Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio – CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Agrolesnictví

Úvod do předmětu

Výuka předmětu Agrolesnictví

• Projekt InoBio:

víceletý cyklus - zpětná vazba

• Podmínky zápočtu:

2 absence; písemná průprava

• Systém přednášek:

lektoři, diskuse

Agrolesnictví - koncept

• Úvod a seznámení se s problematikou

(rozdělení, definice, historické souvislosti)

• Agrolesnictví v ČR (minulost, současnost,

možnosti a výhled)

• Agrolesnické systémy ze světa (tropy,

subtropy, temperátní zóny)

Harmonogram podzim 2012

1. týden 26.9: Agrolesnictví – pojem, náplň, rozdělení rozsah, význam, výhody a nevýhody

(Ing. Martiník)

2. týden 3.10: Historický vývoj agrolesnictví – počátky zemědělství a lesnictví, příp. agrolesnictví, vliv hospodaření na krajinu (Ing. Martiník)

3. týden 10.10: HC

4. týden 17.10: HC

5. týden 24.10: Komunitní lesnictví – příkladová studie (Ing. Jelínek)

6. týden 31.10: Aspekty ochrany přírody při pěstování dřevin na zemědělské půdě v podmínkách ČR (Ing.Weger)

7. týden 7.11: Základy pěstováni zemědělských plodin, včetně permakulturního způsobu hospodařeni a legislativy (Doc.Šťastná)

8. týden 14.11: Pěstování dřevin na zemědělské půdě – energetické plantáže, lignikultury (Ing.Čížková)

9. týden 21.11: Management, hospodářská úprava a legislativa „ malolesů“ –uplatnění principů lesa nízkého a středního při managementů porostů dřevin v krajině (Dr. Kadavý)

10. týden 28.11: Mechanizace při pěstování dřevin mimo les (Ing.Kadlec)

11. týden 5.12: Tropické agrolesnictví obecně (Doc. Lojka)

12. týden 12.12: Subtropické a mediteránní agrolesnictví – příkladová studie

(Dr. Romeo, Ing. Martiník)

13. týden 19.12: Tropické agrolesnictví – příkladová studie (Ing. Ehrnebergerová)

Proč agrolesnictví?

• krize dnešní doby (stav žp. a hospodářství)

• možnosti řešení

• omezenost (limity) všech řešení

Problémy Dopady

- jedince (morální) - konzumismus

- společenské - globalizace

- ekologické (envi.) - sucho

Hospodaření s přírodními zdroji

• Produkce potravin – zdroje energie

• Estetické a neprodukční funkce krajiny

• Změna myšlení a chování

celostní řešení

Agrolesnictví: pojem – původ – definice

• Pojem: nový název pro tradiční (staré) praktiky - nikoliv cesta zpět, ale prohlubování dílčích poznatků, spojení zemědělství a lesnictví

• Původ: 1977 kostarický lesník Gerald Budowski (pojem a vědní obor, živé ploty v agrosystémech tropů); záměrná metoda – 19. st. Barma rakouský lesník D. Brandis –taungya (dočasné pěstování zem. plodin do zapojení porostu)

• Definice: společný název pro krajinný (hospodářský) management, při němž jsou trvalé dřeviny pěstovány na stejném pozemku jako zem produkce; ekonomické a ekologické spolupůsobení mezi těmito složkami.

Agrolesnictví:

• „Agrolesnictví je dynamický systém hospodaření založený na ekologických základech a využívající přírodní zdroje integrací stromů na farmách a v celé krajině. Tím se zvyšuje produkce a podporuje sociální ekonomický a enviromentální prospěch pro uživatele krajiny. Zatím však nebyl kladen dostatečný důraz na to, aby politikové, odborníci na využívání přírodních zdrojů i samotní zemědělci pochopili potenciální možnosti agrolesnictví“ (Nátr 2011 – Kongres WCA 2004).

• „Zemědělsko-lesnické systémy jsou definovány jako smíšené pěstování stromů se zemědělskými plodinami a/nebo s chovem zvířat na jedné lokalitě“ (Šarapatka 2010).

Agrolesnický pozemek

• je určen dvěma charakteristikami:

a) alespoň 5 % plochy zaujímá polní

plodina nebo pastvina;

b) hustota stromů o průměru kmene

větším než 15 cm ve výši 130 cm nad

zemí je menší než 200 na jednom hektaru.(Nátr 2011 – Kongres WCA 2004).

Agrolesnictví - sociální lesnictví

• Definice: více o lidech než o stromech, řešení lidských problému

• Vznik: 1978 Jakarta – Forestry for People, problémy v tropech

• Rozdělení:

- komunitní lesnictví

- urban foresty (práce se stromy, mimoprodukční fce porostů)

- agroforestry a farm forestry (podmnožina AF)

Komunitní lesnictví

• zapojení lokální obyvatelstvo do dění v lesích (management, zisk), les jako společné vlastnictví poskytující řadu užitků a současně součást živ. prostředí, snaha o trvale udržitelné hosp.:

• decentralizace,

• přerozdělení,

• participace,

• společný management,

• spojitý management (lesník-komunita-vláda-vlastník),

• slušnost a spravedlnost.

Rozdělení (klasifikace) AF

• Farmaření v lese

• Pěstování dřevin na zemědělské půdě

Potřeba klasifikace pro pochopení a rozvoj systému.

Obtížnost a nesnadnosti při klasifikacích – jednoduché klasifikace jako nedostatečné

Co by měla obsahovat klasifikační schémata:

• produkční faktory a jejich členění

• jaký je management systému

• flexibilitu v poskytování informací

• umožnit snadné pochopení a realizaci

Členění AF

Klasifikační kritéria:

• časové a prostorové uspořádání jednotlivých prvků,

• významnost a role prvků,

• záměr – produkční nebo jiný,

• socio - ekonomické znaky.

Kategorie (základy) dělení AF systému:

• strukturní

• funkční

• soc-ekonomické

• ekologické

Kategorie Dělení systému

Struktura Funkce

Agro-ekologické

podmínky

Sociální-ekonomick

úroveň (management)

Povaha prvků Uspořádání prvků

Agrosilviculturezemědělská (rostlinná) produkce+stromy

(keře)

V prostoru Produkční tropy-humidní - nižinné Vklad technologie

husté potravina tropy-humidní-hory nízký

řídké palivo subtropy střední

Silvopastoralpastva (zvířata)+stromy

pruhy kryt mediterán vysoký

okraje Ochranná Výnosy

Agrosilvopastoralzemědělská (rostlinná) produkce+stromy

(keře) + pastva

V čase vítr komerční

souběh slunce střední

dočasný souběh voda obživa

Othersstromy+ryby, med, houby, dřevo

odděleně

přesah

1. Struktura AF – povaha prvků

dřevina

plodinaživočišná složka

1. Struktura AF – prvky: uspořádání v

prostoru

okraje

husté

řídké

řadyhttp://cz.123rf.com/photo_4052594_dehesa-17.html

1. Struktura AF – uspořádání prvků v čase

• trvalý souběh

• dočasný souběh

• přerušovaný

• odděleně

• přesah

Sutuma E. Potenciální úloha agrolesnictví při zlepšení systému využití půdy a ochrany životního prostředí. Brno: MZLU-LDF, Katedra pěstování a zakládání lesa, 1996. 137 s.

1. Struktura AF

Klasifikace AF systémů

Sutuma E. Potenciální úloha agrolesnictví při zlepšení systému využití půdy a ochrany životního prostředí. Brno: MZLU-LDF, Katedra pěstování a zakládání lesa, 1996. 137 s.

2. Funkce AF

• Produkční: dřevo, píce, potraviny

• Mimoprodukční: podstata AF spočívá v udržitelnosti

3. Ekologické podmínky

• Geografická zonace

• Konkrétní podmínky (svahy, údolí…4. Socio-ekonomické podmínky

Dělení dle: velikosti produkce –managementu – technologické úrovně

• Komerční: velké plochy, dodávky na trh, vlastník vláda

• Prostřední: farmáři, pracovní síla, nižší objem výroby, trh součást systému

• Subsistence: drobná produkce, trh jen doplněk

Rámce klasifikace

• čtyři základní kritéria

kategorie: struktura a fce

dělení: vlastní podmínky

• základní prvek (element) dřevina

Agrosilviculture (Zemědělsko–rostlinný+lesnický)

Sivlvopastoral (Pastevně-lesnický)

Agrosilvopastoral (Pastevně+zemědělsko rostlinný+lesnický)

Other (Ostatní)

• AF praktika: uspořádání prvků v prostoru a čase (20)

• AF systém: příklad konkrétní praktiky (stovky)

• AF technologie: modifikace, tj. zlepšení nebo inovace konkrétní praktiky nebo systému

Rostlinná (zemědělská produkce) + dřeviny

Kategorie Praktis Praktika

Agrosilviculture

rotational (časové) Planted trees fallow úhor

Taungya plantáže na dřevo s zem. produkcí

spatial mix. (prostorové) Trees on cropland dřeviny v zem. Krajině (řídké)

Plantation crop combination směs dřevin a produkce (střední)

Homegardens domácí zahrady (husté)

spatial zoned (zonální) Alley croping řadové pěstování

Boundary planting hraniční pásy

Dřeviny + pastva

dřeviny+pastva+zem.(rostlinná) produkce

Kategorie Praktis Praktika

Silvopastoral

spatial mix. (prostorové) Trees on rangeland or pastures stromy na pastvinách

Plantation crops with pastures dřeviny a jejich plody na pastvinách

spatial zoned (zonální) Live fences živé ploty

Fodder banks krmivo, okus pásy

Agrosilvopastoral

spatial mix. (prostorové) Homegardens involving animals domácí zahrady se zvířaty

spatial zoned (zonální) Multipurpose woody hedgerows živé ploty pro okus, oddělení, ochranu

Ostatní

Kategorie Praktis Praktika

Others

Apicultural Tress for honey production stromy+med

Aquasilvicultural Trees lining fish ponds stromy+ryby (rybníky)

Mycocultural Fungi in forests produkce hub

Multipurpose woodlots Trees for various purposes porosty dřevin kolem farem

Planted (Improved) trees fallow - úhor

• Shifting cultivation (2-3 roky crops a 10-20 let regeneration),

• Pěstování dřevin a plodin odděleno časově,

• Dřevina jako úhor zlepšuje půdní vlastnosti,

• Ekonomický profit (palivo, píce),

• Luskoviny - obohacení dusíkem,

• Časový rámec: během sezóny – 2 roky plodiny 8 let dřevina

• J. Amerika (Peru, Ekvador), Asie (Větnam), Afrika (Keňa)

Taungya

- Historický způsob: Britská Indie – Waldfeldbau (Taung: hill; ya: cultivation)

- JV Asie (Thailand, Indie, Čína) – v oblastech s nedostatkem zemědělské půdy.

- Plantážovité pěstování dřevin a zem. Plodin v prvních letech založení planáže,

- Plodina (rýže, kukuřice) dřevina teak (Tectona grandis),

- Péče o plodinu – potlačení buřeně, lepší růst dřevin,

- Plantáže vlastněné vládou nebo společnostmi, plodiny pěstují farmáři

- Problematický sociální aspekt,

- Výhodné především pro majitele plantáží.

Alley croping

Ramachandran, Nair 1993 - Leucaena leucocephala and maize in Machakos, Kenya

Alley croping

- Kenya - tropy, Čína, EU – mediterán,

- Pěstování plodin mezi řadami dřevin,

- Dřeviny: stromy nebo keře mající příznivý vliv na plodinu, půdu (dusík, eroze), současně poskytují užitek (píce, palivo, dřevo) - Leucaena leucocephala, Calliandra calothyrsus)

- Pravidelný ořez dřevin,

- Plodina: kukuřice …..

- Střídavý úspěch – vyváženost pozitivního a negativního efektu,

Ramachandran, Nair --- Schematic representation to show the benefits of nutrient cycling and

erosion control in

in alley-cropping system. Source: Kang and Wilson (1987).

Homegardens

• Indonesia, Tanzánie - tropy

• Pěstování dřevin bezprostředně kolem obydlí,

• Na jednom místě dřeviny, keře, plodiny, zelenina ovoce i zvířata (Hom. with animals),

• Maximální využití prostoru k široké škále užitku (dříví, palivo, píce, zelenina, med,…)

• Uzavřená bilance živin,

• Využití domácího organického odpadu ke hnojení,

• Rodinné hospodářství,

• Perakultury,

• Selektivní přístup ke dřevinám – „výběrný systém“.

Ramachandran, Nair - Schematic presentation of the structural composition of a Javanese

homegarden (pekarangan).

Source: Fernandes and Nair (1986) (adapted from Michon, 1983).

Trees on cropland,

Plantation crop combination

Ramachandran, Nair 1993 - An integrated land-use system with plantation crops such as peach palm (Bactris

gasipaes), black pepper, and cacao in Bahia state, Brazil.

Trees on rangeland or pastures,

Plantation crops with pastures

Live fences

Fodder banks

Agrolesnictví v EvropěBiogeografické regiony Evropy (EEA 2003)

Riguerio - Rodríguez, McAdam, Mosquera-Losada 2009. Agroforestry in Europe. Springer - science, 450 p

Agrolesnictví v Evropě

• AF: jen tropy?

• Temperátní zóna: Evropa, SA, N Z, Austrálie Chile, Argentina, Čína

AFTA – associatino for Temperate Agroforestry,

EURopean Agroforestry Federation (EURAF)

• Definice: intenzivní krajinný management v rámci něhož je optimalizován užitek z biologického spolupůsobení při pěstování dřevin a zemědělské produkce

• Cíl: podpora agrolesnických praktik v Evropě

Temperate vs. Evropa AF

Dělení TAF (Severní

Amerika):

• alley cropping

• temporate

windbreaks

• riparian buffers

• forest farming

• silvopasture

AF Evropa: specifikum

dlouhá tradice - land

use

• improved fallow

• silvoarable practices

• multipurpose trees

• riparian buffer strips

• forest farming

• silvopasture

Prvky (componets)

1) Dřeviny:Pestré podmínky (115 druhů, 36 druhů 95 % lesů)

BO 31; SM 21; BK 7; BRP 5; 2 - 3 % (Quercus robur, Pinus pinaster; Betula pendula; Quercus petraea; Quercus ilex)

Druhy dřevin dle jednotlivé praktiky:

• silvoarable: Quercus spp., Juglans spp., Populus spp. Primus spp.; Castanea sativa.

• pastva: Quercus spp., Castanea spp., Pinus spp.

• pobření pásy: Alnus spp.; Populus spp.; Fraxinus spp.

• Farmy (houby): Fagus spp.; Quercus spp.; Abies spp.;

• Multipurpose trees: Robinia; Quercus spp.; Fraxinus spp.; Betula spp. Castanea sativa;

Požadavky na dřeviny:

• propouští ostatek světla (min větví, nastavení listí);

• hluboce kořenící (bez konkurence na zem. plodinu);

• bez negativního vlivu na zem produkci nebo pastvu,

• kvalitní kmen (samovyvětvení; snášející ořez; málo větví);

• opadavé dřeviny (obohacení, světlo).

2) Zemědělská složka (plodina)

• V podmínkách Evropy určujícím faktorem srážky a půdní vlastnosti

• Složky zem produkce na orné půdě:

- obiloviny (pšenice, žito, kukuřice);

- olejniny (řepka, slunečnice);

- pícniny (jetel, vojtěška).

Intenzivní zemědělská velkovýroba

Praktiky – v min úhor, současnost linie, nebo pobřežní pásy

• Pastviny: ohraničující pasy (Boreál.), živé ploty (Atlantic., Kontinent.) nebo multip. tree (medit.),

Zem. využívané pozemky pro většinu regionu dominantní krajinný

management

Riguerio - Rodríguez, McAdam, Mosquera-Losada 2009. Agroforestry in Europe. Springer - science, 450 p

3) Hospodářská zvířata

• Druhy dle zón:

Mediterán - ovce a kozy,

Atlantic – hovězí dobytek

• Pastva nejrozšířenější AF praktika

v Evropě

• Celkem zastoupení: hovězí (50%),

drůbež (13%), prasata (25%), ovce

(9%), kozy (0,9%), koně (1,5%)

Pozemky AF

• Lesní pozemky se zem. praktikou

• Zemědělská půda s dřevinami

• OWL (ostatní porosty dřevin – other

wooded land): 5-10% zápoj (10% korunový zápoj) a 5 m výška v

dospělosti

Riguerio - Rodríguez, McAdam, Mosquera-Losada 2009. Agroforestry in Europe. Springer - science, 450 p

Produkční funkce dřevin:

a) Ovoce, olej, ořechy

b) Dříví (mimo palivo)

c) Palivo

d) Korek

e) Krmivo (píce)

Funkce produkční - dřeviny:

a) Ovoce, olej, ořechy

olivy: silvoarable (Řecko 650 000 ha, Itálie 20 000 ha, Šp., Fr.)

fíkovník, švestka, meruňka, broskev, jabloň ořech: silvoarable

pré-verger (Francie) – pastva, při založení porostu arable crops

Streuobst (Něm.) – 20 -100 ks ha-1 nepravidelně.

pomaradas (Šp.) – viz předešlé se zeleninou nebo obilninami

Piantata (It.) – olivy a víno

Joualle (Fr.) – olivy a víno

Funkce produkční - dřeviny

(pokračování):

b) Dříví (mimo palivo)

• Vysoce hodnotné sortimenty (Juglans, Quercus, Prunus, Fraxinus)

• Rychle rostoucí dřeviny (Populus, Robinia)

• Jehličnaté – listnaté – výmladky (dle oblasti)

c) Palivo

• Především jižní oblasti (mediterán)

d) Korek

• 2,3 mil ha (Šp -22%, Port – 33%)

• Ročně 1.4 bil Eur.

• cork oak (Quercus suber L.)

e) Krmivo (píce)

• Žaludy - Q. ilex

• Větve (Šp.- Q. ilex, Itálie Juglans; Salix, Betula, Fraxinus)

Funkce produkční – zem. plodina

a) Zrní a semena

• Pšenice, kukuřice, oves - silvoarable

• Slunečnice – It. Populus, Řec, Šp- Quercus

b) Zelenina, bobuloviny, víno

• Zelenina – It.+ Fr. – podél ovocných stromů

• Jahody – Řec. Olivy, Fr. – ovoc stromy

• Rybíz – ŠP – ovocné stromy

• Víno – mediterán

c) Biomasa

• Bioetanol, bioplyn, bionafta

• Běžné plodiny + mischanthus, switchgrass

d) Píce pro zvířata

• Trávy nebo luštěniny

• Přírodní či umělé

• Pokryvnost korun 55% - rozvoj trav

Funkce produkční – zvířata

• Především chovaná zvířata

• Maso, vejce a ostatní produkty

• Dle regionu: jih - prase, ovce

sever- hovězí, drůbež, ovce, koně

Funkce - stanovištní

• Stromy jako biotopy – druhy

• Stromy v krajině – heterogenita

Funkce – regulační (ochranná)

• Půda, voda, živiny, oheň, uhlík

Funkce kulturní

• Kulturní dědictví,

• Rekreace

• Krajino-tvorba

1. Silvoarable practices –

Dřeviny na zemědělské půdě

• Pěstování stromů na zemědělské orné půdě, společně s zem. plodinou na potravu s jednoletým cyklem nebo energetickou plodinou s víceletým cyklem. Rozmístění umožňuje využití mechanizace.

• Plodina: kukuřice, pšenice, slunečnice, zelenina, energetická plodina

• Rozmístění dřevin:

- alley cropping: řadové rozmístění dřevin

- scettered trees: nižší hustota dřevin, ne v řadách

- line belts: liniové pásy ohraničující zem. pozemek (živé ploty, větrolamy, stinopásy)

• Porosty dřevin mimo les.

2. Multipurpose trees – stromy v krajině

• Řídce pěstované především ovocné stromy na

pastvinách nebo zemědělské půdě

- pro plody: Streuobst (Německo); pres vergers

(Francie), orchards (Anglie)

- pro píci: jasan, bříza, kaštanovník plody pro

zvířata dehesa (Šp.- Port.) Q. ilex, Q. suber.

- pro dříví

- Pro výživu obyvatelstva (Castanea sativa) –

v mediteránu

3. Forest farming –

lesní farmaření

• Využívání lesních porostů k produkci nebo

sklizni produktů pro kuchyni, estetiku, léčebné

účely. Přidružená lesní výroba.

- léčivé rostliny, houby, bobuloviny, med, lanýže –

27%

- lov (typ silvopastoral) – 30%

- vánoční stromky – 24%

- ořechy – 7%

- korek – 11%

4. Riparian buffer strips -

pobřežní pásy

• Pásy trvalé vegetace kolem vodních toků

(porosty dřevin mimo les).

• Druhy - měkké i tvrdé listnáče: vrba, olše, jasan,

dub, jilm.

• Funkce mimoprodukční: zachycení splachu

(dusík) z zem. půdy, ochrana zem půdy před

povodní, protierozní funkce, biodiversita.

• Produkční fce: dřevo, okus, lov, houby, rostliny

5. Improved fallow -

zušlechťovací úhor

• Rotační kultivace pozemku běžná především v minulosti. Pěstování dřevin za účelem zlepšení půdní úrodnosti.

• Po několikaletém pěstování dřevin (Ulex europaeus, Cytisus stratus, Genista florida) následovalo opětovné pěstování plodin. Historická paralela s vypalováním lesů.

Hlodáš evropský

6. Silvopasture –

pastva v porostech dřevin

• Kombinace dřevin a živočišné výroby (píce).Pastva a okus odlišují od ostatních AF. Bohatáhistorie v celé Evropy nejčastěji spojenos Mediteránní a boreální oblastí.

• Výskyt ve všech oblastech. V současnosti takéjako účelový management k uchováníbiodiversity

• v lesních porostech: zapojené lesy, častospojené s divoce žijícími druhy

• v otevřených porostech: nižší hustota,domestikovaná zvířata

Agrolesnictví v ČR

• Dřeviny na zemědělské půdě:

• Stromy v krajině:

• Lesní farmaření:

• Pobřežní pásy:

• Zušlechťovací úhor:

• Pastva v porostech dřevin:

1. Dřeviny na zemědělské půdě

• Zalesňování zemědělských půd

• Plantáže RRD

• Prvky ÚSES

• Porosty dřevin mimo lesní půdu,

produkční i mimoprodukční funkce (eroze)

Principy AF

2. Stromy v krajině

• Památné stromy (5 856 ks)

• Plodonosné dřeviny

Funkce produkční

Funkce mimoprodukční

http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Vejdova_lipa_2.jpg

3. Lesní farmařeníSběr lesních plodin extenzivní forma 1994-2010: 38 mil. kg ročně (houby

více než 50%)

Zpráva. 2010. Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2009. Praha, Ministerstvo zemědělství ČR: 128 s.

Sběr lesních plodin: 3 240. mil Kč ročně

Zpráva. 2010. Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2009. Praha, Ministerstvo zemědělství ČR: 128 s.

Právo, 19.7 2012, s.17

4. Pobřežní pásy – břehové porosty

Břehové porosty

• Zákon o vodách č. 150/2010 Sb. (č. 254/2001) – vodní zákon,

• Lčr – správa vodních toků a bystřin 39 tis. km

• Pracovní postupy Odboru vodního hospodářství Lčr. Břehové porosty

• ČSN 482515/1963

• Funkce: zpevnění břehů, vázání nánosů, ochrana proti splachu, ochrana koryt před zarůstáním, estetika, prvky zeleně, produkční.

• Dřevinná skladba a management

• Ochranné a doprovodné

• Dotační programy – investiční a neinvestiční

• Výsadba 1 m od nelesního pozemku

5. Zušlechťovací úhor

• Zalesňování zemědělských půd?Rozsah:

- EU: až na 17 mil. ha zemědělské půdy

- ČR 1994-2005: 8 085 ha

- rozsah ČR (2005): 38,7 – 158,8 tis. Ha

- Výhled ČR: 200 – 1500 ha ročně

Lokality: ÚSES, horší bonity, neobhospodařované pozemky, zarůstající plochy

Dotace: Program rozvoje venkova 2007 – 2013osa II. opatření 2.1. Zalesňování zemědělských půd

• Metodika k provádění nařízení vlády č. 239/2007 Sb., o stanovení podmínek pro poskytování dotací na zalesňování zemědělské půdy, ve znění pozdějších předpisů

• http://eagri.cz/public/web/mze/zivotni-prostredi/ochrana-krajiny/dotace/program-rozvoje-venkova-cr-na-obdobi/

- dotace: na založení (jednorázová), péči (5 let) a újma (20 let)

- projekt: typologická klasifikace, rozhodnutí

6. Pastva v lesních porostech

• chov zvěře jako AF?

•

• 2002-03: škody Lčr. 13 mil Kč

• 288 mil. Kč náklady na ochranu

Zpráva. 2010. Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2009. Praha, Ministerstvo zemědělství ČR: 128 s.

Výhody a nevýhody AF:

• Ekonomické:

• Ekologické:

• Enviromentální:

Literatura:

• Riguerio - Rodríguez, McAdam, Mosquera-Losada 2009. Agroforestry inEurope. Springer - science, 450 p.

• Nair, P., Ramachadran K. 1993. An introduction to agroforestry. KluwerAcad. Publ, Dordrecht, 520 s.

• Natr, L. Příroda nebo člověk? 2011. Služby ekosystémů. Praha: Karolinium UK, 349 s.

• Němec, J. – Pojer, F. (eds.) Krajina v České republice. Praha Comsult, Mžp. 2007. 399 s.

• Sands, R. 2005. Forestry in a Global Context. CABI Publishing, Cambridge, 262 p.

• Sádlo, J. – Pokorný, P. – Hájek, P. – Dreslerová, J. – Cílek, V. 2005. Krajina a revoluce – významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí. Praha: Malá skála, 247 s.

• Sutuma E. Potenciální úloha agrolesnictví při zlepšení systému využití půdy a ochrany životního prostředí. Brno: MZLU-LDF, Katedra pěstování a zakládání lesa, 1996. 137 s.

• Šarapatka, B. a kol. 2010. Agroekologie východiska pro udržitelné zemědělské hospodaření. Olomouc, Bioinstitut, 440 s.

Děkuji za pozornost

Foto: J. Libus