text

6. Prce s barvouZdenk Tpferztopfer@volny.cz14.12.20106. Prce s barvouCo je barvaPotae a barvySprva barevSprva barev vAdobe PhotoshopPsychologie vnmn barevBarevn kompozice ve fotografii

2214.12.20106.1 Co je barvaBarva je vlastnost objektu Barva je vlastnost svtlaBarva je vjem vznikajc vpozorovateli

Barva je udlost vznikajc vdy mezi temi astnky: zdrojem svtla, objektem a pozorovatelem.

Barevn udlost je pak vjemem vznikajcm vpozorovateli a zpsobenm paprsky svtla uritch vlnovch dlek, vyzaovanmi zdrojem svtla a modifikovanmi objektem.

3314.12.20106.1 Svtlo a barevn udlostFotony a vlnyVlnov dlky svtla se pohybuj vdu nanometrSpektrum - cel rozsah energetickch hladin (vlnovch dlek), jich nabvaj fotony pi svm en prostorem a asem. Lidsk oko je schopn zachytit jen velmi malou st celho spektra, nachzejc se zhruba mezi vlnovmi dlkami 380 nm a 700 nm. Rozdln vlnov dlky vyvolvaj vlidech vjemy rozdlnch barev.

4414.12.20106.1 Svtlo a barevn udlost

5514.12.20106.1 Svtlo a barevn udlostSpektrln charakteristika svtla odpovd spektrln energiiVtina svtel vrelnm ivot je tvoena smsic foton o rznch vlnovch dlkch. Skuten barva, kterou vidme, zvis na pomru a zastoupen jednotlivch vlnovch dlek (neboli na spektrln energii) zachycench vam okem.

6614.12.20106.1 Svtlo a barevn udlost

7714.12.20106.1 Zdroje svtlaPojmem zdroj svtla oznaujeme jakkoliv pedmt vyzaujc velkmnostv foton, jejich vlnov dlky odpovdaj viditeln stispektra.

8814.12.20106.1 Zdroje svtla

9914.12.20106.1 Zdroje svtlaTypy zdroj svtla

ern tleso - vyzauj fotony vznikajc pouze sniovnm tepeln energie atom - typickm pkladem jsou rovky i hvzdyDenn svtlo - je vsledkem zen nejznmjho ernho tlesa, kterm je Slunce, a nslednho filtrovn atmosfrou Elektrick vbojov lampy (vbojky) - jsou tvoeny uzavenou trubic obsahujc plyn Potaov monitory - jsou zdrojem svtla, nebo emituj fotony

101014.12.20106.1 Teplota chromatinosti

111114.12.20106.1 SvtidlaSvtidla - zdroje svtla, jejich spektrln energie byla bu zmena nebo njakm zpsobem formln definovna. Mezinrodn komise pro osvtlovn (CIE Commission Internationale de lEclairage)

Svtidlo A: wolframov rovkaSvtidlo B: slunen svtlo snhradn teplotou chromatinosti 4874 KSvtidlo C: slunen svtlo snhradn teplotou chromatinosti 6774 K - starSvtidlo D: ada svtidel simulujcch slunen svtlo nejastji snhradn teplotou chromatinosti 5000 Kjako D50 a 6504 Kjako D65Svtidlo E: teoretick svtidlo skonstantn energiSvtidlo F: fluorescenn svtidla121214.12.20106.1 Objekt a barevn udlostOdrazivost a propustnostPi dopadu svtla na povrch objektu dochz kreakci svtla spovrchem, m je ovlivnna barva svtla. Mra, sjakou objekt odr urit vlnov dlky a jin zase absorbuje, se nazv spektrln odrazivost (reflektanc). Propustn objekt mus bt alespo sten prsvitn, aby umooval prchod svtla.

FluorescenceSchopnost absorbovat fotony o urit energii (vlnov dlce) a vyzaovat fotony sni energi (vt vlnovou dlkou). Fluorescence je vak nejvce znateln tehdy, maj-li fotony dopadajcho svtla vlnov dlky odpovdajc neviditeln ultrafialov sti spektra a fotony vyzenho svtla vlnov dlky nachzejc se ve viditeln sti spektra.131314.12.20106.1 Pozorovatel a barevn udlostTrichromazie: erven, zelen,modrRozliovn vech barev je u lid zaloeno na schopnosti rozeznat ti zkladn barvy, vychzejc z tkanlov skladby stnice. Dal vlastnosti lidskho zraku jasou schopnost rozeznvat barvy protikladn, barevn setrvanost i nelinearita.

141414.12.20106.1 Lidsk oko

151514.12.20106.1 Lidsk okoPedn zakivenou st oka tvo rohovka, kter smruje paprsky do zadn sti oka a zaostuje je. oka provd dal mrn zaosten. Hlavn je vak dleit pro barevn vidn. oka vykonv funkci ultrafialovho filtru, zabraujcho pokozen stnice vysokoenergetickm ultrafialovm zenm.oka vprbhu strnut loutne, m se sniuje nae schopnost rozpoznvat mal zmny modrch a zelench odstn. Naproti tomu lidsk zrak je nejcitlivj na odstny lut barvy, a to bez ohledu na vk.Stnice pedstavuje pomrn sloitou vrstvu nervovch bunk lemujcch zadn st oka. Tyto buky maj schopnost vnmat svtlo a nazvaj se svtloiv buky neboli receptory.Existuj dva typy receptor, nazvan podle jejich tvaru tyinky a pky.161614.12.20106.1 Lidsk okoTyinky zajiuj vidn vpodmnkch nzkho osvtlen, nap. za era.pky jsou citliv vpodmnkch vysok hladiny osvtlen. Vstnici lidskho oka se nachz asi 120 milin pk a 6 milin tyinek. Pesn ve stedu stnice se nachz mal prohlube, kter se nazv lut skvrna je mstem nejostejho vidn vcelm oku pky lze rozdlit na ti typy. Jeden typ reaguje pedevm na svtlo delch vlnovch dlek, piem jeho citlivost voblasti stednch a krtkch vlnovch dlek je velmi nzk. Druh typ pk reaguje pevn na svtlo stednch vlnovch dlek. Posledn je tvoen pky, kter jsou citliv na svtlo krtkch vlnovch dlek.

171714.12.20106.1 Lidsk oko - citlivost

181814.12.20106.1 Lidsk okoTrichromazie a tristimulaceTrichromazie (tslokov teorie, Young-Helmholtzova teorie barevnho vidn) je teorie, kter k, e lidsk oko obsahuje ti typy receptor pro vnmn barev. Pojmem tristimulace se oznauj experimenty a men lidskho barevnho vidn, jejich soust jsou ti rzn barevn podnty, kter m testovan pozorovatel nastavit tak, aby vsledn vjem odpovdal clovm pedem danmu podntu. Trichromazie je pro sprvu barev velmi dleit, protoe k, e tm kadou barvu lze simulovat pomoc pouze t dobe zvolench zkladnch barev svtla. Dv barvy nejsou dostaujc a tyi jsou ji zbyten.

191914.12.20106.1 Zkladn barvyAditivn zkladn barvyVsledn barva vznik pidvnm erven, zelen a modr sloky k ern.

Subtraktivn zkladn barvyVsledn barva vznik odetnm azurov, purpurov a lut od bl.

Jak aditivn, tak i subtraktivn zkladn barvy funguj vlastn tak, e njakm zpsobem ovlivuj i upravuj vlnov dlky svtlavstupujcho do naeho oka a vyvolvajcho barevn vjemyvreceptorech. 202014.12.20106.1 Zkladn barvy

212114.12.20106.1 Barevn prostoryUml trichromatick zazenSkenery, fotoaparty.

222214.12.20106.1 Barevn prostoryMetamerieMetamerie je jev, kter nm umouje vytvoen totonho barevnho vjemu pomoc dvou odlinch barevnch vzork. Pitom odlinmi barevnmi vzorky se mn dva objekty srozdlnmispektrlnmi charakteristikami.

Dva spektrln odlin vzorky barev vyvolvajc stejn barevnvjem se nazvaj metamery. Meme tak ci, e uritho osvtlen i pro uritho pozorovatelejsou dan dv barvy metamern.

Metamerie vznik proto, e lidsk oko rozdluje vechna dopadajcspektra mezi ti typy pk, kter na n reaguj. Dva stimuly mohoumt zsadn odlin spektrln charakteristiky, avak pokud jsou obarozdleny mezi ti typy pk, kter stimuluj stejnm zpsobem,bude vsledkem shodn barevn vjem.

232314.12.20106.1 Barevn prostory

242414.12.20106.1 Barevn prostoryNelinearita: intenzita a jasDal dleitou vlastnost lidskho oka je to, e je nelinern. Lidsk oko nereaguje na vzrstajc intenzitu shodnm nrstem jasu(co je vjem, kter vidte) vmozku.

Achromatick sloka: jasPojmem jas se oznauje nae vnmn intenzity (potu fotondopadajcch do oka). Ze vech t vlastnost barvy jasu, odstnua sytosti se prv jas njakm zpsobem vymyk. Pinou je pravdpodobn nae schopnost zaznamenat zmny jasu i pi nzk hladin osvtlen.

Jas popisuje kvantitu svtla, zatmco odstn a sytost popisuj jeho kvalitu.

252514.12.20106.1 Barevn prostoryChromatick sloky: odstn a sytostOdstn a sytost jsou vlastnost pouze barevnho vidn.

Odstn je vlastnost barvy umoujc nm vnmn jej dominantnvlnov dlky.

Sytost oznauje istotu barvy neboli jej odlinost i vzdlenostod neutrln edi. Oznaujeme tak vlastn mru, do jak je tatovlnov dlka ovlivnna jinmi vlnovmi dlkami.

262614.12.20106.1 Barevn prostory

272714.12.20106.1 Men barvyMen barvyNememe mit barvu, ale pouze svtlo.

KolorimetrieKolorimetrie je vdou o pedpovdn barevnch shod, jak by je vnmal typick lovk. Hlavnm clem kolorimetrie je vytvoen numerickho modelu, na jeho zklad by bylo mon ci, kdy kmetamerii dojde a kdy nikoliv.

Diagram chromatinostiJe matematickou transformac kolorimetrickho prostoruVytv uitenou mapu svta nmi vnmanch barev. Zobrazuje aditivn vztahy mezi barvami.

282814.12.20106.1 Chromatick diagram

292914.12.20106.1 Barevn setrvanostBarevn setrvanostBarevn setrvanost je jednou znejdleitjch vlastnost zrakovhosystmu. Je to tendence vnmat objekty se stle stejnou barvou i pimncch se podmnkch osvtlen.

I kdy se zmn skladba svtla (ili jeho spektrln charakteristika)odraenho od objektu, n zrakov systm vnmajc podnty i zokolnch objekt tuto zmnu piad osvtlen a nikoliv objektu.

303014.12.20106.2 Matematick modely barevVppad skutench RGB zazen, mezi kter pat monitory,skenery a digitln fotoaparty, pracujeme pmo servenm,zelenm a modrm svtlem.

Vppad film a tisku sice tak pracujeme servenm, zelenm a modrm svtlem, ovem vtomto ppad nepmo prostednictvmCMY pigment, umoujcch odetn danch vlnovch dlek od blho pozad.

Nanetst jsou tyto matematick modely barev znan neurit.Soubor uren pro barevn tisk vsoustav RGB nebo CMYK totineobsahuje pmo barvy, ale jen jaksi recepty na jejich vytvoen,kter si pak kad zazen interpretuje podle svch monost.

313114.12.20106.2 Matematick modely barevPro CMYK?Teoreticky plat, e ist azurov absorbuje 100 % vekerho ervenho svtla. Podobn purpurov absorbuje zelen a lut modr svtlo. Kombinace CMY barviva by mla absorbovat veker svtlo, co bychom vnmali jako ernou barvu. Tak dokonale ist barviva vak vpraxi obvykle nemme kdispozici, a proto ern nkdy vychz jako nazelenale ern nebo tmavohnd ern. Chceme-li tedy tisknout skutena kvalitn ernou, nezbv ne pout ern inkoust.

323214.12.20106.2 Matematick modely barevsla uloen vsouborech RGB a CMYK nepedstavuj skutenbarvy. Namsto toho definuj mnostv barviv, kter zazen pouvajktomu, aby vyvolala vjem barvy.

RGB na monitoruRGB na skeneruCMYK pi tisku

333314.12.20106.2 Systmy kdovn barevSystm, kter pouvaj potae ke kdovn barev do selnpodoby, je jednoduch. Barvy jsou tvoeny kanly, kter se dle dlna rzn rovn tn.

Vechny barvy jsou sms erven, zelen a modr o rzn intenzit.Poet kanl bude roven tem.

Poet rovn tn bude obvykle roven 256, aby odpovdalminimlnmu potu rovn tn potebnch kvytvoen vjemuspojitho tnu.

343414.12.20106.2 Systmy kdovn barevm se jednotliv zobrazovac zazen (monitory), vstupn zazen(skenery a digitln fotoaparty) a vstupn zazen (tiskrny a systmy pro tisk obtah) navzjem odliuj?

Zkladn parametryBarva a jas jednotlivch zkladnch barvivBarva a jas blho a ernho boduCharakteristiky reprodukce tn jednotlivmi barvivy

Barviva (zkladn barvy)Jsou zejmm faktorem ovlivujcm schopnost njakho zazen reprodukovat uritou barvu.Pesn barva pouitho barviva uruje rozsah barev, kter dan zazen doke reprodukovat. Tomuto rozsahu se k barevn gamut zazen.Hustota zkladnch barviv je jejich schopnost pohlcovat svtlo.353514.12.20106.2 Systmy kdovn barevBl bod a ern bodBl i ern bod maj uritou barvu a hustotu (tmavost).Barva blho bodu je dleitj ne jeho hustota, protoe lidsk oko pouv barvu bl jako referenn bod pro vnmn vech ostatnch barev. Adaptaci na bl bod oko provd okamit a zcela bezdn. Barva blho bodu je urena jak svtlem osvtlujcm dan vstup, tak i barvou samotnho papru.Vppad ernho bodu je dleitj jehohustota, protoe hustota ern omezuje dynamick rozsah (co je rozsah rovn jasu, kter zazen doke reprodukovat).

363614.12.20106.2 Systmy kdovn barevCharakteristiky reprodukce tnZkladn zpsob men a modelovn charakteristiky reprodukceTn njakho zazen se nazv kivka reprodukce tn. Tadefinuje vztah mezi vstupnmi veliinami a vslednmi hodnotamijasu. Vppad monitor, skener a digitlnch fotoapart se kivkareprodukce tn nazv gamma kivkou, u tiskren se nazvkivkou bodovho zisku.

Hodnota gamma m svj fyzikln pvod prv u CRT monitor. Popisuje vztah mezi vnmanm jasem monitoru a naptm na elektrod, kter emituje elektrony. Ty pot dopadaj na luminofor, kde je jejich energie pemnna na viditeln zen.

373714.12.20106.2 Gamma kivka38

3814.12.20106.2 Barevn modelyBarevn modely zvisl na zazenBarevn modely RGB a CMYK jsou zvisl na zazen. Ztohovyplv:Stejn sada hodnot RGB i CMYK me vst kzobrazen rznch barev na rznch zazench.Chceme-li na rznch zazench zobrazit stejnou barvu, musme vdy zmnit sadu hodnot RGB i CMYK, kterou do danho zazen odeslme.

393914.12.20106.2 Barevn modelyBarevn modely nezvisl na zazenExistuj matematick modely barev, kter jsou nezvisl na zazen.Msto toho, aby tyto modely pouvaly sla kvyjden barev, kter m dan zazen zobrazit, sna se vyut sla kpmmumodelovn lidskho barevnho vnmn.

Vroce 1931 CIE vytvoila matematick model barev snzvem CIE XYZ (1931). Tento model byl jedinen tm, e se snail o matematickou reprezentaci barev, jak by vnmali lid snormlnmbarevnm vidnm

Za zmnku stoj model CIELAB. Ten je pouvn v aplikacch Adobe.Program Adobe Photoshop umouje dokonce jednotliv obrazyukldat a editovat pmo vCIELAB.404014.12.20106.2 Rozsahy a gamutyOmezen zazen gamut a dynamick rozsahZkladn vlastnost vech vstupnch zazen je pevn rozsah barev a tn, kter tato zazen mohou reprodukovat.

Tomuto rozsahu kme barevn gamut zazen. Gamut jepirozen omezen tmi nejsytjmi barvami, se ktermi zazenpracuje a to jsou zkladn barviva, kter jsou vdanm zazenpouita.

Dal vlastnost vstupnch zazen (tiskren i monitor) je takkonen dynamick rozsah rozsah jas, kter je zazen schopnzpracovat a reprodukovat.

Vstupn zazen nemaj dn barevn gamut, ale maj pevndynamick rozsah. To je takov rozsah jas, pi kterm je skener i digitln fotoapart jet schopen zaznamenat rozdly rovn jasu. 414114.12.20106.2 Rozsahy a gamutyMapovn tn a gamutuBarevn gamut njakho zazen nen toton sjeho barevnmprostorem. Gamut pouze pedstavuje mezn hodnoty nejblejblou, nejernj ernou a dal nejsytj barvy, kter je zazenschopn reprodukovat.

Barevn prostor zazen neobsahuje pouze hranice vymezengamutem, ale i informace o chovn danho zazen mezi tmitohranicemi.

424214.12.20106.2 Rozsahy a gamuty

434314.12.20106.3 Sprva barevSystmy pro sprvu barev provdj dv zkladn lohy:Mus zjistit, jak vnman barvy pedstavuj hodnoty RGB i CMYK. Tmto hodnotm piazuj specifick barevn vznam a in je tak jednoznanmi Mus zajistit zachovn tto informace pi pedvn daj zjednoho zazen do druhho. Mn hodnoty RGB i CMYK, kter odeslme do rznch zazen (nap. monitor, inkoustovch tiskren i ofsetovch stroj) tak, aby kad ztchto zazen piadilo dan sad hodnot stejnou barvu.

444414.12.20106.3 Uzaven systm sprvy barev45

4514.12.20106.3 Uzaven systm sprvy barev

464614.12.20106.3 Oteven systm sprvy barev47

4714.12.20106.3 Prostor propojen profil Prostor propojen profil (Profile Connection Space PCS)slou pro vechny transformaceproblm propojen m vstupnch zazen sn vstupnmi zazenmi (m x n) redukuje na m + n propojen 484814.12.20106.3 Prostor propojen profil

494914.12.20106.3 Prostor propojen profil

505014.12.20106.3 Sloky sprvy barev 1. Prostor propojen profil PCSumouje piadit kad barv zcela jednoznan numerick hodnoty zprostor CIE LAB i CIE XYZ

2. Profily popisuj vztah mezi hodnotami RGB i CMYK danho zazen a skutenou barvu, kter bude na zklad tchto hodnot zobrazena i vytitna

3. Modul sprvy barev (Color Management Module) CMMsoftware, kter provd veker vpoty potebn pro pevod RGB i CMYK hodnot

4. Zpsob vykreslen rzn metody vykreslovn barev nachzejcch se mimo gamut 515114.12.20106.3 Kalibrace Kalibrace je nastavovn zazen takovm zpsobem, aby jehochovn odpovdalo profilu. Tm se zajist dosaen urithopoadovanho stavu

Kalibraci je nutn provdt pravideln.

Nstroje pro kalibraci:1. Sady dodvan smonitory2. Samostatn prodvan sady pstroj a software3. Samostatn prodvan programy podporujc pouit rznch pstroj4. Vizuln kalibrace

525214.12.20106.3 Kalibrace

ColorVision Spyder

535314.12.20106.3 Kalibrace Gretag Macbeth Color Checker

545414.12.20106.3 Profilace Profilace (charakterizace) je vytvoen novho profilu popisujchoaktuln chovn zazen. Je to proces, kter pouvme kzznamuchovn zazen do profilu. Vprbhu tohoto procesu se nemnchovn zazen.

555514.12.20106.3 Profil56

5614.12.20106.3 Profil57

5714.12.20106.4 Sprva barev v Adobe PhotoshopArchitektura Common Color Architecture spolen pro Photoshop, InDesign a Illustrator Pracovn prostory umouje zadn vchozch prostor pro RGB a CMYK

585814.12.20106.4 Sprva barev v Adobe Photoshop

5959