theses.cz · web viewdiplomová práce se zabývá názory žen na rodičovské dovolené na...
Post on 19-Oct-2020
3 Views
Preview:
TRANSCRIPT
Univerzita Palackého v Olomouci
Fakulta tělesné kultury
POSTOJE ŽEN NA RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ K POHYBOVÉ AKTIVITĚ
Diplomová práce
(magisterská)
Autor: Bc. Jana Škodová,
studijní obor rekreologie, navazující magisterský studijní program,
prezenční forma studia
Vedoucí práce: Mgr. Radim Šlachta, Ph. D.
Olomouc 2011
Jméno a příjmení autora: Jana Škodová
Název diplomové práce: Postoje žen na rodičovské dovolené k pohybové aktivitě
Pracoviště: Katedra rekreologie
Vedoucí diplomové práce: Mgr. Radim Šlachta, Ph. D.
Rok obhajoby diplomové práce: 2011
Abstrakt
Diplomová práce se zabývá názory žen na rodičovské dovolené na pohybovou aktivitu.
Postoje byly zjišťovány prostřednictvím empirického šetření, kterého se zúčastnilo 251 žen ve
věku od 19 do 36 let. Diplomová práce mapuje názory, zda ženy na rodičovské dovolené mají
volný čas a k jakým aktivitám ho využívají. Cílem práce je analyzovat možnosti a potřeby
žen na rodičovské dovolené k pohybové aktivitě a také možnosti, jak být pohybově aktivní i
v této etapě života. Součástí práce je také nástin programu pro ženy na rodičovské dovolené
zaměřený na podporu pohybové aktivity u této cílové skupiny.
Klíčová slova
rodičovská dovolená, žena, rodina, volný čas, životní styl, pohybová aktivita
Souhlasím s půjčováním závěrečné písemné práce v rámci knihovních služeb.
Author´s first name and surname: Jana Škodová
Title of the thesis: Physical activity attitudes of women on parental
leave
Department: Department of rekreology
Supervisor: Mgr. Radim Šlachta, Ph. D.
The year of presentation: 2011
Abstract
This thesis deals with the opinions of women on parental leave for physical aktivity.
Attitudes were measured through empirical investigation, which was attended by 251 women
aged 19-36 years. This thesis describes the views of whether women on maternity leave have
leisure time and to what activities it used. The aim is to analyze the possibilities and needs of
women on maternity leave to physical activity and what would help them to to these women
were physically active in this stage of life. In the thesis is also a proposal of program for
women on maternity leave which is aimed to the promote physical activity in this target
group.
Keywords
parental leave, woman, family, leisure time, lifestyle, physical activity
I agree the thesis paper to be lent within the library service.
Prohlašuji, že jsem magisterskou diplomovou práci zpracovala samostatně s odbornou
pomocí Mgr. Radima Šlachty, Ph. D., uvedla všechny použité literární, odborné a jiné
informační zdroje a řídila se zásadami vědecké etiky.
V Olomouci dne 26. 4. 2011 ………………………………..
Děkuji Mgr. Radimu Šlachtovi, Ph. D. za pomoc při vedení a cenné rady, které mi poskytl
při zpracování závěrečné písemné práce. Děkuji své rodině a kamarádkám Kačce a Martě za
pomoc, rady a za podporu při vzniku této práce.
OBSAH
1 ÚVOD......................................................................................................................................8
2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA.............................................................................................9
2. 1 POSTOJE.........................................................................................................................9
2. 1. 1 Funkce postojů.......................................................................................................10
2. 2 VOLNÝ ČAS.................................................................................................................11
2. 2. 1 Definice volného času............................................................................................11
2. 2. 2 Pravidla k získání volného času.............................................................................11
2. 2. 3 Volný čas a životní styl..........................................................................................12
2. 3 POHYBOVÁ AKTIVITA.............................................................................................14
2. 3. 1 Definice pohybové aktivity....................................................................................14
2. 3. 2 Definice zdraví zlepšující (prospěšné) pohybové aktivity.....................................15
2. 3. 3 Význam pohybové aktivity a její vliv na zdraví....................................................15
2. 4 RODINA........................................................................................................................17
2. 4. 1 Definice rodiny......................................................................................................17
2. 4. 2 Rodina dříve a dnes................................................................................................17
2. 4. 3 Význam rodiny v životě dospělého jedince...........................................................18
2. 4. 4 Funkčnost rodiny...................................................................................................19
2. 4. 5 Manželství..............................................................................................................20
2. 4. 6 Rodina s jedním rodičem.......................................................................................21
2. 5 ŽENA.............................................................................................................................23
2. 5. 1 Dospělost................................................................................................................23
2. 5. 2 Žena v období mladší dospělosti (19 – 30 let).......................................................24
2. 5. 3 Žena v období střední dospělosti (30 – 40 let).......................................................25
2. 5. 4 Postavení ženy ve společnosti................................................................................26
2. 6 MATEŘSTVÍ A VOLNÝ ČAS.....................................................................................27
2. 6. 1 Mateřská a rodičovská dovolená............................................................................27
2. 6. 2 Výchova dětí..........................................................................................................27
2. 6. 2. 1 Nová životní role - rodič....................................................................................29
2. 6. 2. 2 Oběti a přínosy rodičovství................................................................................30
2. 6. 3 Význam mateřství pro ženu...................................................................................30
2. 6. 3. 1 Mladé matky x starší matky na rodičovské dovolené........................................32
2. 6. 4 Mateřství a volný čas.............................................................................................32
3 CÍL A ÚKOLY......................................................................................................................34
4 METODIKA..........................................................................................................................35
5 VÝSLEDKY..........................................................................................................................37
5. 1 Výsledky empirického řešení.........................................................................................38
5. 2 Souhrn výsledků.............................................................................................................69
6 DISKUSE...............................................................................................................................70
6. 1 Návrh programu organizovaných pohybových aktivit..................................................73
7 ZÁVĚR..................................................................................................................................74
8 SOUHRN...............................................................................................................................76
9 SUMMARY...........................................................................................................................77
10 REFERENČNÍ SEZNAM...................................................................................................78
11 SEZNAM OBRÁZKŮ.........................................................................................................82
12 PŘÍLOHY............................................................................................................................84
12. 1 Seznam příloh..............................................................................................................84
1 ÚVOD
Ženy na rodičovské dovolené představují specifickou skupinu, které společnost
nevěnuje tolik pozornosti, jako je tomu například u mládeže či důchodců. Je důležité, jakým
způsobem člověk tráví svůj volný čas, a neméně důležitý je volný čas také pro ženu v období
rodičovské dovolené.
Dnešní maminky jsou na rodičovské dovolené většinou 3 roky. V poslední době se
klade důraz především na vývoj dítěte do předškolního věku. Vznikají různá specializovaná
zařízení pro děti (mateřská centra, školky s alternativním způsobem vyučování apod.), která
se dětem prakticky individuálně věnují, maminky se snaží s dětmi navštěvovat různé kroužky.
Ale jak prožívají toto krásné období samotné maminky? Narodí se jim dítě, vše se točí kolem
něho, veškerá pozornost. U některých maminek jdou téměř všechny koníčky stranou a
soustředí se jen na dítě a jeho potřeby. Některé ženy se na dítě „upnou“ jen v počátku, ale pak
mají potřebu se sami realizovat, ať ve svých oblíbených činnostech, které dělaly, než přišlo
dítě, tak v něčem novém, co si chtějí vyzkoušet.
Ženy na rodičovské dovolené nyní mají daleko více volného času, než měly ženy
dříve. Je to způsobeno mnohými technickými pomocníky v domácnosti (pračka, myčka
apod.). Také rozdělení rolí v rodině se změnilo. Muži více než dříve zastanou některé „ženské
domácí práce“. Jakým způsobem ženy na rodičovské dovolené tráví svůj volný čas? Chtějí se
ženy na rodičovské dovolené věnovat pohybovým aktivitám? Je rodičovská dovolená pro
ženu vhodnou etapou pro udržování fyzické kondice či pro její rozvoj? Nejen tyto otázky
jsme si kladli při zpracování diplomové práce.
8
2 TEORETICKÁ VÝCHODISKA
2. 1 POSTOJE
Kohoutek (1998, 58) označuje postoje za „mentální a nervový stav připravenosti
k reagování.“ Nakonečný (2009, 234) postoj prezentuje jako „mentální a nervový stav
pohotovosti, strukturovaný zkušeností, který má řídící a dynamický vliv na reakce individua
vůči všem objektům a situacím.“ Kohoutek i Nakonečný rozdělují postoje do tří různých
složek – afektivní (emocionální), kognitivní a behaviorální (konativní). Afektivní pak
můžeme chápat jako tu, která vyjadřuje emoční (citové) vztahy k předmětu postoje, kognitivní
jako stupeň vědomosti o předmětu postoje a behaviorální (konativní) – subjekt má sklon se
vůči objektu postoje určitým způsobem chovat.
My se přikláníme k definici Jandourka (2001), který popisuje postoj jako naučenou
dispozici jedince reagovat pozitivně či negativně na nějaký objekt (předmět, osobu, ideu)
s určitými pocity, představami, hodnoceními a způsoby chování. Postoj nemůžeme pozorovat
přímo, ale usuzujeme na něj dle chování a vyslovených mínění. Na rozdíl od bezprostředních
motivů působících na jednání má postoj trvalejší ráz, jelikož se vytváří opakovanými
reakcemi na tentýž podnět. Jeho vyjádřením je mínění.
Postoje dle Kohoutka nejsou člověku vrozeny, nýbrž se u něho vytvářejí jako důsledek
sociální determinance v průběhu vývoje. Utváření a formování postojů, názorů a předsudků
probíhá v rámci celé řady skupin, jichž je člověk členem. Také na nás působí masmédia, i
když ne tak významně jako malé skupiny. Postojům se člověk učí od ostatních lidí a skupin.
Z počátku mají postoje spíše obecný charakter, v dospělosti dochází k jejich diferencování a
současně k seskupování v určité soubory postojů.
Podle teorie Leona Festingera (in Kohoutek) má postoj pouze „situační charakter a je
typický pro adaptivní, přizpůsobivé chování, na rozdíl od chování expresivního,
bezprostředně výrazového, které vyjadřuje to, co v člověku skutečně je, tedy skutečné
vlastnosti (odráží vnitřní prožívání).“
Nejobecnější postoje, které určují celý životní styl a orientaci člověka ve světě,
nazýváme hodnoty nebo hodnotové orientace či žebříček hodnot. (Říčan, 2007)
9
2. 1. 1 Funkce postojů
Dle Nakonečného 2009, 236):
a) instrumentální funkce: pozitivní postoje si subjekt vytváří vůči objektům, které
jsou asociovány s odměnami, negativní postoje pak vůči objektům asociovány
s tresty (např. negativní postoj k manželství vlivem zklamání z vlastní špatné
zkušenosti),
b) ego-defenzivní funkce: postoje mohou chránit integritu osobnosti například tím, že
redukují úzkost nebo kompenzují negativní složky sebepojetí tak, že podceňují
negativní vlastnosti, které si subjekt připisuje apod.,
c) hodnotově expresivní funkce : subjekt může nacházet uspokojení v tom, že
vyjadřuje své postoje, může se demonstrativně hlásit k postoji, který vyjadřuje jeho
sebehodnocení,
d) kognitivní funkce: každý člověk má tendenci k uspořádání poznatků o světě i o
sobě samém, nacházet určitý řád, chápat smysl událostí a vztahů mezi nimi,
strukturovat svou zkušenost, a tato tendence se projevuje i ve vytváření postojů,
které spojují poznávání a cítění v určitý systém hodnot.
Mezi základní vlastnosti postojů Nakonečný mimo jiné řadí „rezistenci postojů vůči
změně (centrální a extrémní postoje jsou vůči vlivům působícím na jejich změnu odolnější) a
intenzitu postoje (od extrémně kladného přes neutrální až k extrémně zápornému hodnocení;
největší intenzitou se vyznačují extrémní postoje).“
10
2. 2 VOLNÝ ČAS
2. 2. 1 Definice volného času
V literatuře existuje mnoho definic různého pojetí, jak definovat volný čas. Pro
jednoho je volný čas odpočinek po práci, pro druhého čas strávený zálibami. Pávková (2008)
pod pojem volný čas zahrnuje odpočinek, rekreaci, zábavu, zájmové činnosti či zájmové
vzdělání. Vážanský (1993, 11) zas vymezuje volný čas jako „volně disponibilní časový
prostor, v němž by volný čas mohl pro jedince znamenat svobodu. Je také dobou, v níž se
individuum může nezávisle na jakýchkoli povinnostech výhradně svobodně realizovat a dělat
to či ono, k čemu jej nikdo nenutí a k čemu také není podvědomě nucen.“
Hodaň (2008, 63) volný čas prezentuje jako čas, který „poskytuje z hlediska jedince
prostor pro odpočinek, zábavu a rozvoj lidské osobnosti, z hlediska společnosti pak prostor
pro regeneraci a rozvoj pracovní síly i pro univerzalizaci člověka.“ Jsou také specifikovány
funkce volného času, například dle Hodaně funkce rozvíjející, regenerační a prožitkové.
Volný čas je čas mezi dobou, kdy máme hotovu všechnu práci a povinnosti a dobou
regenerace sil, tedy spánku. Je to čas, kdy si můžeme svobodně vybrat svoji činnost, děláme
tuto činnost dobrovolně a rádi. Aktivity ve volném čase nám přinášejí pocit uspokojení a
uvolnění.
2. 2. 2 Pravidla k získání volného času
Jak získat volný čas? Kde ho vzít? Především to znamená racionálněji využívat času,
který máme k dispozici. Míček (1984, 60 – 62) uvádí několik pravidel vedoucích
k efektivnějšímu využívání času (upraveno pro ženy na rodičovské dovolené):
a) zvýšení pořádku a koncentrace – pořádek ve věcech a nutnost soustředit se na to, co
děláme,
b) střízlivý odhad vlastních časových možností – nepřidělávat si nesplnitelné povinnosti,
c) rozumný rozvrh práce a povinností – co je třeba udělat a kdy. Zpětnou vazbou je
kontrola rozvrhu a jeho dodržování,
d) správné posouzení závažnosti úkolů, omezení zbytečností – je třeba se věnovat
především úkolům důležitým, rozlišení důležitosti však závisí na pořadí hodnotového
žebříčku a na rolích, které přebíráme ve společnosti i v rodině.
e) výběr úkolů – výběr nejpodstatnějšího úkolu, splnit nejzásadnější povinnosti,
11
f) omezení časových ztrát – eliminace činností jako je bezvýběrové sledování televize
apod.
g) využití volných chvil – využití času, kdy se nám nic nechce. Netrávit čas
bezmyšlenkovitě, ale věnovat se nenáročným činnostem,
h) vytvoření pravidelného denního rytmu, denního režimu – vytvořit si základní
stereotypy, na jejichž realizaci člověk vynaloží mnohem méně fyzické i psychické
energie, než když jeho denní činnost probíhá chaoticky.
Je zřejmé, že pokud by se ženy na rodičovské dovolené řídily výše uvedenými radami,
neměly by tak často pocit, že nemají dostatek času, že nic nestíhají. Je ale nutno podotknout,
že některé ženy na rodičovské dovolené se naučí samy pracovat s časem efektivněji, než by se
mohlo zdát. Po čase zjišťují, že v přítomnosti malého dítěte se dá práce rozdělit na práci
nutnou a na tu, která může počkat. Volný čas žen na rodičovské dovolené závisí na tom, kolik
jsou ochotny si ho vydobýt.
Pokud si pro sebe žena najde alespoň trochu volného času i na mateřské dovolené, ať
už formou aktivit či relaxace, může jí to pomoci vymanit se z každodenního stereotypu a
„zachránit“ ji v náročných životních situacích. Důležité je naučit se se svým volným časem
dobře a smysluplně hospodařit a uvědomit si své životní hodnoty. (Pávková, 2008)
Pávková (2008, 32) říká, že „optimální stav je uvést do rovnováhy sféru povinností a
sféru volného času. Na utváření životního stylu, tedy i na způsobu hospodaření s volným
časem se velmi významně podílí rodina.“
2. 2. 3 Volný čas a životní styl
Způsob využívání volného času je také ukazatel životního stylu. Pávková (2008, 30)
uvádí, že „ Rodiny se od sebe odlišují svým životním stylem i způsobem využívání volného
času. Základní návyky a postoje si všichni přinášíme ze své původní rodiny. V době mateřské
dovolené mnoho žen pociťuje nedostatek sociálních kontaktů, cítí se být často samy pouze s
malým dítětem. Je pro ně vhodné, mají-li možnost trávit určitý čas ve skupině lidí shodných
zájmů.“
Máchová (2009, 16) životní styl definuje jako „formy dobrovolného chování v daných
životních situacích, které jsou založené na individuálním výběru z různých možností.“
Životní styl člověka se dle Hájka (2003, 23) projevuje ve třech hlavních oblastech:
„způsobu využívání materiálních a sociálních podmínek, hodnotové orientaci jedince a
12
způsobu jednání, v aktivitě člověka.“ Součástí životního stylu je způsob jednání člověka a
míra a směřování jeho aktivity v rozmanitých životních situacích. (Hájek).
Vážanský a Smékal uvádí dle Opaschowského osm hlavních potřeb, které naplňuje
člověk ve volném čase a které tímto ovlivňují i životní styl daného člověka:
a) rekreace – potřeba zotavení, osvěžení,
b) kompenzace – potřeba rozptýlení,
c) edukace – potřeba poznání a dalšího učení,
d) kontemplace – potřeba uvědomění si sebe sama,
e) komunikace – potřeba sdělení, kontaktu,
f) integrace – potřeba společnosti a kolektivního vztahu,
g) participace – potřeba sociálního sebepojetí a angažovanosti,
h) enkulturace – potřeba účasti na kulturním životě.
Dle Hodaně (2008) se životní styl týká pouze jednotlivce a životní způsob skupiny.
Životní styl se blíží životnímu způsobu, ale je individualizován a konkrétně ho definuje „jako
uspořádání mnohotvárných činností, jimiž se dané individuum udržuje a obnovuje.“ Kubátová
(2010, 16) zase životní styl popisuje jako „systém, pro který je charakteristická provázanost
všech částí života – činností, vztahů, projevů, aspektů apod.“.
Nejvíce se přikláníme k Pávkové (2008, 29), která popisuje životní styl jako „souhrn
životních forem, které zahrnují hodnoty člověka, chování i ovlivňování materiálních a
sociálních životních podmínek. Každý člověk má svůj vlastní systém hodnot a utváří ho
vlivem životních podmínek a vlastní aktivitou.“ A z hlediska volného času lze lidi členit podle
toho, jakou hodnotu volnému času přisuzují. Pro některé je ale největší hodnotou práce, a to i
v případě žen na mateřské dovolené. Péče o dítě je pro ně hodnotou na prvním místě, na svůj
volný čas by však neměly zapomínat a vytvořit si pro něj ve svém režimu místo. (Pávková,
2008).
13
2. 3 POHYBOVÁ AKTIVITA
Že je pohybová aktivita pro ženy na rodičovské dovolené důležitá se můžeme
přesvědčit hned u ženy po porodu. Cvičení těsně po porodu, o jehož důležitosti se zmiňuje
Pros (1986, 11), je podstatné pro zlepšování zdravotního stavu matky. „Břišní svaly jsou po
porodu rozestouplé a vytažené zvětšenou dělohou, unavené tlačením po porodu se zotavují a
nabývají dřívější pevnost. Nejsou – li dostatečně procvičovány, zůstanou chabé a břišní stěna
hadrovitě visí a neudrží břišní útroby.“ Než začne žena s posilováním břišního svalstva, musí
nejprve posílit svaly pánevního dna.
Krom problémů s ochablými svaly má žena po porodu také už méně zatížený krevní
oběh, který je uvolněn zejména v dolních končetinách, krev proudí mnohem snáze a případné
křečové žíly způsobené těhotenstvím buď mizí úplně, nebo částečně. V křečových žílách však
snáze vzniká zánět, který může vést k trombóze. Žena tomu ovšem může předejít vhodným
cvičením. (Pros)
Regenerace těla ženy po porodu je otázkou delšího časového úseku než jen šestinedělí.
Pohybová aktivita je velmi důležitá složka obnovy sil. Je tedy vhodné, aby se žena v době
rodičovské dovolené věnovala pohybové aktivitě, kterou by měla nejlépe vykonávat bez
dítěte.
2. 3. 1 Definice pohybové aktivity
Definice pohybové aktivity dle světové zdravotnické organizace (WHO, 2004) zní
takto: „Pohybová aktivita je jakákoliv aktivita produkovaná kosterním svalstvem, způsobující
zvýšení tepové a dechové frekvence.“ Pohybovou aktivitu chápeme tedy jako celé spektrum
činností v řadě oblastí lidského konání, např. úklid domácnosti, forma transportu (jízda na
kole do práce), jako součást rekreační nebo zájmové činnosti (procházka s dítětem v kočárku,
kondiční plavání apod.) Dohnal a kol. (2009). Hošek (in Kalman, M., Hamřík, Z. a Pavelka, J.
2009) pohybovou aktivitu definuje jako „podpůrný a ochranný prostředek zkvalitňující život.“
Dle australské strategie týkající se pohybových aktivit a zdraví SIGAH (Strategic Inter-
Govermental forum on Physical Activity and Health) se pohybová aktivita rozděluje na
aktivní transport, TV, sport, tanec, TR, aktivní domácí práce, aktivní hra. (Kalman a kol.)
Frömel pohybovou aktivitu prezentuje jako komplex lidského chování, který zahrnuje
všechny pohybové činnosti člověka. Je uskutečňována zapojením kosterního svalstva při
současné spotřebě energie. (Frömel, K. 1999)
14
2. 3. 2 Definice zdraví zlepšující (prospěšné) pohybové aktivity
Pohybová aktivita má pozitivní vliv na zdraví. Neplatí to však univerzálně pro
jakoukoliv pohybovou aktivitu. Jedná se o pohybovou aktivitu, která má účinek na zdraví
člověka. Tomu se věnuje preskripce neboli předpis pohybové aktivity. Mezi nejdůležitější
faktory, které ovlivňují vymezení zdraví zlepšující (prospěšné) pohybové aktivity řadíme
intenzitu, typ, frekvenci a objem pohybové aktivity. (Dohnal a kol.). Například typ aktivity by
měl být vhodně zvolen vzhledem ke zdravotnímu stavu jedince a také by se měly brát v potaz
jeho oblíbené pohybové aktivity.
Optimální pohybová aktivita, která je zdraví prospěšná, by dle nejnovější amerických
studií (tedy určeno pro dospělé Američany) měla být aerobního (vytrvalostního) charakteru,
prováděna (frekvence) alespoň 5 dní v týdnu, střední intenzity, časová jednotka (objem) by
měla být více jak 30 minut nebo vyšší intenzity 3x týdně 20 minut, záleží na fyzické zdatnosti
daného jedince. (American Collge of Sports Medicine – ACSM a American Hearth
Asociation – AHA, 2007 in Dohnal a kol.)
Americké studie ACSM & AHA a PAGAC se shodují v tom, že (in Dohnal a kol.,
2009, 124):
a) správná pohybová aktivita redukuje riziko mnoha zdravotních komplikací,
b) nějaká pohybová aktivita je lepší než žádná,
c) pozitivní efekt pohybové aktivity roste s množstvím pohybové aktivity rostoucím
skrze vyšší intenzitu, větší frekvenci a delší trvání pohybové aktivity,
d) základní zdravotní prospěch vyvolává aktivita trvající nejméně 150 minut týdně o
střední intenzitě (např. rychlé chůze). Více pohybové aktivity přináší další
pozitiva,
e) aerobní (vytrvalostní) i odporová (posilovací) pohybová aktivita přináší zdravotní
prospěch,
f) pohybová aktivita má zdravotní prospěch pro všechny lidi bez rozdílu věku, ras a
etnických skupin.
2. 3. 3 Význam pohybové aktivity a její vliv na zdraví
Životní styl a pohybová aktivita jsou stěžejní determinanty zdraví. Pohyb je jedním ze
základních projevů existence živočichů včetně člověka. Ve vývoji člověka došlo ke změně
významu funkce pohybu od pouhého zajišťování základních životních potřeb k činnosti
15
sportovní či umělecké. (Machová a Kubátová, 2009) Pro zachování a upevňování zdraví je
nezbytným a nejpřirozenějším předpokladem aktivní pohyb.
„Pohybová aktivita je nezbytným a nejpřirozenějším předpokladem k zachování a
upevňování normálních fyziologických funkcí organismu, například zvyšuje tělesnou
zdatnost, přispívá k duševní svěžesti, zvyšuje pocit duševní pohody a odolnost vůči stresu,
pomáhá při bolestech v zádech, je prevencí chronických neinfekčních (tzv. civilizačních)
chorob.“ (Machová a Kubátová, 39) Na pohybovou aktivitu tedy nepohlížejme jen jako na
prostředek ovlivňující fyzickou kondici, krom socializace a komunikace zasahuje také do
sféry psychoregenerační, psychoregulační a psychorelaxační, které příznivě působí na duševní
stav jedince.
Cíleně prováděná pohybová aktivita by se proto měla stát nezbytnou součástí
životního stylu každého člověka, měla by být součástí jeho denního režimu. (Machová a
Kubátová). Stejskal (2004, 12) říká, že „pravidelná pohybová aktivita zvyšuje produktivitu
práce a pracovní kapacitu člověka. Velký význam má pohybová aktivita také pro emocionální
ladění člověka.“ Člověk, který cvičí je více sebevědomý, více věří ve své schopnosti, dokáže
se lépe psychicky vyrovnat s každodenními starostmi a je méně agresivní. Pohybová aktivita
je nejobecněji působící nástroj prevence a terapie většiny hromadných neinfekčních
onemocnění. (Stejskal).
16
2. 4 RODINA
2. 4. 1 Definice rodiny
Rodina je instituce, kde se seznamujeme s ženskými a mužskými vzory chování,
umožňuje nám vyzkoušet si prakticky získané dovednosti, poskytuje společensky žádoucí
normy. Vlivem rodiny si utváříme postoj k sobě samému, ke společnosti, vytváříme si svůj
hodnotový žebříček.
Dle všeobecné encyklopedie Diderot (1999, 417) je „rodina původní a nejdůležitější
sociální skupina a instituce, která je základním článkem sociální struktury i základní
ekonomickou jednotkou.“ Jandourek (2001, 206) vymezuje rodinu jako „formu dlouhodobého
solidárního soužití osob spojených příbuzenstvím a zahrnující přinejmenším rodiče a děti.“
Dle Kohoutka (1998) je rodinné prostředí prvním a základním životním prostředím
člověka, které zároveň odráží problémy doby. Organizace rodinného života je jakýmsi
sociologickým modelem dané kultury a vztahy mezi manželi, mezi rodiči a dětmi i mezi
sourozenci navzájem do značné míry vyjadřují zvláštnosti dané třídy, kultury, doby, tradice a
rasy.
2. 4. 2 Rodina dříve a dnes
Česká společnost patřila po staletí k západnímu typu sociálního života i s jeho
reprodukčními vzorci a strategiemi. Charakteristický byl pro ni pozdější věk sňatku, s tím
spojený i vyšší věk prvorodiček a vysoký podíl celoživotně svobodných. Tento vzorec
zajišťoval jen mírný populační růst. (Možný, 2002) V 19. století a v první polovině století
minulého byl muž živitelem rodiny i její nejvyšší autorita, dle institutu hlavy rodiny, který
rakouský právní řád přejal z Napoleonova zákoníku. Platilo to do roku 1948, kdy byl zrušen
Zákonem o rodině.
Ženě pak bylo jednoznačně určeno za její místo ve společnosti rodina a domácnost a
byla jí stanovena povinnost pečovat o děti i manžela, starat se o chod domácnosti. (Vodáková,
2003) zmiňuje, že to, co běžně nazýváme „pohlavní odlišnost“ či „pohlavní rozdíl“ a chápeme
obvykle jako ryze přirozené (jako biologicky či geneticky dané), jsou ve skutečnosti
odlišnosti kulturní a sociální, neboť jsou dané, zformované kulturou a společností, v níž
žijeme.
17
Základní schéma rozdělení rolí v domácnosti a rodině, podle něhož by muž měl být
živitelem rodiny a žena by se měla starat o děti a domácnost, je v názorové rovině přijatelné
pro většinu naší populace, přestože se v realitě v čisté podobě tento model téměř nevyskytuje,
vyjma časově zpravidla ne dlouho trvajícího období, kdy žena nepracuje, je na mateřské a
rodičovské dovolené. (Vodáková)
Od konce 20. století za společenské změny, které otevřely ženám bránu na cestě ze
soukromého světa rodiny do veřejného světa širší společnosti, platí naše civilizace častějším
úpadkem rodinného života a celkovým poklesem porodnosti pod míru prosté reprodukce
(Možný, 2002).
Dle Vodákové (2003, 187) muž již dnes „není jediným, mnohdy ani hlavním živitelem
rodiny, ale dělí se o tuto roli ve většině rodin se svou ženou. Přebírá muž „na oplátku“ něco
z ženiných povinností, zejména jedná-li se o domácí práce? Zdá se, že spíše nikoli. Pro
většinu rodin (hlavně mužů) stále platí, že žena vykonává naprostou většinu domácích prací.“
Někteří muži ale ženám pomáhají. Častěji na ženských domácích pracích participují muži
z města než venkova, mladší muži oproti starším a muži vzdělanější ve srovnání s muži
s nižším vzděláním. (Vodáková, 2003)
Někdo by mohl oprávněně namítnout, že uvažujeme pouze o tzv. ženských pracích a
že existují i tzv. mužské domácí práce. Mužské práce zpravidla nemusí být vykonávána každý
den a převážná většina (oprava auta, domácích elektrospotřebičů, malování bytu apod.) jsou
(ať už z jakéhokoliv důvodu) převážně zajišťována placenými službami než „hlavou rodiny“.
A tak ženy mají stále v poměru s muži mnohem méně volného času. I když participace mužů
alespoň na některých domácích (ženských) pracích vzrůstá, muži věnují domácnosti daleko
méně času než ženy.
2. 4. 3 Význam rodiny v životě dospělého jedince
Shodneme se s Šimíčkovou (2008), že ideálem je málo konfliktní domov, ve kterém
jsou všichni členové rodiny milováni, do něhož se rádi vracejí a mohou si zde sdělit vlastní
zážitky. Rodina tvoří intimní společenství s úzkými vzájemnými vztahy, vytvořenými
vlastními pravidly vzájemného soužití. Rodina by měla umožňovat jednotlivým členům
uspokojovat své potřeby.
Soužití v celé rodině výrazně ovlivňuje vzájemné soužití obou rodičů. Dříve rodinu
zakládali nejčastěji dva dospělí lidé v období rané dospělosti. V poslední době se narození
prvního dítěte přesouvá do období střední dospělosti, tedy po 30. roce života matky.
18
Obrovským problémem je nestabilita současné rodiny a s tím spojená rozvodovost. Růst
rozvodovosti je bohužel znakem celého civilizovaného světa. Rozvod hluboce zasahuje nejen
děti, ale vyvolá dlouhotrvající zátěžovou situaci pro oba dospělé rodiče.
Význam rodiny stoupá s vzrůstajícím věkem dospělého jedince, aby v době stáří mohl
čerpat z hodnot, které mu rodina poskytuje. Ovšem bez trpělivého budování vztahů v rodině,
bez vzájemné tolerance a altruismu se nestane funkční jednotkou, která poskytne zázemí ve
stáří. I v moderní společnosti zůstává rodina naprosto nezastupitelná jak pro výchovu dětí, tak
pro dospělé generace. (Šimíčková, 2008).
2. 4. 4 Funkčnost rodiny
Za základní jsou považovány funkce reprodukční, ekonomická, výchovná, socializační
a ochranná. Konkrétní podoba rodiny, její velikost a funkce, je závislá na společenských
podmínkách v dané sociální kultuře. (Všeobecná encyklopedie Diderot, 1999)
Sobotková prostřednicvím Pattersonové (2007) poukazuje na to, jakým způsobem
rodina plní své funkce. Zdravé fungování rodiny by mělo vypadat takto:
začlenění jedince do rodinné struktury (poskytuje pocit sounáležitosti, ovlivňuje
osobní identitu, smysl a zaměření života);
ekonomická podpora (zajišťování základních a rozvojových potřeb členů rodiny);
péče, výchova, socializace (umožňuje fyzický, psychický, sociální a duchovní vývoj
dítěte i dospělých, zprostředkuje sociální hodnoty a normy);
ochrana zranitelných členů (mladých, nemocných, handicapovaných, starých či na
ostatních nějak závislých aj.).
Existují 3 základní a nosné pilíře fungování rodiny: soudržnost, adaptabilita a
komunikace. Soudržnost v tomto případě souvisí s rodinnou intimitou, blízkostí, ale také
důraz na přiměřenou samostatnost a nezávislost členů rodiny. Adaptabilita se týká schopnosti
rodiny přizpůsobovat se proměnlivým požadavkům a nárokům života. Rodinná komunikace je
klíčový proces při vytváření celkové rodinné atmosféry, při řešení problémů a plánování
změn. (Greeff, 2000).
Kvalitu fungování rodiny ovlivňuje: spokojenost jednotlivých členů s rodinným
životem, resp. s úrovní rodinné soudržnosti a adaptability; dovednosti a schopnosti řešit
konflikty a problémy v partnerském vztahu efektivně, aby bylo dosaženo oboustranné
spokojenosti; flexibilita a soulad partnerů ohledně možností trávení volného času (Rádi spolu
19
tráví čas, ale vyhovují jeden druhému, pokud chtějí trávit nějaký čas odděleně a rozvíjet
vlastní zájmy.) a další.
2. 4. 5 Manželství
Souhlasíme s Říčanem (2004, 245), že „vstupem do manželství si člověk vytváří
prostor, v němž se bude odehrávat velká část jeho života. Místo, v němž bude plnit své životní
úkoly, bude pracovat na milostné intimitě, místo, kde bude mít domov, kde rozvine velké
téma rodičovství a kde bude jednou mít i bezpečné útočiště.“ I když dnes je i spousta párů,
kteří nejsou svoji, a mají děti, pořád v naší společnosti převažuje názor, že klasická rodina se
rovná vdaná, ženatý plus alespoň jedno dítě. Žijeme v době, kdy zplodit a porodit dítě se stává
stále více spíše výsadou než povinností. (Říčan, 2004)
Myšlenky o manželství a skladbě rodiny, postavení muže a ženy v této instituci jsou
nám vštěpovány odmalička. Tato identita se upevňuje a rozvíjí zvláště v předškolním věku.
Dnes existuje mnoho párů, které spolu žijí v úzkém heterosexuálním svazku, sdílejí
s partnerem společnou domácnost a tráví s ním hodně času, a přesto nevstoupí do manželství.
Vznikají různé alternativy k manželství, dočasné nebo trvalé. Současné párové manželství je
pravděpodobně ve vážné krizi. Setkáváme se také s tím, že ženy mnohdy dávají po rozvodu
přednost životu v neúplné rodině před druhým sňatkem.
Říčan uvádí, že v současné době je vážným a častým problémem mnoho předčasných
sňatků. Avšak dle českého statistického úřadu se po roce 1999 naopak počet předčasných
sňatků snížil a spíše je problém, že mladí lidé naopak vstupují do manželství čím dál později,
než tomu bylo dříve. Dle Kučery, M. a Šimka, M. (2001) jsou značné rozdíly v objasňování
příčin současného populačního vývoje, v podstatě v celém období od roku 1990. Jedni soudí,
že jde o tzv. druhý demografický přechod, který proběhl v západoevropských zemích již před
20 až 30 lety a u nás byl zadržený. Teprve jejich uvolněním dochází jak ke kvalitativním
změnám v úrovni sňatečnosti a plodnosti, tak k posunu jejich realizace do vyššího věku. Druzí
se domnívají, že jde o projev modernizace, změněného způsobu myšlení a chování.
Poslední, snad nejvíce rozšířená interpretace výrazného snížení úrovně sňatečnosti a
plodnosti, se opírá o hodnocení životních podmínek mladých svobodných lidí. Situace vzniklá
po roce 1989 jim dala mnoho dříve netušených možností, ale přinesla s sebou také některá
rizika: zvýšenou nezaměstnanost i vzdělaných a kvalifikovaných, finanční nedostupnost bytů
pro mladá manželství a zvýšené náklady na založení rodiny a péči o děti. Odmítneme-li
názory o jakési krizi rodiny, musíme přiznat vznik krizových podmínek pro sňatkové a
20
reprodukční chování mladé generace, kdy sociální stránka tvoří jen jejich část. Rodina a děti v
ní si udržují v naší společnosti vysokou životní hodnotu, ale v konkurenci nebo přímo střetu
se zájmy osobního rozvoje, sebeuplatnění, splnění životních plánů, s omezením závazků či
odpovědnosti za jiné (včetně partnera a dětí) nepatří již mezi priority mladých lidí. Podmínky
pro vstup do manželství a rození dětí se prostě v minulých pěti letech nezměnily, spíše
zhoršily.
Dle Říčana (2004, 254) „sňatkem začíná náročné adaptační stádium, ve kterém se
manželé teprve učí spolu žít: žít na „plný úvazek“ každodennosti, vzájemně se tolerovat a
ustupovat si, spravedlivě se dělit o práci a starosti plynoucí ze společného bydlení, společné
domácnosti.“ Každý jedinec prošel určitou výchovou, která ho formovala, co se týče
individuálních vlastností, názorů a postojů. Ne jinak tomu je i v oblasti domácích prací.
Někteří (muži i ženy) jsou zvyklí, že mají od rodičů (především od maminky) servis se vším
všudy. Někteří byli naopak vedeni tak, že se museli velmi brzy učit samostatnosti. Když
manželé spolu začnou žít, může díky rozdílné výchově dojít k rozporům v důsledku odlišných
požadavků, které má žena či muž na toho druhého. Jde tedy o kompromisy, které si stanoví, o
komunikaci, kdo bude mít jakou povinnost (práci, roli) na starost apod.
2. 4. 6 Rodina s jedním rodičem
Rodiny s jedním rodičem jsou z 90 % matky s dítětem nebo s dětmi. (Sobotková,
2007). Představují stále častější rodinný typ. Jsou to rodiny vzniklé rozvodem, rozchodem,
ovdověním, adopcí dítěte osamělou ženou nebo porodem mimo manželství (Goldenberg, H. a
Goldenberg, I. in Sobotková). Počet dětí narozených mimo manželství se u nás rapidně
zvyšuje po roce 1990. V roce 2003 činil více než 28 % narozených dětí (Rabušic, 2004).
Většina matek těchto dětí má nižší vzdělání (Možný, 2004). Tak tomu dříve bylo, ale nyní
jsou mezi svobodnými matkami také zralejší ženy v období střední dospělosti, často kolem 35
let. Jsou většinou zajištěné, úspěšné ve svém povolání, a ačkoli nepotkaly vhodného partnera,
chtějí přivést na svět dítě, dokud je čas.
Zajímavé je srovnání ideálního a reálného rodičovství. Předpoklad, že dítě potřebuje
dva rodiče, aby se zdárně identifikovalo se svou pohlavní rolí a naučilo modelům efektivního
chování, považujeme za ideální stav. Nejde o to, zda mají děti oba rodiče (o kvantitu), ale o
kvalitu s jakou péčí je dítě vychováváno. V dnešní době je také čím dál více početnější
skupina osamělých otců s dítětem. Pro muže, který zaujímal tradiční otcovskou roli, může být
poměrně obtížné převzít roli absentující matky. Chybí mu zkušenosti ženy pramenící
21
z intimního každodenního soužití dětí a matky. Campionová též popisuje některé studie na
téma otcovské chování: „Většina studií otcovského chování srovnávala chování ženatých otců
s chováním matek. Osamělí otcové vykazují rodičovské chování, které se více podobá
chování matek pečujících o své děti než klasické chování ženatých otců. Znamenalo by to, že
rodičovské chování není formováno biologicky či časnou zkušeností, ale spíše sociálními
okolnostmi a příležitostí.“
22
2. 5 ŽENA
2. 5. 1 Dospělost
Dospělost je období, které lze považovat za fázi nejvyšší zralosti lidského jedince.
V tomto stádiu života je člověk na vrcholu svých sil, citově vyrovnaný, samostatný,
objektivně využívá své rozumové schopnosti, projevuje zájem o problémy společnosti, ve
které žije. V této fázi většinou zakládáme vlastní domov a rodinu. (Šimíčková, 2008)
Hájek (2008) životní etapy rozděluje takto: dospělost na mladší dospělost (20 – 30 let),
střední dospělost (30 – 45 let), pozdní dospělost a stáří. Mladší dospělost vyznačuje obdobím,
kdy většina lidí už má ukončenou školu nebo ji dokončuje. Mladí dospělí nacházejí uplatnění
a zkušenosti ve své profesi, začínají budovat pracovní kariéru. Je to také doba navazování
dlouhodobých, často celoživotních partnerských vztahů, narození dětí a péče o ně. Množství
povinností klade na lidi v tomto věku značné nároky na čas. Volného času je méně, mladí
dospělí proto někdy opouštějí své záliby a koníčky z předchozích věkových období. Důvodem
bývá snaha věnovat co nejvíce času svému povolání nebo péči o rodinu, o děti a domácnost.
Častý je i nátlak ze strany partnera. Rozumný přístup a dohoda v této oblasti jsou velmi
důležité, rozhodnutí totiž výrazně ovlivňují životní styl jednotlivců i celých rodin
v budoucnosti, tedy i výchovu vlastních dětí. Je užitečné vzít v úvahu důležitá fakta jako
například:
stálé osobní zájmy jsou znakem zralé osobnosti,
jedinec bez trvalých kvalitních zájmů je problematickou osobností,
je správné zachovat si osobní koníčky i v dospělosti,
zakazovat partnerovi nebo nechat si od partnera zakazovat zájmové činnosti je
nesprávné, nerozumné a netaktické,
partneři nemusí mít všechny zájmy společné, mají si je však navzájem tolerovat,
pro vývoj dítěte i dobré ovzduší v rodině je velmi prospěšné, když se děti a rodiče
společně věnují některým zájmovým činnostem.
Způsob využívání volného času je jedno z hledisek při výběru životního partnera.
Lze tedy říci, že období mladší dospělosti je velmi významná životní etapa, protože
v této době se utváří a ustaluje životní styl člověka. Využívání volného času zde hraje
významnou roli.
23
Střední dospělost se vyznačuje „zvažováním svých životních úspěchů a neúspěchů,
porovnávání stanovených cílů s dosaženými, uvažováním o smyslu života. Možné krize kvůli
rodině, ztrátě zaměstnání, pocit trvalé neúspěšnosti, rezignace. V těchto náročných životních
situacích je velkou pomocí, pokud má člověk své záliby, osobní zájmy. Zájmové činnosti
přinášejí pocit uspokojení, relaxaci, dávají možnosti stýkat se s lidmi, kteří mají zájmy
podobné, navazovat nové sociální vztahy. I když mnohdy okolnosti nedovolují realizovat
končíky z mládí, je možné je přizpůsobit nebo objevit nové. To se snadněji podaří člověku,
který se naučil dobře hospodařit s volným časem a u něhož se činnosti spojené s osobními
zálibami staly již dříve, v mládí, součástí jeho životního stylu.“ (Hájek, 2008)
2. 5. 2 Žena v období mladší dospělosti (19 – 30 let)
Dle Říčana (2004) dvacátá léta, především jejich první polovinu, lze označit jako
mladou dospělost. Čím se vyznačuje dospělý člověk? Člověk je již psychicky a fyzicky
vyzrálý, vyrovnaný, našel „své místo na slunci“ a ví, co chce. Ale také záleží na tom, zda se
stále připravuje na své budoucí povolání či už je v pracovním procesu. S tím také souvisí,
v kolika letech zakládá rodinu a upevňuje své partnerské svazky v podobě manželství.
Dvacátá léta jsou obdobím optimistických nadějí, prosazování svých názorů a
posuzování světa kolem sebe, které není už tak jednoznačně „černobílé“. „Dvacátník“ nalézá
a uskutečňuje zralý milostný vztah, který obyčejně ústí do manželství. Stane se rodičem a
začíná se pohybovat v novém rozměru existence, který tím pro něj vznikl.
V tomto věku v oblasti práce hledají „dvacátníci“ nové zkušenosti, mění zaměstnání.
V dnešní době technického pokroku je stále důležitější být pružný a umět se přizpůsobit
nastávajícím podmínkám, změnám. „Dvacátníci“ jsou v tomto nejvíce flexibilní a tak se i
mnohdy stává, že lidé v tomto věku často mění zaměstnání, obzvláště dokud nemají děti a
nemusí myslet na to, jak uživit rodinu. Výsledkem dobře naplněných dvacátých let je podle
Příhody (in Říčan, 2004) „niterná sebejistota“.
Mladá žena musí někdy volit mezi rodinou a slibnou kariérou, zejména chce-li více
dětí. Žena si musí vybrat, jestli chce mít rodinu, musí obyčejně rezignovat na vyniknutí
v takové sféře, jako je třeba přírodověda. Naproti tomu se žena s rodinou může stát vynikající
lékařkou, učitelkou apod., kde uplatní i své osobní zkušenosti se svými dětmi.
Chyba společnosti ovládané muži není ani tolik v tom, že neosvobozuje domácnost,
nýbrž v tom, že ženě ztěžuje, aby získala plnou suverenitu a sebevědomí právě jako žena a
matka. Např. studie ve Spojených státech amerických ukázala, že je pro vysokoškolskou
24
studentku těžké volit mezi žensko-mateřskou orientací na něhu a lásku a orientací na
soupeřivou průbojnost (Říčan, 2004).
2. 5. 3 Žena v období střední dospělosti (30 – 40 let)
Dle Říčana (2004, 271) je střední dospělost „obdobím stability na vrcholu tělesných a
duševních sil, vysoké výkonnosti a dobrého zdraví. Ve třicátých letech obyčejně stoupá
osobní moc a vliv člověka v pracovní sféře, v různých organizacích, v širším příbuzenstvu a
v okruhu přátel.
Rodinný život je pro obě pohlaví kolem třicátého roku života jedním z hlavních
životních témat. Ve čtvrtém desítiletí života má žena ještě možnost porodit nebo, není-li to
možné, tedy alespoň adoptovat dítě a naplnit tak svou mateřskou životní úlohu. Pozdější
těhotenství už s sebou nese rychle stoupající riziko vážné vrozené vady.
Mnoho mužů si ve třicátých letech bere rozvedenou ženu s jedním nebo dvěma dětmi,
výjimečně si žena vezme rozvedeného muže s dětmi.
Ve třicátých letech vychováváme nejčastěji mladší školní děti. Když se řekne
„výchova“, představíme si jednostrannou činnost, záměrné působení na dítě; působení, na
které si musíme udělat čas vedle všech svých povinností a radostí. Pro děti je však
nejdůležitější ten strávený čas, když si s nimi hrajeme, kdy na něčem spolupracujeme. To
vytváří prostor domova. Říčan (2004) uvádí, že když je to místo radosti a bezpečí, postará se
dítě o svou výchovu v podstatě samo.“
Pro dospělého člověka je důležitý a potřebný život s dětmi, jelikož tento vztah dává
bezprostřední radost, zábavu, pocit bezpečí, pocit smyslu života. Podle Říčana (2004, 273) je
většinou „snadnější a často vděčnější mít rád dítě než mít rád partnera. A je normální a
správné, když nám ve třicátých letech záleží více na dítěti než na partnerovi. Avšak jde o
různé druhy vztahu – láska k dítěti nemůže nahradit lásku k partnerovi a naopak.“
Období mezi 30. a 40. rokem nazývá několik autorů poločasem. (Říčan, 2004;
Nakonečný, 2009; Matějček, 1997) V tomto období se objevuje krize, která přichází někdy
mezi 35. a 40. rokem života – jako protest proti rutině a její jednotvárnosti vyvstává otázka
smyslu: k čemu to všechno? Co dál? Znovu ožívá velké téma identity. (Prvně se objevuje
v adolescenci.)
Sheehyová (in Říčan, 2004) ve své knize velmi pěkně líčí, jak se vyrovnat s krizí
středního věku – udělat z ní tvořivý čin. Radí zřeknout se dočasně jistot a objevovat něco
nového. Odvaha k novému nám dovoluje nechávat za sebou každé životní stadium s tím, čím
25
nás uspokojovalo, abychom našli nové odpovědi, které nám otevřou bohatství příštího
životního odstavce. V každém věku je možno prožívat radost.
2. 5. 4 Postavení ženy ve společnosti
Odlišnosti mezi mužem a ženou jsou utvářeny společenskými představami o tom, co to
znamená být mužem nebo ženou. Kubátová ve své knize tvrdí, že tyto společenské představy
zahrnují představy o typických rysech osobnosti; typických zálibách, i typickém chování,
které je pokládáno za vhodné pro jedno nebo druhé pohlaví. Jádro ideálu ženskosti spočívá
v péči o mezilidské vztahy, o intimitu a o citové a domácí zázemí. Ženy jsou stále
socializovány socializační normou, která zdůrazňuje rodinu, mateřství, vztahy a svádění.
Mateřství je stálým faktorem, který spojuje ženství se soukromou sférou. Rodinnému
životu, intimitě a důvěrným vztahům nadále panuje žena. Vlivem demokraticko-
individualistické dynamiky společnosti dnes ženy mohou vykonávat všechna povolání takřka
stejně jako muž s tím rozdílem, že ženy mají profesi a rodinu spojenou dohromady, zatímco
muž má tyto dvě sféry oddělené. U mužů je převážně na prvním místě profese a poté
otcovství, ženy se zaměřují na to, aby mohly s profesí skloubit rodinu. (Kubátová, 2010)
Prioritní postavení v soukromé domácí sféře poskytuje ženám moc rozhodovat o
výchově děti, o organizaci práce v domácnosti, o zařízení a výzdobě bytu, o rodinných účtech,
o výživě rodiny apod. Díky svému ústřednímu místu v životě domácnosti mohou ženy vytyčit
své vlastní hranice, získat soukromí i vůdčí postavení v celé řadě každodenních aktivit,
v organizování výletů, rodinných dovolených apod. Aktivity v domácnosti, tudíž nemusí být
ženami vnímány pouze jako otupující povinnosti, nýbrž zejména jako způsob, jak si vytvořit
svůj vlastní svět. (Lipovetsky in Kubátová, 2010).
A právě proto prvořadé postavení žen v domácím prostoru hned tak nezmizí. Jen se již
nejedná o pevné připoutání ženy k domácnosti a uzavření cesty k profesnímu růstu.
Demokraticko-individualizační dynamika společnosti odstraňuje normy, které by bránily
sebevyjádření a autonomii. V době, kdy se ženy mohou zapojovat do profesních aktivit, kdy
lze rozhodovat o narození dítěte a počet potomků se snižuje, již matky nechápou své úkoly
jako břemeno, nýbrž jako vlastní obohacení, jako zdroj smyslu svého života, seberealizace a
individuální autonomie. Ženy se sice čím dál více zapojují do profesního života a muži se
stále častěji ujímají domácích prací, přesto však je ženská nadřazenost v rodinné sféře
nejpravděpodobnějším modelem budoucnosti (Lipovetsky, 2000)
26
2. 6 MATEŘSTVÍ A VOLNÝ ČAS
2. 6. 1 Mateřská a rodičovská dovolená
Obecně se používá termín mateřská dovolená pro dobu strávenou s dítětem doma, tedy
do doby než jde dítě do školky nebo maximálně dle zákona do 3 let jeho věku. V této
diplomové práci však používáme termín rodičovská dovolen pro celkové období, kdy je žena
s dítětem doma, jelikož je to momentálně častěji používaný termín mezi ženami na rodičovské
dovolené.
Rozdíl mezi termíny mateřskou a rodičovskou dovolenou zde vysvětlíme. Z právního
hlediska se na termín mateřská dovolená Přib (2002, 37) dívá takto: „Zaměstnankyni náleží
v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě mateřská dovolená po dobu 28 týdnů.
Zaměstnankyně nastupuje mateřskou dovolenou zpravidla od počátku šestého týdne před
očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem.“
Podle § 196 Zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále jen ZP) prostřednictvím Jakubka a
kol. (2007, 274 - 278), „k prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout
zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená
se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v
rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.“
§ 197 Zákoníku práce říká, že (2) „mateřská dovolená podle odstavce 1 se poskytuje
zaměstnankyni ode dne převzetí dítěte po dobu 22 týdnů. (3) Rodičovská dovolená dle
zákoníku práce „se podle odstavce 1 poskytuje ode dne převzetí dítěte do péče až do dne,
kdy dítě dosáhne věku 3 let; zaměstnankyni, která čerpala mateřskou dovolenou podle
odstavce 2, se rodičovská dovolená poskytuje až po skončení této mateřské dovolené.“
(Jakoubek a kol.)
2. 6. 2 Výchova dětí
Zplození dítěte a péče o ně jsou jedním z hlavních životních témat. Z biologického
hlediska vzato, je to jeden z našich základních úkolů života. Nestačí však jen porodit dítě a
pečovat o něj tak dlouho, dokud nebude schopno živit se samo, ale předat mu vše, co si rodič
myslí, že bude do života potřebovat – umět se adaptovat do lidské společnosti, výchova,
vzdělání, láska, zkrátka vychovat tělesně i duševně zdravého člověka, který bude schopen žít
v této společnosti. Předat svým potomkům to, co považujeme za nejlepší. Je to velký test
27
osobní zralosti. A proto je také důležité rodičovství promyslet. Naplánovat, kdy založit
rodinu, aby budoucí rodič byl na svou novou roli zralý. (Říčan, 2004).
Ačkoliv se muži a ženy neliší ve své touze po dětech, liší se v průměru v tom, jakým
způsobem a jak často se svými dětmi komunikují. V industrializovaných společnostech, jako
jsou Spojené státy, se v posledních letech muži stále více účastní výchovy dětí. Největší nápor
péče o děti však zůstává na ženách. Coltrane (2000), Pleck & Masciadrelli (2004) in Lippa. A
i v případě, že matky a otcové tráví s dětmi stejný čas, matky jsou i nadále zodpovědnější za
nutné úkony, jako je péče o nemocné dítě, obstarávání domácích prací a výchova. Renk a kol.
(in Lippa, 2005).
Biologická fakta spojená s těhotenstvím a kojením zaručují, že většina matek investuje
do svých dětí více času a energie než otcové. Tato skutečnost může být také příčinou toho, že
ženy prožívají silnější pouto se svými dětmi než muži. Hrdy (in Lippa). Během raného a
středního období dětství hrají otcové u svých dětí spíše roli příležitostného kamaráda na hraní
a také výchovné osoby, zatímco matky jsou spíše osobou pečující, zprostředkující,
starostlivou a aktivně řídící život dítěte. Matky bývají spíše těmi, kdo činí rozhodnutí o
každodenních aktivitách dítěte, zatímco otcové si s dětmi nějaký čas hrají a potom je
opouštějí. (Parke, 2002). Zdá se, že matky jsou s životy svých dětí úžeji propojeny.
Až na výjimky jsou matky a otcové schopni starat se o malé děti. Nicméně muži a
ženy do tohoto úkolu vcházejí s poněkud odlišnými dovednostmi a vlastnostmi. Ať již je to
z důvodu vrozeného, anebo naučeného, ženy jsou v průměru více než muži sociálně vnímavé
a matky jsou na kojence a malé děti lépe neverbálně naladěny než muži.
Sobotková (2007, 158) „Společná péče o dítě zesiluje vztah mezi partnery. Objevují se
nové stránky jeho/její povahy spjaté s výchovou společného potomka. Každou pozitivní
společnou zkušeností i každým šťastně překonaným sporem se vztah obohacuje a sílí. Dítě ale
také narušuje citovou rovnováhu, což může být problematické. Dítě se stává pod různými
záminkami předmětem sporů, výčitek, ale také poutem, jímž je možno manžela držet u
domácího krbu.“
Být rodičem vyžaduje určité - a ne malé - přizpůsobení. Narození dítěte otřese našimi
zvyky, postavením i rolemi, které jsme do té doby zastávali. Ne každý se lehce smiřuje s tím,
že má mnohem méně volného času a že se mu svět obrátil vzhůru nohama. Říčan (2004, 258)
říká, že „Společná péče o dítě zesiluje milostnou intimitu mezi manželi: v partnerovi miluji
teď také otce nebo matku svého dítěte, objevuji nové, sympatické stránky jeho povahy.
Každou pozitivní společnou zkušeností i každým šťastně překonaným sporem se vztah
obohacuje a sílí. Ale neplatí to úplně a neplatí to vždycky! Dítě porušuje citovou rovnováhu
28
dvojice a musí se hledat nová rovnováha, což je pro nepevné, nesžité a jinak problematické
dvojice těžké.“ Mění se hodnotové zaměření ženy, velkou roli hraje fyzická a psychická
únava. Toto období pak bývá pro nejeden pár velmi kritické. (Jesenská, E, 2007).
2. 6. 2. 1 Nová životní role - rodič
Říčan (2004) i Možný (2002) se jednoznačně shodují s americkými autory Coltrane,
Pleck a Masciadrelli (in Lippa, 2005) - ženy svým dětem věnují více času než muži.
V naprosté většině českých rodin stále převládá tzv. tradiční model péče o dítě, který bychom
mohli jednoduše charakterizovat větou „vše je na ženě“. Ta tráví s dětmi nejen nejvíce času,
ale také se jim nejvíce věnuje, neboť zajišťuje každodenní, základní péči o ně, učí se s nimi a
stará se o náplň jejich volného času. Krom toho se výše zmiňovaní autoři shodují také v bodě,
že na ženě spočívá hlavní díl zodpovědnosti za výchovu dětí. Matka se tak vůči svým
potomkům ocitá nejen v roli pečovatelky, vychovatelky a kamarádky, ale také té osoby, která
je považována za nejdůležitější v jejich životě se všemi plusy a mínusy, které to s sebou
přináší. V tomto modelu muž vystupuje vůči dětem obvykle a nejčastěji pouze jako autorita.
V jiném modelu (tzv. smíšeném), se kterým se setkáváme celkem nově, muž na
výchově dětí participuje již o něco více. Což je jistě posun k lepšímu. Když je otec doma,
snaží se svým dětem věnovat a nejčastěji vůči nim vystupuje jako ten, kdo se stará o náplň
jejich volného času – hraje si s nimi, chodí s nimi ven, sportuje s nimi i se s nimi učí.
(Sobotková, 2007).
V doposud málo rozšířeném modelu, který bychom mohli označit jako partnerský,
bývá podíl rodičů na péči o dítě a na jeho výchově relativně nejvíce rovnocenný, vyrovnaný.
To nutně neznamená, že „oba dělají totéž“, každý se však svému dítěti věnuje podle svých
možností a časových dispozic a „snaží se mu dát to, co mu ten druhý dát nemůže.
Současná generace otců se svým dětem věnuje minimálně stejně, obvykle však více,
než se jim věnovala generace jejich otců, což jinými slovy znamená, že participace mužů při
výchově dětí spíš vzrůstá, než že stagnuje. Proměnu vztahu otec-dítě můžeme sledovat nejen
mezi generacemi, ale i v průběhu jedné generace, resp. jednoho individuálního života. Někteří
muži se však raději věnují svým odrostlejším dětem a ne těm nejmenším, což většinou vede
k tomu, že než děti povyrostou, žena nemá moc volného času pro své aktivity. (Sobotková).
Je zřejmé, že zkušenosti mužů a žen se značně liší i v případě starosti a péče o děti.
Každý z rodičů obvykle plní vůči dítěti jinou roli než ten druhý a mívá k dítěti zpravidla i jiný
vztah. Např. v 80. letech minulého století dle Možného (2002) u nás muž-otec mívá k dítěti
29
„dál“ než matka a stejně tak děti mívají „dál“ k němu. Ženy vnímají samy sebe jako toho
důležitějšího rodiče při výchově dětí. Nechtějí se vzdát tohoto výsadního postavení.
2. 6. 2. 2 Oběti a přínosy rodičovství
Rodičovství je nejvýznamnějším přechodem v cyklu rodiny, ke kterému dochází
z hlediska několika aspektů. Za nejdůležitější Možný (2008, 151) považuje „silný kulturní
tlak (hlavně z pohledu ženy), neplánované rodičovství či zlom (něco nového, dosud
nepoznaného), což může být jak krásné, naplňující, tak šok z mateřství (laktační psychóza
apod.)“.
Sobotková (2007, 158) mezi nejvýznamnější oběti rodičovství řadí „zpomalení kariéry
matky, finanční znevýhodnění či omezení osobní svobody (Péče o dítě zvlášť v útlém věku
znamená vysoké nároky limitující životní styl ženy. Některé mezinárodní studie uvádí, že
ztráta osobní svobody je hlavním důvodem odkládání mateřství.)“ Další, kteří se tímto
tématem zabývali, jsou Campbell et al. a Michaels (in Sobotková). Ti také uvádí důvody, proč
páry zůstaly bezdětné – necítí se být dobrými rodiči, uvědomují si, že je rodičovství nezvratné
rozhodnutí, které nelze vrátit zpět apod.
Přínosem rodičovství je rozvoj vztahů. Mateřství přináší nový, většinou radostný vztah
s dítětem a dodává novou dimenzi ve vztahu k partnerovi, nové role – otec, matka. Mateřství
je také základem pro nová přátelství s jinými matkami a s rodinami, které mají malé děti.
Mateřství je pro některé ženy také příležitost k sebevyjádření a osobnímu rozvoji, dodává
pocit osobní hodnoty, eventuelně smysluplnosti života. Rodičovství je výzva, zdroj podnětů,
dává lidem příležitost poznávat sebe i druhého tak, jak by to bez dítěte nebylo možné.
(Sobotková, 2007).
2. 6. 3 Význam mateřství pro ženu
Výzkum u lidí ukazuje, že ve většině společností, včetně moderních a industriálních,
se ženy starají o děti více než muži. Parke 2002, Pleck a Masciadrelli 2004 (in Lippa 2005).
Lippa (2005, 228) poukazuje na to, že ženy mají o děti jednoduše větší zájem. „Hrají v těchto
rozdílech nějakou roli hormony nebo je větší mateřská péče výsledkem genderových rolí,
společenského očekávání anebo toho, že ženy děti rodí, kojí je a jsou proto nezbytně
k potomkům připoutány dříve než otcové?“ Hormony pravděpodobně hrají roli. Nicméně je
těžké rozplést množství vlivu přírody a výchovy.
30
Nakonečný (2009, 94) ve své knize cituje Eibl-Eibesfeldta, který „za hvězdnou hodinu
evoluce chování“ považuje péči o druhého. Poukazují na to vrozené signály, které podněcují
ošetřovatelské, resp. pečovatelské chování (krmení, ochraňování, projevování vřelosti).
S individualizovanou péčí se utváří schopnost vytvářet osobní vazby a tím i schopnost
milovat, neboť láska je definována silnou, emocionálně tónovanou vazbou. Taková láskyplná
vazba se vyvíjí mezi matkou a dítětem a má rozhodující význam pro jeho další vývoj. J.
Bowlby (in Nakonečný, 2009).
Pro ženu je těhotenství nový zážitek, nová dimenze a smysl dosavadního života.
Vnímá každou změnu spojenou s těhotenstvím o to víc pozitivně a silně, když je těhotenství
chtěné, plánované. Každá má obavy z porodu, aby bylo dítě zdravé a aby byla zdravá i ona
sama během těhotenství. Nakonečný.
Porod je jistě velmi silným zážitkem. V poslední době se medicína snaží ženám porod
co nejvíce usnadnit a zpříjemnit – léky od bolesti, alternativní způsoby porodu, otec jako
psychická opora ženě při porodu apod. Jsou tatínci, kteří díky přítomnosti u porodu (silnému
společnému zážitku) mají poté hlubší citový vztah ke své partnerce a také se jim lépe
navazuje vztah ke svému dítěti. (Říčan, 2004).
Sheehyová (in Říčan, 2004, 231) ve své knize zmiňuje, že by „bylo divné, kdybychom
necítili určitou nejistotu, bolest, když opouštíme některé ze stádií svého dospělého života,
které důvěrně známe, abychom se vydali do nejistoty dalšího života.“ Toto tvrzení
v neposlední řadě zahrnuje i rodičovství. Můžeme se na toto období připravit, jak chceme –
přečíst si mnoho literatury, poptat se rodičů, prarodičů, známých co mají děti, jak jim děti
změnily život a co rodičovství přináší za radosti a oběti, ale stejně, až to reálně přijde, je
člověk jako nepopsaný papír a snaží se jednat tak, jak nejlépe dokáže.
Říčan připomíná, že tělesná i duševní blízkost a něha matky s dítětem v následujícím
období dávají mateřství velký význam. Ale může se to také pro matku projevit úplně opačným
směrem – a to, že narození dítěte pro ni bude velkým zklamáním. Některé matky zjistí, že jim
existence dítěte „nic neříká“. Že je dítě nezajímá tak, jak to slyšely líčit a jak to vidí u jiných
matek. Mateřství je velká zkouška osobní zralosti i nová příležitost. Otevírá se další část
života s novým členem rodiny, kde se začíná vztah bez starých konfliktů a chyb. Pro ženu, i
pro celou její rodinu je to nový začátek.
Pro většinu žen je období rodičovské dovolené plné změn a nároků, které často nelze
zvládnout. O koloběhu čtyřiadvacetihodinové péče se mnozí psychologové vyjadřují jako o
zátěži, která je pro jednoho člověka velmi obtížná. (Junášková, 2007)
31
2. 6. 3. 1 Mladé matky x starší matky na rodičovské dovolené
Jednou z determinant načasování těhotenství je pocit připravenosti mít dítě. Dle
Sobotkové (2007, 161) „mladé matky prožívají přání mít dítě jako instinkt či osud, zatímco
starší matky popisují pocit připravenosti na dítě jako něco, co získaly časem jako emocionální
zralost či stabilitu, která následovala po dosažení ostatních životních cílů. Výzkumy dokazují,
že ženy v období střední dospělosti mají větší sebedůvěru a sebejistotu. Jistá emoční zralost
starších žen je pozitivním faktorem v přístupu k dítěti. Zralost souvisí se schopností lépe
vyjadřovat dětem lásku a dovolit jim vyvíjet se v nezávislé bytosti. Avšak po 35. roce se
zvyšují zdravotní rizika spojená s těhotenstvím.“
Starší a mladší rodiče se liší ve stylu interakce s dětmi – starší rodiče se dětem více
věnují, jsou citlivější na projevy dítěte, rychleji na ně reagují. Děti starších rodičů zažijí se
svými rodiči více povídání než fyzických aktivit. Děti starších rodičů jsou na tom po stránce
rozumového vývoje o něco lépe – starší matky ve svých dětech podporují verbalizaci a
samostatnost. Berryman, J.C. a Windridge, K.C. a Berryman, J.C. (in Sobotková, 2007).
Starší matky pociťují častěji nedostatek emocionální podpory ze strany manžela či
partnera a nedostatek praktické pomoci ze strany rodičů. Jediná skupina matek, které byly
relativně spokojeny s emocionální podporou a praktickou pomocí, byly mladší zkušené
matky.
Po roce 1999 se rapidně snižuje počet narozených dětí. Rození dětí se posouvá stále
více do vyššího věku žen. Až k 34 letům výjimečně i později sahá hranice, kdy mají ženy
prvního potomka. (Říčan, 2004). Sobotková dokonce hovoří o současném trendu odkládání
mateřství. Častější výskyt odkládání mateřství (žena rodící po dosažení věku 35 let) je znám u
vysokoškolsky vzdělaných žen, které také mají celkově méně dětí či častěji zůstávají
dobrovolně bezdětné. (Mareš, 2004).
Dle Sobotkové (2007, 156) „Žena, která v současnosti ve svých 35 letech zvažuje
těhotenství, je pravděpodobně v mnohem lepší fyzické kondici než stejně staré ženy
v minulosti.“ S jakými faktory souvisí, že jsou prvorodičky čím dál starší? Je potřeba zmínit,
že se zvyšuje vzdělanost a zaměstnanost žen, a roste rozmanitost forem rodinného života
(nesezdané páry).
2. 6. 4 Mateřství a volný čas
Každá žena, která se stala matkou, byla nejdříve aktivní mladou ženou, v ideálním
případě zařazenou do pracovního procesu, která měla své zájmy, záliby, koníčky. Ve svém
32
volném čase se věnovala různým aktivitám ať už sportovním, uměleckým, společenským či
jiným, a ty ji do jisté míry naplňovaly. Po narození dítěte je většinou připravena se některých
z nich vzdát, ale stejně tak může být přesvědčena, že je zvládne i s dítětem. To, že si žena
věří, že se bude moci věnovat svým koníčkům i s dítětem, je velice dobré a slouží jako
pozitivní motivace k tomu něco dokázat. I když ne všechny koníčky je možné vykonávat
spolu s dítětem. (Dvořáčková, H., 2007).
V současné společnosti stále převládá názor, že ženy mají myslet především na děti a
rodinu. Ale i žena má své potřeby. Je třeba si uvědomit, že čas, který žena věnuje sama sobě
(zájmy, seberealizace, vzdělávání apod.) není čas ukradený rodině. Volný čas pro ženu na RD
je velmi důležitý pro její psychickou vyrovnanost. Rodičovská dovolená totiž není dovolená
v pravém slova smyslu. Vlastně je to nepřesné označení pro intenzivní 24hodinovou výchovu
dětí, která je náročná hlavně psychicky.
Pokud si chce žena udělat čas pro sebe, musí se mnohdy vypořádat s negativními
názory okolí a má pak výčitky a pocity viny. Specifickým rysem v péči o dítě je právě
dlouhodobé nevyužívání a nerozvíjení některých schopností matky. Pokud žena na RD nemá
čas, který by měla jen sama pro sebe, může dojít k pocitům méněcennosti, bezmocnosti,
depresím apod. (Junášková, M., 2007)
Rozlišujeme volný čas strávený s dítětem a bez dítěte. Volný čas bez dítěte je pro ženu
na rodičovské dovolené stejně důležitý, jako pro kohokoliv jiného. Měla by si ho žena najít
alespoň v malém množství nejlépe každý den. Měl by to být čas vyhraněný pouze jí, jejím
koníčkům, zálibám, pro obnovení psychických a fyzických sil. V žádném případě by tento
volný čas neměla žena trávit domácími pracemi apod. Nejenže si žena odpočine, ale když dítě
pohlídá někdo z blízkého příbuzenstva (nejlépe otec nebo prarodič), zároveň tak podporuje
vztahy v rodině a není na ni dítě tolik upnuté. Kdyby však žena neměla možnost hlídání dítěte
v rámci rodiny, dnes již existují například agentury zabývající se hlídáním dětí nebo fungují
také jiné možnosti hlídání jako placené dětské koutky. (Dvořáčková, 2007)
Volný čas s dítětem je o kompromisu mezi potřebami dítěte a matky. Jednou
z možností je využít institucí (mateřská centra, kluby apod.), které nabízejí volnočasové
aktivity pro matky s dětmi.
33
3 CÍL A ÚKOLY
Cíl:
Cílem magisterské diplomové práce je analyzovat postoje žen na rodičovské dovolené
k pohybové aktivitě. Dále vysledovat, jaké mají důvody k tomu, aby se zabývaly/nezabývaly
pohybovou aktivitou ve svém volném čase. Také zjistit co by matkám na rodičovské dovolené
pomohlo, aby začaly být pohybově aktivní, jakou pro to mají motivaci.
Po vyhodnocení získaných dat a informací předložíme návrh specifického programu
pohybových aktivit pro matky na rodičovské dovolené (dále RD). Výsledky šetření mohou
pomoci při realizaci specifických pohybových aktivit pro ženy na mateřské dovolené, které ve
většině obcí chybí.
Úkoly práce:
Z cílů magisterské diplomové práce vyplynuly následující úkoly:
1. Prostudovat odbornou literaturu.
2. Vytvořit anketu, která mapuje vztah žen na mateřské dovolené k pohybové aktivitě.
3. Realizovat výzkum v podobě anketního empirického šetření.
4. Zpracovat informace a provést vyhodnocení získaných údajů.
5. Navrhnout specifický program pro ženy na rodičovské dovolené.
Z cíle a úkolů vyplynuly tyto výzkumné otázky:
1. Věnují se ženy na rodičovské dovolené ve svém volném čase pohybové aktivitě?
2. Je rodičovská dovolená vhodným obdobím pro to, aby se žena začala věnovat
pohybovým aktivitám?
3. Má vliv na pohybovou aktivitu žen na rodičovské dovolené, zda je žena doma
s prvním či dalším dítětem?
4. Jsou pohybově aktivnější na rodičovské dovolené vzdělanější ženy?
5. Chtějí se spíše zapojit do programu organizovaných pohybových aktivit ženy, které
jsou pohybově aktivní na rodičovské dovolené?
6. Měl by být navržený program pohybových aktivit jen pro ženy na rodičovské
dovolené nebo i pro děti?
34
35
4 METODIKA
Pro splnění cílů a úkolů bylo použito následujících metod:
Metoda sekundární analýzy: analýza dokumentů vztahujících se k dané problematice,
získávání údajů z již hotových prací (knihy, sborníky, skripta, internetové stránky apod.)
Metoda terénního výzkumu: sběr dat v podobě anketního empirického šetření
Matematicko – statistická metoda: metoda zpracování získaných dat
Techniky výzkumu:
Technika sběru dat - primární analýza: anketní empirické šetření
Písemné otázky, které svým obsahem vhodně pokrývají zkoumanou problematiku. V této
práci bylo použito ankety, která obsahuje z velké části polouzavřené otázky kde je výběr
možností společně s možností doplnění své odpovědi. Výhodou je získání velkého množství
dat při relativně malých finančních nákladech v krátkém časovém úseku, nevýhodou pak
nemožnost kontroly, zda respondent odpovídá pravdivě.
Anketní empirické šetření:
Anketní list šetření je jedna z nejjednoduších forem výzkumné techniky. Je určen
písemnou formou anonymnímu respondentovi. Návratnost je závislá na ochotě vyplnit celou
anketu. Anketa je tvořena z 29 otázek. Šetření probíhalo převážně prostřednictvím internetu.
Dotazník byl vyvěšen na serveru www.vyplňto.cz. Odkaz na tyto webové stránky, respektive
na dotazník (http://www.vyplnto.cz/databaze-dotazniku/postoje-zen-na-rodicovske -do/) byl
šířen prostřednictvím e-mailu, webových stránek podobné tématiky, které se zabývají ženami
na rodičovské dovolené a facebooku. Bylo osloveno patnáct webových serverů, které se týkají
tématiky mateřství. Anketa je uvedena v příloze magisterské diplomové práce.
Cíl ankety: Zjistit názory žen na rodičovské dovolené na pohybovou aktivitu – jestli je
rodičovská dovolená vhodné období pro to, aby:
byly pohybově aktivní,
aby pohybovou aktivitu prováděly pravidelně,
aby s pravidelným cvičením začaly, když to doposud nebylo jejich zvykem
36
Respondent:
Respondent je jedinec, který odpovídá na otázky. V diplomové magisterské práci bylo
použito anketního empirického šetření, které vyplňovaly ženy na rodičovské dovolené. Počet
respondentek, jejichž odpovědi byly použity v této práci, byl 251. Věková hranice je od 19 do
36 let, kdy je žena nejčastěji na rodičovské dovolené.
37
5 VÝSLEDKY
Sběr informací byl realizován v lednu a únoru 2011. Zvolila jsem techniku anketního
listu šetření. O vyplnění ankety byly požádány ženy na rodičovské dovolené. Nejprve
proběhlo pilotní empirické šetření prostřednictvím osobního rozhovoru a listů šetření s pěti
ženami na rodičovské dovolené. Tyto ženy vyplnily anketu o 30 otázkách, která se některými
otázkami lišila od ankety předkládané zde, v této diplomové práci. Z ní nám vyplynulo, že je
třeba upravit formulaci několika otázek pro jejich lepší srozumitelnost a některé úplně
vypustit. Již z pilotní ankety se potvrdily některé skutečnosti (např. pro mnoho žen na
rodičovské dovolené je pohybová aktivita důležitá jak kvůli fyzické kondici, tak kvůli
mentálnímu odpočinku), které se objevily i ve větším (globálnějším) měřítku v našem
výzkumu.
Po pilotním průzkumu se anketa prováděla prostřednictvím internetu. Anketa byla
vyvěšena na serveru www.vyplňto.cz. Odkaz na tyto webové stránky, respektive na anketu
(http://www.vyplnto.cz/databaze-dotazniku/postoje-zen-na-rodicovske-do/) byl šířen prostřed-
nictvím e-mailu, webových stránek tématicky zaměřených na ženy na rodičovské dovolené,
facebooku a skypu.
Nejvíce žen na rodičovské dovolené se na odkaz na anketu dostalo z nezařazených
serverů (62 %), pak z facebook.com (17, 7%), ale také ze dvou „maminkovských“ serverů,
(fora.babinet.cz – 6, 6 % a namaterskevbrne.cz – 2, 2%) a dalších serverů (11, 5 %). Bylo
osloveno patnáct serverů s tématikou mateřství, rodiny apod. Zpět se ozvalo a souhlasilo se
spoluprací sedm serverů. Ze sedmi pak jich zbylo 5, jelikož dva servery přestaly
komunikovat. Dva servery z pěti pak figurovaly mezi nejčastějšími webovými stránkami, ze
kterých se ženy na rodičovské dovolené dostávaly k vyplňování našeho dotazníku.
List šetření obsahoval celkem 29 otázek, které se týkaly názorů žen na rodičovské
dovolené na pohybovou aktivitu. Byl rozdělen do 4 otázkových okruhů. Otázky byly
zaměřeny na obecné povědomí o pohybové aktivitě, pohybovou aktivitu konanou v období
rodičovské dovolené, otázky za účelem vytvoření nástinu programu pro ženy a demografické
otázky. Celkem bylo 312 vyplněných listů šetření. Použitelných pro zpracování bylo 251.
Návratnost je tedy 80, 45 %. Anketa i seznam oslovených webových stránek, obojí je v celém
znění uvedeno v příloze magisterské diplomové práce.
38
5. 1 Výsledky empirického řešení
Část I. Obecné otázky o pohybové aktivitě
Otázka č. 1
Byla jste jako dítě vedena rodiči k pohybové aktivitě?
168
71
12
ano (66, 9 %)ne (28, 3 %)nevím (4, 8 %)
Otázka č. 1
Obrázek č. 1 Jak se staví k pohybové aktivitě rodiče respondentek
Většina dotazovaných žen (66, 9 %) odpověděla, že byla v dětství rodiči vedena
k pohybové aktivitě. Je tedy předpoklad, že převážná většina zkoumaného souboru by měla
být pohybově aktivní i v dospělosti, tedy i na RD, ale samozřejmě také hraje roli způsob
vedení rodičů k pohybové aktivitě.
39
Otázka č. 2
Který pojem podle vás nejlépe vystihuje termín – zdraví prospěšná pohybová aktivita?
pohyb, při k
terém se.
..pra
vid...
pohyb, kte
rým s...
pohyb, kter.
..
pohyb, u ...
dlouhot
rvaj... jin
0
20
40
60
80
100
120
140
160
180
200177
150
55
25
5 4 2
Otázka č. 2
Obrázek č. 2 Povědomí respondentek o tom, co je to zdraví prospěšná pohybová aktivita
Většina dotázaných žen odpověděla, že si pod pojmem zdraví prospěšná pohybová
aktivita představují pohyb, při kterém se cítí dobře po stránce fyzické i psychické (42, 3 %).
Další velmi početné zastoupení má výrok, že zdraví prospěšná pohybová aktivita rovná se
pravidelný pohyb (35, 8 %). Jinou odpověď (pohyb především v přírodě a pohyb, který má
smysl/výsledek, např. zahradničení) zvolilo 0, 5 % žen.
40
Otázka č. 3
Jak často by dle Vašeho názoru měla být prováděna pohybová aktivita, aby se dala
považovat za nejvíce zdraví prospěšnou?
3x - 4x týdně (56, 2 %)
2x týdně (29, 1 %)
5x týdně a více (12, 7 %)
1x týdně (1, 6 %)
1x měsíčně a méně (0, 4 %)
0 20 40 60 80 100 120 140 160
141
73
32
4
1
Otázka č. 3
Obrázek č. 3 Četnost zdraví prospěšné pohybové aktivity dle respondentek
Nejvíce dotázaných žen (56, 2 %) uvedlo, že zdraví prospěšná pohybová aktivita by
měla být vykonávána 3x – 4x týdně. Druhá nejčastější odpověď byla 2x týdně
v procentuálním zastoupení 29, 1 %.
41
Otázka č. 4
Co byste především očekávala od zdraví prospěšné pohybové aktivity?
zlepším si fyzickou
kondici (35, 3 %)
odreaguji se psychicky (26, 2 %)
zlepším si svůj
zdravotní stav (15 %)
zlepším si imunitrní
systém; budu méně
náchylná k nemocem (10, 9 %)
zhubnu (6, 1 %)
zpevním si svaly (6, 1
%)
jiné (0, 4 %)0
20406080
100120140160180
172
128
7353
30 30
2
Otázka č. 4
Obrázek č. 4 Co by respondentky očekávaly od zdraví prospěšné pohybové aktivity
Nejvíce respondentky od zdraví prospěšné pohybové aktivity očekávají, že si zlepší
fyzickou kondici (35, 3 %). Druhou nejčastější odpovědí (26, 2 %) bylo, že se díky pohybové
aktivitě ženy na RD psychicky odreagují. 2 respondetky uvedly, že očekávají od zdraví
prospěšné pohybové aktivity udržení fyzické kondice a že pohybová aktivita má konkrétní
výsledek. (0, 4 %)
42
Otázka č. 5
Které kritérium je pro Vás při výběru pohybové aktivity nejdůležitější?
dostupnost
(32, 1 %)
zábava, re
laxace
(23, 7 %)
finančn
í náročno
st (20 %
)
fyzick
á náročnost
pohybové ak
tivity (9,
7 %)
kolektiv (9,
5 %)
individu
álnost p
ohybové a
ktivity (3, 5 %) jiné
(1, 5 %)
04080
120160
146108 91
44 43 16 7
Obrázek č. 5
Obrázek č. 5 Kritéria výběru pohybové aktivity
Respondentky považují dostupnost pohybové aktivity za hlavní kritérium pro její
výběr (32, 1 %). Dále je to z 23, 7 % zábava a relaxace, zkrátka si vybírají pohybovou aktivitu
dle toho, co je baví. Třetím nejdůležitějším kritériem je finanční náročnost (20 %). Dalšími
kritérii (mimo nabízených odpovědí) v zastoupení 1, 5 % jsou: časová náročnost pohybové
aktivity, možnost hlídání dětí (např. dětský koutek přímo ve fittnesscentru), poměr náročnosti
a délky aktivity a vedení zkušeného instruktora.
43
Část II. Pohybová aktivita na rodičovské dovolené
Otázka č. 6
Najdete si čas (1 hodinu 2x týdně), který máte jen sama pro sebe?
174
71 6
Otázka č. 6
ano (69, 3 %)ne (28, 3 %)nevím (2, 4 %)
Obrázek č. 6 Čas respondentek, který mají jen samy pro sebe
Většina dotazovaných (69, 3 %) odpověděla, že si na své volnočasové aktivity čas
najdou.
44
Otázka č. 7
Jakým způsobem tento svůj čas trávíte? (Jaká je nejčastější aktivita, které se věnujete?)
pohybo
vá aktivi
ta (27,
3 %)
brouzd
ání/ch
atován
í na intern
etu (18...
četba (1
5, 4 %)
vzdělá
vání se
(9, 6 %
)
sledování
TV/DVD (9, 3 %
)
návštěv
a restau
race, kavá
rny (7,
1 %)
tvořivá či
nnost (6,
8 %)
návštěv
a kina/d
ivadla
/konce
rtu (3, ... jiné (2
, 6 %)
020406080
100120 108
7361
38 37 28 2714 10
Obrázek č. 7
Obrázek 7. Volnočasové aktivity žen na RD
Nejvíce se ženy na RD ve svém volném čase věnují pohybové aktivitě (27, 3 %). Dále
brouzdání na internetu (18, 4 %) a četbě (15, 4 %). Méně častá volnočasová aktivita u žen na
RD je pak vzdělávání se (9, 6 %). 2, 6 % uvedlo, že se věnují sami sobě (péče o pleť apod.),
navštěvují známé, relaxují (masáže, sauna apod.), navštěvují knihovnu nebo pracují.
45
Otázka č. 8
Kolikrát jste se za poslední měsíc aktivně věnovala pohybové aktivitě, která trvala déle
než 30 min.?
0 - 1x (28, 7 %)
6x a více (27, 9 %)
2 - 3x (23, 9 %)
4 - 5x (19, 5 %)
0 10 20 30 40 50 60 70 80
72
70
60
49
Otázka č. 8
Obrázek 8. Pohybová aktivita žen na RD za poslední měsíc
Nejvíce respondentek odpovědělo, že za poslední měsíc se pohybové aktivitě věnovaly
maximálně 1x (28, 7 %). Je ale zajímavé, že druhou nejčastější odpovědí bylo, že se
pohybové aktivitě naopak věnovaly za poslední měsíc 6x a více (27, 9 %).
46
Otázka č. 9
Kolik času Vám průměrně zabere pohybová aktivita?
113
55
42
329
Otázka č. 9
31 - 60 minut (45 %)do 30 minut (21, 9 %)61 - 90 minut (16, 7 %)žádný, nevěnuji se pohybové ak-tivitě (12, 8 %)nad 90 minut (3, 6 %)
Obrázek 9. Čas, který respondentky průměrně věnují pohybové aktivitě
Nejvíce se ženy na RD věnují pohybové aktivitě 31 – 60 minut (45 %). Druhou
nejčastější odpovědí bylo do 30 minut (21, 9 %).
47
Otázka č. 10
Které pohybové aktivitě se nejvíce věnujete nyní na rodičovské dovolené?
chůze, běh, plavání, aerobik, jízda na
kole apod. (69, 7 %)
žádné (15, 2 %) kalanetika, pilates, jóga apod. (12, 7 %)
volejbal, basketbal, házená apod. (2, 4
%)
020406080
100120140160180
175
38 32
6
Otázka č. 10
Obrázek 10. Pohybové aktivity, kterým se ženy věnují na RD
Nejvíce se ženy na RD věnují individuálním aerobním aktivitám (69, 7 %). Žádné
pohybové aktivitě se nevěnuje 15, 2 %.
48
Otázka č. 11
Z jakého důvodu se nyní věnujete pohybové aktivitě?
pohybové
aktivitě jsem
se věn
ovala p
řed otě
hotněn...
baví m
ě to (18
, 2 %)
chci dě
lat něc
o sama pr
o sebe (1
7 %)
chci si
odpočino
ut od ro
diny; změna
prostře
dí/...
chci vypa
dat jak
o před o
těhotn
ěním (9,
...
chci být v
kontaktu s li
dmi (8
, 6 %)
celý živ
ot mám sklony
k tloustn
utí (6,
...
kvůli sv
ému zdrav
í - mám to
doporučen
o lék... jiné ( 1
, 8 %)
0
20
40
60
80
10092 89 83
71
47 4232
249
Otázka č. 11
Obrázek 11. Důvody, proč se ženy věnují na RD pohybové aktivitě
Na tuto otázku odpovídaly pouze ženy, které se věnují pohybové aktivitě na RD (216
žen; 86 % z celkového počtu respondentek). Nejvíce (18, 8 %) respondentek odpovídalo, že
se na RD věnují pohybové aktivitě proto, že se jí zabývaly již před těhotenstvím. Druhou
největší skupinu (18, 2 %) tvoří ženy, které pohybová aktivita baví. Další velkou skupinou
odpovědí je, že ženy na RD chtějí dělat něco samy pro sebe (17 %). 1, 8 % tvoří důvody, jako
např. trávím tak aktivně čas s dětmi či psem nebo protože je potřeba udělat něco kolem domu
- nanosit dřevo, odklidit sníh.
49
Otázka č. 12
Kde pohybovou aktivitu nejčastěji vykonáváte?
83
63
45
16 9
Otázka č. 12
ve sportovním centru/hale/tělocvičně/posilovně ( 38, 4 %)
v lese/parku (29, 2 %)
doma (20, 8 %)
venku na sportovištích (7, 4 %)
jiné (4, 2 %)
Obrázek 12. Místo, kde respondentky provozují pohybovou aktivitu
Celkem na tuto otázku odpovídalo 216 žen, resp. ženy, které se pohybové aktivitě na
RD věnují. Nejvíce (38, 4 %) se ženy na RD věnují pohybové aktivitě ve sportovních halách
apod. Své vlastní odpovědi uvedlo 4, 2 % žen – pohybovou aktivitu nejčastěji vykonávají
v bazénu, kombinací bazénu a tělocvičny či venku, ale ne na sportovištích nebo kdekoliv.
50
Otázka č. 13
Co myslíte, že by pro Vás bylo motivem k tomu, abyste se začala věnovat pohybové
aktivitě?
Chci se
lépe c
ítit (vy
padat)
(46, 6
%)
chci sa
ma sebe p
řekona
t (prac
ovat na
sobě)
(17, 8
%)
chci si
upevn
it zdra
ví (11,
1 %)
chci m
ít kont
akt s l
idmi (6
, 7 %)
jiné (1
7, 8 %)
05
10152025
21
85 3
8
Otázka č. 13
Obrázek 13. Motivy žen na RD, proč začít s pohybovou aktivitou
Na tuto otázku odpovídalo pouze 35 žen. (Ty, které momentálně na RD pohybovou
aktivitu neprovozují). Nejvíce žen na RD (46, 6 %) uvedlo, že motivem pro to, aby se začaly
věnovat pohybové aktivitě, je chtít lépe vypadat (lépe se cítit). 17, 8 % žen na RD uvedlo též
vlastní odpovědi, např. čas pro sebe, kterého se jim příliš nedostává; hlídání dětí, motivace
zhubnout a odpočinek od dětí.
51
Otázka č. 14
Chtěla byste se pohybovým aktivitám věnovat více?
220
31Otázka č. 14
ano (87, 65 %)ne (12, 35 %)
Obrázek 14. Zájem o zvýšení pohybové aktivity
87, 65 % respondentek odpovědělo, že by se chtěly pohybové aktivitě věnovat na RD
více.
52
Otázka č. 15
Co myslíte, že Vám momentálně brání v tom, abyste se pohybovým aktivitám věnovala
více?
mám dojem
, že nem
ám mnoho času
na tyto
...
máme teď obd
obí, kdy j
e na mně d
ítě zá..
.
myslím si,
že nemám do
statek pen
ěz ...
neumím si z
organizo
vat čas
tak, ab
y mi z... jiné
(4, 1 %)
nemám hlí
dání (3
, 3 %)
nevím o ž
ádné or
ganizo
vané PA, kt
erou by
c...
chci cviči
t s další
mi ženam
i na RD, ale
žádno...
0
20
40
60
80
100
120 108
5541 36
11 9 6 5
Otázka č. 15
Obrázek 15. Důvody, proč se ženy na RD nevěnují pohybové aktivitě
Největší problém vidí ženy na RD v tom, že podle jejich názoru nemají dostatek času
(39, 8 %). Jiné než nabízené odpovědi zvolily 4, 1 % respondentek. Mezi tyto odpovědi patří:
lenost, druhé těhotenství, kojení či únava.
53
Otázka č. 16
Co myslíte, že by Vám nyní nejvíce pomohlo pro zvýšení Vaší pohybové aktivity?
možnost, aby mi někdo dítě pohlídal (34, 2 %)
služba hlídání dětí pro cvičící maminky během cvičení (21, 2 %)
konání mých oblíbených PA v blízkosti mého bydliště (17, 4 %)
PA, které by byly šité na míru přímo mně osobně (7 %)
program organizovaných PA určený právě ženám na RD (6, 5 %)
cvičení s dalšími ženami (ne sama) (4, 8 %)
cvičení v pohodlí domova (4, 8 %)
jiné (4, 1 %)
0 20 40 60 80 100 120
116
72
59
24
22
16
16
14Otázka č. 16
Obrázek 17. Možnosti zvýšení pohybové aktivity žen na RD
34, 2 % respondentek uvedlo, že by se častěji věnovaly pohybové aktivitě, kdyby měly
možnost, aby jim dítě někdo pohlídal. Druhá nejčastější odpověď (21, 2 %) byla, že by ženy
rády chodily cvičit, kdyby zároveň s tím v době cvičení byla služba hlídání dětí. Vlastní
odpovědi respondentek (např. kdyby nepracovaly nebo nestudovaly VŠ, kdyby měly více času
nebo si ho uměly lépe zorganizovat, kdyby nebyly líné, kdyby jim to umožňoval zdravotní
stav, kdyby jim někdo pomáhal s domácími pracemi a další.) tvořily 4, 1 % z celku.
54
Otázka č. 17
Do jaké míry jste spokojena s následujícími aspekty?
16
104
90
41
Otázka č. 17 fyzická kondice
fyzická kondice 1: 6, 4 %fyzická kondice 2: 41, 4 %fyzická kondice 3: 35, 9 %fyzická kondice 4: 16, 3 %
Obrázek 17. Fyzická kondice respondentek
Nejvíce respondentek (41, 4 %) odpovědělo, že jsou spíše spokojené se svou nynější
fyzickou kondicí. Nejméně žen na RD (6, 4 %) odpovědělo, že jsou se svou fyzickou kondicí
velmi spokojeno.
55
19
77
96
59
Otázka č. 17ceny sportovních služeb
ceny sportovních služeb 1: 7, 6 %
ceny sportovních služeb 2: 30, 7 %
ceny sportovních služeb 3: 38, 2 %
ceny sportovních služeb 4: 23, 5 %
Obrázek 18. Spokojenost s cenami sportovních služeb dle žen na RD
Nejvíce respondentek odpovědělo, že jsou s cenami sportovních služeb spíše méně
spokojeny.
56
1761
95
78
Otázka č. 17čas, který ženy na RD věnují pohybové aktivitě
množství času, který na RD věnujete pohybové aktivitě 1: 6, 8 %množství času, který na RD věnujete pohybové aktivitě 2: 24, 3 %množství času, který na RD věnujete pohybové aktivitě 3: 37, 8 %množství času, který na RD věnujete pohybové aktivitě 4: 31, 1 %
Obrázek 19. Čas, který ženy na rodičovské dovolené věnují pohybové aktivitě
Nejvíce žen (37, 8 %) si myslí, že spíše nevěnuje na RD mnoho času pohybové
aktivitě.
57
78
92
54
27
Otázka č. 17dostupnost sportovišť
dostupnost sportovišť ve vašem okolí 1: 31, 1 %dostupnost sportovišť ve vašem okolí 2: 36, 6 %dostupnost sportovišť ve vašem okolí 3: 21, 5 %dostupnost sportovišť ve vašem okolí 4: 10, 8 %
Obrázek 20. Dostupnost sportovišť
Nejvíce žen na RD odpovědělo, že jsou spíše spokojené s dostupností sportovišť
v okolí svého bydliště.
58
Část III. Otázky na specifický program pro ženy
Otázka č. 18
Jaké jsou podle Vašeho názoru specificky pro Vás (ženu na rodičovské dovolené)
možnosti pohybových aktivit v místě vašeho bydliště a blízkém okolí?
mám, al
e nevyho
vují m
i časově
(30, 7
%)
nic org
anizované
ho určeného
pro že
nu na
RD nemám
(29, 2 %)
mám, al
e nevyho
vují m
i druhem PA (21
%)
mám, al
e jsou
pro mě fi
nančně
nedost
upné (12, 5
%) jiné (6,
6 %)
020406080
79 7554
32 17
Otázka č. 18
Obrázek 21. Možnosti pohybových aktivit v místě bydliště
Nejvíce respondentek (30, 7 %) odpovědělo, že možnosti pohybových aktivit v místě
svého bydliště má, ale nevyhovují jim časově. 6, 6 % žen uvedlo krom jiného i vlastní
odpovědi, mezi nimi nejvíce uvádí, že možnosti mají a jsou spokojené; dále že možnosti mají,
ale nemají nikoho, kdo by jim pohlídal dítě; pak že jsou naopak možnosti využití
nevyhovující.
59
Otázka č. 19
Kdyby se speciálně pro Vás (ženy na rodičovské dovolené) vytvořil program
organizovaných pohybových aktivit, chtěla byste se jej aktivně zúčastnit?
15630
65
Otázka č. 19
ano (62, 1 %)ne (12 %)nevím (25, 9 %)
Obrázek 22. Názor na program organizovaných pohybových aktivit
62, 1 % respondentek odpovědělo, že by se účastnilo programu organizovaných
pohybových aktivit, kdyby byl navržen.
60
Otázka č. 20
Kdyby byl vytvořen program organizovaných pohybových aktivit, dala byste spíše
přednost pohybovým aktivitám s dítětem?
105
65
51Otázka č. 20
ano (47, 5 %)ne (29, 4 %)nevím (23, 1 %)
Obrázek 23. Názory na pohybové aktivity v rámci organizovaného programu s dítětem
47, 5 % respondentek odpovědělo, že by v rámci navrženého programu pohybových
aktivit upřednostnily pohybové aktivity s dítětem.
61
Otázka č. 21
Kterou pohybovou aktivitu v rámci programu organizovaných pohybových aktivit pro
ženy na rodičovské dovolené byste preferovala s dítětem?
cvičen
í; uzpů
sobné s
píše dětem
(35, ...
in-line
bruslení s d
ítětem v k
očárku
(17...
turistik
a (výle
ty) s dítět
em v krosn
ě, šátk
...
jízda na
kole s
dítětem v s
edátku
(1...
dlouhé pr
ocházk
y s dítě
tem v k
očárku (.
..žád
nou (2,
3 %)
plaván
í (1 %)
jiné (0,
8 %)
020406080
100120140
137
68 60 54 52
9 4 3
Otázka č. 21
Obrázek 24. Pohybové aktivity s dítětem
Nejvíce žen (35, 4 %) odpovědělo, že by se nejraději účastnily cvičení s dětmi, které
by bylo uzpůsobeno spíše dětem. 2, 3 % žen uvedlo, že by v rámci navrženého
organizovaného programu pohybových aktivit nechtělo mít žádnou pohybovou aktivitu
s dítětem. 0, 8 % žen napsalo, že by chtělo tanec s dětmi, respektive cvičení žen po porodu.
62
Otázka č. 22
Které pohybové aktivitě v rámci programu organizovaných pohybových aktivit pro ženy
na rodičovské dovolené byste se ráda věnovala bez dítěte?
tanec
(17, 5
%)
posilován
í a prota
hování (kala
netika, p
ila...
plavání
(12, 2 %)
aqua a
erobik (
8, 1 %)
jízda n
a kole
(spinn
ing) 7,
8 %
jóga (p
owerjóga)
7, 4 %
in-line
koleč
kové bru
sle (7, 2 %)
aerobik
(6, 6 %
)
míčové
hry (6, 5
%)
turistik
a (4, 4 %)
běh (3,
2 %)
rychlá c
hůze (se
verská
chůze)
2, 6 %
bojové sp
orty (2, 4 %)
atletika
(0, 6 %)
jízda n
a koni (0
, 3 %)
žádné
(0, 3 %
)
jiné (0, 4 %)
0
20
40
60
80
100
120116
83 81
54 52 49 48 44 4329
21 17 164 2 2 3
Otázka č. 22
Obrázek 25. Pohybové aktivity bez dítěte
17, 5 % respondentek by uvítalo, kdyby v rámci navrženého programu byl tanec.
Dalšími nejčastěji uváděnými pohybovými aktivitami bylo posilování a protahování (12, 5 %)
a plavání (12, 2 %). 0, 3 % odpovědělo, že by žádnou pohybovou aktivitu bez dítěte v rámci
programu nechtělo a 0, 4 % uvedlo, že by rády horolezectví nebo squash.
63
Otázka č. 23
Kolik Kč jste ochotna měsíčně investovat do pohybové aktivity (vstupy, permanentky
apod.)?
301 - 600 Kč (40, 7 %)
maximálně 300 Kč (31, 8 %)
601 - 900 Kč (15, 1 %)
901 - 1200 Kč (8 %)
0 Kč (2, 8 %)
1501 Kč a více (1, 2 %)
1201 - 1500 Kč (0, 4 %)
0 20 40 60 80 100 120
102
80
38
20
7
3
1
Otázka č. 23
Obrázek 26. Kolik Kč jsou respondentky ochotny investovat do pohybové aktivity
40, 7 % žen na RD je ochotno investovat do pohybových aktivit maximálně 600 Kč a
druhou nejpočetnější skupinou (31, 8 %) tvoří ženy, které by měsíčně do pohybových aktivit
investovaly maximálně 300 Kč. Z uvedených výsledků tedy vyplývá, že ženy na RD nechtějí
investovat mnoho peněz do pohybových aktivit.
64
Část IV. Demografické otázky
Otázka č. 24
Jaký je Váš věk?
92
60
58
2416
1
Otázka č. 24
28 - 31 let (36, 7 %)32 - 35 let (23, 9 %)24 - 27 let (23, 1 %)36 a více let (9, 6 %)20 - 23 let (6, 3 %)méně než 19 let (0, 4 %)
Obrázek 27. Věk respondentek
Nejvíce respondentek anketního šetření se řadí do věkové kategorie nad 28 let.
65
Otázka č. 25
Kolik měsíců má Vaše nejmladší dítě?
59
5150
34
34 23
Otázka č. 25
méně než 6 měsíců (23, 5 %)
13 - 18 měsíců (20, 3 %)
7 - 12 měsíců (20 %)
31 - 36 měsíců (13, 6 %)
19 - 24 měsíců (13, 6 %)
25 - 30 měsíců (9 %)
Obrázek 28. Věk nejmladšího dítěte
Otázka č. 26
Jak dlouho jste na rodičovské dovolené?
69
6355
27
20 9 8
Otázka č. 26
méně než rok (27, 4 %)
1 - 2 roky (25 %)
2 - 3 roky (21, 8 %)
3 - 4 roky (10, 7 %)
4 - 5 let (7, 9 %)
5 - 6 let (4 %)
6 a více let (3, 2 %)
Obrázek 29. RD a respondetky
Nejvíce respondentek je z řad maminek, které jsou na rodičovské dovolené nejkratší
dobu – méně než rok (27, 4 %). Naopak nejméně je těch, které jsou na rodičovské dovolené
více jak 6 let (3, 2 %).
66
Otázka č. 27.
Nejvyšší dosažené vzdělání
116
86
30 181
Otázka č. 27
vysokoškolské (46, 2 %)
středoškolské (34, 3 %)
vyšší odborné (11, 9 %)
vyučena (7, 2 %)
základní (0, 4 %)
Obrázek 30. Vzdělanost respondentek
Téměř polovinu (46, 2 %) tvoří respondentky vysokoškolsky vzdělané. Nejméně pak
se základním vzděláním (0, 4 %).
67
Otázka č. 28
Zaměstnání před rodičovskou dovolenou
160
47
44
Otázka č. 28
fyzicky nenáročné (63, 8 %)
lehce fyzicky náročné (18, 7 %)
těžce fyzicky náročné (17, 5 %)
Obrázek 31. Náročnost zaměstnání před RD
Většina dotazovaných (63, 8 %) má fyzicky nenáročné zaměstnání.
68
Otázka č. 29
Velikost obce, kde bydlíte
82
5938
31
2318
Otázka č. 29
do 5000 obyvatel (32, 7 %)10 001 - 50 000 obyvatel (23, 5 %)100 001 - 500 000 obyvatel (15, 1 %)nad 500 001 obyvatel (12, 3 %)5001 - 10 000 obyvatel (9, 2 %)50 001 - 100 000 obyvatel (7, 2 %)
Obrázek 32. Velikost obce
Nejpočetnější skupinu tvoří respondentky, které bydlí v obci do 5 000 obyvatel.
Nejméně žen na RD (7, 2 %) žije v obci 50 001 – 100 000 obyvatel.
69
5. 2 Souhrn výsledků
Z výsledků vyplívá, že ženy na rodičovské dovolené si představují pod pojmem zdraví
prospěšná pohybová aktivita v podstatě to, co za zdraví prospěšnou pohybovou aktivitu
považují organizace, které se vymezením tohoto pojmu zabývají (viz diplomová práce, str.
14).
Ženy na rodičovské dovolené jsou převážně schopny (70 % z 251 respondentek) najít
si dvakrát týdně na sebe čas, který nejčastěji tráví pohybovou aktivitou (27 % ze 166 žen).
Třetina respondentek se za poslední měsíc věnovala pohybové aktivitě 6x a více. Za poslední
měsíc se pohybovou aktivitou nezabývala více jak třetina žen (28, 7 % z 251). Jako
nejdůležitější motiv, aby se pohybově neaktivní ženy staly pohybově aktivními, uvádí lépe se
cítit, vypadat. Jen pro relativně malé procento žen (17, 8 % z 35 žen) je motivem hlídání dětí a
dostatek času.
Hlavním důvodem, proč některé ženy nejsou moc pohybově aktivní, je, že nemají
mnoho času, kdy pohybové aktivity provozovat. Pro zvýšení pohybové aktivity by jim
pomohlo, kdyby měly možnost hlídání dítěte nebo kdyby měly k dispozici službu hlídání dětí
během pohybové aktivity určené pro ženy. Přestože mnoho žen by se chtělo pohybovým
aktivitám věnovat více, svou fyzickou kondici respondentky ohodnotily spíše kladně. Ceny
sportovních služeb jsou pro ženy na rodičovské dovolené spíše nevyhovující, naopak
dostupnost sportovišť hodnotí celkově velmi kladně. Převážná většina respondentek není
spokojena s tím, kolik času věnují pohybové aktivitě.
Třetina dotazovaných žen uvedla, že možnosti pohybových aktivit v blízkosti bydliště
mají, ale nevyhovují jim časově či druhem pohybové aktivity. Další třetina žen vůbec nic
určeného pro ženy na rodičovské dovolené v blízkosti svého bydliště nemá. Kdyby byl
vytvořen specifický program, který by navštěvovaly pouze ženy na rodičovské dovolené,
chtělo by se ho zúčastnit 62, 1 % dotazovaných. Téměř polovina žen by v rámci programu
uvítala pohybové aktivity spíše s dítětem, třetina, by raději upřednostnila pohybové aktivity,
které by se konaly bez dítěte. Z pohybových aktivit s dítětem by ženy nejvíce chtěly cvičení,
které by bylo uzpůsobeno spíše dětem, dále pak in-line bruslení nebo turistické výlety. Bez
dítěte by v rámci organizovaného programu ženy na rodičovské dovolené uvítaly nejvíce
jakýkoliv druh tance a protahování a posilování. Ženy by byly ochotny do navrženého
specifického programu investovat maximálně 301 – 600 Kč měsíčně.
70
6 DISKUSE
I přesto, že je dnes spousta technických vymožeností, které usnadňují domácí práce, je
pro některé ženy těžké, aby si na rodičovské dovolené „našly čas“ na pohybovou aktivitu.
Není to totiž jen otázka času. Je důležité brát v potaz, jestli žena kojí či nikoliv, jestli má
v blízkosti někoho, kdo by jí dítě pohlídal. Také zda není moc unavená na to, aby krom
spánku „doháněla“ ve svém volném čase něco jiného, nebo zda má žena na rodičovské
dovolené pohybové aktivity v blízkosti bydliště apod. To byly nejčastější důvody, proč se
respondentky pohybové aktivitě nevěnují. Hlavním důvodem, proč se naopak pohybovou
aktivitou ženy na rodičovské dovolené zabývají je, že byly pohybově aktivní před
rodičovskou dovolenou. Dalším důvodem je, že ženy pohybové aktivity baví.
Některé ženy uvedly, že nemají žádný volný čas pro sebe a v další otázce napsaly, že
pohybovou aktivitu za poslední měsíc prováděly 6x týdně a více. Buď tato skutečnost nastala
nepřesnou formulací otázky, nebo respondentky uvádějí pohybovou aktivitu s dítětem, což
bohužel v anketním šetření není blíže specifikováno. Ze skupiny žen, které se pohybovou
aktivitou zabývají více jak 6x měsíčně, bylo pouze 24, 3 % žen, které uvedly, že se více
pohybovou aktivitou zabývat nechtějí. Je zajímavé, že ženy často v anketním šetření zmiňují,
že pro pohybovou aktivitu nemají dostatek času. Z uvedených výsledků však vyplývá (viz
obrázek 6. – 8.), že tomu tak zřejmě ve skutečnosti není a že je rodičovská dovolená vhodným
období pro trávení volného času pohybovou aktivitou.
Největším motivem (46, 6 % z 35) proč by ženy na rodičovské dovolené mohly začít
být pohybově aktivní je pro ně lépe se cítit (vypadat). Jen malé procento žen bere v potaz
zdraví prospěšnou stránku pohybových aktivit. Pro některé je motivem kontakt s lidmi,
odpočinek od dětí či více volného času (17, 8 % z 35).
Převážná většina žen na rodičovské dovolené by se chtěla zabývat pohybovými
aktivitami více. Největší problém však spatřují v tom, že nemají dostatek času, aby se
pohybovým aktivitám takto věnovaly. Dalším důvodem je, že si ženy myslí, že je na ně dítě
momentálně závislé (kojení apod.) a nechce s nikým jiným být, což ale může být pouze
subjektivní pocit matky, která nikomu nechce svěřit své dítě, a fixaci vztahu dítě-matka tímto
více prohlubuje.
71
168 žen z 251 je na rodičovské dovolené s prvním dítětem, 83 žen s dalším dítětem.
Nyní je trend, že ženy mají děti věkově blízko u sebe. To znamená, že ženy nejdou před
narozením dalšího potomka do práce. Rozptyl období, kdy je žena na rodičovské dovolené
kvůli dalšímu dítěti, je 2 roky až 6 a více let. Ženy, které mají druhého potomka a jsou na
rodičovské dovolené 2 roky (což je dnes častým jevem), mají druhé dítě po zhruba roce a půl
od prvního porodu, což má velký vliv na volný čas ženy a tudíž i na pohybovou aktivitu. Žena
se musí oběma dětem více věnovat, jelikož děti minimálně do 2 let svého života velmi
potřebují matku. Je mnohem více obtížné vytvořit si pro sebe volný čas, než když je mezi
dětmi větší časová prodleva.
Většina žen byla v dětství vedena rodiči k pohybové aktivitě. Vzdělanost v tomto
směru nehrála téměř žádnou roli. Nyní se na rodičovské dovolené pohybové aktivitě věnuje
80 % žen ze všech skupin rozdělených dle vzdělání (viz obrázek č. 33) Vzdělanost nemá vliv
ani na množství pohybové aktivity u žen na rodičovské dovolené.
základní vyučena středoškolské vyšší odborné vysokoškolské0
102030405060708090
1
14
73
26
84
0 413
412
PA anoPA ne
Obrázek 33. Vzdělanost a pohybová aktivita žen na RD
72
Návrh programu organizovaných pohybových aktivit by spíše uvítaly ženy, které jsou
pohybově aktivní. (viz obrázek 34.)
ano ne, nevím0
20
40
60
80
100
120
140
137
76
16 18
aktivní ženy neaktivní ženy
Obrázek 34. Názory žen na RD na program organizovaných pohybových aktivit pro ně
73
6. 1 Návrh programu organizovaných pohybových aktivit
Krom specifik týkajících se problémových svalových partií po porodu není třeba, aby
ženy na rodičovské dovolené musely mít speciální pohybové programy. Jedná se spíše o to,
aby se ženy věnovaly pohybu, aby měly kontakt s dalšími maminkami, čas a prostor na
pohybovou aktivitu. Během pohybových aktivit, které by byly určeny pouze ženám, by
fungovalo hlídání dětí.
Program, který by byl určen ženám na rodičovské dovolené, by byl navržen tak, aby se
ženy scházely 2x týdně a věnovaly se pohybovým aktivitám, které je baví, které si samy
zvolily. Navržený program by se měl dle respondentek skládat jak z pohybových aktivit, které
jsou možné provádět s dítětem, tak z pohybových aktivit určených pouze pro ženy.
Z anketního šetření je patrné, že ženy preferují tyto pohybové aktivity s dítětem:
a) pohybová cvičení uzpůsobená spíše dětem,
b) in-line bruslení s dítětem v kočárku,
c) turistické výlety s dítětem v krosně či šátku.
Preferované pohybové aktivity bez dítěte jsou:
a) jakýkoliv druh tance,
b) protahování a posilování,
c) plavání a aqua aerobik.
Některé preferované aktivity se dají provozovat celoročně, jiné jsou podmíněny
počasím. Specifický program by tedy nebyl pro celý rok složen ze stejných aktivit, ale dle
ročního období a počasí by se měnil. Jedná se hlavně o pohybové aktivity s dítětem.
Efektivnější by pro ženy na rodičovské dovolené bylo, aby se program týkal pouze
jich samotných, ale z výsledků anketního šetření vyplynulo, že by ženy chtěly v rámci
programu i zařazení pohybových aktivit s dětmi. Program by byl realizován 2x týdně. Vždy
jednou týdně aktivita s dítětem (maximálně 1 hodina) a jednou týdně bez dítěte (1 – 1, 5
hodiny). Skladba “hodiny“ bez dítěte by měla obsahovat protahování, aerobní cvičení
v podobě tance, plavání či aquaaerobiku a posilování. Myslím si, že částka (300 – 600 Kč
měsíčně), kterou jsou převážně všechny ženy ochotné investovat, by byla adekvátní k
navrženému programu.
74
7 ZÁVĚR
Záměrem této práce bylo zmapovat stávající situaci v oblasti pohybových aktivit u žen
na rodičovské dovolené a na základě získaných poznatků navrhnout program, který by byl
určen ženám na rodičovské dovolené.
Stanovené cíle diplomové magisterské práce byly splněny. Teoretická část obsahuje 6
nejdůležitějších témat, které jsou nedílnou součástí této diplomové práce. Praktická část
obsahuje výsledky a vyhodnocení empirického šetření.
Na základě výsledků našeho výzkumu jsme došli k těmto závěrům:
ženy na rodičovské dovolené mají dostatek volného času, jen si ho musí umět dobře
zorganizovat,
převážná většina dotazovaných žen na rodičovské dovolené tráví svůj volný čas
alespoň z části aktivně, pohybovými aktivitami,
rodičovská dovolená je vhodným obdobím pro rozvoj či udržení fyzické kondice, ale
také pro ženy, které se chtějí začít věnovat pohybovým aktivitám ve svém volném
čase,
mnoho žen na rodičovské dovolené nevyhledává možnost aktivního trávení volného
času bez dítěte,
čím více dětí žena má, tím méně má volného času, který by měla sama pro sebe.
Z hlediska aktivního trávení volného času je důležité, v jakém časovém rozmezí je
žena znovu těhotná, navrhnout - oddělat
vzdělanost na aktivně trávení volný čas nemá vliv,
nastínění koncepce programu organizovaných pohybových aktivit jsou spíše
nakloněny ženy, které se věnují pohybové aktivitě ve svém volném čase,
Nabízený program organizovaných pohybových aktivit obsahuje oblíbené aktivity
oslovených žen na rodičovské dovolené. Jednalo se o aktivity, které chtějí ženy na
rodičovské dovolené provozovat s dětmi či bez dětí. Škrtnout ZDE Ač byl předpoklad,
že se v rámci programu bude jednat pouze o pohybové aktivity bez dítěte,
program organizovaných pohybových aktivit pro ženy na rodičovské dovolené
nepotřebuje krom období hned po porodu, či případného druhého těhotenství v rámci
období rodičovské dovolené, žádná specifika z hlediska použití vhodných pohybových
aktivit,
75
pro všechny ženy, které by se chtěly zapojit, je program finančně dostupný,
ze získaných dat by se dalo vyvodit mnoho dalších informací a souvislostí, které zde
neuvádíme, jelikož jsme si je nestanovily v cílech a výzkumných otázkách diplomové
práce.
Tato práce nabízí určitý pohled na zvolenou problematiku. Jsme si vědomi, že nebyly
vyčerpány všechny možnosti řešení, jak toto téma uchopit. Tato práce může sloužit jako
podklad pro další bádání v dané oblasti.
76
8 SOUHRN
Diplomová práce se zabývá tématem postoje žen na rodičovské dovolené k pohybové
aktivitě. Práci jsme zpracovali s cílem zmapovat postoje žen na rodičovské dovolené
k pohybové aktivitě a na základě teoretické analýzy odborné literatury a výsledků
empirického šetření jsme navrhli program organizovaných pohybových aktivit. V teoretické
části jsme popsali nejdůležitější témata, která se týkají rodiny, ženy, mateřství, volného času,
pohybové aktivity atd. Provedli jsme empirický výzkum v podobě anketního listu šetření.
Výsledky výzkumu uvádíme v grafickém i slovním provedení. V závěru práce analyzujeme
výsledky, na jejichž základě navrhujeme program pro ženy na rodičovské dovolené.
77
9 SUMMARY
This thesis is aimed on physical aktivity attitudes of women on parental leave. Thesis
has been elaborated with the aim to map the position of women on parental leave to physical
activity and based on the findings and results of empirical investigation to propose a program
of organized physical activities. The theoretical part deals with key topics relating to family,
woman, motherhood, free time, physical activity, etc. Outcomes of the research are presented
both in words and in graphics design. In the conclusion of the thesis are analyzed results on
which it proposes a program for women on maternity leave.
78
10 REFERENČNÍ SEZNAM
Berryman, J.C. & Windridge,K.C. (1998). Motherhood After 35: Mothers and Four-Year-
Olds. Leicester:University of Leicester & Nestle UK Ltd.
Campbell, F. L. & al. (1982). Motivational base sof childbearing decisions. In: Sobotková
Coltrane, S. (2000). Research on household labor: Modeling and measuring the social
embeddedness of routine family work. Journal of Marriage and the Family, sv. 66 In: Lippa
Dohnal, T. (2002). Kocepce a metodika systému komunální rekreace na úrovni obce.
Olomouc: UP
Dohnal, T. & kol. (2009). Tři dimenze pojmu rekreologie. UP: Olomouc
Dohnal, T., Hobza, V. & kolektiv (2007). Vybrané kapitoly z komunální rekreace. UP:
Olomouc
Dostálová, I. & Miklíková, L. (2005). Protahování a posilování pro zdraví. Olomouc: Hanex
Duffková, J. (2005). Životní způsob/životní styl a jeho variantnost. In: Kubátová;
Ferreira, José Pedro & kol. (2004). Physical aktivity and promotion of Mental Health. Sborník
příspěvků z vědeckého symposia v Portugalsku.
Frömel, K. (1999). Pohybová aktivita a sportovní zájmy mládeže. Olomouc: UP
Frömel, K. (2002). Kompendium psaní a publikování v kinantropologii. Olomouc: UP
Goldenberg, H & Goldenberg. I. (1998). Counseling today´s families. Pacific Grove,
Brooks/Cole Publishling Company In: Sobotková
Hájek, B., Hofbauer, B. a Pávková, J. (2003). Pedagogika volného času. Praha: Portál
Havel, Z., Hošková, B. & Šíma, J. (1998). Současné problémy tělesné výchovy a sportu.
Sborník referátů z vědeckého semináře. Ústí n. L.: UJEP
Hamar, D. & Lipková, J. (2001). Fyziológia telesných cvičení. Bratislava: UK
Hodaň, B. (2000). Tělesná kultura – sociokulturní fenomén: východiska a vztahy. UP:
Olomouc
Hodaň, B. (2002). Volný čas a jeho současné problémy. Sborník příspěvků přednesených na
vědeckém symposium v Olomouci. Olomouc: Hanex
Hodaň, B. & Dohnal, T. (2008). Rekreologie. Olomouc: Hanex
Hošek, V. (2000). Kinezioprotekce kvality života. Studia Kinanthropologica 1, Universitas
Bohemiae Meridionalis Budovicensis. Č. Budějovice
Hrdy, S. B. (1999). Mother nature: Maeternal instincts and how Theky shape the human
species. New York: Ballantine Books; In: Lippa
79
Chaloupková, J., Šalamounová, P. (2004). Postoje k manželství, rodičovství a k rolím v rodině
v České republice a v Evropě. Praha: Sociologický ústav AV ČR
Jakubka, J. # kolektiv (2007). Nový zákoník práce. Český Těšín: Anag
Jandourek, J. (2001). Sociologický slovník. Praha: Portál
Kalman, M., Hamřík, Z. & B Pavelka, J. (2009). Podpora pohybové aktivity pro odbornou
veřejnost. Olomouc
Kohoutek, R. (1998). Základy sociální psychologie. Brno: Cerm.
Kolektiv autorů (1999). Všeobecná encyklopedie Diderot. 6. Svazek Praha: Diderot
Kubátová, H. (2010). Sociologie životního způsobu. Praha: Grada
Labudová, J. & kolektiv (2000). Pohybová aktivita a šport v živote dospelých. Sborník
příspěvků. Bratislava: SOV
Lippa, Richard A. (2005). Gender, nature and Arture. NJ: Lawrence Elbaum Associates, 1.
Vyd.
Lipovetsky, G. (2000). Třetí žena. Neměnnost a proměny ženství. In: Kubátová
Machová, J., Kubátová, D. & kolektiv (2009). Výchova ke zdraví. Praha: Grada
Mareš, P. (2004). The value of the child. In: Mareš P., et al. (2004). Society, respoduction and
contemporary challenges. Brno, Barrister & Principal
Matějček, Z. (1986). Rodiče a děti. Praha: Avicentrum
Míček, L. (1984). Duševní hygiena. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství
Michaels, G. Y. (1988). The transition to parenthood. New York: Cambridge University
Press
Možný, I. (2002). Česká společnost. Praha: Portál
Možný, I. (2002). Sociologie rodiny. Praha: SLON
Možný, I. (2004). The Czech family: Slouching towards the open European society of late
modernity. In: Mareš, P. et al.
Možný, I. (2008). Rodina a společnost. Praha: SLON
Muchová, M. & Tománková, K. (2010). Cvičení s měkkým míčem. Praha: Grada
Nakonečný, M. (2009). Psychologie osobnosti. Praha: Academia
Nakonečný, M. (2009). Sociální psychologie. Praha: Academia
Nosek, M. (2005). Pohybové aktivity a zdraví člověka. Sborník příspěvků z mezinárodního
vědeckého semináře uspořádaný 13. 10 2005 v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem, ČR.
Oakleyová, A. (2000). Pohlaví, gender a společnost. Praha: Portál
Pávková, J. & kolektiv (2008). Pedagogika volného času. Praha: Portál
80
Parke, R. D. (2002). Fathers and families. in M. H. Bornstein. Handbook of parenting, sv. 3.
Being and becoming a parent. Mahwah, NJ: Lawrence, Erlbaum Associates, 2. Vyd.; in Lippa
Pleck, J. H. & Masciadrelli, B. P. (2004). Paternal involvement by U.S. residential
father:Levels, sources, and consequences. In M. E. Lamb. The role of the father in child
development. Hoboken. NJ: Wiley, 4. Vyd..; in Lippa (2005).
Pros, J. & Žbirková, A. (1986). Cvičení v mateřství. Praha: Olympia
Přib, J., Břeská, N., Pilátová, J. & Špundová, E. (2002). Mateřská a rodičovská dovolená.
Praha: Grada
Rabušic, L.: Will tomorrow´s Czechs have the fewest children in Europe? In: Mareš, P.
Renk, K. & kolektiv (2003). Mother, fathers, gender role and time parents spend with thein
children. Sex Roles, sv. 48, in Lippa
Říčan, P. (2004). Cesta životem. Praha: Portál
Říčan, P. (2007). Psychologie osobnosti. Praha: Grada.
Sheehy, G. (1999). Průvodce dospělostí, in: Říčan
Sobotková, I (2007). Psychologie rodiny. Praha: Portál
Stejskal, P. (2004). Proč a jak se zdravě hýbat. Presstempus
Šimíčková – Čížková, J. & kolektiv (2008). Přehled vývojové psychologie. Olomouc:UP
Vítek, L. (2008). Jak ovlivnit nadváhu a obezitu. Praha: Grada
Vodáková, A. & Vodáková, O. (2003). Rod ženský – kdo jsme, odkud jsme přišly, kam jdeme?
Praha: Slon
Vážanský, M. (1993). Volný čas a pedagogika zážitku. Brno: Masarykova univerzita
Vážanský, M. & Smékal, V. (1995). Základy pedagogiky volného času. Brno: Paido
Anonymus. Actividad fisica y salud. Retrieved 21. 11. 2010 from the World Wide Web:
http://www.actividadfisica.net/
Anonymus. La actividad fisis dentro del concepto salud. Retrieved 18. 10. 2010 from the
World Wide Web: http://www.zonadiet.com/deportes/actividad-fisica-salud.htm
Anonymus. Mateřská a rodičovská dovolená. Retrieved 12. 11. 2010 from the World Wide
Web: http://www.vyplata.cz/vyplatamzdy/materskaarodicovskadovolena.php
Anonymus. Strategic Inter-Governmental Forum on Physical Activity and Health (1999).
Retrieved 30. 1. 2011 from the World Wide Web: http://www.dhs.vic.gov.au/nphp/
workprog/sigpah/ index.htm
Anonymus. Zákoník práce. Retrieved 5. 11. 2010 from the World Wide Web: http://www .
vyplata.cz /zako ny/z262-2006sb.php#P196
81
Dvořáčková, H. (2007). Ženy na mateřské dovolené a volný čas. Zlín: UTB 3. 12. 2010 from
the World Wide Web: http://dspace.knihovna.utb.cz/bitstream/handle/10563/3321/kadle%
C4%8D%C3%ADkov%C3%A1_2007_bp.pdf?sequence=1
Greeff, A. P. (2000). Charakteristics of families that function well. Journal of Family Issues.
Retrieved 8. 10. 2010 from the World Wide Web: http://jfi.sagepub.com/content/21/8/948.
abstract
Hyde, J. S., Klein, M. H., Essex, M. J. and Clark, R. (1995). Maternity leave and women´s
mental health. [Abstract]. Psychology of Women Quarterly, 19: 257–285. Retrieved 5. 1.
2011 from Wiley database on the World Wide Web: http://onlinelibrary.wiley.com/
Jesenská, E. (2007). Dítě: posílí nebo ničí váš vztah? Retrieved 10. 11. 2010 from the World
Wide Web: http://mladazena.maminka.cz/scripts/detail.php?id=305196
Junášková, M. (2007). Volný čas žen na mateřské dovolené a způsob jeho trávení. Zlín: UTB
4. 2. 2011 from the World Wide Web: http://dspace.knihovna.utb.cz/bitstream/handle/1056
3/3992/jun%C3%A1%C5%A1kov%C3%A12007bp.pdf?sequence=1
Kučera, M.; Šimek, M. (2001). Vývoj obyvatelstva ČR po roce 1999. Retrieved 8. 10. 2010
from the World Wide Web: http://www.czso.cz/cz/cisla/1/18/archiv/ademogr/dem0003/
obyva tel/obyvatel.htm
Peterková, J. (2010). Má dnešní žena na mateřské více volného času než před 25 lety?
Retrieved 12. 10. 2010 from the World Wide Web: http://www.zenamanazerka.cz/cs/
clanek/clanky/rodina-vztahy/ma-dnesni-zena-namaterske-vice-volneho-casu-nez-pred-25-
lety. html
Physical Activity Guidelines for Americans (2008) Retrieved 1. 11. 2010 from the World
Wide Web: http://www.health.gov/paguidelines/guidelines/default.aspx
Škodová, J. (2011). Postoje žen na rodičovské dovolené k pohybové aktivitě. Retrieved 7. 2.
2011 from the World Wide Web: http://www.vyplnto.cz/databaze-dotazniku/postoje-zen-
na-rodicovske-do/
11 SEZNAM OBRÁZKŮ
82
Obrázek 1. Jak se staví k pohybové aktivitě rodiče respondentek……..........….…..….…str. 38
Obrázek 2. Povědomí respondentek o tom, co to je zdraví prospěšná pohybová aktivita..str. 39
Obrázek 3. Četnost zdraví prospěšné pohybové aktivity dle respondentek…………...….str. 40
Obrázek 4. Co by respondentky očekávaly od zdraví prospěšné aktivity…………...…....str. 41
Obrázek 5. Kritéria výběru pohybové aktivity…………………………………...……….str. 42
Obrázek 6. Čas respondentek, který mají jen samy pro sebe………………...…………...str. 43
Obrázek 7. Volnočasové aktivit žen na RD………………………………………………str. 44
Obrázek 8. Pohybová aktivita žen na RD za poslední měsíc………………………...…...str. 45
Obrázek 9. Čas, který respondentky průměrně věnují pohybové aktivitě………..………str. 46
Obrázek 10. Pohybové aktivity, kterým se ženy věnují na RD…………......……………str. 47
Obrázek 11. Důvody, proč se ženy věnují na RD pohybové aktivitě…………………….str. 48
Obrázek 12. Místo, kde respondentky provozují pohybovou aktivitu………………...….str. 49
Obrázek 13. Motivy žen na RD, proč začít s pohybovou aktivitou………………...…….str. 50
Obrázek 14. Zájem o zvýšení pohybové aktivity………………………………...……….str. 51
Obrázek 15. Důvody, proč se ženy na RD nevěnují pohybové aktivitě……..…………...str. 52
Obrázek 16. Možnosti zvýšení pohybové aktivity žen na RD…………...……………….str. 53
Obrázek 17. Fyzická kondice respondentek…………………………………………...….str. 54
Obrázek 18. Spokojenost s cenami sportovních služeb dle žen na RD………...…...……str. 55
Obrázek 19. Čas, který ženy na rodičovské dovolené věnují pohybové aktivitě…...…….str. 56
Obrázek 20. Dostupnost sportovišť……………………………………………...………..str. 57
Obrázek 21. Možnosti pohybových aktivit v místě bydliště………………...……..……..str. 58
Obrázek 22. Názor na program organizovaných pohybových aktivit…...………………..str. 59
Obrázek 23. Názory na pohybové aktivity v rámci organizovaného programu s dítětem..str. 60
Obrázek 24. Pohybové aktivity s dítětem…………………………………...……...…….str. 61
Obrázek 25. Pohybové aktivity bez dítěte………………...…………………...…………str. 62
Obrázek 26. Kolik Kč jsou respondentky ochotny investovat do pohybové aktivity….....str. 63
Obrázek 27. Věk respondentek…………………………………………………………...str. 64
Obrázek 28. Kolik měsíců má Vaše nejmladší dítě………………………………………str. 65
Obrázek 29. RD a respondentky………………………………………………………….str. 66
Obrázek 30. Vzdělanost respondentek…………………………………………………...str. 67
Obrázek 31. Náročnost zaměstnání před RD……………………………………...…..…str. 68
Obrázek 32. Velikost obce……………………………………………………………......str. 69
Obrázek 33. Vzdělanost a pohybová aktivita žen na RD…………………………………str. 71
Obrázek 34. Názory žen na RD na program organizovaných pohybových aktivit pro ně..str. 72
83
84
12 PŘÍLOHY
12. 1 Seznam příloh
Příloha č. 1 Anketní list šetření
Příloha č. 2 Seznam oslovených webových serverů
85
Příloha č. 1 Anketní list šetření
Dobrý den,
Dovolte mi, abych se na Vás touto cestou obrátila s žádostí o spolupráci. Prosím Vás o
vyplnění tohoto dotazníku, který se týká žen na rodičovské dovolené (dále jen RD) a jejich
pohybové aktivity. Vaše odpovědi mi pomohou jako podklad pro mou závěrečnou práci
v rámci studia na VŠ.
Pokyny pro vyplnění ankety: Anketa je anonymní. Odpovídejte, prosím, pravdivě. Vyberte
vždy nějakou odpověď, neúplný dotazník je neplatný. Vámi vybrané odpovědi zvýrazněte
tučným písmem. U každé otázky je napsáno, kolik odpovědí je možno mít. Vyplnění
dotazníku Vám zabere max. 10 minut.
Děkuji za Váš čas a ochotu,
Bc. Jana Škodová, studentka FTK UP Olomouc
86
I. Obecné otázky o pohybové aktivitě
1. Byla jste jako dítě vedena rodiči k pohybové aktivitě? (Vyberte 1 odpověď.)
a) ano
b) ne
c) nevím
2. Který pojem podle vás nejlépe vystihuje termín – zdraví prospěšná pohybová aktivita?
(Vyberte 1 – 2 odpovědi.)
a) pohyb, u kterého se zapotím
b) pohyb, který trvá minimálně 30 minut
c) pravidelný pohyb
d) pohyb, kterým si zlepšuji svou fyzickou kondici
e) dlouhotrvající pohyb (déle jak hodinu)
f) pohyb, při kterém se cítím dobře po stránce fyzické i psychické
g) jiné ……………………………
3. Jak často by dle Vašeho názoru měla být prováděna pohybová aktivita, aby se dala
považovat za nejvíce zdraví prospěšnou? (Vyberte alespoň 1 odpověď.)
a) 5x týdně a více e) 1x za 14 dní
b) 3x – 4x týdně f) 1x měsíčně a méně
c) 2x týdně
d) 1x týdně
4. Co byste především očekávala od zdraví prospěšné pohybové aktivity? (Vyberte 1 – 2
odpovědi.)
a) zlepším si fyzickou kondici
b) zpevním si svaly
c) zlepším si imunitní systém (budu méně náchylná k nemocem)
d) zhubnu
e) zlepším si svůj zdravotní stav
f) odreaguji se psychicky
g) jiné………………………
87
5. Které kritérium je pro Vás při výběru pohybové aktivity nejdůležitější? (Vyberte alespoň 1
odpověď.)
a) dostupnost (vzdálenost od bydliště)
b) finanční náročnost (pronájem, vstupné, náčiní, oblečení apod.)
c) fyzická náročnost pohybové aktivity
d) zábava, relaxace
e) kolektiv (s kým tento čas trávím)
f) individuálnost pohybové aktivity
g) jiné……………………..
II. Pohybová aktivita na rodičovské dovolené
6. Najdete si čas (1 hodinu 2x týdně), který máte jen sama pro sebe? (Vyberte 1 odpověď.)
a) ano
b) ne
c) nevím
(Pokud jste odpověděla jinak než ano, přejděte k otázce č. 8.)
7. Jakým způsobem tento svůj čas trávíte? (Jaká je nejčastější aktivita, které se věnujete?)
Vyberte alespoň 1 odpověď.
a) pohybová aktivita f) vzdělávání se
b) četba g) návštěva restaurace, kavárny
c) sledování TV/DVD h) návštěva kina/divadla/koncertu
d) brouzdání/chatování na internetu i) jiné………………………..
e) tvořivá činnost (ruční práce, tanec apod.)
8. Kolikrát jste se za poslední měsíc aktivně věnovala pohybové aktivitě, která trvala déle než
30 min.?
a) 0 – 1x d) 4 – 5x
b) 2 – 3x e) 6x a více
88
9. Kolik času Vám průměrně zabere pohybová aktivita?
a) žádný, nevěnuji se pohybové aktivitě
b) do 30 min.
c) 31 – 60 min.
d) 61 – 90 min.
e) nad 90 min.
10. Které pohybové aktivitě se nejvíce věnujete nyní na RD? (Vyberte 1 odpověď.)
a) chůze, běh, plavání, aerobik, tanec, jízda na kole apod. (individuální aktivity)
b) volejbal, basketbal, házená, tenis, badminton apod. (kolektivní aktivity)
c) kalanetika, pilates, jóga apod. (posilování a protahování)
d) žádné (pokud jste zvolila tuto odpověď, přejděte k otázce č. 13)
e) jiné………………..
11. Z jakého důvodu se nyní věnujete pohybové aktivitě? (Vyberte alespoň 1 odpověď.)
a) pohybové aktivitě jsem se věnovala před otěhotněním, proč ne i na rodičovské
dovolené
b) celý život mám sklony k tloustnutí a chci vypadat dobře
c) chci vypadat jako před otěhotněním
d) chci být v kontaktu s lidmi
e) chci dělat něco sama pro sebe
f) kvůli svému zdraví (mám to doporučeno lékařem, známým)
g) baví mě to
h) chci si odpočinout od rodiny (změna prostředí, změna činnosti)
i) jiné…………………………..
12. Kde pohybovou aktivitu nejčastěji vykonáváte? (Vyberte 1 možnost a vynechejte
následující otázku č. 13)
a) doma d) ve sportovním centru/hale/tělocvičně/posilovně
b) venku na sportovištích e) jiné………………………………..
c) v lese/parku
89
13. Co myslíte, že by pro Vás bylo motivem k tomu, abyste se začala věnovat pohybové
aktivitě? (Vyberte alespoň 1 odpověď.) –
a) chci se lépe cítit (vypadat)
b) chci si upevnit zdraví
c) chci mít kontakt s lidmi
d) chci sama sebe překonat (pracovat na sobě)
e) jiné…………………………………………………………………………
14. Chtěla byste se pohybovým aktivitám věnovat více? (Vyberte 1 odpověď.)
a) ano
b) ne (Pokud jste zvolila tuto odpověď, pokračujte otázkou č. 17.)
15. Co myslíte, že Vám momentálně brání v tom, abyste se pohybovým aktivitám věnovala
více? (Vyberte alespoň 1 možnost)
a) myslím si, že nemám dost peněz
b) mám dojem, že nemám mnoho času na tyto aktivity
c) bohužel si neumím zorganizovat čas tak, aby mi zbyl i na pohybovou aktivitu
d) máme momentálně období, kdy je na mě dítě závislé (s nikým jiným nechce být)
e) chci cvičit s dalšími maminkami, ale žádnou v mé blízkosti neznám
f) nevím o žádné organizované pohybové aktivitě, kterou bych mohla navštěvovat
g) jiné………………………………………………………..
16. Co myslíte, že by Vám nyní nejvíce pomohlo pro zvýšení Vaší pohybové aktivity?
(Vyberte alespoň 1 možnost.)
a) kdybych měla možnost, aby mi někdo dítě (děti) pohlídal
b) kdyby zároveň se cvičením byla služba hlídání dětí pro cvičící maminky
c) kdybych necvičila sama, ale s dalšími ženami
d) kdyby se jednalo o pohybové aktivity, které by byly šité na míru přímo mně osobně
e) kdybych mohla cvičit v pohodlí domova
f) kdyby byl pro mě připravený program organizovaných pohybových aktivit, který by
byl určen právě ženám na rodičovské dovolené
g) kdyby se mé oblíbené pohybové aktivity konaly v blízkosti mého bydliště
h) jiné……………………………………
90
17. Do jaké míry jste spokojena s následujícími aspekty? (Obodujte 1 – nejvíce spokojena, 4 –
nejméně spokojena)
a) dostupnost sportovišť ve vašem okolí .….
b) ceny sportovních potřeb a oblečení .….
c) vaše fyzická kondice .….
d) množství času, který momentálně na RD věnujete pohybové aktivitě .….
III. Otázky na specifický program pro ženy
18. Jaké jsou podle Vašeho názoru možnosti pohybových aktivit pro ženu na RD v místě
Vašeho bydliště a blízkém okolí? (Vyberte alespoň 1 možnost.)
a) nic organizovaného určeného pro ženu na RD v místě bydliště nemáme
b) možnosti v místě bydliště máme, ale jsou pro mě finančně nedostupné
c) možnosti v místě bydliště máme, ale nevyhovují mi časově
d) možnosti v místě bydliště máme, ale nevyhovují mi druhem pohybové aktivity
e) jiné……………………………………………………………………
19. Kdyby se speciálně pro Vás (ženy na RD) vytvořil program organizovaných pohybových
aktivit v místě Vašeho bydliště, chtěla byste se jej aktivně zúčastnit? (Vyberte 1 odpověď.)
a) ano
b) ne
c) nevím
(pokud jste odpověděla ne, přejděte k otázce č. 23.)
20. Kdyby byl vytvořen program organizovaných pohybových aktivit pro ženy na RD, dala
byste spíše přednost pohybovým aktivitám s dítěte? (Vyberte 1 odpověď.)
a) ano
b) ne
c) nevím
91
21. Kterou pohybovou aktivitu v rámci programu organizovaných pohybových aktivit pro
ženy na RD byste preferovala s dítětem? (Vyberte alespoň 1 možnost.)
a) bruslení s dítětem v kočárku
b) jízda na kole s dítětem v sedátku
c) dlouhé procházky s dítětem v kočárku
d) turistika (výlety) s dítětem v krosně, šátku
e) cvičení (méně fyzicky náročné, uzpůsobené spíše dětem)
f) žádnou
g) jiné…………
22. Které pohybové aktivitě v rámci programu organizovaných pohybových aktivit pro ženy
na RD byste se ráda věnovala bez dítěte? (Vyberte alespoň 1 možnost.)
a) plavání
b) aqua aerobik
c) jízda na kole (spinning)
d) tanec (klasika, latina, zumba, břišní tance, taneční fittness apod.)
e) in-line kolečkové brusle
f) rychlá chůze (severská chůze)
g) běh
h) aerobik
i) atletika
j) gymnastika
k) turistika
l) posilování a protahování (kalanetika, pilates)
m) jóga (powerjóga)
n) míčové hry (volejbal, basketbal, tenis, florbal, házená apod.)
o) bojové sporty (judo, aikidó, kickbox, karate apod.)
p) žádné
q) jiné……
23. Kolik Kč jste ochotna měsíčně investovat do pohybové aktivity (vstupy, permanentky
apod.)? Vyberte 1 možnost.
a) 0 Kč d) 901 – 1201 Kč
b) maximálně 300 Kč e) 1201 – 1500 Kč
c) 301 – 600 Kč f) 1501 Kč a více
d) 601 – 900 Kč
92
IV. Demografické otázky
24. Jaký je Váš věk? (Vyberte 1 možnost.)
a) méně než 19 let d) 28 – 31 let
b) 20 – 23 let e) 32 – 35 let
c) 24 – 27 let f) 36 let a více
25. Kolik měsíců má Vaše nejmladší dítě? (Vyberte 1 možnost.)
a) méně než 6 měsíců d) 19 – 24 měsíců (1, 5 – 2 roky)
b) 7 – 12 měsíců e) 25 -30 měsíců (2 – 2, 5 roku)
c) 13 – 18 měsíců f) 31- 36 měsíců (2, 5 – 3 roky)
26. Jak dlouho jste na rodičovské dovolené? (Vyberte 1 možnost.)
a) méně než rok e) 4 – 5 let
b) 1 – 2 roky f) 5 – 6 let
c) 2 – 3 roky g) 6 a více let
d) 3- 4 roky
27. Nejvyšší dosažené vzdělání (Vyberte 1 možnost.):
a) základní
b) vyučena
c) středoškolské
d) vyšší odborné
e) vysokoškolské
28. Zaměstnání před RD (Vyberte 1 možnost.):
a) fyzicky nenáročné (sedavé zaměstnání – sekretářka, manažerka, učitelka apod.)
b) lehce fyzicky náročné (např. číšnice, pošťačka, uklízečka, práce ve výrobě bez zvedání
těžkých břemen apod.)
c) těžce fyzicky náročné (např. zdravotní sestra, zvedání těžkých břemen do 15ti kg apod.)
29. Velikost obce, ve které bydlíte (Vyberte 1 možnost.):
a) do 5000 obyvatel d) 50 001 – 100 tisíc obyvatel
b) 5001 – 10 tisíc obyvatel e) 100 001– 500 tisíc obyvatel
c) 10 001– 50 tisíc obyvatel f) nad 500 001 obyvatel
93
Příloha č. 2 Seznam oslovených webových stránek
Dohromady bylo osloveno 15 webových stránek s tématikou matky na rodičovské dovolené,
dítě, péče o dítě apod. Z toho byly:
4 webové stránky, které spolupracovaly, byl na nich vyvěšen odkaz na dotazník:
www.babinet.cz
www.namaterskevbrne.cz
www.pro-miminka.cz
www.emimino.cz
3 webové stránky, které chtěly spolupracovat, ale pak přestaly komunikovat:
www.maminkymaminkam.cz
www.porodnice.cz
www.maminkam.cz
8 webových stránek, které vůbec nereagovaly:
www.maminka.cz
www.mamanamaterske.cz
www.diteaja.cz
www.babyweb.cz
www.trendyzdravi.cz
www.maminky.eu
www.chcememmimi.cz
www.mimibazar.cz
94
top related