veřejné mínění v politické filozofii – historický přehled · • základem svobody může...
Post on 01-Nov-2019
6 Views
Preview:
TRANSCRIPT
Veřejné mínění v politickéfilozofii – historický přehledFilozofické koncepty role veřejnosti a veřejného mínění – dva základní proudy, u jejichž zrodu stáli antičtí filozofové:
• Platónský pohled - preferuje vládu elity, zdůrazňuje malou kompetenci běžných občanů;
• Aristotelský pohled – společný soud veřejnosti je větší zdroj moudrosti nežpohledy jednotlivých občanů
Platon (427-347 př. Kr.)
• Obraz jeskyně, obraz lodi• Politická moc v rukou menšiny –filozofů• Lid (dav) je impulsivní, bez znalostí a zkušeností• Veřejné mínění je „velké a silné domácí zvíře“• Rizika demokracie, snaha politiků získat podporu
občanů• Přirozená dělba práce: vládci – vojáci – řemeslníci• Úkolem filozofa je prozkoumat tuto dělbu,
povzbudit odpovídající ctnosti a zajistit, aby jednotlivci vykonávali své správné funkce
• Svoboda neslouží jednotlivci, ale jeho schopnosti plnit roli v univerzu
Aristoteles (384 – 322 př. Kr.) • Demokracie = rovnost a svoboda• Dvě kritéria svobody
a) vládnout a být ovládánb) žít podle své volby
• Rovnost je možná, neboťa) účast na řízení je odměňovánab) rovné volební právoc) stejná šance zastávat funkci
• Svoboda žít podle své volby limitována – nemánespravedlivě omezovat svobodu jiného
Niccolo Machiavelli (1469-1527)
První teoretik moderního státu - snaha najít rovnováhu mezi mocí státu a občanů, zárodky demokratických myšlenek
• Neexistuje přirozený řád, úkolem politiky je nalézt principy organizace společnosti
• Politika je zápas o získání, zachování a užívání moci
• Člověk je přirozeně egoistický, neschopný konat dobro, pokud k tomu není donucen
• Aby lidé podporovali stát, musí fungovat náboženství a vymahatelnost práva
Niccolo Machiavelli (pokr.)
• Základem svobody může být konflikt a nesoulad• Politický systém uvnitř státu má vyrovnávat
zájmy soupeřících frakcí, vytvořit zákonný orgán, který mohou všichni přijmout – prvky demokratické vlády
• Svoboda má přednost před tyranií, i když tyranie je často nutná k udržení svobody
• Rozlišoval mezi politikou nutnou k nastolenístátu (expanze) a politikou nutnou k jeho udržení (demokratické prvky)
Thomas Hobbes (1588-1670)
Leviatan – symbol všemocného státu
Člověk je sobecký a požitkářský, jeho podstatou jsou konflikty zájmů a boj o moc
V přirozeném stavu je lidská existence stálý boj o přežití – každého proti každému
Vyhnout se riziku utrpení - přijmout přirozenáminimální práva a pravidla: nedělej druhému co nechceš, aby jiní dělali tobě
Thomas Hobbes (pokr.)Společenská smlouva
Dohoda mezi lidmi je neuskutečnitelný cíl, proto se lidé mají vzdát svých práv a přenechat je mocné autoritě – vytvořit funkční a zákonnou soukromou a veřejnou sféru, společnost a stát
Vytvoří se jediná politická moc, jediný autoritativní vztah – vztah vládce k poddanému, občané se vzdaly možnosti nezávislé akce
Právo panovníka rozkazovat a povinnost poddaného k poslušnosti jsou výsledkem souhlasu
John Locke (1632 – 1704)
• Přirozený stav je stavem svobody, nikoliv zvůle, není stavem válečným
• Lidé jsou svobodní a rovní díky rozumu - jsou schopni racionálně myslet a sledovat přirozené zákony
• Jednotlivci mají právo uspořádat svoji existenci, mají právo na život, svobodu a majetek
• Přirozený stav má nevýhody – řešením je uzavření společenské smlouvy
John Locke (pokr.)Společenská smlouva
• Jednotlivci přenechávají vládu autoritě, aby uskutečňovala cíle ovládaných
• Na stát se přenáší moc zákonodárná a výkonná, ale stát musí chránit práva a svobody jednotlivců
• Jednotlivci jsou těmi nejlepšími posuzovateli svých vlastních zájmů a konečnými soudci vlády
• Stát musí být omezen v rozsahu a činnostitak, aby zajistil maximum možné svobody pro každého občana
John Locke (pokr.)Morální zákony
Tři typy morálních zákonů, podle nichž lidéposuzují dobro a zlo svého počínání:
1. Božský zákon jako míra hříchu a povinnosti (the divine law)
2. Občanský zákon jako míra pro zločiny a nevinnost (the civil law)
3. Zákon veřejného mínění či veřejné pověstijako míra ctnosti a neřesti (law of opinion or reputation) – lidé si podržují moc smýšlet dobře či špatně o počínání těch, mezi nimiž žijía mezi sebou ustanovovat, co chtějí nazývat „ctnost“ a „neřest“
Jean Jacques Rousseau (1712-1778)• Hlavní cíl republikanismu – povinnosti a závazky
k veřejné oblasti.• Role občana je to nejvyšší, o co může jednotlivec
usilovat• Společenská smlouva – předání svrchovanosti lidu není
nutné a nemá se uskutečnit. Svrchovanost má původ v lidu a má mu zůstat.
• Svrchovaná moc je lid tvořící zákony,podle nichž žije (legislativní moc)
• Ovládáni mají být vladaři, lid jim propůjčil výkonnou moc
• Aktivní angažované občanství – společná shromáždění, kde občané rozhodují, co je pro obec dobré a schválit odpovídající zákon
• Koncepce samosprávy – idea sebeřízení společnosti, záležitosti státu jsou včleněny do záležitostí obyčejných občanů
• Ideál Ženevské republiky, nevidí rozpory nastupujícího kapitalismu
J. J. Rousseau (pokr.) Pojetí svobody a rovnosti
• Svoboda a rovnost nerozlučně spojeny, všichni musí požívat stejná práva
• Svobodný občan – svobodný od ekonomické závislostinemusí se obávat vyjádřit svůj soud bez ohrožení svého živobytí
• Nebyl zastáncem všeobecné rovnosti –žádný občan nemá být tak bohatý, aby si mohl koupit druhého člověka a žádný tak chudý, aby byl nucen sám sebe prodat
J. J. Rousseau (pokr.)Dvě formy společenské vůle
• Rozlišuje mezi obecnou vůlí a vůlí všech
• Obecná vůle – veřejně vytvořenékoncepce obecného blaha Přihlíží jen k zájmu společnému Uskutečňuje se ve svrchované moci lidu
• Vůle všech přihlíží k zájmu soukromému Je jen souhrnem jednotlivých vůlí
J. J. Rousseau (pokr.)Rozdělení zákonů
• Zákony státní – upravují vztah mezi institucemi
• Zákony občanské – upravují vztah mezi lidmi• Zákony trestní – stanovují sankce a tresty• Zákony založené na mravech, zvycích a
zvláště veřejném mínění – nejdůležitější ze všech, nepsané, dlící v srdcích občanůTvoří opravdovou ústavu státu, nahrazují a znovuoživují ostatní zákony, když stárnou a uhasínají
John Stuart Mill (1806-1873)
Nebezpečí despotické moci a přebujelého státuObhajoval:
• Pozvednutí individuální svobody• Větší odpovědnost vlády• Efektivní vládní administrativa
Upozorňoval na rizika:• Rostoucí moc vlády v různých společenských
oblastech• Rostoucí závislost občanů na vládě (jako
zaměstnanců, příjemců služeb)• Tyranie většiny ve veřejném mínění
J. S. Mill (pokr.)Esej „O svobodě“
• Vymezuje podstatu a hranice moci, kterou může společnost oprávněně vykonávat nad jednotlivcem
• Jednotlivec má svrchovanost nad sebou, nad vlastním tělem, vlastní myslí
• Sociální nebo politické zasahování státu do individuální svobody je ospravedlnitelné jen jako obrana před akcemi, které zasahují do svobody ostatních nebo jim škodí
• Za nejvýznamnější považoval: svobodu myšlení, diskuse a zveřejňování; svobodu jednat v souladu s vlastním charakterem; svobodu sdružování
J. S. Mill (pokr.)Koncept svobodného politicky
aktivního občana
• Účast občanů v politickém životě podstatnápro rozvíjení přímého zájmu na řízení státu, informovanosti a rozvíjejícího se občanství
• Umožňuje občanům odhalit vlastní potřeby, dospět k praxí vyzkoušeným soudům, rozvinout duševní dokonalost intelektuálního, praktického a morálního typu
• Nejvhodnější formy jsou účast ve volbách, zapojení do místní samosprávy a soudcovských služeb
Alexis de Tocqueville (1805-1859)
• Rozšíření volebního práva ohrožuje možnost politické svobody a osobnínezávislost
• Silný sociální stát –udržuje občany v permanentním dětství
• Konzumní společnost –lidé jsou spotřebiteli, nikoliv občany, nepřemýšlejí o věcech veřejných
• Subtilní despotismus –maskovaný suverenitou lidu
Georg Wilhelm Friedrich Hegel(1770-1831)
• VM je vyjádření empirickévšeobecnosti a myšlenek mnohých
• Jeho funkcí je racionální utvářenípanství
• Je nahodilé, věda do oblasti VM nepatří
„Veřejné mínění si zasloužístejně úctu jako opovržení“
• Konflikt zájmů ve společnosti –soukromí vlastníci reprezentují pouze partikulární zájmy
• VM ztrácí základnu jednoty a stává se souhrnem subjektivních mínění mnohých
• VM je formou zdravého lidského rozumu, je předsudečné, ale přesto vyjadřuje opravdové lidské potřeby a správnétendence
Veřejnost jako vzdělávacíprostředek
• Vladař nevykonává práva veřejnosti, základem jeho moci jsou mravnízákony, světový rozum
• VM je formou občanské integrace shora – vede k pochopení státu a jeho záležitostí, činnosti institucí, lékem proti domýšlivosti úředníků
Karl Marx (1818-1883)
• Zrušení feudálního panstvíneznamená zrušení panství vůbec
• Politicky činná veřejnost soukromých vlastníků reprezentuje pouze třídní zájem buržoazie
• Třídní podstatu „veřejnosti“ zakrývá
Veřejné mínění je falešnévědomí
• Řešením je odstranění třídních rozdílůzespolečenštěním výrobních prostředků
• Zmizí politická moc jako organizovanénásilí jedné třídy vůči druhé
• Demokratická veřejnost bude schopna řídit a kontrolovat chod společnosti
James Bryce (1838-1922)Čtyři typy demokracie:1. Přímá demokracie – možné jen v malých
komunitách2. Dominance reprezentativních shromáždění –
parlament jedná v zájmu země, je schopen ho rozpoznat lépe než veřejnost
3. Americký model –volení zástupci jsou reprezentanty skupin, volby v rychlém sledu, podléhání tlaku veřejného mínění (faktická vláda VM)
4. Budoucnost: vláda veřejného mínění –zjišťování VM bez mašinérie voleb – teoreticky možné, technicky nereálné
top related