ing. jaroslav Šafránek,csc centrum stavebního inženýrství a.s. praha

ENERGETICKÉ VLASTNOSTI ENERGETICKÉ VLASTNOSTI OBVODOVÝCH PLÁŠŤŮOBVODOVÝCH PLÁŠŤŮ

Národní konference České komory lehkých obvodových plášťů

Praha 15. května 2008.

Ing. Jaroslav Šafránek,CScCentrum stavebního inženýrství a.s. Praha

CHARAKTERISTIKA CHARAKTERISTIKA LEHKÝCH OBVODOVÝCH PLÁŠŤŮLEHKÝCH OBVODOVÝCH PLÁŠŤŮ

• PODLE ČSN 73 0540-07:

- plošná hmotnost vrstev od vnitřního líce k tepelně izolační vrstvě do 100 kg/m2

dřevěné obvodové konstrukce, stěny s vnitřními dodatečnými tepelnými izolacemi

- smontované sestavy včetně nosných prvků s průsvitnou výplní

Lehké obvodové pláště

Lehké obvodové pláště

Boletické panely

Lodžiové stěny

TEPELNĚ TECHNICKÉ POŽADAVKYTEPELNĚ TECHNICKÉ POŽADAVKYČSN 73 0540:07ČSN 73 0540:07

• nejnižší vnitřní povrchová teplota a teplotní faktor vnitřního povrchu

• součinitel prostupu tepla konstrukce • difúze a kondenzace vodní páry• tepelná setrvačnost v zimním a letním

období• průvzdušnost spár a netěsností

obvodového pláště budovy• prostup tepla obvodovým pláštěm budovy

Vývoj požadavků na tepelné odpory konstrukcí

podle ČSN 73 0540

Tepelný odpor RN (m2K/W) Rok obvodové stěny střechy

< 1964 0,52 0,91 1964 0,52 0,91 1979 0,95 1,80 1992 2,00 3,00 1994 2,00 3,00 2002 2,5 – 3,2 3,2 – 4,0

SOUČINITEL PROSTUPU TEPLASOUČINITEL PROSTUPU TEPLA LOP

• smontované sestavy včetně nosných prvků s průsvitnou výplní otvoru o poměrné ploše:

- fw = Aw/A .. pro fw ≤ 0,5 → U = 0,3 +1,4 fw

- fw = Aw/A .. pro fw ≥ 0,5 → U = 0,7 +0,6 fw

Aw – plocha prosklené části

A – celková plocha pláště

ZÁVISLOST UN na fw

Aw A Aw/A UN

1 2 0,5 1,000,8 2 0,4 0,860,6 2 0,3 0,720,4 2 0,2 0,580,2 2 0,1 0,440,1 2 0,05 0,370 2 0 0,30

PRO Aw/A ≤ 0,5

ZÁVISLOST UN na fw

Aw A Aw/A UN

1 2 0,5 1,001,2 2 0,6 1,061,4 2 0,7 1,121,6 2 0,8 1,181,8 2 0,9 1,242,0 2 1,0 1,30

PRO Aw/A ≥ 0,5

ZÁKLADNÍ KRITERIANEJNIŽŠÍ VNITŘNÍ POVRCHOVÁ TEPLOTA

KONSTRUKCEΘsi ≥ Θsi,N = Θsi,cr + Δ Θsi

TEPELNÝ ODPOR VRSTVYR = si / λi

SOUČINITEL PROSTUPU TEPLA U = 1/ (Ri + R + Re)

Součinitel prostupu tepla stanovený pro celou konstrukci„U“ odpovídá průměrné povrchové teplotě

U = (θai – θsim)/Rsi . (θai – θe)

nebo

U = (1 – fRsim)/ Rsi

fRsim je průměrný teplotní faktor vnitřního povrchu

PRŮMĚRNÝ TEPLOTNÍ FAKTORVNITŘNÍHO POVRCHU

fRsim = (θsi – θe)/ (θai – θe)

θsi je průměrná vnitřní povrchová teplota θai – vnitřní výpočtová teplota θe – vnější výpočtová teplota

POŽADOVANÉ HODNOTY fRsim,CR

Návrhová venkovní teplota -13 -15 -17 -19 -21

Konstrukce

Návrhová teplota vnitř.vzduchu Požadovaný kritický teplotní faktor vnitřního povrchu

fRsi,cr (-) 20 0,675 0,693 0,710 0,725 0,738 Výplň

otvoru 21 0,682 0,700 0,715 0,730 0,742 20 0,776 0,789 0,801 0,811 0,820 Ostatní

konstrukce 21 0,781 0,793 0,804 0,814 0,823

Požadavek ČSN 73 0540:07

• Součinitel prostupu tepla LOP se

stanovuje včetně vlivu rámů a

nosných prvků tvořících tepelné

mosty a tepelné vazby v sestavě.

TEPELNÝ ODPOR KONSTRUKCE

TEPELNÝ ODPOR :

R = Σ si/λi

Λekv = a1. λ1 + a2. λ2 + ..

Λekv = 0,998*0,04+0,002*175 = 0,390 W/mK

TEPLOTNÍ POLE

DVOUROZMĚRNÉ TEPLOTNÍ POLE

Teplotní pole LOPzasklení sklem HM - Schüco řady FW 60+ HI

Izoterma 10,7 °C

Podklady fy STOPTERM

Teplotní pole LOPzasklení IZ trojsklem - Schüco řady FW 60+ HI

Izoterma 10,7 °C

Podklady fy STOPTERM

VLIV TEPELNÝCH MOSTŮ

• LINEÁRNÍ ČINITEL PROSTUPU TEPLA Ψk

Ψk = L2D - Σ Uj.bj

Uj je součinitel prostupu tepla

L2D – lineární tepelná propustnostbj - rozměr konstrukce, kde dochází k

dvourozměrnému vedení tepla

VLIV TEPELNÝCH MOSTŮ

• BODOVÝ ČINITEL PROSTUPU TEPLA χj

χ k = L3D - Σ Uj.Aj

L3D = prostorová tepelná propustnostAj = plocha konstrukce hodnocená

prostorovým teplotním polem

POŽADAVKY ČSN 73 0540:07

Požadované hodnoty Doporučené hodnoty Typ lineární teplotní vazby Lineární činitel prostupu tepla ψk,N (W/m.K)

Vnější stěna navazující na další konstrukci s výjimkou výplně otvoru

0,60 0,20

Vnější stěna navazující na výplň otvoru 0,10 0,03 Prosklené stěny v parapetu, bočním ostění a v nadpraží

0,10 0,03

Střecha navazující na výplň otvoru, střešní okno, světlík, poklop výlezu

0,30 0,10

Typ bodové tepelné vazby Bodový činitel prostupu tepla χ j,N (W/K) Průnik tyčové konstrukce (sloupy, nosníky, konzoly) vnější stěnou, podhledem, střechou

0,90 0,30

STANOVENÍ TEPELNÉ PROPUSTNOSTI STANOVENÍ TEPELNÉ PROPUSTNOSTI IZOLAČNÍCH SKELIZOLAČNÍCH SKEL

• ČSN EN 673 1/U = 1/he + 1/ht + 1/hi

hi, he – součinitele přestupu tepla

1/ht = Σ 1/hs + Σdj.rj

1/hs = hr + hg

hr – radiační vodivost

hg – tepelná propustnost plynu

VÝPOČET SOUČINITELE PROSTUPU TEPLA VÝPOČET SOUČINITELE PROSTUPU TEPLA OKENOKEN

Ag . Ug + At . Ut + lg . ψg

• UW =

Ag + At

Ug součinitel prostupu tepla zasklení

Ut součinitel prostupu tepla rámů

Ψg lineární činitel prostupu tepla

tepelnými vazbami mezi zasklením a rámy

LINIOVÝ ČINITEL PROSTUPU TEPLA

Závislost lineárního činitele prostupu tepla

0,104 0,075 0,057 0,046 0,039 0,032

-0,58

-0,234-0,195

-0,146 -0,116 -0,097

-0,7

-0,6

-0,5

-0,4

-0,3

-0,2

-0,1

0

0,1

0,2

1 2 3 4 5 6

tepelný odpor R (m2K/W)

psí i

, psí

e

Ψe = - 0,015 Ψoi = 0,05 Ψi = 0,05

• Kladný lineární činitel prostupu tepla znamená, že prostup tepla stanovený přesnější metodou by byl o vypočtené množství tepla vyšší a zjednodušený výpočet tepelných ztrát bez zahrnutí tepelných vazeb mezi konstrukcemi by byl příliš optimistický. Záporný činitel prostupu tepla ukazuje na nižší prostup tepla oproti zjednodušenému výpočtu, který by byl při výpočtu zjednodušenou metodou na straně bezpečnosti.

LINEÁRNÍ ČINITELÉ PODLE ČSN EN ISO 14 683

LINEÁRNÍ ČINITELÉ PODLE ČSN EN ISO 14 683

LINEÁRNÍ ČINITELÉ PODLE ČSN EN ISO 14 683

NEUSTÁLENÝ TEPLOTNÍ STAV

• TEPELNÁ SETRVAČNOST V ZIMNÍM OBDOBÍ

• TEPELNÁ SETRVAČNOST V LETNÍM OBDOBÍ

• TEPELNÁ JÍMAVOST PODLAHOVÝCH KONSTRUKCÍ

NEUSTÁLENÝ TEPLOTNÍ STAVTEPELNĚ AKUMULAČNÍ VLASTNOSTI

• POKLES VÝSLEDNÉ TEPLOTY PŘI PŘERUŠENÍ VYTÁPĚNÍ

Θr,opt = Θi + Θrp

Θr,opt, = 38 – 52 °C

Θr,min, = 32 °C

MINIMÁLNÍ TEPLOTA VZDUCHU NA KONCI OTOPNÉ PŘESTÁVKY

Θi,min = 17 °C

1 2 3 4 5

doba přestávky ve vytápění

(h)

1 stěna10

2 stěny

3 stěny

15

2017 °C

5

0

tepl

ota

vnitř

ního

vzd

uchu

Tepelně akumulační vlastnosti

CHLADNUTÍ MÍSTNOSTI

0

5

10

15

20

25

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25

Doba přestávky ve vytápění (h)

Výsl

edná

vni

třní t

eplo

ta (°

C)

těžké konstrukce

lehké konstrukce

POKLES VÝSLEDNÉ TEPLOTY MÍSTNOSTI

Druh místnosti (prostoru) Pokles výsledné teploty v místnosti v zimním období ΔΘv,N (t) [°C]

S pobytem lidí po přerušení vytápění - při vytápění radiátory, sálavými panely a teplovzdušné

- při vytápění kamny a podlahovým vytápěním

3 4

Bez pobytu lidí při přerušení vytápění - při přerušení vytápění otopnou

přestávkou . budova masivní . budova lehká

při předepsané nejnižší výsledné teplotě Θv,min - při skladování potravin - při nebezpečí zamrznutí vody

6 8

Θi - Θv,min

Θi - 8 Θi - 1

Nádrže s vodou (teplota vody) Θi - 1

TEPELNÁ SETRVAČNOSTV LETNÍM OBDOBÍ

• ŠKOLNÍ OBJEKTY

θi,max = 35 – 42 °C

• KANCELÁŘSKÉ OBJEKTY BEZ KLIMATIZACE

θi,max = 35 – 45 °C

• BYTOVÉ STAVBY

θi,max = 30 – 38 °C

HODNOCENÍ V LETNÍM OBDOBÍ

Qmax = 193 W Δta,max :0.6 °C Qmax = 788 W Δta,max :5,7 °C

TĚŽKÉ KONSTRUKCE LEHKÉ KONSTRUKCE

NEJVYŠŠÍ DENNÍ VZESTUP TEPLOTY

DIFÚZE VODNÍ PÁRY

STANOVENÍ OBLASTI KONDENZACESTANOVENÍ OBLASTI KONDENZACE

gk = 0 (DŘEVĚNÉ KONSTRUKCE)

gk < gv gk < 0,10 kg/m2

střechy,DTI

gk < 0,50 kg/m2 stěny

ŠÍŘENÍ VZDUCHU KONSTRUKCÍŠÍŘENÍ VZDUCHU KONSTRUKCÍ

SOUČINITEL SPÁROVÉ PRŮVZDUŠNOSTIVÝPLNĚ OTVORŮ ODDĚLUJÍCÍCH BYTY, SCHODIŠTĚ A ZÁDVEŘÍ OD VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ MUSÍ SPLŇOVAT POŽADAVEK

iLV.104 < 0,85 [m3/(s.m.Pa0,67)]

INTENZITA VÝMĚNY VZDUCHU V MÍSTNOSTECH nN = 0,50 h-1 obytné místnosti nN = 0,35 h-1 občanské budovy, ostatní místnosti obytných budov nN = 0,25 h-1 ostatní budovy

VÝMĚNA VZDUCHU VE STAVBÁCH VÝMĚNA VZDUCHU VE STAVBÁCH se uskutečse uskutečňňujeuje

• INFILTRACÍ SPÁRAMI MEZI OKENNÍM RÁMEM A KŘÍDLEM

• POHYBEM VZDUCHU VYVOLANÝM VENTILAČNÍMI KOMÍNOVÝMI PRŮDUCHY

• VENTILAČNÍM ZAŘÍZENÍM PRACUJÍCÍM NA PRINCIPU NUCENÉ VÝMĚNY VZDUCHU

• TECHNICKÝMI ÚPRAVAMI OKEN (VĚTRACÍ ŠTĚRBINY, 4. POLOHA KLIKY)

ŠÍŘENÍ VZDUCHU ŠÍŘENÍ VZDUCHU KONSTRUKCEMI A BUDOVOUKONSTRUKCEMI A BUDOVOU

• PRŮVZDUŠNOST FUNKČNÍCH SPÁR OTVORŮ

PRŮVZDUŠNOST PRŮVZDUŠNOST OBVODOVÝCH PLÁŠOBVODOVÝCH PLÁŠŤŤŮ BUDOVŮ BUDOV

DOPORUČENÉ CELKOVÉ INTENZITY VÝMĚNY VZDUCHU n50,N

Větrání v budově n50,N (h-1)

přirozené ≤ 4,5

nucené ≤ 1,5

nucené se zpětným získáváním tepla ≤ 1,0

nucené se zpětným získáváním tepla v budovách se zvláštně nízkou spotřebou tepla na vytápění

≤ 0,6

POŽADOVANÁ VÝMĚNA VZDUCHUPOŽADOVANÁ VÝMĚNA VZDUCHU

POŽADOVANÉ VÝMĚNY VZDUCHU POŽADOVANÉ VÝMĚNY VZDUCHU VE ŠKOLÁCHVE ŠKOLÁCH

POŽADAVKY NA VÝMĚNU VZDUCHU

1) ČSN 73 0540:07 ……….. n = 0,3 – 0,5 1/h 2) ČSN EN 13 790 ……….. n = 0,5 1/h 3) WchVo 2002 ………. n = 0,8 1/h

VÝMĚNA VZDUCHU V MÍSTNOSTECHVÝMĚNA VZDUCHU V MÍSTNOSTECH

• NEUŽÍVANÁ MÍSTNOST nmin ≤ 0,1 h-1

• UŽÍVANÁ MÍSTNOST nmin ≤ 0,3 - 0,6 h-1

• PRO HODNOCENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV

nmin = 0,5 h-1

PŘI VYŠŠÍCH VÝMĚNÁCH VZDUCHU SE DOPORUČUJE REALIZACE REKUPERACE TEPLA Z ODPADNÍHO VZDUCHU

VÝMĚNA VZDUCHU V BYTECHpožadavek ČSN 73 0540:02 … n = 0,3 – 0,5 1/h

SoučiniteliLV (m3/m.s.Pa0,67)

Délka okenních spár (m)

Výměna vzduchu V (m3/h)

Násobnost výměny 1/h

0,1 x 10-4 30,8 14,85 0,0810,3 x 10-4 30,8 44,56 0,2420,5 x 10-4 30,8 74,29 0,4040,7 x 10-4 30,8 103,98 0,5651,0 x 10-4 30,8 148,58 0,8071,4 x 10-4 30,8 208,00 1,134

Výměny vzduchu v místnostech v závislosti na těsnosti budovy

Třída stínění Více než jedna exponovaná fasáda – těsnost budovy

Jedna exponovaná fasádatěsnost budovy

nízká střední vysoká nízká střední vysoká

Bez stínění 1,2 0,7 0,5 1,0 0,6 0,5

Průměrná 0,9 0,6 0,5 0,7 0,5 0,5

Významné stínění

0,6 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5

HODNOCENÍ BUDOV HODNOCENÍ BUDOV Z HLEDISKA SPOTŘEBY Z HLEDISKA SPOTŘEBY

ENERGIEENERGIE

• HODNOTÍ SE SPOTŘEBA ENERGIE NA VYTÁPĚNÍ, VĚTRÁNÍ, CHLAZENÍ, KLIMATIZACI, OHŘEV TEPLÉ VODY, PROVOZ SPOTŘEBIČŮ A NA OSVĚTLENÍ

SMĚRNICESMĚRNICEEVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

2002/91/ES2002/91/ESPODPOROVAT SNIŽOVÁNÍ ENERGETICKÉ

NÁROČNOSTI BUDOV

SMĚRNICE STANOVUJE NÁSLEDUJÍCÍ POŽADAVKY:

OBECNÝ RÁMEC METODY VÝPOČTU ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV

UPLATNĚNÍ POŽADAVKŮ MINIMALIZUJÍCÍCH ENERGETICKOU NÁROČNOST NOVÝCH BUDOV A BUDOV, KTERÉ JSOU PŘEDMĚTEM VĚTŠÍ RENOVACE

ENERGETICKOU CERTIFIKACI BUDOV PRAVIDELNOU INSPEKCI KOTLŮ A KLIMATIZAČNÍCH SYSTÉMŮ

V BUDOVÁCH

POŽADAVKY NA NOVÉ BUDOVYPOŽADAVKY NA NOVÉ BUDOVY

• ČLENSKÉ STÁTY PŘIJMOU NEZBYTNÁ OPATŘENÍ K TOMU, ABY NOVÉ BUDOVY SPLŇOVALY MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA ENERGETICKOU NÁROČNOST BUDOV

NOVÉ BUDOVYNOVÉ BUDOVY• U NOVÝCH BUDOV S CELKOVOU UŽITNOU

PODLAHOVOU PLOCHOU VĚTŠÍ NEŽ 1000 m2 (cca 14 bytů à 72,0 m2)• ZAJISTÍ ČLENSKÉ STÁTY, ABY PŘED ZAHÁJENÍM

VÝSTAVBY BYLY ZVAŽOVÁNY A VZATY V ÚVAHU TECHNICKÉ, ENVIRONMENTÁLNÍ A EKONOMICKÉ MOŽNOSTI PROVEDITELNOSTI ALTERNATIVNÍCH SYSTÉMŮ JAKO JSOU:

• OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE• CHP (KOGENERACE)• DÁLKOVÉ NEBO BLOKOVÉ CHLAZENÍ• TEPELNÁ ČERPADLA

POŽADAVKY NA STÁVAJÍCÍ POŽADAVKY NA STÁVAJÍCÍ BUDOVYBUDOVY

• ČLENSKÉ STÁTY PŘIJMOU NEZBYTNÁ OPATŘENÍ K TOMU, ABY SE U BUDOV S CELKOVOU PODLAHOVOU PLOCHOU VĚTŠÍ NEŽ 1000 m2 U KTERÝCH PROBÍHÁ VĚTŠÍ RENOVACE, SNÍŽILA ENERGETICKÁ NÁROČNOST S CÍLEM SPLNIT MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA ENERGETICKOU NÁROČNOST, POKUD JE TO TECHNICKY, FUNKČNĚ A EKONOMICKY PROVEDITELNÉ

PRŮKAZ ENERGETICKÉ PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTINÁROČNOSTI

• ČLENSKÉ STÁTY ZAJISTÍ, ABY BYL PŘI VÝSTAVBĚ, PRODEJI ČI PRONÁJMU BUDOV VLASTNÍKOVI NEBO NÁJEMCI PŘEDLOŽEN PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY.

• PLATNOST PRŮKAZU NESMÍ PŘEKROČIT 10 ROKŮ

PRŮKAZ ENERGETICKÉ PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTINÁROČNOSTI

• PRŮKAZ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI MUSÍ OBSAHOVAT REFERENČNÍ HODNOTY, JAKO JSOU PLATNÉ PRÁVNÍ POŽADAVKY A KRITERIA A UMOŽŇOVAT TAK SPOTŘEBITELŮM POROVNÁNÍ A POSOUZENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY.

• PRŮKAZ MUSÍ BÝT DOPLNĚN DOPORUČENÍMI NA

SNÍŽENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI, KTERÉ JSOU EFEKTIVNÍ VZHLEDEM K VYNALOŽENÝM NÁKLADŮM

ZÁKON 406/2000 Sb.ZÁKON 406/2000 Sb.ve znění pozdějších úpravve znění pozdějších úprav

.. Zpracovává příslušné předpisy Evropských společenství a stanoví:některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energiíenergiípravidla pro tvorbu Státní energetické koncepcepravidla pro tvorbu Státní energetické koncepcepožadavky na ekodesign energetických spotřebičůpožadavky na ekodesign energetických spotřebičůpravidla na účinnost užití energiepravidla na účinnost užití energiepožadavky na energetickou náročnost budovpožadavky na energetickou náročnost budov

ZÁKON 406/2000 Sb.• Energetická náročnost budovy u existujících

staveb je množství energie skutečně spotřebované, u projektů nových staveb nebo projektů změn staveb, na něž je vydáno stavební povolení, vypočtené množství energie pro splnění požadavků na standardizované užívání budovy, zejména na vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, úpravu vzduchu větráním a úpravu parametrů vnitřního prostředí klimatizačním systémem a na osvětlení.

ZÁKON 406/2000 Sb.

• §6a Stavebník, vlastník budovy musí zajistit

splnění požadavků na energetickou náročnost budovy a splnění požadavků stanovených příslušnými harmonizovanými českými technickými normami

Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb.Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb.

• Požadavky na energetickou náročnost budovy podle §6a odst. 1 zák. jsou splněny, je-li energetická náročnost hodnocené budovy stanovená podle

§ 5 nižší než energetická náročnost referenční budovy při dodržení obecných technických požadavků na výstavbu

Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb.

• Energetická náročnost referenční budovy je celková roční dodaná energie v GJ, která se stanoví bilančním hodnocením referenční budovy podle § 5.

• Při změně dokončené budovy se pro výpočet celkové požadované roční dodané energie v GJ zadávají požadované vstupní údaje pouze pro systémy nebo prvky budovy, jichž se změna týká a ostatní vstupy jsou shodné jako u hodnocené budovy

Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb.Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb.

• Při nesplnění požadavků podle odst. 1 se pro hodnocenou budovu navrhnou technicky a ekonomicky vhodná opatření ke snížení energetické náročnosti budovy na požadovanou úroveň.

Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb.Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb.

• Porovnávací ukazatele jsou splněny, když budova, její stavební konstrukce a jejich styky jsou navrženy a provedeny tak, že:

stavební konstrukce a jejich styky splňují požadavek na tepelný odpor a nemožnost kondenzace vodní páry na jejich vnitřním povrchu

.. mají nejvýše požadovaný součinitel prostupu tepla a lineární či bodový činitel prostupu tepla

uvnitř stavebních konstrukcí nedochází ke kondenzaci vodní páry

Funkční spáry vnějších výplní otvorů mají nejvýše požadovanou průvzdušnost

Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb.Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb. ostatní konstrukce a spáry obvodového pláště

budovy jsou téměř vzduchotěsné s požadovaně nízkou celkovou průvzdušností obálky budovy

podlahové konstrukce mají požadovaný pokles dotykové teploty, zajišťovaný jejich tepelnou jímavostí a teplotou na vnitřním povrchu

místnosti mají požadovanou tepelnou stabilitu v zimním i letním období, snižující riziko jejich přílišného chladnutí a přehřívání

budova má nejvýše požadovaný průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy.

Vyhláška MPO ČR č. 148/2007 SbVyhláška MPO ČR č. 148/2007 Sb.

• Porovnávací ukazatele jsou splněny když technická zařízení budovy pro vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci,, přípravu teplé vody a osvětlení a jejich regulace zajistí:

Požadovanou dodávku užitečné energie pro požadovaný stav vnitřního prostředí

Dodávku energie s požadovanou energetickou účinností

Požadovanou osvětlenost s nízkou spotřebou energie na sdružené a umělé osvětlení

Nízkou energetickou náročnost budovy

Hodnocení podle vyhlášky MPO ČR

Metoda stanovení energetické náročnosti budovy

• Energetická náročnost budovy se stanovuje výpočtem celkové roční dodané energie v GJ potřebné na vytápění, větrání, chlazení, klimatizaci, přípravu teplé vody, a osvětlení při jejich standardizovaném užívání

• Bilanční hodnocení se provádí nejlépe intervalovou výpočtovou metodou nejlépe s měsíčním obdobím ..

• Celková roční dodaná energie se při bilančním hodnocení stanoví jako součet jednotlivých vypočtených dílčích spotřeb dodané energie pro všechny časové intervaly v roce a pro všechny vytápěné či klimatizované zóny budovy. Výpočet se provádí s rozlišením podle energonositelů

Průkaz energetické náročnosti Průkaz energetické náročnosti budovybudovy

• Pro vzájemné porovnání energetické náročnosti budov stejného typu se stanovuje měrná roční spotřeba energie budovy, vyjádřená poměrem celkové roční dodané energie na jednotku celkové podlahové plochy budovy v kWh/m2

• Průkaz energetické náročnosti budovy tvoří protokol prokazující energetickou náročnost budovy a grafické znázornění energetické náročnosti budovy

Průkaz energetické náročnosti budovy

• Protokol obsahuje vždy:a) Identifikační údaje budovy, kterými

jsou: údaje o hodnocené budově, zejména

adresa, kód katastrálního území a číslo parcely na které budova stojí

údaje o provozovateli, vlastníku či stavebníku

b) Typ budovyc) Užití energie v budově

Průkaz energetické náročnosti budovy

d) Technické údaje budovy, kterými jsou: popis objemů a ploch budovy tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a obálky

budovy základní vlastnosti energetických systémů budovy dílčí energetická náročnost prvků technických zařízení budovy celková energetická náročnost hodnocené budovy referenční hodnoty vyjádření ke splnění požadavků na energetickou náročnost

budovy celková měrná roční spotřeba energie na celkovou podlahovou

plochu hodnocené budovy a měrné spotřeby energie na vytápění, chlazení, větrání, přípravu teplé vody a osvětlení vztažené vždy na celkovou podlahovou plochu

klasifikační třída energetické náročnosti hodnocené budovy

Průkaz energetické náročnosti budovy

e) energetickou bilanci budovyf) Výsledky posouzení proveditelnosti

alternativních zdrojů energieg) Doporučená opatření: - modernizace opatření ve stavební části - opatření na zdokonalení obsluhy a provozu budovy a

technických zařízení budovy - klasifikační třídu energetické náročnosti budovy po

provedení doporučených opatřeníh) Dobu platnosti průkazu, jméno a

identifikační číslo osvědčení osoby oprávněné vypracovat PENB

Průkaz energetické náročnosti Průkaz energetické náročnosti budovybudovy

TŘÍDA ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI

SLOVNÍ VYJÁDŘENÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOVY

A MIMOŘÁDNĚ ÚSPORNÁ

B ÚSPORNÁ

C VYHOVUJÍCÍ

D NEVYHOVUJÍCÍ

E NEHOSPODÁRNÁ

F VELMI NEHOSPODÁRNÁ

G MIMOŘÁDNĚ NEHOSPODÁRNÁ

POŽADOVANÉ HODNOTY v kWh/m2,a DRUH BUDOVY A B C D E F G

rodinný dům < 51 51 - 97 98 - 142 143 - 191 192 - 240 241 - 286 < 286

bytový dům < 43 43 - 82 83 - 120 121 - 162 163 - 205 206 - 245 < 245

hotel a restaurace < 102 102 - 200 201 - 294 295 - 389 390 - 488 489 - 590 < 590

administrativní < 62 62 -123 124 - 179 180 - 236 237 - 293 294 - 345 < 345

nemocnice < 109 109 - 210 211 - 310 311 - 415 416 - 520 521 - 625 < 625

školní budovy < 47 47 - 89 90 - 130 131 - 174 175 - 220 221 - 265 < 265

sportovní zařízení < 53 53 - 102 103 - 145 146 - 194 195 - 245 246 - 297 < 297

obchodní budovy < 67 67 - 121 122 - 183 184 - 241 242 - 300 301 - 362 < 362

BUDOVY S LOPVstupy energetického hodnocení• přerušované vytápění• řízené větrání• chlazení a klimatizace• provoz spotřebičů• vyšší spotřeba na osvětlení• nižší spotřeba TV• solární zisky v topném

období• zisky od osob a spotřebičů

Energetické hodnocení budov s LOP

• Administrativní budova: - vytápění ………………… 116 kWh/m2 - ohřev TV ……………….. 12 kWh/m2

- chlazení a klimatizace … 42 kWh/m2

- osvětlení ……………….. 22 kWh/m2

Celková přípustná hodnota 179 kWh/m2

Přepočet podle denostupňové metody: E = 116 kWh/m2 → Q = 54 W → U prům = 0,9 – 1,3 W/m2K

Provádění LOP

Provádění LOP

Provádění LOP

Závady LOP

Měření fy STOPTERM

Závady LOP

Měření fy STOPTERM

Závady LOP

Měření fy STOPTERM

DĚKUJI ZA POZORNOST

Ing. Jaroslav Šafránek,CScCentrum stavebního inženýrství a.s. Praha

safranek@csias.cz