amicizia missionaria

Škola pro... prales Projekt pro děti ze základních škol

“Be ti mbi a do na kota nguia” První mše otce Daniela v Baoro

Chudá vně... Bohatá uvnitř... Taková je Afrika

Deset nových karmelitánských seminaristů!

ROČNÍK XIX • Č. 5 • Z Á Ř Í - Ř Í J E N 2009 • D V O U M Ě S Í Č N Í K“Poste Italiane S.p.A. - Sped. Abb. Post. - D. L. 353/2003 - conv. in L. 27/02/2004 n. 46 art. 1, comma 2, DBC Genova” • IMPRIMÉ À TAXE REDUITE - TAXE PERÇUE - TASSA RISCOSSA • GENOVA - ITALIE

LIGURSKÁ PROVINCIE ŘÁDU BOSÝCH KARMELITÁNŮ

INFORMACE Z KOSTELA PRAŽSKÉHO JEZULÁTKA A JEHO MISIE VE STŘEDOAFRICKÉ REPUBLICE

MisionárskéPrátelstvíPrátelstvíPrátelství

^MisionárskéMisionárské

^

PrahaArenzano

Středoafrická Rep.

2 Misionárské Prátelství

^ ^

Misionárské Prátelství

^ ^

Barala! Tento radostný pozdrav Vám spolu se mnou

posílají i moji spolubratři a naši mladí karmelitánští aspiranti ze Středoafrické republiky. Od 27. srpna jsem znovu v Bangui. Ani tentokrát se cesta neobešla bez dob-rodružství. Krátce před přistáním se letadlo náhle otočilo směrem k nebi a letěli jsme do Brazzaville v sousedním Kongu. Dozvěděli jsme se pak, že k tomu došlo, protože nefungovalo rádiové spojení na letišti v Bangui.

V pondělí 31. srpna přijelo našich dvanáct karme-litánských aspirantů, z Bouaru vyjížděli v 6.30 a na náklaďáku urazili více jak 500 km. Bratrsky a vesele jsme se s nimi přivítali, takže zapomněli na nepohodlnou jízdu. Tito mládenci již strávili několik let v semináři v Yolé. Začíná další fáze jejich formace. Stali se členy naší komunity, účastní se našich modliteb a sdílí s námi náš stůl, proto musíme rozšířit refektář... V jejich tvářích je mnoho radosti a ve chvílích odpočinku zde zní jejich typicky africký smích.

Večer, v úterý 1. září, se refektář zcela zaplnil, protože přijela skupina chlapců ze Savony v doprovodu otce Enrika Radaelliho a otce Michele Fariny, faráře ze savonské katedrály. Vracejí se domů po třech týdnech v misii. Před odletem se jim dostalo milého překvapení, pozvání od apoštolského nuncia v Bangui Mons. Giuda Taddeo Okolo, Nigerijce, který čtyři roky působil na nunciatuře v Praze. Byl přítomen během papežovy návštěvy v Austrálii a podělil se s nimi o zkušenost společného prožívání víry s australskými katolíky během těchto dnů.

Včera večer zahájila komunita společně s aspiranty duchovní cvičení, vedené otcem Philippem-Marie, karme-litánem, který přijel z Francie. Duchovní cvičení potrvají pět dní a budou věnovány uvedení do života modlitby.

Po celou tuto dobu zde bude naprosté

ticho. Je krásné vidět tyto chlapce, jak přesně dodržují rozvrh a jak se v tichosti věnují povinnostem v domě. Postup je stejný jako ve formačních komunitách v zemích se zavedenou tradicí duchovních cvičení. Díky Bohu je u těchto chlapců přání růst v jeho lásce velmi silné, a takové prostředí vyzařuje atmosféru hluboké spirituality.

V Bangui bychom chtěli dosáhnout toho, aby byla díky velkému pozemku kláštera misie soběstačná a mohla zaměstnávat mladé lidi.

V neděli 30. srpna jsem navštívil vesnici Mbeko, kde mě v červnu nadšeně oslavovali jako chlebodárce. Objednal jsem si tam semínka tropických rostlin pro školku na příští rok. S lítostí jsem se musel vzdát myšlenky na návštěvu misie. Je období dešťů a po cestách se často nedá projet. Škoda, rád bych se býval podíval v Bozoumu na práci sirotků a rolníků pod vedením otce Aurelia. Můžu Vás ale informovat, že v Baoro díky pomoci od pražské společnosti “Siriri” byla obnovena činnost lékařského střediska, kde pracuje paní doktorka Vittoria Mattei.

A nyní se rozbíhá výuka našich teologů v klášteře sv. Eliáše v Bouaru a v semináři v Yolé. Bohužel mi zbývá už jen jeden týden. Chtěl bych být zde i v Praze, kde každý den přináší nové zážitky, které jsou zaznamenány na následujících stránkách. Povím vám o jednom z těch nejnovějších. Minulý týden jsem si povídal se dvěma muži, kteří přijeli z Německa. Jeden z nich mi říkal, že již dlouhá léta žije v Německu, ale že je původem Kubánec. Svěřil se mi: “Byl jsem opravdu velmi neposedné dítě. Moje matka, aby mě udržela v klidu, mne převlékala za Pražské Jezulátko. Prostředek plnil kýžený cíl.” Říkal také, že později přestal svou víru praktikovat, ale že si na internetu našel kostel svého Jezulátka a kvůli tomu přijel do Prahy. Následně jsem se dozvěděl, že mnohé maminky ve Střední Americe se uchylují k této „strategii“.

V Praze a v našem kostele se pilně připravujeme na papežovu návštěvu České republiky. Církevní i státní představitelé pozdraví Svatého otce na malém náměstí před naším kostelem 26. září ve 12 hodin. Za tuto návštěvu vděčíme přispění apoštolského nuncia v Praze, který si nás velmi oblíbil a má blízký vztah k Jezulátku.

Když se dozvěděl o papežově návštěvě Prahy, podařilo se mu do jeho programu začlenit nejenom návštěvu

našeho kostela, ale také korunování Jezulátka, a to korunkou, kterou mu svatý otec osobně přiveze

jako dárek. Srdečně Vás zdravím a ujišťuji Vás o modlitbě své i svých spolubratrů misionářů i o

naší vděčnosti. S láskou

Bangui, 2. září 2009:Otec Enrico Redaelli, otec Michele Farina, Christian Panella a mládež z diecéze Savona (Itálie) na apoštolské nunciatuře.

Bangui, 4. září 2009

Drazí � átelé,

3Misionárské Prátelství

^ ^


^ ^

Praha: KostelPražského Jezulátkaa Panny MarieVítězné. Na pozadíPražský hrad.

10. července 2009 • Žáci střední školy v Bocagrande (Cartagena - Kolumbie). “Již potřetí přijíždím do Prahy, abych poděkovala Jezulátku za zdraví své dcery Olgy, která měla zhoubný nádor. Díky Jezulátku se jí nyní daří dobře a výsledky lékařských kontrol jsou výborné. Moje matka velmi uctívala Pražské Jezu-látko a tento kult předala svým 11 dětem, kterým dala jméno Ježíš”.

Bertha A. de Rodriguez ředitelka školy (uprostřed)

12. července 2009 • V 10 hodin koncelebrují s naším převorem otcem Petrem Šleichem otcové Pietro a Clau-dio z diecéze Pontremoli - Massa (Toskánsko - Itálie), kteří přijeli se skupinou věřících. Mezi poutníky byl i pan Alberto, bratr otce Adriana Filippiho, který před několika lety zesnul během své misionářské činnosti ve Středoafrické republice.

12. července 2009 • Z Bombaje (Indie). S otcem Lancym. “Přijel jsem do Prahy, abych poděkoval Jezulátku, že mi poskytlo druhou příležitost žít pro něj. Děkuji Ježíši!”

Nolash Noronha

13. července 2009 • “Přijeli jsme ze Systonu (Leicestershire - Anglie). Naše fara, postavená v roce 1949, je zasvěcena Pražskému Jezulátku. Bylo nám potěšením slavit mši svatou v kostele Dítěte Ježíše, na něhož stále myslíme.”

Br. Anthony Pateman, farář

4 Misionárské Prátelství

^ ^


^ ^

18. července 2009 • Celebruje otec Giovanni Ferro z Boves (Cuneo - Itálie) se skupinou mládeže. Připomněli jsme si, že z Cunea pochází otec Aurelio Gazzera, misionář v Bozoum (Středoafrická republika). Poutníci předají ebe-novou sošku z misií spolu s naším pozdravem pro msgr. Natalina Pescarola, emeritního biskupa v Cuneu, který se věrně každým rokem účastnil pouti do Arenzana, když býval farářem v Robbiu.

22. července 2009 • „Jmenuji se Derek Tabarias a přijel jsem se svou manželkou Giacintou z Austrálie, abychom se poklonili Pražskému Jezulátku a pomodlili se za mou drahou zesnulou matku Marii Tabarias z Akyab (Barma), která uctívala Pražské Jezulátko.“

Derek Tabarias (Koondoola - Wester, Austrálie)

25. července 2009 • Paní Marguerite Nati-vel ze Saint Denis (Réunion - Francie), s vnuky, kteří žijí v Bussy Saint Georges (Francie).

17. července 2009 • „Moje babička Belàn mě naučila úctě k Jezulátku; rozdávali jsme spolu lidem novény, aby jim Božské Dítě mohlo požehnat a pomáhat. Později mého druhorozeného syna Clause postihlo, ve věku 11 měsíců, onemocnění krve, v jehož důsledku měl nedostatek krev-ních destiček a již v tak útlém věku se ocitl v ohrožení života. Když se jednou jeho stav zhoršil, modlili jsme se novénu, dítě bylo velmi slabé a poslední den novény, když jsme jeli po dálnici, jsme ucítili vůni květin: od té chvíle jsem byla přesvědčená, že se jeho stav zlepší a skutečně se tak stalo. Nemoc už se nikdy nevrátila. Děkuji Jezulátko!“

Magdalena Mendola - Mejia Naguanagua (Carabobo - Venezuela)

5Misionárské Prátelství

^ ^


^ ^

26. července 2009 • “Komunita ze St. Joseph v Memmingen (Bavorsko) děkuje Jezulátku za základní školu Sv. Aloise. Velmi oceňujeme přátelské a srdečné přijetí, kterého se nám dostalo od otců karmelitánů a modlíme se za ně a za otce Anastasia, neúnavného misionáře.”

P. Wolfgang Dickele

❁ ❁ ❁

Rodiče se po léta modlili k Jezulátku, aby vznikla škola. Nyní tato škola již přes rok existuje. Jsme tady, abychom poděkovali za katolickou základní školu založenou k poctě našeho Pána.

Torsten Ehlers - vyučující ze školy Sv. Aloise

26. července 2009 • Pouť z různých farností z HongKongu s otcem Ferdinandem Lok z farnosti Sv. Terezie.

2. srpna 2009 • Děti z Vendée (Francie) z rodiny pana Bertranda d’Acremont žádají spolu s rodiči požehnání Dítěte Ježíše, jemuž byly již zasvěceny ve Francii u karmelitek z Fontainebleau.

2. srpna 2009 • S velkou radostí jsme přivítali liba-nonskou skupinu, kterou tvořilo šedesát účastníků z různých farností. Zpěvy a liturgie v arabském jazyce mají zvláštní půvab. Děkujeme otci Ghabimu, otci Omarovi a všem věřícím za milé chvíle, které jsme s nimi strávili.

6

Baoro, 15. srpna 2009:Otec Daniel obklopen modlitební skupinou “Legionáři Panny Marie”.


^ ^


^ ^

“BE TI MBI A DO NA KOTA NGUIA”BAORO, 15. SRPNA 2009: PRVNÍ MŠE OTCE DANIELA V JEHO RODNÉ VESNICI

Plod významné výchovné práce

věnované středoafrickým

dětema mládeži

“J akou mám v srdci radost”, veliká oslava pro nového kněze, který se narodil ve vesnici Pate

Bonamboro. Otec Daniel Koursou je jedním z darů Páně farnosti a lidem v Baoro.

Byl ještě malý chlapec, když opustil rodiče a domov, aby mohl chodit do školy otců karmelitánů, která byla krátce předtím otevřena v Bayanga-Bodé, kde se ubytoval u svých příbuzných. Sestra Alberta a otec Renato v něm rozpoznali vlohy nut-né proto, aby mohl studovat na semináři v Yolé, který tehdy vedl otec Domenico Rossi. A tak otec Daniel opustil i své příbuzné, aby se vydal na svou novou cestu...

Když vyrostl, prokázal vytrvalost, svědomitost v plnění povinností a jistotu, že dokáže uskutečnit svůj sen: stát se karmelitánem. Během návštěv u svých příbuzných v Baoro je dobrým příkladem

pro své vrstevníky, má radost z nastoupené cesty a je si jistý svým cílem. A proto jej dnes křesťané v Baoro přivítají na jeho první mši a děkují Bohu, že jim daroval jejich prvního kněze, “syna” křesťanské komunity jejich obce.

Slavnost zahajuje slavení eucharistie, emotivně silný okamžik: sbor zanotuje zpěv “Be ti mbi a do na kota nguia” (kolik radosti mám v srdci) a taneč-nice vítají otce Daniela, spolubratry otce Marcella, otce Norberta, otce Dieudonné a otce Federica, před nimiž jdou katecheté a ministranti. Všichni společně zde prožívají pocit radosti: maminka, bratři, příbuzní, přátelé a všichni farníci... “Především jsem vděčný svým rodičům, těm, kteří mě vychovávali v dětství, zejména misionářům, kteří mě přijali a “adoptovali”, abych si mohl splnit velké přání: stát se karmelitánským knězem.”

7

Baoro, 15. srpna 2009:Otec Daniel s maminkou, bratry a rodinnými příslušníky.


^ ^


^ ^

“BE TI MBI A DO NA KOTA NGUIA”BAORO, 15. SRPNA 2009: PRVNÍ MŠE OTCE DANIELA V JEHO RODNÉ VESNICI

Zvuk tamtamů zní přeplněným kostelem a podněcuje k dalšímu zpěvu a tanci. Mnoho lidí štědře nabízí Pánu to, co dostali a kvůli čemu se lopotili: během přináše-ní darů shromáždění prochází v zástupu s plody vypěstovanými na vlastní půdě a s drobnými úsporami, které chtějí darovat Hospodinu i samotnému otci Danielovi, který vysvětluje: “Tyto dary rozdáme dílem vězňům, dílem seminaristům a také některým z účastníků dnešní Mše svaté. Otcové vše výborně připravili: mši, oběd, hry.” Během této slavnostní bohoslužby uděluje mladý kněz křest dvěma dětem, které se tak připojují ke křesťanské rodině. Pán obdařil farnost v Baoro svou milostí.

Poděkování bylo adresováno rodině oslavence, komunitě v Baoro, semináři, v němž Daniel získal své lidské, kulturní a náboženské vzdělání a výchovu, konventu sv. Eliáše, kde se stal karmelitánem, otcům a sestrám a všem, kteří měli podíl na tom, že tento den zanechá nesmazatelný duchovní zážitek. “Zasvě-cený život, život kněze není snadný, mnozí to ještě dobře nevědí, jiní se snaží to pochopit...A kvůli tomu musíme představovat skutečné svědectví řeholního života, svědectví plné jasu.”

Otec Daniel říká naléhavě: “Nakonec bych chtěl všechny vyzvat, aby více uctívali Dítě Ježíše. Aby posílili

své modlitby, a stali se tak aby vzorem života.”

Sestra MICHÈLE karmelitánská misionářka v Baoro

Bouar Yolé: Seminář v Yolé, významné místo zasvěcené Dítěti Ježíši, důležité středisko lidské, kulturní a nábožen-ské výchovy mnoha středoafrických dětí a mladých lidí, mezi nimi i otce Daniela.

Baoro, 15. srpna 2009:I vousy otce Norberta a úsměv otce Marcello oslavují otce Daniela.

Bozoum, 20. srpna 2009:Christian a Lorenzo tančí se sirotky.

Bozoum, 10. září 2009:Odpočinek po ukončení práce na Středisku pro mládež.

O d 9. srpna do 3. září 2009 jsem měl spolu se 7 mladými lidmi z diecéze Savona to potěšení

žít v bratrském společenství v misiích otců bosých karmelitánů ve Středoafrické republice. Připojil se k nám i Christian Panella, postulant karmelitánského semináře v Arenzanu. Iniciativa, kterou zorganizovaly společně karmelitánská farnost “S. Pietro” v Savoně a Diecézní misionářská kancelář, měla za cíl poznat život v misii, a také život jiných řeholníků, kteří jsou spjati se savonskou diecézí, jako jsou otcové kapucíni a sestry Panny Marie Milosrdné. Všude se nám dostalo skvělého přijetí, jak ze strany místních lidí, tak od misionářů (jim patří naše velké poděkování za svědectví odvahy a lásky, které nám dali!).

Kromě toho, že jsme byli neustále v kontaktu s místními obyvateli, podíleli jsme se jako zkušení malíři (!) na dokončování farního střediska mládeže, které postavil otec Aurelio a střídali jsme se v lékařské ordinaci a v sirotčinci. Pouť pěšky do vesnice Doussa,

Z DENÍKU OSMI MLADÝCH LIDÍZ JEJICH PRVNÍHO MISIONÁŘSKÉHO POBYTU

Chudá navenek…Bohatá uvnitř…Takováje Afrika! I. díl

návštěva nové školy v Sambay, která byla nazvaná po otci Teodorovi, radost slavit po tři hodiny svátost smí-ření, bohoslužba v prudkém dešti… zůstanou pro nás nezapomenutelnými zážitky! Byl jsem nesmírně rád, že jsem se mohl vrátit a znovu obejmout osmdesát seminaristů, otců a sester v Yolé, po kterých se mi velmi stýskalo. Také se tady naši mladí ze Savony na vlastní kůži setkali s další stránkou života v misii, a sice tou, která je spjatá s výchovou budoucích středoaf-rických karmelitánských kněží, což je aspekt, který možná nachází méně pochopení nežli jiné činnosti, ale jenž představuje přirozené vyústění více jak sto let trvajícího obrovského misionářského díla: místní církve, která bude “stát na vlastních nohách”, se zra-lými křesťany a vlastními pastýři, kteří budou štědře a věrně následovat své poslání.

S opětovným poděkováním Hospodinu, předávám slovo mládeži...

Otec ENRICO REDAELLI

Bouar Yolé, 31. srpna 2009:

Otec Enrico Redaelli, otec Michele Farina,Christian Panella a mladí z diecéze Savona

se seminaristy z Yolé.

Bozoum, 20. srpna 2009:

Annalisa a Elisa s přáteli z farnosti.

“Pobyt v Africe byl uskutečněním mého dávného přání. I já jsem seminarista, těžko přesně popíši pocity, které jsem prožíval během několika dní strávených společně se svými středoafrickými “kolegy” ze semináře; už šest let o tom slyším vyprávět a konečně jsem mohl na vlastní oči, pln emocí a radosti, vidět zdejší život, většinou tak podobný tomu, který žiju já v Arenzanu. Nedá se popsat všechno, co jsem tam prožíval, protože určité věci pochopíme, jedině když je sami osobně zažijeme.”

Christian Panella

❁ ❁ ❁

“Nikdy nezapomenu na úsměv těch dětí, na jejich nadšený pohled, když dostali bonbóny a na projevy díků za prostá každodenní gesta. Tyto zážitky zůstanou navždy v mém srdci a v mých myšlenkách budu mít navždycky mladé lidi, které jsem měla příležitost poznat. Děkuji otcům Michelemu a Enricovi, kteří nám umožnili zažít toto dob-rodružství a všem ostatním, kteří se toho zúčastnili.”

Elisa Quaglia

❁ ❁ ❁

“Červená prašná půda, která barví domy a proniká do mysli. Tolik tváří s tmavou pletí a zářivým úsměvem. Málo silnic - a ještě k tomu špatných - které vedou do chudých vesnic, kde život má jinou cenu. Vzdálený zvuk tamtamů, na které hraje někdo, kdo, i když je chudý a často obětí strádání, má sílu zpívat. Radikálně jiná kultura, která vidí svět jiným pohledem. My, cizinci ve vzdálené zemi, nemůžeme pronášet soudy, ale můžeme s dětskou duší cítit jak její nádheru, tak i bídu. Oni, mladí lidé s příliš málo možnostmi. My, mladí lidí s příliš mnoha možnostmi, kteří se často necháváme rozptylovat a ztrá-címe se v každodenní volbě, aniž bychom se pozastavili nad důležitostí obyčejných věcí a nad tím, jaké je štěstí, je mít. Protože to, co jsme v této chudé zemi udělali, od malo-vání, po službu na ošetřovně, seznámení s dětmi v sirotčinci či prostě společný život v komunitě, bylo spíš přijímáním nežli darováním. Je to cesta bez návratu, pouze s novým odjezdem.”

Federico Olivieri

❁ ❁ ❁

“V sirotčinci se mi přihodila jedna věc… Při nástupu dětí mi dobrovolníci z Milána ukázali jednu čtyřletou holčičku a řekli, že je nakažená Aids. Byl to pro mě šok, představa, že dítě ještě dřív, než se narodí, už je odsouzené k takové nemoci, a ještě více to, že případy jako je tento, jsou v Africe velmi časté. I když jsem věděl, že počet nemocných je na tomto kontinentě velice vysoký, tím, že jsem si tento problém spojil s obličeji a jmény lidí, které jsem poznal, jsem si to všechno mnohem více uvedomil.”

Luigi Rebagliati

❁ ❁ ❁

“Dětem stačí opravdu málo, aby se začaly smát a bavit se, když jsem je učila “skákat panáka”, nikdy jsem neviděla děti tak nadšené z toho, že jim někdo věnuje pozornost. Bylo mi líto, že místní kultura tak “rychle” začleňuje děti do světa dospělých. Od návratu domů, do svého běžného života, si uvědomuji, že všeho, co mám, mám víc, než potřebuji, a že bych se bez toho obešla. Dokud člověk neprojde podobnou zkušeností, neuvědomuje si skutečné hodnoty. Mockrát děkuji misiím v Bozoumu, Baorò, Bouaru a Yolé za jejich štědrost a pohostinnost.”

Luana Galotto

10

Bouar - S. Elia, 5. srpna 2009:Výuka vedená profesorem

na přípravném pobytu.

Baoro - Mateřská škola “Il Germoglio”, archivní snímek:Povolání je jako semínko, musí se zasadit,

dokud je ještě malé.

Bouar - S. Elia, 15. srpna 2009:První zápasy “fotbálku”… technika nejistá,

za to chuť do hry veliká.

Bouar – S. Elia, 5. srpna 2009:Skupinové foto na začátku pobytu.


^ ^

V srpnu 1983 se otec Domenico Rossi začal věnovat výchově chlapců, kteří se stali prvními karmeli-

tánskými seminaristy ve Středoafrické republice. Od té doby pokračuje tato vzdělávací činnost, která zajišťuje výchovu po stránce lidské, kulturní a náboženské pro mnoho chlapců. Oni jsou budoucností církve na středoafrické půdě.

V letošním roce se 21 dětí zúčastnilo “Přípravného pobytu pro zájemce o seminář”, který vedl tento tým: Otec Maurice Maikane, rektor karmelitánského semináře v Yolé, bratr Yannick, bratr Odilo a čtyři seminaristé, kteří byli vybráni jako vedoucí skupin.

Na počátku bylo nutné provést předběžný výběr dětí, který uspořádal otec Maurice v několika městech: Ban-gui, Bouar, Bambari, Bozoum a Baoro. Mezi kritérii pro přijetí na přípravný pobyt byly také rodinné podmínky: předpokládá se totiž úzká spolupráce mezi vychovateli a rodiči dítěte, a proto vyžadujeme, aby rodiče seminaristy měli uzavřený církevní sňatek, a aby byli praktikujícími křesťany. Tento požadavek je náročný, jelikož mnozí křesťané nejsou oddáni v kostele.

3. srpna pobyt začal. Hlavní činnosti připravené pro uchazeče byly tyto:

• výuka vedená prof. Yvesem Singou, která měla zhodnotit školní znalosti chlapců;

• katechismus, pro rozšíření znalostí o křesťanské víře a církvi;

• sport a hry, která nám umožnily poznat povahu a chování každého kandidáta;

• každý den byl ukončen večerní bohoslužbou.

“PŘÍPRAVNÝ POBYT PRO ZÁJEMCE O SEMINÁŘ” 2009

VÝCHOVA DĚTÍ

Chlapci byli velmi spokojení a mohli si i vyjít na procházku do města Bouar a navštívit překrásnou katedrálu.

Ukázalo se, že vybrat chlapce není snadné: nevěděli jsme koho vzít a koho odmítnout, protože většina ucha-zečů dosáhla dobrých výsledků. V kapacitě semináře však bylo jenom 10 chlapců, kteří mohli zahájit svoji cestu povolání. Během večera 14. srpna, po poslední večeři, Otec Maurice slavnostně vyhlásil jména přijatých chlapců a vysvětlil, proč ostatní nebyli vybráni, podal potřebné pokyny rodičům a utěšoval nepřijaté děti…

Následujícího dne, 15. srpna, na slavnost Nanebevzetí Panny Marie, se deset vybraných kandidátů vypravilo do Yolé a pobyt se tak úspěšně ukončil.

Bratr ODILON FAGUENDE

Noví karmelitánští seminaristé

ve Středoafrické republice

Adresa našich misionářů:

CENTRE D’ACCUEIL MISSIONAIREPERES CARMES (BOUAR)

B.P. 898 - BANGUI (R. C)

Veškeré informace můžete získat na adrese:O. Anastasio Roggero

PROKURA KARMELITÁNSKÝCH MISIÍKLÁŠTER PRAŽSKÉHO JEZULÁTKA

Karmelitská 9, 118 00 Praha 1

Telefon: 257 533 646Fax: 257 530 370e-mail: [email protected]

Případné dary je možné posílat na tyto účty:UNICREDIT BANKHavelská 19, Box (POB) 48110 05 PRAHA 1, CZMISIE – č. účtu 6024090-888/2700IBAN: CZ 0627000000006024090888SWIFT code: BACX CZ PP

Označte číslem účel, na který zasíláte příspěvek: Vzdělávání dětí v Semináři v Yolé Pomoc malým sirotkům Léky pro ambulance v Bozoum a Yolé Pro kostel Pražského Jezulátka v Praze Adopce na dálku dětí z mateřských a základních škol Na Mše svaté Studny pro vesnice, které nemají pitnou vodu

Bangui, 30. srpna 2009: P. Stefano, P. Constatin a P. Lionellona slavnostním ukončení doučovacích hodin.


^ ^

Bangui Karmel,15. září 2009

Drahý otče Anastasio,Tvoje poslední návštěva u nás byla jako vždycky velmi

přínosná a stala se zdrojem velkého potěšení. S radostí pozorujeme, že se tvůj elán s roky nikterak nemění. Když mi večer říkáš: “Bylo to dřina, ale vysadili jsme dneska přes tisíc stromů,” cítím, že se spolu se všemi spolubratry misionáři podílím na obnově pralesa pro dobro tohoto lidu, který, stejně jako my, máš tolik rád.

Komunita karmelitánů v Bangui, jak dobře víš, v letošním roce poskytuje značnému počtu dětí a mládeže doučovací hodiny. Pomáhají nám někteří dobří středoafričtí gymna-ziální a univerzitní studenti, kteří usilují o zasvěcený život na karmelu. Ti se ujali přípravy a vedení hodin francouz-štiny, angličtiny a matematiky pro své mladší bratry. Na poslední den se konala oslava, která byla dojemná: krásně recitované básně, scénky, písničky, slova a projevy díků od dětí, jasné pokroky, které děti udělaly, odměnění těch, co si to nejvíc zasloužili. V paměti mi utkvěl malý Arafat, desetiletý chlapec, syn rwandských uprchlíků muslimského vyznání, který velmi citlivě a přirozeně recitoval báseň o

Bangui Karmel,15. září 2009

Dopis z Karmeluv Bangui

Panně Marii. Za několik dní začne nový školní rok: mnoho chudých rodičů se obrací na mě a na otce Constantina s prosbou o pomoc se zaplacením školného pro jejich děti a o poskytnutí sešitů, pera a vhodného oblečení, aby mohly chodit do školy; jindy jde o sirotky anebo o děti žijící na ulici. Řadě z nich můžeme pomoci – a děláme to s největší radostí – díky pomoci od našich drahých přátel z Itálie a z Evropy. Lidé získávají ke “svému Karmelu” stále bližší vztah: mše u příležitosti časných slibů bratra Frisca a bratra Guye měla velikou návštěvnost.

Otec Lionello, náš cenný spolupracovník, pečuje o osm mladých uchazečů o život v komunitě. Otec Philippe Marie, je po ukončení vedení duchovních cvičení komunity nyní v Bouar, kde přednáší teologii pro mladé bratry z konventu sv. Eliáše. Jsme rádi, že nás navštívil.

Vřelé objetí v Pánu od celé komunity, pracovníků a od všech lidí, kterým pomáháš.

Otec STEFANO MOLON, Převor

MŠE SVATÉ V KOSTELEPRAŽSKÉHO JEZULÁTKA

PRAHA

ŘÁD BOHOSLUŽEB MŠE SVATÉ

Po-Pá: 9,00 - v češtině18,00 - v češtině

So: 9,00 - v češtině17,00 - ve španělštině18,00 - v češtině

Ne: 10,00 - v češtině12,00 - v angličtině17,00 - ve francouzštině18,00 - v italštině19,00 - v češtině

Čt: 18,00 - mše sv. ke ctiPražského Jezulátka

2.5.2010 - SLAVNOST PRAŽSKÉHO JEZULÁTKAwww.pragjesu.info • [email protected]

Turistické služby pro poutníky: www.pilgrimages.cz • [email protected]

Bayanga Bodé (Baoro), 5. května 2009:První z 250 ovocných stromů, které jsou od té doby zasazeny.

Bayanga Bodé (Baoro), 5. května 2009:Každý žák školy se aktivně podílí na zalesňování.

O djakživa byl prales zdrojem dříví pro lidi. Všichni dřevo kácejí, ale jen málokdo myslí na to, že je zapo-

třebí stromy opět vysadit, aby tu byly i v budoucnu.

Do vyučování na katolických školách misie jsme zařa-dili i praktickou výuku pro děti a mládež, kde je učíme pěstovat rostliny: již od útlého věku se ve škole učí, jak zachránit prales.

Otec Dieudonné, jeden z prvních středoafrických karmelitánských bratrů, přináší důkaz o nadšení a živém zájmu, s nímž obyvatelé vesnice Bayanga Bodé zakládají školní pozemky pro pěstování rostlin:

“Drahý otče,píšu Ti kvůli zalesňování, které jsme začali provádět ve

vesnici Bayanga Bodé. Obyvatelé vesnice začali s parcelací poměrně velkého pozemku a žáci školy už zasadili přes 250 ovocných stromů.

Byl jsem velmi překvapen, když mě v neděli, po skon-čení bohoslužby ve farním kostele, mnoho lidí, dospělých i dětí, žádalo o semena, protože si je také chtěli zasadit ve svých vesnicích. Kdybychom mohli nakoupit další semena, mohli bychom založit nové školky...”.

Otec DIEUDONNÉ

V Baoro otec Dieudonné pečuje o vzdělávání dětíV Baoro otec Dieudonné pečuje o vzdělávání dětíV Baoro otec Dieudonné pečuje o vzdělávání dětí

ŠKOLAPRO… PRALES

Účastníky projektu jsou žáci základních škol

JAKPOKRAČUJEME?

Doposud byly zasazeny ovocné stromy: manga, avokáda,goyaves… ale také teaky, flamboyants, pitrilla,yang ylang.

CÍL INICIATIVY Praktická činnost, kteráproměnila pozemky ležící ladema zamořené ostružiníky v sady,a která vychovává k práci; vypěstované ovoce již brzy obohatí výživu místních obyvatel.

NÁKLADY Pro pomoc jedné vesnicije zapotřebí € 1.000, na nákup semen a na plat mistra.

Odpovědný ředitel: P. Anastasio Roggero - BOSI KARMELITANI - KARMELITSKA 9 - 118 00 PRAHA 1 - CESKA REPUBLIKATel. (00420) 2 57 53 36 46 • Fax (00420) 2 57 53 03 70 - [email protected] • www.pragjesu.info

Pubblicazione non commerciale di informazione religiosa e di promozione sociale • Autorizzazione del Tribunale di Genova N. 45 del 23 Dicembre 1991 • Grafi che Fassicomo Genova

amicizia missionaria

Documents