univerzita karlova fakulta tělesné výchovy a sportu
Post on 16-Jan-2022
2 Views
Preview:
TRANSCRIPT
UNIVERZITA KARLOVA Fakulta tělesné výchovy a sportu
Tempo hry v tenise na Prague Open 2021 v kategorii ženy
Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Vypracovala:
Mgr. Tomáš Kočíb Alice Svobodová
Praha, červenec 2021
Prohlášení:
Prohlašuji, že bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně pod vedením Mgr.
Tomáše Kočíba a uvedla jsem v seznamu literatury všechny literární a odborné publikace. Tato
práce ani její podstatná část nebyla předložena k získání jiného nebo stejného akademického
titulu.
V Praze, dne: _______________ __________________ podpis
3
Evidenční list: Souhlasím, se zapůjčením své bakalářské práce ke studijním účelům. Uživatel svým
podpisem stvrzuje, že tuto bakalářskou práci použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede mezi
použitými prameny.
Jméno a příjmení: Fakulta / katedra: Datum vypůjčení: Podpis:
__________________________________________________________________________
4
Poděkování Poděkování patří mému vedoucímu práce Mgr. Tomášovi Kočíbovi za uchotu a vedení
této bakalářské práce, poskytnutí cenných rad a spolupráci při zpracování. Další poděkování
patří mé rodině a přátelům, kteří mě po celou dobu podporovali.
5
Abstrakt Název práce: Tempo hry v tenise na Prague Open 2021 v kategorii ženy.
Cíl práce: Cílem práce bylo zjistit jaký je rozdíl v tempu hry u žen na Prague Open 2021 a
porovnat mezi prvními koly a závěrečnými v turnaji (semifinále a finále).
Metoda: V této práci je použita metoda nepřímého pozorování. Celkově se k vyhodnocení
průměru jednotlivých proměnných na Prague Open 2021 analyzovalo 10 utkání. Celkový počet
hráček byl N = 14 s průměrným umístěním v WTA M = 12 ± 226. Sledované proměnné se
skládají z (doby rozehry, čas pauzy mezi výměnami a samotnými výměnami). Tempo hry se
vypočetlo podílem doby rozehry a počtu úderů.
Výsledky: Průměrné tempo hry na Prague Open 2021 je 1,139 s. Průměrná délka rozehry je
5,79 s a průměrný čas mezi rozehrami je 21,86 s. V této práci byly srovnávány počáteční kola
turnaje s koly závěrečnými. V závěrečných kolech se průměrné tempo hry na turnaji Prague
Open 2021 zrychlilo o 0,12 s
Klíčová slova: tempo hry, Prague Open 2021, tenis, čas
6
Abstract
Title: The game pace in tennis in the women's category at the Prague Open 2021.
Objectives: The aim of this thesis is to find out what is the tempo of the game at Prague Open
2021, to compare the difference in the tempo of the game in matches from the first rounds and
from the quarterfinals, semifinals and finals.
Methods: The method of indirect observation is used in this thesis. In total, 14 matches were
analysed to evaluate the average of individual variables at Prague Open 2021. The total number
of players was N = 14 with an average placement of WTA M = 12 ± 226. The monitored variables
consist of (rally time, time out length and the number of hits). The game pace was calculated from
the rally game and the number of hits.
Results: The average game pace is 1,139 s at Prague Open 2021. The average rally length is 5,
79 s, the average number of hits is 21,68 s. In this thesis the first rounds of the tournament were
compared to the final rounds. In the final rounds, the average game pace at the Prague Open
2021 accelerated by 0,12 s.
Key words: game pace, Prague Open 2021, tennis, time
7
Obsah 1 ÚVOD.......................................................................................................................................... 10
2 TEORETICKÁ ČÁST........................................................................................................................ 11
2.1. CHARAKTERISTIKA TENISU ....................................................................................................................... 11
2.2. HISTORIE TENISU .................................................................................................................................. 12
2.2.1. Historie tenisu v České republice ............................................................................................. 12
2.3. PRAVIDLA TENISU.................................................................................................................................. 13
2.4. DRUHY DVORCŮ ................................................................................................................................... 15
2.5. FAKTORY SPORTOVNÍ VÝKONNOSTI V TENISE ............................................................................................... 16
2.5.1. Somatické faktory .................................................................................................................... 16
2.5.2. Kondiční faktory ....................................................................................................................... 19
2.5.2.1. Silové schopnosti................................................................................................................... 19
2.5.3. Psychické faktory ..................................................................................................................... 23
2.5.4. Technické faktory ..................................................................................................................... 24
2.5.5. Taktické faktory ....................................................................................................................... 27
2.6. TEMPO HRY V TENISE ............................................................................................................................. 28
2.6.1. Doba trvání rozehry ................................................................................................................. 28
2.6.2. Čas mezi rozehrami .................................................................................................................. 29
2.6.3. Počet míčů rozehraných v rozehře – četnost ........................................................................... 30
3 VÝZKUMNÁ ČÁST ........................................................................................................................ 31
3.1 CÍL PRÁCE ............................................................................................................................................. 31
3.2 ÚKOLY PRÁCE ........................................................................................................................................ 31
3.3 VÝZKUMNÉ OTÁZKY ................................................................................................................................ 31
3.4 HYPOTÉZY ............................................................................................................................................ 31
4 METODY PRÁCE ........................................................................................................................... 32
4.1 POPIS SLEDOVANÉHO SOUBORU................................................................................................................ 32
4.2 METODY SBĚRU DAT A ANALÝZA UTKÁNÍ ..................................................................................................... 32
4.3. VYHODNOCENÍ DAT ............................................................................................................................... 33
5 VÝSLEDKY.................................................................................................................................... 34
5.1 CELKOVÉ SHRNUTÍ VŠECH UTKÁNÍ NA PRAGUE OPEN 2021............................................................................ 34
5.1.1 Ukončení rozeher podle počtu úderů ........................................................................................ 34
5.1.2 Rozdělení podle počtu úderů v rozehře .................................................................................... 35
5.1.3 Průměr sledovaných herních charakteristik na Prague Open 2021 ......................................... 36
5.1.4 Tempo hry na Prague Open 2021 ............................................................................................. 37
8
5.2 POROVNÁVÁNÍ PRVNÍCH A ZÁVĚREČNÝCH KOL TURNAJE PRAGUE OPEN 2021 ................................................... 38
5.2.1 Porovnání sledovaných proměnných v utkání mezi prvním kolem, semifinále a finále ........... 38
5.2.2 Porovnávání v ukončení rozeher ............................................................................................... 38
5.2.3 Porovnání tempa hry................................................................................................................. 39
5.3 JEDNOTLIVÁ UTKÁNÍ ............................................................................................................................... 40
5.3.1 První kolo ................................................................................................................................... 40
5.3.2 Osmifinále ................................................................................................................................. 43
5.3.3 Čtvrtfinále.................................................................................................................................. 45
5.3.4 Semifinále .................................................................................................................................. 47
5.3.5 Finále ......................................................................................................................................... 49
6 DISKUSE ...................................................................................................................................... 50
7 ZÁVĚR ......................................................................................................................................... 53
POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE ..................................................................................................... 54
SEZNAM OBRÁZKŮ ......................................................................................................................... 57
SEZNAM TABULEK .......................................................................................................................... 57
9
Seznam pojmů: WTA – zkratka pro Asociaci tenisových profesionálek.
Herní situace – konkrétní úsek sportovního boje, kde se střetávají zájmy osob v ní
zúčastněných (Carboch, 2011).
Podání – úvodní úder každé rozehry. Zpravidla hráč udeří míč nad hlavou s cílem zasažení
správného soupeřova pole (Carboch, 2011).
Příjem podání – druhý úder rozehry. Úder, kterým se hráč snaží odehrát soupečovo podání
a vrátit míč zpět do jeho vymezeného pole (Carboch, 2011)
Grand Slam – čtyři největší turnaje v tenise – Australien Open, Wimbledon, French Open
a US Open
s – sekunda
Prague Open – profesionální turnaj žen i mužů hraný v Praze.
10
1 Úvod
Tenis a tenisová hra se neustále mění. Příčinou změny jsou především vlivy
nových technologií a účinnější tréninkové metody. Tenis se díky tomu neustále zrychluje,
a tím pádem se zvětšuje konkurenční boj na profesionálních tenisových okruzích.
Tenis je pro mě osobně sport, který je pro mě velmi náročný, především kvůli
extrémnímu fyzickému, a především psychickému zatížení. Tento sport mi mnoho dal a
naučil mě daleko více než jen odrážení míčků raketou.
Téma mé práce je Tempo hry v tenise na Prague Open 2021 v kategorii ženy.
Toto téma jsem si vybrala především díky mému vedoucímu práce Mgr. Tomášovi
Kočíbovi. Po výběru tématu jsme společně určili samotný obsah, typ měření, počet
měřených zápasů, bodů a samotné vyhodnocování.
Teoretickou část jsem rozdělila na šest podkapitol, které zahrnují charakteristiku
tenisu a historii tenisu, která je zaměřená na vývoj tenisu až do současnosti, poté jsem se
zaměřila na základní pravidla tenisu a všechny možné druhy dvorců. Následovně jsem si
detailněji přiblížila faktory sportovní výkonnosti v tenise, které jsem rozdělila na
somatické, kondiční (silové, vytrvalostní, rychlostní a koordinační), psychické,
technické, kde jsem pouze stručně shrnula základní údery tenisu jako je podání, příjem,
forhend, bekhend a poslední faktory jsou taktické. Poslední podkapitolu v teoretické části
tvoří tempo hry, jeho charakteristika a slouží především jako podklad k výzkumné části.
Výzkumnou část jsem taktéž rozdělila do několika podkapitol. Konkrétně na tři.
První z podkapitol tvoří celkové shrnutí všech utkání na Prague Open 2021, kde jsem
porovnávala analyzované výsledky všech deseti utkáních dohromady. Pro porovnávání
byly zvoleny tyto parametry: doba trvání rozehry, počet úderů v rozehře, čas mezi
rozehrami a tempo hry. Následující podkapitola navazuje na porovnávání mezi prvními a
závěrečnými koly turnaje. Zde jsem se především zaměřila na porovnávání výsledků.
Toto srovnávání výsledků nám ukáže, jaké jsou délky rozeher, počty úderů, doby mezi
rozehrami a tempa hry mezi utkáními. A poslední podkapitolu tvoří jednotlivé utkání,
které jsou graficky znázorněny a popsány.
11
2 Teoretická část
Teoretickou část jsem rozdělila do šesti podkapitol. Na charakteristiku tenisu,
historii, pravidla tenisu, druhy dvorců, faktory sportovní výkonnosti v tenise a tempo hry
v tenise.
2.1. Charakteristika tenisu Tenis je jeden z nejpopulárnějších a nejrozšířenějších sportů na světě. Počet hráčů,
kteří se mu pravidelně věnují překročil přes 30 milionů (Jankovský, 2002). Tenis je sport
individuální a řadí se k síťovým sportovním hrám. Úkolem hráče v tenise je zahrát míč
tenisovou raketou tak, aby soupeř míč nemohl odehrát zpět nebo aby mu odehrání míče
dělalo co největší potíže.
Pohyby hráče na hřišti mají acyklický charakter. Neustále dochází ke střídání
pohybů např.: starty, zastavení, změny směru, pády, obraty a mnoho dalších. Při tenise
hrají rychlostní schopnosti a rychlost reakce důležitou roli.
Tenis se představuje jak energetickým výdejem, tak tepovou frekvencí, činností
se střední intenzitou zatížení, vyskytuje se však zatížení submaximální až maximální
(Jankovský, 2002).
Mnozí autoři jako Crespo & Miley (2002), Choutka & Dovalil (1991) a mnoho
dalších se shodli na vrcholové výkonnosti v tenise. Tvrdí, že se pohybuje ve věku 22-27
let u mužů a 20-25 let u žen. Autoři také uvádějí doporučený věk k specializovanému
tréninku, který je v rozmezí 12-14 let u mužů a 11-13 let u žen.
Tenis patří mezi sport, který není vhodný pro všechny, a to především kvůli
poruchám vývoje páteře, deviaci páteře, kloubní instabilitě, nadváze, oběhové
insuficienci a mnoho dalším problémům. Jako další nevýhodu v tenise považuji
jednostrannost. Jednostrannost především na dominantní polovinu těla. Dochází tak k
asymetrii, což může vést až k vážnému zranění. Proto by se měla v tenise využívat
kompenzační cvičení. Pokud tomu tak nebude, může dojít k přetížení axiálních struktur.
Tenis má ale i své výhody. Jednou z výhod je individuální určení změny hry. V
tréninku lze měnit délku, intenzitu, a i charakter hry. Jako další výhodu v tenise považuji
působení na aerobní vytrvalost, anaerobní metabolismus, rychlost, rychlostní sílu,
vytrvalost a také obratnost. (Šiman, 2020) Tenis dobře ovlivňuje tělesnou kondici a v
porovnání s jinými sportu, v tenise dochází k malému množství zranění. Na hráče tenisu
jsou kladeny jak fyzické nároky, tak taktéž i psychické.
12
2.2. Historie tenisu Tenis pochází z dlouholeté a bohaté historie. Počátky tenisové hry spadají až do
starověkého Říma, kde Římané hráli hru zvanou trigon, která byla založena na podobném
principu, hráči odehrávali těžkými dřevěnými pálkami míče, které byly plněny fíkovými
zrny (Linhartová, 2009).
Původně se tenis ve 14.století začal hrát holou dlaní. Byla to hra bez raket a
nazývala se jeu de paume, však v 19. století byla tato hra nazývaná zjednodušeně lawn
tennis. V překladu to znamenalo trávníkový tenis. Ve hře lawn tennis byly původně
branky, ty však byly nahrazeny základními čarami, což se pak rozšířilo po celém světě.
Od 16. století se začaly používat rakety, v červenci roku 1877 ve Wimbledonu. Tento
turnaj pak pořádali každý rok s úctou a tradicí pod jménem „Tenisové mistrovství na
trávnících All England ve Wimbledonu‘‘. Tento turnaj dnes známe jen pod názvem
Wimbledon. Od roku 1900 se každý rok také pořádala jedna z nejpopulárnějších soutěží
družstev Davisův pohár (Linhartová, 2009). Tenis se brzy stal jedním z nepopulárnějších
sportů jak v Evropě, tak ve světě. Tenis byl v olympijském programu v roce 1896, poté
však byl vyřazen, ale roku 1988 byl zpět zařazen mezi olympijské sporty. V roce 1913
byla založena mezinárodní tenisová organizace Federation International de Lawn Tennis
(LIFT), která byla v roce 1977 přejmenována na International Tennis Federation (ITF)
(Linhartová, 2009).
Tenis se postupem času začal zrychlovat. Důvodem zrychlení byly především
rakety, které se vylepšovaly. Jako první byly rakety dřevěné, které však měly za nevýhody
velkou hmotnost a malou tuhost rámu ve zkrutu, roku 1690 se přešlo na kovové rakety,
netrvalo však dlouho a kovové rakety nahradil lehčí a silnější materiál – grafit, boron a
především kompozitní materiály. Kompozitní tenisové rakety přiměly, aby hráči začali
hrát mnohem tvrději a přesněji. Od devadesátých let se rakety vyráběli z nejmodernějšího
materiálů jako jsou keramické, kevlar, titan v kombinaci s grafitem. Tenisové rakety jsou
jedním z důvodů zrychlení tempa hry a obecně hry celkově.
2.2.1. Historie tenisu v České republice
První turnaj v Čechách se hrál roku 1879 v parku knížat Kinských v Chocni a roku
1893 vznikl první český tenisový klub na Štvanici s názvem I.ČLTK Praha (Český lawn
tenisový klub). Roku 1906 byla založena Česká lawn tenisová organizace a předsedou
13
této organizace se stal člen klubu Dr. Václav Duras. V roce 1919 byla založena
Československá tenisová asociace a rok poté (1920) se na dvorcích I.ČLTK odehrálo
první mistrovství Československé republiky. Vítězem se stal Ing. Ladislav Žemla. Roku
1921 se ČSR poprvé účastnila Davisova poháru, družstvo bylo obsazeno převážně z hráčů
I.ČSR a prohrálo s Belgií 2:3 (Jankovský, 2002). Poté se během první a druhé světové
války tenisové turnaje nekonaly, obnoveny byly až od roku 1946.
Mezi velký úspěch v soutěži družstev byl náš postup do finále Davisova poháru
roku 1975, kde nás Švédsko porazilo 2:3. Další úspěch neslo vítězství družstev v roce
1980, kdy jsme ve finále porazili Itálii 4:1 (Jankovský, 2002). Další vítězství v českém
tenisu nese P. Kordy na Australian Open a J. Novotný ve Wimbledonu (Linhartová,
2009).
Z novodobého hlediska historie máme na kontě za Českou republiku také několik
titulů. V roce 2012 Česká republika zvítězila ve finále Davisova poháru proti Španělsku
ve výsledku 3:2 a rok poté Češi obhájili výhru proti Srbsku stejným výsledkem 3:2.
Mezi úspěšné tenisty České republiky patří např. Ivan Lendl, Tomáš Berdych,
Radek Štěpánek, Petra Kvitová, Karolína Plíšková, Barbora Krejčíková a mnoho dalších.
2.3. Pravidla tenisu Tenis je hra síťového typu a cílem této hry je dostat míč na soupeřovu polovinu
tak, aby soupeř míč nevybral, nedoběhl, popřípadě aby mu vrácení míče dělalo potíže.
Hra začíná podáním, které se provádí od základní čáry. Tenisové utkání mohou
hrát dva hráči, jeden proti jednomu (dvouhra) nebo čtyři hráči dva proti dvěma (čtyřhra).
Délka tenisového kutru na dvouhru je 23,77 m a na šířku 8,23 m. Na čtyřhru je kurt
zvětšený o pruh, který je 1,37 m široký. Síť visí na dvou sloupcích a výška sítě u sloupků
je 1,07 m a uprostřed je stažená popruhem. Všechny rozměry dvorce jsou znázorněny na
obrázku č.1. (ČTS, 2017)
Tenisové utkání hrají muži na tři vítězné sety a ženy na dva. Hráč vyhraje sadu
(set) tehdy, když dosáhne šesti vyhraných gamů. Pokud je stav 5:5, hraje se do stavu 7:5,
pokud však bude stav 6:6, o vítězi rozhodne tie-break. Tie-break je hra, která je do sedmi
bodů, a body se počítají 1, 2, 3 atd. Hráč, který je na řadě s podáním podává jen jednu
rozehru, poté se hráči střídají po dvou rozehrách. Pokud nastane stav v tie-breaku 6:6,
musí jeden z hráčů vyhrát o dva body. Počítání v klasické tenisové hře je následovné:
první bod: 15, druhý bod 30, třetí bod 40, pokud hráč získá čtvrtý bod, vyhrává gem.
14
Pokud je ale stav 40:40, nazýváme ho „shoda“, hráč opět musí vyhrát dva míče za sebou,
aby mohl vyhrát gem neboli sadu. Pokud hráč za stavu 40:40 vyhraje míč, má „výhodu“
a pokud vyhraje další míč tudíž druhý v řadě, získává gem. Jestli naopak za „výhody“
vyhraje soupeř, stav se vrací do „shody“.
Pravidla tenisu a popis dvorce, jak je velký, výška sítě a mnoho dalších údajů
ovlivňují tempo hry. Kdyby tenisový dvorec měl menší vzdálenost, tempo hry by bylo
rychlejší to samá platí opačně, pokud by byl dvorec větší tempo hry by bylo pomalejší.
Obrázek č.1 – Rozměry dvorce (ČTS, 2017)
15
2.4. Druhy dvorců Každý tenisový dvorec má své kladné i záporné stránky. Přirozeně každému hráči
vyhovuje jiný dvorec. Máme čtyři druhy tenisových dvorců.
1. Antukový: Jedná se o drcené cihly či štěrk. Tento povrch je jeden z nejčastějších
povrchů v České republice. Je oblíbený především u hráčů, kteří nepreferují
agresivní hru. Míč odskakuje na tomto povrchu pomaleji, tím pádem jsou rozehry
delší a pro diváky je hra příjemnější na pohled. Tento povrch má jednu z výhod,
a to takovou, že hráči se můžou klouzat. Na antukovém povrchu se hraje známý
turnaj jako je French Open.
2. Travnatý: Základem tohoto povrchu je jílek. Nejvíce se travnatý povrch objevuje
v Anglii. Je to povrch, který zrychluje hru a nejvíce ho preferují hráči se silným
podáním. Nevýhodou travnatých dvorců je jejich náročná údržba. Travnatý
povrch je typický pro Wimbledon.
3. Betonový: Tento povrch je především v halách a nejvíce se vyskytuje v Americe.
Na údržbu je nenáročný, ale po zdravotní stránce není vhodný. Betonový povrch
je například na Australian Open.
4. Umělé povrchy: Umělé povrchy mají jedno společné a to, že se nacházejí v
halách.
Každý umělý povrch se liší ve vlastnostech a v rychlosti. Proto se tempo hry na
každém dvorci bude lišit.
16
2.5. Faktory sportovní výkonnosti v tenise Faktory sportovní výkonnosti v tenise jsou rozdělené na pět podkapitol. Tyto
kapitoly se nazývají faktory somatické, psychické, taktické, technické a kondiční, které
se dále dělá na silové, vytrvalostní, rychlostní a koordinační.
2.5.1. Somatické faktory
Somatické faktory jsou charakteristické především hmotností a výškou, ty se
nejsnáze měří. Dalšími charakteristickými složkami jsou: délka jednotlivých segmentů
těla, tělesný typ a složení těla. Složení těla udává poměr mezi svalem a tukovou tkání,
neboli mezi aktivní a pasivní tělesnou hmotou. Tento poměr je důležitý pro určení
somatotypu. Pokud je somatotyp určen, je mnohem snadnější stanovit jisté předpoklady
pro sportovní činnosti. U somatotypu lze určit tři hlavní typy: ektomorf, mezomorf a
endomorf. Typy nemusejí být samostatné, ale mohou být nakombinované jako například
mezomorfní – endomorf (Dovalil et al., 2012).
Tělesná výška má vliv především na motoriku a koordinaci hráče. Z toho vyplývá,
že hráči, kteří jsou menšího vzrůstu, jsou na dvorcích mrštnější, obratnější a dokážou
vytvořit vyšší frekvenci jakéhokoliv pohybu, především kroků. V porovnání s vyššími
hráči, kteří nedokážou dosáhnout takové obratnosti a rychlosti. Není však vyloučené, že
hráči s rozdílnou výškou by nemohli být na stejné dovednostní a motorické úrovni. Pokud
by tomu tak bylo, tak vyšší hráč má jistou herní výhodu (Bollettieriho, 2017).
V jedné studii (Vasilios a Tsigelidou, 2018) se porovnávaly antropometrické
charakteristiky u chlapců a dívek v juniorské kategorii. Porovnával se BMI index,
procento tuku v těle a délka končetin. Výsledky u zúčastněných nezaznamenaly výrazný
rozdíl mezi somatotypem a výkonem. Dokonce děti, které měly nadváhu podávaly skvělé
výkony. Tudíž výsledky utvrdily tvrzení. Vyšší atletické typy budou podávat lepší výkony
proti soupeřům, kteří budou mít nižší postavu, protože vyšší atletické typy se budou snažit
využít své dlouhé končetiny a svou výšku pro pokrytí celého kurtu. Naopak vzrůstově
menší atletické typy budou mít lepší rovnováhu a budou rychlejší. Statné typy budou
překonávat větší zátěž oproti méně statným, kteří budou flexibilnější a rychlejší.
17
Výška má velký vliv na realizaci úderů. Vyšší hráči dokážou pokrýt větší plochu
kurtu především při postupu na síť, smeči a voleii (Schonborn, 2008). Pokud je hráč
vyššího vzrůstu, má velikou výhodu v podání. Míč zasahuje v mnohem vyšším bodě než
ostatní hráči, tím pádem se mu zvětšuje plocha pro umístění podání a také má větší rozsah
úhlu. Všechny tyto výhody se nabízejí k úspěšnému podání s vyšší rychlostí letícího míče.
Tělesná výška nemá jen výhody, ale také nevýhody. Jednou z nevýhod je hra ve ztížených
situacích například údery v obtížné situaci, kdy je hlavním faktorem rovnováha, podání
nebo prohoz. To už však souvisí opět s koordinací vyšších hráčů, která je na nižší úrovni
než u hráčů s nižší tělesnou výškou. Vše však souvisí s rozvržením taktických řešení.
Volba a realizace taktických řešení v utkání s tělesnou výškou značně souvisí (Vaverka a
Černošek, 2007).
Vaverka rozdělil tři varianty herního stylu podle tělesné výšky:
• Do 1,80 m – Dominuje všestrannost a přesnost úderů. Na vysoké úrovni je
rychlost, obratnost a akcelerace. Příkladem jsou Simona Halep s 1,68 m a David
Ferrer, který měří 1,75 m.
• 1,80 m až 1,90 m – Tuto výšky uvádí jako optimální pro tenistu. Hráč má rychlost,
akceleraci i obratnosti na vysoké úrovni a pohybové předpoklady umožňují hráči
pohyb po celém dvorci. Příkladem jsou Osaka Naomi s 1,80 m, Petra Kvitová s
1,82 m a Rafael Nadal s 1,85 m.
• Nad 1,90 m – Mezi dominantní úder patří první podání. Hráč je specifický tvrdými
údery od základní čáry a častou hrou na síti. Příkladem jsou Eva Hrdinová s 1,92
m a Ivo Karlovič, který měří 2,08 m.
Hmotnost hráčů se pohybuje u mužů v rozmezí 59-97 kg a u žen 50-79 kg. U
sportovců se však bere v potaz složení těla a jeho procentuální zastoupení tuku, nikoliv
jen váha s výškou (Vaverka a Černošek, 2007). Podle Vaverky a Černošky (2007) roste
nejen tělesná váha a výška, ale také váha segmentů těla, a to zapříčiňuje pomalejší
zahájení pohybů, to však neznamená, že hmotnost ovlivňuje techniku úderů.
Somatotyp tenistů by měl odpovídat ekto-mezomorfii. Somatotyp u žen by měl
být kolem 3,5 – endomorf, 3,5 – mezomorf a 3 – ektomorf. Tyto uvedená čísla jsou
průměry, ale existuje studie, která se detailněji zabývá antropometrickými daty v oblasti
tenisu a výsledky jsou všelijaké. Před mnoha lety v roce 1982 byla provedena studie mezi
18
tenisty, plavci a sportovci, kteří byli amatéři. Tato studie se zaměřovala na rozdíly mezi
flexibilitou, sílou a tělesnými parametry. Do této studie patřilo i zjišťování somatotypu u
tenistů ve věku 11 a 12 let. Jako výsledek se uvádějí tyto data: endomorf – 2,7, mezomorf
– 3,9 a ektomorf – 3,3. O 8 let později v roce 1900 byla opět provedena studie na tenistech
ve věku 11 a 12 let a bylo zjištěno, že byl vyšší podíl mezomorfní a ektomorfní složky:
endomorf – 2,3, mezomorf – 4,1 a ektomorf – 3,8. V roce 2007 byla studie provedena
opakovaně u hráčů tenisu ve stejném věku, ale výsledky vyšly jinak. U mužů výsledky
odpovídaly vysoké mezomorfii: endomorf - 2,4, mezomorf – 5,2, ektomorf – 2,9. U žen
somatotypy směřovaly spíše k endomezomorfii. Zjištěná data tenistů ve věku 11 a 12 let
z roku 2007 jsou vyznačeny na obrázku č.2
Obrázek č.2 - somatotyp elitních tenistů (Sanchez-Munoz a kol., 2007)
Somatotyp byl dříve vyrovnaný, to mimo jiné, protože hra byla pomalejší a
klidnější. Postupem času se hra začala zrychlovat a požadavky se zvyšovaly na rychlost
úderů, pohybů a svalovou sílu. Tréninkové metody se změnily, zpřísnily a začala se
zvyšovat razantnost úderů a zápasů. V této době svalová složka převahuje nad ostatními
a podle Kretschmera jsou tenisti atletickými typy. Vše záleží na tom, zda jsou studie
zaměřený na profesionální hráče tenisu nebo amatéry. U profesionálních hráčů bude více
mezomorfní složky než u amatérů, což není překvapením.
19
2.5.2. Kondiční faktory Mezi kondiční faktory patří pohybové schopnosti, které se rozdělují na silové,
vytrvalostní, rychlostní a koordinační. Tyto schopnosti řádně ovlivňují výkon v tenise.
V tenise hraje hlavní roli obratnost, která se pojí ke koordinačním schopnostem. Úroveň
těchto schopností je závislá na fyziologických základech. Mezi prvotní ukazatele
kondičních faktorů patří možnosti energetických systémů, které zajišťují potřebné
dodávání energie pro realizaci pohybových činností (Dovalil et al, 2012).
2.5.2.1. Silové schopnosti
Silové schopnosti neboli síla, jsou součástí důležité složky tělesné zdatnosti.
Silové schopnosti jsou definované jako překonávání vnějšího odporu svalovou kontrakcí
(stahem svalu). Podle způsobu zapojení svalových skupin a svalové kontrakce můžeme
provést základní dělení síly na statickou a dynamickou (Měkota a Novosad, 2005).
1. Statická síla / izometrická síla
Při svalové činnosti dochází ke změně ve zvýšení napětí, ale nedochází ke změně
délky svalu. Jako ukázkový příklad je držení rakety ve výměně, kdy svaly předloktí
udržují napětí pro úchop při úderu (Severa, 1997). Jako dalším příkladem je střehové
postavení ve svalech dolních končetin.
2. Dynamická síla / izotonická síla
Při této síle naopak dochází ke změně délky svalu, ale napětí svalu se nemění.
Tato síla se projevuje rychlými pohyby a dále se dělí podle využití svalové práce a
způsobu uvolňování energie podle Měkoty a Novosada (2005) na:
• Maximální sílu – tvoří základní silový potenciál a je to největší možná síla, kterou
lze provést.
• Rychlou sílu – Při této síle, jde o efektivní zvládnutí techniky a o to dosáhnout co
největšího impulzu za co nejkratší čas. Dále se tato síla dělí na sílu startovní a
explozivní. Startovní síla je počáteční síla, která je dosažena do 50 m/s, což
znamená v co nejkratším časovém úseku. Explozivní síla je schopnost vyvinout
maximální zrychlení v časovém intervalu delším než 300 m/s.
• Vytrvalostní sílu – Vytrvalost je potřeba pro schopnost odehrát celé utkání stejnou
intenzitou (Höhm, 1982).
20
2.5.2.2. Vytrvalostní schopnosti Vytrvalost je chápána jako odolnost vůči únavě a dlouhodobému provádění dané
činnosti. Je to základ pro každou dlouhotrvající činnost. Pro hráče tenisu je vytrvalost
základní předpoklad, aby byli schopni uhrát zápas bez snížení výkonu. Zápas může trvat
i delší časový úsek, především u mužů. Tenisová hra se postupem času zrychlila a aby
hráč obstál, musí dosahovat potřebné úrovně vytrvalosti.
Podmiňujícími předpoklady pro úroveň vytrvalosti jsou genetické a somatotypní,
do kterých spadá zastoupení bílých neboli pomalých vláken, účinnost systému
zabezpečující transport, výměna kyslíku a oxidu uhličitého, automatizace pohybových
dovedností s vysokou úrovní osvojení u realizovaných pohybových činností (Perič,
Dovalil, 2010).
Členění vytrvalosti podle délky trvání: (Měkota a Novosad, 2005; Perič a Dovalil,
2010)
• rychlostní – doba trvání je 20 sekund, energie je zajišťovaná pomocí anaerobní
alaktátové zóny ATP-CP.
• krátkodobá – doba trvání je 2-3 minuty a energie je zajišťovaná pomocí anaerobně
laktátové zóny.
• střednědobá – doba trvání je zhruba 3-8 minut a energie je zajišťovaná jak
anaerobními, tak aerobními procesy. Doba zatížení je poměrně dlouhá a intenzita
je vysoká, proto se zapojují všechny typy svalových vláken.
• Dlouhodobá – doba trvání je od 10 minut do několika hodin a energie je
zajišťovaná aerobními procesy.
21
2.5.2.3. Rychlostní schopnosti Rychlostní schopnosti umožňují vykonávat pohybovou činnost v krátkém
časovém úseku. Doba trvání je max. 20 sekund. Rychlé střídání kontrakce a relaxace
svalového vlákna umožňuje nervosvalové koordinace. Tyto svalová vlákna se dělí na
červená neboli pomalá vlákna a bílá neboli rychlá. Červená vlákna umožňují delší práci
s pomalou kontrakcí, kdežto bílá vlákna zvládají práci rychleji, ale pouze v krátkém
časovém úseku (Perič a Dovalil, 2010).
Dělení rychlosti podle Periče a Dovalila (2010):
• Rychlost reakce – Je to určitý časový úsek mezi podnětem a začátkem pohybu.
Tato doba reakce je důležitá pro výslednou rychlost provedení pohybu, obzvlášť
v krátkých časových úsecích. V tenise rychlost reakce zkracují především
zkušenosti a taktická připravenost. Pokud jsou hráči tenisu vnímaví, tak můžou
reagovat na konkrétní podněty s předstihem a tím časový úsek reakce zkrátí.
• Rychlost jednotlivého pohybu (acyklická) – Jedná se o pohyby, na které nepůsobí
žádný nebo minimální vnější odpor. Pohyby jsou prováděné maximálním úsilím,
a hráči se snaží dosáhnout nejvyšší rychlosti, té však může dopomoci výbušná
síla, která napomáhá ke zrychlení jednotlivého pohybu.
• Rychlost komplexního pohybového projevu (cyklická) – lokomoce –
charakteristické pro tuto rychlost je využití energetického krytí. Lokomoce se
dělí na rychlost akcelerační, frekvenční a změny pohybu.
Hráč tenisu klade důraz na rozvoj všech rychlostních schopností. V tenisové hře
se objevují krátké sprinty s různými změny směrů, intenzity, dynamiky a proměnlivé
podmínky. Rychlost pohybu při úderech je závislá na rychlosti reakce a anticipaci,
vede k pohybu s rovnoměrným zrychlením (Severa, 1997).
Schonborn (2008) uvádí, že rychlost pohybu s koordinací patří v tenise mezi
rozhodující faktory v herní situaci. Hráč musí reagovat na herní situace (reakční
rychlost), přičemž také musí ovládat pohyb vlastního těla a také pohyb rakety, která
se pohybuje v různých směrech (frekvenční rychlost). Jako další, co musí hráč tenisu
zvládnout, jsou krátké sprinty se změnami směru, vybíhání a také brždění (rychlá a
reaktivní síla).
22
2.5.2.4. Koordinační schopnosti Koordinační schopnosti patří v tenise mezi jedny z nejdůležitějších, propojují tak
ostatní schopnosti, které jsou v tenise důležité. Podle Zálabské (2017) se rozlišují na
kinesteticko-diferenciační (ty nám ovlivňují, jak bude míč trefen středem rakety),
prostorově-orientační (už podle názvu jde vidět, že jsou zaměřené na orientaci na kurtě a
v čase), reakční (umožňují hráči rychle reagovat na let míčku, na protihráče a vnější
podmínky), rovnovážné (zaměřují se na postavení hráče k úderu a jeho provedení),
rytmické (jsou soustředěné na tempo hry hráče a jeho udržení, na změny rytmu a na
celkové sladění pohybů) a jako poslední udržování pohybů a schopnost jejich přestavby
(čímž se myslí, koordinace celého těla) (Zalabská, 2017).
Pro tenistu je zásadní vysoká úroveň pohybových schopností. Tato vysoká úroveň
napomáhá tenistům lépe odolat únavě, zrychlovat regeneraci, udržet psychickou odolnost
jak před, tak během utkání a podávat co nejlepší výkony. Ve studii, kterou se zabýval
Pereira et al. (2017) se zjistilo, že hráči dovedou udržet koordinovaný vzorec podání a
příjmu jak v prvním, tak ve druhém
setu na stejné úrovni. Nedostatečná úroveň koordinačních schopností zvyšuje riziko
vzniku zranění, a snižuje tak výkon hráče. (Schonborn, 2008). Mezi nejdůležitější
komponenty pro výkon v tenise jsou považovány koordinace, výbušná síla, obratnost, a
rychlost reakce.
Obrázek č.3 - procentuální zastoupení důležitých komponentů pro prodání tenisového
výkonu (Crespo a Miley, 2002).
23
Jak můžeme vidět na obr. 3, koordinace je zastoupená na grafu nejvíce. Následuje
ji však hned obratnost a výbušná síla. Schonborn (2008) tvrdí, že výbušná síla je rovněž
tak důležitá, především při realizaci tenisových úderů a při startech za míči. Maximální
síla však v tenise nehraje žádnou důležitou roli. Rychlost reakce rozhoduje o tom, jak
ideálně bude míč odehrán z rakety. Samozřejmě to není jediný podnět, na který je rychlost
reakce zaměřena, patří do toho i změny směru vlivem rotace.
2.5.3. Psychické faktory
Psychické faktory jsou jedny z faktorů, které obzvlášť rozhodují o výkonu v tenise.
Tyto faktory podle Schonborna (2008) ovlivňují výkon na 90 %. Crespo a Miley (2002)
uvádějí, že pocit úzkosti se dostaví v zápase tehdy, až samotný hráč začne pochybovat
sám o sobě. Nejčastěji k těmto pocitům dochází v důležitých situacích zápasu. Jako
velmi důležitou složku uvádí pozornost, která řídí soustředění na hru tak, aby hráče
nerušily žádné vnější vlivy, které by mohly mít dopad na hráčovo výkon. Ztráta může
nastat z důvodů vyčerpání hráče, jak psychického, tak fyzického, což má také dopad na
zhoršení jednotlivých úderů a s tím přichází i více nevynucených chyb. Dalším
důležitým psychickým faktorem v tenise je motivace. Dále Crespo a Miley (2002)
rozdělují motivaci do čtyř kategorií:
• Negativní motivace – Hráč má už předem obavy z prohraného zápasu
• Nedostatečná motivace – Hráč do tenisu plete své osobní problémy, a mají tak
dopad na jeho výkon
• Falešná motivace – Hráč je motivovaný pouze tím, aby nebyl potrestán v případě,
že by došlo k prohře
• Přílišná motivace – Hráč vidí z výhry jen finanční odměnu, nikoliv potěšení a
radost
Stojan (1991) na obrázku č. 4 uvádí čtyři pocity, které hráč během tenisu zažívá.
Obrázek č. 4 - Rozdělení aspirační úrovně hráčů v zápase (Stojan, 1991, str. 68)
24
Mnozí autoři uvádí, že veškeré tyto stavy dokáže trenér pozitivně ovlivnit např.: řeší
se svěřencem slabé stránky protihráče. Příliš nízká aspirační úroveň postupně snižuje
úsilí hráče o veškerou snahu, naopak vysoká aspirační úroveň vede k negativnímu
ovlivnění psychiky, převážně proto, že dojde k rozdílu mezi přáním hráče a reálnými
možnostmi.
Krane a Williams (2010) zkoumali aspekty vrcholové výkonnosti tenistů. Tyto
psychologické charakteristiky se pojily s úspěchem výkonu elitních tenistů. Mezi
charakteristiky spadá sebevědomí, schopnost vyrovnat se se stresem, pozitivní
přístup, schopnost kontrolovat své emoce, zůstat soustředěný po celou dobu a mnoho
dalších.
Podle Harmisona (2011) mohou sportovní psychologové pomoci k ideálnímu
emočnímu profilu sportovce.
2.5.4. Technické faktory Pokud hráč chce dosáhnout vysoké úrovně v technice, musí spojit všechny své
tělesné i kognitivní předpoklady. Každý úder má svoji danou techniku, který propojuje
běh, skok, skluz a umístění míče přes síť. Vyšší úroveň technických dovedností má za
následek optimální způsob pohybu, přesnost úderu a zvládnutí rychlého tempa hry
(Jankovský, 2002). Technika, která především tvoří hru je technika úderová. V této
technice hrají důležitou roli tři aspekty. Za prvé technika, která je spjatá s pohybem, za
druhé technika, která je vnímaná jako komplex částí pohybů spolu s pohyby a za třetí
řešení situačních úkolů ve spojení s technikou. Technika, která je osobitá se nazývá styl.
Dovalil (2002) rozdělil techniku z různých sportovních odvětví na čtyři skupiny:
1.skupina – je charakteristická jednoduchou technikou, která určuje výkon.
Obsahuje málo dovedností a je založena na standartním provedení cyklických a
acyklických činností jako např.: plavání, klasický běh a mnoho dalších.
2. skupina – je naopak charakteristická složitým provedením techniky s velkým
obsahem dovedností cyklického a acyklického charakteru, které jsou propojené.
Zaměřuje se především na přesnost provedení. Rušivé vlivy se vyskytují minimálně.
Např.: krasobruslení, gymnastika atd.
3.skupina – Opět je charakteristická složitou technikou a velkým množstvím
dovedností. Liší se od 2. skupiny velkým vlivem vnějšího prostředí, jako příklad může
být: kanoistika, běžky atd.
25
4.skupina – Obsahuje velké množství dovedností ve vysoce proměnlivých
podmínkách soutěže (proti soupeřům). Částečně se vyskytuje vliv vnějšího prostředí,
realizují se taktické záměry a charakter je jak akční, tak reakční. Ukázkový příklad je
tenis. Tenis je charakteristický proměnlivými podmínkami, hráči musí být připraveni na
všechno. Počasí, při kterém je tenis hraný je nevyzpytatelné, může být velké teplo, pršet,
silný vítr, prostě jakékoliv.
Podle Schonborna (2006) jsou čtyři hlavní body tenisové techniky, které ovlivňují
herní výkon a jsou propojeny se všemi faktory sportovního výkonu.
• Práce nohou – je velmi podstatná v tenise, díky ní lze zaujmout adekvátní
vzdálenost od míče pro zrealizování úderu. Je tedy zásadní pro pohyb a rychlost
hráče po dvorci. Většinou hráči používají systém tří kroků, kdy třetí krok je
úderový a slouží pro stabilní odehrání úderu.
• Optimální vzdálenost těla od zásahu míče – rovnováha je zásadní pro udržení
optimální vzdálenosti těla od míče. Pokud je špatná vzdálenost těla od zásahu
míče, je více pravděpodobné, že dojde k chybě. Pokud k chybě nedojde, dochází
však k obtížnějšímu zpracování míče.
• Optimální bod zásahu míče – K tomu je potřeba správná technika držení rakety.
Ta je důležitá pro zasažení míče před tělem, kde dochází k přesunu energie.
Kontakt rakety s míčem trvá zhruba 5 ms, a tak nejde v takovém krátkém čase
změnit průběh zásahu.
• Švih – Pro přenos veškeré síly je potřeba uvolnění švihu, který povoluje využít
rotační svaly trupu. Negativní svalové napětí může být způsobeno psychikou či
nedostatečnou koordinační přípravou.
Mezi nejdůležitější a nejzákladnější údery v tenise patří podání,
příjem podání, forhend a bekhend.
2.5.4.1 Podání
Podání, také nazýváno jako servis, je jediný úder, kterým začíná hra. Je to jeden
z úderů, kterým hráč neodehrává soupeřův míč. Podání je jediný úder, který si nadhazuje
sám hráč. Je možné ho dovést téměř k dokonalosti. Podání se pravidelně střídá zleva a
26
zprava, můžeme ho rozdělit na čtyři typy: přímé, s horní rotací, s boční rotací a s
kombinovanou rotací (Linhartová, 2009).
1. Přímé podání – To je podání, které se hraje bez rotace, a tudíž je velmi obtížné
kontrolovat směr jeho letu. Protože nemá rotaci, dosahuje toto podání nejvyšší
možné rychlosti.
2. Podání s horní rotací – s touto rotací je míč přesnější a lze ho kontrolovat, ale
nedosahuje takové rychlosti. Po dopadu míč odskakuje vysoko.
3. Podání s boční rotací – Toto podání je obtížné v odehrání, protože po dopadu
odskakuje do strany.
4. Podání s kombinovanou rotací – Míč má horní i boční rotaci, tudíž míč odskakuje
vysoko i do strany. Toto podání je velmi obtížné pro ritternujícího.
Podání se dělí také podle umístění: ven z dvorce, na střed dvorce a na tělo soupeře.
Mezi nejčastější chyby, které se vyskytují při podání patří: práce nohou, špatný nadhoz,
špatné držení rakety, čelní postavení (Koromházová a Linhartová, 2008).
2.5.4.2 Příjem podání
Nejčastějším úderem v utkání hned po podání je příjem. V porovnání s podáním je na
příjem podání velmi krátký časový úsek a čas na určení směru míče. Příjem podání závisí
na několika faktorech:
• na rychlosti a rotaci míče
• na umístění podání
• na hráči – zda zvolí nabíhání na síť, nebo ne
Příjem podání se dále dělí na útočný a obranný (Linhartová, 2009; Crespo a Miley,
2002).
1. útočný příjem podání – Hráč se tímto úderem snaží získat převahu nad zbytkem
rozehry. Tento úder se využívá především při pomalém prvním nebo pomalém
druhém podání.
27
2. obranný příjem podání – Cílem obranného příjmu podání je snažit se udržet míč
v rozehře. Využívá se především při rychlém prvním podání, kdy se hráč snaží
vrátit míč do dvorce.
2.5.4.2 Forhend
Forhend je jedním z nejdůležitějších úderů, které se hrají od základní čáry. Patří taky
mezi velmi oblíbený úder. Forhend se hraje převážně jednoruč, ale jsou i tací, kteří ho
hrají obouruč například Monika Selešová. Hraje se po odrazu ze země na pravé straně od
těla u praváků a na levé straně u leváků. Každý hráč by se měl naučit zahrát forhend jistě
a tvrdě v obranných fázích hry, ale také agresivně a konzistentně při útoku (Applewhaite,
2005).
Můžeme ho rozlišit na forhend s rotací (horní nebo dolní) a forhend bez rotace. Pokud
však hráč zahraje forhend v pohybu směrem vpřed a nabíhá na síť, hovoříme o forhendu
nabíhaném neboli útočném.
2.5.4.3 Bekhend
Bekhend patří mezi druhý úder hned po forhendu, který se hraje po dopadu míče
na zem. Hraje se na opačné straně než forhend, takže praváci ho hrají na levé straně od
těla a leváci na pravé straně od těla. Bekhend je oproti forhendu složitější úder na naučení,
to hlavně kvůli koordinaci pohybů během jeho interpretace (Genevois, Reid, Rogowski
& Crespo, 2015). Tento úder se stejně jako forhend může hrát obouruč i jednoruč. V této
době existuje více hráčů, kteří hrají bekhend obouruč.
2.5.5. Taktické faktory Taktika je podle Mašky (1995) definována jako schopnost optimálního využití
vlastních předností a soupeřových nedostatků, vzhledem k okamžitým změnám hry
(Maška, 1995). Taktika nemůže fungovat bez základních znalostí techniky. Pokud však
dosáhne hráč adekvátní úrovně techniky, lze realizovat taktické řešení v utkáních. Podle
Stojana a Brabence (1999) se taktika rozděluje do čtyř pojetí: 1. Neudělat chybu, 2. Hrát
28
dlouhé údery k základní čáře, 3. Riskovat, 4. Donutit soupeře k chybě vlivem své hry.
Všechna tato rozdělení mají spojitost s herními styly, které individuálně hráči preferují.
Podle Schonborna (2012) se hráčské styly rozdělují do 3 skupin:
• Hráči, kteří preferují podání a volej – Tyto hráči jsou převážně vysocí a zvládnout
tak pokrýt co největší plochu dvorce. Jejich charakteristickou hrou jsou časté
náběhy na síť. Anticipaci a rychlé reakce mají na skvělé úrovni.
• Hráči, kteří jsou agresivní po celém dvorci – Mezi tyto hráče patří ti, kteří se
snadno přizpůsobí povrchu. Mezi jejich silné stránky patří údery od základní čáry
a příjem podání. Vynikají také v koordinačních schopnostech. Jejich hra bude
patřit k těm rychlejším.
• Hráči, kteří preferují hru od základní čáry – Hráči, kteří mají tento herní styl,
budou mít techniku na vysoké úrovni. Budou mít vynikající trpělivost a jejich
snahou bude udržet soupeře pod tlakem. Jejich tempo hry však bude pomalejší.
Pokud chceme dosáhnout vítězství, je pro nás taktika jedním z klíčových faktorů,
což znamená, že pokud chceme vyhrávat, musíme hrát na soupeře přesně to, co nemá rád
a zároveň hrát ty nejlepší údery, kterých jsme schopni.
Dovalil et al. (2002) rozděluje taktiku na několik fází: vznik situace, rozpoznání
situace, rozbor situace, návrh řešení, výběr řešení, provedení daného řešení a zpětná
vazba.
2.6. Tempo hry v tenise
Tempo hry nám udává, kolik mají hráči času na přípravu a odehrání míče. Jsou
různé metody, kterými se tempo hry měří. Tuto podkapitolu jsem rozdělila na dobu
trvání rozehry, čas mezi rozehrami a počet míčů rozehraných v rozehře.
2.6.1. Doba trvání rozehry Doba rozehry v tenise trvá zhruba 5 až 15 sekund a významným činitelem, který
tuto dobu ovlivňuje je povrch dvorce. Antukový dvorec má dobu rozehry 7 sekund a
rychlý dvorec 5 sekund (Crespo, Miley, 2002).
29
Nový výzkum, který prováděl Šiman (2018) zaznamenal dobu rozehry na
Wimbledonu 5,33 sekund. Ten samý výzkum prováděl Blau (2017), který došel k
průměrné době rozehry 7,18 sekund na French Open. Dalšími výsledky z výzkumu jsou
výsledky od Sklenáříka (2017), který uvádí v pozdějším výzkumu dobu rozehry 6,25
sekund. Tento výzkum byl analyzován na ATP turnaji v Milovicích (Sklenářík, 2020).
Moranteová a Broutherhood (2005) srovnávali, jaký je rozdíl v délce rozehry na
Australian Open a na Wimbledonu. Dobu trvání rozehry však sledoval i Schonborn
(1991). Zde v tabulce č.1 můžeme vidět rozdíly na jednotlivých površích.
Tabulka č. 1 - Délka rozehry u mužů a žen podle povrchů (Blau, 2017).
Jak můžeme vidět na první pohled, rozdíl mezi časovými hodnotami u travnatého
povrchu v kategorii muži je obrovský. Schonborn (1991) naměřil délku rozehry 2,7
sekund, kdežto Moranteová a Brotherhood naměřili délku rozehry 5,2 sekund. Další
zajímavostí, kterou můžeme vyčíst z tabulky je rozdíl mezi muži a ženami na travnatých
površích. Doba trvání rozehry u žen je 5,4 sekund, ale délka rozehry mužů je 2,7, což je
délka dvojnásobně kratší než u žen. Délku rozeher mají ženy oproti mužům delší na všech
površích. Z tabulky jasně vyplývá, že antuka je povrch pomalejší a rozehry, které byly
naměřené na antukovém povrchu jsou logicky delší.
2.6.2. Čas mezi rozehrami Tento čas udává údaje o délce odpočinku. Slouží k průběžné regeneraci během
zápasu. Čistý čas hry během zápasů je v průměru uváděn 20 % - 30 % z celého zápasu
například: Když by délka zápasu byla 3 hodiny, tak čistý čas rozeher by činil cca 35–55
minut. Zbytek času, který v tomto případě činí 125–145 minut je využíván na přípravu či
odpočinek.
30
Schonborn (1999) uvádí, že čas mezi koncem rozehry a následným míčkem je u
mužů 25,6 sekund a u žen 19,4 sekund.
Podle pravidel tenisu pro ATP a ITF se uvádí, že čas mezi jednotlivými rozehrami
je maximálně 25 sekund (ATP, 2020, ITF, 2020). U novějších měření je průměrný čas
mezi rozehrami dle autorů následovný: 14,2 sekund (Fernandez-Fernandez et a., 2009),
18,8 sekund (Šiman, 2018) 21,5 sekund (Sklenářík, 2017) a 22,4 sekund (Blau, 2017).
2.6.3. Počet míčů rozehraných v rozehře – četnost Počet úderů můžeme zkoumat jak z hlediska procentuálního, tak z hlediska
průměru. Nejdříve se zaměříme na procentuální část. Schonborn (2012) vedl výzkum, kde
pozoroval kolik hráčů odehraje míč přes síť do kurtu do té doby, než udělají chybu (než
skončí výměna). Muži ukončili hru do čtvrtého úderu z 64 % a ženy z 53 %. Pět až osm
úderů skončilo u mužů 24 % a žen 28 %. Mezi méně zastoupené procento patří výměna
o devíti až dvanácti úderech, kdy jen 9 % mužů a 11 % žen tak učinili. A v poslední řadě
byla výměna o více než dvanácti úderech, kdy muži byli na 5 % a ženy na 8 %.
O několik let později tento výzkum vypracoval Sklenářik (2017), ten měřil četnost
na Australian Open v kategorii mužů, kde výsledek skončil na 59 % do čtyř úderů. Mezi
pěti až osmi údery bylo 27 %, stejné procento, které zachytil Schonborn v roce 2012 bylo
mezi devíti až dvanácti a to 9 %. Poslední nad třináct úderů bylo zastoupeno jen 5 %.
Z hlediska průměru vedl výzkum opět Sklenářik (2017) na Australion Open, který
zjistil, že průměrný počet úderů byl 4,85 a Blau (2017), který zkoumal četnost úderů na
turnaji French Open s výsledkem vyšším a to 5,36 úderů. Další, kdo zkoumal počet úderů
byl Šiman (2018), který na Wimbledonu v roce 2017 zjistil průměrnou četnost a to 3,99
úderů.
31
3 Výzkumná část
3.1 Cíl práce Cílem práce bylo zjistit, jaký je rozdíl v tempu hry u žen na Prague Open 2021 a
porovnat prvními kola se závěrečnými turnaji (semifinále a finále).
3.2 Úkoly práce • zajistit videozáznamy z Prague Open 2021
• sběr dat z tenisových utkání
• zpracování a analýza získaných dat
• studium literatury
• příprava výzkumu a vymezení
• sbírání pramenů
3.3 Výzkumné otázky • Jaký je průměrný čas mezi rozehrami?
• Kolik úderů je průměrně odehráno před ukončením
rozehry?
• Jak se liší tempo hry v utkání 1. a 2. kola od semifinále a
finále?
3.4 Hypotézy • H1: Předpokládám, že 75 % rozeher skončí do 4 úderů.
• H2: Předpokládám, že průměrný čas rozeher bude méně
než 7 s.
• H3: Předpokládám, že tempo hry v utkání bude
pomalejší v 1. kole než v semifinále a finále.
Má hypotéza vznikla na základě mých zkušeností. Vycházela jsem z údajů, které
poukazují na to, že 2/3 výměn končí z důvodu nedostatku rotace a odehrání míčů brzy po
dopadu.
32
4 Metody práce
4.1 Popis sledovaného souboru V této práci bylo analyzováno 10 utkání z Prague Open 2021. Jednalo se o
záměrný výběr výzkumného vzorku. Dohromady jsem měřila 400 rozeher Vybrána byla
3 utkání z prvního kola, 2 utkání z druhého kola, 2 utkání ze čtvrtfinále, obě utkání ze
semifinále a finálové utkání. Celkový počet sledovaných hráček N = 14, s průměrným
věkem M = 27 ± 5,0 a průměrným umístěním dle žebříčku WTA L = 191,4 ± 179
(Women’s Tennis Association – Ženská tenisová asociace).
V celkovém počtu tří sledovaných zápasů prvního kola jsem analyzovala 120
rozeher. Celkový počet hráček byl N = 6 a jejich průměrný věk byl M = 28,3 ± 4,7.
Průměrné umístění těchto hráček dle WTA žebříčku bylo L = 127 ± 115. V závěrečných
kolech jsem analyzovala taktéž 120 rozeher, celkový počet hráček byl N = 4, jejich
průměrný věk činil M = 28 ± 4 a průměrné umístění dle žebříčku WTA L = 90 ± 77
(Women’s Tennis Association – Ženská tenisová asociace).
4.2 Metody sběru dat a analýza utkání
V tomto výzkumu byla použita metoda nepřímého pozorování. Jednalo se o
záznamy, které byly volně k dispozici na kanálu livesport. Byla použita notační analýza
do předem připraveného, kategoriálního a přehledného systému. Postup, který jsem
zvolila pro analyzování byl rozdělen na 2 fáze. Pří prvním pozorování jsem
zaznamenávala, při jakém podání byla rozehra zahájena, čas rozehry a počet úderů, při
druhém pozorování byl zaznamenán čas mezi rozehrami. V měření neuvádím
jednoúderové rozehry – esa a dvojchyby, mé měření začíná od doteku ritternující hráčky.
První sledovanou proměnnou byla délka neboli doba trvání rozehry. K měření délky
byly použity stopky. Měření bylo zahájeno od prvního zásahu míče při podání do
ukončení rozehry. Rozehra byla ukončena za těchto okolností:
• míč skončil v autu (při dopadu míče na zem se zastavily stopky)
• míč skončil v síti (při kontaktu míče se sítí se zastavily stopky)
• míč zasáhl stálé zařízení dvorce
• míč byl zahraný jako vítězný (v momentě druhého dopadu se
zastavily stopky)
33
Druhou sledovanou proměnnou byl počet úderů ve hře. Každý dotyk rakety s míčem
byl zaznamenáván. Výjimkou byl míč, který jen lehce škrtl o raketu (v takovém případě
se tento dotyk nepočítal jako úder) nebo eso.
Třetí sledovanou proměnnou byl čas mezi rozehrami. Tento čas byl měřený od
ukončení rozehry do prvního dotyku rakety s míčem, tudíž při podání. Čas byl ukončen i
přesto, že podání bylo neúspěšné. Čas mezi rozehrami nebyl zaznamenáván v momentě,
když:
• stopu míče musel zkontrolovat rozhodčí/jestřábí oko
• hráč si měnil raketu nebo byl ošetřován
• hráč diskutoval s rozhodčím delší časový úsek, než je třeba
• došlo ke zdržování hry kvůli hluku od diváků
Čtvrtou proměnnou bylo tempo hry, které bylo následně vypočítáno časem
rozehry/počtem úderů. Data nebyla zaznamenána do souboru z těchto důvodů:
• hráč se dopustil dvojchyby
• hrála se zkrácená hra (stav 6:6 – tie break)
• dopad míče nebyl viditelný
4.3. Vyhodnocení dat
Všechna utkání byla analyzována a vyhodnocena jedním hodnotitelem. K
dosažení výsledků bylo využito základních deskriptivních charakteristik jako je průměr,
směrodatná odchylka, absolutní a relativní četnost. Pomocí základních deskriptivních
charakteristik jsme porovnali dobu trvání rozehry, počty úderů v rozehře, dobu mezi
rozehrami a tempo hry, kde se následně porovnávaly tyto proměnné mezi úvodními a
závěrečnými koly turnaje.
34
5 Výsledky
Všechny výsledky, které jsem analyzovala, jsem zaznamenala do přehledných
tabulek a grafů.
5.1 Celkové shrnutí všech utkání na Prague Open 2021 Analyzované výsledky jsem se rozhodla prezentovat ve čtyřech částech. Tyto části
jsou rozdělené následovně na ukončení rozeher podle počtu úderů, rozdělení podle počtu
úderů v rozehře, průměr sledovaných herních charakteristik a tempo hry. Tento způsob
jsem zvolila, protože mi přijde přehledný.
5.1.1 Ukončení rozeher podle počtu úderů U deseti utkání, které jsem analyzovala, jsem zaznamenala celkem 400 rozeher.
Z každého utkání jsem měřila 40 rozeher. Jednoznačně se zde projevují vlastnosti tvrdého
povrchu, kde je pro hráčky obtížné udržet dlouho míč ve hře. Na obrázku č.5 můžeme
vidět shrnutí procentuálního zastoupení ukončení rozehry závislé na počtu úderů.
Neuvádím zde jednoúderové rozehry – eso a dvojchyby (Obr.5)
Obrázek č.5 - Celkové shrnutí ukončení rozeher na Prague Open 2021
24%
21%
16%
14%
8%6%
4%2% 2% 3%
0%
5%
10%
15%
20%
25%
2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 +
Ukončení rozeher podle počtu úderů na Prague Open 2021
Ukončení rozeher podle počtu úderů na Prague Open 2021
35
Jak můžeme vidět, graf se postupně snižuje až do 9 úderů. Viditelné na první
pohled je nejvíce ukončených rozeher po druhém a třetím úderu. Dle mého názoru to
znamená, že hráčky, které vynikají a jsou dobré v podání nebo v příjmu podání, mají
výhodu nad ostatními, kde jak můžeme vidět, hraje druhý a třetí úder důlěžitou roli.
Největší rozdíl však nastává po pátém úderu. Jednou z mých úvah je, že šestý úder je sudý
a tím pádem to vychází na převahu od podávajícího, ale když se tak zamyslím, šest úderu
je dost na to, aby už k převaze mezi pátým a šestým úderem nedocházelo.
V porovnání s muži na Australian Open 2017 (Sklenářik, 2017) jsou analyzovány
dost podobné výsledky, graf také klesal od druhého podání do devátého, nicméně rozdíl
mezi druhým a třetím úderem byl rapidněji vyšší a to celkem o 6 % oproti ženám.
5.1.2 Rozdělení podle počtu úderů v rozehře Obrázek č. 6 zaznamenává procentuální rozdělení do tří rozsahů. Každý rozsah
má určen rozmezí podle počtu úderů. Rozehry od dvou do čtyř úderů mají nadměrné
zastoupení a to 61 % oproti rozehrám od pěti do osmi úderů, které byly ukončeny o
polovinu méně a to z 32 %. Nejméně zastoupené byly rozehry nejdelší a to pouhými 7 %.
Tento graf poukazuje na velkou až enormní důležitost prvních úderů v rozehrách (Obr.6)
Obrázek č. 6 - Rozdělení podle počtu úderů v rozehře na Prague Open 2021
61%
32%
7%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
2 – 4 5 – 8 9 a více
Rozdělení podle počtu úderů v rozehře na Prague Open 2021
Rozdělení podle počtu úderů v rozehře na Prague Open 2021
36
Podle obrázku č.6 jde vidět výrazný vliv prvních úderů, kde zásadní roli hraje
podání a příjem podání. Ženský tenis je více agresivní a tak se ženy snaží rychle
ukončovat míče. Jedním z důvodů proč tomu tak je může být fyzická kondice.
5.1.3 Průměr sledovaných herních charakteristik na Prague Open 2021 Následující tabulka obsahuje celkové shrnutí průměrných herních charakteristik,
které jsem získala. Nejvyšší průměrné hodnoty v době mezi rozehrami mělo utkání Petry
Kvitové a Rebecci Šrámkové s dobou mezi rozehrami 24,59 s.
Tabulka č.2 - Průměrné hodnoty herních charakteristik na Prague Open 2021
Utkání Doba rozehry (s) Počet úderů Doba mezi
rozehrami (s)
Kvitová / Šrámková ± 4,66 ± 3,48 ± 24,59
Bouzková / Sandersová ± 6,54 ± 4,95 ± 23,59
Gatto – Monticone /
Minnen
± 6,54 ± 4,20 ± 21,80
Muhammad / Martincová ± 5,74 ± 4,27 ± 23,31
Stojanovic / Min ± 6,20 ± 4,68 ± 21,32
Siniaková / Krejčíková ± 5,37 ± 4,15 ± 20,44
Kužmová / Martincová ± 5,77 ± 4,82 ± 18,59
Martincová / Minnen ± 6,36 ± 4,95 ± 20,63
Wang / Krejčíková ± 5,59 ± 4,50 ± 22,80
Krejčíková / Martincová ± 5,18 ± 3,95 ± 21,50
Celkem ± 5,79 ± 4,44 ± 21,86
Naměřená průměrná hodnota délky rozehry je 5,79 s, Schonborn naměřil délku
rozehry 6,6 s na tvrdém povrchu na Australian Open. Rozdíl mezi měřením je 0,81 což je
necelá sekunda. Průměrný počet úderů je 4,44 a doba mezi rozehrami 21,86 s.
Dle mého názoru Šrámkové taktika byla vnutit Kvitové delší výměny a vyzrát tak
nad ní z taktického hlediska, a to se jí povedlo. Nejrychlejší/nejkratší doba rozehry je ve
finále. Finále bylo založeno na riskování a zakončování, jakmile byla příležitost. To
můžeme vyčíst i z počtu úderů, což je opět nejnižší číslo tabulky v posledním kole zápasu.
37
Krejčíková hraje rychlou hru, její tři naměřené zápasy mají dobu rozehry 5,18 ± 5,37, což
patří mezi nejkratší časy z Prague Open 2021.
5.1.4 Tempo hry na Prague Open 2021 Na obrázku č.7 je graficky znázorněno tempo hry žen na Prague Open 2021.
Nejrychlejší tempo v utkání měly Kužmová s Martincovou, a naopak nejpomalejší tempo
hry měly Gatto-Monticone s Minnen. Rozdíl mezi nimi byl 0, 37 s. Tento rozdíl může být
způsoben kvůli odlišnému hernímu stylu (Schonborn, 2012), taktice (soupeřka, mohla mít
za taktiku udržet co nejdéle míč ve hře, nebo naopak riskovat) či technice.
Obrázek č.7 - Tempo hry žen na Prague Open 2021
Průměrné tempo hry u žen na Prague Open 2021 je 1,319. Což znamená, že
hráčky měly sekundu a kousek od odehrání úderu soupeřem na zareagování a odehrání
míče zpět na druhou stranu tenisového dvorce. Směrodatná odchylka vyšla 0,09.
1.34 1.32
1.56
1.34 1.32 1.291.19
1.28 1.24 1.31 1.319
0.0918095860
0.20.40.60.8
11.21.41.61.8
Tempo hry žen na Prague Open 2021
Tempo hry žen na Prague Open 2021
38
5.2 Porovnávání prvních a závěrečných kol turnaje Prague Open 2021 Porovnávala jsem výsledky zápasů prvních kol a kol závěrečných. Porovnávání
bylo provedeno ve sledovaných proměnných (průměrná délka rozehry, průměrný počet
úderů, průměrná doba mezi rozehrami a průměrné tempu hry), v ukončení rozeher a
v tempu hry.
5.2.1 Porovnání sledovaných proměnných v utkání mezi prvním kolem, semifinále a finále V tabulce č.4 jsou zaznamenané herní charakteristiky hráček z prvního kola, ze
semifinále a finále. Porovnávám zde rozdíl mezi těmito koly v průměrné délce rozehry,
počtu úderů, době mezi rozehrami a tempu.
Tabulka č. 3 – Porovnání sledovaných proměnných na Prague Open 2021
1.kolo Semifinále a finále
Průměrná délka rozehry ± 5,91 ± 5,71
Průměrný počet úderů ± 4,21 ± 4,47
Průměrná doba mezi
rozehrami
± 23,33 ± 21, 64
Průměrné tempo hry ± 1,40 ± 1,28
V tabulce č.4 lze pozorovat mírné snížení v době rozehry a to o ± 0,2
s v semifinále a finále oproti délce rozehry v prvním kole. Může to být způsobeno větší
únavou, změnou taktiky, techniky či snahou o agresivnější tenis. Průměrný počet úderů
v prvním kole byl ± 4,21, v semifinále a finále byl o 0,26 více. Doba mezi rozehrami se
od semifinále a finále lišila o 1, 69 s a průměrné tempo hry bylo o 0,12 s rychlejší než
v prvním kole. Celkové hra v závěrečných kolech byla rychlejší ve všech ohledech.
5.2.2 Porovnávání v ukončení rozeher Zde porovnávám tři utkání z prvního kola a utkání ze semifinále a finále. Jak
v prvních kolech, tak v závěrečných jsem měřila pouze 40 rozeher v každém utkání.
Celkem bylo naměřeno 240 rozeher ze šesti utkání. Neuvádím zde jednoúderové rozehry
– esa a dvojchyby.
39
Obrázek č. 8 – Porovnání ukončení rozeher v prvních a závěrečných kolech na Prague
Open 2021
Legenda: SF – semifinále, F – finále
Z grafu lze vyčíst největší rozdíl a to, že hráčky v prvním kole zakončovaly hru
mnohem častěji druhým úderem. Přesně o 7 % více než v semifinále a finále. To vypovídá
o efektivnějším využití podání, získání větší převahy v úvodu rozehry u hráček v prvním
kole (Torres-Luque et al., 2019).
5.2.3 Porovnání tempa hry Rozdíl mezi úvodními a závěrečnými koly v tempu hry je o 0,12 s. V prvním kole
bylo tempo hry 1,40 s a v závěrečných kolech (v semifinále a ve finále) 1,28 s. Je tedy
viditelné, že tempo hry je rychlejší v závěrečných kolech. Výsledky potvrzují naše
předpoklady a tvrzení, že tempo hry bude rychlejší v závěrečných kolech. Obdobné
výsledky prokázal i Šiman (2020) a Sklenářik (2017). Jeden z důvodů by mohl být
prokázaný pozitivní vliv na herní výkon a dovednost hráče odehrát míč s vyšší rychlostí
(Kolman et al., 2018). Směrodatná odchylka vyšla dle grafu na 0,09.
29%
18% 18%
12%
8%6%
2% 2%3%
2%
22% 22%
19%
14%
9%
3% 3% 3%1%
4%
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 +
Porovnání ukončení rozeher na Prague Open 2021
1. kolo SF a F
40
5.3 Jednotlivá utkání Analyzováno bylo celkem 10 utkání. Z každého utkání bylo sledováno pouze 40
rozeher. Z prvního kola byla vyhodnocena 3 utkání, 2 utkání z osmifinále, 2 utkání
z čtvrtfinále a semifinálové a finálové zápasy.
5.3.1 První kolo Kvitová Petra (CZE) / Šrámková Rebecca (SVK)
Vítězkou tohoto utkání se stala Šrámková Rebecca, které je pouhých 24 let.
Porazila Petru Kvitovou 2:1 na sety. Jak můžeme vyčíst z grafu toto utkání bylo z drtivé
většiny závislé na prvních úderech. Z celkového počtu 40 rozeher jich 34 skončilo
maximálně při čtvrtém úderu, což je 85 %. Dalších 10 % skončilo mezi pátým až osmým
úderem a rozehry, které byly delší více než devět úderů tvoří zbylých 5 %. (Obr.9)
Obrázek č.9 – Počet rozeher v zápase Kvitová / Šrámková
Průměrný počet úderů v rozehře byl 3,48 a průměrná délka rozehry byla 4,66 s.
Nejdelší rozehra, která proběhla trvala 13,93 s a hráčky tak odehrály míč celkem 13krát.
Nejkratší pauza trvala 15,50 s a nejdelší 26, 45 s. Toto utkání mělo tempo hry 1,34 s, což
se liší od nejrychlejšího zápasu jen o 0,15 s. Při prvním podání Kvitové rozehra trvala
průměrně 6,92 s. Šrámkové rozehra byla rychlejší o 2,02 s. Při druhém podání naopak
Kvitová měla rozehru rychlejší o 0, 75 s.
85%
10%5%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
2 až 4 5 až 8 9 a více
Kvitová (CZE) / Šrámková (SVK)
Kvitová (CZE) / Šrámková (SVK)
41
Bouzková Marie (CZE) / Sandersová Storm (AUS)
V tomto utkání zvítězila Storm Sandersová, která porazila Marii Bouzkovou 2:1
na sety 3:6 6:4 6:2. Hráčky ze 40 rozeher ukončily rozehru mezi druhým až čtvrtým
úderem z 55 %, mezi pátým až osmým úderem z 35 % a více jak devět úderů odehrály
jen z 10 %. (Obr.10)
Obrázek č.10 – Počet rozeher v zápase Bouzková / Sandersová
V tomto utkání byl nejvyšší průměrný počet úderů, a to 4,95, průměrná délka
rozeher byla 6,54 s, což patří mezi nejdelší průměrný čas rozehry. Čas mezi rozehrami
trval průměrně 23,59 s, nejkratší čas pauzy byl 15,96 s a nejdelší 32,46 s.
Průměrné tempo hry tohoto utkání bylo 1, 32 s. Bouzkové při prvním podání trvala
rozehra průměrně 3,24 s, Sandersové rozehra trvala v průměru o 3,59 s déle. Ze 40
rozeher, které jsem měřila se Bouzková k druhému podání dostala pouze jednou a počet
úderů v této rozehře byl 5. Délka rozehry trvala 7,05 s ve srovnání se Sandersovou, která
druhé podání hrála celkem 5krát za 40 rozeher s průměrnou dobou trvání 3,97 s.
55%
35%
10%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
2 až 4 5 až 8 9 a více
Bouzková (CZE) / Sandersová (AUS)
Bouzková (CZE) / Sandersová (AUS)
42
Gatto – Monticone Giulia (ITA) / Minnen Greetje (BEL)
Toto utkání se hrálo na 3 sady a zvítězila Greetja Minnen 6:0 4:6 6:1. Rozehry se
časově průměrně pohybovaly okolo 6, 54 s. Ze 40 rozeher naměřených za tento zápas
57,50 % skončilo do čtvrtého úderu. Mezi pátým až osmým úderem bylo ukončeno 35 %
a zbylých 7,50 % jich bylo ukončeno od devíti a více úderů. Průměrný počet úderů za
tento zápas byl 4,20. (Obr. 11)
Obrázek č.11– Počet rozeher v zápase Gatto-Monticone / Minnen
Průměrná doba rozehry v tomto utkání byla 6, 54 s, což je totožný čas jako utkání
z (obr.10), ale počet úderů se liší. Průměrný počet úderů tohoto utkání je 4,20 a 4,95 je
průměrný počet úderů utkání předešlého (Bouzková / Sandersová). Což se liší pouze o
0,75.
Nejvyšší naměřený čas mezi rozehrami byl 26,38 s a nejnižší 17,52 s.
První podávající Gatto – Monticone měla průměrnou dobu rozehry při prvním
podání 7,69 s a Minnen 5,10 s, což je rozdíl o 2, 59 s. Jde vidět, že Minnen, měla rychlé
první podání, a tudíž měla převahu nad soupeřkou.
57.50%
35%
7.50%
0.00%
10.00%
20.00%
30.00%
40.00%
50.00%
60.00%
70.00%
2 až 4 5 až 8 9 a více
Gatto - Monticone (ITA) / Minnen (BEL)
Gatto - Monticone (ITA) / Minnen (BEL)
43
5.3.2 Osmifinále Muhammad Asia (USA) / Martincová Tereza (CZE)
Toto utkání skončilo 0:2 na sety, kde Muhammad prohrála nad Martincovou 3:6
4:6. Počet úderů v zápase byl průměrně 4,20. Jak můžeme vidět z grafu 15 % je rozdíl
mezi údery, které jsou delší jak čtyři údery a kratší jak 4 údery. Ze čtyřiceti rozeher, co
jsem naměřila bylo 22 rozeher ukončeno mezi druhým až čtvrtým úderem, 16 rozeher
mezi pátým až osmým a byly pouze dvě rozehry, které byly delší jak devět úderů. (obr.
12).
Obrázek č.12– Počet rozeher v zápase Muhammad / Martincová
Průměrná doba rozehry v tomto utkání trvala 5,74 s. Však nejdelší rozehra v tomto
zápase měřila 18,85 s a počet úderů této rozehry byl 13, což bylo nejvíce úderu, které
jsem zaznamenala v tomto utkání.
Doba mezi rozehrami činila průměrně 23,31 s a tempo hry v tomto zápase bylo 1,
34 s.
Při prvním podání Martincové průměrná rozehra trvala 6,39 s, Muhammad 4,77
s. Což tvoří rozdíl 1,62 s, o které byla rozehra Muhammad rychlejší. Při druhém podání
opět byla rozehra Muhammad rychlejší, a to pouze o půl sekundy.
55%
40%
5%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
2 až 4 5 až 8 9 a více
Muhammad (USA) / Martincová (CZE)
Muhammad (USA) / Martincová (CZE)
44
Stojanovič Nina (SRB) / Min Grace (USA)
Zápas těchto dvou žen se hrál na 3 sady, kde vítězkou se stala Min s výsledky 3:6
6:1 6:4. Jako všechna utkání na Prague Open 2021 enormně převažovaly první údery a
konkrétně v tomto zápasu byly rozehry mezi druhým až čtvrtým úderem ukončeny z 60
%. Dalších 30 % tvořily rozehry ukončeny mezi pátým až osmým a zbylých 10 % byly
rozehry nad devět a více úderů. (Obr.13)
Obrázek č.13– Počet rozeher v zápase Stojanovic / Min
Nejdelší naměřenou rozehrou, v tomto zápase byla rozehra o počtu jedenácti
úderech. Čas této rozehry byl 15,74 s. Průměrná doba rozehry činila 6,20 s a průměrný
počet úderů byl 4,68.
Čas mezi rozehrami mělo toto utkání 21,32 s, což je zhruba průměrný naměřený
čas. Rozdíl v čase rozehry po prvním podání mezi Stojanovič a Minnen je 0,92 s, kdy
Stojanovič Nina měla průměrnou dobu rozehry 6,04 s a Minnen Grace 6,96 s. Po druhým
podání Minnen měla opět rozehru delší a to o1,03 s.
Tempo hry tohoto utkání bylo 1, 32 s, což je přesně průměr všech deseti utkání.
60%
30%
10%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
2 až 4 5 až 8 9 a více
Stojanovič (SRB) / Min (USA)
Stojanovič (SRB) / Min (USA)
45
5.3.3 Čtvrtfinále Krejčíková Barbora (CZE) / Siniaková Kateřina (CZE)
Čtvrtfinále mezi Češkami vyhrála druhá nasazená hráčka turnaje Barbora
Krejčíková 6:0 6:3. Tento zápas byl založen na velmi krátkých výměnách, kde 70 %
tvořili rozehry, které skončily do čtyř úderů. Tempo hry těchto dvou hráček bylo 1,29 s,
což se liší od průměru 0,03 s.
Obrázek č.14– Počet rozeher v zápase Krejčíková / Siniaková
Toto utkání mělo třetí nejkratší průměrnou dobu rozehry 5,37 s. Nejdelší rozehra
trvala 14,30 a nejkratší 1,78 s. Doba mezi rozehrami trvala 20,44 s, což patří v porovnání
s ostatními mezi utkání s nejkratší dobou.
Čas mezi rozehrami byl průměrně 20,44 s, což patří mezi první tři nejkratší časy
mezi rozehrami v těchto deseti utkání.
První a druhé podání se v průměrné době rozehry u Krejčíkové Barbory lišilo o 1,
47 s. Kdy rozehra při prvním podání průměrně měřila 4,52 s a při druhém 5,99 s. U
Siniakové byla průměrná doba rozehry prvního podání 5,72 s, což je o sekundu více ve
srovnání s Krejčíkovou. Průměrná rozehra u druhého podání Siniakové byla 5, 16 s.
70%
25%
5%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
2 až 4 5 až 8 9 a více
Krejčíková (CZE) / Siniaková (CZE)
Krejčíková (CZE) / Siniaková (CZE)
46
Kužmová Viktoria (SVK) / Martincová Tereza (CZE)
Vítězka tohoto utkání byla Martincová, která vyhrála 6:2 6:2 na sety. Tento zápas
je jediný z mých naměřených utkání, který má stejné procentuální zastoupení mezi
druhým až čtvrtým úderem a mezi pátým až osmým úderem a to 47,50 %. Ze 40 rozeher
tak skončily po devatenácti úderech rozehry mezi druhým až čtvrtým a pátým až osmým
úderem. Zbylých 5 %, tvořily dvě rozehry, kdy jedna končila po deseti úderech a druhá
po třinácti.
Obrázek č.15– Počet rozeher v zápase Kužmová / Martincová
Doba mezi rozehrami byla v průměru tohoto zápasu nejkratší s časem 18,59 s. Co
se týče tempa hry, tak tento zápas měl tempo hry nejrychlejší a to 1,2 s, v porovnání
s ostatními měřenými zápasy na Prague Open 2021 se toto tempo hry liší od průměru 0,12
s. Průměrná rozehra v utkání trvala 5, 77 s, a počet úderů z rozehry byl 4,82.
První podání Kužmové mělo průměrnou dobu rozehry 5,80 s, při druhém podání
6,16 s. U Martincové byla průměrná doba rozehry u prvního podání 6,83 s a u druhého
podání 5,19 s. Rozdíl byl tedy u prvního podání o 1,03 s a při druhém o necelou sekundu
0,97 s.
47.50% 47.50%
5%
0.00%
5.00%
10.00%
15.00%
20.00%
25.00%
30.00%
35.00%
40.00%
45.00%
50.00%
2 až 4 5 až 8 9 a více
Kužmová (SVK) / Martincová (CZE)
Kužmová (SVK) / Martincová (CZE)
47
5.3.4 Semifinále Martincová Tereza (CZE) / Minnen Greetje (BEL)
Do finále se z tohoto utkání dostala česká tenistka Martincová Tereza, která
vyhrála 6:3 6:4. Vysoké procento rozeher, bylo ukončeno ihned mezi druhým až čtvrtým
úderem, a to až ze 70 %. 28 úderů tak ze řtyřiceti skončilo do čtvrtého míčku, 11 rozeher
končilo mezi pátým až osmým úderem a pouze jedna rozehra byla delší jak devět úderů
a ta trvala konkrétně 12 úderů.
Obrázek č.16– Počet rozeher v zápase Martincová / Minnen
Doba rozehry trvala v průměru 6,36 s, kdy nejdelší rozehra byla o šestnácti
úderech a trvala 24,72 s a nejkratší byla o dvou úderech s časem 1,65 s. Tempo hry
v tomto zápase bylo 1,28 s.
Při prvním podání Martincové trvala rozehra 4,81 s, u Minnen to bylo 8,48 s, což
je o polovinu více času než při prvním podání Martincové. U druhého podání Martincové
doba rozehry byla 3,43 s, což je rozdíl o 1, 38 s oproti době při prvním. Minnen při
druhým podání průměrně trvala rozehra 7, 25 s, rozdíl mezi dobou rozehry mezi prvním
a druhým podání je 1,23 s.
Čas mezi rozehrami byl průměrně 20,63 s. Nejdelší pauza však trvala 25,20 s a
nejkratší 13,14 s.
70%
27.50%
2.50%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
2 až 4 5 až 8 9 a více
Martincová (CZE) / Minnen (BEL)
Martincová (CZE) / Minnen (BEL)
48
Wang Xinyu (CHN) / Krejčíková Barbora (CZE)
Vítězkou tohoto utkání se stala Barbora Krejčíková a porazila tak Xinyu Wang
6:1 6:2 na sety. Ze čtyřiceti rozeher, které jsem analyzovala, jich 25 skončilo mezi druhým
až čtvrtým úderem, 11 mezi pátým až osmým úderem a 4 od devíti úderů a více. Nejdelší
rozehra, kterou jsem zaznamenala byla rozehra o jedenácti úderech.
Obrázek č.17– Počet rozeher v zápase Wang Xin / Krejčíková
Průměrná doba rozehry v tomto utkání trvala 5,59 s, což je třetí nejkratší rozehra
tohoto utkání. Počet úderů, které byly průměrně zaznamenány bylo 4,50.
Rozehry při prvním podání Wang trvaly v průměru 6,26 s a při druhém podání byl
čas rozeher 4,94 s. Krejčíková měla dobu rozeher při prvním podání rychlejší a to o 2,4
s a při druhém podání měla rozehry pomalejší o 0,62 s.
Tempo hry v tomto semifinálovém zápasu bylo 1,24 s, což je tempo relativně
shodné s druhým analyzovaným zápasem v semifinále.
Doba mezi rozehrami trvala 22,80 s, kdy nejdelší pauza trvala průměrně 30,60 s a
nejkratší 17,65 s.
62.50%
27.50%
10%
0.00%
10.00%
20.00%
30.00%
40.00%
50.00%
60.00%
70.00%
2 až 4 5 až 8 9 a více
Wang (CHN) / Krejčíková (CZE)
Wang (CHN) / Krejčíková (CZE)
49
5.3.5 Finále Krejčíková Barbora (CZE) / Martincová Tereza (CZE)
Finálové utkání vyhrála Barbora Krejčíková 6:2 6:0 na sety. Celý zápas byl rychlý
a plynulý. Rozehry byly ukončovány ihned, jak jedna ze soupeřek měla možnost. Nejvíce
zastoupeny byly rozehry krátké od 2 do 4 úderů, kde ze čtyřiceti rozeher, skončilo 28 do
4 úderů. 11 jich skončilo mezi pěti až osmy údery a pouze jedna rozehra trvala 13 úderů.
Jak Krejčíková, tak Martincová se snažily o agresivní tenis.
Obrázek č.18– Počet rozeher v zápase Krejčíková / Martincová
Doba rozehry v tomto utkání patřila mezi dvě nejkratší ze všech průměrně
naměřených a to 5,18 s, kdy nejdelší rozehra v tomto zápase, jak už jsem uváděla byla o
třinácti úderech a trvala 17,83 s, nejkratší trvala 2,01 s.
Při prvním podání Krejčíkové doba rozehry průměrně trvala 4,37 s, při druhém
podání doba rozehry byla 7,00 s. Martincová při prvním podání měla dobu rozehry o 0,
53 s pomalejší a při druhém podání o 2,9 s rychlejší.
Tempo hry odpovídá průměrnému tempu hry všech deseti utkání a to 1, 31 s. Kdy
doba mezi rozehrami průměrně trvala 21,50 s. Nejdelší pauza mezi rozehrami byla 34,38
s a naopak nejkratší 17,30 s.
70%
27.50%
2.50%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
2 až 4 5 až 8 9 a více
Krejčíková (CZE) / Martincová (CZE)
Krejčíková (CZE) / Martincová (CZE)
50
6 Diskuse
Výsledky, které jsem zaznamenala, byly překvapivé i samozřejmé, co mě ale
nejvíce překvapilo bylo utkání hned v prvním kole Petry Kvitové s Rebeccou Šrámkovou,
kdy Kvitová byla první nasazená hráčka turnaje Prague Open 2021 a vyřadila jí hráčka,
která je ve světovém žebříčku WTA na 226. místě. V tomto utkání bylo vidět, že Kvitové
nevyhovovala Šrámkové taktika, kdy se Šrámková snažila o pomalejší hru. Další utkání,
které nebylo samozřejmé bylo utkání opět v prvním kole Bouzková / Sandersová, kde
zápas vyhrála Storm Sandersová, která je podle světového žebříčku o 104 příčky za
Bouzkovou a vyhrála tak utkání 3:6 6:4 6:2. Poslední zaznamenané utkání v prvním kole
bylo utkání Gatto – Monticone / Minnen, kde zvítězila Minnen taktéž 2:1 na sety. Toto
utkání mělo zaznamenáno nejdelší dobu rozehry dohromady s utkáním Bouzkové a
Sandersová a to 6,54 s.
Osmifinálový zápas Mahammad / Martincová byl bez překvapivého konce, za to
utkání Stojanovič / Min měl překvapivý konec, kdy se vítězkou utkání stala Min Grace,
která je v žebříčku WTA na 181. místě. Hru se snažila iniciovat do delších výměn, a to
Nině Stojanovič nevyhovovalo a prohrála tak 6:3 1:6 4:6.
Čtvrtfinálová utkání, které jsem analyzovala byla obě podle očekávání. Utkání
dvou českých tenistek Siniakové a Krejčíkové bylo založeno na krátkých výměnách
z obou stran. Výhra Barbory Krejčíkové nebyla překvapením, obzvášť poté, co se stala
po prohře Petry Kvitové favoritkou celého turnaje. Druhým analyzovaným utkáním ve
čtvrtfinále bylo utkání Kužmová / Martincová, které bylo zajímavé především nejkratší
pauzou mezi rozehrami, která v průměru trvala 18,59 s a nejrychlejším tempem hry
celého utkání, které činilo 1,19 s.
V semifinálových utkáních zastupovaly oba zápasy české reprezentantky, které se
probojovaly až do společného finále. Zápas Martincové / Minnen byl charakteristický
velmi krátkou hrou, kdy 70 % tvořily 2 až 4 údery v rozehře a k úderům, které byly delší
jak 9 úderů došlo jen zřídka a to pouhých 2,5 %. Výsledek druhého semifinálový zápasu
Krejčíková / Wang byl očekávající. Tempo hry tohoto utkání bylo v porovnání
s ostatními rychlé a měřilo 1,24 s.
Finálové utkání Krejčíková / Martincová nebylo napínavé, trvalo pouze jednu
hodinu a sedm minut. Barbora tak porazila Terezu za stavu 6:2 6:0. Tento zápas byl jako
každý v tomto turnaji založen na krátkých rozehrách do čtyř úderů.
51
Z výsledků našich statistik jsem zjistila, že nejvíce rozeher končí mezi druhým až
čtvrtým úderem a to ze 74 %. Což je ve srovnání s muži na Wimbledonu 2018 je o 8 %
více. Údery mezi pěti až osmy se liší jen o 2 % a údery od devíti a více se liší o 6 %.
Musíme však brát v potaz, že tráva je nejrychlejší povrch a muži hrají rychlejší a
agresivnější hru než ženy.
Z mé hypotézy jsem předpokládala, že 75 % rozeher skončí do čtvrtého úderu.
V analyzovaných výsledcích mi vyšlo, že takto končí 61 %, což moji hypotézu vyvrací o
17 %.
Odpověď na výzkumnou otázku je, že průměrný počet odehraných úderů za jednu
výměnu je 4,44. Ve srovnání s muži na Australien Open 2021 se průměrný počet úderů
z jedné výměně liší pouze o 0,5.
Z hlediska času se průměrně jedna rozehra hrála 5,79 s. V mé hypotézy jsem
tvrdila, že doba rozehry bude pomalejší než 7 s. Tato hypotéza se potvrdila o 1,21 s. Když
bych tento čas měla porovnat s údaji, které uvedl Schonborn (1999) ve své knize, kde
uvádí, že doba rozehry na tvrdém povrchu trvala 6,5 s. Mé výsledky se liší o pouhých 0,
71 s, což poukazuje na to, že doba tenisu se zrychlila. Důvodem může být materiál raket
či zrychlení celá hry.
Tempo hry jsem průměrně naměřila 1,32 s. Tento naměřený čas je důkazem, že
tenis je rychlá hra. Tenista/ tenistka má pouze 1,32 s na reakci soupeřův úder, který musí
odehrát včas a přesně na druhou stranu tenisového dvorce. Když bych tempo hry
porovnala se squashem, kde se ve studii Vučkoviće (2013) uvádí, že tempo hry ve squashi
je mezi 1,1 až 1,5, kdy důležitou roli hraje místo odehrání úderu., tak je tempo hry u žen
zhruba ve středu naměřených hodnot.
Odpověď na další výzkumnou otázku, jaký se průměrný čas mezi rozehrami je, že
průměrný čas, který jsem naměřila je 21,86 s. Když bych to opět srovnala s časem, který
změřil Schonborn (1999), tak je rozdíl o 3,74 s, což není málo. Odlišnost těchto časů,
může být způsobena častějším dbáním na pravidla a detailnější kontroly přesahování času
mezi rozehrami.
Porovnání mezi prvními koly a koly závěrečnými se ukázalo, že doba rozehry
v prvním kole je o 0,12 s delší než doba rozehry v semifinále a finále. Průměrná doba
rozehry v prvním kolem je 5,91 s a doba rozehry v semifinále a finále je 5,71 s. Rozehra
tak v závěrečných kolem byla rychlejší pouze o 0,2 s.
52
V hypotéze jsem tvrdila, že tempo hry v prvních kolech bude pomalejší než
v semifinále a finále. A tato hypotéza se potvrdila o 0,12 s. V prvních kolech bylo tempo
hry 1,40 s a v závěrečných kolech v semifinále a finále tempo hry bylo 1,28 s.
Odpověď na výzkumnou otázku, jak se liší tempo hry v utkání mezi prvními a
závěrečnými koly je o 0,12 s.
53
7 Závěr
Cílem této práce bylo zjistit, jaké je tempo hry u žen na Prague Open 2021 a
porovnat ho mezi prvními koly turnaje a závěrečnými (semifinále a finále). Zjistila jsem,
že průměrná doba rozehry činila 5,79 s, průměrný počet úderů byl 4,44 a průměrná doby
mezi pauzami byla 21,86 s. Průměrná délka rozehry byla v prvním kole pouze o 0,2
s delší, než v semifinále a finále. Počet úderů byl v prvních kolech opět vyšší než v kolech
závěrečných, a to celkem o 0,26 a doba mezi rozehrami byla v prvním kole 23,33 s a
v závěrečných 21,64, tudíž byla pauza mezi rozehrami delší v prvních kolech o 1,69 s.
Průměrné tempo hry všech deseti utkání bylo 1,32 s. Při porovnání tempa hry mezi
prvními koly a koly závěrečnými se tempo hry lišilo pouze o 0,12 s.
Tento výzkum můžou trenéři využít pro úpravu tréninkových programů či
jednotek tak, aby hráči/hráčky byli řádněji připraveni do zápasu a měli co největší
převahu nad soupeřem. Tréninkové jednotky či cvičení bych doporučila tak, aby
respektovaly zápasovou podobu. Měly by to být cvičení, která jsou hraná max. do čtyř
úderů, protože jak jsme viděli v znázorněných grafech, do čtyř úderů, byly ukončeny
rozehry až z 61 %. Cvičení, které bych navrhla by mohly být složená pouze ze servisu,
ritternu a zakončeného míče. Další cvičení by mohla být čtyř úderová kombinace, kdy
jeden míč by byl odehraný po lajně a druhý křížem. Přípravu lze přizpůsobit konkrétnímu
povrchu tenisového dvorce.
54
Použitá literatura a zdroje
APPLEWHAITE, Ch. Jak se zlepsit v tenise. Brno: Computer Press, 2005. ISBN 80–251-
0423-0.
BLAU, M. Tempo hry v tenise na French Open 2017. Praha, 2017. 60 s. Diplomová práce
na UK FTVS. Vedoucí diplomové práce PhDr. Jan Carboch, Ph.D.
BOLLETTIERI, N. Bollettieriho tenisova skola. Přeložil René SOUČEK. Praha: Grada
Publishing, 2017. Sport extra. ISBN 978-80-271-0059-0.
CARBOCH, J., ŠIMAN, J., SKLENAŘIK, M., BLAU, M. Match Characteristics and
Rally Pace of Male Tennis Matches in Three Grand Slam Tournaments. Physical Activity
Review. 7, 49-56. doi:10.16926/par.2019.07.06. 2019.ISBN 978-3-89124-427-2
CARBOCH, J. Anticipacni nacasovani riternu na zaklade odhadu drahy letu mice. Praha,
2017. 103 s. Dizertační práce na UK FTVS. Vedoucí dizertační práce doc. PhDr. Vladimír
Suss, Ph.D.
CRESPO, M., MILEY, D. Tenisový trenerský manual 2. stupne: pro vrcholove trener.
Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. ISBN 040603.
ČESKY TENISOVY SVAZ. Pravidla a rady; Pravidla tenisu [online]. 2017
[cit.20.6.2021]. Dostupné z http://www.cztenis.cz/docs/pravidla_tenisu.pdf
DOVALIL, J. Výkon a trénink ve sportu. 1.vydání. Praha: Olympia, 2002. 331 s. ISBN
8070337605
DOVALIL J., Výkon a trénink ve sportu, Praha: Olympia, 2012. ISBN 8073763265
FERNANDEZ-FERNANDEZ, J., SANZ-RIVAS, D., SANCHEZ-MUNOZ, C., PLUIM,
B. M., TIEMESSEN, I., MENDEZ-VILLANUEVA, A. A comparison of the activity
profile and physiological demands between advanced and recreational veteran tennis
players. Journal of Strength and Conditioning Research. 2009. 23(2), 604-610.
GENEVOIS, C., REID M., ROGOWSKI I., & CRESPO, M. Performance factors related
to the different tennis backhand groundstrokes: A Review. Journal of Sports
Science & Medicine, 2015.14(1), 194-202.
HARMISON, R. Peak Performance in Sport: Identifying Ideal Performance States and
Developing Athletes' Psychological Skills. Professional Psychology: Research and
Practice. 1(S), 2017. 233–243. doi: 10.1037/2157-3905.1.S.3.
HOHM, Jindřich. Tenis: technika, taktika, trenink. Praha: Olympia, 1982, ISBN 27-039-
82
55
CHOUTKA JOSEF A MIROSLAV. Sportovní trénink. 2. vyd. Praha: Olympia, 1991.
331 s. ISBN 80-7033-099-6.
JANKOVSKY, J. Tenis: nacvik uderů, taktika hry, stavba a udržba kurtu. 1. vyd. Praha:
Grada. 2002. ISBN 80-247-0169-3.
KOLMAN, N. S., KRAMEN, T., ELFERINK-GEMSER, M. T., HUIJGEN, B. C. H.,
VISSCHER, C. (2018). Technical and tactical skills related to performance levels in
tennis: A systematic review. Journal of Sports Sciences. 37(1), 108–121. doi:
10.1080/02640414.2018.1483699.
KOROMHAZOVA, V. a LINHARTOVA, D. Jak dokonale zvladnout tenis. Praha:
Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2316-7.
KRANE, V., WILLIAMS, J. M. Applied Sport Psychology: Personal Growth to Peak
Performance. Sixth Edition, McGraw-Hill Higher Education. 2010. ISBN 978–
0073376530.
MAŠKA O., Tenis pro každeho. Praha: Dialog 1995. ISBN 80-85194-98-8
MEKOTA, K., NOVOSAD, J. Motoricke schopnosti. Olomouc: Univerzita Palackého v
Olomouci. 2005. ISBN 80-244-0981-X.
LINHARTOVA, D. Tenis. Praha: Grada. 2009. ISBN 978-80-247-2703-5.
LIVESPORT. Prague Open 2021 [online] 2006. [cit. 19.7.2021] Dostupné z:
https://www.livesport.cz/tenis/wta-dvouhry/livesport-prague-open/
PERIČ, T., DOVALIL, J Sportovni trenink. Praha: Grada. 2010. ISBN 978-80-247–2118
7.
PEREIRA, L. A., FREITAS, V., MOURA, F. A., AOKI, M. S., LOTURCO, I.,
NAKAMURA, F. Y. (2016). The activity profile of young tennis athletes playing on clay
and hard courts: Preliminary data. Journal of Human Kinetics. 50(1), 211-218. doi:
10.1515/hukin-2015-0158.
ROETERT, E., KOVACS, M. Tenis – anatomie. I. Vyd. Brno: CPress, 2014. ISBN 978–
80-264-0563-4
ROSOL TENNIS ACADEMY. Koordinace v tenise I. [online] 2017, [cit. 19.6.2021].
Dostupné z: http://www.rosoltennisacademy.cz/seminare-a-prednasky/koordinace-v-
tenise-i
SANCHEZ-MUNOZ, C., SANZ, D., ZABALA, M. Anthropometric characteristics, body
composition and somatotype of elite junior tennis players. British Journal of Sports
Medicine. 41(11), 793-799. 2007. doi: 10.1136/bjsm.2007.037119.
56
SKLENAŘIK, M. Tempo hry v tenise v kategorii mužů na Australian Open 2017. Praha.
2017. 49 s. Bakalářská práce na UK FTVS. Vedoucí diplomové práce PhDr. Jan Carboch,
Ph.D.
SCHORNBORN, R. Advanced Techniques for Competitive Tennis. Aachen: Meyer&
MeyerSport1999.ISBN9783891244272.
SCHONBORN, R. Moderni výuka tenisove techniky. 1. vyd. Bílina: Ladislav Hrubý,
2006. ISBN 978-3-89124-427-2
SCHONBORN, R. Za odni tenis pro deti a mlade hra e. 1. vyd. Bílina: Ladislav Hrubý,
2008. ISBN 9783898993746
SCHONBORN, R. Strategie und Taktik im Tennis Theorien, Analysen und Problematik
– begrundet aus noch nie dargestelltem Blickwinkel. Gelnhausen: Wagner. 2012. ISBN
9783862792986.
STOJAN, S., BRABENEC, J. Tenis zdravým rozumem: ucebnice. 1. Vyd. Praha:
T/Production, 1999. ISBN 80-238-4745-7.
STOJAN S., Moderní tenis.Praha: Atos. 1991. ISBN 80-900356-5-5
ŠIMAN J., Porovna an vybraných charakteristik tkan mužů a mezina odni u ovni nižsi
kategorie. Praha. 2020. Diplomová práce na UK FTVS. Vedoucí diplomové práce PhDr.
Jan Carboch, Ph.D.
ŠIMAN, J. Tempo hry v tenise na Wimbledonu 2017. Praha. 2018 50 s. Bakalářská práce
na UK FTVS. Vedoucí diplomové práce PhDr. Jan Carboch, Ph.D.
TENISOVÝ KLUB KRUH. Historie tenisových raket [online]. 2016, [cit. 6.5.2021].
Dostupné z: https://teniskruh.webnode.cz/historie-klubu/historie-tenisovych-raket/
TORRES-LUQUE, G., BLANCA-TORRES, J., CABELLO, D., FERNANDEZ –
GARCIA, A. Serve profile of male and female professional tennis players at the 2015
Roland Garros Grand Slam. German Journal of Exercise and Sport Research. 49. 2019.
doi: 10.1007/s12662-019-00615-z.
VASILIOS, K., TSIGELIDOU, M. Anthropometric Characteristics, Body Composition
and Body Type of Young Tennis Players. Scientific Journal of Education, Sports, and
Health [online]. 2018. 19(2), 98-108 [cit. 8.7. 2021]. Dostupné z:
https://www.researchgate.net/publication/337825994_Anthropometric_Characteristics_
Body_Composition_and_Body_Type_of_Young_Tennis_Players
VAVERKA, F., ČERNOŠEK, M. Zakladni telesne rozmery a tenis. Olomouc: Univerzita
Palackého. 2007. ISBN 978-80-244-1647-2.
57
VUČKOVIC, G., JAMES, N., HUGHES, M., MURRAY, S., SPORIŠ, G., PERŠ, J. The
Effect of Court Location and Available Time on the Tactical Shot Selection of Elite
Squash Players. Journal of Sports Science and Medicine. 2013. 12, 66-73.
ZALABSKA, E. Metodika tenisu; Metodické materiály [online] 2021, [cit. 3.5.2021].
Dostupné z: https://www.tenisovytrenink.cz
Seznam Obrázků
Obrázek č.1 – Plán dvorce
Obrázek č.2 – Somatotyp elitních tenistů
Obrázek č.3 - Procentuální zastoupení důležitých komponent pro prodání tenisového
výkonu
Obrázek č.4 - Rozdělení aspirační úrovně hráčů v zápase
Obrázek č.5 - Celkové shrnutí ukončení rozeher na Prague Open 2021
Obrázek č. 6 - Rozdělení podle počtu úderů v rozehře na Prague Open 2021
Obrázek č.7 - Tempo hry žen na Prague Open 2021
Obrázek č. 8 – Porovnání ukončení rozeher v prvních a závěrečných kolech na Prague
Open 2021
Obrázek č.9 – Počet rozeher v zápase Kvitová / Šrámková
Obrázek č.10 – Počet rozeher v zápase Bouzková / Sandersová
Obrázek č.11– Počet rozeher v zápase Gatto-Monticone / Minnen
Obrázek č.12– Počet rozeher v zápase Muhammad / Martincová
Obrázek č.13– Počet rozeher v zápase Stojanovic / Min
Obrázek č.14– Počet rozeher v zápase Krejčíková / Siniaková
Obrázek č.15– Počet rozeher v zápase Kužmová / Martincová
Obrázek č.16– Počet rozeher v zápase Martincová / Minnen
Obrázek č.17– Počet rozeher v zápase Wang Xin / Krejčíková
Obrázek č.18– Počet rozeher v zápase Krejčíková / Martincová
Seznam Tabulek
Tabulka č. 1- Délka rozehry u mužů a žen podle povrchů
Tabulka č.2 - Průměrné hodnoty herních charakteristik na Prague Open 2021
Tabulka č. 3 – Porovnání sledovaných proměnných na Prague Open 2021
top related