Počátky světaŘeckou bohyni Gáiu přejmenovali Římanéna Terru – řecké i latinské jméno znamenázemě. Po Zemi a její vládkyni se nazývábolivijský soumračníkovitý motýl Pyrrho-pyge terra Evans, 1951, a peruánský přás-tevník Elysius terra Druce, 1906. Sestra-mi Matky Země Gáie byly bohyně jasnéhodne Hémerá a temné noci Nyx. Spolus Gáiou se zrodily z počátečního stavu svě-ta Chaosu. Hémerá a Nyx obývaly palác,z něhož vycházely branami na opačnýchstranách, aby přinášely den a noc. Jejichjmenovci jsou indonéští motýli: babočkaIdea durvillei hemera (Fruhstorfer, 1903)z ostrova Biak a otakárek Atrophaneuranox nyx (de Nicéville, 1897) z ostrova Bali(druhové jméno nox je latinskou variantoujména bohyně noci), a také dva babočko-vití monarchové rodu Euploea – E. heme-ra Fruhstorfer, 1910 (nyní E. core Cramer,1780) z jihovýchodní Asie a Austráliea E. alcathoe nox Butler, 1866, z indonés-kého souostroví Aru. Podle bratra uvede-ných bohyní, vládce podsvětní tmy Ereba,se jmenuje rod eurasijských a severoame-rických okáčů Erebia Dalman, 1816.

Utváření světaDo řeckých mýtů pronikla starobylá malo-asijská bohyně Kybelé, posléze ztotožňo-vaná s mateřskými bohyněmi Gáiou neboRheiou. V entomologii po ní zůstalo ozna-čení babočkovitých motýlů Speyeria cybe-le (Fabricius, 1775) ze Severní Amerikynebo Corades cybele Butler, 1866, z JižníAmeriky. Bez účasti otce se Gáie narodilsyn Úranos. Stal se bohem nebes a protehdejší nedostatek ženichů i manželemsvé matky. Je po něm nazván babočkovi-tý motýl Caligo uranus Herrich-Schäffer,1850, z Mexika a Guatemaly. Gáia a Úra-nos měli spolu mnoho potomků, mimojiné také 12 obrů Títánů. Jejich jméno nosívelcí a silní živočichové, např. tesařícirodu titan (Titanus Audinet-Serville, 1832)z deštných lesů Jižní Ameriky (obr. 3),nebo americký babočkovitý motýl Foun -tainea nobilis titan (C. a R. Felder, 1867).Nejmladší Títán Kronos svého otce svrhlz trůnu a ujal se vlády nad světem. Říma-né mu říkali Saturnus – ten se dostal donázvů martináče Lobobunaea saturnus(Fabricius, 1793) a poddruhu ostruhákahnědého (Charaxes jasius saturnus Butler,

1865), obou ze střední a jižní Afriky. Kro-nův synovec obr Atlás stál v čele vzbou-řenců proti nastupujícímu vládci Diovi. Popotlačení vzpoury musel za trest nést naramenou nebeskou klenbu. Jsou po němpojmenováni velcí motýli, např. martináčatlas (Attacus atlas Linnaeus, 1758) z jiho-východní Asie (obr. 4) a indonéský otaká-rek ptakokřídlec Troides goliath atlas Roth -schild, 1908. Sestřenice Atlanta Selénébyla bohyní Měsíce, stejně jako její římskáobdoba Luna, která dala jméno martináčiměsíčitému (Actias luna Linnaeus, 1758)ze Střední a Severní Ameriky a morfuMorpho polyphemus luna Butler, 1869,ze Střední Ameriky.

Títánka Mnémosyné byla personifikacípaměti. Eurasijský jasoň dymnivkový (Par-nassius mnemosyne Linnaeus, 1758) senazývá po ní. Mnémosyné porodila 9 dcerMúz, patronek umění. Babočkovitá Zethe-ra musa C. a R. Felder, 1861, z Filipín májejich jméno. Múzy se narodily v make-donském kraji Píeria, podle něhož dosta-ly přezdívku Píeridky. Toto jméno neserod globálně rozšířených bělásků PierisSchrank, 1801 (obr. 2). Múzy žily na Olym-pu, ale často přebývaly v pohořích Heli-kón a Parnássos. První horstvo dalo jménorodu amerických subtropických a tropic -kých baboček Heliconius Kluk, 1802,druhé převážně alpským a himálajskýmjasoňům rodu Parnassius Latreille, 1804(obr. 6). Jednou z Múz byla ochránkynělyrické poezie Euterpé, kterou naleznemejako pestrobarvcovitého motýla Stalachtiseuterpe (Linnaeus, 1758) na severu JižníAmeriky nebo jako lišaje Euproserpinuseuterpe H. Edwards, 1888, v Kalifornii.Patronka astronomie Múza Úraniá dalasvé jméno rodu amerických kometovitýchmotýlů Urania Fabricius, 1807, a indo -néské babočce Taenaris urania (Linnaeus,1758).

Velmi populární byla bohyně láskya krásy Afrodíté. Některé její přezdívkypoužil r. 1807 dánský entomolog Fabriciusk označení rodů motýlů: Morfó (ta, kterámá tvar, tedy krásná) – jméno dostali ji -hoameričtí a středoameričtí babočkovitímotýli Morpho (obr. 5), Pontia (mořská,tj. zrozená z moře) – globálně se vysky -tující bělásci Pontia, Kólias (na mysu Kó -lias byl chrám bohyně) – široce rozšířenížluťásci Colias (obr. 12), Apatúria (z řec-kého apaté = lest, neboť Afrodíté zvítězilalstí nad Giganty) – eurasijští batolci Apa-tura, Argynnis (král Agamemnón vystavělchrám zasvěcený Afrodítě na památkusvého utonulého přítele Argynna) – per-leťovci rodu Argynnis, běžní v Evropěa Asii.

Afrodítě vypomáhal ve věcech láskya zamilovaných její syn Erós, Římany zva-ný Amor. Obě jména se objevují u mod-rásků – jihoevropského Polyommatus eros(Ochsenheimer, 1808) a středoasijskéhoP. amor (Lang, 1884).

živa 5/2014 257 ziva.avcr.cz

Tomáš Pavlík

Antické mýty jinak V. Hmyz

Mezi nesčetným množstvím názvů rodů a druhů hmyzu je řada jmen převza-tých z řeckých a římských mýtů. Hojně je používal už zakladatel biologickénomenklatury Carl Linné (1707–78) a po něm někteří další zoologové, jakoPieter Cramer (1721–76), Johan Christian Fabricius (1745–1808), Jacob Hübner(1761–1826), Cajetan von Felder (1814–94), jeho syn Rudolf Felder (1842–71)a mnozí jiní. Jména byla často přidělována bez motivu, mechanicky. Jindy auto-ři brali ohled na vztah živočicha a mýtické postavy (vzhled, chování, region).Je pochopitelné, že kvůli rozsáhlosti entomologické nomenklatury můžemepředstavit jen malou část názvů našeho zájmu.

a c

b d

f ge1

1 Fiktivní portréty některých uvádě-ných postav: vzpurný Títán Atlás (a),římský bůh lásky Amor (b), bůh válkyArés (c), bůh ohně a kovářství Héfaistos(d), bohyně rolnictví a plodnosti zeměDémétér (e), spojenec Trójanů a poslednítrójský vojevůdce Aineiás (f), spartskýkrál Meneláos (g). Orig. T. Pavlík

© Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR, v. v. i., 2014. Přetisk článků včetně obrázků se výslovně zapovídá. Veškerá práva včetně práva reprodukce jsou vyhrazena.

Nebeská božstvaVládce bohů a lidí Zeus byl třikrát žena-tý. První ženu, bohyni rozumu Métidu pre-ventivně spolkl, neboť se obával věštby,podle níž ho jejich syn svrhne. Pohlcenímanželky mělo za následek, že se Dioviz hlavy, sídla rozumu, narodila bohyněmoudrosti Athéna. Po Métidě se jmenujerod motýlů krásněnek Ancylometis Mey-rick, 1887, z Indie a Madagaskaru, bato-lec podunajský (Apatura metis Freyer,1829) z jihovýchodní Evropy a Asie, nebobrazilský motýl zdobníček Cosmopterixmetis Koster, 2010 (příklad transonymi-zace: motýl byl pojmenován podle měsíceplanety Jupiter, nazvaného po Jupiterově,tj. Diově první manželce; podobně dalšídruhy tohoto rodu). Druhá Diova manžel-ka Themis měla na starosti zákony a řád.Jmenují se po ní vážky rodů CelithemisHagen, 1861, Choristhemis Tillyard, 1910,Nannothemis Brauer, 1868, a další (téměř20 odvozených názvů). Třetí ženou bylaHéra, ochránkyně manželství. Dala jmé-no řecké a bulharské tiplici Tipula heraTheischinger, 1979.

Diova chráněnce Ganyméda poznávámev kobylce Steirodon ganymedes (Rehn,1944) z Brazílie a také ve zdobníčkovi Cos-mopterix ganymedes Koster, 2010, z Argen-tiny a Brazílie. Do nomenklatury proniklyi Diovy milenky. Dcera říčního boha Ína-cha s podivným jménem Íó prožila dra-matické chvíle poté, co ji s manželempřistihla Diova žena Héra. Památkou nadívku je jepice Acanthiops io Lugo-Ortiza McCafferty, 2001, a rovněž několik motý-lů: eurasijská babočka paví oko (Inachis ioLinnaeus, 1758; rodové jméno znamenáÍnachovna, dcera Ínacha, obr. 10), zdobní -ček Cosmopterix io Koster, 2010, z Ekvá-doru a Mexika, nebo martináč Automerisio (Fabricius, 1775) ze Severní a StředníAmeriky. Zeus svedl také družku bohynělovu Artemidy Kallistu, jež posléze poro-dila syna Arkada. Zhrzená Héra proměni-la matku v medvědici, kterou chtěl pozdě-ji její dospělý syn zastřelit. Zeus zabránilneštěstí a oba přenesl na oblohu coby sou-hvězdí Velké medvědice a Malého medvě -da. Mezi hmyzem zůstala Kallistó jako rodevropských motýlů vzpřímenek CallistoStephens, 1834, krasec Habroloma callis-to (Obenberger, 1930) z Bornea, nebo jakoperuánský zdobníček C. callisto Koster,2010. Arkas vstoupil do nomenklatury v po -době eurasijského modráska bahenního(Maculinea arcas Rottemburg, 1775), nyníM. nausithous (Bergsträsser, 1779).

Po Diově (Jupiterově) vnuku Tagetovi,jenž podle mýtů naučil Etrusky věšteckémuumění, se jmenuje eurasijský soumračníkmáčkový (Erynnis tages Linnaeus, 1758)a thajský chrostík Oecetis tages Malickya Silalom, 2005. Jiný vnuk Dia, slavný lé -kař Macháón, dal jméno otakárku fenyklo -vému (Papilio machaon Linnaeus, 1758),vyskytujícímu se na severní polokouli(obr. 11). S Diem na Olympu přebývali ně -kteří jeho sourozenci, např. nejstarší ses -tra Hestiá, ochránkyně domácností. Jejíjméno nese dvoukřídlý vrtulovitý hmyzChaetorellia hestia Hering, 1937, z Itálie,Francie, Španělska a Alžírska, a rod baboč-kovitých motýlů Hestia Hübner, 1816 (nyníIdea Fabricius, 1807) z jihovýchodní Asie.Také římská ochránkyně domácích krbů

Vesta a její kněžky vestálky zanechaly sto-py v entomologické nomenklatuře. Příkla-dem jsou babočkovití motýli Acraea ves-ta (Fabricius, 1787) z jihovýchodní Asiea A. vestalis C. a R. Felder, 1865, ze střed-ní Afriky nebo vážky motýlice rodů Vesta-lis Selys, 1853, a Vestalaria May, 1935,z Indie a jihovýchodní Asie (obr. 7).

Podle Diova syna, boha války Area, sejmenuje chrobák Lethrus ares Král, Rejseka Schneider, 2001, z Řecka. Jméno Areo vabratra a boha kovářství Héfaista má pakpoddruh ptakokřídlce Troides helena he -phaestus Felder, 1865, z Indonésie.

Zemská božstvaMezi 12 olympských bohů patřila Diovavlídná a mírumilovná sestra Démétér,bohyně rolnictví a plodnosti země. Cent-rem jejího uctívání se stalo město Eleusisnedaleko Athén, po kterém byla přezdí-vána Eleusíné. Podle bohyně se nazývápoddruh novoguinejského ptakokřídlcerajského (Troides paradisea demeter Soa Sato, 1998), babočkovití motýli Euphaed-ra demeter Hecq, 1983, z Kamerunu a Ga -bonu, jihoamerický Heliconius demeterStaudinger, 1897, a také monarcha Euploeaeleusina (Cramer, 1780) z Indonésie.

Vodní božstvaDalším sourozencem Dia byl Poseidón. Přinepotistickém dělení světa ho Zeus pově-řil vládou nad moři. Ve světě hmyzu zastu-puje Poseidóna indonéský ptakokřídlecTroides priamus poseidon (Doubleday,1847). Etruský bůh vod Nethuns inspiro-val autory k pojmenování v podzemníchvodách žijícího potápníkovitého broukaEtruscodytes nethuns Mazza, Cianferonia Rocchi, 2013, objeveného při čerpánívody z hluboké studny v kraji Etrusků –v Toskánsku (rodové jméno znamenáetruský potápěč). Nositelem jména řím-ského vládce moří Neptuna je vrubouno-vitý brouk neptun amazonský (Dynastesneptunus Quensel, 1817) z lesů na svazíchAnd ve Venezuele, Kolumbii, Ekvádorua Peru (obr. 8) nebo otakárkovitý motýlAtrophaneura neptunus (Guérin-Ménevil-le, 1840) z jihovýchodní Asie.

Podsvětní božstvaV řeckém podsvětí panoval Hádés. Po němse jmenují můry z velmi rozšířených rodůHada Billberg, 1820, a Hadena Schrank,

ziva.avcr.cz 258 živa 5/2014

2

2 Bělásek zelný (Pieris brassicae), samice mají dvě velké černé skvrny nalíci křídel. Orig. F. A. Procházka, učebnice J. Jandy Přírodopis živočišstva: pro nižšítřídy středních škol (Praha 1922)3 Největší brouk světa – jihoamerickýtesařík titan obrovský (Titanus giganteus)dosahuje délky 14–17 cm (údaje o délceaž 22 cm zůstávají nepotvrzené).4 Jeden z největších motýlů světa martináč atlas (Attacus atlas) z jižnía jihovýchodní Asie, jehož rozpětí křídel bývá 16–30(34) cm.5 Motýl Morpho zephyritis, jeden asize 30 zástupců tohoto rodu, žije v Bolíviia Peru. Je pojmenován po bohu západního větru Zefyrovi.6 Nádherný, obvykle v horských polo-hách žijící a v českých zemích kritickyohrožený (resp. vyhynulý a zpětně najedné moravské lokalitě vysazený) jasoňčervenooký (Parnassius apollo) nese jméno řeckého pohoří Parnássos, kde sezdržovaly bohyně umění Múzy, a takéjméno jejich vůdce, boha světla a uměníApollóna (v latinském přepisu Apolla).7 Motýlice Vestalaria smaragdinaz Číny8 Samička neptuna amazonského(Dynastes neptunus) může být dlouhá až 7,5 cm. Samci mohou mít až dvoj -násobnou délku kvůli dlouhým rohůmna hrudi. Snímky L. Pavlíka, pokud neníuvedeno jinak

3

© Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR, v. v. i., 2014. Přetisk článků včetně obrázků se výslovně zapovídá. Veškerá práva včetně práva reprodukce jsou vyhrazena.

1802, a také rod amerických pestrobarvcůHades Westwood, 1851. Římané podsvět-nímu vládci říkali Pluto. Svědčí o němamerické kutilky rodu Pluto Pate, 1937,rovněž americký lišaj Xylophanes pluto(Fabricius, 1777) a řada dalších druhůnapř. krascovitých brouků nese různé deri-váty tohoto jména (pluto, pluton, plutoni -cellus, plutonius a plutus, např. africkýAgrilus plutonius Obenberger, 1935).Spoluvládkyní Háda byla Persefoné – šíd-lo Persefonino (Aeshna persephone Don-nelly, 1961) z USA, v římských mýtechProserpina – lišaj pupalkový (Proserpinusproserpina Pallas, 1772) z Evropy, západníAsie a Afriky (obr. 13), babočkovitý motýlEuphaedra proserpina Hecq, 1983, ze střed-ní Afriky, nebo krasci Conognatha proser-pina Thomson, 1878, z Brazílie a Trachysproserpina Obenberger, 1929, z Indie.

Významná božstva personifikovala pod-světní řeky. Řekou hrůzy byla Styx – po níje pojmenována evropská pisivka Priono -glaris stygia Enderlein, 1909, nebo eurasij-ské a severoamerické píďalky rodu Colosty -gia Hübner, 1825. Řeka vzdechů Acherónposkytla jméno eurasijskému a africkémurodu lišajů Acherontia Laspeyres, 1909,jejichž druhová jména mají podobný pů -vod: lišaj smrtihlav (A. atropos Linnaeus,1758) po jedné ze sudiček (Moiry) Atro-pos, lišaj A. lachesis (Fabricius, 1798) posudičce Lachesis a A. styx (Westwood,1847) po výše zmíněné řece hrůzy. Řekanářků Kókýtos inspirovala k pojmenová-ní amerických lišajů rodu Cocytius Hüb-ner, 1819. V řece Flegethón šlehaly na -místo vody plameny; nazývá se po níbabočkovitý motýl Idea blanchardii phle-

geton (Fruhstorfer, 1904) z indonéskýchostrovů Tukangbesi. Voda z řeky Léthé,která působila zapomnění, se odráží vejméně americké babočky Hypanartia le -the (Fabricius, 1793). U vchodu do pod-světí hlídal strašlivý pes Kerberos, poněmž se jmenuje pošvatka Illiesoperla cer-berus Theischinger, 1982, ze severový-chodní Austrálie, či ptakokřídlec Troideshelena cerberus (C. a R. Felder, 1865)z jihovýchodní Asie. Duše zemřelých do -pravoval do podsvětí přes hraniční řekupřevozník Charón, jehož jméno nese aus-tralská strašilka Paronchestus charon Red-tenbacher, 1908.

Budoucí osud každé duše určovali třipodsvětní soudci. Spravedlivé posílali doÉlysia, zločince do Tartaru a většinu ze -mřelých na asfodelové louky. Jedním zesoudců byl někdejší krétský král Mínós.Jeho jméno dostal indický ptakokřídlecTroides minos Cramer, 1779, evropská vře-tenuška přehlížená (Zygaena minos Denisa Schiffermüller, 1775) i malajský krasecAgrilus minos Deyrolle, 1864. Král běhemsvého života trpěl nevěrou manželky Pási-fay, podle níž se nazývá evropská vřete-nuška Z. pasiphae Meigen, 1829, nyní vře-tenuška mateřídoušková (Z. purpuralisBrünnich, 1763). Druhým ze soudců bylMínóův bratr Rhadamanthys, který dal jmé-no ptakokřídlci T. rhadamantus (Lucas,1837) z Filipín, babočkovitému motýluEuploea radamanthus (Fabricius, 1793)z jihovýchodní Asie a také evropské vře-tenušce Z. rhadamanthus (Esper, 1789).Poslední soudce se jmenoval Aiakos. Stalse prototypem názvu ptakokřídlce T. aea-cus (C. a R. Felder, 1860) z jihovýchodní

Asie. Trestání ještě žijících zločinců mělyna starosti tři podsvětní bohyně Erínyeneboli Lítice, které viníky neúnavně pro-následovaly. Motivem pojmenování eur -asijských a amerických soumračníků roduErynnis Schrank, 1801, je jejich stálé pole-tování připomínající štvaní. Jedna Erínyese jmenovala Alektó (peruánská tipliceTipula alecto Alexander, 1945, lišaj le -vantský – Theretra alecto Linnaeus, 1758,zasahující i do jižní Evropy, nebo krasecChrysobothris alecto Obenberger, 1917),druhá Tísifoné (strašilka Acanthocloniatisiphone Westwood, 1859, z Kolumbie).Třetí Lítice Megaira (dvoukřídlý hmyzdlouhososka Exoprosopa megaera Wie -demann in Meigen, 1820, z Itálie, Portu-galska a Španělska, okáč zední – Lasiom-mata megera Linnaeus, 1767, z Evropy,západní Asie a severní Afriky) zanechalapo sobě označení megera pro zuřivoua zlou ženu.

HéróovéPo siláku Herkulovi se jmenuje velký a sil-ný středo- a jihoamerický brouk herkulesantilský (Dynastes hercules Linnaeus,1758). Herkules zvládl, vedle jiných pro-slulých činů, také vyčištění obrovskýchzaneřáděných chlévů krále Augiáše, jehožjméno nese africký vrubounovitý broukSceliages augias Gillet, 1908. Zakladatelměsta Théb a první tamější král Kadmos seobjevuje v názvu formy okáče metlicové-ho (Hipparchia semele f. cadmus Fruh-storfer, 1908) z Evropy a chrostíka Oecetiskadmos Malicky, 2005, z ostrova Sumatra.Ze Sparty pocházeli silní a odvážní bratřiKastór a Polydeukés, známí Římanům jako

živa 5/2014 259 ziva.avcr.cz

6

54

7 8

© Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR, v. v. i., 2014. Přetisk článků včetně obrázků se výslovně zapovídá. Veškerá práva včetně práva reprodukce jsou vyhrazena.

Castor a Pollux. Jejich jména dostali afričtíostruháci rodu Charaxes – C. castor (Cra-mer, 1775) a C. pollux (Cramer, 1775),chrostíci rodu Oecetis – O. kastor Malicky,2005, ze Sumatry a O. pollux Malicky,2005, z Malajsie nebo krasci Sambus castorObenberger, 1940, a S. pollux Obenberger,1940, z Jávy. Na Polydeuka upomíná tipli-ce Tipula polydeukes Theischinger, 1977,ze severního Řecka. Obratná a rychlono-há lovkyně Atalanté poskytla své jménobabočce admirálovi (Vanessa atalantaLinnaeus, 1758) z Evropy, západní Asie,severní Afriky, Střední a Severní Ameri-ky a rovněž Nového Zélandu a Havajskýchostrovů (obr. 9). Velmi oblíbené pro ozna-čování létajícího hmyzu je jméno nešťastné -ho letce Íkara, který špatně ovládal křídlasestrojená jeho otcem Daidalem a zřítil sedo moře, kde zahynul. Jmenuje se po němkupř. australský soumračník Hesperillaicaria Waterhouse, 1941 (nyní H. donny-sa Hewitson, 1868), modrásek jehlicový(Polyommatus icarus Rottemburg, 1775)z Evropy, Asie a severní Afriky, ptako-křídlec Troides staudingeri ikarus Fruh-storfer, 1904, z Indonésie, či madagaskar-ský rod krasců Icaria Saunders, 1871 (nyníIcarina Alluaud, 1896).

Již od Linnéových dob je zvykem dávatmotýlům jména bojovníků od Tróje – jakobránců města (po nich Linné pojmenovalmotýly skupiny Equites Trojani, tj. rytířitrójští), tak obléhajících Řeků (EquitesAchivi, rytíři achajští). K obráncům patřilposlední trójský vojevůdce Aineiás – ota-kárek Parides aeneas (Linnaeus, 1758)

z Jižní Ameriky, kněz Láokoón varujícípřed lstivostí Řeků – martináč Citheronialaocoon (Cramer, 1777) z Jižní Ameriky,ale také trójské princezny Polyxena a Kas-sandra – poddruh pestrokřídlce podražco-vého (Zerynthia polyxena cassandra Geyer,1828) z jihovýchodní Francie a Itálie, nebokrasci Trachys polyxenus, Obenberger1937, z jižní Afriky a Polybothris cassan-dra (Obenberger, 1924) z Madagaskaru. Dotéto skupiny náležejí i rodová jména motý-lů inspirovaná zakladatelem Tróje králemTróem a trójským princem Paridem (pra-pravnukem Tróa) – mají je otakárkovitímotýli ptakokřídlci rodu Troides Hübner,1819, z jižní a jihovýchodní Asie a z Aus-trálie a američtí otakárci rodu ParidesHübner, 1819. Řeky reprezentuje např.spartský král Meneláos – babočkovitýmotýl Morpho menelaus (Linnaeus, 1758)z Jižní a Střední Ameriky, Achilleus a jehopřítel Patroklos – M. achilles patroclusC. a R. Felder, 1861, z Kolumbie, krasec

Sambus achilles Obenberger, 1940, z Jávy,a také dcera vrchního řeckého veliteleAgamemnóna Ífigeneia, která měla být obě-tována za zdar vojenské výpravy – modrá -sek Polyommatus iphigenia (Herrich-Schäf-fer, 1847) z Balkánu a Malé Asie.

Poslední díl seriálu Antické mýty jinakvěnujeme rostlinám a houbám.

Použitou literaturu najdete na webovéstránce Živy.

ziva.avcr.cz 260 živa 5/2014

13

109

1211

9 Migrující motýl babočka admirál(Vanessa atalanta). Foto V. Motyčka10 V České republice hojná babočkapaví oko (Inachis io) odkazuje i svýmčeským jménem k řeckému mýtu. Stooký hlídač Argos hlídal na příkazDiovy ženy Héry manželovu milenku Íó.Za tuto službu umístila Héra po hlídačověsmrti jeho oči na paví ocas. Dodejme, žemytologický původ má i slovo babočka,původně zřejmě označení slovanskébohyně úrody, později pak čarodějnice.Foto V. Motyčka11 Jeden z našich nejhezčích motýlů,široce rozšířený otakárek fenyklový(Papilio machaon). Foto V. Motyčka12 Žluťásek čičorečkový (Colias hyale)žije od severního Španělska po Zabajkalí.Foto V. Motyčka13 Nezaměnitelný lišaj pupalkový (Proserpinus proserpina) se vyznačujepřevážně soumračnou aktivitou. Foto V. Motyčka

© Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR, v. v. i., 2014. Přetisk článků včetně obrázků se výslovně zapovídá. Veškerá práva včetně práva reprodukce jsou vyhrazena.