FILOZOFICKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO

V OLOMOUCI

KATEDRA SLAVISTIKY

BALETNÍ SCÉNY V MOSKVĚ

(Bakalářská diplomová práce)

Ballet scenes in Moscow

Vypracovala: Tereza Matějková

Vedoucí práce: PhDr. Milena Machalová

2012

Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně a uvedla všechny použité prameny.

V Olomouci,

__________________________

Podpis

Děkuji PhDr. Machalové za konzultace, rady a připomínky, které mi během psaní

diplomové práce poskytla.

__________________________

Podpis

OBSAH

1 Úvod ........................................................................................................................6

2 Balet ........................................................................................................................7

3 Vývoj baletu..........................................................................................................8

3.1 Vývoj světového baletu.............................................................................8

3.2 Vývoj ruského baletu ...............................................................................9

3.3 Ruský balet ve 20. století, Moskva.........................................................14

4 Současné baletní scény v Moskvě .................................................................18

4.1 Velké divadlo ..........................................................................................18

4.1.1 Historie........................................................................................18

4.1.2 Rekonstrukce 2005 - 2011 ...........................................................20

4.1.3 Současný repertoár a sezóna 2011/2012 .......................................22

4.1.4 Ceny lístků ..................................................................................23

4.1.5 Pravidla chování a etiketa ............................................................24

4.2 Hudební divadlo Stanislavského a Němiroviče-Dančenka ...................24

4.2.1 Historie........................................................................................24

4.2.2 Současnost...................................................................................25

4.3 Divadlo Ruský balet ...............................................................................26

4.4 Koruna ruského baletu ..........................................................................26

4.5 Balet Moskva ..........................................................................................27

4.6 Nový balet ...............................................................................................28

4.7 Národní ruský balet Obrození ...............................................................28

4.8 Divadlo klasického baletu ......................................................................29

4.9 Kremelský balet......................................................................................29

4.10 Balet „La Classique“..............................................................................30

4.11 Carský ruský balet .................................................................................31

4.12 Baletní divadlo „Moskovia“...................................................................31

4.13 Balet na ledě ...........................................................................................32

5 Baletní školy v Moskvě ....................................................................................33

5.1 Moskevská státní choreografická akademie..........................................33

5.2 Moskevská státní choreografická škola L. M. Lavrovského ................34

5.3 Soukromé baletní školy a studia ............................................................34

6 Moskevské baletní festivaly a soutěže .........................................................37

7 Závěr .................................................................................................................... 39

8 Резюме................................................................................................................. 40

Seznam použitých zdrojů................................................................................... 47

Seznam příloh ....................................................................................................... 52

Slovníček pojmů ............................................................................................ 52

Mapka moskevských divadel ........................................................................ 56

Obrazové přílohy........................................................................................... 58

6

1 Úvod

Ve své bakalářské práci na téma „Baletní scény v Moskvě“ se pokusím popsat

problematiku současného baletního umění v hlavním městě Ruské federace. Zároveň bych

se chtěla věnovat i vzniku a vývoji tohoto umění, jeho historii ve světě, v Rusku a

obzvláště potom v samotné Moskvě. Ta je jako hlavní město Ruské federace

nejvýznamnějším centrem umění a kultury v zemi.

V první části mé práce bych se chtěla podrobněji zaměřit na historii baletu, jeho

vznik v období renesance a další šíření po Evropě. Historie tohoto umění je nejen velmi

zajímavá, ale i důležitá pro pochopení jeho současného postavení a dalšího vývoje.

Podrobněji se zaměřím na historii baletu v Rusku a v jeho hlavním městě.

Ruský balet si za dlouhou dobu své historie prošel mnoha těžkými obdobími,

mnoha reformami a změnami, střídavě se nacházel na vrcholu a zase upadal, ale přesto

(nebo možná právě díky tomu) se dokázal udržet v konkurenci západoevropských (a

později i amerických) zemí. A i když balet v Rusku nevznikl, dnes je s ním právě tato

země spojována nejvíce. Ruské (a převážně moskevské a petrohradské) baletní soubory

jsou známé a žádané po celém světě a mají obrovský úspěch u diváků.

Ve druhé části práce se pokusím podrobně popsat jednotlivé moskevské baletní

scény a soubory, které na nich působí - jejich umělecké zaměření, repertoár, zahraniční

turné či ceny lístků na představení. Zároveň se zaměřím i na veřejné a soukromé

moskevské baletní školy, a dále na soutěže a festivaly, kterých se mohou talentovaní

umělci zúčastnit. Mým cílem je zmapovat současnou situaci v hlavním městě a podat

přehledný a ucelený obraz moskevského baletního umění.

Téma „Baletní scény v Moskvě“ jsem si vybrala proto, že mě balet již od dětství

velmi zajímá a třináct let jsem se mu aktivně věnovala. Myslím si, že je to krásný druh

umění, který je v dnešní moderní době opomíjený a nedoceněný. Přesto se dále rozvíjí a

v budoucnu snad opět získá své místo na výsluní. Jedním z mála měst, která dnes baletní

umění hrdě a úspěšně reprezentují, je právě Moskva. Dokazuje to nejen velké množství

místních baletních scén a souborů, ale i to, že jejich úroveň dalece přesahuje hranice

hlavního města. Zhlédnout baletní představení v jednom ze slavných moskevských divadel

je pro naprostou většinu lidí zážitkem na celý život.

7

2 Balet

Balet je harmonický vztah hudby a tance, který působí na pocity diváka ohromnou

silou. U kolébky umění choreografie stály Terpischoré, Euterpé, Thaleia a Erató (antické

múzy tance, hudby, komedie a milostné poezie) a jejich vůdce - bůh Apollón, patron všeho

umění1. Balet dokáže očarovat smysly, ohromit představivost a vyvolat silné emoce.

Předehra neboli ouvertura nás uvede do atmosféry představení - je jakýmsi klíčem

ke všemu dalšímu, co se na jevišti odehrává. Hlavní témata se navzájem prolínají, jednou

v radostném, po chvíli zase v dramatickém rozhovoru. Divák prožívá s hlavními hrdiny

jejich příběh, proniká do jejich mysli a pocitů. V dílech nejslavnějšího autora baletů Petra

Iljiče Čajkovského ožívá jakýsi vyšší svět, svět poezie, romantiky a lásky, ve kterém

hrdinové vášnivým jazykem tance vypráví o svých touhách a snech, o kráse lásky a o

odvážných činech hrdinů, kteří za ní bojují. Čajkovského balety hlásají v pohádkové formě

vysoké humanistické ideály.

Pohádka byla v baletu zakořeněná odpradávna. Zázraky a rozmarné proměny

poskytují široký prostor poetické představivosti autora a podněcují fantazii tvůrců baletu -

skladatelů, choreografů a divadelních umělců. Pohádkové balety, to ale není jen fantazie a

kouzelné výjevy - každý z nich má své vlastní velké téma, ušlechtilou myšlenku.

V Šípkové Růžence/Spící krasavici (Спящая красавица) Čajkovskij vyjádřil věčné téma

boje dobra a zla, na jehož konci dobro vítězí a princezna Aurora se šťastně shledá

s princem Desirée. Sergej Prokofjev zase oslavuje pilnost a pracovitost Popelky

(Золушка), která svou skromností a dobrotou zvítězila nad zlou macechou a závistivými

sestrami. V baletu Koník Hrbáček (Конёк-Горбунок) Rodion Ščedrin opěvuje rozum,

dobrotu a chrabrost rolníka Ivana a srdečnost a nezištnost carské dívenky, která se do něho

zamiluje. Ve Spartakovi (Спартак) naopak Aram Chačaturjan ostře kritizuje násilí a

vyzdvihuje hrdinské činy ve jménu svobody.2

Balet je složité umění. Jeho součástí je scénář, hudba a choreografie, která zahrnuje

všechny druhy tance a pantomimy. Tanec je hlavním uměleckým vyjadřovacím

prostředkem v baletu. Umožňuje divákovi poznat charaktery postav, jejich myšlenky a

nálady. Orchestr zase vyjadřuje poetický smysl díla pomocí hudby. Důležitou roli také

hraje umělecké ztvárnění - dekorace, kostýmy či osvětlení. Tvorba baletního představení je

složitý proces, ve kterém záleží na každém detailu. 1 FINK, Gerhard. Encyklopedie antické mytologie. Přeložil Jiří Horák. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-85885-99-9. s. 28, 57, 61, 176 БОЧАРНИКОВА, Элла В. Страна вольшебная: балет. Москва: Детская литература, 1974. s. 92 БОЧАРНИКОВА, Элла В. Страна вольшебная: балет. Москва: Детская литература, 1974. s. 10 - 11

8

3 Vývoj baletu

3.1 Vývoj světového baletu

Klasický tanec se vyvíjel celá staletí, tak jako se vyvíjí i dnes. Velký vliv na jeho

formování mělo antické umění Řecka a Říma. Spojení čtyř umění - hudby, tance, poezie a

malířství - se společným cílem představovalo ideál antické jednoty. Slovo „balet“ pochází

z italského „balletto“, což znamená „taneček“3. Balet samotný má svůj původ v období

renesance v Itálii a Francii. Dějiny hudby kladou počátek tohoto žánru do roku 15814.

Systém klasického tance se utvářel v 16. století v Itálii, dalším rozvojem prošel ve

století 17. ve Francii, kde byla v roce 1661 za vlády Ludvíka XIV. založena Královská

akademie tance (Académie Royale de Danse). V té době byla také vypracována

francouzská terminologie klasického tance, která se užívá dodnes.5 Ballet de Cour -

dvorský balet, v němž tančili šlechtici, byl provozován neveřejně a na francouzském dvoře

se udržel až do 70. let 17. století. Rozšířil se do mnoha evropských zemí, jejichž dvory se

snažily napodobit právě ten francouzský.6

Ve druhé polovině 18. století se francouzská a italská škola baletu rozšířily po celé

Evropě. Baletní mistři působili v Petrohradě, Kodani, Stockholmu, Drážďanech, dokonce i

v pražském divadle v Kotcích. Tance byly v té době velmi formální, tanečníci byli obratní,

ale nedbali na charakteristiku postav. Choreografie byla vyumělkovaná a diváci začali

žádat větší „přirozenost“ - balet měl být obrazem emocí a citů, a to pravdivých a

rozmanitých. Za nejvznešenější byl považován tragický příběh beze slov, vyjádřený pouze

gesty. Součástí baletu byla odedávna také pantomima, jež našla svůj vzor v antice.

V pantomimických scénách tanečníci netancují, pouze pomocí mimiky a gest vyjadřují

pocity a tím předávají divákovi smysl toho, co se na jevišti odehrává.

Ke konci 18. století se stal baletní velmocí Londýn. Druhým centrem byla Vídeň,

kde se v období klasicismu soustřeďovali hlavně italští choreografové. Rusko se do

světového vývoje baletu zapojilo až ve druhé polovině 18. století. Ve 30. letech 19. století

3 BRODSKÁ, Božena a Vladimír VAŠUT. Svět tance a baletu. Praha: Akademie múzických umění, 2004. ISBN 80-7331-004-X. s. 74 Tamtéž5 БОЧАРНИКОВА, Элла В. Страна вольшебная: балет. Москва: Детская литература, 1974. s. 176 BRODSKÁ, Božena a Vladimír VAŠUT. Svět tance a baletu. Praha: Akademie múzických umění, 2004. ISBN 80-7331-004-X. s. 7

9

zde vznikl tanec na špičkách, který je dnes s baletem neodmyslitelně spjatý, a to

v důsledku estetické snahy o dojem jakési vzletnosti, lehkosti či nadýchanosti7.

Termín „klasický balet“ vznikl v 50. letech 19. století v ruské divadelní literatuře,

kde o něm začali psát jako o ukázkovém umění8. V té době společnost lákaly technické

vynálezy a efekty, a tak se na scénách brzy začali objevovat za světel reflektorů nazdobení

tanečníci na pozadí nejrůznějších dekorací a rekvizit. Příběh nehrál příliš velkou roli,

hlavní byly výkony tanečníků a jejich kostýmy.

Jejich zaslouženou roli vrátilo obsahům baletních představení až 20. století, a to

především zásluhou souboru Les Ballets Russes (Русские сезоны) Sergeje Ďagileva.

Ďagilev spolupracoval i s takovými osobnostmi, jako byli Stravinskij, Prokofjev, Debussy

či Picasso a dokázal zcela změnit názor veřejnosti na baletní umění. Tanečníci Ďagilevova

souboru dokázali jeho odkaz úspěšně předávat dál, ať už v Americe či například v Anglii.9

3.2 Vývoj ruského baletu

Počátky ruského baletu bychom našli v tzv. pljaskach - tancích, které byly nedílnou

součástí ruských národních svátků. Pljasky byly skupinové či sólové, mužské či ženské.

Nejstarším druhem pljasek byly ty, které zobrazovaly pracovní procesy či milostná témata,

nebo lovecké pljasky, při nichž tanečníci napodobovali pohyby zvířat. Existovaly také

pljasky obřadní či takové, které zobrazovaly všední život venkovského obyvatelstva.

Pohanské pljasky se po rozšíření křesťanství přizpůsobily nové víře a částečně se

dochovaly dodnes. Velké množství popisů pljasek se dochovalo v ruských národních

bylinách. Estetické principy ruských národních pljasek poskytly základ pro vytvoření

ruského národního tanečního umění.10

V roce 1672 bylo na popud bojara Artamona Matvejeva založeno v Moskvě

Kremelské divadlo (Кремлевский театр в Потешном дворе), ve kterém se hrály

divadelní hry zahraničních autorů. Podle nepsaných zákonů divadla té doby musel být

každý akt zakončen tancem, který se nazýval balet. V zahraničí se tyto balety nazývaly

„entrée“ - vstupy, jelikož byly prováděny na přední scéně před zataženou oponou. V Rusku

7 БОЧАРНИКОВА, Элла В. Страна вольшебная: балет. Москва: Детская литература, 1974. s. 178 БОЧАРНИКОВА, Элла В. Страна вольшебная: балет. Москва: Детская литература, 1974. s. 189 BRODSKÁ, Božena a Vladimír VAŠUT. Svět tance a baletu. Praha: Akademie múzických umění, 2004. ISBN 80-7331-004-X. s. 12-1310 БАХРУШИН, Юрий А. История русского балета. 2 изд. Москва: Просвещение, 1973. s. 5-8 РОССИЙСКИЙ ЭТНОГРАФИЧЕСКИЙ МУЗЕЙ. Календарные народные праздники и обряды. Ethnomuseum.ru [online]. [cit. 2012-02-08]. Dostupné z: http://www.ethnomuseum.ru/section62/2092/2093/4343.htm

10

začali baletům říkat „междусеньи“ - jakési „meziscény“ (tančily se mezi akty, scénami -

„сцены“, tehdy se v ruštině nazývaly „сеньи“).

Balet jako takový neměl v 17. století žádný samostatný význam, byla to pouze

přehlídka nejrůznějších společenských tanců té doby. Lišil se pouze složitostí figur a

kvalitou provedení. Místo žen tehdy tančili muži v ženských šatech, jako tomu bylo i

v západní Evropě. Balet v Kremelském divadle měl velký význam, jelikož se zde úzký

okruh ruského diváctva (který představoval car Alexej I. a jeho dvořané) mohl poprvé

seznámit se zahraniční divadelní kulturou a scénickým tancem.

Na rozdíl od Alexeje I. Michajloviče car Petr I. učinil divadlo dostupným pro

širokou veřejnost - dramata měla obyvatele připravovat na panovníkovy reformy. Díky

tomu se počet divadel značně zvýšil a velké divadlo bylo postaveno i v centru Moskvy, na

dnešním Rudém náměstí. Lidé začali poznávat nové druhy tance, učitel tance se brzy stal

jednou z nejdůležitějších postav u dvora a car Petr I. zavedl výuku společenských tanců

jako povinný předmět na školách.11

Zahraničnímu baletu kralovala italská a francouzská škola. V Petrohradě byl

představitelem francouzské školy Jean Baptiste Lande, který vyučoval studenty

petrohradského kadetského sboru. Jejich první vystoupení mělo takový ohlas, že se Lande

rozhodl připravovat kadety k profesionálním scénickým vystoupením. V roce 1737 podal

carevně Anně I. Ivanovně návrh na vytvoření baletní školy, který byl panovnicí o rok

později schválen. Byla založena Taneční škola Jejího Veličenstva (Собственная Её

Величества танцевальная школа) - dnešní Akademie ruského baletu A. J. Vaganové

(Академия русского балета имени А. Я. Вагановой)12. V roce 1742 nechala carevna

Alžběta I. Petrovna (dcera Petra I.) založit první petrohradský baletní soubor13. Tanečníci

v něm získávali místa nikoli zásluhou talentu, ale podle jména. S vyšším postavením zde

mohli počítat pouze umělci s cizím příjmením.

Balety bez jakéhokoli příběhu postupně omrzely jak ruské, tak i západoevropské

publikum. Dějový balet vznikl v Anglii na počátku 18. století. Jeho zakladatel John

Weaver ho oprostil od klasicistních pout, představení byla velkolepá a přepychová. V 50.

letech se i v Rusku objevil balet osamostatněný od opery, který umělcům umožnil vyjádřit

jejich individualitu v přesvědčivých tanečních představeních.

Konec 18. století v Rusku za vlády Kateřiny II. se vyznačoval velkým kulturním

rozvojem, a to převážně ve vrstvách inteligence. Zatímco za Petra I. chodili lidé do divadla

11 БАХРУШИН, Юрий А. История русского балета. 2 изд. Москва: Просвещение, 1973. s. 14-1712 БАХРУШИН, Юрий А. История русского балета. 2 изд. Москва: Просвещение, 1973. s. 2313 БОЧАРНИКОВА, Элла В. Страна вольшебная: балет. Москва: Детская литература, 1974. s. 26

11

spíše z donucení, nyní pro ně představovalo oblíbenou zábavu. Ve velkých městech to

vedlo ke vzniku mnoha nových divadel a řada ruských velmožů měla své vlastní baletní

soubory či celé baletní školy. Baletní umění se rozšířilo po celé zemi, představení byla

různě obohacována, technika tance vylepšována, rozvíjela se i baletní dramaturgie, která se

snažila vyjít vstříc požadavkům diváka. Zlepšila se také hudební stránka představení, které

se začali ujímat profesionální skladatelé. V roce 1794 byla vydána první ruská učebnice

tance - „Učitel tance“ («Танцевальный учитель»). Národní repertoár se upevnil a dále

rozvíjel, v představeních vedených ruskými baletními mistry figurovali ruští umělci, kteří

ovládali nejnovější techniky tance i pantomimy. Na konci století se tak Rusové konečně

stali pány svého baletu. Ruský balet byl jedinečný, a to díky tomu, že na rozdíl od západní

Evropy baletní umělci pocházeli z prostého lidu a přinášeli do divadla nové pohledy a

názory na tanec. 14

Vyspělost ruského baletu počátku 19. století byla potvrzena i zrozením mnoha

vynikajících baletních umělců, jako byly například primabaleríny Berilova, Šukmanova či

Kolosova. Vzestup patriotismu po Napoleonských válkách vedl k demokratizaci baletního

repertoáru, který se přestal orientovat pouze na požadavky dvora a bral v úvahu i témata ze

života nižších vrstev. Nástup romantismu a dílo Alexandra Sergejeviče Puškina sehrály

v dalším rozvoji ruského baletu velkou roli. Právě v této době se zcela dotvořil

charakteristický rys ruského baletního díla - hlavní je obsah, forma slouží pouze jako

prostředek jasného předání hlavní myšlenky divákovi.

Ženský klasický tanec dosáhl svého největšího rozkvětu díky postavení na

špičkách. Tuto pózu zavedl baletní mistr Charles Louis Didelot a první baletkou, která

takto tančila, byla Maria Danilova v baletu Zefir a Flora (Зефир и Флора) v roce 1808.

Postavení na špičkách obohatilo taneční techniku, otevřelo nové možnosti a tanečnice tak

zaujaly hlavní postavení v baletu.

Po potlačeném děkabristickém povstání v roce 1825 byla situace v petrohradských

a moskevských divadlech různá. Petrohrad se jako hlavní město nacházel pod neustálým

dohledem, kdežto vzdálenější Moskva měla mnohem větší svobodu, což se projevovalo i

v repertoáru jejích divadel. V roce 1825 zde bylo založeno Velké Petrovské divadlo

(Большой Петровский Театр) а rozvoj ruského národního baletu se tak na téměř půl

století přenesl právě do Moskvy.

Ruská společnost se v té době začala mnohem více zajímat o hudbu a i baletní

mistři jí přikládali čím dál tím větší roli s cílem prohloubit zážitek z tance. Ve 40. letech

začal v Rusku fungovat samostatný systém choreografického vzdělávání, který se 14 БАХРУШИН, Юрий А. История русского балета. 2 изд. Москва: Просвещение, 1973. s. 27-45

12

v Petrohradě a v Moskvě opět vyvíjel jinak. Moskevská škola věnovala největší pozornost

vzdělávání prvních sólistů a představitelů hlavních rolí, kdežto Petrohrad připravoval spíše

druhé a třetí sólisty a figuranty. Carský dvůr tehdy nepřipouštěl, že by se ruští tanečníci

mohli rovnat těm zahraničním, a tak byli představitelé hlavních rolí v petrohradských

divadlech převážně ze západní Evropy.

60. a 70. léta 19. století představovala pro ruský balet velmi složité období. Změny

ve společenském životě způsobené zrušením nevolnictví vyvolaly rozepře mezi aristokracií

a nižšími vrstvami o tom, jak mají baletní představení vypadat - prostí lidé požadovali

zábavu, naproti tomu pokroková inteligence chtěla, aby balet sloužil společnosti a jeho

náměty odpovídaly ideologii. Hlavním uměleckým směrem se stal realismus a baletní

mistři bezvýsledně hledali způsoby, jak mu svá představení přizpůsobit. Moskevská baletní

škola otevřeně bojovala za nové cesty rozvoje, a i když byla nucena navenek kapitulovat,

dál skrytě pokračovala v hledání jiných baletních směrů a možností. To vše ovlivnilo další

vývoj ruského baletu i jeho nástup na světový vrchol.15

Zájem veřejnosti o vážnou hudbu ve druhé polovině 19. století značně vzrostl,

v Moskvě a Petrohradě se otevíraly nové hudební konzervatoře. Přesto začalo převládat

mínění, že baletní hudba je na nižší úrovni než hudba operní či symfonická. Ne všichni

skladatelé ale toto mínění sdíleli. Patřil mezi ně i Petr Iljič Čajkovskij, který ochotně přijal

nabídku vedoucího repertoáru moskevských carských divadel Vladimira Begičeva složit

hudbu pro nový balet. Mladý Čajkovskij chtěl dokázat, že baletní hudba je stejně dobrá

jako ta operní. První baletní představení Čajkovského přirozeně navazovalo na to, co před

ním vytvořili Glinka, Dargomyžskij, Musorgskij a Rimskij-Korsakov. Taneční scény

v operách těchto skladatelů položily dostatečný základ pro zrod prvního ruského národního

baletu za doprovodu symfonické hudby.

Nové dílo bylo nazváno Labutí jezero (Лебединое озеро). Jeho partitura byla

natolik nová a neobyčejná, že se hlavní představitelé baletu té doby ocitli ve složité situaci.

Bylo zvykem, že se hudba plně podřizovala baletu a najednou se měl tanec podřídit hudbě,

která vyžadovala také nové pojetí celého představení. 20. února 1877 nakonec Labutí

jezero spatřilo světlo světa ve Velkém divadle. Hlediště bylo vyprodané, nové představení

vzbudilo zájem všech vrstev moskevské inteligence. Reakce na balet byly různé. Hudební

kritici ho svorně zavrhli - tvrdili, že hudba je příliš monotónní a nudná, témata jednotvárná

a tvůrčí fantazie autorů bídná. Pokroková inteligence a blízký kruh kolem Čajkovského se

o představení vyjadřovali pozitivněji, ale zároveň jako by se navenek omlouvali za svůj

názor. Rozhodující slovo ale měla, nehledě na reakce oficiální kritiky, široká veřejnost, 15 БАХРУШИН, Юрий А. История русского балета. 2 изд. Москва: Просвещение, 1973. s. 44-74

13

protože právě ta zaplnila v den premiéry sál Velkého divadla. Ta k baletu přistupovala

s prostou samozřejmostí, bez jakýchkoli dogmat. V překrásné hudbě Čajkovského lidé

uslyšeli něco jim blízkého a srozumitelného, poznali v ní svoji zemi. Bylo v ní to, co se

v minulých letech zcela ztratilo - hluboká myšlenka. Umělecká genialita Čajkovského

dokázala v Labutím jezeře zobrazit pocity, které byly blízké tehdejšímu ruskému lidu.

Důkazem velkého úspěchu baletního díla bylo vydání jeho klavírní partitury, která

byla okamžitě rozprodána. Labutí jezero se v moskevském repertoáru udrželo sedm let a

bylo odehráno dvaatřicetkrát (na rozdíl od ostatních představení, která se hrála maximálně

osmnáctkrát). Přestože tento balet nebyl zpočátku pochopen ani dostatečně oceněn, jeho

vytvoření mělo velký vliv na další rozvoj nejen ruského, ale i světového baletu. Hudba

přestala mít pouze doprovodnou funkci - stala se naopak vůdčím prvkem baletních

představení tím, že vyjadřovala jejich hlavní myšlenky. Díky tomu se pantomima posunula

na druhé místo a poskytla tak tanci další možnosti jeho rozvoje.16

Moskevský soubor byl v té době dostatečně silný na to, aby mohl pokračovat

v hledání nových způsobů tvorby představení, které by vyvedly balet z krize. Petrohradské

Direktorium carských divadel (Дирекция императорских театров) se ho ale v roce 1882

rozhodlo zrušit. To se mu naštěstí nepodařilo, a to díky řediteli carských divadel Ivanu

Vševoložskému, který společně s petrohradskými baletními mistry Mariem Petipou a

Lvem Ivanovem balet Velkého divadla zachránil. Přesto byla v dubnu roku 1883 carem

Alexandrem III. schválena reforma Moskevského baletního souboru - jeho stavy byly

sníženy z původních 250 na 120 umělců (mnoho z nich bylo propuštěno, někteří byli

přeloženi do Petrohradu). Tato „reforma“ skoro zničila samostatnost moskevského

souboru, ze kterého se stala jakási pobočka baletu petrohradského, ale důležité bylo, že

byla baletní skupina v Moskvě zachována. Umělci, kteří v ní zůstali, se navíc sjednotili a

utužili v rozhodnutí bojovat za svou uměleckou samostatnost. Reforma se naštěstí netýkala

Moskevské baletní školy s dlouholetou tradicí, která tak zůstala na vrcholu a pokračovala

ve vzdělávání nových členů moskevského souboru.

Carský balet přesto čekaly těžké časy. Režim požadoval, aby sloužil jako

prostředek upevnění samoděržaví a zájem veřejnosti o baletní představení začal opadávat.

Zůstali jim věrní pouze zarytí milovníci baletu a dvorská aristokracie, která však pokládala

návštěvu divadla za nutnou povinnost. Nezájem o balet byl způsoben i tím, že tvůrci

nezohledňovali změny, které se odehrály v životě jeho nejširšího obecenstva za posledních

dvacet let od zrušení nevolnictví. Za tu dobu se totiž objevila nová generace lidí, jejichž

16 БАХРУШИН, Юрий А. История русского балета. 2 изд. Москва: Просвещение, 1973. s. 142-146

14

nároky a umělecký vkus se zcela odlišovaly od generací dřívějších. Noví diváci požadovali

demokratičtější a srozumitelnější umění - umění, které by bylo „jejich“.

Vševoložskij se proto rozhodl uskutečnit svůj dávný úmysl vytvořit velkolepý

balet, který by ukázal celému světu neomezené možnosti ruského carského baletu. Hudba

byla svěřena Čajkovskému, libreta se ujal sám Vševoložskij a nazval ho Spící krasavice.

Během vzniku tohoto baletu byl uplatněn nový princip úzké spolupráce baletního mistra

(M. Petipy) se skladatelem. Spící krasavice se stala vrcholem Petipovy tvorby a do dnešní

doby nepřekonaným baletním dílem. Premiéra se uskutečnila v lednu roku 1890 a diváci

uviděli představení, které bylo zcela nové a nepodobné všemu, co bylo dosud vytvořeno.

Kritika nevěděla, jak se má vyjádřit k něčemu, s čím se dosud nesetkala, zároveň však byla

ohromena nebývalou krásou toho, co viděla a slyšela. Rozhodující slovo měla opět (jako

tomu bylo i u Labutího jezera) široká veřejnost, a ta nové představení, které plně

odpovídalo jejím požadavkům, nadšeně přijala.17

Spící krasavice byla velkým vítězstvím pro Čajkovského a Petipu, ale hlavně pro

celý ruský balet. Ten díky ní rychle přešel od úpadku k rozkvětu a otevřely se před ním

zcela nové možnosti. Úspěch tohoto díla obnovil víru národních baletních mistrů v jejich

tvůrčí možnosti a donutil široké publikum i kritiku uznat, že ruský balet zaujímá

v uměleckém světě přední místo.

3.3 Ruský balet ve 20. století, Moskva

Na přelomu 19. a 20. století pronikla do ruského umění moderna, která s sebou

přinesla tzv. režisérské divadlo. Typ působivého a efektního představení s mnoha

dějstvími, ve kterém figuroval pouze klasický tanec a pantomima, se divákům omrzel.

Balet musel držet krok s dobou a s nastupujícím „Stříbrným věkem“ ruského umění,

reformy byly tudíž nevyhnutelné.

Základ těmto reformám položil choreograf Velkého divadla Alexandr Gorskij,

který vyzdvihoval drama, v němž byl scénický příběh vyjádřen tancem - například balety

Esmeralda (Дочь Гудулы, 1902) či Salambo (Саламбо, 1910). Ještě větší význam měly

pro moskevský balet experimenty Michaila Fokina. Ten vytvořil nový typ představení,

které se vyznačovalo jednotou hudby, choreografie a scénografie a soustředilo se na

zachycení konkrétních okamžiků. Velkolepá díla tak vystřídaly jednoaktové balety.

17 БАХРУШИН, Юрий А. История русского балета. 2 изд. Москва: Просвещение, 1973. s. 149-159

15

Od roku 1909 organizoval ruský umělecký kritik a baletní impresário Sergej

Ďagilev každoroční baletní turné v Paříži. Tato hostování ruského baletu dostala název Les

Ballets Russes. V roce 1911 Ďagilev založil svůj vlastní baletní soubor s názvem

Ďagilevův Ruský balet (Русский балет Дягилева), který hostoval po celé Evropě i v USA.

Ďagilev ve svých dílech využil hudby nejvýznamnějších ruských skladatelů, jako byli

Stravinskij či Prokofjev.

Nehledě na těžké historické období počátku 20. století a na emigraci mnoha

vynikajících umělců si baletní soubory moskevských a petrohradských divadel svůj

repertoár zachovaly a nepřestaly fungovat ani baletní školy. V roce 1920 moskevské Velké

divadlo a petrohradské Mariinské divadlo obdržely status akademických divadel a byly

přejmenovány na Státní akademické Velké divadlo (Государственный академический

Большой театр - ГАБТ) а Státní akademické divadlo opery a baletu (Государственный

академический театр оперы и балета - ГАТОБ).18

Ve 20. letech nastoupila avantgarda, doba experimentů a hledání nových cest ve

všech oblastech umění. Objevila se nová generace baletních choreografů, vznikl nový

systém výuky klasického tance, a to především díky Agrippině Vaganové. Ta shrnula

všechny účinné metody v jedné knize - Základy klasického tance (Основы классического

танца) - která se stala jakousi pomyslnou baletní Biblí. Ve Velkém divadle uvedl Gorskij

Labutí jezero (1920) a Giselle (Жизель, 1922), své tvůrčí začátky zde prožíval také

experimentální choreograf Kasjan Golejzovskij, který později založil Moskevský komorní

balet (Московский камерный балет, 1920), ve kterém uváděl své miniatury. Na

moskevské Akademii věd (Государственная aкадемия художественных наук, 1921 -

1930) bylo založeno oddělení, které se zabývalo zkoumáním teoretických problémů

soudobého tance.

Od roku 1932 byl jediným povoleným stylem ve všech uměleckých odvětvích

socialistický realismus. Balet se vrátil k víceaktovým představením s důrazem na děj a

Velké divadlo v Moskvě se stalo hlavním divadlem v zemi, které ztělesňovalo sovětské

ideály. Po baletních umělcích byl požadován především herecký talent a dostatečná

psychologická hloubka jejich uměleckého vyjádření. Požadavky na co nejrealističtější

představení vedly k obnovení choreografických dramat a dramatických baletů, ve kterých

pantomima převládala nad samotným tancem. Ve stylu dramatických baletů tvořili

například choreografové Vasilij Vainonen, Rostislav Zacharov či Michail Lavrovskij.

K nejznámějším baletům patřila Bachčisarajská fontána (Бахчисарайский фонтан, 1934),

18 ЭНЦИКЛОПЕДИЯ КРУГОСВЕТ. Krugosvet.ru [online]. [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://www.krugosvet.ru/enc/kultura_i_obrazovanie/teatr_i_kino/BALET.html?page=0,13

16

Kavkazský zajatec (Кавказский пленник, 1938), Romeo a Julie (Ромео и Джульетта,

1940), Měděný jezdec (Медный всадник, 1949) či Popelka (1949). V oblasti

choreografických dramat působili takoví skladatelé, jako byl například Boris Asafjev,

Rejngold Glier či Aram Chačaturjan.

Ve 30. a 40. letech 20. století vznikala nová divadla, a to nejen v Moskvě a

Petrohradě, ale i v Permu, Saratově či v hlavních městech sovětských republik. Bylo

založeno i slavné Moskevské akademické hudební divadlo K. S. Stanislavského a V. I.

Němiroviče-Dančenka (Музыкальный театр имени К. С. Станиславского и В. И.

Немировича-Данченко).

V roce 1956 se uskutečnilo první zahraniční turné souboru Velkého divadla v

Londýně, které mělo obrovský úspěch, avšak zároveň poukázalo na to, jak sovětská

choreografie zaostává za západoevropskou. Situace se zlepšila až v roce 1969, kdy

choreograf Leonid Jakobson založil soubor Choreografické miniatury (Хореографические

миниатюры), který vrátil klasickému tanci jeho přední postavení, obohatil ho o

akrobatické prvky, obnovil zapomenuté žánry jednoaktových a symfonických baletů a

celkově rozšířil jejich tematiku.19

Legendární baletní mistr a choreograf Igor Mojsejev založil v Moskvě v roce 1966

Státní choreografický a koncertní soubor Mladý balet (Молодой балет, od roku 1971

Klasický balet - Классический балет) - první choreografický koncertní soubor v SSSR. O

desetiletí později, v roce 1977 Vladimir Vasiljev se svou ženou Natalií Kasatkinou stáli u

vzniku souboru Moskevského klasického baletu (Московский классический балет).

Hlavním představitelem nové vlny se stal Jurij Grigorovič, mistr taneční metafory

v dějovém baletu. Velké divadlo od jeho příchodu v roce 1964 zažilo velký rozmach, jehož

vrcholem byla díla Louskáček (Щелкунчик, 1966) a Spartak (1968). Grigorovič také

uvedl balety Ivan Hrozný (Иван Грозный, 1975), Romeo a Julie (1979) a v nových

redakcích Labutí jezero (1968) a Spící krasavici (1963, 1973). Jeho díla proslavila známé

taneční dvojice Natalii Bessmertnovou a Leonida Lavrovského či Jekatěrinu Maximovou a

Vladimira Vasiljeva, byl objeven výjimečný talent Marise Liepy, Natalie Sorokiny a Niny

Timofejevy. Nejvíce však mezi nastupující generací zazářila Maja Plisecká, která se stala

hlavní hvězdou Velkého divadla a spojila s ním celý svůj život, nejprve jako

primabalerína, později i jako choreografka.

Rozpad Sovětského svazu a následná ekonomická krize způsobily ruským baletním

souborům, které byly dosud financovány státem, velké těžkosti. Mnozí umělci emigrovali a

19 ЭНЦИКЛОПЕДИЯ КРУГОСВЕТ. Krugosvet.ru [online]. [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://www.krugosvet.ru/enc/kultura_i_obrazovanie/teatr_i_kino/BALET.html?page=0,13

17

začali působit v USA, Anglii, Německu a dalších zemích západní Evropy. Soubor Velkého

divadla si začal uvědomovat, nakolik jeho choreografie zaostávají za západní Evropou,

umělecká úroveň absolventů baletní školy však zůstala zachována. Po roce 1991 začal

balet Velkého divadla zařazovat do svého repertoáru díla západních choreografů - mezi

jinými i balety Sylfida (Сильфида, 1994), Piková dáma (Пиковая дама, 1998), Chrám

Matky Boží v Paříži (Собор Парижской богоматери, 2003). Populárními se staly i

rekonstrukce slavných děl, jako byly balety Labutí jezero nebo Louskáček.20

Vznikly nezávislé soukromé baletní soubory a školy různých směrů - Taneční

divadlo (Театр танца) pod vedením Alexeje Faděječeva, Carský balet (Имперский балет)

Gediminase Tarandy či celá řada postmoderních tanečních divadel. K nim patří i plně

autorské Permské divadlo Jevgenije Panfilova (Пермский театр Е. Панфилова). Ten

vytvořil nový osobitý taneční styl, který v sobě spojuje klasický i moderní tanec, jazz a

folklór. Po jeho smrti v roce 2002 byl Panfilov nazván druhým Ďagilevem a choreografem

21. století. V Moskvě vznikl v roce 1990 soubor pod názvem Skupina výrazové plastiky

(Класс экспрессивной плсатики) pod vedením Gennadije Abramova, o rok později

Taneční divadlo Alexandra Kukina (Театр танца А. Кукина), v roce 1999 skupina Nota

bene (Нота бене) Vladimira Archipova. Jedním z nejintelektuálnějších tanečních souborů

v Rusku se pak stala moskevská skupina PO.V.S.Tanze Dance Company (ПО.В.С.Танцы

- Почти Внутренне-Свободные Танцы), která byla založena v roce 1997 jako

experimentální projekt v oblasti taneční performance a improvizace21.

V dnešní době většina tanečních souborů velkých divadel zahrnuje do svého

repertoáru díla klasiků 19. století (Labutí jezero, Spící krasavice, Giselle, Sylfida),

nejslavnější balety mistrů 20. století (Michail Fokin, George Balanchine, Jerome Robbins,

Antony Tudor, Frederick Ashton) či díla choreografů nové generace (William Forsythe,

Nacho Duato, James Kudelka). Za posledních padesát let se také objevilo mnoho baletních

soutěží, ve kterých nejprestižnější světové organizace hledají nové talentované tanečníky a

choreografy. V Moskvě je to například Moskevská mezinárodní baletní soutěž

(Московский международный конкурс балета), Benois de la Danse (Бенуа де ла данс),

Grand Pas (Гранд Па) či EDF - Euro Dance Festival (Европейский фестиваль

современного танца).22

20 ЭНЦИКЛОПЕДИЯ КРУГОСВЕТ. Krugosvet.ru [online]. [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://www.krugosvet.ru/enc/kultura_i_obrazovanie/teatr_i_kino/BALET.html?page=0,1321 ТАНЦЕВАЛЬНАЯ КОМПАНИЯ П.О.ВС.ТАНЦЫ. Povstanze.ru [online]. [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://povstanze.ru/index/0-1322 ЭНЦИКЛОПЕДИЯ КРУГОСВЕТ. Krugosvet.ru [online]. [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://www.krugosvet.ru/enc/kultura_i_obrazovanie/teatr_i_kino/BALET.html?page=0,13

18

4 Současné baletní scény v Moskvě

V současném baletním repertoáru moskevských divadel najdeme jak klasická, tak

moderní díla. Na výběr je z mnoha představení různých uměleckých směrů. Některá

divadla zachovávají tradice starého klasického tance, jiná se naopak pyšní svým

novátorstvím. Nejvíce souborů se však snaží vytvořit nový repertoár na základě starých

principů, sloučit tradice s pokrokem. Velkým úkolem choreografů je pochopení vnitřního

světa dnešního člověka. Je potřeba přizpůsobovat starší představení současnému

náročnému divákovi, objevují se nové formy tradičních pohádkových přestavení, nová

nastudování děl ruské i zahraniční klasické literatury. Hlavními rysy současného

moskevského baletu jsou bohatství stylů, individualita, žánrová různorodost.

4.1 Velké divadlo (Большой театр)

Moskevské Velké divadlo je bezesporu nejslavnějším divadlem v Rusku. Svou

jedinečnou atmosférou a bohatou historií láká návštěvníky z celého světa. Sami Rusové mu

neřeknou jinak než „Bolšoj“. Velké divadlo významně ovlivnilo formování národních

tradic operního a baletního umění v Rusku. Jeho tvorba vždy reprezentovala vrcholnou

školu ruského klasického baletu a opery díky nejvýznamnějším osobnostem ruského

divadelního, tanečního a hudebního umění. Repertoár Velkého divadla zahrnuje řadu

slavných ruských i zahraničních děl a jeho soubor patří k nejlepším a nejstarším v zemi.

Neoklasicistní budova Velkého divadla z 19. století prošla několika velkými

rekonstrukcemi a dnes patří k nejkrásnějším divadelním budovám na světě.

4.1.1 Historie

Za den založení divadla je považován 28. březen roku 1776, kdy carevna Kateřina

II. podepsala knížeti Petru Urusovovi povolení provozovat v Moskvě představení, bály a

jiné zábavy, a to na dobu deseti let. Na zakládání prvního souboru měla velký podíl

Moskevská univerzita a gymnázia k ní přidružená. Byly založeny Divadelní lekce při

Moskevském sirotčinci (Московский воспитательный дом), ze kterých vycházeli noví

umělci operního a divadelního souboru Velkého divadla. První budova byla postavena za

méně než půl roku v Petrovské ulici a odtud také dostala svůj název - Petrovské divadlo

(Петровский театр). Repertoár Petrovského divadla se skládal především z ruských a

italských komických oper a baletů. V roce 1805 budova Petrovského divadla shořela při

19

obrovském požáru a soubor musel dále vystupovat na soukromých divadelních scénách (od

roku 1808 na scéně nového Arbatského divadla - Арбатский театр).

V roce 1806 divadlo získalo status carského divadla a přešlo pod vedení Direktoria

carských divadel. V tomtéž roce se škola při Petrovském divadle změnila na Carskou

moskevskou divadelní školu (Императорское московское театральное училище), která

připravovala nové operní, baletní, divadelní a hudební umělce. Roku 1819 byl vyhlášen

konkurz na projekt nové budovy divadla a o rok později začala stavba podle návrhu

ruského architekta s italskými kořeny Osipa Bové. Nové divadlo se mělo stát centrem

urbanistické kompozice nově vznikajícího Divadelního náměstí (Театральная площадь).

6. ledna 1825 bylo slavnostně otevřeno nové Petrovské divadlo, které svou velikostí

předčilo i petrohradské Velké kamenné divadlo (Большой каменный театр). Do jeho

hlediště se vešlo přes dva tisíce diváků. A právě snad díky své velikosti dostalo divadlo

název Velké Petrovské (Большой Петровский театр). Druhá verze původu názvu divadla

je taková, že opera a balet byly v době jeho založení považovány za „velké“ žánry,

umělecky nadřazené činohře.

Velké Petrovské divadlo však potkal stejný osud jako jeho předchůdce. 11. května

1853 zde vypukl požár, který trval tři dny a zničil, co mohl. Z divadla zůstaly pouze holé

stěny. Konkurz na obnovu divadla tentokrát vyhrál profesor petrohradské Umělecké

akademie a hlavní architekt carských divadel Albert Cavos. Rekonstrukce začala v roce

1855 a už o rok později bylo divadlo otevřeno pro veřejnost. Cavos věnoval velkou

pozornost převážně hledišti a scénické části. Ve druhé polovině 19. století tak bylo Velké

divadlo považováno za jedno z divadel s nejlepší akustikou na světě. Jeho šestipatrové

hlediště dokázalo pojmout téměř 2 300 diváků.

Poslední představení Carského Velkého divadla (Императорский Большой театр)

se uskutečnilo 28. února 1917 a již 13. března téhož roku se otevřelo Státní Velké divadlo

(Государственный Большой театр), od roku 1919 pak Státní akademické Velké divadlo

(Государственный академический Большой театр - ГАБТ). Od roku 1922 zde probíhaly

sjezdy Sovětů, zasedání Všeruského ústředního výkonného výboru či kongresy

Komunistické internacionály. Z jeho scény byl vyhlášen i vznik Sovětského svazu.

V dubnu roku 1941 bylo Velké divadlo uzavřeno z důvodu nezbytné generální

rekonstrukce. Dva měsíce na to Rusko vstoupilo do druhé světové války. Část souboru

byla evakuována do Kujbyševa, část zůstala v Moskvě a pokračovala v divadelní činnosti.

V říjnu téhož roku byla na divadlo svržena německá bomba. Nehledě na válku a velkou

zimu, restaurační práce začaly už v roce 1942 a rok nato divadlo obnovilo svoji činnost.

20

Další restaurační práce se uskutečnily u příležitosti 200. výročí založení divadla

v roce 1975. Hlavní problémy (zchátralé základy a nedostatek vnitřního prostoru) přesto

vyřešeny nebyly. Aby divadelní soubor nemusel přerušovat svou činnost v době

plánovaných rozsáhlých rekonstrukcí, bylo rozhodnuto, že bude postavena jeho „pobočka“.

Moderní budova Nové scény (Новая сцена) byla slavnostně otevřena v roce 2002 a o tři

roky později bylo Velké divadlo zcela uzavřeno z důvodu generální rekonstrukce.23

4.1.2 Rekonstrukce 2005 - 2011

Generální rekonstrukce Velkého divadla v letech 2005 - 2011 byla projektem

světové úrovně. Podle odhadů bylo před jejím začátkem 50 - 70 % budovy zničeno.

V poslední sezóně 2004/2005 muselo publikum využívat pouze zadní a boční vchody,

nesmělo se vstupovat ani na divadelní galerie. Celkový stav divadla tehdy podle odborníků

dávno překročil hranici, kdy bylo bezpečné do něj vstoupit. Budova byla uzavřena

2. července 2005.

Po důkladných přípravných studiích a zkoumáních byla na podzim roku 2009

zahájena rekonstrukce vnější i vnitřní části divadla za využití autentických dobových

technologií. Velký důraz byl kladen na zachování historické podoby neoklasicistní budovy.

Vnitřnímu prostoru divadla byl navrácen vzhled z doby před Sovětským svazem, místo

komunistických symbolů se objevily symboly carské z doby vlády cara Mikuláše II., kdy

Velké divadlo zažívalo svou „zlatou éru“. Hlediště získalo podobu, jakou mu navrhl Albert

Cavos a vejde se do něj 1 700 diváků. Zrekonstruována byla i scénická část a prostor pro

orchestr, který nyní pojme až 130 hudebníků, což umožňuje nastudování například i

velkých děl Richarda Wagnera.

Celkový prostor divadla byl více než zdvojnásoben (z původních 30 tisíc m2 na

72 tisíc m2) a lze do něj vstoupit téměř ze stanice metra, která je vzdálená pouhých

sedmdesát metrů. Byl prohlouben podzemní prostor, ve kterém, mimo jiné, vznikl

koncertní sál, jež se nachází přímo pod Divadelním náměstím. Pod střechou vznikly

zkušebny o stejné rozloze, jakou má hlavní scéna. Divadlo má tak dostatek prostoru na to,

aby zde mohlo být nastudováno několik premiér současně. Hlavní scéna se nyní skládá ze

23 ИСТОРИЯ БОЛЬШОГО ТЕАТРА. Bolshoi.ru [online]. [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.bolshoi.ru/about/history/ RUSKO - MOSKEVSKÁ DIVADLA. Rusko.svetadily.cz [online]. [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://rusko.svetadily.cz/clanky/Moskevska-divadla

21

sedmi jevišť, která mění svou polohu, takže scéna může být jak horizontální, tak i

nakloněná či poschoďová.24

Zvláštní pozornost při rekonstrukci odborníci věnovali akustice, která byla v 70.

letech 20. století kvůli stavbě metra značně narušena. Byl vytvořen speciální akustický

závěs, který dokáže scénu izolovat jak od technického zázemí, tak i od vnějších ruchů.

Akustické zázemí, které nyní patří k nejlepším na světě, ocenili i odborníci z organizace

UNESCO. Nebyli opomenuti ani lidé s postižením. Divadlo má dnes bezbariérový přístup,

sluchově postižení lidé v něm mají k dispozici poslechová zařízení, lidé se zrakovým

postižením zase speciální obrazovky.25

Rekonstrukce trvala o tři roky déle a vyšla na mnohem více peněz, než bylo

původně plánováno. Celkové náklady podle oficiálních údajů dosáhly téměř 21 miliard

rublů (700 milionů USD), nicméně panují odhady, že jejich hodnota byla i dvakrát vyšší.

Slavnostní otevření zrekonstruovaného Velkého divadla proběhlo 28. října 2011.

Na večerní galakoncert dorazil ruský prezident Dmitrij Medvěděv s premiérem

Vladimirem Putinem, stejně jako vedoucí představitelé států EU a SNS, či ruská politická,

ekonomická a kulturní elita. V lóžích se objevili i čestní hosté, jako například bývalá

primabalerína Velkého divadla Maja Plisecká či Galina Višněvskaja. Byl připraven

slavnostní dvouhodinový program, který měl představit nové divadlo v celé jeho kráse.

Diváci měli možnost zhlédnout ukázky z nejslavnějších oper a baletů, mezi zahraničními

hosty zazářil slavný operní pěvec Plácido Domingo. Projev měl i sám prezident Medvěděv,

usazený v carské lóži. Nejdražší lístky na galakoncert stály v přepočtu přes jeden milion

korun. Program byl přenášen televizí nejen v Rusku, ale i v dalších 36 zemích v Evropě,

Asii i Americe. Lidé měli možnost ho sledovat také na webu YouTube či přímo před

Velkým divadlem, kde byl promítán na několik obřích pláten.26

24 РЕКОНСТРУКЦИЯ БОЛЬШОГО ТЕАТРА. Bolshoi.ru [online]. [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://bolshoi.ru/about/reconstruction/25 VELKÉ DIVADLO SE PŘEDSTAVILO PREZIDENTOVI RUSKA. Literarky.cz [online]. [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://www.literarky.cz/kultura/divadlo/5844-boloj-teatrq-velke-divadlo- se-pedstavilo-prezidentovi- ruska26 HLAS RUSKA. Czech.ruvr.ru [online]. [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://czech.ruvr.ru/2011/10/28/59499083.html OPERAPLUS. Operaplus.cz [online]. [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://operaplus.cz/prutahy-a-korupce-u-konce-moskva-otevrela-bolsoj/ BOLŠOJ TEATR PO ŠESTI LETECH V PLNÉM LESKU. Literarky.cz [online]. [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://www.literarky.cz/svet/evropa/6447-boloj-teatr-po-esti-letech-v-plnem-lesku ZPRAVODAJSTVÍ (ČESKÝ ROZHLAS). Rozhlas.cz [online]. [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/po-vice-nez-sesti-letech-se-znovu-verejnosti-otevira- rusky-bolsoj-teatr--968419

22

4.1.3 Současný repertoár a sezóna 2011/2012

V sezóně 2011/2012 uvádí baletní soubor Velkého divadla celkem 24 představení.

Mezi nimi i taková slavná díla, jako je Labutí jezero, Giselle, Spící krasavice, Louskáček,

Don Quijote (Дон Кихот), Korzár (Корсар) či Plameny Paříže (Пламя Парижа).27

Těsně po slavnostním znovuotevření Velkého divadla utrpěl jeho baletní soubor

značnou ztrátu, a to vinou odchodu primabaleríny Natalie Osipové a sólisty Ivana

Vasiljeva. Oba tanečníci přijali angažmá v petrohradském Michajlovském divadle

(Михайловский театр), údajně kvůli tomu, že se nemohli v představeních Velkého

divadla dostatečně realizovat. Hlavním důvodem byl ale nejspíš mnohem vyšší plat, který

jim ředitel Michajlovského divadla nabídl, a také možnost hostovat v jiných divadlech. Tu

ve Velkém divadle údajně neměli, jellikož se dozvídali o termínech představení pouze

s měsíčním předstihem, a tudíž si nemohli domluvit hostování jinde.28 Příjemnou novinkou

je angažmá amerického tanečníka Davida Hallberga, který získal v roce 2011 prestižní

ocenění Benois de la Danse za roli Alberta v baletu Giselle. Je to historicky vůbec první

zahraniční tanečník angažovaný v baletním souboru Velkého divadla.29

Na scénách Velkého divadla pravidelně hostuje mnoho zahraničních baletních

souborů. V sezóně 2011/2012 je to například Španělský národní balet s představeními

Dualita (Двойственность) a Legenda (Легенда), baletní soubor milánského divadla La

Scala s představením Sen noci svatojánské (Сон в летнюю ночь) či Petrohradské státní

akademické divadlo baletu Borise Eifmana (Санкт-Петербургский государственный

академический театр балета под руководством Бориса Эйфмана).30 Sám balet Velkého

divadla také každoročně jezdí na mnoho turné, a to doslova po celém světě. Kromě zemí

Evropy je to například Čína (Hongkong), Japonsko (Tokio), USA (Washington), Mexiko,

Spojené arabské emiráty (Abú Dabí), Kypr, Jižní Korea či Arménie (Jerevan). V této

sezóně se soubor chystá do Francie (Pařížská národní opera), Švýcarska (Lausanne) a

Japonska (Tokio).31

27 РЕПЕРТУАР БОЛЬШОГО ТЕАТРА. Bolshoi.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://bolshoi.ru/performances/28 SKANDÁL V MOSKVĚ: BOLŠOJ PŘIŠEL O VELKÉ HVĚZDY. Lidovky.cz [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/skandal-v-moskve-bolsoj-prisel-o-baletni-hvezdy-f52- /ln_kultura.asp?c=A111115_112329_ln_kultura_btt29 BOLŠOJ TEATR PŘIZVAL AMERIČANA JAKO SÓLISTU BALETU. Literarky.cz [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.literarky.cz/kultura/aktualne-z-kultury/5861-boloj-teatr-pizval-ameriana-jako-solistu-baletu30 РЕПЕРТУАР БОЛЬШОГО ТЕАТРА. Bolshoi.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://bolshoi.ru/performances/#tour231 РЕПЕРТУАР БОЛЬШОГО ТЕАТРА. Bolshoi.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://bolshoi.ru/performances/#tour1

23

Balet Velkého divadla je skupinou těch nejlepších ruských tanečníků a choreografů.

V jeho čele stojí umělecký ředitel Sergej Filin, který úzce spolupracuje s vedoucím

baletního souboru Ruslanem Proninem (oba mají ještě své zástupce). Hlavním baletním

mistrem souboru je Jurij Grigorovič, kterému pomáhá dalších dvacet jedna baletních

mistrů - korepetitorů. Tanečníky do každého představení vybírá pět režisérů, zatímco čtyři

další režírují samotná představení. Soubor má k dispozici i pět vlastních masérů.

Samotným tanečníkům souboru vévodí jedenáct primabalerín a osm protagonistů hlavních

rolí. Dále má soubor čtyři vedoucí sólistky, tři vedoucí sólisty, sedm prvních sólistek a osm

prvních sólistů, osmdesát pět baletních umělkyň a šedesát dva baletních umělců.32

4.1.4 Ceny lístků

Získat lístek (nejen) na baletní představení do největšího a nejslavnějšího ruského

divadla je dnes téměř nadlidský výkon. Pokud chce člověk uspět, musí vyplnit objednávku

na oficiálních internetových stránkách Velkého divadla (nesmí však žádat více než dva

lístky), a to ještě před tím, než se lístky na dané představení objeví v předprodeji, což bývá

nejméně tři měsíce předem. A ani potom nemá jistotu, že se mu je podaří získat, jelikož

množství takto přijímaných objednávek je omezeno. Lístky, které zbudou po předprodeji,

je poté možné koupit u pokladny v některém z moskevských divadel či na internetu u

ostatních prodejců.

Jinou šanci na získání lístku mají lidé, kteří spadají do některé ze slevových

kategorií a jsou před ostatními upřednostňováni. Do těchto kategorií patří například lidé s

titulem Hrdina Sovětského svazu, Hrdina Ruska či Hrdina socialistické práce; nositelé řádu

Slávy; účastníci Velké vlastenecké války; účastníci bojových akcí v Afghánistánu; lidé,

kteří utrpěli v důsledku Černobylské katastrofy; členové rodin s mnoha dětmi; obyvatelé

obleženého Leningradu; občané, kteří byli nezákonně pronásledováni, či bývalí neplnoletí

vězni z koncentračních táborů. Lidé, kteří spadají do těchto kategorií, mohou získat lístky

za 50 nebo 100 rublů. Od 1. května roku 2005 existuje program „Velké divadlo studentům“

(«Большой - студентам»). Studenti, kteří navštěvují denní studium na některé z vysokých

škol, si mohou koupit lístek za 100 rublů. Lístky pro slevové kategorie a pro studenty jsou

prodávány vždy půl hodiny před daným představením. V sezóně 2011/2012 je pro tyto

účely určeno vždy 518 lístků z každého představení.33

32 БАЛЕТНАЯ ТРУППА БОЛЬШОГО ТЕАТРА. Bolshoi.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://bolshoi.ru/persons/ballet/#33 ПОКУПКА БИЛЕТА В БОЛЬШОЙ ТЕАТР. Bolshoi.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://bolshoi.ru/visit/buying/

24

Pro obyčejné „smrtelníky“ stojí lístek na večerní baletní představení do přízemí

9 000 rublů (téměř 5 600 Kč), do amfiteátru 4 500 rublů (2 900 Kč), na první balkon 2 000

- 4 000 rublů (1 280 - 2 560 Kč). Přičemž lístky na balet jsou až třikrát dražší než ty na

operu. Na lístku je vždy uvedeno jméno a číslo pasu jeho vlastníka, takže člověk nemá

možnost postoupit svůj lístek někomu jinému v případě, že se na představení nemůže

dostavit, a nemá možnost ani lístek vrátit.34

4.1.5 Pravidla chování a etiketa

Na internetových stránkách Velkého divadla je i několik pravidel, jak se při jeho

návštěvě chovat. Večerní róby a smokingy nejsou nutné, nicméně „neměly by být

překročeny určité hranice - v kraťasech Vás do sálu opravdu nepustíme“35. Diváci před

vstupem do sálu musí projít detektorem kovů, všude jsou nainstalovány bezpečnostní

kamery a v sálech i ve foyer je ochranka. Člověk u sebe nesmí mít žádný ostrý předmět. Je

zakázáno i pořizování jakýchkoli zvukových či vizuálních materiálů a lidé s fotoaparátem

či videokamerou taktéž nebudou do sálu vpuštěni. Pokud by chtěl divák darovat umělcům

květiny, musí jim je poslat do zákulisí ještě před představením, do sálu je vzít nesmí. Děti

mají do Velkého divadla přístup od pěti let, a to na ranní představení, na večerní potom až

od deseti let. Diváci by si měli také udělat dost času na to, aby se do divadla dostali včas,

jelikož po třetím zvonění je vstup do sálu zcela uzavřen.36

4.2 Hudební divadlo Stanislavského a Němiroviče-Dančenka

(Музыкальный театр имени Станиславского и

Немировича-Данченко)

4.2.1 Historie

Moskevské akademické hudební divadlo K. S. Stanislavského a V. I. Němiroviče-

Dančenka (Московский академический музыкальный театр имени К. С.

Станиславского и В. И. Немировича-Данченко) vzniklo v roce 1922 a spojilo v sobě

34 БИЛЕТЫ НА БАЛЕТ В БОЛЬШОМ ТЕАТРЕ. Tobook.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.tobook.ru/the/bolshoj_teatr_novaja_stsena/35 ЭТИКЕТ БОЛЬШОГО ТЕАТРА. Bolshoi.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://bolshoi.ru/visit/sbory/36 ЭТИКЕТ БОЛЬШОГО ТЕАТРА. Bolshoi.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://bolshoi.ru/visit/sbory/

25

operní divadla dvou legendárních reformátorů scénického umění - Konstantina Sergejeviče

Stanislavského a Vladimíra Ivanoviče Němiroviče-Dančenka. Těm nevyhovovala tehdejší

podoba opery jako „koncertu v kostýmech“. Chtěli, aby byla operní představení živá a

podobala se dramatům. V roce 1939 byl do divadla začleněn baletní soubor Viktoriny

Krieger, který dostal název Moskevský umělecký balet (Московский художественный

балет). Divadlo, na rozdíl od většiny ostatních tehdejších carských divadel, zvolilo

demokratickou cestu a bylo velmi oblíbené u moskevské inteligence a studentů. V roce

2006 byla dokončena generální rekonstrukce historické budovy divadla.37

4.2.2 Současnost

V posledních letech patří operní i baletní představení Hudebního divadla

Stanislavského a Dančenka k významným kulturním událostem v Moskvě. Zvláštní

pozornost patří například baletům Racek (Чайка), Kamenný kvítek (Каменный цветок)

v režii Jurije Grigoroviče, Neapol (Неаполь) či balet Na Floresta (На Флореста) - ruská

premiéra španělského choreografa Nacha Duato. Všechna tato představení jsou vysoce

ceněna jak domácí, tak i zahraniční kritikou a získala mnoho prestižních ocenění. Baletní

soubor vede v současné době národní umělec Igor Zelenskij. Operní i baletní soubor často

hostují v mnoha zemích světa, například v USA, Itálii, Japonsku, Velké Británii a dalších.

Divadlo je také organizátorem mnoha mezinárodních festivalů moderní choreografie,

včetně největšího ruského festivalu DanceInversion38, kterého se v roce 2011 zúčastnily i

baletní soubory ze Španělska, Itálie, Polska či Holandska.

V sezóně 2011/2012 uvádí divadlo premiéry baletů Sylfida a Coppélie či

znovunastudování úspěšného baletu Don Quijote. Ze zahraničních souborů divadlo přivítá

Hamburský balet s představením Třetí symfonie Gustava Mahlera (Третья симфония

Густава Малера) či soubor Universal Ballet z Jižní Koreje.39 Lístek na představení do

přízemí stojí okolo 1 200 rublů (770 Kč).40

37 ИСТОРИЯ ТЕАТРА. Stanislavskymusic.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.stanislavskymusic.ru/about/history38 ИСТОРИЯ ТЕАТРА. Stanislavskymusic.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.stanislavskymusic.ru/about/history39 ПЛАНЫ НА СЕЗОН. Stanislavskymusic.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.stanislavskymusic.ru/about/plannig.html40 БИЛЕТЫ В ТЕАТРЫ МОСКВЫ. Vashbilet.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.vashbilet.ru/announces/23

26

4.3 Divadlo Ruský balet (Русский балет)

Být dnes tanečníkem Ruského baletu je v uměleckém světě jakási značka kvality.

Státní divadlo Moskevské oblasti Ruský balet (Московскй областной государственный

театр «Русский балет» - МОГТ) pod vedením Vjačeslava Gordějeva uvádí díla klasiků i

současných choreografů. Soubor v současné době čítá přes sto tanečníků nejen

z moskevských, ale i petrohradských a permských baletních škol či škol v Ufě a

Novosibirsku. Mnozí z nich jsou držiteli cen z mezinárodních baletních soutěží. Soubor

každoročně jezdí doslova po celém světě - kromě zemí, jako je USA, Mexiko, západní

Evropa či Austrálie, nechybí ani takové exotické destinace, jako je Indie, Nepál, Indonésie

či státy v Perském zálivu. Baletní soubor Ruského baletu byl označen titulem „Nejlepší

baletní kolektiv v Evropě“, který mu udělila Evropská asociace uměleckých manažerů

(Ассоциация европейских импресарио). Několik měst ve Francii, USA a Mexiku

jmenovalo členy souboru svými čestnými obyvateli.41

V sezóně 2011/2012 uvádí divadlo ve svém repertoáru balety Labutí jezero, Don

Quijote, Popelka, Giselle, Louskáček, Šeherezáda (Шехерезада) a Čipolino (Чиполлино).

Plánuje také turné po západní Evropě a zájezd do Číny. V listopadu roku 2011 oslavil

soubor třicet let od svého založení.42 Lístky na představení Ruského baletu stojí okolo

2 800 rublů (1 790 Kč).43

4.4 Koruna ruského baletu (Корона русского балета)

Divadlo Koruna ruského baletu bylo založeno v roce 1997 a v jeho repertoáru jsou

klasické i moderní balety. Soubor pravidelně úspěšně vystupuje na domácích i

zahraničních scénách a pořádá různé dobročinné akce pro dětské domovy. Kromě mnoha

zemí Evropy jezdí i do Afriky (Maroko, JAR, Keňa, Tanzánie, Zambie, Botswana), Asie

(Čína, Japonsko, Indie, Kazachstán, Vietnam, Izrael, Srí Lanka) a Ameriky (Salvádor,

Guatemala, Kostarika, Mexiko, USA, Kanada). Divadlo spolupracuje s předními umělci

významných divadel, jako je moskevské Velké divadlo, Hudební divadlo Stanislavského a

Němiroviče-Dančenka, petrohradské Mariinské divadlo a mnoho dalších. V roce 2010 byl

41 ОФИЦИАЛЬНЫЙ САЙТ МОГТ „РУССКИЙ БАЛЕТ“. Russballet.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.russballet.ru/oteatre.html42 ОФИЦИАЛЬНЫЙ САЙТ МОГТ „РУССКИЙ БАЛЕТ“. Russballet.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.russballet.ru/afisha.html43 БИЛЕТЫ НА ТЕАТР „РУССКИЙ БАЛЕТ“. Bileter.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.bileter.ru/order.phtml?JS=?T&mycod=order&myactex=165724&lang=2

27

pod záštitou divadla uspořádán celoruský baletní festival Souhvězdí RUSKO (Созвездие

RUSSIA). Soubor má nyní ve svém repertoáru 23 baletů a v sezóně 2011/2012, kromě

účinkování na domácí scéně, navštíví i divadla v Řecku, Irsku, Itálii, Španělsku, Francii a

Číně.44 Lístky lze pořídit za 1 200 - 1 800 rublů (770 - 1 150 Kč).45

4.5 Balet Moskva (Балет Москва)

Experimentální divadlo Balet Moskva v sobě spojuje klasický balet s contemporary

dance (současný tanec), čímž vytváří nový originální styl. Divadlo bylo založeno v roce

1989 Nikolajem Basinem a od té doby zde bylo nastudováno téměř 60 představení. Soubor

byl několikrát nominován na cenu Zlatá maska (Золотая маска) a jednou jí také získal, a

to za balet Svěcení jara (Весна священная). Nikolaj Basin jako umělecký ředitel souboru

často zve domácí i zahraniční choreografy, kteří mají různé názory na ztvárnění baletních

představení, aby dosáhl co největší různorodosti. Díky němu byl také v roce 1999 založen

moskevský Mezinárodní festival současného tance „Moskevská rampa“ (Международный

фестиваль современного танца «Рампа Москвы»), pod jeho záštitou se pořádají i další

festivaly klasického i současného tance pro děti a mládež.46

Hlavním cílem Baletu Moskva je neustále se rozvíjet, experimentovat a udivovat.

Divadlo má ve svém repertoáru jak klasická baletní představení, tak moderní tanec. V

některých představeních vystupují obě skupiny - skupina klasického tance i Contemporary

Dance Group. V klasickém repertoáru se každým rokem objevují nové premiéry. Ke

stálicím patří Labutí jezero, Spící krasavice, Louskáček, Don Quijote, Giselle či

Valpuržina noc (Вальпургиева ночь). Nechybí ani balety pro malé publikum, ze kterých

jsou nejoblíbenější Zlatý klíček (Золотой ключик), Spící krasavice, Louskáček nebo

Čipolino.47 Lístek na představení Baletu Moskva můžete pořídit od 300 rublů (190 Kč).48

44 О ТЕАТРЕ. Moscowballet.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.moscowballet.ru/index.php?lang=ru&id=77 ГАСТРОЛИ. Moscowballet.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.moscowballet.ru/index.php?lang=ru&id=40245 ТЕАТРАЛЬНОЕ АГЕНТСТВО BILETEXPRESS.RU. Biletexpress.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.biletexpress.ru/teatr/124/16899.html46 БАЛЕТ МОСКВА. Balletmoskva.ru [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.balletmoskva.ru/47 БАЛЕТ МОСКВА. Balletmoskva.ru [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.balletmoskva.ru/balet-moskva/48 КУПИТЬ БИЛЕТЫ ОНЛАЙН. Balletmoskva.ru [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.balletmoskva.ru/tickets/

28

4.6 Nový balet (Новый балет)

Moskevské hudební divadlo plastického baletu Nový balet (Московский

музыкальный театр пластического балета «Новый Балет») bylo založeno v roce 1989

zasloužilými umělci Aidou Černovou (umělecký šéf divadla) a Sergejem Staruchinem

(hlavní baletní mistr). Jeho umělecké zaměření je originální a různorodé - představení

v sobě spojují prvky klasického i současného baletu, pantomimy, scénického tance a

plastické improvizace. Tento nový směr pojmenovali Černova se Staruchinem jako

„plastický balet“. Soubor má ve svém repertoáru plastické a avantgardní dramatické balety

na hudbu Skrjabina, Vivaldiho, Bacha, Mozarta či Handela. Divadlo jezdí na turné do

mnoha zemí, mimo těch evropských i do Egypta, Tunisu, Laosu či Burkiny Faso. Soubor

několikrát zavítal i do České republiky.49 Ceny za lístky na plastické balety se pohybují

okolo 400 rublů (260 Kč).50

4.7 Národní ruský balet Obrození

(Национальный русский балет «Возрождение»)

Baletní soubor Obrození byl založen v roce 1998 za velké iniciativy slavné baletky

Maji Plisecké. Spojuje v sobě prvky klasického i moderního baletu a ve svých

představeních experimentuje s technikami nejen v tanci a hudbě, ale i s nejnovějšími

technologiemi, co se týče světel, dekorací či kostýmů.51 Novým a originálním způsobem

tak soubor ztvárňuje balety Popelka, Louskáček, Rasputin (Распутин), Spící krasavice,

Poslední ruské tango v Paříži (Последнее русское танго в Париже), Svěcení jara či

Jesenin (Есенин).52 Od roku 1999 soubor vystupuje na všech významných moskevských

scénách - Velké divadlo, Státní Kremelský palác (Государственный Кремлевский

Дворец), Státní centrální koncertní sál „Rusko“ (Государственный центральный

концертный зал «Россия»), Dům Sovětů (Дом Приёмов Совета Федерации России),

Rudé náměstí (Красная площадь) a mnoho dalších. Balet Obrození je často zván, aby

vystoupil i na důležitých státních akcích, taktéž je držitelem několika státních ocenění za

49 О ТЕАТРЕ „НОВЫЙ БАЛЕТ“. New-ballet.ru [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.new-ballet.ru/theatre/mmtnb_ru.htm50 ЭЛЕКТРОННЫЙ БИЛЕТ - ТЕАТР НОВЫЙ БАЛЕТ. Bigbilet.ru [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://bigbilet.ru/ticket-client/?owner=A88F2473BDA93D61E040115529B0081A51 ГЛАВНАЯ. Nrbv.ru [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://nrbv.ru/index.php?option=com_content&view=article&id=12&Itemid=152 ВОЗРОЖДЕНИЕ. Nrbv.ru [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://nrbv.ru/index.php?option=com_content&view=frontpage&Itemid=2

29

přínos pro umění. Soubor vystupuje ve městech Ruské federace a států SNS, jezdí na turné

po evropských zemích, ale i do Číny, Indie, USA či Izraele.53 Lístky na představení baletu

Obrození stojí 300 - 700 rublů (190 - 450 Kč).54

4.8 Divadlo klasického baletu (Театр классического балета)

Baletní soubor Státního akademického divadla klasického baletu

(Государственный Академический Театр Классического Балета) byl založen v roce

1966. Od roku 1977 je uměleckým ředitelem divadla Vladimir Vasiljev, hlavním baletním

mistrem se stala Natalia Kasatkina. Ti společně vytvořili jediné autorské baletní divadlo

v Moskvě. Kromě 23 baletů v Divadle klasického baletu také Kasatkina s Vasiljevem

vytvořili tři balety pro moskevské Velké divadlo a dva pro Mariinské divadlo v Petrohradě.

Jejich balet Stvoření světa (Сотворение мира) byl hrán ve více než šedesáti divadlech po

celém světě. Umělecké zaměření divadla vystihuje jeho slogan „Všechny žánry, kromě

nudného!“ («Все жанры, кроме скучного!»).

Soubor má ve svém repertoáru všechny balety P. I. Čajkovského, Popelku a Romea

a Julii Sergeje Prokofjeva, Svěcení jara Igora Stravinského, Spartaka Arama Chačaturjana

a další (celkem přes třicet klasických i moderních baletů). Divadlo klasického baletu jezdí

na turné do více než třiceti zemí po celém světě. Pod vedením Kasatkiny a Vasiljeva bylo

v divadle „vychováno“ mnoho současných světových baletních hvězd.55 Pokud mají

milovníci baletu zájem zajít na některé představení Divadla klasického baletu, za lístek

zaplatí od 300 do 3 000 rublů (190 - 1 910 Kč).56

4.9 Kremelský balet (Кремлёвский балет)

Divadlo Kremelský balet vzniklo na počátku 90. let 20. století v budově

Kremelského paláce sjezdů (Кремлёвский дворец съездов) za velkého přispění národního

umělce Andreje Petrova. Za dvacet let své existence se soubor dokázal začlenit mezi

nejvýznamnější moskevské balety. Dlouhou dobu byla jeho představení doprovázena

53 ИСТОРИЯ. Nrbv.ru [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://nrbv.ru/index.php?option=com_content&view=article&id=13&Itemid=1854 ТЕАТР НАЦИОНАЛЬНЫЙ РУССКИЙ БАЛЕТ «ВОЗРОЖДЕНИЕ». Dkzelenograd.ru [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://dkzelenograd.ru/index.php?id=25755 ТЕАТР КЛАССИЧЕСКОГО БАЛЕТА - О ТЕАТРЕ. Classicalballet.ru [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.classicalballet.ru/about/56 ТЕАТР КЛАССИЧЕСКОГО БАЛЕТА - БИЛЕТЫ. Classicalballet.ru [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.classicalballet.ru/tickets/

30

Ruským prezidentským orchestrem (Президентский оркестр Российской Федерации),

nyní divadlo spolupracuje se Symfonickým orchestrem S. V. Rachmaninova

(Симфонический оркестр имени С. В. Рахманинова). Hlavním cílem Kremelského

baletu je zachování a popularizace klasických baletních děl.57 Kromě nejznámějších baletů

Čajkovského, Prokofjeva a dalších, jsou v jeho repertoáru například i balety Mackbeth

(Макбет), Ruslan i Ludmila (Руслан и Людмила), Zeus (Зевс), Napoleon Bonaparte

(Наполеон Бонапарт), Něvský prospekt (Невский проспект), Tom Sawyer (Том Сойер),

Ivan Hrozný, Figaro (Гигаро) či Tisíc a jedna noc (Тысяча и одна ночь).58 V sezóně

2011/2012 jede soubor na turné do Spojených arabských emirátů (Abú Dabí), Běloruska

(Minsk), Řecka (Athény) a Číny (Peking).59 Lístky na představení Kremelského baletu

stojí od 1 500 rublů (960 Kč).60

4.10 Balet „La Classique“

(Театр балета классической хореографии «La Classiquе»)

Baletní soubor „La Classique“ byl založen v roce 1990. Jeho členy jsou vynikající

tanečníci nejen z Moskvy, ale i z Petrohradu, Permu, Saratova, Kyjeva, Tbilisi či Oděsy.

Soubor jezdí na každoroční turné po evropských zemích, navštívil ale i Nový Zéland, Čínu,

Taiwan, Maroko či Egypt.61 V sezóně 2011/2012 se divadlo chystá na turné do Velké

Británie, Austrálie a na Nový Zéland.62 V repertoáru divadla „La Classique“ najdeme ta

nejznámější baletní představení - Louskáček, Labutí jezero, Popelka, Giselle, Don Quijote,

Coppélia (Коппелия), Spící krasavice, Valpuržina noc, Romeo a Julie.63 Cena lístků na

tato představení se pohybuje od 1 500 do 4 000 rublů (960 - 2 550 Kč).64

57 ТЕАТР КРЕМЛЕВСКИЙ БАЛЕТ. Kremlin-gkd.ru [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.kremlin-gkd.ru/ru/theatre_tkb/index.htm58 РЕПЕРТУАР ТЕАТРА КРЕМЛЕВСКИЙ БАЛЕТ. Kremlin-gkd.ru [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.kremlin-gkd.ru/ru/repertuar/index.htm59 ГАСТРОЛИ ТЕАТРА КРЕМЛЕВСКИЙ БАЛЕТ. Kremlin-gkd.ru [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.kremlin-gkd.ru/ru/gastroli/index.htm60 БИЛЕТЫ В ТЕАТР КРЕМЛЕВСКИЙ БАЛЕТ. Biletexpress.ru [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.biletexpress.ru/teatr/199/af.html#ttoopp61 „LA CLASSIQUE“ MOSCOW BALLET. Moscowballetlc.com [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.moscowballetlc.com/about.htm62 „LA CLASSIQUE“ MOSCOW BALLET. Moscowballetlc.com [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.moscowballetlc.com/gastrol.htm63 „LA CLASSIQUE“ MOSCOW BALLET. Moscowballetlc.com [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.moscowballetlc.com/repert.htm64 ТЕАТР БАЛЕТА КЛАССИЧЕСКОЙ ХОРЕОГРАФИИ В РАМТ. Biletservis.ru [online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.biletservis.ru/order.php?eID=11051

31

4.11 Carský ruský balet (Имперский русский балет)

Carský balet byl založen v roce 1994 slavnou ruskou balerínou Majou Pliseckou.

Název baletního souboru vzdává hold starým „vládcům“, jako je právě Plisecká či vedoucí

kolektivu Gediminas Taranda, zároveň také oslavuje dobu carů, kteří značně přispěli

k rozvoji baletního umění v Rusku. Divadlo má ve svém repertoáru balety Romeo a Julie,

Bolero (Болеро), Louskáček, Valpuržina noc, Šeherezáda, Polovecké tance (Половецкие

пляски) a další.65 Carský ruský balet znají milovníci tohoto umění po celém světě,

nevyjímaje ani takové státy, jako je Brazílie, Japonsko, Singapur, Libanon či Uruguay. Od

roku 2002 je soubor Carského baletu organizátorem Moskevského mezinárodního

baletního festivalu Grand Pas (Московский международный фестиваль балета Гранд

Па), jehož prezidentem a uměleckým ředitelem je Taranda. Divadlo se angažuje i

v dobročinné činnosti - v roce 2006 soubor vystoupil v Chorvatsku na podporu Ligy boje

proti rakovině (Лига борьбы против рака), v roce 2008 se v Petrohradě zúčastnil akce

s názvem „Obdaruj život“ («Подари жизнь»). V roce 2009 uvedl Taranda premiéru

Labutího jezera na vodě spolu se synchronním plaváním v olympijském bazénu

v Pekingu.66 Ceny lístků na představení Carského baletu se pohybují od 1 500 do 2 500

rublů (950 - 1 580 Kč).67

4.12 Baletní divadlo „Moskovia“ (Театр балета «Московия»)

Divadlo „Moskovia“ bylo založeno v roce 1990 pod záštitou ruského ministerstva

kultury. Po dvanácti letech existence v něm působí 46 baletních umělců - absolventů

nejlepších moskevských a petrohradských baletních škol. V jejich podání zde můžeme

vidět například balety Labutí jezero, Traviata (Травиата), Karmen (Кармен) či Démon

(Демон), se kterými se soubor prezentuje na nejrůznějších festivalech a světových turné.68

Lístky na představení baletu stojí 100 - 500 rublů (65 - 320 Kč).69

65 ИМПЕРСКИЙ РУССКИЙ БАЛЕТ. Bestportret.narod.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.bestportret.narod.ru/foto/balet/imperskij/irb.htm66 ИМПЕРСКИЙ РУССКИЙ БАЛЕТ. Diatonica.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://diatonica.ru/ru/rusbalet67 КУПИТЬ БИЛЕТЫ. Parter.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.parter.ru/ru/tickets/knz-igor-moskva-nova-opera-314721/performance.html68 ТЕАТР БАЛЕТА „МОСКОВИЯ“. Sabitovaballet.com [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://sabitovaballet.com/data/main.html69 ТЕАТР РУССКОГО БАЛЕТА МОСКОВИЯ. Timeout.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.timeout.ru/theatre/place/16149/

32

4.13 Balet na ledě (Балет на льду)

Divadlo „Balet na ledě“, jinak také „Moscow on ice“, bylo založeno v roce 1957

jako první baletní soubor svého druhu. Za dobu své existence navštívilo snad všechna

ruská města, ve kterých se nachází nějaká ledová plocha. Kromě zemí Evropy jezdí

divadlo představovat své „show na ledě“ také do Sýrie, Turecka, Argentiny, Indie, Kanady,

Egypta, Izraele či Jižní Koreje. Už deset let soubor každoročně vystupuje v USA a ve

Francii, kde si jeho balety Popelka, Spící krasavice nebo Kocour v botách (Кот в сапогах)

získaly mnoho diváků.70 Lístek na ledovou show stojí od 450 do 1 200 rublů.71

70 МОСКОВСКИЙ БАЛЕТ НА ЛЬДУ ИСТОРИЯ. Moscowonice.com [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.moscowonice.com/history_page_Rus.html71 ЛЕДОВОЕ ШОУ ЗАКАЗ БИЛЕТОВ. Sqshow.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.sqshow.ru/index.php?item=6

33

5 Baletní školy v Moskvě

5.1 Moskevská státní choreografická akademie

(Московская государственная академия хореографии)

Moskevská státní choreografická akademie byla založena v roce 1763 carevnou

Kateřinou II. V roce 1784 přešla pod vedení Petrovského (dnes Velkého) divadla. Studenti

zde dostali nejen taneční, ale i všeobecné a náboženské vzdělání. Do všeobecného vzdělání

se řadila ruská slovesnost, francouzský jazyk, aritmetika, zeměpis, dějepis a mytologie,

geometrie, psaní, hra na klavír a na housle. Do tanečního bloku patřily hodiny baletu,

společenských tanců, mimiky a šermu. Od roku 1890 byla akademie rozdělena na baletní a

dramatickou část (v každé z ní se mohlo vzdělávat až sto studentů). Dramatická část byla

v roce 1912 zrušena.

V roce 1931 byla akademie přeorganizována na střední odbornou baletní školu při

Velkém divadle. Byly změněny i její učební osnovy, k povinným předmětům přibyly

hodiny párových a historických tanců, rytmika, tělocvik a dramatická výchova. Bylo

vytvořeno i zvláštní oddělení pro vzdělávání choreografů a baletních mistrů. Povinné

vzdělání trvalo sedm let a v roce 1934 k němu bylo přidáno tříleté navazující pedagogické

studium (v roce 1961 zkráceno na dvouleté). Od roku 1938 už se na akademii povinně

vyučovala i historie baletu, divadla a malířství, ale také fyzika, matematika a chemie.

V roce 1948 byla otevřena speciální katedra lidových tanců.

V roce 1967 byla akademie přestěhována do nové, větší budovy, která umožnila

přijmout až 600 nových studentů. Od 70. let 20. století akademie pravidelně jezdí

vystupovat do zahraničí (Itálie, Francie, Velká Británie, Španělsko, USA), soubor

několikrát získal hlavní cenu pařížské Grand Prix. V roce 1987 byl při akademii založen

Moskevský státní choreografický institut (Московский государственный

хореографический институт), jehož ředitelem je hlavní baletní mistr Velkého divadla

Jurij Grigorovič.

Od roku 1996 má moskevská choreografická akademie tyto katedry: Katedra

ženského klasického tance, Katedra mužského klasického tance, Katedra párového

klasického tance, Katedra národního, scénického a historického tance, Katedra

choreografie, Katedra hudebního vzdělání a Katedra humanitních a sociálně-

ekonomických věd. Její absolventi mají možnost pokračovat v postgraduálním studiu

choreografické pedagogiky. V dnešní době má akademie charakter vysoké školy, která je

34

proslavená svou dlouholetou historií a vynikajícími pedagogy i absolventy v oblasti

baletního umění.72

5.2 Moskevská státní choreografická škola L. M. Lavrovského

(Московское государственное хореографическое училище

имени Л. М. Лавровского)

Tato střední odborná škola byla založena v roce 1993 a od té doby připravuje

kvalifikované specialisty v oblasti umění choreografie. Mohou do ní nastoupit děti ve věku

9 - 10 let, které úspěšně prošly tříkolovým přijímacím řízením. Délka studia je osm let,

absolvent získá titul „baletní umělec“. Už od prvního roku studia děti vystupují v baletních

představeních, mnoho žáků obdrželo zlaté medaile na mezinárodních baletních soutěžích.

Většina absolventů získá angažmá v jednom ze slavných ruských baletních souborů.73

5.3 Soukromé baletní školy a studia

Studio Ilzy Liepy (Балетная школа-студия Илзe Лиепы) je komorní škola, která

poskytuje možnost výuky baletu pro děti i dospělé. Nabízí individuální přístup ke každému

klientovi, kterému je zde věnována maximální pozornost.74

Taneční škola Apsara (Школа танцев «Апсара») nabízí kromě baletu i výuku

moderního a jazzového tance. Mohou se do ní přihlásit zájemci od 8 do 45 let. Hlavním

cílem školy je rozvíjet pohybové a tvůrčí schopnosti svých studentů vzhledem k jejich

individuálním schopnostem a zkušenostem.75

V choreografickém studiu „Balet pro všechny“ (Школа классического русского

балета «Балет для всех») je baletní umění vyučováno na vysoké profesionální úrovni.

Mohou se do ní přihlásit lidé v jakémkoli věku, kteří chtějí balet pouze zkusit, ale i ti, kteří

by rádi pokračovali ve studiu na některé z profesionálních baletních škol. Zájemci mohou

tancovat ve skupině, nebo si sestavit individuální rozvrh s vlastním pedagogem. Děti mají

72 МГАХ. Balletacademy.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://balletacademy.ru/www/hisp.shtml73 МГХУ ИМЕНИ ЛАВРОВСКОГО. Mghu.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.mghu.ru/74 БАЛЕТНАЯ ШКОЛА-СТУДИЯ ИЛЗЕ ЛИЕПЫ. Ilzeliepa-school.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.ilzeliepa-school.ru/75 ШКОЛА ТАНЦЕВ АПСАРА. Apsara-dance.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.apsara-dance.ru/index.php?option=com_content&task=view&id=9&Itemid=47

35

možnost chodit na speciální dětské kurzy založené na klasických a osvědčených principech

ruské baletní školy.76

Taneční škola „Trumar Balet“ (Школа танцев «Трумар Балет») nabízí svým

klientům zlepšení jejich fyzické i psychické kondice cestou klasického i moderního tance.

Mohou se do ní přihlásit děti i dospělí, a to na hodiny skupinového nebo individuálního

baletu či moderních tanců. Škola taktéž nabízí vypracování choreografií na přání.77

Škola klasického baletu Petra Korogodského (Школа-студия классического

балета Петра Корогодского) láká na zvučné jméno svého zakladatele, který je

absolventem Moskevské státní choreografické akademie. Pod jeho vedením mnoho

tanečníků zvítězilo v mezinárodních baletních soutěžích a svou speciální metodiku baletu

Korogodský ukáže komukoli, kdo se přihlásí do jeho studia.78

Baletní studio Todes (Школа-студия балета «Тодес») nabízí výuku baletu bez

hranic. Skupina pod vedením Ally Duchové vznikla v roce 1987 a od té doby se stala

známou po celém Rusku. V roce 1998 založila vlastní taneční studio, ve kterém začali učit

přední baletní sólisté tanečnímu umění podle vlastních pravidel. Od té doby již vzniklo

několik poboček nejen v Moskvě, ale i dalších ruských městech, takže čím dál více

zájemců má možnost poznat balet v jeho nové a originální formě.79

Baletní škola Louskáček (Балетная школа «Щелкунчик») od roku 2001

připravuje talentované děti na jejich budoucí uměleckou dráhu. Mnohé z nich už při studiu

vystupují ve známých moskevských divadlech. Od roku 2008 je škola členem Mezinárodní

taneční rady UNESCO (Всемирный танцевальный совет ЮНЕСКО).80

Dětské baletní studio AkTer (Детская балетная студия «АкТер») vzniklo v roce

2009 pod záštitou Státního akademického divadla klasického baletu N. Kasatkiny a

V. Vasiljeva. Škola připravuje děti na vystoupení na profesionálních scénách, učí je nejen

klasickému, ale i lidovému tanci a také základům herectví. Kromě vlastních představení

žáci vystupují i v samotném Státním akademickém divadle, například v baletech Coppélia,

Louskáček, Mauglí (Маулги) či Stvoření světa. Škola se každoročně účastní

mezinárodního tanečního festivalu v Turecku a jezdí na turné do Španělska.81

76 „БАЛЕТ ДЛЯ ВСЕХ“. Balet-studio.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.balet-studio.ru/77 ШКОЛА ТАНЦЕВ „ТРУМАР БАЛЕТ“. Trumarballet.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.trumarballet.ru/78 ШКОЛА-СТУДИЯ ПЕТРА КОРОГОДСКОГО. Mir-baleta.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.mir-baleta.ru/about/79 О ШКОЛЕ. Mir-todes.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://mir-todes.ru/dance_school/about/80 О ШКОЛЕ. Schelkunchik.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.schelkunchik.ru/about.php81 «АКТЕР» - ДЕТСКАЯ БАЛЕТНАЯ ШКОЛА. Akterstudio.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.akterstudio.ru/

36

Choreografický institut při Akademii Natalie Nesterové (Хореографическое

училище Академии Натальи Нестеровой) vznikl v roce 1992. Na této střední odborné

škole mohou děti od 13 let studovat klasický nebo lidový tanec. Studium klasického tance

zde trvá osm let a po jeho dokončení absolvent získá státní diplom a titul „baletní umělec“.

Institut má také dvě přípravná oddělení - předškolní (děti ve věku 5 - 6 let) a školní (6 - 10

let).82

82 ХОРЕОГРАФИЧЕСКОЕ УЧИЛИЩЕ НАТАЛЬИ НЕСТЕРОВОЙ. Choreo.nesterova.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://choreo.nesterova.ru/

37

6 Moskevské baletní festivaly a soutěže

Letní festival baletu (Летний фестиваль балета) každoročně uvádí ty nejznámější

moskevské baletní soubory a jejich představení v doprovodu symfonického orchestru.

Tento „baletní maraton“ probíhá vždy od června do září na scéně Státního akademického

moskevského hudebního divadla Natalie Sats (Государственный академический

московский музыкальный театр имени Наталии Сац). Uměleckým ředitelem festivalu

je národní umělec Vladimir Kirillov. Letos se uskuteční již sedmý ročník této světoznámé

kulturní akce.83

Festival Souhvězdí RUSKO (Созвездие RUSSIA) je pořádán pod patronátem

moskevského divadla Koruna ruského baletu od roku 2010. Dává možnost dětským

baletním souborům i jednotlivcům zviditelnit se jak před diváky, tak i před

nejvýznamnějšími ruskými baletními mistry a řediteli (nejen) moskevských divadel, kteří

mohou do budoucna ovlivnit jejich uměleckou dráhu. Festival probíhá ve třinácti ruských

městech včetně Moskvy.84

V červnu roku 2012 v Moskvě proběhne devátý ročník Moskevského

mezinárodního divadelního festivalu současného tance „Moskevská rampa“ (Московский

международный театральный фестиваль современного танца «Рампа Москвы»).

Festival byl poprvé uskutečněn v roce 1999 díky uměleckému řediteli divadla Balet

Moskva Nikolaji Basinovi. Cílem tohoto festivalu je seznámit publikum s novými

choreografickými směry, které se prosazují v Rusku i ve světě. Účastníci mají jedinečnou

příležitost inspirovat se a vyměnit si zkušenosti s ostatními baletními soubory. V rámci

festivalu probíhají i přednášky a diskuze o problematice a rozvoji současné choreografie či

taneční lekce nejvýznamnějších ruských i zahraničních baletních umělců. Za dobu jeho

existence se ho účastnily baletní soubory z Finska, Izraele, Kanady, Slovinska, Řecka,

Moldávie, Španělska, Švédska, JAR a mnoha dalších zemí.85

Kromě festivalu Moskevská rampa organizuje Nikolaj Basin i soutěžní festival

Planeta umění (Планета искусств), kterého se každoročně účastní mladí baletní umělci

z celého Ruska. Je hodnocen nejen jejich taneční výkon, ale i kostým či spolupráce

s ostatními účastníky. Letošní festival se uskuteční na konci března. Ceny budou uděleny

83 ЛЕТНИЙ ФЕСТИВАЛЬ БАЛЕТА. Summerballet.ru [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.summerballet.ru/index.html84 О ФЕСТИВАЛЕ. Balletfestival.ru [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.balletfestival.ru/about/85 БАЛЕТ МОСКВА. Balletmoskva.ru [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.balletmoskva.ru/festival/

38

vystoupením, která nejlépe vystihnou a ztvární letošní téma, které nese název „Japonsko a

jeho kultura“.86

Pod názvem „Zlatá maska“ (Золотая маска) je po celém světě známý nejen

moskevský mezinárodní divadelní festival, ale i prestižní ocenění, které se každoročně

uděluje v kategoriích drama, balet, opera, současný tanec, opereta a muzikál a loutkové

divadlo. Slavnostní předávání cen probíhá vždy na konci festivalu, na němž se každé jaro

představují tisícům návštěvníků soubory z celého Ruska.87 18. ročník festivalu bude

uskutečněn v březnu a dubnu roku 2012, slavnostní předávání cen proběhne na Hlavní

scéně Velkého divadla.88

Mezinárodní soutěž baletních umělců a choreografů (Международный конкурс

артистов балета и хореографов) má v Moskvě tradici již od roku 1969. Soutěž probíhá

každé čtyři roky a jejím prezidentem není nikdo jiný než hlavní baletní mistr Velkého

divadla Jurij Grigorovič. Zatím poslední 11. ročník, který byl věnován vynikající ruské

primabaleríně Marině Semjonové, proběhl v červnu roku 2009 na Nové scéně Velkého

divadla a účastnili se ho tanečníci a choreografové ze všech pěti kontinentů.89

Prestižní ocenění Benois de la Danse (Бенуа де ла Данс) byla poprvé udělena

v roce 1991 na prknech Velkého divadla. Hlavním organizátorem projektu je nezisková

organizace Benois Centre (Центр Бенуа), uměleckým ředitelem a předsedou poroty je

Jurij Grigorovič. V porotě každý rok zasedají nejzvučnější jména světového baletního

umění. V roce 1992 bylo ocenění zařazeno pod patronát UNESCO, v roce 2004 přibyl

k předávání cen i festival.90

86 «ПЛАНЕТА ИСКУССТВ». Balletmoskva.ru [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.balletmoskva.ru/festival-konkurs-planeta-iskusstv/87 О ЗОЛОТОЙ МАСКЕ. Goldenmask.ru [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.goldenmask.ru/about.php88 ЗОЛОТАЯ МАСКА. Goldenmask.ru [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.goldenmask.ru/fest.php?area=130&year=1889 IX МЕЖДУНАРОДНЫЙ КОНКУРС АРТИСТОВ БАЛЕТА И ХОРЕОГРАФОВ. Russianballet.ru [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.russianballet.ru/competition/about.htm90 BENOIS DE LA DANSE: О ПРОЕКТЕ. Benois.theatre.ru [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://benois.theatre.ru/about/

39

7 Závěr

Umění baletu, ač se to na první pohled možná nezdá, je velmi složité. Představení,

jak ho vidíme v konečné podobě na scéně divadla, je výsledkem dlouhé a těžké práce

mnoha lidí. Od prvních tónů hudby přes složitou spolupráci skladatele s režisérem,

baletními mistry a choreografy, kteří musí dílo promyslet do posledního pohybu každého

tanečníka, až po jeho konečnou podobu, kostýmy, dekorace a osvětlení. Každý detail je

důležitý, každý tanečník má důležitou roli a nesmí být opomíjen.

Současný balet prošel obrovským vývojem. Kromě klasického baletu se objevují i

nové směry, které se inspirují a prolínají s nejrůznějšími tanečními styly - od folklóru přes

jazz až po moderní tance. Vznikají experimentální projekty, autorská divadla, ve kterých

má velký prostor fantazie a improvizace. Umělcům se dostává nejlepšího tanečního

vzdělání, existuje mnoho kvalitních baletních škol, tanečníci mají možnost vystoupit na

některém z mezinárodních festivalů nebo se zúčastnit některé z mnoha soutěží. Rozvíjí se i

nové odvětví medicíny, které se zabývá prevencí zranění vznikajících u špičkových

baletních tanečníků, což umožňuje bezpečně objevovat jejich další možnosti.

Dnešní balet je odvážný a nápaditý, osvobozený od pravidel a klišé minulosti. Za

dob klasického baletního umění měla choreografie stejně pevný řád jako francouzská

zahrada. Tanečník věnoval veškerou pozornost tomu, aby zdokonalil techniku, řadu

stanovených gest. Cílem dnešní choreografie je dokonale zaujmout diváka, kostýmem

může být cokoli, co si tanečník oblékne. Není výjimkou, když vidíme v jedné scéně

mistrný tanec na špičkách a v té následující uvolněný jazz.

Přesto je na klasickém baletu, na mistrně provedeném tanci na špičkách, kdy se

divákovi zatajuje dech, něco okouzlujícího, něco, co nikdy neomrzí. Balet, to jsou emoce,

dokonale propnutá kolena, krásné kostýmy, skoky a piruety v podání křehkých baletek a

mnoho dalších věcí, které přijdou na mysl při vyslovení tohoto slova.

Baletní umění je blízké všem, protože všichni lidé vnímají hudbu a tanec stejně, bez

rozdílu věku, pohlaví, národnosti či náboženského vyznání. Díky tomu dokáže balet

rozvíjet naši představivost, vyvolat silné emoce, a aniž bychom za celé představení slyšeli

jediné slovo, přesně víme, co hlavní hrdinové právě prožívají, a dokážeme se do nich vcítit.

Balet, to je svět lásky, romantiky, nejrůznějších vášní a hrdinských činů. A právě proto ho

milujeme. Protože stejný, stejně silný pocit, který v nás zanechá balet, zažijeme málokdy.

40

8 Резюме

Целью моей бакалаврской работы было описание проблематики

современного балетного искусства в столице Российской Федерации. Я также

обратила внимание на появление и развитие балета как во всем мире в целом, так и в

России в частности, особенно в Москве. Москва является одним из главных

культурных центров России (наряду с Санкт-Петербургом), где находится большое

количество театров, а выдающиеся артисты и артистки балета без устали оттачивают

сложную технику танца.

История балета не только очень интересна, но и очень важна для понимания

его сегодняшнего состояния и перспектив дальнейшего развития. Большое влияние

на формирование классического танца имело античное искусство. Сам балет

появился во второй половине 16-ого века, в эпоху Ренессанса в Италии и во

Франции. В то же время была разработана французская терминология для

классического танца, которая используется до сих пор.

Во второй половине 18-ого века французская и итальянская школа балета

распространились по всей Европе. Самым высоким считался трагический сюжет,

выраженный только жестами. Термин «классический балет» возник в 50-ых годах

19-ого века в русской литературе о театре. С тех пор Россия оказывала большое

влияние на развитие балетного искусства.

Однако начало классического танца в России относится к более раннему

периоду. Русский балет происходит от плясок - танцев, которые являлись составной

частью русских народных праздников. Они изображали бытовые события из жизни

народа и эстетические принципы плясок стали основой для создания народного

танцевального искусства.

Благодаря Петру I, театр стал доступным для широкой общественности. В

Москве и Санкт-Петербурге строились новые театры, люди узнавали о новых видах

танца, а преподавание бальных танцев стало обязательным предметом в школах.

Первая балетная школа была основана в Санкт-Петербурге в 1737-ом году

(Собственная Ее Величества Анны I Ивановны танцевальная школа), а первая

балетная труппа возникла на пять лет позже.

В конце 18-ого века происходит широкое развитие культуры и театр

становится одним из самых популярных развлечений. Возник целый ряд новых

балетных школ и трупп, данный вид искусства получил распространение по всей

стране. Русский балет стал единственным в Европе балетом, в котором артисты не

41

имели знатного происхождения, а были выходцами из обычных семей, так сказать

«из народа», несомненно, привносили новые взгляды на классический танец.

В дальнейшем развитии русского балета сыграла большую роль эпоха

романтизма, а также творчество А. С. Пушкина. Оформилась основная черта балета -

главным являлось содержание, форма служила только для передачи мысли зрителям.

Женский классический танец процветал благодаря «положению на пальцах»,

которое ввел балетмейстер Шарль Луи Дидло в начале 19-ого века. Эта поза

обогатила балетную технику, открыла новые возможности в танце, что позволило

женщинам исполнять главные партии наряду с мужчинами.

В 1825-ом году в Москве был открыт Большой Петровский театр и центром

развития русского балета стала именно столица России. В то время молодой

композитор Петр Ильич Чайковский принял предложение написать музыку для

нового балета, получившего название «Лебединое озеро». Премьера состоялась в

1877-ом году и все места в зрительном зале Большого театра были распроданы.

Реакция на спектакль была разной, но большинство сходилось во мнении, что

спектакль поставлен восхитительно. С тех пор музыке отводилось большее

внимание, нежели пантомиме. Именно музыка стала основным элементом балетных

спектаклей, выражала главные мысли и, таким образом, предоставила танцу новые

возможности его развития.

Однако к концу 19-ого века русский балет оказался в сложной ситуации.

Искусство танца должно было служить самодержавию и интерес общественности к

балетным спектаклям упал. Зрители нового времени требовали более демократичное

и понятное искусство. Поэтому Чайковский решил сотрудничать с балетмейстером

Мариусом Петипа и они вместе поставили в Большом театре новое произведение –

«Спящую красавицу». Этот балет стал шедевром творчества Петипа и до сих пор

является одним из лучших балетов в мире. Благодаря этому произведению, русский

балет получил новые возможности для дальнейшего развития. Широкая публика и

критика должны были признать, что русский балет занимает в мире искусства

передовое место.

В начале 20-ого века для московского балета были очень важными и

плодотворными хореодрамы Александра Горского и эксперименты Михаила

Фокина. Фокин ставил в Большом театре одноактные балеты, отличающиеся

единством музыки, хореографии и сценографии, которые стремились к изображению

конкретных мгновений. С 1909-ого года русский художественный критик и

балетный импресарио Сергей Дягилев организовал ежегодные гастроли своей

42

балетной труппы в Париже. Эти гастроли получили название «Русские сезоны». В

1911-ом году Дягилев основал балетную труппу «Русский балет Дягилева», которая

с большим успехом гастролировала по всей Европе и США.

В 1920-ом году Большой театр получил статус академического театра и был

переименован на Государственный Академический Большой Театр - ГАБТ. Горский

здесь показывал балеты «Лебединое озеро» и «Жизель». С 1932-ого года

единственным разрешенным художественным стилем стал социалистический

реализм. Балет возвратился к многоактным пьесам и Большой театр стал главным

театром в стране, воплощающим высокие идеалы. К самым популярным балетам

относились «Бахчисарайский фонтан», «Кавказский пленник», «Ромео и

Джульетта», «Медный всадник» и «Золушка».

В 30-ых и 40-ых годах 20-ого века появлялись новые театры, не только в

Москве, но и в Санкт-Петербурге, Саратове или Перми. В Москве были, например,

основаны Музыкальный театр имени Станиславского и Немировича-Данченко,

Молодой балет Игоря Моисеева или Московский классический балет Натальи

Касаткиной и Владимира Васильева. Главным представителем новой волны стал

новый балетмейстер Большого театра Юрий Григорович. С его появлением в

1964-ом году Большой театр пережил значительный подъем, вершиной которого

были балеты «Щелкунчик» и «Спартак».

После распада Советского Союза начали возникать и независимые частные

балетные труппы и школы разных направлений - Театр танца Алексея Фадеечева,

Имперский балет Гедиминаса Таранды, Пермский театр Евгения Панфилова. Одной

из самых интеллектуальных танцевальных групп России стали московские

«ПО.В.С.Танцы» (Почти Внутренне-Свободные Танцы) - экспериментальный проект

в области танцевального перформанса и импровизации.

Сегодня большинство балетных трупп больших театров имеют в своем

репертуаре как классические балеты 19-ого века («Лебединое озеро», «Спящая

красавица», «Жизель», «Сильфида»), известные балеты мастеров 20-ого века, так и

спектакли хореографов нового поколения. Появилось много конкурсов и фестивалей

балетного искусства. В Москве, например, существует Московский международный

конкурс балета «Бенуа де ла данс», «Гранд Па» или Европейский фестиваль

современного танца. Главными чертами сегодняшнего балета являются богатство

стилей, индивидуальность и жанровое разнообразие.

Самым известным балетным театром Москвы и России, несомненно, является

Большой театр. Своей исключительной атмосферой и богатой историей он

43

привлекает зрителей со всего мира. Большой театр оказал значительное влияние на

формирование народных балетных и оперных традиций в России. Он всегда

представлял лучшую школу русского балета, благодаря выдающимся лицам

русского театрального, танцевального и музыкального искусства.

В сезоне 2011/2012 балетная труппа Большого театра ставит 24 спектакля, в

том числе балеты «Лебединое озеро», «Жизель», «Спящая красавица»,

«Щелкунчик», «Дон Кихот», «Корсар» или «Пламя Парижа». В этом сезоне на сцене

театра также гастролирует много заграничных балетных трупп, например,

«Испанский национальный балет» (спектакли «Двойственность» и «Легенда»), театр

«Ла Скала» из Милана (балет «Сон в летнюю ночь») или Санкт-Петербургский

государственный академический театр балета под руководством Бориса Эйфмана.

Балетная труппа Большого театра также ежегодно гастролирует по многим странам

мира.

Музыкальный театр имени К. С. Станиславского и В. И. Немировича-

Данченко, основанный в 1922-ом году, называется в честь двух легендарных

реформаторов сценического искусства. Оперные и балетные спектакли этого театра

относятся к важным культурным событиям в Москве. Балеты «Чайка», «Каменный

цветок» Юрия Григоровича, «Неаполь» или «На Флореста» пользуются высоким

уважением у российских и мировых критиков. Балетная труппа ежегодно

гастролирует по многим странам мира, например, по США, Италии или Японии.

Театр также является организатором международных фестивалей современной

хореографии, включая крупнейший русский фестиваль «DanceInversion».

Театр «Русский балет» под руководством Вячеслава Гордеева представляют

выдающиеся танцовщики со всех концов страны. Многие из них - лауреаты

международных балетных конкурсов. Ассоциация европейских импресарио

удостоила труппу «Русского балета», которая в 2011-ом году отметила тридцать лет

со своего основания, почетным званием «Лучший балетный коллектив Европы».

Театр «Корона русского балета» был создан в 1997-ом году. В его репертуаре

- классические и современные балеты. Труппа ежегодно с большим успехом

выступает на сценах русских и заграничных театров и организует

благотворительные акции для детских домов. Театр «Корона русского балета»

сотрудничает с артистами многих известных театров, например, Большого театра,

Музыкального театра имени Станиславского и Немировича-Данченко или

петербургского Мариинского театра. В 2010-ом году под патронатом театра был

организован фестиваль балета «Созвездие RUSSIA».

44

Экспериментальный театр «Балет Москва» соединяет в себе классический

балет с современным танцем и, таким образом, создает новый, оригинальный стиль.

Его цели - постоянно развиваться, экспериментировать и поражать своих зрителей.

Театр был основан в 1989-ом году Николаем Басиным и с тех пор на его сцене были

поставлены почти шестьдесят спектаклей. Труппа «Балета Москва» была несколько

раз номинирована на премию «Золотая маска» и была удостоена этой награды за

балет «Весна священная». Благодаря Басину, в 1999-ом году был основан

Международный фестиваль современного танца «Рампа Москвы».

Московский музыкальный театр пластического балета «Новый Балет» был

основан в 1989-ом году заслуженными артистами Аидой Черновой и Сергеем

Старухиным. Художественное направление театра - разнообразное и оригинальное:

спектакли соединяют в себе элементы классического и современного балетов,

пантомимы, сценического танца и пластической импровизации. Это новое

направление Чернова со Старухиным назвали «пластическим балетом».

Национальный русский балет «Возрождение» был основан в 1998-ом году по

инициативе известной примы-балерины Большого театра Майи Плисецкой. Его

спектакли соединяют элементы классического и современного балета, труппа

экспериментирует также с освещением, декорациями и костюмами. Таким образом,

труппа по-новому и оригинально исполняет такие известные балеты, как «Золушка»,

«Щелкунчик» или «Спящая красавица». Балет «Возрождение» часто выступает на

важных событиях государственного значения.

Государственный Академический Театр Классического Балета был основан в

1966-ом году. Его художественным руководителем является Владимир Васильев,

главный балетмейстер - Наталия Касаткина. Вместе они создали единственный

авторский театр балета в Москве. Васильев с Касаткиной также создали три балета

для московского Большого театра и два балета для Мариинского театра в Санкт-

Петербурге. Их самый известный балет «Сотворение мира» был поставлен более чем

на шестидесяти сценах мира.

Театр «Кремлевский балет» был основан в начале 90-ых годов 20-ого века и

за двадцать лет своего существования успел занять свое место в группе самых

значительных балетных театров Москвы. Главной целью «Кремлевского балета»

является сохранение и популяризация классических балетных произведений.

Театр балета классической хореографии «La Classique» был основан в

1990-ом году. В его труппе работают выдающиеся танцовщики из Москвы, Санкт-

Петербурга, Перми, Саратова, Киева или Одессы. В его репертуар включены самые

45

известные балеты – «Щелкунчик», «Лебединое озеро», «Золушка», «Жизель»,

«Спящая красавица» и многие другие.

«Имперский русский балет» был основан известной прима-балериной Майей

Плисецкой в 1994-ом году. Название театра отмечает старых «императоров», как,

например, саму Плисецкую или Гедиминаса Таранды, руководителя коллектива

«Имперского балета». Одновременно театр воздает почтение временам царей,

значительно содействовавших развитию балетного искусства в России. С 2002-ого

года труппа «Имперского балета» организует Московский международный

фестиваль балета «Гранд Па».

Театр балета «Московия» был основан в 1990-ом году под руководством

министерства культуры России. Сегодня в нем работают сорок шесть артистов

балета - выпускники лучших московских и петербургских балетных школ. Труппа

регулярно выступает на мировых фестивалях балета с произведениями «Лебединое

озеро», «Травиата», «Кармен», «Демон» и многими другими.

Балет на льду «Moscow on ice» возник в 1957-ом году как первый балетный

коллектив данного типа. Ледяные шоу «Золушка», «Спящая красавица» или «Кот в

сапогах» расположили к себе немало зрителей в многих странах мира.

Что касается московских балетных и хореографических школ, необходимо

упомянуть, прежде всего, две - Московскую государственную академию

хореографии (МГАХ) и Московское государственное хореографическое училище

имени Л. М. Лавровского (МГХУ).

МГАХ была основана в 1763-ом году царицей Екатериной II. В 1784-ом году

академия перешла под руководство Петровского театра. Студенты получали не

только танцевальное, но также общее и религиозное образование. С 1890-ого года

академия была разделена на балетную и драматическую части. Драматическая часть

была закрыта в 1912-ом году. В 1987-ом году был при академии основан

Московский государственный хореографический институт, директором которого

стал Юрий Григорович. В настоящее время академия является высшим учебным

заведением, прославленным своей историей, также выдающимися педагогами и

выпускниками.

МГХУ было основано в 1993-ом году и с тех пор готовит квалифицированных

специалистов в области хореографического искусства. Училище имеет статус

средней школы, учеба в нем занимает восемь лет и его выпускники получают звание

«артист балета». Большинство из них потом получает ангажемент в одном из

известных русских балетных театров.

46

В Москве также существует много частных балетных школ и студий. Это,

например, Балетная школа-студия Илзе Лиепы, Школа танцев «Апсара», Школа

классического русского балета «Балет для всех», Школа танцев «Трумар балет»,

Школа-студия классического танца Петра Корогодского, Школа-студия балета

«Тодес», Балетная школа «Щелкунчик», Детская балетная студия «АкТер» или

Хореографическое училище Академии Натальи Нестеровой.

К наиболее известным балетным фестивалям и конкурсам, организованным в

Москве, относятся «Летний фестиваль балета», фестиваль «Созвездие RUSSIA»,

Московский международный театральный фестиваль современного танца «Рампа

Москвы», фестиваль «Планета искусств», фестиваль и, одновременно, конкурс

балета «Золотая маска», Международный конкурс артистов балета и хореографов

или престижный конкурс «Бенуа де ла Данс».

Русский балет за долгое время своей истории пережил много трудных

периодов, много реформ и изменений, но, несмотря на то, он успел остаться на

вершине в конкуренции западноевропейских (и позже американских) стран. И

сегодня именно Россия связана с балетным искусством больше всех. Русские

балетные труппы известны во всем мире и пользуются большим успехом у всех

своих зрителей.

47

Seznam použitých zdrojů

Knihy

BRODSKÁ, Božena a Vladimír VAŠUT. Svět tance a baletu. Praha: Akademie múzických

umění, 2004. ISBN 80-7331-004-X.

FINK, Gerhard. Encyklopedie antické mytologie. Přeložil Jiří Horák. Olomouc: Votobia,

1996. ISBN 80-85885-99-9.

БАХРУШИН, Юрий А. История русского балета. 2 изд. Москва: Просвещение,

1973.

БОЧАРНИКОВА, Элла В. Страна вольшебная: балет. Москва: Детская литература,

1974.

Internetové odkazy

BENOIS DE LA DANSE: О ПРОЕКТЕ. Benois.theatre.ru [online]. [cit. 2012-03-21].

Dostupné z: http://benois.theatre.ru/about/

BOLŠOJ TEATR PO ŠESTI LETECH V PLNÉM LESKU. Literarky.cz [online].

[cit. 2012-03-09]. Dostupné z:

http://www.literarky.cz/svet/evropa/6447-boloj-teatr-po-esti-letech-v-plnem-lesku

BOLŠOJ TEATR PŘIZVAL AMERIČANA JAKO SÓLISTU BALETU. Literarky.cz

[online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.literarky.cz/kultura/aktualne-z-

kultury/5861-boloj-teatr-pizval-ameriana-jako-solistu-baletu

HLAS RUSKA. Czech.ruvr.ru [online]. [cit. 2012-03-09]. Dostupné z:

http://czech.ruvr.ru/2011/10/28/59499083.html

„LA CLASSIQUE“ MOSCOW BALLET. Moscowballetlc.com [online]. [cit. 2012-03-19].

Dostupné z: http://www.moscowballetlc.com/about.htm

OPERAPLUS. Operaplus.cz [online]. [cit. 2012-03-09]. Dostupné z:

http://operaplus.cz/prutahy-a-korupce-u-konce-moskva-otevrela-bolsoj/

RUSKO - MOSKEVSKÁ DIVADLA. Rusko.svetadily.cz [online]. [cit. 2012-03-08].

Dostupné z: http://rusko.svetadily.cz/clanky/Moskevska-divadla

SKANDÁL V MOSKVĚ: BOLŠOJ PŘIŠEL O VELKÉ HVĚZDY. Lidovky.cz [online].

[cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/skandal-v-moskve-bolsoj-prisel-o-

baletni-hvezdy-f52-/ln_kultura.asp?c=A111115_112329_ln_kultura_btt

48

VELKÉ DIVADLO SE PŘEDSTAVILO PREZIDENTOVI RUSKA. Literarky.cz

[online]. [cit. 2012-03-09]. Dostupné z: http://www.literarky.cz/kultura/divadlo/5844-

boloj-teatrq-velke-divadlo-se-pedstavilo-prezidentovi- ruska

ZPRAVODAJSTVÍ (ČESKÝ ROZHLAS). Rozhlas.cz [online]. [cit. 2012-03-09].

Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/po-vice-nez-sesti-letech-se-

znovu-verejnosti-otevira-rusky-bolsoj-teatr--968419

«АКТЕР» - ДЕТСКАЯ БАЛЕТНАЯ ШКОЛА. Akterstudio.ru [online]. [cit. 2012-03-20].

Dostupné z: http://www.akterstudio.ru/

„БАЛЕТ ДЛЯ ВСЕХ“. Balet-studio.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z:

http://www.balet-studio.ru/

БАЛЕТ МОСКВА. Balletmoskva.ru [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z:

http://www.balletmoskva.ru/balet-moskva/

БАЛЕТНАЯ ТРУППА БОЛЬШОГО ТЕАТРА. Bolshoi.ru [online]. [cit. 2012-03-15].

Dostupné z: http://bolshoi.ru/persons/ballet/#

БАЛЕТНАЯ ШКОЛА-СТУДИЯ ИЛЗЕ ЛИЕПЫ. Ilzeliepa-school.ru [online].

[cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.ilzeliepa-school.ru/

БИЛЕТЫ В ТЕАТР КРЕМЛЕВСКИЙ БАЛЕТ. Biletexpress.ru [online].

[cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.biletexpress.ru/teatr/199/af.html#ttoopp

БИЛЕТЫ В ТЕАТРЫ МОСКВЫ. Vashbilet.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z:

http://www.vashbilet.ru/announces/23

БИЛЕТЫ НА ТЕАТР „РУССКИЙ БАЛЕТ“. Bileter.ru [online]. [cit. 2012-03-15].

Dostupné z:

http://www.bileter.ru/order.phtml?JS=?T&mycod=order&myactex=165724&lang=2

БИЛЕТЫ НА БАЛЕТ В БОЛЬШОМ ТЕАТРЕ. Tobook.ru [online]. [cit. 2012-03-15].

Dostupné z: http://www.tobook.ru/the/bolshoj_teatr_novaja_stsena/

ВОЗРОЖДЕНИЕ. Nrbv.ru [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z:

http://nrbv.ru/index.php?option=com_content&view=frontpage&Itemid=2

ГАСТРОЛИ. Moscowballet.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z:

http://www.moscowballet.ru/index.php?lang=ru&id=402

ГАСТРОЛИ ТЕАТРА КРЕМЛЕВСКИЙ БАЛЕТ. Kremlin-gkd.ru [online].

[cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.kremlin-gkd.ru/ru/gastroli/index.htm

ГЛАВНАЯ. Nrbv.ru [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z:

http://nrbv.ru/index.php?option=com_content&view=article&id=12&Itemid=1

49

ЗОЛОТАЯ МАСКА. Goldenmask.ru [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z:

http://www.goldenmask.ru/fest.php?area=130&year=18

ИСТОРИЯ. Nrbv.ru [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z:

http://nrbv.ru/index.php?option=com_content&view=article&id=13&Itemid=18

ИСТОРИЯ БОЛЬШОГО ТЕАТРА. Bolshoi.ru [online]. [cit. 2012-03-08]. Dostupné z:

http://www.bolshoi.ru/about/history/

ИСТОРИЯ ТЕАТРА. Stanislavskymusic.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z:

http://www.stanislavskymusic.ru/about/history

ИМПЕРСКИЙ РУССКИЙ БАЛЕТ. Bestportret.narod.ru [online]. [cit. 2012-03-20].

Dostupné z: http://www.bestportret.narod.ru/foto/balet/imperskij/irb.htm

ИМПЕРСКИЙ РУССКИЙ БАЛЕТ. Diatonica.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z:

http://diatonica.ru/ru/rusbalet

КУПИТЬ БИЛЕТЫ. Parter.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z:

http://www.parter.ru/ru/tickets/knz-igor-moskva-nova-opera-314721/performance.html

КУПИТЬ БИЛЕТЫ ОНЛАЙН. Balletmoskva.ru [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z:

http://www.balletmoskva.ru/tickets/

ЛЕДОВОЕ ШОУ ЗАКАЗ БИЛЕТОВ. Sqshow.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z:

http://www.sqshow.ru/index.php?item=6

ЛЕТНИЙ ФЕСТИВАЛЬ БАЛЕТА. Summerballet.ru [online]. [cit. 2012-03-21].

Dostupné z: http://www.summerballet.ru/index.html

МГАХ. Balletacademy.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z:

http://balletacademy.ru/www/hisp.shtml

МГХУ ИМЕНИ ЛАВРОВСКОГО. Mghu.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z:

http://www.mghu.ru/

IX МЕЖДУНАРОДНЫЙ КОНКУРС АРТИСТОВ БАЛЕТА И ХОРЕОГРАФОВ.

Russianballet.ru [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z:

http://www.russianballet.ru/competition/about.htm

МОСКОВСКИЙ БАЛЕТ НА ЛЬДУ ИСТОРИЯ. Moscowonice.com [online].

[cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.moscowonice.com/history_page_Rus.html

О ЗОЛОТОЙ МАСКЕ. Goldenmask.ru [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z:

http://www.goldenmask.ru/about.php

О ТЕАТРЕ. Moscowballet.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z:

http://www.moscowballet.ru/index.php?lang=ru&id=77

О ТЕАТРЕ „НОВЫЙ БАЛЕТ“. New-ballet.ru [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z:

http://www.new-ballet.ru/theatre/mmtnb_ru.htm

50

О ФЕСТИВАЛЕ. Balletfestival.ru [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z:

http://www.balletfestival.ru/about/

О ШКОЛЕ. Mir-todes.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z:

http://mir-todes.ru/dance_school/about/

О ШКОЛЕ. Schelkunchik.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z:

http://www.schelkunchik.ru/about.php

ОФИЦИАЛЬНЫЙ САЙТ МОГТ „РУССКИЙ БАЛЕТ“. Russballet.ru [online].

[cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.russballet.ru/oteatre.html

«ПЛАНЕТА ИСКУССТВ». Balletmoskva.ru [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z:

http://www.balletmoskva.ru/festival-konkurs-planeta-iskusstv/

ПЛАНЫ НА СЕЗОН. Stanislavskymusic.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z:

http://www.stanislavskymusic.ru/about/plannig.html

ПОКУПКА БИЛЕТА В БОЛЬШОЙ ТЕАТР. Bolshoi.ru [online]. [cit. 2012-03-15].

Dostupné z: http://bolshoi.ru/visit/buying/

РЕКОНСТРУКЦИЯ БОЛЬШОГО ТЕАТРА. Bolshoi.ru [online]. [cit. 2012-03-09].

Dostupné z: http://bolshoi.ru/about/reconstruction/

РЕПЕРТУАР БОЛЬШОГО ТЕАТРА. Bolshoi.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z:

http://bolshoi.ru/performances/

РЕПЕРТУАР ТЕАТРА КРЕМЛЕВСКИЙ БАЛЕТ. Kremlin-gkd.ru [online].

[cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.kremlin-gkd.ru/ru/repertuar/index.htm

РОССИЙСКИЙ ЭТНОГРАФИЧЕСКИЙ МУЗЕЙ. Календарные народные праздники

и обряды. Ethnomuseum.ru [online]. [cit. 2012-02-08]. Dostupné z:

http://www.ethnomuseum.ru/section62/2092/2093/4343.htm

ТАНЦЕВАЛЬНАЯ КОМПАНИЯ П.О.ВС.ТАНЦЫ. Povstanze.ru [online].

[cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://povstanze.ru/index/0-13

ТЕАТР БАЛЕТА КЛАССИЧЕСКОЙ ХОРЕОГРАФИИ В РАМТ. Biletservis.ru

[online]. [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.biletservis.ru/order.php?eID=11051

ТЕАТР БАЛЕТА „МОСКОВИЯ“. Sabitovaballet.com [online]. [cit. 2012-03-20].

Dostupné z: http://sabitovaballet.com/data/main.html

ТЕАТР КЛАССИЧЕСКОГО БАЛЕТА - БИЛЕТЫ. Classicalballet.ru [online].

[cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.classicalballet.ru/tickets/

ТЕАТР КЛАССИЧЕСКОГО БАЛЕТА - О ТЕАТРЕ. Classicalballet.ru [online].

[cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.classicalballet.ru/about/

ТЕАТР КРЕМЛЕВСКИЙ БАЛЕТ. Kremlin-gkd.ru [online]. [cit. 2012-03-19].

Dostupné z: http://www.kremlin-gkd.ru/ru/theatre_tkb/index.htm

51

ТЕАТР НАЦИОНАЛЬНЫЙ РУССКИЙ БАЛЕТ «ВОЗРОЖДЕНИЕ». Dkzelenograd.ru

[online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://dkzelenograd.ru/index.php?id=257

ТЕАТР РУССКОГО БАЛЕТА МОСКОВИЯ. Timeout.ru [online]. [cit. 2012-03-20].

Dostupné z: http://www.timeout.ru/theatre/place/16149/

ТЕАТРАЛЬНОЕ АГЕНТСТВО BILETEXPRESS.RU. Biletexpress.ru [online].

[cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.biletexpress.ru/teatr/124/16899.html

ШКОЛА-СТУДИЯ ПЕТРА КОРОГОДСКОГО. Mir-baleta.ru [online].

[cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.mir-baleta.ru/about/

ШКОЛА ТАНЦЕВ АПСАРА. Apsara-dance.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z:

http://www.apsara-dance.ru/index.php?option=com_content&task=view&id=9&Itemid

ШКОЛА ТАНЦЕВ „ТРУМАР БАЛЕТ“. Trumarballet.ru [online]. [cit. 2012-03-20].

Dostupné z: http://www.trumarballet.ru/

ХОРЕОГРАФИЧЕСКОЕ УЧИЛИЩЕ НАТАЛЬИ НЕСТЕРОВОЙ.

Choreo.nesterova.ru [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://choreo.nesterova.ru/

ЭЛЕКТРОННЫЙ БИЛЕТ - ТЕАТР НОВЫЙ БАЛЕТ. Bigbilet.ru [online].

[cit. 2012-03-18]. Dostupné z:

http://bigbilet.ru/ticket-client/?owner=A88F2473BDA93D61E040115529B0081A

ЭНЦИКЛОПЕДИЯ КРУГОСВЕТ. Krugosvet.ru [online]. [cit. 2012-02-10]. Dostupné z:

http://www.krugosvet.ru/enc/kultura_i_obrazovanie/teatr_i_kino/BALET.html?page=0,13

ЭТИКЕТ БОЛЬШОГО ТЕАТРА. Bolshoi.ru [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z:

http://bolshoi.ru/visit/sbory/

52

Seznam příloh

Slovníček pojmů

Балет - Balet

авантгард avantgardaакробатический элемент akrobatický prvekбалет-сказка pohádkový baletбальные танцы společenské tanceджаз jazzдраматургия dramaturgieдрамбалет dramatický baletжанровая разнообразность žánrová různorodostжесты gestaимпровизация improvizaceклассический танец klasický tanecкомический балет komický baletмимика mimikaбалет-миниатюра baletní miniaturaмодерн-балет moderní baletнародный танец lidový tanecноваторство novátorstvíпантомима pantomimaперформанс performanceпируэт piruetaпластический балет plastický baletпоза, положение pózaположение на пальцах postavení na špičkáchпоследнее представление derniéraпремьера premiéraпридворный балет dvorský baletпрыжок skokритмика rytmikaсерьёзная музыка vážná hudbaсимфонический балет symfonický baletсинтез-балет spojení klasického

a moderního baletuспектакль představeníсценарий scénářсценический танец scénický tanecсценография scénografieсюжетный балет dějový baletтема, сюжет témaувертюра předehra

53

фигура figuraфольклор folklórхореография choreografieхореодрама choreografické dramaхудожественное направление umělecké zaměřeníшедевр mistrovské díloэкспрессивное средство výrazový prostředekэстетика estetika

Балетная труппа - Baletní soubor

балетмейстер, балет маэстро baletní mistrзаведующий балетной труппой vedoucí baletního souboruимпресарио impresárioмассажист masérрежиссёр režisérрепетитор korepetitorтансовщик tanečníkтанцмейстер taneční mistrтанцовщица tanečniceхудожественный руководитель umělecký ředitel

Танцовщики (по вaжности) - Tanečníci (podle důležitosti)

прима-балерина primabalerínaпремьер představitel hlavních rolíведущая солистка vedoucí sólistkaведущий солист vedoucí sólistaпервая солистка první sólistkaпервый солист první sólistaартистка балета baletní umělkyněартист балета baletní umělec

54

Здание театра - Divadelní budova

авансцена předscéna (část jeviště před oponou)амфитеатр stupňovitě se zvedající prostor

v zadní části přízemí hledištěарьерсцена část jeviště za oponouбалкон balkonбельэтаж první patro jevištěбенуар lóže v přízemí hledištěгримерная maskérnaзакулисное пространство zákulisíзрительный зал hledištěкостюмерная sklad kostýmůложа lóžeоркестровая яма orchestřištěпартер přízemí hledištěрепетиционный класс zkušebnaсцена, театральная площадка jevištěфойеярус

foyerpodlaží, patro

Основная сцена Большого театра1 - Hlavní scéna Velkého divadla

1 http://teatral.nm.ru/map/bolshoi.htm

55

Остальное - Další slovní zásoba

акт, действие akt, dějstvíангажемент angažmáафиша plakátбал plesблаготворительность dobročinnostгастроли turnéгастролировать hostovatдресс-код kultura oblékáníзвонок zvoněníзритель divákкапельдинер uvaděčкомпозитор skladatelконкурс балета baletní soutěžконсерватория konzervatořкостюм kostýmкритик, рецензент kritikльготная категория slevová kategorieмеценат mecenášоркестр orchestrпартитура partitura (notový zápis)первоклассный prvotřídní, špičkovýпостмодернистский postmoderníпредварительная продажа předprodejпублика publikumрежиссёрский театр režisérské divadloреквизит rekvizitaрепертуар repertoárсезон sezónaсоциалистический реализм socialistický realismusтелохранители ochrankaтравма úrazэтикет etiketa

56

Mapka moskevských divadel 2

2 http://www.ezmapfinder.com/en/map-72997.html

57

Legenda:

1) Большой театр (Театральная площадь 1)

2) Музыкальный театр имени Станиславского и Немировича-Данченко

(Большая Дмитровка 17)

3) Русский балет (Волгоградский проспект 121)

4) Балет Москва (Новорязанская улица 16)

5) Новый балет (Басманная улица 25/2)

6) Национальный русский балет Возрождение (Суворовская площадь 2)

7) Театр классического балета (Ленинградский проспект 25)

8) Кремлёвский балет (Кремль)

9) Имперский русский балет (Трехпрудный переулок 11/13)

10) Московская государственная академия хореографии (Фрунзенская улица 5)

11) Хореографическое училище имени Лавровского (Павловская улица 8)

58

Obrazové přílohy

Královská akademie tance 3

(Académie Royale de Danse)

Paříž, 17. století

ztvárnění ruské pljasky 4

(pусская пляска в исполнении

танцевальной группы

Ансамбль песни и пляски)

Jean Baptiste Lande5

zakladatel petrohradské

Akademie ruského baletu A. J. Vaganové

(Академия русского балета имени А. Я. Вагановой)

3 http://californiaballet.wordpress.com/2010/05/24/louis-xiv-and-the-birth-of-classical-ballet/4 http://anschf.sevsky.net/index.php?option=com_content&task=view&id=44&Itemid=715 http://en.wikipedia.org/wiki/Jean-Baptiste_Land%C3%A9

59

Charles Louis Didelot6 Ivan Alexandroviš Vsevoložskij7

tvůrce baletní pózy na špičkách ředitel carských divadel

Alexandr Gorskij8 Michail Fokin9 Sergej Ďagilev10

reformátor a choreograf experimentátor, zakladatel Les ballets Russes

Velkého divadla tvůrce jednoaktových baletů (Русские сезоны)

6 http://belcanto.ru/didelot.html7 http://lobgott.livejournal.com/175837.html8 http://belcanto.ru/gorsky.html9 http://journal-parter.blog.tut.by/2011/03/23/epoha-petipa/10 http://www.liveinternet.ru/tags/%F1%E5%F0%E3%E5%E9+%E4%FF%E3%E8%EB%E5%E2/

60

soubor Choreografické miniatury11

Les Ballets Russes12 Leonida Jakobsona

(Русские сезоны) (Хореографические миниатюры)

Maja Plisecká13

primabalerína a

choreografka

Velkého divadla

Jurij Grigorovič14

hlavní baletní mistr

Velkého divadla

Igor Mojsejev15

zakladatel souboru Mladý balet

(Молодой балет)

11 http://www.chaspik.spb.ru/culture/v-ermitazhnom-teatre-pokazhut-miniatyury-leonida-yakobsona/12 http://cs.wikipedia.org/wiki/Ballets_russes13 http://www.elementdance.ru/headings/mayya_plisetskaya14 http://www.zavtra.ru/content/view/85-let-yuriya-grigorovicha/15 http://www.peoples.ru/art/theatre/ballet/moiseev/history.html

61

Petrovské divadlo16

(Петровский театр)

1776

Velké Petrovské divadlo17

(Большой Петровский театр)

1825

požár Velkého Petrovského divadla18

1853

Carské Velké divadlo po rekonstrukci19

(Императорский Большой театр)

1856

16 http://ria.ru/theatre/20110731/409805996.html17 http://prorossiu.ru/?page_id=155218 http://www.vbolshoi.ru/index2.html19 http://postcards.sgu.ru/ShowCard.php?picture=1184

62

Hlavní scéna Velkého divadla20 Nová scéna Velkého divadla21

(Основная сцена) (Новая сцена)

slavnostní otevření Hlavní scény22

2011

Velké divadlo po rekonstrukci23

20 http://www.biletcenter.ru/teatry/18-bolshoj-teatr.html21 http://www.mospromstroy.com/objects/built/bolshoi/22 http://ria.ru/photolents/20111028/473480147.html23 http://probalet.info/nikolaj-ciskaridze-i-bolshoj-teatr http://www.kommersant.ru/gallery/pic/652588 http://kremlin.ru/news/13260 http://www.fresher.ru/2011/10/08/bolshoj-teatr-posle-remonta/ http://probalet.info/nikolaj-ciskaridze-i-bolshoj-teatr

63

Hudební divadlo Stanislavského a

Němiroviče-Dančenka24

(Музыкальный театр имени

Станиславского и

Немировича-Данченко)

Ruský balet25 (Русский балет)

Koruna ruského baletu26 - Spící krasavice

(Корона русского балета - Спящая красавица)

24 http://www.tobook.ru/the/muzykal_nyj_teatr_imstanislavskogo_i_nemirovichadanchenko/ http://www.mospromstroy.com/objects/built/stanislavsky/ http://www.ticketmix.ru/sovremenniy-balet-stanislavskogo/25 http://www.vitjur.ru/works/%D0%A2%D0%B5%D0%B0%D1%82%D1%80%D1%8B/ http://ilikespb.ru/ru/company/1126 http://www.afisha.ru/performance/81621/

64

Balet Moskva27 (Балет Москва)

Sněhurka a sedm trpaslíků

(Белоснежка и семь гномов)

Nový balet28 (Новый балет)

Národní balet Obrození29 - Alegorie lásky

(Национальный балет «Возрождение» -

Аллегории любьви)

Balet „La Classique“30 - Giselle

(Балет «La Classique» - Жизель)

27 http://www.livekuban.ru/node/18993428 http://www.osd.ru/objinf.asp?ob=195 http://www.ticketland.ru/show/?id=1658023729 http://www.ng.ru/culture/2001-03-28/7_allegory.html30 http://www.moscowballetlc.com/repert_rus_5.htm

65

Divadlo klasického baletu31 - (Театр классического валета)

Kremelský balet32 (Кремлёвский балет)

Tisíc a jedna noc33 (Тысяча и одна ночь)

Carský ruský balet34 (Имперский русский балет)

Labutí jezero (Лебединое озеро)

31 http://mosday.ru/photos/gallery.php?region=moscow_begovoy&size=9&alt=6&rows=all http://msk-199.ru/teatr-klassicheskogo-baleta-natalii-kasatkinojj-i-vladimira-vasileva/#more-134832 http://v-theatre.ru/publ/theatre/music/15 http://gkd-kremlin.ru/teatr_kremlevskij_balet/33 http://www.biletcenter.ru/gosudarstvennyj-kremlevskij-dvorec/34 http://www.unification.net.au/articles/read/307

66

Balet „Moskovia“35 (Балет «Московия») Louskáček36 (Щелкунчик)

Balet na ledě - Moscow on ice37

Moskevská státní choreografická škola38

(Московское государственное

хореографическое училище)

Letní festival baletu39 (Летний фестиваль балета)

Národní divadlo Obrození

Don Quijote (Дон Кихот)

35 http://www.biletexpress.ru/teatr/124/14024.html36 http://sabitovaballet.com/data/images/nutcracker/index.html37 http://news.barbadostoday.bb/barticlenew.php?ptitle=Moscow%20Stars%20coming%20to%20Bim& article=953238 http://www.balletacademy.ru/www/fotoexs.shtml39 http://summerballet.ru/rep2009-21.html

67

Festival Souhvězdí RUSKO40

(Созвездие RUSSIA)

Divadlo Koruna ruského baletu

Festival Zlatá maska41 (Золотая маска)

Hudební divadlo Stanislavského a

Němiroviče-Dančenka

představení „Šest tanců“ (Шесть танцев)

Benois de la Danse42 (Бенуа де ла Данс)

Baletní divadlo Borise Eifmana

(Театр балета Бориса Эйфмана)

Anna Karenina (Анна Каренина)

ocenění Benois de la Danse43

40 http://www.balletfestival.ru/press_coverage/41 http://www.goldenmask.ru/spect.php?id=71142 http://www.altyn-orda.kz/cultural/18-19-iyunya-v-almaty-sostoitsya-premera-baleta-borisa- ejfmana-anna-karenina/43 http://www.moscow-tickets.ru/theatres/bolshoy-new/benya/

Anotace

Příjmení a jméno autora: Tereza Matějková

Název katedry a fakulty:

Katedra slavistiky, Filozofická fakulta Univerzity Palackého Olomouc

Název bakalářské práce: Baletní scény v Moskvě

Vedoucí práce: PhDr. Milena Machalová

Počet znaků: 87 444

Počet použitých zdrojů: 4 monografie + 67 internetových odkazů

Klíčová slova:

balet, Moskva, divadlo, historie světového baletu, historie ruského baletu, současný balet

v Rusku, Velké divadlo v Moskvě, baletní soubory, baletní soutěže, baletní festivaly,

baletní školy

Charakteristika:

Bakalářská práce je zaměřena na historii a současnost ruského baletu. Popisuje vznik

tohoto umění a jeho rozvoj ve světě, podrobněji se potom věnuje počátkům a rozvoji baletu

v samotném Rusku. Největší pozornost je věnována Moskvě a jejím současným baletním

scénám, mezi nimiž nejvíce vyniká Velké divadlo. Dále jsou zde popsány nejvýznamnější

moskevské baletní školy, soutěže a festivaly. Práce se věnuje i obecné problematice

současného ruského a moskevského baletu a jeho výhledu do budoucna.

Abstract

Surname and name: Matějková Tereza

Department and Faculty:

Department of Slavonic Studies, Philosophical Faculty, Palacký University Olomouc

Name of the work: Ballet scenes in Moscow

Head of the work: PhDr. Milena Machalová

Number of characters: 87 444

Number of sources: 4 monographs + 67 Internet links

Keywords:

ballet, Moscow, theatre, history of world ballet, history of Russian ballet, contemporary

ballet in Russia, Bolshoi Theatre in Moscow, ballet companies, ballet competitions, ballet

festivals, ballet schools

Summary:

This bachelor thesis follows the history and present-day development of Russian ballet. It

describes the formation and evolution of this art in the world, then looks in detail at the

origins and development of ballet in Russia. The focus is on Moscow and its present-day

ballet scene with the Bolshoi Theatre being the home of the most prominent company. The

thesis further covers the most important Moscow ballet schools, competitions and festivals.

The paper also addresses the general problems of present-day Russian and Moscow ballet

as well as its future prospects.