martin Říman, ministr průmyslu a obchodu

Martin Říman,ministr průmyslu a obchodu

ENERGETICKÁ A SUROVINOVÁ BEZPEČNOST ČESKÉ REPUBLIKY

ENERGETICKÁ A SUROVINOVÁ BEZPEČNOST

energetická bezpečnost = zajištění stabilních dodávek surovin a elektrické energie za přijatelné ceny občanům, firmám a státu

energetická bezpečnost = politická nezávislost? zajištění energetické a surovinové bezpečnosti:

maximální diverzifikace zdrojůúsporylepší složení energetického mixu

otázka nákladů na energetickou bezpečnost - na jakou cenovou hladinu jsme při při zajišťování „bezpečných“ zdrojů energie a surovin ochotni jít?

DOVOZ A VÝVOZ SUROVIN A ENERGIE (2005)

+ 9 914 GWh elektřiny

+ 1,5 mil. tun černého uhlí

- 4 468 GWh elektřiny

těžba 13,2 mil. tun černého uhlí

těžba 49,1 mil. tun hnědého uhlí

- 6 102 GWH elektřiny

- 10 152 GWH elektřiny

- 10152 GWH elektřiny

+ 5,5 mil. tun ropy

+ 2,5 mil. tun ropy

+ 7 000 mil. m3 zemního plynu

+ 2 297 mil. m3 zemního plynu

- 637 tis. tun černého uhlí

- 1,9 mil. tun černého uhlí

- 525 tis. tun černého uhlí

- 174 tis. tun hnědého uhlí

- 1,7 mil. tun černého uhlí

- 862 tis. tun hnědého uhlí

těžba uranu

ENERGETICKÁ BILANCE ČR (2005)

(v PJ)

Dovoz Vývoz Tuzemská spotřeba Bilance Černé uhlí energetické 21 59 126 37 UVPK 11 89 113 78 Hnědé uhlí 22 19 657 -4 Brikety 0 4 4 4 Koks 14 27 76 13Uhlí celkem 69 197 976 128Elektřina 30 75 208 45Zemní plyn 320 2 321 -318Ropa a ropné produkty 457 58 401 -399CELKEM 807 135 1 906 -672

spotřeba elektrické energie postupně vzrůstá: 1993 – 47 765 GWh 2005 – 57 664 GWh

postupně vzrůstá také spotřeba ropy: 1993 – dovezeno 6 094 tis. tun 2005 – dovezeno 7 736 tis. tun

výrazně vzrostla spotřeba zemního plynu: 1990 – dovezeno 6 566 mil. m3

2005 – dovezeno 9 358 mil. m3

spotřeba uhlí klesá: spotřeba černého uhlí 1990 – 9,9 mil. tun x 2005 – 9 mil. tun spotřeba hnědého uhlí 1990 – 71 mil. tun x 2005 – 49 mil.

tun

ENERGETICKÉ A SUROVINOVÉ POTŘEBY ČR

VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR

soběstačnost – cca 25 % produkce se vyváží2005 – výroba 76 GWh, spotřeba 57,5 GWhvíce než 90 % celkové produkce z uhelných a jaderných elektrárenpodle některých odhadů lze vyrovnání výroby a spotřeby očekávat v letech 2009-2012vzhledem k energetické situaci v sousedních státech nebude možné potřebné množství energie dovézt je zapotřebí rozhodnout, jak situaci řešit - řešení má navrhnout „Pačesova komise“ ustavená vládou

PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ NABÍDKY A POPTÁVKY

2006 2007 2008 2009 2010 2011100 000

105 000

110 000

115 000

120 000

125 000

Nabídka v ČR a SR plus import Poptávka v ČR a SR plus export

(v TWh)

ZDROJE ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR

632 550 3 014

23 255

47 311

0

5000

10000

15000

20000

25000

30000

35000

40000

45000

50000

OZE paroplynovéa plynové

vodní jaderné uhelné

údaje za rok 2005 (v GWh)

pokračování programu rekonstrukce a zvýšení výkonu hnědouhelných elektráren (retrofity)

eventuálně výstavba dalších energetických zdrojů

energetické úspory – nelze přeceňovat, s růstem HDP roste i spotřeba elektřiny

obnovitelné zdroje energie – jako doplněk, nelze očekávat, že pomocí OZE pokryjeme rostoucí spotřebu

výstavba plynových elektráren – zvýšení energetické závislosti na Rusku

MOŽNOSTI ŘEŠENÍ NEDOSTATKU ELEKTŘINY

SPOTŘEBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR

46 000

48 000

50 000

52 000

54 000

56 000

58 000

60 000

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

-2-1

01

23

45

67

čistá spotřeba elektřiny HDP v %(v GWh)

dovoz ropy: 69 % z Ruské federace 25 % z Ázerbajdžánu

vlastní produkce 4 % celkový dovoz 2005:

7 923 tis. tun hrubé dodávky ropných

produktů na trh (spotřeba + zásoby) v 2005: 9 564 tis. tun

s RF uzavřen v 1994 rámcový protokol o dodávkách ropy na 7-10 mil. tun ročně

DOVOZ ROPY A VÝROBA ROPNÝCH PRODUKTŮ

DOVOZ ROPY DO ČESKÉ REPUBLIKY

0100020003000400050006000700080009000

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

dodávky ropy

(v tis. tun)

ropovod IKL významnou alternativou vůči dodávkám ropovodem Družba

IKL je možné využít k zásobení celkové spotřeby ČR:

alternativní zásobování rafinérií v Karlsruhe francouzským ropovodem SPSE uvolní kapacitu ropovodu TAL

je zapotřebí dohodnout případné zvýšení dodávek ropovodem TAL pro krizové situace

dodávky ropovodem Družba ekonomicky výhodné varianta IKL pouze v případě výpadku Družby otočení IKL nepřipadá z hlediska surovinové

bezpečnosti ČR v úvahu dostatečné státní rezervy

BEZPEČNÉ ZÁSOBOVÁNÍ ROPOU

EVROPSKÝ SYSTÉM ROPOVODŮ

dovoz 9 358 mil. m3 zemního plynu v 2005 téměř 100 % závislost na dodávkách ze zahraničí:

dovoz z Ruska 75 % dovoz z Norska 24 % (ruský zemní plyn, norský jen při

výpadku) zbytek domácí produkce (Moravské naftové doly)

hlavní dovozce RWE Transgas – 80 % domácího trhu do 2010 nesmí být RWE Transgas prodán třetí

osobě po 2010 ztratí vláda vliv na vlastnictví

(pravděpodobný zájem Gazpromu) absence státních rezerv – soukromé zásobníky

BEZPEČNÉ ZÁSOBOVÁNÍ ZEMNÍM PLYNEM

v těžbě černého i hnědého uhlí je ČR soběstačná objem těžby a spotřeby:

hnědé uhlí (2005) - 49,1 mil. tun/spotřeba 47,6 mil. tun - vývoz zanedbatelný

černé uhlí (2005) - těžba 13,2 mil. tun/spotřeba 9 mil. tun - vývoz dlouhodobě 35-45 %

produkce

existují dostatečné strategické rezervy černého i hnědého uhlí

problém tzv. ekologických limitů budoucí možnost využití černého uhlí pro výrobu

pohonných hmot (při dalším růstu cen ropy)

BEZPEČNÉ ZÁSOBOVÁNÍ UHLÍM

dvě jaderné elektrárny (technicko-bezpečnostní životnost 60 let)

celkové dodávky cca 24 tis. GWh dodávka jaderného paliva z USA a Ruska, od

2010 pouze z Ruska ČR jediným státem EU, kde se těží uran

(Rožná) zvýšení cen uranu v posledních letech činí

těžbu rentabilní Rusko a východoasijské státy plánují

mohutnou výstavbu JE

JADERNÁ ENERGIE A TĚŽBA URANU

limitované možnosti využití OZE v ČR vyčerpaný potenciál vodní energie (max. + 20 %) v 2005 hrubá výroba elektřiny z OZE 3,8 % z

celkové výroby (3 133 GWh, z toho 76 % vodní elektrárny a 18 % biomasa)

v 2005 hrubá výroba tepla 45,5 mil. GJ (z toho 90 % biomasa)

problémem je nedostatek biomasy využitelné k energetickým účelům

zemědělský sektor není dosud schopen průmyslové produkce tzv. energetických bylin nebo dřevin

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE

VÝROBA ELEKTŘINY Z OZE (2005)

Vodní elektrárny

Fotovoltaické systémy (odhad)

Větrné elektrárny (nad 100 kW)

Tuhé komunální odpady (BRKO)

Bioplyn celkem

Biomasa celkem

Vodní elektrárny 2 379 910,00 75,95%

Biomasa celkem 560 251,90 17,88%

Bioplyn celkem 160 856,90 5,13%

Tuhé komunální odpady 10 612,30 0,34%

Větrné elektrárny (nad 100 kW) 21 441,60 0,68%

Fotovoltaické systémy (odhad) 390 0,01%

CELKEM 3 133 462,70 100%

Podíl na zelené elektřině

Hrubá výroba elektřiny (GWh)

VÝROBA TEPLA Z OZE (2005)

Biomasa celkem

Bioplyn celkemBiologicky

rozložitelná část průmyslových

odpadů a alternativních paliv

Biologicky rozložitelná část

tuhých komunálních

odpadů

Solární termální kolektory

Tepelná čerpadla (teplo prostředí)

Biomasa celkem 40 891 557,60 89,83%

Bioplyn celkem 1 009 902,10 2,22%

Tepelná čerpadla (teplo prostředí) 545 000,00 1,20%

Solární termální kolektory 103 000,00 0,23%

CELKEM 45 518 858,49 100,00%

990 106,79 2,18%Biologicky rozložitelná část průmyslových odpadů a alternativních paliv

Hrubá výroba (GJ)

1 979 292,00 4,35%

Podíl na teple z OZE

Biologicky rozložitelná část tuhých komunálních odpadů

z OZE má pro energetické potřeby ČR potenciál pouze biomasa

v 2005 bylo k energetickým účelům využito nebo vyvezeno více než 5,5 mil. tun biomasy (z toho cca 50 % dřeva)

při využití veškeré dostupné plochy půdy a lesa pro produkci biomasy je možné pokrýt max. 20 % celkové spotřeby primárních zdrojů ČR

významný regionální potenciál má využití bioplynu (v nejbližších letech vybudování až 100 bioplynových stanic)

VYUŽITÍ OZE - BIOMASA

EK navrhuje dosažení výrazného snížení emisí skleníkových plynů v EU alespoň o 20% do roku 2020 (ve srovnání s rokem 1990)

EK navrhuje dosažení závazného cíle 20% podílu OZE na primárních energetických zdrojích do roku 2020 v EU27

dlouhodobý cílem ČR je dosáhnout 15-16% podílu energie z OZE na primárních energetických zdrojích do roku 2030 (Energetická vize ČR, MPO, 2005)

EK zmiňuje současný 15% podíl jaderné energie na energetické skladbě EU s tím, že se jedná o významný bezuhlíkatý zdroj energie a že tento podíl by měl být v budoucnu zachován

ENERGETICKÝ BALÍČEK EU

dosáhnout surovinové soběstačnosti České republiky je iluzorní cíl

energetická a surovinová bezpečnost je možná obavy nejsou na místě je nutné rozvíjet zdroje, které máme a které

umíme energetické saldo České republiky: – 671 772 TJ energetickým potřebám se bude věnovat tzv.

Pačesova komise (Nezávislá odborná komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém horizontu)

SHRNUTÍ