amaterska radiotechnika 1

8/10/2019 Amaterska radiotechnika 1

1/611


2/611


3/611

o s e f D a n e a k o l e k t i v

A M A T R S K

R A D I O T E C H N I K A

A E L E K T R O N I K A

1

j : i nae voisko

. 011p*


4/611

E ditor Jos ef Dane, 1984

A utorsk k olektiv: Josef Sedlek, dr . Vclav V eteka, Ra ym ond Jed k ,

Ing. Alek Mysl k, Petr Havli, Vladimr Hada, Ing. Zdenk Prosek,

JU D r. Josef Pe t rnek , Vlad im r K o t t , Ing . F ran t iek Ja n d a , Ondej Oravee ,

Ing. O takar P etrek, doc. dr. Ing. Miroslav Joa ch im , Stan islav A nto,Ing. Karel Jordn, Ing. Jaroslav Erben, Ing. Zdenk Prochzka, Ing. Mi lo

Prosteck, dr. Ing. Josef Dane. Obrzky kresl i l Karel Turek.

L kt l i J i Blh I J l H dk R d J dk


5/611

vodem

Vznam pojm u rad ioam atr1' nebyl nikdy zcela jasn a jedno zna-n. Pvodn byl tmto slovem mnn kdokoliv, kdo pstuje radio-echniku z jinch pohnutek ne sluebnch. Podle ednho nzoru

ministerstva pot a telegraf z poloviny dvactch let je radioama-rem pouze osoba, kter si sama postav pijma; nikoliv tedy

poslucha, k ter si koupil hotov pstroj. Podle nyn platnchprvnch pedpis se povauj za radioam atry ti, kdo se ze zliby,pro sebevzdln, zabvaj am atrskm vyslnm .

Nkte domliv profesionlov si pletou pojmy a oznauj slo-vem ,,amatrsk vrobek pochybnch kvalit. Pstroje zhotovenamatry bvaj asto spolehlivj i vzhlednj ne vrobky tovrn.Amati pracuj s lskou a nadenm. Z jejich ad vychzej pracov-

nci, kte sv znalosti uplatuj v prmyslu, v armd, na radiosta-nicch veho druhu, vetn nmonch lod a letadel.

Tato publikace je urena zjemcm o zkouky operatr amatr-skch a profesionlnch rdiovch stanic i irok veejnosti. Kdoudl zkouku a zsk osvden, me konat slubu na radiostani-ci. Pro slubu na letadlech se vak vyaduje jet dal kvalifikacea speciln pprava, kter pekrauje rmec na pruky a protojsme leteck radio technice i kdy neradi nevnovali pozornost,jakou by si zasluhovala.

Pvodnm zmrem autor bylo postupovat od zkladnch pojmk vcem sloitjm. Takov logick uspodn obsahu se vak ne-podailo. Z ekonomickch dVod nebylo mono v ydat celou pru-ku najednou. Od podn nvrhu na vydn uplynuly tyi roky. Nic

se nedlo, a u jsme nepedpokldali, e by se nvrh vbec uskute-nil. K naemu pekvapen vak byl nmt schvlen a bylo potebaurychlen dt dohromady prvn dl. Proto jsme ho sestavili z mate-ril nejsnze dostupnch i za cenu nelogickho uspodn obsahu.


6/611


7/611


8/611

s profesionlnmi jazykobrusii v nakladatelstv. Dokonale po-etili celou knihu, ale jej obsah se stal nesrozumitelnm. Byly todva roky piln prce , kdy jsem neml sobotu, nedli, dovolenou ani chvilku asu pro sebe a pro rodinu. Pak nastala dal kalvrie,kdy pily korektury.

Vichni jsme byli zamstnni a psan Amatrsk radiotechnikyjsme se mohli vnovat jen v naem krtkm volnm ase. To jevelk rozdl proti spisovatelm, kte mohou tyoit sv dla v rmci

pracovn npln nebo na voln noze .

Vysla Ing. M iloslava v ejny, O K3A L (ex. OK 2A L ), Ko ice, z rok u 1931

Radiotechnika prodlv bouliv vvoj. Kdy se A. S. Popovovipodailo peklenout rdiovmi vlnami vzdlenost 250 m, nikdo ne-tuil, jak pevratn vynlez se zrodil. Na zatku naeho stoletse podailo Marconimu pijmat v Americe jiskrov signly vyslanze zpadn Evropy. Vynlez de Forestovy vakuov triody umonil

dokonal penos ei, take cesta byla oteven. Rozvjelo se i ama-trsk vysln, ulechtil


9/611

Snaili jsme se tehdy zpracovat knihu tak, aby j porozuml ka-d, kdo m zkladn vdomosti a praktick zkuenosti v oboru sd-lovac techniky, aby uila tene samostatn pemlet a tvoittak, aby ctil uspokojen ze sv prce. Stejn cl sleduje i Amatr-sk radiotechnika a elektronika".

9


10/611

Dr. Vclav Veteka, OK1ADM

DX ZNAMEN VELK VZDLENOST.

Chcete mt ptele na celm svt a povdat si s nimi?Touto sugestivn otzkou uvd zahranin vrobce vyslacch za-

zen pro amatry svou novou nabdku. A vystihuje dva dleitaspekty: komunikace, monost vmny mylenek, pi kter vzdle-nost nen pekkou (a to vlastnmi prostedky, vesms vlastnorunvyrobenmi nebo alespo upravenmi) a ptelstv, kter astnkytto komunikace ve. Soudrnost a kamardstv, jakho je jindemlo. Slovo radioamatr uvedl do eskho jazyka inenr Fr. t-

pnek nkdy v roce 1922. Je to pojem, k ter se kryje s ruskm v-razem radioljubitl: lovk, kter m tento obor rd. Obor i lidikolem nj. Je to obor rozshl, pln napt, pekvapen a vzruen,

jen vyaduje mnoho ple, inteligence i sil a ve bohat vrac veform jedinench zitk. Am atr je projektan tem , ko nstruktrem ,opertorem, editelem, drbem i administrativnm ednkem svstanice. Pracuje s telegrafnm klem a mikrofonem i s pjekou,

povd si se sousedy v mst i s kolegy z jin ch kontinent, k pe-nosu svch signl pouv i druic; Msce a ionizovanch statmosfry kolem zemkoule.

S radioamatrstvm souvisejc otzky geografick vedou lovkak hlubmu poznn problm jednotlivch oblast ke sledovn vzn i-

ku novch sttn ch tv ar , i kdy m aj nkdy teb a jen pechodnouexistenci. Mnoho lid ani nev o geografickch zmnch, kter pro-

bhaj v Africe a v Asii, nezn mstopis tichomoskch ostrov.K vmn informac si amatr vol vhodn komunikan prosted-

ky. Telegrafn provoz pouv v uritm rozsahu kd a zkratek.V telefonii se uplatn znalost cizch e, pedevm zkladnch sv-tovch jazyk.

Za j m v je interak ce elektromagnetickch vln s okolnm prosto-rem ve form rznch zpsob en.

10


11/611

Amatry vdy vedla touha poznvat zkonitosti v elektrotechni-ce a v prodnch vdch.

Poteba komunikace pivd lovka k irmu pochopen fyzikl-nch kontext, kter se odehrvaj ve vysok ionosfe a v magne-tickm poli a jsou ovlivnny pedevm slunen innost.

Nut ho k dalm innostem, kter by jinak nedlal. Studuje pi-kovou techniku, sbr poznatky a v mezch monost je aplikujei v oblasti amatrsk radiotechniky.

Radioamatrstv je cesta k sebevzdln, a u na poli geografie,ekonomickch i politickch znalost a techniky.

Je to technick zliba, kter se rozrst do rznch vtv.Je jasn, e kad neme dlat vechno. Vtina am atr se njak

specializuje, av a k ip i tto specializaci je jejich zliba asov nron.Lze samozejm nalzt uspokojen i v prci s jednoduchmi pro-stedky.

Postupn se vak obzory roziuj a nakonec se zdaj samozejm-mi i spojen na maximln monou vzdlenost, teba na 20 000 km.Je v tom i kus romantiky, kterou si lovk navenek nepizn a tvse, jakoby lo o bnou, banln vc. Spojen napklad s NovmZlandem se stv zleitost vcemn technickou: zvolit vhodnas a km itoet s pihldnutm ke stavu slunen innosti po uritdob m lovk takov vci ji zautomatizovan. Do spojen vdyzasahuje pravdpodobnostn faktor. Spojen s njakou oblast se naadu hodin nebo i dn me stt komplikovanou zleitost.

Jako horolezce pitahuj neslezen hory, tak v naem oboru jepitaliv spojen se zemmi, ze kterch se obvykle nevysl. Je sna-hou doshnout spojen s maximlnm monm potem zem. Ze stej-nch dvod, pro kter se vystupuje na Mt. Everest, se v provozuDX povauje za konen cl navzat spojen se vemi zemmi svta.

Kdy lovk zan, navazuje spojen se stanicemi z jinch konti-nent. Zjist, e stanice z nkterch zem jsou naprosto bn.

V dalm pesedl na stanice, kter pracuj z ostrov a menchlokalit a nakonec zane lovit expedice radioamatr do vzcncha vzdlench zem apod., kter jsou nejvym stadiem provozu DX

a kter vyad uj vce provoznch zkuenost. Protoe jde vdy o k r t-kodobou zleitost, dostv se do poped poteba dobrch inforia

11


12/611

imiPiumiiM * ' i j A A . * '

...'l-V' **L. * . I." , : ,1 ' J . . > > . | b

Stanice OK2BMH,

Bruno Meszczak,

Os t rava

c a volba vhodnch kanl, ktermi lze tyto informace opatit. Jezapoteb i dobrho zazen, protoe v ppad vzcnjch stanic,kter vyslaj jen krtkou dobu, bv konkurence velmi siln. Pispojen j dleit i volba urit taktiky, kter se ppad od ppadumn. Takov zkuenosti lze zskat jen vlastn dlouhodobou prac,stykem s amatry a vmnou zkuenost s nimi. Taktika telefonnhoa telegrafnho provozu se od sebe li. Pedevm to vyplv z toho,

e vzhledem k velkmu mnostv stanic, kter chtj navzat spoje-n, je nemon pracovat na tme kmitotu jako expedice; nastvoddlen kmitotu stanice expedin od kmitotu stanic volajcch.Zbvajc taktick pos tupy zle na zkuenosti opertora. N a expe-dinch stanicch bvaj opertoi velmi dob, a prvotdn. Naspojen s takovou expedic se dlouho vzpomn.

Vsledkem je uspokojen, radost, kter je odmnou za vynaloen

investice asov i finann a prci na stavb zazen. Dal konkrtnodmnou jsou ,,QSL lstky a diplomy.

12


13/611

Z vb avy s tanice 0 K 1 T J, Jo sef Seidl, Skuhrov nad Blou

loha psemnch potvrzen formou lstku QSL vystupuje do po-ped k elm registrace, co se v provozu DX udlo , na jakchpsmech apod. lovk v dnm druhu innosti nezapomn na p r-vek soute nebo srovnvn, proto byla k vyuit tchto psemnch

potvrzen vymylena cel ada sout, kter umouj srovnvatvsledky prce stanic z jednoho msta, z jedn oblasti, z jedn zema jsou soute, kter umouj srovnvn vsledk i v celosvtovm

mtku.Prvn sout toho druhu byl WAC diplom (Worked all Conti

nents), kter pochz z dvactch let. Takovou komunikaci umo-uj krtk vlny, kter amati objevili a uinili upotebitelnmi.Dnes jsou u tisce diplom, kter se od sebe li pedevm nro-nost. Hodnota diplomu je tm vy, m vc prce mus bt vyna-loeno na jeho zskn. Nejobtnji se zskvaj diplomy, kter maj

globln rozsah, protoe jejich obtnost se zvyuje velkm mno-stvm pravdpodobnostnch faktor.


14/611

Raymond Jedk, OK1VCW

NA VELMI KRTKCH VLNCH

Rok 1983 byl pro eskoslovensk radioamatry rokem 60. vro or-ganizovan radioamatrsk innosti u ns. Spolu s technickm po-krokem se radioamatrsk hnut rozvjelo jako i jin technick spor-ty v nkolika smrech a v ltech ped druhou svtovou vlkou sezaaly konat i u ns prvn pokusy s velmi krtkmi vlnami (VKV),tj. s kmitoty nad 30 MHz s pouitm velmi jednoduchch a z dne-

nho hlediska snad i trochu primitivnch vysla a pijma. Sku-ten rozvoj innosti naich amatr na VKV nastal a po vlce,a to s modernjmi soustkami, ale stle jet na rovni superreaknch pijma a jednoduchch vysla. Zjemci o provoz naVKV se vyznauj tm, e zliba v technick tvr innosti je u nichvdy alespo rovnocenn zlib v provozu a tak pomoc soustko-v zkladny, kter byla tehdy k dispozici, i amatrsk psma VKV

se brzy stala mstem, kde se pouvaly stabiln vyslae, pijmaese superhetovm principem a sloitj smrov antnn systmy.To tak byla doba, kdy vznikl nejstar zvod na VKV v Evropa nen vyloueno, e i na svt, a sice eskoslovensk poln den naVKV, kter v ji zmnnm jubilejnm roce ml svj XXXV. ronk.

Jednm z prkopnk novch technickch smr na VKV u nsse stal na zatku padestch let radioklub OK lOR C ve Vzkumnm

stavu pro sdlovac techniku A. S. Popova (se znakou pozdjizmnnou na OK1KRC a stle dodnes existujc), kter dky povo-ln svch len a pochopen veden stavu mohl propagovat a na

psmech pouvat zazen na tehdej dobu se pikovou technickourovn. J e pochopiteln, e dobr technick vybaven i ad a dobrchopertor kolem nj byl pdn dvod, pro padest lta byla veznamen mnohch soutnch vtzstv zmnnho radioklubu.

Rozvoj techniky dle pokraoval, zjemc o prci na VKV pi-bvalo a bylo nu tn uinit i nco v organizovn jejich innosti.

14


15/611

N atst v ele odboru pro VKV tehdej stedn sekce rdia Svazarmu stl Jindra Macoun, OKlVR, ktermu se spolu s dalmileny odboru podailo vytvoit do r. 1965 takovou soutn a z-vodn strukturu na VKV, jak jen s drobnmi pravami existujedosud a je odpovdajc dn na VKV v cel Evrop. Prvn polovina

edestch let tak byla dobou, kdy se uskutenily dv celosvtovakce. Byly to Mezinrodn geofyzikln rok (IGY) a Mezinrodn rokklidnho Slunce (IQSY), na nich se i nai amati vyslai i poslu-chai podleli registrac dlkovho en VKV, za co sklidili mnohmezinrodn uznn a jejich innost opt organizoval Jindra Macoun,OKlVR. Dalm dleitm initelem rozvoje radioamatrstv naVKV u ns bylo a tm neskuten pochopen povolovacho org-

nu koncem padestch let pro poteby radioamatr, kter se pro-jevilo prunou reakc na situaci tm zpsobem, e nai am ati jakojedni z prvnch na svt mohli zskvat zvltn povolen k provozuna VKV, pro n se nevyadovala znalost telegrafie a kladl se vtdraz na technick vdomosti. Tomu vemu jet pedchzelo ob-dob, kdy radioamati v Evrop i u ns pestvali pouvat psma50 a 220 MHz, k ter zskala televize a k r tk as bylo u ns pro

amatry uvolnno psmo 86 MHz. Rok 1954 pinesl tak okamik,kdy se eskoslovensk stanice OK lK A X a O K lKR C zapsaly do sv-tov radioamatrsk historie vytvoenm svtovho rekordu v ps-mu 1296 MHz svm spojenm na vzdlenost 200 km.

To byla jen velmi strun historie povlench dvaceti let a jakvypad amatrsk innost na VKV v poslednch ltech? Stle doko-nalej soustky, stoupajc technick znalosti a zvtujc se poetamatrskch stanic spolu s organizovnm jejich innosti pisplyk tomu, e nap. v zvodech podanch I. oblast IARU na zemEvropy, Afriky a sti Asie tm pravideln nkterou ze sout-nch kategori Vyhrvaj eskoslovent radioamati a nen dkm

jevem, e se nae stanice stane vtzem zvodu s vznamem pevy-ujcm mistrovstv Evropy i v souhrnnm hodnocen. Bez probl-m jsme zvldli komunikaci pes pevde specilnch amatr-skch druic zsluhou organiztorsk innosti ing. Karla Jordana,

OKlBMW a Ondeje Oravce, OK3AU (exOK3CDI), spojen odra-zem signl od meteorickch stop, spojen odrazem signl od po

15


16/611

Ze setkn zjemc o VK V v roce 1970 n a P ustevn ch

lrn ze a v poslednch ltech i spojen odrazem signl od ms-

nho povrchu (EME). Bylo to v kvtnu 1976, kdy se opertormradioklubu OKlKIR podailo navzat prvn spojen u ns i v so-cialistickch zemch odrazem signl od msnho povrchu spoje-nm s kalifornskou stanic WA6LET v psmu 433 MHz, stejn mezi-nrodn prvenstv zskali o nkolik let pozdji Stanislav Blaka,OK1MBS, v psm u 145 MHz a opt radioklub O K lK IR na 12962320 MHz. V pedchzejcch dcch zmnn radioklub OKlKIR

doshl do poloviny roku 1982 u ns i v socialistickch zemch prv en-stv v navzn spojen na VKV odrazem signl od msnho po-vrchu se vemi svtadly.

V posledn dob dolo u ns k dal kvalita tivn zmn, kteroupedstavuje st le jet pokraujc vstavba st pevd, kterdok zabezpeit dokonalej spojen na zem naeho sttu s redu-kovnm omezujcho vlivu ternnch pekek. Uveden technick

pokrok vak v nk terch ppadech mrn degraduje sportovn hod-notu amatrsk innosti. Ve svtle pedchzejcch vsledk me

16


17/611

Jodon z .prvnch f ^ eskoslovenskchpevd OKOBpro 146 MHz

nkomu dnes pipadat a neskuten, e koncem padestch letopertoi mnohch praskch stanic teba celou noc oekvali krt-kodob zlepen troposfrickch podmnek en, aby bhem nhonap. navzali telegrafn spojen s gottwaldovskou stanic OK2BJH

v psmu 145 MHz na vzdlenost necelch 260 km. eskoslovenskm rad ioam atrm nemusel nikdo dlouho a opako-van kat, e v organizanch zleitostech se maj zamit i na

prci s mlde, k ter je zkladem spnho pokraovn innostiorganizace. Svtovou vjimenost maj nae zvody pro mlde,z nich eskoslovensk poln den m ldee na VKV ml v roce 1983svj X. ronk a zvod VKV k Mezinrodnmu dni dt je jen ne-

patrn mlad. K obma je nutn poznamenat, e jsou vyhlaovnyvhradn pro opertorky a opertory mlad 18 let.

Pehled eskoslovenskch rekord na VKV nen zdaleka jedinmkritriem, podle nho se posuzuje rove innosti naeho provozuna VKV, ale protoe urit tak nen nezajmav, nebude ke kodvci, kdy do jedn z vodnch kapitol k p rci na VKV jej uvedeme

podle stavu tsn ped korekturam i publikace:

145 MHz: troposfrick en O K lID K /p SM2GHI 8. 11.1978, 1813 km;

17


18/611

Poln den 1977 u s tanice O K 1K TL /P n a Kl novci

meteorick stopy OK2KZR/p UA9FAD 11. 8.

1981, 2741 km; polrn ze OL7BDQ GI8YDZ 24. 11. 1982,

1811 km;

sporadick vrstva E: 0K 2B F H EA8XS 16. 7.1983, 3757 km ; '

odraz od msnho povrchu OKI MBS VK5MC

15. 5. 1981, 15 490 km;433 MHz: troposfrick en 0K 2STK /p G3AUS 30. 10-1982, 1577 km;

polrn ze OK1BMW SM6FHZ 25. 7. 1981,743 km;

odraz od msnho povrchu O K lK IR /p ZL3AAD 10. 9. 1982, 18 220 km;

1296 MHz: troposfrick en OK2BFH/p G3AUS 30. 10.1982, 1577 km;

18


19/611

odraz od msnho povrchu O K lK IR ZL3AAD26. 11. 1983, 18 220 km;

2320 MHz: troposfrick en O K lA IY /p G4BYV 30. 10.1982, 1028 km;

odraz od msnho povrchu O K lK IR O E9X X I

5. 5. 1984, 440 km;5,66 GHz: troposfrick en OK lVA M /p O K lW F E /p31. 10. 1982, 303 km;

10,3 GHz: troposfrick en O K lK D O /p DL 8R AH/p31. 10. 1982, 358 km;

24 GHz: troposfrick en O K lK D O /p D J4 Y J/p 24. 10.1982, 73 km.

Jen velmi strunou zmnku o prci eskoslovenskch radioama-tr lze snad ukonit tm, e navazuj oboustrann spojen i v ps-mech 5,66 a 10 GHz a e se snad brzy dokme i prvnch spojenv novch psmech, kter amatrm dala k dispozici svtov sprv-n rdiov konference (WARC) v roce 1979, tj. v psmech 47, 75,143 a 249 GHz.

19


20/611

Ing. Alek Myslk, OK1AMY

TELEGRAFIE

Telegrafie stla u kolbky radioamatrskho sportu. Pravda ne-stla jet jako samostatn sport, ale jako tehdy jedin zpsobdorozumvn radioamatr na vlnch teru. Znalost vysln a p-

jm u telegrafnch znaek byla vdy zkladn znalost kadho radio-amatra. A protoe soutivost, snaha dokzat vce ne druz, pat

mezi zkladn lidsk vlastnosti, uplatnila se brzy i v telegrafii, ktersvoj promnnou rychlost je pro zvody jako stvoen.Prvn radioamatrsk zvody v telegrafii se podaly po vstupu

radioam atr do Svazarmu. Dritelem mnoha rekord v t dob bylRNDr. Ji Mrzek, CSc., OKlGM. Po roce 1960, kdy pedtm vemevropskm zvodnkm znepjemnili tento sport vrazn lep te-legrafist z Cny a Koreje, se po dobu asi deseti let omezilo dn na

jedinou sout v roce m istrovstv SSR. V t dob byl mnoho-nsobnm m istrem SSR z. m. s. Tom Mikeska, OK2BFN , pozdji

pak m. s. Mria Farbiakov, OK1DMF.Prvnm mezinrodnm zvodem po vce ne 10 letech byl v roce

1970 Dunajsk pohr, mezinrodn sout podan Rumunskou fe-derac radiosportu. Byl pro ns velmi spn a pohr pivezlo naedrustvo ve sloen Farbiakov, Skora, Myslk do eskoslovenskaa A. Myslk, OK1AMY, zskal dv ze t zlatch medail v soutch

jednotlivc. Od t doby se D unajsk pohr v Rum unsku podalpravideln. Tradin v nm vtz sovtt reprezentanti; nai te-legrafist kadoron bojuj vtinou spn o druh msto s dom-cmi Rumuny.

Od roku 1971 byla zahjena systematick pprava reprezentan-t zprvu pod vedenm m. s. ing. J. Vondrka, OK1ADS, odroku 1973 pod vedenm m. s. ing. A. Myslka, OK1AMY. Od roku

1973 se zaaly neprav ideln usk uteov at i pebory SR a SSR a odroku 1975 krajsk pebory. Trvalou obtavou prac komise telegra-

20


21/611

fie RRA a pozdji i republikovch komis telegrafie byl systmsout rozvinut tak, e v souasn dob se pravideln kadoron

podaj vechny krajsk pebory, pebor SR, SSR a m is trovstv SSR. K rom toho se uskuten vt poet okresnch pebor. V ka-tegorich mu, en, junior a k je evidovno asi 300 dritelvkonnostnch td a pt mistr sportu (OK2BFN, OKlDMF,OKlPFM, OK2BHY a OK1AMY).

V roce 1982 byly s. rekordy v pjm u psmen 250 PA RIS, v pjm uslic 360 PARIS, v klovn psmen 231 PARIS a v klovnslic 260 PARIS.

Svoji podstatou a nronost nen sportovn telegrafie pedurenak tomu, aby se stala masovm sportem. Trnink je piznejmesi ponkud suchoprn. Dlouh hodiny prosedn se sluchtkyna uch u magnetofonu a kle nen ochoten a schopen vnovat to-muto sportu kad radioamatr. Pesto rove vsledk a organi-zace sout v telegrafii pa t v SSR mezi nejlep na svt.

Ale spo rtovn telegrafie nejsou jen pikov soute a reko rdy. Naokresnch a krajskch peborech je to pleitost pro vechny radio-amatry, aby se seli, zmili si navzjem svoje schopnosti zskanradioamatrskm provozem (nikoli tedy samostatnm trninkem),

vymnili si zkuenosti, poznali se navzjem. A aby udrovali tra-dici telegrafie, kter stla u kolbky radioamatrskho sportu.

Pravidla sportovn telegrafie, stejn jako vech ostatnch sport,podlhaj bhem asu drobnm zmnm a pravm vyplvajc mz poteb systmu sout, potu zvodnk, zskanch zkuenostatp. Proto by nebylo vhodn uveejovat je v doslovnm pesnmsouasnm znn. Nsledujc strun vta h vystihuje p od statu a po-

nechv prostor pro drobn pravy.

1. Typy sout

Zkladem jsou vkonnostn a vrcholov soute. Je to cel po-stupov systm sout, kter zan mstnmi a okresnmi pebory,

pokrauje pebory krajskm i i republikovmi a vrchol mis trovstvm

SSR. Krom toho se obas podaj soute pleitostn , nap.s mezinrodn ast a soute propagan i nborov. Vechny typy

21


22/611

sout probhaj podle jednotnch pravidel a je zpesnno propozi-cemi, kdo se jich me zastnit.

2. Kategorie

Ustlen vkov kategorie pro vechny svazarmovsk sporty jsou

do 15 let, od 16 do 18 let a od 19 let ve. eny (zatm pro jejichmal poet) startuj v jedin kategorii bez rozdlu vku, dvky do15 let sout spolen s chlapci. Zvodnk startuje ve sv vkovkategorii po cel rok, kdy doshl jej vkov hranice. Sout sei v kategorii drustev.

3. Nominace

U postupovch sout je pedpokladem asti zvodnka na sou-ti ast na souti pedchozho stupn a splnn pedepsanho v-konnostnho limitu. Dal podmnky bvaj stanoveny kadou spor-tovn seznu podle momentln situace.

4. Soutn disciplny

Sout se v disciplnch pjem na rychlost, klovn na rych-

lost a klovn a pjem na pesnost. Zvodnk je povinen zastnitse vech t discipln. Poad se vyhlauje v celkovch vsledcch.

5. Spolen zkladn ustanoven

Pijmaj a kluj se texty sloen z ptimstnch skupin znak.V pjmu a klovn na rychlost se pijmaj a kluj zvl textyz psmen a zvl texty z slic. V klovn a pjmu na pesnost se

pouv smen tex t z psmen, slic a interpunknch znamnek(. , ? = /). Nula se vysl zsadn jako pt rek. Tempo se udv metodou PARIS (u psmen je to piblin l,2nsobek potu znakza minutu, u slic 1,8, u smenho textu 1,4). Hodnocen me bt

jen text, ve kterm nebylo vce ne 5 neopravench chyb. U m st-nch a okresnch pebor nen poet chyb omezen. K zachycen nebovysln textu m zvodnk zsadn pouze jeden pokus (u pjmu

pro kad tempo).

22


23/611

6. Pjem na rychlost

Texty se pijmaj zsadn se zpisem rukou. Po ukonen pjmum zvodnk vyhrazen as k pepisu vybranch text velkmi tis-kacmi psmeny do formul dodanch poadatelem. Text se pi-

jm 60 sekund.

7. Klovn na rychlost

Zvodnk me pout libovoln kl. K luje po dobu 180 sekund.Znak pro opravu je minimln 6 teek. Po nm je zapoteb klovatznovu od zatku skupiny, ve kter se zvodnk dopustil chyby.

8. Klovn a pjem na pesnost

Zvodnk kluje po dobu 180 sekund smen text. Po krtkpestvce pijm z magnetofonu zznam svho klovn stejnmtempem. Pijat text opt pepisuje velkmi tiskacmi psmeny.

9. Hodnocen

Za kad pijat nebo vyslan text obdr zvodnk tolik bod,kolik inilo tempo PARIS tohoto textu. Za kadou chybu se ode-

taj 2 body, v klovn a pjmu na pesnost 5 bod. Klovn narychlost hodnot skupina rozhodch koeficienty 0,8 a 1 podle kva-lity. Tm se pak nsob dosaen vsledek. V pjmu na rychlost sehodnot nej vy pija t tem po psmen i slic. Celkov vsledek sezsk setenm bod ze vech t discipln. V souti drustev jsouzvhodnni mlad zvodnci (do 15 let X 1,6, do 18 let xl,3).

10. Zvren ustanoven

Zvodnk je povinen se dit vemi platnmi dokumenty a pokynyrozhodch a poadatel. Poruujeli pravidla, me bt diskvalifi-kovn. Protest proti hodnocen nebo prbhu soute pedkldhlavnmu rozhodmu.

P O Z N M K A O M E T O D P A R I S:

Zrodila se z poteby upesnit rychlost klovn.

Za asovou jedno tku je m ono s te jnou rych los t vys la t v ce kr tk ch znaek jakoE nebo I ne dlouhch, jako napklad nula. Psmeno E se skld ze ty, nula

23


24/611

z 23 elementrnch impuls vetn timpulsov mezery za psmenem nebo sl ic .

Soutn text je sestaven tak, aby ml s tejn poet e lementrnch impuls, jako

kdyby se s lovo PARIS opakovalo podle s tanovenho potu znaek za minutu .

24

i


25/611

Petr Havli, OK1PFM

ROB MVT HIFI

Radioamatrsk konstrukn innost a radioamatrsk vysln jsouzliby samy o sob natolik pnosn, zslun, zajmav a hlavnnron na as i penze, e se vtina vyznava radioamatrskhosportu domnv, e nen teba je dle roziovat nebo doplovato jin, s radioamatrskm vyslnm pmo nesouvisejc prvky. Ar-

gument jist pdn. Skaln radioamatrkonstruktr a vysla sitedy asem postav nebo pod dobr technick vybaven a zakrt-ko se utvrd v nzoru, e nezbytnmi soustmi hamshacku jsoutak pohodln keslo, upan a tepl bakory. Praktickm dsled-kem tto teorie pak je napklad skutenost, e mnoz lovci DX ponkolika letech intenzivnho provozu na krtkch vlnch zjist, emaj mlem vce kilogram iv vhy ne potvrzench zem DXCC

ve sv kartotce.Potkem 60. let se ve Svazarmu objevila dv nov odvtvradioamatrskho sportu, pispvajc k dobr tlesn kondici a pro-vozovan v tom nejkrsnjm a nejzdravjm prosted, toti vevoln prod. Ob si zskala postupem asu dky svm u specifickmukouzlu mezi radioamatry mnoho nadench vyznava. Jsou toROB (rdiov orientan bh neboli AR DF A m ateur RadiDireetion Finding) a MVT (modern vceboj telegrafist).

Rdiov orientan bh

ROB je brann radioamatrsk sport mezi starmi radioamatryi v souasnm radioamatrskm slangu znm spe pod nzvemhon na liku. ,,Liku reprezentuje teba doslova v li noeukry t vysla, honcem je radioam atr vy baven pijmaem (pra-

25


26/611

cujcm ve stejnm km itotovm rozsahu jako ukr yt vysla), jehokolem je liku zam it a vyhleda t (pesnji eeno zvodnk vy -hledv zdroj elektromagnetickho zen, tedy antnu). Nen totak docela snadn, protoe vyslae i jejich antny jsou ukryty a za-maskovny asto velmi dmysln v dutin stromu, zahrabny

v list, v dtskm korku pod peinkou atd., ppadn jsou antnyrzn upraveny, aby sla signlu mtla ,,lovce (zvodnky), a navcpracuj autom aticky, tedy bez lidsk obsluhy, k ter by mohla svouptom nost hledn usnadnit, a jejich velikost zpravidla nepesahujenkolik stovek tverench centimetr.

Vysla je v ternu rozmstno nkolik (ti, pt i vce) tak, abyjejich pomysln spojnice tra zvodu mila pt a sedm kilo-

metr. P racuj telegrafnm provozem v nkterm z radioam atrskchpsem (2 m nebo 80 m) a pravideln se stdaj ve vysln v jednominutovch intervalech, co dle komplikuje jejich pesn zamen.Antny v psmu 2 m maj horizontln polarizaci, antny v psmu80 m polarizaci vertikln, vkon vyslae je v psmu 2 m do jed-noho wattu, v psmu 80 m do pti watt. Vyslan signly pokud

jde o jejich dekdovn jsou zcela jednoduch a neteba se tedy ob-

vat plinch nrok na znalosti telegrafie. Kad ,,lika vyslopakovan pouze svj identifikan znak, tv oen s tand ardn psme-ny MO (, ) a skupinou teek, jejich poet oznauje poadovslo ,,liky. Napklad MOI ( ) je identifikanm znakemvyslae slo 2.

stenm usnadnnm pro zvodn ka pi zam ovn i pi dohledvce je mapa prostoru zvodu, kterou m pi kad vznamnjsouti zvodnk k dispozici, ppadn busola. Kdo by snad tyto

pomcky podceoval, pozn jejich cenu, a kdy pi pdu nebo pideti ,,odejde" pijma.

Materiln vybaven zvodnka pro sout v ROB je nsledujc:sta dobr pijma, sluchtka, busola a sportovn odv i obuv,co jsou vci dostupn kadmu radioamatrovi. Navc velmidobr pijmae uren svmi technickmi parametry, konstrukci designem speciln pro RO B jsou v SSR (z produkce podniku

Radiotechnika V Svazarmu) i v zahrani bn na trhu. ROB jesport perspektivn, jak dokazuje stle rostouc poet jeho pznivc.

26


27/611

N a s ta r tu R O B . V pravo K arel Souek, O K 2V H , k te r zasvt il rdio vm uorientanmu b hu jako zvo dnk a pozdji jako t ren r cel svj ivot . Vlevo s.

reprez entan tka M ar ta urcov z radioklubu OK 3KSQ (Kysuek Nov Meso)

Od roku 1980 pod IA RU pravideln mistrovstv svta a o rov h

ROB u ns svd nejlpe skutenost, e nai reprezentanti zskalina prvnm mistrovstv svta zlat medaile. Vkony naich prvnchradioamatrskch mistr svta z roku 1980: ing. Mojmr Sukenkz radioklubu Svazarmu OK2KPD (Krnov) poteboval k pekonntr a ti dlouh 6,5 km s pti vyslai v lesnatm tern u 39 m inuta 36 sekund, ing. Zdenk Jebek z radioklubu Svazarmu OK3KXI(Nin nad Oravou) 47 minut a 10 sekund. (Je teba si uvdomit, edlka trati nen tot, co skuten ubhnut vzdlenost.) Za vynika-

jcm i vsledky naich reprezentant je teba tak vidt dlouholetouprci trenrskho tm u ve sloen Ing. Z. Hermann, O K lSHL,

27


28/611

E. Kube, OKI AUH, Ing. B. Magnusek, OK2 BF G, M. Popelk,OKI DTW, K. Souek, OK2 VH a O. Zdnovec.

Zvltnmi modifikacemi ROB jsou NROB (non rdiov orien-tan bh) a AROS (automobilov rdiov orientan sout), kter

jsou doposud jet mlo rozen, pesto vak oblben. NROB se

li od klasickho ROB tm, e zvodnci startuj za tmy (v noci).Proto jsou vybaveni navc reflektory nebo svtilnami. AROS prob-h ve dne a jak jej nzev napovd, ,,honci jsou motorizovni.

Nesout jednotlivci, nbr posdky autom obil tvoen idiema bcem, a proto jsou AROS vtinou podny ve spoluprci radioklub s automotokluby Svazarmu.

Pravidla rdiovho orientanho bhu

ROB je brannm sportem, v nm je eln spojena technika rdio-vho zamovn s orientac a fyzicky nronm pohybem v nezn-mm ternu. Hlavnmi typy sout v ROB u ns jsou soute mis-trovsk i nemistrovk. Mistrovsk soute probhaj ve tech kva-litativnch stupnch III. stupe (okresn a mstn pebory),II . stupe (krajsk pebory) a I. stupe (pebory SR, SSR a mis-trovs tv SSR). Mezi nem istrovsk soute pat soute pohrov,kontroln (zpravidla pro reprezentan vbr) a nborov.

V ROB se sout v kategorich: kategorie A mui nad 19 let,kategorie A eny nad 19 let, kategorie B junioi 16 a 18 let,kategorie B juniorky 16 a 18 let, kategorie Cl star cia kyn 13 a 15 let a kategorie C2 mlad ci a kyn 10 a12 let.

Technick ustanoven: soute prob ha j v psm ech 3,5 MHz a145 MHz. Dlky t ra t a poty kontroln ch vysla se d podlestupn soute a podle jednotlivch kategori: Pi soutch I. stup-n m tra zvodu vzdunou arou pro kategorii A 6 a 7 km pi5 vyslach, pro kategorii B 5 a 6 km (4 vyslae) a pro kategorie C

4 a 5 km (3 a 4 vyslae); pi soutch II. stupn m tra prokategorii A 5 a 7 km (5 vysla), pro kategorii B 4 a 6 km (4 vy-

28


29/611

slae) a pro kategorie C 3 a 5 km (3 a 4 vyslae); pi soutchI I I . stupn m tra pro k ategorii A 3 a 6 km (3 a 5 vysla),

pro kategorii B 3 a 5 km (3 a 4 vyslae) a pro kategorie C 2 a4 km (2 a 4 vyslae). T ra me b t libovoln, me p rochzetlesem, kovm, vodou, ale mus bt pekonateln bez jakchkoliv

pomcek. Nebezpenm mstm se stavitel tra t vyhbaj. Pi sou-tch II. a III. stupn jsou zvodnci s ternem seznmeni pedzvodem pomoc m ap y v m tku 1 : 20 000 nebo 1 : 15 000. N asoutch I. stupn je poada tel povinen za jistit mapu tern u soute

pro kadho zvodnka (ve ste jnm m tku jako u sout I I . a I II .stupn). Maximln povolen vkov rozdl na trati je 400 m.

Startuje se na pokyn startra jednotliv nebo ve skupinch, aso-

v interval mezi jednotlivmi starty (zvodnky) mus bt mini-mln 5 minut. Zvodnci jednotlivch kategori startuj do samo-statnch startovacch koridor. Jejich dlka je takov, aby z koncestartovacho koridoru nebylo vidt na startovac ru. Ve startov-nm koridoru je zvodnkm zakzno vracet se a zastavovat se.Vechny vyslae me zvodnk vyhledvat v libovolnm poad.Pouijeli zvodnk bhem soute ciz pomoci, dopravnho p rosted-

ku nebo ,,zavujeli se prokazateln za jinho zvodnka, je dis-kvalifikovn.Kontroln vyslae v ternu umsuje a maskuje hlavn rozhod

nebo vedouc trat. Vyslae nesmj bt umstny v soukromchobjektech nebo v blzkosti nebezpench mst a pracuj v psmu3,5 MHz provozem A I, v psm u 145 MHz provozem A2. Vyslajrychlost 40 a 60 zn/m in stdav sv identifikan znaky: MOE(prvn vysla), MOI (druh vysla), MOS (tet vysla), MOH(tvrt vysla) a M05 (pt vysla). Clov vysla, tzv. majk,vysl nepetr it bu znaky MO, nebo srii teek i srii rek (pocelou dobu zvodu). Dololi pi vysln kontrolnho vyslae k vy-nechn nkter relace (technick zvada), je mono odest zvod-nkm, kte v t dob byli prokazateln na trati k tomuto vyslai,urit as z jejich vslednho asu v cli. Vysln vech vyslaa m ajku mus b t slyiteln na koncch vech startovnch koridorna kontrolnm pijmai s citlivost odpovdajc prmrn citlivosti

pijm a ptom nch zvodnk.

29


30/611

A ntny v psmu 3,5 MHz m aj vertikln polarizaci, antny v ps-mu 145 MHz maj horizontln polarizaci. Jednou nastaven nasm-rovn antny nesm bt bhem soute mnno. Vkon vyslav psmu 3,5 MHz je do 5 W, v psmu 145 MHz do 1 W. Zvodnkvyhledv zdroj elektromagnetickho zen, tj. antnu kontrolnho

vyslae. Aby mohl prokzat, e kontroln vyslae (jejich antny)nalezl, zajiuje poadatel vhodn zpsob znaen prchodu kontro-lou (nap. potvrzen rozhodho, znakovacm zazenm apod.) dostartovnho prkazu zvodnka.

Organiztor stanovuje asov limit soute, co j maximln po-volen as, bhem kterho zvodnk mus sout ukonit. Aby z-vodnk mohl dodret tento asov limit, me vynechat nkterz kontrolnch vysla. Zkladem pro vpoet asovho limitu je15 minut na kad kilometr trat (men vzdunou arou) a tentozk ladn limit se zvyuje v zvislosti na nkterch okolnostech (v-kov rozdl na trati, teplota vzduchu, d, snh, mlha atd.).

Kad zvodnk ROB mus byt vybaven zamovacm pijma-em, hodinkami a kontrolnm prkazem. Ostatn pomcky jako bu-solu, mapu, tuku, nhradn dly k pijmai atd. si me vzt natra podle vlastnho uven. Pijmac zamovai zazen me btvlas tn vroby , zapjen nebo tovrn vroby.

V souti jsou hodnoceni pouze zvodnci, jejich vsledn asspad do asovho limitu zvodu. Kritrii pro uren celkovho po-ad jsou a) poet nalezench kontrolnch vysla, b) vsledn aszvodnka v cli.

Modern vceboj telegrafist

MVT m u ns piblin stejn dlouhou tradici jako ROB. Prodlalve sv dosavadn historii ze vech radioamatrskch sport snadnejvce zmn. Pi prvnm mistrovstv na republiky ve vcebojiv roce 1960 se zvodilo pouze ve dvou disciplnch a pouze v souti

krajskch drustev. Prvn disciplnou byla prce s radiostanic (teh-dy typu RF11), pi n si lenov drustva vzjemn vymnili devt

30


31/611


32/611

prce s radiostanic v ternu (formou bnho radioamatrskho z-vodu na KV), orientan bh (nikoliv ROB, nbr orientan bh,

jak jej znme z STV s busolou a m apou a se zakreslenmi kon-trolnmi body), stelba ze vzduchovky a hod grantem na cl. Nelzevak pedpokldat, e tato skladba radioamatrskho vceboje je

definitivn. V SSSR napklad v souasn dob zkouej radioama-trsk trojboj, tvo en jednohodinovm radioam atrskm zvodemna KV, orientanm bhem a stelbou z malorky.

Nicmn je na prvn pohled zejm , e MVT (a u bude jeho slo-en v budoucnu jakkoliv upravovno) je sportem pro vestranntalentovan radioamatry. Vyaduje vedle radiotechnickch znalos-t a opertorsk zrunosti tak fyzickou zdatnost, znalosti telegrafie,

topografie, umn orientovat se a pevn nervy. Nejlep eskosloven-sk vceboja sedmdestch a osm destch let ing. Ji Hruka,OKlMMW, pracuje jako vvojov pracovnk v podniku Radiote-chnika tJV Svazarmu. V roce 1981 obsadil s kolektivem OK5TLG prv -n msto v celosvtovm hodnocen stanic s vce opertory v zvodCQ WW 160 m DX contest, v roce 1978 se sta l mistrem SSRve sportovn telegrafii a v roce 1982 se probojoval do finle SR vnonm orientanm bhu.

Materiln vybaven zvodnka MVT je trochu nkladnj neu ROB: transceiver (v roce 1982 jet pro psmo 80 m s para -m etry: telegrafn provoz, napjec na pt celho zazen 14 V,kolektorov ztrta koncovho tranzistoru pi idelnm chlazen ne-sm pesahova t 2,6 W, avak v nejbli dob se oekv zm naradioam atrskho psma na 160 m), vzduchovka, gran ty atd.Vechno vak mohou zajistit svm zvodnkm zkladn organizaceSvazarmu a radiokluby.

MVT i ROB stejn jako vtina ostatnch radioamatrskch sva-zarmovskch sout m vypracovn celosttn klasifikan a postu-

pov systm od mstn ch pebor a po m is trovstv SSR, takekad m monost si nkter z tchto sport zcela nezvazn vy-zkouet napklad na mstnm nebo okresnm peboru ve spolenostisvch dobrch ptel. Potom zjistte, e pohyb na erstvm vzduchu

a ve voln prod je skuten nejvhodnjm doplkem nkdy za-kouenho hamshacku.

32


33/611


34/611

ovlivnit. Kad zvodnk vysl jeden psmenov a jeden slicovtext z ptimstnch skupin.

V souti I. stupn vyslaj zvodnci jednotliv te x ty vdy podobu 3 minut tmito pedepsanmi rychlostmi: kategorie A 130 zn//min psmen a 90 zn/min slic, kategorie B a D 110 zn/min psmen

a 80 zn/min slic a kategorie C 80 zn/min psmen a 60 zn/min slic;v souti II. stupn vyslaj zvodnci po dobu 2 minut rychlostmi:kategorie A 110 zn/min psmen a 80 zn/min slic, kategorie B a D100 zn/min psmen a 70 zn/min slic a kategorie C 70 zn/min ps-men a 50 zn/m in slic; v souti I II . stup n vyslaj zvodnci podobu 1 m in u ty rychlostmi: kategorie A 90 zn/min psmen a 60 zn/Imin slic, kategorie B a D 70 zn/m in psmen a 50 zn/m in slic

a ka tegorie C 50 zn/min psm en a 40 zn/min slic. T ex t vyslnkontroluje rozhod a hodnot jej koeficientem za kvalitu, kter jedvojho druhu: koeficient zkladn (0,5; 0,45; 0,4; 0) a koeficientsrkov odetan od zkladnho koeficientu (0,05 za neopravenouchybu, 0,01 za opravenou chybu ve vysln). Vsledn koeficientza kvalitu vysln se zsk odetenm srkovch koeficient odkoeficientu zkladnho. Celkov bodov zisk zvodnka stanovmeze vzorce

100 . K . Xcelkov bodov zisk = ; ,

_Zv *kde 100 je konstanta, K vsledn koeficient, X skuten vyslanprmrn m inutov tempo, L limit (poadovan minutov tempopodle kategorie a stupn soute).

3. Telegrafn provoz

kolem zvodnka je navzat bhem jedn hodiny co nejvtpoet spojen a pi nich pedat a pijm out soutn kd. V tto dis-cipln se pouvaj stanice, splujc podmnky: koncov stupeosazen jednm tranzistorem s kolektorovou ztrtou maximln2,6 W, maxim ln napjec napt celho zazen 14 V (nikoliv vakz elektrovodn st nebo z akumultor). Jednu hodinu ped zat-kem zvodu rozhod seznm vechny zvodnky pomoc mapy

s prostorem zvodu a dvacet minut ped zatkem zvodu dostanekad zvodnk oblku s provoznmi daji (s volacm znakem do

34


35/611

zvodu, se soutnmi kdy, kmitotovm rozsahem a asem zah-jen a ukonen provozu); 15 m inut ped zahjenm telegrafnho z-vodu jsou zvodnci hromadn odstartovni do ternu.

Pi kadm spojen se pedvaj dv ptimstn skupiny: a) prvnskupina tvoen RST a poadovm slem spojen (nap. 59901).

b) druh skupina tvoen pti poadatelem urenmi libovolnmipsmeny (nap. ABCDE). V pijatm kdu me b t pouze jednachyba, kter znamen srku jednoho bodu z vsledku. Zvodnk,kter navzal nejvce spojen, obdr za svj vsledek 100 bod.Ostatnm zvodnkm se bodov zisk vypote podle vzorce:

100 . Pcelkov bodov zisk = N ,

kde 100 je konstanta, P poet spojen, kter navzal hodnocen z-vodnk, M poet spojen, kter navzal nejlep zvodnk, N poetchyb v pijatch kdech.

4. Orientan bh

Pi tto discipln je kolem zvodnka vyhledat v urenm po-ad podle m apy kontroln znaky umstn v ternu. Poet kon trol-

nch bod na t ra ti je dn podlem celkov dlky tra t a kon stan ty 0,7.Tra vede pevn lesnatm ternem a souet vech peven meb t maximln 400 m etr. Kontroln body jsou oznaeny erveno-blmi lampiny (teri) o rozmrech piblin 0,3 X 0,3 m.

N a s tartu orientanho zvodu obdr zvodnk mapu, do n sizakresl tra zvodu podle vzorov mapy. Je mon (z nkterchhledisek i lep), aby zvodnci dostali mapy s ji zakreslenou trat.Kontroly jsou na map vyznaeny krouky, v jejich stedu se kon-troly nachzej. Jednotliv kontroly jsou na map propojeny ipka-mi, kter uruj, v jakm poad je zvodnk mus nalzt. Doklademzvodnka je startovn prkaz, do nho zvodnk zna prchod,kontrolou (nap. kletmi, raztkem atd., jimi je kontroln bod vy-

baven). Zvodnci s ta rtu j na tra v pravidelnch nkolikam inuto-vch intervalech jednotliv, aby se zamezilo jejich spoluprci. Po-kud zvodnk neprojde vemi kontrolami ve stanovenm poad nebo

zjistli rozhod, e spolupracoval s jinm zvodnkem i pouil do-pravn prostedek atd ., je diskvalifikovn.

35


36/611

Dlky trat: v zvod I II . stupn pro kategorii A 3,2 a 4 km,pro kategorii B a D 2,3 a 3,2 km a pro kategorii C 1,2 a 1,8 km,v zvod II. stupn pro kategorii A 4,8 a 5,6 km, pro kategorii Ba D 3,2 a 4 km a pro kategorii C 1,8 a 2,4 km a v zvod I. stupn7 a 9 km pro kategorii A, 4 a 6 km pro kategorii B a D a 2,4 a

4 km pro kategorii C.Bodovn orientanho bhu: za nejlep as zsk zvodnk 100bod. Vem dalm zvodnkm se odet jeden bod za kadouminutu, o kterou je jejich as hor ne as vtze.

5. Stelba ze vzduchovky

Stl se vzduchovkou na vzdlenost 10 metr u vech vkovch

kategori do tere o rozmrech 80x55 mm vlee bez opory. Kadzvodnk stl pt soutnch ran, bodov zisk je dn soutem hod-not jednotlivch zsah, maximln mon bodov zisk je 50 bod.

6. Hod grantem

Hz se grantem na cl ve tvaru tverce o rozmrech 1,5 X 1,5 mze vzdlenost: kategorie A na 25 m, kategorie B na 20 m a kate-gorie C a D na vzdlenost 15 m. Na soutch do II. stupn se po-uv gumov grant o hmotnosti 350 g, na soutch I. stupn ko-vov grant 600 g. Za jeden zsah je 10 bod, kad zvodnk hz

pt soutnch hod.Celkov bodov zisk zvodnka v souti MVT se zsk setenm

bod, je zvodnk zskal ve vech esti disciplnch.

Hifi

V souvislosti s tm , jak se e lektronika roziovala do nej rznjchobor lidsk innosti, zaali se v radioklubech objevovat zjemcio radiotechniku a elektroniku aplikovanou nejen v telekomunikacch,ale i jinde.

Z nich nejpoetnj skupinou byli od potku edestch let z-jemci o vyuit elektroniky pi reprodukci zvuku a obrazu, ,,hifist

36


37/611

(termn sice nespisovn, avak veobecn vit, utvoen ze zkratkyanglickch slov high fidelity, m je mnna vysok vrnost zzna-mu a reprodukce). Dluno ci, e ve svch rodinch i ve svm okolse hned od potku setkvali s mnohem vtm pochopenm neamati vyslai, ruc sousedm televizory a neustle plhajc po

okolnch stromech a stechch.Od edestch let vznikaj ve Svazarmu prvn zkladn organiza-ce, sdruujc vhradn hifisty a nazvajc se hifikluby Svazarmu.a na konci edestch let se elektroakustika a videotechnika stalysamostatnou odbornost Svazarmu.

Hlavn pedmt innosti hifist je soustedn na kvalitn repro-dukci a zznam zvuku a obrazu a na jejich praktick vyuit. To

ve vak nejen pro vlastn poteby len hifiklub a Svazarmu.nbr i ve prospch veejnosti (ozvuovn" veejnch vystoupen,poradensk sluby pro veejnost aj.). Z technickch elektronickchprostedk je tedy zjem hifiklub soustedn na konstrukce p-stroj gramofonov, magnetofonov, rozhlasov a televizn techni-ky, na nzkofrekvenn zesilovac techniku, na techniku elektroakustickch mni, na zpsoby dlkovho penosu informac, na tech-

nologie elektroakustickch a videotechnickch zazen a v souvis-losti s tm vm tak na dlkov ovldn pstroj, vpoetn tech-niku, elektroniku v domcnosti atd.

Brann charakter innosti hifiklub vyplv z toho, e v CSLAse stle vce vyuv audiovizuln techniky pi vcviku vojka pi jejich politick pprav, a dky hifiklubm pichz kadoro-n do armdy nkolik tisc mladch lid, kte tato zazen umjobsluhovat a udrovat. Stejnm pnosem pro slubu v armd jsou

praktick i teoretick technick znalosti mladch len hifiklub.Pro hifikluby a jejich leny jsou kadoron podny pravideln

soute, je jsou jednm z hlavnch motiv rozvoje jejich innosti.Z nich jsou nejznmj soutn pehldky HifiAma, zamen nakonstruktrskou innost hifiklub a festivaly audiovizuln tvorby,

jejich clem je podporovat a hodnotit uplatnn audiovizulnchprostedk pi kulturnm a vchovnm psoben na lenskou z-

kladnu Svazarmu a na veejnost. Oba typy sout jsou organizo-vny postupovm systmem od okresnch a po celosttn kola.

37


38/611


39/611

toet (mf km itoet je vtinou 455 kHz). V SSR jsou pro zenmodel vyhrazena psm a 27,120 a 40,680 MHz (ni psm a sez praktickch dvod nevyuvaj), v zahrani se pak pouvaji psma 35 MHz, 72 MHz a v poslednch letech i 433 MHz.


40/611

Ing. Zdenk Prosek, OK1PG

CO SE SM A CO SE NESM

Podobn jako v silninm provozu je i v radiokomunikanm provo-zu nutno zachovvat urit pravidla, aby nedochzelo ke kolizm.Mezinrodn telekomunikan unie (ITU) je nejstar mezinrodnvldn organizac (zaloena 17. kvtna 1865 v Pai). A prv tad radiokomunikace \ celm svt. Pidluje kmitoty jednotlivmslubm, pedepisuje radiokomunikan postupy, doporuuje komu-nikan systmy. To ve je obsaeno v Radiokomunikanm dua v pslunch doporuench.

V eskoslovensku byl 5. ervna 1964 vy dn zkon . 110/1964 Sb.,o telekomunikacch a 12. ervna 1964 vyhlka . 111/1964 Sb.,kter mimo jin stanov:

Telekomunikace slou jako prostedek dorozumn na dlku propenos zprv a informac.

Je nutno telekomunikace zizovat a provozovat eln, plnovits nejvy monou sporou spoleensk prce, chrnit je ped rue-nm a pokozovnm a zabrnit jejich zneuvn.

Telekomunikanmi zazenmi jsou zazen k doprav zprv,daj (dat), obraz a nvt pomoc elektrick energie, zejmnadr tov telegraf a telefon, radio telegraf a radiotelefon, vyslac a p i-

jmac zazen rozhlasov a te levizn a jin vyslac a pijm ac r-

diov, poppad svteln zazen.K uspokojovn poteb obyvatelstva a socialistickch organizac

v oboru telekomunikac je urena jednotn telekomunikan s,o jej vstavbu, provoz a rozvoj peuje stedn sprva spoj.

Do jednotn telekomunikan st nle zejmna: m s tn a mezim stsk tele fonn st se zesilovacmi stanicemi,

telefonnmi stednami, hovornami, pslunmi vedenmi a ast-

nickmi stanicemi, telegrafn s vetn dlnopisn astnick sts pslunmi stednami, okruhy (vedenmi) a stanicemi;

40


41/611

zazen (pstroje , okruhy, st) pro penos dat, zpracovanchnebo urench pro zpracovn matematickmi a podobnmi stroji,radiotelegrafn a radiotelefonn vyslac a pijmac zazen;

vyslac a penosov technick zazen rozhlasov a televizn,zazen (s, zesilovac stanice) rozhlasu po drt (krom astnic-

kch reproduktor); st mstn ho rozhlasu, signln, hodinov a jin vyrozumvaczazen, jestlie jsou ve sprv organizac spoj.

stedn sprva spoj stanov podmnky pro uvn jedno tn te -lekomunikan st k telekomunikanmu styku, pro zizovn a u-vn telefonnch a dlnopisnch astnickch stanic a astnickchstanic rozhlasu po drt, podmnky pro svovn jinch telekomu-

nikanch zazen (pobokovch steden, okruh apod.) k uvnastnkm a podmnky jinch vkon poskytovanch organizace-mi spoj prostednictvm jednotn telekomunikan st.

Vstavba a provoz vyslacch a penosovch rozhlasovch a tele-viznch zazen a zazen rozhlasu po drt nle stedn sprvspoj a organizacm spoj, je jsou povinny dbt o eln rozio-vn monosti pjmu rozhlasovch a televiznch poad, pejma-nch od organizac povench jejich tvorbou.

stedn sprva spoj me omezit provoz jednotn telekomuni-kan st z dleitho obecnho zjmu.

Zprvy, jejich obsah me ohrozit bezpenost sttu, nebo jehodleit hospodsk zjmy nebo kter jinak odporuj zkonm,

jsou z dopravy vyloueny.Organizace i obyvatelstvo pouvaj k telekomunikanmu styku

zsadn jednotn telekomunikan st. Pouze v ppadech, kdy budevyloueno doshn out sledovanho cle zazenmi a vkony t to st,

je mono zdit a provozovat telekomunikan zazen mimo tu tos, a to jen po pedchozm povolen stedn sprvy spoj neboorgn j povench (dle jen povolujc orgn), pokud nen dlestanoveno jinak.

Povolen me bt zrueno, vyadujeli to bezpenost sttu nebozvan hospodsk nebo jin dvody. Dvodem zruen danho

povolen me b t t monost elnho zalenn povolenho za-zen do jednotn telekomunikan st.

41


42/611

Povolen ke zzen a provozovn vyslacch rdiovch stanic lzeudlit, jdeli o

a) uspokojen odvodnnch poteb pohyblivch slueb, jejich za-bezpeen nelze eit jinak ne rdiovm spojenm,

b) rdiov vyslac stanice slouc rozvoji vdy a techniky (tzv. po-

kusn stanice),c) rdiov vyslac stanice slouc technickmu sebevzdln a stu-diu (tzv. amatrsk stanice).

Jinak lze povolit zzen a provozovn vyslacch rdiovch stanicjen zcela vjimen, kdy nelze sledovanho cle doshnout pouitmzazen jednotn telekomunikan st, pedevm zazen drto-vho, a kdy zvltn okolnosti odvoduj pouit rdiovho spo-

jen. Zastupitelskm adm cizch st t lze udlit povolen ke z-zen a provozovn vyslacch rdiovch stanic jen za pedpokladuvzjemnosti a se souhlasem ministerstva zahraninch vc.

Povolen ke zizovn a provozovn vyslacch rdiovch stanicudluje povolujc orgn ( 4 odst. 1); vjimku tvo amatrsk vy-slac rdiov stanice, k jejich zzen a provozovn udluje povo-len ministerstvo vnitra nebo orgn jm poven. (Vyhlkou . 92/

/1974 Sb. byly touto pravomoc poveny:a) Sprva radiokomunikac P rah a pro zem SR,

b) Sprva radiokomunikac B ratislava pro zem SSR.)

stedn sprva spoj stanov, kdy je teba k obsluze vyslacchrdiovch stanic zvltn zpsobilosti a jak, jako i jak m zpso *

bem se ta to zpsobilost nabv, prokazuje a osvduje.Vyslac rdiov stanice, a to i nepln, pokud k jejich zzen a pro-

vozovn nebylo vydno platn povolen nebo pokud nejsou v drenorganizac nebo osob oprvnnch podle tohoto zkona k jejich zi-zovn a provozovn bez povolen, lze pechovvat jen s povolenmministerstva vnitra nebo orgn jm povench. Tohoto povolennen teba pro vyslac rdiov stanice, kter pechovvaj oprvnnvrobci.

Zzen a provozovn telekomunikanch zazen mimo jednot-

nou telekomunikan s povoluje Sprva radiokomunikac Praha.Rad iotelegrafn stanice mohou obsluhovat jen opertoi, k te pro

42


43/611

kzali svou odbornou zpsobilost sloenm pedepsan radiotelegrafn zkouky a maj platn vysvden palubnho, pop. pozemnhoradiotelegrafisty.

Radiotelefonn stanice na palub eskoslovenskch letadel a lodmohou obsluhovat opertoi, kte prokzali svou odbornou zpso-

bilost spnm sloenm pedepsan zkouky a maj p latn vy-svden palubnho radiotelefonisty nebo palubnho radiotelegrafisty.V jejich ptomnosti mohou palubn radiotelefonn stanice obsluho-vat i poven osoby, kter nemaj vysvden, jestlie je opertors vysvdenm pedem dn pou.

Ostatn radiotelefonn stanice mohou obsluhovat opertoi, kteprokzali svou odbornou zpsobilost spnm sloenm pedepsan

zkouky a maj platn vysvden pozemnho nebo palubnho radioopertora. S jejich souhlasem mohou tyto stanice obsluhovat i po-ven osoby, kter opertor s vysvdenm pedem dn pou.Pro kadou stanici mus bt uren alespo jeden opertor s platnmvysvdenm, kter za dnou obsluhu stanice odpovd.

Vysvden opertor podle pedchozch odstavc vydv sted-n sprva spoj nebo z jejho poven Sprva radiokomunikac

v Praze na zklad zkouek sloench podle pedpis vydanchstedn sprvou spoj.Amatrsk vyslac stanice mohou obsluhovat jen osoby, kter

prokzaly svou odbornou zpsobilost a maj platn vysvden podlepedpis o zkoukch opertor am atrskch stanic, kter vydvfederln ministerstvo spoj.

Bez povolen podle tohoto zkona mohou zizovat a provozovattelekomunikan zazen mimo jednotnou telekomunikan sa) vojensk sprv a k vojenskm elm,

b) m inisterstvo vnitra k bezpenostnm elm,c) eskoslovensk st tn d rhy pro ely elezninho provozu na

podklad pln rozvoje telekomunikac v eleznin doprav pro-jednanch s stedn sprvou spoj,

d) sprva civilnho letectv pro zabezpeovac a sdlovac rdiovouleteckou slubu s vjimkou rdiovch stanic na letadlech,

e) organizace energetiky k zen, zabezpeovn a automatizacielektrizan soustavy, a to pi pouit zazen s nosnmi proudy

43


44/611

po silnoproudch vedench, pi pouit sdlovacch veden vyu-vajcch v pevn sti trasy podpr silnoproudch veden a pi

pouit kabelovch veden a rdiovch zazen na velm i k r t-kch vlnch, pokud neslou pevn k elm dorozumvacm.

. Telekom unikanmi zazenmi d rah nebo leteck sprvy mohou

b t v dohod s organizacemi spoj obstarvny t vkony pro ve-ejnost ve stanicch drah, ve vlacch a na letadlech.

Povolen nen teba ke zzen a provozovn drtovch telegraf,telefon a elektrickch nvtnch zazen uvnit budov nebo nasouvislch pozemcch tho provozovatele, kter nejsou pouvnyk veejn doprav. Takov telekomunikan zazen mohou bt po-drobena dozoru orgn urench stedn sprvou spoj. Povolen

je vak teba, majli b t takov zazen pipojena na jednotnoutelekomunikan s nebo na telekomunikan zazen jinho provo-zovatele anebo majli pekra ovat st tn hranice.

Povolen nen teba ke zzen a provozovn:

a) rdiovch zazen o velmi nzkm vkonu k zen model a h ra -ek, lkaskch radiosond a podobnch zazen,

b) zazen prmyslov televize s penosem modulace po kabelu ,

i kdy se pi tom doasn pouije veejn cesty nebo cizho po-zemku.

stedn sprva spoj stanov, kterch zazen a za jakch pod-mnek se toto ustanoven tk.

Vyslac rdiov zazen k zen model a hraek, jin zazen,uren k penosu ovldacch nebo micch signl pomoc elektro-magnetickho pole, vytvoenho smykou, jejich vkon nepesa-huje 0,1 W, mohou bt zizovna a provozovna bez povolen s pod-mnkou, e je jejich provozovatel pihls k evidenci u odbokyInspektortu radiokomunikac ve svm kraji a bude dodrovat kmi-toet, vkon a druh vysln. Bez povolen mohou bt zzena a pro-vozovna i zazen s vym vkonem, jestlie byla sriov vyrobe-na podle proto typ u schvlenho nebo uznanho Sprvou radiokomu-nikac v Praze. Rovn tato zazen mus bt evidovna u pslun

odboky Inspektortu radiokomunikac a provozovatel nesm pro-vdt na zazen dn zmny.

44


45/611

K uvn rozhlasovch a televiznch pijma nen teba povo-len. Vlastnci, poppad uivatel jsou vak povinni ohlsit tyto

pijm ae k evidenci u organizac spoj, urench stedn sprvouspoj, dit se podmnkami stanovenmi v provdcch pedpisecha platit stanoven poplatky.

Vlastnk, poppad uivatel pijmae odhlenho z evidence jepovinen uvst pijm a do stavu vyluujcho dal jeho pouvn;neuinli tak, me provst potebn opaten organizace spoj na

jeho nklad.Jednotn telekomunikan s, jej zazen a provoz jsou chrn-

ny proti ohroovn, pokozovn a kodlivmu ruen jinmi za-zenmi nebo innost.

Vechna telekomunikan zazen mimo jednotnou telekomuni-kan s mus bt zizovna a provozovna tak, aby kodliv neru-ila zazen tto st, zejmna zazen radiokomunikan.

Rovn stroje, pstroje a zazen, jejich pouvnm vznik vy-sokofrekvenn energie, je nutno vyrbt, poppad upravit a pro-vozova t tak , aby neruily provoz jednotn telekomunikan st. V-robci, odbratel z dovozu, poppad vlastnci a uivatel tchtostroj, pstroj a zazen jsou povinni, pokud je to provediteln,

podit na svj nklad potebn odruovac zazen.Provozovatel vech vysokofrekvennch elovch zazen jsou

povinni evidovat ta to zazen u organizac spoj urench stednsprvou spoj. Ministerstvo vnitra a ministerstvo nrodn obranyeviduj vysokofrekvenn elov zazen, kter provozuj, samo-statn a v jednotlivch ppadech sdluj potebn daje stednsprv spoj.

Dojdeli k ohroen, k ruen provozu nebo pokozen jednotntelekomunikan st, je vlastnk (uivatel) kodlivho zazen nebo

provozovatel kodliv innosti povinen uinit vhodn ochrann opa-ten. Nenli to provediteln nebo jeli hospodrnj nebo elnj

provst ochrann opaten na ohroenm zazen telekomunika-nm, provede je jeho provozovatel. Vzniklali zvada nedodrenm

podmnek stanovench pro zzen nebo provoz kodlivho zazen,

nese nklady ochrannch opaten provozovatel tohoto zazen; ji-nak nese nklady vlastnk (uivatel) zazen pozdji zzenho nebo

45


46/611

zmnnho, pokud z pedpis o plnovn nevyplv jin postup.Neodstranli se v dan pim en lht ohroen, ruen nebo po-

kozovn, me stedn sprva spoj nebo j poven orgn na-dit, aby bylo zvadn zazen vyazeno z provozu, nebo zakzatkodlivou innost. K vyazen nebo zastaven innosti zazen d-

leitho pro nrodn hospodstv nebo bezpenost sttu je tebasouhlasu pslunho nadzenho sttnho orgnu.Organizace, kter jsou odpovdny za pokozen zazen jednotn

telekom unikan st, zejmna podzemnch kabel, jsou pov inny kro-m nhrady zpsoben kody zaplatit pokutu stanovenou v prov-dcch pedpisech.

Orgny poven stedn sprvou spoj zjiuj zdroje ohroo-

vn, pokozovn nebo ruen provozu jednotn telekomunikanst, poppad jinch telekomunikanch zazen (zejmna rozhla-sovho a televiznho pjmu) a vydvaj zvazn pkazy k odstra-nn zvad. Za tm elem jsou jejich pracovnci, kte se dn

prok, oprvnni vstupovat na ciz nemovitosti, do zvod a bu-dov, poadovat zprvy a pezkuovat zazen, je mohou psobitzvady;, pitom mus zachovvat provozn a bezpenostn pedpisy

platn pro ta to zazen.Ustanoven pedchozch odstavc plat pimen pro telekomu-nikan zazen provozovan mimo jednotnou telekomunikan spodle 6 odst. 1, pro telekomunikan zazen povolen podle 4a 5, pro rozhlasov a televizn pijmae a pro technick zazen

potebn k vytvoen vyslanho signlu v rozhlasovch a televiz-nch stediscch anebo na penosovch mstech.

Zdroje ruen zjiuje a zvazn pokyny k jejich odstrann vy-dv Sprva radiokomunikac. Sp rva radiokomunikac me, v do-hod s provozovatelem rucho nebo ruenho zazen, za nhradu

pouitho m aterilu , provst dodaten odruen, pokud ho lze do-shnout pouitm bnch odruovacch prostedk.

Nevyhovli provozovatel rucho zazen pkazu k odstrannruen, zale mu Sprva radiokomunikac psemnou vzvu, v nstanov zrove lhtu (nejmn 15 dn) k odstrann zvady. Ne-

vyhovli provozovatel rucho zazen ani tto psemn vzv,me Sprva radiokomunikac vydat pkaz k vyazen zvadnho

46


47/611

zazen z provozu. Jdeli o zazen socialistick organizace nebosttnho orgnu, vyd pkaz po projednn ppadu s pslunmsttnm orgnem nadzenm provozovateli rucho zazen.

Provozovatel vekerch vysokofrekvennch elovch zazenkrom vojensk sprvy a ministerstva vnitra jsou povinni hlsit

tato zazen k evidenci Sprv radiokomunikac v Praze. Sprvaradiokomunikac provede podle poteby na nklad provozovatele

potebn zkouky zazen a rozhodne o opatench, nutnch k tomu,aby zazen neruilo.

Pro stavbu venkovnch pijmacch rozhlasovch a televiznch an-tn, pokud jsou dodreny technick normy, poppad jin obecntechnick pedpisy a antna nekiuje pozemn komunikace nebo

veden, nen teba stavebnho povolen ani souhlasu vlastnka (ui-vatele) nemovitosti, umstli se antna na te nemovitosti, kde jerozhlasov nebo televizn pijma. Vlastnka (sprvce) nemovitosti

je teba o zamlen stavb antny vas vyrozumt. Nen dovolenozizovat individuln venkovn pijmac antny na objektech, kde

ji byla zzena spolen antna vhodn pro poadovan pjem.Stavebn ad pi sttnm stavebnm dohledu me nadit peloen

nebo pravu antn, kter ohrouj stavebn stav nemovitost nebobezpenost okol nebo ru jeho vzhled. \Rozhlasov a televizn antny nebo jejich sti nesmj kiovat'

pozemn komunikace nebo veden, jeli mono antnu postavit jinak.Nelzeli se vyhnout kiovn, je teba povolen, kter vyd stavebnad na zklad pedloenho nrtku a psemnho souhlasu provo-zovatel kiovanch veden, poppad sprvy pozemn komunikace.

stedn sprva spoj a orgny j poven vykonvaj sttn in-spekci telekomunikac, piem kontroluj:a) zda jsou dodrovna ustanoven toho to zkona a pedpis vyda -

nch k jeho proveden, ze jmna t, zda telekom unikan zazenjsou zizovna a uvna eln a hospodrn,

b) zda rozhodujc telekomunikan zazen a m aterily potebnpro obnovu a drbu telekomunikanch st a zazen druhchresort jsou poadovny v pimenm druhu a rozsahu.

K tomu elu jsou poven pracovnci oprvnni vstupovat doobjekt a mstnost, v nich jsou umstna telekomunikan zazen,

47


48/611

nahlet do doklad tkajcch se tchto zazen a init opatenk zamezen nehospodrnho provozu zazen.

stedn sprva spoj d vyuvn kmitotovho spektra zaTzenmi vech odvtv nrodnho hospodstv a resort. Pi tomzejmna:

a) pidluje km itoty nebo kmitotov psm a v dohod s minister-stvem nrodn obrany a ministerstvem vnitra, a to i pro teleko-munikan zazen, jejich zzen a provozovn nevyaduje po-volen ( 6 odst. 1 a odst. 4 psm. a),

b) vykonv st tn dozor nad dodrovnm pidlench km itotnebo kmitotovch psem.

stedn sprva spoj peuje o koordinaci projednvn mezin-

rodnch telekomunikanch zleitost a o provdn mezinrodnchdohod a ujednn.Organizace obstarvajc provoz jednotn telekomunikan st

a jejich pracovnci i jin osoby poven koly v tomto provozujsou povinni zachovvat tajem stv jak o obsahu pijatch a zpro-stedkovanch zprv, tak i o jmnech korespondujcch stran a s-lech rozmlouvajcch astnickch stanic a nesmj vyzrazovat ja-

kkoliv daje tkajc se dopravovanch nebo zprostedkovanchzprv.daje o dopravovanch nebo zprostedkovanch zprvch mo-

hou bt sdleny jen odeslateli a adrestu nebo jejich oprvnnmzstupcm (prvnm zstupcm). Soudm a jinm sttnm orgnmmohou bt vydny dopravovan a zprostedkovan zprvy, sdlenydaje o nich nebo dovoleno nahlen do provoznch doklad jenv ppadech stanovench zkonem.

Ustanoven pedchozch odstavc plat pimen i pro ostatnprovozovatele telekomunikanch zazen a je jich pracovnky, jakoi pro uivatele jednotn telekomunikan st, kte se by i nho-dou pi svm telekomunikanm styku dovd o skutenostech, jemaj bt podle pedchozch odstavc utajeny.

Ochranu telekomunikanho tajemstv nelze poadovat pro tele-fonn hovory, konan z veejnch telefonnch automat nebo veej-

nch telefonnch stanic, pokud jde o monost vyslechnut hovorutetmi osobami v blzkosti automatu nebo stanice.

48


49/611

Z dalch vyhlek je nutno citovat vyhlku . 23/1966 o vyme-zen pojmu vyslacch rdiovch stanic a o jejich pechovvn.

Vyslac rdiov stanice jsou telekomunikan zazen k dopravzprv, daj, obraz a nvt na principu vyzaovn elektromag-netickch vln o kmitotech vych ne 10 kHz.

Vydnm povolen k pechovvn vyslacch rdiovch stanic sepovuj organizace spoj oprvnn povolovat zzen a provozov-n pslunho druhu vyslacch stanic podle 3 odst. 1 vyhlky. 111/1964 Sb., kterou se provd zkon o telekomunikacch.

Povolen k pechovvn je teba i pro vyslac rdiov stanicenepln, kter by po jednoduch prav, zejmna po doplnn chy-

bjcch nebo po oprav vadnch soust byly schopny provozu.

V pochybnostech je pechovvatel stanice povinen vydat si roz-hodnut pslunho povolujcho orgnu.Povolen k pechovvn nen teba pi'o vyslac stanice, kter

jsou uvedeny jako zlon v povolen ke zzen a provozovn vys-lacch rdiovch stanic.

Federln ministerstvo spoj pak vydalo podle 22 zk. . 110//64 Sb., o telekomunikacch dal prvn normy.

Pedpis o volacch znakch stanovuje systm pidlovn vola-cch znaek v SSR.

Pedpis o povolovn a evidovn povelovch a telemetrickchstanic upravuje povolovn tto sluby a stanov povolovac pod-mnky. Zahrnuje i stanice pro zen model letadel a lod.

Pedpis o povolovn vyslacch rdiovch stanic pohybliv po-zemn sluby a pevn sluby upravuje povolovn tchto stanica stanovuje i pslun povolovac podmnky.

Jsou vydny i pedpisy o vyslacch stanicch na letadlech, o ob-anskch radiostanicch, o radiostanicch pohybliv plavebn sluby.

Jin pedpisy se tkaj odborn zpsobilosti opertor. Jsou tonap. pedpisy o zkoukch pozemnch opertor a palubnch ope-rtor.

Pedpis o zkoukch

Tento pedpis se vztahuje na opertory radiotelegrafnch a radio-telefonnch stanic na eskoslovenskch letadlech a lodch (palubn

s 49


50/611

stanice letadlov a lodn), jako i na opertory radiotelegrafncha radiotelefonnch pozemnch stanic pohybliv leteck a pohybliv

plavebn sluby (leteck stanice a poben stanice). K obsluze uve-dench stanic je teba vysvden podle tohoto pedpisu.

Existuj ty to druhy vysvden:

a) vysvden radiotelegrafisty.l. tdy;b) vysvden radiotelegrafisty 2. tdy;c) zvltn vysvden radiotelegrafisty;d) veobecn vysvden radiotelefonisty.

Vysvden radiotelegrafisty 1. tdy opravuje s vhradouustano ven 3 odst. 2 k vkonu sluby radiotelegrafisty neboradiotelefonisty u kterkoli stanice letadlov, lodn, leteck nebopoben. Majitel tohoto vysvden me b t t vedoucm lodnstanice zaazen do tet kategorie a mli nejmn estimsn

praxi jako opertor lodn nebo poben stanice, me se st t ve-doucm lodn stanice druh kategorie. Vedoucm lodn stanice prvnkategorie se me stt majitel vysvden radiotelegrafisty 1. tdy,mli nejmn jednoron praxi jako opertor lodn nebo pobenstanice. \

Vysvden radiotelegrafisty 2. tdy opravuje s vhradouustanov en 3 odst. 2 k vkonu sluby radio telegrafisty neboradiotelefonisty u kterkoli stanice letadlov, lodn, leteck nebo

poben. Majitel tohoto vysvden me b t t vedoucm lodnstanice zaazen do tet kategorie a mli nejmn jednoron praxi

jako opertor lodn nebo poben stanice, me se s t t t vedoucmlodn stanice druh kategorie.

Zvltn vysvden radiotelegrafisty opravuje majitele vykon-

vat radiotelegrafn a radiotelefonn slubu na lodch, pro kter nenmezinrodnmi dohodami pedepsno radiotelegrafn zazen.

Veobecn vysvden radiotelefonisty opravuje s vhradouustanoven 3 odst. 2 k vkonu radiotelefonn sluby u kterkolistanice letadlov, lodn, leteck nebo poben.

Uchaze, kter spn vykonal zkouku, mus ped vydnm vy-svden sloit slib, e bude zachovvat telekomunikan tajemstv.

50


51/611

Zkuebn osnovy pro vysvden radiotelegrafisty 2. tdy

Radiokomunikan pedpisy

Znalost veobecnch ustanoven o telekomunikacch a zvltnch

ustanoven a radiokomunikacch, obsaench v Mezinrodn mlu-v o telekomunikacch. Podrobn znalost ustanoven Radiokomuni-kanho du, tkajcch se pohyblivch radiokomunikanch slueb.Podrobn znalost ustanoven Mezinrodn mluvy o bezpenosti lid-skho ivota na moi, tkajcch se radiokomunikac. Znalost zsad-nch ustanoven jinch mezinrodnch pedpis a dohod, tkajcchse radiokomunikac v leteck a plavebn slub.

Znalost nej dleitjch eskoslovenskch pedpis z oboru tele-kom unikac, zejmna zkona o telekomunikacch a provdcch ped-

pis k nm u vydanch na seku radiokomunikac, znalost trestn chustanoven o nedovolenm zzen, provozovn a pechovvn vy-slacch rdiovch stanic, o poruen telekomunikanho tajemstva ustanoven o pestupcch v oboru spoj.

Znalost pedpis vydanch k proveden zkona o telekomunika-

cch na seku radiokomunikac, zejmna pedpis o zkoukch pa-lubnch a pozemnch radioopertor, o leteck a plavebn radioko-munikan slub, o volacch znakch vyslacch rdiovch stanic,o poplatcch za povolen vyslacch rdiovch stanic, o rozhlasovcha tleviznch pijmach.

Veobecn znalost svtovho zempisu (stty, jejich hranice, horstva, vodn toky, hlavn msta, dleit pstavy a letit, hlavn

leteck a plavebn tra ti a nej dleitj telekom unikan cesty).Znalost anglickho jazyka (schopnost sprvnho vyjadovn st-n i psemn).

Radiokomunikan provozi

Praktick st

Schopnost run vyslat v Morseov abeced a sprvn sluchem

pijm at a zapsat kdov skupiny (sms psmen, slic a rozdlova-ch znamnek) rychlost 16 (estnct) skupin za minutu a text

51


52/611

v jasn ei rychlost 20 (dvacet) slov za minutu. Pitom kad k-dov skupina obsahuje pt znaek a za prmrn slovo textu v jasnei se bere slovo o pti psmenech. Kad slice nebo rozdlovaiznamnko se potaj za dv znaky. Zkouka z vysln a zkoukaz pjmu trvaj kad zpravidla pt minut.

Sprvn radiote lefonn vysln a 1pjem radiote legram u o 30 (ti-ceti) slovech nebo kdovch skupinch.Vypoten poplatk za jeden radiotelegram.

Teoretick st

Znalost ustanoven Radiokomunikanho du o radiotelegrafncha radiotelefonnch postupech v pohybliv nm on a pohybliv leteckslub, vetn postup pi vysln tsovch, pilnostnch a bezpe-nostnch signl a zprv. Znalost ustanoven a pouvn kmitot.

Znalost ustanoven Radiokomunikanho du, Dodatkovho ra-diokomunikanho du, Telegrafnho du a Telefonnho duo radiotelegramech a radiotelefonnch hovorech. Znalost sluebnch

pomcek pro radiokomunikan sluby, vydvanch Mezinrodntelekomunikan uni a pomcek pro stanoven poplatk za radiotelegramy a radiotelefonn hovory.

Znalost kdu Q a rznch zkratek a znaek pouvanch v radiotelegrafnm a radiotelefonnm provozu.

Elektrotechnika a radiotechnika

Ucelen znalosti veobecnch zklad elektrotechniky a teorie ra-diotechniky, vetn en rdiovch vln.

Teoretick znalost vysla, pijma a antnnch soustav pou-

vanch v radiotelegrafn a radiotelefonn pohybliv slub plavebna leteck, znalost samoinnch poplachovch pstroj, rdiovchzazen na zchrannch lunech a jinch zchrannch plavidlech,znalost pstroj pro rdiov zamen a vekerch pomocnch za-zen (motor, alterntor, genertor, mni, usmrova, aku-multor aj.), zejmna z hlediska jejich drby.

Praktick znalost innosti, nastavovn a drby pstroj a za-

zen pouvanch v radiotelegrafn a radiotelefonn pohybliv slu-b plavebn a leteck (odst. 2).

52


53/611

Praktick znalost rdiovho zamovn a znalost zsad cejcho-vn rdiovch zamova.

Praktick znalosti a schopnosti potebn ke zjitn a odstrannzvad, je se mohou bhem plavby nebo letu vyskytnout na pstro-

jch a zazench uvedench v odst. 2, pomoc prostedk, kter jsou

na palub k dispozici.

Veobecn vysvden radiotelefonisty

Radiokomunikan pedpisy

Znalost ustanoven Mezinrodn mluvy o telekomunikacch, t-kajcch se radiokomunikac. Znalost ustanoven Radiokomunika-nho du, tkajcch se pohybliv nmon a pohybliv leteck slu-

by. Znalost ustanoven Mezinrodn m luvy o bezpenosti lidskhoivota na moi, tkajcch se radiokomunikac.

Povechn znalost nej dleitjch eskoslovenskch pedpisv oboru telekomunikac, zejmna zkona o telekomunikacch a pro-

vdcch pedpis k nmu vydanch na seku radiokomunikac,znalost trestnch ustanoven o nedovolenm zzen, provozovna pechovvn vyslacch rdiovch stanic, o poruen telekomuni-kanho tajemstv a ustanoven o pestupcch v oboru spoj.

Veobecn znalost svtovho zempisu (stty, jejich hlavn msta,horstva, vodn toky, dleit letit a pstavy).

Zkladn znalost anglickho jazyka (schopnost pest a peloit

jednoduch tex t z anglitiny do mateskho jazyka a naopak).

Radiokomunikan provoz

Praktick st

Sprvn radiotelefonn vysln a pjem radiotelegramu o 30 (ti-ceti) slovech nebo kdovch skupinch.

Vypoten poplatku za jednoduch radiotelegram.

53


54/611

Teoretick st

Znalost ustanoven Radiokomunikanho du o radiotelefonnchpostupech v pohybliv leteck a pohybliv nmon slub, vetnpostup pi vysln tsovch, pilnostn ch a bezpenostnch sign-l a zprv.

Znalost zkladnch ustanoven o radiotelegramech a radiotelefon-nch hovorech, vetn ustanoven o poplatcch.Rzn zkratky a znaky pouvan v radiotelefonnm provozu.

Elektrotechnika a radiotechnika

Zkladn teoretick a praktick znalosti z elektrotechniky a radio-techniky.

Znalost nastavovn a praktick innosti radiotelefonnch pstro-j a zazen, pouvanch v pohybliv leteck a v pohybliv pla-vebn slub.

Co je dleit pro amatry?

Pedpis o zizovn, provozovn a pechovvn amatrskch r-diovch stanic;Povolovac podmnky pro zizovn, provozovn a pechovvnamatrskch rdiovch stanic;Pedpis o odborn zpsobilosti opertor amatrskch rdiovchstanic.

Prvn pedpis stanovuje podmnky, za nich lze zizovat, provo-zovat a pechovvat amatrsk rdiov stanice, jako i postup pizen o udleni povolen.

Povolen vydv na zklad dosti (doporuen SvazarmemjSprva radiokomunikac Pra ha pro adatele z SR a Sprva radio-kom unikac Bratislava pro adatele z SSR. Povolen se udlujezpravidla na pt let.

esk stedn vbor a Slovensk stedn vbor Svazarmu vy-dv osvden k provozu amatrskch rdiovch stanic (kolektiv

54


55/611

nich), osvden pro amatrsk rdiov stanice pro mlde, probrann sporty a pro am atrsk rdiov pijm ac stanice (RP).

K ontrolu dodrovn pedpis vyko nvaj povolovac orgny neboorgny jimi poven. Dritel povolen a osvden jsou povinniza jistit kontrolnm orgnm kdykoli pstup k vyslac stanici, umo-

nit prohldku zazen, zmen technickch parametr a pravdivodpovdat na jejich dotazy.Plohou povolovac listiny jsou Povolovac podmnky", kter

obsahuj bli podrobnosti o provozu amatrskch stanic.Pedpis odborn zpsobilosti opertor amatrskch rdiovch

stanic rozliuje pt skupin: rdiov poslucha, opertor, samostatnopertor, opertor rdiovch stanic pro mlde, opertor zazen

pro brann sporty.Posluchai mus spn absolvovat kurs radioamatrskho mi-nima.

Opertorm tdy C a D mus b t nejmn 10 let; skldaj zkladn zkouku z veobecnch znalost o spolenosti, zklad elektrotech-niky a radiotechniky, provoznch pravidel, znalosti pedpis a ope-rtoi tdy C navc zkouku znalosti telegrafn abecedy tempem

40 zn/min. Opertoi t. B a A skldaj podobn zkouky. Operto-rm t. B mus bt nejmn 14 let a opertorm t. A 18 let. Po-chopiteln se zvyuj i tempa telegrafnch znaek. U t. B to je60 zn/min a u t. A 100 zn/min.

Samostatn opertoi jsou t rozdleni do ty td:

Tda C a D m pedepsno ukonen zkladn vzdln a vk nej-mn 18 let. Pro tdu C je stanovena znalost telegrafie 60 zn/min.

Tda B m pedepsn vk 19 let a znalost telegrafie 80 zn/min.t. A vk 21 let a znalost telegrafie tempem 120 zn/min.

Zkouky opertor t. B D vykonva j okresn zkuebn komise,zkouky opertor tdy A a vech sam ostatnch opertor vykon-vaj republikov zkuebn komise.

Poadavky na jednotliv tdy lze shrnout takto:

D C B A

poadovan vk 18 18 19 21Morse (psmen za m inutu) 60 80 120

55


56/611

poadovan praxe (msc) 3 3 12 36zaazen RO /D RO/C SO/C SO/Bpoet spojen 50 100 500 3000

Radioamati se organizuj v zkladnch organizacch Svazarmu,pi kterch jsou zizovny kolektivn stanice, radiokluby, ppadnzatenick radioamatrsk krouky. Zde je vtn kad zjemce

ji ve vku od 10 let. Kad okresn vbor Svazarm u ochotn po-skytne bli informace.

Literatura

[1] JUDr. Josef Petrnek: Pprava na radiotelefonn zkouku po-zemnch rdioopertor. H utnick institu t, odbor metodiky po-dnikov vchovy, Ostrava, 1982.

[2] Zkon. 110/1964 Sb. (o telekomunikacch).[3] Vyhlka . 111/1964 Sb. (provdc vyhlka).[4] Vyhlka . 23/1966 Sb. (pojem vyslacch stanic).

[5] Ji Blha: Zkladn dokumenty radioamatrsk innosti Sva-zarmu. s tedn vbor Svazu pro spoluprci s armdou v Praze,1982.

[6] Vyhlka . 13/1974 Sb. (rozhlasov a televizn d).[7] Pedpis o volacch znakch vyslacch rdiovch stan ic (ploha

k opaten . 14/1972 Vstnku FMS).[8] Pedpis o rdiovch stanicch pohybliv plavebn sluby (plo-

ha k opaten . 87/1972 Vstnku FMS).[9] Trestn zkon . 140/1961 Sb. 182, 184, 186, 239, 240.


57/611

Dr. Ing. Josef Dane, OK1YG

NCO O PROVOZU

Rozdlen spektra elektromagnetickch vln bvalo jednoduch a ve3. sle Radioamatra z roku 1923 se velo na nkolik dk:

pesocensk sluba,pevninov sluba,lodn sluba,

vldn rozesln (dnes ekneme'rozhlas11),leteck sluba,

policie,amati.

Vlny k rat ne 275 m byly zem nikoho; povaovaly se za neupotebiteln. 0 nkolik let pozdji se za neupotebiteln povaova-ly kmitoty vy ne 60 MHz. Pehled pidlench kmitot zabral

jednu strnku.Nyn platn rozdlen je vstinm pehledem rozvoje radiotech-

niky za obdob 60 a 70 rok. Informuje o hlavnch oborech jejhouplatnn a naznauje, jakm smrem se asi bude ubrat dal vvoj.

Pedkldme jen ustanoven platn v na zempisn oblasti a ne-uvdme vjimky a odchylky, dohodnut mezi jednotlivmi stty.

Zjemce, kter by si pl seznmit se s Radiokomunikanm dempodrobnji, si me pln tex t zakoupit v prodejn N akladatelstvdopravy a spoj v Praze, Hybernsk 5.

Pehled zan u nejnich kmitot, u kilometrovch vln, nakterc h poslouchali prvn am ati prkopnci kolem dvact chlet. Byly peplnny stanicemi, kter bvaly slyet bez niku ve dnev noci stle stejn a vyskytovaly se tu i stanice ze vzdlench kon-

tinent. Pokrauje pes dvrn nm znm vlny rozhlasov oddlouhch po krtk a velmi krtk a zahrnuje star i nov amatr-

nad 6000 m6000 m 3000 m2650 m 3300 m

2050 m 2650 m

1550 m 2050 m275 m 285 m

pod 275 m

57


58/611

sk psma. Uruje pracovn kmitoty lodm a letadlm, pro kterrdio znam en jed in spojen se svtem, a vysuje do nej vt vy -moenosti naeho vku, do techniky druicov a kosmick.

kHz

od 10 ' rad ionav igace, radiolokace1 4 1 9 , 9 5 pevn, pohybliv nm on

19 , 95 20 , 05 kmitotov norml

2 0 , 0 6 7 0 pevn, pohybliv nm on7 0 7 2 radionavigace

7 2 8 4 pevn, pohybliv nm on, radio navig ace8 4 8 6 radionavigace

8 6 9 0 pevn, pohybliv nm on, rad ionavigace

9 0 1 1 0 pevn, pohybliv nm on, rad ionavigace

1 1 0 1 1 2 pevn, pohybliv nm on, radio navig ace1 1 2 1 1 5 radionavigace

1 1 5 1 2 6 pevn , pohybliv nm on, radionavigace

1 2 6 1 2 9 radionavigace

1 2 9 1 3 0 pevn, pohybliv nm on, radionavigace1 3 0 1 4 8 ,5 pohyb liv nm on1 4 8 ,5 2 5 5 rozhlas

2 5 5 2 8 3 ,5 rozhlas, leteck radionavigace

2 8 3 , 5 3 1 5 nmon radionavigace (rdiov majky), leteck radionavigace3 1 5 3 2 5 leteck radionav igace

3 2 5 4 0 5 leteck radionavigace

4 0 5 4 1 5 radionavigace

4 1 5 4 3 5 leteck radionavigace

4 3 5 4 9 5 pohybliv nm on4 9 5 5 0 5 pohybliv (tse a voln)

5 05 5 2 6 ,5 pohyb liv nm on , leteck radionavigace

526 , 5 1606 , 5 rozhlas

1 6 3 5 1 8 0 0 pohybliv nm on1 8 0 0 2 0 0 0 am atrsk , pevn, pohybl iv , radionavigace

2 0 0 0 2 0 2 5 pevn, pohyb liv krom pohybliv leteck

2 0 0 0 2 1 7 0 pevn, pohybliv2 1 7 0 2 1 7 3 ,5 pohyb liv nm on

2113,52190,5 pohyb liv (ts e a vol n)

2 1 9 0 , 5 2 1 9 4 pohyb liv nm on

2 1 9 4 2 3 0 0 pevn , po hy b liv krom pohybliv le teck

2 3 0 0 2 4 9 8 pevn, pohyb liv krom pohybliv lete ck, rozhla s2 4 9 8 2 5 0 2 km i to tov norml

2 5 0 2 2 6 2 5 pevn, pohyb liv krom pohybliv leteck

58


59/611

2 6 2 5 2 6 5 0 pohyb liv nm on , nm on rad io nav ig aee

2 6 5 0 2 8 5 0 pevn , p ohyb liv krom pohybliv lete ck

2 8 5 0 3 0 2 5 pohyb liv leteck

3 0 2 5 3 1 5 5 pohyb liv le teck

3 1 5 5 3 2 0 0 pevn, pohyb liv k rom pohybliv le teck

3 2 0 0 3 2 3 0 pevn , pohyb liv krom pohybliv leteck , rozhla s

3 2 3 0 3400 p e vn , pohyb liv krom pohybliv lete ck, rozh la s

3 4 0 0 3 5 0 0 pohyb liv le teck

3 5 0 0 3 8 0 0 am atrsk , pev n, pohy bl iv krom pohybl iv leteck

3 8 0 0 3 9 0 0 pevn, pohyb liv le teck, pohyb liv pozem n

3 9 0 0 3 9 5 0 pohyb liv leteck

3 9 5 0 4 0 0 0 pevn, ro zh la s

4 0 0 0 4 0 6 3 p evn

4 0 6 3 4 4 3 8 p ohyb liv np ion

4 4 3 8 4 6 5 0 pevn , pohyb liv k rom pohybliv le teck

4 6 5 0 4 7 0 0 pohyb liv le teck4 7 0 0 4 7 5 0 p ohy b liv le teck

4 7 5 0 4 8 5 0 pevn , p ohyb liv le teck, p ohyb liv pozem n, rozhla s

4 8 5 0 4 9 9 5 pevn , poh yb liv pozem n, rozh la s

4 9 9 5 5 0 0 5 km i to tov norml

5 0 0 3 5 0 0 5 kosmick vzkum

5 0 0 5 5 0 6 0 pevn , rozhla s

5 0 6 0 5 2 5 0 p evn

5 2 5 0 5 4 5 0 p e v n , poh y b liv pozem n

5 4 5 0 5 4 8 0 p evn , pohyb liv le teck, pohyb liv pozem n

5 4 8 0 5 6 8 0 p ohyb liv le teck

5 6 8 0 5 7 3 0 p ohyb liv le teck

5 7 3 0 5 9 5 0 p evn

5 9 5 0 6 2 0 0 rozhlas

6 2 0 0 6 5 2 5 poh yb liv nm on

6 5 2 5 6 6 8 5 p ohy b liv le teck

6 6 8 5 6 7 6 5 poh yb liv leteck

6 7 6 5 7 0 0 0 p e vn 7 0 0 0 7 1 0 0 am at r sk , am at r sk d ru icov

7 1 0 0 7 3 0 0 rozhlas

7 3 0 0 8 1 0 0 p ev n

8 1 0 0 8 1 9 5 p e v n a pohyb liv nm on

8 1 9 5 8 8 1 5 po h yb liv nm on

8 8 1 5 8 9 6 5 po h yb liv le teck

8 9 6 5 9 0 4 0 poh yb liv leteck

9 0 4 0 9 5 0 0 p evn

9 5 0 0 9 9 0 0 rozhlas

9 9 0 0 9 9 9 5 p ev n


60/611

9 9 9 5 1 0 0 05 km i to tov norml

10 0 0 3 1 0 005 kosm ick vzkum

10 0 0 5 1 0 100 pohybliv leteck

10 1 0 0 1 0 150 pev n , am atrsk10 1 5 0 1 1 175 pevn11 1 7 5 1 1 275 pohybliv leteck

11 2 7 5 1 1 400 pohybliv leteck11 40011 650 pevn

11 6 5 0 1 2 050 rozhlas

12 0 5 0 1 2 230 pevn

12 2 3 0 13 200 pohybliv nm on

13 2 0 0 1 3 260 pohyb liv leteck

13 2 6 0 1 3 360 pohybliv leteck

13 3 6 0 1 3 410 pe vn , rad ioastronom ie13 4 1 0 13 600 pevn *

13 60013 800 rozhlas13 800 1 4 000 pevn

14 0 0 0 1 4 250 amatrsk , amatrsk druicov14 25014 350 amatrsk, do 14 250 i amatrsk pes druice14 3 5 0 1 4 990 pevn

14 9 9 0 1 5 010 kmitotov norml , asov signly, kosmick vzkum15 0 1 0 1 5 100 pohybliv leteck15 1 0 0 1 5 600 rozhlas

15 6 0 0 1 6 360 pevn16 36017 410 pohybliv nm on

17 4 1 0 1 7 550 pevn

17 5 5 0 1 7 900 rozhlas

17 9 0 0 1 7 970 pohybliv leteck17 9 7 0 1 8 030 pohybliv leteck18 03018 052 pevn

18 0 5 2 1 8 068 pevn

18 06818 168 amatrsk, amatrsk pes druice

18 16818 780 pevn18 7 8 0 1 8 900 pohybliv nm on

18 9 0 0 1 9 680 pevn

19 6 8 0 1 9 800 pohybliv nm on 19 8 0 0 1 9 990 pevn

19 9 9 0 2 0 010 kmitotov norml , kosmick vzkum, asov signly20 0 1 0 2 1 000 pevn21 0 0 0 21 450 amatrsk , amatrsk druicov

21 4 5 0 2 1 850 rozhlas21 85021 870 pevn

21 87021 924 pevn leteck

60


61/611

21 9 2 4 2 2 00022 0 0 0 2 2 855

22 8 5 5 2 3 200

23 2 0 0 2 3 35023 3 5 0 2 4 89024 8 9 0 2 4 990

24 9 9 0 2 5 01025 0 1 0 2 5 07025 0 7 0 2 5 210

25 2 1 0 2 5 55025 5 5 0 2 5 670

25 6 7 0 2 6 10026 10026 175

26 17527 500

MHz2 7 . 5 2 8

2 8 2 9 , 729 . 7 30 , 005

30 .00530 ,01

30 . 01 37 , 53 7 . 5 3 8 , 2 5

3 8 , 2 5 4 14 1 4 74 7 6 86 8 7 4 , 87 4 . 8 7 5 , 2

7 5 . 2 8 7 , 58 7 . 5 1 0 0

1 0 0 1 0 8108 117 , 975

117 , 975 1321 3 2 1 3 7

1 3 7 1 3 8

1 3 8 1 4 3 , 6

143 , 6 143 , 651 4 3 , 6 5 1 4 41 4 4 1 4 6

1 4 6 1 4 9 , 9

149 ,9150 ,05150 . 05 151

pohyb liv lete ck

pohyb liv nm oenpevn

p evn leteck, pohybliv leteckpevn , pohybliv pozem n

amatrsk, amatrsk pes druicekm itotov norm l , asov signly

pevn, pohybliv krom pohybliv lete ckpohyb liv nm on

pev n , pohybliv krom pohybliv lete ckradioastronomierozhlas

pohyb liv nm onpevn, pohybliv krom pohybliv lete ck

pom ocn m ete oro lo gie , pevn, pohybliv

amatrsk , amatrsk druicovpevn , pohybliv

kosmick provoz (zjiovn totonosti druic), pevn, pohybli-v, kosmick vzkum

pevn, pohybliv pevn, pohyb liv , radio astronom ie

pevn, pohyb liv , kosm ic k vzkumrozhlas, pevn, pohyblivrozhlas

pevn, pohyb liv krom pohybliv lete ckleteck radionavigace

pevn , pohybliv krom pohybliv lete ckrozhlasrozhlas

leteck radionavigace

pohyb liv leteckpohyb liv lete ck

kosmick provoz (dlkov men a sledovn), meteorologiepes d ruic e, kosm ic k vzkum (K osm osZem)

p ohyb liv leteck

pohyb liv leteck, kosm ick vzkum (K osm osZem)pohyb liv leteckamatrsk , amatrsk druicov

pev n, pohybliv krom pohybliv le te ckradionavigace pes druice

pev n , pohybliv k rom pohybliv le teck, radio astronom ie

61


62/611

151-163

163-154

154158 ,7625156,7625156,8375

156 , 8375 174

1 7 4 2 2 3

2 2 3 2 3 02 3 0 2 3 52 3 5 2 6 7

2 6 7 2 7 2

2 7 2 2 7 32 7 3 3 2 8 , 6

328 , 6 335 , 4

335 . 4 399 , 9399,9 400,05

400 . 05 400 , 154 0 0 , 1 5 4 0 1

4 0 1 4 0 2

4 0 2 4 0 3

4 0 3 4 0 6

4 0 6 4 0 6 , 1

4 0 6 , 1 4 1 04 1 0 4 2 0

4 2 0 4 3 04 3 0 4 4 0

4 4 0 4 5 04 5 0 4 6 04 6 0 4 7 0

4 7 0 7 9 07 9 0 8 9 0890 942

9 4 2 9 8 09 8 0 1 2 1 5

1 2 1 5 1 2 4 0

1 2 4 0 1 3 0 0

1 3 0 0 1 3 5 0

p e vn , pohyb liv k rom pohybliv le teck, rad io astronom ie , p o -m ocn meteorologiepevn , pohyb liv k rom pohybliv lete ck, pom ocn m eteo ro-logie

pevn , pohyb liv k rom pohybliv le te ck

n m on pohy bliv (voln a t sov provoz)

p e v n , pohybliv krom pohybliv leteckrozhlasleteck radionav igace, rozhlas

pev n , pohyb liv

pev n , pohybliv pev n , pohyb liv , kosm ic k provoz (dlk ov m en)kosm ick provoz (dlkov m en , pev n, pohy bliv)

p e vn , pohyb liv , rad io astronom ie

leteck radionavigace

pev n , pohyb liv radionavigace pes druicekm itotov no rm l pes druicepom ocn m ete oro lo gie, m ete oro lo gie pes druic e (dlk ov m -

en d rby ), kosm ick v zku m (dlkov m en a s ledovn)pom ocn m eteoro lo gie, kosm ick provoz (dlk ov m en ) , p e v -

n, meteorologie pes druice (ZemKosmos), pohybliv kro-

m pohybliv leteckpom ocn m ete oro lo gie , pevn, m ete oro lo gie pes druic e (Z em

K osm os), pohybliv k rom pohybliv le te ckpom ocn m ete oro lo gie, pev n, pohyb liv k rom pohybliv le-

teck

pohyb liv d ruic ov (Zem K osm os)pevn, pohyb liv k rom pohybliv leteck, rad io astr onom iepevn, pohyb liv k rom pohybliv lete ckpevn, pohyb liv krom pohybliv lete ck, radio lo kace

amatrsk, radiolokace

pevn, pohyb liv krom pohybliv lete ck, ra dio lo kacepevn, pohyb liv p e vn , poh y b liv , m ete oro lo gie pes druic e (K osm osZem)

rozhlaspev n , rozh las, pohyb liv . ;

p evn, rozh las, radio lo kacepevn, rozhla sleteck radionavigace

rad ioloka ce, na viga ce pes dru ice ;

radiolokace, n avigace pes druiee, am atrsk

leteck radionavigac e, radiolokace

62


63/611

1 3 5 0

1 4 0 0 1 4 2 7

1 4 2 9 lf>25

1 5 3 5 1 5 4 5 1 5 5 9

16101625.51645.51646.5

1 6 6 0

1 6 7 0

1 6 9 0

1 7 0 0

17102 2 9 0 2 3 0 0

2 4 5 0 2 5 0 0 2 6 5 5 2 6 9 0

2 7 0 0 2 9 0 0

310033003400

3600

4200

44004500

4800

50005250

5255

5350

5460

1400 pev n, po hyb liv, radiolokace1427 kosm ick v zku m , radioastronom ie

1429 kosm ick provoz (dlkov ovldn ), pev n, poh yb liv krompohybliv lete ck

1525 pevn , poh ybliv krom pohy bliv leteck

1535 kosm ick provo z (dlkov m en), pe vn , pr zk um Zem pes

druice, poh yb liv krom pohy bliv leteck1545 po hy bliv nm on pes druice

1559 po hy bliv leteck pes druice1610 leteck radion avigac e, navigace pes druice1625,5 leteck radionav igace

1645,5 pohyb liv nm on pes druic e

1646,5 pohyb liv pes druic e1660 pohyb liv le teck pes druic e

1670 pom ocn m eteorologie, radioastronom ie, kosm ick vzk um

1690 pom ocn m eteorologie, pe vn , meteorologie pes druice (Kos-m osZem), pohy bliv krom pohybliv leteck

1700 pom ocn m eteorologie, m eteorologie pes druice (K osm os

Zem ), pevn, pohyb liv krom pohybliv le te ck1710 pev n, poh yb liv krom leteck

2290 x pev n, po hy bliv2300 pev n, kosm ick vzk um (Kosmos Zem), poh ybliv2450 pevn , am atrsk , poh ybliv, radiolokace

2500 pev n, poh ybliv, radiolokace2655 pev n, po hy bliv krom poh ybliv leteck, rozhlas pes druice

2690 pev n, po hy bliv krom poh ybliv leteck, rozhlas pes druice2700 radioastrono m ie, vzku m2900 leteck radion avigac e, radiolokace3100 radionav igace, radiolokace3300 radiolokace

3400 radiolokace

3600 pev n, pe vn druicov (Kosm osZem), pohy bliv, radiolo-

kace4200 pev n, pe vn druicov (Kosmos Zem ), pohy bliv4400 leteck radionav igace

4500 pevn , poh yb liv4800 pev n, pe vn pes druice, poh yb liv5000 pev n, po hy bliv, radioastronom ie

5250 leteck radionav igace5255 radiolokace, kosm ick vzk um

5

amaterska radiotechnika 1

Documents