�ASOPIS MEZINçRODNêHO SDRUëENê kv�ten 2003

25ZA�çTKEM DUBNA JSME SE SEáLI

NA SN�MU TEREZêNSK� INICIATIVY

Letoän� sn�m pokra�oval v nastoupen�m ãprókopnick�m sm�ruÒ, kterù snad väichni �lenov� pÞij�maj� s radost�.Je to snaha organiz�toró v�novat dostate�nou pozornost väem z�kladn�m a dóleìitùm t�matóm �innosti pÞedsta-venstva a pÞitom z�roveË co nejl�pe vyuì�t vymezenou dobu naäeho uì vz�cn�ho �asu k vz�jemnùm setk�n�m

a rozhovoróm, pÞ�padn� i kulturn�mu programu. Stejn� jako v loËsk�m roce byla ur�it� ��st informativn�ch zpr�vo n�kterùch �innostech TI a jej�ch komis� uveÞejn�na v naäem �asopise, kaìdù se s nimi mohl v klidu sezn�mit a na sn�-mu pÞ�padn� v diskusi se k nim vyslovit. Jedn�n� sn�mu se t�m urychlilo, oprostilo od zbyte�nùch, ob�as i �navnùchprojevó, bylo v�cn� a konkr�tn�.

Sn�m zah�jila pÞedsedkyn� Terez�nsk� iniciativy PhDr. Dagmar Lieblov�, kter� po uv�t�n� pÞ�tomnùch �lenó i pozvanùchhostó pÞe�etla vybran� ��sti z dopisu naäeho zahrani�n�ho �lena dr. Karla Broì�ka, kterù se jedn�n� nemohl z��astnit, nicm�n�n�m ve sv�m dopise sd�lil podstatn� a pro n�s pÞ�zniv� vùsledky svùch dalä�ch jedn�n� ve prosp�ch bùvalùch v�zËó, ob�t�nacistick�ho pron�sledov�n�.

Jeät� pÞed hlavn�mi projevy, kter� byly na sn�mu pÞedneseny, jsme si v tich�m zamyälen� pÞipomn�li ty z naäich �lenó,kteÞ� st�li u zrodu naäeho sdruìen�, i väechny dalä�, kteÞ� se na pr�ci Terez�nsk� iniciativy pod�leli, aväak letoän�ho sn�mu uì se

nedoìili. Nelze si pÞitom neuv�domit, jak vùznamnùm a pÞedv�davùm krokem zalo-ìen� naä� organizace bylo a co väechno pro n�s naäe Terez�nsk� iniciativa znamen�.

Pot� byly postupn� pÞedneseny väechny nezbytn� zpr�vy. Dagmar Lieblov�sezn�mila pÞ�tomn� s prac� pÞedsednictva TI v uplynul�m obdob� a n�stinem jeho ▼

strana 2 Seäli jsme se na sn�mu kv�ten 2003

�innosti v roce 2003. Hospod�Þ TI Ing. Pavel Werner pÞed-nesl zpr�vu o hospodaÞen� v roce 2002 a n�vrh rozpo�tu prorok 2003, pÞedsedkyn� revizn� komise Ruth G�tzov� infor-movala o hospodaÞen� Terez�nsk� iniciativy i o hospodaÞen�s prostÞedky Claims Conference.

Väechny pÞednesen� zpr�vy byly v�cn�, otevÞen� a dóv�-ryhodn�. Pavel Werner nab�dl pÞ�padnùm z�jemcóm moìnostnahl�dnout do podkladó, z nichì vych�zel. Uveden� zpr�vyjsou v pln�m zn�n� uveÞejn�ny v tomto ��sle naäeho �asopisu.

PÞesn� v duchu naäeho v�cn�ho jedn�n� vystoupil tak� n�ähost a jeden z nejbliìä�ch spolupracovn�kó, Þeditel Pam�tn�kuTerez�n a Federace ìidovskùch obc�, PhDr. Jan Munk. Nav�-zal na svój pÞ�sp�vek ve 24. ��sle naäeho �asopisu, pozdravilsn�m jm�nem obou organizac�, jeì zastupuje a pod�kovalTerez�nsk� iniciativ� za pÞ�sp�vek, kterù v�novala povodn�-mi v�ìn� postiìen�mu Pam�tn�ku Terez�n.

Host i �len Terez�nsk� iniciativy, pÞedseda Sdruìen� osvo-bozenùch politickùch v�zËó OldÞich Str�nskù, podalobä�rn�jä� informaci o postupu �etnùch n�ro�nùch vyjedn�-v�n�, tùkaj�c�ch se vyplacen� druhùch spl�tek za otrockou pr�-ci. Popsal sloìitost t�chto jedn�n� u n�s i v zahrani��, kter� sivyì�dala zna�n� �sil� väech z��astn�nùch osob i instituc�.Podle dosavadn�ch vùsledkó lze pÞedpokl�dat, ìe druh� spl�t-ky budou moìn� vyplaceny jiì v n�sleduj�c�ch m�s�c�ch to-hoto roku.

Dalä� dotazy a diskusn� pÞ�sp�vky byly zam�Þeny zejm�-na k problematice ì�dost� o pÞizn�n� dóchodu za pr�ci v ghet-tech (Miloä Kocman), reagovaly na osobn� i p�semn� vùrokypÞedsedkyn� �esk�ho svazu bojovn�kó za svobodu, pan�

Jan Munk pod�koval sn�mu za finan�n� pÞ�sp�vek, kterù TIv�novala po povodn�ch

OldÞich Str�nskù informoval sn�m o vypl�cen� pen�zza otrock� pr�ce

Ji� Schreiber, Pardubice

JiÞ� Pavel navrhl poslat dopis pÞedsednictvu �SBS

kv�ten 2003 Seäli jsme se na sn�mu strana 3

And�ly DvoÞ�kov�, v nichì srovn�vala ìidovskù holocausts utrpen�m �esk�ho n�roda (JiÞ� Pavel). Jeden �len se pozasta-vil nad zÞ�zen�m kancel�Þe Landsmannschaftu v �esk� repub-lice. Ing. JiÞ� Schreiber se v rozs�hlejä�m pÞ�sp�vku vyslovilk pomal�mu vypl�cen� odäkodn�ho vzhledem k naäemu v�-ku a V�ra J�lkov� se zm�nila o projevech antisemitismu, s ni-miì se setkala v nemocnici.

Nejemotivn�jä� byly bezesporu pÞ�sp�vky tùkaj�c� se vù-rokó pÞedsedkyn� �SBS, kter� jsou pro n�s opravdu jen t�ì-ko pÞijateln�. Z tohoto okruhu rozpravy vyäel tak� n�vrh Ji-Þ�ho Pavla, aby pÞedsednictvu �SBS byl posl�n protestn� do-pis. N�vrh byl pÞijat a stal se sou��st� usnesen� sn�mu.Odeslanù dopis, kterù stru�n�, pÞesn� i j�mav� charakterizu-

je nejen naäe pocity, ale pÞedevä�m historickou skute�nost,najdete na stran� 9 tohoto ��sla.

Po skon�en� diskusi byla na programu volba pÞedsednic-tva a revizn� komise, kterou Þ�dila �lenka pÞedsednictvaAnna Hyndr�kov�. Nav�zala na slova Dagmar Lieblov�,kter� ve sv� zpr�v� upozornila na drobn� zm�ny ve sloìen�pÞedsednictva zvolen�ho v roce 2002, a poì�dala o schv�len�pÞedloìen�ho n�vrhu, v n�mì jsou uveden� zm�ny obsaìeny.PÞe�etla jm�na a stru�n� charakteristiky navrìenùch �lenópÞedstavenstva i �lenó revizn� komise. 220 pÞ�tomnùch �lenóTerez�nsk� iniciativy navrìen� �leny obou org�nó zvolilo.

N�vrh usnesen� sn�mu pÞedloìila RNDr. MichaelaVidl�kov�. N�vrh byl po drobnùch pÞipom�nk�ch dopln�na ��astn�ci sn�mu jej schv�lili.

PÞed ukon�en�m prvn� ��sti sn�mu zodpov�d�l jeät�prof. Felix Kolmer souhrnn� väechny dotazy, tùkaj�c� se ì�-dost� o tzv. ãghettopenzeÒ.

Pot�, co pÞedsedkyn� Dagmar Lieblov� ukon�ila prvn���st jedn�n� sn�mu, pÞedstavila Eva Herrmannov� um�lce,kteÞ� n�m pÞiäli zazp�vat a zatan�it. Zn�mou here�ku LilianMalkinu a jej�ho partnera Hanuäe Bora i n�m rovn�ì zn�mouzp�va�ku V�ru Neruäilovou.

Naäe spole�enstv� nebùv� vìdy t�m nejlepä�m publikem,t�m sp�äe, kdyì ��än�ci za�ali po s�le pÞed�asn� rozv�ìetob�erstven�. ò�inkuj�c� um�lci väak byli trp�liv� a laskav�,svój pÞipravenù program pÞedvedli a dokon�ili. Snad pÞijmoui naäi pokornou omluvu.

Anna Hyndr�kov� pÞe�etla jm�na navrìenùch �lenópÞedsednictva

Michaela Vidl�kov� pÞedloìila sn�mu n�vrh usnesen�

Felix Kolmer odpov�-d�l na dotazy, kter� se

tùkaly ãghettopenz�Ò

▼

strana 4 Seäli jsme se na sn�mu kv�ten 2003

Z�sluhou organiz�toró, ale i väech pÞ�tomnùch �lenó Te-rez�nsk� iniciativy, prob�hl celù sn�m v klidn�, pÞ�telsk� a ne-konfliktn� atmosf�Þe. Väechny pÞednesen� zpr�vy, stejn� ja-ko pÞipom�nky a dotazy v diskusi byly stru�n�, konkr�tn�, zÞe-teln� a v�cn�.

M�li bychom ocenit, ìe naäe organizace pÞeìivä�ch äoa,pÞ�padn� jejich potomkó, pÞev�ìn� väak starä�ch i velmi sta-rùch �lenó, dok�ìe s jednou profesion�ln� pracovnic� a s mno-ha nekone�n� ob�tavùmi, ale i schopnùmi, erudovanùmi dob-rovolnùmi spolupracovn�ky plnit tolik vùznamnùch �kolóa pom�hat svùm �lenóm. Vùrazn� se to projevilo i v mimo-Þ�dn� situaci loËskùch povodn�, kdy Terez�nsk� iniciativa po-hotov� zjistila situaci �lenó, a t�m, kteÞ� byli postiìeni, velmirychle pomohla. Finan�n� vùpomoc byla zpo��tku jen z�lo-hov� a z vlastn�ch zdrojó TI, kter� byly teprve dodate�n� sa-nov�ny zahrani�n�mi fondy. Velkou pomoc� �lenóm (i ne�le-

nóm TI) je i rozs�hl� a n�ro�n� aktivita v sou�innosti s dalä�-mi pÞ�sluänùmi organizacemi, kter� pÞisp�la k tomu, ìe i n�mbylo po dlouhùch letech pÞizn�no odäkodn�n� za utrp�n� ztr�-ty a Þada jinùch akc�, jako napÞ. z�jezdy, kulturn� pÞedstave-n� a rózn� setk�n�. To neznamen�, ìe by se v mnoha sm�rechpr�ce TI nemohla zlepäit a rozä�Þit, ale u pÞ�leìitosti sn�mu,na n�mì byly zm�n�ny a hodnoceny t�m�Þ väechny oblasti,v nichì se TI angaìovala, se mi vybavuj� pr�v� väechny tytokladn� souvislosti. Celou tu äirokou äk�lu �innost� TI bychomrozhodn� nem�li povaìovat za samozÞejmou, a uv�domit si,co väechno se za n� skrùv�.

Do pÞedsednictva jsem byla kooptov�na teprve v z�v�ruloËsk�ho roku, mohu si proto dovolit vyslovit väem, kteÞ� seo dobrù chod Terez�nsk� iniciativy zaslouìili, upÞ�mn� pod�-kov�n�.

Anna Lorencov�

Na sn�mu vystoupilaRen� Ûeì�bkov�

Miloä Kocman

Eva Herrmannov�uvedlakulturn� program

Mark�ta Pacovsk�

Na sn�mu zazp�vali a zatan�iliHanuä Bor, Lilian Malkina

a V�ra Neruäilov�

kv�ten 2003 Seäli jsme se na sn�mu strana 5

Kulturn� programKulturn� program

na sn�muna sn�mu

Lilian Malkina V�ra Neruäilov�

Lilian Malkina a Hanuä Bor V�ra Neruäilov�

strana 6 kv�ten 2003

mn�li u pam�tn� desky v Holeäovic�chodchodu prvn�ho transportu praìskùchìidó do Lodìe. Tùì den odpoledne jsmese seäli v j�deln� ëOP a zhl�dli pÞedsta-ven� Aé ìije ìivot!

Ve spolupr�ci se Vzd�l�vac�m odd�-len�m Pam�tn�ku Terez�n �sp�än� po-kra�ovala pr�ce s ml�deì�. O vùsledc�chjste se jist� pÞesv�d�ili v mimoÞ�dn�mvyd�n� �asopisu, kter� jste dostali z�-roveË s 24. ��slem Terez�nsk� iniciativy.

Na tomto m�st� je tÞeba zdóraznit, ìespolupr�ce s Pam�tn�kem Terez�n je�zk� a prosp�än� i v dalä�ch oblastech,zmiËuje se o tom ostatn� ve sv�m pÞ�-sp�vku v �asopise dr. J. Munk.

Ve zpr�v�ch o �innosti pÞedsednictvainformujeme pravideln� i o styc�ch TI sezahrani��m. Kontakty s naäimi zahrani�-n�mi �leny udrìujeme zas�l�n�m kaì-d�ho ��sla �asopisu. A jak v�me z jejichdopisó �i osobn�ch setk�n�, m� i mezi ni-mi pozitivn� ohlas. K popularit� �asopi-su v zahrani�� by pÞisp�lo, kdyby bylona internetu pÞipojeno anglick� resum�.

I v uplynul�m roce se na n�s obrace-la, zejm�na prostÞednictv�m elektro-nick� poäty, Þada lid� ze zahrani�� s róz-nùmi dotazy. Bu� se cht�j� dozv�d�tn�co o osudu svùch pÞ�buznùch, kteÞ�proäli Terez�nem, nebo hledaj� pam�tn�-ky, kteÞ� by jim mohli bùt n�pomocni pÞipsan� väelijakùch prac� o holocaustu, odäkoln�ch refer�tó po rom�ny. Takov�todotazy pochopiteln� vyìaduj� pom�rn�podrobnou odpov��, n�kdy se rozvinei delä� e-mailov� korespondence, kter�väak zpravidla kon�� informac� z naä�strany. ëe by se tazatel pak jeät� ozval,se nest�v�, ledaìe potÞebuje po �asev�d�t n�co dalä�ho.

Pokra�uj� naäe dlouholet� kontaktyse zahrani�n�mi organizacemi pÞ�tela podporovateló Terez�na, jako je zejm�-na Nieders�chsischer Verein zur F�rde-rung von Theresienstadt, na jejichìvùro�n� zased�n� jsem byla letos pozva-n�, d�le Brandenburger Verein zur F�r-derung von Theresienstadt, Stiftungs-fond Hans Kr�sa, Initiative Hans Kr�sa,Aktion S�hnezeichen aj. PÞed ned�vnemvznikla dalä� skupina naäich pÞ�tel naD�ln�m vùchod�. V Tokiu ji zaloìila Sa-

ZPRçVA O �INNOSTIPÛEDSEDNICTVA TEREZêNSK� INICIATIVY

ZA ROK 2002Dagmar Lieblov�

P odobn� jako v loËsk�m rocejsme v�s i letos informovalio pr�ci pÞedsednictva Terez�nsk�

iniciativy za uplynulù rok v 24. ��slenaäeho �asopisu. Douf�m, ìe jste hoväichni dostali a ìe jste si tak� pÞe�etli,jak �innost PTI od minul�ho sn�muvypadala. N�kolik v�c� se väak od uz�-v�rky �asopisu trochu pozm�nilo, upo-zorn�m na n� v naä� zpr�v�. Aväak anitak nebude pÞ�liä dlouh�.

PÞed rokem jsme si stanovili tyto�koly:

● Nad�le se budeme pod�let na organi-zov�n� äkoln�ch z�jezdó do Terez�naa spolupracovat pÞi tom se Vzd�l�va-c�m odd�len�m Pam�tn�ku.

● Chceme zorganizovat z�jezd do Tere-z�na zejm�na pro druhou (i tÞet�)generaci naäich �lenó a dalä� z�jezdpodle z�jmu �lenstva.

● Douf�me, ìe budeme moci z prostÞed-kó od Claims Conference poskytovati nad�le pomoc pÞeìivä�m holocaust.

● Vyd�me dv� aì tÞi ��sla �asopisuTerez�nsk� iniciativa.

● I letos v Þ�jnu uskute�n�me tradi�n� set-k�n� u pam�tn� desky v Holeäovic�ch.

Souhrnn� móìeme Þ�ci, ìe jsme tyto�koly splnili. Oväem v dob� od minul�hosn�mu bylo leccos sloìit�jä� neì jindy.

PÞedsednictvo se sch�z� uì n�koliklet pravideln�, obvykle kaìd� tÞet� �terùv m�s�ci, s vùjimkou �ervence a srpna.Mezi schózemi pÞedsednictva se za��t-kem m�s�ce, a to i b�hem l�ta, sch�z� vù-konnù vùbor. Po schózi 18. �ervna jsmese lou�ili s t�m, ìe se zase sejdeme v z�-Þ�. Jenìe v srpnu pÞiäly povodn�, takìedalä� schóze PTI se mohla konat aì 15.Þ�jna. Jak v�te, po n�jakù �as byla pÞi po-vodn�ch uzavÞena ��st Star�ho M�sta,ani J�chymova ulice nebyla pÞ�stupn�,a i kdyì tato omezen� pominula, byly veSpolkov�m dom� zatopeny sklepy, ne-

fungovala ani elektÞina ani telefony. Po-stupn� bylo väechno uvedeno do poÞ�d-ku, ale napÞ. telefon, a t�m tak� e-maila fax, za�al fungovat aì v Þ�jnu.

Pr�ci �lenó pÞedsednictva väak tytopohromy nezastavily. Naät�st� existuj�mobiln� telefony. Jiì 21. srpna jsmenapsali a väem �lenóm rozeslali dopiss dotazem, zda potÞebuj� oni sami �in�kdo jinù z �lenó TI po povodn�chfinan�n� pomoc. Pak se v sou�innostis ëOP a FëO rozb�hla cel� akce. Kro-m� speci�ln�ho povodËov�ho grantuClaims Conference, o kter�m se p�äev �asopise, jsme pro pÞeìivä� holocaustpostiìen� povodn�mi dostali nav�cfinan�n� pomoc Jointu. Proto jsme nako-nec mohli pÞisp�t postiìenùm, aé uì �le-nóm TI �i nikoliv, vyää� ��stkou, neì sezpo��tku zd�lo. V �asopise jsou uvede-ny ��stky, kter� v n�kterùch pÞ�padechjeät� nebyly do uz�v�rky kone�n� a by-ly nakonec vyää�. R�da bych z tohotom�sta ob�ma organizac�m, CC i JDC,jm�nem naäich �lenó vyj�dÞila upÞ�mn�pod�kov�n� za poskytnutou pomoc.

Sloìen� pÞedsednictva se od minul�-ho roku m�rn� pozm�nilo. V �ervnu se zezdravotn�ch dóvodó vzdala �lenstv�v PTI Margit Herrmannov�, na podzimpak byla do pÞedsednictva kooptov�naAnna Lorencov�. ò�ast �lenó na schó-z�ch PTI i VV byla velmi dobr�, väichnipracovali iniciativn� a ob�tav�. Uv�-domme si, ìe väichni svou �innostvykon�vaj� dobrovoln�, pÞes rózn� jin�z�vazky a povinnosti, �asto i pÞes zdra-votn� a jin� probl�my. A kone�n� kaìd�-mu z n�s l�ta pÞibùvaj� a snad toho uì aninestihneme tolik jako zamlada.

Za��tkem Þ�jna jsme uskute�nilidlouho pl�novanù z�jezd do Terez�na pro2. a 3. generaci. Ohlasy jste si mohlipÞe��st v 23. ��sle �asopisu. Nejmladä�m��astn�kem byl dev�tiletù VavÞinec.

16. Þ�jna jsme jako kaìdù rok vzpo-

chiko Hayashi, autorka knihy o terez�n-skùch d�tech.

Naäi �lenov� se z��astËuj� besed nazahrani�n�ch (zejm�na n�meckùch) äko-l�ch, jsou zv�ni jako pam�tn�ci u pÞ�leìi-tosti vzpom�nkovùch dnó apod. Podob-n� pósob� i n�kteÞ� naäi zahrani�n� �le-nov� v USA i jinde.

K dóleìitùm zahrani�n�m stykómpatÞ� kontakty s Claims Conference. Uìjsem se zm�nila o pomoci pro postiìen�povodn�mi. Krom� toho m�me i naletoän� rok pÞisl�benù grant na zdravot-n� fond.

Finan�n� pomoc Claims Conferenceje pro n�s velice vùznamn�. Jedin� s n�totiì móìeme poskytovat vùpomoc zezdravotn�ho fondu. Pomoc pÞeìivä�mholocaust poskytuje Claims Conferen-ce, jak v�te, jiì n�kolik let. Neprob�h� tooväem samo�inn�. Je s t�m spojenopod�v�n� pravidelnùch zpr�v i kores-pondence zejm�na se z�stupcem Jointuv PaÞ�ìi, p. Bar-Chaimem.

Ned�vno jsme nav�zali styk s dalä�zahrani�n� organizac�. Je j� Bundesver-band Information und Beratung f�rNS-Verfolgte, Spolkovù svaz pro po-moc a poradenstv� ob�tem nacismu, je-hoì m�stopÞedsedou je �len PTI FelixKolmer. V sou�innosti s touto instituc�jsme informovali �leny TI i dalä� pÞeìiv-ä� o moìnosti ì�dat o n�meckù dóchodza pr�ci v ghettech. Prvn� informaci jstesi jist� pÞe�etli v �asopise, dalä� podrob-nosti jste uì dostali poätou. Je to dvou-list, tedy nikoliv instrukt�ìn� kn�ìka,jak stoj� v �asopise. N�meckù text n�mzaslal vùäe zm�n�nù Spolkovù svaz,s jehoì z�stupcem jsme se dohodli,ìe text pÞeloì�me do �eätiny a rozeäle-me. Informace v dvoulistu jsou nov�jä�a liä� se od prvn� zpr�vy v �asopise, jsoupro n�s pÞ�zniv�jä�. (Odäkodn�n� zaotrockou �i nucenou pr�ci nevylu�ujepÞizn�n� dóchodu; ì�dat mohou i ti, kdobyli tenkr�t mladä� 14 let.) Je v�c� kaì-d�ho z n�s, co ud�l�. Mysl�m si, ìe zapokus to stoj�, i kdyì pozitivn� vùsledeknen� vóbec jistù a rozhodn� bychom nan�j nem�li stoprocentn� spol�hat.

Korespondence se zahrani��m pro-b�h� v sou�asnosti pÞev�ìn� pomoc�

elektronick� poäty a vyÞizuje ji zpra-vidla pÞedsedkyn� pÞ�mo ze sv�hopo��ta�e doma i v ��inn� spolupr�cise sekret�Þkou, kter� pÞij�m� a odes�l�e-maily i faxy.

Ajak� jsou naäe z�m�ry pro tento rok:● I v pÞ�ät�m äkoln�m roce 2003/2004

budeme dosavadn�m zpósobem fi-nan�n� podporovat äkoln� z�jezdy doTerez�na a pÞi jejich programu spolu-pracovat se vzd�l�vac�m odd�len�mPam�tn�ku.

● Douf�me, ìe budeme moci z pro-stÞedkó od Claims Conference po-skytovat i nad�le pomoc pÞeìivä�mholocaust.

● Vyd�me dv� aì tÞi ��sla �asopisu Te-rez�nsk� iniciativa.

● Jako kaìdù rok i letos se pod�l�me napÞ�prav� kv�tnov� tryzny v Terez�n�a z��astn�me se j�.

● 23. z�Þ� uspoÞ�d�me z�jezd do Terez�-na u pÞ�leìitosti 60. vùro�� terez�nsk�premi�ry Brundib�ra a popÞ�pad� b�-hem roku dalä� z�jezd podle z�jmu�lenstva.

● V Þ�jnu se op�t sejdeme u pam�tn�desky v Holeäovic�ch a uspoÞ�d�mesetk�n� (praìskùch) �lenó TI s kul-turn�m programem.

● 8. bÞezna 2004 vzpomeneme osuduz�Þijov�ho transportu.N�zory na �innost PTI a pÞipom�nky

k n� byste m�li, jako nejvyää� org�n naäe-ho Sdruìen�, vyj�dÞit v diskusi vy.

J� bych cht�la z�v�rem pod�kovat �le-nóm pÞedsednictva za vykonanou pr�ci,za to, ìe väe prob�halo v pÞ�telsk�m du-chu, ìe se kaìdù dle svùch moìnost� a silpr�ce z��astËoval. Aé uì to bylo v soci�l-n� komisi, kter� m�la v uplynul�m rocezvl�äé hodn� pr�ce, ale i ve finan�n�, kul-turn�, vzd�l�vac� komisi, redak�n� rad�nebo jednotliv� pÞi zadanùch �kolech.Zvl�ätn� d�k za pr�ci patÞ� Poradn�mu vù-boru pÞeìivä�ch holocaust, kterù jsmeustavili podle pokynu CC pÞed rokema pól. Tento vùbor se sch�z� pravideln�a Þeä� pÞ�pady, kdy je moìno v r�mciProgramu nal�hav� pomoci poskytnoutfinan�n� pÞ�sp�vek pÞeìivä�m holocaustv obt�ìnùch ìivotn�ch situac�ch. Jmenovi-t� d�kuji za pr�ci naä� kancel�Þi, protoìebez Marty Jodasov� a Mileny Proch�z-kov� by �innost TI t�ìko fungovala. ZavstÞ�cn� postoje bych r�da pod�kovalaëOP iFëO avyj�dÞila nad�ji, ìe naäe spo-lupr�ce, kter� se tak pozitivn� projevilapÞi povodn�ch, bude fungovat i pÞi m�n�dramatickùch pÞ�leìitostech.

A �pln� nakonec nemohu Þ�ci nicjin�ho, neì ìe n�m väem pÞeji dostatekzdrav�, abychom se pÞi pÞ�ät� pÞ�leìitos-ti, aé uì to bude Sn�m �i jin� setk�n�,v pohod� seäli.

Dagmar Lieblov� pÞednesla zpr�vupÞedsednictva

strana 8 kv�ten 2003

P odle stanov TI v�s m�m sezn�-mit s vùsledky hospodaÞen� zauplynulù rok a z�roveË s pÞedpo-

kl�danùm hospodaÞen�m v tomto roce.Nebudu v�s unavovat vù�tem ��selnùchpoloìek, zm�n�m se pouze o t�ch nejvù-znamn�jä�ch. Kdo by m�l z�jem o po-drobn� vùsledky, móìe je z�skat na se-kretari�t� TI v J�chymov� ulici.

v oblasti pod�lovùch fondó se domn�-v�me, ìe je nejjist�jä� Ð i kdyì nikolivnejvùhodn�jä� Ð uloìen� naäich aktiv naterm�novanùch bankovn�ch ��tech.Pracujeme se dv�ma bankami Ð �SOBa KB.

Dalä�m zdrojem jsou vaäe dary,poskytli jste n�m 335.000,- K� , coì jeo 28% v�ce neì v roce 2001, za to v�mpatÞ� d�k. Nada�n� fond ob�tem holo-caustu n�m v loËsk�m roce poskytl100.000,- K�.

Za�n�me pÞ�jmyZ�kladn�m zdrojem naäeho financo-

v�n� zóst�vaj� �roky z kmenov�ho jm�-n�, tj. z d�dick�ho odkazu Dr. Tomana,jakoì i �roky z ostatn�ch uloìenùchprostÞedkó. Z�skali jsme 356.000,- K�po��tali jsme s ��stkou 500.000,- K�.Je to dósledkem zna�n�ho poklesu �ro-kov� sazby v loËsk�m roce. Vzhledemk dramatickùm a ne�ekanùm pohybóm

A nyn� k vùdajómHlavn� vùdajovou poloìkou bylo

financov�n� z�jezdó äkol do Terez�na.Nazùv�me to vùchovnou �innost�

a vynaloìili jsme zde pÞes 660.000,- K�.V rozpo�tu na minulù rok jsme pro tutooblast po��tali s ��stkou 600.000,- K�.Druhou vùznamnou poloìkou byly per-son�ln� n�klady. Vydali jsme zde266.000,- K�, v rozpo�tu jsme po��tali

s 300.000,- K�. Bez profesion�ló seprost� neobejdeme.

Velmi dóleìitou aktivitou, kter� n�sspojuje s v�mi, je vyd�v�n� naäeho�asopisu. Zde jsme vydali 150.000,- K�a o 10.000,- K� jsme pÞekro�ili n�ärozpo�et. Zajist� ku prosp�chu v�ci. N�-klady na kaìdoro�n� sn�m pÞed-stavovaly v roce 2002 poloìku ve vùäi78.000,- K�. Po��tali jsme s 80.000,- K�.

Na v�cn� n�klady, tj. kancel�Þsk�potÞeby, poätovn�, telefon apod. jsmevydali necelùch 90.000,- K� Ð v rozpo-�tu jsme uvaìovali o 110.000,- K�.

Väichni z v�s jste v minul�m rocedostali dopis, tùkaj�c� se vaäeho pÞ�pad-n�ho postihu povodn�mi. álo o zvl�ätn�iniciativu naä� pÞedsedkyn� PhDr. Lieb-lov�. Podle z�sady kdo rychle d�v�,dvakr�t d�v�, jsme poskytli v roce 2002naäim poäkozenùm �lenóm finan�n�vùpomoc ve vùäi 290.000,- K�. áloo z�lohu, dalä� pen�ze n�sledovalyv tomto roce.

Pokud jde o rozpo�et na rok 2003,vych�z�me v podstat� ze skute�nostiroku minul�ho. Nebudu tedy ��sla opa-kovat. Nejv�tä� vùdajovou poloìkoubude op�t vùchovn� �innost, tj. finan-cov�n� cest ml�deìe do Terez�na. Vevùdaj�ch po��t�me tak� se soci�ln� po-moc� poäkozenùm povodn�mi, a to vevùäi 600.000,- K�. T�chto 600.000,- K�nepójde z naäich zdrojó, ale z�skali jsmezvl�ätn� fond z Claims Conferencespeci�ln� pro tento ��el. To je väek hospod�Þsk� �innosti TI.

ZPRçVA HOSPODçÛEPavel Werner

Pavel Werner, hospod�Þ TI

kv�ten 2003 strana 9

R evizn� komise TI pokra�ovala tak� v roce 2002 ve sv��innosti s dvoj�m zam�Þen�m. Jednak kontrolovalavlastn� hospodaÞen� naäeho sdruìen� a za druh� hospo-

daÞen� se sv�Þenùmi zna�nùmi prostÞedky, kter� n�m poskytujeClaims Conference a kter� vypl�c� jednotlivùm ìadatelóm ëOv Praze na z�klad� s n�mi uzavÞen� smlouvy, ve form� finan�-n�ch prostÞedkó na l�ky a zdravotn� pomócky.

Vlastn� hospodaÞen� TI, Þ�zen� hospod�Þem, bylo pravidel-nùmi �tvrtletn�mi revizemi shled�no v poÞ�dku. ò�etn� eviden-ce je na profesion�ln� �rovni, veden� za �platu firmou Ing.Zoubkov�, a nebyla v n�m zjiät�na ì�dn� podstatn� pochyben�.RK doporu�uje, aby i na pÞ�ät� obdob� byla s touto firmouuzavÞena smlouva o veden� naäeho ��etnictv�. Drobn� z�vady,nebo l�pe Þe�eno pochybnosti v ��etnictv�, byly vìdy vz�p�t�vysv�tleny nebo odstran�ny.

HospodaÞen� s prostÞedky Claims Conference bylo revidov�-no mnohem �ast�ji. Lze konstatovat, ìe celù syst�m rozhodo-v�n� a poskytov�n� finan�n�ch pÞ�sp�vkó funguje odpov�daj�c�mzpósobem a likvid�torka ì�dost� na ëOP Ð p� Zlata Kopeck�Ð se velmi rychle a dobÞe zapracovala. Pracuje spolehliv� a vìdyvelmi rychle reagovala na zjiät�n� revizn� komise.

Rozhoduj�c� vliv na prób�h poskytov�n� pÞ�sp�vkó a hodno-cen� ì�dost� m� äesti�lennù vùbor zdravotn�ho fondu CC sloìe-nù ze z�stupcó TI, ëOP a FëO.

Pozitivn� hodnocen� syst�mu i vùkonu jednotlivcó, jakoì i �in-nost naä� RK, potvrdila i superrevize, kterou v minul�m roceprovedl hlavn� kontrolor CC pan Malamed, kterù n�s s panemFeuchtvanglerem navät�vil a revidoval hospodaÞen� s poskytnu-tùmi prostÞedky. Jejich z�v�re�n� stanovisko ve form� doporu�e-n� a n�vrhó neshledalo ì�dn� podstatn� z�vady a bylo zam�Þenona organiza�n� a metodick� ot�zky. K jejich z�v�róm vypracovalaTI stanovisko, ke kter�mu nebylo jiì ze strany CC dalä�ch pÞi-pom�nek.

RK móìe konstatovat uspokojivù sou�asnù stav hospodaÞe-n� s prostÞedky CC a doporu�uje pokra�ovat t�mto syst�memi pro pÞ�ät� obdob�.

DOPIS AND�LE DVOÛçKOV�,pÞedsedkyni �SBS

V�ìen� pan� pÞedsedkyn�,v N�rodn�m dom� na Vinohradech se uskute�nilo dne

3. dubna 2003 shrom�ìd�n� 220 bùvalùch v�zËó nacistickùchkoncentra�n�ch t�boró a ghett. Konal se sn�m jejich sdruìen�Ð sn�m Terez�nsk� iniciativy.

Seäli se tam pÞeìivä� nacistick� protiìidovsk� perzekuce,kteÞ� se na jaÞe roku 1945, jeät� v�täinou mlad�, vr�tili do vlastibez vlastn�ho domova, bez rodin a pÞ�buznùch, bez bytu a pro-stÞedkó, bez vzd�l�n� a pr�ce.

V tomto roce jsou to jiì starci a starä� ìeny, v�täinouproäediv�l� a o hol�ch, ve v�ku, kterù se bl�ì� osmdes�tce. V roz-prav� velmi citliv� reagovali na väechny okolnosti a projevy, kte-r� se dotùkaj� jejich ìivotn�ch osudó. Mnoz� z nich poukazovalina �l�nky otiät�n� v N�rodn�m osvobozen�.

Ve smyslu usnesen� sn�mu se pÞedsednictvo Terez�nsk�iniciativy obrac� na V�s, v�ìen� pan� pÞedsedkyn�, abyste sivìdy ve svùch vystoupen�ch uv�domila, ìe zat�mco po osvo-bozen� naä� vlasti byli s��t�ni väichni mrtv�, ob�ti nacistick�protiìidovsk� perzekuce za�ali s��tat sv� ìiv�.

PÞedsednictvo Terez�nsk� iniciativyÐ mezin�rodn� terez�nsk� sdruìen�

ZPRçVA REVIZNê KOMISERuth G�tzov�

Ruth G�tzov� sezn�mila sn�m se zpr�vou revizn� komise

strana 10 kv�ten 2003

Na sv� prvn� schózi Ð 15. dubna 2003 Ð zvolilonov� zvolen� pÞedsednictvo pÞedsedkyn� Terez�nsk�iniciativy Dagmar Lieblovou a m�stopÞedsedy AnnuHyndr�kovou, Jaroslava Krause a Michaelu Vidl�-kovou. Hospod�Þem zvolilo Pavla Wernera a tajem-nic� Milenu Proch�zkovou.

D�le pÞedsednictvo ustavilo jednotliv� komisea jejich pÞedsedy. Soci�ln� zdravotn� komisi pÞedsed�V�ra Baumov�, kulturn� komisi Eva Herrmannov�,vùchovn� vzd�l�vac� komisi Michaela Vidl�kov�,finan�n� komisi Jaroslav Kraus.

�esk�mu poradn�mu vùboru pÞeìivä�ch holocaust,ustanoven�mu na ì�dost Claims Conference, pÞed-sed� Dagmar Lieblov� a Terez�nskou iniciativu veVùboru zdravotn�ho fondu Claims Conference zastu-

puj� V�ra Baumov� a Pavel Werner. Redak�n� rad��asopisu Terez�nsk� iniciativa pÞedsed� MichalStr�nskù.

D�le zvolilo pÞedsednictvo vùkonnù vùbor ve sloìe-n� V�ra Baumov�, Eva Herrmannov�, Anna Hyndr�-kov�, Jaroslav Kraus, Dagmar Lieblov�, MilenaProch�zkov�, Michal Str�nskù, Michaela Vidl�kov�a Pavel Werner.

PÞedsednictvo se bude sch�zet kaìd� tÞet� �terùv m�s�ci a vùkonnù vùbor kaìd� prvn� �terù v m�s�ci.Komise se budou sch�zet podle potÞeby. Kaìd� schó-ze pÞedsednictva bude tematicky zam�Þena podle�innosti jednotlivùch komis�.

Revizn� komise zvolila svou pÞedsedkyn� RuthG�tzovou.

USNESENê SN�MUò�astn�ci sn�mu Terez�nsk� iniciativy:

1. Vyslechli a se souhlasem pÞijali zpr�vu pÞedsednictva, hospod�Þe a revizn� komise TI za rok 2002 tak,jak ji pÞednesli pÞedsedkyn� TI PhDr. Dagmar Lieblov�, hospod�Þ Ing. Pavel Werner a pÞedsedkyn�RK Ruth G�tzov�, a tak� pozdravnù dopis s informacemi z CC od Dr. Karla Broì�ka.

2. Vzali na v�dom� informaci OldÞicha Str�nsk�ho ohledn� term�nu doplatku odäkodn�ho za otrock�pr�ce.

3. Pov�Þuj� pÞedsednictvo TI, aby jm�nem sn�mu zaslalo dopis pÞedsedkyni �SBS And�le DvoÞ�kov�k jej�mu vyj�dÞen� v N�rodn�m osvobozen�.

4. Souhlas� s n�vrhem, aby se volba pÞedsednictva a RK Terez�nsk� iniciativy konala za dva roky.5. Zvolili �leny pÞedsednictva a RK TI na n�sleduj�c� volebn� obdob� 2003 Ð 2004.6. Pov�Þuj� zvolen� pÞedsednictvo, aby v nadch�zej�c�m volebn�m obdob� nad�le pokra�ovalo v �innos-

tech uvedenùch ve zpr�v�ch pÞednesenùch na sn�mu.

NOV� ZVOLEN� PÛEDSEDNICTVOSn�m schv�lil na dvoulet� obdob� nov� pÞedsednictvo v tomto sloìen� (podle abecedy):

V�ra ANDRYSêKOVç (Ostrava),V�ra BAUMOVç (SibÞina),Anna HANUSOVç (Brno),Eva HERRMANNOVç (Praha),Anna HYNDRçKOVç (Praha),Marta JODASOVç (Praha),Felix KOLMER (Praha),Jaroslav KRAUS (Praha),Dagmar LIEBLOVç (Praha),

Anna LORENCOVç (Praha),Lisa MIKOVç (Praha),Antonie MILITKç (Brno),Milena PROCHçZKOVç (Praha),Michal STRçNSKø (Praha),V�ra áLESINGEROVç (Praha),Michaela VIDLçKOVç (Praha),Pavel WERNER (Praha).

kv�ten 2003 TÞi dny v Terez�n� strana 11

D�KUJEMEPÞedsednictvo Terez�nsk� iniciativy srde�n� d�kuje touto cestou väem �lenóm za finan�n� pÞ�sp�vky, kterùmi jste

pÞisp�li na naäi spole�nou �innost.V sou�asn� dob�, kdy se vyplËuj� dotazn�ky pro ãN�meck� penzeÒ, nen� v naäich sil�ch pos�lat jmenovit� pod�kov�n�

väem d�rcóm. D�kovnù dopis dostanou väichni trochu pozd�ji. D�kujeme za strpen�. Milena Proch�zkov�

V ned�li 18. kv�tna se konala jakovìdycky v tomto �ase vzpom�n-kov� tryzna na N�rodn�m hÞbi-

tov� Mal� pevnosti v Terez�n�. K uct�n�pam�tky zavraìd�nùch z Mal� pevnosti,z ghetta i t�bora v Litom�Þic�ch jsmemezi des�tky jinùch poloìili v�nec zaTerez�nskou iniciativu.

Po zazn�n� hymny zah�jili slavnostn�shrom�ìd�n� Þeditel Pam�tn�ku Terez�na pÞedseda Federace ìidovskùch obc� JanMunk a pÞedsedkyn� òstÞedn�ho vùboru�esk�ho svazu bojovn�kó za svoboduAnd�la DvoÞ�kov�. Hlavn� projev pÞed-nesl prezident republiky V�clav Klausa po n�m promluvil pÞedseda vl�dyVladim�r ápidla.

Po kÞeséansk� a ìidovsk� modlitb�odÞ�kal vrchn� zemskù rab�n Karol SidonKadiä. Na z�v�r zazp�val D���nskùp�veckù sbor p�seË ìidovskùch zajatcóz 3. d�jstv� Verdiho opery Nabucco.Po odchodu �estn� jednotky se shrom�ì-d�n� rozeälo.

Odpoledne jsme m�li moìnostzhl�dnout hru Jakoba Lurii Aé ìije ìivotaneb Klub ztracenùch talentó, kter� jezkomponovan� na t�mata terez�nskùchkabaretó Karla ávenka i ostatn�ch tere-z�nskùch um�lcó. V autentick�m pro-stÞed� bùval�ho ãZeughausuÒ vyzn�lopÞedstaven� skv�le, d�k patÞ� pÞedevä�m�tyÞem protagonistóm: Han� Frejkov�,KateÞin� Duäkov�, Igoru áebovi a JiÞ�-mu Toufarovi, kteÞ� zaujali n�vät�vn�ky,rozesm�li je i dojali.

Anna Hyndr�kov�

TRYZNA V TEREZêN�

JOM HA áOA V TEREZêN�òvazek na tÞi a pól stolet�

DçNOV� V TEREZêN�

D ne 30. dubna 2003 zaìil Tere-z�n pozoruhodnù den. Po mno-ha letech se tam pÞijeli pod�vat

n�kteÞ� z t�ch, kter� na jaÞe 1945 odtam-tud odv�ìely b�l� autobusy áv�dsk�ho�erven�ho kÞ�ìe. D�nóm tenkr�t jist�mnoz� z�vid�li a sami touìebn� o�ek�-vali osvobozen�.

V budov�, ve kter� po dobu sv�hov�zn�n� v ghettu bydleli d�nät� ìid�,je dnes Dóm s pe�ovatelskou sluìbou.Jako celù Terez�n, byl i tento objekt

postiìen a poni�en loËskou povodn�.Na jeho obnovu pÞisp�lo m�sto Terez�n,nadace �lov�k v t�sni, Nadace OlgyHavlov� a dalä� instituce, pÞedevä�mväak Joint Distribution Committee.A tak byly 30. dubna na tomto dom�odhaleny dv� pam�tn� desky: jedna pÞi-pom�naj�c� tuto pomoc a druh� pÞipom�-naj�c� osudy d�nskùch ìidó v Terez�n�.Slavnostn�ho odhalen� se z��astnilaskupina bùvalùch d�nskùch v�zËó,mezi nimi i Henny, dnes drobn� äedo-vlas� pan�, kter� se v bÞeznu 1944v Terez�n� narodila, velvyslanec D�n-sk�ho kr�lovstv�, velvyslanec USA,z�stupci äv�dsk�ho a izraelsk�ho vel-vyslanectv�, �len rady Þediteló Jointus manìelkou a dalä� host�.

Slavnost zah�jil starosta Terez�naJan Horn��ek, promluvila pÞedsedky-n� D�nsk�ho terez�nsk�ho sdruìen�pan� B. Fishermann a za Joint panLevinson. Z�v�rem pÞednesl pan rab�nKarol E. Sidon ëalm 124.

Po odhalen� desek byli host� pÞijatistarostou na radnici a na z�v�r odpo-ledne se konala kr�tk� bohosluìba v uta-jen� terez�nsk� modlitebn�. dl

S talo se jiì tradic�, ìe se koncemdubna �tou po cel�m sv�t� jm�naob�t� áoa. Jedn�m z m�st, kde se

tak d�je, je i póda Magdeburskùch kas�-ren v Terez�n�. �ten� jmen v t�chto m�s-tech m� jednu zvl�ätnost: �tou se pouzejm�na t�ch, kdo zemÞeli v letech 1941aì 1945 v terez�nsk�m ghettu. Letos tobyla jm�na vybran� z brn�nsk�ho trans-portu Ae, kterù pÞijel do Terez�na29. bÞezna 1942. Pietn� shrom�ìd�n�zah�jil Þeditel Pam�tn�ku Terez�n dr. JanMunk. Jm�na pÞed��tali dva �lenov�pÞedsednictva TI, Pavel Werner a Dag-mar Lieblov�. Na z�v�r pÞednesl rabiJehuda Jeäarim modlitbu.

Na pód� Magdeburskùch kas�rense kaìdùm rokem pÞe�te sto jmen.V Terez�n� zahynulo za dobu existenceghetta na 35 000 muìó, ìen a d�t�.Trvalo by 350 let, neì by se alespoËvysloven�m jm�na pÞipomn�l jejichtragickù osud.

Dagmar Lieblov�Strop utajen� terez�nsk� modlitebny

PÞed äedes�ti lety, v noci na deva-ten�ct�ho dubna 1943, obkl��ilipo zuby ozbrojen� N�mci varäav-

sk� ghetto. Chystala se jeho kone�n�likvidace. Pro posledn�ch äedes�t tis�ctamn�ch ëidó byly pÞipraveny vlaky doTreblinky. Pl�ny nacistó väak zkÞ�ìilaskupina dvou set dvaceti ìidovskùchchlapcó a d�vek vybavenùch p�r pisto-lemi a z�palnùmi lahvemi. Vypuklaprvn� a nejdóleìit�jä� ozbrojen� ìidov-sk� vzpoura druh� sv�tov� v�lky.

ãOd za��tku jsme v�d�li, ìe nemóìe-me vyhr�t. Ale byli jsme mlad� a t�äilon�s, ìe jsme N�mcóm pÞekazili pl�n. ëelid� nejdou pokorn� na smrt, ìe nikohoz n�s bojuj�c�ch nedostanou ìiv�ho,Òvzpom�nal po letech Marek Edelman,jedinù z veliteló bojuj�c�ch ëidó v ghet-tu, kterù dodnes ìije. Odhodlanostobr�ncó varäavsk�ho ghetta vzepÞ�t sebezmoci vznikla v nejhrózn�jä�ch pod-m�nk�ch väudypÞ�tomn�ho pon�ìen�,teroru, zoufalstv� a smrti. álo o boj lid�,kterùm nacist� odebrali pr�vo na ìivota na lidskost a kter� uì nem�lo �ekat nicneì plynov� komory. Mlad� ëid� väakzasadili krvavou r�nu nacistick� snazeu�init ze svùch ob�t� ãbezbrann� ovceÒ.Jejich pÞ�b�h dodnes promlouv� jakojeden z nejv�ce fascinuj�c�ch pÞ�kladólidsk�ho boje za svobodu.

Odhodlanost ìidovsk� ml�deìe vevaräavsk�m ghettu vzepÞ�t se budouc-nosti Þ�zen� nacisty vzrostla po vyhla-zovac� akci z l�ta 1942. Po m�s�c a pólodtud v pÞecpanùch vlac�ch odj�ìd�lo

denn� äest tis�c lid� do plynovùch komorv nedalek� Treblince. B�hem äesti tùd-nó tak nacist� ãprómyslov�Ò vyvraìdiliv�täinu ëidó z varäavsk�ho ghetta. Napodzim vznikla ëidovsk� bojov� orga-nizace, zastÞeäuj�c� rózn� podzemn�skupiny v ghettu. Za�alo vojensk� vy-äkolov�n� ìidovskùch bojovn�kó. Ma-rek Edelman v knize Str�ìn�k, vydan�v Polsku v roce 1998, napsal: ãBylo n�spÞesn� tolik, kolik jsme m�li pistol�. Od-hodlanùch bojovat bylo mnoho, jenzbran� chyb�ly.Ò PÞes v�dom� obrovsk�disproporce sil a neodvratnùch n�sled-kó jak�hokoli odporu proti N�mcómbyli rozhodnuti riskovat v�lku za svo-bodu a lidskost.

Kdyì dubnov�ho r�na roku 1943N�mci vtrhli s tanky a panc�Þovùmivozy do vylidn�nùch ulic ghetta, pÞiv�-taly je podom�cku vyroben� gran�tya zasypala stÞelba. áedes�t tis�c ãcivil-n�chÒ obyvatel ghetta se ukrylo ve skle-p�ch a v dalä�ch skrùä�ch.

ãTo, ìe se ëid� mohou b�t, pÞekra-�ovalo hranice jejich ch�p�n�,Ò vzpom�-n� Edelman ve zm�n�n� knize. Ve svùchdvaadvaceti letech byl Marek Edelmanjedn�m z p�ti veliteló ëidovsk� bojov�organizace, kter� N�mce pÞekvapilasvùm aktivn�m odporem. Obr�ncóm sepÞes katastrof�ln� nedostatek zbran� po-daÞilo odrazit �tok a pÞivodit äokova-nùm nacistóm pom�rn� zna�n� ztr�ty.Teprve po tÞech tùdnech se obrovsk�pÞesile voj�kó SS vyzbrojenùch t�ìkouvojenskou technikou podaÞilo situaci

ovl�dnout. Koncem dubna napsal veli-tel bojuj�c�ch ëidó Mordechaj Aniele-wicz v dopise vyslan�m na ã�rijskoustranuÒ: ãSen m�ho ìivota se splnil.ëidovsk� povst�n� se stalo skute�nost�.Byl jsem sv�dkem n�dhern�, hrdin-sk� v�lky ìidovskùch bojovn�kó.Ò Beznad�je na vn�jä� pomoc a bez re�ln�äance pÞeì�t se heslem povst�n� stalozvolit si vlastn� zpósob smrti, zemÞ�tse zbran� v ruce, se ct� a pÞed o�ima sv�-ta, kterù ne�inn� pÞihl�ì� vyhlazov�n�evropskùch ëidó.

Anielewicz sp�chal sebevraìdu spo-lu s v�täinou bojovn�kó ghetta v zoufal�situaci, kdyì N�mci objevili jejichbunkr a vhodili do n�j plynovou bom-bu. Jen n�kolika m�lo bojovn�kóm,mezi nimi Marku Edelmanovi, se po-daÞilo kan�ly dostat ze zlikvidovan�hoghetta. V�täina z nich pokra�ovala v bo-ji s nacisty v n�kter�m z ìidovskùchpartyz�nskùch odd�ló v polskùch les�ch.

PÞed v�lkou byla Varäava nejv�tä�mìidovskùm centrem v Evrop�. KaìdùtÞet� zdejä� obyvatel byl ìidovsk�hopóvodu. Na podzim roku 1940 odÞ�zlavaräavsk� ëidy od okoln�ho sv�ta tÞimetry vysok� ze� ghetta postaven�z naÞ�zen� nacistickùch okupantó. Napouhùch tÞi sta hektarech uzavÞen�varäavsk� �tvrti bylo na�as nat�sn�not�m�Þ pól milionu lid�. Jen p�r z nich sepodaÞilo pÞeì�t, t�m�Þ väechny zavraìdi-li nacist� v plynovùch komor�ch Treb-linky. Z m�sta, kter� bylo po tÞi roky ho-rorovùm v�zen�m ovl�danùm nacis-tickùmi botami, zóstaly po povst�n�ruiny. Nacist� potla�ili vzpouru ohn�ma dóm po domu ghetto vyp�lili. Po v�l-ce vyrostlo na jeho trosk�ch socialis-tick� s�dliät� a trag�dii varäavskùchëidó pÞekrylo ml�en� totalitn�ho reìimu.

V�täina z hrstky polskùch ëidó, kte-rùm se podaÞilo pÞeì�t holocaust, odtudbrzy po v�lce vycestovala. ëidovsk�populace v Polsku zmizela a s n� i vazbypÞeìivä�ch k n�kdejä�mu domovu. Jejichemigraci na Z�pad urychlil tak� pÞi-ch�zej�c� stalinismus a silnù pov�le�nùantisemitismus Pol�kó, kteÞ� litovali, ìeHitler ãnedokon�il svou pr�ci se ëidyÒ.

ãChodil jsem ozbrojenù, ale rozhodljsem se zóstat. N�kdo tu pÞece musel bùtse väemi t�mi, kteÞ� zahynuli,Ò vysv�tlilMarek Edelman mnohokr�t, pro� jakojeden z m�la ëidó Polsko nikdy neopus-til. V roce 1946 uspoÞ�dal polskù dav vem�st� Kielce hon na ëidy, kteÞ� se vr�ti-li z nacistickùch l�gró. Edelman odjel na

Letos si pÞipom�n�me jiì60. VøRO�ê

POVSTçNê VE VARáAVSK�M GHETTU

Pomn�k Hrdinó ghetta ve Varäav�

Rozhovor sMARKEM EDELMANEM

Dlouhou dobu jste odm�tal ��ast na ofici�ln�ch oslav�ch vùro�� povst�n�ve varäavsk�m ghettu. Pro�?

Z�leì� na tom kdy. Ne��astnil jsem se jich za komunistó. PÞiäel jsem tepr-ve na 45. vùro�� a posledn�ch p�r let se organizovanùch oslav n�kdy ��astn�m.Jinak chod�me poloìit kv�tiny nez�visle s pÞ�teli. Komunist� si to nezaslouìi-li, nemohou vystupovat ve jm�nu svobody a l�sky k �lov�ku. Jejich ideologieje stejn� jako faäismus. Nikdy jsem s nimi nem�l nic spole�n�ho.

Ostatn� ìij�c� bùval� bojovn�ci z ghetta se na organizovan� vùro�� za komu-nismu d�vali stejn�? Kolik dnes ìije ��astn�kó povst�n� v ghettu?

Krom� m� nikdo z nich neìije v Polsku. Bylo n�s dv� st� dvacet, stejn�jako zbran�, kter� jsme m�li. Ochotnùch bylo spoustu, ale nem�li zkr�tka ��mbojovat. Dnes n�s ìije na sv�t� p�t.

Vid�l jste film Pianista? Jak se v�m l�bil?Moc se mi l�bil. Je velmi dobÞe nato�en, je pravdivù, stÞ�dmù, bez patosu.

Takov� filmy jsou velmi dóleìit�.Na co mysl�te, kdyì dnes v den vùro�� jdete v �ele shrom�ìd�nùch lid� od pomn�ku bojovn�kó ghetta k Umschlagplatzu, odkud

odj�ìd�ly transporty vaäich pÞ�tel do Treblinky?Na to, aby lid� nezapomn�li, aby to byla vùstraha pro dalä� generace, aby se v�ci, kter� se staly a d�j�, v budoucnu uì nest�valy.Opravdu v�m pr�v� to b�ì� v tu chv�li hlavou?Asi ne, to je moje v�c, na co mysl�m. Ale te� v�m to Þ�k�m.Jak� to je celù ìivot vypr�v�t o n�kolika letech, kter� v�m v ml�d� z�sadn� zm�nili budoucnost? Je moìn� si po tak dlouh�

dob� pamatovat konkr�tn� dny pÞed äedes�ti lety? Nezd� se v�m, ìe se ob�as schematicky opakuje st�le to, co uì bylo mnohokr�t Þe�eno?

Jak� sch�ma?! Je tÞeba pamatovat na to, co se stalo a to nen� sch�ma. Nelze vymùälet n�co nov�ho, mluvit nov�, jde o to mluvitpravdu. Chov�n� v budoucnosti je ovlivn�no t�m, co si pamatujeme z minulosti. Je dóleìit� ukazovat lidem, jak to dopadne, kdyì sepohrd� �lov�kem, kdyì se �lov�k stane jen objektem politiky a nen�visti. Nevysta��me s t�m, ìe dnes je slunce. Slunce bylo vìdycky.

Je sv�dectv� ob�t� holocaustu jako varov�n� sv�ta �sp�än�? Kdysi jste se vyj�dÞil o intervenci v Kosovu jako o ur�it�m pÞelomuv d�jin�ch lidstva. Pokra�uje to v�lkou v Ir�ku? Lze Þ�ct, ìe jde o dósledek pou�en� se z historie?

SamozÞejm�. Po��naje Carterovou politikou obrany lidskùch pr�v v zahrani��. Pokra�uje to d�l, Clinton bombardoval Jugosl�vii,aby zni�il tyrana Miloäevi�e. Vùchodn� Timor a ned�vn� ud�losti v Ir�ku. To znamen�, ìe sv�t se vydal sm�rem obhajoby pr�v�lov�ka, uzn�n� jeho dóleìitosti. Povst�n� v ghettu v dob� temn� hitlerovsk� Evropy, kdy se poprv� civiln� obyvatelstvo postavilotyranii, to byl za��tek cesty. Je to jedna linie, kter� pokra�uje dnes v�lkou proti Husajnovi. Kdyì Clinton za�al s bombardov�n�mJugosl�vie, odvolal se mj. na to, ìe m� podporu bùvalùch bojovn�kó z ghetta. V roce 1999 jsem Clintonovi poslal otevÞenù dopis, ve kte-r�m jsem apeloval na nutnost vojensk�ho z�sahu ve jm�nu obrany �lov�ka. N�lety na Kosovo byly skute�n� pÞelomem v historiisv�ta. Poprv� neälo o v�lku o teritorium, vliv, suroviny, poprv� älo o v�lku na obranu �lov�ka.

Kdo bude o holocaustu mluvit, aì nebudou na sv�t� ì�dn� o�it� sv�dkov�?Dalä� generace o tom mus� mluvit. Jestli se na holocaust zapomene, bude to velmi äpatn�. Dnes si ho celù sv�t pÞipom�n�. Jak dlou-

ho to bude trvat, nev�m.Pro� se v Polsku nikdy nerozvinula otevÞen� diskuse o ìidovsk� historii a zejm�na o holocaustu?Od 80. let se za�alo postupn� hovoÞit o n�kterùch ud�lostech, aì ned�vno doälo na pÞ�pad z Jedwabn�ho. V podzem� se ale vìdy

odehr�vala otevÞen� debata. Jenìe to nen� jen pÞ�pad Polska, ale cel�ho sv�ta. Pro� neexistuje otevÞenù pÞ�stup v �esku nebo veFrancii? Väude jsou lid�, kteÞ� Þ�kaj�, ìe nebyla Osv�tim. Je to nepÞ�jemn� v�c, lid� o tom necht�j� mluvit. Sv�dci, kteÞ� väechno vid�-li, maj� vù�itky sv�dom�, protoìe nic neud�lali. Jednou ale mus� doj�t k momentu, kdy se bude mluvit pravda a to se v Polsku stalo.Lepä� pozd�ji neì nikdy.

kv�ten 2003 Smutn� a slavn� jubileum strana 13

m�sto pogromu a ëidy, kteÞ� tu zóstali na-ìivu, odvezl do bezpe��. Dvaa�tyÞicetmrtvùch v Kielc�ch nebylo vùjimkou.Pod�l ìelezni�n�ch kolej� po cel� zemibylo v pov�le�n� dob� moìn� vid�t stov-ky mrtvol ëidó zavraìd�nùch b�hemj�zdy vlakem polskùmi krajn� pravico-vùmi skupinami. V roce 1968 zachv�tilaPolsko mohutn� antisemitsk� kampaË.Tehdy odtud vycestovali posledn� ëid�.

Edelmana nezlomilo, ani kdyì hoz politickùch a rasovùch dóvodó n�koli-kr�t vyhodili z nemocnice, kde jakokardiochirurg pracoval. Po nacistech takst�l v cest� k svobodn�mu ìivotu novù

nepÞ�tel. Hodnoty, za kter� se svùmi pÞ�-teli Edelman bojoval v ghettu, ohroìo-vala tentokr�t komunistick� diktatura.Od sedmdes�tùch let spolupracovalEdelman s polskou demokratickou opo-zic� a pozd�ji se stal �lenem Solidarity.ãNikomu nedovol�m, aby mi diktoval,kde m�m ì�t,Ò trval vìdy na sv�m. Zóstalv Lodìi i kdyì se v roce 1970 pro emigra-ci do PaÞ�ìe rozhodla jeho ìena s dv�mad�tmi, kter� uì v Polsku nedok�zala ì�t.

áedes�t let je Edelman ãstr�ìn�kemÒtÞ� milionó polskùch ëidó zavraìd�nùchnacisty a odkazu, kterù pov�le�n� spo-le�nosti pÞin�ä� povst�n� ve varäavsk�m

ghettu. V bezpo�tu rozhovoró, kter� po-skytl novin�Þóm na cel�m sv�t�, vìdyzdórazËuje:

ãDodnes doch�z� ve sv�t� k etnic-kùm �istk�m. Vùro�� naäeho povst�n�a mluven� o n�m maj� pro m� jedi-nù smysl: neust�le pÞipom�nat, ìe jdeo zlo�iny proti samotn� podstat� lid-skosti a ìe nelze bùt beztrestn� jejichlhostejnùmi sv�dky, protoìe n�s toväechny mrza��. Nesm�me ml�ky pÞi-hl�ìet sou�asnùm zlo�inóm, tak jakokdysi holocaustu.Ò

Text a foto na dvoustran�Mat�j Str�nskù

Marek Edelman

JiÞ� Pavel poch�z� ze sm�äen�homanìelstv� Ð kÞeséansk� ma-minky a ìidovsk�ho tat�nka

Leo Poppera, kter�ho n�m jeho synve svùch pov�dk�ch tak barvit� vyl�-�il. Oba starä� bratÞi Hugo a JiÞ�byli zaps�ni a evidov�n� v ìidovsk�n�boìensk� obci, za nejmladä�hoOtu uì rodi�e necht�li sami rozho-dovat a nechali jej tzv. bez vyzn�n�.Rodina byla zcela asimilovan�, sy-nov� t�m�Þ nev�d�li, ìe jsou ìid�.

ãëe jsme ìid�, jsme se dozv�d�li,aì kdyì u n�s za�aly platit norim-

bersk� z�kony a museli jsme nositDavidovu hv�zdu. Neìili jsme jakoìidovsk� rodina a nec�tili jsme se bùtìidy. Ale kdyì jsem se n�kde setkals antisemitou, kterù napadl ìida, takjsem se pral.Ò

V bÞeznu 1943 byli oba starä� bra-tÞi zaÞazeni do transportu do Terez�na,kam v �noru 1945 pÞijel tak� jejichotec. Jirka byl na podzim 1944 de-portov�n posledn�m transportemz Terez�na do Osv�timi Birkenaua odtamtud do Osv�timi III Ð Mono-wice, kde pracoval v muni�n� tov�r-

n�, pozd�ji jeät� do t�bora Sosno-wiec. Tam byl op�t zaÞazen do muni�-ky. PÞed bl�ì�c� se frontou proìil jeät�evakuaci t�bora, pochod smrti doOpavy a dalä� strastiplnou cestu vla-kem do pÞepln�n�ho Mauthausenu.

Po v�lce se rodina äéastn� seälaa z opatrnosti si zm�nila pÞ�jmen�Popper za m�n� vùmluvn� Pavel.O mnoho v�c uì toho Jirka o sob�neÞekl, snad jenom to, ìe kdyì sejeho tÞin�ctilet� dcera Tereza setkalave äkole s ur�itùmi n�znaky anti-semitismu, pÞeäla do ìidovsk� äkolyv Belgick� ulici.

ãJe tam spokojen� a j� jsem r�d,ìe do t� äkoly chod�. U�� se hebrej-sky a my se tak st�le v�ce st�v�mesou��st� ìidovsk� komunity.Ò

Väechna dalä� Jirkova slovapatÞila zejm�na Otovi. Na ot�zku,

Pov�d�n� s JIÛêM PAVLEMJedn�m z diskutuj�c�ch na sn�mu byl i JiÞ� Pavel, z jehoì iniciativy vzeäeli dopis Terez�nsk� iniciativy �esk�mu svazu bojovn�kó za svobodu, kterùv tomto ��sle najdete na dev�t� stran�. A protoìe kr�tce pÞed kon�n�m sjezdu,31. bÞezna 2003, uplynulo pr�v� 30 let od smrti Jirkova bratra, obl�ben�hospisovatele Oty Pavla, poì�dali jsme JiÞ�ho o kr�tkù rozhovor.

Ji� Pavel s Hanou Hn�tovou

kv�ten 2003 strana 15

jakù byl jeho vztah k bratrovi, od-pov�d�l:

ãMy jsme byli takov� zvl�ätn�,aì nenorm�ln� rodina. PÞi kaìd�msetk�n� jsme se l�bali, a to jak s rodi-�i, tak bratÞi mezi sebou. Velmi jsmena sob� lp�li. Kdyì se po v�lce väich-ni vr�tili, rodinu to jeät� v�ce sbl�ìilo,jeät� v�c k sob� lnula. S Otou jsem m�lzvl�ätn� vztah, musel jsem ho kaìdùden vid�t nebo s n�m alespoË telefo-novat. S Hugem m�l Ota trochu jinùvztah, v�dali se m�n�, ale psali sidlouh� dopisy, kter� jsou z�klademknihy o Otov� korespondenci. Tytonaäe vztahy trvaly aì do konce jehokr�tk�ho ìivota. Kdyì zemÞel, byla topro mne r�na, se kterou jsem se nikdynevyrovnal a uì asi nevyrovn�m.Ò

Jirka pak jeät� hovoÞil o Otovùchkn�ìk�ch i o mnoha liter�rn�ch i fil-movùch d�lech, inspirovanùch po-v�dkami Oty Pavla, a tak� o mnohavùznamnùch osobnostech, kter� si

spisovatele a �lov�ka Oty Pavla v�-ìily a mluvily o n�m. Za väechnyuv�d�me Jirkovu zm�nku Jana Weri-cha z rozhovoru Karla Schwarzen-berga s Karlem Hv�ì�alou:

ãZdravotn� na tom byl velmi mi-zern�... Tehdy mi poradil, abychsi koupil knihu Oty Pavla Smrtkr�snùch srncó a m�l pravdu. Je tokr�sn� po�ten� napsan� jadrnou�eätinou.Ò Z t�to uk�zky je patrn�,ìe Jan Werich si kr�tce pÞed svousmrt� pov�dal s Karlem Schwarzen-bergem a mluvili o Otovi s velkouradost�.

Ota leì� na Nov�m ìidovsk�mhÞbitov� a chod� tam za n�m spous-ta lid�. Hrob je pokryt tolika kam�n-ky, ìe uì se za��n� propadat. Tam si�asto chod�m s Otim pov�dat.Ò

Posledn� ot�zky sm�Þovaly k sou-�asn�mu ìivotu JiÞ�ho Pavla a k jehodalä�m pl�nóm. Je soudn�m znal-cem v oboru staroìitnictv�, jeho

specializac� jsou obrazy, ale zabùv�se i judaikou.

ãZa sv� tÞicetilet� �innosti v tom-to oboru jsem se setkal s mno-ha ìidovskùmi artefakty a sb�rkamia v�m, ìe mnoh� z nich poch�zelyz ìidovskùch rodin, kter� si je pÞedsvou deportac� u n�koho ukryly. Jeä-t� dnes se takov� v�ci objevuj� a bo-huìel prod�vaj�. Judaistika a zvl�ät�ìidovsk� stÞ�bro a dalä� artefakty z t�-to oblasti jsou dnes velmi cen�ny.

Ptala ses, jestli n�co p�äu. Pomùä-l�m na dv� kn�ìky. Jedna by byla pa-trn� velmi �tl� a byla by o tom, jakùbyl mój ìivot s Otim. Ale pomùäl�mi na kn�ìku druhou, kterou cht�l Otinapsat a uì nenapsal a kter� se m�lajmenovat Pov�dky o staroìitnostech.Aì nebudu ps�t odborn� posudky, takto douf�m nap�äu. Jestli kn�ìka vyjde,budu muset rychle umÞ�t, protoìe setam hodn� lid� najde.Ò

S JiÞ�m Pavlem hovoÞilaAnna Lorencov�

Hugo Pavel, Zuzana Peterov� a JiÞ� Pavel pÞi prezentaci knihy Spanil� j�zdy

strana 16 kv�ten 2003

Vp�tek odpoledne tÞic�t�-ho bÞezna 1973 jsem jiìpo äestn�ct� vezl bratra

Otu do psychiatrick� l��ebny,tentokr�t do Bohnic.

Druhù den r�no jsem jel k tó-n�m u z�mku na Zbraslavi. Rybynebraly. Spl�vky se ani nepo-hnuly, leìely mrtv� na hladin�.Sbalil jsem sv� ryb�Þsk� n�do-b��ko a vr�til se domó. Po chv�lise ozval telefon a v n�m hlasoäetÞuj�c�ho l�kaÞe, kterù mi sd�-lil, ìe Ota pr�v� zemÞel. Sv�t sezÞ�til, ìivot skon�il a nejenom tenOt�kóv. Nedoìil se ani svùch tÞia-�tyÞic�tùch narozenin.

Trvalo l�ta a trv� to dodnes,nedok�ìu se s tou zpr�vou sm�Þit,vyrovnat. Uplynulo jiì tÞicetdlouhùch Ð kr�tkùch let. Ne-splnily se jeho pl�ny, ìe nap�äe

dalä� kn�ìky, jejichì tituly m�l vesv� rozbolav�l� hlav�. Bylo jichäestn�ct, stejn� jako jeho pobytóv l��ebn�ch. Uì nenapsal Jakjsem se zbl�znil, Pov�dky o staro-ìitnostech, Buät�hradsk� dr�ha,Fialovù poustevn�k a mnoho,mnoho dalä�ch. Trvalo Þadu let,neì bylo jeho d�lo docen�no, neìbyl uzn�n jako spisovatel. V�ìilisi ho i takov� um�lci, jako byli na-pÞ�klad Jan Werich a BohumilHrabal.

Ota je autorem deseti knih,z nichì n�kter� vyäly n�kolikr�t.Tak� v zahrani��, mj. v USA, v Ja-ponsku, Izraeli. O Otovi bylo na-ps�no sedm knih a byly nato�enytÞi filmy, nej�sp�än�j� byly Zlat��hoÞi a Smrt kr�snùch srncó reìi-s�ra Karla Kachyni. Byla vytvo-Þena Þada absolventskùch filmó

FAMU, naps�ny des�tky absol-ventskùch prac�, n�kter� filmynato�ila i televize. Na sc�n� diva-dla E. F. Buriana byla uvedena ijedin� Otova divadeln� hra N�ätat�nek a zlat� �hoÞi. Roli Ot�kazde ztv�rnil OndÞej Vetchù. VeViole vystupoval Petr Hani�i-nec s poÞadem Povedenù tat�neksnad dva tis�cekr�t. K nedoìitùmsedmdes�tin�m bylo v �ervenci2000 otevÞeno v Buät�hrad�Muzeum Oty Pavla.

Ota Pavel bezesporu inspirovala bude jeät� dlouho inspirovat Þa-du nejrózn�jä�ch tvór��ch duchó.

Vzpom�n�m na sv�ho milo-van�ho bratra Otu. Neust�le semi vybavuj� jeho slova:

Um�t se radovat. Ze väeho.Ne�ekat, ìe v budoucnu pÞijden�co, co bude to prav�, protoìeje moìn�, ìe to prav� pÞich�z�pr�v� te�, a v budoucnu nic kr�s-n�jä�ho uì nepÞijde.

Ji� Pavel

ODEáELPÛED TÛICETI LETY

V�ra, manìelka Oty, Ota Pavel, pan� FraËkov�, vedouc� restaurace Rozv�d��k a JiÞ� Pavel

kv�ten 2003 strana 17

Oholocaustu a hróz�ch druh�sv�tov� v�lky vyälo uì nespo-�etn� knih, ale pro� pr�v�

autor dvou z nich Ð Kadiä za nenarozen�d�t� a zejm�na �lov�k bez osudu,ma�arskù spisovatel Imre Kert�sz, bylv r. 2002 vyznamen�n Nobelovou ce-nou za literaturu? Ob� tyto knihy bylynaps�ny s pom�rn� dlouhùm odstupemod v�le�nùch ud�lost�, Kadiä v roce1990 a �lov�k v roce 1975; �esky vyäelpoprv� aì nyn� v roce 2003 a pokus�mse zamyälen�m nad n�m odpov�d�t nasvou ot�zku.

Kniha �lov�k bez osudu je ne-pochybn� autobiografickou vùpov�d�zral�ho spisovatele (1929), kterù odprvn�ch kapitol knihy, kdy ud�losti jsounaz�r�ny o�ima mlad�ho chlapce, pÞest�m�Þ detailn� popis denn�ho ìivotav koncentra�n�ch t�borech, aì k z�v�-re�nùm �vah�m pÞed�asn� dosp�l�honavr�tilce, kterù pÞemùäl� o proìit�ma jeät� v�ce o tom, co po��t d�l se svùmne�ekan� darovanùm obnovenùm ìivo-tem. Pr�v� tento oblouk a velmi prostù,ale pÞesnù a kultivovanù jazyk pÞibli-ìuj� �ten�Þi n�ä dalekos�hlù probl�m,

kterù nepÞest�v� zam�stn�vat pov�le�-n� generace a nevyhnou se mu zÞejm�ani pokolen� dalä�. Jak se to mohlo st�t,hroz� n�m n�co obdobn�ho, jak zabr�-nit opakov�n� takov�ho selh�n� lid�?Nobelova cena za pr�v� uplynulù rokm� zÞejm� pouk�zat na st�lou nutnostpÞipom�nat si tyto ud�losti a hledat od-pov�� na ìhav� ot�zky.

Pro n�s pam�tn�ky znamen� �ten�knihy �lov�k bez osudu n�vrat do vlast-n� minulosti a obdiv zpósobu, kterùm seji autorovi podaÞilo tak vùstiìn� a bezpatosu vyl��it. Jak Þ�k� pÞekladatelkatohoto d�la, KateÞina Poäov�: ãVìdyé jeto mój vlastn� pÞ�b�h, to pÞece zn�m! Toväechno jsem zaìila i j�.Ò

Kdo si nechce nechat uj�t toto pozo-ruhodn� �ten�, móìe si knihu zakoupitv knihkupectv� za 159 K�. Doporu�uji.

Eva átichov�

VëDYè JE TO MñJ VLASTNê PÛêB�H,TO PÛECE ZNçM!

(Nobelova cena za literaturu pro Imre Kert�sze,pÞedevä�m za knihu �lov�k bez osudu)

ëIVOT MEZI òZKOSTê A NAD�Jêje n�zev �esk�ho vyd�n� knihy naäeho rod�ka JiÞ�ho Kosty. Jeho memo�ry jsou v�rnùm zobrazen�m ìivota jedn�

generace (ro�n�kó dvac�tùch let dvac�t�ho stolet�), poznamenan�ho pohnutùmi d�jinami, jak se odehr�valy ve stÞed-n� Evrop�. Na osudu jedn� rodiny, tak typick� pro �esk� ìidovsk� prostÞed�, l��� vùvoj �esk� spole�nosti dvac�t�hostolet� a n�m d� zavzpom�nat na obdobn� proìitou minulost.

Autorovo vypr�v�n� je totiì skv�l�, pÞesn�, a dokonale pÞibliìuje d�jiny a klima star� monarchie a potom hlavn�demokratick� �eskoslovensk� republiky, jej� myälenkov� proudy, denn� ìivot, postaven� inteligence, zvl�ät� pak ìidov-sk�, väe, co neodmysliteln� poznamenalo zr�n� ob�anó tohoto st�tu a v�täiny z n�s. Nem�n� vùstiìn� jsou pod�na je-ho sv�dectv� o strastipln� dob� v�le�n� a pov�le�n�. Pro n�s pam�tn�ky je pozoruhodn� zjiät�n�, ìe autor (narozenùv roce 1921) m� obdivuhodnou pam�é a schopnost vyvolat v naäich mysl�ch znovu celou äk�lu tehdejä�ch proìitkó.

Jm�no JiÞ�ho Kosty pro n�s nen� zcela nezn�m�. Mnoz� z n�s si vzpomenou na jeho pósoben� v tùmu Oty áikav letech äedes�tùch, odchod do exilu v roce 1968 a kr�tkù pokus o uplatn�n� pÞi ekonomickùch reform�ch po listopa-du 1989.

T�m sp�äe v�t�me jeho novù po�in, kterù oìivuje naäe vlastn� vzpom�nky a pocity, a v�Þ�me, ìe se do�k� zaslou-ìen�ho ohlasu naäich �ten�Þó.

Rozä�Þen� �esk� vyd�n� vyälo v nakladatelstv� Paseka v roce 2002. O rok dÞ�ve vyäla kn�ìka n�mecky v naklada-telstv� Philo Verlag, Berlin-Wien, pod n�zvem: Nie aufgegeben. Ein Leben zwischen Bangen und Hoffen.

Eva átichov�

TEREZêN V OKOLê PAÛêëEV �noru byla na programu n�kolika divadel v okol� PaÞ�ìe

(Les Ulis, Fontenay aux Roses) divadeln� hra TEREZêN, kte-rou podle dokumentó z Pam�tn�ku Terez�n napsal JacquesLivchine. V l�t� je hra pÞipravov�na i pro divadeln� festivalv Avignonu na jihu Francie.

M�m ze hry dobrù pocit, autor ud�lal kus poctiv� pr�ce.Po pÞedstaven� je prom�t�na kopie filmu, kter� byla poÞ�zenanacisty pÞi neblaze proslul� n�vät�v� ghetta z�stupci Mezi-

n�rodn�ho �erven�ho kÞ�ìe. Film je dopln�n koment�Þemjedn� z here�ek.

PÞi m� n�vät�v� divadeln�ho pÞedstaven� bylo vyprod�no,div�ci sledovali hru s velkùm z�jmem a za skute�n� hlubo-k�ho ticha. Autorovi a hercóm se dobÞe podaÞilo vystihnoutatmosf�ru Terez�na. Kladli velkù dóraz nejen na tamn� kul-turn� ìivot, ale i na väechny obavy a strach z budoucnosti.

A tak nejen ãBrundib�rÒ, ale i osud n�s ostatn�ch obyva-tel ghetta se ãdostal do sv�taÒ.

L�da Z�ruba-Vohryzkov�

strana 18 kv�ten 2003

Povzbuzen ujiät�n�m n�kolika pÞ�tel, ìe shledali mój�l�nek v pÞedposledn�m ��sle Terez�nsk� iniciativy zaj�mavùm(TI �. 23, str. 6 a 7 Ð pozn. redakce), vrac�m se k t�matu re-akce ì�kó a studentó na pÞedn�äky o holocaustu. Tentokr�tk jejich vn�m�n� studenty dvou posledn�ch ro�n�kó gymn�zi�,tedy vlastn� k jejich pósoben� na mlad�, ale uì dosp�l� lidi.

Hodnocen� sv� pÞedn�äky uv�d�m v �esk�m pÞekladu. Nej-prve vùËatky z reakc� finskùch studentó, kter� mi laskav� pÞe-loìila Þeditelka gymn�zia v Tampere do angli�tiny. N�sleduj�dv� uk�zky toho, jak pÞedn�äka zapósobila na studenty Gym-n�zia Wernera Seelenbindera ve F�rstenwalde, N�mecko, v ro-ce 2002. Hodnocen� n�meckùch studentó je celkem patn�ct.

Väechna jsou velice pozitivn� a emotivn�. N�kdy snad aì pÞ�-liä emotivn�, nejsp�äe vlivem okamìit� postpÞedn�äkov� euforie.(Rozhodn� se nec�t�m bùt ãdarem d�jinÒ.) Vùb�r dvou z on�chpatn�cti, jeì jsou väechna co do obsahu a citov�ho n�bojepodobn�, mi usnadnilo pragmatick� hledisko: Pouze dv� jsoups�na na po��ta�i; ostatn� ru�n� a n�kter� jsou obt�ìn� �iteln�.

Vn�m�m tyto postoje studentó jako poctu pro väechny,kteÞ� o holocaustu pÞedn�ä�me, ve äkol�ch i dosp�lùm.Pokl�d�m je za potvrzen� toho, ìe kon�me smysluplnoua uìite�nou pr�ci Ð a dovolte mi Þ�ci Ð i z�sluìnou.

Pavel Str�nskù✡ ✡ ✡

Koment�Þe studentó k pÞedn�äce Pavla Str�nsk�hoSD�LENê NESD�LITELN�HO v Gymnasiu Tam-peren lyseen lukie v Tampere, Finsko v z�Þ� 2000

ãCo mohu ud�lat j�?ÒPÞedn�äka, kterou v naä� äkole pÞednesl Pavel Str�nskù, na

mne velice zapósobila. Skute�n� m� pÞim�la k zamyälen� nadt�m, jak krutù móìe �lov�k bùt a ìe se takov� krveprolit� uìnesm� nikdy opakovat. M�m k panu Str�nsk�mu velkù respekt,protoìe jsem d�ky jeho pÞedn�äce za�al pÞemùälet.

Miika Salenius✡ ✡ ✡

Dnes nemóìeme jen tak zapomenout na väechny ty krutosti,jichì se nacist� dopouät�li ve druh� sv�tov� v�lce. Proto mu-s�me velmi tvrd� bojovat proti neonacismu a obecn� rasismu,protoìe nelze dovolit, aby se takov� v�ci kdy opakovaly.

Ville Nurmi✡ ✡ ✡

Sv�t se mus� dozv�d�t pravdu a p. Str�nskù je poslempravdy. Jeho pÞ�b�h m� dojal a poskytl mi dóvod vid�t svójìivot v jin�m sv�tle. Co mohu u�init, je pÞedat tuto pravdubudouc�m generac�m, neboé v�dom� toho, co se stalo v minu-losti, je nejlepä� cestou, jak pÞedej�t hróz�m v budoucnu.

Heta Holle

PÞ�klad ucelen� pr�ce napsan� o pÞedn�äce panaStr�nsk�ho

�asto se skute�n� podivuji tomu, pro� se n�kteÞ� lid� nazù-vaj� lidskùmi bytostmi. Touha po moci a proklat� zloba je mó-ìe v�st k tomu, ìe zpósobuj� nevinnùm lidem straän� utrpen�.V d�jin�ch lidsk� rasy byl zna�nù po�et pÞ�zra�nùch maso-vùch vrahó a n�kolik jich st�le existuje. Zd� se mi, ìe se lid-stvo nikdy nepou�� ze svùch kontraproduktivn�ch chyb.

V�era jsem m�la velkou a zaj�mavou pÞ�leìitost setkat sese starùm muìem, kterù str�vil dlouhou dobu v nejv�tä�mnacistick�m koncentra�n�m t�boÞe. I kdybych pÞe�etla Þaduskute�nùch pÞ�b�hó ìidó, nikdy bych nev�d�la, jak to oprav-du muselo bùt ve skute�n�m ìivot�. Mysl�m si, ìe jeho zpósobpÞeìit�, to, jak se dostal z t�bora a jak se zp�tn� pÞizpósobilb�ìn�mu ìivotu, byla jeho neuv�Þiteln� schopnost v�Þit v l�s-ku ke sv� ìen� a tak� pozitivn� myslet. Jeho no�n� móry z hrózkoncentra�n�ho t�bora pozd�ji v jeho ìivot� se móìe �lov�kjen pokusit si pÞedstavit.

Jak nazna�uj� zm�n�n� argumenty, je ovl�d�n� lid� v�ìnùprobl�m. Vyplùv� z toho, ìe mus�me respektovat sv� bliìn� bezohledu na barvu jejich pleti, n�rodnost �i n�boìenstv�. A cov�c, budeme-li se navz�jem milovat, vybudujeme lepä� sv�t.

Maria Nymark✡ ✡ ✡

Dv� uk�zky prac� studentó 12. tÞ�dy St�tn�hogymn�zia ve F�rstenwalde, N�mecko, 2002O�it� sv�dkov� jakoìto dar d�jin

Kdo vlastn� móìe n�m mladùm lidem nejl�pe ozÞej-mit d�jiny uplynulùch let? PÞece jen o�it� sv�dkov�. Ani1000 u�iteló by to neum�lo l�pe, protoìe d�jiny pouze ãstudo-valiÒ, ale nezaìili.

V róznùch vyu�ovac�ch pÞedm�tech jsme se uì hodn�dozv�d�li o 2. sv�tov� v�lce a zejm�na o nacistickùch kon-

ãDAR D�JINÒJak pósob� pÞedn�äky o holocaustu na vn�mavou

studentskou duäi

kv�ten 2003 strana 19

centra�n�ch t�borech. Zdroje väak poch�zely ze ãsuchùchÒtextó a ãstÞ�zliv� vytvoÞenùchÒ videonahr�vek. Ale skute�n�n�zorn� vyu�ov�n� nikdy nebylo, aby bylo moìno si v n�mcosi pÞedstavit a l�pe tak porozum�t ud�lostem 2. sv�tov�v�lky. 11. �ervna 2002 väak bylo väechno jinak. Byl to den, kdyk n�m pÞiäel do vyu�ov�n� politiky Pavel Str�nskù, kterù pÞe-ìil tÞi koncentra�n� t�bory. Vypr�v�l n�m, co zaìil za 2. sv�tov�v�lky a pÞedevä�m v koncentra�n�ch t�borech. A�koli jsou pron�ho vzpom�nky na tuto dobu pÞirozen� straän�, vypr�v�l n�mPavel Str�nskù pÞesto o nich s ur�itou ãradost�Ò, neboé jehomor�ln� z�sadou je hovoÞit o tom s n�mi, mladùmi lidmi, abyhistorie tak� histori� zóstala.

Uì jeho prvn� v�ta poslucha�e upoutala, takìe nemohlipÞestat mu naslouchat. Ûekl, ìe ãje jeho vypr�v�n� o holo-caustu tak� vypr�v�n�m o l�sceÒ. M�l t�m na mysli pÞ�b�h svója sv� ìeny, kter� tak� proäla róznùmi koncentra�n�mi t�bory.Ob�as jsme b�hem jeho vypr�v�n� museli potla�ovat slzy.

Mysl�m si, ìe n�zorn�ji a emocion�ln�ji neì od o�it�hosv�dka nelze vyu�ov�n� uspoÞ�dat. Pavel Str�nskù byl a jetoho dókazem. Pro mne je darem d�jin.

Stefan Kullus

Stanovisko k pÞedn�äce Pavla Str�nsk�hoPÞedn�äka byla podle m�ho n�zoru velmi zaj�mav�.Pavlu Str�nsk�mu se podaÞilo, ìe jsem byla a jeät� jsem

znovu äokov�na a rozl�cena z tak nelidsk�ho zach�zen�, pÞesto-ìe jsem uì m�la mnoho informac� o zach�zen� s ìidy v TÞet� Þ�äi.

M�m velkou �ctu a sympatii s Pavlem Str�nskùm, neboévid� sama sebe jako ãposla ob�t�Ò, jak tak� zn� titul jehoknihy. Zejm�na pro mladou generaci je velice dóleìit�, ìe tak-to pou�n� pÞedn�ä�, neboé pouze o�itù sv�dek móìe skute�n�ozÞejmit minulost podrobnùm vypr�v�n�m (pÞesn� data).

V jeho pÞedn�äce jsem tak� shledala velice p�knùm to, ìepan Str�nskù pouk�zal na to, jak je dóleìit� a v tomto pÞ�pad�

KONCERT V KANADSK�M SASKATOONUKdyì byly v srpnu v �ech�ch povodn�, dr. Monte Pishny

Floyd se v kanadsk�m Saskatoonu rozhodl, ìe se pokus� n�jakpomoci. Dr. Pishny-Floyd je kanadskù hudebn� skladatel, jehoìmatka m�la �esk� koÞeny. Ûada jeho pÞ�buznùch zahynula zaholocaustu, a dr. Pishny Floyd se proto rozhodl uspoÞ�dat koncert,jehoì vùt�ìek by byl v�nov�n Terez�nsk� iniciativ� pro ob�ti po-vodn� v Praze a Terez�n�.

Koncert se konal v saskatoonsk� synagoze Agudas Israel23. �nora 2003. Program byl velmi rozmanitù. Vystoupilo na n�mcelkem dev�t hudebn�ch skupin rózn�ho ì�nru, od saskatoonsk�hofilharmonick�ho orchestru po klezmerovskou skupinu. Krom�hudby zazn�la i slova: Tibor Feheregyhazi, reìis�r divadla Perse-phone, pÞe�etl anglickù pÞeklad Seifertovy b�sn� Praha a pod�lilse s n�mi o to, jak je pro n�j Praha dóleìit�, protoìe kdyì po roce1956 ut�kal z Ma�arska, v Praze se naposledy vid�l se svùm otcem,kterù brzy na to zemÞel.

Koncertu se z��astnilo pÞes 100 poslucha�ó, v�täinou lid�,kteÞ� uì �eskou republiku navät�vili. Celkem jsme vybrali 1068dolaró. Jsme r�di, ìe jsme mohli alespoË malou podporou pÞisp�tk odstran�n� äkod nap�chanùch povodn�mi.

Rita McLeodov�-Lieblov�

VùËatek z dopisu naä� z�stupkyn� v USA pan� Zuzany Justmann:

V�ìen� pÞ�tel�, zas�l�m v�m program spole�nosti Societyfor History of Czechoslovak Jews, inc. jehoì jsem se z��astnila.

Sezn�mila jsem se tam s rab�nem Scholomanem, kterùspolupracuje s naä�m gener�ln�m konzulem panem Posp�ä�lem.Väichni se velice zaj�mali o �innost TI. TÞ�denn� poÞad ãTerez�nÐ symbol II. sv�tov� v�lkyÒ byl zah�jen koncertem V�clavaHude�ka, dalä� den byl v�nov�n Nicholasu Wintonovi a z�v�remse konala prezentace knihy Petry Róìi�kov� ãPevnost Ð kamen-n� hv�zda Terez�nÒ. Väechny poÞady byly hojn� navät�veny.

Z dopisu naä� �lenky Ruth Sax:

D�kuji v�m za v�ä milù �asopis, velice r�da ho �tu.Z��astnila jsem se tÞ�denn�ho symposia o holocaustu na

univerzit� v San Diegu, kde byli i z�stupci Jad Vashem z Jeruzal�maa Muzea holocaustu ve Washingtonu. Z Wiesenthal Center bylpÞ�tomen Rabbi Abrahem Cooper s velice poutavùm proslovem.

dóleìit� pro pÞeìit�, m�-li �lov�k st�le jiskru nad�je, k n�ì se lzeupnout jako k c�li. Bez nad�je se �lov�k s�m vzd�v� a pak jeobt�ìn� vz�t na sebe dalä� �trapy a pÞekonat je. Ani tehdy, jestli-ìe byl �lov�k zklam�n, nesm� ztratit nad�ji. K tomu se PavelStr�nskù takto vyj�dÞil: ãNad�je um�r� naposled.Ò

PÞi jeho l��en� boje o pÞeìit�, kter� bylo velice dobr�, jsems n�m opravdu souc�tila. Kdyì b�hem sv�ho vypr�v�n� o pró-b�hu tragick�ho osudu zm�nil pon�kud v�tä� nad�ji, oìila jsems n�m a doufala s n�m, ìe dojde co nejdÞ�ve k äéastn�mu konci,ale kdyì pak znovu hovoÞil o propastech ve sv�m ìivot�, kter�pÞece za druh� sv�tov� v�lky pÞevaìovaly, zesmutn�la jsema byla jsem deprimov�na z toho, co se stalo jemu a tak� mno-ha dalä�m ìidóm v dob� TÞet� Þ�äe. Vzkyp�l ve mn� i pocithn�vu nad t�m, jak� pr�vo si nacist� osobovali rozhodovato osudu a ìivot� mnoha lid�. Pavel Str�nskù ozÞejmil mn� a semnou jist� i mnoha jinùm ono hrózn� a bezohledn� po��n�n�nacistó natolik, ìe m� pol�valo horko a po z�dech mi b�halmr�z.

Vedle nad�je je dóleìit� i l�ska, hovoÞil. I l�ska mupomohla pÞeì�t. Moc se mi l�bilo, ìe to pan Str�nskù ve sv�pÞedn�äce uvedl, protoìe je tento aspekt velmi vùznamnùv kaìd� nepÞ�jemn� situaci. Neboé, jak to tak� na z�klad� sv�pÞedn�äky objasnil, bez NAD�JE v to, ìe se po tomto cel�mdramatu op�t sejde se svou LçSKOU V�rou, by asi nepÞeìil.

Tato pÞedn�äka m� tak strhla, ìe jsem se ani poÞ�dn�neodvaìovala pt�t se ho po n�, neboé jsem m�la obavu, ìe byälo o hloupou ot�zku, a necht�la jsem ho ani ranit äpatn� uv�ìe-nùm dotazem.

Je to podle mne pro n�ho velkù vùkon, ìe si vzal za �kolpod�vat zpr�vu o sv�m osudu mladä�m generac�m, aby zdó-razËoval rozsah katastrofy druh� sv�tov� v�lky. Obdivuji ho zajeho odvahu, ìe pÞekon�v� s�m sebe a takto pou�n� pÞedn�ä�.

A d�kuji za zkuäenost, pro mne tak cennou, kter� jsem moh-la nabùt d�ky jeho pÞedn�äce. Stefanie Gliese

Z DOPISñ NAáICH ZAHRANI�NêCH �LENñ

strana 20 kv�ten 2003

Vyd�v� Terez�nsk� iniciativa, J�chymova 3, Praha 1. Tel./fax: 222 310 681, e-mail: terezinskainiciativa@cmail.cz.Redak�n� rada: Doris Grozdanovi�ov�, JiÞ� Kotou�, Jaroslav Kraus, Anna Lorencov�, Milena Proch�zkov�, Michal Str�nskù.��slo 25 vyälo v kv�tnu 2003. MK �R E 10779

Prvn� ëid� pÞiäli do Ma�arska ve13. stolet� a usadili se v Bud� a îbud�.V 19. stolet� se objevila velk� ìidovsk�komunita na okraji m�sta Peäé, v mal�obci Erz�betv�ros. V roce 1251 ud�lilkr�l B�la IV. ëidóm z Budy ur�it� privi-legia, v�etn� pr�va na svobodu vyzn�-n�. ëidovsk� komunita se od t� doby�sp�än� integrovala do ma�arsk� spo-le�nosti. To trvalo do roku 1941, kdybyla zavedena Þada nacistickùch anti-semitskùch z�konó a povinnost pro

ëidy nosit Davidovu hv�zdu. V roce1944 bylo vytvoÞeno ghetto v Peätia tis�ce ëidó byly deportov�ny do kon-centra�n�ch t�boró v�etn� Osv�timi. Pot�ìkùch boj�ch mezi n�meckou a sov�t-skou arm�dou osvobodila Rud� arm�da18. ledna 1945 ghetto. V Ma�arsku by-lo celkem 600 000 ìidovskùch ob�t�nacismu. Jejich pam�tku dnes pÞipom�-

n� deska na ortodoxn� synagoze v uliciRumbach a pam�tn�k holocaustu v zad-n�m traktu Velk� synagogy.

Koncem 19. stolet� byly postavenyv Budapeäti tÞi synagogy a vznikla zdeÞada ìidovskùch obchodó. Tyto obcho-dy dnes proch�zej� rekonstrukc� ve sty-lu, kterù by m�l pÞipom�nat pÞedv�le�nùcharakter zdejä� ìidovsk� �tvrti.

Tato plastika smute�n� vrby, projek-tovan� Imre Vargou, byla odhalenav roce 1991 na pam�tku äesti set tis�cma�arskùch ëidó zavraìd�nùch nacistyza druh� sv�tov� v�lky. Na jej� realizacise finan�n� pod�lel ma�arsko-americkùherec Tony Curtis. Pam�tn�k je velmipósobivù, na kaìd�m kovov�m l�ste�kuvrby je vyryto jedno jm�no.

Nejde pouze o nejv�tä� ze zdejä�chtÞi synagog, ale z�roveË o nejv�tä� syna-gogu v Evrop�. Postavil ji v byzantsko-maursk�m stylu v�deËskù architektLudwig Foerster v letech 1854 Ð 1859.Trojlodn� stavba odd�luje dle ortodoxn�tradice muìskou a ìenskou ��st a cel-kem móìe pojmout 3 000 v�Þ�c�ch.

N�kter� rysy, jako nap�klad um�s-t�n� bimy, jsou naopak v souladu s re-formn�m judaismem.

V roce 1931 bylo v synagoze otevÞe-no muzeum s bohatùmi sb�rkami róznùchìidovskùch n�boìenskùch artefaktó po-ch�zej�c�ch z obdob� od starov�k�hoÛ�ma do sou�asnosti. Zahrnuj� tak�knihu spole�enstv� Chevra Kadiäa z roku1792 a dokumenty tùkaj�c� se perzekuceëidó. -mist-

Velk� synagoga v Budapeäti

Pam�tn�k holocaustu s kovovou vrbou

Detail kovov�ho l�ste�ku vrby

Na n�vät�v� v Budapeäti

Pam�tn�k holocaustu

Velk� synagoga