a zoologickÉ zahrady ÚstÍ nad labem, p. o. · 2.2 anoa nížinný bubalus depressicornis 0,1 ara...

SBORNÍK ODBORNÝCH PRACÍZOOLOGICKÉHO KLUBU, o. s.

A ZOOLOGICKÉ ZAHRADY ÚSTÍ NAD LABEM, p. o.

FAUNA BOHEMIEA SEPTENTRIONALIS

ABREvITATIO BIBLIOGRAPHICA:FAUNA BOHEM. SEPTENTR.

ISSN 0231-9861

TOMUS 362011

3

Sborník odborných prací

Zoologického klubu, o. s.

a Zoologické zahrady Ústí nad Labem, p. o.

Fauna Bohemiae septentrionalis

Tomus 36, 2011

Náklad 250 kusů

Sazba s zajištění tisku: Jasnet, spol. s r. o., Moskevská 1365/3, 400 01 Ústí nad Labem

Redakční rada: Ing. věra vrabcová, Pavlína Slámová

Za věcnou správnost příspěvků odpovídají autoři.

Uzávěrka dalšího sborníku je 30. 11. 2012.

Vydala Zoo Ústí nad Labem za finanèní podpory Ministerstva �ivotního prostøedí ÈR.

Sborník Fauna Bohemiae septentrionalis byl poprvé vydán v roce 1976, tedy před 35 lety.

v roce 2011 navíc došlo ke změně a Zoologický klub se stal obèanským sdru�ením, ať tedy v této nové podobě pracuje a funguje k plné spokojenosti všech členů i v dalších letech.

Ministerstvo životního prostředíČeské republiky

54

OBSAH

ZVÍŘATA CHOVANÁ V ZOO ÚSTÍ NAD LABEM K 31.12.2011 7CAPACITY OF ANIMALS AT THE USTI NAD LABEM ZOO BY 31.12.2011

PROJEKT PESISIR BALIKPAPAN 13THE PESISIR BALIKPAPAN PROJECT Stanislav LHOTA

KOSTARIKA – BRÁNA DO TROPů NOVéHO SVěTA 23COSTA RICA - THE ENTRANCE INTO THE NEW WORLD‘S TROPICSPetra PADALÍKOVÁ

OBRATLOVCI NOVé GUINEJE: V PRALESE I NA TALÍŘI 37vERTEBRATES OF THE NEW GUINEA: FROM INSIDE THE FOREST TO DISHAntonín KRÁSA

ZA GORILAMI DO STŘEDOAFRICKé REPUBLIKy 45HEADING FOR GORILLAS TO THE CENTRAL AFRICAN REPUBLIC Barbora KALOUSOVÁ

LEVHART OBLÁčKOVý (Neofelis nebulosa) V ZOO ÚSTÍ NAD LABEM 51THE CLOUDED LEOPARD (Neofelis nebulosa) IN THE USTI NAD LABEM ZOOTomáš ANDĚL

MEDVěD MALAJSKý (Helarctos malayanus) A JEHO CHOV V ZOO ÚSTÍ NAD LABEM 57THE MALAYAN SUN BEAR (Helarctos malayanus) AND ITS MANAGEMENT AT USTI NAD LABEM ZOOTomáš ANDĚL

POZOROVÁNÍ PTACTVA V HNÍZDNÍCH BUDKÁCH ZA ROK 2011 63WATCHING BIRDS IN NESTING BOXES: 2011 UPDATEEliška VRABCOVÁ

PUTOVÁNÍ NEJEN ZA PTÁKy RUMUNSKýM BANÁTEM 67WANDERING THROUGH ROMANIAN BANAT (NOT JUST TO SEE BIDS)Milan TICHAI

ORNITOLOGICKÁ POZOROVÁNÍ 2011 75ORNITHOLOGICAL OBSERvATION 2011Milan TICHAI

HNÍZDěNÍ čÁPů BÍLýCH (Ciconia ciconia) V LENEŠICÍCH U LOUN 83NESTING WHITE STORKS (Ciconia ciconia) IN LENEŠICE NEAR LOUNYHerbert TICHÝ

čÁP BÍLý (Ciconia ciconia) V ÚSTECKéM KRAJI 85WHITE STORKS (Ciconia ciconia) IN ÚSTÍ NAD LABEM REGIONJiří VONDRÁČEK

JEŘÁBEK LESNÍ (Bonasa bonasia) A TETŘEV HLUŠEC (Tetrao urogallus) V ÚSTECKéM KRAJI 93THE HAZEL GROUSE (Bonasa bonasia) AND THE WESTERN CAPERCAILLIE (Tetrao urogallus) IN ÚSTÍ NAD LABEM REGIONJiří VONDRÁČEK

VZÁCNÁ POZOROVÁNÍ V ROCE 2011 101RARE OBSERvATION 2011Jiří VONDRÁČEK

MyRMEKOFILNÍ BROUCI Z čELEDI HISTERIDAE (Coleoptera: Histeridae) 117MYRMECOPHILOUS BEETLES OF THE HISTERIDAE FAMILY (Coleoptera: Histeridae)Václav VYSOKÝ

PŘÍSPěVEK K FAUNISTICE MINUJÍCÍCH MOTýLů V OKOLÍ SLOUPU V čECHÁCH NA čESKOLIPSKU (Lepidoptera) 139FAUNISTIC DATA ON THE LEAF-MINING MOTHS (Lepidoptera) IN THE suRRoundings of sLoup V Èechách, Èeská Lípa RegionJindřich ČERNÝ a Václav VYSOKÝ

FAUNA BOHEMIAE SEPTENTRIONALIS 2011

76

TOMUS 36

ZVÍŘATA CHOVANÁ V ZOO ÚSTÍ NAD LABEM K 31.12.2011CAPACITY OF ANIMALS AT THE USTI NAD LABEM ZOO BY 31.12.2011

Druhů - SpeciesJedinců

- Specimens

Bezobratlí Invertebrates 8 28

Ryby Fish 27 214

oboj�ivelníci Amphibians 18 96

Plazi Reptiles 41 136

Ptáci Birds 45 169

Savci Mammals 68 309

CELKEM Total 207 952

ZVÍŘATA ZAŘAZENÁ V PROGRAMECH EEP ANIMAL SPECIES INCLUDED IN EEP´S

2.0 adax Addax nasomaculatus

2.2 anoa nížinný Bubalus depressicornis

0,1 ara červenouchý Ara rubrogenys

2.0 gepard štíhlý Acinonyx jubatus

2.2 gibon bělolící Nomascus leucogenys leucogenys

1.0 hroznýšovec kubánský Epicrates angulifer

2,0 chvostan bělolící Pithecia pithecia

2.1 irbis Uncia uncia

2.1 kakadu molucký Cacatua moluccensis

1.3 kočka rybářská Prionailurus viverrinus

1.0 kočka slaništní Oncifelis geoffroyi

1.3 levhart mandžuský Panthera pardus orientalis

3.2 levhart obláčkový Neofelis nebulosa

1.2.2 lvíček zlatý Leontopithecus rosalia

1.1 majna Rothschildova Leucopsar rothschildi

3.7 mandril Mandrillus sphinx

0.1 nosorožec tuponosý jižní Ceratotherium simum simum

1.0 orangutan Pongo pygmaeus

Mládě orangutana bornejského (Pongo pygmaeus pygmaeus) A new born Bornean orangutan baby (Pongo pygmaeus pygmaeus)

Mládě osla somálského (Equus africanus somalicus) A Somali ass baby (Equus africanus somalicus)


98

TOMUS 36

2.2 orangutan bornejský Pongo pygmaeus pygmaeus

3.4 osel somálský Equus africanus somalicus

1.1 panda červená Ailurus fulgens fulgens

1.1 rosomák sibiřský Gulo gulo sibirica

3.8 sika vietnamský Cervus nippon pseudaxis

0.2 slon bengálský Elephas maximus bengalensis

2.1.2 tamarín pinčí Saguinus oedipus

1.2 tapír jihoamerický Tapirus terrestris

4.1 vari černobílý Varecia variegata

1.0 vari červený Varecia rubra

1.1 vlk hřivnatý Chrysocyon brachyurus

2.8 zebra Hartmannové Equus zebra hartmannae

3.3 zoborožec vrásčitý Aceros corrugatus

2.4 žirafa Rothschildova Giraffa camelopardalis rothschildi

ZVÍŘATA ZAŘAZENÁ V PLEMENNýCH KNIHÁCH ESB A ISBANIMAL SPECIES INCLUDED IN ESB AND ISB STUDBOOKS

ESB

1.3 gueréza pláštíková Colobus guereza caudatus

2.3 kočkodan Brazzův Cercopithecus neglectus

1.1 korunáč vějířový Goura victoria

1.0 lachtan tmavý Zalophus californianus

3.5 lemur kata Lemur catta

1.2.1 lenochod dvouprstý Choloepus didactylus

1.0 marabu africký Leptoptilos crumeniferus

2.5 medvěd malajský Helarctos malayanus

0.1 serau malý Naemorhedus crispus

1.1.2 tamarín bělohubý Saguinus labiatus

2.0 tamarín žlutoruký Saguinus midas midas

1.1 turako fialový Musophaga violacea

1.1 zoborožec kaferský Bucorvus leadbeateri

3.0 želva amboinská Cuora amboinensis

0.1 želva tlustohrdlá Siebenrockiella crassicollis

ISB

3.3.4 ara vojenský Ara militaris

1.2 leguán kubánský Cyclura nubila nubila

0.1 tygr malajský Panthera tigris jacksonii

1.3.1 voduška červená Kobus leche kafuensis

1.2 vydra malá Amblonyx cinerea

DALŠÍ VZÁCNÉ A OHROŽENÉ DRUHY ZVÍŘAT - RDB, CITESOTHER RARE AND THREATENED ANIMAL SPECIES (RDB, CITES)

RDB

0.1 aguti středoamerický Dasyprocta punctata

1.1 alexandr malý Psittacula krameri

1.0 aligator americký Alligator mississippiensis

1.0 amazoňan modročelý Amazona aestiva

2.2 amazoňan pomoučený Amazona farinosa

4.5 antilopa jelení Antilope cervicapra

1.1 ara arakanga Ara macao

1.3.2 ara ararauna Ara ararauna

2.1 ara zelenokřídlý Ara chloroptera

1.1 aratinga sluneční Aratinga solstitialis

0.2 čírka kropenatá Anas versicolor

0.2 čukvala zavalitá Sauromalus obesus

0.1.7 drápatka vodní Xenopus laevis laevis

0.0.3 drsnokožka thajská Theloderma stellatum

1.1 emu hnědý Dromaius novaehollandiae

1.1 felzuma madagaskarská Phelsuma madagascariensis

0.2 guanako Lama guanicoe

1.1 holub chocholatý Ocyphaps lophotes

0.1 hrabatka drsná Pyxicephalus adspersus

0.0.5 hrabatka jedlá Pyxicephalus edulis

1.3 hulman jávský Trachypithecus auratus

0.2 hulman stříbrný Trachypithecus cristatus

1.2 husička vdovka Dendrocygna viduata

2.7 jelen bělohubý Cervus albirostris

0.0.3 jeseter malý Acipenser ruthenus

1.1 jeřáb panenský Anthropoides virgo

0.0.22 ježek západní Erinaceus europaeus

1.1.5 kachnička mandarinská Aix galericulata

1.1. kajmánek malý Paleosuchus trigonatus


1110

TOMUS 36

3.2 kaloň pobřežní Pteropus hypomelanus

0.0.1 kalous ušatý Asio otus

2.0 karetka novoguinejská Carettochelys insculpta

1.1 kočkodan diadémový Cercopithecus mitis

1.1 korálovka červenošedá Lampropeltis alterna

1.1. korálovka mexická Lampropeltis mexicana greeri

0.2 korálovka kalifornská Lampropeltis getula californiae

1.1 korela chocholatá Nymphicus hollandicus

5.5.3 kosman zakrslý Callithrix pygmaea

0.0.1 kožnatka čínská Pelodiscus sinensis

0.1 krajta zelená Morelia viridis

1.1. krajta královská Python regius

1.0 krajta tygrovitá tmavá Python molurus bivittatus

0.0.2 krátkokrčka červenobřichá Emydura subglobosa

1.1 křepel kalifornský Lophortyx californica

2.2 křepelka korunkatá Rollulus rouloul

0.1 létavka obecná Polypedates leucomystax

1.1 lev konžský Panthera leo bleyenberghi

0.0.3 listovnice pestrá Phyllomedusa hypochondrialis

1.2 lori zelenoocasý Lorius chlorocercus

2.3 makak kápový Macaca radiata

2.2 mara stepní Dolichotis patagonum

1.1 morčák bílý Mergus albellus

2.2 muntžak malý Muntiacus reevesi

2.1.2 nandu pampový Rhea americana

3.3 nilgau pestrý Boselaphus tragocamelus

3.2 nosál červený Nasua nasua

0.0.4 ostnovec Ctenopoma kingsleyae

0.0.5 pakeříčkovec obecný Heteropneustes fossilis

0.0.28 papoušek vlnkovaný Melopsittacus undulatus

0.0.4 parmička duhová Puntius titteya

0.0.2 parosnička nádherná Kaloula pulchra

0.0.9 parosnička srdíčková Dyscophus guineti

2.5.4 páv korunkatý Pavo cristatus

0.2 pekari páskovaný Pecari tajacu

0.0.2 perlička kropenatá Numida meleagris

0.0.13 peřovec skvrnitý Synodontis eupterus

0.0.1 poštolka obecná Falco tinnunculus

0.0.7 pralesnička azurová Dendrobates azureus

0.0.4 pralesnička barvířská Dendrobates tinctorius

0.0.11 pralesnička batiková Dendrobates auratus

0.0.1 pralesnička brazilská Dendrobates galactonotus

0.0.9 pralesnička harlekýn Dendrobates leucomelas

0.1 puštík obecný Strix aluco

0.0.4 ropucha argentinská Bufo arenarum

0.0.5 rosnička včelí Phrynohyas resinifictrix

0.0.5 sekavka zdobená Botia almorhae

1.3 sovice sněžní Nyctea scandiaca

0.0.2 sumčík stříbřitý Schilbe mystus

0.0.1 sumíček indický Mystus vittatus

1.1 sup himálajský Gyps himalayensis

1.3 surikata Suricata suricatta

0.0.7 tlamovec pestrý Melanochromis auratus

1.1 tuleň obecný Phoca vitulina

1.5 velbloud dvouhrbý - domácí Camelus bactrianus

1.0 veverka Prévostova Callosciurus prevostii

0.0.2 víčkovnice yucatanská Triprion petasatus

1.3 voduška jelenovitá Kobus ellipsiprymnus defassa

1.2.13 zebřička pestrá Taeniopygia guttata

1.1 žako šedý Psittacus erithacus

0.0.11 žebrovník Waltlův Pleurodeles waltl

0.0.5 želva anámská Mauremys annamensis

4.2 želva čtyřprstá Testudo horsfieldii

0.0.2 želva nádherná Trachemys scripta elegans

0.0.3 želva ostruhatá Centrochelys sulcata

0.1.1 želva zelenavá Testudo hermanni

2.0 želva zubatá Cyclemys dentata

1.0 želva žlutohnědá Testudo graeca

CITES

0.1 hroznýš královský Boa constrictor

1.1 chameleon pardálí Furcifer pardalis

0.0.1 sklípkan kadeřavý Brachypelma albopilosum

0.0.1 sklípkan plaménkový Brachypelma auratum


1312

TOMUS 36

2.7 trnorep africký Uromastyx acanthinura

1.0 varan Hornův Varanus panoptes horni

1.2 varan modroocasý Varanus doreanus

0.0.1 veleštír obrovský Pandinus imperator

6.6.2 želva uhlířská Chelonoidis carbonaria

OHROŽENÉ DRUHY FAUNY ČR

THREATENED SPECIES OF CZECH FAUNA

1.1 krkavec velký Corvus corax

2.2 polák malý Aythya nyroca

1.1 puštík bělavý pobaltský Strix uralensis liturata

1.1 raroh velký Falco cherrug

1.1 sova pálená Tyto alba

1.1 sýček obecný Athene noctua

1.1 výr velký Bubo bubo

CHOV VZÁCNýCH A VyMÍRAJÍCÍCH PLEMEN DOMÁCÍCH ZVÍŘAT

1.3 ovce vřesovištní Ovis aries aries

PROJEKT PESISIR BALIKPAPANTHE PESISIR BALIKPAPAN PROJECT

(Zpráva o projektu a zároveň přednáška pro členy ZK na setkání 22. ledna 2011 – A project report and a lecture for the Zoological Society members held at their meeting of 22 January 2011)

Stanislav LHOTA

Město Balikpapan na východním pobøe�í kalimantanu (tj. indonéské èásti ostrova Borneo) je známé především jako vstupní brána do centrální částí indonéského sou-ostroví. Jeho bezprostřední okolí, konkrétně Balikpapanský záliv a pralesní rezervace Sungai Wain, je však zároveň i jedním z center biologické rozmanitosti Indonésie. v Ba-likpapanském zálivu dodnes najdeme primární deštný prales, pobøe�ní mangrovy, ko-rálové útesy, delfíny, dugongy, kahau nosaté, orangutany a mnoho dalších vzácných a ohro�ených �ivoèichů a rostlin. Žádné jiné město v asii nemá ve svém okolí takové bohatství pøírodních ekosystémů, které jsou domovem 10 druhů primátů, více ne� 100 druhů savců, téměø 300 druhů ptáků a více ne� 1000 druhů stromů. nedávný výzkum vá�ek a motýlic zde napøíklad během 4 týdnů dolo�il větší poèet druhů, ne� na celém území Èeské republiky za celou historii entomologického výzkumu; �ije zde nejmenší vá�ka světa, ale stejně tak i ta největší.

Začátek - Expedice Frontata

Do Balikpapanu jsem poprvé dorazil v roce 2005 jako člen Expedice Frontata. Hleda-li jsme tehdy hulmana běločelého (Presbytis frontata), téměř neznámou opici, která do té doby nebyla ve volné pøírodě ani fotografována a o jejím způsobu �ivota se nevědělo prakticky nic. Naším cílem bylo přinést první ucelenější soubor dat o tomto tak trochu zapomenutém druhu. Podle mojí prapůvodní představy musel výzkum prak-ticky neznámého velkého savce nutně znamenat cestu hluboko do nitra odlehlých pralesů, ale to byl omyl. hulman běloèelý je ní�inný druh, jeho původní domovinou byly v první øadě rozsáhlé pralesy podél pobøe�í Bornea, ze kterého dnes zůstaly u� jen malé zbytky, a jedním takovým posledním zbytkem je právě rezervace Sungai Wain, paradoxně součást území průmyslového velkoměsta Balikpapanu.

ale pøedstava, �e zkoumat divoká zvíøata „ve městě“ je pohodlnější ne� studovat je ve „skuteèné divoèině“ by byla stejně tak mylná! sungai Wain je z velké èásti primární deštný prales, striktně chráněná rezervace. slou�í jako zdroj vody pro balikpapanský naftaøský průmysl – a proto se ho podaøilo a� dodnes zachovat v tak dobrém stavu, i kdy� během kalamitního sucha v roce 1998 i èást této rezervace padla za oběť kala-mitním lesním po�árům. a brzy jsme pochopili, proè hulman běloèelý doposud zůstá-vá prakticky neznámým druhem. Je to nejen málo početná, ale také extrémně plachá opice, a trvalo celý měsíc, ne� se mi první z nich podaøilo zahlédnout aspoň na pár krátkých minut. Téměø ka�dé pozorování ale záhy skonèilo tím, �e hulman po chvil-ce vzájemného pozorování několika dlouhými skoky záhadně zmizel v korunách a u� jsme ho ani nezahlédli. Teprve po třech měsících se podařilo pořídit první fotografii a a� po devíti měsících pokusů a omylů jsme koneèně našli strategii, jak hulmany v pralese poměrně spolehlivě vyhledávat. Tou dlouho hledanou metodou pak byl


1514

TOMUS 36

poslech ranního sborového opičího volání, do kterého se kromě nejlepších zpěváků, gibonů, zapojují i oba zdejší druhy hulmanů. Opičí chorus začíná ještě dlouho před rozedněním, tak�e nezbylo ne� vstávat u� ve tøi hodiny ráno a ve ètyøech lidech vylézt na čtyři různé kopce. S kompasem jsme měřili směry všech opičích volání a po návra-tu do kempu jsme pak s pravítky a kru�ítky mohli narýsovat mapu spacích míst všech opičích tlup. Poslechem ranního zpěvu jsme strávili dost času na to, abychom nako-nec podle hlasu rozlišovali i některé jednotlivé opice.

vypadalo to všechno jako slibný základ dlouhodobého výzkumného projektu, který by mohl pokračovat i v dalších letech a přinést mnoho zajímavého. Ale situace se vy-vinula úplně jinak a hulman běločelý nakonec i nadále zůstává zahalený tajemstvím.

Zvrat - Most přes ostrov Balang

na konci roku 2006 pøinesla tlustou „èáru pøes rozpoèet“ plánovaná výstavba úseku transkalimantanské silnice, který má vést v těsné blízkosti rezervace. Plán vešel ve zná-most jako projekt mostu přes ostrov Balang, ale jeho klíčovým problémem není sa-motná výstavba mostu jako spíš jeho poloha. Most je toti� naprojektován v horní èásti Balikpapanského zálivu, daleko od měst Balikpapan a Penajam, která by měl spojo-vat. Projekt proto nezbytně zahrnuje také několik desítek kilometrů silnice, která pro-tne oblast primárního deštného lesa a sousedícího ekosystému mangrovů, a most tak s oběma městy dlouhou oklikou spojí. pøitom by ale bylo mo�né obě města propojit jiným mostem, pøímo, bez nutnosti budovat další silnice! V pozadí tohoto na první po-hled nepochopitelného rozhodnuti stojí spekulace s půdou, její� cena právě panova-ným budováním silnice ji� dnes závratně roste. Bohu�el, plánované vybudování silnice celou přírodní oblast Balikpapanského zálivu zpřístupní ilegálním, ale nekontrolovatel-ným lidským aktivitám, které nakonec nutně povedou ke zničení zbývajícího pralesa a ke kolapsu celého ekosystému.

plán výstavby mostu pøes ostrov Balang je u� téměø dvacet let starý, v devadesátých le-tech ho ale za�ehnala hospodáøská krize. Bohu�el, vlivní majitelé pozemků ale na pro-jekt nezapomněli a jen vyèkávali, a� pøijde jejich doba. a ta doba nastala s nástupem nového guvernéra východního Kalimantanu, který se stal novým velkým propagáto-rem tohoto zastaralého a technicky ji� dávno pøekonaného projektu.

Nebylo dost dobře myslitelné, aby se za takové situace výzkumníci v Sungai Wainu dál v klidu věnovali výzkumu. nebylo jiné volby ne� zaměøit se více na ochranáøskou práci. prvním krokem byla úèast na pøírodovědném průzkumu ohro�ené oblasti, je-ho� výsledkem mělo být radikální pøehodnocení dokumentu Vlivu projektu na �ivotní prostředí (Environmental Impact Assessment). Tento dokument měl hrát klíčovou roli pøi schvalování výstavby silnice. Bohu�el, výsledkem bylo je velké rozèarování – nová data nebyla vůbec pou�ita, namísto toho se v dokumentu objevily staré, z døívějších dokumentů zkopírované chybné údaje, podle kterých výstavba mostu nepředstavuje pro �ivotní prostøedí a pøírodu �ádný záva�ný problém. Bylo zjevné, �e samotné posky-tování adekvátních informací ještě �ádnou změnu nezajistí, o tu je tøeba se zasadit mnohem aktivněji.

v rámci našeho prvního průzkumu jsme však zdokumentovali i řadu dalších ilegálních aktivit, které ohro�ují pobøe�ní mangrovy v Balikpapanském zálivu. spadá sem ilegální

tě�ba døeva, výroba døevěného uhlí, zakládání rybníků na lov krevet a mýcení man-grovů ve snaze nárokovat si na půdu vlastnická práva. veškeré ilegální aktivity v man-grovech probíhají trvale neudr�itelným tempem, vedou k devastaci území a (s vý-jimkou spekulací s půdou) pøináší jen pramalý ekonomický zisk. pobøe�í pøitom tvoøí unikátní pøírodní ekosystém, který mimo jiné obývají i populace vysoce ohro�ených �ivoèichů jako je opice kahau nosatý, moøský savec dugong, delfín orcela tuponosá, dva druhy krokodýlů a několik druhů zoboro�ců. populace 1400 kahaů nosatých patøí dokonce k největším na Borneu, představuje zhruba 5 % současné známé populace tohoto druhu!

Politický krok - Kahau nahrazuje hulmana

Bylo èím dál víc zøejmé, �e budoucnost rezervace sungai Wain nezávisí ani tak na tom, co se děje uvnitř, jako spíš na dění v jejím bezprostředním okolí. Bylo proto třeba pře-sunout se blí�e k „bitevnímu poli“, tedy na pobøe�í. stejně tak ale bylo zjevné, �e jen málokoho zaujme osud takových zvířat, jako je hulman běločelý. Druh, který je pro zoo-loga tolik vzrušující, je pro bě�nou veøejnost jen obyèejná šedivá opice a její pøípadné vyhynutí se dotkne jen sotvakoho. nezbylo, ne� se s tím smíøit, hulmany opustit, a najít si nový, atraktivnější vlajkový druh, který by pota�mo i ze svého výzkumníka udělal menší místní celebritu, na veøejnosti více viditelnou, politicky zajímavější a mediálně „sexy“. kahau nosatý se pro ten úèel jasně nabízel!

Kahau nosatý (Nasalis larvatus) je vzdálený příbuzný hulmana běločelého. Je to je-dineèný primát – a na rozdíl od hulmana to v pøípadě kahau uzná i laik! Jeho jedi-nečnost nespočívá jen v obrovském nose dospělých samců, který mu dal ve většině jazyků i jméno. Existuje i několik dalších, méně známých anatomických, ekologických a etologických znaků, které kahau odlišují od většiny ostatních opic. Je to endemit a specialista, který se u� volbou prostøedí nápadně liší od většiny ostatních bornejských primátů. Tě�ko byste ho hledali v rozsáhlých pralesích bornejského vnitrozemí. Jeho domovem je okolí vod – ať u� velkých øek a jezer anebo moøského pobøe�í. Mangrovo-vé pralesy jsou jedním z jeho oblíbených biotopů, ale doposud není úplně jasné, jak se v takovém poměrně nároèném a na potravu velmi chudém prostøedí mů�e tak velký primát vůbec u�ivit. Z hlediska výzkumu by tedy kahau nebyl marnou volbou – kdyby se ovšem vzápětí neukázalo, �e volba tak atraktivního vlajkového druhu nutně povede k tomu, �e u� se k jeho dalšímu výzkumu èlověk sotva kdy propracuje.

Kampaň za záchranu kahau nosatého a tím pádem i celého Balikpapanského zálivu, vypadala v roce 2006 slibně. Začala mediální kampaní, tiskovou konferencí uspořáda-nou přímo v terénu. Mangrovy společně s námi navštívili zástupci regionálních i národ-ních novin a rozhlasových stanic, stejně jako i zástupce úřadu pro turistiku a nakonec i starosta města Balikpapan. v tiskovém prohlášení starosta označil veškeré aktivity v mangrovech za ilegální a nařídil strhat veškeré tabule se jmény osob nárokujících si nelegálně území. A navrch k tomu slíbil vyhlásit oblast mangrovů chráněným územím ve chvíli, kdy se ochranářům podaří finančně zajistit ostrahu pro první rok existence chráněného území. Hledání prostředků ale trvalo dva roky, během kterých starosta na své sliby docela zapomněl...


1716

TOMUS 36

Projekt „Pesisir Balikpapan“

v roce 2007 se projekt Expedice Frontata transformoval na dlouhodobý program pod názvem Projekt Pesisir Balikpapan, a to pod záštitou Zoo Ústí nad Labem. Počínaje tímto rokem je projekt prezentován na stránkách Zoo Ústí nad Labem formou „Bornej-ského deníku“.

po roce a půl v Èechách jsem se do indonésie vrátil, nyní ji� jako výzkumný pracov-ník Zoo Ústí nad Labem. Mnoho se za tu dobu stačilo změnit. Z mangrovů například zcela a beze stopy zmizel jeden z nejnápadnějších �ivoèišných druhů, kaloň malajský (Pteropus vampyrus). Ještě v roce 2006 se větve stromů prohýbaly pod vahou velké kolonie tohoto největšího bornejského letouna, ale najednou byli všichni pryč a nikdo neví, kam se poděli. nicméně tam, kde jsem døíve našel kaloňů nejvíc, u� ani �ádné mangrovy nezůstaly. Byly tu u� jen hnijící zbytky kmenů desítek tisíc vzrostlých stromů, které uschly poté, co skupina byznysmenů ze Sulawesi zaplavila 50 hektarů mangrovů mořskou vodou kvůli chovu krevet – podnik, který mimochodem zkrachoval během pouhých následujících dvou let. Podél horních toků řek, kde jsem ještě při své poslední návštěvě zálivu projí�děl vzrostlým deštným pralesem, u� teď byly jen holé rozorané pláně, pøipravené k osázení olejnými palmami, kterým u� padlo za oběť mnoho mi-liónů hektarů indonéské přírody. v jiné části zálivu, civilizací donedávna nedotčené, u� se zaèínala stavět první z několika plánovaných obøích továren na zpracování pal-mového oleje a korálové ostrovy v jejím okolí odumíraly pod nánosy splaveného se-dimentu.

Se skupinou místních ochranářů jsme kontaktovali starostu Balikpapanu a připomněli mu jeho sliby. starosta se rozpomněl, i kdy� mo�ná nerad, a zaèalo vyšetøování nejzá-va�nějšího z pøípadů, budování továrny na zpracování palmového oleje v mangrovo-vé ba�ině, co� porušuje několik zákonů poèínající vyhláškou o místním územním plánu a� po výnos prezidenta republiky. Výsledek celého šetøení byl ale nevalný, jen série bezvýznamných napomenutí a kompenzací, a celý případ se vleče dodnes. A přibý-vají další podobné případy.

většina toho špatného, co se v Balikpapanském zálivu dělo a děje, je ve větší či menší míøe ilegální. indonéská vláda má pøitom mnoho programů monitorování �ivotního prostředí, které by něčemu takovému měly efektivně zabránit - ale jen málo z nich se realizuje i mimo kanceláø. Jedna taková výjimka byla sungai Wain, které je u� deset let úspěšně støe�eno hlídkami lesníků, policie a armády. ale zbytek zálivu ještě v roce 2007 naprostý „divoký západ“, kde si ka�dý mohl dělat, co chtěl, proto�e tam nebyl nikdo, kdo by to zjistil. odpovědní vládní úøedníci seděli v bla�ené bezvědomosti ve svých klimatizovaných kancelářích, popíjeli přeslazené kafe, jedním okem sledovali reklamy v televizi a druhé oko nespustili z monitoru poèítaèe, na kterém bez pøestávky bě�ela hra solitaire. a od té doby se dodnes změnilo jen málo, snad jen to, �e hru solitaire zcela vytlačil Facebook.

Prvním zásadním počinem nového projektu Pesisir Balikpapan bylo proto v roce 2008 zavedení programu pravidelného měsíèního monitoringu podél pobøe�í zálivu. najali jsme si malý tým místních rybáøů, kteøí ka�dý měsíc shroma�ďují údaje o expanzi prů-myslu, plantá�í, hnědouhelných dolů, krevetích rybích farem a o ilegální tě�bě døeva a pálení døevěného uhlí. ka�dý měsíc pak hlídka pøipraví hlášení, které pak pøedává

odpovědným úředníkům v místní vládě. Já pak podle stejného hlášení připravím zprá-vu, kterou rozesílám nevládním organizacím a čas od času také veřejným médiím. a proto�e i místní venkované mají velké problémy se zneèišťováním vody a zabíráním půdy velkými korporacemi, shroma�ďujeme i jejich stí�nosti a fungujeme tak jako pro-středníci mezi nimi a vládou, nevládními organizacemi a médii.

program monitoringu probíhal víc ne� tøi roky. Bohu�el, nepøinesl takovou změnu, v ja-kou jsme doufali. Úøedníci, v jejich� pravomoci by bylo věci změnit, se obvykle uvolili nanejvýš k symbolickému postihu, jako například kompenzace zdevastování několika desítek hektarů vzrostlých mangrovů osázením nějakého bezvýznamného plácku pár skomírajícími semenáčky. Mnoho nelegálních aktivit velkých i menších korporací bylo naopak těmito zkorumpovanými úředníky skrytě podporováno. Monitoring situace v terénu dodnes zůstává jednou z našich klíčových aktivit, ale bez návazné intenzivní kampaně a politického vyjednávání toho změní jen pramálo.

Vzestup a pád Konsorcia

nezbylo tedy ne� se víc ponoøit do politiky. situace pro to byla pøíznivá, proto�e díky úspěšnému programu správy rezervace Sungai Wain byly vztahy mezi místní vládou a ochránci pøírody v Balikpapanu v roce 2008 naladěné na dobrou notu. sna�ili jsme se dobré vztahy udr�et a co nejvíc z nich tě�it. pøátelská atmosféra byla i jedním z dů-vodů, proč se nakonec do kampaně pro záchranu Balikpapanského zálivu podařilo aktivně zapojit většinu místních ekologických nevládních organizací. všechny význam-nější nevládní i vládní organizace ve městě Balikpapan se spojily ve sdru�ení zvané konsorcium, a záchrana Balikpapanského zálivu se stala jeho stě�ejním programem. Následovaly dva slibné roky intenzivní kampaně. Konsorcium uspořádalo několik se-minářů, které k Balikpanskému zálivu strhly spoustu pozornosti. Začala seriózní jednání s korporacemi, které se zdály být tak trochu zaskočené náhlým zeleným hnutím, které bylo podporováno dokonce i místní vládou. Mnoho vládních úředníků poprvé v jejich kariéøe Balikpapanský záliv navštívilo a poprvé v �ivotě tak viděli primární mangrovy, kahau nosaté nebo delfíny. Zprávy o Balikpapanském zálivu se co chvíli objevovaly na titulních stránkách místních deníků. Zrodila se green generation, co� byla na po-èátku skupina støedoškoláků, jejich� úkolem bylo zprvu svými nadšenými pøednáškami vnášet emoce do jinak často nudných seminářů. Měly to být tak trochu loutky, ale hod-ně jsem tyhle děti podcenil. Během roku nebo dvou se Zelená generace stala v celé kampani jedním z hlavních hráčů, zcela nezávislým na celém Konsorciu.

Působili jsme i na širší vrstvy. Přírodní bohatství Balikpapanského zálivu, ani ne dvě ho-diny cesty od mezinárodního letiště a centra rušného velkoměsta představuje poten-ciál pro ekoturismus a environmentální výchovu, která by měla zajistit nejen ekono-mický zisk, ale i přetrvávající spojení městských obyvatel s přírodou – spojení, které se i v Indonésii, tak jako jinde na světě, rychle vytrácí. Pozorování opic kahau nosatých usazujících se v pozdních odpoledních hodinách na pobøe�ních mangrovech nebo pozorování delfínů orcel tuponosých, obeplouvajících loď v ústí øeky, mů�e být vzru-šující okam�ik, který ocení nejen zahranièní turista, ale i bě�ný obyvatel pøedměstské čtvrti, který o přírodním bohatství okolí města obvykle nemá ani tušení. v roce 2011 jsme proto zalo�ili nevládní sdru�ení Landing, které provozuje program ekoturismu a en-vironmentální výchovy, zaměřený v první řadě na obyvatele města Balikpapan, ale


1918

TOMUS 36

také na vnitrozemské turisty z jiných koutů Indonésie a na zahraniční turisty. v místním středisku environmentální výchovy, které je díky velkému výběhu s malajskými medvě-dy jedním z nejoblíbenějších míst pro víkendové pikniky obyvatel Balikpapanu, jsme pøipravili expozici Balikpapanského zálivu, kde náš průvodce ka�dý víkend diskutuje s návštěvníky, seznamuje je s problémy a nabízí jim výlety do zálivu. Cílem je ukázat mangrovy ka�doroèně alespoň tisíci místních obyvatel. Zájezdy jsou nabízeny i zahra-nièním turistům a staly se tak důle�itým doplňkovým zdrojem pøíjmu, díky kterému je dnes alespoň tato část kampaně finančně zcela soběstačná.

Co ale všechna tahle kampaň znamenala pro dění v terénu? Dílčí úspěchy byly zjev-né, tak jako napøíklad nevídané zpøísnění posuzování vlivu nových projektů na �ivotní prostředí (Environmental Impact Assessment). I vyjednávání s velkými korporacemi vy-padalo ze začátku slibně, ale postupně přicházelo stále větší rozčarování. Společnosti si rychle zaèaly uvědomovat, �e chovat se zodpovědně je nákladné, a v mnoha pøí-padech nejspíš i nemo�né. a tak èím dál tím víc vše zůstávalo jen v rovině slibů a také nenápadně nabízených úplatků. s odstupem několika let je zjevné, �e veškeré škody na pøírodě a �ivotním prostøedí, které měly jednotlivé spoleènosti v plánu, nakonec nastaly. Trvalo to sice déle, a to stálo korporace mnohem více úsilí, aby své plány pro-sadily – jen�e nakonec je stejně prosadily. nevládní organizace strávily a� pøíliš mnoho èasu poøádáním semináøů a jiných akcí, èasto nepøíliš podstatných, a� se v tom všem postupně zaèaly vytrácet skuteèné cíle. a je oèividné, �e některé z nabízených úplatků nakonec byly pøijaty. kdy� u� kampaň pokraèovala druhým rokem a stí�ností korporací pøibývalo, zaèala být celá situace pro místní vládu nepohodlná. nepøedpokládali, �e se věci vyvinou tak daleko. nevládní organizace byly po�ádány, aby si spokojily s do-savadními úspěchy, ukončili kampaň, přijali některý vládou financovaných (a kont-rolovaných) zelených programů a soustředili se v nich na obecné otázky, které se nezaměřují konkrétní podniky – jako o globálním oteplování. Koordinátorka Konsorcia se stala obětním beránkem, přišla o práci, v Balikpapanu se jí uzavřely všechny dveře, a� nakonec musela z města odejít. a to byl konec úèasti většiny místních nevládních organizací na kampani za záchranu Balikpapanského zálivu.

Nejistá budoucnost – KIK

Jen�e nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůø. Zhruba v době, kdy byla koordi-nátorka Konsorcia pryč z města, přišla místní vláda s novým projektem. Podle nového návrhu územního plánu města Balikpapan se má podstatná èást pobøe�í změnit v ob-rovský průmyslový park – Kawasan Industri Kariangau, nebo zkráceně KIK. Průmyslová zóna má podle tohoto plánu zasahovat a� do horního povodí zálivu, co� by pro celý ekosystém znamenalo nevyhnutelnou ekologickou katastrofu. Podle studie z roku 2006 je toti� Balikpapanský záliv relativně uzavøený vodní systém. do zálivu neústí �ádné vel-ké řeky a odtok vody z horního povodí zálivu do otevřeného moře je proto minimální. půda splavená erozí z odlesněných svahů se proto usazuje ještě v zálivu, co� vede k jeho rychlému změlčování a k zániku korálových útesů. A téměř veškerý odpad, který budou průmyslové závody produkovat, se bude hromadit ve vodách zálivu. v dlouho-dobém (ale ne zas tak dlouhodobém) horizontu povede znečištění a sedimentace ke kolapsu celého ekologického systému.

Budování průmyslu za cenu obrovských ekologických ztrát přitom nemusí vést, a prav-děpodobně ani nepovede, ke zvýšení �ivotní úrovně a ekonomického blahobytu míst-ních obyvatel. hlavním zdrojem ob�ivy několika tisíc venkovanů obývajících pobøe�í Balikpapanského zálivu, je rybolov, doplňovaný v poslední době také pěstováním mořských řas. Tento ekonomický potenciál však dnes v důsledku znečištění moře a zá-niku pobøe�ních mangrovů a korálových útesů velmi rychle zaniká. Většina rybáøů pøi-tom nemá mo�nost hledat si alternativní ob�ivu, napøíklad jako dělníci v průmyslových závodech, chybí jim toti� potøebné schopnosti a úroveň vzdělání. navíc jim zvyšující se �ivotní náklady nedovolí pøijmout minimálně placená pracovní místa. dělníky se proto namísto nich stávají imigranti z chudších, ji� døíve industrializovaných oblastí indonésie, kteří potřebné dovednosti mají a přitom se spokojí s nízkým platem. Imigrace za pra-cí provázaná s narůstající nezaměstnaností původních obyvatel se tak stává jedním z největších sociálních problémů Balikpapanu a okolí.

Plán na přeměnu podstatné části Balikpapanského zálivu na průmyslový park vyvolal v Balikpapanu velkou vlnu protestů. Poté, co se místní vládě a průmyslovým podnikům podaøilo „pacifikovat“ většinu místních nevládních organizací, bylo v roce 2011 zalo-�eno nezávislé fórum peduli Teluk Balikpapan (pøátelé Balikpapanského zálivu), jeho� členy jsou studenti, environmentální aktivisté, vědci a zástupci místních obyvatel. Hlav-ním posláním fóra je vyváøet tlak, který mů�e pøimět vládu k serióznímu jednání a ne-vládní organizace k zaujmutí pevného a nekompromisního stanoviska v problematice ochrany �ivotního prostøedí v Balikpapanském zálivu. Toto hnutí nakonec nahradilo Konsorcium v roli hnacího motoru kampaně, která se tím pádem zásadním způsobem radikalizovala. Začal skutečný tvrdý boj.

I přes opravdu kritickou situaci v Balikpapanském zálivu snad ale ještě zbývá poslední šance, jak tento cenný kus světa zachránit. Místní parlament ještě stále váhá, zda nový uzemní plán včetně rozšíření průmyslového parku schválit a uzákonit. Kampaň postup-ně získala národní profil. na internetu probíhá mezinárodní petice, k volnému sta�ení je i film („gone with the Tide“) a pøípadu se pomalu dostává i mezinárodní pozornosti. výsledek si ale nikdo netroufá předpovědět...

Souhrn:

Příspěvek je věnován ochranářskému projektu Pesisir Balikpapan, který od roku 2007 podporuje Zoo Ústí nad Labem, od ledna roku 2011 se na podpoře podílí také Zoolo-gický klub, o. s. vědecký pracovník Stanislav Lhota strávil na Borneu v oblasti Balikpa-panského zálivu v roce 2011 osm měsíců (květen – prosinec), během kterých se věno-val monitoringu celé oblasti, zejména z hlediska negativních vlivů (zakládání plantá�í palmy olejné, ilegální tě�ba døeva, vypalování lesa, zakládání krevetích farem, bu-dování průmyslových oblastí...) na zdejší unikátní biotop. Řada aktivit byla věnována osvětové činnosti a spolupráci s různými ochranářskými organizacemi. Zprávy z terénu jsou k dispozici na webových stránkách Zoologického klubu i Zoo Ústí nad Labem pod názvem Bornejský deník.

FAUNA BOHEMIAE SEPTENTRIONALIS 2011 – OBRAZOVÁ PŘÍLOHA

21

Kahau nosatý (Nasalis larvatus)The proboscis monkey (Nasalis larvatus)

Činnost KonsorciaConsortium‘s activities

20

TOMUS 36

Summary:

This paper is dedicated to Pesisir Balikpapan, the conservation project that since 2007 has been receiving support of Ústí nad Labem Zoo, with Zoological Club added to the base of supporters in January 2011. Spending eight months (May to December) in 2011 in the territory of the Balikpapan Bay, Borneo, scientist Stanislav Lhota was active during the period in monitoring throughout the region. This particularly involved factors with negative impacts on the unique local habitats, such as setting up oil palm planta-tions, illegal logging, forest burning, founding shrimp farms, building industrial zones etc. A number of efforts were devoted to awareness raising and cooperating with diverse conservation organisations. For reports from the field, please visit the Borneo Project section on the website of the Zoological Society as well as those of Ústí nad Labem Zoo.

Adresa autora:

Mgr. stanislav Lhota, phd., výzkumný pracovník Zoo Ústí nad Labem, drá�ďanská 23, 400 07 Ústí nad Labem

22

TOMUS 36 FAUNA BOHEMIAE SEPTENTRIONALIS 2011

23

Demonstrace Balikpapan BayStreet protests in Balikpapan Bay

Plantáže palmy olejné na místě vykáceného tropického pralesaPalm oil plants that replaced the cleared tropical forest

KOSTARIKA – BRÁNA DO TROPů NOVéHO SVěTACOSTA RICA - THE ENTRANCE INTO THE NEW WORLD‘S TROPICS

(Přednáška pro členy ZK na setkání 4. června 2011 – A lecture for the Zoologi-cal Society members held at their meeting of 4 June 2011)

Petra PADALÍKOVÁ

v období 17. 11. - 17. 12. 2009 jsem společně s přítelem – chovatelem slonů v ústecké zoo petrem kiebelem, zoology ostravské zoo – Janou a Janem pluháèkovými, zoolo�kou olomoucké zoo Jitkou vokurkovou a zoologem Zoo Jihlava Janem vašákem, podnikli výpravu do kostariky. s neotropickou oblastí doposud nikdo z nás neměl �ádné zkuše-nosti a zvolili jsme proto právě Kostariku, která patří k turisticky nejpříjemnějším zemím této oblasti. Z ochranáøského hlediska dr�í kostarika jedineèný světový primát, téměø 25 procent jejího území je chráněno a příjmy z ekoturismu jsou podstatnou částí hos-podářství země.

naše výprava byla zaměøena pøevá�ně na pozorování savců a ptáků. V následujícím textu jsou popsány všechny zoologicky zajímavé lokality, které jsme během cesty na-vštívili.

Zoologická zahrada v San José

Jedineènou mo�ností, jak se seznámit s faunou dané oblasti, je návštěva místních zoologických zahrad. V san José se v roce 2003 konala presti�ní výroèní konference Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA), a proto jsme očekávali zoo-logickou zahradu světového formátu. Bohu�el, návštěva této instituce naše oèekává-ní nenaplnila. Zoo se nachází pøímo uprostøed města v malém ostrůvku zeleně, jím� protéká poměrně znečištěná řeka. Je zde zastoupena téměř výhradně místní fauna a místo tak působí dojmem spíše jakéhosi útulku. ve spoře vybavených voliérách jsou k vidění místní druhy tukanů, arasari a amazoňanů. Ptáci jsou chování pouze expo-zičně, většinou po jednotlivých kusech. Ze savců lze vidět chápany středoamerické (Ateles geoffroyi), malpy kapucínské (Cebus capucinus), nosály bělohubé (Nasua na-rica), jaguára (Panthera onca), jaguarundi (Herpailurus yagouaroundi), margaje (Leo-pardus wiedii) a oceloty (Leopardus pardalis). V jednom z malých výběhů bylo mo�né pozorovat aktivujícího kuandu mexického (Coendou mexicanus). Jedinou chovatelsky hodnotnou expozicí byly tøi pøírodní nádr�e s kajmany brýlovými (Caiman crocodylus).

Corcovado national park

Tento nejznámější kostarický park se rozkládá na poloostrově Ossa na jihozápadě Kos-tariky. Jedná se o téměř 500 km2 primárního ní�inného pralesa, co� je největší souvislá plocha tohoto biotopu na pacifickém pobøe�í støední ameriky. poèet návštěvníků par-ku je striktně limitován a nejsou zde �ádná komerèní ubytovací zaøízení. pøespat lze pouze na několika Ranger station, které jsou dostupné pěší chůzí.

Náš pobyt v Corcovadu započal ve vesničce Carate, která se nachází na samé hranici parku. do carate jsme pøicestovali najatým vozem, dále ji� nevedou �ádné


2524

TOMUS 36

sjízdné cesty a do první Ranger station La Leona se lze dopravit chůzí po plá�i. hned po opuštění vesnice se nám naskytla úchvatná scenérie pobøe�í tichého oceánu s na-vazujícím svě�e zeleným pralesem. celkový dojem umocňovaly arové arakanga (Ara macao) přelétající v párech nad pralesní vegetací, nízko nad vlnami plachtili pelikáni hnědí (Pelecanus occidentalis). Po ubytování ve 3 km vzdálené stanici La Leona jsme se setkali s prvním nosálem bělohubým (Nasua narica) a po soumraku se všude v okolí vynořily ropuchy aga (Bufo marinus).

Další část cesty započala po přenocování v La Leona. v mokrém písku jsme pozo-rovali velké mno�ství stop tapíra, který zde probíral opadané listí pobøe�ní vegetace. Èekal nás 20ti kilometrový pochod po pobøe�í do Ranger station sirena. Během cesty bylo mo�né pozorovat další zvíøata. poprvé jsme se setkali s tukany hnědohøbetými (Ramphastos swainsonii), kteří přelétali v rodinných skupinách o velikosti 6-10ks. Hlou-běji v parku jsme potkali první primáty. Park Corcovado hostí všechny čtyři primátí dru-hy – malpy kapucínské, kotuly rudohřbeté (Saimiri oerstedii), chápany středoamerické i vøešťany pláštíkové (Alouata paliatta paliatta). velmi často jsme se setkávali s několika druhy zároveň. Nejčastěji se společně pohybovali kotulové, malpy a chápani. Kotulo-vé rudohřbetí jsou nejmenším primátím druhem Kostariky. v Corcovadu se vyskytuje nominátní ssp. oerstedii. druhý ohro�enější poddruh S. o. citrinelus se vyskytuje severně od řeky Rio Grande de Térraba v několika málo fragmentovaných populacích (největ-ší populace se nachází NP Manuel Antonio). Místní chápani vlnatí patří k poddruhu ornatus, který se vyznaèují rezavou, téměø a� mahagonovou srstí. Malpy kapucínské se pohybovaly ze všech tři primátích druhů nejhlučněji. v epifitech neurvale pátraly po bezobratlých a pøitom je èasto shazovaly na zem. naopak poslední druh, vøešťany pláštíkové, se nám dlouhou dobu pozorovat nedaøilo. Èasto jsme zaslechli jejich zvlášt-ní vokalizaci, ale a� poslední den pobytu jsme je spatøili v těsné blízkosti stanice sirena. skupina asi 10 kusů se �ivila mladými výhonky listí na mohutném stromu. Ve skupině bylo několik èerstvě narozených mláďat.

stanice sirena je tvoøena komplexem budov na kůlech s peèlivě udr�ovaným travna-tým pásem pro přistávání zásobovacích letadel. Hned během první noci na verandě stanice se nám poštěstilo pozorovat samce tapíra středoamerického (Tapirus bairdii), který v těsné blízkosti spících turistů po�íral palmové listí. Tapír tábor navštívil dvě hodiny po půlnoci a nebýt poruch spánku způsobených nedostatečnou aklimatizací, jistě by-chom jej zaspali. Tapíøi støedoameriètí narozdíl od bě�ně chovaného tapíra jihoame-rického postrádají šíjový hřeben a jsou celkově subtilnější.

v Corcovadu nejsou povoleny noční výpravy do pralesa, a to ani s průvodcem. Dů-vodem je bezpeènost návštěvníků, neboť pøi uštknutí jedovatým hadem není mo�né v noci zabezpeèit vèasný pøesun do nemocnice. Živoèichy lze sledovat pouze z bez-peèí terasy. Zde se nám poštěstilo pozorovat asi nejznámější �ábu kostariky – listovnici červenookou (Agalychnis callidryas), která o�ívá a� po soumraku.

Z bohaté avifauny jsme mohli na výpravách pozorovat hoka rudé (Crax rubra) – druh, který ústecká zoo dlouhou dobu chovala. Èasto jsme pozorovali i jejich blízké pøíbuzné guany chocholaté (Penelope purpurascens) a také pestøe zbarvené trogony, co� je řád, který zde v neotropické oblasti dosahuje největší druhové rozmanitosti.

Velmi jsme se těšili na pozorování chudozubých. V kostarice �ijí hned dva druhy leno-chodů, ale zde jsme nenalezli ani jednoho z nich. strá�ci nám vysvětlovali, �e leno-chodi jsou zde bě�ní, ale v korunách vysokých stromů jsou špatně pozorovatelní. pøi jedné z výprav jsme zcela zázračně objevili klubíčko chlupů v jedné rozsoše asi 4 me-try nad zemí, po bli�ším prozkoumání jsme jej identifikovali jako spící tamanduu me-xickou (Tamandua mexicana). Její ovíjivý ocas byl úhledně smotán do spirály a naše pøítomnost ji nijak nerušila. V celém pralese se vyskytovalo mnoho termitišť stromových termitů, kteøí jsou hlavní slo�kou krmné dávky tamanduí. pøekvapila mě køehkost ter-mitích příbytků, ty se svou strukturou velmi podobaly vosímu hnízdu. v Corcovadu se vyskytuje ještě další druh mravenečníka, a to mravenečník dvouprstý, jeho pozorování je však věcí velké náhody, neboť �ije noèním způsobem �ivota a dosahuje velikosti pouze cca 20 cm.

Při toulkách pralesem jsme často vyplašili skupiny pekari páskovaných (Pecari taja-cu). Na rozdíl od pekariů chovaných v našich zoo byli tito méně kontrastně zbarveni. v parku se dále vyskytuje i druhý vzácnější kostarický druh pekari bělobradý (Tayassu pecari). Tito pekariové však �ijí v mnohem větších skupinách a� do 300 kusů, jsou proto více náchylní na neporušený ekosystém a čelí většímu loveckému tlaku.

i pøes mno�ství nachozených kilometrů v různých denních dobách jsme neměli štěstí na �ádnou z místních šelem, ani na největšího dravce harpyji, která se zde vzácně vyskytuje.

Monteverde cloud forest reserve a Santa Elena cloud forest reserve

Biotop horského ml�ného lesa jsme měli mo�nost pozorovat ve dvou rezervacích, které se nacházejí v severní části pohoří Cordillera Talamanca.

výchozím bodem k návštěvě obou z nich je podhorská vesnička Santa Elena, kde je soustředěna většina ubytovacích kapacit. Jako první jsme navštívili menší Santa Elena cloud forest reserve a ranní úsvit nad horským pralesem byl pro mě nezapomenutel-ným zá�itkem. Vstup do rezervace se nachází v 1500 m n. m. a teplota se v ranních hodinách pohybovala kolem 17°c. pro ml�ný les je typické velké mno�ství epifytních rostlinných druhů. Mohutné pralesní stromy jsou obrostlé spletí lián, v ú�labí větví lze vidět záplavu nejrůznějších druhů bromelií, paro�natek a orchidejí. Vzdušná vlhkost je zde téměø 100%. Během půldenní procházky pralesem jsme nepozorovali �ádné sav-ce, u vstupu do parku jsou umístěny krmítka pro kolibříky, kterých jsme zde napočítali osm druhů.

První noční kostarický trek jsme absolvovali v rezervaci Monteverde. Pozorovali jsme velké mno�ství bezobratlých. Ze savců jsou zde na noèních výpravách bě�ně k vidě-ní olinga (Bassaricyon gabbii) a kinka�u (Potos flavus). My jsme na ně štěstí neměli, ve větvích se nám ukázal pouze bě�ný mýval severní (Procyon lotor). Průvodce nám ukazoval místo, kde před dvěma lety pozoroval jaguára. Jaguár je dnes v Kostarice velmi vzácný, proto�e �ádné z chráněných území nedosahuje takové velikosti, aby u�i-vilo �ivotaschopnou populaci tohoto vrcholového predátora. Jediným místem, kde lze jaguáry či alespoň jejich stopy pravidelně vídat, je Corcovado. Průvodce nám dále ukázal i lokalitu, kde lze během dne spatřit místní ptačí ikonu – kvesala chocholatého (Pharomachrus mocinno costaricensis), za kterým do Monteverde míří davy ornitologů


2726

TOMUS 36

z celého světa. hlavní slo�kou potravy jsou plody avokáda a kvesalové se v tomto mimohnízdním období prý èasto zdr�ují v okolí mohutného avokádovníku v blízkosti turistické stezky. Ráno jsme se vydali do Monteverde na stejnou trasu jako v noci a na-vzdory značné skepsi, která mezi námi panovala po nepříliš úspěšném nočním treku, se v blízkosti avokádovníku objevili hned dva samci kvesala. proto�e všichni trogoni pa-tøí k poměrně statickým ptákům, měli jsme mo�nost pozorovat oba samce asi 20 minut.

Santa Rosa national park

národní park byl původně zalo�en na ochranu historicky významného místa, neboť se zde odehrálo několik bitev s nikaragujskou armádou. Sekundárně park chrání biotop suchého opadavého lesa, mangrove a savany.

Hned u vstupní brány do parku nás zaskočila odborná úroveň vrátných, kteří nám doporučili několik lokalit a zvířata znali i vědeckými názvy. Ubytovací kapacity se na-cházejí pøímo uvnitø parku a v okolí ubytovny lze vidět velké mno�ství habituovaných zvíøat – poprvé se setkáváme s jelenci vir�inskými (Odocoileus virginianus), na zbytcích z kuchyně se �iví aguti støedoamerický (Dasyprocta punctata), ve větvích přímo nad táborem je mo�né pozorovat vøešťany pláštíkové a chápany støedoamerické. Zdejší chápani nále�í k poddruhu frontatus, který se vyskytuje pouze zde na severozápadě a dále a� v sousední nikaragui. V porovnání s chápany z ostatních èástí kostariky jsou tito světleji zbarveni.

Během pobytu jsme absolvovali celodenní výpravu po prašné cestě napříč parkem k moøskému pobøe�í. suchý opadavý les se støídá se savanou a postupně pøechází v mangrovový porost a konèí na pobøe�í pacifiku. podél cesty se nachází několik od-boèek, kde se je mo�né pěší chůzí dostat hlouběji do lesa. V lese jsou patrné stopy po po�áru, který je pro tento ekosystém pøirozenou souèástí vývoje. potkáváme zde malpy kapucínské. Za pohybující skupinou malp tiše popolétá drobný dravec luněc rezavoprsý (Harpagus bidentatus), který loví hmyz a drobné obratlovce, které primáti svým pohybem vyplašili. Ve stinném háji u pobøe�í pozorujeme amazoňany běloèe-lé (Amazona albifrons), karanča (Caracara cheriway) a veselé sojky středoamerické (Calocitta formosa). Je zde také mnoho pozemních leguánů černých (Ctenosaura similis). V nedaleké laguně lze vidět kolpíky rů�ové (Platalea ajaja) a pisily karibské (Himantopus mexicanus). vysoko nad námi plachtí fregatky vznešené (Fregata magni-ficens). I v tomto druhu biotopu pozorujeme stopy tapíra.

Savany Santa Rosy jsou také místem, kde byl naposledy v Kostarice spatřen mraveneč-ník velký (Myrmecophaga tridactyla). Poslední pozorování pochází z roku 1984. Dříve se tento druh vyskytoval na východní i západní ní�inaté èásti země, avšak nikdy zde nebyl hojný. dnes je ji� pova�ován za vyhynulý druh.

Záchranné centrum Las Pumas

Příjemným překvapením pro nás byla návštěva soukromého záchranného centra pro místní faunu v městečku Canas. Centrum je provozováno švýcarskou rodinou a působí velmi úhledným dojmem. ve velké voliéře lze pozorovat oba kostarické druhy tuka-nů a tři druhy amazoňanů. Z kočkovitých šelem jsou zde chováni margajové, oceloti

a jaguáøi. poslední ze jmenovaných obývá velice odvá�nou voliéru z chatrného děra-vého pletiva. v prostorném bazénku zarostlém vegetací lze vidět vydry středoameric-ké (Lutra longicaulis). Jihlavský kolega prověøuje u místní veterináøky mo�nost importu margajů do Evropského chovného programu.

Palo Verde national park

Palo verde se nalézá při ústí Rio Tempisque do Nikoyského zálivu. Park chrání eko-systém suchého opadavého lesa a hlavně rozsáhlý mokřad, který je nejvýznamnější tahovou zastávkou migrujícího ptactva ve Střední Americe.

My jsme park navštívili v období, kdy byla celá laguna zarostlá vysokou mokřadní vege-tací a ptactvo bylo mo�né pozorovat pouze z jedné chátrající pozorovací vě�e a také z mola, jeho� blízké okolí vypásali domácí koně a udr�ovali tak volnou vodní hladinu. nejbě�nějšími ptaèími obyvateli zde byli ostnáci jihoameriètí (Jacana jacana), pozo-rovali jsme nevybarvená mláďata i kontrastně zbarvené dospělce, kteøí umně balan-covali na plovoucí vegetaci. Z dalších druhů bylo mo�no pozorovat slípky �lutonohé (Porphyrio martinica), kurlany chřástalovité (Aramus guarauna), bukače středoameric-ké (Tigrisoma mexicanum) a jiné druhy volavek. Jednou jsme také zahlédli zajímavého šneko�ravého dravce luňce ba�inného (Rostrhamus sociabilis).

ubytování jsme si zajistili pøímo na stanici strá�ců a v podveèer se na mýtině pøed chatou objevovaly další zvíøecí druhy – jelenci vir�inští, pekari páskovaní a mývalové severní. Překvapením byla nezvaná návštěva v podobě hroznýše královského (Boa constrictor) přímo v naší koupelně. Celý pobyt nám znepříjemňovali mračna komárů, které nedokázal odpudit ani ten nejsilnější repelent.

Jedno dopoledne jsme absolvovali téměø ètyøhodinovou výpravu loďkou po Rio Tem-pisque. Cílem plavby byl ostrov s velkou hnízdní kolonií nesytů amerických (Mycteria americana). Řvoucí hnízdiště bylo ji� zdálky dobøe rozpoznatelné, mezi nesyty jsme po-zorovali také kormorány jihoamerické (Phalacrocorax brasilianus) a anhingy (Anhinga anhinga). obèas prolétl i kolpík rů�ový (Platalea ajaja). Zpáteční cestu jsme absolvo-vali za odlivu, vodní hladina výrazně poklesla a na obna�ených bahnitých bøezích se vyhřívali krokodýli američtí (Crocodylus acutus) úctyhodných rozměrů.

velkým snem bylo pozorování ptačího obra – čápa jabiru (Jabiru mycteria), který zde pravidelně hnízdí. Bohu�el, v tomto roèním období zde nejsou pøíliš èastí a my jsme �ádného nezahlédli.

Tortuguero national park

prvním navštíveným parkem na karibském pobøe�í bylo Tortuguero, èasto pøirovnáva-né k jihoamerické amazonií. Roèně úhrny srá�ek zde dosahují 6000 mm a prakticky zde neexistuje období sucha. V parku se nachází spleť umělých vodních kanálů a sle-pých øíèních ramen obklopených galeriovými lesy. na pobøe�í karibského moøe se roz-mno�ují pravidelně ètyøi druhy moøských �elv, pøièem� pro karety obrovské (Chelonia mydas) je park nejvýznamnějším líhní na Západní polokouli.


2928

TOMUS 36

výchozím bodem pro návštěvu parku je stejnojmenná vesnice Tortuguero, kam se lze dopravit pouze loďkou. nejdøíve jsme však museli absolvovat cestu pøes nekoneè-nou plantá� banánovníků. Závěreèná cesta lodí proběhla ji� za soumraku a pøesto, �e z nepříliš široké klikatící se říčky porůznu vykukovaly kusy mohutných spadlých kmenů, uháněli jsme vpřed závratnou rychlostí.

Během pobytu v parku jsme absolvovali dvě ranní vyjí�ďky kánoí a pozorovali neu-věøitelné mno�ství volavek, rybaøíky obojkové (Ceryle torquatus), oba dva druhy tu-kanů a arasari pestré (Pteroglossus torquatus), anhingy americké (Anhinga anhinga) a další. Nad řekou přelétali největší z místních amazoňanů – amazoňani pomoučení (Amazona farinosa). Ze savců jsme zaznamenali všechny tři druhy primátů, na spad-lých kmenech nad řekou seděli v řadě netopýři dlouhonosí (Rhynchonycteris naso). Pozorné oko průvodce odhalilo spícího křovináře ostnitého (Bothriechis schlegelii) ve větvích cca 1 m nad vodní hladinou. Na plovoucí spleti listí a větviček se vyhřívalo mládě kajmana brýlového (Caiman crocodylus).

Velký zá�itek nás èekal pøi veèerní procházce po plá�i s èerným pískem. po plá�i se lze volně pohybovat pouze do setmění, pak ji� patøí výhradně moøským �elvám. nad pøíli-vovým pásmem bylo vidět velké mno�ství kráterů, které zbyly po líhnutí �elvích mláďat. V dáli krou�ili kondoøi havranovití. posléze jsme zjistili, �e jejich pozornost poutá líhnoucí se �elví hnízdo. kondoøi slétali na plá� a malé �elvy spěchající do moøe chytali a po�í-rali, jedno mládě bylo predováno i kání tmavou (Buteogallus anthracinus). Malé �elvy jsme určili jako karety obecné.

v Tortugueru lze také při troše štěstí spatřit kapustňáka širokonosého (Trichechus mana-tus). náš průvodce nám vysvětlil, �e kapustňáci zde momentálně nejsou. na nedale-kých banánových plantá�ích prý právě provádějí intenzivní chemickou ochranu, která zneèišťuje vodu v øece, a kapustňáci se právě z tohoto důvodu pøesunují blí�e k moøi.

Cahuita national park

Národní park Cahuita je malé chráněné území v blízkosti stejnojmenného městečka na jihu východního pobøe�í kostariky. park byl zøízen zejména za úèelem ochrany èásti mořského zálivu, kde se nachází korálový útes. Suchozemská část parku má rozlohu pouze 10 km2.

Pro nás to byla poslední šance k pozorování lenochodů, kteří nám celou cestu úspěš-ně unikali. Cahuita je vyhlášena velkou lenochodí populací obou kostarických druhů.

První pozorovaný lenochod byl dospělý samec lenochoda hnědokrkého (Bradypus variegatus) s krásnou světlehnědou skvrnou na zádech. V evropských zoo se �ádný ze skupiny tøíprstých lenochodů nechová, neboť tito lenochodi jsou výhradně listo�raví a převod na náhradní krmnou dávku se nikdy nezdařil. Na první pohled bylo patrné zelenavé zabarvení srsti způsobené symbiotickými řasami, které rostou na povrchu je-jich chlupů. Lenochod na svém těle hostí i moly, kteří lze vidět na srsti pouhým okem. Během cesty se jsme spařili několik dalších kusů včetně samice s malým mládětem na břiše.

Lenochod krátkokrký (Choloepus hoffmanni) nás navštívil během večeře. Zvíře se náhle objevilo pod stropem dřevěného přístřešku místní restaurace, celkem obratně

přelezlo po trámech na druhý konec a zmizelo v noční tmě. Lenochodi krátkokrcí jsou blízce pøíbuzní s bě�ně chovaným lenochodem dvouprstým, vzhledově se odlišují vý-razným rů�ovým nosem. aktivní jsou pouze v noci a během dne jsme pozorovali jen několik spících jedinců schoulených v rozsochách větví.

v blízkosti Cahuity se nachází záchranné centrum pro lenochody, které je provozová-no americkou nadací. povětšinou zde byla umístěna mláďata, která zde uměle dokr-mují. následně odstavená mláďata vypouštějí na ostrůvek bývalé banánové plantá-�e, kde se postupně obnovuje pralesní porost. Byť èinnost tohoto centra je jistě velmi ušlechtilá, na nás působilo příliš komerčním dojmem.

Během měsíční cesty se podařilo vyfotografovat celkem 75 druhů ptáků a 23 taxonů savců. celkově hodnotíme výpravu jako velmi vydaøenou a doufáme, �e se do kosta-riky zase někdy vrátíme.

Souhrn:

Autorka podnikla na podzim 2009 se svými kolegy výpravu na Kostariku. Během mě-síční cesty navštívili celkem sedm chráněných území (národní parky Corcovado, Palo verde, Santa Rosa, Tortuguero a Cahuita, rezervace Monteverde a Santa Elena) a tři instituce zaměřené na chov místní fauny. Během cesty byly pořízeny fotografie cel-kem 75 druhů ptáků a 23 taxonů savců. Nejvzácnějšími pozorovanými druhy ve volné přírodě byli: tapír středoamerický (Tapirus bairdii), mravenečních mexický (Tamandua mexicana), kotul rudohřbetý (Saimiri oerstedii oerstedii), chápan středoamerický (Ate-les geoffroyi) poddruhů ornatus a fronatus, ara arakanga (Ara macao), luněc ba�inný (Rostrhamus sociabilis), kolibřík měděnohlavý (Elvira cupreiceps), kvesal chocholatý (Pharomachrus mocinno costaricensis).

Summary:

The author undertook with her team-mates an expedition to Costa Rica in autumn 2009, visiting during their one-month journey seven protected areas (national parks Corcovado, Palo verde, Santa Rosa, Tortuguero and Cahuita, as well as the Mon-teverde and Santa Elena preserves) and three institutions aimed at keeping local fauna. During the journey, photographs were taken of 75 bird species and 23 taxa of mammals, with the rarest species observed in the wild being the Baird‘s tapir (Tapirus bairdii), the northern tamandua (Tamandua mexicana), the black-crowned Central American squirrel monkey (Saimiri oerstedii oerstedii), the black-handed spider mon-key (Ateles geoffroyi) - ornatus a fronatus subspecies, the scarlet macaw (Ara macao), the snail kite (Rostrhamus sociabilis), the coppery-headed emerald (Elvira cupreiceps) and the resplendent quetzal (Pharomachrus mocinno costaricensis).

Adresa autora:

ing. petra padalíková, Zoologická zahrada Ústí nad Labem, drá�ďanská 23, 400 07 Ústí nad Labem


3130

TOMUS 36

Třída Vědecký název Český název Lokalita

Ptáci Amazona albifrons amazoňan běločelý Santa Rosa

Amazona auropalliata amazoňan �lutokrký Canas - Las Pumas

Amazona autumnalis amazoňan �lutolící Canas - Las Pumas

Amazona farinosa amazoňan pomoučený Canas - Las Pumas

Anhinga anhinga anhinga americká Palo verde, Tortuguero

Ara macao ara arakanga San Jose Zoo, Corcovado

Aramus guarauna kurlan chřástalovitý Palo verde

Aratinga canicularis aratinga oran�ovoèelý Santa Rosa

Ardea alba volavka bílá Palo verde

Aulacorhynchus prasinus arassari smaragdový San Jose Zoo

Bubulcus ibis volavka rusohlavá Palo verde

Buteogallus subtilis káně mangrovová Corcovado, Santa Rosa

Butorides virescens volavka zelenavá San Jose Zoo, Tortuguero

Calidris alba jespák písečný Santa Rosa

Calidris minutilla jespák drobný Corcovado

Calliphlox bryantae kolibřík běloskvrný Monteverde, Santa Elena

Calocitta formosa sojka středoamerická Santa Rosa

Campephilus guatemalensis

datel světlezobýCorcovado, Tortuguero

Campylopterus hemileucurus

kolibřík fialkovýMonteverde, Santa Elena

Caracara cheriway karančo chocholatý Santa Rosa, Palo verde

Cathartes aura kondor krocanovitý Corcovado, Palo verde

Ceryle torquatus rybařík obojkový Tortuguero

Coereba flaveola banakit americký Monteverde, Santa Elena

Colibri thalassinus kolibřík zelený Monteverde, Santa Elena

Coragyps atratus kondor havranovitý Corcovado, Tortuguero, Cahuita

Crax rubra hoko červený Corcovado, Santa Rosa

Egretta caerulea volavka modrošedá Tortuguero

Egretta thula volavka bělostná Palo verde, Tortuguero

Egretta tricolor volavka tříbarvá Corcovado, Santa Rosa, Palo verde, Cahuita

Elvira cupreiceps kolibřík měděnohlavý Monteverde, Santa Elena

Eudocimus alba ibis bílý Corcovado, Palo verde

Florisuga mellivora kolibřík bělokrký Palo verde

Fregata magnificens fregatka vznešená Santa Rosa

Harpagus bidentatus luněc rezavoprsý Santa Rosa, Tortuguero


Heliodoxa jacula kolibřík subtropický Monteverde, Santa Elena

Himantopus mexicanus pisila karibská Santa Rosa, Tortuguero

Chloroceryle americana rybařík zelený San Jose

Icterus galbula trupiál baltimorský Tortuguero

Jacana jacana ostnak jihoamerický Palo verde, Tortuguero

Lampornis calolaemus kolibřík pokřovní Monteverde, Santa Elena

Melanerpes hoffmannii datel Hoffmannův San Jose

Mesembrinibis cayennensis

ibis lesníTortuguero

Milvago chimachima èimango �lutavý Corcovado

Momotus momota momot černolící San Jose Zoo

Mycteria americana nesyt americký Palo verde

Myiarchus sp. tyran Santa Rosa

Numenius phaeopus koliha malá Corcovado, Santa Rosa, Tortuguero

Nyctanassa violacea kvakoš �lutoèelý Tortuguero, Cahuita

Nyctibius jamaicensis potu jamajský Santa Rosa

Pandion haliaetus orlovec říční Corcovado, Tortuguero

Pelecanus occidentalis pelikán hnědý Corcovado, Tortuguero

Penelope purpurascens guan chocholatý Corcovado

Phalacrocorax brasilianus kormorán neotropický Corcovado, Palo verde, Tortuguero

Pharomachrus mocinno costaricensis

kvesal chocholatýMonteverde

Pionus senilis amazónek běločelý Tortuguero

Piranga rubra tangara ohnivá Cahuita

Pitangus sulphuratus tyran bentevi Tortuguero

Platalea ajaja kolpík rů�ový Santa Rosa, Palo verde, Tortuguero

Porphyrio martinica slípka �lutonohá San Jose Zoo, Palo verde

Psarocolius montezuma vlhovec aztécký Tortuguero, Cahuita

Pteroglossus torquatus arassari pestrý Tortuguero

Quiscalus mexicanus vlhovec velkoocasý San Jose

Ramphastos sulfuratus tukan krátkozobý Canas - Las Pumas, Tortuguero

Ramphastos swainsonii tukan hnědohřbetý San Jose Zoo, Corcovado

Ramphocelus costaricensis tangara puntaarenská Corcovado

Rostrhamus sociabilis luněc ba�inný Palo verde

Selasphorus flammula kolibřík vulkánový San Jose Zoo

Thalasseus maximus rybák královský Tortuguero, Cahuita

Seznam vyfotografovaných druhů ptáků a savců


33

Mapa Kostariky s vyznačením navštívených lokalitA map of Costa Rica showing visited places

Pěší pochod do Sirena Ranger statinon v NP CorcovadoA walking tour to the Sirena Ranger Station in the Corcovado National Park

32

TOMUS 36


Thraupis episcopus tangara modrá San Jose zoo

Tigrisoma mexicanum bukač středoamerický Corcovado, Palo verde, Tortuguero

Trogon elegant trogon krásný Santa Rosa

Trogon massena trogon Massenův Corcovado

Trogon rufus trogon černohrdlý Corcovado

Xiphorhynchus erythropygius

klouzálek skvrnitýMonteverde

Zenaida asiatica hrdlička bělavokřídlá San Jose

Savci Didelphis sp. vačice Santa Rosa

Alouatta palliata palliata vøešťan pláštíkový Corcovado, Santa Rosa, Tortuguero, Cahuita

Ateles geoffroyi ornatus chápan středoamerický San Jose Zoo, Corcovado, Tortuguero

Ateles geoffroyi frontatus chápan středoamerický Santa Rosa

Bradypus variegatus lenochod hnědokrký Cahuita

Cebus capucinus malpa kapucínská San Jose Zoo, Corcovado, Santa Rosa, Palo verde, Tortuguero, Cahuita

Coendou mexicanus kuandu mexický San Jose Zoo

Dasyprocta punctata aguti středoamerický Corcovado, Santa Rosa

Choloepus hoffmanni lenochod krátkokrký Cahuita

Leopardus wiedii margay Canas - Las Pumas

Lutra longicaulis vydra jihoamerická Santa Rosa

Nasua narica nosál bělohubý San Jose Zoo, Corcovado, Monteverde

Odocoileus virginianus jelenec vir�inský Santa Rosa

Panthera onca jaguár Canas - Las Pumas

Pecari tajacu pekari páskovaný Corcovado, Palo verde

Procyon lotor mýval severní Palo verde

Rhynchonycteris naso netopýr dlouhonosý Tortuguero

Saccopteryx bilineata netopýr vakový Palo verde

Sairmiri oerstedii oerstedii kotul rudohřbetý Corcovado

Sciurus variegatoides veverka proměnlivá San Jose Zoo

Sylvilagus brasiliensis králík kostarický Palo verde

Tamandua mexicana mravenečník mexický Corcovado

Tapirus bairdii tapír středoamerický Corcovado


3534

TOMUS 36

Kvesal chocholatý (Pharomachrus mocinno costaricensis) v rezervaci MonteverdeA Resplendent Quetzal (Pharomachrus mocinno costaricensis) in the Monteverde Reserve

Endemický kolibřík měděnohlavý (Elvira cupreiceps) v rezervaci MonteverdeAn endemic Coppery-headed Emerald (Elvira cupreiceps) in the Monteverde Reserve

Spící mravenečník mexický (Tamandua mexicana) v NP CorcovadoA sleeping Northern Tamandua (Tamandua mexicana) in the Corcovado National Park

Vřešťan pláštíkový (Aloulatta paliata palliata) v NP Santa RosaA Golden-mantled Howler Monkey (Aloulatta paliata palliata) in the Santa Rosa National Park

36


37

Ostnák jihoamerický (Jacana jacana) v NP TortugueroA Northern Jacana (Jacana jacana) in the Tortuguero National Park

Samec lenochoda hnědokrkého (Bradypus variegatus) v NP CahuitaA male of a Brown-throated Tree-toed Sloth (Bradypus variegatus) in the Cahuita National Park

OBRATLOVCI NOVé GUINEJE: V PRALESE I NA TALÍŘIvERTEBRATES OF THE NEW GUINEA: FROM INSIDE THE FOREST TO DISH

(Přednáška pro členy ZK na setkání 17. září 2011 – A lecture for the Zoological Society members held at their meeting of 17 September 2011)

Antonín KRÁSA

Nová Guinea, druhý největší ostrov světa s rozlohou 786 000 km2, je společně s korá-lovými moøi a mno�stvím dalších ostrovů a ostrůvků ve svém sousedství jedním z míst s nejvyšší druhovou bohatostí na světě. Zdejší příroda je plná endemitů včetně mnoha vskutku podivných tvorů. Žijí zde však také lidé, odhadem kolem tisíce různých kmenů mluvících odlišnými jazyky, jejich� tlak na místní pøírodu neustále roste. Vyu�ívají ji velmi komplexně, ale z pochopitelných důvodů jsou ve středu jejich zájmu obratlovci. O nich a o tom, které druhy papuánci preferují a jak je vyu�ívají, je tento èlánek.

Novoguinejská fauna je nesmírně bohatá a vyznačuje se vysokou mírou endemismu. Zároveň je ale i znaèně ochuzená, proto�e v ní chybí bě�né a ikonické skupiny, jako jsou opice, velcí kopytníci, šelmy, nebo tøeba ocasatí oboj�ivelníci, které nacházíme jen nedaleko západním směrem za Walaceovou linií. nová guinea toti� zoogeografic-ky patøí k australské oblasti, s ní� byla ještě v poměrně nedávné době spojena v jediný celek a jí� je její fauna i pøes znaènou odlišnost klimatických podmínek nejpodobnější.

Pokud jde o savce, je Nová Guinea poměrně chudá, zejména na úrovni řádů. Na sou-ši jsou původními zvíøaty je�ury, vaènatci, letouni a hlodavci. nejzajímavější jsou bez-pochyby vejcorodé je�ury rodu Zaglossus, kterých zde �ijí 3 druhy obývající pøevá�ně zalesněné horské oblasti. Mnohem početnější a diverzifikovanější skupinou jsou vač-natci (Marsupialia). Žijí zde maso�raví kunovcovití (Dasyuridae), kteří jsou ekologickou obdobou placentálních hmyzo�ravců a šelem. patøí k nim jak drobné vakomyši (Mu-rexia, Phascolosorex, Planigale), tak také větší skvrnitě zbarvený kunovec novoguinej-ský (Dasyurus albopunctatus). kromě nich zde ale �ijí i známější vše�raví bandikuti (Pa-ramelidae), possumové (Pseudocheiridae), kuskusové (Phalangeridae), vakoveverky (Petauridae) nebo vlastní klokani (Macropodidae). Z letounů nelze nezmínit kaloně, mezi nimi� jsou největší zástupci rodu Pteropus, ale �ije zde i velké mno�ství dalších druhů, co� platí i pro hlodavce. V moøích pak nechybí ani delfíni (Delphinidae) nebo dugong indický (Dugong dugong), kterého je mo�né výjimeèně zahlédnout v blízkosti pobøe�í. Èlověk sem také dovezl některá domácí zvíøata, z nich� poèetnější jsou zdivo-čelá prasata.

Druhová bohatost ptáků je výrazně větší. velké diverzity zde dosáhli holubi a hrdlič-ky, mezi nimi� najdeme mnoho nádherně zbarvených, tvarově zajímavých a velkých druhů, např. korunáče (Goura) nebo zástupce rodu Caloenas, Ducula, Chalcopha-ps, Ptilinopus, Trugon. podobné je to s papoušky, z nich� zde �ijí jak kakaduové - aro-vý (Probosciger aterrimus) a �lutoèeèelatý (Cacatua galerita), tak i vlastní papoušci rodů Chalcopsitta, Lorius, Charmosyna, Neopsittacus, Micropsitta, Cyclopsitta, Eclectus a řady dalších. Ikonou zdejších pralesů pak jsou rajky (Paradisaeidae), různí taboni (Aepypodius, Leipoa, Megapodius), zoboro�ci papuánští (Rhyticeros plicatus) a tři dru-hy pštrosovitých kasuárů (Casuarius). Nechybí zde ani nejrůznější vodní ptáci, dravci, srostloprstí, lelci nebo pěvci. K nim patří i pištci rodu Pitohui a kosovci Ifrita kowaldi, kteří


3938

TOMUS 36

jsou naprosto unikátní tím, �e jsou jedovatí. Tito ptáci si toxiny typu batrachotoxinů, kte-ré předtím byly známy pouze od jihoamerických pralesniček (Dendrobatidae), sami nesyntetizují, ale získávají je s potravou, brouky rodu Choresine, kteří patří mezi brada-vičníkovité (Melyridae).

k velkým �ivoèichům, v novoguinejské fauně vlastně největším, patøí plazi. Žijí zde dva druhy krokodýlů, menší novoguinejský (Crocodylus novaeguineae) a a� 7 metrů dlou-hý mořský (C. porosus), s ním� se ale mů�ete setkat na velkých øekách i hluboko ve vni-trozemí. Znaèně velké jsou také vodní �elvy, nejenom moøské (Chelonioidea) ale i slad-kovodní ko�natky Pelochelys bibroni, které mohou dosáhnout více ne� 1,5 metru, ale �ijí velmi skrytě v nivách zdejších největších øek. Mohutní jsou samozøejmě také někteøí hadi, zejména krajty (Apodora, Leiopython, Morelia), z ještěrů pak varani (Varanidea) nebo agama molucká (Hydrosaurus amboinensis). další druhy, ať u� scinkové (Scin-cidae), gekoni (Gekkonidae) nebo �áby, proto�e jiní oboj�ivelníci zde ne�ijí, dosahují zpravidla menších rozměrů. Zdejší øeky a okolní moøe jsou samozøejmě plné ryb, z nich� zmíním snad jen sladkovodní obří sumečky r. Clarias a mořské tuňáky (Thunnus).

Většina z výše uvedených druhů je pøedmětem cíleného lovu nebo vyu�ívání formou sběru jejich vajec. Důvodem je v první řadě zajištění kvalitní potravy, ale některé druhy se výrazně uplatňují i v místních kulturních tradicích a jejich lov je pak i presti�ní zále-�itostí. papuánci se toti� s výjimkou prasat, která jsou pro ně důle�itou po�ivatinou, ale i platidlem, téměř nevěnují chovu větších domácích zvířat. Maso jsou proto zvyklí si opatøovat pøevá�ně lovem, vejce pak zase sběrem. sníst jsou pøitom schopní prakticky cokoliv, hmyz a jeho larvy nevyjímaje, i kdy� některým druhům dávají pøednost, zatím-co jiné nechávají prakticky bez povšimnutí.

Základem ob�ivy mnoha kmenů nejen z moøského bøehu a ostrovů, ale také mohut-ných novoguinejských řek je samozřejmě rybolov. ve vnitrozemí jde rozsahem zejmé-na o drobnější lov pro potøebu svou a blízkých vesnických komunit. Ryby se na tr�iš-tích prodávají jak čerstvé, tak i uzené, ale jejich trvanlivost je i tak ve vlhkém prostředí znaèně omezená. V ní�ině øeky Mamberamo jsem zaznamenal i pokus o jejich sušení, ale jak bylo patrné z výrazného zápachu, šlo o pøedem prohraný boj, jeho� výsled-kem bylo pouze dočasně pozastavené hnití. Takto upravené ryby ovšem neskončily na místním trhu, ale byly odvezeny za účelem prodeje kamsi do neznáma. velké řeky jsou ale dosud ryb plné a domorodci zøejmě nejsou schopni jejich populace záva�-ným způsobem poškodit. Jiné je to ale u menších toků, kde leckdy lovecká aktivita pře-vyšuje pøirozený pøírůstek. Ryby, ale i jiní �ivoèichové jako menší druhy sladkovodních �elv (Elseya) nebo krabi musí přelovené lokality stále dosídlovat z míst, kde je tlak lovců menší. pokud jde o způsob lovu, pou�ívají se zejména sítě a vrše, na menších tocích pak chytání do rukou pod kameny.

někde, zejména na moøském pobøe�í, se kromě toho pou�ívá i lovu dynamitem, který je samozřejmě značně destruktivním činitelem. v mořích se pak k drobnému lovu při-dává i velkoobjemový komerční, který je v novoguinejských vodách zaměřen na zde stále hojné tuňáky, na jejich� zpracování na pobøe�í existují i větší továrny. kromě ryb se zde samozøejmě loví i další �ivoèichové jako jsou chobotnice nebo langusty, ale bo-hu�el i moøské �elvy. pro ateistického støedoevropana jsou nicméně zajímavá některá nábo�enská tabu. adventisté sedmého dne, zde poměrně rozšíøená církev, mohou jíst pouze vodní tvory se šupinami, zatímco jiné, ať ji� korýše, hlavono�ce nebo tøeba

�raloky nikoliv. Moøské �elvy pak v některých oblastech chrání status totemového zvíøe-te, stejně jako ochranářské aktivity v oblastech jiných.

Všude, kde je to mo�né, se však papuánci s rybami a dalšími vodní tvory nespokojí a sna�í se zajistit si maso i z dalších �ivoèichů. pøíliš si pøitom nevybírají a loví cokoliv, co se kolem nich mihne, tedy s výjimkou motýlů, brouků, drobných scinků nebo některých vodních ptáků, kteří se z důvodu nevábné chuti nepojídají skoro nikde na světě. Ostat-ní ptáci, savci, varani či velcí skokani ale patří k vyhledávaným úlovkům. Ty větší z nich loví Papuánci nejčastěji za pomocí luků a šípů, případně vzduchovek. v druhu nejpo-u�ívanějších zbraní pøitom existuje rozdíl mezi nezávislým východem ostrova, který tvoøí stát Papua – Nová Guinea, a západní polovinou, která patří k Indonésii. Na východě má toti� luk a šípy prakticky ka�dý mu�, zatímco na západě je jejich pou�ívání z bez-peènostních důvodů potlaèeno a èastější, proto�e také dostupnější, jsou vzduchovky. velká zvířata, tedy divoká prasata, klokany nebo kasuáry, kteří jsou nejvíce ceněnými úlovky, ale bez pořádného luku ulovit nelze. velkým a ceněným úlovkem pak v minu-losti býval také èlověk, v dnešní době je u� ale kanibalismus velmi vzácný a na většině území nepraktikovaný způsob získávání potravy.

drobné druhy ptáků se naproti tomu „loví“ jinak – domorodci je pøi pøíle�itostných noè-ních výpravách sbírají spící z větví nebo støílejí prakem. Vůbec pøitom nevadí, �e jde o zvíøata velikosti našich sýkor, proto�e i na nich trochu masa je. a nepohrdnou pøitom ani jedovatým pištcem – na jedné výpravě byl souèástí našeho jídelníèku i on, byť pravda také proto, �e jsme daný druh v té době ještě neznali. podobně lze vyu�ít na-lezené a chycené skokany (Rana), kteøí jsou o něco větší ne� naše druhy. pøekvapivě málo se ale vyu�ívají k jídlu hadi, a to i velké druhy krajt, zøejmě proto, �e se jich znaèná část populace bojí. Maso krajty zelené (Morelia viridis) ale má podle tradice kouzel-nou moc, která se projeví lepším zdravím jeho konzumenta, a tak je tento nádherně zbarvený had pojídanou výjimkou.

specifickým způsobem lovu, s ním� jsem se také setkal, je kácení stromů. V oblasti Wa-nang jsem byl svědkem toho, jak domorodci během půl hodiny mačetami porazili strom, jeho� průměr byl větší ne� metr. Věděli toti�, �e je v jeho koruně dutina a v té dutině �e jsou schovaní kaloni. pádem stromu byli omráèení, tak�e nebyl problém je z dutiny vyndat a zu�itkovat v podobě opulentní hostiny. někde se také loví také za po-moci vzduchovek nebo spíše praků, ale třeba v Madangu, provinčním městě na seve-ru ostrova, jsou kaloni jeho ikonou a jejich lov je zakázán.

Dalším rozšířeným způsobem získávání potravy je sběr vajec divokých ptáků, setkal jsem se ale i s nadšenou reakcí na to, kdy� jsme nalezli několik zhruba centimetr veli-kých vajíèek místních scinků, proto�e i ty pak mohly obohatit veèeøi. největšímu zájmu se ale těší velká vejce tabonů a kasuárů. Taboní vejce jsou velikostí podobná husím a samice jich postupně do obrovského hnízda, na něm� se samcem nesedí, ale jeho� teplotu regulují pøihrnováním nebo odhrnováním rostlinného materiálu, snese a� něko-lik desítek, případně do něj snáší vejce samic několik. Ty kasuáří, zeleně zbarvené, jsou ještě mnohem větší a dosahují hmotnosti a� kolem 600 gramů, samice jich ale snáší pouze 3–5. Domorodci přitom leckdy poznají, jak staré dané vejce je a zda je lepší ho uvaøit a sníst, nebo poèkat, a� se z něj vylíhne kuøe. inkubovat nechávají pøedevším kasuáøí vejce, tak�e se s různě odrostlými kuøaty těchto ptáků mů�ete na vsích setkat poměrně bě�ně. dospělí samci ale bývají znaèně nebezpeèní, a proto�e se v lidském


4140

TOMUS 36

zajetí ptáci nepáøí a nerozmno�ují, nejedná se o chov v pravém slova smyslu. někdy se však ve svém odhadu zmýlí a na vás po uvaření vejce a rozbití skořápky čeká překvapení v podobě různě vyvinutého embrya. Pro Papuánce to ale není problém, proto�e jíst se dá i to. sběru vajec se blí�í i sběr brouèích larev, které je mo�né získat např. ze ságových palem (Metroxylon sagu). Pro člověka našeho kulturního okruhu je to potrava znaèně neobvyklá, v ba�inatých ní�inách však tvoøí důle�ité obohacení jinak velmi fádního sága.

papuánci však neloví nejrůznější zvíøata pouze kvůli jídlu. Mnohé druhy jsou toti� dů-le�itou souèástích krojů nebo mají další vyu�ití. Zcela jasné je v tomto směru vyu�ití ptáků, ať u� rajek, papoušků, ale opět i kasuárů. Jejich peøí je toti� důle�itou souèástí čelenek, náramků nebo tradičních vyřezávaných masek. v některých případech při-tom taková èelenka pøedstavuje pøímo menší ornitologickou sbírku, v ní� najdete peøí nebo i kusy ků�í i více ne� deseti druhů ptáků. Vyrobit a dlouhodobě opatrovat výstavní čelenku tedy není nic snadného. Základním problémem je sehnat všechno potřebné peøí, tím druhým pak zajistit, aby nepodlehlo zkáze. Význam ka�dého z těchto faktorů se s časem mění. Dříve nebylo velkým problémem ulovit novou rajku nebo papouška, zatímco dnes jich je v některých oblastech, zejména Centrální vysočině, nedostatek. důvodem je, �e zde vznikají nejhonosnější masky a hustota obyvatel je na novoguinej-ské poměry největší, tak�e tlak lovců zahnal nej�ádanější druhy do vzdálených hůøe dostupných oblastí. Mnohem větší důraz tedy musí být kladen na uchovávání ji� získa-ného peří, případně dálkový obchod s lidmi z oblastí, kde je hustota populace malá, ptáků dostatek a kde si vystačí s méně honosnými ozdobami.

na ozdoby, respektive lidové kroje, mů�eme-li v pøípadě papuánců pou�ívat tento ter-mín, se však nevyu�ívá pouze peøí ptáků, ale poměrně hojně také ků�e zdejších savců. i zde pøitom platí, �e větší poptávka je od horalů ne� od lidí z ní�in. pou�ití najdou ků�e různých �ivoèichů, ti horští s hustšími chlupy nebo barevné druhy jsou ale pøirozeně preferováni více. Mezi horaly tak zcela jasně hrají prim ků�e stromových klokanů (Den-drolagus), kterých zde �ije několik druhů. Jedná se o tvory pøipomínající spíše menší medvědy s dlouhým huňatým ocasem, kteøí mohou dorůstat znaèných velikostí. Žijí v jednotlivých horských systémech, kde je pak místní lovci loví, a obecně patří k nejo-hro�enějším souèástem zdejší fauny. Znaèného vyu�ití ale najdou i skvrnité ků�e výraz-ně menších kunovců nebo některých kuskusů. ků�e stromových klokanů většinou nosí dívky a �eny zavěšené na hrudi, z ků�í kunovců a kuskusů se pak dělají èelenky nebo čepice, které nosí lidé nebo zdobí vyřezávané sochy a masky.

kromě peøí a ků�í se velmi èasto pou�ívají také kosti, zejména lebeèní, z kterých do-morodci vytvářejí zajímavé, lehce morbidní náhrdelníky. Lebečními kostmi z větších zvíøat pak zdobí své lovecké pøístøešky, stehenní kosti kasuárů se zase pou�ívaly k vý-robě no�ů. specifickým lovným zvíøetem jsou na nové guineji varani. Jejich maso se samozøejmě jí, ale loví se primárně kvůli ků�ím, které se pou�ívají na výrobu tradièních bubnů kundu.

obratlovci mají v novoguinejských kulturách, proto�e mluvit o nich v jednotném èísle s ohledem na obrovskou jazykovou a kulturní diverzitu prostě nelze, i další vyu�ití. Řada z nich, jmenovitě �elvy, krokodýli, hadi, kasuáøi, klokani, ale i další slou�í jako totemová

zvíøata. Tímto aspektem se ale zabývat nebudu, proto�e se poněkud vymyká tématu tohoto článku. Zastavím se ale ještě u fenoménu zvířat jako platidla. Zejména pra-sata a kasuáøi se toti� pou�ívají pøi nejvýznamnějších akcích jako měnová jednotka. Na Nové Guineji se sice nedá koupit zdaleka vše, co bychom koupit chtěli, na druhou stranu je ale potøeba platit i za věci a slu�by, za ně� se u nás obvykle neplatí. a v pøípa-dě těch nejdůle�itějších a nejdra�ších obchodních transakcí se s velkou oblibou pou-�ívají zvíøata. Jednak se dají sníst a také jsou èastokrát dostupnější ne� klasické peníze.

Kasuáři a prasata se nejčastěji uplatní při platbách za nevěstu nebo při placení nejrůz-nějších kompenzací. Většina papuánců si sice mů�e vybrat �enu podle svého gusta, ale zadarmo ji rozhodně nedostanou. Cena je přitom určována tím, odkud nastáva-jící man�elka pochází, jak je šikovná, pěkná a podobně. V ní�inách je obvykle mo�-né pořídit ji za pouhých několik prasat, v horách, kde jsou lidé obecně podnikavější, však musí budoucí man�el, respektive jeho široká rodina, klan a pøátelé, sehnat prasat desítky a přidat k tomu obvykle i nějakého toho kasuára. Podobné to je i v případě kompenzaèních plateb, kdy je také potøeba sehnat a� desítky prasat a pár kasuárů, v závislosti na významu prohøešku. Více se platí tøeba za vra�du, méně za kráde� z cizí-ho pole nebo nepovolený výzkum v lese. Obchoduje se samozřejmě i s dalšími zvířaty, ale ani rajky èi stromoví klokani nejsou tak bě�nou komoditou jako dva výše uvedené druhy.

stejně tak není bě�nou zále�itostí ani chov domácích mazlíèků. pár zvíøat (papoušky, zoboro�ce i jednoho stromového klokana) jsem sice v domácnostech viděl, ale napø. oproti situaci v amazonii jde o vskutku vzácný jev. To ale neznamená, �e by papuánci neměli zvíøata rádi. evidentně mají, jen�e jako jídlo je prostě mají ještě radši. nemusí se nám to líbit, ale jejich svět je od toho našeho natolik odlišný, �e to prostě musíme respektovat.

Souhrn:

Nová Guinea je druhým největším ostrovem světa, který vykazuje obrovskou diverzi-tu, ať u� jde o biologické druhy nebo kulturu zdejších obyvatel. Je zde vysoká míra endemismu a �ije zde mnoho jedineèných tvorů, napø. jedovatí ptáci rodu pitohui. Bohatě jsou zastoupeni jak ryby, oboj�ivelníci nebo plazi, tak zejména ptáci. Výjimkou jsou naopak savci, kterých zde �ije jen omezené spektrum. domorodci, kteøí �ijí tradiè-ním způsobem �ivota velmi odlišným od našeho, jsou na zdejších divokých zvíøatech závislí, neboť tvoøí významnou slo�ku jejich potravy. Zdejší ekonomika není rozvinutá, a proto�e v zemědělství pøevládá pěstování rostlin, obstarávají si většinu masa lovem a rybolovem. Loví přitom prakticky cokoliv, co se hýbe, od drobného hmyzu a obratlov-ců a� po velké hady, prasata èi kasuáry. a sbírají samozøejmě i ptaèí vejce. Zvíøata ale neloví jen pro maso, ale také kvůli ozdobám, které vyrábějí z jejich peøí èi ků�í. Řada největších zvířat pak má postavení totemových zvířat, která jsou v komunitách ctěna a chráněna. Jindy pak slou�í jako platidlo, za ně� je mo�né koupit si tøeba nevěstu. Vyu�ití obratlovců je tedy na nové guinei velmi všestranné.


43

I pták velikosti naší sýkory je pro Papuánce vítaným zpestřením jídelníčku. Even birds of a tit size are for Papuans a welcome diversification of their diet.

Pečení kaloni jsou velká delikatesa, což je poznat i z úsměvů na tvářích domorodců. Roasted fruit bats are a great delicacy, which can be seen from the natives‘ smiles.

42

TOMUS 36

Summary:

The second largest island in the world, New Guinea records an enormous diversity le-vel, whether in terms of biological species or culture of the human population, showing a high degree of endemism and supporting many unique creatures such as poiso-nous birds of the Pitohui family. Richly represented are also not only fish, amphibians or reptiles, but particularly birds, whilst mammals are exceptionally low in numbers, with just a limited spectrum ranging in the territory. The natives who lead a traditional way of life, very different from that of ours, depend on the local wildlife, since it forms an important part of their diet. The local economy is not very developed, and because crop production prevails in agriculture, meat is mostly obtained by hunting and fis-hing. As regards such activities, people hunt virtually anything that moves, from small insects and vertebrates to large snakes, pigs and cassowaries, whilst collecting bird eggs, of course. Wildlife is however hunted not just for meat, but also for the ornaments that people make from feathers or skin, a number of the largest animals subsequently enjoying the status of totem animals that are honoured and protected in the com-munities, whilst serving other times as a means of payment for which one can buy a bride, amongst others. To conclude, the exploitation of vertebrates takes diverse forms in New Guinea.

Adresa autora:

antonín krása, (aopk ÈR), květinová 1250, 691 23 pohoøelice

44


45

Holub korunáč (Goura victoria) zabalený na cestu. Větší ptáci jsou občasným darem nebo žádaným platidlem.

A Victoria crowned pigeon (Goura victoria) packed for the trip. The larger birds form occasionally gifts or desirable means of payment.

Finalistky soutěže krásy z festivalu v Goroce. Povšimněte si zejména peřím bohatě zdobených če-lenek, kde nechybí peří rajek a mnoha dalších druhů ptáků. Na druhé dívce zleva je dobře vidět

kůže stromového klokana (Dendrolagus sp.), která je důležitou součástí kroje zdejších horalů.Finalists of the beauty competition at the festival in Goroka. Note especially the feather

of the richly decorated headdresses that includes birds of paradise and many other species. The second girl from the left clearly features leather of a tree kangaroo (Dendrolagus sp.),

an important part of the local highlanders‘ costumes.

ZA GORILAMI DO STŘEDOAFRICKé REPUBLIKyHEADING FOR GORILLAS TO THE CENTRAL AFRICAN REPUBLIC

(Přednáška pro členy ZK na setkání 3. prosince 2011 – A lecture for the Zoologi-cal Society members held at their meeting of 3 Dezember 2011)

Barbora KALOUSOVÁ

Jsem studentkou magisterského studijního programu Ekologická a evoluční zoologie Masarykovy univerzity v Brně. Po skončení bakalářského studia jsem na doporučení své školitelky Mgr. kláry J. petr�elkové, phd (Ústav biologie obratlovců, Akademie věd v Brně,) dostala nabídku působit jako odborný asistent v Národním parku Dzanga-Ndo-ki ve støedoafrické republice. Zapojila jsem se do projektu „human disturbance and wildlife tourism: risk assessment of gorilla ecotourism“, který byl realizován postgraduál-ní studentkou Kathryn Shutt (Department of Antropology, Durham University, Velká Bri-tánie) ve spolupráci s českým projektem zaměřeným na výzkum parazitárních infekci lidoopů a jejich přenosů na lidi a vice versa „diversity and ecology of parasites and bacteria of western lowland gorillas in Dzanga-Ndoki National Park, Central African Republic with respect to the impact of human pressure“, který je veden prof. davi-dem Modrým, PhD (Ústav parazitologie, Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně) a Mgr. klárou J. petr�elkovou, phd.

Středoafrická republika je vnitrozemský stát nacházející se v rovníkové Africe, sousedící s Èadem, súdánem, Republikou kongo, demokratickou Republikou kongo a kame-runem. hlavním městem je Bangui, le�ící na øece ubangui. ubangui je jednou ze tøí největších řek země, dalšími jsou Šari a Sanga. Díky těmto řekám Středoafrická repub-lika dostala své dřívější přízvisko, Země mezi Ubangui a Šari. Přes své nerostné bohat-ství, je� je tvoøeno zejména diamanty (tvoøí pøibli�ně 70% ekonomiky státu), patøí tato čtyřmilionová země mezi nejchudší země světa. Za to vděčí zejména politické situaci a velké korupci. Území bylo nejprve kolonizováno Francouzi, v padesátých letech 20. století šťastně vznikla samostatná republika. do jejího èela usedl v polovině let šede-sátých Jean-Bédel Bokassa, který se později nechal korunovat na císaře. Za doby své diktatury nastolil teror a dopomohl k ještě většímu úpadku státu, byl přezdíván Císař kanibal. Od roku 2007 na severu země probíhá válka, která situaci ještě znesnadňuje. Díky tomuto faktu je Středoafrická republika nejen jedním z nejméně rozvinutých států světa, ale patří i ke státům nejnebezpečnějším. Díky téměř neexistující infrasktuktuře a celkově nízké vybavenosti je støedoafrická republika jen tě�ce dostupná pro turisty, má však rozhodně co nabídnout. Na severu se rozprostírají savany, které jsou součástí Èadské pánve, na severovýchodě le�í pohoøí karré, dalším pohoøím je azande, na jihu státu potom tropické deštné lesy. Za zmínku stojí Národní park Manovo-Gounda Saint Floris, zařazen do dědictví UNESCO a Dzanga-Ndoki National Park.

v tomto národním parku probíhal zmíněný projekt, přesněji v chráněných oblastech Dzanga-Sangha (Aires Protegés Dzanga-Sangha, Dzanga-Sanga Protected Areas - dspa). od roku 1997 zde probíhá „primate habituation program“ (php), jeho� cílem je habituace (tzn. navyknutí na pøítomnost èlověka) goril ní�inných (Gorilla gorilla gorilla), a to především za účelem ekoturismu a výzkumu. PHP tedy významně přispívá k ochra-ně goril a prostřednictvím turismu i ke zvýšení ekonomické hodnoty chráněných oblastí.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Jean-B%C3%A9del_Bokassa

http://cs.wikipedia.org/wiki/Manovo-Gounda_Saint_Floris

http://cs.wikipedia.org/wiki/Manovo-Gounda_Saint_Floris


4746

TOMUS 36

gorily patøí dle iucn ke kriticky ohro�eným druhům zvíøat a na celém světě existují v této chvíli pouze dvě plně habituované skupiny goril ní�inných.

Jednou z těchto skupin je i rodina pojmenovaná podle stříbrohřbetého alfa samce Makumby. Tato skupina čítala jedenáct členů na konci roku 2010, kdy jsem s ní začala pracovat, a devět, kdy� jsem skupinu opouštěla. Věk téměø dvousetkilového samce je odhadován pøibli�ně na 35 let a díky tomu a také jeho vzezøení je v nejlepších letech. skupina èítala tøi samice, z nich� jedna po krátké době skupinu opustila. dynamika sku-pin goril ní�inných je proměnlivá, proto�e samice skupinu èasto opouštějí, a to zejmé-na mladé dcery vůdčích samců. Naopak nové samice mohou také přicházet, a tak formovat celou skupinu. pøibli�ně dvanáctiletý „blackback“, jak se mladým samcům ještě s černým hřbetem přezdívá, je Makumbovi oporou při střetech s dalšími samci. Mladí samci skupinu většinou opouštějí a osamostatňují se. Nejdříve kolem osmnácté-ho roku, u� jako støíbrohøbetí, zakládají vlastní rodiny. ovšem to pouze ti nejsilnější, větši-na samců nikdy skupinu nezalo�í a �ijí jako samotáøi. skupinu dále tvoøilo pět mláďat. Mláďata se rodí pøibli�ně ve ètyøletých intervalech a jsou na matkách v prvních letech �ivota naprosto závislá.

v národním parku se nachází několik druhů dalších velkých zvířat. Zástupcem druhého druhu lidoopů obývajících Afriku jsou šimpanzi, v Dzanga-Ndoki mluvíme o šimpanzi čego (Pan troglodytes troglodytes), dále pak několik dalších opic, jako například různé druhy kočkodanů, mangabejů, komb a poto. Habituovaná a také turistům přístupná je skupina mangabejů štíhlých (Cercocebus agilis). skupina v plném poètu èítá pøibli�ně dvě stovky jedinců, rozpadá se do dílčích malých skupin, které se opět shlukují v jednu velkou. Největším savcem obývající národní park je slon africký, jedná se o slony lesní, kteøí se zejména velikostí a stylem �ivota liší oproti větším slonům �ijících v savanách. V øece sanga potom hroch oboj�ivelný v pár posledních jedincích. Velkou koèkovi-tou šelmou a obávaným predátorem je levhart, dalšími šelmami jsou napøíklad �ene-tky, cibetky, promyky. Z velkých kopytníků buvoli lesní, několik druhů antilop, štětkouni a prase pralesní, které je největším �ijícím prasetem. pøítomno je mnoho malých savců, ptáků, plazů a obrovské spektrum bezobratlých.

v národním parku se nachází dva výzkumné tábory - Bai Hokou a Mongambe. Jsou jediným místem, kde je povolená lidská aktivita. v roce 1981 vláda Středoafrické re-publiky souhlasila s omezením a kontrolou lovu v oblastech Dzanga-Sangha, v roce 1990 vznikl Národní park Dzanga-Ndoki jako součást takzvané Sanga River Tri-National Protected Area, do které patří ještě Nouabale Ndoki National Park v Republice Kongo a Lobeke National Park v Kamerunu. Po vyhlášení parku byla přijata přísná opatření a území spadlo do nejvyšší ochrany. Jedním z omezení byl zákaz aktivity lidí za hrani-cemi národního parku. v průběhu devadesátých let začal probíhat výzkum ekosys-tému tohoto parku a jeho společenstev. Nakonec se však výzkum přesunul výhradně na gorily a byl situován právě do zmíněných táborů.

pro úspěšnou habituaci, práci s gorilami a mo�nost ekoturismu je nutná spolupráce s výbornými stopaři, jakými jsou zástupci lovecko-sběračského etnika BaAka. Toto etni-kum se řadí mezi tzv. Pygmeje, sami BaAka však preferují označení Lesní lidé. Původně koèovné a� polokoèovné kmeny jsou vlivem usazování a ztráty �ivotního prostøedí nu-ceni trvale se usídlovat ve vesnicích. To je doprovázeno problémy jako je útlak, ome-zená mo�nost pøivýdělku a ob�ivy, závislost na alkoholu a celková ztráta tradièního

způsobu �ivota. Trvale jsou usazeni ve vesnicích kolem hlavní vesnice Bayanga za hra-nicemi národního parku a do tábora odjí�dějí pøibli�ně na měsíc a půl dlouhá období. V ka�dém z táborů je stálý poèet stopaøů (cca 12). díky zkušenostem pøedávaných z generace na generaci vynikají dokonalou znalostí rostlin, �ivoèichů, vztahů v ekosys-tému, ale pøedevším výbornou orientací v prostoru, která se vyu�ívá právě pro stopo-vání a habituaci goril.

gorily jsou sledované od rána, kdy opouštějí hnízda, po celý den a� do stavby hnízd nových, kde tráví noc. hnízda staví ka�dý den z větví a listí. Mláďata většinou budují hnízda na stromech, stříbrohřbetý samec coby ochránce a pravděpodobně i díky své váze výhradně na zemi. ka�dý den jsou sledovány týmem dvou stopaøů, jedním míst-ním asistentem, který mů�e být nahrazen dobrovolníky, kteøí se vydají do pralesa získat zkušenosti, výzkumníky, turisty a čas od času kameramany a dokumentaristy. Během devíti měsíců mé terénní práce ve Středoafrické republice, bylo mým úkolem doplnit tým sledující gorily, nasbírat set vzorků trusu pro diagnostiku stresových hormonů a pa-razitů u habituovaných goril ní�inných a zaznamenávat míru interakce goril, turistů a výzkumníku a reakce goril na jejich přítomnost.

Ačkoliv habituace lidoopů je v mnoha ohledech nesporně přínosná (ochrana a za-chování druhů, ekoturismus, výzkum), není mo�né opomenout rizika s ní spojená. ha-bituované skupiny lidoopů jsou v úzkém kontaktu s lidmi a blízká fylogenetická pří-buznost s sebou nese velkou pravděpodobnost výměny potencionálních patogenů. pøenosy patogenů mezi lidmi a lidoopy jsou ji� èásteèně prokázány a navíc onemoc-nění, je� nejsou nebezpeèná pro lidi, mohou pøedstavovat významnou hrozbu pro vol-ně �ijící lidoopy. pøi procesu habituace i poté jsou gorily vystaveny trvalému stresu, jen�, jak je všeobecně známo, oslabuje imunitní systém a navozuje imunosupresivní stav. Díky tomu jedinci ztrácejí schopnost odolávat patogenům.

hlavním cílem našeho projektu je získat důle�ité informace o dopadu ekoturistiky a vý-zkumu na habituované gorily ní�inné. kombinací etologických pozorování a labora-torních analýz vzorků trusu jsme získali jedinečná data, která napomohou objasnit souvislost mezi habituací, dlouhodobým stresem a parazitárními onemocněními. Naše výsledky budou mít praktické vyu�ití v ochraně a pomohou sní�it dopad zvýšeného kontaktu s èlověkem na gorily, co� v dlouhodobém aspektu zvýší udr�itelnost rozvojo-vých projektů, zefektivní ekoturistiku a zlepší ekonomickou situaci tohoto regionu.

Summary:

having completed my bachelors degree as a student of Mgr. klára J. petr�elková phd (Institute of Vertebrate Biology, Academy of Sciences), I was offered a position working as a field researchassistant in the Dzanga-Ndoki National Park in the Central African Republic (CAR). The role was to support PhD researcher, Kathryn Shutt (Department of Antropology, Durham University, UK) collecting a variety of data for her research project entited „human disturbance and wildlife tourism: risk assessment of gorilla eco-tourism“. habituation is a process by which animals become accustomed to human presence and eventually accept human observers as a neutral element in their en-vironment. The World Wildlife Fund (WWF) – in collaboration with the government of the CAR have habituated 2 groups of ciritically endangered western lowland gorillas (Gorilla gorilla gorilla) for research and ecotourism purposes with the goal to increase


49

Barbora Kalousová, Thomas Aveling, stopaři etnika BaAkaBarbora Kalousová, Thomas Aveling, BaAka trackers

Makumbova skupina; Národní park Dzanga-Ndoki, SARMakumba group; Dzanga-Ndoki National Park, CAR

48

TOMUS 36

the economic value of their habitat alongside local support for conservation. Habitu-ation can be a stressful process however, and paradoxically, concerns have recently been raised that risks of disease transmission between humans and apes may mean that these conservation activities themselves - may threaten the survival of habituated apes, and therefore outweigh conservation benefits. During my nine months of field work I tracked and observed the gorillas on a daily basis, collecting behavioural and ranging data. We also collected fecal samples for parasite analysis and stress hor-mone extraction in order to monitor aspects of health. The overall goal of the study is to contribute currently lacking information about the impact of habituation, ecotourism and research on the gorillas, to assist management decisions regarding the long-term conservation of the species.

Adresa autora:

Barbora Kalousová, Podskalská 112, 411 45 Úštěk

50


51

Mbeli Bai, Národní park Dzanga-Ndoki, SARMbeli Bai, Dzanga-Ndoki National Park, CAR

Tábor Bai HokouField camp Bai Hokou

LEVHART OBLÁčKOVý (Neofelis nebulosa) V ZOO ÚSTÍ NAD LABEMTHE CLOUDED LEOPARD (Neofelis nebulosa) IN THE USTI NAD LABEM ZOO

Tomáš ANDĚL

Chovu levhartů obláčkových (Neofelis nebulosa) se ústecká zoologická zahrada jako jedna z prvních českých zoo věnuje od ledna roku 2010, kdy byl z Francie dovezen desetiměsíèní samec cayan narozený v paøí�ské Menagerie du Jarden des plantes, ke kterému o měsíc později přibyla samice Lenya z anglického Hawlets Wild Animal Park.

Levhart obláèkový byl vědecky po psán griffithem v roce 1821. Ji� rok pøedtím však na nové zvíře upozornil sir Stanford Raffles, který se o něm dozvěděl na Sumatře. K jeho popisu tehdy uvedl pouze jeho domo rodý název „rimau mahan“. historicky byly po-psány dva pevninské pod druhy, N. n. nebulosa (Griffith, 1821), obývající oblast Indočíny a ji�ní Èíny, a N. n. macrosceloides (Hodgson, 1853) ze subhimálajské oblasti od Nepá-lu po Myanmar, a jeden pod druh ostrovní, popsaný v roce 1823 slavným francouzským zoologem a paleontologem baronem Georgem Cuvierem jako Felis diardi. Změna v taxonomii těchto koèkovitých šelem pøišla a� s nástupem molekulární sys tematiky. V roce 2006 provedl dr. an drew kitchener důkladnou analýzu ků�í jedinců pocházejí-cích ze severu indie a Tchajwanu, pøièem� zjistil, �e jsou nerozlišitelné od ostatních vzor-ků pocházejících od jedinců z kontinen tu. Na základě svého výzkumu navrhl Kitchener členění těchto kočkovitých šelem do dvou monotypických druhů Neofelis nebulosa a Neofelis diardi. Následně provedená molekulární stu die Buckley-Beason et al. (2006) toto morfologické rozdělení plně podpoři la, zejména zřetelnou genetickou roz dílností porovnávané mitochondriální dna. Tento rozdíl je mo�no pøirovnat k roz dílu mezi lvem a jaguárem. Neofelis diardi je tak první velkou kočkovitou šelmou objevenou po 180 letech, po slední byla právě kontinentální forma levharta obláčkového v roce 1821.

chov těchto krásných a v pøírodě ohro�ených šelem rozhodně nepatří k rutinním zá-le�itostem a od způsobu chovu jiných druhů „velkých koèek“ se podstatně liší. aby se eliminovalo riziko usmrcení samic, ke kterému při jejich spojování v minulosti nezřídka docházelo, je nutné sestavovat nové chovné páry z mladých, pohlavně ještě nedo-spělých jedinců. u takto sestavených párů se znaèně sni�uje agresivita samců vůèi samicím v období říje a zvyšuje se tím šance na jejich úspěšný odchov. v případě našich „obláèků“ cayana a Lenyi probíhalo jejich spojování během měsíců dubna a května 2010, tedy v době, kdy byl samci jeden a samici dva roky. Zatímco první rok pobytu v naší zoo obě zvíøata pohlavně dospívala a s�ívala se s novým prostøedím, druhý rok byl z chovatelského hlediska podstatně zajímavější. Zimní měsíce na po-čátku roku trávili Cayan s Lenyou společně ve vnitřní ubikaci v naprostém souladu bez sebemenších náznaků vzájemné agrese. Jediný problém tohoto jinak zcela har-monizujícího páru představovalo jejich společné krmení. I po roce pobytu v našem chovatelském zařízení byla samice stále velmi plachá a svůj úkryt v porodní boudě opouštěla zásadně a� veèer, co� znaènou měrou limitovalo její pøístup k pøedkládané potravě. Z tohoto důvodu byla zvířata dle potřeby na noc oddělována a na jejich kon-dici to mělo v brzké době velmi pozitivní dopad. následná spojování probíhala v�dy hladce a naprosto bezproblémově. v polovině druhého týdne měsíce března přestaly obě koèky pøijímat potravu a samec zaèal ve zvýšené míøe vokalizovat, z èeho� se


5352

TOMUS 36

Ji� týden po prvním porodu byly z chování obou zvíøat patrné pøíznaky nástupu další říje a díky kameře v porodním boxu jsme mohli poprvé pozorovat i pokusy o páření. Jinak se vše opět odehrávalo veèer, se znaèně omezenými mo�nostmi pozorování. po několika dnech øíje odezněla a opět nastalo období zcela idylického sou�ití. obě kočky byly neustále spolu, jen občas jsme byli nuceni je rozdělovat kvůli krmení. Začát-kem září se začala samice znatelně zakulacovat a 26. 9. 2011 v době od 13,15 do 17,30 hodin porodila podruhé tøi �ivá koťata. k porodu došlo v době, kdy byl samec od sami-ce oddělen a i pøes opakované pokusy se obě zvíøata ji� nepodaøilo znovu spojit. cho-vání samice se proti prvnímu porodu radikálně změnilo a samce ke koťatům tentokrát nenechala ani pøiblí�it. Vzájemná agresivita obou zvíøat se stále stupňovala a samec musel být nakonec od samice s mláďaty oddělen. Tentokrát se ji� Lenya starala o své potomstvo naprosto příkladně a několik prvních dní téměř neopustila porodní boudu. Pozitivní posun v mateřském chování samice byl oproti prvnímu vrhu naprosto mar-kantní a koťata nám pøímo rostla pøed oèima. pøi veterinární kontrole ve stáøí dvou a půl měsíců byli dva samečci a jedna samička odčerveni, prodělali nezbytnou vak-cinaci a všem byl aplikován identifikační mikročip. Za vzorné péče své matky zatím všechna tøi koťata zdárně prospívají. V souèasné době je samec od samice s koťaty stále oddělen a k jejich dalšímu spojení pøistoupíme a� v době, kdy budou všechna tøi koťata evropským koordinátorem chovu umístněna k jejich novým chovatelům.

Souhrn:

Chovu levhartů obláčkových (Neofelis nebulosa) se ústecká zoologická zahrada jako jedna z prvních èeských zoo věnuje od ledna roku 2010. Úspěšné rozmno�ení těch-to krásných a v pøírodě ohro�ených šelem rozhodně nepatøí k rutinním zále�itostem a od způsobu chovu jiných druhů „velkých koèek“ se podstatně liší. aby se eliminovalo riziko usmrcení samic, ke kterému při jejich spojování v minulosti nezřídka docházelo, je nutné sestavovat nové chovné páry z mladých, pohlavně ještě nedospělých jedinců. u takto sestavených párů se znaèně sni�uje agresivita samců vůèi samicím v období říje a zvyšuje se tím šance na jejich úspěšnou reprodukci. Chovný pár ústecké zoo tvo-øí roèní samec cayan narozený v paøí�ské Menagerie du Jarden des plantes a dvou-letá samice Lenya z anglického Hawlets Wild Animal Park. K prvnímu porodu došlo v èervnu 2011. Mladá a nezkušená samice se však o koťata pøestala starat a ta po èty-øech dnech uhynula. nutno dodat, �e v pøípadě odebrání koťat k umělému odchovu bychom mladý pár připravili o nahraditelné zkušenosti, tolik potřebné pro jejich další reprodukci. Případné zapojení ručně dokrmených jedinců do chovu je samo o sobě znaèně problematické a nezøídka vede ke vzniku jen velmi obtí�ně øešitelných situací. Z těchto důvodů jsme byli jednoznačně rozhodnuti do odchovu nezasahovat a vše pouze monitorovat. K druhému porodu došlo o tři měsíce později a opět se narodila tři koťata. V tomto pøípadě si ji� samice poèínala mnohem jistěji a všechna koťata se bez zásadních problémů podařilo odchovat.

dalo usuzovat na nástup øíje. Bohu�el jsme vzhledem k ji� zmíněné plachosti a zcela noènímu způsobu �ivota naší samice neměli mo�nost jejich vzájemné interakce po-drobněji pozorovat. po několika dnech zaèali oba „obláèci“ opět normálně �rát, sam-cova vokalizace ustala a vše se vrátilo k normálu. naše domněnka, �e samice mů�e být bøezí, se tak zcela potvrdila, a� kdy� dne 8. 6. 2011 porodila Lenya tøi koťata. ihned jsme nechali uzavřít návštěvnickou halu pavilonu šelem, abychom našemu mladému a nezkušenému páru poskytli nezbytný klid, a dění v porodním boxu jsme monitorovali pouze pomocí kamery. první pozitivní zjištění bylo, �e se všechna tøi koťata narodila �ivá a �e o ně samice projevovala patøièný zájem. další klad jsme spatøovali v tom, �e se samec nechoval agresivně. Jeho chování by se dalo popsat spíše jako nadměrná zvědavost a hravost, kterou jsme pøièítali jeho věku. samice jeho seznamování s koťaty bez reakcí pozorovala a první hodiny od porodu probíhaly nad očekávání dobře. i pøes uvedené klady však bylo brzy patrné, �e v pøípadě tohoto odchovu půjde pøe-devším o získávání důle�itých zkušeností pro oba rodièe. nutno dodat, �e v pøípadě odebrání koťat k umělému odchovu bychom mladý pár pøipravili o nezastupitelné a �ádnou jinou péèí nahraditelné zkušenosti, tolik potøebné pro jejich další reproduk-ci. Případné zapojení ručně dokrmených jedinců do chovu je samo o sobě značně problematické a nezøídka vede ke vzniku jen velmi obtí�ně øešitelných situací. Z těch-to důvodů jsme byli jednoznačně rozhodnuti do odchovu nezasahovat a vše pouze monitorovat. Pokus o první odchov sice skončil zdánlivým chovatelským neúspěchem, samice se o koťata pøestala dostateèně starat a ta po ètyøech dnech uhynula, pøesto ho lze do značné míry hodnotit kladně, zejména jako velký příslib do budoucna.

Záběry z porodní boudyFootage from the birthing box


55

Samec CayanMale Cayan

Lenya s jedním z mláďatLenya with one of the cubs

54

TOMUS 36

Summary:

Breeding the clouded leopard (Neofelis nebulosa) is something that Ústí Zoo has been dedicated to since January 2010 as one of the first zoos in the country. Successful breeding of these felines, beautiful and endangered in the wild, has definitely not been amongst routine matters, with the management method substantially differing from those relating to other types of “big cats”. To eliminate the risk of death of the female, which was often happening in the past when the animals were put together, using young, yet sexually immature animals is necessary when setting up a new breed-ing pair. In pairs thus set up, the aggressiveness of the male towards the female dur-ing oestrus greatly reduces, thus raising the chance of successful reproduction. The local breeding pair consists of a yearling male (Cayan) born in Menagerie du Jardin des Plantes, Paris, and a two-year-old female (Lenya) from Howlets Wild Animal Park, England. The first birth occurred in June 2011. However, the young and inexperienced female ceased to care for the kittens and they died four days later. It should be noted that any case of removing the offspring for hand rearing might prevent the young cou-ple from gaining essential breeding experience that is much needed for the animals to reproduce any further. Any involvement of hand-reared individuals in breeding is as such highly problematic and often leads to situations that are very difficult to manage. For these reasons, we became clearly determined to just monitoring everything rather than intervening in the rearing process. The second birth arrived about three months later, with again three kittens born. In this case, the female was acting much safer and all the kittens were reared without any greater problems.

Adresa autora:

Bc. Tomáš anděl, Zoologická zahrada Ústí nad Labem, drá�ďanská 23, 400 07 Ústí nad Labem

56


57

Kontrola a očkování (14. 12. 2011)Health check and vaccination (14 December 2011)

Všechna tři mláďata pohromadě (stáří 6 měsíců)The three cubs altogether (month 6)

MEDVěD MALAJSKý (Helarctos malayanus) A JEHO CHOV V ZOO ÚSTÍ NAD LABEMTHE MALAYAN SUN BEAR (Helarctos malayanus) AND ITS MANAGEMENT AT USTI NAD LABEM ZOO

Tomáš ANDĚL

Jednou z nezastupitelných funkcí moderních zoologických zahrad 21. století je, mimo jiné i ochrana biodiverzity naší planety, tedy záchrany co největšího mno�ství ohro-�ených druhů i pro další generace. Mezi celosvětově nejohro�enější oblasti s velkou biodiverzitou bezesporu patøí i jihovýchodní asie, na její� záchranu vyhlásila evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) ve spolupráci se Světovou unií pro ochranu přírody (IUCN) a Komisí pro záchranu druhů (SSC) v roce 2011 celoevropskou kampaň. Ústecké zoologické zahradě, která je členskou zoo EAZA, je tato kampaň blíz-ká hned ze dvou důvodů. prvním je od roku 2007 zajišťovaný ochranáøský in-situ projekt pesisir Balikpapan na ostrově Borneo, jeho� cílem je zalo�ení pøírodní reservace v ob-lasti Balikpapanského zálivu ve východní èásti kalimantanu. druhým, neméně důle�i-tým, je ji� dlouhou øadu let trvající chov ohro�ených �ivoèišných druhů pocházejících právě z této zoogeografické oblasti. Mezi návštěvnicky velmi atraktivní druhy jihoasij-ské fauny, jejich� chovu se naše zoo dlouhodobě a úspěšně věnuje, zcela urèitě patøí i nejmenší zástupce čeledi medvědovitých medvěd malajský (Helarctos malayanus), který je v současné době popsán ve dvou poddruzích. Nominátní H. m. malayanus Raffles, 1822 - vyskytující se na území Bangladéše, severovýchodní Indie, provincii Yu-nnan na jihu Èíny, na malajském poloostrově a na sumatøe, který dosahuje hmotnosti a� 80 kg a H. m. euryspilus horsfield, 1825 – který �ije na ostrově Borneo. Ten je výrazně menší a jeho hmotnost dosahuje maximálně 65 kg. Jednou z typických vlastností toho-to druhu je a� neuvěøitelná zruènost, s jakou tito medvědi šplhají do korun stromů, kde si s pomocí svého a� 25 cm dlouhého jazyka obstarávají svou oblíbenou potravu, med divokých vèel a døevokazný hmyz. Mimo dosa�ení oblíbených potravních zdrojů jim koruny stromů slou�í i jako ochrana pøed predací ze strany jejich pøirozených nepøátel, tygrů. Mezi další zvláštnosti tohoto druhu, které nelze opominout, určitě patří i absen-ce zimního spánku a reprodukční cyklus zcela nezávislý na ročním období. Na rozdíl od jiných druhů medvědů toti� rodí svá mláďata v průběhu celého roku, co� je v pøímé souvislosti s neustálou dosa�itelností potravních zdrojů. V Èervené knize ohro�ených druhů IUCN je zapsán coby druh zranitelný s klesajícím populačním trendem. Jako mnoho jiných �ivoèišných druhů je i malajský medvěd ohro�ován pøedevším ztrátou �ivotního prostøedí způsobenou nekontrolovaným odlesňováním a stále pøítomným pytláctvím. podle støízlivých odhadů došlo za posledních tøicet let ke sní�ení celkové populace o více jak 30%, u některých místních populací a� o 50%. Ústecká zoologická zahrada se chovu tohoto taxonu věnuje nepøetr�itě od roku 1987, kdy byl z Vietnamu dovezen samec Toro společně se samicemi Mišutkou a Lotynkou. Skupina se o dva roky později rozšíøila o samce imra a samice ajèi, Bibi a kubulu, jejich� dlouhá pouť rov-ně� zaèala ve vietnamské hanoji. historický chovatelský úspěch se vá�e k roku 1993, kdy se podařilo odchovat první ústecké medvídě, samičku Boru. Ta se po třech letech �ivota strávených na severu Èech pøestěhovala do zoologické zahrady v německém Frankfurtu. Toro s Mišutkou si svůj úspěšný odchov zopakovali ještě v roce 1997, kdy


5958

TOMUS 36

Mládě medvěda malajského týden staré (28. 6. 011)The Malayan sun bear cub, one week old (28 June 2011)

Mládě medvěda malajského ve stáří tří týdnů (14. 7. 2011)The Malayan sun bear cub, three weeks old (14 July 2011)

odchovali samečka Cecila. Pod ochranou své matky vyrůstal malý medvěd v naší zoo a� do listopadu 2001, kdy odjel do zoo v Záhøebu. Rok po jeho odchodu bohu�el Mi-šutka uhynula a samec Toro byl v roce 2004 deponován do Zoo Olomouc. Po několika následných transferech zvířat se jejich stav ustálil v roce 2006, kdy se podařilo získat mladý pár, samici Barmu a samce Maynmara. vzhledem ke svému původu jsou obě zvířata chovatelsky velmi zajímavá a hlavním úkolem, který po jejich příchodu nastal, bylo navázat na pøedešlé úspěšné odchovy a tento druh opět rozmno�it. Byť jsme byli v následujících letech několikrát svědky nepřehlédnutelných pokusů o páření, dlou-ho oèekávaná radostná událost nastala a� 20. 6. 2011, kdy Barma porodila své první mládě. Jak je v takových situacích zvykem, uzavřeli jsme ihned návštěvnickou halu pavilonu šelem, aby se v přítmí vnitřní ubikace mohla nezkušená samice seznamovat s čerstvě narozeným potomkem. První týden absolutního klidu na pavilonu se samice pečlivě, ničím nerušena starala o medvídě, které o své přítomnosti dávalo poměr-ně hlasitě vědět. Osmý den po porodu jsme samici bez větších problémů na chvilku oddělili a mládě prošlo svou první krátkou veterinární kontrolou. Ta nám ukázala, �e malé medvídě je samièka se standardní hmotností 640 g. Bohu�el jsme zjistili, �e ma-teøská péèe během prvních hodin byla více ne� peèlivá a malá samièka pøi ní pøišla o většinu drápů na zadních končetinách. Naštěstí se nejedná o handicap, který by jí v jejím �ivotě nějak limitoval, o èem� nás ostatně pøesvědèuje dodnes. Vzhledem k tomu, �e Barma je velmi kontaktní a poměrně „poslušné“ zvíøe, nebyl vá�ný problém ji oddělovat do vedlejšího boxu a mít tak vývoj mláděte pod kontrolou. Oči otevřelo malé medvídě 7. července a jeho hmotnost za měsíc vzrostla na 2,26 kg. Barma se o prvorozené mládě starala naprosto vzorně, malá Babu, jak byla samička pokřtěna, po všech stránkách prosperovala a 30. srpna u� vá�ila 5,4 kg. postupem èasu jsme ji� mohli s malým omezením zpøístupnit návštěvnickou halu a umo�nit tak všem pøíchozím seznámit se s tímto úspěšným odchovem. velice kuriózní byl pohled na Barmu přená-šející své mládě v náruèí, co� je i zachyceno na videozáznamu.

Chovu těchto pozoruhodných zástupců jihoasijské fauny se v Evropě momentálně vě-nuje 22 zoologických institucí, v jejich� péèi je 55 jedinců a jejich statistiky jen dokládají, jak nesnadně je tento druh v lidské péèi rozmno�itelný. Zoo Ústí nad Labem se v tomto směru mů�e øadit mezi ty úspěšné.

Souhrn:

Nezastupitelnou funkcí moderních zoologických zahrad 21. století je, mimo jiné, i ochrana biodiverzity naší planety. Mezi celosvětově nejohro�enější oblasti bezesporu patøí i jihovýchodní asie, na její� záchranu vyhlásila evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) ve spolupráci se Světovou unií pro ochranu přírody (IUCN) a Komisí pro záchranu druhů (SSC) v uplynulém roce celoevropskou kampaň. Zoolo-gická zahrada Ústí nad Labem se chovu zástupců jihoasijské fauny věnuje ji� dlouhou řadu let, jedním z nich je medvěd malajský (Helarctos malayanus). První představitelé tohoto taxonu byli do Ústí nad Labem dovezeni v roce 1987 z vietnamu. Historický cho-vatelský úspěch se vá�e k roku 1993, kdy se podaøilo odchovat první ústecké medvídě, samičku Boru. Druhým mládětem se o tři roky později stal sameček Cecil. v následu-jící, téměř čtrnáct let trvající reprodukční pauze došlo k sestavení nového chovného páru a v roce 2011 i k zatím poslednímu úspěšnému odchovu samičky Babu. Chovu těchto pozoruhodných zástupců jihoasijské fauny se v Evropě momentálně věnuje 22


61

Mládě medvěda malajského (12. 8. 2011)The Malayan sun bear cub (12 August 2011)

Mládě medvěda malajského (15. 9. 2011)The Malayan sun bear cub (15 September 2011)

60

TOMUS 36

zoologických institucí, v jejich� péèi je 55 jedinců a jejich statistiky jen dokládají, jak nesnadně je tento druh v lidské péèi rozmno�itelný. Zoo Ústí nad Labem se v tomto směru mů�e øadit mezi ty úspěšné.

Summary:

The protection of biodiversity of our planet is, among other things, an essential feature of modern zoos in 21st century. The world’s major conservation issues surely include the natural systems of Southeast Asia, the preservation of which has now been the subject of the pan-European campaign launched by the European Association of Zoos and Aquaria (EAZA) and the World Union for Conservation of Nature (IUCN) and its Species Survival Commission (SSC) in the previous year. Ústí nad Labem Zoo has been focus-ing, in terms of management, on representatives of South Asian fauna for many years, one of these being the Malayan sun bear (Helarctos malayanus), with first members of this taxon imported to Ústí nad Labem in 1987 from vietnam. The initial breeding success is related to the year 1993, when the zoo managed to breed their first-ever cub, a female (Bora). The second cub was a male (Cecil) about three years later. The subsequent reproductive break, almost fourteen years long, saw a new breeding pair being set up and was topped off in 2011 with the so far last breeding success, a female Babu being bred and reared. Managing these distinct representatives of South Asian fauna in Europe is currently underway in 22 zoological institutions, with 55 individuals under their care, the stats particularly showing how difficult it is to make this species breed in captivity. In this regard, Ústí nad Labem can be placed amongst the success-ful institutions.

Adresa autora:

Bc. Tomáš anděl, Zoologická zahrada Ústí nad Labem, drá�ďanská 23, 400 07 Ústí nad Labem

62


63

Mládě medvěda malajského při hřeThe Malayan sun bear cub playing

Mládě medvěda malajského poprvé ve výběhu (7. 11. 2011)The Malayan sun bear cub released out for the first time (7 November 2011)

POZOROVÁNÍ PTACTVA V HNÍZDNÍCH BUDKÁCH ZA ROK 2011WATCHING BIRDS IN NESTING BOXES: 2011 UPDATE

Eliška VRABCOVÁ

V roce 2008 zapoèal v ústecké zoologické zahradě projekt „100 ptaèích budek“. cel-kem bylo vyvěšeno 100 hnízdních budek. cílem bylo nabídnout ptákům �ijícím v areá-lu zoologické zahrady více mo�ností k zahnízdění a vyvedení mláďat. postupem èasu se některé budky musely sundat z důvodů jejich špatného technického stavu a ná-sledné opravy. v sezóně 2011 bylo vyvěšeno pouze 95 ptačích budek.

Ze získaných údajů za poslední ètyøi roky mů�eme sledovat úspěšnost obsazenosti ptaèích budek. V roce 2008 byla 38%, v roce 2009 ji� byla 51%, v roce 2010 stoupla do-konce na 64% a v roce 2011 mírně klesla na 61%, co� mů�e být způsobeno i poklesem počtu budek.

V pøedchozích sbornících ji� byly publikovány údaje získané z roku 2008, 2009 a 2010, proto je tento příspěvek zaměřen na hnízdní sezónu 2011. Kontrola ptačích budek pro-bíhala od 9. května do 28. srpna 2011. sna�ili jsme se kontrolovat budky alespoň jeden-krát týdně, celkem bylo provedeno 17 kontrol.

Letos v budkách zahnízdilo celkem pět známých ptačích druhů. Brhlík lesní (Sitta eu-ropaea), sýkora koňadra (Parus major), sýkora modřinka (Parus caeruleus), špaček obecný (Sturtus vulgaris) a vrabec domácí (Passer domesticus). Dva ptačí druhy daly přednost přirozeným dutinám či polodutinám a v budkách letos nezahnízdily, a to rehek domácí (Phoenicurus ochruros) a rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus). Celkem bylo obsazeno 61% vyvěšených budek a 39% budek bylo neobsazeno (graf 1). Z celkového počtu sýkora koňadra zahnízdila ve 26 budkách, špaček obecný ve 12 budkách, vrabec domácí v 11 budkách, sýkora modřinka v 7 budkách a brhlík obec-ný v jedné budce. V jedné budce zahnízdil druh, který nebyl urèen, neboť nebylo mo�no se do budky dostat. celkem tedy bylo obsazeno 58 hnízdních budek, poèty jednotlivých druhů udává graf 2 a procentuální obsazenost graf 3. Největší zastou-pení měla sýkora koňadra se 44,8%, dále špaček obecný s 20,69 %, vrabec domácí se 18,96 % a sýkora modřinka s 12,06 %. Nejmenší zastoupení (1,72 %) měl brhlík obec-ný, stejně tak jako druhy, které jsme nemohli urèit, ať z důvodu, �e jsme našli u� prázdné hnízdo èi �e budka nešla otevøít.

v roce 2011 zahnízdili jako první špačci obecní. Začali hnízdit v době, kdy ostatní dru-hy zaèaly teprve stavět hnízdo. Vrabci domácí zahnízdili a vyvedli mláďata dvakrát, někteøí tøikrát za sezónu. sýkory koňadry a špaèci obecní zahnízdili a vyvedli mláďata jednou a� dvakrát. oproti tomu sýkory modøinky zahnízdily a vyvedly mláďata pouze jednou.

Tak jako ka�dý rok jsme měli veliký problém s plchy velkými (Glis glis). Nastěhovali se do budek ji� na konci èervna, a proto ptáci měli pouze jedno, maximálně dvě hnízdě-ní. v roce 2009 se vyskytlo v budkách 12 plchů. v roce 2010 jich bylo přes 20 a v roce 2011 jich bylo 18. v budkách se plši vyskytovali ve dvojicích a později zde vyvedli i mlá-ďata. V øadě budek plši měli veliké zásoby tvoøené z �aludů. Všechny tyto budky se vyskytovaly v lesnatější části zoologické zahrady.


6564

TOMUS 36

1

26

7

12

11

1

Počty druhů v budkách v roce 2011

brhlík obecný

sýkora koňadra

sýkora modřinka

špaček obecný

vrabec domácí

???

1

26

7

12

11

1


brhlík lesní

sýkora koňadra

sýkora modřinka

špaček obecný

vrabec domácí

neurčeno

1,72

44,8

12,06

20,69

18,96

1,72

Procentuální zastoupení druhů v budkách v roce 2011

brhlík obecný

sýkora koňadra

sýkora modřinka

špaček obecný

vrabec domácí

???

61

39

0

10

20

30

40

50

60

70

obsazené neobsazené

Obsazenost budek

počet budek

61

39

0

10

20

30

40

50

60

70

obsazené neobsazené

Obsazenost budek

počet budek

Graf č. 1 – Obsazenost budekFigure 1

Graf č. 2 – Počty druhů v budkách v roce 2011Figure 2

Graf č. 3 – Procentuální zastoupení druhů v budkách v roce 2011Figure 3

(Sitta europaea)

(Parus major)

(Parus caeruleus)

(Sturtus vulgaris)

(Passer domesticus)

(other)

1

26

7

12

11

1


brhlík lesní

sýkora koňadra

sýkora modřinka

špaček obecný

vrabec domácí

neurčeno

(Sitta europaea)

(Parus major)

(Parus caeruleus)

(Sturtus vulgaris)

(Passer domesticus)

(other)

Za hnízdní sezónu 2011 jsme zaznamenali celkem deset pøípadů úmrtí ptaèích mláďat. Šest mláďat bylo sýkory koňadry. Všechna mláďata byla nalezena v budkách buď s ostatními �ivými mláďaty anebo v prázdném hnízdě, kde zahnízdili plši a nejspíše sýkory umaèkali a zadusili. dále byla nalezena dvě mláďata špaèka obecného, jedno mládě sýkory modřinky a jedno mládě vrabce obecného.

do budoucna doufáme, �e obsazenost budek bude ještě stoupat anebo se alespoň udr�í na stejné úrovni. Řada budek je po ètyøech letech od rozvěšení ve špatném stavu a je nutné do budoucna poèítat s jejich údr�bou a opravami.

Souhrn:

Od roku 2008 se provádí monitoring hnízdních ptačích budek, které jsou vyvěšeny v areálu zoologické zahrady Ústí nad Labem. Ze získaných údajů za poslední čtyři roky mů�eme konstatovat, �e úspěšnost obsazenosti ptaèích budek v roce 2008 byla 38%, v roce 2009 byla 51%, v roce 2010 stoupla na 64% a v roce 2011 mírně klesla na 61%, co� mů�e být způsobeno i poklesem poètu budek. Èlánek je zaměøen na monitoring ptačích budek v roce 2011. Kontrola ptačích budek probíhala od 9. května do 28. srp-na 2011, celkem bylo provedeno 17 kontrol. Celkem bylo obsazeno 61% vyvěšených budek a 39% budek bylo neobsazeno (graf 1). Letos v budkách zahnízdilo celkem pět známých ptačích druhů, a to sýkora koňadra (Parus major), špaček obecný (Sturtus vul-garis), vrabec domácí (Passer domesticus), sýkora modřinka (Parus caeruleus) a brhlík lesní (Sitta europaea). Procentuální obsazenost jednotlivých druhů je vidět v grafu 3.

Tak jako ka�dý rok jsme měli veliký problém s plchy velkými (Glis glis). Nastěhovali se do budek ji� na konci èervna, a proto ptáci měli mo�nost pouze jednoho, maximálně dvou hnízdění.

Summary:

Monitoring of bird nesting boxes installed in the grounds of Ústí nad Labem Zoo has been underway since 2008, with the data acquired over the last recent four years enabling us to conclude that the occupancy rate of success was 38% in 2008 and 51% in 2009, this increasing to 64% in 2010 and slightly declining to 61% the year after, the potential cause being the reduced number of boxes. The paper is focused on monitoring bird boxes in 2011. Checks were running from 9 May to 28 August. A total of 17 inspections were carried out, with 61% of the boxes installed found to be occupied, whilst 39% of them were vacant (Figure 1). Nests were set up in the boxes by a total of five recognised bird species, the great tit (Parus major), the European starling (Sturtus vulgaris), the house sparrow (Passer domesticus), the blue tit (Parus caeruleus) and the wood nuthatch (Sitta europaea). For the level of occupancy per species, refer to Figure 3.

As every year, edible dormice (Glis glis) were an issue, the animals starting to occupy the boxes as early as late in June, giving the birds the opportunity of nesting only once or twice at best.

Adresa autora:

Ing. Eliška vrabcová, vokolkova 636/29, 405 01 Děčín II.

66


67

Vejce sýkory koňadry (Parus major)Eggs of the great tit (Parus major)

Mláďata sýkory koňadry (Parus major)The young of the great tit (Parus major)

PUTOVÁNÍ NEJEN ZA PTÁKy RUMUNSKýM BANÁTEMWANDERING THROUGH ROMANIAN BANAT (NOT JUST TO SEE BIDS)

Milan TICHAI

Začátkem května se vydali členové a příznivci rakovnického ornitologického spolku Fénix na pozorování ptáků do rumunského Banátu. Naše cesta vedla přes Slovensko a Maďarsko, kde jsme provedli první monitoringy asi 30 km severně od szegedu u ves-nice Tomorkony. na rozlehlých vodních plochách se pohybovalo velké mno�ství růz-ných bě�ných i méně obvyklých druhů (pøesný pøehled viz tabulka).

krásný výhled do okolí byl té� z rozhledny s restaurací - féhertoi halasz czarda és pan-sio szeged. Vodní plochy byly bohu�el oplocené, tak�e jsme pozorovali ptáky pouze z dálky.

První noc jsme strávili ve vesnici Szikzos asi 10 km před Szegedem, kde nám těsně před spaním zkøí�il cestu kalous pustovka (Asio flammeus). Naše trasa dále pokračovala směrem na Makó a dále přejezdem do Rumunska. Rychlé a rovné dálnice náhle vy-støídaly silnice samé díry a naše rychlost se sní�ila do 90 km/hod. pøijeli jsme do Timi-soaru a dále jsme jeli pøes obce Moldavitu, oravitu, Moldovu noua, a� do svaté he-leny v Banátu, kde byla naše přechodná stanice. Podél silnice nedaleko Oravity jsme pozorovali poštolku rudonohou (Falco Vespertinus), dále nás po cestě překvapil orel nejmenší (Hieraaetus pennatus) a orlík krátkoprstý (Circaetus gallicus).

Podnět k první vlně českého osídlení v Banátu dal podnikatel se dřevem György Magyarly, který nalákal svými sliby několik desítek českých rodin. Tak byla v roce 1823 zalo�ena první èeská vesnice svatá al�běta. další vesnice, svatá helena, byla zalo-�ena o dva roky později. obě vesnice byly pojmenovány podle Magyarlyho dcer. Podnikatel však své sliby nesplnil, a proto se osadníci přihlásili do svazku vojenských pohranièníků. druhá vlna èeského osidlování (o pět let později) ji� byla organizována vojenskými úøady, které si tak zajišťovaly pohranièníky pro slu�bu na neobydleném úze-mí. V této době byly zalo�eny další èeské vesnice – Bígr, eibenthal, Rovensko, Šumice a Gernik.

První den silně pršelo, a proto jsme podnikli jen vycházku do okolí Svaté Heleny. U ves-nice je mnoho závrtů typických pro krasové oblasti. Na pastvinách jsme potkávali ovce, krávy i koně, hlídané ovčáckými psy. Asi po dvou kilometrech cesty dolů do údolí jsme prošli vesnicí Coronini, která se táhla podél Dunaje. Na druhém břehu řeky jsme viděli Jerinin Grad v Srbsku. Dunaj zde tvoří hranici mezi oběma státy. Na kopcích nad řekou se otevřela vyhlídka, odkud jsou nádherné výhledy do okolí. Cestou jsme na ka-menech našli několik ještěrek zelených (Lacerta viridis). Z ptáků jsme pozorovali ostøí�e lesního (Falco subbuteo), sokola stěhovavého (Falco peregrinus), budníčka menšího (Phylloscopus collybita), krahujce obecného (Accipiter nisus), kormorána malého (Phalacrocorax pygmeus), rorýse velkého (Apus melba), pěnici vlašskou (Sylvia nisoria) a racka bělohlavého (Larus cachinnans) a chechtavého (Larus ridibundus). Také jsme se podívali do další české vesnice – do Gerniku. Nechali jsme se tam dovést místní dodávkou. cesta trvala téměø hodinu, proto�e sjízdná silnice vede pøes městeèka Mol-dova nuoa a padina Matei, co� znamenalo nejdøíve vyrazit na západ a pak se teprve


6968

TOMUS 36

pod kameny u pěšinek jsme objevili velké mno�ství u�ovek podplamatých (Natrix te-ssellata). Ostrov jsme téměř celý obešli, dva členové naší výpravy se vykoupali v Dunaji a po příjezdu na pevninu zpět do Coronini nás čekal u místních rybářů oběd, kde jsme ochutnali výborné řízky ze sumce a kapra s bramborami a česnekovou pomazánkou. odtud jsme pokraèovali asi 5 km po pobøe�í dunaje na prohlídku krasové jeskyně tzv. Turecké díry, kudy protékal potok. v jeskyni jsme viděli kolonie netopýrů.

další den jsme se nechali ze svaté heleny zavést podél dunaje ji�ně do osady gor-nea, kde byly pozůstatky římského osídlení z 2. - 4. století. Tomuto místu se říká vestigii Romane. Odtud jsme jeli zpět k osadě Liborjadea a šli pěšky do Svaté Heleny. Po cestě jsme si prohlédli dva mlýny s mlýnským kolem, v jednom z nich se právě mlela kukuřič-ná mouka. Tam jsme potkali mlynáøe i s jeho psím doprovodem. Bě�ným dopravním prostředkem zde bývá koňský povoz nebo traktor. Dva staříci s povozem nám nabídli svezení. ve večerních hodinách jsme ještě poslouchali výrečky malé (Otus scops).

poslední den jsme podnikli pěší výlet ze svaté heleny pøes coronini po pobøe�í směrem na Moldovu noua. kolem cesty se slunilo velké mno�ství ještěrek zelených (Lacerta viridis), viděli jsme orla nejmenšího (Hieraactus pennatus), na rozpadlém statku nás překvapila dvě obrovská spící prasata.

pøi zpáteèní cestě jsme se ještě na pár hodin zastavili v maďarské Bugac pusztě, kde jsme pozorovali bramborníčka černohlavého (Saxicola torquata), břehuli říční (Riparia riparia), dudka chocholatého (Upupa epops) a mandelíka hajního (Coracias garru-lus).

Celkový přehled ptáků – viz tabulka:

Označení lokalit , kde jsme pozorovali ptactvo (Indication of sites where birds were observed):

Datum (Date): Země (Country):

1 Tomorkony (15 km Jv od Kiskunfélegyháza) 2. 5. 2011 Hungary

2 Sziksós (10 km SZ od Szeged) 2. 5. 2011 Hungary

3 jezero Fehér Tó (10 km S od Szeged) 2. 5. 2011 Hungary

4Naidas (hranice se Srbskem,15km JJZ od Oravita)

3. 5. 2011Romania

5 Sfanta Helena (Svatá Helena a okolí*) 3.-9. 5. 2011 Romania

6 Ostrov Moldova veche (ostrov na Dunaji) 6. 5. 2011 Romania

7 Bugac Puszta (vých. Od Keczkemet) 9. 5.2011 Hungary

*okolí obce, pobøe�í dunaje na obě strany od coronini (mezi Moldova nuova a Lebor-dajena, lesy směr Gerníc)

obrátit severním směrem. Cesta zpět do Svaté Heleny (asi 15 km) vedla kopcovitou kra-jinou a pastvinami. Z dálky jsme pozorovali dvě lišky obecné (Vulpes vulpes), na stro-mě u polní cesty nás okouzlil strnad zahradní (Emberiza hortulana). v lese kousek před námi přeletěl puštík bělavý (Strix uralensis). Cestou nás velmi zaujaly obrovské plochy česneku medvědího (Allium ursinum). Z rostlinné vegetace zde byly zastoupeny násle-dující druhy: bika lesní (Luzula silvatica), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), jestřábník lesní (Hieracium silvaticum), kamejka lékařská (Lithospermum officinale), kru-činečka křídlatá (Genistella sagittalis), kručinka barvířská vejčitá (Genista tinctoria ssp. ovata), lipnice cibulkatá a hajní (Poa bulbosa et P. nemoralis), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), mochna zlatá (Potentilla aurea), okrotice bílá (Cephalanthera alba), pilát lé-kařský (Anchusa officinalis), pipla osmahlá (Nonea pulla), pryšec prutnatý (Euphorbia virgata), psineček skalní (Agrostis rupestris), silenka hajní (Silene nemoralis), sleziník čer-vený (Asplenium trichomanes), šalvěj luční a přeslenitá (Salvia pratensis et S. verticilla-ta), tolita lékařská (Cynanchum vincetoxicum), vesnovka obecná (Cardaria draba), vítod hořký a chocholatý (Polygala amara + comosa), vstavač kukačka (Orchis morio).

velmi zajímavé místo, které jsme navštívili, byl ostrov Moldova veche, nacházející se uprostøed dunaje. Tam jsme jeli loďkou z coronini. na ostrově je øada různě velkých vodních ploch a mokøadů. Je tu mo�né kromě ptáků vidět koupající se koně. obyvate-lé okolních obcí je na ostrov vypouštějí a ti tu polodivoce �ijí. na okraji ostrova jsou pís-kové stěny, které obývají břehule říční (Riparia riparia) a vlhy pestré (Merops apiaster).

Sýček obecný (Athene noctua)


7170

TOMUS 36

DRUH (SPECIES)LOKALITy (SITES)

ba�ant obecný

bekasina otavní 2

bělořit šedý 5, 6

bramborníček černohlavý

2, 3, 5, 7

bramborníček hnědý 5

brhlík lesní 5

břehouš černoocasý 1

břehule říční 6, 7

budníček lesní 5

budníček menší

budníček větší

bukač velký 1, 2

bukáček malý 1

cvrčilka slavíková 1, 2, 3, 6

čáp bílý1, 2, 3, 5 (10 ex. krou�í), 6

čejka chocholatá 1, 2, 3, 6

červenka obecná

čírka modrá 1, 6

čírka obecná 6

dlask tlustozobý

drozd zpěvný

dudek chocholatý 5, 6, 7

havran polníu silnice Rumunsko

holub hřivnáč

hrdlička divoká

hrdlička zahradní

husa velká 1, 3

hvízdák eurasijský 6

chocholouš obecný 5, 6

chřástal polní 5

chřástal vodní 1

jespák bo jovný 1

jiřička obecná


kachna divoká

kalous pustovka 2 za soumraku

káně lesní

kavka obecnáu silnice Rumunsko, 6

kolpík bílý 1, 2

konipas bílý

konipas luční 1, 2, 3, 6

konopka obecná

kopřivka obecná 1, 3, 5, 6

kormorán malý 6

kormorán velký

koroptev polní 6

kos černý

krahujec obecný

krkavec velký

krutihlav obecný 5

kukačka obecná

kulík říční 6

kvakoš noční 1, 2, 3

labuť velká 1, 3, 6

ledňáček říční 6

lejsek bělokrký 5

lejsek šedý 5

linduška lesní

linduška úhorní 5

lyska černá

l�ièák pestrý 1, 3, 6

mandelík hajní ? 7

mlynařík dlouhoocasý

moták lu�ní 5

moták pochop

moudivláèek lu�ní 3, 6

orel mořský 6

orel nejmenší 4, 5

orlík krátkoprstý 4

Souhrn:

Zpráva popisuje výpravu dvanácti členů ornitologického spolku Fénix do málo dotče-né krajiny rumunského Banátu, kde kromě èeské menšiny �ije dosud poměrně pestrá škála �ivoèichů. po cestě tam i zpět byly plánovány zastávky na významných ornitolo-gických lokalitách Maďarska. V samotném Banátu lze jako ornitologicky nejzajímavěj-ší lokalitu hodnotit ostrov Moldova Nuova na Dunaji. Celkový přehled zjištěných druhů obsahuje pøilo�ená tabulka.

Summary:

The report describes the journey of twelve members of Fénix, an ornithological so-ciety, into the virgin landscapes of the Banat region, Romania, where in addition to the Czech minority a quite diverse range of animals can still be found. Breaks were planned at important ornithological sites of Hungary when travelling there and back. Concerning Banat, the island of Moldova Nuova on the Danube River can be rated a very attractive ornithological site. A general listing of the species found is contained in the table.

Autor článku:

Zdeňka Wernerová, Nové Strašecí

Autor tabulky:

Milan Tichai, karlovarská 280, kně�eves

Rakovnický ornitologický spolek Fénix o. s.


73

Ještěrka zelenáEuropean green lizard

Návrat o desítky let - obec GerníkDecades back - the community of Gerník

72

TOMUS 36


ostøí� lesní 5

pěnice černohlavá

pěnice hnědokřídlá

pěnice pokřovní

pěnice vlašská 5

pěnkava obecná

pisík obecný 6

pisila čáponohá 1

polák malý 3

polák velký 1, 3, 5, 6,

poštolka obecná

poštolka rudonohápodél silnice Temešvár-Oravita

potápka černokrká 1

potápka malá

potápka roháč

potápka rudokrká 1

puštík bělavý 2

racek bělohlavý

racek chechtavý

rákosník tamaryškový ? 1, 2, 3

rákosník obecný

rákosník prou�kovaný

rákosník velký 1, 2, 3, 6

rehek domácí

rehek zahradní

rorýs obecný

rorýs velký 5

rybák bahenní 1, 2, 3

rybák černý 1, 2, 3

rybák obecný 2, 3

sedmihlásek hajní 5

skřivan polní

skřivan lesní 5

slavík obecný

sojka obecná


sokol stěhovavý 5

stehlík obecný

straka obecná

strakapoud ji�ní5 (moldova veche)

strakapoud velký

strnad cvrčivý 5

strnad luční

strnad obecný

strnad rákosní

strnad zahradní 5

sýkora babka

sýkora koňadra

špaček obecný

tenkozobec opačný 1

ťuhýk obecný 5

včelojed lesní 5

vlaštovka obecná

vlha pestrá 5, 6

vodouš rudonohý 1, 6

vodouš šedý 6

vodouš tmavý 1

volavka bílá

volavka červená 1, 2, 3, 6

volavka popelavá

volavka stříbřitá 1, 2, 3, 6

volavka vlasatá 1, 2, 6

vrabec domácí

vrabec polní

vrána obecná šedá

výreček malý 5

zrzohlávka rudozobá 6

zvonek zelený

zvonohlík zahradní

�luna zelená 5

�luva hajní

74


75

Při pozorování hejnka vlhy pestréObserving a small flock of European bee-eaters

Svatá Helena - česká vesnice uprostřed RumunskaSaint Helena - a Czech village in the heart of Romania

ORNITOLOGICKÁ POZOROVÁNÍ 2011ORNITHOLOGICAL OBSERvATION 2011

Milan TICHAI

Bekasina otavní (Gallinago gallinago)

28.09.11 9 ex. lou�e v polích, svojetín (Ra) MH, MT

Bramborníček černohlavý* (Saxicola rubecula)

22.03.11 1 M PR Tankodrom, Rakovník (RA) MT

10.04.11 3-4 M drou�kovice (cV) MT, MH, RR, FS

24.04.11 1 M Èastonice (Ra) RR

15.05.11 1 M Lu�ná, vodojem (Ra) MH

04.06.11 2 M výsypky dolu Tušimice (Cv) exkurze Èso

16.06.11 1 hnízd. pár Blatno (LN) SL,MT

Bramborníček hnědý* (Saxicola rubetra)

29.05.11 1 ex. Újezd n. Zbečnem (RA) RR

Břehule říční* (Riparia riparia)

19.06.11 >10 ex. pískovna velká Třeboc (LN) MT

02.07.11 >4 hnízd. páry pískovna Hamoun, Zvíkovec (PS) AF, RR, MH, MT

Bělořit šedý (Oenanthe oenanteh)

26.04.11 1 M velký rybník, Jesenice (RA) MT

04.06.11 4-5 M výsypky dolu Tušimice (Cv) exkurze Èso

Čáp bílý* (Ciconia ciconia)

00.00.11 1 hnízd. pár Jesenice (RA) MH,MT,RR

Čáp černý* (Ciconia nigra)

28.03.11 1 ex. Lu�ná (Ra) MH

03.04.11 3 ex. Jelenec, Karlova ves (RA) MT, RR


7776

TOMUS 36

Čečetka zimní* (Carduelis flammea)

05.04.11 1 pár PR Tankodrom, Rakovník (RA) MT

10.04.11 do 20 ex. Polské rašeliniště, Hora sv. Šebestiána (Cv)MH, MT, RR, FS

30.04.11 1 pár PR Tankodrom, Rakovník (RA) MT

Čírka obecná* (Anas crecca)

19.02.11 1 M, 2F vodní nádr� nechranice (cV) RR, MT

Dudek chocholatý* (Upupa epops)

04.06.11 1 ex., hlas Chbany (LN) MT

15.08.11 1 ex. Rakovník, Zátiší (RA) RR

Holub doupňák* (Columba oenas)

06.02.11 1 ex. časný přílet, Pozdeň, bučina (KL) RR, MT

Hvízdák euroasijský* (Anas penelope)

19.02.11 1 pár vodní nádr� nechranice (cV) RR,M

01.10.11 1 F Blatenský rybník, Blatno (LN) účastníci EFP

Chřástal polní* (Crex crex)

12.06.11 1 ozýv.ex. louka, Dlouhá Lomnice (Kv) MT, RR, AW

Jestřáb lesní* (Accipiter gentilis)

26.03.11 1 ex. údolí Klucné, Roztoky (RA) RR, MT

13.11.11 1 ex. Nový Dům (RA) MH

26.11.11 1 ex. Křivoklát (RA) RR

Jeřáb popelavý (Grus grus)

08.04.11 9 ex. pole, Hředle (RA) EP, MT, MH

10.05.11 4 ex., tok pole, velečin (PS) Jv, MT

20.05.11 4 ex., tok pole, velečin (PS) MT

Konipas luční* (Motacilla flava)

10.04.11 1 pár Spořice (Cv) MH, MT, RR, FS

04.06.11 2-3 páry výsypka dolu Tušimice (Cv) exkurze Èso

Kulík říční* (Charadrius dubius)

00.05.11 1 hnízd. pár Žákův rybník, Lu�ná (Ra) MH, MT

12.06.11 1 pár s juv. Lomnický rybník, Dlouhá Lomnice (Kv) MT, RR, AW

18.06.11 2 páry s juv. pískovna, Chbany (LN) MT

Ledňáček říční* (Alcedo atthis)

22.04.11 1 pár krásná dolina, Lu�ná (Ra) MH

Luňák červený (Milvus milvus)

20.03.11 1 ex. Lu�ná (Ra) MH

28.03.11 1 ex Èí�kov, oráèov (Ra) MT

21.05.11 1 ex. Dlouhá Lomnice (Kv) MT

21.05.11 1 ex. Borek u Žlutic (kV) MT

04.06.11 1 ex. Chbany (LN) MT

12.06.11 1 ex. Týniště (Kv) RR, MT, AW

12.06.11 3 ex. Borek u Žlutic (kV) RR, MT, AW

18.06.11 1 ex. Nesuchyně, pískovna (RA) MT

18.06.11 1 ex. Krušovice (RA) MT

19.06.11 2 ex. Dobřenecký rybník, Dobřenec (LN) MT

05.07.11 1 ex. Slabce (RA) MT

24.07.11 1 ex. Heřmanov (RA) MT

11.08.11 1 ex. Nový Dům (RA) MH


7978

TOMUS 36

Luňák hnědý (Milvus migrans)

10.04.11 2 ex. drou�kovice (cV) MH, MT, RR, FS

22.04.11 1 ex. Heřmanov, tah (RA) MT

23.04.11 1 ex. Dolní Hrádecký rybník, Štědrá (Kv) RR, MT

12.06.11 2 ex. Borek u Žlutic (kV) RR, MT, AW

19.06.11 1 ex. Dobřenecký rybník, Dobřenec (LN) MT

Lžičák pestrý* (Anas clypeata)

02.04.11 2 páry velký rybník, Jesenice (RA) MH, MT

Moták lužní (Circus pygargus)

06.06.11 1 M kně�eves (Ra) MT

21.06.11 1 M kně�eves (Ra) MT

02.07.11 1 M Slabce (RA) RR, MH, MT

Moták pilich (Circus cyaneus)

30.03.11 1 F Krupá (RA) MT

08.04.11 1 F Lodenice (RA) MT

30.04.11 1 M Heřmanov (RA) MT

04.11.11 1 M, 1 F Heřmanov (RA) MT

13.11.11 1 M Krty (RA) MT, RR

Moudivláček lužní (Remiz pendulinus)

10.04.11 1 M staví hnízdo, drou�kovice (cV) RR, MT, MH, FS

Orel mořský (Haliaetus albicilla)

27.03.11 1 ex. Jesenice (RA) MH

2012 2 hnízd. páry CHKO Křivoklátsko (RA,KL)MT


16.06.11 1 ex. Blatno (LN) MT, SL

16.06.11 1 ex. Jesenice (RA) MT, SL

24.07.11 2 ex. Újezdec (RA) MT

Orlovec říční (Pandion haliaetus)

02.04.11 1 ex. Blatno (LN) MH, MT

05.04.11 1 ex. Rakovník-Šamotka (RA) MH

01.05.11 1 ex. velké Záplavy, Srby (KL) MH, RR, MT

10.09.11 1 ex. Jesenice (RA) MT

23.09.11 1 ex. Rakovník-Šamotka (RA) MH

Pěnice vlašská* (Sylvia nisoria)

12.06.11 2 zpív. ex. Týniště (Kv) AW, RR, MT

18.06.11 2 zpív. ex. Stranná (Cv) MT

Potápka černokrká (Podiceps nigricollis)

02.04.11 1 ex. Blatno (LN) MH, MT

10.04.11 >12 ex. drou�kovický rybník,drou�kovice (cV) MH, RR, FS, MT

Potápka roháč* (Podiceps cristatus)

19.02.11 4 ex. vodní nádr� nechranice (cV) RR, MT

Potáplice malá (Gavia stellata)

18.12.11 1 ex. vodní nádr� nechranice (cV) MH, RR, MT a spol.

Rehek domácí* (Phoenicurus ochruros)

24.11.11 1 F Rakovník (RA) RR

Rorýs obecný* (Apus apus)

01.09.11 3 juv. v hnízdě pozdní hnízdění, Rakovník (RA) RR


8180

TOMUS 36

Ťuhýk šedý* (Lanius excubitor)

12.06.11 1pár s juv. Dolní Lomnice (Kv) RR, AW, MT

25.06.11 1 ex. Štědrá u Žlutic (kV) MT

Včelojed lesní* (Pernis apivorus)

05.06.11 1 ex. rybník Bartoň, Lu�ná (Ra) MH

Vodouš šedý (Tringa nebularia)

26.04.11 1 ex. Blatenský rybník, Blatno (LN) MT

Rybák malý (Sternula albifrons)


Slavík modráček (Luscinia svecica)

04.06.11 min. 2 M výsypky dolu Tušimice (Cv) exkurze Èso

Sluka lesní* (Scolopax rusticola)

24.03.11 1 ex. chladná stráň, Lu�ná (Ra) MH, MT

26.03.11 1 ex. údolí Klucné, Roztoky (RA) RR, MT

22.04.11 1 ex. Belšanka, Lu�ná (Ra) MH

22.05.11 1 ex. Horácká Lísa, Ruda (RA) MH

Skřivan lesní* (Lullula arborea)

00.05.11 3 páry PR Tankodrom (RA) MT

Strnad luční* (Emberiza calandra)

19.02.11 1 zpív. ex. pískovna, Chbany (LN) RR, MT

18.12.11 8 ex. Chbany (LN) MT

Strnad zahradní (Emberiza hortulana)

04.06.11 9-12 zpív. ex. výsypky dolu Tušimice (Cv) exkurze Èso

Špaček obecný* (Sturnus vulgaris)

06.10.11 1000 ex. Kačice (KL) RR

18.12.11 >10 ex. Žatec (Ln) RR, MT

Tetřívek obecný (Tetrao tetrix)

10.04.11 5-7 ozýv. M Hora sv. Šebestiána (Cv) MH, RR, FS, MT

Turpan hnědý (Melanitta fusca)

18.12.11 5 ex. vodní nádr� nechranice (cV) MH, MT a spol.

Strnad luční z tušimických výsypek


8382

TOMUS 36

HNÍZDěNÍ čÁPů BÍLýCH (Ciconia ciconia) V LENEŠICÍCH U LOUNNESTING WHITE STORKS (Ciconia ciconia) IN LENEŠICE NEAR LOUNY

Herbert TICHÝ

O hnízdění tohoto druhu na okrese Louny není mnoho zpráv. Patrně nejstarší zpráva pochází od kronikáøe B. Lů�ka (Tlustý, 1999), který udává hnízdění na jilmu z Èernodol u Loun z roku 1903. Hnízdo však bylo zničeno při bouři.

Další hnízdění čápů trvalo patrně několik let na posledním velkém dubu ve zbytku bývalé schwarzenberské ba�antnice u rybníku v Lenešicích. hnízdění zaniklo pøi pádu stromu v roce 1958. v květnu 1978 jsem zde týden sledoval pár, který se u tohoto rybníka zdr�oval na komíně bývalého statku. ke hnízdění ale nedošlo, a stejně tak v následu-jícím roce, kdy zde byla ji� nainstalována podlo�ka. k dalšímu neúspěšnému pokusu došlo v roce 1993, kdy jeden pár začal nosit větve na vrchol sila, které stálo na hrázi mezi rybníky. Ani v tomto případě k hnízdění nedošlo.

V letech 1983 a 1984 však podle gutzera (in litt.) jeden pár v�dy úspěšně vyhnízdil v Podbořanech na komíně bývalého pivovaru. K dalšímu hnízdění došlo v roce 2011 opět v Lenešicích. Pár si vybral místo na komíně kotelny zdejší základní školy. Přílet samce se nepodařilo přesně zachytit, ale dále vše probíhalo normálně. K samci se připojila samice, proběhly námluvy a svatební lety, stavba hnízda a úspěšné vyvedení dvou mladých. To vše probíhalo za značné pozornosti obyvatel obce (Belan in litt.) a� do 8. záøí 2011, kdy zde byli èápi pozorováni naposled. na okrese Louny je to tedy hnízdění po 27 letech a v Lenešicích dokonce po 53 letech.

Souhrn:

Hnízdění čápů bílých (Ciconia ciconia) bylo na okrese Louny zaznamenáno naposle-dy v roce 1984 na komíně pivovaru v Podbořanech (Gutzer in litt.). v roce 2011 úspěšně vyhnízdil jeden pár na komíně kotelny základní školy v Lenešicích. Na okrese Louny se tedy jedná o hnízdění po 27 letech a v Lenešicích dokonce po 53 letech.

Summary:

White stork nesting was last recorded in the district of Louny in 1984, the activity re-corded to take place on the chimney of the brewery in Podbořany (Gutzer in litt.). In 2011, one pair successfully produced offspring on the chimney of a heating facility of a primary school in Lenešice. The nesting activity was, therefore, recorded after 27 years throughout the district and even after 53 years in Lenešice.

Adresa autora:

Herbert Tichý, Obora 64, CZ 440 01 Louny

Volavka bílá* (Ardea alba)

06.10.11 6 ex. Kačice (KL) RR

13.11.11 10 ex. Berounka, Hradiště (RO) RR

11.12.11 1 ex. Tyršovo koupaliště, Rakovník (RA) RR

Vrána obecná* (Corvus corone)

18.12.11 33 ex. kně�eves, pole (Ra) MT

= v databázi ROS jsou k dispozici další pozorování daných druhů z roku 2011

Autoři pozorování:

AF – Anna Fuchsová, MH – Miloslav Haifler, SL – Stanislav Lepič, RR – Radek Remar, FS – filip scheiner, MT – Milan Tichai, JV– Jiøí Vanický, aW – adolf Werner, ep – eva po�árová

Souhrn:

vybrané záznamy zahrnují pozorování v bývalých okresech Rakovník, Louny, Chomu-tov, Karlovy vary, jednotlivá pozorování pochází také z části okresů Kladno a Plzeň-se-ver. Na pozorování se podíleli členové Rakovnického ornitologického spolku Fénix, o. s.

Summary:

The selected records encompass watching in the former districts of Rakovník, Louny, Chomutov and Karlovy vary, particular sightings also coming from portions of Kladno and Plzeň-sever districts, with participants including members of Rakovnický ornitolo-gický spolek Fénix, o. s. (Fénix, the Ornithology Society of Rakovník).

Adresa:

Za Rakovnický ornitologický spolek Fénix o. s. zpracoval Milan Tichai, Karlovarská 280, kně�eves 270 01, [email protected]


85

čÁP BÍLý (Ciconia ciconia) V ÚSTECKéM KRAJIWHITE STORKS (Ciconia ciconia) IN ÚSTÍ NAD LABEM REGION

Jiří VONDRÁČEK

pøesto, �e èáp bílý patøí v severozápadních Èechách od nepaměti k pravidelně a po-četně protahujícím druhům, bylo v minulosti jeho hnízdění na území dnešního Ústec-kého kraje zaznamenáno pouze zcela výjimečně. Podle Michela (1929) měl koncem 18. století hnízdit na stodole zemědělského dvora u Markvartic (DC) a Schellberger (1927), (in Flasar, Flasarová, 1975), udává hnízdění v Albrechticích (MO) z konce 19. sto-letí. V době celostátního sèítání èapích hnízd v roce 1934 nebylo v severních Èechách �ádné obsazené hnízdiště (heinrich, 1936). dolejší a Výborný (1974) sdělují, �e od roku 1947 hnízdí u Ro�an (dc). podle saláška (in Flasar, Flasarová, 1975), hnízdil v roce 1950 u døevorub, dnes ji� zaniklé obce u duchcova (Tp). do roku 1953 existovalo hnízdiště u Jeníkova (TP), Salášek (1960). v roce 1954 zahnízdil pár u osady Kliment u Brozan (LT), Bitter (1955). dolejší a Výborný (1974) zaznamenali v letech 1957-58 hnízdění u nádra�í v Rumburku (DC). Podle Saláška (1960) hnízdili čápi v letech 1952-53 u Jeníkova (TP). v roce 1957 udává J. Houda (1971) hnízdění od Lenešic (LN) a v roce 1959 Flasar a Fla-sarová (1975) od Hostěnic v okrese Litoměřice. H. Rathanová in vondráček (1978) udá-vá z roku 1958 hnízdění u Lukova (LT), M. Malý (M.s.,1971) v roce 1963 a 1964 u Lipové (dc), v roce 1970 u Jiøíkova (dc) a u Ro�an (dc). Vondráèek (1978) zaznamenal z roku 1966 hnízdění od Úštěku (LT) a z let 1971-1981 z Liběšic (LT). Klabník (1986) zaznamenal v roce 1975 hnízdění v horním podlu�í (dc). Vondráèek (1985) zaznamenává poèátky hnízdění v horních habarticích (dc) roce 1982, v Èeské kamenici (dc) v r. 1983 a v Za-ječicích (Cv) v roce 1984.

K pravidelnému hnízdění na území kraje došlo teprve v polovině 20. století. Nejstarší no-vodobé hnízdiště le�í ve Šluknovském výbě�ku v Ro�anech (dc), jeho existenci zazna-menali Dolejší a výborný (1974). Podle ústního sdělení paní A. Svobodové bylo hnízdo zalo�eno v roce 1956. V průběhu let 1980-2001 zde hnízdění potvrdil Vondráèek (1985, 1993, 1995, 1999, 2004). Poslední úspěšné hnízdění zde bylo zaznamenáno v roce 2001. Dalším dlouhodobým hnízdištěm jsou Liběšice (LT), zde čápi hnízdili nepravidelně v le-tech 1969-1998, úspěšná hnízdění byla zaznamenána v letech 1970, 1981, 1985, 1986, 1994-1998. Třetí dlouhodobé hnízdiště je v Horních Habarticích (DC), hnízdo bylo zalo-�eno v roce 1980 a èápi zde úspěšně hnízdí do souèasné doby. od roku 1984 hnízdí čápi pravidelně i v Zaječicích (Cv).

Nové dlouhodobě obsazená hnízdiště v Chabařovicích (UL) vzniklo v roce 1990. První neúspěšný hnízdní pokus zde byl zaznamenán ji� v polovině 60. let minulého století (J. Neger, in verb.), úspěšně zde čápi hnízdili v letech 2001-2004, 2009, 2010 a 2011. v roce 1993 vzniklo nové hnízdiště ve varnsdorfu (DC), první úspěšné hnízdění zde bylo zazna-menáno v roce 1994, čápi znovu hnízdili v letech 1998, 1999, 2002, 2003 a 2004.

V roce 1996 zahnízdili èápi jednorázově na umělé podlo�ce v karlovce (dc), v letech 1996, 1997, 2000 a 2001 na umělé hnízdní podlo�ce v Èeské kamenici (dc) a v roce 2004 ve verneřicích (DC), vondráček, (1992, 1995, 1999, 2004). v roce 2003 postavil pár nové hnízdo na sloupu elektrického vedení v obci veselé u Děčína (vondráček, 2004), v dalších letech nebylo hnízdiště obsazeno. Úspěšné hnízdění zde zaznamenal a� s.

ZOO ÚSTÍ NAD LABEM

– CÍL VAŠÍ NÁVŠTěVy!

VÍCE NA WWW.ZOOUSTI.CZ


8786

TOMUS 36

chvapil v roce 2011. V roce 2008 bylo zalo�eno nové stromové hnízdo v zámeckém parku v Duchcově (HPm2). Podle sdělení A. Hanzlíkové bylo toto hnízdiště obsazeno 1 párem i v dubnu a květnu 2009. Při kontrole v roce 2010 nebylo hnízdo obsazeno. Od roku 1998 hnízdí čáp bílý pravidelně i v zooparku v Chomutově, kde byla v roce 2010 vyvedena 4 mláďata (p. hora, in verb.). R. heøt zaznamenal v roce 2011 úspěšné hnízdění na starém hnízdě ve Veselém u Markvartic (dc) a v tém�e roce zahnízdili po 54 letech znovu čápi v Lenešicích (LN).

Průběh osídlení Ústeckého kraje čápem bílým:

Rok: Lokalita: Okres: Pramen:

1947 – 2001 Ro�any dc dolejší a Výborný, 1974

1950 ? Dřevoruby TP Flasar, Flasarová, 1975

1953 – ? Duchcov TP Flasar, Flasarová, 1975

1953 – ? Jeníkov TP Salášek, 1960

1954 – ? Brozany LT Bitter, Ms. 1955

1957 – ? Lenešice LN Houda, 1971

1957 – 1958 Rumburk DC Dolejší a výborný, 1974

1958 – ? Lukov LT vondráček, 1978

1958 – 1968 Úštěk LT vondráček, 1985

1959 – ? Hostěnice LT Flasar, Flasarová, 1975

1963 – 1964 Lipová DC Malý, Ms. 1971

1969 – 1998 Liběšice LT vondráček, 1985

1970 Jiříkov DC Malý, Ms., 1971

1974 Koštice LN vondráček, 1978

1975 horní podlu�í dc klabník, 1986

1980 – 2010 Horní Habartice DC vondráček, 1985

1983 Èeská kamenice dc Jungbauer, in Vondráèek, 1985

1984 – 2010 Zaječice Cv vondráček, 1985

1990 – 2009 Chabařovice UL vondráček, 1993

1993 – 2004 varnsdorf DC vondráček, 1995

1996 Karlovka DC vondráček, 1999

1997 – 2005 Èeská kamenice dc Vondráèek, 1999

1998 – 2010 Chomutov – zoopark Cv P. Rabas, P. Hora (in verb.)

2004 verneřice DC vondráček, 2004

2008 – 2009 Duchcov TP M. Hanzlíková (in verb.)

2011 veselé u Děčína DC R. Heřt, Chvapil, 2011

2011 Lenešice LN H. Tichý, ex v. Belan

soustavný monitoring severoèeských hnízdišť se datuje od roku 1984, kdy byla pøi Èso zalo�ena skupina pro výzkum, ochranu a evidenci èápa bílého v ÈR. V následující tabulce jsou uvedeny poznatky z dlouhodobě obsazených hnízdišť:

Vysvětlivky v tabulce použitých symbolů:

hnp hnízdo nově postavené, bez vyvedených mláďat

HO hnízdo opuštěné

HB hnízdo opuštěné, nepravidelně navštěvované

HE hnízdo obsazené lichým jedincem

hpo hnízdo obsazené párem, bez vyvedení mláďat

Hpm1 hnízdo s 1 vyvedeným mládětem

hpm (2-5) hnízdo se 2-5 mláďaty

Lokalita/Rok

Dolní Habartice

Chabařovice Liběšice Rožany Varnsdorf Zaječice

1985 HPm3 - HPm3 HO - HPm4

1986 HPm3 - HPm1 HPm1 - HPm4

1987 HPm3 - HPO HPm3 - HPm3

1988 HPm4 - HPm2 HPm4 - HPm3

1989 Hpm3 HNP HE HPm3 - HPm4

1990 HPm3 HPm2 HE HPm4 - HPM3

1991 HPm2 HPO HB HPm2 - HPm2

1992 HPm3 HPO HB HPm1 - HPm4

1993 HPm4 HPO HB HPm2 HNP HPm4

1994 HPm3 HB-2 HPm3 HPm3 HPm2 HPm3

1995 HPm3 HB-1 HPm1 HPm2 HPO HPm1

1996 HPm3 HB-1 HPm3 HPm3 HPO HPm5

1997 HPO HO HPm3 HPO HPm2 HPO

1998 HPm5 HB-2 HPm3 HPm3 HPm2 HPO

1999 HPm1 HPO HPO HPm2 HPm2 HPm2

2000 HPm3 HB-1 HB-2 HPm3 HB HPm3

2001 HPm4 HPm2 HB-1 HPm3 HPm1 HPm3

2002 HPm3 HPm3 HB-1 HB-2 HPm2 HPm2


8988

TOMUS 36

Lokalita/Rok

Dolní Habartice

Chabařovice Liběšice Rožany Varnsdorf Zaječice

2003 HPm3 Hpm4 HB-2 HB-2 HPm2 ?

2004 HPm1 HPm4 HB-2 HB-2 HPm3 HPm3

2005 ? HPm2 HB-1 HO HPO HPm4

2006 HPm2 HPm2 HO HB-2 HB-2 HPm3

2007 HPm4 HPm4 HO HO HPm1 HPm3

2008 HPm4 HPm4 HB-1 HO HB-1 Hpm4

2009 HPm1 HO HO HO HPm3

2010 HPm3 HB-2 HO HO HO HPm3

2011 HPm2 HPm4 HC HO RP ?

Charakteristika dlouhodobých a nových hnízdišť:

1) Dolní Habartice (DC), mapovací čtverec 52582, nadm. výška 220 m n. m.

hnízdo je umístěno na cca 10 m vysokém komíně truhlárny. Zalo�eno bylo v r. 1980, obsazeno je pravidelně, v letech 1980-2007 zde bylo vyvedeno 80 mláďat.

2) Chabařovice (UL), mapovací čtverec 5349, nadm. výška 185 m n. m.

hnízdo postaveno v r. 1989 na nepou�ívaném, cca 35 m vysokém bývalém továrním komíně. První hnízdění bylo zaznamenáno v roce1990, v letech 1991-95 bylo hnízdiště obsazeno, avšak ptáci nehnízdili, v letech 1996-98 bylo hnízdiště opuštěné. Znovu bylo obsazeno nehnízdícím párem v r. 1999. v letech 2001-2007 zde bylo odchováno 19 mláďat.

3) Liběšice (LT), mapovací čtverec 5451, nadm. výška 245 m n. m.

hnízdo postaveno v r. 1969 na nepou�ívaném, cca 25 m vysokém komíně bývalého pivovaru. První úspěšné hnízdění bylo zaznamenáno v r. 1970. Hnízdiště je obsazeno nepravidelně 1-2 čápy, úspěšná hnízdění byla zaznamenána v letech 1981, 1985, 1986, 1989, 1994-1998. celkem zde bylo vyvedeno minimálně 24 mláďat. V souèasné době je komín v havarijním stavu.

4) Rožany (DC), mapovací čtverec 4952, nadm. výška 310 m n. m.

hnízdo bylo zalo�eno v r. 1956 na cca 30 m vysokém komíně bývalé olejny. V letech 1958-2001 bylo obsazeno téměř pravidelně a bylo zde odchováno minimálně 53 mlá-ďat. od roku 2002 není hnízdo obsazeno.

5) Varnsdorf (DC), mapovací čtverec 5053, nadm. výška 333 m n. m.

V roce1993 zaèali èápi stavět hnízdo na doèasně nepou�ívaném, cca 30 m vysokém komíně bývalé továrny. na podzim tého� roku byla na komíně vybudována umělá podlo�ka a v r. 1994 bylo zaznamenáni první úspěšné hnízdění. hnízdiště je obsazeno

pravidelně, úspěšná hnízdění byla zaznamenána v letech 1997- 99, 2001-04 a 2007. celkem zde bylo odchováno 17 mláďat.

6) Zaječice (CV), mapovací čtverec 5547, nadm. výška 290 m n. m.

v roce1984 si čápi postavili hnízdo na sloupu elektrického vedení, po úspěšném vy-hnízdění v roce 1985 bylo hnízdo pøemístěno na umělou hnízdní podlo�ku, na ní� ptáci pravidelně hnízdí do současné doby. v letech1985-2007 zde bylo vyvedeno minimálně 66 mláďat.

7) Veselé u Makvartic (DC), mapovací čtverec 5252

v roce 2010 se ve starém hnízdě postaveném před 7 lety na sloupu elektrického vede-ní zdr�oval pár, který posléze v roce 2011 zahnízdil a vyvedl 2 mláďata.

8) Lenešice (LN), mapovací čtverec 5648

Komín školní jídelny. Podle sdělení pana H. Tichého, ex. v. Belan, počali v dubnu 2011 èápi stavět hnízdo na komíně školní jídelny, po pøemístění hnízda na umělou podlo�ku zde čápi úspěšně vyhnízdili.

Souhrn:

pøesto, �e èápi bílí Ústeckým krajem od nepaměti pravidelně protahovali, patøilo v mi-nulosti jejich hnízdění k mimořádným událostem. Nejstarším údajem je záznam z kon-ce 18. století o hnízdění u Markvartic (DC), zaznamenaný Michelem (1929). Flasar a Fla-sarová (1975) udávají, �e podle schellenberga (1927), měli koncem 19. století zahnízdit v Albrechticích (MO).

Pravidelná hnízdění jsou zaznamenávána teprve od poloviny 20. století. Do současné doby byla hnízdění prokázána, a to na 23 lokalitách kraje, z toho na 10 lokalitách v okrese Děčín, na 5 v okrese Litoměřice, na 3 v okrese Teplice, na 2 v okrese Louny a po 1 v okresech Chomutov, Most a Ústí nad Labem. většinou se jedná o poměrně krátkodobá hnízdiště, trvalejší hnízdění jsou známa ze 6 lokalit.

Zusammenfassung:

Trotz regelmäßigem Durchzuge, rechnete in vergangenheit der Weißstorch imheuti-gen Außiger Kreise zu den nur vereinzelten Brutvögeln. Aus der Literatur des sind nur je 1 Fäll aus dem 18. und 19. Jahrhundert bekannt. Regelmäßiges Horsten begann erst Mitte des 20. Jahrhunderts. Seit 1950 wurde das horsten an 23 Örtlichkeiten festgestellt. In meisten Fällen handelte sich um nur kurze zeit beflogene Horste. Langjährig besetz-te Brutplätze (5 und mehr Jahre), findet man an 6 Örtlichkeiten.


9190

TOMUS 36

Literatura:

BITTER, R., Ms.1955: Ptactvo Bohušovic nad Ohří a okolí _ Ms.-1-180, dep. St. archiv Litoměřice.

DOLEJŠÍ, I.,vÝBORNÝ, v., 1974: ptáci Šluknovského výbě�ku _Příroda Děčínska I.,1974:162-173

fLasaR, i., fLasaRoVá, M.: Die Wirbeltierfauna Nordwestböhmens (severozá-padní Èechy). _Zool. Abh. Mus. Tier, Dresden, Bd.33: 1-150

HEINRICH, W., 1936: Der Bestand des weißen Storches Ciconia c. ciconia L. in Böhmen im Jahre 1934. _ornith. Mitt. der Vogelwatre „Lotos“ B. Leipa: 2-21.

HEŘT, R., 2011: Pět měsíců s čápy. _Zpravodaj Ornitologického klubu při Labských pískovcích, 7 (2010): 23-24.

HOUDA, J., 1971: Luhy lounského Poohří. _Louny, 1971:1-78.

CHvAPIL, S., 2011: Anotace monitoringu hnízdění čápa bílého (Ciconia ciconia) v severních Èechách a severní èásti støedoèeského kraje. _kominíèek - Zpravodaj sè. poboèky Èso, (14), 2011, 10-12.

KLABNÍK, L., 1986: ptactvo Šluknovského výbě�ku. _Sbor. Severočes. muz., přír. vědy, Liberec, (1986): 15:103-138

MALÝ, M., (M.s.1971): ptactvo Šluknovského výbě�ku. _ (Biologická olympiáda – strojopis)

MICHEL, J., 1929: Tiere der Heimat. _Tetschen, 85-198.

saLáŠek, V., 1960: K avifauně Duchcovska. _Zprávy Èos, (1960): 5:32

ŠuTeRa, V., VondRáÈek, J.,

1992: K výskytu čápa bílého (Ciconia ciconia L.) na území okresu Ústí nad Labem. _Fauna Boh. Sept.,17, (1992):45-46.

VondRáÈek, J., 1978: Èáp bílý, Ciconia ciconia L. v Severočeském kraji. _Fauna Boh. Sept., 3, (1978): 37-40

1985: K průběhu osídlení Severočeského kraje čápem bílým (Ciconia ciconia L.) _Fauna Boh. Sept., 10, (1985):35-44

1993: vývoj severočeské populace čápů bílých v letech 1985-1989. _Fauna Boh. Sept., 18, (1993):71-75.

1995: vývoj severočeské populace čápů bílých v letech 1990-1994. _Fauna Boh. Sept., 20, (1995):39-41.

1999: vývoj severočeské populace čápů bílých v letech 1995-1999 _Fauna Boh. Sept. 24, (1999):63-66.

2004: vývoj severočeské populace čápů bílých v letech 2000-2004. _Fauna Boh. Sept.,29, (2004):77-82.

VondRáÈek, J., ÈeŘoVský, V., Ms. 2001: Èáp bílý (Ciconia ciconia) v severních Èechách (bývalý Severočeský kraj). _soupis severoèeských hnízdišť s fotodokumentací, dep. aopk ÈR støedisko Ústí n. L. a Èos praha

Adresa autora:

Jiří vondráček, SNP 39, 400 11 Ústí nad Labem


93

JEŘÁBEK LESNÍ (Bonasa bonasia) A TETŘEV HLUŠEC (Tetrao urogallus) V ÚSTECKéM KRAJITHE HAZEL GROUSE (Bonasa bonasia) AND THE WESTERN CAPERCAILLIE (Tetrao urogallus) IN ÚSTÍ NAD LABEM REGION

Jiří VONDRÁČEK

Z regionální literatury je zøejmé, �e koncem 19. století patøil jeøábek lesní ve všech lesna-tých oblastech dnešního Ústeckého kraje k pravidelně, i kdy� nehojně hnízdícím dru-hům. peiTeR (1891) zaznamenal pokles poèetnosti v krušných horách, tý� autor (1896) udává početný výskyt v okolí Milešova (LT), na Kletečné, Lovoši a Ostrém. HAUPTvOGEL (1890 a1892) zaznamenal 19.06.1889 hnízdní výskyt a 23. září 1892 pozorování hejnka 11 ex. u povrlů (uL). ankeRT (1896) udává bez podrobností výskyt v Èeském Švýcarsku a v Èeském støedohoøí u Lovosic (LT). koneèně Loos (1926) zaznamenal v roce 1895 zástřel 6 a 1986 ulovení dalších 5 kohoutků na Šluknovském panství (DC). v coll. muzea v Teplicích je preparát jedince uloveného v roce 1895 u Mukova (TP) (FLASAR, 1976).

v roce 1910 potvrdil BREJCHA (1910) jeho hnízdění na Třebenicku (LT). v meziválečné době, jmenovitě po mniškové kalamitě ve 20. letech, došlo na celém území k prudké-mu zvýšení početnosti jeřábka. PORSCH (1928) udává ojedinělý výskyt v celé oblas-ti Èeského støedohoøí, hejnko jedné samice s 5 kuøaty pozoroval na vrchu kubaèka u prackovic (LT). MicheL (1929) píše, �e na děèínsku pravidelně hnízdí na pravém bøe-hu Labe ve smíšených lesích u Huntířova (DC), Bynovce (DC), u Zadních Jetřichovic (dc), Benešova n. pl. (dc), Valkeøic (dc) a na Rů�ovském a popovièském vrchu u Lud-víkovic (dc). pøibli�ně z té�e doby, z let 1924-1930 nacházíme údaje i v práci BáRToVĚ (1959) z polesí Hetov, Lukov a Štěpánov v okrese Teplice, kde byli 3 jeřábci uloveni v roce 1929. BáRTa (1968) publikoval rovně� poslední údaj z Mostecka, odchyt 1 ex. v Klínech v roce 1936. ZÖRNER (1938) zaznamenává silný pokles početnost a pouze ojedinělý výskyt v Milešovském středohoří na kopcích Kletečná (LT), Milešovka (LT), Koš-ťálov u Tøebenic (LT), na pravém bøehu Labe, pak na deblíku a Trabici u sebuzína (uL) a na varhošti u Kundratic (LT).

Po druhé světové válce pozoroval KOUCKÝ (in verb) v roce 1952 1 ex. ve SPR Štěpánov-ská hora (Tp). V tém�e roce byl 17. 08. uloven na Èernèickém vrchu jedinec, jeho� pre-parát je v coll. muzea v Teplicích. v r. 1959 se rozšířením jeřábka lesního v naší oblasti zabýval BáRTa (1959), který zaznamenal údaj Jirsíka (1959) – (non vidi) o pozorování u Milešova (LT) a vedle publikování starších údajů zaznamenal v roce 1958 výskyt 13-17. ex. v polesí Bořislav (TP), jednotlivého páru přímo u Bořislavi, 2 párů na úpatí Milešovky a dalších jedinců v polesí Milešov (LT) v lesnickém úseku Březiny. TOBIŠKA – M.s.-1965 zaznamenal 24. 07. 1965 pozorování 1 ex. u velkého Šenova (DC), BARTA (1973) ex. vačkář (in vertebrat. Zprávy, 1967, p 42.) udává z roku 1964 nález roztrhaného jedince na vrchu Louèná u Litvínova (Mo). V. pLánský (in verb.) sděluje z roku 1966 zasti�ení u Velemína (LT). VondRáÈek a ŠuTeRa, (1986) zaznamenali pozorování od doubic (DC) ze 14. 05. 1967 a od Chřibské (DC) z 11. 07. 1967. Lesník J. Skalský (in verb.) zazna-menal v roce 1968 zasti�ení na úpatí Milešovky (LT). nechanický ( in Tichý a pLeTicha (1982) udává v roce 1975 zasti�ení 1 ex. u peruce (Ln). konzervátor sop, s. Jungbauer pozoroval v r. 1978 1 ex. u chøibské (dc). M. VLÈek (1972 a 1976) zastihl 13. 05. 1969

ZOO ÚSTÍ NAD LABEM STOJÍ ZA NÁVŠTěVU!

Èeká na Vás koLekce ZVíŘaT Z ceLého sVĚTa, ZaJíMaVé

aTRakce, pRoJíŽďka ZooVLáÈkeM, pŘedVádĚcí akce se ZVíŘaTy a pRo dĚTi Mnoho akTiViT.

kde nás naJdeTe?



9594

TOMUS 36

jednotlivý ex. ve SPR Lovoš u Lovosic (LT). M. MALÝ – Ms. zaznamenal 06. 11. 1971 pozo-rování 1 ex. v Karlově Údolí (DC). J. Still, (in verb.) pozoroval 30. 9. 1973 1 ex. na kopci M. Tisová (dc). V databázi aopk v Ústí n. L. je z roku 1974 záznam M. Èady o pozo-rování 1 ex. ve spR sedlo (LT). BeJÈek (1992) zastihl 16. 10. 1991 jednotlivý ex. u flájí (Mo) v krušných horách. hoRák (1999) udává z let 990-92 6 pozorování z okolí flájí. J. MAREK, (in kol, 1994) zaznamenal 31. 11. 1991 pozorování u Jetřichovic (DC), P. BENDA a J. MaRek pozorovali 02. 04. 1992 jednotlivý ex. u Lísky (dc). BaueR (in ŠŤasTný a spol., 1996) udává z 02. 04. 1992 zasti�ení u Èeské kamenice (dc). p. Benda ( in kol. 1992) zaznamenal pozorování 1 ex. u staré olešky (dc). Lesník paLeÈek (in verb) zastihl 05. 05. 1993 l ex . u Všemil (dc). pánové V. hoRák a c. TiTpák, (in verb). udávají ze 28.06.94 nález hnízda na flájích (Mo). B. fRanĚk (in ŠŤasTný a spol, 1996) pozoroval v srpnu 1994 2 ex. ve SPR Březina. vESELOvSKÝ (in vondráček, 1999) zastihl 05. 04. 1998 pár jeřábků u Kundratic (LT). J. HOUDA (in vondráček, 1999) udává z roku 1998 pozorování 1 ex. u neèemic (Ln). Lesník danĚk (in Vondráèek, 2000) pozoroval v bøeznu 1999 1 pár na Varhošti u kundratic (LT) a Z. ZRZaVý (in Vondráèek, 2001) v dubnu a� květnu a 11.07. 2000 jednotlivý ex. u Fojtovic (TP).

Jeřábek lesní:

čtverec: Lokalita (okres) Datum Status/Počet Pramen

5347 Klíny, (MO) 1936 CH 1 ex. Bárta, (1968)

5450 Milešovka, (LT) 1938 N Zörner, in vlček, 1972

5449 SPR Štěpánovská hora, (TP) 1952 P 1 ex. M. Koucký, ( in verb.)

5449 Èernèice, (LT) 17.08.52 Z 1 ex. Coll. OvM Teplice

5449 Bořislav, (TP) 1958 P 2 ex. Bárta, (1959)

5052 velký Šenov, (DC) 24.07.63 P 1 ex. Tobiška, Ms.-1965

5347 Loučná, (MO) 1964 P 1 ex. Flasar, Flasarová, 1975

5450 Milešov, kóta 584, (LT) 1964 P 1 ex. Plánský in vlček, 1972

5450 velemín, (LT) 1966 P 1 ex v. Plánský, (in verb.)

55152 Doubice, (DC) 14.05.67 P 1 ex. vondráček, Šutera, 1986

5152 Chřibská, (DC) 11.07.67 P 1 ex. vondráček, Šutera, 1986

5449 SPR Milešovka, (LT) 1968 P 1 ex. J. Skalský, (in verb.)

5449 SPR Březina 1968 N M. vlček, M.s.-1974

5450 SPR Lovoš, (LT) 13.05.69 P 1 ex. vlček, 1976

5052 Karlovo Údolí, (DC) 6.11.71 P 1 ex. M. Malý, Ms.-1971

5153 vrch Malá Tisová, (DC) 30.09.73 P 1 ex. J. Still, i.l.

5451 SPR Sedlo, (LT) 1974 P 1 ex. M. Èada, dat. aopk ÈR

5347 Fláje, (MO) 16.10.91 P 1 ex. Bejèek, ZÈos, 34

5152 Jetřichovice, (DC) 31.11.91 P 1 ex. J. Marek, kol.-1994

5152 Líska, (DC) 2.04.92 P 1 ex. P. Benda, J. Marek, (in verb.)

5152 È. kamenice, (dc) 2.04.92 P 1 ex. Bauer, in Šťastný, 1996


5252 St. Oleška, (DC) 26.05.92 P 1 ex. P. Benda, kol.-1994

5152 všemily, (DC) 5.05.93 P 1 ex. paleèek, in Šťastný, 1996

5347 Fláje, (MO) 28.06.94 N D-16 v. Horák, Tirpák, (in verb.)

5449 SPR Březina vIII.94 P 2 ex. franěk, in Šťastný, 1996

5450 Kundratice, (LT) 5.04.98 P 2 ex. veselovský, in vondráček, 1999

5447 Nečemice, (LN) 1998 P 1 ex. J. Houda, in vondráček, 1999

5450 Vrch Varhošť, (LT) III.99 P 2 ex. Daněk, in vondráček, 2000

5249 Fojtovice, (TP) 11.07.00 P 1 ex. Zrzavý, in vondráček, 2000

5544 Kovářská, (Cv) X. 01 P 1 ex. Tejrovský, in Šťastný, 2006

5644 Klášterská Jeseň, (Cv) Iv.02 P 1 ex. Tejrovský, in Šťastný, 2006

Tetřev hlušec:

Na rozdíl od jeřábka lesního, který na větší části sledovaného území patří do současné doby ke sporadicky zasti�eným druhům, tetøev hlušec vymizel téměø z celé oblasti. Ji� od poèátku minulého století chybí jakékoli údaje o jeho výskytu v Èeském støedohoøí. V Lounském polesí udává ságL (1964) in (fLasaR, fLasaRoVá, 1975) poslední zasti�ení u Nečemic (LN), v roce 1957.

v Krušných horách vymizel nejdříve na Ústecku, kde byla poslední pozorování zazna-menána v roce1947 (VondRáÈek, 1976). V roce 1967 pozoroval BáRTa (1968) tokající-ho kohouta v polesí Èervená Jáma (cV). na Teplicku byla v roce 1973 chycena 1-f v dubí (Tp), fLasaR, fLasaRoVá, (1975). Z chomutovska udává kaiZeR, in Vondráèek, (Ms.1972) pozorování na klínovci z r. 1991. Z tého� roku je i poslední záznam pozorování z Labských pískovců, kde zaznamenala ŠTaJnoVá, kol.-1993, pozorování 1-M 28. 06. 1991 v Jetřichovických stěnách. Poslední zástřel v CHKO Labské pískovce je udáván z 16. 06. 1971, kdy byl 1 kohout støelen ve høensku nedaleko pravèické brány (VondRá-Èek, ŠuTeRa, 1986).


Okres Chomutov 1918-27 Zástřel 18-M Heger, 1928

5152 Na Tokání, (DC) 1928 Tok 18-M Michel, 1929

5250 Tiské stěny, (UL) 1929 P F Michel, 1929

5447 Jezeří, (MO), Jánský v. 1938 P 1-M/1-F Bárta, 1968

5543 Èervená Jáma, (cV) 10.07.38 P 1-M/1-F Bárta, 1968

5249 Kr. Les – Petrovice, (UL) 1947 P 1-F vondráček, 1976

5347 N. Město – vilejšov, (TP) 1948 P 1-M Bárta, 1968

5248 Moldava, (TP) 1950 Úhyn 1-F Det. Jirsík, in Flasarová, 1975


9796

TOMUS 36


5152 polesí Jetřichovice, (DC) 1952 Tok 11-M vondráček, Šutera, 1986

5747 Nečemice – Markvarec, (LN) 1957 P 1 -M Ságl, 1964

5151 Labská Stráň, (DC) 1957 P 1-M Les. A. Švarc, in verb.

5445 Novodomské raš.,(Cv) 1957 N D-12 Steklý, in vondráček, M.s.-92

5347 Fláje, (MO) 1955-58 P 1-F M. Borůvka, in verb.

5151 Maxičky, (DC) Iv.1959 Zástřel 1-M L. Zasch, in Bárta et all., 1961

5151 Mezní Louka, (DC) 16.05.59 P 1 ex. Z. Bárta, in verb.

5051 Kyjov, (DC) 1958-60 Tok 1- M Les. J. Novák, in verb.

5053 Krásná Lípa, (DC) 30.03.60 P 1-M vraný, 1966

5251 Jalůvčí, (DC) 1960 P 1-F vondráček, Šutera, 1986

58251 Jalůvčí, (DC) 13.12.60 P 1-F valenta, in Bárta, et all., 1961

5445 Novodomské rašeliniště, (Cv) 1961 N D-15 Krtil, 1963

5151 Maxièky - dolní Žleb, (dc) III.61 p 4-M;1-f J. Fara, in verb.

5153 Mlýny, (DC) 2.01.62 P 4-M Z. Bárta, in verb.

5152 Zadní Doubice, (DC) 8.08.62 P 1-M Z. Bárta, in verb.

5151 Labská stráň, (DC) 1962 P 2-F Les. Švarc, in verb.

5152 Doubice, (DC) u Eustacha 9.05.63 P 1-M Z. Bárta, in verb.

5152 Tokání, (DC) 1964 N Flasar, Flasarová, 1975

5250 sně�ník, (dc) 1964 P Rychnovský, 1964

5347 Klíny - Fláje, (MO) 1965 P 1-F Bárta,1968

5544 Přísečnice, (Cv), Jelení v. 1966 N D-15 Lorber, in Bárta, 1968

5152 vysoká Lípa, (DC), Kozí důl 1967 P 1-M vondráček, M.s.-1967

5152 Na Tokání, (DC) 19.08.67 P 1-M vondráček, M.s.-1967

5152 Polesí Doubice, (DC) 1966-7 p 3-M;6-f vondráček, Šutera, 1986

5545 polesí Èervená Jáma, (cV) 1967 Tok Bárta, 1968

5248 Cinovec, (TP) 1968 Zástřel B. Jejkal, in vondráček, 1976

5749 hví�ďalka, (Ln) 1970 P 5-F Novotný, in Tichý, Pleticha, 1982

5151 Hřensko, (DC) Pravčická brána

16.06.71 Zástřel 1-M vondráček, Šutera, 1986

5152 Doubice, (DC) 1972 P 1-M v Still, i.l., ex Dopita, in verb.

5348 Dubí, (TP) 1973 CH 1-F Flasar, Flasarová, 1975

5749 hví�ďalka, (Ln) 1975 výskyt Frajt, in Tichý, Pleticha, 1982


5152 Jetřichovice, (DC) 1983 P Bárta, 1984-85

5152 Jetřichovické stěny, (DC) 28.06.91 M 1-M Štajnová, in kol., 1993

5543 Klínovec X.1991 P 1-M Kaizer, in vondráček, M.s.-92

Souhrn:

Autor se ve svém příspěvku věnuje dvěma ptačím druhům v oblasti Ústeckého kraje. Jedná se o jeøábka lesního a tetøeva hlušce. Regionální literatura uvádí, �e koncem 19. století patřil jeřábek lesní ve všech lesnatých oblastech dnešního Ústeckého kraje k pravidelně, i kdy� nehojně hnízdícím druhům. V tabulce jsou uvedena pozorování z různých let.

Na rozdíl od jeřábka lesního, který na větší části sledovaného území patří do současné doby ke sporadicky zasti�eným druhům, tetøev hlušec vymizel téměø z celé oblasti. Ji� od poèátku minulého století chybí jakékoli údaje o jeho výskytu v Èeském støedohoøí, v dalších oblastech jsou uvedeny roky pozorování i prameny.

Summary:

The author discusses in his paper two species of birds related to the region, the hazel grouse and the western capercaillie. According to regional bibliography, the hazel grouse belonged in the late 19 century in all forest areas of the current administrative region to the species nesting on a periodical basis, though not abundant. The table shows the observations from diverse years.

Unlike the former species that has still been amongst sporadically encountered spe-cies over the greater part of the monitored area until this day, capercaillies disap-peared from almost the entire region, with any data on their occurrence in the moun-tains of Èeské støedohoøí missing since the beginning of the last century, whilst other sub-regions still indicate years of observation and references.

Literatura:ANKERT, A., 1986: vogelfauna im Gebietedes Nordböhmischen Excur-

sions-Clubs. _Mitt. d. Nordböhmischen Excursions-Clubs, 19, (4):309

BáRTa, Z., 1959: o výskytu jeøábka lesního v Èeském støedohoøí. _Ochrana přírody 14, (4):103-104

1968: Poslední zprávy o jeřábku lesním a tetřevu hlušci na Mostecku. _Kulturní kalendář Mostecka, 1968, (2):23-24.

1973: Současný stav zvířeny obratlovců. _Příroda Mostecka, Ptáci, p. 111

BeJÈek, V., 1992: _in Zprávy Èso, (34) - ornitologická pozorování, p. 29.


9998

TOMUS 36

BREJCHA, L. 1910: Ornitologické poměry na Třebenicku. _Les a lov, 3, (9):138-140

FLASAR, I., 1976: Sbírka ptáků a savců oblastního vlastivědného mu-zea v Teplicích. _Zprávy - Studie Obl. vlast. muz. v Teplicích (10), 1974:1-27

fLasaR, i., fLasaRoVá, M.,

1975: Die Wirbeltierfauzna Nordwestböhmens. _Zool Abh. Mus. Tierk. Dresden, Bnd. 33, Suppl.,1975.

HAUPTvOGEL, A., 1890: Ornithologische Beobachtunhen aus dem Aussiger Jagd-und vogelschutz-vereine 1889. _Mitt . Orn. ver. Wien, 14, ( 9):111

1892: Ornithologische Beobachtunhen aus dem Aussiger Jagd- und vogelschutz-vereine 1890. _Mitt. Orn .ver. Wien, 16, (7):78

HEGER, A., 1928: Heimatkunde des Bezirkes Komotau. _2, (21): p 61-72.

hoRák, V., 1999: ptáci mokøadu dolní Jiøetín, okr. Most, v letech 1990-1998. _Fauna Boh. Sept. (24):97-126

KOKEŠ, O., 1964: O rozšíření jeřábka lesního, Tertrastes bonasia (L.), v českých zemích. _Zool. listy, 12, (4):317-327

koLekTiV, 1993: Výskyt vzácnějších druhů ptáků v severních Èe-chách. _Fauna Boh. Sept. (18): p.40

koLekTiV, 1994: Výskyt vzácnějších druhů ptáků v severních Èe-chách. _Fauna Boh. Sept. (19): p.98

KRTIL, F., 1963: Chráněná zvířena a ptactvo na Chomutovsku. _památky pøíroda �ivot.,1663, (2):40-41

LOOS, K., 1926: Das Haselhuhn ist wieder da. _Natur und vogelschutz, 1926, (3):69

MICHEL, J., 1929: Tiere der Heimat. I. Teil: Die Wirbeltiere als Bewohner und Gaste im Heimatgau. Tetschen.

PEITER, W., 1891: Die vögel des hohen Erzgebirges. _Mitt. Orn. ver. Wien, 15, (2):21-22

1896: Ornithologisches vom Milleschauer. _Mitt. Orn. ver. Wien, 20, (1-2):21-22.,80-81

PORSCH, A., 1928: Die Wirbeltiere des Mittelgebirges. _Heimatkunde des Bezirkes Aussig, 153-165

RYCHNOvSKÝ, S., 1964: Lovná zvěř Děčínského okresu. Dipl. práce Pedagog. fakulty v Ústí n. L., p. 1-43

ŠŤasTný, k., BeJÈek, V., hudec, k.,

1996: atlas hnízdního rozšíøení ptáků v Èeské republice 1985-1989. 2006 atlas hnízdního rozšíøení ptáků v Èeské republi-ce 2001-2003.

TICHÝ, H., PLETICHA, P., 1982: Ptactvo Lounska. _Zprávy MOS, 1982, (40): P. 65-125

VLÈek, M., 1972: obratlovci státní pøírodní rezervace Milešovka. _Ochrana fauny, 1972, (6):9-22

M.s., 1974: ochranáøský průzkum obratlovců spR Bøezina v Èes-kém středohoří. _(25 stran strojopisu, dep. aopk ÈR, støedisko v Ústí n. L.)

Tetřev hlušec (Tetrao urogallus), ilustrační foto Richard Bartz


101100

TOMUS 36

1975: Ochranářský průzkum Státní přírodní rezervace francká hora v Èeském støedohoøí. _Zprávy studie obl. muz. v Teplicích (11): p. 29-42

1976: obratlovci státní pøírodní rezervace Lovoš v Èeském středohoří. _Sborn. Severočes. Mus. Ser. Natur, Liberec, 8: 79-97. 1976.

VondRáÈek, J., 1976: Změny ve slo�ení avifauny severoèeského kraje. _Fauna Boh. Sept., (1), 1976: p.15-21

M.s. 1992: Obratlovci SPR Novodomské rašeliniště. _(17 stran strojopisu, dep. aopk ÈR, středisko Ústí n. L.)

1999: Výskyt vzácnějších ptáků v severních Èechách. _Fauna Boh. Sept. (24): p.78

2000: Výskyt vzácnějších ptáků v severních Èechách. _Fauna Boh. Sept. (25): p.110

2001: Výskyt vzácnějších ptáků v severních Èechách _Fauna Boh. Sept. (26): p.136

VondRáÈek, J., ŠuTeRa, V.,

1986: Ptactvo CHKO Labské pískovce. _Fauna Boh. Septentrionalis, 1986, (11):39-58

ZÖRNER, A., 1938: Tierbeobachtungen im Böhmischen Mittelgebirge. _Natur u. Heimatg, 9, (4):113-115

Adresa autora:

Jiří vondráček, SNP 39, 400 11 Ústí nad Labem

VZÁCNÁ POZOROVÁNÍ V ROCE 2011 RARE OBSERvATION 2011

Jiří VONDRÁČEK

Bažant obecný (Phasianus colchicus)

5151 Ostrov, (UL) 10.07.10 P 1 ex. v. Šutera

5349 Roudníky, (UL), mokř. Milada

16.10.11 P 5 ex. J. vondráček

Bekasina otavní (Gallinago gallinago)

5250 Arnultovice, (UL), mokř. 12.04.11 P 1 ex. v. Šutera, J. vondráček


5745 Nová ves, (LN) 24.04.11 P 1 ex. P. Skalka

5448 Mokřad venuše, (MO) 18.06.11 P 1 ex. M. Hanzlíková a spol.

5249 adolfov, (uL), Èerná louka 14.08.11 P 1 ex. R. vlček

Bělořit šedý (Oenanthe oenanthe)

5349 Mokřad Milada, (UL) 29.04.11 P 12 ex. v. Šutera

5349 Mokřad Milada, (UL) 25.07.11 P 2 ex. J. vondráček



Bramborníček černohlavý (Saxicola torquata)

5151 Rájec, (UL) 10.07.10 P 1-M v. Šutera

5349 Roudníky, (UL), mokřad Milada


5349 Habrovická výsypka, (UL) 9.06.11 P 14-M J. vondráček

5348 Duchcov, (TP), výsypka Pokrok

13.06.11 P 3-M M. Hanzlíková a spol.

5349 mokřad u Podhoří, (UL) 14.07.11 P 1-M J. vondráček

Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra)

5348 Habrovická výsypka, (UL) 10.05.11 P 2/2 J. vondráček

5348 Duchcov, (TP), výsypka Pokrok

13.06.11 P 2-M M. Hanzlíková a spol.



103102

TOMUS 36

Břehule říční (Riparia riparia)

5350 Ústí n. L., navigace pod zdymadlem


5350 Ústí n. L., u Bělského můstku 12.05.11 N–D–13 5-6 p. J. vondráček

Bukač velký (Botaurus stellaris)

5447 Mostecké jezero 3.08.11 P 1 ex. v. Beran, R. Svoboda

Bukáček malý (Ixobrychus minutus)

5448 Mar. Radèice, (Mo) „u pily“ 8.05.10 P 1-M M. Hanzlíková

5647 Žatec, (Ln) chycen poraněný

4.-08.11 CH 1 ex. H. Tichý, ex B. Franěk

Cvrčilka říční (Locustella fluviatilis)

5053 Filipov, (DC) 11.06.11 P 1-M M. Malý

Čáp bílý (Ciconia ciconia)

5349 Chabařovice, (UL), přílet 3.04.11 M/22.04. 11-F J. vondráček

5349 Chabařovice, (UL) 7.04.11 P 1ex. v. Šutera

5349 Chabařovice, (UL) 23.04.11 P 1/1 J. vondráček

5648 Lenešice, (LN), škola Iv.2011 NH

5349 Mokřad Milada, (UL) 2.06.11 P 1ex. J. vondráček

5349 Chabařovice, (UL) 20.06.11 úhyn 1ex. v. Šutera

5746 okolí Buškovic, (LN) 5.07.11 P 2 ex. P. Skalka

5349 Chabařovice, (UL) 13.07.11 N 1 + 4 juv. J. vondráček

5352 stvolínky, (ÈL) 27.07.11 N 1/1 + 3 juv.

M. Hanuš


Čáp černý (Ciconia nigra)

5749 hví�ďalka, (Ln) 2009-10 N D-16 H. Tichý, ex. Sochor

5649 Blšany, (LN) 18.04.11 T 2 ex. H. Tichý, ex. Z. Šůs

5350 Neštěmice, (UL) – přelet 21.04.11 P 1 ex. L. vlček




5745 okolí Nové vsi, (LN) 10.05.11 P 1 ex. P. Skalka

5350 Chuděrov, (UL) 8.06.11 P 1 ex. v. Šutera


5250 Arnultovice, (UL) 7.08.11 P 1 ex. v. Šutera



14.08.11 P 1 ex. v. Šutera


Čejka chocholatá (Vanellus vanellus)

5349 Trmice, (UL), mokřad Milada

20.03.11 T 56 ex. J. vondráček

5550 sulejovice – Èí�kovice, (LT) 25.03.11 T 12 ex. L. vlček

5250 Arnultovice, (UL), mokřad 12.04.11 P 1 ex. v. Šutera, J. vondráček

5249 adolfov, (uL), Èerná l. 13.04.11 P 1 ex. J. vondráček


5.04.11 P 6 ex. v. Šutera


5349 Roudníky, (UL), propadlina 9.-17.05.11 P 1/1 J. vondráček

5349 Roudníky, (UL), propadlina 31.05.11 P 3/3 J. vondráček

5349 Roudníky, (UL), propadlina 10.06.11 P 3/3 J. vondráček

5349 Mokřad Milada, rybník u Roudníků

10.06.11 P 4/4 J. vondráček

5349 Mokřad Milada, Hrbovická zátoka


Čírka modrá (Anas querquedula)

5349 Habrovice, (UL), Jedlová h. 1.04.11 P 1/1 v. Šutera



Čírka obecná (Anas crecca)

5350 valtířov, (UL) 15.01.11 P 1-M J. vondráček, v. Šutera

5349 Habrovice, (UL), Jedlová h. 1.04.11 P 2/2 v. Šutera

Datel černý (Dryocopus martius)

5251 Tisá, (UL) 26.05.10 P 1 ex. v. Šutera



105104

TOMUS 36

Dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes)

5449 Radejčín, (UL), krmítko XII.10.-4.03.11

P 1 ex. v. Švejdová


Dudek chocholatý (Upupa epops)

5649 Èernèice, (Ln), u drůbe�árny

26.08.10 P 1 ex. H. Tichý

5648 Louny – západní okraj 23.09.10 P 1 ex. H. Tichý

5447 Mokřad venuše, (MO) 7.05.11 P 1 ex. M. Hanzlíková

5447 Mostecké jezero 27.07.11 P 1 ex. v. Beran, L. Filipová

Havran polní (Corvus frugilegus)

5350 Ústí – støekovské nábøe�í 22.10.11 T 150 ex. J. vondráček

Hohol severní (Bucephala cilangula)

5350 valtířov, (UL) 15.01.11 P 2 ex. J. vondráček, v. Šutera

5349 Hrbovice, (UL), mokřad Milada

18.04.11 P 1-M J. vondráček

Holub doupňák (Columba oenas)

5349 Sezemice, (TP) 27.07.11 P 200 ex. v. Beran

5547 vrskmaň – vršavy, (Cv) 22.09.11 P 300 ex. v. Beran

Hrdlička divoká (Streptopelia turtur)


Husa polní nebo krátkozobá (Anser fabalis - brachyrhynchus)

5350 Ústí, pod Střekovským náb. 31.10., XII.11 P 1 ex. J. vondráček, v. Beran

Husa velká (Anser anser)

5350 Ústí, pod Střekovským náb. 17.01.-8.03.11 P 1 ex. J. vondráček

5649 Lenešický r., (LN) 26.03.11 P 1 ex. H. Tichý


5.04.11 P 8 ex. v. Šutera



5349 Roudníky, (uL), zdr� 19.04.11 P 1/1 J. vondráček

5349 Chabařovice, (UL), r. Koleje 1.05.11 N 1/1+ 4 pull.

J. vondráček

5349 Roudníky, (UL), rybník 9.05.11 P 1/1+5 pull.

J. vondráček


16.10.11 P 2 ex. J. vondráček, v. Šutera

Husice nilská (Alopochen niloticus)

5348 Duchcov, (TP), r. Barbora 12.07.11 N D–16 M. Hanzlíková

5547 Strupčice, (Cv) 25.05.11 P 7 ex. v. Beran

Chřástal polní (Crex crex)


Jeřáb popelavý (Grus grus)

5451 Habřina, (LT), u r. Chmelař 7.03.11 P 1/1 J. Michálek

5350 výsypka Pokrok, (TP) 1.07.11 P 2 ex. M. Hanzlíková

Jespák šedý (Calidris temminckii)


Jestřáb lesní (Accipiter gentilis)


5349 Mokřad Milada, (UL) 2.05.11 P 1-F J. vondráček

5349 Podhoří, (UL), u oprámu 23.05.11 P 1-F J. vondráček

Kachna pestrá – syn. Čírka modrozobá (Anas versicolor)

5350 Ústí, Labe, u mostu E. Beneše

16.05.-15.06.11

P 1-M J. vondráček

5350 Ústí, Labe, u mostu E. Beneše


Kavka obecná (Corvus monedula)

5350 Ústí, Sev. ter. Gagarinova 10.04.11 P 2/2 J. vondráček

5350 Ústí, Sev. ter. u nemocnice 18.05.11 P 4 ex. J. vondráček

5350 Ústí, pod Střekovským. náb. 15.06.11 P 1 ex. J. vondráček

5349 Mokřad u Podhoří, (UL) 7.07.11 P 2 ex. J. vondráček


107106

TOMUS 36

Konipas luční (Mitacilla flava)

5349 Hrbovice, (UL), mokřad Milada

1 8 . 0 4 . -14.06.11

P 1–2 ex. J. vondráček

5349 Roudníky – propadlina 6.05.11 P 2-M J. vondráček

5349 Mokřad Milada, (UL) 31.05.11 P 6-8 ex. J. vondráček

Kopřivka obecná (Anas strepera)

5349 Chabařovice, (UL), velký Luční r.

1.04.-22.05.11

P 1/1 J. vondráček

5349 Habrovický r., (UL) 17.04.11 P 3/3 J. vondráček

5349 Podhoří, (UL), rybník pod letištěm


Kormorán velký (Phalacrocorax carbo)

5350 Ústí, nový přístav 15.01.11 P 103 ex. J. vondráček, v. Šutera

5350 Svádov, (UL), Svárovský luh 15.02.11 P 64 ex. L. vlček

5349 Mokřad Milada, u Hrbovic, (UL)


5349 Mokřad Milada u Hrbovic, (UL)




5349 Podhoří, (UL), oprám 7.07.11 P 1 ex. J. vondráček

5350 Labe v Ústí 14.10.11 P 53 ex. J. vondráček


Koroptev polní (Perdix perdix)

5649 Èerèice, (Ln), u drůbe�árny 7.01.11 P 7 ex. H. Tichý

5649 Èerèice, (Ln) 7.05.11 P 1 ex. H. Tichý

5449 Žim, (Tp) 4.08.11 P 6 ex. P. Bultas

Krahujec obecný (Accipiter nisus)

5449 Radejčín, (UL) XI.10.-4.03.11 P 1 ex. v. Švejdová

5151 Rájec, (UL) 24.04.10 P 1 ex. v. Šutera



5745 Nová ves, (LN) 16.05 a 17.10.11

P 1 ex. P. Skalka

Krkavec velký (Corvus corax)

5249 Adolfov, (UL) 12.04.11 P 30 ex. J. vondráček, v. Šutera

5349 Podhoří, golfové hřiště, (UL) 30.05.11 P 38 ex. J. vondráček

5250 Mnichov, (UL) 30.08.11 nocovalo 600 ex. v. Beran

Krutihlav obecný (Jynx torquilla)

5349 Ústí, støí�ovický vrch 25.04.09 P 1 ex. J. Ba�ant

5349 Duchcov, (TP), výs. Pokrok 13.06.11 P 1-M M. Hanzlíková a spol.

5250 Neznabohy, (UL) 14.07.11 N D-12 v. Šutera

Křivka obecná (Loxia curvirostra)



Kukačka obecná (Cuculus canorus)

5349 Habrovický r., (UL) 27.04.11 hlas 1 ex. J. vondráček

5349 Mokøad Milada, (uL), zdr� 2.05.11 P 1 ex. J. vondráček

5349 Habrovická výs., (UL) 10.05.11 hlas 1 ex. J. vondráček

5745 Nová ves, (LN) 24.05.11 hlas 1 ex. P. Skalka

Kulík říční (Charadrius dubius)

5349 Chabařovice, (UL), sádky 16.04.11 P 3 ex. J. vondráček

5547 lom vršany, (Cv) 31.05.11 P 15 párů v. Beran

5349 Mokřad Milada, (UL) u Trmic,


5349 Roudníky, (UL), propadlina 27.05.11 P 3 ex. J. vondráček

Labuť velká (Cygnus olor)

5349 Habrovický r., (UL) 4.05.11 N D-13 J. vondráček

5349 Mokøad Milada, (uL), zdr� 31.05.11 N 1/1 + 6 pull.

J. vondráček

5349 Mokřad u Podhoří, (UL) 7.07.11 N 1/1 + 5 pull.

J. vondráček

5349 Malhostický r., (TP) 8.08.11 P 1/1 J. vondráček

5451 Úštěk, (LT), r. Chmelař 12.08.11 P 1/1 + 3 juv.

J. vondráček


109108

TOMUS 36

Lednáček říční (Alcedo athis)

5746 okolí Buškoviv, (LN) 14.05.10 P 1 ex. P. Skalka

5349 Mokřad Milada, (UL) 16.10.11 P 1 ex. v. Šutera, J. vondráček

5349 Mokřad Milada, (UL) 14.10.11 P 1-M,1-F v. Šutera

Lejsek šedý (Muscicapa striata)

5349 Habrovický rybník, (UL) 13.06.11 P 2 ex. J. vondráček

Linduška luční (Anthus pratensis)

5250 Mnichov, (UL) 25.08.11 P cca 130 ex.

v. Beran

Linduška úhorní (Anthus campestris)

5349 Mokřad Milada, (UL), u chemické skládky


Luňák červený (Milvus milvus)

5349 Habrovice, (UL), Jedlová h. 1.05.11 P 1 ex. v. Šutera

5349 Habrovická výs., u letiště 10.05.11 P 3 ex. J. vondráček

5349 Habrovice, (UL), Jedlová h. 11.06.11 P 1 ex. v. Šutera

5349 Chabařovice, (UL) 11.04.11 P 1 ex. J. vondráček

5249 adolfov, (uL), Èerná louka 23.04.11 P 1 ex. J. vondráček

5349 Mokøad Milada, (uL), zdr� 2.05.11 P 1 ex. J. vondráček

5349 Podhoří, (UL), u letiště 10.05.11 P 3 ex. J. vondráček

5053 varnsdorf, (DC) 11.06.11 P 1-M M. Malý

Luňák hnědý (Milvus migrans)



5547 Nemilkov, (MO) 20.07.11 P 1 ex. R. vlček


5350 Chuděrov, (UL) 8.06.11 P 1 ex. v. Šutera

Lžičák pestrý (Anas clypeata)

5349 Roudníky, propadlina 10.06.11 P 1/1 J. vondráček

5349 Kateřina, mokř. Racák, (TP) 12.08.11 P 3 juv. E. Mikolašková

Morčák bílý (Mergus albellus)

5349 Mokřad Milada, (UL) 17.01.11 P 2-F J. vondráček

Morčák velký (Mergos merganser)

5350 Ústí, pod Střekovským nábř. 16.01.11 P 1 ex. J. vondráček

5349 Milada, (UL), kalový ryb. 1.03.11 P 3-M, 1-F J. vondráček

5349 Milada, (UL) 14.10.11 P 1-M, 1-F v. Šutera

Moták pochop (Circus aeroginosus)

5648 Jimlín, (LN) 23.08.10 P 2 ex. H. Tichý


24.03.11 P 5-M, 1-F J. vondráček

5249 Fojtovice, (TP) 12.04.11 P 2-M J. vondráček, v. Šutera


5349 Chabařivice, (UL), r. Koleje 8.05.11 P 1/1 J. vondráček

5349 Chabařovice, (UL), u slévárny


5349 Roudníky, (UL), Marie Ant. 17.05.11 P 2-M, 1-F J. vondráček

5349 Habrovický r., (UL) 18.05.11 P 1-M J. vondráček

5845 vidhostice, (LN) 21.07.11 P 1 ex. R. vlček

5349 Mokřad Milada, (UL) 25.07.11 P 17-20 ex. J. vondráček, v. Šutera

5451 Úštěk, (LT), r. Chmelař 12.08.11 P 1 M J. vondráček


Moták pilich (Circus cyaneus)


Orel mořský (Haliaetus albicilla)

5745 Nová ves, (LN), velký r. 1.07.11 P 1 ex. P. Skalka

5745 Nová ves, (LN), velký r. 4.07. a 4.10.11

P 2 ex. P. a M. Skalka


Orlovec říční (Pandion haliaetus)

5648 Lenešický r., (LN) IX. 2010 P 1 ex. H. Tichý, ex. Sochor

5845 vidhostice, (LN) 21.07.11 P 1 ex. R. vlček



111110

TOMUS 36

5349 Mokřad Milada, (UL) 25.07.11 P 2 ex. J. vondráček, v. Šutera



Ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes)




Pěnkava jikavec (Fringilla montifringilla)


Polák chocholačka (Aythya fuligula)

5248 Cínovec, (TP), rybník u kostela


5349 Roudníky, (UL), mokřad 29.09.11 P 3 ex. J. vondráček

Potápka roháč (Podiceps cristatus)

5350 Ústí, starý přístav 15.01.11 H 2 ex. J. vondráček, v. Šutera

5350 Ústí, pod Střekovským náb. 17.01.11 P 1 ex. J. vondráček

5349 nádr� kateøina, (Tp) 21.01.11 H 1 ex. J. vondráček, v. Šutera

5349 Chabařovice, (UL), koup. 1.04.11 P 1 ex. J. vondráček

5349 Mokřad Milada, (UL) 29.03.11 P 10/10 J. vondráček

5745 Nová ves, (LN), velký r. 25.04.11 P 2/2 P. Skalka

5349 Habrovický ryb., (UL) 4.05.11 P 1/1 J. vondráček

5349 mokřad u Podhoří, (UL) 23.05.11 P 1 ex. J. vondráček

5349 Chabařovice, (UL), koup. 27.07.11 P 1/1 J. vondráček

5451 Úštěk, (LT), r. Chmelař 12.08.11 N 2/2 +3 juv.

J. vondráček

Potápka rudokrká (Podiceps grisegena)


Potápka žlutorohá (Podiceps auritus)

5546 nádr� kyjice, (cV) 9.11.11 P 1 ex. v. Beran

Puštík obecný (Strix aluco)

5151 Rájec, (UL) 21.10.10 P 1 ex v. Šutera

Racek bouřní (Larus canus)

5447 Mostecké jezero 7.12.11 P 2000 ex. v. Beran

Racek černohlavý (Larus melanocephalus)

5447 u Litvínova, (MO) 27.07.11 P 1ad.+1juv. v. Beran

Racek chechtavý (Larus ridibundus)



5349 Mokřad Milada, zátoka u Hrbovic (UL)


5349 Mokřad u Podhoří, (UL), oprám


5349 Duchcov, (TP), r. Barbora 18.07.11 N-D-12, max. 30 párů M. Hanzlíková

Racek stříbřitý (Larus argentatus) Racek bělohlavý (Larus cachinnans)?5350 Ústí, pod Střekovským náb. 15.01.11 P 22 ex. J. vondráček

Racek bělohlavý (Larus cachinnans)

5349 Habrovický rybník 18.05.11 P 4 ad., 2 sad.

J. vondráček

5349 Chabařovice, r. Koleje 22.05.11 P 4 ad., 2 sad.

J. vondráček

5349 Mokřad u Podhoří, (UL), oprám


Racek žlutonohý (Larus fuscus)

5447 Mostecké jezero 7.12.11 P 5 imat. ex.

v. Beran

Rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus)

5349 Podhoří, r. pod letištěm 10.05.11 P 1 ex. J. vondráček

5349 Mokøad Milada, (uL), zdr� 10.06.11 P 2-M J. vondráček

5349 Mokřad Milada, (UL), rybník u Roudníků



113112

TOMUS 36

Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus)

5350 Ústí, Skřivánek, SNP 39 10.07.11 P 1-M J. vondráček

5350 Chuděrov, (UL) 8.06.11 N D-12 v. Šutera

Skřivan lesní (Lullula arborea)

5447 Mostecké jezero 21.04.11 zpěv 3 ex. v. Beran

Slavík obecný (Luscinia megarhynchos)

5349 Mokřad Milada, (UL), u Slévárny

28.05.11 zpěv 4 ex. J. vondráček

5349 Mokřad Milada, (UL), u Trmic

2.05.11 zpěv 3-M J. vondráček

5349 Podhoří, (UL) 10.05.11 zpěv 3-M J. vondráček

5350 Ústí, areál zoo v. 11 zpěv P. Padalíková

5349 Habrovický rybník 18.05.11 zpěv J. vondráček

Slavík modráček (Luscinia sveccica)


Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus)

5350 Ústí, pod Střekovským náb. 17.01.-12.02.11

H 1-2 ex. J. vondráček

Sluka lesní (Scolopax rusticola)

5250 Rájec, (UL) 7.07.11 N D-12 v. Šutera


5250 Arnultovice, (UL) 8. 05.11 P 3 ex. v. Šutera




5349 Milada, (UL) 14.-27.10.11 P 1 ex. v. Šutera


Sokol stěhovavý (Falco peregrinus)






Strakapoud malý (Dendrocopos minor)

5349 Habrovický r., (UL) 24.03.11 P 1-F J. vondráček

Strakapoud prostřední (Dendrocopos medius)

5449 Radejčín, (UL), na krmítku 15.02-1.03.11

P 1 ex. v. Švejdová

Strakapoud velký (Dendrocopos major)

5449 Radejčín, (UL), na krmítku X.10-II.11 P 1 ex. v. Švejdová

Strnad luční (Miliaria calandra)

5349 Mokřad Milada, (UL), u Hrbovic

26.05. a 30.06.11

P 1 ex. J. vondráček

Sýc rousný (Aegolius funereus)


5151 Rájec, (UL) 3.03.11 P hlas v. Šutera

Sýček obecný (Athene noctua)

5350 Ústí, všebořice, (UL) 25.02.11 hlas v. Šutera

5349 Roudníky, (UL), u kostela Iv.-v.11 denně hlas K. Račák

Ťuhýk obecný (Lanius collurio)

5349 Habrovická výs., (UL), golfové hřiště

24.05.11 P 1 M J. vondráček

5349 Habrovická výs., (UL), golfové hřiště


5349 Mokřad Milada, (UL), u Roudníků


5349 Mokřad Milada, (UL), u Hrbovic


5349 Habrovický rybník, (UL) 29.05.11 P 1 M J. vondráček


115114

TOMUS 36


5745 okolí Nové vsi, (LN) 30.06.11 P 2 ex. P. Skalka

5349 Mokřad u Podhoří, (UL) 14.07.11 P 2 juv. J. vondráček

5349 Chabařovice, (UL), cyklostezka

27.07.11 N D-12 J. vondráček

Ťuhýk šedý (Lanius excubitor)




5349 Milada, (UL) 5.11.11 P 1 ex. v. Šutera

Tetřívek obecný (Lyrurus tetrix)


5151 Ostrov, (UL) 15.08.10 P 1-F v. Šutera

5151 Rájec, (UL) 13.09.10 P 1-F v. Šutera

5151 Rájec, (UL) 3.4.11 P 1-F v. Šutera

5249 Fojtovice, (TP) 12.04.11 P 7-M, 2-F v. Šutera, J. vondráček

5247 N. Město, Oldříš, (TP) 24.04.11 P 2-M J. vondráček

Vlaštovka obecná (Hirundo rustica)

5349 Habrovický r., (UL) 17.04.11 P 1/1 J. vondráček


Vlaštovka skalní (Cecropis daurica)

5447 Mostecké jezero 5.05.11 P 2 ex. v. Beran, M. Portaš

(fotodokumentace, uznáno fk ÈR pod è. 21/2011)

Vodouš šedý (Tringa nebularia)


Volavka bílá (Casmerodius albus)


5349 Mokřad Milada, (UL) 25.07.11 P 2 ex. J. vondráček, v. Šutera




5551 Roudnice, (LT), Labe 3.11.11 P 1 ex. J. vondráček


Volavka červená (Ardea purpurea)


Výr velký (Bubo bubo)


5250 Ostrov, (UL) 22.02.11 hlas v. Šutera

5250 Ostrov, (UL) 30.03.11 hlas v. Šutera

5151 Rájec, (UL) 3.03.11 P hlas v. Šutera

Žluna zelená (Picus viridis)



Summary:

The paper lists bird species observed in 2011.

Adresa autora:

Jiří vondráček, SNP 39, CZ 400 11 Ústí nad Labem


117

MyRMEKOFILNÍ BROUCI Z čELEDI HISTERIDAE (Coleoptera: Histeridae)MYRMECOPHILOUS BEETLES OF THE HISTERIDAE FAMILY (Coleoptera: Histeridae)

Václav VYSOKÝ

Myrmekofilové a hosté mravenců jsou definováni v mnoha pracích. Týká se to po-měrně velkého mno�ství èeledí brouků (Coleoptera), dvoukřídlého hmyzu (Diptera), blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera), motýlů (Lepidoptera) apod., kdy� mluvíme o známějších zástupcích hmyzu nějakým způsobem vázaných na mravencích nebo alespoň náhodně nalezených v mraveništích nebo v jejich blízkostech bez úzké vazby na mravencích. Zde se nechci opakovaně zabývat rozdělení těchto druhů podle je-jich vztahu k mravencům (např. synechtři, symfilové apod.), ale v tomto příspěvku uvá-dím pouze výčet druhů jedné čeledi brouků. vybral jsem skupinu Histeridae, která není širší veøejnosti moc známá, má velkou variabilitu potravních po�adavků, a proto jsou èasto druhy nacházené v mraveništích nebo v jejich blízkosti, ani� by měli k mraven-cům jakýkoliv vztah. většinou je zajímají spíše odpady v mraveništi, různé houby v mra-veništích a v jejich okolí, ale jsou mezi nimi i takové druhy, které �ijí a jsou trpěni i v těsné blízkosti mravenců a v místech, kde jsou jejich vajíèka, larvy nebo kukly, kterými se �iví.

v čeledi Histeridae je v současné době na světě popsáno cca 3900 druhů, v Evropě 314 druhů a v Èeské republice 95 druhů (z nich jsou 3 druhy uvedené s otazníkem). Pouze zlomek z těchto druhů je ale vázán na mravence nebo byl u mravenců na-lezen, nejčastěji při prosevech. v tomto příspěvku podávám přehled druhů Histeridů nalezených u mravenců ve støední evropě. V tomto pøehledu zachovávám (a� na vý-jimky) za jménem druhu jeho synonyma, další blok je jeho rozšíření, pak následuje Přehled literatury a pramenů kde je údaj druhu o výskytu u mravenců, velikost druhu a jeho mravenčí hostitel (hostitelé), způsob sběru u mravenců a případná biologie druhu mimo mraveniště.

Seznam druhů zjištěných u mravenců ve střední Evropě:

Abraeus (Postabraeus) granulum Erichson, 1839

− syn.: Abraeus punctatissimus Reitter, 1877.

− Ji�ní (vèetně pyrenejského poloostrova) a støední evropa, Britské ostrovy, ji�ní èást Švédska. u nás je znám v Èechách, na Moravě a na slovensku.

− pou�itá literatura: LaBLeR-RouBaL, 1933; RouBaL, 1926a, 1930, 1949; universitas Var-soviensis, 2011; Vienna p., BReLih s., piRnaT a., 2008; VoLák, 1972; WiTZgaLL, 1971.

− velikost: 1-1,3 mm.

− Hostitel: Camponotus sp., Lasius brunneus, Lasius fuliginosus, Lasius spec., nebo jsou pouze uvedeni mravenci bez určení do druhu nebo rodu.

− Způsob sběru: individuální odchyt v hnízdě hostujících mravenců a prosevy listí a humus kolem hnízd hostitelských mravenců.


PTAčÍ DEN PATŘÍ v ZOO ÚSTÍ NAD LABEM K PRAvIDELNÝM AKCÍM

naBíZenýM VeŘeJnosTi VŽdy 1. KVěTNA V RANNÍCH HODINÁCH.

seZnaMuJe ÚÈasTníky s dRuhy ZpĚVného pTacTVa,

kTeŘí ŽiJí V aReáLu Zoo.


119118

TOMUS 36

− Nachází se v trouchu dutých stromů (např. buk, kaštan), v drti pod kůrou stromů (např. bříza, buk, dub, habr, jasan, topol – také borovice lesní), v pařezech (např. smrk) a pod plesnivým listím.

Abraeus parvulus Aubé, 1842

− syn.: Abraeus parvuvululus Marseul, 1862 (emend.).

− Ji�ní (vèetně sicílie) a støední evropa. u nás je znám v Èechách a na slovensku.

− pou�itá literatura: anonyMus, 1906; kÖhLeR, 2003-2005; LaBLeR-RouBaL, 1933; Lokay, 1906; MaZuR, 1981; PäIvINEN a koL., 2003; RouBaL, 1930, 1932; WiTZgaLL, 1971.


− Hostitel: Lasius brunneus, Lasius fuliginosus, Lasius spec. a Formica sanguinea.

− Způsoby sběru: Prosívání trouchu, humusu a listí u hnízd a v hnízdech mravenců.

− Nachází se pod korou a ve shnilém dřevě listnatých dřevin (např. buku, dubu, lípy a břízy), je i ve ztrouchnivělých pařezech (dub).

Abraeus (s. str.) perpusillus (Marsham, 1802)

− syn.: abraeus brevissimus Roubal, 1930 (1903?); abraeus globosus hoffman; hister globosus hoffmann, 1803; hister perpusillus Marsham, 1802.

− Ji�ní (vèetně pyrenejského poloostrova) a støední evropa, Velká Británie, ji�ní èást severní evropy (napø. Švédsko), Malá asie, kavkaz, severní afrika. u nás je v Èe-chách, na Moravě a na Slovensku.

− na Ústecku byl tento druh nalezen v Èeském Švýcarsku (Rainwiese = Mezní Lou-ka).

− pou�itá literatura: anonyMus, 1906; JÄgeR, 1876; kLapáLek, 1903; LaBLeR-RouBaL, 1933; Lokay, 1905, 1906; MaZuR, 1981; ReiTTeR, 1909; RouBaL, 1926a, 1930, 1932, 1936, 1949; universitas Varsoviensis, 2011; Vienna p., BReLih s., piRnaT a., 2008; WiTZ-GALL, 1971.


− Hostitel: Camponotus sp., Formica cunicularia, Formica polyctena, Formica rufa, formica spec. Lasius brunneus, Lasius fuliginosus, Lasius spec., mravenci bez bli�ší-ho určení.

− Způsoby sběru: prosívání mravenišť i trouchu, humusu a listí u hnízd mravenců.

− není úzce vázán na mravence a mimo mravenišť se nachází kolem stromů (dub), pod kůrou a v trouchu listnatých dřevin s mravenci (např. bříza, buk, dub, jasan, jilm vaz, kaštan aj.). nachází se také na vytékající šťávě stromů (napø. bøíza) nebo na větvičkách keřů (např. osika), kde loví drobný hmyz. Byl nalezen také na hou-bách a v koňském trusu.

Abraeus Leach, 1817, spec. – rod

− pou�itá literatura: WiTZgaLL, 1971.

− Hostitel: Lasius spec.

− Způsob sběru: viz jednotlivé druhy.

Acritus homoepathicus Wollaston, 1857

− syn.: acritus rhenanus fuss, 1868; acritus shogunus Lewis, 1892.

− støední a ji�ní (vèetně pyrenejského poloostrova) evropa, Britské ostrovy, ji�ní nor-sko, Kavkaz, Chabarovský kraj, Japonsko, západní část severní Afriky (Madeira, Maroko, al�ír, Tunis). u nás se vyskytuje v Èechách, na Moravě a slovensku.

− pou�itá literatura: LaBLeR-RouBaL, 1933; MaZuR, 1981; RouBaL, 1930, 1932; universi-tas Varsoviensis, 2011; Vienna p., BReLih s., piRnaT a., 2008.

− velikost: 1 mm.

− hostitel: formica pratensis; Lasius brunneus a Lasius fuliginosus.

− Způsob sběr: Podsevy kolem stromů, kde hnízdí hostitelský mravenec.

− Nachází se pod listím, ve starých ztrouchnivělých kmenech, v hnijících houbách, v hnoji.

Acritus hopffgarteni Reiter, 1878

− syn.: Aeletes (Aeletes) hopffgarteni (Reitter, 1878) – někdy uznáván jako druh a rod Acritus je synonym.

− Ji�ní a východní evropa a ji�ní èást støední evropy, Maďarsko, Malá asie. u nás se nachází na Moravě a Slovensku.

− pou�itá literatura: ReiTTeR, 1909; LaBLeR-RouBaL, 1933; LaBLeR, 1934; MaZuR, 1981; RouBaL, 1930, 1932, 1936; universitas Varsoviensis, 2011; Vienna p., BReLih s., piR-NAT A., 2008.

− velikost: 0,7-0,9 mm.

− hostitel: formica polyctena, Lasius brunneus, mravenci bez bli�šího urèení.

− Způsoby sběru: Prosevy trouchu a humusu z hnízd a v okolí hnízd mravenců u paty stromů.

− V hnízdech mravenců se �iví různou drobnou faunou jako jsou napø. zástupci řádu roztočů (Acarina), vší (Anoplura) apod. Nachází se pod kůrou starých a trouchnivých kmenů buků, dubů a topolů, kde jsou mravenci, ale �ije i v mís-tech bez mravenců.

Acritus minutus (Herbst, 1791)

− syn.: abraeus minutus herbst, 1791; acritus balearicus schauf.; acritus fulvus Marseul, 1856; acritus minutus (in Leach, 1817); hister atomarius kugelann, 1792; hister minimus Marsham, 1802; hister minutus herbst, 1792; nigricornis Thoms., nec Hoffmann, 1803.


121120

TOMUS 36

− Vyskytuje se od ji�ní èást skandinávie pøes støední evropu a� do støedomoøí (chybí v JZ èásti evropy, je ale na pyrenejském poloostrově), na východ jde a� do Malé asie a do okolí Bajkalu (kazachstán); al�ír, Maroko. Je hlášen i z austrálie a Tasmá-nie. u nás se nachází v Èechách, na Moravě a na slovensku. na Ústecku byl nalezen na lokalitě Rainwiese (= Mezní Louka).

− pou�itá literatura: JÄgeR, 1876; LaBLeR-RouBaL, 1933; Lokay, 1905; MaZuR, 1981; ReiTTeR, 1909; RouBaL, 1930, 1936; Vienna p., BReLih s., piRnaT a., 2008.

− velikost: 0,8-1 mm.

− hostitel: formica cunicularia, Lasius brunneus, mravenci bez bli�šího urèení.

− Způsoby sběru: Prosevy trouchu, humusu a listí z hnízd a z okolí hnízd mravenců u paty a pod kůrou stromů (dub).

− Jedná se o náhodného hosta u mravenců, který jinak �ije v trouchu a pod kůrou různých listnatých døevin a v jejich paøezech (napø. na buku, dubu, bøíze a topolu; na Kavkaze na ořešáku kavkazském /Pteryocaria fraxinifolia/), je také v humusu, v hnijících houbách, pod kameny a pod hnijícími rostlinami. Je nacházen také v chodbách kůrovce Xyleborus monographus F.

Acritus nigricornis (Hoffmann, 1803)

− syn.: abraeus seminulum küster, 1848; acritus affinis gerhardt, 1900; acritus microscopicus Reitter, 1877; acritus minutus Mars, 1856; acritus semen Mars, 1862 acritus sulcipennis fuss, 1868; hister nigricornis hoffmann, 1803.

− evropa (ve Švédsku je a� po severní polární kruh), kavkaz, Malá asie, støední asie, severní Afrika, Azorské ostrovy, Kanárské ostrovy, Senegal, Barma, Austrálie, Tasmá-nie, usa: indiana. u nás se nachází v Èechách, na Moravě a na slovensku.

− pou�itá literatura: LapeVa-gJonoVa, chehlarov, 2003; MaZuR, 1981; RouBaL, 1949; Vienna p., BReLih s., piRnaT a., 2008.


− hostitel: formica rufa, mravenci bez bli�šího urèení. Ve Španělsku byl nalezen také v hnízdě termitů Reticulitermes lucifugus (Rossi).

− Způsob sběru: individuální sběr a prosevy.

− náhodný nález u mravenců, proto�e se jinak nachází v kompostech, v hnijících houbách a rostlinách a v hnijícím dříví, pod květináči, v zahradách, ve starém třísle a v hnoji, pod kůrou a v detritu.

Aeletes (Aeletes) atomarius (Aubé, 1842)

− syn.: acritus auct. – rod; acritus atomarius aubé, 1842.

− Ji�ní (vèetně pyrenejského poloostrova) a støední evropa a� po ji�ní Švédsko, Brit-ské ostrovy, kavkaz, dálný Východ a Japonsko; severní afrika (al�ír, Maroko, Tunis). Byl nalezen také na Moravě a na Slovensku.

− pou�itá literatura: LaBLeR-RouBaL, 1933; MaZuR, 1981; PäIvINEN a koL., 2003; Rei-TTeR, 1909; RouBaL, 1930, 1932; universitas Varsoviensis, 2011; Vienna p., BReLih s., piRnaT a., 2008; WiTZgaLL, 1971.


− Hostitel: Formica spec., Lasius brunneus, Lasius niger, Lasius spec.

− Způsob sběru: Prosevy v okolí hnízd hostujícího mravence (hlavně kolem dubů, buků a topolů).

− Nachází se v drti, detritu a ve shnilém dřevě starých topolů, dubů, buků. ve velké Británii byl nalezen i v chodbách roháčka Dorcus parallelepipedus. Je sbírán i v náplavech.

Atholus corvinus (Germar, 1817)

− syn.: Hister corvinus Germar, 1817.

− Ji�ní (vèetně pyrenejského poloostrova) a støední evropa, ji�ní èást skandinávie, kavkaz a sibiø; al�ír, sýrie, irán. Je nacházen také v Èechách, na Moravě a na slo-vensku. Na Ústecku byl nalezen u Liběchova a v okolí Roudnice n. L.

− pou�itá literatura: LaBLeR-RouBaL, 1933; MaZuR, 1981; RouBaL, 1930; Vienna p., BRELIH S., PIRNAT A., 2008.


− Hostitel: Formica sanguinea, Lasius fuliginosus, Tapinoma erraticum a mravenci bez bli�šího urèení. Jedná se pravděpodobně pouze o náhodné nálezy v hníz-dech nebo v okolí hnízd mravenců.

− Způsob sběru: Individuální odchyty v hnízdech hostitelských mravenců, prosevy v okolí hnízd a zimní prosevy hnízdních kup hostitelských mravenců.

− většinou se nachází pod mršinami, v hnijících látkách a pod nimi, v hnoji, pod exkrementy, v norách obratlovců (např. křečka polního - Cricetus cricetus, lišky - vulpes spec.), v holubnících a ptačích hnízdech (např. čápa - Ciconia ciconia a holuba doupňáka - columba oenas) apod. Byl nalezen i na květech („aro-idea“) a na houbách.

Bacanius (Bacanius) consobrinus (Aubé, 1850)

− syn.: Abroeus consobrinus Aube, 1850.

− pyrenejský poloostrov; podle heydena, Reittera a Weise (1906) a Reittera (1912) je znám také z Kavkazu (??).

− pou�ité prameny: internet.

− Hostitel: Mravenci bez udání druhu.

− Bez podrobností o sběru anebo biotopu.

Cyclobacanius medvedovici (Reitter, 1912)

− syn.: Bacanius medvidovici Reitter, 1912; Bacanius medvidovièi (!!) Reitter, 1912; Cyclobacanius medividovici Reitter, 1912 (podle Global names na www).

− Kréta, střední Francie, Itálie (např. Terst), Bosna-Hercegovina, Dalmácie, Slovinsko, Brixen.

− Poznámka: Tento druh nebyl dosud zjištěn ve střední Evropě.


123122

TOMUS 36

− pou�itá literatura: Viena-BReLih-piRnaT, 2008; Witzgall, 1971.

− Hostitel: Lasius fuliginosus, Lasius spec.

− Způsob sběru?

− velmi vzácný druh. Nalezen např. v trouchu starého topolu a zpuchřelém dříví dubu a fíkovníku. Èasto ve spoleènosti brouka Batrisodes venustus (Reichenbach, 1816) z čeledi Pselaphidae.

Dendrophilus punctatus (Herbst, 1792)

− syn.: dendrophilus corticalis payk.; dendrophilus latipes Bon., 1812; hister punctatus herbst, 1792; hister punctulatus say, 1825.

− Evropa (včetně Pyrenejského poloostrov, mimo severní oblasti, velká Británie, severní èást afriky, kavkaz, severní amerika. Je znám z Èech, Moravy a slovenska. Na Ústecku sbírán v okolí Liběchova a Roudnice n. L.

− pou�itá literatura: BaLThasaR, 1957; JÄgeR, 1876; kLapáLek, 1903; LaBLeR-RouBaL, 1933; Lokay, 1905; MaZuR, 1981; ReiTTeR, 1909; RouBaL, 1930, 1936, 1949; Vienna p., BReLih s., piRnaT a., 2008; universitas Varsoviensis, 2011; VoLák, 1972.


− Hostitel: Formica cunicularia, Formica rufa, Lasius brunneus, Lasius fuliginosus, Lasius niger, mravenci bez bli�šího urèení.

− Způsob sběru: Prosevy v okolí stromů (např. dub, kaštan, vrba), kde je hnízdo hos-tujícího mravence a v zimě prosevy hnízdních kup hostitelských mravenců.

− Jinak se nachází hlavně v hnízdech ptáků, zvláště v dutinách stromů, ve starých hnízdech ptáků (např. čápů - Ciconia) a havranů - Corvus), ale také v osídlených hnízdech (např. poštolky - Falco tinunculus, holuba doupňáka - Columba oenas, rorýse obecného - Apus apus, datla - Dryocopus martius, strakapouda - Dendro-vopus major, vlaštovky - Hirundo rustica, jiřičky obecné - Delichon urbica, kavky - Corvus monedula, vrány šedé - Corvus corone cornix, sýkorek - Parus ater a Parus major, rehka zahradního - Phoenicurus phoenicurus, králíčka obecného - Regulus regulus, lejsků - Ficedula hypoleuca a Muscicapa striata a špačka - Sturnus vulga-ris), někdy je pod kůrou a v trouchu dřevin, ale i v okolí a v hnízdech vos (vespi-dae) a sršní (Vespa crabro), je i v okolí vytékající šťávy stromů, ale i v polosuchém hnoji. vyskytuje se hlavně na jaře.

Dendrophilus pygmaeus (Linnaeus, 1758)

− syn.: dendrophilus cooperi stephens, 1830; dendrophilus formicetorum aube, 1833; dendrophilus sheppardi curtis, 1826; dendrophylus pygmaeus (chybný tisk); hister dubius herbst, 1792; hister formicetorum aubé, 1833; hister picipes půivier, 1789; hister pygmaeus Linnaeus, 1758.

− evrosibiøský druh (vèetně pyrenejského poloostrova), pøes asijskou èást Ruska a� po pøímoøské oblasti, na severu dosahuje a� po severní polární kruh. Vymezení v evropě – na sever dosahuje do Leningradské oblasti a ji�ní èásti skandinávie; od velké Británie po Severní Kazachstán. Sibiř, Burjatská oblast, Amurská oblast, chabarovská oblast a oblast primorska. Byl nalezen také v Èechách, na Moravě

a na Slovensku. Na Ústecku byl sbírán např. v Bezručově údolí u Chomutova, v Žandově u chlumce, v okolí Jirkova, kadaně a Mezní louky.

− pou�itá literatura: BaLThasaR, 1957; fRanc, 1992, 2001; hLaVáÈ-LackneR, 1998; kLapáLek, 1903; kÖhLeR, 2003-2005; kRásenský, 2003; LaBLeR-RouBaL, 1933; Lape-Va-gJonoVa, chehlarov, 2003; Lokay, 1905; Máca, 1970; MaZuR, 1981; oBenBeR-geR, 1940; päivinen a koL., 2003; pÄVinnen et koL., 2004; peÈíRka, 1906; ReiTTeR, 1909; RouBaL, 1930, 1937, 1949; Vienna p., BReLih s., piRnaT a., 2008; universitas Varsoviensis, 2011; WiTZgaLL, 1971; Zýka-archiv.


− Hostitel: Formica aquilonia, Formica exsecta, Formica lugubris, Formica polyc-tena, Formica pratensis, Formica rufa a Formica spec., Lasius fuliginosus, Lasius spec.

− Způsob sběru: individuální odchyt a prosevy v okolí mravenišť a prosevem mra-veniště (hlavně v zimě), kde také probíhá larvální vývoj tohoto druhu a trouchu starých stromů s mravenci. Èasto se vyskytuje hromadně, ale zůstává pøehlí�en, proto�e zůstává dlouho bez pohybu. V hnízdech se chová jako synoekent.

− nachází se také na vytékající šťávě stromů, v dutinách stromů a je i v hnízdech více druhů ptáků.

Dendrophilus spec.

− Rod je udáván někdy bez zařazení do druhu.

− pou�itá literatura: oBenBeRgeR, 1940, 1959.

− Hostitel: Lasius fuliginosus (Latreille, 1798).

− Způsob sběru: prosevy kolem hnízd hostujících mravenců.

Gnathoncus rotundatus (Kugelann, 1792)

− syn.: gnadancus rotundatus (chybný tisk); guathoncus (chybný tisk, Labler--Roubal, 1933); gnathoncus nannetensis; gnathoncus nanus (L.g.scriba, 1790); gnathoncus punctatus (paykull, 1798); gnathoncus punctulatus c.g.Thomson, 1862; hister nanus scriba, 1790; hister rotundatus kugelann, 1792; hister piceus Marsham, 1802; hister conjugatus illiger, 1807; saprinus deletus Le conte, 1844.

− holarktický druh – evropa (mimo východní a ji�ní èást Balkánského poloostrova), izrael, irán, afghanistán, Turkmenistán. Mongolsko, Èína; ji�ní afrika, Tchajwan. Podle vienna a KOL., 2008 je hlášen také z Orientální, Nearktické a Neotropické oblasti. nachází se také v Èechách, na Moravě a na slovensku. na Ústecku byl sbírán v okolí Ústí n. L. a varnsdorfu.

− pou�itá literatura: JÄgeR, 1876; LaBLeR-RouBaL, 1933; MaZuR, 1981; Vienna p., BRELIH S., PIRNAT A., 2008.


− Hostitel: Formica rufa a Lasius fuliginosus. U mravenců se jedná pouze o nahodilé, náhodné nálezy.

− Způsob sběru: Prosevy hnízd (v zimě) anebo jejich okolí (po celý rok).


125124

TOMUS 36

− Imago se většinou nachází pod menšími mršinami (hlavně ptáků), v norách (např. králíka-Oryctolagus cunuculus, křečka - Cricetus cricetus, sysla - Spermo-philus citellus) a v hnízdech savců (např. veverka - Sciurus vulgaris), ve starších hnízdech ptáků (např. sov - Strix sp., sýce rousného - Aegolus funereus, výra - Bubo bubo, dudka - Upupa epops, vrány šedé - Corvus corone cornix, špačka - Sturnus vulgaris), nebo v jejich budkách (např. špačka - Sturnus vulgaris) i v kurnících a holubnících, pod hnijícími rostlinami, v houbách a v sušších exkrementech. Nalezne se i na záchodech, na stěnách domů, ve sklepech, i pod kůrou stromů.

Gnathoncus spec. – rod

− Někdy je udáván rod bez zařazení do druhu.

− pou�itá literatura: RouBaL, 1930.

− Hostitel: Formica rufa Linnaeus, 1758.

− Způsob sběru (? Zimní prosevy kup hostitelského mravence).

− Poznámka: Zástupci tohoto rodu se vyskytují v ptačích exkrementech, v kurnících, holubnících, ve stájích, ve chlévech, na záchodech, ve sklepech a v hnízdech podzemních savců. Byli nalezeni i na suchých mršinách. U jednotlivých druhů tohoto rodu není výskyt u mravenců v práci Roubala (1930) vůbec uveden!

Hetaerius ferrugineus (Olivier, 1789) – Mršník mravenčí

− syn.: hataerius sesquicornis siegel, 1866; hetaerius marseuli schaufuss, 1863; heteerius sesquicornis siegel, 1866; hister ferrugineus olivier, 1798; hister quadratus kugelann, 1794; hister sesquicornis preyssler, 1792.

− Ji�ní a støední evropa, Britské ostrovy, dánsko, ji�ní Švédsko, kavkaz, Malá asie, kazachstán, Turecko. nachází se také v Èechách., na Moravě a slovensku. na Ús-tecku nacházen napø. na lokalitách Èeská kamenice, chomutov, kadaň - Běšický vrch, Litoměřice, Mezní Louka (Rainwiese), Roudnice, Střezovská rokle, Teplice-Ša-nov, Ústí n. L. - Mariánská skála

− pou�itá literatura: BaLThasaR, 1957; BeZdĚÈka, 2001; BíLý, 1989; fRanc, 1992; giLJaRoV-pRaVdin, 1984; hLaVáÈ-LackneR, 1998; JÄgeR, 1876; kLapáLek, 1903; kÖhLeR, 2003-2005; kRásenský, 2003; LaBLeR-RouBaL, 1933; LapeVa-gJonoVa, chehlarov, 2003; Lokay, 1905; MaZuR, 1981; oBenBeRgeR, 1940, 1959; päivinen a koL., 2003; peÈíRka, 1906; poLáÈek, 1942; ReiTTeR, 1909; RouBaL, 1930, 1949; sa-MŠiŇák, 1952 +deník; universitas Varsoviensis, 2011; Váca, 1910; Vienna p., BReLih s., piRnaT a., 2008; WiTZgaLL, 1971; Zýka-archiv.


− Hostitel: Formica cinerea, Formica exsecta, Formica fusca, Formica lemani, Formica polyctena, Formica pratensis, Formica rufa, Formica rufibarbis, Formica sanguinea, Formica sp., Lasius flavus, Lasius fuliginosus, Lasius niger, Lasius spec., Leptothorax acervorum, Myrmica rubra, Myrmica scabrinodis, Myrmica sp., Po-lyergus rufescens, Tapinoma erraticum nebo jen mravenci bez udání rodu nebo druhu.

− Způsob sběru: Individuální sběry (např. pod kameny a suchým dřívím na jaře a na podzim) a prosevy v hnízdech a v okolí hnízd hostitelských druhů mravenců.

− poznámky: Živí se mrtvými mravenci a jejich larvami, je v hnízdě trpěn, ale i olizován. Myrmekofil �ijící většinou v zemních hnízdech mravenců. V hnízdech mravenců se objevuje ji� brzy z jara – podle archivu Zýky je i na podzim. V mrave-ništi se chová jako synoekent, �iví se mrtvými a nemocnými mravenci, nepohrdne ani plodem. hLaVáÈ-LackneR (1998) jej uvádějí jako symfil. fRanc (1992) jej øadí jako myrmekofilní symfil-synoekent. Mimo mraveniště se �iví různým mrtvým hmy-zem.

Hister helluo Truqui, 1852

− syn.: hister modestus Redtenbacher, 1858; hister silesiacus Roger, 1856.

− støední, západní a ji�ní evropa, kavkaz. Vyskytuje se také v Èechách, na Moravě a na Slovensku.

− pou�itý pramen: MaZuR (1981); universitas Varsoviensis, 2011; Vienna p., BReLih s., PIRNAT A., 2008.


− Hostitel: Lasius fuliginosus, mravenci bez určení do druhu.

− Jedná se pravděpodobně jen o náhodný nález, proto�e patøí ke druhům, které se �iví larvami hmyzu, �ijícími na rostlinách a tento druh se napø. prokazatelně �iví na olších larvami mandelinky Agelastica alni (L.).

Histeridae – čeleď

− Uveden jen obecný údaj o čeledi bez dalších podrobností o rodu nebo druhu.

− pou�itá literatura: oBenBeRgeR, 1940, 1959.

− Hostitel: Mravenci bez udání do rodu nebo do druhu.

− většinou se jedná o pomalé, váhavé brouky. Některé druhy se nacházejí v hníz-dech mravenců. Zde se �iví jako synoekenti.

Margarinotus distinctus (Erichson, 1834)

− syn.: Hister distinctus Erichson, 1834.

− støední a ji�ní evropa, krym, kavkaz, Volgogradská oblast, Malá asie, kazachstán. Je znám i z Èech, na Moravě a na slovensku. na Ústecku byl sbírán dosud jen v okolí Žatce.

− pou�itá literatura: LaBLeR-RouBaL, 1933; Lokay, 1905; MaZuR, 1981; oLeXa, 1950.


− Hostitel: Lasius fuiginosus.

− Způsob sběru: Individuální odchyt na kořenech a spodních částech stromů s mravenci nebo prosevy v okolí hnízd hostitelského mravence a v trouchu dutých stromů (např. buk, osika, topol), kde hnízdí hostitelský mravenec.


127126

TOMUS 36

− Mimo mravenců jsou známé nálezy na tlejících látkách �ivoèišného původu (např. suché hovězí, králičí a zaječí srsti), zpravidla na písčité půdě. Podle OLEXY (1950): „názor, �e hister distinctus er. by mohl být i druhem myrmekofilním, je jistě nesprávný“.

Margarinotus marginatus (Erichson, 1834)

− syn.: Hister marginatus Erichson, 1834.

− od dánska, ji�ního Švédska a estonska a� po jihozápadní francii a Rumunsko na jihu; Velká Británie. nachází se také v Èechách, na Moravě a na slovensku.

− pou�itá literatura: LaBLeR-RouBaL, 1933; MaZuR, 1981; RouBaL, 1930.


− Hostitel: Lasius fuliginosus. U mravenců jen náhodně.

− Způsob sběru: Prosevy kolem stromů, kde hnízdí hostitelský druh mravence.

− vyskytuje se hlavně v hnízdech krtka - Talpa europae, pod tlejícími a hnijícími rost-linami, v kompostě, pod kameny a ve ztrouchnivělém dříví nebo v exkrementech. nachází se i na bøezové a dubové stromové šťávě, ale je znám i z hnízd èmeláků. Imago se vyskytuje od podzimu do konce jara.

Margarinotus (Ptomister) merdarius (Hoffmann, 1803)

− syn.: hister memnonius say, 1825; hister merdarius hoffmann, 1803.

− Evropa (mimo její nejsevernější část), severní Afrika, Irán, Sibiř. Zavlečen do severní ameriky a do ji�ní afriky. Vyskytuje se také v Èechách, na Moravě a na slovensku. Na Ústecku byl nalezen v okolí Krásné Lípy, v Krušných horách (bez udání přesněj-ší lokality), v Roudnici n. L., v Ústí n. L. a ve varnsdorfu.

− pou�itá literatura: LaBLeR-RouBaL, 1933.

− velikost: 4-5 mm.

− Hostitel: Lasius fuliginosus.

− Způsob sběru: Prosevy kolem stromů kde hnízdí hostitelský mravenec.

− Tento druh byl nalezen v hnízdech různých ptáků jako je výr (Bubo bubo), sýc rousný (Aegolius funereus), puštík obecný (Strix aluco), poštolka obecná (Falco tinunculus), holub doupňák (Columba oenas), dudek (Upupa epops), krka-vec velký (Corvus corax), kavka obecná (Corvus monedula), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), špaček obecný (Sturnus vulgaris), strakapoud velký (Dendrocopus major), sýkora koňadra (Parus major), vrabec polní (Passer mon-tanus) apod. Èasto se nalezne také na mršinách (napø. drůbe�), na záchodech, na smetištích, ve sklepech, v chlévech, v konírnách, ve starých úlech, v dutinách stromů. Někdy je i na hnijících látkách, houbách, na výkalech i v suchém zvířecím trusu a v lidských exkrementech, pod hnijící slámou, v suchém hnoji a na kvasící stromové šťávě.

Margarinotus neglectus (Germar, 1813)

− syn.: hister neglectus germar, 1813; Margarinotus neotropicus Mazur, 1974.

− palearktická oblast, indie, zavleèený také do argentiny. nachází se také v Èe-chách, na Moravě a na Slovensku. Na Ústecku byl nalezen např. v okolí Mezní Louky (Rainwiese), Ústí n. L. a varnsdorfu.

− pou�itá literatura: LaBLeR-RouBaL, 1933; MaZuR, 1981.


− hostitel: formica rufa. Mravenci bez bli�šího urèení. u mravenců je ale jen náhod-ně.

− Způsob sběru: Pravděpodobně prosevy hnízdních kup v zimě.

− vyskytuje se na vlhkých místech při okrajích lesů, v okolí vod apod., u pat starých stromů, pod hnijícími rostlinami, v kompostě, ve vlhkém shnilém dříví, pod mrši-nami, v houbách, řidčeji v hnízdech ptáků jako je např. datel černý (Dryocopus martius), kavka (Corvus monedula) a výr (Bubo bubo).

Margarinotus ruficornis (Grimm, 1852)

− syn.: hister myrmecophilus Mulsant et Rey, 1853; hister nigellatus Mars; hister rufi-cornis Grimm, 1852.

− Ji�ní a støední evropa, francie, Belgie, kavkaz, Malá asie. nachází se také v Èe-chách, na Moravě a na Slovensku. Na Ústecku byl nalezen v Kadani-vinaře, v okolí Roudnice, ve Střezovské rokli u Střezova, v Telčském údolí u Jirkova.

− pou�itá literatura: fRanc, 1992; hLaVáÈ-LackneR, 1998; kLapáLek, 1903; kÖhLeR, 2003-2005; kRásenský, 2003; LaBLeR-RouBaL, 1933; Lokay, 1905; MaZuR, 1981; oLeXa, 1950; ReiTTeR, 1909; RouBaL, 1930, 1932; universitas Varsoviensis, 2011; Vie-nna p., BReLih s., piRnaT a., 2008; WiTZgaLL, 1971.


− Hostitel: Formica rufa (?), Formica sanguinea, Formica spec., Lasius fuliginosus, Lasius spec. U mravenců se chová jako synoekent.

− Způsob sběru: Prosev trouchu dutých stromů (dub, osika, ovocné stromy, topol), kde hnízdí hostitelský mravenec, nebo vrstev listí v okolí hnízd.

− Ve ztrouchnivělém døíví, ale i na šťávě stromů. Je nacházen také v norách králíka - Oryctolagus cuniculus nebo lišky - vulpes spec., a v hnízdě krtka (Talpa europae-us).

− poznámka: podle krásenského (2003) to není typický myrmekofil, proto�e se bě�-ně nachází také v prosevech zahnívajících organických látek, v dutinách apod.

Margarinotus (Ptomister) terricola (Germar, 1824)

− syn.: Hister terricola Germar, 1824.

− støední a ji�ní evropa, kavkaz, Malá asie, irán. nachází se také v Èechách, na Mo-ravě a na Slovensku. Na Ústecku byl nalezen okolí Roudnice n. L.

− pou�itá literatura: oLeXa, 1950; RouBaL, 1937.


129128

TOMUS 36

− Hostitel: Lasius fuliginosus.

− Způsob sběru: individuální sběry a mo�ná i prosevy.

− Byl nalezen v trouchu dutých stromů (osika, topol), ve sklepích a stájích, také na mršinách (kočka) nebo pod mršinami, pod shnilou zeleninou, v hnoji a ve shni-lých houbách. Nachází se také v hnízdech krtka (Talpa europaea) a v norách králíka (Oryctolagus cuniculis).

Myrmetes paykulli Kanaar, 1979

− syn.: hister piceus paykull, 1809; Myrmetes piceus (paykull, 1809, nec Marsham, 1802).

− severní (a� za polární kruh), støední evropa (vèetně Velké Británie, lokálně i na Pyrenejském ostrově), Kavkaz, Sibiř, Turkménie, Afganistan. Nachází se také v Èechách, na Moravě a na slovensku. na Ústecku byl nalezen v okolí chomu-tova (napø. Bezruèovo údolí, krásná Lípa, Volyně – podle kRásenského, 2003); Roudnice n. L.

− pou�itá literatura: BaLThasaR, 1957; BeZdĚÈka, 2001; fRanc, 1992, 2001; hLaVáÈ--LackneR, 1998; JÄgeR, 1876; kLapáLek, 1903; kRásenský, 2003; LaBLeR-RouBaL, 1933; MaZuR, 1981; obenberger, 1940, 1959; päivinen a koL., 2003; pÄVinnen et koL., 2004; peÈíRka, 1906; ReiTTeR, 1909; RouBaL, 1930, 1949; saMŠiŇák, 1952; TáBoRský, 1995; universitas Varsoviensis, 2011; Vienna p., BReLih s., piRnaT a., 2008; WITZGALL, 1971.


− Hostitel: Formica aquilonia, Formica polyctena, Formica pratensis, Formica rufa, formica sanguinea, Lasius fuliginosus, Lasius spec. V mraveništích se �iví mrtvými mravenci.

− Způsob sběru: Zimní prosevy hnízdních kup, v létě individuální sběr a prosevy kolem hnízd hostujících mravenců. v prosevu zůstávají tito brouci dlouho nehnutí a dají se jen obtí�ně nalézt. Jejich velikost do 2.5 mm a hnědé zbarvení je skrývají mezi pøinesenými větvièkami a suchými jehlicemi, tak�e nejsou skoro vůbec vidět. Je to myrmekofilní druh chovající se v hnízdě jako synoekent.

Onthophilus affinis L. Redtenbacher, 1849

− v literatuře nebyl do r. 2003 uváděn od mravenců.

− Rozšíøení: ji�ní èást støední evropy a severní èást mediterránní oblasti. na sever dosahuje po Slovensko.

− pou�itá literatura: LapeVa-gJonoVa, chehlarov, 2003.

− Hostitel: Formica fusca, Myrmica spec.

− dosud nebyl uváděn mezi druhy s vazbou na mravence. od nás nejblí�e na slo-vensku byl sbírán pod listím a hnijícím plevelem, ale i u malých mršin a kolem pařezů.

Paromalus flavicornis (Herbst, 1792)

− syn.: Microlomalus Lewis, 1907 – rod.

− Ji�ní (vèetně pyrenejského poloostrova), západní a støední evropa, ji�ní èást skan-dinávie, holandsko, Britské ostrovy, irán, východní sibiø, ji�ní azerbajd�án. nachází se také v Èechách, na Moravě a na slovensku. na Ústecku byl nalezen v chlumci u Chabařovic, v okolí Mezní Louky (Rainwiese), v Roudnici a v Teplicích-Šanově.

− pou�itá literatura: LaBLeR-RouBaL, 1933; nĚMec J. a koL., 1997; RouBaL, 1930; saMŠiŇák, 1952; Vienna p., BReLih s., piRnaT a., 2008; VoLák, 1972.


− Hostitel: Formica polyctena, Lasius brunneus, Lasius fuliginosus, mravenci spec.

− Způsob sběru: Prosevy trouchu starých stromů nebo u paty stromů s mravenci (např. dub, jírovec) a v zimě prosev mraveniště.

− Mimo mraveniště se nachází pod korou a ve dřevě jehličnanů (borovice, jedle, modøín, smrk) a listnáèů (buk, dub, javor, jíva, oøešák, vrba; paøezy a ztrouchni-vělé dřevo topolu). Pod kůrou pronásleduje různé bezobratlé jako je Crypturgus pusillus (Gyll.), Hylastes opacus Erich., Ips typographus L., Pityokteines spec., Tomi-cus minor (Hart.), T. piniperda (L.). Byl nalezen i v hnízdě dudka - Upupa epops.

Platysoma compressum (Herbst, 1783)

− syn.: hister compressus herbst, 1783; hister depressus fabricius, 1787.

− evropa, kavkaz, severní irán. nachází se také v Èechách, ba Moravě a na sloven-sku.

− pou�itá literatura: Viena p., BReLih s., piRnaT a., 2008.


− Hostitel: Myrmica laevinodis (= Myrmica rubra).

− Způsob sběru: Individuální odchyt v mraveništi, kde je jen náhodně.

− vyskytuje se pod kůrou na listnáčích (např. akát, bříza, buk, dub, habr, olše, vrba), zřídka i na jehličnanech (borovice, jedle). Pod kůrou loví larvy i imaga různého hmyzu (např. brouky Cisidae spec., Silvanus bidentatus, S. unidentatus, Uleiota planata, Bitoma crenata, Xyleborus pfeili – z Dipter Lonchea silvatica etc.)

Plegaderus caesus (Herbst, 1792)

− syn.: Hister caesus Herbst, 1792.

− Evropa (včetně Pyrenejského poloostrova), na sever dosahuje do poloviny skandinávského poloostrova, kavkaz. nachází se také v Èechách, na Moravě a na Slovensku. Na Ústecku byl hlášen z Doksan, Mezní Louky (Rainwiese) a Roud-nice n. L.

− pou�itá literatura: LaBLeR-RouBaL, 1933; Lokay, 1905; MaZuR, 1981; nĚMec J. a koL., 1997; RouBaL, 1926a, 1930, 1932, 1949.



131130

TOMUS 36

− Hostitel: Camponotus herculeanus, Camponotus sp., Formica spec. Lasius brunne-us, mravenci bez bli�šího urèení.

− Způsob sběru: Prosevy v okolí stromů a pařezů, kde má kolonii hostitelský mrave-nec (např. buk, topol, vrba). U mravenců je ale jen náhodně.

− vyskytuje se pod kůrou a v trouchu listnatých dřevin (např. bříza, buk, dub, jabloň, jíva, kaštan, topol, vrba), někdy i jehliènanů (napø. borovice lesní), v ji�ní evropě je i pod kůrou borovice pinus nigra. Živí s drobnými �ivoèichy. Je znám i z hnízd kavek (Corvus monedula), vrány (Corvus corone cornix), strakapouda velkého (Dendrocopus major), špačka (Sturnus vulgaris), straky (Pica pica) i vrabce do-mácího (Passer domesticus).

Plegaderus dissectus Erichson, 1839

− syn.: Plegaderus rumaniae Lewis, 1905.

− Ji�ní (vèetně pyrenejského poloostrova) a støední evropa, ji�ní èást Švédska, dán-sko, Velká Británie, kavkaz, Malá asie, irán. nachází se také v Èechách, na Mora-vě a na Slovensku.

−pou�itá literatura: LaBLeR-RouBaL, 1933; MaZuR, 1981; RouBaL, 1930, 1932; universi-tas Varsoviensis, 2011; Vienna p., BReLih s., piRnaT a., 2008.


− hostitel: formica cunicularia, Lasius fuliginosus, mravenci bez bli�šího urèení.

− Způsob sběru: Prosevy hnízd a okolí hnízd hostitelských mravenců.

− Jinak je ve ztrouchnivělém, houbami napadeném bílém a červeném dřevě buků, jabloní a dubů. vyskytuje se také pod korou a v trouchu stromů (např. borovice, buk, dub, jabloň). Byl nalezen i v hnízdě holuba doupňáka (Columba oenas).

Plegaderus otti Marseul, 1856

− Není jasné systematické postavení tohoto druhu.

− pyrenejský poloostrov, ji�ní èást støední evropy. Vyskytuje se také na Moravě.

− pou�itá literatura: LaBLeR-RouBaL, 1933; RouBaL, 1932.

− Hostitel: Formica sp., mravenci bez určení do rodu a druhu.

− Způsob sběru: Zimní prosevy mravenišť.

Satrapes sartorii (L. Redtenbacher, 1858)

− syn.: hetaerius sartorii Redtenbacher, 1858; sareapes rayci Mars.

− Ji�ní a støední evropa (jihovýchodní francie – rasa s. sartorii peyrimhoffi), ji�ní èást evropské oblasti Ruska (vèetně ukrajiny) na východ a� po kavkaz. nachází se také na Moravě a na Slovensku.

− pou�itá literatura. BaLThasaR, 1957; fRanc, 1992, 2001; hLaVáÈ-LackneR, 1998; kLapáLek, 1903; LaBLeR-RouBaL, 1933; LauTeReR-fLeischeR, 1954; MaZuR, 1981; ReiTTeR, 1909; RouBaL, 1930, 1933; universitas Varsoviensis, 2011; WiTZgaLL, 1971.


− Hostitel: Lasius niger, Lasius spec., Tetramorium caespitum (většinou), Tetramorium spec., mravenci bez bli�šího urèení, na teplých stráních. Myrmekofil.

− Způsob sběru: Individuální vyhledávání imag v hnízdech hostitelských mravenců, hlavně v jarních měsících. Myrmekofil-symfil, který podle pozorování sedí upro-střed mraveniště v jamce, pouze na velmi teplých stanovištích. Při jeho přítomnosti v kolonii hostitelských mravenců nebyli nikdy pozorováni jiní hosté.

− Nachází se ve dvou rasách: Satrapes sartorii peyerimhoffi Bedel, 1899 – pouze Jv Francie. Satrapes sartorii sartorii (Redtenbacher, 1858) – celý areál rozšíření mimo Jv Fran-cii.

Přehled druhů Histeridů zjištěných u jednotlivých druhů mravenců:

(Mravenci i jejich hosté jsou řazeni abecedně za sebou)

Mravenec Histerid zjištěný u mravenců

Mravenci bez bli�šího zaøazení Abraeus granulum Erichson, 1839Abraeus perpusillus (Marsham, 1802)Acritus hopffgarteni Reiter, 1878Acritus minutus (Herbst, 1791)Acritus nigricornis (Hoffmann, 1803)Atholus corvinus (Germar, 1817)Bacanius consobrinus (Aubé, 1850)Dendrophilus punctatus (Herbst, 1792)Hetaerius ferrugineus (Olivier, 1789)Hister helluo Truqui, 1852Margarinotus neglectus (Germar, 1813)Paromalus flavicornis (Herbst, 1792)Plegaderus caesus (Herbst, 1792)Plegaderus dissectus Erichson, 1839Plegaderus otti Marseul, 1856Satrapes sartorii (L.Redtenbacher, 1858)

Camponotus herculeanus (Linnaeus, 1758) Plegaderus caesus (Herbst, 1792)

Camponotus spec. Abraeus granulum Erichson, 1839Abraeus perpusillus (Marsham, 1802)Plegaderus caesus (Herbst, 1792)

Formica aquilonia Yarrow, 1955 Dendrophilus pygmaeus (Linnaeus, 1758)Myrmetes paykulli Kanaar, 1979

Formica cinerea Mayr, 1853 Hetaerius ferrugineus (Olivier, 1789)

Formica cunicularia Latreille, 1798 Abraeus perpusillus (Marsham, 1802)Acritus minutus (Herbst, 1791)Dendrophilus punctatus (Herbst, 1792)Plegaderus dissectus Erichson, 1839

Formica exsecta Nylander, 1846 Dendrophilus pygmaeus (Linnaeus, 1758)Hetaerius ferrugineus (Olivier, 1789)

Formica fusca Linnaeus, 1758 Hetaerius ferrugineus (Olivier, 1789)Onthophilus affinis L. Redtenbacher, 1849

Formica lemani Bondroit, 1917 Hetaerius ferrugineus (Olivier, 1789)


133132

TOMUS 36


Formica lugubris Zetterstedt, 1838 Dendrophilus pygmaeus (Linnaeus, 1758)

Formica polyctena Förster, 1850 Abraeus perpusillus (Marsham, 1802)Acritus hopffgarteni Reiter, 1878Dendrophilus pygmaeus (Linnaeus, 1758)Hetaerius ferrugineus (Olivier, 1789)Myrmetes paykulli Kanaar, 1979Paromalus flavicornis (Herbst, 1792)

Formica pratensis Retzius, 1783 Acritus homoepathicus Wollaston, 1857Dendrophilus pygmaeus (Linnaeus, 1758)Hetaerius ferrugineus (Olivier, 1789)Myrmetes paykulli Kanaar, 1979

Formica rufa Linnaeus, 1761 Abraeus perpusillus (Marsham, 1802)Acritus nigricornis (Hoffmann, 1803)Dendrophilus punctatus (Herbst, 1792)Dendrophilus pygmaeus (Linnaeus, 1758)Gnathoncus rotundatus (Kugelann, 1792)Gnathoncus spec.Hetaerius ferrugineus (Olivier, 1789)Margarinotus neglectus (Germar, 1813)Margarinotus ruficornis (Grimm, 1852)Myrmetes paykulli Kanaar, 1979

Formica rufibarbis Fabricius, 1793 Hetaerius ferrugineus (Olivier, 1789)

Formica sanguinea Latreille, 1798 Abraeus parvulus Aubé, 1842Atholus corvinus (Germar, 1817)Hetaerius ferrugineus (Olivier, 1789)Margarinotus ruficornis (Grimm, 1852)Myrmetes paykulli Kanaar, 1979

Formica spec. Abraeus perpusillus (Marsham, 1802)Aeletes atomarius (Aubé, 1842)Dendrophilus pygmaeus (Linnaeus, 1758)Hetaerius ferrugineus (Olivier, 1789)Margarinotus ruficornis (Grimm, 1852)Plegaderus caesus (Herbst, 1792)Plegaderus otti Marseul, 1856

Lasius brunneus (Latreille, 1798) Abraeus granulum Erichson, 1839Abraeus parvulus Aubé, 1842 Abraeus perpusillus (Marsham, 1802)Acritus homoepathicus Wollaston, 1857Acritus hopffgarteni Reiter, 1878Acritus minutus (Herbst, 1791)Aeletes atomarius (Aubé, 1842)Dendrophilus punctatus (Herbst, 1792)Paromalus flavicornis (Herbst, 1792)Plegaderus caesus (Herbst, 1792)

Lasius flavus (Fabricius, 1782) Hetaerius ferrugineus (Olivier, 1789)


Lasius fuliginosus (Latreille, 1798) Abraeus granulum Erichson, 1839Abraeus parvulus Aubé, 1842Abraeus perpusillus (Marsham, 1802)Acritus homoepathicus Wollaston, 1857Atholus corvinus (Germar, 1817)Cyclobacanius medvedovici (Reitter, 1912)Dendrophilus punctatus (Herbst, 1792)Dendrophilus pygmaeus (Linnaeus, 1758)Dendrophilus spec.Gnathoncus rotundatus (Kugelann, 1792)Hetaerius ferrugineus (Olivier, 1789)Hister helluo Truqui, 1852Margarinotus distinctus (Erichson, 1834)Margarinotus marginatus (Erichson, 1834)Margarinotus merdarius (Hoffmann, 1803)Margarinotus ruficornis (Grimm, 1852)Margarinotus terricola (Germar, 1824)Myrmetes paykulli Kanaar, 1979Paromalus flavicornis (Herbst, 1792)Plegaderus dissectus Erichson, 1839

Lasius niger (Linnaeus, 1758) Aeletes atomarius (Aubé, 1842)Dendrophilus punctatus (Herbst, 1792)Hetaerius ferrugineus (Olivier, 1789)Satrapes sartorii (L.Redtenbacher, 1858)

Lasius spec. Abraeus granulum Erichson, 1839Abraeus parvulus Aubé, 1842Abraeus perpusillus (Marsham, 1802)Abraeus spec.Aeletes atomarius (Aubé, 1842)Cyclobacanius medvedovici (Reitter, 1912)Dendrophilus pygmaeus (Linnaeus, 1758)Hetaerius ferrugineus (Olivier, 1789)Margarinotus ruficornis (Grimm, 1852)Myrmetes paykulli Kanaar, 1979Satrapes sartorii (L.Redtenbacher, 1858)

Leptothorax acervorum (Fabricius, 1793) Hetaerius ferrugineus (Olivier, 1789)

Myrmica rubra (Linnaeus, 1758) Hetaerius ferrugineus (Olivier, 1789)Platysoma compressum (Herbst, 1783)

Myrmica scabrinodis Nylander, 1846 Hetaerius ferrugineus (Olivier, 1789)

Myrmica spec. Hetaerius ferrugineus (Olivier, 1789)Onthophilus affinis L. Redtenbacher, 1849

Polyergus rufescens (Latreille, 1798) Hetaerius ferrugineus (Olivier, 1789)

Tapinoma erraticum (Latreille, 1798) Atholus corvinus (Germar, 1817)Hetaerius ferrugineus (Olivier, 1789)

Tetramorium caespitum (Linnaeus, 1758) Satrapes sartorii (L.Redtenbacher, 1858)

Tetramorium spec. Satrapes sartorii (L.Redtenbacher, 1858)


135134

TOMUS 36

Poznámky o některých druzích čeledi Histeridae vyskytujících se u mravenců mimo střední Evropu:

Na rozdíl od evropské fauny (zvláště střední Evropa) je fauna myrmekofilních Histeridů jen velmi málo zpracovaná. Je to zřejmé hlavně při potvrzení novějších prací, kdy jsou popisované nové rody a druhy z různých oblastí světa. Například pomocí mikroka-mer bylo objeveno více druhů u ta�ných mravenců eciton v Ji�ní a støední americe. U těchto mravenců byly také objeveny druhy, které se moc po zemi nepohybují a při èastých pøesunech těchto mravenců se někteøí histeridi pøímo „vozí“ na hrudi dělnic a vojáků, tj. mimo dosah jejich končetin a kusadel a jen zachycují zbytky jejich potravy. Bohu�el, velké mno�ství nově popisovaných histeridů, zvláště z oblasti indonésie, aus-trálie, filipín, ale i některých èástí JV èásti asijské pevniny má poznámku, �e se jedná o myrmekofilní druh, ale skoro v�dy chybí údaj, u jakého rodu nebo druhu mravenců byl popisovaný druh nalezen. Je to většinou tím, �e se zpracovávají staré sběry ulo�ené v různých muzeích, kde jsou podrobné lokality, ale chybí poznámky o biologii. Jako pří-klad uvádím např. revizi druhově bohatého rodu Paratropus (KANAAR P., 1997, 2004), kde v pøedmluvě se uvádí, �e se jedná o myrmekofilní a termitofilní rod, ale v textu u většiny druhů chybí, zda se jedná od myrmekofilní nebo termitofilní druh a chybí zde úplně alespoň některé druhy (nebo alespoň rody) mravenců, na které je tento rod, resp. určité jeho druhy vázány – výskyt je v Africe a v Orientální oblasti.

staèí si pøipomenout, �e celé druhové skupiny, podèeledi nebo triby èeledi histeridae jsou myrmekofilní, např. Chlamydospinae z Australsko-orientální oblasti, nebo Hetae-riomorphini, kde jsou soustøeděné většinou myrmekofilní druhy hlavně z Ji�ní ameriky; v Neotropické oblasti se jedná o druhy ze skupiny Hetaeriinae, kde z cca 90 druhů většina má vazbu na mravence nebo termity a pouze 1 druh �ije u vèel z rodu Trigona. Ale na druhé straně řada druhů, které jsou vedené v Evropě jako myrmekofilní, má příbuzné druhy ve stejném rodu termitofilní nebo s jinou vazbou na prostředí, kde se vyskytují, tj. bez jakékoliv vazby na mravence. proto je zde „pole neorané“ pro další průzkumy a ne� se dostanou znalosti tropických druhů histeridů na úroveň evropských, je otázka mnoha desítek let. pøi tom je nutno si uvědomit, �e tzv. plošné záchranné sbě-ry pøed postupující likvidací primárních pralesů nám v budoucnu znemo�ňují u øady druhů zjistit jakékoliv vazby řady druhů Histeridů k mravencům, pokud nejsou odchyce-né přímo u mravenců a ve sběrech jsou označené jako materiál pocházející z hnízd mravenců.

U evropských druhů se někdy objevují tvarově odlišné druhy myrmekofilů, ale to je jen náznak, jak se v přírodě upravují tělesné znaky podle prostředí, kde se který druh vy-skytuje a jak se �iví, a to hlavně ve tvaru nohou, štítu a krovek a zde s různými výènělky, popřípadě ochlupenými ostrůvky, které vylučují látky vyhledávané mravenci, termity apod. Poněkud šířeji se těmto druhům budeme věnovat někdy příště.

Závěr:

Autor uvádí v tomto příspěvku seznam myrmekofilních brouků z čeledi Histeridae, které byly zjištěné ve střední Evropě. v příspěvku jsou uvedené i druhy mravenců, u kterých byly jednotlivé druhy zjištěné a literatura, kde je mo�no nalézt podrobnosti k uvedeným druhům.

Summary:

The author presents in this paper a list of myrmecophilous beetles of the Histeridae family that were found in Central Europe. In addition, the report lists species of ants, for which the respective species were identified, as well as references, where you can find details of the above species.

Použité prameny:

anonyMus, 1906: Věstník (z obèasných schůzí). Èas. Èeské spol. entomolog., r.III., příloha vII, IX, X.

BaLThasaR V., 1957: Řád Brouci – coleoptera. in koLekTiV: klíè zvíøeny ÈsR, díl ii. – nÈsaV praha, 746 str.

BeZdĚÈka p., 2001: Mravenèí hosté. – formica. Zpravodaj pro aplikovaný vý-zkum a ochranu lesních mravenců, r. 4: 22 – 25.

BÍLÝ S., 1989: Käfer. – Artia Praha, 224 str.

FRANC v., 1992: Myrmecophilous beetles od Slovakia with special reference to their endangerment and perspectives for protection. – Acta Universitatis Carolinae (Praha), Biologica 36 (1992): 299-324.

FRANC v., 2001: O záhadných spoluobyvateľoch mravenísk. – Hmyz 3: 58-61.

FRANC v., 2001: O záhadných spoluobyvateľoch mravenísk. – Hmyz (Ento-mologický magazín) II (3):58-61.

giLJaRoV M. s., pRaVdin f. n., Žizň �ivotnych, Tom trjetij. – prosvješèenije Moskva, 464 str.

HEYDEN L., REITTER E., WEISE J., 1906: Catalogus Coleopterorum Europae, Caucasi et Armeniae Rossicae. – Paskau, 774 str.

hLaVáÈ p. et LackneR T., 1998: Contribution the knowledge of myrmecophilous Beetles of Slovakia. – Entomofauna carpathica 10 (1): 1-9.

JäGER G., 1876: C.G.Calwer´s Käferbuch. Naturgeschichte der Käfer Euro-p´s. Zum Handgebrauche für Sammler. – Stuttgart, 700 str.

kLapáLek f., 1903: atlas brouků støedoevropských i., ii. – i. L. kober praha, 462 + 382 str. + 48 barevných tabulí.

kLika B., 1905: Mravenci, jich �ivot a práce. – Matice lidu, praha r. XXXiX, è. 6 (234): 135 str.

KÖHLER F., 2003-2005: www. Koleopterologie.de für Ameisenhaltung.de (Internet).

KOHLÍK v., 2009: Plán péče o přírodní památku Královská obora na období 2010-2019. – http://envis.praha-mesto.cz/planypece_ozchu/PP_Kralovska_obora%20_2010_2019/PlanPece_PP_Králov-ská_obora_2010_2019.pdf


137136

TOMUS 36

kRásenský p., 2003: pøíspěvek k rozšíøení myrmekofilních brouků v okrese chomu-tov v severozápadních Èechách. – fauna Boh. septentr., T. 27 (2002): 177-192; Ústí n. L.

LaBLeR k., 1934: drobné zprávy. – Èas. Ès. spol. entomolog. XXXi.: 92.

LABLER K., ROUBAL J., 1933: Entomologické příručky XvII. Seznam brouků republiky Èeskoslovenské. 3. histeridae. Mršníci. – praha, 59 str.

LAPEvA-GJONOvA A. G., CHEHLAROv E. I., 2003: Contribution to the Knowledge of the Myrmecophilous His-teridae (Insecta: Coleoptera) in Bulgaria. – Acta Zoologica Bulgarica 55 (1): 11-14.

LAUTERER P., FLEISCHER Z., 1954: Zajímavé nálezy brouků z Moravy. – Acta Soc. entomolog. Èechoslov., Li: 181-182.

Lokay e., 1905: coleoptera myrmecophila bohemica. – Èas. Èeské spol. en-tomolog., r.II.: 32-50.

Lokay e., 1906: 1. noví brouci pro èeskou faunu, pøíspěvek c. - Èas. Èeské spol. entomolog., r. III.: 86.

Máca J., 1970: pøíspěvek k poznání fauny brouků ji�ních Èech. – sborník Ji-hoèeského muzea v Èeských Budějovicích, pøírodní vědy, X: 41-45.

MAZUR S., 1981: Histeridae Gnilikowate (Insecta: Coleoptera). – Polska Aka-demie nauk, Institut zoologii, Fauna Polski, Tom 9, Warszawa: 205 str.

nĚMec J. a koL., 1997: chráněná území ÈR 2 praha. – aopak ÈR, praha, 155 str.

oBenBeRgeR J., 1940: Ze �ivota mravenců a všekazů. – Vesmír, praha, 411 str.

OBENBERGER J., 1959: Kapitolky o broucích. – Orbis Praha, 227 str.

oLeXa a., 1950: Vzácnější druhy brouků z východního slovenska. – Èasopis Ès. spol. entomologické, XLVii (1-2): 52-57.

Päivinen J., Ahlroth P., Kaitala v., Kotiaho J. S., Suhonen J., virola T., 2003: S p e c i e s richness and regional distribution of myrmecophilous beet-les. – Oecologia (2003) 134: 587-595. (uvedeno Päivinen a KOL., 2003).

PävINNEN J., AHLROTH P., KAITALA v., SUHONEN J., 2004: Species richness abundance and distribution of myrmeco-philous beetles in nests od Formica aquilonia ants. – Ann. Zoolog. Fennici 41: 447-454, Helsinki. (uvedeno PävINEN a KOL., 2004)

peÈíRka J., 1906: Myrmecophilie u formica rufa L. – Èas. Èeské spol. entomo-log., r. III.: 65-81.

poLáÈek V., 1942: pøíspěvek k rozšíøení cvrèka Myrmecophila acervorum panz. v Èechách. – Èasopis Èeské spol. entomolog. XXXiX (ii): 143-144.

RÉBL K., 2010: výsledky faunistického průzkumu brouků (Coleoptera) na území Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezerva-ce køivoklátsko (Èeská republika) - eLaTeRidaRiuM roèník 4 (2010): 1-242.

REITTER E., 1909: Fauna Germanica. Die Käfer des Deutschen Reiches. II. Band. – Stuttgart, 392 str. + tab. 41-80.

REITTER E., 1912: Ein Neuer Bacanius aus Dalmatien und Übersicht der bek-annten Palearktischen Arten. – Wiener Entomologische Zei-teung XXXI Jahrg. Heft vI. Und vII., podle http://www.landes-museum.at/pdf_frei_remote/WEZ_31_0251-0252.pdf

RouBaL J., 1926: predbe�né poznámky k faune coleopter nízkych Tatier a sú-sedných krajov iii. – Èasopis Ès. spol. entomolog., r. XXiii: 4-5.

ROUBAL J., 1930: Katalog Coleopter (brouků) Slovenska a Podkarpatska na základě bionomickém a zoogeografickém a spolu syste-matický doplněk ganglbauerových „die käfer von Mitteleu-ropa“ a Reitterovy „fauna germanica“. díl i. – praha, 527 str.

ROUBAL J., 1932: Aus der Praxis des Käfersammlers. XIX. Zum verzeichnis der mitteleuropäischen myrmekophilen Koleopteren. – Wiener Coleopterologenverein: 120-125.

ROUBAL J., 1933: O několika význačných a sporadických Coleopterách na slovensku v prvé polovině jara 1932. – Èas. Èsl. spol. ento-molog. XXX (1): 31-36.

RouBaL J., 1936: dendroleon pantherinus f. – Èas. Ès. spol. entomolog. XXXiii.: 172-1730.

RouBaL J., 1937: první dodatek k tøetí èásti „seznamu brouků republiky Èesko-slovenské – catalogus coleopterorum Èechoslovakia“: La-bler-Roubal: histeridae, 1933. – Èasopis Ès. spol. entomolog. r. XXXIv: 51-57.

RouBaL J., 1949: Rozšíøení brouèích myrmekofilů v sv. Èechách a bibliografie literatury o èeských myrmekologických broucích. – Èasopis Èsl. spol. entomolog., XLVi (3-4): 157-165.

saMŠiŇák k., 1952: Mravenci ze sobotecka (hymenopt. formic.) – acta soc. en-tomol. Cechosl., XLIX (1-2): 69-81.

TáBoRský i., 1995: histeroidea severozápadních Èech ze sbírek okresního mu-zea v Mostě. – Sborník Okr. muzea v Mostě. Řada přírodov. 17: 49-52.

http://www.landesmuseum.at/pdf_frei_remote/WEZ_31_0251-0252.pdf

http://www.landesmuseum.at/pdf_frei_remote/WEZ_31_0251-0252.pdf


139138

TOMUS 36

Váca R., 1910: sbírání a preparace pøírodnin. Zevrubný návod, jak sbírati, konservovati a pro sbírky upravovati přírodniny všech tří říší. – Kober Praha, 324 str.

Universitas varsoviensis, 2011: Coleoptera Poloniae. Database Browser. – www stránky.

vIENA P., BRELIH S., PIRNAT A., 2008: Gradivo za favno hroščev (Coleoptera) Slovenije. 3. prispe-vek: Polyphaga: Stapyliniformia: Histeroidea. – Material for the Beetle Fauna (Coleoptera) of Slovenia 3rd contribution: Polyphaga: Staphyliniformia: Histeroidea. – Scopolia No 63: 1-125 (2008).

VoLák J., 1972: Brouci z trouchu kaštanu obecného v kolonii mravence Lasi-us brunneus Latr. – Zprávy Ès.spol.entomolog. pøi ÈsaV, pra-ha 8(1): 19-24.

WITZGALL K., 1971: Famienreihe Histeroidea. 10. Familie: Histeridae. In FREUDE H., HARDE K. W., LOHSE G. A.: Die Käfer Mitteleuropas vol. 3. Go-ecke & Evers, Krefeld: 156-189.

ŽďáRek J., 1980: neobvyklá setkání. – panorama praha, 303 str.

http://coleoptera.ksib.pl/search.php?taxonid=18795&l=en&dds=par

http://www.fauna-iberica.mncn.csic.es/faunaib/arthropoda/insecta/coleoptera/his-teridae.php

Iberský poloostrov = Pyrenejský poloostrov

http://www.nic.funet.fi/pub/sci/bio/life/warp/coleoptera-2-list.html

Další doporučená literatura, kterou se mi nepodařilo excerpovat:

FRANC v., 1991: Myrmekofilné chrobáky Slovenska so zvláštnym zreteľom k ich ohrozeniu a perspektivam ochrany. (Kandidátská di-zertačná práca). – Prírodovedecká fakulta Univerzity Komen-ského, Bratislava. 194 pp.

KORBEL L., 1937: Príspevok k poznaniu myrmekofilov Slovenska. – Pamätnica Mest. múz. K. Brančíka, Trenčín, p. 29-35.

RouBaL J., 1905: prodromus myrmekophilů èeských. – Věstník král. Èes. spol. náuk, tř. 2 (Praha), 44 pp.

Abstract (obsah článku):

Myrmekofilní brouci (Coleoptera) z čeledi Histeridae střední Evropy.

vazby na jednotlivé druhy mravenců a odkazy na literární prameny.

Adresa autora:

václav vysoký, Herbenova 11, 400 01 Ústí nad Labem, e-mail: [email protected]

PŘÍSPěVEK K FAUNISTICE MINUJÍCÍCH MOTýLů V OKOLÍ SLOUPU V čECHÁCH NA čESKOLIPSKU (Lepidoptera)FAUNISTIC DATA ON THE LEAF-MINING MOTHS (Lepidoptera) IN THE suRRoundings of sLoup V Èechách, Èeská Lípa Region

Jindřich ČERNÝ a Václav VYSOKÝ

poznatky o fauně minujících motýlů Èeskolipska nejsou dosud pøíliš rozsáhlé. Literární údaje se vztahují na oblast mezi Jestřebím a Starými Splavy nebo k Horní Polici (Ster-neck & Zimmermann 1933, Zimmermann 1934, 1944, vlach 1950). Recentní údaje za-hrnují výsledky průzkumu v okolí hradèan (Vávra 1996), pøípadně sběry z okolí strá�e pod Ralskem (Vysoký 2010). Ze sloupu v Èechách jsou autorům známy pouze sběry drobných motýlů Zenkera, které však minující motýli nezahrnují.

V roce 2011 vyu�il druhý z autorů svého týdenního pobytu v této lokalitě a věnoval se také sběru listů rostlin s opuštěnými po�erky (minami). Vzhledem k tomu, �e znaèný po-čet druhů minujících motýlů vytváří charakteristické miny nebo patří mezi monofágní hmyz, není jejich determinace pøíliš obtí�ná. pouze miny housenek z èeledi nepticu-lidae, které �ijí na dubech (Quercus spp.), nelze spolehlivě určit, proto jsou tyto nále-zy uváděny jako skupina druhů Stigmella ruficapitella. Do seznamu zjištěných druhů byl zařazen také zástupce čeledi vakonošů (Psychidae) – Psyche casta (Pallas, 1767). Ačkoliv se nejedná o minujícího motýla, setkáváme se s jeho vaky často na listech různých stromů a keřů.

sloup v Èechách se nachází ssV od Èeské Lípy, JV od nového Boru a JZ od cvikova. sběry byly prováděné v okolí sloupu v Èechách i v okolí obcí (nebo osad) chotovice, Janov, Nový Bor (les Jv od obce), Pihel a Svojkov, většinou podél cesty nebo turistic-kých stezek. Lokality se nacházejí ve ètverci síťového mapování 5253 (Zelený 1972). Je pou�ita nomenklatura podle Laštůvky (1998), botanická nomenklatura podle Èerven-ky & Cigánové (1989).

Celkem bylo zjištěno 43 druhů minujících motýlů.

Seznam zjištěných druhů:

(u ka�dého druhu jsou uvedeny následující údaje: lokalita, datum nálezu a �ivná rost-lina; ve všech pøípadech platí V. Vysoký lgt, J. Èerný det.)

ERIOCRANIIDAE

Eriocrania sp. sloup v Èechách - cikánské údolí - Janov, 26.Vi.2011, Betula pendula.

NEPTICULIDAE

Stigmella tiliae (Frey, 1856) Janov - Nový Bor - okolí cesty (většinou lesem), 30.vI.2011, Tilia sp.

Stigmella glutinosae (Stainton, 1857)

Pihel, 1.vII.2011, Alnus glutinosa.

http://coleoptera.ksib.pl/search.php?taxonid=18795&l=en&dds=par

http://www.fauna-iberica.mncn.csic.es/faunaib/arthropoda/insecta/coleoptera/histeridae.php

http://www.fauna-iberica.mncn.csic.es/faunaib/arthropoda/insecta/coleoptera/histeridae.php

http://www.nic.funet.fi/pub/sci/bio/life/warp/coleoptera-2-list.html

mailto:[email protected]


141140

TOMUS 36

Stigmella microtheriella (Stainton, 1854)

sloup v Èechách - cikánské údolí - Janov, 26.Vi.2011, Corylus avellana.

Chotovice, 1.vII.2011, Carpinus betulus.

Stigmella anomalella (Goeze, 1783)

Janov - Nový Bor - okolí cesty (většinou lesem), 30.vI.2011, Rosa sp.

Stigmella nylandriella (Tengström, 1848)

sloup v Èechách - cikánské údolí - Janov, 26.Vi.2011, Sorbus aucuparia.

sloup v Èechách - Bøidlièný vrch (Špièák) - prostor, 28.Vi.2011, S. aucuparia.

Stigmella magdalenae (Klimesch, 1950)

sloup v Èechách - cikánské údolí - Janov, 26.Vi.2011, Sorbus aucuparia.

vrch strá� - okraj sloupu v È. - okolí úpatí a� po polovinu svahu, 28.Vi.2011, S. aucupa-ria.

Lesní divadlo - vrch strá� (prostor), 30.Vi.2011, S. aucuparia.

Stigmella hybnerella (Hübner, 1796)

Chotovice, 1.vII.2011, Crataegus sp.

Stigmella floslactella (Haworth, 1828)

sloup v Èechách, 26.Vi.2011, Corylus avellana.

sloup v Èechách - cikánské údolí - Janov, 26.Vi.2011, C. avellana.

vrch strá� - okraj sloupu v È. - okolí úpatí a� po polovinu svahu, 28.Vi.2011, C. avellana.

Janov - Nový Bor - okolí cesty (většinou lesem), 30.vI.2011, C. avellana.

Lesní divadlo - vrch strá� (prostor), 30.Vi.2011, C. avellana.

Stigmella carpinella (Heinemann, 1862)

Bøidlièný vrch (okolí) (mezi sloupem v È. a ortelem, 27.Vi.2011, Carpinus betulus.

Lesní divadlo - vrch strá� (prostor), 30.Vi.2011, C. betulus.

Stigmella tityrella (Stainton, 1854)

sloup v Èechách - cikánské údolí - Janov, 26.Vi.2011, Fagus sylvatica.

sloup v Èechách - Bøidlièný vrch (Špièák) - prostor, 28.Vi.2011, F. sylvatica.

Svojkov - okolí, 29.vI.2011, F. sylvatica.

Lesní divadlo - vrch strá� (prostor), 30.Vi.2011, F. sylvatica.

Stigmella salicis (Stainton, 1854)

Svojkov - okolí, 29.vI.2011, Salix spec.

Stigmella splendidissimella (Herrich-Schäffer, 1855)

vrch strá� - okraj sloupu v È. - okolí úpatí a� po polovinu svahu, 28.Vi.2011, Rubus sp.

Stigmella perpygmaeella (Doubleday, 1859)

Chotovice, 1.vII.2011, Crataegus sp.

Stigmella hemargyrella (Kollar, 1832)


Bøidlièný vrch (okolí) (mezi sloupem v È. a ortelem, 27.Vi.2011, F. sylvatica.



skupina Stigmella ruficapitella

sloup v Èechách - cikánské údolí - Janov, 26.Vi.2011, Quercus spp.

Lesní divadlo - vrch strá� (prostor), 30.Vi.2011, Quercus robur.

Chotovice - okolí, 1.vII.2011, Q. robur.

Bohemannia pulverosella (Stainton, 1849)

Svojkov, 29.vI.2011, Malus sylvestris.

PSYCHIDAE

Psyche casta (Pallas, 1767)

Svojkov - okolí, 29.vI.2011, Prunus cerasus.

TISCHERIIDAE

Emmetia angusticolella (Duponchel, 1843)

Janov - Nový Bor - okolí cesty (většinou lesem), 30.vI.2011, Rosa sp.

BUCCULATRICIDAE

Bucculatrix demaryella (Duponchel, 1840)

Lesní divadlo - vrch strá� (prostor), 30.Vi.2011, Corylus avellana.

Bucculatrix bechsteinella (Bechstein & Scharfenberg, 1805)

Svojkov, 29.vI.2011, Crataegus sp.

Lesní divadlo - vrch strá� (prostor), 30.Vi.2011, Crataegus spec.

Bucculatrix ulmella Zeller, 1848

sloup v Èechách - cikánské údolí - Janov, 26.Vi.2011, Quercus spp.

GRACILLARIIDAE

Callisto denticulella (Thunberg, 1793)

Chotovice - okolí, 1.vII.2011, Malus domestica.

Parornix betulae (Stainton, 1854)

Lesní divadlo - vrch strá� (prostor), 30.Vi.2011, Betula pendula.

Parornix anglicella (Stainton, 1850)

Svojkov - okolí, 29.vI.2011, Crataegus sp.

Chotovice - okolí, 1.vII.2011, Crataegus sp.

Parornix devoniella (Stainton, 1850)

sloup v Èechách - okraj obce - Janov, 27.Vi.2011, Corylus avellana.

Parornix fagivora (Frey, 1861)




143142

TOMUS 36

Svojkov - okolí, 29.vI.2011, F. sylvatica.

Parornix petiolella (Frey, 1863)

Svojkov - okolí, 29.vI.2011, Malus domestica.

Lesní divadlo - vrch strá� (prostor), 30.Vi.2011, Sorbus aucuparia.

Chotovice - okolí, 1.vII.2011, M. domestica.

Parornix torquillella (Zeller, 1850)

sloup v Èechách - okraj obce - Janov, 27.Vi.2011, Prunus spinosa.

Phyllonorycter quercifoliellus (Zeller, 1839)

sloup v Èechách - Bøidlièný vrch (Špièák) - prostor, 28.Vi.2011, Quercus robur.

Phyllonorycter roboris (Zeller, 1839)

Bøidlièný vrch (okolí) (mezi sloupem v È. a ortelem, 27.Vi.2011, Quercus robur.

Phyllonorycter maestingellus (Müller, 1764)


Bøidlièný vrch (okolí) (mezi sloupem v È. a ortelem, 27.Vi.2011, F. sylvatica.



Phyllonorycter lautellus (Zeller, 1846)

Lesní divadlo - vrch strá� (prostor), 30.Vi.2011, Quercus robur.

Phyllonorycter rajellus (Linnaeus, 1758)

Chotovice - okolí, 1.vII.2011, Alnus glutinosa.

Phyllonorycter coryli (Nicelli, 1851)

sloup v Èechách, 26.Vi.2011, Corylus avellana.

sloup v Èechách - cikánské údolí - Janov, 26.Vi.2011, C. avellana.

Phyllonorycter esperellus (Goeze, 1783)

Lesní divadlo - vrch strá� (prostor), 30.Vi.2011, Carpinus betulus.

Chotovice, 1.vII.2011, Carpinus betulus

Phyllonorycter ulmifoliellus (Hübner, 1817)

sloup v Èechách, 26.Vi.2011, Betula pendula.

sloup v Èechách - cikánské údolí - Janov, 26.Vi.2011, B. pendula.

Phyllonorycter nicellii (Stainton, 1851)

vrch strá� - okraj sloupu v È. - okolí úpatí a� po polovinu svahu, 28.Vi.2011, Corylus avellana.

Lesní divadlo - vrch strá� (prostor), 30.Vi.2011, C. avellana.

Phyllonorycter cerasicolellus (Herrich-Schäffer, 1855)

Bøidlièný vrch (okolí) (mezi sloupem v È. a ortelem, 27.Vi.2011, Prunus cerasus.

Svojkov, 29.vI.2011, P. cerasus.

Phyllonorycter blancardellus (Fabricius, 1781)

Svojkov, 29.vI.2011, Malus domestica.

Chotovice - okolí, 1.vII.2011, M. domestica.

Phyllonorycter oxyacanthae (Frey, 1856)

Chotovice - okolí, 1.vII.2011, Crataegus sp.

Phyllonorycter platanoidellus (Joannis, 1920)

Chotovice - okolí, 1.vII.2011, Acer platanoides.

Phyllonorycter issikii (Kumata, 1963)

sloup v Èechách - cikánské údolí - Janov, 26.Vi.2011, Tilia sp.

Janov - Nový Bor - okolí cesty (většinou lesem), 30.vI.2011, Tilia sp.

Phyllocnistis saligna (Zeller, 1839)

sloup v Èechách, 26.Vi.2011, Salix spec.

Phyllocnistis labyrinthella (Bjerkander, 1790)

Janov - Nový Bor - okolí cesty (většinou lesem), 30.vI.2011, Populus tremula.

LYONETIIDAE

Lyonetia clerkella (Linnaeus, 1758)

sloup v Èechách - cikánské údolí - Janov, 26.Vi.2011, Prunus cerasus.

Bøidlièný vrch (okolí) (mezi sloupem v È. a ortelem, 27.Vi.2011, Betula pendula, P. cera-sus.

Janov - Nový Bor - okolí cesty (většinou lesem), 30.vI.2011, P. cerasus.

Chotovice - okolí, 1.vII.2011, Malus domestica.

Seznam rostlin, na kterých byly zjištěny miny:

Rostlina Minující housenka motýla

Acer platanoides L. – Javor mléč Phyllonorycter platanoidellus (Joannis, 1920)

Alnus glutinosa (L.) Gaert. – Olše lepkavá Phyllonorycter rajellus (Linnaeus, 1758)Stigmella glutinosae (Stainton, 1857)

Betula pendula Roth. – Bříza bělokorá Eriocrania spec.Lyonetia clerkella (Linnaeus, 1758)Parornix betulae (Stainton, 1854)Phyllonorycter ulmifoliellus (Hübn., 1817)

Carpinus betulus L. – Habr obecný Phyllonorycter esperellus (Goeze, 1783)Stigmella carpinella (Heinemann, 1862)Stigmella microtheriella (Stainton, 1854)


145144

TOMUS 36


Corylus avellana L. – Líska obecná Bucculatrix demaryella (Duponchel, 1840)Parornix devoniella (Stainton, 1850)Phyllonorycter coryli (Nicelli, 1851)Phyllonorycter nicellii (Stainton, 1851)Stigmella floslactella (Haworth, 1828)Stigmella microtheriella (Stainton, 1854)

Crataegus spec. – Hloh (neurčeno do druhu)

Bucculatrix bechsteinella (Bechstein & Scharfenberg, 1805)Parornix anglicella (Stainton, 1850)Phyllonorycter oxyacanthae (Frey, 1856)Stigmella hybnerella (Hübner, 1796)Stigmella perpygmaeella (Doubleday, 1859)

Fagus sylvatica L. – Buk lesní Parornix fagivora (Frey, 1861)Phyllonorycter maestingellus (Müller, 1764)Stigmella hemargyrella (Kollar, 1832)Stigmella tityrella (Stainton, 1854)

Malus domestica Borkh. – Jabloň pěstovaná

Callisto denticulella (Thunberg, 1793)Lyonetia clerkella (Linnaeus, 1758)Parornix petiolella (Frey, 1863)Phyllonorycter blancardellus (Fabricius, 1781)

Malus sylvestris – jabloň lesní Bohemannia pulverosella (Stainton, 1849)

Populus tremula L. – Topol osika Phyllocnistis labyrinthella (Bjerkander, 1790)

Prunus cerasus L. – Třešeň višeň (višeň) Lyonetia clerkella (Linnaeus, 1758)Phyllonorycter cerasicolellus (Herrich-Schäffer, 1855)Psyche casta (Pallas, 1767)

Prunus spinosa L. – Trnka obecná Parornix torquillella (Zeller, 1850)

Quercus robur L. – Dub letní Phyllonorycter lautellus (Zeller, 1846)Phyllonorycter quercifoliellus (Zeller, 1839)Phyllonorycter roboris (Zeller, 1839)sk. Stigmella ruficapitella

Quercus sp. – Dub (neurčeno do druhu) Bucculatrix ulmella Zeller, 1848sk. Stigmella ruficapitella

Rosa sp. – Rů�e (neurèeno do druhu) Emmetia angusticolella (Duponchel, 1843)Stigmella anomalella (Goeze, 1783)

Rubus sp. – ostru�iník (neurè. do druhu) Stigmella splendidissimella (Herrich-Schäffer, 1855)


Salix sp. – vrba (neurčeno do druhu) Phyllocnistis saligna (Zeller, 1839)Stigmella salicis (Stainton, 1854)

Sorbus aucuparia L. – Jeřáb ptačí Parornix petiolella (Frey, 1863)Stigmella magdalenae (Klimesch, 1950)Stigmella nylandriella (Tengström, 1848)

Tilia sp. – Lípa (neurčeno do druhu) Phyllonorycter issikii (Kumata, 1963)Stigmella tiliae (Frey, 1856)

Souhrn:

V roce 2011 byl v okolí sloupu v Èechách proveden orientaèní průzkum výskytu mi-nujících motýlů. Během tohoto krátkodobého průzkumu bylo zjištěno 23 druhů z če-ledi Gracillariidae, 15 druhů z čeledi Nepticulidae, 3 druhy čeledi Bucculatricidae a po jednom druhu z čeledi Lyonetiidae, Psychidae a Tischeriidae. Celkem bylo regis-trováno 44 druhů.

Za významné nálezy lze pova�ovat zejména následující druhy:

Bohemannia pulverosella (Stainton, 1849) – nepříliš hojný druh, který je potravně vázán na Malus sylvestris, případně zplanělé jabloně. Na kultivarech se prakticky nevyskytuje.

Stigmella magdalenae (Klimesch, 1950) – na rozdíl od eurytopního druhu S. nylandrie-lla (Tengström, 1848) není tento drobníček hojný a vyskytuje se spíše na zastíněných a chladnějších stanovištích.

Bucculatrix demaryella (Duponchel, 1840) – nepříliš hojný chobotníček vázaný potrav-ně zpravidla na břízy (Betula spp.). Zajímavý je nález miny na lísce (Corylus avellana).

Phyllocnistis labyrinthella (Bjerkander, 1790) a P. saligna (Zeller, 1839) z čeledi vzpřímen-kovitých nepatří sice mezi vzácné druhy, vzhledem k charakteru miny však unikají po-zornosti. Na listech osiky a vrb připomínají jejich miny spíše úzkou stopu po slimákovi. Housenka v podstatě minu neopouští a kuklí pod přehnutým okrajem listu.

Summary:

This paper summarizes the results of the short-term research of the mining moths in the surroundings of sloup v Èechách, Èeská Lípa region in 2011. altogether 44 species have been reported: Gracillariidae – 23, Nepticulidae – 15, Bucculatricidae – 3, Lyone-tiidae, Psychidae a Tischeriidae – single species per family.

Most interesting records involve rare moths of the family Nepticulidae: Bohemannia pulverosella, Stigmella magdalenae and mine of Bucculatrix demaryella on Corylus avellana.


147

Eriocrania sp. (Eriocranidae) na Betula pendula

Stigmella titiae (Nepticulidae) na Tilia sp.

Bucculatrix ulmella na Quercus robur

Bohemannia pulverosella (Nepticulidae) na Malus sylvestris

Stigmela hemargyrella (Nepticulidae) na Fagus sylvatica

Bucculatrix bechsteinella na Crataegus sp.

146

TOMUS 36

Literatura:

Èervenka M. & cigánová k. 1989: klíè k urèování døevin. SPN, Praha, 270 pp.

Laštůvka Z. (ed) 1998: seznam motýlů Èeské a slovenské republiky. checklist of Lepi-doptera of the Czech and Slovak republics (Insecta, Lepidoptera). Konvoj, Brno, 118 pp.

Sterneck J. & Zimmerman F. 1933: Prodromus der Schmetterlingsfauna Böhmens II (Mi-krolepidoptera). Selbstverlag, Karlsbad, 168 pp.

Vávra J., novák i., Liška J. & skyva J. 1996: Motýlí fauna pøírodní rezervace „hradèanské rybníky“ u Mimoně (Lepidoptera). (Lepidoptera fauna of the nature reserve „hradèan-ské rybníky“ near Mimoň (Lepidoptera). Klapalekiana, 32(1-2): 89-121.

Vlach V. 1950: další zástupci drobných motýlů, nových pro Èechy. Časopis Českoslo-venské Společnosti Entomologické, 47: 192-193.

Vysoký V. 2010: Výskyt některých minujících motýlů (Lepidoptera) v okolí strá�e pod Ralskem na Èeskolipsku. occurrence of certain leaf-mining butterflies (Lepidoptera) in the surroundings of Straz pod Ralskem , the Ceska Lipa region. Fauna Bohemiae septentrionalis 35: 137-144.

Zelený J. 1972: návrh èlenění Èeskoslovenska pro faunistický výzkum. (entwurf einer Gliederung der Tschechoslowakei für Zwecke der faunistischen Forschung). Zprávy Československé Společnosti Entomologické při ČSAV 8: 3-16.

Zimmermann F. 1934: Interessante Kleinschmetterlinge aus dem Habsteiner Moor. Na-tur und Heimat 5(2): 34-36.

Zimmermann F. 1944: Zur Nepticulidenfauna des böhmischen Raumes (Lep.). Entomo-logische Zeitschrift (Frankfurt am Main) 57: 11-14, 20-24.

Adresy autorů:

Jindøich Èerný, košická 243, 405 05 děèín iX, e-mail: [email protected]

václav vysoký, Herbenova 11, 400 01 Ústí nad Labem, e-mail: [email protected]

mailto:[email protected]


149148

TOMUS 36

Stihmella magdalenae - detail miny v listu Sorbus aucuparia

Bucculatrix bechsteinella - detail miny v listu Crataegus sp.

Phyllonorycter ulmifoliellus na Betula pendula

Phyllonorycter lautellus (detail) – svrchní strana listu

Phyllonorycter coryli (detail) – svrchní strana listu

Phyllonorycter lautellus na Quercus robur

Phyllonorycter lautellus (detail) – spodní strana listu

Parornix fagivora – detail

150

TOMUS 36

Phyllonorycter issikii - detail miny v listu Tilia sp.

Parornix fagivora - detail miny v listu Fgus sylvatica

a zoologickÉ zahrady ÚstÍ nad labem, p. o. · 2.2 anoa nížinný bubalus depressicornis 0,1 ara...

Documents