filosofie franceska patriziho a jana amose komenského ve
Post on 15-Apr-2022
3 Views
Preview:
TRANSCRIPT
Univerzita Palackeacuteho v Olomouci
Filozofickaacute fakulta
Katedra filozofie
Filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose
Komenskeacuteho ve světle jejich vrcholnyacutech děl
(The Philosophy of Francesco Patrizi and John Amos Comenius
in the Light of Their Greatests Works)
Magisterskaacute diplomovaacute praacutece
Diplomant Bc Jan Čiacutežek
filozofie ndash historie Olomouc 2010
Vedouciacute praacutece
Doc PhDr Tomaacuteš Nejeschleba PhD
Jan Čiacutežek
Filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose
Komenskeacuteho ve světle jejich vrcholnyacutech děl
Olomouc 2010
Jedno je všiacutem
ale
všechno neniacute jedno
Prohlašuji že jsem tuto diplomovou praacuteci zpracoval samostatně a pouze za
užitiacute pramenů a literatury v niacute uvedenyacutech
V Prostějově dne helliphelliphelliphellip
helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Jan Čiacutežek
Chtěl bych upřiacutemně poděkovat Tomaacuteši Nejeschlebovi za inspiraci cenneacute
rady a přaacutetelskyacute přiacutestup nejen během konzultaciacute meacute praacutece ale i při našich
setkaacuteniacutech mimo ně
Za revizi anglickeacute verze anotace děkuji Martinu Lukaacutešovi Jemu ndash jakož i
těm ktereacute tu se mnou staacutele byly přestože byly na stovky kilometrů
vzdaacuteleny ndash dlužiacutem rovněž velkeacute diacuteky za jen těžce docenitelnou duševniacute
podporu
- 1 -
Obsah
1 Uacutevodhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 2
2 Francesco Patrizihelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 7
21 Stručnaacute biografiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 7
22 Nova de universis philosophiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 11
221 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahuhelliphelliphelliphelliphelliphellip 11
222 Patriziho pojetiacute noveacute filosofiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 15
223 Hierarchie jsouciacutehohelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 16
224 Čtyři principyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 24
225 Prostorhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 26
226 Světlohelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 29
227 Teplo a tokhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 39
228 Nova de universis philosophia jako koherentniacute filosofickyacute
systeacutemhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
41
3 Jan Amos Komenskyacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 47
31 Biografickaacute poznaacutemkahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 47
32 De Rerum humanarum emendatione consultatio catholicahelliphelliphelliphelliphellip 47
321 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahuhelliphelliphelliphelliphelliphellip 47
322 Panegersiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 54
323 Panaugiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 57
324 Pansofia Pampaedia Panglottiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 67
325 Panorthosia a Pannuthesiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 74
4 Francesco Patrizi a Jan Amos Komenskyacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 78
41 Totožnostihelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 78
42 Analogiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 86
43 Rozdiacutelyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 92
44 Doplněniacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 93
5 Zaacutevěrhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 96
6 Seznam použityacutech pramenů a literatury helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99
61 Pramenyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99
62 Literaturahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99
Anotace Annotationhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 104
- 2 -
1 Uacutevod
Předniacute češtiacute historikoveacute filosofie v řadě svyacutech studiiacute v nichž se ve většiacute či menšiacute miacuteře
dotkli osoby nejvyacuteznamnějšiacuteho chorvatskeacuteho renesančniacuteho myslitele Franceska
Patriziho opakovaně připomiacutenali že se zdaacute byacutet pravděpodobnou skutečnost že praacutevě
pod vlivem jeho stěžejniacuteho filosofickeacuteho diacutela Nova de universis philosophia
zformuloval Jan Amos Komenskyacute kliacutečoveacute teze sveacute filosofickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute
koncepce jež naacutesledně vtělil do sveacuteho opus magnum ndash Obecneacute porady o naacutepravě věciacute
lidskyacutech Současně s tiacutem však zdůrazňovali že praacutece jež by Komenskeacuteho poměr
k Patriziho filosofii na zaacutekladě fundovaneacute filosofickeacute a historicko-filosofickeacute analyacutezy
reflektovala dosud k dispozici neniacute1 Pro začiacutenajiacuteciacuteho badatele v oblasti historie
renesančniacute filosofie a komeniologie neniacute proto většiacute vyacutezvy nežli pokusit se otaacutezky jež
položili spiritus agentes jeho filosofickeacuteho vyacutevoje v uacuteplnosti a beze zbytku zodpovědět
Teacutematu vztahu filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho nebyla
v českeacutem vědeckeacutem prostřediacute věnovaacutena dosud žaacutednaacute speciaacutelniacute studie Otaacutezky možneacute
vzaacutejemneacute relace a ideoveacute provaacutezanosti obou renesančniacutech myslitelů byly nastiacuteněny
spiacuteše jen v obecneacutem historicko-filosofickeacutem kontextu v raacutemci obšiacuternějšiacutech pojednaacuteniacute2
Poněkud přiacuteznivěji se situace jeviacute v celoevropskeacutem kontextu kde lze naleacutezt historicko-
filosofickeacute praacutece třech badatelek zaměřeneacute explicite na uchopeniacute relace mezi
Franceskem Patrizim a J A Komenskyacutem Mezi nimi stojiacute v popřediacute diacutelo chorvatskeacute
historičky filosofie Ljerky Schiffler jež se otaacutezky po vlivu filosofie Franceska Patriziho
na Jana Amose Komenskeacuteho dotkla v několika svyacutech studiiacutech pokusu o jejiacute
zodpovězeniacute pak věnovala samostatnou kapitolu ve sveacute publikaci Humanizam bez
granica hrvatska filozofija u Europskom obzoru3 Rovněž je třeba zmiacutenit se o
1 K tomu srov zejm Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 84 či Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 155 2 K tomu srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 83-89 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 147-160 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533-564 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 1-15 ad 3 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja
- 3 -
zaacuteslužneacutem pokusu německeacute badatelky Elisabeth von Erdmann-Pandžić uchopit možnou
provaacutezanost obou renesančniacutech filosofů skrze jimi shodně užiacutevanyacute pojem panaugia4
Nesmiacuteme konečně opomenout ani studii italskeacute komenioložky Marty Fattori La filosofia
del rinascimento italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi5
Jakkoliv jsou tyto studie zaacuteslužneacute a co do teacutematu mimořaacutedneacute shodujiacute se všechny
ve sveacute obecnosti v ohledu na přiacutestup k analyzovaneacutemu probleacutemu Povaha vztahu mezi
Patrizim a Komenskyacutem je v nich uchopena buďto jen z pohledu na jeho vybraneacute
aspekty (Erdmann-Pandžić) anebo spiacuteše jen stručně nastiacuteněna bez hlubšiacute analyacutezy (resp
jejiacuteho doloženiacute) primaacuterniacutech zdrojů (Schiffler) Marta Fattori pak ve sveacute praacuteci nabiacuteziacute
spiacuteše obecnou historicko-filosofickou analyacutezu některyacutech Komenskeacuteho naacutezorů v nichž
se snažiacute naleacutezt odraz myšlenek řady renesančniacutech filosofů mezi nimi pak i Franceska
Patriziho Stav dosavadniacuteho baacutedaacuteniacute na tomto poli tedy jednoznačně vyzyacutevaacute k hlubšiacutemu
důkladnějšiacutemu a komplexniacutemu prozkoumaacuteniacute vyacuteše nastiacuteněneacute problematiky Tato
diplomovaacute praacutece si klade za ciacutel na podobneacute vyacutezvy odpovědět
V žaacutedneacutem přiacutepadě však neniacute ciacutelem teacuteto studie dokaacutezat spojeniacute mezi filosofiiacute
Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho ndash totiž stanovit předem zaacutevěry k nimž
je nutneacute dojiacutet a v průběhu celeacute historicko-filosofickeacute praacutece pak jen hledat vhodneacute
argumenty jež je podporujiacute Určujiacuteciacute snahou teacuteto praacutece je nejprve se taacutezat
problematizovat skrze důslednyacute rozbor pramenů vypracovat otaacutezky a teprve posleacuteze
pokusit se na ně v uacuteplnosti odpovědět
Tomu odpoviacutedaacute rovněž i struktura a formaacutelniacute koncepce teacuteto studie jež sestaacutevaacute ze
třiacute kliacutečovyacutech čaacutestiacute V prvniacute je analyzovaacuteno stěžejniacute filosofickeacute diacutelo Franceska Patriziho
Nova de universis philosophia6 Druhaacute je věnovaacutena Obecneacute poradě o naacutepravě věciacute
lidskyacutech Jana Amose Komenskeacuteho7 Obě čaacutesti jsou pojaty jako oddělenaacute a nezaacutevislaacute
pojednaacuteniacute sledujiacuteciacute jedinyacute zaacuteměr vyliacutečit co nejuacuteplněji a nejkomplexněji filosofickeacute
postoje zkoumanyacutech autorů Oběma předchaacuteziacute stručnaacute bibliografickaacute poznaacutemka u
Patricia ndash českeacute odborneacute veřejnosti meacuteně znaacutemeacuteho ndash obšiacuternějšiacute u Comenia zredukovanaacute
na vyliacutečeniacute nezbytnyacutech uacutedajů (opatřenaacute odkazy na přiacuteslušnou podrobnějšiacute literaturu)
Zagreb 1997 a Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 343-355 4 Srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 113-125 5 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305-331 6 Kapitola 2 a přiacuteslušneacute oddiacutely 7 Kapitola 3 a přiacuteslušneacute oddiacutely
- 4 -
Teprve třetiacute ndash zastřešujiacuteciacute a završujiacuteciacute ndash čaacutest teacuteto studie přichaacuteziacute s
kladeniacutem otaacutezek po vzaacutejemneacutem poměru8 obou renesančniacutech myslitelů a hledaacuteniacutem
naacuteležityacutech odpovědiacute9 Domniacutevaacutem se že jedině takoveacuteto pojetiacute praacutece umožňuje
zodpovědnyacute a nepředpojatyacute přiacutestup k celeacute problematice a rovněž ndash což je nejdůležitějšiacute
ndash dosaženiacute objektivity zaacutevěrů baacutedaacuteniacute alespoň v teacute miacuteře jiacutež je historik filosofie (jenž
však současně nikdy nepřestaacutevaacute byacutet člověkem) vůbec schopen Jakyacutekoliv jinyacute přiacutestup by
ostatně odporoval přesvědčeniacute samotneacuteho J A Komenskeacuteho jenž ve druheacute předmluvě
ke sveacute Pansofii charakterizuje ideaacutelniacute podobu vztahu k teoretickeacute činnosti naacutesledovně
bdquo[hellip] zaacuteměr je nic neposuzovat předem neřiacutedit se žaacutednyacutem podle libosti
utvořenyacutem pořaacutedkem nyacutebrž kraacutečet samotnyacutemi prameny světla a kudy naacutes ony
povedou rozdělujiacutece se do svyacutech proudů tudy je naacutesledovatldquo10
Vyacutesledky teacuteto diplomoveacute praacutece jsou pak shrnuty v jejiacutem zaacutevěru (kapitola 5)
Hlavniacutem ciacutelem teacuteto studie je tedy analyacuteza a charakteristika poměru Jana Amose
Komenskeacuteho k filosofickeacutemu diacutelu Franceska Patriziho Filosofickaacute a historicko-
filosofickaacute analyacuteza obsaženaacute v teacuteto studii je zaměřena vyacutehradně k nejvyacuteznamnějšiacutem
filosofickyacutem diacutelům obou autorů jimiž jsou Patriziho Nova de universis philosophia a
Komenskeacuteho Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Tato skutečnost je ovlivněna
zejmeacutena předpokladem že se Komenskyacute setkal praacutevě s tiacutemto Patriziho diacutelem jež je
ostatně jedinou ucelenou koncepciacute jeho filosofickyacutech naacutezorů11 Toteacutež je pak možneacute řiacuteci
rovněž o Komenskeacuteho Poradě jež představuje nejuacuteplnějšiacute a nejvyzraacutelejšiacute shrnutiacute jeho
filosofickyacutech stanovisek
Protože je vyacuteklad Patriziho filosofie vtěleneacute do Nova de universis philosophia
českeacutemu čtenaacuteři dostupnyacute spiacuteše jen v raacutemci obecnějšiacutech historicko-filosofickyacutech
8 Hovořiacutem v tomto ohledu spiacuteše o poměru nežli o vztahu neboť slovo bdquovztahldquo v sobě implicite již předpoklaacutedaacute jistou provaacutezanost Tu ndash byla-li nějakaacute ndash je však třeba teprve doložit 9 Kapitola 4 a přiacuteslušneacute oddiacutely ačkoliv otaacutezka jinyacutech možnyacutech zdrojů Komenskeacuteho filosofickyacutech naacutezorů v každeacutem ohledu přesahuje raacutemec teacuteto praacutece na jistyacutech miacutestech kapitol 3 a 4 se jiacute přesto ndash je-li to nutneacute pro naacuteležiteacute a komplexniacute pochopeniacute Comeniovyacutech naacutezorů a jejich geneze ndash ve stručnosti zabyacutevaacutem popř poukazuji na literaturu jež se k niacute vztahuje bezprostředně Tato tendence však neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě určujiacuteciacute ndash hlavniacutem zaacutejmem teacuteto praacutece je opětovně zdůrazňuji postihnout charakter poměru J A Komenskeacuteho k teoretickeacutemu diacutelu F Patriziho 10 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 41 K podrobnostem bibliografickeacuteho zaacuteznamu srov pozn č 14 a 234 v teacuteto praacuteci 11 K tomu srov bliacuteže kapitoly 2 a 4 teacuteto praacutece
- 5 -
naacutestinů12 klade si tato praacutece za ciacutel teacutež přibliacutežit Patriziho filosofickou koncepci
v komplexniacutem uceleneacutem a přehledneacutem podaacuteniacute
Vyacuteše nastiacuteněneacute snahy reflektuje rovněž metodologickaacute koncepce celeacute praacutece jež je
primaacuterně založena na analyacuteze a naacutesledneacute komparaci pramenů ndash Patriziho Nova de
universis philosophia dostupneacute badatelům v latinskeacutem originaacutele a jeho chorvatskeacutem
překladu13 a Komenskeacuteho Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech přeloženeacute z latiny do
českeacuteho jazyka na přelomu osmdesaacutetyacutech a devadesaacutetyacutech let minuleacuteho stoletiacute14
Praacutece s primaacuterniacutemi zdroji se opiacuteraacute takeacute o využitiacute sekundaacuterniacute a terciaacuterniacute literatury
Mezi pracemi jež se filosofii Franceska Patriziho věnujiacute nejuacuteplněji a nejpodrobněji je
na miacutestě jmenovat zejmeacutena v mnoha ohledech dosud nepřekonanou studii americkeacuteho
badatele Benjamina Brickmana An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de
universis philosophia dvojjazyčnou chorvatsko-anglickou monografii Žarka Dadiće
Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodoznanstvena misao Franciscus
Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought či různeacute
publikace pochaacutezejiacuteciacute z pera chorvatskeacute badatelky Ljerky Schiffler15
Filosofickyacutem naacutezorům Jana Amose Komenskeacuteho vtělenyacutem do jeho Porady o
naacutepravě věciacute lidskyacutech věnovala pozornost řada českyacutech badatelů Okolnosti vzniku
Konzultace se snažila postihnout již v padesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Jiřina
Popelovaacute ve sveacute publikaci Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě16 Velmi
vyacuteznamneacute jsou však předevšiacutem praacutece Dagmar Čapkoveacute Jaromiacutera Červenky Pavla
Flosse Jana Patočky jakož i dalšiacutech komeniologů17
12 Srov Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259-272 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 113-127 Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 79-105 13 Vychaacuteziacutem z latinskeacuteho originaacutelu (tzv ferrarskeacute vydaacuteniacute srov dalšiacute vyacuteklad) vydaneacuteho společně s chorvatskyacutem překladem Tomislava Ladana a Serafina Hrkača v Zaacutehřebu v roce 1979 Srov bliacuteže kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury k podrobnostem bibliografickeacuteho zaacutepisu diacutela srov oddiacutel 221 teacuteto praacutece pozn č 36 14 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech II svazek Praha 1992 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 V dalšiacutem textu užiacutevaacutem zkraacuteceneacuteho bibliografickeacuteho zaacutepisu K tomu srov oddiacutel 321 teacuteto studie pozn č 234 15 Zejmeacutena pak Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 K dalšiacutem publikaciacutem autorky jakož i dalšiacute literatuře pojednaacutevajiacuteciacute o filosofii Franceska Patriziho (vyliacutečeneacute zejmeacutena v jeho opus magnum) pak srov přehled literatury v šesteacute kapitole teacuteto studie 16 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 kritickyacute naacutehled tohoto diacutela a některyacutech jeho zaacutevěrů je předložen v kapitole 3 teacuteto studie Hodnoceniacute jednotlivyacutech sekundaacuterniacutech zdrojů je pak soustředěno ponejviacutece ve 4 kapitole 17 K tomu srov kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury
- 6 -
Seznam všech užityacutech pramenů a literatury je uveden na konci teacuteto studie
(kapitola 6)
Praacuteci jež je rozčleněna v jednotliveacute kapitoly (označeneacute arabskyacutemi čiacuteslicemi) a
jejich přiacuteslušneacute oddiacutely uzaviacuteraacute konečně anotace v českeacutem a anglickeacutem jazyce
- 7 -
2 Francesco Patrizi
21 Stručnaacute biografie18
Francesco Patrizi znaacutemyacute historikům renesančniacute filosofie rovněž v chorvatskeacute (Franjo
PetrićPetriš) či latinizovaneacute (Franciscus Patricius) podobě sveacuteho jmeacutena pochaacuteziacute
z chorvatskeacuteho ostrova Cresu19 Narodil se zde 25 dubna 1529 jako potomek
šlechtickeacuteho rodu pochaacutezejiacuteciacuteho původně z Bosny20 Přestože byl Cres od roku 1409
pod Benaacutetskou nadvlaacutedou a Patrizi saacutem straacutevil podstatnou čaacutest sveacuteho života na
Apeninskeacutem poloostrově (a co je snad nejpozoruhodnějšiacute sveacute spisy publikoval v latině
či italštině) považoval se po celyacute svůj život za Chorvata O tom svědčiacute mimo jineacute i
skutečnost že se během sveacuteho pobytu v Řiacutemě stal členem společenstviacute sdružujiacuteciacuteho
vyacutehradně studenty z Dalmaacutecie21
Současniacute badateleacute se shodujiacute v naacutezoru že kořeny Patriziho vzdělaacuteniacute je možneacute
vysledovat již na jeho rodneacutem ostrově Cresu Velkeacute zaacutesluhy na pozdějšiacutem rozvoji jeho
osobnosti připisujiacute jak jeho otci tak i stryacuteci Ivanu Juraji s niacutemž se zuacutečastnil několika
vaacutelečnyacutech vyacuteprav a jenž jej v roce 1542 poslal do Benaacutetek aby zde nabyl dalšiacuteho
vzdělaacuteniacute Stryacutecův zaacuteměr vychovat z mladeacuteho Franje kupce však po jisteacute době zaacutesadniacutem
18 Českeacutemu čtenaacuteři je v jeho mateřskeacutem jazyce Patriziho biografie dostupnaacute pouze ve dvou publikaciacutech Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259 a Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 115-116 V cizojazyčneacute literatuře je k dispozici velmi přehlednaacute biografie z pera Ž Dadiće Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23-33 Daacutele srov prvniacute chorvatskou souhrnnou biografii Patriziho Premec Vladimir Franciscus Patritius Zagreb 1968 s 7-22 daacutele pak srov rovněž Copenhaver B P Schmitt Ch B Renaissance Philosophy A History of Western Philosophy III Oxford 1992 s 187-195 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 173 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 19-23 Pro podrobnyacute přehled autorů biografickyacutech a historicko-filosofickyacutech praciacute o Patrizim srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 126 19 Saacutem Patrizi užiacuteval nejčastěji sveacuteho jmeacutena v podobě Patricius (v latinsky psaneacute korespondenci a spisech) a Patrizi (v přiacutepadě tvorby v italskeacutem jazyce) O spraacutevneacute podobě filosofova jmeacutena v chorvatštině se dosud vedou živeacute diskuse Jako dvě nejpravděpodobnějšiacute formy se jeviacute jmeacutena Petrić a Petriš Bliacuteže k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23-27 kde se Dadić přiklaacuteniacute k druheacute variantě Daacutele pak srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 pozn č 2 na s 19-20 a Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 pozn č 1 na s 125 20 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23 21 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 25 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 23
- 8 -
způsobem přehodnotil jeho otec Ten jej poslal raději za hlubšiacutem studiem do bavorskeacuteho
Ingolstadtu Zde byl pod vedeniacutem sveacuteho přiacutebuzneacuteho Matija Vlačića Ilirika poprveacute
zasvěcen do starořečtiny v jejiacutemž studiu pokračoval i po sveacutem naacutesledneacutem naacutevratu na
rodnyacute Cres22
V roce 1547 odchaacuteziacute poslušen otcova přaacuteniacute do Padovy studovat na leacutekařskou
fakultu zdejšiacute univerzity Mediciacutena však nebyla tehdy osmnaacutectileteacutemu Patrizimu ani
zdaleka tak bliacutezkou jako filosofie jejiacutež přednaacutešky zde se zaujetiacutem rovněž navštěvoval
Zatiacutemco přednaacutešky z aristotelskeacute filosofie a logiky jej přiacuteliš nezaujaly vypraacutevěniacute
jednoho františkaacutena o platonismu v něm zanechala silnyacute dojem23 Čerstvě probuzenyacute
zaacutejem Franceska nakonec dovedl ke studiu Ficinovy knihy Theologia Platonica či děl
kniacutežete svornosti Giovanniho Pika della Mirandoly bdquoTento okamžik byl jistě
rozhodujiacuteciacutem pro Petrišovu filosofickou orientaci Přijal Platoacutenovu filosofii jež se stala
zaacutekladem jeho celeacuteho budouciacuteho diacutelaldquo zdůrazňuje ve sveacute monografii Žarko Dadić24
Studia mediciacuteny Patrizi opustil definitivně roku 1551 když zemřel jeho otec Stjepan25
Z teacuteto doby pochaacuteziacute rovněž jeho prvniacute politicko-filosofickyacute spis La cittagrave felice vydanyacute
roku 1553 v Benaacutetkaacutech26
Dalšiacutem z Patriziho vyacuteznamnyacutech životniacutech mezniacuteků byla leacuteta 1561 až 1568 kdy
působil na Kypru nejprve ve službaacutech benaacutetskeacuteho aristokrata Contariniho a posleacuteze
kyperskeacuteho arcibiskupa Filippa Mocenigo Zaměstnaacuten zde byl zejmeacutena spraacutevniacutemi
funkcemi a intenzivniacute filosofickeacute tvorbě se tak začal opět věnovat až v roce 1568 po
sveacutem naacutevratu do Benaacutetek27 Po kraacutetkeacute době přijal nabiacutedku působit jako dvorniacute filosof
katalaacutenskeacuteho miacutestokraacutele v Barceloně kde se již mohl nerušeně věnovat filosofii28 Podle
zaacutevěrů Dadićova baacutedaacuteniacute neniacute rozsah Patriziho filosofickeacuteho diacutela jemuž se během sveacuteho
22 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 10 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 27 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 19-21 23 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 118 24 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 27-29 K tomu srov daacutele Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 21 25 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 10 26 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 79 27 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29 28 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29
- 9 -
barcelonskeacuteho pobytu věnoval přesně znaacutem Jeviacute se však podle něj nepochybnyacutem že
praacutevě zde započal svou kritiku Aristotelovy filosofie29 Ostatně praacutevě během sveacuteho
působeniacute v Katalaacutensku Patrizi koncipuje sveacute Discussiones peripateticae jejichž prvniacute
vydaacuteniacute spatřilo světlo světa v Benaacutetkaacutech roku 1571 a jež (mimo jineacute) platiacute za kritickeacute
vypořaacutedaacuteniacute se s Aristotelovyacutemi filosofickyacutemi naacutezory30
V roce 1577 se Francesco Patrizi odrazen svyacutemi neuacutespěšnyacutemi pokusy o
samostatnou obchodniacute činnost jakož i finančniacute nespolehlivostiacute sveacuteho patrona ndash
Katalaacutenskeacuteho miacutestokraacutele ndash vraciacute na Apeninskyacute poloostrov31 Po kraacutetkeacutem pobytu
v Modeně mu bylo veacutevodou Alfonsem II drsquoEste nabiacutednuto miacutesto profesora platonismu
na univerzitě ve Ferraře kde setrval až do roku 159232
Mezi historiky renesančniacute filosofie neniacute sporu o tom že praacutevě bdquoferrarskeacuteldquo obdobiacute je tiacutem
v Patriziho životě myslitelsky nejplodnějšiacutem a nejpřiacutenosnějšiacutem O tom svědčiacute konečně i
diacutela jež v tomto uacutedobiacute publikoval Řadiacute se mezi ně latinskeacute překlady Jana Filopona
Grammatika (Joannis Philoponi [hellip] Expositiones in omnes XIII Aritotelis libros eos
qui vocantur metaphysici quas Franciscus Patricius de Graecis Latinas fecerat)
Proklovyacutech Zaacutekladů teologie a Zaacutekladů fyziky (Procli [hellip] Elementa theologica et
physicahellipquae Franciscus Patricius de graecis fecit Latina) či tzv Herma Trismegista
(Hermis Trismegisti libelli integri XX et fragmenta) noveacute vydaacuteniacute Peripatetickyacutech
diskuziacute (v roce 1581 v Basileji) či zveřejněniacute Patriziho stěžejniacuteho diacutela ndash Nova de
universis philosophia ndash vydaneacuteho v roce 1591 ve Ferraře v němž chorvatskyacute filosof
nyniacute již konstruktivně navazuje na svou destrukci Aristotela a pozitivně vytyčuje svůj
vlastniacute novoplatonskyacute filosofickyacute systeacutem33
29 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 31 30 K tomu srov kupř Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 14 či Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259 Teoretickyacute obsah Peripatetickyacutech diskusiacute však neniacute předmětem zkoumaacuteniacute teacuteto praacutece K Patriziho vztahu k Filosofovi srov podrobněji oddiacutel 221 teacuteto praacutece K filosofickeacutemu obsahu Peripatetickyacutech diskusiacute srov kupř Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 79-90 31 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29-31 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 115 32 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 11 Kristeller skutečnost že pro Patriziho byla zvlaacutešť ustavena katedra platonskeacute filosofie hodnotiacute jako bdquo[hellip] vzaacutecnyacute ne-li ojedinělyacute přiacutepad uacutespěšneacuteho pronikaacuteniacute renesančniacuteho platonismu do univerzitniacute vyacuteuky filosofieldquo Srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 119 33 Pro uacuteplnyacute soupis Patriziho diacutela srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 79-81 Premec Vladimir Franciscus Patritius Zagreb
- 10 -
V roce 1592 byl Patrizi papežem Klementem VIII povolaacuten do Řiacutema na zdejšiacute
Univerzitu La Sapienza34 Ve velmi kraacutetkeacute době však odchaacuteziacute z aktivniacuteho veřejneacuteho
života a 7 uacutenora 1597 v Řiacutemě v koleji řaacutedu Sv Jeronyacutema umiacuteraacute35 Podrobneacute udaacutelosti
posledniacutech let jeho života jakož i osudy jeho teoretickeacuteho diacutela jsou vyliacutečeny
v naacutesledujiacuteciacutem oddiacutele (221)
1968 s 22-53 V komentovaneacute verzi rovněž viz Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 116-118 Daacutele srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 22-23 a 297-300 Na tomto miacutestě nutno zdůraznit že součaacutestiacute vydaacuteniacute Nova de universis philosophia byly mj rovněž Patrizim přeloženaacute Chaldejskaacute oraacutekula či spisy tzv Herma Trismegista Intenzivniacute zaacutejem o propojeniacute prisca sapientia s novoplatonskou filosofickou tradiciacute a křesťanskyacutem učeniacutem je pro Patriziho pojetiacute filosofie typickyacutem Tato problematika však přesahuje tematickyacute raacutemec teacuteto studie Podrobněji k tomu proto srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 273-274 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 16 a 55 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 128-157 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 117-122 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 179-181 Leinkauf Thomas Il neoplatonismo di Francesco Patrizi come presupposto della sua critica ad Aristotele Firenze 1990 Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 101-105 K renesančniacutemu hermetismu pak srov Banić-Pajnić Erna Smisao i značenje Hermesove objave Uloga elemenata hermetičke filozofije u djelima hrvatskih renesansnih filozofa Zagreb 1989 zejm s 115-144 Muslow Martin (ed) Das Ende des Hermetismus Historische Kritik und neue Naturphilosophie in der Spaumltrenaissance Tuumlbingen 2002 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 131 Vasoli Cesare Frane Petrić i hermetička tradicija In Prilozi za istraživanje hrvatske filozofske baštine 9-10 1979 s 117-138 Vasoli Cesare Lrsquoidea della prisca scientia in Francesco Patrizi Roma 1985 K Zoroastrismu srov vyčerpaacutevajiacuteciacute studii Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I II BerlinNew York 1998 Ke zdrojům Patriziho filosofie obecně ndash za něž jsou v prvniacute řadě považovaacuteny praacutevě spisy novoplatonskeacute a chladejsko-hermetickeacute tradice ndash pak srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 143-153 188 209-224 a 263-274 či Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 346 a 348 34 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 11 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 116 35 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 33
- 11 -
22 Nova de universis philosophia
221 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahu
Diacutelo Nova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum sed
per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria patricii methodo
tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo Platonica rerum
universitatis a conditore Deo deducitur36 v němž Patrizi přichaacuteziacute s pozitivniacute koncepciacute
sveacuteho filosofickeacuteho přiacuterodně filosofickeacuteho a teologickeacuteho systeacutemu je publikovaacuteno
roku 1591 tedy přibližně po deseti letech od uveřejněniacute druheacuteho vydaacuteniacute Peripatetickyacutech
diskuziacute Konečneacute verzi jeho Noveacute filosofie však předchaacutezela intenziacutevniacute přiacutepravnaacute praacutece
Svědčiacute o tom spisy koncipovaneacute v průběhu 80 let šestnaacutecteacuteho stoletiacute jež se později
staly zaacutekladem jeho opus magnum V roce 1587 vydaacutevaacute Patrizi ve Ferraře spis De
rerum natura libri II priores alter de spatio physico alter de spatio mathematico jenž
ndash podle zjištěniacute Benjamina Brickmana ndash obsahově přibližně odpoviacutedaacute prvniacutem dvěma
knihaacutem Pancosmie tedy čtvrteacute čaacutesti Nova de universis philosophia37 Ve stejneacutem roce
pak přichaacuteziacute se spisem Della nuova geometrica libri XV kteryacute bude později v upraveneacute
podobě vtělen do Nova de universis philosophia jako třetiacute kniha jejiacute Pancosmie38
Stejně tak prvniacute čaacutest Patriziho nejvyacuteznamnějšiacuteho diacutela Panaugia ndash jež je
předmětem důkladnějšiacuteho zkoumaacuteniacute v oddiacutele 226 teacuteto studie ndash byla sepsaacutena již roku
158839 a koncipovaacutena jako součaacutest budouciacuteho diacutela ndash Nova de universis philosophia40
Panaugia pojednaacutevajiacuteciacute o metafyzickyacutech a přiacuterodně-filosofickyacutech vlastnostech
světla sestaacutevaacute z deseti knih41 Druheacute čaacutesti Nova de universis philosophia Panarchii jež
36 Daacutele cituji jen jako Nova de universis philosophia Novaacute filosofie o univerzech či jako NUP V poznaacutemkoveacutem aparaacutetu odkazuji na jednotliveacute citovaneacute čaacutesti diacutela zkraacutecenyacutem zaacuteznamem Kupř NUP I 2 14b kde prvniacute řiacutemskaacute čiacuteslice značiacute jednu ze čtyř knih Nova de universis philosophia v pořadiacute druhaacute arabskaacute čiacuteslice označuje čiacuteslo kapitoly a konečně třetiacute arabskaacute čiacuteslice referuje k původniacute paginaci s poukazem na sloupec původniacuteho textu (a-d) 37 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 25 Tento naacutezor potvrzuje rovněž i Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 38 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 25 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 pozn č 40 a 41 na s 162-163 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 118 39 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 26 40 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43
- 12 -
se zaobiacuteraacute hierarchiiacute jsoucen a Patriziho teologickyacutemi naacutezory42 je vyčleněno
dvaadvacet knih43 Třetiacute čaacutest Pampsychia přibližujiacuteciacute Patriziho naacutezory na duši čiacutetaacute pět
knih44 a konečně čtvrtaacute čaacutest celeacuteho diacutela Pancosmia pojednaacutevajiacuteciacute o čtyřech
fundamentaacutelniacutech principech všeho jsouciacuteho (prostor světlost teplo a tok viz 224) a
Patriziho kosmologickyacutech naacutezorech je rozdělena do dvaatřiceti knih45
Patriziho původniacutem zaacuteměrem jak doklaacutedaacute Žarko Dadić bylo však koncipovat
svou novou filosofii do podoby spisu složeneacuteho pouze ze dvou knih Panaugie a
Pancosmie (kterou dokončil v srpnu 1589)46 S naacuteslednyacutem tematickyacutem rozšiacuteřeniacutem
sveacuteho diacutela zejmeacutena o problematiku vzduchu vody a země byl nucen svůj původniacute
zaacuteměr revidovat a ndash ve snaze uchovat konzistentnost celeacuteho opus ndash včlenit mezi dvě
staacutevajiacute čaacutesti dva oddiacutely zcela noveacute Panarchii a Pampsychii47 Benjamin Brickman se
domniacutevaacute že celek Nova de universis philosophia byl hotov již roku 1589 a že Patrizi
vaacutehal na radu svyacutech přaacutetel s publikaciacute diacutela až do roku 1591 pro obavy že by mohlo byacutet
po sveacutem vydaacuteniacute zakaacutezaacuteno bdquoPro člověka jenž udržoval s duchovniacutemi dobreacute vztahy
muselo miacutet podobneacute varovaacuteniacute zamyacutešlenyacute důsledekldquo podotyacutekaacute48 Žarko Dadić oproti
tomu přichaacuteziacute s naacutezorem že důvodem prodlevy mezi dokončeniacutem a samotnou publikaciacute
Patriziho Noveacute filosofie o univerzech byly spiacuteše materiaacutelniacute a proceduraacutelniacute obtiacuteže
Patriziho podle jeho přesvědčeniacute pozdrželo zejmeacutena jeho odchyacuteleniacute se od původniacuteho
zaacuteměru vystavět sveacute diacutelo jako celek složenyacute ze dvou čaacutestiacute (srov vyacuteše) bdquoOstatně takto
rozsaacutehleacute diacutelo nemohlo byacutet vytištěno před rokem 1591 Proto je těžkeacute uvěřit že hlavniacutem
důvodem proč bylo diacutelo publikovaacuteno až roku 1591 byl Petrišův strach z uveřejněniacute
jeho filosofickyacutech naacutezorů Naopak si jimi byl dost jistyacute a ani přinejmenšiacutem neočekaacuteval
že by mohlo byacutet jeho diacutelo zakaacutezaacutenoldquo49 Skutečně Patriziho nově uveřejněneacute diacutelo se
41 NUP I 1-10 1-23 42 Praacutevě tato čaacutest byla nejproblematičtějšiacutem miacutestem naacutesledneacute ciacuterkevniacute kritiky celeacuteho diacutela K tomu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 a 49 43 NUP II 1-22 1-48 (sic) 44 NUP III 1-5 49-59 45 NUP IV 1-32 61-153 K podrobnyacutem obsahům jednotlivyacutech knih srov uacutevod NUP či Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 24 46 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 47 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 Panarchia byla podle Dadićovyacutech zjištěniacute poprveacute zmiacuteněna v korespondenci z ledna roku 1591 což však podle něj nikterak neznamenaacute že obě noveacute čaacutesti byly skutečně dokončeny až tohoto roku 48 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 26 49 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45
- 13 -
zpočaacutetku vyhnulo jakeacutemukoliv zaacutejmu Kongregace indexu Vše se však změnilo se
začaacutetkem jeho působeniacute na Řiacutemskeacute univerzitě v roce 1592 Přednaacutešky chorvatskeacuteho
filosofa vzbudily zaacutejem o jeho myšlenky i jeho osobu ndash a to ve smyslu pozitivniacutem i
negativniacutem Nejkontroverznějšiacutem se jevil byacutet pravděpodobně Patriziho
antiaristotelismus (Benjamin Brickman jej ve sveacute studii opakovaně označuje za
nesmiřitelnyacute uacutetočnyacute a liacutečiacute filosofův vztah k Aristotelovi jako teacuteměř agresivniacute50) Řada
nařčeniacute a obviněniacute z rozpornosti filosofovyacutech myšlenek s oficiaacutelniacutem učeniacutem katolickeacute
ciacuterkve na sebe tedy nenechala dlouho čekat již v listopadu 1592 byl Patrizi Kongregaciacute
indexu vyzvaacuten aby sebe a sveacute diacutelo haacutejil51 Navzdory naacutesledneacutemu sepsaacuteniacute dvou
apologetickyacutech spisů byla Nova de universis philosophia v červenci roku 1594 umiacutestěna
na Index librorum prohibitorum z důvodu obsahu bdquotvrzeniacute a naacutezorů odporujiacuteciacutech
katolickeacutemu učeniacuteldquo52 Ferrarskeacutemu vydavateli Patriziho diacutela Mammarellovi se však
podařilo dosud nezabaveneacute (a tedy nezničeneacute) exemplaacuteře prodat benaacutetskeacutemu tiskaři
Roberto Meiettimu jenž měl miacuterně pozměnit vzhled knihy vynechat jejiacute nepodstatneacute
čaacutesti a vydat ji roku 1593 jako druheacute benaacutetskeacute vydaacuteniacute53 Jak ovšem poukazuje
Benjamin Brickman ferratskeacute a benaacutetskeacute vydaacuteniacute Nova de universis philosophia lze na
zaacutekladě hlubšiacute analyacutezy považovat za ndash z hlediska obsahu ndash jednu a tuteacutež verzi Patriziho
diacutela bdquoJedinyacute nespornyacute rozdiacutel se zdaacute byacutet v titulniacutech stranaacutech Kromě toho dedikace
předchaacutezejiacuteciacute různyacutem čaacutestem diacutela jsou v benaacutetskeacutem vydaacuteniacute uacuteplně nebo teacuteměř uacuteplně 50 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 14 a 18 (v angl orig bdquoviolent anti-Aristotelianismldquo) tiacutemto krajniacutem a nesmlouvavyacutem postojem je Patrizi z hlediska dějin platonsky orientovaneacute filosofie postaven na vyacutejimečneacute miacutesto jak poukazuje P O Kristeller (c d) s 119 Daacutele pak srov Girardi Karšulin Mihaela Filozofska misao Frane Petrića Zagreb 1988 s 57-202 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 179-181 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 127 51 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 52 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 Ljerka Schiffler rovněž upozorňuje na problematičnost Patriziho snahy uveacutest v soulad s křesťanskyacutem učeniacutem filosofickeacute a teologickeacute naacutezory prisca sapientia K tomu srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 100 a pozn č 33 v teacuteto studii V otaacutezce doby umiacutestěniacute NUP na Index se odbornaacute literatura neshoduje Benjamin Brickman totiž uvaacutediacute až rok 1595 s odvolaacuteniacutem na skutečnost že ještě v řiacutejnu teacutehož roku je Patriziho diacutelo bulou papeže Klementa VIII chvaacuteleno a je mu vyjadřovaacuten souhlas Srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 17 Luc Deitz (c d s 140 a 158) a Ljerka Schiffler (c d z roku 1997 s 91) dokonce hovořiacute až o roce 1596 Jako prvniacute rok kdy se Nova de universis philosophia na Indexu již neobjevuje uvaacutediacute pak Deitz posledniacute leacuteto 19 stoletiacute ndash rok 1900 Srov Deitz c d tamt 53 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 49
- 14 -
vynechaacutenyldquo Americkyacute badatel tedy na zaacutekladě sveacute analyacutezy doklaacutedaacute že z hlediska
filosofickeacuteho obsahu jsou obě vydaacuteniacute totožnaacute (což ostatně podklaacutedaacute i srovnaacuteniacutem
typografickyacutech chyb v obou vydaacuteniacutech)54
Předtiacutem než přistoupiacuteme k podrobnějšiacute analyacuteze filosofickeacuteho obsahu Patriziho
vrcholneacuteho diacutela zbyacutevaacute pojednat ještě o jedneacute zaacutesadniacute otaacutezce Jak bylo uvedeno vyacuteše
vyacuteslednaacute podoba Nova de universis philosophia korespondovala s myslitelovyacutem
původniacutem zaacuteměrem vyjaacutedřit svůj filosofickyacute systeacutem ve spisu složeneacutem ze dvou čaacutestiacute
pouze v poměrně omezeneacute miacuteře Žarko Dadić v tomto ohledu hovořiacute dokonce o
bdquomechanickeacutem složeniacute čtyř děl bez žaacutedneacuteho zřejmeacuteho opraacutevněneacuteho důvodu
ospravedlňujiacuteciacuteho jejich spojeniacuteldquo55 Tato skutečnost naacutes pak podle jeho přesvědčeniacute
opravňuje interpretovat každou ze čtyř čaacutestiacute Noveacute filosofie jako samostatneacute diacutelo
odraacutežejiacuteciacute měniacuteciacute se vyzraacutelost Patriziho filosofickyacutech postojů56 Podobneacute zaacutevěry naviacutec
podporujiacute i studie P O Kristellera jenž nachaacuteziacute v celku Patriziho opus magnum řadu
disonanciacute57
V tomto světle se tedy jeviacute byacutet naprosto legitimniacutem interpretovat jednotliveacute ze
čtyř čaacutestiacute Noveacute filosofie o univerzech jako do jisteacute miacutery autarkniacute pojednaacuteniacute na druheacute
straně je však nenahliacutežet jako zcela disparaacutetniacute To platiacute zejmeacutena v přiacutepadě Pancosmie
jež bdquonemůže byacutet pochopena hlavně bez Panarchie a Pampsychieldquo58 V přiacutepadě
Panaugie si můžeme dovolit poněkud odvaacutežnějšiacute postoj a chaacutepat ji jako na ostatniacutech
třech čaacutestech NUP de facto nezaacutevislou Opravňuje naacutes k tomu zejmeacutena analyacuteza
okolnostiacute jejiacuteho vzniku (připomeňme že Panaugia vznikla tři roky před vydaacuteniacutem
celeacuteho diacutela a že současniacute badateleacute se dokonce pozastavujiacute nad skutečnostiacute proč nebyla
54 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 21 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 91 55 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45 56 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45 57 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 120 Německyacute badatel se však k probleacutemu bohužel přiacuteliš nevyjadřuje Daacutele k teacuteto otaacutezce srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 kde je zdůrazněno že Patrizi v Panaugii tvrdiacute že tělesnaacute i netělesnaacute jsoucna se nachaacutezejiacute v prostoru a v Pancosmii se vyjadřuje v tom smyslu že miacutesto v prostoru naacuteležiacute pouze jsoucnům tělesnyacutem K tomuto probleacutemu srov dalšiacute vyacuteklad 58 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47
- 15 -
publikovaacutena jako samostatnyacute spis59) Podle meacuteho přesvědčeniacute by však interpretace prvniacute
čaacutesti NUP jako izolovaneacuteho pojednaacuteniacute nebyla ani metodologicky ani filosoficky
šťastnou volbou Panaugia je jednak obsahově propojena se čtvrtou knihou Pancosmie
(k tomu bliacuteže 226) a jednak se zcela organicky proliacutenaacute s teoretickyacutem obsahem všech
čtyř čaacutestiacute Patriziho Noveacute filosofie o univerzech (jak se pokusiacutem dokaacutezat v oddiacutele 228)
K jejiacute interpretaci proto v oddiacutele 226 přistupuji v kontextu systematickeacuteho vyacutekladu
filosofickeacuteho obsahu Nova de universis philosophia jako celku60
222 Patriziho pojetiacute noveacute filosofie
Patrizi ihned na počaacutetku prvniacute knihy uacutevodniacute čaacutesti Nova de universis philosophia
Panaugie označuje sveacute diacutelo jako
bdquoNovam Veram Integram de universis conditurus Philosophiam sequentia uti
verissima pronunciare est ausus Pronunciata ordine persecutus Divinis
oraculis Geometricis necessitatibus Philosophicis rationibus clarissisimisque
experimentis comprobavitldquo61
Tato slova viacutece než vyacutestižně odraacutežejiacute jeho přesvědčeniacute o mimořaacutednosti filosofickeacuteho
přiacutenosu teacuteto noveacute filosofie
O tom že Patrizi sveacute diacutelo považoval za vskutku přelomoveacute svědčiacute ostatně již
dedikačniacute list předchaacutezejiacuteciacute vlastniacutemu filosofickeacutemu obsahu NUP adresovanyacute papeži
Řehoři XIV V něm Patrizi ndash s jistou daacutevkou neskromnosti ndash prohlašuje
bdquoQuinque hoc volumine pias omnes omnes Catholicae fidei consonas Gregori
Pater Beatissimus tibi afferimus philosophias Nostram recens conditam
Chaldaicam Zoroastri Hermetis Trismegisti Aegyptiam Aegyptiam aliam
Mysticam et aliam Platonis propriamldquo62
59 Srov vyacuteše daacutele srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 bdquoNeniacute znaacutemo proč Patrizi tento spis nepublikoval samostatně jak to učinil s pojednaacuteniacutem o prostoruldquo Daacutele srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 121 60 Podobnyacute naacutezor zastaacutevaacute rovněž Erna Banić-Pajnić Srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 253 61 NUP I 1 1a 62 NUP [Ad Gregorium XIIII] 1a
- 16 -
Vidiacuteme tedy že Patrizi svou novou filosofii pojiacutemal jako noveacute pravdiveacute a unifikujiacuteciacute
završeniacute třech předchaacutezejiacuteciacutech filosofickyacutech tradic prisca sapientia (novo)platonismu a
křesťanstviacute63 Ostatně jak již samotnyacute naacutezev Patriziho opus magnum napoviacutedaacute64 jeho
zaacuteměrem bylo vybudovat novyacute metodologickyacute systeacutem zahrnujiacuteciacute pozměněnyacute
aristotelskyacute (induktivně-)ascendenčniacute postup (bdquo[hellip] non per motum sed per lucem et
lumina ad primam causam ascediturldquo) platonskeacute (deduktivně-)descendenčniacute uvažovaacuteniacute
(bdquo[hellip] methodo Platonica rerum universitatis a conditore Deo deduciturldquo) a konečně
Patriziho vlastniacute metodu jejiacutemž jaacutedrem je kontemplace (bdquo[hellip] propria patricii methodo
tota in contemplationem venit Divinitas [hellip]ldquo)65 O Patriziho metodologii a jejiacutech
uacuteskaliacutech bude v uacuteplnosti pojednaacuteno v čaacutesti 228 teacuteto studie
Připomeňme však na tomto miacutestě Patriziho metodologickeacute motto jež se stane
fundamentem všech jeho filosofickyacutech zkoumaacuteniacute Podle jeho přesvědčeniacute je totiž třeba
poklaacutedat důraz na sveacute vlastniacute poznaacuteniacute nikoliv přičiacutetat primaacuterniacute a určujiacuteciacute zaacutevažnost
jakeacutekoliv autoritě66
223 Hierarchie jsouciacuteho
bdquoAnte Primum nihil
Post Primum omnia
A Principio omnia
Ab Uno omnia
A Bono omnia
A Deo Uno Trino omnia
Deus Bonum Unum Principium Primum
idem
Ab Uno Unitas primaria
Ab Unitate primaria Unitates omnes
63 Patriziho snaha propojit novoplatonismus s prisca sapientia a křesťanskyacutem učeniacutem byla již zdůrazněna Srov pozn č 33 v teacuteto studii 64 Nova de Universis Philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria patricii methodo tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo Platonica rerum universitatis a conditore Deo deducitur 65 Srov předchaacutezejiacuteciacute poznaacutemka daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 254 či Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 128 66 K tomu srov NUP I 8 19a Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 93
- 17 -
Ab Unitatibus Essentiae
Ab Essentiis Vitae
A Vitis Mentes
A Mentibus Animi
Ab Animis Naturae
A Naturis Qualitates
A Qualitatibus Formae
A Formis Corporaldquo67
Takto nastiňuje Patrizi v prvniacute knize Panaugie baacutezi sveacute celkoveacute filosofickeacute koncepce
již bude naacutesledně v dalšiacutech čaacutestech Nova de universis philosophia hlouběji rozviacutejet Za
uacutestředniacute bod teacuteto pasaacuteže zasluhujiacuteciacute naši primaacuterniacute pozornost je podle meacuteho naacutezoru na
miacutestě označit čtvrtyacute řaacutedek na němž stojiacute bdquoAb Uno omnialdquo68 Praacutevě tato dvě slova ndash
Unum a omnia ndash lze chaacutepat jako fundamentum filosofickeacuteho systeacutemu Noveacute filosofie o
univerzech Je obecně znaacutemo že Francesco Patrizi naacuteležiacute do tradice novoplatonsky
orientovaneacute filosofie jež předpoklaacutedaacute že vše jsouciacute je důsledkem emanace z jednoho
jedineacuteho počaacutetku Benjamin Brickman přichaacuteziacute ve sveacute disertaci s vyacutestižnyacutem
komparačniacutem scheacutematem v němž staviacute do jedneacute řady filosofickeacute postoje Ploacutetiacutena
Prokla Marsilia Ficina a praacutevě Franceska Patriziho Z jeho zaacutevěrů je patrneacute že rodaacutek
z Cresu měl filosoficky nejbliacuteže k Proklovi69 Co je však pro naše zkoumaacuteniacute podstatneacute
všichni jmenovaniacute filosofoveacute považujiacute za jedinyacute počaacutetek všeho Jedno70 Patrizi pro
tento počaacutetek užiacutevaacute (s největšiacute pravděpodobnostiacute sveacuteho71) pojmoveacuteho konstruktu ndash
unrsquoomnia ndash jenž věrně vystihuje jeho filosofickou koncepci vychaacutezejiacuteciacute z jednoty a
uacutestiacuteciacute v mnohost bdquoNeque ipsa illa omnia per quae primissimum illud unrsquoomnia est
67 NUP I 1 1a 68 NUP I 1 1a 69 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 pozn č 21 na s 35 S tiacutemto naacutezorem se ztotožňuje rovněž Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51 Problematika ideovyacutech zdrojů a možnyacutech vlivů na Patriziho filosofickeacute naacutezory však v každeacutem ohledu přesahuje teacutematickyacute raacutemec teacuteto praacutece K teacutematu tedy podrobněji srov např Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 94 a 102-131 70 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 35 K terminologickyacutem odlišnostem srov tamt 71 K tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141
- 18 -
appellatumldquo72 Fundament jeho filosofie však musiacute byacutet jedniacutem (unum) a všiacutem (omnia)
současně
bdquoEt omnia sunt in uno sed uniter Et unum uniter est omnia Et unum (liceat ita
fari) est Uno-mnia [sic]ldquo73
Užitiacute zdaacutenlivě kontradiktorickeacuteho novotvaru unrsquoomnia se tedy v tomto světle jeviacute byacutet
nanejvyacuteš vhodnyacutem a terminologicky precizniacutem rozhodnutiacutem74
Jedno tento počaacutetek předchaacutezejiacuteciacute všemu75 však nemůže bezprostředně vyuacutestit
v mnohost potřebuje k tomu prostředkujiacuteciacute princip jiacutemž je Patrizimu prvniacute stupeň
(gradus76) jeho ontologickeacute koncepce unitas primaria bdquoUnitas ergo quaedam primaria
ab uno est genita [hellip]ldquo77 Tato ndash v kontextu novoplatonskeacute filosofie ndash odpoviacutedaacute ideji
dobra78 Z niacute naacutesledně emanujiacute unitates omnes tedy ostatniacute ideje79 O těchto platiacute
72 NUP II 11 22c 73 NUP II 7 13d 74 Bliacuteže k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 75 NUP I 1 1a bdquoA Principio omnia Ab Uno omnialdquo Patrizi podobně jako jiniacute filosofoveacute novoplatonskeacute tradice ztotožňuje sveacute Jedno s Bohem bdquoDeus Bonum Unum Principium Primum idemldquo Cit dle NUP I 1 1a Bliacuteže k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 208 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 32 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51 Luc Deitz ve sveacute studii nicmeacuteně upozorňuje že o přesneacute povaze vztahu unrsquoomnia k Bohu nečiniacute Patrizi ve sveacutem diacutele žaacutedneacute explicitnějšiacute poznaacutemky Srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 pozn č 75 na s 166 76 bdquoHis autem post unum primum novem gradibus rerum tota constant universitas Qui quidem gradus ordine sunt dispositi a summo ad imum ita ut nullum inter eos vacuum sit relictum nulla locum habeat intercapedoldquo Cit dle NUP II 11 23d 77 NUP II 11 23a-b Srov ostatně NUP I 1 1a bdquoAb Uno Unitas primarialdquo Patrizi tento ontologickyacute stupeň ztotožňuje se Synem Božiacutem K tomu srov daacutele Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 37 78 Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 267 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 79 NUP I 1 1a Tento ontologickyacute stupeň ztotožňuje Patrizi s Duchem Svatyacutem K tomu srov rovněž Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 37
- 19 -
bdquoVel etiam sunt ipsae unitates super entia omnia et superessentiales Sed si sint
superessentiales ita ut cum essentis nihil communicent tunc inter ipsas et
essentias vacuum relinquetur intervallumldquo80
Dalšiacutem stupněm v Patriziho metafyzickeacutem systeacutemu tedy musiacute byacutet zaacutekonitě essentia jež
naacutesledně zaklaacutedaacute jsoucnost dalšiacutech ndash nižšiacutech ndash stupňů Nevyhnutelnost jejich geneze
prostřednictviacutem descendenčniacute emanace je podle Luca Deitze v Patriziho ontologickeacutem
systeacutemu ospravedlněna naacutesledujiacuteciacute uacutevahou
bdquoEsence je přiacutemo odvozena z nejdokonalejšiacutech jsoucen proto musiacute sama
představovat tento vrchol dokonalosti kteryacute jiacute odpoviacutedaacute v hierarchii jsouciacuteho
Jelikož je koneckonců odvozena z Boha a jelikož je Bůh živyacute musiacute obsahovat
život neboť život je nadřazen smrti Život implikuje pohyb a nejvyššiacute podobou
pohybu je duchovniacute a netělesnyacute pohyb jinyacutemi slovy kognitivniacute proces
intelektuldquo81
Stupni unitates ndash essentia ndash vita ndash intellectus vyvěrajiacuteciacutemi z unlsquoomnia jsou vymezena
čtyři vyššiacute poschodiacute Patriziho deviacutetipatroveacute ontologickeacute budovy Tyto čtyři stupně se
vyznačujiacute svojiacute netělesnostiacute nepomiacutejivostiacute ontologickou samostatnostiacute a neměnnostiacute
Jako netělesneacute se nenachaacutezejiacute v prostoru (k němu se mohou vztahovat pouze ve spojeniacute
s tělem) Nejsou složeny z čaacutestiacute a jsou tedy nedělitelneacute podstaty (individua essentia)
Oproti tomu čtyřem nejnižšiacutem stupňům naacuteležejiacute vlastnosti přesně opačneacute tedy tělesnost
a pomiacutejivost ontologickaacute zaacutevislost a proměnlivost Jsou situovaacuteny v prostoru a
vyznačujiacute se svou dělitelnou podstatou (dividua essentia)82
80 NUP II 11 23b 81 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 82 NUP II 11 22c-24d a zvlaacuteště NUP III 2 51c Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 32-33 a Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 a 55
- 20 -
Mezi oběma čtveřicemi (ktereacute pro svou zaacutesadniacute odlišnost nemohou byacutet spojeny) se ndash ve
středu ontologickeacute hierarchie ndash nachaacuteziacute duše (animus83) kteraacute je zaacuteroveň netělesnyacutem i
tělesnyacutem prostředkujiacuteciacutem stupněm84
bdquo[hellip] tertia quaedam in universitate erit natura non corporea non incorporea
Sed utrumque et incorporea et corporea ita ut media quaedam sit inter
utramqueldquo85
Duši tedy pojiacutemaacute jako bdquo incorporeum corporeumldquo86 Jak poukazuje Ljerka Schiffler (a
jak je jistě na prvniacute pohled zřejmeacute) postulovaacuteniacutem duše jako tertium quid mezi tělesnyacutem
a netělesnyacutem překonaacutevaacute Patrizi uacutezkeacute meze dualismu a řadiacute se tak k filosofickeacute tradici
triadickeacuteho uvažovaacuteniacute87
Duše prostředkujiacuteciacute mezi netělesnyacutemi a tělesnyacutemi jsoucny v descendenčniacute
emanaci pokračuje a utvaacuteřiacute jako svou podobu přirozenost (natura)88 Z přirozenosti pak
vyvěraacute kvalita (qualitas) a z niacute forma (forma)89 Jak zdůrazňuje Žarko Dadić zařazeniacute
formy do systeacutemu novoplatonskeacute ontologickeacute hierarchie je čistě Patriziho původniacute
myšlenkou90 P O Kristeller se domniacutevaacute že uvedeniacute formy do systeacutemu ontologickeacute
83 Ačkoliv Patrizi v Pampsychii (NUP III 1 49b) deklaruje terminologickou diferenci mezi pojmy animus (užiacutevanyacutem pro označeniacute středniacuteho ontologickeacuteho stupně) a anima (denotujiacuteciacute lidskou duši) v ostatniacutech čaacutestech NUP užiacutevaacute obecně termiacutenu anima Bliacuteže k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 166 V ohledu na tuto skutečnost překlaacutedaacutem latinskyacute termiacuten animus českyacutem ekvivalentem duše Pro českyacute vyacuteraz duch vyhrazuji tomu odpoviacutedajiacuteciacute latinskyacute termiacuten spiritus kteryacute Patrizi ve svyacutech filosofickyacutech pojednaacuteniacutech rovněž užiacutevaacute K tomu srov niacuteže (oddiacutel 228) 84 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 33 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 85 NUP III 2 51d 86 NUP III 2 52a bdquoAtque ita vere medium sit hoc ens quod incorporeum corporeum nos appellamusldquo 87 Srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 96 Daacutele srov Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 182 a 185 88 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 89 NUP II 11 23d bdquoA qua [natura] in corpus itidem producitur qualitas quae naturae veluti instrumentum seruit in corpore et eius partibus alterandis et disponensis Et dispositis formam inducit Per quam corpus in aliam aut aliam speciem conformeturldquo 90 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51
- 21 -
hierarchie lze vysvětlit Patriziho intenzivniacutem zaacutejmem o geometrii91 Na nejnižšiacutem stupni
emanačniacuteho scheacutematu se nachaacuteziacute konečně tělo (corpus)92 Praacutevě diacuteky prostředkujiacuteciacutemu
principu ndash duši ndash je umožněna existence těchto čtyř nejnižšiacutech (ontologicky zaacutevislyacutech)
stupňů
bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat
tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo93
Patriziho filosofickyacute systeacutem se v tomto bodě analyacutezy jeviacute byacutet v kontextu novoplatonskeacute
tradice novyacutem pouze v tom ohledu že počet vzaacutejemně propojenyacutech descendenčně
seřazenyacutech stupňů94 (včetně ontoteologickeacuteho95 počaacutetku unlsquoomnia) ustavuje na deseti ndash
tedy čiacutesle pyacutethaacutegorejskeacuteho tetraktu Saacutem Patrizi se pak podle Luca Deitze ve sveacutem diacutele
na Pyacutethaacutegoru explicite odvolaacutevaacute96
Originalita chorvatskeacuteho myslitele však naplno vysviacutetaacute přejdeme-li k detailnějšiacutemu
rozboru druheacute čaacutesti Noveacute filosofie Panarchie kde se Patrizi zaobiacuteraacute nejen
problematikou vertikaacutelniacute descendence ndash tedy již popsanyacutemi stupni nyacutebrž i
horizontaacutelniacutem uspořaacutedaacuteniacutem sveacuteho ontologickeacuteho systeacutemu
bdquoEt alius ordo in latitudinem actus in singulo quoque gradu [hellip] Quem ordinem
sicut primum illum gradus nominauimus sic seriem proprio nomine
apellabimus In qua serie unitatum in latitudinem graduum singulorum
latitudinem ratio persuadet esse locatamldquo97
91 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 123 92 NUP I 1 1a bdquoA Formis Corporaldquo 93 NUP III 4 56d K probleacutemu srov daacutele Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 55 či Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 154 94 NUP II 11 24b bdquoGradus hi novem sunt primus rerum atque entium ordo in profundum a summo ad imum ductusldquo vyššiacute stupeň je přiacutečinou stupně nižšiacuteho přičemž nižšiacute stupeň je vždy ontologicky slabšiacute nežli stupeň předchaacutezejiacuteciacute K tomu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 95 K tomu srov pozn č 98 96 K tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 97 NUP II 11 24b
- 22 -
Pro horizontaacutelniacute členěniacute tedy užiacutevaacute terminů řada (series) Nejvyššiacute řada vychaacutezejiacuteciacute
horizontaacutelně z nejvyššiacuteho ontologickeacuteho stupně98 tedy stupně unitates obsahuje unitas
primaria a daacutele unitates všech nižšiacutech stupňů tedy esence života intelektu duše
přirozenosti kvality formy a těla Naacutesledujiacuteciacute stupeň ndash essentia ndash obsahuje opět řadu
essentia primaria a všech naacutesledujiacuteciacutech (tedy pouze nižšiacutech stupňů) Během postupu od
nejvyššiacuteho k nejnižšiacutemu stupni tedy vždy dochaacuteziacute ke sniacuteženiacute členů řady o jeden Na
uacuterovni těla pak existuje pouze jedinyacute člen řady corpus primarium99
Takto nastiacuteněnaacute koncepce jakeacutesi dvojrozměrneacute ontologie však neniacute konečnou
podobou Patriziho uacutevah
bdquoTertius itidem in longitudinem est ordo quem cathenam libuit nuncupare Qui
quidem est eiusdem generis seu speciei per gradus omnes transitusldquo100
Chorvatskyacute myslitel tedy svůj systeacutem rozšiřuje o dalšiacute rozměr ndash o řetězy (catenae)
světla ktereacute předchoziacute dva rozměry propojujiacute Jak ve sveacute studii uvaacutediacute Luc Deitz
Patriziho explanace problematiky řetězů se zdaacute byacutet viacutece naznačeniacutem než přesnyacutem
vysvětleniacutem i přesto je však možneacute přijmout naacutezor že bdquo[stupeň pozn J Č] unitas
primaria je souběžnyacute s unitas lucis z nějž vyvstaacutevaacute lux unitatis že [stupeň pozn J Č]
essentia primaria je souběžnyacute s essentia lucis z nějž vyvstaacutevaacute lux essentia atd dokud
opět nedosaacutehneme corpus primum z nějž zdaacute se daacutele žaacutedneacute světlo nevyzařujeldquo101 Tento
naacutezor skutečně potvrzuje jedenaacutectaacute kniha Panarchie v niacutež Patrizi vypočiacutetaacutevaacute
bdquoEst lucis unitas et unitatis lux Est et essentia lucis et lux essentiae Et vita
lucis et lux vitae et Mens lucis et lux mentis et lucis anima et anima lucis Et
natura lucis et lux naturae Et qualitas lucis et lux qualitatis Et forma lucis et
formae lux Et lucis corpus et lux corporisldquo102
98 Unrsquoomnia chaacutepu jako (před)stupeň ontoteologickyacute kdežto devět nižšiacutech stupňů interpretuji jako ontologickeacute v praveacutem smyslu toho slova 99 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 34 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 144 100 NUP II 11 24c 101 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143 102 NUP II 11 24c
- 23 -
Vzaacutejemně propojeneacute stupně řady a řetězy pak naacutesledně vytvaacuteřejiacute třiacutedimenzionaacutelniacute
prostorovou soustavu ndash Patriziho univerzum103
bdquoIta lux per omnium graduum longitudinem ordine rectissimo percurrit E(s)t
alius numero quartus ordo quem soliditatis ordinem placuit vocare Ex tribus
enim illis longitudine latitudine et profunditate sicuti corporum nascitur
soliditas et stabilitas et firmitudo sic ratio longe melior suadet in rerum
omnium universitate esse firmitatem et stabilitatem et soliditatem longe quam
sit in corporibus validioremldquo104
Vezmeme-li v uacutevahu že prvniacute dva rozměry tedy stupně (jež descendujiacute vertikaacutelně) a
řady (jež ze sebe bdquovyplyacutevajiacuteldquo horizontaacutelně) můžeme naacutezorně promiacutetnout do podoby
trojuacutehelniacuteku (jehož odvěsnami budou praacutevě vertikaacutelně seřazeneacute stupně a horizontaacutelně
rozloženeacute řady) pak se stejnaacute možnost naskyacutetaacute i pro vyjaacutedřeniacute propojeniacute stupňů s řetězy
(ziacuteskaacuteme tedy druhyacute trojuacutehelniacutek) a řad s řetězy (třetiacute trojuacutehelniacutek) Patriziho ontologickeacute
scheacutema sestaacutevajiacuteciacute ze třech vzaacutejemně propojenyacutech rozměrů nabyacutevaacute tedy podoby
bdquot řiacutedimenzionaacutelniacuteho scheacutematu vymezeneacuteho třemi k sobě přilehlyacutemi trojuacutehelniacuteky což je
tetraedr (neboli pyramida105) jehož čtvrtaacute stěna [tj zaacutekladna pozn J Č] kvůli
geometrickeacute zaacutekonitosti musiacute miacutet rovněž trojuacutehelniacutekovyacute tvarldquo106
Ačkoliv se k přesneacutemu tvaru sveacuteho scheacutematu univerza autor Nova de universis
philosophia explicite nevyjaacutedřil rozviacutejiacute v tomto ohledu dalece sveacute uacutevahy Luc Deitz
Podle jeho přesvědčeniacute připadajiacute ndash pro svou pravidelnost ndash v uacutevahu pouze dvě možneacute
podoby vyacuteše popsaneacute tetraedraacutelniacute pyramidy buďto pyramida sestaacutevajiacuteciacute
z rovnoramennyacutech trojuacutehelniacuteků anebo pyramida jež je složena s trojuacutehelniacuteků
rovnostrannyacutech tvořiacuteciacutech pravidelnyacute prostorovyacute obrazec Ve sveacute studii se přiklaacuteniacute ke
druheacute zcela pravidelneacute variantě Pro sveacute zaacutevěry předklaacutedaacute tři poměrně důvěryhodneacute
argumenty Tiacutem nejzaacutesadnějšiacutem je poukaz na skutečnost že Platoacuten ve sveacutem dialogu
Timaios předpoklaacutedaacute rovněž existenci pravidelnyacutech tetraedrů ktereacute jsou ekvivalentniacute 103 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143 104 NUP II 11 24c-d 105 Sestaacutevajiacuteciacute ovšem ze třiacute svislyacutech stěn a jedneacute zaacutekladny 106 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143
- 24 -
ohni coby jednomu ze živlů107 V ohledu na skutečnost že oheň je tradičně spojovaacuten se
světlem jež v Patriziho filosofickeacutem systeacutemu zaujiacutemaacute značně vyacuteznamneacute miacutesto (jak
ostatně uvidiacuteme v naacutesledujiacuteciacutem vyacutekladu) zdaacute se byacutet argument pro tetraedr složenyacute
z rovnostrannyacutech trojuacutehelniacuteků velmi zaacutevažnyacutem Naviacutec platonsky orientovanyacute filosof
jakyacutem byl Patrizi by podle Deitze spiacuteše upřednostnil pravidelnost a tedy i
bdquogeometrickou kraacutesuldquo Konečně uacutevahy o tetraedraacutelniacute povaze univerza se objevujiacute již
v diacutele Cyrila Alexandrijskeacuteho (Contra Iulianum) a v diacutele Theologumena arithmeticae
připisovaneacutem Iamblichovi s nimiž se měl Patrizi nesporně setkat V tomto světle jsme
tedy opraacutevněni chaacutepat Patriziho pojetiacute univerza jako pravidelneacuteho tetraedru
bdquospočiacutevajiacuteciacuteho na jednom ze svyacutech vrcholů [tj zaacutekladnou vzhůru pozn J Č]ldquo108
V oddiacutele 229 bude o Patriziho pojetiacute univerza pojednaacuteno v uacuteplnosti
224 Čtyři principy
Pro spraacutevneacute a plneacute pochopeniacute filosofickeacuteho pojetiacute skutečnosti vyloženeacuteho v Nova de
universis philosophia je však nutneacute obraacutetit naši pozornost ke druheacute o nic meacuteně
podstatneacute čaacutesti Patriziho filosofie
bdquoHaec omnia sunt in Spacio
Heac omnia sunt in Lumine
Haec omnia sunt in Caloreldquo109
Tato pasaacutež naleacutezajiacuteciacute se v prvniacute knize Panaugie naacutesleduje ihned bezprostředně za
odstavci věnovanyacutemi Patriziho koncepci hierarchie jsoucen Tezi hovořiacuteciacute o tom že
vše ndash v hierarchii jsouciacuteho ndash existuje v prostoru (spacium) světlosti (lumen110) a teple
(calor) rozviacutejiacute Patrizi daacutele a o poznaacuteniacute podrobněji v posledniacute čaacutesti Noveacute filosofie
Pancosmii Zde vypočiacutetaacutevaacute prvky (principia elementa) z nichž je složen svět a ustaluje
107 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 145 108 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 145 109 NUP I 1 1a-b 110 Latinskeacute lux je do češtiny již tradičně překlaacutedaacuteno jako světlo pro latinskyacute vyacuteraz lumen jsem zvolil českeacuteho ekvivalentu světlost zejmeacutena z důvodu zachovaacuteniacute povědomiacute jeho přiacutebuznosti a bezprostředniacuteho sepětiacute se světlem Inspiraciacute mi byl chorvatskyacute jazyk do nějž je latinskeacute lumen překlaacutedaacuteno jako svjetlost Ke vztahu lux a lumen srov bliacuteže oddiacutel 226 teacuteto studie
- 25 -
jejich počet na čtyřech111 Mezi třemi vyacuteše uvedenyacutemi zmiňuje rovněž čtvrtyacute element ndash
tok (fluor)112 Jak neopomiacutejiacute zdůraznit Žarko Dadić ndash a jak je ostatně na prvniacute pohled
zjevneacute ndash Patriziho pojetiacute čtyř konstitutivniacutech principů představuje filosofickyacute protipoacutel
aristotelskeacute představě v niacutež jsou za zaacutekladniacute prvky skutečnosti považovaacuteny země voda
vzduch a oheň113 Na prvniacute pohled meacuteně zřetelnou se však jeviacute druhaacute skutečnost na niacutež
ve sveacute praacuteci Dadić poukazuje Francesco Patrizi totiž v prvniacute knize Panaugie
konstatuje že všechna jsoucna (tedy tělesnaacute i netělesnaacute) existujiacute v prostoru bdquoHaec
omnia sunt in Spacioldquo114 Oproti tomu v Pampsychii třetiacute čaacutesti Nova de universis
philosophia zastaacutevaacute naacutezor že v prostoru jsou situovaacutena pouze jsoucna tělesnaacute nikoliv
netělesnaacute (tedy čtyři vyššiacute stupně v Patriziho ontologickeacute hierarchii)115 Tento rozpor
Patrizi v naacutesledujiacuteciacutech pasaacutežiacutech řešiacute rozlišeniacutem dělitelneacuteho a nedělitelneacuteho prostoru
V dělitelneacutem (trojrozměrneacutem) prostoru se nachaacutezejiacute tělesnaacute jsoucna (natura ndash qualitas ndash
forma ndash corpus) v nedělitelneacutem (bezrozměrneacutem) prostoru jsoucna netělesnaacute (unitates ndash
essentia ndash vita ndash intellectus) V přiacutepadě duše jež jest incorporeum corporeum je situace
obdobnaacute jako v přiacutepadě jejiacuteho postaveniacute v hierarchii jsoucen jejiacute tělesnaacute čaacutest se nachaacuteziacute
v dělitelneacutem prostoru jejiacute čaacutest netělesnaacute v prostoru netělesneacutem v němž se naleacutezaacute
rovněž vše Božskeacute116 Vidiacuteme zde tedy dalšiacute vyacuteznamnyacute aspekt Patriziho triadickeacuteho
pojetiacute skutečnosti
V naacutesledujiacuteciacutech knihaacutech Pancosmie se však Patrizi zabyacutevaacute teacuteměř vyacutehradně
prostorem dělitelnyacutem tedy trojrozměrnyacutem117 Tomuto principu ndash ze čtyř zmiňovanyacutech
prvniacutemu a nejnobilitnějšiacutemu ndash je proto nutneacute věnovat v nadchaacutezejiacuteciacutem vyacutekladu i naši
pozornost
111 NUP IV 6 79b 112 NUP IV 6 78a-79d Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 44 či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 59 113 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 57 114 NUP I 1 1a-b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 59 115 NUP III 2 51c 116 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 61 117 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 61
- 26 -
225 Prostor
Jak již bylo uvedeno v uacutevodu čaacutesti 221 teacuteto praacutece Patrizi již v roce 1587 publikoval
spisy De rerum natura libri II priores alter de spatio physico alter de spatio
mathematico a Della nuova geometrica libri XV ktereacute se později v upraveneacute podobě
staly ndash coby prvniacute tři knihy ndash součaacutestiacute čtvrteacute čaacutesti jeho Noveacute filosofie o univerzech
Pancosmie118
Patrizi v Pancosmii přichaacuteziacute s představou prostoru jako principu vytvořeneacuteho
Jednem bdquoItaque spacium a primo uno ante entia alia omnia est profusum [hellip]ldquo119
Prostor předchaacuteziacute všemu jsouciacutemu jež nemůže jinak než byacutet praacutevě v prostoru je tedy
podmiacutenkou existence všeho jsouciacuteho120
bdquoCommunis quaedam omnium hominum notio spacium et esse et aliquid esse
videtur voluisse cum nomina haec vel talia formaret Dimensio Distantia
Intervallum Intercapedo Spacium Diastasis Diastema Consensus hic
latinorum Graecorumque a sensu videtur ortum habuisse Quis enim non cernit
coelum a terra in mundo distare Orientem ab Occidente Pedes a capite in se
ipso In capite oculum ab oculo Ab ore nares Si quis has distantias seu
intervalla sive spacia non discernat haec legere aut intelligere non laboretldquo121
Těmito uacutevahami dospiacutevaacute Patrizi k jedineacutemu možneacutemu zaacutevěru Prostor existuje a
uvažovat o jeho neexistenci by bylo zhola nesmyslnyacutem122
Zaměřiacuteme-li se bliacuteže na jeho vlastnosti zjistiacuteme že jeho zaacutekladniacute a nespornou
charakteristikou musiacute byacutet jeho trojrozměrnost
118 NUP IV 1-3 61a-73b Podrobněji k tomu srov oddiacutel 221 teacuteto studie 119 NUP IV 1 61c V přiacutepadě Patriziho novoplatonskeacute filosofie je však vhodnějšiacute nehovořit přiacutemo o tvořeniacute (s jakyacutemkoliv prefixem) implikujiacuteciacutem jistou časovou naacuteslednost geneze jednotlivyacutech principů nyacutebrž o emanaci (připouštějiacuteciacute pouze naacuteslednost substanciaacutelniacute) K tomu srov Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 264 K Patriziho teologickeacutemu postoji k otaacutezce creatio ex nihilo srov bliacuteže Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 a oddiacutel 42 teacuteto praacutece 120 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 146 121 NUP IV 1 61c 122 NUP IV 1 61c-d
- 27 -
bdquoNamque longitudo et latitudo et profunditas perdurant usque ad corporis
illius corruptionem Tres hasce ab omnibus onfessas dimensiones corpori
naturali cuique inesse et cuique proprias nemo amplius dubitaveritldquo123
I přes poměrně precizniacute a jednoznačnou definici prostoru (a jeho třech komponent ndash
rozměrů) však Patrizi připouštiacute že jiacutem předloženeacute pojetiacute deacutelky šiacuteřky a hloubky je jen
jedniacutem z mnoha možnyacutech pohledů a interpretaciacute skutečnosti
bdquoHaec respectu nostri aliquando mutantur ut supera fiant infera dextera fiant
sinistra anteriora fiant itidem posterioraldquo124
Luc Deitz v tomto ohledu zdůrazňuje že podobnaacute formulace je z hlediska 16 stoletiacute
nejbliacuteže tomu co bude později nazvaacuteno izotropiiacute prostoru125
Dalšiacute z vlastnostiacute prvniacuteho elementu je pak skutečnost že prostor neklade v něm
obsaženyacutem tělesům žaacutednyacute odpor126
bdquoMundus enim corpus est spacium vero corpus minime est nulla ergo
categoriarum spacium complectitur ante eas omnes est extra eas omnes est
Quid ergo est Hypostasis diastema est diastasis ectasis est extensio est
intervallum est capedo est atque intercapedoldquo127
Patrizi tedy zaacutesadniacutem způsobem rozlišuje tělesnyacute (a prostorovyacute v prostoru situovanyacute)
svět na jedneacute straně a na straně druheacute prostor jako takovyacute (tělesnyacute svět obsahujiacuteciacute ale
123 NUP IV 1 61d Patrizi za deacutelku považuje nejdelšiacute vzdaacutelenost mezi krajniacutemi body tělesa anebo jeho vyacutešku za šiacuteřku pak druhou nejdelšiacute vzdaacutelenost popř vzdaacutelenost mezi krajniacutemi body v horizontaacutelniacutem směru za hloubku konečně nejkratšiacute vzdaacutelenost mezi dvěma krajniacutemi body tělesa popř jeho třetiacute rozměr K tomu srov bliacuteže Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 148 124 NUP IV 1 61d 125 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 148 126 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 127 NUP IV 1 65a
- 28 -
rovněž obklopujiacuteciacute) jenž neklade entitaacutem v něm obsaženyacutem žaacutednyacute odpor a je jimi
prostupnyacute128
V přiacutepadě že se tělesnaacute entita nachaacuteziacute v jakeacutekoliv čaacutesti prostoru je tato čaacutest
nazyacutevaacutena miacutestem (locus) je-li prostor praacutezdnyacute je nazyacutevaacuten praacutezdnem (vacuum)129
Neboť jsou tělesa v prostoru ndash zejmeacutena v důsledku vzaacutejemneacute interakce ndash schopna
zmenšovat svůj aktuaacutelniacute objem předpoklaacutedaacute Patrizi existenci praacutezdnyacutech miacutest uvnitř
těles samotnyacutech tzv spaciol jež jsou během snižovaacuteniacute objemu (a tedy zvyšovaacuteniacute
hustoty) tělesa postupně naplňovaacutena130 Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že se tiacutemto
myšlenkovyacutem experimentem Patrizi připojuje k přiacuterodně-filosofickeacute tradici jež kladně
odpoviacutedaacute na otaacutezku po existenci vakua ve světě (nikoliv však za jeho hraniciacute)131 Ve
stejneacutem duchu se Patrizi staviacute rovněž k probleacutemu nekonečnosti univerza i zde totiž
předpoklaacutedaacute kladnou odpověď Podle jeho přesvědčeniacute bylo-li by univerzum konečneacute
existovalo by zaacutekonitě něco co by jej z vnějšku obklopovalo Bylo-li by i to konečneacute
muselo by existovat dalšiacute obklopujiacuteciacute prostřediacute atd atd Tiacutemto regressus ad infinitum
Patrizi podklaacutedaacute sveacute přesvědčeniacute o (aktuaacutelniacute) nekonečnosti univerza132
bdquoSpacium ergo extensioldquo můžeme uzavřiacutet společně s Patrizim bdquoest hypostatica
per se substans nulli inhaerensldquo133 Protože je prostor třiacuterozměrnyacutem musiacute byacutet jistyacutem
způsobem tělesnyacutem neboť však tělesům v něm situovanyacutem neklade odpor musiacute byacutet
rovněž netělesnyacutem bdquoItaque corpus incorporeum est et noncorpus corporeumldquo134
128 NUP IV 1 64c-d Tělesa prostor potřebujiacute ke sveacute existenci bdquoCumque spacium sit rerum naturae omnium primum [hellip]ldquo Cit dle NUP IV 2 68b Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 46-48 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 71 a 75 Dodejme že čas oproti tomu Patrizi nahliacutežiacute jako akcidentaacutelniacute a zaacutevislyacute na existenci těles Bliacuteže k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 66 129 NUP IV 1 62d bdquoQua plenum corpore est esse locum qua vero sine corpore est esse vacuumldquo 130 NUP IV 1 63b bdquoQua ratione ostendimus aquam et aerem densari eadem ostensi potest aliorum corporum condensatio Quae tunc densantur cum partes ipsorum in poros qui inania sunt spaciola se se recipiuntldquo Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 131 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 46 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 132 NUP IV 1 64a-b Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 62-63 či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 73 a 75 133 NUP IV 1 65b 134 NUP IV 1 65b Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 150 Jak zdůrazňuje kupř Ljerka Schiffler
- 29 -
Prostor se konečně vyznačuje nejen ontologickou ale i gnozeologickou prioritou oproti
peripatetickeacute tradici Patrizi zdůrazňuje že poznaacutevaciacute proces začiacutenaacute poznaacuteniacutem principů
věciacute135
V ohledu na uacuteplnost vyliacutečeniacute Patriziho pojetiacute prostoru dlužno na tomto miacutestě zmiacutenit
jednu historicko-filosofickou poznaacutemku Jak uvaacutediacute Žarko Dadić představa
nekonečneacuteho a nezaacutevisle existujiacuteciacuteho prostoru se objevuje již v diacutele jineacuteho vyacuteznamneacuteho
renesančniacuteho filosofa ndash Bernardina Telesia Ve sveacutem diacutele De Natura Rerum Juxta
Propria Principia publikovaneacutem v poprveacute v roce 1565 v Řiacutemě (naacutesledně 1570 a 1586)
přichaacuteziacute s koncepciacute homogenniacuteho prostoru jako předpokladu existence všeho ostatniacuteho
Praacutevě Telesiovo pojetiacute prostoru mělo miacutet na vyacuteslednou podobu Patriziho přiacuterodně-
filosofickyacutech naacutezorů zřejmyacute vliv136 Na druhou stranu se zdaacute byacutet rovněž velmi
pravděpodobnyacutem že Patriziho koncepce prostoru nepřiacutemo ovlivnila uvažovaacuteniacute Isaaca
Newtona a jeho postulaacutet absolutniacuteho prostoru Newton se měl s myšlenkami
chorvatskeacuteho myslitele seznaacutemit přes diacutelo Pierra Gassendiho a Henryho Mora již se
s jeho přiacuterodně-filosofickyacutemi idejemi setkali přiacutemo137
226 Světlo
Z hlediska ontologickeacute nobility je v Patriziho filosofickeacute koncepci čtyř elementů
druhyacutem nejvyacuteznamnějšiacutem principem světlo Ve sveacutem opus magnum se jiacutem rodaacutek
z chorvatskeacuteho Cresu zaobiacuteraacute zejmeacutena v jeho prvniacute čaacutesti ndash Panaugii Problematice
světla věnuje nicmeacuteně pozornost rovněž i na jinyacutech miacutestech Nova de universis
philosophia zejmeacutena pak ve čtvrteacute knize Pancosmie pojmenovaneacute De primaevo
prostor (jakož i tři naacutesledujiacuteciacute principy) chaacutepe Patrizi jako tělesneacute-netělesneacute (corporeum incorporeum) kdežto duši pojiacutemaacute jako netělesnou-tělesnou (incorporeum corporeum) Srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 96-99 K tomu srov teacutež Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 186 135 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 146 K Patriziho gnozeologickyacutem naacutezorům srov daacutele oddiacutel 226 teacuteto praacutece 136 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 69 K jednotlivyacutem vydaacuteniacutem Telesiova diacutela srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 102 137 Bliacuteže k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 75 a 77
- 30 -
lumine138 Neboť se mnoziacute z historiků filosofie domniacutevajiacute že praacutevě Panaugia měla hraacutet
nejvyacuteznamnějšiacute uacutelohu ve formovaacuteniacute Komenskeacuteho pojetiacute metafyziky světla bude nutneacute
teacuteto čaacutesti NUP věnovat v naacutesledujiacuteciacutem vyacutekladu naši intenzivnějšiacute pozornost139 Detailniacute
rozpracovaacuteniacute problematiky světla bude založeno jak na analyacuteze všech knih Panaugie
tak i čtvrteacute knihy Pancosmie jež pojednaacuteniacute obsaženeacute v prvniacute ze čtyř čaacutestiacute NUP velmi
vyacuteznamnyacutem způsobem doplňuje
Již bylo poznamenaacuteno vyacuteše (oddiacutel 221) že Panaugia byla před svyacutem
publikovaacuteniacutem v raacutemci celku NUP sepsaacutena již roku 1588 a je ji v určityacutech ohledech
možneacute ndash ostatně jako i zbyleacute tři čaacutesti Noveacute filosofie o univerzech ndash interpretovat jako
samostatneacute a autarkniacute filosofickeacute pojednaacuteniacute140 Na druhou stranu však jejiacute filosofickyacute
obsah uacutezce koresponduje s idejemi vyloženyacutemi v celeacutem Patriziho opus magnum
V naacutesledujiacuteciacute analyacuteze se tedy pokusiacuteme vystihnout jejiacute teoretickeacute gros jak z hlediska
jeho teacutematickeacute sveacutebytnosti tak i z hlediska jeho provaacutezanosti na ostatniacute tři čaacutesti Nova de
universis philosophia
Panaugia uvozenaacute dedikačniacutem listem adresovanyacutem kardinaacutelu Paulu Camillu
Sfrondatovi a papeži Řehoři XIV sestaacutevaacute celkem z deseti knih141
1 De luce142
2 De diaphano143
3 De radiis144
4 De lumine145
138 NUP IV 4 73c-75b 139 K tomu srov mj Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 76 145 a 192 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115 120 121 a 125 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 312 323 325 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 148 155 159 a 160 Patočka Jan Filosofickeacute zaacuteklady Komenskeacuteho pedagogiky In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 217-218 Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 65-68 Tvrdyacute J Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 a 13 140 K tomu srov oddiacutel 221 teacuteto praacutece 141 NUP [Ad Paulum Camillum] VIa-VIIb 142 NUP I 1 1a-3b 143 NUP I 2 3c-5b 144 NUP I 3 5c-8d 145 NUP I 4 9a-11d
- 31 -
5 De opaco146
6 De aereo lumine147
7 De coelesti luce et lumine148
8 De luce et lumine supercoelesti149
9 De lumine incorporeo150
10 De fonte et patre luminum151
Z hlediska filosofickeacuteho obsahu se deset knih Panaugie jeviacute jako dalšiacute teoretickeacute
rozvinutiacute Patriziho uacutevah o prostoru Nedosažitelneacute (inaccessabilis) světlo (lux lux
prima) obyacutevaacute rovněž nedosažitelnyacute Bůh152 Jako maacute Bůh tendenci saacutem sebe zjevovat
tak i světlo tiacutehne ke sveacute manifestaci prostřednictviacutem dalšiacuteho vyzařovaacuteniacute V okamžiku
kdy Bůh vyřkl imperativ bdquobudiž světloldquo rozlilo se světlo po praacutezdneacutem prostoru153
bdquoQuid autem facilius fundi potuit per spacium quam lumen At unde et a quo
fonte lumen id in spacium est fusum A patre nimirum ac fonte luminum a
Deoldquo154
Toto světlo rozliteacute po původně praacutezdneacutem prostoru je však nutně něčiacutem jinyacutem nežli
oniacutem původniacutem nedosažitelnyacutem světlem (lux lux prima) Patrizi tedy daacutele rozlišuje
paprsky (radius) jež z něj do prostoru vyzařujiacute
146 NUP I 5 12a-13d 147 NUP I 6 14a-15b 148 NUP I 7 15c-17b 149 NUP I 8 17c-19d 150 NUP I 9 20a-21d 151 NUP I 10 22a-23d 152 NUP IV 4 73d O identitě Boha a prima lux medituje Patrizi zejmeacutena v desaacuteteacute knize Panaugie Pro podloženiacute svyacutech naacutezorů se zde hojně odvolaacutevaacute na filosofickeacute a teologickeacute autority Srov NUP I 10 23a-b bdquoErgo et Mosis et Hebraeorum ab eo profectorum archana sapientia Deum summum Lucem vocat et abyssum fontani luminis quae forte paterna profunditas Chaldaeorum estldquo či tamt bdquoDe quo Ioannes sbquoQuoniam Deus lux est et tenebrae in eo nonsunt ullae sicuti et ipse est in lucelsquoldquo Daacutele k identitě Boha a lux prima srov NUP II 9 18d Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 132 Eugene E Ryan však ve sveacute studii ndash podle meacuteho soudu nikoliv neopraacutevněně ndash poznamenaacutevaacute že Patriziho ztotožněniacute Boha s prima lux nepřesahuje raacutemec pouheacute analogie Srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 194 153 NUP IV 4 73c-74b Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 154 NUP IV 4 73c
- 32 -
bdquoRadius (quid) sit fulgor a luce in conum promicans et quasi lux secunda a
prima in eam figuram conformataldquo155
Paprsky však nejsou posledniacutem ontologicky nejnižšiacutem stupněm ve světelneacute hierarchii
bdquoLumen (quid) autem est lux tertia tum a prima tum a secunda emanans non in
rectum progrediens neque in acutum finiensldquo156
Praacutevě světlost (lumen) je tiacutem co se rozleacutevaacute po stvořeneacutem nekonečneacutem prostoru a
zaacutekonitě tak samo musiacute byacutet nekonečnyacutem Toto rozlitiacute světlosti nazyacutevaacute Patrizi odkazuje
explicite na Filoacutena Alexandrijskeacuteho všezaacuteřiacute ndash panaugiiacute
bdquoHoc tale lumen a luce verbi Dei emicans nomine vocat appositissimo
Panaugiam quasi omnilucentiamldquo157
Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že Patrizi o paprsciacutech jakožto prostředkujiacuteciacutem stupni mezi
světlem ve zdroji (lux) a světlostiacute (lumen) hovořiacute de facto vyacutehradně jen v deseti knihaacutech
Panaugie V posledniacute čaacutesti NUP Pancosmii zastaacutevaacute naacutesledujiacuteciacute naacutezor
bdquoDe Deo ergo luce primaria lumen primigenium emicuit Ab una luce lumen
unum Ab infinita luce lumen infinitum [hellip]ldquo158
O paprsciacutech (radius) zde neniacute ndash vyjma jednoho historickeacuteho odkazu ndash žaacutedneacute explicitniacute
zmiacutenky159
Skutečnost že světlo (a jeho nižšiacute emanačniacute stupně) zaujiacutemaacute v Patriziho filosofickyacutech
představaacutech jedno z kliacutečovyacutech postaveniacute (ne-li přiacutemo vyacutesostneacute) dosvědčujiacute i četneacute
honestujiacuteciacute charakteristiky jež mu hned v uacutevodu prvniacute knihy Panaugie přisuzuje
155 NUP I 3 5d 156 NUP I 3 5d 157 NUP I 9 21b 158 NUP IV 4 73c-74a 159 K tomu srov NUP IV 4 73c-75b
- 33 -
bdquoA luce inquam quae Dei ipsius eiusque bonitatis est imago Quae omnem
supramundanam omnem circummundanam omnemque mundanam illustrat
regionem Quae sese per omnia extendit Per omnia se fundit Per omnia
permeat Omnia permeando format et efficit Omnia vivificat Omnia continet
Omnia sustinet Omnia congregat Omnia unit Omnia disgregat Omnia quae vel
sunt vel illuminantur vel calescunt vel vivunt vel gignuntur vel nutriuntur vel
augescunt vel perficiuntur vel moventur ad se convertit Conversa purgat
Omnia perficit Omnia renovat Omnia conservat et ne in nihilum abeant efficit
Omnium rerum est et numerus et mensuraldquo160
Luc Deitz upozorňuje rovněž na dalšiacute z motivů jež měly veacutest Patriziho k vypracovaacuteniacute
koncepce světlosti jako prvku stvořeneacuteho ihned v bezprostředniacute naacuteslednosti za
prostorem Vedle vyacuteše popsaneacuteho teologickeacuteho důvodu (Božiacute zaacuteměr vyplnit praacutezdnyacute
prostor svyacutem jasem) a pohnutek metafyzickyacutech (vyacuteše uvedeneacute Patriziho charakteristiky
světla) je možneacute totiž hovořit i o motivaciacutech přiacuterodně-filosofickyacutech fyzikaacutelniacutech Bůh
naplnil praacutezdnyacute prostor světlostiacute pro jejiacute podobnost s prostorem Stejně jako prostor je
totiž i světlost nejjednoduššiacutem principem jenž maacute potenci rozprostiacuterat se do
neomezenosti vše prostupovat a vše vyplňovat avšak neklaacutest věcem v něm obsaženyacutem
žaacutednyacute odpor161
Konečně pak (a zejmeacutena) bdquoAtque ita et incorporeum et corporeum simulldquo162
Patrizi v uacutevahaacutech o tělesneacute netělesnosti světlosti přejiacutemaacute induktivniacute argumentaci užitou
již při dokazovaacuteniacute stejnyacutech vlastnostiacute prostoru Vzhledem k faktu že světlost neklade
tělesům v prostoru situovanyacutem (a sebou bdquoobklopenyacutemldquo) žaacutednyacute odpor je entitou
netělesnou na druhou stranu ndash ježto se rozleacutevaacute v třiacuterozměrneacutem prostoru ndash je entitou
korporaacutelniacute163 Oproti tomu dodejme je původniacute světlo (lux lux prima) čistě netělesnyacutem
jsoucnem164
160 NUP I 1 1c 161 Srov zejm NUP IV 4 73c-74c Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 162 NUP IV 4 74b 163 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 164 NUP I 1 1d-2a Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 28
- 34 -
Patrizi však v ohledu na přiacuterodně-fyzikaacutelniacute spekulace tyacutekajiacuteciacute se světla a
světlosti nezůstaacutevaacute na povrchu a v dalšiacutech čaacutestech Panaugie sveacute naacutezory precizuje Hned
v prvniacute knize prvniacute čaacutesti NUP předklaacutedaacute svoji koncepci rozděleniacute těles do třiacute kategoriiacute
jimiž jsou lucida (lucidniacute) diaphana (průhlednaacute) a opaca (temnaacute)
bdquoLux in corporibus quibusdam cernitur in aliis non cernitur Corpora ergo
distinguenda Corporum igitur alia sui natura lucida sunt Sol stellae ignis
Alia sui natura sunt opaca Luna terra nubes Alia neque lucem habent neque
opacitatem utramque tamen in se recipiunt neutram vero retinent aether aer
aqua Haec Graeci diaphana Latini perspicua et transpicua appellavereldquo165
Podle Patriziho představ je lucidniacutem tělesům světlo imanentniacute skrze průhlednaacute je světlo
schopno prostupovat a konečně skrze temnaacute světlo nepronikaacute vůbec166 Naopak
zdůrazňuje Patrizi daacutele temnaacute tělesa emanujiacute tmu kterou neniacute možneacute chaacutepat pouze
privativně ndash tedy jako zbavenost nedostatek světla ndash avšak jako skutečně subsistujiacuteciacute
bdquoNon sunt ergo tenebra et obscuratio umbra umbratioque simplices lucis et
luminis privationes Sed vera sunt entia qualia dicunt positivaldquo167
Patrizi tedy jak doklaacutedaacute i Benjamin Brickman odlišuje pozitivniacute a privativniacute
protiklady Zatiacutemco spolu pozitivniacute (kupř zde zmiacuteněneacute světlo a tma či teplo a zima)
interagujiacute a mohou se vzaacutejemně ovlivňovat ony privativniacute (kupř zrak a slepota) ve
vzaacutejemneacutem styku nejsou a byacutet nemohou168 Co si však nesporně zasloužiacute naši
pozornost je Patriziho přesvědčeniacute že pozitivniacute protiklady bdquoquae plerumque et inter se
pugnant et se se alterant et misceri possunt et ex seipsis media quaedam procreare
tepores colores sapores et similialdquo169 Vzaacutejemnyacutem stykem tedy mohou (spolu)vytvaacuteřet
prostředkujiacuteciacute (středniacute) stupně Vidiacuteme tedy opět stejně jako v přiacutepadě duše že
165 NUP I 1 1c-d 166 NUP I 1 1d bdquoLucida luce plena sua alienis tenebris sunt impervia Opaca tenebris plena suis alieno lumini non sunt pervia Diaphana propriis et lumine et tenebra carentia alienis et lumine et tenebra permeanturldquo 167 NUP I 5 13a 168 NUP I 5 12d bdquoContraria vero privativa ea conditione sunt ut alterum earum existat lterum vero aut nihil ut fere nihil sit Qualia sunt vox et silentium visus et caecitas auditus et surditasldquo Daacutele k tomu srov NUP I 5 13a-13d a Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 29-30 a 64-65 169 NUP I 5 12d
- 35 -
Patriziho filosofickeacute naacutezory dalece přesahujiacute uacutezkeacute meze dualistickeacuteho uvažovaacuteniacute a
reflektujiacute jeho triadickeacute smyacutešleniacute
Z hlediska světla ustaluje Patrizi v paacuteteacute knize Panaugie vyacutečet z něj emanujiacuteciacutech stupňů
na čtyřech
bdquoA corpore quidem lucido radii primo emicant A radiis lumen A lumine
splendor A splendore nitorldquo170
Stejnyacute počet stupňů pak rovněž naacuteležiacute pozitivniacutemu protikladu světla tmě Z niacute emanujiacute
postupně tenebrae obscuratio umbra a umbratio171
bdquoEx nitore vero et umbratione veluti composita res quaedam media provenit
quam quia aliter nescimus adumbrationem liceat appellareldquo172
Patriziho Panaugia tedy pojednaacutevaacute o deviacuteti173 stupniacutech vyvěrajiacuteciacutech ze světla a ze tmy
a vzaacutejemně provaacutezanyacutech (pro)středniacutem stupněm adumbratio
Jak však sloučit metafyzickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute pojetiacute světla se systeacutemem
ontologickeacute hierarchie vyloženyacutem v uacutevodu Panaugie a rozpracovanyacutem i v ostatniacutech
třech čaacutestech Nova de universis philosophia V uacutevodu prvniacute knihy Panaugie Patrizi
konstatuje bdquoHaec omnia sunt in Lumineldquo174 Miacuteniacute tiacutem že veškereacute ontologickeacute stupně
jež předtiacutem vyjmenoval175 jsou nějakyacutem způsobem ve světlosti obsaženy Toto
přesvědčeniacute daacutele precizuje ve čtvrteacute knize Pancosmie
bdquoLux enim illa paterni profundi in quo et in qua entia omnia summo sunt
gradu sterilis esse non potuit Ideoque lumen hoc e se produxit quod profundi
esset imago Imago autem esse non poterat nisi a luce aliquid haberet Et ab
identitate illius in alteritatem caderet secum tamen feret imaginem Illa autem
170 NUP I 5 13a 171 NUP I 5 13a-b 172 NUP I 5 13a 173 Spatřuji v tomto počtu jasnou analogii k deviacuteti stupňům Patriziho ontologickeacute hierarchie 174 NUP I 1 1a 175 Pro připomenutiacute unitates ndash essentia ndash vita ndash intellectus ndash animus ndash natura ndash qualitas ndash forma ndash corpus
- 36 -
primam omnia entia continebat imaginem ergo omnium entium lumen secum
retulitldquo176
Patrizi tedy zastaacutevaacute naacutezor že světlo obsahuje všechna jsoucna (byť v nutně slabšiacute miacuteře
nežli jsou obsažena v unrsquoomnia) a světlosti naacuteležiacute obsah obrazů podob těchto
jsoucen177
Detailniacute meditace o světle jeho ontologickeacute dignitě a přiacuterodně-filosofickyacutech
charakteristikaacutech však nejsou jedinyacutem teoretickyacutem obsahem deseti knih Panaugie a
čtvrteacute knihy Pancosmie Ačkoliv teacuteto skutečnosti většina z historiků renesančniacute
filosofie interpretujiacuteciacutech Nova de universis philosophia věnuje pouze minimaacutelniacute
pozornost (anebo ji ndash jako kupř Luc Deitz ve sveacute jinak precizniacute studii ndash přehliacutežiacute zcela)
je nespornyacutem že Patrizi s pojmem světla pracoval rovněž ve sveacute gnozeologickeacute
koncepci178 Ostatně již v uacutevodu prvniacute knihy Panaugie přichaacuteziacute s naacutesledujiacuteciacute teziacute
bdquoLux ergo et lumen primaria eius proles ante omnia sunt nobis
cognoscendaldquo179
Argumentačniacute oporou pro toto konstatovaacuteniacute je Patrizimu garance gnozeologickeacute
adekvaacutetnosti jejiacute fundaciacute prostřednictviacutem smysloveacuteho poznaacuteniacute180 Mezi smysly pak na
prvniacutem miacutestě stojiacute zrak coby nejspolehlivějšiacute a tedy i nejdůstojnějšiacute smysl
bdquoA primis ergo philosophandi initium nobis esto A primis cognitisne An ab
incognitis Si ab incognitis incipiamus sequentia incognita erunt omnia De
incognitis nulla nobis condetur Philosophia A cognitis ergo initium sumendum
Cognitio omnis a mente primam originem a sensibus exordium habet primum
176 NUP IV 4 75a-b 177 K tomu srov teacutež NUP I 9 20d 178 Tento probleacutem rozpracovaacutevaacute podrobněji pouze Benjamin Brickman (c d s 34) Zmiňuje jej rovněž Thomas Leinkauf Srov Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 184 179 NUP I 1 1c 180 Ačkoliv Patrizi v Panaugii explicite upřednostňuje smysloveacute poznaacuteniacute v jinyacutech čaacutestech Nova de universis philosophia se přiklaacuteniacute spiacuteše k prioritě racionality Bliacuteže k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 70 a 71
- 37 -
Inter sensus et naturae nobilitate et virium praestantia et actionum dignitate
visus est primarius Visui prima et primo cognita sunt lux et lumenldquo181
Takto v Patriziho filosofickeacute koncepci dochaacuteziacute k vzaacutejemneacutemu propojeniacute ontologickeacute
roviny reprezentovaneacute světlem a světlostiacute na jedneacute straně (tzv metafyzika světla) s
rovinou gnozeologickou opřenou o prioritu smyslovyacutech vjemů (konkreacutetně zraku)
poznaacutevajiacuteciacutech znaacutemeacute počaacutetky (tedy zaacuteklad spraacutevneacuteho poznaacuteniacute) na straně druheacute Nebyacutet
tedy světla a z něj prostřednictviacutem paprsků emanujiacuteciacute světlosti bdquo[hellip] iacerent in
tenebris inertia sibi ipsis omnia nobisque incognitaldquo182
Pro tento zaacutevěr hovořiacute rovněž dvanaacutectaacute kniha Panarchie v niacutež Patrizi skrze
analyacutezu kořenů řeckyacutech termiacutenů ἰδέα a εἶδος dospiacutevaacute k postulovaacuteniacute analogie mezi
latinskyacutemi pojmy videre a scire183 V Patriziho gnozeologickeacute koncepci tedy světlo
figuruje jako princip umožňujiacuteciacute jak smysloveacute poznaacuteniacute (fundovanyacute videre) tak i
naacuteslednyacute kognitivniacute proces (scire) bdquoHanc ergo lucem contemplationis omnis primariam
causamldquo184 Tiacutemto způsobem ndash jak poukazuje Erna Banić-Pajnić ndash chorvatskyacute filosof
přichaacuteziacute až k postulovaacuteniacute kliacutečoveacute (zdůrazňuji) triaacutedy zrak ndash poznaacuteniacute ndash světlo185
Světlo naskyacutetaacute poznaacutevajiacuteciacutemu subjektu možnost ascendovat až k samotneacutemu lux
prima tedy Bohu od nějž jsou všechny nižšiacute ontologickeacute stupně odvozeny bdquoPer ea ad
primam lucem patremque luminum ascendendumldquo186 Tiacutemto je pak gnozeologickaacute
nobilita světla zcela završena Podrobněji se k teacuteto otaacutezce vraacutetiacuteme ještě v oddiacutele 228
kdy bude možneacute Patriziho gnozeologii zasadit do širšiacuteho kontextu
Nicmeacuteně dodejme s patřičnyacutem důrazem přiacutemeacute poznaacuteniacute samotneacuteho
nedosažitelneacuteho (inaccessabilis) Boha možneacute neniacute K jeho alespoň přibližneacutemu
uchopeniacute lze dospět skrze studium jeho hmotneacuteho obrazu ndash přiacuterody187 Protože však
Patriziho teologickeacute naacutezory přesahujiacute tematickyacute raacutemec teacuteto studie zaměřme se
181 NUP I 1 1b 182 NUP I 1 1c 183 NUP II 12 25a-b 184 NUP I 1 1c-d K tomu srov daacutele NUP I 10 23b Zde Patrizi zdůrazňuje že samotneacute smysloveacute poznaacuteniacute neniacute možneacute pojiacutemat jako absolutně aplikovatelnyacute předpoklad naacutesledneacuteho teoretickeacuteho uvažovaacuteniacute V jistyacutech oblastech ndash kupř v otaacutezkaacutech teologickyacutech ndash je nutneacute namiacutesto smyslů poznaacutevat prostřednictviacutem mysli Nicmeacuteně podotyacutekaacute Erna Banić-Pajnić (c d s 132) fundamentem tohoto procesu je staacutele toteacutež původniacute jednotneacute světlo 185 Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 130 a 255 186 NUP I 1 1c 187 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 67-70
- 38 -
v kraacutetkosti na samotnyacute proces poznaacutevaacuteniacute188 Ten je podle myslitelovyacutech představ
charakterizovatelnyacute jako vzaacutejemnaacute aktivniacute interakce poznaacutevajiacuteciacuteho subjektu s objektem
poznaacuteniacute Toto spojeniacute označuje Patrizi termiacutenem coitio189
Světlo se konečně jak poukaacutežeme bliacuteže v oddiacutele 228 (spolu)podiacuteliacute na vzniku a
existenci všech vniacutematelnyacutech a poznatelnyacutech entit jakož i vniacutemajiacuteciacutech a poznaacutevajiacuteciacutech
subjektů190
V ohledu na ontologickou přiacuterodně-filosofickou (fyzikaacutelniacute) a rovněž i gnozeologickou
vyacutesostnost světla a z něj emanujiacuteciacutech nižšiacutech stupňů neniacute tedy s podivem že Patrizi o
světle hovořiacute těmito slovy bdquoLux rerum omnium purissimaldquo anebo je hodnotiacute jako
bdquoMundi pulchritudo Mundi gaudium Mundi risusldquo191
V tomto okamžiku považuji za vhodneacute doplnit vyacuteklad stručnou historicko-filosofickou
poznaacutemkou Světlo totiž figurovalo jako jeden z uacutestředniacutech principů v koncepciacutech řady
filosofickyacutech osobnostiacute působiacuteciacutech daacutevno před Franceskem Patrizim Jak velmi vhodně
připomiacutenaacute P O Kristeller již Platoacuten užil ve sveacute Uacutestavě slunce jako metafory ideje
dobra192 Dlužno zmiacutenit že světlo figuruje rovněž ve filosofickyacutech diacutelech např Filoacutena
Alexandrijskeacuteho Ploacutetiacutena Augustina Prokla Pseudo-Dionysia či Roberta Grosseteste
Rogera Bacona Bonaventury anebo konečně Marsilia Ficina193 Ačkoliv je vliv
předchoziacute filosofickeacute tradice na vyacuteslednou podobu Patriziho uacutevah dotyacutekajiacuteciacutech se
188 Bliacuteže k myslitelovyacutem teologickyacutem představaacutem srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 55-59 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 95 Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 266 189 NUP II 15 31b-c Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 36 a 70 190 NUP II 12 27b Daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 133 a 140 Tomaacuteš Nejeschleba ve sveacute publikaci o Janu Jesenskeacutem hovořiacute o trojiacute funkci světla v Patriziho filosofii epistemologickeacute fyzikaacutelniacute a ontologickeacute což de facto odpoviacutedaacute jeho vyacuteše popsanyacutem charakteristikaacutem Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 80-81 191 NUP I 1 1c 192 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 193 K teacutematu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 79-81 či Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 Tomaacuteš Nejeschleba pak připomiacutenaacute že rozlišovaacuteniacute mezi lux a lumen jež u Patriziho spatřujeme je vlastniacute předchaacutezejiacuteciacute středověkeacute a renesančniacute tradici iluminismu Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 81 Nejeschleba Tomaacuteš Unum omnia triaacutedy K Panaugii a Panarchii Francesca Patriziho In Jabůrek Martin (ed) Jednota a mnohost Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Centra pro praacuteci s patristickyacutemi středověkyacutemi a renesančniacutemi texty k osmdesaacutetyacutem narozeninaacutem Karla Flosse Brno 2008 s 114
- 39 -
prostoru a světla (světlosti) zřejmyacute poukazuje ve sveacute monografii Žarko Dadić na uacutezkeacute ndash
a kliacutečoveacute ndash sepětiacute myšlenek chorvatskeacuteho myslitele přiacutemo s učeniacutem Zoroastra Herma
Trismegista a židovskeacute Kabaly194 Nicmeacuteně jak již bylo předeslaacuteno v uacutevodu a oddiacutele
221 teacuteto studie zkoumaacuteniacute zdrojů Patriziho filosofie představeneacute v NUP přesahuje jejiacute
tematicky (a rovněž prostorově) vymezenyacute raacutemec
227 Teplo a tok
Podle Patriziho neniacute Bůh ztotožnitelnyacute pouze se světlem (lux prima) nyacutebrž i s ohněm
(ignis)195 Žarko Dadić je přesvědčen že toto pojetiacute bylo zcela nepochybně inspirovaacuteno
židovskou Kabalou196 Oheň je propojen se světlem v Bohu a v okamžiku kdy toto
světlo emanuje skrze paprsky ke světlosti je oheň ndash nyniacute již jako teplo (calor) ndash stejně
jako světlost rozprostřen po nekonečneacutem prostoru197
bdquoItaque ubicunque lux est ibi et lumen est ibi et ignis est ibi et calor est et ubi
eorum unum est ibi sunt et reliquialdquo198
Teplo je Patrizimu aktivniacutem principem jenž je v (nerozdělitelneacutem) spojeniacute se
světlostiacute199
Nutno v tomto okamžiku podotknout že oheň ztotožňovanyacute Patrizim s Bohem
neniacute stejnyacutem prvkem jako oheň obsaženyacute v hvězdaacutech či oheň pozorovatelnyacute na Zemi
V Nova de universis philosophia jsou tedy rozlišovaacuteny tři druhy ohně božskyacute (ideaacutelniacute)
194 K teacutematu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 79-83 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 94-95 195 NUP IV 15 97a-98d 196 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 99 197 NUP I 1 1a-b NUP IV 15 98a-99b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 198 NUP IV 5 76c 199 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 a 83
- 40 -
jeho obrazem je pak oheň nebeskyacute a jako třetiacute ndash nejnižšiacute ndash se vyskytuje oheň
pozemskyacute200
Protože jsou světlost a teplo aktivniacutemi principy musiacute zaacutekonitě existovat rovněž princip
pasivniacute Tiacutem je pro Patriziho tok (fluor)201 Bůh tedy nedaacutevaacute vzniknout pouze prostoru
světlu (a jeho nižšiacutem emanačniacutem stupňům) ohni (a teplu) ale i čtvrteacutemu principu jiacutemž
je tok bdquoEt sicuti illinc et spacium veniunt et lumen et calor sic venit etiam inde
universalis Fluorldquo202
Stejně jako oba aktivniacute principy rozšiřuje se i tok po stvořeneacutem nekonečneacutem
prostoru a je tudiacutež saacutem zaacutekonitě nekonečnyacutem Takto rozprostraněnyacute prvotniacute tok
(primaveus fluor) však Patrizi pojmenovaacutevaacute již jako laacutetku (materia)203 Stejně jako
ostatniacute tři principy je i tok současně tělesnyacutem a netělesnyacutem204 Na rozdiacutel od nich však
tok ndash coby princip pasivniacute ndash disponuje schopnostiacute klaacutest tělesům odpor (resistentia
antitypia)205
Neboť se však hmota (z hlediska jejiacutech čaacutestiacute) maacute tendenci chovat vždy jinyacutem
způsobem musiacute existovat něco co tuto naacutechylnost v původně jednotneacute hmotě
zapřiacutečiňuje Tiacutemto agens je Patrizimu forma
bdquoDifferentiae hae raritatis et frequentiae si a natura materia fiant nulli dubium
quin aether et aer sint inter se diversi Sed non videntura materia fieri quoniam
ipsa passiones omnes aeque recipit Sed sunt a forma ea quae utrique ipsorum a
200 NUP IV 15 98a Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 201 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 Benjamin Brickman ve sveacute studii předklaacutedaacute uacutevahu o Patriziho důvodech pro ustaveniacute toku jako čtvrteacuteho principu Srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 64 202 NUP IV 6 78c 203 NUP IV 23 121d bdquoMateriam dicimus fluorem illum primaevumldquo Daacutele k tomu srov NUP IV 15 99a či NUP IV 23 122b V ohledu na uacuteplnost vyacutekladu považuji za nutneacute poznamenat že Patrizi ndash s terminologickou preciznostiacute sobě vlastniacute ndash odlišuje laacutetku ztotožňovanou s prvotniacutem tokem již nazyacutevaacute materia od laacutetky působiacuteciacute v materiaacutelniacutem světě pro kterou užiacutevaacute řeckeacuteho vyacuterazu ὕλη K tomu podrobněji srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 89 Rovněž i k přehledu předchaacutezejiacuteciacutech filosofickyacutech koncepciacute pracujiacuteciacutech s tokem srov tamt s 85 a 87 204 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 a 87 Chorvatskyacute badatel zde upozorňuje na skutečnost že tok jako princip neniacute možneacute spojovat s chaacutepaacuteniacutem vody jako pozemskeacuteho prvku 205 NUP IV 6 78a
- 41 -
Conditore totius materiae propriae cuiusque parti indita fuit Parti inquam
materiae totius in qua et ex qua essentia cuiusque tota formareturldquo206
Forma se v posledku staacutevaacute principem individuace každeacuteho existujiacuteciacuteho tělesa207 Odkud
forma k hmotě přistupuje bude vysvětleno v naacutesledujiacuteciacutem oddiacutele
228 Nova de universis philosophia jako koherentniacute filosofickyacute systeacutem
V dalšiacutem vyacutekladu sveacute Noveacute filosofie o univerzech dospiacutevaacute Patrizi ke sloučeniacute všech vyacuteše
nastiacuteněnyacutech čaacutestiacute sveacuteho filosofickeacuteho a přiacuterodně-filosofickeacuteho pojetiacute skutečnosti v jeden
koherentniacute monolitickyacute celek Podle jeho přesvědčeniacute untitates (v jeho hierarchii
jsoucen prvniacute emanovanyacute stupeň) ztotožnitelneacute s idejemi působiacute rovněž v nižšiacutech
emanačniacutech stupniacutech descendenčně uspořaacutedaneacuteho univerza V intellectus neboli mens
jsou obsaženy v podobě pojmů v anima jako racionaacutelniacute principy v natura jako semena
a v laacutetce jako formy208
Semena jež jsou netělesnaacute jsou posleacuteze recipovaacutena stvořenyacutem nekonečnyacutem
prostorem V něm je však ndash jak bylo zmiacuteněno vyacuteše ndash rozlito rovněž nekonečneacute světlo
Světlo tedy dospiacutevaacute ke sjednoceniacute nejen s teplem (v prostoru rovněž rozprostřenyacutem)
nyacutebrž i se semeny jimž se staacutevaacute nositelem Semena ve spojeniacute s oběma aktivniacutemi
principy pak v interakci s pasivniacutem principem tokem stojiacute u zrodu veškeryacutech
tělesnyacutech entit
bdquoPer calorem postea sibi comitem perque fluorem ex quo seminum illorum vi
corpora omnia formaeque corporum omnes efficerenturldquo 209
206 NUP IV 23 121d 207 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 89 208 NUP II 12 26d bdquoNam quae unitates in se sunt Ideae in mente sunt ἔννοιαι νοεραὶ conceptus intellectuales In anima rationes in natura semina in materia formaeldquo Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 87 209 NUP IV 21 115d Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131
- 42 -
Prvniacutem vzniklyacutem tělesem je podle Patriziho prvniacute ze třech světů ndash mundus empyreus210
Ten je obsahem nekonečneacuteho prostoru a je opět plnyacute semen z nichž postupně vznikajiacute
dalšiacute jsoucna tohoto světa Nutneacute je ovšem zdůraznit že všechno živeacute či neživeacute jež
vzniklo v mundus empyreus naacuteležiacute jen a vyacutehradně do něj a je od bdquopozemskyacutechldquo bytostiacute
či předmětů neživeacute přiacuterody naprosto odlišneacute211 Mundus empyreus prostřednictviacutem
semen plodiacute druhyacute ze světů ndash mundus aethereus ndash situovanyacute do konečneacuteho prostoru
V mundus aethereus ztotožnitelneacutem s nebesy se nachaacuteziacute Slunce pět planet (Merkur
Venuše Mars Jupiter a Saturn212) a veškereacute hvězdy Prostřednictviacutem Slunce jsou
semena (ve spojeniacute se světlostiacute a teplem) přenaacutešena z hvězd (jimž jsou z druheacuteho světa
sice nejvlastnějšiacute nicmeacuteně pro slabost jejich světlosti jimi daacutele vyzařovaacutena byacutet
nemohou213) do třetiacuteho nejnižšiacuteho světa ndash mundus hylaeus214 Tento materiaacutelniacute svět
sestaacutevaacute ze vzduchu (situovaacuten nejvyacuteše tedy nejbliacuteže nebesům) vody a země215 Skrze
temnou nejniacuteže bdquopoloženouldquo zemi však semena spojenaacute se světlostiacute a teplem
neproniknou216 Patrizi tedy nutně ndash ostatně jako mnoho dalšiacutech novoplatoniků217 ndash
postuluje jako dalšiacute aktivniacute princip ducha (spiritus) kteryacute je skrze zemi schopen
210 Tomaacuteš Nejeschleba připomiacutenaacute že se Patrizi při zavedeniacute pojmu empyreum opiacuteraacute o stoickou tradici Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 90 211 NUP IV 21 115d-116b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131 212 K tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 119 213 Podle Patriziho je počet hvězd nekonečnyacute K tomu srov NUP IV 9 85d Ačkoliv nejsou Patriziho kosmologickeacute naacutezory uacutestředniacutem teacutematem teacuteto praacutece považuji za vhodneacute alespoň v kraacutetkosti zmiacutenit některeacute z jeho představ Podle jeho přesvědčeniacute nejsou hvězdy situovaacuteny na staacuteleacutem miacutestě naopak zcela volně se pohybujiacute Za jejich vzaacutejemně ustaacuteleneacute vzdaacutelenosti jsou odpovědny jejich duše K oduševnělosti všech těles pak srov NUP III 4 55d kde se praviacute bdquoAt anima est actus corporis physici organici potentia vitam habentisldquo Daacutele pak k tomu srov Koyreacute Alexandre Od uzavřeneacuteho světa k nekonečneacutemu vesmiacuteru Praha 2004 s 50 Nebe je podle filosofa jednotneacute nesestaacutevajiacuteciacute z žaacutednyacutech sfeacuter což v posledku znamenaacute že neexistujiacute žaacutedneacute hranice mezi třemi světy K Patriziho kosmologickyacutem naacutezorům (a možnyacutem vlivům na jejich zformovaacuteniacute) srov bliacuteže zejm NUP IV 11-21 88a-117b Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 59-67 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 113-123 a 127 K Patriziho přijetiacute naacutezoru o rotaci Země kolem vlastniacute osy pak srov Brickman Benjamin c d s 52 214 NUP IV 7 81a-d NUP IV 14 96d NUP IV 22 120b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 87 a 133 215 Nutno ovšem podotknout že vzduch vodu ani zemi Patrizi nechaacutepe ve shodě s Aristotelem jako prvky nyacutebrž jako pouheacute (sou)čaacutesti hmotneacuteho světa Za skutečneacute prvky ve sveacute přiacuterodně-filosofickeacute koncepci považuje jednoznačně prostor světlost teplo a tok Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 224 teacuteto praacutece či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 125-129 216 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 133 217 K tomu bliacuteže srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 93-95
- 43 -
proniknout Duch je původně spojen s teplem diacuteky jehož propojeniacute se světlostiacute
prostupuje celyacutem univerzem nikoliv pouze materiaacutelniacutem světem218
Ačkoliv předpoklad všeprostupujiacuteciacuteho ducha nikterak nenarušuje koherenci
Noveacute filosofie považuje jej Žarko Dadić za jejiacute spiacuteše akcidentaacutelniacute čaacutest bdquoJestliže by bylo
několik pasaacutežiacute nebraacuteno na zřetel obstaacutela by Petrišova přiacuterodniacute filosofie docela dobře
teacuteměř ve všech svyacutech aspektech dokonce i bez zavedeniacute pojmu duchldquo Podle jeho
přesvědčeniacute metafyzickyacute vyacuteznam ducha plně vyčerpaacutevajiacute původniacute dva aktivniacute principy
ndash světlost a teplo219
Zastavme se však v tomto okamžiku ještě v kraacutetkosti u Patriziho gnozeologie vyliacutečeneacute
zejmeacutena v prvniacute čaacutesti NUP ndash Panaugii V čaacutesti 226 bylo již poznamenaacuteno že podle
Patriziho představ zaujiacutemaacute v gnozeologickeacutem procesu prvniacute miacutesto smysloveacute poznaacuteniacute
jež recipuje nejdřiacuteve světlo a světlost V konkreacutetniacute rovině to znamenaacute že prvniacutem ndash
lidskyacutemi smysly ndash poznaacutevanyacutem je (tělesnaacute) světlost rozlitaacute po materiaacutelniacutem světě
(mundus hylaeus) Jejiacute smysloveacute uchopeniacute umožňuje naacutesledně ascendenci ke světlu a
světlosti vlastniacutem mundus aethereus Završeniacutem tohoto vyacutestupu je pak přibliacuteženiacute se
netělesneacutemu prima lux ndash tedy Bohu220
bdquo[hellip] et Pater Deus et Filius et Spiritus S ignes et luces et lumina sunt Non
qualia oculis conspicimus Sed qualia divinus revelata mente percipimus Ad
quos ut ad purissima rerum omnium principia eorum lumine nobis praelucente
via ac scala luminum ac luminum ascendimus A lumine scilicet hylae mundi
ad lumen lucesque aetheras ab aethereis ad Empyreum scandentes ab Empyreo
ad φάοσ ad Panaugiam ad supermundanum solem ad lucem verbi ac filii et ad
lucem Patris infinitamldquo221
218 NUP IV 19 109c-111a Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 135 219 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 97 220 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 184 a 186 221 NUP I 10 23b-c Daacutele k tomu srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 191
- 44 -
Tato ascendence začiacutenaacute tedy u smysloveacuteho poznaacuteniacute světlosti rozliteacute v materiaacutelniacutem světě
a vrcholiacute přibliacuteženiacutem se prvotniacutemu světlu ndash Bohu skrze činnost lidskeacute mysli222
Eugene E Ryan přichaacuteziacute ve sveacute studii věnovaneacute Panaugii se srovnaacuteniacutem Patriziho
ascendenčniacute metody vedouciacute od smysloveacuteho uchopeniacute světlosti až k vyacutestupu k Bohu
s Aristotelovou koncepciacute důkazu existence prvniacuteho nehybneacuteho hybatele z VIII knihy
Fyziky a XII knihy Metafyziky skrze obdobnyacute proces počiacutenajiacuteciacute pozorovaacuteniacutem pohybu
našimi smysly223
Že bylo skutečně Patriziho metodologickyacutem zaacuteměrem vyjiacutet z aristotelskeacute
ascendenčniacute koncepce potvrzuje ostatně saacutem autor když sveacute opus magnum
pojmenovaacutevaacute
bdquoNova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum
sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur [hellip]ldquo
Nabiacuteziacute se proto ndash jak vhodně poukaacutezal praacutevě E E Ryan ndash otaacutezka nakolik Patrizi tiacutemto
explicitniacutem přihlaacutešeniacutem se k Aristotelově metodologii zůstaacutevaacute věrnyacute sveacutemu tolik
proklamovaneacutemu antiaristotelismu224
Na vyacuteznačnyacute prvek Patriziho noveacute filosofie ilustrujiacuteciacute jejiacute koherenci poukazuje uacutevaha
s niacutež ve sveacute studii přichaacuteziacute Luc Deitz Ten se domniacutevaacute že je světlost (pro sveacute vlastnosti
srov 226) ztotožnitelnaacute s prvniacutem z principů prostorem (srov 225) Přistoupiacuteme-li
na tuto identitu stane se ndash v ohledu na předpoklaacutedanyacute tetraedraacutelniacute tvar univerza
stojiacuteciacuteho na jednom ze svyacutech vrcholů (srov 223) ndash zřejmyacutem fakt že minimaacutelniacute
vzdaacutelenost od prvotniacuteho počaacutetku unrsquoomnia koresponduje s maximaacutelniacutem (tedy
nekonečnyacutem) prostorem a rovněž s nejvyššiacute intenzitou světlosti zatiacutemco se zvyšujiacuteciacute se
222 K tomuto srov rovněž Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 196-200 a 263 223 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 182 a 187 224 Srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181 Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 128 Probleacutemu si všiacutemaacute rovněž E Banić-Pajnić Srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 194-195
- 45 -
vzdaacutelenostiacute od unrsquoomnia ubyacutevaacute jak šiacuteře prostoru (jenž se staacutevaacute konečnyacutem) tak i
světlosti225
Celeacute univerzum je konečně podle Patriziho představ pomociacute prostředkujiacuteciacuteho
stupně ontologickeacute descendenčniacute hierarchie duše udržovaacuteno ve vzaacutejemneacutem
sjednocujiacuteciacutem propojeniacute a harmonii
bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat
tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo226
Pro tento stav užiacutevaacute jak řeckeacuteho vyacuterazu συνοκείροσις tak i latinkseacuteho cognatio či
concordia
bdquoOmnia tamen simul Mente animo spirituque naturaque tum propria cuique
tum totius mundi communi ita vivunt ut omnia Sympathiam et συνοκείροσιν
cognationem et concordiam inter se mutuam induant et ita consonent ut nulla
in eo sit dissonantia nulla discordia quae ad universi tum ornamentum tum
perfectionem tum conservationem non conferatldquo227
Tato sympatie je silou prameniacuteciacute praacutevě z prostředkujiacuteciacuteho stupně ontologickeacute
descendenčniacute hierarchie ndash duše228 Bez jejiacuteho stmelujiacuteciacuteho působeniacute by napřiacuteč
univerzem zavlaacutedla antipatie (antipathia dyspathia asympathia)229 Z teacuteto skutečnosti
je tedy opět patrneacute nakolik je Patriziho triadickeacute smyacutešleniacute v ohledu na koherenci a
vnitřniacute soudržnost celeacuteho jeho filosofickeacuteho a přiacuterodně-filosofickeacuteho systeacutemu
vyacuteznamneacute a nedocenitelneacute
225 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 155 Saacutem autor však vzaacutepětiacute poukazuje na čtenaacuteři jistě zřejmyacute logickyacute nesoulad mezi snahou geometricky vyjaacutedřit nekonečnost univerza a prostředky k tomu užityacutemi tedy konečnyacutemi prostorovyacutemi tělesy Srov tamt s 156 226 NUP III 4 56d Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 101 227 NUP IV 21 117b 228 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 103 229 NUP II 18 39c
- 46 -
Vidiacuteme tedy že v Nova de universis philosophia se descendenčniacute hierarchie jsoucen
emanujiacuteciacutech z původniacute unrsquoomnia s neoddiskutovatelnou nutnostiacute proliacutenaacute se čtyřmi
konstitutivniacutemi principy univerza Bylo by však zavaacutedějiacuteciacutem obě čaacutesti Patriziho noveacute
filosofie zaměňovat pro hierarchii jsoucen platiacute že vyššiacute stupeň je přiacutečinou stupně
nižšiacuteho (vyznačujiacuteciacuteho se nižšiacute ontologickou dignitou) Podobneacute kauzaacutelniacute spojeniacute však
mezi čtyřmi principy nenajdeme Nicmeacuteně jak hierarchizovanaacute jsoucna tak i čtyři
zaacutekladniacute elementy hrajiacute ve společneacutem propojeniacute nezastupitelnou uacutelohu při procesu
vzniku celeacuteho univerza230
230 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 65
- 47 -
3 Jan Amos Komenskyacute
31 Biografickaacute poznaacutemka
Životniacute osudy Jana Amose Komenskeacuteho jsou ndash domniacutevaacutem se ndash českeacute širšiacute jakož i
odborneacute veřejnosti velmi dobře znaacutemy231 O udaacutelostech vztahujiacuteciacutech se k jeho
vrcholneacutemu filosofickeacutemu diacutelu Poradě o naacutepravě věciacute lidskyacutech pojednaacutevajiacute naacutesledujiacuteciacute
oddiacutely (zejm 321) Omeziacutem se na tomto miacutestě tedy na jednu stručnou biografickou
poznaacutemku Neboť byl Jan Amos již v době sveacuteho života znaacutem jako Iohan-Amos
Comenius Moravus a rovněž nejnovějšiacute zahraničniacute literatura jej nahliacutežiacute jako
Moravana232 oslovuji jej v naacutesledujiacuteciacutem textu ndash přesvědčen o historickeacute spraacutevnosti
tohoto přiacutezviska ndash jako Moravana233 Tato skutečnost však nikterak neznamenaacute že by
Komenskyacute nenaacuteležel k širšiacute tradici českeacuteho filosofickeacuteho myšleniacute
32 De Rerum humanarum emendatione consultatio catholica
321 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahu
Mezi historiky filosofie neniacute pochyb o tom že diacutelo De Rerum humanarum emendatione
consultatio catholica234 považoval jeho autor za vyvrcholeniacute a završeniacute sveacuteho životniacuteho
teoretickeacuteho uacutesiliacute235 Podle Jana Patočky se jednaacute o monumentaacutelniacute a bdquomyšlenkově
231 Ke Komenskeacuteho biografii srov z primaacuterniacutech zdrojů předevšiacutem Molnaacuter A Rejchrtovaacute N (eds) Jan Amos Komenskyacute o sobě Praha 1987 Daacutele pak srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 39-50 Floss Pavel Uacutevod do problematiky Komenskeacuteho filozofie In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 97-111 Kvačala Jaacuten Komenskyacute Jeho osobnosť a jeho suacutestava vedy pedagogickej Turčianskyacute Svaumltyacute Martin 1921 Novaacutek J V Hendrich J Jan Amos Komenskyacute Jeho život a spisy Praha 1920 Patočka Jan Jan Amos Komenskyacute Naacutestin životopisu In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 396-419 Patočka Jan [Komenskeacuteho duchovniacute biografie] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 365-395 Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 11-21 232 K tomu srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 139 kde stojiacute bdquoMoravljanin Komenskyacuteldquo 233 K tomu srov podobneacute stanovisko J Červenky Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 5 234 V dalšiacutem textu cituji buďto jako Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Porada Konzultace nebo Consultatio V poznaacutemkoveacutem aparaacutetu pak na konkreacutetniacute citovaneacute pasaacuteže odkazuji zkraacutecenyacutem zaacuteznamem Kupř CC Panaugia II 3 kde CC referuje ke Consultatio catholica Panaugia k jedneacute z jejiacutech knih řiacutemskaacute čiacuteslice poukazuje na kapitolu a čiacuteslice arabskaacute na oddiacutel odstavec anebo paragraf Navzdory tomu že je Komenskeacuteho značeniacute jednotlivyacutech čaacutestiacute Porady nejednotneacute přidržuji se ho ve všech přiacutepadech K čaacutestem jež jsou označeny nejednoznačně anebo paginaci postraacutedajiacute uacuteplně uvaacutediacutem v zaacutevorce rovněž odkaz na svazek a čiacuteslo strany českeacuteho překladu K tomu srov bliacuteže kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury 235 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Sv III Praha 1992 s 533
- 48 -
nejhlouběji odůvodněnyacute společenskyacute projekt 17 věkuldquo jehož poslaacuteniacutem je konkreacutetniacute
naacutevrh naacutepravy lidskeacuteho společenstviacute a naleacutehaveacute vyacutezvy k jejiacutemu provedeniacute V tomto
světle tedy Komenskeacuteho všenaacutepravneacute uacutesiliacute (podrobněji o tom viz 325) nazyacutevaacute
projektem a nikoliv utopiiacute jako je tomu v přiacutepadě marxistickeacute komenioložky Jiřiny
Popeloveacute236 Naleacutehavost a aktuaacutelnost Komenskeacuteho koncepce kontrastujiacuteciacute
s bdquotradičniacutemildquo utopiemi renesančniacutech myslitelů jako byli Thomas More či Tommaso
Campanella zdůrazňuje rovněž Pavel Floss jenž označeniacute Konzultace za diacutelo utopickeacute
povahy ndash s poukazem na Komenskeacuteho vlastniacute slova ndash rovněž odmiacutetaacute237
Jiřina Popelovaacute ve sveacute studii zdůrazňuje že Komenskeacuteho opus magnum je nutneacute chaacutepat
jako vyacutesledek jeho celoživotniacuteho snaženiacute a neustaacuteleacuteho vyrovnaacutevaacuteniacute se s různyacutemi
podněty Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech je podle jejiacuteho přesvědčeniacute založena
na třech kliacutečovyacutech oblastech na Komenskeacuteho ireacutenismu vševědneacute a z toho vyplyacutevajiacuteciacute
všenaacutepravneacute snaze a konečně na požadavku společenskeacute reformy238
Jan Patočka spatřuje konkreacutetniacute impulzy ke vzniku poradniacuteho diacutela v udaacutelostech
toruňskeacuteho Colloquium charitativum239 a přiacutepravě vestfaacutelskyacutech miacuterovyacutech jednaacuteniacute
Komenskyacute měl během sveacuteho elbląngskeacuteho působeniacute usilovně přemiacutetat o možnostech
dohody ve třicetileteacute vaacutelce bojujiacuteciacutech stran Tyto praktickeacute pohnutky měly splynout
s myslitelovyacutem přesvědčeniacutem o nutnosti všenaacutepravy k němuž dospěl již za sveacuteho
londyacutenskeacuteho pobytu v letech 1641 až 1642 a ktereacute vyjaacutedřil dosud nejpodrobněji ve
236 K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 238-240 Patočkovu interpretaci podporujiacute rovněž zaacutevěry baacutedaacuteniacute italskeacute komenioložky Marty Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 330 a 331 237 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 12 a 36 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 30 a 36 Dlužno zmiacutenit rovněž naacutezor Roberta Kalivody jenž Poradu chaacutepe sice jako utopii nicmeacuteně nikoliv jako utopii prostorovou (jakyacutemi jsou kupř diacutela již zmiacuteněnyacutech myslitelů Mora a Campanelly) nyacutebrž jako utopii časovou předpoklaacutedajiacuteciacute svou realizaci v budouciacute době Podle Kalivody je Jan Amos prvniacutem filosofem jenž s podobnyacutem pojetiacutem přichaacuteziacute (bdquomilniacutekem v sbquoprocesu zčasověniacutelsquoldquo utopie) K tomu srov Kalivoda Robert Utopie a emancipace In Studia Comeniana et historica č 33 1987 roč XVII s 5-25 zejm pak s 19-20 Daacutele pak srov Floss Karel Zčasověniacute utopie ndash More Andrae Komenskyacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 188-196 238 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 245-256 K možnyacutem zdrojům těchto aspektů Komenskeacuteho filosofie pak srov Popelovaacute Jiřina c d s 257 Ke Komenskeacuteho ireacutenismu srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 14 239 Toto ve sveacutem vyacutesledku neuacutespěšneacute jednaacuteniacute o smiacuteru mezi třemi znesvaacuteřenyacutemi konfesemi ndash reformovanyacutemi luteraacuteny a katoliacuteky ndash proběhlo v roce 1645 v polskeacute Toruni Rozhovor laacutesky uspořaacutedal polskyacute kraacutel Vladislav IV Bliacuteže k tomu srov Bečkovaacute Marta K toruňskeacutemu bdquoColloquium charitativumldquo In Studia Comeniana et historica č 51 1994 XXIV s 143-148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 106
- 49 -
sveacutem spise Cesta světla (vznikal mezi leacutety 1641-1642 publikovaacuten byl však až roku
1668)240 Pavel Floss ovšem připomiacutenaacute že k myšlence na reformu společnosti staacutele
intenzivněji uacutestiacuteciacute v ideu jejiacute celeacute proměny dospěl Komenskyacute již během sveacuteho prvniacuteho
pobytu v polskeacutem Lešně na konci dvacaacutetyacutech let 17 stoletiacute S Patočkou se však shoduje
v tom naacutezoru že ke sveacute všenaacutepravneacute koncepci v jejiacute vyhraněnějšiacute formě dospiacutevaacute až
později241
Definitivniacute rozhodnutiacute vybudovat zcela novyacute všenaacutepravnyacute filosoficko-
teologicko-společenskyacute systeacutem vtělenyacute do budouciacuteho diacutela De rerum humanarum
emendatione consultatio catholica (Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech) tedy
spatřuje světlo světa jak vyplyacutevaacute z Comeniovy korespondence během jeho
elbląngskeacuteho pobytu v průběhu roku 1644242 Bratrskyacute biskup již v teacuteto době uvažoval
o vzniku sedmidiacutelneacuteho diacutela jehož dvě čaacutesti ponesou naacutezev Pansofia a Pampaedia
Obsah celeacute budouciacute Porady nicmeacuteně v korespondenci teacute doby vyliacutečen neniacute Podle
zaacutevěrů baacutedaacuteniacute Jana Patočky měla jako prvniacute ze sedmi čaacutestiacute vzniknout Panegersia (k
teoretickeacutemu obsahu jednotlivyacutech čaacutestiacute srov niacuteže a přiacuteslušneacute oddiacutely)243
Dalšiacute dokončenaacute čaacutest Konzultace Panaugia a některeacute pasaacuteže Pansofie a
Panorthosie měly vzniknout naacutesledně během let 1654 až 1656 tedy během
Komenskeacuteho třetiacuteho pobytu v polskeacutem Lešně244 Jaro roku 1656 však znamenalo pro
vyacutevoj celeacuteho diacutela tragickyacute mezniacutek při lešenskeacutem požaacuteru shořely některeacute z čistopisů
diacutela připraveneacute již do tisku (jednaacute se zejmeacutena o čaacutesti Pansofie) Již hotoveacute Panegersia a
Panaugia měly zkaacuteze v plamenech uniknout O tom svědčiacute vedle korespondence i
240 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 535 Ke Komenskeacuteho londyacutenskeacutemu pobytu a spisu Cesta světla srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 45 či Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 285-306 241 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 43-45 242 Prvniacutem dopisem kteryacute o tomto zaacuteměru svědčiacute je pravděpodobně list z 18 listopadu 1644 Komenskyacute zde zmiňuje jak celyacute naacutezev předpoklaacutedaneacuteho diacutela tak i jeho sedmidiacutelnou strukturu a naacutezev jedneacute z jeho čaacutestiacute Pansofie K tomu srov bliacuteže Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 537 kde opravuje staršiacute naacutezor J Popeloveacute že nejstaršiacute zmiacutenkou o Poradě je dopis z 28 dubna 1645 Daacutele k tomu srov Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 106 243 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 538 Se stejnyacutemi zaacutevěry přišla rovněž i J Popelovaacute Srov Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 318 244 Panaugia pak s Panegersiiacute již zůstanou zdaleka nejdokončenějšiacutemi čaacutestmi Porady K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 545
- 50 -
skutečnost že je Komenskyacute na podzim teacutehož roku ndash po sveacutem přiacutechodu do
Amsterodamu ndash daacutevaacute do tisku245
Během sveacuteho amsterodamskeacuteho pobytu pak pracuje na dalšiacutech čaacutestech Porady ndash
Panorthosii a Pannuthesii Vědom si sveacuteho pokročileacuteho věku a hrozby že nebude
schopen sveacute životniacute diacutelo dokončit uvažuje alespoň o vypracovaacuteniacute co nejpodrobnějšiacuteho
plaacutenu jenž by jeho naacutesledovatelům za něž určuje sveacuteho syna z druheacuteho manželstviacute
Daniela a bliacutezkeacuteho přiacutetele Kristiana Vladislava Nigrina pomohl Poradu dopracovat246
Po Komenskeacuteho smrti v listopadu 1670 se tito mužoveacute ve spolupraacuteci s Pavlem
Hartmannem Komenskeacuteho přiacutetelem z dob nizozemskeacuteho pobytu ujali obtiacutežneacute praacutece na
dokončeniacute poradniacuteho diacutela Rukopisnaacute verze Porady Patočkou naziacuteranaacute jako bdquopracovniacute
exemplaacuteřldquo prochaacutezela až do roku 1681 kdy se z pramenů ztraacutecejiacute posledniacute informace o
uspořadateliacutech Komenskeacuteho pozůstalosti neustaacutelyacutemi uacutepravami I přes veškerou jejich
snahu však k vydaacuteniacute celeacuteho diacutela tiskem nedošlo247
Text Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech je tak historikům filosofie a
komeniologům k dispozici až zaacutesluhou objevu Dmytra Čyževśkeacuteho jenž tento
bdquopracovniacute exemplaacuteřldquo nalezl roku 1934 v archivu Franckeho sirotčinců v německeacutem
Halle Sem se dostal skrze přiacutetele Jana Amose Justa Docemia s niacutemž sem doputoval z
Nizozemiacute248
Zaměřme se nyniacute však na teoretickyacute obsah poradniacuteho diacutela Vlastniacutemu filosofickeacutemu a
teologickeacutemu jaacutedru Porady vtěleneacutemu Komenskyacutem do sedmi vzaacutejemně provaacutezanyacutech
čaacutestiacute předchaacuteziacute myslitelova dedikativniacute předmluva ndash Pozdrav učenyacutem zbožnyacutem a
vznešenyacutem mužům SVĚTLŮM EVROPY V niacute jejiacute autor v prveacute řadě představuje povahu
a zaacuteměry sveacuteho diacutela 245 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 539-540 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 341 246 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 48 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 540 a 542 247 Podrobněji k tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 542-545 248 Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s 25 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 542 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 112 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 343 Pavel Floss uvaacutediacute až rok 1935 K tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 49 K osobě filosofa a slavisty D Čyževśkeacuteho jakož i podrobnostem jeho objevu Konzultace srov bliacuteže Patočka Jan Nad komeniologickou praciacute Dmytra Čyževśkeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 322-326
- 51 -
Podle jeho přesvědčeniacute se jednaacute o mimořaacutednyacute můžeme řiacuteci ojedinělyacute pokus o
naacutepravu současneacuteho vzdělaacuteniacute (eruditio)249 společnosti (politia) a naacuteboženstviacute
(religio)250 Podle Komenskeacuteho teoretickyacute obsah Porady neniacute bdquo[hellip] nic noveacuteho pokud
jde o věcldquo je však bdquoněco zcela noveacuteho pokud jde o způsob provaacuteděniacute věci251 Jeho
zaacuteměrem je totiž přistoupit k naacutepravě věciacute lidskyacutech ve spolupraacuteci se všemi ostatniacutemi
učenci křesťanskeacuteho světa252 Praacutevě spory a nejednotnost dosavadniacutech filosofickyacutech a
naacuteboženskyacutech představ vniacutemaacute Comenius jako hlavniacute překaacutežku uskutečnitelnosti
dřiacutevějšiacutech naacutepravnyacutech snah
bdquoOacute křesťaneacute lide milyacute Bohu Vaše takřka nekonečneacute a neukončitelneacute spory o
filozofickyacutech teologickyacutech a společenskyacutech zaacuteležitostech prokazujiacute že nechaacutepete
sveacute přednosti Naacutezorů jež naacutes děliacute je ndash běda ndash bezpočetldquo253
Pro tento důvod tedy shledaacutevaacute nevyhnutelnyacutem opustit všechny dosavadniacute snahy a
zaměřit se na novou cestu již nastiňuje Obecnaacute porada Podle Komenskeacuteho představ
lze k všeobecneacute naacutepravě totiž dospět pouze ve vzaacutejemneacute spolupraacuteci a při naacutepravě všech
věciacute lidskyacutech současně254 Ačkoliv Comenius nezřiacutedka hodnotiacute sveacute diacutelo adjektivy
v superlativniacutem tvaru255 je si na druhou stranu vědom svyacutech omezenyacutech ndash lidskyacutech ndash
možnostiacute a z toho plynouciacute možnosti pomyacuteleniacute Předklaacutedaacute tedy čtenaacuteřům diacutelo s prosbou
o jeho objektivniacute posouzeniacute a přiacutepadnou korekci svyacutech vlastniacutech naacutezorů256 O značneacute
myslitelskeacute pokoře a upřiacutemneacute snaze o univerzalistickyacute přiacutestup v otaacutezkaacutech emendačniacuteho
249 Komenskyacute bude v dalšiacutem textu Consultatio užiacutevat zaacuteměnně i termiacutenu filosofie Jak zdůrazňuje Jan Patočka je třeba oba vyacuterazy chaacutepat jako referenci k soudobeacute vědě jako takoveacute Srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533 K tomu srov teacutež Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 349 250 Srov CC Světlům Evropy 4 a Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 2 na s 66 251 CC Světlům Evropy 2 252 K tomu srov již jen dedikaci Porady bdquoLidskeacutemu pokoleniacute předně však evropskyacutem vzdělancům duchovniacutem a mocnyacutemldquo Kurziacuteva jakož i jinaacute zvyacuterazněniacute v citaciacutech z Porady jsou ndash neniacute-li uvedeno jinak ndash zde i v dalšiacutem textu původniacute 253 CC Světlům Evropy 21 Srov teacutež CC Světlům Evropy 22 254 CC Světlům Evropy 21 K definici lidskyacutech věciacute pak srov niacuteže 255 Srov kupř CC Světlům Evropy 2 či 4 bdquoJde zajisteacute o věc takoveacuteho vyacuteznamu že je vhodnějšiacute se o ni třeba tisiacuteckraacutet pokusit s nezdarem než se tisiacuteckraacutet nepokusit Zejmeacutena ukazuje-li Bůh nějakou novou ještě nevyzkoušenou cestu že ta naše je takovaacute bude zřejmeacute Je totiž takřka uacuteplně všeobecnaacute poněvadž vytyčuje v teacuteto věci nejzazšiacute ciacutele lidskyacutech (co řiacutekaacutem dokonce i Božiacutech) tužeb [hellip]ldquo Ke Komenskeacuteho myslitelskeacutemu sebevědomiacute přispěl nepochybně rovněž uacutespěch a ohlas jeho dřiacutevějšiacuteho spisu Dveacuteře jazyků K tomu srov CC Světlům Evropy 19 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 329 256 CC Světlům Evropy 25
- 52 -
snaženiacute pak svědčiacute myslitelův zaacuteměr publikovat Konzultaci anonymně bdquoaby nebylo
vůbec zapotřebiacute braacutet ohled na osobu stav naacuterod sektu nyacutebrž aby pouhaacute věc sama leacutepe
viditelnaacute vnikala do duchovniacutech zraků Vaacutes všech [hellip]ldquo257
Komenskeacuteho všenaacutepravneacute diacutelo je charakterizovatelneacute však i jinyacutemi motivacemi
nežli pouhyacutem ciacutelem zrevidovat a přiveacutest k dokonalosti současneacute filosofickeacute a
naacuteboženskeacute ideje Jeho snahou je teacutež připravit soudobeacute sociaacutelniacute poměry ke stavu jenž
by měl předchaacutezet Kristově tisiacutecileteacute řiacuteši Duchem chiliastickeacuteho smyacutešleniacute je Porada
velmi intenzivně prostoupena a v samotneacutem textu lze naleacutezt řadu Komenskeacuteho
explicitniacutech vyjaacutedřeniacute
bdquo[hellip] všichni chaacutepou že před světem stojiacute obrat k zaacutevěrečneacutemu rozuzleniacute
(moudrost Božiacute s naacutemi totiž hraje na světě divadlo) teologoveacute všech směrů
začiacutenajiacute již uznaacutevat že se bliacutežiacute den hlasu sedmeacuteho andělaldquo 258
V naacutesledujiacuteciacutech pasaacutežiacutech uacutevodniacuteho textu Světlům Evropy medituje Komenskyacute o
struktuře sveacuteho životniacuteho diacutela Předevšiacutem považuje za nezbytneacute vymezit co se lidskyacutemi
věcmi po jejichž naacutepravě bude posleacuteze volat vůbec rozumiacute Tato otaacutezka je předmětem
prvniacute ze sedmi čaacutestiacute Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech Panegersie Jejiacutem původně
zamyacutešlenyacutem naacutezvem mělo byacutet Excitatorium universale (Všeobecneacute probuzeniacute)259
Comenius totiž v jejiacutech kapitolaacutech a paragrafech nepojednaacutevaacute jen o vymezeniacute lidskyacutech
věciacute ale rovněž i o jejich současneacutem ndash neutěšeneacutem ndash stavu a nutnosti probudit v lidstvu
touhu po jejich naacutepravě Ve druheacute čaacutesti Konzultace Panaugii rozjiacutemaacute Comenius o
cestě jež by umožnila uacutespěch emendačniacuteho uacutesiliacute Neniacute tedy naacutehodou že alternativniacute
naacutezev teacuteto čaacutesti Porady zniacute Cesta všeobecneacuteho světla Praacutevě světlo se totiž jak ukaacutežeme
257 CC Světlům Evropy 26 258 CC Světlům Evropy 20 Ke Komenskeacuteho chiliasmu srov daacutele CC Světlům Evropy 31 CC Panegersia I 7 CC Panorthosia II Daacutele k tomu pak srov Begon Joan Luiacutes Llinaacutes Milleniarism and symbolism in Comenius In Studia Comeniana et historica č 67-68 2002 roč XXXII s 31-36 Fattori Marta Profetismo e millerianismo in J A Komenskyacute s 331-355 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 36 a 48 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34 a 58 Kišš Igor Utopickeacute a reaacutelne humaacutenne prvky v chiliazme J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 67-68 2002 roč XXXII s 44-51 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 540 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 95 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 49-50 a 242 Sousediacutek Stanislav Komenskeacuteho filozofie v souvislostech myšlenkoveacuteho vyacutevoje doby In Studia Comeniana et historica č 8-9 1974 roč IV pozn č 16 na s 36 259 Bliacuteže k tomu srov Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 3 na s 66 K různiacuteciacutem se českyacutem ekvivalentům řeckyacutech naacutezvů jednotlivyacutech čaacutestiacute Porady srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 48
- 53 -
v dalšiacutem vyacutekladu stane posledniacutemu Bratrskeacutemu biskupu zaacutekladniacutem předpokladem a
prostředkem jeho všenaacutepravnyacutech snah Všenaacuteprava by však nebyla uskutečnitelnaacute bez
naacuteležiteacuteho pochopeniacute světa člověka a Boha a utřiacuteděniacute poznatků o nich Třetiacute čaacutestiacute
poradniacuteho diacutela je tedy Pantaxia bdquoVšeobecneacute uspořaacutedaacuteniacute věciacute jež jsme předtiacutem
označovali jmeacutenem PANSOFIAldquo260 Takto zvlaacutednuteacute věděniacute naacutes naacutesledně opravňuje ndash a
co viacutece vybiacuteziacute a zavazuje ndash přičinit se o jeho rozšiacuteřeniacute mezi všemi lidmi261
Nejvhodnějšiacutem prostředkem pro tento zaacuteměr je Komenskeacutemu univerzaacutelniacute jazyk
srozumitelnyacute napřiacuteč všemi světovyacutemi naacuterody Všeobecneacute zušlechťovaacuteniacute mysliacute
Pampaedia a Všeobecneacute zušlechťovaacuteniacute jazyků Panglottia jsou tedy čtvrtou a paacutetou
čaacutestiacute Consultatio Dostojiacuteme-li všem těmto předpokladům jsme opraacutevněni hovořit o
bdquonaacutepravě stavu VZDĚLAacuteNIacute NAacuteBOŽENSTVIacute a POLITIKY aby bylo možno ndash
přikazuje to Bůh ndash přiveacutest na svět osviacutecenyacute naacutebožnyacute a pokojnyacute věk To označiacuteme
jmeacutenem PANORTHOSIA to jest Všeobecneacute napravovaacuteniacuteldquo262 Pro uacuteplnost a zamyacutešleneacute
vyzněniacute celeacuteho diacutela nesmiacute jako sedmaacute zaacutevěrečnaacute čaacutest chybět Pannuthesia Kniha o
všeobecneacutem povzbuzovaacuteniacute263
Nahleacutedneme-li na Obecnou poradu o naacutepravě věciacute lidskyacutech stran jejiacuteho
formaacutelniacuteho charakteru vysvitne jako velice zajiacutemavaacute Komenskeacuteho uacutevodniacute deklarace
v niacutež se tvrdiacute
bdquoA protože jde v celeacutem diacutele o poradu užiacutevaacuteme raději rozpravy než monologu
raději nabaacutedaacuteniacute než pouček raději přiacutejemneacuteho popisneacuteho slohu než přiacutesneacuteho
filosofickeacuteholdquo264
Toto předsevzetiacute je však pravdiveacute jen do určiteacute miacutery zatiacutemco se Comenius vskutku
držel spiacuteše nabaacutedaacuteniacute než pouček podanyacutech viacutece uacutevahově nežli s filosofickou
terminologickou preciznostiacute zůstaacutevajiacute jisteacute pasaacuteže Porady ndash ve většině přiacutepadů pro svou
nedokončenost ndash bohužel nedialogizovaacuteny
260 CC Světlům Evropy 8 K rozdiacutelu termiacutenů Pantaxia a Pansofia a Komenskeacuteho postoji k nim srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 548 261 Ke Komenskeacuteho univerzalismu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34-35 Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 100-101 a dalšiacute vyacuteklad 262 CC Světlům Evropy 11 263 CC Světlům Evropy 12 264 CC Světlům Evropy 32
- 54 -
Autor Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech se v jejiacute předmluvě obraciacute k bdquomužůmldquo
jakeacutehokoliv naacuteboženstviacute či naacuteroda265 Tiacutemto osloveniacutem je však nutneacute rozumět
Komenskeacuteho snahu ziacuteskat pro sveacute emendačniacute diacutelo zaacutestupce všech (v prvniacute řadě jen a
pouze) křesťanskyacutech konfesiacute Ostatně na mnoha miacutestech předmluvy užiacutevaacute osloveniacute
bdquoSvětla křesťanskeacuteho světaldquo bdquop ředniacute mužoveacute křesťanskeacute obceldquo apod s čiacutemž
korespondujiacute i Komenskeacuteho uacutevahy o ciacuteli všenaacutepravnyacutech snah bdquojiacutemž je zvěstovat Krista
Světlo lidstva zbylyacutem naacuterodůmldquo 266 Naopak o dalšiacutech dvou ndash z pohledu Středoevropana
žijiacuteciacuteho v sedmnaacutecteacutem stoletiacute ndash nejvyacuteznamnějšiacutech světovyacutech naacuteboženstviacutech se vyjadřuje
s o poznaacuteniacute menšiacute uacutectou267
322 Panegersia
V prvniacute čaacutesti Porady Panegersii268 pojednaacutevaacute moravskyacute myslitel na straacutenkaacutech jejiacutech
dvanaacutecti kapitol obecně o uacutekolu jemuž maacute jeho poradniacute diacutelo dostaacutet Podle jeho
přesvědčeniacute je nezbytneacute nejprve probudit lidskeacute vniacutemaacuteniacute aby bylo naacuteležitě připraveno
přistoupit k bdquouacutekolu nad nějž neniacute pod nebem většiacuteholdquo269 Aby bylo takoveacute probouzeniacute
naacuteležiteacute je podle něj nezbytneacute začiacutet s niacutem u sebe samotneacuteho270 Toto sebeprobuzeniacute
naacutesledně vyuacutestiacute v probuzeniacute všech jež bude završeno probuzeniacutem Boha kteryacute vyjde
lidskyacutem snahaacutem vstřiacutec a dopřeje jim zdaacuterneacuteho uskutečněniacute271
Aby bylo však o probouzeniacute k naacutepravě lidskyacutech věciacute možneacute vůbec uvažovat je
nejprve nutneacute je definovat Podle Komenskeacuteho jsou v užšiacutem slova smyslu lidskyacutemi
věcmi pouze ty jež se neoddělitelně vztahujiacute k lidskeacute přirozenosti a odlišujiacute tak člověka
od ostatniacutech živočichů272 Jejich fundamentem jsou rozum (schopnost věci pochopit a
vědět spraacutevně) vůle (schopnost mezi věcmi volit a toužit po dobru) a vyacutekonneacute
schopnosti (schopnost na věci působit a miacutet radost z tvořeniacute)273 Tyto ryze lidskeacute
265 CC Světlům Evropy 14 266 Srov CC Světlům Evropy 14 16 267 Srov kupř pasaacutež z CC Panaugia III 23 bdquoZato ostatniacute naacuteboženstviacute jsou vybudovaacutena na piacutesku ze sena a slaacutemy lidskyacutech vyacutemyslů nebo ďaacutebelskyacutech podvodů a nejsou schopna odolat ani uacutetočiacuteciacutemu přiacutevalu vědeckyacutech důkazů jež jsou jako zaacuteplava ani ohni Božiacutech vyacuterokůldquo 268 Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech čaacutest prvniacute Panegersia neboli Všeobecneacute probuzeniacute v niacutež se podaacutevaacute vyacuteklad o tom co jsou lidskeacute věci jak jsou pokaženeacute jak se o jejich naacutepravě vždy uvažovalo na nebi i na zemi jak je nutneacute o tom uvažovat znovu jinyacutem způsobem naacutesleduje VYZVAacuteNIacute VŠECH LIDIacute k poradě o věci tak obecneacuteho vyacuteznamu 269 CC Panegersia I 2 270 Srov CC Panegersia II 271 CC Panegersia I 3 či Panegersia III 272 CC Panegersia IV 3 273 CC Panegersia IV 7-10
- 55 -
(pre)dispozice naacutesledně stojiacute u zrodu filosofie (bdquouacutesiliacute o moudrostldquo prameniacuteciacute z rozumu)
zbožnosti (bdquo touhy po dobruldquo vyvěrajiacuteciacute z vůle) a politiky (čili bdquovedeniacute lidiacute kteřiacute staacutele
něco podnikajiacute podle takovyacutech pravidel aby si v tom co dělajiacute nepřekaacuteželi nyacutebrž
pomaacutehalildquo majiacuteciacute svůj zaacuteklad ve vyacutekonneacute schopnosti) tedy třech nejvyššiacutech druhů
lidskeacute činnosti ndash lidskyacutech věciacute274
O tom že jsou lidskeacute věci pokaženy neniacute podle Komenskeacuteho třeba polemizovat
bdquoOd počaacutetku lidskeacute společnosti existovaly spory mezi politickyacutemi filozofickyacutemi
a naacuteboženskyacutemi skupinami o to kdo maacute staacutet v čele druhyacutech kdo leacutepe věci chaacutepe
a kdo s většiacute radostiacute sloužiacute Bohu a nejinak se to děje jak vidiacuteme doposudldquo275
Lideacute se miacutesto rozumu vyznačujiacute spiacuteše hloupostiacute miacutesto snahy po dobreacutem toužiacute po zleacutem a
sveacute tvůrčiacute schopnosti zanedbaacutevajiacute Komenskeacutemu pokaženiacute třech kliacutečovyacutech lidskyacutech věciacute
dosvědčujiacute i rozšiřujiacuteciacute se ateismus a modlaacuteřstviacute276
bdquoJak vypadaacute obvykleacute lidskeacute uacutesiliacute ktereacute pracně vynaklaacutedaacute celyacute svět Pachtěniacute se
za majetkem poctami a rozkošemi Kdo by neviděl že tyto tři věci se obecně
poklaacutedajiacute za zaacuteklad lidskeacuteho štěstiacute a k nim že je všechno na světě zaciacutelenoldquo277
bdquoNeniacute tedy ve věcech lidskyacutech nic v pořaacutedku Stav mysli zbožnost i politika celeacuteho
lidstva jsou pokaženyldquo278 A to i navzdory tomu že pokusy o naacutepravu probiacutehaly po celeacute
lidskeacute dějiny279 Filosofie naacuteboženstviacute a politika však nejsou zkaženy docela jsou spiacuteše
jen roztřiacuteštěneacute a pomyacuteleneacute Najde-li se věřiacute Komenskyacute cesta jež přivede lidstvo
k tomu aby vidělo bdquovše a bezchybněldquo existuje pak i naděje na rehabilitaci lidskyacutech
věciacute280
274 CC Panegersia IV 12 a 13 a 25 275 CC Panegersia IV 22 276 CC Panegersia V 20-22 277 CC Panegersia V 10 278 CC Panegersia V 34 279 Srov zejm CC Panegersia VII 280 CC Panegersia VIII zejm 2 a 4 Teoretickyacutem zdrojem Komenskeacuteho přesvědčeniacute o nutnosti naacutepravy tzv lidskyacutech věciacute byla podle Jana Patočky v prvniacute řadě filosofie Francise Bacona daacutele pak rovněž naacutezory Tommasa Campanelly K tomu srov Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 143 a Patočka Jan Některeacute z dnešniacutech uacutekolů baacutedaacuteniacute o Komenskeacutem In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 306-307
- 56 -
Z vyacutekladu v uacutevodniacutech deseti kapitolaacutech Panegersie tedy Komenskeacutemu vyplyacutevaacute
že se pokus o naacutepravu musiacute uskutečnit zcela odlišnyacutemi metodami než jakyacutemi se dělo
doposud
bdquoBůh ukazuje trojiacute dosud nepoužityacute a přitom snadnyacute přiacutejemnyacute a lehkyacute způsob
uvedeniacute lidiacute a jejich věciacute do harmonie cestu jednoty cestu jednoduchosti a cestu
dobrovolnostildquo281
Našiacutem prvořadyacutem ciacutelem by měl byacutet naacutevrat k Bohu k původniacute jednotě bdquomusiacuteme se vraacutetit
od mnohosti do ktereacute jsme upadli k jednotěldquo 282
bdquoBůh je totiž cosi jedineacuteho i když je všiacutem je všiacutem a přece je jedno jedineacute Jedno
je podstatou všiacutem je svyacutemi vlastnostmi protože zaacuterodky ideje a vlastnosti
zahrnuje v sobě [hellip] Hle Bůh kteryacute jedinyacute je VŠIacuteM chce abychom jako jeho
obraz se VŠICHNI stali JEDNIacuteMldquo 283
Aby tedy byla uacuteplnaacute a všezahrnujiacuteciacute naacuteprava lidskyacutech věciacute možnaacute je nezbytneacute vydat se
na cestu od současneacute rozpolcenosti filosofickyacutech idejiacute naacuteboženskyacutech představ a
politickyacutech teoriiacute ndash tedy mnohosti ndash zpět (anebo spiacuteš daacutele284) k jednotě bdquoOd rozptyacuteleniacute
k jednotě od mnohosti k jednoduchosti od naacutesiliacute k dobrovolnostildquo285 Tento pokus o
naacutepravu všech pokaženyacutech lidskyacutech věciacute uskutečněnyacute pro užitek všech lidiacute a
prostřednictviacutem všech prostředků je podle Komenskeacuteho nesporně něčiacutem novyacutem a dosud
neaplikovanyacutem286
281 CC Panegersia IX 1 282 CC Panegersia IX 6 Daacutele pak srov CC Panegersia II 38 bdquoVždyť my zbloudivše od Tebe přistupujeme k poradě o cestaacutech naacutevratu k Toběldquo k tomu srov teacutež prvniacute předmluvu k Pansofii 1 (In c d) 283 CC Panegersia IX 8 a 11 284 Ve vyacuteznamu bdquonaacutevratu zpětldquo Komenskyacute pojiacutemaacute podle meacuteho přesvědčeniacute zejmeacutena navraacuteceniacute se k původniacutem čistyacutem obecnyacutem puzeniacutem obecnyacutem pojmům a obecnyacutem schopnostem ktereacute jsou naacutem podle jeho naacutezoru vrozeneacute a jež jsou zaacutekladniacutemi dispozicemi vůle rozumu a tvůrčiacute činnosti K tomu srov zejm CC Panegersia IX 37 Z hlediska naacutepravnyacutech snah je však podle meacuteho soudu nutneacute pojiacutemat cestu od mnohosti k jednotě jako vytouženyacute ideaacutelniacute stav ndash tedy jako něco co je třeba teprve uskutečnit 285 CC Panegersia IX 22 286 CC Panegersia IX 25 Dosud neviacutedanyacute univerzalismus Komenskeacuteho snah oceňuje ve sveacute studii i Jan Patočka když soudiacute že se jednaacute o bdquo[hellip] myšlenky s nimiž se porůznu shledaacutevaacuteme již dřiacuteve ale většinou vždy s ostnem proti některeacutemu evropskeacutemu nebo mimoevropskeacutemu naacuterodu nikdy s oniacutem ryziacutem univerzalismem nikdy s oniacutem ryziacutem zaujetiacutem pro jednotu lidstva nikdy v takoveacute synteacuteze všeho co pro ni kdy bylo lidskou mysliacute koncipovaacuteno a nikdy na takoveacutem hlubokeacutem zaacutekladě filosofickeacutem na podkladě myšlenky univerzaacutelniacute harmonie kteraacute pronikaacute celyacute systeacutemldquo Cit dle Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 534 Ke Comeniově universalismu srov pozn č 261
- 57 -
Takovou naacutepravu však neniacute možneacute uskutečnit bez předchaacutezejiacuteciacute naacuteležiteacute
všeobecneacute porady jejiacutemž hlavniacutem uacutekolem bude stanovit samotneacute ciacutele emendačniacuteho
snaženiacute prostředky jimiž budou ciacutele uskutečňovaacuteny a konečně způsoby kteryacutemi bude
zvolenyacutech prostředků použito287 K takoveacutemu všeobecneacutemu sněmu vyzyacutevaacute Komenskyacute
celeacute lidstvo zvlaacuteště pak filosofy teology a politiky jichž se lidskeacute věci dotyacutekajiacute
nejbliacuteže288
Panegersii uzaviacuteraacute Komenskyacute prosbami k Bohu jehož nazyacutevaacute Otcem světla
bdquoVěčneacute světlo vyzař mocneacute paprsky sveacuteho světla aby se rozptyacutelily mlhy
našich temnot [hellip] Otče světla očisti v naacutes všech světlo rozumu
abychom všichni viděli tebe a viděli jakeacute je to co je daacuteno od tebe i co je
pod tvou mociacuteldquo289
323 Panaugia
Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech čaacutest druhaacute [] Panaugia v niacutež se předevšiacutem
uvažuje o tom že by se mysliacutem mělo zažehnout jakeacutesi všeobecneacute světlo v němž by
všichni mohli spatřit všechno a veskrze představuje de facto novou modifikovanou
verzi Komenskeacuteho staršiacuteho spisu Cesta světla (Via lucis) Stejně jako v něm i zde
Komenskyacute předklaacutedaacute koncepci sveacute metodologie jež se nyniacute však stane zaacutekladem
dalšiacutech čaacutestiacute Porady290
Jan Patočka ve sveacute studii o Panaugii prohlašuje že bdquoje to tedy obecnaacute
metodologie opřenaacute o metafysickou teorii poznaacuteniacute kteraacute prameniacute z novoplatonismu
Patrizziho [sic] raženiacute Paralela mezi vnitřniacutem a vnějšiacutem světlem neniacute myšlena jako
v novoplatonismu nikde jako pouheacute přirovnaacuteniacute nyacutebrž spočiacutevaacute na společenstviacute
podstatyldquo291 S filosofickyacutemi naacutezory Franceska Patriziho se měl Komenskyacute setkat již
během sveacuteho pobytu v Londyacuteně292 Zdali a popřiacutepadě nakolik ve sveacutem opus magnum
287 CC Panegersia X 288 CC Panegersia III 12 a XI 18 289 CC Panegersia XII 26 a 29 K tomu srov teacutež CC Panaugia XV 3 11 a dalšiacute 290 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 547 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 293 297 a 354 291 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 547 292 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 269 310 a 355 K tomu srov podrobněji oddiacutely 41 a 44 teacuteto studie
- 58 -
Komenskyacute z Patriziho filosofie vychaacuteziacute a do jakeacute miacutery jiacute zůstaacutevaacute věrnyacute bude však
možneacute posoudit až po vyliacutečeniacute celeacuteho teoretickeacuteho raacutemce Konzultace Otaacutezce vztahu
těchto myslitelů je tedy věnovaacutena až čtvrtaacute kapitola teacuteto studie
Komenskeacuteho Panaugia sestaacutevaacute ze šestnaacutecti řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi označenyacutech kapitol
I Proč se nyniacute přistupuje k uvažovaacuteniacute o světle a čeho je zde třeba dbaacutet
II Co je a kolikereacute je světlo a protiklad světla tma
III Co je rozumoveacute světlo tak plneacute jak si přejeme a jakaacute je jeho nutnost
IV Zda je možneacute zažehnout tak plneacute světlo rozumu
V O prvniacutem prameni rozumoveacuteho světla o přiacuterodě čili o Božiacutech diacutelech ve
světě
VI O druheacutem prameni rozumoveacuteho světla o sviacutetilně věciacute tedy o obrazu
Božiacutem kteryacute zaacuteřiacute v našiacute mysli
VII O třetiacutem prameni rozumoveacuteho světla o normě věciacute tj o slově Božiacutem jež
naacutes oslovuje a poučuje o nejpotřebnějšiacutech věcech
VIII O trojiacutem oku jež bylo člověku daacuteno aby mohl pohliacutežet na trojiacute Božiacute
světlo a na vše co se naacutem diacuteky tomu světlu ukazuje čili o smyslech
rozumu a viacuteře
IX O trojiacute pomoci trojiacuteho oka tj o trojiacute metodě jak pečlivě pohliacutežet na věci
o metodě analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute
X Snadnost všeobecneacuteho světla dosaženaacute pomociacute nalezeneacuteho kliacuteče jiacutemž je
panharmonie
XI Důkaz všech předchoziacutech vyacutevodů jak jej poskytujiacute cesty přirozeneacuteho
světla
XII Jak můžeme použiacutet cesty světla a spojit je tak aby odevšad vyhnaly tmu
XIII Uacutevaha o překaacutežkaacutech pro něž naši předkoveacute nedosaacutehli naplno tohoto
rozumoveacuteho světla
XIV Uacutevaha o překaacutežkaacutech jež jak se zdaacute mohou nyniacute ještě staacutet v cestě
všeobecneacutemu světlu ale v budoucnosti již nikoli Zde je takeacute uvedeno
rozděleniacute naacutesledujiacuteciacutech pojednaacuteniacute na Pansofii Pampaedii Panglottii a
posleacuteze Panorthosii
XV O tom že všeobecneacute světlo určeneacute lidskyacutem duchům požaduje aby
duchoveacute všech lidiacute byli očištěni od zaacutekalu předsudků
- 59 -
XVI Prosby k Otci světel aby vzešlo plneacute světlo
V prvniacute čaacutesti Consultatio Panegersii volaacute Komenskyacute po nalezeniacute prostředku jenž by
naacuteležitě sloužil zamyacutešleneacutemu uacutesiliacute o naacutepravu věciacute lidskyacutech
bdquoJde mi o to zda lze naleacutezt nějakou takovou věc jež by nějakyacutem zcela
jednoduchyacutem avšak uacutečinnyacutem a zaacuteroveň přiacutejemnyacutem způsobem působila na
všechny a na všechno a tiacutemto působeniacutem je sjednocovala měnila a
obšťastňovalaldquo 293
V prvniacute kapitole Panaugie sveacute hledaacuteniacute tohoto všeobecneacuteho prostředku uacutespěšně završuje
když za něj označuje rozumoveacute světlo ducha čili moudrost Komenskyacute vychaacuteziacute
z přiacuterodně-filosofickeacuteho pozorovaacuteniacute přiacuterody v niacutež praacutevě světlo vysiacutelaneacute Sluncem platiacute
za prostředek kteryacute zasahuje všechny pozemskeacute věci stejnyacutem způsobem294
bdquoVždyť celaacute ta hromada našich zmatků o jejichž odstraněniacute jsme se začali radit
neniacute nic jineacuteho než pochmurnyacute chaos temnot a neniacute přece jineacuteho prostředku
k zahnaacuteniacute temnot než je světloldquo 295
Přiacuterodně-filosofickyacute vyacuteznam světla však neniacute jedinyacutem důvodem proč jej Komenskyacute
užiacutevaacute rovněž i ve svyacutech gnozeologickyacutech a emendačniacutech pojednaacuteniacutech Podle
moravskeacuteho myslitele je totiž světlo i principem Božiacuteho tvořeniacute296
bdquoVždyť světlo a oheň byly podle zaacuteměru nejmoudřejšiacuteho Stvořitele učiněny tak
aby měly schopnost neustaacutelyacutem vysiacutelaacuteniacutem svyacutech paprsků na všechny strany
pronikat prvopočaacutetečniacute laacutetkou tiacutemto pronikaacuteniacutem ji zjemňovat zjemňovaacuteniacutem ji
uvaacutedět do pohybu uvaacuteděniacutem do pohybu zahřiacutevat zahřiacutevaacuteniacutem rozpouštět a
rozpouštěniacutem ji činit způsobilou k přijiacutemaacuteniacute jakyacutechkoli foremldquo297
Vedle světla jež je zaacuteřiacute rozleacutevajiacuteciacute se po věcech a činiacuteciacute je tiacutem zjevnyacutemi hovořiacute
Komenskyacute rovněž i o jeho protikladu ndash tmě jež maacute potenci veškereacute věci naopak 293 CC Panaugia I 1 294 CC Panaugia I 2 a 3 295 CC Panaugia I 4 296 CC Panaugia I 5 297 CC Panaugia I 6 Daacutele pak srov CC Panaugia VI 7
- 60 -
zahalovat Z těchto přiacuterodně-filosofickyacutech charakteristik světla a tmy vyplyacutevajiacute
naacutesledně i jejich vlastnosti gnozeologickeacute světlo umožňuje poznaacuteniacute věciacute kdežto tma
jejich poznaacuteniacute zabraňuje298
Světlo však pro Komenskeacuteho neniacute jen jedineacuteho druhu Ve druheacute kapitole hovořiacute
nejprve o světle věčneacutem kteryacutem je bdquoonen lidskyacutem smyslům nepřiacutestupnyacute jas v němž
přebyacutevaacute Bůhldquo299 Daacutele hovořiacute o vnějšiacutem světle ktereacute ztotožňuje s viditelnyacutem světlem
přiacuterodně-filosofickyacutem a o světle vnitřniacutem ktereacute působiacute v lidskeacute mysli Posledniacute
jmenovaneacute je pak daacutele rozděleno na světlo působiacuteciacute v rozumu ve vůli a v citu (svědomiacute)
Všechny jmenovaneacute druhy světla majiacute zaacutekonitě sveacute protiklady ve stejneacutem množstviacute
odpoviacutedajiacuteciacutech stupňů tmy300 Tma a jejiacute nižšiacute stupně však v Komenskeacuteho pojetiacute realiter
neexistujiacute bdquonejsou ničiacutem jinyacutem než nedostatkem skutečneacute bytnosti totiž světlaldquo301
Pro spraacutevneacute pochopeniacute řaacutedu všeho jsouciacuteho a tedy i možnost zdaacuterneacute naacutepravy
lidskyacutech věciacute je nezbytneacute věnovat se nejviacutece světlu rozumoveacutemu ktereacute usměrňuje
rovněž vůli a cit302 Praacutevě kyacuteženeacute spraacutevneacute a univerzaacutelniacute působeniacute tohoto světla
v lidskyacutech mysliacutech nazyacutevaacute Komenskyacute panaugiiacute bdquozaacuteřiacute všeobecneacuteho světlaldquo303
bdquo[hellip] je nutneacute toužit po světle v němž by bylo pohledu vystaveno vše co naacuteležiacute
časnosti i věčnosti co musiacuteme znaacutet i co dělat v co maacuteme doufat i čeho se baacutet co
maacuteme vlastnit i čeho užiacutevat co je dobreacute i co je špatneacute A to proto aby bylo
snadneacute poznat kde jak a proč se až dosud ve vědaacutech v naacuteboženstviacute a při
panovaacuteniacute jedněch nad druhyacutemi chybovalo a spolu s tiacutem poznat i nejzřejmějšiacute
důvody k naacutepravě jednoho za druhyacutemldquo 304
Světlo poznaacuteniacute věciacute je tak Komenskeacutemu nezbytnyacutem předpokladem pro uskutečněniacute
naacutepravy pokaženyacutech lidskyacutech věciacute Toto světlo by umožnilo spatřit adekvaacutetně vše
jsouciacute veskrze a všem vniacutemajiacuteciacutem subjektům305
298 CC Panaugia II 1-4 299 CC Panaugia II 6 K tomu srov teacutež CC Panaugia XVI 3 300 CC Panaugia II 7-15 K tomu srov teacutež CC Panaugia XI 84-88 301 CC Panaugia XI 89 Daacutele pak srov CC Panaugia XI 91 Podobně Komenskyacute diferencuje biacutelou barvu od černeacute ne-barvy Srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VIII XIX 5 302 CC Panaugia II 16 303 CC Panaugia III 1 304 CC Panaugia III 5 305 CC Panaugia III 21-26
- 61 -
Nahleacutedněme nyniacute však na Comeniovo pojetiacute poznaacutevaciacuteho procesu Ve sveacute koncepci
dospiacutevaacute k jedinečneacutemu propojeniacute poznaacuteniacute smysloveacuteho a poznaacuteniacute rozumoveacuteho
umožněneacuteho a zabezpečeneacuteho praacutevě světlem jež tak v jeho světelneacute metafyzice nabyacutevaacute
značně nobilitniacute pozice
Fundamentem racionality je pro Komenskeacuteho jak již bylo naznačeno empirie
člověk podle jeho představ rozumem vyhodnocuje skrze smysly ziacuteskaneacute podněty
Empirickaacute adekvaacutetnost těchto smyslovyacutech dat je však zaacutesadniacutem způsobem
determinovaacutena světlem v němž se vniacutemajiacuteciacutemu subjektu jeviacute306 Komenskyacute tak ve třetiacute
kapitole Panaugie postuluje sveacuteraacuteznou koncepci poznaacuteniacute založenou na ontologickeacute
dignitě světla a završenou empiricko-racionalistickyacutem gnozeologickyacutem procesem bdquo[hellip]
rozumoveacute světlo tedy poznaacutevaacuteniacute přechaacuteziacute od věciacute přes smysly do myslildquo307 Mezi
smysly zaujiacutemaacute ndash jak z vyacutesostneacute role světla logicky vyplyacutevaacute ndash prvniacute a nejdůležitějšiacute
miacutesto zrak308
Při podrobnějšiacutem naacutehledu na Komenskeacuteho pojetiacute gnozeologickeacuteho procesu
zjistiacuteme že průběh poznaacutevaacuteniacute chaacutepe jako vzaacutejemneacute spolupůsobeniacute poznaacutevajiacuteciacuteho a
poznaacutevaneacuteho zaštiacutetěneacuteho vždy přiacutetomnostiacute světla
bdquoSamotneacute světlo netvořiacute viděniacute nyacutebrž vyžaduje odpoviacutedajiacuteciacute uacutekon oka jež samo
maacute takeacute sveacute uspořaacutedaacuteniacute svou činnost a sveacute způsoby jak vychaacutezet světlu
vstřiacutecldquo 309
bdquoZpůsob vniacutemaacuteniacute je styk orgaacutenu s objektem Jeho zaacutekladem je vzaacutejemnaacute činnost
a trpnost věciacute protože každeacute jsoucno působiacute na sousedniacute jsoucna a každeacute
jsoucno je sousedniacutemi ovlivňovaacutenoldquo310
306 CC Panaugia III 7 307 CC Panaugia XI 4 O součinnosti smyslů a rozumu hovořiacute Komenskyacute rovněž i v Pansofii K tomu srov CC Pansofia Svět možnyacute V či CC Pansofia Svět pravzorovyacute I kde je dokazovaacutena existence Božiacute jak zapomociacute smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute tak i rozumoveacuteho uvažovaacuteniacute Jiřina Popelovaacute v tomto ohledu hovořiacute o rozporech bdquomezi jeho senzualismem na straně jedneacute a mezi potřebou racionaacutelniacuteho apodiktickeacuteho věděniacute na straně druheacutehellipldquo jež podle niacute nejleacutepe ilustrujiacute odlišnosti mezi Komenskeacuteho pojetiacutem didaktickyacutech a pansofickyacutech spisů bdquoJe zde totiž zaacutekladniacute rozpor mezi rozhodně aposteriorickyacutem pojetiacutem gnoseologie v didaktickyacutech diacutelech a aprioristickyacutem pojetiacutem v sbquoPansofiilsquoldquo Cit dle Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 157 a 270 Daacutele pak srov tamt s 149 276 a 282-283 322 a 420 308 CC Panaugia VI 7 309 CC Panaugia XI 60 310 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel O schopnosti smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute XXXIX
- 62 -
Světlo v Komenskeacuteho gnozeologii tedy figuruje jako prostředek (avšak i jako
předpoklad samotnyacute) spojeniacute vniacutemajiacuteciacuteho orgaacutenu s vniacutemanyacutem předmětem Toto spojeniacute
označuje autor Porady v jejiacutem latinskeacutem originaacutele termiacutenem coniunctio311
Podobně jako v Panegersii ztotožňuje Komenskyacute i v Panaugii Boha s původcem
světla312 Jeho diacutelem bylo ustaveniacute třech sviacutetilen bdquoz nichž vyšlehuje Božiacute zaacuteře jež naacutes ze
všech stran obklopujeldquo Těmito sviacutetilnami jež Komenskyacute nazyacutevaacute bdquovšeobecnyacutemi
prameny světlaldquo jsou svět živeacute a neživeacute přiacuterody lidskaacute mysl a Slovo Božiacute313 Jejich
všeobecnost spočiacutevaacute v tom že každeacutemu lidskeacutemu duchu poskytujiacute poznaacuteniacute všeho a po
všech straacutenkaacutech Jejich pravdivost je pak garantovaacutena jejich Božskyacutem původem314
Prvniacute z pramenů rozumoveacuteho světla přiacuterodu chaacutepe Komenskyacute jako
nejdokonalejšiacute obraz Božiacute moudrosti315
bdquo[hellip] svět tato Božiacute kniha (jež je jakoby pokladniciacute všech knih) je tak dokonalyacute
že štědře postačuje k tomu abychom z něho čerpali veškereacute poznaacuteniacute ktereacute je pro
člověka na tomto světě nezbytneacuteldquo 316
Druhyacutem pramenem rozumoveacuteho světla je samotnyacute lidskyacutech duch osvětlenyacute Božiacute
moudrostiacute Vzhledem k jeho schopnosti reflektovat vlastniacute rozhodnutiacute jej Komenskyacute
nazyacutevaacute teacutež svědomiacutem Toto světlo je naacutem Bohem daacuteno od našeho narozeniacute Je
vymezovaacuteno obecnyacutemi ndash neboť se jej dostaacutevaacute všem zdravyacutem lidem ndash či vrozenyacutemi ndash
neboť jsou naacutem daacuteny apriori ndash pojmy317
311 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel O schopnosti smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute XXXVIII (I svazek s 455) a CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII Oddiacutel III (I svazek s 483) Ke Comeniově gnozeologii srov daacutele Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9 a 41-48 312 CC Panaugia IV 1-2 313 CC Panaugia IV 6 a 13 K otaacutezce filosofickyacutech zdrojů těchto Komenskeacuteho naacutezorů srov oddiacutel 42 teacuteto praacutece 314 CC Panaugia IV 14-16 315 CC Panaugia V 1 316 CC Panaugia V 9 317 CC Panaugia VI 1-6 Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že v XI kapitole Panaugie Komenskyacute konstatuje že bdquonic neniacute v rozumu co předtiacutem nebylo ve smyslechldquo Srov CC Panaugia XI 32 Vnitřniacute rozpornost v Komenskeacuteho pojetiacute problematiky smysloveacuteho poznaacuteniacute a vrozenyacutech pojmů již velmi intenzivně kritizuje kupř J Popelovaacute (srov pozn č 307 v teacuteto studii) je podle meacuteho soudu pouze zdaacutenlivaacute Comenius totiž ve čtvrteacutem gradu Pansofie konstatuje bdquoOd přirozenosti jsou v našiacute mysli obrysy celeacuteho veškerenstva a celeacute harmonie věciacute Ty ale nevstupujiacute v činnost jinak než prostřednictviacutem uacutekonů smyslů Neboť i schopnost smyslově vniacutemat pochaacuteziacute od přirozenosti vniacutemaacuteniacute samo však pochaacuteziacute od dovnitř vpuštěnyacutech objektůldquo Cit dle CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel Diacutelna schopnosti poznaacutevaciacute Chaacutepeme-li Komenskeacuteho vyacuteroky ve světle jeho triadickeacuteho pojetiacute skutečnosti překonaacutevajiacuteciacuteho antagonistickyacute naacutehled skutečnosti dualistickeacuteho uvažovaacuteniacute zjistiacuteme že jeho zdaacutenlivě rozporneacute naacutezory nejsou vzaacutejemně neslučitelneacute Že si je saacutem Comenius vědom neudržitelnosti dualistickeacuteho stanoviska v
- 63 -
bdquo[hellip] B ůh chtěl aby se vždy když svět předklaacutedaacute vnějšiacutem smyslům věci
objevilo ono naše vnitřniacute světlo vnořilo se do věciacute a zevnitř i zvenčiacute je
zkoumalo počiacutetalo měřilo a zvažovalo aby člověk zjistil co k čemu a jak
každaacute z nich je a aby tak ve věcech rozpoznaacuteval vyacutetvory božskeacuteho uměniacute [hellip]
Stručně řečeno jak bylo nutneacute aby většiacute svět byl vybaven svyacutem viditelnyacutem
světlem tak bylo nutneacute aby i menšiacute svět člověk byl vybaven svyacutemldquo 318
Toto vnitřniacute světlo však nelze chaacutepat jako pouze racionaacutelniacute princip Vedle složky
rozumoveacute sestaacutevaacute rovněž z vůle a schopnosti Nutno ovšem podotknout že tyto dvě
složky jsou vůči rozumu v podřiacutezeneacutem postaveniacute319 Takovaacuteto komplexniacute vnitřniacute
poznaacutevaciacute mohutnost opět ndash za předpokladu spraacutevneacuteho užitiacute ndash zaručuje uacuteplneacute poznaacuteniacute
(chtěniacute a konaacuteniacute) všeho veskrze a všem subjektům Spraacutevnost dobrost a možnost
takoveacuteho jednaacuteniacute je opět garantovaacutena Božskyacutem původem našeho vnitřniacuteho světla Toto
světlo je vpodsledku ndash pro svou niternost a staacutelou přiacutetomnost ndash jistějšiacutem zdrojem
poznaacuteniacute než ne vždy přiacutetomneacute světlo smysloveacuteho světa320
Třetiacutem pramenem rozumoveacuteho světla je Komenskeacutemu Slovo Božiacute ktereacute doplňuje prvniacute
dva způsoby poznaacuteniacute v těch ohledech k nimž se nevztahujiacute a vztahovat nemohou Toto
Slovo se šiacuteřiacute zejmeacutena prostřednictviacutem knih jež za svateacute považujiacute tři Komenskyacutem
otaacutezkaacutech gnozeologie potvrzujiacute ostatně jeho vlastniacute slova z CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII III (I svazek s 481) bdquoAristoteleacutes tedy nepřirovnal dost vhodně mysl k praacutezdneacute desce a neudělal to leacutepe ani jeden z novějšiacutech (Herbert) když ji přirovnal k uzavřeneacute knize Prvniacute totiž naznačuje čistě pasiacutevniacute možnosti druheacute již dokonanyacute čin Ničiacutem z toho mysl neniacute Je tedy čiacutemsi uprostřed mezi tiacutem dvojiacutem Je to totiž aktivniacute možnost již lze převeacutest k uskutečněniacute jejiacute vlastniacute silou ale z popudu vnějšiacutech objektů Obecneacute znalosti totiž nezaacutevisejiacute pouze na zkušenosti ani zkušenost na obecnyacutech znalostech ale jedno na druheacutem ve stejneacute miacuteře jak tomu většinou ve vzaacutejemnyacutech vztaziacutech byacutevaacuteldquo K tomu srov rovněž Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 21 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 46 Podle Karla Flosse to byl praacutevě Pavel Floss jenž prvniacute na tuto skutečnost upozornil a Komenskeacuteho koncepci spraacutevně interpretoval Srov Floss Karel Filozofickeacute přiacutenosy k rozvoji komeniologie In Studia Comeniana et historica č 46-7 1992 roč XXII s 31 K vrozenyacutem obecnyacutem pojmům u Comenia pak daacutele srov CC Pansofia Svět možnyacute IV a V Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s 21 kde Dagmar Čapkovaacute medituje o možnyacutech inspiračniacutech zdrojiacutech Komenskeacuteho vyacuteše zmiacuteněnyacutech postojů Za ně označuje naacutezory Melanchtonovy Alstedovy přiacutepadně filosofii Herberta z Cherbury Ke Komenskeacuteho pojetiacute protikladů srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 506) 318 CC Panaugia VI 5 319 CC Panaugia VI 7-8 a 12 V Pansofii Světě materiaacutelniacutem však Komenskyacute k teacuteto problematice přistupuje odlišnyacutem způsobem neboť zde svobodnou vůli označuje za zaacutekladniacute antropinum povznaacutešejiacuteciacute člověka nad ostatniacute živočichy hovořiacute zde o jejiacute superioritě nad rozumem K tomu srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 7 bod 5 320 CC Panaugia VI 14-18 Jan Amos zde zcela očividně navazuje na předchaacutezejiacuteciacute iluministickou tradici ndash zejmeacutena na diacutelo Augustinovo či Bonaventurovo Srov Floss Pavel Architekti křesťanskeacuteho středověkeacuteho věděniacute Praha 2004 s 22 94 115 274-5 a 284
- 64 -
jmenovanaacute naacuteboženstviacute židovskeacute křesťanskeacute a islaacutemskeacute321 Posledniacute biskup českeacute
Jednoty bratrskeacute žaacutedaacute na židech a muslimech aby zodpovědně uvaacutežili shodu sveacuteho
naacuteboženstviacute s Božiacutemi zaacuteměry a zamysleli se nad přijetiacutem evangelia322
bdquoJe třeba povolat všechny křesťany židy i ostatniacute naacuterody naacuterodnosti a jazykovaacute
společenstviacute celeacuteho světa ke společneacutemu zkoumaacuteniacute aby se dalo s jistotou
stanovit zda knihy Noveacute smlouvy kterou světu zvěstoval Kristus jsou skutečně
Božiacute či nikoli A jsou-li aby se toto Božiacute světlo jež světu přinesli Mojžiacuteš a
Kristus stalo obecnyacutem světlem SVĚTLEM JEDINYacuteM SVĚTLEM
VELIKYacuteM SVĚTLEM NEZHASITELNYacuteM [hellip]ldquo 323
Třem pramenům rozumoveacuteho světla odpoviacutedajiacute tři způsoby jejich poznaacuteniacute bdquotrojiacute oko
jež bylo člověku daacutenoldquo K poznaacuteniacute světa přiacuterody sloužiacute lidskeacute smysly bdquoTělesneacute oko
neniacute nic jineacuteho než živeacute zrcadlo zachycujiacuteciacute viditelneacute podoby věciacute jež se do něho
dostaly působeniacutem světlaldquo324 Poznaacuteniacute vnitřniacuteho světla ndash tedy i mysliacute jinyacutech lidiacute ndash je
umožněno rozumem jenž bdquopohliacutežiacute odraženyacutem viděniacutem na věci ležiacuteciacute mimo mysl jako
by byly umiacutestěny přiacutemo v jejiacutem nitruldquo325 Smyslově a rozumově nepoznatelneacute ndash tedy
Bůh a Božskeacute ndash konečně spadaacute do oblasti viacutery326
Adekvaacutetnost třech způsobů poznaacuteniacute všech věciacute naplniacuteme pouze v přiacutepadě ubereme-li se
cestou užitiacute třech spraacutevnyacutech metod Tak jako si lideacute v každodenniacutem životě vypomaacutehajiacute
různyacutemi protetickyacutemi pomůckami je podle Komenskeacuteho třeba podobně postupovat
rovněž i v oblasti poznaacuteniacute Věci pozorovateli vzdaacuteleneacute pomaacutehaacute přibliacutežit dalekohled Ve
stejneacutem ohledu funguje metoda rozkladu ndash metoda analytickaacute jež rozklaacutedaacute celek na
čaacutesti a přibližuje je tak baacutedajiacuteciacutemu subjektu Rozpoznat celek podle jeho čaacutestiacute napomaacutehaacute
naopak ndash podobně jako přiacuterodovědci drobnohled ndash metoda sklaacutedaacuteniacute neboli syntetickaacute
Podobně jako zrcadlo konečně pracuje metoda srovnaacutevaacuteniacute synkritickaacute bdquoJejiacute pomociacute lze
to co samo o sobě neniacute vidět pozorovat na něčem jineacutem co je tomu podobneacuteldquo Tato
metoda naleacutezaacute sveacute uplatněniacute zejmeacutena v otaacutezkaacutech teologickyacutech Vzhledem k tomu že
321 CC Panaugia VII 7 a 20 322 CC Panaugia VII 22-35 323 CC Panaugia VII 29 324 CC Panaugia VIII 1-2 325 CC Panaugia VIII 5 326 CC Panaugia VIII 6
- 65 -
Boha neniacute možneacute spatřit nabiacuteziacute synkritickaacute metoda možnost patřeniacute jeho obrazu v jeho
vyacutetvorech327 Mezi nimi prvniacute miacutesto zaujiacutemaacute člověk jako vrchol Stvořeniacute ndash přiacuterody328
Metoda analytickaacute koresponduje zejmeacutena se smyslovyacutem poznaacuteniacutem metodě
syntetickeacute odpoviacutedaacute poznaacuteniacute rozumoveacute a cestě synkrize ndash jak vysviacutetaacute z vyacuteše zmiacuteněneacuteho
ndash naacuteležiacute poznaacuteniacute spadajiacuteciacute do oblasti viacutery Pořadiacute v němž Komenskyacute sveacute tři
metodologickeacute postupy představuje neniacute nikterak naacutehodnyacutem předchaacutezejiacuteciacute metoda a
jejiacute uacutespěch je totiž nezbytnyacutem předpokladem užitiacute metody naacutesledujiacuteciacute329
bdquoA tak vše co maacuteš před očima je třeba prozkoumat 1 analyticky abys viděl
součaacutesti věci 2 synteticky abys pronikl do souvislostiacute těch součaacutestiacute 3
synkriticky aby se naprosto jasně ukaacutezala zaacutekladniacute forma věci i zaacutekony podle
nichž se s tou věciacute zachaacuteziacuteldquo330
Takovyacutemto způsobem je tedy podle Komenskeacuteho možneacute bdquozažehnutiacute všeobecneacuteho světla
mezi lidmildquo331 Je však nezbytneacute všech naacutestrojů jimiž Bůh lidi obdaroval naacuteležitě
užiacutevat
bdquoJestliže bychom ovšem chtěli mohli a dovedli použiacutevat knihy Božiacute pak
nastane ono vytouženeacute všeobecneacute praveacute a zaacuteřiveacute světlo poznaacuteniacute jež přemaacutehaacute
327 Komenskeacuteho metoda analytickaacute a syntetickaacute se zdajiacute naacutepadně připomiacutenat metodologickeacute koncepce tzv padovskeacute školy O možneacute inspiraci Jana Amose tiacutemto učeniacutem jsem však v literatuře nenalezl žaacutedneacute zmiacutenky Comeniovu naacutevaznost na Padovany proto chaacutepu jen jako možnou K synkritickeacute metodě srov daacutele Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 100 Josef Tvrdyacute ve sveacute stati připomiacutenaacute že synkritickaacute metoda je stoickeacuteho původu Ve stoickeacutem pojetiacute měla ndash stejně jako později u Komenskeacuteho ndash byacutet naacutestrojem sbližovaacuteniacute filosofickyacutech a naacuteboženskyacutech pohledů K tomu srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 5 Daacutele pak srov Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 41 1990 roč XX s 103-104 Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 Dodejme že marxistickaacute komeniologie perem Jiřiny Popeloveacute hodnotiacute Komenskeacuteho synkritickou metodu velmi negativniacutem způsobem bdquoNa synkritickeacute methodě si Komenskyacute velice zaklaacutedal jako na sveacutem originaacutelniacutem vynaacutelezu a jako na nejbezpečnějšiacute cestě k odhalovaacuteniacute a vysvětlovaacuteniacute pravdy Ve skutečnosti byla hlavniacutem zdrojem jeho omylů nebezpečnějšiacutem než omyly ostatniacuteldquo Tento zdroj omylů posleacuteze přisuzuje Comeniovu naacuteboženskeacutemu blouzněniacute Srov Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 274-276 Podobnyacutech vyacutepadů proti Komenskeacuteho důrazu na viacuteru ktereacute podle meacuteho soudu neniacute možneacute nahliacutežet jinak než hlubokeacute nepochopeniacute zaacutekladniacutech principů jeho filosofie nalezneme u Popeloveacute bohužel viacutece 328 K celeacutemu odstavci srov CC Panaugia IX 5-8 V Pansofii Světě materiaacutelniacutem X (c d I svazek s 533) Komenskyacute sveacute pojetiacute precizuje bdquo[hellip] užitek kteryacute vyplyacutevaacute ze znalosti přirozenyacutech věciacute je že člověk může po schodišti stvořenyacutech věciacute vystoupit až k poznaacuteniacute Stvořitele [hellip]ldquo K tomu daacutele srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 329 CC Panaugia IX 330 CC Panaugia IX 18 331 CC Panaugia X 1
- 66 -
jakeacutekoli a jakkoli vzaacutejemně propleteneacute temnoty nevědomosti pochyb a
samotnyacutech našich omylůldquo332
Praacutevě tento vytouženyacute stav nazyacutevaacute Komenskyacute panaugiiacute333 Světlo v jeho pojetiacute figuruje
jako předpoklad prostředek a završujiacuteciacute princip veškereacuteho lidskeacuteho poznaacuteniacute334
Cele rozliteacute světlo společně s našiacutem odpoviacutedajiacuteciacutem poznaacuteniacutem ndash to jest využitiacute
všech třech zdrojů poznaacuteniacute třech očiacute a třech metod ndash jsou pak předpokladem
panharmonie bdquotj plneacute a všeobecneacute souzvučnosti všeho se všiacutemldquo335 Jako je přiacuterodně-
fyzikaacutelniacute světlo leacutekem proti tmě tak je i moudrost leacutekem proti bdquonevědomosti
nerozvaacutežnosti a hloupostildquo ktereacute stojiacute u kořene současneacuteho pokaženiacute lidskyacutech věciacute336
Panaugia obsahuje rovněž pojednaacuteniacute o přiacuterodně-fyzikaacutelniacutech vlastnostech světla To je
soustředěno do 57 teoreacutemů o světle jež tvořiacute zaacutekladniacute obsahovou čaacutest XI kapitoly Pro
potřeby teacuteto praacutece bude však zajiacutemavyacutem povšimnout si pouze některyacutech z nich
Podle korolaria prvniacuteho teoreacutemu lze v přiacuterodě naleacutezt tři druhy těles světelneacute
průsvitneacute a neprůhledneacute337 Světelnyacutem tělesem je takoveacute jež ze sebe daacutele vyzařuje
paprsky338 Průsvitneacute neboli průhledneacute (bdquořecky diaphanaldquo) těleso skrze sebe propouštiacute
světelneacute paprsky v nezměněneacute podobě339 Neprůhledneacute těleso je pak takoveacute ktereacute
paprsky nepropouštiacute a naopak bdquorozbiacutejiacute a rozptyluje po okolniacutech tělesech [hellip]ldquo 340
Ačkoliv původně hovořil o třech druziacutech přiacuterodniacutech těles přichaacuteziacute ve druheacutem teoreacutemu
Komenskyacute rovněž i s definiciacute leskleacuteho tělesa za něž považuje takoveacute ktereacute světelneacute
paprsky odraacutežiacute jinyacutem směrem341 Přiacuterodně-fyzikaacutelniacute pojednaacuteniacute obsaženaacute v prvniacutem a
druheacutem teoreacutemu Panaugie majiacute však hlubšiacute vyacuteznam prostřednictviacutem sveacute synkritickeacute
metody Comenius ukazuje že podobně jako v přiacuterodě existujiacute ve vztahu ke světlu
různeacute druhy těles je tomu tak i v přiacutepadě lidskyacutech mysliacute
332 CC Panaugia X 5 333 CC Panaugia III 1 334 CC Panaugia X 6 335 CC Panaugia X 8 15 a 16 K harmonii podrobněji srov CC Panaugia X 21-25 336 CC Panaugia XI 98 337 CC Panaugia XI 5 338 CC Panaugia XI 10 Paprsky jsou tiacutem silnějšiacute čiacutem bliacuteže sveacutemu zdroji se nachaacutezejiacute Srov CC Panaugia XI 26 339 CC Panaugia XI 12 340 CC Panaugia XI 14 341 CC Panaugia XI 13
- 67 -
bdquoA takto rozdiacutelnyacute je takeacute vztah lidskyacutech duchů vůči paprskům pravdy Někteřiacute
tupiacute skoro nic nepřijmou a všechno bez užitku propustiacute Jiniacute pouze vracejiacute zpět
to co přijiacutemajiacute To je typ paměťovyacute A konečně jiniacute zas vše co přijiacutemajiacute
rozbiacuterajiacute to znamenaacute spleacutetajiacute řetězy přiacutečin a naacutesledků a pohotovyacutem uvažovaacuteniacutem
rozmnožujiacute věděniacute To je typ přemyacutešlivyacuteldquo342
V dalšiacutem vyacutekladu ztotožňuje se světelnyacutem tělesem svět lidskou mysl a Božiacute Slovo
s průsvitnyacutem tělesem lidskeacute smysly s lesklyacutem tělesem naši pozornost a konečně
s neprůhlednyacutem tělesem rozum kteryacute stojiacute na konci a přijiacutemaacute pravdu o věcech343
Rozum připodobněnyacute k neprůhledneacutemu tělesu způsobuje že je paprsek rozptyacutelen po
okoliacute zasaženeacuteho předmětu Toto rozptyacuteleniacute nazyacutevaacute Komenskyacute svitem344
Panaugia tedy všeobecneacute rozlitiacute světla jež pro Komenskeacuteho představuje možnost
uacuteplneacuteho poznaacuteniacute všeho poznatelneacuteho (gnozeologickyacute aspekt) a tedy i možnost naacutepravy
(emendačniacute aspekt) lidskyacutech věciacute byla samozřejmě ciacutelem ndash ačkoliv ne explicitniacutem ndash již
předchaacutezejiacuteciacutech generaciacute Vzhledem k Božiacutemu zaacuteměru neposkytnout člověku v jednom
okamžiku veškereacute poznaacuteniacute nastaacutevaacute podle Komenskeacuteho čas pro panaugii praacutevě v jeho
současnosti345 V tomto přesvědčeniacute jej podporuje jak jeho silnyacute sklon k chiliastickeacutemu
smyacutešleniacute346 tak i narůstajiacuteciacute počet vynaacutelezů a tiacutem se prohlubujiacuteciacute lidskeacute věděniacute347
324 Pansofia Pampaedia Panglottia
Panaugia je Komenskeacutemu nezbytnyacutem předpokladem pro splněniacute dalšiacutech podmiacutenek
uskutečněniacute všenaacutepravy Po zažehnutiacute velkeacuteho rozumoveacuteho světla jež umožniacute
univerzaacutelniacute poznatelnost bude nutneacute zaveacutest do všech věciacute jednotnyacute řaacuted k těmto věcem a
jejich řaacutedu obraacutetit mysli všech lidiacute a konečně nově nabyteacute a utřiacuteděneacute věděniacute
zprostředkovat všem srozumitelnyacutem způsobem348
342 CC Panaugia XI 15 343 CC Panaugia XI 17-48 344 CC Panaugia XI 45 345 CC Panaugia XIII 3-19 346 K tomu srov vyacuteše oddiacutel 321 teacuteto praacutece 347 Srov CC Panaugia XIII 7 a 27 Panaugia XIII 19-26 348 CC Panaugia XIV 1-2 a CC Panaugia XV 1
- 68 -
Uacutesiliacute bdquosvět uveacutest v jedinyacute trvalyacute a vnitřně všestranně souvislyacute řaacutedldquo bude
reflektovat naacutesledujiacuteciacute čaacutest Obecneacute porady Pansofia349 Koncepce všestranneacuteho a
celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute každeacuteho jednotlivce bude posleacuteze do detailu nastiacuteněna
v Pampaedii350 Univerzaacutelnost podobnyacutech snah by však podle Komenskeacuteho byla
nedosažitelnaacute bez snahy naleacutezt bdquozpůsob jak by bylo možneacute usnadnit studium jazyků aby
se každyacute komu se zachce mohl v kraacutetkeacute době a s nepatrnou naacutemahou naučit
ktereacutemukoli jazyku nebo tolika jazykům kolika by bylo třebaldquo Moravskeacutemu mysliteli
nebude ciziacute ani snaha uvažovat o konstrukci noveacuteho jednotneacuteho celosvětoveacuteho jazyka
o niacutež bude přemiacutetat v Panglotii351 Tyto tři na sebe navazujiacuteciacute a z Panaugie uacutestiacuteciacute kroky
budou předpokladem všeobecneacute naacutepravy věciacute lidskyacutech ndash Panorthosie352
bdquoTyto čaacutesti našiacute Porady nebudou pak ničiacutem jinyacutem než rozšiacuteřeniacutem všeobecneacuteho
světla jež bylo již objeveno v Panaugii NA VŠECHNO NA VŠECHNY A
VESKRZE Pansofii bude možno nazvat světlem jsoucen Pampaedii světlem
mysliacute Panglottii světlem naacuterodů a Panorthosii světlem lepšiacuteho věku neboli
světlem ciacuterkveldquo353
Vzhledem k tematickeacutemu zaměřeniacute teacuteto studie pro naacutes bude důležityacutem pozastavit se
pouze u vybranyacutech pasaacutežiacute těchto čaacutestiacute Porady
Ve čtrnaacutecteacute kapitole Panaugie kde se Komenskyacute zaobiacuteraacute zejmeacutena dalšiacutem členěniacutem
sveacuteho diacutela na jednotliveacute čaacutesti se vyjadřuje rovněž k metodologii sveacute praacutece Pro
349 CC Panaugia XIV 4 Ke Komenskeacuteho pojetiacute vševědy srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 44 Tentyacutež badatel vyslovuje naacutezor že inspiraciacute Komenskeacuteho pansofickeacute koncepce byla filosofie Raimunda Lulla a Petra Rama K tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 K pojetiacute pansofie pak daacutele srov Peškovaacute Jaroslava Jan Amos Komenskyacute ve světle noveacuteho baacutedaacuteniacute In Studia Comeniana et historica č 46-7 1992 roč 1992 s 25 350 K Pampaedii srov bliacuteže Patočka Jan Jan Amos Komenskyacute Pampaedia In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 216-222 Ačkoliv Komenskeacuteho pedagogickeacute naacutezory dalece přesahujiacute tematickyacute raacutemec teacuteto praacutece považuji za důležiteacute alespoň v kraacutetkosti poukaacutezat na vysokeacute oceněniacute jehož se jim od historiků filosofie a komeniologů dostaacutevaacute K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 535 kde Patočka Pampaedii nahliacutežiacute jako bdquoprvniacute pedagogickeacute diacutelo ve vlastniacutem smyslu slova a nejširšiacute vyacutechovnou koncepci celeacute moderniacute dobyldquo 351 CC Panaugia XIV 6 K Panglotii srov daacutele Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 555-556 či Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 114 kde vyacuteznamnyacute českyacute filosof a komeniolog soudiacute že za možnyacute zdroj Comeniovyacutech panglottickyacutech snah je možneacute považovat naacutezory Jakoba Boumlhme 352 CC Panaugia XIV 7 353 CC Panaugia XIV 21
- 69 -
dokonalou naacutepravu věciacute lidskyacutech bude podle něj nezbytneacute bdquoodstranit z filozofie
naacuteboženstviacute a politiky tmu a vřavu a nastolit tak světlo a miacuterldquo V konkreacutetniacute rovině to pro
něj znamenaacute dosaženiacute bdquopraveacuteho aristotelismuldquo ve filosofii (Komenskyacute pod tiacutemto
pojmem rozumiacute v prvniacute řadě dokonalost) bdquopraveacuteho křesťanstviacuteldquo v naacuteboženstviacute a
v politice bdquopraveacuteho platonismu tj společneacuteho sdiacuteleniacute opravdovyacutech dober [hellip]ldquo354
Hovořiacute-li Komenskyacute o aristotelismu a platonismu nepřiklaacuteniacute se tiacutem nikterak
k nekritickeacutemu přijiacutemaacuteniacute filosofickyacutech autorit Jeho pojetiacute filosofie je velmi zjevně
prodchnuto důrazem na vlastniacute smysloveacute a rozumoveacute poznaacuteniacute
bdquo[hellip] Autorita věci obvykle zastiacuteraacute a zahaluje smysly a rozum je naopak
odhalujiacute a ukazujiacute [hellip] Autorita proto rozděluje lidskeacute duchy do sekt zatiacutemco
smysly a rozum všechny uvaacutedějiacute do středu pravdy (jež je pro všechny taacutež) a tak je
sjednocujiacuteldquo355
Že sveacutemu přesvědčeniacute zůstaacutevaacute Komenskyacute v celeacutem textu Konzultace věrnyacute dosvědčujiacute i
dalšiacute pasaacuteže Kupřiacutekladu ve Světě pravzoroveacutem Pansofie předklaacutedaacute důkazy Božiacute
existence založeneacute jak na smyslech tak i na rozumu poukaz na autoritu Piacutesma dodaacutevaacute
až v zaacutepětiacute a naviacutec pouze jako jisteacute potvrzeniacute platnosti předchoziacutech důkazů356
V přiacutepadě Pansofie je v ohledu na teacutema teacuteto praacutece zajiacutemavyacutem povšimnout si bliacuteže
Komenskeacuteho pojetiacute všenaacutepravy bdquoTato knihaldquo poznamenaacutevaacute o Pansofii bdquoby posleacuteze
byla našiacute mysli jakoby schodištěm jež by ji při prochaacutezeniacute všemi věcmi pozdvihovalo až
k neviditelneacutemu vrcholu všech věciacute k Bohuldquo 357 Pansofia prameniacuteciacute z panaugie tedy
v Komenskeacuteho filosoficko-teologickeacute koncepci figuruje jako dalšiacute z předpokladů
gnozeologickeacute a etickeacute ascendence vrcholiacuteciacute dovedeniacutem k bdquoprameni světla a životaldquo ndash
354 CC Panaugia XIV 15 K tomu srov teacutež titulniacute listy k oběma předmluvaacutem Pansofie (c d) kde Komenskyacute ndash vedle Piacutesma ndash opakovaně cituje praacutevě Platoacutena a Aristotela Že Komenskeacuteho vztah k Aristotelovi nebyl nikterak negativniacute dosvědčujiacute četneacute odkazy na Filosofovo diacutelo a jeho vyacuteznam K tomu srov kupř CC Pansofia Svět možnyacute VII bdquo Velikyacute Aristoteleacutes [hellip]ldquo či CC Pansofia Svět možnyacute X 355 CC Panaugia XV 15 K tomu srov teacutež CC Panaugia XV 41 CC Pansofia Zaacutevěrečnaacute čaacutest I 29 bod 6 Pansofia Zaacutevěrečnaacute čaacutest III 356 CC Pansofia Svět pravzorovyacute I K tomu srov teacutež CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 5 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 146 357 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 10
- 70 -
tedy Bohu358 V dalšiacutem textu se saacutem autor Porady explicite odvolaacutevaacute na Jaacutekobův žebřiacutek
bdquopo němž by se stoupalo ze země do nebesldquo 359
Prvniacute čaacutest (tzv gradus stupeň) Pansofie svět možnyacute v němž jsou ponejviacutece vyloženy
zaacutekladniacute principy Komenskeacuteho metafyziky nazyacutevaacute jejiacute autor rovněž bdquosvětlem mysliacuteldquo360
Tento svět ndash jenž představuje uacuteplnyacute a uspořaacutedanyacute systeacutem všech lidskyacutech myšlenek
představ žaacutedostiacute a činů a naleacutezaacute se v mysli každeacuteho jednotlivce361 ndash předchaacuteziacute v
metafyzickeacute koncepci Porady sedmi dalšiacutem z něj vyplyacutevajiacuteciacutem světům
Zdrojem veškereacuteho obsahu lidskeacute mysli neniacute pak nic jineacuteho nežli mysl Božiacute již
Komenskyacute připodobňuje k pravzoru všech obrazů jimiž člověk jako individuum
disponuje O tom pojednaacutevaacute druhaacute čaacutest Pansofie Svět pravzorovyacute
bdquoPoteacute co jsme v sobě objevili mysl kteraacute vždycky o něčem uvažuje něco si
žaacutedaacute a o něco se pokoušiacute hledejme nyniacute i Onoho kteryacute naacutes učinil takovyacutemi jaciacute
jsme [hellip]ldquo362
Naacutesledujiacuteciacutem descendenčniacutem stupněm je pak svět andělskyacute Pro potřeby našeho baacutedaacuteniacute
bude však podstatneacute povšimnout si až stupně dalšiacuteho
Čtvrtyacutem gradem Pansofie je totiž svět materiaacutelniacute v němž myslitel předklaacutedaacute
svoji koncepci filosofie přiacuterody jež měla v raacutemci jeho všenaacutepravnyacutech snah sloužit jako
fundamentum celeacute jeho Pansofie363 Mundus materialis se obsahově de facto kryje
s Komenskeacuteho Addendy (vydaacuteny roku 1663 v Amsterodamu jako přiacutedavek k Physicae
synopsis) platiacuteciacutemi za vrcholneacute přepracovaacuteniacute myslitelovy přiacuterodně-filosofickeacute koncepce
vyjaacutedřeneacute nejprve v jeho Physicae ad lumen divinum reformatae synopsis vydaneacute již
roku 1633 v Lipsku364
358 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 9 K tomu srov i CC Pansofia Svět možnyacute I 18 359 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 56 360 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 3 CC Pansofia Svět možnyacute X 361 CC Pansofia Svět možnyacute I 1 13 či 16 kde se praviacute bdquoBůh člověku sveacutemu obrazu vlastniacutem svyacutem prstem vepsal 1 všechno cokoli si lze myslit vyslovit nebo pokud může byacutet 2 veškeryacute řaacuted pokud si jej lze myslit vyslovit nebo pokud může byacutet 3 všechna pravidla jak rozeznat pravdiveacute od nepravdiveacuteho dobreacute od zleacuteho možneacute od nemožneacuteholdquo V dalšiacutem textu Světa možneacuteho tuto teorii Komenskyacute daacutele rozviacutejiacute Zdroj možneacuteho světa je podle něj v našem rozumu vůli a schopnostech jimž odpoviacutedajiacute tři zaacutekladniacute činnosti vědět chtiacutet a moci K tomu bliacuteže srov CC Pansofia Svět možnyacute I 23 362 CC Pansofia Svět pravzorovyacute Vstup 363 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 246 a 248 364 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 13 a 14
- 71 -
Svět materiaacutelniacute vyvěrajiacuteciacute z předchaacutezejiacuteciacutech gradů je světem živeacute a neživeacute
přiacuterody představujiacuteciacutem zaacutekladniacute životniacute prostřediacute člověka Hovořiacute-li Komenskyacute o
procesu jeho vzniku zdůrazňuje skutečnost že nebyl stvořen z ničeho jak stojiacute v Bibli
kralickeacute nyacutebrž z neviditelneacuteho jak je psaacuteno ve Vulgaacutetě365
bdquoDuch svatyacute chtěl naznačit že při tomto noveacutem stvořeniacute noveacuteho světa nevznikla
žaacutednaacute novaacute podstata ale že pouze to co je od věčnosti v Bohu a v idejiacutech a od
věků v andělskeacutem světě neviditelneacute a nevniacutematelneacute se nějakyacutem obraacuteceniacutem
navenek stalo viditelnyacutem Svět byl tedy novyacute jen v tom ohledu protože v něm
Bůh učinil zjevnyacutem tělesnyacutem očiacutem takeacute to co je v něm sameacutem neviditelneacute (totiž
jeho vyacutetečnost a božskost)ldquo366
Mundus materialis se tedy via facti vyznačuje stejnyacutem obsahem jako světy jemu
předchaacutezejiacuteciacute Akt Stvořeniacute ndash v intenciacutech naacutemi obyacutevaneacuteho světa ndash je proto nutneacute chaacutepat
jako přechod neviditelneacuteho ve viditelneacute367
Materiaacutelniacute svět je konstituovaacuten třemi fundamentaacutelniacutemi principy jimiž jsou laacutetka
duch a světlo368 Tyto principy se v podobě vlaacutehy vtěleneacuteho ducha a vrozeneacuteho tepla
jimž jako jejich bdquosiacutedlaldquo odpoviacutedajiacute sůl rtuť a siacutera spolupodiacutelejiacute na existenci lidskeacuteho
těla369
Prostřednictviacutem pohybu je v materiaacutelniacutem světě z fundamentaacutelniacutech principů
odvozeno sedm stupňů v něm se vyskytujiacuteciacutech podstat Ze spojeniacute jako prvniacute stvořeneacute
nehybneacute laacutetky pohybliveacuteho ducha a prostředkujiacuteciacuteho ohně vznikajiacute postupně živly
paacutery povětrnostniacute jevy nerosty rostliny a živočichoveacute370 Ascendenčniacute hierarchickaacute
koncepce podstat materiaacutelniacuteho světa je pak završena svobodně jednajiacuteciacutem člověkem
Živly tedy nejnižšiacute stupeň hierarchie jsouciacuteho se vyznačujiacute nejnižšiacute miacuterou pohybu
Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že počet živlů ustavuje Komenskyacute na třech jimiž jsou země
365 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 16 a Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 15 na s 534-535 K probleacutemu srov rovněž Žd 113 366 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 17 367 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 18-20 Creatio ex nihilo však tiacutemto Comenius cele neodmiacutetaacute to podle jeho přesvědčeniacute proběhlo pouze prvniacuteho dne Božiacuteho Tvořeniacute kdy byly stvořeny principy světa Srov tamt naacutesledujiacuteciacute odstavec a CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 41 368 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 23-25 Tento probleacutem bude podrobněji analyzovaacuten v oddiacutele 42 teacuteto praacutece 369 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IIIV 3 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 21-22 370 K tomu daacutele srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 14
- 72 -
vzduch a voda371 Člověku jenž stojiacute na vrcholu Stvořeniacute je pak vlastniacute schopnost
všestranneacute ničiacutem neomezeneacute pohyblivosti372 Komenskyacute jej pojiacutemaacute jako tvora nejviacutece
podobneacuteho Bohu ztělesňujiacuteciacuteho bdquoBožiacute nekonečnost v konečnyacutem meziacutechldquo373 V člověku
se snoubiacute přirozenost všech ostatniacutech věciacute světa materiaacutelniacuteho (laacutetka duch - anima
oheň) s nesmrtelnyacutem a mysliacuteciacutem duchem (spiritus) jehož přijiacutemaacute ze světa
andělskeacuteho374
bdquoNejvyššiacute dokonalost člověka je nadevše viditelnaacute protože představuje svyacutem
tělem celyacute svět dušiacute samotneacuteho stvořitele světa Boha Proto se mu nikoli
nevhodně řiacutekaacute mikrokosmos a mikrotheos (malyacute svět a malyacute bůh)375
Člověk složenyacute z těla duše a ducha376 tento trojjedinyacute obraz trojjedineacuteho Boha377 tento
mikrokosmos a mikrotheos stojiacuteciacute na vrcholu Stvořeniacute je diacuteky sveacutemu nesmrtelneacutemu
duchu spojniciacute mezi světem přiacuterody a vyššiacutemi světy378
bdquoVšechno z jednoho všechno k jednomu prvniacute a posledniacute nejvyššiacute a nejnižšiacute
spolu velmi těsně souvisejiacute propojeniacutem prostředniacutech člaacutenků nepřetržityacutemi
spojeniacutemi a nevyhnutelnou činnostiacute a trpnostiacute takže svět i když je sestaven
z milioacutenů čaacutestiacute a čaacutesteček čaacutestiacute je přece jeden a v sobě nedělitelnyacute [hellip]ldquo 379
Všechna jsoucna přirozeneacuteho světa nutiacute konečně člověka k činnosti jiacutež naacuteležiacute dalšiacute
z gradů Pansofie svět lidskeacute dovednosti (Komenskyacutem ztotožňovaacuten s filosofiiacute)380
371 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 4 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9 372 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 1 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 373 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 4 374 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 5 Nezbytneacute je v tomto okamžiku upozornit že Komenskeacuteho terminologie je stran užitiacute latinskyacutech vyacuterazů anima a spiritus v samotneacutem Světě materiaacutelniacutem nejednotnaacute a nejednoznačnaacute O zaacuteměnnosti obou pojmů hovořiacute dokonce myslitel saacutem Srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 Daacutele pak k tomu srov Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 361-363 na s 549 a Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 238 375 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel O přiacutepadciacutech člověka 376 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 (I svazek s 470) 377 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel III O duchu čili mysli 378 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 247 379 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 505) 380 K tomu srov daacutele Patočka Jan O vyacuteznamu Všeobecneacute porady o napraveniacute věciacute lidskyacutech pro celkoveacute diacutelo a oceňovaacuteniacute J A Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 133
- 73 -
Nižšiacutemi stupni jsou posleacuteze svět mravniacute (ztotožňovaacuten s oblastiacute politiky) a duchovniacute
(tedy naacuteboženstviacute) ktereacute uzaviacuterajiacute pětici tzv reaacutelnyacutech světů381
Posledniacutem z pansofickyacutech gradů je pak dokonalyacute svět věčnyacute v němž se lideacute
opětovně navracejiacute k Bohu382
bdquoI svět přetrvaacute ale změněn z přechodneacuteho stavu ve věčnyacute [hellip] Nemůže ovšem
zaniknout tak že by byl uveden v nicotu leda mociacute Všemohouciacuteho On to ovšem
neučiniacute protože nemůže byacutet Stvořitelem ne-jsoucna avšak změniacute jej v jinyacute
obnoviacute a zdokonaliacute všechno Zastaviacute jeho běh ale daacute mu neměnnyacute stavldquo383
Z hlediska filosofickeacuteho obsahu Pansofie považuji rovněž za vhodneacute pozastavit se u
Komenskeacuteho triadickeacuteho pojetiacute skutečnosti384 Ve všech věcech a jejich vztaziacutech je
podle něj možneacute naleacutezt vždy jejich hranice střed a mezistředy385
To platiacute rovněž o nejzaacutekladnějšiacutem vymezeniacute všeho jsouciacuteho v jehož souhrnu lze
rozlišovat jsoucna nejsoucna a polojsoucna a jim odpoviacutedajiacuteciacute bytiacute nebytiacute a
polobytiacute386
bdquoTak jako traacuteva na louce v leacutetě je v zimě neniacute Na jaře však je i neniacute protože
teprve začiacutenaacute růst na podzim stejně tak poněvadž je posečena takže zbyacutevajiacute
z niacute jen nějakeacute zbytky a proto můžeš řiacuteci že je i neniacute nebo což znamenaacute toteacutež
že ani je ani neniacuteldquo387
Daacutele je v textu Světa možneacuteho rozlišovaacuteno rovněž mezi nejviacutece jsouciacute podstatou meacuteně
jsouciacutem přiacutepadkem a nedostatkem jenž je pouhou stopou jsoucna bdquoNedostatkyldquo však i
přesto dodaacutevaacute bdquořadiacuteme k jsoucnům protože znamenajiacute nepřiacutetomnost nějakeacuteho jsoucna
ale přesto nejsou pouheacute nic Neboť co je nic to neniacute nikde zatiacutemco nedostatky ve
381 K tomu srov bliacuteže CC Pansofia Svět možnyacute X CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 532) Daacutele pak srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 33-34 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 32-33 382 K tomu srov bliacuteže CC Pansofia Svět možnyacute X a naacutesledujiacuteciacute čaacutesti Pansofie 383 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 530) 384 Tento značně vyacuteznamnyacute aspekt Komenskeacuteho filosofie bude podrobněji analyzovaacuten ve 4 kapitole teacuteto studie K jeho zaacutevažnosti srov Komenskeacuteho vlastniacute slova z desaacuteteacute kapitoly Panaugie bdquoTrojitost je totiž ve všem rozptyacutelena je věčnyacutem kořenem věčneacute harmonie ve věcech i v našich pojmech [hellip]ldquo Cit dle CC Panaugia X 24 385 CC Pansofia Svět možnyacute II 7 a 8 386 CC Pansofia Svět možnyacute II 7 8 21 50 K triadičnosti srov rovněž CC Pansofia Svět možnyacute VIII 20 387 CC Pansofia Svět možnyacute II 49
- 74 -
věcech skutečně jsouldquo388 Toto pojetiacute se promiacutetaacute rovněž do vztahů mezi jednotlivyacutemi
věcmi entity bdquoněčeho zbaveneacuteldquo jsou takoveacute z nichž jedna realiter existuje druhaacute pak
znamenaacute jejiacute destrukci popř nepřiacutetomnost Tak je tomu ve vztahu zraku a slepoty
sluchu a hudby zdraviacute a nemoci atp Protikladneacute věci jsou naopak ve vzaacutejemneacutem
rozporu a jedna druhou vylučuje ndash jako je tomu v přiacutepadě tepla a chladu dobra a zla
velikosti a malosti atd389
325 Panorthosia a Pannuthesia
Uacutespěšneacute univerzaacutelniacute naplněniacute zaacuteměrů vyacuteše popsanyacutech čaacutestiacute Porady je pro jejiacuteho autora
předpokladem všeobecneacute naacutepravy lidskyacutech věciacute o niacutež pojednaacutevaacute v Panorthosii tedy
šesteacute čaacutesti Konzultace390
bdquoCo dosud bylo předloženo odděleně to ndash ač každyacute obor může byacutet užitečnyacute i saacutem
o sobě ndash přece jen konečně musiacute byacutet sjednoceno k vypuzeniacute temnot z věciacute
pomociacute pansofie temnot z mysliacute pomociacute pampaedie a temnot řeči pomociacute
panglottie aby tyto obory nebyly diacutelem zlomkovyacutem nyacutebrž celistvyacutem celeacutemu
světu na prospěchldquo 391
Komenskyacute je přesvědčen že k panorthosii tedy bdquouniverzaacutelniacute všeobecneacute plneacute naacutepravěldquo
všech ve všem a ve všech ohledech jež dalece přesahuje pouhou orthosii (naacutepravu)392
je zapotřebiacute opravit nejprve lidskyacute rozum vůli a mohutnosti (schopnosti)393 Bude tedy
nezbytneacute založit nově rovněž i tři zaacutekladniacute aspekty lidskeacute činnosti vyvěrajiacuteciacute z těchto
(pre)dispozic novou obecnou filosofii noveacute obecneacute naacuteboženstviacute a novou obecnou
politiku394 V jejich noveacutem ndash obecneacutem ndash uspořaacutedaacuteniacute bude charakteristickyacutem propojeniacute
388 CC Pansofia Svět možnyacute VII 1 389 CC Pansofia Svět možnyacute VIII 20 a 21 390 Panorthosia v niacutež se uvažuje jak by se už konečně měl napravit (dobrodiniacutem všech předešlyacutech nauk) veřejnyacute stav vzdělaacuteniacute naacuteboženstviacute a občanskeacuteho zřiacutezeniacute čili jak vyvraacutetit rychle a od zaacutekladu velikyacute BABYLOacuteN našich zmatků a jak ukaacutezat naacuterodům světa Božiacute SIOacuteN v jeho vznešeneacutem světle Komenskyacute všeobecnou naacutepravu nazyacutevaacute rovněž reformaciacute reparaciacute restituciacute či regeneraciacute Ke Komenskeacuteho emendačniacutemu uacutesiliacute srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 13 19 25 36 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34 Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 35-50 391 CC Panorthosia Vstup 2 392 Naacutepravu definuje Komenskyacute jako bdquouvedeniacute dobreacute věci propadajiacuteciacute zkaacuteze v původniacute dobryacute stavldquo 393 CC Panorthosia I 2-8 394 CC Panorthosia X 1
- 75 -
stareacuteho (miacuteněno pokaženiacute předchaacutezejiacuteciacuteho) a noveacuteho (tj opraveneacuteho) řaacutedu v
bdquojednotneacutem souladuldquo395
bdquoTak tato posledniacute reformace po niacutež toužiacuteme odvolaacutevaacute všechny lidi od stranictviacute
a sektaacuteřstviacute a všechny shromažďuje ve veškerenstvo v praveacute katolictviacute abychom
po vymyacuteceniacute stranictviacute ve filozofii v naacuteboženstviacute a v politice všichni začiacutenali
byacutet katoliacuteky to je nikoli platoniky aristoteliky stoiky atd nyacutebrž filozofy nikoli
luteraacuteny kalvinisty papeženci atd nyacutebrž křesťany nikoli Rakušany Španěly
Francouzi atd nyacutebrž všichni stejně dobryacutemi občany přiacuteslušniacuteky svobodneacuteho
staacutetu celosvětoveacuteholdquo 396
Fundamentem univerzaacutelniacute a dobrovolneacute uskutečnitelnosti takoveacuteho ciacutele je však
panaugie bdquoto je plneacute světlo vneseneacute do myslildquo Rozlitiacute trojiacuteho společneacuteho světla tj
světla smyslů rozumu a Zjeveniacute je předpokladem reformace filosofie naacuteboženstviacute a
politiky a jejich transformace ve filosofii naacuteboženstviacute a politiku obecneacute a praveacute 397
Obecnaacute filosofie bude všezaacuteřiacute obecně užitou vůči věcem obecnaacute politika všezaacuteřiacute
aplikovanou stejnyacutem způsobem na jednaacuteniacute s lidmi a obecneacute naacuteboženstviacute konečně
všezaacuteřiacute vztahujiacuteciacute se k Bohu398
Filosofie je pak odvětviacutem lidskeacute činnosti jež je pro jeho nezbytnost pro možnost
jakeacutehokoliv dalšiacuteho poznaacuteniacute třeba reformovat jako prvniacute399 Neniacute tedy s podivem že
filosofoveacute osviacuteceniacute bdquoplnyacutem Božiacutem světlemldquo budou nazyacutevaacuteniacute světlonoši400
Všeobecnaacute naacuteprava lidskyacutech věciacute předpoklaacutedaacute ndash v duchu Komenskeacuteho chiliastickeacuteho
přesvědčeniacute ndash v prvniacute řadě Božiacute zaacutesah Ten je realizovatelnyacute prostřednictviacutem věčneacuteho
světla bdquoktereacute samo všechno od začaacutetku ustavilo samo všechno poklesleacute obnovilo a
jedině ono maacute moc všechno obnoveneacute udržovatldquo S odkazem na Piacutesmo (J 812)
ztotožňuje naacutesledně toto světlo s osobnostiacute Ježiacuteše Krista401
395 CC Panorthosia X 1 To v praxi znamenaacute bdquozřizovat všechno nově ale podle staryacutech idejiacute věčneacute moudrosti Božiacuteldquo Cit dle CC Panorthosia X 2 396 CC Panorthosia X 11 397 CC Panorthosia X 51-53 398 CC Panorthosia XIII 12 399 CC Panorthosia XIX 13 K obecneacute filosofii srov daacutele CC Panorthosia XI K obecneacute politice srov CC Panorthosia XII a k obecneacutemu naacuteboženstviacute srov CC Panorthosia XIII 400 CC Panorthosia X 52 401 CC Panorthosia X 53
- 76 -
Vytouženaacute restituce by však nebyla realizovatelnaacute bez lidskeacuteho přičiněniacute402
Mezi lidmi je třeba začiacutet o naacutepravě uvažovat nejprve mezi křesťany403 Mnohem
důležitějšiacute je však Komenskeacuteho vyacutezva aby s naacutepravou začal vždy každyacute jedinec
nejdřiacuteve u sebe a posleacuteze v raacutemci sveacute rodiny404 Pro restituci veřejnyacutech zaacuteležitostiacute je pak
nezbytneacute začiacutet nejprve s reformaciacute vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu naacutesledovanou změnami
v ciacuterkviacutech a světskeacute spraacutevě405 Pro možnost univerzaacutelniacute emendace bude nutneacute rovněž
svolat bdquosvětovyacute sněm čili ekumenickyacute koncilldquo406
Realizaci naacutevratu k původniacute všezahrnujiacuteciacute jednotě o niž Komenskyacute usiluje407
usnadniacute rovněž ustaveniacute třech rozhodčiacutech sborů jež by řešily přiacutepadneacute sporneacute otaacutezky
mezi vzdělanci celeacuteho sjednocujiacuteciacuteho se světa Pro filosofickeacute potřeby by byl zřiacutezen
sbor světla pro otaacutezky ve věcech naacuteboženskyacutech by existovala konzistoř a politickyacutem
potřebaacutem by sloužil soudniacute dvůr408
Do nejmenšiacutech podrobnostiacute promyšlenou Panorthosii pak doprovaacuteziacute Panuuthesia ndash
sedmaacute a zaacutevěrečnaacute čaacutest Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech Jejiacutem poslaacuteniacutem je
vyzvat a nadchnout k realizaci naacutepravnyacutech snah veškereacute jejiacute čtenaacuteře Vedle toho se zde
Komenskyacute vraciacute rovněž ke sveacute koncepci metafyziky světla Světlo je mu zde metaforou
šiacuteřeniacute poznaacuteniacute
bdquoPřirozenaacute povaha světla je že se rozleacutevaacute Vy tedy světla světa vzdělaniacute
mužoveacute jestliže dychtivě netoužiacutete aby planul Božiacute oheň ve světě neukazujete
že jste světleacute hvězdy ale čadiacuteciacute pochodně Praveacute světlo totiž zadržovat paprsky
ani nechce ani nedovede ani nemůže ale šiacuteřiacutec se přes sousedniacute tělesa osvětluje
cokoli může dostihnout bliacutezkeacute i vzdaacuteleneacute [hellip] Vy tedy světlaacute světla (abych vaacutes
oslovil slovy Augustinovyacutemi) sviťte takeacute po celeacute zemi aby nebylo řeči a mluvy
v niacutež by nebylo slyšet vaše hlasyldquo409
402 K tomu srov CC Panorthosia II a Panorthosia III zejm 1-10 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 242 403 CC Panorthosia IV 404 CC Panorthosia XX a XXI 405 CC Panorthosia XXII XXIII a XXIV 406 CC Panorthosia XXV 407 K tomu srov CC Panorthosia I 15 CC Panorthosia VI 13 CC Panorthosia XV 16 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 36 408 CC Panorthosia XV 11-19 K jednotlivyacutem instituciacutem podrobněji pak srov CC Panorthosia XVI XVII a XVIII a Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 13-14 409 CC Pannuthesia VII
- 77 -
V přiacutepadě uacutespěšneacute naacutepravy věciacute lidskyacutech ve všech kyacuteženyacutech aspektech dodejme
zaacutevěrem by pak zcela ustoupila temnota a vše by bylo prodchnuto všeobecně
rozšiacuteřenyacutem světlem410
410 CC Panorthosia XXVI 2-6 K Panorthosii a Pannuthesii srov daacutele Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 376-405
- 78 -
4 Francesco Patrizi a Jan Amos Komenskyacute
Z kapitol 2 a 3 teacuteto praacutece v nichž byly analyzovaacuteny filosofickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute
systeacutemy dvou vyacuteznamnyacutech slovanskyacutech filosofů Franceska Patriziho a Jana Amose
Komenskeacuteho vysviacutetaacute že jejich teoretickaacute diacutela vykazujiacute řadu miacutest vyvolaacutevajiacuteciacute v naacutes
dojem totožnosti popřiacutepadě analogičnosti jejich myšleniacute Na druhou stranu neniacute možneacute
zastřiacutet že se Patricius s Comeniem v řadě svyacutech filosofickyacutech vyacutechodisek a zaacutevěrů
neshodujiacute ba uacuteplně rozchaacutezejiacute
Uacutečelem teacuteto ndash čtvrteacute ndash kapitoly bude pokusit se na otaacutezky jež z předchaacutezejiacuteciacutech
oddiacutelů implicite vyplynuly na zaacutekladě komparace textů obou filosofů a s využitiacutem
sekundaacuterniacute literatury v uacuteplnosti odpovědět Našiacutem ciacutelem bude rozřešit jakeacute obě diacutela
pojiacute totožnosti jakeacute vykazujiacute analogie a v čem se naopak ndash možnaacute překvapivě ndash
odlišujiacute
41 Totožnosti
Jak vyplyacutevaacute ze druheacute a třetiacute kapitoly teacuteto studie velmi vyacuteznamnou roli ve filosofickyacutech
koncepciacutech obou renesančniacutech myslitelů hraje jejich pojetiacute metafyziky světla Pro
Franceska Patriziho i Jana Amose Komenskeacuteho představuje jejiacute fundamentum pojem
panaugie kteryacute oba shodně užiacutevajiacute Patrizi jej do sveacuteho filosofickeacuteho pojmosloviacute přejal
z diacutela Filoacutena Alexandrijskeacuteho jenž jej užil ndash pokud je znaacutemo ndash poprveacute411 Neniacute však
pochyb o tom že Komenskyacute jenž se s Patriziho diacutelem setkal zřejmě až během sveacuteho
londyacutenskeacuteho pobytu v letech 1641 až 1642 převzal užiacutevaacuteniacute termiacutenu panaugia jakož i
koncepci metafyziky světla jež je doslova nosnyacutem piliacuteřem celeacuteho jeho pansofickeacuteho
systeacutemu412 praacutevě od sveacuteho chorvatskeacuteho filosofickeacuteho předchůdce413
411 NUP I 9 21b Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115-116 Daacutele pak srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 144-145 Jaromiacuter Červenka ve sveacute německy psaneacute publikaci předklaacutedaacute detailniacute historicko-filosofickou analyacutezu tzv světelneacute metafyziky (Lichtmetaphysik) jež je ndash podle meacuteho naacutezoru ndash ve vztahu Patriziho a Komenskeacuteho kliacutečovou spojniciacute Jejiacute kořeny spatřuje v indickeacutem a semitskeacutem myšleniacute Mezi dalšiacutemi konkreacutetniacutemi zdroji uvaacutediacute Piacutesmo heacuterakleitovu pyacutethaacutegorejskou a stoickou filosofii Pojem παναύγεια spatřuje poprveacute však až praacutevě u zmiacuteněneacuteho Filoacutena Alexandrijskeacuteho 412 Josef Tvrdyacute zdůrazňuje skutečnost že pojem pansofia se vyskytuje rovněž u Franceska Patriziho a to ndash což je nejpozoruhodnějšiacute ndash v identickeacutem smyslu v jakeacutem jej později bude chaacutepat naacuteš Jan Amos Komenskyacute K tomu srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 3 Ve stejneacutem duchu se vyslovuje rovněž Frances A Yates jež však vzaacutepětiacute dodaacutevaacute že celaacute jedna kniha Patriziho NUP je pojmenovaacutena Pansophia
- 79 -
což je ovšem evidentně v rozporu se skutečnostiacute Srov Yates Frances A Rozenkruciaacutenskeacute osviacutecenstviacute Praha 2000 s 199 a pozn č 24 na s 318 Jiniacute badateleacute (Jaromiacuter Červenka Robert Kalivoda) však ve svyacutech studiiacutech předklaacutedajiacute naacutezor že Comenia k užiacutevaacuteniacute tohoto termiacutenu inspirovali přiacutemo rosenkruciaacuteni Srov Červenka Jaromiacuter Die Grundlagen der pansophischen Idee des Johann Amos Comenius In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) 1 (XXV) Praha 1969 s 77-78 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et Historica č 29 1985 roč XV s 22-23 Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 46 Jaacuten Kvačala vedle toho připomiacutenaacute že slova pansophia užil již Filoacuten Alexandrijskyacute pracoval s niacutem i Jakob Boumlhme a že saacutem Komenskyacute se odvolaacutevaacute na luteraacutenskeacuteho teologa Laurenberga Srov Kvačala Jaacuten K histoacuterii slova pansophos pansophia In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a spisech J A Komenskeacuteho (AJAK) 1922 seš 5 s 38-39 V Conatuum pansophicorum dilucidatio Comenius sice na miacutestech v nichž hovořiacute o pansfoii vskutku zmiňuje jmeacutena Laurenberga (a rovněž i sveacuteho učitele Alsteda) v dalšiacutem vyacutekladu nicmeacuteně hovořiacute o vlastniacutem zavedeniacute tohoto termiacutenu Srov Komenskyacute Jan Amos Objasněniacute pansofickyacutech pokusů In Studia Comeniana et historica č 57-58 1997 roč XXVII s 135-167 (zejm pak s 148-152) Dodejme konečně že Jan Patočka opakovaně připomiacutenaacute že v ohledu na vlastniacute koncepci pansofie byl Komenskyacute inspirovaacuten zejmeacutena Tommasem Campanellou a Francisem Baconem K tomu srov kupř Patočka Jan Komenskyacute a Bacon In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 542-583 Vedle pansofickeacute koncepce přijal podle Patočky Komenskyacute rovněž i Baconův požadavek jednotneacute filosofickeacute metody S Verulaacutemskyacutem prosazovanou indukciacute se však cele neztotožnil Podle meacuteho soudu je u Comenia naopak možneacute vysledovat ohlasy Patriziho sveacuteraacutezneacute metodologie kombinujiacuteciacute aristotelskyacute (induktivně-)ascendenčniacute postup s platonskyacutem (deduktivně-)descendenčniacutem obohacenyacute o třetiacute teologizujiacuteciacute kontemplativniacute Ke Komenskeacuteho analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute metodě srov čaacutest 323 teacuteto praacutece 413 K tomu srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 76 145 a 192 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115 120-121 a 125 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 312 323 325 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 148 155 a 159-160 Patočka Jan Filosofickeacute zaacuteklady Komenskeacuteho pedagogiky In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 217-218 Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 65-68 Tvrdyacute J Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 a 13 Všichni tito badateleacute se shodujiacute v naacutezoru že se Comenius s Patriciovou filosofiiacute setkal teprve až v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let 17 stoletiacute Že tomu mohlo byacutet jinak ukaacutežeme si v oddiacutele 44 teacuteto studie Podle Marty Fattori se jako pravděpodobneacute jeviacute že se Comenius v Londyacuteně setkal s pařiacutezškyacutem vydaacuteniacutem Nova de universis philosophia z roku 1638 Srov Fattori Marta c d s 312 323 325 Vyacuteznamu Patriziho pojetiacute metafyziky světla jakož i univerzalistickeacuteho charakteru celeacute filosofie pro konečnou podobu Komenskeacuteho pansofickyacutech představ jsou si vědomi i sami současniacute chorvatštiacute badateleacute Srov kupř Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 133 137-139 a 143 Nahleacutedneme-li Patriziho koncepci filosofie jež je podle něj naacutesledujiacuteciacute bdquoPhilosophia studium est sapientiae Sapientia universitatis est cognitioldquo (Cit dle NUP I 1 1b) a Komenskeacuteho pojetiacute Pansofie neboli všeobecneacute moudrosti (srov vyacuteše kapitola 3) nebudeme moci přehleacutednout oběma myslitelům společnyacute akcent na univerzalitu poznaacuteniacute O Patriziho vlivu v tomto ohledu hovořiacute mj vyacuteše zmiacuteněnaacute chorvatskaacute badatelka L Schiffler Srov Schiffler Ljerka c d s 141 K Patriziho pojetiacute filosofie srov rovněž Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 344 346 a 347 kde autorka velmi vhodně připomiacutenaacute Patriziho ndash s Komenskyacutem ndash obdobneacute vše-vědneacute a encyklopedickeacute snahy jejichž vyacutesledem mělo byacutet diacutelo Ingens Divinae Sapientiae Thesaurus z nějž se naacutem však bohužel dochovaly pouze fragmenty popř zmiacutenky v myslitelově korespondenci Konečně nezajiacutemavou neniacute ani skutečnost že Francesco Patrizi i Jan Amos Komenskyacute se explicite vyslovujiacute pro prioritu filosofie před ostatniacutemi discipliacutenami K tomu srov Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 353 Daacutele k tomu pak srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47
- 80 -
Shodneacute užitiacute pojmu panaugia však neniacute zdaleka jedinyacutem jednotiacuteciacutem prvkem
filosofickyacutech koncepciacute obou slovanskyacutech osobnostiacute Patrizi i Komenskyacute ve svyacutech
vrcholnyacutech teoretickyacutech diacutelech prezentujiacute de facto identickeacute chaacutepaacuteniacute uacutelohy světla
v gnozeologickeacutem procesu414 Patriziho gnozeologie je založena na smysloveacutem poznaacuteniacute
fundovaneacutem primaacuterně zrakovyacutem vniacutemaacuteniacutem jež je schopno recipovat praacutevě světlo a
světlost bdquoVisui prima et primo cognita sunt lux et lumenldquo konstatuje hned v prvniacute
knize prvniacute čaacutesti sveacute Noveacute filosofie o univerzech415 Rovněž podle Komenskeacuteho je
poznaacutevaciacute proces založen na senzualistickeacutem vyacutechodisku opiacuterajiacuteciacutem se o prioritu
zrakovyacutech vjemů bdquoNaše SMYSLY tedy jež naacutem dal Bůh jsou prvniacutem našiacutem okem jiacutemž
věci ve světě vniacutemaacuteme bezprostředně přiacutemyacutem viděniacutemldquo416
Stejně tak je gnozeologickyacute proces u obou myslitelů ndash v konkreacutetniacute rovině ndash
shodně chaacutepaacuten jako vzaacutejemneacute aktivniacute spolupůsobeniacute poznaacutevajiacuteciacuteho subjektu
(disponujiacuteciacuteho vniacutemajiacuteciacutem orgaacutenem) a poznaacutevaneacuteho objektu Toto spojeniacute (u Patriziho
coitio u Komenskeacuteho coniunctio) je realizovatelneacute pouze za přiacutetomnosti a aktivniacute
uacutečasti třetiacuteho člena rovnice ndash světla
Nepochybeneacute smysloveacute poznaacuteniacute jehož adekvaacutetnost je garantovaacutena světlem je pro oba
analyzovaneacute myslitele naacutesledně nezbytnyacutem předpokladem jakeacutehokoliv kognitivniacuteho
procesu bdquoHanc ergo lucem contemplationis omnis primariam causamldquo tvrdiacute ve sveacute
NUP Francesco Patrizi417 Comenius ve sveacute Konzultaci podobně avšak obšiacuterněji
prohlašuje
bdquoLidskaacute přirozenost totiž byla vytvořena tak že prvniacute kořen veškereacuteho jejiacuteho
konaacuteniacute ať dobreacuteho či špatneacuteho je v rozumu Vždyť uacutedy svyacutem pohybem
vykonaacutevajiacute vše co jim vlaacutedkyně Vůle poroučiacute Vlaacutedkyně ovšem poroučiacute podle
toho jak se rozhodne rozhodne se podle toho jak si zvoliacute zvoliacute si podle toho
jak rozumiacute Rozumiacute však podle toho jak každou věc přijiacutemaacute od smyslů přijiacutemaacute
ji ovšem podle toho jak se jeviacute buď v jasneacutem světle nebo skrze mraky buď
v jejiacutem praveacutem nebo nepřirozeneacutem a nenaacuteležiteacutem zbarveniacute tvaru a polozeldquo418
414 K tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 114 415 NUP I 1 1b srov oddiacutel 226 teacuteto studie 416 CC Panaugia VIII 4 417 NUP I 1 1c 418 CC Panaugia III 7
- 81 -
Patricius a Comenius se konečně shodujiacute rovněž v otaacutezce filosofickyacutech a teologickyacutech
důsledků naacuteležiteacuteho zachaacutezeniacute se světlem v jeho gnozeologickeacutem aspektu Pro oba je
totiž vyacutelučnyacutem předpokladem teoretickeacute ascendence naacutevratu ke světlu prvotniacutemu ndash
tedy Bohu419 bdquoLux ergo et lumen primaria eius proles ante omnia sunt nobis
cognoscenda Per ea ad primam lucem patremque luminum ascendendumldquo prohlašuje
chorvatskyacute myslitel420
Posledniacute biskup Jednoty bratrskeacute pak ve sveacutem opus magnum charakterizuje
Pansofii jejiacutemž nezbytnyacutem předpokladem je praacutevě panaugia naacutesledujiacuteciacutemi slovy
bdquoTato kniha by posleacuteze byla našiacute mysli jakoby schodištěm jež by ji při prochaacutezeniacute všemi
věcmi pozdvihovalo až k neviditelneacutemu vrcholu všech věciacute k Bohuldquo 421
Oba mysliteleacute rovněž shodně zdůrazňujiacute že na počaacutetku gnozeologickeacuteho procesu stojiacute
smysly vniacutematelneacute a vniacutemaneacute světlo v materiaacutelniacutem (lidskeacutem) světě (senzualistickyacute
aspekt) skrze jehož poznaacuteniacute lze naacutesledně prostřednictviacutem činnosti mysli
(racionalistickyacute aspekt) ascendovat až k jeho netělesneacutemu (smyslům nedostupneacutemu)
zdroji ndash Bohu422
Pro Komenskeacuteho je z hlediska vytouženeacute naacutepravy pokaženyacutech lidskyacutech věciacute nezbytnyacutem
naacutevrat ze současneacute v mnohost rozdrobeneacute reality k původniacute čisteacute jednotě tedy Bohu
Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že hovořiacute-li Comenius o Bohu užiacutevaacute de facto stejnyacutech
charakteristik jež pro něj vyhradil Francesco Patrizi ve sveacute jedinečneacute pozitivně-
teologickeacute koncepci
bdquoBůh je totiž cosi jedineacuteho i když je všiacutem je všiacutem a přece je jedno jedineacute
(omnia est et tamen unum est) Jedno je podstatou všiacutem je svyacutemi vlastnostmi
419 K tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 121 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 327 a Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 28 420 NUP I 1 1c 421 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 10 422 NUP I 10 23b-c NUP IV 15 97d NUP IV 19 109d CC Panaugia II 6 CC Panaugia XI 4 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 141 a 142 a Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 344 a 350-351
- 82 -
protože zaacuterodky ideje a vlastnosti zahrnuje v sobě [hellip] Hle Bůh kteryacute jedinyacute je
VŠIacuteM chce abychom jako jeho obraz se VŠICHNI stali JEDNIacuteMldquo 423
Pro připomenutiacute zopakujme charakteristiku již Patrizi předklaacutedaacute ve sveacute noveacute filosofii
bdquoEt omnia sunt in uno sed uniter Et unum uniter est omnia Et unum (liceat ita fari) est
Uno-mnialdquo424
Ačkoliv se ndash ve světle předchaacutezejiacuteciacutech odstavců jakož i zaacutevěrů baacutedaacuteniacute historiků
filosofie ndash jeviacute byacutet nepochybnyacutem že Francesco Patrizi i J A Komenskyacute vychaacutezejiacute ze
shodneacuteho užitiacute pojmu panaugia a kliacutečovyacutech aspektů sveacute metafyziky světla (zejmeacutena
v ohledu gnozeologickeacutem) přistupujiacute k jeho dalšiacutemu užitiacute při tvorbě svyacutech
filosofickyacutech systeacutemů každyacute v poněkud odlišneacutem ohledu
Patriziho dalšiacute uacutevahy stran panaugie se ubiacuterajiacute směrem přiacuterodně-filosofickyacutech
meditaciacute když tiacutemto termiacutenem rozumiacute rozlitiacute světla (lux) ndash jež se tiacutemto stane světlostiacute
(lumen) ndash po původně praacutezdneacutem prostoru (spacium)
bdquoHoc tale lumen a luce verbi Dei emicans nomine vocat appositissimo
Panaugiam quasi omnilucentiamldquo425
Takto rozliteacute světlo (lux lumen) zaplnivšiacute praacutezdnyacute prostor (spacium) se pak stane
teoretickyacutem předpokladem rozpracovaacuteniacute uacutevah o dalšiacutech dvou přiacuterodně-filosofickyacutech
prvciacutech zaklaacutedajiacuteciacutech skutečnost teplu (calor) a toku (fluor)
Jan Amos Komenskyacute bude oproti tomu panaugiiacute rozumět rozlitiacute bdquovytouženeacuteho
všeobecneacuteho praveacuteho a zaacuteřiveacuteho světla poznaacuteniacute jež přemaacutehaacute jakeacutekoli a jakkoli
vzaacutejemně propleteneacute temnoty nevědomostiacute pochyb a samotnyacutech našich omylůldquo426
Moravskyacute myslitel bude tedy daacutele rozviacutejet gnozeologickyacute aspekt metafyziky světla jenž
v jeho pojetiacute vyuacutestiacute ve sveacuteraacuteznou a jedinečnou koncepci všenaacutepravy (panorthosie)
lidskyacutech věciacute jiacutež se panaugia zaklaacutedajiacuteciacute možnost pansofie stane nezbytnyacutem
předpokladem
423 CC Panegersia IX 8 a 11 424 NUP II 7 13d K teacuteto otaacutezce srov rovněž stejnyacute zaacutevěr Ljerky Schiffler Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 143 425 NUP IV 4 73c-b NUP I 9 21b Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 226 teacuteto studie 426 CC Panaugia X 5 CC Panaugia III 1 Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 323 teacuteto studie
- 83 -
Oba filosofoveacute jejichž hlavniacute teoretickaacute diacutela jsou předmětem analyacutezy teacuteto studie tak
vychaacutezeje ze stejneacuteho terminologickeacuteho a metafyzickeacuteho vyacutechodiska založeneacuteho na
recepci Filoacutenova pojmu panaugia postulujiacute totožnou gnozeologickou koncepci avšak
v ohledu na dalšiacute teoretickeacute rozpracovaacuteniacute zaacutekladniacutech principů sveacute metafyziky světla se
ubiacuterajiacute rozdiacutelnyacutemi cestami
Tento zaacutevěr potvrzujiacute rovněž vyacutesledky baacutedaacuteniacute Elisabeth von Erdmann-Pandžić
jež ve sveacute studii věnovaneacute pojmu panaugia u Patriziho a Komenskeacuteho konstatuje
bdquoKomenskeacuteho vyacutezvy se v zaacutekladniacutech rysech kryjiacute s Patriziho filosofiiacute a bylo proto
důsledneacute když Komenskyacute použil pojem panaugia v podobnyacutech souvislostech jako
Patrizi Komenskyacute nicmeacuteně ve sveacutem vlastniacutem smyslu zdynamizoval univerzaacutelně-
pedagogickyacute apel pojmuldquo427 Německaacute badatelka spatřuje ndash rovněž ve shodě se zaacutevěry
teacuteto diplomoveacute praacutece ndash zaacutekladniacute rozdiacutel v užitiacute pojmu panaugia u obou myslitelů
v Komenskeacuteho akcentu univerzaacutelniacuteho a praktickeacuteho (pedagogickeacuteho) vyacuteznamu jenž se
u Patriziho nevyskytuje428
Komenskeacuteho setkaacuteniacute s Patriziho diacutelem kladeneacute tradičně do obdobiacute jeho kraacutetkeacuteho
působeniacute v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let 17 stoletiacute jej neovlivnilo pouze v jeho
naacutesledneacute koncepci světelneacute metafyziky vyjaacutedřeneacute nejprve ve Via lucis a posleacuteze
komplexně v Obecneacute poradě o naacutepravě věciacute lidskyacutech Comenius nesporně ovlivněn
terminologiiacute Patriziho Noveacute filosofie o univerzech vybudoval pojmosloviacute užiteacute při
konstrukci sveacuteho opus magnum na filosofickyacutech neologismech sestavenyacutech vždy
z řeckeacuteho prefixu -pan429
427 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 125 428 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 123-124 Obdobnyacutem naacutezorem vyznačujiacuteciacutem se však poněkud nižšiacutem oceněniacutem Komenskeacuteho myslitelskeacute kreativity a nezaacutevislosti se prezentuje rovněž Marta Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 326- 327 429 Srov ostatně naacutezvy jednotlivyacutech knih NUP Panaugia Panarchia Pampsychia a Pancosmia a jednotlivyacutech knih Porady Panegersia Panaugia Pansofia Pampaedia Panglottia Panorthosia a Pannuthesia Daacutele k tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 124 S tiacutemto zaacutevěrem se ztotožňujiacute rovněž Marta Fattori srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 323 a 325 a Ljerka Schiffler srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija
- 84 -
Stejně tak i dalšiacute filosofickeacute pojmy jsou podle von Erdmann-Pandžić u obou
myslitelů užiacutevaacuteny ve stejnyacutech formaacutelniacutech i obsahovyacutech konotaciacutech Ve sveacute studii jich
nabiacuteziacute obsaacutehlyacute vyacutečet uveďme však pouze ty nejzaacutesadnějšiacute světlo (lux) otec světel
(pater luminum) rozumoveacute světlo (lux intellectualis) všeobecneacute světlo (lux
universalis) opacum paprsek (radius) umbra430
V ohledu na problematiku filosofickeacute terminologie pro uacuteplnost dodejme že je
v dějinaacutech filosofie pojem panaugia užiacutevaacuten naposledy praacutevě J A Komenskyacutem431 Tato
skutečnost ještě viacutece zvyacuterazňuje uacutezkeacute a osudoveacute propojeniacute myšleniacute obou slovanskyacutech
osobnostiacute
Z hlediska terminologickeacuteho je nepochybně zajiacutemaveacute rovněž zjištěniacute že jak
Francesco Patrizi tak i Jan Amos Komenskyacute užiacutevajiacute ve svyacutech filosofickyacutech a přiacuterodně-
filosofickyacutech pojednaacuteniacutech stejnyacutech vyacuterazů pro jednotliveacute descendujiacuteciacute stupně světla jež
takeacute užiacutevajiacute ve shodneacutem teoretickeacutem vyacuteznamu Oba mysliteleacute postulujiacute totožnou triaacutedu
světlo (u obou myslitelů v latinskeacutem originaacutele lux) ndash paprsek (radius) ndash světlost
(lumen432)433
Pramenem fyzikaacutelniacuteho světla je oběma filosofům nepřiacutestupneacute a nedosažitelneacute (u
Patriziho i Komenskeacuteho shodně inaccessibilis inaccesabile) věčneacute světlo jež je ndash opět
shodně podle obou ndash obyacutevaacuteno Bohem434 Praacutevě toto božskeacute světlo samo ze sebe nižšiacute
světelneacute stupně emituje435
Dodejme konečně že oba filosofoveacute nahliacutežejiacute světlo jako kliacutečovyacute agens v otaacutezce
vzniku a naacutesledneacute existence všeho jsouciacuteho436
Tvůrci filosofickyacutech systeacutemů Noveacute filosofie o univerzech a Obecneacute porady o naacutepravě
věciacute lidskyacutech přistupujiacute totožně i k různyacutem dalšiacutem otaacutezkaacutem svyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech
koncepciacute Oba myslitele pojiacute tendence dělit v přiacuterodě se vyskytujiacuteciacute materiaacutelniacute tělesa do
tři kategoriiacute Patriziho lucida diaphana a opaca a Komenskeacuteho světelnaacute průsvitnaacute a
u europskom obzoru Zagreb 1992 s 140 Daacutele pak srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 430 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 121 431 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 125 432 Autory českeacuteho překladu Obecneacute porady užiacutevaacuteno ekvivalentu svit 433 NUP I 3 5d CC Panaugia I 6 CC Panaugia IX 45 434 NUP IV 4 73d CC Panaugia II 6 K tomu srov teacutež CC Panaugia XVI 3 435 NUP IV 4 73c-74b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 514) 436 Srov oddiacutely 226 228 a 324 teacuteto praacutece daacutele popř CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 25
- 85 -
neprůhlednaacute se vyznačujiacute de facto identickyacutemi fyzikaacutelniacutemi (optickyacutemi) vlastnostmi437
Nahleacutedneme-li však Komenskeacuteho uacutevahy podrobněji zjistiacuteme že jeho vyacuteše nastiacuteněneacute
spekulace opět dalece přesahujiacute uacutezkyacute přiacuterodně-filosofickyacute raacutemec a že jiacutem haacutejenaacute
triadickaacute kategorizace těles hraje ndash coby metafora třech druhů lidskeacute mysli ndash
vyacuteznamnou roli v jeho pojetiacute možnostiacute všenaacutepravy Ukazuje se zde opět ve shodě
s přesvědčeniacutem Elisabeth von Erdmann-Pandžić mimořaacutednaacute tvůrčiacute originalita
Komenskeacuteho
Dalšiacutem z jednotiacuteciacutech aspektů obou filosofickyacutech systeacutemů je pak přiacuterodně-
filosofickyacute postoj deklarujiacuteciacute složeniacute materiaacutelniacuteho světa (Patriziho mundus hylaeus
Komenskeacuteho mundus materialis) pouze ze třech součaacutestiacute vzduchu vody a země438
Podle Jaromiacutera Červenky je nepochybnyacute rovněž vliv chorvatskeacuteho filosofa na
Comeniovo přesvědčeniacute o oduševnělosti světa Tento univerzaacutelniacute duch neboli duše
světa439 zastaacutevaacute rovněž roli všeoživujiacuteciacuteho a všeudržujiacuteciacuteho světoveacuteho principu Protože
je rozptyacutelen všude je přiacutečinou sympatie popř antipatie mezi jednotlivyacutemi entitami440
Odvolaacutevaacute-li se však Komenskyacute na Patriziho filosofii ve svyacutech Ad Physicam addenda
explicite ndash jak Červenka konstatuje441 ndash neplatiacute toteacutež pro Konzultaci v niacutež ndash alespoň
podle myacutech zjištěniacute ndash v teacuteto zaacuteležitosti referuje pouze k Platoacutenovi442
Duše světa je Patrizimu i Komenskeacutemu zaacutekladniacutem a nezbytnyacutem předpokladem
zachovaacuteniacute sympatie a (pan)harmonie napřiacuteč celyacutem univerzem Ačkoliv oba užiacutevajiacute
odlišnyacutech terminologickyacutech uchopeniacute je jejich pojetiacute teacuteto skutečnosti jakož i jejiacuteho
opaku antipatie de facto totožneacute443 V tomto ohledu je však na miacutestě daacutet za pravdu
437 NUP I 1 1c-d CC Panaugia XI 5 Na Komenskeacuteho inspiraci Patrizim v tomto ohledu poukazuje Jan Patočka Srov Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 68 438 K tomu srov oddiacutely 228 a 324 teacuteto praacutece Daacutele pak srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131-133 a Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 23 439 O jisteacute Komenskeacuteho terminologickeacute rozkoliacutesanosti již bylo pojednaacuteno Srov pozn č 374 v teacuteto studii 440 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 59 441 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 22 Stejně tak Marta Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 313-314 Že se oba badateleacute nemyacuteliacute dokazujiacute IV a V hlava (caput) Přiacutedavků K tomu srov Komenskyacute Jan Amos Ad Physicam addenda In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Svazek 12 Praha 1978 s 200-201 442 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IIIIII 1-3 K tomu srov teacutež Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 64 na s 537 443 K tomu srov oddiacutely 228 a 323 teacuteto praacutece Bliacuteže pak srov NUP II 18 39c CC Panaugia X 7-25 Daacutele k teacutematu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s
- 86 -
spiacuteše zaacutevěrům baacutedaacuteniacute J Červenky jenž ideu harmonie nahliacutežiacute v širšiacutem kontextu
novoplatonismu Takovyacutem prizmatem se pak jeviacute vhodnějšiacutem nehovořit o totožneacutem
pojetiacute u obou myslitelů naacuterokujiacuteciacutem vzaacutejemnou vazbu nyacutebrž spiacuteše o analogickeacutem
přiacutestupu444
42 Analogie
Vedle nepochybnyacutech a jednoznačně doložitelnyacutech totožnostiacute je možneacute v největšiacutech
teoretickyacutech diacutelech F Patriziho a J A Komenskeacuteho vysledovat řadu dalšiacutech
analogickyacutech filosofickyacutech vyacutechodisek metodologickyacutech postupů a jejich důsledků
Patriziho i Komenskeacuteho pojiacute přesvědčeniacute o mimořaacutednosti a přelomovosti jejich diacutela445
Oba rovněž deklarujiacute že jimi vystavěnyacute teoretickyacute systeacutem sjednocuje a ndash ba co viacutece ndash
završuje dosavadniacute filosofickeacute tradice V tomto ohledu je velmi zajiacutemaveacute zdůraznit že
oba hovořiacute o sveacute koncepci jako unifikujiacuteciacute aristotelismus a platonismus446 Oběma
myslitelům je však společnaacute i značnaacute ostražitost co se nekritickeacuteho přijiacutemaacuteniacute autorit
tyacuteče Patrizi i Komenskyacute se explicite vyslovujiacute pro upřednostněniacute kritickeacuteho uvažovaacuteniacute
před slepyacutem přijiacutemaacuteniacutem vyacuteroků filosofickyacutech a teologickyacutech osobnostiacute minulosti i
přiacutetomnosti447 Snaha o konstrukci noveacute pravdiveacute a univerzaacutelniacute metody jež je pro jejich
diacutela rovněž charakteristickaacute však nebyla ndash a to nejen z hlediska dějin filosofie 16 a 17
stoletiacute ndash zdaleka ničiacutem vyacutejimečnyacutem448
Oba filosofoveacute se shodujiacute takeacute ve svyacutech filosofickyacutech vyacutechodisciacutech a zaacutekladniacutech
principech sveacuteho uvažovaacuteniacute V oddiacutele 223 teacuteto studie jsme vyliacutečili jakyacutem způsobem
103 a Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 143 444 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 163 K tomu srov rovněž Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 213-214 Tento zaacutevěr potvrzuje rovněž Jan Patočka Srov Patočka Jan Mezihra na prahu moderniacute vědy Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 146-147 kde připomiacutenaacute Komenskeacuteho obeznaacutemenost rovněž s Cusanovyacutemi naacutezory stran (pan)harmonie a via facti tak možnost prokaacutezaacuteniacute totožnosti pojetiacute u Patricia a Comenia vylučuje K tomu srov teacutež Patočka Jan Fyzika a jejiacute principy In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 323 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 538 či Patočka Jan Komenskyacute a Bacon In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 568 445 K tomu srov oddiacutely 222 a 321 teacuteto praacutece 446 K tomu srov oddiacutely 222 a 324 teacuteto praacutece Tento aspekt filosofickyacutech koncepciacute obou myslitelů zdůrazňuje rovněž Ljerka Schiffler Srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 141 Ke Komenskeacuteho unifikačniacutem tendenciacutem srov daacutele Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 33-35 447 K tomu srov oddiacutely 222 a 324 teacuteto praacutece 448 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 54
- 87 -
Francesco Patrizi překonaacutevaacute dualismus a předklaacutedaacute sveacute triadickeacute scheacutema skutečnosti
Triadickeacute smyacutešleniacute je zřejmeacute i u J A Komenskeacuteho jehož celaacute Obecnaacute porada je
vystavěna na principu potrojnosti počiacutenaje děleniacutem lidskyacutech věciacute pokračuje
diferenciaciacute zdrojů lidskeacuteho poznaacuteniacute a cestami naacutepravy konče449
Triadickeacute uvažovaacuteniacute však neniacute pro novoplatonsky orientovaneacute filosofy ničiacutem
vyacutejimečnyacutem Jaromiacuter Červenka a Pavel Floss se konečně shodujiacute v naacutezoru že největšiacute
vliv na rozvoj Komenskeacuteho myšleniacute měly miacutet v tomto ohledu spisy Augustina Aurelia a
Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho450
Ve stejneacutem duchu je pak možneacute hodnotit Komenskeacuteho pojiacutemaacuteniacute člověka jako
mikrokosmu vztaženeacutemu k makrokosmu (srov 324) I zde Červenka naleacutezaacute zdroje
v Cusanově filosofii451 Zaměřiacuteme-li se však na Comeniovy naacutezory podrobněji zjistiacuteme
449 K tomu srov oddiacutely 223 a 324 teacuteto praacutece Neniacute bez zajiacutemavosti že Jaromiacuter Červenka v přiacutepadě Komenskeacuteho hovořiacute dokonce o maacutenii bdquoTriadickaacute maacutenie rostla u Komenskeacuteho rok od roku a vyvrcholila v Konzultaci kde je teacuteměř vše pojato triadickyldquo Ke Komenskeacuteho triadismu srov podrobněji naacutesl poznaacutemka 450 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 6 a 8 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 44 59 a pozn č 30 na s 164 Autor zde předklaacutedaacute obsaacutehlyacute a detailně propracovanyacute seznam možnyacutech zdrojů Komenskeacuteho triadickeacuteho uvažovaacuteniacute Podle Pavla Flosse se Comenius s Cusanovyacutemi spisy setkal již během sveacuteho působeniacute ve Fulneku v letech 1618-1621 K tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 41 Tentyacutež badatel pak v jineacute sveacute studii poznamenaacutevaacute že bdquoKusaacutenova kritika aristotelskeacuteho dualismu protiv na Komenskeacuteho hluboce zapůsobila Zavedeniacute třetiacuteho principu do kosmologickyacutech vyacutekladů považuje pro sebe Komenskyacute za největšiacute přiacutenosldquo Cit dle Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 K otaacutezce Augustin ndash Komenskyacute pak srov Patočka Jan Triaacutedy Cusanovy a triaacutedy Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 280-300 Rovněž i Jan Patočka v c d označuje za hlavniacute inspiračniacute zdroj Comeniova triadismu spisy Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Oproti tomu dodejme s poukazem na studie Erny Banić-Pajnić dospěl Patrizi ke sveacutemu triadismu skrze svůj intenzivniacute zaacutejem o chaldejsko-hermetickou tradici v niacutež spatřuje kořeny veškereacuteho triadickeacuteho smyacutešleniacute vůbec Patriziho triadismus je tedy ndash zdůrazněme ndash primaacuterně (tj z hlediska svyacutech filosofickyacutech zdrojů) ne-křesťanskyacute K tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 269 a 273 Ke Komenskeacuteho triadismu obecněji srov daacutele Floss Karel Rehabilitace triadistiky In Studia Comeniana et historica č 63-64 2000 roč XXX s 22-29 Floss Karel Triaacutedy ndash pojiacutetko mezi filozofiiacute a teologiiacute In Studia Comeniana et historica č 51 1994 roč XXIV s 13-20 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 12-13 18-19 34 36-37 Nejeschleba Tomaacuteš Struktura a triaacutedy Ke zhodnoceniacute vyacuteznamu filozofie J A Komenskeacuteho Pavlem a Karlem Flossovyacutemi In Studia Comeniana et historica č 63-64 2000 roč XXX s 36-41 Schadel Erwin Komenskyacutes Emendationstriadik im reformatiorischen und speziell sozinianischen Umfeld In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 91-111 451 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 44 K teacutematu jakož i Comeniově vztahu ke Cusanovi srov daacutele Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971 roč I s 11-38 Floss Pavel Mikulaacuteš Kusaacutenskyacute život a diacutelo Praha 1977 s 160-162 a 194-202 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 19 a 28 Patočka Jan Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 59-85 (zde pak zejm s 70-71) Patočka Jan Komenskyacute a Cusanus In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 219-224 Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 141 Patočka Jan Mezihra na prahu moderniacute vědy Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 134-148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 96-97 Patočka Jan O
- 88 -
že analogie mikro- a makrokosmu neniacute v jeho filosofickeacute koncepci aplikovatelnaacute pouze
vyacutelučně na člověka nyacutebrž že se vztahuje rovněž i na všechny ostatniacute živočichy452
Jaromiacuter Červenka zde proto hovořiacute i o pravděpodobneacutem vlivu Jeana drsquoEspagneta jenž
za mikrokosmos poklaacutedal i rostliny453
Francesco Patrizi i Jan Amos Komenskyacute se shodujiacute ve svyacutech vyacutehradaacutech vůči
obvykleacutemu pojetiacute Stvořeniacute světa Oba odmiacutetajiacute tradičniacute koncepci creatio ex nihilo a
zdůrazňujiacute že vznik materiaacutelniacuteho světa je nutneacute chaacutepat jako akt zhmotněniacute dosud
neviditelneacuteho a nehmotneacuteho454
Patrizi opakovaně prohlašuje že pod pojmem nihil je ve skutečnosti třeba
rozumět nikoliv naprosteacute nic nyacutebrž absenci laacutetky
bdquoSi materia est nihilum nihilum autem est non ens a Deo est producta [hellip] Nos
vero materiam ex qua corpora omnia mundum constituentia constare dicimus et
corpus esse affirmamus et qualificatum et formatum etiamsi forte non
figuratum et a Deo creatum pro certo habemusldquo455
Komenskyacute na druheacute straně deklaruje že tzv Stvořeniacutem bdquonevznikla žaacutednaacute novaacute podstata
ale že pouze to co je od věčnosti v Bohu a v idejiacutech a od věků v andělskeacutem světě
neviditelneacute a nevniacutematelneacute se nějakyacutem obraacuteceniacutem navenek stalo viditelnyacutemldquo 456
Oba myslitele pojiacute rovněž analogickeacute avšak v historicko-filosofickeacutem kontextu jejich
epochy nikterak vyacutejimečneacute přesvědčeniacute o vymezenosti světa jenž je však situovaacuten
v nekonečneacutem prostoru457
novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 15 Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 452 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI 1 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel VII O schopnosti plodiveacute LXV 453 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 230 454 K Patriziho postojům srov bliacuteže Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 K naacutezorům Komenskeacuteho srov niacuteže 455 NUP II 22 48a Daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 208-209 či Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 456 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 17 Ke Comeniově pojetiacute tvořeniacute (creare formare) srov bliacuteže Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 14-15 457 NUP IV 1 64a-b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VIII 9 Daacutele k tomu srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 189 Nutno však zmiacutenit že Pavel Floss nahliacutežiacute Comeniovy naacutezory odlišně nežli je ndash na zaacutekladě CC Pansofia Svět
- 89 -
Do pomyslneacuteho středu celeacuteho univerza situujiacute Patricius i Comenius prostředkujiacuteciacute
stupeň ndash spojnici ndash všech emanovanyacutech stupňů (Patriziho devět stupňů Komenskeacuteho
osm světů nazyacutevanyacutech ostatně rovněž grady - stupni458)
V přiacutepadě chorvatskeacuteho filosofa se jednaacute o duši
bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat
tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo459
J A Komenskyacute za tuto spojnici označuje člověka disponujiacuteciacuteho nesmrtelnyacutem
duchem460
bdquoVšechno z jednoho všechno k jednomu prvniacute a posledniacute nejvyššiacute a nejnižšiacute
spolu velmi těsně souvisejiacute propojeniacutem prostředniacutech člaacutenků nepřetržityacutemi
spojeniacutemi a nevyhnutelnou činnostiacute a trpnostiacute takže svět i když je sestaven
z milioacutenů čaacutestiacute a čaacutesteček čaacutestiacute je přece jeden a v sobě nedělitelnyacute [hellip]ldquo 461
Comenius však věrnyacute sveacutemu tvůrčiacutemu geniu nezůstaacutevaacute pouze u tohoto konstatovaacuteniacute
Jeho antropologie pronikaacute daleko hlouběji a moravskyacute myslitel tak ke sveacute nauce o
oduševnělosti světa přičleňuje naleacutehavyacute etickyacute aspekt
materiaacutelniacute VIII 9 ndash interpretuji jaacute a hovořiacute o skutečnosti že Jan Amos nekonečnost prostoru odmiacutetaacute Srov Floss Pavel Prostor a nekonečnost světa v Komenskeacuteho Konsultaci In Studia Comeniana et historica č 4 1972 roč II s 49-58 458 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 143 Emanačniacute scheacutema univerza neniacute v raacutemci novoplatonismu ničiacutem vyacutejimečnyacutem Jakaacutekoliv snaha spatřovat vazbu Komenskeacuteho na Patriziho naacutezory by proto v tomto ohledu byla přinejmenšiacutem zavaacutedějiacuteciacute Jaromiacuter Červenka konečně ve sveacute novějšiacute studii konstatuje že Komenskyacute ve sveacute koncepci pansofickyacutech světů vychaacuteziacute z filosofie Tommasa Campanelly K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5 14-16 459 NUP III 4 56d 460 K tomu srov bliacuteže Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27-28 V tomto ohledu neniacute nezajiacutemavyacutem zmiacutenit zřetelnou podobu Komenskeacuteho naacutezorů s filosofickyacutemi představami Ficinovyacutemi Srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 47-78 461 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 505)
- 90 -
bdquo[Č]lověk je všechno protože je schopen staacutet se všiacutem tj tiacutem co je nejvyššiacute i
nejnižšiacute Pokud se oddaacutevaacute pozemskyacutem věcem hrubne a obraciacute se v nic Pokud
nebeskyacutem připodobňuje se poněkud Bohu a stojiacute nad všemi ostatniacutemi tvoryldquo462
V ohledu na prostředkujiacuteciacute stupně je jistě zajiacutemavyacutem povšimnout si rovněž že oba
mysliteleacute nachaacutezejiacute stupně sjednocujiacuteciacute protiklady nejen napřiacuteč univerzem nyacutebrž i mezi
jednotlivyacutemi entitami
Podle Patriziho (pozitivniacute) protiklady bdquo[q]uae plerumque et inter se pugnant et
se se alterant et misceri possunt et ex seipsis media quaedam procreare tepores
colores sapores et similialdquo463
Komenskyacute tvrdiacute že bdquo[v]šechno sice sestaacutevaacute z protikladů tiacutehnouciacutech opačnyacutem
směrem když však rozvinou všechno sveacute uacutesiliacute nezničiacute se ale podpiacuterajiacute se a udržujiacute jako
proti sobě stojiacuteciacute kameny v klenbě Neboť nejvyššiacute a nejnižšiacute těžkeacute a lehkeacute teplo a
chlad atd se udržujiacute a uchovaacutevajiacute jen protikladnostiacute a tak všechno ostatniacuteldquo464
Na tomto miacutestě dlužno zmiacutenit jednu historicko-filosofickou poznaacutemku Vedle
Franceska Patriziho a Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho ndash jak bylo ukaacutezaacuteno vyacuteše ndash byl Komenskyacute
silně ovlivněn rovněž i Tommasem Campanellou od nějž měl převziacutet koncepci třech
sviacutetilen ndash tedy možnyacutech zdrojů poznaacuteniacute jakož i některeacute z principů sveacute přiacuterodniacute a
politickeacute filosofie465 V menšiacute miacuteře je pak u Comenia možneacute spatřovat takeacute vliv
462 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel O přiacutepadciacutech člověka V ohledu na Komenskeacuteho silnyacute a nepřehleacutednutelnyacute akcent na lidskou svobodu stran tvorby vlastniacuteho osudu každeacuteho individua se nabiacuteziacute otaacutezka myslitelovy možneacute inspirace filosofickyacutemi naacutezory Giovanniho Pika della Mirandoly K tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 29-30 kde předniacute českyacute komeniolog hovořiacute o doslova existencionaacutelniacutem aspektu Komenskeacuteho pojetiacute kosmu V jineacute sveacute studii pak Pavel Floss medituje rovněž o jisteacutem vlivu bdquohomocentrickyacutech tendenciacuteldquo filosofie Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Srov Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971 roč I s 24-25 a 31 Jaromiacuter Červenka vedle toho naleacutezaacute kořeny Comeniova silneacuteho důrazu na lidskou svobodu a (sebe)tvořivost v domaacuteciacute bratrskeacute tradici popř ndash rovněž jako P Floss ndash u Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho ale takeacute u Jakoba Boumlhme K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 17 463 NUP I 5 12d 464 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 506) 465 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 63-65 Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 2 Ljerka Schiffler v ohledu na tři zdroje lidskeacuteho poznaacuteniacute hovořiacute rovněž i o možneacutem vlivu Franceska Patriziho V naacutesledujiacuteciacutech uacutevahaacutech nicmeacuteně charakterizuje Campanellovo působeniacute na zformovaacuteniacute Komenskeacuteho postojů jako očividneacute (oćigledno) Srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 133 a 142 Vzhledem ke skutečnosti že toto Patriziho děleniacute nachaacuteziacute v jeho třetiacutem Dialogu o historii jehož znaacutemost neniacute u Komenskeacuteho ndash alespoň podle mně dostupnyacutech informaciacute ndash prokaacutezaacutena kloniacutem se spiacuteše k zaacutevěrům Červenkovyacutem To ostatně potvrzujiacute i vyacutesledky baacutedaacuteniacute Marty Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia
- 91 -
hermetickeacute filosofie německeacute mystiky (zejmeacutena Jakoba Boumlhme466) rosenkruciaacutenů
paracelsianismu Lodovica Vivese Daniela Sennerta Francise Bacona Roberta Fludda
ad467 Vidiacuteme tedy že Komenskeacuteho opus magnum čerpaacute ze značně širokeacute myšlenkoveacute
zaacutekladny jiacutež však veacutevodiacute jmeacutena Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Tommasa Campanelly a ndash
Franceska Patriziho
Comenius je přesvědčen dodejme zaacutevěrem tohoto oddiacutelu že mundus materialis je
konstituovaacuten třemi fundamentaacutelniacutemi principy laacutetkou duchem a světlem (resp ohněm
srov 324) Mohlo by se zdaacutet že k teacuteto sveacute přiacuterodně-filosofickeacute koncepci dospěl pod
vlivem studia filosofickyacutech naacutezorů Franceska Patriziho (srov 228) Tyto principy se
však vyskytujiacute rovněž v diacutele Roberta Fludda s niacutemž byl Komenskyacute obeznaacutemen468 a ndash co
je hlavniacute ndash Comenius se podle Jana Patočky odvolaacutevaacute explicite na vliv Tommasa
Campanelly Tato skutečnost však Patočkovi nikterak nezabraňuje spatřovat skutečnyacute
kořen Komenskeacuteho koncepce třiacute konstituentů materiaacutelniacuteho světa ve filosofii Mikulaacuteše
z Kusy (jež byla ostatně inspiraciacute pro Campanellu samotneacuteho)469
nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 307 308 311 a 312 Jan Patočka ovšem v jedneacute ze svyacutech (během života) nepublikovanyacutech statiacute upozorňuje že ačkoliv se saacutem Komenskyacute ve věci zdroje sveacute koncepce třech sviacutetilen na Campanellu explicite odvolaacutevaacute je nutneacute za fundamentaacutelniacute zdroj těchto jeho (jakož i Campanellovyacutech) naacutezorů označit Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho K tomu srov Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 K politickeacute filosofii pak srov zejm Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5 a 13-14 či Fattori c d s 317 kde italskaacute badatelka soudiacute že Campanellův utopickyacute spis Slunečniacute staacutet měl miacutet vliv na formulaci Komenskeacuteho idejiacute vtělenyacutech do šesteacuteho gradu jeho Pansofie 466 Srov oddiacutel 324 teacuteto studie Daacutele pak srov Patočka Jan K textu 2 gradu Pansofie In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 327 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 114 Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 14 467 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 59 61 63 64 91 a 99 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 Toto teacutema však neniacute předmětem teacuteto studie Podrobněji proto srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 24-104 K probleacutemu srov teacutež Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 20 468 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 21 na s 535 469 Patočka Jan Fyzika a jejiacute principy In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 316-317 a 323 kde českyacute filosof poukazem na časnost vzniku těchto Comeniovyacutech představ vyvraciacute domnělou inspiraci filosofiiacute Franceska Patriziho a s rozhodnostiacute poklaacutedaje naacutesledujiacuteciacute řečnickou otaacutezku poukazuje na vazbu ke Cusanovi bdquoA je potom divneacute že Komenskeacuteho trias se svou uacuteplně pasivniacute hmotou formujiacuteciacutem utvaacuteřejiacuteciacutem světlem-ohněm a aktivitu s pasivitou slučujiacuteciacutem duchem odpoviacutedaacute přesně duchu triadickyacutech scheacutemat kusaacutenovskyacutechldquo K probleacutemu daacutele srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 174-175 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 8 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9-10
- 92 -
43 Rozdiacutely
Pro uacuteplnost vyacutekladu zbyacutevaacute ve stručnosti pojednat o rozdiacutelech jež od sebe oba
filosofickeacute systeacutemy vzdalujiacute Takovyacutech přiacutepadů bychom našli samozřejmě bezpočet
zajiacutemat naacutes zde proto budou zejmeacutena odlišnosti prameniacuteciacute z původně totožnyacutech
filosofickyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech či teologickyacutech vyacutechodisek popřiacutepadě rozdiacutely
vztahujiacuteciacute se k teacutematům jimiž se Patrizi i Komenskyacute shodně intenzivněji zaobiacuterali
Již bylo zmiacuteněno (v čaacutesti 221) že se Patriziho filosofickaacute koncepce vyznačuje
nesmlouvavyacutem protiaristotelskyacutem postojem470 J A Komenskyacute se oproti tomu o
Stagiritu na mnoha miacutestech sveacute Porady opiacuteraacute Jeho filosofie je mu naacutepomocnou např
při vyacutekladu problematiky přirozenosti471 či pohybu (v bdquoaristotelskyldquo širšiacutem slova
smyslu)472
Pozoruhodnou je nepochybně i skutečnost že Patrizi i Komenskyacute hovořiacute ve svyacutech
diacutelech o tmě a z niacute descendujiacuteciacutech nižšiacutech stupniacutech Jestliže však pro chorvatskeacuteho
myslitele tma existuje realiter pro Comenia je jen pouhyacutem nedostatkem bdquoskutečneacute
bytnosti totiž světlaldquo473
Zastavme se v zaacutevěru tohoto oddiacutelu kraacutetce u kosmologickyacutech naacutezorů obou osobnostiacute
slovanskeacute filosofie Nikoliv nezajiacutemaveacute je totiž zjištěniacute že Komenskyacute předklaacutedaacute řadu
empirickyacutech či spekulativniacutech důkazů jakož i svědectviacute Piacutesma jimiž zaštiťuje sveacute
přesvědčeniacute o nepohyblivosti Země474 Patrizi naopak haacutejiacute naacutezor že zemskeacute těleso
rotuje kolem vlastniacute osy475
470 Na jistou Patriziho nedůslednost v tomto ohledu upozornil Eugene E Ryan Srov oddiacutel 228 teacuteto praacutece To ostatně vyplyacutevaacute i z oddiacutelu 42 kde je pojednaacuteno o Patriziho tendenci unifikovat platonskou a aristitelskou filosofii 471 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute II 472 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IV K problematice srov bliacuteže Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 99 na s 539 Že však maacute Comenius k filosofickyacutem naacutezorům Stagirity i jisteacute vyacutehrady doklaacutedaacute Pavel Floss Srov Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 41 1990 roč XX s 100-105 473 NUP I 5 13a CC Panaugia XI 89 474 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V oddiacutel ZEMĚ CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 501) Ke Komenskeacuteho odmiacutetnutiacute kopernikanismu jakož i jinyacutem kosmologickyacutem naacutezorům podrobněji srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 16-17 475 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 52
- 93 -
V otaacutezce přiacutečin přiacutelivu a odlivu Komenskyacute jednoznačně prohlašuje že jejich
hlavniacute přiacutečinou neniacute Měsiacutec nyacutebrž Slunce Patrizi oproti tomu bude deklarovat jako
nejvyacuteznamnějšiacute vliv praacutevě Měsiacutece přičemž jistou roli Slunce zpochybňovat nebude476
44 Doplněniacute
Na tomto miacutestě zbyacutevaacute vyliacutečit několik historickyacutech okolnostiacute jež setkaacuteniacute J A
Komenskeacuteho s diacutelem F Patriziho charakterizujiacute Bylo již vyacuteše poznamenaacuteno že se
Comenius s diacutelem Novaacute filosofie o univerzech setkal zřejmě na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let
17 stoletiacute během sveacuteho kraacutetkeacuteho londyacutenskeacuteho pobytu Mnoziacute historikoveacute filosofie si
však poklaacutedajiacute otaacutezku nebyl-li Komenskyacute s Patriziho naacutezory seznaacutemen již dřiacuteve ndash
prostřednictviacutem spisu Jana Jesenskeacuteho Zoroaster sive nova brevis veraque de universo
philosophia477 jenž je ve velkeacute miacuteře ovlivněn praacutevě filosofiiacute chorvatskeacuteho myslitele478
Jak však zdůrazňuje českyacute badatel Tomaacuteš Nejeschleba ndash a jak je rovněž z celeacuteho obsahu
Komenskeacuteho Porady evidentniacute ndash nečiniacute moravskyacute myslitel o Jesenskeacutem žaacutedneacute zmiacutenky
Naviacutec neniacute ani doložena Komenskeacuteho obeznaacutemenost s Jesseniovyacutem spisem Tato
otaacutezka jak uzaviacuteraacute ve sveacute studii Nejeschleba zůstaacutevaacute do jejiacuteho hlubšiacuteho rozpracovaacuteniacute
nezodpověditelnou479
Jan Amos Komenskyacute ovšem nezanechaacutevaacute v Konzultaci explicitniacute zmiacutenky rovněž
ani o Patriziho jmeacutenu Navzdory tomu je ndash ve světle předchaacutezejiacuteciacutech odstavců a
zejmeacutena čaacutesti 41 teacuteto diplomoveacute praacutece jakož i shodujiacuteciacutech se naacutezorů českyacutech
chorvatskyacutech a italskyacutech historiků filosofie ndash nezpochybnitelneacute že Obecnaacute porada o
naacutepravě věciacute lidskyacutech vznikala pod silnyacutem vlivem Noveacute filosofie o univerzech
chorvatskeacuteho myslitele Franceska Patriziho 476 NUP IV 29 142a-144b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V oddiacutel O MOŘSKEacuteM PŘIacuteBOJI Tyto otaacutezky se však teacutematu našiacute praacutece bezprostředně nedotyacutekajiacute Daacutele proto srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 149-155 477 Srov Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154 Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I BerlinNew York 1998 s 382 478 Ke komplikovaneacutemu vztahu Jesenskeacuteho k Patriziho diacutelu srov bliacuteže Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154-155 a Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 76-105 479 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154-155 a 160
- 94 -
Nečiniacute-li Comenius ve sveacutem stěžejniacutem filosofickeacutem diacutele explicitniacuteho odkazu na
Petrišovo jmeacuteno poukazuje na svou obeznaacutemenost s jeho teoretickou činnostiacute ndash alespoň
podle přesvědčeniacute Marty Fattori ndash jmenovaacuteniacutem třiacute čaacutestiacute NUP ve sveacutem Conatuum
pansophicorum dilucidatio kde vyjmenovaacutevaacute ndash z hlediska rodiacuteciacute se vlastniacute pansofickeacute
koncepce ndash vyacuteznamnaacute diacutela ovšem bez uvedeniacute jejich autorů
bdquoAd quas leges doctrinarum syntagmata construere non solum Aristoteles ipse
aliique antiqui tentacircrunt sed et nostri aevi scriptores quagravem plurimi
Encyclopaedias Polymatheias Panepistemonas Artes cyclognomicas Syntaxes
artis mirabilis Instaurationes magnas Transformationes scientiarum Theatra
sapietiae humanae Omniscientias Christianas Pansophias Panaugias
Panarchias Pancosmias (et si qui alias libris suis tribuerunt inscriptiones) in
publicum edendoldquo480
Pokud bychom tedy přijali předpoklad Marty Fattori že praacutevě tři naposled zmiacuteněneacute
knihy jednoznačně odkazujiacute k osobě Franceska Patriziho481 byli bychom nuceni (což již
italskaacute badatelka nezdůrazňuje) ndash v ohledu na skutečnost že spis Conatuum
pansophicorum dilucitatio vznikl již v roce 1638482 ndash zrevidovat dosavadniacute
přesvědčeniacute historiků filosofie a komeniologů již shodně konstatujiacute že se Comenius
setkal s diacutelem Nova de universis philosophia až v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let
sedmnaacutecteacuteho stoletiacute V takoveacutem přiacutepadě by totiž Komenskeacuteho obeznaacutemenost s Patriziho
diacutelem spadala přinejmenšiacutem již do druheacute poloviny třicaacutetyacutech let 17 věku
Vzhledem ke skutečnosti že Patriziho jmeacuteno jakož ani stěžejniacute principy jeho
filosofie v Conatuum pansophicorum dilucitatio vyacuteslovně jmenovaacuteny nejsou dovoliacutem
si svůj zde zmiacuteněnyacute předpoklad označit pouze za hypotetickyacute
480 Komenskyacute Jan Amos Conatuum pansophicorum dilucidatio In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Sv 15II Praha 1989 s 63 Českyacute překlad je pak čtenaacuteři dostupnyacute v časopise Studia Comeniana et historica Srov Komenskyacute Jan Amos Objasněniacute pansofickyacutech pokusů In Studia Comeniana et historica č 57-58 1997 roč XXVII s 135-167 O možneacutem odkazu na Patriziho opus magnum zde však autorkou překladu ndash Markeacutetou Klosovou ndash pojednaacuteno neniacute Je-li tomu jinak v jejiacute připravovaneacute studii zaměřeneacute praacutevě na Conatuum pansophicorum dilucidatio nemohu posoudit neboť nebyla v době dokončovaacuteniacute teacuteto praacutece dosud publikovaacutena Srov Komenskyacute Jan Amos (ed Klosovaacute Markeacuteta) Prodromus pansophiae a Conatuum pansophicorum dilucidatio překlad do češtiny s komentaacuteřem a předmluvou Praha (Academia) v tisku 481 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 324-325 482 K tomu srov Čapkovaacute Dagmar Pavliacutekovaacute Děvana Naacutelez prvniacuteho vydaacuteniacute Komenskeacuteho spisu Conatuum pansophicorum dilucidatio In Studa Comeniana et historica č 50 1993 roč XXIII s 26-27
- 95 -
Explicitniacuteho jmenovaacuteniacute je však Francesku Patrizimu dopřaacuteno v Komenskeacuteho Přiacutedavciacutech
k Fyzice (z roku 1663)483 a pozdniacutem diacutele Unum necessarium (uveřejněneacutem roku
1668)484
Comeniova obeznaacutemenost provaacutezanost a myslitelskaacute spřiacutezněnost s jeho
chorvatskyacutem protějškem se tak jeviacute byacutet nezpochybnitelnou v každeacutem ze všech možnyacutech
ohledů485
483 K tomu srov vyacuteše pozn č 441 484 Komenskyacute Jan Amos Unum necessarium In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Sv 18 Praha 1974 s 80 485 K tomu srov rovněž Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305 či Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 293
- 96 -
5 Zaacutevěr
V předchaacutezejiacuteciacutem vyacutekladu jsme měli možnost spatřit že se vrcholnaacute diacutela chorvatskeacuteho
filosofa Franceska Patriziho a moravskeacuteho myslitele Jana Amose Komenskeacuteho
vyznačujiacute řadou totožnostiacute jež je zcela nepochybně propojujiacute a ilustrujiacute tak dosti
vyacuteznamnyacute vliv filosofickeacuteho obsahu spisu Nova de universis philosophia na zformovaacuteniacute
myšleniacute posledniacuteho biskupa Jednoty bratrskeacute
Ukaacutezali jsme že Komenskyacute byl v nejvyššiacute miacuteře ovlivněn Patriziho metafyzikou
světla a jejiacutem uacutestředniacutem pojmem ndash panaugia ndash jejichž recepce se naacutesledně promiacutetla i do
jeho gnozeologickyacutech naacutezorů Jejich sveacuteraacuteznost (triadickeacute a procesuaacutelniacute pojetiacute celeacuteho
poznaacutevaciacuteho procesu spojeniacute smysloveacuteho a rozumoveacuteho poznaacuteniacute kliacutečovaacute role světla)
poukazuje rovněž na jasnyacute vliv Franceska Patriziho Stejně tak od autora Noveacute filosofie
o univerzech Comenius přebiacuteraacute chaacutepaacuteniacute světla jako zaacutekladniacuteho principu sveacute
metodologie jakož i některeacute z jeho teologickyacutech naacutezorů (pojetiacute Boha jenž je jedniacutem a
současně všiacutem povaha ascendenčniacuteho procesu) Zřetelnyacute vliv Patriziho filosofie lze
vysledovat takeacute v ohledu na Moravanovu terminologii Nejen že Jan Amos přejiacutemaacute řadu
filosofickyacutech a přiacuterodně-filosofickyacutech pojmů vypůjčuje si od Patriziho rovněž řeckyacute
prefix pan- jenž bude hraacutet nezastupitelnou uacutelohu při vzniku a pojmenovaacuteniacute
jednotlivyacutech čaacutestiacute jeho Obecneacute porady Dodejme konečně že Patrizi je Komenskeacutemu
inspiraciacute pro potrojnou klasifikaci v přiacuterodě se vyskytujiacuteciacutech těles a dalšiacute z jeho
přiacuterodně-filosofickyacutech naacutezorů
Mezi filosofickyacutemi systeacutemy představenyacutemi ve spisech Nova de universis
philosophia a Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech lze samozřejmě naleacutezt řadu
dalšiacutech analogiiacute jež se zdajiacute přinejmenšiacutem poukazovat na obeznaacutemenost Comenia
s Patriciovyacutemi naacutezory Jejich obecnost anebo naopak specifičnost naacutes však spiacuteše
nabaacutedajiacute ndash jak bylo ostatně v čaacutesti 42 teacuteto studie ukaacutezaacuteno podrobněji ndash spatřovat jejich
kořeny buďto v širšiacutem filosofickeacutem kontextu anebo přiacutemo konkreacutetně u jinyacutech myslitelů
(zejmeacutena u Tommasa Campanelly a Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho)
Filosofickeacute systeacutemy Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho se však rovněž
vyznačujiacute řadou zaacutesadniacutech diferenciacute Dalšiacute rozpracovaacuteniacute metafyziky světla uacutestiacute u
chorvatskeacuteho filosofa spiacuteše do oblasti přiacuterodně-filosofickyacutech meditaciacute kdežto u
Komenskeacuteho bude důsledkem recepce Patriziho světelneacute metafyziky s jejiacutem kliacutečovyacutem
pojmem představeniacute jedinečneacute pedagogickeacute a univerzaacutelně emendačniacute koncepce Praacutevě
- 97 -
tiacutemto se Comenius vymykaacute ba co viacutece převyšuje celou novoplatonskou tradici do niacutež
stejně jako Patrizi nepochybně a zcela opraacutevněně naacuteležiacute486 Inspirovaacuten ponejviacutece
Campanellou přebiacuteraacute Komenskyacute sice novoplatonskeacute descendenčniacute scheacutema jež v jeho
pojetiacute sestaacutevaacute ze čtyř světů (svět možnyacute pravzorovyacute andělskyacute materiaacutelniacute) doplňuje je
však o druhyacute ndash o mnoho vyacuteznamnějšiacute ndash aspekt jiacutemž jsou čtyři dalšiacute světy (svět lidskeacute
dovednosti mravniacute duchovniacute a dokonalyacute svět věčnyacute) v nichž se prostřednictviacutem
lidskeacuteho uacutesiliacute realizuje naacutevrat k původniacute jednotě tedy Bohu Uacutestředniacute role je zde
svěřena praacutevě svobodně jednajiacuteciacutemu člověku vytvaacuteřejiacuteciacutemu tyto noveacute grady jenž je tak
vlastniacutem uskutečňovatelem ascendenčniacuteho procesu487
bdquoČlověku se tak dostaacutevaacute zcela mimořaacutedneacute funkce bez něho neniacute možneacute uzavřiacutet
diacutelo stvořeniacute bez něho neniacute svět dokonalyacute člověkem teprve se dovršuje smysl
světa Je povolaacuten k tomu aby soustředil do sebe všechny paprsky světoveacuteho
světla a tiacutem dovršil harmonii a sbquonaacutevratlsquo všech věciacute do jednotyldquo488
Vidiacuteme tedy jakeacute nobilitniacute a nezastupitelneacute miacutesto člověku v Komenskeacuteho filosofickeacutem
systeacutemu naacuteležiacute489
V ohledu na předchaacutezejiacuteciacute kapitoly můžeme tedy nyniacute naše baacutedaacuteniacute uzavřiacutet a odpovědět
na v uacutevodu problematizovanou otaacutezku V přiacutepadě poměru Jana Amose Komenskeacuteho
k filosofii Franceska Patriziho lze o vlivu a recepci vskutku hovořit Ačkoliv Patriciův
vliv na vyacuteslednou podobu Comeniovyacutech filosofickyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech a
teologickyacutech naacutezorů nedosahuje intenzity jakou u něj zaznamenalo myšleniacute Tommasa
Campanelly či Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho můžeme bez jakyacutechkoliv pochybnostiacute
konstatovat že bez Moravanovy obeznaacutemenosti se spisem Nova de universis
philosophia chorvatskeacuteho myslitele Franceska Patriziho by Obecnaacute porada o naacutepravě
486 K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 551 a 559 487 K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 16 kde Červenka zdůrazňuje že se podobnaacute myšlenka u jinyacutech filosofů nevyskytuje Daacutele k tomu pak srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 488 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 540 489 Mimo jineacute pro tuto skutečnost nahliacutežiacute Pavel Floss Jana Amose jako vyacuteznamneacuteho akteacutera procesu divinizace světskeacuteho Srov Floss Pavel Proces divinizace světskeacuteho a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 51 1994 XXIV s 77-82
- 98 -
věciacute lidskyacutech nevznikla v takoveacute podobě v jakeacute ji znaacuteme dnes a že jejiacute kliacutečoveacute čaacutesti
(Panaugia Pansofia) by možnaacute nespatřily světlo světa vůbec
O to naleacutehavěji se pak může jevit hypoteacuteza předloženaacute v oddiacutele 44 teacuteto
diplomoveacute praacutece Comeniův text Conatuum pansophicorum dilucidatio se totiž zdaacute
naznačovat že se jeho autor setkal s Patriziho opus magnum již v době jeho vzniku ndash
tedy kolem roku 1638 Pravdivost takoveacuteho předpokladu by pak znamenala nutnost
revize dosavadniacuteho přesvědčeniacute historiků filosofie a komeniologů kteřiacute se shodujiacute
v naacutezoru že se Komenskyacute se spisem Nova de universis philosophia setkal až během
sveacuteho londyacutenskeacuteho pobytu Tuto hypoteacutezu však může potvrdit teprve naacutesledujiacuteciacute
vyacutezkum a důslednaacute analyacuteza zmiacuteněneacuteho spisku Jana Amose
- 99 -
6 Seznam použityacutech pramenů a literatury
61 Prameny
- Komenskyacute Jan Amos Ad Physicam addenda In Tyacutež Diacutelo Jana Amose
Komenskeacuteho Svazek 12 Praha 1978 s 177-264
- Komenskyacute Jan Amos Conatuum pansophicorum dilucidatio In Tyacutež Diacutelo Jana
Amose Komenskeacuteho Sv 15II Praha 1989 s 57-79
- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha
1992
- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech II svazek Praha
1992
- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha
1992
- Komenskyacute Jan Amos Unum necessarium In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho
Sv 18 Praha 1974 s 71-145
- Patrizi Francesco Nova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non
per motum sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria
Patricii methodo tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo
Platonica rerum universitatis a conditore Deo deducitur Ferrariae 1591 Petrić
Frane Nova sveopća filozofija u kojoj se do prvog uzroka stiže Aristotelovskom
metodom ali ne s pomoću gibanja nego s pomoću svjetla i svjetlila a zatim se
razmišlja o cjelkupnom Božanstvu vlastitom Petrićevom metodom dok se
naposljetku Platonovom metodom iz Boga utemeljitelja izvodi sveukpnutnost stvari
Zagreb 1979
62 Literatura
- Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožně filozofije Zagreb
2001
- Bečkovaacute Marta K toruňskeacutemu bdquoColloquium charitativumldquo In Studia Comeniana
et historica č 51 1994 XXIV s 143-148
- Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis
Philosophia New York 1941
- 100 -
- Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis
Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature
and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 139-169
- Čapkovaacute Dagmar Myslitelsko-vychovatelskyacute odkaz Jana Amose Komenskeacuteho
Praha 1987
- Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In
Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s
11-43
- Čapkovaacute Dagmar Pavliacutekovaacute Děvana Naacutelez prvniacuteho vydaacuteniacute Komenskeacuteho spisu
Conatuum pansophicorum dilucidatio In Studa Comeniana et historica č 50
1993 roč XXIII s 26-34
- Červenka Jaromiacuter Die Grundlagen der pansophischen Idee des Johann Amos
Comenius In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta
Comeniana) 1 (XXV) Praha 1969 s 77-85
- Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970
- Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In
Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5-33
- Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena
misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific
Thought Zagreb 2000
- Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei
Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI
Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 113-
125
- Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su
Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del
rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305-331
- Floss Karel Filozofickeacute přiacutenosy k rozvoji komeniologie In Studia Comeniana et
historica č 46-47 1992 roč XXII s 29-36
- Floss Karel Rehabilitace triadistiky In Studia Comeniana et historica č 63-64
2000 roč XXX s 22-29
- Floss Karel Triaacutedy ndash pojiacutetko mezi filozofiiacute a teologiiacute In Studia Comeniana et
historica č 51 1994 roč XXIV s 13-20
- 101 -
- Floss Karel Zčasověniacute utopie ndash More Andrae Komenskyacute In Studia Comeniana et
historica č 35 1988 roč XVIII s 188-196
- Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et
historica č 41 1990 roč XX s 100-105
- Floss Pavel Architekti křesťanskeacuteho středověkeacuteho věděniacute Praha 2004
- Floss Pavel Die Entwicklung der philosophischen Terminologie Komenskyacutes und
einige Aspekte der Geschichte des substanziellen und systemmaumlsigen Denkens In
Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) 7
(XXXI) Praha 1987 s 5-26
- Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971
roč I s 11-38
- Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In
Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 83-89
- Floss Pavel Mikulaacuteš Kusaacutenskyacute život a diacutelo Praha 1977
- Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005
- Floss Pavel Prostor a nekonečnost světa v Komenskeacuteho Konsultaci In Studia
Comeniana et historica č 4 1972 roč II s 49-58
- Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968
- Floss Pavel Uacutevod do problematiky Komenskeacuteho filozofie In Studia Comeniana et
historica č 29 1985 roč XV s 97-111
- Girardi Karšulin Mihaela Filozofska misao Frane Petrića Zagreb 1988
- Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987
- Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia
Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 35-50
- Kalivoda Robert Utopie a emancipace In Studia Comeniana et historica č 33
1987 roč XVII s 5-25
- Koyreacute Alexandre Od uzavřeneacuteho světa k nekonečneacutemu vesmiacuteru Praha 2004
- Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007
- Kumpera Jan Komenskyacute a Anglie In Studia Comeniana et historica č 55-56
1996 roč XXVI s 25-36
- Kvačala Jaacuten K histoacuterii slova pansophos pansophia In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě
a spisech J A Komenskeacuteho (AJAK) seš 5 1922 s 38-39
- 102 -
- Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der
Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance
Darmstadt 1999 s 173-187
- Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle
einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash
Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band
24 Bamberg 2005 s 147-160
- Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008
- Nejeschleba Tomaacuteš Struktura a triaacutedy Ke zhodnoceniacute vyacuteznamu filozofie J A
Komenskeacuteho Pavlem a Karlem Flossovyacutemi In Studia Comeniana et historica č
63-64 2000 roč XXX s 36-41
- Nejeschleba Tomaacuteš Unum omnia triaacutedy K Panaugii a Panarchii Francesca
Patriziho In Jabůrek Martin (ed) Jednota a mnohost Sborniacutek z mezinaacuterodniacute
konference Centra pro praacuteci s patristickyacutemi středověkyacutemi a renesančniacutemi texty
k osmdesaacutetyacutem narozeninaacutem Karla Flosse Brno 2008 s 110-119
- Patočka Jan Komeniologickeacute studie I Praha 1997
- Patočka Jan Komeniologickeacute studie II Praha 1998
- Patočka Jan Komeniologickeacute studie III Praha 2003
- Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada
o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533-564
- Peškovaacute Jaroslava Jan Amos Komenskyacute ve světle noveacuteho baacutedaacuteniacute In Studia
Comeniana et historica č 46-7 1992 roč 1992 s 21-28
- Polišenskyacute Josef Komenskyacute a Anglie ve světle moderniacuteho baacutedaacuteniacute In Studia
Comeniana et historica č 55-56 1996 roč XXVI s 7-9
- Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958
- Popelovaacute Jiřina Komenskeacuteho filosofie ve vztahu k filosofickyacutem systeacutemům 17
stoletiacute In Studia Comeniana et historica č 30 1985 roč XV s 16-20
- Priesner Claus Figala Carin (eds) Lexikon alchymie a hermetickyacutech věd Praha
2006
- Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of
Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi
platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181-195
- Sousediacutek Stanislav Komenskeacuteho filozofie v souvislostech myšlenkoveacuteho vyacutevoje
doby In Studia Comeniana et historica č 8-9 1974 roč IV s 15-38
- 103 -
- Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische
Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I II BerlinNew York 1998
- Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana
Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 1-15
- Schadel Erwin Komenskyacutes Emendationstriadik im reformatiorischen und speziell
sozinianischen Umfeld In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII
s 91-111
- Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do
slobode mišljenja Zagreb 1997
- Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru
Zagreb 1992
- Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis
philosophica č 22 1996 s 343-355
- Yates Frances A Rozenkruciaacutenskeacute osviacutecenstviacute Praha 2000
- 104 -
Anotace
Diplomovaacute praacutece Filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho ve světle
jejich vrcholnyacutech děl se snažiacute zodpovědět otaacutezku po vztahu Jana Amose Komenskeacuteho
k filosofickeacutemu diacutelu Francesca Patriziho Pro tento uacutečel je v jejiacute prvniacute čaacutesti analyzovaacuteno
nejvyacuteznamnějšiacute filosofickeacute diacutelo J A Komenskeacuteho Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute
lidskyacutech ve druheacute čaacutesti pak opus magnum chorvatskeacuteho myslitele Francesca Patriziho
Nova de universis philosophia Teprve třetiacute čaacutest praacutece přichaacuteziacute s komparaciacute obou
filosofickyacutech systeacutemů a naacuteslednyacutem vyliacutečeniacutem jejich totožnostiacute či analogiiacute a rozdiacutelů
mezi nimi Ve studii je rovněž řešena otaacutezka doby setkaacuteniacute Jana Amose Komenskeacuteho
s tiacutemto Patriziho vrcholnyacutem spisem
Autor Bc Jan Čiacutežek
Katedra filozofie Filozofickaacute fakulta Univerzita Palackeacuteho v Olomouci
Naacutezev diplomoveacute praacutece Filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho
ve světle jejich vrcholnyacutech děl
Vedouciacute diplomoveacute praacutece doc PhDr Tomaacuteš Nejeschleba PhD
Počet znaků 133 884
Počet přiacuteloh 0
Počet titulů použiteacute literatury 65
Kliacutečovaacute slova Jan Amos Komenskyacute Francesco Patrizi Obecnaacute porada o naacutepravě
věciacute lidskyacutech Nova de universis philosophia komeniologie renesančniacute filosofie
metafyzika světla světlo panaugia triadismus
- 105 -
Annotation My diploma thesis The Philosophy of Francesco Patrizi and John Amos Comenius in
the Light of Their Greatest Works seeks the answer to the question of what the John
Amos Comeniuslsquo relationship to the philosophical work of Francesco Patrizi was like
Following the purpose of my work the most important philosophical work of J A
Comenius De rerum humanarum emendatione consultatio catholica is analyzed in its
first part whereas the opus magnum of the Croatian thinker Francesco Patrizi Nova de
universis philosophia is explicated in the second part In the third part of my thesis at
last both philosophical systems are compared followed by the depiction of their
common features or analogies and differences between them My thesis also deals with
the question of when Comenius could have encountered the Patrizirsquos greatest work
Author Bc Jan Čiacutežek
Department of Philosophy Philosophical Faculty Palacky University in Olomouc
Name of thesis The Philosophy of Francesco Patrizi and John Amos Comenius in
the Light of Their Greatests Works
Supervisor doc PhDr Tomaacuteš Nejeschleba PhD
Number of text characters 133 884
Number of appendices 0
Number of works cited and works consulted 65
Key words John Amos Comenius Francesco Patrizi De rerum humanarum
emendatione consultatio catholica Nova de universis philosophia comeniology the
Renaissance philosophy the light metaphysics light panaugia triadism
Jan Čiacutežek
Filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose
Komenskeacuteho ve světle jejich vrcholnyacutech děl
Olomouc 2010
Jedno je všiacutem
ale
všechno neniacute jedno
Prohlašuji že jsem tuto diplomovou praacuteci zpracoval samostatně a pouze za
užitiacute pramenů a literatury v niacute uvedenyacutech
V Prostějově dne helliphelliphelliphellip
helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Jan Čiacutežek
Chtěl bych upřiacutemně poděkovat Tomaacuteši Nejeschlebovi za inspiraci cenneacute
rady a přaacutetelskyacute přiacutestup nejen během konzultaciacute meacute praacutece ale i při našich
setkaacuteniacutech mimo ně
Za revizi anglickeacute verze anotace děkuji Martinu Lukaacutešovi Jemu ndash jakož i
těm ktereacute tu se mnou staacutele byly přestože byly na stovky kilometrů
vzdaacuteleny ndash dlužiacutem rovněž velkeacute diacuteky za jen těžce docenitelnou duševniacute
podporu
- 1 -
Obsah
1 Uacutevodhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 2
2 Francesco Patrizihelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 7
21 Stručnaacute biografiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 7
22 Nova de universis philosophiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 11
221 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahuhelliphelliphelliphelliphelliphellip 11
222 Patriziho pojetiacute noveacute filosofiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 15
223 Hierarchie jsouciacutehohelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 16
224 Čtyři principyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 24
225 Prostorhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 26
226 Světlohelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 29
227 Teplo a tokhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 39
228 Nova de universis philosophia jako koherentniacute filosofickyacute
systeacutemhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
41
3 Jan Amos Komenskyacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 47
31 Biografickaacute poznaacutemkahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 47
32 De Rerum humanarum emendatione consultatio catholicahelliphelliphelliphelliphellip 47
321 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahuhelliphelliphelliphelliphelliphellip 47
322 Panegersiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 54
323 Panaugiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 57
324 Pansofia Pampaedia Panglottiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 67
325 Panorthosia a Pannuthesiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 74
4 Francesco Patrizi a Jan Amos Komenskyacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 78
41 Totožnostihelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 78
42 Analogiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 86
43 Rozdiacutelyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 92
44 Doplněniacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 93
5 Zaacutevěrhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 96
6 Seznam použityacutech pramenů a literatury helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99
61 Pramenyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99
62 Literaturahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99
Anotace Annotationhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 104
- 2 -
1 Uacutevod
Předniacute češtiacute historikoveacute filosofie v řadě svyacutech studiiacute v nichž se ve většiacute či menšiacute miacuteře
dotkli osoby nejvyacuteznamnějšiacuteho chorvatskeacuteho renesančniacuteho myslitele Franceska
Patriziho opakovaně připomiacutenali že se zdaacute byacutet pravděpodobnou skutečnost že praacutevě
pod vlivem jeho stěžejniacuteho filosofickeacuteho diacutela Nova de universis philosophia
zformuloval Jan Amos Komenskyacute kliacutečoveacute teze sveacute filosofickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute
koncepce jež naacutesledně vtělil do sveacuteho opus magnum ndash Obecneacute porady o naacutepravě věciacute
lidskyacutech Současně s tiacutem však zdůrazňovali že praacutece jež by Komenskeacuteho poměr
k Patriziho filosofii na zaacutekladě fundovaneacute filosofickeacute a historicko-filosofickeacute analyacutezy
reflektovala dosud k dispozici neniacute1 Pro začiacutenajiacuteciacuteho badatele v oblasti historie
renesančniacute filosofie a komeniologie neniacute proto většiacute vyacutezvy nežli pokusit se otaacutezky jež
položili spiritus agentes jeho filosofickeacuteho vyacutevoje v uacuteplnosti a beze zbytku zodpovědět
Teacutematu vztahu filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho nebyla
v českeacutem vědeckeacutem prostřediacute věnovaacutena dosud žaacutednaacute speciaacutelniacute studie Otaacutezky možneacute
vzaacutejemneacute relace a ideoveacute provaacutezanosti obou renesančniacutech myslitelů byly nastiacuteněny
spiacuteše jen v obecneacutem historicko-filosofickeacutem kontextu v raacutemci obšiacuternějšiacutech pojednaacuteniacute2
Poněkud přiacuteznivěji se situace jeviacute v celoevropskeacutem kontextu kde lze naleacutezt historicko-
filosofickeacute praacutece třech badatelek zaměřeneacute explicite na uchopeniacute relace mezi
Franceskem Patrizim a J A Komenskyacutem Mezi nimi stojiacute v popřediacute diacutelo chorvatskeacute
historičky filosofie Ljerky Schiffler jež se otaacutezky po vlivu filosofie Franceska Patriziho
na Jana Amose Komenskeacuteho dotkla v několika svyacutech studiiacutech pokusu o jejiacute
zodpovězeniacute pak věnovala samostatnou kapitolu ve sveacute publikaci Humanizam bez
granica hrvatska filozofija u Europskom obzoru3 Rovněž je třeba zmiacutenit se o
1 K tomu srov zejm Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 84 či Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 155 2 K tomu srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 83-89 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 147-160 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533-564 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 1-15 ad 3 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja
- 3 -
zaacuteslužneacutem pokusu německeacute badatelky Elisabeth von Erdmann-Pandžić uchopit možnou
provaacutezanost obou renesančniacutech filosofů skrze jimi shodně užiacutevanyacute pojem panaugia4
Nesmiacuteme konečně opomenout ani studii italskeacute komenioložky Marty Fattori La filosofia
del rinascimento italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi5
Jakkoliv jsou tyto studie zaacuteslužneacute a co do teacutematu mimořaacutedneacute shodujiacute se všechny
ve sveacute obecnosti v ohledu na přiacutestup k analyzovaneacutemu probleacutemu Povaha vztahu mezi
Patrizim a Komenskyacutem je v nich uchopena buďto jen z pohledu na jeho vybraneacute
aspekty (Erdmann-Pandžić) anebo spiacuteše jen stručně nastiacuteněna bez hlubšiacute analyacutezy (resp
jejiacuteho doloženiacute) primaacuterniacutech zdrojů (Schiffler) Marta Fattori pak ve sveacute praacuteci nabiacuteziacute
spiacuteše obecnou historicko-filosofickou analyacutezu některyacutech Komenskeacuteho naacutezorů v nichž
se snažiacute naleacutezt odraz myšlenek řady renesančniacutech filosofů mezi nimi pak i Franceska
Patriziho Stav dosavadniacuteho baacutedaacuteniacute na tomto poli tedy jednoznačně vyzyacutevaacute k hlubšiacutemu
důkladnějšiacutemu a komplexniacutemu prozkoumaacuteniacute vyacuteše nastiacuteněneacute problematiky Tato
diplomovaacute praacutece si klade za ciacutel na podobneacute vyacutezvy odpovědět
V žaacutedneacutem přiacutepadě však neniacute ciacutelem teacuteto studie dokaacutezat spojeniacute mezi filosofiiacute
Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho ndash totiž stanovit předem zaacutevěry k nimž
je nutneacute dojiacutet a v průběhu celeacute historicko-filosofickeacute praacutece pak jen hledat vhodneacute
argumenty jež je podporujiacute Určujiacuteciacute snahou teacuteto praacutece je nejprve se taacutezat
problematizovat skrze důslednyacute rozbor pramenů vypracovat otaacutezky a teprve posleacuteze
pokusit se na ně v uacuteplnosti odpovědět
Tomu odpoviacutedaacute rovněž i struktura a formaacutelniacute koncepce teacuteto studie jež sestaacutevaacute ze
třiacute kliacutečovyacutech čaacutestiacute V prvniacute je analyzovaacuteno stěžejniacute filosofickeacute diacutelo Franceska Patriziho
Nova de universis philosophia6 Druhaacute je věnovaacutena Obecneacute poradě o naacutepravě věciacute
lidskyacutech Jana Amose Komenskeacuteho7 Obě čaacutesti jsou pojaty jako oddělenaacute a nezaacutevislaacute
pojednaacuteniacute sledujiacuteciacute jedinyacute zaacuteměr vyliacutečit co nejuacuteplněji a nejkomplexněji filosofickeacute
postoje zkoumanyacutech autorů Oběma předchaacuteziacute stručnaacute bibliografickaacute poznaacutemka u
Patricia ndash českeacute odborneacute veřejnosti meacuteně znaacutemeacuteho ndash obšiacuternějšiacute u Comenia zredukovanaacute
na vyliacutečeniacute nezbytnyacutech uacutedajů (opatřenaacute odkazy na přiacuteslušnou podrobnějšiacute literaturu)
Zagreb 1997 a Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 343-355 4 Srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 113-125 5 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305-331 6 Kapitola 2 a přiacuteslušneacute oddiacutely 7 Kapitola 3 a přiacuteslušneacute oddiacutely
- 4 -
Teprve třetiacute ndash zastřešujiacuteciacute a završujiacuteciacute ndash čaacutest teacuteto studie přichaacuteziacute s
kladeniacutem otaacutezek po vzaacutejemneacutem poměru8 obou renesančniacutech myslitelů a hledaacuteniacutem
naacuteležityacutech odpovědiacute9 Domniacutevaacutem se že jedině takoveacuteto pojetiacute praacutece umožňuje
zodpovědnyacute a nepředpojatyacute přiacutestup k celeacute problematice a rovněž ndash což je nejdůležitějšiacute
ndash dosaženiacute objektivity zaacutevěrů baacutedaacuteniacute alespoň v teacute miacuteře jiacutež je historik filosofie (jenž
však současně nikdy nepřestaacutevaacute byacutet člověkem) vůbec schopen Jakyacutekoliv jinyacute přiacutestup by
ostatně odporoval přesvědčeniacute samotneacuteho J A Komenskeacuteho jenž ve druheacute předmluvě
ke sveacute Pansofii charakterizuje ideaacutelniacute podobu vztahu k teoretickeacute činnosti naacutesledovně
bdquo[hellip] zaacuteměr je nic neposuzovat předem neřiacutedit se žaacutednyacutem podle libosti
utvořenyacutem pořaacutedkem nyacutebrž kraacutečet samotnyacutemi prameny světla a kudy naacutes ony
povedou rozdělujiacutece se do svyacutech proudů tudy je naacutesledovatldquo10
Vyacutesledky teacuteto diplomoveacute praacutece jsou pak shrnuty v jejiacutem zaacutevěru (kapitola 5)
Hlavniacutem ciacutelem teacuteto studie je tedy analyacuteza a charakteristika poměru Jana Amose
Komenskeacuteho k filosofickeacutemu diacutelu Franceska Patriziho Filosofickaacute a historicko-
filosofickaacute analyacuteza obsaženaacute v teacuteto studii je zaměřena vyacutehradně k nejvyacuteznamnějšiacutem
filosofickyacutem diacutelům obou autorů jimiž jsou Patriziho Nova de universis philosophia a
Komenskeacuteho Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Tato skutečnost je ovlivněna
zejmeacutena předpokladem že se Komenskyacute setkal praacutevě s tiacutemto Patriziho diacutelem jež je
ostatně jedinou ucelenou koncepciacute jeho filosofickyacutech naacutezorů11 Toteacutež je pak možneacute řiacuteci
rovněž o Komenskeacuteho Poradě jež představuje nejuacuteplnějšiacute a nejvyzraacutelejšiacute shrnutiacute jeho
filosofickyacutech stanovisek
Protože je vyacuteklad Patriziho filosofie vtěleneacute do Nova de universis philosophia
českeacutemu čtenaacuteři dostupnyacute spiacuteše jen v raacutemci obecnějšiacutech historicko-filosofickyacutech
8 Hovořiacutem v tomto ohledu spiacuteše o poměru nežli o vztahu neboť slovo bdquovztahldquo v sobě implicite již předpoklaacutedaacute jistou provaacutezanost Tu ndash byla-li nějakaacute ndash je však třeba teprve doložit 9 Kapitola 4 a přiacuteslušneacute oddiacutely ačkoliv otaacutezka jinyacutech možnyacutech zdrojů Komenskeacuteho filosofickyacutech naacutezorů v každeacutem ohledu přesahuje raacutemec teacuteto praacutece na jistyacutech miacutestech kapitol 3 a 4 se jiacute přesto ndash je-li to nutneacute pro naacuteležiteacute a komplexniacute pochopeniacute Comeniovyacutech naacutezorů a jejich geneze ndash ve stručnosti zabyacutevaacutem popř poukazuji na literaturu jež se k niacute vztahuje bezprostředně Tato tendence však neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě určujiacuteciacute ndash hlavniacutem zaacutejmem teacuteto praacutece je opětovně zdůrazňuji postihnout charakter poměru J A Komenskeacuteho k teoretickeacutemu diacutelu F Patriziho 10 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 41 K podrobnostem bibliografickeacuteho zaacuteznamu srov pozn č 14 a 234 v teacuteto praacuteci 11 K tomu srov bliacuteže kapitoly 2 a 4 teacuteto praacutece
- 5 -
naacutestinů12 klade si tato praacutece za ciacutel teacutež přibliacutežit Patriziho filosofickou koncepci
v komplexniacutem uceleneacutem a přehledneacutem podaacuteniacute
Vyacuteše nastiacuteněneacute snahy reflektuje rovněž metodologickaacute koncepce celeacute praacutece jež je
primaacuterně založena na analyacuteze a naacutesledneacute komparaci pramenů ndash Patriziho Nova de
universis philosophia dostupneacute badatelům v latinskeacutem originaacutele a jeho chorvatskeacutem
překladu13 a Komenskeacuteho Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech přeloženeacute z latiny do
českeacuteho jazyka na přelomu osmdesaacutetyacutech a devadesaacutetyacutech let minuleacuteho stoletiacute14
Praacutece s primaacuterniacutemi zdroji se opiacuteraacute takeacute o využitiacute sekundaacuterniacute a terciaacuterniacute literatury
Mezi pracemi jež se filosofii Franceska Patriziho věnujiacute nejuacuteplněji a nejpodrobněji je
na miacutestě jmenovat zejmeacutena v mnoha ohledech dosud nepřekonanou studii americkeacuteho
badatele Benjamina Brickmana An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de
universis philosophia dvojjazyčnou chorvatsko-anglickou monografii Žarka Dadiće
Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodoznanstvena misao Franciscus
Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought či různeacute
publikace pochaacutezejiacuteciacute z pera chorvatskeacute badatelky Ljerky Schiffler15
Filosofickyacutem naacutezorům Jana Amose Komenskeacuteho vtělenyacutem do jeho Porady o
naacutepravě věciacute lidskyacutech věnovala pozornost řada českyacutech badatelů Okolnosti vzniku
Konzultace se snažila postihnout již v padesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Jiřina
Popelovaacute ve sveacute publikaci Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě16 Velmi
vyacuteznamneacute jsou však předevšiacutem praacutece Dagmar Čapkoveacute Jaromiacutera Červenky Pavla
Flosse Jana Patočky jakož i dalšiacutech komeniologů17
12 Srov Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259-272 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 113-127 Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 79-105 13 Vychaacuteziacutem z latinskeacuteho originaacutelu (tzv ferrarskeacute vydaacuteniacute srov dalšiacute vyacuteklad) vydaneacuteho společně s chorvatskyacutem překladem Tomislava Ladana a Serafina Hrkača v Zaacutehřebu v roce 1979 Srov bliacuteže kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury k podrobnostem bibliografickeacuteho zaacutepisu diacutela srov oddiacutel 221 teacuteto praacutece pozn č 36 14 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech II svazek Praha 1992 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 V dalšiacutem textu užiacutevaacutem zkraacuteceneacuteho bibliografickeacuteho zaacutepisu K tomu srov oddiacutel 321 teacuteto studie pozn č 234 15 Zejmeacutena pak Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 K dalšiacutem publikaciacutem autorky jakož i dalšiacute literatuře pojednaacutevajiacuteciacute o filosofii Franceska Patriziho (vyliacutečeneacute zejmeacutena v jeho opus magnum) pak srov přehled literatury v šesteacute kapitole teacuteto studie 16 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 kritickyacute naacutehled tohoto diacutela a některyacutech jeho zaacutevěrů je předložen v kapitole 3 teacuteto studie Hodnoceniacute jednotlivyacutech sekundaacuterniacutech zdrojů je pak soustředěno ponejviacutece ve 4 kapitole 17 K tomu srov kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury
- 6 -
Seznam všech užityacutech pramenů a literatury je uveden na konci teacuteto studie
(kapitola 6)
Praacuteci jež je rozčleněna v jednotliveacute kapitoly (označeneacute arabskyacutemi čiacuteslicemi) a
jejich přiacuteslušneacute oddiacutely uzaviacuteraacute konečně anotace v českeacutem a anglickeacutem jazyce
- 7 -
2 Francesco Patrizi
21 Stručnaacute biografie18
Francesco Patrizi znaacutemyacute historikům renesančniacute filosofie rovněž v chorvatskeacute (Franjo
PetrićPetriš) či latinizovaneacute (Franciscus Patricius) podobě sveacuteho jmeacutena pochaacuteziacute
z chorvatskeacuteho ostrova Cresu19 Narodil se zde 25 dubna 1529 jako potomek
šlechtickeacuteho rodu pochaacutezejiacuteciacuteho původně z Bosny20 Přestože byl Cres od roku 1409
pod Benaacutetskou nadvlaacutedou a Patrizi saacutem straacutevil podstatnou čaacutest sveacuteho života na
Apeninskeacutem poloostrově (a co je snad nejpozoruhodnějšiacute sveacute spisy publikoval v latině
či italštině) považoval se po celyacute svůj život za Chorvata O tom svědčiacute mimo jineacute i
skutečnost že se během sveacuteho pobytu v Řiacutemě stal členem společenstviacute sdružujiacuteciacuteho
vyacutehradně studenty z Dalmaacutecie21
Současniacute badateleacute se shodujiacute v naacutezoru že kořeny Patriziho vzdělaacuteniacute je možneacute
vysledovat již na jeho rodneacutem ostrově Cresu Velkeacute zaacutesluhy na pozdějšiacutem rozvoji jeho
osobnosti připisujiacute jak jeho otci tak i stryacuteci Ivanu Juraji s niacutemž se zuacutečastnil několika
vaacutelečnyacutech vyacuteprav a jenž jej v roce 1542 poslal do Benaacutetek aby zde nabyl dalšiacuteho
vzdělaacuteniacute Stryacutecův zaacuteměr vychovat z mladeacuteho Franje kupce však po jisteacute době zaacutesadniacutem
18 Českeacutemu čtenaacuteři je v jeho mateřskeacutem jazyce Patriziho biografie dostupnaacute pouze ve dvou publikaciacutech Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259 a Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 115-116 V cizojazyčneacute literatuře je k dispozici velmi přehlednaacute biografie z pera Ž Dadiće Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23-33 Daacutele srov prvniacute chorvatskou souhrnnou biografii Patriziho Premec Vladimir Franciscus Patritius Zagreb 1968 s 7-22 daacutele pak srov rovněž Copenhaver B P Schmitt Ch B Renaissance Philosophy A History of Western Philosophy III Oxford 1992 s 187-195 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 173 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 19-23 Pro podrobnyacute přehled autorů biografickyacutech a historicko-filosofickyacutech praciacute o Patrizim srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 126 19 Saacutem Patrizi užiacuteval nejčastěji sveacuteho jmeacutena v podobě Patricius (v latinsky psaneacute korespondenci a spisech) a Patrizi (v přiacutepadě tvorby v italskeacutem jazyce) O spraacutevneacute podobě filosofova jmeacutena v chorvatštině se dosud vedou živeacute diskuse Jako dvě nejpravděpodobnějšiacute formy se jeviacute jmeacutena Petrić a Petriš Bliacuteže k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23-27 kde se Dadić přiklaacuteniacute k druheacute variantě Daacutele pak srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 pozn č 2 na s 19-20 a Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 pozn č 1 na s 125 20 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23 21 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 25 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 23
- 8 -
způsobem přehodnotil jeho otec Ten jej poslal raději za hlubšiacutem studiem do bavorskeacuteho
Ingolstadtu Zde byl pod vedeniacutem sveacuteho přiacutebuzneacuteho Matija Vlačića Ilirika poprveacute
zasvěcen do starořečtiny v jejiacutemž studiu pokračoval i po sveacutem naacutesledneacutem naacutevratu na
rodnyacute Cres22
V roce 1547 odchaacuteziacute poslušen otcova přaacuteniacute do Padovy studovat na leacutekařskou
fakultu zdejšiacute univerzity Mediciacutena však nebyla tehdy osmnaacutectileteacutemu Patrizimu ani
zdaleka tak bliacutezkou jako filosofie jejiacutež přednaacutešky zde se zaujetiacutem rovněž navštěvoval
Zatiacutemco přednaacutešky z aristotelskeacute filosofie a logiky jej přiacuteliš nezaujaly vypraacutevěniacute
jednoho františkaacutena o platonismu v něm zanechala silnyacute dojem23 Čerstvě probuzenyacute
zaacutejem Franceska nakonec dovedl ke studiu Ficinovy knihy Theologia Platonica či děl
kniacutežete svornosti Giovanniho Pika della Mirandoly bdquoTento okamžik byl jistě
rozhodujiacuteciacutem pro Petrišovu filosofickou orientaci Přijal Platoacutenovu filosofii jež se stala
zaacutekladem jeho celeacuteho budouciacuteho diacutelaldquo zdůrazňuje ve sveacute monografii Žarko Dadić24
Studia mediciacuteny Patrizi opustil definitivně roku 1551 když zemřel jeho otec Stjepan25
Z teacuteto doby pochaacuteziacute rovněž jeho prvniacute politicko-filosofickyacute spis La cittagrave felice vydanyacute
roku 1553 v Benaacutetkaacutech26
Dalšiacutem z Patriziho vyacuteznamnyacutech životniacutech mezniacuteků byla leacuteta 1561 až 1568 kdy
působil na Kypru nejprve ve službaacutech benaacutetskeacuteho aristokrata Contariniho a posleacuteze
kyperskeacuteho arcibiskupa Filippa Mocenigo Zaměstnaacuten zde byl zejmeacutena spraacutevniacutemi
funkcemi a intenzivniacute filosofickeacute tvorbě se tak začal opět věnovat až v roce 1568 po
sveacutem naacutevratu do Benaacutetek27 Po kraacutetkeacute době přijal nabiacutedku působit jako dvorniacute filosof
katalaacutenskeacuteho miacutestokraacutele v Barceloně kde se již mohl nerušeně věnovat filosofii28 Podle
zaacutevěrů Dadićova baacutedaacuteniacute neniacute rozsah Patriziho filosofickeacuteho diacutela jemuž se během sveacuteho
22 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 10 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 27 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 19-21 23 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 118 24 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 27-29 K tomu srov daacutele Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 21 25 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 10 26 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 79 27 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29 28 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29
- 9 -
barcelonskeacuteho pobytu věnoval přesně znaacutem Jeviacute se však podle něj nepochybnyacutem že
praacutevě zde započal svou kritiku Aristotelovy filosofie29 Ostatně praacutevě během sveacuteho
působeniacute v Katalaacutensku Patrizi koncipuje sveacute Discussiones peripateticae jejichž prvniacute
vydaacuteniacute spatřilo světlo světa v Benaacutetkaacutech roku 1571 a jež (mimo jineacute) platiacute za kritickeacute
vypořaacutedaacuteniacute se s Aristotelovyacutemi filosofickyacutemi naacutezory30
V roce 1577 se Francesco Patrizi odrazen svyacutemi neuacutespěšnyacutemi pokusy o
samostatnou obchodniacute činnost jakož i finančniacute nespolehlivostiacute sveacuteho patrona ndash
Katalaacutenskeacuteho miacutestokraacutele ndash vraciacute na Apeninskyacute poloostrov31 Po kraacutetkeacutem pobytu
v Modeně mu bylo veacutevodou Alfonsem II drsquoEste nabiacutednuto miacutesto profesora platonismu
na univerzitě ve Ferraře kde setrval až do roku 159232
Mezi historiky renesančniacute filosofie neniacute sporu o tom že praacutevě bdquoferrarskeacuteldquo obdobiacute je tiacutem
v Patriziho životě myslitelsky nejplodnějšiacutem a nejpřiacutenosnějšiacutem O tom svědčiacute konečně i
diacutela jež v tomto uacutedobiacute publikoval Řadiacute se mezi ně latinskeacute překlady Jana Filopona
Grammatika (Joannis Philoponi [hellip] Expositiones in omnes XIII Aritotelis libros eos
qui vocantur metaphysici quas Franciscus Patricius de Graecis Latinas fecerat)
Proklovyacutech Zaacutekladů teologie a Zaacutekladů fyziky (Procli [hellip] Elementa theologica et
physicahellipquae Franciscus Patricius de graecis fecit Latina) či tzv Herma Trismegista
(Hermis Trismegisti libelli integri XX et fragmenta) noveacute vydaacuteniacute Peripatetickyacutech
diskuziacute (v roce 1581 v Basileji) či zveřejněniacute Patriziho stěžejniacuteho diacutela ndash Nova de
universis philosophia ndash vydaneacuteho v roce 1591 ve Ferraře v němž chorvatskyacute filosof
nyniacute již konstruktivně navazuje na svou destrukci Aristotela a pozitivně vytyčuje svůj
vlastniacute novoplatonskyacute filosofickyacute systeacutem33
29 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 31 30 K tomu srov kupř Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 14 či Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259 Teoretickyacute obsah Peripatetickyacutech diskusiacute však neniacute předmětem zkoumaacuteniacute teacuteto praacutece K Patriziho vztahu k Filosofovi srov podrobněji oddiacutel 221 teacuteto praacutece K filosofickeacutemu obsahu Peripatetickyacutech diskusiacute srov kupř Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 79-90 31 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29-31 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 115 32 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 11 Kristeller skutečnost že pro Patriziho byla zvlaacutešť ustavena katedra platonskeacute filosofie hodnotiacute jako bdquo[hellip] vzaacutecnyacute ne-li ojedinělyacute přiacutepad uacutespěšneacuteho pronikaacuteniacute renesančniacuteho platonismu do univerzitniacute vyacuteuky filosofieldquo Srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 119 33 Pro uacuteplnyacute soupis Patriziho diacutela srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 79-81 Premec Vladimir Franciscus Patritius Zagreb
- 10 -
V roce 1592 byl Patrizi papežem Klementem VIII povolaacuten do Řiacutema na zdejšiacute
Univerzitu La Sapienza34 Ve velmi kraacutetkeacute době však odchaacuteziacute z aktivniacuteho veřejneacuteho
života a 7 uacutenora 1597 v Řiacutemě v koleji řaacutedu Sv Jeronyacutema umiacuteraacute35 Podrobneacute udaacutelosti
posledniacutech let jeho života jakož i osudy jeho teoretickeacuteho diacutela jsou vyliacutečeny
v naacutesledujiacuteciacutem oddiacutele (221)
1968 s 22-53 V komentovaneacute verzi rovněž viz Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 116-118 Daacutele srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 22-23 a 297-300 Na tomto miacutestě nutno zdůraznit že součaacutestiacute vydaacuteniacute Nova de universis philosophia byly mj rovněž Patrizim přeloženaacute Chaldejskaacute oraacutekula či spisy tzv Herma Trismegista Intenzivniacute zaacutejem o propojeniacute prisca sapientia s novoplatonskou filosofickou tradiciacute a křesťanskyacutem učeniacutem je pro Patriziho pojetiacute filosofie typickyacutem Tato problematika však přesahuje tematickyacute raacutemec teacuteto studie Podrobněji k tomu proto srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 273-274 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 16 a 55 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 128-157 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 117-122 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 179-181 Leinkauf Thomas Il neoplatonismo di Francesco Patrizi come presupposto della sua critica ad Aristotele Firenze 1990 Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 101-105 K renesančniacutemu hermetismu pak srov Banić-Pajnić Erna Smisao i značenje Hermesove objave Uloga elemenata hermetičke filozofije u djelima hrvatskih renesansnih filozofa Zagreb 1989 zejm s 115-144 Muslow Martin (ed) Das Ende des Hermetismus Historische Kritik und neue Naturphilosophie in der Spaumltrenaissance Tuumlbingen 2002 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 131 Vasoli Cesare Frane Petrić i hermetička tradicija In Prilozi za istraživanje hrvatske filozofske baštine 9-10 1979 s 117-138 Vasoli Cesare Lrsquoidea della prisca scientia in Francesco Patrizi Roma 1985 K Zoroastrismu srov vyčerpaacutevajiacuteciacute studii Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I II BerlinNew York 1998 Ke zdrojům Patriziho filosofie obecně ndash za něž jsou v prvniacute řadě považovaacuteny praacutevě spisy novoplatonskeacute a chladejsko-hermetickeacute tradice ndash pak srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 143-153 188 209-224 a 263-274 či Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 346 a 348 34 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 11 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 116 35 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 33
- 11 -
22 Nova de universis philosophia
221 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahu
Diacutelo Nova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum sed
per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria patricii methodo
tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo Platonica rerum
universitatis a conditore Deo deducitur36 v němž Patrizi přichaacuteziacute s pozitivniacute koncepciacute
sveacuteho filosofickeacuteho přiacuterodně filosofickeacuteho a teologickeacuteho systeacutemu je publikovaacuteno
roku 1591 tedy přibližně po deseti letech od uveřejněniacute druheacuteho vydaacuteniacute Peripatetickyacutech
diskuziacute Konečneacute verzi jeho Noveacute filosofie však předchaacutezela intenziacutevniacute přiacutepravnaacute praacutece
Svědčiacute o tom spisy koncipovaneacute v průběhu 80 let šestnaacutecteacuteho stoletiacute jež se později
staly zaacutekladem jeho opus magnum V roce 1587 vydaacutevaacute Patrizi ve Ferraře spis De
rerum natura libri II priores alter de spatio physico alter de spatio mathematico jenž
ndash podle zjištěniacute Benjamina Brickmana ndash obsahově přibližně odpoviacutedaacute prvniacutem dvěma
knihaacutem Pancosmie tedy čtvrteacute čaacutesti Nova de universis philosophia37 Ve stejneacutem roce
pak přichaacuteziacute se spisem Della nuova geometrica libri XV kteryacute bude později v upraveneacute
podobě vtělen do Nova de universis philosophia jako třetiacute kniha jejiacute Pancosmie38
Stejně tak prvniacute čaacutest Patriziho nejvyacuteznamnějšiacuteho diacutela Panaugia ndash jež je
předmětem důkladnějšiacuteho zkoumaacuteniacute v oddiacutele 226 teacuteto studie ndash byla sepsaacutena již roku
158839 a koncipovaacutena jako součaacutest budouciacuteho diacutela ndash Nova de universis philosophia40
Panaugia pojednaacutevajiacuteciacute o metafyzickyacutech a přiacuterodně-filosofickyacutech vlastnostech
světla sestaacutevaacute z deseti knih41 Druheacute čaacutesti Nova de universis philosophia Panarchii jež
36 Daacutele cituji jen jako Nova de universis philosophia Novaacute filosofie o univerzech či jako NUP V poznaacutemkoveacutem aparaacutetu odkazuji na jednotliveacute citovaneacute čaacutesti diacutela zkraacutecenyacutem zaacuteznamem Kupř NUP I 2 14b kde prvniacute řiacutemskaacute čiacuteslice značiacute jednu ze čtyř knih Nova de universis philosophia v pořadiacute druhaacute arabskaacute čiacuteslice označuje čiacuteslo kapitoly a konečně třetiacute arabskaacute čiacuteslice referuje k původniacute paginaci s poukazem na sloupec původniacuteho textu (a-d) 37 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 25 Tento naacutezor potvrzuje rovněž i Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 38 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 25 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 pozn č 40 a 41 na s 162-163 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 118 39 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 26 40 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43
- 12 -
se zaobiacuteraacute hierarchiiacute jsoucen a Patriziho teologickyacutemi naacutezory42 je vyčleněno
dvaadvacet knih43 Třetiacute čaacutest Pampsychia přibližujiacuteciacute Patriziho naacutezory na duši čiacutetaacute pět
knih44 a konečně čtvrtaacute čaacutest celeacuteho diacutela Pancosmia pojednaacutevajiacuteciacute o čtyřech
fundamentaacutelniacutech principech všeho jsouciacuteho (prostor světlost teplo a tok viz 224) a
Patriziho kosmologickyacutech naacutezorech je rozdělena do dvaatřiceti knih45
Patriziho původniacutem zaacuteměrem jak doklaacutedaacute Žarko Dadić bylo však koncipovat
svou novou filosofii do podoby spisu složeneacuteho pouze ze dvou knih Panaugie a
Pancosmie (kterou dokončil v srpnu 1589)46 S naacuteslednyacutem tematickyacutem rozšiacuteřeniacutem
sveacuteho diacutela zejmeacutena o problematiku vzduchu vody a země byl nucen svůj původniacute
zaacuteměr revidovat a ndash ve snaze uchovat konzistentnost celeacuteho opus ndash včlenit mezi dvě
staacutevajiacute čaacutesti dva oddiacutely zcela noveacute Panarchii a Pampsychii47 Benjamin Brickman se
domniacutevaacute že celek Nova de universis philosophia byl hotov již roku 1589 a že Patrizi
vaacutehal na radu svyacutech přaacutetel s publikaciacute diacutela až do roku 1591 pro obavy že by mohlo byacutet
po sveacutem vydaacuteniacute zakaacutezaacuteno bdquoPro člověka jenž udržoval s duchovniacutemi dobreacute vztahy
muselo miacutet podobneacute varovaacuteniacute zamyacutešlenyacute důsledekldquo podotyacutekaacute48 Žarko Dadić oproti
tomu přichaacuteziacute s naacutezorem že důvodem prodlevy mezi dokončeniacutem a samotnou publikaciacute
Patriziho Noveacute filosofie o univerzech byly spiacuteše materiaacutelniacute a proceduraacutelniacute obtiacuteže
Patriziho podle jeho přesvědčeniacute pozdrželo zejmeacutena jeho odchyacuteleniacute se od původniacuteho
zaacuteměru vystavět sveacute diacutelo jako celek složenyacute ze dvou čaacutestiacute (srov vyacuteše) bdquoOstatně takto
rozsaacutehleacute diacutelo nemohlo byacutet vytištěno před rokem 1591 Proto je těžkeacute uvěřit že hlavniacutem
důvodem proč bylo diacutelo publikovaacuteno až roku 1591 byl Petrišův strach z uveřejněniacute
jeho filosofickyacutech naacutezorů Naopak si jimi byl dost jistyacute a ani přinejmenšiacutem neočekaacuteval
že by mohlo byacutet jeho diacutelo zakaacutezaacutenoldquo49 Skutečně Patriziho nově uveřejněneacute diacutelo se
41 NUP I 1-10 1-23 42 Praacutevě tato čaacutest byla nejproblematičtějšiacutem miacutestem naacutesledneacute ciacuterkevniacute kritiky celeacuteho diacutela K tomu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 a 49 43 NUP II 1-22 1-48 (sic) 44 NUP III 1-5 49-59 45 NUP IV 1-32 61-153 K podrobnyacutem obsahům jednotlivyacutech knih srov uacutevod NUP či Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 24 46 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 47 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 Panarchia byla podle Dadićovyacutech zjištěniacute poprveacute zmiacuteněna v korespondenci z ledna roku 1591 což však podle něj nikterak neznamenaacute že obě noveacute čaacutesti byly skutečně dokončeny až tohoto roku 48 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 26 49 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45
- 13 -
zpočaacutetku vyhnulo jakeacutemukoliv zaacutejmu Kongregace indexu Vše se však změnilo se
začaacutetkem jeho působeniacute na Řiacutemskeacute univerzitě v roce 1592 Přednaacutešky chorvatskeacuteho
filosofa vzbudily zaacutejem o jeho myšlenky i jeho osobu ndash a to ve smyslu pozitivniacutem i
negativniacutem Nejkontroverznějšiacutem se jevil byacutet pravděpodobně Patriziho
antiaristotelismus (Benjamin Brickman jej ve sveacute studii opakovaně označuje za
nesmiřitelnyacute uacutetočnyacute a liacutečiacute filosofův vztah k Aristotelovi jako teacuteměř agresivniacute50) Řada
nařčeniacute a obviněniacute z rozpornosti filosofovyacutech myšlenek s oficiaacutelniacutem učeniacutem katolickeacute
ciacuterkve na sebe tedy nenechala dlouho čekat již v listopadu 1592 byl Patrizi Kongregaciacute
indexu vyzvaacuten aby sebe a sveacute diacutelo haacutejil51 Navzdory naacutesledneacutemu sepsaacuteniacute dvou
apologetickyacutech spisů byla Nova de universis philosophia v červenci roku 1594 umiacutestěna
na Index librorum prohibitorum z důvodu obsahu bdquotvrzeniacute a naacutezorů odporujiacuteciacutech
katolickeacutemu učeniacuteldquo52 Ferrarskeacutemu vydavateli Patriziho diacutela Mammarellovi se však
podařilo dosud nezabaveneacute (a tedy nezničeneacute) exemplaacuteře prodat benaacutetskeacutemu tiskaři
Roberto Meiettimu jenž měl miacuterně pozměnit vzhled knihy vynechat jejiacute nepodstatneacute
čaacutesti a vydat ji roku 1593 jako druheacute benaacutetskeacute vydaacuteniacute53 Jak ovšem poukazuje
Benjamin Brickman ferratskeacute a benaacutetskeacute vydaacuteniacute Nova de universis philosophia lze na
zaacutekladě hlubšiacute analyacutezy považovat za ndash z hlediska obsahu ndash jednu a tuteacutež verzi Patriziho
diacutela bdquoJedinyacute nespornyacute rozdiacutel se zdaacute byacutet v titulniacutech stranaacutech Kromě toho dedikace
předchaacutezejiacuteciacute různyacutem čaacutestem diacutela jsou v benaacutetskeacutem vydaacuteniacute uacuteplně nebo teacuteměř uacuteplně 50 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 14 a 18 (v angl orig bdquoviolent anti-Aristotelianismldquo) tiacutemto krajniacutem a nesmlouvavyacutem postojem je Patrizi z hlediska dějin platonsky orientovaneacute filosofie postaven na vyacutejimečneacute miacutesto jak poukazuje P O Kristeller (c d) s 119 Daacutele pak srov Girardi Karšulin Mihaela Filozofska misao Frane Petrića Zagreb 1988 s 57-202 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 179-181 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 127 51 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 52 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 Ljerka Schiffler rovněž upozorňuje na problematičnost Patriziho snahy uveacutest v soulad s křesťanskyacutem učeniacutem filosofickeacute a teologickeacute naacutezory prisca sapientia K tomu srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 100 a pozn č 33 v teacuteto studii V otaacutezce doby umiacutestěniacute NUP na Index se odbornaacute literatura neshoduje Benjamin Brickman totiž uvaacutediacute až rok 1595 s odvolaacuteniacutem na skutečnost že ještě v řiacutejnu teacutehož roku je Patriziho diacutelo bulou papeže Klementa VIII chvaacuteleno a je mu vyjadřovaacuten souhlas Srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 17 Luc Deitz (c d s 140 a 158) a Ljerka Schiffler (c d z roku 1997 s 91) dokonce hovořiacute až o roce 1596 Jako prvniacute rok kdy se Nova de universis philosophia na Indexu již neobjevuje uvaacutediacute pak Deitz posledniacute leacuteto 19 stoletiacute ndash rok 1900 Srov Deitz c d tamt 53 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 49
- 14 -
vynechaacutenyldquo Americkyacute badatel tedy na zaacutekladě sveacute analyacutezy doklaacutedaacute že z hlediska
filosofickeacuteho obsahu jsou obě vydaacuteniacute totožnaacute (což ostatně podklaacutedaacute i srovnaacuteniacutem
typografickyacutech chyb v obou vydaacuteniacutech)54
Předtiacutem než přistoupiacuteme k podrobnějšiacute analyacuteze filosofickeacuteho obsahu Patriziho
vrcholneacuteho diacutela zbyacutevaacute pojednat ještě o jedneacute zaacutesadniacute otaacutezce Jak bylo uvedeno vyacuteše
vyacuteslednaacute podoba Nova de universis philosophia korespondovala s myslitelovyacutem
původniacutem zaacuteměrem vyjaacutedřit svůj filosofickyacute systeacutem ve spisu složeneacutem ze dvou čaacutestiacute
pouze v poměrně omezeneacute miacuteře Žarko Dadić v tomto ohledu hovořiacute dokonce o
bdquomechanickeacutem složeniacute čtyř děl bez žaacutedneacuteho zřejmeacuteho opraacutevněneacuteho důvodu
ospravedlňujiacuteciacuteho jejich spojeniacuteldquo55 Tato skutečnost naacutes pak podle jeho přesvědčeniacute
opravňuje interpretovat každou ze čtyř čaacutestiacute Noveacute filosofie jako samostatneacute diacutelo
odraacutežejiacuteciacute měniacuteciacute se vyzraacutelost Patriziho filosofickyacutech postojů56 Podobneacute zaacutevěry naviacutec
podporujiacute i studie P O Kristellera jenž nachaacuteziacute v celku Patriziho opus magnum řadu
disonanciacute57
V tomto světle se tedy jeviacute byacutet naprosto legitimniacutem interpretovat jednotliveacute ze
čtyř čaacutestiacute Noveacute filosofie o univerzech jako do jisteacute miacutery autarkniacute pojednaacuteniacute na druheacute
straně je však nenahliacutežet jako zcela disparaacutetniacute To platiacute zejmeacutena v přiacutepadě Pancosmie
jež bdquonemůže byacutet pochopena hlavně bez Panarchie a Pampsychieldquo58 V přiacutepadě
Panaugie si můžeme dovolit poněkud odvaacutežnějšiacute postoj a chaacutepat ji jako na ostatniacutech
třech čaacutestech NUP de facto nezaacutevislou Opravňuje naacutes k tomu zejmeacutena analyacuteza
okolnostiacute jejiacuteho vzniku (připomeňme že Panaugia vznikla tři roky před vydaacuteniacutem
celeacuteho diacutela a že současniacute badateleacute se dokonce pozastavujiacute nad skutečnostiacute proč nebyla
54 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 21 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 91 55 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45 56 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45 57 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 120 Německyacute badatel se však k probleacutemu bohužel přiacuteliš nevyjadřuje Daacutele k teacuteto otaacutezce srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 kde je zdůrazněno že Patrizi v Panaugii tvrdiacute že tělesnaacute i netělesnaacute jsoucna se nachaacutezejiacute v prostoru a v Pancosmii se vyjadřuje v tom smyslu že miacutesto v prostoru naacuteležiacute pouze jsoucnům tělesnyacutem K tomuto probleacutemu srov dalšiacute vyacuteklad 58 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47
- 15 -
publikovaacutena jako samostatnyacute spis59) Podle meacuteho přesvědčeniacute by však interpretace prvniacute
čaacutesti NUP jako izolovaneacuteho pojednaacuteniacute nebyla ani metodologicky ani filosoficky
šťastnou volbou Panaugia je jednak obsahově propojena se čtvrtou knihou Pancosmie
(k tomu bliacuteže 226) a jednak se zcela organicky proliacutenaacute s teoretickyacutem obsahem všech
čtyř čaacutestiacute Patriziho Noveacute filosofie o univerzech (jak se pokusiacutem dokaacutezat v oddiacutele 228)
K jejiacute interpretaci proto v oddiacutele 226 přistupuji v kontextu systematickeacuteho vyacutekladu
filosofickeacuteho obsahu Nova de universis philosophia jako celku60
222 Patriziho pojetiacute noveacute filosofie
Patrizi ihned na počaacutetku prvniacute knihy uacutevodniacute čaacutesti Nova de universis philosophia
Panaugie označuje sveacute diacutelo jako
bdquoNovam Veram Integram de universis conditurus Philosophiam sequentia uti
verissima pronunciare est ausus Pronunciata ordine persecutus Divinis
oraculis Geometricis necessitatibus Philosophicis rationibus clarissisimisque
experimentis comprobavitldquo61
Tato slova viacutece než vyacutestižně odraacutežejiacute jeho přesvědčeniacute o mimořaacutednosti filosofickeacuteho
přiacutenosu teacuteto noveacute filosofie
O tom že Patrizi sveacute diacutelo považoval za vskutku přelomoveacute svědčiacute ostatně již
dedikačniacute list předchaacutezejiacuteciacute vlastniacutemu filosofickeacutemu obsahu NUP adresovanyacute papeži
Řehoři XIV V něm Patrizi ndash s jistou daacutevkou neskromnosti ndash prohlašuje
bdquoQuinque hoc volumine pias omnes omnes Catholicae fidei consonas Gregori
Pater Beatissimus tibi afferimus philosophias Nostram recens conditam
Chaldaicam Zoroastri Hermetis Trismegisti Aegyptiam Aegyptiam aliam
Mysticam et aliam Platonis propriamldquo62
59 Srov vyacuteše daacutele srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 bdquoNeniacute znaacutemo proč Patrizi tento spis nepublikoval samostatně jak to učinil s pojednaacuteniacutem o prostoruldquo Daacutele srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 121 60 Podobnyacute naacutezor zastaacutevaacute rovněž Erna Banić-Pajnić Srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 253 61 NUP I 1 1a 62 NUP [Ad Gregorium XIIII] 1a
- 16 -
Vidiacuteme tedy že Patrizi svou novou filosofii pojiacutemal jako noveacute pravdiveacute a unifikujiacuteciacute
završeniacute třech předchaacutezejiacuteciacutech filosofickyacutech tradic prisca sapientia (novo)platonismu a
křesťanstviacute63 Ostatně jak již samotnyacute naacutezev Patriziho opus magnum napoviacutedaacute64 jeho
zaacuteměrem bylo vybudovat novyacute metodologickyacute systeacutem zahrnujiacuteciacute pozměněnyacute
aristotelskyacute (induktivně-)ascendenčniacute postup (bdquo[hellip] non per motum sed per lucem et
lumina ad primam causam ascediturldquo) platonskeacute (deduktivně-)descendenčniacute uvažovaacuteniacute
(bdquo[hellip] methodo Platonica rerum universitatis a conditore Deo deduciturldquo) a konečně
Patriziho vlastniacute metodu jejiacutemž jaacutedrem je kontemplace (bdquo[hellip] propria patricii methodo
tota in contemplationem venit Divinitas [hellip]ldquo)65 O Patriziho metodologii a jejiacutech
uacuteskaliacutech bude v uacuteplnosti pojednaacuteno v čaacutesti 228 teacuteto studie
Připomeňme však na tomto miacutestě Patriziho metodologickeacute motto jež se stane
fundamentem všech jeho filosofickyacutech zkoumaacuteniacute Podle jeho přesvědčeniacute je totiž třeba
poklaacutedat důraz na sveacute vlastniacute poznaacuteniacute nikoliv přičiacutetat primaacuterniacute a určujiacuteciacute zaacutevažnost
jakeacutekoliv autoritě66
223 Hierarchie jsouciacuteho
bdquoAnte Primum nihil
Post Primum omnia
A Principio omnia
Ab Uno omnia
A Bono omnia
A Deo Uno Trino omnia
Deus Bonum Unum Principium Primum
idem
Ab Uno Unitas primaria
Ab Unitate primaria Unitates omnes
63 Patriziho snaha propojit novoplatonismus s prisca sapientia a křesťanskyacutem učeniacutem byla již zdůrazněna Srov pozn č 33 v teacuteto studii 64 Nova de Universis Philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria patricii methodo tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo Platonica rerum universitatis a conditore Deo deducitur 65 Srov předchaacutezejiacuteciacute poznaacutemka daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 254 či Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 128 66 K tomu srov NUP I 8 19a Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 93
- 17 -
Ab Unitatibus Essentiae
Ab Essentiis Vitae
A Vitis Mentes
A Mentibus Animi
Ab Animis Naturae
A Naturis Qualitates
A Qualitatibus Formae
A Formis Corporaldquo67
Takto nastiňuje Patrizi v prvniacute knize Panaugie baacutezi sveacute celkoveacute filosofickeacute koncepce
již bude naacutesledně v dalšiacutech čaacutestech Nova de universis philosophia hlouběji rozviacutejet Za
uacutestředniacute bod teacuteto pasaacuteže zasluhujiacuteciacute naši primaacuterniacute pozornost je podle meacuteho naacutezoru na
miacutestě označit čtvrtyacute řaacutedek na němž stojiacute bdquoAb Uno omnialdquo68 Praacutevě tato dvě slova ndash
Unum a omnia ndash lze chaacutepat jako fundamentum filosofickeacuteho systeacutemu Noveacute filosofie o
univerzech Je obecně znaacutemo že Francesco Patrizi naacuteležiacute do tradice novoplatonsky
orientovaneacute filosofie jež předpoklaacutedaacute že vše jsouciacute je důsledkem emanace z jednoho
jedineacuteho počaacutetku Benjamin Brickman přichaacuteziacute ve sveacute disertaci s vyacutestižnyacutem
komparačniacutem scheacutematem v němž staviacute do jedneacute řady filosofickeacute postoje Ploacutetiacutena
Prokla Marsilia Ficina a praacutevě Franceska Patriziho Z jeho zaacutevěrů je patrneacute že rodaacutek
z Cresu měl filosoficky nejbliacuteže k Proklovi69 Co je však pro naše zkoumaacuteniacute podstatneacute
všichni jmenovaniacute filosofoveacute považujiacute za jedinyacute počaacutetek všeho Jedno70 Patrizi pro
tento počaacutetek užiacutevaacute (s největšiacute pravděpodobnostiacute sveacuteho71) pojmoveacuteho konstruktu ndash
unrsquoomnia ndash jenž věrně vystihuje jeho filosofickou koncepci vychaacutezejiacuteciacute z jednoty a
uacutestiacuteciacute v mnohost bdquoNeque ipsa illa omnia per quae primissimum illud unrsquoomnia est
67 NUP I 1 1a 68 NUP I 1 1a 69 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 pozn č 21 na s 35 S tiacutemto naacutezorem se ztotožňuje rovněž Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51 Problematika ideovyacutech zdrojů a možnyacutech vlivů na Patriziho filosofickeacute naacutezory však v každeacutem ohledu přesahuje teacutematickyacute raacutemec teacuteto praacutece K teacutematu tedy podrobněji srov např Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 94 a 102-131 70 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 35 K terminologickyacutem odlišnostem srov tamt 71 K tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141
- 18 -
appellatumldquo72 Fundament jeho filosofie však musiacute byacutet jedniacutem (unum) a všiacutem (omnia)
současně
bdquoEt omnia sunt in uno sed uniter Et unum uniter est omnia Et unum (liceat ita
fari) est Uno-mnia [sic]ldquo73
Užitiacute zdaacutenlivě kontradiktorickeacuteho novotvaru unrsquoomnia se tedy v tomto světle jeviacute byacutet
nanejvyacuteš vhodnyacutem a terminologicky precizniacutem rozhodnutiacutem74
Jedno tento počaacutetek předchaacutezejiacuteciacute všemu75 však nemůže bezprostředně vyuacutestit
v mnohost potřebuje k tomu prostředkujiacuteciacute princip jiacutemž je Patrizimu prvniacute stupeň
(gradus76) jeho ontologickeacute koncepce unitas primaria bdquoUnitas ergo quaedam primaria
ab uno est genita [hellip]ldquo77 Tato ndash v kontextu novoplatonskeacute filosofie ndash odpoviacutedaacute ideji
dobra78 Z niacute naacutesledně emanujiacute unitates omnes tedy ostatniacute ideje79 O těchto platiacute
72 NUP II 11 22c 73 NUP II 7 13d 74 Bliacuteže k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 75 NUP I 1 1a bdquoA Principio omnia Ab Uno omnialdquo Patrizi podobně jako jiniacute filosofoveacute novoplatonskeacute tradice ztotožňuje sveacute Jedno s Bohem bdquoDeus Bonum Unum Principium Primum idemldquo Cit dle NUP I 1 1a Bliacuteže k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 208 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 32 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51 Luc Deitz ve sveacute studii nicmeacuteně upozorňuje že o přesneacute povaze vztahu unrsquoomnia k Bohu nečiniacute Patrizi ve sveacutem diacutele žaacutedneacute explicitnějšiacute poznaacutemky Srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 pozn č 75 na s 166 76 bdquoHis autem post unum primum novem gradibus rerum tota constant universitas Qui quidem gradus ordine sunt dispositi a summo ad imum ita ut nullum inter eos vacuum sit relictum nulla locum habeat intercapedoldquo Cit dle NUP II 11 23d 77 NUP II 11 23a-b Srov ostatně NUP I 1 1a bdquoAb Uno Unitas primarialdquo Patrizi tento ontologickyacute stupeň ztotožňuje se Synem Božiacutem K tomu srov daacutele Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 37 78 Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 267 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 79 NUP I 1 1a Tento ontologickyacute stupeň ztotožňuje Patrizi s Duchem Svatyacutem K tomu srov rovněž Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 37
- 19 -
bdquoVel etiam sunt ipsae unitates super entia omnia et superessentiales Sed si sint
superessentiales ita ut cum essentis nihil communicent tunc inter ipsas et
essentias vacuum relinquetur intervallumldquo80
Dalšiacutem stupněm v Patriziho metafyzickeacutem systeacutemu tedy musiacute byacutet zaacutekonitě essentia jež
naacutesledně zaklaacutedaacute jsoucnost dalšiacutech ndash nižšiacutech ndash stupňů Nevyhnutelnost jejich geneze
prostřednictviacutem descendenčniacute emanace je podle Luca Deitze v Patriziho ontologickeacutem
systeacutemu ospravedlněna naacutesledujiacuteciacute uacutevahou
bdquoEsence je přiacutemo odvozena z nejdokonalejšiacutech jsoucen proto musiacute sama
představovat tento vrchol dokonalosti kteryacute jiacute odpoviacutedaacute v hierarchii jsouciacuteho
Jelikož je koneckonců odvozena z Boha a jelikož je Bůh živyacute musiacute obsahovat
život neboť život je nadřazen smrti Život implikuje pohyb a nejvyššiacute podobou
pohybu je duchovniacute a netělesnyacute pohyb jinyacutemi slovy kognitivniacute proces
intelektuldquo81
Stupni unitates ndash essentia ndash vita ndash intellectus vyvěrajiacuteciacutemi z unlsquoomnia jsou vymezena
čtyři vyššiacute poschodiacute Patriziho deviacutetipatroveacute ontologickeacute budovy Tyto čtyři stupně se
vyznačujiacute svojiacute netělesnostiacute nepomiacutejivostiacute ontologickou samostatnostiacute a neměnnostiacute
Jako netělesneacute se nenachaacutezejiacute v prostoru (k němu se mohou vztahovat pouze ve spojeniacute
s tělem) Nejsou složeny z čaacutestiacute a jsou tedy nedělitelneacute podstaty (individua essentia)
Oproti tomu čtyřem nejnižšiacutem stupňům naacuteležejiacute vlastnosti přesně opačneacute tedy tělesnost
a pomiacutejivost ontologickaacute zaacutevislost a proměnlivost Jsou situovaacuteny v prostoru a
vyznačujiacute se svou dělitelnou podstatou (dividua essentia)82
80 NUP II 11 23b 81 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 82 NUP II 11 22c-24d a zvlaacuteště NUP III 2 51c Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 32-33 a Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 a 55
- 20 -
Mezi oběma čtveřicemi (ktereacute pro svou zaacutesadniacute odlišnost nemohou byacutet spojeny) se ndash ve
středu ontologickeacute hierarchie ndash nachaacuteziacute duše (animus83) kteraacute je zaacuteroveň netělesnyacutem i
tělesnyacutem prostředkujiacuteciacutem stupněm84
bdquo[hellip] tertia quaedam in universitate erit natura non corporea non incorporea
Sed utrumque et incorporea et corporea ita ut media quaedam sit inter
utramqueldquo85
Duši tedy pojiacutemaacute jako bdquo incorporeum corporeumldquo86 Jak poukazuje Ljerka Schiffler (a
jak je jistě na prvniacute pohled zřejmeacute) postulovaacuteniacutem duše jako tertium quid mezi tělesnyacutem
a netělesnyacutem překonaacutevaacute Patrizi uacutezkeacute meze dualismu a řadiacute se tak k filosofickeacute tradici
triadickeacuteho uvažovaacuteniacute87
Duše prostředkujiacuteciacute mezi netělesnyacutemi a tělesnyacutemi jsoucny v descendenčniacute
emanaci pokračuje a utvaacuteřiacute jako svou podobu přirozenost (natura)88 Z přirozenosti pak
vyvěraacute kvalita (qualitas) a z niacute forma (forma)89 Jak zdůrazňuje Žarko Dadić zařazeniacute
formy do systeacutemu novoplatonskeacute ontologickeacute hierarchie je čistě Patriziho původniacute
myšlenkou90 P O Kristeller se domniacutevaacute že uvedeniacute formy do systeacutemu ontologickeacute
83 Ačkoliv Patrizi v Pampsychii (NUP III 1 49b) deklaruje terminologickou diferenci mezi pojmy animus (užiacutevanyacutem pro označeniacute středniacuteho ontologickeacuteho stupně) a anima (denotujiacuteciacute lidskou duši) v ostatniacutech čaacutestech NUP užiacutevaacute obecně termiacutenu anima Bliacuteže k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 166 V ohledu na tuto skutečnost překlaacutedaacutem latinskyacute termiacuten animus českyacutem ekvivalentem duše Pro českyacute vyacuteraz duch vyhrazuji tomu odpoviacutedajiacuteciacute latinskyacute termiacuten spiritus kteryacute Patrizi ve svyacutech filosofickyacutech pojednaacuteniacutech rovněž užiacutevaacute K tomu srov niacuteže (oddiacutel 228) 84 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 33 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 85 NUP III 2 51d 86 NUP III 2 52a bdquoAtque ita vere medium sit hoc ens quod incorporeum corporeum nos appellamusldquo 87 Srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 96 Daacutele srov Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 182 a 185 88 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 89 NUP II 11 23d bdquoA qua [natura] in corpus itidem producitur qualitas quae naturae veluti instrumentum seruit in corpore et eius partibus alterandis et disponensis Et dispositis formam inducit Per quam corpus in aliam aut aliam speciem conformeturldquo 90 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51
- 21 -
hierarchie lze vysvětlit Patriziho intenzivniacutem zaacutejmem o geometrii91 Na nejnižšiacutem stupni
emanačniacuteho scheacutematu se nachaacuteziacute konečně tělo (corpus)92 Praacutevě diacuteky prostředkujiacuteciacutemu
principu ndash duši ndash je umožněna existence těchto čtyř nejnižšiacutech (ontologicky zaacutevislyacutech)
stupňů
bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat
tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo93
Patriziho filosofickyacute systeacutem se v tomto bodě analyacutezy jeviacute byacutet v kontextu novoplatonskeacute
tradice novyacutem pouze v tom ohledu že počet vzaacutejemně propojenyacutech descendenčně
seřazenyacutech stupňů94 (včetně ontoteologickeacuteho95 počaacutetku unlsquoomnia) ustavuje na deseti ndash
tedy čiacutesle pyacutethaacutegorejskeacuteho tetraktu Saacutem Patrizi se pak podle Luca Deitze ve sveacutem diacutele
na Pyacutethaacutegoru explicite odvolaacutevaacute96
Originalita chorvatskeacuteho myslitele však naplno vysviacutetaacute přejdeme-li k detailnějšiacutemu
rozboru druheacute čaacutesti Noveacute filosofie Panarchie kde se Patrizi zaobiacuteraacute nejen
problematikou vertikaacutelniacute descendence ndash tedy již popsanyacutemi stupni nyacutebrž i
horizontaacutelniacutem uspořaacutedaacuteniacutem sveacuteho ontologickeacuteho systeacutemu
bdquoEt alius ordo in latitudinem actus in singulo quoque gradu [hellip] Quem ordinem
sicut primum illum gradus nominauimus sic seriem proprio nomine
apellabimus In qua serie unitatum in latitudinem graduum singulorum
latitudinem ratio persuadet esse locatamldquo97
91 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 123 92 NUP I 1 1a bdquoA Formis Corporaldquo 93 NUP III 4 56d K probleacutemu srov daacutele Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 55 či Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 154 94 NUP II 11 24b bdquoGradus hi novem sunt primus rerum atque entium ordo in profundum a summo ad imum ductusldquo vyššiacute stupeň je přiacutečinou stupně nižšiacuteho přičemž nižšiacute stupeň je vždy ontologicky slabšiacute nežli stupeň předchaacutezejiacuteciacute K tomu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 95 K tomu srov pozn č 98 96 K tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 97 NUP II 11 24b
- 22 -
Pro horizontaacutelniacute členěniacute tedy užiacutevaacute terminů řada (series) Nejvyššiacute řada vychaacutezejiacuteciacute
horizontaacutelně z nejvyššiacuteho ontologickeacuteho stupně98 tedy stupně unitates obsahuje unitas
primaria a daacutele unitates všech nižšiacutech stupňů tedy esence života intelektu duše
přirozenosti kvality formy a těla Naacutesledujiacuteciacute stupeň ndash essentia ndash obsahuje opět řadu
essentia primaria a všech naacutesledujiacuteciacutech (tedy pouze nižšiacutech stupňů) Během postupu od
nejvyššiacuteho k nejnižšiacutemu stupni tedy vždy dochaacuteziacute ke sniacuteženiacute členů řady o jeden Na
uacuterovni těla pak existuje pouze jedinyacute člen řady corpus primarium99
Takto nastiacuteněnaacute koncepce jakeacutesi dvojrozměrneacute ontologie však neniacute konečnou
podobou Patriziho uacutevah
bdquoTertius itidem in longitudinem est ordo quem cathenam libuit nuncupare Qui
quidem est eiusdem generis seu speciei per gradus omnes transitusldquo100
Chorvatskyacute myslitel tedy svůj systeacutem rozšiřuje o dalšiacute rozměr ndash o řetězy (catenae)
světla ktereacute předchoziacute dva rozměry propojujiacute Jak ve sveacute studii uvaacutediacute Luc Deitz
Patriziho explanace problematiky řetězů se zdaacute byacutet viacutece naznačeniacutem než přesnyacutem
vysvětleniacutem i přesto je však možneacute přijmout naacutezor že bdquo[stupeň pozn J Č] unitas
primaria je souběžnyacute s unitas lucis z nějž vyvstaacutevaacute lux unitatis že [stupeň pozn J Č]
essentia primaria je souběžnyacute s essentia lucis z nějž vyvstaacutevaacute lux essentia atd dokud
opět nedosaacutehneme corpus primum z nějž zdaacute se daacutele žaacutedneacute světlo nevyzařujeldquo101 Tento
naacutezor skutečně potvrzuje jedenaacutectaacute kniha Panarchie v niacutež Patrizi vypočiacutetaacutevaacute
bdquoEst lucis unitas et unitatis lux Est et essentia lucis et lux essentiae Et vita
lucis et lux vitae et Mens lucis et lux mentis et lucis anima et anima lucis Et
natura lucis et lux naturae Et qualitas lucis et lux qualitatis Et forma lucis et
formae lux Et lucis corpus et lux corporisldquo102
98 Unrsquoomnia chaacutepu jako (před)stupeň ontoteologickyacute kdežto devět nižšiacutech stupňů interpretuji jako ontologickeacute v praveacutem smyslu toho slova 99 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 34 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 144 100 NUP II 11 24c 101 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143 102 NUP II 11 24c
- 23 -
Vzaacutejemně propojeneacute stupně řady a řetězy pak naacutesledně vytvaacuteřejiacute třiacutedimenzionaacutelniacute
prostorovou soustavu ndash Patriziho univerzum103
bdquoIta lux per omnium graduum longitudinem ordine rectissimo percurrit E(s)t
alius numero quartus ordo quem soliditatis ordinem placuit vocare Ex tribus
enim illis longitudine latitudine et profunditate sicuti corporum nascitur
soliditas et stabilitas et firmitudo sic ratio longe melior suadet in rerum
omnium universitate esse firmitatem et stabilitatem et soliditatem longe quam
sit in corporibus validioremldquo104
Vezmeme-li v uacutevahu že prvniacute dva rozměry tedy stupně (jež descendujiacute vertikaacutelně) a
řady (jež ze sebe bdquovyplyacutevajiacuteldquo horizontaacutelně) můžeme naacutezorně promiacutetnout do podoby
trojuacutehelniacuteku (jehož odvěsnami budou praacutevě vertikaacutelně seřazeneacute stupně a horizontaacutelně
rozloženeacute řady) pak se stejnaacute možnost naskyacutetaacute i pro vyjaacutedřeniacute propojeniacute stupňů s řetězy
(ziacuteskaacuteme tedy druhyacute trojuacutehelniacutek) a řad s řetězy (třetiacute trojuacutehelniacutek) Patriziho ontologickeacute
scheacutema sestaacutevajiacuteciacute ze třech vzaacutejemně propojenyacutech rozměrů nabyacutevaacute tedy podoby
bdquot řiacutedimenzionaacutelniacuteho scheacutematu vymezeneacuteho třemi k sobě přilehlyacutemi trojuacutehelniacuteky což je
tetraedr (neboli pyramida105) jehož čtvrtaacute stěna [tj zaacutekladna pozn J Č] kvůli
geometrickeacute zaacutekonitosti musiacute miacutet rovněž trojuacutehelniacutekovyacute tvarldquo106
Ačkoliv se k přesneacutemu tvaru sveacuteho scheacutematu univerza autor Nova de universis
philosophia explicite nevyjaacutedřil rozviacutejiacute v tomto ohledu dalece sveacute uacutevahy Luc Deitz
Podle jeho přesvědčeniacute připadajiacute ndash pro svou pravidelnost ndash v uacutevahu pouze dvě možneacute
podoby vyacuteše popsaneacute tetraedraacutelniacute pyramidy buďto pyramida sestaacutevajiacuteciacute
z rovnoramennyacutech trojuacutehelniacuteků anebo pyramida jež je složena s trojuacutehelniacuteků
rovnostrannyacutech tvořiacuteciacutech pravidelnyacute prostorovyacute obrazec Ve sveacute studii se přiklaacuteniacute ke
druheacute zcela pravidelneacute variantě Pro sveacute zaacutevěry předklaacutedaacute tři poměrně důvěryhodneacute
argumenty Tiacutem nejzaacutesadnějšiacutem je poukaz na skutečnost že Platoacuten ve sveacutem dialogu
Timaios předpoklaacutedaacute rovněž existenci pravidelnyacutech tetraedrů ktereacute jsou ekvivalentniacute 103 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143 104 NUP II 11 24c-d 105 Sestaacutevajiacuteciacute ovšem ze třiacute svislyacutech stěn a jedneacute zaacutekladny 106 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143
- 24 -
ohni coby jednomu ze živlů107 V ohledu na skutečnost že oheň je tradičně spojovaacuten se
světlem jež v Patriziho filosofickeacutem systeacutemu zaujiacutemaacute značně vyacuteznamneacute miacutesto (jak
ostatně uvidiacuteme v naacutesledujiacuteciacutem vyacutekladu) zdaacute se byacutet argument pro tetraedr složenyacute
z rovnostrannyacutech trojuacutehelniacuteků velmi zaacutevažnyacutem Naviacutec platonsky orientovanyacute filosof
jakyacutem byl Patrizi by podle Deitze spiacuteše upřednostnil pravidelnost a tedy i
bdquogeometrickou kraacutesuldquo Konečně uacutevahy o tetraedraacutelniacute povaze univerza se objevujiacute již
v diacutele Cyrila Alexandrijskeacuteho (Contra Iulianum) a v diacutele Theologumena arithmeticae
připisovaneacutem Iamblichovi s nimiž se měl Patrizi nesporně setkat V tomto světle jsme
tedy opraacutevněni chaacutepat Patriziho pojetiacute univerza jako pravidelneacuteho tetraedru
bdquospočiacutevajiacuteciacuteho na jednom ze svyacutech vrcholů [tj zaacutekladnou vzhůru pozn J Č]ldquo108
V oddiacutele 229 bude o Patriziho pojetiacute univerza pojednaacuteno v uacuteplnosti
224 Čtyři principy
Pro spraacutevneacute a plneacute pochopeniacute filosofickeacuteho pojetiacute skutečnosti vyloženeacuteho v Nova de
universis philosophia je však nutneacute obraacutetit naši pozornost ke druheacute o nic meacuteně
podstatneacute čaacutesti Patriziho filosofie
bdquoHaec omnia sunt in Spacio
Heac omnia sunt in Lumine
Haec omnia sunt in Caloreldquo109
Tato pasaacutež naleacutezajiacuteciacute se v prvniacute knize Panaugie naacutesleduje ihned bezprostředně za
odstavci věnovanyacutemi Patriziho koncepci hierarchie jsoucen Tezi hovořiacuteciacute o tom že
vše ndash v hierarchii jsouciacuteho ndash existuje v prostoru (spacium) světlosti (lumen110) a teple
(calor) rozviacutejiacute Patrizi daacutele a o poznaacuteniacute podrobněji v posledniacute čaacutesti Noveacute filosofie
Pancosmii Zde vypočiacutetaacutevaacute prvky (principia elementa) z nichž je složen svět a ustaluje
107 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 145 108 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 145 109 NUP I 1 1a-b 110 Latinskeacute lux je do češtiny již tradičně překlaacutedaacuteno jako světlo pro latinskyacute vyacuteraz lumen jsem zvolil českeacuteho ekvivalentu světlost zejmeacutena z důvodu zachovaacuteniacute povědomiacute jeho přiacutebuznosti a bezprostředniacuteho sepětiacute se světlem Inspiraciacute mi byl chorvatskyacute jazyk do nějž je latinskeacute lumen překlaacutedaacuteno jako svjetlost Ke vztahu lux a lumen srov bliacuteže oddiacutel 226 teacuteto studie
- 25 -
jejich počet na čtyřech111 Mezi třemi vyacuteše uvedenyacutemi zmiňuje rovněž čtvrtyacute element ndash
tok (fluor)112 Jak neopomiacutejiacute zdůraznit Žarko Dadić ndash a jak je ostatně na prvniacute pohled
zjevneacute ndash Patriziho pojetiacute čtyř konstitutivniacutech principů představuje filosofickyacute protipoacutel
aristotelskeacute představě v niacutež jsou za zaacutekladniacute prvky skutečnosti považovaacuteny země voda
vzduch a oheň113 Na prvniacute pohled meacuteně zřetelnou se však jeviacute druhaacute skutečnost na niacutež
ve sveacute praacuteci Dadić poukazuje Francesco Patrizi totiž v prvniacute knize Panaugie
konstatuje že všechna jsoucna (tedy tělesnaacute i netělesnaacute) existujiacute v prostoru bdquoHaec
omnia sunt in Spacioldquo114 Oproti tomu v Pampsychii třetiacute čaacutesti Nova de universis
philosophia zastaacutevaacute naacutezor že v prostoru jsou situovaacutena pouze jsoucna tělesnaacute nikoliv
netělesnaacute (tedy čtyři vyššiacute stupně v Patriziho ontologickeacute hierarchii)115 Tento rozpor
Patrizi v naacutesledujiacuteciacutech pasaacutežiacutech řešiacute rozlišeniacutem dělitelneacuteho a nedělitelneacuteho prostoru
V dělitelneacutem (trojrozměrneacutem) prostoru se nachaacutezejiacute tělesnaacute jsoucna (natura ndash qualitas ndash
forma ndash corpus) v nedělitelneacutem (bezrozměrneacutem) prostoru jsoucna netělesnaacute (unitates ndash
essentia ndash vita ndash intellectus) V přiacutepadě duše jež jest incorporeum corporeum je situace
obdobnaacute jako v přiacutepadě jejiacuteho postaveniacute v hierarchii jsoucen jejiacute tělesnaacute čaacutest se nachaacuteziacute
v dělitelneacutem prostoru jejiacute čaacutest netělesnaacute v prostoru netělesneacutem v němž se naleacutezaacute
rovněž vše Božskeacute116 Vidiacuteme zde tedy dalšiacute vyacuteznamnyacute aspekt Patriziho triadickeacuteho
pojetiacute skutečnosti
V naacutesledujiacuteciacutech knihaacutech Pancosmie se však Patrizi zabyacutevaacute teacuteměř vyacutehradně
prostorem dělitelnyacutem tedy trojrozměrnyacutem117 Tomuto principu ndash ze čtyř zmiňovanyacutech
prvniacutemu a nejnobilitnějšiacutemu ndash je proto nutneacute věnovat v nadchaacutezejiacuteciacutem vyacutekladu i naši
pozornost
111 NUP IV 6 79b 112 NUP IV 6 78a-79d Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 44 či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 59 113 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 57 114 NUP I 1 1a-b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 59 115 NUP III 2 51c 116 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 61 117 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 61
- 26 -
225 Prostor
Jak již bylo uvedeno v uacutevodu čaacutesti 221 teacuteto praacutece Patrizi již v roce 1587 publikoval
spisy De rerum natura libri II priores alter de spatio physico alter de spatio
mathematico a Della nuova geometrica libri XV ktereacute se později v upraveneacute podobě
staly ndash coby prvniacute tři knihy ndash součaacutestiacute čtvrteacute čaacutesti jeho Noveacute filosofie o univerzech
Pancosmie118
Patrizi v Pancosmii přichaacuteziacute s představou prostoru jako principu vytvořeneacuteho
Jednem bdquoItaque spacium a primo uno ante entia alia omnia est profusum [hellip]ldquo119
Prostor předchaacuteziacute všemu jsouciacutemu jež nemůže jinak než byacutet praacutevě v prostoru je tedy
podmiacutenkou existence všeho jsouciacuteho120
bdquoCommunis quaedam omnium hominum notio spacium et esse et aliquid esse
videtur voluisse cum nomina haec vel talia formaret Dimensio Distantia
Intervallum Intercapedo Spacium Diastasis Diastema Consensus hic
latinorum Graecorumque a sensu videtur ortum habuisse Quis enim non cernit
coelum a terra in mundo distare Orientem ab Occidente Pedes a capite in se
ipso In capite oculum ab oculo Ab ore nares Si quis has distantias seu
intervalla sive spacia non discernat haec legere aut intelligere non laboretldquo121
Těmito uacutevahami dospiacutevaacute Patrizi k jedineacutemu možneacutemu zaacutevěru Prostor existuje a
uvažovat o jeho neexistenci by bylo zhola nesmyslnyacutem122
Zaměřiacuteme-li se bliacuteže na jeho vlastnosti zjistiacuteme že jeho zaacutekladniacute a nespornou
charakteristikou musiacute byacutet jeho trojrozměrnost
118 NUP IV 1-3 61a-73b Podrobněji k tomu srov oddiacutel 221 teacuteto studie 119 NUP IV 1 61c V přiacutepadě Patriziho novoplatonskeacute filosofie je však vhodnějšiacute nehovořit přiacutemo o tvořeniacute (s jakyacutemkoliv prefixem) implikujiacuteciacutem jistou časovou naacuteslednost geneze jednotlivyacutech principů nyacutebrž o emanaci (připouštějiacuteciacute pouze naacuteslednost substanciaacutelniacute) K tomu srov Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 264 K Patriziho teologickeacutemu postoji k otaacutezce creatio ex nihilo srov bliacuteže Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 a oddiacutel 42 teacuteto praacutece 120 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 146 121 NUP IV 1 61c 122 NUP IV 1 61c-d
- 27 -
bdquoNamque longitudo et latitudo et profunditas perdurant usque ad corporis
illius corruptionem Tres hasce ab omnibus onfessas dimensiones corpori
naturali cuique inesse et cuique proprias nemo amplius dubitaveritldquo123
I přes poměrně precizniacute a jednoznačnou definici prostoru (a jeho třech komponent ndash
rozměrů) však Patrizi připouštiacute že jiacutem předloženeacute pojetiacute deacutelky šiacuteřky a hloubky je jen
jedniacutem z mnoha možnyacutech pohledů a interpretaciacute skutečnosti
bdquoHaec respectu nostri aliquando mutantur ut supera fiant infera dextera fiant
sinistra anteriora fiant itidem posterioraldquo124
Luc Deitz v tomto ohledu zdůrazňuje že podobnaacute formulace je z hlediska 16 stoletiacute
nejbliacuteže tomu co bude později nazvaacuteno izotropiiacute prostoru125
Dalšiacute z vlastnostiacute prvniacuteho elementu je pak skutečnost že prostor neklade v něm
obsaženyacutem tělesům žaacutednyacute odpor126
bdquoMundus enim corpus est spacium vero corpus minime est nulla ergo
categoriarum spacium complectitur ante eas omnes est extra eas omnes est
Quid ergo est Hypostasis diastema est diastasis ectasis est extensio est
intervallum est capedo est atque intercapedoldquo127
Patrizi tedy zaacutesadniacutem způsobem rozlišuje tělesnyacute (a prostorovyacute v prostoru situovanyacute)
svět na jedneacute straně a na straně druheacute prostor jako takovyacute (tělesnyacute svět obsahujiacuteciacute ale
123 NUP IV 1 61d Patrizi za deacutelku považuje nejdelšiacute vzdaacutelenost mezi krajniacutemi body tělesa anebo jeho vyacutešku za šiacuteřku pak druhou nejdelšiacute vzdaacutelenost popř vzdaacutelenost mezi krajniacutemi body v horizontaacutelniacutem směru za hloubku konečně nejkratšiacute vzdaacutelenost mezi dvěma krajniacutemi body tělesa popř jeho třetiacute rozměr K tomu srov bliacuteže Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 148 124 NUP IV 1 61d 125 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 148 126 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 127 NUP IV 1 65a
- 28 -
rovněž obklopujiacuteciacute) jenž neklade entitaacutem v něm obsaženyacutem žaacutednyacute odpor a je jimi
prostupnyacute128
V přiacutepadě že se tělesnaacute entita nachaacuteziacute v jakeacutekoliv čaacutesti prostoru je tato čaacutest
nazyacutevaacutena miacutestem (locus) je-li prostor praacutezdnyacute je nazyacutevaacuten praacutezdnem (vacuum)129
Neboť jsou tělesa v prostoru ndash zejmeacutena v důsledku vzaacutejemneacute interakce ndash schopna
zmenšovat svůj aktuaacutelniacute objem předpoklaacutedaacute Patrizi existenci praacutezdnyacutech miacutest uvnitř
těles samotnyacutech tzv spaciol jež jsou během snižovaacuteniacute objemu (a tedy zvyšovaacuteniacute
hustoty) tělesa postupně naplňovaacutena130 Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že se tiacutemto
myšlenkovyacutem experimentem Patrizi připojuje k přiacuterodně-filosofickeacute tradici jež kladně
odpoviacutedaacute na otaacutezku po existenci vakua ve světě (nikoliv však za jeho hraniciacute)131 Ve
stejneacutem duchu se Patrizi staviacute rovněž k probleacutemu nekonečnosti univerza i zde totiž
předpoklaacutedaacute kladnou odpověď Podle jeho přesvědčeniacute bylo-li by univerzum konečneacute
existovalo by zaacutekonitě něco co by jej z vnějšku obklopovalo Bylo-li by i to konečneacute
muselo by existovat dalšiacute obklopujiacuteciacute prostřediacute atd atd Tiacutemto regressus ad infinitum
Patrizi podklaacutedaacute sveacute přesvědčeniacute o (aktuaacutelniacute) nekonečnosti univerza132
bdquoSpacium ergo extensioldquo můžeme uzavřiacutet společně s Patrizim bdquoest hypostatica
per se substans nulli inhaerensldquo133 Protože je prostor třiacuterozměrnyacutem musiacute byacutet jistyacutem
způsobem tělesnyacutem neboť však tělesům v něm situovanyacutem neklade odpor musiacute byacutet
rovněž netělesnyacutem bdquoItaque corpus incorporeum est et noncorpus corporeumldquo134
128 NUP IV 1 64c-d Tělesa prostor potřebujiacute ke sveacute existenci bdquoCumque spacium sit rerum naturae omnium primum [hellip]ldquo Cit dle NUP IV 2 68b Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 46-48 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 71 a 75 Dodejme že čas oproti tomu Patrizi nahliacutežiacute jako akcidentaacutelniacute a zaacutevislyacute na existenci těles Bliacuteže k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 66 129 NUP IV 1 62d bdquoQua plenum corpore est esse locum qua vero sine corpore est esse vacuumldquo 130 NUP IV 1 63b bdquoQua ratione ostendimus aquam et aerem densari eadem ostensi potest aliorum corporum condensatio Quae tunc densantur cum partes ipsorum in poros qui inania sunt spaciola se se recipiuntldquo Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 131 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 46 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 132 NUP IV 1 64a-b Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 62-63 či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 73 a 75 133 NUP IV 1 65b 134 NUP IV 1 65b Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 150 Jak zdůrazňuje kupř Ljerka Schiffler
- 29 -
Prostor se konečně vyznačuje nejen ontologickou ale i gnozeologickou prioritou oproti
peripatetickeacute tradici Patrizi zdůrazňuje že poznaacutevaciacute proces začiacutenaacute poznaacuteniacutem principů
věciacute135
V ohledu na uacuteplnost vyliacutečeniacute Patriziho pojetiacute prostoru dlužno na tomto miacutestě zmiacutenit
jednu historicko-filosofickou poznaacutemku Jak uvaacutediacute Žarko Dadić představa
nekonečneacuteho a nezaacutevisle existujiacuteciacuteho prostoru se objevuje již v diacutele jineacuteho vyacuteznamneacuteho
renesančniacuteho filosofa ndash Bernardina Telesia Ve sveacutem diacutele De Natura Rerum Juxta
Propria Principia publikovaneacutem v poprveacute v roce 1565 v Řiacutemě (naacutesledně 1570 a 1586)
přichaacuteziacute s koncepciacute homogenniacuteho prostoru jako předpokladu existence všeho ostatniacuteho
Praacutevě Telesiovo pojetiacute prostoru mělo miacutet na vyacuteslednou podobu Patriziho přiacuterodně-
filosofickyacutech naacutezorů zřejmyacute vliv136 Na druhou stranu se zdaacute byacutet rovněž velmi
pravděpodobnyacutem že Patriziho koncepce prostoru nepřiacutemo ovlivnila uvažovaacuteniacute Isaaca
Newtona a jeho postulaacutet absolutniacuteho prostoru Newton se měl s myšlenkami
chorvatskeacuteho myslitele seznaacutemit přes diacutelo Pierra Gassendiho a Henryho Mora již se
s jeho přiacuterodně-filosofickyacutemi idejemi setkali přiacutemo137
226 Světlo
Z hlediska ontologickeacute nobility je v Patriziho filosofickeacute koncepci čtyř elementů
druhyacutem nejvyacuteznamnějšiacutem principem světlo Ve sveacutem opus magnum se jiacutem rodaacutek
z chorvatskeacuteho Cresu zaobiacuteraacute zejmeacutena v jeho prvniacute čaacutesti ndash Panaugii Problematice
světla věnuje nicmeacuteně pozornost rovněž i na jinyacutech miacutestech Nova de universis
philosophia zejmeacutena pak ve čtvrteacute knize Pancosmie pojmenovaneacute De primaevo
prostor (jakož i tři naacutesledujiacuteciacute principy) chaacutepe Patrizi jako tělesneacute-netělesneacute (corporeum incorporeum) kdežto duši pojiacutemaacute jako netělesnou-tělesnou (incorporeum corporeum) Srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 96-99 K tomu srov teacutež Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 186 135 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 146 K Patriziho gnozeologickyacutem naacutezorům srov daacutele oddiacutel 226 teacuteto praacutece 136 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 69 K jednotlivyacutem vydaacuteniacutem Telesiova diacutela srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 102 137 Bliacuteže k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 75 a 77
- 30 -
lumine138 Neboť se mnoziacute z historiků filosofie domniacutevajiacute že praacutevě Panaugia měla hraacutet
nejvyacuteznamnějšiacute uacutelohu ve formovaacuteniacute Komenskeacuteho pojetiacute metafyziky světla bude nutneacute
teacuteto čaacutesti NUP věnovat v naacutesledujiacuteciacutem vyacutekladu naši intenzivnějšiacute pozornost139 Detailniacute
rozpracovaacuteniacute problematiky světla bude založeno jak na analyacuteze všech knih Panaugie
tak i čtvrteacute knihy Pancosmie jež pojednaacuteniacute obsaženeacute v prvniacute ze čtyř čaacutestiacute NUP velmi
vyacuteznamnyacutem způsobem doplňuje
Již bylo poznamenaacuteno vyacuteše (oddiacutel 221) že Panaugia byla před svyacutem
publikovaacuteniacutem v raacutemci celku NUP sepsaacutena již roku 1588 a je ji v určityacutech ohledech
možneacute ndash ostatně jako i zbyleacute tři čaacutesti Noveacute filosofie o univerzech ndash interpretovat jako
samostatneacute a autarkniacute filosofickeacute pojednaacuteniacute140 Na druhou stranu však jejiacute filosofickyacute
obsah uacutezce koresponduje s idejemi vyloženyacutemi v celeacutem Patriziho opus magnum
V naacutesledujiacuteciacute analyacuteze se tedy pokusiacuteme vystihnout jejiacute teoretickeacute gros jak z hlediska
jeho teacutematickeacute sveacutebytnosti tak i z hlediska jeho provaacutezanosti na ostatniacute tři čaacutesti Nova de
universis philosophia
Panaugia uvozenaacute dedikačniacutem listem adresovanyacutem kardinaacutelu Paulu Camillu
Sfrondatovi a papeži Řehoři XIV sestaacutevaacute celkem z deseti knih141
1 De luce142
2 De diaphano143
3 De radiis144
4 De lumine145
138 NUP IV 4 73c-75b 139 K tomu srov mj Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 76 145 a 192 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115 120 121 a 125 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 312 323 325 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 148 155 159 a 160 Patočka Jan Filosofickeacute zaacuteklady Komenskeacuteho pedagogiky In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 217-218 Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 65-68 Tvrdyacute J Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 a 13 140 K tomu srov oddiacutel 221 teacuteto praacutece 141 NUP [Ad Paulum Camillum] VIa-VIIb 142 NUP I 1 1a-3b 143 NUP I 2 3c-5b 144 NUP I 3 5c-8d 145 NUP I 4 9a-11d
- 31 -
5 De opaco146
6 De aereo lumine147
7 De coelesti luce et lumine148
8 De luce et lumine supercoelesti149
9 De lumine incorporeo150
10 De fonte et patre luminum151
Z hlediska filosofickeacuteho obsahu se deset knih Panaugie jeviacute jako dalšiacute teoretickeacute
rozvinutiacute Patriziho uacutevah o prostoru Nedosažitelneacute (inaccessabilis) světlo (lux lux
prima) obyacutevaacute rovněž nedosažitelnyacute Bůh152 Jako maacute Bůh tendenci saacutem sebe zjevovat
tak i světlo tiacutehne ke sveacute manifestaci prostřednictviacutem dalšiacuteho vyzařovaacuteniacute V okamžiku
kdy Bůh vyřkl imperativ bdquobudiž světloldquo rozlilo se světlo po praacutezdneacutem prostoru153
bdquoQuid autem facilius fundi potuit per spacium quam lumen At unde et a quo
fonte lumen id in spacium est fusum A patre nimirum ac fonte luminum a
Deoldquo154
Toto světlo rozliteacute po původně praacutezdneacutem prostoru je však nutně něčiacutem jinyacutem nežli
oniacutem původniacutem nedosažitelnyacutem světlem (lux lux prima) Patrizi tedy daacutele rozlišuje
paprsky (radius) jež z něj do prostoru vyzařujiacute
146 NUP I 5 12a-13d 147 NUP I 6 14a-15b 148 NUP I 7 15c-17b 149 NUP I 8 17c-19d 150 NUP I 9 20a-21d 151 NUP I 10 22a-23d 152 NUP IV 4 73d O identitě Boha a prima lux medituje Patrizi zejmeacutena v desaacuteteacute knize Panaugie Pro podloženiacute svyacutech naacutezorů se zde hojně odvolaacutevaacute na filosofickeacute a teologickeacute autority Srov NUP I 10 23a-b bdquoErgo et Mosis et Hebraeorum ab eo profectorum archana sapientia Deum summum Lucem vocat et abyssum fontani luminis quae forte paterna profunditas Chaldaeorum estldquo či tamt bdquoDe quo Ioannes sbquoQuoniam Deus lux est et tenebrae in eo nonsunt ullae sicuti et ipse est in lucelsquoldquo Daacutele k identitě Boha a lux prima srov NUP II 9 18d Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 132 Eugene E Ryan však ve sveacute studii ndash podle meacuteho soudu nikoliv neopraacutevněně ndash poznamenaacutevaacute že Patriziho ztotožněniacute Boha s prima lux nepřesahuje raacutemec pouheacute analogie Srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 194 153 NUP IV 4 73c-74b Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 154 NUP IV 4 73c
- 32 -
bdquoRadius (quid) sit fulgor a luce in conum promicans et quasi lux secunda a
prima in eam figuram conformataldquo155
Paprsky však nejsou posledniacutem ontologicky nejnižšiacutem stupněm ve světelneacute hierarchii
bdquoLumen (quid) autem est lux tertia tum a prima tum a secunda emanans non in
rectum progrediens neque in acutum finiensldquo156
Praacutevě světlost (lumen) je tiacutem co se rozleacutevaacute po stvořeneacutem nekonečneacutem prostoru a
zaacutekonitě tak samo musiacute byacutet nekonečnyacutem Toto rozlitiacute světlosti nazyacutevaacute Patrizi odkazuje
explicite na Filoacutena Alexandrijskeacuteho všezaacuteřiacute ndash panaugiiacute
bdquoHoc tale lumen a luce verbi Dei emicans nomine vocat appositissimo
Panaugiam quasi omnilucentiamldquo157
Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že Patrizi o paprsciacutech jakožto prostředkujiacuteciacutem stupni mezi
světlem ve zdroji (lux) a světlostiacute (lumen) hovořiacute de facto vyacutehradně jen v deseti knihaacutech
Panaugie V posledniacute čaacutesti NUP Pancosmii zastaacutevaacute naacutesledujiacuteciacute naacutezor
bdquoDe Deo ergo luce primaria lumen primigenium emicuit Ab una luce lumen
unum Ab infinita luce lumen infinitum [hellip]ldquo158
O paprsciacutech (radius) zde neniacute ndash vyjma jednoho historickeacuteho odkazu ndash žaacutedneacute explicitniacute
zmiacutenky159
Skutečnost že světlo (a jeho nižšiacute emanačniacute stupně) zaujiacutemaacute v Patriziho filosofickyacutech
představaacutech jedno z kliacutečovyacutech postaveniacute (ne-li přiacutemo vyacutesostneacute) dosvědčujiacute i četneacute
honestujiacuteciacute charakteristiky jež mu hned v uacutevodu prvniacute knihy Panaugie přisuzuje
155 NUP I 3 5d 156 NUP I 3 5d 157 NUP I 9 21b 158 NUP IV 4 73c-74a 159 K tomu srov NUP IV 4 73c-75b
- 33 -
bdquoA luce inquam quae Dei ipsius eiusque bonitatis est imago Quae omnem
supramundanam omnem circummundanam omnemque mundanam illustrat
regionem Quae sese per omnia extendit Per omnia se fundit Per omnia
permeat Omnia permeando format et efficit Omnia vivificat Omnia continet
Omnia sustinet Omnia congregat Omnia unit Omnia disgregat Omnia quae vel
sunt vel illuminantur vel calescunt vel vivunt vel gignuntur vel nutriuntur vel
augescunt vel perficiuntur vel moventur ad se convertit Conversa purgat
Omnia perficit Omnia renovat Omnia conservat et ne in nihilum abeant efficit
Omnium rerum est et numerus et mensuraldquo160
Luc Deitz upozorňuje rovněž na dalšiacute z motivů jež měly veacutest Patriziho k vypracovaacuteniacute
koncepce světlosti jako prvku stvořeneacuteho ihned v bezprostředniacute naacuteslednosti za
prostorem Vedle vyacuteše popsaneacuteho teologickeacuteho důvodu (Božiacute zaacuteměr vyplnit praacutezdnyacute
prostor svyacutem jasem) a pohnutek metafyzickyacutech (vyacuteše uvedeneacute Patriziho charakteristiky
světla) je možneacute totiž hovořit i o motivaciacutech přiacuterodně-filosofickyacutech fyzikaacutelniacutech Bůh
naplnil praacutezdnyacute prostor světlostiacute pro jejiacute podobnost s prostorem Stejně jako prostor je
totiž i světlost nejjednoduššiacutem principem jenž maacute potenci rozprostiacuterat se do
neomezenosti vše prostupovat a vše vyplňovat avšak neklaacutest věcem v něm obsaženyacutem
žaacutednyacute odpor161
Konečně pak (a zejmeacutena) bdquoAtque ita et incorporeum et corporeum simulldquo162
Patrizi v uacutevahaacutech o tělesneacute netělesnosti světlosti přejiacutemaacute induktivniacute argumentaci užitou
již při dokazovaacuteniacute stejnyacutech vlastnostiacute prostoru Vzhledem k faktu že světlost neklade
tělesům v prostoru situovanyacutem (a sebou bdquoobklopenyacutemldquo) žaacutednyacute odpor je entitou
netělesnou na druhou stranu ndash ježto se rozleacutevaacute v třiacuterozměrneacutem prostoru ndash je entitou
korporaacutelniacute163 Oproti tomu dodejme je původniacute světlo (lux lux prima) čistě netělesnyacutem
jsoucnem164
160 NUP I 1 1c 161 Srov zejm NUP IV 4 73c-74c Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 162 NUP IV 4 74b 163 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 164 NUP I 1 1d-2a Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 28
- 34 -
Patrizi však v ohledu na přiacuterodně-fyzikaacutelniacute spekulace tyacutekajiacuteciacute se světla a
světlosti nezůstaacutevaacute na povrchu a v dalšiacutech čaacutestech Panaugie sveacute naacutezory precizuje Hned
v prvniacute knize prvniacute čaacutesti NUP předklaacutedaacute svoji koncepci rozděleniacute těles do třiacute kategoriiacute
jimiž jsou lucida (lucidniacute) diaphana (průhlednaacute) a opaca (temnaacute)
bdquoLux in corporibus quibusdam cernitur in aliis non cernitur Corpora ergo
distinguenda Corporum igitur alia sui natura lucida sunt Sol stellae ignis
Alia sui natura sunt opaca Luna terra nubes Alia neque lucem habent neque
opacitatem utramque tamen in se recipiunt neutram vero retinent aether aer
aqua Haec Graeci diaphana Latini perspicua et transpicua appellavereldquo165
Podle Patriziho představ je lucidniacutem tělesům světlo imanentniacute skrze průhlednaacute je světlo
schopno prostupovat a konečně skrze temnaacute světlo nepronikaacute vůbec166 Naopak
zdůrazňuje Patrizi daacutele temnaacute tělesa emanujiacute tmu kterou neniacute možneacute chaacutepat pouze
privativně ndash tedy jako zbavenost nedostatek světla ndash avšak jako skutečně subsistujiacuteciacute
bdquoNon sunt ergo tenebra et obscuratio umbra umbratioque simplices lucis et
luminis privationes Sed vera sunt entia qualia dicunt positivaldquo167
Patrizi tedy jak doklaacutedaacute i Benjamin Brickman odlišuje pozitivniacute a privativniacute
protiklady Zatiacutemco spolu pozitivniacute (kupř zde zmiacuteněneacute světlo a tma či teplo a zima)
interagujiacute a mohou se vzaacutejemně ovlivňovat ony privativniacute (kupř zrak a slepota) ve
vzaacutejemneacutem styku nejsou a byacutet nemohou168 Co si však nesporně zasloužiacute naši
pozornost je Patriziho přesvědčeniacute že pozitivniacute protiklady bdquoquae plerumque et inter se
pugnant et se se alterant et misceri possunt et ex seipsis media quaedam procreare
tepores colores sapores et similialdquo169 Vzaacutejemnyacutem stykem tedy mohou (spolu)vytvaacuteřet
prostředkujiacuteciacute (středniacute) stupně Vidiacuteme tedy opět stejně jako v přiacutepadě duše že
165 NUP I 1 1c-d 166 NUP I 1 1d bdquoLucida luce plena sua alienis tenebris sunt impervia Opaca tenebris plena suis alieno lumini non sunt pervia Diaphana propriis et lumine et tenebra carentia alienis et lumine et tenebra permeanturldquo 167 NUP I 5 13a 168 NUP I 5 12d bdquoContraria vero privativa ea conditione sunt ut alterum earum existat lterum vero aut nihil ut fere nihil sit Qualia sunt vox et silentium visus et caecitas auditus et surditasldquo Daacutele k tomu srov NUP I 5 13a-13d a Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 29-30 a 64-65 169 NUP I 5 12d
- 35 -
Patriziho filosofickeacute naacutezory dalece přesahujiacute uacutezkeacute meze dualistickeacuteho uvažovaacuteniacute a
reflektujiacute jeho triadickeacute smyacutešleniacute
Z hlediska světla ustaluje Patrizi v paacuteteacute knize Panaugie vyacutečet z něj emanujiacuteciacutech stupňů
na čtyřech
bdquoA corpore quidem lucido radii primo emicant A radiis lumen A lumine
splendor A splendore nitorldquo170
Stejnyacute počet stupňů pak rovněž naacuteležiacute pozitivniacutemu protikladu světla tmě Z niacute emanujiacute
postupně tenebrae obscuratio umbra a umbratio171
bdquoEx nitore vero et umbratione veluti composita res quaedam media provenit
quam quia aliter nescimus adumbrationem liceat appellareldquo172
Patriziho Panaugia tedy pojednaacutevaacute o deviacuteti173 stupniacutech vyvěrajiacuteciacutech ze světla a ze tmy
a vzaacutejemně provaacutezanyacutech (pro)středniacutem stupněm adumbratio
Jak však sloučit metafyzickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute pojetiacute světla se systeacutemem
ontologickeacute hierarchie vyloženyacutem v uacutevodu Panaugie a rozpracovanyacutem i v ostatniacutech
třech čaacutestech Nova de universis philosophia V uacutevodu prvniacute knihy Panaugie Patrizi
konstatuje bdquoHaec omnia sunt in Lumineldquo174 Miacuteniacute tiacutem že veškereacute ontologickeacute stupně
jež předtiacutem vyjmenoval175 jsou nějakyacutem způsobem ve světlosti obsaženy Toto
přesvědčeniacute daacutele precizuje ve čtvrteacute knize Pancosmie
bdquoLux enim illa paterni profundi in quo et in qua entia omnia summo sunt
gradu sterilis esse non potuit Ideoque lumen hoc e se produxit quod profundi
esset imago Imago autem esse non poterat nisi a luce aliquid haberet Et ab
identitate illius in alteritatem caderet secum tamen feret imaginem Illa autem
170 NUP I 5 13a 171 NUP I 5 13a-b 172 NUP I 5 13a 173 Spatřuji v tomto počtu jasnou analogii k deviacuteti stupňům Patriziho ontologickeacute hierarchie 174 NUP I 1 1a 175 Pro připomenutiacute unitates ndash essentia ndash vita ndash intellectus ndash animus ndash natura ndash qualitas ndash forma ndash corpus
- 36 -
primam omnia entia continebat imaginem ergo omnium entium lumen secum
retulitldquo176
Patrizi tedy zastaacutevaacute naacutezor že světlo obsahuje všechna jsoucna (byť v nutně slabšiacute miacuteře
nežli jsou obsažena v unrsquoomnia) a světlosti naacuteležiacute obsah obrazů podob těchto
jsoucen177
Detailniacute meditace o světle jeho ontologickeacute dignitě a přiacuterodně-filosofickyacutech
charakteristikaacutech však nejsou jedinyacutem teoretickyacutem obsahem deseti knih Panaugie a
čtvrteacute knihy Pancosmie Ačkoliv teacuteto skutečnosti většina z historiků renesančniacute
filosofie interpretujiacuteciacutech Nova de universis philosophia věnuje pouze minimaacutelniacute
pozornost (anebo ji ndash jako kupř Luc Deitz ve sveacute jinak precizniacute studii ndash přehliacutežiacute zcela)
je nespornyacutem že Patrizi s pojmem světla pracoval rovněž ve sveacute gnozeologickeacute
koncepci178 Ostatně již v uacutevodu prvniacute knihy Panaugie přichaacuteziacute s naacutesledujiacuteciacute teziacute
bdquoLux ergo et lumen primaria eius proles ante omnia sunt nobis
cognoscendaldquo179
Argumentačniacute oporou pro toto konstatovaacuteniacute je Patrizimu garance gnozeologickeacute
adekvaacutetnosti jejiacute fundaciacute prostřednictviacutem smysloveacuteho poznaacuteniacute180 Mezi smysly pak na
prvniacutem miacutestě stojiacute zrak coby nejspolehlivějšiacute a tedy i nejdůstojnějšiacute smysl
bdquoA primis ergo philosophandi initium nobis esto A primis cognitisne An ab
incognitis Si ab incognitis incipiamus sequentia incognita erunt omnia De
incognitis nulla nobis condetur Philosophia A cognitis ergo initium sumendum
Cognitio omnis a mente primam originem a sensibus exordium habet primum
176 NUP IV 4 75a-b 177 K tomu srov teacutež NUP I 9 20d 178 Tento probleacutem rozpracovaacutevaacute podrobněji pouze Benjamin Brickman (c d s 34) Zmiňuje jej rovněž Thomas Leinkauf Srov Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 184 179 NUP I 1 1c 180 Ačkoliv Patrizi v Panaugii explicite upřednostňuje smysloveacute poznaacuteniacute v jinyacutech čaacutestech Nova de universis philosophia se přiklaacuteniacute spiacuteše k prioritě racionality Bliacuteže k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 70 a 71
- 37 -
Inter sensus et naturae nobilitate et virium praestantia et actionum dignitate
visus est primarius Visui prima et primo cognita sunt lux et lumenldquo181
Takto v Patriziho filosofickeacute koncepci dochaacuteziacute k vzaacutejemneacutemu propojeniacute ontologickeacute
roviny reprezentovaneacute světlem a světlostiacute na jedneacute straně (tzv metafyzika světla) s
rovinou gnozeologickou opřenou o prioritu smyslovyacutech vjemů (konkreacutetně zraku)
poznaacutevajiacuteciacutech znaacutemeacute počaacutetky (tedy zaacuteklad spraacutevneacuteho poznaacuteniacute) na straně druheacute Nebyacutet
tedy světla a z něj prostřednictviacutem paprsků emanujiacuteciacute světlosti bdquo[hellip] iacerent in
tenebris inertia sibi ipsis omnia nobisque incognitaldquo182
Pro tento zaacutevěr hovořiacute rovněž dvanaacutectaacute kniha Panarchie v niacutež Patrizi skrze
analyacutezu kořenů řeckyacutech termiacutenů ἰδέα a εἶδος dospiacutevaacute k postulovaacuteniacute analogie mezi
latinskyacutemi pojmy videre a scire183 V Patriziho gnozeologickeacute koncepci tedy světlo
figuruje jako princip umožňujiacuteciacute jak smysloveacute poznaacuteniacute (fundovanyacute videre) tak i
naacuteslednyacute kognitivniacute proces (scire) bdquoHanc ergo lucem contemplationis omnis primariam
causamldquo184 Tiacutemto způsobem ndash jak poukazuje Erna Banić-Pajnić ndash chorvatskyacute filosof
přichaacuteziacute až k postulovaacuteniacute kliacutečoveacute (zdůrazňuji) triaacutedy zrak ndash poznaacuteniacute ndash světlo185
Světlo naskyacutetaacute poznaacutevajiacuteciacutemu subjektu možnost ascendovat až k samotneacutemu lux
prima tedy Bohu od nějž jsou všechny nižšiacute ontologickeacute stupně odvozeny bdquoPer ea ad
primam lucem patremque luminum ascendendumldquo186 Tiacutemto je pak gnozeologickaacute
nobilita světla zcela završena Podrobněji se k teacuteto otaacutezce vraacutetiacuteme ještě v oddiacutele 228
kdy bude možneacute Patriziho gnozeologii zasadit do širšiacuteho kontextu
Nicmeacuteně dodejme s patřičnyacutem důrazem přiacutemeacute poznaacuteniacute samotneacuteho
nedosažitelneacuteho (inaccessabilis) Boha možneacute neniacute K jeho alespoň přibližneacutemu
uchopeniacute lze dospět skrze studium jeho hmotneacuteho obrazu ndash přiacuterody187 Protože však
Patriziho teologickeacute naacutezory přesahujiacute tematickyacute raacutemec teacuteto studie zaměřme se
181 NUP I 1 1b 182 NUP I 1 1c 183 NUP II 12 25a-b 184 NUP I 1 1c-d K tomu srov daacutele NUP I 10 23b Zde Patrizi zdůrazňuje že samotneacute smysloveacute poznaacuteniacute neniacute možneacute pojiacutemat jako absolutně aplikovatelnyacute předpoklad naacutesledneacuteho teoretickeacuteho uvažovaacuteniacute V jistyacutech oblastech ndash kupř v otaacutezkaacutech teologickyacutech ndash je nutneacute namiacutesto smyslů poznaacutevat prostřednictviacutem mysli Nicmeacuteně podotyacutekaacute Erna Banić-Pajnić (c d s 132) fundamentem tohoto procesu je staacutele toteacutež původniacute jednotneacute světlo 185 Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 130 a 255 186 NUP I 1 1c 187 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 67-70
- 38 -
v kraacutetkosti na samotnyacute proces poznaacutevaacuteniacute188 Ten je podle myslitelovyacutech představ
charakterizovatelnyacute jako vzaacutejemnaacute aktivniacute interakce poznaacutevajiacuteciacuteho subjektu s objektem
poznaacuteniacute Toto spojeniacute označuje Patrizi termiacutenem coitio189
Světlo se konečně jak poukaacutežeme bliacuteže v oddiacutele 228 (spolu)podiacuteliacute na vzniku a
existenci všech vniacutematelnyacutech a poznatelnyacutech entit jakož i vniacutemajiacuteciacutech a poznaacutevajiacuteciacutech
subjektů190
V ohledu na ontologickou přiacuterodně-filosofickou (fyzikaacutelniacute) a rovněž i gnozeologickou
vyacutesostnost světla a z něj emanujiacuteciacutech nižšiacutech stupňů neniacute tedy s podivem že Patrizi o
světle hovořiacute těmito slovy bdquoLux rerum omnium purissimaldquo anebo je hodnotiacute jako
bdquoMundi pulchritudo Mundi gaudium Mundi risusldquo191
V tomto okamžiku považuji za vhodneacute doplnit vyacuteklad stručnou historicko-filosofickou
poznaacutemkou Světlo totiž figurovalo jako jeden z uacutestředniacutech principů v koncepciacutech řady
filosofickyacutech osobnostiacute působiacuteciacutech daacutevno před Franceskem Patrizim Jak velmi vhodně
připomiacutenaacute P O Kristeller již Platoacuten užil ve sveacute Uacutestavě slunce jako metafory ideje
dobra192 Dlužno zmiacutenit že světlo figuruje rovněž ve filosofickyacutech diacutelech např Filoacutena
Alexandrijskeacuteho Ploacutetiacutena Augustina Prokla Pseudo-Dionysia či Roberta Grosseteste
Rogera Bacona Bonaventury anebo konečně Marsilia Ficina193 Ačkoliv je vliv
předchoziacute filosofickeacute tradice na vyacuteslednou podobu Patriziho uacutevah dotyacutekajiacuteciacutech se
188 Bliacuteže k myslitelovyacutem teologickyacutem představaacutem srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 55-59 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 95 Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 266 189 NUP II 15 31b-c Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 36 a 70 190 NUP II 12 27b Daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 133 a 140 Tomaacuteš Nejeschleba ve sveacute publikaci o Janu Jesenskeacutem hovořiacute o trojiacute funkci světla v Patriziho filosofii epistemologickeacute fyzikaacutelniacute a ontologickeacute což de facto odpoviacutedaacute jeho vyacuteše popsanyacutem charakteristikaacutem Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 80-81 191 NUP I 1 1c 192 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 193 K teacutematu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 79-81 či Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 Tomaacuteš Nejeschleba pak připomiacutenaacute že rozlišovaacuteniacute mezi lux a lumen jež u Patriziho spatřujeme je vlastniacute předchaacutezejiacuteciacute středověkeacute a renesančniacute tradici iluminismu Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 81 Nejeschleba Tomaacuteš Unum omnia triaacutedy K Panaugii a Panarchii Francesca Patriziho In Jabůrek Martin (ed) Jednota a mnohost Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Centra pro praacuteci s patristickyacutemi středověkyacutemi a renesančniacutemi texty k osmdesaacutetyacutem narozeninaacutem Karla Flosse Brno 2008 s 114
- 39 -
prostoru a světla (světlosti) zřejmyacute poukazuje ve sveacute monografii Žarko Dadić na uacutezkeacute ndash
a kliacutečoveacute ndash sepětiacute myšlenek chorvatskeacuteho myslitele přiacutemo s učeniacutem Zoroastra Herma
Trismegista a židovskeacute Kabaly194 Nicmeacuteně jak již bylo předeslaacuteno v uacutevodu a oddiacutele
221 teacuteto studie zkoumaacuteniacute zdrojů Patriziho filosofie představeneacute v NUP přesahuje jejiacute
tematicky (a rovněž prostorově) vymezenyacute raacutemec
227 Teplo a tok
Podle Patriziho neniacute Bůh ztotožnitelnyacute pouze se světlem (lux prima) nyacutebrž i s ohněm
(ignis)195 Žarko Dadić je přesvědčen že toto pojetiacute bylo zcela nepochybně inspirovaacuteno
židovskou Kabalou196 Oheň je propojen se světlem v Bohu a v okamžiku kdy toto
světlo emanuje skrze paprsky ke světlosti je oheň ndash nyniacute již jako teplo (calor) ndash stejně
jako světlost rozprostřen po nekonečneacutem prostoru197
bdquoItaque ubicunque lux est ibi et lumen est ibi et ignis est ibi et calor est et ubi
eorum unum est ibi sunt et reliquialdquo198
Teplo je Patrizimu aktivniacutem principem jenž je v (nerozdělitelneacutem) spojeniacute se
světlostiacute199
Nutno v tomto okamžiku podotknout že oheň ztotožňovanyacute Patrizim s Bohem
neniacute stejnyacutem prvkem jako oheň obsaženyacute v hvězdaacutech či oheň pozorovatelnyacute na Zemi
V Nova de universis philosophia jsou tedy rozlišovaacuteny tři druhy ohně božskyacute (ideaacutelniacute)
194 K teacutematu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 79-83 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 94-95 195 NUP IV 15 97a-98d 196 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 99 197 NUP I 1 1a-b NUP IV 15 98a-99b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 198 NUP IV 5 76c 199 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 a 83
- 40 -
jeho obrazem je pak oheň nebeskyacute a jako třetiacute ndash nejnižšiacute ndash se vyskytuje oheň
pozemskyacute200
Protože jsou světlost a teplo aktivniacutemi principy musiacute zaacutekonitě existovat rovněž princip
pasivniacute Tiacutem je pro Patriziho tok (fluor)201 Bůh tedy nedaacutevaacute vzniknout pouze prostoru
světlu (a jeho nižšiacutem emanačniacutem stupňům) ohni (a teplu) ale i čtvrteacutemu principu jiacutemž
je tok bdquoEt sicuti illinc et spacium veniunt et lumen et calor sic venit etiam inde
universalis Fluorldquo202
Stejně jako oba aktivniacute principy rozšiřuje se i tok po stvořeneacutem nekonečneacutem
prostoru a je tudiacutež saacutem zaacutekonitě nekonečnyacutem Takto rozprostraněnyacute prvotniacute tok
(primaveus fluor) však Patrizi pojmenovaacutevaacute již jako laacutetku (materia)203 Stejně jako
ostatniacute tři principy je i tok současně tělesnyacutem a netělesnyacutem204 Na rozdiacutel od nich však
tok ndash coby princip pasivniacute ndash disponuje schopnostiacute klaacutest tělesům odpor (resistentia
antitypia)205
Neboť se však hmota (z hlediska jejiacutech čaacutestiacute) maacute tendenci chovat vždy jinyacutem
způsobem musiacute existovat něco co tuto naacutechylnost v původně jednotneacute hmotě
zapřiacutečiňuje Tiacutemto agens je Patrizimu forma
bdquoDifferentiae hae raritatis et frequentiae si a natura materia fiant nulli dubium
quin aether et aer sint inter se diversi Sed non videntura materia fieri quoniam
ipsa passiones omnes aeque recipit Sed sunt a forma ea quae utrique ipsorum a
200 NUP IV 15 98a Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 201 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 Benjamin Brickman ve sveacute studii předklaacutedaacute uacutevahu o Patriziho důvodech pro ustaveniacute toku jako čtvrteacuteho principu Srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 64 202 NUP IV 6 78c 203 NUP IV 23 121d bdquoMateriam dicimus fluorem illum primaevumldquo Daacutele k tomu srov NUP IV 15 99a či NUP IV 23 122b V ohledu na uacuteplnost vyacutekladu považuji za nutneacute poznamenat že Patrizi ndash s terminologickou preciznostiacute sobě vlastniacute ndash odlišuje laacutetku ztotožňovanou s prvotniacutem tokem již nazyacutevaacute materia od laacutetky působiacuteciacute v materiaacutelniacutem světě pro kterou užiacutevaacute řeckeacuteho vyacuterazu ὕλη K tomu podrobněji srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 89 Rovněž i k přehledu předchaacutezejiacuteciacutech filosofickyacutech koncepciacute pracujiacuteciacutech s tokem srov tamt s 85 a 87 204 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 a 87 Chorvatskyacute badatel zde upozorňuje na skutečnost že tok jako princip neniacute možneacute spojovat s chaacutepaacuteniacutem vody jako pozemskeacuteho prvku 205 NUP IV 6 78a
- 41 -
Conditore totius materiae propriae cuiusque parti indita fuit Parti inquam
materiae totius in qua et ex qua essentia cuiusque tota formareturldquo206
Forma se v posledku staacutevaacute principem individuace každeacuteho existujiacuteciacuteho tělesa207 Odkud
forma k hmotě přistupuje bude vysvětleno v naacutesledujiacuteciacutem oddiacutele
228 Nova de universis philosophia jako koherentniacute filosofickyacute systeacutem
V dalšiacutem vyacutekladu sveacute Noveacute filosofie o univerzech dospiacutevaacute Patrizi ke sloučeniacute všech vyacuteše
nastiacuteněnyacutech čaacutestiacute sveacuteho filosofickeacuteho a přiacuterodně-filosofickeacuteho pojetiacute skutečnosti v jeden
koherentniacute monolitickyacute celek Podle jeho přesvědčeniacute untitates (v jeho hierarchii
jsoucen prvniacute emanovanyacute stupeň) ztotožnitelneacute s idejemi působiacute rovněž v nižšiacutech
emanačniacutech stupniacutech descendenčně uspořaacutedaneacuteho univerza V intellectus neboli mens
jsou obsaženy v podobě pojmů v anima jako racionaacutelniacute principy v natura jako semena
a v laacutetce jako formy208
Semena jež jsou netělesnaacute jsou posleacuteze recipovaacutena stvořenyacutem nekonečnyacutem
prostorem V něm je však ndash jak bylo zmiacuteněno vyacuteše ndash rozlito rovněž nekonečneacute světlo
Světlo tedy dospiacutevaacute ke sjednoceniacute nejen s teplem (v prostoru rovněž rozprostřenyacutem)
nyacutebrž i se semeny jimž se staacutevaacute nositelem Semena ve spojeniacute s oběma aktivniacutemi
principy pak v interakci s pasivniacutem principem tokem stojiacute u zrodu veškeryacutech
tělesnyacutech entit
bdquoPer calorem postea sibi comitem perque fluorem ex quo seminum illorum vi
corpora omnia formaeque corporum omnes efficerenturldquo 209
206 NUP IV 23 121d 207 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 89 208 NUP II 12 26d bdquoNam quae unitates in se sunt Ideae in mente sunt ἔννοιαι νοεραὶ conceptus intellectuales In anima rationes in natura semina in materia formaeldquo Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 87 209 NUP IV 21 115d Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131
- 42 -
Prvniacutem vzniklyacutem tělesem je podle Patriziho prvniacute ze třech světů ndash mundus empyreus210
Ten je obsahem nekonečneacuteho prostoru a je opět plnyacute semen z nichž postupně vznikajiacute
dalšiacute jsoucna tohoto světa Nutneacute je ovšem zdůraznit že všechno živeacute či neživeacute jež
vzniklo v mundus empyreus naacuteležiacute jen a vyacutehradně do něj a je od bdquopozemskyacutechldquo bytostiacute
či předmětů neživeacute přiacuterody naprosto odlišneacute211 Mundus empyreus prostřednictviacutem
semen plodiacute druhyacute ze světů ndash mundus aethereus ndash situovanyacute do konečneacuteho prostoru
V mundus aethereus ztotožnitelneacutem s nebesy se nachaacuteziacute Slunce pět planet (Merkur
Venuše Mars Jupiter a Saturn212) a veškereacute hvězdy Prostřednictviacutem Slunce jsou
semena (ve spojeniacute se světlostiacute a teplem) přenaacutešena z hvězd (jimž jsou z druheacuteho světa
sice nejvlastnějšiacute nicmeacuteně pro slabost jejich světlosti jimi daacutele vyzařovaacutena byacutet
nemohou213) do třetiacuteho nejnižšiacuteho světa ndash mundus hylaeus214 Tento materiaacutelniacute svět
sestaacutevaacute ze vzduchu (situovaacuten nejvyacuteše tedy nejbliacuteže nebesům) vody a země215 Skrze
temnou nejniacuteže bdquopoloženouldquo zemi však semena spojenaacute se světlostiacute a teplem
neproniknou216 Patrizi tedy nutně ndash ostatně jako mnoho dalšiacutech novoplatoniků217 ndash
postuluje jako dalšiacute aktivniacute princip ducha (spiritus) kteryacute je skrze zemi schopen
210 Tomaacuteš Nejeschleba připomiacutenaacute že se Patrizi při zavedeniacute pojmu empyreum opiacuteraacute o stoickou tradici Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 90 211 NUP IV 21 115d-116b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131 212 K tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 119 213 Podle Patriziho je počet hvězd nekonečnyacute K tomu srov NUP IV 9 85d Ačkoliv nejsou Patriziho kosmologickeacute naacutezory uacutestředniacutem teacutematem teacuteto praacutece považuji za vhodneacute alespoň v kraacutetkosti zmiacutenit některeacute z jeho představ Podle jeho přesvědčeniacute nejsou hvězdy situovaacuteny na staacuteleacutem miacutestě naopak zcela volně se pohybujiacute Za jejich vzaacutejemně ustaacuteleneacute vzdaacutelenosti jsou odpovědny jejich duše K oduševnělosti všech těles pak srov NUP III 4 55d kde se praviacute bdquoAt anima est actus corporis physici organici potentia vitam habentisldquo Daacutele pak k tomu srov Koyreacute Alexandre Od uzavřeneacuteho světa k nekonečneacutemu vesmiacuteru Praha 2004 s 50 Nebe je podle filosofa jednotneacute nesestaacutevajiacuteciacute z žaacutednyacutech sfeacuter což v posledku znamenaacute že neexistujiacute žaacutedneacute hranice mezi třemi světy K Patriziho kosmologickyacutem naacutezorům (a možnyacutem vlivům na jejich zformovaacuteniacute) srov bliacuteže zejm NUP IV 11-21 88a-117b Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 59-67 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 113-123 a 127 K Patriziho přijetiacute naacutezoru o rotaci Země kolem vlastniacute osy pak srov Brickman Benjamin c d s 52 214 NUP IV 7 81a-d NUP IV 14 96d NUP IV 22 120b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 87 a 133 215 Nutno ovšem podotknout že vzduch vodu ani zemi Patrizi nechaacutepe ve shodě s Aristotelem jako prvky nyacutebrž jako pouheacute (sou)čaacutesti hmotneacuteho světa Za skutečneacute prvky ve sveacute přiacuterodně-filosofickeacute koncepci považuje jednoznačně prostor světlost teplo a tok Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 224 teacuteto praacutece či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 125-129 216 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 133 217 K tomu bliacuteže srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 93-95
- 43 -
proniknout Duch je původně spojen s teplem diacuteky jehož propojeniacute se světlostiacute
prostupuje celyacutem univerzem nikoliv pouze materiaacutelniacutem světem218
Ačkoliv předpoklad všeprostupujiacuteciacuteho ducha nikterak nenarušuje koherenci
Noveacute filosofie považuje jej Žarko Dadić za jejiacute spiacuteše akcidentaacutelniacute čaacutest bdquoJestliže by bylo
několik pasaacutežiacute nebraacuteno na zřetel obstaacutela by Petrišova přiacuterodniacute filosofie docela dobře
teacuteměř ve všech svyacutech aspektech dokonce i bez zavedeniacute pojmu duchldquo Podle jeho
přesvědčeniacute metafyzickyacute vyacuteznam ducha plně vyčerpaacutevajiacute původniacute dva aktivniacute principy
ndash světlost a teplo219
Zastavme se však v tomto okamžiku ještě v kraacutetkosti u Patriziho gnozeologie vyliacutečeneacute
zejmeacutena v prvniacute čaacutesti NUP ndash Panaugii V čaacutesti 226 bylo již poznamenaacuteno že podle
Patriziho představ zaujiacutemaacute v gnozeologickeacutem procesu prvniacute miacutesto smysloveacute poznaacuteniacute
jež recipuje nejdřiacuteve světlo a světlost V konkreacutetniacute rovině to znamenaacute že prvniacutem ndash
lidskyacutemi smysly ndash poznaacutevanyacutem je (tělesnaacute) světlost rozlitaacute po materiaacutelniacutem světě
(mundus hylaeus) Jejiacute smysloveacute uchopeniacute umožňuje naacutesledně ascendenci ke světlu a
světlosti vlastniacutem mundus aethereus Završeniacutem tohoto vyacutestupu je pak přibliacuteženiacute se
netělesneacutemu prima lux ndash tedy Bohu220
bdquo[hellip] et Pater Deus et Filius et Spiritus S ignes et luces et lumina sunt Non
qualia oculis conspicimus Sed qualia divinus revelata mente percipimus Ad
quos ut ad purissima rerum omnium principia eorum lumine nobis praelucente
via ac scala luminum ac luminum ascendimus A lumine scilicet hylae mundi
ad lumen lucesque aetheras ab aethereis ad Empyreum scandentes ab Empyreo
ad φάοσ ad Panaugiam ad supermundanum solem ad lucem verbi ac filii et ad
lucem Patris infinitamldquo221
218 NUP IV 19 109c-111a Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 135 219 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 97 220 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 184 a 186 221 NUP I 10 23b-c Daacutele k tomu srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 191
- 44 -
Tato ascendence začiacutenaacute tedy u smysloveacuteho poznaacuteniacute světlosti rozliteacute v materiaacutelniacutem světě
a vrcholiacute přibliacuteženiacutem se prvotniacutemu světlu ndash Bohu skrze činnost lidskeacute mysli222
Eugene E Ryan přichaacuteziacute ve sveacute studii věnovaneacute Panaugii se srovnaacuteniacutem Patriziho
ascendenčniacute metody vedouciacute od smysloveacuteho uchopeniacute světlosti až k vyacutestupu k Bohu
s Aristotelovou koncepciacute důkazu existence prvniacuteho nehybneacuteho hybatele z VIII knihy
Fyziky a XII knihy Metafyziky skrze obdobnyacute proces počiacutenajiacuteciacute pozorovaacuteniacutem pohybu
našimi smysly223
Že bylo skutečně Patriziho metodologickyacutem zaacuteměrem vyjiacutet z aristotelskeacute
ascendenčniacute koncepce potvrzuje ostatně saacutem autor když sveacute opus magnum
pojmenovaacutevaacute
bdquoNova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum
sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur [hellip]ldquo
Nabiacuteziacute se proto ndash jak vhodně poukaacutezal praacutevě E E Ryan ndash otaacutezka nakolik Patrizi tiacutemto
explicitniacutem přihlaacutešeniacutem se k Aristotelově metodologii zůstaacutevaacute věrnyacute sveacutemu tolik
proklamovaneacutemu antiaristotelismu224
Na vyacuteznačnyacute prvek Patriziho noveacute filosofie ilustrujiacuteciacute jejiacute koherenci poukazuje uacutevaha
s niacutež ve sveacute studii přichaacuteziacute Luc Deitz Ten se domniacutevaacute že je světlost (pro sveacute vlastnosti
srov 226) ztotožnitelnaacute s prvniacutem z principů prostorem (srov 225) Přistoupiacuteme-li
na tuto identitu stane se ndash v ohledu na předpoklaacutedanyacute tetraedraacutelniacute tvar univerza
stojiacuteciacuteho na jednom ze svyacutech vrcholů (srov 223) ndash zřejmyacutem fakt že minimaacutelniacute
vzdaacutelenost od prvotniacuteho počaacutetku unrsquoomnia koresponduje s maximaacutelniacutem (tedy
nekonečnyacutem) prostorem a rovněž s nejvyššiacute intenzitou světlosti zatiacutemco se zvyšujiacuteciacute se
222 K tomuto srov rovněž Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 196-200 a 263 223 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 182 a 187 224 Srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181 Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 128 Probleacutemu si všiacutemaacute rovněž E Banić-Pajnić Srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 194-195
- 45 -
vzdaacutelenostiacute od unrsquoomnia ubyacutevaacute jak šiacuteře prostoru (jenž se staacutevaacute konečnyacutem) tak i
světlosti225
Celeacute univerzum je konečně podle Patriziho představ pomociacute prostředkujiacuteciacuteho
stupně ontologickeacute descendenčniacute hierarchie duše udržovaacuteno ve vzaacutejemneacutem
sjednocujiacuteciacutem propojeniacute a harmonii
bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat
tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo226
Pro tento stav užiacutevaacute jak řeckeacuteho vyacuterazu συνοκείροσις tak i latinkseacuteho cognatio či
concordia
bdquoOmnia tamen simul Mente animo spirituque naturaque tum propria cuique
tum totius mundi communi ita vivunt ut omnia Sympathiam et συνοκείροσιν
cognationem et concordiam inter se mutuam induant et ita consonent ut nulla
in eo sit dissonantia nulla discordia quae ad universi tum ornamentum tum
perfectionem tum conservationem non conferatldquo227
Tato sympatie je silou prameniacuteciacute praacutevě z prostředkujiacuteciacuteho stupně ontologickeacute
descendenčniacute hierarchie ndash duše228 Bez jejiacuteho stmelujiacuteciacuteho působeniacute by napřiacuteč
univerzem zavlaacutedla antipatie (antipathia dyspathia asympathia)229 Z teacuteto skutečnosti
je tedy opět patrneacute nakolik je Patriziho triadickeacute smyacutešleniacute v ohledu na koherenci a
vnitřniacute soudržnost celeacuteho jeho filosofickeacuteho a přiacuterodně-filosofickeacuteho systeacutemu
vyacuteznamneacute a nedocenitelneacute
225 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 155 Saacutem autor však vzaacutepětiacute poukazuje na čtenaacuteři jistě zřejmyacute logickyacute nesoulad mezi snahou geometricky vyjaacutedřit nekonečnost univerza a prostředky k tomu užityacutemi tedy konečnyacutemi prostorovyacutemi tělesy Srov tamt s 156 226 NUP III 4 56d Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 101 227 NUP IV 21 117b 228 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 103 229 NUP II 18 39c
- 46 -
Vidiacuteme tedy že v Nova de universis philosophia se descendenčniacute hierarchie jsoucen
emanujiacuteciacutech z původniacute unrsquoomnia s neoddiskutovatelnou nutnostiacute proliacutenaacute se čtyřmi
konstitutivniacutemi principy univerza Bylo by však zavaacutedějiacuteciacutem obě čaacutesti Patriziho noveacute
filosofie zaměňovat pro hierarchii jsoucen platiacute že vyššiacute stupeň je přiacutečinou stupně
nižšiacuteho (vyznačujiacuteciacuteho se nižšiacute ontologickou dignitou) Podobneacute kauzaacutelniacute spojeniacute však
mezi čtyřmi principy nenajdeme Nicmeacuteně jak hierarchizovanaacute jsoucna tak i čtyři
zaacutekladniacute elementy hrajiacute ve společneacutem propojeniacute nezastupitelnou uacutelohu při procesu
vzniku celeacuteho univerza230
230 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 65
- 47 -
3 Jan Amos Komenskyacute
31 Biografickaacute poznaacutemka
Životniacute osudy Jana Amose Komenskeacuteho jsou ndash domniacutevaacutem se ndash českeacute širšiacute jakož i
odborneacute veřejnosti velmi dobře znaacutemy231 O udaacutelostech vztahujiacuteciacutech se k jeho
vrcholneacutemu filosofickeacutemu diacutelu Poradě o naacutepravě věciacute lidskyacutech pojednaacutevajiacute naacutesledujiacuteciacute
oddiacutely (zejm 321) Omeziacutem se na tomto miacutestě tedy na jednu stručnou biografickou
poznaacutemku Neboť byl Jan Amos již v době sveacuteho života znaacutem jako Iohan-Amos
Comenius Moravus a rovněž nejnovějšiacute zahraničniacute literatura jej nahliacutežiacute jako
Moravana232 oslovuji jej v naacutesledujiacuteciacutem textu ndash přesvědčen o historickeacute spraacutevnosti
tohoto přiacutezviska ndash jako Moravana233 Tato skutečnost však nikterak neznamenaacute že by
Komenskyacute nenaacuteležel k širšiacute tradici českeacuteho filosofickeacuteho myšleniacute
32 De Rerum humanarum emendatione consultatio catholica
321 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahu
Mezi historiky filosofie neniacute pochyb o tom že diacutelo De Rerum humanarum emendatione
consultatio catholica234 považoval jeho autor za vyvrcholeniacute a završeniacute sveacuteho životniacuteho
teoretickeacuteho uacutesiliacute235 Podle Jana Patočky se jednaacute o monumentaacutelniacute a bdquomyšlenkově
231 Ke Komenskeacuteho biografii srov z primaacuterniacutech zdrojů předevšiacutem Molnaacuter A Rejchrtovaacute N (eds) Jan Amos Komenskyacute o sobě Praha 1987 Daacutele pak srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 39-50 Floss Pavel Uacutevod do problematiky Komenskeacuteho filozofie In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 97-111 Kvačala Jaacuten Komenskyacute Jeho osobnosť a jeho suacutestava vedy pedagogickej Turčianskyacute Svaumltyacute Martin 1921 Novaacutek J V Hendrich J Jan Amos Komenskyacute Jeho život a spisy Praha 1920 Patočka Jan Jan Amos Komenskyacute Naacutestin životopisu In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 396-419 Patočka Jan [Komenskeacuteho duchovniacute biografie] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 365-395 Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 11-21 232 K tomu srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 139 kde stojiacute bdquoMoravljanin Komenskyacuteldquo 233 K tomu srov podobneacute stanovisko J Červenky Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 5 234 V dalšiacutem textu cituji buďto jako Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Porada Konzultace nebo Consultatio V poznaacutemkoveacutem aparaacutetu pak na konkreacutetniacute citovaneacute pasaacuteže odkazuji zkraacutecenyacutem zaacuteznamem Kupř CC Panaugia II 3 kde CC referuje ke Consultatio catholica Panaugia k jedneacute z jejiacutech knih řiacutemskaacute čiacuteslice poukazuje na kapitolu a čiacuteslice arabskaacute na oddiacutel odstavec anebo paragraf Navzdory tomu že je Komenskeacuteho značeniacute jednotlivyacutech čaacutestiacute Porady nejednotneacute přidržuji se ho ve všech přiacutepadech K čaacutestem jež jsou označeny nejednoznačně anebo paginaci postraacutedajiacute uacuteplně uvaacutediacutem v zaacutevorce rovněž odkaz na svazek a čiacuteslo strany českeacuteho překladu K tomu srov bliacuteže kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury 235 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Sv III Praha 1992 s 533
- 48 -
nejhlouběji odůvodněnyacute společenskyacute projekt 17 věkuldquo jehož poslaacuteniacutem je konkreacutetniacute
naacutevrh naacutepravy lidskeacuteho společenstviacute a naleacutehaveacute vyacutezvy k jejiacutemu provedeniacute V tomto
světle tedy Komenskeacuteho všenaacutepravneacute uacutesiliacute (podrobněji o tom viz 325) nazyacutevaacute
projektem a nikoliv utopiiacute jako je tomu v přiacutepadě marxistickeacute komenioložky Jiřiny
Popeloveacute236 Naleacutehavost a aktuaacutelnost Komenskeacuteho koncepce kontrastujiacuteciacute
s bdquotradičniacutemildquo utopiemi renesančniacutech myslitelů jako byli Thomas More či Tommaso
Campanella zdůrazňuje rovněž Pavel Floss jenž označeniacute Konzultace za diacutelo utopickeacute
povahy ndash s poukazem na Komenskeacuteho vlastniacute slova ndash rovněž odmiacutetaacute237
Jiřina Popelovaacute ve sveacute studii zdůrazňuje že Komenskeacuteho opus magnum je nutneacute chaacutepat
jako vyacutesledek jeho celoživotniacuteho snaženiacute a neustaacuteleacuteho vyrovnaacutevaacuteniacute se s různyacutemi
podněty Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech je podle jejiacuteho přesvědčeniacute založena
na třech kliacutečovyacutech oblastech na Komenskeacuteho ireacutenismu vševědneacute a z toho vyplyacutevajiacuteciacute
všenaacutepravneacute snaze a konečně na požadavku společenskeacute reformy238
Jan Patočka spatřuje konkreacutetniacute impulzy ke vzniku poradniacuteho diacutela v udaacutelostech
toruňskeacuteho Colloquium charitativum239 a přiacutepravě vestfaacutelskyacutech miacuterovyacutech jednaacuteniacute
Komenskyacute měl během sveacuteho elbląngskeacuteho působeniacute usilovně přemiacutetat o možnostech
dohody ve třicetileteacute vaacutelce bojujiacuteciacutech stran Tyto praktickeacute pohnutky měly splynout
s myslitelovyacutem přesvědčeniacutem o nutnosti všenaacutepravy k němuž dospěl již za sveacuteho
londyacutenskeacuteho pobytu v letech 1641 až 1642 a ktereacute vyjaacutedřil dosud nejpodrobněji ve
236 K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 238-240 Patočkovu interpretaci podporujiacute rovněž zaacutevěry baacutedaacuteniacute italskeacute komenioložky Marty Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 330 a 331 237 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 12 a 36 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 30 a 36 Dlužno zmiacutenit rovněž naacutezor Roberta Kalivody jenž Poradu chaacutepe sice jako utopii nicmeacuteně nikoliv jako utopii prostorovou (jakyacutemi jsou kupř diacutela již zmiacuteněnyacutech myslitelů Mora a Campanelly) nyacutebrž jako utopii časovou předpoklaacutedajiacuteciacute svou realizaci v budouciacute době Podle Kalivody je Jan Amos prvniacutem filosofem jenž s podobnyacutem pojetiacutem přichaacuteziacute (bdquomilniacutekem v sbquoprocesu zčasověniacutelsquoldquo utopie) K tomu srov Kalivoda Robert Utopie a emancipace In Studia Comeniana et historica č 33 1987 roč XVII s 5-25 zejm pak s 19-20 Daacutele pak srov Floss Karel Zčasověniacute utopie ndash More Andrae Komenskyacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 188-196 238 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 245-256 K možnyacutem zdrojům těchto aspektů Komenskeacuteho filosofie pak srov Popelovaacute Jiřina c d s 257 Ke Komenskeacuteho ireacutenismu srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 14 239 Toto ve sveacutem vyacutesledku neuacutespěšneacute jednaacuteniacute o smiacuteru mezi třemi znesvaacuteřenyacutemi konfesemi ndash reformovanyacutemi luteraacuteny a katoliacuteky ndash proběhlo v roce 1645 v polskeacute Toruni Rozhovor laacutesky uspořaacutedal polskyacute kraacutel Vladislav IV Bliacuteže k tomu srov Bečkovaacute Marta K toruňskeacutemu bdquoColloquium charitativumldquo In Studia Comeniana et historica č 51 1994 XXIV s 143-148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 106
- 49 -
sveacutem spise Cesta světla (vznikal mezi leacutety 1641-1642 publikovaacuten byl však až roku
1668)240 Pavel Floss ovšem připomiacutenaacute že k myšlence na reformu společnosti staacutele
intenzivněji uacutestiacuteciacute v ideu jejiacute celeacute proměny dospěl Komenskyacute již během sveacuteho prvniacuteho
pobytu v polskeacutem Lešně na konci dvacaacutetyacutech let 17 stoletiacute S Patočkou se však shoduje
v tom naacutezoru že ke sveacute všenaacutepravneacute koncepci v jejiacute vyhraněnějšiacute formě dospiacutevaacute až
později241
Definitivniacute rozhodnutiacute vybudovat zcela novyacute všenaacutepravnyacute filosoficko-
teologicko-společenskyacute systeacutem vtělenyacute do budouciacuteho diacutela De rerum humanarum
emendatione consultatio catholica (Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech) tedy
spatřuje světlo světa jak vyplyacutevaacute z Comeniovy korespondence během jeho
elbląngskeacuteho pobytu v průběhu roku 1644242 Bratrskyacute biskup již v teacuteto době uvažoval
o vzniku sedmidiacutelneacuteho diacutela jehož dvě čaacutesti ponesou naacutezev Pansofia a Pampaedia
Obsah celeacute budouciacute Porady nicmeacuteně v korespondenci teacute doby vyliacutečen neniacute Podle
zaacutevěrů baacutedaacuteniacute Jana Patočky měla jako prvniacute ze sedmi čaacutestiacute vzniknout Panegersia (k
teoretickeacutemu obsahu jednotlivyacutech čaacutestiacute srov niacuteže a přiacuteslušneacute oddiacutely)243
Dalšiacute dokončenaacute čaacutest Konzultace Panaugia a některeacute pasaacuteže Pansofie a
Panorthosie měly vzniknout naacutesledně během let 1654 až 1656 tedy během
Komenskeacuteho třetiacuteho pobytu v polskeacutem Lešně244 Jaro roku 1656 však znamenalo pro
vyacutevoj celeacuteho diacutela tragickyacute mezniacutek při lešenskeacutem požaacuteru shořely některeacute z čistopisů
diacutela připraveneacute již do tisku (jednaacute se zejmeacutena o čaacutesti Pansofie) Již hotoveacute Panegersia a
Panaugia měly zkaacuteze v plamenech uniknout O tom svědčiacute vedle korespondence i
240 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 535 Ke Komenskeacuteho londyacutenskeacutemu pobytu a spisu Cesta světla srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 45 či Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 285-306 241 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 43-45 242 Prvniacutem dopisem kteryacute o tomto zaacuteměru svědčiacute je pravděpodobně list z 18 listopadu 1644 Komenskyacute zde zmiňuje jak celyacute naacutezev předpoklaacutedaneacuteho diacutela tak i jeho sedmidiacutelnou strukturu a naacutezev jedneacute z jeho čaacutestiacute Pansofie K tomu srov bliacuteže Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 537 kde opravuje staršiacute naacutezor J Popeloveacute že nejstaršiacute zmiacutenkou o Poradě je dopis z 28 dubna 1645 Daacutele k tomu srov Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 106 243 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 538 Se stejnyacutemi zaacutevěry přišla rovněž i J Popelovaacute Srov Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 318 244 Panaugia pak s Panegersiiacute již zůstanou zdaleka nejdokončenějšiacutemi čaacutestmi Porady K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 545
- 50 -
skutečnost že je Komenskyacute na podzim teacutehož roku ndash po sveacutem přiacutechodu do
Amsterodamu ndash daacutevaacute do tisku245
Během sveacuteho amsterodamskeacuteho pobytu pak pracuje na dalšiacutech čaacutestech Porady ndash
Panorthosii a Pannuthesii Vědom si sveacuteho pokročileacuteho věku a hrozby že nebude
schopen sveacute životniacute diacutelo dokončit uvažuje alespoň o vypracovaacuteniacute co nejpodrobnějšiacuteho
plaacutenu jenž by jeho naacutesledovatelům za něž určuje sveacuteho syna z druheacuteho manželstviacute
Daniela a bliacutezkeacuteho přiacutetele Kristiana Vladislava Nigrina pomohl Poradu dopracovat246
Po Komenskeacuteho smrti v listopadu 1670 se tito mužoveacute ve spolupraacuteci s Pavlem
Hartmannem Komenskeacuteho přiacutetelem z dob nizozemskeacuteho pobytu ujali obtiacutežneacute praacutece na
dokončeniacute poradniacuteho diacutela Rukopisnaacute verze Porady Patočkou naziacuteranaacute jako bdquopracovniacute
exemplaacuteřldquo prochaacutezela až do roku 1681 kdy se z pramenů ztraacutecejiacute posledniacute informace o
uspořadateliacutech Komenskeacuteho pozůstalosti neustaacutelyacutemi uacutepravami I přes veškerou jejich
snahu však k vydaacuteniacute celeacuteho diacutela tiskem nedošlo247
Text Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech je tak historikům filosofie a
komeniologům k dispozici až zaacutesluhou objevu Dmytra Čyževśkeacuteho jenž tento
bdquopracovniacute exemplaacuteřldquo nalezl roku 1934 v archivu Franckeho sirotčinců v německeacutem
Halle Sem se dostal skrze přiacutetele Jana Amose Justa Docemia s niacutemž sem doputoval z
Nizozemiacute248
Zaměřme se nyniacute však na teoretickyacute obsah poradniacuteho diacutela Vlastniacutemu filosofickeacutemu a
teologickeacutemu jaacutedru Porady vtěleneacutemu Komenskyacutem do sedmi vzaacutejemně provaacutezanyacutech
čaacutestiacute předchaacuteziacute myslitelova dedikativniacute předmluva ndash Pozdrav učenyacutem zbožnyacutem a
vznešenyacutem mužům SVĚTLŮM EVROPY V niacute jejiacute autor v prveacute řadě představuje povahu
a zaacuteměry sveacuteho diacutela 245 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 539-540 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 341 246 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 48 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 540 a 542 247 Podrobněji k tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 542-545 248 Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s 25 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 542 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 112 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 343 Pavel Floss uvaacutediacute až rok 1935 K tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 49 K osobě filosofa a slavisty D Čyževśkeacuteho jakož i podrobnostem jeho objevu Konzultace srov bliacuteže Patočka Jan Nad komeniologickou praciacute Dmytra Čyževśkeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 322-326
- 51 -
Podle jeho přesvědčeniacute se jednaacute o mimořaacutednyacute můžeme řiacuteci ojedinělyacute pokus o
naacutepravu současneacuteho vzdělaacuteniacute (eruditio)249 společnosti (politia) a naacuteboženstviacute
(religio)250 Podle Komenskeacuteho teoretickyacute obsah Porady neniacute bdquo[hellip] nic noveacuteho pokud
jde o věcldquo je však bdquoněco zcela noveacuteho pokud jde o způsob provaacuteděniacute věci251 Jeho
zaacuteměrem je totiž přistoupit k naacutepravě věciacute lidskyacutech ve spolupraacuteci se všemi ostatniacutemi
učenci křesťanskeacuteho světa252 Praacutevě spory a nejednotnost dosavadniacutech filosofickyacutech a
naacuteboženskyacutech představ vniacutemaacute Comenius jako hlavniacute překaacutežku uskutečnitelnosti
dřiacutevějšiacutech naacutepravnyacutech snah
bdquoOacute křesťaneacute lide milyacute Bohu Vaše takřka nekonečneacute a neukončitelneacute spory o
filozofickyacutech teologickyacutech a společenskyacutech zaacuteležitostech prokazujiacute že nechaacutepete
sveacute přednosti Naacutezorů jež naacutes děliacute je ndash běda ndash bezpočetldquo253
Pro tento důvod tedy shledaacutevaacute nevyhnutelnyacutem opustit všechny dosavadniacute snahy a
zaměřit se na novou cestu již nastiňuje Obecnaacute porada Podle Komenskeacuteho představ
lze k všeobecneacute naacutepravě totiž dospět pouze ve vzaacutejemneacute spolupraacuteci a při naacutepravě všech
věciacute lidskyacutech současně254 Ačkoliv Comenius nezřiacutedka hodnotiacute sveacute diacutelo adjektivy
v superlativniacutem tvaru255 je si na druhou stranu vědom svyacutech omezenyacutech ndash lidskyacutech ndash
možnostiacute a z toho plynouciacute možnosti pomyacuteleniacute Předklaacutedaacute tedy čtenaacuteřům diacutelo s prosbou
o jeho objektivniacute posouzeniacute a přiacutepadnou korekci svyacutech vlastniacutech naacutezorů256 O značneacute
myslitelskeacute pokoře a upřiacutemneacute snaze o univerzalistickyacute přiacutestup v otaacutezkaacutech emendačniacuteho
249 Komenskyacute bude v dalšiacutem textu Consultatio užiacutevat zaacuteměnně i termiacutenu filosofie Jak zdůrazňuje Jan Patočka je třeba oba vyacuterazy chaacutepat jako referenci k soudobeacute vědě jako takoveacute Srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533 K tomu srov teacutež Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 349 250 Srov CC Světlům Evropy 4 a Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 2 na s 66 251 CC Světlům Evropy 2 252 K tomu srov již jen dedikaci Porady bdquoLidskeacutemu pokoleniacute předně však evropskyacutem vzdělancům duchovniacutem a mocnyacutemldquo Kurziacuteva jakož i jinaacute zvyacuterazněniacute v citaciacutech z Porady jsou ndash neniacute-li uvedeno jinak ndash zde i v dalšiacutem textu původniacute 253 CC Světlům Evropy 21 Srov teacutež CC Světlům Evropy 22 254 CC Světlům Evropy 21 K definici lidskyacutech věciacute pak srov niacuteže 255 Srov kupř CC Světlům Evropy 2 či 4 bdquoJde zajisteacute o věc takoveacuteho vyacuteznamu že je vhodnějšiacute se o ni třeba tisiacuteckraacutet pokusit s nezdarem než se tisiacuteckraacutet nepokusit Zejmeacutena ukazuje-li Bůh nějakou novou ještě nevyzkoušenou cestu že ta naše je takovaacute bude zřejmeacute Je totiž takřka uacuteplně všeobecnaacute poněvadž vytyčuje v teacuteto věci nejzazšiacute ciacutele lidskyacutech (co řiacutekaacutem dokonce i Božiacutech) tužeb [hellip]ldquo Ke Komenskeacuteho myslitelskeacutemu sebevědomiacute přispěl nepochybně rovněž uacutespěch a ohlas jeho dřiacutevějšiacuteho spisu Dveacuteře jazyků K tomu srov CC Světlům Evropy 19 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 329 256 CC Světlům Evropy 25
- 52 -
snaženiacute pak svědčiacute myslitelův zaacuteměr publikovat Konzultaci anonymně bdquoaby nebylo
vůbec zapotřebiacute braacutet ohled na osobu stav naacuterod sektu nyacutebrž aby pouhaacute věc sama leacutepe
viditelnaacute vnikala do duchovniacutech zraků Vaacutes všech [hellip]ldquo257
Komenskeacuteho všenaacutepravneacute diacutelo je charakterizovatelneacute však i jinyacutemi motivacemi
nežli pouhyacutem ciacutelem zrevidovat a přiveacutest k dokonalosti současneacute filosofickeacute a
naacuteboženskeacute ideje Jeho snahou je teacutež připravit soudobeacute sociaacutelniacute poměry ke stavu jenž
by měl předchaacutezet Kristově tisiacutecileteacute řiacuteši Duchem chiliastickeacuteho smyacutešleniacute je Porada
velmi intenzivně prostoupena a v samotneacutem textu lze naleacutezt řadu Komenskeacuteho
explicitniacutech vyjaacutedřeniacute
bdquo[hellip] všichni chaacutepou že před světem stojiacute obrat k zaacutevěrečneacutemu rozuzleniacute
(moudrost Božiacute s naacutemi totiž hraje na světě divadlo) teologoveacute všech směrů
začiacutenajiacute již uznaacutevat že se bliacutežiacute den hlasu sedmeacuteho andělaldquo 258
V naacutesledujiacuteciacutech pasaacutežiacutech uacutevodniacuteho textu Světlům Evropy medituje Komenskyacute o
struktuře sveacuteho životniacuteho diacutela Předevšiacutem považuje za nezbytneacute vymezit co se lidskyacutemi
věcmi po jejichž naacutepravě bude posleacuteze volat vůbec rozumiacute Tato otaacutezka je předmětem
prvniacute ze sedmi čaacutestiacute Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech Panegersie Jejiacutem původně
zamyacutešlenyacutem naacutezvem mělo byacutet Excitatorium universale (Všeobecneacute probuzeniacute)259
Comenius totiž v jejiacutech kapitolaacutech a paragrafech nepojednaacutevaacute jen o vymezeniacute lidskyacutech
věciacute ale rovněž i o jejich současneacutem ndash neutěšeneacutem ndash stavu a nutnosti probudit v lidstvu
touhu po jejich naacutepravě Ve druheacute čaacutesti Konzultace Panaugii rozjiacutemaacute Comenius o
cestě jež by umožnila uacutespěch emendačniacuteho uacutesiliacute Neniacute tedy naacutehodou že alternativniacute
naacutezev teacuteto čaacutesti Porady zniacute Cesta všeobecneacuteho světla Praacutevě světlo se totiž jak ukaacutežeme
257 CC Světlům Evropy 26 258 CC Světlům Evropy 20 Ke Komenskeacuteho chiliasmu srov daacutele CC Světlům Evropy 31 CC Panegersia I 7 CC Panorthosia II Daacutele k tomu pak srov Begon Joan Luiacutes Llinaacutes Milleniarism and symbolism in Comenius In Studia Comeniana et historica č 67-68 2002 roč XXXII s 31-36 Fattori Marta Profetismo e millerianismo in J A Komenskyacute s 331-355 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 36 a 48 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34 a 58 Kišš Igor Utopickeacute a reaacutelne humaacutenne prvky v chiliazme J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 67-68 2002 roč XXXII s 44-51 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 540 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 95 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 49-50 a 242 Sousediacutek Stanislav Komenskeacuteho filozofie v souvislostech myšlenkoveacuteho vyacutevoje doby In Studia Comeniana et historica č 8-9 1974 roč IV pozn č 16 na s 36 259 Bliacuteže k tomu srov Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 3 na s 66 K různiacuteciacutem se českyacutem ekvivalentům řeckyacutech naacutezvů jednotlivyacutech čaacutestiacute Porady srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 48
- 53 -
v dalšiacutem vyacutekladu stane posledniacutemu Bratrskeacutemu biskupu zaacutekladniacutem předpokladem a
prostředkem jeho všenaacutepravnyacutech snah Všenaacuteprava by však nebyla uskutečnitelnaacute bez
naacuteležiteacuteho pochopeniacute světa člověka a Boha a utřiacuteděniacute poznatků o nich Třetiacute čaacutestiacute
poradniacuteho diacutela je tedy Pantaxia bdquoVšeobecneacute uspořaacutedaacuteniacute věciacute jež jsme předtiacutem
označovali jmeacutenem PANSOFIAldquo260 Takto zvlaacutednuteacute věděniacute naacutes naacutesledně opravňuje ndash a
co viacutece vybiacuteziacute a zavazuje ndash přičinit se o jeho rozšiacuteřeniacute mezi všemi lidmi261
Nejvhodnějšiacutem prostředkem pro tento zaacuteměr je Komenskeacutemu univerzaacutelniacute jazyk
srozumitelnyacute napřiacuteč všemi světovyacutemi naacuterody Všeobecneacute zušlechťovaacuteniacute mysliacute
Pampaedia a Všeobecneacute zušlechťovaacuteniacute jazyků Panglottia jsou tedy čtvrtou a paacutetou
čaacutestiacute Consultatio Dostojiacuteme-li všem těmto předpokladům jsme opraacutevněni hovořit o
bdquonaacutepravě stavu VZDĚLAacuteNIacute NAacuteBOŽENSTVIacute a POLITIKY aby bylo možno ndash
přikazuje to Bůh ndash přiveacutest na svět osviacutecenyacute naacutebožnyacute a pokojnyacute věk To označiacuteme
jmeacutenem PANORTHOSIA to jest Všeobecneacute napravovaacuteniacuteldquo262 Pro uacuteplnost a zamyacutešleneacute
vyzněniacute celeacuteho diacutela nesmiacute jako sedmaacute zaacutevěrečnaacute čaacutest chybět Pannuthesia Kniha o
všeobecneacutem povzbuzovaacuteniacute263
Nahleacutedneme-li na Obecnou poradu o naacutepravě věciacute lidskyacutech stran jejiacuteho
formaacutelniacuteho charakteru vysvitne jako velice zajiacutemavaacute Komenskeacuteho uacutevodniacute deklarace
v niacutež se tvrdiacute
bdquoA protože jde v celeacutem diacutele o poradu užiacutevaacuteme raději rozpravy než monologu
raději nabaacutedaacuteniacute než pouček raději přiacutejemneacuteho popisneacuteho slohu než přiacutesneacuteho
filosofickeacuteholdquo264
Toto předsevzetiacute je však pravdiveacute jen do určiteacute miacutery zatiacutemco se Comenius vskutku
držel spiacuteše nabaacutedaacuteniacute než pouček podanyacutech viacutece uacutevahově nežli s filosofickou
terminologickou preciznostiacute zůstaacutevajiacute jisteacute pasaacuteže Porady ndash ve většině přiacutepadů pro svou
nedokončenost ndash bohužel nedialogizovaacuteny
260 CC Světlům Evropy 8 K rozdiacutelu termiacutenů Pantaxia a Pansofia a Komenskeacuteho postoji k nim srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 548 261 Ke Komenskeacuteho univerzalismu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34-35 Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 100-101 a dalšiacute vyacuteklad 262 CC Světlům Evropy 11 263 CC Světlům Evropy 12 264 CC Světlům Evropy 32
- 54 -
Autor Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech se v jejiacute předmluvě obraciacute k bdquomužůmldquo
jakeacutehokoliv naacuteboženstviacute či naacuteroda265 Tiacutemto osloveniacutem je však nutneacute rozumět
Komenskeacuteho snahu ziacuteskat pro sveacute emendačniacute diacutelo zaacutestupce všech (v prvniacute řadě jen a
pouze) křesťanskyacutech konfesiacute Ostatně na mnoha miacutestech předmluvy užiacutevaacute osloveniacute
bdquoSvětla křesťanskeacuteho světaldquo bdquop ředniacute mužoveacute křesťanskeacute obceldquo apod s čiacutemž
korespondujiacute i Komenskeacuteho uacutevahy o ciacuteli všenaacutepravnyacutech snah bdquojiacutemž je zvěstovat Krista
Světlo lidstva zbylyacutem naacuterodůmldquo 266 Naopak o dalšiacutech dvou ndash z pohledu Středoevropana
žijiacuteciacuteho v sedmnaacutecteacutem stoletiacute ndash nejvyacuteznamnějšiacutech světovyacutech naacuteboženstviacutech se vyjadřuje
s o poznaacuteniacute menšiacute uacutectou267
322 Panegersia
V prvniacute čaacutesti Porady Panegersii268 pojednaacutevaacute moravskyacute myslitel na straacutenkaacutech jejiacutech
dvanaacutecti kapitol obecně o uacutekolu jemuž maacute jeho poradniacute diacutelo dostaacutet Podle jeho
přesvědčeniacute je nezbytneacute nejprve probudit lidskeacute vniacutemaacuteniacute aby bylo naacuteležitě připraveno
přistoupit k bdquouacutekolu nad nějž neniacute pod nebem většiacuteholdquo269 Aby bylo takoveacute probouzeniacute
naacuteležiteacute je podle něj nezbytneacute začiacutet s niacutem u sebe samotneacuteho270 Toto sebeprobuzeniacute
naacutesledně vyuacutestiacute v probuzeniacute všech jež bude završeno probuzeniacutem Boha kteryacute vyjde
lidskyacutem snahaacutem vstřiacutec a dopřeje jim zdaacuterneacuteho uskutečněniacute271
Aby bylo však o probouzeniacute k naacutepravě lidskyacutech věciacute možneacute vůbec uvažovat je
nejprve nutneacute je definovat Podle Komenskeacuteho jsou v užšiacutem slova smyslu lidskyacutemi
věcmi pouze ty jež se neoddělitelně vztahujiacute k lidskeacute přirozenosti a odlišujiacute tak člověka
od ostatniacutech živočichů272 Jejich fundamentem jsou rozum (schopnost věci pochopit a
vědět spraacutevně) vůle (schopnost mezi věcmi volit a toužit po dobru) a vyacutekonneacute
schopnosti (schopnost na věci působit a miacutet radost z tvořeniacute)273 Tyto ryze lidskeacute
265 CC Světlům Evropy 14 266 Srov CC Světlům Evropy 14 16 267 Srov kupř pasaacutež z CC Panaugia III 23 bdquoZato ostatniacute naacuteboženstviacute jsou vybudovaacutena na piacutesku ze sena a slaacutemy lidskyacutech vyacutemyslů nebo ďaacutebelskyacutech podvodů a nejsou schopna odolat ani uacutetočiacuteciacutemu přiacutevalu vědeckyacutech důkazů jež jsou jako zaacuteplava ani ohni Božiacutech vyacuterokůldquo 268 Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech čaacutest prvniacute Panegersia neboli Všeobecneacute probuzeniacute v niacutež se podaacutevaacute vyacuteklad o tom co jsou lidskeacute věci jak jsou pokaženeacute jak se o jejich naacutepravě vždy uvažovalo na nebi i na zemi jak je nutneacute o tom uvažovat znovu jinyacutem způsobem naacutesleduje VYZVAacuteNIacute VŠECH LIDIacute k poradě o věci tak obecneacuteho vyacuteznamu 269 CC Panegersia I 2 270 Srov CC Panegersia II 271 CC Panegersia I 3 či Panegersia III 272 CC Panegersia IV 3 273 CC Panegersia IV 7-10
- 55 -
(pre)dispozice naacutesledně stojiacute u zrodu filosofie (bdquouacutesiliacute o moudrostldquo prameniacuteciacute z rozumu)
zbožnosti (bdquo touhy po dobruldquo vyvěrajiacuteciacute z vůle) a politiky (čili bdquovedeniacute lidiacute kteřiacute staacutele
něco podnikajiacute podle takovyacutech pravidel aby si v tom co dělajiacute nepřekaacuteželi nyacutebrž
pomaacutehalildquo majiacuteciacute svůj zaacuteklad ve vyacutekonneacute schopnosti) tedy třech nejvyššiacutech druhů
lidskeacute činnosti ndash lidskyacutech věciacute274
O tom že jsou lidskeacute věci pokaženy neniacute podle Komenskeacuteho třeba polemizovat
bdquoOd počaacutetku lidskeacute společnosti existovaly spory mezi politickyacutemi filozofickyacutemi
a naacuteboženskyacutemi skupinami o to kdo maacute staacutet v čele druhyacutech kdo leacutepe věci chaacutepe
a kdo s většiacute radostiacute sloužiacute Bohu a nejinak se to děje jak vidiacuteme doposudldquo275
Lideacute se miacutesto rozumu vyznačujiacute spiacuteše hloupostiacute miacutesto snahy po dobreacutem toužiacute po zleacutem a
sveacute tvůrčiacute schopnosti zanedbaacutevajiacute Komenskeacutemu pokaženiacute třech kliacutečovyacutech lidskyacutech věciacute
dosvědčujiacute i rozšiřujiacuteciacute se ateismus a modlaacuteřstviacute276
bdquoJak vypadaacute obvykleacute lidskeacute uacutesiliacute ktereacute pracně vynaklaacutedaacute celyacute svět Pachtěniacute se
za majetkem poctami a rozkošemi Kdo by neviděl že tyto tři věci se obecně
poklaacutedajiacute za zaacuteklad lidskeacuteho štěstiacute a k nim že je všechno na světě zaciacutelenoldquo277
bdquoNeniacute tedy ve věcech lidskyacutech nic v pořaacutedku Stav mysli zbožnost i politika celeacuteho
lidstva jsou pokaženyldquo278 A to i navzdory tomu že pokusy o naacutepravu probiacutehaly po celeacute
lidskeacute dějiny279 Filosofie naacuteboženstviacute a politika však nejsou zkaženy docela jsou spiacuteše
jen roztřiacuteštěneacute a pomyacuteleneacute Najde-li se věřiacute Komenskyacute cesta jež přivede lidstvo
k tomu aby vidělo bdquovše a bezchybněldquo existuje pak i naděje na rehabilitaci lidskyacutech
věciacute280
274 CC Panegersia IV 12 a 13 a 25 275 CC Panegersia IV 22 276 CC Panegersia V 20-22 277 CC Panegersia V 10 278 CC Panegersia V 34 279 Srov zejm CC Panegersia VII 280 CC Panegersia VIII zejm 2 a 4 Teoretickyacutem zdrojem Komenskeacuteho přesvědčeniacute o nutnosti naacutepravy tzv lidskyacutech věciacute byla podle Jana Patočky v prvniacute řadě filosofie Francise Bacona daacutele pak rovněž naacutezory Tommasa Campanelly K tomu srov Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 143 a Patočka Jan Některeacute z dnešniacutech uacutekolů baacutedaacuteniacute o Komenskeacutem In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 306-307
- 56 -
Z vyacutekladu v uacutevodniacutech deseti kapitolaacutech Panegersie tedy Komenskeacutemu vyplyacutevaacute
že se pokus o naacutepravu musiacute uskutečnit zcela odlišnyacutemi metodami než jakyacutemi se dělo
doposud
bdquoBůh ukazuje trojiacute dosud nepoužityacute a přitom snadnyacute přiacutejemnyacute a lehkyacute způsob
uvedeniacute lidiacute a jejich věciacute do harmonie cestu jednoty cestu jednoduchosti a cestu
dobrovolnostildquo281
Našiacutem prvořadyacutem ciacutelem by měl byacutet naacutevrat k Bohu k původniacute jednotě bdquomusiacuteme se vraacutetit
od mnohosti do ktereacute jsme upadli k jednotěldquo 282
bdquoBůh je totiž cosi jedineacuteho i když je všiacutem je všiacutem a přece je jedno jedineacute Jedno
je podstatou všiacutem je svyacutemi vlastnostmi protože zaacuterodky ideje a vlastnosti
zahrnuje v sobě [hellip] Hle Bůh kteryacute jedinyacute je VŠIacuteM chce abychom jako jeho
obraz se VŠICHNI stali JEDNIacuteMldquo 283
Aby tedy byla uacuteplnaacute a všezahrnujiacuteciacute naacuteprava lidskyacutech věciacute možnaacute je nezbytneacute vydat se
na cestu od současneacute rozpolcenosti filosofickyacutech idejiacute naacuteboženskyacutech představ a
politickyacutech teoriiacute ndash tedy mnohosti ndash zpět (anebo spiacuteš daacutele284) k jednotě bdquoOd rozptyacuteleniacute
k jednotě od mnohosti k jednoduchosti od naacutesiliacute k dobrovolnostildquo285 Tento pokus o
naacutepravu všech pokaženyacutech lidskyacutech věciacute uskutečněnyacute pro užitek všech lidiacute a
prostřednictviacutem všech prostředků je podle Komenskeacuteho nesporně něčiacutem novyacutem a dosud
neaplikovanyacutem286
281 CC Panegersia IX 1 282 CC Panegersia IX 6 Daacutele pak srov CC Panegersia II 38 bdquoVždyť my zbloudivše od Tebe přistupujeme k poradě o cestaacutech naacutevratu k Toběldquo k tomu srov teacutež prvniacute předmluvu k Pansofii 1 (In c d) 283 CC Panegersia IX 8 a 11 284 Ve vyacuteznamu bdquonaacutevratu zpětldquo Komenskyacute pojiacutemaacute podle meacuteho přesvědčeniacute zejmeacutena navraacuteceniacute se k původniacutem čistyacutem obecnyacutem puzeniacutem obecnyacutem pojmům a obecnyacutem schopnostem ktereacute jsou naacutem podle jeho naacutezoru vrozeneacute a jež jsou zaacutekladniacutemi dispozicemi vůle rozumu a tvůrčiacute činnosti K tomu srov zejm CC Panegersia IX 37 Z hlediska naacutepravnyacutech snah je však podle meacuteho soudu nutneacute pojiacutemat cestu od mnohosti k jednotě jako vytouženyacute ideaacutelniacute stav ndash tedy jako něco co je třeba teprve uskutečnit 285 CC Panegersia IX 22 286 CC Panegersia IX 25 Dosud neviacutedanyacute univerzalismus Komenskeacuteho snah oceňuje ve sveacute studii i Jan Patočka když soudiacute že se jednaacute o bdquo[hellip] myšlenky s nimiž se porůznu shledaacutevaacuteme již dřiacuteve ale většinou vždy s ostnem proti některeacutemu evropskeacutemu nebo mimoevropskeacutemu naacuterodu nikdy s oniacutem ryziacutem univerzalismem nikdy s oniacutem ryziacutem zaujetiacutem pro jednotu lidstva nikdy v takoveacute synteacuteze všeho co pro ni kdy bylo lidskou mysliacute koncipovaacuteno a nikdy na takoveacutem hlubokeacutem zaacutekladě filosofickeacutem na podkladě myšlenky univerzaacutelniacute harmonie kteraacute pronikaacute celyacute systeacutemldquo Cit dle Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 534 Ke Comeniově universalismu srov pozn č 261
- 57 -
Takovou naacutepravu však neniacute možneacute uskutečnit bez předchaacutezejiacuteciacute naacuteležiteacute
všeobecneacute porady jejiacutemž hlavniacutem uacutekolem bude stanovit samotneacute ciacutele emendačniacuteho
snaženiacute prostředky jimiž budou ciacutele uskutečňovaacuteny a konečně způsoby kteryacutemi bude
zvolenyacutech prostředků použito287 K takoveacutemu všeobecneacutemu sněmu vyzyacutevaacute Komenskyacute
celeacute lidstvo zvlaacuteště pak filosofy teology a politiky jichž se lidskeacute věci dotyacutekajiacute
nejbliacuteže288
Panegersii uzaviacuteraacute Komenskyacute prosbami k Bohu jehož nazyacutevaacute Otcem světla
bdquoVěčneacute světlo vyzař mocneacute paprsky sveacuteho světla aby se rozptyacutelily mlhy
našich temnot [hellip] Otče světla očisti v naacutes všech světlo rozumu
abychom všichni viděli tebe a viděli jakeacute je to co je daacuteno od tebe i co je
pod tvou mociacuteldquo289
323 Panaugia
Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech čaacutest druhaacute [] Panaugia v niacutež se předevšiacutem
uvažuje o tom že by se mysliacutem mělo zažehnout jakeacutesi všeobecneacute světlo v němž by
všichni mohli spatřit všechno a veskrze představuje de facto novou modifikovanou
verzi Komenskeacuteho staršiacuteho spisu Cesta světla (Via lucis) Stejně jako v něm i zde
Komenskyacute předklaacutedaacute koncepci sveacute metodologie jež se nyniacute však stane zaacutekladem
dalšiacutech čaacutestiacute Porady290
Jan Patočka ve sveacute studii o Panaugii prohlašuje že bdquoje to tedy obecnaacute
metodologie opřenaacute o metafysickou teorii poznaacuteniacute kteraacute prameniacute z novoplatonismu
Patrizziho [sic] raženiacute Paralela mezi vnitřniacutem a vnějšiacutem světlem neniacute myšlena jako
v novoplatonismu nikde jako pouheacute přirovnaacuteniacute nyacutebrž spočiacutevaacute na společenstviacute
podstatyldquo291 S filosofickyacutemi naacutezory Franceska Patriziho se měl Komenskyacute setkat již
během sveacuteho pobytu v Londyacuteně292 Zdali a popřiacutepadě nakolik ve sveacutem opus magnum
287 CC Panegersia X 288 CC Panegersia III 12 a XI 18 289 CC Panegersia XII 26 a 29 K tomu srov teacutež CC Panaugia XV 3 11 a dalšiacute 290 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 547 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 293 297 a 354 291 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 547 292 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 269 310 a 355 K tomu srov podrobněji oddiacutely 41 a 44 teacuteto studie
- 58 -
Komenskyacute z Patriziho filosofie vychaacuteziacute a do jakeacute miacutery jiacute zůstaacutevaacute věrnyacute bude však
možneacute posoudit až po vyliacutečeniacute celeacuteho teoretickeacuteho raacutemce Konzultace Otaacutezce vztahu
těchto myslitelů je tedy věnovaacutena až čtvrtaacute kapitola teacuteto studie
Komenskeacuteho Panaugia sestaacutevaacute ze šestnaacutecti řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi označenyacutech kapitol
I Proč se nyniacute přistupuje k uvažovaacuteniacute o světle a čeho je zde třeba dbaacutet
II Co je a kolikereacute je světlo a protiklad světla tma
III Co je rozumoveacute světlo tak plneacute jak si přejeme a jakaacute je jeho nutnost
IV Zda je možneacute zažehnout tak plneacute světlo rozumu
V O prvniacutem prameni rozumoveacuteho světla o přiacuterodě čili o Božiacutech diacutelech ve
světě
VI O druheacutem prameni rozumoveacuteho světla o sviacutetilně věciacute tedy o obrazu
Božiacutem kteryacute zaacuteřiacute v našiacute mysli
VII O třetiacutem prameni rozumoveacuteho světla o normě věciacute tj o slově Božiacutem jež
naacutes oslovuje a poučuje o nejpotřebnějšiacutech věcech
VIII O trojiacutem oku jež bylo člověku daacuteno aby mohl pohliacutežet na trojiacute Božiacute
světlo a na vše co se naacutem diacuteky tomu světlu ukazuje čili o smyslech
rozumu a viacuteře
IX O trojiacute pomoci trojiacuteho oka tj o trojiacute metodě jak pečlivě pohliacutežet na věci
o metodě analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute
X Snadnost všeobecneacuteho světla dosaženaacute pomociacute nalezeneacuteho kliacuteče jiacutemž je
panharmonie
XI Důkaz všech předchoziacutech vyacutevodů jak jej poskytujiacute cesty přirozeneacuteho
světla
XII Jak můžeme použiacutet cesty světla a spojit je tak aby odevšad vyhnaly tmu
XIII Uacutevaha o překaacutežkaacutech pro něž naši předkoveacute nedosaacutehli naplno tohoto
rozumoveacuteho světla
XIV Uacutevaha o překaacutežkaacutech jež jak se zdaacute mohou nyniacute ještě staacutet v cestě
všeobecneacutemu světlu ale v budoucnosti již nikoli Zde je takeacute uvedeno
rozděleniacute naacutesledujiacuteciacutech pojednaacuteniacute na Pansofii Pampaedii Panglottii a
posleacuteze Panorthosii
XV O tom že všeobecneacute světlo určeneacute lidskyacutem duchům požaduje aby
duchoveacute všech lidiacute byli očištěni od zaacutekalu předsudků
- 59 -
XVI Prosby k Otci světel aby vzešlo plneacute světlo
V prvniacute čaacutesti Consultatio Panegersii volaacute Komenskyacute po nalezeniacute prostředku jenž by
naacuteležitě sloužil zamyacutešleneacutemu uacutesiliacute o naacutepravu věciacute lidskyacutech
bdquoJde mi o to zda lze naleacutezt nějakou takovou věc jež by nějakyacutem zcela
jednoduchyacutem avšak uacutečinnyacutem a zaacuteroveň přiacutejemnyacutem způsobem působila na
všechny a na všechno a tiacutemto působeniacutem je sjednocovala měnila a
obšťastňovalaldquo 293
V prvniacute kapitole Panaugie sveacute hledaacuteniacute tohoto všeobecneacuteho prostředku uacutespěšně završuje
když za něj označuje rozumoveacute světlo ducha čili moudrost Komenskyacute vychaacuteziacute
z přiacuterodně-filosofickeacuteho pozorovaacuteniacute přiacuterody v niacutež praacutevě světlo vysiacutelaneacute Sluncem platiacute
za prostředek kteryacute zasahuje všechny pozemskeacute věci stejnyacutem způsobem294
bdquoVždyť celaacute ta hromada našich zmatků o jejichž odstraněniacute jsme se začali radit
neniacute nic jineacuteho než pochmurnyacute chaos temnot a neniacute přece jineacuteho prostředku
k zahnaacuteniacute temnot než je světloldquo 295
Přiacuterodně-filosofickyacute vyacuteznam světla však neniacute jedinyacutem důvodem proč jej Komenskyacute
užiacutevaacute rovněž i ve svyacutech gnozeologickyacutech a emendačniacutech pojednaacuteniacutech Podle
moravskeacuteho myslitele je totiž světlo i principem Božiacuteho tvořeniacute296
bdquoVždyť světlo a oheň byly podle zaacuteměru nejmoudřejšiacuteho Stvořitele učiněny tak
aby měly schopnost neustaacutelyacutem vysiacutelaacuteniacutem svyacutech paprsků na všechny strany
pronikat prvopočaacutetečniacute laacutetkou tiacutemto pronikaacuteniacutem ji zjemňovat zjemňovaacuteniacutem ji
uvaacutedět do pohybu uvaacuteděniacutem do pohybu zahřiacutevat zahřiacutevaacuteniacutem rozpouštět a
rozpouštěniacutem ji činit způsobilou k přijiacutemaacuteniacute jakyacutechkoli foremldquo297
Vedle světla jež je zaacuteřiacute rozleacutevajiacuteciacute se po věcech a činiacuteciacute je tiacutem zjevnyacutemi hovořiacute
Komenskyacute rovněž i o jeho protikladu ndash tmě jež maacute potenci veškereacute věci naopak 293 CC Panaugia I 1 294 CC Panaugia I 2 a 3 295 CC Panaugia I 4 296 CC Panaugia I 5 297 CC Panaugia I 6 Daacutele pak srov CC Panaugia VI 7
- 60 -
zahalovat Z těchto přiacuterodně-filosofickyacutech charakteristik světla a tmy vyplyacutevajiacute
naacutesledně i jejich vlastnosti gnozeologickeacute světlo umožňuje poznaacuteniacute věciacute kdežto tma
jejich poznaacuteniacute zabraňuje298
Světlo však pro Komenskeacuteho neniacute jen jedineacuteho druhu Ve druheacute kapitole hovořiacute
nejprve o světle věčneacutem kteryacutem je bdquoonen lidskyacutem smyslům nepřiacutestupnyacute jas v němž
přebyacutevaacute Bůhldquo299 Daacutele hovořiacute o vnějšiacutem světle ktereacute ztotožňuje s viditelnyacutem světlem
přiacuterodně-filosofickyacutem a o světle vnitřniacutem ktereacute působiacute v lidskeacute mysli Posledniacute
jmenovaneacute je pak daacutele rozděleno na světlo působiacuteciacute v rozumu ve vůli a v citu (svědomiacute)
Všechny jmenovaneacute druhy světla majiacute zaacutekonitě sveacute protiklady ve stejneacutem množstviacute
odpoviacutedajiacuteciacutech stupňů tmy300 Tma a jejiacute nižšiacute stupně však v Komenskeacuteho pojetiacute realiter
neexistujiacute bdquonejsou ničiacutem jinyacutem než nedostatkem skutečneacute bytnosti totiž světlaldquo301
Pro spraacutevneacute pochopeniacute řaacutedu všeho jsouciacuteho a tedy i možnost zdaacuterneacute naacutepravy
lidskyacutech věciacute je nezbytneacute věnovat se nejviacutece světlu rozumoveacutemu ktereacute usměrňuje
rovněž vůli a cit302 Praacutevě kyacuteženeacute spraacutevneacute a univerzaacutelniacute působeniacute tohoto světla
v lidskyacutech mysliacutech nazyacutevaacute Komenskyacute panaugiiacute bdquozaacuteřiacute všeobecneacuteho světlaldquo303
bdquo[hellip] je nutneacute toužit po světle v němž by bylo pohledu vystaveno vše co naacuteležiacute
časnosti i věčnosti co musiacuteme znaacutet i co dělat v co maacuteme doufat i čeho se baacutet co
maacuteme vlastnit i čeho užiacutevat co je dobreacute i co je špatneacute A to proto aby bylo
snadneacute poznat kde jak a proč se až dosud ve vědaacutech v naacuteboženstviacute a při
panovaacuteniacute jedněch nad druhyacutemi chybovalo a spolu s tiacutem poznat i nejzřejmějšiacute
důvody k naacutepravě jednoho za druhyacutemldquo 304
Světlo poznaacuteniacute věciacute je tak Komenskeacutemu nezbytnyacutem předpokladem pro uskutečněniacute
naacutepravy pokaženyacutech lidskyacutech věciacute Toto světlo by umožnilo spatřit adekvaacutetně vše
jsouciacute veskrze a všem vniacutemajiacuteciacutem subjektům305
298 CC Panaugia II 1-4 299 CC Panaugia II 6 K tomu srov teacutež CC Panaugia XVI 3 300 CC Panaugia II 7-15 K tomu srov teacutež CC Panaugia XI 84-88 301 CC Panaugia XI 89 Daacutele pak srov CC Panaugia XI 91 Podobně Komenskyacute diferencuje biacutelou barvu od černeacute ne-barvy Srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VIII XIX 5 302 CC Panaugia II 16 303 CC Panaugia III 1 304 CC Panaugia III 5 305 CC Panaugia III 21-26
- 61 -
Nahleacutedněme nyniacute však na Comeniovo pojetiacute poznaacutevaciacuteho procesu Ve sveacute koncepci
dospiacutevaacute k jedinečneacutemu propojeniacute poznaacuteniacute smysloveacuteho a poznaacuteniacute rozumoveacuteho
umožněneacuteho a zabezpečeneacuteho praacutevě světlem jež tak v jeho světelneacute metafyzice nabyacutevaacute
značně nobilitniacute pozice
Fundamentem racionality je pro Komenskeacuteho jak již bylo naznačeno empirie
člověk podle jeho představ rozumem vyhodnocuje skrze smysly ziacuteskaneacute podněty
Empirickaacute adekvaacutetnost těchto smyslovyacutech dat je však zaacutesadniacutem způsobem
determinovaacutena světlem v němž se vniacutemajiacuteciacutemu subjektu jeviacute306 Komenskyacute tak ve třetiacute
kapitole Panaugie postuluje sveacuteraacuteznou koncepci poznaacuteniacute založenou na ontologickeacute
dignitě světla a završenou empiricko-racionalistickyacutem gnozeologickyacutem procesem bdquo[hellip]
rozumoveacute světlo tedy poznaacutevaacuteniacute přechaacuteziacute od věciacute přes smysly do myslildquo307 Mezi
smysly zaujiacutemaacute ndash jak z vyacutesostneacute role světla logicky vyplyacutevaacute ndash prvniacute a nejdůležitějšiacute
miacutesto zrak308
Při podrobnějšiacutem naacutehledu na Komenskeacuteho pojetiacute gnozeologickeacuteho procesu
zjistiacuteme že průběh poznaacutevaacuteniacute chaacutepe jako vzaacutejemneacute spolupůsobeniacute poznaacutevajiacuteciacuteho a
poznaacutevaneacuteho zaštiacutetěneacuteho vždy přiacutetomnostiacute světla
bdquoSamotneacute světlo netvořiacute viděniacute nyacutebrž vyžaduje odpoviacutedajiacuteciacute uacutekon oka jež samo
maacute takeacute sveacute uspořaacutedaacuteniacute svou činnost a sveacute způsoby jak vychaacutezet světlu
vstřiacutecldquo 309
bdquoZpůsob vniacutemaacuteniacute je styk orgaacutenu s objektem Jeho zaacutekladem je vzaacutejemnaacute činnost
a trpnost věciacute protože každeacute jsoucno působiacute na sousedniacute jsoucna a každeacute
jsoucno je sousedniacutemi ovlivňovaacutenoldquo310
306 CC Panaugia III 7 307 CC Panaugia XI 4 O součinnosti smyslů a rozumu hovořiacute Komenskyacute rovněž i v Pansofii K tomu srov CC Pansofia Svět možnyacute V či CC Pansofia Svět pravzorovyacute I kde je dokazovaacutena existence Božiacute jak zapomociacute smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute tak i rozumoveacuteho uvažovaacuteniacute Jiřina Popelovaacute v tomto ohledu hovořiacute o rozporech bdquomezi jeho senzualismem na straně jedneacute a mezi potřebou racionaacutelniacuteho apodiktickeacuteho věděniacute na straně druheacutehellipldquo jež podle niacute nejleacutepe ilustrujiacute odlišnosti mezi Komenskeacuteho pojetiacutem didaktickyacutech a pansofickyacutech spisů bdquoJe zde totiž zaacutekladniacute rozpor mezi rozhodně aposteriorickyacutem pojetiacutem gnoseologie v didaktickyacutech diacutelech a aprioristickyacutem pojetiacutem v sbquoPansofiilsquoldquo Cit dle Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 157 a 270 Daacutele pak srov tamt s 149 276 a 282-283 322 a 420 308 CC Panaugia VI 7 309 CC Panaugia XI 60 310 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel O schopnosti smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute XXXIX
- 62 -
Světlo v Komenskeacuteho gnozeologii tedy figuruje jako prostředek (avšak i jako
předpoklad samotnyacute) spojeniacute vniacutemajiacuteciacuteho orgaacutenu s vniacutemanyacutem předmětem Toto spojeniacute
označuje autor Porady v jejiacutem latinskeacutem originaacutele termiacutenem coniunctio311
Podobně jako v Panegersii ztotožňuje Komenskyacute i v Panaugii Boha s původcem
světla312 Jeho diacutelem bylo ustaveniacute třech sviacutetilen bdquoz nichž vyšlehuje Božiacute zaacuteře jež naacutes ze
všech stran obklopujeldquo Těmito sviacutetilnami jež Komenskyacute nazyacutevaacute bdquovšeobecnyacutemi
prameny světlaldquo jsou svět živeacute a neživeacute přiacuterody lidskaacute mysl a Slovo Božiacute313 Jejich
všeobecnost spočiacutevaacute v tom že každeacutemu lidskeacutemu duchu poskytujiacute poznaacuteniacute všeho a po
všech straacutenkaacutech Jejich pravdivost je pak garantovaacutena jejich Božskyacutem původem314
Prvniacute z pramenů rozumoveacuteho světla přiacuterodu chaacutepe Komenskyacute jako
nejdokonalejšiacute obraz Božiacute moudrosti315
bdquo[hellip] svět tato Božiacute kniha (jež je jakoby pokladniciacute všech knih) je tak dokonalyacute
že štědře postačuje k tomu abychom z něho čerpali veškereacute poznaacuteniacute ktereacute je pro
člověka na tomto světě nezbytneacuteldquo 316
Druhyacutem pramenem rozumoveacuteho světla je samotnyacute lidskyacutech duch osvětlenyacute Božiacute
moudrostiacute Vzhledem k jeho schopnosti reflektovat vlastniacute rozhodnutiacute jej Komenskyacute
nazyacutevaacute teacutež svědomiacutem Toto světlo je naacutem Bohem daacuteno od našeho narozeniacute Je
vymezovaacuteno obecnyacutemi ndash neboť se jej dostaacutevaacute všem zdravyacutem lidem ndash či vrozenyacutemi ndash
neboť jsou naacutem daacuteny apriori ndash pojmy317
311 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel O schopnosti smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute XXXVIII (I svazek s 455) a CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII Oddiacutel III (I svazek s 483) Ke Comeniově gnozeologii srov daacutele Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9 a 41-48 312 CC Panaugia IV 1-2 313 CC Panaugia IV 6 a 13 K otaacutezce filosofickyacutech zdrojů těchto Komenskeacuteho naacutezorů srov oddiacutel 42 teacuteto praacutece 314 CC Panaugia IV 14-16 315 CC Panaugia V 1 316 CC Panaugia V 9 317 CC Panaugia VI 1-6 Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že v XI kapitole Panaugie Komenskyacute konstatuje že bdquonic neniacute v rozumu co předtiacutem nebylo ve smyslechldquo Srov CC Panaugia XI 32 Vnitřniacute rozpornost v Komenskeacuteho pojetiacute problematiky smysloveacuteho poznaacuteniacute a vrozenyacutech pojmů již velmi intenzivně kritizuje kupř J Popelovaacute (srov pozn č 307 v teacuteto studii) je podle meacuteho soudu pouze zdaacutenlivaacute Comenius totiž ve čtvrteacutem gradu Pansofie konstatuje bdquoOd přirozenosti jsou v našiacute mysli obrysy celeacuteho veškerenstva a celeacute harmonie věciacute Ty ale nevstupujiacute v činnost jinak než prostřednictviacutem uacutekonů smyslů Neboť i schopnost smyslově vniacutemat pochaacuteziacute od přirozenosti vniacutemaacuteniacute samo však pochaacuteziacute od dovnitř vpuštěnyacutech objektůldquo Cit dle CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel Diacutelna schopnosti poznaacutevaciacute Chaacutepeme-li Komenskeacuteho vyacuteroky ve světle jeho triadickeacuteho pojetiacute skutečnosti překonaacutevajiacuteciacuteho antagonistickyacute naacutehled skutečnosti dualistickeacuteho uvažovaacuteniacute zjistiacuteme že jeho zdaacutenlivě rozporneacute naacutezory nejsou vzaacutejemně neslučitelneacute Že si je saacutem Comenius vědom neudržitelnosti dualistickeacuteho stanoviska v
- 63 -
bdquo[hellip] B ůh chtěl aby se vždy když svět předklaacutedaacute vnějšiacutem smyslům věci
objevilo ono naše vnitřniacute světlo vnořilo se do věciacute a zevnitř i zvenčiacute je
zkoumalo počiacutetalo měřilo a zvažovalo aby člověk zjistil co k čemu a jak
každaacute z nich je a aby tak ve věcech rozpoznaacuteval vyacutetvory božskeacuteho uměniacute [hellip]
Stručně řečeno jak bylo nutneacute aby většiacute svět byl vybaven svyacutem viditelnyacutem
světlem tak bylo nutneacute aby i menšiacute svět člověk byl vybaven svyacutemldquo 318
Toto vnitřniacute světlo však nelze chaacutepat jako pouze racionaacutelniacute princip Vedle složky
rozumoveacute sestaacutevaacute rovněž z vůle a schopnosti Nutno ovšem podotknout že tyto dvě
složky jsou vůči rozumu v podřiacutezeneacutem postaveniacute319 Takovaacuteto komplexniacute vnitřniacute
poznaacutevaciacute mohutnost opět ndash za předpokladu spraacutevneacuteho užitiacute ndash zaručuje uacuteplneacute poznaacuteniacute
(chtěniacute a konaacuteniacute) všeho veskrze a všem subjektům Spraacutevnost dobrost a možnost
takoveacuteho jednaacuteniacute je opět garantovaacutena Božskyacutem původem našeho vnitřniacuteho světla Toto
světlo je vpodsledku ndash pro svou niternost a staacutelou přiacutetomnost ndash jistějšiacutem zdrojem
poznaacuteniacute než ne vždy přiacutetomneacute světlo smysloveacuteho světa320
Třetiacutem pramenem rozumoveacuteho světla je Komenskeacutemu Slovo Božiacute ktereacute doplňuje prvniacute
dva způsoby poznaacuteniacute v těch ohledech k nimž se nevztahujiacute a vztahovat nemohou Toto
Slovo se šiacuteřiacute zejmeacutena prostřednictviacutem knih jež za svateacute považujiacute tři Komenskyacutem
otaacutezkaacutech gnozeologie potvrzujiacute ostatně jeho vlastniacute slova z CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII III (I svazek s 481) bdquoAristoteleacutes tedy nepřirovnal dost vhodně mysl k praacutezdneacute desce a neudělal to leacutepe ani jeden z novějšiacutech (Herbert) když ji přirovnal k uzavřeneacute knize Prvniacute totiž naznačuje čistě pasiacutevniacute možnosti druheacute již dokonanyacute čin Ničiacutem z toho mysl neniacute Je tedy čiacutemsi uprostřed mezi tiacutem dvojiacutem Je to totiž aktivniacute možnost již lze převeacutest k uskutečněniacute jejiacute vlastniacute silou ale z popudu vnějšiacutech objektů Obecneacute znalosti totiž nezaacutevisejiacute pouze na zkušenosti ani zkušenost na obecnyacutech znalostech ale jedno na druheacutem ve stejneacute miacuteře jak tomu většinou ve vzaacutejemnyacutech vztaziacutech byacutevaacuteldquo K tomu srov rovněž Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 21 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 46 Podle Karla Flosse to byl praacutevě Pavel Floss jenž prvniacute na tuto skutečnost upozornil a Komenskeacuteho koncepci spraacutevně interpretoval Srov Floss Karel Filozofickeacute přiacutenosy k rozvoji komeniologie In Studia Comeniana et historica č 46-7 1992 roč XXII s 31 K vrozenyacutem obecnyacutem pojmům u Comenia pak daacutele srov CC Pansofia Svět možnyacute IV a V Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s 21 kde Dagmar Čapkovaacute medituje o možnyacutech inspiračniacutech zdrojiacutech Komenskeacuteho vyacuteše zmiacuteněnyacutech postojů Za ně označuje naacutezory Melanchtonovy Alstedovy přiacutepadně filosofii Herberta z Cherbury Ke Komenskeacuteho pojetiacute protikladů srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 506) 318 CC Panaugia VI 5 319 CC Panaugia VI 7-8 a 12 V Pansofii Světě materiaacutelniacutem však Komenskyacute k teacuteto problematice přistupuje odlišnyacutem způsobem neboť zde svobodnou vůli označuje za zaacutekladniacute antropinum povznaacutešejiacuteciacute člověka nad ostatniacute živočichy hovořiacute zde o jejiacute superioritě nad rozumem K tomu srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 7 bod 5 320 CC Panaugia VI 14-18 Jan Amos zde zcela očividně navazuje na předchaacutezejiacuteciacute iluministickou tradici ndash zejmeacutena na diacutelo Augustinovo či Bonaventurovo Srov Floss Pavel Architekti křesťanskeacuteho středověkeacuteho věděniacute Praha 2004 s 22 94 115 274-5 a 284
- 64 -
jmenovanaacute naacuteboženstviacute židovskeacute křesťanskeacute a islaacutemskeacute321 Posledniacute biskup českeacute
Jednoty bratrskeacute žaacutedaacute na židech a muslimech aby zodpovědně uvaacutežili shodu sveacuteho
naacuteboženstviacute s Božiacutemi zaacuteměry a zamysleli se nad přijetiacutem evangelia322
bdquoJe třeba povolat všechny křesťany židy i ostatniacute naacuterody naacuterodnosti a jazykovaacute
společenstviacute celeacuteho světa ke společneacutemu zkoumaacuteniacute aby se dalo s jistotou
stanovit zda knihy Noveacute smlouvy kterou světu zvěstoval Kristus jsou skutečně
Božiacute či nikoli A jsou-li aby se toto Božiacute světlo jež světu přinesli Mojžiacuteš a
Kristus stalo obecnyacutem světlem SVĚTLEM JEDINYacuteM SVĚTLEM
VELIKYacuteM SVĚTLEM NEZHASITELNYacuteM [hellip]ldquo 323
Třem pramenům rozumoveacuteho světla odpoviacutedajiacute tři způsoby jejich poznaacuteniacute bdquotrojiacute oko
jež bylo člověku daacutenoldquo K poznaacuteniacute světa přiacuterody sloužiacute lidskeacute smysly bdquoTělesneacute oko
neniacute nic jineacuteho než živeacute zrcadlo zachycujiacuteciacute viditelneacute podoby věciacute jež se do něho
dostaly působeniacutem světlaldquo324 Poznaacuteniacute vnitřniacuteho světla ndash tedy i mysliacute jinyacutech lidiacute ndash je
umožněno rozumem jenž bdquopohliacutežiacute odraženyacutem viděniacutem na věci ležiacuteciacute mimo mysl jako
by byly umiacutestěny přiacutemo v jejiacutem nitruldquo325 Smyslově a rozumově nepoznatelneacute ndash tedy
Bůh a Božskeacute ndash konečně spadaacute do oblasti viacutery326
Adekvaacutetnost třech způsobů poznaacuteniacute všech věciacute naplniacuteme pouze v přiacutepadě ubereme-li se
cestou užitiacute třech spraacutevnyacutech metod Tak jako si lideacute v každodenniacutem životě vypomaacutehajiacute
různyacutemi protetickyacutemi pomůckami je podle Komenskeacuteho třeba podobně postupovat
rovněž i v oblasti poznaacuteniacute Věci pozorovateli vzdaacuteleneacute pomaacutehaacute přibliacutežit dalekohled Ve
stejneacutem ohledu funguje metoda rozkladu ndash metoda analytickaacute jež rozklaacutedaacute celek na
čaacutesti a přibližuje je tak baacutedajiacuteciacutemu subjektu Rozpoznat celek podle jeho čaacutestiacute napomaacutehaacute
naopak ndash podobně jako přiacuterodovědci drobnohled ndash metoda sklaacutedaacuteniacute neboli syntetickaacute
Podobně jako zrcadlo konečně pracuje metoda srovnaacutevaacuteniacute synkritickaacute bdquoJejiacute pomociacute lze
to co samo o sobě neniacute vidět pozorovat na něčem jineacutem co je tomu podobneacuteldquo Tato
metoda naleacutezaacute sveacute uplatněniacute zejmeacutena v otaacutezkaacutech teologickyacutech Vzhledem k tomu že
321 CC Panaugia VII 7 a 20 322 CC Panaugia VII 22-35 323 CC Panaugia VII 29 324 CC Panaugia VIII 1-2 325 CC Panaugia VIII 5 326 CC Panaugia VIII 6
- 65 -
Boha neniacute možneacute spatřit nabiacuteziacute synkritickaacute metoda možnost patřeniacute jeho obrazu v jeho
vyacutetvorech327 Mezi nimi prvniacute miacutesto zaujiacutemaacute člověk jako vrchol Stvořeniacute ndash přiacuterody328
Metoda analytickaacute koresponduje zejmeacutena se smyslovyacutem poznaacuteniacutem metodě
syntetickeacute odpoviacutedaacute poznaacuteniacute rozumoveacute a cestě synkrize ndash jak vysviacutetaacute z vyacuteše zmiacuteněneacuteho
ndash naacuteležiacute poznaacuteniacute spadajiacuteciacute do oblasti viacutery Pořadiacute v němž Komenskyacute sveacute tři
metodologickeacute postupy představuje neniacute nikterak naacutehodnyacutem předchaacutezejiacuteciacute metoda a
jejiacute uacutespěch je totiž nezbytnyacutem předpokladem užitiacute metody naacutesledujiacuteciacute329
bdquoA tak vše co maacuteš před očima je třeba prozkoumat 1 analyticky abys viděl
součaacutesti věci 2 synteticky abys pronikl do souvislostiacute těch součaacutestiacute 3
synkriticky aby se naprosto jasně ukaacutezala zaacutekladniacute forma věci i zaacutekony podle
nichž se s tou věciacute zachaacuteziacuteldquo330
Takovyacutemto způsobem je tedy podle Komenskeacuteho možneacute bdquozažehnutiacute všeobecneacuteho světla
mezi lidmildquo331 Je však nezbytneacute všech naacutestrojů jimiž Bůh lidi obdaroval naacuteležitě
užiacutevat
bdquoJestliže bychom ovšem chtěli mohli a dovedli použiacutevat knihy Božiacute pak
nastane ono vytouženeacute všeobecneacute praveacute a zaacuteřiveacute světlo poznaacuteniacute jež přemaacutehaacute
327 Komenskeacuteho metoda analytickaacute a syntetickaacute se zdajiacute naacutepadně připomiacutenat metodologickeacute koncepce tzv padovskeacute školy O možneacute inspiraci Jana Amose tiacutemto učeniacutem jsem však v literatuře nenalezl žaacutedneacute zmiacutenky Comeniovu naacutevaznost na Padovany proto chaacutepu jen jako možnou K synkritickeacute metodě srov daacutele Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 100 Josef Tvrdyacute ve sveacute stati připomiacutenaacute že synkritickaacute metoda je stoickeacuteho původu Ve stoickeacutem pojetiacute měla ndash stejně jako později u Komenskeacuteho ndash byacutet naacutestrojem sbližovaacuteniacute filosofickyacutech a naacuteboženskyacutech pohledů K tomu srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 5 Daacutele pak srov Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 41 1990 roč XX s 103-104 Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 Dodejme že marxistickaacute komeniologie perem Jiřiny Popeloveacute hodnotiacute Komenskeacuteho synkritickou metodu velmi negativniacutem způsobem bdquoNa synkritickeacute methodě si Komenskyacute velice zaklaacutedal jako na sveacutem originaacutelniacutem vynaacutelezu a jako na nejbezpečnějšiacute cestě k odhalovaacuteniacute a vysvětlovaacuteniacute pravdy Ve skutečnosti byla hlavniacutem zdrojem jeho omylů nebezpečnějšiacutem než omyly ostatniacuteldquo Tento zdroj omylů posleacuteze přisuzuje Comeniovu naacuteboženskeacutemu blouzněniacute Srov Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 274-276 Podobnyacutech vyacutepadů proti Komenskeacuteho důrazu na viacuteru ktereacute podle meacuteho soudu neniacute možneacute nahliacutežet jinak než hlubokeacute nepochopeniacute zaacutekladniacutech principů jeho filosofie nalezneme u Popeloveacute bohužel viacutece 328 K celeacutemu odstavci srov CC Panaugia IX 5-8 V Pansofii Světě materiaacutelniacutem X (c d I svazek s 533) Komenskyacute sveacute pojetiacute precizuje bdquo[hellip] užitek kteryacute vyplyacutevaacute ze znalosti přirozenyacutech věciacute je že člověk může po schodišti stvořenyacutech věciacute vystoupit až k poznaacuteniacute Stvořitele [hellip]ldquo K tomu daacutele srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 329 CC Panaugia IX 330 CC Panaugia IX 18 331 CC Panaugia X 1
- 66 -
jakeacutekoli a jakkoli vzaacutejemně propleteneacute temnoty nevědomosti pochyb a
samotnyacutech našich omylůldquo332
Praacutevě tento vytouženyacute stav nazyacutevaacute Komenskyacute panaugiiacute333 Světlo v jeho pojetiacute figuruje
jako předpoklad prostředek a završujiacuteciacute princip veškereacuteho lidskeacuteho poznaacuteniacute334
Cele rozliteacute světlo společně s našiacutem odpoviacutedajiacuteciacutem poznaacuteniacutem ndash to jest využitiacute
všech třech zdrojů poznaacuteniacute třech očiacute a třech metod ndash jsou pak předpokladem
panharmonie bdquotj plneacute a všeobecneacute souzvučnosti všeho se všiacutemldquo335 Jako je přiacuterodně-
fyzikaacutelniacute světlo leacutekem proti tmě tak je i moudrost leacutekem proti bdquonevědomosti
nerozvaacutežnosti a hloupostildquo ktereacute stojiacute u kořene současneacuteho pokaženiacute lidskyacutech věciacute336
Panaugia obsahuje rovněž pojednaacuteniacute o přiacuterodně-fyzikaacutelniacutech vlastnostech světla To je
soustředěno do 57 teoreacutemů o světle jež tvořiacute zaacutekladniacute obsahovou čaacutest XI kapitoly Pro
potřeby teacuteto praacutece bude však zajiacutemavyacutem povšimnout si pouze některyacutech z nich
Podle korolaria prvniacuteho teoreacutemu lze v přiacuterodě naleacutezt tři druhy těles světelneacute
průsvitneacute a neprůhledneacute337 Světelnyacutem tělesem je takoveacute jež ze sebe daacutele vyzařuje
paprsky338 Průsvitneacute neboli průhledneacute (bdquořecky diaphanaldquo) těleso skrze sebe propouštiacute
světelneacute paprsky v nezměněneacute podobě339 Neprůhledneacute těleso je pak takoveacute ktereacute
paprsky nepropouštiacute a naopak bdquorozbiacutejiacute a rozptyluje po okolniacutech tělesech [hellip]ldquo 340
Ačkoliv původně hovořil o třech druziacutech přiacuterodniacutech těles přichaacuteziacute ve druheacutem teoreacutemu
Komenskyacute rovněž i s definiciacute leskleacuteho tělesa za něž považuje takoveacute ktereacute světelneacute
paprsky odraacutežiacute jinyacutem směrem341 Přiacuterodně-fyzikaacutelniacute pojednaacuteniacute obsaženaacute v prvniacutem a
druheacutem teoreacutemu Panaugie majiacute však hlubšiacute vyacuteznam prostřednictviacutem sveacute synkritickeacute
metody Comenius ukazuje že podobně jako v přiacuterodě existujiacute ve vztahu ke světlu
různeacute druhy těles je tomu tak i v přiacutepadě lidskyacutech mysliacute
332 CC Panaugia X 5 333 CC Panaugia III 1 334 CC Panaugia X 6 335 CC Panaugia X 8 15 a 16 K harmonii podrobněji srov CC Panaugia X 21-25 336 CC Panaugia XI 98 337 CC Panaugia XI 5 338 CC Panaugia XI 10 Paprsky jsou tiacutem silnějšiacute čiacutem bliacuteže sveacutemu zdroji se nachaacutezejiacute Srov CC Panaugia XI 26 339 CC Panaugia XI 12 340 CC Panaugia XI 14 341 CC Panaugia XI 13
- 67 -
bdquoA takto rozdiacutelnyacute je takeacute vztah lidskyacutech duchů vůči paprskům pravdy Někteřiacute
tupiacute skoro nic nepřijmou a všechno bez užitku propustiacute Jiniacute pouze vracejiacute zpět
to co přijiacutemajiacute To je typ paměťovyacute A konečně jiniacute zas vše co přijiacutemajiacute
rozbiacuterajiacute to znamenaacute spleacutetajiacute řetězy přiacutečin a naacutesledků a pohotovyacutem uvažovaacuteniacutem
rozmnožujiacute věděniacute To je typ přemyacutešlivyacuteldquo342
V dalšiacutem vyacutekladu ztotožňuje se světelnyacutem tělesem svět lidskou mysl a Božiacute Slovo
s průsvitnyacutem tělesem lidskeacute smysly s lesklyacutem tělesem naši pozornost a konečně
s neprůhlednyacutem tělesem rozum kteryacute stojiacute na konci a přijiacutemaacute pravdu o věcech343
Rozum připodobněnyacute k neprůhledneacutemu tělesu způsobuje že je paprsek rozptyacutelen po
okoliacute zasaženeacuteho předmětu Toto rozptyacuteleniacute nazyacutevaacute Komenskyacute svitem344
Panaugia tedy všeobecneacute rozlitiacute světla jež pro Komenskeacuteho představuje možnost
uacuteplneacuteho poznaacuteniacute všeho poznatelneacuteho (gnozeologickyacute aspekt) a tedy i možnost naacutepravy
(emendačniacute aspekt) lidskyacutech věciacute byla samozřejmě ciacutelem ndash ačkoliv ne explicitniacutem ndash již
předchaacutezejiacuteciacutech generaciacute Vzhledem k Božiacutemu zaacuteměru neposkytnout člověku v jednom
okamžiku veškereacute poznaacuteniacute nastaacutevaacute podle Komenskeacuteho čas pro panaugii praacutevě v jeho
současnosti345 V tomto přesvědčeniacute jej podporuje jak jeho silnyacute sklon k chiliastickeacutemu
smyacutešleniacute346 tak i narůstajiacuteciacute počet vynaacutelezů a tiacutem se prohlubujiacuteciacute lidskeacute věděniacute347
324 Pansofia Pampaedia Panglottia
Panaugia je Komenskeacutemu nezbytnyacutem předpokladem pro splněniacute dalšiacutech podmiacutenek
uskutečněniacute všenaacutepravy Po zažehnutiacute velkeacuteho rozumoveacuteho světla jež umožniacute
univerzaacutelniacute poznatelnost bude nutneacute zaveacutest do všech věciacute jednotnyacute řaacuted k těmto věcem a
jejich řaacutedu obraacutetit mysli všech lidiacute a konečně nově nabyteacute a utřiacuteděneacute věděniacute
zprostředkovat všem srozumitelnyacutem způsobem348
342 CC Panaugia XI 15 343 CC Panaugia XI 17-48 344 CC Panaugia XI 45 345 CC Panaugia XIII 3-19 346 K tomu srov vyacuteše oddiacutel 321 teacuteto praacutece 347 Srov CC Panaugia XIII 7 a 27 Panaugia XIII 19-26 348 CC Panaugia XIV 1-2 a CC Panaugia XV 1
- 68 -
Uacutesiliacute bdquosvět uveacutest v jedinyacute trvalyacute a vnitřně všestranně souvislyacute řaacutedldquo bude
reflektovat naacutesledujiacuteciacute čaacutest Obecneacute porady Pansofia349 Koncepce všestranneacuteho a
celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute každeacuteho jednotlivce bude posleacuteze do detailu nastiacuteněna
v Pampaedii350 Univerzaacutelnost podobnyacutech snah by však podle Komenskeacuteho byla
nedosažitelnaacute bez snahy naleacutezt bdquozpůsob jak by bylo možneacute usnadnit studium jazyků aby
se každyacute komu se zachce mohl v kraacutetkeacute době a s nepatrnou naacutemahou naučit
ktereacutemukoli jazyku nebo tolika jazykům kolika by bylo třebaldquo Moravskeacutemu mysliteli
nebude ciziacute ani snaha uvažovat o konstrukci noveacuteho jednotneacuteho celosvětoveacuteho jazyka
o niacutež bude přemiacutetat v Panglotii351 Tyto tři na sebe navazujiacuteciacute a z Panaugie uacutestiacuteciacute kroky
budou předpokladem všeobecneacute naacutepravy věciacute lidskyacutech ndash Panorthosie352
bdquoTyto čaacutesti našiacute Porady nebudou pak ničiacutem jinyacutem než rozšiacuteřeniacutem všeobecneacuteho
světla jež bylo již objeveno v Panaugii NA VŠECHNO NA VŠECHNY A
VESKRZE Pansofii bude možno nazvat světlem jsoucen Pampaedii světlem
mysliacute Panglottii světlem naacuterodů a Panorthosii světlem lepšiacuteho věku neboli
světlem ciacuterkveldquo353
Vzhledem k tematickeacutemu zaměřeniacute teacuteto studie pro naacutes bude důležityacutem pozastavit se
pouze u vybranyacutech pasaacutežiacute těchto čaacutestiacute Porady
Ve čtrnaacutecteacute kapitole Panaugie kde se Komenskyacute zaobiacuteraacute zejmeacutena dalšiacutem členěniacutem
sveacuteho diacutela na jednotliveacute čaacutesti se vyjadřuje rovněž k metodologii sveacute praacutece Pro
349 CC Panaugia XIV 4 Ke Komenskeacuteho pojetiacute vševědy srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 44 Tentyacutež badatel vyslovuje naacutezor že inspiraciacute Komenskeacuteho pansofickeacute koncepce byla filosofie Raimunda Lulla a Petra Rama K tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 K pojetiacute pansofie pak daacutele srov Peškovaacute Jaroslava Jan Amos Komenskyacute ve světle noveacuteho baacutedaacuteniacute In Studia Comeniana et historica č 46-7 1992 roč 1992 s 25 350 K Pampaedii srov bliacuteže Patočka Jan Jan Amos Komenskyacute Pampaedia In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 216-222 Ačkoliv Komenskeacuteho pedagogickeacute naacutezory dalece přesahujiacute tematickyacute raacutemec teacuteto praacutece považuji za důležiteacute alespoň v kraacutetkosti poukaacutezat na vysokeacute oceněniacute jehož se jim od historiků filosofie a komeniologů dostaacutevaacute K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 535 kde Patočka Pampaedii nahliacutežiacute jako bdquoprvniacute pedagogickeacute diacutelo ve vlastniacutem smyslu slova a nejširšiacute vyacutechovnou koncepci celeacute moderniacute dobyldquo 351 CC Panaugia XIV 6 K Panglotii srov daacutele Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 555-556 či Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 114 kde vyacuteznamnyacute českyacute filosof a komeniolog soudiacute že za možnyacute zdroj Comeniovyacutech panglottickyacutech snah je možneacute považovat naacutezory Jakoba Boumlhme 352 CC Panaugia XIV 7 353 CC Panaugia XIV 21
- 69 -
dokonalou naacutepravu věciacute lidskyacutech bude podle něj nezbytneacute bdquoodstranit z filozofie
naacuteboženstviacute a politiky tmu a vřavu a nastolit tak světlo a miacuterldquo V konkreacutetniacute rovině to pro
něj znamenaacute dosaženiacute bdquopraveacuteho aristotelismuldquo ve filosofii (Komenskyacute pod tiacutemto
pojmem rozumiacute v prvniacute řadě dokonalost) bdquopraveacuteho křesťanstviacuteldquo v naacuteboženstviacute a
v politice bdquopraveacuteho platonismu tj společneacuteho sdiacuteleniacute opravdovyacutech dober [hellip]ldquo354
Hovořiacute-li Komenskyacute o aristotelismu a platonismu nepřiklaacuteniacute se tiacutem nikterak
k nekritickeacutemu přijiacutemaacuteniacute filosofickyacutech autorit Jeho pojetiacute filosofie je velmi zjevně
prodchnuto důrazem na vlastniacute smysloveacute a rozumoveacute poznaacuteniacute
bdquo[hellip] Autorita věci obvykle zastiacuteraacute a zahaluje smysly a rozum je naopak
odhalujiacute a ukazujiacute [hellip] Autorita proto rozděluje lidskeacute duchy do sekt zatiacutemco
smysly a rozum všechny uvaacutedějiacute do středu pravdy (jež je pro všechny taacutež) a tak je
sjednocujiacuteldquo355
Že sveacutemu přesvědčeniacute zůstaacutevaacute Komenskyacute v celeacutem textu Konzultace věrnyacute dosvědčujiacute i
dalšiacute pasaacuteže Kupřiacutekladu ve Světě pravzoroveacutem Pansofie předklaacutedaacute důkazy Božiacute
existence založeneacute jak na smyslech tak i na rozumu poukaz na autoritu Piacutesma dodaacutevaacute
až v zaacutepětiacute a naviacutec pouze jako jisteacute potvrzeniacute platnosti předchoziacutech důkazů356
V přiacutepadě Pansofie je v ohledu na teacutema teacuteto praacutece zajiacutemavyacutem povšimnout si bliacuteže
Komenskeacuteho pojetiacute všenaacutepravy bdquoTato knihaldquo poznamenaacutevaacute o Pansofii bdquoby posleacuteze
byla našiacute mysli jakoby schodištěm jež by ji při prochaacutezeniacute všemi věcmi pozdvihovalo až
k neviditelneacutemu vrcholu všech věciacute k Bohuldquo 357 Pansofia prameniacuteciacute z panaugie tedy
v Komenskeacuteho filosoficko-teologickeacute koncepci figuruje jako dalšiacute z předpokladů
gnozeologickeacute a etickeacute ascendence vrcholiacuteciacute dovedeniacutem k bdquoprameni světla a životaldquo ndash
354 CC Panaugia XIV 15 K tomu srov teacutež titulniacute listy k oběma předmluvaacutem Pansofie (c d) kde Komenskyacute ndash vedle Piacutesma ndash opakovaně cituje praacutevě Platoacutena a Aristotela Že Komenskeacuteho vztah k Aristotelovi nebyl nikterak negativniacute dosvědčujiacute četneacute odkazy na Filosofovo diacutelo a jeho vyacuteznam K tomu srov kupř CC Pansofia Svět možnyacute VII bdquo Velikyacute Aristoteleacutes [hellip]ldquo či CC Pansofia Svět možnyacute X 355 CC Panaugia XV 15 K tomu srov teacutež CC Panaugia XV 41 CC Pansofia Zaacutevěrečnaacute čaacutest I 29 bod 6 Pansofia Zaacutevěrečnaacute čaacutest III 356 CC Pansofia Svět pravzorovyacute I K tomu srov teacutež CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 5 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 146 357 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 10
- 70 -
tedy Bohu358 V dalšiacutem textu se saacutem autor Porady explicite odvolaacutevaacute na Jaacutekobův žebřiacutek
bdquopo němž by se stoupalo ze země do nebesldquo 359
Prvniacute čaacutest (tzv gradus stupeň) Pansofie svět možnyacute v němž jsou ponejviacutece vyloženy
zaacutekladniacute principy Komenskeacuteho metafyziky nazyacutevaacute jejiacute autor rovněž bdquosvětlem mysliacuteldquo360
Tento svět ndash jenž představuje uacuteplnyacute a uspořaacutedanyacute systeacutem všech lidskyacutech myšlenek
představ žaacutedostiacute a činů a naleacutezaacute se v mysli každeacuteho jednotlivce361 ndash předchaacuteziacute v
metafyzickeacute koncepci Porady sedmi dalšiacutem z něj vyplyacutevajiacuteciacutem světům
Zdrojem veškereacuteho obsahu lidskeacute mysli neniacute pak nic jineacuteho nežli mysl Božiacute již
Komenskyacute připodobňuje k pravzoru všech obrazů jimiž člověk jako individuum
disponuje O tom pojednaacutevaacute druhaacute čaacutest Pansofie Svět pravzorovyacute
bdquoPoteacute co jsme v sobě objevili mysl kteraacute vždycky o něčem uvažuje něco si
žaacutedaacute a o něco se pokoušiacute hledejme nyniacute i Onoho kteryacute naacutes učinil takovyacutemi jaciacute
jsme [hellip]ldquo362
Naacutesledujiacuteciacutem descendenčniacutem stupněm je pak svět andělskyacute Pro potřeby našeho baacutedaacuteniacute
bude však podstatneacute povšimnout si až stupně dalšiacuteho
Čtvrtyacutem gradem Pansofie je totiž svět materiaacutelniacute v němž myslitel předklaacutedaacute
svoji koncepci filosofie přiacuterody jež měla v raacutemci jeho všenaacutepravnyacutech snah sloužit jako
fundamentum celeacute jeho Pansofie363 Mundus materialis se obsahově de facto kryje
s Komenskeacuteho Addendy (vydaacuteny roku 1663 v Amsterodamu jako přiacutedavek k Physicae
synopsis) platiacuteciacutemi za vrcholneacute přepracovaacuteniacute myslitelovy přiacuterodně-filosofickeacute koncepce
vyjaacutedřeneacute nejprve v jeho Physicae ad lumen divinum reformatae synopsis vydaneacute již
roku 1633 v Lipsku364
358 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 9 K tomu srov i CC Pansofia Svět možnyacute I 18 359 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 56 360 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 3 CC Pansofia Svět možnyacute X 361 CC Pansofia Svět možnyacute I 1 13 či 16 kde se praviacute bdquoBůh člověku sveacutemu obrazu vlastniacutem svyacutem prstem vepsal 1 všechno cokoli si lze myslit vyslovit nebo pokud může byacutet 2 veškeryacute řaacuted pokud si jej lze myslit vyslovit nebo pokud může byacutet 3 všechna pravidla jak rozeznat pravdiveacute od nepravdiveacuteho dobreacute od zleacuteho možneacute od nemožneacuteholdquo V dalšiacutem textu Světa možneacuteho tuto teorii Komenskyacute daacutele rozviacutejiacute Zdroj možneacuteho světa je podle něj v našem rozumu vůli a schopnostech jimž odpoviacutedajiacute tři zaacutekladniacute činnosti vědět chtiacutet a moci K tomu bliacuteže srov CC Pansofia Svět možnyacute I 23 362 CC Pansofia Svět pravzorovyacute Vstup 363 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 246 a 248 364 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 13 a 14
- 71 -
Svět materiaacutelniacute vyvěrajiacuteciacute z předchaacutezejiacuteciacutech gradů je světem živeacute a neživeacute
přiacuterody představujiacuteciacutem zaacutekladniacute životniacute prostřediacute člověka Hovořiacute-li Komenskyacute o
procesu jeho vzniku zdůrazňuje skutečnost že nebyl stvořen z ničeho jak stojiacute v Bibli
kralickeacute nyacutebrž z neviditelneacuteho jak je psaacuteno ve Vulgaacutetě365
bdquoDuch svatyacute chtěl naznačit že při tomto noveacutem stvořeniacute noveacuteho světa nevznikla
žaacutednaacute novaacute podstata ale že pouze to co je od věčnosti v Bohu a v idejiacutech a od
věků v andělskeacutem světě neviditelneacute a nevniacutematelneacute se nějakyacutem obraacuteceniacutem
navenek stalo viditelnyacutem Svět byl tedy novyacute jen v tom ohledu protože v něm
Bůh učinil zjevnyacutem tělesnyacutem očiacutem takeacute to co je v něm sameacutem neviditelneacute (totiž
jeho vyacutetečnost a božskost)ldquo366
Mundus materialis se tedy via facti vyznačuje stejnyacutem obsahem jako světy jemu
předchaacutezejiacuteciacute Akt Stvořeniacute ndash v intenciacutech naacutemi obyacutevaneacuteho světa ndash je proto nutneacute chaacutepat
jako přechod neviditelneacuteho ve viditelneacute367
Materiaacutelniacute svět je konstituovaacuten třemi fundamentaacutelniacutemi principy jimiž jsou laacutetka
duch a světlo368 Tyto principy se v podobě vlaacutehy vtěleneacuteho ducha a vrozeneacuteho tepla
jimž jako jejich bdquosiacutedlaldquo odpoviacutedajiacute sůl rtuť a siacutera spolupodiacutelejiacute na existenci lidskeacuteho
těla369
Prostřednictviacutem pohybu je v materiaacutelniacutem světě z fundamentaacutelniacutech principů
odvozeno sedm stupňů v něm se vyskytujiacuteciacutech podstat Ze spojeniacute jako prvniacute stvořeneacute
nehybneacute laacutetky pohybliveacuteho ducha a prostředkujiacuteciacuteho ohně vznikajiacute postupně živly
paacutery povětrnostniacute jevy nerosty rostliny a živočichoveacute370 Ascendenčniacute hierarchickaacute
koncepce podstat materiaacutelniacuteho světa je pak završena svobodně jednajiacuteciacutem člověkem
Živly tedy nejnižšiacute stupeň hierarchie jsouciacuteho se vyznačujiacute nejnižšiacute miacuterou pohybu
Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že počet živlů ustavuje Komenskyacute na třech jimiž jsou země
365 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 16 a Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 15 na s 534-535 K probleacutemu srov rovněž Žd 113 366 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 17 367 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 18-20 Creatio ex nihilo však tiacutemto Comenius cele neodmiacutetaacute to podle jeho přesvědčeniacute proběhlo pouze prvniacuteho dne Božiacuteho Tvořeniacute kdy byly stvořeny principy světa Srov tamt naacutesledujiacuteciacute odstavec a CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 41 368 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 23-25 Tento probleacutem bude podrobněji analyzovaacuten v oddiacutele 42 teacuteto praacutece 369 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IIIV 3 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 21-22 370 K tomu daacutele srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 14
- 72 -
vzduch a voda371 Člověku jenž stojiacute na vrcholu Stvořeniacute je pak vlastniacute schopnost
všestranneacute ničiacutem neomezeneacute pohyblivosti372 Komenskyacute jej pojiacutemaacute jako tvora nejviacutece
podobneacuteho Bohu ztělesňujiacuteciacuteho bdquoBožiacute nekonečnost v konečnyacutem meziacutechldquo373 V člověku
se snoubiacute přirozenost všech ostatniacutech věciacute světa materiaacutelniacuteho (laacutetka duch - anima
oheň) s nesmrtelnyacutem a mysliacuteciacutem duchem (spiritus) jehož přijiacutemaacute ze světa
andělskeacuteho374
bdquoNejvyššiacute dokonalost člověka je nadevše viditelnaacute protože představuje svyacutem
tělem celyacute svět dušiacute samotneacuteho stvořitele světa Boha Proto se mu nikoli
nevhodně řiacutekaacute mikrokosmos a mikrotheos (malyacute svět a malyacute bůh)375
Člověk složenyacute z těla duše a ducha376 tento trojjedinyacute obraz trojjedineacuteho Boha377 tento
mikrokosmos a mikrotheos stojiacuteciacute na vrcholu Stvořeniacute je diacuteky sveacutemu nesmrtelneacutemu
duchu spojniciacute mezi světem přiacuterody a vyššiacutemi světy378
bdquoVšechno z jednoho všechno k jednomu prvniacute a posledniacute nejvyššiacute a nejnižšiacute
spolu velmi těsně souvisejiacute propojeniacutem prostředniacutech člaacutenků nepřetržityacutemi
spojeniacutemi a nevyhnutelnou činnostiacute a trpnostiacute takže svět i když je sestaven
z milioacutenů čaacutestiacute a čaacutesteček čaacutestiacute je přece jeden a v sobě nedělitelnyacute [hellip]ldquo 379
Všechna jsoucna přirozeneacuteho světa nutiacute konečně člověka k činnosti jiacutež naacuteležiacute dalšiacute
z gradů Pansofie svět lidskeacute dovednosti (Komenskyacutem ztotožňovaacuten s filosofiiacute)380
371 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 4 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9 372 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 1 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 373 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 4 374 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 5 Nezbytneacute je v tomto okamžiku upozornit že Komenskeacuteho terminologie je stran užitiacute latinskyacutech vyacuterazů anima a spiritus v samotneacutem Světě materiaacutelniacutem nejednotnaacute a nejednoznačnaacute O zaacuteměnnosti obou pojmů hovořiacute dokonce myslitel saacutem Srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 Daacutele pak k tomu srov Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 361-363 na s 549 a Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 238 375 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel O přiacutepadciacutech člověka 376 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 (I svazek s 470) 377 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel III O duchu čili mysli 378 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 247 379 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 505) 380 K tomu srov daacutele Patočka Jan O vyacuteznamu Všeobecneacute porady o napraveniacute věciacute lidskyacutech pro celkoveacute diacutelo a oceňovaacuteniacute J A Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 133
- 73 -
Nižšiacutemi stupni jsou posleacuteze svět mravniacute (ztotožňovaacuten s oblastiacute politiky) a duchovniacute
(tedy naacuteboženstviacute) ktereacute uzaviacuterajiacute pětici tzv reaacutelnyacutech světů381
Posledniacutem z pansofickyacutech gradů je pak dokonalyacute svět věčnyacute v němž se lideacute
opětovně navracejiacute k Bohu382
bdquoI svět přetrvaacute ale změněn z přechodneacuteho stavu ve věčnyacute [hellip] Nemůže ovšem
zaniknout tak že by byl uveden v nicotu leda mociacute Všemohouciacuteho On to ovšem
neučiniacute protože nemůže byacutet Stvořitelem ne-jsoucna avšak změniacute jej v jinyacute
obnoviacute a zdokonaliacute všechno Zastaviacute jeho běh ale daacute mu neměnnyacute stavldquo383
Z hlediska filosofickeacuteho obsahu Pansofie považuji rovněž za vhodneacute pozastavit se u
Komenskeacuteho triadickeacuteho pojetiacute skutečnosti384 Ve všech věcech a jejich vztaziacutech je
podle něj možneacute naleacutezt vždy jejich hranice střed a mezistředy385
To platiacute rovněž o nejzaacutekladnějšiacutem vymezeniacute všeho jsouciacuteho v jehož souhrnu lze
rozlišovat jsoucna nejsoucna a polojsoucna a jim odpoviacutedajiacuteciacute bytiacute nebytiacute a
polobytiacute386
bdquoTak jako traacuteva na louce v leacutetě je v zimě neniacute Na jaře však je i neniacute protože
teprve začiacutenaacute růst na podzim stejně tak poněvadž je posečena takže zbyacutevajiacute
z niacute jen nějakeacute zbytky a proto můžeš řiacuteci že je i neniacute nebo což znamenaacute toteacutež
že ani je ani neniacuteldquo387
Daacutele je v textu Světa možneacuteho rozlišovaacuteno rovněž mezi nejviacutece jsouciacute podstatou meacuteně
jsouciacutem přiacutepadkem a nedostatkem jenž je pouhou stopou jsoucna bdquoNedostatkyldquo však i
přesto dodaacutevaacute bdquořadiacuteme k jsoucnům protože znamenajiacute nepřiacutetomnost nějakeacuteho jsoucna
ale přesto nejsou pouheacute nic Neboť co je nic to neniacute nikde zatiacutemco nedostatky ve
381 K tomu srov bliacuteže CC Pansofia Svět možnyacute X CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 532) Daacutele pak srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 33-34 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 32-33 382 K tomu srov bliacuteže CC Pansofia Svět možnyacute X a naacutesledujiacuteciacute čaacutesti Pansofie 383 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 530) 384 Tento značně vyacuteznamnyacute aspekt Komenskeacuteho filosofie bude podrobněji analyzovaacuten ve 4 kapitole teacuteto studie K jeho zaacutevažnosti srov Komenskeacuteho vlastniacute slova z desaacuteteacute kapitoly Panaugie bdquoTrojitost je totiž ve všem rozptyacutelena je věčnyacutem kořenem věčneacute harmonie ve věcech i v našich pojmech [hellip]ldquo Cit dle CC Panaugia X 24 385 CC Pansofia Svět možnyacute II 7 a 8 386 CC Pansofia Svět možnyacute II 7 8 21 50 K triadičnosti srov rovněž CC Pansofia Svět možnyacute VIII 20 387 CC Pansofia Svět možnyacute II 49
- 74 -
věcech skutečně jsouldquo388 Toto pojetiacute se promiacutetaacute rovněž do vztahů mezi jednotlivyacutemi
věcmi entity bdquoněčeho zbaveneacuteldquo jsou takoveacute z nichž jedna realiter existuje druhaacute pak
znamenaacute jejiacute destrukci popř nepřiacutetomnost Tak je tomu ve vztahu zraku a slepoty
sluchu a hudby zdraviacute a nemoci atp Protikladneacute věci jsou naopak ve vzaacutejemneacutem
rozporu a jedna druhou vylučuje ndash jako je tomu v přiacutepadě tepla a chladu dobra a zla
velikosti a malosti atd389
325 Panorthosia a Pannuthesia
Uacutespěšneacute univerzaacutelniacute naplněniacute zaacuteměrů vyacuteše popsanyacutech čaacutestiacute Porady je pro jejiacuteho autora
předpokladem všeobecneacute naacutepravy lidskyacutech věciacute o niacutež pojednaacutevaacute v Panorthosii tedy
šesteacute čaacutesti Konzultace390
bdquoCo dosud bylo předloženo odděleně to ndash ač každyacute obor může byacutet užitečnyacute i saacutem
o sobě ndash přece jen konečně musiacute byacutet sjednoceno k vypuzeniacute temnot z věciacute
pomociacute pansofie temnot z mysliacute pomociacute pampaedie a temnot řeči pomociacute
panglottie aby tyto obory nebyly diacutelem zlomkovyacutem nyacutebrž celistvyacutem celeacutemu
světu na prospěchldquo 391
Komenskyacute je přesvědčen že k panorthosii tedy bdquouniverzaacutelniacute všeobecneacute plneacute naacutepravěldquo
všech ve všem a ve všech ohledech jež dalece přesahuje pouhou orthosii (naacutepravu)392
je zapotřebiacute opravit nejprve lidskyacute rozum vůli a mohutnosti (schopnosti)393 Bude tedy
nezbytneacute založit nově rovněž i tři zaacutekladniacute aspekty lidskeacute činnosti vyvěrajiacuteciacute z těchto
(pre)dispozic novou obecnou filosofii noveacute obecneacute naacuteboženstviacute a novou obecnou
politiku394 V jejich noveacutem ndash obecneacutem ndash uspořaacutedaacuteniacute bude charakteristickyacutem propojeniacute
388 CC Pansofia Svět možnyacute VII 1 389 CC Pansofia Svět možnyacute VIII 20 a 21 390 Panorthosia v niacutež se uvažuje jak by se už konečně měl napravit (dobrodiniacutem všech předešlyacutech nauk) veřejnyacute stav vzdělaacuteniacute naacuteboženstviacute a občanskeacuteho zřiacutezeniacute čili jak vyvraacutetit rychle a od zaacutekladu velikyacute BABYLOacuteN našich zmatků a jak ukaacutezat naacuterodům světa Božiacute SIOacuteN v jeho vznešeneacutem světle Komenskyacute všeobecnou naacutepravu nazyacutevaacute rovněž reformaciacute reparaciacute restituciacute či regeneraciacute Ke Komenskeacuteho emendačniacutemu uacutesiliacute srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 13 19 25 36 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34 Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 35-50 391 CC Panorthosia Vstup 2 392 Naacutepravu definuje Komenskyacute jako bdquouvedeniacute dobreacute věci propadajiacuteciacute zkaacuteze v původniacute dobryacute stavldquo 393 CC Panorthosia I 2-8 394 CC Panorthosia X 1
- 75 -
stareacuteho (miacuteněno pokaženiacute předchaacutezejiacuteciacuteho) a noveacuteho (tj opraveneacuteho) řaacutedu v
bdquojednotneacutem souladuldquo395
bdquoTak tato posledniacute reformace po niacutež toužiacuteme odvolaacutevaacute všechny lidi od stranictviacute
a sektaacuteřstviacute a všechny shromažďuje ve veškerenstvo v praveacute katolictviacute abychom
po vymyacuteceniacute stranictviacute ve filozofii v naacuteboženstviacute a v politice všichni začiacutenali
byacutet katoliacuteky to je nikoli platoniky aristoteliky stoiky atd nyacutebrž filozofy nikoli
luteraacuteny kalvinisty papeženci atd nyacutebrž křesťany nikoli Rakušany Španěly
Francouzi atd nyacutebrž všichni stejně dobryacutemi občany přiacuteslušniacuteky svobodneacuteho
staacutetu celosvětoveacuteholdquo 396
Fundamentem univerzaacutelniacute a dobrovolneacute uskutečnitelnosti takoveacuteho ciacutele je však
panaugie bdquoto je plneacute světlo vneseneacute do myslildquo Rozlitiacute trojiacuteho společneacuteho světla tj
světla smyslů rozumu a Zjeveniacute je předpokladem reformace filosofie naacuteboženstviacute a
politiky a jejich transformace ve filosofii naacuteboženstviacute a politiku obecneacute a praveacute 397
Obecnaacute filosofie bude všezaacuteřiacute obecně užitou vůči věcem obecnaacute politika všezaacuteřiacute
aplikovanou stejnyacutem způsobem na jednaacuteniacute s lidmi a obecneacute naacuteboženstviacute konečně
všezaacuteřiacute vztahujiacuteciacute se k Bohu398
Filosofie je pak odvětviacutem lidskeacute činnosti jež je pro jeho nezbytnost pro možnost
jakeacutehokoliv dalšiacuteho poznaacuteniacute třeba reformovat jako prvniacute399 Neniacute tedy s podivem že
filosofoveacute osviacuteceniacute bdquoplnyacutem Božiacutem světlemldquo budou nazyacutevaacuteniacute světlonoši400
Všeobecnaacute naacuteprava lidskyacutech věciacute předpoklaacutedaacute ndash v duchu Komenskeacuteho chiliastickeacuteho
přesvědčeniacute ndash v prvniacute řadě Božiacute zaacutesah Ten je realizovatelnyacute prostřednictviacutem věčneacuteho
světla bdquoktereacute samo všechno od začaacutetku ustavilo samo všechno poklesleacute obnovilo a
jedině ono maacute moc všechno obnoveneacute udržovatldquo S odkazem na Piacutesmo (J 812)
ztotožňuje naacutesledně toto světlo s osobnostiacute Ježiacuteše Krista401
395 CC Panorthosia X 1 To v praxi znamenaacute bdquozřizovat všechno nově ale podle staryacutech idejiacute věčneacute moudrosti Božiacuteldquo Cit dle CC Panorthosia X 2 396 CC Panorthosia X 11 397 CC Panorthosia X 51-53 398 CC Panorthosia XIII 12 399 CC Panorthosia XIX 13 K obecneacute filosofii srov daacutele CC Panorthosia XI K obecneacute politice srov CC Panorthosia XII a k obecneacutemu naacuteboženstviacute srov CC Panorthosia XIII 400 CC Panorthosia X 52 401 CC Panorthosia X 53
- 76 -
Vytouženaacute restituce by však nebyla realizovatelnaacute bez lidskeacuteho přičiněniacute402
Mezi lidmi je třeba začiacutet o naacutepravě uvažovat nejprve mezi křesťany403 Mnohem
důležitějšiacute je však Komenskeacuteho vyacutezva aby s naacutepravou začal vždy každyacute jedinec
nejdřiacuteve u sebe a posleacuteze v raacutemci sveacute rodiny404 Pro restituci veřejnyacutech zaacuteležitostiacute je pak
nezbytneacute začiacutet nejprve s reformaciacute vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu naacutesledovanou změnami
v ciacuterkviacutech a světskeacute spraacutevě405 Pro možnost univerzaacutelniacute emendace bude nutneacute rovněž
svolat bdquosvětovyacute sněm čili ekumenickyacute koncilldquo406
Realizaci naacutevratu k původniacute všezahrnujiacuteciacute jednotě o niž Komenskyacute usiluje407
usnadniacute rovněž ustaveniacute třech rozhodčiacutech sborů jež by řešily přiacutepadneacute sporneacute otaacutezky
mezi vzdělanci celeacuteho sjednocujiacuteciacuteho se světa Pro filosofickeacute potřeby by byl zřiacutezen
sbor světla pro otaacutezky ve věcech naacuteboženskyacutech by existovala konzistoř a politickyacutem
potřebaacutem by sloužil soudniacute dvůr408
Do nejmenšiacutech podrobnostiacute promyšlenou Panorthosii pak doprovaacuteziacute Panuuthesia ndash
sedmaacute a zaacutevěrečnaacute čaacutest Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech Jejiacutem poslaacuteniacutem je
vyzvat a nadchnout k realizaci naacutepravnyacutech snah veškereacute jejiacute čtenaacuteře Vedle toho se zde
Komenskyacute vraciacute rovněž ke sveacute koncepci metafyziky světla Světlo je mu zde metaforou
šiacuteřeniacute poznaacuteniacute
bdquoPřirozenaacute povaha světla je že se rozleacutevaacute Vy tedy světla světa vzdělaniacute
mužoveacute jestliže dychtivě netoužiacutete aby planul Božiacute oheň ve světě neukazujete
že jste světleacute hvězdy ale čadiacuteciacute pochodně Praveacute světlo totiž zadržovat paprsky
ani nechce ani nedovede ani nemůže ale šiacuteřiacutec se přes sousedniacute tělesa osvětluje
cokoli může dostihnout bliacutezkeacute i vzdaacuteleneacute [hellip] Vy tedy světlaacute světla (abych vaacutes
oslovil slovy Augustinovyacutemi) sviťte takeacute po celeacute zemi aby nebylo řeči a mluvy
v niacutež by nebylo slyšet vaše hlasyldquo409
402 K tomu srov CC Panorthosia II a Panorthosia III zejm 1-10 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 242 403 CC Panorthosia IV 404 CC Panorthosia XX a XXI 405 CC Panorthosia XXII XXIII a XXIV 406 CC Panorthosia XXV 407 K tomu srov CC Panorthosia I 15 CC Panorthosia VI 13 CC Panorthosia XV 16 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 36 408 CC Panorthosia XV 11-19 K jednotlivyacutem instituciacutem podrobněji pak srov CC Panorthosia XVI XVII a XVIII a Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 13-14 409 CC Pannuthesia VII
- 77 -
V přiacutepadě uacutespěšneacute naacutepravy věciacute lidskyacutech ve všech kyacuteženyacutech aspektech dodejme
zaacutevěrem by pak zcela ustoupila temnota a vše by bylo prodchnuto všeobecně
rozšiacuteřenyacutem světlem410
410 CC Panorthosia XXVI 2-6 K Panorthosii a Pannuthesii srov daacutele Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 376-405
- 78 -
4 Francesco Patrizi a Jan Amos Komenskyacute
Z kapitol 2 a 3 teacuteto praacutece v nichž byly analyzovaacuteny filosofickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute
systeacutemy dvou vyacuteznamnyacutech slovanskyacutech filosofů Franceska Patriziho a Jana Amose
Komenskeacuteho vysviacutetaacute že jejich teoretickaacute diacutela vykazujiacute řadu miacutest vyvolaacutevajiacuteciacute v naacutes
dojem totožnosti popřiacutepadě analogičnosti jejich myšleniacute Na druhou stranu neniacute možneacute
zastřiacutet že se Patricius s Comeniem v řadě svyacutech filosofickyacutech vyacutechodisek a zaacutevěrů
neshodujiacute ba uacuteplně rozchaacutezejiacute
Uacutečelem teacuteto ndash čtvrteacute ndash kapitoly bude pokusit se na otaacutezky jež z předchaacutezejiacuteciacutech
oddiacutelů implicite vyplynuly na zaacutekladě komparace textů obou filosofů a s využitiacutem
sekundaacuterniacute literatury v uacuteplnosti odpovědět Našiacutem ciacutelem bude rozřešit jakeacute obě diacutela
pojiacute totožnosti jakeacute vykazujiacute analogie a v čem se naopak ndash možnaacute překvapivě ndash
odlišujiacute
41 Totožnosti
Jak vyplyacutevaacute ze druheacute a třetiacute kapitoly teacuteto studie velmi vyacuteznamnou roli ve filosofickyacutech
koncepciacutech obou renesančniacutech myslitelů hraje jejich pojetiacute metafyziky světla Pro
Franceska Patriziho i Jana Amose Komenskeacuteho představuje jejiacute fundamentum pojem
panaugie kteryacute oba shodně užiacutevajiacute Patrizi jej do sveacuteho filosofickeacuteho pojmosloviacute přejal
z diacutela Filoacutena Alexandrijskeacuteho jenž jej užil ndash pokud je znaacutemo ndash poprveacute411 Neniacute však
pochyb o tom že Komenskyacute jenž se s Patriziho diacutelem setkal zřejmě až během sveacuteho
londyacutenskeacuteho pobytu v letech 1641 až 1642 převzal užiacutevaacuteniacute termiacutenu panaugia jakož i
koncepci metafyziky světla jež je doslova nosnyacutem piliacuteřem celeacuteho jeho pansofickeacuteho
systeacutemu412 praacutevě od sveacuteho chorvatskeacuteho filosofickeacuteho předchůdce413
411 NUP I 9 21b Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115-116 Daacutele pak srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 144-145 Jaromiacuter Červenka ve sveacute německy psaneacute publikaci předklaacutedaacute detailniacute historicko-filosofickou analyacutezu tzv světelneacute metafyziky (Lichtmetaphysik) jež je ndash podle meacuteho naacutezoru ndash ve vztahu Patriziho a Komenskeacuteho kliacutečovou spojniciacute Jejiacute kořeny spatřuje v indickeacutem a semitskeacutem myšleniacute Mezi dalšiacutemi konkreacutetniacutemi zdroji uvaacutediacute Piacutesmo heacuterakleitovu pyacutethaacutegorejskou a stoickou filosofii Pojem παναύγεια spatřuje poprveacute však až praacutevě u zmiacuteněneacuteho Filoacutena Alexandrijskeacuteho 412 Josef Tvrdyacute zdůrazňuje skutečnost že pojem pansofia se vyskytuje rovněž u Franceska Patriziho a to ndash což je nejpozoruhodnějšiacute ndash v identickeacutem smyslu v jakeacutem jej později bude chaacutepat naacuteš Jan Amos Komenskyacute K tomu srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 3 Ve stejneacutem duchu se vyslovuje rovněž Frances A Yates jež však vzaacutepětiacute dodaacutevaacute že celaacute jedna kniha Patriziho NUP je pojmenovaacutena Pansophia
- 79 -
což je ovšem evidentně v rozporu se skutečnostiacute Srov Yates Frances A Rozenkruciaacutenskeacute osviacutecenstviacute Praha 2000 s 199 a pozn č 24 na s 318 Jiniacute badateleacute (Jaromiacuter Červenka Robert Kalivoda) však ve svyacutech studiiacutech předklaacutedajiacute naacutezor že Comenia k užiacutevaacuteniacute tohoto termiacutenu inspirovali přiacutemo rosenkruciaacuteni Srov Červenka Jaromiacuter Die Grundlagen der pansophischen Idee des Johann Amos Comenius In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) 1 (XXV) Praha 1969 s 77-78 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et Historica č 29 1985 roč XV s 22-23 Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 46 Jaacuten Kvačala vedle toho připomiacutenaacute že slova pansophia užil již Filoacuten Alexandrijskyacute pracoval s niacutem i Jakob Boumlhme a že saacutem Komenskyacute se odvolaacutevaacute na luteraacutenskeacuteho teologa Laurenberga Srov Kvačala Jaacuten K histoacuterii slova pansophos pansophia In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a spisech J A Komenskeacuteho (AJAK) 1922 seš 5 s 38-39 V Conatuum pansophicorum dilucidatio Comenius sice na miacutestech v nichž hovořiacute o pansfoii vskutku zmiňuje jmeacutena Laurenberga (a rovněž i sveacuteho učitele Alsteda) v dalšiacutem vyacutekladu nicmeacuteně hovořiacute o vlastniacutem zavedeniacute tohoto termiacutenu Srov Komenskyacute Jan Amos Objasněniacute pansofickyacutech pokusů In Studia Comeniana et historica č 57-58 1997 roč XXVII s 135-167 (zejm pak s 148-152) Dodejme konečně že Jan Patočka opakovaně připomiacutenaacute že v ohledu na vlastniacute koncepci pansofie byl Komenskyacute inspirovaacuten zejmeacutena Tommasem Campanellou a Francisem Baconem K tomu srov kupř Patočka Jan Komenskyacute a Bacon In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 542-583 Vedle pansofickeacute koncepce přijal podle Patočky Komenskyacute rovněž i Baconův požadavek jednotneacute filosofickeacute metody S Verulaacutemskyacutem prosazovanou indukciacute se však cele neztotožnil Podle meacuteho soudu je u Comenia naopak možneacute vysledovat ohlasy Patriziho sveacuteraacutezneacute metodologie kombinujiacuteciacute aristotelskyacute (induktivně-)ascendenčniacute postup s platonskyacutem (deduktivně-)descendenčniacutem obohacenyacute o třetiacute teologizujiacuteciacute kontemplativniacute Ke Komenskeacuteho analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute metodě srov čaacutest 323 teacuteto praacutece 413 K tomu srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 76 145 a 192 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115 120-121 a 125 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 312 323 325 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 148 155 a 159-160 Patočka Jan Filosofickeacute zaacuteklady Komenskeacuteho pedagogiky In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 217-218 Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 65-68 Tvrdyacute J Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 a 13 Všichni tito badateleacute se shodujiacute v naacutezoru že se Comenius s Patriciovou filosofiiacute setkal teprve až v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let 17 stoletiacute Že tomu mohlo byacutet jinak ukaacutežeme si v oddiacutele 44 teacuteto studie Podle Marty Fattori se jako pravděpodobneacute jeviacute že se Comenius v Londyacuteně setkal s pařiacutezškyacutem vydaacuteniacutem Nova de universis philosophia z roku 1638 Srov Fattori Marta c d s 312 323 325 Vyacuteznamu Patriziho pojetiacute metafyziky světla jakož i univerzalistickeacuteho charakteru celeacute filosofie pro konečnou podobu Komenskeacuteho pansofickyacutech představ jsou si vědomi i sami současniacute chorvatštiacute badateleacute Srov kupř Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 133 137-139 a 143 Nahleacutedneme-li Patriziho koncepci filosofie jež je podle něj naacutesledujiacuteciacute bdquoPhilosophia studium est sapientiae Sapientia universitatis est cognitioldquo (Cit dle NUP I 1 1b) a Komenskeacuteho pojetiacute Pansofie neboli všeobecneacute moudrosti (srov vyacuteše kapitola 3) nebudeme moci přehleacutednout oběma myslitelům společnyacute akcent na univerzalitu poznaacuteniacute O Patriziho vlivu v tomto ohledu hovořiacute mj vyacuteše zmiacuteněnaacute chorvatskaacute badatelka L Schiffler Srov Schiffler Ljerka c d s 141 K Patriziho pojetiacute filosofie srov rovněž Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 344 346 a 347 kde autorka velmi vhodně připomiacutenaacute Patriziho ndash s Komenskyacutem ndash obdobneacute vše-vědneacute a encyklopedickeacute snahy jejichž vyacutesledem mělo byacutet diacutelo Ingens Divinae Sapientiae Thesaurus z nějž se naacutem však bohužel dochovaly pouze fragmenty popř zmiacutenky v myslitelově korespondenci Konečně nezajiacutemavou neniacute ani skutečnost že Francesco Patrizi i Jan Amos Komenskyacute se explicite vyslovujiacute pro prioritu filosofie před ostatniacutemi discipliacutenami K tomu srov Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 353 Daacutele k tomu pak srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47
- 80 -
Shodneacute užitiacute pojmu panaugia však neniacute zdaleka jedinyacutem jednotiacuteciacutem prvkem
filosofickyacutech koncepciacute obou slovanskyacutech osobnostiacute Patrizi i Komenskyacute ve svyacutech
vrcholnyacutech teoretickyacutech diacutelech prezentujiacute de facto identickeacute chaacutepaacuteniacute uacutelohy světla
v gnozeologickeacutem procesu414 Patriziho gnozeologie je založena na smysloveacutem poznaacuteniacute
fundovaneacutem primaacuterně zrakovyacutem vniacutemaacuteniacutem jež je schopno recipovat praacutevě světlo a
světlost bdquoVisui prima et primo cognita sunt lux et lumenldquo konstatuje hned v prvniacute
knize prvniacute čaacutesti sveacute Noveacute filosofie o univerzech415 Rovněž podle Komenskeacuteho je
poznaacutevaciacute proces založen na senzualistickeacutem vyacutechodisku opiacuterajiacuteciacutem se o prioritu
zrakovyacutech vjemů bdquoNaše SMYSLY tedy jež naacutem dal Bůh jsou prvniacutem našiacutem okem jiacutemž
věci ve světě vniacutemaacuteme bezprostředně přiacutemyacutem viděniacutemldquo416
Stejně tak je gnozeologickyacute proces u obou myslitelů ndash v konkreacutetniacute rovině ndash
shodně chaacutepaacuten jako vzaacutejemneacute aktivniacute spolupůsobeniacute poznaacutevajiacuteciacuteho subjektu
(disponujiacuteciacuteho vniacutemajiacuteciacutem orgaacutenem) a poznaacutevaneacuteho objektu Toto spojeniacute (u Patriziho
coitio u Komenskeacuteho coniunctio) je realizovatelneacute pouze za přiacutetomnosti a aktivniacute
uacutečasti třetiacuteho člena rovnice ndash světla
Nepochybeneacute smysloveacute poznaacuteniacute jehož adekvaacutetnost je garantovaacutena světlem je pro oba
analyzovaneacute myslitele naacutesledně nezbytnyacutem předpokladem jakeacutehokoliv kognitivniacuteho
procesu bdquoHanc ergo lucem contemplationis omnis primariam causamldquo tvrdiacute ve sveacute
NUP Francesco Patrizi417 Comenius ve sveacute Konzultaci podobně avšak obšiacuterněji
prohlašuje
bdquoLidskaacute přirozenost totiž byla vytvořena tak že prvniacute kořen veškereacuteho jejiacuteho
konaacuteniacute ať dobreacuteho či špatneacuteho je v rozumu Vždyť uacutedy svyacutem pohybem
vykonaacutevajiacute vše co jim vlaacutedkyně Vůle poroučiacute Vlaacutedkyně ovšem poroučiacute podle
toho jak se rozhodne rozhodne se podle toho jak si zvoliacute zvoliacute si podle toho
jak rozumiacute Rozumiacute však podle toho jak každou věc přijiacutemaacute od smyslů přijiacutemaacute
ji ovšem podle toho jak se jeviacute buď v jasneacutem světle nebo skrze mraky buď
v jejiacutem praveacutem nebo nepřirozeneacutem a nenaacuteležiteacutem zbarveniacute tvaru a polozeldquo418
414 K tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 114 415 NUP I 1 1b srov oddiacutel 226 teacuteto studie 416 CC Panaugia VIII 4 417 NUP I 1 1c 418 CC Panaugia III 7
- 81 -
Patricius a Comenius se konečně shodujiacute rovněž v otaacutezce filosofickyacutech a teologickyacutech
důsledků naacuteležiteacuteho zachaacutezeniacute se světlem v jeho gnozeologickeacutem aspektu Pro oba je
totiž vyacutelučnyacutem předpokladem teoretickeacute ascendence naacutevratu ke světlu prvotniacutemu ndash
tedy Bohu419 bdquoLux ergo et lumen primaria eius proles ante omnia sunt nobis
cognoscenda Per ea ad primam lucem patremque luminum ascendendumldquo prohlašuje
chorvatskyacute myslitel420
Posledniacute biskup Jednoty bratrskeacute pak ve sveacutem opus magnum charakterizuje
Pansofii jejiacutemž nezbytnyacutem předpokladem je praacutevě panaugia naacutesledujiacuteciacutemi slovy
bdquoTato kniha by posleacuteze byla našiacute mysli jakoby schodištěm jež by ji při prochaacutezeniacute všemi
věcmi pozdvihovalo až k neviditelneacutemu vrcholu všech věciacute k Bohuldquo 421
Oba mysliteleacute rovněž shodně zdůrazňujiacute že na počaacutetku gnozeologickeacuteho procesu stojiacute
smysly vniacutematelneacute a vniacutemaneacute světlo v materiaacutelniacutem (lidskeacutem) světě (senzualistickyacute
aspekt) skrze jehož poznaacuteniacute lze naacutesledně prostřednictviacutem činnosti mysli
(racionalistickyacute aspekt) ascendovat až k jeho netělesneacutemu (smyslům nedostupneacutemu)
zdroji ndash Bohu422
Pro Komenskeacuteho je z hlediska vytouženeacute naacutepravy pokaženyacutech lidskyacutech věciacute nezbytnyacutem
naacutevrat ze současneacute v mnohost rozdrobeneacute reality k původniacute čisteacute jednotě tedy Bohu
Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že hovořiacute-li Comenius o Bohu užiacutevaacute de facto stejnyacutech
charakteristik jež pro něj vyhradil Francesco Patrizi ve sveacute jedinečneacute pozitivně-
teologickeacute koncepci
bdquoBůh je totiž cosi jedineacuteho i když je všiacutem je všiacutem a přece je jedno jedineacute
(omnia est et tamen unum est) Jedno je podstatou všiacutem je svyacutemi vlastnostmi
419 K tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 121 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 327 a Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 28 420 NUP I 1 1c 421 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 10 422 NUP I 10 23b-c NUP IV 15 97d NUP IV 19 109d CC Panaugia II 6 CC Panaugia XI 4 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 141 a 142 a Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 344 a 350-351
- 82 -
protože zaacuterodky ideje a vlastnosti zahrnuje v sobě [hellip] Hle Bůh kteryacute jedinyacute je
VŠIacuteM chce abychom jako jeho obraz se VŠICHNI stali JEDNIacuteMldquo 423
Pro připomenutiacute zopakujme charakteristiku již Patrizi předklaacutedaacute ve sveacute noveacute filosofii
bdquoEt omnia sunt in uno sed uniter Et unum uniter est omnia Et unum (liceat ita fari) est
Uno-mnialdquo424
Ačkoliv se ndash ve světle předchaacutezejiacuteciacutech odstavců jakož i zaacutevěrů baacutedaacuteniacute historiků
filosofie ndash jeviacute byacutet nepochybnyacutem že Francesco Patrizi i J A Komenskyacute vychaacutezejiacute ze
shodneacuteho užitiacute pojmu panaugia a kliacutečovyacutech aspektů sveacute metafyziky světla (zejmeacutena
v ohledu gnozeologickeacutem) přistupujiacute k jeho dalšiacutemu užitiacute při tvorbě svyacutech
filosofickyacutech systeacutemů každyacute v poněkud odlišneacutem ohledu
Patriziho dalšiacute uacutevahy stran panaugie se ubiacuterajiacute směrem přiacuterodně-filosofickyacutech
meditaciacute když tiacutemto termiacutenem rozumiacute rozlitiacute světla (lux) ndash jež se tiacutemto stane světlostiacute
(lumen) ndash po původně praacutezdneacutem prostoru (spacium)
bdquoHoc tale lumen a luce verbi Dei emicans nomine vocat appositissimo
Panaugiam quasi omnilucentiamldquo425
Takto rozliteacute světlo (lux lumen) zaplnivšiacute praacutezdnyacute prostor (spacium) se pak stane
teoretickyacutem předpokladem rozpracovaacuteniacute uacutevah o dalšiacutech dvou přiacuterodně-filosofickyacutech
prvciacutech zaklaacutedajiacuteciacutech skutečnost teplu (calor) a toku (fluor)
Jan Amos Komenskyacute bude oproti tomu panaugiiacute rozumět rozlitiacute bdquovytouženeacuteho
všeobecneacuteho praveacuteho a zaacuteřiveacuteho světla poznaacuteniacute jež přemaacutehaacute jakeacutekoli a jakkoli
vzaacutejemně propleteneacute temnoty nevědomostiacute pochyb a samotnyacutech našich omylůldquo426
Moravskyacute myslitel bude tedy daacutele rozviacutejet gnozeologickyacute aspekt metafyziky světla jenž
v jeho pojetiacute vyuacutestiacute ve sveacuteraacuteznou a jedinečnou koncepci všenaacutepravy (panorthosie)
lidskyacutech věciacute jiacutež se panaugia zaklaacutedajiacuteciacute možnost pansofie stane nezbytnyacutem
předpokladem
423 CC Panegersia IX 8 a 11 424 NUP II 7 13d K teacuteto otaacutezce srov rovněž stejnyacute zaacutevěr Ljerky Schiffler Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 143 425 NUP IV 4 73c-b NUP I 9 21b Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 226 teacuteto studie 426 CC Panaugia X 5 CC Panaugia III 1 Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 323 teacuteto studie
- 83 -
Oba filosofoveacute jejichž hlavniacute teoretickaacute diacutela jsou předmětem analyacutezy teacuteto studie tak
vychaacutezeje ze stejneacuteho terminologickeacuteho a metafyzickeacuteho vyacutechodiska založeneacuteho na
recepci Filoacutenova pojmu panaugia postulujiacute totožnou gnozeologickou koncepci avšak
v ohledu na dalšiacute teoretickeacute rozpracovaacuteniacute zaacutekladniacutech principů sveacute metafyziky světla se
ubiacuterajiacute rozdiacutelnyacutemi cestami
Tento zaacutevěr potvrzujiacute rovněž vyacutesledky baacutedaacuteniacute Elisabeth von Erdmann-Pandžić
jež ve sveacute studii věnovaneacute pojmu panaugia u Patriziho a Komenskeacuteho konstatuje
bdquoKomenskeacuteho vyacutezvy se v zaacutekladniacutech rysech kryjiacute s Patriziho filosofiiacute a bylo proto
důsledneacute když Komenskyacute použil pojem panaugia v podobnyacutech souvislostech jako
Patrizi Komenskyacute nicmeacuteně ve sveacutem vlastniacutem smyslu zdynamizoval univerzaacutelně-
pedagogickyacute apel pojmuldquo427 Německaacute badatelka spatřuje ndash rovněž ve shodě se zaacutevěry
teacuteto diplomoveacute praacutece ndash zaacutekladniacute rozdiacutel v užitiacute pojmu panaugia u obou myslitelů
v Komenskeacuteho akcentu univerzaacutelniacuteho a praktickeacuteho (pedagogickeacuteho) vyacuteznamu jenž se
u Patriziho nevyskytuje428
Komenskeacuteho setkaacuteniacute s Patriziho diacutelem kladeneacute tradičně do obdobiacute jeho kraacutetkeacuteho
působeniacute v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let 17 stoletiacute jej neovlivnilo pouze v jeho
naacutesledneacute koncepci světelneacute metafyziky vyjaacutedřeneacute nejprve ve Via lucis a posleacuteze
komplexně v Obecneacute poradě o naacutepravě věciacute lidskyacutech Comenius nesporně ovlivněn
terminologiiacute Patriziho Noveacute filosofie o univerzech vybudoval pojmosloviacute užiteacute při
konstrukci sveacuteho opus magnum na filosofickyacutech neologismech sestavenyacutech vždy
z řeckeacuteho prefixu -pan429
427 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 125 428 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 123-124 Obdobnyacutem naacutezorem vyznačujiacuteciacutem se však poněkud nižšiacutem oceněniacutem Komenskeacuteho myslitelskeacute kreativity a nezaacutevislosti se prezentuje rovněž Marta Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 326- 327 429 Srov ostatně naacutezvy jednotlivyacutech knih NUP Panaugia Panarchia Pampsychia a Pancosmia a jednotlivyacutech knih Porady Panegersia Panaugia Pansofia Pampaedia Panglottia Panorthosia a Pannuthesia Daacutele k tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 124 S tiacutemto zaacutevěrem se ztotožňujiacute rovněž Marta Fattori srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 323 a 325 a Ljerka Schiffler srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija
- 84 -
Stejně tak i dalšiacute filosofickeacute pojmy jsou podle von Erdmann-Pandžić u obou
myslitelů užiacutevaacuteny ve stejnyacutech formaacutelniacutech i obsahovyacutech konotaciacutech Ve sveacute studii jich
nabiacuteziacute obsaacutehlyacute vyacutečet uveďme však pouze ty nejzaacutesadnějšiacute světlo (lux) otec světel
(pater luminum) rozumoveacute světlo (lux intellectualis) všeobecneacute světlo (lux
universalis) opacum paprsek (radius) umbra430
V ohledu na problematiku filosofickeacute terminologie pro uacuteplnost dodejme že je
v dějinaacutech filosofie pojem panaugia užiacutevaacuten naposledy praacutevě J A Komenskyacutem431 Tato
skutečnost ještě viacutece zvyacuterazňuje uacutezkeacute a osudoveacute propojeniacute myšleniacute obou slovanskyacutech
osobnostiacute
Z hlediska terminologickeacuteho je nepochybně zajiacutemaveacute rovněž zjištěniacute že jak
Francesco Patrizi tak i Jan Amos Komenskyacute užiacutevajiacute ve svyacutech filosofickyacutech a přiacuterodně-
filosofickyacutech pojednaacuteniacutech stejnyacutech vyacuterazů pro jednotliveacute descendujiacuteciacute stupně světla jež
takeacute užiacutevajiacute ve shodneacutem teoretickeacutem vyacuteznamu Oba mysliteleacute postulujiacute totožnou triaacutedu
světlo (u obou myslitelů v latinskeacutem originaacutele lux) ndash paprsek (radius) ndash světlost
(lumen432)433
Pramenem fyzikaacutelniacuteho světla je oběma filosofům nepřiacutestupneacute a nedosažitelneacute (u
Patriziho i Komenskeacuteho shodně inaccessibilis inaccesabile) věčneacute světlo jež je ndash opět
shodně podle obou ndash obyacutevaacuteno Bohem434 Praacutevě toto božskeacute světlo samo ze sebe nižšiacute
světelneacute stupně emituje435
Dodejme konečně že oba filosofoveacute nahliacutežejiacute světlo jako kliacutečovyacute agens v otaacutezce
vzniku a naacutesledneacute existence všeho jsouciacuteho436
Tvůrci filosofickyacutech systeacutemů Noveacute filosofie o univerzech a Obecneacute porady o naacutepravě
věciacute lidskyacutech přistupujiacute totožně i k různyacutem dalšiacutem otaacutezkaacutem svyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech
koncepciacute Oba myslitele pojiacute tendence dělit v přiacuterodě se vyskytujiacuteciacute materiaacutelniacute tělesa do
tři kategoriiacute Patriziho lucida diaphana a opaca a Komenskeacuteho světelnaacute průsvitnaacute a
u europskom obzoru Zagreb 1992 s 140 Daacutele pak srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 430 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 121 431 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 125 432 Autory českeacuteho překladu Obecneacute porady užiacutevaacuteno ekvivalentu svit 433 NUP I 3 5d CC Panaugia I 6 CC Panaugia IX 45 434 NUP IV 4 73d CC Panaugia II 6 K tomu srov teacutež CC Panaugia XVI 3 435 NUP IV 4 73c-74b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 514) 436 Srov oddiacutely 226 228 a 324 teacuteto praacutece daacutele popř CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 25
- 85 -
neprůhlednaacute se vyznačujiacute de facto identickyacutemi fyzikaacutelniacutemi (optickyacutemi) vlastnostmi437
Nahleacutedneme-li však Komenskeacuteho uacutevahy podrobněji zjistiacuteme že jeho vyacuteše nastiacuteněneacute
spekulace opět dalece přesahujiacute uacutezkyacute přiacuterodně-filosofickyacute raacutemec a že jiacutem haacutejenaacute
triadickaacute kategorizace těles hraje ndash coby metafora třech druhů lidskeacute mysli ndash
vyacuteznamnou roli v jeho pojetiacute možnostiacute všenaacutepravy Ukazuje se zde opět ve shodě
s přesvědčeniacutem Elisabeth von Erdmann-Pandžić mimořaacutednaacute tvůrčiacute originalita
Komenskeacuteho
Dalšiacutem z jednotiacuteciacutech aspektů obou filosofickyacutech systeacutemů je pak přiacuterodně-
filosofickyacute postoj deklarujiacuteciacute složeniacute materiaacutelniacuteho světa (Patriziho mundus hylaeus
Komenskeacuteho mundus materialis) pouze ze třech součaacutestiacute vzduchu vody a země438
Podle Jaromiacutera Červenky je nepochybnyacute rovněž vliv chorvatskeacuteho filosofa na
Comeniovo přesvědčeniacute o oduševnělosti světa Tento univerzaacutelniacute duch neboli duše
světa439 zastaacutevaacute rovněž roli všeoživujiacuteciacuteho a všeudržujiacuteciacuteho světoveacuteho principu Protože
je rozptyacutelen všude je přiacutečinou sympatie popř antipatie mezi jednotlivyacutemi entitami440
Odvolaacutevaacute-li se však Komenskyacute na Patriziho filosofii ve svyacutech Ad Physicam addenda
explicite ndash jak Červenka konstatuje441 ndash neplatiacute toteacutež pro Konzultaci v niacutež ndash alespoň
podle myacutech zjištěniacute ndash v teacuteto zaacuteležitosti referuje pouze k Platoacutenovi442
Duše světa je Patrizimu i Komenskeacutemu zaacutekladniacutem a nezbytnyacutem předpokladem
zachovaacuteniacute sympatie a (pan)harmonie napřiacuteč celyacutem univerzem Ačkoliv oba užiacutevajiacute
odlišnyacutech terminologickyacutech uchopeniacute je jejich pojetiacute teacuteto skutečnosti jakož i jejiacuteho
opaku antipatie de facto totožneacute443 V tomto ohledu je však na miacutestě daacutet za pravdu
437 NUP I 1 1c-d CC Panaugia XI 5 Na Komenskeacuteho inspiraci Patrizim v tomto ohledu poukazuje Jan Patočka Srov Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 68 438 K tomu srov oddiacutely 228 a 324 teacuteto praacutece Daacutele pak srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131-133 a Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 23 439 O jisteacute Komenskeacuteho terminologickeacute rozkoliacutesanosti již bylo pojednaacuteno Srov pozn č 374 v teacuteto studii 440 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 59 441 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 22 Stejně tak Marta Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 313-314 Že se oba badateleacute nemyacuteliacute dokazujiacute IV a V hlava (caput) Přiacutedavků K tomu srov Komenskyacute Jan Amos Ad Physicam addenda In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Svazek 12 Praha 1978 s 200-201 442 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IIIIII 1-3 K tomu srov teacutež Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 64 na s 537 443 K tomu srov oddiacutely 228 a 323 teacuteto praacutece Bliacuteže pak srov NUP II 18 39c CC Panaugia X 7-25 Daacutele k teacutematu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s
- 86 -
spiacuteše zaacutevěrům baacutedaacuteniacute J Červenky jenž ideu harmonie nahliacutežiacute v širšiacutem kontextu
novoplatonismu Takovyacutem prizmatem se pak jeviacute vhodnějšiacutem nehovořit o totožneacutem
pojetiacute u obou myslitelů naacuterokujiacuteciacutem vzaacutejemnou vazbu nyacutebrž spiacuteše o analogickeacutem
přiacutestupu444
42 Analogie
Vedle nepochybnyacutech a jednoznačně doložitelnyacutech totožnostiacute je možneacute v největšiacutech
teoretickyacutech diacutelech F Patriziho a J A Komenskeacuteho vysledovat řadu dalšiacutech
analogickyacutech filosofickyacutech vyacutechodisek metodologickyacutech postupů a jejich důsledků
Patriziho i Komenskeacuteho pojiacute přesvědčeniacute o mimořaacutednosti a přelomovosti jejich diacutela445
Oba rovněž deklarujiacute že jimi vystavěnyacute teoretickyacute systeacutem sjednocuje a ndash ba co viacutece ndash
završuje dosavadniacute filosofickeacute tradice V tomto ohledu je velmi zajiacutemaveacute zdůraznit že
oba hovořiacute o sveacute koncepci jako unifikujiacuteciacute aristotelismus a platonismus446 Oběma
myslitelům je však společnaacute i značnaacute ostražitost co se nekritickeacuteho přijiacutemaacuteniacute autorit
tyacuteče Patrizi i Komenskyacute se explicite vyslovujiacute pro upřednostněniacute kritickeacuteho uvažovaacuteniacute
před slepyacutem přijiacutemaacuteniacutem vyacuteroků filosofickyacutech a teologickyacutech osobnostiacute minulosti i
přiacutetomnosti447 Snaha o konstrukci noveacute pravdiveacute a univerzaacutelniacute metody jež je pro jejich
diacutela rovněž charakteristickaacute však nebyla ndash a to nejen z hlediska dějin filosofie 16 a 17
stoletiacute ndash zdaleka ničiacutem vyacutejimečnyacutem448
Oba filosofoveacute se shodujiacute takeacute ve svyacutech filosofickyacutech vyacutechodisciacutech a zaacutekladniacutech
principech sveacuteho uvažovaacuteniacute V oddiacutele 223 teacuteto studie jsme vyliacutečili jakyacutem způsobem
103 a Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 143 444 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 163 K tomu srov rovněž Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 213-214 Tento zaacutevěr potvrzuje rovněž Jan Patočka Srov Patočka Jan Mezihra na prahu moderniacute vědy Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 146-147 kde připomiacutenaacute Komenskeacuteho obeznaacutemenost rovněž s Cusanovyacutemi naacutezory stran (pan)harmonie a via facti tak možnost prokaacutezaacuteniacute totožnosti pojetiacute u Patricia a Comenia vylučuje K tomu srov teacutež Patočka Jan Fyzika a jejiacute principy In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 323 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 538 či Patočka Jan Komenskyacute a Bacon In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 568 445 K tomu srov oddiacutely 222 a 321 teacuteto praacutece 446 K tomu srov oddiacutely 222 a 324 teacuteto praacutece Tento aspekt filosofickyacutech koncepciacute obou myslitelů zdůrazňuje rovněž Ljerka Schiffler Srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 141 Ke Komenskeacuteho unifikačniacutem tendenciacutem srov daacutele Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 33-35 447 K tomu srov oddiacutely 222 a 324 teacuteto praacutece 448 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 54
- 87 -
Francesco Patrizi překonaacutevaacute dualismus a předklaacutedaacute sveacute triadickeacute scheacutema skutečnosti
Triadickeacute smyacutešleniacute je zřejmeacute i u J A Komenskeacuteho jehož celaacute Obecnaacute porada je
vystavěna na principu potrojnosti počiacutenaje děleniacutem lidskyacutech věciacute pokračuje
diferenciaciacute zdrojů lidskeacuteho poznaacuteniacute a cestami naacutepravy konče449
Triadickeacute uvažovaacuteniacute však neniacute pro novoplatonsky orientovaneacute filosofy ničiacutem
vyacutejimečnyacutem Jaromiacuter Červenka a Pavel Floss se konečně shodujiacute v naacutezoru že největšiacute
vliv na rozvoj Komenskeacuteho myšleniacute měly miacutet v tomto ohledu spisy Augustina Aurelia a
Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho450
Ve stejneacutem duchu je pak možneacute hodnotit Komenskeacuteho pojiacutemaacuteniacute člověka jako
mikrokosmu vztaženeacutemu k makrokosmu (srov 324) I zde Červenka naleacutezaacute zdroje
v Cusanově filosofii451 Zaměřiacuteme-li se však na Comeniovy naacutezory podrobněji zjistiacuteme
449 K tomu srov oddiacutely 223 a 324 teacuteto praacutece Neniacute bez zajiacutemavosti že Jaromiacuter Červenka v přiacutepadě Komenskeacuteho hovořiacute dokonce o maacutenii bdquoTriadickaacute maacutenie rostla u Komenskeacuteho rok od roku a vyvrcholila v Konzultaci kde je teacuteměř vše pojato triadickyldquo Ke Komenskeacuteho triadismu srov podrobněji naacutesl poznaacutemka 450 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 6 a 8 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 44 59 a pozn č 30 na s 164 Autor zde předklaacutedaacute obsaacutehlyacute a detailně propracovanyacute seznam možnyacutech zdrojů Komenskeacuteho triadickeacuteho uvažovaacuteniacute Podle Pavla Flosse se Comenius s Cusanovyacutemi spisy setkal již během sveacuteho působeniacute ve Fulneku v letech 1618-1621 K tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 41 Tentyacutež badatel pak v jineacute sveacute studii poznamenaacutevaacute že bdquoKusaacutenova kritika aristotelskeacuteho dualismu protiv na Komenskeacuteho hluboce zapůsobila Zavedeniacute třetiacuteho principu do kosmologickyacutech vyacutekladů považuje pro sebe Komenskyacute za největšiacute přiacutenosldquo Cit dle Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 K otaacutezce Augustin ndash Komenskyacute pak srov Patočka Jan Triaacutedy Cusanovy a triaacutedy Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 280-300 Rovněž i Jan Patočka v c d označuje za hlavniacute inspiračniacute zdroj Comeniova triadismu spisy Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Oproti tomu dodejme s poukazem na studie Erny Banić-Pajnić dospěl Patrizi ke sveacutemu triadismu skrze svůj intenzivniacute zaacutejem o chaldejsko-hermetickou tradici v niacutež spatřuje kořeny veškereacuteho triadickeacuteho smyacutešleniacute vůbec Patriziho triadismus je tedy ndash zdůrazněme ndash primaacuterně (tj z hlediska svyacutech filosofickyacutech zdrojů) ne-křesťanskyacute K tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 269 a 273 Ke Komenskeacuteho triadismu obecněji srov daacutele Floss Karel Rehabilitace triadistiky In Studia Comeniana et historica č 63-64 2000 roč XXX s 22-29 Floss Karel Triaacutedy ndash pojiacutetko mezi filozofiiacute a teologiiacute In Studia Comeniana et historica č 51 1994 roč XXIV s 13-20 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 12-13 18-19 34 36-37 Nejeschleba Tomaacuteš Struktura a triaacutedy Ke zhodnoceniacute vyacuteznamu filozofie J A Komenskeacuteho Pavlem a Karlem Flossovyacutemi In Studia Comeniana et historica č 63-64 2000 roč XXX s 36-41 Schadel Erwin Komenskyacutes Emendationstriadik im reformatiorischen und speziell sozinianischen Umfeld In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 91-111 451 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 44 K teacutematu jakož i Comeniově vztahu ke Cusanovi srov daacutele Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971 roč I s 11-38 Floss Pavel Mikulaacuteš Kusaacutenskyacute život a diacutelo Praha 1977 s 160-162 a 194-202 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 19 a 28 Patočka Jan Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 59-85 (zde pak zejm s 70-71) Patočka Jan Komenskyacute a Cusanus In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 219-224 Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 141 Patočka Jan Mezihra na prahu moderniacute vědy Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 134-148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 96-97 Patočka Jan O
- 88 -
že analogie mikro- a makrokosmu neniacute v jeho filosofickeacute koncepci aplikovatelnaacute pouze
vyacutelučně na člověka nyacutebrž že se vztahuje rovněž i na všechny ostatniacute živočichy452
Jaromiacuter Červenka zde proto hovořiacute i o pravděpodobneacutem vlivu Jeana drsquoEspagneta jenž
za mikrokosmos poklaacutedal i rostliny453
Francesco Patrizi i Jan Amos Komenskyacute se shodujiacute ve svyacutech vyacutehradaacutech vůči
obvykleacutemu pojetiacute Stvořeniacute světa Oba odmiacutetajiacute tradičniacute koncepci creatio ex nihilo a
zdůrazňujiacute že vznik materiaacutelniacuteho světa je nutneacute chaacutepat jako akt zhmotněniacute dosud
neviditelneacuteho a nehmotneacuteho454
Patrizi opakovaně prohlašuje že pod pojmem nihil je ve skutečnosti třeba
rozumět nikoliv naprosteacute nic nyacutebrž absenci laacutetky
bdquoSi materia est nihilum nihilum autem est non ens a Deo est producta [hellip] Nos
vero materiam ex qua corpora omnia mundum constituentia constare dicimus et
corpus esse affirmamus et qualificatum et formatum etiamsi forte non
figuratum et a Deo creatum pro certo habemusldquo455
Komenskyacute na druheacute straně deklaruje že tzv Stvořeniacutem bdquonevznikla žaacutednaacute novaacute podstata
ale že pouze to co je od věčnosti v Bohu a v idejiacutech a od věků v andělskeacutem světě
neviditelneacute a nevniacutematelneacute se nějakyacutem obraacuteceniacutem navenek stalo viditelnyacutemldquo 456
Oba myslitele pojiacute rovněž analogickeacute avšak v historicko-filosofickeacutem kontextu jejich
epochy nikterak vyacutejimečneacute přesvědčeniacute o vymezenosti světa jenž je však situovaacuten
v nekonečneacutem prostoru457
novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 15 Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 452 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI 1 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel VII O schopnosti plodiveacute LXV 453 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 230 454 K Patriziho postojům srov bliacuteže Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 K naacutezorům Komenskeacuteho srov niacuteže 455 NUP II 22 48a Daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 208-209 či Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 456 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 17 Ke Comeniově pojetiacute tvořeniacute (creare formare) srov bliacuteže Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 14-15 457 NUP IV 1 64a-b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VIII 9 Daacutele k tomu srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 189 Nutno však zmiacutenit že Pavel Floss nahliacutežiacute Comeniovy naacutezory odlišně nežli je ndash na zaacutekladě CC Pansofia Svět
- 89 -
Do pomyslneacuteho středu celeacuteho univerza situujiacute Patricius i Comenius prostředkujiacuteciacute
stupeň ndash spojnici ndash všech emanovanyacutech stupňů (Patriziho devět stupňů Komenskeacuteho
osm světů nazyacutevanyacutech ostatně rovněž grady - stupni458)
V přiacutepadě chorvatskeacuteho filosofa se jednaacute o duši
bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat
tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo459
J A Komenskyacute za tuto spojnici označuje člověka disponujiacuteciacuteho nesmrtelnyacutem
duchem460
bdquoVšechno z jednoho všechno k jednomu prvniacute a posledniacute nejvyššiacute a nejnižšiacute
spolu velmi těsně souvisejiacute propojeniacutem prostředniacutech člaacutenků nepřetržityacutemi
spojeniacutemi a nevyhnutelnou činnostiacute a trpnostiacute takže svět i když je sestaven
z milioacutenů čaacutestiacute a čaacutesteček čaacutestiacute je přece jeden a v sobě nedělitelnyacute [hellip]ldquo 461
Comenius však věrnyacute sveacutemu tvůrčiacutemu geniu nezůstaacutevaacute pouze u tohoto konstatovaacuteniacute
Jeho antropologie pronikaacute daleko hlouběji a moravskyacute myslitel tak ke sveacute nauce o
oduševnělosti světa přičleňuje naleacutehavyacute etickyacute aspekt
materiaacutelniacute VIII 9 ndash interpretuji jaacute a hovořiacute o skutečnosti že Jan Amos nekonečnost prostoru odmiacutetaacute Srov Floss Pavel Prostor a nekonečnost světa v Komenskeacuteho Konsultaci In Studia Comeniana et historica č 4 1972 roč II s 49-58 458 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 143 Emanačniacute scheacutema univerza neniacute v raacutemci novoplatonismu ničiacutem vyacutejimečnyacutem Jakaacutekoliv snaha spatřovat vazbu Komenskeacuteho na Patriziho naacutezory by proto v tomto ohledu byla přinejmenšiacutem zavaacutedějiacuteciacute Jaromiacuter Červenka konečně ve sveacute novějšiacute studii konstatuje že Komenskyacute ve sveacute koncepci pansofickyacutech světů vychaacuteziacute z filosofie Tommasa Campanelly K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5 14-16 459 NUP III 4 56d 460 K tomu srov bliacuteže Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27-28 V tomto ohledu neniacute nezajiacutemavyacutem zmiacutenit zřetelnou podobu Komenskeacuteho naacutezorů s filosofickyacutemi představami Ficinovyacutemi Srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 47-78 461 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 505)
- 90 -
bdquo[Č]lověk je všechno protože je schopen staacutet se všiacutem tj tiacutem co je nejvyššiacute i
nejnižšiacute Pokud se oddaacutevaacute pozemskyacutem věcem hrubne a obraciacute se v nic Pokud
nebeskyacutem připodobňuje se poněkud Bohu a stojiacute nad všemi ostatniacutemi tvoryldquo462
V ohledu na prostředkujiacuteciacute stupně je jistě zajiacutemavyacutem povšimnout si rovněž že oba
mysliteleacute nachaacutezejiacute stupně sjednocujiacuteciacute protiklady nejen napřiacuteč univerzem nyacutebrž i mezi
jednotlivyacutemi entitami
Podle Patriziho (pozitivniacute) protiklady bdquo[q]uae plerumque et inter se pugnant et
se se alterant et misceri possunt et ex seipsis media quaedam procreare tepores
colores sapores et similialdquo463
Komenskyacute tvrdiacute že bdquo[v]šechno sice sestaacutevaacute z protikladů tiacutehnouciacutech opačnyacutem
směrem když však rozvinou všechno sveacute uacutesiliacute nezničiacute se ale podpiacuterajiacute se a udržujiacute jako
proti sobě stojiacuteciacute kameny v klenbě Neboť nejvyššiacute a nejnižšiacute těžkeacute a lehkeacute teplo a
chlad atd se udržujiacute a uchovaacutevajiacute jen protikladnostiacute a tak všechno ostatniacuteldquo464
Na tomto miacutestě dlužno zmiacutenit jednu historicko-filosofickou poznaacutemku Vedle
Franceska Patriziho a Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho ndash jak bylo ukaacutezaacuteno vyacuteše ndash byl Komenskyacute
silně ovlivněn rovněž i Tommasem Campanellou od nějž měl převziacutet koncepci třech
sviacutetilen ndash tedy možnyacutech zdrojů poznaacuteniacute jakož i některeacute z principů sveacute přiacuterodniacute a
politickeacute filosofie465 V menšiacute miacuteře je pak u Comenia možneacute spatřovat takeacute vliv
462 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel O přiacutepadciacutech člověka V ohledu na Komenskeacuteho silnyacute a nepřehleacutednutelnyacute akcent na lidskou svobodu stran tvorby vlastniacuteho osudu každeacuteho individua se nabiacuteziacute otaacutezka myslitelovy možneacute inspirace filosofickyacutemi naacutezory Giovanniho Pika della Mirandoly K tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 29-30 kde předniacute českyacute komeniolog hovořiacute o doslova existencionaacutelniacutem aspektu Komenskeacuteho pojetiacute kosmu V jineacute sveacute studii pak Pavel Floss medituje rovněž o jisteacutem vlivu bdquohomocentrickyacutech tendenciacuteldquo filosofie Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Srov Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971 roč I s 24-25 a 31 Jaromiacuter Červenka vedle toho naleacutezaacute kořeny Comeniova silneacuteho důrazu na lidskou svobodu a (sebe)tvořivost v domaacuteciacute bratrskeacute tradici popř ndash rovněž jako P Floss ndash u Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho ale takeacute u Jakoba Boumlhme K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 17 463 NUP I 5 12d 464 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 506) 465 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 63-65 Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 2 Ljerka Schiffler v ohledu na tři zdroje lidskeacuteho poznaacuteniacute hovořiacute rovněž i o možneacutem vlivu Franceska Patriziho V naacutesledujiacuteciacutech uacutevahaacutech nicmeacuteně charakterizuje Campanellovo působeniacute na zformovaacuteniacute Komenskeacuteho postojů jako očividneacute (oćigledno) Srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 133 a 142 Vzhledem ke skutečnosti že toto Patriziho děleniacute nachaacuteziacute v jeho třetiacutem Dialogu o historii jehož znaacutemost neniacute u Komenskeacuteho ndash alespoň podle mně dostupnyacutech informaciacute ndash prokaacutezaacutena kloniacutem se spiacuteše k zaacutevěrům Červenkovyacutem To ostatně potvrzujiacute i vyacutesledky baacutedaacuteniacute Marty Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia
- 91 -
hermetickeacute filosofie německeacute mystiky (zejmeacutena Jakoba Boumlhme466) rosenkruciaacutenů
paracelsianismu Lodovica Vivese Daniela Sennerta Francise Bacona Roberta Fludda
ad467 Vidiacuteme tedy že Komenskeacuteho opus magnum čerpaacute ze značně širokeacute myšlenkoveacute
zaacutekladny jiacutež však veacutevodiacute jmeacutena Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Tommasa Campanelly a ndash
Franceska Patriziho
Comenius je přesvědčen dodejme zaacutevěrem tohoto oddiacutelu že mundus materialis je
konstituovaacuten třemi fundamentaacutelniacutemi principy laacutetkou duchem a světlem (resp ohněm
srov 324) Mohlo by se zdaacutet že k teacuteto sveacute přiacuterodně-filosofickeacute koncepci dospěl pod
vlivem studia filosofickyacutech naacutezorů Franceska Patriziho (srov 228) Tyto principy se
však vyskytujiacute rovněž v diacutele Roberta Fludda s niacutemž byl Komenskyacute obeznaacutemen468 a ndash co
je hlavniacute ndash Comenius se podle Jana Patočky odvolaacutevaacute explicite na vliv Tommasa
Campanelly Tato skutečnost však Patočkovi nikterak nezabraňuje spatřovat skutečnyacute
kořen Komenskeacuteho koncepce třiacute konstituentů materiaacutelniacuteho světa ve filosofii Mikulaacuteše
z Kusy (jež byla ostatně inspiraciacute pro Campanellu samotneacuteho)469
nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 307 308 311 a 312 Jan Patočka ovšem v jedneacute ze svyacutech (během života) nepublikovanyacutech statiacute upozorňuje že ačkoliv se saacutem Komenskyacute ve věci zdroje sveacute koncepce třech sviacutetilen na Campanellu explicite odvolaacutevaacute je nutneacute za fundamentaacutelniacute zdroj těchto jeho (jakož i Campanellovyacutech) naacutezorů označit Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho K tomu srov Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 K politickeacute filosofii pak srov zejm Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5 a 13-14 či Fattori c d s 317 kde italskaacute badatelka soudiacute že Campanellův utopickyacute spis Slunečniacute staacutet měl miacutet vliv na formulaci Komenskeacuteho idejiacute vtělenyacutech do šesteacuteho gradu jeho Pansofie 466 Srov oddiacutel 324 teacuteto studie Daacutele pak srov Patočka Jan K textu 2 gradu Pansofie In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 327 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 114 Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 14 467 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 59 61 63 64 91 a 99 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 Toto teacutema však neniacute předmětem teacuteto studie Podrobněji proto srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 24-104 K probleacutemu srov teacutež Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 20 468 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 21 na s 535 469 Patočka Jan Fyzika a jejiacute principy In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 316-317 a 323 kde českyacute filosof poukazem na časnost vzniku těchto Comeniovyacutech představ vyvraciacute domnělou inspiraci filosofiiacute Franceska Patriziho a s rozhodnostiacute poklaacutedaje naacutesledujiacuteciacute řečnickou otaacutezku poukazuje na vazbu ke Cusanovi bdquoA je potom divneacute že Komenskeacuteho trias se svou uacuteplně pasivniacute hmotou formujiacuteciacutem utvaacuteřejiacuteciacutem světlem-ohněm a aktivitu s pasivitou slučujiacuteciacutem duchem odpoviacutedaacute přesně duchu triadickyacutech scheacutemat kusaacutenovskyacutechldquo K probleacutemu daacutele srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 174-175 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 8 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9-10
- 92 -
43 Rozdiacutely
Pro uacuteplnost vyacutekladu zbyacutevaacute ve stručnosti pojednat o rozdiacutelech jež od sebe oba
filosofickeacute systeacutemy vzdalujiacute Takovyacutech přiacutepadů bychom našli samozřejmě bezpočet
zajiacutemat naacutes zde proto budou zejmeacutena odlišnosti prameniacuteciacute z původně totožnyacutech
filosofickyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech či teologickyacutech vyacutechodisek popřiacutepadě rozdiacutely
vztahujiacuteciacute se k teacutematům jimiž se Patrizi i Komenskyacute shodně intenzivněji zaobiacuterali
Již bylo zmiacuteněno (v čaacutesti 221) že se Patriziho filosofickaacute koncepce vyznačuje
nesmlouvavyacutem protiaristotelskyacutem postojem470 J A Komenskyacute se oproti tomu o
Stagiritu na mnoha miacutestech sveacute Porady opiacuteraacute Jeho filosofie je mu naacutepomocnou např
při vyacutekladu problematiky přirozenosti471 či pohybu (v bdquoaristotelskyldquo širšiacutem slova
smyslu)472
Pozoruhodnou je nepochybně i skutečnost že Patrizi i Komenskyacute hovořiacute ve svyacutech
diacutelech o tmě a z niacute descendujiacuteciacutech nižšiacutech stupniacutech Jestliže však pro chorvatskeacuteho
myslitele tma existuje realiter pro Comenia je jen pouhyacutem nedostatkem bdquoskutečneacute
bytnosti totiž světlaldquo473
Zastavme se v zaacutevěru tohoto oddiacutelu kraacutetce u kosmologickyacutech naacutezorů obou osobnostiacute
slovanskeacute filosofie Nikoliv nezajiacutemaveacute je totiž zjištěniacute že Komenskyacute předklaacutedaacute řadu
empirickyacutech či spekulativniacutech důkazů jakož i svědectviacute Piacutesma jimiž zaštiťuje sveacute
přesvědčeniacute o nepohyblivosti Země474 Patrizi naopak haacutejiacute naacutezor že zemskeacute těleso
rotuje kolem vlastniacute osy475
470 Na jistou Patriziho nedůslednost v tomto ohledu upozornil Eugene E Ryan Srov oddiacutel 228 teacuteto praacutece To ostatně vyplyacutevaacute i z oddiacutelu 42 kde je pojednaacuteno o Patriziho tendenci unifikovat platonskou a aristitelskou filosofii 471 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute II 472 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IV K problematice srov bliacuteže Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 99 na s 539 Že však maacute Comenius k filosofickyacutem naacutezorům Stagirity i jisteacute vyacutehrady doklaacutedaacute Pavel Floss Srov Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 41 1990 roč XX s 100-105 473 NUP I 5 13a CC Panaugia XI 89 474 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V oddiacutel ZEMĚ CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 501) Ke Komenskeacuteho odmiacutetnutiacute kopernikanismu jakož i jinyacutem kosmologickyacutem naacutezorům podrobněji srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 16-17 475 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 52
- 93 -
V otaacutezce přiacutečin přiacutelivu a odlivu Komenskyacute jednoznačně prohlašuje že jejich
hlavniacute přiacutečinou neniacute Měsiacutec nyacutebrž Slunce Patrizi oproti tomu bude deklarovat jako
nejvyacuteznamnějšiacute vliv praacutevě Měsiacutece přičemž jistou roli Slunce zpochybňovat nebude476
44 Doplněniacute
Na tomto miacutestě zbyacutevaacute vyliacutečit několik historickyacutech okolnostiacute jež setkaacuteniacute J A
Komenskeacuteho s diacutelem F Patriziho charakterizujiacute Bylo již vyacuteše poznamenaacuteno že se
Comenius s diacutelem Novaacute filosofie o univerzech setkal zřejmě na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let
17 stoletiacute během sveacuteho kraacutetkeacuteho londyacutenskeacuteho pobytu Mnoziacute historikoveacute filosofie si
však poklaacutedajiacute otaacutezku nebyl-li Komenskyacute s Patriziho naacutezory seznaacutemen již dřiacuteve ndash
prostřednictviacutem spisu Jana Jesenskeacuteho Zoroaster sive nova brevis veraque de universo
philosophia477 jenž je ve velkeacute miacuteře ovlivněn praacutevě filosofiiacute chorvatskeacuteho myslitele478
Jak však zdůrazňuje českyacute badatel Tomaacuteš Nejeschleba ndash a jak je rovněž z celeacuteho obsahu
Komenskeacuteho Porady evidentniacute ndash nečiniacute moravskyacute myslitel o Jesenskeacutem žaacutedneacute zmiacutenky
Naviacutec neniacute ani doložena Komenskeacuteho obeznaacutemenost s Jesseniovyacutem spisem Tato
otaacutezka jak uzaviacuteraacute ve sveacute studii Nejeschleba zůstaacutevaacute do jejiacuteho hlubšiacuteho rozpracovaacuteniacute
nezodpověditelnou479
Jan Amos Komenskyacute ovšem nezanechaacutevaacute v Konzultaci explicitniacute zmiacutenky rovněž
ani o Patriziho jmeacutenu Navzdory tomu je ndash ve světle předchaacutezejiacuteciacutech odstavců a
zejmeacutena čaacutesti 41 teacuteto diplomoveacute praacutece jakož i shodujiacuteciacutech se naacutezorů českyacutech
chorvatskyacutech a italskyacutech historiků filosofie ndash nezpochybnitelneacute že Obecnaacute porada o
naacutepravě věciacute lidskyacutech vznikala pod silnyacutem vlivem Noveacute filosofie o univerzech
chorvatskeacuteho myslitele Franceska Patriziho 476 NUP IV 29 142a-144b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V oddiacutel O MOŘSKEacuteM PŘIacuteBOJI Tyto otaacutezky se však teacutematu našiacute praacutece bezprostředně nedotyacutekajiacute Daacutele proto srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 149-155 477 Srov Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154 Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I BerlinNew York 1998 s 382 478 Ke komplikovaneacutemu vztahu Jesenskeacuteho k Patriziho diacutelu srov bliacuteže Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154-155 a Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 76-105 479 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154-155 a 160
- 94 -
Nečiniacute-li Comenius ve sveacutem stěžejniacutem filosofickeacutem diacutele explicitniacuteho odkazu na
Petrišovo jmeacuteno poukazuje na svou obeznaacutemenost s jeho teoretickou činnostiacute ndash alespoň
podle přesvědčeniacute Marty Fattori ndash jmenovaacuteniacutem třiacute čaacutestiacute NUP ve sveacutem Conatuum
pansophicorum dilucidatio kde vyjmenovaacutevaacute ndash z hlediska rodiacuteciacute se vlastniacute pansofickeacute
koncepce ndash vyacuteznamnaacute diacutela ovšem bez uvedeniacute jejich autorů
bdquoAd quas leges doctrinarum syntagmata construere non solum Aristoteles ipse
aliique antiqui tentacircrunt sed et nostri aevi scriptores quagravem plurimi
Encyclopaedias Polymatheias Panepistemonas Artes cyclognomicas Syntaxes
artis mirabilis Instaurationes magnas Transformationes scientiarum Theatra
sapietiae humanae Omniscientias Christianas Pansophias Panaugias
Panarchias Pancosmias (et si qui alias libris suis tribuerunt inscriptiones) in
publicum edendoldquo480
Pokud bychom tedy přijali předpoklad Marty Fattori že praacutevě tři naposled zmiacuteněneacute
knihy jednoznačně odkazujiacute k osobě Franceska Patriziho481 byli bychom nuceni (což již
italskaacute badatelka nezdůrazňuje) ndash v ohledu na skutečnost že spis Conatuum
pansophicorum dilucitatio vznikl již v roce 1638482 ndash zrevidovat dosavadniacute
přesvědčeniacute historiků filosofie a komeniologů již shodně konstatujiacute že se Comenius
setkal s diacutelem Nova de universis philosophia až v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let
sedmnaacutecteacuteho stoletiacute V takoveacutem přiacutepadě by totiž Komenskeacuteho obeznaacutemenost s Patriziho
diacutelem spadala přinejmenšiacutem již do druheacute poloviny třicaacutetyacutech let 17 věku
Vzhledem ke skutečnosti že Patriziho jmeacuteno jakož ani stěžejniacute principy jeho
filosofie v Conatuum pansophicorum dilucitatio vyacuteslovně jmenovaacuteny nejsou dovoliacutem
si svůj zde zmiacuteněnyacute předpoklad označit pouze za hypotetickyacute
480 Komenskyacute Jan Amos Conatuum pansophicorum dilucidatio In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Sv 15II Praha 1989 s 63 Českyacute překlad je pak čtenaacuteři dostupnyacute v časopise Studia Comeniana et historica Srov Komenskyacute Jan Amos Objasněniacute pansofickyacutech pokusů In Studia Comeniana et historica č 57-58 1997 roč XXVII s 135-167 O možneacutem odkazu na Patriziho opus magnum zde však autorkou překladu ndash Markeacutetou Klosovou ndash pojednaacuteno neniacute Je-li tomu jinak v jejiacute připravovaneacute studii zaměřeneacute praacutevě na Conatuum pansophicorum dilucidatio nemohu posoudit neboť nebyla v době dokončovaacuteniacute teacuteto praacutece dosud publikovaacutena Srov Komenskyacute Jan Amos (ed Klosovaacute Markeacuteta) Prodromus pansophiae a Conatuum pansophicorum dilucidatio překlad do češtiny s komentaacuteřem a předmluvou Praha (Academia) v tisku 481 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 324-325 482 K tomu srov Čapkovaacute Dagmar Pavliacutekovaacute Děvana Naacutelez prvniacuteho vydaacuteniacute Komenskeacuteho spisu Conatuum pansophicorum dilucidatio In Studa Comeniana et historica č 50 1993 roč XXIII s 26-27
- 95 -
Explicitniacuteho jmenovaacuteniacute je však Francesku Patrizimu dopřaacuteno v Komenskeacuteho Přiacutedavciacutech
k Fyzice (z roku 1663)483 a pozdniacutem diacutele Unum necessarium (uveřejněneacutem roku
1668)484
Comeniova obeznaacutemenost provaacutezanost a myslitelskaacute spřiacutezněnost s jeho
chorvatskyacutem protějškem se tak jeviacute byacutet nezpochybnitelnou v každeacutem ze všech možnyacutech
ohledů485
483 K tomu srov vyacuteše pozn č 441 484 Komenskyacute Jan Amos Unum necessarium In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Sv 18 Praha 1974 s 80 485 K tomu srov rovněž Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305 či Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 293
- 96 -
5 Zaacutevěr
V předchaacutezejiacuteciacutem vyacutekladu jsme měli možnost spatřit že se vrcholnaacute diacutela chorvatskeacuteho
filosofa Franceska Patriziho a moravskeacuteho myslitele Jana Amose Komenskeacuteho
vyznačujiacute řadou totožnostiacute jež je zcela nepochybně propojujiacute a ilustrujiacute tak dosti
vyacuteznamnyacute vliv filosofickeacuteho obsahu spisu Nova de universis philosophia na zformovaacuteniacute
myšleniacute posledniacuteho biskupa Jednoty bratrskeacute
Ukaacutezali jsme že Komenskyacute byl v nejvyššiacute miacuteře ovlivněn Patriziho metafyzikou
světla a jejiacutem uacutestředniacutem pojmem ndash panaugia ndash jejichž recepce se naacutesledně promiacutetla i do
jeho gnozeologickyacutech naacutezorů Jejich sveacuteraacuteznost (triadickeacute a procesuaacutelniacute pojetiacute celeacuteho
poznaacutevaciacuteho procesu spojeniacute smysloveacuteho a rozumoveacuteho poznaacuteniacute kliacutečovaacute role světla)
poukazuje rovněž na jasnyacute vliv Franceska Patriziho Stejně tak od autora Noveacute filosofie
o univerzech Comenius přebiacuteraacute chaacutepaacuteniacute světla jako zaacutekladniacuteho principu sveacute
metodologie jakož i některeacute z jeho teologickyacutech naacutezorů (pojetiacute Boha jenž je jedniacutem a
současně všiacutem povaha ascendenčniacuteho procesu) Zřetelnyacute vliv Patriziho filosofie lze
vysledovat takeacute v ohledu na Moravanovu terminologii Nejen že Jan Amos přejiacutemaacute řadu
filosofickyacutech a přiacuterodně-filosofickyacutech pojmů vypůjčuje si od Patriziho rovněž řeckyacute
prefix pan- jenž bude hraacutet nezastupitelnou uacutelohu při vzniku a pojmenovaacuteniacute
jednotlivyacutech čaacutestiacute jeho Obecneacute porady Dodejme konečně že Patrizi je Komenskeacutemu
inspiraciacute pro potrojnou klasifikaci v přiacuterodě se vyskytujiacuteciacutech těles a dalšiacute z jeho
přiacuterodně-filosofickyacutech naacutezorů
Mezi filosofickyacutemi systeacutemy představenyacutemi ve spisech Nova de universis
philosophia a Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech lze samozřejmě naleacutezt řadu
dalšiacutech analogiiacute jež se zdajiacute přinejmenšiacutem poukazovat na obeznaacutemenost Comenia
s Patriciovyacutemi naacutezory Jejich obecnost anebo naopak specifičnost naacutes však spiacuteše
nabaacutedajiacute ndash jak bylo ostatně v čaacutesti 42 teacuteto studie ukaacutezaacuteno podrobněji ndash spatřovat jejich
kořeny buďto v širšiacutem filosofickeacutem kontextu anebo přiacutemo konkreacutetně u jinyacutech myslitelů
(zejmeacutena u Tommasa Campanelly a Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho)
Filosofickeacute systeacutemy Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho se však rovněž
vyznačujiacute řadou zaacutesadniacutech diferenciacute Dalšiacute rozpracovaacuteniacute metafyziky světla uacutestiacute u
chorvatskeacuteho filosofa spiacuteše do oblasti přiacuterodně-filosofickyacutech meditaciacute kdežto u
Komenskeacuteho bude důsledkem recepce Patriziho světelneacute metafyziky s jejiacutem kliacutečovyacutem
pojmem představeniacute jedinečneacute pedagogickeacute a univerzaacutelně emendačniacute koncepce Praacutevě
- 97 -
tiacutemto se Comenius vymykaacute ba co viacutece převyšuje celou novoplatonskou tradici do niacutež
stejně jako Patrizi nepochybně a zcela opraacutevněně naacuteležiacute486 Inspirovaacuten ponejviacutece
Campanellou přebiacuteraacute Komenskyacute sice novoplatonskeacute descendenčniacute scheacutema jež v jeho
pojetiacute sestaacutevaacute ze čtyř světů (svět možnyacute pravzorovyacute andělskyacute materiaacutelniacute) doplňuje je
však o druhyacute ndash o mnoho vyacuteznamnějšiacute ndash aspekt jiacutemž jsou čtyři dalšiacute světy (svět lidskeacute
dovednosti mravniacute duchovniacute a dokonalyacute svět věčnyacute) v nichž se prostřednictviacutem
lidskeacuteho uacutesiliacute realizuje naacutevrat k původniacute jednotě tedy Bohu Uacutestředniacute role je zde
svěřena praacutevě svobodně jednajiacuteciacutemu člověku vytvaacuteřejiacuteciacutemu tyto noveacute grady jenž je tak
vlastniacutem uskutečňovatelem ascendenčniacuteho procesu487
bdquoČlověku se tak dostaacutevaacute zcela mimořaacutedneacute funkce bez něho neniacute možneacute uzavřiacutet
diacutelo stvořeniacute bez něho neniacute svět dokonalyacute člověkem teprve se dovršuje smysl
světa Je povolaacuten k tomu aby soustředil do sebe všechny paprsky světoveacuteho
světla a tiacutem dovršil harmonii a sbquonaacutevratlsquo všech věciacute do jednotyldquo488
Vidiacuteme tedy jakeacute nobilitniacute a nezastupitelneacute miacutesto člověku v Komenskeacuteho filosofickeacutem
systeacutemu naacuteležiacute489
V ohledu na předchaacutezejiacuteciacute kapitoly můžeme tedy nyniacute naše baacutedaacuteniacute uzavřiacutet a odpovědět
na v uacutevodu problematizovanou otaacutezku V přiacutepadě poměru Jana Amose Komenskeacuteho
k filosofii Franceska Patriziho lze o vlivu a recepci vskutku hovořit Ačkoliv Patriciův
vliv na vyacuteslednou podobu Comeniovyacutech filosofickyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech a
teologickyacutech naacutezorů nedosahuje intenzity jakou u něj zaznamenalo myšleniacute Tommasa
Campanelly či Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho můžeme bez jakyacutechkoliv pochybnostiacute
konstatovat že bez Moravanovy obeznaacutemenosti se spisem Nova de universis
philosophia chorvatskeacuteho myslitele Franceska Patriziho by Obecnaacute porada o naacutepravě
486 K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 551 a 559 487 K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 16 kde Červenka zdůrazňuje že se podobnaacute myšlenka u jinyacutech filosofů nevyskytuje Daacutele k tomu pak srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 488 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 540 489 Mimo jineacute pro tuto skutečnost nahliacutežiacute Pavel Floss Jana Amose jako vyacuteznamneacuteho akteacutera procesu divinizace světskeacuteho Srov Floss Pavel Proces divinizace světskeacuteho a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 51 1994 XXIV s 77-82
- 98 -
věciacute lidskyacutech nevznikla v takoveacute podobě v jakeacute ji znaacuteme dnes a že jejiacute kliacutečoveacute čaacutesti
(Panaugia Pansofia) by možnaacute nespatřily světlo světa vůbec
O to naleacutehavěji se pak může jevit hypoteacuteza předloženaacute v oddiacutele 44 teacuteto
diplomoveacute praacutece Comeniův text Conatuum pansophicorum dilucidatio se totiž zdaacute
naznačovat že se jeho autor setkal s Patriziho opus magnum již v době jeho vzniku ndash
tedy kolem roku 1638 Pravdivost takoveacuteho předpokladu by pak znamenala nutnost
revize dosavadniacuteho přesvědčeniacute historiků filosofie a komeniologů kteřiacute se shodujiacute
v naacutezoru že se Komenskyacute se spisem Nova de universis philosophia setkal až během
sveacuteho londyacutenskeacuteho pobytu Tuto hypoteacutezu však může potvrdit teprve naacutesledujiacuteciacute
vyacutezkum a důslednaacute analyacuteza zmiacuteněneacuteho spisku Jana Amose
- 99 -
6 Seznam použityacutech pramenů a literatury
61 Prameny
- Komenskyacute Jan Amos Ad Physicam addenda In Tyacutež Diacutelo Jana Amose
Komenskeacuteho Svazek 12 Praha 1978 s 177-264
- Komenskyacute Jan Amos Conatuum pansophicorum dilucidatio In Tyacutež Diacutelo Jana
Amose Komenskeacuteho Sv 15II Praha 1989 s 57-79
- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha
1992
- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech II svazek Praha
1992
- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha
1992
- Komenskyacute Jan Amos Unum necessarium In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho
Sv 18 Praha 1974 s 71-145
- Patrizi Francesco Nova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non
per motum sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria
Patricii methodo tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo
Platonica rerum universitatis a conditore Deo deducitur Ferrariae 1591 Petrić
Frane Nova sveopća filozofija u kojoj se do prvog uzroka stiže Aristotelovskom
metodom ali ne s pomoću gibanja nego s pomoću svjetla i svjetlila a zatim se
razmišlja o cjelkupnom Božanstvu vlastitom Petrićevom metodom dok se
naposljetku Platonovom metodom iz Boga utemeljitelja izvodi sveukpnutnost stvari
Zagreb 1979
62 Literatura
- Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožně filozofije Zagreb
2001
- Bečkovaacute Marta K toruňskeacutemu bdquoColloquium charitativumldquo In Studia Comeniana
et historica č 51 1994 XXIV s 143-148
- Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis
Philosophia New York 1941
- 100 -
- Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis
Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature
and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 139-169
- Čapkovaacute Dagmar Myslitelsko-vychovatelskyacute odkaz Jana Amose Komenskeacuteho
Praha 1987
- Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In
Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s
11-43
- Čapkovaacute Dagmar Pavliacutekovaacute Děvana Naacutelez prvniacuteho vydaacuteniacute Komenskeacuteho spisu
Conatuum pansophicorum dilucidatio In Studa Comeniana et historica č 50
1993 roč XXIII s 26-34
- Červenka Jaromiacuter Die Grundlagen der pansophischen Idee des Johann Amos
Comenius In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta
Comeniana) 1 (XXV) Praha 1969 s 77-85
- Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970
- Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In
Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5-33
- Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena
misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific
Thought Zagreb 2000
- Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei
Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI
Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 113-
125
- Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su
Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del
rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305-331
- Floss Karel Filozofickeacute přiacutenosy k rozvoji komeniologie In Studia Comeniana et
historica č 46-47 1992 roč XXII s 29-36
- Floss Karel Rehabilitace triadistiky In Studia Comeniana et historica č 63-64
2000 roč XXX s 22-29
- Floss Karel Triaacutedy ndash pojiacutetko mezi filozofiiacute a teologiiacute In Studia Comeniana et
historica č 51 1994 roč XXIV s 13-20
- 101 -
- Floss Karel Zčasověniacute utopie ndash More Andrae Komenskyacute In Studia Comeniana et
historica č 35 1988 roč XVIII s 188-196
- Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et
historica č 41 1990 roč XX s 100-105
- Floss Pavel Architekti křesťanskeacuteho středověkeacuteho věděniacute Praha 2004
- Floss Pavel Die Entwicklung der philosophischen Terminologie Komenskyacutes und
einige Aspekte der Geschichte des substanziellen und systemmaumlsigen Denkens In
Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) 7
(XXXI) Praha 1987 s 5-26
- Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971
roč I s 11-38
- Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In
Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 83-89
- Floss Pavel Mikulaacuteš Kusaacutenskyacute život a diacutelo Praha 1977
- Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005
- Floss Pavel Prostor a nekonečnost světa v Komenskeacuteho Konsultaci In Studia
Comeniana et historica č 4 1972 roč II s 49-58
- Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968
- Floss Pavel Uacutevod do problematiky Komenskeacuteho filozofie In Studia Comeniana et
historica č 29 1985 roč XV s 97-111
- Girardi Karšulin Mihaela Filozofska misao Frane Petrića Zagreb 1988
- Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987
- Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia
Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 35-50
- Kalivoda Robert Utopie a emancipace In Studia Comeniana et historica č 33
1987 roč XVII s 5-25
- Koyreacute Alexandre Od uzavřeneacuteho světa k nekonečneacutemu vesmiacuteru Praha 2004
- Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007
- Kumpera Jan Komenskyacute a Anglie In Studia Comeniana et historica č 55-56
1996 roč XXVI s 25-36
- Kvačala Jaacuten K histoacuterii slova pansophos pansophia In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě
a spisech J A Komenskeacuteho (AJAK) seš 5 1922 s 38-39
- 102 -
- Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der
Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance
Darmstadt 1999 s 173-187
- Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle
einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash
Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band
24 Bamberg 2005 s 147-160
- Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008
- Nejeschleba Tomaacuteš Struktura a triaacutedy Ke zhodnoceniacute vyacuteznamu filozofie J A
Komenskeacuteho Pavlem a Karlem Flossovyacutemi In Studia Comeniana et historica č
63-64 2000 roč XXX s 36-41
- Nejeschleba Tomaacuteš Unum omnia triaacutedy K Panaugii a Panarchii Francesca
Patriziho In Jabůrek Martin (ed) Jednota a mnohost Sborniacutek z mezinaacuterodniacute
konference Centra pro praacuteci s patristickyacutemi středověkyacutemi a renesančniacutemi texty
k osmdesaacutetyacutem narozeninaacutem Karla Flosse Brno 2008 s 110-119
- Patočka Jan Komeniologickeacute studie I Praha 1997
- Patočka Jan Komeniologickeacute studie II Praha 1998
- Patočka Jan Komeniologickeacute studie III Praha 2003
- Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada
o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533-564
- Peškovaacute Jaroslava Jan Amos Komenskyacute ve světle noveacuteho baacutedaacuteniacute In Studia
Comeniana et historica č 46-7 1992 roč 1992 s 21-28
- Polišenskyacute Josef Komenskyacute a Anglie ve světle moderniacuteho baacutedaacuteniacute In Studia
Comeniana et historica č 55-56 1996 roč XXVI s 7-9
- Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958
- Popelovaacute Jiřina Komenskeacuteho filosofie ve vztahu k filosofickyacutem systeacutemům 17
stoletiacute In Studia Comeniana et historica č 30 1985 roč XV s 16-20
- Priesner Claus Figala Carin (eds) Lexikon alchymie a hermetickyacutech věd Praha
2006
- Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of
Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi
platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181-195
- Sousediacutek Stanislav Komenskeacuteho filozofie v souvislostech myšlenkoveacuteho vyacutevoje
doby In Studia Comeniana et historica č 8-9 1974 roč IV s 15-38
- 103 -
- Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische
Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I II BerlinNew York 1998
- Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana
Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 1-15
- Schadel Erwin Komenskyacutes Emendationstriadik im reformatiorischen und speziell
sozinianischen Umfeld In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII
s 91-111
- Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do
slobode mišljenja Zagreb 1997
- Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru
Zagreb 1992
- Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis
philosophica č 22 1996 s 343-355
- Yates Frances A Rozenkruciaacutenskeacute osviacutecenstviacute Praha 2000
- 104 -
Anotace
Diplomovaacute praacutece Filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho ve světle
jejich vrcholnyacutech děl se snažiacute zodpovědět otaacutezku po vztahu Jana Amose Komenskeacuteho
k filosofickeacutemu diacutelu Francesca Patriziho Pro tento uacutečel je v jejiacute prvniacute čaacutesti analyzovaacuteno
nejvyacuteznamnějšiacute filosofickeacute diacutelo J A Komenskeacuteho Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute
lidskyacutech ve druheacute čaacutesti pak opus magnum chorvatskeacuteho myslitele Francesca Patriziho
Nova de universis philosophia Teprve třetiacute čaacutest praacutece přichaacuteziacute s komparaciacute obou
filosofickyacutech systeacutemů a naacuteslednyacutem vyliacutečeniacutem jejich totožnostiacute či analogiiacute a rozdiacutelů
mezi nimi Ve studii je rovněž řešena otaacutezka doby setkaacuteniacute Jana Amose Komenskeacuteho
s tiacutemto Patriziho vrcholnyacutem spisem
Autor Bc Jan Čiacutežek
Katedra filozofie Filozofickaacute fakulta Univerzita Palackeacuteho v Olomouci
Naacutezev diplomoveacute praacutece Filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho
ve světle jejich vrcholnyacutech děl
Vedouciacute diplomoveacute praacutece doc PhDr Tomaacuteš Nejeschleba PhD
Počet znaků 133 884
Počet přiacuteloh 0
Počet titulů použiteacute literatury 65
Kliacutečovaacute slova Jan Amos Komenskyacute Francesco Patrizi Obecnaacute porada o naacutepravě
věciacute lidskyacutech Nova de universis philosophia komeniologie renesančniacute filosofie
metafyzika světla světlo panaugia triadismus
- 105 -
Annotation My diploma thesis The Philosophy of Francesco Patrizi and John Amos Comenius in
the Light of Their Greatest Works seeks the answer to the question of what the John
Amos Comeniuslsquo relationship to the philosophical work of Francesco Patrizi was like
Following the purpose of my work the most important philosophical work of J A
Comenius De rerum humanarum emendatione consultatio catholica is analyzed in its
first part whereas the opus magnum of the Croatian thinker Francesco Patrizi Nova de
universis philosophia is explicated in the second part In the third part of my thesis at
last both philosophical systems are compared followed by the depiction of their
common features or analogies and differences between them My thesis also deals with
the question of when Comenius could have encountered the Patrizirsquos greatest work
Author Bc Jan Čiacutežek
Department of Philosophy Philosophical Faculty Palacky University in Olomouc
Name of thesis The Philosophy of Francesco Patrizi and John Amos Comenius in
the Light of Their Greatests Works
Supervisor doc PhDr Tomaacuteš Nejeschleba PhD
Number of text characters 133 884
Number of appendices 0
Number of works cited and works consulted 65
Key words John Amos Comenius Francesco Patrizi De rerum humanarum
emendatione consultatio catholica Nova de universis philosophia comeniology the
Renaissance philosophy the light metaphysics light panaugia triadism
Jedno je všiacutem
ale
všechno neniacute jedno
Prohlašuji že jsem tuto diplomovou praacuteci zpracoval samostatně a pouze za
užitiacute pramenů a literatury v niacute uvedenyacutech
V Prostějově dne helliphelliphelliphellip
helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Jan Čiacutežek
Chtěl bych upřiacutemně poděkovat Tomaacuteši Nejeschlebovi za inspiraci cenneacute
rady a přaacutetelskyacute přiacutestup nejen během konzultaciacute meacute praacutece ale i při našich
setkaacuteniacutech mimo ně
Za revizi anglickeacute verze anotace děkuji Martinu Lukaacutešovi Jemu ndash jakož i
těm ktereacute tu se mnou staacutele byly přestože byly na stovky kilometrů
vzdaacuteleny ndash dlužiacutem rovněž velkeacute diacuteky za jen těžce docenitelnou duševniacute
podporu
- 1 -
Obsah
1 Uacutevodhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 2
2 Francesco Patrizihelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 7
21 Stručnaacute biografiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 7
22 Nova de universis philosophiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 11
221 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahuhelliphelliphelliphelliphelliphellip 11
222 Patriziho pojetiacute noveacute filosofiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 15
223 Hierarchie jsouciacutehohelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 16
224 Čtyři principyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 24
225 Prostorhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 26
226 Světlohelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 29
227 Teplo a tokhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 39
228 Nova de universis philosophia jako koherentniacute filosofickyacute
systeacutemhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
41
3 Jan Amos Komenskyacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 47
31 Biografickaacute poznaacutemkahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 47
32 De Rerum humanarum emendatione consultatio catholicahelliphelliphelliphelliphellip 47
321 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahuhelliphelliphelliphelliphelliphellip 47
322 Panegersiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 54
323 Panaugiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 57
324 Pansofia Pampaedia Panglottiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 67
325 Panorthosia a Pannuthesiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 74
4 Francesco Patrizi a Jan Amos Komenskyacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 78
41 Totožnostihelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 78
42 Analogiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 86
43 Rozdiacutelyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 92
44 Doplněniacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 93
5 Zaacutevěrhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 96
6 Seznam použityacutech pramenů a literatury helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99
61 Pramenyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99
62 Literaturahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99
Anotace Annotationhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 104
- 2 -
1 Uacutevod
Předniacute češtiacute historikoveacute filosofie v řadě svyacutech studiiacute v nichž se ve většiacute či menšiacute miacuteře
dotkli osoby nejvyacuteznamnějšiacuteho chorvatskeacuteho renesančniacuteho myslitele Franceska
Patriziho opakovaně připomiacutenali že se zdaacute byacutet pravděpodobnou skutečnost že praacutevě
pod vlivem jeho stěžejniacuteho filosofickeacuteho diacutela Nova de universis philosophia
zformuloval Jan Amos Komenskyacute kliacutečoveacute teze sveacute filosofickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute
koncepce jež naacutesledně vtělil do sveacuteho opus magnum ndash Obecneacute porady o naacutepravě věciacute
lidskyacutech Současně s tiacutem však zdůrazňovali že praacutece jež by Komenskeacuteho poměr
k Patriziho filosofii na zaacutekladě fundovaneacute filosofickeacute a historicko-filosofickeacute analyacutezy
reflektovala dosud k dispozici neniacute1 Pro začiacutenajiacuteciacuteho badatele v oblasti historie
renesančniacute filosofie a komeniologie neniacute proto většiacute vyacutezvy nežli pokusit se otaacutezky jež
položili spiritus agentes jeho filosofickeacuteho vyacutevoje v uacuteplnosti a beze zbytku zodpovědět
Teacutematu vztahu filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho nebyla
v českeacutem vědeckeacutem prostřediacute věnovaacutena dosud žaacutednaacute speciaacutelniacute studie Otaacutezky možneacute
vzaacutejemneacute relace a ideoveacute provaacutezanosti obou renesančniacutech myslitelů byly nastiacuteněny
spiacuteše jen v obecneacutem historicko-filosofickeacutem kontextu v raacutemci obšiacuternějšiacutech pojednaacuteniacute2
Poněkud přiacuteznivěji se situace jeviacute v celoevropskeacutem kontextu kde lze naleacutezt historicko-
filosofickeacute praacutece třech badatelek zaměřeneacute explicite na uchopeniacute relace mezi
Franceskem Patrizim a J A Komenskyacutem Mezi nimi stojiacute v popřediacute diacutelo chorvatskeacute
historičky filosofie Ljerky Schiffler jež se otaacutezky po vlivu filosofie Franceska Patriziho
na Jana Amose Komenskeacuteho dotkla v několika svyacutech studiiacutech pokusu o jejiacute
zodpovězeniacute pak věnovala samostatnou kapitolu ve sveacute publikaci Humanizam bez
granica hrvatska filozofija u Europskom obzoru3 Rovněž je třeba zmiacutenit se o
1 K tomu srov zejm Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 84 či Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 155 2 K tomu srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 83-89 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 147-160 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533-564 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 1-15 ad 3 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja
- 3 -
zaacuteslužneacutem pokusu německeacute badatelky Elisabeth von Erdmann-Pandžić uchopit možnou
provaacutezanost obou renesančniacutech filosofů skrze jimi shodně užiacutevanyacute pojem panaugia4
Nesmiacuteme konečně opomenout ani studii italskeacute komenioložky Marty Fattori La filosofia
del rinascimento italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi5
Jakkoliv jsou tyto studie zaacuteslužneacute a co do teacutematu mimořaacutedneacute shodujiacute se všechny
ve sveacute obecnosti v ohledu na přiacutestup k analyzovaneacutemu probleacutemu Povaha vztahu mezi
Patrizim a Komenskyacutem je v nich uchopena buďto jen z pohledu na jeho vybraneacute
aspekty (Erdmann-Pandžić) anebo spiacuteše jen stručně nastiacuteněna bez hlubšiacute analyacutezy (resp
jejiacuteho doloženiacute) primaacuterniacutech zdrojů (Schiffler) Marta Fattori pak ve sveacute praacuteci nabiacuteziacute
spiacuteše obecnou historicko-filosofickou analyacutezu některyacutech Komenskeacuteho naacutezorů v nichž
se snažiacute naleacutezt odraz myšlenek řady renesančniacutech filosofů mezi nimi pak i Franceska
Patriziho Stav dosavadniacuteho baacutedaacuteniacute na tomto poli tedy jednoznačně vyzyacutevaacute k hlubšiacutemu
důkladnějšiacutemu a komplexniacutemu prozkoumaacuteniacute vyacuteše nastiacuteněneacute problematiky Tato
diplomovaacute praacutece si klade za ciacutel na podobneacute vyacutezvy odpovědět
V žaacutedneacutem přiacutepadě však neniacute ciacutelem teacuteto studie dokaacutezat spojeniacute mezi filosofiiacute
Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho ndash totiž stanovit předem zaacutevěry k nimž
je nutneacute dojiacutet a v průběhu celeacute historicko-filosofickeacute praacutece pak jen hledat vhodneacute
argumenty jež je podporujiacute Určujiacuteciacute snahou teacuteto praacutece je nejprve se taacutezat
problematizovat skrze důslednyacute rozbor pramenů vypracovat otaacutezky a teprve posleacuteze
pokusit se na ně v uacuteplnosti odpovědět
Tomu odpoviacutedaacute rovněž i struktura a formaacutelniacute koncepce teacuteto studie jež sestaacutevaacute ze
třiacute kliacutečovyacutech čaacutestiacute V prvniacute je analyzovaacuteno stěžejniacute filosofickeacute diacutelo Franceska Patriziho
Nova de universis philosophia6 Druhaacute je věnovaacutena Obecneacute poradě o naacutepravě věciacute
lidskyacutech Jana Amose Komenskeacuteho7 Obě čaacutesti jsou pojaty jako oddělenaacute a nezaacutevislaacute
pojednaacuteniacute sledujiacuteciacute jedinyacute zaacuteměr vyliacutečit co nejuacuteplněji a nejkomplexněji filosofickeacute
postoje zkoumanyacutech autorů Oběma předchaacuteziacute stručnaacute bibliografickaacute poznaacutemka u
Patricia ndash českeacute odborneacute veřejnosti meacuteně znaacutemeacuteho ndash obšiacuternějšiacute u Comenia zredukovanaacute
na vyliacutečeniacute nezbytnyacutech uacutedajů (opatřenaacute odkazy na přiacuteslušnou podrobnějšiacute literaturu)
Zagreb 1997 a Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 343-355 4 Srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 113-125 5 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305-331 6 Kapitola 2 a přiacuteslušneacute oddiacutely 7 Kapitola 3 a přiacuteslušneacute oddiacutely
- 4 -
Teprve třetiacute ndash zastřešujiacuteciacute a završujiacuteciacute ndash čaacutest teacuteto studie přichaacuteziacute s
kladeniacutem otaacutezek po vzaacutejemneacutem poměru8 obou renesančniacutech myslitelů a hledaacuteniacutem
naacuteležityacutech odpovědiacute9 Domniacutevaacutem se že jedině takoveacuteto pojetiacute praacutece umožňuje
zodpovědnyacute a nepředpojatyacute přiacutestup k celeacute problematice a rovněž ndash což je nejdůležitějšiacute
ndash dosaženiacute objektivity zaacutevěrů baacutedaacuteniacute alespoň v teacute miacuteře jiacutež je historik filosofie (jenž
však současně nikdy nepřestaacutevaacute byacutet člověkem) vůbec schopen Jakyacutekoliv jinyacute přiacutestup by
ostatně odporoval přesvědčeniacute samotneacuteho J A Komenskeacuteho jenž ve druheacute předmluvě
ke sveacute Pansofii charakterizuje ideaacutelniacute podobu vztahu k teoretickeacute činnosti naacutesledovně
bdquo[hellip] zaacuteměr je nic neposuzovat předem neřiacutedit se žaacutednyacutem podle libosti
utvořenyacutem pořaacutedkem nyacutebrž kraacutečet samotnyacutemi prameny světla a kudy naacutes ony
povedou rozdělujiacutece se do svyacutech proudů tudy je naacutesledovatldquo10
Vyacutesledky teacuteto diplomoveacute praacutece jsou pak shrnuty v jejiacutem zaacutevěru (kapitola 5)
Hlavniacutem ciacutelem teacuteto studie je tedy analyacuteza a charakteristika poměru Jana Amose
Komenskeacuteho k filosofickeacutemu diacutelu Franceska Patriziho Filosofickaacute a historicko-
filosofickaacute analyacuteza obsaženaacute v teacuteto studii je zaměřena vyacutehradně k nejvyacuteznamnějšiacutem
filosofickyacutem diacutelům obou autorů jimiž jsou Patriziho Nova de universis philosophia a
Komenskeacuteho Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Tato skutečnost je ovlivněna
zejmeacutena předpokladem že se Komenskyacute setkal praacutevě s tiacutemto Patriziho diacutelem jež je
ostatně jedinou ucelenou koncepciacute jeho filosofickyacutech naacutezorů11 Toteacutež je pak možneacute řiacuteci
rovněž o Komenskeacuteho Poradě jež představuje nejuacuteplnějšiacute a nejvyzraacutelejšiacute shrnutiacute jeho
filosofickyacutech stanovisek
Protože je vyacuteklad Patriziho filosofie vtěleneacute do Nova de universis philosophia
českeacutemu čtenaacuteři dostupnyacute spiacuteše jen v raacutemci obecnějšiacutech historicko-filosofickyacutech
8 Hovořiacutem v tomto ohledu spiacuteše o poměru nežli o vztahu neboť slovo bdquovztahldquo v sobě implicite již předpoklaacutedaacute jistou provaacutezanost Tu ndash byla-li nějakaacute ndash je však třeba teprve doložit 9 Kapitola 4 a přiacuteslušneacute oddiacutely ačkoliv otaacutezka jinyacutech možnyacutech zdrojů Komenskeacuteho filosofickyacutech naacutezorů v každeacutem ohledu přesahuje raacutemec teacuteto praacutece na jistyacutech miacutestech kapitol 3 a 4 se jiacute přesto ndash je-li to nutneacute pro naacuteležiteacute a komplexniacute pochopeniacute Comeniovyacutech naacutezorů a jejich geneze ndash ve stručnosti zabyacutevaacutem popř poukazuji na literaturu jež se k niacute vztahuje bezprostředně Tato tendence však neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě určujiacuteciacute ndash hlavniacutem zaacutejmem teacuteto praacutece je opětovně zdůrazňuji postihnout charakter poměru J A Komenskeacuteho k teoretickeacutemu diacutelu F Patriziho 10 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 41 K podrobnostem bibliografickeacuteho zaacuteznamu srov pozn č 14 a 234 v teacuteto praacuteci 11 K tomu srov bliacuteže kapitoly 2 a 4 teacuteto praacutece
- 5 -
naacutestinů12 klade si tato praacutece za ciacutel teacutež přibliacutežit Patriziho filosofickou koncepci
v komplexniacutem uceleneacutem a přehledneacutem podaacuteniacute
Vyacuteše nastiacuteněneacute snahy reflektuje rovněž metodologickaacute koncepce celeacute praacutece jež je
primaacuterně založena na analyacuteze a naacutesledneacute komparaci pramenů ndash Patriziho Nova de
universis philosophia dostupneacute badatelům v latinskeacutem originaacutele a jeho chorvatskeacutem
překladu13 a Komenskeacuteho Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech přeloženeacute z latiny do
českeacuteho jazyka na přelomu osmdesaacutetyacutech a devadesaacutetyacutech let minuleacuteho stoletiacute14
Praacutece s primaacuterniacutemi zdroji se opiacuteraacute takeacute o využitiacute sekundaacuterniacute a terciaacuterniacute literatury
Mezi pracemi jež se filosofii Franceska Patriziho věnujiacute nejuacuteplněji a nejpodrobněji je
na miacutestě jmenovat zejmeacutena v mnoha ohledech dosud nepřekonanou studii americkeacuteho
badatele Benjamina Brickmana An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de
universis philosophia dvojjazyčnou chorvatsko-anglickou monografii Žarka Dadiće
Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodoznanstvena misao Franciscus
Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought či různeacute
publikace pochaacutezejiacuteciacute z pera chorvatskeacute badatelky Ljerky Schiffler15
Filosofickyacutem naacutezorům Jana Amose Komenskeacuteho vtělenyacutem do jeho Porady o
naacutepravě věciacute lidskyacutech věnovala pozornost řada českyacutech badatelů Okolnosti vzniku
Konzultace se snažila postihnout již v padesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Jiřina
Popelovaacute ve sveacute publikaci Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě16 Velmi
vyacuteznamneacute jsou však předevšiacutem praacutece Dagmar Čapkoveacute Jaromiacutera Červenky Pavla
Flosse Jana Patočky jakož i dalšiacutech komeniologů17
12 Srov Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259-272 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 113-127 Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 79-105 13 Vychaacuteziacutem z latinskeacuteho originaacutelu (tzv ferrarskeacute vydaacuteniacute srov dalšiacute vyacuteklad) vydaneacuteho společně s chorvatskyacutem překladem Tomislava Ladana a Serafina Hrkača v Zaacutehřebu v roce 1979 Srov bliacuteže kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury k podrobnostem bibliografickeacuteho zaacutepisu diacutela srov oddiacutel 221 teacuteto praacutece pozn č 36 14 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech II svazek Praha 1992 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 V dalšiacutem textu užiacutevaacutem zkraacuteceneacuteho bibliografickeacuteho zaacutepisu K tomu srov oddiacutel 321 teacuteto studie pozn č 234 15 Zejmeacutena pak Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 K dalšiacutem publikaciacutem autorky jakož i dalšiacute literatuře pojednaacutevajiacuteciacute o filosofii Franceska Patriziho (vyliacutečeneacute zejmeacutena v jeho opus magnum) pak srov přehled literatury v šesteacute kapitole teacuteto studie 16 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 kritickyacute naacutehled tohoto diacutela a některyacutech jeho zaacutevěrů je předložen v kapitole 3 teacuteto studie Hodnoceniacute jednotlivyacutech sekundaacuterniacutech zdrojů je pak soustředěno ponejviacutece ve 4 kapitole 17 K tomu srov kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury
- 6 -
Seznam všech užityacutech pramenů a literatury je uveden na konci teacuteto studie
(kapitola 6)
Praacuteci jež je rozčleněna v jednotliveacute kapitoly (označeneacute arabskyacutemi čiacuteslicemi) a
jejich přiacuteslušneacute oddiacutely uzaviacuteraacute konečně anotace v českeacutem a anglickeacutem jazyce
- 7 -
2 Francesco Patrizi
21 Stručnaacute biografie18
Francesco Patrizi znaacutemyacute historikům renesančniacute filosofie rovněž v chorvatskeacute (Franjo
PetrićPetriš) či latinizovaneacute (Franciscus Patricius) podobě sveacuteho jmeacutena pochaacuteziacute
z chorvatskeacuteho ostrova Cresu19 Narodil se zde 25 dubna 1529 jako potomek
šlechtickeacuteho rodu pochaacutezejiacuteciacuteho původně z Bosny20 Přestože byl Cres od roku 1409
pod Benaacutetskou nadvlaacutedou a Patrizi saacutem straacutevil podstatnou čaacutest sveacuteho života na
Apeninskeacutem poloostrově (a co je snad nejpozoruhodnějšiacute sveacute spisy publikoval v latině
či italštině) považoval se po celyacute svůj život za Chorvata O tom svědčiacute mimo jineacute i
skutečnost že se během sveacuteho pobytu v Řiacutemě stal členem společenstviacute sdružujiacuteciacuteho
vyacutehradně studenty z Dalmaacutecie21
Současniacute badateleacute se shodujiacute v naacutezoru že kořeny Patriziho vzdělaacuteniacute je možneacute
vysledovat již na jeho rodneacutem ostrově Cresu Velkeacute zaacutesluhy na pozdějšiacutem rozvoji jeho
osobnosti připisujiacute jak jeho otci tak i stryacuteci Ivanu Juraji s niacutemž se zuacutečastnil několika
vaacutelečnyacutech vyacuteprav a jenž jej v roce 1542 poslal do Benaacutetek aby zde nabyl dalšiacuteho
vzdělaacuteniacute Stryacutecův zaacuteměr vychovat z mladeacuteho Franje kupce však po jisteacute době zaacutesadniacutem
18 Českeacutemu čtenaacuteři je v jeho mateřskeacutem jazyce Patriziho biografie dostupnaacute pouze ve dvou publikaciacutech Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259 a Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 115-116 V cizojazyčneacute literatuře je k dispozici velmi přehlednaacute biografie z pera Ž Dadiće Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23-33 Daacutele srov prvniacute chorvatskou souhrnnou biografii Patriziho Premec Vladimir Franciscus Patritius Zagreb 1968 s 7-22 daacutele pak srov rovněž Copenhaver B P Schmitt Ch B Renaissance Philosophy A History of Western Philosophy III Oxford 1992 s 187-195 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 173 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 19-23 Pro podrobnyacute přehled autorů biografickyacutech a historicko-filosofickyacutech praciacute o Patrizim srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 126 19 Saacutem Patrizi užiacuteval nejčastěji sveacuteho jmeacutena v podobě Patricius (v latinsky psaneacute korespondenci a spisech) a Patrizi (v přiacutepadě tvorby v italskeacutem jazyce) O spraacutevneacute podobě filosofova jmeacutena v chorvatštině se dosud vedou živeacute diskuse Jako dvě nejpravděpodobnějšiacute formy se jeviacute jmeacutena Petrić a Petriš Bliacuteže k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23-27 kde se Dadić přiklaacuteniacute k druheacute variantě Daacutele pak srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 pozn č 2 na s 19-20 a Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 pozn č 1 na s 125 20 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23 21 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 25 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 23
- 8 -
způsobem přehodnotil jeho otec Ten jej poslal raději za hlubšiacutem studiem do bavorskeacuteho
Ingolstadtu Zde byl pod vedeniacutem sveacuteho přiacutebuzneacuteho Matija Vlačića Ilirika poprveacute
zasvěcen do starořečtiny v jejiacutemž studiu pokračoval i po sveacutem naacutesledneacutem naacutevratu na
rodnyacute Cres22
V roce 1547 odchaacuteziacute poslušen otcova přaacuteniacute do Padovy studovat na leacutekařskou
fakultu zdejšiacute univerzity Mediciacutena však nebyla tehdy osmnaacutectileteacutemu Patrizimu ani
zdaleka tak bliacutezkou jako filosofie jejiacutež přednaacutešky zde se zaujetiacutem rovněž navštěvoval
Zatiacutemco přednaacutešky z aristotelskeacute filosofie a logiky jej přiacuteliš nezaujaly vypraacutevěniacute
jednoho františkaacutena o platonismu v něm zanechala silnyacute dojem23 Čerstvě probuzenyacute
zaacutejem Franceska nakonec dovedl ke studiu Ficinovy knihy Theologia Platonica či děl
kniacutežete svornosti Giovanniho Pika della Mirandoly bdquoTento okamžik byl jistě
rozhodujiacuteciacutem pro Petrišovu filosofickou orientaci Přijal Platoacutenovu filosofii jež se stala
zaacutekladem jeho celeacuteho budouciacuteho diacutelaldquo zdůrazňuje ve sveacute monografii Žarko Dadić24
Studia mediciacuteny Patrizi opustil definitivně roku 1551 když zemřel jeho otec Stjepan25
Z teacuteto doby pochaacuteziacute rovněž jeho prvniacute politicko-filosofickyacute spis La cittagrave felice vydanyacute
roku 1553 v Benaacutetkaacutech26
Dalšiacutem z Patriziho vyacuteznamnyacutech životniacutech mezniacuteků byla leacuteta 1561 až 1568 kdy
působil na Kypru nejprve ve službaacutech benaacutetskeacuteho aristokrata Contariniho a posleacuteze
kyperskeacuteho arcibiskupa Filippa Mocenigo Zaměstnaacuten zde byl zejmeacutena spraacutevniacutemi
funkcemi a intenzivniacute filosofickeacute tvorbě se tak začal opět věnovat až v roce 1568 po
sveacutem naacutevratu do Benaacutetek27 Po kraacutetkeacute době přijal nabiacutedku působit jako dvorniacute filosof
katalaacutenskeacuteho miacutestokraacutele v Barceloně kde se již mohl nerušeně věnovat filosofii28 Podle
zaacutevěrů Dadićova baacutedaacuteniacute neniacute rozsah Patriziho filosofickeacuteho diacutela jemuž se během sveacuteho
22 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 10 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 27 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 19-21 23 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 118 24 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 27-29 K tomu srov daacutele Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 21 25 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 10 26 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 79 27 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29 28 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29
- 9 -
barcelonskeacuteho pobytu věnoval přesně znaacutem Jeviacute se však podle něj nepochybnyacutem že
praacutevě zde započal svou kritiku Aristotelovy filosofie29 Ostatně praacutevě během sveacuteho
působeniacute v Katalaacutensku Patrizi koncipuje sveacute Discussiones peripateticae jejichž prvniacute
vydaacuteniacute spatřilo světlo světa v Benaacutetkaacutech roku 1571 a jež (mimo jineacute) platiacute za kritickeacute
vypořaacutedaacuteniacute se s Aristotelovyacutemi filosofickyacutemi naacutezory30
V roce 1577 se Francesco Patrizi odrazen svyacutemi neuacutespěšnyacutemi pokusy o
samostatnou obchodniacute činnost jakož i finančniacute nespolehlivostiacute sveacuteho patrona ndash
Katalaacutenskeacuteho miacutestokraacutele ndash vraciacute na Apeninskyacute poloostrov31 Po kraacutetkeacutem pobytu
v Modeně mu bylo veacutevodou Alfonsem II drsquoEste nabiacutednuto miacutesto profesora platonismu
na univerzitě ve Ferraře kde setrval až do roku 159232
Mezi historiky renesančniacute filosofie neniacute sporu o tom že praacutevě bdquoferrarskeacuteldquo obdobiacute je tiacutem
v Patriziho životě myslitelsky nejplodnějšiacutem a nejpřiacutenosnějšiacutem O tom svědčiacute konečně i
diacutela jež v tomto uacutedobiacute publikoval Řadiacute se mezi ně latinskeacute překlady Jana Filopona
Grammatika (Joannis Philoponi [hellip] Expositiones in omnes XIII Aritotelis libros eos
qui vocantur metaphysici quas Franciscus Patricius de Graecis Latinas fecerat)
Proklovyacutech Zaacutekladů teologie a Zaacutekladů fyziky (Procli [hellip] Elementa theologica et
physicahellipquae Franciscus Patricius de graecis fecit Latina) či tzv Herma Trismegista
(Hermis Trismegisti libelli integri XX et fragmenta) noveacute vydaacuteniacute Peripatetickyacutech
diskuziacute (v roce 1581 v Basileji) či zveřejněniacute Patriziho stěžejniacuteho diacutela ndash Nova de
universis philosophia ndash vydaneacuteho v roce 1591 ve Ferraře v němž chorvatskyacute filosof
nyniacute již konstruktivně navazuje na svou destrukci Aristotela a pozitivně vytyčuje svůj
vlastniacute novoplatonskyacute filosofickyacute systeacutem33
29 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 31 30 K tomu srov kupř Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 14 či Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259 Teoretickyacute obsah Peripatetickyacutech diskusiacute však neniacute předmětem zkoumaacuteniacute teacuteto praacutece K Patriziho vztahu k Filosofovi srov podrobněji oddiacutel 221 teacuteto praacutece K filosofickeacutemu obsahu Peripatetickyacutech diskusiacute srov kupř Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 79-90 31 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29-31 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 115 32 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 11 Kristeller skutečnost že pro Patriziho byla zvlaacutešť ustavena katedra platonskeacute filosofie hodnotiacute jako bdquo[hellip] vzaacutecnyacute ne-li ojedinělyacute přiacutepad uacutespěšneacuteho pronikaacuteniacute renesančniacuteho platonismu do univerzitniacute vyacuteuky filosofieldquo Srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 119 33 Pro uacuteplnyacute soupis Patriziho diacutela srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 79-81 Premec Vladimir Franciscus Patritius Zagreb
- 10 -
V roce 1592 byl Patrizi papežem Klementem VIII povolaacuten do Řiacutema na zdejšiacute
Univerzitu La Sapienza34 Ve velmi kraacutetkeacute době však odchaacuteziacute z aktivniacuteho veřejneacuteho
života a 7 uacutenora 1597 v Řiacutemě v koleji řaacutedu Sv Jeronyacutema umiacuteraacute35 Podrobneacute udaacutelosti
posledniacutech let jeho života jakož i osudy jeho teoretickeacuteho diacutela jsou vyliacutečeny
v naacutesledujiacuteciacutem oddiacutele (221)
1968 s 22-53 V komentovaneacute verzi rovněž viz Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 116-118 Daacutele srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 22-23 a 297-300 Na tomto miacutestě nutno zdůraznit že součaacutestiacute vydaacuteniacute Nova de universis philosophia byly mj rovněž Patrizim přeloženaacute Chaldejskaacute oraacutekula či spisy tzv Herma Trismegista Intenzivniacute zaacutejem o propojeniacute prisca sapientia s novoplatonskou filosofickou tradiciacute a křesťanskyacutem učeniacutem je pro Patriziho pojetiacute filosofie typickyacutem Tato problematika však přesahuje tematickyacute raacutemec teacuteto studie Podrobněji k tomu proto srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 273-274 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 16 a 55 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 128-157 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 117-122 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 179-181 Leinkauf Thomas Il neoplatonismo di Francesco Patrizi come presupposto della sua critica ad Aristotele Firenze 1990 Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 101-105 K renesančniacutemu hermetismu pak srov Banić-Pajnić Erna Smisao i značenje Hermesove objave Uloga elemenata hermetičke filozofije u djelima hrvatskih renesansnih filozofa Zagreb 1989 zejm s 115-144 Muslow Martin (ed) Das Ende des Hermetismus Historische Kritik und neue Naturphilosophie in der Spaumltrenaissance Tuumlbingen 2002 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 131 Vasoli Cesare Frane Petrić i hermetička tradicija In Prilozi za istraživanje hrvatske filozofske baštine 9-10 1979 s 117-138 Vasoli Cesare Lrsquoidea della prisca scientia in Francesco Patrizi Roma 1985 K Zoroastrismu srov vyčerpaacutevajiacuteciacute studii Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I II BerlinNew York 1998 Ke zdrojům Patriziho filosofie obecně ndash za něž jsou v prvniacute řadě považovaacuteny praacutevě spisy novoplatonskeacute a chladejsko-hermetickeacute tradice ndash pak srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 143-153 188 209-224 a 263-274 či Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 346 a 348 34 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 11 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 116 35 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 33
- 11 -
22 Nova de universis philosophia
221 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahu
Diacutelo Nova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum sed
per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria patricii methodo
tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo Platonica rerum
universitatis a conditore Deo deducitur36 v němž Patrizi přichaacuteziacute s pozitivniacute koncepciacute
sveacuteho filosofickeacuteho přiacuterodně filosofickeacuteho a teologickeacuteho systeacutemu je publikovaacuteno
roku 1591 tedy přibližně po deseti letech od uveřejněniacute druheacuteho vydaacuteniacute Peripatetickyacutech
diskuziacute Konečneacute verzi jeho Noveacute filosofie však předchaacutezela intenziacutevniacute přiacutepravnaacute praacutece
Svědčiacute o tom spisy koncipovaneacute v průběhu 80 let šestnaacutecteacuteho stoletiacute jež se později
staly zaacutekladem jeho opus magnum V roce 1587 vydaacutevaacute Patrizi ve Ferraře spis De
rerum natura libri II priores alter de spatio physico alter de spatio mathematico jenž
ndash podle zjištěniacute Benjamina Brickmana ndash obsahově přibližně odpoviacutedaacute prvniacutem dvěma
knihaacutem Pancosmie tedy čtvrteacute čaacutesti Nova de universis philosophia37 Ve stejneacutem roce
pak přichaacuteziacute se spisem Della nuova geometrica libri XV kteryacute bude později v upraveneacute
podobě vtělen do Nova de universis philosophia jako třetiacute kniha jejiacute Pancosmie38
Stejně tak prvniacute čaacutest Patriziho nejvyacuteznamnějšiacuteho diacutela Panaugia ndash jež je
předmětem důkladnějšiacuteho zkoumaacuteniacute v oddiacutele 226 teacuteto studie ndash byla sepsaacutena již roku
158839 a koncipovaacutena jako součaacutest budouciacuteho diacutela ndash Nova de universis philosophia40
Panaugia pojednaacutevajiacuteciacute o metafyzickyacutech a přiacuterodně-filosofickyacutech vlastnostech
světla sestaacutevaacute z deseti knih41 Druheacute čaacutesti Nova de universis philosophia Panarchii jež
36 Daacutele cituji jen jako Nova de universis philosophia Novaacute filosofie o univerzech či jako NUP V poznaacutemkoveacutem aparaacutetu odkazuji na jednotliveacute citovaneacute čaacutesti diacutela zkraacutecenyacutem zaacuteznamem Kupř NUP I 2 14b kde prvniacute řiacutemskaacute čiacuteslice značiacute jednu ze čtyř knih Nova de universis philosophia v pořadiacute druhaacute arabskaacute čiacuteslice označuje čiacuteslo kapitoly a konečně třetiacute arabskaacute čiacuteslice referuje k původniacute paginaci s poukazem na sloupec původniacuteho textu (a-d) 37 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 25 Tento naacutezor potvrzuje rovněž i Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 38 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 25 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 pozn č 40 a 41 na s 162-163 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 118 39 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 26 40 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43
- 12 -
se zaobiacuteraacute hierarchiiacute jsoucen a Patriziho teologickyacutemi naacutezory42 je vyčleněno
dvaadvacet knih43 Třetiacute čaacutest Pampsychia přibližujiacuteciacute Patriziho naacutezory na duši čiacutetaacute pět
knih44 a konečně čtvrtaacute čaacutest celeacuteho diacutela Pancosmia pojednaacutevajiacuteciacute o čtyřech
fundamentaacutelniacutech principech všeho jsouciacuteho (prostor světlost teplo a tok viz 224) a
Patriziho kosmologickyacutech naacutezorech je rozdělena do dvaatřiceti knih45
Patriziho původniacutem zaacuteměrem jak doklaacutedaacute Žarko Dadić bylo však koncipovat
svou novou filosofii do podoby spisu složeneacuteho pouze ze dvou knih Panaugie a
Pancosmie (kterou dokončil v srpnu 1589)46 S naacuteslednyacutem tematickyacutem rozšiacuteřeniacutem
sveacuteho diacutela zejmeacutena o problematiku vzduchu vody a země byl nucen svůj původniacute
zaacuteměr revidovat a ndash ve snaze uchovat konzistentnost celeacuteho opus ndash včlenit mezi dvě
staacutevajiacute čaacutesti dva oddiacutely zcela noveacute Panarchii a Pampsychii47 Benjamin Brickman se
domniacutevaacute že celek Nova de universis philosophia byl hotov již roku 1589 a že Patrizi
vaacutehal na radu svyacutech přaacutetel s publikaciacute diacutela až do roku 1591 pro obavy že by mohlo byacutet
po sveacutem vydaacuteniacute zakaacutezaacuteno bdquoPro člověka jenž udržoval s duchovniacutemi dobreacute vztahy
muselo miacutet podobneacute varovaacuteniacute zamyacutešlenyacute důsledekldquo podotyacutekaacute48 Žarko Dadić oproti
tomu přichaacuteziacute s naacutezorem že důvodem prodlevy mezi dokončeniacutem a samotnou publikaciacute
Patriziho Noveacute filosofie o univerzech byly spiacuteše materiaacutelniacute a proceduraacutelniacute obtiacuteže
Patriziho podle jeho přesvědčeniacute pozdrželo zejmeacutena jeho odchyacuteleniacute se od původniacuteho
zaacuteměru vystavět sveacute diacutelo jako celek složenyacute ze dvou čaacutestiacute (srov vyacuteše) bdquoOstatně takto
rozsaacutehleacute diacutelo nemohlo byacutet vytištěno před rokem 1591 Proto je těžkeacute uvěřit že hlavniacutem
důvodem proč bylo diacutelo publikovaacuteno až roku 1591 byl Petrišův strach z uveřejněniacute
jeho filosofickyacutech naacutezorů Naopak si jimi byl dost jistyacute a ani přinejmenšiacutem neočekaacuteval
že by mohlo byacutet jeho diacutelo zakaacutezaacutenoldquo49 Skutečně Patriziho nově uveřejněneacute diacutelo se
41 NUP I 1-10 1-23 42 Praacutevě tato čaacutest byla nejproblematičtějšiacutem miacutestem naacutesledneacute ciacuterkevniacute kritiky celeacuteho diacutela K tomu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 a 49 43 NUP II 1-22 1-48 (sic) 44 NUP III 1-5 49-59 45 NUP IV 1-32 61-153 K podrobnyacutem obsahům jednotlivyacutech knih srov uacutevod NUP či Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 24 46 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 47 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 Panarchia byla podle Dadićovyacutech zjištěniacute poprveacute zmiacuteněna v korespondenci z ledna roku 1591 což však podle něj nikterak neznamenaacute že obě noveacute čaacutesti byly skutečně dokončeny až tohoto roku 48 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 26 49 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45
- 13 -
zpočaacutetku vyhnulo jakeacutemukoliv zaacutejmu Kongregace indexu Vše se však změnilo se
začaacutetkem jeho působeniacute na Řiacutemskeacute univerzitě v roce 1592 Přednaacutešky chorvatskeacuteho
filosofa vzbudily zaacutejem o jeho myšlenky i jeho osobu ndash a to ve smyslu pozitivniacutem i
negativniacutem Nejkontroverznějšiacutem se jevil byacutet pravděpodobně Patriziho
antiaristotelismus (Benjamin Brickman jej ve sveacute studii opakovaně označuje za
nesmiřitelnyacute uacutetočnyacute a liacutečiacute filosofův vztah k Aristotelovi jako teacuteměř agresivniacute50) Řada
nařčeniacute a obviněniacute z rozpornosti filosofovyacutech myšlenek s oficiaacutelniacutem učeniacutem katolickeacute
ciacuterkve na sebe tedy nenechala dlouho čekat již v listopadu 1592 byl Patrizi Kongregaciacute
indexu vyzvaacuten aby sebe a sveacute diacutelo haacutejil51 Navzdory naacutesledneacutemu sepsaacuteniacute dvou
apologetickyacutech spisů byla Nova de universis philosophia v červenci roku 1594 umiacutestěna
na Index librorum prohibitorum z důvodu obsahu bdquotvrzeniacute a naacutezorů odporujiacuteciacutech
katolickeacutemu učeniacuteldquo52 Ferrarskeacutemu vydavateli Patriziho diacutela Mammarellovi se však
podařilo dosud nezabaveneacute (a tedy nezničeneacute) exemplaacuteře prodat benaacutetskeacutemu tiskaři
Roberto Meiettimu jenž měl miacuterně pozměnit vzhled knihy vynechat jejiacute nepodstatneacute
čaacutesti a vydat ji roku 1593 jako druheacute benaacutetskeacute vydaacuteniacute53 Jak ovšem poukazuje
Benjamin Brickman ferratskeacute a benaacutetskeacute vydaacuteniacute Nova de universis philosophia lze na
zaacutekladě hlubšiacute analyacutezy považovat za ndash z hlediska obsahu ndash jednu a tuteacutež verzi Patriziho
diacutela bdquoJedinyacute nespornyacute rozdiacutel se zdaacute byacutet v titulniacutech stranaacutech Kromě toho dedikace
předchaacutezejiacuteciacute různyacutem čaacutestem diacutela jsou v benaacutetskeacutem vydaacuteniacute uacuteplně nebo teacuteměř uacuteplně 50 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 14 a 18 (v angl orig bdquoviolent anti-Aristotelianismldquo) tiacutemto krajniacutem a nesmlouvavyacutem postojem je Patrizi z hlediska dějin platonsky orientovaneacute filosofie postaven na vyacutejimečneacute miacutesto jak poukazuje P O Kristeller (c d) s 119 Daacutele pak srov Girardi Karšulin Mihaela Filozofska misao Frane Petrića Zagreb 1988 s 57-202 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 179-181 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 127 51 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 52 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 Ljerka Schiffler rovněž upozorňuje na problematičnost Patriziho snahy uveacutest v soulad s křesťanskyacutem učeniacutem filosofickeacute a teologickeacute naacutezory prisca sapientia K tomu srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 100 a pozn č 33 v teacuteto studii V otaacutezce doby umiacutestěniacute NUP na Index se odbornaacute literatura neshoduje Benjamin Brickman totiž uvaacutediacute až rok 1595 s odvolaacuteniacutem na skutečnost že ještě v řiacutejnu teacutehož roku je Patriziho diacutelo bulou papeže Klementa VIII chvaacuteleno a je mu vyjadřovaacuten souhlas Srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 17 Luc Deitz (c d s 140 a 158) a Ljerka Schiffler (c d z roku 1997 s 91) dokonce hovořiacute až o roce 1596 Jako prvniacute rok kdy se Nova de universis philosophia na Indexu již neobjevuje uvaacutediacute pak Deitz posledniacute leacuteto 19 stoletiacute ndash rok 1900 Srov Deitz c d tamt 53 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 49
- 14 -
vynechaacutenyldquo Americkyacute badatel tedy na zaacutekladě sveacute analyacutezy doklaacutedaacute že z hlediska
filosofickeacuteho obsahu jsou obě vydaacuteniacute totožnaacute (což ostatně podklaacutedaacute i srovnaacuteniacutem
typografickyacutech chyb v obou vydaacuteniacutech)54
Předtiacutem než přistoupiacuteme k podrobnějšiacute analyacuteze filosofickeacuteho obsahu Patriziho
vrcholneacuteho diacutela zbyacutevaacute pojednat ještě o jedneacute zaacutesadniacute otaacutezce Jak bylo uvedeno vyacuteše
vyacuteslednaacute podoba Nova de universis philosophia korespondovala s myslitelovyacutem
původniacutem zaacuteměrem vyjaacutedřit svůj filosofickyacute systeacutem ve spisu složeneacutem ze dvou čaacutestiacute
pouze v poměrně omezeneacute miacuteře Žarko Dadić v tomto ohledu hovořiacute dokonce o
bdquomechanickeacutem složeniacute čtyř děl bez žaacutedneacuteho zřejmeacuteho opraacutevněneacuteho důvodu
ospravedlňujiacuteciacuteho jejich spojeniacuteldquo55 Tato skutečnost naacutes pak podle jeho přesvědčeniacute
opravňuje interpretovat každou ze čtyř čaacutestiacute Noveacute filosofie jako samostatneacute diacutelo
odraacutežejiacuteciacute měniacuteciacute se vyzraacutelost Patriziho filosofickyacutech postojů56 Podobneacute zaacutevěry naviacutec
podporujiacute i studie P O Kristellera jenž nachaacuteziacute v celku Patriziho opus magnum řadu
disonanciacute57
V tomto světle se tedy jeviacute byacutet naprosto legitimniacutem interpretovat jednotliveacute ze
čtyř čaacutestiacute Noveacute filosofie o univerzech jako do jisteacute miacutery autarkniacute pojednaacuteniacute na druheacute
straně je však nenahliacutežet jako zcela disparaacutetniacute To platiacute zejmeacutena v přiacutepadě Pancosmie
jež bdquonemůže byacutet pochopena hlavně bez Panarchie a Pampsychieldquo58 V přiacutepadě
Panaugie si můžeme dovolit poněkud odvaacutežnějšiacute postoj a chaacutepat ji jako na ostatniacutech
třech čaacutestech NUP de facto nezaacutevislou Opravňuje naacutes k tomu zejmeacutena analyacuteza
okolnostiacute jejiacuteho vzniku (připomeňme že Panaugia vznikla tři roky před vydaacuteniacutem
celeacuteho diacutela a že současniacute badateleacute se dokonce pozastavujiacute nad skutečnostiacute proč nebyla
54 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 21 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 91 55 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45 56 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45 57 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 120 Německyacute badatel se však k probleacutemu bohužel přiacuteliš nevyjadřuje Daacutele k teacuteto otaacutezce srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 kde je zdůrazněno že Patrizi v Panaugii tvrdiacute že tělesnaacute i netělesnaacute jsoucna se nachaacutezejiacute v prostoru a v Pancosmii se vyjadřuje v tom smyslu že miacutesto v prostoru naacuteležiacute pouze jsoucnům tělesnyacutem K tomuto probleacutemu srov dalšiacute vyacuteklad 58 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47
- 15 -
publikovaacutena jako samostatnyacute spis59) Podle meacuteho přesvědčeniacute by však interpretace prvniacute
čaacutesti NUP jako izolovaneacuteho pojednaacuteniacute nebyla ani metodologicky ani filosoficky
šťastnou volbou Panaugia je jednak obsahově propojena se čtvrtou knihou Pancosmie
(k tomu bliacuteže 226) a jednak se zcela organicky proliacutenaacute s teoretickyacutem obsahem všech
čtyř čaacutestiacute Patriziho Noveacute filosofie o univerzech (jak se pokusiacutem dokaacutezat v oddiacutele 228)
K jejiacute interpretaci proto v oddiacutele 226 přistupuji v kontextu systematickeacuteho vyacutekladu
filosofickeacuteho obsahu Nova de universis philosophia jako celku60
222 Patriziho pojetiacute noveacute filosofie
Patrizi ihned na počaacutetku prvniacute knihy uacutevodniacute čaacutesti Nova de universis philosophia
Panaugie označuje sveacute diacutelo jako
bdquoNovam Veram Integram de universis conditurus Philosophiam sequentia uti
verissima pronunciare est ausus Pronunciata ordine persecutus Divinis
oraculis Geometricis necessitatibus Philosophicis rationibus clarissisimisque
experimentis comprobavitldquo61
Tato slova viacutece než vyacutestižně odraacutežejiacute jeho přesvědčeniacute o mimořaacutednosti filosofickeacuteho
přiacutenosu teacuteto noveacute filosofie
O tom že Patrizi sveacute diacutelo považoval za vskutku přelomoveacute svědčiacute ostatně již
dedikačniacute list předchaacutezejiacuteciacute vlastniacutemu filosofickeacutemu obsahu NUP adresovanyacute papeži
Řehoři XIV V něm Patrizi ndash s jistou daacutevkou neskromnosti ndash prohlašuje
bdquoQuinque hoc volumine pias omnes omnes Catholicae fidei consonas Gregori
Pater Beatissimus tibi afferimus philosophias Nostram recens conditam
Chaldaicam Zoroastri Hermetis Trismegisti Aegyptiam Aegyptiam aliam
Mysticam et aliam Platonis propriamldquo62
59 Srov vyacuteše daacutele srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 bdquoNeniacute znaacutemo proč Patrizi tento spis nepublikoval samostatně jak to učinil s pojednaacuteniacutem o prostoruldquo Daacutele srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 121 60 Podobnyacute naacutezor zastaacutevaacute rovněž Erna Banić-Pajnić Srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 253 61 NUP I 1 1a 62 NUP [Ad Gregorium XIIII] 1a
- 16 -
Vidiacuteme tedy že Patrizi svou novou filosofii pojiacutemal jako noveacute pravdiveacute a unifikujiacuteciacute
završeniacute třech předchaacutezejiacuteciacutech filosofickyacutech tradic prisca sapientia (novo)platonismu a
křesťanstviacute63 Ostatně jak již samotnyacute naacutezev Patriziho opus magnum napoviacutedaacute64 jeho
zaacuteměrem bylo vybudovat novyacute metodologickyacute systeacutem zahrnujiacuteciacute pozměněnyacute
aristotelskyacute (induktivně-)ascendenčniacute postup (bdquo[hellip] non per motum sed per lucem et
lumina ad primam causam ascediturldquo) platonskeacute (deduktivně-)descendenčniacute uvažovaacuteniacute
(bdquo[hellip] methodo Platonica rerum universitatis a conditore Deo deduciturldquo) a konečně
Patriziho vlastniacute metodu jejiacutemž jaacutedrem je kontemplace (bdquo[hellip] propria patricii methodo
tota in contemplationem venit Divinitas [hellip]ldquo)65 O Patriziho metodologii a jejiacutech
uacuteskaliacutech bude v uacuteplnosti pojednaacuteno v čaacutesti 228 teacuteto studie
Připomeňme však na tomto miacutestě Patriziho metodologickeacute motto jež se stane
fundamentem všech jeho filosofickyacutech zkoumaacuteniacute Podle jeho přesvědčeniacute je totiž třeba
poklaacutedat důraz na sveacute vlastniacute poznaacuteniacute nikoliv přičiacutetat primaacuterniacute a určujiacuteciacute zaacutevažnost
jakeacutekoliv autoritě66
223 Hierarchie jsouciacuteho
bdquoAnte Primum nihil
Post Primum omnia
A Principio omnia
Ab Uno omnia
A Bono omnia
A Deo Uno Trino omnia
Deus Bonum Unum Principium Primum
idem
Ab Uno Unitas primaria
Ab Unitate primaria Unitates omnes
63 Patriziho snaha propojit novoplatonismus s prisca sapientia a křesťanskyacutem učeniacutem byla již zdůrazněna Srov pozn č 33 v teacuteto studii 64 Nova de Universis Philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria patricii methodo tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo Platonica rerum universitatis a conditore Deo deducitur 65 Srov předchaacutezejiacuteciacute poznaacutemka daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 254 či Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 128 66 K tomu srov NUP I 8 19a Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 93
- 17 -
Ab Unitatibus Essentiae
Ab Essentiis Vitae
A Vitis Mentes
A Mentibus Animi
Ab Animis Naturae
A Naturis Qualitates
A Qualitatibus Formae
A Formis Corporaldquo67
Takto nastiňuje Patrizi v prvniacute knize Panaugie baacutezi sveacute celkoveacute filosofickeacute koncepce
již bude naacutesledně v dalšiacutech čaacutestech Nova de universis philosophia hlouběji rozviacutejet Za
uacutestředniacute bod teacuteto pasaacuteže zasluhujiacuteciacute naši primaacuterniacute pozornost je podle meacuteho naacutezoru na
miacutestě označit čtvrtyacute řaacutedek na němž stojiacute bdquoAb Uno omnialdquo68 Praacutevě tato dvě slova ndash
Unum a omnia ndash lze chaacutepat jako fundamentum filosofickeacuteho systeacutemu Noveacute filosofie o
univerzech Je obecně znaacutemo že Francesco Patrizi naacuteležiacute do tradice novoplatonsky
orientovaneacute filosofie jež předpoklaacutedaacute že vše jsouciacute je důsledkem emanace z jednoho
jedineacuteho počaacutetku Benjamin Brickman přichaacuteziacute ve sveacute disertaci s vyacutestižnyacutem
komparačniacutem scheacutematem v němž staviacute do jedneacute řady filosofickeacute postoje Ploacutetiacutena
Prokla Marsilia Ficina a praacutevě Franceska Patriziho Z jeho zaacutevěrů je patrneacute že rodaacutek
z Cresu měl filosoficky nejbliacuteže k Proklovi69 Co je však pro naše zkoumaacuteniacute podstatneacute
všichni jmenovaniacute filosofoveacute považujiacute za jedinyacute počaacutetek všeho Jedno70 Patrizi pro
tento počaacutetek užiacutevaacute (s největšiacute pravděpodobnostiacute sveacuteho71) pojmoveacuteho konstruktu ndash
unrsquoomnia ndash jenž věrně vystihuje jeho filosofickou koncepci vychaacutezejiacuteciacute z jednoty a
uacutestiacuteciacute v mnohost bdquoNeque ipsa illa omnia per quae primissimum illud unrsquoomnia est
67 NUP I 1 1a 68 NUP I 1 1a 69 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 pozn č 21 na s 35 S tiacutemto naacutezorem se ztotožňuje rovněž Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51 Problematika ideovyacutech zdrojů a možnyacutech vlivů na Patriziho filosofickeacute naacutezory však v každeacutem ohledu přesahuje teacutematickyacute raacutemec teacuteto praacutece K teacutematu tedy podrobněji srov např Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 94 a 102-131 70 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 35 K terminologickyacutem odlišnostem srov tamt 71 K tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141
- 18 -
appellatumldquo72 Fundament jeho filosofie však musiacute byacutet jedniacutem (unum) a všiacutem (omnia)
současně
bdquoEt omnia sunt in uno sed uniter Et unum uniter est omnia Et unum (liceat ita
fari) est Uno-mnia [sic]ldquo73
Užitiacute zdaacutenlivě kontradiktorickeacuteho novotvaru unrsquoomnia se tedy v tomto světle jeviacute byacutet
nanejvyacuteš vhodnyacutem a terminologicky precizniacutem rozhodnutiacutem74
Jedno tento počaacutetek předchaacutezejiacuteciacute všemu75 však nemůže bezprostředně vyuacutestit
v mnohost potřebuje k tomu prostředkujiacuteciacute princip jiacutemž je Patrizimu prvniacute stupeň
(gradus76) jeho ontologickeacute koncepce unitas primaria bdquoUnitas ergo quaedam primaria
ab uno est genita [hellip]ldquo77 Tato ndash v kontextu novoplatonskeacute filosofie ndash odpoviacutedaacute ideji
dobra78 Z niacute naacutesledně emanujiacute unitates omnes tedy ostatniacute ideje79 O těchto platiacute
72 NUP II 11 22c 73 NUP II 7 13d 74 Bliacuteže k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 75 NUP I 1 1a bdquoA Principio omnia Ab Uno omnialdquo Patrizi podobně jako jiniacute filosofoveacute novoplatonskeacute tradice ztotožňuje sveacute Jedno s Bohem bdquoDeus Bonum Unum Principium Primum idemldquo Cit dle NUP I 1 1a Bliacuteže k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 208 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 32 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51 Luc Deitz ve sveacute studii nicmeacuteně upozorňuje že o přesneacute povaze vztahu unrsquoomnia k Bohu nečiniacute Patrizi ve sveacutem diacutele žaacutedneacute explicitnějšiacute poznaacutemky Srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 pozn č 75 na s 166 76 bdquoHis autem post unum primum novem gradibus rerum tota constant universitas Qui quidem gradus ordine sunt dispositi a summo ad imum ita ut nullum inter eos vacuum sit relictum nulla locum habeat intercapedoldquo Cit dle NUP II 11 23d 77 NUP II 11 23a-b Srov ostatně NUP I 1 1a bdquoAb Uno Unitas primarialdquo Patrizi tento ontologickyacute stupeň ztotožňuje se Synem Božiacutem K tomu srov daacutele Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 37 78 Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 267 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 79 NUP I 1 1a Tento ontologickyacute stupeň ztotožňuje Patrizi s Duchem Svatyacutem K tomu srov rovněž Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 37
- 19 -
bdquoVel etiam sunt ipsae unitates super entia omnia et superessentiales Sed si sint
superessentiales ita ut cum essentis nihil communicent tunc inter ipsas et
essentias vacuum relinquetur intervallumldquo80
Dalšiacutem stupněm v Patriziho metafyzickeacutem systeacutemu tedy musiacute byacutet zaacutekonitě essentia jež
naacutesledně zaklaacutedaacute jsoucnost dalšiacutech ndash nižšiacutech ndash stupňů Nevyhnutelnost jejich geneze
prostřednictviacutem descendenčniacute emanace je podle Luca Deitze v Patriziho ontologickeacutem
systeacutemu ospravedlněna naacutesledujiacuteciacute uacutevahou
bdquoEsence je přiacutemo odvozena z nejdokonalejšiacutech jsoucen proto musiacute sama
představovat tento vrchol dokonalosti kteryacute jiacute odpoviacutedaacute v hierarchii jsouciacuteho
Jelikož je koneckonců odvozena z Boha a jelikož je Bůh živyacute musiacute obsahovat
život neboť život je nadřazen smrti Život implikuje pohyb a nejvyššiacute podobou
pohybu je duchovniacute a netělesnyacute pohyb jinyacutemi slovy kognitivniacute proces
intelektuldquo81
Stupni unitates ndash essentia ndash vita ndash intellectus vyvěrajiacuteciacutemi z unlsquoomnia jsou vymezena
čtyři vyššiacute poschodiacute Patriziho deviacutetipatroveacute ontologickeacute budovy Tyto čtyři stupně se
vyznačujiacute svojiacute netělesnostiacute nepomiacutejivostiacute ontologickou samostatnostiacute a neměnnostiacute
Jako netělesneacute se nenachaacutezejiacute v prostoru (k němu se mohou vztahovat pouze ve spojeniacute
s tělem) Nejsou složeny z čaacutestiacute a jsou tedy nedělitelneacute podstaty (individua essentia)
Oproti tomu čtyřem nejnižšiacutem stupňům naacuteležejiacute vlastnosti přesně opačneacute tedy tělesnost
a pomiacutejivost ontologickaacute zaacutevislost a proměnlivost Jsou situovaacuteny v prostoru a
vyznačujiacute se svou dělitelnou podstatou (dividua essentia)82
80 NUP II 11 23b 81 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 82 NUP II 11 22c-24d a zvlaacuteště NUP III 2 51c Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 32-33 a Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 a 55
- 20 -
Mezi oběma čtveřicemi (ktereacute pro svou zaacutesadniacute odlišnost nemohou byacutet spojeny) se ndash ve
středu ontologickeacute hierarchie ndash nachaacuteziacute duše (animus83) kteraacute je zaacuteroveň netělesnyacutem i
tělesnyacutem prostředkujiacuteciacutem stupněm84
bdquo[hellip] tertia quaedam in universitate erit natura non corporea non incorporea
Sed utrumque et incorporea et corporea ita ut media quaedam sit inter
utramqueldquo85
Duši tedy pojiacutemaacute jako bdquo incorporeum corporeumldquo86 Jak poukazuje Ljerka Schiffler (a
jak je jistě na prvniacute pohled zřejmeacute) postulovaacuteniacutem duše jako tertium quid mezi tělesnyacutem
a netělesnyacutem překonaacutevaacute Patrizi uacutezkeacute meze dualismu a řadiacute se tak k filosofickeacute tradici
triadickeacuteho uvažovaacuteniacute87
Duše prostředkujiacuteciacute mezi netělesnyacutemi a tělesnyacutemi jsoucny v descendenčniacute
emanaci pokračuje a utvaacuteřiacute jako svou podobu přirozenost (natura)88 Z přirozenosti pak
vyvěraacute kvalita (qualitas) a z niacute forma (forma)89 Jak zdůrazňuje Žarko Dadić zařazeniacute
formy do systeacutemu novoplatonskeacute ontologickeacute hierarchie je čistě Patriziho původniacute
myšlenkou90 P O Kristeller se domniacutevaacute že uvedeniacute formy do systeacutemu ontologickeacute
83 Ačkoliv Patrizi v Pampsychii (NUP III 1 49b) deklaruje terminologickou diferenci mezi pojmy animus (užiacutevanyacutem pro označeniacute středniacuteho ontologickeacuteho stupně) a anima (denotujiacuteciacute lidskou duši) v ostatniacutech čaacutestech NUP užiacutevaacute obecně termiacutenu anima Bliacuteže k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 166 V ohledu na tuto skutečnost překlaacutedaacutem latinskyacute termiacuten animus českyacutem ekvivalentem duše Pro českyacute vyacuteraz duch vyhrazuji tomu odpoviacutedajiacuteciacute latinskyacute termiacuten spiritus kteryacute Patrizi ve svyacutech filosofickyacutech pojednaacuteniacutech rovněž užiacutevaacute K tomu srov niacuteže (oddiacutel 228) 84 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 33 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 85 NUP III 2 51d 86 NUP III 2 52a bdquoAtque ita vere medium sit hoc ens quod incorporeum corporeum nos appellamusldquo 87 Srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 96 Daacutele srov Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 182 a 185 88 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 89 NUP II 11 23d bdquoA qua [natura] in corpus itidem producitur qualitas quae naturae veluti instrumentum seruit in corpore et eius partibus alterandis et disponensis Et dispositis formam inducit Per quam corpus in aliam aut aliam speciem conformeturldquo 90 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51
- 21 -
hierarchie lze vysvětlit Patriziho intenzivniacutem zaacutejmem o geometrii91 Na nejnižšiacutem stupni
emanačniacuteho scheacutematu se nachaacuteziacute konečně tělo (corpus)92 Praacutevě diacuteky prostředkujiacuteciacutemu
principu ndash duši ndash je umožněna existence těchto čtyř nejnižšiacutech (ontologicky zaacutevislyacutech)
stupňů
bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat
tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo93
Patriziho filosofickyacute systeacutem se v tomto bodě analyacutezy jeviacute byacutet v kontextu novoplatonskeacute
tradice novyacutem pouze v tom ohledu že počet vzaacutejemně propojenyacutech descendenčně
seřazenyacutech stupňů94 (včetně ontoteologickeacuteho95 počaacutetku unlsquoomnia) ustavuje na deseti ndash
tedy čiacutesle pyacutethaacutegorejskeacuteho tetraktu Saacutem Patrizi se pak podle Luca Deitze ve sveacutem diacutele
na Pyacutethaacutegoru explicite odvolaacutevaacute96
Originalita chorvatskeacuteho myslitele však naplno vysviacutetaacute přejdeme-li k detailnějšiacutemu
rozboru druheacute čaacutesti Noveacute filosofie Panarchie kde se Patrizi zaobiacuteraacute nejen
problematikou vertikaacutelniacute descendence ndash tedy již popsanyacutemi stupni nyacutebrž i
horizontaacutelniacutem uspořaacutedaacuteniacutem sveacuteho ontologickeacuteho systeacutemu
bdquoEt alius ordo in latitudinem actus in singulo quoque gradu [hellip] Quem ordinem
sicut primum illum gradus nominauimus sic seriem proprio nomine
apellabimus In qua serie unitatum in latitudinem graduum singulorum
latitudinem ratio persuadet esse locatamldquo97
91 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 123 92 NUP I 1 1a bdquoA Formis Corporaldquo 93 NUP III 4 56d K probleacutemu srov daacutele Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 55 či Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 154 94 NUP II 11 24b bdquoGradus hi novem sunt primus rerum atque entium ordo in profundum a summo ad imum ductusldquo vyššiacute stupeň je přiacutečinou stupně nižšiacuteho přičemž nižšiacute stupeň je vždy ontologicky slabšiacute nežli stupeň předchaacutezejiacuteciacute K tomu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 95 K tomu srov pozn č 98 96 K tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 97 NUP II 11 24b
- 22 -
Pro horizontaacutelniacute členěniacute tedy užiacutevaacute terminů řada (series) Nejvyššiacute řada vychaacutezejiacuteciacute
horizontaacutelně z nejvyššiacuteho ontologickeacuteho stupně98 tedy stupně unitates obsahuje unitas
primaria a daacutele unitates všech nižšiacutech stupňů tedy esence života intelektu duše
přirozenosti kvality formy a těla Naacutesledujiacuteciacute stupeň ndash essentia ndash obsahuje opět řadu
essentia primaria a všech naacutesledujiacuteciacutech (tedy pouze nižšiacutech stupňů) Během postupu od
nejvyššiacuteho k nejnižšiacutemu stupni tedy vždy dochaacuteziacute ke sniacuteženiacute členů řady o jeden Na
uacuterovni těla pak existuje pouze jedinyacute člen řady corpus primarium99
Takto nastiacuteněnaacute koncepce jakeacutesi dvojrozměrneacute ontologie však neniacute konečnou
podobou Patriziho uacutevah
bdquoTertius itidem in longitudinem est ordo quem cathenam libuit nuncupare Qui
quidem est eiusdem generis seu speciei per gradus omnes transitusldquo100
Chorvatskyacute myslitel tedy svůj systeacutem rozšiřuje o dalšiacute rozměr ndash o řetězy (catenae)
světla ktereacute předchoziacute dva rozměry propojujiacute Jak ve sveacute studii uvaacutediacute Luc Deitz
Patriziho explanace problematiky řetězů se zdaacute byacutet viacutece naznačeniacutem než přesnyacutem
vysvětleniacutem i přesto je však možneacute přijmout naacutezor že bdquo[stupeň pozn J Č] unitas
primaria je souběžnyacute s unitas lucis z nějž vyvstaacutevaacute lux unitatis že [stupeň pozn J Č]
essentia primaria je souběžnyacute s essentia lucis z nějž vyvstaacutevaacute lux essentia atd dokud
opět nedosaacutehneme corpus primum z nějž zdaacute se daacutele žaacutedneacute světlo nevyzařujeldquo101 Tento
naacutezor skutečně potvrzuje jedenaacutectaacute kniha Panarchie v niacutež Patrizi vypočiacutetaacutevaacute
bdquoEst lucis unitas et unitatis lux Est et essentia lucis et lux essentiae Et vita
lucis et lux vitae et Mens lucis et lux mentis et lucis anima et anima lucis Et
natura lucis et lux naturae Et qualitas lucis et lux qualitatis Et forma lucis et
formae lux Et lucis corpus et lux corporisldquo102
98 Unrsquoomnia chaacutepu jako (před)stupeň ontoteologickyacute kdežto devět nižšiacutech stupňů interpretuji jako ontologickeacute v praveacutem smyslu toho slova 99 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 34 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 144 100 NUP II 11 24c 101 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143 102 NUP II 11 24c
- 23 -
Vzaacutejemně propojeneacute stupně řady a řetězy pak naacutesledně vytvaacuteřejiacute třiacutedimenzionaacutelniacute
prostorovou soustavu ndash Patriziho univerzum103
bdquoIta lux per omnium graduum longitudinem ordine rectissimo percurrit E(s)t
alius numero quartus ordo quem soliditatis ordinem placuit vocare Ex tribus
enim illis longitudine latitudine et profunditate sicuti corporum nascitur
soliditas et stabilitas et firmitudo sic ratio longe melior suadet in rerum
omnium universitate esse firmitatem et stabilitatem et soliditatem longe quam
sit in corporibus validioremldquo104
Vezmeme-li v uacutevahu že prvniacute dva rozměry tedy stupně (jež descendujiacute vertikaacutelně) a
řady (jež ze sebe bdquovyplyacutevajiacuteldquo horizontaacutelně) můžeme naacutezorně promiacutetnout do podoby
trojuacutehelniacuteku (jehož odvěsnami budou praacutevě vertikaacutelně seřazeneacute stupně a horizontaacutelně
rozloženeacute řady) pak se stejnaacute možnost naskyacutetaacute i pro vyjaacutedřeniacute propojeniacute stupňů s řetězy
(ziacuteskaacuteme tedy druhyacute trojuacutehelniacutek) a řad s řetězy (třetiacute trojuacutehelniacutek) Patriziho ontologickeacute
scheacutema sestaacutevajiacuteciacute ze třech vzaacutejemně propojenyacutech rozměrů nabyacutevaacute tedy podoby
bdquot řiacutedimenzionaacutelniacuteho scheacutematu vymezeneacuteho třemi k sobě přilehlyacutemi trojuacutehelniacuteky což je
tetraedr (neboli pyramida105) jehož čtvrtaacute stěna [tj zaacutekladna pozn J Č] kvůli
geometrickeacute zaacutekonitosti musiacute miacutet rovněž trojuacutehelniacutekovyacute tvarldquo106
Ačkoliv se k přesneacutemu tvaru sveacuteho scheacutematu univerza autor Nova de universis
philosophia explicite nevyjaacutedřil rozviacutejiacute v tomto ohledu dalece sveacute uacutevahy Luc Deitz
Podle jeho přesvědčeniacute připadajiacute ndash pro svou pravidelnost ndash v uacutevahu pouze dvě možneacute
podoby vyacuteše popsaneacute tetraedraacutelniacute pyramidy buďto pyramida sestaacutevajiacuteciacute
z rovnoramennyacutech trojuacutehelniacuteků anebo pyramida jež je složena s trojuacutehelniacuteků
rovnostrannyacutech tvořiacuteciacutech pravidelnyacute prostorovyacute obrazec Ve sveacute studii se přiklaacuteniacute ke
druheacute zcela pravidelneacute variantě Pro sveacute zaacutevěry předklaacutedaacute tři poměrně důvěryhodneacute
argumenty Tiacutem nejzaacutesadnějšiacutem je poukaz na skutečnost že Platoacuten ve sveacutem dialogu
Timaios předpoklaacutedaacute rovněž existenci pravidelnyacutech tetraedrů ktereacute jsou ekvivalentniacute 103 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143 104 NUP II 11 24c-d 105 Sestaacutevajiacuteciacute ovšem ze třiacute svislyacutech stěn a jedneacute zaacutekladny 106 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143
- 24 -
ohni coby jednomu ze živlů107 V ohledu na skutečnost že oheň je tradičně spojovaacuten se
světlem jež v Patriziho filosofickeacutem systeacutemu zaujiacutemaacute značně vyacuteznamneacute miacutesto (jak
ostatně uvidiacuteme v naacutesledujiacuteciacutem vyacutekladu) zdaacute se byacutet argument pro tetraedr složenyacute
z rovnostrannyacutech trojuacutehelniacuteků velmi zaacutevažnyacutem Naviacutec platonsky orientovanyacute filosof
jakyacutem byl Patrizi by podle Deitze spiacuteše upřednostnil pravidelnost a tedy i
bdquogeometrickou kraacutesuldquo Konečně uacutevahy o tetraedraacutelniacute povaze univerza se objevujiacute již
v diacutele Cyrila Alexandrijskeacuteho (Contra Iulianum) a v diacutele Theologumena arithmeticae
připisovaneacutem Iamblichovi s nimiž se měl Patrizi nesporně setkat V tomto světle jsme
tedy opraacutevněni chaacutepat Patriziho pojetiacute univerza jako pravidelneacuteho tetraedru
bdquospočiacutevajiacuteciacuteho na jednom ze svyacutech vrcholů [tj zaacutekladnou vzhůru pozn J Č]ldquo108
V oddiacutele 229 bude o Patriziho pojetiacute univerza pojednaacuteno v uacuteplnosti
224 Čtyři principy
Pro spraacutevneacute a plneacute pochopeniacute filosofickeacuteho pojetiacute skutečnosti vyloženeacuteho v Nova de
universis philosophia je však nutneacute obraacutetit naši pozornost ke druheacute o nic meacuteně
podstatneacute čaacutesti Patriziho filosofie
bdquoHaec omnia sunt in Spacio
Heac omnia sunt in Lumine
Haec omnia sunt in Caloreldquo109
Tato pasaacutež naleacutezajiacuteciacute se v prvniacute knize Panaugie naacutesleduje ihned bezprostředně za
odstavci věnovanyacutemi Patriziho koncepci hierarchie jsoucen Tezi hovořiacuteciacute o tom že
vše ndash v hierarchii jsouciacuteho ndash existuje v prostoru (spacium) světlosti (lumen110) a teple
(calor) rozviacutejiacute Patrizi daacutele a o poznaacuteniacute podrobněji v posledniacute čaacutesti Noveacute filosofie
Pancosmii Zde vypočiacutetaacutevaacute prvky (principia elementa) z nichž je složen svět a ustaluje
107 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 145 108 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 145 109 NUP I 1 1a-b 110 Latinskeacute lux je do češtiny již tradičně překlaacutedaacuteno jako světlo pro latinskyacute vyacuteraz lumen jsem zvolil českeacuteho ekvivalentu světlost zejmeacutena z důvodu zachovaacuteniacute povědomiacute jeho přiacutebuznosti a bezprostředniacuteho sepětiacute se světlem Inspiraciacute mi byl chorvatskyacute jazyk do nějž je latinskeacute lumen překlaacutedaacuteno jako svjetlost Ke vztahu lux a lumen srov bliacuteže oddiacutel 226 teacuteto studie
- 25 -
jejich počet na čtyřech111 Mezi třemi vyacuteše uvedenyacutemi zmiňuje rovněž čtvrtyacute element ndash
tok (fluor)112 Jak neopomiacutejiacute zdůraznit Žarko Dadić ndash a jak je ostatně na prvniacute pohled
zjevneacute ndash Patriziho pojetiacute čtyř konstitutivniacutech principů představuje filosofickyacute protipoacutel
aristotelskeacute představě v niacutež jsou za zaacutekladniacute prvky skutečnosti považovaacuteny země voda
vzduch a oheň113 Na prvniacute pohled meacuteně zřetelnou se však jeviacute druhaacute skutečnost na niacutež
ve sveacute praacuteci Dadić poukazuje Francesco Patrizi totiž v prvniacute knize Panaugie
konstatuje že všechna jsoucna (tedy tělesnaacute i netělesnaacute) existujiacute v prostoru bdquoHaec
omnia sunt in Spacioldquo114 Oproti tomu v Pampsychii třetiacute čaacutesti Nova de universis
philosophia zastaacutevaacute naacutezor že v prostoru jsou situovaacutena pouze jsoucna tělesnaacute nikoliv
netělesnaacute (tedy čtyři vyššiacute stupně v Patriziho ontologickeacute hierarchii)115 Tento rozpor
Patrizi v naacutesledujiacuteciacutech pasaacutežiacutech řešiacute rozlišeniacutem dělitelneacuteho a nedělitelneacuteho prostoru
V dělitelneacutem (trojrozměrneacutem) prostoru se nachaacutezejiacute tělesnaacute jsoucna (natura ndash qualitas ndash
forma ndash corpus) v nedělitelneacutem (bezrozměrneacutem) prostoru jsoucna netělesnaacute (unitates ndash
essentia ndash vita ndash intellectus) V přiacutepadě duše jež jest incorporeum corporeum je situace
obdobnaacute jako v přiacutepadě jejiacuteho postaveniacute v hierarchii jsoucen jejiacute tělesnaacute čaacutest se nachaacuteziacute
v dělitelneacutem prostoru jejiacute čaacutest netělesnaacute v prostoru netělesneacutem v němž se naleacutezaacute
rovněž vše Božskeacute116 Vidiacuteme zde tedy dalšiacute vyacuteznamnyacute aspekt Patriziho triadickeacuteho
pojetiacute skutečnosti
V naacutesledujiacuteciacutech knihaacutech Pancosmie se však Patrizi zabyacutevaacute teacuteměř vyacutehradně
prostorem dělitelnyacutem tedy trojrozměrnyacutem117 Tomuto principu ndash ze čtyř zmiňovanyacutech
prvniacutemu a nejnobilitnějšiacutemu ndash je proto nutneacute věnovat v nadchaacutezejiacuteciacutem vyacutekladu i naši
pozornost
111 NUP IV 6 79b 112 NUP IV 6 78a-79d Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 44 či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 59 113 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 57 114 NUP I 1 1a-b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 59 115 NUP III 2 51c 116 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 61 117 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 61
- 26 -
225 Prostor
Jak již bylo uvedeno v uacutevodu čaacutesti 221 teacuteto praacutece Patrizi již v roce 1587 publikoval
spisy De rerum natura libri II priores alter de spatio physico alter de spatio
mathematico a Della nuova geometrica libri XV ktereacute se později v upraveneacute podobě
staly ndash coby prvniacute tři knihy ndash součaacutestiacute čtvrteacute čaacutesti jeho Noveacute filosofie o univerzech
Pancosmie118
Patrizi v Pancosmii přichaacuteziacute s představou prostoru jako principu vytvořeneacuteho
Jednem bdquoItaque spacium a primo uno ante entia alia omnia est profusum [hellip]ldquo119
Prostor předchaacuteziacute všemu jsouciacutemu jež nemůže jinak než byacutet praacutevě v prostoru je tedy
podmiacutenkou existence všeho jsouciacuteho120
bdquoCommunis quaedam omnium hominum notio spacium et esse et aliquid esse
videtur voluisse cum nomina haec vel talia formaret Dimensio Distantia
Intervallum Intercapedo Spacium Diastasis Diastema Consensus hic
latinorum Graecorumque a sensu videtur ortum habuisse Quis enim non cernit
coelum a terra in mundo distare Orientem ab Occidente Pedes a capite in se
ipso In capite oculum ab oculo Ab ore nares Si quis has distantias seu
intervalla sive spacia non discernat haec legere aut intelligere non laboretldquo121
Těmito uacutevahami dospiacutevaacute Patrizi k jedineacutemu možneacutemu zaacutevěru Prostor existuje a
uvažovat o jeho neexistenci by bylo zhola nesmyslnyacutem122
Zaměřiacuteme-li se bliacuteže na jeho vlastnosti zjistiacuteme že jeho zaacutekladniacute a nespornou
charakteristikou musiacute byacutet jeho trojrozměrnost
118 NUP IV 1-3 61a-73b Podrobněji k tomu srov oddiacutel 221 teacuteto studie 119 NUP IV 1 61c V přiacutepadě Patriziho novoplatonskeacute filosofie je však vhodnějšiacute nehovořit přiacutemo o tvořeniacute (s jakyacutemkoliv prefixem) implikujiacuteciacutem jistou časovou naacuteslednost geneze jednotlivyacutech principů nyacutebrž o emanaci (připouštějiacuteciacute pouze naacuteslednost substanciaacutelniacute) K tomu srov Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 264 K Patriziho teologickeacutemu postoji k otaacutezce creatio ex nihilo srov bliacuteže Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 a oddiacutel 42 teacuteto praacutece 120 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 146 121 NUP IV 1 61c 122 NUP IV 1 61c-d
- 27 -
bdquoNamque longitudo et latitudo et profunditas perdurant usque ad corporis
illius corruptionem Tres hasce ab omnibus onfessas dimensiones corpori
naturali cuique inesse et cuique proprias nemo amplius dubitaveritldquo123
I přes poměrně precizniacute a jednoznačnou definici prostoru (a jeho třech komponent ndash
rozměrů) však Patrizi připouštiacute že jiacutem předloženeacute pojetiacute deacutelky šiacuteřky a hloubky je jen
jedniacutem z mnoha možnyacutech pohledů a interpretaciacute skutečnosti
bdquoHaec respectu nostri aliquando mutantur ut supera fiant infera dextera fiant
sinistra anteriora fiant itidem posterioraldquo124
Luc Deitz v tomto ohledu zdůrazňuje že podobnaacute formulace je z hlediska 16 stoletiacute
nejbliacuteže tomu co bude později nazvaacuteno izotropiiacute prostoru125
Dalšiacute z vlastnostiacute prvniacuteho elementu je pak skutečnost že prostor neklade v něm
obsaženyacutem tělesům žaacutednyacute odpor126
bdquoMundus enim corpus est spacium vero corpus minime est nulla ergo
categoriarum spacium complectitur ante eas omnes est extra eas omnes est
Quid ergo est Hypostasis diastema est diastasis ectasis est extensio est
intervallum est capedo est atque intercapedoldquo127
Patrizi tedy zaacutesadniacutem způsobem rozlišuje tělesnyacute (a prostorovyacute v prostoru situovanyacute)
svět na jedneacute straně a na straně druheacute prostor jako takovyacute (tělesnyacute svět obsahujiacuteciacute ale
123 NUP IV 1 61d Patrizi za deacutelku považuje nejdelšiacute vzdaacutelenost mezi krajniacutemi body tělesa anebo jeho vyacutešku za šiacuteřku pak druhou nejdelšiacute vzdaacutelenost popř vzdaacutelenost mezi krajniacutemi body v horizontaacutelniacutem směru za hloubku konečně nejkratšiacute vzdaacutelenost mezi dvěma krajniacutemi body tělesa popř jeho třetiacute rozměr K tomu srov bliacuteže Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 148 124 NUP IV 1 61d 125 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 148 126 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 127 NUP IV 1 65a
- 28 -
rovněž obklopujiacuteciacute) jenž neklade entitaacutem v něm obsaženyacutem žaacutednyacute odpor a je jimi
prostupnyacute128
V přiacutepadě že se tělesnaacute entita nachaacuteziacute v jakeacutekoliv čaacutesti prostoru je tato čaacutest
nazyacutevaacutena miacutestem (locus) je-li prostor praacutezdnyacute je nazyacutevaacuten praacutezdnem (vacuum)129
Neboť jsou tělesa v prostoru ndash zejmeacutena v důsledku vzaacutejemneacute interakce ndash schopna
zmenšovat svůj aktuaacutelniacute objem předpoklaacutedaacute Patrizi existenci praacutezdnyacutech miacutest uvnitř
těles samotnyacutech tzv spaciol jež jsou během snižovaacuteniacute objemu (a tedy zvyšovaacuteniacute
hustoty) tělesa postupně naplňovaacutena130 Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že se tiacutemto
myšlenkovyacutem experimentem Patrizi připojuje k přiacuterodně-filosofickeacute tradici jež kladně
odpoviacutedaacute na otaacutezku po existenci vakua ve světě (nikoliv však za jeho hraniciacute)131 Ve
stejneacutem duchu se Patrizi staviacute rovněž k probleacutemu nekonečnosti univerza i zde totiž
předpoklaacutedaacute kladnou odpověď Podle jeho přesvědčeniacute bylo-li by univerzum konečneacute
existovalo by zaacutekonitě něco co by jej z vnějšku obklopovalo Bylo-li by i to konečneacute
muselo by existovat dalšiacute obklopujiacuteciacute prostřediacute atd atd Tiacutemto regressus ad infinitum
Patrizi podklaacutedaacute sveacute přesvědčeniacute o (aktuaacutelniacute) nekonečnosti univerza132
bdquoSpacium ergo extensioldquo můžeme uzavřiacutet společně s Patrizim bdquoest hypostatica
per se substans nulli inhaerensldquo133 Protože je prostor třiacuterozměrnyacutem musiacute byacutet jistyacutem
způsobem tělesnyacutem neboť však tělesům v něm situovanyacutem neklade odpor musiacute byacutet
rovněž netělesnyacutem bdquoItaque corpus incorporeum est et noncorpus corporeumldquo134
128 NUP IV 1 64c-d Tělesa prostor potřebujiacute ke sveacute existenci bdquoCumque spacium sit rerum naturae omnium primum [hellip]ldquo Cit dle NUP IV 2 68b Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 46-48 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 71 a 75 Dodejme že čas oproti tomu Patrizi nahliacutežiacute jako akcidentaacutelniacute a zaacutevislyacute na existenci těles Bliacuteže k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 66 129 NUP IV 1 62d bdquoQua plenum corpore est esse locum qua vero sine corpore est esse vacuumldquo 130 NUP IV 1 63b bdquoQua ratione ostendimus aquam et aerem densari eadem ostensi potest aliorum corporum condensatio Quae tunc densantur cum partes ipsorum in poros qui inania sunt spaciola se se recipiuntldquo Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 131 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 46 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 132 NUP IV 1 64a-b Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 62-63 či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 73 a 75 133 NUP IV 1 65b 134 NUP IV 1 65b Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 150 Jak zdůrazňuje kupř Ljerka Schiffler
- 29 -
Prostor se konečně vyznačuje nejen ontologickou ale i gnozeologickou prioritou oproti
peripatetickeacute tradici Patrizi zdůrazňuje že poznaacutevaciacute proces začiacutenaacute poznaacuteniacutem principů
věciacute135
V ohledu na uacuteplnost vyliacutečeniacute Patriziho pojetiacute prostoru dlužno na tomto miacutestě zmiacutenit
jednu historicko-filosofickou poznaacutemku Jak uvaacutediacute Žarko Dadić představa
nekonečneacuteho a nezaacutevisle existujiacuteciacuteho prostoru se objevuje již v diacutele jineacuteho vyacuteznamneacuteho
renesančniacuteho filosofa ndash Bernardina Telesia Ve sveacutem diacutele De Natura Rerum Juxta
Propria Principia publikovaneacutem v poprveacute v roce 1565 v Řiacutemě (naacutesledně 1570 a 1586)
přichaacuteziacute s koncepciacute homogenniacuteho prostoru jako předpokladu existence všeho ostatniacuteho
Praacutevě Telesiovo pojetiacute prostoru mělo miacutet na vyacuteslednou podobu Patriziho přiacuterodně-
filosofickyacutech naacutezorů zřejmyacute vliv136 Na druhou stranu se zdaacute byacutet rovněž velmi
pravděpodobnyacutem že Patriziho koncepce prostoru nepřiacutemo ovlivnila uvažovaacuteniacute Isaaca
Newtona a jeho postulaacutet absolutniacuteho prostoru Newton se měl s myšlenkami
chorvatskeacuteho myslitele seznaacutemit přes diacutelo Pierra Gassendiho a Henryho Mora již se
s jeho přiacuterodně-filosofickyacutemi idejemi setkali přiacutemo137
226 Světlo
Z hlediska ontologickeacute nobility je v Patriziho filosofickeacute koncepci čtyř elementů
druhyacutem nejvyacuteznamnějšiacutem principem světlo Ve sveacutem opus magnum se jiacutem rodaacutek
z chorvatskeacuteho Cresu zaobiacuteraacute zejmeacutena v jeho prvniacute čaacutesti ndash Panaugii Problematice
světla věnuje nicmeacuteně pozornost rovněž i na jinyacutech miacutestech Nova de universis
philosophia zejmeacutena pak ve čtvrteacute knize Pancosmie pojmenovaneacute De primaevo
prostor (jakož i tři naacutesledujiacuteciacute principy) chaacutepe Patrizi jako tělesneacute-netělesneacute (corporeum incorporeum) kdežto duši pojiacutemaacute jako netělesnou-tělesnou (incorporeum corporeum) Srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 96-99 K tomu srov teacutež Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 186 135 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 146 K Patriziho gnozeologickyacutem naacutezorům srov daacutele oddiacutel 226 teacuteto praacutece 136 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 69 K jednotlivyacutem vydaacuteniacutem Telesiova diacutela srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 102 137 Bliacuteže k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 75 a 77
- 30 -
lumine138 Neboť se mnoziacute z historiků filosofie domniacutevajiacute že praacutevě Panaugia měla hraacutet
nejvyacuteznamnějšiacute uacutelohu ve formovaacuteniacute Komenskeacuteho pojetiacute metafyziky světla bude nutneacute
teacuteto čaacutesti NUP věnovat v naacutesledujiacuteciacutem vyacutekladu naši intenzivnějšiacute pozornost139 Detailniacute
rozpracovaacuteniacute problematiky světla bude založeno jak na analyacuteze všech knih Panaugie
tak i čtvrteacute knihy Pancosmie jež pojednaacuteniacute obsaženeacute v prvniacute ze čtyř čaacutestiacute NUP velmi
vyacuteznamnyacutem způsobem doplňuje
Již bylo poznamenaacuteno vyacuteše (oddiacutel 221) že Panaugia byla před svyacutem
publikovaacuteniacutem v raacutemci celku NUP sepsaacutena již roku 1588 a je ji v určityacutech ohledech
možneacute ndash ostatně jako i zbyleacute tři čaacutesti Noveacute filosofie o univerzech ndash interpretovat jako
samostatneacute a autarkniacute filosofickeacute pojednaacuteniacute140 Na druhou stranu však jejiacute filosofickyacute
obsah uacutezce koresponduje s idejemi vyloženyacutemi v celeacutem Patriziho opus magnum
V naacutesledujiacuteciacute analyacuteze se tedy pokusiacuteme vystihnout jejiacute teoretickeacute gros jak z hlediska
jeho teacutematickeacute sveacutebytnosti tak i z hlediska jeho provaacutezanosti na ostatniacute tři čaacutesti Nova de
universis philosophia
Panaugia uvozenaacute dedikačniacutem listem adresovanyacutem kardinaacutelu Paulu Camillu
Sfrondatovi a papeži Řehoři XIV sestaacutevaacute celkem z deseti knih141
1 De luce142
2 De diaphano143
3 De radiis144
4 De lumine145
138 NUP IV 4 73c-75b 139 K tomu srov mj Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 76 145 a 192 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115 120 121 a 125 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 312 323 325 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 148 155 159 a 160 Patočka Jan Filosofickeacute zaacuteklady Komenskeacuteho pedagogiky In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 217-218 Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 65-68 Tvrdyacute J Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 a 13 140 K tomu srov oddiacutel 221 teacuteto praacutece 141 NUP [Ad Paulum Camillum] VIa-VIIb 142 NUP I 1 1a-3b 143 NUP I 2 3c-5b 144 NUP I 3 5c-8d 145 NUP I 4 9a-11d
- 31 -
5 De opaco146
6 De aereo lumine147
7 De coelesti luce et lumine148
8 De luce et lumine supercoelesti149
9 De lumine incorporeo150
10 De fonte et patre luminum151
Z hlediska filosofickeacuteho obsahu se deset knih Panaugie jeviacute jako dalšiacute teoretickeacute
rozvinutiacute Patriziho uacutevah o prostoru Nedosažitelneacute (inaccessabilis) světlo (lux lux
prima) obyacutevaacute rovněž nedosažitelnyacute Bůh152 Jako maacute Bůh tendenci saacutem sebe zjevovat
tak i světlo tiacutehne ke sveacute manifestaci prostřednictviacutem dalšiacuteho vyzařovaacuteniacute V okamžiku
kdy Bůh vyřkl imperativ bdquobudiž světloldquo rozlilo se světlo po praacutezdneacutem prostoru153
bdquoQuid autem facilius fundi potuit per spacium quam lumen At unde et a quo
fonte lumen id in spacium est fusum A patre nimirum ac fonte luminum a
Deoldquo154
Toto světlo rozliteacute po původně praacutezdneacutem prostoru je však nutně něčiacutem jinyacutem nežli
oniacutem původniacutem nedosažitelnyacutem světlem (lux lux prima) Patrizi tedy daacutele rozlišuje
paprsky (radius) jež z něj do prostoru vyzařujiacute
146 NUP I 5 12a-13d 147 NUP I 6 14a-15b 148 NUP I 7 15c-17b 149 NUP I 8 17c-19d 150 NUP I 9 20a-21d 151 NUP I 10 22a-23d 152 NUP IV 4 73d O identitě Boha a prima lux medituje Patrizi zejmeacutena v desaacuteteacute knize Panaugie Pro podloženiacute svyacutech naacutezorů se zde hojně odvolaacutevaacute na filosofickeacute a teologickeacute autority Srov NUP I 10 23a-b bdquoErgo et Mosis et Hebraeorum ab eo profectorum archana sapientia Deum summum Lucem vocat et abyssum fontani luminis quae forte paterna profunditas Chaldaeorum estldquo či tamt bdquoDe quo Ioannes sbquoQuoniam Deus lux est et tenebrae in eo nonsunt ullae sicuti et ipse est in lucelsquoldquo Daacutele k identitě Boha a lux prima srov NUP II 9 18d Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 132 Eugene E Ryan však ve sveacute studii ndash podle meacuteho soudu nikoliv neopraacutevněně ndash poznamenaacutevaacute že Patriziho ztotožněniacute Boha s prima lux nepřesahuje raacutemec pouheacute analogie Srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 194 153 NUP IV 4 73c-74b Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 154 NUP IV 4 73c
- 32 -
bdquoRadius (quid) sit fulgor a luce in conum promicans et quasi lux secunda a
prima in eam figuram conformataldquo155
Paprsky však nejsou posledniacutem ontologicky nejnižšiacutem stupněm ve světelneacute hierarchii
bdquoLumen (quid) autem est lux tertia tum a prima tum a secunda emanans non in
rectum progrediens neque in acutum finiensldquo156
Praacutevě světlost (lumen) je tiacutem co se rozleacutevaacute po stvořeneacutem nekonečneacutem prostoru a
zaacutekonitě tak samo musiacute byacutet nekonečnyacutem Toto rozlitiacute světlosti nazyacutevaacute Patrizi odkazuje
explicite na Filoacutena Alexandrijskeacuteho všezaacuteřiacute ndash panaugiiacute
bdquoHoc tale lumen a luce verbi Dei emicans nomine vocat appositissimo
Panaugiam quasi omnilucentiamldquo157
Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že Patrizi o paprsciacutech jakožto prostředkujiacuteciacutem stupni mezi
světlem ve zdroji (lux) a světlostiacute (lumen) hovořiacute de facto vyacutehradně jen v deseti knihaacutech
Panaugie V posledniacute čaacutesti NUP Pancosmii zastaacutevaacute naacutesledujiacuteciacute naacutezor
bdquoDe Deo ergo luce primaria lumen primigenium emicuit Ab una luce lumen
unum Ab infinita luce lumen infinitum [hellip]ldquo158
O paprsciacutech (radius) zde neniacute ndash vyjma jednoho historickeacuteho odkazu ndash žaacutedneacute explicitniacute
zmiacutenky159
Skutečnost že světlo (a jeho nižšiacute emanačniacute stupně) zaujiacutemaacute v Patriziho filosofickyacutech
představaacutech jedno z kliacutečovyacutech postaveniacute (ne-li přiacutemo vyacutesostneacute) dosvědčujiacute i četneacute
honestujiacuteciacute charakteristiky jež mu hned v uacutevodu prvniacute knihy Panaugie přisuzuje
155 NUP I 3 5d 156 NUP I 3 5d 157 NUP I 9 21b 158 NUP IV 4 73c-74a 159 K tomu srov NUP IV 4 73c-75b
- 33 -
bdquoA luce inquam quae Dei ipsius eiusque bonitatis est imago Quae omnem
supramundanam omnem circummundanam omnemque mundanam illustrat
regionem Quae sese per omnia extendit Per omnia se fundit Per omnia
permeat Omnia permeando format et efficit Omnia vivificat Omnia continet
Omnia sustinet Omnia congregat Omnia unit Omnia disgregat Omnia quae vel
sunt vel illuminantur vel calescunt vel vivunt vel gignuntur vel nutriuntur vel
augescunt vel perficiuntur vel moventur ad se convertit Conversa purgat
Omnia perficit Omnia renovat Omnia conservat et ne in nihilum abeant efficit
Omnium rerum est et numerus et mensuraldquo160
Luc Deitz upozorňuje rovněž na dalšiacute z motivů jež měly veacutest Patriziho k vypracovaacuteniacute
koncepce světlosti jako prvku stvořeneacuteho ihned v bezprostředniacute naacuteslednosti za
prostorem Vedle vyacuteše popsaneacuteho teologickeacuteho důvodu (Božiacute zaacuteměr vyplnit praacutezdnyacute
prostor svyacutem jasem) a pohnutek metafyzickyacutech (vyacuteše uvedeneacute Patriziho charakteristiky
světla) je možneacute totiž hovořit i o motivaciacutech přiacuterodně-filosofickyacutech fyzikaacutelniacutech Bůh
naplnil praacutezdnyacute prostor světlostiacute pro jejiacute podobnost s prostorem Stejně jako prostor je
totiž i světlost nejjednoduššiacutem principem jenž maacute potenci rozprostiacuterat se do
neomezenosti vše prostupovat a vše vyplňovat avšak neklaacutest věcem v něm obsaženyacutem
žaacutednyacute odpor161
Konečně pak (a zejmeacutena) bdquoAtque ita et incorporeum et corporeum simulldquo162
Patrizi v uacutevahaacutech o tělesneacute netělesnosti světlosti přejiacutemaacute induktivniacute argumentaci užitou
již při dokazovaacuteniacute stejnyacutech vlastnostiacute prostoru Vzhledem k faktu že světlost neklade
tělesům v prostoru situovanyacutem (a sebou bdquoobklopenyacutemldquo) žaacutednyacute odpor je entitou
netělesnou na druhou stranu ndash ježto se rozleacutevaacute v třiacuterozměrneacutem prostoru ndash je entitou
korporaacutelniacute163 Oproti tomu dodejme je původniacute světlo (lux lux prima) čistě netělesnyacutem
jsoucnem164
160 NUP I 1 1c 161 Srov zejm NUP IV 4 73c-74c Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 162 NUP IV 4 74b 163 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 164 NUP I 1 1d-2a Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 28
- 34 -
Patrizi však v ohledu na přiacuterodně-fyzikaacutelniacute spekulace tyacutekajiacuteciacute se světla a
světlosti nezůstaacutevaacute na povrchu a v dalšiacutech čaacutestech Panaugie sveacute naacutezory precizuje Hned
v prvniacute knize prvniacute čaacutesti NUP předklaacutedaacute svoji koncepci rozděleniacute těles do třiacute kategoriiacute
jimiž jsou lucida (lucidniacute) diaphana (průhlednaacute) a opaca (temnaacute)
bdquoLux in corporibus quibusdam cernitur in aliis non cernitur Corpora ergo
distinguenda Corporum igitur alia sui natura lucida sunt Sol stellae ignis
Alia sui natura sunt opaca Luna terra nubes Alia neque lucem habent neque
opacitatem utramque tamen in se recipiunt neutram vero retinent aether aer
aqua Haec Graeci diaphana Latini perspicua et transpicua appellavereldquo165
Podle Patriziho představ je lucidniacutem tělesům světlo imanentniacute skrze průhlednaacute je světlo
schopno prostupovat a konečně skrze temnaacute světlo nepronikaacute vůbec166 Naopak
zdůrazňuje Patrizi daacutele temnaacute tělesa emanujiacute tmu kterou neniacute možneacute chaacutepat pouze
privativně ndash tedy jako zbavenost nedostatek světla ndash avšak jako skutečně subsistujiacuteciacute
bdquoNon sunt ergo tenebra et obscuratio umbra umbratioque simplices lucis et
luminis privationes Sed vera sunt entia qualia dicunt positivaldquo167
Patrizi tedy jak doklaacutedaacute i Benjamin Brickman odlišuje pozitivniacute a privativniacute
protiklady Zatiacutemco spolu pozitivniacute (kupř zde zmiacuteněneacute světlo a tma či teplo a zima)
interagujiacute a mohou se vzaacutejemně ovlivňovat ony privativniacute (kupř zrak a slepota) ve
vzaacutejemneacutem styku nejsou a byacutet nemohou168 Co si však nesporně zasloužiacute naši
pozornost je Patriziho přesvědčeniacute že pozitivniacute protiklady bdquoquae plerumque et inter se
pugnant et se se alterant et misceri possunt et ex seipsis media quaedam procreare
tepores colores sapores et similialdquo169 Vzaacutejemnyacutem stykem tedy mohou (spolu)vytvaacuteřet
prostředkujiacuteciacute (středniacute) stupně Vidiacuteme tedy opět stejně jako v přiacutepadě duše že
165 NUP I 1 1c-d 166 NUP I 1 1d bdquoLucida luce plena sua alienis tenebris sunt impervia Opaca tenebris plena suis alieno lumini non sunt pervia Diaphana propriis et lumine et tenebra carentia alienis et lumine et tenebra permeanturldquo 167 NUP I 5 13a 168 NUP I 5 12d bdquoContraria vero privativa ea conditione sunt ut alterum earum existat lterum vero aut nihil ut fere nihil sit Qualia sunt vox et silentium visus et caecitas auditus et surditasldquo Daacutele k tomu srov NUP I 5 13a-13d a Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 29-30 a 64-65 169 NUP I 5 12d
- 35 -
Patriziho filosofickeacute naacutezory dalece přesahujiacute uacutezkeacute meze dualistickeacuteho uvažovaacuteniacute a
reflektujiacute jeho triadickeacute smyacutešleniacute
Z hlediska světla ustaluje Patrizi v paacuteteacute knize Panaugie vyacutečet z něj emanujiacuteciacutech stupňů
na čtyřech
bdquoA corpore quidem lucido radii primo emicant A radiis lumen A lumine
splendor A splendore nitorldquo170
Stejnyacute počet stupňů pak rovněž naacuteležiacute pozitivniacutemu protikladu světla tmě Z niacute emanujiacute
postupně tenebrae obscuratio umbra a umbratio171
bdquoEx nitore vero et umbratione veluti composita res quaedam media provenit
quam quia aliter nescimus adumbrationem liceat appellareldquo172
Patriziho Panaugia tedy pojednaacutevaacute o deviacuteti173 stupniacutech vyvěrajiacuteciacutech ze světla a ze tmy
a vzaacutejemně provaacutezanyacutech (pro)středniacutem stupněm adumbratio
Jak však sloučit metafyzickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute pojetiacute světla se systeacutemem
ontologickeacute hierarchie vyloženyacutem v uacutevodu Panaugie a rozpracovanyacutem i v ostatniacutech
třech čaacutestech Nova de universis philosophia V uacutevodu prvniacute knihy Panaugie Patrizi
konstatuje bdquoHaec omnia sunt in Lumineldquo174 Miacuteniacute tiacutem že veškereacute ontologickeacute stupně
jež předtiacutem vyjmenoval175 jsou nějakyacutem způsobem ve světlosti obsaženy Toto
přesvědčeniacute daacutele precizuje ve čtvrteacute knize Pancosmie
bdquoLux enim illa paterni profundi in quo et in qua entia omnia summo sunt
gradu sterilis esse non potuit Ideoque lumen hoc e se produxit quod profundi
esset imago Imago autem esse non poterat nisi a luce aliquid haberet Et ab
identitate illius in alteritatem caderet secum tamen feret imaginem Illa autem
170 NUP I 5 13a 171 NUP I 5 13a-b 172 NUP I 5 13a 173 Spatřuji v tomto počtu jasnou analogii k deviacuteti stupňům Patriziho ontologickeacute hierarchie 174 NUP I 1 1a 175 Pro připomenutiacute unitates ndash essentia ndash vita ndash intellectus ndash animus ndash natura ndash qualitas ndash forma ndash corpus
- 36 -
primam omnia entia continebat imaginem ergo omnium entium lumen secum
retulitldquo176
Patrizi tedy zastaacutevaacute naacutezor že světlo obsahuje všechna jsoucna (byť v nutně slabšiacute miacuteře
nežli jsou obsažena v unrsquoomnia) a světlosti naacuteležiacute obsah obrazů podob těchto
jsoucen177
Detailniacute meditace o světle jeho ontologickeacute dignitě a přiacuterodně-filosofickyacutech
charakteristikaacutech však nejsou jedinyacutem teoretickyacutem obsahem deseti knih Panaugie a
čtvrteacute knihy Pancosmie Ačkoliv teacuteto skutečnosti většina z historiků renesančniacute
filosofie interpretujiacuteciacutech Nova de universis philosophia věnuje pouze minimaacutelniacute
pozornost (anebo ji ndash jako kupř Luc Deitz ve sveacute jinak precizniacute studii ndash přehliacutežiacute zcela)
je nespornyacutem že Patrizi s pojmem světla pracoval rovněž ve sveacute gnozeologickeacute
koncepci178 Ostatně již v uacutevodu prvniacute knihy Panaugie přichaacuteziacute s naacutesledujiacuteciacute teziacute
bdquoLux ergo et lumen primaria eius proles ante omnia sunt nobis
cognoscendaldquo179
Argumentačniacute oporou pro toto konstatovaacuteniacute je Patrizimu garance gnozeologickeacute
adekvaacutetnosti jejiacute fundaciacute prostřednictviacutem smysloveacuteho poznaacuteniacute180 Mezi smysly pak na
prvniacutem miacutestě stojiacute zrak coby nejspolehlivějšiacute a tedy i nejdůstojnějšiacute smysl
bdquoA primis ergo philosophandi initium nobis esto A primis cognitisne An ab
incognitis Si ab incognitis incipiamus sequentia incognita erunt omnia De
incognitis nulla nobis condetur Philosophia A cognitis ergo initium sumendum
Cognitio omnis a mente primam originem a sensibus exordium habet primum
176 NUP IV 4 75a-b 177 K tomu srov teacutež NUP I 9 20d 178 Tento probleacutem rozpracovaacutevaacute podrobněji pouze Benjamin Brickman (c d s 34) Zmiňuje jej rovněž Thomas Leinkauf Srov Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 184 179 NUP I 1 1c 180 Ačkoliv Patrizi v Panaugii explicite upřednostňuje smysloveacute poznaacuteniacute v jinyacutech čaacutestech Nova de universis philosophia se přiklaacuteniacute spiacuteše k prioritě racionality Bliacuteže k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 70 a 71
- 37 -
Inter sensus et naturae nobilitate et virium praestantia et actionum dignitate
visus est primarius Visui prima et primo cognita sunt lux et lumenldquo181
Takto v Patriziho filosofickeacute koncepci dochaacuteziacute k vzaacutejemneacutemu propojeniacute ontologickeacute
roviny reprezentovaneacute světlem a světlostiacute na jedneacute straně (tzv metafyzika světla) s
rovinou gnozeologickou opřenou o prioritu smyslovyacutech vjemů (konkreacutetně zraku)
poznaacutevajiacuteciacutech znaacutemeacute počaacutetky (tedy zaacuteklad spraacutevneacuteho poznaacuteniacute) na straně druheacute Nebyacutet
tedy světla a z něj prostřednictviacutem paprsků emanujiacuteciacute světlosti bdquo[hellip] iacerent in
tenebris inertia sibi ipsis omnia nobisque incognitaldquo182
Pro tento zaacutevěr hovořiacute rovněž dvanaacutectaacute kniha Panarchie v niacutež Patrizi skrze
analyacutezu kořenů řeckyacutech termiacutenů ἰδέα a εἶδος dospiacutevaacute k postulovaacuteniacute analogie mezi
latinskyacutemi pojmy videre a scire183 V Patriziho gnozeologickeacute koncepci tedy světlo
figuruje jako princip umožňujiacuteciacute jak smysloveacute poznaacuteniacute (fundovanyacute videre) tak i
naacuteslednyacute kognitivniacute proces (scire) bdquoHanc ergo lucem contemplationis omnis primariam
causamldquo184 Tiacutemto způsobem ndash jak poukazuje Erna Banić-Pajnić ndash chorvatskyacute filosof
přichaacuteziacute až k postulovaacuteniacute kliacutečoveacute (zdůrazňuji) triaacutedy zrak ndash poznaacuteniacute ndash světlo185
Světlo naskyacutetaacute poznaacutevajiacuteciacutemu subjektu možnost ascendovat až k samotneacutemu lux
prima tedy Bohu od nějž jsou všechny nižšiacute ontologickeacute stupně odvozeny bdquoPer ea ad
primam lucem patremque luminum ascendendumldquo186 Tiacutemto je pak gnozeologickaacute
nobilita světla zcela završena Podrobněji se k teacuteto otaacutezce vraacutetiacuteme ještě v oddiacutele 228
kdy bude možneacute Patriziho gnozeologii zasadit do širšiacuteho kontextu
Nicmeacuteně dodejme s patřičnyacutem důrazem přiacutemeacute poznaacuteniacute samotneacuteho
nedosažitelneacuteho (inaccessabilis) Boha možneacute neniacute K jeho alespoň přibližneacutemu
uchopeniacute lze dospět skrze studium jeho hmotneacuteho obrazu ndash přiacuterody187 Protože však
Patriziho teologickeacute naacutezory přesahujiacute tematickyacute raacutemec teacuteto studie zaměřme se
181 NUP I 1 1b 182 NUP I 1 1c 183 NUP II 12 25a-b 184 NUP I 1 1c-d K tomu srov daacutele NUP I 10 23b Zde Patrizi zdůrazňuje že samotneacute smysloveacute poznaacuteniacute neniacute možneacute pojiacutemat jako absolutně aplikovatelnyacute předpoklad naacutesledneacuteho teoretickeacuteho uvažovaacuteniacute V jistyacutech oblastech ndash kupř v otaacutezkaacutech teologickyacutech ndash je nutneacute namiacutesto smyslů poznaacutevat prostřednictviacutem mysli Nicmeacuteně podotyacutekaacute Erna Banić-Pajnić (c d s 132) fundamentem tohoto procesu je staacutele toteacutež původniacute jednotneacute světlo 185 Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 130 a 255 186 NUP I 1 1c 187 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 67-70
- 38 -
v kraacutetkosti na samotnyacute proces poznaacutevaacuteniacute188 Ten je podle myslitelovyacutech představ
charakterizovatelnyacute jako vzaacutejemnaacute aktivniacute interakce poznaacutevajiacuteciacuteho subjektu s objektem
poznaacuteniacute Toto spojeniacute označuje Patrizi termiacutenem coitio189
Světlo se konečně jak poukaacutežeme bliacuteže v oddiacutele 228 (spolu)podiacuteliacute na vzniku a
existenci všech vniacutematelnyacutech a poznatelnyacutech entit jakož i vniacutemajiacuteciacutech a poznaacutevajiacuteciacutech
subjektů190
V ohledu na ontologickou přiacuterodně-filosofickou (fyzikaacutelniacute) a rovněž i gnozeologickou
vyacutesostnost světla a z něj emanujiacuteciacutech nižšiacutech stupňů neniacute tedy s podivem že Patrizi o
světle hovořiacute těmito slovy bdquoLux rerum omnium purissimaldquo anebo je hodnotiacute jako
bdquoMundi pulchritudo Mundi gaudium Mundi risusldquo191
V tomto okamžiku považuji za vhodneacute doplnit vyacuteklad stručnou historicko-filosofickou
poznaacutemkou Světlo totiž figurovalo jako jeden z uacutestředniacutech principů v koncepciacutech řady
filosofickyacutech osobnostiacute působiacuteciacutech daacutevno před Franceskem Patrizim Jak velmi vhodně
připomiacutenaacute P O Kristeller již Platoacuten užil ve sveacute Uacutestavě slunce jako metafory ideje
dobra192 Dlužno zmiacutenit že světlo figuruje rovněž ve filosofickyacutech diacutelech např Filoacutena
Alexandrijskeacuteho Ploacutetiacutena Augustina Prokla Pseudo-Dionysia či Roberta Grosseteste
Rogera Bacona Bonaventury anebo konečně Marsilia Ficina193 Ačkoliv je vliv
předchoziacute filosofickeacute tradice na vyacuteslednou podobu Patriziho uacutevah dotyacutekajiacuteciacutech se
188 Bliacuteže k myslitelovyacutem teologickyacutem představaacutem srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 55-59 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 95 Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 266 189 NUP II 15 31b-c Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 36 a 70 190 NUP II 12 27b Daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 133 a 140 Tomaacuteš Nejeschleba ve sveacute publikaci o Janu Jesenskeacutem hovořiacute o trojiacute funkci světla v Patriziho filosofii epistemologickeacute fyzikaacutelniacute a ontologickeacute což de facto odpoviacutedaacute jeho vyacuteše popsanyacutem charakteristikaacutem Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 80-81 191 NUP I 1 1c 192 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 193 K teacutematu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 79-81 či Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 Tomaacuteš Nejeschleba pak připomiacutenaacute že rozlišovaacuteniacute mezi lux a lumen jež u Patriziho spatřujeme je vlastniacute předchaacutezejiacuteciacute středověkeacute a renesančniacute tradici iluminismu Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 81 Nejeschleba Tomaacuteš Unum omnia triaacutedy K Panaugii a Panarchii Francesca Patriziho In Jabůrek Martin (ed) Jednota a mnohost Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Centra pro praacuteci s patristickyacutemi středověkyacutemi a renesančniacutemi texty k osmdesaacutetyacutem narozeninaacutem Karla Flosse Brno 2008 s 114
- 39 -
prostoru a světla (světlosti) zřejmyacute poukazuje ve sveacute monografii Žarko Dadić na uacutezkeacute ndash
a kliacutečoveacute ndash sepětiacute myšlenek chorvatskeacuteho myslitele přiacutemo s učeniacutem Zoroastra Herma
Trismegista a židovskeacute Kabaly194 Nicmeacuteně jak již bylo předeslaacuteno v uacutevodu a oddiacutele
221 teacuteto studie zkoumaacuteniacute zdrojů Patriziho filosofie představeneacute v NUP přesahuje jejiacute
tematicky (a rovněž prostorově) vymezenyacute raacutemec
227 Teplo a tok
Podle Patriziho neniacute Bůh ztotožnitelnyacute pouze se světlem (lux prima) nyacutebrž i s ohněm
(ignis)195 Žarko Dadić je přesvědčen že toto pojetiacute bylo zcela nepochybně inspirovaacuteno
židovskou Kabalou196 Oheň je propojen se světlem v Bohu a v okamžiku kdy toto
světlo emanuje skrze paprsky ke světlosti je oheň ndash nyniacute již jako teplo (calor) ndash stejně
jako světlost rozprostřen po nekonečneacutem prostoru197
bdquoItaque ubicunque lux est ibi et lumen est ibi et ignis est ibi et calor est et ubi
eorum unum est ibi sunt et reliquialdquo198
Teplo je Patrizimu aktivniacutem principem jenž je v (nerozdělitelneacutem) spojeniacute se
světlostiacute199
Nutno v tomto okamžiku podotknout že oheň ztotožňovanyacute Patrizim s Bohem
neniacute stejnyacutem prvkem jako oheň obsaženyacute v hvězdaacutech či oheň pozorovatelnyacute na Zemi
V Nova de universis philosophia jsou tedy rozlišovaacuteny tři druhy ohně božskyacute (ideaacutelniacute)
194 K teacutematu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 79-83 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 94-95 195 NUP IV 15 97a-98d 196 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 99 197 NUP I 1 1a-b NUP IV 15 98a-99b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 198 NUP IV 5 76c 199 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 a 83
- 40 -
jeho obrazem je pak oheň nebeskyacute a jako třetiacute ndash nejnižšiacute ndash se vyskytuje oheň
pozemskyacute200
Protože jsou světlost a teplo aktivniacutemi principy musiacute zaacutekonitě existovat rovněž princip
pasivniacute Tiacutem je pro Patriziho tok (fluor)201 Bůh tedy nedaacutevaacute vzniknout pouze prostoru
světlu (a jeho nižšiacutem emanačniacutem stupňům) ohni (a teplu) ale i čtvrteacutemu principu jiacutemž
je tok bdquoEt sicuti illinc et spacium veniunt et lumen et calor sic venit etiam inde
universalis Fluorldquo202
Stejně jako oba aktivniacute principy rozšiřuje se i tok po stvořeneacutem nekonečneacutem
prostoru a je tudiacutež saacutem zaacutekonitě nekonečnyacutem Takto rozprostraněnyacute prvotniacute tok
(primaveus fluor) však Patrizi pojmenovaacutevaacute již jako laacutetku (materia)203 Stejně jako
ostatniacute tři principy je i tok současně tělesnyacutem a netělesnyacutem204 Na rozdiacutel od nich však
tok ndash coby princip pasivniacute ndash disponuje schopnostiacute klaacutest tělesům odpor (resistentia
antitypia)205
Neboť se však hmota (z hlediska jejiacutech čaacutestiacute) maacute tendenci chovat vždy jinyacutem
způsobem musiacute existovat něco co tuto naacutechylnost v původně jednotneacute hmotě
zapřiacutečiňuje Tiacutemto agens je Patrizimu forma
bdquoDifferentiae hae raritatis et frequentiae si a natura materia fiant nulli dubium
quin aether et aer sint inter se diversi Sed non videntura materia fieri quoniam
ipsa passiones omnes aeque recipit Sed sunt a forma ea quae utrique ipsorum a
200 NUP IV 15 98a Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 201 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 Benjamin Brickman ve sveacute studii předklaacutedaacute uacutevahu o Patriziho důvodech pro ustaveniacute toku jako čtvrteacuteho principu Srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 64 202 NUP IV 6 78c 203 NUP IV 23 121d bdquoMateriam dicimus fluorem illum primaevumldquo Daacutele k tomu srov NUP IV 15 99a či NUP IV 23 122b V ohledu na uacuteplnost vyacutekladu považuji za nutneacute poznamenat že Patrizi ndash s terminologickou preciznostiacute sobě vlastniacute ndash odlišuje laacutetku ztotožňovanou s prvotniacutem tokem již nazyacutevaacute materia od laacutetky působiacuteciacute v materiaacutelniacutem světě pro kterou užiacutevaacute řeckeacuteho vyacuterazu ὕλη K tomu podrobněji srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 89 Rovněž i k přehledu předchaacutezejiacuteciacutech filosofickyacutech koncepciacute pracujiacuteciacutech s tokem srov tamt s 85 a 87 204 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 a 87 Chorvatskyacute badatel zde upozorňuje na skutečnost že tok jako princip neniacute možneacute spojovat s chaacutepaacuteniacutem vody jako pozemskeacuteho prvku 205 NUP IV 6 78a
- 41 -
Conditore totius materiae propriae cuiusque parti indita fuit Parti inquam
materiae totius in qua et ex qua essentia cuiusque tota formareturldquo206
Forma se v posledku staacutevaacute principem individuace každeacuteho existujiacuteciacuteho tělesa207 Odkud
forma k hmotě přistupuje bude vysvětleno v naacutesledujiacuteciacutem oddiacutele
228 Nova de universis philosophia jako koherentniacute filosofickyacute systeacutem
V dalšiacutem vyacutekladu sveacute Noveacute filosofie o univerzech dospiacutevaacute Patrizi ke sloučeniacute všech vyacuteše
nastiacuteněnyacutech čaacutestiacute sveacuteho filosofickeacuteho a přiacuterodně-filosofickeacuteho pojetiacute skutečnosti v jeden
koherentniacute monolitickyacute celek Podle jeho přesvědčeniacute untitates (v jeho hierarchii
jsoucen prvniacute emanovanyacute stupeň) ztotožnitelneacute s idejemi působiacute rovněž v nižšiacutech
emanačniacutech stupniacutech descendenčně uspořaacutedaneacuteho univerza V intellectus neboli mens
jsou obsaženy v podobě pojmů v anima jako racionaacutelniacute principy v natura jako semena
a v laacutetce jako formy208
Semena jež jsou netělesnaacute jsou posleacuteze recipovaacutena stvořenyacutem nekonečnyacutem
prostorem V něm je však ndash jak bylo zmiacuteněno vyacuteše ndash rozlito rovněž nekonečneacute světlo
Světlo tedy dospiacutevaacute ke sjednoceniacute nejen s teplem (v prostoru rovněž rozprostřenyacutem)
nyacutebrž i se semeny jimž se staacutevaacute nositelem Semena ve spojeniacute s oběma aktivniacutemi
principy pak v interakci s pasivniacutem principem tokem stojiacute u zrodu veškeryacutech
tělesnyacutech entit
bdquoPer calorem postea sibi comitem perque fluorem ex quo seminum illorum vi
corpora omnia formaeque corporum omnes efficerenturldquo 209
206 NUP IV 23 121d 207 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 89 208 NUP II 12 26d bdquoNam quae unitates in se sunt Ideae in mente sunt ἔννοιαι νοεραὶ conceptus intellectuales In anima rationes in natura semina in materia formaeldquo Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 87 209 NUP IV 21 115d Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131
- 42 -
Prvniacutem vzniklyacutem tělesem je podle Patriziho prvniacute ze třech světů ndash mundus empyreus210
Ten je obsahem nekonečneacuteho prostoru a je opět plnyacute semen z nichž postupně vznikajiacute
dalšiacute jsoucna tohoto světa Nutneacute je ovšem zdůraznit že všechno živeacute či neživeacute jež
vzniklo v mundus empyreus naacuteležiacute jen a vyacutehradně do něj a je od bdquopozemskyacutechldquo bytostiacute
či předmětů neživeacute přiacuterody naprosto odlišneacute211 Mundus empyreus prostřednictviacutem
semen plodiacute druhyacute ze světů ndash mundus aethereus ndash situovanyacute do konečneacuteho prostoru
V mundus aethereus ztotožnitelneacutem s nebesy se nachaacuteziacute Slunce pět planet (Merkur
Venuše Mars Jupiter a Saturn212) a veškereacute hvězdy Prostřednictviacutem Slunce jsou
semena (ve spojeniacute se světlostiacute a teplem) přenaacutešena z hvězd (jimž jsou z druheacuteho světa
sice nejvlastnějšiacute nicmeacuteně pro slabost jejich světlosti jimi daacutele vyzařovaacutena byacutet
nemohou213) do třetiacuteho nejnižšiacuteho světa ndash mundus hylaeus214 Tento materiaacutelniacute svět
sestaacutevaacute ze vzduchu (situovaacuten nejvyacuteše tedy nejbliacuteže nebesům) vody a země215 Skrze
temnou nejniacuteže bdquopoloženouldquo zemi však semena spojenaacute se světlostiacute a teplem
neproniknou216 Patrizi tedy nutně ndash ostatně jako mnoho dalšiacutech novoplatoniků217 ndash
postuluje jako dalšiacute aktivniacute princip ducha (spiritus) kteryacute je skrze zemi schopen
210 Tomaacuteš Nejeschleba připomiacutenaacute že se Patrizi při zavedeniacute pojmu empyreum opiacuteraacute o stoickou tradici Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 90 211 NUP IV 21 115d-116b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131 212 K tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 119 213 Podle Patriziho je počet hvězd nekonečnyacute K tomu srov NUP IV 9 85d Ačkoliv nejsou Patriziho kosmologickeacute naacutezory uacutestředniacutem teacutematem teacuteto praacutece považuji za vhodneacute alespoň v kraacutetkosti zmiacutenit některeacute z jeho představ Podle jeho přesvědčeniacute nejsou hvězdy situovaacuteny na staacuteleacutem miacutestě naopak zcela volně se pohybujiacute Za jejich vzaacutejemně ustaacuteleneacute vzdaacutelenosti jsou odpovědny jejich duše K oduševnělosti všech těles pak srov NUP III 4 55d kde se praviacute bdquoAt anima est actus corporis physici organici potentia vitam habentisldquo Daacutele pak k tomu srov Koyreacute Alexandre Od uzavřeneacuteho světa k nekonečneacutemu vesmiacuteru Praha 2004 s 50 Nebe je podle filosofa jednotneacute nesestaacutevajiacuteciacute z žaacutednyacutech sfeacuter což v posledku znamenaacute že neexistujiacute žaacutedneacute hranice mezi třemi světy K Patriziho kosmologickyacutem naacutezorům (a možnyacutem vlivům na jejich zformovaacuteniacute) srov bliacuteže zejm NUP IV 11-21 88a-117b Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 59-67 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 113-123 a 127 K Patriziho přijetiacute naacutezoru o rotaci Země kolem vlastniacute osy pak srov Brickman Benjamin c d s 52 214 NUP IV 7 81a-d NUP IV 14 96d NUP IV 22 120b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 87 a 133 215 Nutno ovšem podotknout že vzduch vodu ani zemi Patrizi nechaacutepe ve shodě s Aristotelem jako prvky nyacutebrž jako pouheacute (sou)čaacutesti hmotneacuteho světa Za skutečneacute prvky ve sveacute přiacuterodně-filosofickeacute koncepci považuje jednoznačně prostor světlost teplo a tok Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 224 teacuteto praacutece či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 125-129 216 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 133 217 K tomu bliacuteže srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 93-95
- 43 -
proniknout Duch je původně spojen s teplem diacuteky jehož propojeniacute se světlostiacute
prostupuje celyacutem univerzem nikoliv pouze materiaacutelniacutem světem218
Ačkoliv předpoklad všeprostupujiacuteciacuteho ducha nikterak nenarušuje koherenci
Noveacute filosofie považuje jej Žarko Dadić za jejiacute spiacuteše akcidentaacutelniacute čaacutest bdquoJestliže by bylo
několik pasaacutežiacute nebraacuteno na zřetel obstaacutela by Petrišova přiacuterodniacute filosofie docela dobře
teacuteměř ve všech svyacutech aspektech dokonce i bez zavedeniacute pojmu duchldquo Podle jeho
přesvědčeniacute metafyzickyacute vyacuteznam ducha plně vyčerpaacutevajiacute původniacute dva aktivniacute principy
ndash světlost a teplo219
Zastavme se však v tomto okamžiku ještě v kraacutetkosti u Patriziho gnozeologie vyliacutečeneacute
zejmeacutena v prvniacute čaacutesti NUP ndash Panaugii V čaacutesti 226 bylo již poznamenaacuteno že podle
Patriziho představ zaujiacutemaacute v gnozeologickeacutem procesu prvniacute miacutesto smysloveacute poznaacuteniacute
jež recipuje nejdřiacuteve světlo a světlost V konkreacutetniacute rovině to znamenaacute že prvniacutem ndash
lidskyacutemi smysly ndash poznaacutevanyacutem je (tělesnaacute) světlost rozlitaacute po materiaacutelniacutem světě
(mundus hylaeus) Jejiacute smysloveacute uchopeniacute umožňuje naacutesledně ascendenci ke světlu a
světlosti vlastniacutem mundus aethereus Završeniacutem tohoto vyacutestupu je pak přibliacuteženiacute se
netělesneacutemu prima lux ndash tedy Bohu220
bdquo[hellip] et Pater Deus et Filius et Spiritus S ignes et luces et lumina sunt Non
qualia oculis conspicimus Sed qualia divinus revelata mente percipimus Ad
quos ut ad purissima rerum omnium principia eorum lumine nobis praelucente
via ac scala luminum ac luminum ascendimus A lumine scilicet hylae mundi
ad lumen lucesque aetheras ab aethereis ad Empyreum scandentes ab Empyreo
ad φάοσ ad Panaugiam ad supermundanum solem ad lucem verbi ac filii et ad
lucem Patris infinitamldquo221
218 NUP IV 19 109c-111a Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 135 219 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 97 220 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 184 a 186 221 NUP I 10 23b-c Daacutele k tomu srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 191
- 44 -
Tato ascendence začiacutenaacute tedy u smysloveacuteho poznaacuteniacute světlosti rozliteacute v materiaacutelniacutem světě
a vrcholiacute přibliacuteženiacutem se prvotniacutemu světlu ndash Bohu skrze činnost lidskeacute mysli222
Eugene E Ryan přichaacuteziacute ve sveacute studii věnovaneacute Panaugii se srovnaacuteniacutem Patriziho
ascendenčniacute metody vedouciacute od smysloveacuteho uchopeniacute světlosti až k vyacutestupu k Bohu
s Aristotelovou koncepciacute důkazu existence prvniacuteho nehybneacuteho hybatele z VIII knihy
Fyziky a XII knihy Metafyziky skrze obdobnyacute proces počiacutenajiacuteciacute pozorovaacuteniacutem pohybu
našimi smysly223
Že bylo skutečně Patriziho metodologickyacutem zaacuteměrem vyjiacutet z aristotelskeacute
ascendenčniacute koncepce potvrzuje ostatně saacutem autor když sveacute opus magnum
pojmenovaacutevaacute
bdquoNova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum
sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur [hellip]ldquo
Nabiacuteziacute se proto ndash jak vhodně poukaacutezal praacutevě E E Ryan ndash otaacutezka nakolik Patrizi tiacutemto
explicitniacutem přihlaacutešeniacutem se k Aristotelově metodologii zůstaacutevaacute věrnyacute sveacutemu tolik
proklamovaneacutemu antiaristotelismu224
Na vyacuteznačnyacute prvek Patriziho noveacute filosofie ilustrujiacuteciacute jejiacute koherenci poukazuje uacutevaha
s niacutež ve sveacute studii přichaacuteziacute Luc Deitz Ten se domniacutevaacute že je světlost (pro sveacute vlastnosti
srov 226) ztotožnitelnaacute s prvniacutem z principů prostorem (srov 225) Přistoupiacuteme-li
na tuto identitu stane se ndash v ohledu na předpoklaacutedanyacute tetraedraacutelniacute tvar univerza
stojiacuteciacuteho na jednom ze svyacutech vrcholů (srov 223) ndash zřejmyacutem fakt že minimaacutelniacute
vzdaacutelenost od prvotniacuteho počaacutetku unrsquoomnia koresponduje s maximaacutelniacutem (tedy
nekonečnyacutem) prostorem a rovněž s nejvyššiacute intenzitou světlosti zatiacutemco se zvyšujiacuteciacute se
222 K tomuto srov rovněž Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 196-200 a 263 223 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 182 a 187 224 Srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181 Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 128 Probleacutemu si všiacutemaacute rovněž E Banić-Pajnić Srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 194-195
- 45 -
vzdaacutelenostiacute od unrsquoomnia ubyacutevaacute jak šiacuteře prostoru (jenž se staacutevaacute konečnyacutem) tak i
světlosti225
Celeacute univerzum je konečně podle Patriziho představ pomociacute prostředkujiacuteciacuteho
stupně ontologickeacute descendenčniacute hierarchie duše udržovaacuteno ve vzaacutejemneacutem
sjednocujiacuteciacutem propojeniacute a harmonii
bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat
tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo226
Pro tento stav užiacutevaacute jak řeckeacuteho vyacuterazu συνοκείροσις tak i latinkseacuteho cognatio či
concordia
bdquoOmnia tamen simul Mente animo spirituque naturaque tum propria cuique
tum totius mundi communi ita vivunt ut omnia Sympathiam et συνοκείροσιν
cognationem et concordiam inter se mutuam induant et ita consonent ut nulla
in eo sit dissonantia nulla discordia quae ad universi tum ornamentum tum
perfectionem tum conservationem non conferatldquo227
Tato sympatie je silou prameniacuteciacute praacutevě z prostředkujiacuteciacuteho stupně ontologickeacute
descendenčniacute hierarchie ndash duše228 Bez jejiacuteho stmelujiacuteciacuteho působeniacute by napřiacuteč
univerzem zavlaacutedla antipatie (antipathia dyspathia asympathia)229 Z teacuteto skutečnosti
je tedy opět patrneacute nakolik je Patriziho triadickeacute smyacutešleniacute v ohledu na koherenci a
vnitřniacute soudržnost celeacuteho jeho filosofickeacuteho a přiacuterodně-filosofickeacuteho systeacutemu
vyacuteznamneacute a nedocenitelneacute
225 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 155 Saacutem autor však vzaacutepětiacute poukazuje na čtenaacuteři jistě zřejmyacute logickyacute nesoulad mezi snahou geometricky vyjaacutedřit nekonečnost univerza a prostředky k tomu užityacutemi tedy konečnyacutemi prostorovyacutemi tělesy Srov tamt s 156 226 NUP III 4 56d Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 101 227 NUP IV 21 117b 228 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 103 229 NUP II 18 39c
- 46 -
Vidiacuteme tedy že v Nova de universis philosophia se descendenčniacute hierarchie jsoucen
emanujiacuteciacutech z původniacute unrsquoomnia s neoddiskutovatelnou nutnostiacute proliacutenaacute se čtyřmi
konstitutivniacutemi principy univerza Bylo by však zavaacutedějiacuteciacutem obě čaacutesti Patriziho noveacute
filosofie zaměňovat pro hierarchii jsoucen platiacute že vyššiacute stupeň je přiacutečinou stupně
nižšiacuteho (vyznačujiacuteciacuteho se nižšiacute ontologickou dignitou) Podobneacute kauzaacutelniacute spojeniacute však
mezi čtyřmi principy nenajdeme Nicmeacuteně jak hierarchizovanaacute jsoucna tak i čtyři
zaacutekladniacute elementy hrajiacute ve společneacutem propojeniacute nezastupitelnou uacutelohu při procesu
vzniku celeacuteho univerza230
230 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 65
- 47 -
3 Jan Amos Komenskyacute
31 Biografickaacute poznaacutemka
Životniacute osudy Jana Amose Komenskeacuteho jsou ndash domniacutevaacutem se ndash českeacute širšiacute jakož i
odborneacute veřejnosti velmi dobře znaacutemy231 O udaacutelostech vztahujiacuteciacutech se k jeho
vrcholneacutemu filosofickeacutemu diacutelu Poradě o naacutepravě věciacute lidskyacutech pojednaacutevajiacute naacutesledujiacuteciacute
oddiacutely (zejm 321) Omeziacutem se na tomto miacutestě tedy na jednu stručnou biografickou
poznaacutemku Neboť byl Jan Amos již v době sveacuteho života znaacutem jako Iohan-Amos
Comenius Moravus a rovněž nejnovějšiacute zahraničniacute literatura jej nahliacutežiacute jako
Moravana232 oslovuji jej v naacutesledujiacuteciacutem textu ndash přesvědčen o historickeacute spraacutevnosti
tohoto přiacutezviska ndash jako Moravana233 Tato skutečnost však nikterak neznamenaacute že by
Komenskyacute nenaacuteležel k širšiacute tradici českeacuteho filosofickeacuteho myšleniacute
32 De Rerum humanarum emendatione consultatio catholica
321 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahu
Mezi historiky filosofie neniacute pochyb o tom že diacutelo De Rerum humanarum emendatione
consultatio catholica234 považoval jeho autor za vyvrcholeniacute a završeniacute sveacuteho životniacuteho
teoretickeacuteho uacutesiliacute235 Podle Jana Patočky se jednaacute o monumentaacutelniacute a bdquomyšlenkově
231 Ke Komenskeacuteho biografii srov z primaacuterniacutech zdrojů předevšiacutem Molnaacuter A Rejchrtovaacute N (eds) Jan Amos Komenskyacute o sobě Praha 1987 Daacutele pak srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 39-50 Floss Pavel Uacutevod do problematiky Komenskeacuteho filozofie In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 97-111 Kvačala Jaacuten Komenskyacute Jeho osobnosť a jeho suacutestava vedy pedagogickej Turčianskyacute Svaumltyacute Martin 1921 Novaacutek J V Hendrich J Jan Amos Komenskyacute Jeho život a spisy Praha 1920 Patočka Jan Jan Amos Komenskyacute Naacutestin životopisu In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 396-419 Patočka Jan [Komenskeacuteho duchovniacute biografie] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 365-395 Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 11-21 232 K tomu srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 139 kde stojiacute bdquoMoravljanin Komenskyacuteldquo 233 K tomu srov podobneacute stanovisko J Červenky Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 5 234 V dalšiacutem textu cituji buďto jako Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Porada Konzultace nebo Consultatio V poznaacutemkoveacutem aparaacutetu pak na konkreacutetniacute citovaneacute pasaacuteže odkazuji zkraacutecenyacutem zaacuteznamem Kupř CC Panaugia II 3 kde CC referuje ke Consultatio catholica Panaugia k jedneacute z jejiacutech knih řiacutemskaacute čiacuteslice poukazuje na kapitolu a čiacuteslice arabskaacute na oddiacutel odstavec anebo paragraf Navzdory tomu že je Komenskeacuteho značeniacute jednotlivyacutech čaacutestiacute Porady nejednotneacute přidržuji se ho ve všech přiacutepadech K čaacutestem jež jsou označeny nejednoznačně anebo paginaci postraacutedajiacute uacuteplně uvaacutediacutem v zaacutevorce rovněž odkaz na svazek a čiacuteslo strany českeacuteho překladu K tomu srov bliacuteže kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury 235 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Sv III Praha 1992 s 533
- 48 -
nejhlouběji odůvodněnyacute společenskyacute projekt 17 věkuldquo jehož poslaacuteniacutem je konkreacutetniacute
naacutevrh naacutepravy lidskeacuteho společenstviacute a naleacutehaveacute vyacutezvy k jejiacutemu provedeniacute V tomto
světle tedy Komenskeacuteho všenaacutepravneacute uacutesiliacute (podrobněji o tom viz 325) nazyacutevaacute
projektem a nikoliv utopiiacute jako je tomu v přiacutepadě marxistickeacute komenioložky Jiřiny
Popeloveacute236 Naleacutehavost a aktuaacutelnost Komenskeacuteho koncepce kontrastujiacuteciacute
s bdquotradičniacutemildquo utopiemi renesančniacutech myslitelů jako byli Thomas More či Tommaso
Campanella zdůrazňuje rovněž Pavel Floss jenž označeniacute Konzultace za diacutelo utopickeacute
povahy ndash s poukazem na Komenskeacuteho vlastniacute slova ndash rovněž odmiacutetaacute237
Jiřina Popelovaacute ve sveacute studii zdůrazňuje že Komenskeacuteho opus magnum je nutneacute chaacutepat
jako vyacutesledek jeho celoživotniacuteho snaženiacute a neustaacuteleacuteho vyrovnaacutevaacuteniacute se s různyacutemi
podněty Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech je podle jejiacuteho přesvědčeniacute založena
na třech kliacutečovyacutech oblastech na Komenskeacuteho ireacutenismu vševědneacute a z toho vyplyacutevajiacuteciacute
všenaacutepravneacute snaze a konečně na požadavku společenskeacute reformy238
Jan Patočka spatřuje konkreacutetniacute impulzy ke vzniku poradniacuteho diacutela v udaacutelostech
toruňskeacuteho Colloquium charitativum239 a přiacutepravě vestfaacutelskyacutech miacuterovyacutech jednaacuteniacute
Komenskyacute měl během sveacuteho elbląngskeacuteho působeniacute usilovně přemiacutetat o možnostech
dohody ve třicetileteacute vaacutelce bojujiacuteciacutech stran Tyto praktickeacute pohnutky měly splynout
s myslitelovyacutem přesvědčeniacutem o nutnosti všenaacutepravy k němuž dospěl již za sveacuteho
londyacutenskeacuteho pobytu v letech 1641 až 1642 a ktereacute vyjaacutedřil dosud nejpodrobněji ve
236 K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 238-240 Patočkovu interpretaci podporujiacute rovněž zaacutevěry baacutedaacuteniacute italskeacute komenioložky Marty Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 330 a 331 237 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 12 a 36 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 30 a 36 Dlužno zmiacutenit rovněž naacutezor Roberta Kalivody jenž Poradu chaacutepe sice jako utopii nicmeacuteně nikoliv jako utopii prostorovou (jakyacutemi jsou kupř diacutela již zmiacuteněnyacutech myslitelů Mora a Campanelly) nyacutebrž jako utopii časovou předpoklaacutedajiacuteciacute svou realizaci v budouciacute době Podle Kalivody je Jan Amos prvniacutem filosofem jenž s podobnyacutem pojetiacutem přichaacuteziacute (bdquomilniacutekem v sbquoprocesu zčasověniacutelsquoldquo utopie) K tomu srov Kalivoda Robert Utopie a emancipace In Studia Comeniana et historica č 33 1987 roč XVII s 5-25 zejm pak s 19-20 Daacutele pak srov Floss Karel Zčasověniacute utopie ndash More Andrae Komenskyacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 188-196 238 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 245-256 K možnyacutem zdrojům těchto aspektů Komenskeacuteho filosofie pak srov Popelovaacute Jiřina c d s 257 Ke Komenskeacuteho ireacutenismu srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 14 239 Toto ve sveacutem vyacutesledku neuacutespěšneacute jednaacuteniacute o smiacuteru mezi třemi znesvaacuteřenyacutemi konfesemi ndash reformovanyacutemi luteraacuteny a katoliacuteky ndash proběhlo v roce 1645 v polskeacute Toruni Rozhovor laacutesky uspořaacutedal polskyacute kraacutel Vladislav IV Bliacuteže k tomu srov Bečkovaacute Marta K toruňskeacutemu bdquoColloquium charitativumldquo In Studia Comeniana et historica č 51 1994 XXIV s 143-148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 106
- 49 -
sveacutem spise Cesta světla (vznikal mezi leacutety 1641-1642 publikovaacuten byl však až roku
1668)240 Pavel Floss ovšem připomiacutenaacute že k myšlence na reformu společnosti staacutele
intenzivněji uacutestiacuteciacute v ideu jejiacute celeacute proměny dospěl Komenskyacute již během sveacuteho prvniacuteho
pobytu v polskeacutem Lešně na konci dvacaacutetyacutech let 17 stoletiacute S Patočkou se však shoduje
v tom naacutezoru že ke sveacute všenaacutepravneacute koncepci v jejiacute vyhraněnějšiacute formě dospiacutevaacute až
později241
Definitivniacute rozhodnutiacute vybudovat zcela novyacute všenaacutepravnyacute filosoficko-
teologicko-společenskyacute systeacutem vtělenyacute do budouciacuteho diacutela De rerum humanarum
emendatione consultatio catholica (Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech) tedy
spatřuje světlo světa jak vyplyacutevaacute z Comeniovy korespondence během jeho
elbląngskeacuteho pobytu v průběhu roku 1644242 Bratrskyacute biskup již v teacuteto době uvažoval
o vzniku sedmidiacutelneacuteho diacutela jehož dvě čaacutesti ponesou naacutezev Pansofia a Pampaedia
Obsah celeacute budouciacute Porady nicmeacuteně v korespondenci teacute doby vyliacutečen neniacute Podle
zaacutevěrů baacutedaacuteniacute Jana Patočky měla jako prvniacute ze sedmi čaacutestiacute vzniknout Panegersia (k
teoretickeacutemu obsahu jednotlivyacutech čaacutestiacute srov niacuteže a přiacuteslušneacute oddiacutely)243
Dalšiacute dokončenaacute čaacutest Konzultace Panaugia a některeacute pasaacuteže Pansofie a
Panorthosie měly vzniknout naacutesledně během let 1654 až 1656 tedy během
Komenskeacuteho třetiacuteho pobytu v polskeacutem Lešně244 Jaro roku 1656 však znamenalo pro
vyacutevoj celeacuteho diacutela tragickyacute mezniacutek při lešenskeacutem požaacuteru shořely některeacute z čistopisů
diacutela připraveneacute již do tisku (jednaacute se zejmeacutena o čaacutesti Pansofie) Již hotoveacute Panegersia a
Panaugia měly zkaacuteze v plamenech uniknout O tom svědčiacute vedle korespondence i
240 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 535 Ke Komenskeacuteho londyacutenskeacutemu pobytu a spisu Cesta světla srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 45 či Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 285-306 241 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 43-45 242 Prvniacutem dopisem kteryacute o tomto zaacuteměru svědčiacute je pravděpodobně list z 18 listopadu 1644 Komenskyacute zde zmiňuje jak celyacute naacutezev předpoklaacutedaneacuteho diacutela tak i jeho sedmidiacutelnou strukturu a naacutezev jedneacute z jeho čaacutestiacute Pansofie K tomu srov bliacuteže Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 537 kde opravuje staršiacute naacutezor J Popeloveacute že nejstaršiacute zmiacutenkou o Poradě je dopis z 28 dubna 1645 Daacutele k tomu srov Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 106 243 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 538 Se stejnyacutemi zaacutevěry přišla rovněž i J Popelovaacute Srov Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 318 244 Panaugia pak s Panegersiiacute již zůstanou zdaleka nejdokončenějšiacutemi čaacutestmi Porady K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 545
- 50 -
skutečnost že je Komenskyacute na podzim teacutehož roku ndash po sveacutem přiacutechodu do
Amsterodamu ndash daacutevaacute do tisku245
Během sveacuteho amsterodamskeacuteho pobytu pak pracuje na dalšiacutech čaacutestech Porady ndash
Panorthosii a Pannuthesii Vědom si sveacuteho pokročileacuteho věku a hrozby že nebude
schopen sveacute životniacute diacutelo dokončit uvažuje alespoň o vypracovaacuteniacute co nejpodrobnějšiacuteho
plaacutenu jenž by jeho naacutesledovatelům za něž určuje sveacuteho syna z druheacuteho manželstviacute
Daniela a bliacutezkeacuteho přiacutetele Kristiana Vladislava Nigrina pomohl Poradu dopracovat246
Po Komenskeacuteho smrti v listopadu 1670 se tito mužoveacute ve spolupraacuteci s Pavlem
Hartmannem Komenskeacuteho přiacutetelem z dob nizozemskeacuteho pobytu ujali obtiacutežneacute praacutece na
dokončeniacute poradniacuteho diacutela Rukopisnaacute verze Porady Patočkou naziacuteranaacute jako bdquopracovniacute
exemplaacuteřldquo prochaacutezela až do roku 1681 kdy se z pramenů ztraacutecejiacute posledniacute informace o
uspořadateliacutech Komenskeacuteho pozůstalosti neustaacutelyacutemi uacutepravami I přes veškerou jejich
snahu však k vydaacuteniacute celeacuteho diacutela tiskem nedošlo247
Text Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech je tak historikům filosofie a
komeniologům k dispozici až zaacutesluhou objevu Dmytra Čyževśkeacuteho jenž tento
bdquopracovniacute exemplaacuteřldquo nalezl roku 1934 v archivu Franckeho sirotčinců v německeacutem
Halle Sem se dostal skrze přiacutetele Jana Amose Justa Docemia s niacutemž sem doputoval z
Nizozemiacute248
Zaměřme se nyniacute však na teoretickyacute obsah poradniacuteho diacutela Vlastniacutemu filosofickeacutemu a
teologickeacutemu jaacutedru Porady vtěleneacutemu Komenskyacutem do sedmi vzaacutejemně provaacutezanyacutech
čaacutestiacute předchaacuteziacute myslitelova dedikativniacute předmluva ndash Pozdrav učenyacutem zbožnyacutem a
vznešenyacutem mužům SVĚTLŮM EVROPY V niacute jejiacute autor v prveacute řadě představuje povahu
a zaacuteměry sveacuteho diacutela 245 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 539-540 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 341 246 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 48 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 540 a 542 247 Podrobněji k tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 542-545 248 Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s 25 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 542 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 112 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 343 Pavel Floss uvaacutediacute až rok 1935 K tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 49 K osobě filosofa a slavisty D Čyževśkeacuteho jakož i podrobnostem jeho objevu Konzultace srov bliacuteže Patočka Jan Nad komeniologickou praciacute Dmytra Čyževśkeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 322-326
- 51 -
Podle jeho přesvědčeniacute se jednaacute o mimořaacutednyacute můžeme řiacuteci ojedinělyacute pokus o
naacutepravu současneacuteho vzdělaacuteniacute (eruditio)249 společnosti (politia) a naacuteboženstviacute
(religio)250 Podle Komenskeacuteho teoretickyacute obsah Porady neniacute bdquo[hellip] nic noveacuteho pokud
jde o věcldquo je však bdquoněco zcela noveacuteho pokud jde o způsob provaacuteděniacute věci251 Jeho
zaacuteměrem je totiž přistoupit k naacutepravě věciacute lidskyacutech ve spolupraacuteci se všemi ostatniacutemi
učenci křesťanskeacuteho světa252 Praacutevě spory a nejednotnost dosavadniacutech filosofickyacutech a
naacuteboženskyacutech představ vniacutemaacute Comenius jako hlavniacute překaacutežku uskutečnitelnosti
dřiacutevějšiacutech naacutepravnyacutech snah
bdquoOacute křesťaneacute lide milyacute Bohu Vaše takřka nekonečneacute a neukončitelneacute spory o
filozofickyacutech teologickyacutech a společenskyacutech zaacuteležitostech prokazujiacute že nechaacutepete
sveacute přednosti Naacutezorů jež naacutes děliacute je ndash běda ndash bezpočetldquo253
Pro tento důvod tedy shledaacutevaacute nevyhnutelnyacutem opustit všechny dosavadniacute snahy a
zaměřit se na novou cestu již nastiňuje Obecnaacute porada Podle Komenskeacuteho představ
lze k všeobecneacute naacutepravě totiž dospět pouze ve vzaacutejemneacute spolupraacuteci a při naacutepravě všech
věciacute lidskyacutech současně254 Ačkoliv Comenius nezřiacutedka hodnotiacute sveacute diacutelo adjektivy
v superlativniacutem tvaru255 je si na druhou stranu vědom svyacutech omezenyacutech ndash lidskyacutech ndash
možnostiacute a z toho plynouciacute možnosti pomyacuteleniacute Předklaacutedaacute tedy čtenaacuteřům diacutelo s prosbou
o jeho objektivniacute posouzeniacute a přiacutepadnou korekci svyacutech vlastniacutech naacutezorů256 O značneacute
myslitelskeacute pokoře a upřiacutemneacute snaze o univerzalistickyacute přiacutestup v otaacutezkaacutech emendačniacuteho
249 Komenskyacute bude v dalšiacutem textu Consultatio užiacutevat zaacuteměnně i termiacutenu filosofie Jak zdůrazňuje Jan Patočka je třeba oba vyacuterazy chaacutepat jako referenci k soudobeacute vědě jako takoveacute Srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533 K tomu srov teacutež Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 349 250 Srov CC Světlům Evropy 4 a Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 2 na s 66 251 CC Světlům Evropy 2 252 K tomu srov již jen dedikaci Porady bdquoLidskeacutemu pokoleniacute předně však evropskyacutem vzdělancům duchovniacutem a mocnyacutemldquo Kurziacuteva jakož i jinaacute zvyacuterazněniacute v citaciacutech z Porady jsou ndash neniacute-li uvedeno jinak ndash zde i v dalšiacutem textu původniacute 253 CC Světlům Evropy 21 Srov teacutež CC Světlům Evropy 22 254 CC Světlům Evropy 21 K definici lidskyacutech věciacute pak srov niacuteže 255 Srov kupř CC Světlům Evropy 2 či 4 bdquoJde zajisteacute o věc takoveacuteho vyacuteznamu že je vhodnějšiacute se o ni třeba tisiacuteckraacutet pokusit s nezdarem než se tisiacuteckraacutet nepokusit Zejmeacutena ukazuje-li Bůh nějakou novou ještě nevyzkoušenou cestu že ta naše je takovaacute bude zřejmeacute Je totiž takřka uacuteplně všeobecnaacute poněvadž vytyčuje v teacuteto věci nejzazšiacute ciacutele lidskyacutech (co řiacutekaacutem dokonce i Božiacutech) tužeb [hellip]ldquo Ke Komenskeacuteho myslitelskeacutemu sebevědomiacute přispěl nepochybně rovněž uacutespěch a ohlas jeho dřiacutevějšiacuteho spisu Dveacuteře jazyků K tomu srov CC Světlům Evropy 19 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 329 256 CC Světlům Evropy 25
- 52 -
snaženiacute pak svědčiacute myslitelův zaacuteměr publikovat Konzultaci anonymně bdquoaby nebylo
vůbec zapotřebiacute braacutet ohled na osobu stav naacuterod sektu nyacutebrž aby pouhaacute věc sama leacutepe
viditelnaacute vnikala do duchovniacutech zraků Vaacutes všech [hellip]ldquo257
Komenskeacuteho všenaacutepravneacute diacutelo je charakterizovatelneacute však i jinyacutemi motivacemi
nežli pouhyacutem ciacutelem zrevidovat a přiveacutest k dokonalosti současneacute filosofickeacute a
naacuteboženskeacute ideje Jeho snahou je teacutež připravit soudobeacute sociaacutelniacute poměry ke stavu jenž
by měl předchaacutezet Kristově tisiacutecileteacute řiacuteši Duchem chiliastickeacuteho smyacutešleniacute je Porada
velmi intenzivně prostoupena a v samotneacutem textu lze naleacutezt řadu Komenskeacuteho
explicitniacutech vyjaacutedřeniacute
bdquo[hellip] všichni chaacutepou že před světem stojiacute obrat k zaacutevěrečneacutemu rozuzleniacute
(moudrost Božiacute s naacutemi totiž hraje na světě divadlo) teologoveacute všech směrů
začiacutenajiacute již uznaacutevat že se bliacutežiacute den hlasu sedmeacuteho andělaldquo 258
V naacutesledujiacuteciacutech pasaacutežiacutech uacutevodniacuteho textu Světlům Evropy medituje Komenskyacute o
struktuře sveacuteho životniacuteho diacutela Předevšiacutem považuje za nezbytneacute vymezit co se lidskyacutemi
věcmi po jejichž naacutepravě bude posleacuteze volat vůbec rozumiacute Tato otaacutezka je předmětem
prvniacute ze sedmi čaacutestiacute Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech Panegersie Jejiacutem původně
zamyacutešlenyacutem naacutezvem mělo byacutet Excitatorium universale (Všeobecneacute probuzeniacute)259
Comenius totiž v jejiacutech kapitolaacutech a paragrafech nepojednaacutevaacute jen o vymezeniacute lidskyacutech
věciacute ale rovněž i o jejich současneacutem ndash neutěšeneacutem ndash stavu a nutnosti probudit v lidstvu
touhu po jejich naacutepravě Ve druheacute čaacutesti Konzultace Panaugii rozjiacutemaacute Comenius o
cestě jež by umožnila uacutespěch emendačniacuteho uacutesiliacute Neniacute tedy naacutehodou že alternativniacute
naacutezev teacuteto čaacutesti Porady zniacute Cesta všeobecneacuteho světla Praacutevě světlo se totiž jak ukaacutežeme
257 CC Světlům Evropy 26 258 CC Světlům Evropy 20 Ke Komenskeacuteho chiliasmu srov daacutele CC Světlům Evropy 31 CC Panegersia I 7 CC Panorthosia II Daacutele k tomu pak srov Begon Joan Luiacutes Llinaacutes Milleniarism and symbolism in Comenius In Studia Comeniana et historica č 67-68 2002 roč XXXII s 31-36 Fattori Marta Profetismo e millerianismo in J A Komenskyacute s 331-355 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 36 a 48 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34 a 58 Kišš Igor Utopickeacute a reaacutelne humaacutenne prvky v chiliazme J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 67-68 2002 roč XXXII s 44-51 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 540 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 95 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 49-50 a 242 Sousediacutek Stanislav Komenskeacuteho filozofie v souvislostech myšlenkoveacuteho vyacutevoje doby In Studia Comeniana et historica č 8-9 1974 roč IV pozn č 16 na s 36 259 Bliacuteže k tomu srov Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 3 na s 66 K různiacuteciacutem se českyacutem ekvivalentům řeckyacutech naacutezvů jednotlivyacutech čaacutestiacute Porady srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 48
- 53 -
v dalšiacutem vyacutekladu stane posledniacutemu Bratrskeacutemu biskupu zaacutekladniacutem předpokladem a
prostředkem jeho všenaacutepravnyacutech snah Všenaacuteprava by však nebyla uskutečnitelnaacute bez
naacuteležiteacuteho pochopeniacute světa člověka a Boha a utřiacuteděniacute poznatků o nich Třetiacute čaacutestiacute
poradniacuteho diacutela je tedy Pantaxia bdquoVšeobecneacute uspořaacutedaacuteniacute věciacute jež jsme předtiacutem
označovali jmeacutenem PANSOFIAldquo260 Takto zvlaacutednuteacute věděniacute naacutes naacutesledně opravňuje ndash a
co viacutece vybiacuteziacute a zavazuje ndash přičinit se o jeho rozšiacuteřeniacute mezi všemi lidmi261
Nejvhodnějšiacutem prostředkem pro tento zaacuteměr je Komenskeacutemu univerzaacutelniacute jazyk
srozumitelnyacute napřiacuteč všemi světovyacutemi naacuterody Všeobecneacute zušlechťovaacuteniacute mysliacute
Pampaedia a Všeobecneacute zušlechťovaacuteniacute jazyků Panglottia jsou tedy čtvrtou a paacutetou
čaacutestiacute Consultatio Dostojiacuteme-li všem těmto předpokladům jsme opraacutevněni hovořit o
bdquonaacutepravě stavu VZDĚLAacuteNIacute NAacuteBOŽENSTVIacute a POLITIKY aby bylo možno ndash
přikazuje to Bůh ndash přiveacutest na svět osviacutecenyacute naacutebožnyacute a pokojnyacute věk To označiacuteme
jmeacutenem PANORTHOSIA to jest Všeobecneacute napravovaacuteniacuteldquo262 Pro uacuteplnost a zamyacutešleneacute
vyzněniacute celeacuteho diacutela nesmiacute jako sedmaacute zaacutevěrečnaacute čaacutest chybět Pannuthesia Kniha o
všeobecneacutem povzbuzovaacuteniacute263
Nahleacutedneme-li na Obecnou poradu o naacutepravě věciacute lidskyacutech stran jejiacuteho
formaacutelniacuteho charakteru vysvitne jako velice zajiacutemavaacute Komenskeacuteho uacutevodniacute deklarace
v niacutež se tvrdiacute
bdquoA protože jde v celeacutem diacutele o poradu užiacutevaacuteme raději rozpravy než monologu
raději nabaacutedaacuteniacute než pouček raději přiacutejemneacuteho popisneacuteho slohu než přiacutesneacuteho
filosofickeacuteholdquo264
Toto předsevzetiacute je však pravdiveacute jen do určiteacute miacutery zatiacutemco se Comenius vskutku
držel spiacuteše nabaacutedaacuteniacute než pouček podanyacutech viacutece uacutevahově nežli s filosofickou
terminologickou preciznostiacute zůstaacutevajiacute jisteacute pasaacuteže Porady ndash ve většině přiacutepadů pro svou
nedokončenost ndash bohužel nedialogizovaacuteny
260 CC Světlům Evropy 8 K rozdiacutelu termiacutenů Pantaxia a Pansofia a Komenskeacuteho postoji k nim srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 548 261 Ke Komenskeacuteho univerzalismu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34-35 Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 100-101 a dalšiacute vyacuteklad 262 CC Světlům Evropy 11 263 CC Světlům Evropy 12 264 CC Světlům Evropy 32
- 54 -
Autor Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech se v jejiacute předmluvě obraciacute k bdquomužůmldquo
jakeacutehokoliv naacuteboženstviacute či naacuteroda265 Tiacutemto osloveniacutem je však nutneacute rozumět
Komenskeacuteho snahu ziacuteskat pro sveacute emendačniacute diacutelo zaacutestupce všech (v prvniacute řadě jen a
pouze) křesťanskyacutech konfesiacute Ostatně na mnoha miacutestech předmluvy užiacutevaacute osloveniacute
bdquoSvětla křesťanskeacuteho světaldquo bdquop ředniacute mužoveacute křesťanskeacute obceldquo apod s čiacutemž
korespondujiacute i Komenskeacuteho uacutevahy o ciacuteli všenaacutepravnyacutech snah bdquojiacutemž je zvěstovat Krista
Světlo lidstva zbylyacutem naacuterodůmldquo 266 Naopak o dalšiacutech dvou ndash z pohledu Středoevropana
žijiacuteciacuteho v sedmnaacutecteacutem stoletiacute ndash nejvyacuteznamnějšiacutech světovyacutech naacuteboženstviacutech se vyjadřuje
s o poznaacuteniacute menšiacute uacutectou267
322 Panegersia
V prvniacute čaacutesti Porady Panegersii268 pojednaacutevaacute moravskyacute myslitel na straacutenkaacutech jejiacutech
dvanaacutecti kapitol obecně o uacutekolu jemuž maacute jeho poradniacute diacutelo dostaacutet Podle jeho
přesvědčeniacute je nezbytneacute nejprve probudit lidskeacute vniacutemaacuteniacute aby bylo naacuteležitě připraveno
přistoupit k bdquouacutekolu nad nějž neniacute pod nebem většiacuteholdquo269 Aby bylo takoveacute probouzeniacute
naacuteležiteacute je podle něj nezbytneacute začiacutet s niacutem u sebe samotneacuteho270 Toto sebeprobuzeniacute
naacutesledně vyuacutestiacute v probuzeniacute všech jež bude završeno probuzeniacutem Boha kteryacute vyjde
lidskyacutem snahaacutem vstřiacutec a dopřeje jim zdaacuterneacuteho uskutečněniacute271
Aby bylo však o probouzeniacute k naacutepravě lidskyacutech věciacute možneacute vůbec uvažovat je
nejprve nutneacute je definovat Podle Komenskeacuteho jsou v užšiacutem slova smyslu lidskyacutemi
věcmi pouze ty jež se neoddělitelně vztahujiacute k lidskeacute přirozenosti a odlišujiacute tak člověka
od ostatniacutech živočichů272 Jejich fundamentem jsou rozum (schopnost věci pochopit a
vědět spraacutevně) vůle (schopnost mezi věcmi volit a toužit po dobru) a vyacutekonneacute
schopnosti (schopnost na věci působit a miacutet radost z tvořeniacute)273 Tyto ryze lidskeacute
265 CC Světlům Evropy 14 266 Srov CC Světlům Evropy 14 16 267 Srov kupř pasaacutež z CC Panaugia III 23 bdquoZato ostatniacute naacuteboženstviacute jsou vybudovaacutena na piacutesku ze sena a slaacutemy lidskyacutech vyacutemyslů nebo ďaacutebelskyacutech podvodů a nejsou schopna odolat ani uacutetočiacuteciacutemu přiacutevalu vědeckyacutech důkazů jež jsou jako zaacuteplava ani ohni Božiacutech vyacuterokůldquo 268 Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech čaacutest prvniacute Panegersia neboli Všeobecneacute probuzeniacute v niacutež se podaacutevaacute vyacuteklad o tom co jsou lidskeacute věci jak jsou pokaženeacute jak se o jejich naacutepravě vždy uvažovalo na nebi i na zemi jak je nutneacute o tom uvažovat znovu jinyacutem způsobem naacutesleduje VYZVAacuteNIacute VŠECH LIDIacute k poradě o věci tak obecneacuteho vyacuteznamu 269 CC Panegersia I 2 270 Srov CC Panegersia II 271 CC Panegersia I 3 či Panegersia III 272 CC Panegersia IV 3 273 CC Panegersia IV 7-10
- 55 -
(pre)dispozice naacutesledně stojiacute u zrodu filosofie (bdquouacutesiliacute o moudrostldquo prameniacuteciacute z rozumu)
zbožnosti (bdquo touhy po dobruldquo vyvěrajiacuteciacute z vůle) a politiky (čili bdquovedeniacute lidiacute kteřiacute staacutele
něco podnikajiacute podle takovyacutech pravidel aby si v tom co dělajiacute nepřekaacuteželi nyacutebrž
pomaacutehalildquo majiacuteciacute svůj zaacuteklad ve vyacutekonneacute schopnosti) tedy třech nejvyššiacutech druhů
lidskeacute činnosti ndash lidskyacutech věciacute274
O tom že jsou lidskeacute věci pokaženy neniacute podle Komenskeacuteho třeba polemizovat
bdquoOd počaacutetku lidskeacute společnosti existovaly spory mezi politickyacutemi filozofickyacutemi
a naacuteboženskyacutemi skupinami o to kdo maacute staacutet v čele druhyacutech kdo leacutepe věci chaacutepe
a kdo s většiacute radostiacute sloužiacute Bohu a nejinak se to děje jak vidiacuteme doposudldquo275
Lideacute se miacutesto rozumu vyznačujiacute spiacuteše hloupostiacute miacutesto snahy po dobreacutem toužiacute po zleacutem a
sveacute tvůrčiacute schopnosti zanedbaacutevajiacute Komenskeacutemu pokaženiacute třech kliacutečovyacutech lidskyacutech věciacute
dosvědčujiacute i rozšiřujiacuteciacute se ateismus a modlaacuteřstviacute276
bdquoJak vypadaacute obvykleacute lidskeacute uacutesiliacute ktereacute pracně vynaklaacutedaacute celyacute svět Pachtěniacute se
za majetkem poctami a rozkošemi Kdo by neviděl že tyto tři věci se obecně
poklaacutedajiacute za zaacuteklad lidskeacuteho štěstiacute a k nim že je všechno na světě zaciacutelenoldquo277
bdquoNeniacute tedy ve věcech lidskyacutech nic v pořaacutedku Stav mysli zbožnost i politika celeacuteho
lidstva jsou pokaženyldquo278 A to i navzdory tomu že pokusy o naacutepravu probiacutehaly po celeacute
lidskeacute dějiny279 Filosofie naacuteboženstviacute a politika však nejsou zkaženy docela jsou spiacuteše
jen roztřiacuteštěneacute a pomyacuteleneacute Najde-li se věřiacute Komenskyacute cesta jež přivede lidstvo
k tomu aby vidělo bdquovše a bezchybněldquo existuje pak i naděje na rehabilitaci lidskyacutech
věciacute280
274 CC Panegersia IV 12 a 13 a 25 275 CC Panegersia IV 22 276 CC Panegersia V 20-22 277 CC Panegersia V 10 278 CC Panegersia V 34 279 Srov zejm CC Panegersia VII 280 CC Panegersia VIII zejm 2 a 4 Teoretickyacutem zdrojem Komenskeacuteho přesvědčeniacute o nutnosti naacutepravy tzv lidskyacutech věciacute byla podle Jana Patočky v prvniacute řadě filosofie Francise Bacona daacutele pak rovněž naacutezory Tommasa Campanelly K tomu srov Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 143 a Patočka Jan Některeacute z dnešniacutech uacutekolů baacutedaacuteniacute o Komenskeacutem In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 306-307
- 56 -
Z vyacutekladu v uacutevodniacutech deseti kapitolaacutech Panegersie tedy Komenskeacutemu vyplyacutevaacute
že se pokus o naacutepravu musiacute uskutečnit zcela odlišnyacutemi metodami než jakyacutemi se dělo
doposud
bdquoBůh ukazuje trojiacute dosud nepoužityacute a přitom snadnyacute přiacutejemnyacute a lehkyacute způsob
uvedeniacute lidiacute a jejich věciacute do harmonie cestu jednoty cestu jednoduchosti a cestu
dobrovolnostildquo281
Našiacutem prvořadyacutem ciacutelem by měl byacutet naacutevrat k Bohu k původniacute jednotě bdquomusiacuteme se vraacutetit
od mnohosti do ktereacute jsme upadli k jednotěldquo 282
bdquoBůh je totiž cosi jedineacuteho i když je všiacutem je všiacutem a přece je jedno jedineacute Jedno
je podstatou všiacutem je svyacutemi vlastnostmi protože zaacuterodky ideje a vlastnosti
zahrnuje v sobě [hellip] Hle Bůh kteryacute jedinyacute je VŠIacuteM chce abychom jako jeho
obraz se VŠICHNI stali JEDNIacuteMldquo 283
Aby tedy byla uacuteplnaacute a všezahrnujiacuteciacute naacuteprava lidskyacutech věciacute možnaacute je nezbytneacute vydat se
na cestu od současneacute rozpolcenosti filosofickyacutech idejiacute naacuteboženskyacutech představ a
politickyacutech teoriiacute ndash tedy mnohosti ndash zpět (anebo spiacuteš daacutele284) k jednotě bdquoOd rozptyacuteleniacute
k jednotě od mnohosti k jednoduchosti od naacutesiliacute k dobrovolnostildquo285 Tento pokus o
naacutepravu všech pokaženyacutech lidskyacutech věciacute uskutečněnyacute pro užitek všech lidiacute a
prostřednictviacutem všech prostředků je podle Komenskeacuteho nesporně něčiacutem novyacutem a dosud
neaplikovanyacutem286
281 CC Panegersia IX 1 282 CC Panegersia IX 6 Daacutele pak srov CC Panegersia II 38 bdquoVždyť my zbloudivše od Tebe přistupujeme k poradě o cestaacutech naacutevratu k Toběldquo k tomu srov teacutež prvniacute předmluvu k Pansofii 1 (In c d) 283 CC Panegersia IX 8 a 11 284 Ve vyacuteznamu bdquonaacutevratu zpětldquo Komenskyacute pojiacutemaacute podle meacuteho přesvědčeniacute zejmeacutena navraacuteceniacute se k původniacutem čistyacutem obecnyacutem puzeniacutem obecnyacutem pojmům a obecnyacutem schopnostem ktereacute jsou naacutem podle jeho naacutezoru vrozeneacute a jež jsou zaacutekladniacutemi dispozicemi vůle rozumu a tvůrčiacute činnosti K tomu srov zejm CC Panegersia IX 37 Z hlediska naacutepravnyacutech snah je však podle meacuteho soudu nutneacute pojiacutemat cestu od mnohosti k jednotě jako vytouženyacute ideaacutelniacute stav ndash tedy jako něco co je třeba teprve uskutečnit 285 CC Panegersia IX 22 286 CC Panegersia IX 25 Dosud neviacutedanyacute univerzalismus Komenskeacuteho snah oceňuje ve sveacute studii i Jan Patočka když soudiacute že se jednaacute o bdquo[hellip] myšlenky s nimiž se porůznu shledaacutevaacuteme již dřiacuteve ale většinou vždy s ostnem proti některeacutemu evropskeacutemu nebo mimoevropskeacutemu naacuterodu nikdy s oniacutem ryziacutem univerzalismem nikdy s oniacutem ryziacutem zaujetiacutem pro jednotu lidstva nikdy v takoveacute synteacuteze všeho co pro ni kdy bylo lidskou mysliacute koncipovaacuteno a nikdy na takoveacutem hlubokeacutem zaacutekladě filosofickeacutem na podkladě myšlenky univerzaacutelniacute harmonie kteraacute pronikaacute celyacute systeacutemldquo Cit dle Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 534 Ke Comeniově universalismu srov pozn č 261
- 57 -
Takovou naacutepravu však neniacute možneacute uskutečnit bez předchaacutezejiacuteciacute naacuteležiteacute
všeobecneacute porady jejiacutemž hlavniacutem uacutekolem bude stanovit samotneacute ciacutele emendačniacuteho
snaženiacute prostředky jimiž budou ciacutele uskutečňovaacuteny a konečně způsoby kteryacutemi bude
zvolenyacutech prostředků použito287 K takoveacutemu všeobecneacutemu sněmu vyzyacutevaacute Komenskyacute
celeacute lidstvo zvlaacuteště pak filosofy teology a politiky jichž se lidskeacute věci dotyacutekajiacute
nejbliacuteže288
Panegersii uzaviacuteraacute Komenskyacute prosbami k Bohu jehož nazyacutevaacute Otcem světla
bdquoVěčneacute světlo vyzař mocneacute paprsky sveacuteho světla aby se rozptyacutelily mlhy
našich temnot [hellip] Otče světla očisti v naacutes všech světlo rozumu
abychom všichni viděli tebe a viděli jakeacute je to co je daacuteno od tebe i co je
pod tvou mociacuteldquo289
323 Panaugia
Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech čaacutest druhaacute [] Panaugia v niacutež se předevšiacutem
uvažuje o tom že by se mysliacutem mělo zažehnout jakeacutesi všeobecneacute světlo v němž by
všichni mohli spatřit všechno a veskrze představuje de facto novou modifikovanou
verzi Komenskeacuteho staršiacuteho spisu Cesta světla (Via lucis) Stejně jako v něm i zde
Komenskyacute předklaacutedaacute koncepci sveacute metodologie jež se nyniacute však stane zaacutekladem
dalšiacutech čaacutestiacute Porady290
Jan Patočka ve sveacute studii o Panaugii prohlašuje že bdquoje to tedy obecnaacute
metodologie opřenaacute o metafysickou teorii poznaacuteniacute kteraacute prameniacute z novoplatonismu
Patrizziho [sic] raženiacute Paralela mezi vnitřniacutem a vnějšiacutem světlem neniacute myšlena jako
v novoplatonismu nikde jako pouheacute přirovnaacuteniacute nyacutebrž spočiacutevaacute na společenstviacute
podstatyldquo291 S filosofickyacutemi naacutezory Franceska Patriziho se měl Komenskyacute setkat již
během sveacuteho pobytu v Londyacuteně292 Zdali a popřiacutepadě nakolik ve sveacutem opus magnum
287 CC Panegersia X 288 CC Panegersia III 12 a XI 18 289 CC Panegersia XII 26 a 29 K tomu srov teacutež CC Panaugia XV 3 11 a dalšiacute 290 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 547 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 293 297 a 354 291 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 547 292 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 269 310 a 355 K tomu srov podrobněji oddiacutely 41 a 44 teacuteto studie
- 58 -
Komenskyacute z Patriziho filosofie vychaacuteziacute a do jakeacute miacutery jiacute zůstaacutevaacute věrnyacute bude však
možneacute posoudit až po vyliacutečeniacute celeacuteho teoretickeacuteho raacutemce Konzultace Otaacutezce vztahu
těchto myslitelů je tedy věnovaacutena až čtvrtaacute kapitola teacuteto studie
Komenskeacuteho Panaugia sestaacutevaacute ze šestnaacutecti řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi označenyacutech kapitol
I Proč se nyniacute přistupuje k uvažovaacuteniacute o světle a čeho je zde třeba dbaacutet
II Co je a kolikereacute je světlo a protiklad světla tma
III Co je rozumoveacute světlo tak plneacute jak si přejeme a jakaacute je jeho nutnost
IV Zda je možneacute zažehnout tak plneacute světlo rozumu
V O prvniacutem prameni rozumoveacuteho světla o přiacuterodě čili o Božiacutech diacutelech ve
světě
VI O druheacutem prameni rozumoveacuteho světla o sviacutetilně věciacute tedy o obrazu
Božiacutem kteryacute zaacuteřiacute v našiacute mysli
VII O třetiacutem prameni rozumoveacuteho světla o normě věciacute tj o slově Božiacutem jež
naacutes oslovuje a poučuje o nejpotřebnějšiacutech věcech
VIII O trojiacutem oku jež bylo člověku daacuteno aby mohl pohliacutežet na trojiacute Božiacute
světlo a na vše co se naacutem diacuteky tomu světlu ukazuje čili o smyslech
rozumu a viacuteře
IX O trojiacute pomoci trojiacuteho oka tj o trojiacute metodě jak pečlivě pohliacutežet na věci
o metodě analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute
X Snadnost všeobecneacuteho světla dosaženaacute pomociacute nalezeneacuteho kliacuteče jiacutemž je
panharmonie
XI Důkaz všech předchoziacutech vyacutevodů jak jej poskytujiacute cesty přirozeneacuteho
světla
XII Jak můžeme použiacutet cesty světla a spojit je tak aby odevšad vyhnaly tmu
XIII Uacutevaha o překaacutežkaacutech pro něž naši předkoveacute nedosaacutehli naplno tohoto
rozumoveacuteho světla
XIV Uacutevaha o překaacutežkaacutech jež jak se zdaacute mohou nyniacute ještě staacutet v cestě
všeobecneacutemu světlu ale v budoucnosti již nikoli Zde je takeacute uvedeno
rozděleniacute naacutesledujiacuteciacutech pojednaacuteniacute na Pansofii Pampaedii Panglottii a
posleacuteze Panorthosii
XV O tom že všeobecneacute světlo určeneacute lidskyacutem duchům požaduje aby
duchoveacute všech lidiacute byli očištěni od zaacutekalu předsudků
- 59 -
XVI Prosby k Otci světel aby vzešlo plneacute světlo
V prvniacute čaacutesti Consultatio Panegersii volaacute Komenskyacute po nalezeniacute prostředku jenž by
naacuteležitě sloužil zamyacutešleneacutemu uacutesiliacute o naacutepravu věciacute lidskyacutech
bdquoJde mi o to zda lze naleacutezt nějakou takovou věc jež by nějakyacutem zcela
jednoduchyacutem avšak uacutečinnyacutem a zaacuteroveň přiacutejemnyacutem způsobem působila na
všechny a na všechno a tiacutemto působeniacutem je sjednocovala měnila a
obšťastňovalaldquo 293
V prvniacute kapitole Panaugie sveacute hledaacuteniacute tohoto všeobecneacuteho prostředku uacutespěšně završuje
když za něj označuje rozumoveacute světlo ducha čili moudrost Komenskyacute vychaacuteziacute
z přiacuterodně-filosofickeacuteho pozorovaacuteniacute přiacuterody v niacutež praacutevě světlo vysiacutelaneacute Sluncem platiacute
za prostředek kteryacute zasahuje všechny pozemskeacute věci stejnyacutem způsobem294
bdquoVždyť celaacute ta hromada našich zmatků o jejichž odstraněniacute jsme se začali radit
neniacute nic jineacuteho než pochmurnyacute chaos temnot a neniacute přece jineacuteho prostředku
k zahnaacuteniacute temnot než je světloldquo 295
Přiacuterodně-filosofickyacute vyacuteznam světla však neniacute jedinyacutem důvodem proč jej Komenskyacute
užiacutevaacute rovněž i ve svyacutech gnozeologickyacutech a emendačniacutech pojednaacuteniacutech Podle
moravskeacuteho myslitele je totiž světlo i principem Božiacuteho tvořeniacute296
bdquoVždyť světlo a oheň byly podle zaacuteměru nejmoudřejšiacuteho Stvořitele učiněny tak
aby měly schopnost neustaacutelyacutem vysiacutelaacuteniacutem svyacutech paprsků na všechny strany
pronikat prvopočaacutetečniacute laacutetkou tiacutemto pronikaacuteniacutem ji zjemňovat zjemňovaacuteniacutem ji
uvaacutedět do pohybu uvaacuteděniacutem do pohybu zahřiacutevat zahřiacutevaacuteniacutem rozpouštět a
rozpouštěniacutem ji činit způsobilou k přijiacutemaacuteniacute jakyacutechkoli foremldquo297
Vedle světla jež je zaacuteřiacute rozleacutevajiacuteciacute se po věcech a činiacuteciacute je tiacutem zjevnyacutemi hovořiacute
Komenskyacute rovněž i o jeho protikladu ndash tmě jež maacute potenci veškereacute věci naopak 293 CC Panaugia I 1 294 CC Panaugia I 2 a 3 295 CC Panaugia I 4 296 CC Panaugia I 5 297 CC Panaugia I 6 Daacutele pak srov CC Panaugia VI 7
- 60 -
zahalovat Z těchto přiacuterodně-filosofickyacutech charakteristik světla a tmy vyplyacutevajiacute
naacutesledně i jejich vlastnosti gnozeologickeacute světlo umožňuje poznaacuteniacute věciacute kdežto tma
jejich poznaacuteniacute zabraňuje298
Světlo však pro Komenskeacuteho neniacute jen jedineacuteho druhu Ve druheacute kapitole hovořiacute
nejprve o světle věčneacutem kteryacutem je bdquoonen lidskyacutem smyslům nepřiacutestupnyacute jas v němž
přebyacutevaacute Bůhldquo299 Daacutele hovořiacute o vnějšiacutem světle ktereacute ztotožňuje s viditelnyacutem světlem
přiacuterodně-filosofickyacutem a o světle vnitřniacutem ktereacute působiacute v lidskeacute mysli Posledniacute
jmenovaneacute je pak daacutele rozděleno na světlo působiacuteciacute v rozumu ve vůli a v citu (svědomiacute)
Všechny jmenovaneacute druhy světla majiacute zaacutekonitě sveacute protiklady ve stejneacutem množstviacute
odpoviacutedajiacuteciacutech stupňů tmy300 Tma a jejiacute nižšiacute stupně však v Komenskeacuteho pojetiacute realiter
neexistujiacute bdquonejsou ničiacutem jinyacutem než nedostatkem skutečneacute bytnosti totiž světlaldquo301
Pro spraacutevneacute pochopeniacute řaacutedu všeho jsouciacuteho a tedy i možnost zdaacuterneacute naacutepravy
lidskyacutech věciacute je nezbytneacute věnovat se nejviacutece světlu rozumoveacutemu ktereacute usměrňuje
rovněž vůli a cit302 Praacutevě kyacuteženeacute spraacutevneacute a univerzaacutelniacute působeniacute tohoto světla
v lidskyacutech mysliacutech nazyacutevaacute Komenskyacute panaugiiacute bdquozaacuteřiacute všeobecneacuteho světlaldquo303
bdquo[hellip] je nutneacute toužit po světle v němž by bylo pohledu vystaveno vše co naacuteležiacute
časnosti i věčnosti co musiacuteme znaacutet i co dělat v co maacuteme doufat i čeho se baacutet co
maacuteme vlastnit i čeho užiacutevat co je dobreacute i co je špatneacute A to proto aby bylo
snadneacute poznat kde jak a proč se až dosud ve vědaacutech v naacuteboženstviacute a při
panovaacuteniacute jedněch nad druhyacutemi chybovalo a spolu s tiacutem poznat i nejzřejmějšiacute
důvody k naacutepravě jednoho za druhyacutemldquo 304
Světlo poznaacuteniacute věciacute je tak Komenskeacutemu nezbytnyacutem předpokladem pro uskutečněniacute
naacutepravy pokaženyacutech lidskyacutech věciacute Toto světlo by umožnilo spatřit adekvaacutetně vše
jsouciacute veskrze a všem vniacutemajiacuteciacutem subjektům305
298 CC Panaugia II 1-4 299 CC Panaugia II 6 K tomu srov teacutež CC Panaugia XVI 3 300 CC Panaugia II 7-15 K tomu srov teacutež CC Panaugia XI 84-88 301 CC Panaugia XI 89 Daacutele pak srov CC Panaugia XI 91 Podobně Komenskyacute diferencuje biacutelou barvu od černeacute ne-barvy Srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VIII XIX 5 302 CC Panaugia II 16 303 CC Panaugia III 1 304 CC Panaugia III 5 305 CC Panaugia III 21-26
- 61 -
Nahleacutedněme nyniacute však na Comeniovo pojetiacute poznaacutevaciacuteho procesu Ve sveacute koncepci
dospiacutevaacute k jedinečneacutemu propojeniacute poznaacuteniacute smysloveacuteho a poznaacuteniacute rozumoveacuteho
umožněneacuteho a zabezpečeneacuteho praacutevě světlem jež tak v jeho světelneacute metafyzice nabyacutevaacute
značně nobilitniacute pozice
Fundamentem racionality je pro Komenskeacuteho jak již bylo naznačeno empirie
člověk podle jeho představ rozumem vyhodnocuje skrze smysly ziacuteskaneacute podněty
Empirickaacute adekvaacutetnost těchto smyslovyacutech dat je však zaacutesadniacutem způsobem
determinovaacutena světlem v němž se vniacutemajiacuteciacutemu subjektu jeviacute306 Komenskyacute tak ve třetiacute
kapitole Panaugie postuluje sveacuteraacuteznou koncepci poznaacuteniacute založenou na ontologickeacute
dignitě světla a završenou empiricko-racionalistickyacutem gnozeologickyacutem procesem bdquo[hellip]
rozumoveacute světlo tedy poznaacutevaacuteniacute přechaacuteziacute od věciacute přes smysly do myslildquo307 Mezi
smysly zaujiacutemaacute ndash jak z vyacutesostneacute role světla logicky vyplyacutevaacute ndash prvniacute a nejdůležitějšiacute
miacutesto zrak308
Při podrobnějšiacutem naacutehledu na Komenskeacuteho pojetiacute gnozeologickeacuteho procesu
zjistiacuteme že průběh poznaacutevaacuteniacute chaacutepe jako vzaacutejemneacute spolupůsobeniacute poznaacutevajiacuteciacuteho a
poznaacutevaneacuteho zaštiacutetěneacuteho vždy přiacutetomnostiacute světla
bdquoSamotneacute světlo netvořiacute viděniacute nyacutebrž vyžaduje odpoviacutedajiacuteciacute uacutekon oka jež samo
maacute takeacute sveacute uspořaacutedaacuteniacute svou činnost a sveacute způsoby jak vychaacutezet světlu
vstřiacutecldquo 309
bdquoZpůsob vniacutemaacuteniacute je styk orgaacutenu s objektem Jeho zaacutekladem je vzaacutejemnaacute činnost
a trpnost věciacute protože každeacute jsoucno působiacute na sousedniacute jsoucna a každeacute
jsoucno je sousedniacutemi ovlivňovaacutenoldquo310
306 CC Panaugia III 7 307 CC Panaugia XI 4 O součinnosti smyslů a rozumu hovořiacute Komenskyacute rovněž i v Pansofii K tomu srov CC Pansofia Svět možnyacute V či CC Pansofia Svět pravzorovyacute I kde je dokazovaacutena existence Božiacute jak zapomociacute smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute tak i rozumoveacuteho uvažovaacuteniacute Jiřina Popelovaacute v tomto ohledu hovořiacute o rozporech bdquomezi jeho senzualismem na straně jedneacute a mezi potřebou racionaacutelniacuteho apodiktickeacuteho věděniacute na straně druheacutehellipldquo jež podle niacute nejleacutepe ilustrujiacute odlišnosti mezi Komenskeacuteho pojetiacutem didaktickyacutech a pansofickyacutech spisů bdquoJe zde totiž zaacutekladniacute rozpor mezi rozhodně aposteriorickyacutem pojetiacutem gnoseologie v didaktickyacutech diacutelech a aprioristickyacutem pojetiacutem v sbquoPansofiilsquoldquo Cit dle Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 157 a 270 Daacutele pak srov tamt s 149 276 a 282-283 322 a 420 308 CC Panaugia VI 7 309 CC Panaugia XI 60 310 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel O schopnosti smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute XXXIX
- 62 -
Světlo v Komenskeacuteho gnozeologii tedy figuruje jako prostředek (avšak i jako
předpoklad samotnyacute) spojeniacute vniacutemajiacuteciacuteho orgaacutenu s vniacutemanyacutem předmětem Toto spojeniacute
označuje autor Porady v jejiacutem latinskeacutem originaacutele termiacutenem coniunctio311
Podobně jako v Panegersii ztotožňuje Komenskyacute i v Panaugii Boha s původcem
světla312 Jeho diacutelem bylo ustaveniacute třech sviacutetilen bdquoz nichž vyšlehuje Božiacute zaacuteře jež naacutes ze
všech stran obklopujeldquo Těmito sviacutetilnami jež Komenskyacute nazyacutevaacute bdquovšeobecnyacutemi
prameny světlaldquo jsou svět živeacute a neživeacute přiacuterody lidskaacute mysl a Slovo Božiacute313 Jejich
všeobecnost spočiacutevaacute v tom že každeacutemu lidskeacutemu duchu poskytujiacute poznaacuteniacute všeho a po
všech straacutenkaacutech Jejich pravdivost je pak garantovaacutena jejich Božskyacutem původem314
Prvniacute z pramenů rozumoveacuteho světla přiacuterodu chaacutepe Komenskyacute jako
nejdokonalejšiacute obraz Božiacute moudrosti315
bdquo[hellip] svět tato Božiacute kniha (jež je jakoby pokladniciacute všech knih) je tak dokonalyacute
že štědře postačuje k tomu abychom z něho čerpali veškereacute poznaacuteniacute ktereacute je pro
člověka na tomto světě nezbytneacuteldquo 316
Druhyacutem pramenem rozumoveacuteho světla je samotnyacute lidskyacutech duch osvětlenyacute Božiacute
moudrostiacute Vzhledem k jeho schopnosti reflektovat vlastniacute rozhodnutiacute jej Komenskyacute
nazyacutevaacute teacutež svědomiacutem Toto světlo je naacutem Bohem daacuteno od našeho narozeniacute Je
vymezovaacuteno obecnyacutemi ndash neboť se jej dostaacutevaacute všem zdravyacutem lidem ndash či vrozenyacutemi ndash
neboť jsou naacutem daacuteny apriori ndash pojmy317
311 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel O schopnosti smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute XXXVIII (I svazek s 455) a CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII Oddiacutel III (I svazek s 483) Ke Comeniově gnozeologii srov daacutele Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9 a 41-48 312 CC Panaugia IV 1-2 313 CC Panaugia IV 6 a 13 K otaacutezce filosofickyacutech zdrojů těchto Komenskeacuteho naacutezorů srov oddiacutel 42 teacuteto praacutece 314 CC Panaugia IV 14-16 315 CC Panaugia V 1 316 CC Panaugia V 9 317 CC Panaugia VI 1-6 Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že v XI kapitole Panaugie Komenskyacute konstatuje že bdquonic neniacute v rozumu co předtiacutem nebylo ve smyslechldquo Srov CC Panaugia XI 32 Vnitřniacute rozpornost v Komenskeacuteho pojetiacute problematiky smysloveacuteho poznaacuteniacute a vrozenyacutech pojmů již velmi intenzivně kritizuje kupř J Popelovaacute (srov pozn č 307 v teacuteto studii) je podle meacuteho soudu pouze zdaacutenlivaacute Comenius totiž ve čtvrteacutem gradu Pansofie konstatuje bdquoOd přirozenosti jsou v našiacute mysli obrysy celeacuteho veškerenstva a celeacute harmonie věciacute Ty ale nevstupujiacute v činnost jinak než prostřednictviacutem uacutekonů smyslů Neboť i schopnost smyslově vniacutemat pochaacuteziacute od přirozenosti vniacutemaacuteniacute samo však pochaacuteziacute od dovnitř vpuštěnyacutech objektůldquo Cit dle CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel Diacutelna schopnosti poznaacutevaciacute Chaacutepeme-li Komenskeacuteho vyacuteroky ve světle jeho triadickeacuteho pojetiacute skutečnosti překonaacutevajiacuteciacuteho antagonistickyacute naacutehled skutečnosti dualistickeacuteho uvažovaacuteniacute zjistiacuteme že jeho zdaacutenlivě rozporneacute naacutezory nejsou vzaacutejemně neslučitelneacute Že si je saacutem Comenius vědom neudržitelnosti dualistickeacuteho stanoviska v
- 63 -
bdquo[hellip] B ůh chtěl aby se vždy když svět předklaacutedaacute vnějšiacutem smyslům věci
objevilo ono naše vnitřniacute světlo vnořilo se do věciacute a zevnitř i zvenčiacute je
zkoumalo počiacutetalo měřilo a zvažovalo aby člověk zjistil co k čemu a jak
každaacute z nich je a aby tak ve věcech rozpoznaacuteval vyacutetvory božskeacuteho uměniacute [hellip]
Stručně řečeno jak bylo nutneacute aby většiacute svět byl vybaven svyacutem viditelnyacutem
světlem tak bylo nutneacute aby i menšiacute svět člověk byl vybaven svyacutemldquo 318
Toto vnitřniacute světlo však nelze chaacutepat jako pouze racionaacutelniacute princip Vedle složky
rozumoveacute sestaacutevaacute rovněž z vůle a schopnosti Nutno ovšem podotknout že tyto dvě
složky jsou vůči rozumu v podřiacutezeneacutem postaveniacute319 Takovaacuteto komplexniacute vnitřniacute
poznaacutevaciacute mohutnost opět ndash za předpokladu spraacutevneacuteho užitiacute ndash zaručuje uacuteplneacute poznaacuteniacute
(chtěniacute a konaacuteniacute) všeho veskrze a všem subjektům Spraacutevnost dobrost a možnost
takoveacuteho jednaacuteniacute je opět garantovaacutena Božskyacutem původem našeho vnitřniacuteho světla Toto
světlo je vpodsledku ndash pro svou niternost a staacutelou přiacutetomnost ndash jistějšiacutem zdrojem
poznaacuteniacute než ne vždy přiacutetomneacute světlo smysloveacuteho světa320
Třetiacutem pramenem rozumoveacuteho světla je Komenskeacutemu Slovo Božiacute ktereacute doplňuje prvniacute
dva způsoby poznaacuteniacute v těch ohledech k nimž se nevztahujiacute a vztahovat nemohou Toto
Slovo se šiacuteřiacute zejmeacutena prostřednictviacutem knih jež za svateacute považujiacute tři Komenskyacutem
otaacutezkaacutech gnozeologie potvrzujiacute ostatně jeho vlastniacute slova z CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII III (I svazek s 481) bdquoAristoteleacutes tedy nepřirovnal dost vhodně mysl k praacutezdneacute desce a neudělal to leacutepe ani jeden z novějšiacutech (Herbert) když ji přirovnal k uzavřeneacute knize Prvniacute totiž naznačuje čistě pasiacutevniacute možnosti druheacute již dokonanyacute čin Ničiacutem z toho mysl neniacute Je tedy čiacutemsi uprostřed mezi tiacutem dvojiacutem Je to totiž aktivniacute možnost již lze převeacutest k uskutečněniacute jejiacute vlastniacute silou ale z popudu vnějšiacutech objektů Obecneacute znalosti totiž nezaacutevisejiacute pouze na zkušenosti ani zkušenost na obecnyacutech znalostech ale jedno na druheacutem ve stejneacute miacuteře jak tomu většinou ve vzaacutejemnyacutech vztaziacutech byacutevaacuteldquo K tomu srov rovněž Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 21 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 46 Podle Karla Flosse to byl praacutevě Pavel Floss jenž prvniacute na tuto skutečnost upozornil a Komenskeacuteho koncepci spraacutevně interpretoval Srov Floss Karel Filozofickeacute přiacutenosy k rozvoji komeniologie In Studia Comeniana et historica č 46-7 1992 roč XXII s 31 K vrozenyacutem obecnyacutem pojmům u Comenia pak daacutele srov CC Pansofia Svět možnyacute IV a V Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s 21 kde Dagmar Čapkovaacute medituje o možnyacutech inspiračniacutech zdrojiacutech Komenskeacuteho vyacuteše zmiacuteněnyacutech postojů Za ně označuje naacutezory Melanchtonovy Alstedovy přiacutepadně filosofii Herberta z Cherbury Ke Komenskeacuteho pojetiacute protikladů srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 506) 318 CC Panaugia VI 5 319 CC Panaugia VI 7-8 a 12 V Pansofii Světě materiaacutelniacutem však Komenskyacute k teacuteto problematice přistupuje odlišnyacutem způsobem neboť zde svobodnou vůli označuje za zaacutekladniacute antropinum povznaacutešejiacuteciacute člověka nad ostatniacute živočichy hovořiacute zde o jejiacute superioritě nad rozumem K tomu srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 7 bod 5 320 CC Panaugia VI 14-18 Jan Amos zde zcela očividně navazuje na předchaacutezejiacuteciacute iluministickou tradici ndash zejmeacutena na diacutelo Augustinovo či Bonaventurovo Srov Floss Pavel Architekti křesťanskeacuteho středověkeacuteho věděniacute Praha 2004 s 22 94 115 274-5 a 284
- 64 -
jmenovanaacute naacuteboženstviacute židovskeacute křesťanskeacute a islaacutemskeacute321 Posledniacute biskup českeacute
Jednoty bratrskeacute žaacutedaacute na židech a muslimech aby zodpovědně uvaacutežili shodu sveacuteho
naacuteboženstviacute s Božiacutemi zaacuteměry a zamysleli se nad přijetiacutem evangelia322
bdquoJe třeba povolat všechny křesťany židy i ostatniacute naacuterody naacuterodnosti a jazykovaacute
společenstviacute celeacuteho světa ke společneacutemu zkoumaacuteniacute aby se dalo s jistotou
stanovit zda knihy Noveacute smlouvy kterou světu zvěstoval Kristus jsou skutečně
Božiacute či nikoli A jsou-li aby se toto Božiacute světlo jež světu přinesli Mojžiacuteš a
Kristus stalo obecnyacutem světlem SVĚTLEM JEDINYacuteM SVĚTLEM
VELIKYacuteM SVĚTLEM NEZHASITELNYacuteM [hellip]ldquo 323
Třem pramenům rozumoveacuteho světla odpoviacutedajiacute tři způsoby jejich poznaacuteniacute bdquotrojiacute oko
jež bylo člověku daacutenoldquo K poznaacuteniacute světa přiacuterody sloužiacute lidskeacute smysly bdquoTělesneacute oko
neniacute nic jineacuteho než živeacute zrcadlo zachycujiacuteciacute viditelneacute podoby věciacute jež se do něho
dostaly působeniacutem světlaldquo324 Poznaacuteniacute vnitřniacuteho světla ndash tedy i mysliacute jinyacutech lidiacute ndash je
umožněno rozumem jenž bdquopohliacutežiacute odraženyacutem viděniacutem na věci ležiacuteciacute mimo mysl jako
by byly umiacutestěny přiacutemo v jejiacutem nitruldquo325 Smyslově a rozumově nepoznatelneacute ndash tedy
Bůh a Božskeacute ndash konečně spadaacute do oblasti viacutery326
Adekvaacutetnost třech způsobů poznaacuteniacute všech věciacute naplniacuteme pouze v přiacutepadě ubereme-li se
cestou užitiacute třech spraacutevnyacutech metod Tak jako si lideacute v každodenniacutem životě vypomaacutehajiacute
různyacutemi protetickyacutemi pomůckami je podle Komenskeacuteho třeba podobně postupovat
rovněž i v oblasti poznaacuteniacute Věci pozorovateli vzdaacuteleneacute pomaacutehaacute přibliacutežit dalekohled Ve
stejneacutem ohledu funguje metoda rozkladu ndash metoda analytickaacute jež rozklaacutedaacute celek na
čaacutesti a přibližuje je tak baacutedajiacuteciacutemu subjektu Rozpoznat celek podle jeho čaacutestiacute napomaacutehaacute
naopak ndash podobně jako přiacuterodovědci drobnohled ndash metoda sklaacutedaacuteniacute neboli syntetickaacute
Podobně jako zrcadlo konečně pracuje metoda srovnaacutevaacuteniacute synkritickaacute bdquoJejiacute pomociacute lze
to co samo o sobě neniacute vidět pozorovat na něčem jineacutem co je tomu podobneacuteldquo Tato
metoda naleacutezaacute sveacute uplatněniacute zejmeacutena v otaacutezkaacutech teologickyacutech Vzhledem k tomu že
321 CC Panaugia VII 7 a 20 322 CC Panaugia VII 22-35 323 CC Panaugia VII 29 324 CC Panaugia VIII 1-2 325 CC Panaugia VIII 5 326 CC Panaugia VIII 6
- 65 -
Boha neniacute možneacute spatřit nabiacuteziacute synkritickaacute metoda možnost patřeniacute jeho obrazu v jeho
vyacutetvorech327 Mezi nimi prvniacute miacutesto zaujiacutemaacute člověk jako vrchol Stvořeniacute ndash přiacuterody328
Metoda analytickaacute koresponduje zejmeacutena se smyslovyacutem poznaacuteniacutem metodě
syntetickeacute odpoviacutedaacute poznaacuteniacute rozumoveacute a cestě synkrize ndash jak vysviacutetaacute z vyacuteše zmiacuteněneacuteho
ndash naacuteležiacute poznaacuteniacute spadajiacuteciacute do oblasti viacutery Pořadiacute v němž Komenskyacute sveacute tři
metodologickeacute postupy představuje neniacute nikterak naacutehodnyacutem předchaacutezejiacuteciacute metoda a
jejiacute uacutespěch je totiž nezbytnyacutem předpokladem užitiacute metody naacutesledujiacuteciacute329
bdquoA tak vše co maacuteš před očima je třeba prozkoumat 1 analyticky abys viděl
součaacutesti věci 2 synteticky abys pronikl do souvislostiacute těch součaacutestiacute 3
synkriticky aby se naprosto jasně ukaacutezala zaacutekladniacute forma věci i zaacutekony podle
nichž se s tou věciacute zachaacuteziacuteldquo330
Takovyacutemto způsobem je tedy podle Komenskeacuteho možneacute bdquozažehnutiacute všeobecneacuteho světla
mezi lidmildquo331 Je však nezbytneacute všech naacutestrojů jimiž Bůh lidi obdaroval naacuteležitě
užiacutevat
bdquoJestliže bychom ovšem chtěli mohli a dovedli použiacutevat knihy Božiacute pak
nastane ono vytouženeacute všeobecneacute praveacute a zaacuteřiveacute světlo poznaacuteniacute jež přemaacutehaacute
327 Komenskeacuteho metoda analytickaacute a syntetickaacute se zdajiacute naacutepadně připomiacutenat metodologickeacute koncepce tzv padovskeacute školy O možneacute inspiraci Jana Amose tiacutemto učeniacutem jsem však v literatuře nenalezl žaacutedneacute zmiacutenky Comeniovu naacutevaznost na Padovany proto chaacutepu jen jako možnou K synkritickeacute metodě srov daacutele Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 100 Josef Tvrdyacute ve sveacute stati připomiacutenaacute že synkritickaacute metoda je stoickeacuteho původu Ve stoickeacutem pojetiacute měla ndash stejně jako později u Komenskeacuteho ndash byacutet naacutestrojem sbližovaacuteniacute filosofickyacutech a naacuteboženskyacutech pohledů K tomu srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 5 Daacutele pak srov Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 41 1990 roč XX s 103-104 Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 Dodejme že marxistickaacute komeniologie perem Jiřiny Popeloveacute hodnotiacute Komenskeacuteho synkritickou metodu velmi negativniacutem způsobem bdquoNa synkritickeacute methodě si Komenskyacute velice zaklaacutedal jako na sveacutem originaacutelniacutem vynaacutelezu a jako na nejbezpečnějšiacute cestě k odhalovaacuteniacute a vysvětlovaacuteniacute pravdy Ve skutečnosti byla hlavniacutem zdrojem jeho omylů nebezpečnějšiacutem než omyly ostatniacuteldquo Tento zdroj omylů posleacuteze přisuzuje Comeniovu naacuteboženskeacutemu blouzněniacute Srov Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 274-276 Podobnyacutech vyacutepadů proti Komenskeacuteho důrazu na viacuteru ktereacute podle meacuteho soudu neniacute možneacute nahliacutežet jinak než hlubokeacute nepochopeniacute zaacutekladniacutech principů jeho filosofie nalezneme u Popeloveacute bohužel viacutece 328 K celeacutemu odstavci srov CC Panaugia IX 5-8 V Pansofii Světě materiaacutelniacutem X (c d I svazek s 533) Komenskyacute sveacute pojetiacute precizuje bdquo[hellip] užitek kteryacute vyplyacutevaacute ze znalosti přirozenyacutech věciacute je že člověk může po schodišti stvořenyacutech věciacute vystoupit až k poznaacuteniacute Stvořitele [hellip]ldquo K tomu daacutele srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 329 CC Panaugia IX 330 CC Panaugia IX 18 331 CC Panaugia X 1
- 66 -
jakeacutekoli a jakkoli vzaacutejemně propleteneacute temnoty nevědomosti pochyb a
samotnyacutech našich omylůldquo332
Praacutevě tento vytouženyacute stav nazyacutevaacute Komenskyacute panaugiiacute333 Světlo v jeho pojetiacute figuruje
jako předpoklad prostředek a završujiacuteciacute princip veškereacuteho lidskeacuteho poznaacuteniacute334
Cele rozliteacute světlo společně s našiacutem odpoviacutedajiacuteciacutem poznaacuteniacutem ndash to jest využitiacute
všech třech zdrojů poznaacuteniacute třech očiacute a třech metod ndash jsou pak předpokladem
panharmonie bdquotj plneacute a všeobecneacute souzvučnosti všeho se všiacutemldquo335 Jako je přiacuterodně-
fyzikaacutelniacute světlo leacutekem proti tmě tak je i moudrost leacutekem proti bdquonevědomosti
nerozvaacutežnosti a hloupostildquo ktereacute stojiacute u kořene současneacuteho pokaženiacute lidskyacutech věciacute336
Panaugia obsahuje rovněž pojednaacuteniacute o přiacuterodně-fyzikaacutelniacutech vlastnostech světla To je
soustředěno do 57 teoreacutemů o světle jež tvořiacute zaacutekladniacute obsahovou čaacutest XI kapitoly Pro
potřeby teacuteto praacutece bude však zajiacutemavyacutem povšimnout si pouze některyacutech z nich
Podle korolaria prvniacuteho teoreacutemu lze v přiacuterodě naleacutezt tři druhy těles světelneacute
průsvitneacute a neprůhledneacute337 Světelnyacutem tělesem je takoveacute jež ze sebe daacutele vyzařuje
paprsky338 Průsvitneacute neboli průhledneacute (bdquořecky diaphanaldquo) těleso skrze sebe propouštiacute
světelneacute paprsky v nezměněneacute podobě339 Neprůhledneacute těleso je pak takoveacute ktereacute
paprsky nepropouštiacute a naopak bdquorozbiacutejiacute a rozptyluje po okolniacutech tělesech [hellip]ldquo 340
Ačkoliv původně hovořil o třech druziacutech přiacuterodniacutech těles přichaacuteziacute ve druheacutem teoreacutemu
Komenskyacute rovněž i s definiciacute leskleacuteho tělesa za něž považuje takoveacute ktereacute světelneacute
paprsky odraacutežiacute jinyacutem směrem341 Přiacuterodně-fyzikaacutelniacute pojednaacuteniacute obsaženaacute v prvniacutem a
druheacutem teoreacutemu Panaugie majiacute však hlubšiacute vyacuteznam prostřednictviacutem sveacute synkritickeacute
metody Comenius ukazuje že podobně jako v přiacuterodě existujiacute ve vztahu ke světlu
různeacute druhy těles je tomu tak i v přiacutepadě lidskyacutech mysliacute
332 CC Panaugia X 5 333 CC Panaugia III 1 334 CC Panaugia X 6 335 CC Panaugia X 8 15 a 16 K harmonii podrobněji srov CC Panaugia X 21-25 336 CC Panaugia XI 98 337 CC Panaugia XI 5 338 CC Panaugia XI 10 Paprsky jsou tiacutem silnějšiacute čiacutem bliacuteže sveacutemu zdroji se nachaacutezejiacute Srov CC Panaugia XI 26 339 CC Panaugia XI 12 340 CC Panaugia XI 14 341 CC Panaugia XI 13
- 67 -
bdquoA takto rozdiacutelnyacute je takeacute vztah lidskyacutech duchů vůči paprskům pravdy Někteřiacute
tupiacute skoro nic nepřijmou a všechno bez užitku propustiacute Jiniacute pouze vracejiacute zpět
to co přijiacutemajiacute To je typ paměťovyacute A konečně jiniacute zas vše co přijiacutemajiacute
rozbiacuterajiacute to znamenaacute spleacutetajiacute řetězy přiacutečin a naacutesledků a pohotovyacutem uvažovaacuteniacutem
rozmnožujiacute věděniacute To je typ přemyacutešlivyacuteldquo342
V dalšiacutem vyacutekladu ztotožňuje se světelnyacutem tělesem svět lidskou mysl a Božiacute Slovo
s průsvitnyacutem tělesem lidskeacute smysly s lesklyacutem tělesem naši pozornost a konečně
s neprůhlednyacutem tělesem rozum kteryacute stojiacute na konci a přijiacutemaacute pravdu o věcech343
Rozum připodobněnyacute k neprůhledneacutemu tělesu způsobuje že je paprsek rozptyacutelen po
okoliacute zasaženeacuteho předmětu Toto rozptyacuteleniacute nazyacutevaacute Komenskyacute svitem344
Panaugia tedy všeobecneacute rozlitiacute světla jež pro Komenskeacuteho představuje možnost
uacuteplneacuteho poznaacuteniacute všeho poznatelneacuteho (gnozeologickyacute aspekt) a tedy i možnost naacutepravy
(emendačniacute aspekt) lidskyacutech věciacute byla samozřejmě ciacutelem ndash ačkoliv ne explicitniacutem ndash již
předchaacutezejiacuteciacutech generaciacute Vzhledem k Božiacutemu zaacuteměru neposkytnout člověku v jednom
okamžiku veškereacute poznaacuteniacute nastaacutevaacute podle Komenskeacuteho čas pro panaugii praacutevě v jeho
současnosti345 V tomto přesvědčeniacute jej podporuje jak jeho silnyacute sklon k chiliastickeacutemu
smyacutešleniacute346 tak i narůstajiacuteciacute počet vynaacutelezů a tiacutem se prohlubujiacuteciacute lidskeacute věděniacute347
324 Pansofia Pampaedia Panglottia
Panaugia je Komenskeacutemu nezbytnyacutem předpokladem pro splněniacute dalšiacutech podmiacutenek
uskutečněniacute všenaacutepravy Po zažehnutiacute velkeacuteho rozumoveacuteho světla jež umožniacute
univerzaacutelniacute poznatelnost bude nutneacute zaveacutest do všech věciacute jednotnyacute řaacuted k těmto věcem a
jejich řaacutedu obraacutetit mysli všech lidiacute a konečně nově nabyteacute a utřiacuteděneacute věděniacute
zprostředkovat všem srozumitelnyacutem způsobem348
342 CC Panaugia XI 15 343 CC Panaugia XI 17-48 344 CC Panaugia XI 45 345 CC Panaugia XIII 3-19 346 K tomu srov vyacuteše oddiacutel 321 teacuteto praacutece 347 Srov CC Panaugia XIII 7 a 27 Panaugia XIII 19-26 348 CC Panaugia XIV 1-2 a CC Panaugia XV 1
- 68 -
Uacutesiliacute bdquosvět uveacutest v jedinyacute trvalyacute a vnitřně všestranně souvislyacute řaacutedldquo bude
reflektovat naacutesledujiacuteciacute čaacutest Obecneacute porady Pansofia349 Koncepce všestranneacuteho a
celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute každeacuteho jednotlivce bude posleacuteze do detailu nastiacuteněna
v Pampaedii350 Univerzaacutelnost podobnyacutech snah by však podle Komenskeacuteho byla
nedosažitelnaacute bez snahy naleacutezt bdquozpůsob jak by bylo možneacute usnadnit studium jazyků aby
se každyacute komu se zachce mohl v kraacutetkeacute době a s nepatrnou naacutemahou naučit
ktereacutemukoli jazyku nebo tolika jazykům kolika by bylo třebaldquo Moravskeacutemu mysliteli
nebude ciziacute ani snaha uvažovat o konstrukci noveacuteho jednotneacuteho celosvětoveacuteho jazyka
o niacutež bude přemiacutetat v Panglotii351 Tyto tři na sebe navazujiacuteciacute a z Panaugie uacutestiacuteciacute kroky
budou předpokladem všeobecneacute naacutepravy věciacute lidskyacutech ndash Panorthosie352
bdquoTyto čaacutesti našiacute Porady nebudou pak ničiacutem jinyacutem než rozšiacuteřeniacutem všeobecneacuteho
světla jež bylo již objeveno v Panaugii NA VŠECHNO NA VŠECHNY A
VESKRZE Pansofii bude možno nazvat světlem jsoucen Pampaedii světlem
mysliacute Panglottii světlem naacuterodů a Panorthosii světlem lepšiacuteho věku neboli
světlem ciacuterkveldquo353
Vzhledem k tematickeacutemu zaměřeniacute teacuteto studie pro naacutes bude důležityacutem pozastavit se
pouze u vybranyacutech pasaacutežiacute těchto čaacutestiacute Porady
Ve čtrnaacutecteacute kapitole Panaugie kde se Komenskyacute zaobiacuteraacute zejmeacutena dalšiacutem členěniacutem
sveacuteho diacutela na jednotliveacute čaacutesti se vyjadřuje rovněž k metodologii sveacute praacutece Pro
349 CC Panaugia XIV 4 Ke Komenskeacuteho pojetiacute vševědy srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 44 Tentyacutež badatel vyslovuje naacutezor že inspiraciacute Komenskeacuteho pansofickeacute koncepce byla filosofie Raimunda Lulla a Petra Rama K tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 K pojetiacute pansofie pak daacutele srov Peškovaacute Jaroslava Jan Amos Komenskyacute ve světle noveacuteho baacutedaacuteniacute In Studia Comeniana et historica č 46-7 1992 roč 1992 s 25 350 K Pampaedii srov bliacuteže Patočka Jan Jan Amos Komenskyacute Pampaedia In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 216-222 Ačkoliv Komenskeacuteho pedagogickeacute naacutezory dalece přesahujiacute tematickyacute raacutemec teacuteto praacutece považuji za důležiteacute alespoň v kraacutetkosti poukaacutezat na vysokeacute oceněniacute jehož se jim od historiků filosofie a komeniologů dostaacutevaacute K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 535 kde Patočka Pampaedii nahliacutežiacute jako bdquoprvniacute pedagogickeacute diacutelo ve vlastniacutem smyslu slova a nejširšiacute vyacutechovnou koncepci celeacute moderniacute dobyldquo 351 CC Panaugia XIV 6 K Panglotii srov daacutele Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 555-556 či Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 114 kde vyacuteznamnyacute českyacute filosof a komeniolog soudiacute že za možnyacute zdroj Comeniovyacutech panglottickyacutech snah je možneacute považovat naacutezory Jakoba Boumlhme 352 CC Panaugia XIV 7 353 CC Panaugia XIV 21
- 69 -
dokonalou naacutepravu věciacute lidskyacutech bude podle něj nezbytneacute bdquoodstranit z filozofie
naacuteboženstviacute a politiky tmu a vřavu a nastolit tak světlo a miacuterldquo V konkreacutetniacute rovině to pro
něj znamenaacute dosaženiacute bdquopraveacuteho aristotelismuldquo ve filosofii (Komenskyacute pod tiacutemto
pojmem rozumiacute v prvniacute řadě dokonalost) bdquopraveacuteho křesťanstviacuteldquo v naacuteboženstviacute a
v politice bdquopraveacuteho platonismu tj společneacuteho sdiacuteleniacute opravdovyacutech dober [hellip]ldquo354
Hovořiacute-li Komenskyacute o aristotelismu a platonismu nepřiklaacuteniacute se tiacutem nikterak
k nekritickeacutemu přijiacutemaacuteniacute filosofickyacutech autorit Jeho pojetiacute filosofie je velmi zjevně
prodchnuto důrazem na vlastniacute smysloveacute a rozumoveacute poznaacuteniacute
bdquo[hellip] Autorita věci obvykle zastiacuteraacute a zahaluje smysly a rozum je naopak
odhalujiacute a ukazujiacute [hellip] Autorita proto rozděluje lidskeacute duchy do sekt zatiacutemco
smysly a rozum všechny uvaacutedějiacute do středu pravdy (jež je pro všechny taacutež) a tak je
sjednocujiacuteldquo355
Že sveacutemu přesvědčeniacute zůstaacutevaacute Komenskyacute v celeacutem textu Konzultace věrnyacute dosvědčujiacute i
dalšiacute pasaacuteže Kupřiacutekladu ve Světě pravzoroveacutem Pansofie předklaacutedaacute důkazy Božiacute
existence založeneacute jak na smyslech tak i na rozumu poukaz na autoritu Piacutesma dodaacutevaacute
až v zaacutepětiacute a naviacutec pouze jako jisteacute potvrzeniacute platnosti předchoziacutech důkazů356
V přiacutepadě Pansofie je v ohledu na teacutema teacuteto praacutece zajiacutemavyacutem povšimnout si bliacuteže
Komenskeacuteho pojetiacute všenaacutepravy bdquoTato knihaldquo poznamenaacutevaacute o Pansofii bdquoby posleacuteze
byla našiacute mysli jakoby schodištěm jež by ji při prochaacutezeniacute všemi věcmi pozdvihovalo až
k neviditelneacutemu vrcholu všech věciacute k Bohuldquo 357 Pansofia prameniacuteciacute z panaugie tedy
v Komenskeacuteho filosoficko-teologickeacute koncepci figuruje jako dalšiacute z předpokladů
gnozeologickeacute a etickeacute ascendence vrcholiacuteciacute dovedeniacutem k bdquoprameni světla a životaldquo ndash
354 CC Panaugia XIV 15 K tomu srov teacutež titulniacute listy k oběma předmluvaacutem Pansofie (c d) kde Komenskyacute ndash vedle Piacutesma ndash opakovaně cituje praacutevě Platoacutena a Aristotela Že Komenskeacuteho vztah k Aristotelovi nebyl nikterak negativniacute dosvědčujiacute četneacute odkazy na Filosofovo diacutelo a jeho vyacuteznam K tomu srov kupř CC Pansofia Svět možnyacute VII bdquo Velikyacute Aristoteleacutes [hellip]ldquo či CC Pansofia Svět možnyacute X 355 CC Panaugia XV 15 K tomu srov teacutež CC Panaugia XV 41 CC Pansofia Zaacutevěrečnaacute čaacutest I 29 bod 6 Pansofia Zaacutevěrečnaacute čaacutest III 356 CC Pansofia Svět pravzorovyacute I K tomu srov teacutež CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 5 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 146 357 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 10
- 70 -
tedy Bohu358 V dalšiacutem textu se saacutem autor Porady explicite odvolaacutevaacute na Jaacutekobův žebřiacutek
bdquopo němž by se stoupalo ze země do nebesldquo 359
Prvniacute čaacutest (tzv gradus stupeň) Pansofie svět možnyacute v němž jsou ponejviacutece vyloženy
zaacutekladniacute principy Komenskeacuteho metafyziky nazyacutevaacute jejiacute autor rovněž bdquosvětlem mysliacuteldquo360
Tento svět ndash jenž představuje uacuteplnyacute a uspořaacutedanyacute systeacutem všech lidskyacutech myšlenek
představ žaacutedostiacute a činů a naleacutezaacute se v mysli každeacuteho jednotlivce361 ndash předchaacuteziacute v
metafyzickeacute koncepci Porady sedmi dalšiacutem z něj vyplyacutevajiacuteciacutem světům
Zdrojem veškereacuteho obsahu lidskeacute mysli neniacute pak nic jineacuteho nežli mysl Božiacute již
Komenskyacute připodobňuje k pravzoru všech obrazů jimiž člověk jako individuum
disponuje O tom pojednaacutevaacute druhaacute čaacutest Pansofie Svět pravzorovyacute
bdquoPoteacute co jsme v sobě objevili mysl kteraacute vždycky o něčem uvažuje něco si
žaacutedaacute a o něco se pokoušiacute hledejme nyniacute i Onoho kteryacute naacutes učinil takovyacutemi jaciacute
jsme [hellip]ldquo362
Naacutesledujiacuteciacutem descendenčniacutem stupněm je pak svět andělskyacute Pro potřeby našeho baacutedaacuteniacute
bude však podstatneacute povšimnout si až stupně dalšiacuteho
Čtvrtyacutem gradem Pansofie je totiž svět materiaacutelniacute v němž myslitel předklaacutedaacute
svoji koncepci filosofie přiacuterody jež měla v raacutemci jeho všenaacutepravnyacutech snah sloužit jako
fundamentum celeacute jeho Pansofie363 Mundus materialis se obsahově de facto kryje
s Komenskeacuteho Addendy (vydaacuteny roku 1663 v Amsterodamu jako přiacutedavek k Physicae
synopsis) platiacuteciacutemi za vrcholneacute přepracovaacuteniacute myslitelovy přiacuterodně-filosofickeacute koncepce
vyjaacutedřeneacute nejprve v jeho Physicae ad lumen divinum reformatae synopsis vydaneacute již
roku 1633 v Lipsku364
358 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 9 K tomu srov i CC Pansofia Svět možnyacute I 18 359 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 56 360 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 3 CC Pansofia Svět možnyacute X 361 CC Pansofia Svět možnyacute I 1 13 či 16 kde se praviacute bdquoBůh člověku sveacutemu obrazu vlastniacutem svyacutem prstem vepsal 1 všechno cokoli si lze myslit vyslovit nebo pokud může byacutet 2 veškeryacute řaacuted pokud si jej lze myslit vyslovit nebo pokud může byacutet 3 všechna pravidla jak rozeznat pravdiveacute od nepravdiveacuteho dobreacute od zleacuteho možneacute od nemožneacuteholdquo V dalšiacutem textu Světa možneacuteho tuto teorii Komenskyacute daacutele rozviacutejiacute Zdroj možneacuteho světa je podle něj v našem rozumu vůli a schopnostech jimž odpoviacutedajiacute tři zaacutekladniacute činnosti vědět chtiacutet a moci K tomu bliacuteže srov CC Pansofia Svět možnyacute I 23 362 CC Pansofia Svět pravzorovyacute Vstup 363 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 246 a 248 364 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 13 a 14
- 71 -
Svět materiaacutelniacute vyvěrajiacuteciacute z předchaacutezejiacuteciacutech gradů je světem živeacute a neživeacute
přiacuterody představujiacuteciacutem zaacutekladniacute životniacute prostřediacute člověka Hovořiacute-li Komenskyacute o
procesu jeho vzniku zdůrazňuje skutečnost že nebyl stvořen z ničeho jak stojiacute v Bibli
kralickeacute nyacutebrž z neviditelneacuteho jak je psaacuteno ve Vulgaacutetě365
bdquoDuch svatyacute chtěl naznačit že při tomto noveacutem stvořeniacute noveacuteho světa nevznikla
žaacutednaacute novaacute podstata ale že pouze to co je od věčnosti v Bohu a v idejiacutech a od
věků v andělskeacutem světě neviditelneacute a nevniacutematelneacute se nějakyacutem obraacuteceniacutem
navenek stalo viditelnyacutem Svět byl tedy novyacute jen v tom ohledu protože v něm
Bůh učinil zjevnyacutem tělesnyacutem očiacutem takeacute to co je v něm sameacutem neviditelneacute (totiž
jeho vyacutetečnost a božskost)ldquo366
Mundus materialis se tedy via facti vyznačuje stejnyacutem obsahem jako světy jemu
předchaacutezejiacuteciacute Akt Stvořeniacute ndash v intenciacutech naacutemi obyacutevaneacuteho světa ndash je proto nutneacute chaacutepat
jako přechod neviditelneacuteho ve viditelneacute367
Materiaacutelniacute svět je konstituovaacuten třemi fundamentaacutelniacutemi principy jimiž jsou laacutetka
duch a světlo368 Tyto principy se v podobě vlaacutehy vtěleneacuteho ducha a vrozeneacuteho tepla
jimž jako jejich bdquosiacutedlaldquo odpoviacutedajiacute sůl rtuť a siacutera spolupodiacutelejiacute na existenci lidskeacuteho
těla369
Prostřednictviacutem pohybu je v materiaacutelniacutem světě z fundamentaacutelniacutech principů
odvozeno sedm stupňů v něm se vyskytujiacuteciacutech podstat Ze spojeniacute jako prvniacute stvořeneacute
nehybneacute laacutetky pohybliveacuteho ducha a prostředkujiacuteciacuteho ohně vznikajiacute postupně živly
paacutery povětrnostniacute jevy nerosty rostliny a živočichoveacute370 Ascendenčniacute hierarchickaacute
koncepce podstat materiaacutelniacuteho světa je pak završena svobodně jednajiacuteciacutem člověkem
Živly tedy nejnižšiacute stupeň hierarchie jsouciacuteho se vyznačujiacute nejnižšiacute miacuterou pohybu
Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že počet živlů ustavuje Komenskyacute na třech jimiž jsou země
365 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 16 a Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 15 na s 534-535 K probleacutemu srov rovněž Žd 113 366 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 17 367 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 18-20 Creatio ex nihilo však tiacutemto Comenius cele neodmiacutetaacute to podle jeho přesvědčeniacute proběhlo pouze prvniacuteho dne Božiacuteho Tvořeniacute kdy byly stvořeny principy světa Srov tamt naacutesledujiacuteciacute odstavec a CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 41 368 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 23-25 Tento probleacutem bude podrobněji analyzovaacuten v oddiacutele 42 teacuteto praacutece 369 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IIIV 3 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 21-22 370 K tomu daacutele srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 14
- 72 -
vzduch a voda371 Člověku jenž stojiacute na vrcholu Stvořeniacute je pak vlastniacute schopnost
všestranneacute ničiacutem neomezeneacute pohyblivosti372 Komenskyacute jej pojiacutemaacute jako tvora nejviacutece
podobneacuteho Bohu ztělesňujiacuteciacuteho bdquoBožiacute nekonečnost v konečnyacutem meziacutechldquo373 V člověku
se snoubiacute přirozenost všech ostatniacutech věciacute světa materiaacutelniacuteho (laacutetka duch - anima
oheň) s nesmrtelnyacutem a mysliacuteciacutem duchem (spiritus) jehož přijiacutemaacute ze světa
andělskeacuteho374
bdquoNejvyššiacute dokonalost člověka je nadevše viditelnaacute protože představuje svyacutem
tělem celyacute svět dušiacute samotneacuteho stvořitele světa Boha Proto se mu nikoli
nevhodně řiacutekaacute mikrokosmos a mikrotheos (malyacute svět a malyacute bůh)375
Člověk složenyacute z těla duše a ducha376 tento trojjedinyacute obraz trojjedineacuteho Boha377 tento
mikrokosmos a mikrotheos stojiacuteciacute na vrcholu Stvořeniacute je diacuteky sveacutemu nesmrtelneacutemu
duchu spojniciacute mezi světem přiacuterody a vyššiacutemi světy378
bdquoVšechno z jednoho všechno k jednomu prvniacute a posledniacute nejvyššiacute a nejnižšiacute
spolu velmi těsně souvisejiacute propojeniacutem prostředniacutech člaacutenků nepřetržityacutemi
spojeniacutemi a nevyhnutelnou činnostiacute a trpnostiacute takže svět i když je sestaven
z milioacutenů čaacutestiacute a čaacutesteček čaacutestiacute je přece jeden a v sobě nedělitelnyacute [hellip]ldquo 379
Všechna jsoucna přirozeneacuteho světa nutiacute konečně člověka k činnosti jiacutež naacuteležiacute dalšiacute
z gradů Pansofie svět lidskeacute dovednosti (Komenskyacutem ztotožňovaacuten s filosofiiacute)380
371 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 4 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9 372 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 1 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 373 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 4 374 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 5 Nezbytneacute je v tomto okamžiku upozornit že Komenskeacuteho terminologie je stran užitiacute latinskyacutech vyacuterazů anima a spiritus v samotneacutem Světě materiaacutelniacutem nejednotnaacute a nejednoznačnaacute O zaacuteměnnosti obou pojmů hovořiacute dokonce myslitel saacutem Srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 Daacutele pak k tomu srov Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 361-363 na s 549 a Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 238 375 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel O přiacutepadciacutech člověka 376 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 (I svazek s 470) 377 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel III O duchu čili mysli 378 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 247 379 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 505) 380 K tomu srov daacutele Patočka Jan O vyacuteznamu Všeobecneacute porady o napraveniacute věciacute lidskyacutech pro celkoveacute diacutelo a oceňovaacuteniacute J A Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 133
- 73 -
Nižšiacutemi stupni jsou posleacuteze svět mravniacute (ztotožňovaacuten s oblastiacute politiky) a duchovniacute
(tedy naacuteboženstviacute) ktereacute uzaviacuterajiacute pětici tzv reaacutelnyacutech světů381
Posledniacutem z pansofickyacutech gradů je pak dokonalyacute svět věčnyacute v němž se lideacute
opětovně navracejiacute k Bohu382
bdquoI svět přetrvaacute ale změněn z přechodneacuteho stavu ve věčnyacute [hellip] Nemůže ovšem
zaniknout tak že by byl uveden v nicotu leda mociacute Všemohouciacuteho On to ovšem
neučiniacute protože nemůže byacutet Stvořitelem ne-jsoucna avšak změniacute jej v jinyacute
obnoviacute a zdokonaliacute všechno Zastaviacute jeho běh ale daacute mu neměnnyacute stavldquo383
Z hlediska filosofickeacuteho obsahu Pansofie považuji rovněž za vhodneacute pozastavit se u
Komenskeacuteho triadickeacuteho pojetiacute skutečnosti384 Ve všech věcech a jejich vztaziacutech je
podle něj možneacute naleacutezt vždy jejich hranice střed a mezistředy385
To platiacute rovněž o nejzaacutekladnějšiacutem vymezeniacute všeho jsouciacuteho v jehož souhrnu lze
rozlišovat jsoucna nejsoucna a polojsoucna a jim odpoviacutedajiacuteciacute bytiacute nebytiacute a
polobytiacute386
bdquoTak jako traacuteva na louce v leacutetě je v zimě neniacute Na jaře však je i neniacute protože
teprve začiacutenaacute růst na podzim stejně tak poněvadž je posečena takže zbyacutevajiacute
z niacute jen nějakeacute zbytky a proto můžeš řiacuteci že je i neniacute nebo což znamenaacute toteacutež
že ani je ani neniacuteldquo387
Daacutele je v textu Světa možneacuteho rozlišovaacuteno rovněž mezi nejviacutece jsouciacute podstatou meacuteně
jsouciacutem přiacutepadkem a nedostatkem jenž je pouhou stopou jsoucna bdquoNedostatkyldquo však i
přesto dodaacutevaacute bdquořadiacuteme k jsoucnům protože znamenajiacute nepřiacutetomnost nějakeacuteho jsoucna
ale přesto nejsou pouheacute nic Neboť co je nic to neniacute nikde zatiacutemco nedostatky ve
381 K tomu srov bliacuteže CC Pansofia Svět možnyacute X CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 532) Daacutele pak srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 33-34 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 32-33 382 K tomu srov bliacuteže CC Pansofia Svět možnyacute X a naacutesledujiacuteciacute čaacutesti Pansofie 383 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 530) 384 Tento značně vyacuteznamnyacute aspekt Komenskeacuteho filosofie bude podrobněji analyzovaacuten ve 4 kapitole teacuteto studie K jeho zaacutevažnosti srov Komenskeacuteho vlastniacute slova z desaacuteteacute kapitoly Panaugie bdquoTrojitost je totiž ve všem rozptyacutelena je věčnyacutem kořenem věčneacute harmonie ve věcech i v našich pojmech [hellip]ldquo Cit dle CC Panaugia X 24 385 CC Pansofia Svět možnyacute II 7 a 8 386 CC Pansofia Svět možnyacute II 7 8 21 50 K triadičnosti srov rovněž CC Pansofia Svět možnyacute VIII 20 387 CC Pansofia Svět možnyacute II 49
- 74 -
věcech skutečně jsouldquo388 Toto pojetiacute se promiacutetaacute rovněž do vztahů mezi jednotlivyacutemi
věcmi entity bdquoněčeho zbaveneacuteldquo jsou takoveacute z nichž jedna realiter existuje druhaacute pak
znamenaacute jejiacute destrukci popř nepřiacutetomnost Tak je tomu ve vztahu zraku a slepoty
sluchu a hudby zdraviacute a nemoci atp Protikladneacute věci jsou naopak ve vzaacutejemneacutem
rozporu a jedna druhou vylučuje ndash jako je tomu v přiacutepadě tepla a chladu dobra a zla
velikosti a malosti atd389
325 Panorthosia a Pannuthesia
Uacutespěšneacute univerzaacutelniacute naplněniacute zaacuteměrů vyacuteše popsanyacutech čaacutestiacute Porady je pro jejiacuteho autora
předpokladem všeobecneacute naacutepravy lidskyacutech věciacute o niacutež pojednaacutevaacute v Panorthosii tedy
šesteacute čaacutesti Konzultace390
bdquoCo dosud bylo předloženo odděleně to ndash ač každyacute obor může byacutet užitečnyacute i saacutem
o sobě ndash přece jen konečně musiacute byacutet sjednoceno k vypuzeniacute temnot z věciacute
pomociacute pansofie temnot z mysliacute pomociacute pampaedie a temnot řeči pomociacute
panglottie aby tyto obory nebyly diacutelem zlomkovyacutem nyacutebrž celistvyacutem celeacutemu
světu na prospěchldquo 391
Komenskyacute je přesvědčen že k panorthosii tedy bdquouniverzaacutelniacute všeobecneacute plneacute naacutepravěldquo
všech ve všem a ve všech ohledech jež dalece přesahuje pouhou orthosii (naacutepravu)392
je zapotřebiacute opravit nejprve lidskyacute rozum vůli a mohutnosti (schopnosti)393 Bude tedy
nezbytneacute založit nově rovněž i tři zaacutekladniacute aspekty lidskeacute činnosti vyvěrajiacuteciacute z těchto
(pre)dispozic novou obecnou filosofii noveacute obecneacute naacuteboženstviacute a novou obecnou
politiku394 V jejich noveacutem ndash obecneacutem ndash uspořaacutedaacuteniacute bude charakteristickyacutem propojeniacute
388 CC Pansofia Svět možnyacute VII 1 389 CC Pansofia Svět možnyacute VIII 20 a 21 390 Panorthosia v niacutež se uvažuje jak by se už konečně měl napravit (dobrodiniacutem všech předešlyacutech nauk) veřejnyacute stav vzdělaacuteniacute naacuteboženstviacute a občanskeacuteho zřiacutezeniacute čili jak vyvraacutetit rychle a od zaacutekladu velikyacute BABYLOacuteN našich zmatků a jak ukaacutezat naacuterodům světa Božiacute SIOacuteN v jeho vznešeneacutem světle Komenskyacute všeobecnou naacutepravu nazyacutevaacute rovněž reformaciacute reparaciacute restituciacute či regeneraciacute Ke Komenskeacuteho emendačniacutemu uacutesiliacute srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 13 19 25 36 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34 Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 35-50 391 CC Panorthosia Vstup 2 392 Naacutepravu definuje Komenskyacute jako bdquouvedeniacute dobreacute věci propadajiacuteciacute zkaacuteze v původniacute dobryacute stavldquo 393 CC Panorthosia I 2-8 394 CC Panorthosia X 1
- 75 -
stareacuteho (miacuteněno pokaženiacute předchaacutezejiacuteciacuteho) a noveacuteho (tj opraveneacuteho) řaacutedu v
bdquojednotneacutem souladuldquo395
bdquoTak tato posledniacute reformace po niacutež toužiacuteme odvolaacutevaacute všechny lidi od stranictviacute
a sektaacuteřstviacute a všechny shromažďuje ve veškerenstvo v praveacute katolictviacute abychom
po vymyacuteceniacute stranictviacute ve filozofii v naacuteboženstviacute a v politice všichni začiacutenali
byacutet katoliacuteky to je nikoli platoniky aristoteliky stoiky atd nyacutebrž filozofy nikoli
luteraacuteny kalvinisty papeženci atd nyacutebrž křesťany nikoli Rakušany Španěly
Francouzi atd nyacutebrž všichni stejně dobryacutemi občany přiacuteslušniacuteky svobodneacuteho
staacutetu celosvětoveacuteholdquo 396
Fundamentem univerzaacutelniacute a dobrovolneacute uskutečnitelnosti takoveacuteho ciacutele je však
panaugie bdquoto je plneacute světlo vneseneacute do myslildquo Rozlitiacute trojiacuteho společneacuteho světla tj
světla smyslů rozumu a Zjeveniacute je předpokladem reformace filosofie naacuteboženstviacute a
politiky a jejich transformace ve filosofii naacuteboženstviacute a politiku obecneacute a praveacute 397
Obecnaacute filosofie bude všezaacuteřiacute obecně užitou vůči věcem obecnaacute politika všezaacuteřiacute
aplikovanou stejnyacutem způsobem na jednaacuteniacute s lidmi a obecneacute naacuteboženstviacute konečně
všezaacuteřiacute vztahujiacuteciacute se k Bohu398
Filosofie je pak odvětviacutem lidskeacute činnosti jež je pro jeho nezbytnost pro možnost
jakeacutehokoliv dalšiacuteho poznaacuteniacute třeba reformovat jako prvniacute399 Neniacute tedy s podivem že
filosofoveacute osviacuteceniacute bdquoplnyacutem Božiacutem světlemldquo budou nazyacutevaacuteniacute světlonoši400
Všeobecnaacute naacuteprava lidskyacutech věciacute předpoklaacutedaacute ndash v duchu Komenskeacuteho chiliastickeacuteho
přesvědčeniacute ndash v prvniacute řadě Božiacute zaacutesah Ten je realizovatelnyacute prostřednictviacutem věčneacuteho
světla bdquoktereacute samo všechno od začaacutetku ustavilo samo všechno poklesleacute obnovilo a
jedině ono maacute moc všechno obnoveneacute udržovatldquo S odkazem na Piacutesmo (J 812)
ztotožňuje naacutesledně toto světlo s osobnostiacute Ježiacuteše Krista401
395 CC Panorthosia X 1 To v praxi znamenaacute bdquozřizovat všechno nově ale podle staryacutech idejiacute věčneacute moudrosti Božiacuteldquo Cit dle CC Panorthosia X 2 396 CC Panorthosia X 11 397 CC Panorthosia X 51-53 398 CC Panorthosia XIII 12 399 CC Panorthosia XIX 13 K obecneacute filosofii srov daacutele CC Panorthosia XI K obecneacute politice srov CC Panorthosia XII a k obecneacutemu naacuteboženstviacute srov CC Panorthosia XIII 400 CC Panorthosia X 52 401 CC Panorthosia X 53
- 76 -
Vytouženaacute restituce by však nebyla realizovatelnaacute bez lidskeacuteho přičiněniacute402
Mezi lidmi je třeba začiacutet o naacutepravě uvažovat nejprve mezi křesťany403 Mnohem
důležitějšiacute je však Komenskeacuteho vyacutezva aby s naacutepravou začal vždy každyacute jedinec
nejdřiacuteve u sebe a posleacuteze v raacutemci sveacute rodiny404 Pro restituci veřejnyacutech zaacuteležitostiacute je pak
nezbytneacute začiacutet nejprve s reformaciacute vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu naacutesledovanou změnami
v ciacuterkviacutech a světskeacute spraacutevě405 Pro možnost univerzaacutelniacute emendace bude nutneacute rovněž
svolat bdquosvětovyacute sněm čili ekumenickyacute koncilldquo406
Realizaci naacutevratu k původniacute všezahrnujiacuteciacute jednotě o niž Komenskyacute usiluje407
usnadniacute rovněž ustaveniacute třech rozhodčiacutech sborů jež by řešily přiacutepadneacute sporneacute otaacutezky
mezi vzdělanci celeacuteho sjednocujiacuteciacuteho se světa Pro filosofickeacute potřeby by byl zřiacutezen
sbor světla pro otaacutezky ve věcech naacuteboženskyacutech by existovala konzistoř a politickyacutem
potřebaacutem by sloužil soudniacute dvůr408
Do nejmenšiacutech podrobnostiacute promyšlenou Panorthosii pak doprovaacuteziacute Panuuthesia ndash
sedmaacute a zaacutevěrečnaacute čaacutest Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech Jejiacutem poslaacuteniacutem je
vyzvat a nadchnout k realizaci naacutepravnyacutech snah veškereacute jejiacute čtenaacuteře Vedle toho se zde
Komenskyacute vraciacute rovněž ke sveacute koncepci metafyziky světla Světlo je mu zde metaforou
šiacuteřeniacute poznaacuteniacute
bdquoPřirozenaacute povaha světla je že se rozleacutevaacute Vy tedy světla světa vzdělaniacute
mužoveacute jestliže dychtivě netoužiacutete aby planul Božiacute oheň ve světě neukazujete
že jste světleacute hvězdy ale čadiacuteciacute pochodně Praveacute světlo totiž zadržovat paprsky
ani nechce ani nedovede ani nemůže ale šiacuteřiacutec se přes sousedniacute tělesa osvětluje
cokoli může dostihnout bliacutezkeacute i vzdaacuteleneacute [hellip] Vy tedy světlaacute světla (abych vaacutes
oslovil slovy Augustinovyacutemi) sviťte takeacute po celeacute zemi aby nebylo řeči a mluvy
v niacutež by nebylo slyšet vaše hlasyldquo409
402 K tomu srov CC Panorthosia II a Panorthosia III zejm 1-10 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 242 403 CC Panorthosia IV 404 CC Panorthosia XX a XXI 405 CC Panorthosia XXII XXIII a XXIV 406 CC Panorthosia XXV 407 K tomu srov CC Panorthosia I 15 CC Panorthosia VI 13 CC Panorthosia XV 16 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 36 408 CC Panorthosia XV 11-19 K jednotlivyacutem instituciacutem podrobněji pak srov CC Panorthosia XVI XVII a XVIII a Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 13-14 409 CC Pannuthesia VII
- 77 -
V přiacutepadě uacutespěšneacute naacutepravy věciacute lidskyacutech ve všech kyacuteženyacutech aspektech dodejme
zaacutevěrem by pak zcela ustoupila temnota a vše by bylo prodchnuto všeobecně
rozšiacuteřenyacutem světlem410
410 CC Panorthosia XXVI 2-6 K Panorthosii a Pannuthesii srov daacutele Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 376-405
- 78 -
4 Francesco Patrizi a Jan Amos Komenskyacute
Z kapitol 2 a 3 teacuteto praacutece v nichž byly analyzovaacuteny filosofickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute
systeacutemy dvou vyacuteznamnyacutech slovanskyacutech filosofů Franceska Patriziho a Jana Amose
Komenskeacuteho vysviacutetaacute že jejich teoretickaacute diacutela vykazujiacute řadu miacutest vyvolaacutevajiacuteciacute v naacutes
dojem totožnosti popřiacutepadě analogičnosti jejich myšleniacute Na druhou stranu neniacute možneacute
zastřiacutet že se Patricius s Comeniem v řadě svyacutech filosofickyacutech vyacutechodisek a zaacutevěrů
neshodujiacute ba uacuteplně rozchaacutezejiacute
Uacutečelem teacuteto ndash čtvrteacute ndash kapitoly bude pokusit se na otaacutezky jež z předchaacutezejiacuteciacutech
oddiacutelů implicite vyplynuly na zaacutekladě komparace textů obou filosofů a s využitiacutem
sekundaacuterniacute literatury v uacuteplnosti odpovědět Našiacutem ciacutelem bude rozřešit jakeacute obě diacutela
pojiacute totožnosti jakeacute vykazujiacute analogie a v čem se naopak ndash možnaacute překvapivě ndash
odlišujiacute
41 Totožnosti
Jak vyplyacutevaacute ze druheacute a třetiacute kapitoly teacuteto studie velmi vyacuteznamnou roli ve filosofickyacutech
koncepciacutech obou renesančniacutech myslitelů hraje jejich pojetiacute metafyziky světla Pro
Franceska Patriziho i Jana Amose Komenskeacuteho představuje jejiacute fundamentum pojem
panaugie kteryacute oba shodně užiacutevajiacute Patrizi jej do sveacuteho filosofickeacuteho pojmosloviacute přejal
z diacutela Filoacutena Alexandrijskeacuteho jenž jej užil ndash pokud je znaacutemo ndash poprveacute411 Neniacute však
pochyb o tom že Komenskyacute jenž se s Patriziho diacutelem setkal zřejmě až během sveacuteho
londyacutenskeacuteho pobytu v letech 1641 až 1642 převzal užiacutevaacuteniacute termiacutenu panaugia jakož i
koncepci metafyziky světla jež je doslova nosnyacutem piliacuteřem celeacuteho jeho pansofickeacuteho
systeacutemu412 praacutevě od sveacuteho chorvatskeacuteho filosofickeacuteho předchůdce413
411 NUP I 9 21b Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115-116 Daacutele pak srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 144-145 Jaromiacuter Červenka ve sveacute německy psaneacute publikaci předklaacutedaacute detailniacute historicko-filosofickou analyacutezu tzv světelneacute metafyziky (Lichtmetaphysik) jež je ndash podle meacuteho naacutezoru ndash ve vztahu Patriziho a Komenskeacuteho kliacutečovou spojniciacute Jejiacute kořeny spatřuje v indickeacutem a semitskeacutem myšleniacute Mezi dalšiacutemi konkreacutetniacutemi zdroji uvaacutediacute Piacutesmo heacuterakleitovu pyacutethaacutegorejskou a stoickou filosofii Pojem παναύγεια spatřuje poprveacute však až praacutevě u zmiacuteněneacuteho Filoacutena Alexandrijskeacuteho 412 Josef Tvrdyacute zdůrazňuje skutečnost že pojem pansofia se vyskytuje rovněž u Franceska Patriziho a to ndash což je nejpozoruhodnějšiacute ndash v identickeacutem smyslu v jakeacutem jej později bude chaacutepat naacuteš Jan Amos Komenskyacute K tomu srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 3 Ve stejneacutem duchu se vyslovuje rovněž Frances A Yates jež však vzaacutepětiacute dodaacutevaacute že celaacute jedna kniha Patriziho NUP je pojmenovaacutena Pansophia
- 79 -
což je ovšem evidentně v rozporu se skutečnostiacute Srov Yates Frances A Rozenkruciaacutenskeacute osviacutecenstviacute Praha 2000 s 199 a pozn č 24 na s 318 Jiniacute badateleacute (Jaromiacuter Červenka Robert Kalivoda) však ve svyacutech studiiacutech předklaacutedajiacute naacutezor že Comenia k užiacutevaacuteniacute tohoto termiacutenu inspirovali přiacutemo rosenkruciaacuteni Srov Červenka Jaromiacuter Die Grundlagen der pansophischen Idee des Johann Amos Comenius In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) 1 (XXV) Praha 1969 s 77-78 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et Historica č 29 1985 roč XV s 22-23 Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 46 Jaacuten Kvačala vedle toho připomiacutenaacute že slova pansophia užil již Filoacuten Alexandrijskyacute pracoval s niacutem i Jakob Boumlhme a že saacutem Komenskyacute se odvolaacutevaacute na luteraacutenskeacuteho teologa Laurenberga Srov Kvačala Jaacuten K histoacuterii slova pansophos pansophia In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a spisech J A Komenskeacuteho (AJAK) 1922 seš 5 s 38-39 V Conatuum pansophicorum dilucidatio Comenius sice na miacutestech v nichž hovořiacute o pansfoii vskutku zmiňuje jmeacutena Laurenberga (a rovněž i sveacuteho učitele Alsteda) v dalšiacutem vyacutekladu nicmeacuteně hovořiacute o vlastniacutem zavedeniacute tohoto termiacutenu Srov Komenskyacute Jan Amos Objasněniacute pansofickyacutech pokusů In Studia Comeniana et historica č 57-58 1997 roč XXVII s 135-167 (zejm pak s 148-152) Dodejme konečně že Jan Patočka opakovaně připomiacutenaacute že v ohledu na vlastniacute koncepci pansofie byl Komenskyacute inspirovaacuten zejmeacutena Tommasem Campanellou a Francisem Baconem K tomu srov kupř Patočka Jan Komenskyacute a Bacon In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 542-583 Vedle pansofickeacute koncepce přijal podle Patočky Komenskyacute rovněž i Baconův požadavek jednotneacute filosofickeacute metody S Verulaacutemskyacutem prosazovanou indukciacute se však cele neztotožnil Podle meacuteho soudu je u Comenia naopak možneacute vysledovat ohlasy Patriziho sveacuteraacutezneacute metodologie kombinujiacuteciacute aristotelskyacute (induktivně-)ascendenčniacute postup s platonskyacutem (deduktivně-)descendenčniacutem obohacenyacute o třetiacute teologizujiacuteciacute kontemplativniacute Ke Komenskeacuteho analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute metodě srov čaacutest 323 teacuteto praacutece 413 K tomu srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 76 145 a 192 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115 120-121 a 125 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 312 323 325 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 148 155 a 159-160 Patočka Jan Filosofickeacute zaacuteklady Komenskeacuteho pedagogiky In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 217-218 Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 65-68 Tvrdyacute J Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 a 13 Všichni tito badateleacute se shodujiacute v naacutezoru že se Comenius s Patriciovou filosofiiacute setkal teprve až v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let 17 stoletiacute Že tomu mohlo byacutet jinak ukaacutežeme si v oddiacutele 44 teacuteto studie Podle Marty Fattori se jako pravděpodobneacute jeviacute že se Comenius v Londyacuteně setkal s pařiacutezškyacutem vydaacuteniacutem Nova de universis philosophia z roku 1638 Srov Fattori Marta c d s 312 323 325 Vyacuteznamu Patriziho pojetiacute metafyziky světla jakož i univerzalistickeacuteho charakteru celeacute filosofie pro konečnou podobu Komenskeacuteho pansofickyacutech představ jsou si vědomi i sami současniacute chorvatštiacute badateleacute Srov kupř Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 133 137-139 a 143 Nahleacutedneme-li Patriziho koncepci filosofie jež je podle něj naacutesledujiacuteciacute bdquoPhilosophia studium est sapientiae Sapientia universitatis est cognitioldquo (Cit dle NUP I 1 1b) a Komenskeacuteho pojetiacute Pansofie neboli všeobecneacute moudrosti (srov vyacuteše kapitola 3) nebudeme moci přehleacutednout oběma myslitelům společnyacute akcent na univerzalitu poznaacuteniacute O Patriziho vlivu v tomto ohledu hovořiacute mj vyacuteše zmiacuteněnaacute chorvatskaacute badatelka L Schiffler Srov Schiffler Ljerka c d s 141 K Patriziho pojetiacute filosofie srov rovněž Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 344 346 a 347 kde autorka velmi vhodně připomiacutenaacute Patriziho ndash s Komenskyacutem ndash obdobneacute vše-vědneacute a encyklopedickeacute snahy jejichž vyacutesledem mělo byacutet diacutelo Ingens Divinae Sapientiae Thesaurus z nějž se naacutem však bohužel dochovaly pouze fragmenty popř zmiacutenky v myslitelově korespondenci Konečně nezajiacutemavou neniacute ani skutečnost že Francesco Patrizi i Jan Amos Komenskyacute se explicite vyslovujiacute pro prioritu filosofie před ostatniacutemi discipliacutenami K tomu srov Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 353 Daacutele k tomu pak srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47
- 80 -
Shodneacute užitiacute pojmu panaugia však neniacute zdaleka jedinyacutem jednotiacuteciacutem prvkem
filosofickyacutech koncepciacute obou slovanskyacutech osobnostiacute Patrizi i Komenskyacute ve svyacutech
vrcholnyacutech teoretickyacutech diacutelech prezentujiacute de facto identickeacute chaacutepaacuteniacute uacutelohy světla
v gnozeologickeacutem procesu414 Patriziho gnozeologie je založena na smysloveacutem poznaacuteniacute
fundovaneacutem primaacuterně zrakovyacutem vniacutemaacuteniacutem jež je schopno recipovat praacutevě světlo a
světlost bdquoVisui prima et primo cognita sunt lux et lumenldquo konstatuje hned v prvniacute
knize prvniacute čaacutesti sveacute Noveacute filosofie o univerzech415 Rovněž podle Komenskeacuteho je
poznaacutevaciacute proces založen na senzualistickeacutem vyacutechodisku opiacuterajiacuteciacutem se o prioritu
zrakovyacutech vjemů bdquoNaše SMYSLY tedy jež naacutem dal Bůh jsou prvniacutem našiacutem okem jiacutemž
věci ve světě vniacutemaacuteme bezprostředně přiacutemyacutem viděniacutemldquo416
Stejně tak je gnozeologickyacute proces u obou myslitelů ndash v konkreacutetniacute rovině ndash
shodně chaacutepaacuten jako vzaacutejemneacute aktivniacute spolupůsobeniacute poznaacutevajiacuteciacuteho subjektu
(disponujiacuteciacuteho vniacutemajiacuteciacutem orgaacutenem) a poznaacutevaneacuteho objektu Toto spojeniacute (u Patriziho
coitio u Komenskeacuteho coniunctio) je realizovatelneacute pouze za přiacutetomnosti a aktivniacute
uacutečasti třetiacuteho člena rovnice ndash světla
Nepochybeneacute smysloveacute poznaacuteniacute jehož adekvaacutetnost je garantovaacutena světlem je pro oba
analyzovaneacute myslitele naacutesledně nezbytnyacutem předpokladem jakeacutehokoliv kognitivniacuteho
procesu bdquoHanc ergo lucem contemplationis omnis primariam causamldquo tvrdiacute ve sveacute
NUP Francesco Patrizi417 Comenius ve sveacute Konzultaci podobně avšak obšiacuterněji
prohlašuje
bdquoLidskaacute přirozenost totiž byla vytvořena tak že prvniacute kořen veškereacuteho jejiacuteho
konaacuteniacute ať dobreacuteho či špatneacuteho je v rozumu Vždyť uacutedy svyacutem pohybem
vykonaacutevajiacute vše co jim vlaacutedkyně Vůle poroučiacute Vlaacutedkyně ovšem poroučiacute podle
toho jak se rozhodne rozhodne se podle toho jak si zvoliacute zvoliacute si podle toho
jak rozumiacute Rozumiacute však podle toho jak každou věc přijiacutemaacute od smyslů přijiacutemaacute
ji ovšem podle toho jak se jeviacute buď v jasneacutem světle nebo skrze mraky buď
v jejiacutem praveacutem nebo nepřirozeneacutem a nenaacuteležiteacutem zbarveniacute tvaru a polozeldquo418
414 K tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 114 415 NUP I 1 1b srov oddiacutel 226 teacuteto studie 416 CC Panaugia VIII 4 417 NUP I 1 1c 418 CC Panaugia III 7
- 81 -
Patricius a Comenius se konečně shodujiacute rovněž v otaacutezce filosofickyacutech a teologickyacutech
důsledků naacuteležiteacuteho zachaacutezeniacute se světlem v jeho gnozeologickeacutem aspektu Pro oba je
totiž vyacutelučnyacutem předpokladem teoretickeacute ascendence naacutevratu ke světlu prvotniacutemu ndash
tedy Bohu419 bdquoLux ergo et lumen primaria eius proles ante omnia sunt nobis
cognoscenda Per ea ad primam lucem patremque luminum ascendendumldquo prohlašuje
chorvatskyacute myslitel420
Posledniacute biskup Jednoty bratrskeacute pak ve sveacutem opus magnum charakterizuje
Pansofii jejiacutemž nezbytnyacutem předpokladem je praacutevě panaugia naacutesledujiacuteciacutemi slovy
bdquoTato kniha by posleacuteze byla našiacute mysli jakoby schodištěm jež by ji při prochaacutezeniacute všemi
věcmi pozdvihovalo až k neviditelneacutemu vrcholu všech věciacute k Bohuldquo 421
Oba mysliteleacute rovněž shodně zdůrazňujiacute že na počaacutetku gnozeologickeacuteho procesu stojiacute
smysly vniacutematelneacute a vniacutemaneacute světlo v materiaacutelniacutem (lidskeacutem) světě (senzualistickyacute
aspekt) skrze jehož poznaacuteniacute lze naacutesledně prostřednictviacutem činnosti mysli
(racionalistickyacute aspekt) ascendovat až k jeho netělesneacutemu (smyslům nedostupneacutemu)
zdroji ndash Bohu422
Pro Komenskeacuteho je z hlediska vytouženeacute naacutepravy pokaženyacutech lidskyacutech věciacute nezbytnyacutem
naacutevrat ze současneacute v mnohost rozdrobeneacute reality k původniacute čisteacute jednotě tedy Bohu
Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že hovořiacute-li Comenius o Bohu užiacutevaacute de facto stejnyacutech
charakteristik jež pro něj vyhradil Francesco Patrizi ve sveacute jedinečneacute pozitivně-
teologickeacute koncepci
bdquoBůh je totiž cosi jedineacuteho i když je všiacutem je všiacutem a přece je jedno jedineacute
(omnia est et tamen unum est) Jedno je podstatou všiacutem je svyacutemi vlastnostmi
419 K tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 121 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 327 a Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 28 420 NUP I 1 1c 421 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 10 422 NUP I 10 23b-c NUP IV 15 97d NUP IV 19 109d CC Panaugia II 6 CC Panaugia XI 4 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 141 a 142 a Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 344 a 350-351
- 82 -
protože zaacuterodky ideje a vlastnosti zahrnuje v sobě [hellip] Hle Bůh kteryacute jedinyacute je
VŠIacuteM chce abychom jako jeho obraz se VŠICHNI stali JEDNIacuteMldquo 423
Pro připomenutiacute zopakujme charakteristiku již Patrizi předklaacutedaacute ve sveacute noveacute filosofii
bdquoEt omnia sunt in uno sed uniter Et unum uniter est omnia Et unum (liceat ita fari) est
Uno-mnialdquo424
Ačkoliv se ndash ve světle předchaacutezejiacuteciacutech odstavců jakož i zaacutevěrů baacutedaacuteniacute historiků
filosofie ndash jeviacute byacutet nepochybnyacutem že Francesco Patrizi i J A Komenskyacute vychaacutezejiacute ze
shodneacuteho užitiacute pojmu panaugia a kliacutečovyacutech aspektů sveacute metafyziky světla (zejmeacutena
v ohledu gnozeologickeacutem) přistupujiacute k jeho dalšiacutemu užitiacute při tvorbě svyacutech
filosofickyacutech systeacutemů každyacute v poněkud odlišneacutem ohledu
Patriziho dalšiacute uacutevahy stran panaugie se ubiacuterajiacute směrem přiacuterodně-filosofickyacutech
meditaciacute když tiacutemto termiacutenem rozumiacute rozlitiacute světla (lux) ndash jež se tiacutemto stane světlostiacute
(lumen) ndash po původně praacutezdneacutem prostoru (spacium)
bdquoHoc tale lumen a luce verbi Dei emicans nomine vocat appositissimo
Panaugiam quasi omnilucentiamldquo425
Takto rozliteacute světlo (lux lumen) zaplnivšiacute praacutezdnyacute prostor (spacium) se pak stane
teoretickyacutem předpokladem rozpracovaacuteniacute uacutevah o dalšiacutech dvou přiacuterodně-filosofickyacutech
prvciacutech zaklaacutedajiacuteciacutech skutečnost teplu (calor) a toku (fluor)
Jan Amos Komenskyacute bude oproti tomu panaugiiacute rozumět rozlitiacute bdquovytouženeacuteho
všeobecneacuteho praveacuteho a zaacuteřiveacuteho světla poznaacuteniacute jež přemaacutehaacute jakeacutekoli a jakkoli
vzaacutejemně propleteneacute temnoty nevědomostiacute pochyb a samotnyacutech našich omylůldquo426
Moravskyacute myslitel bude tedy daacutele rozviacutejet gnozeologickyacute aspekt metafyziky světla jenž
v jeho pojetiacute vyuacutestiacute ve sveacuteraacuteznou a jedinečnou koncepci všenaacutepravy (panorthosie)
lidskyacutech věciacute jiacutež se panaugia zaklaacutedajiacuteciacute možnost pansofie stane nezbytnyacutem
předpokladem
423 CC Panegersia IX 8 a 11 424 NUP II 7 13d K teacuteto otaacutezce srov rovněž stejnyacute zaacutevěr Ljerky Schiffler Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 143 425 NUP IV 4 73c-b NUP I 9 21b Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 226 teacuteto studie 426 CC Panaugia X 5 CC Panaugia III 1 Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 323 teacuteto studie
- 83 -
Oba filosofoveacute jejichž hlavniacute teoretickaacute diacutela jsou předmětem analyacutezy teacuteto studie tak
vychaacutezeje ze stejneacuteho terminologickeacuteho a metafyzickeacuteho vyacutechodiska založeneacuteho na
recepci Filoacutenova pojmu panaugia postulujiacute totožnou gnozeologickou koncepci avšak
v ohledu na dalšiacute teoretickeacute rozpracovaacuteniacute zaacutekladniacutech principů sveacute metafyziky světla se
ubiacuterajiacute rozdiacutelnyacutemi cestami
Tento zaacutevěr potvrzujiacute rovněž vyacutesledky baacutedaacuteniacute Elisabeth von Erdmann-Pandžić
jež ve sveacute studii věnovaneacute pojmu panaugia u Patriziho a Komenskeacuteho konstatuje
bdquoKomenskeacuteho vyacutezvy se v zaacutekladniacutech rysech kryjiacute s Patriziho filosofiiacute a bylo proto
důsledneacute když Komenskyacute použil pojem panaugia v podobnyacutech souvislostech jako
Patrizi Komenskyacute nicmeacuteně ve sveacutem vlastniacutem smyslu zdynamizoval univerzaacutelně-
pedagogickyacute apel pojmuldquo427 Německaacute badatelka spatřuje ndash rovněž ve shodě se zaacutevěry
teacuteto diplomoveacute praacutece ndash zaacutekladniacute rozdiacutel v užitiacute pojmu panaugia u obou myslitelů
v Komenskeacuteho akcentu univerzaacutelniacuteho a praktickeacuteho (pedagogickeacuteho) vyacuteznamu jenž se
u Patriziho nevyskytuje428
Komenskeacuteho setkaacuteniacute s Patriziho diacutelem kladeneacute tradičně do obdobiacute jeho kraacutetkeacuteho
působeniacute v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let 17 stoletiacute jej neovlivnilo pouze v jeho
naacutesledneacute koncepci světelneacute metafyziky vyjaacutedřeneacute nejprve ve Via lucis a posleacuteze
komplexně v Obecneacute poradě o naacutepravě věciacute lidskyacutech Comenius nesporně ovlivněn
terminologiiacute Patriziho Noveacute filosofie o univerzech vybudoval pojmosloviacute užiteacute při
konstrukci sveacuteho opus magnum na filosofickyacutech neologismech sestavenyacutech vždy
z řeckeacuteho prefixu -pan429
427 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 125 428 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 123-124 Obdobnyacutem naacutezorem vyznačujiacuteciacutem se však poněkud nižšiacutem oceněniacutem Komenskeacuteho myslitelskeacute kreativity a nezaacutevislosti se prezentuje rovněž Marta Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 326- 327 429 Srov ostatně naacutezvy jednotlivyacutech knih NUP Panaugia Panarchia Pampsychia a Pancosmia a jednotlivyacutech knih Porady Panegersia Panaugia Pansofia Pampaedia Panglottia Panorthosia a Pannuthesia Daacutele k tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 124 S tiacutemto zaacutevěrem se ztotožňujiacute rovněž Marta Fattori srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 323 a 325 a Ljerka Schiffler srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija
- 84 -
Stejně tak i dalšiacute filosofickeacute pojmy jsou podle von Erdmann-Pandžić u obou
myslitelů užiacutevaacuteny ve stejnyacutech formaacutelniacutech i obsahovyacutech konotaciacutech Ve sveacute studii jich
nabiacuteziacute obsaacutehlyacute vyacutečet uveďme však pouze ty nejzaacutesadnějšiacute světlo (lux) otec světel
(pater luminum) rozumoveacute světlo (lux intellectualis) všeobecneacute světlo (lux
universalis) opacum paprsek (radius) umbra430
V ohledu na problematiku filosofickeacute terminologie pro uacuteplnost dodejme že je
v dějinaacutech filosofie pojem panaugia užiacutevaacuten naposledy praacutevě J A Komenskyacutem431 Tato
skutečnost ještě viacutece zvyacuterazňuje uacutezkeacute a osudoveacute propojeniacute myšleniacute obou slovanskyacutech
osobnostiacute
Z hlediska terminologickeacuteho je nepochybně zajiacutemaveacute rovněž zjištěniacute že jak
Francesco Patrizi tak i Jan Amos Komenskyacute užiacutevajiacute ve svyacutech filosofickyacutech a přiacuterodně-
filosofickyacutech pojednaacuteniacutech stejnyacutech vyacuterazů pro jednotliveacute descendujiacuteciacute stupně světla jež
takeacute užiacutevajiacute ve shodneacutem teoretickeacutem vyacuteznamu Oba mysliteleacute postulujiacute totožnou triaacutedu
světlo (u obou myslitelů v latinskeacutem originaacutele lux) ndash paprsek (radius) ndash světlost
(lumen432)433
Pramenem fyzikaacutelniacuteho světla je oběma filosofům nepřiacutestupneacute a nedosažitelneacute (u
Patriziho i Komenskeacuteho shodně inaccessibilis inaccesabile) věčneacute světlo jež je ndash opět
shodně podle obou ndash obyacutevaacuteno Bohem434 Praacutevě toto božskeacute světlo samo ze sebe nižšiacute
světelneacute stupně emituje435
Dodejme konečně že oba filosofoveacute nahliacutežejiacute světlo jako kliacutečovyacute agens v otaacutezce
vzniku a naacutesledneacute existence všeho jsouciacuteho436
Tvůrci filosofickyacutech systeacutemů Noveacute filosofie o univerzech a Obecneacute porady o naacutepravě
věciacute lidskyacutech přistupujiacute totožně i k různyacutem dalšiacutem otaacutezkaacutem svyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech
koncepciacute Oba myslitele pojiacute tendence dělit v přiacuterodě se vyskytujiacuteciacute materiaacutelniacute tělesa do
tři kategoriiacute Patriziho lucida diaphana a opaca a Komenskeacuteho světelnaacute průsvitnaacute a
u europskom obzoru Zagreb 1992 s 140 Daacutele pak srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 430 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 121 431 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 125 432 Autory českeacuteho překladu Obecneacute porady užiacutevaacuteno ekvivalentu svit 433 NUP I 3 5d CC Panaugia I 6 CC Panaugia IX 45 434 NUP IV 4 73d CC Panaugia II 6 K tomu srov teacutež CC Panaugia XVI 3 435 NUP IV 4 73c-74b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 514) 436 Srov oddiacutely 226 228 a 324 teacuteto praacutece daacutele popř CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 25
- 85 -
neprůhlednaacute se vyznačujiacute de facto identickyacutemi fyzikaacutelniacutemi (optickyacutemi) vlastnostmi437
Nahleacutedneme-li však Komenskeacuteho uacutevahy podrobněji zjistiacuteme že jeho vyacuteše nastiacuteněneacute
spekulace opět dalece přesahujiacute uacutezkyacute přiacuterodně-filosofickyacute raacutemec a že jiacutem haacutejenaacute
triadickaacute kategorizace těles hraje ndash coby metafora třech druhů lidskeacute mysli ndash
vyacuteznamnou roli v jeho pojetiacute možnostiacute všenaacutepravy Ukazuje se zde opět ve shodě
s přesvědčeniacutem Elisabeth von Erdmann-Pandžić mimořaacutednaacute tvůrčiacute originalita
Komenskeacuteho
Dalšiacutem z jednotiacuteciacutech aspektů obou filosofickyacutech systeacutemů je pak přiacuterodně-
filosofickyacute postoj deklarujiacuteciacute složeniacute materiaacutelniacuteho světa (Patriziho mundus hylaeus
Komenskeacuteho mundus materialis) pouze ze třech součaacutestiacute vzduchu vody a země438
Podle Jaromiacutera Červenky je nepochybnyacute rovněž vliv chorvatskeacuteho filosofa na
Comeniovo přesvědčeniacute o oduševnělosti světa Tento univerzaacutelniacute duch neboli duše
světa439 zastaacutevaacute rovněž roli všeoživujiacuteciacuteho a všeudržujiacuteciacuteho světoveacuteho principu Protože
je rozptyacutelen všude je přiacutečinou sympatie popř antipatie mezi jednotlivyacutemi entitami440
Odvolaacutevaacute-li se však Komenskyacute na Patriziho filosofii ve svyacutech Ad Physicam addenda
explicite ndash jak Červenka konstatuje441 ndash neplatiacute toteacutež pro Konzultaci v niacutež ndash alespoň
podle myacutech zjištěniacute ndash v teacuteto zaacuteležitosti referuje pouze k Platoacutenovi442
Duše světa je Patrizimu i Komenskeacutemu zaacutekladniacutem a nezbytnyacutem předpokladem
zachovaacuteniacute sympatie a (pan)harmonie napřiacuteč celyacutem univerzem Ačkoliv oba užiacutevajiacute
odlišnyacutech terminologickyacutech uchopeniacute je jejich pojetiacute teacuteto skutečnosti jakož i jejiacuteho
opaku antipatie de facto totožneacute443 V tomto ohledu je však na miacutestě daacutet za pravdu
437 NUP I 1 1c-d CC Panaugia XI 5 Na Komenskeacuteho inspiraci Patrizim v tomto ohledu poukazuje Jan Patočka Srov Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 68 438 K tomu srov oddiacutely 228 a 324 teacuteto praacutece Daacutele pak srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131-133 a Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 23 439 O jisteacute Komenskeacuteho terminologickeacute rozkoliacutesanosti již bylo pojednaacuteno Srov pozn č 374 v teacuteto studii 440 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 59 441 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 22 Stejně tak Marta Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 313-314 Že se oba badateleacute nemyacuteliacute dokazujiacute IV a V hlava (caput) Přiacutedavků K tomu srov Komenskyacute Jan Amos Ad Physicam addenda In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Svazek 12 Praha 1978 s 200-201 442 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IIIIII 1-3 K tomu srov teacutež Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 64 na s 537 443 K tomu srov oddiacutely 228 a 323 teacuteto praacutece Bliacuteže pak srov NUP II 18 39c CC Panaugia X 7-25 Daacutele k teacutematu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s
- 86 -
spiacuteše zaacutevěrům baacutedaacuteniacute J Červenky jenž ideu harmonie nahliacutežiacute v širšiacutem kontextu
novoplatonismu Takovyacutem prizmatem se pak jeviacute vhodnějšiacutem nehovořit o totožneacutem
pojetiacute u obou myslitelů naacuterokujiacuteciacutem vzaacutejemnou vazbu nyacutebrž spiacuteše o analogickeacutem
přiacutestupu444
42 Analogie
Vedle nepochybnyacutech a jednoznačně doložitelnyacutech totožnostiacute je možneacute v největšiacutech
teoretickyacutech diacutelech F Patriziho a J A Komenskeacuteho vysledovat řadu dalšiacutech
analogickyacutech filosofickyacutech vyacutechodisek metodologickyacutech postupů a jejich důsledků
Patriziho i Komenskeacuteho pojiacute přesvědčeniacute o mimořaacutednosti a přelomovosti jejich diacutela445
Oba rovněž deklarujiacute že jimi vystavěnyacute teoretickyacute systeacutem sjednocuje a ndash ba co viacutece ndash
završuje dosavadniacute filosofickeacute tradice V tomto ohledu je velmi zajiacutemaveacute zdůraznit že
oba hovořiacute o sveacute koncepci jako unifikujiacuteciacute aristotelismus a platonismus446 Oběma
myslitelům je však společnaacute i značnaacute ostražitost co se nekritickeacuteho přijiacutemaacuteniacute autorit
tyacuteče Patrizi i Komenskyacute se explicite vyslovujiacute pro upřednostněniacute kritickeacuteho uvažovaacuteniacute
před slepyacutem přijiacutemaacuteniacutem vyacuteroků filosofickyacutech a teologickyacutech osobnostiacute minulosti i
přiacutetomnosti447 Snaha o konstrukci noveacute pravdiveacute a univerzaacutelniacute metody jež je pro jejich
diacutela rovněž charakteristickaacute však nebyla ndash a to nejen z hlediska dějin filosofie 16 a 17
stoletiacute ndash zdaleka ničiacutem vyacutejimečnyacutem448
Oba filosofoveacute se shodujiacute takeacute ve svyacutech filosofickyacutech vyacutechodisciacutech a zaacutekladniacutech
principech sveacuteho uvažovaacuteniacute V oddiacutele 223 teacuteto studie jsme vyliacutečili jakyacutem způsobem
103 a Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 143 444 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 163 K tomu srov rovněž Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 213-214 Tento zaacutevěr potvrzuje rovněž Jan Patočka Srov Patočka Jan Mezihra na prahu moderniacute vědy Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 146-147 kde připomiacutenaacute Komenskeacuteho obeznaacutemenost rovněž s Cusanovyacutemi naacutezory stran (pan)harmonie a via facti tak možnost prokaacutezaacuteniacute totožnosti pojetiacute u Patricia a Comenia vylučuje K tomu srov teacutež Patočka Jan Fyzika a jejiacute principy In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 323 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 538 či Patočka Jan Komenskyacute a Bacon In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 568 445 K tomu srov oddiacutely 222 a 321 teacuteto praacutece 446 K tomu srov oddiacutely 222 a 324 teacuteto praacutece Tento aspekt filosofickyacutech koncepciacute obou myslitelů zdůrazňuje rovněž Ljerka Schiffler Srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 141 Ke Komenskeacuteho unifikačniacutem tendenciacutem srov daacutele Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 33-35 447 K tomu srov oddiacutely 222 a 324 teacuteto praacutece 448 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 54
- 87 -
Francesco Patrizi překonaacutevaacute dualismus a předklaacutedaacute sveacute triadickeacute scheacutema skutečnosti
Triadickeacute smyacutešleniacute je zřejmeacute i u J A Komenskeacuteho jehož celaacute Obecnaacute porada je
vystavěna na principu potrojnosti počiacutenaje děleniacutem lidskyacutech věciacute pokračuje
diferenciaciacute zdrojů lidskeacuteho poznaacuteniacute a cestami naacutepravy konče449
Triadickeacute uvažovaacuteniacute však neniacute pro novoplatonsky orientovaneacute filosofy ničiacutem
vyacutejimečnyacutem Jaromiacuter Červenka a Pavel Floss se konečně shodujiacute v naacutezoru že největšiacute
vliv na rozvoj Komenskeacuteho myšleniacute měly miacutet v tomto ohledu spisy Augustina Aurelia a
Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho450
Ve stejneacutem duchu je pak možneacute hodnotit Komenskeacuteho pojiacutemaacuteniacute člověka jako
mikrokosmu vztaženeacutemu k makrokosmu (srov 324) I zde Červenka naleacutezaacute zdroje
v Cusanově filosofii451 Zaměřiacuteme-li se však na Comeniovy naacutezory podrobněji zjistiacuteme
449 K tomu srov oddiacutely 223 a 324 teacuteto praacutece Neniacute bez zajiacutemavosti že Jaromiacuter Červenka v přiacutepadě Komenskeacuteho hovořiacute dokonce o maacutenii bdquoTriadickaacute maacutenie rostla u Komenskeacuteho rok od roku a vyvrcholila v Konzultaci kde je teacuteměř vše pojato triadickyldquo Ke Komenskeacuteho triadismu srov podrobněji naacutesl poznaacutemka 450 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 6 a 8 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 44 59 a pozn č 30 na s 164 Autor zde předklaacutedaacute obsaacutehlyacute a detailně propracovanyacute seznam možnyacutech zdrojů Komenskeacuteho triadickeacuteho uvažovaacuteniacute Podle Pavla Flosse se Comenius s Cusanovyacutemi spisy setkal již během sveacuteho působeniacute ve Fulneku v letech 1618-1621 K tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 41 Tentyacutež badatel pak v jineacute sveacute studii poznamenaacutevaacute že bdquoKusaacutenova kritika aristotelskeacuteho dualismu protiv na Komenskeacuteho hluboce zapůsobila Zavedeniacute třetiacuteho principu do kosmologickyacutech vyacutekladů považuje pro sebe Komenskyacute za největšiacute přiacutenosldquo Cit dle Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 K otaacutezce Augustin ndash Komenskyacute pak srov Patočka Jan Triaacutedy Cusanovy a triaacutedy Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 280-300 Rovněž i Jan Patočka v c d označuje za hlavniacute inspiračniacute zdroj Comeniova triadismu spisy Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Oproti tomu dodejme s poukazem na studie Erny Banić-Pajnić dospěl Patrizi ke sveacutemu triadismu skrze svůj intenzivniacute zaacutejem o chaldejsko-hermetickou tradici v niacutež spatřuje kořeny veškereacuteho triadickeacuteho smyacutešleniacute vůbec Patriziho triadismus je tedy ndash zdůrazněme ndash primaacuterně (tj z hlediska svyacutech filosofickyacutech zdrojů) ne-křesťanskyacute K tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 269 a 273 Ke Komenskeacuteho triadismu obecněji srov daacutele Floss Karel Rehabilitace triadistiky In Studia Comeniana et historica č 63-64 2000 roč XXX s 22-29 Floss Karel Triaacutedy ndash pojiacutetko mezi filozofiiacute a teologiiacute In Studia Comeniana et historica č 51 1994 roč XXIV s 13-20 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 12-13 18-19 34 36-37 Nejeschleba Tomaacuteš Struktura a triaacutedy Ke zhodnoceniacute vyacuteznamu filozofie J A Komenskeacuteho Pavlem a Karlem Flossovyacutemi In Studia Comeniana et historica č 63-64 2000 roč XXX s 36-41 Schadel Erwin Komenskyacutes Emendationstriadik im reformatiorischen und speziell sozinianischen Umfeld In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 91-111 451 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 44 K teacutematu jakož i Comeniově vztahu ke Cusanovi srov daacutele Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971 roč I s 11-38 Floss Pavel Mikulaacuteš Kusaacutenskyacute život a diacutelo Praha 1977 s 160-162 a 194-202 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 19 a 28 Patočka Jan Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 59-85 (zde pak zejm s 70-71) Patočka Jan Komenskyacute a Cusanus In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 219-224 Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 141 Patočka Jan Mezihra na prahu moderniacute vědy Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 134-148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 96-97 Patočka Jan O
- 88 -
že analogie mikro- a makrokosmu neniacute v jeho filosofickeacute koncepci aplikovatelnaacute pouze
vyacutelučně na člověka nyacutebrž že se vztahuje rovněž i na všechny ostatniacute živočichy452
Jaromiacuter Červenka zde proto hovořiacute i o pravděpodobneacutem vlivu Jeana drsquoEspagneta jenž
za mikrokosmos poklaacutedal i rostliny453
Francesco Patrizi i Jan Amos Komenskyacute se shodujiacute ve svyacutech vyacutehradaacutech vůči
obvykleacutemu pojetiacute Stvořeniacute světa Oba odmiacutetajiacute tradičniacute koncepci creatio ex nihilo a
zdůrazňujiacute že vznik materiaacutelniacuteho světa je nutneacute chaacutepat jako akt zhmotněniacute dosud
neviditelneacuteho a nehmotneacuteho454
Patrizi opakovaně prohlašuje že pod pojmem nihil je ve skutečnosti třeba
rozumět nikoliv naprosteacute nic nyacutebrž absenci laacutetky
bdquoSi materia est nihilum nihilum autem est non ens a Deo est producta [hellip] Nos
vero materiam ex qua corpora omnia mundum constituentia constare dicimus et
corpus esse affirmamus et qualificatum et formatum etiamsi forte non
figuratum et a Deo creatum pro certo habemusldquo455
Komenskyacute na druheacute straně deklaruje že tzv Stvořeniacutem bdquonevznikla žaacutednaacute novaacute podstata
ale že pouze to co je od věčnosti v Bohu a v idejiacutech a od věků v andělskeacutem světě
neviditelneacute a nevniacutematelneacute se nějakyacutem obraacuteceniacutem navenek stalo viditelnyacutemldquo 456
Oba myslitele pojiacute rovněž analogickeacute avšak v historicko-filosofickeacutem kontextu jejich
epochy nikterak vyacutejimečneacute přesvědčeniacute o vymezenosti světa jenž je však situovaacuten
v nekonečneacutem prostoru457
novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 15 Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 452 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI 1 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel VII O schopnosti plodiveacute LXV 453 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 230 454 K Patriziho postojům srov bliacuteže Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 K naacutezorům Komenskeacuteho srov niacuteže 455 NUP II 22 48a Daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 208-209 či Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 456 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 17 Ke Comeniově pojetiacute tvořeniacute (creare formare) srov bliacuteže Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 14-15 457 NUP IV 1 64a-b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VIII 9 Daacutele k tomu srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 189 Nutno však zmiacutenit že Pavel Floss nahliacutežiacute Comeniovy naacutezory odlišně nežli je ndash na zaacutekladě CC Pansofia Svět
- 89 -
Do pomyslneacuteho středu celeacuteho univerza situujiacute Patricius i Comenius prostředkujiacuteciacute
stupeň ndash spojnici ndash všech emanovanyacutech stupňů (Patriziho devět stupňů Komenskeacuteho
osm světů nazyacutevanyacutech ostatně rovněž grady - stupni458)
V přiacutepadě chorvatskeacuteho filosofa se jednaacute o duši
bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat
tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo459
J A Komenskyacute za tuto spojnici označuje člověka disponujiacuteciacuteho nesmrtelnyacutem
duchem460
bdquoVšechno z jednoho všechno k jednomu prvniacute a posledniacute nejvyššiacute a nejnižšiacute
spolu velmi těsně souvisejiacute propojeniacutem prostředniacutech člaacutenků nepřetržityacutemi
spojeniacutemi a nevyhnutelnou činnostiacute a trpnostiacute takže svět i když je sestaven
z milioacutenů čaacutestiacute a čaacutesteček čaacutestiacute je přece jeden a v sobě nedělitelnyacute [hellip]ldquo 461
Comenius však věrnyacute sveacutemu tvůrčiacutemu geniu nezůstaacutevaacute pouze u tohoto konstatovaacuteniacute
Jeho antropologie pronikaacute daleko hlouběji a moravskyacute myslitel tak ke sveacute nauce o
oduševnělosti světa přičleňuje naleacutehavyacute etickyacute aspekt
materiaacutelniacute VIII 9 ndash interpretuji jaacute a hovořiacute o skutečnosti že Jan Amos nekonečnost prostoru odmiacutetaacute Srov Floss Pavel Prostor a nekonečnost světa v Komenskeacuteho Konsultaci In Studia Comeniana et historica č 4 1972 roč II s 49-58 458 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 143 Emanačniacute scheacutema univerza neniacute v raacutemci novoplatonismu ničiacutem vyacutejimečnyacutem Jakaacutekoliv snaha spatřovat vazbu Komenskeacuteho na Patriziho naacutezory by proto v tomto ohledu byla přinejmenšiacutem zavaacutedějiacuteciacute Jaromiacuter Červenka konečně ve sveacute novějšiacute studii konstatuje že Komenskyacute ve sveacute koncepci pansofickyacutech světů vychaacuteziacute z filosofie Tommasa Campanelly K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5 14-16 459 NUP III 4 56d 460 K tomu srov bliacuteže Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27-28 V tomto ohledu neniacute nezajiacutemavyacutem zmiacutenit zřetelnou podobu Komenskeacuteho naacutezorů s filosofickyacutemi představami Ficinovyacutemi Srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 47-78 461 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 505)
- 90 -
bdquo[Č]lověk je všechno protože je schopen staacutet se všiacutem tj tiacutem co je nejvyššiacute i
nejnižšiacute Pokud se oddaacutevaacute pozemskyacutem věcem hrubne a obraciacute se v nic Pokud
nebeskyacutem připodobňuje se poněkud Bohu a stojiacute nad všemi ostatniacutemi tvoryldquo462
V ohledu na prostředkujiacuteciacute stupně je jistě zajiacutemavyacutem povšimnout si rovněž že oba
mysliteleacute nachaacutezejiacute stupně sjednocujiacuteciacute protiklady nejen napřiacuteč univerzem nyacutebrž i mezi
jednotlivyacutemi entitami
Podle Patriziho (pozitivniacute) protiklady bdquo[q]uae plerumque et inter se pugnant et
se se alterant et misceri possunt et ex seipsis media quaedam procreare tepores
colores sapores et similialdquo463
Komenskyacute tvrdiacute že bdquo[v]šechno sice sestaacutevaacute z protikladů tiacutehnouciacutech opačnyacutem
směrem když však rozvinou všechno sveacute uacutesiliacute nezničiacute se ale podpiacuterajiacute se a udržujiacute jako
proti sobě stojiacuteciacute kameny v klenbě Neboť nejvyššiacute a nejnižšiacute těžkeacute a lehkeacute teplo a
chlad atd se udržujiacute a uchovaacutevajiacute jen protikladnostiacute a tak všechno ostatniacuteldquo464
Na tomto miacutestě dlužno zmiacutenit jednu historicko-filosofickou poznaacutemku Vedle
Franceska Patriziho a Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho ndash jak bylo ukaacutezaacuteno vyacuteše ndash byl Komenskyacute
silně ovlivněn rovněž i Tommasem Campanellou od nějž měl převziacutet koncepci třech
sviacutetilen ndash tedy možnyacutech zdrojů poznaacuteniacute jakož i některeacute z principů sveacute přiacuterodniacute a
politickeacute filosofie465 V menšiacute miacuteře je pak u Comenia možneacute spatřovat takeacute vliv
462 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel O přiacutepadciacutech člověka V ohledu na Komenskeacuteho silnyacute a nepřehleacutednutelnyacute akcent na lidskou svobodu stran tvorby vlastniacuteho osudu každeacuteho individua se nabiacuteziacute otaacutezka myslitelovy možneacute inspirace filosofickyacutemi naacutezory Giovanniho Pika della Mirandoly K tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 29-30 kde předniacute českyacute komeniolog hovořiacute o doslova existencionaacutelniacutem aspektu Komenskeacuteho pojetiacute kosmu V jineacute sveacute studii pak Pavel Floss medituje rovněž o jisteacutem vlivu bdquohomocentrickyacutech tendenciacuteldquo filosofie Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Srov Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971 roč I s 24-25 a 31 Jaromiacuter Červenka vedle toho naleacutezaacute kořeny Comeniova silneacuteho důrazu na lidskou svobodu a (sebe)tvořivost v domaacuteciacute bratrskeacute tradici popř ndash rovněž jako P Floss ndash u Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho ale takeacute u Jakoba Boumlhme K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 17 463 NUP I 5 12d 464 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 506) 465 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 63-65 Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 2 Ljerka Schiffler v ohledu na tři zdroje lidskeacuteho poznaacuteniacute hovořiacute rovněž i o možneacutem vlivu Franceska Patriziho V naacutesledujiacuteciacutech uacutevahaacutech nicmeacuteně charakterizuje Campanellovo působeniacute na zformovaacuteniacute Komenskeacuteho postojů jako očividneacute (oćigledno) Srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 133 a 142 Vzhledem ke skutečnosti že toto Patriziho děleniacute nachaacuteziacute v jeho třetiacutem Dialogu o historii jehož znaacutemost neniacute u Komenskeacuteho ndash alespoň podle mně dostupnyacutech informaciacute ndash prokaacutezaacutena kloniacutem se spiacuteše k zaacutevěrům Červenkovyacutem To ostatně potvrzujiacute i vyacutesledky baacutedaacuteniacute Marty Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia
- 91 -
hermetickeacute filosofie německeacute mystiky (zejmeacutena Jakoba Boumlhme466) rosenkruciaacutenů
paracelsianismu Lodovica Vivese Daniela Sennerta Francise Bacona Roberta Fludda
ad467 Vidiacuteme tedy že Komenskeacuteho opus magnum čerpaacute ze značně širokeacute myšlenkoveacute
zaacutekladny jiacutež však veacutevodiacute jmeacutena Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Tommasa Campanelly a ndash
Franceska Patriziho
Comenius je přesvědčen dodejme zaacutevěrem tohoto oddiacutelu že mundus materialis je
konstituovaacuten třemi fundamentaacutelniacutemi principy laacutetkou duchem a světlem (resp ohněm
srov 324) Mohlo by se zdaacutet že k teacuteto sveacute přiacuterodně-filosofickeacute koncepci dospěl pod
vlivem studia filosofickyacutech naacutezorů Franceska Patriziho (srov 228) Tyto principy se
však vyskytujiacute rovněž v diacutele Roberta Fludda s niacutemž byl Komenskyacute obeznaacutemen468 a ndash co
je hlavniacute ndash Comenius se podle Jana Patočky odvolaacutevaacute explicite na vliv Tommasa
Campanelly Tato skutečnost však Patočkovi nikterak nezabraňuje spatřovat skutečnyacute
kořen Komenskeacuteho koncepce třiacute konstituentů materiaacutelniacuteho světa ve filosofii Mikulaacuteše
z Kusy (jež byla ostatně inspiraciacute pro Campanellu samotneacuteho)469
nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 307 308 311 a 312 Jan Patočka ovšem v jedneacute ze svyacutech (během života) nepublikovanyacutech statiacute upozorňuje že ačkoliv se saacutem Komenskyacute ve věci zdroje sveacute koncepce třech sviacutetilen na Campanellu explicite odvolaacutevaacute je nutneacute za fundamentaacutelniacute zdroj těchto jeho (jakož i Campanellovyacutech) naacutezorů označit Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho K tomu srov Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 K politickeacute filosofii pak srov zejm Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5 a 13-14 či Fattori c d s 317 kde italskaacute badatelka soudiacute že Campanellův utopickyacute spis Slunečniacute staacutet měl miacutet vliv na formulaci Komenskeacuteho idejiacute vtělenyacutech do šesteacuteho gradu jeho Pansofie 466 Srov oddiacutel 324 teacuteto studie Daacutele pak srov Patočka Jan K textu 2 gradu Pansofie In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 327 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 114 Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 14 467 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 59 61 63 64 91 a 99 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 Toto teacutema však neniacute předmětem teacuteto studie Podrobněji proto srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 24-104 K probleacutemu srov teacutež Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 20 468 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 21 na s 535 469 Patočka Jan Fyzika a jejiacute principy In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 316-317 a 323 kde českyacute filosof poukazem na časnost vzniku těchto Comeniovyacutech představ vyvraciacute domnělou inspiraci filosofiiacute Franceska Patriziho a s rozhodnostiacute poklaacutedaje naacutesledujiacuteciacute řečnickou otaacutezku poukazuje na vazbu ke Cusanovi bdquoA je potom divneacute že Komenskeacuteho trias se svou uacuteplně pasivniacute hmotou formujiacuteciacutem utvaacuteřejiacuteciacutem světlem-ohněm a aktivitu s pasivitou slučujiacuteciacutem duchem odpoviacutedaacute přesně duchu triadickyacutech scheacutemat kusaacutenovskyacutechldquo K probleacutemu daacutele srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 174-175 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 8 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9-10
- 92 -
43 Rozdiacutely
Pro uacuteplnost vyacutekladu zbyacutevaacute ve stručnosti pojednat o rozdiacutelech jež od sebe oba
filosofickeacute systeacutemy vzdalujiacute Takovyacutech přiacutepadů bychom našli samozřejmě bezpočet
zajiacutemat naacutes zde proto budou zejmeacutena odlišnosti prameniacuteciacute z původně totožnyacutech
filosofickyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech či teologickyacutech vyacutechodisek popřiacutepadě rozdiacutely
vztahujiacuteciacute se k teacutematům jimiž se Patrizi i Komenskyacute shodně intenzivněji zaobiacuterali
Již bylo zmiacuteněno (v čaacutesti 221) že se Patriziho filosofickaacute koncepce vyznačuje
nesmlouvavyacutem protiaristotelskyacutem postojem470 J A Komenskyacute se oproti tomu o
Stagiritu na mnoha miacutestech sveacute Porady opiacuteraacute Jeho filosofie je mu naacutepomocnou např
při vyacutekladu problematiky přirozenosti471 či pohybu (v bdquoaristotelskyldquo širšiacutem slova
smyslu)472
Pozoruhodnou je nepochybně i skutečnost že Patrizi i Komenskyacute hovořiacute ve svyacutech
diacutelech o tmě a z niacute descendujiacuteciacutech nižšiacutech stupniacutech Jestliže však pro chorvatskeacuteho
myslitele tma existuje realiter pro Comenia je jen pouhyacutem nedostatkem bdquoskutečneacute
bytnosti totiž světlaldquo473
Zastavme se v zaacutevěru tohoto oddiacutelu kraacutetce u kosmologickyacutech naacutezorů obou osobnostiacute
slovanskeacute filosofie Nikoliv nezajiacutemaveacute je totiž zjištěniacute že Komenskyacute předklaacutedaacute řadu
empirickyacutech či spekulativniacutech důkazů jakož i svědectviacute Piacutesma jimiž zaštiťuje sveacute
přesvědčeniacute o nepohyblivosti Země474 Patrizi naopak haacutejiacute naacutezor že zemskeacute těleso
rotuje kolem vlastniacute osy475
470 Na jistou Patriziho nedůslednost v tomto ohledu upozornil Eugene E Ryan Srov oddiacutel 228 teacuteto praacutece To ostatně vyplyacutevaacute i z oddiacutelu 42 kde je pojednaacuteno o Patriziho tendenci unifikovat platonskou a aristitelskou filosofii 471 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute II 472 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IV K problematice srov bliacuteže Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 99 na s 539 Že však maacute Comenius k filosofickyacutem naacutezorům Stagirity i jisteacute vyacutehrady doklaacutedaacute Pavel Floss Srov Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 41 1990 roč XX s 100-105 473 NUP I 5 13a CC Panaugia XI 89 474 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V oddiacutel ZEMĚ CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 501) Ke Komenskeacuteho odmiacutetnutiacute kopernikanismu jakož i jinyacutem kosmologickyacutem naacutezorům podrobněji srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 16-17 475 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 52
- 93 -
V otaacutezce přiacutečin přiacutelivu a odlivu Komenskyacute jednoznačně prohlašuje že jejich
hlavniacute přiacutečinou neniacute Měsiacutec nyacutebrž Slunce Patrizi oproti tomu bude deklarovat jako
nejvyacuteznamnějšiacute vliv praacutevě Měsiacutece přičemž jistou roli Slunce zpochybňovat nebude476
44 Doplněniacute
Na tomto miacutestě zbyacutevaacute vyliacutečit několik historickyacutech okolnostiacute jež setkaacuteniacute J A
Komenskeacuteho s diacutelem F Patriziho charakterizujiacute Bylo již vyacuteše poznamenaacuteno že se
Comenius s diacutelem Novaacute filosofie o univerzech setkal zřejmě na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let
17 stoletiacute během sveacuteho kraacutetkeacuteho londyacutenskeacuteho pobytu Mnoziacute historikoveacute filosofie si
však poklaacutedajiacute otaacutezku nebyl-li Komenskyacute s Patriziho naacutezory seznaacutemen již dřiacuteve ndash
prostřednictviacutem spisu Jana Jesenskeacuteho Zoroaster sive nova brevis veraque de universo
philosophia477 jenž je ve velkeacute miacuteře ovlivněn praacutevě filosofiiacute chorvatskeacuteho myslitele478
Jak však zdůrazňuje českyacute badatel Tomaacuteš Nejeschleba ndash a jak je rovněž z celeacuteho obsahu
Komenskeacuteho Porady evidentniacute ndash nečiniacute moravskyacute myslitel o Jesenskeacutem žaacutedneacute zmiacutenky
Naviacutec neniacute ani doložena Komenskeacuteho obeznaacutemenost s Jesseniovyacutem spisem Tato
otaacutezka jak uzaviacuteraacute ve sveacute studii Nejeschleba zůstaacutevaacute do jejiacuteho hlubšiacuteho rozpracovaacuteniacute
nezodpověditelnou479
Jan Amos Komenskyacute ovšem nezanechaacutevaacute v Konzultaci explicitniacute zmiacutenky rovněž
ani o Patriziho jmeacutenu Navzdory tomu je ndash ve světle předchaacutezejiacuteciacutech odstavců a
zejmeacutena čaacutesti 41 teacuteto diplomoveacute praacutece jakož i shodujiacuteciacutech se naacutezorů českyacutech
chorvatskyacutech a italskyacutech historiků filosofie ndash nezpochybnitelneacute že Obecnaacute porada o
naacutepravě věciacute lidskyacutech vznikala pod silnyacutem vlivem Noveacute filosofie o univerzech
chorvatskeacuteho myslitele Franceska Patriziho 476 NUP IV 29 142a-144b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V oddiacutel O MOŘSKEacuteM PŘIacuteBOJI Tyto otaacutezky se však teacutematu našiacute praacutece bezprostředně nedotyacutekajiacute Daacutele proto srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 149-155 477 Srov Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154 Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I BerlinNew York 1998 s 382 478 Ke komplikovaneacutemu vztahu Jesenskeacuteho k Patriziho diacutelu srov bliacuteže Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154-155 a Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 76-105 479 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154-155 a 160
- 94 -
Nečiniacute-li Comenius ve sveacutem stěžejniacutem filosofickeacutem diacutele explicitniacuteho odkazu na
Petrišovo jmeacuteno poukazuje na svou obeznaacutemenost s jeho teoretickou činnostiacute ndash alespoň
podle přesvědčeniacute Marty Fattori ndash jmenovaacuteniacutem třiacute čaacutestiacute NUP ve sveacutem Conatuum
pansophicorum dilucidatio kde vyjmenovaacutevaacute ndash z hlediska rodiacuteciacute se vlastniacute pansofickeacute
koncepce ndash vyacuteznamnaacute diacutela ovšem bez uvedeniacute jejich autorů
bdquoAd quas leges doctrinarum syntagmata construere non solum Aristoteles ipse
aliique antiqui tentacircrunt sed et nostri aevi scriptores quagravem plurimi
Encyclopaedias Polymatheias Panepistemonas Artes cyclognomicas Syntaxes
artis mirabilis Instaurationes magnas Transformationes scientiarum Theatra
sapietiae humanae Omniscientias Christianas Pansophias Panaugias
Panarchias Pancosmias (et si qui alias libris suis tribuerunt inscriptiones) in
publicum edendoldquo480
Pokud bychom tedy přijali předpoklad Marty Fattori že praacutevě tři naposled zmiacuteněneacute
knihy jednoznačně odkazujiacute k osobě Franceska Patriziho481 byli bychom nuceni (což již
italskaacute badatelka nezdůrazňuje) ndash v ohledu na skutečnost že spis Conatuum
pansophicorum dilucitatio vznikl již v roce 1638482 ndash zrevidovat dosavadniacute
přesvědčeniacute historiků filosofie a komeniologů již shodně konstatujiacute že se Comenius
setkal s diacutelem Nova de universis philosophia až v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let
sedmnaacutecteacuteho stoletiacute V takoveacutem přiacutepadě by totiž Komenskeacuteho obeznaacutemenost s Patriziho
diacutelem spadala přinejmenšiacutem již do druheacute poloviny třicaacutetyacutech let 17 věku
Vzhledem ke skutečnosti že Patriziho jmeacuteno jakož ani stěžejniacute principy jeho
filosofie v Conatuum pansophicorum dilucitatio vyacuteslovně jmenovaacuteny nejsou dovoliacutem
si svůj zde zmiacuteněnyacute předpoklad označit pouze za hypotetickyacute
480 Komenskyacute Jan Amos Conatuum pansophicorum dilucidatio In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Sv 15II Praha 1989 s 63 Českyacute překlad je pak čtenaacuteři dostupnyacute v časopise Studia Comeniana et historica Srov Komenskyacute Jan Amos Objasněniacute pansofickyacutech pokusů In Studia Comeniana et historica č 57-58 1997 roč XXVII s 135-167 O možneacutem odkazu na Patriziho opus magnum zde však autorkou překladu ndash Markeacutetou Klosovou ndash pojednaacuteno neniacute Je-li tomu jinak v jejiacute připravovaneacute studii zaměřeneacute praacutevě na Conatuum pansophicorum dilucidatio nemohu posoudit neboť nebyla v době dokončovaacuteniacute teacuteto praacutece dosud publikovaacutena Srov Komenskyacute Jan Amos (ed Klosovaacute Markeacuteta) Prodromus pansophiae a Conatuum pansophicorum dilucidatio překlad do češtiny s komentaacuteřem a předmluvou Praha (Academia) v tisku 481 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 324-325 482 K tomu srov Čapkovaacute Dagmar Pavliacutekovaacute Děvana Naacutelez prvniacuteho vydaacuteniacute Komenskeacuteho spisu Conatuum pansophicorum dilucidatio In Studa Comeniana et historica č 50 1993 roč XXIII s 26-27
- 95 -
Explicitniacuteho jmenovaacuteniacute je však Francesku Patrizimu dopřaacuteno v Komenskeacuteho Přiacutedavciacutech
k Fyzice (z roku 1663)483 a pozdniacutem diacutele Unum necessarium (uveřejněneacutem roku
1668)484
Comeniova obeznaacutemenost provaacutezanost a myslitelskaacute spřiacutezněnost s jeho
chorvatskyacutem protějškem se tak jeviacute byacutet nezpochybnitelnou v každeacutem ze všech možnyacutech
ohledů485
483 K tomu srov vyacuteše pozn č 441 484 Komenskyacute Jan Amos Unum necessarium In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Sv 18 Praha 1974 s 80 485 K tomu srov rovněž Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305 či Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 293
- 96 -
5 Zaacutevěr
V předchaacutezejiacuteciacutem vyacutekladu jsme měli možnost spatřit že se vrcholnaacute diacutela chorvatskeacuteho
filosofa Franceska Patriziho a moravskeacuteho myslitele Jana Amose Komenskeacuteho
vyznačujiacute řadou totožnostiacute jež je zcela nepochybně propojujiacute a ilustrujiacute tak dosti
vyacuteznamnyacute vliv filosofickeacuteho obsahu spisu Nova de universis philosophia na zformovaacuteniacute
myšleniacute posledniacuteho biskupa Jednoty bratrskeacute
Ukaacutezali jsme že Komenskyacute byl v nejvyššiacute miacuteře ovlivněn Patriziho metafyzikou
světla a jejiacutem uacutestředniacutem pojmem ndash panaugia ndash jejichž recepce se naacutesledně promiacutetla i do
jeho gnozeologickyacutech naacutezorů Jejich sveacuteraacuteznost (triadickeacute a procesuaacutelniacute pojetiacute celeacuteho
poznaacutevaciacuteho procesu spojeniacute smysloveacuteho a rozumoveacuteho poznaacuteniacute kliacutečovaacute role světla)
poukazuje rovněž na jasnyacute vliv Franceska Patriziho Stejně tak od autora Noveacute filosofie
o univerzech Comenius přebiacuteraacute chaacutepaacuteniacute světla jako zaacutekladniacuteho principu sveacute
metodologie jakož i některeacute z jeho teologickyacutech naacutezorů (pojetiacute Boha jenž je jedniacutem a
současně všiacutem povaha ascendenčniacuteho procesu) Zřetelnyacute vliv Patriziho filosofie lze
vysledovat takeacute v ohledu na Moravanovu terminologii Nejen že Jan Amos přejiacutemaacute řadu
filosofickyacutech a přiacuterodně-filosofickyacutech pojmů vypůjčuje si od Patriziho rovněž řeckyacute
prefix pan- jenž bude hraacutet nezastupitelnou uacutelohu při vzniku a pojmenovaacuteniacute
jednotlivyacutech čaacutestiacute jeho Obecneacute porady Dodejme konečně že Patrizi je Komenskeacutemu
inspiraciacute pro potrojnou klasifikaci v přiacuterodě se vyskytujiacuteciacutech těles a dalšiacute z jeho
přiacuterodně-filosofickyacutech naacutezorů
Mezi filosofickyacutemi systeacutemy představenyacutemi ve spisech Nova de universis
philosophia a Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech lze samozřejmě naleacutezt řadu
dalšiacutech analogiiacute jež se zdajiacute přinejmenšiacutem poukazovat na obeznaacutemenost Comenia
s Patriciovyacutemi naacutezory Jejich obecnost anebo naopak specifičnost naacutes však spiacuteše
nabaacutedajiacute ndash jak bylo ostatně v čaacutesti 42 teacuteto studie ukaacutezaacuteno podrobněji ndash spatřovat jejich
kořeny buďto v širšiacutem filosofickeacutem kontextu anebo přiacutemo konkreacutetně u jinyacutech myslitelů
(zejmeacutena u Tommasa Campanelly a Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho)
Filosofickeacute systeacutemy Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho se však rovněž
vyznačujiacute řadou zaacutesadniacutech diferenciacute Dalšiacute rozpracovaacuteniacute metafyziky světla uacutestiacute u
chorvatskeacuteho filosofa spiacuteše do oblasti přiacuterodně-filosofickyacutech meditaciacute kdežto u
Komenskeacuteho bude důsledkem recepce Patriziho světelneacute metafyziky s jejiacutem kliacutečovyacutem
pojmem představeniacute jedinečneacute pedagogickeacute a univerzaacutelně emendačniacute koncepce Praacutevě
- 97 -
tiacutemto se Comenius vymykaacute ba co viacutece převyšuje celou novoplatonskou tradici do niacutež
stejně jako Patrizi nepochybně a zcela opraacutevněně naacuteležiacute486 Inspirovaacuten ponejviacutece
Campanellou přebiacuteraacute Komenskyacute sice novoplatonskeacute descendenčniacute scheacutema jež v jeho
pojetiacute sestaacutevaacute ze čtyř světů (svět možnyacute pravzorovyacute andělskyacute materiaacutelniacute) doplňuje je
však o druhyacute ndash o mnoho vyacuteznamnějšiacute ndash aspekt jiacutemž jsou čtyři dalšiacute světy (svět lidskeacute
dovednosti mravniacute duchovniacute a dokonalyacute svět věčnyacute) v nichž se prostřednictviacutem
lidskeacuteho uacutesiliacute realizuje naacutevrat k původniacute jednotě tedy Bohu Uacutestředniacute role je zde
svěřena praacutevě svobodně jednajiacuteciacutemu člověku vytvaacuteřejiacuteciacutemu tyto noveacute grady jenž je tak
vlastniacutem uskutečňovatelem ascendenčniacuteho procesu487
bdquoČlověku se tak dostaacutevaacute zcela mimořaacutedneacute funkce bez něho neniacute možneacute uzavřiacutet
diacutelo stvořeniacute bez něho neniacute svět dokonalyacute člověkem teprve se dovršuje smysl
světa Je povolaacuten k tomu aby soustředil do sebe všechny paprsky světoveacuteho
světla a tiacutem dovršil harmonii a sbquonaacutevratlsquo všech věciacute do jednotyldquo488
Vidiacuteme tedy jakeacute nobilitniacute a nezastupitelneacute miacutesto člověku v Komenskeacuteho filosofickeacutem
systeacutemu naacuteležiacute489
V ohledu na předchaacutezejiacuteciacute kapitoly můžeme tedy nyniacute naše baacutedaacuteniacute uzavřiacutet a odpovědět
na v uacutevodu problematizovanou otaacutezku V přiacutepadě poměru Jana Amose Komenskeacuteho
k filosofii Franceska Patriziho lze o vlivu a recepci vskutku hovořit Ačkoliv Patriciův
vliv na vyacuteslednou podobu Comeniovyacutech filosofickyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech a
teologickyacutech naacutezorů nedosahuje intenzity jakou u něj zaznamenalo myšleniacute Tommasa
Campanelly či Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho můžeme bez jakyacutechkoliv pochybnostiacute
konstatovat že bez Moravanovy obeznaacutemenosti se spisem Nova de universis
philosophia chorvatskeacuteho myslitele Franceska Patriziho by Obecnaacute porada o naacutepravě
486 K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 551 a 559 487 K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 16 kde Červenka zdůrazňuje že se podobnaacute myšlenka u jinyacutech filosofů nevyskytuje Daacutele k tomu pak srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 488 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 540 489 Mimo jineacute pro tuto skutečnost nahliacutežiacute Pavel Floss Jana Amose jako vyacuteznamneacuteho akteacutera procesu divinizace světskeacuteho Srov Floss Pavel Proces divinizace světskeacuteho a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 51 1994 XXIV s 77-82
- 98 -
věciacute lidskyacutech nevznikla v takoveacute podobě v jakeacute ji znaacuteme dnes a že jejiacute kliacutečoveacute čaacutesti
(Panaugia Pansofia) by možnaacute nespatřily světlo světa vůbec
O to naleacutehavěji se pak může jevit hypoteacuteza předloženaacute v oddiacutele 44 teacuteto
diplomoveacute praacutece Comeniův text Conatuum pansophicorum dilucidatio se totiž zdaacute
naznačovat že se jeho autor setkal s Patriziho opus magnum již v době jeho vzniku ndash
tedy kolem roku 1638 Pravdivost takoveacuteho předpokladu by pak znamenala nutnost
revize dosavadniacuteho přesvědčeniacute historiků filosofie a komeniologů kteřiacute se shodujiacute
v naacutezoru že se Komenskyacute se spisem Nova de universis philosophia setkal až během
sveacuteho londyacutenskeacuteho pobytu Tuto hypoteacutezu však může potvrdit teprve naacutesledujiacuteciacute
vyacutezkum a důslednaacute analyacuteza zmiacuteněneacuteho spisku Jana Amose
- 99 -
6 Seznam použityacutech pramenů a literatury
61 Prameny
- Komenskyacute Jan Amos Ad Physicam addenda In Tyacutež Diacutelo Jana Amose
Komenskeacuteho Svazek 12 Praha 1978 s 177-264
- Komenskyacute Jan Amos Conatuum pansophicorum dilucidatio In Tyacutež Diacutelo Jana
Amose Komenskeacuteho Sv 15II Praha 1989 s 57-79
- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha
1992
- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech II svazek Praha
1992
- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha
1992
- Komenskyacute Jan Amos Unum necessarium In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho
Sv 18 Praha 1974 s 71-145
- Patrizi Francesco Nova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non
per motum sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria
Patricii methodo tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo
Platonica rerum universitatis a conditore Deo deducitur Ferrariae 1591 Petrić
Frane Nova sveopća filozofija u kojoj se do prvog uzroka stiže Aristotelovskom
metodom ali ne s pomoću gibanja nego s pomoću svjetla i svjetlila a zatim se
razmišlja o cjelkupnom Božanstvu vlastitom Petrićevom metodom dok se
naposljetku Platonovom metodom iz Boga utemeljitelja izvodi sveukpnutnost stvari
Zagreb 1979
62 Literatura
- Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožně filozofije Zagreb
2001
- Bečkovaacute Marta K toruňskeacutemu bdquoColloquium charitativumldquo In Studia Comeniana
et historica č 51 1994 XXIV s 143-148
- Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis
Philosophia New York 1941
- 100 -
- Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis
Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature
and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 139-169
- Čapkovaacute Dagmar Myslitelsko-vychovatelskyacute odkaz Jana Amose Komenskeacuteho
Praha 1987
- Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In
Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s
11-43
- Čapkovaacute Dagmar Pavliacutekovaacute Děvana Naacutelez prvniacuteho vydaacuteniacute Komenskeacuteho spisu
Conatuum pansophicorum dilucidatio In Studa Comeniana et historica č 50
1993 roč XXIII s 26-34
- Červenka Jaromiacuter Die Grundlagen der pansophischen Idee des Johann Amos
Comenius In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta
Comeniana) 1 (XXV) Praha 1969 s 77-85
- Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970
- Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In
Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5-33
- Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena
misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific
Thought Zagreb 2000
- Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei
Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI
Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 113-
125
- Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su
Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del
rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305-331
- Floss Karel Filozofickeacute přiacutenosy k rozvoji komeniologie In Studia Comeniana et
historica č 46-47 1992 roč XXII s 29-36
- Floss Karel Rehabilitace triadistiky In Studia Comeniana et historica č 63-64
2000 roč XXX s 22-29
- Floss Karel Triaacutedy ndash pojiacutetko mezi filozofiiacute a teologiiacute In Studia Comeniana et
historica č 51 1994 roč XXIV s 13-20
- 101 -
- Floss Karel Zčasověniacute utopie ndash More Andrae Komenskyacute In Studia Comeniana et
historica č 35 1988 roč XVIII s 188-196
- Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et
historica č 41 1990 roč XX s 100-105
- Floss Pavel Architekti křesťanskeacuteho středověkeacuteho věděniacute Praha 2004
- Floss Pavel Die Entwicklung der philosophischen Terminologie Komenskyacutes und
einige Aspekte der Geschichte des substanziellen und systemmaumlsigen Denkens In
Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) 7
(XXXI) Praha 1987 s 5-26
- Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971
roč I s 11-38
- Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In
Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 83-89
- Floss Pavel Mikulaacuteš Kusaacutenskyacute život a diacutelo Praha 1977
- Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005
- Floss Pavel Prostor a nekonečnost světa v Komenskeacuteho Konsultaci In Studia
Comeniana et historica č 4 1972 roč II s 49-58
- Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968
- Floss Pavel Uacutevod do problematiky Komenskeacuteho filozofie In Studia Comeniana et
historica č 29 1985 roč XV s 97-111
- Girardi Karšulin Mihaela Filozofska misao Frane Petrića Zagreb 1988
- Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987
- Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia
Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 35-50
- Kalivoda Robert Utopie a emancipace In Studia Comeniana et historica č 33
1987 roč XVII s 5-25
- Koyreacute Alexandre Od uzavřeneacuteho světa k nekonečneacutemu vesmiacuteru Praha 2004
- Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007
- Kumpera Jan Komenskyacute a Anglie In Studia Comeniana et historica č 55-56
1996 roč XXVI s 25-36
- Kvačala Jaacuten K histoacuterii slova pansophos pansophia In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě
a spisech J A Komenskeacuteho (AJAK) seš 5 1922 s 38-39
- 102 -
- Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der
Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance
Darmstadt 1999 s 173-187
- Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle
einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash
Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band
24 Bamberg 2005 s 147-160
- Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008
- Nejeschleba Tomaacuteš Struktura a triaacutedy Ke zhodnoceniacute vyacuteznamu filozofie J A
Komenskeacuteho Pavlem a Karlem Flossovyacutemi In Studia Comeniana et historica č
63-64 2000 roč XXX s 36-41
- Nejeschleba Tomaacuteš Unum omnia triaacutedy K Panaugii a Panarchii Francesca
Patriziho In Jabůrek Martin (ed) Jednota a mnohost Sborniacutek z mezinaacuterodniacute
konference Centra pro praacuteci s patristickyacutemi středověkyacutemi a renesančniacutemi texty
k osmdesaacutetyacutem narozeninaacutem Karla Flosse Brno 2008 s 110-119
- Patočka Jan Komeniologickeacute studie I Praha 1997
- Patočka Jan Komeniologickeacute studie II Praha 1998
- Patočka Jan Komeniologickeacute studie III Praha 2003
- Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada
o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533-564
- Peškovaacute Jaroslava Jan Amos Komenskyacute ve světle noveacuteho baacutedaacuteniacute In Studia
Comeniana et historica č 46-7 1992 roč 1992 s 21-28
- Polišenskyacute Josef Komenskyacute a Anglie ve světle moderniacuteho baacutedaacuteniacute In Studia
Comeniana et historica č 55-56 1996 roč XXVI s 7-9
- Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958
- Popelovaacute Jiřina Komenskeacuteho filosofie ve vztahu k filosofickyacutem systeacutemům 17
stoletiacute In Studia Comeniana et historica č 30 1985 roč XV s 16-20
- Priesner Claus Figala Carin (eds) Lexikon alchymie a hermetickyacutech věd Praha
2006
- Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of
Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi
platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181-195
- Sousediacutek Stanislav Komenskeacuteho filozofie v souvislostech myšlenkoveacuteho vyacutevoje
doby In Studia Comeniana et historica č 8-9 1974 roč IV s 15-38
- 103 -
- Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische
Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I II BerlinNew York 1998
- Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana
Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 1-15
- Schadel Erwin Komenskyacutes Emendationstriadik im reformatiorischen und speziell
sozinianischen Umfeld In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII
s 91-111
- Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do
slobode mišljenja Zagreb 1997
- Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru
Zagreb 1992
- Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis
philosophica č 22 1996 s 343-355
- Yates Frances A Rozenkruciaacutenskeacute osviacutecenstviacute Praha 2000
- 104 -
Anotace
Diplomovaacute praacutece Filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho ve světle
jejich vrcholnyacutech děl se snažiacute zodpovědět otaacutezku po vztahu Jana Amose Komenskeacuteho
k filosofickeacutemu diacutelu Francesca Patriziho Pro tento uacutečel je v jejiacute prvniacute čaacutesti analyzovaacuteno
nejvyacuteznamnějšiacute filosofickeacute diacutelo J A Komenskeacuteho Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute
lidskyacutech ve druheacute čaacutesti pak opus magnum chorvatskeacuteho myslitele Francesca Patriziho
Nova de universis philosophia Teprve třetiacute čaacutest praacutece přichaacuteziacute s komparaciacute obou
filosofickyacutech systeacutemů a naacuteslednyacutem vyliacutečeniacutem jejich totožnostiacute či analogiiacute a rozdiacutelů
mezi nimi Ve studii je rovněž řešena otaacutezka doby setkaacuteniacute Jana Amose Komenskeacuteho
s tiacutemto Patriziho vrcholnyacutem spisem
Autor Bc Jan Čiacutežek
Katedra filozofie Filozofickaacute fakulta Univerzita Palackeacuteho v Olomouci
Naacutezev diplomoveacute praacutece Filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho
ve světle jejich vrcholnyacutech děl
Vedouciacute diplomoveacute praacutece doc PhDr Tomaacuteš Nejeschleba PhD
Počet znaků 133 884
Počet přiacuteloh 0
Počet titulů použiteacute literatury 65
Kliacutečovaacute slova Jan Amos Komenskyacute Francesco Patrizi Obecnaacute porada o naacutepravě
věciacute lidskyacutech Nova de universis philosophia komeniologie renesančniacute filosofie
metafyzika světla světlo panaugia triadismus
- 105 -
Annotation My diploma thesis The Philosophy of Francesco Patrizi and John Amos Comenius in
the Light of Their Greatest Works seeks the answer to the question of what the John
Amos Comeniuslsquo relationship to the philosophical work of Francesco Patrizi was like
Following the purpose of my work the most important philosophical work of J A
Comenius De rerum humanarum emendatione consultatio catholica is analyzed in its
first part whereas the opus magnum of the Croatian thinker Francesco Patrizi Nova de
universis philosophia is explicated in the second part In the third part of my thesis at
last both philosophical systems are compared followed by the depiction of their
common features or analogies and differences between them My thesis also deals with
the question of when Comenius could have encountered the Patrizirsquos greatest work
Author Bc Jan Čiacutežek
Department of Philosophy Philosophical Faculty Palacky University in Olomouc
Name of thesis The Philosophy of Francesco Patrizi and John Amos Comenius in
the Light of Their Greatests Works
Supervisor doc PhDr Tomaacuteš Nejeschleba PhD
Number of text characters 133 884
Number of appendices 0
Number of works cited and works consulted 65
Key words John Amos Comenius Francesco Patrizi De rerum humanarum
emendatione consultatio catholica Nova de universis philosophia comeniology the
Renaissance philosophy the light metaphysics light panaugia triadism
Prohlašuji že jsem tuto diplomovou praacuteci zpracoval samostatně a pouze za
užitiacute pramenů a literatury v niacute uvedenyacutech
V Prostějově dne helliphelliphelliphellip
helliphelliphelliphelliphelliphelliphellip Jan Čiacutežek
Chtěl bych upřiacutemně poděkovat Tomaacuteši Nejeschlebovi za inspiraci cenneacute
rady a přaacutetelskyacute přiacutestup nejen během konzultaciacute meacute praacutece ale i při našich
setkaacuteniacutech mimo ně
Za revizi anglickeacute verze anotace děkuji Martinu Lukaacutešovi Jemu ndash jakož i
těm ktereacute tu se mnou staacutele byly přestože byly na stovky kilometrů
vzdaacuteleny ndash dlužiacutem rovněž velkeacute diacuteky za jen těžce docenitelnou duševniacute
podporu
- 1 -
Obsah
1 Uacutevodhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 2
2 Francesco Patrizihelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 7
21 Stručnaacute biografiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 7
22 Nova de universis philosophiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 11
221 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahuhelliphelliphelliphelliphelliphellip 11
222 Patriziho pojetiacute noveacute filosofiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 15
223 Hierarchie jsouciacutehohelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 16
224 Čtyři principyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 24
225 Prostorhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 26
226 Světlohelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 29
227 Teplo a tokhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 39
228 Nova de universis philosophia jako koherentniacute filosofickyacute
systeacutemhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
41
3 Jan Amos Komenskyacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 47
31 Biografickaacute poznaacutemkahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 47
32 De Rerum humanarum emendatione consultatio catholicahelliphelliphelliphelliphellip 47
321 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahuhelliphelliphelliphelliphelliphellip 47
322 Panegersiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 54
323 Panaugiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 57
324 Pansofia Pampaedia Panglottiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 67
325 Panorthosia a Pannuthesiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 74
4 Francesco Patrizi a Jan Amos Komenskyacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 78
41 Totožnostihelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 78
42 Analogiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 86
43 Rozdiacutelyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 92
44 Doplněniacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 93
5 Zaacutevěrhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 96
6 Seznam použityacutech pramenů a literatury helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99
61 Pramenyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99
62 Literaturahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99
Anotace Annotationhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 104
- 2 -
1 Uacutevod
Předniacute češtiacute historikoveacute filosofie v řadě svyacutech studiiacute v nichž se ve většiacute či menšiacute miacuteře
dotkli osoby nejvyacuteznamnějšiacuteho chorvatskeacuteho renesančniacuteho myslitele Franceska
Patriziho opakovaně připomiacutenali že se zdaacute byacutet pravděpodobnou skutečnost že praacutevě
pod vlivem jeho stěžejniacuteho filosofickeacuteho diacutela Nova de universis philosophia
zformuloval Jan Amos Komenskyacute kliacutečoveacute teze sveacute filosofickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute
koncepce jež naacutesledně vtělil do sveacuteho opus magnum ndash Obecneacute porady o naacutepravě věciacute
lidskyacutech Současně s tiacutem však zdůrazňovali že praacutece jež by Komenskeacuteho poměr
k Patriziho filosofii na zaacutekladě fundovaneacute filosofickeacute a historicko-filosofickeacute analyacutezy
reflektovala dosud k dispozici neniacute1 Pro začiacutenajiacuteciacuteho badatele v oblasti historie
renesančniacute filosofie a komeniologie neniacute proto většiacute vyacutezvy nežli pokusit se otaacutezky jež
položili spiritus agentes jeho filosofickeacuteho vyacutevoje v uacuteplnosti a beze zbytku zodpovědět
Teacutematu vztahu filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho nebyla
v českeacutem vědeckeacutem prostřediacute věnovaacutena dosud žaacutednaacute speciaacutelniacute studie Otaacutezky možneacute
vzaacutejemneacute relace a ideoveacute provaacutezanosti obou renesančniacutech myslitelů byly nastiacuteněny
spiacuteše jen v obecneacutem historicko-filosofickeacutem kontextu v raacutemci obšiacuternějšiacutech pojednaacuteniacute2
Poněkud přiacuteznivěji se situace jeviacute v celoevropskeacutem kontextu kde lze naleacutezt historicko-
filosofickeacute praacutece třech badatelek zaměřeneacute explicite na uchopeniacute relace mezi
Franceskem Patrizim a J A Komenskyacutem Mezi nimi stojiacute v popřediacute diacutelo chorvatskeacute
historičky filosofie Ljerky Schiffler jež se otaacutezky po vlivu filosofie Franceska Patriziho
na Jana Amose Komenskeacuteho dotkla v několika svyacutech studiiacutech pokusu o jejiacute
zodpovězeniacute pak věnovala samostatnou kapitolu ve sveacute publikaci Humanizam bez
granica hrvatska filozofija u Europskom obzoru3 Rovněž je třeba zmiacutenit se o
1 K tomu srov zejm Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 84 či Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 155 2 K tomu srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 83-89 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 147-160 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533-564 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 1-15 ad 3 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja
- 3 -
zaacuteslužneacutem pokusu německeacute badatelky Elisabeth von Erdmann-Pandžić uchopit možnou
provaacutezanost obou renesančniacutech filosofů skrze jimi shodně užiacutevanyacute pojem panaugia4
Nesmiacuteme konečně opomenout ani studii italskeacute komenioložky Marty Fattori La filosofia
del rinascimento italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi5
Jakkoliv jsou tyto studie zaacuteslužneacute a co do teacutematu mimořaacutedneacute shodujiacute se všechny
ve sveacute obecnosti v ohledu na přiacutestup k analyzovaneacutemu probleacutemu Povaha vztahu mezi
Patrizim a Komenskyacutem je v nich uchopena buďto jen z pohledu na jeho vybraneacute
aspekty (Erdmann-Pandžić) anebo spiacuteše jen stručně nastiacuteněna bez hlubšiacute analyacutezy (resp
jejiacuteho doloženiacute) primaacuterniacutech zdrojů (Schiffler) Marta Fattori pak ve sveacute praacuteci nabiacuteziacute
spiacuteše obecnou historicko-filosofickou analyacutezu některyacutech Komenskeacuteho naacutezorů v nichž
se snažiacute naleacutezt odraz myšlenek řady renesančniacutech filosofů mezi nimi pak i Franceska
Patriziho Stav dosavadniacuteho baacutedaacuteniacute na tomto poli tedy jednoznačně vyzyacutevaacute k hlubšiacutemu
důkladnějšiacutemu a komplexniacutemu prozkoumaacuteniacute vyacuteše nastiacuteněneacute problematiky Tato
diplomovaacute praacutece si klade za ciacutel na podobneacute vyacutezvy odpovědět
V žaacutedneacutem přiacutepadě však neniacute ciacutelem teacuteto studie dokaacutezat spojeniacute mezi filosofiiacute
Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho ndash totiž stanovit předem zaacutevěry k nimž
je nutneacute dojiacutet a v průběhu celeacute historicko-filosofickeacute praacutece pak jen hledat vhodneacute
argumenty jež je podporujiacute Určujiacuteciacute snahou teacuteto praacutece je nejprve se taacutezat
problematizovat skrze důslednyacute rozbor pramenů vypracovat otaacutezky a teprve posleacuteze
pokusit se na ně v uacuteplnosti odpovědět
Tomu odpoviacutedaacute rovněž i struktura a formaacutelniacute koncepce teacuteto studie jež sestaacutevaacute ze
třiacute kliacutečovyacutech čaacutestiacute V prvniacute je analyzovaacuteno stěžejniacute filosofickeacute diacutelo Franceska Patriziho
Nova de universis philosophia6 Druhaacute je věnovaacutena Obecneacute poradě o naacutepravě věciacute
lidskyacutech Jana Amose Komenskeacuteho7 Obě čaacutesti jsou pojaty jako oddělenaacute a nezaacutevislaacute
pojednaacuteniacute sledujiacuteciacute jedinyacute zaacuteměr vyliacutečit co nejuacuteplněji a nejkomplexněji filosofickeacute
postoje zkoumanyacutech autorů Oběma předchaacuteziacute stručnaacute bibliografickaacute poznaacutemka u
Patricia ndash českeacute odborneacute veřejnosti meacuteně znaacutemeacuteho ndash obšiacuternějšiacute u Comenia zredukovanaacute
na vyliacutečeniacute nezbytnyacutech uacutedajů (opatřenaacute odkazy na přiacuteslušnou podrobnějšiacute literaturu)
Zagreb 1997 a Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 343-355 4 Srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 113-125 5 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305-331 6 Kapitola 2 a přiacuteslušneacute oddiacutely 7 Kapitola 3 a přiacuteslušneacute oddiacutely
- 4 -
Teprve třetiacute ndash zastřešujiacuteciacute a završujiacuteciacute ndash čaacutest teacuteto studie přichaacuteziacute s
kladeniacutem otaacutezek po vzaacutejemneacutem poměru8 obou renesančniacutech myslitelů a hledaacuteniacutem
naacuteležityacutech odpovědiacute9 Domniacutevaacutem se že jedině takoveacuteto pojetiacute praacutece umožňuje
zodpovědnyacute a nepředpojatyacute přiacutestup k celeacute problematice a rovněž ndash což je nejdůležitějšiacute
ndash dosaženiacute objektivity zaacutevěrů baacutedaacuteniacute alespoň v teacute miacuteře jiacutež je historik filosofie (jenž
však současně nikdy nepřestaacutevaacute byacutet člověkem) vůbec schopen Jakyacutekoliv jinyacute přiacutestup by
ostatně odporoval přesvědčeniacute samotneacuteho J A Komenskeacuteho jenž ve druheacute předmluvě
ke sveacute Pansofii charakterizuje ideaacutelniacute podobu vztahu k teoretickeacute činnosti naacutesledovně
bdquo[hellip] zaacuteměr je nic neposuzovat předem neřiacutedit se žaacutednyacutem podle libosti
utvořenyacutem pořaacutedkem nyacutebrž kraacutečet samotnyacutemi prameny světla a kudy naacutes ony
povedou rozdělujiacutece se do svyacutech proudů tudy je naacutesledovatldquo10
Vyacutesledky teacuteto diplomoveacute praacutece jsou pak shrnuty v jejiacutem zaacutevěru (kapitola 5)
Hlavniacutem ciacutelem teacuteto studie je tedy analyacuteza a charakteristika poměru Jana Amose
Komenskeacuteho k filosofickeacutemu diacutelu Franceska Patriziho Filosofickaacute a historicko-
filosofickaacute analyacuteza obsaženaacute v teacuteto studii je zaměřena vyacutehradně k nejvyacuteznamnějšiacutem
filosofickyacutem diacutelům obou autorů jimiž jsou Patriziho Nova de universis philosophia a
Komenskeacuteho Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Tato skutečnost je ovlivněna
zejmeacutena předpokladem že se Komenskyacute setkal praacutevě s tiacutemto Patriziho diacutelem jež je
ostatně jedinou ucelenou koncepciacute jeho filosofickyacutech naacutezorů11 Toteacutež je pak možneacute řiacuteci
rovněž o Komenskeacuteho Poradě jež představuje nejuacuteplnějšiacute a nejvyzraacutelejšiacute shrnutiacute jeho
filosofickyacutech stanovisek
Protože je vyacuteklad Patriziho filosofie vtěleneacute do Nova de universis philosophia
českeacutemu čtenaacuteři dostupnyacute spiacuteše jen v raacutemci obecnějšiacutech historicko-filosofickyacutech
8 Hovořiacutem v tomto ohledu spiacuteše o poměru nežli o vztahu neboť slovo bdquovztahldquo v sobě implicite již předpoklaacutedaacute jistou provaacutezanost Tu ndash byla-li nějakaacute ndash je však třeba teprve doložit 9 Kapitola 4 a přiacuteslušneacute oddiacutely ačkoliv otaacutezka jinyacutech možnyacutech zdrojů Komenskeacuteho filosofickyacutech naacutezorů v každeacutem ohledu přesahuje raacutemec teacuteto praacutece na jistyacutech miacutestech kapitol 3 a 4 se jiacute přesto ndash je-li to nutneacute pro naacuteležiteacute a komplexniacute pochopeniacute Comeniovyacutech naacutezorů a jejich geneze ndash ve stručnosti zabyacutevaacutem popř poukazuji na literaturu jež se k niacute vztahuje bezprostředně Tato tendence však neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě určujiacuteciacute ndash hlavniacutem zaacutejmem teacuteto praacutece je opětovně zdůrazňuji postihnout charakter poměru J A Komenskeacuteho k teoretickeacutemu diacutelu F Patriziho 10 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 41 K podrobnostem bibliografickeacuteho zaacuteznamu srov pozn č 14 a 234 v teacuteto praacuteci 11 K tomu srov bliacuteže kapitoly 2 a 4 teacuteto praacutece
- 5 -
naacutestinů12 klade si tato praacutece za ciacutel teacutež přibliacutežit Patriziho filosofickou koncepci
v komplexniacutem uceleneacutem a přehledneacutem podaacuteniacute
Vyacuteše nastiacuteněneacute snahy reflektuje rovněž metodologickaacute koncepce celeacute praacutece jež je
primaacuterně založena na analyacuteze a naacutesledneacute komparaci pramenů ndash Patriziho Nova de
universis philosophia dostupneacute badatelům v latinskeacutem originaacutele a jeho chorvatskeacutem
překladu13 a Komenskeacuteho Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech přeloženeacute z latiny do
českeacuteho jazyka na přelomu osmdesaacutetyacutech a devadesaacutetyacutech let minuleacuteho stoletiacute14
Praacutece s primaacuterniacutemi zdroji se opiacuteraacute takeacute o využitiacute sekundaacuterniacute a terciaacuterniacute literatury
Mezi pracemi jež se filosofii Franceska Patriziho věnujiacute nejuacuteplněji a nejpodrobněji je
na miacutestě jmenovat zejmeacutena v mnoha ohledech dosud nepřekonanou studii americkeacuteho
badatele Benjamina Brickmana An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de
universis philosophia dvojjazyčnou chorvatsko-anglickou monografii Žarka Dadiće
Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodoznanstvena misao Franciscus
Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought či různeacute
publikace pochaacutezejiacuteciacute z pera chorvatskeacute badatelky Ljerky Schiffler15
Filosofickyacutem naacutezorům Jana Amose Komenskeacuteho vtělenyacutem do jeho Porady o
naacutepravě věciacute lidskyacutech věnovala pozornost řada českyacutech badatelů Okolnosti vzniku
Konzultace se snažila postihnout již v padesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Jiřina
Popelovaacute ve sveacute publikaci Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě16 Velmi
vyacuteznamneacute jsou však předevšiacutem praacutece Dagmar Čapkoveacute Jaromiacutera Červenky Pavla
Flosse Jana Patočky jakož i dalšiacutech komeniologů17
12 Srov Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259-272 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 113-127 Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 79-105 13 Vychaacuteziacutem z latinskeacuteho originaacutelu (tzv ferrarskeacute vydaacuteniacute srov dalšiacute vyacuteklad) vydaneacuteho společně s chorvatskyacutem překladem Tomislava Ladana a Serafina Hrkača v Zaacutehřebu v roce 1979 Srov bliacuteže kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury k podrobnostem bibliografickeacuteho zaacutepisu diacutela srov oddiacutel 221 teacuteto praacutece pozn č 36 14 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech II svazek Praha 1992 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 V dalšiacutem textu užiacutevaacutem zkraacuteceneacuteho bibliografickeacuteho zaacutepisu K tomu srov oddiacutel 321 teacuteto studie pozn č 234 15 Zejmeacutena pak Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 K dalšiacutem publikaciacutem autorky jakož i dalšiacute literatuře pojednaacutevajiacuteciacute o filosofii Franceska Patriziho (vyliacutečeneacute zejmeacutena v jeho opus magnum) pak srov přehled literatury v šesteacute kapitole teacuteto studie 16 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 kritickyacute naacutehled tohoto diacutela a některyacutech jeho zaacutevěrů je předložen v kapitole 3 teacuteto studie Hodnoceniacute jednotlivyacutech sekundaacuterniacutech zdrojů je pak soustředěno ponejviacutece ve 4 kapitole 17 K tomu srov kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury
- 6 -
Seznam všech užityacutech pramenů a literatury je uveden na konci teacuteto studie
(kapitola 6)
Praacuteci jež je rozčleněna v jednotliveacute kapitoly (označeneacute arabskyacutemi čiacuteslicemi) a
jejich přiacuteslušneacute oddiacutely uzaviacuteraacute konečně anotace v českeacutem a anglickeacutem jazyce
- 7 -
2 Francesco Patrizi
21 Stručnaacute biografie18
Francesco Patrizi znaacutemyacute historikům renesančniacute filosofie rovněž v chorvatskeacute (Franjo
PetrićPetriš) či latinizovaneacute (Franciscus Patricius) podobě sveacuteho jmeacutena pochaacuteziacute
z chorvatskeacuteho ostrova Cresu19 Narodil se zde 25 dubna 1529 jako potomek
šlechtickeacuteho rodu pochaacutezejiacuteciacuteho původně z Bosny20 Přestože byl Cres od roku 1409
pod Benaacutetskou nadvlaacutedou a Patrizi saacutem straacutevil podstatnou čaacutest sveacuteho života na
Apeninskeacutem poloostrově (a co je snad nejpozoruhodnějšiacute sveacute spisy publikoval v latině
či italštině) považoval se po celyacute svůj život za Chorvata O tom svědčiacute mimo jineacute i
skutečnost že se během sveacuteho pobytu v Řiacutemě stal členem společenstviacute sdružujiacuteciacuteho
vyacutehradně studenty z Dalmaacutecie21
Současniacute badateleacute se shodujiacute v naacutezoru že kořeny Patriziho vzdělaacuteniacute je možneacute
vysledovat již na jeho rodneacutem ostrově Cresu Velkeacute zaacutesluhy na pozdějšiacutem rozvoji jeho
osobnosti připisujiacute jak jeho otci tak i stryacuteci Ivanu Juraji s niacutemž se zuacutečastnil několika
vaacutelečnyacutech vyacuteprav a jenž jej v roce 1542 poslal do Benaacutetek aby zde nabyl dalšiacuteho
vzdělaacuteniacute Stryacutecův zaacuteměr vychovat z mladeacuteho Franje kupce však po jisteacute době zaacutesadniacutem
18 Českeacutemu čtenaacuteři je v jeho mateřskeacutem jazyce Patriziho biografie dostupnaacute pouze ve dvou publikaciacutech Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259 a Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 115-116 V cizojazyčneacute literatuře je k dispozici velmi přehlednaacute biografie z pera Ž Dadiće Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23-33 Daacutele srov prvniacute chorvatskou souhrnnou biografii Patriziho Premec Vladimir Franciscus Patritius Zagreb 1968 s 7-22 daacutele pak srov rovněž Copenhaver B P Schmitt Ch B Renaissance Philosophy A History of Western Philosophy III Oxford 1992 s 187-195 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 173 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 19-23 Pro podrobnyacute přehled autorů biografickyacutech a historicko-filosofickyacutech praciacute o Patrizim srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 126 19 Saacutem Patrizi užiacuteval nejčastěji sveacuteho jmeacutena v podobě Patricius (v latinsky psaneacute korespondenci a spisech) a Patrizi (v přiacutepadě tvorby v italskeacutem jazyce) O spraacutevneacute podobě filosofova jmeacutena v chorvatštině se dosud vedou živeacute diskuse Jako dvě nejpravděpodobnějšiacute formy se jeviacute jmeacutena Petrić a Petriš Bliacuteže k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23-27 kde se Dadić přiklaacuteniacute k druheacute variantě Daacutele pak srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 pozn č 2 na s 19-20 a Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 pozn č 1 na s 125 20 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23 21 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 25 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 23
- 8 -
způsobem přehodnotil jeho otec Ten jej poslal raději za hlubšiacutem studiem do bavorskeacuteho
Ingolstadtu Zde byl pod vedeniacutem sveacuteho přiacutebuzneacuteho Matija Vlačića Ilirika poprveacute
zasvěcen do starořečtiny v jejiacutemž studiu pokračoval i po sveacutem naacutesledneacutem naacutevratu na
rodnyacute Cres22
V roce 1547 odchaacuteziacute poslušen otcova přaacuteniacute do Padovy studovat na leacutekařskou
fakultu zdejšiacute univerzity Mediciacutena však nebyla tehdy osmnaacutectileteacutemu Patrizimu ani
zdaleka tak bliacutezkou jako filosofie jejiacutež přednaacutešky zde se zaujetiacutem rovněž navštěvoval
Zatiacutemco přednaacutešky z aristotelskeacute filosofie a logiky jej přiacuteliš nezaujaly vypraacutevěniacute
jednoho františkaacutena o platonismu v něm zanechala silnyacute dojem23 Čerstvě probuzenyacute
zaacutejem Franceska nakonec dovedl ke studiu Ficinovy knihy Theologia Platonica či děl
kniacutežete svornosti Giovanniho Pika della Mirandoly bdquoTento okamžik byl jistě
rozhodujiacuteciacutem pro Petrišovu filosofickou orientaci Přijal Platoacutenovu filosofii jež se stala
zaacutekladem jeho celeacuteho budouciacuteho diacutelaldquo zdůrazňuje ve sveacute monografii Žarko Dadić24
Studia mediciacuteny Patrizi opustil definitivně roku 1551 když zemřel jeho otec Stjepan25
Z teacuteto doby pochaacuteziacute rovněž jeho prvniacute politicko-filosofickyacute spis La cittagrave felice vydanyacute
roku 1553 v Benaacutetkaacutech26
Dalšiacutem z Patriziho vyacuteznamnyacutech životniacutech mezniacuteků byla leacuteta 1561 až 1568 kdy
působil na Kypru nejprve ve službaacutech benaacutetskeacuteho aristokrata Contariniho a posleacuteze
kyperskeacuteho arcibiskupa Filippa Mocenigo Zaměstnaacuten zde byl zejmeacutena spraacutevniacutemi
funkcemi a intenzivniacute filosofickeacute tvorbě se tak začal opět věnovat až v roce 1568 po
sveacutem naacutevratu do Benaacutetek27 Po kraacutetkeacute době přijal nabiacutedku působit jako dvorniacute filosof
katalaacutenskeacuteho miacutestokraacutele v Barceloně kde se již mohl nerušeně věnovat filosofii28 Podle
zaacutevěrů Dadićova baacutedaacuteniacute neniacute rozsah Patriziho filosofickeacuteho diacutela jemuž se během sveacuteho
22 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 10 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 27 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 19-21 23 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 118 24 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 27-29 K tomu srov daacutele Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 21 25 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 10 26 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 79 27 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29 28 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29
- 9 -
barcelonskeacuteho pobytu věnoval přesně znaacutem Jeviacute se však podle něj nepochybnyacutem že
praacutevě zde započal svou kritiku Aristotelovy filosofie29 Ostatně praacutevě během sveacuteho
působeniacute v Katalaacutensku Patrizi koncipuje sveacute Discussiones peripateticae jejichž prvniacute
vydaacuteniacute spatřilo světlo světa v Benaacutetkaacutech roku 1571 a jež (mimo jineacute) platiacute za kritickeacute
vypořaacutedaacuteniacute se s Aristotelovyacutemi filosofickyacutemi naacutezory30
V roce 1577 se Francesco Patrizi odrazen svyacutemi neuacutespěšnyacutemi pokusy o
samostatnou obchodniacute činnost jakož i finančniacute nespolehlivostiacute sveacuteho patrona ndash
Katalaacutenskeacuteho miacutestokraacutele ndash vraciacute na Apeninskyacute poloostrov31 Po kraacutetkeacutem pobytu
v Modeně mu bylo veacutevodou Alfonsem II drsquoEste nabiacutednuto miacutesto profesora platonismu
na univerzitě ve Ferraře kde setrval až do roku 159232
Mezi historiky renesančniacute filosofie neniacute sporu o tom že praacutevě bdquoferrarskeacuteldquo obdobiacute je tiacutem
v Patriziho životě myslitelsky nejplodnějšiacutem a nejpřiacutenosnějšiacutem O tom svědčiacute konečně i
diacutela jež v tomto uacutedobiacute publikoval Řadiacute se mezi ně latinskeacute překlady Jana Filopona
Grammatika (Joannis Philoponi [hellip] Expositiones in omnes XIII Aritotelis libros eos
qui vocantur metaphysici quas Franciscus Patricius de Graecis Latinas fecerat)
Proklovyacutech Zaacutekladů teologie a Zaacutekladů fyziky (Procli [hellip] Elementa theologica et
physicahellipquae Franciscus Patricius de graecis fecit Latina) či tzv Herma Trismegista
(Hermis Trismegisti libelli integri XX et fragmenta) noveacute vydaacuteniacute Peripatetickyacutech
diskuziacute (v roce 1581 v Basileji) či zveřejněniacute Patriziho stěžejniacuteho diacutela ndash Nova de
universis philosophia ndash vydaneacuteho v roce 1591 ve Ferraře v němž chorvatskyacute filosof
nyniacute již konstruktivně navazuje na svou destrukci Aristotela a pozitivně vytyčuje svůj
vlastniacute novoplatonskyacute filosofickyacute systeacutem33
29 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 31 30 K tomu srov kupř Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 14 či Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259 Teoretickyacute obsah Peripatetickyacutech diskusiacute však neniacute předmětem zkoumaacuteniacute teacuteto praacutece K Patriziho vztahu k Filosofovi srov podrobněji oddiacutel 221 teacuteto praacutece K filosofickeacutemu obsahu Peripatetickyacutech diskusiacute srov kupř Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 79-90 31 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29-31 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 115 32 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 11 Kristeller skutečnost že pro Patriziho byla zvlaacutešť ustavena katedra platonskeacute filosofie hodnotiacute jako bdquo[hellip] vzaacutecnyacute ne-li ojedinělyacute přiacutepad uacutespěšneacuteho pronikaacuteniacute renesančniacuteho platonismu do univerzitniacute vyacuteuky filosofieldquo Srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 119 33 Pro uacuteplnyacute soupis Patriziho diacutela srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 79-81 Premec Vladimir Franciscus Patritius Zagreb
- 10 -
V roce 1592 byl Patrizi papežem Klementem VIII povolaacuten do Řiacutema na zdejšiacute
Univerzitu La Sapienza34 Ve velmi kraacutetkeacute době však odchaacuteziacute z aktivniacuteho veřejneacuteho
života a 7 uacutenora 1597 v Řiacutemě v koleji řaacutedu Sv Jeronyacutema umiacuteraacute35 Podrobneacute udaacutelosti
posledniacutech let jeho života jakož i osudy jeho teoretickeacuteho diacutela jsou vyliacutečeny
v naacutesledujiacuteciacutem oddiacutele (221)
1968 s 22-53 V komentovaneacute verzi rovněž viz Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 116-118 Daacutele srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 22-23 a 297-300 Na tomto miacutestě nutno zdůraznit že součaacutestiacute vydaacuteniacute Nova de universis philosophia byly mj rovněž Patrizim přeloženaacute Chaldejskaacute oraacutekula či spisy tzv Herma Trismegista Intenzivniacute zaacutejem o propojeniacute prisca sapientia s novoplatonskou filosofickou tradiciacute a křesťanskyacutem učeniacutem je pro Patriziho pojetiacute filosofie typickyacutem Tato problematika však přesahuje tematickyacute raacutemec teacuteto studie Podrobněji k tomu proto srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 273-274 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 16 a 55 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 128-157 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 117-122 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 179-181 Leinkauf Thomas Il neoplatonismo di Francesco Patrizi come presupposto della sua critica ad Aristotele Firenze 1990 Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 101-105 K renesančniacutemu hermetismu pak srov Banić-Pajnić Erna Smisao i značenje Hermesove objave Uloga elemenata hermetičke filozofije u djelima hrvatskih renesansnih filozofa Zagreb 1989 zejm s 115-144 Muslow Martin (ed) Das Ende des Hermetismus Historische Kritik und neue Naturphilosophie in der Spaumltrenaissance Tuumlbingen 2002 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 131 Vasoli Cesare Frane Petrić i hermetička tradicija In Prilozi za istraživanje hrvatske filozofske baštine 9-10 1979 s 117-138 Vasoli Cesare Lrsquoidea della prisca scientia in Francesco Patrizi Roma 1985 K Zoroastrismu srov vyčerpaacutevajiacuteciacute studii Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I II BerlinNew York 1998 Ke zdrojům Patriziho filosofie obecně ndash za něž jsou v prvniacute řadě považovaacuteny praacutevě spisy novoplatonskeacute a chladejsko-hermetickeacute tradice ndash pak srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 143-153 188 209-224 a 263-274 či Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 346 a 348 34 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 11 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 116 35 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 33
- 11 -
22 Nova de universis philosophia
221 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahu
Diacutelo Nova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum sed
per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria patricii methodo
tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo Platonica rerum
universitatis a conditore Deo deducitur36 v němž Patrizi přichaacuteziacute s pozitivniacute koncepciacute
sveacuteho filosofickeacuteho přiacuterodně filosofickeacuteho a teologickeacuteho systeacutemu je publikovaacuteno
roku 1591 tedy přibližně po deseti letech od uveřejněniacute druheacuteho vydaacuteniacute Peripatetickyacutech
diskuziacute Konečneacute verzi jeho Noveacute filosofie však předchaacutezela intenziacutevniacute přiacutepravnaacute praacutece
Svědčiacute o tom spisy koncipovaneacute v průběhu 80 let šestnaacutecteacuteho stoletiacute jež se později
staly zaacutekladem jeho opus magnum V roce 1587 vydaacutevaacute Patrizi ve Ferraře spis De
rerum natura libri II priores alter de spatio physico alter de spatio mathematico jenž
ndash podle zjištěniacute Benjamina Brickmana ndash obsahově přibližně odpoviacutedaacute prvniacutem dvěma
knihaacutem Pancosmie tedy čtvrteacute čaacutesti Nova de universis philosophia37 Ve stejneacutem roce
pak přichaacuteziacute se spisem Della nuova geometrica libri XV kteryacute bude později v upraveneacute
podobě vtělen do Nova de universis philosophia jako třetiacute kniha jejiacute Pancosmie38
Stejně tak prvniacute čaacutest Patriziho nejvyacuteznamnějšiacuteho diacutela Panaugia ndash jež je
předmětem důkladnějšiacuteho zkoumaacuteniacute v oddiacutele 226 teacuteto studie ndash byla sepsaacutena již roku
158839 a koncipovaacutena jako součaacutest budouciacuteho diacutela ndash Nova de universis philosophia40
Panaugia pojednaacutevajiacuteciacute o metafyzickyacutech a přiacuterodně-filosofickyacutech vlastnostech
světla sestaacutevaacute z deseti knih41 Druheacute čaacutesti Nova de universis philosophia Panarchii jež
36 Daacutele cituji jen jako Nova de universis philosophia Novaacute filosofie o univerzech či jako NUP V poznaacutemkoveacutem aparaacutetu odkazuji na jednotliveacute citovaneacute čaacutesti diacutela zkraacutecenyacutem zaacuteznamem Kupř NUP I 2 14b kde prvniacute řiacutemskaacute čiacuteslice značiacute jednu ze čtyř knih Nova de universis philosophia v pořadiacute druhaacute arabskaacute čiacuteslice označuje čiacuteslo kapitoly a konečně třetiacute arabskaacute čiacuteslice referuje k původniacute paginaci s poukazem na sloupec původniacuteho textu (a-d) 37 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 25 Tento naacutezor potvrzuje rovněž i Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 38 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 25 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 pozn č 40 a 41 na s 162-163 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 118 39 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 26 40 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43
- 12 -
se zaobiacuteraacute hierarchiiacute jsoucen a Patriziho teologickyacutemi naacutezory42 je vyčleněno
dvaadvacet knih43 Třetiacute čaacutest Pampsychia přibližujiacuteciacute Patriziho naacutezory na duši čiacutetaacute pět
knih44 a konečně čtvrtaacute čaacutest celeacuteho diacutela Pancosmia pojednaacutevajiacuteciacute o čtyřech
fundamentaacutelniacutech principech všeho jsouciacuteho (prostor světlost teplo a tok viz 224) a
Patriziho kosmologickyacutech naacutezorech je rozdělena do dvaatřiceti knih45
Patriziho původniacutem zaacuteměrem jak doklaacutedaacute Žarko Dadić bylo však koncipovat
svou novou filosofii do podoby spisu složeneacuteho pouze ze dvou knih Panaugie a
Pancosmie (kterou dokončil v srpnu 1589)46 S naacuteslednyacutem tematickyacutem rozšiacuteřeniacutem
sveacuteho diacutela zejmeacutena o problematiku vzduchu vody a země byl nucen svůj původniacute
zaacuteměr revidovat a ndash ve snaze uchovat konzistentnost celeacuteho opus ndash včlenit mezi dvě
staacutevajiacute čaacutesti dva oddiacutely zcela noveacute Panarchii a Pampsychii47 Benjamin Brickman se
domniacutevaacute že celek Nova de universis philosophia byl hotov již roku 1589 a že Patrizi
vaacutehal na radu svyacutech přaacutetel s publikaciacute diacutela až do roku 1591 pro obavy že by mohlo byacutet
po sveacutem vydaacuteniacute zakaacutezaacuteno bdquoPro člověka jenž udržoval s duchovniacutemi dobreacute vztahy
muselo miacutet podobneacute varovaacuteniacute zamyacutešlenyacute důsledekldquo podotyacutekaacute48 Žarko Dadić oproti
tomu přichaacuteziacute s naacutezorem že důvodem prodlevy mezi dokončeniacutem a samotnou publikaciacute
Patriziho Noveacute filosofie o univerzech byly spiacuteše materiaacutelniacute a proceduraacutelniacute obtiacuteže
Patriziho podle jeho přesvědčeniacute pozdrželo zejmeacutena jeho odchyacuteleniacute se od původniacuteho
zaacuteměru vystavět sveacute diacutelo jako celek složenyacute ze dvou čaacutestiacute (srov vyacuteše) bdquoOstatně takto
rozsaacutehleacute diacutelo nemohlo byacutet vytištěno před rokem 1591 Proto je těžkeacute uvěřit že hlavniacutem
důvodem proč bylo diacutelo publikovaacuteno až roku 1591 byl Petrišův strach z uveřejněniacute
jeho filosofickyacutech naacutezorů Naopak si jimi byl dost jistyacute a ani přinejmenšiacutem neočekaacuteval
že by mohlo byacutet jeho diacutelo zakaacutezaacutenoldquo49 Skutečně Patriziho nově uveřejněneacute diacutelo se
41 NUP I 1-10 1-23 42 Praacutevě tato čaacutest byla nejproblematičtějšiacutem miacutestem naacutesledneacute ciacuterkevniacute kritiky celeacuteho diacutela K tomu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 a 49 43 NUP II 1-22 1-48 (sic) 44 NUP III 1-5 49-59 45 NUP IV 1-32 61-153 K podrobnyacutem obsahům jednotlivyacutech knih srov uacutevod NUP či Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 24 46 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 47 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 Panarchia byla podle Dadićovyacutech zjištěniacute poprveacute zmiacuteněna v korespondenci z ledna roku 1591 což však podle něj nikterak neznamenaacute že obě noveacute čaacutesti byly skutečně dokončeny až tohoto roku 48 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 26 49 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45
- 13 -
zpočaacutetku vyhnulo jakeacutemukoliv zaacutejmu Kongregace indexu Vše se však změnilo se
začaacutetkem jeho působeniacute na Řiacutemskeacute univerzitě v roce 1592 Přednaacutešky chorvatskeacuteho
filosofa vzbudily zaacutejem o jeho myšlenky i jeho osobu ndash a to ve smyslu pozitivniacutem i
negativniacutem Nejkontroverznějšiacutem se jevil byacutet pravděpodobně Patriziho
antiaristotelismus (Benjamin Brickman jej ve sveacute studii opakovaně označuje za
nesmiřitelnyacute uacutetočnyacute a liacutečiacute filosofův vztah k Aristotelovi jako teacuteměř agresivniacute50) Řada
nařčeniacute a obviněniacute z rozpornosti filosofovyacutech myšlenek s oficiaacutelniacutem učeniacutem katolickeacute
ciacuterkve na sebe tedy nenechala dlouho čekat již v listopadu 1592 byl Patrizi Kongregaciacute
indexu vyzvaacuten aby sebe a sveacute diacutelo haacutejil51 Navzdory naacutesledneacutemu sepsaacuteniacute dvou
apologetickyacutech spisů byla Nova de universis philosophia v červenci roku 1594 umiacutestěna
na Index librorum prohibitorum z důvodu obsahu bdquotvrzeniacute a naacutezorů odporujiacuteciacutech
katolickeacutemu učeniacuteldquo52 Ferrarskeacutemu vydavateli Patriziho diacutela Mammarellovi se však
podařilo dosud nezabaveneacute (a tedy nezničeneacute) exemplaacuteře prodat benaacutetskeacutemu tiskaři
Roberto Meiettimu jenž měl miacuterně pozměnit vzhled knihy vynechat jejiacute nepodstatneacute
čaacutesti a vydat ji roku 1593 jako druheacute benaacutetskeacute vydaacuteniacute53 Jak ovšem poukazuje
Benjamin Brickman ferratskeacute a benaacutetskeacute vydaacuteniacute Nova de universis philosophia lze na
zaacutekladě hlubšiacute analyacutezy považovat za ndash z hlediska obsahu ndash jednu a tuteacutež verzi Patriziho
diacutela bdquoJedinyacute nespornyacute rozdiacutel se zdaacute byacutet v titulniacutech stranaacutech Kromě toho dedikace
předchaacutezejiacuteciacute různyacutem čaacutestem diacutela jsou v benaacutetskeacutem vydaacuteniacute uacuteplně nebo teacuteměř uacuteplně 50 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 14 a 18 (v angl orig bdquoviolent anti-Aristotelianismldquo) tiacutemto krajniacutem a nesmlouvavyacutem postojem je Patrizi z hlediska dějin platonsky orientovaneacute filosofie postaven na vyacutejimečneacute miacutesto jak poukazuje P O Kristeller (c d) s 119 Daacutele pak srov Girardi Karšulin Mihaela Filozofska misao Frane Petrića Zagreb 1988 s 57-202 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 179-181 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 127 51 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 52 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 Ljerka Schiffler rovněž upozorňuje na problematičnost Patriziho snahy uveacutest v soulad s křesťanskyacutem učeniacutem filosofickeacute a teologickeacute naacutezory prisca sapientia K tomu srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 100 a pozn č 33 v teacuteto studii V otaacutezce doby umiacutestěniacute NUP na Index se odbornaacute literatura neshoduje Benjamin Brickman totiž uvaacutediacute až rok 1595 s odvolaacuteniacutem na skutečnost že ještě v řiacutejnu teacutehož roku je Patriziho diacutelo bulou papeže Klementa VIII chvaacuteleno a je mu vyjadřovaacuten souhlas Srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 17 Luc Deitz (c d s 140 a 158) a Ljerka Schiffler (c d z roku 1997 s 91) dokonce hovořiacute až o roce 1596 Jako prvniacute rok kdy se Nova de universis philosophia na Indexu již neobjevuje uvaacutediacute pak Deitz posledniacute leacuteto 19 stoletiacute ndash rok 1900 Srov Deitz c d tamt 53 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 49
- 14 -
vynechaacutenyldquo Americkyacute badatel tedy na zaacutekladě sveacute analyacutezy doklaacutedaacute že z hlediska
filosofickeacuteho obsahu jsou obě vydaacuteniacute totožnaacute (což ostatně podklaacutedaacute i srovnaacuteniacutem
typografickyacutech chyb v obou vydaacuteniacutech)54
Předtiacutem než přistoupiacuteme k podrobnějšiacute analyacuteze filosofickeacuteho obsahu Patriziho
vrcholneacuteho diacutela zbyacutevaacute pojednat ještě o jedneacute zaacutesadniacute otaacutezce Jak bylo uvedeno vyacuteše
vyacuteslednaacute podoba Nova de universis philosophia korespondovala s myslitelovyacutem
původniacutem zaacuteměrem vyjaacutedřit svůj filosofickyacute systeacutem ve spisu složeneacutem ze dvou čaacutestiacute
pouze v poměrně omezeneacute miacuteře Žarko Dadić v tomto ohledu hovořiacute dokonce o
bdquomechanickeacutem složeniacute čtyř děl bez žaacutedneacuteho zřejmeacuteho opraacutevněneacuteho důvodu
ospravedlňujiacuteciacuteho jejich spojeniacuteldquo55 Tato skutečnost naacutes pak podle jeho přesvědčeniacute
opravňuje interpretovat každou ze čtyř čaacutestiacute Noveacute filosofie jako samostatneacute diacutelo
odraacutežejiacuteciacute měniacuteciacute se vyzraacutelost Patriziho filosofickyacutech postojů56 Podobneacute zaacutevěry naviacutec
podporujiacute i studie P O Kristellera jenž nachaacuteziacute v celku Patriziho opus magnum řadu
disonanciacute57
V tomto světle se tedy jeviacute byacutet naprosto legitimniacutem interpretovat jednotliveacute ze
čtyř čaacutestiacute Noveacute filosofie o univerzech jako do jisteacute miacutery autarkniacute pojednaacuteniacute na druheacute
straně je však nenahliacutežet jako zcela disparaacutetniacute To platiacute zejmeacutena v přiacutepadě Pancosmie
jež bdquonemůže byacutet pochopena hlavně bez Panarchie a Pampsychieldquo58 V přiacutepadě
Panaugie si můžeme dovolit poněkud odvaacutežnějšiacute postoj a chaacutepat ji jako na ostatniacutech
třech čaacutestech NUP de facto nezaacutevislou Opravňuje naacutes k tomu zejmeacutena analyacuteza
okolnostiacute jejiacuteho vzniku (připomeňme že Panaugia vznikla tři roky před vydaacuteniacutem
celeacuteho diacutela a že současniacute badateleacute se dokonce pozastavujiacute nad skutečnostiacute proč nebyla
54 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 21 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 91 55 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45 56 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45 57 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 120 Německyacute badatel se však k probleacutemu bohužel přiacuteliš nevyjadřuje Daacutele k teacuteto otaacutezce srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 kde je zdůrazněno že Patrizi v Panaugii tvrdiacute že tělesnaacute i netělesnaacute jsoucna se nachaacutezejiacute v prostoru a v Pancosmii se vyjadřuje v tom smyslu že miacutesto v prostoru naacuteležiacute pouze jsoucnům tělesnyacutem K tomuto probleacutemu srov dalšiacute vyacuteklad 58 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47
- 15 -
publikovaacutena jako samostatnyacute spis59) Podle meacuteho přesvědčeniacute by však interpretace prvniacute
čaacutesti NUP jako izolovaneacuteho pojednaacuteniacute nebyla ani metodologicky ani filosoficky
šťastnou volbou Panaugia je jednak obsahově propojena se čtvrtou knihou Pancosmie
(k tomu bliacuteže 226) a jednak se zcela organicky proliacutenaacute s teoretickyacutem obsahem všech
čtyř čaacutestiacute Patriziho Noveacute filosofie o univerzech (jak se pokusiacutem dokaacutezat v oddiacutele 228)
K jejiacute interpretaci proto v oddiacutele 226 přistupuji v kontextu systematickeacuteho vyacutekladu
filosofickeacuteho obsahu Nova de universis philosophia jako celku60
222 Patriziho pojetiacute noveacute filosofie
Patrizi ihned na počaacutetku prvniacute knihy uacutevodniacute čaacutesti Nova de universis philosophia
Panaugie označuje sveacute diacutelo jako
bdquoNovam Veram Integram de universis conditurus Philosophiam sequentia uti
verissima pronunciare est ausus Pronunciata ordine persecutus Divinis
oraculis Geometricis necessitatibus Philosophicis rationibus clarissisimisque
experimentis comprobavitldquo61
Tato slova viacutece než vyacutestižně odraacutežejiacute jeho přesvědčeniacute o mimořaacutednosti filosofickeacuteho
přiacutenosu teacuteto noveacute filosofie
O tom že Patrizi sveacute diacutelo považoval za vskutku přelomoveacute svědčiacute ostatně již
dedikačniacute list předchaacutezejiacuteciacute vlastniacutemu filosofickeacutemu obsahu NUP adresovanyacute papeži
Řehoři XIV V něm Patrizi ndash s jistou daacutevkou neskromnosti ndash prohlašuje
bdquoQuinque hoc volumine pias omnes omnes Catholicae fidei consonas Gregori
Pater Beatissimus tibi afferimus philosophias Nostram recens conditam
Chaldaicam Zoroastri Hermetis Trismegisti Aegyptiam Aegyptiam aliam
Mysticam et aliam Platonis propriamldquo62
59 Srov vyacuteše daacutele srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 bdquoNeniacute znaacutemo proč Patrizi tento spis nepublikoval samostatně jak to učinil s pojednaacuteniacutem o prostoruldquo Daacutele srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 121 60 Podobnyacute naacutezor zastaacutevaacute rovněž Erna Banić-Pajnić Srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 253 61 NUP I 1 1a 62 NUP [Ad Gregorium XIIII] 1a
- 16 -
Vidiacuteme tedy že Patrizi svou novou filosofii pojiacutemal jako noveacute pravdiveacute a unifikujiacuteciacute
završeniacute třech předchaacutezejiacuteciacutech filosofickyacutech tradic prisca sapientia (novo)platonismu a
křesťanstviacute63 Ostatně jak již samotnyacute naacutezev Patriziho opus magnum napoviacutedaacute64 jeho
zaacuteměrem bylo vybudovat novyacute metodologickyacute systeacutem zahrnujiacuteciacute pozměněnyacute
aristotelskyacute (induktivně-)ascendenčniacute postup (bdquo[hellip] non per motum sed per lucem et
lumina ad primam causam ascediturldquo) platonskeacute (deduktivně-)descendenčniacute uvažovaacuteniacute
(bdquo[hellip] methodo Platonica rerum universitatis a conditore Deo deduciturldquo) a konečně
Patriziho vlastniacute metodu jejiacutemž jaacutedrem je kontemplace (bdquo[hellip] propria patricii methodo
tota in contemplationem venit Divinitas [hellip]ldquo)65 O Patriziho metodologii a jejiacutech
uacuteskaliacutech bude v uacuteplnosti pojednaacuteno v čaacutesti 228 teacuteto studie
Připomeňme však na tomto miacutestě Patriziho metodologickeacute motto jež se stane
fundamentem všech jeho filosofickyacutech zkoumaacuteniacute Podle jeho přesvědčeniacute je totiž třeba
poklaacutedat důraz na sveacute vlastniacute poznaacuteniacute nikoliv přičiacutetat primaacuterniacute a určujiacuteciacute zaacutevažnost
jakeacutekoliv autoritě66
223 Hierarchie jsouciacuteho
bdquoAnte Primum nihil
Post Primum omnia
A Principio omnia
Ab Uno omnia
A Bono omnia
A Deo Uno Trino omnia
Deus Bonum Unum Principium Primum
idem
Ab Uno Unitas primaria
Ab Unitate primaria Unitates omnes
63 Patriziho snaha propojit novoplatonismus s prisca sapientia a křesťanskyacutem učeniacutem byla již zdůrazněna Srov pozn č 33 v teacuteto studii 64 Nova de Universis Philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria patricii methodo tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo Platonica rerum universitatis a conditore Deo deducitur 65 Srov předchaacutezejiacuteciacute poznaacutemka daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 254 či Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 128 66 K tomu srov NUP I 8 19a Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 93
- 17 -
Ab Unitatibus Essentiae
Ab Essentiis Vitae
A Vitis Mentes
A Mentibus Animi
Ab Animis Naturae
A Naturis Qualitates
A Qualitatibus Formae
A Formis Corporaldquo67
Takto nastiňuje Patrizi v prvniacute knize Panaugie baacutezi sveacute celkoveacute filosofickeacute koncepce
již bude naacutesledně v dalšiacutech čaacutestech Nova de universis philosophia hlouběji rozviacutejet Za
uacutestředniacute bod teacuteto pasaacuteže zasluhujiacuteciacute naši primaacuterniacute pozornost je podle meacuteho naacutezoru na
miacutestě označit čtvrtyacute řaacutedek na němž stojiacute bdquoAb Uno omnialdquo68 Praacutevě tato dvě slova ndash
Unum a omnia ndash lze chaacutepat jako fundamentum filosofickeacuteho systeacutemu Noveacute filosofie o
univerzech Je obecně znaacutemo že Francesco Patrizi naacuteležiacute do tradice novoplatonsky
orientovaneacute filosofie jež předpoklaacutedaacute že vše jsouciacute je důsledkem emanace z jednoho
jedineacuteho počaacutetku Benjamin Brickman přichaacuteziacute ve sveacute disertaci s vyacutestižnyacutem
komparačniacutem scheacutematem v němž staviacute do jedneacute řady filosofickeacute postoje Ploacutetiacutena
Prokla Marsilia Ficina a praacutevě Franceska Patriziho Z jeho zaacutevěrů je patrneacute že rodaacutek
z Cresu měl filosoficky nejbliacuteže k Proklovi69 Co je však pro naše zkoumaacuteniacute podstatneacute
všichni jmenovaniacute filosofoveacute považujiacute za jedinyacute počaacutetek všeho Jedno70 Patrizi pro
tento počaacutetek užiacutevaacute (s největšiacute pravděpodobnostiacute sveacuteho71) pojmoveacuteho konstruktu ndash
unrsquoomnia ndash jenž věrně vystihuje jeho filosofickou koncepci vychaacutezejiacuteciacute z jednoty a
uacutestiacuteciacute v mnohost bdquoNeque ipsa illa omnia per quae primissimum illud unrsquoomnia est
67 NUP I 1 1a 68 NUP I 1 1a 69 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 pozn č 21 na s 35 S tiacutemto naacutezorem se ztotožňuje rovněž Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51 Problematika ideovyacutech zdrojů a možnyacutech vlivů na Patriziho filosofickeacute naacutezory však v každeacutem ohledu přesahuje teacutematickyacute raacutemec teacuteto praacutece K teacutematu tedy podrobněji srov např Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 94 a 102-131 70 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 35 K terminologickyacutem odlišnostem srov tamt 71 K tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141
- 18 -
appellatumldquo72 Fundament jeho filosofie však musiacute byacutet jedniacutem (unum) a všiacutem (omnia)
současně
bdquoEt omnia sunt in uno sed uniter Et unum uniter est omnia Et unum (liceat ita
fari) est Uno-mnia [sic]ldquo73
Užitiacute zdaacutenlivě kontradiktorickeacuteho novotvaru unrsquoomnia se tedy v tomto světle jeviacute byacutet
nanejvyacuteš vhodnyacutem a terminologicky precizniacutem rozhodnutiacutem74
Jedno tento počaacutetek předchaacutezejiacuteciacute všemu75 však nemůže bezprostředně vyuacutestit
v mnohost potřebuje k tomu prostředkujiacuteciacute princip jiacutemž je Patrizimu prvniacute stupeň
(gradus76) jeho ontologickeacute koncepce unitas primaria bdquoUnitas ergo quaedam primaria
ab uno est genita [hellip]ldquo77 Tato ndash v kontextu novoplatonskeacute filosofie ndash odpoviacutedaacute ideji
dobra78 Z niacute naacutesledně emanujiacute unitates omnes tedy ostatniacute ideje79 O těchto platiacute
72 NUP II 11 22c 73 NUP II 7 13d 74 Bliacuteže k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 75 NUP I 1 1a bdquoA Principio omnia Ab Uno omnialdquo Patrizi podobně jako jiniacute filosofoveacute novoplatonskeacute tradice ztotožňuje sveacute Jedno s Bohem bdquoDeus Bonum Unum Principium Primum idemldquo Cit dle NUP I 1 1a Bliacuteže k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 208 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 32 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51 Luc Deitz ve sveacute studii nicmeacuteně upozorňuje že o přesneacute povaze vztahu unrsquoomnia k Bohu nečiniacute Patrizi ve sveacutem diacutele žaacutedneacute explicitnějšiacute poznaacutemky Srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 pozn č 75 na s 166 76 bdquoHis autem post unum primum novem gradibus rerum tota constant universitas Qui quidem gradus ordine sunt dispositi a summo ad imum ita ut nullum inter eos vacuum sit relictum nulla locum habeat intercapedoldquo Cit dle NUP II 11 23d 77 NUP II 11 23a-b Srov ostatně NUP I 1 1a bdquoAb Uno Unitas primarialdquo Patrizi tento ontologickyacute stupeň ztotožňuje se Synem Božiacutem K tomu srov daacutele Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 37 78 Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 267 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 79 NUP I 1 1a Tento ontologickyacute stupeň ztotožňuje Patrizi s Duchem Svatyacutem K tomu srov rovněž Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 37
- 19 -
bdquoVel etiam sunt ipsae unitates super entia omnia et superessentiales Sed si sint
superessentiales ita ut cum essentis nihil communicent tunc inter ipsas et
essentias vacuum relinquetur intervallumldquo80
Dalšiacutem stupněm v Patriziho metafyzickeacutem systeacutemu tedy musiacute byacutet zaacutekonitě essentia jež
naacutesledně zaklaacutedaacute jsoucnost dalšiacutech ndash nižšiacutech ndash stupňů Nevyhnutelnost jejich geneze
prostřednictviacutem descendenčniacute emanace je podle Luca Deitze v Patriziho ontologickeacutem
systeacutemu ospravedlněna naacutesledujiacuteciacute uacutevahou
bdquoEsence je přiacutemo odvozena z nejdokonalejšiacutech jsoucen proto musiacute sama
představovat tento vrchol dokonalosti kteryacute jiacute odpoviacutedaacute v hierarchii jsouciacuteho
Jelikož je koneckonců odvozena z Boha a jelikož je Bůh živyacute musiacute obsahovat
život neboť život je nadřazen smrti Život implikuje pohyb a nejvyššiacute podobou
pohybu je duchovniacute a netělesnyacute pohyb jinyacutemi slovy kognitivniacute proces
intelektuldquo81
Stupni unitates ndash essentia ndash vita ndash intellectus vyvěrajiacuteciacutemi z unlsquoomnia jsou vymezena
čtyři vyššiacute poschodiacute Patriziho deviacutetipatroveacute ontologickeacute budovy Tyto čtyři stupně se
vyznačujiacute svojiacute netělesnostiacute nepomiacutejivostiacute ontologickou samostatnostiacute a neměnnostiacute
Jako netělesneacute se nenachaacutezejiacute v prostoru (k němu se mohou vztahovat pouze ve spojeniacute
s tělem) Nejsou složeny z čaacutestiacute a jsou tedy nedělitelneacute podstaty (individua essentia)
Oproti tomu čtyřem nejnižšiacutem stupňům naacuteležejiacute vlastnosti přesně opačneacute tedy tělesnost
a pomiacutejivost ontologickaacute zaacutevislost a proměnlivost Jsou situovaacuteny v prostoru a
vyznačujiacute se svou dělitelnou podstatou (dividua essentia)82
80 NUP II 11 23b 81 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 82 NUP II 11 22c-24d a zvlaacuteště NUP III 2 51c Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 32-33 a Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 a 55
- 20 -
Mezi oběma čtveřicemi (ktereacute pro svou zaacutesadniacute odlišnost nemohou byacutet spojeny) se ndash ve
středu ontologickeacute hierarchie ndash nachaacuteziacute duše (animus83) kteraacute je zaacuteroveň netělesnyacutem i
tělesnyacutem prostředkujiacuteciacutem stupněm84
bdquo[hellip] tertia quaedam in universitate erit natura non corporea non incorporea
Sed utrumque et incorporea et corporea ita ut media quaedam sit inter
utramqueldquo85
Duši tedy pojiacutemaacute jako bdquo incorporeum corporeumldquo86 Jak poukazuje Ljerka Schiffler (a
jak je jistě na prvniacute pohled zřejmeacute) postulovaacuteniacutem duše jako tertium quid mezi tělesnyacutem
a netělesnyacutem překonaacutevaacute Patrizi uacutezkeacute meze dualismu a řadiacute se tak k filosofickeacute tradici
triadickeacuteho uvažovaacuteniacute87
Duše prostředkujiacuteciacute mezi netělesnyacutemi a tělesnyacutemi jsoucny v descendenčniacute
emanaci pokračuje a utvaacuteřiacute jako svou podobu přirozenost (natura)88 Z přirozenosti pak
vyvěraacute kvalita (qualitas) a z niacute forma (forma)89 Jak zdůrazňuje Žarko Dadić zařazeniacute
formy do systeacutemu novoplatonskeacute ontologickeacute hierarchie je čistě Patriziho původniacute
myšlenkou90 P O Kristeller se domniacutevaacute že uvedeniacute formy do systeacutemu ontologickeacute
83 Ačkoliv Patrizi v Pampsychii (NUP III 1 49b) deklaruje terminologickou diferenci mezi pojmy animus (užiacutevanyacutem pro označeniacute středniacuteho ontologickeacuteho stupně) a anima (denotujiacuteciacute lidskou duši) v ostatniacutech čaacutestech NUP užiacutevaacute obecně termiacutenu anima Bliacuteže k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 166 V ohledu na tuto skutečnost překlaacutedaacutem latinskyacute termiacuten animus českyacutem ekvivalentem duše Pro českyacute vyacuteraz duch vyhrazuji tomu odpoviacutedajiacuteciacute latinskyacute termiacuten spiritus kteryacute Patrizi ve svyacutech filosofickyacutech pojednaacuteniacutech rovněž užiacutevaacute K tomu srov niacuteže (oddiacutel 228) 84 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 33 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 85 NUP III 2 51d 86 NUP III 2 52a bdquoAtque ita vere medium sit hoc ens quod incorporeum corporeum nos appellamusldquo 87 Srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 96 Daacutele srov Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 182 a 185 88 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 89 NUP II 11 23d bdquoA qua [natura] in corpus itidem producitur qualitas quae naturae veluti instrumentum seruit in corpore et eius partibus alterandis et disponensis Et dispositis formam inducit Per quam corpus in aliam aut aliam speciem conformeturldquo 90 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51
- 21 -
hierarchie lze vysvětlit Patriziho intenzivniacutem zaacutejmem o geometrii91 Na nejnižšiacutem stupni
emanačniacuteho scheacutematu se nachaacuteziacute konečně tělo (corpus)92 Praacutevě diacuteky prostředkujiacuteciacutemu
principu ndash duši ndash je umožněna existence těchto čtyř nejnižšiacutech (ontologicky zaacutevislyacutech)
stupňů
bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat
tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo93
Patriziho filosofickyacute systeacutem se v tomto bodě analyacutezy jeviacute byacutet v kontextu novoplatonskeacute
tradice novyacutem pouze v tom ohledu že počet vzaacutejemně propojenyacutech descendenčně
seřazenyacutech stupňů94 (včetně ontoteologickeacuteho95 počaacutetku unlsquoomnia) ustavuje na deseti ndash
tedy čiacutesle pyacutethaacutegorejskeacuteho tetraktu Saacutem Patrizi se pak podle Luca Deitze ve sveacutem diacutele
na Pyacutethaacutegoru explicite odvolaacutevaacute96
Originalita chorvatskeacuteho myslitele však naplno vysviacutetaacute přejdeme-li k detailnějšiacutemu
rozboru druheacute čaacutesti Noveacute filosofie Panarchie kde se Patrizi zaobiacuteraacute nejen
problematikou vertikaacutelniacute descendence ndash tedy již popsanyacutemi stupni nyacutebrž i
horizontaacutelniacutem uspořaacutedaacuteniacutem sveacuteho ontologickeacuteho systeacutemu
bdquoEt alius ordo in latitudinem actus in singulo quoque gradu [hellip] Quem ordinem
sicut primum illum gradus nominauimus sic seriem proprio nomine
apellabimus In qua serie unitatum in latitudinem graduum singulorum
latitudinem ratio persuadet esse locatamldquo97
91 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 123 92 NUP I 1 1a bdquoA Formis Corporaldquo 93 NUP III 4 56d K probleacutemu srov daacutele Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 55 či Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 154 94 NUP II 11 24b bdquoGradus hi novem sunt primus rerum atque entium ordo in profundum a summo ad imum ductusldquo vyššiacute stupeň je přiacutečinou stupně nižšiacuteho přičemž nižšiacute stupeň je vždy ontologicky slabšiacute nežli stupeň předchaacutezejiacuteciacute K tomu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 95 K tomu srov pozn č 98 96 K tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 97 NUP II 11 24b
- 22 -
Pro horizontaacutelniacute členěniacute tedy užiacutevaacute terminů řada (series) Nejvyššiacute řada vychaacutezejiacuteciacute
horizontaacutelně z nejvyššiacuteho ontologickeacuteho stupně98 tedy stupně unitates obsahuje unitas
primaria a daacutele unitates všech nižšiacutech stupňů tedy esence života intelektu duše
přirozenosti kvality formy a těla Naacutesledujiacuteciacute stupeň ndash essentia ndash obsahuje opět řadu
essentia primaria a všech naacutesledujiacuteciacutech (tedy pouze nižšiacutech stupňů) Během postupu od
nejvyššiacuteho k nejnižšiacutemu stupni tedy vždy dochaacuteziacute ke sniacuteženiacute členů řady o jeden Na
uacuterovni těla pak existuje pouze jedinyacute člen řady corpus primarium99
Takto nastiacuteněnaacute koncepce jakeacutesi dvojrozměrneacute ontologie však neniacute konečnou
podobou Patriziho uacutevah
bdquoTertius itidem in longitudinem est ordo quem cathenam libuit nuncupare Qui
quidem est eiusdem generis seu speciei per gradus omnes transitusldquo100
Chorvatskyacute myslitel tedy svůj systeacutem rozšiřuje o dalšiacute rozměr ndash o řetězy (catenae)
světla ktereacute předchoziacute dva rozměry propojujiacute Jak ve sveacute studii uvaacutediacute Luc Deitz
Patriziho explanace problematiky řetězů se zdaacute byacutet viacutece naznačeniacutem než přesnyacutem
vysvětleniacutem i přesto je však možneacute přijmout naacutezor že bdquo[stupeň pozn J Č] unitas
primaria je souběžnyacute s unitas lucis z nějž vyvstaacutevaacute lux unitatis že [stupeň pozn J Č]
essentia primaria je souběžnyacute s essentia lucis z nějž vyvstaacutevaacute lux essentia atd dokud
opět nedosaacutehneme corpus primum z nějž zdaacute se daacutele žaacutedneacute světlo nevyzařujeldquo101 Tento
naacutezor skutečně potvrzuje jedenaacutectaacute kniha Panarchie v niacutež Patrizi vypočiacutetaacutevaacute
bdquoEst lucis unitas et unitatis lux Est et essentia lucis et lux essentiae Et vita
lucis et lux vitae et Mens lucis et lux mentis et lucis anima et anima lucis Et
natura lucis et lux naturae Et qualitas lucis et lux qualitatis Et forma lucis et
formae lux Et lucis corpus et lux corporisldquo102
98 Unrsquoomnia chaacutepu jako (před)stupeň ontoteologickyacute kdežto devět nižšiacutech stupňů interpretuji jako ontologickeacute v praveacutem smyslu toho slova 99 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 34 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 144 100 NUP II 11 24c 101 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143 102 NUP II 11 24c
- 23 -
Vzaacutejemně propojeneacute stupně řady a řetězy pak naacutesledně vytvaacuteřejiacute třiacutedimenzionaacutelniacute
prostorovou soustavu ndash Patriziho univerzum103
bdquoIta lux per omnium graduum longitudinem ordine rectissimo percurrit E(s)t
alius numero quartus ordo quem soliditatis ordinem placuit vocare Ex tribus
enim illis longitudine latitudine et profunditate sicuti corporum nascitur
soliditas et stabilitas et firmitudo sic ratio longe melior suadet in rerum
omnium universitate esse firmitatem et stabilitatem et soliditatem longe quam
sit in corporibus validioremldquo104
Vezmeme-li v uacutevahu že prvniacute dva rozměry tedy stupně (jež descendujiacute vertikaacutelně) a
řady (jež ze sebe bdquovyplyacutevajiacuteldquo horizontaacutelně) můžeme naacutezorně promiacutetnout do podoby
trojuacutehelniacuteku (jehož odvěsnami budou praacutevě vertikaacutelně seřazeneacute stupně a horizontaacutelně
rozloženeacute řady) pak se stejnaacute možnost naskyacutetaacute i pro vyjaacutedřeniacute propojeniacute stupňů s řetězy
(ziacuteskaacuteme tedy druhyacute trojuacutehelniacutek) a řad s řetězy (třetiacute trojuacutehelniacutek) Patriziho ontologickeacute
scheacutema sestaacutevajiacuteciacute ze třech vzaacutejemně propojenyacutech rozměrů nabyacutevaacute tedy podoby
bdquot řiacutedimenzionaacutelniacuteho scheacutematu vymezeneacuteho třemi k sobě přilehlyacutemi trojuacutehelniacuteky což je
tetraedr (neboli pyramida105) jehož čtvrtaacute stěna [tj zaacutekladna pozn J Č] kvůli
geometrickeacute zaacutekonitosti musiacute miacutet rovněž trojuacutehelniacutekovyacute tvarldquo106
Ačkoliv se k přesneacutemu tvaru sveacuteho scheacutematu univerza autor Nova de universis
philosophia explicite nevyjaacutedřil rozviacutejiacute v tomto ohledu dalece sveacute uacutevahy Luc Deitz
Podle jeho přesvědčeniacute připadajiacute ndash pro svou pravidelnost ndash v uacutevahu pouze dvě možneacute
podoby vyacuteše popsaneacute tetraedraacutelniacute pyramidy buďto pyramida sestaacutevajiacuteciacute
z rovnoramennyacutech trojuacutehelniacuteků anebo pyramida jež je složena s trojuacutehelniacuteků
rovnostrannyacutech tvořiacuteciacutech pravidelnyacute prostorovyacute obrazec Ve sveacute studii se přiklaacuteniacute ke
druheacute zcela pravidelneacute variantě Pro sveacute zaacutevěry předklaacutedaacute tři poměrně důvěryhodneacute
argumenty Tiacutem nejzaacutesadnějšiacutem je poukaz na skutečnost že Platoacuten ve sveacutem dialogu
Timaios předpoklaacutedaacute rovněž existenci pravidelnyacutech tetraedrů ktereacute jsou ekvivalentniacute 103 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143 104 NUP II 11 24c-d 105 Sestaacutevajiacuteciacute ovšem ze třiacute svislyacutech stěn a jedneacute zaacutekladny 106 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143
- 24 -
ohni coby jednomu ze živlů107 V ohledu na skutečnost že oheň je tradičně spojovaacuten se
světlem jež v Patriziho filosofickeacutem systeacutemu zaujiacutemaacute značně vyacuteznamneacute miacutesto (jak
ostatně uvidiacuteme v naacutesledujiacuteciacutem vyacutekladu) zdaacute se byacutet argument pro tetraedr složenyacute
z rovnostrannyacutech trojuacutehelniacuteků velmi zaacutevažnyacutem Naviacutec platonsky orientovanyacute filosof
jakyacutem byl Patrizi by podle Deitze spiacuteše upřednostnil pravidelnost a tedy i
bdquogeometrickou kraacutesuldquo Konečně uacutevahy o tetraedraacutelniacute povaze univerza se objevujiacute již
v diacutele Cyrila Alexandrijskeacuteho (Contra Iulianum) a v diacutele Theologumena arithmeticae
připisovaneacutem Iamblichovi s nimiž se měl Patrizi nesporně setkat V tomto světle jsme
tedy opraacutevněni chaacutepat Patriziho pojetiacute univerza jako pravidelneacuteho tetraedru
bdquospočiacutevajiacuteciacuteho na jednom ze svyacutech vrcholů [tj zaacutekladnou vzhůru pozn J Č]ldquo108
V oddiacutele 229 bude o Patriziho pojetiacute univerza pojednaacuteno v uacuteplnosti
224 Čtyři principy
Pro spraacutevneacute a plneacute pochopeniacute filosofickeacuteho pojetiacute skutečnosti vyloženeacuteho v Nova de
universis philosophia je však nutneacute obraacutetit naši pozornost ke druheacute o nic meacuteně
podstatneacute čaacutesti Patriziho filosofie
bdquoHaec omnia sunt in Spacio
Heac omnia sunt in Lumine
Haec omnia sunt in Caloreldquo109
Tato pasaacutež naleacutezajiacuteciacute se v prvniacute knize Panaugie naacutesleduje ihned bezprostředně za
odstavci věnovanyacutemi Patriziho koncepci hierarchie jsoucen Tezi hovořiacuteciacute o tom že
vše ndash v hierarchii jsouciacuteho ndash existuje v prostoru (spacium) světlosti (lumen110) a teple
(calor) rozviacutejiacute Patrizi daacutele a o poznaacuteniacute podrobněji v posledniacute čaacutesti Noveacute filosofie
Pancosmii Zde vypočiacutetaacutevaacute prvky (principia elementa) z nichž je složen svět a ustaluje
107 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 145 108 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 145 109 NUP I 1 1a-b 110 Latinskeacute lux je do češtiny již tradičně překlaacutedaacuteno jako světlo pro latinskyacute vyacuteraz lumen jsem zvolil českeacuteho ekvivalentu světlost zejmeacutena z důvodu zachovaacuteniacute povědomiacute jeho přiacutebuznosti a bezprostředniacuteho sepětiacute se světlem Inspiraciacute mi byl chorvatskyacute jazyk do nějž je latinskeacute lumen překlaacutedaacuteno jako svjetlost Ke vztahu lux a lumen srov bliacuteže oddiacutel 226 teacuteto studie
- 25 -
jejich počet na čtyřech111 Mezi třemi vyacuteše uvedenyacutemi zmiňuje rovněž čtvrtyacute element ndash
tok (fluor)112 Jak neopomiacutejiacute zdůraznit Žarko Dadić ndash a jak je ostatně na prvniacute pohled
zjevneacute ndash Patriziho pojetiacute čtyř konstitutivniacutech principů představuje filosofickyacute protipoacutel
aristotelskeacute představě v niacutež jsou za zaacutekladniacute prvky skutečnosti považovaacuteny země voda
vzduch a oheň113 Na prvniacute pohled meacuteně zřetelnou se však jeviacute druhaacute skutečnost na niacutež
ve sveacute praacuteci Dadić poukazuje Francesco Patrizi totiž v prvniacute knize Panaugie
konstatuje že všechna jsoucna (tedy tělesnaacute i netělesnaacute) existujiacute v prostoru bdquoHaec
omnia sunt in Spacioldquo114 Oproti tomu v Pampsychii třetiacute čaacutesti Nova de universis
philosophia zastaacutevaacute naacutezor že v prostoru jsou situovaacutena pouze jsoucna tělesnaacute nikoliv
netělesnaacute (tedy čtyři vyššiacute stupně v Patriziho ontologickeacute hierarchii)115 Tento rozpor
Patrizi v naacutesledujiacuteciacutech pasaacutežiacutech řešiacute rozlišeniacutem dělitelneacuteho a nedělitelneacuteho prostoru
V dělitelneacutem (trojrozměrneacutem) prostoru se nachaacutezejiacute tělesnaacute jsoucna (natura ndash qualitas ndash
forma ndash corpus) v nedělitelneacutem (bezrozměrneacutem) prostoru jsoucna netělesnaacute (unitates ndash
essentia ndash vita ndash intellectus) V přiacutepadě duše jež jest incorporeum corporeum je situace
obdobnaacute jako v přiacutepadě jejiacuteho postaveniacute v hierarchii jsoucen jejiacute tělesnaacute čaacutest se nachaacuteziacute
v dělitelneacutem prostoru jejiacute čaacutest netělesnaacute v prostoru netělesneacutem v němž se naleacutezaacute
rovněž vše Božskeacute116 Vidiacuteme zde tedy dalšiacute vyacuteznamnyacute aspekt Patriziho triadickeacuteho
pojetiacute skutečnosti
V naacutesledujiacuteciacutech knihaacutech Pancosmie se však Patrizi zabyacutevaacute teacuteměř vyacutehradně
prostorem dělitelnyacutem tedy trojrozměrnyacutem117 Tomuto principu ndash ze čtyř zmiňovanyacutech
prvniacutemu a nejnobilitnějšiacutemu ndash je proto nutneacute věnovat v nadchaacutezejiacuteciacutem vyacutekladu i naši
pozornost
111 NUP IV 6 79b 112 NUP IV 6 78a-79d Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 44 či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 59 113 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 57 114 NUP I 1 1a-b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 59 115 NUP III 2 51c 116 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 61 117 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 61
- 26 -
225 Prostor
Jak již bylo uvedeno v uacutevodu čaacutesti 221 teacuteto praacutece Patrizi již v roce 1587 publikoval
spisy De rerum natura libri II priores alter de spatio physico alter de spatio
mathematico a Della nuova geometrica libri XV ktereacute se později v upraveneacute podobě
staly ndash coby prvniacute tři knihy ndash součaacutestiacute čtvrteacute čaacutesti jeho Noveacute filosofie o univerzech
Pancosmie118
Patrizi v Pancosmii přichaacuteziacute s představou prostoru jako principu vytvořeneacuteho
Jednem bdquoItaque spacium a primo uno ante entia alia omnia est profusum [hellip]ldquo119
Prostor předchaacuteziacute všemu jsouciacutemu jež nemůže jinak než byacutet praacutevě v prostoru je tedy
podmiacutenkou existence všeho jsouciacuteho120
bdquoCommunis quaedam omnium hominum notio spacium et esse et aliquid esse
videtur voluisse cum nomina haec vel talia formaret Dimensio Distantia
Intervallum Intercapedo Spacium Diastasis Diastema Consensus hic
latinorum Graecorumque a sensu videtur ortum habuisse Quis enim non cernit
coelum a terra in mundo distare Orientem ab Occidente Pedes a capite in se
ipso In capite oculum ab oculo Ab ore nares Si quis has distantias seu
intervalla sive spacia non discernat haec legere aut intelligere non laboretldquo121
Těmito uacutevahami dospiacutevaacute Patrizi k jedineacutemu možneacutemu zaacutevěru Prostor existuje a
uvažovat o jeho neexistenci by bylo zhola nesmyslnyacutem122
Zaměřiacuteme-li se bliacuteže na jeho vlastnosti zjistiacuteme že jeho zaacutekladniacute a nespornou
charakteristikou musiacute byacutet jeho trojrozměrnost
118 NUP IV 1-3 61a-73b Podrobněji k tomu srov oddiacutel 221 teacuteto studie 119 NUP IV 1 61c V přiacutepadě Patriziho novoplatonskeacute filosofie je však vhodnějšiacute nehovořit přiacutemo o tvořeniacute (s jakyacutemkoliv prefixem) implikujiacuteciacutem jistou časovou naacuteslednost geneze jednotlivyacutech principů nyacutebrž o emanaci (připouštějiacuteciacute pouze naacuteslednost substanciaacutelniacute) K tomu srov Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 264 K Patriziho teologickeacutemu postoji k otaacutezce creatio ex nihilo srov bliacuteže Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 a oddiacutel 42 teacuteto praacutece 120 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 146 121 NUP IV 1 61c 122 NUP IV 1 61c-d
- 27 -
bdquoNamque longitudo et latitudo et profunditas perdurant usque ad corporis
illius corruptionem Tres hasce ab omnibus onfessas dimensiones corpori
naturali cuique inesse et cuique proprias nemo amplius dubitaveritldquo123
I přes poměrně precizniacute a jednoznačnou definici prostoru (a jeho třech komponent ndash
rozměrů) však Patrizi připouštiacute že jiacutem předloženeacute pojetiacute deacutelky šiacuteřky a hloubky je jen
jedniacutem z mnoha možnyacutech pohledů a interpretaciacute skutečnosti
bdquoHaec respectu nostri aliquando mutantur ut supera fiant infera dextera fiant
sinistra anteriora fiant itidem posterioraldquo124
Luc Deitz v tomto ohledu zdůrazňuje že podobnaacute formulace je z hlediska 16 stoletiacute
nejbliacuteže tomu co bude později nazvaacuteno izotropiiacute prostoru125
Dalšiacute z vlastnostiacute prvniacuteho elementu je pak skutečnost že prostor neklade v něm
obsaženyacutem tělesům žaacutednyacute odpor126
bdquoMundus enim corpus est spacium vero corpus minime est nulla ergo
categoriarum spacium complectitur ante eas omnes est extra eas omnes est
Quid ergo est Hypostasis diastema est diastasis ectasis est extensio est
intervallum est capedo est atque intercapedoldquo127
Patrizi tedy zaacutesadniacutem způsobem rozlišuje tělesnyacute (a prostorovyacute v prostoru situovanyacute)
svět na jedneacute straně a na straně druheacute prostor jako takovyacute (tělesnyacute svět obsahujiacuteciacute ale
123 NUP IV 1 61d Patrizi za deacutelku považuje nejdelšiacute vzdaacutelenost mezi krajniacutemi body tělesa anebo jeho vyacutešku za šiacuteřku pak druhou nejdelšiacute vzdaacutelenost popř vzdaacutelenost mezi krajniacutemi body v horizontaacutelniacutem směru za hloubku konečně nejkratšiacute vzdaacutelenost mezi dvěma krajniacutemi body tělesa popř jeho třetiacute rozměr K tomu srov bliacuteže Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 148 124 NUP IV 1 61d 125 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 148 126 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 127 NUP IV 1 65a
- 28 -
rovněž obklopujiacuteciacute) jenž neklade entitaacutem v něm obsaženyacutem žaacutednyacute odpor a je jimi
prostupnyacute128
V přiacutepadě že se tělesnaacute entita nachaacuteziacute v jakeacutekoliv čaacutesti prostoru je tato čaacutest
nazyacutevaacutena miacutestem (locus) je-li prostor praacutezdnyacute je nazyacutevaacuten praacutezdnem (vacuum)129
Neboť jsou tělesa v prostoru ndash zejmeacutena v důsledku vzaacutejemneacute interakce ndash schopna
zmenšovat svůj aktuaacutelniacute objem předpoklaacutedaacute Patrizi existenci praacutezdnyacutech miacutest uvnitř
těles samotnyacutech tzv spaciol jež jsou během snižovaacuteniacute objemu (a tedy zvyšovaacuteniacute
hustoty) tělesa postupně naplňovaacutena130 Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že se tiacutemto
myšlenkovyacutem experimentem Patrizi připojuje k přiacuterodně-filosofickeacute tradici jež kladně
odpoviacutedaacute na otaacutezku po existenci vakua ve světě (nikoliv však za jeho hraniciacute)131 Ve
stejneacutem duchu se Patrizi staviacute rovněž k probleacutemu nekonečnosti univerza i zde totiž
předpoklaacutedaacute kladnou odpověď Podle jeho přesvědčeniacute bylo-li by univerzum konečneacute
existovalo by zaacutekonitě něco co by jej z vnějšku obklopovalo Bylo-li by i to konečneacute
muselo by existovat dalšiacute obklopujiacuteciacute prostřediacute atd atd Tiacutemto regressus ad infinitum
Patrizi podklaacutedaacute sveacute přesvědčeniacute o (aktuaacutelniacute) nekonečnosti univerza132
bdquoSpacium ergo extensioldquo můžeme uzavřiacutet společně s Patrizim bdquoest hypostatica
per se substans nulli inhaerensldquo133 Protože je prostor třiacuterozměrnyacutem musiacute byacutet jistyacutem
způsobem tělesnyacutem neboť však tělesům v něm situovanyacutem neklade odpor musiacute byacutet
rovněž netělesnyacutem bdquoItaque corpus incorporeum est et noncorpus corporeumldquo134
128 NUP IV 1 64c-d Tělesa prostor potřebujiacute ke sveacute existenci bdquoCumque spacium sit rerum naturae omnium primum [hellip]ldquo Cit dle NUP IV 2 68b Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 46-48 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 71 a 75 Dodejme že čas oproti tomu Patrizi nahliacutežiacute jako akcidentaacutelniacute a zaacutevislyacute na existenci těles Bliacuteže k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 66 129 NUP IV 1 62d bdquoQua plenum corpore est esse locum qua vero sine corpore est esse vacuumldquo 130 NUP IV 1 63b bdquoQua ratione ostendimus aquam et aerem densari eadem ostensi potest aliorum corporum condensatio Quae tunc densantur cum partes ipsorum in poros qui inania sunt spaciola se se recipiuntldquo Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 131 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 46 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 132 NUP IV 1 64a-b Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 62-63 či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 73 a 75 133 NUP IV 1 65b 134 NUP IV 1 65b Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 150 Jak zdůrazňuje kupř Ljerka Schiffler
- 29 -
Prostor se konečně vyznačuje nejen ontologickou ale i gnozeologickou prioritou oproti
peripatetickeacute tradici Patrizi zdůrazňuje že poznaacutevaciacute proces začiacutenaacute poznaacuteniacutem principů
věciacute135
V ohledu na uacuteplnost vyliacutečeniacute Patriziho pojetiacute prostoru dlužno na tomto miacutestě zmiacutenit
jednu historicko-filosofickou poznaacutemku Jak uvaacutediacute Žarko Dadić představa
nekonečneacuteho a nezaacutevisle existujiacuteciacuteho prostoru se objevuje již v diacutele jineacuteho vyacuteznamneacuteho
renesančniacuteho filosofa ndash Bernardina Telesia Ve sveacutem diacutele De Natura Rerum Juxta
Propria Principia publikovaneacutem v poprveacute v roce 1565 v Řiacutemě (naacutesledně 1570 a 1586)
přichaacuteziacute s koncepciacute homogenniacuteho prostoru jako předpokladu existence všeho ostatniacuteho
Praacutevě Telesiovo pojetiacute prostoru mělo miacutet na vyacuteslednou podobu Patriziho přiacuterodně-
filosofickyacutech naacutezorů zřejmyacute vliv136 Na druhou stranu se zdaacute byacutet rovněž velmi
pravděpodobnyacutem že Patriziho koncepce prostoru nepřiacutemo ovlivnila uvažovaacuteniacute Isaaca
Newtona a jeho postulaacutet absolutniacuteho prostoru Newton se měl s myšlenkami
chorvatskeacuteho myslitele seznaacutemit přes diacutelo Pierra Gassendiho a Henryho Mora již se
s jeho přiacuterodně-filosofickyacutemi idejemi setkali přiacutemo137
226 Světlo
Z hlediska ontologickeacute nobility je v Patriziho filosofickeacute koncepci čtyř elementů
druhyacutem nejvyacuteznamnějšiacutem principem světlo Ve sveacutem opus magnum se jiacutem rodaacutek
z chorvatskeacuteho Cresu zaobiacuteraacute zejmeacutena v jeho prvniacute čaacutesti ndash Panaugii Problematice
světla věnuje nicmeacuteně pozornost rovněž i na jinyacutech miacutestech Nova de universis
philosophia zejmeacutena pak ve čtvrteacute knize Pancosmie pojmenovaneacute De primaevo
prostor (jakož i tři naacutesledujiacuteciacute principy) chaacutepe Patrizi jako tělesneacute-netělesneacute (corporeum incorporeum) kdežto duši pojiacutemaacute jako netělesnou-tělesnou (incorporeum corporeum) Srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 96-99 K tomu srov teacutež Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 186 135 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 146 K Patriziho gnozeologickyacutem naacutezorům srov daacutele oddiacutel 226 teacuteto praacutece 136 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 69 K jednotlivyacutem vydaacuteniacutem Telesiova diacutela srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 102 137 Bliacuteže k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 75 a 77
- 30 -
lumine138 Neboť se mnoziacute z historiků filosofie domniacutevajiacute že praacutevě Panaugia měla hraacutet
nejvyacuteznamnějšiacute uacutelohu ve formovaacuteniacute Komenskeacuteho pojetiacute metafyziky světla bude nutneacute
teacuteto čaacutesti NUP věnovat v naacutesledujiacuteciacutem vyacutekladu naši intenzivnějšiacute pozornost139 Detailniacute
rozpracovaacuteniacute problematiky světla bude založeno jak na analyacuteze všech knih Panaugie
tak i čtvrteacute knihy Pancosmie jež pojednaacuteniacute obsaženeacute v prvniacute ze čtyř čaacutestiacute NUP velmi
vyacuteznamnyacutem způsobem doplňuje
Již bylo poznamenaacuteno vyacuteše (oddiacutel 221) že Panaugia byla před svyacutem
publikovaacuteniacutem v raacutemci celku NUP sepsaacutena již roku 1588 a je ji v určityacutech ohledech
možneacute ndash ostatně jako i zbyleacute tři čaacutesti Noveacute filosofie o univerzech ndash interpretovat jako
samostatneacute a autarkniacute filosofickeacute pojednaacuteniacute140 Na druhou stranu však jejiacute filosofickyacute
obsah uacutezce koresponduje s idejemi vyloženyacutemi v celeacutem Patriziho opus magnum
V naacutesledujiacuteciacute analyacuteze se tedy pokusiacuteme vystihnout jejiacute teoretickeacute gros jak z hlediska
jeho teacutematickeacute sveacutebytnosti tak i z hlediska jeho provaacutezanosti na ostatniacute tři čaacutesti Nova de
universis philosophia
Panaugia uvozenaacute dedikačniacutem listem adresovanyacutem kardinaacutelu Paulu Camillu
Sfrondatovi a papeži Řehoři XIV sestaacutevaacute celkem z deseti knih141
1 De luce142
2 De diaphano143
3 De radiis144
4 De lumine145
138 NUP IV 4 73c-75b 139 K tomu srov mj Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 76 145 a 192 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115 120 121 a 125 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 312 323 325 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 148 155 159 a 160 Patočka Jan Filosofickeacute zaacuteklady Komenskeacuteho pedagogiky In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 217-218 Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 65-68 Tvrdyacute J Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 a 13 140 K tomu srov oddiacutel 221 teacuteto praacutece 141 NUP [Ad Paulum Camillum] VIa-VIIb 142 NUP I 1 1a-3b 143 NUP I 2 3c-5b 144 NUP I 3 5c-8d 145 NUP I 4 9a-11d
- 31 -
5 De opaco146
6 De aereo lumine147
7 De coelesti luce et lumine148
8 De luce et lumine supercoelesti149
9 De lumine incorporeo150
10 De fonte et patre luminum151
Z hlediska filosofickeacuteho obsahu se deset knih Panaugie jeviacute jako dalšiacute teoretickeacute
rozvinutiacute Patriziho uacutevah o prostoru Nedosažitelneacute (inaccessabilis) světlo (lux lux
prima) obyacutevaacute rovněž nedosažitelnyacute Bůh152 Jako maacute Bůh tendenci saacutem sebe zjevovat
tak i světlo tiacutehne ke sveacute manifestaci prostřednictviacutem dalšiacuteho vyzařovaacuteniacute V okamžiku
kdy Bůh vyřkl imperativ bdquobudiž světloldquo rozlilo se světlo po praacutezdneacutem prostoru153
bdquoQuid autem facilius fundi potuit per spacium quam lumen At unde et a quo
fonte lumen id in spacium est fusum A patre nimirum ac fonte luminum a
Deoldquo154
Toto světlo rozliteacute po původně praacutezdneacutem prostoru je však nutně něčiacutem jinyacutem nežli
oniacutem původniacutem nedosažitelnyacutem světlem (lux lux prima) Patrizi tedy daacutele rozlišuje
paprsky (radius) jež z něj do prostoru vyzařujiacute
146 NUP I 5 12a-13d 147 NUP I 6 14a-15b 148 NUP I 7 15c-17b 149 NUP I 8 17c-19d 150 NUP I 9 20a-21d 151 NUP I 10 22a-23d 152 NUP IV 4 73d O identitě Boha a prima lux medituje Patrizi zejmeacutena v desaacuteteacute knize Panaugie Pro podloženiacute svyacutech naacutezorů se zde hojně odvolaacutevaacute na filosofickeacute a teologickeacute autority Srov NUP I 10 23a-b bdquoErgo et Mosis et Hebraeorum ab eo profectorum archana sapientia Deum summum Lucem vocat et abyssum fontani luminis quae forte paterna profunditas Chaldaeorum estldquo či tamt bdquoDe quo Ioannes sbquoQuoniam Deus lux est et tenebrae in eo nonsunt ullae sicuti et ipse est in lucelsquoldquo Daacutele k identitě Boha a lux prima srov NUP II 9 18d Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 132 Eugene E Ryan však ve sveacute studii ndash podle meacuteho soudu nikoliv neopraacutevněně ndash poznamenaacutevaacute že Patriziho ztotožněniacute Boha s prima lux nepřesahuje raacutemec pouheacute analogie Srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 194 153 NUP IV 4 73c-74b Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 154 NUP IV 4 73c
- 32 -
bdquoRadius (quid) sit fulgor a luce in conum promicans et quasi lux secunda a
prima in eam figuram conformataldquo155
Paprsky však nejsou posledniacutem ontologicky nejnižšiacutem stupněm ve světelneacute hierarchii
bdquoLumen (quid) autem est lux tertia tum a prima tum a secunda emanans non in
rectum progrediens neque in acutum finiensldquo156
Praacutevě světlost (lumen) je tiacutem co se rozleacutevaacute po stvořeneacutem nekonečneacutem prostoru a
zaacutekonitě tak samo musiacute byacutet nekonečnyacutem Toto rozlitiacute světlosti nazyacutevaacute Patrizi odkazuje
explicite na Filoacutena Alexandrijskeacuteho všezaacuteřiacute ndash panaugiiacute
bdquoHoc tale lumen a luce verbi Dei emicans nomine vocat appositissimo
Panaugiam quasi omnilucentiamldquo157
Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že Patrizi o paprsciacutech jakožto prostředkujiacuteciacutem stupni mezi
světlem ve zdroji (lux) a světlostiacute (lumen) hovořiacute de facto vyacutehradně jen v deseti knihaacutech
Panaugie V posledniacute čaacutesti NUP Pancosmii zastaacutevaacute naacutesledujiacuteciacute naacutezor
bdquoDe Deo ergo luce primaria lumen primigenium emicuit Ab una luce lumen
unum Ab infinita luce lumen infinitum [hellip]ldquo158
O paprsciacutech (radius) zde neniacute ndash vyjma jednoho historickeacuteho odkazu ndash žaacutedneacute explicitniacute
zmiacutenky159
Skutečnost že světlo (a jeho nižšiacute emanačniacute stupně) zaujiacutemaacute v Patriziho filosofickyacutech
představaacutech jedno z kliacutečovyacutech postaveniacute (ne-li přiacutemo vyacutesostneacute) dosvědčujiacute i četneacute
honestujiacuteciacute charakteristiky jež mu hned v uacutevodu prvniacute knihy Panaugie přisuzuje
155 NUP I 3 5d 156 NUP I 3 5d 157 NUP I 9 21b 158 NUP IV 4 73c-74a 159 K tomu srov NUP IV 4 73c-75b
- 33 -
bdquoA luce inquam quae Dei ipsius eiusque bonitatis est imago Quae omnem
supramundanam omnem circummundanam omnemque mundanam illustrat
regionem Quae sese per omnia extendit Per omnia se fundit Per omnia
permeat Omnia permeando format et efficit Omnia vivificat Omnia continet
Omnia sustinet Omnia congregat Omnia unit Omnia disgregat Omnia quae vel
sunt vel illuminantur vel calescunt vel vivunt vel gignuntur vel nutriuntur vel
augescunt vel perficiuntur vel moventur ad se convertit Conversa purgat
Omnia perficit Omnia renovat Omnia conservat et ne in nihilum abeant efficit
Omnium rerum est et numerus et mensuraldquo160
Luc Deitz upozorňuje rovněž na dalšiacute z motivů jež měly veacutest Patriziho k vypracovaacuteniacute
koncepce světlosti jako prvku stvořeneacuteho ihned v bezprostředniacute naacuteslednosti za
prostorem Vedle vyacuteše popsaneacuteho teologickeacuteho důvodu (Božiacute zaacuteměr vyplnit praacutezdnyacute
prostor svyacutem jasem) a pohnutek metafyzickyacutech (vyacuteše uvedeneacute Patriziho charakteristiky
světla) je možneacute totiž hovořit i o motivaciacutech přiacuterodně-filosofickyacutech fyzikaacutelniacutech Bůh
naplnil praacutezdnyacute prostor světlostiacute pro jejiacute podobnost s prostorem Stejně jako prostor je
totiž i světlost nejjednoduššiacutem principem jenž maacute potenci rozprostiacuterat se do
neomezenosti vše prostupovat a vše vyplňovat avšak neklaacutest věcem v něm obsaženyacutem
žaacutednyacute odpor161
Konečně pak (a zejmeacutena) bdquoAtque ita et incorporeum et corporeum simulldquo162
Patrizi v uacutevahaacutech o tělesneacute netělesnosti světlosti přejiacutemaacute induktivniacute argumentaci užitou
již při dokazovaacuteniacute stejnyacutech vlastnostiacute prostoru Vzhledem k faktu že světlost neklade
tělesům v prostoru situovanyacutem (a sebou bdquoobklopenyacutemldquo) žaacutednyacute odpor je entitou
netělesnou na druhou stranu ndash ježto se rozleacutevaacute v třiacuterozměrneacutem prostoru ndash je entitou
korporaacutelniacute163 Oproti tomu dodejme je původniacute světlo (lux lux prima) čistě netělesnyacutem
jsoucnem164
160 NUP I 1 1c 161 Srov zejm NUP IV 4 73c-74c Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 162 NUP IV 4 74b 163 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 164 NUP I 1 1d-2a Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 28
- 34 -
Patrizi však v ohledu na přiacuterodně-fyzikaacutelniacute spekulace tyacutekajiacuteciacute se světla a
světlosti nezůstaacutevaacute na povrchu a v dalšiacutech čaacutestech Panaugie sveacute naacutezory precizuje Hned
v prvniacute knize prvniacute čaacutesti NUP předklaacutedaacute svoji koncepci rozděleniacute těles do třiacute kategoriiacute
jimiž jsou lucida (lucidniacute) diaphana (průhlednaacute) a opaca (temnaacute)
bdquoLux in corporibus quibusdam cernitur in aliis non cernitur Corpora ergo
distinguenda Corporum igitur alia sui natura lucida sunt Sol stellae ignis
Alia sui natura sunt opaca Luna terra nubes Alia neque lucem habent neque
opacitatem utramque tamen in se recipiunt neutram vero retinent aether aer
aqua Haec Graeci diaphana Latini perspicua et transpicua appellavereldquo165
Podle Patriziho představ je lucidniacutem tělesům světlo imanentniacute skrze průhlednaacute je světlo
schopno prostupovat a konečně skrze temnaacute světlo nepronikaacute vůbec166 Naopak
zdůrazňuje Patrizi daacutele temnaacute tělesa emanujiacute tmu kterou neniacute možneacute chaacutepat pouze
privativně ndash tedy jako zbavenost nedostatek světla ndash avšak jako skutečně subsistujiacuteciacute
bdquoNon sunt ergo tenebra et obscuratio umbra umbratioque simplices lucis et
luminis privationes Sed vera sunt entia qualia dicunt positivaldquo167
Patrizi tedy jak doklaacutedaacute i Benjamin Brickman odlišuje pozitivniacute a privativniacute
protiklady Zatiacutemco spolu pozitivniacute (kupř zde zmiacuteněneacute světlo a tma či teplo a zima)
interagujiacute a mohou se vzaacutejemně ovlivňovat ony privativniacute (kupř zrak a slepota) ve
vzaacutejemneacutem styku nejsou a byacutet nemohou168 Co si však nesporně zasloužiacute naši
pozornost je Patriziho přesvědčeniacute že pozitivniacute protiklady bdquoquae plerumque et inter se
pugnant et se se alterant et misceri possunt et ex seipsis media quaedam procreare
tepores colores sapores et similialdquo169 Vzaacutejemnyacutem stykem tedy mohou (spolu)vytvaacuteřet
prostředkujiacuteciacute (středniacute) stupně Vidiacuteme tedy opět stejně jako v přiacutepadě duše že
165 NUP I 1 1c-d 166 NUP I 1 1d bdquoLucida luce plena sua alienis tenebris sunt impervia Opaca tenebris plena suis alieno lumini non sunt pervia Diaphana propriis et lumine et tenebra carentia alienis et lumine et tenebra permeanturldquo 167 NUP I 5 13a 168 NUP I 5 12d bdquoContraria vero privativa ea conditione sunt ut alterum earum existat lterum vero aut nihil ut fere nihil sit Qualia sunt vox et silentium visus et caecitas auditus et surditasldquo Daacutele k tomu srov NUP I 5 13a-13d a Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 29-30 a 64-65 169 NUP I 5 12d
- 35 -
Patriziho filosofickeacute naacutezory dalece přesahujiacute uacutezkeacute meze dualistickeacuteho uvažovaacuteniacute a
reflektujiacute jeho triadickeacute smyacutešleniacute
Z hlediska světla ustaluje Patrizi v paacuteteacute knize Panaugie vyacutečet z něj emanujiacuteciacutech stupňů
na čtyřech
bdquoA corpore quidem lucido radii primo emicant A radiis lumen A lumine
splendor A splendore nitorldquo170
Stejnyacute počet stupňů pak rovněž naacuteležiacute pozitivniacutemu protikladu světla tmě Z niacute emanujiacute
postupně tenebrae obscuratio umbra a umbratio171
bdquoEx nitore vero et umbratione veluti composita res quaedam media provenit
quam quia aliter nescimus adumbrationem liceat appellareldquo172
Patriziho Panaugia tedy pojednaacutevaacute o deviacuteti173 stupniacutech vyvěrajiacuteciacutech ze světla a ze tmy
a vzaacutejemně provaacutezanyacutech (pro)středniacutem stupněm adumbratio
Jak však sloučit metafyzickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute pojetiacute světla se systeacutemem
ontologickeacute hierarchie vyloženyacutem v uacutevodu Panaugie a rozpracovanyacutem i v ostatniacutech
třech čaacutestech Nova de universis philosophia V uacutevodu prvniacute knihy Panaugie Patrizi
konstatuje bdquoHaec omnia sunt in Lumineldquo174 Miacuteniacute tiacutem že veškereacute ontologickeacute stupně
jež předtiacutem vyjmenoval175 jsou nějakyacutem způsobem ve světlosti obsaženy Toto
přesvědčeniacute daacutele precizuje ve čtvrteacute knize Pancosmie
bdquoLux enim illa paterni profundi in quo et in qua entia omnia summo sunt
gradu sterilis esse non potuit Ideoque lumen hoc e se produxit quod profundi
esset imago Imago autem esse non poterat nisi a luce aliquid haberet Et ab
identitate illius in alteritatem caderet secum tamen feret imaginem Illa autem
170 NUP I 5 13a 171 NUP I 5 13a-b 172 NUP I 5 13a 173 Spatřuji v tomto počtu jasnou analogii k deviacuteti stupňům Patriziho ontologickeacute hierarchie 174 NUP I 1 1a 175 Pro připomenutiacute unitates ndash essentia ndash vita ndash intellectus ndash animus ndash natura ndash qualitas ndash forma ndash corpus
- 36 -
primam omnia entia continebat imaginem ergo omnium entium lumen secum
retulitldquo176
Patrizi tedy zastaacutevaacute naacutezor že světlo obsahuje všechna jsoucna (byť v nutně slabšiacute miacuteře
nežli jsou obsažena v unrsquoomnia) a světlosti naacuteležiacute obsah obrazů podob těchto
jsoucen177
Detailniacute meditace o světle jeho ontologickeacute dignitě a přiacuterodně-filosofickyacutech
charakteristikaacutech však nejsou jedinyacutem teoretickyacutem obsahem deseti knih Panaugie a
čtvrteacute knihy Pancosmie Ačkoliv teacuteto skutečnosti většina z historiků renesančniacute
filosofie interpretujiacuteciacutech Nova de universis philosophia věnuje pouze minimaacutelniacute
pozornost (anebo ji ndash jako kupř Luc Deitz ve sveacute jinak precizniacute studii ndash přehliacutežiacute zcela)
je nespornyacutem že Patrizi s pojmem světla pracoval rovněž ve sveacute gnozeologickeacute
koncepci178 Ostatně již v uacutevodu prvniacute knihy Panaugie přichaacuteziacute s naacutesledujiacuteciacute teziacute
bdquoLux ergo et lumen primaria eius proles ante omnia sunt nobis
cognoscendaldquo179
Argumentačniacute oporou pro toto konstatovaacuteniacute je Patrizimu garance gnozeologickeacute
adekvaacutetnosti jejiacute fundaciacute prostřednictviacutem smysloveacuteho poznaacuteniacute180 Mezi smysly pak na
prvniacutem miacutestě stojiacute zrak coby nejspolehlivějšiacute a tedy i nejdůstojnějšiacute smysl
bdquoA primis ergo philosophandi initium nobis esto A primis cognitisne An ab
incognitis Si ab incognitis incipiamus sequentia incognita erunt omnia De
incognitis nulla nobis condetur Philosophia A cognitis ergo initium sumendum
Cognitio omnis a mente primam originem a sensibus exordium habet primum
176 NUP IV 4 75a-b 177 K tomu srov teacutež NUP I 9 20d 178 Tento probleacutem rozpracovaacutevaacute podrobněji pouze Benjamin Brickman (c d s 34) Zmiňuje jej rovněž Thomas Leinkauf Srov Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 184 179 NUP I 1 1c 180 Ačkoliv Patrizi v Panaugii explicite upřednostňuje smysloveacute poznaacuteniacute v jinyacutech čaacutestech Nova de universis philosophia se přiklaacuteniacute spiacuteše k prioritě racionality Bliacuteže k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 70 a 71
- 37 -
Inter sensus et naturae nobilitate et virium praestantia et actionum dignitate
visus est primarius Visui prima et primo cognita sunt lux et lumenldquo181
Takto v Patriziho filosofickeacute koncepci dochaacuteziacute k vzaacutejemneacutemu propojeniacute ontologickeacute
roviny reprezentovaneacute světlem a světlostiacute na jedneacute straně (tzv metafyzika světla) s
rovinou gnozeologickou opřenou o prioritu smyslovyacutech vjemů (konkreacutetně zraku)
poznaacutevajiacuteciacutech znaacutemeacute počaacutetky (tedy zaacuteklad spraacutevneacuteho poznaacuteniacute) na straně druheacute Nebyacutet
tedy světla a z něj prostřednictviacutem paprsků emanujiacuteciacute světlosti bdquo[hellip] iacerent in
tenebris inertia sibi ipsis omnia nobisque incognitaldquo182
Pro tento zaacutevěr hovořiacute rovněž dvanaacutectaacute kniha Panarchie v niacutež Patrizi skrze
analyacutezu kořenů řeckyacutech termiacutenů ἰδέα a εἶδος dospiacutevaacute k postulovaacuteniacute analogie mezi
latinskyacutemi pojmy videre a scire183 V Patriziho gnozeologickeacute koncepci tedy světlo
figuruje jako princip umožňujiacuteciacute jak smysloveacute poznaacuteniacute (fundovanyacute videre) tak i
naacuteslednyacute kognitivniacute proces (scire) bdquoHanc ergo lucem contemplationis omnis primariam
causamldquo184 Tiacutemto způsobem ndash jak poukazuje Erna Banić-Pajnić ndash chorvatskyacute filosof
přichaacuteziacute až k postulovaacuteniacute kliacutečoveacute (zdůrazňuji) triaacutedy zrak ndash poznaacuteniacute ndash světlo185
Světlo naskyacutetaacute poznaacutevajiacuteciacutemu subjektu možnost ascendovat až k samotneacutemu lux
prima tedy Bohu od nějž jsou všechny nižšiacute ontologickeacute stupně odvozeny bdquoPer ea ad
primam lucem patremque luminum ascendendumldquo186 Tiacutemto je pak gnozeologickaacute
nobilita světla zcela završena Podrobněji se k teacuteto otaacutezce vraacutetiacuteme ještě v oddiacutele 228
kdy bude možneacute Patriziho gnozeologii zasadit do širšiacuteho kontextu
Nicmeacuteně dodejme s patřičnyacutem důrazem přiacutemeacute poznaacuteniacute samotneacuteho
nedosažitelneacuteho (inaccessabilis) Boha možneacute neniacute K jeho alespoň přibližneacutemu
uchopeniacute lze dospět skrze studium jeho hmotneacuteho obrazu ndash přiacuterody187 Protože však
Patriziho teologickeacute naacutezory přesahujiacute tematickyacute raacutemec teacuteto studie zaměřme se
181 NUP I 1 1b 182 NUP I 1 1c 183 NUP II 12 25a-b 184 NUP I 1 1c-d K tomu srov daacutele NUP I 10 23b Zde Patrizi zdůrazňuje že samotneacute smysloveacute poznaacuteniacute neniacute možneacute pojiacutemat jako absolutně aplikovatelnyacute předpoklad naacutesledneacuteho teoretickeacuteho uvažovaacuteniacute V jistyacutech oblastech ndash kupř v otaacutezkaacutech teologickyacutech ndash je nutneacute namiacutesto smyslů poznaacutevat prostřednictviacutem mysli Nicmeacuteně podotyacutekaacute Erna Banić-Pajnić (c d s 132) fundamentem tohoto procesu je staacutele toteacutež původniacute jednotneacute světlo 185 Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 130 a 255 186 NUP I 1 1c 187 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 67-70
- 38 -
v kraacutetkosti na samotnyacute proces poznaacutevaacuteniacute188 Ten je podle myslitelovyacutech představ
charakterizovatelnyacute jako vzaacutejemnaacute aktivniacute interakce poznaacutevajiacuteciacuteho subjektu s objektem
poznaacuteniacute Toto spojeniacute označuje Patrizi termiacutenem coitio189
Světlo se konečně jak poukaacutežeme bliacuteže v oddiacutele 228 (spolu)podiacuteliacute na vzniku a
existenci všech vniacutematelnyacutech a poznatelnyacutech entit jakož i vniacutemajiacuteciacutech a poznaacutevajiacuteciacutech
subjektů190
V ohledu na ontologickou přiacuterodně-filosofickou (fyzikaacutelniacute) a rovněž i gnozeologickou
vyacutesostnost světla a z něj emanujiacuteciacutech nižšiacutech stupňů neniacute tedy s podivem že Patrizi o
světle hovořiacute těmito slovy bdquoLux rerum omnium purissimaldquo anebo je hodnotiacute jako
bdquoMundi pulchritudo Mundi gaudium Mundi risusldquo191
V tomto okamžiku považuji za vhodneacute doplnit vyacuteklad stručnou historicko-filosofickou
poznaacutemkou Světlo totiž figurovalo jako jeden z uacutestředniacutech principů v koncepciacutech řady
filosofickyacutech osobnostiacute působiacuteciacutech daacutevno před Franceskem Patrizim Jak velmi vhodně
připomiacutenaacute P O Kristeller již Platoacuten užil ve sveacute Uacutestavě slunce jako metafory ideje
dobra192 Dlužno zmiacutenit že světlo figuruje rovněž ve filosofickyacutech diacutelech např Filoacutena
Alexandrijskeacuteho Ploacutetiacutena Augustina Prokla Pseudo-Dionysia či Roberta Grosseteste
Rogera Bacona Bonaventury anebo konečně Marsilia Ficina193 Ačkoliv je vliv
předchoziacute filosofickeacute tradice na vyacuteslednou podobu Patriziho uacutevah dotyacutekajiacuteciacutech se
188 Bliacuteže k myslitelovyacutem teologickyacutem představaacutem srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 55-59 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 95 Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 266 189 NUP II 15 31b-c Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 36 a 70 190 NUP II 12 27b Daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 133 a 140 Tomaacuteš Nejeschleba ve sveacute publikaci o Janu Jesenskeacutem hovořiacute o trojiacute funkci světla v Patriziho filosofii epistemologickeacute fyzikaacutelniacute a ontologickeacute což de facto odpoviacutedaacute jeho vyacuteše popsanyacutem charakteristikaacutem Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 80-81 191 NUP I 1 1c 192 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 193 K teacutematu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 79-81 či Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 Tomaacuteš Nejeschleba pak připomiacutenaacute že rozlišovaacuteniacute mezi lux a lumen jež u Patriziho spatřujeme je vlastniacute předchaacutezejiacuteciacute středověkeacute a renesančniacute tradici iluminismu Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 81 Nejeschleba Tomaacuteš Unum omnia triaacutedy K Panaugii a Panarchii Francesca Patriziho In Jabůrek Martin (ed) Jednota a mnohost Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Centra pro praacuteci s patristickyacutemi středověkyacutemi a renesančniacutemi texty k osmdesaacutetyacutem narozeninaacutem Karla Flosse Brno 2008 s 114
- 39 -
prostoru a světla (světlosti) zřejmyacute poukazuje ve sveacute monografii Žarko Dadić na uacutezkeacute ndash
a kliacutečoveacute ndash sepětiacute myšlenek chorvatskeacuteho myslitele přiacutemo s učeniacutem Zoroastra Herma
Trismegista a židovskeacute Kabaly194 Nicmeacuteně jak již bylo předeslaacuteno v uacutevodu a oddiacutele
221 teacuteto studie zkoumaacuteniacute zdrojů Patriziho filosofie představeneacute v NUP přesahuje jejiacute
tematicky (a rovněž prostorově) vymezenyacute raacutemec
227 Teplo a tok
Podle Patriziho neniacute Bůh ztotožnitelnyacute pouze se světlem (lux prima) nyacutebrž i s ohněm
(ignis)195 Žarko Dadić je přesvědčen že toto pojetiacute bylo zcela nepochybně inspirovaacuteno
židovskou Kabalou196 Oheň je propojen se světlem v Bohu a v okamžiku kdy toto
světlo emanuje skrze paprsky ke světlosti je oheň ndash nyniacute již jako teplo (calor) ndash stejně
jako světlost rozprostřen po nekonečneacutem prostoru197
bdquoItaque ubicunque lux est ibi et lumen est ibi et ignis est ibi et calor est et ubi
eorum unum est ibi sunt et reliquialdquo198
Teplo je Patrizimu aktivniacutem principem jenž je v (nerozdělitelneacutem) spojeniacute se
světlostiacute199
Nutno v tomto okamžiku podotknout že oheň ztotožňovanyacute Patrizim s Bohem
neniacute stejnyacutem prvkem jako oheň obsaženyacute v hvězdaacutech či oheň pozorovatelnyacute na Zemi
V Nova de universis philosophia jsou tedy rozlišovaacuteny tři druhy ohně božskyacute (ideaacutelniacute)
194 K teacutematu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 79-83 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 94-95 195 NUP IV 15 97a-98d 196 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 99 197 NUP I 1 1a-b NUP IV 15 98a-99b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 198 NUP IV 5 76c 199 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 a 83
- 40 -
jeho obrazem je pak oheň nebeskyacute a jako třetiacute ndash nejnižšiacute ndash se vyskytuje oheň
pozemskyacute200
Protože jsou světlost a teplo aktivniacutemi principy musiacute zaacutekonitě existovat rovněž princip
pasivniacute Tiacutem je pro Patriziho tok (fluor)201 Bůh tedy nedaacutevaacute vzniknout pouze prostoru
světlu (a jeho nižšiacutem emanačniacutem stupňům) ohni (a teplu) ale i čtvrteacutemu principu jiacutemž
je tok bdquoEt sicuti illinc et spacium veniunt et lumen et calor sic venit etiam inde
universalis Fluorldquo202
Stejně jako oba aktivniacute principy rozšiřuje se i tok po stvořeneacutem nekonečneacutem
prostoru a je tudiacutež saacutem zaacutekonitě nekonečnyacutem Takto rozprostraněnyacute prvotniacute tok
(primaveus fluor) však Patrizi pojmenovaacutevaacute již jako laacutetku (materia)203 Stejně jako
ostatniacute tři principy je i tok současně tělesnyacutem a netělesnyacutem204 Na rozdiacutel od nich však
tok ndash coby princip pasivniacute ndash disponuje schopnostiacute klaacutest tělesům odpor (resistentia
antitypia)205
Neboť se však hmota (z hlediska jejiacutech čaacutestiacute) maacute tendenci chovat vždy jinyacutem
způsobem musiacute existovat něco co tuto naacutechylnost v původně jednotneacute hmotě
zapřiacutečiňuje Tiacutemto agens je Patrizimu forma
bdquoDifferentiae hae raritatis et frequentiae si a natura materia fiant nulli dubium
quin aether et aer sint inter se diversi Sed non videntura materia fieri quoniam
ipsa passiones omnes aeque recipit Sed sunt a forma ea quae utrique ipsorum a
200 NUP IV 15 98a Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 201 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 Benjamin Brickman ve sveacute studii předklaacutedaacute uacutevahu o Patriziho důvodech pro ustaveniacute toku jako čtvrteacuteho principu Srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 64 202 NUP IV 6 78c 203 NUP IV 23 121d bdquoMateriam dicimus fluorem illum primaevumldquo Daacutele k tomu srov NUP IV 15 99a či NUP IV 23 122b V ohledu na uacuteplnost vyacutekladu považuji za nutneacute poznamenat že Patrizi ndash s terminologickou preciznostiacute sobě vlastniacute ndash odlišuje laacutetku ztotožňovanou s prvotniacutem tokem již nazyacutevaacute materia od laacutetky působiacuteciacute v materiaacutelniacutem světě pro kterou užiacutevaacute řeckeacuteho vyacuterazu ὕλη K tomu podrobněji srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 89 Rovněž i k přehledu předchaacutezejiacuteciacutech filosofickyacutech koncepciacute pracujiacuteciacutech s tokem srov tamt s 85 a 87 204 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 a 87 Chorvatskyacute badatel zde upozorňuje na skutečnost že tok jako princip neniacute možneacute spojovat s chaacutepaacuteniacutem vody jako pozemskeacuteho prvku 205 NUP IV 6 78a
- 41 -
Conditore totius materiae propriae cuiusque parti indita fuit Parti inquam
materiae totius in qua et ex qua essentia cuiusque tota formareturldquo206
Forma se v posledku staacutevaacute principem individuace každeacuteho existujiacuteciacuteho tělesa207 Odkud
forma k hmotě přistupuje bude vysvětleno v naacutesledujiacuteciacutem oddiacutele
228 Nova de universis philosophia jako koherentniacute filosofickyacute systeacutem
V dalšiacutem vyacutekladu sveacute Noveacute filosofie o univerzech dospiacutevaacute Patrizi ke sloučeniacute všech vyacuteše
nastiacuteněnyacutech čaacutestiacute sveacuteho filosofickeacuteho a přiacuterodně-filosofickeacuteho pojetiacute skutečnosti v jeden
koherentniacute monolitickyacute celek Podle jeho přesvědčeniacute untitates (v jeho hierarchii
jsoucen prvniacute emanovanyacute stupeň) ztotožnitelneacute s idejemi působiacute rovněž v nižšiacutech
emanačniacutech stupniacutech descendenčně uspořaacutedaneacuteho univerza V intellectus neboli mens
jsou obsaženy v podobě pojmů v anima jako racionaacutelniacute principy v natura jako semena
a v laacutetce jako formy208
Semena jež jsou netělesnaacute jsou posleacuteze recipovaacutena stvořenyacutem nekonečnyacutem
prostorem V něm je však ndash jak bylo zmiacuteněno vyacuteše ndash rozlito rovněž nekonečneacute světlo
Světlo tedy dospiacutevaacute ke sjednoceniacute nejen s teplem (v prostoru rovněž rozprostřenyacutem)
nyacutebrž i se semeny jimž se staacutevaacute nositelem Semena ve spojeniacute s oběma aktivniacutemi
principy pak v interakci s pasivniacutem principem tokem stojiacute u zrodu veškeryacutech
tělesnyacutech entit
bdquoPer calorem postea sibi comitem perque fluorem ex quo seminum illorum vi
corpora omnia formaeque corporum omnes efficerenturldquo 209
206 NUP IV 23 121d 207 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 89 208 NUP II 12 26d bdquoNam quae unitates in se sunt Ideae in mente sunt ἔννοιαι νοεραὶ conceptus intellectuales In anima rationes in natura semina in materia formaeldquo Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 87 209 NUP IV 21 115d Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131
- 42 -
Prvniacutem vzniklyacutem tělesem je podle Patriziho prvniacute ze třech světů ndash mundus empyreus210
Ten je obsahem nekonečneacuteho prostoru a je opět plnyacute semen z nichž postupně vznikajiacute
dalšiacute jsoucna tohoto světa Nutneacute je ovšem zdůraznit že všechno živeacute či neživeacute jež
vzniklo v mundus empyreus naacuteležiacute jen a vyacutehradně do něj a je od bdquopozemskyacutechldquo bytostiacute
či předmětů neživeacute přiacuterody naprosto odlišneacute211 Mundus empyreus prostřednictviacutem
semen plodiacute druhyacute ze světů ndash mundus aethereus ndash situovanyacute do konečneacuteho prostoru
V mundus aethereus ztotožnitelneacutem s nebesy se nachaacuteziacute Slunce pět planet (Merkur
Venuše Mars Jupiter a Saturn212) a veškereacute hvězdy Prostřednictviacutem Slunce jsou
semena (ve spojeniacute se světlostiacute a teplem) přenaacutešena z hvězd (jimž jsou z druheacuteho světa
sice nejvlastnějšiacute nicmeacuteně pro slabost jejich světlosti jimi daacutele vyzařovaacutena byacutet
nemohou213) do třetiacuteho nejnižšiacuteho světa ndash mundus hylaeus214 Tento materiaacutelniacute svět
sestaacutevaacute ze vzduchu (situovaacuten nejvyacuteše tedy nejbliacuteže nebesům) vody a země215 Skrze
temnou nejniacuteže bdquopoloženouldquo zemi však semena spojenaacute se světlostiacute a teplem
neproniknou216 Patrizi tedy nutně ndash ostatně jako mnoho dalšiacutech novoplatoniků217 ndash
postuluje jako dalšiacute aktivniacute princip ducha (spiritus) kteryacute je skrze zemi schopen
210 Tomaacuteš Nejeschleba připomiacutenaacute že se Patrizi při zavedeniacute pojmu empyreum opiacuteraacute o stoickou tradici Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 90 211 NUP IV 21 115d-116b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131 212 K tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 119 213 Podle Patriziho je počet hvězd nekonečnyacute K tomu srov NUP IV 9 85d Ačkoliv nejsou Patriziho kosmologickeacute naacutezory uacutestředniacutem teacutematem teacuteto praacutece považuji za vhodneacute alespoň v kraacutetkosti zmiacutenit některeacute z jeho představ Podle jeho přesvědčeniacute nejsou hvězdy situovaacuteny na staacuteleacutem miacutestě naopak zcela volně se pohybujiacute Za jejich vzaacutejemně ustaacuteleneacute vzdaacutelenosti jsou odpovědny jejich duše K oduševnělosti všech těles pak srov NUP III 4 55d kde se praviacute bdquoAt anima est actus corporis physici organici potentia vitam habentisldquo Daacutele pak k tomu srov Koyreacute Alexandre Od uzavřeneacuteho světa k nekonečneacutemu vesmiacuteru Praha 2004 s 50 Nebe je podle filosofa jednotneacute nesestaacutevajiacuteciacute z žaacutednyacutech sfeacuter což v posledku znamenaacute že neexistujiacute žaacutedneacute hranice mezi třemi světy K Patriziho kosmologickyacutem naacutezorům (a možnyacutem vlivům na jejich zformovaacuteniacute) srov bliacuteže zejm NUP IV 11-21 88a-117b Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 59-67 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 113-123 a 127 K Patriziho přijetiacute naacutezoru o rotaci Země kolem vlastniacute osy pak srov Brickman Benjamin c d s 52 214 NUP IV 7 81a-d NUP IV 14 96d NUP IV 22 120b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 87 a 133 215 Nutno ovšem podotknout že vzduch vodu ani zemi Patrizi nechaacutepe ve shodě s Aristotelem jako prvky nyacutebrž jako pouheacute (sou)čaacutesti hmotneacuteho světa Za skutečneacute prvky ve sveacute přiacuterodně-filosofickeacute koncepci považuje jednoznačně prostor světlost teplo a tok Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 224 teacuteto praacutece či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 125-129 216 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 133 217 K tomu bliacuteže srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 93-95
- 43 -
proniknout Duch je původně spojen s teplem diacuteky jehož propojeniacute se světlostiacute
prostupuje celyacutem univerzem nikoliv pouze materiaacutelniacutem světem218
Ačkoliv předpoklad všeprostupujiacuteciacuteho ducha nikterak nenarušuje koherenci
Noveacute filosofie považuje jej Žarko Dadić za jejiacute spiacuteše akcidentaacutelniacute čaacutest bdquoJestliže by bylo
několik pasaacutežiacute nebraacuteno na zřetel obstaacutela by Petrišova přiacuterodniacute filosofie docela dobře
teacuteměř ve všech svyacutech aspektech dokonce i bez zavedeniacute pojmu duchldquo Podle jeho
přesvědčeniacute metafyzickyacute vyacuteznam ducha plně vyčerpaacutevajiacute původniacute dva aktivniacute principy
ndash světlost a teplo219
Zastavme se však v tomto okamžiku ještě v kraacutetkosti u Patriziho gnozeologie vyliacutečeneacute
zejmeacutena v prvniacute čaacutesti NUP ndash Panaugii V čaacutesti 226 bylo již poznamenaacuteno že podle
Patriziho představ zaujiacutemaacute v gnozeologickeacutem procesu prvniacute miacutesto smysloveacute poznaacuteniacute
jež recipuje nejdřiacuteve světlo a světlost V konkreacutetniacute rovině to znamenaacute že prvniacutem ndash
lidskyacutemi smysly ndash poznaacutevanyacutem je (tělesnaacute) světlost rozlitaacute po materiaacutelniacutem světě
(mundus hylaeus) Jejiacute smysloveacute uchopeniacute umožňuje naacutesledně ascendenci ke světlu a
světlosti vlastniacutem mundus aethereus Završeniacutem tohoto vyacutestupu je pak přibliacuteženiacute se
netělesneacutemu prima lux ndash tedy Bohu220
bdquo[hellip] et Pater Deus et Filius et Spiritus S ignes et luces et lumina sunt Non
qualia oculis conspicimus Sed qualia divinus revelata mente percipimus Ad
quos ut ad purissima rerum omnium principia eorum lumine nobis praelucente
via ac scala luminum ac luminum ascendimus A lumine scilicet hylae mundi
ad lumen lucesque aetheras ab aethereis ad Empyreum scandentes ab Empyreo
ad φάοσ ad Panaugiam ad supermundanum solem ad lucem verbi ac filii et ad
lucem Patris infinitamldquo221
218 NUP IV 19 109c-111a Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 135 219 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 97 220 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 184 a 186 221 NUP I 10 23b-c Daacutele k tomu srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 191
- 44 -
Tato ascendence začiacutenaacute tedy u smysloveacuteho poznaacuteniacute světlosti rozliteacute v materiaacutelniacutem světě
a vrcholiacute přibliacuteženiacutem se prvotniacutemu světlu ndash Bohu skrze činnost lidskeacute mysli222
Eugene E Ryan přichaacuteziacute ve sveacute studii věnovaneacute Panaugii se srovnaacuteniacutem Patriziho
ascendenčniacute metody vedouciacute od smysloveacuteho uchopeniacute světlosti až k vyacutestupu k Bohu
s Aristotelovou koncepciacute důkazu existence prvniacuteho nehybneacuteho hybatele z VIII knihy
Fyziky a XII knihy Metafyziky skrze obdobnyacute proces počiacutenajiacuteciacute pozorovaacuteniacutem pohybu
našimi smysly223
Že bylo skutečně Patriziho metodologickyacutem zaacuteměrem vyjiacutet z aristotelskeacute
ascendenčniacute koncepce potvrzuje ostatně saacutem autor když sveacute opus magnum
pojmenovaacutevaacute
bdquoNova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum
sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur [hellip]ldquo
Nabiacuteziacute se proto ndash jak vhodně poukaacutezal praacutevě E E Ryan ndash otaacutezka nakolik Patrizi tiacutemto
explicitniacutem přihlaacutešeniacutem se k Aristotelově metodologii zůstaacutevaacute věrnyacute sveacutemu tolik
proklamovaneacutemu antiaristotelismu224
Na vyacuteznačnyacute prvek Patriziho noveacute filosofie ilustrujiacuteciacute jejiacute koherenci poukazuje uacutevaha
s niacutež ve sveacute studii přichaacuteziacute Luc Deitz Ten se domniacutevaacute že je světlost (pro sveacute vlastnosti
srov 226) ztotožnitelnaacute s prvniacutem z principů prostorem (srov 225) Přistoupiacuteme-li
na tuto identitu stane se ndash v ohledu na předpoklaacutedanyacute tetraedraacutelniacute tvar univerza
stojiacuteciacuteho na jednom ze svyacutech vrcholů (srov 223) ndash zřejmyacutem fakt že minimaacutelniacute
vzdaacutelenost od prvotniacuteho počaacutetku unrsquoomnia koresponduje s maximaacutelniacutem (tedy
nekonečnyacutem) prostorem a rovněž s nejvyššiacute intenzitou světlosti zatiacutemco se zvyšujiacuteciacute se
222 K tomuto srov rovněž Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 196-200 a 263 223 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 182 a 187 224 Srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181 Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 128 Probleacutemu si všiacutemaacute rovněž E Banić-Pajnić Srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 194-195
- 45 -
vzdaacutelenostiacute od unrsquoomnia ubyacutevaacute jak šiacuteře prostoru (jenž se staacutevaacute konečnyacutem) tak i
světlosti225
Celeacute univerzum je konečně podle Patriziho představ pomociacute prostředkujiacuteciacuteho
stupně ontologickeacute descendenčniacute hierarchie duše udržovaacuteno ve vzaacutejemneacutem
sjednocujiacuteciacutem propojeniacute a harmonii
bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat
tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo226
Pro tento stav užiacutevaacute jak řeckeacuteho vyacuterazu συνοκείροσις tak i latinkseacuteho cognatio či
concordia
bdquoOmnia tamen simul Mente animo spirituque naturaque tum propria cuique
tum totius mundi communi ita vivunt ut omnia Sympathiam et συνοκείροσιν
cognationem et concordiam inter se mutuam induant et ita consonent ut nulla
in eo sit dissonantia nulla discordia quae ad universi tum ornamentum tum
perfectionem tum conservationem non conferatldquo227
Tato sympatie je silou prameniacuteciacute praacutevě z prostředkujiacuteciacuteho stupně ontologickeacute
descendenčniacute hierarchie ndash duše228 Bez jejiacuteho stmelujiacuteciacuteho působeniacute by napřiacuteč
univerzem zavlaacutedla antipatie (antipathia dyspathia asympathia)229 Z teacuteto skutečnosti
je tedy opět patrneacute nakolik je Patriziho triadickeacute smyacutešleniacute v ohledu na koherenci a
vnitřniacute soudržnost celeacuteho jeho filosofickeacuteho a přiacuterodně-filosofickeacuteho systeacutemu
vyacuteznamneacute a nedocenitelneacute
225 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 155 Saacutem autor však vzaacutepětiacute poukazuje na čtenaacuteři jistě zřejmyacute logickyacute nesoulad mezi snahou geometricky vyjaacutedřit nekonečnost univerza a prostředky k tomu užityacutemi tedy konečnyacutemi prostorovyacutemi tělesy Srov tamt s 156 226 NUP III 4 56d Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 101 227 NUP IV 21 117b 228 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 103 229 NUP II 18 39c
- 46 -
Vidiacuteme tedy že v Nova de universis philosophia se descendenčniacute hierarchie jsoucen
emanujiacuteciacutech z původniacute unrsquoomnia s neoddiskutovatelnou nutnostiacute proliacutenaacute se čtyřmi
konstitutivniacutemi principy univerza Bylo by však zavaacutedějiacuteciacutem obě čaacutesti Patriziho noveacute
filosofie zaměňovat pro hierarchii jsoucen platiacute že vyššiacute stupeň je přiacutečinou stupně
nižšiacuteho (vyznačujiacuteciacuteho se nižšiacute ontologickou dignitou) Podobneacute kauzaacutelniacute spojeniacute však
mezi čtyřmi principy nenajdeme Nicmeacuteně jak hierarchizovanaacute jsoucna tak i čtyři
zaacutekladniacute elementy hrajiacute ve společneacutem propojeniacute nezastupitelnou uacutelohu při procesu
vzniku celeacuteho univerza230
230 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 65
- 47 -
3 Jan Amos Komenskyacute
31 Biografickaacute poznaacutemka
Životniacute osudy Jana Amose Komenskeacuteho jsou ndash domniacutevaacutem se ndash českeacute širšiacute jakož i
odborneacute veřejnosti velmi dobře znaacutemy231 O udaacutelostech vztahujiacuteciacutech se k jeho
vrcholneacutemu filosofickeacutemu diacutelu Poradě o naacutepravě věciacute lidskyacutech pojednaacutevajiacute naacutesledujiacuteciacute
oddiacutely (zejm 321) Omeziacutem se na tomto miacutestě tedy na jednu stručnou biografickou
poznaacutemku Neboť byl Jan Amos již v době sveacuteho života znaacutem jako Iohan-Amos
Comenius Moravus a rovněž nejnovějšiacute zahraničniacute literatura jej nahliacutežiacute jako
Moravana232 oslovuji jej v naacutesledujiacuteciacutem textu ndash přesvědčen o historickeacute spraacutevnosti
tohoto přiacutezviska ndash jako Moravana233 Tato skutečnost však nikterak neznamenaacute že by
Komenskyacute nenaacuteležel k širšiacute tradici českeacuteho filosofickeacuteho myšleniacute
32 De Rerum humanarum emendatione consultatio catholica
321 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahu
Mezi historiky filosofie neniacute pochyb o tom že diacutelo De Rerum humanarum emendatione
consultatio catholica234 považoval jeho autor za vyvrcholeniacute a završeniacute sveacuteho životniacuteho
teoretickeacuteho uacutesiliacute235 Podle Jana Patočky se jednaacute o monumentaacutelniacute a bdquomyšlenkově
231 Ke Komenskeacuteho biografii srov z primaacuterniacutech zdrojů předevšiacutem Molnaacuter A Rejchrtovaacute N (eds) Jan Amos Komenskyacute o sobě Praha 1987 Daacutele pak srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 39-50 Floss Pavel Uacutevod do problematiky Komenskeacuteho filozofie In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 97-111 Kvačala Jaacuten Komenskyacute Jeho osobnosť a jeho suacutestava vedy pedagogickej Turčianskyacute Svaumltyacute Martin 1921 Novaacutek J V Hendrich J Jan Amos Komenskyacute Jeho život a spisy Praha 1920 Patočka Jan Jan Amos Komenskyacute Naacutestin životopisu In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 396-419 Patočka Jan [Komenskeacuteho duchovniacute biografie] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 365-395 Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 11-21 232 K tomu srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 139 kde stojiacute bdquoMoravljanin Komenskyacuteldquo 233 K tomu srov podobneacute stanovisko J Červenky Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 5 234 V dalšiacutem textu cituji buďto jako Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Porada Konzultace nebo Consultatio V poznaacutemkoveacutem aparaacutetu pak na konkreacutetniacute citovaneacute pasaacuteže odkazuji zkraacutecenyacutem zaacuteznamem Kupř CC Panaugia II 3 kde CC referuje ke Consultatio catholica Panaugia k jedneacute z jejiacutech knih řiacutemskaacute čiacuteslice poukazuje na kapitolu a čiacuteslice arabskaacute na oddiacutel odstavec anebo paragraf Navzdory tomu že je Komenskeacuteho značeniacute jednotlivyacutech čaacutestiacute Porady nejednotneacute přidržuji se ho ve všech přiacutepadech K čaacutestem jež jsou označeny nejednoznačně anebo paginaci postraacutedajiacute uacuteplně uvaacutediacutem v zaacutevorce rovněž odkaz na svazek a čiacuteslo strany českeacuteho překladu K tomu srov bliacuteže kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury 235 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Sv III Praha 1992 s 533
- 48 -
nejhlouběji odůvodněnyacute společenskyacute projekt 17 věkuldquo jehož poslaacuteniacutem je konkreacutetniacute
naacutevrh naacutepravy lidskeacuteho společenstviacute a naleacutehaveacute vyacutezvy k jejiacutemu provedeniacute V tomto
světle tedy Komenskeacuteho všenaacutepravneacute uacutesiliacute (podrobněji o tom viz 325) nazyacutevaacute
projektem a nikoliv utopiiacute jako je tomu v přiacutepadě marxistickeacute komenioložky Jiřiny
Popeloveacute236 Naleacutehavost a aktuaacutelnost Komenskeacuteho koncepce kontrastujiacuteciacute
s bdquotradičniacutemildquo utopiemi renesančniacutech myslitelů jako byli Thomas More či Tommaso
Campanella zdůrazňuje rovněž Pavel Floss jenž označeniacute Konzultace za diacutelo utopickeacute
povahy ndash s poukazem na Komenskeacuteho vlastniacute slova ndash rovněž odmiacutetaacute237
Jiřina Popelovaacute ve sveacute studii zdůrazňuje že Komenskeacuteho opus magnum je nutneacute chaacutepat
jako vyacutesledek jeho celoživotniacuteho snaženiacute a neustaacuteleacuteho vyrovnaacutevaacuteniacute se s různyacutemi
podněty Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech je podle jejiacuteho přesvědčeniacute založena
na třech kliacutečovyacutech oblastech na Komenskeacuteho ireacutenismu vševědneacute a z toho vyplyacutevajiacuteciacute
všenaacutepravneacute snaze a konečně na požadavku společenskeacute reformy238
Jan Patočka spatřuje konkreacutetniacute impulzy ke vzniku poradniacuteho diacutela v udaacutelostech
toruňskeacuteho Colloquium charitativum239 a přiacutepravě vestfaacutelskyacutech miacuterovyacutech jednaacuteniacute
Komenskyacute měl během sveacuteho elbląngskeacuteho působeniacute usilovně přemiacutetat o možnostech
dohody ve třicetileteacute vaacutelce bojujiacuteciacutech stran Tyto praktickeacute pohnutky měly splynout
s myslitelovyacutem přesvědčeniacutem o nutnosti všenaacutepravy k němuž dospěl již za sveacuteho
londyacutenskeacuteho pobytu v letech 1641 až 1642 a ktereacute vyjaacutedřil dosud nejpodrobněji ve
236 K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 238-240 Patočkovu interpretaci podporujiacute rovněž zaacutevěry baacutedaacuteniacute italskeacute komenioložky Marty Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 330 a 331 237 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 12 a 36 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 30 a 36 Dlužno zmiacutenit rovněž naacutezor Roberta Kalivody jenž Poradu chaacutepe sice jako utopii nicmeacuteně nikoliv jako utopii prostorovou (jakyacutemi jsou kupř diacutela již zmiacuteněnyacutech myslitelů Mora a Campanelly) nyacutebrž jako utopii časovou předpoklaacutedajiacuteciacute svou realizaci v budouciacute době Podle Kalivody je Jan Amos prvniacutem filosofem jenž s podobnyacutem pojetiacutem přichaacuteziacute (bdquomilniacutekem v sbquoprocesu zčasověniacutelsquoldquo utopie) K tomu srov Kalivoda Robert Utopie a emancipace In Studia Comeniana et historica č 33 1987 roč XVII s 5-25 zejm pak s 19-20 Daacutele pak srov Floss Karel Zčasověniacute utopie ndash More Andrae Komenskyacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 188-196 238 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 245-256 K možnyacutem zdrojům těchto aspektů Komenskeacuteho filosofie pak srov Popelovaacute Jiřina c d s 257 Ke Komenskeacuteho ireacutenismu srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 14 239 Toto ve sveacutem vyacutesledku neuacutespěšneacute jednaacuteniacute o smiacuteru mezi třemi znesvaacuteřenyacutemi konfesemi ndash reformovanyacutemi luteraacuteny a katoliacuteky ndash proběhlo v roce 1645 v polskeacute Toruni Rozhovor laacutesky uspořaacutedal polskyacute kraacutel Vladislav IV Bliacuteže k tomu srov Bečkovaacute Marta K toruňskeacutemu bdquoColloquium charitativumldquo In Studia Comeniana et historica č 51 1994 XXIV s 143-148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 106
- 49 -
sveacutem spise Cesta světla (vznikal mezi leacutety 1641-1642 publikovaacuten byl však až roku
1668)240 Pavel Floss ovšem připomiacutenaacute že k myšlence na reformu společnosti staacutele
intenzivněji uacutestiacuteciacute v ideu jejiacute celeacute proměny dospěl Komenskyacute již během sveacuteho prvniacuteho
pobytu v polskeacutem Lešně na konci dvacaacutetyacutech let 17 stoletiacute S Patočkou se však shoduje
v tom naacutezoru že ke sveacute všenaacutepravneacute koncepci v jejiacute vyhraněnějšiacute formě dospiacutevaacute až
později241
Definitivniacute rozhodnutiacute vybudovat zcela novyacute všenaacutepravnyacute filosoficko-
teologicko-společenskyacute systeacutem vtělenyacute do budouciacuteho diacutela De rerum humanarum
emendatione consultatio catholica (Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech) tedy
spatřuje světlo světa jak vyplyacutevaacute z Comeniovy korespondence během jeho
elbląngskeacuteho pobytu v průběhu roku 1644242 Bratrskyacute biskup již v teacuteto době uvažoval
o vzniku sedmidiacutelneacuteho diacutela jehož dvě čaacutesti ponesou naacutezev Pansofia a Pampaedia
Obsah celeacute budouciacute Porady nicmeacuteně v korespondenci teacute doby vyliacutečen neniacute Podle
zaacutevěrů baacutedaacuteniacute Jana Patočky měla jako prvniacute ze sedmi čaacutestiacute vzniknout Panegersia (k
teoretickeacutemu obsahu jednotlivyacutech čaacutestiacute srov niacuteže a přiacuteslušneacute oddiacutely)243
Dalšiacute dokončenaacute čaacutest Konzultace Panaugia a některeacute pasaacuteže Pansofie a
Panorthosie měly vzniknout naacutesledně během let 1654 až 1656 tedy během
Komenskeacuteho třetiacuteho pobytu v polskeacutem Lešně244 Jaro roku 1656 však znamenalo pro
vyacutevoj celeacuteho diacutela tragickyacute mezniacutek při lešenskeacutem požaacuteru shořely některeacute z čistopisů
diacutela připraveneacute již do tisku (jednaacute se zejmeacutena o čaacutesti Pansofie) Již hotoveacute Panegersia a
Panaugia měly zkaacuteze v plamenech uniknout O tom svědčiacute vedle korespondence i
240 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 535 Ke Komenskeacuteho londyacutenskeacutemu pobytu a spisu Cesta světla srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 45 či Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 285-306 241 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 43-45 242 Prvniacutem dopisem kteryacute o tomto zaacuteměru svědčiacute je pravděpodobně list z 18 listopadu 1644 Komenskyacute zde zmiňuje jak celyacute naacutezev předpoklaacutedaneacuteho diacutela tak i jeho sedmidiacutelnou strukturu a naacutezev jedneacute z jeho čaacutestiacute Pansofie K tomu srov bliacuteže Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 537 kde opravuje staršiacute naacutezor J Popeloveacute že nejstaršiacute zmiacutenkou o Poradě je dopis z 28 dubna 1645 Daacutele k tomu srov Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 106 243 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 538 Se stejnyacutemi zaacutevěry přišla rovněž i J Popelovaacute Srov Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 318 244 Panaugia pak s Panegersiiacute již zůstanou zdaleka nejdokončenějšiacutemi čaacutestmi Porady K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 545
- 50 -
skutečnost že je Komenskyacute na podzim teacutehož roku ndash po sveacutem přiacutechodu do
Amsterodamu ndash daacutevaacute do tisku245
Během sveacuteho amsterodamskeacuteho pobytu pak pracuje na dalšiacutech čaacutestech Porady ndash
Panorthosii a Pannuthesii Vědom si sveacuteho pokročileacuteho věku a hrozby že nebude
schopen sveacute životniacute diacutelo dokončit uvažuje alespoň o vypracovaacuteniacute co nejpodrobnějšiacuteho
plaacutenu jenž by jeho naacutesledovatelům za něž určuje sveacuteho syna z druheacuteho manželstviacute
Daniela a bliacutezkeacuteho přiacutetele Kristiana Vladislava Nigrina pomohl Poradu dopracovat246
Po Komenskeacuteho smrti v listopadu 1670 se tito mužoveacute ve spolupraacuteci s Pavlem
Hartmannem Komenskeacuteho přiacutetelem z dob nizozemskeacuteho pobytu ujali obtiacutežneacute praacutece na
dokončeniacute poradniacuteho diacutela Rukopisnaacute verze Porady Patočkou naziacuteranaacute jako bdquopracovniacute
exemplaacuteřldquo prochaacutezela až do roku 1681 kdy se z pramenů ztraacutecejiacute posledniacute informace o
uspořadateliacutech Komenskeacuteho pozůstalosti neustaacutelyacutemi uacutepravami I přes veškerou jejich
snahu však k vydaacuteniacute celeacuteho diacutela tiskem nedošlo247
Text Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech je tak historikům filosofie a
komeniologům k dispozici až zaacutesluhou objevu Dmytra Čyževśkeacuteho jenž tento
bdquopracovniacute exemplaacuteřldquo nalezl roku 1934 v archivu Franckeho sirotčinců v německeacutem
Halle Sem se dostal skrze přiacutetele Jana Amose Justa Docemia s niacutemž sem doputoval z
Nizozemiacute248
Zaměřme se nyniacute však na teoretickyacute obsah poradniacuteho diacutela Vlastniacutemu filosofickeacutemu a
teologickeacutemu jaacutedru Porady vtěleneacutemu Komenskyacutem do sedmi vzaacutejemně provaacutezanyacutech
čaacutestiacute předchaacuteziacute myslitelova dedikativniacute předmluva ndash Pozdrav učenyacutem zbožnyacutem a
vznešenyacutem mužům SVĚTLŮM EVROPY V niacute jejiacute autor v prveacute řadě představuje povahu
a zaacuteměry sveacuteho diacutela 245 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 539-540 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 341 246 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 48 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 540 a 542 247 Podrobněji k tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 542-545 248 Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s 25 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 542 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 112 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 343 Pavel Floss uvaacutediacute až rok 1935 K tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 49 K osobě filosofa a slavisty D Čyževśkeacuteho jakož i podrobnostem jeho objevu Konzultace srov bliacuteže Patočka Jan Nad komeniologickou praciacute Dmytra Čyževśkeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 322-326
- 51 -
Podle jeho přesvědčeniacute se jednaacute o mimořaacutednyacute můžeme řiacuteci ojedinělyacute pokus o
naacutepravu současneacuteho vzdělaacuteniacute (eruditio)249 společnosti (politia) a naacuteboženstviacute
(religio)250 Podle Komenskeacuteho teoretickyacute obsah Porady neniacute bdquo[hellip] nic noveacuteho pokud
jde o věcldquo je však bdquoněco zcela noveacuteho pokud jde o způsob provaacuteděniacute věci251 Jeho
zaacuteměrem je totiž přistoupit k naacutepravě věciacute lidskyacutech ve spolupraacuteci se všemi ostatniacutemi
učenci křesťanskeacuteho světa252 Praacutevě spory a nejednotnost dosavadniacutech filosofickyacutech a
naacuteboženskyacutech představ vniacutemaacute Comenius jako hlavniacute překaacutežku uskutečnitelnosti
dřiacutevějšiacutech naacutepravnyacutech snah
bdquoOacute křesťaneacute lide milyacute Bohu Vaše takřka nekonečneacute a neukončitelneacute spory o
filozofickyacutech teologickyacutech a společenskyacutech zaacuteležitostech prokazujiacute že nechaacutepete
sveacute přednosti Naacutezorů jež naacutes děliacute je ndash běda ndash bezpočetldquo253
Pro tento důvod tedy shledaacutevaacute nevyhnutelnyacutem opustit všechny dosavadniacute snahy a
zaměřit se na novou cestu již nastiňuje Obecnaacute porada Podle Komenskeacuteho představ
lze k všeobecneacute naacutepravě totiž dospět pouze ve vzaacutejemneacute spolupraacuteci a při naacutepravě všech
věciacute lidskyacutech současně254 Ačkoliv Comenius nezřiacutedka hodnotiacute sveacute diacutelo adjektivy
v superlativniacutem tvaru255 je si na druhou stranu vědom svyacutech omezenyacutech ndash lidskyacutech ndash
možnostiacute a z toho plynouciacute možnosti pomyacuteleniacute Předklaacutedaacute tedy čtenaacuteřům diacutelo s prosbou
o jeho objektivniacute posouzeniacute a přiacutepadnou korekci svyacutech vlastniacutech naacutezorů256 O značneacute
myslitelskeacute pokoře a upřiacutemneacute snaze o univerzalistickyacute přiacutestup v otaacutezkaacutech emendačniacuteho
249 Komenskyacute bude v dalšiacutem textu Consultatio užiacutevat zaacuteměnně i termiacutenu filosofie Jak zdůrazňuje Jan Patočka je třeba oba vyacuterazy chaacutepat jako referenci k soudobeacute vědě jako takoveacute Srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533 K tomu srov teacutež Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 349 250 Srov CC Světlům Evropy 4 a Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 2 na s 66 251 CC Světlům Evropy 2 252 K tomu srov již jen dedikaci Porady bdquoLidskeacutemu pokoleniacute předně však evropskyacutem vzdělancům duchovniacutem a mocnyacutemldquo Kurziacuteva jakož i jinaacute zvyacuterazněniacute v citaciacutech z Porady jsou ndash neniacute-li uvedeno jinak ndash zde i v dalšiacutem textu původniacute 253 CC Světlům Evropy 21 Srov teacutež CC Světlům Evropy 22 254 CC Světlům Evropy 21 K definici lidskyacutech věciacute pak srov niacuteže 255 Srov kupř CC Světlům Evropy 2 či 4 bdquoJde zajisteacute o věc takoveacuteho vyacuteznamu že je vhodnějšiacute se o ni třeba tisiacuteckraacutet pokusit s nezdarem než se tisiacuteckraacutet nepokusit Zejmeacutena ukazuje-li Bůh nějakou novou ještě nevyzkoušenou cestu že ta naše je takovaacute bude zřejmeacute Je totiž takřka uacuteplně všeobecnaacute poněvadž vytyčuje v teacuteto věci nejzazšiacute ciacutele lidskyacutech (co řiacutekaacutem dokonce i Božiacutech) tužeb [hellip]ldquo Ke Komenskeacuteho myslitelskeacutemu sebevědomiacute přispěl nepochybně rovněž uacutespěch a ohlas jeho dřiacutevějšiacuteho spisu Dveacuteře jazyků K tomu srov CC Světlům Evropy 19 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 329 256 CC Světlům Evropy 25
- 52 -
snaženiacute pak svědčiacute myslitelův zaacuteměr publikovat Konzultaci anonymně bdquoaby nebylo
vůbec zapotřebiacute braacutet ohled na osobu stav naacuterod sektu nyacutebrž aby pouhaacute věc sama leacutepe
viditelnaacute vnikala do duchovniacutech zraků Vaacutes všech [hellip]ldquo257
Komenskeacuteho všenaacutepravneacute diacutelo je charakterizovatelneacute však i jinyacutemi motivacemi
nežli pouhyacutem ciacutelem zrevidovat a přiveacutest k dokonalosti současneacute filosofickeacute a
naacuteboženskeacute ideje Jeho snahou je teacutež připravit soudobeacute sociaacutelniacute poměry ke stavu jenž
by měl předchaacutezet Kristově tisiacutecileteacute řiacuteši Duchem chiliastickeacuteho smyacutešleniacute je Porada
velmi intenzivně prostoupena a v samotneacutem textu lze naleacutezt řadu Komenskeacuteho
explicitniacutech vyjaacutedřeniacute
bdquo[hellip] všichni chaacutepou že před světem stojiacute obrat k zaacutevěrečneacutemu rozuzleniacute
(moudrost Božiacute s naacutemi totiž hraje na světě divadlo) teologoveacute všech směrů
začiacutenajiacute již uznaacutevat že se bliacutežiacute den hlasu sedmeacuteho andělaldquo 258
V naacutesledujiacuteciacutech pasaacutežiacutech uacutevodniacuteho textu Světlům Evropy medituje Komenskyacute o
struktuře sveacuteho životniacuteho diacutela Předevšiacutem považuje za nezbytneacute vymezit co se lidskyacutemi
věcmi po jejichž naacutepravě bude posleacuteze volat vůbec rozumiacute Tato otaacutezka je předmětem
prvniacute ze sedmi čaacutestiacute Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech Panegersie Jejiacutem původně
zamyacutešlenyacutem naacutezvem mělo byacutet Excitatorium universale (Všeobecneacute probuzeniacute)259
Comenius totiž v jejiacutech kapitolaacutech a paragrafech nepojednaacutevaacute jen o vymezeniacute lidskyacutech
věciacute ale rovněž i o jejich současneacutem ndash neutěšeneacutem ndash stavu a nutnosti probudit v lidstvu
touhu po jejich naacutepravě Ve druheacute čaacutesti Konzultace Panaugii rozjiacutemaacute Comenius o
cestě jež by umožnila uacutespěch emendačniacuteho uacutesiliacute Neniacute tedy naacutehodou že alternativniacute
naacutezev teacuteto čaacutesti Porady zniacute Cesta všeobecneacuteho světla Praacutevě světlo se totiž jak ukaacutežeme
257 CC Světlům Evropy 26 258 CC Světlům Evropy 20 Ke Komenskeacuteho chiliasmu srov daacutele CC Světlům Evropy 31 CC Panegersia I 7 CC Panorthosia II Daacutele k tomu pak srov Begon Joan Luiacutes Llinaacutes Milleniarism and symbolism in Comenius In Studia Comeniana et historica č 67-68 2002 roč XXXII s 31-36 Fattori Marta Profetismo e millerianismo in J A Komenskyacute s 331-355 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 36 a 48 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34 a 58 Kišš Igor Utopickeacute a reaacutelne humaacutenne prvky v chiliazme J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 67-68 2002 roč XXXII s 44-51 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 540 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 95 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 49-50 a 242 Sousediacutek Stanislav Komenskeacuteho filozofie v souvislostech myšlenkoveacuteho vyacutevoje doby In Studia Comeniana et historica č 8-9 1974 roč IV pozn č 16 na s 36 259 Bliacuteže k tomu srov Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 3 na s 66 K různiacuteciacutem se českyacutem ekvivalentům řeckyacutech naacutezvů jednotlivyacutech čaacutestiacute Porady srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 48
- 53 -
v dalšiacutem vyacutekladu stane posledniacutemu Bratrskeacutemu biskupu zaacutekladniacutem předpokladem a
prostředkem jeho všenaacutepravnyacutech snah Všenaacuteprava by však nebyla uskutečnitelnaacute bez
naacuteležiteacuteho pochopeniacute světa člověka a Boha a utřiacuteděniacute poznatků o nich Třetiacute čaacutestiacute
poradniacuteho diacutela je tedy Pantaxia bdquoVšeobecneacute uspořaacutedaacuteniacute věciacute jež jsme předtiacutem
označovali jmeacutenem PANSOFIAldquo260 Takto zvlaacutednuteacute věděniacute naacutes naacutesledně opravňuje ndash a
co viacutece vybiacuteziacute a zavazuje ndash přičinit se o jeho rozšiacuteřeniacute mezi všemi lidmi261
Nejvhodnějšiacutem prostředkem pro tento zaacuteměr je Komenskeacutemu univerzaacutelniacute jazyk
srozumitelnyacute napřiacuteč všemi světovyacutemi naacuterody Všeobecneacute zušlechťovaacuteniacute mysliacute
Pampaedia a Všeobecneacute zušlechťovaacuteniacute jazyků Panglottia jsou tedy čtvrtou a paacutetou
čaacutestiacute Consultatio Dostojiacuteme-li všem těmto předpokladům jsme opraacutevněni hovořit o
bdquonaacutepravě stavu VZDĚLAacuteNIacute NAacuteBOŽENSTVIacute a POLITIKY aby bylo možno ndash
přikazuje to Bůh ndash přiveacutest na svět osviacutecenyacute naacutebožnyacute a pokojnyacute věk To označiacuteme
jmeacutenem PANORTHOSIA to jest Všeobecneacute napravovaacuteniacuteldquo262 Pro uacuteplnost a zamyacutešleneacute
vyzněniacute celeacuteho diacutela nesmiacute jako sedmaacute zaacutevěrečnaacute čaacutest chybět Pannuthesia Kniha o
všeobecneacutem povzbuzovaacuteniacute263
Nahleacutedneme-li na Obecnou poradu o naacutepravě věciacute lidskyacutech stran jejiacuteho
formaacutelniacuteho charakteru vysvitne jako velice zajiacutemavaacute Komenskeacuteho uacutevodniacute deklarace
v niacutež se tvrdiacute
bdquoA protože jde v celeacutem diacutele o poradu užiacutevaacuteme raději rozpravy než monologu
raději nabaacutedaacuteniacute než pouček raději přiacutejemneacuteho popisneacuteho slohu než přiacutesneacuteho
filosofickeacuteholdquo264
Toto předsevzetiacute je však pravdiveacute jen do určiteacute miacutery zatiacutemco se Comenius vskutku
držel spiacuteše nabaacutedaacuteniacute než pouček podanyacutech viacutece uacutevahově nežli s filosofickou
terminologickou preciznostiacute zůstaacutevajiacute jisteacute pasaacuteže Porady ndash ve většině přiacutepadů pro svou
nedokončenost ndash bohužel nedialogizovaacuteny
260 CC Světlům Evropy 8 K rozdiacutelu termiacutenů Pantaxia a Pansofia a Komenskeacuteho postoji k nim srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 548 261 Ke Komenskeacuteho univerzalismu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34-35 Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 100-101 a dalšiacute vyacuteklad 262 CC Světlům Evropy 11 263 CC Světlům Evropy 12 264 CC Světlům Evropy 32
- 54 -
Autor Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech se v jejiacute předmluvě obraciacute k bdquomužůmldquo
jakeacutehokoliv naacuteboženstviacute či naacuteroda265 Tiacutemto osloveniacutem je však nutneacute rozumět
Komenskeacuteho snahu ziacuteskat pro sveacute emendačniacute diacutelo zaacutestupce všech (v prvniacute řadě jen a
pouze) křesťanskyacutech konfesiacute Ostatně na mnoha miacutestech předmluvy užiacutevaacute osloveniacute
bdquoSvětla křesťanskeacuteho světaldquo bdquop ředniacute mužoveacute křesťanskeacute obceldquo apod s čiacutemž
korespondujiacute i Komenskeacuteho uacutevahy o ciacuteli všenaacutepravnyacutech snah bdquojiacutemž je zvěstovat Krista
Světlo lidstva zbylyacutem naacuterodůmldquo 266 Naopak o dalšiacutech dvou ndash z pohledu Středoevropana
žijiacuteciacuteho v sedmnaacutecteacutem stoletiacute ndash nejvyacuteznamnějšiacutech světovyacutech naacuteboženstviacutech se vyjadřuje
s o poznaacuteniacute menšiacute uacutectou267
322 Panegersia
V prvniacute čaacutesti Porady Panegersii268 pojednaacutevaacute moravskyacute myslitel na straacutenkaacutech jejiacutech
dvanaacutecti kapitol obecně o uacutekolu jemuž maacute jeho poradniacute diacutelo dostaacutet Podle jeho
přesvědčeniacute je nezbytneacute nejprve probudit lidskeacute vniacutemaacuteniacute aby bylo naacuteležitě připraveno
přistoupit k bdquouacutekolu nad nějž neniacute pod nebem většiacuteholdquo269 Aby bylo takoveacute probouzeniacute
naacuteležiteacute je podle něj nezbytneacute začiacutet s niacutem u sebe samotneacuteho270 Toto sebeprobuzeniacute
naacutesledně vyuacutestiacute v probuzeniacute všech jež bude završeno probuzeniacutem Boha kteryacute vyjde
lidskyacutem snahaacutem vstřiacutec a dopřeje jim zdaacuterneacuteho uskutečněniacute271
Aby bylo však o probouzeniacute k naacutepravě lidskyacutech věciacute možneacute vůbec uvažovat je
nejprve nutneacute je definovat Podle Komenskeacuteho jsou v užšiacutem slova smyslu lidskyacutemi
věcmi pouze ty jež se neoddělitelně vztahujiacute k lidskeacute přirozenosti a odlišujiacute tak člověka
od ostatniacutech živočichů272 Jejich fundamentem jsou rozum (schopnost věci pochopit a
vědět spraacutevně) vůle (schopnost mezi věcmi volit a toužit po dobru) a vyacutekonneacute
schopnosti (schopnost na věci působit a miacutet radost z tvořeniacute)273 Tyto ryze lidskeacute
265 CC Světlům Evropy 14 266 Srov CC Světlům Evropy 14 16 267 Srov kupř pasaacutež z CC Panaugia III 23 bdquoZato ostatniacute naacuteboženstviacute jsou vybudovaacutena na piacutesku ze sena a slaacutemy lidskyacutech vyacutemyslů nebo ďaacutebelskyacutech podvodů a nejsou schopna odolat ani uacutetočiacuteciacutemu přiacutevalu vědeckyacutech důkazů jež jsou jako zaacuteplava ani ohni Božiacutech vyacuterokůldquo 268 Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech čaacutest prvniacute Panegersia neboli Všeobecneacute probuzeniacute v niacutež se podaacutevaacute vyacuteklad o tom co jsou lidskeacute věci jak jsou pokaženeacute jak se o jejich naacutepravě vždy uvažovalo na nebi i na zemi jak je nutneacute o tom uvažovat znovu jinyacutem způsobem naacutesleduje VYZVAacuteNIacute VŠECH LIDIacute k poradě o věci tak obecneacuteho vyacuteznamu 269 CC Panegersia I 2 270 Srov CC Panegersia II 271 CC Panegersia I 3 či Panegersia III 272 CC Panegersia IV 3 273 CC Panegersia IV 7-10
- 55 -
(pre)dispozice naacutesledně stojiacute u zrodu filosofie (bdquouacutesiliacute o moudrostldquo prameniacuteciacute z rozumu)
zbožnosti (bdquo touhy po dobruldquo vyvěrajiacuteciacute z vůle) a politiky (čili bdquovedeniacute lidiacute kteřiacute staacutele
něco podnikajiacute podle takovyacutech pravidel aby si v tom co dělajiacute nepřekaacuteželi nyacutebrž
pomaacutehalildquo majiacuteciacute svůj zaacuteklad ve vyacutekonneacute schopnosti) tedy třech nejvyššiacutech druhů
lidskeacute činnosti ndash lidskyacutech věciacute274
O tom že jsou lidskeacute věci pokaženy neniacute podle Komenskeacuteho třeba polemizovat
bdquoOd počaacutetku lidskeacute společnosti existovaly spory mezi politickyacutemi filozofickyacutemi
a naacuteboženskyacutemi skupinami o to kdo maacute staacutet v čele druhyacutech kdo leacutepe věci chaacutepe
a kdo s většiacute radostiacute sloužiacute Bohu a nejinak se to děje jak vidiacuteme doposudldquo275
Lideacute se miacutesto rozumu vyznačujiacute spiacuteše hloupostiacute miacutesto snahy po dobreacutem toužiacute po zleacutem a
sveacute tvůrčiacute schopnosti zanedbaacutevajiacute Komenskeacutemu pokaženiacute třech kliacutečovyacutech lidskyacutech věciacute
dosvědčujiacute i rozšiřujiacuteciacute se ateismus a modlaacuteřstviacute276
bdquoJak vypadaacute obvykleacute lidskeacute uacutesiliacute ktereacute pracně vynaklaacutedaacute celyacute svět Pachtěniacute se
za majetkem poctami a rozkošemi Kdo by neviděl že tyto tři věci se obecně
poklaacutedajiacute za zaacuteklad lidskeacuteho štěstiacute a k nim že je všechno na světě zaciacutelenoldquo277
bdquoNeniacute tedy ve věcech lidskyacutech nic v pořaacutedku Stav mysli zbožnost i politika celeacuteho
lidstva jsou pokaženyldquo278 A to i navzdory tomu že pokusy o naacutepravu probiacutehaly po celeacute
lidskeacute dějiny279 Filosofie naacuteboženstviacute a politika však nejsou zkaženy docela jsou spiacuteše
jen roztřiacuteštěneacute a pomyacuteleneacute Najde-li se věřiacute Komenskyacute cesta jež přivede lidstvo
k tomu aby vidělo bdquovše a bezchybněldquo existuje pak i naděje na rehabilitaci lidskyacutech
věciacute280
274 CC Panegersia IV 12 a 13 a 25 275 CC Panegersia IV 22 276 CC Panegersia V 20-22 277 CC Panegersia V 10 278 CC Panegersia V 34 279 Srov zejm CC Panegersia VII 280 CC Panegersia VIII zejm 2 a 4 Teoretickyacutem zdrojem Komenskeacuteho přesvědčeniacute o nutnosti naacutepravy tzv lidskyacutech věciacute byla podle Jana Patočky v prvniacute řadě filosofie Francise Bacona daacutele pak rovněž naacutezory Tommasa Campanelly K tomu srov Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 143 a Patočka Jan Některeacute z dnešniacutech uacutekolů baacutedaacuteniacute o Komenskeacutem In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 306-307
- 56 -
Z vyacutekladu v uacutevodniacutech deseti kapitolaacutech Panegersie tedy Komenskeacutemu vyplyacutevaacute
že se pokus o naacutepravu musiacute uskutečnit zcela odlišnyacutemi metodami než jakyacutemi se dělo
doposud
bdquoBůh ukazuje trojiacute dosud nepoužityacute a přitom snadnyacute přiacutejemnyacute a lehkyacute způsob
uvedeniacute lidiacute a jejich věciacute do harmonie cestu jednoty cestu jednoduchosti a cestu
dobrovolnostildquo281
Našiacutem prvořadyacutem ciacutelem by měl byacutet naacutevrat k Bohu k původniacute jednotě bdquomusiacuteme se vraacutetit
od mnohosti do ktereacute jsme upadli k jednotěldquo 282
bdquoBůh je totiž cosi jedineacuteho i když je všiacutem je všiacutem a přece je jedno jedineacute Jedno
je podstatou všiacutem je svyacutemi vlastnostmi protože zaacuterodky ideje a vlastnosti
zahrnuje v sobě [hellip] Hle Bůh kteryacute jedinyacute je VŠIacuteM chce abychom jako jeho
obraz se VŠICHNI stali JEDNIacuteMldquo 283
Aby tedy byla uacuteplnaacute a všezahrnujiacuteciacute naacuteprava lidskyacutech věciacute možnaacute je nezbytneacute vydat se
na cestu od současneacute rozpolcenosti filosofickyacutech idejiacute naacuteboženskyacutech představ a
politickyacutech teoriiacute ndash tedy mnohosti ndash zpět (anebo spiacuteš daacutele284) k jednotě bdquoOd rozptyacuteleniacute
k jednotě od mnohosti k jednoduchosti od naacutesiliacute k dobrovolnostildquo285 Tento pokus o
naacutepravu všech pokaženyacutech lidskyacutech věciacute uskutečněnyacute pro užitek všech lidiacute a
prostřednictviacutem všech prostředků je podle Komenskeacuteho nesporně něčiacutem novyacutem a dosud
neaplikovanyacutem286
281 CC Panegersia IX 1 282 CC Panegersia IX 6 Daacutele pak srov CC Panegersia II 38 bdquoVždyť my zbloudivše od Tebe přistupujeme k poradě o cestaacutech naacutevratu k Toběldquo k tomu srov teacutež prvniacute předmluvu k Pansofii 1 (In c d) 283 CC Panegersia IX 8 a 11 284 Ve vyacuteznamu bdquonaacutevratu zpětldquo Komenskyacute pojiacutemaacute podle meacuteho přesvědčeniacute zejmeacutena navraacuteceniacute se k původniacutem čistyacutem obecnyacutem puzeniacutem obecnyacutem pojmům a obecnyacutem schopnostem ktereacute jsou naacutem podle jeho naacutezoru vrozeneacute a jež jsou zaacutekladniacutemi dispozicemi vůle rozumu a tvůrčiacute činnosti K tomu srov zejm CC Panegersia IX 37 Z hlediska naacutepravnyacutech snah je však podle meacuteho soudu nutneacute pojiacutemat cestu od mnohosti k jednotě jako vytouženyacute ideaacutelniacute stav ndash tedy jako něco co je třeba teprve uskutečnit 285 CC Panegersia IX 22 286 CC Panegersia IX 25 Dosud neviacutedanyacute univerzalismus Komenskeacuteho snah oceňuje ve sveacute studii i Jan Patočka když soudiacute že se jednaacute o bdquo[hellip] myšlenky s nimiž se porůznu shledaacutevaacuteme již dřiacuteve ale většinou vždy s ostnem proti některeacutemu evropskeacutemu nebo mimoevropskeacutemu naacuterodu nikdy s oniacutem ryziacutem univerzalismem nikdy s oniacutem ryziacutem zaujetiacutem pro jednotu lidstva nikdy v takoveacute synteacuteze všeho co pro ni kdy bylo lidskou mysliacute koncipovaacuteno a nikdy na takoveacutem hlubokeacutem zaacutekladě filosofickeacutem na podkladě myšlenky univerzaacutelniacute harmonie kteraacute pronikaacute celyacute systeacutemldquo Cit dle Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 534 Ke Comeniově universalismu srov pozn č 261
- 57 -
Takovou naacutepravu však neniacute možneacute uskutečnit bez předchaacutezejiacuteciacute naacuteležiteacute
všeobecneacute porady jejiacutemž hlavniacutem uacutekolem bude stanovit samotneacute ciacutele emendačniacuteho
snaženiacute prostředky jimiž budou ciacutele uskutečňovaacuteny a konečně způsoby kteryacutemi bude
zvolenyacutech prostředků použito287 K takoveacutemu všeobecneacutemu sněmu vyzyacutevaacute Komenskyacute
celeacute lidstvo zvlaacuteště pak filosofy teology a politiky jichž se lidskeacute věci dotyacutekajiacute
nejbliacuteže288
Panegersii uzaviacuteraacute Komenskyacute prosbami k Bohu jehož nazyacutevaacute Otcem světla
bdquoVěčneacute světlo vyzař mocneacute paprsky sveacuteho světla aby se rozptyacutelily mlhy
našich temnot [hellip] Otče světla očisti v naacutes všech světlo rozumu
abychom všichni viděli tebe a viděli jakeacute je to co je daacuteno od tebe i co je
pod tvou mociacuteldquo289
323 Panaugia
Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech čaacutest druhaacute [] Panaugia v niacutež se předevšiacutem
uvažuje o tom že by se mysliacutem mělo zažehnout jakeacutesi všeobecneacute světlo v němž by
všichni mohli spatřit všechno a veskrze představuje de facto novou modifikovanou
verzi Komenskeacuteho staršiacuteho spisu Cesta světla (Via lucis) Stejně jako v něm i zde
Komenskyacute předklaacutedaacute koncepci sveacute metodologie jež se nyniacute však stane zaacutekladem
dalšiacutech čaacutestiacute Porady290
Jan Patočka ve sveacute studii o Panaugii prohlašuje že bdquoje to tedy obecnaacute
metodologie opřenaacute o metafysickou teorii poznaacuteniacute kteraacute prameniacute z novoplatonismu
Patrizziho [sic] raženiacute Paralela mezi vnitřniacutem a vnějšiacutem světlem neniacute myšlena jako
v novoplatonismu nikde jako pouheacute přirovnaacuteniacute nyacutebrž spočiacutevaacute na společenstviacute
podstatyldquo291 S filosofickyacutemi naacutezory Franceska Patriziho se měl Komenskyacute setkat již
během sveacuteho pobytu v Londyacuteně292 Zdali a popřiacutepadě nakolik ve sveacutem opus magnum
287 CC Panegersia X 288 CC Panegersia III 12 a XI 18 289 CC Panegersia XII 26 a 29 K tomu srov teacutež CC Panaugia XV 3 11 a dalšiacute 290 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 547 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 293 297 a 354 291 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 547 292 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 269 310 a 355 K tomu srov podrobněji oddiacutely 41 a 44 teacuteto studie
- 58 -
Komenskyacute z Patriziho filosofie vychaacuteziacute a do jakeacute miacutery jiacute zůstaacutevaacute věrnyacute bude však
možneacute posoudit až po vyliacutečeniacute celeacuteho teoretickeacuteho raacutemce Konzultace Otaacutezce vztahu
těchto myslitelů je tedy věnovaacutena až čtvrtaacute kapitola teacuteto studie
Komenskeacuteho Panaugia sestaacutevaacute ze šestnaacutecti řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi označenyacutech kapitol
I Proč se nyniacute přistupuje k uvažovaacuteniacute o světle a čeho je zde třeba dbaacutet
II Co je a kolikereacute je světlo a protiklad světla tma
III Co je rozumoveacute světlo tak plneacute jak si přejeme a jakaacute je jeho nutnost
IV Zda je možneacute zažehnout tak plneacute světlo rozumu
V O prvniacutem prameni rozumoveacuteho světla o přiacuterodě čili o Božiacutech diacutelech ve
světě
VI O druheacutem prameni rozumoveacuteho světla o sviacutetilně věciacute tedy o obrazu
Božiacutem kteryacute zaacuteřiacute v našiacute mysli
VII O třetiacutem prameni rozumoveacuteho světla o normě věciacute tj o slově Božiacutem jež
naacutes oslovuje a poučuje o nejpotřebnějšiacutech věcech
VIII O trojiacutem oku jež bylo člověku daacuteno aby mohl pohliacutežet na trojiacute Božiacute
světlo a na vše co se naacutem diacuteky tomu světlu ukazuje čili o smyslech
rozumu a viacuteře
IX O trojiacute pomoci trojiacuteho oka tj o trojiacute metodě jak pečlivě pohliacutežet na věci
o metodě analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute
X Snadnost všeobecneacuteho světla dosaženaacute pomociacute nalezeneacuteho kliacuteče jiacutemž je
panharmonie
XI Důkaz všech předchoziacutech vyacutevodů jak jej poskytujiacute cesty přirozeneacuteho
světla
XII Jak můžeme použiacutet cesty světla a spojit je tak aby odevšad vyhnaly tmu
XIII Uacutevaha o překaacutežkaacutech pro něž naši předkoveacute nedosaacutehli naplno tohoto
rozumoveacuteho světla
XIV Uacutevaha o překaacutežkaacutech jež jak se zdaacute mohou nyniacute ještě staacutet v cestě
všeobecneacutemu světlu ale v budoucnosti již nikoli Zde je takeacute uvedeno
rozděleniacute naacutesledujiacuteciacutech pojednaacuteniacute na Pansofii Pampaedii Panglottii a
posleacuteze Panorthosii
XV O tom že všeobecneacute světlo určeneacute lidskyacutem duchům požaduje aby
duchoveacute všech lidiacute byli očištěni od zaacutekalu předsudků
- 59 -
XVI Prosby k Otci světel aby vzešlo plneacute světlo
V prvniacute čaacutesti Consultatio Panegersii volaacute Komenskyacute po nalezeniacute prostředku jenž by
naacuteležitě sloužil zamyacutešleneacutemu uacutesiliacute o naacutepravu věciacute lidskyacutech
bdquoJde mi o to zda lze naleacutezt nějakou takovou věc jež by nějakyacutem zcela
jednoduchyacutem avšak uacutečinnyacutem a zaacuteroveň přiacutejemnyacutem způsobem působila na
všechny a na všechno a tiacutemto působeniacutem je sjednocovala měnila a
obšťastňovalaldquo 293
V prvniacute kapitole Panaugie sveacute hledaacuteniacute tohoto všeobecneacuteho prostředku uacutespěšně završuje
když za něj označuje rozumoveacute světlo ducha čili moudrost Komenskyacute vychaacuteziacute
z přiacuterodně-filosofickeacuteho pozorovaacuteniacute přiacuterody v niacutež praacutevě světlo vysiacutelaneacute Sluncem platiacute
za prostředek kteryacute zasahuje všechny pozemskeacute věci stejnyacutem způsobem294
bdquoVždyť celaacute ta hromada našich zmatků o jejichž odstraněniacute jsme se začali radit
neniacute nic jineacuteho než pochmurnyacute chaos temnot a neniacute přece jineacuteho prostředku
k zahnaacuteniacute temnot než je světloldquo 295
Přiacuterodně-filosofickyacute vyacuteznam světla však neniacute jedinyacutem důvodem proč jej Komenskyacute
užiacutevaacute rovněž i ve svyacutech gnozeologickyacutech a emendačniacutech pojednaacuteniacutech Podle
moravskeacuteho myslitele je totiž světlo i principem Božiacuteho tvořeniacute296
bdquoVždyť světlo a oheň byly podle zaacuteměru nejmoudřejšiacuteho Stvořitele učiněny tak
aby měly schopnost neustaacutelyacutem vysiacutelaacuteniacutem svyacutech paprsků na všechny strany
pronikat prvopočaacutetečniacute laacutetkou tiacutemto pronikaacuteniacutem ji zjemňovat zjemňovaacuteniacutem ji
uvaacutedět do pohybu uvaacuteděniacutem do pohybu zahřiacutevat zahřiacutevaacuteniacutem rozpouštět a
rozpouštěniacutem ji činit způsobilou k přijiacutemaacuteniacute jakyacutechkoli foremldquo297
Vedle světla jež je zaacuteřiacute rozleacutevajiacuteciacute se po věcech a činiacuteciacute je tiacutem zjevnyacutemi hovořiacute
Komenskyacute rovněž i o jeho protikladu ndash tmě jež maacute potenci veškereacute věci naopak 293 CC Panaugia I 1 294 CC Panaugia I 2 a 3 295 CC Panaugia I 4 296 CC Panaugia I 5 297 CC Panaugia I 6 Daacutele pak srov CC Panaugia VI 7
- 60 -
zahalovat Z těchto přiacuterodně-filosofickyacutech charakteristik světla a tmy vyplyacutevajiacute
naacutesledně i jejich vlastnosti gnozeologickeacute světlo umožňuje poznaacuteniacute věciacute kdežto tma
jejich poznaacuteniacute zabraňuje298
Světlo však pro Komenskeacuteho neniacute jen jedineacuteho druhu Ve druheacute kapitole hovořiacute
nejprve o světle věčneacutem kteryacutem je bdquoonen lidskyacutem smyslům nepřiacutestupnyacute jas v němž
přebyacutevaacute Bůhldquo299 Daacutele hovořiacute o vnějšiacutem světle ktereacute ztotožňuje s viditelnyacutem světlem
přiacuterodně-filosofickyacutem a o světle vnitřniacutem ktereacute působiacute v lidskeacute mysli Posledniacute
jmenovaneacute je pak daacutele rozděleno na světlo působiacuteciacute v rozumu ve vůli a v citu (svědomiacute)
Všechny jmenovaneacute druhy světla majiacute zaacutekonitě sveacute protiklady ve stejneacutem množstviacute
odpoviacutedajiacuteciacutech stupňů tmy300 Tma a jejiacute nižšiacute stupně však v Komenskeacuteho pojetiacute realiter
neexistujiacute bdquonejsou ničiacutem jinyacutem než nedostatkem skutečneacute bytnosti totiž světlaldquo301
Pro spraacutevneacute pochopeniacute řaacutedu všeho jsouciacuteho a tedy i možnost zdaacuterneacute naacutepravy
lidskyacutech věciacute je nezbytneacute věnovat se nejviacutece světlu rozumoveacutemu ktereacute usměrňuje
rovněž vůli a cit302 Praacutevě kyacuteženeacute spraacutevneacute a univerzaacutelniacute působeniacute tohoto světla
v lidskyacutech mysliacutech nazyacutevaacute Komenskyacute panaugiiacute bdquozaacuteřiacute všeobecneacuteho světlaldquo303
bdquo[hellip] je nutneacute toužit po světle v němž by bylo pohledu vystaveno vše co naacuteležiacute
časnosti i věčnosti co musiacuteme znaacutet i co dělat v co maacuteme doufat i čeho se baacutet co
maacuteme vlastnit i čeho užiacutevat co je dobreacute i co je špatneacute A to proto aby bylo
snadneacute poznat kde jak a proč se až dosud ve vědaacutech v naacuteboženstviacute a při
panovaacuteniacute jedněch nad druhyacutemi chybovalo a spolu s tiacutem poznat i nejzřejmějšiacute
důvody k naacutepravě jednoho za druhyacutemldquo 304
Světlo poznaacuteniacute věciacute je tak Komenskeacutemu nezbytnyacutem předpokladem pro uskutečněniacute
naacutepravy pokaženyacutech lidskyacutech věciacute Toto světlo by umožnilo spatřit adekvaacutetně vše
jsouciacute veskrze a všem vniacutemajiacuteciacutem subjektům305
298 CC Panaugia II 1-4 299 CC Panaugia II 6 K tomu srov teacutež CC Panaugia XVI 3 300 CC Panaugia II 7-15 K tomu srov teacutež CC Panaugia XI 84-88 301 CC Panaugia XI 89 Daacutele pak srov CC Panaugia XI 91 Podobně Komenskyacute diferencuje biacutelou barvu od černeacute ne-barvy Srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VIII XIX 5 302 CC Panaugia II 16 303 CC Panaugia III 1 304 CC Panaugia III 5 305 CC Panaugia III 21-26
- 61 -
Nahleacutedněme nyniacute však na Comeniovo pojetiacute poznaacutevaciacuteho procesu Ve sveacute koncepci
dospiacutevaacute k jedinečneacutemu propojeniacute poznaacuteniacute smysloveacuteho a poznaacuteniacute rozumoveacuteho
umožněneacuteho a zabezpečeneacuteho praacutevě světlem jež tak v jeho světelneacute metafyzice nabyacutevaacute
značně nobilitniacute pozice
Fundamentem racionality je pro Komenskeacuteho jak již bylo naznačeno empirie
člověk podle jeho představ rozumem vyhodnocuje skrze smysly ziacuteskaneacute podněty
Empirickaacute adekvaacutetnost těchto smyslovyacutech dat je však zaacutesadniacutem způsobem
determinovaacutena světlem v němž se vniacutemajiacuteciacutemu subjektu jeviacute306 Komenskyacute tak ve třetiacute
kapitole Panaugie postuluje sveacuteraacuteznou koncepci poznaacuteniacute založenou na ontologickeacute
dignitě světla a završenou empiricko-racionalistickyacutem gnozeologickyacutem procesem bdquo[hellip]
rozumoveacute světlo tedy poznaacutevaacuteniacute přechaacuteziacute od věciacute přes smysly do myslildquo307 Mezi
smysly zaujiacutemaacute ndash jak z vyacutesostneacute role světla logicky vyplyacutevaacute ndash prvniacute a nejdůležitějšiacute
miacutesto zrak308
Při podrobnějšiacutem naacutehledu na Komenskeacuteho pojetiacute gnozeologickeacuteho procesu
zjistiacuteme že průběh poznaacutevaacuteniacute chaacutepe jako vzaacutejemneacute spolupůsobeniacute poznaacutevajiacuteciacuteho a
poznaacutevaneacuteho zaštiacutetěneacuteho vždy přiacutetomnostiacute světla
bdquoSamotneacute světlo netvořiacute viděniacute nyacutebrž vyžaduje odpoviacutedajiacuteciacute uacutekon oka jež samo
maacute takeacute sveacute uspořaacutedaacuteniacute svou činnost a sveacute způsoby jak vychaacutezet světlu
vstřiacutecldquo 309
bdquoZpůsob vniacutemaacuteniacute je styk orgaacutenu s objektem Jeho zaacutekladem je vzaacutejemnaacute činnost
a trpnost věciacute protože každeacute jsoucno působiacute na sousedniacute jsoucna a každeacute
jsoucno je sousedniacutemi ovlivňovaacutenoldquo310
306 CC Panaugia III 7 307 CC Panaugia XI 4 O součinnosti smyslů a rozumu hovořiacute Komenskyacute rovněž i v Pansofii K tomu srov CC Pansofia Svět možnyacute V či CC Pansofia Svět pravzorovyacute I kde je dokazovaacutena existence Božiacute jak zapomociacute smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute tak i rozumoveacuteho uvažovaacuteniacute Jiřina Popelovaacute v tomto ohledu hovořiacute o rozporech bdquomezi jeho senzualismem na straně jedneacute a mezi potřebou racionaacutelniacuteho apodiktickeacuteho věděniacute na straně druheacutehellipldquo jež podle niacute nejleacutepe ilustrujiacute odlišnosti mezi Komenskeacuteho pojetiacutem didaktickyacutech a pansofickyacutech spisů bdquoJe zde totiž zaacutekladniacute rozpor mezi rozhodně aposteriorickyacutem pojetiacutem gnoseologie v didaktickyacutech diacutelech a aprioristickyacutem pojetiacutem v sbquoPansofiilsquoldquo Cit dle Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 157 a 270 Daacutele pak srov tamt s 149 276 a 282-283 322 a 420 308 CC Panaugia VI 7 309 CC Panaugia XI 60 310 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel O schopnosti smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute XXXIX
- 62 -
Světlo v Komenskeacuteho gnozeologii tedy figuruje jako prostředek (avšak i jako
předpoklad samotnyacute) spojeniacute vniacutemajiacuteciacuteho orgaacutenu s vniacutemanyacutem předmětem Toto spojeniacute
označuje autor Porady v jejiacutem latinskeacutem originaacutele termiacutenem coniunctio311
Podobně jako v Panegersii ztotožňuje Komenskyacute i v Panaugii Boha s původcem
světla312 Jeho diacutelem bylo ustaveniacute třech sviacutetilen bdquoz nichž vyšlehuje Božiacute zaacuteře jež naacutes ze
všech stran obklopujeldquo Těmito sviacutetilnami jež Komenskyacute nazyacutevaacute bdquovšeobecnyacutemi
prameny světlaldquo jsou svět živeacute a neživeacute přiacuterody lidskaacute mysl a Slovo Božiacute313 Jejich
všeobecnost spočiacutevaacute v tom že každeacutemu lidskeacutemu duchu poskytujiacute poznaacuteniacute všeho a po
všech straacutenkaacutech Jejich pravdivost je pak garantovaacutena jejich Božskyacutem původem314
Prvniacute z pramenů rozumoveacuteho světla přiacuterodu chaacutepe Komenskyacute jako
nejdokonalejšiacute obraz Božiacute moudrosti315
bdquo[hellip] svět tato Božiacute kniha (jež je jakoby pokladniciacute všech knih) je tak dokonalyacute
že štědře postačuje k tomu abychom z něho čerpali veškereacute poznaacuteniacute ktereacute je pro
člověka na tomto světě nezbytneacuteldquo 316
Druhyacutem pramenem rozumoveacuteho světla je samotnyacute lidskyacutech duch osvětlenyacute Božiacute
moudrostiacute Vzhledem k jeho schopnosti reflektovat vlastniacute rozhodnutiacute jej Komenskyacute
nazyacutevaacute teacutež svědomiacutem Toto světlo je naacutem Bohem daacuteno od našeho narozeniacute Je
vymezovaacuteno obecnyacutemi ndash neboť se jej dostaacutevaacute všem zdravyacutem lidem ndash či vrozenyacutemi ndash
neboť jsou naacutem daacuteny apriori ndash pojmy317
311 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel O schopnosti smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute XXXVIII (I svazek s 455) a CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII Oddiacutel III (I svazek s 483) Ke Comeniově gnozeologii srov daacutele Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9 a 41-48 312 CC Panaugia IV 1-2 313 CC Panaugia IV 6 a 13 K otaacutezce filosofickyacutech zdrojů těchto Komenskeacuteho naacutezorů srov oddiacutel 42 teacuteto praacutece 314 CC Panaugia IV 14-16 315 CC Panaugia V 1 316 CC Panaugia V 9 317 CC Panaugia VI 1-6 Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že v XI kapitole Panaugie Komenskyacute konstatuje že bdquonic neniacute v rozumu co předtiacutem nebylo ve smyslechldquo Srov CC Panaugia XI 32 Vnitřniacute rozpornost v Komenskeacuteho pojetiacute problematiky smysloveacuteho poznaacuteniacute a vrozenyacutech pojmů již velmi intenzivně kritizuje kupř J Popelovaacute (srov pozn č 307 v teacuteto studii) je podle meacuteho soudu pouze zdaacutenlivaacute Comenius totiž ve čtvrteacutem gradu Pansofie konstatuje bdquoOd přirozenosti jsou v našiacute mysli obrysy celeacuteho veškerenstva a celeacute harmonie věciacute Ty ale nevstupujiacute v činnost jinak než prostřednictviacutem uacutekonů smyslů Neboť i schopnost smyslově vniacutemat pochaacuteziacute od přirozenosti vniacutemaacuteniacute samo však pochaacuteziacute od dovnitř vpuštěnyacutech objektůldquo Cit dle CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel Diacutelna schopnosti poznaacutevaciacute Chaacutepeme-li Komenskeacuteho vyacuteroky ve světle jeho triadickeacuteho pojetiacute skutečnosti překonaacutevajiacuteciacuteho antagonistickyacute naacutehled skutečnosti dualistickeacuteho uvažovaacuteniacute zjistiacuteme že jeho zdaacutenlivě rozporneacute naacutezory nejsou vzaacutejemně neslučitelneacute Že si je saacutem Comenius vědom neudržitelnosti dualistickeacuteho stanoviska v
- 63 -
bdquo[hellip] B ůh chtěl aby se vždy když svět předklaacutedaacute vnějšiacutem smyslům věci
objevilo ono naše vnitřniacute světlo vnořilo se do věciacute a zevnitř i zvenčiacute je
zkoumalo počiacutetalo měřilo a zvažovalo aby člověk zjistil co k čemu a jak
každaacute z nich je a aby tak ve věcech rozpoznaacuteval vyacutetvory božskeacuteho uměniacute [hellip]
Stručně řečeno jak bylo nutneacute aby většiacute svět byl vybaven svyacutem viditelnyacutem
světlem tak bylo nutneacute aby i menšiacute svět člověk byl vybaven svyacutemldquo 318
Toto vnitřniacute světlo však nelze chaacutepat jako pouze racionaacutelniacute princip Vedle složky
rozumoveacute sestaacutevaacute rovněž z vůle a schopnosti Nutno ovšem podotknout že tyto dvě
složky jsou vůči rozumu v podřiacutezeneacutem postaveniacute319 Takovaacuteto komplexniacute vnitřniacute
poznaacutevaciacute mohutnost opět ndash za předpokladu spraacutevneacuteho užitiacute ndash zaručuje uacuteplneacute poznaacuteniacute
(chtěniacute a konaacuteniacute) všeho veskrze a všem subjektům Spraacutevnost dobrost a možnost
takoveacuteho jednaacuteniacute je opět garantovaacutena Božskyacutem původem našeho vnitřniacuteho světla Toto
světlo je vpodsledku ndash pro svou niternost a staacutelou přiacutetomnost ndash jistějšiacutem zdrojem
poznaacuteniacute než ne vždy přiacutetomneacute světlo smysloveacuteho světa320
Třetiacutem pramenem rozumoveacuteho světla je Komenskeacutemu Slovo Božiacute ktereacute doplňuje prvniacute
dva způsoby poznaacuteniacute v těch ohledech k nimž se nevztahujiacute a vztahovat nemohou Toto
Slovo se šiacuteřiacute zejmeacutena prostřednictviacutem knih jež za svateacute považujiacute tři Komenskyacutem
otaacutezkaacutech gnozeologie potvrzujiacute ostatně jeho vlastniacute slova z CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII III (I svazek s 481) bdquoAristoteleacutes tedy nepřirovnal dost vhodně mysl k praacutezdneacute desce a neudělal to leacutepe ani jeden z novějšiacutech (Herbert) když ji přirovnal k uzavřeneacute knize Prvniacute totiž naznačuje čistě pasiacutevniacute možnosti druheacute již dokonanyacute čin Ničiacutem z toho mysl neniacute Je tedy čiacutemsi uprostřed mezi tiacutem dvojiacutem Je to totiž aktivniacute možnost již lze převeacutest k uskutečněniacute jejiacute vlastniacute silou ale z popudu vnějšiacutech objektů Obecneacute znalosti totiž nezaacutevisejiacute pouze na zkušenosti ani zkušenost na obecnyacutech znalostech ale jedno na druheacutem ve stejneacute miacuteře jak tomu většinou ve vzaacutejemnyacutech vztaziacutech byacutevaacuteldquo K tomu srov rovněž Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 21 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 46 Podle Karla Flosse to byl praacutevě Pavel Floss jenž prvniacute na tuto skutečnost upozornil a Komenskeacuteho koncepci spraacutevně interpretoval Srov Floss Karel Filozofickeacute přiacutenosy k rozvoji komeniologie In Studia Comeniana et historica č 46-7 1992 roč XXII s 31 K vrozenyacutem obecnyacutem pojmům u Comenia pak daacutele srov CC Pansofia Svět možnyacute IV a V Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s 21 kde Dagmar Čapkovaacute medituje o možnyacutech inspiračniacutech zdrojiacutech Komenskeacuteho vyacuteše zmiacuteněnyacutech postojů Za ně označuje naacutezory Melanchtonovy Alstedovy přiacutepadně filosofii Herberta z Cherbury Ke Komenskeacuteho pojetiacute protikladů srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 506) 318 CC Panaugia VI 5 319 CC Panaugia VI 7-8 a 12 V Pansofii Světě materiaacutelniacutem však Komenskyacute k teacuteto problematice přistupuje odlišnyacutem způsobem neboť zde svobodnou vůli označuje za zaacutekladniacute antropinum povznaacutešejiacuteciacute člověka nad ostatniacute živočichy hovořiacute zde o jejiacute superioritě nad rozumem K tomu srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 7 bod 5 320 CC Panaugia VI 14-18 Jan Amos zde zcela očividně navazuje na předchaacutezejiacuteciacute iluministickou tradici ndash zejmeacutena na diacutelo Augustinovo či Bonaventurovo Srov Floss Pavel Architekti křesťanskeacuteho středověkeacuteho věděniacute Praha 2004 s 22 94 115 274-5 a 284
- 64 -
jmenovanaacute naacuteboženstviacute židovskeacute křesťanskeacute a islaacutemskeacute321 Posledniacute biskup českeacute
Jednoty bratrskeacute žaacutedaacute na židech a muslimech aby zodpovědně uvaacutežili shodu sveacuteho
naacuteboženstviacute s Božiacutemi zaacuteměry a zamysleli se nad přijetiacutem evangelia322
bdquoJe třeba povolat všechny křesťany židy i ostatniacute naacuterody naacuterodnosti a jazykovaacute
společenstviacute celeacuteho světa ke společneacutemu zkoumaacuteniacute aby se dalo s jistotou
stanovit zda knihy Noveacute smlouvy kterou světu zvěstoval Kristus jsou skutečně
Božiacute či nikoli A jsou-li aby se toto Božiacute světlo jež světu přinesli Mojžiacuteš a
Kristus stalo obecnyacutem světlem SVĚTLEM JEDINYacuteM SVĚTLEM
VELIKYacuteM SVĚTLEM NEZHASITELNYacuteM [hellip]ldquo 323
Třem pramenům rozumoveacuteho světla odpoviacutedajiacute tři způsoby jejich poznaacuteniacute bdquotrojiacute oko
jež bylo člověku daacutenoldquo K poznaacuteniacute světa přiacuterody sloužiacute lidskeacute smysly bdquoTělesneacute oko
neniacute nic jineacuteho než živeacute zrcadlo zachycujiacuteciacute viditelneacute podoby věciacute jež se do něho
dostaly působeniacutem světlaldquo324 Poznaacuteniacute vnitřniacuteho světla ndash tedy i mysliacute jinyacutech lidiacute ndash je
umožněno rozumem jenž bdquopohliacutežiacute odraženyacutem viděniacutem na věci ležiacuteciacute mimo mysl jako
by byly umiacutestěny přiacutemo v jejiacutem nitruldquo325 Smyslově a rozumově nepoznatelneacute ndash tedy
Bůh a Božskeacute ndash konečně spadaacute do oblasti viacutery326
Adekvaacutetnost třech způsobů poznaacuteniacute všech věciacute naplniacuteme pouze v přiacutepadě ubereme-li se
cestou užitiacute třech spraacutevnyacutech metod Tak jako si lideacute v každodenniacutem životě vypomaacutehajiacute
různyacutemi protetickyacutemi pomůckami je podle Komenskeacuteho třeba podobně postupovat
rovněž i v oblasti poznaacuteniacute Věci pozorovateli vzdaacuteleneacute pomaacutehaacute přibliacutežit dalekohled Ve
stejneacutem ohledu funguje metoda rozkladu ndash metoda analytickaacute jež rozklaacutedaacute celek na
čaacutesti a přibližuje je tak baacutedajiacuteciacutemu subjektu Rozpoznat celek podle jeho čaacutestiacute napomaacutehaacute
naopak ndash podobně jako přiacuterodovědci drobnohled ndash metoda sklaacutedaacuteniacute neboli syntetickaacute
Podobně jako zrcadlo konečně pracuje metoda srovnaacutevaacuteniacute synkritickaacute bdquoJejiacute pomociacute lze
to co samo o sobě neniacute vidět pozorovat na něčem jineacutem co je tomu podobneacuteldquo Tato
metoda naleacutezaacute sveacute uplatněniacute zejmeacutena v otaacutezkaacutech teologickyacutech Vzhledem k tomu že
321 CC Panaugia VII 7 a 20 322 CC Panaugia VII 22-35 323 CC Panaugia VII 29 324 CC Panaugia VIII 1-2 325 CC Panaugia VIII 5 326 CC Panaugia VIII 6
- 65 -
Boha neniacute možneacute spatřit nabiacuteziacute synkritickaacute metoda možnost patřeniacute jeho obrazu v jeho
vyacutetvorech327 Mezi nimi prvniacute miacutesto zaujiacutemaacute člověk jako vrchol Stvořeniacute ndash přiacuterody328
Metoda analytickaacute koresponduje zejmeacutena se smyslovyacutem poznaacuteniacutem metodě
syntetickeacute odpoviacutedaacute poznaacuteniacute rozumoveacute a cestě synkrize ndash jak vysviacutetaacute z vyacuteše zmiacuteněneacuteho
ndash naacuteležiacute poznaacuteniacute spadajiacuteciacute do oblasti viacutery Pořadiacute v němž Komenskyacute sveacute tři
metodologickeacute postupy představuje neniacute nikterak naacutehodnyacutem předchaacutezejiacuteciacute metoda a
jejiacute uacutespěch je totiž nezbytnyacutem předpokladem užitiacute metody naacutesledujiacuteciacute329
bdquoA tak vše co maacuteš před očima je třeba prozkoumat 1 analyticky abys viděl
součaacutesti věci 2 synteticky abys pronikl do souvislostiacute těch součaacutestiacute 3
synkriticky aby se naprosto jasně ukaacutezala zaacutekladniacute forma věci i zaacutekony podle
nichž se s tou věciacute zachaacuteziacuteldquo330
Takovyacutemto způsobem je tedy podle Komenskeacuteho možneacute bdquozažehnutiacute všeobecneacuteho světla
mezi lidmildquo331 Je však nezbytneacute všech naacutestrojů jimiž Bůh lidi obdaroval naacuteležitě
užiacutevat
bdquoJestliže bychom ovšem chtěli mohli a dovedli použiacutevat knihy Božiacute pak
nastane ono vytouženeacute všeobecneacute praveacute a zaacuteřiveacute světlo poznaacuteniacute jež přemaacutehaacute
327 Komenskeacuteho metoda analytickaacute a syntetickaacute se zdajiacute naacutepadně připomiacutenat metodologickeacute koncepce tzv padovskeacute školy O možneacute inspiraci Jana Amose tiacutemto učeniacutem jsem však v literatuře nenalezl žaacutedneacute zmiacutenky Comeniovu naacutevaznost na Padovany proto chaacutepu jen jako možnou K synkritickeacute metodě srov daacutele Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 100 Josef Tvrdyacute ve sveacute stati připomiacutenaacute že synkritickaacute metoda je stoickeacuteho původu Ve stoickeacutem pojetiacute měla ndash stejně jako později u Komenskeacuteho ndash byacutet naacutestrojem sbližovaacuteniacute filosofickyacutech a naacuteboženskyacutech pohledů K tomu srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 5 Daacutele pak srov Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 41 1990 roč XX s 103-104 Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 Dodejme že marxistickaacute komeniologie perem Jiřiny Popeloveacute hodnotiacute Komenskeacuteho synkritickou metodu velmi negativniacutem způsobem bdquoNa synkritickeacute methodě si Komenskyacute velice zaklaacutedal jako na sveacutem originaacutelniacutem vynaacutelezu a jako na nejbezpečnějšiacute cestě k odhalovaacuteniacute a vysvětlovaacuteniacute pravdy Ve skutečnosti byla hlavniacutem zdrojem jeho omylů nebezpečnějšiacutem než omyly ostatniacuteldquo Tento zdroj omylů posleacuteze přisuzuje Comeniovu naacuteboženskeacutemu blouzněniacute Srov Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 274-276 Podobnyacutech vyacutepadů proti Komenskeacuteho důrazu na viacuteru ktereacute podle meacuteho soudu neniacute možneacute nahliacutežet jinak než hlubokeacute nepochopeniacute zaacutekladniacutech principů jeho filosofie nalezneme u Popeloveacute bohužel viacutece 328 K celeacutemu odstavci srov CC Panaugia IX 5-8 V Pansofii Světě materiaacutelniacutem X (c d I svazek s 533) Komenskyacute sveacute pojetiacute precizuje bdquo[hellip] užitek kteryacute vyplyacutevaacute ze znalosti přirozenyacutech věciacute je že člověk může po schodišti stvořenyacutech věciacute vystoupit až k poznaacuteniacute Stvořitele [hellip]ldquo K tomu daacutele srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 329 CC Panaugia IX 330 CC Panaugia IX 18 331 CC Panaugia X 1
- 66 -
jakeacutekoli a jakkoli vzaacutejemně propleteneacute temnoty nevědomosti pochyb a
samotnyacutech našich omylůldquo332
Praacutevě tento vytouženyacute stav nazyacutevaacute Komenskyacute panaugiiacute333 Světlo v jeho pojetiacute figuruje
jako předpoklad prostředek a završujiacuteciacute princip veškereacuteho lidskeacuteho poznaacuteniacute334
Cele rozliteacute světlo společně s našiacutem odpoviacutedajiacuteciacutem poznaacuteniacutem ndash to jest využitiacute
všech třech zdrojů poznaacuteniacute třech očiacute a třech metod ndash jsou pak předpokladem
panharmonie bdquotj plneacute a všeobecneacute souzvučnosti všeho se všiacutemldquo335 Jako je přiacuterodně-
fyzikaacutelniacute světlo leacutekem proti tmě tak je i moudrost leacutekem proti bdquonevědomosti
nerozvaacutežnosti a hloupostildquo ktereacute stojiacute u kořene současneacuteho pokaženiacute lidskyacutech věciacute336
Panaugia obsahuje rovněž pojednaacuteniacute o přiacuterodně-fyzikaacutelniacutech vlastnostech světla To je
soustředěno do 57 teoreacutemů o světle jež tvořiacute zaacutekladniacute obsahovou čaacutest XI kapitoly Pro
potřeby teacuteto praacutece bude však zajiacutemavyacutem povšimnout si pouze některyacutech z nich
Podle korolaria prvniacuteho teoreacutemu lze v přiacuterodě naleacutezt tři druhy těles světelneacute
průsvitneacute a neprůhledneacute337 Světelnyacutem tělesem je takoveacute jež ze sebe daacutele vyzařuje
paprsky338 Průsvitneacute neboli průhledneacute (bdquořecky diaphanaldquo) těleso skrze sebe propouštiacute
světelneacute paprsky v nezměněneacute podobě339 Neprůhledneacute těleso je pak takoveacute ktereacute
paprsky nepropouštiacute a naopak bdquorozbiacutejiacute a rozptyluje po okolniacutech tělesech [hellip]ldquo 340
Ačkoliv původně hovořil o třech druziacutech přiacuterodniacutech těles přichaacuteziacute ve druheacutem teoreacutemu
Komenskyacute rovněž i s definiciacute leskleacuteho tělesa za něž považuje takoveacute ktereacute světelneacute
paprsky odraacutežiacute jinyacutem směrem341 Přiacuterodně-fyzikaacutelniacute pojednaacuteniacute obsaženaacute v prvniacutem a
druheacutem teoreacutemu Panaugie majiacute však hlubšiacute vyacuteznam prostřednictviacutem sveacute synkritickeacute
metody Comenius ukazuje že podobně jako v přiacuterodě existujiacute ve vztahu ke světlu
různeacute druhy těles je tomu tak i v přiacutepadě lidskyacutech mysliacute
332 CC Panaugia X 5 333 CC Panaugia III 1 334 CC Panaugia X 6 335 CC Panaugia X 8 15 a 16 K harmonii podrobněji srov CC Panaugia X 21-25 336 CC Panaugia XI 98 337 CC Panaugia XI 5 338 CC Panaugia XI 10 Paprsky jsou tiacutem silnějšiacute čiacutem bliacuteže sveacutemu zdroji se nachaacutezejiacute Srov CC Panaugia XI 26 339 CC Panaugia XI 12 340 CC Panaugia XI 14 341 CC Panaugia XI 13
- 67 -
bdquoA takto rozdiacutelnyacute je takeacute vztah lidskyacutech duchů vůči paprskům pravdy Někteřiacute
tupiacute skoro nic nepřijmou a všechno bez užitku propustiacute Jiniacute pouze vracejiacute zpět
to co přijiacutemajiacute To je typ paměťovyacute A konečně jiniacute zas vše co přijiacutemajiacute
rozbiacuterajiacute to znamenaacute spleacutetajiacute řetězy přiacutečin a naacutesledků a pohotovyacutem uvažovaacuteniacutem
rozmnožujiacute věděniacute To je typ přemyacutešlivyacuteldquo342
V dalšiacutem vyacutekladu ztotožňuje se světelnyacutem tělesem svět lidskou mysl a Božiacute Slovo
s průsvitnyacutem tělesem lidskeacute smysly s lesklyacutem tělesem naši pozornost a konečně
s neprůhlednyacutem tělesem rozum kteryacute stojiacute na konci a přijiacutemaacute pravdu o věcech343
Rozum připodobněnyacute k neprůhledneacutemu tělesu způsobuje že je paprsek rozptyacutelen po
okoliacute zasaženeacuteho předmětu Toto rozptyacuteleniacute nazyacutevaacute Komenskyacute svitem344
Panaugia tedy všeobecneacute rozlitiacute světla jež pro Komenskeacuteho představuje možnost
uacuteplneacuteho poznaacuteniacute všeho poznatelneacuteho (gnozeologickyacute aspekt) a tedy i možnost naacutepravy
(emendačniacute aspekt) lidskyacutech věciacute byla samozřejmě ciacutelem ndash ačkoliv ne explicitniacutem ndash již
předchaacutezejiacuteciacutech generaciacute Vzhledem k Božiacutemu zaacuteměru neposkytnout člověku v jednom
okamžiku veškereacute poznaacuteniacute nastaacutevaacute podle Komenskeacuteho čas pro panaugii praacutevě v jeho
současnosti345 V tomto přesvědčeniacute jej podporuje jak jeho silnyacute sklon k chiliastickeacutemu
smyacutešleniacute346 tak i narůstajiacuteciacute počet vynaacutelezů a tiacutem se prohlubujiacuteciacute lidskeacute věděniacute347
324 Pansofia Pampaedia Panglottia
Panaugia je Komenskeacutemu nezbytnyacutem předpokladem pro splněniacute dalšiacutech podmiacutenek
uskutečněniacute všenaacutepravy Po zažehnutiacute velkeacuteho rozumoveacuteho světla jež umožniacute
univerzaacutelniacute poznatelnost bude nutneacute zaveacutest do všech věciacute jednotnyacute řaacuted k těmto věcem a
jejich řaacutedu obraacutetit mysli všech lidiacute a konečně nově nabyteacute a utřiacuteděneacute věděniacute
zprostředkovat všem srozumitelnyacutem způsobem348
342 CC Panaugia XI 15 343 CC Panaugia XI 17-48 344 CC Panaugia XI 45 345 CC Panaugia XIII 3-19 346 K tomu srov vyacuteše oddiacutel 321 teacuteto praacutece 347 Srov CC Panaugia XIII 7 a 27 Panaugia XIII 19-26 348 CC Panaugia XIV 1-2 a CC Panaugia XV 1
- 68 -
Uacutesiliacute bdquosvět uveacutest v jedinyacute trvalyacute a vnitřně všestranně souvislyacute řaacutedldquo bude
reflektovat naacutesledujiacuteciacute čaacutest Obecneacute porady Pansofia349 Koncepce všestranneacuteho a
celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute každeacuteho jednotlivce bude posleacuteze do detailu nastiacuteněna
v Pampaedii350 Univerzaacutelnost podobnyacutech snah by však podle Komenskeacuteho byla
nedosažitelnaacute bez snahy naleacutezt bdquozpůsob jak by bylo možneacute usnadnit studium jazyků aby
se každyacute komu se zachce mohl v kraacutetkeacute době a s nepatrnou naacutemahou naučit
ktereacutemukoli jazyku nebo tolika jazykům kolika by bylo třebaldquo Moravskeacutemu mysliteli
nebude ciziacute ani snaha uvažovat o konstrukci noveacuteho jednotneacuteho celosvětoveacuteho jazyka
o niacutež bude přemiacutetat v Panglotii351 Tyto tři na sebe navazujiacuteciacute a z Panaugie uacutestiacuteciacute kroky
budou předpokladem všeobecneacute naacutepravy věciacute lidskyacutech ndash Panorthosie352
bdquoTyto čaacutesti našiacute Porady nebudou pak ničiacutem jinyacutem než rozšiacuteřeniacutem všeobecneacuteho
světla jež bylo již objeveno v Panaugii NA VŠECHNO NA VŠECHNY A
VESKRZE Pansofii bude možno nazvat světlem jsoucen Pampaedii světlem
mysliacute Panglottii světlem naacuterodů a Panorthosii světlem lepšiacuteho věku neboli
světlem ciacuterkveldquo353
Vzhledem k tematickeacutemu zaměřeniacute teacuteto studie pro naacutes bude důležityacutem pozastavit se
pouze u vybranyacutech pasaacutežiacute těchto čaacutestiacute Porady
Ve čtrnaacutecteacute kapitole Panaugie kde se Komenskyacute zaobiacuteraacute zejmeacutena dalšiacutem členěniacutem
sveacuteho diacutela na jednotliveacute čaacutesti se vyjadřuje rovněž k metodologii sveacute praacutece Pro
349 CC Panaugia XIV 4 Ke Komenskeacuteho pojetiacute vševědy srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 44 Tentyacutež badatel vyslovuje naacutezor že inspiraciacute Komenskeacuteho pansofickeacute koncepce byla filosofie Raimunda Lulla a Petra Rama K tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 K pojetiacute pansofie pak daacutele srov Peškovaacute Jaroslava Jan Amos Komenskyacute ve světle noveacuteho baacutedaacuteniacute In Studia Comeniana et historica č 46-7 1992 roč 1992 s 25 350 K Pampaedii srov bliacuteže Patočka Jan Jan Amos Komenskyacute Pampaedia In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 216-222 Ačkoliv Komenskeacuteho pedagogickeacute naacutezory dalece přesahujiacute tematickyacute raacutemec teacuteto praacutece považuji za důležiteacute alespoň v kraacutetkosti poukaacutezat na vysokeacute oceněniacute jehož se jim od historiků filosofie a komeniologů dostaacutevaacute K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 535 kde Patočka Pampaedii nahliacutežiacute jako bdquoprvniacute pedagogickeacute diacutelo ve vlastniacutem smyslu slova a nejširšiacute vyacutechovnou koncepci celeacute moderniacute dobyldquo 351 CC Panaugia XIV 6 K Panglotii srov daacutele Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 555-556 či Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 114 kde vyacuteznamnyacute českyacute filosof a komeniolog soudiacute že za možnyacute zdroj Comeniovyacutech panglottickyacutech snah je možneacute považovat naacutezory Jakoba Boumlhme 352 CC Panaugia XIV 7 353 CC Panaugia XIV 21
- 69 -
dokonalou naacutepravu věciacute lidskyacutech bude podle něj nezbytneacute bdquoodstranit z filozofie
naacuteboženstviacute a politiky tmu a vřavu a nastolit tak světlo a miacuterldquo V konkreacutetniacute rovině to pro
něj znamenaacute dosaženiacute bdquopraveacuteho aristotelismuldquo ve filosofii (Komenskyacute pod tiacutemto
pojmem rozumiacute v prvniacute řadě dokonalost) bdquopraveacuteho křesťanstviacuteldquo v naacuteboženstviacute a
v politice bdquopraveacuteho platonismu tj společneacuteho sdiacuteleniacute opravdovyacutech dober [hellip]ldquo354
Hovořiacute-li Komenskyacute o aristotelismu a platonismu nepřiklaacuteniacute se tiacutem nikterak
k nekritickeacutemu přijiacutemaacuteniacute filosofickyacutech autorit Jeho pojetiacute filosofie je velmi zjevně
prodchnuto důrazem na vlastniacute smysloveacute a rozumoveacute poznaacuteniacute
bdquo[hellip] Autorita věci obvykle zastiacuteraacute a zahaluje smysly a rozum je naopak
odhalujiacute a ukazujiacute [hellip] Autorita proto rozděluje lidskeacute duchy do sekt zatiacutemco
smysly a rozum všechny uvaacutedějiacute do středu pravdy (jež je pro všechny taacutež) a tak je
sjednocujiacuteldquo355
Že sveacutemu přesvědčeniacute zůstaacutevaacute Komenskyacute v celeacutem textu Konzultace věrnyacute dosvědčujiacute i
dalšiacute pasaacuteže Kupřiacutekladu ve Světě pravzoroveacutem Pansofie předklaacutedaacute důkazy Božiacute
existence založeneacute jak na smyslech tak i na rozumu poukaz na autoritu Piacutesma dodaacutevaacute
až v zaacutepětiacute a naviacutec pouze jako jisteacute potvrzeniacute platnosti předchoziacutech důkazů356
V přiacutepadě Pansofie je v ohledu na teacutema teacuteto praacutece zajiacutemavyacutem povšimnout si bliacuteže
Komenskeacuteho pojetiacute všenaacutepravy bdquoTato knihaldquo poznamenaacutevaacute o Pansofii bdquoby posleacuteze
byla našiacute mysli jakoby schodištěm jež by ji při prochaacutezeniacute všemi věcmi pozdvihovalo až
k neviditelneacutemu vrcholu všech věciacute k Bohuldquo 357 Pansofia prameniacuteciacute z panaugie tedy
v Komenskeacuteho filosoficko-teologickeacute koncepci figuruje jako dalšiacute z předpokladů
gnozeologickeacute a etickeacute ascendence vrcholiacuteciacute dovedeniacutem k bdquoprameni světla a životaldquo ndash
354 CC Panaugia XIV 15 K tomu srov teacutež titulniacute listy k oběma předmluvaacutem Pansofie (c d) kde Komenskyacute ndash vedle Piacutesma ndash opakovaně cituje praacutevě Platoacutena a Aristotela Že Komenskeacuteho vztah k Aristotelovi nebyl nikterak negativniacute dosvědčujiacute četneacute odkazy na Filosofovo diacutelo a jeho vyacuteznam K tomu srov kupř CC Pansofia Svět možnyacute VII bdquo Velikyacute Aristoteleacutes [hellip]ldquo či CC Pansofia Svět možnyacute X 355 CC Panaugia XV 15 K tomu srov teacutež CC Panaugia XV 41 CC Pansofia Zaacutevěrečnaacute čaacutest I 29 bod 6 Pansofia Zaacutevěrečnaacute čaacutest III 356 CC Pansofia Svět pravzorovyacute I K tomu srov teacutež CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 5 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 146 357 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 10
- 70 -
tedy Bohu358 V dalšiacutem textu se saacutem autor Porady explicite odvolaacutevaacute na Jaacutekobův žebřiacutek
bdquopo němž by se stoupalo ze země do nebesldquo 359
Prvniacute čaacutest (tzv gradus stupeň) Pansofie svět možnyacute v němž jsou ponejviacutece vyloženy
zaacutekladniacute principy Komenskeacuteho metafyziky nazyacutevaacute jejiacute autor rovněž bdquosvětlem mysliacuteldquo360
Tento svět ndash jenž představuje uacuteplnyacute a uspořaacutedanyacute systeacutem všech lidskyacutech myšlenek
představ žaacutedostiacute a činů a naleacutezaacute se v mysli každeacuteho jednotlivce361 ndash předchaacuteziacute v
metafyzickeacute koncepci Porady sedmi dalšiacutem z něj vyplyacutevajiacuteciacutem světům
Zdrojem veškereacuteho obsahu lidskeacute mysli neniacute pak nic jineacuteho nežli mysl Božiacute již
Komenskyacute připodobňuje k pravzoru všech obrazů jimiž člověk jako individuum
disponuje O tom pojednaacutevaacute druhaacute čaacutest Pansofie Svět pravzorovyacute
bdquoPoteacute co jsme v sobě objevili mysl kteraacute vždycky o něčem uvažuje něco si
žaacutedaacute a o něco se pokoušiacute hledejme nyniacute i Onoho kteryacute naacutes učinil takovyacutemi jaciacute
jsme [hellip]ldquo362
Naacutesledujiacuteciacutem descendenčniacutem stupněm je pak svět andělskyacute Pro potřeby našeho baacutedaacuteniacute
bude však podstatneacute povšimnout si až stupně dalšiacuteho
Čtvrtyacutem gradem Pansofie je totiž svět materiaacutelniacute v němž myslitel předklaacutedaacute
svoji koncepci filosofie přiacuterody jež měla v raacutemci jeho všenaacutepravnyacutech snah sloužit jako
fundamentum celeacute jeho Pansofie363 Mundus materialis se obsahově de facto kryje
s Komenskeacuteho Addendy (vydaacuteny roku 1663 v Amsterodamu jako přiacutedavek k Physicae
synopsis) platiacuteciacutemi za vrcholneacute přepracovaacuteniacute myslitelovy přiacuterodně-filosofickeacute koncepce
vyjaacutedřeneacute nejprve v jeho Physicae ad lumen divinum reformatae synopsis vydaneacute již
roku 1633 v Lipsku364
358 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 9 K tomu srov i CC Pansofia Svět možnyacute I 18 359 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 56 360 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 3 CC Pansofia Svět možnyacute X 361 CC Pansofia Svět možnyacute I 1 13 či 16 kde se praviacute bdquoBůh člověku sveacutemu obrazu vlastniacutem svyacutem prstem vepsal 1 všechno cokoli si lze myslit vyslovit nebo pokud může byacutet 2 veškeryacute řaacuted pokud si jej lze myslit vyslovit nebo pokud může byacutet 3 všechna pravidla jak rozeznat pravdiveacute od nepravdiveacuteho dobreacute od zleacuteho možneacute od nemožneacuteholdquo V dalšiacutem textu Světa možneacuteho tuto teorii Komenskyacute daacutele rozviacutejiacute Zdroj možneacuteho světa je podle něj v našem rozumu vůli a schopnostech jimž odpoviacutedajiacute tři zaacutekladniacute činnosti vědět chtiacutet a moci K tomu bliacuteže srov CC Pansofia Svět možnyacute I 23 362 CC Pansofia Svět pravzorovyacute Vstup 363 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 246 a 248 364 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 13 a 14
- 71 -
Svět materiaacutelniacute vyvěrajiacuteciacute z předchaacutezejiacuteciacutech gradů je světem živeacute a neživeacute
přiacuterody představujiacuteciacutem zaacutekladniacute životniacute prostřediacute člověka Hovořiacute-li Komenskyacute o
procesu jeho vzniku zdůrazňuje skutečnost že nebyl stvořen z ničeho jak stojiacute v Bibli
kralickeacute nyacutebrž z neviditelneacuteho jak je psaacuteno ve Vulgaacutetě365
bdquoDuch svatyacute chtěl naznačit že při tomto noveacutem stvořeniacute noveacuteho světa nevznikla
žaacutednaacute novaacute podstata ale že pouze to co je od věčnosti v Bohu a v idejiacutech a od
věků v andělskeacutem světě neviditelneacute a nevniacutematelneacute se nějakyacutem obraacuteceniacutem
navenek stalo viditelnyacutem Svět byl tedy novyacute jen v tom ohledu protože v něm
Bůh učinil zjevnyacutem tělesnyacutem očiacutem takeacute to co je v něm sameacutem neviditelneacute (totiž
jeho vyacutetečnost a božskost)ldquo366
Mundus materialis se tedy via facti vyznačuje stejnyacutem obsahem jako světy jemu
předchaacutezejiacuteciacute Akt Stvořeniacute ndash v intenciacutech naacutemi obyacutevaneacuteho světa ndash je proto nutneacute chaacutepat
jako přechod neviditelneacuteho ve viditelneacute367
Materiaacutelniacute svět je konstituovaacuten třemi fundamentaacutelniacutemi principy jimiž jsou laacutetka
duch a světlo368 Tyto principy se v podobě vlaacutehy vtěleneacuteho ducha a vrozeneacuteho tepla
jimž jako jejich bdquosiacutedlaldquo odpoviacutedajiacute sůl rtuť a siacutera spolupodiacutelejiacute na existenci lidskeacuteho
těla369
Prostřednictviacutem pohybu je v materiaacutelniacutem světě z fundamentaacutelniacutech principů
odvozeno sedm stupňů v něm se vyskytujiacuteciacutech podstat Ze spojeniacute jako prvniacute stvořeneacute
nehybneacute laacutetky pohybliveacuteho ducha a prostředkujiacuteciacuteho ohně vznikajiacute postupně živly
paacutery povětrnostniacute jevy nerosty rostliny a živočichoveacute370 Ascendenčniacute hierarchickaacute
koncepce podstat materiaacutelniacuteho světa je pak završena svobodně jednajiacuteciacutem člověkem
Živly tedy nejnižšiacute stupeň hierarchie jsouciacuteho se vyznačujiacute nejnižšiacute miacuterou pohybu
Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že počet živlů ustavuje Komenskyacute na třech jimiž jsou země
365 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 16 a Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 15 na s 534-535 K probleacutemu srov rovněž Žd 113 366 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 17 367 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 18-20 Creatio ex nihilo však tiacutemto Comenius cele neodmiacutetaacute to podle jeho přesvědčeniacute proběhlo pouze prvniacuteho dne Božiacuteho Tvořeniacute kdy byly stvořeny principy světa Srov tamt naacutesledujiacuteciacute odstavec a CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 41 368 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 23-25 Tento probleacutem bude podrobněji analyzovaacuten v oddiacutele 42 teacuteto praacutece 369 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IIIV 3 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 21-22 370 K tomu daacutele srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 14
- 72 -
vzduch a voda371 Člověku jenž stojiacute na vrcholu Stvořeniacute je pak vlastniacute schopnost
všestranneacute ničiacutem neomezeneacute pohyblivosti372 Komenskyacute jej pojiacutemaacute jako tvora nejviacutece
podobneacuteho Bohu ztělesňujiacuteciacuteho bdquoBožiacute nekonečnost v konečnyacutem meziacutechldquo373 V člověku
se snoubiacute přirozenost všech ostatniacutech věciacute světa materiaacutelniacuteho (laacutetka duch - anima
oheň) s nesmrtelnyacutem a mysliacuteciacutem duchem (spiritus) jehož přijiacutemaacute ze světa
andělskeacuteho374
bdquoNejvyššiacute dokonalost člověka je nadevše viditelnaacute protože představuje svyacutem
tělem celyacute svět dušiacute samotneacuteho stvořitele světa Boha Proto se mu nikoli
nevhodně řiacutekaacute mikrokosmos a mikrotheos (malyacute svět a malyacute bůh)375
Člověk složenyacute z těla duše a ducha376 tento trojjedinyacute obraz trojjedineacuteho Boha377 tento
mikrokosmos a mikrotheos stojiacuteciacute na vrcholu Stvořeniacute je diacuteky sveacutemu nesmrtelneacutemu
duchu spojniciacute mezi světem přiacuterody a vyššiacutemi světy378
bdquoVšechno z jednoho všechno k jednomu prvniacute a posledniacute nejvyššiacute a nejnižšiacute
spolu velmi těsně souvisejiacute propojeniacutem prostředniacutech člaacutenků nepřetržityacutemi
spojeniacutemi a nevyhnutelnou činnostiacute a trpnostiacute takže svět i když je sestaven
z milioacutenů čaacutestiacute a čaacutesteček čaacutestiacute je přece jeden a v sobě nedělitelnyacute [hellip]ldquo 379
Všechna jsoucna přirozeneacuteho světa nutiacute konečně člověka k činnosti jiacutež naacuteležiacute dalšiacute
z gradů Pansofie svět lidskeacute dovednosti (Komenskyacutem ztotožňovaacuten s filosofiiacute)380
371 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 4 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9 372 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 1 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 373 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 4 374 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 5 Nezbytneacute je v tomto okamžiku upozornit že Komenskeacuteho terminologie je stran užitiacute latinskyacutech vyacuterazů anima a spiritus v samotneacutem Světě materiaacutelniacutem nejednotnaacute a nejednoznačnaacute O zaacuteměnnosti obou pojmů hovořiacute dokonce myslitel saacutem Srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 Daacutele pak k tomu srov Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 361-363 na s 549 a Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 238 375 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel O přiacutepadciacutech člověka 376 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 (I svazek s 470) 377 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel III O duchu čili mysli 378 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 247 379 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 505) 380 K tomu srov daacutele Patočka Jan O vyacuteznamu Všeobecneacute porady o napraveniacute věciacute lidskyacutech pro celkoveacute diacutelo a oceňovaacuteniacute J A Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 133
- 73 -
Nižšiacutemi stupni jsou posleacuteze svět mravniacute (ztotožňovaacuten s oblastiacute politiky) a duchovniacute
(tedy naacuteboženstviacute) ktereacute uzaviacuterajiacute pětici tzv reaacutelnyacutech světů381
Posledniacutem z pansofickyacutech gradů je pak dokonalyacute svět věčnyacute v němž se lideacute
opětovně navracejiacute k Bohu382
bdquoI svět přetrvaacute ale změněn z přechodneacuteho stavu ve věčnyacute [hellip] Nemůže ovšem
zaniknout tak že by byl uveden v nicotu leda mociacute Všemohouciacuteho On to ovšem
neučiniacute protože nemůže byacutet Stvořitelem ne-jsoucna avšak změniacute jej v jinyacute
obnoviacute a zdokonaliacute všechno Zastaviacute jeho běh ale daacute mu neměnnyacute stavldquo383
Z hlediska filosofickeacuteho obsahu Pansofie považuji rovněž za vhodneacute pozastavit se u
Komenskeacuteho triadickeacuteho pojetiacute skutečnosti384 Ve všech věcech a jejich vztaziacutech je
podle něj možneacute naleacutezt vždy jejich hranice střed a mezistředy385
To platiacute rovněž o nejzaacutekladnějšiacutem vymezeniacute všeho jsouciacuteho v jehož souhrnu lze
rozlišovat jsoucna nejsoucna a polojsoucna a jim odpoviacutedajiacuteciacute bytiacute nebytiacute a
polobytiacute386
bdquoTak jako traacuteva na louce v leacutetě je v zimě neniacute Na jaře však je i neniacute protože
teprve začiacutenaacute růst na podzim stejně tak poněvadž je posečena takže zbyacutevajiacute
z niacute jen nějakeacute zbytky a proto můžeš řiacuteci že je i neniacute nebo což znamenaacute toteacutež
že ani je ani neniacuteldquo387
Daacutele je v textu Světa možneacuteho rozlišovaacuteno rovněž mezi nejviacutece jsouciacute podstatou meacuteně
jsouciacutem přiacutepadkem a nedostatkem jenž je pouhou stopou jsoucna bdquoNedostatkyldquo však i
přesto dodaacutevaacute bdquořadiacuteme k jsoucnům protože znamenajiacute nepřiacutetomnost nějakeacuteho jsoucna
ale přesto nejsou pouheacute nic Neboť co je nic to neniacute nikde zatiacutemco nedostatky ve
381 K tomu srov bliacuteže CC Pansofia Svět možnyacute X CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 532) Daacutele pak srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 33-34 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 32-33 382 K tomu srov bliacuteže CC Pansofia Svět možnyacute X a naacutesledujiacuteciacute čaacutesti Pansofie 383 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 530) 384 Tento značně vyacuteznamnyacute aspekt Komenskeacuteho filosofie bude podrobněji analyzovaacuten ve 4 kapitole teacuteto studie K jeho zaacutevažnosti srov Komenskeacuteho vlastniacute slova z desaacuteteacute kapitoly Panaugie bdquoTrojitost je totiž ve všem rozptyacutelena je věčnyacutem kořenem věčneacute harmonie ve věcech i v našich pojmech [hellip]ldquo Cit dle CC Panaugia X 24 385 CC Pansofia Svět možnyacute II 7 a 8 386 CC Pansofia Svět možnyacute II 7 8 21 50 K triadičnosti srov rovněž CC Pansofia Svět možnyacute VIII 20 387 CC Pansofia Svět možnyacute II 49
- 74 -
věcech skutečně jsouldquo388 Toto pojetiacute se promiacutetaacute rovněž do vztahů mezi jednotlivyacutemi
věcmi entity bdquoněčeho zbaveneacuteldquo jsou takoveacute z nichž jedna realiter existuje druhaacute pak
znamenaacute jejiacute destrukci popř nepřiacutetomnost Tak je tomu ve vztahu zraku a slepoty
sluchu a hudby zdraviacute a nemoci atp Protikladneacute věci jsou naopak ve vzaacutejemneacutem
rozporu a jedna druhou vylučuje ndash jako je tomu v přiacutepadě tepla a chladu dobra a zla
velikosti a malosti atd389
325 Panorthosia a Pannuthesia
Uacutespěšneacute univerzaacutelniacute naplněniacute zaacuteměrů vyacuteše popsanyacutech čaacutestiacute Porady je pro jejiacuteho autora
předpokladem všeobecneacute naacutepravy lidskyacutech věciacute o niacutež pojednaacutevaacute v Panorthosii tedy
šesteacute čaacutesti Konzultace390
bdquoCo dosud bylo předloženo odděleně to ndash ač každyacute obor může byacutet užitečnyacute i saacutem
o sobě ndash přece jen konečně musiacute byacutet sjednoceno k vypuzeniacute temnot z věciacute
pomociacute pansofie temnot z mysliacute pomociacute pampaedie a temnot řeči pomociacute
panglottie aby tyto obory nebyly diacutelem zlomkovyacutem nyacutebrž celistvyacutem celeacutemu
světu na prospěchldquo 391
Komenskyacute je přesvědčen že k panorthosii tedy bdquouniverzaacutelniacute všeobecneacute plneacute naacutepravěldquo
všech ve všem a ve všech ohledech jež dalece přesahuje pouhou orthosii (naacutepravu)392
je zapotřebiacute opravit nejprve lidskyacute rozum vůli a mohutnosti (schopnosti)393 Bude tedy
nezbytneacute založit nově rovněž i tři zaacutekladniacute aspekty lidskeacute činnosti vyvěrajiacuteciacute z těchto
(pre)dispozic novou obecnou filosofii noveacute obecneacute naacuteboženstviacute a novou obecnou
politiku394 V jejich noveacutem ndash obecneacutem ndash uspořaacutedaacuteniacute bude charakteristickyacutem propojeniacute
388 CC Pansofia Svět možnyacute VII 1 389 CC Pansofia Svět možnyacute VIII 20 a 21 390 Panorthosia v niacutež se uvažuje jak by se už konečně měl napravit (dobrodiniacutem všech předešlyacutech nauk) veřejnyacute stav vzdělaacuteniacute naacuteboženstviacute a občanskeacuteho zřiacutezeniacute čili jak vyvraacutetit rychle a od zaacutekladu velikyacute BABYLOacuteN našich zmatků a jak ukaacutezat naacuterodům světa Božiacute SIOacuteN v jeho vznešeneacutem světle Komenskyacute všeobecnou naacutepravu nazyacutevaacute rovněž reformaciacute reparaciacute restituciacute či regeneraciacute Ke Komenskeacuteho emendačniacutemu uacutesiliacute srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 13 19 25 36 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34 Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 35-50 391 CC Panorthosia Vstup 2 392 Naacutepravu definuje Komenskyacute jako bdquouvedeniacute dobreacute věci propadajiacuteciacute zkaacuteze v původniacute dobryacute stavldquo 393 CC Panorthosia I 2-8 394 CC Panorthosia X 1
- 75 -
stareacuteho (miacuteněno pokaženiacute předchaacutezejiacuteciacuteho) a noveacuteho (tj opraveneacuteho) řaacutedu v
bdquojednotneacutem souladuldquo395
bdquoTak tato posledniacute reformace po niacutež toužiacuteme odvolaacutevaacute všechny lidi od stranictviacute
a sektaacuteřstviacute a všechny shromažďuje ve veškerenstvo v praveacute katolictviacute abychom
po vymyacuteceniacute stranictviacute ve filozofii v naacuteboženstviacute a v politice všichni začiacutenali
byacutet katoliacuteky to je nikoli platoniky aristoteliky stoiky atd nyacutebrž filozofy nikoli
luteraacuteny kalvinisty papeženci atd nyacutebrž křesťany nikoli Rakušany Španěly
Francouzi atd nyacutebrž všichni stejně dobryacutemi občany přiacuteslušniacuteky svobodneacuteho
staacutetu celosvětoveacuteholdquo 396
Fundamentem univerzaacutelniacute a dobrovolneacute uskutečnitelnosti takoveacuteho ciacutele je však
panaugie bdquoto je plneacute světlo vneseneacute do myslildquo Rozlitiacute trojiacuteho společneacuteho světla tj
světla smyslů rozumu a Zjeveniacute je předpokladem reformace filosofie naacuteboženstviacute a
politiky a jejich transformace ve filosofii naacuteboženstviacute a politiku obecneacute a praveacute 397
Obecnaacute filosofie bude všezaacuteřiacute obecně užitou vůči věcem obecnaacute politika všezaacuteřiacute
aplikovanou stejnyacutem způsobem na jednaacuteniacute s lidmi a obecneacute naacuteboženstviacute konečně
všezaacuteřiacute vztahujiacuteciacute se k Bohu398
Filosofie je pak odvětviacutem lidskeacute činnosti jež je pro jeho nezbytnost pro možnost
jakeacutehokoliv dalšiacuteho poznaacuteniacute třeba reformovat jako prvniacute399 Neniacute tedy s podivem že
filosofoveacute osviacuteceniacute bdquoplnyacutem Božiacutem světlemldquo budou nazyacutevaacuteniacute světlonoši400
Všeobecnaacute naacuteprava lidskyacutech věciacute předpoklaacutedaacute ndash v duchu Komenskeacuteho chiliastickeacuteho
přesvědčeniacute ndash v prvniacute řadě Božiacute zaacutesah Ten je realizovatelnyacute prostřednictviacutem věčneacuteho
světla bdquoktereacute samo všechno od začaacutetku ustavilo samo všechno poklesleacute obnovilo a
jedině ono maacute moc všechno obnoveneacute udržovatldquo S odkazem na Piacutesmo (J 812)
ztotožňuje naacutesledně toto světlo s osobnostiacute Ježiacuteše Krista401
395 CC Panorthosia X 1 To v praxi znamenaacute bdquozřizovat všechno nově ale podle staryacutech idejiacute věčneacute moudrosti Božiacuteldquo Cit dle CC Panorthosia X 2 396 CC Panorthosia X 11 397 CC Panorthosia X 51-53 398 CC Panorthosia XIII 12 399 CC Panorthosia XIX 13 K obecneacute filosofii srov daacutele CC Panorthosia XI K obecneacute politice srov CC Panorthosia XII a k obecneacutemu naacuteboženstviacute srov CC Panorthosia XIII 400 CC Panorthosia X 52 401 CC Panorthosia X 53
- 76 -
Vytouženaacute restituce by však nebyla realizovatelnaacute bez lidskeacuteho přičiněniacute402
Mezi lidmi je třeba začiacutet o naacutepravě uvažovat nejprve mezi křesťany403 Mnohem
důležitějšiacute je však Komenskeacuteho vyacutezva aby s naacutepravou začal vždy každyacute jedinec
nejdřiacuteve u sebe a posleacuteze v raacutemci sveacute rodiny404 Pro restituci veřejnyacutech zaacuteležitostiacute je pak
nezbytneacute začiacutet nejprve s reformaciacute vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu naacutesledovanou změnami
v ciacuterkviacutech a světskeacute spraacutevě405 Pro možnost univerzaacutelniacute emendace bude nutneacute rovněž
svolat bdquosvětovyacute sněm čili ekumenickyacute koncilldquo406
Realizaci naacutevratu k původniacute všezahrnujiacuteciacute jednotě o niž Komenskyacute usiluje407
usnadniacute rovněž ustaveniacute třech rozhodčiacutech sborů jež by řešily přiacutepadneacute sporneacute otaacutezky
mezi vzdělanci celeacuteho sjednocujiacuteciacuteho se světa Pro filosofickeacute potřeby by byl zřiacutezen
sbor světla pro otaacutezky ve věcech naacuteboženskyacutech by existovala konzistoř a politickyacutem
potřebaacutem by sloužil soudniacute dvůr408
Do nejmenšiacutech podrobnostiacute promyšlenou Panorthosii pak doprovaacuteziacute Panuuthesia ndash
sedmaacute a zaacutevěrečnaacute čaacutest Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech Jejiacutem poslaacuteniacutem je
vyzvat a nadchnout k realizaci naacutepravnyacutech snah veškereacute jejiacute čtenaacuteře Vedle toho se zde
Komenskyacute vraciacute rovněž ke sveacute koncepci metafyziky světla Světlo je mu zde metaforou
šiacuteřeniacute poznaacuteniacute
bdquoPřirozenaacute povaha světla je že se rozleacutevaacute Vy tedy světla světa vzdělaniacute
mužoveacute jestliže dychtivě netoužiacutete aby planul Božiacute oheň ve světě neukazujete
že jste světleacute hvězdy ale čadiacuteciacute pochodně Praveacute světlo totiž zadržovat paprsky
ani nechce ani nedovede ani nemůže ale šiacuteřiacutec se přes sousedniacute tělesa osvětluje
cokoli může dostihnout bliacutezkeacute i vzdaacuteleneacute [hellip] Vy tedy světlaacute světla (abych vaacutes
oslovil slovy Augustinovyacutemi) sviťte takeacute po celeacute zemi aby nebylo řeči a mluvy
v niacutež by nebylo slyšet vaše hlasyldquo409
402 K tomu srov CC Panorthosia II a Panorthosia III zejm 1-10 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 242 403 CC Panorthosia IV 404 CC Panorthosia XX a XXI 405 CC Panorthosia XXII XXIII a XXIV 406 CC Panorthosia XXV 407 K tomu srov CC Panorthosia I 15 CC Panorthosia VI 13 CC Panorthosia XV 16 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 36 408 CC Panorthosia XV 11-19 K jednotlivyacutem instituciacutem podrobněji pak srov CC Panorthosia XVI XVII a XVIII a Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 13-14 409 CC Pannuthesia VII
- 77 -
V přiacutepadě uacutespěšneacute naacutepravy věciacute lidskyacutech ve všech kyacuteženyacutech aspektech dodejme
zaacutevěrem by pak zcela ustoupila temnota a vše by bylo prodchnuto všeobecně
rozšiacuteřenyacutem světlem410
410 CC Panorthosia XXVI 2-6 K Panorthosii a Pannuthesii srov daacutele Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 376-405
- 78 -
4 Francesco Patrizi a Jan Amos Komenskyacute
Z kapitol 2 a 3 teacuteto praacutece v nichž byly analyzovaacuteny filosofickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute
systeacutemy dvou vyacuteznamnyacutech slovanskyacutech filosofů Franceska Patriziho a Jana Amose
Komenskeacuteho vysviacutetaacute že jejich teoretickaacute diacutela vykazujiacute řadu miacutest vyvolaacutevajiacuteciacute v naacutes
dojem totožnosti popřiacutepadě analogičnosti jejich myšleniacute Na druhou stranu neniacute možneacute
zastřiacutet že se Patricius s Comeniem v řadě svyacutech filosofickyacutech vyacutechodisek a zaacutevěrů
neshodujiacute ba uacuteplně rozchaacutezejiacute
Uacutečelem teacuteto ndash čtvrteacute ndash kapitoly bude pokusit se na otaacutezky jež z předchaacutezejiacuteciacutech
oddiacutelů implicite vyplynuly na zaacutekladě komparace textů obou filosofů a s využitiacutem
sekundaacuterniacute literatury v uacuteplnosti odpovědět Našiacutem ciacutelem bude rozřešit jakeacute obě diacutela
pojiacute totožnosti jakeacute vykazujiacute analogie a v čem se naopak ndash možnaacute překvapivě ndash
odlišujiacute
41 Totožnosti
Jak vyplyacutevaacute ze druheacute a třetiacute kapitoly teacuteto studie velmi vyacuteznamnou roli ve filosofickyacutech
koncepciacutech obou renesančniacutech myslitelů hraje jejich pojetiacute metafyziky světla Pro
Franceska Patriziho i Jana Amose Komenskeacuteho představuje jejiacute fundamentum pojem
panaugie kteryacute oba shodně užiacutevajiacute Patrizi jej do sveacuteho filosofickeacuteho pojmosloviacute přejal
z diacutela Filoacutena Alexandrijskeacuteho jenž jej užil ndash pokud je znaacutemo ndash poprveacute411 Neniacute však
pochyb o tom že Komenskyacute jenž se s Patriziho diacutelem setkal zřejmě až během sveacuteho
londyacutenskeacuteho pobytu v letech 1641 až 1642 převzal užiacutevaacuteniacute termiacutenu panaugia jakož i
koncepci metafyziky světla jež je doslova nosnyacutem piliacuteřem celeacuteho jeho pansofickeacuteho
systeacutemu412 praacutevě od sveacuteho chorvatskeacuteho filosofickeacuteho předchůdce413
411 NUP I 9 21b Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115-116 Daacutele pak srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 144-145 Jaromiacuter Červenka ve sveacute německy psaneacute publikaci předklaacutedaacute detailniacute historicko-filosofickou analyacutezu tzv světelneacute metafyziky (Lichtmetaphysik) jež je ndash podle meacuteho naacutezoru ndash ve vztahu Patriziho a Komenskeacuteho kliacutečovou spojniciacute Jejiacute kořeny spatřuje v indickeacutem a semitskeacutem myšleniacute Mezi dalšiacutemi konkreacutetniacutemi zdroji uvaacutediacute Piacutesmo heacuterakleitovu pyacutethaacutegorejskou a stoickou filosofii Pojem παναύγεια spatřuje poprveacute však až praacutevě u zmiacuteněneacuteho Filoacutena Alexandrijskeacuteho 412 Josef Tvrdyacute zdůrazňuje skutečnost že pojem pansofia se vyskytuje rovněž u Franceska Patriziho a to ndash což je nejpozoruhodnějšiacute ndash v identickeacutem smyslu v jakeacutem jej později bude chaacutepat naacuteš Jan Amos Komenskyacute K tomu srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 3 Ve stejneacutem duchu se vyslovuje rovněž Frances A Yates jež však vzaacutepětiacute dodaacutevaacute že celaacute jedna kniha Patriziho NUP je pojmenovaacutena Pansophia
- 79 -
což je ovšem evidentně v rozporu se skutečnostiacute Srov Yates Frances A Rozenkruciaacutenskeacute osviacutecenstviacute Praha 2000 s 199 a pozn č 24 na s 318 Jiniacute badateleacute (Jaromiacuter Červenka Robert Kalivoda) však ve svyacutech studiiacutech předklaacutedajiacute naacutezor že Comenia k užiacutevaacuteniacute tohoto termiacutenu inspirovali přiacutemo rosenkruciaacuteni Srov Červenka Jaromiacuter Die Grundlagen der pansophischen Idee des Johann Amos Comenius In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) 1 (XXV) Praha 1969 s 77-78 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et Historica č 29 1985 roč XV s 22-23 Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 46 Jaacuten Kvačala vedle toho připomiacutenaacute že slova pansophia užil již Filoacuten Alexandrijskyacute pracoval s niacutem i Jakob Boumlhme a že saacutem Komenskyacute se odvolaacutevaacute na luteraacutenskeacuteho teologa Laurenberga Srov Kvačala Jaacuten K histoacuterii slova pansophos pansophia In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a spisech J A Komenskeacuteho (AJAK) 1922 seš 5 s 38-39 V Conatuum pansophicorum dilucidatio Comenius sice na miacutestech v nichž hovořiacute o pansfoii vskutku zmiňuje jmeacutena Laurenberga (a rovněž i sveacuteho učitele Alsteda) v dalšiacutem vyacutekladu nicmeacuteně hovořiacute o vlastniacutem zavedeniacute tohoto termiacutenu Srov Komenskyacute Jan Amos Objasněniacute pansofickyacutech pokusů In Studia Comeniana et historica č 57-58 1997 roč XXVII s 135-167 (zejm pak s 148-152) Dodejme konečně že Jan Patočka opakovaně připomiacutenaacute že v ohledu na vlastniacute koncepci pansofie byl Komenskyacute inspirovaacuten zejmeacutena Tommasem Campanellou a Francisem Baconem K tomu srov kupř Patočka Jan Komenskyacute a Bacon In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 542-583 Vedle pansofickeacute koncepce přijal podle Patočky Komenskyacute rovněž i Baconův požadavek jednotneacute filosofickeacute metody S Verulaacutemskyacutem prosazovanou indukciacute se však cele neztotožnil Podle meacuteho soudu je u Comenia naopak možneacute vysledovat ohlasy Patriziho sveacuteraacutezneacute metodologie kombinujiacuteciacute aristotelskyacute (induktivně-)ascendenčniacute postup s platonskyacutem (deduktivně-)descendenčniacutem obohacenyacute o třetiacute teologizujiacuteciacute kontemplativniacute Ke Komenskeacuteho analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute metodě srov čaacutest 323 teacuteto praacutece 413 K tomu srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 76 145 a 192 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115 120-121 a 125 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 312 323 325 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 148 155 a 159-160 Patočka Jan Filosofickeacute zaacuteklady Komenskeacuteho pedagogiky In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 217-218 Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 65-68 Tvrdyacute J Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 a 13 Všichni tito badateleacute se shodujiacute v naacutezoru že se Comenius s Patriciovou filosofiiacute setkal teprve až v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let 17 stoletiacute Že tomu mohlo byacutet jinak ukaacutežeme si v oddiacutele 44 teacuteto studie Podle Marty Fattori se jako pravděpodobneacute jeviacute že se Comenius v Londyacuteně setkal s pařiacutezškyacutem vydaacuteniacutem Nova de universis philosophia z roku 1638 Srov Fattori Marta c d s 312 323 325 Vyacuteznamu Patriziho pojetiacute metafyziky světla jakož i univerzalistickeacuteho charakteru celeacute filosofie pro konečnou podobu Komenskeacuteho pansofickyacutech představ jsou si vědomi i sami současniacute chorvatštiacute badateleacute Srov kupř Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 133 137-139 a 143 Nahleacutedneme-li Patriziho koncepci filosofie jež je podle něj naacutesledujiacuteciacute bdquoPhilosophia studium est sapientiae Sapientia universitatis est cognitioldquo (Cit dle NUP I 1 1b) a Komenskeacuteho pojetiacute Pansofie neboli všeobecneacute moudrosti (srov vyacuteše kapitola 3) nebudeme moci přehleacutednout oběma myslitelům společnyacute akcent na univerzalitu poznaacuteniacute O Patriziho vlivu v tomto ohledu hovořiacute mj vyacuteše zmiacuteněnaacute chorvatskaacute badatelka L Schiffler Srov Schiffler Ljerka c d s 141 K Patriziho pojetiacute filosofie srov rovněž Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 344 346 a 347 kde autorka velmi vhodně připomiacutenaacute Patriziho ndash s Komenskyacutem ndash obdobneacute vše-vědneacute a encyklopedickeacute snahy jejichž vyacutesledem mělo byacutet diacutelo Ingens Divinae Sapientiae Thesaurus z nějž se naacutem však bohužel dochovaly pouze fragmenty popř zmiacutenky v myslitelově korespondenci Konečně nezajiacutemavou neniacute ani skutečnost že Francesco Patrizi i Jan Amos Komenskyacute se explicite vyslovujiacute pro prioritu filosofie před ostatniacutemi discipliacutenami K tomu srov Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 353 Daacutele k tomu pak srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47
- 80 -
Shodneacute užitiacute pojmu panaugia však neniacute zdaleka jedinyacutem jednotiacuteciacutem prvkem
filosofickyacutech koncepciacute obou slovanskyacutech osobnostiacute Patrizi i Komenskyacute ve svyacutech
vrcholnyacutech teoretickyacutech diacutelech prezentujiacute de facto identickeacute chaacutepaacuteniacute uacutelohy světla
v gnozeologickeacutem procesu414 Patriziho gnozeologie je založena na smysloveacutem poznaacuteniacute
fundovaneacutem primaacuterně zrakovyacutem vniacutemaacuteniacutem jež je schopno recipovat praacutevě světlo a
světlost bdquoVisui prima et primo cognita sunt lux et lumenldquo konstatuje hned v prvniacute
knize prvniacute čaacutesti sveacute Noveacute filosofie o univerzech415 Rovněž podle Komenskeacuteho je
poznaacutevaciacute proces založen na senzualistickeacutem vyacutechodisku opiacuterajiacuteciacutem se o prioritu
zrakovyacutech vjemů bdquoNaše SMYSLY tedy jež naacutem dal Bůh jsou prvniacutem našiacutem okem jiacutemž
věci ve světě vniacutemaacuteme bezprostředně přiacutemyacutem viděniacutemldquo416
Stejně tak je gnozeologickyacute proces u obou myslitelů ndash v konkreacutetniacute rovině ndash
shodně chaacutepaacuten jako vzaacutejemneacute aktivniacute spolupůsobeniacute poznaacutevajiacuteciacuteho subjektu
(disponujiacuteciacuteho vniacutemajiacuteciacutem orgaacutenem) a poznaacutevaneacuteho objektu Toto spojeniacute (u Patriziho
coitio u Komenskeacuteho coniunctio) je realizovatelneacute pouze za přiacutetomnosti a aktivniacute
uacutečasti třetiacuteho člena rovnice ndash světla
Nepochybeneacute smysloveacute poznaacuteniacute jehož adekvaacutetnost je garantovaacutena světlem je pro oba
analyzovaneacute myslitele naacutesledně nezbytnyacutem předpokladem jakeacutehokoliv kognitivniacuteho
procesu bdquoHanc ergo lucem contemplationis omnis primariam causamldquo tvrdiacute ve sveacute
NUP Francesco Patrizi417 Comenius ve sveacute Konzultaci podobně avšak obšiacuterněji
prohlašuje
bdquoLidskaacute přirozenost totiž byla vytvořena tak že prvniacute kořen veškereacuteho jejiacuteho
konaacuteniacute ať dobreacuteho či špatneacuteho je v rozumu Vždyť uacutedy svyacutem pohybem
vykonaacutevajiacute vše co jim vlaacutedkyně Vůle poroučiacute Vlaacutedkyně ovšem poroučiacute podle
toho jak se rozhodne rozhodne se podle toho jak si zvoliacute zvoliacute si podle toho
jak rozumiacute Rozumiacute však podle toho jak každou věc přijiacutemaacute od smyslů přijiacutemaacute
ji ovšem podle toho jak se jeviacute buď v jasneacutem světle nebo skrze mraky buď
v jejiacutem praveacutem nebo nepřirozeneacutem a nenaacuteležiteacutem zbarveniacute tvaru a polozeldquo418
414 K tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 114 415 NUP I 1 1b srov oddiacutel 226 teacuteto studie 416 CC Panaugia VIII 4 417 NUP I 1 1c 418 CC Panaugia III 7
- 81 -
Patricius a Comenius se konečně shodujiacute rovněž v otaacutezce filosofickyacutech a teologickyacutech
důsledků naacuteležiteacuteho zachaacutezeniacute se světlem v jeho gnozeologickeacutem aspektu Pro oba je
totiž vyacutelučnyacutem předpokladem teoretickeacute ascendence naacutevratu ke světlu prvotniacutemu ndash
tedy Bohu419 bdquoLux ergo et lumen primaria eius proles ante omnia sunt nobis
cognoscenda Per ea ad primam lucem patremque luminum ascendendumldquo prohlašuje
chorvatskyacute myslitel420
Posledniacute biskup Jednoty bratrskeacute pak ve sveacutem opus magnum charakterizuje
Pansofii jejiacutemž nezbytnyacutem předpokladem je praacutevě panaugia naacutesledujiacuteciacutemi slovy
bdquoTato kniha by posleacuteze byla našiacute mysli jakoby schodištěm jež by ji při prochaacutezeniacute všemi
věcmi pozdvihovalo až k neviditelneacutemu vrcholu všech věciacute k Bohuldquo 421
Oba mysliteleacute rovněž shodně zdůrazňujiacute že na počaacutetku gnozeologickeacuteho procesu stojiacute
smysly vniacutematelneacute a vniacutemaneacute světlo v materiaacutelniacutem (lidskeacutem) světě (senzualistickyacute
aspekt) skrze jehož poznaacuteniacute lze naacutesledně prostřednictviacutem činnosti mysli
(racionalistickyacute aspekt) ascendovat až k jeho netělesneacutemu (smyslům nedostupneacutemu)
zdroji ndash Bohu422
Pro Komenskeacuteho je z hlediska vytouženeacute naacutepravy pokaženyacutech lidskyacutech věciacute nezbytnyacutem
naacutevrat ze současneacute v mnohost rozdrobeneacute reality k původniacute čisteacute jednotě tedy Bohu
Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že hovořiacute-li Comenius o Bohu užiacutevaacute de facto stejnyacutech
charakteristik jež pro něj vyhradil Francesco Patrizi ve sveacute jedinečneacute pozitivně-
teologickeacute koncepci
bdquoBůh je totiž cosi jedineacuteho i když je všiacutem je všiacutem a přece je jedno jedineacute
(omnia est et tamen unum est) Jedno je podstatou všiacutem je svyacutemi vlastnostmi
419 K tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 121 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 327 a Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 28 420 NUP I 1 1c 421 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 10 422 NUP I 10 23b-c NUP IV 15 97d NUP IV 19 109d CC Panaugia II 6 CC Panaugia XI 4 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 141 a 142 a Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 344 a 350-351
- 82 -
protože zaacuterodky ideje a vlastnosti zahrnuje v sobě [hellip] Hle Bůh kteryacute jedinyacute je
VŠIacuteM chce abychom jako jeho obraz se VŠICHNI stali JEDNIacuteMldquo 423
Pro připomenutiacute zopakujme charakteristiku již Patrizi předklaacutedaacute ve sveacute noveacute filosofii
bdquoEt omnia sunt in uno sed uniter Et unum uniter est omnia Et unum (liceat ita fari) est
Uno-mnialdquo424
Ačkoliv se ndash ve světle předchaacutezejiacuteciacutech odstavců jakož i zaacutevěrů baacutedaacuteniacute historiků
filosofie ndash jeviacute byacutet nepochybnyacutem že Francesco Patrizi i J A Komenskyacute vychaacutezejiacute ze
shodneacuteho užitiacute pojmu panaugia a kliacutečovyacutech aspektů sveacute metafyziky světla (zejmeacutena
v ohledu gnozeologickeacutem) přistupujiacute k jeho dalšiacutemu užitiacute při tvorbě svyacutech
filosofickyacutech systeacutemů každyacute v poněkud odlišneacutem ohledu
Patriziho dalšiacute uacutevahy stran panaugie se ubiacuterajiacute směrem přiacuterodně-filosofickyacutech
meditaciacute když tiacutemto termiacutenem rozumiacute rozlitiacute světla (lux) ndash jež se tiacutemto stane světlostiacute
(lumen) ndash po původně praacutezdneacutem prostoru (spacium)
bdquoHoc tale lumen a luce verbi Dei emicans nomine vocat appositissimo
Panaugiam quasi omnilucentiamldquo425
Takto rozliteacute světlo (lux lumen) zaplnivšiacute praacutezdnyacute prostor (spacium) se pak stane
teoretickyacutem předpokladem rozpracovaacuteniacute uacutevah o dalšiacutech dvou přiacuterodně-filosofickyacutech
prvciacutech zaklaacutedajiacuteciacutech skutečnost teplu (calor) a toku (fluor)
Jan Amos Komenskyacute bude oproti tomu panaugiiacute rozumět rozlitiacute bdquovytouženeacuteho
všeobecneacuteho praveacuteho a zaacuteřiveacuteho světla poznaacuteniacute jež přemaacutehaacute jakeacutekoli a jakkoli
vzaacutejemně propleteneacute temnoty nevědomostiacute pochyb a samotnyacutech našich omylůldquo426
Moravskyacute myslitel bude tedy daacutele rozviacutejet gnozeologickyacute aspekt metafyziky světla jenž
v jeho pojetiacute vyuacutestiacute ve sveacuteraacuteznou a jedinečnou koncepci všenaacutepravy (panorthosie)
lidskyacutech věciacute jiacutež se panaugia zaklaacutedajiacuteciacute možnost pansofie stane nezbytnyacutem
předpokladem
423 CC Panegersia IX 8 a 11 424 NUP II 7 13d K teacuteto otaacutezce srov rovněž stejnyacute zaacutevěr Ljerky Schiffler Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 143 425 NUP IV 4 73c-b NUP I 9 21b Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 226 teacuteto studie 426 CC Panaugia X 5 CC Panaugia III 1 Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 323 teacuteto studie
- 83 -
Oba filosofoveacute jejichž hlavniacute teoretickaacute diacutela jsou předmětem analyacutezy teacuteto studie tak
vychaacutezeje ze stejneacuteho terminologickeacuteho a metafyzickeacuteho vyacutechodiska založeneacuteho na
recepci Filoacutenova pojmu panaugia postulujiacute totožnou gnozeologickou koncepci avšak
v ohledu na dalšiacute teoretickeacute rozpracovaacuteniacute zaacutekladniacutech principů sveacute metafyziky světla se
ubiacuterajiacute rozdiacutelnyacutemi cestami
Tento zaacutevěr potvrzujiacute rovněž vyacutesledky baacutedaacuteniacute Elisabeth von Erdmann-Pandžić
jež ve sveacute studii věnovaneacute pojmu panaugia u Patriziho a Komenskeacuteho konstatuje
bdquoKomenskeacuteho vyacutezvy se v zaacutekladniacutech rysech kryjiacute s Patriziho filosofiiacute a bylo proto
důsledneacute když Komenskyacute použil pojem panaugia v podobnyacutech souvislostech jako
Patrizi Komenskyacute nicmeacuteně ve sveacutem vlastniacutem smyslu zdynamizoval univerzaacutelně-
pedagogickyacute apel pojmuldquo427 Německaacute badatelka spatřuje ndash rovněž ve shodě se zaacutevěry
teacuteto diplomoveacute praacutece ndash zaacutekladniacute rozdiacutel v užitiacute pojmu panaugia u obou myslitelů
v Komenskeacuteho akcentu univerzaacutelniacuteho a praktickeacuteho (pedagogickeacuteho) vyacuteznamu jenž se
u Patriziho nevyskytuje428
Komenskeacuteho setkaacuteniacute s Patriziho diacutelem kladeneacute tradičně do obdobiacute jeho kraacutetkeacuteho
působeniacute v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let 17 stoletiacute jej neovlivnilo pouze v jeho
naacutesledneacute koncepci světelneacute metafyziky vyjaacutedřeneacute nejprve ve Via lucis a posleacuteze
komplexně v Obecneacute poradě o naacutepravě věciacute lidskyacutech Comenius nesporně ovlivněn
terminologiiacute Patriziho Noveacute filosofie o univerzech vybudoval pojmosloviacute užiteacute při
konstrukci sveacuteho opus magnum na filosofickyacutech neologismech sestavenyacutech vždy
z řeckeacuteho prefixu -pan429
427 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 125 428 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 123-124 Obdobnyacutem naacutezorem vyznačujiacuteciacutem se však poněkud nižšiacutem oceněniacutem Komenskeacuteho myslitelskeacute kreativity a nezaacutevislosti se prezentuje rovněž Marta Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 326- 327 429 Srov ostatně naacutezvy jednotlivyacutech knih NUP Panaugia Panarchia Pampsychia a Pancosmia a jednotlivyacutech knih Porady Panegersia Panaugia Pansofia Pampaedia Panglottia Panorthosia a Pannuthesia Daacutele k tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 124 S tiacutemto zaacutevěrem se ztotožňujiacute rovněž Marta Fattori srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 323 a 325 a Ljerka Schiffler srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija
- 84 -
Stejně tak i dalšiacute filosofickeacute pojmy jsou podle von Erdmann-Pandžić u obou
myslitelů užiacutevaacuteny ve stejnyacutech formaacutelniacutech i obsahovyacutech konotaciacutech Ve sveacute studii jich
nabiacuteziacute obsaacutehlyacute vyacutečet uveďme však pouze ty nejzaacutesadnějšiacute světlo (lux) otec světel
(pater luminum) rozumoveacute světlo (lux intellectualis) všeobecneacute světlo (lux
universalis) opacum paprsek (radius) umbra430
V ohledu na problematiku filosofickeacute terminologie pro uacuteplnost dodejme že je
v dějinaacutech filosofie pojem panaugia užiacutevaacuten naposledy praacutevě J A Komenskyacutem431 Tato
skutečnost ještě viacutece zvyacuterazňuje uacutezkeacute a osudoveacute propojeniacute myšleniacute obou slovanskyacutech
osobnostiacute
Z hlediska terminologickeacuteho je nepochybně zajiacutemaveacute rovněž zjištěniacute že jak
Francesco Patrizi tak i Jan Amos Komenskyacute užiacutevajiacute ve svyacutech filosofickyacutech a přiacuterodně-
filosofickyacutech pojednaacuteniacutech stejnyacutech vyacuterazů pro jednotliveacute descendujiacuteciacute stupně světla jež
takeacute užiacutevajiacute ve shodneacutem teoretickeacutem vyacuteznamu Oba mysliteleacute postulujiacute totožnou triaacutedu
světlo (u obou myslitelů v latinskeacutem originaacutele lux) ndash paprsek (radius) ndash světlost
(lumen432)433
Pramenem fyzikaacutelniacuteho světla je oběma filosofům nepřiacutestupneacute a nedosažitelneacute (u
Patriziho i Komenskeacuteho shodně inaccessibilis inaccesabile) věčneacute světlo jež je ndash opět
shodně podle obou ndash obyacutevaacuteno Bohem434 Praacutevě toto božskeacute světlo samo ze sebe nižšiacute
světelneacute stupně emituje435
Dodejme konečně že oba filosofoveacute nahliacutežejiacute světlo jako kliacutečovyacute agens v otaacutezce
vzniku a naacutesledneacute existence všeho jsouciacuteho436
Tvůrci filosofickyacutech systeacutemů Noveacute filosofie o univerzech a Obecneacute porady o naacutepravě
věciacute lidskyacutech přistupujiacute totožně i k různyacutem dalšiacutem otaacutezkaacutem svyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech
koncepciacute Oba myslitele pojiacute tendence dělit v přiacuterodě se vyskytujiacuteciacute materiaacutelniacute tělesa do
tři kategoriiacute Patriziho lucida diaphana a opaca a Komenskeacuteho světelnaacute průsvitnaacute a
u europskom obzoru Zagreb 1992 s 140 Daacutele pak srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 430 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 121 431 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 125 432 Autory českeacuteho překladu Obecneacute porady užiacutevaacuteno ekvivalentu svit 433 NUP I 3 5d CC Panaugia I 6 CC Panaugia IX 45 434 NUP IV 4 73d CC Panaugia II 6 K tomu srov teacutež CC Panaugia XVI 3 435 NUP IV 4 73c-74b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 514) 436 Srov oddiacutely 226 228 a 324 teacuteto praacutece daacutele popř CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 25
- 85 -
neprůhlednaacute se vyznačujiacute de facto identickyacutemi fyzikaacutelniacutemi (optickyacutemi) vlastnostmi437
Nahleacutedneme-li však Komenskeacuteho uacutevahy podrobněji zjistiacuteme že jeho vyacuteše nastiacuteněneacute
spekulace opět dalece přesahujiacute uacutezkyacute přiacuterodně-filosofickyacute raacutemec a že jiacutem haacutejenaacute
triadickaacute kategorizace těles hraje ndash coby metafora třech druhů lidskeacute mysli ndash
vyacuteznamnou roli v jeho pojetiacute možnostiacute všenaacutepravy Ukazuje se zde opět ve shodě
s přesvědčeniacutem Elisabeth von Erdmann-Pandžić mimořaacutednaacute tvůrčiacute originalita
Komenskeacuteho
Dalšiacutem z jednotiacuteciacutech aspektů obou filosofickyacutech systeacutemů je pak přiacuterodně-
filosofickyacute postoj deklarujiacuteciacute složeniacute materiaacutelniacuteho světa (Patriziho mundus hylaeus
Komenskeacuteho mundus materialis) pouze ze třech součaacutestiacute vzduchu vody a země438
Podle Jaromiacutera Červenky je nepochybnyacute rovněž vliv chorvatskeacuteho filosofa na
Comeniovo přesvědčeniacute o oduševnělosti světa Tento univerzaacutelniacute duch neboli duše
světa439 zastaacutevaacute rovněž roli všeoživujiacuteciacuteho a všeudržujiacuteciacuteho světoveacuteho principu Protože
je rozptyacutelen všude je přiacutečinou sympatie popř antipatie mezi jednotlivyacutemi entitami440
Odvolaacutevaacute-li se však Komenskyacute na Patriziho filosofii ve svyacutech Ad Physicam addenda
explicite ndash jak Červenka konstatuje441 ndash neplatiacute toteacutež pro Konzultaci v niacutež ndash alespoň
podle myacutech zjištěniacute ndash v teacuteto zaacuteležitosti referuje pouze k Platoacutenovi442
Duše světa je Patrizimu i Komenskeacutemu zaacutekladniacutem a nezbytnyacutem předpokladem
zachovaacuteniacute sympatie a (pan)harmonie napřiacuteč celyacutem univerzem Ačkoliv oba užiacutevajiacute
odlišnyacutech terminologickyacutech uchopeniacute je jejich pojetiacute teacuteto skutečnosti jakož i jejiacuteho
opaku antipatie de facto totožneacute443 V tomto ohledu je však na miacutestě daacutet za pravdu
437 NUP I 1 1c-d CC Panaugia XI 5 Na Komenskeacuteho inspiraci Patrizim v tomto ohledu poukazuje Jan Patočka Srov Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 68 438 K tomu srov oddiacutely 228 a 324 teacuteto praacutece Daacutele pak srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131-133 a Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 23 439 O jisteacute Komenskeacuteho terminologickeacute rozkoliacutesanosti již bylo pojednaacuteno Srov pozn č 374 v teacuteto studii 440 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 59 441 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 22 Stejně tak Marta Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 313-314 Že se oba badateleacute nemyacuteliacute dokazujiacute IV a V hlava (caput) Přiacutedavků K tomu srov Komenskyacute Jan Amos Ad Physicam addenda In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Svazek 12 Praha 1978 s 200-201 442 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IIIIII 1-3 K tomu srov teacutež Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 64 na s 537 443 K tomu srov oddiacutely 228 a 323 teacuteto praacutece Bliacuteže pak srov NUP II 18 39c CC Panaugia X 7-25 Daacutele k teacutematu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s
- 86 -
spiacuteše zaacutevěrům baacutedaacuteniacute J Červenky jenž ideu harmonie nahliacutežiacute v širšiacutem kontextu
novoplatonismu Takovyacutem prizmatem se pak jeviacute vhodnějšiacutem nehovořit o totožneacutem
pojetiacute u obou myslitelů naacuterokujiacuteciacutem vzaacutejemnou vazbu nyacutebrž spiacuteše o analogickeacutem
přiacutestupu444
42 Analogie
Vedle nepochybnyacutech a jednoznačně doložitelnyacutech totožnostiacute je možneacute v největšiacutech
teoretickyacutech diacutelech F Patriziho a J A Komenskeacuteho vysledovat řadu dalšiacutech
analogickyacutech filosofickyacutech vyacutechodisek metodologickyacutech postupů a jejich důsledků
Patriziho i Komenskeacuteho pojiacute přesvědčeniacute o mimořaacutednosti a přelomovosti jejich diacutela445
Oba rovněž deklarujiacute že jimi vystavěnyacute teoretickyacute systeacutem sjednocuje a ndash ba co viacutece ndash
završuje dosavadniacute filosofickeacute tradice V tomto ohledu je velmi zajiacutemaveacute zdůraznit že
oba hovořiacute o sveacute koncepci jako unifikujiacuteciacute aristotelismus a platonismus446 Oběma
myslitelům je však společnaacute i značnaacute ostražitost co se nekritickeacuteho přijiacutemaacuteniacute autorit
tyacuteče Patrizi i Komenskyacute se explicite vyslovujiacute pro upřednostněniacute kritickeacuteho uvažovaacuteniacute
před slepyacutem přijiacutemaacuteniacutem vyacuteroků filosofickyacutech a teologickyacutech osobnostiacute minulosti i
přiacutetomnosti447 Snaha o konstrukci noveacute pravdiveacute a univerzaacutelniacute metody jež je pro jejich
diacutela rovněž charakteristickaacute však nebyla ndash a to nejen z hlediska dějin filosofie 16 a 17
stoletiacute ndash zdaleka ničiacutem vyacutejimečnyacutem448
Oba filosofoveacute se shodujiacute takeacute ve svyacutech filosofickyacutech vyacutechodisciacutech a zaacutekladniacutech
principech sveacuteho uvažovaacuteniacute V oddiacutele 223 teacuteto studie jsme vyliacutečili jakyacutem způsobem
103 a Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 143 444 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 163 K tomu srov rovněž Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 213-214 Tento zaacutevěr potvrzuje rovněž Jan Patočka Srov Patočka Jan Mezihra na prahu moderniacute vědy Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 146-147 kde připomiacutenaacute Komenskeacuteho obeznaacutemenost rovněž s Cusanovyacutemi naacutezory stran (pan)harmonie a via facti tak možnost prokaacutezaacuteniacute totožnosti pojetiacute u Patricia a Comenia vylučuje K tomu srov teacutež Patočka Jan Fyzika a jejiacute principy In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 323 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 538 či Patočka Jan Komenskyacute a Bacon In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 568 445 K tomu srov oddiacutely 222 a 321 teacuteto praacutece 446 K tomu srov oddiacutely 222 a 324 teacuteto praacutece Tento aspekt filosofickyacutech koncepciacute obou myslitelů zdůrazňuje rovněž Ljerka Schiffler Srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 141 Ke Komenskeacuteho unifikačniacutem tendenciacutem srov daacutele Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 33-35 447 K tomu srov oddiacutely 222 a 324 teacuteto praacutece 448 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 54
- 87 -
Francesco Patrizi překonaacutevaacute dualismus a předklaacutedaacute sveacute triadickeacute scheacutema skutečnosti
Triadickeacute smyacutešleniacute je zřejmeacute i u J A Komenskeacuteho jehož celaacute Obecnaacute porada je
vystavěna na principu potrojnosti počiacutenaje děleniacutem lidskyacutech věciacute pokračuje
diferenciaciacute zdrojů lidskeacuteho poznaacuteniacute a cestami naacutepravy konče449
Triadickeacute uvažovaacuteniacute však neniacute pro novoplatonsky orientovaneacute filosofy ničiacutem
vyacutejimečnyacutem Jaromiacuter Červenka a Pavel Floss se konečně shodujiacute v naacutezoru že největšiacute
vliv na rozvoj Komenskeacuteho myšleniacute měly miacutet v tomto ohledu spisy Augustina Aurelia a
Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho450
Ve stejneacutem duchu je pak možneacute hodnotit Komenskeacuteho pojiacutemaacuteniacute člověka jako
mikrokosmu vztaženeacutemu k makrokosmu (srov 324) I zde Červenka naleacutezaacute zdroje
v Cusanově filosofii451 Zaměřiacuteme-li se však na Comeniovy naacutezory podrobněji zjistiacuteme
449 K tomu srov oddiacutely 223 a 324 teacuteto praacutece Neniacute bez zajiacutemavosti že Jaromiacuter Červenka v přiacutepadě Komenskeacuteho hovořiacute dokonce o maacutenii bdquoTriadickaacute maacutenie rostla u Komenskeacuteho rok od roku a vyvrcholila v Konzultaci kde je teacuteměř vše pojato triadickyldquo Ke Komenskeacuteho triadismu srov podrobněji naacutesl poznaacutemka 450 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 6 a 8 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 44 59 a pozn č 30 na s 164 Autor zde předklaacutedaacute obsaacutehlyacute a detailně propracovanyacute seznam možnyacutech zdrojů Komenskeacuteho triadickeacuteho uvažovaacuteniacute Podle Pavla Flosse se Comenius s Cusanovyacutemi spisy setkal již během sveacuteho působeniacute ve Fulneku v letech 1618-1621 K tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 41 Tentyacutež badatel pak v jineacute sveacute studii poznamenaacutevaacute že bdquoKusaacutenova kritika aristotelskeacuteho dualismu protiv na Komenskeacuteho hluboce zapůsobila Zavedeniacute třetiacuteho principu do kosmologickyacutech vyacutekladů považuje pro sebe Komenskyacute za největšiacute přiacutenosldquo Cit dle Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 K otaacutezce Augustin ndash Komenskyacute pak srov Patočka Jan Triaacutedy Cusanovy a triaacutedy Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 280-300 Rovněž i Jan Patočka v c d označuje za hlavniacute inspiračniacute zdroj Comeniova triadismu spisy Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Oproti tomu dodejme s poukazem na studie Erny Banić-Pajnić dospěl Patrizi ke sveacutemu triadismu skrze svůj intenzivniacute zaacutejem o chaldejsko-hermetickou tradici v niacutež spatřuje kořeny veškereacuteho triadickeacuteho smyacutešleniacute vůbec Patriziho triadismus je tedy ndash zdůrazněme ndash primaacuterně (tj z hlediska svyacutech filosofickyacutech zdrojů) ne-křesťanskyacute K tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 269 a 273 Ke Komenskeacuteho triadismu obecněji srov daacutele Floss Karel Rehabilitace triadistiky In Studia Comeniana et historica č 63-64 2000 roč XXX s 22-29 Floss Karel Triaacutedy ndash pojiacutetko mezi filozofiiacute a teologiiacute In Studia Comeniana et historica č 51 1994 roč XXIV s 13-20 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 12-13 18-19 34 36-37 Nejeschleba Tomaacuteš Struktura a triaacutedy Ke zhodnoceniacute vyacuteznamu filozofie J A Komenskeacuteho Pavlem a Karlem Flossovyacutemi In Studia Comeniana et historica č 63-64 2000 roč XXX s 36-41 Schadel Erwin Komenskyacutes Emendationstriadik im reformatiorischen und speziell sozinianischen Umfeld In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 91-111 451 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 44 K teacutematu jakož i Comeniově vztahu ke Cusanovi srov daacutele Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971 roč I s 11-38 Floss Pavel Mikulaacuteš Kusaacutenskyacute život a diacutelo Praha 1977 s 160-162 a 194-202 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 19 a 28 Patočka Jan Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 59-85 (zde pak zejm s 70-71) Patočka Jan Komenskyacute a Cusanus In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 219-224 Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 141 Patočka Jan Mezihra na prahu moderniacute vědy Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 134-148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 96-97 Patočka Jan O
- 88 -
že analogie mikro- a makrokosmu neniacute v jeho filosofickeacute koncepci aplikovatelnaacute pouze
vyacutelučně na člověka nyacutebrž že se vztahuje rovněž i na všechny ostatniacute živočichy452
Jaromiacuter Červenka zde proto hovořiacute i o pravděpodobneacutem vlivu Jeana drsquoEspagneta jenž
za mikrokosmos poklaacutedal i rostliny453
Francesco Patrizi i Jan Amos Komenskyacute se shodujiacute ve svyacutech vyacutehradaacutech vůči
obvykleacutemu pojetiacute Stvořeniacute světa Oba odmiacutetajiacute tradičniacute koncepci creatio ex nihilo a
zdůrazňujiacute že vznik materiaacutelniacuteho světa je nutneacute chaacutepat jako akt zhmotněniacute dosud
neviditelneacuteho a nehmotneacuteho454
Patrizi opakovaně prohlašuje že pod pojmem nihil je ve skutečnosti třeba
rozumět nikoliv naprosteacute nic nyacutebrž absenci laacutetky
bdquoSi materia est nihilum nihilum autem est non ens a Deo est producta [hellip] Nos
vero materiam ex qua corpora omnia mundum constituentia constare dicimus et
corpus esse affirmamus et qualificatum et formatum etiamsi forte non
figuratum et a Deo creatum pro certo habemusldquo455
Komenskyacute na druheacute straně deklaruje že tzv Stvořeniacutem bdquonevznikla žaacutednaacute novaacute podstata
ale že pouze to co je od věčnosti v Bohu a v idejiacutech a od věků v andělskeacutem světě
neviditelneacute a nevniacutematelneacute se nějakyacutem obraacuteceniacutem navenek stalo viditelnyacutemldquo 456
Oba myslitele pojiacute rovněž analogickeacute avšak v historicko-filosofickeacutem kontextu jejich
epochy nikterak vyacutejimečneacute přesvědčeniacute o vymezenosti světa jenž je však situovaacuten
v nekonečneacutem prostoru457
novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 15 Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 452 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI 1 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel VII O schopnosti plodiveacute LXV 453 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 230 454 K Patriziho postojům srov bliacuteže Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 K naacutezorům Komenskeacuteho srov niacuteže 455 NUP II 22 48a Daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 208-209 či Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 456 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 17 Ke Comeniově pojetiacute tvořeniacute (creare formare) srov bliacuteže Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 14-15 457 NUP IV 1 64a-b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VIII 9 Daacutele k tomu srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 189 Nutno však zmiacutenit že Pavel Floss nahliacutežiacute Comeniovy naacutezory odlišně nežli je ndash na zaacutekladě CC Pansofia Svět
- 89 -
Do pomyslneacuteho středu celeacuteho univerza situujiacute Patricius i Comenius prostředkujiacuteciacute
stupeň ndash spojnici ndash všech emanovanyacutech stupňů (Patriziho devět stupňů Komenskeacuteho
osm světů nazyacutevanyacutech ostatně rovněž grady - stupni458)
V přiacutepadě chorvatskeacuteho filosofa se jednaacute o duši
bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat
tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo459
J A Komenskyacute za tuto spojnici označuje člověka disponujiacuteciacuteho nesmrtelnyacutem
duchem460
bdquoVšechno z jednoho všechno k jednomu prvniacute a posledniacute nejvyššiacute a nejnižšiacute
spolu velmi těsně souvisejiacute propojeniacutem prostředniacutech člaacutenků nepřetržityacutemi
spojeniacutemi a nevyhnutelnou činnostiacute a trpnostiacute takže svět i když je sestaven
z milioacutenů čaacutestiacute a čaacutesteček čaacutestiacute je přece jeden a v sobě nedělitelnyacute [hellip]ldquo 461
Comenius však věrnyacute sveacutemu tvůrčiacutemu geniu nezůstaacutevaacute pouze u tohoto konstatovaacuteniacute
Jeho antropologie pronikaacute daleko hlouběji a moravskyacute myslitel tak ke sveacute nauce o
oduševnělosti světa přičleňuje naleacutehavyacute etickyacute aspekt
materiaacutelniacute VIII 9 ndash interpretuji jaacute a hovořiacute o skutečnosti že Jan Amos nekonečnost prostoru odmiacutetaacute Srov Floss Pavel Prostor a nekonečnost světa v Komenskeacuteho Konsultaci In Studia Comeniana et historica č 4 1972 roč II s 49-58 458 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 143 Emanačniacute scheacutema univerza neniacute v raacutemci novoplatonismu ničiacutem vyacutejimečnyacutem Jakaacutekoliv snaha spatřovat vazbu Komenskeacuteho na Patriziho naacutezory by proto v tomto ohledu byla přinejmenšiacutem zavaacutedějiacuteciacute Jaromiacuter Červenka konečně ve sveacute novějšiacute studii konstatuje že Komenskyacute ve sveacute koncepci pansofickyacutech světů vychaacuteziacute z filosofie Tommasa Campanelly K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5 14-16 459 NUP III 4 56d 460 K tomu srov bliacuteže Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27-28 V tomto ohledu neniacute nezajiacutemavyacutem zmiacutenit zřetelnou podobu Komenskeacuteho naacutezorů s filosofickyacutemi představami Ficinovyacutemi Srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 47-78 461 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 505)
- 90 -
bdquo[Č]lověk je všechno protože je schopen staacutet se všiacutem tj tiacutem co je nejvyššiacute i
nejnižšiacute Pokud se oddaacutevaacute pozemskyacutem věcem hrubne a obraciacute se v nic Pokud
nebeskyacutem připodobňuje se poněkud Bohu a stojiacute nad všemi ostatniacutemi tvoryldquo462
V ohledu na prostředkujiacuteciacute stupně je jistě zajiacutemavyacutem povšimnout si rovněž že oba
mysliteleacute nachaacutezejiacute stupně sjednocujiacuteciacute protiklady nejen napřiacuteč univerzem nyacutebrž i mezi
jednotlivyacutemi entitami
Podle Patriziho (pozitivniacute) protiklady bdquo[q]uae plerumque et inter se pugnant et
se se alterant et misceri possunt et ex seipsis media quaedam procreare tepores
colores sapores et similialdquo463
Komenskyacute tvrdiacute že bdquo[v]šechno sice sestaacutevaacute z protikladů tiacutehnouciacutech opačnyacutem
směrem když však rozvinou všechno sveacute uacutesiliacute nezničiacute se ale podpiacuterajiacute se a udržujiacute jako
proti sobě stojiacuteciacute kameny v klenbě Neboť nejvyššiacute a nejnižšiacute těžkeacute a lehkeacute teplo a
chlad atd se udržujiacute a uchovaacutevajiacute jen protikladnostiacute a tak všechno ostatniacuteldquo464
Na tomto miacutestě dlužno zmiacutenit jednu historicko-filosofickou poznaacutemku Vedle
Franceska Patriziho a Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho ndash jak bylo ukaacutezaacuteno vyacuteše ndash byl Komenskyacute
silně ovlivněn rovněž i Tommasem Campanellou od nějž měl převziacutet koncepci třech
sviacutetilen ndash tedy možnyacutech zdrojů poznaacuteniacute jakož i některeacute z principů sveacute přiacuterodniacute a
politickeacute filosofie465 V menšiacute miacuteře je pak u Comenia možneacute spatřovat takeacute vliv
462 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel O přiacutepadciacutech člověka V ohledu na Komenskeacuteho silnyacute a nepřehleacutednutelnyacute akcent na lidskou svobodu stran tvorby vlastniacuteho osudu každeacuteho individua se nabiacuteziacute otaacutezka myslitelovy možneacute inspirace filosofickyacutemi naacutezory Giovanniho Pika della Mirandoly K tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 29-30 kde předniacute českyacute komeniolog hovořiacute o doslova existencionaacutelniacutem aspektu Komenskeacuteho pojetiacute kosmu V jineacute sveacute studii pak Pavel Floss medituje rovněž o jisteacutem vlivu bdquohomocentrickyacutech tendenciacuteldquo filosofie Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Srov Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971 roč I s 24-25 a 31 Jaromiacuter Červenka vedle toho naleacutezaacute kořeny Comeniova silneacuteho důrazu na lidskou svobodu a (sebe)tvořivost v domaacuteciacute bratrskeacute tradici popř ndash rovněž jako P Floss ndash u Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho ale takeacute u Jakoba Boumlhme K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 17 463 NUP I 5 12d 464 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 506) 465 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 63-65 Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 2 Ljerka Schiffler v ohledu na tři zdroje lidskeacuteho poznaacuteniacute hovořiacute rovněž i o možneacutem vlivu Franceska Patriziho V naacutesledujiacuteciacutech uacutevahaacutech nicmeacuteně charakterizuje Campanellovo působeniacute na zformovaacuteniacute Komenskeacuteho postojů jako očividneacute (oćigledno) Srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 133 a 142 Vzhledem ke skutečnosti že toto Patriziho děleniacute nachaacuteziacute v jeho třetiacutem Dialogu o historii jehož znaacutemost neniacute u Komenskeacuteho ndash alespoň podle mně dostupnyacutech informaciacute ndash prokaacutezaacutena kloniacutem se spiacuteše k zaacutevěrům Červenkovyacutem To ostatně potvrzujiacute i vyacutesledky baacutedaacuteniacute Marty Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia
- 91 -
hermetickeacute filosofie německeacute mystiky (zejmeacutena Jakoba Boumlhme466) rosenkruciaacutenů
paracelsianismu Lodovica Vivese Daniela Sennerta Francise Bacona Roberta Fludda
ad467 Vidiacuteme tedy že Komenskeacuteho opus magnum čerpaacute ze značně širokeacute myšlenkoveacute
zaacutekladny jiacutež však veacutevodiacute jmeacutena Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Tommasa Campanelly a ndash
Franceska Patriziho
Comenius je přesvědčen dodejme zaacutevěrem tohoto oddiacutelu že mundus materialis je
konstituovaacuten třemi fundamentaacutelniacutemi principy laacutetkou duchem a světlem (resp ohněm
srov 324) Mohlo by se zdaacutet že k teacuteto sveacute přiacuterodně-filosofickeacute koncepci dospěl pod
vlivem studia filosofickyacutech naacutezorů Franceska Patriziho (srov 228) Tyto principy se
však vyskytujiacute rovněž v diacutele Roberta Fludda s niacutemž byl Komenskyacute obeznaacutemen468 a ndash co
je hlavniacute ndash Comenius se podle Jana Patočky odvolaacutevaacute explicite na vliv Tommasa
Campanelly Tato skutečnost však Patočkovi nikterak nezabraňuje spatřovat skutečnyacute
kořen Komenskeacuteho koncepce třiacute konstituentů materiaacutelniacuteho světa ve filosofii Mikulaacuteše
z Kusy (jež byla ostatně inspiraciacute pro Campanellu samotneacuteho)469
nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 307 308 311 a 312 Jan Patočka ovšem v jedneacute ze svyacutech (během života) nepublikovanyacutech statiacute upozorňuje že ačkoliv se saacutem Komenskyacute ve věci zdroje sveacute koncepce třech sviacutetilen na Campanellu explicite odvolaacutevaacute je nutneacute za fundamentaacutelniacute zdroj těchto jeho (jakož i Campanellovyacutech) naacutezorů označit Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho K tomu srov Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 K politickeacute filosofii pak srov zejm Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5 a 13-14 či Fattori c d s 317 kde italskaacute badatelka soudiacute že Campanellův utopickyacute spis Slunečniacute staacutet měl miacutet vliv na formulaci Komenskeacuteho idejiacute vtělenyacutech do šesteacuteho gradu jeho Pansofie 466 Srov oddiacutel 324 teacuteto studie Daacutele pak srov Patočka Jan K textu 2 gradu Pansofie In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 327 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 114 Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 14 467 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 59 61 63 64 91 a 99 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 Toto teacutema však neniacute předmětem teacuteto studie Podrobněji proto srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 24-104 K probleacutemu srov teacutež Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 20 468 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 21 na s 535 469 Patočka Jan Fyzika a jejiacute principy In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 316-317 a 323 kde českyacute filosof poukazem na časnost vzniku těchto Comeniovyacutech představ vyvraciacute domnělou inspiraci filosofiiacute Franceska Patriziho a s rozhodnostiacute poklaacutedaje naacutesledujiacuteciacute řečnickou otaacutezku poukazuje na vazbu ke Cusanovi bdquoA je potom divneacute že Komenskeacuteho trias se svou uacuteplně pasivniacute hmotou formujiacuteciacutem utvaacuteřejiacuteciacutem světlem-ohněm a aktivitu s pasivitou slučujiacuteciacutem duchem odpoviacutedaacute přesně duchu triadickyacutech scheacutemat kusaacutenovskyacutechldquo K probleacutemu daacutele srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 174-175 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 8 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9-10
- 92 -
43 Rozdiacutely
Pro uacuteplnost vyacutekladu zbyacutevaacute ve stručnosti pojednat o rozdiacutelech jež od sebe oba
filosofickeacute systeacutemy vzdalujiacute Takovyacutech přiacutepadů bychom našli samozřejmě bezpočet
zajiacutemat naacutes zde proto budou zejmeacutena odlišnosti prameniacuteciacute z původně totožnyacutech
filosofickyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech či teologickyacutech vyacutechodisek popřiacutepadě rozdiacutely
vztahujiacuteciacute se k teacutematům jimiž se Patrizi i Komenskyacute shodně intenzivněji zaobiacuterali
Již bylo zmiacuteněno (v čaacutesti 221) že se Patriziho filosofickaacute koncepce vyznačuje
nesmlouvavyacutem protiaristotelskyacutem postojem470 J A Komenskyacute se oproti tomu o
Stagiritu na mnoha miacutestech sveacute Porady opiacuteraacute Jeho filosofie je mu naacutepomocnou např
při vyacutekladu problematiky přirozenosti471 či pohybu (v bdquoaristotelskyldquo širšiacutem slova
smyslu)472
Pozoruhodnou je nepochybně i skutečnost že Patrizi i Komenskyacute hovořiacute ve svyacutech
diacutelech o tmě a z niacute descendujiacuteciacutech nižšiacutech stupniacutech Jestliže však pro chorvatskeacuteho
myslitele tma existuje realiter pro Comenia je jen pouhyacutem nedostatkem bdquoskutečneacute
bytnosti totiž světlaldquo473
Zastavme se v zaacutevěru tohoto oddiacutelu kraacutetce u kosmologickyacutech naacutezorů obou osobnostiacute
slovanskeacute filosofie Nikoliv nezajiacutemaveacute je totiž zjištěniacute že Komenskyacute předklaacutedaacute řadu
empirickyacutech či spekulativniacutech důkazů jakož i svědectviacute Piacutesma jimiž zaštiťuje sveacute
přesvědčeniacute o nepohyblivosti Země474 Patrizi naopak haacutejiacute naacutezor že zemskeacute těleso
rotuje kolem vlastniacute osy475
470 Na jistou Patriziho nedůslednost v tomto ohledu upozornil Eugene E Ryan Srov oddiacutel 228 teacuteto praacutece To ostatně vyplyacutevaacute i z oddiacutelu 42 kde je pojednaacuteno o Patriziho tendenci unifikovat platonskou a aristitelskou filosofii 471 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute II 472 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IV K problematice srov bliacuteže Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 99 na s 539 Že však maacute Comenius k filosofickyacutem naacutezorům Stagirity i jisteacute vyacutehrady doklaacutedaacute Pavel Floss Srov Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 41 1990 roč XX s 100-105 473 NUP I 5 13a CC Panaugia XI 89 474 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V oddiacutel ZEMĚ CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 501) Ke Komenskeacuteho odmiacutetnutiacute kopernikanismu jakož i jinyacutem kosmologickyacutem naacutezorům podrobněji srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 16-17 475 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 52
- 93 -
V otaacutezce přiacutečin přiacutelivu a odlivu Komenskyacute jednoznačně prohlašuje že jejich
hlavniacute přiacutečinou neniacute Měsiacutec nyacutebrž Slunce Patrizi oproti tomu bude deklarovat jako
nejvyacuteznamnějšiacute vliv praacutevě Měsiacutece přičemž jistou roli Slunce zpochybňovat nebude476
44 Doplněniacute
Na tomto miacutestě zbyacutevaacute vyliacutečit několik historickyacutech okolnostiacute jež setkaacuteniacute J A
Komenskeacuteho s diacutelem F Patriziho charakterizujiacute Bylo již vyacuteše poznamenaacuteno že se
Comenius s diacutelem Novaacute filosofie o univerzech setkal zřejmě na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let
17 stoletiacute během sveacuteho kraacutetkeacuteho londyacutenskeacuteho pobytu Mnoziacute historikoveacute filosofie si
však poklaacutedajiacute otaacutezku nebyl-li Komenskyacute s Patriziho naacutezory seznaacutemen již dřiacuteve ndash
prostřednictviacutem spisu Jana Jesenskeacuteho Zoroaster sive nova brevis veraque de universo
philosophia477 jenž je ve velkeacute miacuteře ovlivněn praacutevě filosofiiacute chorvatskeacuteho myslitele478
Jak však zdůrazňuje českyacute badatel Tomaacuteš Nejeschleba ndash a jak je rovněž z celeacuteho obsahu
Komenskeacuteho Porady evidentniacute ndash nečiniacute moravskyacute myslitel o Jesenskeacutem žaacutedneacute zmiacutenky
Naviacutec neniacute ani doložena Komenskeacuteho obeznaacutemenost s Jesseniovyacutem spisem Tato
otaacutezka jak uzaviacuteraacute ve sveacute studii Nejeschleba zůstaacutevaacute do jejiacuteho hlubšiacuteho rozpracovaacuteniacute
nezodpověditelnou479
Jan Amos Komenskyacute ovšem nezanechaacutevaacute v Konzultaci explicitniacute zmiacutenky rovněž
ani o Patriziho jmeacutenu Navzdory tomu je ndash ve světle předchaacutezejiacuteciacutech odstavců a
zejmeacutena čaacutesti 41 teacuteto diplomoveacute praacutece jakož i shodujiacuteciacutech se naacutezorů českyacutech
chorvatskyacutech a italskyacutech historiků filosofie ndash nezpochybnitelneacute že Obecnaacute porada o
naacutepravě věciacute lidskyacutech vznikala pod silnyacutem vlivem Noveacute filosofie o univerzech
chorvatskeacuteho myslitele Franceska Patriziho 476 NUP IV 29 142a-144b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V oddiacutel O MOŘSKEacuteM PŘIacuteBOJI Tyto otaacutezky se však teacutematu našiacute praacutece bezprostředně nedotyacutekajiacute Daacutele proto srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 149-155 477 Srov Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154 Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I BerlinNew York 1998 s 382 478 Ke komplikovaneacutemu vztahu Jesenskeacuteho k Patriziho diacutelu srov bliacuteže Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154-155 a Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 76-105 479 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154-155 a 160
- 94 -
Nečiniacute-li Comenius ve sveacutem stěžejniacutem filosofickeacutem diacutele explicitniacuteho odkazu na
Petrišovo jmeacuteno poukazuje na svou obeznaacutemenost s jeho teoretickou činnostiacute ndash alespoň
podle přesvědčeniacute Marty Fattori ndash jmenovaacuteniacutem třiacute čaacutestiacute NUP ve sveacutem Conatuum
pansophicorum dilucidatio kde vyjmenovaacutevaacute ndash z hlediska rodiacuteciacute se vlastniacute pansofickeacute
koncepce ndash vyacuteznamnaacute diacutela ovšem bez uvedeniacute jejich autorů
bdquoAd quas leges doctrinarum syntagmata construere non solum Aristoteles ipse
aliique antiqui tentacircrunt sed et nostri aevi scriptores quagravem plurimi
Encyclopaedias Polymatheias Panepistemonas Artes cyclognomicas Syntaxes
artis mirabilis Instaurationes magnas Transformationes scientiarum Theatra
sapietiae humanae Omniscientias Christianas Pansophias Panaugias
Panarchias Pancosmias (et si qui alias libris suis tribuerunt inscriptiones) in
publicum edendoldquo480
Pokud bychom tedy přijali předpoklad Marty Fattori že praacutevě tři naposled zmiacuteněneacute
knihy jednoznačně odkazujiacute k osobě Franceska Patriziho481 byli bychom nuceni (což již
italskaacute badatelka nezdůrazňuje) ndash v ohledu na skutečnost že spis Conatuum
pansophicorum dilucitatio vznikl již v roce 1638482 ndash zrevidovat dosavadniacute
přesvědčeniacute historiků filosofie a komeniologů již shodně konstatujiacute že se Comenius
setkal s diacutelem Nova de universis philosophia až v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let
sedmnaacutecteacuteho stoletiacute V takoveacutem přiacutepadě by totiž Komenskeacuteho obeznaacutemenost s Patriziho
diacutelem spadala přinejmenšiacutem již do druheacute poloviny třicaacutetyacutech let 17 věku
Vzhledem ke skutečnosti že Patriziho jmeacuteno jakož ani stěžejniacute principy jeho
filosofie v Conatuum pansophicorum dilucitatio vyacuteslovně jmenovaacuteny nejsou dovoliacutem
si svůj zde zmiacuteněnyacute předpoklad označit pouze za hypotetickyacute
480 Komenskyacute Jan Amos Conatuum pansophicorum dilucidatio In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Sv 15II Praha 1989 s 63 Českyacute překlad je pak čtenaacuteři dostupnyacute v časopise Studia Comeniana et historica Srov Komenskyacute Jan Amos Objasněniacute pansofickyacutech pokusů In Studia Comeniana et historica č 57-58 1997 roč XXVII s 135-167 O možneacutem odkazu na Patriziho opus magnum zde však autorkou překladu ndash Markeacutetou Klosovou ndash pojednaacuteno neniacute Je-li tomu jinak v jejiacute připravovaneacute studii zaměřeneacute praacutevě na Conatuum pansophicorum dilucidatio nemohu posoudit neboť nebyla v době dokončovaacuteniacute teacuteto praacutece dosud publikovaacutena Srov Komenskyacute Jan Amos (ed Klosovaacute Markeacuteta) Prodromus pansophiae a Conatuum pansophicorum dilucidatio překlad do češtiny s komentaacuteřem a předmluvou Praha (Academia) v tisku 481 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 324-325 482 K tomu srov Čapkovaacute Dagmar Pavliacutekovaacute Děvana Naacutelez prvniacuteho vydaacuteniacute Komenskeacuteho spisu Conatuum pansophicorum dilucidatio In Studa Comeniana et historica č 50 1993 roč XXIII s 26-27
- 95 -
Explicitniacuteho jmenovaacuteniacute je však Francesku Patrizimu dopřaacuteno v Komenskeacuteho Přiacutedavciacutech
k Fyzice (z roku 1663)483 a pozdniacutem diacutele Unum necessarium (uveřejněneacutem roku
1668)484
Comeniova obeznaacutemenost provaacutezanost a myslitelskaacute spřiacutezněnost s jeho
chorvatskyacutem protějškem se tak jeviacute byacutet nezpochybnitelnou v každeacutem ze všech možnyacutech
ohledů485
483 K tomu srov vyacuteše pozn č 441 484 Komenskyacute Jan Amos Unum necessarium In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Sv 18 Praha 1974 s 80 485 K tomu srov rovněž Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305 či Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 293
- 96 -
5 Zaacutevěr
V předchaacutezejiacuteciacutem vyacutekladu jsme měli možnost spatřit že se vrcholnaacute diacutela chorvatskeacuteho
filosofa Franceska Patriziho a moravskeacuteho myslitele Jana Amose Komenskeacuteho
vyznačujiacute řadou totožnostiacute jež je zcela nepochybně propojujiacute a ilustrujiacute tak dosti
vyacuteznamnyacute vliv filosofickeacuteho obsahu spisu Nova de universis philosophia na zformovaacuteniacute
myšleniacute posledniacuteho biskupa Jednoty bratrskeacute
Ukaacutezali jsme že Komenskyacute byl v nejvyššiacute miacuteře ovlivněn Patriziho metafyzikou
světla a jejiacutem uacutestředniacutem pojmem ndash panaugia ndash jejichž recepce se naacutesledně promiacutetla i do
jeho gnozeologickyacutech naacutezorů Jejich sveacuteraacuteznost (triadickeacute a procesuaacutelniacute pojetiacute celeacuteho
poznaacutevaciacuteho procesu spojeniacute smysloveacuteho a rozumoveacuteho poznaacuteniacute kliacutečovaacute role světla)
poukazuje rovněž na jasnyacute vliv Franceska Patriziho Stejně tak od autora Noveacute filosofie
o univerzech Comenius přebiacuteraacute chaacutepaacuteniacute světla jako zaacutekladniacuteho principu sveacute
metodologie jakož i některeacute z jeho teologickyacutech naacutezorů (pojetiacute Boha jenž je jedniacutem a
současně všiacutem povaha ascendenčniacuteho procesu) Zřetelnyacute vliv Patriziho filosofie lze
vysledovat takeacute v ohledu na Moravanovu terminologii Nejen že Jan Amos přejiacutemaacute řadu
filosofickyacutech a přiacuterodně-filosofickyacutech pojmů vypůjčuje si od Patriziho rovněž řeckyacute
prefix pan- jenž bude hraacutet nezastupitelnou uacutelohu při vzniku a pojmenovaacuteniacute
jednotlivyacutech čaacutestiacute jeho Obecneacute porady Dodejme konečně že Patrizi je Komenskeacutemu
inspiraciacute pro potrojnou klasifikaci v přiacuterodě se vyskytujiacuteciacutech těles a dalšiacute z jeho
přiacuterodně-filosofickyacutech naacutezorů
Mezi filosofickyacutemi systeacutemy představenyacutemi ve spisech Nova de universis
philosophia a Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech lze samozřejmě naleacutezt řadu
dalšiacutech analogiiacute jež se zdajiacute přinejmenšiacutem poukazovat na obeznaacutemenost Comenia
s Patriciovyacutemi naacutezory Jejich obecnost anebo naopak specifičnost naacutes však spiacuteše
nabaacutedajiacute ndash jak bylo ostatně v čaacutesti 42 teacuteto studie ukaacutezaacuteno podrobněji ndash spatřovat jejich
kořeny buďto v širšiacutem filosofickeacutem kontextu anebo přiacutemo konkreacutetně u jinyacutech myslitelů
(zejmeacutena u Tommasa Campanelly a Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho)
Filosofickeacute systeacutemy Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho se však rovněž
vyznačujiacute řadou zaacutesadniacutech diferenciacute Dalšiacute rozpracovaacuteniacute metafyziky světla uacutestiacute u
chorvatskeacuteho filosofa spiacuteše do oblasti přiacuterodně-filosofickyacutech meditaciacute kdežto u
Komenskeacuteho bude důsledkem recepce Patriziho světelneacute metafyziky s jejiacutem kliacutečovyacutem
pojmem představeniacute jedinečneacute pedagogickeacute a univerzaacutelně emendačniacute koncepce Praacutevě
- 97 -
tiacutemto se Comenius vymykaacute ba co viacutece převyšuje celou novoplatonskou tradici do niacutež
stejně jako Patrizi nepochybně a zcela opraacutevněně naacuteležiacute486 Inspirovaacuten ponejviacutece
Campanellou přebiacuteraacute Komenskyacute sice novoplatonskeacute descendenčniacute scheacutema jež v jeho
pojetiacute sestaacutevaacute ze čtyř světů (svět možnyacute pravzorovyacute andělskyacute materiaacutelniacute) doplňuje je
však o druhyacute ndash o mnoho vyacuteznamnějšiacute ndash aspekt jiacutemž jsou čtyři dalšiacute světy (svět lidskeacute
dovednosti mravniacute duchovniacute a dokonalyacute svět věčnyacute) v nichž se prostřednictviacutem
lidskeacuteho uacutesiliacute realizuje naacutevrat k původniacute jednotě tedy Bohu Uacutestředniacute role je zde
svěřena praacutevě svobodně jednajiacuteciacutemu člověku vytvaacuteřejiacuteciacutemu tyto noveacute grady jenž je tak
vlastniacutem uskutečňovatelem ascendenčniacuteho procesu487
bdquoČlověku se tak dostaacutevaacute zcela mimořaacutedneacute funkce bez něho neniacute možneacute uzavřiacutet
diacutelo stvořeniacute bez něho neniacute svět dokonalyacute člověkem teprve se dovršuje smysl
světa Je povolaacuten k tomu aby soustředil do sebe všechny paprsky světoveacuteho
světla a tiacutem dovršil harmonii a sbquonaacutevratlsquo všech věciacute do jednotyldquo488
Vidiacuteme tedy jakeacute nobilitniacute a nezastupitelneacute miacutesto člověku v Komenskeacuteho filosofickeacutem
systeacutemu naacuteležiacute489
V ohledu na předchaacutezejiacuteciacute kapitoly můžeme tedy nyniacute naše baacutedaacuteniacute uzavřiacutet a odpovědět
na v uacutevodu problematizovanou otaacutezku V přiacutepadě poměru Jana Amose Komenskeacuteho
k filosofii Franceska Patriziho lze o vlivu a recepci vskutku hovořit Ačkoliv Patriciův
vliv na vyacuteslednou podobu Comeniovyacutech filosofickyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech a
teologickyacutech naacutezorů nedosahuje intenzity jakou u něj zaznamenalo myšleniacute Tommasa
Campanelly či Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho můžeme bez jakyacutechkoliv pochybnostiacute
konstatovat že bez Moravanovy obeznaacutemenosti se spisem Nova de universis
philosophia chorvatskeacuteho myslitele Franceska Patriziho by Obecnaacute porada o naacutepravě
486 K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 551 a 559 487 K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 16 kde Červenka zdůrazňuje že se podobnaacute myšlenka u jinyacutech filosofů nevyskytuje Daacutele k tomu pak srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 488 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 540 489 Mimo jineacute pro tuto skutečnost nahliacutežiacute Pavel Floss Jana Amose jako vyacuteznamneacuteho akteacutera procesu divinizace světskeacuteho Srov Floss Pavel Proces divinizace světskeacuteho a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 51 1994 XXIV s 77-82
- 98 -
věciacute lidskyacutech nevznikla v takoveacute podobě v jakeacute ji znaacuteme dnes a že jejiacute kliacutečoveacute čaacutesti
(Panaugia Pansofia) by možnaacute nespatřily světlo světa vůbec
O to naleacutehavěji se pak může jevit hypoteacuteza předloženaacute v oddiacutele 44 teacuteto
diplomoveacute praacutece Comeniův text Conatuum pansophicorum dilucidatio se totiž zdaacute
naznačovat že se jeho autor setkal s Patriziho opus magnum již v době jeho vzniku ndash
tedy kolem roku 1638 Pravdivost takoveacuteho předpokladu by pak znamenala nutnost
revize dosavadniacuteho přesvědčeniacute historiků filosofie a komeniologů kteřiacute se shodujiacute
v naacutezoru že se Komenskyacute se spisem Nova de universis philosophia setkal až během
sveacuteho londyacutenskeacuteho pobytu Tuto hypoteacutezu však může potvrdit teprve naacutesledujiacuteciacute
vyacutezkum a důslednaacute analyacuteza zmiacuteněneacuteho spisku Jana Amose
- 99 -
6 Seznam použityacutech pramenů a literatury
61 Prameny
- Komenskyacute Jan Amos Ad Physicam addenda In Tyacutež Diacutelo Jana Amose
Komenskeacuteho Svazek 12 Praha 1978 s 177-264
- Komenskyacute Jan Amos Conatuum pansophicorum dilucidatio In Tyacutež Diacutelo Jana
Amose Komenskeacuteho Sv 15II Praha 1989 s 57-79
- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha
1992
- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech II svazek Praha
1992
- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha
1992
- Komenskyacute Jan Amos Unum necessarium In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho
Sv 18 Praha 1974 s 71-145
- Patrizi Francesco Nova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non
per motum sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria
Patricii methodo tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo
Platonica rerum universitatis a conditore Deo deducitur Ferrariae 1591 Petrić
Frane Nova sveopća filozofija u kojoj se do prvog uzroka stiže Aristotelovskom
metodom ali ne s pomoću gibanja nego s pomoću svjetla i svjetlila a zatim se
razmišlja o cjelkupnom Božanstvu vlastitom Petrićevom metodom dok se
naposljetku Platonovom metodom iz Boga utemeljitelja izvodi sveukpnutnost stvari
Zagreb 1979
62 Literatura
- Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožně filozofije Zagreb
2001
- Bečkovaacute Marta K toruňskeacutemu bdquoColloquium charitativumldquo In Studia Comeniana
et historica č 51 1994 XXIV s 143-148
- Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis
Philosophia New York 1941
- 100 -
- Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis
Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature
and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 139-169
- Čapkovaacute Dagmar Myslitelsko-vychovatelskyacute odkaz Jana Amose Komenskeacuteho
Praha 1987
- Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In
Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s
11-43
- Čapkovaacute Dagmar Pavliacutekovaacute Děvana Naacutelez prvniacuteho vydaacuteniacute Komenskeacuteho spisu
Conatuum pansophicorum dilucidatio In Studa Comeniana et historica č 50
1993 roč XXIII s 26-34
- Červenka Jaromiacuter Die Grundlagen der pansophischen Idee des Johann Amos
Comenius In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta
Comeniana) 1 (XXV) Praha 1969 s 77-85
- Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970
- Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In
Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5-33
- Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena
misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific
Thought Zagreb 2000
- Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei
Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI
Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 113-
125
- Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su
Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del
rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305-331
- Floss Karel Filozofickeacute přiacutenosy k rozvoji komeniologie In Studia Comeniana et
historica č 46-47 1992 roč XXII s 29-36
- Floss Karel Rehabilitace triadistiky In Studia Comeniana et historica č 63-64
2000 roč XXX s 22-29
- Floss Karel Triaacutedy ndash pojiacutetko mezi filozofiiacute a teologiiacute In Studia Comeniana et
historica č 51 1994 roč XXIV s 13-20
- 101 -
- Floss Karel Zčasověniacute utopie ndash More Andrae Komenskyacute In Studia Comeniana et
historica č 35 1988 roč XVIII s 188-196
- Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et
historica č 41 1990 roč XX s 100-105
- Floss Pavel Architekti křesťanskeacuteho středověkeacuteho věděniacute Praha 2004
- Floss Pavel Die Entwicklung der philosophischen Terminologie Komenskyacutes und
einige Aspekte der Geschichte des substanziellen und systemmaumlsigen Denkens In
Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) 7
(XXXI) Praha 1987 s 5-26
- Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971
roč I s 11-38
- Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In
Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 83-89
- Floss Pavel Mikulaacuteš Kusaacutenskyacute život a diacutelo Praha 1977
- Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005
- Floss Pavel Prostor a nekonečnost světa v Komenskeacuteho Konsultaci In Studia
Comeniana et historica č 4 1972 roč II s 49-58
- Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968
- Floss Pavel Uacutevod do problematiky Komenskeacuteho filozofie In Studia Comeniana et
historica č 29 1985 roč XV s 97-111
- Girardi Karšulin Mihaela Filozofska misao Frane Petrića Zagreb 1988
- Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987
- Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia
Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 35-50
- Kalivoda Robert Utopie a emancipace In Studia Comeniana et historica č 33
1987 roč XVII s 5-25
- Koyreacute Alexandre Od uzavřeneacuteho světa k nekonečneacutemu vesmiacuteru Praha 2004
- Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007
- Kumpera Jan Komenskyacute a Anglie In Studia Comeniana et historica č 55-56
1996 roč XXVI s 25-36
- Kvačala Jaacuten K histoacuterii slova pansophos pansophia In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě
a spisech J A Komenskeacuteho (AJAK) seš 5 1922 s 38-39
- 102 -
- Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der
Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance
Darmstadt 1999 s 173-187
- Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle
einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash
Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band
24 Bamberg 2005 s 147-160
- Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008
- Nejeschleba Tomaacuteš Struktura a triaacutedy Ke zhodnoceniacute vyacuteznamu filozofie J A
Komenskeacuteho Pavlem a Karlem Flossovyacutemi In Studia Comeniana et historica č
63-64 2000 roč XXX s 36-41
- Nejeschleba Tomaacuteš Unum omnia triaacutedy K Panaugii a Panarchii Francesca
Patriziho In Jabůrek Martin (ed) Jednota a mnohost Sborniacutek z mezinaacuterodniacute
konference Centra pro praacuteci s patristickyacutemi středověkyacutemi a renesančniacutemi texty
k osmdesaacutetyacutem narozeninaacutem Karla Flosse Brno 2008 s 110-119
- Patočka Jan Komeniologickeacute studie I Praha 1997
- Patočka Jan Komeniologickeacute studie II Praha 1998
- Patočka Jan Komeniologickeacute studie III Praha 2003
- Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada
o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533-564
- Peškovaacute Jaroslava Jan Amos Komenskyacute ve světle noveacuteho baacutedaacuteniacute In Studia
Comeniana et historica č 46-7 1992 roč 1992 s 21-28
- Polišenskyacute Josef Komenskyacute a Anglie ve světle moderniacuteho baacutedaacuteniacute In Studia
Comeniana et historica č 55-56 1996 roč XXVI s 7-9
- Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958
- Popelovaacute Jiřina Komenskeacuteho filosofie ve vztahu k filosofickyacutem systeacutemům 17
stoletiacute In Studia Comeniana et historica č 30 1985 roč XV s 16-20
- Priesner Claus Figala Carin (eds) Lexikon alchymie a hermetickyacutech věd Praha
2006
- Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of
Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi
platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181-195
- Sousediacutek Stanislav Komenskeacuteho filozofie v souvislostech myšlenkoveacuteho vyacutevoje
doby In Studia Comeniana et historica č 8-9 1974 roč IV s 15-38
- 103 -
- Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische
Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I II BerlinNew York 1998
- Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana
Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 1-15
- Schadel Erwin Komenskyacutes Emendationstriadik im reformatiorischen und speziell
sozinianischen Umfeld In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII
s 91-111
- Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do
slobode mišljenja Zagreb 1997
- Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru
Zagreb 1992
- Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis
philosophica č 22 1996 s 343-355
- Yates Frances A Rozenkruciaacutenskeacute osviacutecenstviacute Praha 2000
- 104 -
Anotace
Diplomovaacute praacutece Filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho ve světle
jejich vrcholnyacutech děl se snažiacute zodpovědět otaacutezku po vztahu Jana Amose Komenskeacuteho
k filosofickeacutemu diacutelu Francesca Patriziho Pro tento uacutečel je v jejiacute prvniacute čaacutesti analyzovaacuteno
nejvyacuteznamnějšiacute filosofickeacute diacutelo J A Komenskeacuteho Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute
lidskyacutech ve druheacute čaacutesti pak opus magnum chorvatskeacuteho myslitele Francesca Patriziho
Nova de universis philosophia Teprve třetiacute čaacutest praacutece přichaacuteziacute s komparaciacute obou
filosofickyacutech systeacutemů a naacuteslednyacutem vyliacutečeniacutem jejich totožnostiacute či analogiiacute a rozdiacutelů
mezi nimi Ve studii je rovněž řešena otaacutezka doby setkaacuteniacute Jana Amose Komenskeacuteho
s tiacutemto Patriziho vrcholnyacutem spisem
Autor Bc Jan Čiacutežek
Katedra filozofie Filozofickaacute fakulta Univerzita Palackeacuteho v Olomouci
Naacutezev diplomoveacute praacutece Filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho
ve světle jejich vrcholnyacutech děl
Vedouciacute diplomoveacute praacutece doc PhDr Tomaacuteš Nejeschleba PhD
Počet znaků 133 884
Počet přiacuteloh 0
Počet titulů použiteacute literatury 65
Kliacutečovaacute slova Jan Amos Komenskyacute Francesco Patrizi Obecnaacute porada o naacutepravě
věciacute lidskyacutech Nova de universis philosophia komeniologie renesančniacute filosofie
metafyzika světla světlo panaugia triadismus
- 105 -
Annotation My diploma thesis The Philosophy of Francesco Patrizi and John Amos Comenius in
the Light of Their Greatest Works seeks the answer to the question of what the John
Amos Comeniuslsquo relationship to the philosophical work of Francesco Patrizi was like
Following the purpose of my work the most important philosophical work of J A
Comenius De rerum humanarum emendatione consultatio catholica is analyzed in its
first part whereas the opus magnum of the Croatian thinker Francesco Patrizi Nova de
universis philosophia is explicated in the second part In the third part of my thesis at
last both philosophical systems are compared followed by the depiction of their
common features or analogies and differences between them My thesis also deals with
the question of when Comenius could have encountered the Patrizirsquos greatest work
Author Bc Jan Čiacutežek
Department of Philosophy Philosophical Faculty Palacky University in Olomouc
Name of thesis The Philosophy of Francesco Patrizi and John Amos Comenius in
the Light of Their Greatests Works
Supervisor doc PhDr Tomaacuteš Nejeschleba PhD
Number of text characters 133 884
Number of appendices 0
Number of works cited and works consulted 65
Key words John Amos Comenius Francesco Patrizi De rerum humanarum
emendatione consultatio catholica Nova de universis philosophia comeniology the
Renaissance philosophy the light metaphysics light panaugia triadism
Chtěl bych upřiacutemně poděkovat Tomaacuteši Nejeschlebovi za inspiraci cenneacute
rady a přaacutetelskyacute přiacutestup nejen během konzultaciacute meacute praacutece ale i při našich
setkaacuteniacutech mimo ně
Za revizi anglickeacute verze anotace děkuji Martinu Lukaacutešovi Jemu ndash jakož i
těm ktereacute tu se mnou staacutele byly přestože byly na stovky kilometrů
vzdaacuteleny ndash dlužiacutem rovněž velkeacute diacuteky za jen těžce docenitelnou duševniacute
podporu
- 1 -
Obsah
1 Uacutevodhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 2
2 Francesco Patrizihelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 7
21 Stručnaacute biografiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 7
22 Nova de universis philosophiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 11
221 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahuhelliphelliphelliphelliphelliphellip 11
222 Patriziho pojetiacute noveacute filosofiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 15
223 Hierarchie jsouciacutehohelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 16
224 Čtyři principyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 24
225 Prostorhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 26
226 Světlohelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 29
227 Teplo a tokhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 39
228 Nova de universis philosophia jako koherentniacute filosofickyacute
systeacutemhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
41
3 Jan Amos Komenskyacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 47
31 Biografickaacute poznaacutemkahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 47
32 De Rerum humanarum emendatione consultatio catholicahelliphelliphelliphelliphellip 47
321 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahuhelliphelliphelliphelliphelliphellip 47
322 Panegersiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 54
323 Panaugiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 57
324 Pansofia Pampaedia Panglottiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 67
325 Panorthosia a Pannuthesiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 74
4 Francesco Patrizi a Jan Amos Komenskyacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 78
41 Totožnostihelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 78
42 Analogiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 86
43 Rozdiacutelyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 92
44 Doplněniacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 93
5 Zaacutevěrhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 96
6 Seznam použityacutech pramenů a literatury helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99
61 Pramenyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99
62 Literaturahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99
Anotace Annotationhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 104
- 2 -
1 Uacutevod
Předniacute češtiacute historikoveacute filosofie v řadě svyacutech studiiacute v nichž se ve většiacute či menšiacute miacuteře
dotkli osoby nejvyacuteznamnějšiacuteho chorvatskeacuteho renesančniacuteho myslitele Franceska
Patriziho opakovaně připomiacutenali že se zdaacute byacutet pravděpodobnou skutečnost že praacutevě
pod vlivem jeho stěžejniacuteho filosofickeacuteho diacutela Nova de universis philosophia
zformuloval Jan Amos Komenskyacute kliacutečoveacute teze sveacute filosofickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute
koncepce jež naacutesledně vtělil do sveacuteho opus magnum ndash Obecneacute porady o naacutepravě věciacute
lidskyacutech Současně s tiacutem však zdůrazňovali že praacutece jež by Komenskeacuteho poměr
k Patriziho filosofii na zaacutekladě fundovaneacute filosofickeacute a historicko-filosofickeacute analyacutezy
reflektovala dosud k dispozici neniacute1 Pro začiacutenajiacuteciacuteho badatele v oblasti historie
renesančniacute filosofie a komeniologie neniacute proto většiacute vyacutezvy nežli pokusit se otaacutezky jež
položili spiritus agentes jeho filosofickeacuteho vyacutevoje v uacuteplnosti a beze zbytku zodpovědět
Teacutematu vztahu filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho nebyla
v českeacutem vědeckeacutem prostřediacute věnovaacutena dosud žaacutednaacute speciaacutelniacute studie Otaacutezky možneacute
vzaacutejemneacute relace a ideoveacute provaacutezanosti obou renesančniacutech myslitelů byly nastiacuteněny
spiacuteše jen v obecneacutem historicko-filosofickeacutem kontextu v raacutemci obšiacuternějšiacutech pojednaacuteniacute2
Poněkud přiacuteznivěji se situace jeviacute v celoevropskeacutem kontextu kde lze naleacutezt historicko-
filosofickeacute praacutece třech badatelek zaměřeneacute explicite na uchopeniacute relace mezi
Franceskem Patrizim a J A Komenskyacutem Mezi nimi stojiacute v popřediacute diacutelo chorvatskeacute
historičky filosofie Ljerky Schiffler jež se otaacutezky po vlivu filosofie Franceska Patriziho
na Jana Amose Komenskeacuteho dotkla v několika svyacutech studiiacutech pokusu o jejiacute
zodpovězeniacute pak věnovala samostatnou kapitolu ve sveacute publikaci Humanizam bez
granica hrvatska filozofija u Europskom obzoru3 Rovněž je třeba zmiacutenit se o
1 K tomu srov zejm Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 84 či Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 155 2 K tomu srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 83-89 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 147-160 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533-564 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 1-15 ad 3 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja
- 3 -
zaacuteslužneacutem pokusu německeacute badatelky Elisabeth von Erdmann-Pandžić uchopit možnou
provaacutezanost obou renesančniacutech filosofů skrze jimi shodně užiacutevanyacute pojem panaugia4
Nesmiacuteme konečně opomenout ani studii italskeacute komenioložky Marty Fattori La filosofia
del rinascimento italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi5
Jakkoliv jsou tyto studie zaacuteslužneacute a co do teacutematu mimořaacutedneacute shodujiacute se všechny
ve sveacute obecnosti v ohledu na přiacutestup k analyzovaneacutemu probleacutemu Povaha vztahu mezi
Patrizim a Komenskyacutem je v nich uchopena buďto jen z pohledu na jeho vybraneacute
aspekty (Erdmann-Pandžić) anebo spiacuteše jen stručně nastiacuteněna bez hlubšiacute analyacutezy (resp
jejiacuteho doloženiacute) primaacuterniacutech zdrojů (Schiffler) Marta Fattori pak ve sveacute praacuteci nabiacuteziacute
spiacuteše obecnou historicko-filosofickou analyacutezu některyacutech Komenskeacuteho naacutezorů v nichž
se snažiacute naleacutezt odraz myšlenek řady renesančniacutech filosofů mezi nimi pak i Franceska
Patriziho Stav dosavadniacuteho baacutedaacuteniacute na tomto poli tedy jednoznačně vyzyacutevaacute k hlubšiacutemu
důkladnějšiacutemu a komplexniacutemu prozkoumaacuteniacute vyacuteše nastiacuteněneacute problematiky Tato
diplomovaacute praacutece si klade za ciacutel na podobneacute vyacutezvy odpovědět
V žaacutedneacutem přiacutepadě však neniacute ciacutelem teacuteto studie dokaacutezat spojeniacute mezi filosofiiacute
Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho ndash totiž stanovit předem zaacutevěry k nimž
je nutneacute dojiacutet a v průběhu celeacute historicko-filosofickeacute praacutece pak jen hledat vhodneacute
argumenty jež je podporujiacute Určujiacuteciacute snahou teacuteto praacutece je nejprve se taacutezat
problematizovat skrze důslednyacute rozbor pramenů vypracovat otaacutezky a teprve posleacuteze
pokusit se na ně v uacuteplnosti odpovědět
Tomu odpoviacutedaacute rovněž i struktura a formaacutelniacute koncepce teacuteto studie jež sestaacutevaacute ze
třiacute kliacutečovyacutech čaacutestiacute V prvniacute je analyzovaacuteno stěžejniacute filosofickeacute diacutelo Franceska Patriziho
Nova de universis philosophia6 Druhaacute je věnovaacutena Obecneacute poradě o naacutepravě věciacute
lidskyacutech Jana Amose Komenskeacuteho7 Obě čaacutesti jsou pojaty jako oddělenaacute a nezaacutevislaacute
pojednaacuteniacute sledujiacuteciacute jedinyacute zaacuteměr vyliacutečit co nejuacuteplněji a nejkomplexněji filosofickeacute
postoje zkoumanyacutech autorů Oběma předchaacuteziacute stručnaacute bibliografickaacute poznaacutemka u
Patricia ndash českeacute odborneacute veřejnosti meacuteně znaacutemeacuteho ndash obšiacuternějšiacute u Comenia zredukovanaacute
na vyliacutečeniacute nezbytnyacutech uacutedajů (opatřenaacute odkazy na přiacuteslušnou podrobnějšiacute literaturu)
Zagreb 1997 a Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 343-355 4 Srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 113-125 5 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305-331 6 Kapitola 2 a přiacuteslušneacute oddiacutely 7 Kapitola 3 a přiacuteslušneacute oddiacutely
- 4 -
Teprve třetiacute ndash zastřešujiacuteciacute a završujiacuteciacute ndash čaacutest teacuteto studie přichaacuteziacute s
kladeniacutem otaacutezek po vzaacutejemneacutem poměru8 obou renesančniacutech myslitelů a hledaacuteniacutem
naacuteležityacutech odpovědiacute9 Domniacutevaacutem se že jedině takoveacuteto pojetiacute praacutece umožňuje
zodpovědnyacute a nepředpojatyacute přiacutestup k celeacute problematice a rovněž ndash což je nejdůležitějšiacute
ndash dosaženiacute objektivity zaacutevěrů baacutedaacuteniacute alespoň v teacute miacuteře jiacutež je historik filosofie (jenž
však současně nikdy nepřestaacutevaacute byacutet člověkem) vůbec schopen Jakyacutekoliv jinyacute přiacutestup by
ostatně odporoval přesvědčeniacute samotneacuteho J A Komenskeacuteho jenž ve druheacute předmluvě
ke sveacute Pansofii charakterizuje ideaacutelniacute podobu vztahu k teoretickeacute činnosti naacutesledovně
bdquo[hellip] zaacuteměr je nic neposuzovat předem neřiacutedit se žaacutednyacutem podle libosti
utvořenyacutem pořaacutedkem nyacutebrž kraacutečet samotnyacutemi prameny světla a kudy naacutes ony
povedou rozdělujiacutece se do svyacutech proudů tudy je naacutesledovatldquo10
Vyacutesledky teacuteto diplomoveacute praacutece jsou pak shrnuty v jejiacutem zaacutevěru (kapitola 5)
Hlavniacutem ciacutelem teacuteto studie je tedy analyacuteza a charakteristika poměru Jana Amose
Komenskeacuteho k filosofickeacutemu diacutelu Franceska Patriziho Filosofickaacute a historicko-
filosofickaacute analyacuteza obsaženaacute v teacuteto studii je zaměřena vyacutehradně k nejvyacuteznamnějšiacutem
filosofickyacutem diacutelům obou autorů jimiž jsou Patriziho Nova de universis philosophia a
Komenskeacuteho Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Tato skutečnost je ovlivněna
zejmeacutena předpokladem že se Komenskyacute setkal praacutevě s tiacutemto Patriziho diacutelem jež je
ostatně jedinou ucelenou koncepciacute jeho filosofickyacutech naacutezorů11 Toteacutež je pak možneacute řiacuteci
rovněž o Komenskeacuteho Poradě jež představuje nejuacuteplnějšiacute a nejvyzraacutelejšiacute shrnutiacute jeho
filosofickyacutech stanovisek
Protože je vyacuteklad Patriziho filosofie vtěleneacute do Nova de universis philosophia
českeacutemu čtenaacuteři dostupnyacute spiacuteše jen v raacutemci obecnějšiacutech historicko-filosofickyacutech
8 Hovořiacutem v tomto ohledu spiacuteše o poměru nežli o vztahu neboť slovo bdquovztahldquo v sobě implicite již předpoklaacutedaacute jistou provaacutezanost Tu ndash byla-li nějakaacute ndash je však třeba teprve doložit 9 Kapitola 4 a přiacuteslušneacute oddiacutely ačkoliv otaacutezka jinyacutech možnyacutech zdrojů Komenskeacuteho filosofickyacutech naacutezorů v každeacutem ohledu přesahuje raacutemec teacuteto praacutece na jistyacutech miacutestech kapitol 3 a 4 se jiacute přesto ndash je-li to nutneacute pro naacuteležiteacute a komplexniacute pochopeniacute Comeniovyacutech naacutezorů a jejich geneze ndash ve stručnosti zabyacutevaacutem popř poukazuji na literaturu jež se k niacute vztahuje bezprostředně Tato tendence však neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě určujiacuteciacute ndash hlavniacutem zaacutejmem teacuteto praacutece je opětovně zdůrazňuji postihnout charakter poměru J A Komenskeacuteho k teoretickeacutemu diacutelu F Patriziho 10 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 41 K podrobnostem bibliografickeacuteho zaacuteznamu srov pozn č 14 a 234 v teacuteto praacuteci 11 K tomu srov bliacuteže kapitoly 2 a 4 teacuteto praacutece
- 5 -
naacutestinů12 klade si tato praacutece za ciacutel teacutež přibliacutežit Patriziho filosofickou koncepci
v komplexniacutem uceleneacutem a přehledneacutem podaacuteniacute
Vyacuteše nastiacuteněneacute snahy reflektuje rovněž metodologickaacute koncepce celeacute praacutece jež je
primaacuterně založena na analyacuteze a naacutesledneacute komparaci pramenů ndash Patriziho Nova de
universis philosophia dostupneacute badatelům v latinskeacutem originaacutele a jeho chorvatskeacutem
překladu13 a Komenskeacuteho Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech přeloženeacute z latiny do
českeacuteho jazyka na přelomu osmdesaacutetyacutech a devadesaacutetyacutech let minuleacuteho stoletiacute14
Praacutece s primaacuterniacutemi zdroji se opiacuteraacute takeacute o využitiacute sekundaacuterniacute a terciaacuterniacute literatury
Mezi pracemi jež se filosofii Franceska Patriziho věnujiacute nejuacuteplněji a nejpodrobněji je
na miacutestě jmenovat zejmeacutena v mnoha ohledech dosud nepřekonanou studii americkeacuteho
badatele Benjamina Brickmana An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de
universis philosophia dvojjazyčnou chorvatsko-anglickou monografii Žarka Dadiće
Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodoznanstvena misao Franciscus
Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought či různeacute
publikace pochaacutezejiacuteciacute z pera chorvatskeacute badatelky Ljerky Schiffler15
Filosofickyacutem naacutezorům Jana Amose Komenskeacuteho vtělenyacutem do jeho Porady o
naacutepravě věciacute lidskyacutech věnovala pozornost řada českyacutech badatelů Okolnosti vzniku
Konzultace se snažila postihnout již v padesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Jiřina
Popelovaacute ve sveacute publikaci Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě16 Velmi
vyacuteznamneacute jsou však předevšiacutem praacutece Dagmar Čapkoveacute Jaromiacutera Červenky Pavla
Flosse Jana Patočky jakož i dalšiacutech komeniologů17
12 Srov Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259-272 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 113-127 Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 79-105 13 Vychaacuteziacutem z latinskeacuteho originaacutelu (tzv ferrarskeacute vydaacuteniacute srov dalšiacute vyacuteklad) vydaneacuteho společně s chorvatskyacutem překladem Tomislava Ladana a Serafina Hrkača v Zaacutehřebu v roce 1979 Srov bliacuteže kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury k podrobnostem bibliografickeacuteho zaacutepisu diacutela srov oddiacutel 221 teacuteto praacutece pozn č 36 14 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech II svazek Praha 1992 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 V dalšiacutem textu užiacutevaacutem zkraacuteceneacuteho bibliografickeacuteho zaacutepisu K tomu srov oddiacutel 321 teacuteto studie pozn č 234 15 Zejmeacutena pak Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 K dalšiacutem publikaciacutem autorky jakož i dalšiacute literatuře pojednaacutevajiacuteciacute o filosofii Franceska Patriziho (vyliacutečeneacute zejmeacutena v jeho opus magnum) pak srov přehled literatury v šesteacute kapitole teacuteto studie 16 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 kritickyacute naacutehled tohoto diacutela a některyacutech jeho zaacutevěrů je předložen v kapitole 3 teacuteto studie Hodnoceniacute jednotlivyacutech sekundaacuterniacutech zdrojů je pak soustředěno ponejviacutece ve 4 kapitole 17 K tomu srov kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury
- 6 -
Seznam všech užityacutech pramenů a literatury je uveden na konci teacuteto studie
(kapitola 6)
Praacuteci jež je rozčleněna v jednotliveacute kapitoly (označeneacute arabskyacutemi čiacuteslicemi) a
jejich přiacuteslušneacute oddiacutely uzaviacuteraacute konečně anotace v českeacutem a anglickeacutem jazyce
- 7 -
2 Francesco Patrizi
21 Stručnaacute biografie18
Francesco Patrizi znaacutemyacute historikům renesančniacute filosofie rovněž v chorvatskeacute (Franjo
PetrićPetriš) či latinizovaneacute (Franciscus Patricius) podobě sveacuteho jmeacutena pochaacuteziacute
z chorvatskeacuteho ostrova Cresu19 Narodil se zde 25 dubna 1529 jako potomek
šlechtickeacuteho rodu pochaacutezejiacuteciacuteho původně z Bosny20 Přestože byl Cres od roku 1409
pod Benaacutetskou nadvlaacutedou a Patrizi saacutem straacutevil podstatnou čaacutest sveacuteho života na
Apeninskeacutem poloostrově (a co je snad nejpozoruhodnějšiacute sveacute spisy publikoval v latině
či italštině) považoval se po celyacute svůj život za Chorvata O tom svědčiacute mimo jineacute i
skutečnost že se během sveacuteho pobytu v Řiacutemě stal členem společenstviacute sdružujiacuteciacuteho
vyacutehradně studenty z Dalmaacutecie21
Současniacute badateleacute se shodujiacute v naacutezoru že kořeny Patriziho vzdělaacuteniacute je možneacute
vysledovat již na jeho rodneacutem ostrově Cresu Velkeacute zaacutesluhy na pozdějšiacutem rozvoji jeho
osobnosti připisujiacute jak jeho otci tak i stryacuteci Ivanu Juraji s niacutemž se zuacutečastnil několika
vaacutelečnyacutech vyacuteprav a jenž jej v roce 1542 poslal do Benaacutetek aby zde nabyl dalšiacuteho
vzdělaacuteniacute Stryacutecův zaacuteměr vychovat z mladeacuteho Franje kupce však po jisteacute době zaacutesadniacutem
18 Českeacutemu čtenaacuteři je v jeho mateřskeacutem jazyce Patriziho biografie dostupnaacute pouze ve dvou publikaciacutech Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259 a Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 115-116 V cizojazyčneacute literatuře je k dispozici velmi přehlednaacute biografie z pera Ž Dadiće Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23-33 Daacutele srov prvniacute chorvatskou souhrnnou biografii Patriziho Premec Vladimir Franciscus Patritius Zagreb 1968 s 7-22 daacutele pak srov rovněž Copenhaver B P Schmitt Ch B Renaissance Philosophy A History of Western Philosophy III Oxford 1992 s 187-195 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 173 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 19-23 Pro podrobnyacute přehled autorů biografickyacutech a historicko-filosofickyacutech praciacute o Patrizim srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 126 19 Saacutem Patrizi užiacuteval nejčastěji sveacuteho jmeacutena v podobě Patricius (v latinsky psaneacute korespondenci a spisech) a Patrizi (v přiacutepadě tvorby v italskeacutem jazyce) O spraacutevneacute podobě filosofova jmeacutena v chorvatštině se dosud vedou živeacute diskuse Jako dvě nejpravděpodobnějšiacute formy se jeviacute jmeacutena Petrić a Petriš Bliacuteže k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23-27 kde se Dadić přiklaacuteniacute k druheacute variantě Daacutele pak srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 pozn č 2 na s 19-20 a Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 pozn č 1 na s 125 20 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23 21 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 25 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 23
- 8 -
způsobem přehodnotil jeho otec Ten jej poslal raději za hlubšiacutem studiem do bavorskeacuteho
Ingolstadtu Zde byl pod vedeniacutem sveacuteho přiacutebuzneacuteho Matija Vlačića Ilirika poprveacute
zasvěcen do starořečtiny v jejiacutemž studiu pokračoval i po sveacutem naacutesledneacutem naacutevratu na
rodnyacute Cres22
V roce 1547 odchaacuteziacute poslušen otcova přaacuteniacute do Padovy studovat na leacutekařskou
fakultu zdejšiacute univerzity Mediciacutena však nebyla tehdy osmnaacutectileteacutemu Patrizimu ani
zdaleka tak bliacutezkou jako filosofie jejiacutež přednaacutešky zde se zaujetiacutem rovněž navštěvoval
Zatiacutemco přednaacutešky z aristotelskeacute filosofie a logiky jej přiacuteliš nezaujaly vypraacutevěniacute
jednoho františkaacutena o platonismu v něm zanechala silnyacute dojem23 Čerstvě probuzenyacute
zaacutejem Franceska nakonec dovedl ke studiu Ficinovy knihy Theologia Platonica či děl
kniacutežete svornosti Giovanniho Pika della Mirandoly bdquoTento okamžik byl jistě
rozhodujiacuteciacutem pro Petrišovu filosofickou orientaci Přijal Platoacutenovu filosofii jež se stala
zaacutekladem jeho celeacuteho budouciacuteho diacutelaldquo zdůrazňuje ve sveacute monografii Žarko Dadić24
Studia mediciacuteny Patrizi opustil definitivně roku 1551 když zemřel jeho otec Stjepan25
Z teacuteto doby pochaacuteziacute rovněž jeho prvniacute politicko-filosofickyacute spis La cittagrave felice vydanyacute
roku 1553 v Benaacutetkaacutech26
Dalšiacutem z Patriziho vyacuteznamnyacutech životniacutech mezniacuteků byla leacuteta 1561 až 1568 kdy
působil na Kypru nejprve ve službaacutech benaacutetskeacuteho aristokrata Contariniho a posleacuteze
kyperskeacuteho arcibiskupa Filippa Mocenigo Zaměstnaacuten zde byl zejmeacutena spraacutevniacutemi
funkcemi a intenzivniacute filosofickeacute tvorbě se tak začal opět věnovat až v roce 1568 po
sveacutem naacutevratu do Benaacutetek27 Po kraacutetkeacute době přijal nabiacutedku působit jako dvorniacute filosof
katalaacutenskeacuteho miacutestokraacutele v Barceloně kde se již mohl nerušeně věnovat filosofii28 Podle
zaacutevěrů Dadićova baacutedaacuteniacute neniacute rozsah Patriziho filosofickeacuteho diacutela jemuž se během sveacuteho
22 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 10 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 27 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 19-21 23 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 118 24 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 27-29 K tomu srov daacutele Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 21 25 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 10 26 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 79 27 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29 28 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29
- 9 -
barcelonskeacuteho pobytu věnoval přesně znaacutem Jeviacute se však podle něj nepochybnyacutem že
praacutevě zde započal svou kritiku Aristotelovy filosofie29 Ostatně praacutevě během sveacuteho
působeniacute v Katalaacutensku Patrizi koncipuje sveacute Discussiones peripateticae jejichž prvniacute
vydaacuteniacute spatřilo světlo světa v Benaacutetkaacutech roku 1571 a jež (mimo jineacute) platiacute za kritickeacute
vypořaacutedaacuteniacute se s Aristotelovyacutemi filosofickyacutemi naacutezory30
V roce 1577 se Francesco Patrizi odrazen svyacutemi neuacutespěšnyacutemi pokusy o
samostatnou obchodniacute činnost jakož i finančniacute nespolehlivostiacute sveacuteho patrona ndash
Katalaacutenskeacuteho miacutestokraacutele ndash vraciacute na Apeninskyacute poloostrov31 Po kraacutetkeacutem pobytu
v Modeně mu bylo veacutevodou Alfonsem II drsquoEste nabiacutednuto miacutesto profesora platonismu
na univerzitě ve Ferraře kde setrval až do roku 159232
Mezi historiky renesančniacute filosofie neniacute sporu o tom že praacutevě bdquoferrarskeacuteldquo obdobiacute je tiacutem
v Patriziho životě myslitelsky nejplodnějšiacutem a nejpřiacutenosnějšiacutem O tom svědčiacute konečně i
diacutela jež v tomto uacutedobiacute publikoval Řadiacute se mezi ně latinskeacute překlady Jana Filopona
Grammatika (Joannis Philoponi [hellip] Expositiones in omnes XIII Aritotelis libros eos
qui vocantur metaphysici quas Franciscus Patricius de Graecis Latinas fecerat)
Proklovyacutech Zaacutekladů teologie a Zaacutekladů fyziky (Procli [hellip] Elementa theologica et
physicahellipquae Franciscus Patricius de graecis fecit Latina) či tzv Herma Trismegista
(Hermis Trismegisti libelli integri XX et fragmenta) noveacute vydaacuteniacute Peripatetickyacutech
diskuziacute (v roce 1581 v Basileji) či zveřejněniacute Patriziho stěžejniacuteho diacutela ndash Nova de
universis philosophia ndash vydaneacuteho v roce 1591 ve Ferraře v němž chorvatskyacute filosof
nyniacute již konstruktivně navazuje na svou destrukci Aristotela a pozitivně vytyčuje svůj
vlastniacute novoplatonskyacute filosofickyacute systeacutem33
29 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 31 30 K tomu srov kupř Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 14 či Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259 Teoretickyacute obsah Peripatetickyacutech diskusiacute však neniacute předmětem zkoumaacuteniacute teacuteto praacutece K Patriziho vztahu k Filosofovi srov podrobněji oddiacutel 221 teacuteto praacutece K filosofickeacutemu obsahu Peripatetickyacutech diskusiacute srov kupř Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 79-90 31 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29-31 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 115 32 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 11 Kristeller skutečnost že pro Patriziho byla zvlaacutešť ustavena katedra platonskeacute filosofie hodnotiacute jako bdquo[hellip] vzaacutecnyacute ne-li ojedinělyacute přiacutepad uacutespěšneacuteho pronikaacuteniacute renesančniacuteho platonismu do univerzitniacute vyacuteuky filosofieldquo Srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 119 33 Pro uacuteplnyacute soupis Patriziho diacutela srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 79-81 Premec Vladimir Franciscus Patritius Zagreb
- 10 -
V roce 1592 byl Patrizi papežem Klementem VIII povolaacuten do Řiacutema na zdejšiacute
Univerzitu La Sapienza34 Ve velmi kraacutetkeacute době však odchaacuteziacute z aktivniacuteho veřejneacuteho
života a 7 uacutenora 1597 v Řiacutemě v koleji řaacutedu Sv Jeronyacutema umiacuteraacute35 Podrobneacute udaacutelosti
posledniacutech let jeho života jakož i osudy jeho teoretickeacuteho diacutela jsou vyliacutečeny
v naacutesledujiacuteciacutem oddiacutele (221)
1968 s 22-53 V komentovaneacute verzi rovněž viz Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 116-118 Daacutele srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 22-23 a 297-300 Na tomto miacutestě nutno zdůraznit že součaacutestiacute vydaacuteniacute Nova de universis philosophia byly mj rovněž Patrizim přeloženaacute Chaldejskaacute oraacutekula či spisy tzv Herma Trismegista Intenzivniacute zaacutejem o propojeniacute prisca sapientia s novoplatonskou filosofickou tradiciacute a křesťanskyacutem učeniacutem je pro Patriziho pojetiacute filosofie typickyacutem Tato problematika však přesahuje tematickyacute raacutemec teacuteto studie Podrobněji k tomu proto srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 273-274 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 16 a 55 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 128-157 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 117-122 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 179-181 Leinkauf Thomas Il neoplatonismo di Francesco Patrizi come presupposto della sua critica ad Aristotele Firenze 1990 Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 101-105 K renesančniacutemu hermetismu pak srov Banić-Pajnić Erna Smisao i značenje Hermesove objave Uloga elemenata hermetičke filozofije u djelima hrvatskih renesansnih filozofa Zagreb 1989 zejm s 115-144 Muslow Martin (ed) Das Ende des Hermetismus Historische Kritik und neue Naturphilosophie in der Spaumltrenaissance Tuumlbingen 2002 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 131 Vasoli Cesare Frane Petrić i hermetička tradicija In Prilozi za istraživanje hrvatske filozofske baštine 9-10 1979 s 117-138 Vasoli Cesare Lrsquoidea della prisca scientia in Francesco Patrizi Roma 1985 K Zoroastrismu srov vyčerpaacutevajiacuteciacute studii Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I II BerlinNew York 1998 Ke zdrojům Patriziho filosofie obecně ndash za něž jsou v prvniacute řadě považovaacuteny praacutevě spisy novoplatonskeacute a chladejsko-hermetickeacute tradice ndash pak srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 143-153 188 209-224 a 263-274 či Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 346 a 348 34 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 11 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 116 35 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 33
- 11 -
22 Nova de universis philosophia
221 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahu
Diacutelo Nova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum sed
per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria patricii methodo
tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo Platonica rerum
universitatis a conditore Deo deducitur36 v němž Patrizi přichaacuteziacute s pozitivniacute koncepciacute
sveacuteho filosofickeacuteho přiacuterodně filosofickeacuteho a teologickeacuteho systeacutemu je publikovaacuteno
roku 1591 tedy přibližně po deseti letech od uveřejněniacute druheacuteho vydaacuteniacute Peripatetickyacutech
diskuziacute Konečneacute verzi jeho Noveacute filosofie však předchaacutezela intenziacutevniacute přiacutepravnaacute praacutece
Svědčiacute o tom spisy koncipovaneacute v průběhu 80 let šestnaacutecteacuteho stoletiacute jež se později
staly zaacutekladem jeho opus magnum V roce 1587 vydaacutevaacute Patrizi ve Ferraře spis De
rerum natura libri II priores alter de spatio physico alter de spatio mathematico jenž
ndash podle zjištěniacute Benjamina Brickmana ndash obsahově přibližně odpoviacutedaacute prvniacutem dvěma
knihaacutem Pancosmie tedy čtvrteacute čaacutesti Nova de universis philosophia37 Ve stejneacutem roce
pak přichaacuteziacute se spisem Della nuova geometrica libri XV kteryacute bude později v upraveneacute
podobě vtělen do Nova de universis philosophia jako třetiacute kniha jejiacute Pancosmie38
Stejně tak prvniacute čaacutest Patriziho nejvyacuteznamnějšiacuteho diacutela Panaugia ndash jež je
předmětem důkladnějšiacuteho zkoumaacuteniacute v oddiacutele 226 teacuteto studie ndash byla sepsaacutena již roku
158839 a koncipovaacutena jako součaacutest budouciacuteho diacutela ndash Nova de universis philosophia40
Panaugia pojednaacutevajiacuteciacute o metafyzickyacutech a přiacuterodně-filosofickyacutech vlastnostech
světla sestaacutevaacute z deseti knih41 Druheacute čaacutesti Nova de universis philosophia Panarchii jež
36 Daacutele cituji jen jako Nova de universis philosophia Novaacute filosofie o univerzech či jako NUP V poznaacutemkoveacutem aparaacutetu odkazuji na jednotliveacute citovaneacute čaacutesti diacutela zkraacutecenyacutem zaacuteznamem Kupř NUP I 2 14b kde prvniacute řiacutemskaacute čiacuteslice značiacute jednu ze čtyř knih Nova de universis philosophia v pořadiacute druhaacute arabskaacute čiacuteslice označuje čiacuteslo kapitoly a konečně třetiacute arabskaacute čiacuteslice referuje k původniacute paginaci s poukazem na sloupec původniacuteho textu (a-d) 37 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 25 Tento naacutezor potvrzuje rovněž i Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 38 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 25 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 pozn č 40 a 41 na s 162-163 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 118 39 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 26 40 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43
- 12 -
se zaobiacuteraacute hierarchiiacute jsoucen a Patriziho teologickyacutemi naacutezory42 je vyčleněno
dvaadvacet knih43 Třetiacute čaacutest Pampsychia přibližujiacuteciacute Patriziho naacutezory na duši čiacutetaacute pět
knih44 a konečně čtvrtaacute čaacutest celeacuteho diacutela Pancosmia pojednaacutevajiacuteciacute o čtyřech
fundamentaacutelniacutech principech všeho jsouciacuteho (prostor světlost teplo a tok viz 224) a
Patriziho kosmologickyacutech naacutezorech je rozdělena do dvaatřiceti knih45
Patriziho původniacutem zaacuteměrem jak doklaacutedaacute Žarko Dadić bylo však koncipovat
svou novou filosofii do podoby spisu složeneacuteho pouze ze dvou knih Panaugie a
Pancosmie (kterou dokončil v srpnu 1589)46 S naacuteslednyacutem tematickyacutem rozšiacuteřeniacutem
sveacuteho diacutela zejmeacutena o problematiku vzduchu vody a země byl nucen svůj původniacute
zaacuteměr revidovat a ndash ve snaze uchovat konzistentnost celeacuteho opus ndash včlenit mezi dvě
staacutevajiacute čaacutesti dva oddiacutely zcela noveacute Panarchii a Pampsychii47 Benjamin Brickman se
domniacutevaacute že celek Nova de universis philosophia byl hotov již roku 1589 a že Patrizi
vaacutehal na radu svyacutech přaacutetel s publikaciacute diacutela až do roku 1591 pro obavy že by mohlo byacutet
po sveacutem vydaacuteniacute zakaacutezaacuteno bdquoPro člověka jenž udržoval s duchovniacutemi dobreacute vztahy
muselo miacutet podobneacute varovaacuteniacute zamyacutešlenyacute důsledekldquo podotyacutekaacute48 Žarko Dadić oproti
tomu přichaacuteziacute s naacutezorem že důvodem prodlevy mezi dokončeniacutem a samotnou publikaciacute
Patriziho Noveacute filosofie o univerzech byly spiacuteše materiaacutelniacute a proceduraacutelniacute obtiacuteže
Patriziho podle jeho přesvědčeniacute pozdrželo zejmeacutena jeho odchyacuteleniacute se od původniacuteho
zaacuteměru vystavět sveacute diacutelo jako celek složenyacute ze dvou čaacutestiacute (srov vyacuteše) bdquoOstatně takto
rozsaacutehleacute diacutelo nemohlo byacutet vytištěno před rokem 1591 Proto je těžkeacute uvěřit že hlavniacutem
důvodem proč bylo diacutelo publikovaacuteno až roku 1591 byl Petrišův strach z uveřejněniacute
jeho filosofickyacutech naacutezorů Naopak si jimi byl dost jistyacute a ani přinejmenšiacutem neočekaacuteval
že by mohlo byacutet jeho diacutelo zakaacutezaacutenoldquo49 Skutečně Patriziho nově uveřejněneacute diacutelo se
41 NUP I 1-10 1-23 42 Praacutevě tato čaacutest byla nejproblematičtějšiacutem miacutestem naacutesledneacute ciacuterkevniacute kritiky celeacuteho diacutela K tomu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 a 49 43 NUP II 1-22 1-48 (sic) 44 NUP III 1-5 49-59 45 NUP IV 1-32 61-153 K podrobnyacutem obsahům jednotlivyacutech knih srov uacutevod NUP či Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 24 46 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 47 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 Panarchia byla podle Dadićovyacutech zjištěniacute poprveacute zmiacuteněna v korespondenci z ledna roku 1591 což však podle něj nikterak neznamenaacute že obě noveacute čaacutesti byly skutečně dokončeny až tohoto roku 48 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 26 49 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45
- 13 -
zpočaacutetku vyhnulo jakeacutemukoliv zaacutejmu Kongregace indexu Vše se však změnilo se
začaacutetkem jeho působeniacute na Řiacutemskeacute univerzitě v roce 1592 Přednaacutešky chorvatskeacuteho
filosofa vzbudily zaacutejem o jeho myšlenky i jeho osobu ndash a to ve smyslu pozitivniacutem i
negativniacutem Nejkontroverznějšiacutem se jevil byacutet pravděpodobně Patriziho
antiaristotelismus (Benjamin Brickman jej ve sveacute studii opakovaně označuje za
nesmiřitelnyacute uacutetočnyacute a liacutečiacute filosofův vztah k Aristotelovi jako teacuteměř agresivniacute50) Řada
nařčeniacute a obviněniacute z rozpornosti filosofovyacutech myšlenek s oficiaacutelniacutem učeniacutem katolickeacute
ciacuterkve na sebe tedy nenechala dlouho čekat již v listopadu 1592 byl Patrizi Kongregaciacute
indexu vyzvaacuten aby sebe a sveacute diacutelo haacutejil51 Navzdory naacutesledneacutemu sepsaacuteniacute dvou
apologetickyacutech spisů byla Nova de universis philosophia v červenci roku 1594 umiacutestěna
na Index librorum prohibitorum z důvodu obsahu bdquotvrzeniacute a naacutezorů odporujiacuteciacutech
katolickeacutemu učeniacuteldquo52 Ferrarskeacutemu vydavateli Patriziho diacutela Mammarellovi se však
podařilo dosud nezabaveneacute (a tedy nezničeneacute) exemplaacuteře prodat benaacutetskeacutemu tiskaři
Roberto Meiettimu jenž měl miacuterně pozměnit vzhled knihy vynechat jejiacute nepodstatneacute
čaacutesti a vydat ji roku 1593 jako druheacute benaacutetskeacute vydaacuteniacute53 Jak ovšem poukazuje
Benjamin Brickman ferratskeacute a benaacutetskeacute vydaacuteniacute Nova de universis philosophia lze na
zaacutekladě hlubšiacute analyacutezy považovat za ndash z hlediska obsahu ndash jednu a tuteacutež verzi Patriziho
diacutela bdquoJedinyacute nespornyacute rozdiacutel se zdaacute byacutet v titulniacutech stranaacutech Kromě toho dedikace
předchaacutezejiacuteciacute různyacutem čaacutestem diacutela jsou v benaacutetskeacutem vydaacuteniacute uacuteplně nebo teacuteměř uacuteplně 50 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 14 a 18 (v angl orig bdquoviolent anti-Aristotelianismldquo) tiacutemto krajniacutem a nesmlouvavyacutem postojem je Patrizi z hlediska dějin platonsky orientovaneacute filosofie postaven na vyacutejimečneacute miacutesto jak poukazuje P O Kristeller (c d) s 119 Daacutele pak srov Girardi Karšulin Mihaela Filozofska misao Frane Petrića Zagreb 1988 s 57-202 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 179-181 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 127 51 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 52 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 Ljerka Schiffler rovněž upozorňuje na problematičnost Patriziho snahy uveacutest v soulad s křesťanskyacutem učeniacutem filosofickeacute a teologickeacute naacutezory prisca sapientia K tomu srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 100 a pozn č 33 v teacuteto studii V otaacutezce doby umiacutestěniacute NUP na Index se odbornaacute literatura neshoduje Benjamin Brickman totiž uvaacutediacute až rok 1595 s odvolaacuteniacutem na skutečnost že ještě v řiacutejnu teacutehož roku je Patriziho diacutelo bulou papeže Klementa VIII chvaacuteleno a je mu vyjadřovaacuten souhlas Srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 17 Luc Deitz (c d s 140 a 158) a Ljerka Schiffler (c d z roku 1997 s 91) dokonce hovořiacute až o roce 1596 Jako prvniacute rok kdy se Nova de universis philosophia na Indexu již neobjevuje uvaacutediacute pak Deitz posledniacute leacuteto 19 stoletiacute ndash rok 1900 Srov Deitz c d tamt 53 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 49
- 14 -
vynechaacutenyldquo Americkyacute badatel tedy na zaacutekladě sveacute analyacutezy doklaacutedaacute že z hlediska
filosofickeacuteho obsahu jsou obě vydaacuteniacute totožnaacute (což ostatně podklaacutedaacute i srovnaacuteniacutem
typografickyacutech chyb v obou vydaacuteniacutech)54
Předtiacutem než přistoupiacuteme k podrobnějšiacute analyacuteze filosofickeacuteho obsahu Patriziho
vrcholneacuteho diacutela zbyacutevaacute pojednat ještě o jedneacute zaacutesadniacute otaacutezce Jak bylo uvedeno vyacuteše
vyacuteslednaacute podoba Nova de universis philosophia korespondovala s myslitelovyacutem
původniacutem zaacuteměrem vyjaacutedřit svůj filosofickyacute systeacutem ve spisu složeneacutem ze dvou čaacutestiacute
pouze v poměrně omezeneacute miacuteře Žarko Dadić v tomto ohledu hovořiacute dokonce o
bdquomechanickeacutem složeniacute čtyř děl bez žaacutedneacuteho zřejmeacuteho opraacutevněneacuteho důvodu
ospravedlňujiacuteciacuteho jejich spojeniacuteldquo55 Tato skutečnost naacutes pak podle jeho přesvědčeniacute
opravňuje interpretovat každou ze čtyř čaacutestiacute Noveacute filosofie jako samostatneacute diacutelo
odraacutežejiacuteciacute měniacuteciacute se vyzraacutelost Patriziho filosofickyacutech postojů56 Podobneacute zaacutevěry naviacutec
podporujiacute i studie P O Kristellera jenž nachaacuteziacute v celku Patriziho opus magnum řadu
disonanciacute57
V tomto světle se tedy jeviacute byacutet naprosto legitimniacutem interpretovat jednotliveacute ze
čtyř čaacutestiacute Noveacute filosofie o univerzech jako do jisteacute miacutery autarkniacute pojednaacuteniacute na druheacute
straně je však nenahliacutežet jako zcela disparaacutetniacute To platiacute zejmeacutena v přiacutepadě Pancosmie
jež bdquonemůže byacutet pochopena hlavně bez Panarchie a Pampsychieldquo58 V přiacutepadě
Panaugie si můžeme dovolit poněkud odvaacutežnějšiacute postoj a chaacutepat ji jako na ostatniacutech
třech čaacutestech NUP de facto nezaacutevislou Opravňuje naacutes k tomu zejmeacutena analyacuteza
okolnostiacute jejiacuteho vzniku (připomeňme že Panaugia vznikla tři roky před vydaacuteniacutem
celeacuteho diacutela a že současniacute badateleacute se dokonce pozastavujiacute nad skutečnostiacute proč nebyla
54 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 21 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 91 55 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45 56 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45 57 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 120 Německyacute badatel se však k probleacutemu bohužel přiacuteliš nevyjadřuje Daacutele k teacuteto otaacutezce srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 kde je zdůrazněno že Patrizi v Panaugii tvrdiacute že tělesnaacute i netělesnaacute jsoucna se nachaacutezejiacute v prostoru a v Pancosmii se vyjadřuje v tom smyslu že miacutesto v prostoru naacuteležiacute pouze jsoucnům tělesnyacutem K tomuto probleacutemu srov dalšiacute vyacuteklad 58 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47
- 15 -
publikovaacutena jako samostatnyacute spis59) Podle meacuteho přesvědčeniacute by však interpretace prvniacute
čaacutesti NUP jako izolovaneacuteho pojednaacuteniacute nebyla ani metodologicky ani filosoficky
šťastnou volbou Panaugia je jednak obsahově propojena se čtvrtou knihou Pancosmie
(k tomu bliacuteže 226) a jednak se zcela organicky proliacutenaacute s teoretickyacutem obsahem všech
čtyř čaacutestiacute Patriziho Noveacute filosofie o univerzech (jak se pokusiacutem dokaacutezat v oddiacutele 228)
K jejiacute interpretaci proto v oddiacutele 226 přistupuji v kontextu systematickeacuteho vyacutekladu
filosofickeacuteho obsahu Nova de universis philosophia jako celku60
222 Patriziho pojetiacute noveacute filosofie
Patrizi ihned na počaacutetku prvniacute knihy uacutevodniacute čaacutesti Nova de universis philosophia
Panaugie označuje sveacute diacutelo jako
bdquoNovam Veram Integram de universis conditurus Philosophiam sequentia uti
verissima pronunciare est ausus Pronunciata ordine persecutus Divinis
oraculis Geometricis necessitatibus Philosophicis rationibus clarissisimisque
experimentis comprobavitldquo61
Tato slova viacutece než vyacutestižně odraacutežejiacute jeho přesvědčeniacute o mimořaacutednosti filosofickeacuteho
přiacutenosu teacuteto noveacute filosofie
O tom že Patrizi sveacute diacutelo považoval za vskutku přelomoveacute svědčiacute ostatně již
dedikačniacute list předchaacutezejiacuteciacute vlastniacutemu filosofickeacutemu obsahu NUP adresovanyacute papeži
Řehoři XIV V něm Patrizi ndash s jistou daacutevkou neskromnosti ndash prohlašuje
bdquoQuinque hoc volumine pias omnes omnes Catholicae fidei consonas Gregori
Pater Beatissimus tibi afferimus philosophias Nostram recens conditam
Chaldaicam Zoroastri Hermetis Trismegisti Aegyptiam Aegyptiam aliam
Mysticam et aliam Platonis propriamldquo62
59 Srov vyacuteše daacutele srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 bdquoNeniacute znaacutemo proč Patrizi tento spis nepublikoval samostatně jak to učinil s pojednaacuteniacutem o prostoruldquo Daacutele srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 121 60 Podobnyacute naacutezor zastaacutevaacute rovněž Erna Banić-Pajnić Srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 253 61 NUP I 1 1a 62 NUP [Ad Gregorium XIIII] 1a
- 16 -
Vidiacuteme tedy že Patrizi svou novou filosofii pojiacutemal jako noveacute pravdiveacute a unifikujiacuteciacute
završeniacute třech předchaacutezejiacuteciacutech filosofickyacutech tradic prisca sapientia (novo)platonismu a
křesťanstviacute63 Ostatně jak již samotnyacute naacutezev Patriziho opus magnum napoviacutedaacute64 jeho
zaacuteměrem bylo vybudovat novyacute metodologickyacute systeacutem zahrnujiacuteciacute pozměněnyacute
aristotelskyacute (induktivně-)ascendenčniacute postup (bdquo[hellip] non per motum sed per lucem et
lumina ad primam causam ascediturldquo) platonskeacute (deduktivně-)descendenčniacute uvažovaacuteniacute
(bdquo[hellip] methodo Platonica rerum universitatis a conditore Deo deduciturldquo) a konečně
Patriziho vlastniacute metodu jejiacutemž jaacutedrem je kontemplace (bdquo[hellip] propria patricii methodo
tota in contemplationem venit Divinitas [hellip]ldquo)65 O Patriziho metodologii a jejiacutech
uacuteskaliacutech bude v uacuteplnosti pojednaacuteno v čaacutesti 228 teacuteto studie
Připomeňme však na tomto miacutestě Patriziho metodologickeacute motto jež se stane
fundamentem všech jeho filosofickyacutech zkoumaacuteniacute Podle jeho přesvědčeniacute je totiž třeba
poklaacutedat důraz na sveacute vlastniacute poznaacuteniacute nikoliv přičiacutetat primaacuterniacute a určujiacuteciacute zaacutevažnost
jakeacutekoliv autoritě66
223 Hierarchie jsouciacuteho
bdquoAnte Primum nihil
Post Primum omnia
A Principio omnia
Ab Uno omnia
A Bono omnia
A Deo Uno Trino omnia
Deus Bonum Unum Principium Primum
idem
Ab Uno Unitas primaria
Ab Unitate primaria Unitates omnes
63 Patriziho snaha propojit novoplatonismus s prisca sapientia a křesťanskyacutem učeniacutem byla již zdůrazněna Srov pozn č 33 v teacuteto studii 64 Nova de Universis Philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria patricii methodo tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo Platonica rerum universitatis a conditore Deo deducitur 65 Srov předchaacutezejiacuteciacute poznaacutemka daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 254 či Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 128 66 K tomu srov NUP I 8 19a Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 93
- 17 -
Ab Unitatibus Essentiae
Ab Essentiis Vitae
A Vitis Mentes
A Mentibus Animi
Ab Animis Naturae
A Naturis Qualitates
A Qualitatibus Formae
A Formis Corporaldquo67
Takto nastiňuje Patrizi v prvniacute knize Panaugie baacutezi sveacute celkoveacute filosofickeacute koncepce
již bude naacutesledně v dalšiacutech čaacutestech Nova de universis philosophia hlouběji rozviacutejet Za
uacutestředniacute bod teacuteto pasaacuteže zasluhujiacuteciacute naši primaacuterniacute pozornost je podle meacuteho naacutezoru na
miacutestě označit čtvrtyacute řaacutedek na němž stojiacute bdquoAb Uno omnialdquo68 Praacutevě tato dvě slova ndash
Unum a omnia ndash lze chaacutepat jako fundamentum filosofickeacuteho systeacutemu Noveacute filosofie o
univerzech Je obecně znaacutemo že Francesco Patrizi naacuteležiacute do tradice novoplatonsky
orientovaneacute filosofie jež předpoklaacutedaacute že vše jsouciacute je důsledkem emanace z jednoho
jedineacuteho počaacutetku Benjamin Brickman přichaacuteziacute ve sveacute disertaci s vyacutestižnyacutem
komparačniacutem scheacutematem v němž staviacute do jedneacute řady filosofickeacute postoje Ploacutetiacutena
Prokla Marsilia Ficina a praacutevě Franceska Patriziho Z jeho zaacutevěrů je patrneacute že rodaacutek
z Cresu měl filosoficky nejbliacuteže k Proklovi69 Co je však pro naše zkoumaacuteniacute podstatneacute
všichni jmenovaniacute filosofoveacute považujiacute za jedinyacute počaacutetek všeho Jedno70 Patrizi pro
tento počaacutetek užiacutevaacute (s největšiacute pravděpodobnostiacute sveacuteho71) pojmoveacuteho konstruktu ndash
unrsquoomnia ndash jenž věrně vystihuje jeho filosofickou koncepci vychaacutezejiacuteciacute z jednoty a
uacutestiacuteciacute v mnohost bdquoNeque ipsa illa omnia per quae primissimum illud unrsquoomnia est
67 NUP I 1 1a 68 NUP I 1 1a 69 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 pozn č 21 na s 35 S tiacutemto naacutezorem se ztotožňuje rovněž Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51 Problematika ideovyacutech zdrojů a možnyacutech vlivů na Patriziho filosofickeacute naacutezory však v každeacutem ohledu přesahuje teacutematickyacute raacutemec teacuteto praacutece K teacutematu tedy podrobněji srov např Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 94 a 102-131 70 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 35 K terminologickyacutem odlišnostem srov tamt 71 K tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141
- 18 -
appellatumldquo72 Fundament jeho filosofie však musiacute byacutet jedniacutem (unum) a všiacutem (omnia)
současně
bdquoEt omnia sunt in uno sed uniter Et unum uniter est omnia Et unum (liceat ita
fari) est Uno-mnia [sic]ldquo73
Užitiacute zdaacutenlivě kontradiktorickeacuteho novotvaru unrsquoomnia se tedy v tomto světle jeviacute byacutet
nanejvyacuteš vhodnyacutem a terminologicky precizniacutem rozhodnutiacutem74
Jedno tento počaacutetek předchaacutezejiacuteciacute všemu75 však nemůže bezprostředně vyuacutestit
v mnohost potřebuje k tomu prostředkujiacuteciacute princip jiacutemž je Patrizimu prvniacute stupeň
(gradus76) jeho ontologickeacute koncepce unitas primaria bdquoUnitas ergo quaedam primaria
ab uno est genita [hellip]ldquo77 Tato ndash v kontextu novoplatonskeacute filosofie ndash odpoviacutedaacute ideji
dobra78 Z niacute naacutesledně emanujiacute unitates omnes tedy ostatniacute ideje79 O těchto platiacute
72 NUP II 11 22c 73 NUP II 7 13d 74 Bliacuteže k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 75 NUP I 1 1a bdquoA Principio omnia Ab Uno omnialdquo Patrizi podobně jako jiniacute filosofoveacute novoplatonskeacute tradice ztotožňuje sveacute Jedno s Bohem bdquoDeus Bonum Unum Principium Primum idemldquo Cit dle NUP I 1 1a Bliacuteže k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 208 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 32 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51 Luc Deitz ve sveacute studii nicmeacuteně upozorňuje že o přesneacute povaze vztahu unrsquoomnia k Bohu nečiniacute Patrizi ve sveacutem diacutele žaacutedneacute explicitnějšiacute poznaacutemky Srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 pozn č 75 na s 166 76 bdquoHis autem post unum primum novem gradibus rerum tota constant universitas Qui quidem gradus ordine sunt dispositi a summo ad imum ita ut nullum inter eos vacuum sit relictum nulla locum habeat intercapedoldquo Cit dle NUP II 11 23d 77 NUP II 11 23a-b Srov ostatně NUP I 1 1a bdquoAb Uno Unitas primarialdquo Patrizi tento ontologickyacute stupeň ztotožňuje se Synem Božiacutem K tomu srov daacutele Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 37 78 Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 267 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 79 NUP I 1 1a Tento ontologickyacute stupeň ztotožňuje Patrizi s Duchem Svatyacutem K tomu srov rovněž Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 37
- 19 -
bdquoVel etiam sunt ipsae unitates super entia omnia et superessentiales Sed si sint
superessentiales ita ut cum essentis nihil communicent tunc inter ipsas et
essentias vacuum relinquetur intervallumldquo80
Dalšiacutem stupněm v Patriziho metafyzickeacutem systeacutemu tedy musiacute byacutet zaacutekonitě essentia jež
naacutesledně zaklaacutedaacute jsoucnost dalšiacutech ndash nižšiacutech ndash stupňů Nevyhnutelnost jejich geneze
prostřednictviacutem descendenčniacute emanace je podle Luca Deitze v Patriziho ontologickeacutem
systeacutemu ospravedlněna naacutesledujiacuteciacute uacutevahou
bdquoEsence je přiacutemo odvozena z nejdokonalejšiacutech jsoucen proto musiacute sama
představovat tento vrchol dokonalosti kteryacute jiacute odpoviacutedaacute v hierarchii jsouciacuteho
Jelikož je koneckonců odvozena z Boha a jelikož je Bůh živyacute musiacute obsahovat
život neboť život je nadřazen smrti Život implikuje pohyb a nejvyššiacute podobou
pohybu je duchovniacute a netělesnyacute pohyb jinyacutemi slovy kognitivniacute proces
intelektuldquo81
Stupni unitates ndash essentia ndash vita ndash intellectus vyvěrajiacuteciacutemi z unlsquoomnia jsou vymezena
čtyři vyššiacute poschodiacute Patriziho deviacutetipatroveacute ontologickeacute budovy Tyto čtyři stupně se
vyznačujiacute svojiacute netělesnostiacute nepomiacutejivostiacute ontologickou samostatnostiacute a neměnnostiacute
Jako netělesneacute se nenachaacutezejiacute v prostoru (k němu se mohou vztahovat pouze ve spojeniacute
s tělem) Nejsou složeny z čaacutestiacute a jsou tedy nedělitelneacute podstaty (individua essentia)
Oproti tomu čtyřem nejnižšiacutem stupňům naacuteležejiacute vlastnosti přesně opačneacute tedy tělesnost
a pomiacutejivost ontologickaacute zaacutevislost a proměnlivost Jsou situovaacuteny v prostoru a
vyznačujiacute se svou dělitelnou podstatou (dividua essentia)82
80 NUP II 11 23b 81 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 82 NUP II 11 22c-24d a zvlaacuteště NUP III 2 51c Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 32-33 a Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 a 55
- 20 -
Mezi oběma čtveřicemi (ktereacute pro svou zaacutesadniacute odlišnost nemohou byacutet spojeny) se ndash ve
středu ontologickeacute hierarchie ndash nachaacuteziacute duše (animus83) kteraacute je zaacuteroveň netělesnyacutem i
tělesnyacutem prostředkujiacuteciacutem stupněm84
bdquo[hellip] tertia quaedam in universitate erit natura non corporea non incorporea
Sed utrumque et incorporea et corporea ita ut media quaedam sit inter
utramqueldquo85
Duši tedy pojiacutemaacute jako bdquo incorporeum corporeumldquo86 Jak poukazuje Ljerka Schiffler (a
jak je jistě na prvniacute pohled zřejmeacute) postulovaacuteniacutem duše jako tertium quid mezi tělesnyacutem
a netělesnyacutem překonaacutevaacute Patrizi uacutezkeacute meze dualismu a řadiacute se tak k filosofickeacute tradici
triadickeacuteho uvažovaacuteniacute87
Duše prostředkujiacuteciacute mezi netělesnyacutemi a tělesnyacutemi jsoucny v descendenčniacute
emanaci pokračuje a utvaacuteřiacute jako svou podobu přirozenost (natura)88 Z přirozenosti pak
vyvěraacute kvalita (qualitas) a z niacute forma (forma)89 Jak zdůrazňuje Žarko Dadić zařazeniacute
formy do systeacutemu novoplatonskeacute ontologickeacute hierarchie je čistě Patriziho původniacute
myšlenkou90 P O Kristeller se domniacutevaacute že uvedeniacute formy do systeacutemu ontologickeacute
83 Ačkoliv Patrizi v Pampsychii (NUP III 1 49b) deklaruje terminologickou diferenci mezi pojmy animus (užiacutevanyacutem pro označeniacute středniacuteho ontologickeacuteho stupně) a anima (denotujiacuteciacute lidskou duši) v ostatniacutech čaacutestech NUP užiacutevaacute obecně termiacutenu anima Bliacuteže k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 166 V ohledu na tuto skutečnost překlaacutedaacutem latinskyacute termiacuten animus českyacutem ekvivalentem duše Pro českyacute vyacuteraz duch vyhrazuji tomu odpoviacutedajiacuteciacute latinskyacute termiacuten spiritus kteryacute Patrizi ve svyacutech filosofickyacutech pojednaacuteniacutech rovněž užiacutevaacute K tomu srov niacuteže (oddiacutel 228) 84 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 33 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 85 NUP III 2 51d 86 NUP III 2 52a bdquoAtque ita vere medium sit hoc ens quod incorporeum corporeum nos appellamusldquo 87 Srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 96 Daacutele srov Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 182 a 185 88 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 89 NUP II 11 23d bdquoA qua [natura] in corpus itidem producitur qualitas quae naturae veluti instrumentum seruit in corpore et eius partibus alterandis et disponensis Et dispositis formam inducit Per quam corpus in aliam aut aliam speciem conformeturldquo 90 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51
- 21 -
hierarchie lze vysvětlit Patriziho intenzivniacutem zaacutejmem o geometrii91 Na nejnižšiacutem stupni
emanačniacuteho scheacutematu se nachaacuteziacute konečně tělo (corpus)92 Praacutevě diacuteky prostředkujiacuteciacutemu
principu ndash duši ndash je umožněna existence těchto čtyř nejnižšiacutech (ontologicky zaacutevislyacutech)
stupňů
bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat
tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo93
Patriziho filosofickyacute systeacutem se v tomto bodě analyacutezy jeviacute byacutet v kontextu novoplatonskeacute
tradice novyacutem pouze v tom ohledu že počet vzaacutejemně propojenyacutech descendenčně
seřazenyacutech stupňů94 (včetně ontoteologickeacuteho95 počaacutetku unlsquoomnia) ustavuje na deseti ndash
tedy čiacutesle pyacutethaacutegorejskeacuteho tetraktu Saacutem Patrizi se pak podle Luca Deitze ve sveacutem diacutele
na Pyacutethaacutegoru explicite odvolaacutevaacute96
Originalita chorvatskeacuteho myslitele však naplno vysviacutetaacute přejdeme-li k detailnějšiacutemu
rozboru druheacute čaacutesti Noveacute filosofie Panarchie kde se Patrizi zaobiacuteraacute nejen
problematikou vertikaacutelniacute descendence ndash tedy již popsanyacutemi stupni nyacutebrž i
horizontaacutelniacutem uspořaacutedaacuteniacutem sveacuteho ontologickeacuteho systeacutemu
bdquoEt alius ordo in latitudinem actus in singulo quoque gradu [hellip] Quem ordinem
sicut primum illum gradus nominauimus sic seriem proprio nomine
apellabimus In qua serie unitatum in latitudinem graduum singulorum
latitudinem ratio persuadet esse locatamldquo97
91 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 123 92 NUP I 1 1a bdquoA Formis Corporaldquo 93 NUP III 4 56d K probleacutemu srov daacutele Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 55 či Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 154 94 NUP II 11 24b bdquoGradus hi novem sunt primus rerum atque entium ordo in profundum a summo ad imum ductusldquo vyššiacute stupeň je přiacutečinou stupně nižšiacuteho přičemž nižšiacute stupeň je vždy ontologicky slabšiacute nežli stupeň předchaacutezejiacuteciacute K tomu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 95 K tomu srov pozn č 98 96 K tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 97 NUP II 11 24b
- 22 -
Pro horizontaacutelniacute členěniacute tedy užiacutevaacute terminů řada (series) Nejvyššiacute řada vychaacutezejiacuteciacute
horizontaacutelně z nejvyššiacuteho ontologickeacuteho stupně98 tedy stupně unitates obsahuje unitas
primaria a daacutele unitates všech nižšiacutech stupňů tedy esence života intelektu duše
přirozenosti kvality formy a těla Naacutesledujiacuteciacute stupeň ndash essentia ndash obsahuje opět řadu
essentia primaria a všech naacutesledujiacuteciacutech (tedy pouze nižšiacutech stupňů) Během postupu od
nejvyššiacuteho k nejnižšiacutemu stupni tedy vždy dochaacuteziacute ke sniacuteženiacute členů řady o jeden Na
uacuterovni těla pak existuje pouze jedinyacute člen řady corpus primarium99
Takto nastiacuteněnaacute koncepce jakeacutesi dvojrozměrneacute ontologie však neniacute konečnou
podobou Patriziho uacutevah
bdquoTertius itidem in longitudinem est ordo quem cathenam libuit nuncupare Qui
quidem est eiusdem generis seu speciei per gradus omnes transitusldquo100
Chorvatskyacute myslitel tedy svůj systeacutem rozšiřuje o dalšiacute rozměr ndash o řetězy (catenae)
světla ktereacute předchoziacute dva rozměry propojujiacute Jak ve sveacute studii uvaacutediacute Luc Deitz
Patriziho explanace problematiky řetězů se zdaacute byacutet viacutece naznačeniacutem než přesnyacutem
vysvětleniacutem i přesto je však možneacute přijmout naacutezor že bdquo[stupeň pozn J Č] unitas
primaria je souběžnyacute s unitas lucis z nějž vyvstaacutevaacute lux unitatis že [stupeň pozn J Č]
essentia primaria je souběžnyacute s essentia lucis z nějž vyvstaacutevaacute lux essentia atd dokud
opět nedosaacutehneme corpus primum z nějž zdaacute se daacutele žaacutedneacute světlo nevyzařujeldquo101 Tento
naacutezor skutečně potvrzuje jedenaacutectaacute kniha Panarchie v niacutež Patrizi vypočiacutetaacutevaacute
bdquoEst lucis unitas et unitatis lux Est et essentia lucis et lux essentiae Et vita
lucis et lux vitae et Mens lucis et lux mentis et lucis anima et anima lucis Et
natura lucis et lux naturae Et qualitas lucis et lux qualitatis Et forma lucis et
formae lux Et lucis corpus et lux corporisldquo102
98 Unrsquoomnia chaacutepu jako (před)stupeň ontoteologickyacute kdežto devět nižšiacutech stupňů interpretuji jako ontologickeacute v praveacutem smyslu toho slova 99 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 34 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 144 100 NUP II 11 24c 101 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143 102 NUP II 11 24c
- 23 -
Vzaacutejemně propojeneacute stupně řady a řetězy pak naacutesledně vytvaacuteřejiacute třiacutedimenzionaacutelniacute
prostorovou soustavu ndash Patriziho univerzum103
bdquoIta lux per omnium graduum longitudinem ordine rectissimo percurrit E(s)t
alius numero quartus ordo quem soliditatis ordinem placuit vocare Ex tribus
enim illis longitudine latitudine et profunditate sicuti corporum nascitur
soliditas et stabilitas et firmitudo sic ratio longe melior suadet in rerum
omnium universitate esse firmitatem et stabilitatem et soliditatem longe quam
sit in corporibus validioremldquo104
Vezmeme-li v uacutevahu že prvniacute dva rozměry tedy stupně (jež descendujiacute vertikaacutelně) a
řady (jež ze sebe bdquovyplyacutevajiacuteldquo horizontaacutelně) můžeme naacutezorně promiacutetnout do podoby
trojuacutehelniacuteku (jehož odvěsnami budou praacutevě vertikaacutelně seřazeneacute stupně a horizontaacutelně
rozloženeacute řady) pak se stejnaacute možnost naskyacutetaacute i pro vyjaacutedřeniacute propojeniacute stupňů s řetězy
(ziacuteskaacuteme tedy druhyacute trojuacutehelniacutek) a řad s řetězy (třetiacute trojuacutehelniacutek) Patriziho ontologickeacute
scheacutema sestaacutevajiacuteciacute ze třech vzaacutejemně propojenyacutech rozměrů nabyacutevaacute tedy podoby
bdquot řiacutedimenzionaacutelniacuteho scheacutematu vymezeneacuteho třemi k sobě přilehlyacutemi trojuacutehelniacuteky což je
tetraedr (neboli pyramida105) jehož čtvrtaacute stěna [tj zaacutekladna pozn J Č] kvůli
geometrickeacute zaacutekonitosti musiacute miacutet rovněž trojuacutehelniacutekovyacute tvarldquo106
Ačkoliv se k přesneacutemu tvaru sveacuteho scheacutematu univerza autor Nova de universis
philosophia explicite nevyjaacutedřil rozviacutejiacute v tomto ohledu dalece sveacute uacutevahy Luc Deitz
Podle jeho přesvědčeniacute připadajiacute ndash pro svou pravidelnost ndash v uacutevahu pouze dvě možneacute
podoby vyacuteše popsaneacute tetraedraacutelniacute pyramidy buďto pyramida sestaacutevajiacuteciacute
z rovnoramennyacutech trojuacutehelniacuteků anebo pyramida jež je složena s trojuacutehelniacuteků
rovnostrannyacutech tvořiacuteciacutech pravidelnyacute prostorovyacute obrazec Ve sveacute studii se přiklaacuteniacute ke
druheacute zcela pravidelneacute variantě Pro sveacute zaacutevěry předklaacutedaacute tři poměrně důvěryhodneacute
argumenty Tiacutem nejzaacutesadnějšiacutem je poukaz na skutečnost že Platoacuten ve sveacutem dialogu
Timaios předpoklaacutedaacute rovněž existenci pravidelnyacutech tetraedrů ktereacute jsou ekvivalentniacute 103 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143 104 NUP II 11 24c-d 105 Sestaacutevajiacuteciacute ovšem ze třiacute svislyacutech stěn a jedneacute zaacutekladny 106 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143
- 24 -
ohni coby jednomu ze živlů107 V ohledu na skutečnost že oheň je tradičně spojovaacuten se
světlem jež v Patriziho filosofickeacutem systeacutemu zaujiacutemaacute značně vyacuteznamneacute miacutesto (jak
ostatně uvidiacuteme v naacutesledujiacuteciacutem vyacutekladu) zdaacute se byacutet argument pro tetraedr složenyacute
z rovnostrannyacutech trojuacutehelniacuteků velmi zaacutevažnyacutem Naviacutec platonsky orientovanyacute filosof
jakyacutem byl Patrizi by podle Deitze spiacuteše upřednostnil pravidelnost a tedy i
bdquogeometrickou kraacutesuldquo Konečně uacutevahy o tetraedraacutelniacute povaze univerza se objevujiacute již
v diacutele Cyrila Alexandrijskeacuteho (Contra Iulianum) a v diacutele Theologumena arithmeticae
připisovaneacutem Iamblichovi s nimiž se měl Patrizi nesporně setkat V tomto světle jsme
tedy opraacutevněni chaacutepat Patriziho pojetiacute univerza jako pravidelneacuteho tetraedru
bdquospočiacutevajiacuteciacuteho na jednom ze svyacutech vrcholů [tj zaacutekladnou vzhůru pozn J Č]ldquo108
V oddiacutele 229 bude o Patriziho pojetiacute univerza pojednaacuteno v uacuteplnosti
224 Čtyři principy
Pro spraacutevneacute a plneacute pochopeniacute filosofickeacuteho pojetiacute skutečnosti vyloženeacuteho v Nova de
universis philosophia je však nutneacute obraacutetit naši pozornost ke druheacute o nic meacuteně
podstatneacute čaacutesti Patriziho filosofie
bdquoHaec omnia sunt in Spacio
Heac omnia sunt in Lumine
Haec omnia sunt in Caloreldquo109
Tato pasaacutež naleacutezajiacuteciacute se v prvniacute knize Panaugie naacutesleduje ihned bezprostředně za
odstavci věnovanyacutemi Patriziho koncepci hierarchie jsoucen Tezi hovořiacuteciacute o tom že
vše ndash v hierarchii jsouciacuteho ndash existuje v prostoru (spacium) světlosti (lumen110) a teple
(calor) rozviacutejiacute Patrizi daacutele a o poznaacuteniacute podrobněji v posledniacute čaacutesti Noveacute filosofie
Pancosmii Zde vypočiacutetaacutevaacute prvky (principia elementa) z nichž je složen svět a ustaluje
107 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 145 108 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 145 109 NUP I 1 1a-b 110 Latinskeacute lux je do češtiny již tradičně překlaacutedaacuteno jako světlo pro latinskyacute vyacuteraz lumen jsem zvolil českeacuteho ekvivalentu světlost zejmeacutena z důvodu zachovaacuteniacute povědomiacute jeho přiacutebuznosti a bezprostředniacuteho sepětiacute se světlem Inspiraciacute mi byl chorvatskyacute jazyk do nějž je latinskeacute lumen překlaacutedaacuteno jako svjetlost Ke vztahu lux a lumen srov bliacuteže oddiacutel 226 teacuteto studie
- 25 -
jejich počet na čtyřech111 Mezi třemi vyacuteše uvedenyacutemi zmiňuje rovněž čtvrtyacute element ndash
tok (fluor)112 Jak neopomiacutejiacute zdůraznit Žarko Dadić ndash a jak je ostatně na prvniacute pohled
zjevneacute ndash Patriziho pojetiacute čtyř konstitutivniacutech principů představuje filosofickyacute protipoacutel
aristotelskeacute představě v niacutež jsou za zaacutekladniacute prvky skutečnosti považovaacuteny země voda
vzduch a oheň113 Na prvniacute pohled meacuteně zřetelnou se však jeviacute druhaacute skutečnost na niacutež
ve sveacute praacuteci Dadić poukazuje Francesco Patrizi totiž v prvniacute knize Panaugie
konstatuje že všechna jsoucna (tedy tělesnaacute i netělesnaacute) existujiacute v prostoru bdquoHaec
omnia sunt in Spacioldquo114 Oproti tomu v Pampsychii třetiacute čaacutesti Nova de universis
philosophia zastaacutevaacute naacutezor že v prostoru jsou situovaacutena pouze jsoucna tělesnaacute nikoliv
netělesnaacute (tedy čtyři vyššiacute stupně v Patriziho ontologickeacute hierarchii)115 Tento rozpor
Patrizi v naacutesledujiacuteciacutech pasaacutežiacutech řešiacute rozlišeniacutem dělitelneacuteho a nedělitelneacuteho prostoru
V dělitelneacutem (trojrozměrneacutem) prostoru se nachaacutezejiacute tělesnaacute jsoucna (natura ndash qualitas ndash
forma ndash corpus) v nedělitelneacutem (bezrozměrneacutem) prostoru jsoucna netělesnaacute (unitates ndash
essentia ndash vita ndash intellectus) V přiacutepadě duše jež jest incorporeum corporeum je situace
obdobnaacute jako v přiacutepadě jejiacuteho postaveniacute v hierarchii jsoucen jejiacute tělesnaacute čaacutest se nachaacuteziacute
v dělitelneacutem prostoru jejiacute čaacutest netělesnaacute v prostoru netělesneacutem v němž se naleacutezaacute
rovněž vše Božskeacute116 Vidiacuteme zde tedy dalšiacute vyacuteznamnyacute aspekt Patriziho triadickeacuteho
pojetiacute skutečnosti
V naacutesledujiacuteciacutech knihaacutech Pancosmie se však Patrizi zabyacutevaacute teacuteměř vyacutehradně
prostorem dělitelnyacutem tedy trojrozměrnyacutem117 Tomuto principu ndash ze čtyř zmiňovanyacutech
prvniacutemu a nejnobilitnějšiacutemu ndash je proto nutneacute věnovat v nadchaacutezejiacuteciacutem vyacutekladu i naši
pozornost
111 NUP IV 6 79b 112 NUP IV 6 78a-79d Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 44 či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 59 113 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 57 114 NUP I 1 1a-b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 59 115 NUP III 2 51c 116 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 61 117 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 61
- 26 -
225 Prostor
Jak již bylo uvedeno v uacutevodu čaacutesti 221 teacuteto praacutece Patrizi již v roce 1587 publikoval
spisy De rerum natura libri II priores alter de spatio physico alter de spatio
mathematico a Della nuova geometrica libri XV ktereacute se později v upraveneacute podobě
staly ndash coby prvniacute tři knihy ndash součaacutestiacute čtvrteacute čaacutesti jeho Noveacute filosofie o univerzech
Pancosmie118
Patrizi v Pancosmii přichaacuteziacute s představou prostoru jako principu vytvořeneacuteho
Jednem bdquoItaque spacium a primo uno ante entia alia omnia est profusum [hellip]ldquo119
Prostor předchaacuteziacute všemu jsouciacutemu jež nemůže jinak než byacutet praacutevě v prostoru je tedy
podmiacutenkou existence všeho jsouciacuteho120
bdquoCommunis quaedam omnium hominum notio spacium et esse et aliquid esse
videtur voluisse cum nomina haec vel talia formaret Dimensio Distantia
Intervallum Intercapedo Spacium Diastasis Diastema Consensus hic
latinorum Graecorumque a sensu videtur ortum habuisse Quis enim non cernit
coelum a terra in mundo distare Orientem ab Occidente Pedes a capite in se
ipso In capite oculum ab oculo Ab ore nares Si quis has distantias seu
intervalla sive spacia non discernat haec legere aut intelligere non laboretldquo121
Těmito uacutevahami dospiacutevaacute Patrizi k jedineacutemu možneacutemu zaacutevěru Prostor existuje a
uvažovat o jeho neexistenci by bylo zhola nesmyslnyacutem122
Zaměřiacuteme-li se bliacuteže na jeho vlastnosti zjistiacuteme že jeho zaacutekladniacute a nespornou
charakteristikou musiacute byacutet jeho trojrozměrnost
118 NUP IV 1-3 61a-73b Podrobněji k tomu srov oddiacutel 221 teacuteto studie 119 NUP IV 1 61c V přiacutepadě Patriziho novoplatonskeacute filosofie je však vhodnějšiacute nehovořit přiacutemo o tvořeniacute (s jakyacutemkoliv prefixem) implikujiacuteciacutem jistou časovou naacuteslednost geneze jednotlivyacutech principů nyacutebrž o emanaci (připouštějiacuteciacute pouze naacuteslednost substanciaacutelniacute) K tomu srov Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 264 K Patriziho teologickeacutemu postoji k otaacutezce creatio ex nihilo srov bliacuteže Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 a oddiacutel 42 teacuteto praacutece 120 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 146 121 NUP IV 1 61c 122 NUP IV 1 61c-d
- 27 -
bdquoNamque longitudo et latitudo et profunditas perdurant usque ad corporis
illius corruptionem Tres hasce ab omnibus onfessas dimensiones corpori
naturali cuique inesse et cuique proprias nemo amplius dubitaveritldquo123
I přes poměrně precizniacute a jednoznačnou definici prostoru (a jeho třech komponent ndash
rozměrů) však Patrizi připouštiacute že jiacutem předloženeacute pojetiacute deacutelky šiacuteřky a hloubky je jen
jedniacutem z mnoha možnyacutech pohledů a interpretaciacute skutečnosti
bdquoHaec respectu nostri aliquando mutantur ut supera fiant infera dextera fiant
sinistra anteriora fiant itidem posterioraldquo124
Luc Deitz v tomto ohledu zdůrazňuje že podobnaacute formulace je z hlediska 16 stoletiacute
nejbliacuteže tomu co bude později nazvaacuteno izotropiiacute prostoru125
Dalšiacute z vlastnostiacute prvniacuteho elementu je pak skutečnost že prostor neklade v něm
obsaženyacutem tělesům žaacutednyacute odpor126
bdquoMundus enim corpus est spacium vero corpus minime est nulla ergo
categoriarum spacium complectitur ante eas omnes est extra eas omnes est
Quid ergo est Hypostasis diastema est diastasis ectasis est extensio est
intervallum est capedo est atque intercapedoldquo127
Patrizi tedy zaacutesadniacutem způsobem rozlišuje tělesnyacute (a prostorovyacute v prostoru situovanyacute)
svět na jedneacute straně a na straně druheacute prostor jako takovyacute (tělesnyacute svět obsahujiacuteciacute ale
123 NUP IV 1 61d Patrizi za deacutelku považuje nejdelšiacute vzdaacutelenost mezi krajniacutemi body tělesa anebo jeho vyacutešku za šiacuteřku pak druhou nejdelšiacute vzdaacutelenost popř vzdaacutelenost mezi krajniacutemi body v horizontaacutelniacutem směru za hloubku konečně nejkratšiacute vzdaacutelenost mezi dvěma krajniacutemi body tělesa popř jeho třetiacute rozměr K tomu srov bliacuteže Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 148 124 NUP IV 1 61d 125 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 148 126 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 127 NUP IV 1 65a
- 28 -
rovněž obklopujiacuteciacute) jenž neklade entitaacutem v něm obsaženyacutem žaacutednyacute odpor a je jimi
prostupnyacute128
V přiacutepadě že se tělesnaacute entita nachaacuteziacute v jakeacutekoliv čaacutesti prostoru je tato čaacutest
nazyacutevaacutena miacutestem (locus) je-li prostor praacutezdnyacute je nazyacutevaacuten praacutezdnem (vacuum)129
Neboť jsou tělesa v prostoru ndash zejmeacutena v důsledku vzaacutejemneacute interakce ndash schopna
zmenšovat svůj aktuaacutelniacute objem předpoklaacutedaacute Patrizi existenci praacutezdnyacutech miacutest uvnitř
těles samotnyacutech tzv spaciol jež jsou během snižovaacuteniacute objemu (a tedy zvyšovaacuteniacute
hustoty) tělesa postupně naplňovaacutena130 Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že se tiacutemto
myšlenkovyacutem experimentem Patrizi připojuje k přiacuterodně-filosofickeacute tradici jež kladně
odpoviacutedaacute na otaacutezku po existenci vakua ve světě (nikoliv však za jeho hraniciacute)131 Ve
stejneacutem duchu se Patrizi staviacute rovněž k probleacutemu nekonečnosti univerza i zde totiž
předpoklaacutedaacute kladnou odpověď Podle jeho přesvědčeniacute bylo-li by univerzum konečneacute
existovalo by zaacutekonitě něco co by jej z vnějšku obklopovalo Bylo-li by i to konečneacute
muselo by existovat dalšiacute obklopujiacuteciacute prostřediacute atd atd Tiacutemto regressus ad infinitum
Patrizi podklaacutedaacute sveacute přesvědčeniacute o (aktuaacutelniacute) nekonečnosti univerza132
bdquoSpacium ergo extensioldquo můžeme uzavřiacutet společně s Patrizim bdquoest hypostatica
per se substans nulli inhaerensldquo133 Protože je prostor třiacuterozměrnyacutem musiacute byacutet jistyacutem
způsobem tělesnyacutem neboť však tělesům v něm situovanyacutem neklade odpor musiacute byacutet
rovněž netělesnyacutem bdquoItaque corpus incorporeum est et noncorpus corporeumldquo134
128 NUP IV 1 64c-d Tělesa prostor potřebujiacute ke sveacute existenci bdquoCumque spacium sit rerum naturae omnium primum [hellip]ldquo Cit dle NUP IV 2 68b Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 46-48 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 71 a 75 Dodejme že čas oproti tomu Patrizi nahliacutežiacute jako akcidentaacutelniacute a zaacutevislyacute na existenci těles Bliacuteže k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 66 129 NUP IV 1 62d bdquoQua plenum corpore est esse locum qua vero sine corpore est esse vacuumldquo 130 NUP IV 1 63b bdquoQua ratione ostendimus aquam et aerem densari eadem ostensi potest aliorum corporum condensatio Quae tunc densantur cum partes ipsorum in poros qui inania sunt spaciola se se recipiuntldquo Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 131 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 46 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 132 NUP IV 1 64a-b Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 62-63 či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 73 a 75 133 NUP IV 1 65b 134 NUP IV 1 65b Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 150 Jak zdůrazňuje kupř Ljerka Schiffler
- 29 -
Prostor se konečně vyznačuje nejen ontologickou ale i gnozeologickou prioritou oproti
peripatetickeacute tradici Patrizi zdůrazňuje že poznaacutevaciacute proces začiacutenaacute poznaacuteniacutem principů
věciacute135
V ohledu na uacuteplnost vyliacutečeniacute Patriziho pojetiacute prostoru dlužno na tomto miacutestě zmiacutenit
jednu historicko-filosofickou poznaacutemku Jak uvaacutediacute Žarko Dadić představa
nekonečneacuteho a nezaacutevisle existujiacuteciacuteho prostoru se objevuje již v diacutele jineacuteho vyacuteznamneacuteho
renesančniacuteho filosofa ndash Bernardina Telesia Ve sveacutem diacutele De Natura Rerum Juxta
Propria Principia publikovaneacutem v poprveacute v roce 1565 v Řiacutemě (naacutesledně 1570 a 1586)
přichaacuteziacute s koncepciacute homogenniacuteho prostoru jako předpokladu existence všeho ostatniacuteho
Praacutevě Telesiovo pojetiacute prostoru mělo miacutet na vyacuteslednou podobu Patriziho přiacuterodně-
filosofickyacutech naacutezorů zřejmyacute vliv136 Na druhou stranu se zdaacute byacutet rovněž velmi
pravděpodobnyacutem že Patriziho koncepce prostoru nepřiacutemo ovlivnila uvažovaacuteniacute Isaaca
Newtona a jeho postulaacutet absolutniacuteho prostoru Newton se měl s myšlenkami
chorvatskeacuteho myslitele seznaacutemit přes diacutelo Pierra Gassendiho a Henryho Mora již se
s jeho přiacuterodně-filosofickyacutemi idejemi setkali přiacutemo137
226 Světlo
Z hlediska ontologickeacute nobility je v Patriziho filosofickeacute koncepci čtyř elementů
druhyacutem nejvyacuteznamnějšiacutem principem světlo Ve sveacutem opus magnum se jiacutem rodaacutek
z chorvatskeacuteho Cresu zaobiacuteraacute zejmeacutena v jeho prvniacute čaacutesti ndash Panaugii Problematice
světla věnuje nicmeacuteně pozornost rovněž i na jinyacutech miacutestech Nova de universis
philosophia zejmeacutena pak ve čtvrteacute knize Pancosmie pojmenovaneacute De primaevo
prostor (jakož i tři naacutesledujiacuteciacute principy) chaacutepe Patrizi jako tělesneacute-netělesneacute (corporeum incorporeum) kdežto duši pojiacutemaacute jako netělesnou-tělesnou (incorporeum corporeum) Srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 96-99 K tomu srov teacutež Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 186 135 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 146 K Patriziho gnozeologickyacutem naacutezorům srov daacutele oddiacutel 226 teacuteto praacutece 136 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 69 K jednotlivyacutem vydaacuteniacutem Telesiova diacutela srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 102 137 Bliacuteže k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 75 a 77
- 30 -
lumine138 Neboť se mnoziacute z historiků filosofie domniacutevajiacute že praacutevě Panaugia měla hraacutet
nejvyacuteznamnějšiacute uacutelohu ve formovaacuteniacute Komenskeacuteho pojetiacute metafyziky světla bude nutneacute
teacuteto čaacutesti NUP věnovat v naacutesledujiacuteciacutem vyacutekladu naši intenzivnějšiacute pozornost139 Detailniacute
rozpracovaacuteniacute problematiky světla bude založeno jak na analyacuteze všech knih Panaugie
tak i čtvrteacute knihy Pancosmie jež pojednaacuteniacute obsaženeacute v prvniacute ze čtyř čaacutestiacute NUP velmi
vyacuteznamnyacutem způsobem doplňuje
Již bylo poznamenaacuteno vyacuteše (oddiacutel 221) že Panaugia byla před svyacutem
publikovaacuteniacutem v raacutemci celku NUP sepsaacutena již roku 1588 a je ji v určityacutech ohledech
možneacute ndash ostatně jako i zbyleacute tři čaacutesti Noveacute filosofie o univerzech ndash interpretovat jako
samostatneacute a autarkniacute filosofickeacute pojednaacuteniacute140 Na druhou stranu však jejiacute filosofickyacute
obsah uacutezce koresponduje s idejemi vyloženyacutemi v celeacutem Patriziho opus magnum
V naacutesledujiacuteciacute analyacuteze se tedy pokusiacuteme vystihnout jejiacute teoretickeacute gros jak z hlediska
jeho teacutematickeacute sveacutebytnosti tak i z hlediska jeho provaacutezanosti na ostatniacute tři čaacutesti Nova de
universis philosophia
Panaugia uvozenaacute dedikačniacutem listem adresovanyacutem kardinaacutelu Paulu Camillu
Sfrondatovi a papeži Řehoři XIV sestaacutevaacute celkem z deseti knih141
1 De luce142
2 De diaphano143
3 De radiis144
4 De lumine145
138 NUP IV 4 73c-75b 139 K tomu srov mj Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 76 145 a 192 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115 120 121 a 125 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 312 323 325 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 148 155 159 a 160 Patočka Jan Filosofickeacute zaacuteklady Komenskeacuteho pedagogiky In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 217-218 Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 65-68 Tvrdyacute J Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 a 13 140 K tomu srov oddiacutel 221 teacuteto praacutece 141 NUP [Ad Paulum Camillum] VIa-VIIb 142 NUP I 1 1a-3b 143 NUP I 2 3c-5b 144 NUP I 3 5c-8d 145 NUP I 4 9a-11d
- 31 -
5 De opaco146
6 De aereo lumine147
7 De coelesti luce et lumine148
8 De luce et lumine supercoelesti149
9 De lumine incorporeo150
10 De fonte et patre luminum151
Z hlediska filosofickeacuteho obsahu se deset knih Panaugie jeviacute jako dalšiacute teoretickeacute
rozvinutiacute Patriziho uacutevah o prostoru Nedosažitelneacute (inaccessabilis) světlo (lux lux
prima) obyacutevaacute rovněž nedosažitelnyacute Bůh152 Jako maacute Bůh tendenci saacutem sebe zjevovat
tak i světlo tiacutehne ke sveacute manifestaci prostřednictviacutem dalšiacuteho vyzařovaacuteniacute V okamžiku
kdy Bůh vyřkl imperativ bdquobudiž světloldquo rozlilo se světlo po praacutezdneacutem prostoru153
bdquoQuid autem facilius fundi potuit per spacium quam lumen At unde et a quo
fonte lumen id in spacium est fusum A patre nimirum ac fonte luminum a
Deoldquo154
Toto světlo rozliteacute po původně praacutezdneacutem prostoru je však nutně něčiacutem jinyacutem nežli
oniacutem původniacutem nedosažitelnyacutem světlem (lux lux prima) Patrizi tedy daacutele rozlišuje
paprsky (radius) jež z něj do prostoru vyzařujiacute
146 NUP I 5 12a-13d 147 NUP I 6 14a-15b 148 NUP I 7 15c-17b 149 NUP I 8 17c-19d 150 NUP I 9 20a-21d 151 NUP I 10 22a-23d 152 NUP IV 4 73d O identitě Boha a prima lux medituje Patrizi zejmeacutena v desaacuteteacute knize Panaugie Pro podloženiacute svyacutech naacutezorů se zde hojně odvolaacutevaacute na filosofickeacute a teologickeacute autority Srov NUP I 10 23a-b bdquoErgo et Mosis et Hebraeorum ab eo profectorum archana sapientia Deum summum Lucem vocat et abyssum fontani luminis quae forte paterna profunditas Chaldaeorum estldquo či tamt bdquoDe quo Ioannes sbquoQuoniam Deus lux est et tenebrae in eo nonsunt ullae sicuti et ipse est in lucelsquoldquo Daacutele k identitě Boha a lux prima srov NUP II 9 18d Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 132 Eugene E Ryan však ve sveacute studii ndash podle meacuteho soudu nikoliv neopraacutevněně ndash poznamenaacutevaacute že Patriziho ztotožněniacute Boha s prima lux nepřesahuje raacutemec pouheacute analogie Srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 194 153 NUP IV 4 73c-74b Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 154 NUP IV 4 73c
- 32 -
bdquoRadius (quid) sit fulgor a luce in conum promicans et quasi lux secunda a
prima in eam figuram conformataldquo155
Paprsky však nejsou posledniacutem ontologicky nejnižšiacutem stupněm ve světelneacute hierarchii
bdquoLumen (quid) autem est lux tertia tum a prima tum a secunda emanans non in
rectum progrediens neque in acutum finiensldquo156
Praacutevě světlost (lumen) je tiacutem co se rozleacutevaacute po stvořeneacutem nekonečneacutem prostoru a
zaacutekonitě tak samo musiacute byacutet nekonečnyacutem Toto rozlitiacute světlosti nazyacutevaacute Patrizi odkazuje
explicite na Filoacutena Alexandrijskeacuteho všezaacuteřiacute ndash panaugiiacute
bdquoHoc tale lumen a luce verbi Dei emicans nomine vocat appositissimo
Panaugiam quasi omnilucentiamldquo157
Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že Patrizi o paprsciacutech jakožto prostředkujiacuteciacutem stupni mezi
světlem ve zdroji (lux) a světlostiacute (lumen) hovořiacute de facto vyacutehradně jen v deseti knihaacutech
Panaugie V posledniacute čaacutesti NUP Pancosmii zastaacutevaacute naacutesledujiacuteciacute naacutezor
bdquoDe Deo ergo luce primaria lumen primigenium emicuit Ab una luce lumen
unum Ab infinita luce lumen infinitum [hellip]ldquo158
O paprsciacutech (radius) zde neniacute ndash vyjma jednoho historickeacuteho odkazu ndash žaacutedneacute explicitniacute
zmiacutenky159
Skutečnost že světlo (a jeho nižšiacute emanačniacute stupně) zaujiacutemaacute v Patriziho filosofickyacutech
představaacutech jedno z kliacutečovyacutech postaveniacute (ne-li přiacutemo vyacutesostneacute) dosvědčujiacute i četneacute
honestujiacuteciacute charakteristiky jež mu hned v uacutevodu prvniacute knihy Panaugie přisuzuje
155 NUP I 3 5d 156 NUP I 3 5d 157 NUP I 9 21b 158 NUP IV 4 73c-74a 159 K tomu srov NUP IV 4 73c-75b
- 33 -
bdquoA luce inquam quae Dei ipsius eiusque bonitatis est imago Quae omnem
supramundanam omnem circummundanam omnemque mundanam illustrat
regionem Quae sese per omnia extendit Per omnia se fundit Per omnia
permeat Omnia permeando format et efficit Omnia vivificat Omnia continet
Omnia sustinet Omnia congregat Omnia unit Omnia disgregat Omnia quae vel
sunt vel illuminantur vel calescunt vel vivunt vel gignuntur vel nutriuntur vel
augescunt vel perficiuntur vel moventur ad se convertit Conversa purgat
Omnia perficit Omnia renovat Omnia conservat et ne in nihilum abeant efficit
Omnium rerum est et numerus et mensuraldquo160
Luc Deitz upozorňuje rovněž na dalšiacute z motivů jež měly veacutest Patriziho k vypracovaacuteniacute
koncepce světlosti jako prvku stvořeneacuteho ihned v bezprostředniacute naacuteslednosti za
prostorem Vedle vyacuteše popsaneacuteho teologickeacuteho důvodu (Božiacute zaacuteměr vyplnit praacutezdnyacute
prostor svyacutem jasem) a pohnutek metafyzickyacutech (vyacuteše uvedeneacute Patriziho charakteristiky
světla) je možneacute totiž hovořit i o motivaciacutech přiacuterodně-filosofickyacutech fyzikaacutelniacutech Bůh
naplnil praacutezdnyacute prostor světlostiacute pro jejiacute podobnost s prostorem Stejně jako prostor je
totiž i světlost nejjednoduššiacutem principem jenž maacute potenci rozprostiacuterat se do
neomezenosti vše prostupovat a vše vyplňovat avšak neklaacutest věcem v něm obsaženyacutem
žaacutednyacute odpor161
Konečně pak (a zejmeacutena) bdquoAtque ita et incorporeum et corporeum simulldquo162
Patrizi v uacutevahaacutech o tělesneacute netělesnosti světlosti přejiacutemaacute induktivniacute argumentaci užitou
již při dokazovaacuteniacute stejnyacutech vlastnostiacute prostoru Vzhledem k faktu že světlost neklade
tělesům v prostoru situovanyacutem (a sebou bdquoobklopenyacutemldquo) žaacutednyacute odpor je entitou
netělesnou na druhou stranu ndash ježto se rozleacutevaacute v třiacuterozměrneacutem prostoru ndash je entitou
korporaacutelniacute163 Oproti tomu dodejme je původniacute světlo (lux lux prima) čistě netělesnyacutem
jsoucnem164
160 NUP I 1 1c 161 Srov zejm NUP IV 4 73c-74c Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 162 NUP IV 4 74b 163 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 164 NUP I 1 1d-2a Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 28
- 34 -
Patrizi však v ohledu na přiacuterodně-fyzikaacutelniacute spekulace tyacutekajiacuteciacute se světla a
světlosti nezůstaacutevaacute na povrchu a v dalšiacutech čaacutestech Panaugie sveacute naacutezory precizuje Hned
v prvniacute knize prvniacute čaacutesti NUP předklaacutedaacute svoji koncepci rozděleniacute těles do třiacute kategoriiacute
jimiž jsou lucida (lucidniacute) diaphana (průhlednaacute) a opaca (temnaacute)
bdquoLux in corporibus quibusdam cernitur in aliis non cernitur Corpora ergo
distinguenda Corporum igitur alia sui natura lucida sunt Sol stellae ignis
Alia sui natura sunt opaca Luna terra nubes Alia neque lucem habent neque
opacitatem utramque tamen in se recipiunt neutram vero retinent aether aer
aqua Haec Graeci diaphana Latini perspicua et transpicua appellavereldquo165
Podle Patriziho představ je lucidniacutem tělesům světlo imanentniacute skrze průhlednaacute je světlo
schopno prostupovat a konečně skrze temnaacute světlo nepronikaacute vůbec166 Naopak
zdůrazňuje Patrizi daacutele temnaacute tělesa emanujiacute tmu kterou neniacute možneacute chaacutepat pouze
privativně ndash tedy jako zbavenost nedostatek světla ndash avšak jako skutečně subsistujiacuteciacute
bdquoNon sunt ergo tenebra et obscuratio umbra umbratioque simplices lucis et
luminis privationes Sed vera sunt entia qualia dicunt positivaldquo167
Patrizi tedy jak doklaacutedaacute i Benjamin Brickman odlišuje pozitivniacute a privativniacute
protiklady Zatiacutemco spolu pozitivniacute (kupř zde zmiacuteněneacute světlo a tma či teplo a zima)
interagujiacute a mohou se vzaacutejemně ovlivňovat ony privativniacute (kupř zrak a slepota) ve
vzaacutejemneacutem styku nejsou a byacutet nemohou168 Co si však nesporně zasloužiacute naši
pozornost je Patriziho přesvědčeniacute že pozitivniacute protiklady bdquoquae plerumque et inter se
pugnant et se se alterant et misceri possunt et ex seipsis media quaedam procreare
tepores colores sapores et similialdquo169 Vzaacutejemnyacutem stykem tedy mohou (spolu)vytvaacuteřet
prostředkujiacuteciacute (středniacute) stupně Vidiacuteme tedy opět stejně jako v přiacutepadě duše že
165 NUP I 1 1c-d 166 NUP I 1 1d bdquoLucida luce plena sua alienis tenebris sunt impervia Opaca tenebris plena suis alieno lumini non sunt pervia Diaphana propriis et lumine et tenebra carentia alienis et lumine et tenebra permeanturldquo 167 NUP I 5 13a 168 NUP I 5 12d bdquoContraria vero privativa ea conditione sunt ut alterum earum existat lterum vero aut nihil ut fere nihil sit Qualia sunt vox et silentium visus et caecitas auditus et surditasldquo Daacutele k tomu srov NUP I 5 13a-13d a Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 29-30 a 64-65 169 NUP I 5 12d
- 35 -
Patriziho filosofickeacute naacutezory dalece přesahujiacute uacutezkeacute meze dualistickeacuteho uvažovaacuteniacute a
reflektujiacute jeho triadickeacute smyacutešleniacute
Z hlediska světla ustaluje Patrizi v paacuteteacute knize Panaugie vyacutečet z něj emanujiacuteciacutech stupňů
na čtyřech
bdquoA corpore quidem lucido radii primo emicant A radiis lumen A lumine
splendor A splendore nitorldquo170
Stejnyacute počet stupňů pak rovněž naacuteležiacute pozitivniacutemu protikladu světla tmě Z niacute emanujiacute
postupně tenebrae obscuratio umbra a umbratio171
bdquoEx nitore vero et umbratione veluti composita res quaedam media provenit
quam quia aliter nescimus adumbrationem liceat appellareldquo172
Patriziho Panaugia tedy pojednaacutevaacute o deviacuteti173 stupniacutech vyvěrajiacuteciacutech ze světla a ze tmy
a vzaacutejemně provaacutezanyacutech (pro)středniacutem stupněm adumbratio
Jak však sloučit metafyzickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute pojetiacute světla se systeacutemem
ontologickeacute hierarchie vyloženyacutem v uacutevodu Panaugie a rozpracovanyacutem i v ostatniacutech
třech čaacutestech Nova de universis philosophia V uacutevodu prvniacute knihy Panaugie Patrizi
konstatuje bdquoHaec omnia sunt in Lumineldquo174 Miacuteniacute tiacutem že veškereacute ontologickeacute stupně
jež předtiacutem vyjmenoval175 jsou nějakyacutem způsobem ve světlosti obsaženy Toto
přesvědčeniacute daacutele precizuje ve čtvrteacute knize Pancosmie
bdquoLux enim illa paterni profundi in quo et in qua entia omnia summo sunt
gradu sterilis esse non potuit Ideoque lumen hoc e se produxit quod profundi
esset imago Imago autem esse non poterat nisi a luce aliquid haberet Et ab
identitate illius in alteritatem caderet secum tamen feret imaginem Illa autem
170 NUP I 5 13a 171 NUP I 5 13a-b 172 NUP I 5 13a 173 Spatřuji v tomto počtu jasnou analogii k deviacuteti stupňům Patriziho ontologickeacute hierarchie 174 NUP I 1 1a 175 Pro připomenutiacute unitates ndash essentia ndash vita ndash intellectus ndash animus ndash natura ndash qualitas ndash forma ndash corpus
- 36 -
primam omnia entia continebat imaginem ergo omnium entium lumen secum
retulitldquo176
Patrizi tedy zastaacutevaacute naacutezor že světlo obsahuje všechna jsoucna (byť v nutně slabšiacute miacuteře
nežli jsou obsažena v unrsquoomnia) a světlosti naacuteležiacute obsah obrazů podob těchto
jsoucen177
Detailniacute meditace o světle jeho ontologickeacute dignitě a přiacuterodně-filosofickyacutech
charakteristikaacutech však nejsou jedinyacutem teoretickyacutem obsahem deseti knih Panaugie a
čtvrteacute knihy Pancosmie Ačkoliv teacuteto skutečnosti většina z historiků renesančniacute
filosofie interpretujiacuteciacutech Nova de universis philosophia věnuje pouze minimaacutelniacute
pozornost (anebo ji ndash jako kupř Luc Deitz ve sveacute jinak precizniacute studii ndash přehliacutežiacute zcela)
je nespornyacutem že Patrizi s pojmem světla pracoval rovněž ve sveacute gnozeologickeacute
koncepci178 Ostatně již v uacutevodu prvniacute knihy Panaugie přichaacuteziacute s naacutesledujiacuteciacute teziacute
bdquoLux ergo et lumen primaria eius proles ante omnia sunt nobis
cognoscendaldquo179
Argumentačniacute oporou pro toto konstatovaacuteniacute je Patrizimu garance gnozeologickeacute
adekvaacutetnosti jejiacute fundaciacute prostřednictviacutem smysloveacuteho poznaacuteniacute180 Mezi smysly pak na
prvniacutem miacutestě stojiacute zrak coby nejspolehlivějšiacute a tedy i nejdůstojnějšiacute smysl
bdquoA primis ergo philosophandi initium nobis esto A primis cognitisne An ab
incognitis Si ab incognitis incipiamus sequentia incognita erunt omnia De
incognitis nulla nobis condetur Philosophia A cognitis ergo initium sumendum
Cognitio omnis a mente primam originem a sensibus exordium habet primum
176 NUP IV 4 75a-b 177 K tomu srov teacutež NUP I 9 20d 178 Tento probleacutem rozpracovaacutevaacute podrobněji pouze Benjamin Brickman (c d s 34) Zmiňuje jej rovněž Thomas Leinkauf Srov Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 184 179 NUP I 1 1c 180 Ačkoliv Patrizi v Panaugii explicite upřednostňuje smysloveacute poznaacuteniacute v jinyacutech čaacutestech Nova de universis philosophia se přiklaacuteniacute spiacuteše k prioritě racionality Bliacuteže k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 70 a 71
- 37 -
Inter sensus et naturae nobilitate et virium praestantia et actionum dignitate
visus est primarius Visui prima et primo cognita sunt lux et lumenldquo181
Takto v Patriziho filosofickeacute koncepci dochaacuteziacute k vzaacutejemneacutemu propojeniacute ontologickeacute
roviny reprezentovaneacute světlem a světlostiacute na jedneacute straně (tzv metafyzika světla) s
rovinou gnozeologickou opřenou o prioritu smyslovyacutech vjemů (konkreacutetně zraku)
poznaacutevajiacuteciacutech znaacutemeacute počaacutetky (tedy zaacuteklad spraacutevneacuteho poznaacuteniacute) na straně druheacute Nebyacutet
tedy světla a z něj prostřednictviacutem paprsků emanujiacuteciacute světlosti bdquo[hellip] iacerent in
tenebris inertia sibi ipsis omnia nobisque incognitaldquo182
Pro tento zaacutevěr hovořiacute rovněž dvanaacutectaacute kniha Panarchie v niacutež Patrizi skrze
analyacutezu kořenů řeckyacutech termiacutenů ἰδέα a εἶδος dospiacutevaacute k postulovaacuteniacute analogie mezi
latinskyacutemi pojmy videre a scire183 V Patriziho gnozeologickeacute koncepci tedy světlo
figuruje jako princip umožňujiacuteciacute jak smysloveacute poznaacuteniacute (fundovanyacute videre) tak i
naacuteslednyacute kognitivniacute proces (scire) bdquoHanc ergo lucem contemplationis omnis primariam
causamldquo184 Tiacutemto způsobem ndash jak poukazuje Erna Banić-Pajnić ndash chorvatskyacute filosof
přichaacuteziacute až k postulovaacuteniacute kliacutečoveacute (zdůrazňuji) triaacutedy zrak ndash poznaacuteniacute ndash světlo185
Světlo naskyacutetaacute poznaacutevajiacuteciacutemu subjektu možnost ascendovat až k samotneacutemu lux
prima tedy Bohu od nějž jsou všechny nižšiacute ontologickeacute stupně odvozeny bdquoPer ea ad
primam lucem patremque luminum ascendendumldquo186 Tiacutemto je pak gnozeologickaacute
nobilita světla zcela završena Podrobněji se k teacuteto otaacutezce vraacutetiacuteme ještě v oddiacutele 228
kdy bude možneacute Patriziho gnozeologii zasadit do širšiacuteho kontextu
Nicmeacuteně dodejme s patřičnyacutem důrazem přiacutemeacute poznaacuteniacute samotneacuteho
nedosažitelneacuteho (inaccessabilis) Boha možneacute neniacute K jeho alespoň přibližneacutemu
uchopeniacute lze dospět skrze studium jeho hmotneacuteho obrazu ndash přiacuterody187 Protože však
Patriziho teologickeacute naacutezory přesahujiacute tematickyacute raacutemec teacuteto studie zaměřme se
181 NUP I 1 1b 182 NUP I 1 1c 183 NUP II 12 25a-b 184 NUP I 1 1c-d K tomu srov daacutele NUP I 10 23b Zde Patrizi zdůrazňuje že samotneacute smysloveacute poznaacuteniacute neniacute možneacute pojiacutemat jako absolutně aplikovatelnyacute předpoklad naacutesledneacuteho teoretickeacuteho uvažovaacuteniacute V jistyacutech oblastech ndash kupř v otaacutezkaacutech teologickyacutech ndash je nutneacute namiacutesto smyslů poznaacutevat prostřednictviacutem mysli Nicmeacuteně podotyacutekaacute Erna Banić-Pajnić (c d s 132) fundamentem tohoto procesu je staacutele toteacutež původniacute jednotneacute světlo 185 Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 130 a 255 186 NUP I 1 1c 187 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 67-70
- 38 -
v kraacutetkosti na samotnyacute proces poznaacutevaacuteniacute188 Ten je podle myslitelovyacutech představ
charakterizovatelnyacute jako vzaacutejemnaacute aktivniacute interakce poznaacutevajiacuteciacuteho subjektu s objektem
poznaacuteniacute Toto spojeniacute označuje Patrizi termiacutenem coitio189
Světlo se konečně jak poukaacutežeme bliacuteže v oddiacutele 228 (spolu)podiacuteliacute na vzniku a
existenci všech vniacutematelnyacutech a poznatelnyacutech entit jakož i vniacutemajiacuteciacutech a poznaacutevajiacuteciacutech
subjektů190
V ohledu na ontologickou přiacuterodně-filosofickou (fyzikaacutelniacute) a rovněž i gnozeologickou
vyacutesostnost světla a z něj emanujiacuteciacutech nižšiacutech stupňů neniacute tedy s podivem že Patrizi o
světle hovořiacute těmito slovy bdquoLux rerum omnium purissimaldquo anebo je hodnotiacute jako
bdquoMundi pulchritudo Mundi gaudium Mundi risusldquo191
V tomto okamžiku považuji za vhodneacute doplnit vyacuteklad stručnou historicko-filosofickou
poznaacutemkou Světlo totiž figurovalo jako jeden z uacutestředniacutech principů v koncepciacutech řady
filosofickyacutech osobnostiacute působiacuteciacutech daacutevno před Franceskem Patrizim Jak velmi vhodně
připomiacutenaacute P O Kristeller již Platoacuten užil ve sveacute Uacutestavě slunce jako metafory ideje
dobra192 Dlužno zmiacutenit že světlo figuruje rovněž ve filosofickyacutech diacutelech např Filoacutena
Alexandrijskeacuteho Ploacutetiacutena Augustina Prokla Pseudo-Dionysia či Roberta Grosseteste
Rogera Bacona Bonaventury anebo konečně Marsilia Ficina193 Ačkoliv je vliv
předchoziacute filosofickeacute tradice na vyacuteslednou podobu Patriziho uacutevah dotyacutekajiacuteciacutech se
188 Bliacuteže k myslitelovyacutem teologickyacutem představaacutem srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 55-59 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 95 Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 266 189 NUP II 15 31b-c Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 36 a 70 190 NUP II 12 27b Daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 133 a 140 Tomaacuteš Nejeschleba ve sveacute publikaci o Janu Jesenskeacutem hovořiacute o trojiacute funkci světla v Patriziho filosofii epistemologickeacute fyzikaacutelniacute a ontologickeacute což de facto odpoviacutedaacute jeho vyacuteše popsanyacutem charakteristikaacutem Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 80-81 191 NUP I 1 1c 192 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 193 K teacutematu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 79-81 či Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 Tomaacuteš Nejeschleba pak připomiacutenaacute že rozlišovaacuteniacute mezi lux a lumen jež u Patriziho spatřujeme je vlastniacute předchaacutezejiacuteciacute středověkeacute a renesančniacute tradici iluminismu Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 81 Nejeschleba Tomaacuteš Unum omnia triaacutedy K Panaugii a Panarchii Francesca Patriziho In Jabůrek Martin (ed) Jednota a mnohost Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Centra pro praacuteci s patristickyacutemi středověkyacutemi a renesančniacutemi texty k osmdesaacutetyacutem narozeninaacutem Karla Flosse Brno 2008 s 114
- 39 -
prostoru a světla (světlosti) zřejmyacute poukazuje ve sveacute monografii Žarko Dadić na uacutezkeacute ndash
a kliacutečoveacute ndash sepětiacute myšlenek chorvatskeacuteho myslitele přiacutemo s učeniacutem Zoroastra Herma
Trismegista a židovskeacute Kabaly194 Nicmeacuteně jak již bylo předeslaacuteno v uacutevodu a oddiacutele
221 teacuteto studie zkoumaacuteniacute zdrojů Patriziho filosofie představeneacute v NUP přesahuje jejiacute
tematicky (a rovněž prostorově) vymezenyacute raacutemec
227 Teplo a tok
Podle Patriziho neniacute Bůh ztotožnitelnyacute pouze se světlem (lux prima) nyacutebrž i s ohněm
(ignis)195 Žarko Dadić je přesvědčen že toto pojetiacute bylo zcela nepochybně inspirovaacuteno
židovskou Kabalou196 Oheň je propojen se světlem v Bohu a v okamžiku kdy toto
světlo emanuje skrze paprsky ke světlosti je oheň ndash nyniacute již jako teplo (calor) ndash stejně
jako světlost rozprostřen po nekonečneacutem prostoru197
bdquoItaque ubicunque lux est ibi et lumen est ibi et ignis est ibi et calor est et ubi
eorum unum est ibi sunt et reliquialdquo198
Teplo je Patrizimu aktivniacutem principem jenž je v (nerozdělitelneacutem) spojeniacute se
světlostiacute199
Nutno v tomto okamžiku podotknout že oheň ztotožňovanyacute Patrizim s Bohem
neniacute stejnyacutem prvkem jako oheň obsaženyacute v hvězdaacutech či oheň pozorovatelnyacute na Zemi
V Nova de universis philosophia jsou tedy rozlišovaacuteny tři druhy ohně božskyacute (ideaacutelniacute)
194 K teacutematu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 79-83 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 94-95 195 NUP IV 15 97a-98d 196 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 99 197 NUP I 1 1a-b NUP IV 15 98a-99b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 198 NUP IV 5 76c 199 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 a 83
- 40 -
jeho obrazem je pak oheň nebeskyacute a jako třetiacute ndash nejnižšiacute ndash se vyskytuje oheň
pozemskyacute200
Protože jsou světlost a teplo aktivniacutemi principy musiacute zaacutekonitě existovat rovněž princip
pasivniacute Tiacutem je pro Patriziho tok (fluor)201 Bůh tedy nedaacutevaacute vzniknout pouze prostoru
světlu (a jeho nižšiacutem emanačniacutem stupňům) ohni (a teplu) ale i čtvrteacutemu principu jiacutemž
je tok bdquoEt sicuti illinc et spacium veniunt et lumen et calor sic venit etiam inde
universalis Fluorldquo202
Stejně jako oba aktivniacute principy rozšiřuje se i tok po stvořeneacutem nekonečneacutem
prostoru a je tudiacutež saacutem zaacutekonitě nekonečnyacutem Takto rozprostraněnyacute prvotniacute tok
(primaveus fluor) však Patrizi pojmenovaacutevaacute již jako laacutetku (materia)203 Stejně jako
ostatniacute tři principy je i tok současně tělesnyacutem a netělesnyacutem204 Na rozdiacutel od nich však
tok ndash coby princip pasivniacute ndash disponuje schopnostiacute klaacutest tělesům odpor (resistentia
antitypia)205
Neboť se však hmota (z hlediska jejiacutech čaacutestiacute) maacute tendenci chovat vždy jinyacutem
způsobem musiacute existovat něco co tuto naacutechylnost v původně jednotneacute hmotě
zapřiacutečiňuje Tiacutemto agens je Patrizimu forma
bdquoDifferentiae hae raritatis et frequentiae si a natura materia fiant nulli dubium
quin aether et aer sint inter se diversi Sed non videntura materia fieri quoniam
ipsa passiones omnes aeque recipit Sed sunt a forma ea quae utrique ipsorum a
200 NUP IV 15 98a Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 201 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 Benjamin Brickman ve sveacute studii předklaacutedaacute uacutevahu o Patriziho důvodech pro ustaveniacute toku jako čtvrteacuteho principu Srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 64 202 NUP IV 6 78c 203 NUP IV 23 121d bdquoMateriam dicimus fluorem illum primaevumldquo Daacutele k tomu srov NUP IV 15 99a či NUP IV 23 122b V ohledu na uacuteplnost vyacutekladu považuji za nutneacute poznamenat že Patrizi ndash s terminologickou preciznostiacute sobě vlastniacute ndash odlišuje laacutetku ztotožňovanou s prvotniacutem tokem již nazyacutevaacute materia od laacutetky působiacuteciacute v materiaacutelniacutem světě pro kterou užiacutevaacute řeckeacuteho vyacuterazu ὕλη K tomu podrobněji srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 89 Rovněž i k přehledu předchaacutezejiacuteciacutech filosofickyacutech koncepciacute pracujiacuteciacutech s tokem srov tamt s 85 a 87 204 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 a 87 Chorvatskyacute badatel zde upozorňuje na skutečnost že tok jako princip neniacute možneacute spojovat s chaacutepaacuteniacutem vody jako pozemskeacuteho prvku 205 NUP IV 6 78a
- 41 -
Conditore totius materiae propriae cuiusque parti indita fuit Parti inquam
materiae totius in qua et ex qua essentia cuiusque tota formareturldquo206
Forma se v posledku staacutevaacute principem individuace každeacuteho existujiacuteciacuteho tělesa207 Odkud
forma k hmotě přistupuje bude vysvětleno v naacutesledujiacuteciacutem oddiacutele
228 Nova de universis philosophia jako koherentniacute filosofickyacute systeacutem
V dalšiacutem vyacutekladu sveacute Noveacute filosofie o univerzech dospiacutevaacute Patrizi ke sloučeniacute všech vyacuteše
nastiacuteněnyacutech čaacutestiacute sveacuteho filosofickeacuteho a přiacuterodně-filosofickeacuteho pojetiacute skutečnosti v jeden
koherentniacute monolitickyacute celek Podle jeho přesvědčeniacute untitates (v jeho hierarchii
jsoucen prvniacute emanovanyacute stupeň) ztotožnitelneacute s idejemi působiacute rovněž v nižšiacutech
emanačniacutech stupniacutech descendenčně uspořaacutedaneacuteho univerza V intellectus neboli mens
jsou obsaženy v podobě pojmů v anima jako racionaacutelniacute principy v natura jako semena
a v laacutetce jako formy208
Semena jež jsou netělesnaacute jsou posleacuteze recipovaacutena stvořenyacutem nekonečnyacutem
prostorem V něm je však ndash jak bylo zmiacuteněno vyacuteše ndash rozlito rovněž nekonečneacute světlo
Světlo tedy dospiacutevaacute ke sjednoceniacute nejen s teplem (v prostoru rovněž rozprostřenyacutem)
nyacutebrž i se semeny jimž se staacutevaacute nositelem Semena ve spojeniacute s oběma aktivniacutemi
principy pak v interakci s pasivniacutem principem tokem stojiacute u zrodu veškeryacutech
tělesnyacutech entit
bdquoPer calorem postea sibi comitem perque fluorem ex quo seminum illorum vi
corpora omnia formaeque corporum omnes efficerenturldquo 209
206 NUP IV 23 121d 207 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 89 208 NUP II 12 26d bdquoNam quae unitates in se sunt Ideae in mente sunt ἔννοιαι νοεραὶ conceptus intellectuales In anima rationes in natura semina in materia formaeldquo Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 87 209 NUP IV 21 115d Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131
- 42 -
Prvniacutem vzniklyacutem tělesem je podle Patriziho prvniacute ze třech světů ndash mundus empyreus210
Ten je obsahem nekonečneacuteho prostoru a je opět plnyacute semen z nichž postupně vznikajiacute
dalšiacute jsoucna tohoto světa Nutneacute je ovšem zdůraznit že všechno živeacute či neživeacute jež
vzniklo v mundus empyreus naacuteležiacute jen a vyacutehradně do něj a je od bdquopozemskyacutechldquo bytostiacute
či předmětů neživeacute přiacuterody naprosto odlišneacute211 Mundus empyreus prostřednictviacutem
semen plodiacute druhyacute ze světů ndash mundus aethereus ndash situovanyacute do konečneacuteho prostoru
V mundus aethereus ztotožnitelneacutem s nebesy se nachaacuteziacute Slunce pět planet (Merkur
Venuše Mars Jupiter a Saturn212) a veškereacute hvězdy Prostřednictviacutem Slunce jsou
semena (ve spojeniacute se světlostiacute a teplem) přenaacutešena z hvězd (jimž jsou z druheacuteho světa
sice nejvlastnějšiacute nicmeacuteně pro slabost jejich světlosti jimi daacutele vyzařovaacutena byacutet
nemohou213) do třetiacuteho nejnižšiacuteho světa ndash mundus hylaeus214 Tento materiaacutelniacute svět
sestaacutevaacute ze vzduchu (situovaacuten nejvyacuteše tedy nejbliacuteže nebesům) vody a země215 Skrze
temnou nejniacuteže bdquopoloženouldquo zemi však semena spojenaacute se světlostiacute a teplem
neproniknou216 Patrizi tedy nutně ndash ostatně jako mnoho dalšiacutech novoplatoniků217 ndash
postuluje jako dalšiacute aktivniacute princip ducha (spiritus) kteryacute je skrze zemi schopen
210 Tomaacuteš Nejeschleba připomiacutenaacute že se Patrizi při zavedeniacute pojmu empyreum opiacuteraacute o stoickou tradici Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 90 211 NUP IV 21 115d-116b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131 212 K tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 119 213 Podle Patriziho je počet hvězd nekonečnyacute K tomu srov NUP IV 9 85d Ačkoliv nejsou Patriziho kosmologickeacute naacutezory uacutestředniacutem teacutematem teacuteto praacutece považuji za vhodneacute alespoň v kraacutetkosti zmiacutenit některeacute z jeho představ Podle jeho přesvědčeniacute nejsou hvězdy situovaacuteny na staacuteleacutem miacutestě naopak zcela volně se pohybujiacute Za jejich vzaacutejemně ustaacuteleneacute vzdaacutelenosti jsou odpovědny jejich duše K oduševnělosti všech těles pak srov NUP III 4 55d kde se praviacute bdquoAt anima est actus corporis physici organici potentia vitam habentisldquo Daacutele pak k tomu srov Koyreacute Alexandre Od uzavřeneacuteho světa k nekonečneacutemu vesmiacuteru Praha 2004 s 50 Nebe je podle filosofa jednotneacute nesestaacutevajiacuteciacute z žaacutednyacutech sfeacuter což v posledku znamenaacute že neexistujiacute žaacutedneacute hranice mezi třemi světy K Patriziho kosmologickyacutem naacutezorům (a možnyacutem vlivům na jejich zformovaacuteniacute) srov bliacuteže zejm NUP IV 11-21 88a-117b Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 59-67 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 113-123 a 127 K Patriziho přijetiacute naacutezoru o rotaci Země kolem vlastniacute osy pak srov Brickman Benjamin c d s 52 214 NUP IV 7 81a-d NUP IV 14 96d NUP IV 22 120b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 87 a 133 215 Nutno ovšem podotknout že vzduch vodu ani zemi Patrizi nechaacutepe ve shodě s Aristotelem jako prvky nyacutebrž jako pouheacute (sou)čaacutesti hmotneacuteho světa Za skutečneacute prvky ve sveacute přiacuterodně-filosofickeacute koncepci považuje jednoznačně prostor světlost teplo a tok Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 224 teacuteto praacutece či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 125-129 216 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 133 217 K tomu bliacuteže srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 93-95
- 43 -
proniknout Duch je původně spojen s teplem diacuteky jehož propojeniacute se světlostiacute
prostupuje celyacutem univerzem nikoliv pouze materiaacutelniacutem světem218
Ačkoliv předpoklad všeprostupujiacuteciacuteho ducha nikterak nenarušuje koherenci
Noveacute filosofie považuje jej Žarko Dadić za jejiacute spiacuteše akcidentaacutelniacute čaacutest bdquoJestliže by bylo
několik pasaacutežiacute nebraacuteno na zřetel obstaacutela by Petrišova přiacuterodniacute filosofie docela dobře
teacuteměř ve všech svyacutech aspektech dokonce i bez zavedeniacute pojmu duchldquo Podle jeho
přesvědčeniacute metafyzickyacute vyacuteznam ducha plně vyčerpaacutevajiacute původniacute dva aktivniacute principy
ndash světlost a teplo219
Zastavme se však v tomto okamžiku ještě v kraacutetkosti u Patriziho gnozeologie vyliacutečeneacute
zejmeacutena v prvniacute čaacutesti NUP ndash Panaugii V čaacutesti 226 bylo již poznamenaacuteno že podle
Patriziho představ zaujiacutemaacute v gnozeologickeacutem procesu prvniacute miacutesto smysloveacute poznaacuteniacute
jež recipuje nejdřiacuteve světlo a světlost V konkreacutetniacute rovině to znamenaacute že prvniacutem ndash
lidskyacutemi smysly ndash poznaacutevanyacutem je (tělesnaacute) světlost rozlitaacute po materiaacutelniacutem světě
(mundus hylaeus) Jejiacute smysloveacute uchopeniacute umožňuje naacutesledně ascendenci ke světlu a
světlosti vlastniacutem mundus aethereus Završeniacutem tohoto vyacutestupu je pak přibliacuteženiacute se
netělesneacutemu prima lux ndash tedy Bohu220
bdquo[hellip] et Pater Deus et Filius et Spiritus S ignes et luces et lumina sunt Non
qualia oculis conspicimus Sed qualia divinus revelata mente percipimus Ad
quos ut ad purissima rerum omnium principia eorum lumine nobis praelucente
via ac scala luminum ac luminum ascendimus A lumine scilicet hylae mundi
ad lumen lucesque aetheras ab aethereis ad Empyreum scandentes ab Empyreo
ad φάοσ ad Panaugiam ad supermundanum solem ad lucem verbi ac filii et ad
lucem Patris infinitamldquo221
218 NUP IV 19 109c-111a Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 135 219 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 97 220 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 184 a 186 221 NUP I 10 23b-c Daacutele k tomu srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 191
- 44 -
Tato ascendence začiacutenaacute tedy u smysloveacuteho poznaacuteniacute světlosti rozliteacute v materiaacutelniacutem světě
a vrcholiacute přibliacuteženiacutem se prvotniacutemu světlu ndash Bohu skrze činnost lidskeacute mysli222
Eugene E Ryan přichaacuteziacute ve sveacute studii věnovaneacute Panaugii se srovnaacuteniacutem Patriziho
ascendenčniacute metody vedouciacute od smysloveacuteho uchopeniacute světlosti až k vyacutestupu k Bohu
s Aristotelovou koncepciacute důkazu existence prvniacuteho nehybneacuteho hybatele z VIII knihy
Fyziky a XII knihy Metafyziky skrze obdobnyacute proces počiacutenajiacuteciacute pozorovaacuteniacutem pohybu
našimi smysly223
Že bylo skutečně Patriziho metodologickyacutem zaacuteměrem vyjiacutet z aristotelskeacute
ascendenčniacute koncepce potvrzuje ostatně saacutem autor když sveacute opus magnum
pojmenovaacutevaacute
bdquoNova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum
sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur [hellip]ldquo
Nabiacuteziacute se proto ndash jak vhodně poukaacutezal praacutevě E E Ryan ndash otaacutezka nakolik Patrizi tiacutemto
explicitniacutem přihlaacutešeniacutem se k Aristotelově metodologii zůstaacutevaacute věrnyacute sveacutemu tolik
proklamovaneacutemu antiaristotelismu224
Na vyacuteznačnyacute prvek Patriziho noveacute filosofie ilustrujiacuteciacute jejiacute koherenci poukazuje uacutevaha
s niacutež ve sveacute studii přichaacuteziacute Luc Deitz Ten se domniacutevaacute že je světlost (pro sveacute vlastnosti
srov 226) ztotožnitelnaacute s prvniacutem z principů prostorem (srov 225) Přistoupiacuteme-li
na tuto identitu stane se ndash v ohledu na předpoklaacutedanyacute tetraedraacutelniacute tvar univerza
stojiacuteciacuteho na jednom ze svyacutech vrcholů (srov 223) ndash zřejmyacutem fakt že minimaacutelniacute
vzdaacutelenost od prvotniacuteho počaacutetku unrsquoomnia koresponduje s maximaacutelniacutem (tedy
nekonečnyacutem) prostorem a rovněž s nejvyššiacute intenzitou světlosti zatiacutemco se zvyšujiacuteciacute se
222 K tomuto srov rovněž Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 196-200 a 263 223 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 182 a 187 224 Srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181 Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 128 Probleacutemu si všiacutemaacute rovněž E Banić-Pajnić Srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 194-195
- 45 -
vzdaacutelenostiacute od unrsquoomnia ubyacutevaacute jak šiacuteře prostoru (jenž se staacutevaacute konečnyacutem) tak i
světlosti225
Celeacute univerzum je konečně podle Patriziho představ pomociacute prostředkujiacuteciacuteho
stupně ontologickeacute descendenčniacute hierarchie duše udržovaacuteno ve vzaacutejemneacutem
sjednocujiacuteciacutem propojeniacute a harmonii
bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat
tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo226
Pro tento stav užiacutevaacute jak řeckeacuteho vyacuterazu συνοκείροσις tak i latinkseacuteho cognatio či
concordia
bdquoOmnia tamen simul Mente animo spirituque naturaque tum propria cuique
tum totius mundi communi ita vivunt ut omnia Sympathiam et συνοκείροσιν
cognationem et concordiam inter se mutuam induant et ita consonent ut nulla
in eo sit dissonantia nulla discordia quae ad universi tum ornamentum tum
perfectionem tum conservationem non conferatldquo227
Tato sympatie je silou prameniacuteciacute praacutevě z prostředkujiacuteciacuteho stupně ontologickeacute
descendenčniacute hierarchie ndash duše228 Bez jejiacuteho stmelujiacuteciacuteho působeniacute by napřiacuteč
univerzem zavlaacutedla antipatie (antipathia dyspathia asympathia)229 Z teacuteto skutečnosti
je tedy opět patrneacute nakolik je Patriziho triadickeacute smyacutešleniacute v ohledu na koherenci a
vnitřniacute soudržnost celeacuteho jeho filosofickeacuteho a přiacuterodně-filosofickeacuteho systeacutemu
vyacuteznamneacute a nedocenitelneacute
225 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 155 Saacutem autor však vzaacutepětiacute poukazuje na čtenaacuteři jistě zřejmyacute logickyacute nesoulad mezi snahou geometricky vyjaacutedřit nekonečnost univerza a prostředky k tomu užityacutemi tedy konečnyacutemi prostorovyacutemi tělesy Srov tamt s 156 226 NUP III 4 56d Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 101 227 NUP IV 21 117b 228 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 103 229 NUP II 18 39c
- 46 -
Vidiacuteme tedy že v Nova de universis philosophia se descendenčniacute hierarchie jsoucen
emanujiacuteciacutech z původniacute unrsquoomnia s neoddiskutovatelnou nutnostiacute proliacutenaacute se čtyřmi
konstitutivniacutemi principy univerza Bylo by však zavaacutedějiacuteciacutem obě čaacutesti Patriziho noveacute
filosofie zaměňovat pro hierarchii jsoucen platiacute že vyššiacute stupeň je přiacutečinou stupně
nižšiacuteho (vyznačujiacuteciacuteho se nižšiacute ontologickou dignitou) Podobneacute kauzaacutelniacute spojeniacute však
mezi čtyřmi principy nenajdeme Nicmeacuteně jak hierarchizovanaacute jsoucna tak i čtyři
zaacutekladniacute elementy hrajiacute ve společneacutem propojeniacute nezastupitelnou uacutelohu při procesu
vzniku celeacuteho univerza230
230 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 65
- 47 -
3 Jan Amos Komenskyacute
31 Biografickaacute poznaacutemka
Životniacute osudy Jana Amose Komenskeacuteho jsou ndash domniacutevaacutem se ndash českeacute širšiacute jakož i
odborneacute veřejnosti velmi dobře znaacutemy231 O udaacutelostech vztahujiacuteciacutech se k jeho
vrcholneacutemu filosofickeacutemu diacutelu Poradě o naacutepravě věciacute lidskyacutech pojednaacutevajiacute naacutesledujiacuteciacute
oddiacutely (zejm 321) Omeziacutem se na tomto miacutestě tedy na jednu stručnou biografickou
poznaacutemku Neboť byl Jan Amos již v době sveacuteho života znaacutem jako Iohan-Amos
Comenius Moravus a rovněž nejnovějšiacute zahraničniacute literatura jej nahliacutežiacute jako
Moravana232 oslovuji jej v naacutesledujiacuteciacutem textu ndash přesvědčen o historickeacute spraacutevnosti
tohoto přiacutezviska ndash jako Moravana233 Tato skutečnost však nikterak neznamenaacute že by
Komenskyacute nenaacuteležel k širšiacute tradici českeacuteho filosofickeacuteho myšleniacute
32 De Rerum humanarum emendatione consultatio catholica
321 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahu
Mezi historiky filosofie neniacute pochyb o tom že diacutelo De Rerum humanarum emendatione
consultatio catholica234 považoval jeho autor za vyvrcholeniacute a završeniacute sveacuteho životniacuteho
teoretickeacuteho uacutesiliacute235 Podle Jana Patočky se jednaacute o monumentaacutelniacute a bdquomyšlenkově
231 Ke Komenskeacuteho biografii srov z primaacuterniacutech zdrojů předevšiacutem Molnaacuter A Rejchrtovaacute N (eds) Jan Amos Komenskyacute o sobě Praha 1987 Daacutele pak srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 39-50 Floss Pavel Uacutevod do problematiky Komenskeacuteho filozofie In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 97-111 Kvačala Jaacuten Komenskyacute Jeho osobnosť a jeho suacutestava vedy pedagogickej Turčianskyacute Svaumltyacute Martin 1921 Novaacutek J V Hendrich J Jan Amos Komenskyacute Jeho život a spisy Praha 1920 Patočka Jan Jan Amos Komenskyacute Naacutestin životopisu In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 396-419 Patočka Jan [Komenskeacuteho duchovniacute biografie] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 365-395 Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 11-21 232 K tomu srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 139 kde stojiacute bdquoMoravljanin Komenskyacuteldquo 233 K tomu srov podobneacute stanovisko J Červenky Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 5 234 V dalšiacutem textu cituji buďto jako Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Porada Konzultace nebo Consultatio V poznaacutemkoveacutem aparaacutetu pak na konkreacutetniacute citovaneacute pasaacuteže odkazuji zkraacutecenyacutem zaacuteznamem Kupř CC Panaugia II 3 kde CC referuje ke Consultatio catholica Panaugia k jedneacute z jejiacutech knih řiacutemskaacute čiacuteslice poukazuje na kapitolu a čiacuteslice arabskaacute na oddiacutel odstavec anebo paragraf Navzdory tomu že je Komenskeacuteho značeniacute jednotlivyacutech čaacutestiacute Porady nejednotneacute přidržuji se ho ve všech přiacutepadech K čaacutestem jež jsou označeny nejednoznačně anebo paginaci postraacutedajiacute uacuteplně uvaacutediacutem v zaacutevorce rovněž odkaz na svazek a čiacuteslo strany českeacuteho překladu K tomu srov bliacuteže kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury 235 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Sv III Praha 1992 s 533
- 48 -
nejhlouběji odůvodněnyacute společenskyacute projekt 17 věkuldquo jehož poslaacuteniacutem je konkreacutetniacute
naacutevrh naacutepravy lidskeacuteho společenstviacute a naleacutehaveacute vyacutezvy k jejiacutemu provedeniacute V tomto
světle tedy Komenskeacuteho všenaacutepravneacute uacutesiliacute (podrobněji o tom viz 325) nazyacutevaacute
projektem a nikoliv utopiiacute jako je tomu v přiacutepadě marxistickeacute komenioložky Jiřiny
Popeloveacute236 Naleacutehavost a aktuaacutelnost Komenskeacuteho koncepce kontrastujiacuteciacute
s bdquotradičniacutemildquo utopiemi renesančniacutech myslitelů jako byli Thomas More či Tommaso
Campanella zdůrazňuje rovněž Pavel Floss jenž označeniacute Konzultace za diacutelo utopickeacute
povahy ndash s poukazem na Komenskeacuteho vlastniacute slova ndash rovněž odmiacutetaacute237
Jiřina Popelovaacute ve sveacute studii zdůrazňuje že Komenskeacuteho opus magnum je nutneacute chaacutepat
jako vyacutesledek jeho celoživotniacuteho snaženiacute a neustaacuteleacuteho vyrovnaacutevaacuteniacute se s různyacutemi
podněty Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech je podle jejiacuteho přesvědčeniacute založena
na třech kliacutečovyacutech oblastech na Komenskeacuteho ireacutenismu vševědneacute a z toho vyplyacutevajiacuteciacute
všenaacutepravneacute snaze a konečně na požadavku společenskeacute reformy238
Jan Patočka spatřuje konkreacutetniacute impulzy ke vzniku poradniacuteho diacutela v udaacutelostech
toruňskeacuteho Colloquium charitativum239 a přiacutepravě vestfaacutelskyacutech miacuterovyacutech jednaacuteniacute
Komenskyacute měl během sveacuteho elbląngskeacuteho působeniacute usilovně přemiacutetat o možnostech
dohody ve třicetileteacute vaacutelce bojujiacuteciacutech stran Tyto praktickeacute pohnutky měly splynout
s myslitelovyacutem přesvědčeniacutem o nutnosti všenaacutepravy k němuž dospěl již za sveacuteho
londyacutenskeacuteho pobytu v letech 1641 až 1642 a ktereacute vyjaacutedřil dosud nejpodrobněji ve
236 K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 238-240 Patočkovu interpretaci podporujiacute rovněž zaacutevěry baacutedaacuteniacute italskeacute komenioložky Marty Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 330 a 331 237 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 12 a 36 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 30 a 36 Dlužno zmiacutenit rovněž naacutezor Roberta Kalivody jenž Poradu chaacutepe sice jako utopii nicmeacuteně nikoliv jako utopii prostorovou (jakyacutemi jsou kupř diacutela již zmiacuteněnyacutech myslitelů Mora a Campanelly) nyacutebrž jako utopii časovou předpoklaacutedajiacuteciacute svou realizaci v budouciacute době Podle Kalivody je Jan Amos prvniacutem filosofem jenž s podobnyacutem pojetiacutem přichaacuteziacute (bdquomilniacutekem v sbquoprocesu zčasověniacutelsquoldquo utopie) K tomu srov Kalivoda Robert Utopie a emancipace In Studia Comeniana et historica č 33 1987 roč XVII s 5-25 zejm pak s 19-20 Daacutele pak srov Floss Karel Zčasověniacute utopie ndash More Andrae Komenskyacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 188-196 238 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 245-256 K možnyacutem zdrojům těchto aspektů Komenskeacuteho filosofie pak srov Popelovaacute Jiřina c d s 257 Ke Komenskeacuteho ireacutenismu srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 14 239 Toto ve sveacutem vyacutesledku neuacutespěšneacute jednaacuteniacute o smiacuteru mezi třemi znesvaacuteřenyacutemi konfesemi ndash reformovanyacutemi luteraacuteny a katoliacuteky ndash proběhlo v roce 1645 v polskeacute Toruni Rozhovor laacutesky uspořaacutedal polskyacute kraacutel Vladislav IV Bliacuteže k tomu srov Bečkovaacute Marta K toruňskeacutemu bdquoColloquium charitativumldquo In Studia Comeniana et historica č 51 1994 XXIV s 143-148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 106
- 49 -
sveacutem spise Cesta světla (vznikal mezi leacutety 1641-1642 publikovaacuten byl však až roku
1668)240 Pavel Floss ovšem připomiacutenaacute že k myšlence na reformu společnosti staacutele
intenzivněji uacutestiacuteciacute v ideu jejiacute celeacute proměny dospěl Komenskyacute již během sveacuteho prvniacuteho
pobytu v polskeacutem Lešně na konci dvacaacutetyacutech let 17 stoletiacute S Patočkou se však shoduje
v tom naacutezoru že ke sveacute všenaacutepravneacute koncepci v jejiacute vyhraněnějšiacute formě dospiacutevaacute až
později241
Definitivniacute rozhodnutiacute vybudovat zcela novyacute všenaacutepravnyacute filosoficko-
teologicko-společenskyacute systeacutem vtělenyacute do budouciacuteho diacutela De rerum humanarum
emendatione consultatio catholica (Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech) tedy
spatřuje světlo světa jak vyplyacutevaacute z Comeniovy korespondence během jeho
elbląngskeacuteho pobytu v průběhu roku 1644242 Bratrskyacute biskup již v teacuteto době uvažoval
o vzniku sedmidiacutelneacuteho diacutela jehož dvě čaacutesti ponesou naacutezev Pansofia a Pampaedia
Obsah celeacute budouciacute Porady nicmeacuteně v korespondenci teacute doby vyliacutečen neniacute Podle
zaacutevěrů baacutedaacuteniacute Jana Patočky měla jako prvniacute ze sedmi čaacutestiacute vzniknout Panegersia (k
teoretickeacutemu obsahu jednotlivyacutech čaacutestiacute srov niacuteže a přiacuteslušneacute oddiacutely)243
Dalšiacute dokončenaacute čaacutest Konzultace Panaugia a některeacute pasaacuteže Pansofie a
Panorthosie měly vzniknout naacutesledně během let 1654 až 1656 tedy během
Komenskeacuteho třetiacuteho pobytu v polskeacutem Lešně244 Jaro roku 1656 však znamenalo pro
vyacutevoj celeacuteho diacutela tragickyacute mezniacutek při lešenskeacutem požaacuteru shořely některeacute z čistopisů
diacutela připraveneacute již do tisku (jednaacute se zejmeacutena o čaacutesti Pansofie) Již hotoveacute Panegersia a
Panaugia měly zkaacuteze v plamenech uniknout O tom svědčiacute vedle korespondence i
240 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 535 Ke Komenskeacuteho londyacutenskeacutemu pobytu a spisu Cesta světla srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 45 či Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 285-306 241 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 43-45 242 Prvniacutem dopisem kteryacute o tomto zaacuteměru svědčiacute je pravděpodobně list z 18 listopadu 1644 Komenskyacute zde zmiňuje jak celyacute naacutezev předpoklaacutedaneacuteho diacutela tak i jeho sedmidiacutelnou strukturu a naacutezev jedneacute z jeho čaacutestiacute Pansofie K tomu srov bliacuteže Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 537 kde opravuje staršiacute naacutezor J Popeloveacute že nejstaršiacute zmiacutenkou o Poradě je dopis z 28 dubna 1645 Daacutele k tomu srov Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 106 243 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 538 Se stejnyacutemi zaacutevěry přišla rovněž i J Popelovaacute Srov Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 318 244 Panaugia pak s Panegersiiacute již zůstanou zdaleka nejdokončenějšiacutemi čaacutestmi Porady K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 545
- 50 -
skutečnost že je Komenskyacute na podzim teacutehož roku ndash po sveacutem přiacutechodu do
Amsterodamu ndash daacutevaacute do tisku245
Během sveacuteho amsterodamskeacuteho pobytu pak pracuje na dalšiacutech čaacutestech Porady ndash
Panorthosii a Pannuthesii Vědom si sveacuteho pokročileacuteho věku a hrozby že nebude
schopen sveacute životniacute diacutelo dokončit uvažuje alespoň o vypracovaacuteniacute co nejpodrobnějšiacuteho
plaacutenu jenž by jeho naacutesledovatelům za něž určuje sveacuteho syna z druheacuteho manželstviacute
Daniela a bliacutezkeacuteho přiacutetele Kristiana Vladislava Nigrina pomohl Poradu dopracovat246
Po Komenskeacuteho smrti v listopadu 1670 se tito mužoveacute ve spolupraacuteci s Pavlem
Hartmannem Komenskeacuteho přiacutetelem z dob nizozemskeacuteho pobytu ujali obtiacutežneacute praacutece na
dokončeniacute poradniacuteho diacutela Rukopisnaacute verze Porady Patočkou naziacuteranaacute jako bdquopracovniacute
exemplaacuteřldquo prochaacutezela až do roku 1681 kdy se z pramenů ztraacutecejiacute posledniacute informace o
uspořadateliacutech Komenskeacuteho pozůstalosti neustaacutelyacutemi uacutepravami I přes veškerou jejich
snahu však k vydaacuteniacute celeacuteho diacutela tiskem nedošlo247
Text Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech je tak historikům filosofie a
komeniologům k dispozici až zaacutesluhou objevu Dmytra Čyževśkeacuteho jenž tento
bdquopracovniacute exemplaacuteřldquo nalezl roku 1934 v archivu Franckeho sirotčinců v německeacutem
Halle Sem se dostal skrze přiacutetele Jana Amose Justa Docemia s niacutemž sem doputoval z
Nizozemiacute248
Zaměřme se nyniacute však na teoretickyacute obsah poradniacuteho diacutela Vlastniacutemu filosofickeacutemu a
teologickeacutemu jaacutedru Porady vtěleneacutemu Komenskyacutem do sedmi vzaacutejemně provaacutezanyacutech
čaacutestiacute předchaacuteziacute myslitelova dedikativniacute předmluva ndash Pozdrav učenyacutem zbožnyacutem a
vznešenyacutem mužům SVĚTLŮM EVROPY V niacute jejiacute autor v prveacute řadě představuje povahu
a zaacuteměry sveacuteho diacutela 245 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 539-540 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 341 246 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 48 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 540 a 542 247 Podrobněji k tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 542-545 248 Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s 25 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 542 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 112 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 343 Pavel Floss uvaacutediacute až rok 1935 K tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 49 K osobě filosofa a slavisty D Čyževśkeacuteho jakož i podrobnostem jeho objevu Konzultace srov bliacuteže Patočka Jan Nad komeniologickou praciacute Dmytra Čyževśkeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 322-326
- 51 -
Podle jeho přesvědčeniacute se jednaacute o mimořaacutednyacute můžeme řiacuteci ojedinělyacute pokus o
naacutepravu současneacuteho vzdělaacuteniacute (eruditio)249 společnosti (politia) a naacuteboženstviacute
(religio)250 Podle Komenskeacuteho teoretickyacute obsah Porady neniacute bdquo[hellip] nic noveacuteho pokud
jde o věcldquo je však bdquoněco zcela noveacuteho pokud jde o způsob provaacuteděniacute věci251 Jeho
zaacuteměrem je totiž přistoupit k naacutepravě věciacute lidskyacutech ve spolupraacuteci se všemi ostatniacutemi
učenci křesťanskeacuteho světa252 Praacutevě spory a nejednotnost dosavadniacutech filosofickyacutech a
naacuteboženskyacutech představ vniacutemaacute Comenius jako hlavniacute překaacutežku uskutečnitelnosti
dřiacutevějšiacutech naacutepravnyacutech snah
bdquoOacute křesťaneacute lide milyacute Bohu Vaše takřka nekonečneacute a neukončitelneacute spory o
filozofickyacutech teologickyacutech a společenskyacutech zaacuteležitostech prokazujiacute že nechaacutepete
sveacute přednosti Naacutezorů jež naacutes děliacute je ndash běda ndash bezpočetldquo253
Pro tento důvod tedy shledaacutevaacute nevyhnutelnyacutem opustit všechny dosavadniacute snahy a
zaměřit se na novou cestu již nastiňuje Obecnaacute porada Podle Komenskeacuteho představ
lze k všeobecneacute naacutepravě totiž dospět pouze ve vzaacutejemneacute spolupraacuteci a při naacutepravě všech
věciacute lidskyacutech současně254 Ačkoliv Comenius nezřiacutedka hodnotiacute sveacute diacutelo adjektivy
v superlativniacutem tvaru255 je si na druhou stranu vědom svyacutech omezenyacutech ndash lidskyacutech ndash
možnostiacute a z toho plynouciacute možnosti pomyacuteleniacute Předklaacutedaacute tedy čtenaacuteřům diacutelo s prosbou
o jeho objektivniacute posouzeniacute a přiacutepadnou korekci svyacutech vlastniacutech naacutezorů256 O značneacute
myslitelskeacute pokoře a upřiacutemneacute snaze o univerzalistickyacute přiacutestup v otaacutezkaacutech emendačniacuteho
249 Komenskyacute bude v dalšiacutem textu Consultatio užiacutevat zaacuteměnně i termiacutenu filosofie Jak zdůrazňuje Jan Patočka je třeba oba vyacuterazy chaacutepat jako referenci k soudobeacute vědě jako takoveacute Srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533 K tomu srov teacutež Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 349 250 Srov CC Světlům Evropy 4 a Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 2 na s 66 251 CC Světlům Evropy 2 252 K tomu srov již jen dedikaci Porady bdquoLidskeacutemu pokoleniacute předně však evropskyacutem vzdělancům duchovniacutem a mocnyacutemldquo Kurziacuteva jakož i jinaacute zvyacuterazněniacute v citaciacutech z Porady jsou ndash neniacute-li uvedeno jinak ndash zde i v dalšiacutem textu původniacute 253 CC Světlům Evropy 21 Srov teacutež CC Světlům Evropy 22 254 CC Světlům Evropy 21 K definici lidskyacutech věciacute pak srov niacuteže 255 Srov kupř CC Světlům Evropy 2 či 4 bdquoJde zajisteacute o věc takoveacuteho vyacuteznamu že je vhodnějšiacute se o ni třeba tisiacuteckraacutet pokusit s nezdarem než se tisiacuteckraacutet nepokusit Zejmeacutena ukazuje-li Bůh nějakou novou ještě nevyzkoušenou cestu že ta naše je takovaacute bude zřejmeacute Je totiž takřka uacuteplně všeobecnaacute poněvadž vytyčuje v teacuteto věci nejzazšiacute ciacutele lidskyacutech (co řiacutekaacutem dokonce i Božiacutech) tužeb [hellip]ldquo Ke Komenskeacuteho myslitelskeacutemu sebevědomiacute přispěl nepochybně rovněž uacutespěch a ohlas jeho dřiacutevějšiacuteho spisu Dveacuteře jazyků K tomu srov CC Světlům Evropy 19 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 329 256 CC Světlům Evropy 25
- 52 -
snaženiacute pak svědčiacute myslitelův zaacuteměr publikovat Konzultaci anonymně bdquoaby nebylo
vůbec zapotřebiacute braacutet ohled na osobu stav naacuterod sektu nyacutebrž aby pouhaacute věc sama leacutepe
viditelnaacute vnikala do duchovniacutech zraků Vaacutes všech [hellip]ldquo257
Komenskeacuteho všenaacutepravneacute diacutelo je charakterizovatelneacute však i jinyacutemi motivacemi
nežli pouhyacutem ciacutelem zrevidovat a přiveacutest k dokonalosti současneacute filosofickeacute a
naacuteboženskeacute ideje Jeho snahou je teacutež připravit soudobeacute sociaacutelniacute poměry ke stavu jenž
by měl předchaacutezet Kristově tisiacutecileteacute řiacuteši Duchem chiliastickeacuteho smyacutešleniacute je Porada
velmi intenzivně prostoupena a v samotneacutem textu lze naleacutezt řadu Komenskeacuteho
explicitniacutech vyjaacutedřeniacute
bdquo[hellip] všichni chaacutepou že před světem stojiacute obrat k zaacutevěrečneacutemu rozuzleniacute
(moudrost Božiacute s naacutemi totiž hraje na světě divadlo) teologoveacute všech směrů
začiacutenajiacute již uznaacutevat že se bliacutežiacute den hlasu sedmeacuteho andělaldquo 258
V naacutesledujiacuteciacutech pasaacutežiacutech uacutevodniacuteho textu Světlům Evropy medituje Komenskyacute o
struktuře sveacuteho životniacuteho diacutela Předevšiacutem považuje za nezbytneacute vymezit co se lidskyacutemi
věcmi po jejichž naacutepravě bude posleacuteze volat vůbec rozumiacute Tato otaacutezka je předmětem
prvniacute ze sedmi čaacutestiacute Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech Panegersie Jejiacutem původně
zamyacutešlenyacutem naacutezvem mělo byacutet Excitatorium universale (Všeobecneacute probuzeniacute)259
Comenius totiž v jejiacutech kapitolaacutech a paragrafech nepojednaacutevaacute jen o vymezeniacute lidskyacutech
věciacute ale rovněž i o jejich současneacutem ndash neutěšeneacutem ndash stavu a nutnosti probudit v lidstvu
touhu po jejich naacutepravě Ve druheacute čaacutesti Konzultace Panaugii rozjiacutemaacute Comenius o
cestě jež by umožnila uacutespěch emendačniacuteho uacutesiliacute Neniacute tedy naacutehodou že alternativniacute
naacutezev teacuteto čaacutesti Porady zniacute Cesta všeobecneacuteho světla Praacutevě světlo se totiž jak ukaacutežeme
257 CC Světlům Evropy 26 258 CC Světlům Evropy 20 Ke Komenskeacuteho chiliasmu srov daacutele CC Světlům Evropy 31 CC Panegersia I 7 CC Panorthosia II Daacutele k tomu pak srov Begon Joan Luiacutes Llinaacutes Milleniarism and symbolism in Comenius In Studia Comeniana et historica č 67-68 2002 roč XXXII s 31-36 Fattori Marta Profetismo e millerianismo in J A Komenskyacute s 331-355 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 36 a 48 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34 a 58 Kišš Igor Utopickeacute a reaacutelne humaacutenne prvky v chiliazme J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 67-68 2002 roč XXXII s 44-51 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 540 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 95 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 49-50 a 242 Sousediacutek Stanislav Komenskeacuteho filozofie v souvislostech myšlenkoveacuteho vyacutevoje doby In Studia Comeniana et historica č 8-9 1974 roč IV pozn č 16 na s 36 259 Bliacuteže k tomu srov Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 3 na s 66 K různiacuteciacutem se českyacutem ekvivalentům řeckyacutech naacutezvů jednotlivyacutech čaacutestiacute Porady srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 48
- 53 -
v dalšiacutem vyacutekladu stane posledniacutemu Bratrskeacutemu biskupu zaacutekladniacutem předpokladem a
prostředkem jeho všenaacutepravnyacutech snah Všenaacuteprava by však nebyla uskutečnitelnaacute bez
naacuteležiteacuteho pochopeniacute světa člověka a Boha a utřiacuteděniacute poznatků o nich Třetiacute čaacutestiacute
poradniacuteho diacutela je tedy Pantaxia bdquoVšeobecneacute uspořaacutedaacuteniacute věciacute jež jsme předtiacutem
označovali jmeacutenem PANSOFIAldquo260 Takto zvlaacutednuteacute věděniacute naacutes naacutesledně opravňuje ndash a
co viacutece vybiacuteziacute a zavazuje ndash přičinit se o jeho rozšiacuteřeniacute mezi všemi lidmi261
Nejvhodnějšiacutem prostředkem pro tento zaacuteměr je Komenskeacutemu univerzaacutelniacute jazyk
srozumitelnyacute napřiacuteč všemi světovyacutemi naacuterody Všeobecneacute zušlechťovaacuteniacute mysliacute
Pampaedia a Všeobecneacute zušlechťovaacuteniacute jazyků Panglottia jsou tedy čtvrtou a paacutetou
čaacutestiacute Consultatio Dostojiacuteme-li všem těmto předpokladům jsme opraacutevněni hovořit o
bdquonaacutepravě stavu VZDĚLAacuteNIacute NAacuteBOŽENSTVIacute a POLITIKY aby bylo možno ndash
přikazuje to Bůh ndash přiveacutest na svět osviacutecenyacute naacutebožnyacute a pokojnyacute věk To označiacuteme
jmeacutenem PANORTHOSIA to jest Všeobecneacute napravovaacuteniacuteldquo262 Pro uacuteplnost a zamyacutešleneacute
vyzněniacute celeacuteho diacutela nesmiacute jako sedmaacute zaacutevěrečnaacute čaacutest chybět Pannuthesia Kniha o
všeobecneacutem povzbuzovaacuteniacute263
Nahleacutedneme-li na Obecnou poradu o naacutepravě věciacute lidskyacutech stran jejiacuteho
formaacutelniacuteho charakteru vysvitne jako velice zajiacutemavaacute Komenskeacuteho uacutevodniacute deklarace
v niacutež se tvrdiacute
bdquoA protože jde v celeacutem diacutele o poradu užiacutevaacuteme raději rozpravy než monologu
raději nabaacutedaacuteniacute než pouček raději přiacutejemneacuteho popisneacuteho slohu než přiacutesneacuteho
filosofickeacuteholdquo264
Toto předsevzetiacute je však pravdiveacute jen do určiteacute miacutery zatiacutemco se Comenius vskutku
držel spiacuteše nabaacutedaacuteniacute než pouček podanyacutech viacutece uacutevahově nežli s filosofickou
terminologickou preciznostiacute zůstaacutevajiacute jisteacute pasaacuteže Porady ndash ve většině přiacutepadů pro svou
nedokončenost ndash bohužel nedialogizovaacuteny
260 CC Světlům Evropy 8 K rozdiacutelu termiacutenů Pantaxia a Pansofia a Komenskeacuteho postoji k nim srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 548 261 Ke Komenskeacuteho univerzalismu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34-35 Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 100-101 a dalšiacute vyacuteklad 262 CC Světlům Evropy 11 263 CC Světlům Evropy 12 264 CC Světlům Evropy 32
- 54 -
Autor Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech se v jejiacute předmluvě obraciacute k bdquomužůmldquo
jakeacutehokoliv naacuteboženstviacute či naacuteroda265 Tiacutemto osloveniacutem je však nutneacute rozumět
Komenskeacuteho snahu ziacuteskat pro sveacute emendačniacute diacutelo zaacutestupce všech (v prvniacute řadě jen a
pouze) křesťanskyacutech konfesiacute Ostatně na mnoha miacutestech předmluvy užiacutevaacute osloveniacute
bdquoSvětla křesťanskeacuteho světaldquo bdquop ředniacute mužoveacute křesťanskeacute obceldquo apod s čiacutemž
korespondujiacute i Komenskeacuteho uacutevahy o ciacuteli všenaacutepravnyacutech snah bdquojiacutemž je zvěstovat Krista
Světlo lidstva zbylyacutem naacuterodůmldquo 266 Naopak o dalšiacutech dvou ndash z pohledu Středoevropana
žijiacuteciacuteho v sedmnaacutecteacutem stoletiacute ndash nejvyacuteznamnějšiacutech světovyacutech naacuteboženstviacutech se vyjadřuje
s o poznaacuteniacute menšiacute uacutectou267
322 Panegersia
V prvniacute čaacutesti Porady Panegersii268 pojednaacutevaacute moravskyacute myslitel na straacutenkaacutech jejiacutech
dvanaacutecti kapitol obecně o uacutekolu jemuž maacute jeho poradniacute diacutelo dostaacutet Podle jeho
přesvědčeniacute je nezbytneacute nejprve probudit lidskeacute vniacutemaacuteniacute aby bylo naacuteležitě připraveno
přistoupit k bdquouacutekolu nad nějž neniacute pod nebem většiacuteholdquo269 Aby bylo takoveacute probouzeniacute
naacuteležiteacute je podle něj nezbytneacute začiacutet s niacutem u sebe samotneacuteho270 Toto sebeprobuzeniacute
naacutesledně vyuacutestiacute v probuzeniacute všech jež bude završeno probuzeniacutem Boha kteryacute vyjde
lidskyacutem snahaacutem vstřiacutec a dopřeje jim zdaacuterneacuteho uskutečněniacute271
Aby bylo však o probouzeniacute k naacutepravě lidskyacutech věciacute možneacute vůbec uvažovat je
nejprve nutneacute je definovat Podle Komenskeacuteho jsou v užšiacutem slova smyslu lidskyacutemi
věcmi pouze ty jež se neoddělitelně vztahujiacute k lidskeacute přirozenosti a odlišujiacute tak člověka
od ostatniacutech živočichů272 Jejich fundamentem jsou rozum (schopnost věci pochopit a
vědět spraacutevně) vůle (schopnost mezi věcmi volit a toužit po dobru) a vyacutekonneacute
schopnosti (schopnost na věci působit a miacutet radost z tvořeniacute)273 Tyto ryze lidskeacute
265 CC Světlům Evropy 14 266 Srov CC Světlům Evropy 14 16 267 Srov kupř pasaacutež z CC Panaugia III 23 bdquoZato ostatniacute naacuteboženstviacute jsou vybudovaacutena na piacutesku ze sena a slaacutemy lidskyacutech vyacutemyslů nebo ďaacutebelskyacutech podvodů a nejsou schopna odolat ani uacutetočiacuteciacutemu přiacutevalu vědeckyacutech důkazů jež jsou jako zaacuteplava ani ohni Božiacutech vyacuterokůldquo 268 Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech čaacutest prvniacute Panegersia neboli Všeobecneacute probuzeniacute v niacutež se podaacutevaacute vyacuteklad o tom co jsou lidskeacute věci jak jsou pokaženeacute jak se o jejich naacutepravě vždy uvažovalo na nebi i na zemi jak je nutneacute o tom uvažovat znovu jinyacutem způsobem naacutesleduje VYZVAacuteNIacute VŠECH LIDIacute k poradě o věci tak obecneacuteho vyacuteznamu 269 CC Panegersia I 2 270 Srov CC Panegersia II 271 CC Panegersia I 3 či Panegersia III 272 CC Panegersia IV 3 273 CC Panegersia IV 7-10
- 55 -
(pre)dispozice naacutesledně stojiacute u zrodu filosofie (bdquouacutesiliacute o moudrostldquo prameniacuteciacute z rozumu)
zbožnosti (bdquo touhy po dobruldquo vyvěrajiacuteciacute z vůle) a politiky (čili bdquovedeniacute lidiacute kteřiacute staacutele
něco podnikajiacute podle takovyacutech pravidel aby si v tom co dělajiacute nepřekaacuteželi nyacutebrž
pomaacutehalildquo majiacuteciacute svůj zaacuteklad ve vyacutekonneacute schopnosti) tedy třech nejvyššiacutech druhů
lidskeacute činnosti ndash lidskyacutech věciacute274
O tom že jsou lidskeacute věci pokaženy neniacute podle Komenskeacuteho třeba polemizovat
bdquoOd počaacutetku lidskeacute společnosti existovaly spory mezi politickyacutemi filozofickyacutemi
a naacuteboženskyacutemi skupinami o to kdo maacute staacutet v čele druhyacutech kdo leacutepe věci chaacutepe
a kdo s většiacute radostiacute sloužiacute Bohu a nejinak se to děje jak vidiacuteme doposudldquo275
Lideacute se miacutesto rozumu vyznačujiacute spiacuteše hloupostiacute miacutesto snahy po dobreacutem toužiacute po zleacutem a
sveacute tvůrčiacute schopnosti zanedbaacutevajiacute Komenskeacutemu pokaženiacute třech kliacutečovyacutech lidskyacutech věciacute
dosvědčujiacute i rozšiřujiacuteciacute se ateismus a modlaacuteřstviacute276
bdquoJak vypadaacute obvykleacute lidskeacute uacutesiliacute ktereacute pracně vynaklaacutedaacute celyacute svět Pachtěniacute se
za majetkem poctami a rozkošemi Kdo by neviděl že tyto tři věci se obecně
poklaacutedajiacute za zaacuteklad lidskeacuteho štěstiacute a k nim že je všechno na světě zaciacutelenoldquo277
bdquoNeniacute tedy ve věcech lidskyacutech nic v pořaacutedku Stav mysli zbožnost i politika celeacuteho
lidstva jsou pokaženyldquo278 A to i navzdory tomu že pokusy o naacutepravu probiacutehaly po celeacute
lidskeacute dějiny279 Filosofie naacuteboženstviacute a politika však nejsou zkaženy docela jsou spiacuteše
jen roztřiacuteštěneacute a pomyacuteleneacute Najde-li se věřiacute Komenskyacute cesta jež přivede lidstvo
k tomu aby vidělo bdquovše a bezchybněldquo existuje pak i naděje na rehabilitaci lidskyacutech
věciacute280
274 CC Panegersia IV 12 a 13 a 25 275 CC Panegersia IV 22 276 CC Panegersia V 20-22 277 CC Panegersia V 10 278 CC Panegersia V 34 279 Srov zejm CC Panegersia VII 280 CC Panegersia VIII zejm 2 a 4 Teoretickyacutem zdrojem Komenskeacuteho přesvědčeniacute o nutnosti naacutepravy tzv lidskyacutech věciacute byla podle Jana Patočky v prvniacute řadě filosofie Francise Bacona daacutele pak rovněž naacutezory Tommasa Campanelly K tomu srov Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 143 a Patočka Jan Některeacute z dnešniacutech uacutekolů baacutedaacuteniacute o Komenskeacutem In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 306-307
- 56 -
Z vyacutekladu v uacutevodniacutech deseti kapitolaacutech Panegersie tedy Komenskeacutemu vyplyacutevaacute
že se pokus o naacutepravu musiacute uskutečnit zcela odlišnyacutemi metodami než jakyacutemi se dělo
doposud
bdquoBůh ukazuje trojiacute dosud nepoužityacute a přitom snadnyacute přiacutejemnyacute a lehkyacute způsob
uvedeniacute lidiacute a jejich věciacute do harmonie cestu jednoty cestu jednoduchosti a cestu
dobrovolnostildquo281
Našiacutem prvořadyacutem ciacutelem by měl byacutet naacutevrat k Bohu k původniacute jednotě bdquomusiacuteme se vraacutetit
od mnohosti do ktereacute jsme upadli k jednotěldquo 282
bdquoBůh je totiž cosi jedineacuteho i když je všiacutem je všiacutem a přece je jedno jedineacute Jedno
je podstatou všiacutem je svyacutemi vlastnostmi protože zaacuterodky ideje a vlastnosti
zahrnuje v sobě [hellip] Hle Bůh kteryacute jedinyacute je VŠIacuteM chce abychom jako jeho
obraz se VŠICHNI stali JEDNIacuteMldquo 283
Aby tedy byla uacuteplnaacute a všezahrnujiacuteciacute naacuteprava lidskyacutech věciacute možnaacute je nezbytneacute vydat se
na cestu od současneacute rozpolcenosti filosofickyacutech idejiacute naacuteboženskyacutech představ a
politickyacutech teoriiacute ndash tedy mnohosti ndash zpět (anebo spiacuteš daacutele284) k jednotě bdquoOd rozptyacuteleniacute
k jednotě od mnohosti k jednoduchosti od naacutesiliacute k dobrovolnostildquo285 Tento pokus o
naacutepravu všech pokaženyacutech lidskyacutech věciacute uskutečněnyacute pro užitek všech lidiacute a
prostřednictviacutem všech prostředků je podle Komenskeacuteho nesporně něčiacutem novyacutem a dosud
neaplikovanyacutem286
281 CC Panegersia IX 1 282 CC Panegersia IX 6 Daacutele pak srov CC Panegersia II 38 bdquoVždyť my zbloudivše od Tebe přistupujeme k poradě o cestaacutech naacutevratu k Toběldquo k tomu srov teacutež prvniacute předmluvu k Pansofii 1 (In c d) 283 CC Panegersia IX 8 a 11 284 Ve vyacuteznamu bdquonaacutevratu zpětldquo Komenskyacute pojiacutemaacute podle meacuteho přesvědčeniacute zejmeacutena navraacuteceniacute se k původniacutem čistyacutem obecnyacutem puzeniacutem obecnyacutem pojmům a obecnyacutem schopnostem ktereacute jsou naacutem podle jeho naacutezoru vrozeneacute a jež jsou zaacutekladniacutemi dispozicemi vůle rozumu a tvůrčiacute činnosti K tomu srov zejm CC Panegersia IX 37 Z hlediska naacutepravnyacutech snah je však podle meacuteho soudu nutneacute pojiacutemat cestu od mnohosti k jednotě jako vytouženyacute ideaacutelniacute stav ndash tedy jako něco co je třeba teprve uskutečnit 285 CC Panegersia IX 22 286 CC Panegersia IX 25 Dosud neviacutedanyacute univerzalismus Komenskeacuteho snah oceňuje ve sveacute studii i Jan Patočka když soudiacute že se jednaacute o bdquo[hellip] myšlenky s nimiž se porůznu shledaacutevaacuteme již dřiacuteve ale většinou vždy s ostnem proti některeacutemu evropskeacutemu nebo mimoevropskeacutemu naacuterodu nikdy s oniacutem ryziacutem univerzalismem nikdy s oniacutem ryziacutem zaujetiacutem pro jednotu lidstva nikdy v takoveacute synteacuteze všeho co pro ni kdy bylo lidskou mysliacute koncipovaacuteno a nikdy na takoveacutem hlubokeacutem zaacutekladě filosofickeacutem na podkladě myšlenky univerzaacutelniacute harmonie kteraacute pronikaacute celyacute systeacutemldquo Cit dle Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 534 Ke Comeniově universalismu srov pozn č 261
- 57 -
Takovou naacutepravu však neniacute možneacute uskutečnit bez předchaacutezejiacuteciacute naacuteležiteacute
všeobecneacute porady jejiacutemž hlavniacutem uacutekolem bude stanovit samotneacute ciacutele emendačniacuteho
snaženiacute prostředky jimiž budou ciacutele uskutečňovaacuteny a konečně způsoby kteryacutemi bude
zvolenyacutech prostředků použito287 K takoveacutemu všeobecneacutemu sněmu vyzyacutevaacute Komenskyacute
celeacute lidstvo zvlaacuteště pak filosofy teology a politiky jichž se lidskeacute věci dotyacutekajiacute
nejbliacuteže288
Panegersii uzaviacuteraacute Komenskyacute prosbami k Bohu jehož nazyacutevaacute Otcem světla
bdquoVěčneacute světlo vyzař mocneacute paprsky sveacuteho světla aby se rozptyacutelily mlhy
našich temnot [hellip] Otče světla očisti v naacutes všech světlo rozumu
abychom všichni viděli tebe a viděli jakeacute je to co je daacuteno od tebe i co je
pod tvou mociacuteldquo289
323 Panaugia
Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech čaacutest druhaacute [] Panaugia v niacutež se předevšiacutem
uvažuje o tom že by se mysliacutem mělo zažehnout jakeacutesi všeobecneacute světlo v němž by
všichni mohli spatřit všechno a veskrze představuje de facto novou modifikovanou
verzi Komenskeacuteho staršiacuteho spisu Cesta světla (Via lucis) Stejně jako v něm i zde
Komenskyacute předklaacutedaacute koncepci sveacute metodologie jež se nyniacute však stane zaacutekladem
dalšiacutech čaacutestiacute Porady290
Jan Patočka ve sveacute studii o Panaugii prohlašuje že bdquoje to tedy obecnaacute
metodologie opřenaacute o metafysickou teorii poznaacuteniacute kteraacute prameniacute z novoplatonismu
Patrizziho [sic] raženiacute Paralela mezi vnitřniacutem a vnějšiacutem světlem neniacute myšlena jako
v novoplatonismu nikde jako pouheacute přirovnaacuteniacute nyacutebrž spočiacutevaacute na společenstviacute
podstatyldquo291 S filosofickyacutemi naacutezory Franceska Patriziho se měl Komenskyacute setkat již
během sveacuteho pobytu v Londyacuteně292 Zdali a popřiacutepadě nakolik ve sveacutem opus magnum
287 CC Panegersia X 288 CC Panegersia III 12 a XI 18 289 CC Panegersia XII 26 a 29 K tomu srov teacutež CC Panaugia XV 3 11 a dalšiacute 290 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 547 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 293 297 a 354 291 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 547 292 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 269 310 a 355 K tomu srov podrobněji oddiacutely 41 a 44 teacuteto studie
- 58 -
Komenskyacute z Patriziho filosofie vychaacuteziacute a do jakeacute miacutery jiacute zůstaacutevaacute věrnyacute bude však
možneacute posoudit až po vyliacutečeniacute celeacuteho teoretickeacuteho raacutemce Konzultace Otaacutezce vztahu
těchto myslitelů je tedy věnovaacutena až čtvrtaacute kapitola teacuteto studie
Komenskeacuteho Panaugia sestaacutevaacute ze šestnaacutecti řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi označenyacutech kapitol
I Proč se nyniacute přistupuje k uvažovaacuteniacute o světle a čeho je zde třeba dbaacutet
II Co je a kolikereacute je světlo a protiklad světla tma
III Co je rozumoveacute světlo tak plneacute jak si přejeme a jakaacute je jeho nutnost
IV Zda je možneacute zažehnout tak plneacute světlo rozumu
V O prvniacutem prameni rozumoveacuteho světla o přiacuterodě čili o Božiacutech diacutelech ve
světě
VI O druheacutem prameni rozumoveacuteho světla o sviacutetilně věciacute tedy o obrazu
Božiacutem kteryacute zaacuteřiacute v našiacute mysli
VII O třetiacutem prameni rozumoveacuteho světla o normě věciacute tj o slově Božiacutem jež
naacutes oslovuje a poučuje o nejpotřebnějšiacutech věcech
VIII O trojiacutem oku jež bylo člověku daacuteno aby mohl pohliacutežet na trojiacute Božiacute
světlo a na vše co se naacutem diacuteky tomu světlu ukazuje čili o smyslech
rozumu a viacuteře
IX O trojiacute pomoci trojiacuteho oka tj o trojiacute metodě jak pečlivě pohliacutežet na věci
o metodě analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute
X Snadnost všeobecneacuteho světla dosaženaacute pomociacute nalezeneacuteho kliacuteče jiacutemž je
panharmonie
XI Důkaz všech předchoziacutech vyacutevodů jak jej poskytujiacute cesty přirozeneacuteho
světla
XII Jak můžeme použiacutet cesty světla a spojit je tak aby odevšad vyhnaly tmu
XIII Uacutevaha o překaacutežkaacutech pro něž naši předkoveacute nedosaacutehli naplno tohoto
rozumoveacuteho světla
XIV Uacutevaha o překaacutežkaacutech jež jak se zdaacute mohou nyniacute ještě staacutet v cestě
všeobecneacutemu světlu ale v budoucnosti již nikoli Zde je takeacute uvedeno
rozděleniacute naacutesledujiacuteciacutech pojednaacuteniacute na Pansofii Pampaedii Panglottii a
posleacuteze Panorthosii
XV O tom že všeobecneacute světlo určeneacute lidskyacutem duchům požaduje aby
duchoveacute všech lidiacute byli očištěni od zaacutekalu předsudků
- 59 -
XVI Prosby k Otci světel aby vzešlo plneacute světlo
V prvniacute čaacutesti Consultatio Panegersii volaacute Komenskyacute po nalezeniacute prostředku jenž by
naacuteležitě sloužil zamyacutešleneacutemu uacutesiliacute o naacutepravu věciacute lidskyacutech
bdquoJde mi o to zda lze naleacutezt nějakou takovou věc jež by nějakyacutem zcela
jednoduchyacutem avšak uacutečinnyacutem a zaacuteroveň přiacutejemnyacutem způsobem působila na
všechny a na všechno a tiacutemto působeniacutem je sjednocovala měnila a
obšťastňovalaldquo 293
V prvniacute kapitole Panaugie sveacute hledaacuteniacute tohoto všeobecneacuteho prostředku uacutespěšně završuje
když za něj označuje rozumoveacute světlo ducha čili moudrost Komenskyacute vychaacuteziacute
z přiacuterodně-filosofickeacuteho pozorovaacuteniacute přiacuterody v niacutež praacutevě světlo vysiacutelaneacute Sluncem platiacute
za prostředek kteryacute zasahuje všechny pozemskeacute věci stejnyacutem způsobem294
bdquoVždyť celaacute ta hromada našich zmatků o jejichž odstraněniacute jsme se začali radit
neniacute nic jineacuteho než pochmurnyacute chaos temnot a neniacute přece jineacuteho prostředku
k zahnaacuteniacute temnot než je světloldquo 295
Přiacuterodně-filosofickyacute vyacuteznam světla však neniacute jedinyacutem důvodem proč jej Komenskyacute
užiacutevaacute rovněž i ve svyacutech gnozeologickyacutech a emendačniacutech pojednaacuteniacutech Podle
moravskeacuteho myslitele je totiž světlo i principem Božiacuteho tvořeniacute296
bdquoVždyť světlo a oheň byly podle zaacuteměru nejmoudřejšiacuteho Stvořitele učiněny tak
aby měly schopnost neustaacutelyacutem vysiacutelaacuteniacutem svyacutech paprsků na všechny strany
pronikat prvopočaacutetečniacute laacutetkou tiacutemto pronikaacuteniacutem ji zjemňovat zjemňovaacuteniacutem ji
uvaacutedět do pohybu uvaacuteděniacutem do pohybu zahřiacutevat zahřiacutevaacuteniacutem rozpouštět a
rozpouštěniacutem ji činit způsobilou k přijiacutemaacuteniacute jakyacutechkoli foremldquo297
Vedle světla jež je zaacuteřiacute rozleacutevajiacuteciacute se po věcech a činiacuteciacute je tiacutem zjevnyacutemi hovořiacute
Komenskyacute rovněž i o jeho protikladu ndash tmě jež maacute potenci veškereacute věci naopak 293 CC Panaugia I 1 294 CC Panaugia I 2 a 3 295 CC Panaugia I 4 296 CC Panaugia I 5 297 CC Panaugia I 6 Daacutele pak srov CC Panaugia VI 7
- 60 -
zahalovat Z těchto přiacuterodně-filosofickyacutech charakteristik světla a tmy vyplyacutevajiacute
naacutesledně i jejich vlastnosti gnozeologickeacute světlo umožňuje poznaacuteniacute věciacute kdežto tma
jejich poznaacuteniacute zabraňuje298
Světlo však pro Komenskeacuteho neniacute jen jedineacuteho druhu Ve druheacute kapitole hovořiacute
nejprve o světle věčneacutem kteryacutem je bdquoonen lidskyacutem smyslům nepřiacutestupnyacute jas v němž
přebyacutevaacute Bůhldquo299 Daacutele hovořiacute o vnějšiacutem světle ktereacute ztotožňuje s viditelnyacutem světlem
přiacuterodně-filosofickyacutem a o světle vnitřniacutem ktereacute působiacute v lidskeacute mysli Posledniacute
jmenovaneacute je pak daacutele rozděleno na světlo působiacuteciacute v rozumu ve vůli a v citu (svědomiacute)
Všechny jmenovaneacute druhy světla majiacute zaacutekonitě sveacute protiklady ve stejneacutem množstviacute
odpoviacutedajiacuteciacutech stupňů tmy300 Tma a jejiacute nižšiacute stupně však v Komenskeacuteho pojetiacute realiter
neexistujiacute bdquonejsou ničiacutem jinyacutem než nedostatkem skutečneacute bytnosti totiž světlaldquo301
Pro spraacutevneacute pochopeniacute řaacutedu všeho jsouciacuteho a tedy i možnost zdaacuterneacute naacutepravy
lidskyacutech věciacute je nezbytneacute věnovat se nejviacutece světlu rozumoveacutemu ktereacute usměrňuje
rovněž vůli a cit302 Praacutevě kyacuteženeacute spraacutevneacute a univerzaacutelniacute působeniacute tohoto světla
v lidskyacutech mysliacutech nazyacutevaacute Komenskyacute panaugiiacute bdquozaacuteřiacute všeobecneacuteho světlaldquo303
bdquo[hellip] je nutneacute toužit po světle v němž by bylo pohledu vystaveno vše co naacuteležiacute
časnosti i věčnosti co musiacuteme znaacutet i co dělat v co maacuteme doufat i čeho se baacutet co
maacuteme vlastnit i čeho užiacutevat co je dobreacute i co je špatneacute A to proto aby bylo
snadneacute poznat kde jak a proč se až dosud ve vědaacutech v naacuteboženstviacute a při
panovaacuteniacute jedněch nad druhyacutemi chybovalo a spolu s tiacutem poznat i nejzřejmějšiacute
důvody k naacutepravě jednoho za druhyacutemldquo 304
Světlo poznaacuteniacute věciacute je tak Komenskeacutemu nezbytnyacutem předpokladem pro uskutečněniacute
naacutepravy pokaženyacutech lidskyacutech věciacute Toto světlo by umožnilo spatřit adekvaacutetně vše
jsouciacute veskrze a všem vniacutemajiacuteciacutem subjektům305
298 CC Panaugia II 1-4 299 CC Panaugia II 6 K tomu srov teacutež CC Panaugia XVI 3 300 CC Panaugia II 7-15 K tomu srov teacutež CC Panaugia XI 84-88 301 CC Panaugia XI 89 Daacutele pak srov CC Panaugia XI 91 Podobně Komenskyacute diferencuje biacutelou barvu od černeacute ne-barvy Srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VIII XIX 5 302 CC Panaugia II 16 303 CC Panaugia III 1 304 CC Panaugia III 5 305 CC Panaugia III 21-26
- 61 -
Nahleacutedněme nyniacute však na Comeniovo pojetiacute poznaacutevaciacuteho procesu Ve sveacute koncepci
dospiacutevaacute k jedinečneacutemu propojeniacute poznaacuteniacute smysloveacuteho a poznaacuteniacute rozumoveacuteho
umožněneacuteho a zabezpečeneacuteho praacutevě světlem jež tak v jeho světelneacute metafyzice nabyacutevaacute
značně nobilitniacute pozice
Fundamentem racionality je pro Komenskeacuteho jak již bylo naznačeno empirie
člověk podle jeho představ rozumem vyhodnocuje skrze smysly ziacuteskaneacute podněty
Empirickaacute adekvaacutetnost těchto smyslovyacutech dat je však zaacutesadniacutem způsobem
determinovaacutena světlem v němž se vniacutemajiacuteciacutemu subjektu jeviacute306 Komenskyacute tak ve třetiacute
kapitole Panaugie postuluje sveacuteraacuteznou koncepci poznaacuteniacute založenou na ontologickeacute
dignitě světla a završenou empiricko-racionalistickyacutem gnozeologickyacutem procesem bdquo[hellip]
rozumoveacute světlo tedy poznaacutevaacuteniacute přechaacuteziacute od věciacute přes smysly do myslildquo307 Mezi
smysly zaujiacutemaacute ndash jak z vyacutesostneacute role světla logicky vyplyacutevaacute ndash prvniacute a nejdůležitějšiacute
miacutesto zrak308
Při podrobnějšiacutem naacutehledu na Komenskeacuteho pojetiacute gnozeologickeacuteho procesu
zjistiacuteme že průběh poznaacutevaacuteniacute chaacutepe jako vzaacutejemneacute spolupůsobeniacute poznaacutevajiacuteciacuteho a
poznaacutevaneacuteho zaštiacutetěneacuteho vždy přiacutetomnostiacute světla
bdquoSamotneacute světlo netvořiacute viděniacute nyacutebrž vyžaduje odpoviacutedajiacuteciacute uacutekon oka jež samo
maacute takeacute sveacute uspořaacutedaacuteniacute svou činnost a sveacute způsoby jak vychaacutezet světlu
vstřiacutecldquo 309
bdquoZpůsob vniacutemaacuteniacute je styk orgaacutenu s objektem Jeho zaacutekladem je vzaacutejemnaacute činnost
a trpnost věciacute protože každeacute jsoucno působiacute na sousedniacute jsoucna a každeacute
jsoucno je sousedniacutemi ovlivňovaacutenoldquo310
306 CC Panaugia III 7 307 CC Panaugia XI 4 O součinnosti smyslů a rozumu hovořiacute Komenskyacute rovněž i v Pansofii K tomu srov CC Pansofia Svět možnyacute V či CC Pansofia Svět pravzorovyacute I kde je dokazovaacutena existence Božiacute jak zapomociacute smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute tak i rozumoveacuteho uvažovaacuteniacute Jiřina Popelovaacute v tomto ohledu hovořiacute o rozporech bdquomezi jeho senzualismem na straně jedneacute a mezi potřebou racionaacutelniacuteho apodiktickeacuteho věděniacute na straně druheacutehellipldquo jež podle niacute nejleacutepe ilustrujiacute odlišnosti mezi Komenskeacuteho pojetiacutem didaktickyacutech a pansofickyacutech spisů bdquoJe zde totiž zaacutekladniacute rozpor mezi rozhodně aposteriorickyacutem pojetiacutem gnoseologie v didaktickyacutech diacutelech a aprioristickyacutem pojetiacutem v sbquoPansofiilsquoldquo Cit dle Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 157 a 270 Daacutele pak srov tamt s 149 276 a 282-283 322 a 420 308 CC Panaugia VI 7 309 CC Panaugia XI 60 310 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel O schopnosti smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute XXXIX
- 62 -
Světlo v Komenskeacuteho gnozeologii tedy figuruje jako prostředek (avšak i jako
předpoklad samotnyacute) spojeniacute vniacutemajiacuteciacuteho orgaacutenu s vniacutemanyacutem předmětem Toto spojeniacute
označuje autor Porady v jejiacutem latinskeacutem originaacutele termiacutenem coniunctio311
Podobně jako v Panegersii ztotožňuje Komenskyacute i v Panaugii Boha s původcem
světla312 Jeho diacutelem bylo ustaveniacute třech sviacutetilen bdquoz nichž vyšlehuje Božiacute zaacuteře jež naacutes ze
všech stran obklopujeldquo Těmito sviacutetilnami jež Komenskyacute nazyacutevaacute bdquovšeobecnyacutemi
prameny světlaldquo jsou svět živeacute a neživeacute přiacuterody lidskaacute mysl a Slovo Božiacute313 Jejich
všeobecnost spočiacutevaacute v tom že každeacutemu lidskeacutemu duchu poskytujiacute poznaacuteniacute všeho a po
všech straacutenkaacutech Jejich pravdivost je pak garantovaacutena jejich Božskyacutem původem314
Prvniacute z pramenů rozumoveacuteho světla přiacuterodu chaacutepe Komenskyacute jako
nejdokonalejšiacute obraz Božiacute moudrosti315
bdquo[hellip] svět tato Božiacute kniha (jež je jakoby pokladniciacute všech knih) je tak dokonalyacute
že štědře postačuje k tomu abychom z něho čerpali veškereacute poznaacuteniacute ktereacute je pro
člověka na tomto světě nezbytneacuteldquo 316
Druhyacutem pramenem rozumoveacuteho světla je samotnyacute lidskyacutech duch osvětlenyacute Božiacute
moudrostiacute Vzhledem k jeho schopnosti reflektovat vlastniacute rozhodnutiacute jej Komenskyacute
nazyacutevaacute teacutež svědomiacutem Toto světlo je naacutem Bohem daacuteno od našeho narozeniacute Je
vymezovaacuteno obecnyacutemi ndash neboť se jej dostaacutevaacute všem zdravyacutem lidem ndash či vrozenyacutemi ndash
neboť jsou naacutem daacuteny apriori ndash pojmy317
311 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel O schopnosti smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute XXXVIII (I svazek s 455) a CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII Oddiacutel III (I svazek s 483) Ke Comeniově gnozeologii srov daacutele Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9 a 41-48 312 CC Panaugia IV 1-2 313 CC Panaugia IV 6 a 13 K otaacutezce filosofickyacutech zdrojů těchto Komenskeacuteho naacutezorů srov oddiacutel 42 teacuteto praacutece 314 CC Panaugia IV 14-16 315 CC Panaugia V 1 316 CC Panaugia V 9 317 CC Panaugia VI 1-6 Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že v XI kapitole Panaugie Komenskyacute konstatuje že bdquonic neniacute v rozumu co předtiacutem nebylo ve smyslechldquo Srov CC Panaugia XI 32 Vnitřniacute rozpornost v Komenskeacuteho pojetiacute problematiky smysloveacuteho poznaacuteniacute a vrozenyacutech pojmů již velmi intenzivně kritizuje kupř J Popelovaacute (srov pozn č 307 v teacuteto studii) je podle meacuteho soudu pouze zdaacutenlivaacute Comenius totiž ve čtvrteacutem gradu Pansofie konstatuje bdquoOd přirozenosti jsou v našiacute mysli obrysy celeacuteho veškerenstva a celeacute harmonie věciacute Ty ale nevstupujiacute v činnost jinak než prostřednictviacutem uacutekonů smyslů Neboť i schopnost smyslově vniacutemat pochaacuteziacute od přirozenosti vniacutemaacuteniacute samo však pochaacuteziacute od dovnitř vpuštěnyacutech objektůldquo Cit dle CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel Diacutelna schopnosti poznaacutevaciacute Chaacutepeme-li Komenskeacuteho vyacuteroky ve světle jeho triadickeacuteho pojetiacute skutečnosti překonaacutevajiacuteciacuteho antagonistickyacute naacutehled skutečnosti dualistickeacuteho uvažovaacuteniacute zjistiacuteme že jeho zdaacutenlivě rozporneacute naacutezory nejsou vzaacutejemně neslučitelneacute Že si je saacutem Comenius vědom neudržitelnosti dualistickeacuteho stanoviska v
- 63 -
bdquo[hellip] B ůh chtěl aby se vždy když svět předklaacutedaacute vnějšiacutem smyslům věci
objevilo ono naše vnitřniacute světlo vnořilo se do věciacute a zevnitř i zvenčiacute je
zkoumalo počiacutetalo měřilo a zvažovalo aby člověk zjistil co k čemu a jak
každaacute z nich je a aby tak ve věcech rozpoznaacuteval vyacutetvory božskeacuteho uměniacute [hellip]
Stručně řečeno jak bylo nutneacute aby většiacute svět byl vybaven svyacutem viditelnyacutem
světlem tak bylo nutneacute aby i menšiacute svět člověk byl vybaven svyacutemldquo 318
Toto vnitřniacute světlo však nelze chaacutepat jako pouze racionaacutelniacute princip Vedle složky
rozumoveacute sestaacutevaacute rovněž z vůle a schopnosti Nutno ovšem podotknout že tyto dvě
složky jsou vůči rozumu v podřiacutezeneacutem postaveniacute319 Takovaacuteto komplexniacute vnitřniacute
poznaacutevaciacute mohutnost opět ndash za předpokladu spraacutevneacuteho užitiacute ndash zaručuje uacuteplneacute poznaacuteniacute
(chtěniacute a konaacuteniacute) všeho veskrze a všem subjektům Spraacutevnost dobrost a možnost
takoveacuteho jednaacuteniacute je opět garantovaacutena Božskyacutem původem našeho vnitřniacuteho světla Toto
světlo je vpodsledku ndash pro svou niternost a staacutelou přiacutetomnost ndash jistějšiacutem zdrojem
poznaacuteniacute než ne vždy přiacutetomneacute světlo smysloveacuteho světa320
Třetiacutem pramenem rozumoveacuteho světla je Komenskeacutemu Slovo Božiacute ktereacute doplňuje prvniacute
dva způsoby poznaacuteniacute v těch ohledech k nimž se nevztahujiacute a vztahovat nemohou Toto
Slovo se šiacuteřiacute zejmeacutena prostřednictviacutem knih jež za svateacute považujiacute tři Komenskyacutem
otaacutezkaacutech gnozeologie potvrzujiacute ostatně jeho vlastniacute slova z CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII III (I svazek s 481) bdquoAristoteleacutes tedy nepřirovnal dost vhodně mysl k praacutezdneacute desce a neudělal to leacutepe ani jeden z novějšiacutech (Herbert) když ji přirovnal k uzavřeneacute knize Prvniacute totiž naznačuje čistě pasiacutevniacute možnosti druheacute již dokonanyacute čin Ničiacutem z toho mysl neniacute Je tedy čiacutemsi uprostřed mezi tiacutem dvojiacutem Je to totiž aktivniacute možnost již lze převeacutest k uskutečněniacute jejiacute vlastniacute silou ale z popudu vnějšiacutech objektů Obecneacute znalosti totiž nezaacutevisejiacute pouze na zkušenosti ani zkušenost na obecnyacutech znalostech ale jedno na druheacutem ve stejneacute miacuteře jak tomu většinou ve vzaacutejemnyacutech vztaziacutech byacutevaacuteldquo K tomu srov rovněž Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 21 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 46 Podle Karla Flosse to byl praacutevě Pavel Floss jenž prvniacute na tuto skutečnost upozornil a Komenskeacuteho koncepci spraacutevně interpretoval Srov Floss Karel Filozofickeacute přiacutenosy k rozvoji komeniologie In Studia Comeniana et historica č 46-7 1992 roč XXII s 31 K vrozenyacutem obecnyacutem pojmům u Comenia pak daacutele srov CC Pansofia Svět možnyacute IV a V Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s 21 kde Dagmar Čapkovaacute medituje o možnyacutech inspiračniacutech zdrojiacutech Komenskeacuteho vyacuteše zmiacuteněnyacutech postojů Za ně označuje naacutezory Melanchtonovy Alstedovy přiacutepadně filosofii Herberta z Cherbury Ke Komenskeacuteho pojetiacute protikladů srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 506) 318 CC Panaugia VI 5 319 CC Panaugia VI 7-8 a 12 V Pansofii Světě materiaacutelniacutem však Komenskyacute k teacuteto problematice přistupuje odlišnyacutem způsobem neboť zde svobodnou vůli označuje za zaacutekladniacute antropinum povznaacutešejiacuteciacute člověka nad ostatniacute živočichy hovořiacute zde o jejiacute superioritě nad rozumem K tomu srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 7 bod 5 320 CC Panaugia VI 14-18 Jan Amos zde zcela očividně navazuje na předchaacutezejiacuteciacute iluministickou tradici ndash zejmeacutena na diacutelo Augustinovo či Bonaventurovo Srov Floss Pavel Architekti křesťanskeacuteho středověkeacuteho věděniacute Praha 2004 s 22 94 115 274-5 a 284
- 64 -
jmenovanaacute naacuteboženstviacute židovskeacute křesťanskeacute a islaacutemskeacute321 Posledniacute biskup českeacute
Jednoty bratrskeacute žaacutedaacute na židech a muslimech aby zodpovědně uvaacutežili shodu sveacuteho
naacuteboženstviacute s Božiacutemi zaacuteměry a zamysleli se nad přijetiacutem evangelia322
bdquoJe třeba povolat všechny křesťany židy i ostatniacute naacuterody naacuterodnosti a jazykovaacute
společenstviacute celeacuteho světa ke společneacutemu zkoumaacuteniacute aby se dalo s jistotou
stanovit zda knihy Noveacute smlouvy kterou světu zvěstoval Kristus jsou skutečně
Božiacute či nikoli A jsou-li aby se toto Božiacute světlo jež světu přinesli Mojžiacuteš a
Kristus stalo obecnyacutem světlem SVĚTLEM JEDINYacuteM SVĚTLEM
VELIKYacuteM SVĚTLEM NEZHASITELNYacuteM [hellip]ldquo 323
Třem pramenům rozumoveacuteho světla odpoviacutedajiacute tři způsoby jejich poznaacuteniacute bdquotrojiacute oko
jež bylo člověku daacutenoldquo K poznaacuteniacute světa přiacuterody sloužiacute lidskeacute smysly bdquoTělesneacute oko
neniacute nic jineacuteho než živeacute zrcadlo zachycujiacuteciacute viditelneacute podoby věciacute jež se do něho
dostaly působeniacutem světlaldquo324 Poznaacuteniacute vnitřniacuteho světla ndash tedy i mysliacute jinyacutech lidiacute ndash je
umožněno rozumem jenž bdquopohliacutežiacute odraženyacutem viděniacutem na věci ležiacuteciacute mimo mysl jako
by byly umiacutestěny přiacutemo v jejiacutem nitruldquo325 Smyslově a rozumově nepoznatelneacute ndash tedy
Bůh a Božskeacute ndash konečně spadaacute do oblasti viacutery326
Adekvaacutetnost třech způsobů poznaacuteniacute všech věciacute naplniacuteme pouze v přiacutepadě ubereme-li se
cestou užitiacute třech spraacutevnyacutech metod Tak jako si lideacute v každodenniacutem životě vypomaacutehajiacute
různyacutemi protetickyacutemi pomůckami je podle Komenskeacuteho třeba podobně postupovat
rovněž i v oblasti poznaacuteniacute Věci pozorovateli vzdaacuteleneacute pomaacutehaacute přibliacutežit dalekohled Ve
stejneacutem ohledu funguje metoda rozkladu ndash metoda analytickaacute jež rozklaacutedaacute celek na
čaacutesti a přibližuje je tak baacutedajiacuteciacutemu subjektu Rozpoznat celek podle jeho čaacutestiacute napomaacutehaacute
naopak ndash podobně jako přiacuterodovědci drobnohled ndash metoda sklaacutedaacuteniacute neboli syntetickaacute
Podobně jako zrcadlo konečně pracuje metoda srovnaacutevaacuteniacute synkritickaacute bdquoJejiacute pomociacute lze
to co samo o sobě neniacute vidět pozorovat na něčem jineacutem co je tomu podobneacuteldquo Tato
metoda naleacutezaacute sveacute uplatněniacute zejmeacutena v otaacutezkaacutech teologickyacutech Vzhledem k tomu že
321 CC Panaugia VII 7 a 20 322 CC Panaugia VII 22-35 323 CC Panaugia VII 29 324 CC Panaugia VIII 1-2 325 CC Panaugia VIII 5 326 CC Panaugia VIII 6
- 65 -
Boha neniacute možneacute spatřit nabiacuteziacute synkritickaacute metoda možnost patřeniacute jeho obrazu v jeho
vyacutetvorech327 Mezi nimi prvniacute miacutesto zaujiacutemaacute člověk jako vrchol Stvořeniacute ndash přiacuterody328
Metoda analytickaacute koresponduje zejmeacutena se smyslovyacutem poznaacuteniacutem metodě
syntetickeacute odpoviacutedaacute poznaacuteniacute rozumoveacute a cestě synkrize ndash jak vysviacutetaacute z vyacuteše zmiacuteněneacuteho
ndash naacuteležiacute poznaacuteniacute spadajiacuteciacute do oblasti viacutery Pořadiacute v němž Komenskyacute sveacute tři
metodologickeacute postupy představuje neniacute nikterak naacutehodnyacutem předchaacutezejiacuteciacute metoda a
jejiacute uacutespěch je totiž nezbytnyacutem předpokladem užitiacute metody naacutesledujiacuteciacute329
bdquoA tak vše co maacuteš před očima je třeba prozkoumat 1 analyticky abys viděl
součaacutesti věci 2 synteticky abys pronikl do souvislostiacute těch součaacutestiacute 3
synkriticky aby se naprosto jasně ukaacutezala zaacutekladniacute forma věci i zaacutekony podle
nichž se s tou věciacute zachaacuteziacuteldquo330
Takovyacutemto způsobem je tedy podle Komenskeacuteho možneacute bdquozažehnutiacute všeobecneacuteho světla
mezi lidmildquo331 Je však nezbytneacute všech naacutestrojů jimiž Bůh lidi obdaroval naacuteležitě
užiacutevat
bdquoJestliže bychom ovšem chtěli mohli a dovedli použiacutevat knihy Božiacute pak
nastane ono vytouženeacute všeobecneacute praveacute a zaacuteřiveacute světlo poznaacuteniacute jež přemaacutehaacute
327 Komenskeacuteho metoda analytickaacute a syntetickaacute se zdajiacute naacutepadně připomiacutenat metodologickeacute koncepce tzv padovskeacute školy O možneacute inspiraci Jana Amose tiacutemto učeniacutem jsem však v literatuře nenalezl žaacutedneacute zmiacutenky Comeniovu naacutevaznost na Padovany proto chaacutepu jen jako možnou K synkritickeacute metodě srov daacutele Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 100 Josef Tvrdyacute ve sveacute stati připomiacutenaacute že synkritickaacute metoda je stoickeacuteho původu Ve stoickeacutem pojetiacute měla ndash stejně jako později u Komenskeacuteho ndash byacutet naacutestrojem sbližovaacuteniacute filosofickyacutech a naacuteboženskyacutech pohledů K tomu srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 5 Daacutele pak srov Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 41 1990 roč XX s 103-104 Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 Dodejme že marxistickaacute komeniologie perem Jiřiny Popeloveacute hodnotiacute Komenskeacuteho synkritickou metodu velmi negativniacutem způsobem bdquoNa synkritickeacute methodě si Komenskyacute velice zaklaacutedal jako na sveacutem originaacutelniacutem vynaacutelezu a jako na nejbezpečnějšiacute cestě k odhalovaacuteniacute a vysvětlovaacuteniacute pravdy Ve skutečnosti byla hlavniacutem zdrojem jeho omylů nebezpečnějšiacutem než omyly ostatniacuteldquo Tento zdroj omylů posleacuteze přisuzuje Comeniovu naacuteboženskeacutemu blouzněniacute Srov Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 274-276 Podobnyacutech vyacutepadů proti Komenskeacuteho důrazu na viacuteru ktereacute podle meacuteho soudu neniacute možneacute nahliacutežet jinak než hlubokeacute nepochopeniacute zaacutekladniacutech principů jeho filosofie nalezneme u Popeloveacute bohužel viacutece 328 K celeacutemu odstavci srov CC Panaugia IX 5-8 V Pansofii Světě materiaacutelniacutem X (c d I svazek s 533) Komenskyacute sveacute pojetiacute precizuje bdquo[hellip] užitek kteryacute vyplyacutevaacute ze znalosti přirozenyacutech věciacute je že člověk může po schodišti stvořenyacutech věciacute vystoupit až k poznaacuteniacute Stvořitele [hellip]ldquo K tomu daacutele srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 329 CC Panaugia IX 330 CC Panaugia IX 18 331 CC Panaugia X 1
- 66 -
jakeacutekoli a jakkoli vzaacutejemně propleteneacute temnoty nevědomosti pochyb a
samotnyacutech našich omylůldquo332
Praacutevě tento vytouženyacute stav nazyacutevaacute Komenskyacute panaugiiacute333 Světlo v jeho pojetiacute figuruje
jako předpoklad prostředek a završujiacuteciacute princip veškereacuteho lidskeacuteho poznaacuteniacute334
Cele rozliteacute světlo společně s našiacutem odpoviacutedajiacuteciacutem poznaacuteniacutem ndash to jest využitiacute
všech třech zdrojů poznaacuteniacute třech očiacute a třech metod ndash jsou pak předpokladem
panharmonie bdquotj plneacute a všeobecneacute souzvučnosti všeho se všiacutemldquo335 Jako je přiacuterodně-
fyzikaacutelniacute světlo leacutekem proti tmě tak je i moudrost leacutekem proti bdquonevědomosti
nerozvaacutežnosti a hloupostildquo ktereacute stojiacute u kořene současneacuteho pokaženiacute lidskyacutech věciacute336
Panaugia obsahuje rovněž pojednaacuteniacute o přiacuterodně-fyzikaacutelniacutech vlastnostech světla To je
soustředěno do 57 teoreacutemů o světle jež tvořiacute zaacutekladniacute obsahovou čaacutest XI kapitoly Pro
potřeby teacuteto praacutece bude však zajiacutemavyacutem povšimnout si pouze některyacutech z nich
Podle korolaria prvniacuteho teoreacutemu lze v přiacuterodě naleacutezt tři druhy těles světelneacute
průsvitneacute a neprůhledneacute337 Světelnyacutem tělesem je takoveacute jež ze sebe daacutele vyzařuje
paprsky338 Průsvitneacute neboli průhledneacute (bdquořecky diaphanaldquo) těleso skrze sebe propouštiacute
světelneacute paprsky v nezměněneacute podobě339 Neprůhledneacute těleso je pak takoveacute ktereacute
paprsky nepropouštiacute a naopak bdquorozbiacutejiacute a rozptyluje po okolniacutech tělesech [hellip]ldquo 340
Ačkoliv původně hovořil o třech druziacutech přiacuterodniacutech těles přichaacuteziacute ve druheacutem teoreacutemu
Komenskyacute rovněž i s definiciacute leskleacuteho tělesa za něž považuje takoveacute ktereacute světelneacute
paprsky odraacutežiacute jinyacutem směrem341 Přiacuterodně-fyzikaacutelniacute pojednaacuteniacute obsaženaacute v prvniacutem a
druheacutem teoreacutemu Panaugie majiacute však hlubšiacute vyacuteznam prostřednictviacutem sveacute synkritickeacute
metody Comenius ukazuje že podobně jako v přiacuterodě existujiacute ve vztahu ke světlu
různeacute druhy těles je tomu tak i v přiacutepadě lidskyacutech mysliacute
332 CC Panaugia X 5 333 CC Panaugia III 1 334 CC Panaugia X 6 335 CC Panaugia X 8 15 a 16 K harmonii podrobněji srov CC Panaugia X 21-25 336 CC Panaugia XI 98 337 CC Panaugia XI 5 338 CC Panaugia XI 10 Paprsky jsou tiacutem silnějšiacute čiacutem bliacuteže sveacutemu zdroji se nachaacutezejiacute Srov CC Panaugia XI 26 339 CC Panaugia XI 12 340 CC Panaugia XI 14 341 CC Panaugia XI 13
- 67 -
bdquoA takto rozdiacutelnyacute je takeacute vztah lidskyacutech duchů vůči paprskům pravdy Někteřiacute
tupiacute skoro nic nepřijmou a všechno bez užitku propustiacute Jiniacute pouze vracejiacute zpět
to co přijiacutemajiacute To je typ paměťovyacute A konečně jiniacute zas vše co přijiacutemajiacute
rozbiacuterajiacute to znamenaacute spleacutetajiacute řetězy přiacutečin a naacutesledků a pohotovyacutem uvažovaacuteniacutem
rozmnožujiacute věděniacute To je typ přemyacutešlivyacuteldquo342
V dalšiacutem vyacutekladu ztotožňuje se světelnyacutem tělesem svět lidskou mysl a Božiacute Slovo
s průsvitnyacutem tělesem lidskeacute smysly s lesklyacutem tělesem naši pozornost a konečně
s neprůhlednyacutem tělesem rozum kteryacute stojiacute na konci a přijiacutemaacute pravdu o věcech343
Rozum připodobněnyacute k neprůhledneacutemu tělesu způsobuje že je paprsek rozptyacutelen po
okoliacute zasaženeacuteho předmětu Toto rozptyacuteleniacute nazyacutevaacute Komenskyacute svitem344
Panaugia tedy všeobecneacute rozlitiacute světla jež pro Komenskeacuteho představuje možnost
uacuteplneacuteho poznaacuteniacute všeho poznatelneacuteho (gnozeologickyacute aspekt) a tedy i možnost naacutepravy
(emendačniacute aspekt) lidskyacutech věciacute byla samozřejmě ciacutelem ndash ačkoliv ne explicitniacutem ndash již
předchaacutezejiacuteciacutech generaciacute Vzhledem k Božiacutemu zaacuteměru neposkytnout člověku v jednom
okamžiku veškereacute poznaacuteniacute nastaacutevaacute podle Komenskeacuteho čas pro panaugii praacutevě v jeho
současnosti345 V tomto přesvědčeniacute jej podporuje jak jeho silnyacute sklon k chiliastickeacutemu
smyacutešleniacute346 tak i narůstajiacuteciacute počet vynaacutelezů a tiacutem se prohlubujiacuteciacute lidskeacute věděniacute347
324 Pansofia Pampaedia Panglottia
Panaugia je Komenskeacutemu nezbytnyacutem předpokladem pro splněniacute dalšiacutech podmiacutenek
uskutečněniacute všenaacutepravy Po zažehnutiacute velkeacuteho rozumoveacuteho světla jež umožniacute
univerzaacutelniacute poznatelnost bude nutneacute zaveacutest do všech věciacute jednotnyacute řaacuted k těmto věcem a
jejich řaacutedu obraacutetit mysli všech lidiacute a konečně nově nabyteacute a utřiacuteděneacute věděniacute
zprostředkovat všem srozumitelnyacutem způsobem348
342 CC Panaugia XI 15 343 CC Panaugia XI 17-48 344 CC Panaugia XI 45 345 CC Panaugia XIII 3-19 346 K tomu srov vyacuteše oddiacutel 321 teacuteto praacutece 347 Srov CC Panaugia XIII 7 a 27 Panaugia XIII 19-26 348 CC Panaugia XIV 1-2 a CC Panaugia XV 1
- 68 -
Uacutesiliacute bdquosvět uveacutest v jedinyacute trvalyacute a vnitřně všestranně souvislyacute řaacutedldquo bude
reflektovat naacutesledujiacuteciacute čaacutest Obecneacute porady Pansofia349 Koncepce všestranneacuteho a
celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute každeacuteho jednotlivce bude posleacuteze do detailu nastiacuteněna
v Pampaedii350 Univerzaacutelnost podobnyacutech snah by však podle Komenskeacuteho byla
nedosažitelnaacute bez snahy naleacutezt bdquozpůsob jak by bylo možneacute usnadnit studium jazyků aby
se každyacute komu se zachce mohl v kraacutetkeacute době a s nepatrnou naacutemahou naučit
ktereacutemukoli jazyku nebo tolika jazykům kolika by bylo třebaldquo Moravskeacutemu mysliteli
nebude ciziacute ani snaha uvažovat o konstrukci noveacuteho jednotneacuteho celosvětoveacuteho jazyka
o niacutež bude přemiacutetat v Panglotii351 Tyto tři na sebe navazujiacuteciacute a z Panaugie uacutestiacuteciacute kroky
budou předpokladem všeobecneacute naacutepravy věciacute lidskyacutech ndash Panorthosie352
bdquoTyto čaacutesti našiacute Porady nebudou pak ničiacutem jinyacutem než rozšiacuteřeniacutem všeobecneacuteho
světla jež bylo již objeveno v Panaugii NA VŠECHNO NA VŠECHNY A
VESKRZE Pansofii bude možno nazvat světlem jsoucen Pampaedii světlem
mysliacute Panglottii světlem naacuterodů a Panorthosii světlem lepšiacuteho věku neboli
světlem ciacuterkveldquo353
Vzhledem k tematickeacutemu zaměřeniacute teacuteto studie pro naacutes bude důležityacutem pozastavit se
pouze u vybranyacutech pasaacutežiacute těchto čaacutestiacute Porady
Ve čtrnaacutecteacute kapitole Panaugie kde se Komenskyacute zaobiacuteraacute zejmeacutena dalšiacutem členěniacutem
sveacuteho diacutela na jednotliveacute čaacutesti se vyjadřuje rovněž k metodologii sveacute praacutece Pro
349 CC Panaugia XIV 4 Ke Komenskeacuteho pojetiacute vševědy srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 44 Tentyacutež badatel vyslovuje naacutezor že inspiraciacute Komenskeacuteho pansofickeacute koncepce byla filosofie Raimunda Lulla a Petra Rama K tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 K pojetiacute pansofie pak daacutele srov Peškovaacute Jaroslava Jan Amos Komenskyacute ve světle noveacuteho baacutedaacuteniacute In Studia Comeniana et historica č 46-7 1992 roč 1992 s 25 350 K Pampaedii srov bliacuteže Patočka Jan Jan Amos Komenskyacute Pampaedia In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 216-222 Ačkoliv Komenskeacuteho pedagogickeacute naacutezory dalece přesahujiacute tematickyacute raacutemec teacuteto praacutece považuji za důležiteacute alespoň v kraacutetkosti poukaacutezat na vysokeacute oceněniacute jehož se jim od historiků filosofie a komeniologů dostaacutevaacute K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 535 kde Patočka Pampaedii nahliacutežiacute jako bdquoprvniacute pedagogickeacute diacutelo ve vlastniacutem smyslu slova a nejširšiacute vyacutechovnou koncepci celeacute moderniacute dobyldquo 351 CC Panaugia XIV 6 K Panglotii srov daacutele Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 555-556 či Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 114 kde vyacuteznamnyacute českyacute filosof a komeniolog soudiacute že za možnyacute zdroj Comeniovyacutech panglottickyacutech snah je možneacute považovat naacutezory Jakoba Boumlhme 352 CC Panaugia XIV 7 353 CC Panaugia XIV 21
- 69 -
dokonalou naacutepravu věciacute lidskyacutech bude podle něj nezbytneacute bdquoodstranit z filozofie
naacuteboženstviacute a politiky tmu a vřavu a nastolit tak světlo a miacuterldquo V konkreacutetniacute rovině to pro
něj znamenaacute dosaženiacute bdquopraveacuteho aristotelismuldquo ve filosofii (Komenskyacute pod tiacutemto
pojmem rozumiacute v prvniacute řadě dokonalost) bdquopraveacuteho křesťanstviacuteldquo v naacuteboženstviacute a
v politice bdquopraveacuteho platonismu tj společneacuteho sdiacuteleniacute opravdovyacutech dober [hellip]ldquo354
Hovořiacute-li Komenskyacute o aristotelismu a platonismu nepřiklaacuteniacute se tiacutem nikterak
k nekritickeacutemu přijiacutemaacuteniacute filosofickyacutech autorit Jeho pojetiacute filosofie je velmi zjevně
prodchnuto důrazem na vlastniacute smysloveacute a rozumoveacute poznaacuteniacute
bdquo[hellip] Autorita věci obvykle zastiacuteraacute a zahaluje smysly a rozum je naopak
odhalujiacute a ukazujiacute [hellip] Autorita proto rozděluje lidskeacute duchy do sekt zatiacutemco
smysly a rozum všechny uvaacutedějiacute do středu pravdy (jež je pro všechny taacutež) a tak je
sjednocujiacuteldquo355
Že sveacutemu přesvědčeniacute zůstaacutevaacute Komenskyacute v celeacutem textu Konzultace věrnyacute dosvědčujiacute i
dalšiacute pasaacuteže Kupřiacutekladu ve Světě pravzoroveacutem Pansofie předklaacutedaacute důkazy Božiacute
existence založeneacute jak na smyslech tak i na rozumu poukaz na autoritu Piacutesma dodaacutevaacute
až v zaacutepětiacute a naviacutec pouze jako jisteacute potvrzeniacute platnosti předchoziacutech důkazů356
V přiacutepadě Pansofie je v ohledu na teacutema teacuteto praacutece zajiacutemavyacutem povšimnout si bliacuteže
Komenskeacuteho pojetiacute všenaacutepravy bdquoTato knihaldquo poznamenaacutevaacute o Pansofii bdquoby posleacuteze
byla našiacute mysli jakoby schodištěm jež by ji při prochaacutezeniacute všemi věcmi pozdvihovalo až
k neviditelneacutemu vrcholu všech věciacute k Bohuldquo 357 Pansofia prameniacuteciacute z panaugie tedy
v Komenskeacuteho filosoficko-teologickeacute koncepci figuruje jako dalšiacute z předpokladů
gnozeologickeacute a etickeacute ascendence vrcholiacuteciacute dovedeniacutem k bdquoprameni světla a životaldquo ndash
354 CC Panaugia XIV 15 K tomu srov teacutež titulniacute listy k oběma předmluvaacutem Pansofie (c d) kde Komenskyacute ndash vedle Piacutesma ndash opakovaně cituje praacutevě Platoacutena a Aristotela Že Komenskeacuteho vztah k Aristotelovi nebyl nikterak negativniacute dosvědčujiacute četneacute odkazy na Filosofovo diacutelo a jeho vyacuteznam K tomu srov kupř CC Pansofia Svět možnyacute VII bdquo Velikyacute Aristoteleacutes [hellip]ldquo či CC Pansofia Svět možnyacute X 355 CC Panaugia XV 15 K tomu srov teacutež CC Panaugia XV 41 CC Pansofia Zaacutevěrečnaacute čaacutest I 29 bod 6 Pansofia Zaacutevěrečnaacute čaacutest III 356 CC Pansofia Svět pravzorovyacute I K tomu srov teacutež CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 5 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 146 357 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 10
- 70 -
tedy Bohu358 V dalšiacutem textu se saacutem autor Porady explicite odvolaacutevaacute na Jaacutekobův žebřiacutek
bdquopo němž by se stoupalo ze země do nebesldquo 359
Prvniacute čaacutest (tzv gradus stupeň) Pansofie svět možnyacute v němž jsou ponejviacutece vyloženy
zaacutekladniacute principy Komenskeacuteho metafyziky nazyacutevaacute jejiacute autor rovněž bdquosvětlem mysliacuteldquo360
Tento svět ndash jenž představuje uacuteplnyacute a uspořaacutedanyacute systeacutem všech lidskyacutech myšlenek
představ žaacutedostiacute a činů a naleacutezaacute se v mysli každeacuteho jednotlivce361 ndash předchaacuteziacute v
metafyzickeacute koncepci Porady sedmi dalšiacutem z něj vyplyacutevajiacuteciacutem světům
Zdrojem veškereacuteho obsahu lidskeacute mysli neniacute pak nic jineacuteho nežli mysl Božiacute již
Komenskyacute připodobňuje k pravzoru všech obrazů jimiž člověk jako individuum
disponuje O tom pojednaacutevaacute druhaacute čaacutest Pansofie Svět pravzorovyacute
bdquoPoteacute co jsme v sobě objevili mysl kteraacute vždycky o něčem uvažuje něco si
žaacutedaacute a o něco se pokoušiacute hledejme nyniacute i Onoho kteryacute naacutes učinil takovyacutemi jaciacute
jsme [hellip]ldquo362
Naacutesledujiacuteciacutem descendenčniacutem stupněm je pak svět andělskyacute Pro potřeby našeho baacutedaacuteniacute
bude však podstatneacute povšimnout si až stupně dalšiacuteho
Čtvrtyacutem gradem Pansofie je totiž svět materiaacutelniacute v němž myslitel předklaacutedaacute
svoji koncepci filosofie přiacuterody jež měla v raacutemci jeho všenaacutepravnyacutech snah sloužit jako
fundamentum celeacute jeho Pansofie363 Mundus materialis se obsahově de facto kryje
s Komenskeacuteho Addendy (vydaacuteny roku 1663 v Amsterodamu jako přiacutedavek k Physicae
synopsis) platiacuteciacutemi za vrcholneacute přepracovaacuteniacute myslitelovy přiacuterodně-filosofickeacute koncepce
vyjaacutedřeneacute nejprve v jeho Physicae ad lumen divinum reformatae synopsis vydaneacute již
roku 1633 v Lipsku364
358 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 9 K tomu srov i CC Pansofia Svět možnyacute I 18 359 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 56 360 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 3 CC Pansofia Svět možnyacute X 361 CC Pansofia Svět možnyacute I 1 13 či 16 kde se praviacute bdquoBůh člověku sveacutemu obrazu vlastniacutem svyacutem prstem vepsal 1 všechno cokoli si lze myslit vyslovit nebo pokud může byacutet 2 veškeryacute řaacuted pokud si jej lze myslit vyslovit nebo pokud může byacutet 3 všechna pravidla jak rozeznat pravdiveacute od nepravdiveacuteho dobreacute od zleacuteho možneacute od nemožneacuteholdquo V dalšiacutem textu Světa možneacuteho tuto teorii Komenskyacute daacutele rozviacutejiacute Zdroj možneacuteho světa je podle něj v našem rozumu vůli a schopnostech jimž odpoviacutedajiacute tři zaacutekladniacute činnosti vědět chtiacutet a moci K tomu bliacuteže srov CC Pansofia Svět možnyacute I 23 362 CC Pansofia Svět pravzorovyacute Vstup 363 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 246 a 248 364 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 13 a 14
- 71 -
Svět materiaacutelniacute vyvěrajiacuteciacute z předchaacutezejiacuteciacutech gradů je světem živeacute a neživeacute
přiacuterody představujiacuteciacutem zaacutekladniacute životniacute prostřediacute člověka Hovořiacute-li Komenskyacute o
procesu jeho vzniku zdůrazňuje skutečnost že nebyl stvořen z ničeho jak stojiacute v Bibli
kralickeacute nyacutebrž z neviditelneacuteho jak je psaacuteno ve Vulgaacutetě365
bdquoDuch svatyacute chtěl naznačit že při tomto noveacutem stvořeniacute noveacuteho světa nevznikla
žaacutednaacute novaacute podstata ale že pouze to co je od věčnosti v Bohu a v idejiacutech a od
věků v andělskeacutem světě neviditelneacute a nevniacutematelneacute se nějakyacutem obraacuteceniacutem
navenek stalo viditelnyacutem Svět byl tedy novyacute jen v tom ohledu protože v něm
Bůh učinil zjevnyacutem tělesnyacutem očiacutem takeacute to co je v něm sameacutem neviditelneacute (totiž
jeho vyacutetečnost a božskost)ldquo366
Mundus materialis se tedy via facti vyznačuje stejnyacutem obsahem jako světy jemu
předchaacutezejiacuteciacute Akt Stvořeniacute ndash v intenciacutech naacutemi obyacutevaneacuteho světa ndash je proto nutneacute chaacutepat
jako přechod neviditelneacuteho ve viditelneacute367
Materiaacutelniacute svět je konstituovaacuten třemi fundamentaacutelniacutemi principy jimiž jsou laacutetka
duch a světlo368 Tyto principy se v podobě vlaacutehy vtěleneacuteho ducha a vrozeneacuteho tepla
jimž jako jejich bdquosiacutedlaldquo odpoviacutedajiacute sůl rtuť a siacutera spolupodiacutelejiacute na existenci lidskeacuteho
těla369
Prostřednictviacutem pohybu je v materiaacutelniacutem světě z fundamentaacutelniacutech principů
odvozeno sedm stupňů v něm se vyskytujiacuteciacutech podstat Ze spojeniacute jako prvniacute stvořeneacute
nehybneacute laacutetky pohybliveacuteho ducha a prostředkujiacuteciacuteho ohně vznikajiacute postupně živly
paacutery povětrnostniacute jevy nerosty rostliny a živočichoveacute370 Ascendenčniacute hierarchickaacute
koncepce podstat materiaacutelniacuteho světa je pak završena svobodně jednajiacuteciacutem člověkem
Živly tedy nejnižšiacute stupeň hierarchie jsouciacuteho se vyznačujiacute nejnižšiacute miacuterou pohybu
Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že počet živlů ustavuje Komenskyacute na třech jimiž jsou země
365 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 16 a Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 15 na s 534-535 K probleacutemu srov rovněž Žd 113 366 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 17 367 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 18-20 Creatio ex nihilo však tiacutemto Comenius cele neodmiacutetaacute to podle jeho přesvědčeniacute proběhlo pouze prvniacuteho dne Božiacuteho Tvořeniacute kdy byly stvořeny principy světa Srov tamt naacutesledujiacuteciacute odstavec a CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 41 368 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 23-25 Tento probleacutem bude podrobněji analyzovaacuten v oddiacutele 42 teacuteto praacutece 369 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IIIV 3 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 21-22 370 K tomu daacutele srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 14
- 72 -
vzduch a voda371 Člověku jenž stojiacute na vrcholu Stvořeniacute je pak vlastniacute schopnost
všestranneacute ničiacutem neomezeneacute pohyblivosti372 Komenskyacute jej pojiacutemaacute jako tvora nejviacutece
podobneacuteho Bohu ztělesňujiacuteciacuteho bdquoBožiacute nekonečnost v konečnyacutem meziacutechldquo373 V člověku
se snoubiacute přirozenost všech ostatniacutech věciacute světa materiaacutelniacuteho (laacutetka duch - anima
oheň) s nesmrtelnyacutem a mysliacuteciacutem duchem (spiritus) jehož přijiacutemaacute ze světa
andělskeacuteho374
bdquoNejvyššiacute dokonalost člověka je nadevše viditelnaacute protože představuje svyacutem
tělem celyacute svět dušiacute samotneacuteho stvořitele světa Boha Proto se mu nikoli
nevhodně řiacutekaacute mikrokosmos a mikrotheos (malyacute svět a malyacute bůh)375
Člověk složenyacute z těla duše a ducha376 tento trojjedinyacute obraz trojjedineacuteho Boha377 tento
mikrokosmos a mikrotheos stojiacuteciacute na vrcholu Stvořeniacute je diacuteky sveacutemu nesmrtelneacutemu
duchu spojniciacute mezi světem přiacuterody a vyššiacutemi světy378
bdquoVšechno z jednoho všechno k jednomu prvniacute a posledniacute nejvyššiacute a nejnižšiacute
spolu velmi těsně souvisejiacute propojeniacutem prostředniacutech člaacutenků nepřetržityacutemi
spojeniacutemi a nevyhnutelnou činnostiacute a trpnostiacute takže svět i když je sestaven
z milioacutenů čaacutestiacute a čaacutesteček čaacutestiacute je přece jeden a v sobě nedělitelnyacute [hellip]ldquo 379
Všechna jsoucna přirozeneacuteho světa nutiacute konečně člověka k činnosti jiacutež naacuteležiacute dalšiacute
z gradů Pansofie svět lidskeacute dovednosti (Komenskyacutem ztotožňovaacuten s filosofiiacute)380
371 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 4 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9 372 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 1 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 373 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 4 374 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 5 Nezbytneacute je v tomto okamžiku upozornit že Komenskeacuteho terminologie je stran užitiacute latinskyacutech vyacuterazů anima a spiritus v samotneacutem Světě materiaacutelniacutem nejednotnaacute a nejednoznačnaacute O zaacuteměnnosti obou pojmů hovořiacute dokonce myslitel saacutem Srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 Daacutele pak k tomu srov Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 361-363 na s 549 a Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 238 375 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel O přiacutepadciacutech člověka 376 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 (I svazek s 470) 377 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel III O duchu čili mysli 378 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 247 379 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 505) 380 K tomu srov daacutele Patočka Jan O vyacuteznamu Všeobecneacute porady o napraveniacute věciacute lidskyacutech pro celkoveacute diacutelo a oceňovaacuteniacute J A Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 133
- 73 -
Nižšiacutemi stupni jsou posleacuteze svět mravniacute (ztotožňovaacuten s oblastiacute politiky) a duchovniacute
(tedy naacuteboženstviacute) ktereacute uzaviacuterajiacute pětici tzv reaacutelnyacutech světů381
Posledniacutem z pansofickyacutech gradů je pak dokonalyacute svět věčnyacute v němž se lideacute
opětovně navracejiacute k Bohu382
bdquoI svět přetrvaacute ale změněn z přechodneacuteho stavu ve věčnyacute [hellip] Nemůže ovšem
zaniknout tak že by byl uveden v nicotu leda mociacute Všemohouciacuteho On to ovšem
neučiniacute protože nemůže byacutet Stvořitelem ne-jsoucna avšak změniacute jej v jinyacute
obnoviacute a zdokonaliacute všechno Zastaviacute jeho běh ale daacute mu neměnnyacute stavldquo383
Z hlediska filosofickeacuteho obsahu Pansofie považuji rovněž za vhodneacute pozastavit se u
Komenskeacuteho triadickeacuteho pojetiacute skutečnosti384 Ve všech věcech a jejich vztaziacutech je
podle něj možneacute naleacutezt vždy jejich hranice střed a mezistředy385
To platiacute rovněž o nejzaacutekladnějšiacutem vymezeniacute všeho jsouciacuteho v jehož souhrnu lze
rozlišovat jsoucna nejsoucna a polojsoucna a jim odpoviacutedajiacuteciacute bytiacute nebytiacute a
polobytiacute386
bdquoTak jako traacuteva na louce v leacutetě je v zimě neniacute Na jaře však je i neniacute protože
teprve začiacutenaacute růst na podzim stejně tak poněvadž je posečena takže zbyacutevajiacute
z niacute jen nějakeacute zbytky a proto můžeš řiacuteci že je i neniacute nebo což znamenaacute toteacutež
že ani je ani neniacuteldquo387
Daacutele je v textu Světa možneacuteho rozlišovaacuteno rovněž mezi nejviacutece jsouciacute podstatou meacuteně
jsouciacutem přiacutepadkem a nedostatkem jenž je pouhou stopou jsoucna bdquoNedostatkyldquo však i
přesto dodaacutevaacute bdquořadiacuteme k jsoucnům protože znamenajiacute nepřiacutetomnost nějakeacuteho jsoucna
ale přesto nejsou pouheacute nic Neboť co je nic to neniacute nikde zatiacutemco nedostatky ve
381 K tomu srov bliacuteže CC Pansofia Svět možnyacute X CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 532) Daacutele pak srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 33-34 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 32-33 382 K tomu srov bliacuteže CC Pansofia Svět možnyacute X a naacutesledujiacuteciacute čaacutesti Pansofie 383 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 530) 384 Tento značně vyacuteznamnyacute aspekt Komenskeacuteho filosofie bude podrobněji analyzovaacuten ve 4 kapitole teacuteto studie K jeho zaacutevažnosti srov Komenskeacuteho vlastniacute slova z desaacuteteacute kapitoly Panaugie bdquoTrojitost je totiž ve všem rozptyacutelena je věčnyacutem kořenem věčneacute harmonie ve věcech i v našich pojmech [hellip]ldquo Cit dle CC Panaugia X 24 385 CC Pansofia Svět možnyacute II 7 a 8 386 CC Pansofia Svět možnyacute II 7 8 21 50 K triadičnosti srov rovněž CC Pansofia Svět možnyacute VIII 20 387 CC Pansofia Svět možnyacute II 49
- 74 -
věcech skutečně jsouldquo388 Toto pojetiacute se promiacutetaacute rovněž do vztahů mezi jednotlivyacutemi
věcmi entity bdquoněčeho zbaveneacuteldquo jsou takoveacute z nichž jedna realiter existuje druhaacute pak
znamenaacute jejiacute destrukci popř nepřiacutetomnost Tak je tomu ve vztahu zraku a slepoty
sluchu a hudby zdraviacute a nemoci atp Protikladneacute věci jsou naopak ve vzaacutejemneacutem
rozporu a jedna druhou vylučuje ndash jako je tomu v přiacutepadě tepla a chladu dobra a zla
velikosti a malosti atd389
325 Panorthosia a Pannuthesia
Uacutespěšneacute univerzaacutelniacute naplněniacute zaacuteměrů vyacuteše popsanyacutech čaacutestiacute Porady je pro jejiacuteho autora
předpokladem všeobecneacute naacutepravy lidskyacutech věciacute o niacutež pojednaacutevaacute v Panorthosii tedy
šesteacute čaacutesti Konzultace390
bdquoCo dosud bylo předloženo odděleně to ndash ač každyacute obor může byacutet užitečnyacute i saacutem
o sobě ndash přece jen konečně musiacute byacutet sjednoceno k vypuzeniacute temnot z věciacute
pomociacute pansofie temnot z mysliacute pomociacute pampaedie a temnot řeči pomociacute
panglottie aby tyto obory nebyly diacutelem zlomkovyacutem nyacutebrž celistvyacutem celeacutemu
světu na prospěchldquo 391
Komenskyacute je přesvědčen že k panorthosii tedy bdquouniverzaacutelniacute všeobecneacute plneacute naacutepravěldquo
všech ve všem a ve všech ohledech jež dalece přesahuje pouhou orthosii (naacutepravu)392
je zapotřebiacute opravit nejprve lidskyacute rozum vůli a mohutnosti (schopnosti)393 Bude tedy
nezbytneacute založit nově rovněž i tři zaacutekladniacute aspekty lidskeacute činnosti vyvěrajiacuteciacute z těchto
(pre)dispozic novou obecnou filosofii noveacute obecneacute naacuteboženstviacute a novou obecnou
politiku394 V jejich noveacutem ndash obecneacutem ndash uspořaacutedaacuteniacute bude charakteristickyacutem propojeniacute
388 CC Pansofia Svět možnyacute VII 1 389 CC Pansofia Svět možnyacute VIII 20 a 21 390 Panorthosia v niacutež se uvažuje jak by se už konečně měl napravit (dobrodiniacutem všech předešlyacutech nauk) veřejnyacute stav vzdělaacuteniacute naacuteboženstviacute a občanskeacuteho zřiacutezeniacute čili jak vyvraacutetit rychle a od zaacutekladu velikyacute BABYLOacuteN našich zmatků a jak ukaacutezat naacuterodům světa Božiacute SIOacuteN v jeho vznešeneacutem světle Komenskyacute všeobecnou naacutepravu nazyacutevaacute rovněž reformaciacute reparaciacute restituciacute či regeneraciacute Ke Komenskeacuteho emendačniacutemu uacutesiliacute srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 13 19 25 36 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34 Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 35-50 391 CC Panorthosia Vstup 2 392 Naacutepravu definuje Komenskyacute jako bdquouvedeniacute dobreacute věci propadajiacuteciacute zkaacuteze v původniacute dobryacute stavldquo 393 CC Panorthosia I 2-8 394 CC Panorthosia X 1
- 75 -
stareacuteho (miacuteněno pokaženiacute předchaacutezejiacuteciacuteho) a noveacuteho (tj opraveneacuteho) řaacutedu v
bdquojednotneacutem souladuldquo395
bdquoTak tato posledniacute reformace po niacutež toužiacuteme odvolaacutevaacute všechny lidi od stranictviacute
a sektaacuteřstviacute a všechny shromažďuje ve veškerenstvo v praveacute katolictviacute abychom
po vymyacuteceniacute stranictviacute ve filozofii v naacuteboženstviacute a v politice všichni začiacutenali
byacutet katoliacuteky to je nikoli platoniky aristoteliky stoiky atd nyacutebrž filozofy nikoli
luteraacuteny kalvinisty papeženci atd nyacutebrž křesťany nikoli Rakušany Španěly
Francouzi atd nyacutebrž všichni stejně dobryacutemi občany přiacuteslušniacuteky svobodneacuteho
staacutetu celosvětoveacuteholdquo 396
Fundamentem univerzaacutelniacute a dobrovolneacute uskutečnitelnosti takoveacuteho ciacutele je však
panaugie bdquoto je plneacute světlo vneseneacute do myslildquo Rozlitiacute trojiacuteho společneacuteho světla tj
světla smyslů rozumu a Zjeveniacute je předpokladem reformace filosofie naacuteboženstviacute a
politiky a jejich transformace ve filosofii naacuteboženstviacute a politiku obecneacute a praveacute 397
Obecnaacute filosofie bude všezaacuteřiacute obecně užitou vůči věcem obecnaacute politika všezaacuteřiacute
aplikovanou stejnyacutem způsobem na jednaacuteniacute s lidmi a obecneacute naacuteboženstviacute konečně
všezaacuteřiacute vztahujiacuteciacute se k Bohu398
Filosofie je pak odvětviacutem lidskeacute činnosti jež je pro jeho nezbytnost pro možnost
jakeacutehokoliv dalšiacuteho poznaacuteniacute třeba reformovat jako prvniacute399 Neniacute tedy s podivem že
filosofoveacute osviacuteceniacute bdquoplnyacutem Božiacutem světlemldquo budou nazyacutevaacuteniacute světlonoši400
Všeobecnaacute naacuteprava lidskyacutech věciacute předpoklaacutedaacute ndash v duchu Komenskeacuteho chiliastickeacuteho
přesvědčeniacute ndash v prvniacute řadě Božiacute zaacutesah Ten je realizovatelnyacute prostřednictviacutem věčneacuteho
světla bdquoktereacute samo všechno od začaacutetku ustavilo samo všechno poklesleacute obnovilo a
jedině ono maacute moc všechno obnoveneacute udržovatldquo S odkazem na Piacutesmo (J 812)
ztotožňuje naacutesledně toto světlo s osobnostiacute Ježiacuteše Krista401
395 CC Panorthosia X 1 To v praxi znamenaacute bdquozřizovat všechno nově ale podle staryacutech idejiacute věčneacute moudrosti Božiacuteldquo Cit dle CC Panorthosia X 2 396 CC Panorthosia X 11 397 CC Panorthosia X 51-53 398 CC Panorthosia XIII 12 399 CC Panorthosia XIX 13 K obecneacute filosofii srov daacutele CC Panorthosia XI K obecneacute politice srov CC Panorthosia XII a k obecneacutemu naacuteboženstviacute srov CC Panorthosia XIII 400 CC Panorthosia X 52 401 CC Panorthosia X 53
- 76 -
Vytouženaacute restituce by však nebyla realizovatelnaacute bez lidskeacuteho přičiněniacute402
Mezi lidmi je třeba začiacutet o naacutepravě uvažovat nejprve mezi křesťany403 Mnohem
důležitějšiacute je však Komenskeacuteho vyacutezva aby s naacutepravou začal vždy každyacute jedinec
nejdřiacuteve u sebe a posleacuteze v raacutemci sveacute rodiny404 Pro restituci veřejnyacutech zaacuteležitostiacute je pak
nezbytneacute začiacutet nejprve s reformaciacute vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu naacutesledovanou změnami
v ciacuterkviacutech a světskeacute spraacutevě405 Pro možnost univerzaacutelniacute emendace bude nutneacute rovněž
svolat bdquosvětovyacute sněm čili ekumenickyacute koncilldquo406
Realizaci naacutevratu k původniacute všezahrnujiacuteciacute jednotě o niž Komenskyacute usiluje407
usnadniacute rovněž ustaveniacute třech rozhodčiacutech sborů jež by řešily přiacutepadneacute sporneacute otaacutezky
mezi vzdělanci celeacuteho sjednocujiacuteciacuteho se světa Pro filosofickeacute potřeby by byl zřiacutezen
sbor světla pro otaacutezky ve věcech naacuteboženskyacutech by existovala konzistoř a politickyacutem
potřebaacutem by sloužil soudniacute dvůr408
Do nejmenšiacutech podrobnostiacute promyšlenou Panorthosii pak doprovaacuteziacute Panuuthesia ndash
sedmaacute a zaacutevěrečnaacute čaacutest Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech Jejiacutem poslaacuteniacutem je
vyzvat a nadchnout k realizaci naacutepravnyacutech snah veškereacute jejiacute čtenaacuteře Vedle toho se zde
Komenskyacute vraciacute rovněž ke sveacute koncepci metafyziky světla Světlo je mu zde metaforou
šiacuteřeniacute poznaacuteniacute
bdquoPřirozenaacute povaha světla je že se rozleacutevaacute Vy tedy světla světa vzdělaniacute
mužoveacute jestliže dychtivě netoužiacutete aby planul Božiacute oheň ve světě neukazujete
že jste světleacute hvězdy ale čadiacuteciacute pochodně Praveacute světlo totiž zadržovat paprsky
ani nechce ani nedovede ani nemůže ale šiacuteřiacutec se přes sousedniacute tělesa osvětluje
cokoli může dostihnout bliacutezkeacute i vzdaacuteleneacute [hellip] Vy tedy světlaacute světla (abych vaacutes
oslovil slovy Augustinovyacutemi) sviťte takeacute po celeacute zemi aby nebylo řeči a mluvy
v niacutež by nebylo slyšet vaše hlasyldquo409
402 K tomu srov CC Panorthosia II a Panorthosia III zejm 1-10 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 242 403 CC Panorthosia IV 404 CC Panorthosia XX a XXI 405 CC Panorthosia XXII XXIII a XXIV 406 CC Panorthosia XXV 407 K tomu srov CC Panorthosia I 15 CC Panorthosia VI 13 CC Panorthosia XV 16 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 36 408 CC Panorthosia XV 11-19 K jednotlivyacutem instituciacutem podrobněji pak srov CC Panorthosia XVI XVII a XVIII a Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 13-14 409 CC Pannuthesia VII
- 77 -
V přiacutepadě uacutespěšneacute naacutepravy věciacute lidskyacutech ve všech kyacuteženyacutech aspektech dodejme
zaacutevěrem by pak zcela ustoupila temnota a vše by bylo prodchnuto všeobecně
rozšiacuteřenyacutem světlem410
410 CC Panorthosia XXVI 2-6 K Panorthosii a Pannuthesii srov daacutele Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 376-405
- 78 -
4 Francesco Patrizi a Jan Amos Komenskyacute
Z kapitol 2 a 3 teacuteto praacutece v nichž byly analyzovaacuteny filosofickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute
systeacutemy dvou vyacuteznamnyacutech slovanskyacutech filosofů Franceska Patriziho a Jana Amose
Komenskeacuteho vysviacutetaacute že jejich teoretickaacute diacutela vykazujiacute řadu miacutest vyvolaacutevajiacuteciacute v naacutes
dojem totožnosti popřiacutepadě analogičnosti jejich myšleniacute Na druhou stranu neniacute možneacute
zastřiacutet že se Patricius s Comeniem v řadě svyacutech filosofickyacutech vyacutechodisek a zaacutevěrů
neshodujiacute ba uacuteplně rozchaacutezejiacute
Uacutečelem teacuteto ndash čtvrteacute ndash kapitoly bude pokusit se na otaacutezky jež z předchaacutezejiacuteciacutech
oddiacutelů implicite vyplynuly na zaacutekladě komparace textů obou filosofů a s využitiacutem
sekundaacuterniacute literatury v uacuteplnosti odpovědět Našiacutem ciacutelem bude rozřešit jakeacute obě diacutela
pojiacute totožnosti jakeacute vykazujiacute analogie a v čem se naopak ndash možnaacute překvapivě ndash
odlišujiacute
41 Totožnosti
Jak vyplyacutevaacute ze druheacute a třetiacute kapitoly teacuteto studie velmi vyacuteznamnou roli ve filosofickyacutech
koncepciacutech obou renesančniacutech myslitelů hraje jejich pojetiacute metafyziky světla Pro
Franceska Patriziho i Jana Amose Komenskeacuteho představuje jejiacute fundamentum pojem
panaugie kteryacute oba shodně užiacutevajiacute Patrizi jej do sveacuteho filosofickeacuteho pojmosloviacute přejal
z diacutela Filoacutena Alexandrijskeacuteho jenž jej užil ndash pokud je znaacutemo ndash poprveacute411 Neniacute však
pochyb o tom že Komenskyacute jenž se s Patriziho diacutelem setkal zřejmě až během sveacuteho
londyacutenskeacuteho pobytu v letech 1641 až 1642 převzal užiacutevaacuteniacute termiacutenu panaugia jakož i
koncepci metafyziky světla jež je doslova nosnyacutem piliacuteřem celeacuteho jeho pansofickeacuteho
systeacutemu412 praacutevě od sveacuteho chorvatskeacuteho filosofickeacuteho předchůdce413
411 NUP I 9 21b Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115-116 Daacutele pak srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 144-145 Jaromiacuter Červenka ve sveacute německy psaneacute publikaci předklaacutedaacute detailniacute historicko-filosofickou analyacutezu tzv světelneacute metafyziky (Lichtmetaphysik) jež je ndash podle meacuteho naacutezoru ndash ve vztahu Patriziho a Komenskeacuteho kliacutečovou spojniciacute Jejiacute kořeny spatřuje v indickeacutem a semitskeacutem myšleniacute Mezi dalšiacutemi konkreacutetniacutemi zdroji uvaacutediacute Piacutesmo heacuterakleitovu pyacutethaacutegorejskou a stoickou filosofii Pojem παναύγεια spatřuje poprveacute však až praacutevě u zmiacuteněneacuteho Filoacutena Alexandrijskeacuteho 412 Josef Tvrdyacute zdůrazňuje skutečnost že pojem pansofia se vyskytuje rovněž u Franceska Patriziho a to ndash což je nejpozoruhodnějšiacute ndash v identickeacutem smyslu v jakeacutem jej později bude chaacutepat naacuteš Jan Amos Komenskyacute K tomu srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 3 Ve stejneacutem duchu se vyslovuje rovněž Frances A Yates jež však vzaacutepětiacute dodaacutevaacute že celaacute jedna kniha Patriziho NUP je pojmenovaacutena Pansophia
- 79 -
což je ovšem evidentně v rozporu se skutečnostiacute Srov Yates Frances A Rozenkruciaacutenskeacute osviacutecenstviacute Praha 2000 s 199 a pozn č 24 na s 318 Jiniacute badateleacute (Jaromiacuter Červenka Robert Kalivoda) však ve svyacutech studiiacutech předklaacutedajiacute naacutezor že Comenia k užiacutevaacuteniacute tohoto termiacutenu inspirovali přiacutemo rosenkruciaacuteni Srov Červenka Jaromiacuter Die Grundlagen der pansophischen Idee des Johann Amos Comenius In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) 1 (XXV) Praha 1969 s 77-78 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et Historica č 29 1985 roč XV s 22-23 Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 46 Jaacuten Kvačala vedle toho připomiacutenaacute že slova pansophia užil již Filoacuten Alexandrijskyacute pracoval s niacutem i Jakob Boumlhme a že saacutem Komenskyacute se odvolaacutevaacute na luteraacutenskeacuteho teologa Laurenberga Srov Kvačala Jaacuten K histoacuterii slova pansophos pansophia In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a spisech J A Komenskeacuteho (AJAK) 1922 seš 5 s 38-39 V Conatuum pansophicorum dilucidatio Comenius sice na miacutestech v nichž hovořiacute o pansfoii vskutku zmiňuje jmeacutena Laurenberga (a rovněž i sveacuteho učitele Alsteda) v dalšiacutem vyacutekladu nicmeacuteně hovořiacute o vlastniacutem zavedeniacute tohoto termiacutenu Srov Komenskyacute Jan Amos Objasněniacute pansofickyacutech pokusů In Studia Comeniana et historica č 57-58 1997 roč XXVII s 135-167 (zejm pak s 148-152) Dodejme konečně že Jan Patočka opakovaně připomiacutenaacute že v ohledu na vlastniacute koncepci pansofie byl Komenskyacute inspirovaacuten zejmeacutena Tommasem Campanellou a Francisem Baconem K tomu srov kupř Patočka Jan Komenskyacute a Bacon In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 542-583 Vedle pansofickeacute koncepce přijal podle Patočky Komenskyacute rovněž i Baconův požadavek jednotneacute filosofickeacute metody S Verulaacutemskyacutem prosazovanou indukciacute se však cele neztotožnil Podle meacuteho soudu je u Comenia naopak možneacute vysledovat ohlasy Patriziho sveacuteraacutezneacute metodologie kombinujiacuteciacute aristotelskyacute (induktivně-)ascendenčniacute postup s platonskyacutem (deduktivně-)descendenčniacutem obohacenyacute o třetiacute teologizujiacuteciacute kontemplativniacute Ke Komenskeacuteho analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute metodě srov čaacutest 323 teacuteto praacutece 413 K tomu srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 76 145 a 192 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115 120-121 a 125 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 312 323 325 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 148 155 a 159-160 Patočka Jan Filosofickeacute zaacuteklady Komenskeacuteho pedagogiky In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 217-218 Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 65-68 Tvrdyacute J Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 a 13 Všichni tito badateleacute se shodujiacute v naacutezoru že se Comenius s Patriciovou filosofiiacute setkal teprve až v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let 17 stoletiacute Že tomu mohlo byacutet jinak ukaacutežeme si v oddiacutele 44 teacuteto studie Podle Marty Fattori se jako pravděpodobneacute jeviacute že se Comenius v Londyacuteně setkal s pařiacutezškyacutem vydaacuteniacutem Nova de universis philosophia z roku 1638 Srov Fattori Marta c d s 312 323 325 Vyacuteznamu Patriziho pojetiacute metafyziky světla jakož i univerzalistickeacuteho charakteru celeacute filosofie pro konečnou podobu Komenskeacuteho pansofickyacutech představ jsou si vědomi i sami současniacute chorvatštiacute badateleacute Srov kupř Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 133 137-139 a 143 Nahleacutedneme-li Patriziho koncepci filosofie jež je podle něj naacutesledujiacuteciacute bdquoPhilosophia studium est sapientiae Sapientia universitatis est cognitioldquo (Cit dle NUP I 1 1b) a Komenskeacuteho pojetiacute Pansofie neboli všeobecneacute moudrosti (srov vyacuteše kapitola 3) nebudeme moci přehleacutednout oběma myslitelům společnyacute akcent na univerzalitu poznaacuteniacute O Patriziho vlivu v tomto ohledu hovořiacute mj vyacuteše zmiacuteněnaacute chorvatskaacute badatelka L Schiffler Srov Schiffler Ljerka c d s 141 K Patriziho pojetiacute filosofie srov rovněž Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 344 346 a 347 kde autorka velmi vhodně připomiacutenaacute Patriziho ndash s Komenskyacutem ndash obdobneacute vše-vědneacute a encyklopedickeacute snahy jejichž vyacutesledem mělo byacutet diacutelo Ingens Divinae Sapientiae Thesaurus z nějž se naacutem však bohužel dochovaly pouze fragmenty popř zmiacutenky v myslitelově korespondenci Konečně nezajiacutemavou neniacute ani skutečnost že Francesco Patrizi i Jan Amos Komenskyacute se explicite vyslovujiacute pro prioritu filosofie před ostatniacutemi discipliacutenami K tomu srov Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 353 Daacutele k tomu pak srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47
- 80 -
Shodneacute užitiacute pojmu panaugia však neniacute zdaleka jedinyacutem jednotiacuteciacutem prvkem
filosofickyacutech koncepciacute obou slovanskyacutech osobnostiacute Patrizi i Komenskyacute ve svyacutech
vrcholnyacutech teoretickyacutech diacutelech prezentujiacute de facto identickeacute chaacutepaacuteniacute uacutelohy světla
v gnozeologickeacutem procesu414 Patriziho gnozeologie je založena na smysloveacutem poznaacuteniacute
fundovaneacutem primaacuterně zrakovyacutem vniacutemaacuteniacutem jež je schopno recipovat praacutevě světlo a
světlost bdquoVisui prima et primo cognita sunt lux et lumenldquo konstatuje hned v prvniacute
knize prvniacute čaacutesti sveacute Noveacute filosofie o univerzech415 Rovněž podle Komenskeacuteho je
poznaacutevaciacute proces založen na senzualistickeacutem vyacutechodisku opiacuterajiacuteciacutem se o prioritu
zrakovyacutech vjemů bdquoNaše SMYSLY tedy jež naacutem dal Bůh jsou prvniacutem našiacutem okem jiacutemž
věci ve světě vniacutemaacuteme bezprostředně přiacutemyacutem viděniacutemldquo416
Stejně tak je gnozeologickyacute proces u obou myslitelů ndash v konkreacutetniacute rovině ndash
shodně chaacutepaacuten jako vzaacutejemneacute aktivniacute spolupůsobeniacute poznaacutevajiacuteciacuteho subjektu
(disponujiacuteciacuteho vniacutemajiacuteciacutem orgaacutenem) a poznaacutevaneacuteho objektu Toto spojeniacute (u Patriziho
coitio u Komenskeacuteho coniunctio) je realizovatelneacute pouze za přiacutetomnosti a aktivniacute
uacutečasti třetiacuteho člena rovnice ndash světla
Nepochybeneacute smysloveacute poznaacuteniacute jehož adekvaacutetnost je garantovaacutena světlem je pro oba
analyzovaneacute myslitele naacutesledně nezbytnyacutem předpokladem jakeacutehokoliv kognitivniacuteho
procesu bdquoHanc ergo lucem contemplationis omnis primariam causamldquo tvrdiacute ve sveacute
NUP Francesco Patrizi417 Comenius ve sveacute Konzultaci podobně avšak obšiacuterněji
prohlašuje
bdquoLidskaacute přirozenost totiž byla vytvořena tak že prvniacute kořen veškereacuteho jejiacuteho
konaacuteniacute ať dobreacuteho či špatneacuteho je v rozumu Vždyť uacutedy svyacutem pohybem
vykonaacutevajiacute vše co jim vlaacutedkyně Vůle poroučiacute Vlaacutedkyně ovšem poroučiacute podle
toho jak se rozhodne rozhodne se podle toho jak si zvoliacute zvoliacute si podle toho
jak rozumiacute Rozumiacute však podle toho jak každou věc přijiacutemaacute od smyslů přijiacutemaacute
ji ovšem podle toho jak se jeviacute buď v jasneacutem světle nebo skrze mraky buď
v jejiacutem praveacutem nebo nepřirozeneacutem a nenaacuteležiteacutem zbarveniacute tvaru a polozeldquo418
414 K tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 114 415 NUP I 1 1b srov oddiacutel 226 teacuteto studie 416 CC Panaugia VIII 4 417 NUP I 1 1c 418 CC Panaugia III 7
- 81 -
Patricius a Comenius se konečně shodujiacute rovněž v otaacutezce filosofickyacutech a teologickyacutech
důsledků naacuteležiteacuteho zachaacutezeniacute se světlem v jeho gnozeologickeacutem aspektu Pro oba je
totiž vyacutelučnyacutem předpokladem teoretickeacute ascendence naacutevratu ke světlu prvotniacutemu ndash
tedy Bohu419 bdquoLux ergo et lumen primaria eius proles ante omnia sunt nobis
cognoscenda Per ea ad primam lucem patremque luminum ascendendumldquo prohlašuje
chorvatskyacute myslitel420
Posledniacute biskup Jednoty bratrskeacute pak ve sveacutem opus magnum charakterizuje
Pansofii jejiacutemž nezbytnyacutem předpokladem je praacutevě panaugia naacutesledujiacuteciacutemi slovy
bdquoTato kniha by posleacuteze byla našiacute mysli jakoby schodištěm jež by ji při prochaacutezeniacute všemi
věcmi pozdvihovalo až k neviditelneacutemu vrcholu všech věciacute k Bohuldquo 421
Oba mysliteleacute rovněž shodně zdůrazňujiacute že na počaacutetku gnozeologickeacuteho procesu stojiacute
smysly vniacutematelneacute a vniacutemaneacute světlo v materiaacutelniacutem (lidskeacutem) světě (senzualistickyacute
aspekt) skrze jehož poznaacuteniacute lze naacutesledně prostřednictviacutem činnosti mysli
(racionalistickyacute aspekt) ascendovat až k jeho netělesneacutemu (smyslům nedostupneacutemu)
zdroji ndash Bohu422
Pro Komenskeacuteho je z hlediska vytouženeacute naacutepravy pokaženyacutech lidskyacutech věciacute nezbytnyacutem
naacutevrat ze současneacute v mnohost rozdrobeneacute reality k původniacute čisteacute jednotě tedy Bohu
Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že hovořiacute-li Comenius o Bohu užiacutevaacute de facto stejnyacutech
charakteristik jež pro něj vyhradil Francesco Patrizi ve sveacute jedinečneacute pozitivně-
teologickeacute koncepci
bdquoBůh je totiž cosi jedineacuteho i když je všiacutem je všiacutem a přece je jedno jedineacute
(omnia est et tamen unum est) Jedno je podstatou všiacutem je svyacutemi vlastnostmi
419 K tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 121 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 327 a Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 28 420 NUP I 1 1c 421 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 10 422 NUP I 10 23b-c NUP IV 15 97d NUP IV 19 109d CC Panaugia II 6 CC Panaugia XI 4 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 141 a 142 a Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 344 a 350-351
- 82 -
protože zaacuterodky ideje a vlastnosti zahrnuje v sobě [hellip] Hle Bůh kteryacute jedinyacute je
VŠIacuteM chce abychom jako jeho obraz se VŠICHNI stali JEDNIacuteMldquo 423
Pro připomenutiacute zopakujme charakteristiku již Patrizi předklaacutedaacute ve sveacute noveacute filosofii
bdquoEt omnia sunt in uno sed uniter Et unum uniter est omnia Et unum (liceat ita fari) est
Uno-mnialdquo424
Ačkoliv se ndash ve světle předchaacutezejiacuteciacutech odstavců jakož i zaacutevěrů baacutedaacuteniacute historiků
filosofie ndash jeviacute byacutet nepochybnyacutem že Francesco Patrizi i J A Komenskyacute vychaacutezejiacute ze
shodneacuteho užitiacute pojmu panaugia a kliacutečovyacutech aspektů sveacute metafyziky světla (zejmeacutena
v ohledu gnozeologickeacutem) přistupujiacute k jeho dalšiacutemu užitiacute při tvorbě svyacutech
filosofickyacutech systeacutemů každyacute v poněkud odlišneacutem ohledu
Patriziho dalšiacute uacutevahy stran panaugie se ubiacuterajiacute směrem přiacuterodně-filosofickyacutech
meditaciacute když tiacutemto termiacutenem rozumiacute rozlitiacute světla (lux) ndash jež se tiacutemto stane světlostiacute
(lumen) ndash po původně praacutezdneacutem prostoru (spacium)
bdquoHoc tale lumen a luce verbi Dei emicans nomine vocat appositissimo
Panaugiam quasi omnilucentiamldquo425
Takto rozliteacute světlo (lux lumen) zaplnivšiacute praacutezdnyacute prostor (spacium) se pak stane
teoretickyacutem předpokladem rozpracovaacuteniacute uacutevah o dalšiacutech dvou přiacuterodně-filosofickyacutech
prvciacutech zaklaacutedajiacuteciacutech skutečnost teplu (calor) a toku (fluor)
Jan Amos Komenskyacute bude oproti tomu panaugiiacute rozumět rozlitiacute bdquovytouženeacuteho
všeobecneacuteho praveacuteho a zaacuteřiveacuteho světla poznaacuteniacute jež přemaacutehaacute jakeacutekoli a jakkoli
vzaacutejemně propleteneacute temnoty nevědomostiacute pochyb a samotnyacutech našich omylůldquo426
Moravskyacute myslitel bude tedy daacutele rozviacutejet gnozeologickyacute aspekt metafyziky světla jenž
v jeho pojetiacute vyuacutestiacute ve sveacuteraacuteznou a jedinečnou koncepci všenaacutepravy (panorthosie)
lidskyacutech věciacute jiacutež se panaugia zaklaacutedajiacuteciacute možnost pansofie stane nezbytnyacutem
předpokladem
423 CC Panegersia IX 8 a 11 424 NUP II 7 13d K teacuteto otaacutezce srov rovněž stejnyacute zaacutevěr Ljerky Schiffler Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 143 425 NUP IV 4 73c-b NUP I 9 21b Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 226 teacuteto studie 426 CC Panaugia X 5 CC Panaugia III 1 Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 323 teacuteto studie
- 83 -
Oba filosofoveacute jejichž hlavniacute teoretickaacute diacutela jsou předmětem analyacutezy teacuteto studie tak
vychaacutezeje ze stejneacuteho terminologickeacuteho a metafyzickeacuteho vyacutechodiska založeneacuteho na
recepci Filoacutenova pojmu panaugia postulujiacute totožnou gnozeologickou koncepci avšak
v ohledu na dalšiacute teoretickeacute rozpracovaacuteniacute zaacutekladniacutech principů sveacute metafyziky světla se
ubiacuterajiacute rozdiacutelnyacutemi cestami
Tento zaacutevěr potvrzujiacute rovněž vyacutesledky baacutedaacuteniacute Elisabeth von Erdmann-Pandžić
jež ve sveacute studii věnovaneacute pojmu panaugia u Patriziho a Komenskeacuteho konstatuje
bdquoKomenskeacuteho vyacutezvy se v zaacutekladniacutech rysech kryjiacute s Patriziho filosofiiacute a bylo proto
důsledneacute když Komenskyacute použil pojem panaugia v podobnyacutech souvislostech jako
Patrizi Komenskyacute nicmeacuteně ve sveacutem vlastniacutem smyslu zdynamizoval univerzaacutelně-
pedagogickyacute apel pojmuldquo427 Německaacute badatelka spatřuje ndash rovněž ve shodě se zaacutevěry
teacuteto diplomoveacute praacutece ndash zaacutekladniacute rozdiacutel v užitiacute pojmu panaugia u obou myslitelů
v Komenskeacuteho akcentu univerzaacutelniacuteho a praktickeacuteho (pedagogickeacuteho) vyacuteznamu jenž se
u Patriziho nevyskytuje428
Komenskeacuteho setkaacuteniacute s Patriziho diacutelem kladeneacute tradičně do obdobiacute jeho kraacutetkeacuteho
působeniacute v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let 17 stoletiacute jej neovlivnilo pouze v jeho
naacutesledneacute koncepci světelneacute metafyziky vyjaacutedřeneacute nejprve ve Via lucis a posleacuteze
komplexně v Obecneacute poradě o naacutepravě věciacute lidskyacutech Comenius nesporně ovlivněn
terminologiiacute Patriziho Noveacute filosofie o univerzech vybudoval pojmosloviacute užiteacute při
konstrukci sveacuteho opus magnum na filosofickyacutech neologismech sestavenyacutech vždy
z řeckeacuteho prefixu -pan429
427 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 125 428 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 123-124 Obdobnyacutem naacutezorem vyznačujiacuteciacutem se však poněkud nižšiacutem oceněniacutem Komenskeacuteho myslitelskeacute kreativity a nezaacutevislosti se prezentuje rovněž Marta Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 326- 327 429 Srov ostatně naacutezvy jednotlivyacutech knih NUP Panaugia Panarchia Pampsychia a Pancosmia a jednotlivyacutech knih Porady Panegersia Panaugia Pansofia Pampaedia Panglottia Panorthosia a Pannuthesia Daacutele k tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 124 S tiacutemto zaacutevěrem se ztotožňujiacute rovněž Marta Fattori srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 323 a 325 a Ljerka Schiffler srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija
- 84 -
Stejně tak i dalšiacute filosofickeacute pojmy jsou podle von Erdmann-Pandžić u obou
myslitelů užiacutevaacuteny ve stejnyacutech formaacutelniacutech i obsahovyacutech konotaciacutech Ve sveacute studii jich
nabiacuteziacute obsaacutehlyacute vyacutečet uveďme však pouze ty nejzaacutesadnějšiacute světlo (lux) otec světel
(pater luminum) rozumoveacute světlo (lux intellectualis) všeobecneacute světlo (lux
universalis) opacum paprsek (radius) umbra430
V ohledu na problematiku filosofickeacute terminologie pro uacuteplnost dodejme že je
v dějinaacutech filosofie pojem panaugia užiacutevaacuten naposledy praacutevě J A Komenskyacutem431 Tato
skutečnost ještě viacutece zvyacuterazňuje uacutezkeacute a osudoveacute propojeniacute myšleniacute obou slovanskyacutech
osobnostiacute
Z hlediska terminologickeacuteho je nepochybně zajiacutemaveacute rovněž zjištěniacute že jak
Francesco Patrizi tak i Jan Amos Komenskyacute užiacutevajiacute ve svyacutech filosofickyacutech a přiacuterodně-
filosofickyacutech pojednaacuteniacutech stejnyacutech vyacuterazů pro jednotliveacute descendujiacuteciacute stupně světla jež
takeacute užiacutevajiacute ve shodneacutem teoretickeacutem vyacuteznamu Oba mysliteleacute postulujiacute totožnou triaacutedu
světlo (u obou myslitelů v latinskeacutem originaacutele lux) ndash paprsek (radius) ndash světlost
(lumen432)433
Pramenem fyzikaacutelniacuteho světla je oběma filosofům nepřiacutestupneacute a nedosažitelneacute (u
Patriziho i Komenskeacuteho shodně inaccessibilis inaccesabile) věčneacute světlo jež je ndash opět
shodně podle obou ndash obyacutevaacuteno Bohem434 Praacutevě toto božskeacute světlo samo ze sebe nižšiacute
světelneacute stupně emituje435
Dodejme konečně že oba filosofoveacute nahliacutežejiacute světlo jako kliacutečovyacute agens v otaacutezce
vzniku a naacutesledneacute existence všeho jsouciacuteho436
Tvůrci filosofickyacutech systeacutemů Noveacute filosofie o univerzech a Obecneacute porady o naacutepravě
věciacute lidskyacutech přistupujiacute totožně i k různyacutem dalšiacutem otaacutezkaacutem svyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech
koncepciacute Oba myslitele pojiacute tendence dělit v přiacuterodě se vyskytujiacuteciacute materiaacutelniacute tělesa do
tři kategoriiacute Patriziho lucida diaphana a opaca a Komenskeacuteho světelnaacute průsvitnaacute a
u europskom obzoru Zagreb 1992 s 140 Daacutele pak srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 430 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 121 431 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 125 432 Autory českeacuteho překladu Obecneacute porady užiacutevaacuteno ekvivalentu svit 433 NUP I 3 5d CC Panaugia I 6 CC Panaugia IX 45 434 NUP IV 4 73d CC Panaugia II 6 K tomu srov teacutež CC Panaugia XVI 3 435 NUP IV 4 73c-74b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 514) 436 Srov oddiacutely 226 228 a 324 teacuteto praacutece daacutele popř CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 25
- 85 -
neprůhlednaacute se vyznačujiacute de facto identickyacutemi fyzikaacutelniacutemi (optickyacutemi) vlastnostmi437
Nahleacutedneme-li však Komenskeacuteho uacutevahy podrobněji zjistiacuteme že jeho vyacuteše nastiacuteněneacute
spekulace opět dalece přesahujiacute uacutezkyacute přiacuterodně-filosofickyacute raacutemec a že jiacutem haacutejenaacute
triadickaacute kategorizace těles hraje ndash coby metafora třech druhů lidskeacute mysli ndash
vyacuteznamnou roli v jeho pojetiacute možnostiacute všenaacutepravy Ukazuje se zde opět ve shodě
s přesvědčeniacutem Elisabeth von Erdmann-Pandžić mimořaacutednaacute tvůrčiacute originalita
Komenskeacuteho
Dalšiacutem z jednotiacuteciacutech aspektů obou filosofickyacutech systeacutemů je pak přiacuterodně-
filosofickyacute postoj deklarujiacuteciacute složeniacute materiaacutelniacuteho světa (Patriziho mundus hylaeus
Komenskeacuteho mundus materialis) pouze ze třech součaacutestiacute vzduchu vody a země438
Podle Jaromiacutera Červenky je nepochybnyacute rovněž vliv chorvatskeacuteho filosofa na
Comeniovo přesvědčeniacute o oduševnělosti světa Tento univerzaacutelniacute duch neboli duše
světa439 zastaacutevaacute rovněž roli všeoživujiacuteciacuteho a všeudržujiacuteciacuteho světoveacuteho principu Protože
je rozptyacutelen všude je přiacutečinou sympatie popř antipatie mezi jednotlivyacutemi entitami440
Odvolaacutevaacute-li se však Komenskyacute na Patriziho filosofii ve svyacutech Ad Physicam addenda
explicite ndash jak Červenka konstatuje441 ndash neplatiacute toteacutež pro Konzultaci v niacutež ndash alespoň
podle myacutech zjištěniacute ndash v teacuteto zaacuteležitosti referuje pouze k Platoacutenovi442
Duše světa je Patrizimu i Komenskeacutemu zaacutekladniacutem a nezbytnyacutem předpokladem
zachovaacuteniacute sympatie a (pan)harmonie napřiacuteč celyacutem univerzem Ačkoliv oba užiacutevajiacute
odlišnyacutech terminologickyacutech uchopeniacute je jejich pojetiacute teacuteto skutečnosti jakož i jejiacuteho
opaku antipatie de facto totožneacute443 V tomto ohledu je však na miacutestě daacutet za pravdu
437 NUP I 1 1c-d CC Panaugia XI 5 Na Komenskeacuteho inspiraci Patrizim v tomto ohledu poukazuje Jan Patočka Srov Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 68 438 K tomu srov oddiacutely 228 a 324 teacuteto praacutece Daacutele pak srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131-133 a Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 23 439 O jisteacute Komenskeacuteho terminologickeacute rozkoliacutesanosti již bylo pojednaacuteno Srov pozn č 374 v teacuteto studii 440 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 59 441 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 22 Stejně tak Marta Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 313-314 Že se oba badateleacute nemyacuteliacute dokazujiacute IV a V hlava (caput) Přiacutedavků K tomu srov Komenskyacute Jan Amos Ad Physicam addenda In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Svazek 12 Praha 1978 s 200-201 442 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IIIIII 1-3 K tomu srov teacutež Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 64 na s 537 443 K tomu srov oddiacutely 228 a 323 teacuteto praacutece Bliacuteže pak srov NUP II 18 39c CC Panaugia X 7-25 Daacutele k teacutematu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s
- 86 -
spiacuteše zaacutevěrům baacutedaacuteniacute J Červenky jenž ideu harmonie nahliacutežiacute v širšiacutem kontextu
novoplatonismu Takovyacutem prizmatem se pak jeviacute vhodnějšiacutem nehovořit o totožneacutem
pojetiacute u obou myslitelů naacuterokujiacuteciacutem vzaacutejemnou vazbu nyacutebrž spiacuteše o analogickeacutem
přiacutestupu444
42 Analogie
Vedle nepochybnyacutech a jednoznačně doložitelnyacutech totožnostiacute je možneacute v největšiacutech
teoretickyacutech diacutelech F Patriziho a J A Komenskeacuteho vysledovat řadu dalšiacutech
analogickyacutech filosofickyacutech vyacutechodisek metodologickyacutech postupů a jejich důsledků
Patriziho i Komenskeacuteho pojiacute přesvědčeniacute o mimořaacutednosti a přelomovosti jejich diacutela445
Oba rovněž deklarujiacute že jimi vystavěnyacute teoretickyacute systeacutem sjednocuje a ndash ba co viacutece ndash
završuje dosavadniacute filosofickeacute tradice V tomto ohledu je velmi zajiacutemaveacute zdůraznit že
oba hovořiacute o sveacute koncepci jako unifikujiacuteciacute aristotelismus a platonismus446 Oběma
myslitelům je však společnaacute i značnaacute ostražitost co se nekritickeacuteho přijiacutemaacuteniacute autorit
tyacuteče Patrizi i Komenskyacute se explicite vyslovujiacute pro upřednostněniacute kritickeacuteho uvažovaacuteniacute
před slepyacutem přijiacutemaacuteniacutem vyacuteroků filosofickyacutech a teologickyacutech osobnostiacute minulosti i
přiacutetomnosti447 Snaha o konstrukci noveacute pravdiveacute a univerzaacutelniacute metody jež je pro jejich
diacutela rovněž charakteristickaacute však nebyla ndash a to nejen z hlediska dějin filosofie 16 a 17
stoletiacute ndash zdaleka ničiacutem vyacutejimečnyacutem448
Oba filosofoveacute se shodujiacute takeacute ve svyacutech filosofickyacutech vyacutechodisciacutech a zaacutekladniacutech
principech sveacuteho uvažovaacuteniacute V oddiacutele 223 teacuteto studie jsme vyliacutečili jakyacutem způsobem
103 a Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 143 444 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 163 K tomu srov rovněž Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 213-214 Tento zaacutevěr potvrzuje rovněž Jan Patočka Srov Patočka Jan Mezihra na prahu moderniacute vědy Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 146-147 kde připomiacutenaacute Komenskeacuteho obeznaacutemenost rovněž s Cusanovyacutemi naacutezory stran (pan)harmonie a via facti tak možnost prokaacutezaacuteniacute totožnosti pojetiacute u Patricia a Comenia vylučuje K tomu srov teacutež Patočka Jan Fyzika a jejiacute principy In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 323 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 538 či Patočka Jan Komenskyacute a Bacon In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 568 445 K tomu srov oddiacutely 222 a 321 teacuteto praacutece 446 K tomu srov oddiacutely 222 a 324 teacuteto praacutece Tento aspekt filosofickyacutech koncepciacute obou myslitelů zdůrazňuje rovněž Ljerka Schiffler Srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 141 Ke Komenskeacuteho unifikačniacutem tendenciacutem srov daacutele Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 33-35 447 K tomu srov oddiacutely 222 a 324 teacuteto praacutece 448 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 54
- 87 -
Francesco Patrizi překonaacutevaacute dualismus a předklaacutedaacute sveacute triadickeacute scheacutema skutečnosti
Triadickeacute smyacutešleniacute je zřejmeacute i u J A Komenskeacuteho jehož celaacute Obecnaacute porada je
vystavěna na principu potrojnosti počiacutenaje děleniacutem lidskyacutech věciacute pokračuje
diferenciaciacute zdrojů lidskeacuteho poznaacuteniacute a cestami naacutepravy konče449
Triadickeacute uvažovaacuteniacute však neniacute pro novoplatonsky orientovaneacute filosofy ničiacutem
vyacutejimečnyacutem Jaromiacuter Červenka a Pavel Floss se konečně shodujiacute v naacutezoru že největšiacute
vliv na rozvoj Komenskeacuteho myšleniacute měly miacutet v tomto ohledu spisy Augustina Aurelia a
Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho450
Ve stejneacutem duchu je pak možneacute hodnotit Komenskeacuteho pojiacutemaacuteniacute člověka jako
mikrokosmu vztaženeacutemu k makrokosmu (srov 324) I zde Červenka naleacutezaacute zdroje
v Cusanově filosofii451 Zaměřiacuteme-li se však na Comeniovy naacutezory podrobněji zjistiacuteme
449 K tomu srov oddiacutely 223 a 324 teacuteto praacutece Neniacute bez zajiacutemavosti že Jaromiacuter Červenka v přiacutepadě Komenskeacuteho hovořiacute dokonce o maacutenii bdquoTriadickaacute maacutenie rostla u Komenskeacuteho rok od roku a vyvrcholila v Konzultaci kde je teacuteměř vše pojato triadickyldquo Ke Komenskeacuteho triadismu srov podrobněji naacutesl poznaacutemka 450 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 6 a 8 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 44 59 a pozn č 30 na s 164 Autor zde předklaacutedaacute obsaacutehlyacute a detailně propracovanyacute seznam možnyacutech zdrojů Komenskeacuteho triadickeacuteho uvažovaacuteniacute Podle Pavla Flosse se Comenius s Cusanovyacutemi spisy setkal již během sveacuteho působeniacute ve Fulneku v letech 1618-1621 K tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 41 Tentyacutež badatel pak v jineacute sveacute studii poznamenaacutevaacute že bdquoKusaacutenova kritika aristotelskeacuteho dualismu protiv na Komenskeacuteho hluboce zapůsobila Zavedeniacute třetiacuteho principu do kosmologickyacutech vyacutekladů považuje pro sebe Komenskyacute za největšiacute přiacutenosldquo Cit dle Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 K otaacutezce Augustin ndash Komenskyacute pak srov Patočka Jan Triaacutedy Cusanovy a triaacutedy Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 280-300 Rovněž i Jan Patočka v c d označuje za hlavniacute inspiračniacute zdroj Comeniova triadismu spisy Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Oproti tomu dodejme s poukazem na studie Erny Banić-Pajnić dospěl Patrizi ke sveacutemu triadismu skrze svůj intenzivniacute zaacutejem o chaldejsko-hermetickou tradici v niacutež spatřuje kořeny veškereacuteho triadickeacuteho smyacutešleniacute vůbec Patriziho triadismus je tedy ndash zdůrazněme ndash primaacuterně (tj z hlediska svyacutech filosofickyacutech zdrojů) ne-křesťanskyacute K tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 269 a 273 Ke Komenskeacuteho triadismu obecněji srov daacutele Floss Karel Rehabilitace triadistiky In Studia Comeniana et historica č 63-64 2000 roč XXX s 22-29 Floss Karel Triaacutedy ndash pojiacutetko mezi filozofiiacute a teologiiacute In Studia Comeniana et historica č 51 1994 roč XXIV s 13-20 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 12-13 18-19 34 36-37 Nejeschleba Tomaacuteš Struktura a triaacutedy Ke zhodnoceniacute vyacuteznamu filozofie J A Komenskeacuteho Pavlem a Karlem Flossovyacutemi In Studia Comeniana et historica č 63-64 2000 roč XXX s 36-41 Schadel Erwin Komenskyacutes Emendationstriadik im reformatiorischen und speziell sozinianischen Umfeld In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 91-111 451 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 44 K teacutematu jakož i Comeniově vztahu ke Cusanovi srov daacutele Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971 roč I s 11-38 Floss Pavel Mikulaacuteš Kusaacutenskyacute život a diacutelo Praha 1977 s 160-162 a 194-202 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 19 a 28 Patočka Jan Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 59-85 (zde pak zejm s 70-71) Patočka Jan Komenskyacute a Cusanus In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 219-224 Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 141 Patočka Jan Mezihra na prahu moderniacute vědy Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 134-148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 96-97 Patočka Jan O
- 88 -
že analogie mikro- a makrokosmu neniacute v jeho filosofickeacute koncepci aplikovatelnaacute pouze
vyacutelučně na člověka nyacutebrž že se vztahuje rovněž i na všechny ostatniacute živočichy452
Jaromiacuter Červenka zde proto hovořiacute i o pravděpodobneacutem vlivu Jeana drsquoEspagneta jenž
za mikrokosmos poklaacutedal i rostliny453
Francesco Patrizi i Jan Amos Komenskyacute se shodujiacute ve svyacutech vyacutehradaacutech vůči
obvykleacutemu pojetiacute Stvořeniacute světa Oba odmiacutetajiacute tradičniacute koncepci creatio ex nihilo a
zdůrazňujiacute že vznik materiaacutelniacuteho světa je nutneacute chaacutepat jako akt zhmotněniacute dosud
neviditelneacuteho a nehmotneacuteho454
Patrizi opakovaně prohlašuje že pod pojmem nihil je ve skutečnosti třeba
rozumět nikoliv naprosteacute nic nyacutebrž absenci laacutetky
bdquoSi materia est nihilum nihilum autem est non ens a Deo est producta [hellip] Nos
vero materiam ex qua corpora omnia mundum constituentia constare dicimus et
corpus esse affirmamus et qualificatum et formatum etiamsi forte non
figuratum et a Deo creatum pro certo habemusldquo455
Komenskyacute na druheacute straně deklaruje že tzv Stvořeniacutem bdquonevznikla žaacutednaacute novaacute podstata
ale že pouze to co je od věčnosti v Bohu a v idejiacutech a od věků v andělskeacutem světě
neviditelneacute a nevniacutematelneacute se nějakyacutem obraacuteceniacutem navenek stalo viditelnyacutemldquo 456
Oba myslitele pojiacute rovněž analogickeacute avšak v historicko-filosofickeacutem kontextu jejich
epochy nikterak vyacutejimečneacute přesvědčeniacute o vymezenosti světa jenž je však situovaacuten
v nekonečneacutem prostoru457
novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 15 Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 452 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI 1 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel VII O schopnosti plodiveacute LXV 453 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 230 454 K Patriziho postojům srov bliacuteže Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 K naacutezorům Komenskeacuteho srov niacuteže 455 NUP II 22 48a Daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 208-209 či Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 456 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 17 Ke Comeniově pojetiacute tvořeniacute (creare formare) srov bliacuteže Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 14-15 457 NUP IV 1 64a-b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VIII 9 Daacutele k tomu srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 189 Nutno však zmiacutenit že Pavel Floss nahliacutežiacute Comeniovy naacutezory odlišně nežli je ndash na zaacutekladě CC Pansofia Svět
- 89 -
Do pomyslneacuteho středu celeacuteho univerza situujiacute Patricius i Comenius prostředkujiacuteciacute
stupeň ndash spojnici ndash všech emanovanyacutech stupňů (Patriziho devět stupňů Komenskeacuteho
osm světů nazyacutevanyacutech ostatně rovněž grady - stupni458)
V přiacutepadě chorvatskeacuteho filosofa se jednaacute o duši
bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat
tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo459
J A Komenskyacute za tuto spojnici označuje člověka disponujiacuteciacuteho nesmrtelnyacutem
duchem460
bdquoVšechno z jednoho všechno k jednomu prvniacute a posledniacute nejvyššiacute a nejnižšiacute
spolu velmi těsně souvisejiacute propojeniacutem prostředniacutech člaacutenků nepřetržityacutemi
spojeniacutemi a nevyhnutelnou činnostiacute a trpnostiacute takže svět i když je sestaven
z milioacutenů čaacutestiacute a čaacutesteček čaacutestiacute je přece jeden a v sobě nedělitelnyacute [hellip]ldquo 461
Comenius však věrnyacute sveacutemu tvůrčiacutemu geniu nezůstaacutevaacute pouze u tohoto konstatovaacuteniacute
Jeho antropologie pronikaacute daleko hlouběji a moravskyacute myslitel tak ke sveacute nauce o
oduševnělosti světa přičleňuje naleacutehavyacute etickyacute aspekt
materiaacutelniacute VIII 9 ndash interpretuji jaacute a hovořiacute o skutečnosti že Jan Amos nekonečnost prostoru odmiacutetaacute Srov Floss Pavel Prostor a nekonečnost světa v Komenskeacuteho Konsultaci In Studia Comeniana et historica č 4 1972 roč II s 49-58 458 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 143 Emanačniacute scheacutema univerza neniacute v raacutemci novoplatonismu ničiacutem vyacutejimečnyacutem Jakaacutekoliv snaha spatřovat vazbu Komenskeacuteho na Patriziho naacutezory by proto v tomto ohledu byla přinejmenšiacutem zavaacutedějiacuteciacute Jaromiacuter Červenka konečně ve sveacute novějšiacute studii konstatuje že Komenskyacute ve sveacute koncepci pansofickyacutech světů vychaacuteziacute z filosofie Tommasa Campanelly K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5 14-16 459 NUP III 4 56d 460 K tomu srov bliacuteže Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27-28 V tomto ohledu neniacute nezajiacutemavyacutem zmiacutenit zřetelnou podobu Komenskeacuteho naacutezorů s filosofickyacutemi představami Ficinovyacutemi Srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 47-78 461 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 505)
- 90 -
bdquo[Č]lověk je všechno protože je schopen staacutet se všiacutem tj tiacutem co je nejvyššiacute i
nejnižšiacute Pokud se oddaacutevaacute pozemskyacutem věcem hrubne a obraciacute se v nic Pokud
nebeskyacutem připodobňuje se poněkud Bohu a stojiacute nad všemi ostatniacutemi tvoryldquo462
V ohledu na prostředkujiacuteciacute stupně je jistě zajiacutemavyacutem povšimnout si rovněž že oba
mysliteleacute nachaacutezejiacute stupně sjednocujiacuteciacute protiklady nejen napřiacuteč univerzem nyacutebrž i mezi
jednotlivyacutemi entitami
Podle Patriziho (pozitivniacute) protiklady bdquo[q]uae plerumque et inter se pugnant et
se se alterant et misceri possunt et ex seipsis media quaedam procreare tepores
colores sapores et similialdquo463
Komenskyacute tvrdiacute že bdquo[v]šechno sice sestaacutevaacute z protikladů tiacutehnouciacutech opačnyacutem
směrem když však rozvinou všechno sveacute uacutesiliacute nezničiacute se ale podpiacuterajiacute se a udržujiacute jako
proti sobě stojiacuteciacute kameny v klenbě Neboť nejvyššiacute a nejnižšiacute těžkeacute a lehkeacute teplo a
chlad atd se udržujiacute a uchovaacutevajiacute jen protikladnostiacute a tak všechno ostatniacuteldquo464
Na tomto miacutestě dlužno zmiacutenit jednu historicko-filosofickou poznaacutemku Vedle
Franceska Patriziho a Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho ndash jak bylo ukaacutezaacuteno vyacuteše ndash byl Komenskyacute
silně ovlivněn rovněž i Tommasem Campanellou od nějž měl převziacutet koncepci třech
sviacutetilen ndash tedy možnyacutech zdrojů poznaacuteniacute jakož i některeacute z principů sveacute přiacuterodniacute a
politickeacute filosofie465 V menšiacute miacuteře je pak u Comenia možneacute spatřovat takeacute vliv
462 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel O přiacutepadciacutech člověka V ohledu na Komenskeacuteho silnyacute a nepřehleacutednutelnyacute akcent na lidskou svobodu stran tvorby vlastniacuteho osudu každeacuteho individua se nabiacuteziacute otaacutezka myslitelovy možneacute inspirace filosofickyacutemi naacutezory Giovanniho Pika della Mirandoly K tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 29-30 kde předniacute českyacute komeniolog hovořiacute o doslova existencionaacutelniacutem aspektu Komenskeacuteho pojetiacute kosmu V jineacute sveacute studii pak Pavel Floss medituje rovněž o jisteacutem vlivu bdquohomocentrickyacutech tendenciacuteldquo filosofie Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Srov Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971 roč I s 24-25 a 31 Jaromiacuter Červenka vedle toho naleacutezaacute kořeny Comeniova silneacuteho důrazu na lidskou svobodu a (sebe)tvořivost v domaacuteciacute bratrskeacute tradici popř ndash rovněž jako P Floss ndash u Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho ale takeacute u Jakoba Boumlhme K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 17 463 NUP I 5 12d 464 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 506) 465 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 63-65 Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 2 Ljerka Schiffler v ohledu na tři zdroje lidskeacuteho poznaacuteniacute hovořiacute rovněž i o možneacutem vlivu Franceska Patriziho V naacutesledujiacuteciacutech uacutevahaacutech nicmeacuteně charakterizuje Campanellovo působeniacute na zformovaacuteniacute Komenskeacuteho postojů jako očividneacute (oćigledno) Srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 133 a 142 Vzhledem ke skutečnosti že toto Patriziho děleniacute nachaacuteziacute v jeho třetiacutem Dialogu o historii jehož znaacutemost neniacute u Komenskeacuteho ndash alespoň podle mně dostupnyacutech informaciacute ndash prokaacutezaacutena kloniacutem se spiacuteše k zaacutevěrům Červenkovyacutem To ostatně potvrzujiacute i vyacutesledky baacutedaacuteniacute Marty Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia
- 91 -
hermetickeacute filosofie německeacute mystiky (zejmeacutena Jakoba Boumlhme466) rosenkruciaacutenů
paracelsianismu Lodovica Vivese Daniela Sennerta Francise Bacona Roberta Fludda
ad467 Vidiacuteme tedy že Komenskeacuteho opus magnum čerpaacute ze značně širokeacute myšlenkoveacute
zaacutekladny jiacutež však veacutevodiacute jmeacutena Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Tommasa Campanelly a ndash
Franceska Patriziho
Comenius je přesvědčen dodejme zaacutevěrem tohoto oddiacutelu že mundus materialis je
konstituovaacuten třemi fundamentaacutelniacutemi principy laacutetkou duchem a světlem (resp ohněm
srov 324) Mohlo by se zdaacutet že k teacuteto sveacute přiacuterodně-filosofickeacute koncepci dospěl pod
vlivem studia filosofickyacutech naacutezorů Franceska Patriziho (srov 228) Tyto principy se
však vyskytujiacute rovněž v diacutele Roberta Fludda s niacutemž byl Komenskyacute obeznaacutemen468 a ndash co
je hlavniacute ndash Comenius se podle Jana Patočky odvolaacutevaacute explicite na vliv Tommasa
Campanelly Tato skutečnost však Patočkovi nikterak nezabraňuje spatřovat skutečnyacute
kořen Komenskeacuteho koncepce třiacute konstituentů materiaacutelniacuteho světa ve filosofii Mikulaacuteše
z Kusy (jež byla ostatně inspiraciacute pro Campanellu samotneacuteho)469
nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 307 308 311 a 312 Jan Patočka ovšem v jedneacute ze svyacutech (během života) nepublikovanyacutech statiacute upozorňuje že ačkoliv se saacutem Komenskyacute ve věci zdroje sveacute koncepce třech sviacutetilen na Campanellu explicite odvolaacutevaacute je nutneacute za fundamentaacutelniacute zdroj těchto jeho (jakož i Campanellovyacutech) naacutezorů označit Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho K tomu srov Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 K politickeacute filosofii pak srov zejm Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5 a 13-14 či Fattori c d s 317 kde italskaacute badatelka soudiacute že Campanellův utopickyacute spis Slunečniacute staacutet měl miacutet vliv na formulaci Komenskeacuteho idejiacute vtělenyacutech do šesteacuteho gradu jeho Pansofie 466 Srov oddiacutel 324 teacuteto studie Daacutele pak srov Patočka Jan K textu 2 gradu Pansofie In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 327 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 114 Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 14 467 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 59 61 63 64 91 a 99 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 Toto teacutema však neniacute předmětem teacuteto studie Podrobněji proto srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 24-104 K probleacutemu srov teacutež Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 20 468 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 21 na s 535 469 Patočka Jan Fyzika a jejiacute principy In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 316-317 a 323 kde českyacute filosof poukazem na časnost vzniku těchto Comeniovyacutech představ vyvraciacute domnělou inspiraci filosofiiacute Franceska Patriziho a s rozhodnostiacute poklaacutedaje naacutesledujiacuteciacute řečnickou otaacutezku poukazuje na vazbu ke Cusanovi bdquoA je potom divneacute že Komenskeacuteho trias se svou uacuteplně pasivniacute hmotou formujiacuteciacutem utvaacuteřejiacuteciacutem světlem-ohněm a aktivitu s pasivitou slučujiacuteciacutem duchem odpoviacutedaacute přesně duchu triadickyacutech scheacutemat kusaacutenovskyacutechldquo K probleacutemu daacutele srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 174-175 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 8 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9-10
- 92 -
43 Rozdiacutely
Pro uacuteplnost vyacutekladu zbyacutevaacute ve stručnosti pojednat o rozdiacutelech jež od sebe oba
filosofickeacute systeacutemy vzdalujiacute Takovyacutech přiacutepadů bychom našli samozřejmě bezpočet
zajiacutemat naacutes zde proto budou zejmeacutena odlišnosti prameniacuteciacute z původně totožnyacutech
filosofickyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech či teologickyacutech vyacutechodisek popřiacutepadě rozdiacutely
vztahujiacuteciacute se k teacutematům jimiž se Patrizi i Komenskyacute shodně intenzivněji zaobiacuterali
Již bylo zmiacuteněno (v čaacutesti 221) že se Patriziho filosofickaacute koncepce vyznačuje
nesmlouvavyacutem protiaristotelskyacutem postojem470 J A Komenskyacute se oproti tomu o
Stagiritu na mnoha miacutestech sveacute Porady opiacuteraacute Jeho filosofie je mu naacutepomocnou např
při vyacutekladu problematiky přirozenosti471 či pohybu (v bdquoaristotelskyldquo širšiacutem slova
smyslu)472
Pozoruhodnou je nepochybně i skutečnost že Patrizi i Komenskyacute hovořiacute ve svyacutech
diacutelech o tmě a z niacute descendujiacuteciacutech nižšiacutech stupniacutech Jestliže však pro chorvatskeacuteho
myslitele tma existuje realiter pro Comenia je jen pouhyacutem nedostatkem bdquoskutečneacute
bytnosti totiž světlaldquo473
Zastavme se v zaacutevěru tohoto oddiacutelu kraacutetce u kosmologickyacutech naacutezorů obou osobnostiacute
slovanskeacute filosofie Nikoliv nezajiacutemaveacute je totiž zjištěniacute že Komenskyacute předklaacutedaacute řadu
empirickyacutech či spekulativniacutech důkazů jakož i svědectviacute Piacutesma jimiž zaštiťuje sveacute
přesvědčeniacute o nepohyblivosti Země474 Patrizi naopak haacutejiacute naacutezor že zemskeacute těleso
rotuje kolem vlastniacute osy475
470 Na jistou Patriziho nedůslednost v tomto ohledu upozornil Eugene E Ryan Srov oddiacutel 228 teacuteto praacutece To ostatně vyplyacutevaacute i z oddiacutelu 42 kde je pojednaacuteno o Patriziho tendenci unifikovat platonskou a aristitelskou filosofii 471 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute II 472 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IV K problematice srov bliacuteže Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 99 na s 539 Že však maacute Comenius k filosofickyacutem naacutezorům Stagirity i jisteacute vyacutehrady doklaacutedaacute Pavel Floss Srov Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 41 1990 roč XX s 100-105 473 NUP I 5 13a CC Panaugia XI 89 474 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V oddiacutel ZEMĚ CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 501) Ke Komenskeacuteho odmiacutetnutiacute kopernikanismu jakož i jinyacutem kosmologickyacutem naacutezorům podrobněji srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 16-17 475 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 52
- 93 -
V otaacutezce přiacutečin přiacutelivu a odlivu Komenskyacute jednoznačně prohlašuje že jejich
hlavniacute přiacutečinou neniacute Měsiacutec nyacutebrž Slunce Patrizi oproti tomu bude deklarovat jako
nejvyacuteznamnějšiacute vliv praacutevě Měsiacutece přičemž jistou roli Slunce zpochybňovat nebude476
44 Doplněniacute
Na tomto miacutestě zbyacutevaacute vyliacutečit několik historickyacutech okolnostiacute jež setkaacuteniacute J A
Komenskeacuteho s diacutelem F Patriziho charakterizujiacute Bylo již vyacuteše poznamenaacuteno že se
Comenius s diacutelem Novaacute filosofie o univerzech setkal zřejmě na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let
17 stoletiacute během sveacuteho kraacutetkeacuteho londyacutenskeacuteho pobytu Mnoziacute historikoveacute filosofie si
však poklaacutedajiacute otaacutezku nebyl-li Komenskyacute s Patriziho naacutezory seznaacutemen již dřiacuteve ndash
prostřednictviacutem spisu Jana Jesenskeacuteho Zoroaster sive nova brevis veraque de universo
philosophia477 jenž je ve velkeacute miacuteře ovlivněn praacutevě filosofiiacute chorvatskeacuteho myslitele478
Jak však zdůrazňuje českyacute badatel Tomaacuteš Nejeschleba ndash a jak je rovněž z celeacuteho obsahu
Komenskeacuteho Porady evidentniacute ndash nečiniacute moravskyacute myslitel o Jesenskeacutem žaacutedneacute zmiacutenky
Naviacutec neniacute ani doložena Komenskeacuteho obeznaacutemenost s Jesseniovyacutem spisem Tato
otaacutezka jak uzaviacuteraacute ve sveacute studii Nejeschleba zůstaacutevaacute do jejiacuteho hlubšiacuteho rozpracovaacuteniacute
nezodpověditelnou479
Jan Amos Komenskyacute ovšem nezanechaacutevaacute v Konzultaci explicitniacute zmiacutenky rovněž
ani o Patriziho jmeacutenu Navzdory tomu je ndash ve světle předchaacutezejiacuteciacutech odstavců a
zejmeacutena čaacutesti 41 teacuteto diplomoveacute praacutece jakož i shodujiacuteciacutech se naacutezorů českyacutech
chorvatskyacutech a italskyacutech historiků filosofie ndash nezpochybnitelneacute že Obecnaacute porada o
naacutepravě věciacute lidskyacutech vznikala pod silnyacutem vlivem Noveacute filosofie o univerzech
chorvatskeacuteho myslitele Franceska Patriziho 476 NUP IV 29 142a-144b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V oddiacutel O MOŘSKEacuteM PŘIacuteBOJI Tyto otaacutezky se však teacutematu našiacute praacutece bezprostředně nedotyacutekajiacute Daacutele proto srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 149-155 477 Srov Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154 Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I BerlinNew York 1998 s 382 478 Ke komplikovaneacutemu vztahu Jesenskeacuteho k Patriziho diacutelu srov bliacuteže Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154-155 a Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 76-105 479 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154-155 a 160
- 94 -
Nečiniacute-li Comenius ve sveacutem stěžejniacutem filosofickeacutem diacutele explicitniacuteho odkazu na
Petrišovo jmeacuteno poukazuje na svou obeznaacutemenost s jeho teoretickou činnostiacute ndash alespoň
podle přesvědčeniacute Marty Fattori ndash jmenovaacuteniacutem třiacute čaacutestiacute NUP ve sveacutem Conatuum
pansophicorum dilucidatio kde vyjmenovaacutevaacute ndash z hlediska rodiacuteciacute se vlastniacute pansofickeacute
koncepce ndash vyacuteznamnaacute diacutela ovšem bez uvedeniacute jejich autorů
bdquoAd quas leges doctrinarum syntagmata construere non solum Aristoteles ipse
aliique antiqui tentacircrunt sed et nostri aevi scriptores quagravem plurimi
Encyclopaedias Polymatheias Panepistemonas Artes cyclognomicas Syntaxes
artis mirabilis Instaurationes magnas Transformationes scientiarum Theatra
sapietiae humanae Omniscientias Christianas Pansophias Panaugias
Panarchias Pancosmias (et si qui alias libris suis tribuerunt inscriptiones) in
publicum edendoldquo480
Pokud bychom tedy přijali předpoklad Marty Fattori že praacutevě tři naposled zmiacuteněneacute
knihy jednoznačně odkazujiacute k osobě Franceska Patriziho481 byli bychom nuceni (což již
italskaacute badatelka nezdůrazňuje) ndash v ohledu na skutečnost že spis Conatuum
pansophicorum dilucitatio vznikl již v roce 1638482 ndash zrevidovat dosavadniacute
přesvědčeniacute historiků filosofie a komeniologů již shodně konstatujiacute že se Comenius
setkal s diacutelem Nova de universis philosophia až v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let
sedmnaacutecteacuteho stoletiacute V takoveacutem přiacutepadě by totiž Komenskeacuteho obeznaacutemenost s Patriziho
diacutelem spadala přinejmenšiacutem již do druheacute poloviny třicaacutetyacutech let 17 věku
Vzhledem ke skutečnosti že Patriziho jmeacuteno jakož ani stěžejniacute principy jeho
filosofie v Conatuum pansophicorum dilucitatio vyacuteslovně jmenovaacuteny nejsou dovoliacutem
si svůj zde zmiacuteněnyacute předpoklad označit pouze za hypotetickyacute
480 Komenskyacute Jan Amos Conatuum pansophicorum dilucidatio In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Sv 15II Praha 1989 s 63 Českyacute překlad je pak čtenaacuteři dostupnyacute v časopise Studia Comeniana et historica Srov Komenskyacute Jan Amos Objasněniacute pansofickyacutech pokusů In Studia Comeniana et historica č 57-58 1997 roč XXVII s 135-167 O možneacutem odkazu na Patriziho opus magnum zde však autorkou překladu ndash Markeacutetou Klosovou ndash pojednaacuteno neniacute Je-li tomu jinak v jejiacute připravovaneacute studii zaměřeneacute praacutevě na Conatuum pansophicorum dilucidatio nemohu posoudit neboť nebyla v době dokončovaacuteniacute teacuteto praacutece dosud publikovaacutena Srov Komenskyacute Jan Amos (ed Klosovaacute Markeacuteta) Prodromus pansophiae a Conatuum pansophicorum dilucidatio překlad do češtiny s komentaacuteřem a předmluvou Praha (Academia) v tisku 481 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 324-325 482 K tomu srov Čapkovaacute Dagmar Pavliacutekovaacute Děvana Naacutelez prvniacuteho vydaacuteniacute Komenskeacuteho spisu Conatuum pansophicorum dilucidatio In Studa Comeniana et historica č 50 1993 roč XXIII s 26-27
- 95 -
Explicitniacuteho jmenovaacuteniacute je však Francesku Patrizimu dopřaacuteno v Komenskeacuteho Přiacutedavciacutech
k Fyzice (z roku 1663)483 a pozdniacutem diacutele Unum necessarium (uveřejněneacutem roku
1668)484
Comeniova obeznaacutemenost provaacutezanost a myslitelskaacute spřiacutezněnost s jeho
chorvatskyacutem protějškem se tak jeviacute byacutet nezpochybnitelnou v každeacutem ze všech možnyacutech
ohledů485
483 K tomu srov vyacuteše pozn č 441 484 Komenskyacute Jan Amos Unum necessarium In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Sv 18 Praha 1974 s 80 485 K tomu srov rovněž Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305 či Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 293
- 96 -
5 Zaacutevěr
V předchaacutezejiacuteciacutem vyacutekladu jsme měli možnost spatřit že se vrcholnaacute diacutela chorvatskeacuteho
filosofa Franceska Patriziho a moravskeacuteho myslitele Jana Amose Komenskeacuteho
vyznačujiacute řadou totožnostiacute jež je zcela nepochybně propojujiacute a ilustrujiacute tak dosti
vyacuteznamnyacute vliv filosofickeacuteho obsahu spisu Nova de universis philosophia na zformovaacuteniacute
myšleniacute posledniacuteho biskupa Jednoty bratrskeacute
Ukaacutezali jsme že Komenskyacute byl v nejvyššiacute miacuteře ovlivněn Patriziho metafyzikou
světla a jejiacutem uacutestředniacutem pojmem ndash panaugia ndash jejichž recepce se naacutesledně promiacutetla i do
jeho gnozeologickyacutech naacutezorů Jejich sveacuteraacuteznost (triadickeacute a procesuaacutelniacute pojetiacute celeacuteho
poznaacutevaciacuteho procesu spojeniacute smysloveacuteho a rozumoveacuteho poznaacuteniacute kliacutečovaacute role světla)
poukazuje rovněž na jasnyacute vliv Franceska Patriziho Stejně tak od autora Noveacute filosofie
o univerzech Comenius přebiacuteraacute chaacutepaacuteniacute světla jako zaacutekladniacuteho principu sveacute
metodologie jakož i některeacute z jeho teologickyacutech naacutezorů (pojetiacute Boha jenž je jedniacutem a
současně všiacutem povaha ascendenčniacuteho procesu) Zřetelnyacute vliv Patriziho filosofie lze
vysledovat takeacute v ohledu na Moravanovu terminologii Nejen že Jan Amos přejiacutemaacute řadu
filosofickyacutech a přiacuterodně-filosofickyacutech pojmů vypůjčuje si od Patriziho rovněž řeckyacute
prefix pan- jenž bude hraacutet nezastupitelnou uacutelohu při vzniku a pojmenovaacuteniacute
jednotlivyacutech čaacutestiacute jeho Obecneacute porady Dodejme konečně že Patrizi je Komenskeacutemu
inspiraciacute pro potrojnou klasifikaci v přiacuterodě se vyskytujiacuteciacutech těles a dalšiacute z jeho
přiacuterodně-filosofickyacutech naacutezorů
Mezi filosofickyacutemi systeacutemy představenyacutemi ve spisech Nova de universis
philosophia a Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech lze samozřejmě naleacutezt řadu
dalšiacutech analogiiacute jež se zdajiacute přinejmenšiacutem poukazovat na obeznaacutemenost Comenia
s Patriciovyacutemi naacutezory Jejich obecnost anebo naopak specifičnost naacutes však spiacuteše
nabaacutedajiacute ndash jak bylo ostatně v čaacutesti 42 teacuteto studie ukaacutezaacuteno podrobněji ndash spatřovat jejich
kořeny buďto v širšiacutem filosofickeacutem kontextu anebo přiacutemo konkreacutetně u jinyacutech myslitelů
(zejmeacutena u Tommasa Campanelly a Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho)
Filosofickeacute systeacutemy Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho se však rovněž
vyznačujiacute řadou zaacutesadniacutech diferenciacute Dalšiacute rozpracovaacuteniacute metafyziky světla uacutestiacute u
chorvatskeacuteho filosofa spiacuteše do oblasti přiacuterodně-filosofickyacutech meditaciacute kdežto u
Komenskeacuteho bude důsledkem recepce Patriziho světelneacute metafyziky s jejiacutem kliacutečovyacutem
pojmem představeniacute jedinečneacute pedagogickeacute a univerzaacutelně emendačniacute koncepce Praacutevě
- 97 -
tiacutemto se Comenius vymykaacute ba co viacutece převyšuje celou novoplatonskou tradici do niacutež
stejně jako Patrizi nepochybně a zcela opraacutevněně naacuteležiacute486 Inspirovaacuten ponejviacutece
Campanellou přebiacuteraacute Komenskyacute sice novoplatonskeacute descendenčniacute scheacutema jež v jeho
pojetiacute sestaacutevaacute ze čtyř světů (svět možnyacute pravzorovyacute andělskyacute materiaacutelniacute) doplňuje je
však o druhyacute ndash o mnoho vyacuteznamnějšiacute ndash aspekt jiacutemž jsou čtyři dalšiacute světy (svět lidskeacute
dovednosti mravniacute duchovniacute a dokonalyacute svět věčnyacute) v nichž se prostřednictviacutem
lidskeacuteho uacutesiliacute realizuje naacutevrat k původniacute jednotě tedy Bohu Uacutestředniacute role je zde
svěřena praacutevě svobodně jednajiacuteciacutemu člověku vytvaacuteřejiacuteciacutemu tyto noveacute grady jenž je tak
vlastniacutem uskutečňovatelem ascendenčniacuteho procesu487
bdquoČlověku se tak dostaacutevaacute zcela mimořaacutedneacute funkce bez něho neniacute možneacute uzavřiacutet
diacutelo stvořeniacute bez něho neniacute svět dokonalyacute člověkem teprve se dovršuje smysl
světa Je povolaacuten k tomu aby soustředil do sebe všechny paprsky světoveacuteho
světla a tiacutem dovršil harmonii a sbquonaacutevratlsquo všech věciacute do jednotyldquo488
Vidiacuteme tedy jakeacute nobilitniacute a nezastupitelneacute miacutesto člověku v Komenskeacuteho filosofickeacutem
systeacutemu naacuteležiacute489
V ohledu na předchaacutezejiacuteciacute kapitoly můžeme tedy nyniacute naše baacutedaacuteniacute uzavřiacutet a odpovědět
na v uacutevodu problematizovanou otaacutezku V přiacutepadě poměru Jana Amose Komenskeacuteho
k filosofii Franceska Patriziho lze o vlivu a recepci vskutku hovořit Ačkoliv Patriciův
vliv na vyacuteslednou podobu Comeniovyacutech filosofickyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech a
teologickyacutech naacutezorů nedosahuje intenzity jakou u něj zaznamenalo myšleniacute Tommasa
Campanelly či Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho můžeme bez jakyacutechkoliv pochybnostiacute
konstatovat že bez Moravanovy obeznaacutemenosti se spisem Nova de universis
philosophia chorvatskeacuteho myslitele Franceska Patriziho by Obecnaacute porada o naacutepravě
486 K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 551 a 559 487 K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 16 kde Červenka zdůrazňuje že se podobnaacute myšlenka u jinyacutech filosofů nevyskytuje Daacutele k tomu pak srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 488 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 540 489 Mimo jineacute pro tuto skutečnost nahliacutežiacute Pavel Floss Jana Amose jako vyacuteznamneacuteho akteacutera procesu divinizace světskeacuteho Srov Floss Pavel Proces divinizace světskeacuteho a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 51 1994 XXIV s 77-82
- 98 -
věciacute lidskyacutech nevznikla v takoveacute podobě v jakeacute ji znaacuteme dnes a že jejiacute kliacutečoveacute čaacutesti
(Panaugia Pansofia) by možnaacute nespatřily světlo světa vůbec
O to naleacutehavěji se pak může jevit hypoteacuteza předloženaacute v oddiacutele 44 teacuteto
diplomoveacute praacutece Comeniův text Conatuum pansophicorum dilucidatio se totiž zdaacute
naznačovat že se jeho autor setkal s Patriziho opus magnum již v době jeho vzniku ndash
tedy kolem roku 1638 Pravdivost takoveacuteho předpokladu by pak znamenala nutnost
revize dosavadniacuteho přesvědčeniacute historiků filosofie a komeniologů kteřiacute se shodujiacute
v naacutezoru že se Komenskyacute se spisem Nova de universis philosophia setkal až během
sveacuteho londyacutenskeacuteho pobytu Tuto hypoteacutezu však může potvrdit teprve naacutesledujiacuteciacute
vyacutezkum a důslednaacute analyacuteza zmiacuteněneacuteho spisku Jana Amose
- 99 -
6 Seznam použityacutech pramenů a literatury
61 Prameny
- Komenskyacute Jan Amos Ad Physicam addenda In Tyacutež Diacutelo Jana Amose
Komenskeacuteho Svazek 12 Praha 1978 s 177-264
- Komenskyacute Jan Amos Conatuum pansophicorum dilucidatio In Tyacutež Diacutelo Jana
Amose Komenskeacuteho Sv 15II Praha 1989 s 57-79
- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha
1992
- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech II svazek Praha
1992
- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha
1992
- Komenskyacute Jan Amos Unum necessarium In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho
Sv 18 Praha 1974 s 71-145
- Patrizi Francesco Nova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non
per motum sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria
Patricii methodo tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo
Platonica rerum universitatis a conditore Deo deducitur Ferrariae 1591 Petrić
Frane Nova sveopća filozofija u kojoj se do prvog uzroka stiže Aristotelovskom
metodom ali ne s pomoću gibanja nego s pomoću svjetla i svjetlila a zatim se
razmišlja o cjelkupnom Božanstvu vlastitom Petrićevom metodom dok se
naposljetku Platonovom metodom iz Boga utemeljitelja izvodi sveukpnutnost stvari
Zagreb 1979
62 Literatura
- Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožně filozofije Zagreb
2001
- Bečkovaacute Marta K toruňskeacutemu bdquoColloquium charitativumldquo In Studia Comeniana
et historica č 51 1994 XXIV s 143-148
- Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis
Philosophia New York 1941
- 100 -
- Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis
Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature
and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 139-169
- Čapkovaacute Dagmar Myslitelsko-vychovatelskyacute odkaz Jana Amose Komenskeacuteho
Praha 1987
- Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In
Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s
11-43
- Čapkovaacute Dagmar Pavliacutekovaacute Děvana Naacutelez prvniacuteho vydaacuteniacute Komenskeacuteho spisu
Conatuum pansophicorum dilucidatio In Studa Comeniana et historica č 50
1993 roč XXIII s 26-34
- Červenka Jaromiacuter Die Grundlagen der pansophischen Idee des Johann Amos
Comenius In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta
Comeniana) 1 (XXV) Praha 1969 s 77-85
- Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970
- Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In
Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5-33
- Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena
misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific
Thought Zagreb 2000
- Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei
Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI
Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 113-
125
- Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su
Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del
rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305-331
- Floss Karel Filozofickeacute přiacutenosy k rozvoji komeniologie In Studia Comeniana et
historica č 46-47 1992 roč XXII s 29-36
- Floss Karel Rehabilitace triadistiky In Studia Comeniana et historica č 63-64
2000 roč XXX s 22-29
- Floss Karel Triaacutedy ndash pojiacutetko mezi filozofiiacute a teologiiacute In Studia Comeniana et
historica č 51 1994 roč XXIV s 13-20
- 101 -
- Floss Karel Zčasověniacute utopie ndash More Andrae Komenskyacute In Studia Comeniana et
historica č 35 1988 roč XVIII s 188-196
- Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et
historica č 41 1990 roč XX s 100-105
- Floss Pavel Architekti křesťanskeacuteho středověkeacuteho věděniacute Praha 2004
- Floss Pavel Die Entwicklung der philosophischen Terminologie Komenskyacutes und
einige Aspekte der Geschichte des substanziellen und systemmaumlsigen Denkens In
Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) 7
(XXXI) Praha 1987 s 5-26
- Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971
roč I s 11-38
- Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In
Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 83-89
- Floss Pavel Mikulaacuteš Kusaacutenskyacute život a diacutelo Praha 1977
- Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005
- Floss Pavel Prostor a nekonečnost světa v Komenskeacuteho Konsultaci In Studia
Comeniana et historica č 4 1972 roč II s 49-58
- Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968
- Floss Pavel Uacutevod do problematiky Komenskeacuteho filozofie In Studia Comeniana et
historica č 29 1985 roč XV s 97-111
- Girardi Karšulin Mihaela Filozofska misao Frane Petrića Zagreb 1988
- Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987
- Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia
Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 35-50
- Kalivoda Robert Utopie a emancipace In Studia Comeniana et historica č 33
1987 roč XVII s 5-25
- Koyreacute Alexandre Od uzavřeneacuteho světa k nekonečneacutemu vesmiacuteru Praha 2004
- Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007
- Kumpera Jan Komenskyacute a Anglie In Studia Comeniana et historica č 55-56
1996 roč XXVI s 25-36
- Kvačala Jaacuten K histoacuterii slova pansophos pansophia In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě
a spisech J A Komenskeacuteho (AJAK) seš 5 1922 s 38-39
- 102 -
- Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der
Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance
Darmstadt 1999 s 173-187
- Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle
einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash
Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band
24 Bamberg 2005 s 147-160
- Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008
- Nejeschleba Tomaacuteš Struktura a triaacutedy Ke zhodnoceniacute vyacuteznamu filozofie J A
Komenskeacuteho Pavlem a Karlem Flossovyacutemi In Studia Comeniana et historica č
63-64 2000 roč XXX s 36-41
- Nejeschleba Tomaacuteš Unum omnia triaacutedy K Panaugii a Panarchii Francesca
Patriziho In Jabůrek Martin (ed) Jednota a mnohost Sborniacutek z mezinaacuterodniacute
konference Centra pro praacuteci s patristickyacutemi středověkyacutemi a renesančniacutemi texty
k osmdesaacutetyacutem narozeninaacutem Karla Flosse Brno 2008 s 110-119
- Patočka Jan Komeniologickeacute studie I Praha 1997
- Patočka Jan Komeniologickeacute studie II Praha 1998
- Patočka Jan Komeniologickeacute studie III Praha 2003
- Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada
o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533-564
- Peškovaacute Jaroslava Jan Amos Komenskyacute ve světle noveacuteho baacutedaacuteniacute In Studia
Comeniana et historica č 46-7 1992 roč 1992 s 21-28
- Polišenskyacute Josef Komenskyacute a Anglie ve světle moderniacuteho baacutedaacuteniacute In Studia
Comeniana et historica č 55-56 1996 roč XXVI s 7-9
- Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958
- Popelovaacute Jiřina Komenskeacuteho filosofie ve vztahu k filosofickyacutem systeacutemům 17
stoletiacute In Studia Comeniana et historica č 30 1985 roč XV s 16-20
- Priesner Claus Figala Carin (eds) Lexikon alchymie a hermetickyacutech věd Praha
2006
- Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of
Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi
platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181-195
- Sousediacutek Stanislav Komenskeacuteho filozofie v souvislostech myšlenkoveacuteho vyacutevoje
doby In Studia Comeniana et historica č 8-9 1974 roč IV s 15-38
- 103 -
- Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische
Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I II BerlinNew York 1998
- Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana
Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 1-15
- Schadel Erwin Komenskyacutes Emendationstriadik im reformatiorischen und speziell
sozinianischen Umfeld In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII
s 91-111
- Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do
slobode mišljenja Zagreb 1997
- Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru
Zagreb 1992
- Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis
philosophica č 22 1996 s 343-355
- Yates Frances A Rozenkruciaacutenskeacute osviacutecenstviacute Praha 2000
- 104 -
Anotace
Diplomovaacute praacutece Filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho ve světle
jejich vrcholnyacutech děl se snažiacute zodpovědět otaacutezku po vztahu Jana Amose Komenskeacuteho
k filosofickeacutemu diacutelu Francesca Patriziho Pro tento uacutečel je v jejiacute prvniacute čaacutesti analyzovaacuteno
nejvyacuteznamnějšiacute filosofickeacute diacutelo J A Komenskeacuteho Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute
lidskyacutech ve druheacute čaacutesti pak opus magnum chorvatskeacuteho myslitele Francesca Patriziho
Nova de universis philosophia Teprve třetiacute čaacutest praacutece přichaacuteziacute s komparaciacute obou
filosofickyacutech systeacutemů a naacuteslednyacutem vyliacutečeniacutem jejich totožnostiacute či analogiiacute a rozdiacutelů
mezi nimi Ve studii je rovněž řešena otaacutezka doby setkaacuteniacute Jana Amose Komenskeacuteho
s tiacutemto Patriziho vrcholnyacutem spisem
Autor Bc Jan Čiacutežek
Katedra filozofie Filozofickaacute fakulta Univerzita Palackeacuteho v Olomouci
Naacutezev diplomoveacute praacutece Filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho
ve světle jejich vrcholnyacutech děl
Vedouciacute diplomoveacute praacutece doc PhDr Tomaacuteš Nejeschleba PhD
Počet znaků 133 884
Počet přiacuteloh 0
Počet titulů použiteacute literatury 65
Kliacutečovaacute slova Jan Amos Komenskyacute Francesco Patrizi Obecnaacute porada o naacutepravě
věciacute lidskyacutech Nova de universis philosophia komeniologie renesančniacute filosofie
metafyzika světla světlo panaugia triadismus
- 105 -
Annotation My diploma thesis The Philosophy of Francesco Patrizi and John Amos Comenius in
the Light of Their Greatest Works seeks the answer to the question of what the John
Amos Comeniuslsquo relationship to the philosophical work of Francesco Patrizi was like
Following the purpose of my work the most important philosophical work of J A
Comenius De rerum humanarum emendatione consultatio catholica is analyzed in its
first part whereas the opus magnum of the Croatian thinker Francesco Patrizi Nova de
universis philosophia is explicated in the second part In the third part of my thesis at
last both philosophical systems are compared followed by the depiction of their
common features or analogies and differences between them My thesis also deals with
the question of when Comenius could have encountered the Patrizirsquos greatest work
Author Bc Jan Čiacutežek
Department of Philosophy Philosophical Faculty Palacky University in Olomouc
Name of thesis The Philosophy of Francesco Patrizi and John Amos Comenius in
the Light of Their Greatests Works
Supervisor doc PhDr Tomaacuteš Nejeschleba PhD
Number of text characters 133 884
Number of appendices 0
Number of works cited and works consulted 65
Key words John Amos Comenius Francesco Patrizi De rerum humanarum
emendatione consultatio catholica Nova de universis philosophia comeniology the
Renaissance philosophy the light metaphysics light panaugia triadism
- 1 -
Obsah
1 Uacutevodhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 2
2 Francesco Patrizihelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 7
21 Stručnaacute biografiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 7
22 Nova de universis philosophiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 11
221 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahuhelliphelliphelliphelliphelliphellip 11
222 Patriziho pojetiacute noveacute filosofiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 15
223 Hierarchie jsouciacutehohelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 16
224 Čtyři principyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 24
225 Prostorhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 26
226 Světlohelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 29
227 Teplo a tokhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 39
228 Nova de universis philosophia jako koherentniacute filosofickyacute
systeacutemhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip
41
3 Jan Amos Komenskyacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 47
31 Biografickaacute poznaacutemkahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 47
32 De Rerum humanarum emendatione consultatio catholicahelliphelliphelliphelliphellip 47
321 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahuhelliphelliphelliphelliphelliphellip 47
322 Panegersiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 54
323 Panaugiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 57
324 Pansofia Pampaedia Panglottiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 67
325 Panorthosia a Pannuthesiahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 74
4 Francesco Patrizi a Jan Amos Komenskyacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 78
41 Totožnostihelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 78
42 Analogiehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 86
43 Rozdiacutelyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 92
44 Doplněniacutehelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 93
5 Zaacutevěrhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 96
6 Seznam použityacutech pramenů a literatury helliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99
61 Pramenyhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99
62 Literaturahelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 99
Anotace Annotationhelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphelliphellip 104
- 2 -
1 Uacutevod
Předniacute češtiacute historikoveacute filosofie v řadě svyacutech studiiacute v nichž se ve většiacute či menšiacute miacuteře
dotkli osoby nejvyacuteznamnějšiacuteho chorvatskeacuteho renesančniacuteho myslitele Franceska
Patriziho opakovaně připomiacutenali že se zdaacute byacutet pravděpodobnou skutečnost že praacutevě
pod vlivem jeho stěžejniacuteho filosofickeacuteho diacutela Nova de universis philosophia
zformuloval Jan Amos Komenskyacute kliacutečoveacute teze sveacute filosofickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute
koncepce jež naacutesledně vtělil do sveacuteho opus magnum ndash Obecneacute porady o naacutepravě věciacute
lidskyacutech Současně s tiacutem však zdůrazňovali že praacutece jež by Komenskeacuteho poměr
k Patriziho filosofii na zaacutekladě fundovaneacute filosofickeacute a historicko-filosofickeacute analyacutezy
reflektovala dosud k dispozici neniacute1 Pro začiacutenajiacuteciacuteho badatele v oblasti historie
renesančniacute filosofie a komeniologie neniacute proto většiacute vyacutezvy nežli pokusit se otaacutezky jež
položili spiritus agentes jeho filosofickeacuteho vyacutevoje v uacuteplnosti a beze zbytku zodpovědět
Teacutematu vztahu filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho nebyla
v českeacutem vědeckeacutem prostřediacute věnovaacutena dosud žaacutednaacute speciaacutelniacute studie Otaacutezky možneacute
vzaacutejemneacute relace a ideoveacute provaacutezanosti obou renesančniacutech myslitelů byly nastiacuteněny
spiacuteše jen v obecneacutem historicko-filosofickeacutem kontextu v raacutemci obšiacuternějšiacutech pojednaacuteniacute2
Poněkud přiacuteznivěji se situace jeviacute v celoevropskeacutem kontextu kde lze naleacutezt historicko-
filosofickeacute praacutece třech badatelek zaměřeneacute explicite na uchopeniacute relace mezi
Franceskem Patrizim a J A Komenskyacutem Mezi nimi stojiacute v popřediacute diacutelo chorvatskeacute
historičky filosofie Ljerky Schiffler jež se otaacutezky po vlivu filosofie Franceska Patriziho
na Jana Amose Komenskeacuteho dotkla v několika svyacutech studiiacutech pokusu o jejiacute
zodpovězeniacute pak věnovala samostatnou kapitolu ve sveacute publikaci Humanizam bez
granica hrvatska filozofija u Europskom obzoru3 Rovněž je třeba zmiacutenit se o
1 K tomu srov zejm Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 84 či Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 155 2 K tomu srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 83-89 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 147-160 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533-564 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 1-15 ad 3 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja
- 3 -
zaacuteslužneacutem pokusu německeacute badatelky Elisabeth von Erdmann-Pandžić uchopit možnou
provaacutezanost obou renesančniacutech filosofů skrze jimi shodně užiacutevanyacute pojem panaugia4
Nesmiacuteme konečně opomenout ani studii italskeacute komenioložky Marty Fattori La filosofia
del rinascimento italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi5
Jakkoliv jsou tyto studie zaacuteslužneacute a co do teacutematu mimořaacutedneacute shodujiacute se všechny
ve sveacute obecnosti v ohledu na přiacutestup k analyzovaneacutemu probleacutemu Povaha vztahu mezi
Patrizim a Komenskyacutem je v nich uchopena buďto jen z pohledu na jeho vybraneacute
aspekty (Erdmann-Pandžić) anebo spiacuteše jen stručně nastiacuteněna bez hlubšiacute analyacutezy (resp
jejiacuteho doloženiacute) primaacuterniacutech zdrojů (Schiffler) Marta Fattori pak ve sveacute praacuteci nabiacuteziacute
spiacuteše obecnou historicko-filosofickou analyacutezu některyacutech Komenskeacuteho naacutezorů v nichž
se snažiacute naleacutezt odraz myšlenek řady renesančniacutech filosofů mezi nimi pak i Franceska
Patriziho Stav dosavadniacuteho baacutedaacuteniacute na tomto poli tedy jednoznačně vyzyacutevaacute k hlubšiacutemu
důkladnějšiacutemu a komplexniacutemu prozkoumaacuteniacute vyacuteše nastiacuteněneacute problematiky Tato
diplomovaacute praacutece si klade za ciacutel na podobneacute vyacutezvy odpovědět
V žaacutedneacutem přiacutepadě však neniacute ciacutelem teacuteto studie dokaacutezat spojeniacute mezi filosofiiacute
Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho ndash totiž stanovit předem zaacutevěry k nimž
je nutneacute dojiacutet a v průběhu celeacute historicko-filosofickeacute praacutece pak jen hledat vhodneacute
argumenty jež je podporujiacute Určujiacuteciacute snahou teacuteto praacutece je nejprve se taacutezat
problematizovat skrze důslednyacute rozbor pramenů vypracovat otaacutezky a teprve posleacuteze
pokusit se na ně v uacuteplnosti odpovědět
Tomu odpoviacutedaacute rovněž i struktura a formaacutelniacute koncepce teacuteto studie jež sestaacutevaacute ze
třiacute kliacutečovyacutech čaacutestiacute V prvniacute je analyzovaacuteno stěžejniacute filosofickeacute diacutelo Franceska Patriziho
Nova de universis philosophia6 Druhaacute je věnovaacutena Obecneacute poradě o naacutepravě věciacute
lidskyacutech Jana Amose Komenskeacuteho7 Obě čaacutesti jsou pojaty jako oddělenaacute a nezaacutevislaacute
pojednaacuteniacute sledujiacuteciacute jedinyacute zaacuteměr vyliacutečit co nejuacuteplněji a nejkomplexněji filosofickeacute
postoje zkoumanyacutech autorů Oběma předchaacuteziacute stručnaacute bibliografickaacute poznaacutemka u
Patricia ndash českeacute odborneacute veřejnosti meacuteně znaacutemeacuteho ndash obšiacuternějšiacute u Comenia zredukovanaacute
na vyliacutečeniacute nezbytnyacutech uacutedajů (opatřenaacute odkazy na přiacuteslušnou podrobnějšiacute literaturu)
Zagreb 1997 a Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 343-355 4 Srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 113-125 5 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305-331 6 Kapitola 2 a přiacuteslušneacute oddiacutely 7 Kapitola 3 a přiacuteslušneacute oddiacutely
- 4 -
Teprve třetiacute ndash zastřešujiacuteciacute a završujiacuteciacute ndash čaacutest teacuteto studie přichaacuteziacute s
kladeniacutem otaacutezek po vzaacutejemneacutem poměru8 obou renesančniacutech myslitelů a hledaacuteniacutem
naacuteležityacutech odpovědiacute9 Domniacutevaacutem se že jedině takoveacuteto pojetiacute praacutece umožňuje
zodpovědnyacute a nepředpojatyacute přiacutestup k celeacute problematice a rovněž ndash což je nejdůležitějšiacute
ndash dosaženiacute objektivity zaacutevěrů baacutedaacuteniacute alespoň v teacute miacuteře jiacutež je historik filosofie (jenž
však současně nikdy nepřestaacutevaacute byacutet člověkem) vůbec schopen Jakyacutekoliv jinyacute přiacutestup by
ostatně odporoval přesvědčeniacute samotneacuteho J A Komenskeacuteho jenž ve druheacute předmluvě
ke sveacute Pansofii charakterizuje ideaacutelniacute podobu vztahu k teoretickeacute činnosti naacutesledovně
bdquo[hellip] zaacuteměr je nic neposuzovat předem neřiacutedit se žaacutednyacutem podle libosti
utvořenyacutem pořaacutedkem nyacutebrž kraacutečet samotnyacutemi prameny světla a kudy naacutes ony
povedou rozdělujiacutece se do svyacutech proudů tudy je naacutesledovatldquo10
Vyacutesledky teacuteto diplomoveacute praacutece jsou pak shrnuty v jejiacutem zaacutevěru (kapitola 5)
Hlavniacutem ciacutelem teacuteto studie je tedy analyacuteza a charakteristika poměru Jana Amose
Komenskeacuteho k filosofickeacutemu diacutelu Franceska Patriziho Filosofickaacute a historicko-
filosofickaacute analyacuteza obsaženaacute v teacuteto studii je zaměřena vyacutehradně k nejvyacuteznamnějšiacutem
filosofickyacutem diacutelům obou autorů jimiž jsou Patriziho Nova de universis philosophia a
Komenskeacuteho Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Tato skutečnost je ovlivněna
zejmeacutena předpokladem že se Komenskyacute setkal praacutevě s tiacutemto Patriziho diacutelem jež je
ostatně jedinou ucelenou koncepciacute jeho filosofickyacutech naacutezorů11 Toteacutež je pak možneacute řiacuteci
rovněž o Komenskeacuteho Poradě jež představuje nejuacuteplnějšiacute a nejvyzraacutelejšiacute shrnutiacute jeho
filosofickyacutech stanovisek
Protože je vyacuteklad Patriziho filosofie vtěleneacute do Nova de universis philosophia
českeacutemu čtenaacuteři dostupnyacute spiacuteše jen v raacutemci obecnějšiacutech historicko-filosofickyacutech
8 Hovořiacutem v tomto ohledu spiacuteše o poměru nežli o vztahu neboť slovo bdquovztahldquo v sobě implicite již předpoklaacutedaacute jistou provaacutezanost Tu ndash byla-li nějakaacute ndash je však třeba teprve doložit 9 Kapitola 4 a přiacuteslušneacute oddiacutely ačkoliv otaacutezka jinyacutech možnyacutech zdrojů Komenskeacuteho filosofickyacutech naacutezorů v každeacutem ohledu přesahuje raacutemec teacuteto praacutece na jistyacutech miacutestech kapitol 3 a 4 se jiacute přesto ndash je-li to nutneacute pro naacuteležiteacute a komplexniacute pochopeniacute Comeniovyacutech naacutezorů a jejich geneze ndash ve stručnosti zabyacutevaacutem popř poukazuji na literaturu jež se k niacute vztahuje bezprostředně Tato tendence však neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě určujiacuteciacute ndash hlavniacutem zaacutejmem teacuteto praacutece je opětovně zdůrazňuji postihnout charakter poměru J A Komenskeacuteho k teoretickeacutemu diacutelu F Patriziho 10 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 41 K podrobnostem bibliografickeacuteho zaacuteznamu srov pozn č 14 a 234 v teacuteto praacuteci 11 K tomu srov bliacuteže kapitoly 2 a 4 teacuteto praacutece
- 5 -
naacutestinů12 klade si tato praacutece za ciacutel teacutež přibliacutežit Patriziho filosofickou koncepci
v komplexniacutem uceleneacutem a přehledneacutem podaacuteniacute
Vyacuteše nastiacuteněneacute snahy reflektuje rovněž metodologickaacute koncepce celeacute praacutece jež je
primaacuterně založena na analyacuteze a naacutesledneacute komparaci pramenů ndash Patriziho Nova de
universis philosophia dostupneacute badatelům v latinskeacutem originaacutele a jeho chorvatskeacutem
překladu13 a Komenskeacuteho Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech přeloženeacute z latiny do
českeacuteho jazyka na přelomu osmdesaacutetyacutech a devadesaacutetyacutech let minuleacuteho stoletiacute14
Praacutece s primaacuterniacutemi zdroji se opiacuteraacute takeacute o využitiacute sekundaacuterniacute a terciaacuterniacute literatury
Mezi pracemi jež se filosofii Franceska Patriziho věnujiacute nejuacuteplněji a nejpodrobněji je
na miacutestě jmenovat zejmeacutena v mnoha ohledech dosud nepřekonanou studii americkeacuteho
badatele Benjamina Brickmana An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de
universis philosophia dvojjazyčnou chorvatsko-anglickou monografii Žarka Dadiće
Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodoznanstvena misao Franciscus
Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought či různeacute
publikace pochaacutezejiacuteciacute z pera chorvatskeacute badatelky Ljerky Schiffler15
Filosofickyacutem naacutezorům Jana Amose Komenskeacuteho vtělenyacutem do jeho Porady o
naacutepravě věciacute lidskyacutech věnovala pozornost řada českyacutech badatelů Okolnosti vzniku
Konzultace se snažila postihnout již v padesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Jiřina
Popelovaacute ve sveacute publikaci Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě16 Velmi
vyacuteznamneacute jsou však předevšiacutem praacutece Dagmar Čapkoveacute Jaromiacutera Červenky Pavla
Flosse Jana Patočky jakož i dalšiacutech komeniologů17
12 Srov Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259-272 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 113-127 Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 79-105 13 Vychaacuteziacutem z latinskeacuteho originaacutelu (tzv ferrarskeacute vydaacuteniacute srov dalšiacute vyacuteklad) vydaneacuteho společně s chorvatskyacutem překladem Tomislava Ladana a Serafina Hrkača v Zaacutehřebu v roce 1979 Srov bliacuteže kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury k podrobnostem bibliografickeacuteho zaacutepisu diacutela srov oddiacutel 221 teacuteto praacutece pozn č 36 14 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech II svazek Praha 1992 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 V dalšiacutem textu užiacutevaacutem zkraacuteceneacuteho bibliografickeacuteho zaacutepisu K tomu srov oddiacutel 321 teacuteto studie pozn č 234 15 Zejmeacutena pak Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 K dalšiacutem publikaciacutem autorky jakož i dalšiacute literatuře pojednaacutevajiacuteciacute o filosofii Franceska Patriziho (vyliacutečeneacute zejmeacutena v jeho opus magnum) pak srov přehled literatury v šesteacute kapitole teacuteto studie 16 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 kritickyacute naacutehled tohoto diacutela a některyacutech jeho zaacutevěrů je předložen v kapitole 3 teacuteto studie Hodnoceniacute jednotlivyacutech sekundaacuterniacutech zdrojů je pak soustředěno ponejviacutece ve 4 kapitole 17 K tomu srov kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury
- 6 -
Seznam všech užityacutech pramenů a literatury je uveden na konci teacuteto studie
(kapitola 6)
Praacuteci jež je rozčleněna v jednotliveacute kapitoly (označeneacute arabskyacutemi čiacuteslicemi) a
jejich přiacuteslušneacute oddiacutely uzaviacuteraacute konečně anotace v českeacutem a anglickeacutem jazyce
- 7 -
2 Francesco Patrizi
21 Stručnaacute biografie18
Francesco Patrizi znaacutemyacute historikům renesančniacute filosofie rovněž v chorvatskeacute (Franjo
PetrićPetriš) či latinizovaneacute (Franciscus Patricius) podobě sveacuteho jmeacutena pochaacuteziacute
z chorvatskeacuteho ostrova Cresu19 Narodil se zde 25 dubna 1529 jako potomek
šlechtickeacuteho rodu pochaacutezejiacuteciacuteho původně z Bosny20 Přestože byl Cres od roku 1409
pod Benaacutetskou nadvlaacutedou a Patrizi saacutem straacutevil podstatnou čaacutest sveacuteho života na
Apeninskeacutem poloostrově (a co je snad nejpozoruhodnějšiacute sveacute spisy publikoval v latině
či italštině) považoval se po celyacute svůj život za Chorvata O tom svědčiacute mimo jineacute i
skutečnost že se během sveacuteho pobytu v Řiacutemě stal členem společenstviacute sdružujiacuteciacuteho
vyacutehradně studenty z Dalmaacutecie21
Současniacute badateleacute se shodujiacute v naacutezoru že kořeny Patriziho vzdělaacuteniacute je možneacute
vysledovat již na jeho rodneacutem ostrově Cresu Velkeacute zaacutesluhy na pozdějšiacutem rozvoji jeho
osobnosti připisujiacute jak jeho otci tak i stryacuteci Ivanu Juraji s niacutemž se zuacutečastnil několika
vaacutelečnyacutech vyacuteprav a jenž jej v roce 1542 poslal do Benaacutetek aby zde nabyl dalšiacuteho
vzdělaacuteniacute Stryacutecův zaacuteměr vychovat z mladeacuteho Franje kupce však po jisteacute době zaacutesadniacutem
18 Českeacutemu čtenaacuteři je v jeho mateřskeacutem jazyce Patriziho biografie dostupnaacute pouze ve dvou publikaciacutech Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259 a Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 115-116 V cizojazyčneacute literatuře je k dispozici velmi přehlednaacute biografie z pera Ž Dadiće Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23-33 Daacutele srov prvniacute chorvatskou souhrnnou biografii Patriziho Premec Vladimir Franciscus Patritius Zagreb 1968 s 7-22 daacutele pak srov rovněž Copenhaver B P Schmitt Ch B Renaissance Philosophy A History of Western Philosophy III Oxford 1992 s 187-195 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 173 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 19-23 Pro podrobnyacute přehled autorů biografickyacutech a historicko-filosofickyacutech praciacute o Patrizim srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 126 19 Saacutem Patrizi užiacuteval nejčastěji sveacuteho jmeacutena v podobě Patricius (v latinsky psaneacute korespondenci a spisech) a Patrizi (v přiacutepadě tvorby v italskeacutem jazyce) O spraacutevneacute podobě filosofova jmeacutena v chorvatštině se dosud vedou živeacute diskuse Jako dvě nejpravděpodobnějšiacute formy se jeviacute jmeacutena Petrić a Petriš Bliacuteže k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23-27 kde se Dadić přiklaacuteniacute k druheacute variantě Daacutele pak srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 pozn č 2 na s 19-20 a Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 pozn č 1 na s 125 20 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 23 21 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 25 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 23
- 8 -
způsobem přehodnotil jeho otec Ten jej poslal raději za hlubšiacutem studiem do bavorskeacuteho
Ingolstadtu Zde byl pod vedeniacutem sveacuteho přiacutebuzneacuteho Matija Vlačića Ilirika poprveacute
zasvěcen do starořečtiny v jejiacutemž studiu pokračoval i po sveacutem naacutesledneacutem naacutevratu na
rodnyacute Cres22
V roce 1547 odchaacuteziacute poslušen otcova přaacuteniacute do Padovy studovat na leacutekařskou
fakultu zdejšiacute univerzity Mediciacutena však nebyla tehdy osmnaacutectileteacutemu Patrizimu ani
zdaleka tak bliacutezkou jako filosofie jejiacutež přednaacutešky zde se zaujetiacutem rovněž navštěvoval
Zatiacutemco přednaacutešky z aristotelskeacute filosofie a logiky jej přiacuteliš nezaujaly vypraacutevěniacute
jednoho františkaacutena o platonismu v něm zanechala silnyacute dojem23 Čerstvě probuzenyacute
zaacutejem Franceska nakonec dovedl ke studiu Ficinovy knihy Theologia Platonica či děl
kniacutežete svornosti Giovanniho Pika della Mirandoly bdquoTento okamžik byl jistě
rozhodujiacuteciacutem pro Petrišovu filosofickou orientaci Přijal Platoacutenovu filosofii jež se stala
zaacutekladem jeho celeacuteho budouciacuteho diacutelaldquo zdůrazňuje ve sveacute monografii Žarko Dadić24
Studia mediciacuteny Patrizi opustil definitivně roku 1551 když zemřel jeho otec Stjepan25
Z teacuteto doby pochaacuteziacute rovněž jeho prvniacute politicko-filosofickyacute spis La cittagrave felice vydanyacute
roku 1553 v Benaacutetkaacutech26
Dalšiacutem z Patriziho vyacuteznamnyacutech životniacutech mezniacuteků byla leacuteta 1561 až 1568 kdy
působil na Kypru nejprve ve službaacutech benaacutetskeacuteho aristokrata Contariniho a posleacuteze
kyperskeacuteho arcibiskupa Filippa Mocenigo Zaměstnaacuten zde byl zejmeacutena spraacutevniacutemi
funkcemi a intenzivniacute filosofickeacute tvorbě se tak začal opět věnovat až v roce 1568 po
sveacutem naacutevratu do Benaacutetek27 Po kraacutetkeacute době přijal nabiacutedku působit jako dvorniacute filosof
katalaacutenskeacuteho miacutestokraacutele v Barceloně kde se již mohl nerušeně věnovat filosofii28 Podle
zaacutevěrů Dadićova baacutedaacuteniacute neniacute rozsah Patriziho filosofickeacuteho diacutela jemuž se během sveacuteho
22 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 10 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 27 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 19-21 23 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 118 24 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 27-29 K tomu srov daacutele Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 21 25 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 10 26 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 79 27 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29 28 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29
- 9 -
barcelonskeacuteho pobytu věnoval přesně znaacutem Jeviacute se však podle něj nepochybnyacutem že
praacutevě zde započal svou kritiku Aristotelovy filosofie29 Ostatně praacutevě během sveacuteho
působeniacute v Katalaacutensku Patrizi koncipuje sveacute Discussiones peripateticae jejichž prvniacute
vydaacuteniacute spatřilo světlo světa v Benaacutetkaacutech roku 1571 a jež (mimo jineacute) platiacute za kritickeacute
vypořaacutedaacuteniacute se s Aristotelovyacutemi filosofickyacutemi naacutezory30
V roce 1577 se Francesco Patrizi odrazen svyacutemi neuacutespěšnyacutemi pokusy o
samostatnou obchodniacute činnost jakož i finančniacute nespolehlivostiacute sveacuteho patrona ndash
Katalaacutenskeacuteho miacutestokraacutele ndash vraciacute na Apeninskyacute poloostrov31 Po kraacutetkeacutem pobytu
v Modeně mu bylo veacutevodou Alfonsem II drsquoEste nabiacutednuto miacutesto profesora platonismu
na univerzitě ve Ferraře kde setrval až do roku 159232
Mezi historiky renesančniacute filosofie neniacute sporu o tom že praacutevě bdquoferrarskeacuteldquo obdobiacute je tiacutem
v Patriziho životě myslitelsky nejplodnějšiacutem a nejpřiacutenosnějšiacutem O tom svědčiacute konečně i
diacutela jež v tomto uacutedobiacute publikoval Řadiacute se mezi ně latinskeacute překlady Jana Filopona
Grammatika (Joannis Philoponi [hellip] Expositiones in omnes XIII Aritotelis libros eos
qui vocantur metaphysici quas Franciscus Patricius de Graecis Latinas fecerat)
Proklovyacutech Zaacutekladů teologie a Zaacutekladů fyziky (Procli [hellip] Elementa theologica et
physicahellipquae Franciscus Patricius de graecis fecit Latina) či tzv Herma Trismegista
(Hermis Trismegisti libelli integri XX et fragmenta) noveacute vydaacuteniacute Peripatetickyacutech
diskuziacute (v roce 1581 v Basileji) či zveřejněniacute Patriziho stěžejniacuteho diacutela ndash Nova de
universis philosophia ndash vydaneacuteho v roce 1591 ve Ferraře v němž chorvatskyacute filosof
nyniacute již konstruktivně navazuje na svou destrukci Aristotela a pozitivně vytyčuje svůj
vlastniacute novoplatonskyacute filosofickyacute systeacutem33
29 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 31 30 K tomu srov kupř Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 14 či Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 259 Teoretickyacute obsah Peripatetickyacutech diskusiacute však neniacute předmětem zkoumaacuteniacute teacuteto praacutece K Patriziho vztahu k Filosofovi srov podrobněji oddiacutel 221 teacuteto praacutece K filosofickeacutemu obsahu Peripatetickyacutech diskusiacute srov kupř Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 79-90 31 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 29-31 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 115 32 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 11 Kristeller skutečnost že pro Patriziho byla zvlaacutešť ustavena katedra platonskeacute filosofie hodnotiacute jako bdquo[hellip] vzaacutecnyacute ne-li ojedinělyacute přiacutepad uacutespěšneacuteho pronikaacuteniacute renesančniacuteho platonismu do univerzitniacute vyacuteuky filosofieldquo Srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 119 33 Pro uacuteplnyacute soupis Patriziho diacutela srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 79-81 Premec Vladimir Franciscus Patritius Zagreb
- 10 -
V roce 1592 byl Patrizi papežem Klementem VIII povolaacuten do Řiacutema na zdejšiacute
Univerzitu La Sapienza34 Ve velmi kraacutetkeacute době však odchaacuteziacute z aktivniacuteho veřejneacuteho
života a 7 uacutenora 1597 v Řiacutemě v koleji řaacutedu Sv Jeronyacutema umiacuteraacute35 Podrobneacute udaacutelosti
posledniacutech let jeho života jakož i osudy jeho teoretickeacuteho diacutela jsou vyliacutečeny
v naacutesledujiacuteciacutem oddiacutele (221)
1968 s 22-53 V komentovaneacute verzi rovněž viz Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 116-118 Daacutele srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 22-23 a 297-300 Na tomto miacutestě nutno zdůraznit že součaacutestiacute vydaacuteniacute Nova de universis philosophia byly mj rovněž Patrizim přeloženaacute Chaldejskaacute oraacutekula či spisy tzv Herma Trismegista Intenzivniacute zaacutejem o propojeniacute prisca sapientia s novoplatonskou filosofickou tradiciacute a křesťanskyacutem učeniacutem je pro Patriziho pojetiacute filosofie typickyacutem Tato problematika však přesahuje tematickyacute raacutemec teacuteto studie Podrobněji k tomu proto srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 273-274 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 16 a 55 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 128-157 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 117-122 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 179-181 Leinkauf Thomas Il neoplatonismo di Francesco Patrizi come presupposto della sua critica ad Aristotele Firenze 1990 Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 101-105 K renesančniacutemu hermetismu pak srov Banić-Pajnić Erna Smisao i značenje Hermesove objave Uloga elemenata hermetičke filozofije u djelima hrvatskih renesansnih filozofa Zagreb 1989 zejm s 115-144 Muslow Martin (ed) Das Ende des Hermetismus Historische Kritik und neue Naturphilosophie in der Spaumltrenaissance Tuumlbingen 2002 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 131 Vasoli Cesare Frane Petrić i hermetička tradicija In Prilozi za istraživanje hrvatske filozofske baštine 9-10 1979 s 117-138 Vasoli Cesare Lrsquoidea della prisca scientia in Francesco Patrizi Roma 1985 K Zoroastrismu srov vyčerpaacutevajiacuteciacute studii Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I II BerlinNew York 1998 Ke zdrojům Patriziho filosofie obecně ndash za něž jsou v prvniacute řadě považovaacuteny praacutevě spisy novoplatonskeacute a chladejsko-hermetickeacute tradice ndash pak srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 143-153 188 209-224 a 263-274 či Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 346 a 348 34 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 11 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 116 35 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 33
- 11 -
22 Nova de universis philosophia
221 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahu
Diacutelo Nova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum sed
per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria patricii methodo
tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo Platonica rerum
universitatis a conditore Deo deducitur36 v němž Patrizi přichaacuteziacute s pozitivniacute koncepciacute
sveacuteho filosofickeacuteho přiacuterodně filosofickeacuteho a teologickeacuteho systeacutemu je publikovaacuteno
roku 1591 tedy přibližně po deseti letech od uveřejněniacute druheacuteho vydaacuteniacute Peripatetickyacutech
diskuziacute Konečneacute verzi jeho Noveacute filosofie však předchaacutezela intenziacutevniacute přiacutepravnaacute praacutece
Svědčiacute o tom spisy koncipovaneacute v průběhu 80 let šestnaacutecteacuteho stoletiacute jež se později
staly zaacutekladem jeho opus magnum V roce 1587 vydaacutevaacute Patrizi ve Ferraře spis De
rerum natura libri II priores alter de spatio physico alter de spatio mathematico jenž
ndash podle zjištěniacute Benjamina Brickmana ndash obsahově přibližně odpoviacutedaacute prvniacutem dvěma
knihaacutem Pancosmie tedy čtvrteacute čaacutesti Nova de universis philosophia37 Ve stejneacutem roce
pak přichaacuteziacute se spisem Della nuova geometrica libri XV kteryacute bude později v upraveneacute
podobě vtělen do Nova de universis philosophia jako třetiacute kniha jejiacute Pancosmie38
Stejně tak prvniacute čaacutest Patriziho nejvyacuteznamnějšiacuteho diacutela Panaugia ndash jež je
předmětem důkladnějšiacuteho zkoumaacuteniacute v oddiacutele 226 teacuteto studie ndash byla sepsaacutena již roku
158839 a koncipovaacutena jako součaacutest budouciacuteho diacutela ndash Nova de universis philosophia40
Panaugia pojednaacutevajiacuteciacute o metafyzickyacutech a přiacuterodně-filosofickyacutech vlastnostech
světla sestaacutevaacute z deseti knih41 Druheacute čaacutesti Nova de universis philosophia Panarchii jež
36 Daacutele cituji jen jako Nova de universis philosophia Novaacute filosofie o univerzech či jako NUP V poznaacutemkoveacutem aparaacutetu odkazuji na jednotliveacute citovaneacute čaacutesti diacutela zkraacutecenyacutem zaacuteznamem Kupř NUP I 2 14b kde prvniacute řiacutemskaacute čiacuteslice značiacute jednu ze čtyř knih Nova de universis philosophia v pořadiacute druhaacute arabskaacute čiacuteslice označuje čiacuteslo kapitoly a konečně třetiacute arabskaacute čiacuteslice referuje k původniacute paginaci s poukazem na sloupec původniacuteho textu (a-d) 37 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 25 Tento naacutezor potvrzuje rovněž i Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 38 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 25 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 pozn č 40 a 41 na s 162-163 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 118 39 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 26 40 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43
- 12 -
se zaobiacuteraacute hierarchiiacute jsoucen a Patriziho teologickyacutemi naacutezory42 je vyčleněno
dvaadvacet knih43 Třetiacute čaacutest Pampsychia přibližujiacuteciacute Patriziho naacutezory na duši čiacutetaacute pět
knih44 a konečně čtvrtaacute čaacutest celeacuteho diacutela Pancosmia pojednaacutevajiacuteciacute o čtyřech
fundamentaacutelniacutech principech všeho jsouciacuteho (prostor světlost teplo a tok viz 224) a
Patriziho kosmologickyacutech naacutezorech je rozdělena do dvaatřiceti knih45
Patriziho původniacutem zaacuteměrem jak doklaacutedaacute Žarko Dadić bylo však koncipovat
svou novou filosofii do podoby spisu složeneacuteho pouze ze dvou knih Panaugie a
Pancosmie (kterou dokončil v srpnu 1589)46 S naacuteslednyacutem tematickyacutem rozšiacuteřeniacutem
sveacuteho diacutela zejmeacutena o problematiku vzduchu vody a země byl nucen svůj původniacute
zaacuteměr revidovat a ndash ve snaze uchovat konzistentnost celeacuteho opus ndash včlenit mezi dvě
staacutevajiacute čaacutesti dva oddiacutely zcela noveacute Panarchii a Pampsychii47 Benjamin Brickman se
domniacutevaacute že celek Nova de universis philosophia byl hotov již roku 1589 a že Patrizi
vaacutehal na radu svyacutech přaacutetel s publikaciacute diacutela až do roku 1591 pro obavy že by mohlo byacutet
po sveacutem vydaacuteniacute zakaacutezaacuteno bdquoPro člověka jenž udržoval s duchovniacutemi dobreacute vztahy
muselo miacutet podobneacute varovaacuteniacute zamyacutešlenyacute důsledekldquo podotyacutekaacute48 Žarko Dadić oproti
tomu přichaacuteziacute s naacutezorem že důvodem prodlevy mezi dokončeniacutem a samotnou publikaciacute
Patriziho Noveacute filosofie o univerzech byly spiacuteše materiaacutelniacute a proceduraacutelniacute obtiacuteže
Patriziho podle jeho přesvědčeniacute pozdrželo zejmeacutena jeho odchyacuteleniacute se od původniacuteho
zaacuteměru vystavět sveacute diacutelo jako celek složenyacute ze dvou čaacutestiacute (srov vyacuteše) bdquoOstatně takto
rozsaacutehleacute diacutelo nemohlo byacutet vytištěno před rokem 1591 Proto je těžkeacute uvěřit že hlavniacutem
důvodem proč bylo diacutelo publikovaacuteno až roku 1591 byl Petrišův strach z uveřejněniacute
jeho filosofickyacutech naacutezorů Naopak si jimi byl dost jistyacute a ani přinejmenšiacutem neočekaacuteval
že by mohlo byacutet jeho diacutelo zakaacutezaacutenoldquo49 Skutečně Patriziho nově uveřejněneacute diacutelo se
41 NUP I 1-10 1-23 42 Praacutevě tato čaacutest byla nejproblematičtějšiacutem miacutestem naacutesledneacute ciacuterkevniacute kritiky celeacuteho diacutela K tomu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 a 49 43 NUP II 1-22 1-48 (sic) 44 NUP III 1-5 49-59 45 NUP IV 1-32 61-153 K podrobnyacutem obsahům jednotlivyacutech knih srov uacutevod NUP či Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 24 46 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 47 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 Panarchia byla podle Dadićovyacutech zjištěniacute poprveacute zmiacuteněna v korespondenci z ledna roku 1591 což však podle něj nikterak neznamenaacute že obě noveacute čaacutesti byly skutečně dokončeny až tohoto roku 48 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 26 49 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45
- 13 -
zpočaacutetku vyhnulo jakeacutemukoliv zaacutejmu Kongregace indexu Vše se však změnilo se
začaacutetkem jeho působeniacute na Řiacutemskeacute univerzitě v roce 1592 Přednaacutešky chorvatskeacuteho
filosofa vzbudily zaacutejem o jeho myšlenky i jeho osobu ndash a to ve smyslu pozitivniacutem i
negativniacutem Nejkontroverznějšiacutem se jevil byacutet pravděpodobně Patriziho
antiaristotelismus (Benjamin Brickman jej ve sveacute studii opakovaně označuje za
nesmiřitelnyacute uacutetočnyacute a liacutečiacute filosofův vztah k Aristotelovi jako teacuteměř agresivniacute50) Řada
nařčeniacute a obviněniacute z rozpornosti filosofovyacutech myšlenek s oficiaacutelniacutem učeniacutem katolickeacute
ciacuterkve na sebe tedy nenechala dlouho čekat již v listopadu 1592 byl Patrizi Kongregaciacute
indexu vyzvaacuten aby sebe a sveacute diacutelo haacutejil51 Navzdory naacutesledneacutemu sepsaacuteniacute dvou
apologetickyacutech spisů byla Nova de universis philosophia v červenci roku 1594 umiacutestěna
na Index librorum prohibitorum z důvodu obsahu bdquotvrzeniacute a naacutezorů odporujiacuteciacutech
katolickeacutemu učeniacuteldquo52 Ferrarskeacutemu vydavateli Patriziho diacutela Mammarellovi se však
podařilo dosud nezabaveneacute (a tedy nezničeneacute) exemplaacuteře prodat benaacutetskeacutemu tiskaři
Roberto Meiettimu jenž měl miacuterně pozměnit vzhled knihy vynechat jejiacute nepodstatneacute
čaacutesti a vydat ji roku 1593 jako druheacute benaacutetskeacute vydaacuteniacute53 Jak ovšem poukazuje
Benjamin Brickman ferratskeacute a benaacutetskeacute vydaacuteniacute Nova de universis philosophia lze na
zaacutekladě hlubšiacute analyacutezy považovat za ndash z hlediska obsahu ndash jednu a tuteacutež verzi Patriziho
diacutela bdquoJedinyacute nespornyacute rozdiacutel se zdaacute byacutet v titulniacutech stranaacutech Kromě toho dedikace
předchaacutezejiacuteciacute různyacutem čaacutestem diacutela jsou v benaacutetskeacutem vydaacuteniacute uacuteplně nebo teacuteměř uacuteplně 50 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 14 a 18 (v angl orig bdquoviolent anti-Aristotelianismldquo) tiacutemto krajniacutem a nesmlouvavyacutem postojem je Patrizi z hlediska dějin platonsky orientovaneacute filosofie postaven na vyacutejimečneacute miacutesto jak poukazuje P O Kristeller (c d) s 119 Daacutele pak srov Girardi Karšulin Mihaela Filozofska misao Frane Petrića Zagreb 1988 s 57-202 Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 179-181 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181 Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 127 51 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 52 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 Ljerka Schiffler rovněž upozorňuje na problematičnost Patriziho snahy uveacutest v soulad s křesťanskyacutem učeniacutem filosofickeacute a teologickeacute naacutezory prisca sapientia K tomu srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 100 a pozn č 33 v teacuteto studii V otaacutezce doby umiacutestěniacute NUP na Index se odbornaacute literatura neshoduje Benjamin Brickman totiž uvaacutediacute až rok 1595 s odvolaacuteniacutem na skutečnost že ještě v řiacutejnu teacutehož roku je Patriziho diacutelo bulou papeže Klementa VIII chvaacuteleno a je mu vyjadřovaacuten souhlas Srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 17 Luc Deitz (c d s 140 a 158) a Ljerka Schiffler (c d z roku 1997 s 91) dokonce hovořiacute až o roce 1596 Jako prvniacute rok kdy se Nova de universis philosophia na Indexu již neobjevuje uvaacutediacute pak Deitz posledniacute leacuteto 19 stoletiacute ndash rok 1900 Srov Deitz c d tamt 53 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 49
- 14 -
vynechaacutenyldquo Americkyacute badatel tedy na zaacutekladě sveacute analyacutezy doklaacutedaacute že z hlediska
filosofickeacuteho obsahu jsou obě vydaacuteniacute totožnaacute (což ostatně podklaacutedaacute i srovnaacuteniacutem
typografickyacutech chyb v obou vydaacuteniacutech)54
Předtiacutem než přistoupiacuteme k podrobnějšiacute analyacuteze filosofickeacuteho obsahu Patriziho
vrcholneacuteho diacutela zbyacutevaacute pojednat ještě o jedneacute zaacutesadniacute otaacutezce Jak bylo uvedeno vyacuteše
vyacuteslednaacute podoba Nova de universis philosophia korespondovala s myslitelovyacutem
původniacutem zaacuteměrem vyjaacutedřit svůj filosofickyacute systeacutem ve spisu složeneacutem ze dvou čaacutestiacute
pouze v poměrně omezeneacute miacuteře Žarko Dadić v tomto ohledu hovořiacute dokonce o
bdquomechanickeacutem složeniacute čtyř děl bez žaacutedneacuteho zřejmeacuteho opraacutevněneacuteho důvodu
ospravedlňujiacuteciacuteho jejich spojeniacuteldquo55 Tato skutečnost naacutes pak podle jeho přesvědčeniacute
opravňuje interpretovat každou ze čtyř čaacutestiacute Noveacute filosofie jako samostatneacute diacutelo
odraacutežejiacuteciacute měniacuteciacute se vyzraacutelost Patriziho filosofickyacutech postojů56 Podobneacute zaacutevěry naviacutec
podporujiacute i studie P O Kristellera jenž nachaacuteziacute v celku Patriziho opus magnum řadu
disonanciacute57
V tomto světle se tedy jeviacute byacutet naprosto legitimniacutem interpretovat jednotliveacute ze
čtyř čaacutestiacute Noveacute filosofie o univerzech jako do jisteacute miacutery autarkniacute pojednaacuteniacute na druheacute
straně je však nenahliacutežet jako zcela disparaacutetniacute To platiacute zejmeacutena v přiacutepadě Pancosmie
jež bdquonemůže byacutet pochopena hlavně bez Panarchie a Pampsychieldquo58 V přiacutepadě
Panaugie si můžeme dovolit poněkud odvaacutežnějšiacute postoj a chaacutepat ji jako na ostatniacutech
třech čaacutestech NUP de facto nezaacutevislou Opravňuje naacutes k tomu zejmeacutena analyacuteza
okolnostiacute jejiacuteho vzniku (připomeňme že Panaugia vznikla tři roky před vydaacuteniacutem
celeacuteho diacutela a že současniacute badateleacute se dokonce pozastavujiacute nad skutečnostiacute proč nebyla
54 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 21 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 91 55 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45 56 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 45 57 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 120 Německyacute badatel se však k probleacutemu bohužel přiacuteliš nevyjadřuje Daacutele k teacuteto otaacutezce srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47 kde je zdůrazněno že Patrizi v Panaugii tvrdiacute že tělesnaacute i netělesnaacute jsoucna se nachaacutezejiacute v prostoru a v Pancosmii se vyjadřuje v tom smyslu že miacutesto v prostoru naacuteležiacute pouze jsoucnům tělesnyacutem K tomuto probleacutemu srov dalšiacute vyacuteklad 58 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47
- 15 -
publikovaacutena jako samostatnyacute spis59) Podle meacuteho přesvědčeniacute by však interpretace prvniacute
čaacutesti NUP jako izolovaneacuteho pojednaacuteniacute nebyla ani metodologicky ani filosoficky
šťastnou volbou Panaugia je jednak obsahově propojena se čtvrtou knihou Pancosmie
(k tomu bliacuteže 226) a jednak se zcela organicky proliacutenaacute s teoretickyacutem obsahem všech
čtyř čaacutestiacute Patriziho Noveacute filosofie o univerzech (jak se pokusiacutem dokaacutezat v oddiacutele 228)
K jejiacute interpretaci proto v oddiacutele 226 přistupuji v kontextu systematickeacuteho vyacutekladu
filosofickeacuteho obsahu Nova de universis philosophia jako celku60
222 Patriziho pojetiacute noveacute filosofie
Patrizi ihned na počaacutetku prvniacute knihy uacutevodniacute čaacutesti Nova de universis philosophia
Panaugie označuje sveacute diacutelo jako
bdquoNovam Veram Integram de universis conditurus Philosophiam sequentia uti
verissima pronunciare est ausus Pronunciata ordine persecutus Divinis
oraculis Geometricis necessitatibus Philosophicis rationibus clarissisimisque
experimentis comprobavitldquo61
Tato slova viacutece než vyacutestižně odraacutežejiacute jeho přesvědčeniacute o mimořaacutednosti filosofickeacuteho
přiacutenosu teacuteto noveacute filosofie
O tom že Patrizi sveacute diacutelo považoval za vskutku přelomoveacute svědčiacute ostatně již
dedikačniacute list předchaacutezejiacuteciacute vlastniacutemu filosofickeacutemu obsahu NUP adresovanyacute papeži
Řehoři XIV V něm Patrizi ndash s jistou daacutevkou neskromnosti ndash prohlašuje
bdquoQuinque hoc volumine pias omnes omnes Catholicae fidei consonas Gregori
Pater Beatissimus tibi afferimus philosophias Nostram recens conditam
Chaldaicam Zoroastri Hermetis Trismegisti Aegyptiam Aegyptiam aliam
Mysticam et aliam Platonis propriamldquo62
59 Srov vyacuteše daacutele srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 43 bdquoNeniacute znaacutemo proč Patrizi tento spis nepublikoval samostatně jak to učinil s pojednaacuteniacutem o prostoruldquo Daacutele srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 121 60 Podobnyacute naacutezor zastaacutevaacute rovněž Erna Banić-Pajnić Srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 253 61 NUP I 1 1a 62 NUP [Ad Gregorium XIIII] 1a
- 16 -
Vidiacuteme tedy že Patrizi svou novou filosofii pojiacutemal jako noveacute pravdiveacute a unifikujiacuteciacute
završeniacute třech předchaacutezejiacuteciacutech filosofickyacutech tradic prisca sapientia (novo)platonismu a
křesťanstviacute63 Ostatně jak již samotnyacute naacutezev Patriziho opus magnum napoviacutedaacute64 jeho
zaacuteměrem bylo vybudovat novyacute metodologickyacute systeacutem zahrnujiacuteciacute pozměněnyacute
aristotelskyacute (induktivně-)ascendenčniacute postup (bdquo[hellip] non per motum sed per lucem et
lumina ad primam causam ascediturldquo) platonskeacute (deduktivně-)descendenčniacute uvažovaacuteniacute
(bdquo[hellip] methodo Platonica rerum universitatis a conditore Deo deduciturldquo) a konečně
Patriziho vlastniacute metodu jejiacutemž jaacutedrem je kontemplace (bdquo[hellip] propria patricii methodo
tota in contemplationem venit Divinitas [hellip]ldquo)65 O Patriziho metodologii a jejiacutech
uacuteskaliacutech bude v uacuteplnosti pojednaacuteno v čaacutesti 228 teacuteto studie
Připomeňme však na tomto miacutestě Patriziho metodologickeacute motto jež se stane
fundamentem všech jeho filosofickyacutech zkoumaacuteniacute Podle jeho přesvědčeniacute je totiž třeba
poklaacutedat důraz na sveacute vlastniacute poznaacuteniacute nikoliv přičiacutetat primaacuterniacute a určujiacuteciacute zaacutevažnost
jakeacutekoliv autoritě66
223 Hierarchie jsouciacuteho
bdquoAnte Primum nihil
Post Primum omnia
A Principio omnia
Ab Uno omnia
A Bono omnia
A Deo Uno Trino omnia
Deus Bonum Unum Principium Primum
idem
Ab Uno Unitas primaria
Ab Unitate primaria Unitates omnes
63 Patriziho snaha propojit novoplatonismus s prisca sapientia a křesťanskyacutem učeniacutem byla již zdůrazněna Srov pozn č 33 v teacuteto studii 64 Nova de Universis Philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria patricii methodo tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo Platonica rerum universitatis a conditore Deo deducitur 65 Srov předchaacutezejiacuteciacute poznaacutemka daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 254 či Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 128 66 K tomu srov NUP I 8 19a Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 93
- 17 -
Ab Unitatibus Essentiae
Ab Essentiis Vitae
A Vitis Mentes
A Mentibus Animi
Ab Animis Naturae
A Naturis Qualitates
A Qualitatibus Formae
A Formis Corporaldquo67
Takto nastiňuje Patrizi v prvniacute knize Panaugie baacutezi sveacute celkoveacute filosofickeacute koncepce
již bude naacutesledně v dalšiacutech čaacutestech Nova de universis philosophia hlouběji rozviacutejet Za
uacutestředniacute bod teacuteto pasaacuteže zasluhujiacuteciacute naši primaacuterniacute pozornost je podle meacuteho naacutezoru na
miacutestě označit čtvrtyacute řaacutedek na němž stojiacute bdquoAb Uno omnialdquo68 Praacutevě tato dvě slova ndash
Unum a omnia ndash lze chaacutepat jako fundamentum filosofickeacuteho systeacutemu Noveacute filosofie o
univerzech Je obecně znaacutemo že Francesco Patrizi naacuteležiacute do tradice novoplatonsky
orientovaneacute filosofie jež předpoklaacutedaacute že vše jsouciacute je důsledkem emanace z jednoho
jedineacuteho počaacutetku Benjamin Brickman přichaacuteziacute ve sveacute disertaci s vyacutestižnyacutem
komparačniacutem scheacutematem v němž staviacute do jedneacute řady filosofickeacute postoje Ploacutetiacutena
Prokla Marsilia Ficina a praacutevě Franceska Patriziho Z jeho zaacutevěrů je patrneacute že rodaacutek
z Cresu měl filosoficky nejbliacuteže k Proklovi69 Co je však pro naše zkoumaacuteniacute podstatneacute
všichni jmenovaniacute filosofoveacute považujiacute za jedinyacute počaacutetek všeho Jedno70 Patrizi pro
tento počaacutetek užiacutevaacute (s největšiacute pravděpodobnostiacute sveacuteho71) pojmoveacuteho konstruktu ndash
unrsquoomnia ndash jenž věrně vystihuje jeho filosofickou koncepci vychaacutezejiacuteciacute z jednoty a
uacutestiacuteciacute v mnohost bdquoNeque ipsa illa omnia per quae primissimum illud unrsquoomnia est
67 NUP I 1 1a 68 NUP I 1 1a 69 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 pozn č 21 na s 35 S tiacutemto naacutezorem se ztotožňuje rovněž Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51 Problematika ideovyacutech zdrojů a možnyacutech vlivů na Patriziho filosofickeacute naacutezory však v každeacutem ohledu přesahuje teacutematickyacute raacutemec teacuteto praacutece K teacutematu tedy podrobněji srov např Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 94 a 102-131 70 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 35 K terminologickyacutem odlišnostem srov tamt 71 K tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141
- 18 -
appellatumldquo72 Fundament jeho filosofie však musiacute byacutet jedniacutem (unum) a všiacutem (omnia)
současně
bdquoEt omnia sunt in uno sed uniter Et unum uniter est omnia Et unum (liceat ita
fari) est Uno-mnia [sic]ldquo73
Užitiacute zdaacutenlivě kontradiktorickeacuteho novotvaru unrsquoomnia se tedy v tomto světle jeviacute byacutet
nanejvyacuteš vhodnyacutem a terminologicky precizniacutem rozhodnutiacutem74
Jedno tento počaacutetek předchaacutezejiacuteciacute všemu75 však nemůže bezprostředně vyuacutestit
v mnohost potřebuje k tomu prostředkujiacuteciacute princip jiacutemž je Patrizimu prvniacute stupeň
(gradus76) jeho ontologickeacute koncepce unitas primaria bdquoUnitas ergo quaedam primaria
ab uno est genita [hellip]ldquo77 Tato ndash v kontextu novoplatonskeacute filosofie ndash odpoviacutedaacute ideji
dobra78 Z niacute naacutesledně emanujiacute unitates omnes tedy ostatniacute ideje79 O těchto platiacute
72 NUP II 11 22c 73 NUP II 7 13d 74 Bliacuteže k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 75 NUP I 1 1a bdquoA Principio omnia Ab Uno omnialdquo Patrizi podobně jako jiniacute filosofoveacute novoplatonskeacute tradice ztotožňuje sveacute Jedno s Bohem bdquoDeus Bonum Unum Principium Primum idemldquo Cit dle NUP I 1 1a Bliacuteže k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 208 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 32 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51 Luc Deitz ve sveacute studii nicmeacuteně upozorňuje že o přesneacute povaze vztahu unrsquoomnia k Bohu nečiniacute Patrizi ve sveacutem diacutele žaacutedneacute explicitnějšiacute poznaacutemky Srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 pozn č 75 na s 166 76 bdquoHis autem post unum primum novem gradibus rerum tota constant universitas Qui quidem gradus ordine sunt dispositi a summo ad imum ita ut nullum inter eos vacuum sit relictum nulla locum habeat intercapedoldquo Cit dle NUP II 11 23d 77 NUP II 11 23a-b Srov ostatně NUP I 1 1a bdquoAb Uno Unitas primarialdquo Patrizi tento ontologickyacute stupeň ztotožňuje se Synem Božiacutem K tomu srov daacutele Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 37 78 Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 267 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 79 NUP I 1 1a Tento ontologickyacute stupeň ztotožňuje Patrizi s Duchem Svatyacutem K tomu srov rovněž Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 37
- 19 -
bdquoVel etiam sunt ipsae unitates super entia omnia et superessentiales Sed si sint
superessentiales ita ut cum essentis nihil communicent tunc inter ipsas et
essentias vacuum relinquetur intervallumldquo80
Dalšiacutem stupněm v Patriziho metafyzickeacutem systeacutemu tedy musiacute byacutet zaacutekonitě essentia jež
naacutesledně zaklaacutedaacute jsoucnost dalšiacutech ndash nižšiacutech ndash stupňů Nevyhnutelnost jejich geneze
prostřednictviacutem descendenčniacute emanace je podle Luca Deitze v Patriziho ontologickeacutem
systeacutemu ospravedlněna naacutesledujiacuteciacute uacutevahou
bdquoEsence je přiacutemo odvozena z nejdokonalejšiacutech jsoucen proto musiacute sama
představovat tento vrchol dokonalosti kteryacute jiacute odpoviacutedaacute v hierarchii jsouciacuteho
Jelikož je koneckonců odvozena z Boha a jelikož je Bůh živyacute musiacute obsahovat
život neboť život je nadřazen smrti Život implikuje pohyb a nejvyššiacute podobou
pohybu je duchovniacute a netělesnyacute pohyb jinyacutemi slovy kognitivniacute proces
intelektuldquo81
Stupni unitates ndash essentia ndash vita ndash intellectus vyvěrajiacuteciacutemi z unlsquoomnia jsou vymezena
čtyři vyššiacute poschodiacute Patriziho deviacutetipatroveacute ontologickeacute budovy Tyto čtyři stupně se
vyznačujiacute svojiacute netělesnostiacute nepomiacutejivostiacute ontologickou samostatnostiacute a neměnnostiacute
Jako netělesneacute se nenachaacutezejiacute v prostoru (k němu se mohou vztahovat pouze ve spojeniacute
s tělem) Nejsou složeny z čaacutestiacute a jsou tedy nedělitelneacute podstaty (individua essentia)
Oproti tomu čtyřem nejnižšiacutem stupňům naacuteležejiacute vlastnosti přesně opačneacute tedy tělesnost
a pomiacutejivost ontologickaacute zaacutevislost a proměnlivost Jsou situovaacuteny v prostoru a
vyznačujiacute se svou dělitelnou podstatou (dividua essentia)82
80 NUP II 11 23b 81 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 141 82 NUP II 11 22c-24d a zvlaacuteště NUP III 2 51c Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 32-33 a Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 a 55
- 20 -
Mezi oběma čtveřicemi (ktereacute pro svou zaacutesadniacute odlišnost nemohou byacutet spojeny) se ndash ve
středu ontologickeacute hierarchie ndash nachaacuteziacute duše (animus83) kteraacute je zaacuteroveň netělesnyacutem i
tělesnyacutem prostředkujiacuteciacutem stupněm84
bdquo[hellip] tertia quaedam in universitate erit natura non corporea non incorporea
Sed utrumque et incorporea et corporea ita ut media quaedam sit inter
utramqueldquo85
Duši tedy pojiacutemaacute jako bdquo incorporeum corporeumldquo86 Jak poukazuje Ljerka Schiffler (a
jak je jistě na prvniacute pohled zřejmeacute) postulovaacuteniacutem duše jako tertium quid mezi tělesnyacutem
a netělesnyacutem překonaacutevaacute Patrizi uacutezkeacute meze dualismu a řadiacute se tak k filosofickeacute tradici
triadickeacuteho uvažovaacuteniacute87
Duše prostředkujiacuteciacute mezi netělesnyacutemi a tělesnyacutemi jsoucny v descendenčniacute
emanaci pokračuje a utvaacuteřiacute jako svou podobu přirozenost (natura)88 Z přirozenosti pak
vyvěraacute kvalita (qualitas) a z niacute forma (forma)89 Jak zdůrazňuje Žarko Dadić zařazeniacute
formy do systeacutemu novoplatonskeacute ontologickeacute hierarchie je čistě Patriziho původniacute
myšlenkou90 P O Kristeller se domniacutevaacute že uvedeniacute formy do systeacutemu ontologickeacute
83 Ačkoliv Patrizi v Pampsychii (NUP III 1 49b) deklaruje terminologickou diferenci mezi pojmy animus (užiacutevanyacutem pro označeniacute středniacuteho ontologickeacuteho stupně) a anima (denotujiacuteciacute lidskou duši) v ostatniacutech čaacutestech NUP užiacutevaacute obecně termiacutenu anima Bliacuteže k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 166 V ohledu na tuto skutečnost překlaacutedaacutem latinskyacute termiacuten animus českyacutem ekvivalentem duše Pro českyacute vyacuteraz duch vyhrazuji tomu odpoviacutedajiacuteciacute latinskyacute termiacuten spiritus kteryacute Patrizi ve svyacutech filosofickyacutech pojednaacuteniacutech rovněž užiacutevaacute K tomu srov niacuteže (oddiacutel 228) 84 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 33 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 85 NUP III 2 51d 86 NUP III 2 52a bdquoAtque ita vere medium sit hoc ens quod incorporeum corporeum nos appellamusldquo 87 Srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 96 Daacutele srov Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 182 a 185 88 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 89 NUP II 11 23d bdquoA qua [natura] in corpus itidem producitur qualitas quae naturae veluti instrumentum seruit in corpore et eius partibus alterandis et disponensis Et dispositis formam inducit Per quam corpus in aliam aut aliam speciem conformeturldquo 90 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 51
- 21 -
hierarchie lze vysvětlit Patriziho intenzivniacutem zaacutejmem o geometrii91 Na nejnižšiacutem stupni
emanačniacuteho scheacutematu se nachaacuteziacute konečně tělo (corpus)92 Praacutevě diacuteky prostředkujiacuteciacutemu
principu ndash duši ndash je umožněna existence těchto čtyř nejnižšiacutech (ontologicky zaacutevislyacutech)
stupňů
bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat
tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo93
Patriziho filosofickyacute systeacutem se v tomto bodě analyacutezy jeviacute byacutet v kontextu novoplatonskeacute
tradice novyacutem pouze v tom ohledu že počet vzaacutejemně propojenyacutech descendenčně
seřazenyacutech stupňů94 (včetně ontoteologickeacuteho95 počaacutetku unlsquoomnia) ustavuje na deseti ndash
tedy čiacutesle pyacutethaacutegorejskeacuteho tetraktu Saacutem Patrizi se pak podle Luca Deitze ve sveacutem diacutele
na Pyacutethaacutegoru explicite odvolaacutevaacute96
Originalita chorvatskeacuteho myslitele však naplno vysviacutetaacute přejdeme-li k detailnějšiacutemu
rozboru druheacute čaacutesti Noveacute filosofie Panarchie kde se Patrizi zaobiacuteraacute nejen
problematikou vertikaacutelniacute descendence ndash tedy již popsanyacutemi stupni nyacutebrž i
horizontaacutelniacutem uspořaacutedaacuteniacutem sveacuteho ontologickeacuteho systeacutemu
bdquoEt alius ordo in latitudinem actus in singulo quoque gradu [hellip] Quem ordinem
sicut primum illum gradus nominauimus sic seriem proprio nomine
apellabimus In qua serie unitatum in latitudinem graduum singulorum
latitudinem ratio persuadet esse locatamldquo97
91 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 123 92 NUP I 1 1a bdquoA Formis Corporaldquo 93 NUP III 4 56d K probleacutemu srov daacutele Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 55 či Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 154 94 NUP II 11 24b bdquoGradus hi novem sunt primus rerum atque entium ordo in profundum a summo ad imum ductusldquo vyššiacute stupeň je přiacutečinou stupně nižšiacuteho přičemž nižšiacute stupeň je vždy ontologicky slabšiacute nežli stupeň předchaacutezejiacuteciacute K tomu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 53 95 K tomu srov pozn č 98 96 K tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 142 97 NUP II 11 24b
- 22 -
Pro horizontaacutelniacute členěniacute tedy užiacutevaacute terminů řada (series) Nejvyššiacute řada vychaacutezejiacuteciacute
horizontaacutelně z nejvyššiacuteho ontologickeacuteho stupně98 tedy stupně unitates obsahuje unitas
primaria a daacutele unitates všech nižšiacutech stupňů tedy esence života intelektu duše
přirozenosti kvality formy a těla Naacutesledujiacuteciacute stupeň ndash essentia ndash obsahuje opět řadu
essentia primaria a všech naacutesledujiacuteciacutech (tedy pouze nižšiacutech stupňů) Během postupu od
nejvyššiacuteho k nejnižšiacutemu stupni tedy vždy dochaacuteziacute ke sniacuteženiacute členů řady o jeden Na
uacuterovni těla pak existuje pouze jedinyacute člen řady corpus primarium99
Takto nastiacuteněnaacute koncepce jakeacutesi dvojrozměrneacute ontologie však neniacute konečnou
podobou Patriziho uacutevah
bdquoTertius itidem in longitudinem est ordo quem cathenam libuit nuncupare Qui
quidem est eiusdem generis seu speciei per gradus omnes transitusldquo100
Chorvatskyacute myslitel tedy svůj systeacutem rozšiřuje o dalšiacute rozměr ndash o řetězy (catenae)
světla ktereacute předchoziacute dva rozměry propojujiacute Jak ve sveacute studii uvaacutediacute Luc Deitz
Patriziho explanace problematiky řetězů se zdaacute byacutet viacutece naznačeniacutem než přesnyacutem
vysvětleniacutem i přesto je však možneacute přijmout naacutezor že bdquo[stupeň pozn J Č] unitas
primaria je souběžnyacute s unitas lucis z nějž vyvstaacutevaacute lux unitatis že [stupeň pozn J Č]
essentia primaria je souběžnyacute s essentia lucis z nějž vyvstaacutevaacute lux essentia atd dokud
opět nedosaacutehneme corpus primum z nějž zdaacute se daacutele žaacutedneacute světlo nevyzařujeldquo101 Tento
naacutezor skutečně potvrzuje jedenaacutectaacute kniha Panarchie v niacutež Patrizi vypočiacutetaacutevaacute
bdquoEst lucis unitas et unitatis lux Est et essentia lucis et lux essentiae Et vita
lucis et lux vitae et Mens lucis et lux mentis et lucis anima et anima lucis Et
natura lucis et lux naturae Et qualitas lucis et lux qualitatis Et forma lucis et
formae lux Et lucis corpus et lux corporisldquo102
98 Unrsquoomnia chaacutepu jako (před)stupeň ontoteologickyacute kdežto devět nižšiacutech stupňů interpretuji jako ontologickeacute v praveacutem smyslu toho slova 99 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 34 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 144 100 NUP II 11 24c 101 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143 102 NUP II 11 24c
- 23 -
Vzaacutejemně propojeneacute stupně řady a řetězy pak naacutesledně vytvaacuteřejiacute třiacutedimenzionaacutelniacute
prostorovou soustavu ndash Patriziho univerzum103
bdquoIta lux per omnium graduum longitudinem ordine rectissimo percurrit E(s)t
alius numero quartus ordo quem soliditatis ordinem placuit vocare Ex tribus
enim illis longitudine latitudine et profunditate sicuti corporum nascitur
soliditas et stabilitas et firmitudo sic ratio longe melior suadet in rerum
omnium universitate esse firmitatem et stabilitatem et soliditatem longe quam
sit in corporibus validioremldquo104
Vezmeme-li v uacutevahu že prvniacute dva rozměry tedy stupně (jež descendujiacute vertikaacutelně) a
řady (jež ze sebe bdquovyplyacutevajiacuteldquo horizontaacutelně) můžeme naacutezorně promiacutetnout do podoby
trojuacutehelniacuteku (jehož odvěsnami budou praacutevě vertikaacutelně seřazeneacute stupně a horizontaacutelně
rozloženeacute řady) pak se stejnaacute možnost naskyacutetaacute i pro vyjaacutedřeniacute propojeniacute stupňů s řetězy
(ziacuteskaacuteme tedy druhyacute trojuacutehelniacutek) a řad s řetězy (třetiacute trojuacutehelniacutek) Patriziho ontologickeacute
scheacutema sestaacutevajiacuteciacute ze třech vzaacutejemně propojenyacutech rozměrů nabyacutevaacute tedy podoby
bdquot řiacutedimenzionaacutelniacuteho scheacutematu vymezeneacuteho třemi k sobě přilehlyacutemi trojuacutehelniacuteky což je
tetraedr (neboli pyramida105) jehož čtvrtaacute stěna [tj zaacutekladna pozn J Č] kvůli
geometrickeacute zaacutekonitosti musiacute miacutet rovněž trojuacutehelniacutekovyacute tvarldquo106
Ačkoliv se k přesneacutemu tvaru sveacuteho scheacutematu univerza autor Nova de universis
philosophia explicite nevyjaacutedřil rozviacutejiacute v tomto ohledu dalece sveacute uacutevahy Luc Deitz
Podle jeho přesvědčeniacute připadajiacute ndash pro svou pravidelnost ndash v uacutevahu pouze dvě možneacute
podoby vyacuteše popsaneacute tetraedraacutelniacute pyramidy buďto pyramida sestaacutevajiacuteciacute
z rovnoramennyacutech trojuacutehelniacuteků anebo pyramida jež je složena s trojuacutehelniacuteků
rovnostrannyacutech tvořiacuteciacutech pravidelnyacute prostorovyacute obrazec Ve sveacute studii se přiklaacuteniacute ke
druheacute zcela pravidelneacute variantě Pro sveacute zaacutevěry předklaacutedaacute tři poměrně důvěryhodneacute
argumenty Tiacutem nejzaacutesadnějšiacutem je poukaz na skutečnost že Platoacuten ve sveacutem dialogu
Timaios předpoklaacutedaacute rovněž existenci pravidelnyacutech tetraedrů ktereacute jsou ekvivalentniacute 103 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143 104 NUP II 11 24c-d 105 Sestaacutevajiacuteciacute ovšem ze třiacute svislyacutech stěn a jedneacute zaacutekladny 106 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 143
- 24 -
ohni coby jednomu ze živlů107 V ohledu na skutečnost že oheň je tradičně spojovaacuten se
světlem jež v Patriziho filosofickeacutem systeacutemu zaujiacutemaacute značně vyacuteznamneacute miacutesto (jak
ostatně uvidiacuteme v naacutesledujiacuteciacutem vyacutekladu) zdaacute se byacutet argument pro tetraedr složenyacute
z rovnostrannyacutech trojuacutehelniacuteků velmi zaacutevažnyacutem Naviacutec platonsky orientovanyacute filosof
jakyacutem byl Patrizi by podle Deitze spiacuteše upřednostnil pravidelnost a tedy i
bdquogeometrickou kraacutesuldquo Konečně uacutevahy o tetraedraacutelniacute povaze univerza se objevujiacute již
v diacutele Cyrila Alexandrijskeacuteho (Contra Iulianum) a v diacutele Theologumena arithmeticae
připisovaneacutem Iamblichovi s nimiž se měl Patrizi nesporně setkat V tomto světle jsme
tedy opraacutevněni chaacutepat Patriziho pojetiacute univerza jako pravidelneacuteho tetraedru
bdquospočiacutevajiacuteciacuteho na jednom ze svyacutech vrcholů [tj zaacutekladnou vzhůru pozn J Č]ldquo108
V oddiacutele 229 bude o Patriziho pojetiacute univerza pojednaacuteno v uacuteplnosti
224 Čtyři principy
Pro spraacutevneacute a plneacute pochopeniacute filosofickeacuteho pojetiacute skutečnosti vyloženeacuteho v Nova de
universis philosophia je však nutneacute obraacutetit naši pozornost ke druheacute o nic meacuteně
podstatneacute čaacutesti Patriziho filosofie
bdquoHaec omnia sunt in Spacio
Heac omnia sunt in Lumine
Haec omnia sunt in Caloreldquo109
Tato pasaacutež naleacutezajiacuteciacute se v prvniacute knize Panaugie naacutesleduje ihned bezprostředně za
odstavci věnovanyacutemi Patriziho koncepci hierarchie jsoucen Tezi hovořiacuteciacute o tom že
vše ndash v hierarchii jsouciacuteho ndash existuje v prostoru (spacium) světlosti (lumen110) a teple
(calor) rozviacutejiacute Patrizi daacutele a o poznaacuteniacute podrobněji v posledniacute čaacutesti Noveacute filosofie
Pancosmii Zde vypočiacutetaacutevaacute prvky (principia elementa) z nichž je složen svět a ustaluje
107 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 145 108 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 145 109 NUP I 1 1a-b 110 Latinskeacute lux je do češtiny již tradičně překlaacutedaacuteno jako světlo pro latinskyacute vyacuteraz lumen jsem zvolil českeacuteho ekvivalentu světlost zejmeacutena z důvodu zachovaacuteniacute povědomiacute jeho přiacutebuznosti a bezprostředniacuteho sepětiacute se světlem Inspiraciacute mi byl chorvatskyacute jazyk do nějž je latinskeacute lumen překlaacutedaacuteno jako svjetlost Ke vztahu lux a lumen srov bliacuteže oddiacutel 226 teacuteto studie
- 25 -
jejich počet na čtyřech111 Mezi třemi vyacuteše uvedenyacutemi zmiňuje rovněž čtvrtyacute element ndash
tok (fluor)112 Jak neopomiacutejiacute zdůraznit Žarko Dadić ndash a jak je ostatně na prvniacute pohled
zjevneacute ndash Patriziho pojetiacute čtyř konstitutivniacutech principů představuje filosofickyacute protipoacutel
aristotelskeacute představě v niacutež jsou za zaacutekladniacute prvky skutečnosti považovaacuteny země voda
vzduch a oheň113 Na prvniacute pohled meacuteně zřetelnou se však jeviacute druhaacute skutečnost na niacutež
ve sveacute praacuteci Dadić poukazuje Francesco Patrizi totiž v prvniacute knize Panaugie
konstatuje že všechna jsoucna (tedy tělesnaacute i netělesnaacute) existujiacute v prostoru bdquoHaec
omnia sunt in Spacioldquo114 Oproti tomu v Pampsychii třetiacute čaacutesti Nova de universis
philosophia zastaacutevaacute naacutezor že v prostoru jsou situovaacutena pouze jsoucna tělesnaacute nikoliv
netělesnaacute (tedy čtyři vyššiacute stupně v Patriziho ontologickeacute hierarchii)115 Tento rozpor
Patrizi v naacutesledujiacuteciacutech pasaacutežiacutech řešiacute rozlišeniacutem dělitelneacuteho a nedělitelneacuteho prostoru
V dělitelneacutem (trojrozměrneacutem) prostoru se nachaacutezejiacute tělesnaacute jsoucna (natura ndash qualitas ndash
forma ndash corpus) v nedělitelneacutem (bezrozměrneacutem) prostoru jsoucna netělesnaacute (unitates ndash
essentia ndash vita ndash intellectus) V přiacutepadě duše jež jest incorporeum corporeum je situace
obdobnaacute jako v přiacutepadě jejiacuteho postaveniacute v hierarchii jsoucen jejiacute tělesnaacute čaacutest se nachaacuteziacute
v dělitelneacutem prostoru jejiacute čaacutest netělesnaacute v prostoru netělesneacutem v němž se naleacutezaacute
rovněž vše Božskeacute116 Vidiacuteme zde tedy dalšiacute vyacuteznamnyacute aspekt Patriziho triadickeacuteho
pojetiacute skutečnosti
V naacutesledujiacuteciacutech knihaacutech Pancosmie se však Patrizi zabyacutevaacute teacuteměř vyacutehradně
prostorem dělitelnyacutem tedy trojrozměrnyacutem117 Tomuto principu ndash ze čtyř zmiňovanyacutech
prvniacutemu a nejnobilitnějšiacutemu ndash je proto nutneacute věnovat v nadchaacutezejiacuteciacutem vyacutekladu i naši
pozornost
111 NUP IV 6 79b 112 NUP IV 6 78a-79d Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 44 či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 59 113 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 57 114 NUP I 1 1a-b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 59 115 NUP III 2 51c 116 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 61 117 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 61
- 26 -
225 Prostor
Jak již bylo uvedeno v uacutevodu čaacutesti 221 teacuteto praacutece Patrizi již v roce 1587 publikoval
spisy De rerum natura libri II priores alter de spatio physico alter de spatio
mathematico a Della nuova geometrica libri XV ktereacute se později v upraveneacute podobě
staly ndash coby prvniacute tři knihy ndash součaacutestiacute čtvrteacute čaacutesti jeho Noveacute filosofie o univerzech
Pancosmie118
Patrizi v Pancosmii přichaacuteziacute s představou prostoru jako principu vytvořeneacuteho
Jednem bdquoItaque spacium a primo uno ante entia alia omnia est profusum [hellip]ldquo119
Prostor předchaacuteziacute všemu jsouciacutemu jež nemůže jinak než byacutet praacutevě v prostoru je tedy
podmiacutenkou existence všeho jsouciacuteho120
bdquoCommunis quaedam omnium hominum notio spacium et esse et aliquid esse
videtur voluisse cum nomina haec vel talia formaret Dimensio Distantia
Intervallum Intercapedo Spacium Diastasis Diastema Consensus hic
latinorum Graecorumque a sensu videtur ortum habuisse Quis enim non cernit
coelum a terra in mundo distare Orientem ab Occidente Pedes a capite in se
ipso In capite oculum ab oculo Ab ore nares Si quis has distantias seu
intervalla sive spacia non discernat haec legere aut intelligere non laboretldquo121
Těmito uacutevahami dospiacutevaacute Patrizi k jedineacutemu možneacutemu zaacutevěru Prostor existuje a
uvažovat o jeho neexistenci by bylo zhola nesmyslnyacutem122
Zaměřiacuteme-li se bliacuteže na jeho vlastnosti zjistiacuteme že jeho zaacutekladniacute a nespornou
charakteristikou musiacute byacutet jeho trojrozměrnost
118 NUP IV 1-3 61a-73b Podrobněji k tomu srov oddiacutel 221 teacuteto studie 119 NUP IV 1 61c V přiacutepadě Patriziho novoplatonskeacute filosofie je však vhodnějšiacute nehovořit přiacutemo o tvořeniacute (s jakyacutemkoliv prefixem) implikujiacuteciacutem jistou časovou naacuteslednost geneze jednotlivyacutech principů nyacutebrž o emanaci (připouštějiacuteciacute pouze naacuteslednost substanciaacutelniacute) K tomu srov Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 264 K Patriziho teologickeacutemu postoji k otaacutezce creatio ex nihilo srov bliacuteže Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 a oddiacutel 42 teacuteto praacutece 120 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 146 121 NUP IV 1 61c 122 NUP IV 1 61c-d
- 27 -
bdquoNamque longitudo et latitudo et profunditas perdurant usque ad corporis
illius corruptionem Tres hasce ab omnibus onfessas dimensiones corpori
naturali cuique inesse et cuique proprias nemo amplius dubitaveritldquo123
I přes poměrně precizniacute a jednoznačnou definici prostoru (a jeho třech komponent ndash
rozměrů) však Patrizi připouštiacute že jiacutem předloženeacute pojetiacute deacutelky šiacuteřky a hloubky je jen
jedniacutem z mnoha možnyacutech pohledů a interpretaciacute skutečnosti
bdquoHaec respectu nostri aliquando mutantur ut supera fiant infera dextera fiant
sinistra anteriora fiant itidem posterioraldquo124
Luc Deitz v tomto ohledu zdůrazňuje že podobnaacute formulace je z hlediska 16 stoletiacute
nejbliacuteže tomu co bude později nazvaacuteno izotropiiacute prostoru125
Dalšiacute z vlastnostiacute prvniacuteho elementu je pak skutečnost že prostor neklade v něm
obsaženyacutem tělesům žaacutednyacute odpor126
bdquoMundus enim corpus est spacium vero corpus minime est nulla ergo
categoriarum spacium complectitur ante eas omnes est extra eas omnes est
Quid ergo est Hypostasis diastema est diastasis ectasis est extensio est
intervallum est capedo est atque intercapedoldquo127
Patrizi tedy zaacutesadniacutem způsobem rozlišuje tělesnyacute (a prostorovyacute v prostoru situovanyacute)
svět na jedneacute straně a na straně druheacute prostor jako takovyacute (tělesnyacute svět obsahujiacuteciacute ale
123 NUP IV 1 61d Patrizi za deacutelku považuje nejdelšiacute vzdaacutelenost mezi krajniacutemi body tělesa anebo jeho vyacutešku za šiacuteřku pak druhou nejdelšiacute vzdaacutelenost popř vzdaacutelenost mezi krajniacutemi body v horizontaacutelniacutem směru za hloubku konečně nejkratšiacute vzdaacutelenost mezi dvěma krajniacutemi body tělesa popř jeho třetiacute rozměr K tomu srov bliacuteže Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 148 124 NUP IV 1 61d 125 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 148 126 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 127 NUP IV 1 65a
- 28 -
rovněž obklopujiacuteciacute) jenž neklade entitaacutem v něm obsaženyacutem žaacutednyacute odpor a je jimi
prostupnyacute128
V přiacutepadě že se tělesnaacute entita nachaacuteziacute v jakeacutekoliv čaacutesti prostoru je tato čaacutest
nazyacutevaacutena miacutestem (locus) je-li prostor praacutezdnyacute je nazyacutevaacuten praacutezdnem (vacuum)129
Neboť jsou tělesa v prostoru ndash zejmeacutena v důsledku vzaacutejemneacute interakce ndash schopna
zmenšovat svůj aktuaacutelniacute objem předpoklaacutedaacute Patrizi existenci praacutezdnyacutech miacutest uvnitř
těles samotnyacutech tzv spaciol jež jsou během snižovaacuteniacute objemu (a tedy zvyšovaacuteniacute
hustoty) tělesa postupně naplňovaacutena130 Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že se tiacutemto
myšlenkovyacutem experimentem Patrizi připojuje k přiacuterodně-filosofickeacute tradici jež kladně
odpoviacutedaacute na otaacutezku po existenci vakua ve světě (nikoliv však za jeho hraniciacute)131 Ve
stejneacutem duchu se Patrizi staviacute rovněž k probleacutemu nekonečnosti univerza i zde totiž
předpoklaacutedaacute kladnou odpověď Podle jeho přesvědčeniacute bylo-li by univerzum konečneacute
existovalo by zaacutekonitě něco co by jej z vnějšku obklopovalo Bylo-li by i to konečneacute
muselo by existovat dalšiacute obklopujiacuteciacute prostřediacute atd atd Tiacutemto regressus ad infinitum
Patrizi podklaacutedaacute sveacute přesvědčeniacute o (aktuaacutelniacute) nekonečnosti univerza132
bdquoSpacium ergo extensioldquo můžeme uzavřiacutet společně s Patrizim bdquoest hypostatica
per se substans nulli inhaerensldquo133 Protože je prostor třiacuterozměrnyacutem musiacute byacutet jistyacutem
způsobem tělesnyacutem neboť však tělesům v něm situovanyacutem neklade odpor musiacute byacutet
rovněž netělesnyacutem bdquoItaque corpus incorporeum est et noncorpus corporeumldquo134
128 NUP IV 1 64c-d Tělesa prostor potřebujiacute ke sveacute existenci bdquoCumque spacium sit rerum naturae omnium primum [hellip]ldquo Cit dle NUP IV 2 68b Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 46-48 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 71 a 75 Dodejme že čas oproti tomu Patrizi nahliacutežiacute jako akcidentaacutelniacute a zaacutevislyacute na existenci těles Bliacuteže k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 66 129 NUP IV 1 62d bdquoQua plenum corpore est esse locum qua vero sine corpore est esse vacuumldquo 130 NUP IV 1 63b bdquoQua ratione ostendimus aquam et aerem densari eadem ostensi potest aliorum corporum condensatio Quae tunc densantur cum partes ipsorum in poros qui inania sunt spaciola se se recipiuntldquo Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 131 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 46 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 149 132 NUP IV 1 64a-b Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 62-63 či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 73 a 75 133 NUP IV 1 65b 134 NUP IV 1 65b Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 150 Jak zdůrazňuje kupř Ljerka Schiffler
- 29 -
Prostor se konečně vyznačuje nejen ontologickou ale i gnozeologickou prioritou oproti
peripatetickeacute tradici Patrizi zdůrazňuje že poznaacutevaciacute proces začiacutenaacute poznaacuteniacutem principů
věciacute135
V ohledu na uacuteplnost vyliacutečeniacute Patriziho pojetiacute prostoru dlužno na tomto miacutestě zmiacutenit
jednu historicko-filosofickou poznaacutemku Jak uvaacutediacute Žarko Dadić představa
nekonečneacuteho a nezaacutevisle existujiacuteciacuteho prostoru se objevuje již v diacutele jineacuteho vyacuteznamneacuteho
renesančniacuteho filosofa ndash Bernardina Telesia Ve sveacutem diacutele De Natura Rerum Juxta
Propria Principia publikovaneacutem v poprveacute v roce 1565 v Řiacutemě (naacutesledně 1570 a 1586)
přichaacuteziacute s koncepciacute homogenniacuteho prostoru jako předpokladu existence všeho ostatniacuteho
Praacutevě Telesiovo pojetiacute prostoru mělo miacutet na vyacuteslednou podobu Patriziho přiacuterodně-
filosofickyacutech naacutezorů zřejmyacute vliv136 Na druhou stranu se zdaacute byacutet rovněž velmi
pravděpodobnyacutem že Patriziho koncepce prostoru nepřiacutemo ovlivnila uvažovaacuteniacute Isaaca
Newtona a jeho postulaacutet absolutniacuteho prostoru Newton se měl s myšlenkami
chorvatskeacuteho myslitele seznaacutemit přes diacutelo Pierra Gassendiho a Henryho Mora již se
s jeho přiacuterodně-filosofickyacutemi idejemi setkali přiacutemo137
226 Světlo
Z hlediska ontologickeacute nobility je v Patriziho filosofickeacute koncepci čtyř elementů
druhyacutem nejvyacuteznamnějšiacutem principem světlo Ve sveacutem opus magnum se jiacutem rodaacutek
z chorvatskeacuteho Cresu zaobiacuteraacute zejmeacutena v jeho prvniacute čaacutesti ndash Panaugii Problematice
světla věnuje nicmeacuteně pozornost rovněž i na jinyacutech miacutestech Nova de universis
philosophia zejmeacutena pak ve čtvrteacute knize Pancosmie pojmenovaneacute De primaevo
prostor (jakož i tři naacutesledujiacuteciacute principy) chaacutepe Patrizi jako tělesneacute-netělesneacute (corporeum incorporeum) kdežto duši pojiacutemaacute jako netělesnou-tělesnou (incorporeum corporeum) Srov Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 96-99 K tomu srov teacutež Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 186 135 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 146 K Patriziho gnozeologickyacutem naacutezorům srov daacutele oddiacutel 226 teacuteto praacutece 136 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 69 K jednotlivyacutem vydaacuteniacutem Telesiova diacutela srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 102 137 Bliacuteže k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 75 a 77
- 30 -
lumine138 Neboť se mnoziacute z historiků filosofie domniacutevajiacute že praacutevě Panaugia měla hraacutet
nejvyacuteznamnějšiacute uacutelohu ve formovaacuteniacute Komenskeacuteho pojetiacute metafyziky světla bude nutneacute
teacuteto čaacutesti NUP věnovat v naacutesledujiacuteciacutem vyacutekladu naši intenzivnějšiacute pozornost139 Detailniacute
rozpracovaacuteniacute problematiky světla bude založeno jak na analyacuteze všech knih Panaugie
tak i čtvrteacute knihy Pancosmie jež pojednaacuteniacute obsaženeacute v prvniacute ze čtyř čaacutestiacute NUP velmi
vyacuteznamnyacutem způsobem doplňuje
Již bylo poznamenaacuteno vyacuteše (oddiacutel 221) že Panaugia byla před svyacutem
publikovaacuteniacutem v raacutemci celku NUP sepsaacutena již roku 1588 a je ji v určityacutech ohledech
možneacute ndash ostatně jako i zbyleacute tři čaacutesti Noveacute filosofie o univerzech ndash interpretovat jako
samostatneacute a autarkniacute filosofickeacute pojednaacuteniacute140 Na druhou stranu však jejiacute filosofickyacute
obsah uacutezce koresponduje s idejemi vyloženyacutemi v celeacutem Patriziho opus magnum
V naacutesledujiacuteciacute analyacuteze se tedy pokusiacuteme vystihnout jejiacute teoretickeacute gros jak z hlediska
jeho teacutematickeacute sveacutebytnosti tak i z hlediska jeho provaacutezanosti na ostatniacute tři čaacutesti Nova de
universis philosophia
Panaugia uvozenaacute dedikačniacutem listem adresovanyacutem kardinaacutelu Paulu Camillu
Sfrondatovi a papeži Řehoři XIV sestaacutevaacute celkem z deseti knih141
1 De luce142
2 De diaphano143
3 De radiis144
4 De lumine145
138 NUP IV 4 73c-75b 139 K tomu srov mj Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 76 145 a 192 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115 120 121 a 125 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 312 323 325 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 148 155 159 a 160 Patočka Jan Filosofickeacute zaacuteklady Komenskeacuteho pedagogiky In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 217-218 Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 65-68 Tvrdyacute J Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 a 13 140 K tomu srov oddiacutel 221 teacuteto praacutece 141 NUP [Ad Paulum Camillum] VIa-VIIb 142 NUP I 1 1a-3b 143 NUP I 2 3c-5b 144 NUP I 3 5c-8d 145 NUP I 4 9a-11d
- 31 -
5 De opaco146
6 De aereo lumine147
7 De coelesti luce et lumine148
8 De luce et lumine supercoelesti149
9 De lumine incorporeo150
10 De fonte et patre luminum151
Z hlediska filosofickeacuteho obsahu se deset knih Panaugie jeviacute jako dalšiacute teoretickeacute
rozvinutiacute Patriziho uacutevah o prostoru Nedosažitelneacute (inaccessabilis) světlo (lux lux
prima) obyacutevaacute rovněž nedosažitelnyacute Bůh152 Jako maacute Bůh tendenci saacutem sebe zjevovat
tak i světlo tiacutehne ke sveacute manifestaci prostřednictviacutem dalšiacuteho vyzařovaacuteniacute V okamžiku
kdy Bůh vyřkl imperativ bdquobudiž světloldquo rozlilo se světlo po praacutezdneacutem prostoru153
bdquoQuid autem facilius fundi potuit per spacium quam lumen At unde et a quo
fonte lumen id in spacium est fusum A patre nimirum ac fonte luminum a
Deoldquo154
Toto světlo rozliteacute po původně praacutezdneacutem prostoru je však nutně něčiacutem jinyacutem nežli
oniacutem původniacutem nedosažitelnyacutem světlem (lux lux prima) Patrizi tedy daacutele rozlišuje
paprsky (radius) jež z něj do prostoru vyzařujiacute
146 NUP I 5 12a-13d 147 NUP I 6 14a-15b 148 NUP I 7 15c-17b 149 NUP I 8 17c-19d 150 NUP I 9 20a-21d 151 NUP I 10 22a-23d 152 NUP IV 4 73d O identitě Boha a prima lux medituje Patrizi zejmeacutena v desaacuteteacute knize Panaugie Pro podloženiacute svyacutech naacutezorů se zde hojně odvolaacutevaacute na filosofickeacute a teologickeacute autority Srov NUP I 10 23a-b bdquoErgo et Mosis et Hebraeorum ab eo profectorum archana sapientia Deum summum Lucem vocat et abyssum fontani luminis quae forte paterna profunditas Chaldaeorum estldquo či tamt bdquoDe quo Ioannes sbquoQuoniam Deus lux est et tenebrae in eo nonsunt ullae sicuti et ipse est in lucelsquoldquo Daacutele k identitě Boha a lux prima srov NUP II 9 18d Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 132 Eugene E Ryan však ve sveacute studii ndash podle meacuteho soudu nikoliv neopraacutevněně ndash poznamenaacutevaacute že Patriziho ztotožněniacute Boha s prima lux nepřesahuje raacutemec pouheacute analogie Srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 194 153 NUP IV 4 73c-74b Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 154 NUP IV 4 73c
- 32 -
bdquoRadius (quid) sit fulgor a luce in conum promicans et quasi lux secunda a
prima in eam figuram conformataldquo155
Paprsky však nejsou posledniacutem ontologicky nejnižšiacutem stupněm ve světelneacute hierarchii
bdquoLumen (quid) autem est lux tertia tum a prima tum a secunda emanans non in
rectum progrediens neque in acutum finiensldquo156
Praacutevě světlost (lumen) je tiacutem co se rozleacutevaacute po stvořeneacutem nekonečneacutem prostoru a
zaacutekonitě tak samo musiacute byacutet nekonečnyacutem Toto rozlitiacute světlosti nazyacutevaacute Patrizi odkazuje
explicite na Filoacutena Alexandrijskeacuteho všezaacuteřiacute ndash panaugiiacute
bdquoHoc tale lumen a luce verbi Dei emicans nomine vocat appositissimo
Panaugiam quasi omnilucentiamldquo157
Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že Patrizi o paprsciacutech jakožto prostředkujiacuteciacutem stupni mezi
světlem ve zdroji (lux) a světlostiacute (lumen) hovořiacute de facto vyacutehradně jen v deseti knihaacutech
Panaugie V posledniacute čaacutesti NUP Pancosmii zastaacutevaacute naacutesledujiacuteciacute naacutezor
bdquoDe Deo ergo luce primaria lumen primigenium emicuit Ab una luce lumen
unum Ab infinita luce lumen infinitum [hellip]ldquo158
O paprsciacutech (radius) zde neniacute ndash vyjma jednoho historickeacuteho odkazu ndash žaacutedneacute explicitniacute
zmiacutenky159
Skutečnost že světlo (a jeho nižšiacute emanačniacute stupně) zaujiacutemaacute v Patriziho filosofickyacutech
představaacutech jedno z kliacutečovyacutech postaveniacute (ne-li přiacutemo vyacutesostneacute) dosvědčujiacute i četneacute
honestujiacuteciacute charakteristiky jež mu hned v uacutevodu prvniacute knihy Panaugie přisuzuje
155 NUP I 3 5d 156 NUP I 3 5d 157 NUP I 9 21b 158 NUP IV 4 73c-74a 159 K tomu srov NUP IV 4 73c-75b
- 33 -
bdquoA luce inquam quae Dei ipsius eiusque bonitatis est imago Quae omnem
supramundanam omnem circummundanam omnemque mundanam illustrat
regionem Quae sese per omnia extendit Per omnia se fundit Per omnia
permeat Omnia permeando format et efficit Omnia vivificat Omnia continet
Omnia sustinet Omnia congregat Omnia unit Omnia disgregat Omnia quae vel
sunt vel illuminantur vel calescunt vel vivunt vel gignuntur vel nutriuntur vel
augescunt vel perficiuntur vel moventur ad se convertit Conversa purgat
Omnia perficit Omnia renovat Omnia conservat et ne in nihilum abeant efficit
Omnium rerum est et numerus et mensuraldquo160
Luc Deitz upozorňuje rovněž na dalšiacute z motivů jež měly veacutest Patriziho k vypracovaacuteniacute
koncepce světlosti jako prvku stvořeneacuteho ihned v bezprostředniacute naacuteslednosti za
prostorem Vedle vyacuteše popsaneacuteho teologickeacuteho důvodu (Božiacute zaacuteměr vyplnit praacutezdnyacute
prostor svyacutem jasem) a pohnutek metafyzickyacutech (vyacuteše uvedeneacute Patriziho charakteristiky
světla) je možneacute totiž hovořit i o motivaciacutech přiacuterodně-filosofickyacutech fyzikaacutelniacutech Bůh
naplnil praacutezdnyacute prostor světlostiacute pro jejiacute podobnost s prostorem Stejně jako prostor je
totiž i světlost nejjednoduššiacutem principem jenž maacute potenci rozprostiacuterat se do
neomezenosti vše prostupovat a vše vyplňovat avšak neklaacutest věcem v něm obsaženyacutem
žaacutednyacute odpor161
Konečně pak (a zejmeacutena) bdquoAtque ita et incorporeum et corporeum simulldquo162
Patrizi v uacutevahaacutech o tělesneacute netělesnosti světlosti přejiacutemaacute induktivniacute argumentaci užitou
již při dokazovaacuteniacute stejnyacutech vlastnostiacute prostoru Vzhledem k faktu že světlost neklade
tělesům v prostoru situovanyacutem (a sebou bdquoobklopenyacutemldquo) žaacutednyacute odpor je entitou
netělesnou na druhou stranu ndash ježto se rozleacutevaacute v třiacuterozměrneacutem prostoru ndash je entitou
korporaacutelniacute163 Oproti tomu dodejme je původniacute světlo (lux lux prima) čistě netělesnyacutem
jsoucnem164
160 NUP I 1 1c 161 Srov zejm NUP IV 4 73c-74c Daacutele k tomu srov Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 162 NUP IV 4 74b 163 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 151 164 NUP I 1 1d-2a Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 28
- 34 -
Patrizi však v ohledu na přiacuterodně-fyzikaacutelniacute spekulace tyacutekajiacuteciacute se světla a
světlosti nezůstaacutevaacute na povrchu a v dalšiacutech čaacutestech Panaugie sveacute naacutezory precizuje Hned
v prvniacute knize prvniacute čaacutesti NUP předklaacutedaacute svoji koncepci rozděleniacute těles do třiacute kategoriiacute
jimiž jsou lucida (lucidniacute) diaphana (průhlednaacute) a opaca (temnaacute)
bdquoLux in corporibus quibusdam cernitur in aliis non cernitur Corpora ergo
distinguenda Corporum igitur alia sui natura lucida sunt Sol stellae ignis
Alia sui natura sunt opaca Luna terra nubes Alia neque lucem habent neque
opacitatem utramque tamen in se recipiunt neutram vero retinent aether aer
aqua Haec Graeci diaphana Latini perspicua et transpicua appellavereldquo165
Podle Patriziho představ je lucidniacutem tělesům světlo imanentniacute skrze průhlednaacute je světlo
schopno prostupovat a konečně skrze temnaacute světlo nepronikaacute vůbec166 Naopak
zdůrazňuje Patrizi daacutele temnaacute tělesa emanujiacute tmu kterou neniacute možneacute chaacutepat pouze
privativně ndash tedy jako zbavenost nedostatek světla ndash avšak jako skutečně subsistujiacuteciacute
bdquoNon sunt ergo tenebra et obscuratio umbra umbratioque simplices lucis et
luminis privationes Sed vera sunt entia qualia dicunt positivaldquo167
Patrizi tedy jak doklaacutedaacute i Benjamin Brickman odlišuje pozitivniacute a privativniacute
protiklady Zatiacutemco spolu pozitivniacute (kupř zde zmiacuteněneacute světlo a tma či teplo a zima)
interagujiacute a mohou se vzaacutejemně ovlivňovat ony privativniacute (kupř zrak a slepota) ve
vzaacutejemneacutem styku nejsou a byacutet nemohou168 Co si však nesporně zasloužiacute naši
pozornost je Patriziho přesvědčeniacute že pozitivniacute protiklady bdquoquae plerumque et inter se
pugnant et se se alterant et misceri possunt et ex seipsis media quaedam procreare
tepores colores sapores et similialdquo169 Vzaacutejemnyacutem stykem tedy mohou (spolu)vytvaacuteřet
prostředkujiacuteciacute (středniacute) stupně Vidiacuteme tedy opět stejně jako v přiacutepadě duše že
165 NUP I 1 1c-d 166 NUP I 1 1d bdquoLucida luce plena sua alienis tenebris sunt impervia Opaca tenebris plena suis alieno lumini non sunt pervia Diaphana propriis et lumine et tenebra carentia alienis et lumine et tenebra permeanturldquo 167 NUP I 5 13a 168 NUP I 5 12d bdquoContraria vero privativa ea conditione sunt ut alterum earum existat lterum vero aut nihil ut fere nihil sit Qualia sunt vox et silentium visus et caecitas auditus et surditasldquo Daacutele k tomu srov NUP I 5 13a-13d a Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 29-30 a 64-65 169 NUP I 5 12d
- 35 -
Patriziho filosofickeacute naacutezory dalece přesahujiacute uacutezkeacute meze dualistickeacuteho uvažovaacuteniacute a
reflektujiacute jeho triadickeacute smyacutešleniacute
Z hlediska světla ustaluje Patrizi v paacuteteacute knize Panaugie vyacutečet z něj emanujiacuteciacutech stupňů
na čtyřech
bdquoA corpore quidem lucido radii primo emicant A radiis lumen A lumine
splendor A splendore nitorldquo170
Stejnyacute počet stupňů pak rovněž naacuteležiacute pozitivniacutemu protikladu světla tmě Z niacute emanujiacute
postupně tenebrae obscuratio umbra a umbratio171
bdquoEx nitore vero et umbratione veluti composita res quaedam media provenit
quam quia aliter nescimus adumbrationem liceat appellareldquo172
Patriziho Panaugia tedy pojednaacutevaacute o deviacuteti173 stupniacutech vyvěrajiacuteciacutech ze světla a ze tmy
a vzaacutejemně provaacutezanyacutech (pro)středniacutem stupněm adumbratio
Jak však sloučit metafyzickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute pojetiacute světla se systeacutemem
ontologickeacute hierarchie vyloženyacutem v uacutevodu Panaugie a rozpracovanyacutem i v ostatniacutech
třech čaacutestech Nova de universis philosophia V uacutevodu prvniacute knihy Panaugie Patrizi
konstatuje bdquoHaec omnia sunt in Lumineldquo174 Miacuteniacute tiacutem že veškereacute ontologickeacute stupně
jež předtiacutem vyjmenoval175 jsou nějakyacutem způsobem ve světlosti obsaženy Toto
přesvědčeniacute daacutele precizuje ve čtvrteacute knize Pancosmie
bdquoLux enim illa paterni profundi in quo et in qua entia omnia summo sunt
gradu sterilis esse non potuit Ideoque lumen hoc e se produxit quod profundi
esset imago Imago autem esse non poterat nisi a luce aliquid haberet Et ab
identitate illius in alteritatem caderet secum tamen feret imaginem Illa autem
170 NUP I 5 13a 171 NUP I 5 13a-b 172 NUP I 5 13a 173 Spatřuji v tomto počtu jasnou analogii k deviacuteti stupňům Patriziho ontologickeacute hierarchie 174 NUP I 1 1a 175 Pro připomenutiacute unitates ndash essentia ndash vita ndash intellectus ndash animus ndash natura ndash qualitas ndash forma ndash corpus
- 36 -
primam omnia entia continebat imaginem ergo omnium entium lumen secum
retulitldquo176
Patrizi tedy zastaacutevaacute naacutezor že světlo obsahuje všechna jsoucna (byť v nutně slabšiacute miacuteře
nežli jsou obsažena v unrsquoomnia) a světlosti naacuteležiacute obsah obrazů podob těchto
jsoucen177
Detailniacute meditace o světle jeho ontologickeacute dignitě a přiacuterodně-filosofickyacutech
charakteristikaacutech však nejsou jedinyacutem teoretickyacutem obsahem deseti knih Panaugie a
čtvrteacute knihy Pancosmie Ačkoliv teacuteto skutečnosti většina z historiků renesančniacute
filosofie interpretujiacuteciacutech Nova de universis philosophia věnuje pouze minimaacutelniacute
pozornost (anebo ji ndash jako kupř Luc Deitz ve sveacute jinak precizniacute studii ndash přehliacutežiacute zcela)
je nespornyacutem že Patrizi s pojmem světla pracoval rovněž ve sveacute gnozeologickeacute
koncepci178 Ostatně již v uacutevodu prvniacute knihy Panaugie přichaacuteziacute s naacutesledujiacuteciacute teziacute
bdquoLux ergo et lumen primaria eius proles ante omnia sunt nobis
cognoscendaldquo179
Argumentačniacute oporou pro toto konstatovaacuteniacute je Patrizimu garance gnozeologickeacute
adekvaacutetnosti jejiacute fundaciacute prostřednictviacutem smysloveacuteho poznaacuteniacute180 Mezi smysly pak na
prvniacutem miacutestě stojiacute zrak coby nejspolehlivějšiacute a tedy i nejdůstojnějšiacute smysl
bdquoA primis ergo philosophandi initium nobis esto A primis cognitisne An ab
incognitis Si ab incognitis incipiamus sequentia incognita erunt omnia De
incognitis nulla nobis condetur Philosophia A cognitis ergo initium sumendum
Cognitio omnis a mente primam originem a sensibus exordium habet primum
176 NUP IV 4 75a-b 177 K tomu srov teacutež NUP I 9 20d 178 Tento probleacutem rozpracovaacutevaacute podrobněji pouze Benjamin Brickman (c d s 34) Zmiňuje jej rovněž Thomas Leinkauf Srov Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance Darmstadt 1999 s 184 179 NUP I 1 1c 180 Ačkoliv Patrizi v Panaugii explicite upřednostňuje smysloveacute poznaacuteniacute v jinyacutech čaacutestech Nova de universis philosophia se přiklaacuteniacute spiacuteše k prioritě racionality Bliacuteže k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 70 a 71
- 37 -
Inter sensus et naturae nobilitate et virium praestantia et actionum dignitate
visus est primarius Visui prima et primo cognita sunt lux et lumenldquo181
Takto v Patriziho filosofickeacute koncepci dochaacuteziacute k vzaacutejemneacutemu propojeniacute ontologickeacute
roviny reprezentovaneacute světlem a světlostiacute na jedneacute straně (tzv metafyzika světla) s
rovinou gnozeologickou opřenou o prioritu smyslovyacutech vjemů (konkreacutetně zraku)
poznaacutevajiacuteciacutech znaacutemeacute počaacutetky (tedy zaacuteklad spraacutevneacuteho poznaacuteniacute) na straně druheacute Nebyacutet
tedy světla a z něj prostřednictviacutem paprsků emanujiacuteciacute světlosti bdquo[hellip] iacerent in
tenebris inertia sibi ipsis omnia nobisque incognitaldquo182
Pro tento zaacutevěr hovořiacute rovněž dvanaacutectaacute kniha Panarchie v niacutež Patrizi skrze
analyacutezu kořenů řeckyacutech termiacutenů ἰδέα a εἶδος dospiacutevaacute k postulovaacuteniacute analogie mezi
latinskyacutemi pojmy videre a scire183 V Patriziho gnozeologickeacute koncepci tedy světlo
figuruje jako princip umožňujiacuteciacute jak smysloveacute poznaacuteniacute (fundovanyacute videre) tak i
naacuteslednyacute kognitivniacute proces (scire) bdquoHanc ergo lucem contemplationis omnis primariam
causamldquo184 Tiacutemto způsobem ndash jak poukazuje Erna Banić-Pajnić ndash chorvatskyacute filosof
přichaacuteziacute až k postulovaacuteniacute kliacutečoveacute (zdůrazňuji) triaacutedy zrak ndash poznaacuteniacute ndash světlo185
Světlo naskyacutetaacute poznaacutevajiacuteciacutemu subjektu možnost ascendovat až k samotneacutemu lux
prima tedy Bohu od nějž jsou všechny nižšiacute ontologickeacute stupně odvozeny bdquoPer ea ad
primam lucem patremque luminum ascendendumldquo186 Tiacutemto je pak gnozeologickaacute
nobilita světla zcela završena Podrobněji se k teacuteto otaacutezce vraacutetiacuteme ještě v oddiacutele 228
kdy bude možneacute Patriziho gnozeologii zasadit do širšiacuteho kontextu
Nicmeacuteně dodejme s patřičnyacutem důrazem přiacutemeacute poznaacuteniacute samotneacuteho
nedosažitelneacuteho (inaccessabilis) Boha možneacute neniacute K jeho alespoň přibližneacutemu
uchopeniacute lze dospět skrze studium jeho hmotneacuteho obrazu ndash přiacuterody187 Protože však
Patriziho teologickeacute naacutezory přesahujiacute tematickyacute raacutemec teacuteto studie zaměřme se
181 NUP I 1 1b 182 NUP I 1 1c 183 NUP II 12 25a-b 184 NUP I 1 1c-d K tomu srov daacutele NUP I 10 23b Zde Patrizi zdůrazňuje že samotneacute smysloveacute poznaacuteniacute neniacute možneacute pojiacutemat jako absolutně aplikovatelnyacute předpoklad naacutesledneacuteho teoretickeacuteho uvažovaacuteniacute V jistyacutech oblastech ndash kupř v otaacutezkaacutech teologickyacutech ndash je nutneacute namiacutesto smyslů poznaacutevat prostřednictviacutem mysli Nicmeacuteně podotyacutekaacute Erna Banić-Pajnić (c d s 132) fundamentem tohoto procesu je staacutele toteacutež původniacute jednotneacute světlo 185 Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 130 a 255 186 NUP I 1 1c 187 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 67-70
- 38 -
v kraacutetkosti na samotnyacute proces poznaacutevaacuteniacute188 Ten je podle myslitelovyacutech představ
charakterizovatelnyacute jako vzaacutejemnaacute aktivniacute interakce poznaacutevajiacuteciacuteho subjektu s objektem
poznaacuteniacute Toto spojeniacute označuje Patrizi termiacutenem coitio189
Světlo se konečně jak poukaacutežeme bliacuteže v oddiacutele 228 (spolu)podiacuteliacute na vzniku a
existenci všech vniacutematelnyacutech a poznatelnyacutech entit jakož i vniacutemajiacuteciacutech a poznaacutevajiacuteciacutech
subjektů190
V ohledu na ontologickou přiacuterodně-filosofickou (fyzikaacutelniacute) a rovněž i gnozeologickou
vyacutesostnost světla a z něj emanujiacuteciacutech nižšiacutech stupňů neniacute tedy s podivem že Patrizi o
světle hovořiacute těmito slovy bdquoLux rerum omnium purissimaldquo anebo je hodnotiacute jako
bdquoMundi pulchritudo Mundi gaudium Mundi risusldquo191
V tomto okamžiku považuji za vhodneacute doplnit vyacuteklad stručnou historicko-filosofickou
poznaacutemkou Světlo totiž figurovalo jako jeden z uacutestředniacutech principů v koncepciacutech řady
filosofickyacutech osobnostiacute působiacuteciacutech daacutevno před Franceskem Patrizim Jak velmi vhodně
připomiacutenaacute P O Kristeller již Platoacuten užil ve sveacute Uacutestavě slunce jako metafory ideje
dobra192 Dlužno zmiacutenit že světlo figuruje rovněž ve filosofickyacutech diacutelech např Filoacutena
Alexandrijskeacuteho Ploacutetiacutena Augustina Prokla Pseudo-Dionysia či Roberta Grosseteste
Rogera Bacona Bonaventury anebo konečně Marsilia Ficina193 Ačkoliv je vliv
předchoziacute filosofickeacute tradice na vyacuteslednou podobu Patriziho uacutevah dotyacutekajiacuteciacutech se
188 Bliacuteže k myslitelovyacutem teologickyacutem představaacutem srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 55-59 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 95 Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987 s 266 189 NUP II 15 31b-c Daacutele k tomu srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 36 a 70 190 NUP II 12 27b Daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 133 a 140 Tomaacuteš Nejeschleba ve sveacute publikaci o Janu Jesenskeacutem hovořiacute o trojiacute funkci světla v Patriziho filosofii epistemologickeacute fyzikaacutelniacute a ontologickeacute což de facto odpoviacutedaacute jeho vyacuteše popsanyacutem charakteristikaacutem Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 80-81 191 NUP I 1 1c 192 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 193 K teacutematu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 79-81 či Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 Tomaacuteš Nejeschleba pak připomiacutenaacute že rozlišovaacuteniacute mezi lux a lumen jež u Patriziho spatřujeme je vlastniacute předchaacutezejiacuteciacute středověkeacute a renesančniacute tradici iluminismu Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 81 Nejeschleba Tomaacuteš Unum omnia triaacutedy K Panaugii a Panarchii Francesca Patriziho In Jabůrek Martin (ed) Jednota a mnohost Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference Centra pro praacuteci s patristickyacutemi středověkyacutemi a renesančniacutemi texty k osmdesaacutetyacutem narozeninaacutem Karla Flosse Brno 2008 s 114
- 39 -
prostoru a světla (světlosti) zřejmyacute poukazuje ve sveacute monografii Žarko Dadić na uacutezkeacute ndash
a kliacutečoveacute ndash sepětiacute myšlenek chorvatskeacuteho myslitele přiacutemo s učeniacutem Zoroastra Herma
Trismegista a židovskeacute Kabaly194 Nicmeacuteně jak již bylo předeslaacuteno v uacutevodu a oddiacutele
221 teacuteto studie zkoumaacuteniacute zdrojů Patriziho filosofie představeneacute v NUP přesahuje jejiacute
tematicky (a rovněž prostorově) vymezenyacute raacutemec
227 Teplo a tok
Podle Patriziho neniacute Bůh ztotožnitelnyacute pouze se světlem (lux prima) nyacutebrž i s ohněm
(ignis)195 Žarko Dadić je přesvědčen že toto pojetiacute bylo zcela nepochybně inspirovaacuteno
židovskou Kabalou196 Oheň je propojen se světlem v Bohu a v okamžiku kdy toto
světlo emanuje skrze paprsky ke světlosti je oheň ndash nyniacute již jako teplo (calor) ndash stejně
jako světlost rozprostřen po nekonečneacutem prostoru197
bdquoItaque ubicunque lux est ibi et lumen est ibi et ignis est ibi et calor est et ubi
eorum unum est ibi sunt et reliquialdquo198
Teplo je Patrizimu aktivniacutem principem jenž je v (nerozdělitelneacutem) spojeniacute se
světlostiacute199
Nutno v tomto okamžiku podotknout že oheň ztotožňovanyacute Patrizim s Bohem
neniacute stejnyacutem prvkem jako oheň obsaženyacute v hvězdaacutech či oheň pozorovatelnyacute na Zemi
V Nova de universis philosophia jsou tedy rozlišovaacuteny tři druhy ohně božskyacute (ideaacutelniacute)
194 K teacutematu srov bliacuteže Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 79-83 Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 122 Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 94-95 195 NUP IV 15 97a-98d 196 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 99 197 NUP I 1 1a-b NUP IV 15 98a-99b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 198 NUP IV 5 76c 199 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 a 83
- 40 -
jeho obrazem je pak oheň nebeskyacute a jako třetiacute ndash nejnižšiacute ndash se vyskytuje oheň
pozemskyacute200
Protože jsou světlost a teplo aktivniacutemi principy musiacute zaacutekonitě existovat rovněž princip
pasivniacute Tiacutem je pro Patriziho tok (fluor)201 Bůh tedy nedaacutevaacute vzniknout pouze prostoru
světlu (a jeho nižšiacutem emanačniacutem stupňům) ohni (a teplu) ale i čtvrteacutemu principu jiacutemž
je tok bdquoEt sicuti illinc et spacium veniunt et lumen et calor sic venit etiam inde
universalis Fluorldquo202
Stejně jako oba aktivniacute principy rozšiřuje se i tok po stvořeneacutem nekonečneacutem
prostoru a je tudiacutež saacutem zaacutekonitě nekonečnyacutem Takto rozprostraněnyacute prvotniacute tok
(primaveus fluor) však Patrizi pojmenovaacutevaacute již jako laacutetku (materia)203 Stejně jako
ostatniacute tři principy je i tok současně tělesnyacutem a netělesnyacutem204 Na rozdiacutel od nich však
tok ndash coby princip pasivniacute ndash disponuje schopnostiacute klaacutest tělesům odpor (resistentia
antitypia)205
Neboť se však hmota (z hlediska jejiacutech čaacutestiacute) maacute tendenci chovat vždy jinyacutem
způsobem musiacute existovat něco co tuto naacutechylnost v původně jednotneacute hmotě
zapřiacutečiňuje Tiacutemto agens je Patrizimu forma
bdquoDifferentiae hae raritatis et frequentiae si a natura materia fiant nulli dubium
quin aether et aer sint inter se diversi Sed non videntura materia fieri quoniam
ipsa passiones omnes aeque recipit Sed sunt a forma ea quae utrique ipsorum a
200 NUP IV 15 98a Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 83 201 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 Benjamin Brickman ve sveacute studii předklaacutedaacute uacutevahu o Patriziho důvodech pro ustaveniacute toku jako čtvrteacuteho principu Srov Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 64 202 NUP IV 6 78c 203 NUP IV 23 121d bdquoMateriam dicimus fluorem illum primaevumldquo Daacutele k tomu srov NUP IV 15 99a či NUP IV 23 122b V ohledu na uacuteplnost vyacutekladu považuji za nutneacute poznamenat že Patrizi ndash s terminologickou preciznostiacute sobě vlastniacute ndash odlišuje laacutetku ztotožňovanou s prvotniacutem tokem již nazyacutevaacute materia od laacutetky působiacuteciacute v materiaacutelniacutem světě pro kterou užiacutevaacute řeckeacuteho vyacuterazu ὕλη K tomu podrobněji srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 89 Rovněž i k přehledu předchaacutezejiacuteciacutech filosofickyacutech koncepciacute pracujiacuteciacutech s tokem srov tamt s 85 a 87 204 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 63 a 87 Chorvatskyacute badatel zde upozorňuje na skutečnost že tok jako princip neniacute možneacute spojovat s chaacutepaacuteniacutem vody jako pozemskeacuteho prvku 205 NUP IV 6 78a
- 41 -
Conditore totius materiae propriae cuiusque parti indita fuit Parti inquam
materiae totius in qua et ex qua essentia cuiusque tota formareturldquo206
Forma se v posledku staacutevaacute principem individuace každeacuteho existujiacuteciacuteho tělesa207 Odkud
forma k hmotě přistupuje bude vysvětleno v naacutesledujiacuteciacutem oddiacutele
228 Nova de universis philosophia jako koherentniacute filosofickyacute systeacutem
V dalšiacutem vyacutekladu sveacute Noveacute filosofie o univerzech dospiacutevaacute Patrizi ke sloučeniacute všech vyacuteše
nastiacuteněnyacutech čaacutestiacute sveacuteho filosofickeacuteho a přiacuterodně-filosofickeacuteho pojetiacute skutečnosti v jeden
koherentniacute monolitickyacute celek Podle jeho přesvědčeniacute untitates (v jeho hierarchii
jsoucen prvniacute emanovanyacute stupeň) ztotožnitelneacute s idejemi působiacute rovněž v nižšiacutech
emanačniacutech stupniacutech descendenčně uspořaacutedaneacuteho univerza V intellectus neboli mens
jsou obsaženy v podobě pojmů v anima jako racionaacutelniacute principy v natura jako semena
a v laacutetce jako formy208
Semena jež jsou netělesnaacute jsou posleacuteze recipovaacutena stvořenyacutem nekonečnyacutem
prostorem V něm je však ndash jak bylo zmiacuteněno vyacuteše ndash rozlito rovněž nekonečneacute světlo
Světlo tedy dospiacutevaacute ke sjednoceniacute nejen s teplem (v prostoru rovněž rozprostřenyacutem)
nyacutebrž i se semeny jimž se staacutevaacute nositelem Semena ve spojeniacute s oběma aktivniacutemi
principy pak v interakci s pasivniacutem principem tokem stojiacute u zrodu veškeryacutech
tělesnyacutech entit
bdquoPer calorem postea sibi comitem perque fluorem ex quo seminum illorum vi
corpora omnia formaeque corporum omnes efficerenturldquo 209
206 NUP IV 23 121d 207 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 89 208 NUP II 12 26d bdquoNam quae unitates in se sunt Ideae in mente sunt ἔννοιαι νοεραὶ conceptus intellectuales In anima rationes in natura semina in materia formaeldquo Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 87 209 NUP IV 21 115d Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131
- 42 -
Prvniacutem vzniklyacutem tělesem je podle Patriziho prvniacute ze třech světů ndash mundus empyreus210
Ten je obsahem nekonečneacuteho prostoru a je opět plnyacute semen z nichž postupně vznikajiacute
dalšiacute jsoucna tohoto světa Nutneacute je ovšem zdůraznit že všechno živeacute či neživeacute jež
vzniklo v mundus empyreus naacuteležiacute jen a vyacutehradně do něj a je od bdquopozemskyacutechldquo bytostiacute
či předmětů neživeacute přiacuterody naprosto odlišneacute211 Mundus empyreus prostřednictviacutem
semen plodiacute druhyacute ze světů ndash mundus aethereus ndash situovanyacute do konečneacuteho prostoru
V mundus aethereus ztotožnitelneacutem s nebesy se nachaacuteziacute Slunce pět planet (Merkur
Venuše Mars Jupiter a Saturn212) a veškereacute hvězdy Prostřednictviacutem Slunce jsou
semena (ve spojeniacute se světlostiacute a teplem) přenaacutešena z hvězd (jimž jsou z druheacuteho světa
sice nejvlastnějšiacute nicmeacuteně pro slabost jejich světlosti jimi daacutele vyzařovaacutena byacutet
nemohou213) do třetiacuteho nejnižšiacuteho světa ndash mundus hylaeus214 Tento materiaacutelniacute svět
sestaacutevaacute ze vzduchu (situovaacuten nejvyacuteše tedy nejbliacuteže nebesům) vody a země215 Skrze
temnou nejniacuteže bdquopoloženouldquo zemi však semena spojenaacute se světlostiacute a teplem
neproniknou216 Patrizi tedy nutně ndash ostatně jako mnoho dalšiacutech novoplatoniků217 ndash
postuluje jako dalšiacute aktivniacute princip ducha (spiritus) kteryacute je skrze zemi schopen
210 Tomaacuteš Nejeschleba připomiacutenaacute že se Patrizi při zavedeniacute pojmu empyreum opiacuteraacute o stoickou tradici Srov Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 90 211 NUP IV 21 115d-116b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131 212 K tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 119 213 Podle Patriziho je počet hvězd nekonečnyacute K tomu srov NUP IV 9 85d Ačkoliv nejsou Patriziho kosmologickeacute naacutezory uacutestředniacutem teacutematem teacuteto praacutece považuji za vhodneacute alespoň v kraacutetkosti zmiacutenit některeacute z jeho představ Podle jeho přesvědčeniacute nejsou hvězdy situovaacuteny na staacuteleacutem miacutestě naopak zcela volně se pohybujiacute Za jejich vzaacutejemně ustaacuteleneacute vzdaacutelenosti jsou odpovědny jejich duše K oduševnělosti všech těles pak srov NUP III 4 55d kde se praviacute bdquoAt anima est actus corporis physici organici potentia vitam habentisldquo Daacutele pak k tomu srov Koyreacute Alexandre Od uzavřeneacuteho světa k nekonečneacutemu vesmiacuteru Praha 2004 s 50 Nebe je podle filosofa jednotneacute nesestaacutevajiacuteciacute z žaacutednyacutech sfeacuter což v posledku znamenaacute že neexistujiacute žaacutedneacute hranice mezi třemi světy K Patriziho kosmologickyacutem naacutezorům (a možnyacutem vlivům na jejich zformovaacuteniacute) srov bliacuteže zejm NUP IV 11-21 88a-117b Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 59-67 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 113-123 a 127 K Patriziho přijetiacute naacutezoru o rotaci Země kolem vlastniacute osy pak srov Brickman Benjamin c d s 52 214 NUP IV 7 81a-d NUP IV 14 96d NUP IV 22 120b Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 87 a 133 215 Nutno ovšem podotknout že vzduch vodu ani zemi Patrizi nechaacutepe ve shodě s Aristotelem jako prvky nyacutebrž jako pouheacute (sou)čaacutesti hmotneacuteho světa Za skutečneacute prvky ve sveacute přiacuterodně-filosofickeacute koncepci považuje jednoznačně prostor světlost teplo a tok Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 224 teacuteto praacutece či Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 125-129 216 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 133 217 K tomu bliacuteže srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 93-95
- 43 -
proniknout Duch je původně spojen s teplem diacuteky jehož propojeniacute se světlostiacute
prostupuje celyacutem univerzem nikoliv pouze materiaacutelniacutem světem218
Ačkoliv předpoklad všeprostupujiacuteciacuteho ducha nikterak nenarušuje koherenci
Noveacute filosofie považuje jej Žarko Dadić za jejiacute spiacuteše akcidentaacutelniacute čaacutest bdquoJestliže by bylo
několik pasaacutežiacute nebraacuteno na zřetel obstaacutela by Petrišova přiacuterodniacute filosofie docela dobře
teacuteměř ve všech svyacutech aspektech dokonce i bez zavedeniacute pojmu duchldquo Podle jeho
přesvědčeniacute metafyzickyacute vyacuteznam ducha plně vyčerpaacutevajiacute původniacute dva aktivniacute principy
ndash světlost a teplo219
Zastavme se však v tomto okamžiku ještě v kraacutetkosti u Patriziho gnozeologie vyliacutečeneacute
zejmeacutena v prvniacute čaacutesti NUP ndash Panaugii V čaacutesti 226 bylo již poznamenaacuteno že podle
Patriziho představ zaujiacutemaacute v gnozeologickeacutem procesu prvniacute miacutesto smysloveacute poznaacuteniacute
jež recipuje nejdřiacuteve světlo a světlost V konkreacutetniacute rovině to znamenaacute že prvniacutem ndash
lidskyacutemi smysly ndash poznaacutevanyacutem je (tělesnaacute) světlost rozlitaacute po materiaacutelniacutem světě
(mundus hylaeus) Jejiacute smysloveacute uchopeniacute umožňuje naacutesledně ascendenci ke světlu a
světlosti vlastniacutem mundus aethereus Završeniacutem tohoto vyacutestupu je pak přibliacuteženiacute se
netělesneacutemu prima lux ndash tedy Bohu220
bdquo[hellip] et Pater Deus et Filius et Spiritus S ignes et luces et lumina sunt Non
qualia oculis conspicimus Sed qualia divinus revelata mente percipimus Ad
quos ut ad purissima rerum omnium principia eorum lumine nobis praelucente
via ac scala luminum ac luminum ascendimus A lumine scilicet hylae mundi
ad lumen lucesque aetheras ab aethereis ad Empyreum scandentes ab Empyreo
ad φάοσ ad Panaugiam ad supermundanum solem ad lucem verbi ac filii et ad
lucem Patris infinitamldquo221
218 NUP IV 19 109c-111a Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 135 219 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 97 220 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 184 a 186 221 NUP I 10 23b-c Daacutele k tomu srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 191
- 44 -
Tato ascendence začiacutenaacute tedy u smysloveacuteho poznaacuteniacute světlosti rozliteacute v materiaacutelniacutem světě
a vrcholiacute přibliacuteženiacutem se prvotniacutemu světlu ndash Bohu skrze činnost lidskeacute mysli222
Eugene E Ryan přichaacuteziacute ve sveacute studii věnovaneacute Panaugii se srovnaacuteniacutem Patriziho
ascendenčniacute metody vedouciacute od smysloveacuteho uchopeniacute světlosti až k vyacutestupu k Bohu
s Aristotelovou koncepciacute důkazu existence prvniacuteho nehybneacuteho hybatele z VIII knihy
Fyziky a XII knihy Metafyziky skrze obdobnyacute proces počiacutenajiacuteciacute pozorovaacuteniacutem pohybu
našimi smysly223
Že bylo skutečně Patriziho metodologickyacutem zaacuteměrem vyjiacutet z aristotelskeacute
ascendenčniacute koncepce potvrzuje ostatně saacutem autor když sveacute opus magnum
pojmenovaacutevaacute
bdquoNova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non per motum
sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur [hellip]ldquo
Nabiacuteziacute se proto ndash jak vhodně poukaacutezal praacutevě E E Ryan ndash otaacutezka nakolik Patrizi tiacutemto
explicitniacutem přihlaacutešeniacutem se k Aristotelově metodologii zůstaacutevaacute věrnyacute sveacutemu tolik
proklamovaneacutemu antiaristotelismu224
Na vyacuteznačnyacute prvek Patriziho noveacute filosofie ilustrujiacuteciacute jejiacute koherenci poukazuje uacutevaha
s niacutež ve sveacute studii přichaacuteziacute Luc Deitz Ten se domniacutevaacute že je světlost (pro sveacute vlastnosti
srov 226) ztotožnitelnaacute s prvniacutem z principů prostorem (srov 225) Přistoupiacuteme-li
na tuto identitu stane se ndash v ohledu na předpoklaacutedanyacute tetraedraacutelniacute tvar univerza
stojiacuteciacuteho na jednom ze svyacutech vrcholů (srov 223) ndash zřejmyacutem fakt že minimaacutelniacute
vzdaacutelenost od prvotniacuteho počaacutetku unrsquoomnia koresponduje s maximaacutelniacutem (tedy
nekonečnyacutem) prostorem a rovněž s nejvyššiacute intenzitou světlosti zatiacutemco se zvyšujiacuteciacute se
222 K tomuto srov rovněž Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 196-200 a 263 223 Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 182 a 187 224 Srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181 Daacutele pak srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 128 Probleacutemu si všiacutemaacute rovněž E Banić-Pajnić Srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 194-195
- 45 -
vzdaacutelenostiacute od unrsquoomnia ubyacutevaacute jak šiacuteře prostoru (jenž se staacutevaacute konečnyacutem) tak i
světlosti225
Celeacute univerzum je konečně podle Patriziho představ pomociacute prostředkujiacuteciacuteho
stupně ontologickeacute descendenčniacute hierarchie duše udržovaacuteno ve vzaacutejemneacutem
sjednocujiacuteciacutem propojeniacute a harmonii
bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat
tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo226
Pro tento stav užiacutevaacute jak řeckeacuteho vyacuterazu συνοκείροσις tak i latinkseacuteho cognatio či
concordia
bdquoOmnia tamen simul Mente animo spirituque naturaque tum propria cuique
tum totius mundi communi ita vivunt ut omnia Sympathiam et συνοκείροσιν
cognationem et concordiam inter se mutuam induant et ita consonent ut nulla
in eo sit dissonantia nulla discordia quae ad universi tum ornamentum tum
perfectionem tum conservationem non conferatldquo227
Tato sympatie je silou prameniacuteciacute praacutevě z prostředkujiacuteciacuteho stupně ontologickeacute
descendenčniacute hierarchie ndash duše228 Bez jejiacuteho stmelujiacuteciacuteho působeniacute by napřiacuteč
univerzem zavlaacutedla antipatie (antipathia dyspathia asympathia)229 Z teacuteto skutečnosti
je tedy opět patrneacute nakolik je Patriziho triadickeacute smyacutešleniacute v ohledu na koherenci a
vnitřniacute soudržnost celeacuteho jeho filosofickeacuteho a přiacuterodně-filosofickeacuteho systeacutemu
vyacuteznamneacute a nedocenitelneacute
225 Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 155 Saacutem autor však vzaacutepětiacute poukazuje na čtenaacuteři jistě zřejmyacute logickyacute nesoulad mezi snahou geometricky vyjaacutedřit nekonečnost univerza a prostředky k tomu užityacutemi tedy konečnyacutemi prostorovyacutemi tělesy Srov tamt s 156 226 NUP III 4 56d Daacutele k tomu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 101 227 NUP IV 21 117b 228 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 103 229 NUP II 18 39c
- 46 -
Vidiacuteme tedy že v Nova de universis philosophia se descendenčniacute hierarchie jsoucen
emanujiacuteciacutech z původniacute unrsquoomnia s neoddiskutovatelnou nutnostiacute proliacutenaacute se čtyřmi
konstitutivniacutemi principy univerza Bylo by však zavaacutedějiacuteciacutem obě čaacutesti Patriziho noveacute
filosofie zaměňovat pro hierarchii jsoucen platiacute že vyššiacute stupeň je přiacutečinou stupně
nižšiacuteho (vyznačujiacuteciacuteho se nižšiacute ontologickou dignitou) Podobneacute kauzaacutelniacute spojeniacute však
mezi čtyřmi principy nenajdeme Nicmeacuteně jak hierarchizovanaacute jsoucna tak i čtyři
zaacutekladniacute elementy hrajiacute ve společneacutem propojeniacute nezastupitelnou uacutelohu při procesu
vzniku celeacuteho univerza230
230 Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 65
- 47 -
3 Jan Amos Komenskyacute
31 Biografickaacute poznaacutemka
Životniacute osudy Jana Amose Komenskeacuteho jsou ndash domniacutevaacutem se ndash českeacute širšiacute jakož i
odborneacute veřejnosti velmi dobře znaacutemy231 O udaacutelostech vztahujiacuteciacutech se k jeho
vrcholneacutemu filosofickeacutemu diacutelu Poradě o naacutepravě věciacute lidskyacutech pojednaacutevajiacute naacutesledujiacuteciacute
oddiacutely (zejm 321) Omeziacutem se na tomto miacutestě tedy na jednu stručnou biografickou
poznaacutemku Neboť byl Jan Amos již v době sveacuteho života znaacutem jako Iohan-Amos
Comenius Moravus a rovněž nejnovějšiacute zahraničniacute literatura jej nahliacutežiacute jako
Moravana232 oslovuji jej v naacutesledujiacuteciacutem textu ndash přesvědčen o historickeacute spraacutevnosti
tohoto přiacutezviska ndash jako Moravana233 Tato skutečnost však nikterak neznamenaacute že by
Komenskyacute nenaacuteležel k širšiacute tradici českeacuteho filosofickeacuteho myšleniacute
32 De Rerum humanarum emendatione consultatio catholica
321 Geneze diacutela a přehled filosofickeacuteho obsahu
Mezi historiky filosofie neniacute pochyb o tom že diacutelo De Rerum humanarum emendatione
consultatio catholica234 považoval jeho autor za vyvrcholeniacute a završeniacute sveacuteho životniacuteho
teoretickeacuteho uacutesiliacute235 Podle Jana Patočky se jednaacute o monumentaacutelniacute a bdquomyšlenkově
231 Ke Komenskeacuteho biografii srov z primaacuterniacutech zdrojů předevšiacutem Molnaacuter A Rejchrtovaacute N (eds) Jan Amos Komenskyacute o sobě Praha 1987 Daacutele pak srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 39-50 Floss Pavel Uacutevod do problematiky Komenskeacuteho filozofie In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 97-111 Kvačala Jaacuten Komenskyacute Jeho osobnosť a jeho suacutestava vedy pedagogickej Turčianskyacute Svaumltyacute Martin 1921 Novaacutek J V Hendrich J Jan Amos Komenskyacute Jeho život a spisy Praha 1920 Patočka Jan Jan Amos Komenskyacute Naacutestin životopisu In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 396-419 Patočka Jan [Komenskeacuteho duchovniacute biografie] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 365-395 Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 11-21 232 K tomu srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 139 kde stojiacute bdquoMoravljanin Komenskyacuteldquo 233 K tomu srov podobneacute stanovisko J Červenky Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 5 234 V dalšiacutem textu cituji buďto jako Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Porada Konzultace nebo Consultatio V poznaacutemkoveacutem aparaacutetu pak na konkreacutetniacute citovaneacute pasaacuteže odkazuji zkraacutecenyacutem zaacuteznamem Kupř CC Panaugia II 3 kde CC referuje ke Consultatio catholica Panaugia k jedneacute z jejiacutech knih řiacutemskaacute čiacuteslice poukazuje na kapitolu a čiacuteslice arabskaacute na oddiacutel odstavec anebo paragraf Navzdory tomu že je Komenskeacuteho značeniacute jednotlivyacutech čaacutestiacute Porady nejednotneacute přidržuji se ho ve všech přiacutepadech K čaacutestem jež jsou označeny nejednoznačně anebo paginaci postraacutedajiacute uacuteplně uvaacutediacutem v zaacutevorce rovněž odkaz na svazek a čiacuteslo strany českeacuteho překladu K tomu srov bliacuteže kapitola 6 ndash Seznam použityacutech pramenů a literatury 235 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech Sv III Praha 1992 s 533
- 48 -
nejhlouběji odůvodněnyacute společenskyacute projekt 17 věkuldquo jehož poslaacuteniacutem je konkreacutetniacute
naacutevrh naacutepravy lidskeacuteho společenstviacute a naleacutehaveacute vyacutezvy k jejiacutemu provedeniacute V tomto
světle tedy Komenskeacuteho všenaacutepravneacute uacutesiliacute (podrobněji o tom viz 325) nazyacutevaacute
projektem a nikoliv utopiiacute jako je tomu v přiacutepadě marxistickeacute komenioložky Jiřiny
Popeloveacute236 Naleacutehavost a aktuaacutelnost Komenskeacuteho koncepce kontrastujiacuteciacute
s bdquotradičniacutemildquo utopiemi renesančniacutech myslitelů jako byli Thomas More či Tommaso
Campanella zdůrazňuje rovněž Pavel Floss jenž označeniacute Konzultace za diacutelo utopickeacute
povahy ndash s poukazem na Komenskeacuteho vlastniacute slova ndash rovněž odmiacutetaacute237
Jiřina Popelovaacute ve sveacute studii zdůrazňuje že Komenskeacuteho opus magnum je nutneacute chaacutepat
jako vyacutesledek jeho celoživotniacuteho snaženiacute a neustaacuteleacuteho vyrovnaacutevaacuteniacute se s různyacutemi
podněty Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech je podle jejiacuteho přesvědčeniacute založena
na třech kliacutečovyacutech oblastech na Komenskeacuteho ireacutenismu vševědneacute a z toho vyplyacutevajiacuteciacute
všenaacutepravneacute snaze a konečně na požadavku společenskeacute reformy238
Jan Patočka spatřuje konkreacutetniacute impulzy ke vzniku poradniacuteho diacutela v udaacutelostech
toruňskeacuteho Colloquium charitativum239 a přiacutepravě vestfaacutelskyacutech miacuterovyacutech jednaacuteniacute
Komenskyacute měl během sveacuteho elbląngskeacuteho působeniacute usilovně přemiacutetat o možnostech
dohody ve třicetileteacute vaacutelce bojujiacuteciacutech stran Tyto praktickeacute pohnutky měly splynout
s myslitelovyacutem přesvědčeniacutem o nutnosti všenaacutepravy k němuž dospěl již za sveacuteho
londyacutenskeacuteho pobytu v letech 1641 až 1642 a ktereacute vyjaacutedřil dosud nejpodrobněji ve
236 K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 238-240 Patočkovu interpretaci podporujiacute rovněž zaacutevěry baacutedaacuteniacute italskeacute komenioložky Marty Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 330 a 331 237 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 12 a 36 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 30 a 36 Dlužno zmiacutenit rovněž naacutezor Roberta Kalivody jenž Poradu chaacutepe sice jako utopii nicmeacuteně nikoliv jako utopii prostorovou (jakyacutemi jsou kupř diacutela již zmiacuteněnyacutech myslitelů Mora a Campanelly) nyacutebrž jako utopii časovou předpoklaacutedajiacuteciacute svou realizaci v budouciacute době Podle Kalivody je Jan Amos prvniacutem filosofem jenž s podobnyacutem pojetiacutem přichaacuteziacute (bdquomilniacutekem v sbquoprocesu zčasověniacutelsquoldquo utopie) K tomu srov Kalivoda Robert Utopie a emancipace In Studia Comeniana et historica č 33 1987 roč XVII s 5-25 zejm pak s 19-20 Daacutele pak srov Floss Karel Zčasověniacute utopie ndash More Andrae Komenskyacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 188-196 238 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 245-256 K možnyacutem zdrojům těchto aspektů Komenskeacuteho filosofie pak srov Popelovaacute Jiřina c d s 257 Ke Komenskeacuteho ireacutenismu srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 14 239 Toto ve sveacutem vyacutesledku neuacutespěšneacute jednaacuteniacute o smiacuteru mezi třemi znesvaacuteřenyacutemi konfesemi ndash reformovanyacutemi luteraacuteny a katoliacuteky ndash proběhlo v roce 1645 v polskeacute Toruni Rozhovor laacutesky uspořaacutedal polskyacute kraacutel Vladislav IV Bliacuteže k tomu srov Bečkovaacute Marta K toruňskeacutemu bdquoColloquium charitativumldquo In Studia Comeniana et historica č 51 1994 XXIV s 143-148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 106
- 49 -
sveacutem spise Cesta světla (vznikal mezi leacutety 1641-1642 publikovaacuten byl však až roku
1668)240 Pavel Floss ovšem připomiacutenaacute že k myšlence na reformu společnosti staacutele
intenzivněji uacutestiacuteciacute v ideu jejiacute celeacute proměny dospěl Komenskyacute již během sveacuteho prvniacuteho
pobytu v polskeacutem Lešně na konci dvacaacutetyacutech let 17 stoletiacute S Patočkou se však shoduje
v tom naacutezoru že ke sveacute všenaacutepravneacute koncepci v jejiacute vyhraněnějšiacute formě dospiacutevaacute až
později241
Definitivniacute rozhodnutiacute vybudovat zcela novyacute všenaacutepravnyacute filosoficko-
teologicko-společenskyacute systeacutem vtělenyacute do budouciacuteho diacutela De rerum humanarum
emendatione consultatio catholica (Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech) tedy
spatřuje světlo světa jak vyplyacutevaacute z Comeniovy korespondence během jeho
elbląngskeacuteho pobytu v průběhu roku 1644242 Bratrskyacute biskup již v teacuteto době uvažoval
o vzniku sedmidiacutelneacuteho diacutela jehož dvě čaacutesti ponesou naacutezev Pansofia a Pampaedia
Obsah celeacute budouciacute Porady nicmeacuteně v korespondenci teacute doby vyliacutečen neniacute Podle
zaacutevěrů baacutedaacuteniacute Jana Patočky měla jako prvniacute ze sedmi čaacutestiacute vzniknout Panegersia (k
teoretickeacutemu obsahu jednotlivyacutech čaacutestiacute srov niacuteže a přiacuteslušneacute oddiacutely)243
Dalšiacute dokončenaacute čaacutest Konzultace Panaugia a některeacute pasaacuteže Pansofie a
Panorthosie měly vzniknout naacutesledně během let 1654 až 1656 tedy během
Komenskeacuteho třetiacuteho pobytu v polskeacutem Lešně244 Jaro roku 1656 však znamenalo pro
vyacutevoj celeacuteho diacutela tragickyacute mezniacutek při lešenskeacutem požaacuteru shořely některeacute z čistopisů
diacutela připraveneacute již do tisku (jednaacute se zejmeacutena o čaacutesti Pansofie) Již hotoveacute Panegersia a
Panaugia měly zkaacuteze v plamenech uniknout O tom svědčiacute vedle korespondence i
240 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 535 Ke Komenskeacuteho londyacutenskeacutemu pobytu a spisu Cesta světla srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 45 či Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 285-306 241 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 43-45 242 Prvniacutem dopisem kteryacute o tomto zaacuteměru svědčiacute je pravděpodobně list z 18 listopadu 1644 Komenskyacute zde zmiňuje jak celyacute naacutezev předpoklaacutedaneacuteho diacutela tak i jeho sedmidiacutelnou strukturu a naacutezev jedneacute z jeho čaacutestiacute Pansofie K tomu srov bliacuteže Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 537 kde opravuje staršiacute naacutezor J Popeloveacute že nejstaršiacute zmiacutenkou o Poradě je dopis z 28 dubna 1645 Daacutele k tomu srov Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 106 243 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 538 Se stejnyacutemi zaacutevěry přišla rovněž i J Popelovaacute Srov Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 318 244 Panaugia pak s Panegersiiacute již zůstanou zdaleka nejdokončenějšiacutemi čaacutestmi Porady K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 545
- 50 -
skutečnost že je Komenskyacute na podzim teacutehož roku ndash po sveacutem přiacutechodu do
Amsterodamu ndash daacutevaacute do tisku245
Během sveacuteho amsterodamskeacuteho pobytu pak pracuje na dalšiacutech čaacutestech Porady ndash
Panorthosii a Pannuthesii Vědom si sveacuteho pokročileacuteho věku a hrozby že nebude
schopen sveacute životniacute diacutelo dokončit uvažuje alespoň o vypracovaacuteniacute co nejpodrobnějšiacuteho
plaacutenu jenž by jeho naacutesledovatelům za něž určuje sveacuteho syna z druheacuteho manželstviacute
Daniela a bliacutezkeacuteho přiacutetele Kristiana Vladislava Nigrina pomohl Poradu dopracovat246
Po Komenskeacuteho smrti v listopadu 1670 se tito mužoveacute ve spolupraacuteci s Pavlem
Hartmannem Komenskeacuteho přiacutetelem z dob nizozemskeacuteho pobytu ujali obtiacutežneacute praacutece na
dokončeniacute poradniacuteho diacutela Rukopisnaacute verze Porady Patočkou naziacuteranaacute jako bdquopracovniacute
exemplaacuteřldquo prochaacutezela až do roku 1681 kdy se z pramenů ztraacutecejiacute posledniacute informace o
uspořadateliacutech Komenskeacuteho pozůstalosti neustaacutelyacutemi uacutepravami I přes veškerou jejich
snahu však k vydaacuteniacute celeacuteho diacutela tiskem nedošlo247
Text Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech je tak historikům filosofie a
komeniologům k dispozici až zaacutesluhou objevu Dmytra Čyževśkeacuteho jenž tento
bdquopracovniacute exemplaacuteřldquo nalezl roku 1934 v archivu Franckeho sirotčinců v německeacutem
Halle Sem se dostal skrze přiacutetele Jana Amose Justa Docemia s niacutemž sem doputoval z
Nizozemiacute248
Zaměřme se nyniacute však na teoretickyacute obsah poradniacuteho diacutela Vlastniacutemu filosofickeacutemu a
teologickeacutemu jaacutedru Porady vtěleneacutemu Komenskyacutem do sedmi vzaacutejemně provaacutezanyacutech
čaacutestiacute předchaacuteziacute myslitelova dedikativniacute předmluva ndash Pozdrav učenyacutem zbožnyacutem a
vznešenyacutem mužům SVĚTLŮM EVROPY V niacute jejiacute autor v prveacute řadě představuje povahu
a zaacuteměry sveacuteho diacutela 245 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 539-540 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 341 246 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 48 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 540 a 542 247 Podrobněji k tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 542-545 248 Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s 25 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 542 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 112 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 343 Pavel Floss uvaacutediacute až rok 1935 K tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 49 K osobě filosofa a slavisty D Čyževśkeacuteho jakož i podrobnostem jeho objevu Konzultace srov bliacuteže Patočka Jan Nad komeniologickou praciacute Dmytra Čyževśkeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 322-326
- 51 -
Podle jeho přesvědčeniacute se jednaacute o mimořaacutednyacute můžeme řiacuteci ojedinělyacute pokus o
naacutepravu současneacuteho vzdělaacuteniacute (eruditio)249 společnosti (politia) a naacuteboženstviacute
(religio)250 Podle Komenskeacuteho teoretickyacute obsah Porady neniacute bdquo[hellip] nic noveacuteho pokud
jde o věcldquo je však bdquoněco zcela noveacuteho pokud jde o způsob provaacuteděniacute věci251 Jeho
zaacuteměrem je totiž přistoupit k naacutepravě věciacute lidskyacutech ve spolupraacuteci se všemi ostatniacutemi
učenci křesťanskeacuteho světa252 Praacutevě spory a nejednotnost dosavadniacutech filosofickyacutech a
naacuteboženskyacutech představ vniacutemaacute Comenius jako hlavniacute překaacutežku uskutečnitelnosti
dřiacutevějšiacutech naacutepravnyacutech snah
bdquoOacute křesťaneacute lide milyacute Bohu Vaše takřka nekonečneacute a neukončitelneacute spory o
filozofickyacutech teologickyacutech a společenskyacutech zaacuteležitostech prokazujiacute že nechaacutepete
sveacute přednosti Naacutezorů jež naacutes děliacute je ndash běda ndash bezpočetldquo253
Pro tento důvod tedy shledaacutevaacute nevyhnutelnyacutem opustit všechny dosavadniacute snahy a
zaměřit se na novou cestu již nastiňuje Obecnaacute porada Podle Komenskeacuteho představ
lze k všeobecneacute naacutepravě totiž dospět pouze ve vzaacutejemneacute spolupraacuteci a při naacutepravě všech
věciacute lidskyacutech současně254 Ačkoliv Comenius nezřiacutedka hodnotiacute sveacute diacutelo adjektivy
v superlativniacutem tvaru255 je si na druhou stranu vědom svyacutech omezenyacutech ndash lidskyacutech ndash
možnostiacute a z toho plynouciacute možnosti pomyacuteleniacute Předklaacutedaacute tedy čtenaacuteřům diacutelo s prosbou
o jeho objektivniacute posouzeniacute a přiacutepadnou korekci svyacutech vlastniacutech naacutezorů256 O značneacute
myslitelskeacute pokoře a upřiacutemneacute snaze o univerzalistickyacute přiacutestup v otaacutezkaacutech emendačniacuteho
249 Komenskyacute bude v dalšiacutem textu Consultatio užiacutevat zaacuteměnně i termiacutenu filosofie Jak zdůrazňuje Jan Patočka je třeba oba vyacuterazy chaacutepat jako referenci k soudobeacute vědě jako takoveacute Srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533 K tomu srov teacutež Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 349 250 Srov CC Světlům Evropy 4 a Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 2 na s 66 251 CC Světlům Evropy 2 252 K tomu srov již jen dedikaci Porady bdquoLidskeacutemu pokoleniacute předně však evropskyacutem vzdělancům duchovniacutem a mocnyacutemldquo Kurziacuteva jakož i jinaacute zvyacuterazněniacute v citaciacutech z Porady jsou ndash neniacute-li uvedeno jinak ndash zde i v dalšiacutem textu původniacute 253 CC Světlům Evropy 21 Srov teacutež CC Světlům Evropy 22 254 CC Světlům Evropy 21 K definici lidskyacutech věciacute pak srov niacuteže 255 Srov kupř CC Světlům Evropy 2 či 4 bdquoJde zajisteacute o věc takoveacuteho vyacuteznamu že je vhodnějšiacute se o ni třeba tisiacuteckraacutet pokusit s nezdarem než se tisiacuteckraacutet nepokusit Zejmeacutena ukazuje-li Bůh nějakou novou ještě nevyzkoušenou cestu že ta naše je takovaacute bude zřejmeacute Je totiž takřka uacuteplně všeobecnaacute poněvadž vytyčuje v teacuteto věci nejzazšiacute ciacutele lidskyacutech (co řiacutekaacutem dokonce i Božiacutech) tužeb [hellip]ldquo Ke Komenskeacuteho myslitelskeacutemu sebevědomiacute přispěl nepochybně rovněž uacutespěch a ohlas jeho dřiacutevějšiacuteho spisu Dveacuteře jazyků K tomu srov CC Světlům Evropy 19 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 329 256 CC Světlům Evropy 25
- 52 -
snaženiacute pak svědčiacute myslitelův zaacuteměr publikovat Konzultaci anonymně bdquoaby nebylo
vůbec zapotřebiacute braacutet ohled na osobu stav naacuterod sektu nyacutebrž aby pouhaacute věc sama leacutepe
viditelnaacute vnikala do duchovniacutech zraků Vaacutes všech [hellip]ldquo257
Komenskeacuteho všenaacutepravneacute diacutelo je charakterizovatelneacute však i jinyacutemi motivacemi
nežli pouhyacutem ciacutelem zrevidovat a přiveacutest k dokonalosti současneacute filosofickeacute a
naacuteboženskeacute ideje Jeho snahou je teacutež připravit soudobeacute sociaacutelniacute poměry ke stavu jenž
by měl předchaacutezet Kristově tisiacutecileteacute řiacuteši Duchem chiliastickeacuteho smyacutešleniacute je Porada
velmi intenzivně prostoupena a v samotneacutem textu lze naleacutezt řadu Komenskeacuteho
explicitniacutech vyjaacutedřeniacute
bdquo[hellip] všichni chaacutepou že před světem stojiacute obrat k zaacutevěrečneacutemu rozuzleniacute
(moudrost Božiacute s naacutemi totiž hraje na světě divadlo) teologoveacute všech směrů
začiacutenajiacute již uznaacutevat že se bliacutežiacute den hlasu sedmeacuteho andělaldquo 258
V naacutesledujiacuteciacutech pasaacutežiacutech uacutevodniacuteho textu Světlům Evropy medituje Komenskyacute o
struktuře sveacuteho životniacuteho diacutela Předevšiacutem považuje za nezbytneacute vymezit co se lidskyacutemi
věcmi po jejichž naacutepravě bude posleacuteze volat vůbec rozumiacute Tato otaacutezka je předmětem
prvniacute ze sedmi čaacutestiacute Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech Panegersie Jejiacutem původně
zamyacutešlenyacutem naacutezvem mělo byacutet Excitatorium universale (Všeobecneacute probuzeniacute)259
Comenius totiž v jejiacutech kapitolaacutech a paragrafech nepojednaacutevaacute jen o vymezeniacute lidskyacutech
věciacute ale rovněž i o jejich současneacutem ndash neutěšeneacutem ndash stavu a nutnosti probudit v lidstvu
touhu po jejich naacutepravě Ve druheacute čaacutesti Konzultace Panaugii rozjiacutemaacute Comenius o
cestě jež by umožnila uacutespěch emendačniacuteho uacutesiliacute Neniacute tedy naacutehodou že alternativniacute
naacutezev teacuteto čaacutesti Porady zniacute Cesta všeobecneacuteho světla Praacutevě světlo se totiž jak ukaacutežeme
257 CC Světlům Evropy 26 258 CC Světlům Evropy 20 Ke Komenskeacuteho chiliasmu srov daacutele CC Světlům Evropy 31 CC Panegersia I 7 CC Panorthosia II Daacutele k tomu pak srov Begon Joan Luiacutes Llinaacutes Milleniarism and symbolism in Comenius In Studia Comeniana et historica č 67-68 2002 roč XXXII s 31-36 Fattori Marta Profetismo e millerianismo in J A Komenskyacute s 331-355 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 36 a 48 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34 a 58 Kišš Igor Utopickeacute a reaacutelne humaacutenne prvky v chiliazme J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 67-68 2002 roč XXXII s 44-51 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 540 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 95 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 49-50 a 242 Sousediacutek Stanislav Komenskeacuteho filozofie v souvislostech myšlenkoveacuteho vyacutevoje doby In Studia Comeniana et historica č 8-9 1974 roč IV pozn č 16 na s 36 259 Bliacuteže k tomu srov Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 3 na s 66 K různiacuteciacutem se českyacutem ekvivalentům řeckyacutech naacutezvů jednotlivyacutech čaacutestiacute Porady srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 48
- 53 -
v dalšiacutem vyacutekladu stane posledniacutemu Bratrskeacutemu biskupu zaacutekladniacutem předpokladem a
prostředkem jeho všenaacutepravnyacutech snah Všenaacuteprava by však nebyla uskutečnitelnaacute bez
naacuteležiteacuteho pochopeniacute světa člověka a Boha a utřiacuteděniacute poznatků o nich Třetiacute čaacutestiacute
poradniacuteho diacutela je tedy Pantaxia bdquoVšeobecneacute uspořaacutedaacuteniacute věciacute jež jsme předtiacutem
označovali jmeacutenem PANSOFIAldquo260 Takto zvlaacutednuteacute věděniacute naacutes naacutesledně opravňuje ndash a
co viacutece vybiacuteziacute a zavazuje ndash přičinit se o jeho rozšiacuteřeniacute mezi všemi lidmi261
Nejvhodnějšiacutem prostředkem pro tento zaacuteměr je Komenskeacutemu univerzaacutelniacute jazyk
srozumitelnyacute napřiacuteč všemi světovyacutemi naacuterody Všeobecneacute zušlechťovaacuteniacute mysliacute
Pampaedia a Všeobecneacute zušlechťovaacuteniacute jazyků Panglottia jsou tedy čtvrtou a paacutetou
čaacutestiacute Consultatio Dostojiacuteme-li všem těmto předpokladům jsme opraacutevněni hovořit o
bdquonaacutepravě stavu VZDĚLAacuteNIacute NAacuteBOŽENSTVIacute a POLITIKY aby bylo možno ndash
přikazuje to Bůh ndash přiveacutest na svět osviacutecenyacute naacutebožnyacute a pokojnyacute věk To označiacuteme
jmeacutenem PANORTHOSIA to jest Všeobecneacute napravovaacuteniacuteldquo262 Pro uacuteplnost a zamyacutešleneacute
vyzněniacute celeacuteho diacutela nesmiacute jako sedmaacute zaacutevěrečnaacute čaacutest chybět Pannuthesia Kniha o
všeobecneacutem povzbuzovaacuteniacute263
Nahleacutedneme-li na Obecnou poradu o naacutepravě věciacute lidskyacutech stran jejiacuteho
formaacutelniacuteho charakteru vysvitne jako velice zajiacutemavaacute Komenskeacuteho uacutevodniacute deklarace
v niacutež se tvrdiacute
bdquoA protože jde v celeacutem diacutele o poradu užiacutevaacuteme raději rozpravy než monologu
raději nabaacutedaacuteniacute než pouček raději přiacutejemneacuteho popisneacuteho slohu než přiacutesneacuteho
filosofickeacuteholdquo264
Toto předsevzetiacute je však pravdiveacute jen do určiteacute miacutery zatiacutemco se Comenius vskutku
držel spiacuteše nabaacutedaacuteniacute než pouček podanyacutech viacutece uacutevahově nežli s filosofickou
terminologickou preciznostiacute zůstaacutevajiacute jisteacute pasaacuteže Porady ndash ve většině přiacutepadů pro svou
nedokončenost ndash bohužel nedialogizovaacuteny
260 CC Světlům Evropy 8 K rozdiacutelu termiacutenů Pantaxia a Pansofia a Komenskeacuteho postoji k nim srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 548 261 Ke Komenskeacuteho univerzalismu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34-35 Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 100-101 a dalšiacute vyacuteklad 262 CC Světlům Evropy 11 263 CC Světlům Evropy 12 264 CC Světlům Evropy 32
- 54 -
Autor Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech se v jejiacute předmluvě obraciacute k bdquomužůmldquo
jakeacutehokoliv naacuteboženstviacute či naacuteroda265 Tiacutemto osloveniacutem je však nutneacute rozumět
Komenskeacuteho snahu ziacuteskat pro sveacute emendačniacute diacutelo zaacutestupce všech (v prvniacute řadě jen a
pouze) křesťanskyacutech konfesiacute Ostatně na mnoha miacutestech předmluvy užiacutevaacute osloveniacute
bdquoSvětla křesťanskeacuteho světaldquo bdquop ředniacute mužoveacute křesťanskeacute obceldquo apod s čiacutemž
korespondujiacute i Komenskeacuteho uacutevahy o ciacuteli všenaacutepravnyacutech snah bdquojiacutemž je zvěstovat Krista
Světlo lidstva zbylyacutem naacuterodůmldquo 266 Naopak o dalšiacutech dvou ndash z pohledu Středoevropana
žijiacuteciacuteho v sedmnaacutecteacutem stoletiacute ndash nejvyacuteznamnějšiacutech světovyacutech naacuteboženstviacutech se vyjadřuje
s o poznaacuteniacute menšiacute uacutectou267
322 Panegersia
V prvniacute čaacutesti Porady Panegersii268 pojednaacutevaacute moravskyacute myslitel na straacutenkaacutech jejiacutech
dvanaacutecti kapitol obecně o uacutekolu jemuž maacute jeho poradniacute diacutelo dostaacutet Podle jeho
přesvědčeniacute je nezbytneacute nejprve probudit lidskeacute vniacutemaacuteniacute aby bylo naacuteležitě připraveno
přistoupit k bdquouacutekolu nad nějž neniacute pod nebem většiacuteholdquo269 Aby bylo takoveacute probouzeniacute
naacuteležiteacute je podle něj nezbytneacute začiacutet s niacutem u sebe samotneacuteho270 Toto sebeprobuzeniacute
naacutesledně vyuacutestiacute v probuzeniacute všech jež bude završeno probuzeniacutem Boha kteryacute vyjde
lidskyacutem snahaacutem vstřiacutec a dopřeje jim zdaacuterneacuteho uskutečněniacute271
Aby bylo však o probouzeniacute k naacutepravě lidskyacutech věciacute možneacute vůbec uvažovat je
nejprve nutneacute je definovat Podle Komenskeacuteho jsou v užšiacutem slova smyslu lidskyacutemi
věcmi pouze ty jež se neoddělitelně vztahujiacute k lidskeacute přirozenosti a odlišujiacute tak člověka
od ostatniacutech živočichů272 Jejich fundamentem jsou rozum (schopnost věci pochopit a
vědět spraacutevně) vůle (schopnost mezi věcmi volit a toužit po dobru) a vyacutekonneacute
schopnosti (schopnost na věci působit a miacutet radost z tvořeniacute)273 Tyto ryze lidskeacute
265 CC Světlům Evropy 14 266 Srov CC Světlům Evropy 14 16 267 Srov kupř pasaacutež z CC Panaugia III 23 bdquoZato ostatniacute naacuteboženstviacute jsou vybudovaacutena na piacutesku ze sena a slaacutemy lidskyacutech vyacutemyslů nebo ďaacutebelskyacutech podvodů a nejsou schopna odolat ani uacutetočiacuteciacutemu přiacutevalu vědeckyacutech důkazů jež jsou jako zaacuteplava ani ohni Božiacutech vyacuterokůldquo 268 Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech čaacutest prvniacute Panegersia neboli Všeobecneacute probuzeniacute v niacutež se podaacutevaacute vyacuteklad o tom co jsou lidskeacute věci jak jsou pokaženeacute jak se o jejich naacutepravě vždy uvažovalo na nebi i na zemi jak je nutneacute o tom uvažovat znovu jinyacutem způsobem naacutesleduje VYZVAacuteNIacute VŠECH LIDIacute k poradě o věci tak obecneacuteho vyacuteznamu 269 CC Panegersia I 2 270 Srov CC Panegersia II 271 CC Panegersia I 3 či Panegersia III 272 CC Panegersia IV 3 273 CC Panegersia IV 7-10
- 55 -
(pre)dispozice naacutesledně stojiacute u zrodu filosofie (bdquouacutesiliacute o moudrostldquo prameniacuteciacute z rozumu)
zbožnosti (bdquo touhy po dobruldquo vyvěrajiacuteciacute z vůle) a politiky (čili bdquovedeniacute lidiacute kteřiacute staacutele
něco podnikajiacute podle takovyacutech pravidel aby si v tom co dělajiacute nepřekaacuteželi nyacutebrž
pomaacutehalildquo majiacuteciacute svůj zaacuteklad ve vyacutekonneacute schopnosti) tedy třech nejvyššiacutech druhů
lidskeacute činnosti ndash lidskyacutech věciacute274
O tom že jsou lidskeacute věci pokaženy neniacute podle Komenskeacuteho třeba polemizovat
bdquoOd počaacutetku lidskeacute společnosti existovaly spory mezi politickyacutemi filozofickyacutemi
a naacuteboženskyacutemi skupinami o to kdo maacute staacutet v čele druhyacutech kdo leacutepe věci chaacutepe
a kdo s většiacute radostiacute sloužiacute Bohu a nejinak se to děje jak vidiacuteme doposudldquo275
Lideacute se miacutesto rozumu vyznačujiacute spiacuteše hloupostiacute miacutesto snahy po dobreacutem toužiacute po zleacutem a
sveacute tvůrčiacute schopnosti zanedbaacutevajiacute Komenskeacutemu pokaženiacute třech kliacutečovyacutech lidskyacutech věciacute
dosvědčujiacute i rozšiřujiacuteciacute se ateismus a modlaacuteřstviacute276
bdquoJak vypadaacute obvykleacute lidskeacute uacutesiliacute ktereacute pracně vynaklaacutedaacute celyacute svět Pachtěniacute se
za majetkem poctami a rozkošemi Kdo by neviděl že tyto tři věci se obecně
poklaacutedajiacute za zaacuteklad lidskeacuteho štěstiacute a k nim že je všechno na světě zaciacutelenoldquo277
bdquoNeniacute tedy ve věcech lidskyacutech nic v pořaacutedku Stav mysli zbožnost i politika celeacuteho
lidstva jsou pokaženyldquo278 A to i navzdory tomu že pokusy o naacutepravu probiacutehaly po celeacute
lidskeacute dějiny279 Filosofie naacuteboženstviacute a politika však nejsou zkaženy docela jsou spiacuteše
jen roztřiacuteštěneacute a pomyacuteleneacute Najde-li se věřiacute Komenskyacute cesta jež přivede lidstvo
k tomu aby vidělo bdquovše a bezchybněldquo existuje pak i naděje na rehabilitaci lidskyacutech
věciacute280
274 CC Panegersia IV 12 a 13 a 25 275 CC Panegersia IV 22 276 CC Panegersia V 20-22 277 CC Panegersia V 10 278 CC Panegersia V 34 279 Srov zejm CC Panegersia VII 280 CC Panegersia VIII zejm 2 a 4 Teoretickyacutem zdrojem Komenskeacuteho přesvědčeniacute o nutnosti naacutepravy tzv lidskyacutech věciacute byla podle Jana Patočky v prvniacute řadě filosofie Francise Bacona daacutele pak rovněž naacutezory Tommasa Campanelly K tomu srov Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 143 a Patočka Jan Některeacute z dnešniacutech uacutekolů baacutedaacuteniacute o Komenskeacutem In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 306-307
- 56 -
Z vyacutekladu v uacutevodniacutech deseti kapitolaacutech Panegersie tedy Komenskeacutemu vyplyacutevaacute
že se pokus o naacutepravu musiacute uskutečnit zcela odlišnyacutemi metodami než jakyacutemi se dělo
doposud
bdquoBůh ukazuje trojiacute dosud nepoužityacute a přitom snadnyacute přiacutejemnyacute a lehkyacute způsob
uvedeniacute lidiacute a jejich věciacute do harmonie cestu jednoty cestu jednoduchosti a cestu
dobrovolnostildquo281
Našiacutem prvořadyacutem ciacutelem by měl byacutet naacutevrat k Bohu k původniacute jednotě bdquomusiacuteme se vraacutetit
od mnohosti do ktereacute jsme upadli k jednotěldquo 282
bdquoBůh je totiž cosi jedineacuteho i když je všiacutem je všiacutem a přece je jedno jedineacute Jedno
je podstatou všiacutem je svyacutemi vlastnostmi protože zaacuterodky ideje a vlastnosti
zahrnuje v sobě [hellip] Hle Bůh kteryacute jedinyacute je VŠIacuteM chce abychom jako jeho
obraz se VŠICHNI stali JEDNIacuteMldquo 283
Aby tedy byla uacuteplnaacute a všezahrnujiacuteciacute naacuteprava lidskyacutech věciacute možnaacute je nezbytneacute vydat se
na cestu od současneacute rozpolcenosti filosofickyacutech idejiacute naacuteboženskyacutech představ a
politickyacutech teoriiacute ndash tedy mnohosti ndash zpět (anebo spiacuteš daacutele284) k jednotě bdquoOd rozptyacuteleniacute
k jednotě od mnohosti k jednoduchosti od naacutesiliacute k dobrovolnostildquo285 Tento pokus o
naacutepravu všech pokaženyacutech lidskyacutech věciacute uskutečněnyacute pro užitek všech lidiacute a
prostřednictviacutem všech prostředků je podle Komenskeacuteho nesporně něčiacutem novyacutem a dosud
neaplikovanyacutem286
281 CC Panegersia IX 1 282 CC Panegersia IX 6 Daacutele pak srov CC Panegersia II 38 bdquoVždyť my zbloudivše od Tebe přistupujeme k poradě o cestaacutech naacutevratu k Toběldquo k tomu srov teacutež prvniacute předmluvu k Pansofii 1 (In c d) 283 CC Panegersia IX 8 a 11 284 Ve vyacuteznamu bdquonaacutevratu zpětldquo Komenskyacute pojiacutemaacute podle meacuteho přesvědčeniacute zejmeacutena navraacuteceniacute se k původniacutem čistyacutem obecnyacutem puzeniacutem obecnyacutem pojmům a obecnyacutem schopnostem ktereacute jsou naacutem podle jeho naacutezoru vrozeneacute a jež jsou zaacutekladniacutemi dispozicemi vůle rozumu a tvůrčiacute činnosti K tomu srov zejm CC Panegersia IX 37 Z hlediska naacutepravnyacutech snah je však podle meacuteho soudu nutneacute pojiacutemat cestu od mnohosti k jednotě jako vytouženyacute ideaacutelniacute stav ndash tedy jako něco co je třeba teprve uskutečnit 285 CC Panegersia IX 22 286 CC Panegersia IX 25 Dosud neviacutedanyacute univerzalismus Komenskeacuteho snah oceňuje ve sveacute studii i Jan Patočka když soudiacute že se jednaacute o bdquo[hellip] myšlenky s nimiž se porůznu shledaacutevaacuteme již dřiacuteve ale většinou vždy s ostnem proti některeacutemu evropskeacutemu nebo mimoevropskeacutemu naacuterodu nikdy s oniacutem ryziacutem univerzalismem nikdy s oniacutem ryziacutem zaujetiacutem pro jednotu lidstva nikdy v takoveacute synteacuteze všeho co pro ni kdy bylo lidskou mysliacute koncipovaacuteno a nikdy na takoveacutem hlubokeacutem zaacutekladě filosofickeacutem na podkladě myšlenky univerzaacutelniacute harmonie kteraacute pronikaacute celyacute systeacutemldquo Cit dle Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 534 Ke Comeniově universalismu srov pozn č 261
- 57 -
Takovou naacutepravu však neniacute možneacute uskutečnit bez předchaacutezejiacuteciacute naacuteležiteacute
všeobecneacute porady jejiacutemž hlavniacutem uacutekolem bude stanovit samotneacute ciacutele emendačniacuteho
snaženiacute prostředky jimiž budou ciacutele uskutečňovaacuteny a konečně způsoby kteryacutemi bude
zvolenyacutech prostředků použito287 K takoveacutemu všeobecneacutemu sněmu vyzyacutevaacute Komenskyacute
celeacute lidstvo zvlaacuteště pak filosofy teology a politiky jichž se lidskeacute věci dotyacutekajiacute
nejbliacuteže288
Panegersii uzaviacuteraacute Komenskyacute prosbami k Bohu jehož nazyacutevaacute Otcem světla
bdquoVěčneacute světlo vyzař mocneacute paprsky sveacuteho světla aby se rozptyacutelily mlhy
našich temnot [hellip] Otče světla očisti v naacutes všech světlo rozumu
abychom všichni viděli tebe a viděli jakeacute je to co je daacuteno od tebe i co je
pod tvou mociacuteldquo289
323 Panaugia
Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech čaacutest druhaacute [] Panaugia v niacutež se předevšiacutem
uvažuje o tom že by se mysliacutem mělo zažehnout jakeacutesi všeobecneacute světlo v němž by
všichni mohli spatřit všechno a veskrze představuje de facto novou modifikovanou
verzi Komenskeacuteho staršiacuteho spisu Cesta světla (Via lucis) Stejně jako v něm i zde
Komenskyacute předklaacutedaacute koncepci sveacute metodologie jež se nyniacute však stane zaacutekladem
dalšiacutech čaacutestiacute Porady290
Jan Patočka ve sveacute studii o Panaugii prohlašuje že bdquoje to tedy obecnaacute
metodologie opřenaacute o metafysickou teorii poznaacuteniacute kteraacute prameniacute z novoplatonismu
Patrizziho [sic] raženiacute Paralela mezi vnitřniacutem a vnějšiacutem světlem neniacute myšlena jako
v novoplatonismu nikde jako pouheacute přirovnaacuteniacute nyacutebrž spočiacutevaacute na společenstviacute
podstatyldquo291 S filosofickyacutemi naacutezory Franceska Patriziho se měl Komenskyacute setkat již
během sveacuteho pobytu v Londyacuteně292 Zdali a popřiacutepadě nakolik ve sveacutem opus magnum
287 CC Panegersia X 288 CC Panegersia III 12 a XI 18 289 CC Panegersia XII 26 a 29 K tomu srov teacutež CC Panaugia XV 3 11 a dalšiacute 290 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 547 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 293 297 a 354 291 Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 547 292 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 269 310 a 355 K tomu srov podrobněji oddiacutely 41 a 44 teacuteto studie
- 58 -
Komenskyacute z Patriziho filosofie vychaacuteziacute a do jakeacute miacutery jiacute zůstaacutevaacute věrnyacute bude však
možneacute posoudit až po vyliacutečeniacute celeacuteho teoretickeacuteho raacutemce Konzultace Otaacutezce vztahu
těchto myslitelů je tedy věnovaacutena až čtvrtaacute kapitola teacuteto studie
Komenskeacuteho Panaugia sestaacutevaacute ze šestnaacutecti řiacutemskyacutemi čiacuteslicemi označenyacutech kapitol
I Proč se nyniacute přistupuje k uvažovaacuteniacute o světle a čeho je zde třeba dbaacutet
II Co je a kolikereacute je světlo a protiklad světla tma
III Co je rozumoveacute světlo tak plneacute jak si přejeme a jakaacute je jeho nutnost
IV Zda je možneacute zažehnout tak plneacute světlo rozumu
V O prvniacutem prameni rozumoveacuteho světla o přiacuterodě čili o Božiacutech diacutelech ve
světě
VI O druheacutem prameni rozumoveacuteho světla o sviacutetilně věciacute tedy o obrazu
Božiacutem kteryacute zaacuteřiacute v našiacute mysli
VII O třetiacutem prameni rozumoveacuteho světla o normě věciacute tj o slově Božiacutem jež
naacutes oslovuje a poučuje o nejpotřebnějšiacutech věcech
VIII O trojiacutem oku jež bylo člověku daacuteno aby mohl pohliacutežet na trojiacute Božiacute
světlo a na vše co se naacutem diacuteky tomu světlu ukazuje čili o smyslech
rozumu a viacuteře
IX O trojiacute pomoci trojiacuteho oka tj o trojiacute metodě jak pečlivě pohliacutežet na věci
o metodě analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute
X Snadnost všeobecneacuteho světla dosaženaacute pomociacute nalezeneacuteho kliacuteče jiacutemž je
panharmonie
XI Důkaz všech předchoziacutech vyacutevodů jak jej poskytujiacute cesty přirozeneacuteho
světla
XII Jak můžeme použiacutet cesty světla a spojit je tak aby odevšad vyhnaly tmu
XIII Uacutevaha o překaacutežkaacutech pro něž naši předkoveacute nedosaacutehli naplno tohoto
rozumoveacuteho světla
XIV Uacutevaha o překaacutežkaacutech jež jak se zdaacute mohou nyniacute ještě staacutet v cestě
všeobecneacutemu světlu ale v budoucnosti již nikoli Zde je takeacute uvedeno
rozděleniacute naacutesledujiacuteciacutech pojednaacuteniacute na Pansofii Pampaedii Panglottii a
posleacuteze Panorthosii
XV O tom že všeobecneacute světlo určeneacute lidskyacutem duchům požaduje aby
duchoveacute všech lidiacute byli očištěni od zaacutekalu předsudků
- 59 -
XVI Prosby k Otci světel aby vzešlo plneacute světlo
V prvniacute čaacutesti Consultatio Panegersii volaacute Komenskyacute po nalezeniacute prostředku jenž by
naacuteležitě sloužil zamyacutešleneacutemu uacutesiliacute o naacutepravu věciacute lidskyacutech
bdquoJde mi o to zda lze naleacutezt nějakou takovou věc jež by nějakyacutem zcela
jednoduchyacutem avšak uacutečinnyacutem a zaacuteroveň přiacutejemnyacutem způsobem působila na
všechny a na všechno a tiacutemto působeniacutem je sjednocovala měnila a
obšťastňovalaldquo 293
V prvniacute kapitole Panaugie sveacute hledaacuteniacute tohoto všeobecneacuteho prostředku uacutespěšně završuje
když za něj označuje rozumoveacute světlo ducha čili moudrost Komenskyacute vychaacuteziacute
z přiacuterodně-filosofickeacuteho pozorovaacuteniacute přiacuterody v niacutež praacutevě světlo vysiacutelaneacute Sluncem platiacute
za prostředek kteryacute zasahuje všechny pozemskeacute věci stejnyacutem způsobem294
bdquoVždyť celaacute ta hromada našich zmatků o jejichž odstraněniacute jsme se začali radit
neniacute nic jineacuteho než pochmurnyacute chaos temnot a neniacute přece jineacuteho prostředku
k zahnaacuteniacute temnot než je světloldquo 295
Přiacuterodně-filosofickyacute vyacuteznam světla však neniacute jedinyacutem důvodem proč jej Komenskyacute
užiacutevaacute rovněž i ve svyacutech gnozeologickyacutech a emendačniacutech pojednaacuteniacutech Podle
moravskeacuteho myslitele je totiž světlo i principem Božiacuteho tvořeniacute296
bdquoVždyť světlo a oheň byly podle zaacuteměru nejmoudřejšiacuteho Stvořitele učiněny tak
aby měly schopnost neustaacutelyacutem vysiacutelaacuteniacutem svyacutech paprsků na všechny strany
pronikat prvopočaacutetečniacute laacutetkou tiacutemto pronikaacuteniacutem ji zjemňovat zjemňovaacuteniacutem ji
uvaacutedět do pohybu uvaacuteděniacutem do pohybu zahřiacutevat zahřiacutevaacuteniacutem rozpouštět a
rozpouštěniacutem ji činit způsobilou k přijiacutemaacuteniacute jakyacutechkoli foremldquo297
Vedle světla jež je zaacuteřiacute rozleacutevajiacuteciacute se po věcech a činiacuteciacute je tiacutem zjevnyacutemi hovořiacute
Komenskyacute rovněž i o jeho protikladu ndash tmě jež maacute potenci veškereacute věci naopak 293 CC Panaugia I 1 294 CC Panaugia I 2 a 3 295 CC Panaugia I 4 296 CC Panaugia I 5 297 CC Panaugia I 6 Daacutele pak srov CC Panaugia VI 7
- 60 -
zahalovat Z těchto přiacuterodně-filosofickyacutech charakteristik světla a tmy vyplyacutevajiacute
naacutesledně i jejich vlastnosti gnozeologickeacute světlo umožňuje poznaacuteniacute věciacute kdežto tma
jejich poznaacuteniacute zabraňuje298
Světlo však pro Komenskeacuteho neniacute jen jedineacuteho druhu Ve druheacute kapitole hovořiacute
nejprve o světle věčneacutem kteryacutem je bdquoonen lidskyacutem smyslům nepřiacutestupnyacute jas v němž
přebyacutevaacute Bůhldquo299 Daacutele hovořiacute o vnějšiacutem světle ktereacute ztotožňuje s viditelnyacutem světlem
přiacuterodně-filosofickyacutem a o světle vnitřniacutem ktereacute působiacute v lidskeacute mysli Posledniacute
jmenovaneacute je pak daacutele rozděleno na světlo působiacuteciacute v rozumu ve vůli a v citu (svědomiacute)
Všechny jmenovaneacute druhy světla majiacute zaacutekonitě sveacute protiklady ve stejneacutem množstviacute
odpoviacutedajiacuteciacutech stupňů tmy300 Tma a jejiacute nižšiacute stupně však v Komenskeacuteho pojetiacute realiter
neexistujiacute bdquonejsou ničiacutem jinyacutem než nedostatkem skutečneacute bytnosti totiž světlaldquo301
Pro spraacutevneacute pochopeniacute řaacutedu všeho jsouciacuteho a tedy i možnost zdaacuterneacute naacutepravy
lidskyacutech věciacute je nezbytneacute věnovat se nejviacutece světlu rozumoveacutemu ktereacute usměrňuje
rovněž vůli a cit302 Praacutevě kyacuteženeacute spraacutevneacute a univerzaacutelniacute působeniacute tohoto světla
v lidskyacutech mysliacutech nazyacutevaacute Komenskyacute panaugiiacute bdquozaacuteřiacute všeobecneacuteho světlaldquo303
bdquo[hellip] je nutneacute toužit po světle v němž by bylo pohledu vystaveno vše co naacuteležiacute
časnosti i věčnosti co musiacuteme znaacutet i co dělat v co maacuteme doufat i čeho se baacutet co
maacuteme vlastnit i čeho užiacutevat co je dobreacute i co je špatneacute A to proto aby bylo
snadneacute poznat kde jak a proč se až dosud ve vědaacutech v naacuteboženstviacute a při
panovaacuteniacute jedněch nad druhyacutemi chybovalo a spolu s tiacutem poznat i nejzřejmějšiacute
důvody k naacutepravě jednoho za druhyacutemldquo 304
Světlo poznaacuteniacute věciacute je tak Komenskeacutemu nezbytnyacutem předpokladem pro uskutečněniacute
naacutepravy pokaženyacutech lidskyacutech věciacute Toto světlo by umožnilo spatřit adekvaacutetně vše
jsouciacute veskrze a všem vniacutemajiacuteciacutem subjektům305
298 CC Panaugia II 1-4 299 CC Panaugia II 6 K tomu srov teacutež CC Panaugia XVI 3 300 CC Panaugia II 7-15 K tomu srov teacutež CC Panaugia XI 84-88 301 CC Panaugia XI 89 Daacutele pak srov CC Panaugia XI 91 Podobně Komenskyacute diferencuje biacutelou barvu od černeacute ne-barvy Srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VIII XIX 5 302 CC Panaugia II 16 303 CC Panaugia III 1 304 CC Panaugia III 5 305 CC Panaugia III 21-26
- 61 -
Nahleacutedněme nyniacute však na Comeniovo pojetiacute poznaacutevaciacuteho procesu Ve sveacute koncepci
dospiacutevaacute k jedinečneacutemu propojeniacute poznaacuteniacute smysloveacuteho a poznaacuteniacute rozumoveacuteho
umožněneacuteho a zabezpečeneacuteho praacutevě světlem jež tak v jeho světelneacute metafyzice nabyacutevaacute
značně nobilitniacute pozice
Fundamentem racionality je pro Komenskeacuteho jak již bylo naznačeno empirie
člověk podle jeho představ rozumem vyhodnocuje skrze smysly ziacuteskaneacute podněty
Empirickaacute adekvaacutetnost těchto smyslovyacutech dat je však zaacutesadniacutem způsobem
determinovaacutena světlem v němž se vniacutemajiacuteciacutemu subjektu jeviacute306 Komenskyacute tak ve třetiacute
kapitole Panaugie postuluje sveacuteraacuteznou koncepci poznaacuteniacute založenou na ontologickeacute
dignitě světla a završenou empiricko-racionalistickyacutem gnozeologickyacutem procesem bdquo[hellip]
rozumoveacute světlo tedy poznaacutevaacuteniacute přechaacuteziacute od věciacute přes smysly do myslildquo307 Mezi
smysly zaujiacutemaacute ndash jak z vyacutesostneacute role světla logicky vyplyacutevaacute ndash prvniacute a nejdůležitějšiacute
miacutesto zrak308
Při podrobnějšiacutem naacutehledu na Komenskeacuteho pojetiacute gnozeologickeacuteho procesu
zjistiacuteme že průběh poznaacutevaacuteniacute chaacutepe jako vzaacutejemneacute spolupůsobeniacute poznaacutevajiacuteciacuteho a
poznaacutevaneacuteho zaštiacutetěneacuteho vždy přiacutetomnostiacute světla
bdquoSamotneacute světlo netvořiacute viděniacute nyacutebrž vyžaduje odpoviacutedajiacuteciacute uacutekon oka jež samo
maacute takeacute sveacute uspořaacutedaacuteniacute svou činnost a sveacute způsoby jak vychaacutezet světlu
vstřiacutecldquo 309
bdquoZpůsob vniacutemaacuteniacute je styk orgaacutenu s objektem Jeho zaacutekladem je vzaacutejemnaacute činnost
a trpnost věciacute protože každeacute jsoucno působiacute na sousedniacute jsoucna a každeacute
jsoucno je sousedniacutemi ovlivňovaacutenoldquo310
306 CC Panaugia III 7 307 CC Panaugia XI 4 O součinnosti smyslů a rozumu hovořiacute Komenskyacute rovněž i v Pansofii K tomu srov CC Pansofia Svět možnyacute V či CC Pansofia Svět pravzorovyacute I kde je dokazovaacutena existence Božiacute jak zapomociacute smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute tak i rozumoveacuteho uvažovaacuteniacute Jiřina Popelovaacute v tomto ohledu hovořiacute o rozporech bdquomezi jeho senzualismem na straně jedneacute a mezi potřebou racionaacutelniacuteho apodiktickeacuteho věděniacute na straně druheacutehellipldquo jež podle niacute nejleacutepe ilustrujiacute odlišnosti mezi Komenskeacuteho pojetiacutem didaktickyacutech a pansofickyacutech spisů bdquoJe zde totiž zaacutekladniacute rozpor mezi rozhodně aposteriorickyacutem pojetiacutem gnoseologie v didaktickyacutech diacutelech a aprioristickyacutem pojetiacutem v sbquoPansofiilsquoldquo Cit dle Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 157 a 270 Daacutele pak srov tamt s 149 276 a 282-283 322 a 420 308 CC Panaugia VI 7 309 CC Panaugia XI 60 310 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel O schopnosti smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute XXXIX
- 62 -
Světlo v Komenskeacuteho gnozeologii tedy figuruje jako prostředek (avšak i jako
předpoklad samotnyacute) spojeniacute vniacutemajiacuteciacuteho orgaacutenu s vniacutemanyacutem předmětem Toto spojeniacute
označuje autor Porady v jejiacutem latinskeacutem originaacutele termiacutenem coniunctio311
Podobně jako v Panegersii ztotožňuje Komenskyacute i v Panaugii Boha s původcem
světla312 Jeho diacutelem bylo ustaveniacute třech sviacutetilen bdquoz nichž vyšlehuje Božiacute zaacuteře jež naacutes ze
všech stran obklopujeldquo Těmito sviacutetilnami jež Komenskyacute nazyacutevaacute bdquovšeobecnyacutemi
prameny světlaldquo jsou svět živeacute a neživeacute přiacuterody lidskaacute mysl a Slovo Božiacute313 Jejich
všeobecnost spočiacutevaacute v tom že každeacutemu lidskeacutemu duchu poskytujiacute poznaacuteniacute všeho a po
všech straacutenkaacutech Jejich pravdivost je pak garantovaacutena jejich Božskyacutem původem314
Prvniacute z pramenů rozumoveacuteho světla přiacuterodu chaacutepe Komenskyacute jako
nejdokonalejšiacute obraz Božiacute moudrosti315
bdquo[hellip] svět tato Božiacute kniha (jež je jakoby pokladniciacute všech knih) je tak dokonalyacute
že štědře postačuje k tomu abychom z něho čerpali veškereacute poznaacuteniacute ktereacute je pro
člověka na tomto světě nezbytneacuteldquo 316
Druhyacutem pramenem rozumoveacuteho světla je samotnyacute lidskyacutech duch osvětlenyacute Božiacute
moudrostiacute Vzhledem k jeho schopnosti reflektovat vlastniacute rozhodnutiacute jej Komenskyacute
nazyacutevaacute teacutež svědomiacutem Toto světlo je naacutem Bohem daacuteno od našeho narozeniacute Je
vymezovaacuteno obecnyacutemi ndash neboť se jej dostaacutevaacute všem zdravyacutem lidem ndash či vrozenyacutemi ndash
neboť jsou naacutem daacuteny apriori ndash pojmy317
311 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel O schopnosti smysloveacuteho vniacutemaacuteniacute XXXVIII (I svazek s 455) a CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII Oddiacutel III (I svazek s 483) Ke Comeniově gnozeologii srov daacutele Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9 a 41-48 312 CC Panaugia IV 1-2 313 CC Panaugia IV 6 a 13 K otaacutezce filosofickyacutech zdrojů těchto Komenskeacuteho naacutezorů srov oddiacutel 42 teacuteto praacutece 314 CC Panaugia IV 14-16 315 CC Panaugia V 1 316 CC Panaugia V 9 317 CC Panaugia VI 1-6 Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že v XI kapitole Panaugie Komenskyacute konstatuje že bdquonic neniacute v rozumu co předtiacutem nebylo ve smyslechldquo Srov CC Panaugia XI 32 Vnitřniacute rozpornost v Komenskeacuteho pojetiacute problematiky smysloveacuteho poznaacuteniacute a vrozenyacutech pojmů již velmi intenzivně kritizuje kupř J Popelovaacute (srov pozn č 307 v teacuteto studii) je podle meacuteho soudu pouze zdaacutenlivaacute Comenius totiž ve čtvrteacutem gradu Pansofie konstatuje bdquoOd přirozenosti jsou v našiacute mysli obrysy celeacuteho veškerenstva a celeacute harmonie věciacute Ty ale nevstupujiacute v činnost jinak než prostřednictviacutem uacutekonů smyslů Neboť i schopnost smyslově vniacutemat pochaacuteziacute od přirozenosti vniacutemaacuteniacute samo však pochaacuteziacute od dovnitř vpuštěnyacutech objektůldquo Cit dle CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel Diacutelna schopnosti poznaacutevaciacute Chaacutepeme-li Komenskeacuteho vyacuteroky ve světle jeho triadickeacuteho pojetiacute skutečnosti překonaacutevajiacuteciacuteho antagonistickyacute naacutehled skutečnosti dualistickeacuteho uvažovaacuteniacute zjistiacuteme že jeho zdaacutenlivě rozporneacute naacutezory nejsou vzaacutejemně neslučitelneacute Že si je saacutem Comenius vědom neudržitelnosti dualistickeacuteho stanoviska v
- 63 -
bdquo[hellip] B ůh chtěl aby se vždy když svět předklaacutedaacute vnějšiacutem smyslům věci
objevilo ono naše vnitřniacute světlo vnořilo se do věciacute a zevnitř i zvenčiacute je
zkoumalo počiacutetalo měřilo a zvažovalo aby člověk zjistil co k čemu a jak
každaacute z nich je a aby tak ve věcech rozpoznaacuteval vyacutetvory božskeacuteho uměniacute [hellip]
Stručně řečeno jak bylo nutneacute aby většiacute svět byl vybaven svyacutem viditelnyacutem
světlem tak bylo nutneacute aby i menšiacute svět člověk byl vybaven svyacutemldquo 318
Toto vnitřniacute světlo však nelze chaacutepat jako pouze racionaacutelniacute princip Vedle složky
rozumoveacute sestaacutevaacute rovněž z vůle a schopnosti Nutno ovšem podotknout že tyto dvě
složky jsou vůči rozumu v podřiacutezeneacutem postaveniacute319 Takovaacuteto komplexniacute vnitřniacute
poznaacutevaciacute mohutnost opět ndash za předpokladu spraacutevneacuteho užitiacute ndash zaručuje uacuteplneacute poznaacuteniacute
(chtěniacute a konaacuteniacute) všeho veskrze a všem subjektům Spraacutevnost dobrost a možnost
takoveacuteho jednaacuteniacute je opět garantovaacutena Božskyacutem původem našeho vnitřniacuteho světla Toto
světlo je vpodsledku ndash pro svou niternost a staacutelou přiacutetomnost ndash jistějšiacutem zdrojem
poznaacuteniacute než ne vždy přiacutetomneacute světlo smysloveacuteho světa320
Třetiacutem pramenem rozumoveacuteho světla je Komenskeacutemu Slovo Božiacute ktereacute doplňuje prvniacute
dva způsoby poznaacuteniacute v těch ohledech k nimž se nevztahujiacute a vztahovat nemohou Toto
Slovo se šiacuteřiacute zejmeacutena prostřednictviacutem knih jež za svateacute považujiacute tři Komenskyacutem
otaacutezkaacutech gnozeologie potvrzujiacute ostatně jeho vlastniacute slova z CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII III (I svazek s 481) bdquoAristoteleacutes tedy nepřirovnal dost vhodně mysl k praacutezdneacute desce a neudělal to leacutepe ani jeden z novějšiacutech (Herbert) když ji přirovnal k uzavřeneacute knize Prvniacute totiž naznačuje čistě pasiacutevniacute možnosti druheacute již dokonanyacute čin Ničiacutem z toho mysl neniacute Je tedy čiacutemsi uprostřed mezi tiacutem dvojiacutem Je to totiž aktivniacute možnost již lze převeacutest k uskutečněniacute jejiacute vlastniacute silou ale z popudu vnějšiacutech objektů Obecneacute znalosti totiž nezaacutevisejiacute pouze na zkušenosti ani zkušenost na obecnyacutech znalostech ale jedno na druheacutem ve stejneacute miacuteře jak tomu většinou ve vzaacutejemnyacutech vztaziacutech byacutevaacuteldquo K tomu srov rovněž Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 21 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 46 Podle Karla Flosse to byl praacutevě Pavel Floss jenž prvniacute na tuto skutečnost upozornil a Komenskeacuteho koncepci spraacutevně interpretoval Srov Floss Karel Filozofickeacute přiacutenosy k rozvoji komeniologie In Studia Comeniana et historica č 46-7 1992 roč XXII s 31 K vrozenyacutem obecnyacutem pojmům u Comenia pak daacutele srov CC Pansofia Svět možnyacute IV a V Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s 21 kde Dagmar Čapkovaacute medituje o možnyacutech inspiračniacutech zdrojiacutech Komenskeacuteho vyacuteše zmiacuteněnyacutech postojů Za ně označuje naacutezory Melanchtonovy Alstedovy přiacutepadně filosofii Herberta z Cherbury Ke Komenskeacuteho pojetiacute protikladů srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 506) 318 CC Panaugia VI 5 319 CC Panaugia VI 7-8 a 12 V Pansofii Světě materiaacutelniacutem však Komenskyacute k teacuteto problematice přistupuje odlišnyacutem způsobem neboť zde svobodnou vůli označuje za zaacutekladniacute antropinum povznaacutešejiacuteciacute člověka nad ostatniacute živočichy hovořiacute zde o jejiacute superioritě nad rozumem K tomu srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 7 bod 5 320 CC Panaugia VI 14-18 Jan Amos zde zcela očividně navazuje na předchaacutezejiacuteciacute iluministickou tradici ndash zejmeacutena na diacutelo Augustinovo či Bonaventurovo Srov Floss Pavel Architekti křesťanskeacuteho středověkeacuteho věděniacute Praha 2004 s 22 94 115 274-5 a 284
- 64 -
jmenovanaacute naacuteboženstviacute židovskeacute křesťanskeacute a islaacutemskeacute321 Posledniacute biskup českeacute
Jednoty bratrskeacute žaacutedaacute na židech a muslimech aby zodpovědně uvaacutežili shodu sveacuteho
naacuteboženstviacute s Božiacutemi zaacuteměry a zamysleli se nad přijetiacutem evangelia322
bdquoJe třeba povolat všechny křesťany židy i ostatniacute naacuterody naacuterodnosti a jazykovaacute
společenstviacute celeacuteho světa ke společneacutemu zkoumaacuteniacute aby se dalo s jistotou
stanovit zda knihy Noveacute smlouvy kterou světu zvěstoval Kristus jsou skutečně
Božiacute či nikoli A jsou-li aby se toto Božiacute světlo jež světu přinesli Mojžiacuteš a
Kristus stalo obecnyacutem světlem SVĚTLEM JEDINYacuteM SVĚTLEM
VELIKYacuteM SVĚTLEM NEZHASITELNYacuteM [hellip]ldquo 323
Třem pramenům rozumoveacuteho světla odpoviacutedajiacute tři způsoby jejich poznaacuteniacute bdquotrojiacute oko
jež bylo člověku daacutenoldquo K poznaacuteniacute světa přiacuterody sloužiacute lidskeacute smysly bdquoTělesneacute oko
neniacute nic jineacuteho než živeacute zrcadlo zachycujiacuteciacute viditelneacute podoby věciacute jež se do něho
dostaly působeniacutem světlaldquo324 Poznaacuteniacute vnitřniacuteho světla ndash tedy i mysliacute jinyacutech lidiacute ndash je
umožněno rozumem jenž bdquopohliacutežiacute odraženyacutem viděniacutem na věci ležiacuteciacute mimo mysl jako
by byly umiacutestěny přiacutemo v jejiacutem nitruldquo325 Smyslově a rozumově nepoznatelneacute ndash tedy
Bůh a Božskeacute ndash konečně spadaacute do oblasti viacutery326
Adekvaacutetnost třech způsobů poznaacuteniacute všech věciacute naplniacuteme pouze v přiacutepadě ubereme-li se
cestou užitiacute třech spraacutevnyacutech metod Tak jako si lideacute v každodenniacutem životě vypomaacutehajiacute
různyacutemi protetickyacutemi pomůckami je podle Komenskeacuteho třeba podobně postupovat
rovněž i v oblasti poznaacuteniacute Věci pozorovateli vzdaacuteleneacute pomaacutehaacute přibliacutežit dalekohled Ve
stejneacutem ohledu funguje metoda rozkladu ndash metoda analytickaacute jež rozklaacutedaacute celek na
čaacutesti a přibližuje je tak baacutedajiacuteciacutemu subjektu Rozpoznat celek podle jeho čaacutestiacute napomaacutehaacute
naopak ndash podobně jako přiacuterodovědci drobnohled ndash metoda sklaacutedaacuteniacute neboli syntetickaacute
Podobně jako zrcadlo konečně pracuje metoda srovnaacutevaacuteniacute synkritickaacute bdquoJejiacute pomociacute lze
to co samo o sobě neniacute vidět pozorovat na něčem jineacutem co je tomu podobneacuteldquo Tato
metoda naleacutezaacute sveacute uplatněniacute zejmeacutena v otaacutezkaacutech teologickyacutech Vzhledem k tomu že
321 CC Panaugia VII 7 a 20 322 CC Panaugia VII 22-35 323 CC Panaugia VII 29 324 CC Panaugia VIII 1-2 325 CC Panaugia VIII 5 326 CC Panaugia VIII 6
- 65 -
Boha neniacute možneacute spatřit nabiacuteziacute synkritickaacute metoda možnost patřeniacute jeho obrazu v jeho
vyacutetvorech327 Mezi nimi prvniacute miacutesto zaujiacutemaacute člověk jako vrchol Stvořeniacute ndash přiacuterody328
Metoda analytickaacute koresponduje zejmeacutena se smyslovyacutem poznaacuteniacutem metodě
syntetickeacute odpoviacutedaacute poznaacuteniacute rozumoveacute a cestě synkrize ndash jak vysviacutetaacute z vyacuteše zmiacuteněneacuteho
ndash naacuteležiacute poznaacuteniacute spadajiacuteciacute do oblasti viacutery Pořadiacute v němž Komenskyacute sveacute tři
metodologickeacute postupy představuje neniacute nikterak naacutehodnyacutem předchaacutezejiacuteciacute metoda a
jejiacute uacutespěch je totiž nezbytnyacutem předpokladem užitiacute metody naacutesledujiacuteciacute329
bdquoA tak vše co maacuteš před očima je třeba prozkoumat 1 analyticky abys viděl
součaacutesti věci 2 synteticky abys pronikl do souvislostiacute těch součaacutestiacute 3
synkriticky aby se naprosto jasně ukaacutezala zaacutekladniacute forma věci i zaacutekony podle
nichž se s tou věciacute zachaacuteziacuteldquo330
Takovyacutemto způsobem je tedy podle Komenskeacuteho možneacute bdquozažehnutiacute všeobecneacuteho světla
mezi lidmildquo331 Je však nezbytneacute všech naacutestrojů jimiž Bůh lidi obdaroval naacuteležitě
užiacutevat
bdquoJestliže bychom ovšem chtěli mohli a dovedli použiacutevat knihy Božiacute pak
nastane ono vytouženeacute všeobecneacute praveacute a zaacuteřiveacute světlo poznaacuteniacute jež přemaacutehaacute
327 Komenskeacuteho metoda analytickaacute a syntetickaacute se zdajiacute naacutepadně připomiacutenat metodologickeacute koncepce tzv padovskeacute školy O možneacute inspiraci Jana Amose tiacutemto učeniacutem jsem však v literatuře nenalezl žaacutedneacute zmiacutenky Comeniovu naacutevaznost na Padovany proto chaacutepu jen jako možnou K synkritickeacute metodě srov daacutele Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 100 Josef Tvrdyacute ve sveacute stati připomiacutenaacute že synkritickaacute metoda je stoickeacuteho původu Ve stoickeacutem pojetiacute měla ndash stejně jako později u Komenskeacuteho ndash byacutet naacutestrojem sbližovaacuteniacute filosofickyacutech a naacuteboženskyacutech pohledů K tomu srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 5 Daacutele pak srov Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 41 1990 roč XX s 103-104 Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 Dodejme že marxistickaacute komeniologie perem Jiřiny Popeloveacute hodnotiacute Komenskeacuteho synkritickou metodu velmi negativniacutem způsobem bdquoNa synkritickeacute methodě si Komenskyacute velice zaklaacutedal jako na sveacutem originaacutelniacutem vynaacutelezu a jako na nejbezpečnějšiacute cestě k odhalovaacuteniacute a vysvětlovaacuteniacute pravdy Ve skutečnosti byla hlavniacutem zdrojem jeho omylů nebezpečnějšiacutem než omyly ostatniacuteldquo Tento zdroj omylů posleacuteze přisuzuje Comeniovu naacuteboženskeacutemu blouzněniacute Srov Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 274-276 Podobnyacutech vyacutepadů proti Komenskeacuteho důrazu na viacuteru ktereacute podle meacuteho soudu neniacute možneacute nahliacutežet jinak než hlubokeacute nepochopeniacute zaacutekladniacutech principů jeho filosofie nalezneme u Popeloveacute bohužel viacutece 328 K celeacutemu odstavci srov CC Panaugia IX 5-8 V Pansofii Světě materiaacutelniacutem X (c d I svazek s 533) Komenskyacute sveacute pojetiacute precizuje bdquo[hellip] užitek kteryacute vyplyacutevaacute ze znalosti přirozenyacutech věciacute je že člověk může po schodišti stvořenyacutech věciacute vystoupit až k poznaacuteniacute Stvořitele [hellip]ldquo K tomu daacutele srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 329 CC Panaugia IX 330 CC Panaugia IX 18 331 CC Panaugia X 1
- 66 -
jakeacutekoli a jakkoli vzaacutejemně propleteneacute temnoty nevědomosti pochyb a
samotnyacutech našich omylůldquo332
Praacutevě tento vytouženyacute stav nazyacutevaacute Komenskyacute panaugiiacute333 Světlo v jeho pojetiacute figuruje
jako předpoklad prostředek a završujiacuteciacute princip veškereacuteho lidskeacuteho poznaacuteniacute334
Cele rozliteacute světlo společně s našiacutem odpoviacutedajiacuteciacutem poznaacuteniacutem ndash to jest využitiacute
všech třech zdrojů poznaacuteniacute třech očiacute a třech metod ndash jsou pak předpokladem
panharmonie bdquotj plneacute a všeobecneacute souzvučnosti všeho se všiacutemldquo335 Jako je přiacuterodně-
fyzikaacutelniacute světlo leacutekem proti tmě tak je i moudrost leacutekem proti bdquonevědomosti
nerozvaacutežnosti a hloupostildquo ktereacute stojiacute u kořene současneacuteho pokaženiacute lidskyacutech věciacute336
Panaugia obsahuje rovněž pojednaacuteniacute o přiacuterodně-fyzikaacutelniacutech vlastnostech světla To je
soustředěno do 57 teoreacutemů o světle jež tvořiacute zaacutekladniacute obsahovou čaacutest XI kapitoly Pro
potřeby teacuteto praacutece bude však zajiacutemavyacutem povšimnout si pouze některyacutech z nich
Podle korolaria prvniacuteho teoreacutemu lze v přiacuterodě naleacutezt tři druhy těles světelneacute
průsvitneacute a neprůhledneacute337 Světelnyacutem tělesem je takoveacute jež ze sebe daacutele vyzařuje
paprsky338 Průsvitneacute neboli průhledneacute (bdquořecky diaphanaldquo) těleso skrze sebe propouštiacute
světelneacute paprsky v nezměněneacute podobě339 Neprůhledneacute těleso je pak takoveacute ktereacute
paprsky nepropouštiacute a naopak bdquorozbiacutejiacute a rozptyluje po okolniacutech tělesech [hellip]ldquo 340
Ačkoliv původně hovořil o třech druziacutech přiacuterodniacutech těles přichaacuteziacute ve druheacutem teoreacutemu
Komenskyacute rovněž i s definiciacute leskleacuteho tělesa za něž považuje takoveacute ktereacute světelneacute
paprsky odraacutežiacute jinyacutem směrem341 Přiacuterodně-fyzikaacutelniacute pojednaacuteniacute obsaženaacute v prvniacutem a
druheacutem teoreacutemu Panaugie majiacute však hlubšiacute vyacuteznam prostřednictviacutem sveacute synkritickeacute
metody Comenius ukazuje že podobně jako v přiacuterodě existujiacute ve vztahu ke světlu
různeacute druhy těles je tomu tak i v přiacutepadě lidskyacutech mysliacute
332 CC Panaugia X 5 333 CC Panaugia III 1 334 CC Panaugia X 6 335 CC Panaugia X 8 15 a 16 K harmonii podrobněji srov CC Panaugia X 21-25 336 CC Panaugia XI 98 337 CC Panaugia XI 5 338 CC Panaugia XI 10 Paprsky jsou tiacutem silnějšiacute čiacutem bliacuteže sveacutemu zdroji se nachaacutezejiacute Srov CC Panaugia XI 26 339 CC Panaugia XI 12 340 CC Panaugia XI 14 341 CC Panaugia XI 13
- 67 -
bdquoA takto rozdiacutelnyacute je takeacute vztah lidskyacutech duchů vůči paprskům pravdy Někteřiacute
tupiacute skoro nic nepřijmou a všechno bez užitku propustiacute Jiniacute pouze vracejiacute zpět
to co přijiacutemajiacute To je typ paměťovyacute A konečně jiniacute zas vše co přijiacutemajiacute
rozbiacuterajiacute to znamenaacute spleacutetajiacute řetězy přiacutečin a naacutesledků a pohotovyacutem uvažovaacuteniacutem
rozmnožujiacute věděniacute To je typ přemyacutešlivyacuteldquo342
V dalšiacutem vyacutekladu ztotožňuje se světelnyacutem tělesem svět lidskou mysl a Božiacute Slovo
s průsvitnyacutem tělesem lidskeacute smysly s lesklyacutem tělesem naši pozornost a konečně
s neprůhlednyacutem tělesem rozum kteryacute stojiacute na konci a přijiacutemaacute pravdu o věcech343
Rozum připodobněnyacute k neprůhledneacutemu tělesu způsobuje že je paprsek rozptyacutelen po
okoliacute zasaženeacuteho předmětu Toto rozptyacuteleniacute nazyacutevaacute Komenskyacute svitem344
Panaugia tedy všeobecneacute rozlitiacute světla jež pro Komenskeacuteho představuje možnost
uacuteplneacuteho poznaacuteniacute všeho poznatelneacuteho (gnozeologickyacute aspekt) a tedy i možnost naacutepravy
(emendačniacute aspekt) lidskyacutech věciacute byla samozřejmě ciacutelem ndash ačkoliv ne explicitniacutem ndash již
předchaacutezejiacuteciacutech generaciacute Vzhledem k Božiacutemu zaacuteměru neposkytnout člověku v jednom
okamžiku veškereacute poznaacuteniacute nastaacutevaacute podle Komenskeacuteho čas pro panaugii praacutevě v jeho
současnosti345 V tomto přesvědčeniacute jej podporuje jak jeho silnyacute sklon k chiliastickeacutemu
smyacutešleniacute346 tak i narůstajiacuteciacute počet vynaacutelezů a tiacutem se prohlubujiacuteciacute lidskeacute věděniacute347
324 Pansofia Pampaedia Panglottia
Panaugia je Komenskeacutemu nezbytnyacutem předpokladem pro splněniacute dalšiacutech podmiacutenek
uskutečněniacute všenaacutepravy Po zažehnutiacute velkeacuteho rozumoveacuteho světla jež umožniacute
univerzaacutelniacute poznatelnost bude nutneacute zaveacutest do všech věciacute jednotnyacute řaacuted k těmto věcem a
jejich řaacutedu obraacutetit mysli všech lidiacute a konečně nově nabyteacute a utřiacuteděneacute věděniacute
zprostředkovat všem srozumitelnyacutem způsobem348
342 CC Panaugia XI 15 343 CC Panaugia XI 17-48 344 CC Panaugia XI 45 345 CC Panaugia XIII 3-19 346 K tomu srov vyacuteše oddiacutel 321 teacuteto praacutece 347 Srov CC Panaugia XIII 7 a 27 Panaugia XIII 19-26 348 CC Panaugia XIV 1-2 a CC Panaugia XV 1
- 68 -
Uacutesiliacute bdquosvět uveacutest v jedinyacute trvalyacute a vnitřně všestranně souvislyacute řaacutedldquo bude
reflektovat naacutesledujiacuteciacute čaacutest Obecneacute porady Pansofia349 Koncepce všestranneacuteho a
celoživotniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute každeacuteho jednotlivce bude posleacuteze do detailu nastiacuteněna
v Pampaedii350 Univerzaacutelnost podobnyacutech snah by však podle Komenskeacuteho byla
nedosažitelnaacute bez snahy naleacutezt bdquozpůsob jak by bylo možneacute usnadnit studium jazyků aby
se každyacute komu se zachce mohl v kraacutetkeacute době a s nepatrnou naacutemahou naučit
ktereacutemukoli jazyku nebo tolika jazykům kolika by bylo třebaldquo Moravskeacutemu mysliteli
nebude ciziacute ani snaha uvažovat o konstrukci noveacuteho jednotneacuteho celosvětoveacuteho jazyka
o niacutež bude přemiacutetat v Panglotii351 Tyto tři na sebe navazujiacuteciacute a z Panaugie uacutestiacuteciacute kroky
budou předpokladem všeobecneacute naacutepravy věciacute lidskyacutech ndash Panorthosie352
bdquoTyto čaacutesti našiacute Porady nebudou pak ničiacutem jinyacutem než rozšiacuteřeniacutem všeobecneacuteho
světla jež bylo již objeveno v Panaugii NA VŠECHNO NA VŠECHNY A
VESKRZE Pansofii bude možno nazvat světlem jsoucen Pampaedii světlem
mysliacute Panglottii světlem naacuterodů a Panorthosii světlem lepšiacuteho věku neboli
světlem ciacuterkveldquo353
Vzhledem k tematickeacutemu zaměřeniacute teacuteto studie pro naacutes bude důležityacutem pozastavit se
pouze u vybranyacutech pasaacutežiacute těchto čaacutestiacute Porady
Ve čtrnaacutecteacute kapitole Panaugie kde se Komenskyacute zaobiacuteraacute zejmeacutena dalšiacutem členěniacutem
sveacuteho diacutela na jednotliveacute čaacutesti se vyjadřuje rovněž k metodologii sveacute praacutece Pro
349 CC Panaugia XIV 4 Ke Komenskeacuteho pojetiacute vševědy srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 44 Tentyacutež badatel vyslovuje naacutezor že inspiraciacute Komenskeacuteho pansofickeacute koncepce byla filosofie Raimunda Lulla a Petra Rama K tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 K pojetiacute pansofie pak daacutele srov Peškovaacute Jaroslava Jan Amos Komenskyacute ve světle noveacuteho baacutedaacuteniacute In Studia Comeniana et historica č 46-7 1992 roč 1992 s 25 350 K Pampaedii srov bliacuteže Patočka Jan Jan Amos Komenskyacute Pampaedia In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 216-222 Ačkoliv Komenskeacuteho pedagogickeacute naacutezory dalece přesahujiacute tematickyacute raacutemec teacuteto praacutece považuji za důležiteacute alespoň v kraacutetkosti poukaacutezat na vysokeacute oceněniacute jehož se jim od historiků filosofie a komeniologů dostaacutevaacute K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 535 kde Patočka Pampaedii nahliacutežiacute jako bdquoprvniacute pedagogickeacute diacutelo ve vlastniacutem smyslu slova a nejširšiacute vyacutechovnou koncepci celeacute moderniacute dobyldquo 351 CC Panaugia XIV 6 K Panglotii srov daacutele Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 555-556 či Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 114 kde vyacuteznamnyacute českyacute filosof a komeniolog soudiacute že za možnyacute zdroj Comeniovyacutech panglottickyacutech snah je možneacute považovat naacutezory Jakoba Boumlhme 352 CC Panaugia XIV 7 353 CC Panaugia XIV 21
- 69 -
dokonalou naacutepravu věciacute lidskyacutech bude podle něj nezbytneacute bdquoodstranit z filozofie
naacuteboženstviacute a politiky tmu a vřavu a nastolit tak světlo a miacuterldquo V konkreacutetniacute rovině to pro
něj znamenaacute dosaženiacute bdquopraveacuteho aristotelismuldquo ve filosofii (Komenskyacute pod tiacutemto
pojmem rozumiacute v prvniacute řadě dokonalost) bdquopraveacuteho křesťanstviacuteldquo v naacuteboženstviacute a
v politice bdquopraveacuteho platonismu tj společneacuteho sdiacuteleniacute opravdovyacutech dober [hellip]ldquo354
Hovořiacute-li Komenskyacute o aristotelismu a platonismu nepřiklaacuteniacute se tiacutem nikterak
k nekritickeacutemu přijiacutemaacuteniacute filosofickyacutech autorit Jeho pojetiacute filosofie je velmi zjevně
prodchnuto důrazem na vlastniacute smysloveacute a rozumoveacute poznaacuteniacute
bdquo[hellip] Autorita věci obvykle zastiacuteraacute a zahaluje smysly a rozum je naopak
odhalujiacute a ukazujiacute [hellip] Autorita proto rozděluje lidskeacute duchy do sekt zatiacutemco
smysly a rozum všechny uvaacutedějiacute do středu pravdy (jež je pro všechny taacutež) a tak je
sjednocujiacuteldquo355
Že sveacutemu přesvědčeniacute zůstaacutevaacute Komenskyacute v celeacutem textu Konzultace věrnyacute dosvědčujiacute i
dalšiacute pasaacuteže Kupřiacutekladu ve Světě pravzoroveacutem Pansofie předklaacutedaacute důkazy Božiacute
existence založeneacute jak na smyslech tak i na rozumu poukaz na autoritu Piacutesma dodaacutevaacute
až v zaacutepětiacute a naviacutec pouze jako jisteacute potvrzeniacute platnosti předchoziacutech důkazů356
V přiacutepadě Pansofie je v ohledu na teacutema teacuteto praacutece zajiacutemavyacutem povšimnout si bliacuteže
Komenskeacuteho pojetiacute všenaacutepravy bdquoTato knihaldquo poznamenaacutevaacute o Pansofii bdquoby posleacuteze
byla našiacute mysli jakoby schodištěm jež by ji při prochaacutezeniacute všemi věcmi pozdvihovalo až
k neviditelneacutemu vrcholu všech věciacute k Bohuldquo 357 Pansofia prameniacuteciacute z panaugie tedy
v Komenskeacuteho filosoficko-teologickeacute koncepci figuruje jako dalšiacute z předpokladů
gnozeologickeacute a etickeacute ascendence vrcholiacuteciacute dovedeniacutem k bdquoprameni světla a životaldquo ndash
354 CC Panaugia XIV 15 K tomu srov teacutež titulniacute listy k oběma předmluvaacutem Pansofie (c d) kde Komenskyacute ndash vedle Piacutesma ndash opakovaně cituje praacutevě Platoacutena a Aristotela Že Komenskeacuteho vztah k Aristotelovi nebyl nikterak negativniacute dosvědčujiacute četneacute odkazy na Filosofovo diacutelo a jeho vyacuteznam K tomu srov kupř CC Pansofia Svět možnyacute VII bdquo Velikyacute Aristoteleacutes [hellip]ldquo či CC Pansofia Svět možnyacute X 355 CC Panaugia XV 15 K tomu srov teacutež CC Panaugia XV 41 CC Pansofia Zaacutevěrečnaacute čaacutest I 29 bod 6 Pansofia Zaacutevěrečnaacute čaacutest III 356 CC Pansofia Svět pravzorovyacute I K tomu srov teacutež CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 5 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 146 357 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 10
- 70 -
tedy Bohu358 V dalšiacutem textu se saacutem autor Porady explicite odvolaacutevaacute na Jaacutekobův žebřiacutek
bdquopo němž by se stoupalo ze země do nebesldquo 359
Prvniacute čaacutest (tzv gradus stupeň) Pansofie svět možnyacute v němž jsou ponejviacutece vyloženy
zaacutekladniacute principy Komenskeacuteho metafyziky nazyacutevaacute jejiacute autor rovněž bdquosvětlem mysliacuteldquo360
Tento svět ndash jenž představuje uacuteplnyacute a uspořaacutedanyacute systeacutem všech lidskyacutech myšlenek
představ žaacutedostiacute a činů a naleacutezaacute se v mysli každeacuteho jednotlivce361 ndash předchaacuteziacute v
metafyzickeacute koncepci Porady sedmi dalšiacutem z něj vyplyacutevajiacuteciacutem světům
Zdrojem veškereacuteho obsahu lidskeacute mysli neniacute pak nic jineacuteho nežli mysl Božiacute již
Komenskyacute připodobňuje k pravzoru všech obrazů jimiž člověk jako individuum
disponuje O tom pojednaacutevaacute druhaacute čaacutest Pansofie Svět pravzorovyacute
bdquoPoteacute co jsme v sobě objevili mysl kteraacute vždycky o něčem uvažuje něco si
žaacutedaacute a o něco se pokoušiacute hledejme nyniacute i Onoho kteryacute naacutes učinil takovyacutemi jaciacute
jsme [hellip]ldquo362
Naacutesledujiacuteciacutem descendenčniacutem stupněm je pak svět andělskyacute Pro potřeby našeho baacutedaacuteniacute
bude však podstatneacute povšimnout si až stupně dalšiacuteho
Čtvrtyacutem gradem Pansofie je totiž svět materiaacutelniacute v němž myslitel předklaacutedaacute
svoji koncepci filosofie přiacuterody jež měla v raacutemci jeho všenaacutepravnyacutech snah sloužit jako
fundamentum celeacute jeho Pansofie363 Mundus materialis se obsahově de facto kryje
s Komenskeacuteho Addendy (vydaacuteny roku 1663 v Amsterodamu jako přiacutedavek k Physicae
synopsis) platiacuteciacutemi za vrcholneacute přepracovaacuteniacute myslitelovy přiacuterodně-filosofickeacute koncepce
vyjaacutedřeneacute nejprve v jeho Physicae ad lumen divinum reformatae synopsis vydaneacute již
roku 1633 v Lipsku364
358 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 9 K tomu srov i CC Pansofia Svět možnyacute I 18 359 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 56 360 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 3 CC Pansofia Svět možnyacute X 361 CC Pansofia Svět možnyacute I 1 13 či 16 kde se praviacute bdquoBůh člověku sveacutemu obrazu vlastniacutem svyacutem prstem vepsal 1 všechno cokoli si lze myslit vyslovit nebo pokud může byacutet 2 veškeryacute řaacuted pokud si jej lze myslit vyslovit nebo pokud může byacutet 3 všechna pravidla jak rozeznat pravdiveacute od nepravdiveacuteho dobreacute od zleacuteho možneacute od nemožneacuteholdquo V dalšiacutem textu Světa možneacuteho tuto teorii Komenskyacute daacutele rozviacutejiacute Zdroj možneacuteho světa je podle něj v našem rozumu vůli a schopnostech jimž odpoviacutedajiacute tři zaacutekladniacute činnosti vědět chtiacutet a moci K tomu bliacuteže srov CC Pansofia Svět možnyacute I 23 362 CC Pansofia Svět pravzorovyacute Vstup 363 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 246 a 248 364 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 13 a 14
- 71 -
Svět materiaacutelniacute vyvěrajiacuteciacute z předchaacutezejiacuteciacutech gradů je světem živeacute a neživeacute
přiacuterody představujiacuteciacutem zaacutekladniacute životniacute prostřediacute člověka Hovořiacute-li Komenskyacute o
procesu jeho vzniku zdůrazňuje skutečnost že nebyl stvořen z ničeho jak stojiacute v Bibli
kralickeacute nyacutebrž z neviditelneacuteho jak je psaacuteno ve Vulgaacutetě365
bdquoDuch svatyacute chtěl naznačit že při tomto noveacutem stvořeniacute noveacuteho světa nevznikla
žaacutednaacute novaacute podstata ale že pouze to co je od věčnosti v Bohu a v idejiacutech a od
věků v andělskeacutem světě neviditelneacute a nevniacutematelneacute se nějakyacutem obraacuteceniacutem
navenek stalo viditelnyacutem Svět byl tedy novyacute jen v tom ohledu protože v něm
Bůh učinil zjevnyacutem tělesnyacutem očiacutem takeacute to co je v něm sameacutem neviditelneacute (totiž
jeho vyacutetečnost a božskost)ldquo366
Mundus materialis se tedy via facti vyznačuje stejnyacutem obsahem jako světy jemu
předchaacutezejiacuteciacute Akt Stvořeniacute ndash v intenciacutech naacutemi obyacutevaneacuteho světa ndash je proto nutneacute chaacutepat
jako přechod neviditelneacuteho ve viditelneacute367
Materiaacutelniacute svět je konstituovaacuten třemi fundamentaacutelniacutemi principy jimiž jsou laacutetka
duch a světlo368 Tyto principy se v podobě vlaacutehy vtěleneacuteho ducha a vrozeneacuteho tepla
jimž jako jejich bdquosiacutedlaldquo odpoviacutedajiacute sůl rtuť a siacutera spolupodiacutelejiacute na existenci lidskeacuteho
těla369
Prostřednictviacutem pohybu je v materiaacutelniacutem světě z fundamentaacutelniacutech principů
odvozeno sedm stupňů v něm se vyskytujiacuteciacutech podstat Ze spojeniacute jako prvniacute stvořeneacute
nehybneacute laacutetky pohybliveacuteho ducha a prostředkujiacuteciacuteho ohně vznikajiacute postupně živly
paacutery povětrnostniacute jevy nerosty rostliny a živočichoveacute370 Ascendenčniacute hierarchickaacute
koncepce podstat materiaacutelniacuteho světa je pak završena svobodně jednajiacuteciacutem člověkem
Živly tedy nejnižšiacute stupeň hierarchie jsouciacuteho se vyznačujiacute nejnižšiacute miacuterou pohybu
Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že počet živlů ustavuje Komenskyacute na třech jimiž jsou země
365 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 16 a Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 15 na s 534-535 K probleacutemu srov rovněž Žd 113 366 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 17 367 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 18-20 Creatio ex nihilo však tiacutemto Comenius cele neodmiacutetaacute to podle jeho přesvědčeniacute proběhlo pouze prvniacuteho dne Božiacuteho Tvořeniacute kdy byly stvořeny principy světa Srov tamt naacutesledujiacuteciacute odstavec a CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 41 368 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 23-25 Tento probleacutem bude podrobněji analyzovaacuten v oddiacutele 42 teacuteto praacutece 369 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IIIV 3 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 21-22 370 K tomu daacutele srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 14
- 72 -
vzduch a voda371 Člověku jenž stojiacute na vrcholu Stvořeniacute je pak vlastniacute schopnost
všestranneacute ničiacutem neomezeneacute pohyblivosti372 Komenskyacute jej pojiacutemaacute jako tvora nejviacutece
podobneacuteho Bohu ztělesňujiacuteciacuteho bdquoBožiacute nekonečnost v konečnyacutem meziacutechldquo373 V člověku
se snoubiacute přirozenost všech ostatniacutech věciacute světa materiaacutelniacuteho (laacutetka duch - anima
oheň) s nesmrtelnyacutem a mysliacuteciacutem duchem (spiritus) jehož přijiacutemaacute ze světa
andělskeacuteho374
bdquoNejvyššiacute dokonalost člověka je nadevše viditelnaacute protože představuje svyacutem
tělem celyacute svět dušiacute samotneacuteho stvořitele světa Boha Proto se mu nikoli
nevhodně řiacutekaacute mikrokosmos a mikrotheos (malyacute svět a malyacute bůh)375
Člověk složenyacute z těla duše a ducha376 tento trojjedinyacute obraz trojjedineacuteho Boha377 tento
mikrokosmos a mikrotheos stojiacuteciacute na vrcholu Stvořeniacute je diacuteky sveacutemu nesmrtelneacutemu
duchu spojniciacute mezi světem přiacuterody a vyššiacutemi světy378
bdquoVšechno z jednoho všechno k jednomu prvniacute a posledniacute nejvyššiacute a nejnižšiacute
spolu velmi těsně souvisejiacute propojeniacutem prostředniacutech člaacutenků nepřetržityacutemi
spojeniacutemi a nevyhnutelnou činnostiacute a trpnostiacute takže svět i když je sestaven
z milioacutenů čaacutestiacute a čaacutesteček čaacutestiacute je přece jeden a v sobě nedělitelnyacute [hellip]ldquo 379
Všechna jsoucna přirozeneacuteho světa nutiacute konečně člověka k činnosti jiacutež naacuteležiacute dalšiacute
z gradů Pansofie svět lidskeacute dovednosti (Komenskyacutem ztotožňovaacuten s filosofiiacute)380
371 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 4 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9 372 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V 1 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 373 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 4 374 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 5 Nezbytneacute je v tomto okamžiku upozornit že Komenskeacuteho terminologie je stran užitiacute latinskyacutech vyacuterazů anima a spiritus v samotneacutem Světě materiaacutelniacutem nejednotnaacute a nejednoznačnaacute O zaacuteměnnosti obou pojmů hovořiacute dokonce myslitel saacutem Srov CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 Daacutele pak k tomu srov Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 361-363 na s 549 a Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 238 375 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel O přiacutepadciacutech člověka 376 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII 9 (I svazek s 470) 377 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel III O duchu čili mysli 378 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 247 379 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 505) 380 K tomu srov daacutele Patočka Jan O vyacuteznamu Všeobecneacute porady o napraveniacute věciacute lidskyacutech pro celkoveacute diacutelo a oceňovaacuteniacute J A Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 133
- 73 -
Nižšiacutemi stupni jsou posleacuteze svět mravniacute (ztotožňovaacuten s oblastiacute politiky) a duchovniacute
(tedy naacuteboženstviacute) ktereacute uzaviacuterajiacute pětici tzv reaacutelnyacutech světů381
Posledniacutem z pansofickyacutech gradů je pak dokonalyacute svět věčnyacute v němž se lideacute
opětovně navracejiacute k Bohu382
bdquoI svět přetrvaacute ale změněn z přechodneacuteho stavu ve věčnyacute [hellip] Nemůže ovšem
zaniknout tak že by byl uveden v nicotu leda mociacute Všemohouciacuteho On to ovšem
neučiniacute protože nemůže byacutet Stvořitelem ne-jsoucna avšak změniacute jej v jinyacute
obnoviacute a zdokonaliacute všechno Zastaviacute jeho běh ale daacute mu neměnnyacute stavldquo383
Z hlediska filosofickeacuteho obsahu Pansofie považuji rovněž za vhodneacute pozastavit se u
Komenskeacuteho triadickeacuteho pojetiacute skutečnosti384 Ve všech věcech a jejich vztaziacutech je
podle něj možneacute naleacutezt vždy jejich hranice střed a mezistředy385
To platiacute rovněž o nejzaacutekladnějšiacutem vymezeniacute všeho jsouciacuteho v jehož souhrnu lze
rozlišovat jsoucna nejsoucna a polojsoucna a jim odpoviacutedajiacuteciacute bytiacute nebytiacute a
polobytiacute386
bdquoTak jako traacuteva na louce v leacutetě je v zimě neniacute Na jaře však je i neniacute protože
teprve začiacutenaacute růst na podzim stejně tak poněvadž je posečena takže zbyacutevajiacute
z niacute jen nějakeacute zbytky a proto můžeš řiacuteci že je i neniacute nebo což znamenaacute toteacutež
že ani je ani neniacuteldquo387
Daacutele je v textu Světa možneacuteho rozlišovaacuteno rovněž mezi nejviacutece jsouciacute podstatou meacuteně
jsouciacutem přiacutepadkem a nedostatkem jenž je pouhou stopou jsoucna bdquoNedostatkyldquo však i
přesto dodaacutevaacute bdquořadiacuteme k jsoucnům protože znamenajiacute nepřiacutetomnost nějakeacuteho jsoucna
ale přesto nejsou pouheacute nic Neboť co je nic to neniacute nikde zatiacutemco nedostatky ve
381 K tomu srov bliacuteže CC Pansofia Svět možnyacute X CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 532) Daacutele pak srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 33-34 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 32-33 382 K tomu srov bliacuteže CC Pansofia Svět možnyacute X a naacutesledujiacuteciacute čaacutesti Pansofie 383 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 530) 384 Tento značně vyacuteznamnyacute aspekt Komenskeacuteho filosofie bude podrobněji analyzovaacuten ve 4 kapitole teacuteto studie K jeho zaacutevažnosti srov Komenskeacuteho vlastniacute slova z desaacuteteacute kapitoly Panaugie bdquoTrojitost je totiž ve všem rozptyacutelena je věčnyacutem kořenem věčneacute harmonie ve věcech i v našich pojmech [hellip]ldquo Cit dle CC Panaugia X 24 385 CC Pansofia Svět možnyacute II 7 a 8 386 CC Pansofia Svět možnyacute II 7 8 21 50 K triadičnosti srov rovněž CC Pansofia Svět možnyacute VIII 20 387 CC Pansofia Svět možnyacute II 49
- 74 -
věcech skutečně jsouldquo388 Toto pojetiacute se promiacutetaacute rovněž do vztahů mezi jednotlivyacutemi
věcmi entity bdquoněčeho zbaveneacuteldquo jsou takoveacute z nichž jedna realiter existuje druhaacute pak
znamenaacute jejiacute destrukci popř nepřiacutetomnost Tak je tomu ve vztahu zraku a slepoty
sluchu a hudby zdraviacute a nemoci atp Protikladneacute věci jsou naopak ve vzaacutejemneacutem
rozporu a jedna druhou vylučuje ndash jako je tomu v přiacutepadě tepla a chladu dobra a zla
velikosti a malosti atd389
325 Panorthosia a Pannuthesia
Uacutespěšneacute univerzaacutelniacute naplněniacute zaacuteměrů vyacuteše popsanyacutech čaacutestiacute Porady je pro jejiacuteho autora
předpokladem všeobecneacute naacutepravy lidskyacutech věciacute o niacutež pojednaacutevaacute v Panorthosii tedy
šesteacute čaacutesti Konzultace390
bdquoCo dosud bylo předloženo odděleně to ndash ač každyacute obor může byacutet užitečnyacute i saacutem
o sobě ndash přece jen konečně musiacute byacutet sjednoceno k vypuzeniacute temnot z věciacute
pomociacute pansofie temnot z mysliacute pomociacute pampaedie a temnot řeči pomociacute
panglottie aby tyto obory nebyly diacutelem zlomkovyacutem nyacutebrž celistvyacutem celeacutemu
světu na prospěchldquo 391
Komenskyacute je přesvědčen že k panorthosii tedy bdquouniverzaacutelniacute všeobecneacute plneacute naacutepravěldquo
všech ve všem a ve všech ohledech jež dalece přesahuje pouhou orthosii (naacutepravu)392
je zapotřebiacute opravit nejprve lidskyacute rozum vůli a mohutnosti (schopnosti)393 Bude tedy
nezbytneacute založit nově rovněž i tři zaacutekladniacute aspekty lidskeacute činnosti vyvěrajiacuteciacute z těchto
(pre)dispozic novou obecnou filosofii noveacute obecneacute naacuteboženstviacute a novou obecnou
politiku394 V jejich noveacutem ndash obecneacutem ndash uspořaacutedaacuteniacute bude charakteristickyacutem propojeniacute
388 CC Pansofia Svět možnyacute VII 1 389 CC Pansofia Svět možnyacute VIII 20 a 21 390 Panorthosia v niacutež se uvažuje jak by se už konečně měl napravit (dobrodiniacutem všech předešlyacutech nauk) veřejnyacute stav vzdělaacuteniacute naacuteboženstviacute a občanskeacuteho zřiacutezeniacute čili jak vyvraacutetit rychle a od zaacutekladu velikyacute BABYLOacuteN našich zmatků a jak ukaacutezat naacuterodům světa Božiacute SIOacuteN v jeho vznešeneacutem světle Komenskyacute všeobecnou naacutepravu nazyacutevaacute rovněž reformaciacute reparaciacute restituciacute či regeneraciacute Ke Komenskeacuteho emendačniacutemu uacutesiliacute srov bliacuteže Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 13 19 25 36 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 34 Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 35-50 391 CC Panorthosia Vstup 2 392 Naacutepravu definuje Komenskyacute jako bdquouvedeniacute dobreacute věci propadajiacuteciacute zkaacuteze v původniacute dobryacute stavldquo 393 CC Panorthosia I 2-8 394 CC Panorthosia X 1
- 75 -
stareacuteho (miacuteněno pokaženiacute předchaacutezejiacuteciacuteho) a noveacuteho (tj opraveneacuteho) řaacutedu v
bdquojednotneacutem souladuldquo395
bdquoTak tato posledniacute reformace po niacutež toužiacuteme odvolaacutevaacute všechny lidi od stranictviacute
a sektaacuteřstviacute a všechny shromažďuje ve veškerenstvo v praveacute katolictviacute abychom
po vymyacuteceniacute stranictviacute ve filozofii v naacuteboženstviacute a v politice všichni začiacutenali
byacutet katoliacuteky to je nikoli platoniky aristoteliky stoiky atd nyacutebrž filozofy nikoli
luteraacuteny kalvinisty papeženci atd nyacutebrž křesťany nikoli Rakušany Španěly
Francouzi atd nyacutebrž všichni stejně dobryacutemi občany přiacuteslušniacuteky svobodneacuteho
staacutetu celosvětoveacuteholdquo 396
Fundamentem univerzaacutelniacute a dobrovolneacute uskutečnitelnosti takoveacuteho ciacutele je však
panaugie bdquoto je plneacute světlo vneseneacute do myslildquo Rozlitiacute trojiacuteho společneacuteho světla tj
světla smyslů rozumu a Zjeveniacute je předpokladem reformace filosofie naacuteboženstviacute a
politiky a jejich transformace ve filosofii naacuteboženstviacute a politiku obecneacute a praveacute 397
Obecnaacute filosofie bude všezaacuteřiacute obecně užitou vůči věcem obecnaacute politika všezaacuteřiacute
aplikovanou stejnyacutem způsobem na jednaacuteniacute s lidmi a obecneacute naacuteboženstviacute konečně
všezaacuteřiacute vztahujiacuteciacute se k Bohu398
Filosofie je pak odvětviacutem lidskeacute činnosti jež je pro jeho nezbytnost pro možnost
jakeacutehokoliv dalšiacuteho poznaacuteniacute třeba reformovat jako prvniacute399 Neniacute tedy s podivem že
filosofoveacute osviacuteceniacute bdquoplnyacutem Božiacutem světlemldquo budou nazyacutevaacuteniacute světlonoši400
Všeobecnaacute naacuteprava lidskyacutech věciacute předpoklaacutedaacute ndash v duchu Komenskeacuteho chiliastickeacuteho
přesvědčeniacute ndash v prvniacute řadě Božiacute zaacutesah Ten je realizovatelnyacute prostřednictviacutem věčneacuteho
světla bdquoktereacute samo všechno od začaacutetku ustavilo samo všechno poklesleacute obnovilo a
jedině ono maacute moc všechno obnoveneacute udržovatldquo S odkazem na Piacutesmo (J 812)
ztotožňuje naacutesledně toto světlo s osobnostiacute Ježiacuteše Krista401
395 CC Panorthosia X 1 To v praxi znamenaacute bdquozřizovat všechno nově ale podle staryacutech idejiacute věčneacute moudrosti Božiacuteldquo Cit dle CC Panorthosia X 2 396 CC Panorthosia X 11 397 CC Panorthosia X 51-53 398 CC Panorthosia XIII 12 399 CC Panorthosia XIX 13 K obecneacute filosofii srov daacutele CC Panorthosia XI K obecneacute politice srov CC Panorthosia XII a k obecneacutemu naacuteboženstviacute srov CC Panorthosia XIII 400 CC Panorthosia X 52 401 CC Panorthosia X 53
- 76 -
Vytouženaacute restituce by však nebyla realizovatelnaacute bez lidskeacuteho přičiněniacute402
Mezi lidmi je třeba začiacutet o naacutepravě uvažovat nejprve mezi křesťany403 Mnohem
důležitějšiacute je však Komenskeacuteho vyacutezva aby s naacutepravou začal vždy každyacute jedinec
nejdřiacuteve u sebe a posleacuteze v raacutemci sveacute rodiny404 Pro restituci veřejnyacutech zaacuteležitostiacute je pak
nezbytneacute začiacutet nejprve s reformaciacute vzdělaacutevaciacuteho systeacutemu naacutesledovanou změnami
v ciacuterkviacutech a světskeacute spraacutevě405 Pro možnost univerzaacutelniacute emendace bude nutneacute rovněž
svolat bdquosvětovyacute sněm čili ekumenickyacute koncilldquo406
Realizaci naacutevratu k původniacute všezahrnujiacuteciacute jednotě o niž Komenskyacute usiluje407
usnadniacute rovněž ustaveniacute třech rozhodčiacutech sborů jež by řešily přiacutepadneacute sporneacute otaacutezky
mezi vzdělanci celeacuteho sjednocujiacuteciacuteho se světa Pro filosofickeacute potřeby by byl zřiacutezen
sbor světla pro otaacutezky ve věcech naacuteboženskyacutech by existovala konzistoř a politickyacutem
potřebaacutem by sloužil soudniacute dvůr408
Do nejmenšiacutech podrobnostiacute promyšlenou Panorthosii pak doprovaacuteziacute Panuuthesia ndash
sedmaacute a zaacutevěrečnaacute čaacutest Obecneacute porady o naacutepravě věciacute lidskyacutech Jejiacutem poslaacuteniacutem je
vyzvat a nadchnout k realizaci naacutepravnyacutech snah veškereacute jejiacute čtenaacuteře Vedle toho se zde
Komenskyacute vraciacute rovněž ke sveacute koncepci metafyziky světla Světlo je mu zde metaforou
šiacuteřeniacute poznaacuteniacute
bdquoPřirozenaacute povaha světla je že se rozleacutevaacute Vy tedy světla světa vzdělaniacute
mužoveacute jestliže dychtivě netoužiacutete aby planul Božiacute oheň ve světě neukazujete
že jste světleacute hvězdy ale čadiacuteciacute pochodně Praveacute světlo totiž zadržovat paprsky
ani nechce ani nedovede ani nemůže ale šiacuteřiacutec se přes sousedniacute tělesa osvětluje
cokoli může dostihnout bliacutezkeacute i vzdaacuteleneacute [hellip] Vy tedy světlaacute světla (abych vaacutes
oslovil slovy Augustinovyacutemi) sviťte takeacute po celeacute zemi aby nebylo řeči a mluvy
v niacutež by nebylo slyšet vaše hlasyldquo409
402 K tomu srov CC Panorthosia II a Panorthosia III zejm 1-10 a Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 242 403 CC Panorthosia IV 404 CC Panorthosia XX a XXI 405 CC Panorthosia XXII XXIII a XXIV 406 CC Panorthosia XXV 407 K tomu srov CC Panorthosia I 15 CC Panorthosia VI 13 CC Panorthosia XV 16 Daacutele k tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 36 408 CC Panorthosia XV 11-19 K jednotlivyacutem instituciacutem podrobněji pak srov CC Panorthosia XVI XVII a XVIII a Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 13-14 409 CC Pannuthesia VII
- 77 -
V přiacutepadě uacutespěšneacute naacutepravy věciacute lidskyacutech ve všech kyacuteženyacutech aspektech dodejme
zaacutevěrem by pak zcela ustoupila temnota a vše by bylo prodchnuto všeobecně
rozšiacuteřenyacutem světlem410
410 CC Panorthosia XXVI 2-6 K Panorthosii a Pannuthesii srov daacutele Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 376-405
- 78 -
4 Francesco Patrizi a Jan Amos Komenskyacute
Z kapitol 2 a 3 teacuteto praacutece v nichž byly analyzovaacuteny filosofickeacute a přiacuterodně-filosofickeacute
systeacutemy dvou vyacuteznamnyacutech slovanskyacutech filosofů Franceska Patriziho a Jana Amose
Komenskeacuteho vysviacutetaacute že jejich teoretickaacute diacutela vykazujiacute řadu miacutest vyvolaacutevajiacuteciacute v naacutes
dojem totožnosti popřiacutepadě analogičnosti jejich myšleniacute Na druhou stranu neniacute možneacute
zastřiacutet že se Patricius s Comeniem v řadě svyacutech filosofickyacutech vyacutechodisek a zaacutevěrů
neshodujiacute ba uacuteplně rozchaacutezejiacute
Uacutečelem teacuteto ndash čtvrteacute ndash kapitoly bude pokusit se na otaacutezky jež z předchaacutezejiacuteciacutech
oddiacutelů implicite vyplynuly na zaacutekladě komparace textů obou filosofů a s využitiacutem
sekundaacuterniacute literatury v uacuteplnosti odpovědět Našiacutem ciacutelem bude rozřešit jakeacute obě diacutela
pojiacute totožnosti jakeacute vykazujiacute analogie a v čem se naopak ndash možnaacute překvapivě ndash
odlišujiacute
41 Totožnosti
Jak vyplyacutevaacute ze druheacute a třetiacute kapitoly teacuteto studie velmi vyacuteznamnou roli ve filosofickyacutech
koncepciacutech obou renesančniacutech myslitelů hraje jejich pojetiacute metafyziky světla Pro
Franceska Patriziho i Jana Amose Komenskeacuteho představuje jejiacute fundamentum pojem
panaugie kteryacute oba shodně užiacutevajiacute Patrizi jej do sveacuteho filosofickeacuteho pojmosloviacute přejal
z diacutela Filoacutena Alexandrijskeacuteho jenž jej užil ndash pokud je znaacutemo ndash poprveacute411 Neniacute však
pochyb o tom že Komenskyacute jenž se s Patriziho diacutelem setkal zřejmě až během sveacuteho
londyacutenskeacuteho pobytu v letech 1641 až 1642 převzal užiacutevaacuteniacute termiacutenu panaugia jakož i
koncepci metafyziky světla jež je doslova nosnyacutem piliacuteřem celeacuteho jeho pansofickeacuteho
systeacutemu412 praacutevě od sveacuteho chorvatskeacuteho filosofickeacuteho předchůdce413
411 NUP I 9 21b Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115-116 Daacutele pak srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 144-145 Jaromiacuter Červenka ve sveacute německy psaneacute publikaci předklaacutedaacute detailniacute historicko-filosofickou analyacutezu tzv světelneacute metafyziky (Lichtmetaphysik) jež je ndash podle meacuteho naacutezoru ndash ve vztahu Patriziho a Komenskeacuteho kliacutečovou spojniciacute Jejiacute kořeny spatřuje v indickeacutem a semitskeacutem myšleniacute Mezi dalšiacutemi konkreacutetniacutemi zdroji uvaacutediacute Piacutesmo heacuterakleitovu pyacutethaacutegorejskou a stoickou filosofii Pojem παναύγεια spatřuje poprveacute však až praacutevě u zmiacuteněneacuteho Filoacutena Alexandrijskeacuteho 412 Josef Tvrdyacute zdůrazňuje skutečnost že pojem pansofia se vyskytuje rovněž u Franceska Patriziho a to ndash což je nejpozoruhodnějšiacute ndash v identickeacutem smyslu v jakeacutem jej později bude chaacutepat naacuteš Jan Amos Komenskyacute K tomu srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 3 Ve stejneacutem duchu se vyslovuje rovněž Frances A Yates jež však vzaacutepětiacute dodaacutevaacute že celaacute jedna kniha Patriziho NUP je pojmenovaacutena Pansophia
- 79 -
což je ovšem evidentně v rozporu se skutečnostiacute Srov Yates Frances A Rozenkruciaacutenskeacute osviacutecenstviacute Praha 2000 s 199 a pozn č 24 na s 318 Jiniacute badateleacute (Jaromiacuter Červenka Robert Kalivoda) však ve svyacutech studiiacutech předklaacutedajiacute naacutezor že Comenia k užiacutevaacuteniacute tohoto termiacutenu inspirovali přiacutemo rosenkruciaacuteni Srov Červenka Jaromiacuter Die Grundlagen der pansophischen Idee des Johann Amos Comenius In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) 1 (XXV) Praha 1969 s 77-78 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et Historica č 29 1985 roč XV s 22-23 Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 46 Jaacuten Kvačala vedle toho připomiacutenaacute že slova pansophia užil již Filoacuten Alexandrijskyacute pracoval s niacutem i Jakob Boumlhme a že saacutem Komenskyacute se odvolaacutevaacute na luteraacutenskeacuteho teologa Laurenberga Srov Kvačala Jaacuten K histoacuterii slova pansophos pansophia In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a spisech J A Komenskeacuteho (AJAK) 1922 seš 5 s 38-39 V Conatuum pansophicorum dilucidatio Comenius sice na miacutestech v nichž hovořiacute o pansfoii vskutku zmiňuje jmeacutena Laurenberga (a rovněž i sveacuteho učitele Alsteda) v dalšiacutem vyacutekladu nicmeacuteně hovořiacute o vlastniacutem zavedeniacute tohoto termiacutenu Srov Komenskyacute Jan Amos Objasněniacute pansofickyacutech pokusů In Studia Comeniana et historica č 57-58 1997 roč XXVII s 135-167 (zejm pak s 148-152) Dodejme konečně že Jan Patočka opakovaně připomiacutenaacute že v ohledu na vlastniacute koncepci pansofie byl Komenskyacute inspirovaacuten zejmeacutena Tommasem Campanellou a Francisem Baconem K tomu srov kupř Patočka Jan Komenskyacute a Bacon In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 542-583 Vedle pansofickeacute koncepce přijal podle Patočky Komenskyacute rovněž i Baconův požadavek jednotneacute filosofickeacute metody S Verulaacutemskyacutem prosazovanou indukciacute se však cele neztotožnil Podle meacuteho soudu je u Comenia naopak možneacute vysledovat ohlasy Patriziho sveacuteraacutezneacute metodologie kombinujiacuteciacute aristotelskyacute (induktivně-)ascendenčniacute postup s platonskyacutem (deduktivně-)descendenčniacutem obohacenyacute o třetiacute teologizujiacuteciacute kontemplativniacute Ke Komenskeacuteho analytickeacute syntetickeacute a synkritickeacute metodě srov čaacutest 323 teacuteto praacutece 413 K tomu srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 76 145 a 192 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 115 120-121 a 125 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 312 323 325 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 148 155 a 159-160 Patočka Jan Filosofickeacute zaacuteklady Komenskeacuteho pedagogiky In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 217-218 Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 65-68 Tvrdyacute J Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 a 13 Všichni tito badateleacute se shodujiacute v naacutezoru že se Comenius s Patriciovou filosofiiacute setkal teprve až v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let 17 stoletiacute Že tomu mohlo byacutet jinak ukaacutežeme si v oddiacutele 44 teacuteto studie Podle Marty Fattori se jako pravděpodobneacute jeviacute že se Comenius v Londyacuteně setkal s pařiacutezškyacutem vydaacuteniacutem Nova de universis philosophia z roku 1638 Srov Fattori Marta c d s 312 323 325 Vyacuteznamu Patriziho pojetiacute metafyziky světla jakož i univerzalistickeacuteho charakteru celeacute filosofie pro konečnou podobu Komenskeacuteho pansofickyacutech představ jsou si vědomi i sami současniacute chorvatštiacute badateleacute Srov kupř Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 133 137-139 a 143 Nahleacutedneme-li Patriziho koncepci filosofie jež je podle něj naacutesledujiacuteciacute bdquoPhilosophia studium est sapientiae Sapientia universitatis est cognitioldquo (Cit dle NUP I 1 1b) a Komenskeacuteho pojetiacute Pansofie neboli všeobecneacute moudrosti (srov vyacuteše kapitola 3) nebudeme moci přehleacutednout oběma myslitelům společnyacute akcent na univerzalitu poznaacuteniacute O Patriziho vlivu v tomto ohledu hovořiacute mj vyacuteše zmiacuteněnaacute chorvatskaacute badatelka L Schiffler Srov Schiffler Ljerka c d s 141 K Patriziho pojetiacute filosofie srov rovněž Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 344 346 a 347 kde autorka velmi vhodně připomiacutenaacute Patriziho ndash s Komenskyacutem ndash obdobneacute vše-vědneacute a encyklopedickeacute snahy jejichž vyacutesledem mělo byacutet diacutelo Ingens Divinae Sapientiae Thesaurus z nějž se naacutem však bohužel dochovaly pouze fragmenty popř zmiacutenky v myslitelově korespondenci Konečně nezajiacutemavou neniacute ani skutečnost že Francesco Patrizi i Jan Amos Komenskyacute se explicite vyslovujiacute pro prioritu filosofie před ostatniacutemi discipliacutenami K tomu srov Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 353 Daacutele k tomu pak srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 47
- 80 -
Shodneacute užitiacute pojmu panaugia však neniacute zdaleka jedinyacutem jednotiacuteciacutem prvkem
filosofickyacutech koncepciacute obou slovanskyacutech osobnostiacute Patrizi i Komenskyacute ve svyacutech
vrcholnyacutech teoretickyacutech diacutelech prezentujiacute de facto identickeacute chaacutepaacuteniacute uacutelohy světla
v gnozeologickeacutem procesu414 Patriziho gnozeologie je založena na smysloveacutem poznaacuteniacute
fundovaneacutem primaacuterně zrakovyacutem vniacutemaacuteniacutem jež je schopno recipovat praacutevě světlo a
světlost bdquoVisui prima et primo cognita sunt lux et lumenldquo konstatuje hned v prvniacute
knize prvniacute čaacutesti sveacute Noveacute filosofie o univerzech415 Rovněž podle Komenskeacuteho je
poznaacutevaciacute proces založen na senzualistickeacutem vyacutechodisku opiacuterajiacuteciacutem se o prioritu
zrakovyacutech vjemů bdquoNaše SMYSLY tedy jež naacutem dal Bůh jsou prvniacutem našiacutem okem jiacutemž
věci ve světě vniacutemaacuteme bezprostředně přiacutemyacutem viděniacutemldquo416
Stejně tak je gnozeologickyacute proces u obou myslitelů ndash v konkreacutetniacute rovině ndash
shodně chaacutepaacuten jako vzaacutejemneacute aktivniacute spolupůsobeniacute poznaacutevajiacuteciacuteho subjektu
(disponujiacuteciacuteho vniacutemajiacuteciacutem orgaacutenem) a poznaacutevaneacuteho objektu Toto spojeniacute (u Patriziho
coitio u Komenskeacuteho coniunctio) je realizovatelneacute pouze za přiacutetomnosti a aktivniacute
uacutečasti třetiacuteho člena rovnice ndash světla
Nepochybeneacute smysloveacute poznaacuteniacute jehož adekvaacutetnost je garantovaacutena světlem je pro oba
analyzovaneacute myslitele naacutesledně nezbytnyacutem předpokladem jakeacutehokoliv kognitivniacuteho
procesu bdquoHanc ergo lucem contemplationis omnis primariam causamldquo tvrdiacute ve sveacute
NUP Francesco Patrizi417 Comenius ve sveacute Konzultaci podobně avšak obšiacuterněji
prohlašuje
bdquoLidskaacute přirozenost totiž byla vytvořena tak že prvniacute kořen veškereacuteho jejiacuteho
konaacuteniacute ať dobreacuteho či špatneacuteho je v rozumu Vždyť uacutedy svyacutem pohybem
vykonaacutevajiacute vše co jim vlaacutedkyně Vůle poroučiacute Vlaacutedkyně ovšem poroučiacute podle
toho jak se rozhodne rozhodne se podle toho jak si zvoliacute zvoliacute si podle toho
jak rozumiacute Rozumiacute však podle toho jak každou věc přijiacutemaacute od smyslů přijiacutemaacute
ji ovšem podle toho jak se jeviacute buď v jasneacutem světle nebo skrze mraky buď
v jejiacutem praveacutem nebo nepřirozeneacutem a nenaacuteležiteacutem zbarveniacute tvaru a polozeldquo418
414 K tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 114 415 NUP I 1 1b srov oddiacutel 226 teacuteto studie 416 CC Panaugia VIII 4 417 NUP I 1 1c 418 CC Panaugia III 7
- 81 -
Patricius a Comenius se konečně shodujiacute rovněž v otaacutezce filosofickyacutech a teologickyacutech
důsledků naacuteležiteacuteho zachaacutezeniacute se světlem v jeho gnozeologickeacutem aspektu Pro oba je
totiž vyacutelučnyacutem předpokladem teoretickeacute ascendence naacutevratu ke světlu prvotniacutemu ndash
tedy Bohu419 bdquoLux ergo et lumen primaria eius proles ante omnia sunt nobis
cognoscenda Per ea ad primam lucem patremque luminum ascendendumldquo prohlašuje
chorvatskyacute myslitel420
Posledniacute biskup Jednoty bratrskeacute pak ve sveacutem opus magnum charakterizuje
Pansofii jejiacutemž nezbytnyacutem předpokladem je praacutevě panaugia naacutesledujiacuteciacutemi slovy
bdquoTato kniha by posleacuteze byla našiacute mysli jakoby schodištěm jež by ji při prochaacutezeniacute všemi
věcmi pozdvihovalo až k neviditelneacutemu vrcholu všech věciacute k Bohuldquo 421
Oba mysliteleacute rovněž shodně zdůrazňujiacute že na počaacutetku gnozeologickeacuteho procesu stojiacute
smysly vniacutematelneacute a vniacutemaneacute světlo v materiaacutelniacutem (lidskeacutem) světě (senzualistickyacute
aspekt) skrze jehož poznaacuteniacute lze naacutesledně prostřednictviacutem činnosti mysli
(racionalistickyacute aspekt) ascendovat až k jeho netělesneacutemu (smyslům nedostupneacutemu)
zdroji ndash Bohu422
Pro Komenskeacuteho je z hlediska vytouženeacute naacutepravy pokaženyacutech lidskyacutech věciacute nezbytnyacutem
naacutevrat ze současneacute v mnohost rozdrobeneacute reality k původniacute čisteacute jednotě tedy Bohu
Neniacute jistě bez zajiacutemavosti že hovořiacute-li Comenius o Bohu užiacutevaacute de facto stejnyacutech
charakteristik jež pro něj vyhradil Francesco Patrizi ve sveacute jedinečneacute pozitivně-
teologickeacute koncepci
bdquoBůh je totiž cosi jedineacuteho i když je všiacutem je všiacutem a přece je jedno jedineacute
(omnia est et tamen unum est) Jedno je podstatou všiacutem je svyacutemi vlastnostmi
419 K tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 121 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 327 a Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 28 420 NUP I 1 1c 421 CC Druhaacute předmluva k Pansofii 10 422 NUP I 10 23b-c NUP IV 15 97d NUP IV 19 109d CC Panaugia II 6 CC Panaugia XI 4 K tomu srov teacutež Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 141 a 142 a Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis philosophica č 22 1996 s 344 a 350-351
- 82 -
protože zaacuterodky ideje a vlastnosti zahrnuje v sobě [hellip] Hle Bůh kteryacute jedinyacute je
VŠIacuteM chce abychom jako jeho obraz se VŠICHNI stali JEDNIacuteMldquo 423
Pro připomenutiacute zopakujme charakteristiku již Patrizi předklaacutedaacute ve sveacute noveacute filosofii
bdquoEt omnia sunt in uno sed uniter Et unum uniter est omnia Et unum (liceat ita fari) est
Uno-mnialdquo424
Ačkoliv se ndash ve světle předchaacutezejiacuteciacutech odstavců jakož i zaacutevěrů baacutedaacuteniacute historiků
filosofie ndash jeviacute byacutet nepochybnyacutem že Francesco Patrizi i J A Komenskyacute vychaacutezejiacute ze
shodneacuteho užitiacute pojmu panaugia a kliacutečovyacutech aspektů sveacute metafyziky světla (zejmeacutena
v ohledu gnozeologickeacutem) přistupujiacute k jeho dalšiacutemu užitiacute při tvorbě svyacutech
filosofickyacutech systeacutemů každyacute v poněkud odlišneacutem ohledu
Patriziho dalšiacute uacutevahy stran panaugie se ubiacuterajiacute směrem přiacuterodně-filosofickyacutech
meditaciacute když tiacutemto termiacutenem rozumiacute rozlitiacute světla (lux) ndash jež se tiacutemto stane světlostiacute
(lumen) ndash po původně praacutezdneacutem prostoru (spacium)
bdquoHoc tale lumen a luce verbi Dei emicans nomine vocat appositissimo
Panaugiam quasi omnilucentiamldquo425
Takto rozliteacute světlo (lux lumen) zaplnivšiacute praacutezdnyacute prostor (spacium) se pak stane
teoretickyacutem předpokladem rozpracovaacuteniacute uacutevah o dalšiacutech dvou přiacuterodně-filosofickyacutech
prvciacutech zaklaacutedajiacuteciacutech skutečnost teplu (calor) a toku (fluor)
Jan Amos Komenskyacute bude oproti tomu panaugiiacute rozumět rozlitiacute bdquovytouženeacuteho
všeobecneacuteho praveacuteho a zaacuteřiveacuteho světla poznaacuteniacute jež přemaacutehaacute jakeacutekoli a jakkoli
vzaacutejemně propleteneacute temnoty nevědomostiacute pochyb a samotnyacutech našich omylůldquo426
Moravskyacute myslitel bude tedy daacutele rozviacutejet gnozeologickyacute aspekt metafyziky světla jenž
v jeho pojetiacute vyuacutestiacute ve sveacuteraacuteznou a jedinečnou koncepci všenaacutepravy (panorthosie)
lidskyacutech věciacute jiacutež se panaugia zaklaacutedajiacuteciacute možnost pansofie stane nezbytnyacutem
předpokladem
423 CC Panegersia IX 8 a 11 424 NUP II 7 13d K teacuteto otaacutezce srov rovněž stejnyacute zaacutevěr Ljerky Schiffler Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 143 425 NUP IV 4 73c-b NUP I 9 21b Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 226 teacuteto studie 426 CC Panaugia X 5 CC Panaugia III 1 Bliacuteže k tomu srov oddiacutel 323 teacuteto studie
- 83 -
Oba filosofoveacute jejichž hlavniacute teoretickaacute diacutela jsou předmětem analyacutezy teacuteto studie tak
vychaacutezeje ze stejneacuteho terminologickeacuteho a metafyzickeacuteho vyacutechodiska založeneacuteho na
recepci Filoacutenova pojmu panaugia postulujiacute totožnou gnozeologickou koncepci avšak
v ohledu na dalšiacute teoretickeacute rozpracovaacuteniacute zaacutekladniacutech principů sveacute metafyziky světla se
ubiacuterajiacute rozdiacutelnyacutemi cestami
Tento zaacutevěr potvrzujiacute rovněž vyacutesledky baacutedaacuteniacute Elisabeth von Erdmann-Pandžić
jež ve sveacute studii věnovaneacute pojmu panaugia u Patriziho a Komenskeacuteho konstatuje
bdquoKomenskeacuteho vyacutezvy se v zaacutekladniacutech rysech kryjiacute s Patriziho filosofiiacute a bylo proto
důsledneacute když Komenskyacute použil pojem panaugia v podobnyacutech souvislostech jako
Patrizi Komenskyacute nicmeacuteně ve sveacutem vlastniacutem smyslu zdynamizoval univerzaacutelně-
pedagogickyacute apel pojmuldquo427 Německaacute badatelka spatřuje ndash rovněž ve shodě se zaacutevěry
teacuteto diplomoveacute praacutece ndash zaacutekladniacute rozdiacutel v užitiacute pojmu panaugia u obou myslitelů
v Komenskeacuteho akcentu univerzaacutelniacuteho a praktickeacuteho (pedagogickeacuteho) vyacuteznamu jenž se
u Patriziho nevyskytuje428
Komenskeacuteho setkaacuteniacute s Patriziho diacutelem kladeneacute tradičně do obdobiacute jeho kraacutetkeacuteho
působeniacute v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let 17 stoletiacute jej neovlivnilo pouze v jeho
naacutesledneacute koncepci světelneacute metafyziky vyjaacutedřeneacute nejprve ve Via lucis a posleacuteze
komplexně v Obecneacute poradě o naacutepravě věciacute lidskyacutech Comenius nesporně ovlivněn
terminologiiacute Patriziho Noveacute filosofie o univerzech vybudoval pojmosloviacute užiteacute při
konstrukci sveacuteho opus magnum na filosofickyacutech neologismech sestavenyacutech vždy
z řeckeacuteho prefixu -pan429
427 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 125 428 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 123-124 Obdobnyacutem naacutezorem vyznačujiacuteciacutem se však poněkud nižšiacutem oceněniacutem Komenskeacuteho myslitelskeacute kreativity a nezaacutevislosti se prezentuje rovněž Marta Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 326- 327 429 Srov ostatně naacutezvy jednotlivyacutech knih NUP Panaugia Panarchia Pampsychia a Pancosmia a jednotlivyacutech knih Porady Panegersia Panaugia Pansofia Pampaedia Panglottia Panorthosia a Pannuthesia Daacutele k tomu srov Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 124 S tiacutemto zaacutevěrem se ztotožňujiacute rovněž Marta Fattori srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 323 a 325 a Ljerka Schiffler srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija
- 84 -
Stejně tak i dalšiacute filosofickeacute pojmy jsou podle von Erdmann-Pandžić u obou
myslitelů užiacutevaacuteny ve stejnyacutech formaacutelniacutech i obsahovyacutech konotaciacutech Ve sveacute studii jich
nabiacuteziacute obsaacutehlyacute vyacutečet uveďme však pouze ty nejzaacutesadnějšiacute světlo (lux) otec světel
(pater luminum) rozumoveacute světlo (lux intellectualis) všeobecneacute světlo (lux
universalis) opacum paprsek (radius) umbra430
V ohledu na problematiku filosofickeacute terminologie pro uacuteplnost dodejme že je
v dějinaacutech filosofie pojem panaugia užiacutevaacuten naposledy praacutevě J A Komenskyacutem431 Tato
skutečnost ještě viacutece zvyacuterazňuje uacutezkeacute a osudoveacute propojeniacute myšleniacute obou slovanskyacutech
osobnostiacute
Z hlediska terminologickeacuteho je nepochybně zajiacutemaveacute rovněž zjištěniacute že jak
Francesco Patrizi tak i Jan Amos Komenskyacute užiacutevajiacute ve svyacutech filosofickyacutech a přiacuterodně-
filosofickyacutech pojednaacuteniacutech stejnyacutech vyacuterazů pro jednotliveacute descendujiacuteciacute stupně světla jež
takeacute užiacutevajiacute ve shodneacutem teoretickeacutem vyacuteznamu Oba mysliteleacute postulujiacute totožnou triaacutedu
světlo (u obou myslitelů v latinskeacutem originaacutele lux) ndash paprsek (radius) ndash světlost
(lumen432)433
Pramenem fyzikaacutelniacuteho světla je oběma filosofům nepřiacutestupneacute a nedosažitelneacute (u
Patriziho i Komenskeacuteho shodně inaccessibilis inaccesabile) věčneacute světlo jež je ndash opět
shodně podle obou ndash obyacutevaacuteno Bohem434 Praacutevě toto božskeacute světlo samo ze sebe nižšiacute
světelneacute stupně emituje435
Dodejme konečně že oba filosofoveacute nahliacutežejiacute světlo jako kliacutečovyacute agens v otaacutezce
vzniku a naacutesledneacute existence všeho jsouciacuteho436
Tvůrci filosofickyacutech systeacutemů Noveacute filosofie o univerzech a Obecneacute porady o naacutepravě
věciacute lidskyacutech přistupujiacute totožně i k různyacutem dalšiacutem otaacutezkaacutem svyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech
koncepciacute Oba myslitele pojiacute tendence dělit v přiacuterodě se vyskytujiacuteciacute materiaacutelniacute tělesa do
tři kategoriiacute Patriziho lucida diaphana a opaca a Komenskeacuteho světelnaacute průsvitnaacute a
u europskom obzoru Zagreb 1992 s 140 Daacutele pak srov Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 4 430 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 121 431 Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 125 432 Autory českeacuteho překladu Obecneacute porady užiacutevaacuteno ekvivalentu svit 433 NUP I 3 5d CC Panaugia I 6 CC Panaugia IX 45 434 NUP IV 4 73d CC Panaugia II 6 K tomu srov teacutež CC Panaugia XVI 3 435 NUP IV 4 73c-74b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute X (I svazek s 514) 436 Srov oddiacutely 226 228 a 324 teacuteto praacutece daacutele popř CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 25
- 85 -
neprůhlednaacute se vyznačujiacute de facto identickyacutemi fyzikaacutelniacutemi (optickyacutemi) vlastnostmi437
Nahleacutedneme-li však Komenskeacuteho uacutevahy podrobněji zjistiacuteme že jeho vyacuteše nastiacuteněneacute
spekulace opět dalece přesahujiacute uacutezkyacute přiacuterodně-filosofickyacute raacutemec a že jiacutem haacutejenaacute
triadickaacute kategorizace těles hraje ndash coby metafora třech druhů lidskeacute mysli ndash
vyacuteznamnou roli v jeho pojetiacute možnostiacute všenaacutepravy Ukazuje se zde opět ve shodě
s přesvědčeniacutem Elisabeth von Erdmann-Pandžić mimořaacutednaacute tvůrčiacute originalita
Komenskeacuteho
Dalšiacutem z jednotiacuteciacutech aspektů obou filosofickyacutech systeacutemů je pak přiacuterodně-
filosofickyacute postoj deklarujiacuteciacute složeniacute materiaacutelniacuteho světa (Patriziho mundus hylaeus
Komenskeacuteho mundus materialis) pouze ze třech součaacutestiacute vzduchu vody a země438
Podle Jaromiacutera Červenky je nepochybnyacute rovněž vliv chorvatskeacuteho filosofa na
Comeniovo přesvědčeniacute o oduševnělosti světa Tento univerzaacutelniacute duch neboli duše
světa439 zastaacutevaacute rovněž roli všeoživujiacuteciacuteho a všeudržujiacuteciacuteho světoveacuteho principu Protože
je rozptyacutelen všude je přiacutečinou sympatie popř antipatie mezi jednotlivyacutemi entitami440
Odvolaacutevaacute-li se však Komenskyacute na Patriziho filosofii ve svyacutech Ad Physicam addenda
explicite ndash jak Červenka konstatuje441 ndash neplatiacute toteacutež pro Konzultaci v niacutež ndash alespoň
podle myacutech zjištěniacute ndash v teacuteto zaacuteležitosti referuje pouze k Platoacutenovi442
Duše světa je Patrizimu i Komenskeacutemu zaacutekladniacutem a nezbytnyacutem předpokladem
zachovaacuteniacute sympatie a (pan)harmonie napřiacuteč celyacutem univerzem Ačkoliv oba užiacutevajiacute
odlišnyacutech terminologickyacutech uchopeniacute je jejich pojetiacute teacuteto skutečnosti jakož i jejiacuteho
opaku antipatie de facto totožneacute443 V tomto ohledu je však na miacutestě daacutet za pravdu
437 NUP I 1 1c-d CC Panaugia XI 5 Na Komenskeacuteho inspiraci Patrizim v tomto ohledu poukazuje Jan Patočka Srov Patočka Jan Několik poznaacutemek k člaacutenku Josefa Tvrdeacuteho Komenskyacute a Descartes In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 68 438 K tomu srov oddiacutely 228 a 324 teacuteto praacutece Daacutele pak srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 131-133 a Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 23 439 O jisteacute Komenskeacuteho terminologickeacute rozkoliacutesanosti již bylo pojednaacuteno Srov pozn č 374 v teacuteto studii 440 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 59 441 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 22 Stejně tak Marta Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 313-314 Že se oba badateleacute nemyacuteliacute dokazujiacute IV a V hlava (caput) Přiacutedavků K tomu srov Komenskyacute Jan Amos Ad Physicam addenda In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Svazek 12 Praha 1978 s 200-201 442 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IIIIII 1-3 K tomu srov teacutež Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 64 na s 537 443 K tomu srov oddiacutely 228 a 323 teacuteto praacutece Bliacuteže pak srov NUP II 18 39c CC Panaugia X 7-25 Daacutele k teacutematu srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s
- 86 -
spiacuteše zaacutevěrům baacutedaacuteniacute J Červenky jenž ideu harmonie nahliacutežiacute v širšiacutem kontextu
novoplatonismu Takovyacutem prizmatem se pak jeviacute vhodnějšiacutem nehovořit o totožneacutem
pojetiacute u obou myslitelů naacuterokujiacuteciacutem vzaacutejemnou vazbu nyacutebrž spiacuteše o analogickeacutem
přiacutestupu444
42 Analogie
Vedle nepochybnyacutech a jednoznačně doložitelnyacutech totožnostiacute je možneacute v největšiacutech
teoretickyacutech diacutelech F Patriziho a J A Komenskeacuteho vysledovat řadu dalšiacutech
analogickyacutech filosofickyacutech vyacutechodisek metodologickyacutech postupů a jejich důsledků
Patriziho i Komenskeacuteho pojiacute přesvědčeniacute o mimořaacutednosti a přelomovosti jejich diacutela445
Oba rovněž deklarujiacute že jimi vystavěnyacute teoretickyacute systeacutem sjednocuje a ndash ba co viacutece ndash
završuje dosavadniacute filosofickeacute tradice V tomto ohledu je velmi zajiacutemaveacute zdůraznit že
oba hovořiacute o sveacute koncepci jako unifikujiacuteciacute aristotelismus a platonismus446 Oběma
myslitelům je však společnaacute i značnaacute ostražitost co se nekritickeacuteho přijiacutemaacuteniacute autorit
tyacuteče Patrizi i Komenskyacute se explicite vyslovujiacute pro upřednostněniacute kritickeacuteho uvažovaacuteniacute
před slepyacutem přijiacutemaacuteniacutem vyacuteroků filosofickyacutech a teologickyacutech osobnostiacute minulosti i
přiacutetomnosti447 Snaha o konstrukci noveacute pravdiveacute a univerzaacutelniacute metody jež je pro jejich
diacutela rovněž charakteristickaacute však nebyla ndash a to nejen z hlediska dějin filosofie 16 a 17
stoletiacute ndash zdaleka ničiacutem vyacutejimečnyacutem448
Oba filosofoveacute se shodujiacute takeacute ve svyacutech filosofickyacutech vyacutechodisciacutech a zaacutekladniacutech
principech sveacuteho uvažovaacuteniacute V oddiacutele 223 teacuteto studie jsme vyliacutečili jakyacutem způsobem
103 a Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 143 444 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 163 K tomu srov rovněž Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 213-214 Tento zaacutevěr potvrzuje rovněž Jan Patočka Srov Patočka Jan Mezihra na prahu moderniacute vědy Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 146-147 kde připomiacutenaacute Komenskeacuteho obeznaacutemenost rovněž s Cusanovyacutemi naacutezory stran (pan)harmonie a via facti tak možnost prokaacutezaacuteniacute totožnosti pojetiacute u Patricia a Comenia vylučuje K tomu srov teacutež Patočka Jan Fyzika a jejiacute principy In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 323 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 538 či Patočka Jan Komenskyacute a Bacon In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 568 445 K tomu srov oddiacutely 222 a 321 teacuteto praacutece 446 K tomu srov oddiacutely 222 a 324 teacuteto praacutece Tento aspekt filosofickyacutech koncepciacute obou myslitelů zdůrazňuje rovněž Ljerka Schiffler Srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 141 Ke Komenskeacuteho unifikačniacutem tendenciacutem srov daacutele Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 33-35 447 K tomu srov oddiacutely 222 a 324 teacuteto praacutece 448 Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958 s 54
- 87 -
Francesco Patrizi překonaacutevaacute dualismus a předklaacutedaacute sveacute triadickeacute scheacutema skutečnosti
Triadickeacute smyacutešleniacute je zřejmeacute i u J A Komenskeacuteho jehož celaacute Obecnaacute porada je
vystavěna na principu potrojnosti počiacutenaje děleniacutem lidskyacutech věciacute pokračuje
diferenciaciacute zdrojů lidskeacuteho poznaacuteniacute a cestami naacutepravy konče449
Triadickeacute uvažovaacuteniacute však neniacute pro novoplatonsky orientovaneacute filosofy ničiacutem
vyacutejimečnyacutem Jaromiacuter Červenka a Pavel Floss se konečně shodujiacute v naacutezoru že největšiacute
vliv na rozvoj Komenskeacuteho myšleniacute měly miacutet v tomto ohledu spisy Augustina Aurelia a
Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho450
Ve stejneacutem duchu je pak možneacute hodnotit Komenskeacuteho pojiacutemaacuteniacute člověka jako
mikrokosmu vztaženeacutemu k makrokosmu (srov 324) I zde Červenka naleacutezaacute zdroje
v Cusanově filosofii451 Zaměřiacuteme-li se však na Comeniovy naacutezory podrobněji zjistiacuteme
449 K tomu srov oddiacutely 223 a 324 teacuteto praacutece Neniacute bez zajiacutemavosti že Jaromiacuter Červenka v přiacutepadě Komenskeacuteho hovořiacute dokonce o maacutenii bdquoTriadickaacute maacutenie rostla u Komenskeacuteho rok od roku a vyvrcholila v Konzultaci kde je teacuteměř vše pojato triadickyldquo Ke Komenskeacuteho triadismu srov podrobněji naacutesl poznaacutemka 450 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 6 a 8 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 44 59 a pozn č 30 na s 164 Autor zde předklaacutedaacute obsaacutehlyacute a detailně propracovanyacute seznam možnyacutech zdrojů Komenskeacuteho triadickeacuteho uvažovaacuteniacute Podle Pavla Flosse se Comenius s Cusanovyacutemi spisy setkal již během sveacuteho působeniacute ve Fulneku v letech 1618-1621 K tomu srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 41 Tentyacutež badatel pak v jineacute sveacute studii poznamenaacutevaacute že bdquoKusaacutenova kritika aristotelskeacuteho dualismu protiv na Komenskeacuteho hluboce zapůsobila Zavedeniacute třetiacuteho principu do kosmologickyacutech vyacutekladů považuje pro sebe Komenskyacute za největšiacute přiacutenosldquo Cit dle Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 K otaacutezce Augustin ndash Komenskyacute pak srov Patočka Jan Triaacutedy Cusanovy a triaacutedy Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 280-300 Rovněž i Jan Patočka v c d označuje za hlavniacute inspiračniacute zdroj Comeniova triadismu spisy Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Oproti tomu dodejme s poukazem na studie Erny Banić-Pajnić dospěl Patrizi ke sveacutemu triadismu skrze svůj intenzivniacute zaacutejem o chaldejsko-hermetickou tradici v niacutež spatřuje kořeny veškereacuteho triadickeacuteho smyacutešleniacute vůbec Patriziho triadismus je tedy ndash zdůrazněme ndash primaacuterně (tj z hlediska svyacutech filosofickyacutech zdrojů) ne-křesťanskyacute K tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 269 a 273 Ke Komenskeacuteho triadismu obecněji srov daacutele Floss Karel Rehabilitace triadistiky In Studia Comeniana et historica č 63-64 2000 roč XXX s 22-29 Floss Karel Triaacutedy ndash pojiacutetko mezi filozofiiacute a teologiiacute In Studia Comeniana et historica č 51 1994 roč XXIV s 13-20 Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 12-13 18-19 34 36-37 Nejeschleba Tomaacuteš Struktura a triaacutedy Ke zhodnoceniacute vyacuteznamu filozofie J A Komenskeacuteho Pavlem a Karlem Flossovyacutemi In Studia Comeniana et historica č 63-64 2000 roč XXX s 36-41 Schadel Erwin Komenskyacutes Emendationstriadik im reformatiorischen und speziell sozinianischen Umfeld In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 91-111 451 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 44 K teacutematu jakož i Comeniově vztahu ke Cusanovi srov daacutele Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971 roč I s 11-38 Floss Pavel Mikulaacuteš Kusaacutenskyacute život a diacutelo Praha 1977 s 160-162 a 194-202 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 19 a 28 Patočka Jan Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 59-85 (zde pak zejm s 70-71) Patočka Jan Komenskyacute a Cusanus In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 219-224 Patočka Jan Komenskyacute a hlavniacute filosofickeacute myšlenky 17 stoletiacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 141 Patočka Jan Mezihra na prahu moderniacute vědy Cusanus a Komenskyacute In Tyacutež Komeniologickeacute studie II Praha 1998 s 134-148 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 96-97 Patočka Jan O
- 88 -
že analogie mikro- a makrokosmu neniacute v jeho filosofickeacute koncepci aplikovatelnaacute pouze
vyacutelučně na člověka nyacutebrž že se vztahuje rovněž i na všechny ostatniacute živočichy452
Jaromiacuter Červenka zde proto hovořiacute i o pravděpodobneacutem vlivu Jeana drsquoEspagneta jenž
za mikrokosmos poklaacutedal i rostliny453
Francesco Patrizi i Jan Amos Komenskyacute se shodujiacute ve svyacutech vyacutehradaacutech vůči
obvykleacutemu pojetiacute Stvořeniacute světa Oba odmiacutetajiacute tradičniacute koncepci creatio ex nihilo a
zdůrazňujiacute že vznik materiaacutelniacuteho světa je nutneacute chaacutepat jako akt zhmotněniacute dosud
neviditelneacuteho a nehmotneacuteho454
Patrizi opakovaně prohlašuje že pod pojmem nihil je ve skutečnosti třeba
rozumět nikoliv naprosteacute nic nyacutebrž absenci laacutetky
bdquoSi materia est nihilum nihilum autem est non ens a Deo est producta [hellip] Nos
vero materiam ex qua corpora omnia mundum constituentia constare dicimus et
corpus esse affirmamus et qualificatum et formatum etiamsi forte non
figuratum et a Deo creatum pro certo habemusldquo455
Komenskyacute na druheacute straně deklaruje že tzv Stvořeniacutem bdquonevznikla žaacutednaacute novaacute podstata
ale že pouze to co je od věčnosti v Bohu a v idejiacutech a od věků v andělskeacutem světě
neviditelneacute a nevniacutematelneacute se nějakyacutem obraacuteceniacutem navenek stalo viditelnyacutemldquo 456
Oba myslitele pojiacute rovněž analogickeacute avšak v historicko-filosofickeacutem kontextu jejich
epochy nikterak vyacutejimečneacute přesvědčeniacute o vymezenosti světa jenž je však situovaacuten
v nekonečneacutem prostoru457
novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 15 Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 452 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI 1 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VI oddiacutel VII O schopnosti plodiveacute LXV 453 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 230 454 K Patriziho postojům srov bliacuteže Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 K naacutezorům Komenskeacuteho srov niacuteže 455 NUP II 22 48a Daacutele k tomu srov Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožne filozofije Zagreb 2001 s 208-209 či Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 39 a 57 456 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute I 17 Ke Comeniově pojetiacute tvořeniacute (creare formare) srov bliacuteže Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 14-15 457 NUP IV 1 64a-b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VIII 9 Daacutele k tomu srov Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 189 Nutno však zmiacutenit že Pavel Floss nahliacutežiacute Comeniovy naacutezory odlišně nežli je ndash na zaacutekladě CC Pansofia Svět
- 89 -
Do pomyslneacuteho středu celeacuteho univerza situujiacute Patricius i Comenius prostředkujiacuteciacute
stupeň ndash spojnici ndash všech emanovanyacutech stupňů (Patriziho devět stupňů Komenskeacuteho
osm světů nazyacutevanyacutech ostatně rovněž grady - stupni458)
V přiacutepadě chorvatskeacuteho filosofa se jednaacute o duši
bdquoAnimus ergo mundanus ita mundano corpori est connexus ut mundum efficiat
tam ornatum unde κόσmicroος meruerit appellarildquo459
J A Komenskyacute za tuto spojnici označuje člověka disponujiacuteciacuteho nesmrtelnyacutem
duchem460
bdquoVšechno z jednoho všechno k jednomu prvniacute a posledniacute nejvyššiacute a nejnižšiacute
spolu velmi těsně souvisejiacute propojeniacutem prostředniacutech člaacutenků nepřetržityacutemi
spojeniacutemi a nevyhnutelnou činnostiacute a trpnostiacute takže svět i když je sestaven
z milioacutenů čaacutestiacute a čaacutesteček čaacutestiacute je přece jeden a v sobě nedělitelnyacute [hellip]ldquo 461
Comenius však věrnyacute sveacutemu tvůrčiacutemu geniu nezůstaacutevaacute pouze u tohoto konstatovaacuteniacute
Jeho antropologie pronikaacute daleko hlouběji a moravskyacute myslitel tak ke sveacute nauce o
oduševnělosti světa přičleňuje naleacutehavyacute etickyacute aspekt
materiaacutelniacute VIII 9 ndash interpretuji jaacute a hovořiacute o skutečnosti že Jan Amos nekonečnost prostoru odmiacutetaacute Srov Floss Pavel Prostor a nekonečnost světa v Komenskeacuteho Konsultaci In Studia Comeniana et historica č 4 1972 roč II s 49-58 458 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 143 Emanačniacute scheacutema univerza neniacute v raacutemci novoplatonismu ničiacutem vyacutejimečnyacutem Jakaacutekoliv snaha spatřovat vazbu Komenskeacuteho na Patriziho naacutezory by proto v tomto ohledu byla přinejmenšiacutem zavaacutedějiacuteciacute Jaromiacuter Červenka konečně ve sveacute novějšiacute studii konstatuje že Komenskyacute ve sveacute koncepci pansofickyacutech světů vychaacuteziacute z filosofie Tommasa Campanelly K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5 14-16 459 NUP III 4 56d 460 K tomu srov bliacuteže Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27-28 V tomto ohledu neniacute nezajiacutemavyacutem zmiacutenit zřetelnou podobu Komenskeacuteho naacutezorů s filosofickyacutemi představami Ficinovyacutemi Srov Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007 s 47-78 461 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 505)
- 90 -
bdquo[Č]lověk je všechno protože je schopen staacutet se všiacutem tj tiacutem co je nejvyššiacute i
nejnižšiacute Pokud se oddaacutevaacute pozemskyacutem věcem hrubne a obraciacute se v nic Pokud
nebeskyacutem připodobňuje se poněkud Bohu a stojiacute nad všemi ostatniacutemi tvoryldquo462
V ohledu na prostředkujiacuteciacute stupně je jistě zajiacutemavyacutem povšimnout si rovněž že oba
mysliteleacute nachaacutezejiacute stupně sjednocujiacuteciacute protiklady nejen napřiacuteč univerzem nyacutebrž i mezi
jednotlivyacutemi entitami
Podle Patriziho (pozitivniacute) protiklady bdquo[q]uae plerumque et inter se pugnant et
se se alterant et misceri possunt et ex seipsis media quaedam procreare tepores
colores sapores et similialdquo463
Komenskyacute tvrdiacute že bdquo[v]šechno sice sestaacutevaacute z protikladů tiacutehnouciacutech opačnyacutem
směrem když však rozvinou všechno sveacute uacutesiliacute nezničiacute se ale podpiacuterajiacute se a udržujiacute jako
proti sobě stojiacuteciacute kameny v klenbě Neboť nejvyššiacute a nejnižšiacute těžkeacute a lehkeacute teplo a
chlad atd se udržujiacute a uchovaacutevajiacute jen protikladnostiacute a tak všechno ostatniacuteldquo464
Na tomto miacutestě dlužno zmiacutenit jednu historicko-filosofickou poznaacutemku Vedle
Franceska Patriziho a Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho ndash jak bylo ukaacutezaacuteno vyacuteše ndash byl Komenskyacute
silně ovlivněn rovněž i Tommasem Campanellou od nějž měl převziacutet koncepci třech
sviacutetilen ndash tedy možnyacutech zdrojů poznaacuteniacute jakož i některeacute z principů sveacute přiacuterodniacute a
politickeacute filosofie465 V menšiacute miacuteře je pak u Comenia možneacute spatřovat takeacute vliv
462 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute VII oddiacutel O přiacutepadciacutech člověka V ohledu na Komenskeacuteho silnyacute a nepřehleacutednutelnyacute akcent na lidskou svobodu stran tvorby vlastniacuteho osudu každeacuteho individua se nabiacuteziacute otaacutezka myslitelovy možneacute inspirace filosofickyacutemi naacutezory Giovanniho Pika della Mirandoly K tomu srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 29-30 kde předniacute českyacute komeniolog hovořiacute o doslova existencionaacutelniacutem aspektu Komenskeacuteho pojetiacute kosmu V jineacute sveacute studii pak Pavel Floss medituje rovněž o jisteacutem vlivu bdquohomocentrickyacutech tendenciacuteldquo filosofie Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Srov Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971 roč I s 24-25 a 31 Jaromiacuter Červenka vedle toho naleacutezaacute kořeny Comeniova silneacuteho důrazu na lidskou svobodu a (sebe)tvořivost v domaacuteciacute bratrskeacute tradici popř ndash rovněž jako P Floss ndash u Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho ale takeacute u Jakoba Boumlhme K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 17 463 NUP I 5 12d 464 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 506) 465 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 63-65 Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 2 Ljerka Schiffler v ohledu na tři zdroje lidskeacuteho poznaacuteniacute hovořiacute rovněž i o možneacutem vlivu Franceska Patriziho V naacutesledujiacuteciacutech uacutevahaacutech nicmeacuteně charakterizuje Campanellovo působeniacute na zformovaacuteniacute Komenskeacuteho postojů jako očividneacute (oćigledno) Srov Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru Zagreb 1992 s 133 a 142 Vzhledem ke skutečnosti že toto Patriziho děleniacute nachaacuteziacute v jeho třetiacutem Dialogu o historii jehož znaacutemost neniacute u Komenskeacuteho ndash alespoň podle mně dostupnyacutech informaciacute ndash prokaacutezaacutena kloniacutem se spiacuteše k zaacutevěrům Červenkovyacutem To ostatně potvrzujiacute i vyacutesledky baacutedaacuteniacute Marty Fattori Srov Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia
- 91 -
hermetickeacute filosofie německeacute mystiky (zejmeacutena Jakoba Boumlhme466) rosenkruciaacutenů
paracelsianismu Lodovica Vivese Daniela Sennerta Francise Bacona Roberta Fludda
ad467 Vidiacuteme tedy že Komenskeacuteho opus magnum čerpaacute ze značně širokeacute myšlenkoveacute
zaacutekladny jiacutež však veacutevodiacute jmeacutena Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho Tommasa Campanelly a ndash
Franceska Patriziho
Comenius je přesvědčen dodejme zaacutevěrem tohoto oddiacutelu že mundus materialis je
konstituovaacuten třemi fundamentaacutelniacutemi principy laacutetkou duchem a světlem (resp ohněm
srov 324) Mohlo by se zdaacutet že k teacuteto sveacute přiacuterodně-filosofickeacute koncepci dospěl pod
vlivem studia filosofickyacutech naacutezorů Franceska Patriziho (srov 228) Tyto principy se
však vyskytujiacute rovněž v diacutele Roberta Fludda s niacutemž byl Komenskyacute obeznaacutemen468 a ndash co
je hlavniacute ndash Comenius se podle Jana Patočky odvolaacutevaacute explicite na vliv Tommasa
Campanelly Tato skutečnost však Patočkovi nikterak nezabraňuje spatřovat skutečnyacute
kořen Komenskeacuteho koncepce třiacute konstituentů materiaacutelniacuteho světa ve filosofii Mikulaacuteše
z Kusy (jež byla ostatně inspiraciacute pro Campanellu samotneacuteho)469
nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 307 308 311 a 312 Jan Patočka ovšem v jedneacute ze svyacutech (během života) nepublikovanyacutech statiacute upozorňuje že ačkoliv se saacutem Komenskyacute ve věci zdroje sveacute koncepce třech sviacutetilen na Campanellu explicite odvolaacutevaacute je nutneacute za fundamentaacutelniacute zdroj těchto jeho (jakož i Campanellovyacutech) naacutezorů označit Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho K tomu srov Patočka Jan Sensus ratio fides a synkritickaacute metoda In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 301-310 K politickeacute filosofii pak srov zejm Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5 a 13-14 či Fattori c d s 317 kde italskaacute badatelka soudiacute že Campanellův utopickyacute spis Slunečniacute staacutet měl miacutet vliv na formulaci Komenskeacuteho idejiacute vtělenyacutech do šesteacuteho gradu jeho Pansofie 466 Srov oddiacutel 324 teacuteto studie Daacutele pak srov Patočka Jan K textu 2 gradu Pansofie In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 327 Patočka Jan Naacutečrt Komenskeacuteho diacutela ve světle novyacutech objevů In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 114 Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 14 467 Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 59 61 63 64 91 a 99 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 58 Toto teacutema však neniacute předmětem teacuteto studie Podrobněji proto srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 24-104 K probleacutemu srov teacutež Patočka Jan O novyacute pohled na Komenskeacuteho In Tyacutež Komeniologickeacute studie I Praha 1997 s 20 468 Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 21 na s 535 469 Patočka Jan Fyzika a jejiacute principy In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 316-317 a 323 kde českyacute filosof poukazem na časnost vzniku těchto Comeniovyacutech představ vyvraciacute domnělou inspiraci filosofiiacute Franceska Patriziho a s rozhodnostiacute poklaacutedaje naacutesledujiacuteciacute řečnickou otaacutezku poukazuje na vazbu ke Cusanovi bdquoA je potom divneacute že Komenskeacuteho trias se svou uacuteplně pasivniacute hmotou formujiacuteciacutem utvaacuteřejiacuteciacutem světlem-ohněm a aktivitu s pasivitou slučujiacuteciacutem duchem odpoviacutedaacute přesně duchu triadickyacutech scheacutemat kusaacutenovskyacutechldquo K probleacutemu daacutele srov Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970 s 174-175 Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 8 Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 9-10
- 92 -
43 Rozdiacutely
Pro uacuteplnost vyacutekladu zbyacutevaacute ve stručnosti pojednat o rozdiacutelech jež od sebe oba
filosofickeacute systeacutemy vzdalujiacute Takovyacutech přiacutepadů bychom našli samozřejmě bezpočet
zajiacutemat naacutes zde proto budou zejmeacutena odlišnosti prameniacuteciacute z původně totožnyacutech
filosofickyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech či teologickyacutech vyacutechodisek popřiacutepadě rozdiacutely
vztahujiacuteciacute se k teacutematům jimiž se Patrizi i Komenskyacute shodně intenzivněji zaobiacuterali
Již bylo zmiacuteněno (v čaacutesti 221) že se Patriziho filosofickaacute koncepce vyznačuje
nesmlouvavyacutem protiaristotelskyacutem postojem470 J A Komenskyacute se oproti tomu o
Stagiritu na mnoha miacutestech sveacute Porady opiacuteraacute Jeho filosofie je mu naacutepomocnou např
při vyacutekladu problematiky přirozenosti471 či pohybu (v bdquoaristotelskyldquo širšiacutem slova
smyslu)472
Pozoruhodnou je nepochybně i skutečnost že Patrizi i Komenskyacute hovořiacute ve svyacutech
diacutelech o tmě a z niacute descendujiacuteciacutech nižšiacutech stupniacutech Jestliže však pro chorvatskeacuteho
myslitele tma existuje realiter pro Comenia je jen pouhyacutem nedostatkem bdquoskutečneacute
bytnosti totiž světlaldquo473
Zastavme se v zaacutevěru tohoto oddiacutelu kraacutetce u kosmologickyacutech naacutezorů obou osobnostiacute
slovanskeacute filosofie Nikoliv nezajiacutemaveacute je totiž zjištěniacute že Komenskyacute předklaacutedaacute řadu
empirickyacutech či spekulativniacutech důkazů jakož i svědectviacute Piacutesma jimiž zaštiťuje sveacute
přesvědčeniacute o nepohyblivosti Země474 Patrizi naopak haacutejiacute naacutezor že zemskeacute těleso
rotuje kolem vlastniacute osy475
470 Na jistou Patriziho nedůslednost v tomto ohledu upozornil Eugene E Ryan Srov oddiacutel 228 teacuteto praacutece To ostatně vyplyacutevaacute i z oddiacutelu 42 kde je pojednaacuteno o Patriziho tendenci unifikovat platonskou a aristitelskou filosofii 471 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute II 472 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IV K problematice srov bliacuteže Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 pozn č 99 na s 539 Že však maacute Comenius k filosofickyacutem naacutezorům Stagirity i jisteacute vyacutehrady doklaacutedaacute Pavel Floss Srov Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 41 1990 roč XX s 100-105 473 NUP I 5 13a CC Panaugia XI 89 474 CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V oddiacutel ZEMĚ CC Pansofia Svět materiaacutelniacute IX (I svazek s 501) Ke Komenskeacuteho odmiacutetnutiacute kopernikanismu jakož i jinyacutem kosmologickyacutem naacutezorům podrobněji srov Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005 s 16-17 475 Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis Philosophia New York 1941 s 52
- 93 -
V otaacutezce přiacutečin přiacutelivu a odlivu Komenskyacute jednoznačně prohlašuje že jejich
hlavniacute přiacutečinou neniacute Měsiacutec nyacutebrž Slunce Patrizi oproti tomu bude deklarovat jako
nejvyacuteznamnějšiacute vliv praacutevě Měsiacutece přičemž jistou roli Slunce zpochybňovat nebude476
44 Doplněniacute
Na tomto miacutestě zbyacutevaacute vyliacutečit několik historickyacutech okolnostiacute jež setkaacuteniacute J A
Komenskeacuteho s diacutelem F Patriziho charakterizujiacute Bylo již vyacuteše poznamenaacuteno že se
Comenius s diacutelem Novaacute filosofie o univerzech setkal zřejmě na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let
17 stoletiacute během sveacuteho kraacutetkeacuteho londyacutenskeacuteho pobytu Mnoziacute historikoveacute filosofie si
však poklaacutedajiacute otaacutezku nebyl-li Komenskyacute s Patriziho naacutezory seznaacutemen již dřiacuteve ndash
prostřednictviacutem spisu Jana Jesenskeacuteho Zoroaster sive nova brevis veraque de universo
philosophia477 jenž je ve velkeacute miacuteře ovlivněn praacutevě filosofiiacute chorvatskeacuteho myslitele478
Jak však zdůrazňuje českyacute badatel Tomaacuteš Nejeschleba ndash a jak je rovněž z celeacuteho obsahu
Komenskeacuteho Porady evidentniacute ndash nečiniacute moravskyacute myslitel o Jesenskeacutem žaacutedneacute zmiacutenky
Naviacutec neniacute ani doložena Komenskeacuteho obeznaacutemenost s Jesseniovyacutem spisem Tato
otaacutezka jak uzaviacuteraacute ve sveacute studii Nejeschleba zůstaacutevaacute do jejiacuteho hlubšiacuteho rozpracovaacuteniacute
nezodpověditelnou479
Jan Amos Komenskyacute ovšem nezanechaacutevaacute v Konzultaci explicitniacute zmiacutenky rovněž
ani o Patriziho jmeacutenu Navzdory tomu je ndash ve světle předchaacutezejiacuteciacutech odstavců a
zejmeacutena čaacutesti 41 teacuteto diplomoveacute praacutece jakož i shodujiacuteciacutech se naacutezorů českyacutech
chorvatskyacutech a italskyacutech historiků filosofie ndash nezpochybnitelneacute že Obecnaacute porada o
naacutepravě věciacute lidskyacutech vznikala pod silnyacutem vlivem Noveacute filosofie o univerzech
chorvatskeacuteho myslitele Franceska Patriziho 476 NUP IV 29 142a-144b CC Pansofia Svět materiaacutelniacute V oddiacutel O MOŘSKEacuteM PŘIacuteBOJI Tyto otaacutezky se však teacutematu našiacute praacutece bezprostředně nedotyacutekajiacute Daacutele proto srov Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific Thought Zagreb 2000 s 149-155 477 Srov Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154 Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I BerlinNew York 1998 s 382 478 Ke komplikovaneacutemu vztahu Jesenskeacuteho k Patriziho diacutelu srov bliacuteže Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154-155 a Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008 s 76-105 479 Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band 24 Bamberg 2005 s 154-155 a 160
- 94 -
Nečiniacute-li Comenius ve sveacutem stěžejniacutem filosofickeacutem diacutele explicitniacuteho odkazu na
Petrišovo jmeacuteno poukazuje na svou obeznaacutemenost s jeho teoretickou činnostiacute ndash alespoň
podle přesvědčeniacute Marty Fattori ndash jmenovaacuteniacutem třiacute čaacutestiacute NUP ve sveacutem Conatuum
pansophicorum dilucidatio kde vyjmenovaacutevaacute ndash z hlediska rodiacuteciacute se vlastniacute pansofickeacute
koncepce ndash vyacuteznamnaacute diacutela ovšem bez uvedeniacute jejich autorů
bdquoAd quas leges doctrinarum syntagmata construere non solum Aristoteles ipse
aliique antiqui tentacircrunt sed et nostri aevi scriptores quagravem plurimi
Encyclopaedias Polymatheias Panepistemonas Artes cyclognomicas Syntaxes
artis mirabilis Instaurationes magnas Transformationes scientiarum Theatra
sapietiae humanae Omniscientias Christianas Pansophias Panaugias
Panarchias Pancosmias (et si qui alias libris suis tribuerunt inscriptiones) in
publicum edendoldquo480
Pokud bychom tedy přijali předpoklad Marty Fattori že praacutevě tři naposled zmiacuteněneacute
knihy jednoznačně odkazujiacute k osobě Franceska Patriziho481 byli bychom nuceni (což již
italskaacute badatelka nezdůrazňuje) ndash v ohledu na skutečnost že spis Conatuum
pansophicorum dilucitatio vznikl již v roce 1638482 ndash zrevidovat dosavadniacute
přesvědčeniacute historiků filosofie a komeniologů již shodně konstatujiacute že se Comenius
setkal s diacutelem Nova de universis philosophia až v Londyacuteně na počaacutetku čtyřicaacutetyacutech let
sedmnaacutecteacuteho stoletiacute V takoveacutem přiacutepadě by totiž Komenskeacuteho obeznaacutemenost s Patriziho
diacutelem spadala přinejmenšiacutem již do druheacute poloviny třicaacutetyacutech let 17 věku
Vzhledem ke skutečnosti že Patriziho jmeacuteno jakož ani stěžejniacute principy jeho
filosofie v Conatuum pansophicorum dilucitatio vyacuteslovně jmenovaacuteny nejsou dovoliacutem
si svůj zde zmiacuteněnyacute předpoklad označit pouze za hypotetickyacute
480 Komenskyacute Jan Amos Conatuum pansophicorum dilucidatio In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Sv 15II Praha 1989 s 63 Českyacute překlad je pak čtenaacuteři dostupnyacute v časopise Studia Comeniana et historica Srov Komenskyacute Jan Amos Objasněniacute pansofickyacutech pokusů In Studia Comeniana et historica č 57-58 1997 roč XXVII s 135-167 O možneacutem odkazu na Patriziho opus magnum zde však autorkou překladu ndash Markeacutetou Klosovou ndash pojednaacuteno neniacute Je-li tomu jinak v jejiacute připravovaneacute studii zaměřeneacute praacutevě na Conatuum pansophicorum dilucidatio nemohu posoudit neboť nebyla v době dokončovaacuteniacute teacuteto praacutece dosud publikovaacutena Srov Komenskyacute Jan Amos (ed Klosovaacute Markeacuteta) Prodromus pansophiae a Conatuum pansophicorum dilucidatio překlad do češtiny s komentaacuteřem a předmluvou Praha (Academia) v tisku 481 Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 324-325 482 K tomu srov Čapkovaacute Dagmar Pavliacutekovaacute Děvana Naacutelez prvniacuteho vydaacuteniacute Komenskeacuteho spisu Conatuum pansophicorum dilucidatio In Studa Comeniana et historica č 50 1993 roč XXIII s 26-27
- 95 -
Explicitniacuteho jmenovaacuteniacute je však Francesku Patrizimu dopřaacuteno v Komenskeacuteho Přiacutedavciacutech
k Fyzice (z roku 1663)483 a pozdniacutem diacutele Unum necessarium (uveřejněneacutem roku
1668)484
Comeniova obeznaacutemenost provaacutezanost a myslitelskaacute spřiacutezněnost s jeho
chorvatskyacutem protějškem se tak jeviacute byacutet nezpochybnitelnou v každeacutem ze všech možnyacutech
ohledů485
483 K tomu srov vyacuteše pozn č 441 484 Komenskyacute Jan Amos Unum necessarium In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho Sv 18 Praha 1974 s 80 485 K tomu srov rovněž Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305 či Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do slobode mišljenja Zagreb 1997 s 293
- 96 -
5 Zaacutevěr
V předchaacutezejiacuteciacutem vyacutekladu jsme měli možnost spatřit že se vrcholnaacute diacutela chorvatskeacuteho
filosofa Franceska Patriziho a moravskeacuteho myslitele Jana Amose Komenskeacuteho
vyznačujiacute řadou totožnostiacute jež je zcela nepochybně propojujiacute a ilustrujiacute tak dosti
vyacuteznamnyacute vliv filosofickeacuteho obsahu spisu Nova de universis philosophia na zformovaacuteniacute
myšleniacute posledniacuteho biskupa Jednoty bratrskeacute
Ukaacutezali jsme že Komenskyacute byl v nejvyššiacute miacuteře ovlivněn Patriziho metafyzikou
světla a jejiacutem uacutestředniacutem pojmem ndash panaugia ndash jejichž recepce se naacutesledně promiacutetla i do
jeho gnozeologickyacutech naacutezorů Jejich sveacuteraacuteznost (triadickeacute a procesuaacutelniacute pojetiacute celeacuteho
poznaacutevaciacuteho procesu spojeniacute smysloveacuteho a rozumoveacuteho poznaacuteniacute kliacutečovaacute role světla)
poukazuje rovněž na jasnyacute vliv Franceska Patriziho Stejně tak od autora Noveacute filosofie
o univerzech Comenius přebiacuteraacute chaacutepaacuteniacute světla jako zaacutekladniacuteho principu sveacute
metodologie jakož i některeacute z jeho teologickyacutech naacutezorů (pojetiacute Boha jenž je jedniacutem a
současně všiacutem povaha ascendenčniacuteho procesu) Zřetelnyacute vliv Patriziho filosofie lze
vysledovat takeacute v ohledu na Moravanovu terminologii Nejen že Jan Amos přejiacutemaacute řadu
filosofickyacutech a přiacuterodně-filosofickyacutech pojmů vypůjčuje si od Patriziho rovněž řeckyacute
prefix pan- jenž bude hraacutet nezastupitelnou uacutelohu při vzniku a pojmenovaacuteniacute
jednotlivyacutech čaacutestiacute jeho Obecneacute porady Dodejme konečně že Patrizi je Komenskeacutemu
inspiraciacute pro potrojnou klasifikaci v přiacuterodě se vyskytujiacuteciacutech těles a dalšiacute z jeho
přiacuterodně-filosofickyacutech naacutezorů
Mezi filosofickyacutemi systeacutemy představenyacutemi ve spisech Nova de universis
philosophia a Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech lze samozřejmě naleacutezt řadu
dalšiacutech analogiiacute jež se zdajiacute přinejmenšiacutem poukazovat na obeznaacutemenost Comenia
s Patriciovyacutemi naacutezory Jejich obecnost anebo naopak specifičnost naacutes však spiacuteše
nabaacutedajiacute ndash jak bylo ostatně v čaacutesti 42 teacuteto studie ukaacutezaacuteno podrobněji ndash spatřovat jejich
kořeny buďto v širšiacutem filosofickeacutem kontextu anebo přiacutemo konkreacutetně u jinyacutech myslitelů
(zejmeacutena u Tommasa Campanelly a Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho)
Filosofickeacute systeacutemy Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho se však rovněž
vyznačujiacute řadou zaacutesadniacutech diferenciacute Dalšiacute rozpracovaacuteniacute metafyziky světla uacutestiacute u
chorvatskeacuteho filosofa spiacuteše do oblasti přiacuterodně-filosofickyacutech meditaciacute kdežto u
Komenskeacuteho bude důsledkem recepce Patriziho světelneacute metafyziky s jejiacutem kliacutečovyacutem
pojmem představeniacute jedinečneacute pedagogickeacute a univerzaacutelně emendačniacute koncepce Praacutevě
- 97 -
tiacutemto se Comenius vymykaacute ba co viacutece převyšuje celou novoplatonskou tradici do niacutež
stejně jako Patrizi nepochybně a zcela opraacutevněně naacuteležiacute486 Inspirovaacuten ponejviacutece
Campanellou přebiacuteraacute Komenskyacute sice novoplatonskeacute descendenčniacute scheacutema jež v jeho
pojetiacute sestaacutevaacute ze čtyř světů (svět možnyacute pravzorovyacute andělskyacute materiaacutelniacute) doplňuje je
však o druhyacute ndash o mnoho vyacuteznamnějšiacute ndash aspekt jiacutemž jsou čtyři dalšiacute světy (svět lidskeacute
dovednosti mravniacute duchovniacute a dokonalyacute svět věčnyacute) v nichž se prostřednictviacutem
lidskeacuteho uacutesiliacute realizuje naacutevrat k původniacute jednotě tedy Bohu Uacutestředniacute role je zde
svěřena praacutevě svobodně jednajiacuteciacutemu člověku vytvaacuteřejiacuteciacutemu tyto noveacute grady jenž je tak
vlastniacutem uskutečňovatelem ascendenčniacuteho procesu487
bdquoČlověku se tak dostaacutevaacute zcela mimořaacutedneacute funkce bez něho neniacute možneacute uzavřiacutet
diacutelo stvořeniacute bez něho neniacute svět dokonalyacute člověkem teprve se dovršuje smysl
světa Je povolaacuten k tomu aby soustředil do sebe všechny paprsky světoveacuteho
světla a tiacutem dovršil harmonii a sbquonaacutevratlsquo všech věciacute do jednotyldquo488
Vidiacuteme tedy jakeacute nobilitniacute a nezastupitelneacute miacutesto člověku v Komenskeacuteho filosofickeacutem
systeacutemu naacuteležiacute489
V ohledu na předchaacutezejiacuteciacute kapitoly můžeme tedy nyniacute naše baacutedaacuteniacute uzavřiacutet a odpovědět
na v uacutevodu problematizovanou otaacutezku V přiacutepadě poměru Jana Amose Komenskeacuteho
k filosofii Franceska Patriziho lze o vlivu a recepci vskutku hovořit Ačkoliv Patriciův
vliv na vyacuteslednou podobu Comeniovyacutech filosofickyacutech přiacuterodně-filosofickyacutech a
teologickyacutech naacutezorů nedosahuje intenzity jakou u něj zaznamenalo myšleniacute Tommasa
Campanelly či Mikulaacuteše Kusaacutenskeacuteho můžeme bez jakyacutechkoliv pochybnostiacute
konstatovat že bez Moravanovy obeznaacutemenosti se spisem Nova de universis
philosophia chorvatskeacuteho myslitele Franceska Patriziho by Obecnaacute porada o naacutepravě
486 K tomu srov Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 551 a 559 487 K tomu srov Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 16 kde Červenka zdůrazňuje že se podobnaacute myšlenka u jinyacutech filosofů nevyskytuje Daacutele k tomu pak srov Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968 s 27 488 Patočka Jan [Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada] In Tyacutež Komeniologickeacute studie III Praha 2003 s 540 489 Mimo jineacute pro tuto skutečnost nahliacutežiacute Pavel Floss Jana Amose jako vyacuteznamneacuteho akteacutera procesu divinizace světskeacuteho Srov Floss Pavel Proces divinizace světskeacuteho a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et historica č 51 1994 XXIV s 77-82
- 98 -
věciacute lidskyacutech nevznikla v takoveacute podobě v jakeacute ji znaacuteme dnes a že jejiacute kliacutečoveacute čaacutesti
(Panaugia Pansofia) by možnaacute nespatřily světlo světa vůbec
O to naleacutehavěji se pak může jevit hypoteacuteza předloženaacute v oddiacutele 44 teacuteto
diplomoveacute praacutece Comeniův text Conatuum pansophicorum dilucidatio se totiž zdaacute
naznačovat že se jeho autor setkal s Patriziho opus magnum již v době jeho vzniku ndash
tedy kolem roku 1638 Pravdivost takoveacuteho předpokladu by pak znamenala nutnost
revize dosavadniacuteho přesvědčeniacute historiků filosofie a komeniologů kteřiacute se shodujiacute
v naacutezoru že se Komenskyacute se spisem Nova de universis philosophia setkal až během
sveacuteho londyacutenskeacuteho pobytu Tuto hypoteacutezu však může potvrdit teprve naacutesledujiacuteciacute
vyacutezkum a důslednaacute analyacuteza zmiacuteněneacuteho spisku Jana Amose
- 99 -
6 Seznam použityacutech pramenů a literatury
61 Prameny
- Komenskyacute Jan Amos Ad Physicam addenda In Tyacutež Diacutelo Jana Amose
Komenskeacuteho Svazek 12 Praha 1978 s 177-264
- Komenskyacute Jan Amos Conatuum pansophicorum dilucidatio In Tyacutež Diacutelo Jana
Amose Komenskeacuteho Sv 15II Praha 1989 s 57-79
- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha
1992
- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech II svazek Praha
1992
- Komenskyacute Jan Amos Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha
1992
- Komenskyacute Jan Amos Unum necessarium In Tyacutež Diacutelo Jana Amose Komenskeacuteho
Sv 18 Praha 1974 s 71-145
- Patrizi Francesco Nova de universis philosophia in qua Aristotelica methodo non
per motum sed per lucem et lumina ad primam causam ascenditur Deinde propria
Patricii methodo tota in contemplationem venit Divinitas Postremo methodo
Platonica rerum universitatis a conditore Deo deducitur Ferrariae 1591 Petrić
Frane Nova sveopća filozofija u kojoj se do prvog uzroka stiže Aristotelovskom
metodom ali ne s pomoću gibanja nego s pomoću svjetla i svjetlila a zatim se
razmišlja o cjelkupnom Božanstvu vlastitom Petrićevom metodom dok se
naposljetku Platonovom metodom iz Boga utemeljitelja izvodi sveukpnutnost stvari
Zagreb 1979
62 Literatura
- Banić-Pajnić Erna Petrićev put od kritike Aristotela do pobožně filozofije Zagreb
2001
- Bečkovaacute Marta K toruňskeacutemu bdquoColloquium charitativumldquo In Studia Comeniana
et historica č 51 1994 XXIV s 143-148
- Brickman Benjamin An Introduction to Francesco Patrizirsquos Nova de Universis
Philosophia New York 1941
- 100 -
- Deitz Luc Space Light and Soul in Francesco Patrizirsquos Nova de Universis
Philosophia (1591) In Grafton A Siraisi N (eds) Natural Particulars Nature
and the Disciplines in Renaissance Europe Cambridge 1999 s 139-169
- Čapkovaacute Dagmar Myslitelsko-vychovatelskyacute odkaz Jana Amose Komenskeacuteho
Praha 1987
- Čapkovaacute Dagmar Uacutevod Komenskeacuteho obecnaacute porada a jejiacute vyacuteznam In
Komenskyacute J A Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute lidskyacutech I svazek Praha 1992 s
11-43
- Čapkovaacute Dagmar Pavliacutekovaacute Děvana Naacutelez prvniacuteho vydaacuteniacute Komenskeacuteho spisu
Conatuum pansophicorum dilucidatio In Studa Comeniana et historica č 50
1993 roč XXIII s 26-34
- Červenka Jaromiacuter Die Grundlagen der pansophischen Idee des Johann Amos
Comenius In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta
Comeniana) 1 (XXV) Praha 1969 s 77-85
- Červenka Jaromiacuter Die Naturphilosophie des Johann Amos Comenius Praha 1970
- Červenka Jaromiacuter K problematice vztahů Komenskeacuteho ke Campanellovi In
Studia Comeniana et historica č 29 1985 roč XV s 5-33
- Dadić Žarko Franjo Petriš i njegova prirodnofilozofska i prirodnoznanstvena
misao Franciscus Patricius and His Natural Philosophical and Natural Scientific
Thought Zagreb 2000
- Erdmann-Pandžić Elisabeth von Panaugia Zur Herkunft des Begriffs bei
Patricius und Comenius In Gutschmidt K (Hrsg) Slavistische Studien zum XI
Internationalen Slavistenkongreszlig in PreszligburgBratislava Koumlln u a 1993 s 113-
125
- Fattori Marta La filosofia del rinascimento Italiano in J A Comenius Note su
Campanella e Patrizi In Graciotti S Italia e Boemia nella cornice del
rinascimento Europeo Firenze 1999 s 305-331
- Floss Karel Filozofickeacute přiacutenosy k rozvoji komeniologie In Studia Comeniana et
historica č 46-47 1992 roč XXII s 29-36
- Floss Karel Rehabilitace triadistiky In Studia Comeniana et historica č 63-64
2000 roč XXX s 22-29
- Floss Karel Triaacutedy ndash pojiacutetko mezi filozofiiacute a teologiiacute In Studia Comeniana et
historica č 51 1994 roč XXIV s 13-20
- 101 -
- Floss Karel Zčasověniacute utopie ndash More Andrae Komenskyacute In Studia Comeniana et
historica č 35 1988 roč XVIII s 188-196
- Floss Pavel Antickeacute paradigma a diacutelo J A Komenskeacuteho In Studia Comeniana et
historica č 41 1990 roč XX s 100-105
- Floss Pavel Architekti křesťanskeacuteho středověkeacuteho věděniacute Praha 2004
- Floss Pavel Die Entwicklung der philosophischen Terminologie Komenskyacutes und
einige Aspekte der Geschichte des substanziellen und systemmaumlsigen Denkens In
Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) 7
(XXXI) Praha 1987 s 5-26
- Floss Pavel Komenskyacute a Kusaacutenus In Studia Comeniana et historica č 2 1971
roč I s 11-38
- Floss Pavel Komenskyacute und die Tradition des florentinischen Platonismus In
Matula J(ed) Florentine Platonism and Central Europe Olomouc 2001 s 83-89
- Floss Pavel Mikulaacuteš Kusaacutenskyacute život a diacutelo Praha 1977
- Floss Pavel Poselstviacute J A Komenskeacuteho současneacute Evropě Brno 2005
- Floss Pavel Prostor a nekonečnost světa v Komenskeacuteho Konsultaci In Studia
Comeniana et historica č 4 1972 roč II s 49-58
- Floss Pavel Přiacuteroda člověk a společnost v diacutele J A Komenskeacuteho Přerov 1968
- Floss Pavel Uacutevod do problematiky Komenskeacuteho filozofie In Studia Comeniana et
historica č 29 1985 roč XV s 97-111
- Girardi Karšulin Mihaela Filozofska misao Frane Petrića Zagreb 1988
- Gorfunkel Alexandr Chaimovič Renesančniacute filozofie Praha 1987
- Kalivoda Robert Komenskeacuteho pojem emendace a reformačniacute myšleniacute In Studia
Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII s 35-50
- Kalivoda Robert Utopie a emancipace In Studia Comeniana et historica č 33
1987 roč XVII s 5-25
- Koyreacute Alexandre Od uzavřeneacuteho světa k nekonečneacutemu vesmiacuteru Praha 2004
- Kristeller Paul Oskar Osm filosofů italskeacute renesance Praha 2007
- Kumpera Jan Komenskyacute a Anglie In Studia Comeniana et historica č 55-56
1996 roč XXVI s 25-36
- Kvačala Jaacuten K histoacuterii slova pansophos pansophia In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě
a spisech J A Komenskeacuteho (AJAK) seš 5 1922 s 38-39
- 102 -
- Leinkauf Thomas Francesco Patrizi Neue Philosophien der Geschichte der
Dichtung und der Welt In Blum P R (ed) Philosophen der Renaissance
Darmstadt 1999 s 173-187
- Nejeschleba Tomaacuteš Die philosophischen Werke des Johannes Jessenius als Quelle
einiger Gedanken des Comenius In Schadel E (Hrsg) Johan Amos Comenius ndash
Vordenker eines kreativen Friedens Schriften zur Triadik und Ontodynamik Band
24 Bamberg 2005 s 147-160
- Nejeschleba Tomaacuteš Jan Jessenius v kontextu renesančniacute filosofie Praha 2008
- Nejeschleba Tomaacuteš Struktura a triaacutedy Ke zhodnoceniacute vyacuteznamu filozofie J A
Komenskeacuteho Pavlem a Karlem Flossovyacutemi In Studia Comeniana et historica č
63-64 2000 roč XXX s 36-41
- Nejeschleba Tomaacuteš Unum omnia triaacutedy K Panaugii a Panarchii Francesca
Patriziho In Jabůrek Martin (ed) Jednota a mnohost Sborniacutek z mezinaacuterodniacute
konference Centra pro praacuteci s patristickyacutemi středověkyacutemi a renesančniacutemi texty
k osmdesaacutetyacutem narozeninaacutem Karla Flosse Brno 2008 s 110-119
- Patočka Jan Komeniologickeacute studie I Praha 1997
- Patočka Jan Komeniologickeacute studie II Praha 1998
- Patočka Jan Komeniologickeacute studie III Praha 2003
- Patočka Jan Komenskeacuteho Všeobecnaacute porada In Komenskyacute J A Obecnaacute porada
o naacutepravě věciacute lidskyacutech III svazek Praha 1992 s 533-564
- Peškovaacute Jaroslava Jan Amos Komenskyacute ve světle noveacuteho baacutedaacuteniacute In Studia
Comeniana et historica č 46-7 1992 roč 1992 s 21-28
- Polišenskyacute Josef Komenskyacute a Anglie ve světle moderniacuteho baacutedaacuteniacute In Studia
Comeniana et historica č 55-56 1996 roč XXVI s 7-9
- Popelovaacute Jiřina Jana Amose Komenskeacuteho cesta k všenaacutepravě Praha 1958
- Popelovaacute Jiřina Komenskeacuteho filosofie ve vztahu k filosofickyacutem systeacutemům 17
stoletiacute In Studia Comeniana et historica č 30 1985 roč XV s 16-20
- Priesner Claus Figala Carin (eds) Lexikon alchymie a hermetickyacutech věd Praha
2006
- Ryan Eugene E The Panaugia of Franciscus Patritius From the Light of
Experience to the First Light In Castelli P (ed) Francesco Patrizi filosofi
platonico nel creposculo del Rinascimento Firenze 2002 s 181-195
- Sousediacutek Stanislav Komenskeacuteho filozofie v souvislostech myšlenkoveacuteho vyacutevoje
doby In Studia Comeniana et historica č 8-9 1974 roč IV s 15-38
- 103 -
- Stausberg Michael Faszination Zarathustra Zoroaster und die Europaumlische
Religionsgeschichcte den Fruumlhen Neuzeit Teil I II BerlinNew York 1998
- Tvrdyacute Josef Komenskyacute a Descartes In Archiv pro baacutedaacuteniacute o životě a diacutele Jana
Amose Komenskeacuteho (Acta Comeniana) XVIII Praha 1959 s 1-15
- Schadel Erwin Komenskyacutes Emendationstriadik im reformatiorischen und speziell
sozinianischen Umfeld In Studia Comeniana et historica č 35 1988 roč XVIII
s 91-111
- Schiffler Ljerka Frane Petrić Franciscus Patricius Od škole mišljenja do
slobode mišljenja Zagreb 1997
- Schiffler Ljerka Humanizam bez granica hrvatska filozofija u europskom obzoru
Zagreb 1992
- Schiffler Ljerka Petrićrsquos Philosophy as a Model of Thought In Synthesis
philosophica č 22 1996 s 343-355
- Yates Frances A Rozenkruciaacutenskeacute osviacutecenstviacute Praha 2000
- 104 -
Anotace
Diplomovaacute praacutece Filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho ve světle
jejich vrcholnyacutech děl se snažiacute zodpovědět otaacutezku po vztahu Jana Amose Komenskeacuteho
k filosofickeacutemu diacutelu Francesca Patriziho Pro tento uacutečel je v jejiacute prvniacute čaacutesti analyzovaacuteno
nejvyacuteznamnějšiacute filosofickeacute diacutelo J A Komenskeacuteho Obecnaacute porada o naacutepravě věciacute
lidskyacutech ve druheacute čaacutesti pak opus magnum chorvatskeacuteho myslitele Francesca Patriziho
Nova de universis philosophia Teprve třetiacute čaacutest praacutece přichaacuteziacute s komparaciacute obou
filosofickyacutech systeacutemů a naacuteslednyacutem vyliacutečeniacutem jejich totožnostiacute či analogiiacute a rozdiacutelů
mezi nimi Ve studii je rovněž řešena otaacutezka doby setkaacuteniacute Jana Amose Komenskeacuteho
s tiacutemto Patriziho vrcholnyacutem spisem
Autor Bc Jan Čiacutežek
Katedra filozofie Filozofickaacute fakulta Univerzita Palackeacuteho v Olomouci
Naacutezev diplomoveacute praacutece Filosofie Franceska Patriziho a Jana Amose Komenskeacuteho
ve světle jejich vrcholnyacutech děl
Vedouciacute diplomoveacute praacutece doc PhDr Tomaacuteš Nejeschleba PhD
Počet znaků 133 884
Počet přiacuteloh 0
Počet titulů použiteacute literatury 65
Kliacutečovaacute slova Jan Amos Komenskyacute Francesco Patrizi Obecnaacute porada o naacutepravě
věciacute lidskyacutech Nova de universis philosophia komeniologie renesančniacute filosofie
metafyzika světla světlo panaugia triadismus
- 105 -
Annotation My diploma thesis The Philosophy of Francesco Patrizi and John Amos Comenius in
the Light of Their Greatest Works seeks the answer to the question of what the John
Amos Comeniuslsquo relationship to the philosophical work of Francesco Patrizi was like
Following the purpose of my work the most important philosophical work of J A
Comenius De rerum humanarum emendatione consultatio catholica is analyzed in its
first part whereas the opus magnum of the Croatian thinker Francesco Patrizi Nova de
universis philosophia is explicated in the second part In the third part of my thesis at
last both philosophical systems are compared followed by the depiction of their
common features or analogies and differences between them My thesis also deals with
the question of when Comenius could have encountered the Patrizirsquos greatest work
Author Bc Jan Čiacutežek
Department of Philosophy Philosophical Faculty Palacky University in Olomouc
Name of thesis The Philosophy of Francesco Patrizi and John Amos Comenius in
the Light of Their Greatests Works
Supervisor doc PhDr Tomaacuteš Nejeschleba PhD
Number of text characters 133 884
Number of appendices 0
Number of works cited and works consulted 65
Key words John Amos Comenius Francesco Patrizi De rerum humanarum
emendatione consultatio catholica Nova de universis philosophia comeniology the
Renaissance philosophy the light metaphysics light panaugia triadism
top related