4.1. financovÁnÍ podnikumedia1.denicek.eu/files/media1:50f7ca4969e53.pdf.upl...3 4.2. zdroje...
TRANSCRIPT
1
4.1. FINANCOVÁNÍ PODNIKU
4.1.1. Význam financování
Financování podniku
= činnost, při které se podnik snaží získat finanční zdroje a tyto zdroje efektivně
použít.
Financování podniku se uskutečňuje při:
− zakládání podniku,
− běžné činnosti,
− rozšiřování podniku,
− zrušení podniku.
Cvičení:
Popište způsob získání a použití finančních zdrojů při zakládání, běžné činnosti,
rozšiřování a rušení podniku.
Získávání zdrojů Použití zdrojů
Zakládání
podniku vklady od investorů vybavení podniku DM a OM
Běžná činnost
podniku
tržby za prodané výrobky,
zboží a služby,
krátkodobé cizí zdroje
nákup materiálu a služeb, DM,
mzdy, daně, ZP a SP, splácení
úvěrů včetně úroků
Rozšiřování
podniku
nerozdělený zisk podniku,
další vklady investorů
rozvojové investice,
finanční investice
Zrušení
podniku prodej majetku
úhrada závazků,
vyplacení podílů
2
4.1.2. Finanční řízení
Cíl finančního řízení:
− zhodnocení finančních prostředků.
Zásady finančního řízení:
− hrazení závazků v termínech,
− realizace investičních projektů, jejichž čistá současná hodnota je větší
nebo rovna nule,
− respektovat faktor času a faktor rizika.
Faktor času
− koruna získaná dnes má větší hodnotu než koruna získaná v budoucnu.
Faktor rizika
− očekávané výnosy nemusí být dosaženy.
Náplň práce finančního manažera:
− zajišťování finančních zdrojů pro chod podniku a jeho rozvoj,
− volba optimální kapitálové struktury,
− řízení a financování oběžného materiálu,
− investování do nákupu dlouhodobého majetku,
− finanční plánování,
− pravidelné posuzování finančního zdraví podniku.
3
4.2. ZDROJE FINANCOVÁNÍ (KAPITÁL)
4.2.1. Vlastní a cizí zdroje financování
Vlastní kapitál (VK)
− je tvořen peněžními a nepeněžními vklady majitelů nebo je vytvořen vlastní
podnikatelskou činností podniku,
− jedná se o nenávratný kapitál,
− jeho velikost se mění podle hospodaření podniku.
1) Základní kapitál
− tvořen peněžními a nepeněžními vklady společníků do společnosti.
2) Kapitálové fondy
− jsou vytvářeny z darů, z vkladů společníků (které nezvyšují základní
kapitál) a z dotací,
− u akciové společnosti do nich patří především tzv. emisní ážio (= rozdíl
mezi skutečně dosaženou prodejní cenou akcií a jejich cenou nominální při
emisi akcií).
3) Fondy ze zisku
− jsou vytvářeny přímo ze zákona (Zákonný rezervní fond u „s. r. o.“
a u „a. s.“) nebo na základě stanov,
− slouží k úhradě ztráty.
Vlastní kapitál
Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku Nerozdělený zisk
4
4) Nerozdělený zisk
− část zisku po odvodu daní, která se nerozděluje mezi majitele, ale slouží
k dalšímu podnikání.
Cizí kapitál (CK)
− jedná se o návratný kapitál, který musí podnik do určité doby splatit
věřitelům,
− za poskytnutí cizího kapitálu většinou musí podnik zaplatit úroky nebo jiné
poplatky, které jsou nákladem podniku,
− podle doby, na kterou ho má podnik k dispozici, ho rozdělujeme na
krátkodobý (vratný do 1 roku) a dlouhodobý (je poskytován na dobu delší
než 1 rok),
− většinou platí, že dlouhodobý cizí kapitál je dražší než krátkodobý cizí
kapitál.
1) Krátkodobý cizí kapitál
− krátkodobé bankovní úvěry,
− obchodní úvěry (závazky k dodavatelům),
− závazky k zaměstnancům,
− závazky k finančnímu úřadu, zdravotní pojišťovně a správě sociálního
zabezpečení.
2) dlouhodobý cizí kapitál
− dlouhodobé bankovní úvěry,
− obligace vydané podnikem,
Cizí kapitál
Krátkodobý CK Dlouhodobý CK Rezervy
5
3) Rezervy
− podnik je vytváří na vrub nákladů na budoucí očekávané dluhy (např. na
opravu stavby, kterou podnik plánuje uskutečnit v budoucích letech).
Důvody použití cizích zdrojů:
Proč ano?
− nedostatek vlastních zdrojů,
− cizí zdroje jsou většinou levnější než vlastní zdroje,
− úroky z úvěrů jsou náklad a tím sníží daň z příjmů.
Proč ne?
− cizí zdroje zvyšují zadluženost podniku a tím snižují jeho finanční stabilitu,
− vysoký podíl cizích zdrojů omezuje jednání managementu podniku
− každý další dluh je dražší.
Příklad:
Určete zdroje financování podnikového majetku.
Počítač vložený do podnikání z osobního vlastnictví podnikatele vlastní zdroj
Přijetí faktury od dodavatele za materiál cizí zdroj
Úvěr poskytnutý podniku bankou cizí zdroj
Přijetí finančního daru vlastní zdroj
Peníze vložené do podnikání z osobního vlastnictví podnikatele vlastní zdroj
Doteď nevyplacené mzdy zaměstnancům cizí zdroj
Zisk po zdanění nechaný v podniku vlastní zdroj
Půjčka od obchodního partnera cizí zdroj
4.2.2. Optimální kapitálová struktura
Podnik usiluje o:
− optimální poměr mezi vlastním kapitálem a cizím kapitálem (= optimální
zadlužení),
− optimální poměr mezi krátkodobými cizími zdroji a dlouhodobými cizími
6
zdroji (= optimální struktura dluhů).
Optimální poměr není stejný pro všechny podniky.
Optimální poměr mezi vlastním a cizím kapitálem závisí na těchto
skutečnostech:
− na odvětví, ve kterém firma podniká (např. u peněžních podniků převládá
cizí kapitál, u obchodních je obvyklý poměr 50 : 50, u průmyslových
převládá vlastní kapitál),
− na struktuře majetku (čím vyšší má firma podíl dlouhodobého majetku, tím
vyšší bývá podíl dlouhodobého kapitálu),
− na výši úrokové míry, za kterou banky poskytují úvěr (čím vyšší úroková
míra, tím menší úvěr si firma vypůjčí),
− na přístupu majitele nebo managementu firmy (čím je ochotnější riskovat,
tím je vyšší podíl cizího kapitálu),
− na efektivitě hospodaření firmy (čím je vyšší výnosnost firmy, tím si může
dovolit větší podíl cizího kapitálu).
Optimální poměr mezi krátkodobými cizími zdroji a dlouhodobými cizími zdroji
− krátkodobý cizí kapitál je levnější než dlouhodobý cizí kapitál, což hovoří
pro jeho větší použití,
− tento kapitál musí být ale splacen v krátké době, proto by měl být používán
jen na likvidní oběžný majetek.
4.2.3. Pravidla financování
− dlouhodobý majetek by měl být financován dlouhodobými zdroji, protože
použití krátkodobých cizích zdrojů je riskantní,
− oběžný majetek by měl být financován krátkodobými zdroji.
7
Příklad:
Vyjmenujte dlouhodobé a krátkodobé zdroje financování.
Dlouhodobé zdroje vlastní kapitál, dlouhodobý cizí kapitál
Krátkodobé zdroje krátkodobý cizí kapitál
Příklad:
Představte si, že pracujete jako finanční manažer, a rozhodněte, jaké zdroje
financování použijete v následujících situacích:
Situace Zdroj financování
Nákup nového stroje Dlouhodobý zdroj
Nákup materiálu pro výrobu Krátkodobý zdroj
Nákup materiálu jako pojistné zásoby Dlouhodobý zdroj
8
4.3. ZVLÁŠTNÍ FORMY FINANCOVÁNÍ
4.3.1. Leasing
Operativní leasing
− je krátkodobý nájem, kdy si firma dlouhodobý majetek pronajme na dobu
kratší než je jeho životnost,
− po skončení nájmu zůstane dlouhodobý majetek v majetku původního
vlastníka.
Finanční leasing
− je nájem dlouhodobý,
− majetek po skončení nájemní lhůty přechází do vlastnictví nájemce,
− výhoda: pořízení dlouhodobého majetku bez dostatečných financí,
− nevýhoda: když se firma dostane do finančních potíží a nebude hradit
splátky, leasingová společnost si vezme majetek zpět a uhrazené splátky
propadají, a v případě zničení nebo odcizení majetku hradí pojišťovna
pojistné plnění leasingové společnosti.
Prodej a zpětný pronájem
− využívají ho firmy při platebních obtížích,
− firma prodá svůj majetek leasingové společnosti a od ní si majetek zpětně
pronajme.
Zvláštní formy financování
Leasing Faktoring a forfaiting Rizikový kapitál
9
4.3.2. Faktoring a forfaiting
Když firma potřebuje finanční prostředky dříve než je stanovená lhůta splatnosti
pohledávek, může svou pohledávku nabídnout k odprodeji. Firma musí za odprodej
zaplatit dohodnuté procento z hodnoty pohledávky. Odkupem pohledávek se
zabývají specializované firmy nebo banky.
Faktoring
− odkoupení krátkodobých pohledávek se splatností do 1 roku,
− firma odkupující pohledávky přebírá riziko, že pohledávka nebude
zaplacena.
Forfaiting
− odkoupení střednědobých a dlouhodobých pohledávek s dobou splatnosti
větší než 1 rok,
− pohledávky jsou zpravidla zajištěny (bankovní zárukou nebo směnkou).
Výhody faktoringu a forfaitingu pro prodávající firmu:
− nemá vázány finanční prostředky,
− nenese riziko nezaplacení pohledávky,
− nenese riziko z pohybu měnového kurzu.
Nevýhody faktoringu a forfaitingu pro prodávající firmu:
− získá za pohledávku menší peněžní částku.
4.3.3. Rizikový kapitál (Venture Capital)
− je vkládán investory do základního kapitálu firmu s cílem financovat
počáteční činnost firmy,
− investor je informován o hospodaření a může zasáhnout do jeho průběhu
(např. v případě obtíží najmout poradce nebo podpořit firmu dalším
kapitálem),
− výhodou je, že firma není zatěžována splácením úroků a splátek.
10
4.4. HOSPODAŘENÍ PODNIKU
4.4.1. Náklady
Objasnění pojmu
− peněžní vyjádření spotřeby prostředků, služeb a práce, které byly
vynaložené na vytvářené statky a poskytované služby,
− spotřebované vstupy do podnikání vyjádřené v peněžních jednotkách.
Vedoucí pracovníci musí většinou věnovat pozornost nákladům. Nestačí sledovat jen
velikost celkových nákladů za určité období, ale také jejich strukturu.
Struktura nákladů (členění nákladů)
1) Členění podle druhů a podle členění hospodářského výsledku:
Výrobní faktory Nákladový druh podle členění HV
Materiál, suroviny spotřeba materiálu provozní náklady
Energie, údržba spotřeba energie a služeb provozní náklady
Dlouhodobý majetek odpisy provozní náklady
Práce zaměstnanců mzdy a platy provozní náklady
Úvěry placené úroky finanční náklady
Škody placené škody mimořád. náklady
Provozní náklady
− souvisejí s hlavní činností podniku.
Finanční náklady
− souvisejí s finanční činností podniku.
Mimořádné náklady
− vznikají z neobvyklých situacích a nedají se většinou ovlivnit.
11
Příklad:
Určete, zda následující náklad je provozní, finanční nebo mimořádný.
odpisy výrobního zařízení – provozní
úkolové mzdy dělníků – provozní
škoda vzniklá požárem – mimořádné
spotřeba energie ve výrobě – provozní
poplatek za vedení BÚ – finanční
placené pojistné na zdravotní pojištění – provozní
Výpočet nákladů
Celkové náklady = provozní náklady + finanční náklady + mimořádné náklady.
Příklad:
Vypočítejte provozní, finanční , mimořádné a celkové náklady podniku, který má
spotřebu materiálu 120 000 Kč, spotřebu energie 60 000 Kč, úrokové náklady 68 000
Kč a škody 27 000 Kč.
Provozní náklady = 120 000 + 60 000 = 180 000 Kč
Finanční náklady = 68 000 Kč
Mimořádné náklady = 27 000 Kč
Celkové náklady = 180 000 + 68 000 + 27 000 = 275 000 Kč
2) Členění nákladů podle závislosti na objemu výkonů:
Fixní náklady
− celkové fixní náklady se při změně objemu produkce do určité hranice
nemění a podnik je musí platit i když právě nic nevyrábí,
− v případě překročení hranice se mění skokem (např. při rozšiřování výrobní
kapacity podniku).
− jednotkové fixní náklady se při růstu objemu snižují,
− jednotkové fixní náklady se při poklesu objemu zvyšují.
Variabilní náklady
− jednotkové variabilní náklady se nemění,
12
− celkové variabilní náklady se při změně objemu produkce mění (každý
vyrobený výrobek nebo poskytnutá služba zvyšují tyto náklady o určitou
předem známou částku),
− při růstu produkce se jejich celková velikost zvyšuje,
− při poklesu produkce se jejich celková velikost snižuje.
Velikost nákladů v závislosti na změně produkce
Změna
produkce
Jednotkové
VN
Celkové
VN
Jednotkové
FN
Celkové
FN
Růst objemu konstantní rostou klesají konstantní
Pokles objemu konstantní klesají rostou konstantní
Příklad:
Určete, zda následující náklad je fixní nebo variabilní.
odpisy administrativní budovy – fixní
úkolové mzdy zaměstnanců – variabilní
mzda uklízečky – fixní
spotřeba plynu k vytápění kanceláří – fixní
nájemné – fixní
spotřeba laku při výrobě židlí – variabilní
spotřeba laku při natírání dveří v prodejně – fixní
úroky z úvěru – fixní
Výpočet celkových nákladů:
CN = VN + FN
Použité zkratky:
VN = celkové variabilní náklady
FN = celkové fixní náklady
CN = celkové náklady
Příklad:
Náklady obchodního podniku v minulém roce činily 100 milionů korun. V příštím roce
13
podnik plánuje zvýšení produkce o 10 %. Podle rozboru vývoje jednotlivých složek
nákladů v minulých obdobích se předpokládá, že z celkových nákladů je 30 milionů
korun, tj. 30 % nákladů fixních a 70 milionů korun, tj. 70 % nákladů variabilních. Jaké
budou celkové plánované náklady?
Náklady Minulý rok Plánované náklady
fixní 30 miliónů Kč 30 miliónů Kč
variabilní 70 miliónů Kč 77 miliónů Kč (110%)
celkové náklady 100 miliónů Kč 107 miliónů Kč
Příklad:
Podnik vyrábějící výrobky je schopen vyrobit maximálně 500 výrobků za měsíc.
Variabilní náklady na 1 výrobek jsou 100 Kč a fixní náklady podniku jsou 50 000 Kč.
Určete výši celkových nákladů při výrobě 0, 100, 200, 300, 400 a 500 výrobků
a vyjádřete graficky průběh variabilních, fixních a celkových nákladů.
Počet výrobků (ks) VN (Kč) FN (Kč) CN (Kč)
0 0 50 000 50 000
100 10 000 50 000 60 000
200 20 000 50 000 70 000
300 30 000 50 000 80 000
400 40 000 50 000 90 000
500 50 000 50 000 100 000
Grafické vyjádření nákladů:
14
Příklad:
Podnik z předcházejícího příkladu uzavřel exkluzivní kupní smlouvu na prodej 1 000
svých výrobků. Proto musel pronajmout další budovu a nakoupit další stroje potřebné
k výrobě, čímž vzrostly jeho fixní náklady na 100 000 Kč. Variabilní náklady na 1
výrobek zůstaly stejné. Určete výši celkových nákladů při výrobě 0, 100, 200, 300,
400, 500, 600, 700, 800, 900 a 1 000 výrobků a vyjádřete graficky průběh
variabilních, fixních a celkových nákladů.
Výpočet celkových nákladů:
Počet výrobků (ks) VN (Kč) FN (Kč) CN (Kč)
0 0 50 000 50 000
100 10 000 50 000 60 000
200 20 000 50 000 70 000
300 30 000 50 000 80 000
400 40 000 50 000 90 000
500 50 000 50 000 100 000
600 60 000 100 000 160 000
700 70 000 100 000 170 000
800 80 000 100 000 180 000
900 90 000 100 000 190 000
1 000 100 000 100 000 200 000
Grafické vyjádření nákladů:
15
Nejčastější způsoby snižování nákladů:
Nákladový druh Příklad jeho snížení
lepší uspořádání střihu
a) zlepšení jeho využití záměna dražších surovin za
levnější
b) užití vhodnějších druhů snížení zmetkovitosti
výběr levnějšího dodavatele
1) Spotřeba
materiálu
c) snížení nákupní ceny nákup většího množství se slevou
2) Odpisy a) zlepšení využití strojů sníží se náklad na 1 výrobek
náhrada ruční práce stroji
snižování pracnosti výroby 3) Mzdové náklady a) efektivnější využívání
lidské práce odstranění prostojů
Příklad:
Vyjmenujte další způsoby snižování nákladů.
snižování spotřeby nebo ocenění energie,
snižování výdajů za telefonní služby,
snižování cestovních výdajů,
snižování bankovních poplatků,
atd.
4.4.2. Výnosy
Objasnění pojmu
− prostředky získané podnikatelskou činností (z prodeje výrobků, zboží nebo
služeb) vyjádřené v penězích,
− oceněné výkony (výstupy) podniku.
16
Členění výnosů
1) Členění výnosů podle členění hospodářského výsledku:
Provozní výnosy
− souvisejí s hlavní činností podniku,
− nejčastěji tržby z prodeje výrobků, zboží nebo služeb.
Finanční výnosy
− souvisejí s finanční činností podniku,
− např. přijaté úroky z vkladů, tržby z prodeje cenných papírů.
Mimořádné výnosy
− vznikají z neobvyklých situací a nedají se předem naplánovat,
− např. přijaté náhrady škod od pojišťovny, zjištěné přebytky zásob a peněz,
tržby z prodeje odepsaného dlouhodobého majetku.
Příklad:
Určete, zda následující výnos je provozní, finanční nebo mimořádný.
tržba daňového poradce – provozní
úroky z vkladů v bance – finanční
náhrada škody od pojišťovny – mimořádný
tržba obchodu z prodeje knih – provozní
Výpočet celkových výnosů
Celkové výnosy = provozní výnosy + finanční výnosy + mimořádné výnosy.
Příklad:
Vypočítejte provozní, finanční , mimořádné a celkové výnosy podniku, který má tržby
z prodeje zboží 420 000 Kč a přijal náhradu od pojišťovny 12 000 Kč.
Provozní výnosy = 420 000 Kč
Finanční výnosy = 0 Kč
17
Mimořádné výnosy = 12 000 Kč
Celkové výnosy = 420 000 + 12 000 = 432 000 Kč
Způsoby zvyšování výnosů:
Příklad:
Podnik vyrobil za měsíc leden 500 kusů stejných židlí, jedna židle stojí 650 Kč.
Spočítejte výnosy podniku.
Výnosy = 500 * 650
Výnosy = 325 000 Kč
Navrhněte způsoby jejich zvýšení.
1) zvýšením objemu prodeje na 600 ks,
Výnosy = 600 * 650
Výnosy = 390 000 Kč
2) zvýšením ceny na 700 Kč
Výnosy = 500 * 700
Výnosy = 350 000 Kč
Jakým způsobem lze dosáhnout zvýšení prodeje?
− lepší propagace
− lepší distribuce
− nabídka vhodnějších produktů nebo poskytování lepších služeb k nim
Existuje nějaké riziko při zvyšování ceny?
Při zvyšování ceny musí podnik zvážit riziko poklesu prodeje.
18
4.4.3. Hospodářský výsledek (HV)
Podstata hospodářského výsledku
Při podnikání se:
− vynakládají určité prostředky na produkci statků a služeb,
− získávají určité prostředky za prodej statků a služeb.
Vynaložené prostředky vyjádřené v penězích = náklady podniku.
Získané prostředky vyjádřené v penězích = výnosy podniku.
Hospodářský výsledek podniku představuje rozdíl mezi celkovými výnosy a
celkovými náklady podniku. Mohou nastat tři situace:
a) VÝNOSY > NÁKLADY, pak podnik dosáhl zisku,
b) VÝNOSY = NÁKLADY, pak podnik nedosáhl zisku, ani ztráty,
c) VÝNOSY < NÁKLADY, pak podnik dosáhl ztráty.
Hospodářský výsledek charakterizuje hospodaření podniku. Hlavním cílem podnikání
je dosažení zisku.
Členění HV
Provozní hospodářský výsledek
= provozní výnosy – provozní náklady.
Finanční hospodářský výsledek
= finanční výnosy – finanční náklady.
Mimořádný hospodářský výsledek
= mimořádné výnosy – mimořádné náklady.
Zjišťování HV
Celkový hospodářský výsledek = provozní HV + finanční HV mimořádné HV.
Celkový hospodářský výsledek = celkové výnosy – celkové náklady.
19
Příklad:
Vypočítejte provozní, finanční a mimořádný výsledek hospodaření, znáte-li tyto
údaje: spotřeba materiálu 120 000 Kč, spotřeba energie 60 000 Kč, úrokové náklady
68 000 Kč, škody 27 000 Kč; tržby z prodeje služeb 50 000 Kč, tržby z prodeje zboží
420 000 Kč, přijatá náhrada od pojišťovny 12 000 Kč. Jaká je výše celkového
hospodářského výsledku před zdaněním a po zdanění?
Provozní HV = 50 000 + 420 000 - 120 000 - 60 000 = 290 000 Kč
Finanční HV = 0 – 68 000 = - 68000 Kč
Mimořádný HV = 12 000 – 27 000 = - 15 000 Kč
HV podniku před zdaněním = 290 000 – 68 000 – 15 000 = 207 000 Kč
HV podniku po zdanění = 207 000 Kč – 207 000 * 0,24 = 157 320 Kč
Rozdělení a použití zisku
Podnik část svého zisku:
− odvede do státního rozpočtu jako daň z příjmu,
− si ponechá pro potřeby podniku a jeho majitelů.
Rozdělení čistého zisku:
− příděl do zákonného rezervního fondu, do statutárních a ostatních fondů,
− úhrada ztráty z minulých let,
− ponechání v podniku ve formě nerozděleného zisku z minulých let,
− výplata podílů na zisku majitelům a zaměstnancům, výplata tantiém.
O rozdělení čistého zisku se rozhodne v podniku v následujícím kalendářním roce při
schvalování roční účetní závěrky.
Použití čistého zisku, který zůstal v podniku:
− nákup dlouhodobého majetku a jeho modernizace,
− nákup zásob,
− splátky úvěrů,
− vytvoření finančních rezerv pro překonání podnikatelských rizik.
20
Příklad:
Podnik má hospodářský výsledek před zdaněním jeden milión korun. Čistý
hospodářský výsledek chce rozdělit následujícím způsobem: 250 000 Kč vyplatit
majitelům, 50 000 Kč vyplatit zaměstnancům, 90 000 Kč použít na vytvoření rezerv a
ze zbytku pořídit dlouhodobý majetek. Zjistěte, jakou výši čistého zisku použije na
investici do dlouhodobého majetku?
HV před zdaněním = 1 000 000 Kč
Daň = 24 % z HV = 0,24 * 1 000 000 = 240 000 Kč
Čistý HV = 1 000 000 – 240 000 = 760 000 Kč
Čistý HV k pořízení DM = 760 000 – 250 000 – 50 000 – 90 000 = 370 000 Kč
Zvyšování HV
Hlavním cílem podnikání je vytváření co největšího možného zisku. Podnik má dvě
možnosti, jak zvýšit svůj zisk.
Způsoby zvyšování zisku:
1. snižovat náklady
− snižováním spotřeby
− snižováním jejího ocenění
2. zvyšovat výnosy
− zvyšováním výkonů
− zvyšováním jejich ocenění
Každá firma má snahu stanovit cenu výrobku či služby tak, aby pokryla náklady
spojené s výrobou, prodejem a zajistila podnikatelský zisk jako ocenění za
vynaložené úsilí a riziko spojené s podnikáním.
4.4.4. Cena - základní poznatky
Teorie
Cena je směnná hodnota vyjádřená v penězích.
21
Praxe
Cena je peněžní částka sjednaná při nákupu a prodeji zboží.
Složky tržní ceny
a) náklady podniku
− vyjadřují spotřebu výrobních faktorů vyjádřenou v peněžních jednotkách.
b) zisk podniku
− vyjadřuje odměnu podniku za jeho hospodaření a podstoupení
podnikatelského rizika.á
c) nepřímé daně
− daně, které podnik odvádí do státního rozpočtu (daň z přidané hodnoty,
spotřební daň).
Příklad:
Podnik vyrábějící pletené rukavice se dohodl s odběratelem na prodeji 10 000 párů
rukavic s množstevní slevou 10 %. Na výrobu jednoho páru rukavic připadají tyto
náklady: spotřeba materiálu 50 Kč, odpisy 10 Kč, energie a údržba strojů 10 Kč a
mzdy zaměstnanců 20 Kč. Podnik realizuje zisk 10 Kč na jeden pár rukavic.
Vypočtěte prodejní cenu jednoho páru rukavic a celkovou cenu všech párů rukavic
pro odběratele. Podniky nejsou plátce DPH.
spotřeba materiálu 50 Kč
odpisy 10 Kč
energie a údržba strojů 10 Kč
mzdy zaměstnanců 20 Kč
zisk 10 Kč
Prodejní cena 1 páru 100 Kč
22
Celková prodejní cena = 10 000 * 100 – 0,1 (10 000 * 100)
Celková prodejní cena = 900 000 Kč
Když je výroba a oběh výrobku uskutečňován více podniky (např. výrobní podnik,
velkoobchod, maloobchod), je tržní cena tvořena součtem nákladů, zisků a
nepřímých daní všech těchto podniků.
Příklad:
Vypočtěte z následujících údajů, za jakou nákupní cenu získá spotřebitel jeden
svícen. (Pro zjednoduší všechny zúčastněné podniky nejsou plátci DPH.)
náklady výrobního podniku 100 Kč
zisk výrobního podniku 50 Kč
prodejní cena výrobního podniku 150 Kč nákupní cena velkoobchodu
další náklady velkoobchodu 30 Kč
celkové náklady velkoobchodu 180 Kč
zisk velkoobchodu 25 % CN 45 Kč
prodejní cena velkoobchodu 225 Kč nákupní cena maloobchodu
další náklady maloobchodu 25 Kč
celkové náklady maloobchodu 250 Kč
zisk maloobchodu 40 % CN 100 Kč
prodejní cena maloobchodu 375 Kč nákupní cena spotřebitele
23
4.4.5. Platební schopnost
Vztah podniku k jiným podnikům
Dodavatel
− prodává zboží.
Odběratel
− nakupuje zboží.
Závazek
− dluh podniku vůči dodavateli.
Pohledávka
− nárok podniku na zaplacení od odběratele.
Vztah podniku k obchodním bankám
Úvěr
− peněžní půjčka poskytnutá bankou dlužníkovi za odměnu zvanou úrok.
Úrok
− peněžní částka placená za poskytnutí úvěru.
Připsané úroky z vkladů bývají menší než placené úroky z úvěrů.
Banka
Podnik
Banka
Poskytnutí úvěru
Platba úroku
Příjem vkladu
Připsání úroku
Dodavatel
Podnik
Odběratel
Nákup zboží
Vznik závazku
Prodej zboží
Vznik pohledávky
24
Vztah podniku k státu
Vztah podniku k zaměstnancům
Příjem a výdej peněz v podniku
Podnik na jedné straně peníze vydává (nákup materiálu, dlouhodobého majetku,
služeb a pracovní síly, daně a pojistné) a na druhé straně peníze dostává (prodej
výrobků, zboží a služeb).
Příjem peněz Výdej peněz
Tento příjem a výdej peněžních prostředků nastává většinou v různou dobu. Když
výdej peněz je v určitém období větší než příjem peněz, podnik se dostává do
platební neschopnosti. Trvalá platební neschopnost může vést i k zániku podniku.
Podnik se snaží předcházet platební neschopnosti plánováním, kolik finančních
prostředků obdrží a kolik zaplatí. Když zjistí, že by se mohl dostat do platební
Zaměstnanci
Podnik
Zaměstnanci
Nákup zboží
Platba za zb.
Mzdy a platy
Poskytnutí práce
Stát
Podnik
Stát
Nákup zboží
Vznik závazku
Veřejné statky a sl.
Platba daní
O
D
B
Ě
R
A
T
E
L
P
O
D
N
I
K
DODAVATELÉ
ZAMĚSTNANCI
STÁT A BANKA
25
neschopnosti, tak může požádat banku o krátkodobý úvěr nebo dodavatele
o odložení zaplacení.
Platební schopnost
− schopnost podniku uhradit včas své závazky.
Platební neschopnost
− neschopnost podniku uhradit včas své závazky.
Příklad:
V srpnu obchodní podnik nakoupil počítače za 700 000 Kč, splatnost faktury je 30
dnů. Za dopravu počítačů zaplatil hned 10 000 Kč. Tyto počítače podnik prodal
v srpnu za 800 000 Kč, splatnost faktury je 60 dnů. Podnik také obdržel v srpnu za
předchozí dodávky 60 000 Kč. Dostal se v některém období do platební
neschopnosti?
Měsíc Příjmy v Kč Výdaje v Kč Konečný stav peněz
Srpen 60 000 10 000 50 000
Září ----------- 700 000 - 650 000
Říjen 800 000 ----------- 150 000
Závěr:
V měsíci září nemohl podnik zaplatit za počítače, neboť mu chybělo 650000 Kč,
byl v platební neschopnosti.
Příklad:
Může zkrachovat podnik, který dosahuje zisku?
Ano, protože zisk se nerovná peníze. Zisk vzniká prodejem výrobků, zboží nebo
služeb a peníze může podnik obdržet později nebo vůbec. Tím se může dostat
do platební neschopnosti i dlouhodobé a zkrachovat.
26
4.5. ZÁKLADNÍ FINANČNÍ ANALÝZA
4.5.1. Vysvětlení pojmu
Finanční analýza
− činnost, při které je posuzována finanční pozice podniku (jeho finanční
zdraví) na základě údajů z účetních výkazů (rozvaha, výkaz zisku a ztrát,
výkaz cash – flow),
− dochází nejen k hodnocení minulého a současného finančního stavu
podniku, ale také k odhadu jeho předpokládaného vývoje.
Příklad:
Podnik vykazoval v účetní závěrce v roce 2006 tyto údaje v milionech Kč.
Výňatek z rozvahy
Aktiva Pasiva
Dlouhodobý majetek 4 960 Vlastní kapitál 2 240
DHM 4 890 Základní kapitál 2 740
DNM 20 Rezervní fond 30
DFM 50 HV minulých let -530
Oběžná aktiva 4 300 Cizí zdroje 5 460
Zásoby 360 Rezervy 1 470
Dlouhodobé pohledávky 100 Dlouhodobé závazky 270
Krátkodobé pohledávky 2 010 Dlouhodobé úvěry 1 720
Finanční majetek 1 830 Krátkodobé závazky 2 000
Ostatní aktiva 2 040 Ostatní pasiva 3 600
Aktiva celkem 11 300 Pasiva celkem 11 300
Výňatek z výkazu zisku a ztrát
Tržby z prodeje výrobků 14 100
Úroky z úvěru (nákladové úroky) 120
Zisk před zdaněním 410
27
Používají se dva přístupy:
1) výpočet a vyhodnocení poměrových ukazatelů
2) srovnání vývoje v čase
4.5.2. Základní poměrové ukazatele
Poměrové ukazatele
− vyjadřují vztahy mezi položkami účetních výkazů (podíly položek),
− umožní podniku získat rychlý a nenákladný přehled o jeho finanční situaci,
− každý ukazatel má doporučenou výši, která se liší podle oborů podnikání,
− existuje řada poměrových ukazatelů a my se seznámíme jen se základními
typy.
1) Ukazatele rentability
Rentabilita
− znamená výnosnost,
− vyjádříme ji jako podíl zisku na základu, za který budeme dosazovat určité
položky (zisk/základ),
− udává, kolik procent zisku přinese jedna koruna daného základu.
a) Rentabilita vlastního kapitálu (ROE)
Rentabilita vlastního kapitálu = zisk před zdaněním * 100
vlastní kapitál
− udává, kolik korun zisku přinese sto korun, které majitelé vložili do
podnikání,
− tato rentabilita by měla být vyšší než je úroková sazba z bankovních
vkladů,
− doporučená hodnota 35 – 40 % v průmyslu.
28
b) Rentabilita celkového kapitálu (ROA)
Rentabilita celkového kapitálu = zisk před zdaněním + úroky * 100
celkový kapitál
− udává, kolik korun zisku přinese sto korun celkového vloženého kapitálu,
− doporučená hodnota je okolo 10 %.
Příklad:
Vypočtěte ukazatele rentability na základě údajů z účetní závěrky v zadaném
příkladě. Zhodnoťte je.
Rentabilita vlastního kapitálu = 410 * 100 = 18,3 %
2 240
Každých 100 Kč vlastního kapitálu přinese 18,3 Kč zisku před zdaněním. Výše
tohoto ukazatele je nižší než doporučená hodnota.
Rentabilita celkového kapitálu = 410 + 120 * 100 = 4,7 %
11 300
Každých 100 Kč vloženého kapitálu přinese 4,7 Kč zisku před zdaněním. Výše
tohoto ukazatele je nižší než doporučená hodnota.
2) Ukazatele likvidity
Likvidnost
− znamená přeměnitelnost na peníze,
− podnik je plně likvidní, když má dostatek peněžních prostředků nebo jejich
ekvivalentů na včasnou úhradu splatných dluhů.
− ukazatele likvidity vyjádříme jako podíl toho, čím je možné zaplatit, na tom,
co je potřeba zaplatit,
− do čitatele dosazujeme oběžná aktiva podle likvidnosti.
a) Likvidita 1. stupně (okamžitá likvidita)
Likvidita 1. stupně = finanční majetek * 100
krátkodobé závazky
− udává, do jaké míry je podnik schopen okamžitě hradit své závazky,
29
− doporučená hodnota je okolo 20 %.
b) Likvidita 2. stupně (pohotová likvidita)
Likvidita 2. stupně = finanční majetek + krátkodobé pohledávky * 100
krátkodobé závazky
− udává, do jaké míry je podnik schopen hradit své závazky z likvidních
prostředků a z pohledávek (když všichni jeho odběratelé včas zaplatí),
− doporučená hodnota je okolo 100 %.
c) Likvidita 3. stupně (běžná likvidita)
Likvidita 3. stupně = finanční majetek + krátkodobé pohledávky + zásoby * 100
krátkodobé závazky
− udává, do jaké míry je podnik schopen hradit své závazky z likvidních
prostředků a z pohledávek (když všichni jeho odběratelé včas zaplatí) a ze
zásob (když podnik prodá všechny své zásoby),
− doporučená hodnota je 150 i 200 %,
− tento údaj bývá zkreslen nedobytnými pohledávkami a neprodejnými
zásobami.
Příklad:
Vypočtěte ukazatele likvidity na základě údajů z účetní závěrky v zadaném příkladě.
Zhodnoťte je.
Likvidita 1. stupně = 1 830 * 100 = 91,5 %
2 000
Likvidita 2. stupně = 1 830 + 2 010 * 100 = 192 %
2 000
Likvidita 3. stupně = 1 830 + 2 010 + 360 * 100 = 210 %
2 000
Tento podnik je platebně schopný, všechny ukazatele likvidity převyšují
doporučené hodnoty.
30
3) Ukazatele zadluženosti a struktury kapitálu
Zadluženost
− vyjádření rozsahu, v jakém podnik používá k financování cizí zdroje (cizí
kapitál).
a) Zadluženost – přímý ukazatel
Zadluženost = cizí kapitál * 100
celková aktiva
− tento ukazatel vyjadřuje, v jakém rozsahu cizí zdroje (závazky) financují
majetek podniku,
− čím je vyšší hodnota tohoto ukazatele, tím je vyšší zadluženost podniku (a
tím je vyšší i riziko majitelů a věřitelů),
− je také nazýván ukazatelem věřitelského rizika, neboť s jeho růstem
roste riziko, že investoři o svůj investovaný majetek přijdou, protože podnik
nebude likvidní.
b) Zadluženost – nepřímý ukazatel
Zadluženost = vlastní kapitál * 100
celková aktiva
− tento ukazatel vyjadřuje, v jakém rozsahu vlastní kapitál financuje majetek
podniku,
− čím je vyšší hodnota tohoto ukazatele, tím je nižší zadluženost podniku.
Součet předcházejících dvou ukazatelů se rovná 1 (v procentním vyjádření 100 %).
Zadluženost podniku neznamená jeho negativní charakteristiku, určitá výše
zadlužení je pro podnik užitečná a nevede k potížím v jeho likviditě. Ale příliš vysoká
míra zadlužení představuje pro věřitele a majitele riziko, protože podnik je příliš
zatížen splácením úroků a dluhů a snadno se dostane do nepříznivé finanční situace.
c) Kvóta vlastního kapitálu
Kvóta vlastního kapitálu = vlastní kapitál * 100
celkový kapitál
− tento ukazatel vyjadřuje, jakou část celkového kapitálu tvoří vlastní kapitál,
− neměl by být příliš vysoký (abychom dražšími vlastními zdroji zbytečně
31
nefinancovali provoz podniku), ani příliš nízký (abychom podnik nedostali
do rizikové situace),
− doporučená hodnota je v České republice okolo 20 % (v zahraničí je
vyšší).
Příklad:
Vypočtěte ukazatel struktury kapitálu na základě údajů z účetní závěrky v zadaném
příkladě.
Kvóta vlastního kapitálu = 2 240 * 100 = 19,8 %
11 300
Jedná se o vyhovující hodnotu kvóty vlastního kapitálu v ČR.
Závěr:
1) Doporučené hodnoty poměrových ukazatelů jsou užitečné při provádění finanční
analýzy, ale mohou se také výrazně lišit od vypočítaných hodnot finančně zdravých
podniků. Profesionální ekonom ví, že neexistuje jediné číslo, které by platilo
univerzálně pro určitý typ ukazatele. Hodnoty ukazatelů závisí na oboru podnikání,
také např. na způsobu účtování nebo oceňování majetku. (Např. ukazatele likvidity
se dají zkreslit tím, že do nich podnik nezahrne nedobytné pohledávky, které mu
nebudou nikdy uhrazeny.)
2) Důležitým požadavkem pro správnou interpretaci vypočtených hodnot ukazatelů je
komplexnost. Finanční situaci podniku nelze určit odděleným posouzením
jednotlivých ukazatelů. Nemusí platit, že čím příznivější hodnotu jednotlivý ukazatel
vykazuje, tím je finanční situace podniku lepší. (Např. vysoká likvidita může být
důsledkem vysokých pojistných zásob a opatrné politiky podniku.)
3) Důležitou roli hraje i osobnost finančního analytika a jeho schopnost dopracovat
se z vypočtených hodnot ukazatelů ke správnému úsudku a zhodnocení finanční
situace.
4) Porovnání vypočtených hodnot ukazatelů s jinými srovnatelnými podniky by
umožnilo správné posouzení finanční situace podniku.
32
4.5.3. Srovnání vývoje v čase
Sledujeme:
a) vývoj jednotlivých položek účetních výkazů
b) vývoj poměrových ukazatelů
Při sledování si finanční analytik všímá, jestli došlo k zlepšení nebo k zhoršení
posuzovaných hodnot. Potom vysvětlí vývoj (tím, že zjistí příčiny) a navrhne opatření.
Příklad:
V předcházejících letech velmi úspěšný podnik se ocitl během posledního účetního
období ve ztrátě. Vžijte se do role finančního analytika a z následujících položek
určete proč. (Údaje jsou v milionech korun.)
Položka Rok 2006 Rok 2005 Index v %
Tržby z prodeje výrobků 460 453 101,5
Spotřeba materiálu a energie 129 123 104,9
Spotřebované služby 154 152 101,3
Mzdové náklady 95 89 106,7
Náklady na sociální zabezpečení 32 30 106,7
Odpisy 51 51 100,0
Ostatní finanční výnosy 6 6 100,0
Ostatní finanční náklady 7 7 100,0
Výsledek hospodaření před zdaněním - 2 7 x
Postup:
1) Porovnáme vývoj výnosů a nákladů.
Výnosy: …………………………………………...............................................................
Otázka: ………………………………………………………………………………………...
33
Odpověď: ……………………………………………………………………………………..
…………... ……………………………………………………………………………………..
Náklady: ……………………………………………………………………………………….
a) náklady ………………………………………………………..
b) náklady ………………………………………………………..
c) náklady …………………………………………………………
2) Zjistíme příčiny.
Každý podnik vychází ze své praxe. My vyjádříme tyto příčiny jen obecně.
Otázka: ………………………………………………………………………………………...
Odpověď: …………………………………………………………………………………......
…………………………………………………………………………………………………..
Otázka: ………………………………………………………………………………………...
Odpověď: …………………………………………………………………………………......
…………...……………………………………………………………………………………...
Otázka: ………………………………………………………………………………………...
Odpověď: …………………………………………………………………………………......
…………………………………………………………………………………………….…….
3) Navrhneme opatření.
Otázka: ………………………………………………………………………………………...
Odpověď: …………………………………………………………………………………......
..…………………………………………………………………………………………………
34
Otázka: ………………………………………………………………………………………...
Odpověď: …………………………………………………………………………………......
…………………………………………………………………………………………………..
Otázka: ………………………………………………………………………………………...
Odpověď: …………………………………………………………………………………......
…………………………………………………………………………………………………..
35
Použitá literatura:
Synek, M. a kol.: Manažerská ekonomika. 4. vyd. Praha. Grada Publishing, 2007.
ISBN 978-80-247-1992-4
Veber, J. – Srpová, J. a kol.: Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha. Grada
Publishing, 2005. ISBN 80-247-1069-2
Klínský, P. – Münch, O.: Ekonomika 1 pro obchodní akademie a ostatní střední
školy. 2. vyd. Praha. Fortuna, 2002. ISBN 80-7168-831-2
Biňovec, K.: Přehled učiva k maturitní zkoušce z ekonomiky. 1. vyd. Praha. Fortuna,
2001. ISBN 80-7168-747-2
Švarcová, J.: Ekonomie – stručný přehled. 2002/2003. Zlín. CEED, 2002. ISBN 80-
902552-6-4
Hingston, P.: Začněte podnikat. 1. vyd. Praha. Euromedia Group – Knižní klub, 2002.
ISBN 80-242-0838-5
Kovanicová, D. a kol.: Finanční účetnictví v kontextu současného vývoje. 1. vyd.
Praha. Polygon, 1997. ISBN 80-85967-51-0
Králová A., Asztalos, O.: Didaktika ekonomiky 1. díl. 1. vyd. Praha. Oeconomica,
2003. ISBN 80-245-0482-0
Obchodní zákoník
Zákon o účetnictví