH:kem nebo

prsten11\l'lll Každe \tlaC::l'nt a kruhovy po­hyb \l' poť'itá J.lko Jedna doba l 1nHo

zpu\Oix•m \C Wd}· lxxJ ma\ínt(e t;Okrát ill l OOkrát, p<xJic toho, jak.: oncmcxnl'nl \e

lťc:'í (při del�ím nebo hlubok�m onemoc­

nC:ni vícckr.it, při novém nebo povrdlO·

vťm mén�) \ místě tlaku by měl pacient

dlít lehk� trnutí a podráždění. Svědci to

u tom, že léčba vyvolává změny ve vnitr­

nkh orgánech doprovázených odpovt·

d.1pum zvý�ením těle'>nych funkcí

• 1 odolnmt1 vuc'l vliv(un, k.teré by mohly ZJ>ll\ohit nerovnováhu.

VyJ(me(n� ucinná Jl' tato techni l..a

pri zlt.•p,ovalll krevn1ho občhu, a to nejen

' \llmotn�m m1stč tlal..u, nybrž v celem

org.uli\mu l lak na kuži muic být jen

,1,1by nl'l>u �iln�. záleží ' idy na konkrét­

ní \ituaci Např. v prípadě sllnčjSího ne­bo včt�1ho Clovčka nebo pn akutním či

novč vzniklém onemocněm pou.livá léCi· tel sihleJ\1 tlak, který má tk.lidňující efel..t.

"aopak u člověka slabSiho nebo menSího

vzrustu nebo při chronickém C::i déletf\a­

JlCim onemocnění se používá slabSí tlak,

ktery má tomzační efekt.

V�eobecně vzato se metoda tlaku

a trt.•n1 používá k vyrovnávaní nerovnová­

hy jln a Jang v meridiánech. je to vyn1l..a­

jic1 metoda, která dokáže posll1t při

'>labo'>ll nebo ziJidnit ph přetízení (odstra­

i'luJc překrveni) a navodit rovnovahu lai­

kové v}·mčny jako celku. Ttem proti

I 6 O

�měru toku v meridiánu je zklidňující,

tření po směru toku v meridtánu naopak

tonizující technika.

M L T O D A T L A K U A U V O L N t I

Při této metodě stlačuje léčitel kožní po­

vrch prsty hluboko do podkožní t káně.

Poté tlak prstu uvolní, avšak prsty zú­

stávají i nadále v kontaktu � kůži a zleh­

ka na ni tlačí. Každé stlačení a uvolnční

se počítá jako jedna doba, každý bod se

stlačuje 50krát-100krát v závislosti na

povaze onemocnění (při delším nebo

hlubokém onemocnění vícekrát, při no­

vém nebo lehkém méně). Léčitel vykoná­

vá tlak kolmo na střed bodu, aby dosáhl

co nejlepších výsledků, tlačí se špičkou

prostředníku, avšak nikoli nehtem . Chce-li léčitel ovlivnit jin nebo jang,

muže směr tlaku lehce změnit ve směru

A K U P R I 'i U R ,\

Hlubší stlačení vyvolává v tkáni stah

a zklidnění, zatímco uvolnění zpusobí

roztažení tkáně a vzrušení. lllubší tlak

ovlivňuje substance ťing a mírnější tlak

zase wej.

Tato metoda akupresury je nejúčin­

nější při ovlivňováni zjevných příznaku

nemoci. Využívá se k zastavení zvracení,

zmírnění bolesti, omezení pocení a zásta­

vě krvácení. Vhodná je rovněž k léčbě

svalových potíží.

M E T O D A P O K L F POVÁ

Používá se prostřední prst a začíná se

2,5-5 cm nad bodem. Léčitel rychlými

pohyby klepe na kožní povrch v místě

akupresurního bodu. Tlak, který tato me­

toda vykonává, je povrchový, nejde do hloubky. Na každý bod se poklepává při­

bližně l OOkrát.

nebo proti směru toku v meridiánu. Tlak Při této léčebné metodě vzniká tření ve směru toku tonizuje, neboť substance a teplo a zrych luje se látková výměna.

pak protéká meridiánem rychleji. Tlak ejčastěji se používá k tonlzaci a posíle-

proti směru toku zpomaluje průtok čchi ní těla. Pomáhá rozptylovat chlad a od-

v meridiánu a tím zklidňuje. straňuje překážky průtoku energie. Velice

I 6 I

VLEVO Metoda tlaku

a uvolnění použitá

na meridiánové body na zádech.

K A P I T O L A \ E r A

V} hodná JC /l')ména ph bolc\tech vyvo­

lanfdt m't.lostatkcm č�.:ht.

)l>dnou 1. lélcbn}ch metod tradtční

tímké medtcin) ll' poil'hcwání. Útinku­

Jl' prmtredniltvim tc·pl.t ' zntkajidho

holením byliny pel} t'lku černob)'lu IArtc•­mnill ntl;�clm) tl.! lětt•bm· btxl)'. I tuto

ml'ludu l1c tl.lhr.llht .tkuprl'\Uruu, ktcra Jl'

tl.tprmto betpvCná, t�llírmo polehm-.íní

lllU\Í pruv,ídčt \'hly /J..u�l'll}' I( 1tl'l, .tby � pkdt"lo pup.ílcní .1 1. lll'J plynoudm kom·

phJ.;.tdm, prtú:ml 1 .. 1 urltt}\h okolno\tÍ )l'j

nelll' pou}ít vi'tl>l'ť.

Poklepovou ml'tmlou \l' provokUJÍ

nt·kwrť tkA1iío\.ť Jl\l'(h,lni"ny, tt.tpt. v\th.'­h.lv.íní vody. l'ou]i,·a w proto např. k hl ­'tanoní pruJillU u d(lti, ktt•rc j\ou vít:c

uhruil·n{· 1\·ý�l·nynu ztr.ít, uni vody do \tUhll'.

Kromť toho \l' poklepov,í mt•tcxl.l po­utív,í k omt•zcnl wl-dční .1 k fO/I>t}·lcní

íaCanku proc hl.t!l'lll, Zl'Jilll'll,l pokud n•dl' k tllll'lliOC lll'll Í.

f JJ U J ) J \ \; 0\\ �.fl i O D \ ---

I ři v)·�c zmínl'mť metody obvykle \tal'i

k do\Jícní h\. •bnťho efektu. Pokud v\<� k nt• ni v) ,Je dek U\flOkojivý, lze nťkterou z nidt kombinovat s mcridiánovou me­

todou, Jhy w dO\áhlo vyrovnání jin

a j.lllg ,. tťlc. Vyvážení jin a jang zna.

mená, }c \l' mmí ll\'l'\1 do rovnováhy

,·n(lj\ek i vnitřek, horké a chlJdnc a ne­

dmtatcl.: i prcbytck. Lze to chJpat jcdno­

du\c tak, ie léčitel zkou�1 od\tranít

prctih-ni W. nadbytek) z určité ohla\ti ne­

lx> obnovit Její funku pn mlahcní (\u, nc­dmt.ltek).

�lcmh.ulo\'iÍ metoda pou/ívá k do\J-

icni účinku kteroukoli\' ze tří zmínčn�'ch

metod. Lc.'-<'itel uží,·á prostředníku nebo

palce, kter)·mi pohybuje podél meridiá­

nu, pouiívá buď tření a tlak, stlačení

a u\'olnťní. nebo poklepovou technil..u.

Mt'ridiáno,·á metoda silně ovliH,uje tol..

\Ub\t,utcí ,. meridiánech a upravuje J in

tl j.lllg \ tčh:

1 .. 1 uťclcm ziJidnťni nebo cx.lstranční

pretlll'lll \l' lťťitcl mute pohybovat pod(ol

meridi,lnu proti tol..u \ub\tand v pri�lu�·

n(•m k,l n.ílu a tím tok tpomalovat. :--:a­

OIMk po\ilovat l'i tonizovat mute tím

zpu\olx•m, ie \e pohybuje ve smťru toku

v mt•ridi,ínu a tím tok zvySuJe.

'\apt. dráha tlu\t&ho střeva prochází

z ruky přes rameno do hlavy. K posíleni r.1mcne by mčl léWcl začít s tlal..cm n.1

lx><.lf na nKe, a poté by se mčl pohybo .. at podťl meridiánu \mčrem k ramena Ve \kutcť'nmti vSak léčitel velmi pravdepo­

dobn(• vykonavá pohyb obc."ma smčry,

,thy do\ahl vý\lcdku. Pokud pacienta hola

r,uneno, Jl' to pravdťpodobnč dusledcl.. jak ptetaten 1, tak a oslabení. Akuprc\u­

mta proto musí pou/11 jak zklidt'IUJICI tc<.'hniku, aby snížil přetížcm, tak i tech­niku tonilliJÍCÍ, ab\ odstranil slabost fť· Jo \JnH> rozhodne, co z toho použije a co jako nepotrebnou léčbu odmítne Orga­

nhmu� má vzdy tendenCI regulovat se

vlastními ilami, a pokud to jde, dosahne

rO\IlOVáhy a lability.

Při pouilti meridiáno\'é teorie se nám

nabízí nčkolik zpusobu, jak tonizovat ne­

lx> z1Jidf1ovat. Známe tn Jangové mcridiil· ny, kterymi protťkaj1 substance 1 rukou do ramene, a to na Ieve 1 na pravé st rané

tda Akuprcsurista mu1e tok sledovat

a \tiJtovat body podél těchto tří mcridiá-

I 6 2

nů měrem od ruk) 1.. rameni, a ttm prou­

dění v meridiánech posilo\' a I . Při slabo -

li ramene se tato oblast posílí jestliže je některá oblast postižená ja­

ko celek, např. když bolí celá hla\ a, pak muíe akupresurista stlačovat bod} na obou stranách soul'asnť smčrcm dolu proti toku substancí ve třech jangových meridiánech a tím zmíriiovat napčtí, kte­ré bolest hlavy vyvolává.

P R ůTOK V M E R I D I Á N l· l l

Znalost směru toku substancí v meridiá­nech je velice duležitá. Pamatujme si, že

stlačením bodu ve směru toku v meridiá­

nu průtok podporujeme, zatímco tlakem na bod proti směru prutoku proud zpo­

malujeme. měry proudění v meridiá­nech jsou následující :

• Ve třech jangových meridiánech na ruce směřuje proud od rukou k hlavě. • Ve třech jinových meridiánech na ru­ce směřuje proud od vnitřních orgánů v hrudníku směrem k rukám. • Ve třech jangových meridiánech na

noze směřuje tok od hlavy k chodidlu.

• Ve třech jinových meridiánech na no­ze je směr proudu od chodidla k h rud­níku. • V jinovém meridiánu plodnosti (žen),

který prochází podél přední střední čáry,

směřuje proud od hráze (oblasti kůže me­zi řitním otvorem a šourkem nebo zevní­mi rodidly) k bradě.

• V jangovém hlavním meridiánu (tu) procházejícím podél zadní střední čáry směřuje proud od kostrče do horního rtu. PomAMKA: V obou posledně jmenova­ných meridiánech směřuje proud vzhůru.

I 6 3

,\ K U I' R r -; lJ R t\

\tf. R I D I \ N O V Á

\l f T O D A : Akupunkturista se

prostřednil<em nebo

palcem pohybuje podél meridiánu,

používá přitom tlak a tření, tlak a uvolnění

a poklepovou techniku.

NAHORE Jangová dráha

na ruce.

K ,\ I' I T O L r\

K léé�m nejrůzn�jšich chorobných stavu

na zíldadě principu jin a jang. tonlzac�

a zklidnfni apod. �� vyvtltl• rozliéne

návody, pravidl.s a tipy. Mnohe n�moci

jsou komblnac1 p1etilt'nt a O\labeni, coi

od l�éltele vyuduj poudt1 kombinace

technik, 1by do�1hl kýttnl' rovnovahy.

+ Je ll třeba v1ce tonizov.st nd

zklidnovat, můte letitel pfistoupit

k vícenasobnemu stl.séovanl meridlanu

ve sm�ru proudu a m�ně proti směru. je

ll zapotřebí sp1Se zklldnim nd tonlzace,

pak muie lélitel postupovat opačné -

proti směru proudu stlaluje v1cekrat nez

po směru Napr. prl bolesti ramene vyvo

lané sp1�e pretilenim ne! oslabemm je

moine třikrát stlačit kanal jang proti

směru toku a jednou ve směru toku

+ Lze také pout1t Jiné pravidlo, kdy léll tel stlali bod ve smeru toku devětkrat,

aby tonizoval, a pote Jestkrat proti

smfru. aby zklidnil.

• Podl� jlneho pravidla \e u muzů dosa·

huje lep$ích vysledku tehdy, kdyz s�

nejprv� poullj1 meridlany na levé straně

těla .s teprve potom meridiány na pravé.

U ten je tomu naopak, nejdf1ve se maj1

poui1t merldl.my na pravé straně a poté

na levé Dúvodem je to, !e mull se pova ·

:luj1 vieobecn� za v1ce jangové a na levé

straně se predpoltladá rovnfl pfevaha

jang Naprotl tomu ženy se pova.tuj1 za

vice }lnové a pfevaha jln se ptedpokláda

na pravé straně.

• Podobně existuje predstava, í.e lélba

na prave straně těla ovlivfluje vice krev

a léčeni na levé straně v1ce ovlivňuje

c!chl

• Dal!.1 pravidlo mu.teme vyu.t1t k navo

zem rovnovahy mezi jin a jang pri jejim

naruSení, a to pomoc1 meridlánové meto­

dy Např. pozvolné a silné stlačeni bodu

zklidňuje, zat1mco rychlý a lehký tlak

tonizuje.

• Meridianova metoda se často použiva

k léc!ení setrvalých, úpornych a zavaz­nych poruch rovnovahy. tasto se např.

vyut1vá k leébě ztuhlosti a bolesti pi'i

kloubn1ch zanětech.

• Obecn plati, te tyto zvlaUní tKhniky

není nutné pout1vat, abychom dosáhli

dobrych vysledku. Byvaji v� k ulitečné pri tets1ch pripadech. Tehdy je treba

tato pravidla pout1t, abychom se dopra·

covall k léčebnému efektu.

I 6 I

D A L M_ E

í L E B N 1� l N I K Y

romě ltyf dří1·e popsaných lélelm}'tll metod se \'Šeobewě pouJíl'tÍ také metoda pěti prvkti. Podle tt>orie tradiční tínskť lllť'didny odrái.ejí \7titftll or:�dny slolité 1•ztah1' nezi zcíkladními prvky - Dřťl't'lll, Olmbn, Zemí, K01·em a Vodou. Lnáme ttyři

llla171í dmlly těchto l'ltalni. K lltli'Ozmí r0\'110\'tÍity mezi nimi se pouJmí komplex11í akupresumí systém, kteri poulíl'á tfi nlt'tmly mcmipulace. Poclrvlmy popis poshtpll zacllcízí mimo rtímec této kapitoly, ve stmtnosti vsak zmitime alesp01i nt'kolik daHícll metod.

Lnáme množství dalších a kupresurních

léčebných metod a technik, které se po­

užívají při specifických onemocnčních:

• Léčba tlakem a rozevíráním na obliče­

ji a hlavě, tlak směrem k týlu. Používá se

při bolestech hlavy, závratích, žaludeční nevolnosti a zvracení.

• Tlak palci podél páteře směrem dolů je zklidňující technika využívaná při �ky­

tavce a zvracení. ejprve se tlačí na pra­vé straně hrudní páteře podél meridiánu

močového mčchýře směrem shora do­lu. ahoře se tlatí jen zlehka, dole pak sil­

něji. C.elý postup se poté opakuje na levé straně.

• Při místní technice se jedna dlaň přitla­čuje druhou na postižené místo a jemně

se jí potřásá. Tato metoda odstraňuje bo­

lest a zlepšuje krevní občh. je velice vhod­

ná při problémech s kolenním nebo

ramenním kloubem. • Další technika využívá tlaku na aku­presurní bod společně s rychlým pohy­

bem do stran. Ncjprve se tlačí hlouběji, pak se tlak zastaví a rmtem se rozkmitá.

I 6 5

VLEVO Při místní technice

se na určené místo lehce přitlačuje jedna

dlaň druhou

za jemného třesu.

VPR.\VO Sevření a vytažení

kožní řasy se používá často za účelem

zlep�enf krevního oběhu v blízkosti

chronických chorobných dějů.

K t\ I' I T �) L A . F. . T A

rato metoda w poutiv.i pri tánčtech kloubu nebo ru;mých lxlle\tcch + J ína metoda vyutívil mtre bodnutí palcem nclx> rínym pr\tl'lll primo do IX>­du, aby \e do'lt�hlo tmirm•ni prl'111ení

svalové ko'lll'tnl \OU\tavy (pri hole\tct h mčkkých tkání). Pret11en1 '>l' l('<.í n.1 jin(•m místě, ne1 je mi\tO JX>'>titenc•. lt�to meto­da se obvykle provad1 pte'l �tlty, protože

při pouzlti ptímo na povrch kute je přím bole'ltiv<i. Pomčrnč Ca'lto '>e prí ní

používarí body H dráhy žaludku (líang­čchiou) nebo bod 8 dráhy srdce (�ao-fu),

podle toho, jaká ohla�t je postižen<i, nebo obecný zvláStní bod pro podvrtnutí niou­

šang-sue (ettlívy bod as1 I cm stranou od bodu 10 drahy tlu\tcho ')trcva (Sou­san-li) na �tejné straně těla, kde re bolest. • jiné body na mce (bod 8 dráhy srdce),

pod nosem (bod tu 20) nebo na noze

(bod I dráhy lcd\ín) 'le použ1vap pro první pomoc \ prípadě mdlob nebo 7.trá­

ty vědomi \ dusledku poraněni.

• Metoda sevření a vytažení malého

okr<; ku kuže - obvykle 1 OOkrát, se často

využívá jako pomoc k zlepšení krevního

oběhu v sou<;edství chronických pro­

blému.

• Při dam metodč používá léčitel tlal..

oběma palci podél krční páteře a poté

zevně k vrcholum ramen, aby zmírnil

ztuhlost a bolest šíje. • Užite nou technikou je nalezení a stla­

ccní Citl ivých bodu v bhzkmti místa po­ranění nebo onemocnění. ryto body se

považují za specifické léčebné body v tčth případech, kdy nejsou známy akupre­

surní body nebo meridiány. Ríká se jim

body "A-š"', což doslova přeloženo zna­

mená "Ach, tak je to správné!". jako poslední uvádíme příklad specific­

ké léčby určitého onemocnění, kdy léti­

tel tlačí oběma palci podél celé páteře

po obou stranách kromě oblasti šíje. ·1 ím­

to zpu obem lze snížit krevm tlak.

I ó 6

U Z r N É L É E B N I=: A

R N f IV\

p s í

l Y

Mnozí pacienti se obcímj1 jehel, a proto odmítají akupunJ..tum. Pro tako1·é je nejlepším ře{ením akupresura. Kaldý pacient nebo jel/o phtd St' 1111ile 111111c'it 1yulíl'llt 1111101\tví aJ..uprťwnucll bodu l'llodnýcll pro clolluíci hH'/11. V teto

kapitole nalewete sewam m1ktery;d1 ulitdll)'t ll lt!telmýcll postup/i. U1·1itlmw pmue o/Jewé umístění bodu. K lllliťlťiiÍ přemé pvlolly ko11krétm?w bodu 1')-lllt•clejtt• proft'\iOIItlilll pomoc zk11�enél10 léčitele.

O V L I V t I M �. R I D I A U techniky mnohokrát přinc\ly zmírnění

bolesti, uspíšily uzdravení atd. I mpiric-Především je vhodné vědět, jaké meridiá- ký systém spoťívá na lku�eno\tech. ny jsou užitečné pro některé obecné sta­

vy. ěkdy je jeden meridián užitečnčjší

než jiný, i když oba teoreticky postihují

stejnou oblast nebo problém. K tomu,

abychom zjistili, který z nich je vhodněj­�í a zda dosáhneme požadovaného vý­

sledku, můžeme provést jednoduchou

zkoušku. Někdy je nezbytné použití ně­

kolika technik. Nejlepší cestou, jak posou­

dit úspěšnost, je cesta zkušenosti. Tyto

Léčebně muíemc využít vSechny me­

ridiány a to nejen 1.. léčbě organu \ousta­

vy cang-fu, ale také 1.. ovlivnění oblastí, jimiž tyto meridiány proch<izejí. apř.

meridián plic muže také létebně ovlivnit

paži, meridián žaludku obličej, meridián

močového měchýře záda atd. a další

straně naleznete seznam hlavních meri­

diánů a chorobných stavů, které \C pomo­

cí jejich ovlivnění dají léčit.

I 6 7

VLEVO Tlak na nouzový bod mezi nosem a rty se používá k oživení při

ztrátě vědomí.

K :\ I' I T O L A $ !: .S T A

M � R I D I \ " Pl l{ ( l l ) Léčí astma, kaiel, kožní vyr.ízky

alergického původu a celkové plicní

ne moci.

M E R I D I Á N Z A I U IH . U ( � I )

Léčí nemoci nohou, obrny

obličeje, žaludeční nevolnost, zvracení, bolesti

a onemocnění žaludku.

M E R I D I Á N S R D ( I ( lt ) Léčí nespavost, duievní

problémy, anginu pectoris ·a buJení srdce.

M l R I D I Á N

M O C O V e H O M E { II I' R i ( l H ) Léčí akutní bolesti v bedrech,

ztuhlost šije a jiné nemoci krční páteře, potíže s močením Jako

např. zhoriené ovládání močového měchýře.

M E R I D I Á N O S I!I H (' N I K U ( I' )

Léčí žaludeční nevolnost, citová pohnutí, jako úzkost

nebo netrpělivost,

a anginu pectoris.

M E R I D I Á N P I\ E D N I \'1 1\ t. D N I ( l l '1; ) Léčí kýly a menstruační potíte.

M E R I D I Á N ) A l L R ii i V )

Léčí křeče doprovázející menstruaci, oční nemoci, bolesti hlavy, nespavost,

vysoký krevní tlak, duševní a citové problémy, jako je podrážděnost

a hněv.

Podle tradiční čínské medicíny JSOu jatra řídícím orgánem a zajiHujf hladky pohyb

čchi. Zablokování jater vede k citovým hnutím, jako je hněv,

a k tělesným potížím, napt. vysokému krevnímu tlaku.

I 6 8

\t l R l!l t.\s urzt•o ( H ) Léčí prujem, nepravidelnostl

menstruace, svalové bolesti a bolesti břicha.

M I R i l> I A S

I I 'I K [ H O \ I R I \A ( \ 1 )

Léčí ztuhlost !ije a jiné nemocl krční páteře

a chronický prujem.

M I I U O I A N l U l \ I � ( I. ) Léčí bederní oblast, astma,

bolesti kostí, chronické

nespecifické bolesti, např.

svalové, celkovou únavu a změny vyvolané stárnutím,

stres a nemocl ledvin.

Podle tradiční c!ínské medic1ny jsou ledviny zásobnfkem

vrozené energie.

M I ll J l) I Á N í' I l C N I K l ( (, 8 ) Léčí migrózní bolesti hlavy,

ischias, bolesti žeber a bolesti při žlučových kamenech.

M I K I D I � N I I U \ l F I ! O \ 1 1\ t \A ( 1. 1 )

Léčí zácpu, průjem, bolesti hlavy

a onemocnění střeva v!eobecně.

M I R I O I ·\ '1 Z \ ll 'l l \ I R ! I> S l (ll-) léčí onemocnění páteře, jako je ztuhlost a bolesti v zádech.

M I R I !l l \ '1; t R l 0 11 1\ l \\ ( L ( I \\)

Léč( bolesti oční jamky, oční nemocl, bolesti dásní, bolesti lokte a pocení.

P R I K L A D Y P R A KT I C K Y

P O U 2. 1 T E L Ý C H B O D ů

jinou cestou, jak využívat a kupresuru,

je naučit se, co který bod dělá. Léčitel

má potom možnost vybrat si takové

body, aby se dostal k požadovanému učinku. Následující příklady často po­

užívaných praktických bodů ukazují,

jakou šíři nemocí lze akupresurou léčit.

• Ll 4 CHE-KU, OOD DRÁHY r Lus·1 t.Ho

S 11U.VA {"SOUSI:.D I ÚDOLI")

Používá se při bolesti lokte, třísel a dolní

části páteře, při potížích se zdviháním

paže (onemocněních ramene), zánětu

vedlejších nosních dutin, závratích, huče­

ní v uších, menstruačních křečích, k vyvo­

lání porodu a při bolestech střev. Mimoto léčí bolesti hlavy, potíže s kr­

kem, nemoci vedlejších nosních dutin,

bolesti zubů, nemoci obličeje, úst a krku

UPOZORNENI: použití bodu che-ku je nepří­

pustné během těhotenství.

+ Ll 5 jANG·SI, OOD DRÁHY nUsrtHO

ST1U.VA (" POTOK jANG")

Používá se při nepravidelnosti srdečního

rytmu a bušení srdce. + 'IW 17 1-fl.NG, BOD DRÁHY T1U OHltiVACÚ

{"0CHRANNÝ vtrn") je vhodný při škytavce. + P 6 NEj-KUAN, BOD DRÁHY OSRDECNIKU

{"VNTT1l. 1 BRÁNA11)

Používá se při angině pectoris, nepravidel­

nosti srdečního rytmu, rychlém bušení

srdce, nevolnosti na cestách, nespavosti,

žaludečních křečích, bolestech kolenních kloubů, ztuhlosti šíje, astmatu a také při

většině onemocněních trupu, zejména

pokud souvisejí s horním ťiao. Je to dal-

r\ K U I' R I. S U R A

ší bod vhodn}' při škytavce. Kromě toho

je to bod relaxační.

+ ZVL\SThl BOO 101.J-SA,G-S0E (11000

POD\ RTNUll" - 1 CM STRA 'OU OD Ll 10, �OU·SA.�-U OODU DRÁtl\ lll.SfŮIO STIU:VA)

Tento bod je vynikající pro první pomoc

při všech menších poraněních a bolesti. Podporuje cirkulaci (pohyb čchi a krve),

tlumí bolest a uzdravuje. UroloRNr.Nl: použití tohoto bodu je kon­

traindi kováno při silném krvácení.

+ ST 36 OU·SA ·l l, UOD DRÁHY ? .. A l UDI.:U

(11PO< ll OD 1 �I Mll ") Cou-san-li je bod používaný při mno­hých potížích. Pomáhá posílit tělo jako

celek. Lze jej využít při bolestech nebo oslabení žaludku nebo bolesti kolen.

Rovněž při dlouhodobé léčbě bolestí na

hrudníku a srdečních onemocněních. • UB 57 L:cmNG-SA BOD DRÁHY

MOCOVtllO MECH\'>�t {"PODPERA HORY")

Tento bod umistěný uprostřed lýtka je vy­

nikající při bolestech svalu a všeobecně při bolestech vyvolaných přetížením

a nadměrnou námahou. Používá se také

při celkových bolestech doprovázejících

např. chřipku. + TU 14 TA-CUI;J, BOD IILAVNI DRÁHY

(11 VELK9 OBRATEL")

Pomáhá při tlumení bolesti kostrče po

úrazech nebo poraněních. je-li tento bod

velmi citl ivý, měla by se vyloučit její zlo­

menina.

+ U 15 T'IE -JO, BOD DRÁHY TLUSTIHO

ST�.EVA ("RAMENNI KOST")

Tyto dva body na každém rameni lze stla­čit na dobu přibližně pěti minut před

léčebným výkonem za účelem uklidnění

a relaxace pacienta. Účinně zbavují tělo

emočních a tělesných traumat a stresu.

I 6 9

DOl l Léčení bederní

páteře a bolestí v bederní oblasti.

VPRAVO Léčení bolestí

v bedrech na horním úseku páteře.

I� N E /V\

f- I L 1: r

"'"" E N Í

Ypuu}iti akuptóll')' pri\tuplljťmt• ta\tu, dtame-li létit 11rlité OllťiiUXIlělli. Pro Jwldo11 fltmoc emtrtji 11rčitť \lltltlnu puulitt'111é botl}; jejicltž pro\třetiltich·im

mulť/1/t' do\ciJuwllt tílťl} /d, Jt' un·rlt'IIO nNwlik nejběiněj�iclt:

8 0 U S I 1 \ D O L N I ( \ 11 1 1 z,\1)

A P O l i J I \ P\ I I� R I

• Pouw r 11om K i tdhll·'>i, U B 60 kchun-lun

tlačte tyto d\'a bod)" 8krát aJ 9krat trha· ,·ým pohvbem. Bod} le11 mezi AthlllO\'OU \la<:hou .1 kotníkem. L7l' Jl' také �kr.íl>.�t (HO\třední­kem

Pm .. lu r nul>\ I U l -l ta-čuej. JL. I S ja-men V)·hledejte Cltlív}· bod llll'Zl těmi­to dvěma body na horn1 paten

8 O I ISI P � I S Y ' D R O �I U K M � PÁ I ( H O f U I l U -----

J>ou7J J c uoov: zvlá�tní body (Wu chu �· - bod)' pet1 prstu). Zatlačte na tyto body nehtem, aby\te lll1lrnih bolest. jsou u m ístěné na pal­<:l<:h. Uchopte palec palcem a ukazO\'áť kem a nehtem zatlacte mezi pn·mm a druh}m kloubem palce na obou stra­nách. Za stálého tlaku nehtem krutte po­\tlleným prstem, rukou, zápěstím nebo palcem u nohy, dokud bolest neustoup1.

a zatlačte. I l.ICte \i 11.1 krk a \Oll· [> 0 I f 7 1· S V A Z Y časně vykonávejte 1-.rouzl\y pohyb pánvi. + M07'\\ Jl 1 '"r U B 2.i \erHu + BODY \ 0(1\1 J \M( I : horn1, \třednl a dolní ťiao.

POU71 1 C UOI)\ : Ll 1 3 Wu-11. Pri potízích s vazy u kteréhokoli kloubu tento bod stlačte a uvolnetc. Sevřete hor­ní čá�t paze a tlačte na oba body na kaz-

I 7 O

NAilORf Bod Ll 4 che-ku lze použít k léčení

nachlazení, alergií a bolestí hlavy.

dé paži. Vždy je stlačte a uvolněte na dobu dvou až tří minut, dokud bolest ne­ustoupí. Tato léčba je vhodná při poraně­ních, jako je např. podvrtnuté koleno. Pokud se jedná spíše o svalové zranění, pak použijte bod UB 57 čcheng-šan.

B O L E S T K D E K O L I P O D I!L M E R I D I Á N U

r\ K U I' R I ;\ U R ,\

Bod stlačte palcem a opět u\'olnNe, do­kud bolest ne\) mizí, ob\) kle to tr. á dvě až tři m mut). Léčbu pro' ádť1te udy na té straně těla, kde ctttte bole�t

S PAT � T R Á V L

(s nachlazeným břichem)

+ Po 11 1 1' OOOY: třete povrch kuJe krou­živými pohyby ve \měru hodi nových ruciček okolo pupku as1 3<X>krát. lato me­toda posiluje trávení a pomáhá Jak při zácpě, tak prujmu. je vhodná i při celkové chronické \labostl. Zahřívá okolí bodu tan-tchien a napomáhá vstřebáváni látek ve střevě. Podporuje rovněž po­hlavní orgány a hormonální \OU· stavu a pusobí tedy jako lék proti stárnutí. Cím rychleji běží svět okolo nás, tím rychleji také \tár­neme, tato léčba nám pomůže zpomalit a vrátit svuj život do rovnováhy.

• Poullrt oooY: body zvané bystřina Su + BooY OKOLO ot. 1 JAMKY: horní ťiao, postiženého meridiánu - TW 3 čung-ču, střední ťiao, slezina a žaludek. Sl 3 chou-si, UB 65 Shugu, ST 43 sien-ku, G B 4 l lin-čchi, LJ 3 san-ťien, LV 3 tchaj- P R UJ E M čchung, - 7 šen-men, S P 3 taj-baj, L U 9 tchaj-jtian, K 3 tchaj-si a P 7 ta-sing. Stiskněte a uvolněte příslušný bod souvi-

+ Pouw·10 OOOY: Tenguv bod - zvláštní body čchang-men ("Brána střev"), kan-

sející s meridiánem, dokud bolest ne- men ("Brána jater"). ustoupí.

SVALOVt B O L E S T I

• Pouzm BODY: U B 57 čcheng-šan. Tento bod leží uprostřed zadní plochy lýtka. jeho stlačením se tlumí všechny druhy svalových bolestí kdekoli v těle. Použijte běžnou akupresurní techniku.

CHRONICKÝ PRŮJEM

+ Poullrt OOOY: kroužením ve směru ho­dinových ručiček třete kůži okolo pupku a bodu tu 4 ming-men na zádech. Chro­nický průjem je obvykle příznakem nedo­statečné činnosti a ochlazení sleziny a ledvin. Tření okolí pupku a bodu tu 4 ming-men oblast zahřívá a tonizuje.

I 7 I

NAIIORE Léčba svalových bolestí

za použití bodu UB 57 čcheng-šan.

VPRAVO Léčení ,.zmrzlého

ramene".

A L "" Í 1 T :Z E U R N í .G É y_, = B N J� U P Y

Akuprcsurvu jt• molnu lťt'it t11ké 111 rdt·mr {tl\tt', ale IÍpomť zdrm"Otní problem}.

8 O L 1 S r I \ t R \ \I I ' O

(také ztuhlé rameno, omezení pohybu, "zmrzlé rameno")

• Poulit r nom: tien neboli lxx.ly ramen

leží na obloul..u \ bhlko<.ti ralll(.'lle: zvl.í\t­

ní bod ťien-čchlen (tnam> t.tké Jako ťian­

nej-ling, bod Ll I S ticn-Ju, \1 9 ťien-éen,

TW 14 tten-hao.

Použijte techntku \tlaéenl a uvolnt'ní ve

sm�ru hodinovy<.h ruélť.ek. Rameno se

uvolni a paCient bude moo zv<.'ť.lnout palJ.

+ BoDY m.:or o ocr-.1 J \\ik\ : horní ťiao,

tlusté sttevo, plíce.

+ Lze také pouzít jakékoli místnt citlivé

body a-š'.

H E M I P L E G I L

(obrna jedné poloviny těla; bud' celé, nebo její části)

• Pouurr oooY: LI 3 san-tten, l l 4 che-ku

a Ll 5 jang-s1 jako hlavní body. Pouiít lze

také Ll l l échu-čch', GB �4 jan-gling­

čchuan, GB W suan-čuang.

+ Poulívc1te lxxty na zdravé polovině těla.

+ BOO\ OKOLO OCl\! JAMKY: horní, Střl'd·

ní a dolní ťiao, záleží na tom, ktera čá�t

těla je postižená.

N A C I I L A Z E f

P�l VSECH ORUZICH A I I LAZE f

+ Pou?ll � BODY: GB 20 feng-čch', U 4 che-ku, ST 36 cou-san-li.

P�l PLJCNIM Pl'tEII AATI (HOREťKA

A BOLESTI V KRKU)

+ POUli l � BODY: přidejte ST 45 li-tuej,

P 6 nej-kuan.

P�l VELK�M Pi'tEHAATI (HORECKA)

+ Pou7J r� nooY: přidejte TU 1 4 ta-čuej,

aby se odstranil přebytek tepla z jangove·

ho meridiánu a ST 36 cou-san-li, aby se horečka nížila a teplo se z těla uvolnilo.

P�l P�EHI'u\T( VYVOLÁVAJICIM

BOLESTI V KRKU, ZÁ PU A SILNf.

2LUTOU MOC

+ Pouz.rrt BODY: přidejte K 3 tchaj-si.

Pi'tl VELMI SILN! BOLESTI V KRKU

+ POUliT� BODY: přidejte Liv 3 tchaj·

čchung.

+ BODY OKOLO OC I JAMKY: horní tiao

a plíce.

N ES PAVOST

Rozeznáváme tři druhy nespavosti.

+ POUlil t BODY: body "Ctyř bran" Lrv 3

I 7 2

tchaj-čchung a Ll 4 che-ku jsou účinné

u všech tří druhů.

+ BODY OKOLO OCN1 JAMK\: horní, střed­

ní a dolní ťiao, srdce, ledviny.

I lf.SCHOPNOST USNOUT

l'ato porucha je vyvolána stagnací čchi

v játrech a souvisí s emočním přetíže­

ním. l l lavní léčbou tohoto druhu nespa­

vosti jsou výše zmíněné body Ctyř Bran.

+ BODY OKOLO OC I JAMKY: játra.

2 PA IENT SICE USNE, ALE CA TO SE

Bf.IIEM OCl BUDl A MÁ DIVOK�

s y lato porucha má souvislost s žaludeční­

mi problémy.

• Poul.nt BODY: k bodum Ctyř Bran při­

dejte body ST 45 li-tuej a SP 1 jin-paj.

+ BODY OKOLO OC I JAMKY: žaludek.

3 PACIENT USNE, AVSAK PROBOUZI

SE CASNe, OBVYKLE MEZI 3. A 5. I IOOINOU RÁNO A NEMÚ2E ZNOVU

USNOUT

Toto je častý problém u starších osob.

;\ 1\. LJ P R I '\ LI R A

Souvisí s nedostatečnou činností ledvin

a s vysol-:ým krevním tlakem.

• Poulrr� BODY: UB 23 šen-šu, UB 52 č­

š', K 3 tchaj-si a K 7 fu-liou.

+ BODY OKOLO OC"il JA\H. \': ledvin>, mo­

čový měchýř.

C I I R O I C K Ý Z A t'l

P R U D U S E K

• Poulil r. OODY: UB 1 2 fcng-mcn, UH 1 3

feng-šu, ST 36 cou-san-li, Ll 4 che-ku,

P 6 nej-kuan a zvláštní bod pro astma

(ting-čchuan) umíst�ný I cm stranou od

TU 1 4 ta-čuej.

HLEN

Pokud je pacient zahlcn�ný a není scho­

pen hlen vykašlat.

+ Pouw-� BODY: opatrně stlačte 2EN 22

tchien-tchu a poklepejte na 2EN 1 7 šan­

čung uprostřed hrudníku.

+ BODY OKOLO OCNI JAMKY: horní ťiao,

plíce.

I) Ol I

Léčba nachlazenf a bolestf hlavy.

I 7 3

K A P I T O L A � !: : T A

C H R O � I C K t P � E J... ' E L E � I 2 A L U D K U S bolestí vyvolanou .taludeé!ním nebo dvanáctníkovým vředem.

• Poumt oom Ll -1 che-ku. P 6 ncj-kuan,

UB 2 1 wej-šu, UB 20 p.hi-,u. J.J 12 čung­

wan, 2EN 6 Cchi-dl. J, S I 25 tchacn-,u,

zvlá!tní bod jin-tch. ng ( melt ot><X1111) • BOD\' OM>H> 0(:11.1 j,\\1"\ horní tiaO, střední tiao, slczin.a, /.alu<.Jck. Kromě toho b} nemocný ncmčl jí t ma­žená a o tr.i Jitlla.

Z A C PA

Zácpa ča to bývJ du�lcdt..cm příliS u­chého střeva, pro Je" u je se tam, ze stolice bývá jednou za dva al tn dny. l lospoda­ření s vodou w \lrcv ,, v mo ových ces­tách ovlivt\uje ledviny. • Poul.atr BOt)\. K 6 ao-chaj a U B 57

čcheng- an obnO\ ují rovnováhu j i n a jang v ledvinách a v m o ovém měchý­ři. Ta zárovca\ umozní zvlhčení treva.

Ú PRA A Cl O Tl t.A t DK Th

• Pou?t t t uotn : pridcjtc S I 36 cou-san­li, ZE 1 2 šcn-tu a 2.EN 6 ta-čung.

Pt'tl HASIT I K� LÁ P�

• Pout11r BOD\ : přidejte body TW 6 č'­kou a ujistěte se, ze byl použit bod UB 57

čcheng-šan. • BODY OKOl O OC'I JAMkY: Střední (iao.

K � E C L P � l M l 1 R U t\ C I

• PoulJl r 1100\ · \'ět inu křetí doprová­zejících men truaci lze l\'l.idnout tla-

čením akupresurních bodu ST 44 nej­ting. sr 6 san-jin-ťiao a Ll 4 che-ku. • BOO\ OKOLO OC I JAMK \ : střední ťiao,

dolní tiao, játra.

C A T f. N U C E A M O C E N I

Casté matení je známkou nedo tatcčné inno ti lcd,·in.

• Po 7rt ( 601)Y: poJJepcjtc na body TU 4

ming-men a 'I U 3 jao-jang-kuan, poté

stlačte bod K 7 fu-liou a P 6 san-jin-ťiao.

• BOl)\ OKOLO oc I JAMkY: ledviny, játra.

N G I A P E C f R I S

Toto oncmocnční se vyskytuje často při stárnutí. • Po 7t rt sooY: P 6 nej-kuan, ST 36 cou­san-li a 7 �en-men. Na bod I' 6 nej-kuan pouzijte kloub pro třcdníku, kterým opa­trn<! a pře ně zatla te. • BOD\' OKOLO OC I J MKY: horní ťiao, rdcc.

V R E D Y

• PoullTt liOt)Y: P 7 ta-ling a K 2 žang-ku.

A II R O M A D !:. N f H L E U V H R D L E

Příčinou stavu, kdy pacient cítí, že v je­ho hrdle je nahromaděný hlen, který však není schopen vyka�lat a hrdlo vyčis­til, bývá často stagnace čchi v játrech, J..1e­rá jsou blokována emocemi. • Pouz.rrt BODY: GB 34 jang-ling-kuan, LV 3 tchaj<chung, K 3 tchaj-si, K 6 čao-chaj, 2.EN 22 tchien-tchu a ST 40 feng-lung.

I 7 4

A K U P R E ' U R A

p 0 Ú R A Z 0 V t R 0 Z C I L E f • BODY OKOLO o I JAMKY: horní ťiao.

Po úrazu bývá mnoho pacientu roztřese-ných a citově rozkolísaných. N A P!:. T I H O R I CASTI

• PoUliTI BODY: GB 34 jang-ling-kuan Z A D a LV 3 tchaj-čchung.

• Pou?tH BODY: použijte A K UT I P Y C H I C K t T R A U M A tlak na bod UB l O tchien-ču,

UB 40 wej-čung a TW 3 Při bolesti v místě nově vzniklého pora- čung-ču. nění, obvykle ne star�ího než 1 0 dnů, • BODY OKOLO oc 1 JAMKY: ostře rýpněte do ci tlivého bodu 1 cm s tra- horní ťiao. nou od bodu Ll 10 šou-san-li (niou-šang-si.ie) na bolestivé straně těla. Ihned se B O L E S T I K O L E A vám uleví.

B o LEST I H L A V Y

PRl VSECH BOLESTECH H LAVY • PoUl!Tf. BODY: GB 20 feng-čch', Ll 4

che-ku a zvláštní body tchaj-jang na če­le a jin-tchang na spáncích.

• Pouli rt BODY: ST 36 cou-san-li, G B 34

jang-ling-čchi.ian, GB 39 juan-čung, sr 9

jing-ling-čchuan, SP 6 san-jin-ťiao a LV 3

tchaj-čchung.

B O L E S T I z A H S T I

• Poul.t rf. BODY: G B 40 kuej-su, ST 4 1

ťie-si a G B 3 4 jan-ling-čchi.ian.

� É C E N [ V P RA X J

NAHORE Léčba bolestí hlavy.

PRI BOLESTI HLAVY UPROSTnED CELA

• Poul!rt BODY: přidejte SP 4 kung-sun, SP 9, jing-ling-čchi.ian a DU 1 2 čung­wan. Při migréně přidejte ST 8 tchou­wej, GB 4 1 lin-kuej a LU 7 lie-čchue.

PŘI BOLESTI V TÝLNI KRAJIN� HLAVY

• PoUlirt BODY: tlačte směrem dolů od TU 16 feng-fu k TU 1 4 ta-čuej a od GB 20 feng­čch' k 14 ta-čuej a přidejte UB 66 tchung-ku.

Pl'U BOLESTECH VYVOLANÝCH

ZÁN�TEM VEDLEJSfCH NOSNICH

DUTI

jak jste mohli z výJe uvedených příkladů postřehnout, může

být akupresura léčbou velice užitečnou. je důležité, že se jedná

o vysloveně praktickou dovednost. Snadno se můžeme naučit

body, kterými dokážeme sami sobě pomoci a zlepšit svůj

zdravotní stav. Ten, kdo léčí akupresurou, nepotřebuje žádné

nástroje, vyjma určitých znalostí a šikovných prstů. Akupresuru

můžeme použít kdykoli, a( už v letadle nebo v práci či doma,

chceme-li zmírnit únavu a svalové napětf. Díky vynikajícím

výsledkům a snadnému použití lze očekávat, že se akupresura

bude rozvijet dále a přinese nám v budoucnosti jeJtě mnoho • Poullrt BODY: použijte navíc reflexní terapii na ruce, sevřete konečky prstů, zejména palce a ukazováčku.

I 7 5

prospěchu.

A K. U P LJ � KT LJ RA

kuptmktllm je léčebná metoda, která se v Cíně

a v dalších asijskich zerních poulívá již tisíce let jako

pro tředek k léčení a prevenci nemocí. Využívá aplikace

jehel do mzných čtístí lidského těla. I kdyl do západm7w světa

pronikla akupunktura ji/ před více nel třemi stoletími, vyvíjet se zde

začala aJ ,, posledních několika desetiletích. Zatímco mezi vědeckou

veřejností stále pokračují diskuse o její vyulitelnosli a teorii, ve

společnosti její obliba trvale stoupá a v dnešní době se používá

prakticky tw celém wětc1. Přínos akupunktury spočívá v účinném

uzdravování širokého spektra chorobných stavu, a to

s mininuílními vedlej.šími tíčinky. Kromě lolio se dá vyulít rovněž

k tlumení bolesti - analgetii. Díky nízkým 1/{ík/adtirn přitahuje jak

jednotlivé pncien� tak i velké zdravotní organizace.

I 7 8

/\ K U P L '\ " T U R t\

Samotná akupunktura je procedura velice jednoduchá. Spočívá

v zabodnutí velmi jemných a tenkých jehel do tzv. akupunkturních

bodti rozmístěných podél meridiámi, tedy kanál ti, jimiž proudí

energie. K dosažení co nejlepších léčebných výsledkti je naprosto

nezbytné, aby použitá metoda lé{by a výběr akupunkturních bodti

odpovídaly správně stanovené diagnóze a teoretickým zásadám

tradiční čínské medicíny.

S používáním akupunktury se započalo v dávných dobách,

v primitivních obdobích lidských dějin. Podobně jako všechny ostatní

součásti tradiční čínské medicíny má také

akupunktura za sebou již více než pět tisíc let

trvalého zdokonalování a tříbení. Nejstarší znárné

akupunkturní nástroje pocházejí z tnladší doby

kamenné. Byly to kameny s ostrými okraji, znárné

jako "pien". Rozvoj poznání a pokrok v technolo­

giích umožnily přechod od kostí a bambusových

štěpin ke kvalitnějším akupunkturním nástrojtirn

zhotoveným z bronzu a ze železa, a posléze i k ná­

strojtim střfbmým a zlatým. Dnes se nejčastěji používají předem

připravené sterilní ocelové jehly. Podobně jako se změnil materiál

nástrojů, prošly vývojem i metody jejich používánf. Dnes se již vyvíjí

používání elektrod připojovaných k akupunkturnfm jehlám a stimu­

lace bodů slabým elektrickým proudem, čímž se zvyšuje účinek lé&y.

Zvýšilo se také množství používaných bodti. Akupunktura se

rozvinula do řady disciplín, které ji využívají a které existují vedle

tradiční celotělové akupunktury, jako např. akupunktura ucha,

hlavy nebo akupunktura ruky. Mnohé léčebné postupy se nyní

použfvajf v mnoha zemích světa.

I 7 9

p v N Í edit' akupu11J..tury \t' k ftr,•ellí pouií�·.í rol'llťl poželwwíní (moxibusce) . . \loxa je

Vw{e111: li�t ro\tlim· ullťon' Llltim.�; jako pdynčk obem)� (Artemisia vulgaris).

Kd,-1 .se 1111 t1kupr;11ktumí bod�· aplikujt• teplo, pak jel10 Ztlllřimd a posilující

scllop11osti pro11ik11jí J..rili a aktiwjí mt•riditlll_l'. 'a tmto poz11atek přWi na$i ptedkon' {'()

o/Jjei'CIIÍ ollm'. Sejpn ,. prikhídali 11t1 Wo llorJ..ť kmm·nr 11cbo písek zabalené tlo ZI'Íft·, íclr

krií.í 1/e/Jo \lW/1101 tf J..riry t1 '!·twMi tak jaknr lrorkt olrklatl). Později se nrwtili

zapalo1·at nln-itJ..r nt'l>o \lt'/J/tl, a/J� oMdlí rm'itcm postile11ou td\t těla. Po\tupllě �f

'?'''itwly nilllt' mctutl} poJt'IW\'11111, ktmr pcmJn•cítm• tlotl11e!>. Spotíl'lljí ,. aplikaci lwtrcr1w pelytlku př11110 twd kuJi, m·krl> s pouJittm ph'llll�de tepla mezi J..tilí a I rodeí b)'lillou nebo ,, t.allřtitr sm11otnt' akuprmktumr jelity lwrrcr bylinou. Nejtast�ji se tlne5 poleiWI'tÍIIÍ

prol'lídr tak, k \t J..t• ktlll priloJi ptiprrll'l'lltÍ t}'ťinkct l pelyt'íku. fedmí se vlastm' o \tOú'IIÝ li\/, ktny mrí podolm rloutmku jt'lro kom•t \l' lctprílí a ptidržuje se nad kult, a/1)' .se přísluš11y akttptmktumí bod pmlual, llť/Jo \t' 11plikuje přímo na �·bodmrtou akupwrkturm jeli/u. Tun 11apom1111111m' o('{lllli\llllt otl\tmmt překdlky blokující pnrtok ellt:rsie v meritlimrt•dr Ol>ť mrtor/1, aJ..upu11ktum i poielrol'tÍIII� mají tw odstraně11í IJ/oku akuprmklllmícll tlmlt potlolm} liťim·J...

H I STO R I L \ K U P U '\ K I U R Y A P O J L II O \ \ N I

První záJ.narny o akupunl-.ture a poiehová­ní v čínských dťJin.ith pochúeji z obdo­bí dynastie Chan (202 př. n. I . 220 n. 1.).

V hrobce z tohoto obdob• byly nalezeny dva hedvabrw s\itky s popi�em tchdej�í­ho pohledu na teorii mcridianu a 1-.olatc­rálních kanálu (\ tradiční člll�ké medicině nazývaných ,.hng-luo"). První kniha o tra­diční čínské medicíně Kano11 medinny 2111-

télw císate byla pravděpodobně sepsána asi před třem• tisíci lety Zaznamenává rozhovor o tradiční ónské medicín� mezi Zlutým cí�ařem, coi byl jeden z legen­dárních čínsl-.}·ch panovníku, ktery vládl v letech 2696-2598 př. n. 1., a jeho minis­trem Cch1 Po. Obsahuje dvě části: jt'dno­dt�duf otazJ..r (Su-wen) a /tiuaťna ow (Ling-�u). V druhe č<hh se .c.y\ll:nltltiCk} po­pisuje akupunktura 1 poieho\"ání. a to

v takových detailech, že se jedná o klasic­ké dílo o akupunktuře a poiehovám.

Během staletí se studium teorie a me­tod akupunktury a požehování dále vyv1· jelo. Chuang-Pchu-mi sepsal v roce 265 n. l. v období dynastie Ťin Lcíklacly Akuprmk­tury a poJeltowítiÍ. Popisuje v něm umístě· ní 349 akupunkturních bodu, duvody pro jejich pouiívání, mampulaci s jehla­mi i ruzné techniky létem, kontramdika· ce použili jednotlivých bodu a poznámkv k nim. Kromě toho zaznamenává rovněž zpusoby léčby častých nemocí pomoc• akupunktury a požehování.

O několik set let později byly tyto akupunkturní body opět potvrzeny a do­loženy. V roce 1026 n. I. za dynastie Sung byly za účelem výuky a zkouSem aku· punkturistu vytvořeny dvě bronzovc �och} v Zivotm veliko�ti. Jejich kopie mu· ieme dodne� spatřit na v-ntavách mno­bych al-.upunkturních khmk a Skol, av\ak

I 8 O

dnes již užíváme spíše živé modely a po­drobnější \'}'Obrazeni.

Během šestého stolell pronikla aku­punktura také do Koreje a Japonska, \ sto­letí sedmnáctém i do Fvrop). Tepne ' padesátých a �edesátých letech minu­lého století se dostala do Afriky a ve Spo­jených státech byla legalizována ai v roce 1975. V současné době se v USA díky po­zornosti veřejnosti a také kvuli rostou-

I 8 I

,\ K U r ll "' K T ll R t\

c1m \')·daJum na zdra\'otní péči stale ' 1ce lid• obrací k tomuto velice odli�nému léčebnému přístupu, jenž figuruje , le­čebné praxi JÍŽ t1S1ce let. Z.lJem o letebné postupy a jej•ch 'i·slcdky pntahuje jak lé­kaře-vědce, tak 1 praktiky na celem wNě. Moderní věda a technologie dodá\aj• prastarému způsobu lcčcn1 nové moi­nosti, takie stále více lld1 muže mít pro­spěch z jeho moudrosti.

r-r E A K D R A

I:Z I E L A T

!V\ - R l D I A N O

R A .L N Í C H

eorie meridiami a kolatercílnícll drali je jedním ze základníclr kamemi tradiční Tčínské medicíny, spolu s teoriemi jin a jang, pěti prvkri a orgánových soustav, čclti

a kn:e. Hraje také �ýmamnou roli při vytváření holistickélto přístupu k chápání

lidské fyziologre 11 diagnostice příčin nemocí.

Soustava meridiánu a kolatcrálních drah

se skládá z meridiánu a kolatcrál, což

jsou vnitřnt kanály \pů)Ující vnitřní orgá­

ny a zevní kanály spojené s povrchem

těla. Meridiány a kolaterální dráhy jsou

cestami, Jlmlí proudí naSím tělem čchi

a krev. Slouží jako komunikační linky

spojující na�e tělo tak, že vytváří jeden

celek.

M E R I D I Á NY

Hlavními kmeny této sou)tavy jsou me­

ridiány. Probíhají wisie jako přesné de­

finované cesty, které začínají v blízkosti

povrchu těla, av�ak posiétc se zanořují

hlouběji. K hlavním meridiánum patří

dvanáct řádných meridiánu a osm zvláSt­

ních.

IUDN� MERIDIÁNY

Dvanáct řádných meridiánu se dělí na

šest meridiánu (drah) jinových a na šest

meridiánu jangových. jangové meridiány

se dále rozdělují do páru označovaných

jako jang-ming, tchaj-jang a šao-jang.

Sest jlnových meridiánů se rovněž dělí

na páry, a to tchaJ·Jin, šao-jin a fuejln. Ty

jsou rozmístěny symetricky na obou stra­

nách těla, ptiéemz jL-'den z každé skupiny

probíhá horními končetinami a jeden

dolními. To samé platí pro záda a strany

trupu. Každý z dvanácti kanálů odpovídá

určitému orgánu. Každý z dvanácti řád·

ných meridiánu vede do vnitřního orgá­

nu (viz tabulka str. 183).

OSM ZVLASTNlCII MERIOIÁNŮ

jsou doplňkem dvanácti řádných meridiá·

nů, často se také nazývají mimořádný-

• m i cévami. Patří k nim:

• Přední střední meridián

+ Zadní střední meridián

+ Dráha života

+ Pásový meridián + Dráha regulující jin a jang

+ Dráha hybnosti jin a jang

Tyto dráhy slouží jako rezervoáry

čchi, krve a esencí, které jsou v případ�

potřeby rozváděny dvanácti hlavními

meridiány. Fungují také jako skladovací

prostory pro přebytečnou čchl a krev.

jsou-li hlavní meridiány plné, může čchi

i krev odtékat do těchto cév. Kanály těsně

souvisí s ledvinami, a proto jimi kolují

esence, které jsou uskladněné v ledvi­

nách.

K O L AT E R Á L N f D R Á H Y

Kolaterály jsou malé a tenké větvičky me­

ridiánu probíhající vodorovně a �ikmo

napříč tělem. jsou umístěné blíie po­

vrchu.

I 8 2

• f*t )INOVÍ MERIDIAN'I' NA RUCE

tchaj-jin na ruce: meridian plic

�ao-jin na ruce: meridian srdce

(uejln na ruce: meridián osrdetníku

• f*t JANGOVt MERIDtÁNY NA RUCE

tchaJ-Jang na ruce: meridián

tenkého střeva

Jang-ming na ruce: meridián

tlustého střeva

lao-jang na ruce: meridián

tří ohrívačů

P R O P Oj E N f T � L A

Meridiány a kolaterální dráhy propojují

celé tělo - vnitřní orgány se smyslovými,

svaly a šlachy, kůži a vlasy, kosti a cévy,

mozek. jedním slovem všechny tkáně

v organismu. Prostřednictvím těchto spo­

jů tvoří lidské tělo jednotný organický

celek. Pokud je proud čchi v meridiánech

přiměřený, je organismus schopen udržet

a řídit spolupráci různých částí těla a je­

jich činnost.

Díky propojení celého těla jsou meri­

diány a kolaterály schopné odrážet změ­

ny na povrchu těla, i změny ve vnitřních

orgánech a ve smyslech. Vjemy, jako je

citlivost, strnulost a bolest při poranění,

svědčí o poškození kůže, vazů, šlach, sva­

lů, nervů nebo kostí. Někdy se takové

pocity objeví v místě průchodu meridiá­

nů a kolaterál nebo v jejich blízkosti

a jsou příznakem poruchy činnosti vnitř­

ních orgánů. Např. citlivost v oblasti bři-

:\ K U P l '\ K T U R A

) I N t\ ) t\ (_j

• lAt )tNOVf MEIUDIAN'I' NA NOU

tchaj-jln na noze: merldian sleziny

1ao-jln na noze: meridián ledvin

(Uejln na noze: meridián jater

• lAt JANGOVt MUIOIAN'I' NA NOU

tchaJ-jang na noze: meridián

molového m�chyre

jang·mlng na noze: meridián

taludku

iao-jang na noze: meridián

tlulnlku

cha může svědčit o poruše v zažívacím

systému. Protože však meridiány sleziny

a žaludku, ktcn� jsou podle teorie tradič­

ní čínské medicíny hlavními orgány ma­

jícími souvislost se zažíváním, probíhají

po přední a postranní ploše dolních kon­

četin, často cítíme bolest na noze v blíz­

kosti průběhu těchto meridiánů.

Bolesti se mohou také objevit na zá­

dech v bodech, které mají souvislost s po­

stiženými orgány. V knize Zázračná osa je

napsáno, že "když je škodlivina v plicích,

jejich čchi se nahromadí (stagnuje) v lok­

tech, když je škodlivina v játrech, jejich

čchi je v podpaží, když je škodlivina ve

slezině, její čchi je ve stehnech, a když je

škodlivina v ledvinách, jejich čchi se hro­

madí v kolenou".

Účelem meridiánů a kolaterálních

drah je transportovat čchi a krev, které za­

jišťují výživu, rozvádějí teplo a tvoří

hmotný předpoklad výživy vnitřku těla

a ochrany vnějšku. Pomáhají organismu

l 8 3

VPRAVO

Stará čínská socha znázorňuje některé akupunkturnf body

a neviditelné meridiány.

K A P I T O L A S E D M A

I 8 4

A K U P U :-.: K T U R A

0 RGAi\Y C1\ ' G t\ F U

Podle tradiční čínské medicfny se lidské

útroby dělf na orgány cang (plné

orgány) a na orgány fu (prázdné

orgány). K orgánům cang patří plíce,

slezina, játra a ledviny. jejich úkolem je

přeměňovat a uchovávat čchi a esence.

Mezi orgány fu patří tenké

střevo, tlusté stfevo, žaludek, tluéník

a močový měchýř. Jejich úlohou je

zpracování potravy a transport

odpadových látek.

Každý orgán cang má párový

vztah k orgánu fu, přičemž orgány cang

jsou umístěné hlouběji v těle a orgány

fu povrchověji. Orgány obou skupin

a jejich dráhy jsou navzájem spojeny

vnitřně i povrchově. Např. meridián

odolávat zevním škodlivinám. V čínské medicíně existuje rčení, že "čchi je vůd­cem krve a krev je poslem čchi". Hlavní silou je čchi, která pomáhá krvi proudit a kterou krev svým proudem přenáší. Tradiční teorie říká, že čchi a krev v těle cirkulují a proudí určitým směrem a me­ridiány jin a jang jsou navzájem spojené ve svých počátečních a koncových bo­dech. Podle Zázračné osy tři j i nové meri­diány na ruce probíhají od orgánů do ruky a tři jangové meridiány na ruce pro­bíhají z ruky do hlavy. Tři jangové meri­diány nohy probíhají z hlavy do nohy a tři j inové meridiány nohy běží z nohy do břicha.

ruky tchaj-jang souvisí s phceml a je

propojen s tlustým střevem. Meridián

ruky jang·mlng souvisí s tlustým stfevem

a je propojen s plfceml.

Trvalý průtok meridiány

a kolaterálnfml drahami a jejich

vzájemné spojenf a kffiení vytváří mezi

orgány spojení a je vlastně jakousi velmi

složitou a jemnou sft1, díky nft existuje

propojení vJech tělesných orgánů

a tkánf navzájem. Tak např. meridián

ruky jang·ming souvisí s tlustým stfevem

a pokračuje v chodidle do žaludečnfho

meridiánu jang-ming, který nejenže

v chodidle souvisí se slezinným

meridiánem tchaj-Jin, ale je také přímo

spojen se srdcem.

D R U II Y C C H I

Tradiční čínská medicína má za to, že v našem těle jsou přítomny různé druhy čchi, které se liší svým umístěním a úlo­hou. Patří k nim: • jing čchi (neboli vyživující čchi) • wej čchi (neboli obranná čchi) • cung čchi (neboli iniciální či osnovná či všeobecná čchi) • ji.ian čchi (neboli prvopočáteční čchi)

Všechny druhy čchi souvisejí s to­kem čchi v meridiánech. )ing čchi a wej čchi kolují tělem v meridiánech a kolate­rálních drahách.

I 8 5

K A P I T O L A S E D ,\\ r\

J I G CCHJ

Odvozuje se z esencí z potravy, kterou jí-

me, a Je životně důležitou součásti krve.

Koluje uvnitř meridiánu a c(:v a proudí

mezi j ingovými a jangovými meridián}·.

jak je vyobrazeno na obrázku vlevo dole.

WEj CCHI

je rovněž odvozena ocl cscnd z potravy.

Má vášnivou povahu a velmi \linou

schopnost �ířít e a pronikat do velkých

oblastí. Nejcnže cestuje mcndlány, ale �í­

ří se rovněž do okolních tkání. D•ky JCP

povaze nejsou cévy �chopn] udriet ji ve

svých stěnách a tak wej čchi proték.i �ou­

časně do svalu a ků.ic, pohybuje se v or­

ganismu od hlavy k dolním končctmám,

kříží meridiány a kolaterální dráhy a po­

sléze se vrací zpět do hlavy. Přes den se

SAO·JIN NlliiY ­lt. O V I N \

IC.II,\J·) \NG NtliiY ­

M!lť.!lV\ Mf ( l l\ lt

wej čchi přesunuje na povrch těla (na

obličej, hlavu, trup a končetiny), zatímco

" noci protéká a shromažďuje se uvnitř

tělesných dutin a orgánů.

UNG CCJII

je síla, která propujčuje meridiánům a ko. laterálním drahám schopnost transporto.

vat čchi a krev a zaji�ťovat jejich koloběh. Cung čchl je směsí esencí z požité potra­

vy a přirozené čchl, kterou vdechujeme z okolního vzduchu a která se ukláda

v hrudníku. Vyplňuje srdeční cévy a do.

dává energii krvi.

J0AN CCHI

lato čchi se uskladňuje v ledvinách. Po­

dle tradiční čínské medicíny je ledvinná

esence materiálním zdrojem vSecl1 život­

ních aktivit. Ledvinná čchi 1e základem

na�lch energetických zásob potřebných

pro v�cchny životně důležité funkce,

k nimž samozřejmě patří i činnost meri­

diánů a kolaterálních drah.

6

'V Z TA H l\1\ Z l

J I N V Ý l\1\ I J A N V Y l\1\ I A N Y

v�etaifnt'jšft�U pochopení �l.tlt10S� tt�t'�tlitími a kofatertí/ních dra/1 je nut"é ��orozumět Ještě dag, teom trad1ltu čmské medicíny - orgánové teorii. Orgány meridiány .s nimi SOlil iwjíd J50U rozděleny na kategorie jin a jang. finovými

orgtiny jsou srdce, plíce, �lezi11t1, játra 11 letM11y. 1}'to orgány jsou plné a jejich IÍkolem je přemětiovat estmce a tchi t1 usl..ladtiovat je. K jangovým orgtímim polfttíme tenké střevo, tlusté střevo, laludek, llutnfk ll mot01?' měchýř. Jsou to orgány prcízdné, jejich tílohou je rozkltídat potravu a umož11it odstra11ě11í odpmlovýclt látek L těla. Osrdebtfk (viz str. 1 93) a tzv. trojitý ohřívat se nepovaluj( Ztl skutečné orgtí11y, 11ýbrl spi�e Zll soultm fimkc( a dělí se rovněž 1111 jin a jang. Osrdeč11ík rlmí11í srtlce a trojitý oltřfva{ mcí vztalt k ltnttlníku, brtÍ11ici a břichu.

Mezi j inovými a jangovými orgány exis­

tuJÍ těsné vzájemné vztahy. Každý ji nový

orgán souvisí s jangovým orgánem jak

navenek, tak i vnitřně.

Orgánová teorie praví, že tělesné tká­

ně a smyslové orgány souvisejí s orgány

vnitřními.

+ SRDCE, které souvisí s tenkým střevem,

vyústuje do jazyka a naplňuje cévy. One­

mocnění srdce se projeví na obličeji.

+ PLl CE, které souvisejí s tlustým stře­vem, vyúsťují do nosu a projevují se na

kůži a ve vlasech. Zde se také objevují

příznaky jejich onemocnění.

+ SLEZINA, která souvisí se žaludkem, vy­

úsťuje v ústech a ovlivňuje svaly a konče­

tiny. emoci sleziny se projeví na rtech. + jATRA, která souvisejí se žlučníkem, vy­úsťují do očí a ovládají vazy. Onemoc­nění jater se projeví na nehtech.

+ LEDVJNY, které souvisejí s močovým měchýřem, vyúsťují v uších a dolních tě­

lesných otvorech (tím se rozumí vyústě­

ní močové trubice a konečníku) a mají

vliv na kosti. Onemocnění ledvin se od­ráží na vlasech.

Porucha činnosti jednoho vnitřního

orgánu muže prostřednictvím spojení me­

ridiány a kolaterálními drahami postih­

nout jiný vnitřní orgán. jako příklad

poslouží fakt, že podrážděnost a nervozi­

ta mívá svůj původ často v onemocnění, které vyvolává nahromadění čchi v ját­

rech. V některých případech je postižen

i žaludek, který má tendenci způsobovat

pocit hladu, jehož příčinou je přebytek jaterního ohně. Někdy se dá tento pocit

ztlumit přejedením. Opačný stav vzniká

tehdy, když játra nepříznivě ovlivní slezi­

nu, což má za následek ztrátu chuti k jídlu. apř. při onemocnění jater můžeme

vidět jak příznaky související s játry sa­

motnými, ale také s orgány, které s játry

souvisejí. apř. žaludek a žlučník mohou vyvolat nevolnost a nucení na zvracení,

bolesti žaludku, bolesti ve stehnech a žlou­

tenku. Mohou být postiženy orgány, kte­

ré s játry souvisejí, což může vést k zvýšené

lámavosti nehtů, třesu a svalovým kře·

čím. Smyslovým orgánem spojeným s ját­

ry jsou oči. Proto se může objevit jejich

zarudnutí, suchost nebo poruchy vidění.

I 8 7

K. r\ P I T 1..1 I. r\ :\ r D ,\\ A

A konečné mú}e dojit k poruchám v obla'>­tech jaterního meridiánu, což se někdy projeví tři�lnou ki·lou. potiicmi s vajL>čni­ky nebo pr'i)', úvrati c.'i bole'itllli hlavy.

Někdy \e problém vc \ nitřnkh or­gánech projeví \ám o �obě ,. orgánech smyslovýdl. Tak např. vtdimc-li c.'lovťka, který trpí zvoněním v u�íd1 nebo má na­ru�ený sluch, nll:t>.cmc u\uzov.tt na moi­nost po�kozcní ledvin, nebo( ledvmy souviseji '> u�ima.

Nemoci vnitřních orgánu se tasto

projevuj• na povrdHI těla v podobě

kožních změn apt modraVl' 1barvcni

obličeje a rtu mutc byt 1pusobcno ne­

dostatečnym ol..y'>ličcmm l..rvt.• vtnou ont.•­

mocněn• �rdce 7luté 1harvcní očntho

bělma byva při tloutenn• vyvolané one­

mocněním jater. Za chorobnych \t.IVÚ mohou meridiá­

ny sloutit jako u�sty k ptenmu ncm<xi Zevní škodliviny obvykle naJM.Inou tl�les ný povrch a pote pronii..Jjt hloubčji do or­ganismu sl..rze meridi.lll} a kolateralnt dráhy. l'řitom poškOlll(l okolm tkaně m·­bo dokonce i ,unotné vnlttn• organy. Když se např nachladtme, uttmc neJprve chlad na kuí.i. jal.. chl,ld pronikne do no'>­ních otvoru, zatneme kýchat a později,

T E O R L E M E R I D l A N Ú ,\ KOl,/\'ri: R t\ 1.

.,Meridiány a kolaterály rozhoduji o llvot� il smrti, jsou sídlem

stovek nemod a urlují pfebytek I nedost.tek, proto se nesm�ji

zablokovat." Tento citát ze Zízrlllln� osy zletelně �mezuje

významnou roll, která teorii meridiánů a koloaterálních drah

v tradilnf lfnské medidně ptísluli.

pokud nemoc pronikne poněkud hloubi: ...

ji a postihne plíce, které již patří k vnitř­

ním orgánům, se může objevit i l..ašel.

jestliže nepřístoupíme k vhodné lé�bě.

muže se nakonec vyvinout zánět prúdu­

��k nebo v přtpadě celkového oslabent

orgam�mu i 1ápal plic.

V lét�bné praxi lze tl'Orii meridiánů

a kolat�rál vy užít k diagno�tice nemoct

tllll, že zjistune, který meridián je postí­

žen a jakym 1pusobem. Např. bolest• na

boku jsou obvykle vy\'olavány onemocn�

mm jater nebo žlu�níku, protože meridia­

ny jater J žlučníku probíhají po straně

tntpu. Bolestí hlavy se mohou vyskytovat

, ruzn}·ch oblastech hlavy a souvisejí s pří­

\lu�nýrn meridiánem um1stěnýrn v posti­

i�né krajině. Bolesti v č�lní oblasti hlavy

obvykle ">ouvlo;ejí ' meridiancm jang-ming.

tatímco ve �pánkové l..rajině s meridt,i·

n�m šao-1ang. V tradiCm Ctn\ké mediclllt:

'>l' ll>čení nemoci včetně používání bylin rt· dí vzdy pří'lllt'iným meridiánem a zpuso­

hcm jeho postižení. Platí to zejména

o akupunktute a požehov.iní. jehly nebo

moxa e aplikují do zvoleného meridianu

., cílem ovlivnit čchi a kr�v v postižených

orgánL>ch nebo tkáních pravě prostřednic­

tvím jim příbuzných meridiánu a nastolit

normálm tok energie a fyziologické funl..­ce orgánu a tkání. Tím se v organismu

opět vytvoří rovnováha. Tcori� o spojení mCZJ vnitmími orgam

j� jednou z předností traditm on ké mcdi·

e�ny, propu1tt•Je léčiteli schopnost správn�

rozpoznat padentovo on�mocnérú a prl'\h ;.

dat, jakym \rněrcm se bude ')"'1Jet. Opatrť­m provádťnJ �hťrn 1(-lhy ne1en t.e ll·o organismu\ Jako celek. ale zárovct'l ptl'<idw­zejí rnOŽll)''Ill komplikacím oncmocnční.

I 8 8

D I A N T I KA

V A K U P U N K T U I:Z E

Ksprál'né diagnóze onemoa1�11í je nezbytne upl ne porowmt'ni pacimtol·i i jelw 11emoci. K shromcíždění potřelmicll informací poulmí tmdh'ni tmska metfic11111 ttyři metod;� které llvtídíme ,. této kapitole. Patří mezi 11ě pozorol'tÍIIÍ (obH•mtre),

úc/1 (ol{akce), rozhovor a poslech (auskultace) a pohmat (palpare).

P O Z O R O V Á N (

/rak používáme k tomu, abychom vidě­li pacientuv celkový vzhled včetně síly, postoje, barvy obličeje a pleti, pohybu a reat..cí. Pozornost věnujeme rovněž vla­sum, očím, nosu, uším, rtům, zubúm, kuži a zejména jazyku. V tradiční čínské medicíně má vzhled, barva, stav a pohy­by jazyka a jeho povlak velký význam. Po­máhá nám odhalit stav pacientovy čchi a krve, chorobné změny, j imi? nemocný trpí, a jejich umístění v těle a také za­znamenává pruběh nemoci.

lato diagnostická pomůcka nám umožňu­je rozpoznat pachy, které pacientovo tě­lo vydává. Cích se používá k rozpoznání určitých chorobných stavů, které se pro­jevují právě typickým tělesným zápa­chem.

R O Z H O V O R A P O S L E C H

Sluch se využívá při rozhovoru s nemoc­

ným o jeho nemoci a o něm samotném. Jsou zapotřebí všeobecné informace, jako je adresa, zaměstnání, rodinný stav, osob­

ní a rodinné zdravotní problémy. Po­drobnější informace potřebuje léčitel o současném onemocnění. K nim patří

datum vzniku, dt!II..J trvání, přlznaky a je­jich umístění. Léčitel se zajíma také o to, jakým zpúsobem a s Jal..ými vý�ledky se pacient léčil. Pmlech je potřebný k rozJX>­znání chorobných změn ve zpmobu teči, lVul..u hlasu, dýchání, kašle, Skytavt..y, ří­hání, vzdechu a mnoha dal�ilh tvut..u.

H M A T

l l mat potřebujeme k tomu, abychom byli schopni vyšetřil různé oblasti pacientova těla, např. pul�. a zachytit chorobné pří­znat..y. Vyšetřován• hmatem zahrnuje vy­šetření pulsu, kúže, končetin, břicha a spouštěcích nebo citlivých bodtt . Kromě toho, že souhrn těchto čtyř diagnostic­kých metod má pro stanovení správné diagnózy velký význam, vyšetření pulsu je naprosto základní pro zjištění stavu pacientovy čchi a krve a fyziologické ne­bo chorobné situace, v níž se nacházejí soustavy vnitřních orgánu.

Puls se nejčastěji vyšetřuje na radiální tepně na zápěstí. Zápěstí se sevře třemi prsty - u kazováčkem, prostředníkem a prsteníkem, jemně se stiskne a špičkami prstů se zjistí stav ji nových orgánu cang a s nimi spojených jangových orgánu fu. Používají se tři úrovně tlaku - hluboký, střední a povrchový. Chorobné změny se rozpoznávají na základě síly pulsu, je­jich rytmu, rychlosti a povahy. E-xistuje asi

I 8 ?

()() l l Puls se u pacienta nejčastěji vyJetfuje

na tepně na zápěst•

K A I' I T 0 I. A f. D M A

28 riun\d1 vla\tno�ti pul\u, které �e čas­

to 1x>pt'>.UJÍ, kaJd.'i z ntch w('<.Jčí o nějakém

\t.tvu, at ul. JC zdravém, nebo chorob­

ném. 1:\J pul\ mohou mít vliv t.tkové je­

vy, jako je roční období, dt•nní doba,

teplot.l ,. mí\tno.,ti, '>kutcčno'>t, zda je

človčk pr:,,.: po tídlc nebo po tělc�né ná­

rna/t'. U J.cn w na zmčnach pul\u podílí

tak.: mt.•mtmaťní t) tJ u\ nebo tčhotenství.

l'tl dt.lgno\ticc JC ncjtlúlclltěj�í '>práv­

ně rtllpoznat pnťtnu potíží .1 tu také léčit,

m•z .. u nčřovat '>l' jen nJ \JillOtné pttznaky.

'-=apř pacient s bolestmi na hrudníku by

měl byt vy�ctřen za použití v}·�e zmíně­

ných čtyř diagnostick-ých principu, abr se

ZJiStila pHčina jeho obtíží. a to je�tě před­

tím, než. se započne s jakoukoli léčbou.

Podle tradiťní čínské medicíny by moh­

la být ptíč•na potíží ' překážce energetic­

kého toku v meridiánech žaludku,

žlučníku nebo srdce.

I 9 O

L É Č B A A K U P U N K T U R O U

Pokud má být léčení akupunkturou 1Íspě.5né, vyladuje preciwí umístění jehel 11 manipulaci s nimi. Které akupunktumí /Jody použít a jnk sprcíl'llě aplikovat jehly, určuje teorie diagnostiky a léčby podle ztísatl tradiční čínské

med i cíny.

A K U P U N KTU R N f B O D Y

Akupunkturní body společně s meridiány vytvářejí základ pro aplikaci léčby aku­punkturou a požehováním. Akupunkturní body přitom nejsou jen body stimulační­mi ležícími podél meridiánů, jsou to také místa, která reagují na onemocnění. Aku­punkturní body jsou malé okrsky na ku­ži - popisují se také jako energetické víry, které se svým elektrickým potenciá­lem výrazně odlišují od okolní pokožky. Proto je lze identifikovat pomocí galvano­metrického měření. Během nemoci se akupunkturní body mohou stát citlivější­mi na dotyk, což jen podtrhává význam jejich využití v diagnostice. Z tohoto dů­vodu se jim také někdy říká reaktivní bo­dy, citlivé body nebo spouštěcí body. Reakce na jejich podráždění může mít rozličné podoby, od místní, subjektivně pociťované bolesti nebo citlivosti až ke změnám barvy kůže nebo snížení elektric­kého odporu tkání při vyšetření.

leží na meridiánech ani se nejedná o zvláštní body. Při podráždění se mo­hou projevit pouze zvýšenou citl lvo�tí, pocitem bolesti nebo napětí.

M E R I D I A O V f B O D Y

jsou rozmístěné podél meridiánů symet­ricky na obou stranách těla s výji mkou těch, které leží na střední čáře. jejich počet na jednotlivých meridiánech se liší v závis­losti na délce příslušného meridiánu. Tyto body se používají především při onemocněních a poru­chách vnitřních orgántt, s nimiž tyto meridiány souvisejí, nebo při poru­chách, které mají vztah k tkáním nebo ke smyslo­vým orgánům, v jejichž blíz-kosti meridián leží.

Obecně se akupunkturní body dělí P LI C f M E R I D I A na třl typy: • Meridiánové body • Zvláštní body • Body "a-š'".

Zvláštní body byly objeveny později a doplňují body meridiánové. Body a-š' zase doplňují zvláštní body. jsou to oblas­ti, které jsou citlivé na pohmat, avšak ne-

Tento meridián (dráha) má 1 1 akupunkturních bodu roz­místěných podél vnitřní strany paže a ruky, avšak meridián sám začíná na břiše, probíhá vzhuru skrze plíce do krku a odtud dolu na vnitřní plochu paže až do palce mky. Body toho-

I 9 I

K r\ r I T O L A � f. O ,\\ A

to meridiánu �c použí\"ají pfi Iť�ení onc- a hrudníku. Použí\"aj í se při lé�ení du-

mocnění hmdníku a plic, bole�tcch na prsou, pootech tlaku na hrudi, ka�li. astmatu, bolestech \' krku, bolc\tcch ramene a zevní \trany palc.

M L R I D I \' I l l \ I f. l i O \ I R E V.\

Má 20 akupunkturních bodli rozmí,tl!· ných na přední pO\tranni plo�t· paze, na rameni, krku a obli�l'JÍ. Vyu/Í\�.Í \e k ll'ťt•­ní bolestí zubú, krt.;u, \uch,l v lhtech, bo­lestí na přední plo�í:' paie a pri bolt'\ti nebo ztíženc poh}·blivmti raml•ne.

M E R I D I Á l \ I U D k. L -----

Tento meridián mJ 45 bodu roznmtě­ných podél prední pl<Khy dollllch konť\�­tin, na bme, hmdníku a llil ohliCt•ji lyto body se vyuzívají při z.th\adch potiiích, bolestech zubu, hl,tvy, [.;rku, du�e\ních poruchách v \OUVI\lmti \ hort•ťnatýml ncmocemí a prí boll''>ll"<:h a pnvch pmblť­mech podél merid•·•nu.

M E R I D I A N S U / 1 '\I Y

Tento meridi,in ma 2 1 bodu umístěnvch na přední a vnttřn• ploSe dol nich kon�e­tin, břiše a hrudníku Pouiívají �e pn po­ruchách tinno�ti \lczmy a žaludku, gynekologických oncmocnčmch .1 jiných bolestech podél pruběhu tohoto meri­diánu.

M E:. R I D I \"-1 S R D C I·. -------

Meridián srdce m.i devět bodů umístě­ných podcl �tredu mitřní plochy paze

�e\·ních poruch, onemocněních srdce a hrudníku a při jin)·ch potížích v míste<h podt-l průbčhu tohoto meridiánu.

M l. R I D I \ 1\ I I ' k. r l t O \ I R � V\

knto meridián má 19 bodu ro1Iožen)·ch 11.1 �.Jdní straně vnitřní plochy pale, na ra­meni, po \tranách obli�eje a okolo u�í a o�í. '[>·to body �e používají k léčení po­tíži ' očima a u�ima, pt1 onemocněních krku, bolested1 a ztuhlo-,ti �ije nebo éclis­ti a při bole\tech ramene nebo paží.

M l· R l D I Á N M O C O V ( I I O M f ( II Y R I -----------

'lento mcrltlián má 67 bodu. jsou roz­llll\tén} od vnitřního koutku oka sm�rem k temeni hlavy, odtud probíhap dolu prc� týlní krajinu hlavy na \íji, záda a zadm plochu dolr11 konCetiny a posléze na po­<,tranní plochu chodidla. Kon6 na zevní plo�e mahťku. Poul.ívaj• se k léccní nemo­CI hlavy, krku, očí, bederní oblasti a dol­ních končetin.

M l'R I D I Á L E D V I N

t-.leridián ledvin má 27 akupunkturních bodu. Probíhá od vnitřní plochy chodid Ia vzhůru ke kotníku, dále po zadní stra­nč vnitřní ploch} dolních konťetin na břicho, hrudník a krk a kontí v kořenu ja­l} ka Bod) tohoto meridiánu �c používa­jí při léčbč nemocí 1<.-dvin, plic, krt.;u a při různých chorobných stavech v oblastech, l.;t4.:rymí meridián prochaz1

I ? 2

;..,( I:. R I D I Á O S R D E C I K U

Tento meridián probíhá z hrudníku do podpažní jamky a odtud dále po vnitřní ploše paže do špi�ky prostředníku. Podél něJ Je umístěno devět akupunkturních bodu, které se využívají při léčení nemo­o srdce, hmdníku a žaludku, duševních poruch a při potížích v oblastech, jimiž meridián probíhá.

M E R I D I Á T R l O H R I VA C ů

Meridián tří ohřívačů má 23 bodu rozmís­těných podél středu zevní plochy paže, ra­mene, krku, okolo ucha a zevního očního koutku. Tyto body se používají k léčení bolestí ucha, poruch sluchu a boles-tí čelisti, v okolí uší nebo v ramenou také při boles­tech předloktí nebo v prste­níku a v malíčku.

M E R I D I Á N l L U C I K U

Meridián žlučníku začíná u zevního koutku oka a jeho 44 bodů je rozmístěno od te­mene hlavy přes týlní krajinu a šíji , pak přechází přes rameno dolu na trup a na dolní končetiny a posléze na zadní stranu chodidla. :'\ěkteré z bodů jsou umístěny po stra­nách obličeje, za uchem a po straně

krku. Body meridiánu žlučníku se použí­vají při nemocích hlavy, uší, krku a při ruzných onemocněních oblastí těla, kte­rými meridián probíhá.

A K U I' U 'I K T U R A

M i:. R I D I Á . j A f E R

Tento merid1án má 1 4 akupunkturních bodu. Probíhá od vnitřní plochy špičky palce u nohy po střední straně zadní plo­chy chodidel a dále na vnitřní plochu dolní končetiny, podél pohlavních orgá­nú vzhum na břicho a na hrudník. jeho body se využívají při onemocněních jater, gynekologických chorobách, onemocně­ních pohlavních orgánu a při potížích v oblastech, kudy meridián probíhá.

A K U P U N K I U R N I B O D Y A J EJ I C H U M I ST � N I

S námstem obliby akupunktury a jejího používání v posled­

ních desetiletích souvisí i objevení mnoha nových

akupunkturních bodů. Obvykle jde o výsledek

Integrace tradiční čín­ské medicíny a mo-

\ LE\ O Meridiány molového

měchýře, ledvin, žlulnfku a jater

procházejí chodidlem.

I 9 3

VPRAVO Sířka přes čtyři

sevřené prsty

slouží jako

měřítko tří cunů.

K ,\ I' I T O L A � F. D �\ A

derní lél\ahké vMy. l..ter.í jl' �icl' I..Jlo}t:na

na teorií meridiánů a l..olatcrálnkh dro.�h,

avšak souča\nč \')'UlÍVá poznatky moder­

ní anatornll' a fp:iolog1e člo,·čto. \fe11

nově objevené akupunkturní body nále·

ží i ty, které byly nl>te\ťll}' podťl nervo­

vých kmenť• \' ohl.hh.-dl n•lL:é hu toty

nervov}·ch zakonťl'lll. VyhledJ\'aní mí'lt

se zvý\enou citlivmtí má pro urťo,·ání

polohy akupunkturnihu bodu velt.}� v}··

znarn. Akupunkturní hod)' se toJ\to ')''kY·

tu ji v obla\tl'Ch ,. ot.olí t.louhl'• nl'b<> wo.�ll'•,

které jsou cilllw pri \tl,tťcni pr,tcm.Jl'd·

ním ze 1pusobu, j.lk ,tkupunkturní l><>d)' vyhledavat, I{' rovní:} využiti t.loubll

a svalu jilko oril•nt.u:'ních lx>dll. \'čt�ina

takto nale1enýth budu \l' vyuúvá pfi lť·

čení horních a dolních konťetin.

K vyhled.íni Jkupunkturnil'h hudll

Je možné využít rovněž márnky na hd·

st.ém tčle ,·zniklé pohybem tčla. Patri

�m l..oiní rasy, prohlubně a mezery nm­

kajic• pr1 volnt:m poh} bu walů a t.loubi1

m·bo kůle .._apt. bod l l dr.íhy tlu\t ·ho

\trcva e nalt.'zJ na zevním konci r}·hr

,. l..lt11 (Hl ohnuti loktl'. 'Jam, kde anato­

mické \truktur}' těla př1 hledáni bodl! ni·

jak vrzn.tnutč ncpornáhají, lte v}·ul.it

ruvnll>. jim: metody.

Mf Rl< I Ml 1 00'1 Jcdn.t z mť:riCJch metod používá délku

a �írku t>.lut•ntova pr'ltu jako stand.trdní

mčtitko \lou)ící k nall•zt•ní bodli. Délka středního článku pro\třcdníku \tejně

jat.;o �irkJ druhého kloubu palce přcd�ta·

vuje jeden "cun" (a\i 2 cm). rato měticí

metod,, \e C:a�to pouilva k nalezení bodu

I ? 4

:\ K U P U " K T U R A

A K U P U :'\! KT U R N 1 J E H LY

Tradičně existuje devět druhů aku­

punkturnfch jehel. VěUinou se používají

vlasově tenké Jehly vyrobené ze stříbra,

zlata nebo z nerezavějící oceli. Vyrábějí

se v různých velikostech a prům�rech.

Jejich délka se řídí podle oblasti těla,

kde se pou!ívají. VěUina dnes vyrábě­

ných jehel je jil při výrobě sterilizována

a připravena k okamžitému použití. Ved­

le vlasově tenkých jehel známe i jiné

druhy, které se v léčebné praxi využívají

méně a pouze ke speciálním účelům.

TROJ H R A N N t J E H L Y

Mají silnějU válcovitou rukojeť a samotná

jehla má trojúhelníkový tvar. Jejich ostrý

hrot se používá k vyvolání krvácení, kte­

rého se docní probodnutím povrchových

krevních cév. léčba se věUinou používá

ke zlepšení a posnení proudění čchi

a krve v meridiánech. Doporučuje se při

závažnějším zpomalení proudu krve,

nežádoucím přebytku nebo stagnaci čchi.

) E H l Y TVARU SVESTICOVtHO KVtTU

Dallím druhem jsou jehly tvaru Jvestko­

vého květu neboli jehly tvaru sedmldpé

hvězdy. Skupina sedmi jehel se upraví

do tvaru květu a nasadí se podobně Jako

kladívko na rukojeť zhotovenou obvykle

z plastické hmoty nebo ze dteva. Takto

spojenými jehlami se poklepává rychle

a zlehka na kůtl. Tuto techniku lze

použít na věHí oblasti kůže, obvykle na

zádech nebo podél pátefe. Poufivá se

u mnoha onemocnění, ale zvláUě účinná

je při léčení bolestí hlavy, vysokého

krevnlho tlaku, neuralgických bolestí

mezižeberních nervů a neurotické

dermatitidy.

PODKOtNI J E H L Y

Při chronických bolestech nebo k léčení

závislostí se často používají podkožní

jehly. Jde o velice malé a krátké jehličky,

které se vpichují povrchně pod kůži,

nejčastěji na ušních boltcích.

I 9 S

K :\ I' I T O L A E D �\ A

umíst�n�·ch podél kontetan Stilw prc� �IHíme-li \tejnou vzdáleno�! m�řitkcm,

čtyři prsty priti\knuté k \Ob.. pl\:<htavuje pak zjistíme, že jeden cun v dolní polO\ i-tři cun} a �ířka uklwl\'álu a pro5trcdníku

vedle sebt je jeden a půl cunu. Bod J6 dráhy tenkého �tfc\·a e nachází na �íř1

Ctyf prstů (nebo trí lunů) pod ll'\llÍ �tr,l·

nou dolního olratc c':'t.:�ky a na WL;u JMI·

ce od okrajl' holenní kosti 11.1 lýtku.

Dal�• pouliv.mou llll'tudou Jl' pro·

porcionalní rnČf\'IIÍ. lt�to metod.• \JXXÍ\\Í

v měřem \tdJil'nmtí mcz1 rt'un}·m1 lhc­ky kostí m•bo obl,l\tl tčl.t a ve \'}1poťtu

v cunech IJk jako lwlís.í u růmýdt lidi

vý�ka a �ttJ..J, tak Jl' t,JI.;é dl•II.;<J ntnu u nu­ných oml> rumá. l>l'll.;a cunu \e 5itl' m�·

ní, ale jejich JXX'et llll'li \tl•jnfmi tní\t}' na

těle je stejn}·. 'Jo pl.ltí pro ka�dťho

jedince. "'apř. \'tdáleno\1 1\\l'/Í lokll'lll

a zápěst im je 1 2 w nt't, nll'zi pupkl·m

a stydkou kmtt Jl' Ci tunu ·• metl pup·

kem a hrotl'lll hrudnt !..ml l 0\1\\ lllllu.

n� břrcha Jl' vla\tn� dcgí než jeden cun

v horní polovin� bétcha. ProporcionjJni

měřeni je ;:.il.;ladnirn principem vyhlcd .

vání akupunkturních bodů a �iron• \c používá při urť'ov.íní jejich urnístčni na

konť'ctin,idt a trupu.

Poct}' al.;upunkturnith bodů rozmi�·

tC•nydt podél jednotlivých meridiánů w li\i \' z.<Ívhlmti na dťkc pří\lu�ného llll'­ridi.ínu I yto body \C používají nejť'J\·

I�J l pn onemocněních \Ouvi�ejicich

nl'Jakym zpl't\Obem \ orgánr, s nimi/ mj

pmlu�n} meridián \pojení, nebo s tk,i·

nťml Ci \rnyslovými orgány, v jejichž

blttkosti mcridtán probíhá Přehled meri·

dijrw, jejich umí\tl!nr na t�lc a rnoinostl

lcťl'l)l)cho vyu111r J\OU uveden}· v tabul­n• na str. 197.

l A f..-; 1 P R U H Y 1\ K U P U N K'I' U RY

Kromě použivánt jehel do míst na trupu a na končetlnach, které je zdaleka nejčastěj· Jr a také nejznam�jit metodou, existují jeltě daB1 druhy akupunktury. Jehly je možné aplikovat na některé části těla, ktere odrá�ejí ve zmeniené podobě tělo jako celek.

+ AURIKUlÁRNf H RAPIE

Jehly se aplikuji do bodů na uln•m boltci. PouHva se k léčení viech druhů nemoci.

+ AKUPUNKTURA KSTICl

V tomto případ� se jehly vpichují do kúle k!tice, kter.i je rozdělena na nfllollk oblas­tí odpovídajiCICh jednotlivym (astem těla. K léčbě se voU odpovidajíd oba.tst.

I 9 6

i\ K U I' ll � 1\ T U R ,\

U ,\\ l 'iT L I\! 1 .\\ t: R I D I A I\: U A V Y U Z I T Í

M E R I O I Á N

Plic

Tlustého střeva

Žaludku

U M t S T t N I Podél vnltfm strany pate, ruky a hrudníku.

Podél přední a zevní plochy

paže a ramena, po straně it]e

a obličeje.

Podél přední plochy dolnrch končetin,

břicha, hrudníku a obličeje.

P O U l i T I Bolesti n a prsou, kaiel, astma, bolesti v krku,

bolest na zevnt straně paže a v rameni. ------------

Bolesti zubu, bolesti v krku, suchost sliznice úst,

bolesti na prednt plo�e pate, zhorJená

pohyblivost ramene.

______ _;.;..:.__ ___ ------

Za.tívad potíte, obrna obličeje, bolesti zubů,

hlavy, bolesti v krku, du�evn1 poruchy spojené

s horelnatyml stavy, bolesti podél průběhu

meridlanu.

Sleziny Podél přední vnitřní plochy dolních

končetin, břicha a hrudníku. ----�--��--------- �

Zatíva<í potíte, gynekologick.í onemocnění,

bolesti podél průběhu meridiánu. -------

Srdce

Tenkého střeva

Močového

měchýře

Ledvin

Podél středu vnitřní plochy paže.

Podél zadní strany vnitřní plochy pa!e,

ramene, po straně obličeje, okolo uU

a očí.

Od vnitřního očního koutku k temeni

hlavy, dolu přes týlnt krajinu na liji,

záda a po zadní ploJe dolmch končetin

na zevní hranu chodidla.

Nemoci srdce a hrudníku. Dufevn• poruchy,

bolesti podél průběhu meridiánu. -------------

Potíze s ollma, uJima a krkem, bolesti nebo

ztuhnutí lije nebo čelisti, bolesti v ramenou

a v paz•ch.

Nemoci hlavy, krku, Jíje, očí, bederní oblasti

a dolních končetin.

Od vnitřní plochy nohou na břicho, Onemocnění a poruchy ledvin, plic a krku, potíže

hrudník a krk, končí v kořeni jazyka. v oblastech podél pruběhu meridiánu. ----------�------------------------------- ----------------Osrdečníku z hrudníku do podpažní jamky, podél Nemoci srdce, hrudníku a žaludku, du�evní

vnitřní plochy paže do prostředníku. poruchy a pot•ze podél pruběhu meridiánu. ----------�--------------------------------Ttí ohřívačů

Jater

Podél středu vnějií plochy paže na Bolesti uH, poruchy sluchu, bolesti čelisti, ramene,

rameno a na krk, okolo oka k zevnímu předloktí nebo prstenfku a malíčku.

očnímu koutku.

Od zevního očního koutku, na temeno

hlavy, přes týlní krajinu a Jiji, přes

rameno dolů na trup a na dolní

končetiny na zadní stranu chodidla.

Od vnitřní plochy palce u nohy

na hřbet chodidla, po vnitřní ploJe

dolní končetiny okolo pohlavních

orgánů na břicho a hrudník.

I 9 7

Problémy v oblasti hlavy, očí, uJí, krku, du�evní

onemocnění a dal!í problémy podél průběhu

meridiánu.

Jaterní onemocnění, gynekologické potíže,

onemocnění pohlavního ústrojí a problémy

v oblastech v blízkosti meridiánu.

VPRAVO Místo léčení je třeba

předem pečlívě očistit alkoholem, aby se předešlo infekci. Totéž se provádí

po ukončení sezení.

VPRAVO Jehlami je možno

manipulovat, abychom dosáhli zesilujícího nebo

oslabujícího účinku a vyvážili tak nerovnováhu

mezi jin a jang.

y l J=: A N

pitÁtl fé{ťbna proadtlfd � poulitmr aJ..upunk.tury zalmwje podrobné 1)-!etření

pc�de11t11 z ltledi\lm jťlw ztlr111 otm1w stm•u, rozlto,·or s nemocnim o jeho

outaHr;Hr potrlic/1 a ti11emť '')'(etřmi. jen taJ.. je molné ZI'Oiit nejl•lrodnějfí

zprisob léťem Ulba aJ..upunJ..turou b; �e nu'la l'ldy zaJ..hítlat na dtikladném vyietření

a na fill:.tt-clt \ kaM 111 jednotf;,,rm přtp11tlt1 Jť třelm \'hodně ''}'rtlít tliagno.�tiáé

mobro5tt, J..tať se nabut•ji. Podl tmanmťl; nemoc11élw a I')'I'Oiávajíci přttiny nemoti

lze Lvolit 1hodnf aJ..uptmJ..tumí l10<l;� a/Jr, hom do tíhli ''YfJIIZťiiÍ zevnf {kotili viny z U/11 a i obiiOI't'lll 111itřm rUI'tliJI'alry.

Před amotnou apltl.;aci Jt:hel by měl leWl•l peWvč CXI\tll ty oblasti J..ů}e, l.;am hodlá jehly vpich o' at. }.1 J..o pre­vence infl•l..ce '>C pouJívc1 alkohol. Poté e aplll..uji ,Jku­punl..turni jehl}. coi je rela­tivně bczbole\tn� a rychlé. Po pronll..nuta J..uia w jt:hly správně unmta do podl..oini tkáně. U pacit:nt.t to vyvol,a ruzn� pocl­ty, od bolc\ti, trnuta ,,; (.. pocatu tlal..u nebo tíhy, někdy ch l,ldu, tl•pla, wčdčnf,

občas i pocit Jakoby malé elektrické rány. Vlivu, které zpusob vnímání vbodnuté jehly ovlivňují, je mnoho, ?.á·

leží také na těle né konstitu­ci nemocného. U zdravého pacienta s nadbytkem čchi a krve se pocity dostaví rych­le, zatímco u člověka, který je vážně nemocný a trpí nedos­

tatkem čchi a jang mužeme očekávat spa­�e velmi pomalou reakci.

jehlami je možno manipulovat, vy-

I 9 8

tahu jí se rychleji, než se zavádějí, někdy se pacient ponechává se zavedenými jehlami v klidu po dobu 20-30 minut. I během této doby je možné s jehlami

A K U P U '\ K T U R A

a krátké, tvarem připomínají přlpínáček. Apl ikují se podkožně, nejčastěji do boltcu.

manipulovat, abychom dosáhli buď po- P O L O I I A silujícího, nebo naopak t lumivého účin- P R I A K U P U N K T U i'{ E ku a vyvážili tak narušenou rovnováhu mezi jang a j i n, což nakonec povede k obnovení harmonie v celém těle.

Do jehel je rovněž možné pouštět slabý elektrický proud za účelem zesílení stimulace a vnímání vbodnutých jehel. Po stanovené době se jehly z těla vytáh­nou a vpich se stlačí vatovým tampo­nem. Požehování se aplikuje na kůži nepřímo - doutnající zdroj tepla se na­chází v bezpečné vzdálenosti od přísluš­ného akupunkturního bodu.

Při chronických bolestech a při lé­čení návyků a závislostí se často používa­jí podkožní jehly. jsou velmi malé

Pro léčbu je důležilé umístit pacienta do vhodné polohy. To nejen umožní lepší manipulad s akupunkturními body a udr­žení jehel v těle po požadovanou dobu, ale má to význam i pro nezbytné pohod­lí pacienta. Obecně je pro nové pacienty nejvhodnější poloha vleže. Tato poloha je vhodná i pro pacienty, kteří jsou nervóz­ní nebo neklidní, starší nebo vážně ne­mocní. Kromě toho muže pacient i sedět, záleží na tom, jaké body chceme k aku­punktuře použít.

I 9 9

\' I IVO Do jehel je možno

zavést velmi slabý elektrický proud, čímž

se zvyiuje stimulace a zesiluje se vnímání

vbodnutých jehel.

VI'RAVO Požehováním

se zahřívá zvolený akupunkturní bod

z bezpečné vzdálenosti. K tomuto

účelu slouží sálavé teplo z doutnající

tyčinky.

K t\ I' I T O I. J\

V 'i· s u D J\ Y !. ( C E � I A K U P U :-.: K T U R O U

E D M A

V�eobecně navotUJl' i.ikupunkturní Jé(ba

pocit uvolnění .1 pohody. Přill'.Jitostnt: se mohou příllt.tky onemocnění ?hor­šit, av�k vldy jdť 1cn o prnhodn}· ·• krát-

2 o o

kodob}· jev. \' některých případech se \)·slcdky lélby dostaví velicl' rychle, ale

často $i Jé(ení \'}'.Jádá dem dobu. �ež se dostaví prmí \')'\ledky, je tfcba ab�olvo­

\'Jt ale por'l několiJ.; �ezcní, ncboC tlllo

potřebuje urťitou dobu na to, aby po· \tupně obnovilo .tkupunkturou navoll'·

nou rovnováhu i v orgánových sousta­

vách. jako doplněk akupunktury lze

v praxi použít také bylinnou léčbu. Aby

A K U P U � K T U R A

A K U P U N K T U R A V M O D E R N I

D O B l:.

co nejvíce posílila léčebný výsledek, volí Spojením akupunktury a požehování do

se její předpis velmi pečlivě a podle stej- jednoho odvětví biomedicíny se nám

ných zásad jako samotná akupunktura. nabízejí nová vysvětlení pro účinky aku-

] A K N A L i: Z T

KVA L I F I K O VA N !: H O L t C I T E L E

Pro pacienta je nesmírně důležité najít

si zkušené a plně kval i fikované aku­

punkturisty. Ti by měli znát principy, zá­sady a teorie tradiční čínské medicíny

bez ohledu na to, na jakou oblast se spe­

cializují. Měli by mít také licenci vystave­

nou podle příslušných předpisů země,

v níž působí. Pacient má největší naději na úspěch léčení tradičními čínskými metodami, jestliže úzce spolupracuje

s léčitelem, který se specializuje na jeho potíže.

punktury. Nejčastěji a nejvíce je akcepto­

vána teorie dr. Bruce Pomeranze, PhD

z Toronta. Podle něj podráždění aku­punkturních bodů vyvolává uvolnční

opiátů v mozku. Tyto vnitřní opiáty ma­

jí stejný účinek jako morfin. Protože se

tvoří uvnitř těla, nazývaj í se "endorfi­ny" (vnitřní morfiny).

Tyto endorfiny se vytvářejí v okrsku

šedé mozkové kůry v okolí mozkovodu

spojujícího třetí a čtvrtou mozkovou

komoru. Blokují přenos nervových pod­

něnt z thalamu, který funguje jako přepo­

jovací stanice mezi signály přicházejícími

z poškozených tkání a z vnitřních orgá­

nů do mozkové kůry. Tím se omezuje

2 O I

V U . V O Léčení astmatu, kašle

a dýchacích potíží

akupunkturou.

K t\ 1' 1 1' 0 L A � E D M A

vnímáni bolc)ti ,. centrálním nervovém

systému, přcdch.íl.i \c ode\ilání bolesti­

vých signálů tpčt t.lo poU .. o7l'll}·ch tlciní

a tím se jim pmkytuje \'ět�i možno\t

k hojeni 'I )'to \'nttrni opwy mohou ta­

ké zpusobit 1m�ny \' sou�t.I\'Č hypotala·

mu a m01kon:hn kmene .1 ovlivnit tak

činnost Jutonomnihu m·rvuvtlho \)''ité­

mu, coi je nc/Jvl\l,i, autorn.ltld.)' pracu­

jící souča\t ncr\·m·l'· \Oll\t,l\')', která je

napojena na \Jlttrni urg,inr a která fidi jt·­

jich činnO\t. Oplat}' t.tk mohou ovlivnit

její kontrolu nad rťunýml vnittnimi té·

Iesnými funkcemi ,, pfi\pllt k optimální

funkc1 rulllýdl orgán('!,

Damm \.-ýznamným účinkem aku·

punktur)' je posílení sekrece hormonu

korti10lu, jehož protizánčtlivtl působe.

n í má pti léčení bolesti mačn�� \'}oznam.

Zda 'ie, ic akupunkturou '>e také zlcp\u-

1' imunitní funkn· org.uli'lmu, např. Sll·

mulu ji \l' bM krvinkr a zll·p�ujc sc jeJich

\<.'hupnost pohlcovat CÍI()rodé �kodlivin\,

cul. w prok<izalo jak u lidí, tak u labora­

tornkh 1varat. Zlep�uje \l' mikroCtrkula

n· a tím \ť uryt:hlUJC hojení J>O�kozených

tkáni. Moc.ll•rní \)7kum odhalil mnoho

ruznych účinku akupunktury a tyto ob­

jev)' ji\ té ncb} I)' po�lcdní.

2 o 2

A K U P U i\ K T U R \

N E M O C I , K T E R É , E L É C i A K U P U N KT U R O U

Akupunktura se na světě praktikuje jil

tiske let a �iroce se využívá k lélbě

mnoha nemocí, u některých se zřetelný­

mi výsledky. Světová zdravotnická orga­

nizace OSN vydala v roce 1980 seznam

chorob, u nich! se zdá být lélba

akupunkturou účinná.

DÝCHAcl CESTY

Akutní zánět vedlej�ích nosních dutin,

rýma (zánět nosní sliznice), nachlazení

a akutní zánět krčních mandlí (angína).

N E M O C I P R Ů D U $ E K

Akutní zánět průdu�ek a průdu�kové

astma (léčba je nejúčinněj�í u dětr a pa­

cientů bez daiUch doprovodných nemod).

N E M O C I OKA

Akutní zánět spojivek, centrální retiniti­

da (zánět sítnice), krátkozrakost

(dětská), �edý zákal (nekomplikovaný).

NEMOCI ÚSTNI D U T I N Y

Bolesti zubů, bolesti po vytržení zubu,

zánět dásní, akutní a chronický zánět

hltanu.

N E M OCI ZAŽIVACÍHO T R A K T U

Křeče jícnu a kardie (spojení jícnu

s žaludkem), �kytavka, dráždivý tračník,

poruchy trávení, gastroptóza, akutní

a chronický zánět žaludeční sliznice,

překyselení žaludku, chronický

dvanáctníkový vřed, akutní a chronický

zánět tlustého streva, akutní bakteriální

úplavice, zácpa, průjem, paralytický ileus

(bolestivá neprúchodnost střev

zpusobená ochabnutím střevnf stěny).

N E U R O L O G I C KÁ A OROTOPEOICKÁ

O N E M O C N t N I

Bolesti hlavy, migrény, neuralgie

trojklaného nervu, obrny v oblasti

obličeje, obrny po cévních mozkových

příhodách, neuropatie obvodových

nervů, obrny způsobené poliomyelitidou

(dětskou obrnou), Meniérův syndrom,

neurogenní poruchy molového

měchýře, nolní pomočovánf, neuraigie

mezižeberních nervů, syndrom

,.zmrzlého ramene", tenisový loket,

ischias a bolesti v bederní oblasti

obecně, revmatoidní artritida.

J I N t N E M O C I

Kromě chorob uvedených na seznamu

Světové zdravotnické organizace

existuje mnoho nemocí, u nichž je

akupunkturní léčba úlinná. Patří k nim

poruchy reprodukce, vysoký krevní tlak,

nespavost, kožní nemoci, sportovní

poranění, alergie, kioubnf záněty,

Beilova obrna, návykové poruchy

(toxikomanie) a v�eobecně akutní nebo

chronická onemocnění.

2 o 3

CESIV\ Rl PLIBI IK.\

Ceskoslo\ cmt..l SinoBiologlcU spolelno\t -Centrum f('\f • I . �kola I C:\1 Revolutni �o I lO 00 l'rah.t I tel 231 2t> H www tem �l

Alterna mcdlt.t KtťiP'�thu I 507 I 19 00 Praha 4 tl•l 79.1 ll! S I www.altcrn.l·llledl{,t.o

Vl L10\ BRrt.\11.11:

Z.\.\IAF.�lJJI< I O Rl •. \NII.J\1 I

The lml ltull' fllr \omplemcnt<�ry Medici ne Unit 1 5 Tavern Qu.l)' Commercl.tl < cntrc Rope Strcct Lon<.Jon Sl 16 I I .X (01 7 1 ) 2.17 SlbS

1 he Briti\h Rcgl\tcr of Complcrncnl<�ry Practitloncr\ PO Box 194 London SU6 IQZ (01 7 1) 2.H-S I 75

Council for ComplementM} .and Altemative Mcdldnc Park Houw 206/208 L.ttlmcr RoJd London WIO 6111' (0181) 968 .!1!62

TI1e British Com plemen ta'} Medici ne Assoclation 39 Prestbun R0.1d Pittville Cheltcnham Glos GL52 21"1 (01242) 226 70

Rlienter ol l l'lldttaonal C htnl"\e \ ft"(..u.tnl' I.., I rlnll)' Rood l.ondon :-;z 8JJ (0181) K8i-84l1 lntcrn.uwnal lll')!l\ter uf Om·ntal \kdlum· (lili:) I I he Ma nor I lnuw c oll �r I .a ne llt•lgatc \urrl.'y 11112 9J\\' (11 1 7 17) 212101

\odtl} uf < hlm·vl' Ml'tltcal Pr<�t tltluru·n

ln thl' Ul\ 9-1 l ltgh \trn•t <'ruydon \\f l 1\!'1: (Oll! I) 61 1·1222

.\Kl 'J'Uli.Kit'IIA

,\t.ltklll}' llf Wt\ltrn ,\urpuncturl' 1 12 < Oll\\ a� Rn.1d ( uhv\n H.w Ch'y;I I 1.2Q 71 1. (0 I I tl Zl S lHZI!

\\\<ld<�tlon uf ( hlnl'\C AtuJlllllliUre i'ru'l"'(t lluuw 2 (oron• 1.llll', Rctturd :-o:ottmgh.lm n:-.:22 6:-.1.\ (017771 701509

Brltl\h \<:upuncturc \\\()(tatlon and Rcgi\tcr H \ldcrncy 'itrl'\'t London 'i\\ I \ 41 Y 101 7 1 1 8.H bl29

I hc Brilhh \cupuncturc < ouncll Parl.. Uou� lllb Lallml'r Ro..1d l.ondun W I O bRl: (011!1) 96-1 0222

A [ E S Y I h� Bntnh \l�tll<.-al

,\cupunctun· Socrtt} :-o:e\\ton Houw NC\, ton Lane lo\\ t'l \\'hll lt!) \\'nrnn ton < h�hln• \\' \ I HA liH '125) 71727 ( ulkgc uf I radttwn.tl

AtU(IUilllUfl' l.w lluuse, tlUl't'll\Wa} Leanungton \pa War" lc I..' huť lnglaml C\' H il Z

I hc Council fur ,\<. upuncturt• 1 7'1 Coluucl'!itl'r Rn.1d I omlun :--;w 1 6DX lili 7 I I 72-1·5 7.S6

I urupcan I c"(.icr.lllon nf Mcxkm \c:upunctun• 59 ldfmd < rl'\l't'lll I t•tgh IJinc,l\hlrl' W:-.; Sl Y (Ol '1-121 b781lt12

I rJdltlllrMI \t upunc:turl' '>oclct}' I I hc Rld�W"•'Y \trJthml L pon·Avon WJrwll�\hlrc C\',!7 C)j[. (01 7891 291!791!

CI�N.r a\ u�tv\A.'I' 1

I hc Reglster of < hlnc e l lerbal Mcdlc:lne 1'0 80\ 400 Wl•mblcr :\ilddlt\C\ H \9 CINZ (01811 904-1\57

��.���v rC:\t

( ollegc of Odental Ml'dlcine rm'[X"<t Houw Rťtlmd :-.=ottlngha m 'hin·

I>.S22 6:-.:,\ (01777) 701509

llu.• l ntcmatiun•l C'ollcge of Onen tal \1l"(..l<.:tne c.rccn lil'\lgrs "' enuc I .1nt Gnmtl·:uJ 'luue\ RH I9 IDZ (lli:H2) .U W l 6

\dHx>l o f ( hlrww l lc-rl�o�l Medldnl' :\f Hhumm• ·r < ottage C:llllll :-o:etht•r \\btwtl'

�lngh.un <hlord,hirl' OX7 6SD ({) 1 99.!) l!.l0-119

I hl' I ondon (�I c.ong ( ollegl' 2 \t \II>Jm RoJd Rc.lthng lkrl..\hlrl' Rt.6 211N (lil 7.J.I) 665 I S.J

I he l,lu 'ong Pmt (,radu.lll' '>choc>l of I radit lonal ( hlncw Ml•dklnc 5.i,l Orml\tonl' t.ro\'4.' I ondnn \\. 12 OJr ((>i I! I I 7 H·070b

,\\i.ICI\1 I

fhc \s5oclalion of I raditronal (hl nese Medklne 78 llavcrstocl.. 11111 l.cmdon N\\ .I ZRl. 10 I 7 1 I 284-2891!

I hc \ssoclatlon of Orllish Veterlnary \cupuncture FAl\t rar� Cottagc llandcro\s Hayward\ llcath 'íU\\l'\ RII I 68[) t01l421 4002U

1.11 (hl nlon for (,rl'at Uritaln

2 o l

102 Felsham Road London SW15 1DQ

AUSlRÁUE

Australian Traditional Medicine Society Limited 12/27 Bank Street �1eadowbank :-:SW 2 1 1 4

Australia

Qi Gong Association of Australia -158 White Horse Road Surrey Hills

Victoria 3127

Australia

i<ANADA

Academy of Oriental Hcritage POB 35057 Station F. Vancouver

BC V6M4G1 Canada

Canadian College for Chi nese Studies 855-859

Cormorant Strect

Victoria BC V8W I RZ Canada

Chincse Medicine & Cultural CoiJege 3565 Rue Berri

Suile 220 Montrcal

Quebcc H2L 4G5,

Canada (512) 288-2872

Ctr-;.,

The World Academie Society of Medical Qi Gong l l Hcping Jie Nei Kou Beijing 100029

Chi na

U Z I T E L I\ E \ D R l ::> )

Meiji College of Oriental Medicine Kiyoshi-Cho, Funai-Gun Kyoto-Pref. 629-03 japan

USA

Acadcmy of Chi nese Culture and Health 1601 Clay Street Oakland CA 946 1 2

USA (510) 763-7787

American Collegc of TCM 455 Arkansas San Franásco CA 94 107 USA ( 4 1 5 ) 282-7600

Emperor's College of Traditional Oriental Medicine 1807-B Wilshire Blvd. Santa Monica CA 90403-5652

USA

Five Branches Institute 200 Seventh Avenue Santa Cruz CA 95062

USA

Meiji College of Oriental Medicine 1426 Fillmore Street San Francisco CA 94 1 15

USA

Pacific College of Oriental Medicine 7445 Mission Valley San Diego CA 92 108

USA

Roya1 U niversity of America 1 125 W 6th St. Los Angelcs CA90017 USA

Samra U niversity of Oricntal Medicine 600 St. Paul A ve. Los Angcles CA 9001 7 USA

Santa Barbara College of Oricntal Medici ne 1919 Statc St., Suite 20-1

Santa Barbara

CA 93 1 0 1

USA (805) 682-9594

South Baylo University 12012 S Magnolia A ve. Gardcn Grove CA 9264 1

USA (714) 530-9650

Yo San University of TCM 1 3 1 4 Second St. Suite 202

Santa Monica, CA 90401

USA (310) 9 1 7-2202

Colorado School of TCM 1 +ll York St. Suite 202 Denver, CO 80206

USA (303) 329-6355

Institute of Taoist Education and Acupuncture, Inc. 1321 5th Street Boulder, co 80302

(303) 440-3492

USA

2 o 5

Tri State Institute of TCM 15 Bank St.

Stamford CT 0690 1 (203) -169-049 1 USA

Amcrican School of Oriental and liomeopathic rhcrapic� 933 Lincoln Road Miami llcach I·L 3.J I 39

USA (305) 672-4 138

Florida Institute of rraditionat Chinesc Medici ne 5335 66th Street

North Pincllas Par�. FL 3466'i

USA (813) 546-6565

Atlantic Institute of Oriental Medici ne 1057 SE 1 7 Strect Fort Laudcrdalc

FL 313 16

USA (305) 6.3·31!88

The Worsley Institute of Classical Acupuncture, Inc. Tao House Suitc .324

6175 N.W. 1 53rd Strcct

Miami Lakes FL 33014

USA (305) 823-7270

American University of Chi nese Medici ne 2600 S. King #206

Honolulu, Hawaii

Hl 96R26

USA

U Z I T E C � F. A D R F. S Y

Oricntal Mcdlcal Institute of Hawail 1815 Kulul St Swte 206 Honolulu llawall HI 968U USA (808) 5.J6-.i61 1

Mldwcst C entcr fur the Study of Orlcntal Mcdldnc 4334 North ll.w..-1 Sulic 206 Chicago lL 60613 USA (312) 975-8012

Tradltlonal Acupuncturc Institute, ln<.. Amcrlcan City Bulldlng, SuliC JOH Columbia MD 21044 USA (301) 9 1 7-2202

Acupuncture Center of Amhcrst 48 North Ple.•�ant St Amherst MA 01002 USA

Thc New England School of Acupuncture 30 Common St Watertown MA 02172 USA (617) 926-1 788

Minnesota School of Acupuncture and Herbal Studles 182 University Ave. Suite 278 Saint Paul MN 55104 USA

lmtttutc of C hlnew Mcdicine Rt 1 7, Box 52-,\ S..ma Fe !1'�1 H7502 US.\ lSOS) H i-52 B

Kotott.�m.t ln�tltutt• ''i 'i \ho 'it 1'0 Box 16 il! �. tll.l ��· 'M H SOJ l\\

\.1nt.1 I c C oll eg«: of �.tturtJI Mcdlt:lnc I 59(J < .myon RoJd

S.1nta ll' NM 87501 US,\ (505) 981 1569

�)UtiHV(."ol cupun{lure Coll«:gl'

7 1 2 Wc\1 S.1n Mat«:o \Jrlla ll' NM 87'i01 USA (505) 91:18-.IS.\8

C ollcgc of Atupun<.turc .111d 1 1cttro I hcrapculic\ 800 Rlvcr\idc Dnvc Ntw York NY 10!H2 USA

I he Ncw Center School for Acupuncturc SO Maple Placc Manha\\et

y 1 1030 USA

Paclfic Institute of Orlental Medlclnc 12 \V 27th 'it., 9th Floor 'cw York

y 10001 US.\

Tri State Institute of TC.\i ro Box 974 C.athedral Stauon !\"e1' \"orl.. !\"\" 10025 US\

'atlonal ( ollcgc of '<lturopath1c M«:<lldnc 1 12 i l SL Market Str� 'I: t Jlortland OR 97216 L'SA !SO.H 255--1860

orth Amcrlcan < ollcge of Acupuncture PO Bo>. 1 2 1 28 Sal«:m OR 97109 USA

Oregon College of Orlenta1 Medici ne I 0525 Sl ( hcrry BIO\\Om Drivc Portlilnd OR 97216 USA (50:1) 2S I-.H43

Acadcmy of Orient<tl Medlclne 2700 W. Andcrson Lanc Sulic 304 Au�tin TX 78756 USA (512) 371-3738

Barren Land Institute Collcge of Acupuncture and Moxibustlon 4 150 Pinnaclc Loc Pico�. lt 230 F.l Paso TX 79902 US \ (915) S.J.J-6425

2 o 6

Te�a\ College of Oricntal Mcdicine 2405 S Shepard Houston TX 77019 US\ l713) S29-8H2

Acadcmy of Oricntal llcrltage PO Box 8066 Blatnl' WA 982.JO US.\

Ba\t) r Unlvc�lt� 14500 juamta Dnw N l·. Bothcll \'.A 9801 1 USA (206) 82.l-uoo

Nalional Acupuncturc and Orlcntal Mcdldnc AJIIance 146l7 StJrr Rd Ota ll a WA 98.159 USA 2SJ-8S l-688J

orthwcst Institute of Acupuncture and Orlental Mcdlcine 1107 North 45th Street Seattle WA 98103 (206) 633-2419 US:\

American School of Orlcntal & Homcopathic Medici ne C O C a �tlc Bay \ illa\ Ncwcastle, :-.;cvís, Wcst lndlcs fa:-.: (8091 469-9490

L I T E R AT U R A

Všeobecné knihy o tradiční čínské

medicíně

Hoizey, Dominique, Hoizey, Marie joseph,

A flistory o( C/Jinese Medici ne (Bailey Paul,

trans. Edinburgh University Press, 1993)

Hsu, Hong Ven, Peacher, William,

Uren's History o(Cirinese Medical Science

(Oriental Healing Arts Press, 1 9 7 1 )

Porkert, Manfred, C/Jinese Medicine as a Scier�tific System: lts History, P/Jilosop/Jy,

and f>mctice, m1d How ft Fits witl1 t/Je Meflicine

oftlle West (Henry Holt and Company,

:--Jcw York, 1 982)

Ronan, Colimrlitio1wl Medicine in

Contempomry Cllina, Vol. 2, in Science,

Medicine, mrd Technology ln East Asia series

(Center for Chi nese Studies, The Univern A.,

Needham, joseph, Tlle Sl10rter Science cmd

Civilization in Cllina:J (Cambridge University

Prcss, Cambridge, 1988) Schwartz, Benjamin,

Tllť World o(TI1011gllt in Ancient C/Jina (Belnap

Prcss of Harvard University Press, 1985)

Sivan, Nathan, Tsity of Michigan, 1 987)

Tsuei, Wei, Roots o (CIIi11ese Cu/ture and

Medicine (Chinese Culture Books Company,

Oakland, CA 1989)

Unschuld, Paul U., Medicine in Cllina, a History

o( ldeas (UC Berkeley Press, Berkeley, 1 985)

Literatura o čchi-kung Hallander, Jane, Empty Force Karate Kung Fu

(May 1986 K473SS: 336)

Hallander, Jane, Sum /, tlle Hig/Jest Stage o(

Martial Training (lnside Kung Fu, Jan 1986,

K48326: 40 43)

Hallander, Jane, Sunr I {lnside Kung Fu

Yearbook,Jan 1987, K48745: 78 81)

Hallancler, Jane, Tlre Higl1est Leve/ of Kung Fu

l'ower (Black Belt, july 1987, 47432: 56 6 1 )

Hallender, Jane, X ing Y i Pus Ir Hands (The

Com plete Guide to Kung Fu Fighting Styles,

Aug 1987, K4874S: 4012)

llallender, Jane, Female of T/Je Year Madam

Min Ou Yang (lnside Kung Fu Yearbook, Jan

1 988, K48745: 17)

l lallender, Jane, Opening Qi C/Jmmels, a Direct

Route to t/Je Formtain o f rout ll (Chi Power, juty

1989, K-!8745: 36 4 1 ) Hallander, Jane, Doc Fe i Wong, X in Yi Comlmt

witl10ut Contact (Official Karate, April 1990,

K48289 34 37)

1-lc Cou, Tlle Magie ofQigon.� (Chi Powex, juty

1989, K48745:54 57)

Hul Min zhang, Qi Gong Treatmťllt (Tianjln

Science and Technology Publlsh Co. 1980)

Thc Chincsc National Chi Kung Institute, Chi

Kung: Air AppaZENt to lletter /lea/tll

(Chi Powcr, July 1989, K-18745: 21 25)

Yong Nien Yu, Stane/ing a Good Metlwtl for

Healtll (Knowledge Publish Co, 1981)

Literatura o léčebných dietách

Castleman, Michael, Tlle Healin.� Herb.\

(Rodale Press. Emmans, Pennsylvania, 1 99 1 )

Fuli, Wen Fang, e t al., Food rreatment for

Common Visemes (Chincsc Ancient Medical

Books Publishing House, Ocl 1991)

je Quan Yc, ct aJ., Food Trearinent a/ICI Ilt•cipe\

Uiangsu Pcople's Publishing llousc, 1973)

Mayer, Dx Jean, ct aJ., Diet mul Nutrition

Guide ( Pharos Books, Ncw York, 1989)

Mei Ping Wong, cl aJ., f)iet mul Food Treatlllťllt (People's Military Doctor Publishing llousc,

jan 199 1 )

Min Yuan 1-long, et al., Recipe.l o(Footl

Treatment for Fami ly Use (Fujian Science

Publishing House, Oct 1990)

Qing Xuan Heng, et aJ., 200 Questions obout

Food and Nutriticm Qindun Publishing House,

Oct 1 990) Sanghai Food Treatment Rcscarch Association,

Food Treatment (Zejiang People's Publishing

Co., july 1990)

Shi Zheng Li, Compe1Uiium o (Materia Mcdica

(Chincse Book Publishing House, 1988)

Xue Min Cou, Supplement to tlle Compemlium

o(Materia Medica (Chinese Book Publishing

House, 1 988)

Zhang Zhong Zhao, ct al., Nutriticm mul Food

Trentment (Sanghai Science ancl Technology

Publishing House, Scpt 199 1 )

2 o 7

Akupresura, 56, 1-16

Akupunktura, 56, 142, 146,

1 78-203, diagnostika, 189-190 jehly, 179, 195

Akupunkturní body, 191,

194 Ananas, 98 Astma, 89, 1 1 3-1 16 Aurikulární léčba, 196

Banán, 96

Body, 149 Bojová umění, 128 Bylinkářství, 56--85

Byliny, 56--85, podávání, 75-77 kombinace, 76

kombinované receptury, 68 kontraindikace, 78-79

příprava, 82--85, cílové orgány 69-71, působeni, 65-68 míchání, 75-77 receptury, 73-74 zpraco­vání, 68, 72-74 chuť, 63-64

Cang-fu, systém, 70, 1 25, 151, 185

Cang, orgán� 25, 185 Celer, 92 Cibule, 90, 91, 93 Citron, 90 Cukr, tmavý hnědý, 106

C:esnek, 89, 93 C:chi-kung, 56, 124-143 C:chi, 20, 61, 125, 129-130,

159, 185-186 C:chin, dynastie 13

C:ínská pažitka, 94-95 C:ínské datle, 98

C:ínský jam, 95 C:ou, dynastie, 13, 1 7 Dieta, 50--51, 89 Dřevo, 22, 23, 24

Dýně, 92 Emoční faktory, 47-49

Epidemické nemoci, 47 Feng-šuej, 15 Hlen, 53

Hloh, bobule, 100 Horečnaté nemoci, 88 Hroznové víno, 97 Hruška, 96--97 Hyacint hlíza, 109

R I Í K

Chaluhy, 109 Chan, dyna\111!, 25 Chřipka, 89 Chuang ti, 15, 25 ChuC b)·hn, 63-6-1 1 lili,'{ (li.ntha promcn), 21,

58 jablko, 96 jahody, 98 jang, 2 1 , iO, 58, 6 1 , dráh),

18.\, potr.tvtny, 90 men· dl.ln)� I S.i org.my, 187-188

játra, 127, 1117 memllán, ICJi jehl)·, akupunktutnl, 17'1,

195 Jídlo jako lék, 116-121 )ln, 21, JO, 58, 61 dr.ihy, II U

potraviny, IJO meridiány, 153 orgány, 187-188

Jln/jang tl'Orlc, 125 Jinan, 101 Klimatické prvky, i2-16 Kolatcrálnl dráh), 1 82-llli, Konfuclan\ká rm"tllctn.t,

25 -26 Konfuclamk.t mctod.t, 128 Konfuciu\, 1.1, 14, 18, 19 Kov, 22, 2.\, 24 Krab, 101 Králik, 102 Krevety, I 02 �llce, akupunktura, 1 79,

196 Květ chryuntérn), 10'1 Ledviny, 127, 187 meridián,

1 92- 19J Legisté, 18, 20 Letní horko, i2 • . i9-IO Lotos kotcn, 95 Lung-jen (dra�t oko), 100 Maltóza, 106

Mandarinka, 99 Máta, 107 Materitr Mcdim, 57, 58, 88 Med, lOS Meloun 97 Meridiány, 69, 70, 7 1 , 1 S I ,

163, 167-168, 1 79, 1 9 1 , 193, 197, teorie, 182-186,

Meruňka, 96

Ml�ko. 103 �IOCO\") mkh�·t, mendtán,

192 Moht�té, 18, 19-20 MrLt\� 9 1, 92 Mungo \')hon!.)� 94 Sachlazení, 12, H -46 Nti·fm�. 12, I i, 25, 27 Nc·utr�lni potr.t\'tn}� 90 <X ni j:11nka, kupre:-.ur.t,

156-157, 158 Odvary, b> hnné. 82�85 Ohctt 22, 24 Okurl.<t, '10, 92 (>-.rdclnrk meridl.in, 19 i l'ar.tllti, 'i2 l'cpt, Q I, 94, 107 l'cptovník, I 0·1 l'ct prvLů, 18, 22, 2.i 1'<-t chuti, 90 l't:t org.inil, 90 l'ť-1 trall\lormac:'nkh fá1i, 2 1 .

22-2.\ l'líct:, 127, 187, nwrkll.in,

191 192 l'onwran(, 99- 100 l'oraněni, 'i2 l'orkt:rt, M.rnfr�d. 20 l'o}t:hov.iní, 56, 180 I H I l'r.rvěk.í l('ťb.l, 1 6 R.tf\ké jablko, 9 1 , I 00 Rt:IJ\,KC, I i9 140 Rotní období .r \trava, 91 Ruka .rkupunktura, 1 79 Ryma, 1 10 Rýlt:, 10'1 Rl-dkvlc:'ka, 9.\ Se um, I 04 I OS Sang, dyn.r\tle, I.J, I S 16 Sen-nung, I S Sing-l, 124 Skopov!' ma�. I OZ Sl zlna, 127, 187 meridián,

192 Sl.tovka, 104 Srdce, 127, 187, meridian,

192 Stagnace �rve, 53 Strc�. 5 1 , 52 Sucho, .\2, 4.!

Svrd.l kr\·av.r, plod, 100

2 o 8

Samam�mu\, 1 3 Tan-tch1en, 127, 129-l.lO Taor,mu\, 18, 20, 128 lenLé �tievo, mendlán, 192 leplo/Ohcfl, .!2, 37-\8 ·rchaJ·tl, 143 llu\lé )ttcvo mendt.in, 192 TmJ\'Č kute, IO.i lomcl, 98-99 Jou-lu, JOH

llr ohHv.rť�. meridián, 19\ lte\cr'l. 97 Ucho, 15'i-156 úno�va, 52 Un\Chuld, Paul, 20 Ú\ttlu•, I O I L �I. o�kupunktur.t, 179 \alc:'icl \táty, období, U, 17,

12'i Vejce, IO.i VInný ocet, 108-109, 1 14,

1 18 Vitr J2, :\4 .i6 Vl.t�'"Y orech, j.ídra, JOH Vlhko\t, .32, 4 1 -42 Vnttfni pfrc:'ln} nemoci,

.B-il Voda, 22. 2:1, 24 Vodní ka\tan 94 Vy\Oký krevní tlak, 1 1 7 1 18 Záp.tdní byllnkM�tví, 80-tll ZálVOr, 105 Země, 22, 2.�. 24 Zevnr ptrtrny ncmocr, 32-.B Zpracování bylin, 72-74 Zaludck, meridián, 192 Zenkn, 106- 107

llutnik, meridián, 193 lluty císat, 15, 25, Kánon

mediciny, 13, 76, 125, 180

lralok, 1 0 1