bezpenostní analýza moravskoslezského kraje · prevence kriminality ms kraje na období 2017 –...

Bezpečnostní analýza Moravskoslezského kraje

(aktualizace pro rok 2017)

Strana 2 (celkem 31)

Obsah

Úvod ...................................................................................................................................... 3

1. část - Vybrané sociodemografické ukazatele Moravskoslezského kraje ......................... 4

Obyvatelstvo ............................................................................................................................. 4 Nezaměstnanost ........................................................................................................................ 6

Shrnutí 1. části ..................................................................................................................... 7

2. část - Institucionální zajištění prevence kriminality ........................................................ 8 Republiková/resortní úroveň ...................................................................................................... 8

Krajská úroveň .......................................................................................................................... 8

Lokální úroveň .......................................................................................................................... 9

Shrnutí 2. části ................................................................................................................... 11

3. část - Analýza kriminality Moravskoslezského kraje ...................................................... 12

Hlavní kriminogenní faktory v Moravskoslezském kraji ................................................................13

Vývoj kriminality v Moravskoslezském kraji ve srovnání s ČR .......................................................13 Pachatelé trestné činnosti .........................................................................................................14

Oběti trestné činnosti ...............................................................................................................14 Přestupky ................................................................................................................................15

Hlavní druhy kriminality v Moravskoslezském kraji ......................................................................15

Úroveň okresů (územní odbory PČR) .........................................................................................16

Shrnutí 3. části ................................................................................................................... 18

4. část – Vybrané výstupy z výzkumu pocitu bezpečí občanů Moravskoslezského kraje .. 19

Přílohy ................................................................................................................................ 21 Příloha č. 1 – Územní odbory Krajského ředitelství police Moravskoslezského kraje .......................22

Příloha č. 2 – Přehled služeben obecní (městské) policie .............................................................24

Příloha č. 3 – Dotazník Výzkumu pocitu bezpečí občanů Moravskoslezského kraje ........................26


Úvod Bezpečnostní analýza Moravskoslezského kraje (dále také „MS kraj“) je jedním ze základních

analytických podkladů pro vymezení cílů a aktivit Koncepce prevence kriminality Moravskoslezského kraje. První Bezpečnostní analýza Moravskoslezského kraje (dále jen „Bezpečnostní analýza“) byla

vytvořena v roce 2008, kdy plnila podpůrnou funkci pro Koncepci prevence kriminality

Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2011. Následně byly vybrané údaje Bezpečnostní analýzy každoročně aktualizovány pro potřeby vyhodnocení Krajského programu prevence kriminality

(v současnosti označován jako Program prevence kriminality na místní úrovni), jehož vyhlašovatelem je Ministerstvo vnitra. Z důvodu podání žádosti o dotaci na realizaci projektu MS kraje do Programu

prevence kriminality, byly další rozsáhlejší aktualizace Bezpečnostní analýzy MS kraje zpracovány

v letech 2012, 2014, 2015 a 2016. Všechny dosud zpracované Bezpečnostní analýzy jsou zveřejněny na krajských webových stránkách.

Také v roce 2017 má Moravskoslezský kraj zájem podat žádost o dotaci do Programu prevence

kriminality na místní úrovni a proto byla zpracována následující Bezpečnostní analýza (dále jen

„Bezpečnostní analýza – 2017“), která byla vytvořena na základě Metodiky pro tvorbu strategických dokumentů prevence kriminality a víceletých bezpečnostních analýz, kterou vydal Odbor bezpečnostní

politiky a prevence kriminality Ministerstva vnitra České republiky (dále také „ČR“). Dle stanovených požadavků obsahuje Bezpečnostní analýza - 2017 převážně statistická data k trestné činnosti

v Moravskoslezském kraji ve srovnání let 2015 a 2016. Z důvodu komplexního pohledu na bezpečnostní situaci v kraji, jsou v ní doplněna také data k obyvatelstvu, nezaměstnanosti a dalším

vybraným jevům. Jedna z kapitol obsahuje také vybrané výstupy z Výzkumu pocitu bezpečí občanů

Moravskoslezského kraje, který byl zpracován v roce 2016 jako podklad pro nastavení cílů Koncepce prevence kriminality MS kraje na období 2017 – 2021.

Při zpracování Bezpečnostní analýzy - 2017 byly využity následující informační zdroje:

- Zpráva o situaci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku na území ČR v roce 2016

ve srovnání s rokem 2015 – podklady za Moravskoslezský kraj, - Bezpečnostní analýza Moravskoslezského kraje (aktualizace 2016)

- Závěrečná zpráva z výzkumu pocitu bezpečí občanů MS kraje

Dále byly využity tyto internetové zdroje: www.policie.cz, www.czso.cz, www.mpsv.cz, www.policie-

cr.cz, www.msk.cz

http://www.policie.cz/

http://www.czso.cz/

http://www.mpsv.cz/

http://www.policie-cr.cz/

http://www.policie-cr.cz/

http://www.msk.cz/


1. část - Vybrané sociodemografické ukazatele Moravskoslezského kraje

Moravskoslezský kraj leží na severovýchodě České republiky, sousedí s Olomouckým a Zlínským

krajem. Na severu a východě hraničí s polskými vojvodstvími – Slezským a Opolským a na jihovýchodě se slovenským Žilinským samosprávným krajem. Na území kraje působí v současné době

4 euroregiony – Beskydy, Praděd, Silesia a Těšínské Slezsko.

Obyvatelstvo

Moravskoslezský kraj je s počtem 1 210 849 obyvatel třetím nejlidnatějším krajem České republiky.

Územně Moravskoslezský kraj vymezuje 6 okresů: Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město (viz mapa č. 1) a je rozdělen na 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností,

do kterých spadá celkem 300 obcí, z toho je 42 měst. Svou rozlohou 5 427 km2 zaujímá 6,9 % území

celé České republiky a řadí se tak na 6. místo mezi všemi kraji. V obcích do 499 obyvatel bydlí jen necelé 2 % obyvatel, v obcích od 500 do 4 999 obyvatel takřka 25 % obyvatel, v obcích

od 5 000 do 19 999 obyvatel žije 14 % občanů kraje. Většina obyvatel kraje (téměř 60 %), což je v rámci ČR výjimečné, žije ve městech nad 20 tisíc obyvatel. Nejlidnatějším městem

v Moravskoslezském kraji je Ostrava, dalšími velkými městy s počtem obyvatel nad 50 tisíc jsou Havířov, Opava, Frýdek-Místek a Karviná.

Mapa č. 1: Mapa Moravskoslezského kraje s přehledem okresů

Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz

Počet obyvatel Moravskoslezského kraje se během roku 2016 opět snížil. Na tomto úbytku se výraznější měrou podílela hlavně migrace obyvatelstva, protože další dva z ukazatelů majících vliv na pohyb

obyvatelstva, konkrétně počty živě narozených a vystěhovalých, se proti stejnému období loňského roku

prakticky nezměnily. Tuto situaci dokládají také čísla uvedená v tabulce č. 1.

Tabulka č. 1: Vývoj počtu obyvatel Moravskoslezského kraje za roky 2012 - 2016

ROK 2012

(K 31. 12.) 2013

(K 31. 12.) 2014

(K 31. 12.) 2015

(K 31. 12.) 2016

(K 30. 9.)

POČET

OBYVATEL

CELKEM 1 226 602 1 221 832 1 218 732 1 214 113

1 210 849


http://www.czso.cz/

http://www.czso.cz/


Tabulka č. 2: Přehled rozlohy jednotlivých okresů Moravskoslezského kraje

OKRES BRUNTÁL

FRÝDEK-MÍSTEK

KARVINÁ OPAVA OSTRAVA -

MĚSTO NOVÝ JIČÍN

ROZLOHA

(V KM2)

1 536 1 208 356 1 113 332 882


Tabulka č. 3: Přehled obcí s pověřeným obecním úřadem v Moravskoslezském kraji dle počtu obyvatel a rozlohy

OBEC POČET OBYVATEL

(K 1. 1. 2017)

ROZLOHA

(V KM2) TYP OBCE

BÍLOVEC 7 393 49 III

BOHUMÍN 21 633 31 III

BRUNTÁL 16 788 30 III

ČESKÝ TĚŠÍN 24 256 33 III

FRENŠTÁT POD

RADHOŠTĚM 10 823 11 III

FRÝDEK-MÍSTEK 56 409 51 III/stat. město

FRÝDLANT NAD

OSTRAVICÍ 9 889 22 III

FULNEK 5 753 68 II

HAVÍŘOV 74 553 32 III/stat. město

HLUČÍN 14 085 21 III

HORNÍ BENEŠOV 2 295 20 II

JABLUNKOV 5 569 10 III

KARVINÁ 54 642 57 III/stat. město

KOPŘIVNICE 22 253 27 III

KRAVAŘE 6 746 19 III

KRNOV 23 975 44 III

MĚSTO ALBRECHTICE 3 510 65 II

NOVÝ JIČÍN 23 775 44 III

ODRY 7 272 74 III

OPAVA 57 475 90 III/stat. město

ORLOVÁ 29 998 24 III

OSOBLAHA 1 108 18 II

OSTRAVA 290 371 214 III/stat. město

PŘÍBOR 8 465 22 II

RÝMAŘOV 8 455 60 III

STUDÉNKA 9 717 30 II

TŘINEC 35 515 85 III

VÍTKOV 5 848 55 III

VRATIMOV 7 263 14 II

VRBNO POD PRADĚDEM 5 305 68 II III – obec s rozšířenou působností, II – obec s pověřeným obecním úřadem, stat. město – statutární město

Zdroj: www.mvcr.cz

http://www.czso.cz/

http://www.mvcr.cz/


Nezaměstnanost

Výrazným jevem, který může mít vliv na nárůst kriminality je úroveň nezaměstnanosti a dalších jevů, které s ní souvisí (nelegální práce, pobírání dávek v nezaměstnanosti aj.).

Tabulka č. 4: Podíl nezaměstnaných v jednotlivých krajích České republiky k 30. 9. 2016

KRAJ POČET OBYVATEL

PODÍL NEZAMĚSTNANÝCH

PRAHA 1 276 741 3,4 %

STŘEDOČESKÝ 1 335 988 4,12 %

JIHOČESKÝ 638 648 3,76 %

PLZEŇSKÝ 578 194 3,29 %

KARLOVARSKÝ 296 976 5,15 %

ÚSTECKÝ 821 732 7,62 %

LIBERECKÝ 440 308 4,98 %

KRÁLOVEHRADECKÝ 550 936 3,53 %

PARDUBICKÝ 516 803 3,61 %

VYSOČINA 509 120 4,54 %

JIHOMORAVSKÝ 1 177 904 5,71 %

OLOMOUCKÝ 634 208 5,45 %

MORAVSKOSLEZSKÝ 1 210 849 7,14 %

ZLÍNSKÝ 584 020 4,53 %

Zdroj: www.czso.cz

Podíl nezaměstnaných vyjadřuje v procentech podíl, kde v čitateli je počet dosažitelných, neumístěných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let (občanů ČR i občanů EU/EHP), kteří mohu

ihned nastoupit do zaměstnání) a jmenovatel tvoří počet obyvatel ve věku 15-64 let (tj. počet všech obyvatel či cizích státních příslušníků, kteří mají v daném území trvalé bydliště nebo dlouhodobý resp.

přechodný pobyt). Nejnižší podíl nezaměstnaných vykazovalo v září r. 2016 hlavní město Praha, naopak nejvyšší podíl by v krajích Ústeckem a Moravskoslezském.

Tabulka č. 5: Statistika nezaměstnaných v okresech MS kraje (platné k 31. 12. 2016)

OKRESY PODÍL NEZAMĚSTNANÝCH OSOB

BRUNTÁL 9,5 %

FRÝDEK-MÍSTEK 4,6 %

KARVINÁ 10,3 %

NOVÝ JIČÍN 4,4 %

OPAVA 5,6 %

OSTRAVA-MĚSTO 8,9 %

Zdroj: www.mpsv.cz

K 31. 12. 2016 evidoval Úřad práce ČR (dále jen „ÚP ČR“) v MS kraji celkem 453 118 uchazečů o zaměstnání. Z celkového počtu lidí bez práce bylo 436 547 dosažitelných uchazečů (jsou schopni

okamžitě nastoupit do vhodného zaměstnání). Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob byl v MS kraji na konci roku 2016 evidován v okrese Karviná,

naopak nejnižší hodnoty vykazovaly okresy Nový Jičín a Frýdek-Místek.

Další jevy, které mohou mít vliv na míru kriminality v Moravskoslezském kraji: výskyt sociálně vyloučených lokalit, počty ubytoven,

zneužívání návykových látek,

počty vykázaných pachatelů domácího násilí, počty vyplacených sociálních dávek a další.

http://www.czso.cz/

http://www.mpsv.cz/


Shrnutí 1. části

Moravskoslezský kraj se počtem obyvatel řadí na 3. místo mezi ostatními kraji České republiky. Na rozdíl od jiných krajů, bylo zde i v roce 2016 patrné postupné snižování obyvatel, které je

nejmarkantnější v rámci celé republiky. Na úbytek obyvatel má vliv zejména migrace, kdy se lidé stěhují za prací do jiných regionů resp. krajů.

Míra registrované nezaměstnanosti v kraji dosáhla v září roku 2016 hodnoty 7,14 %, což řadí MS kraj na druhé místo hned za kraj Ústecký. Mezi okresy nejvíce ohrožené nezaměstnaností v kraji patří

Karviná.


2. část - Institucionální zajištění prevence kriminality Graf č.1: Systém prevence kriminality v ČR

Zdroj: Strategie prevence kriminality v ČR na období 2016 až 2020

Republiková/resortní úroveň Zajištění prevence kriminality na republikové úrovni je v gesci Ministerstva vnitra, kde je tato agenda

organizačně zařazena pod Odbor bezpečnostní politiky a prevence kriminality. Jako orgán podílející

se na vytváření koncepce preventivní politiky státu na meziresortní úrovni funguje Republikový výbor pro prevenci kriminality (dále jen „RVPPK“), který byl zřízen při Ministerstvu (dále jen „Min.“) vnitra

v roce 1993. V RVPPK jsou zastoupeny následující resorty a subjekty: Min. vnitra, Min. financí, Min. spravedlnosti, Min. práce a sociálních věcí, Min. školství, mládeže a sportu, Min. obrany,

Min. pro místní rozvoj, Min. zdravotnictví. A dále také Probační a mediační služba, Institut

pro kriminologii a sociální prevenci, Policejní prezídium, Nejvyšší státní zastupitelství, Soudcovská unie, Generální ředitelství vězeňské služby, Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky a Rada vlády

pro záležitosti romské menšiny.

Krajská úroveň Moravskoslezský kraj se problematice prevence kriminality (dále jen „PK“) věnuje v rámci své

samostatné působností již od roku 2008, kdy přistoupil do tzv. krajské úrovně systému prevence

kriminality a vytvořil svoji první Koncepci prevence kriminality. V rámci struktury Krajského úřadu MS kraje se na zajištění této oblasti podílejí:

pracovní skupina prevence kriminality (členy jsou náměstek hejtmana kraje pro sociální

oblast, vedoucí odboru sociálních věcí, vedoucí odboru kancelář hejtmana, krajský manažer prevence kriminality, krajský metodik sociální prevence, krajský koordinátor protidrogové

prevence, krajský koordinátor pro národnostní menšiny a romské záležitosti, krajský školský

koordinátor prevence a dále zástupci státní policie, Probační a mediační služby a dětského diagnostického ústavu)

odbor sociálních věcí (jsou zde organizačně zařazeny pozice manažera prevence kriminality, metodika sociální prevence, koordinátora protidrogové prevence a koordinátora

pro národnostní menšiny a romské záležitosti) odbor školství, mládeže a sportu (je zde organizačně zařazena pozice krajského školského

koordinátora prevence)

odbor kancelář hejtmana kraje (je zde organizačně zařazeno oddělení pro krizové řízení)

Moravskoslezský kraj také vyčleňuje v rámci své preventivní politiky každoročně peněžní prostředky

ze svého rozpočtu na dotační program - Podpora neinvestičních aktivit z oblasti prevence


kriminality, který je vyhlašován již od roku 2010. Za 7 let bylo podpořeno celkem 102 projektů krajskou dotací ve výši 4.951.700 Kč.

Lokální úroveň

Rovněž na úrovní obecních samospráv spadá agenda prevence kriminality do samostatné působnosti

obce. Také v řadě měst a obcí fungují pracovní skupiny nebo komise, zabývající se otázkami prevence

kriminality na daném území. Města a obce také delegují pracovníka, který je v rámci organizační struktury pověřen plněním úkolů manažera prevence kriminality.

Tabulka č. 6: Přehled zajištění pozice manažera prevence kriminality a pracovní skupiny PK v rámci

obecních úřadů obcí s pověřeným obecním úřadem (platné k 31. 12. 2016)

OBEC S POVĚŘENÝM OBECNÍM ÚŘADEM

FUNGUJE PRACOVNÍK ZAJIŠŤUJÍCÍ AGENDU

MANAŽERA PREVENCE KRIMINALITY (PK) A JAKÉ

JE JEHO ORGANIZAČNÍ

ZAŘAZENÍ?

JE ZŘÍZENA PRACOVNÍ SKUPINA/KOMISE PK, OD

KTERÉHO ROKU?

BÍLOVEC ano (MP) ano, 2002

BOHUMÍN ano (MP) ano, 1997

BRUNTÁL ano (MÚ, odbor sociálních věcí) ano, 2008

ČESKÝ TĚŠÍN ano (MP) ano, 1997

FRENŠTÁT POD

RADHOŠTĚM

ano (MP) ano, 2008

FRÝDEK - MÍSTEK ano (Magistrát, odbor bezpečnostních rizik a prevence

kriminality)

ano, 2008

FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ ano (MÚ, odbor školství a kultury)

ano, 2014

FULNEK ano (MÚ, odbor vnitřních věcí) ano, 2011

HAVÍŘOV ano (Magistrát, odbor sociálních věcí)

ano, 2008

HLUČÍN ano (MP) ano, 2011

HORNÍ BENEŠOV ne ano, 2012

JABLUNKOV ano (MP) ano, 2016

KARVINÁ ano (MP) ano, 1997

KOPŘIVNICE ano (MÚ, odbor sociálních věcí

a zdravotnictví)

ano, 1997

KRAVAŘE ano (MP) ano, 2013

KRNOV ano (MÚ, odbor školství, kultury

a sportu)

ano, 2014

MĚSTO ALBRECHTICE ne ne NOVÝ JIČÍN ano (MP) ano, 2008

ODRY ne ano, 2009

OPAVA ano (Magistrát, odbor školství) ano, 2008

ORLOVÁ ano (MP) ano, 2014

OSOBLAHA ano (MÚ, nezjištěno) ano, 2013

OSTRAVA ano (Magistrát, odbor soc. věcí

a zdravotnictví)

ano, 2007

PŘÍBOR ano (MP) ano, 2012

RÝMAŘOV ano (MÚ, odbor sociální) ano, 2008

STUDÉNKA ne ne

TŘINEC ano (MÚ, odbor sociální) ano, 2007

VÍTKOV ano (MP) ano, 2008


VRATIMOV ne ne VRBNO POD PRADĚDEM ano (MP) ano, 2015 Zdroj: Interní databáze KÚ MS kraje Vysvětlivky: MP = městská policie

MÚ = městský úřad obce s pověřeným obecním úřadem Magistrát = Magistrát statutárního města

Mezi další subjekty a instituce, které se v rámci Moravskoslezského kraje podílejí na prevenci kriminality lze zařadit také např.:

poskytovatele služeb sociální prevence (zejména nestátní neziskové a církevní organizace aj.), Probační a mediační službu,

další pracovníky na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností nebo pověřeným obecním úřadem (sociální kurátoři, kurátoři pro mládež, protidrogoví koordinátoři, romští poradci

apod.),

obecní policii, státní policii a další.


Shrnutí 2. části Na území Moravskoslezského kraje se prevenci kriminality věnují jak územní samosprávy, tak

i neziskové organizace a další instituce. Také Moravskoslezský kraj se aktivně zabývá problematikou prevence kriminality a podporou aktivit, které na ni mohou mít vliv. Za tímto účelem

má vytvořeny podmínky v podobě spolupráce mezi odbory a jejich specialisty (krajský manažer

prevence kriminality, krajský školský koordinátor prevence, krajský protidrogový koordinátor, krajský metodik sociální prevence, krajský koordinátor pro národnostní menšiny a romské záležitosti a další),

kteří se problematice prevence kriminality věnují a kteří se setkávají v rámci širší platformy tvořené krajskou pracovní skupinou prevence kriminality.

Také obce v Moravskoslezském kraji, zpravidla s rozšířenou působností nebo pověřeným obecním úřadem, mající zájem o dotaci z Programu prevence kriminality Ministerstva vnitra, mají vytvořeny

podmínky pro realizaci projektů prevence kriminality na lokální úrovni. Tyto činnosti zajišťují osoby organizačně zařazené jako vedoucí pracovníci nebo velitelé městských policií, případně místní

manažeři prevence kriminality. V posledních letech projevují zájem o realizaci aktivit z oblasti prevence kriminality také malé obce s obecním úřadem, kde potřebnou součinnost garantuje vedení obce

(starosta, místostarosta).

Institucionální rámec prevence kriminality v kraji doplňují i další neziskové či soukromé organizace,

které se věnují např. ohroženým dětem a mládeži nebo poskytují programy pro mladistvé a mladé pachatele trestné činnosti, či poradenské služby a programy pro oběti či jinak ohrožené nebo

specifické cílové skupiny.


3. část - Analýza kriminality Moravskoslezského kraje Statistika trestné činnosti je evidována pomocí informačního systému, který umožňuje sledování

vývoje trestné činnosti a také rozbor nápadu trestné činnosti u jednotlivých územních odborů až na úroveň jednotlivých obvodních oddělení police (dále jen „OOP“). Na základě sledovaných údajů

přicházejících z jednotlivých OOP se získává přehled o celkové situaci v rámci trestné činnosti

na daném území. Rozborem trestných činů (dále jen „TČ“) je možné získat pro každé OOP hlavní trendy vývoje, přehled o celkovém nápadu trestné činnosti i jednotlivých skutcích, pachatelích

a obětech.

Tabulka č. 7: Srovnání vývoje kriminality v krajích ČR v letech 2015 – 2016 – celková TČ

KRAJ CELKOVÁ EVIDOVANÁ TČ

ZA R. 2015

CELKOVÁ EVIDOVANÁ TČ

ZA R. 2016

ZMĚNA V LETECH 2016 – 2015

PRAHA 64 095 56 432 - 7 663

STŘEDOČESKÝ 25 442 22 124 - 3 318

JIHOČESKÝ 12 595 10 816 - 1 779

PLZEŇSKÝ 10 512 9 679 - 883

KARLOVARSKÝ 5 737 4 983 - 754

ÚSTECKÝ 21 061 18 377 - 2 684

LIBERECKÝ 11 154 9 186 - 1 968

KRÁLOVEHRADECKÝ 8 575 7 286 - 1 289

PARDUBICKÝ 6 812 5 933 - 879

VYSOČINA 6 880 5 986 - 894

JIHOMORAVSKÝ 23 828 21 599 - 2 229

OLOMOUCKÝ 12 609 11 600 - 1 009

MORAVSKOSLEZSKÝ 30 364 26 528 - 3 836

ZLÍNSKÝ 7 964 7 398 - 566

Zdroj: Krajské ředitelství policie MS kraje

Z hlediska srovnání meziročního vývoje trestné činnosti v jednotlivých krajích ČR v rámci let 2015

a 2016 je možné konstatovat, že v roce 2016 došlo ve všech krajích k výraznému úbytku evidované

trestné činnosti, nejvíce v Hl. městě Praze (- 7 633).

Z hlediska celkové evidované trestné činnosti se MS kraj s počtem 26 528 trestných činů spáchaných v roce 2016, zařadil na 2. místo mezi ostatními kraji, kdy na prvním místě bylo Hl. město Praha (56

432 TČ) a třetí nejvyšší hodnoty vykazoval Středočeský kraj (22 124 TČ). Na opačném konci pořadí se umístil Karlovarský kraj, kde byla v daném roce zaznamenaná trestná činnost naopak nejnižší

(4 983 TČ).

Na území celé České republiky bylo za uplynulý rok zjištěno celkem 218 432 trestných činů. Jedná

se o více než 29 000 trestných činů méně než za rok 2015. Celkem bylo z toho objasněno 101 773 skutků, objasněnost tedy činila 46,20 %.


Hlavní kriminogenní faktory v Moravskoslezském kraji

Hlavní kriminogenní faktory jsou dlouhodobé a neměnné:

- příhraniční poloha (fluktuace kriminálně rizikových osob ze sousedních teritorií i států),

- vysoká míra nezaměstnanosti,

- sociálně vyloučené lokality,

- vysoký počet burz, zastaváren a bazarů (nekontrolovatelný pohyb zboží),

- vysoký podíl obyvatelstva s nízkým právním vědomím a nižší úrovní vzdělanosti,

- průmyslové a obchodní zóny,

- velký počet kulturních, společenských a sportovních akcí (velký počet návštěvníků, kteří

se sjíždějí z celé republiky i ze zahraničí),

- vysoký podíl recidivistů na objasněné trestné činnosti,

- zvyšující se počet trestných činů páchaných prostřednictvím internetu,

- zvyšující se množství přestupků v dopravě spojených s řízením pod vlivem alkoholu a drog.

Vývoj kriminality v Moravskoslezském kraji ve srovnání s ČR

Tabulka č. 8: Skladba kriminality v Moravskoslezském kraji – porovnání s ČR za rok 2016

ČR – POČET ČR – V % MS KRAJ –

POČET

MS KRAJ– V % ODCHYLKA

(V %) MS KRAJ – ČR

CELKOVÁ TČ 218 432 100 26 528 12,26 XXX

Z TOHO:

MAJETKOVÁ 118 218 54,1 14 483 54,6 + 0,5

NÁSILNÁ+

MRAVNOSTNÍ 16 494 7,6 2 560 9,7 + 2,1

OSTATNÍ

KRIMINALITA 25 613 11,7 2 922 11 -0,7

ZBÝVAJÍCÍ

KRIMINALITA 29 246 13,4 3 809 14,4 +1

HOSPODÁŘSKÁ 28 396 13 2 754 10,3 -2,7

VOJENSKÁ 10 0,2 0 0 -0,2

Zdroj: www.policie.cz

Při srovnání výskytu jednotlivých trestných skutků u základních druhů kriminality v rámci celé České

republiky a v rámci Moravskoslezského kraje byly v roce 2016 vykazovány v kraji vyšší hodnoty

u majetkové, násilné a mravnostní kriminality a také zbývající kriminality (zde spadají např. dopravní a železniční nehody spáchané z nedbalosti, poškozování věřitele, týraní zvířat nebo zanedbání povinné

výživy).

http://www.policie.cz/


Tabulka č. 9: Přehled o zjištěné trestné činnosti v MS kraji za rok 2016

POČET EVIDOVANÝCH TRESTNÝCH ČINŮ CELKEM 26 528

Z TOHO:

OBJASNĚNO TRESTNÝCH ČINŮ (V PROCENTECH) 13 396 (50,5 %)

ŠKODY ZJIŠTĚNÉ V KČ 1 679 055 000


Z uvedené tabulky vyplývá, že objasněnost spáchaných trestných činů se v Moravskoslezském kraji

v roce 2016 pohybovala okolo 50 %, což je o 3 procenta více než v roce 2015. Zjištěné škody evidované trestné činnosti byly vyčísleny na cca 1,68 mld. Kč, což je o 97 mil. Kč více než

v předchozím roce.

Pachatelé trestné činnosti

V roce 2016 bylo v MS kraji stíhaných za protiprávní jednání celkem 14 678 osob, což je o 1 065

osob více než v roce 2015.

Z celkového počtu stíhaných bylo 2 237 žen, které tak tvoří 15,2 % ze všech osob, které páchaly

v roce 2016 trestnou činnost na území kraje.

Recidivistů bylo stíháno 8 477, což představuje 57,8 % ze všech stíhaných osob, přičemž spáchali

69,8 % z objasněných trestných činů. I když jejich podíl na spáchané trestné činnosti loni klesl o 4,8

%, stále představuje tato kategorie pachatelů v rámci MS kraje dlouhodobě mimořádně závažný

problém. Jejich podíl na spáchané trestné činnosti je v našem kraji stabilně o cca 10% vyšší než je

průměr v ČR.

Tabulka č. 10: Přehled počtu spáchaných skutků dle věku pachatelů za roky 2015 a 2016

ROK VĚK 0-14 LET 15 -17 LET 18 A VÍCE LET

2015 206 416 29 742

2016 222 412 25 894


V roce 2016 bylo objasněno 603 skutků, které byly spáchány dětmi a mladistvými ve věku 1-17 let.

Jejich podíl na objasněné trestné činnosti v posledních letech stabilně osciluje okolo 5ti procent.

Nejčastější trestné činy páchané nezletilými pachatel byly v r. 2016: loupeže, sprejerství, úmyslné

ublížení na zdraví, krádeže jiné na osobách a toxikomanie.

V roce 2016 bylo cizinci spácháno 621 skutků, což představuje 4,6 % ze všech spáchaných činů.

Nejvíce pachatelů z řad cizinců bylo ze Slovenska, Polska, Vietnamu a Ukrajiny. Nejčastějšími

trestnými činy spáchanými cizinci na území našeho kraje byly: opilství, nedbalostní dopravní nehody, maření výkonu úředního rozhodnutí, zanedbání povinné výživy a úmyslné ublížení na zdraví.

Oběti trestné činnosti

V roce 2016 se stalo obětmi kriminality celkem 4 527 osob, což je o 497 méně než v předchozím roce.

Z toho bylo 2 473 mužů a 2 054 žen.

Tabulka č. 11: Počty obětí kriminality v MS kraji v roce 2016

OBĚŤ

VĚK

0 - 15 15 - 17 18-65 NAD 65

2016 331 264 3 455

477 Zdroj: Krajské ředitelství policie MS kraje


Oběti se nejčastěji staly terčem krádeží prostých – 1 952 krát, násilné trestné činnosti – v 1 865 případech a mravnostní kriminality – 137 krát.

Přestupky V roce 2016 bylo v Moravskoslezském kraji evidováno spáchání celkem 80 333 přestupků, což je o 10 396 přestupků více než vloni. Celkový počet osob, které se dopustily přestupku, byl 78 727

z toho bylo 2 318 cizinců. Přehled počtu spáchaných přestupků ve srovnání let 2015 a 2016 uvádí

tabulka č. 12.

Tabulka č. 12: Data o vybraných druzích přestupků spáchaných na území MS kraje ve srovnání let 2015 a 2016

DRUH/ ROK

2015 2016

PROTI VEŘEJNÉMU POŘÁDKU 1265 1 309

PROTI OBČANSKÉMU SOUŽITÍ 3417 3 320

PROTI MAJETKU 4829 4 082

NA ÚSEKU OCHRANY PŘED ALKOHOLISMEM A JINÝMI

TOXIKOMANIEMI 111 82

PŘESTUPKY PROTI OBECNĚ ZÁVAZNÝM VYHLÁŠKÁM

V OBLASTI BEZPEČNOSTI A VEŘEJNÉHO POŘÁDKU

1745 2 896

Zdroj: Interní databáze KÚ MS kraje

V souvislosti s problematikou domácího násilí bylo v roce 2016 vyřizováno 2 320 přestupků a celkem bylo zahájeno 256 řízení.

Hlavní druhy kriminality v Moravskoslezském kraji

Majetková kriminalita

Majetková kriminalita se v MS kraji podílí 54,6% na celkové kriminalitě, což se rovná

celorepublikovému průměru (54,1%). V roce 2016 byl meziročně zaznamenán pokračující výrazný pokles majetkových trestných činů o 18 %, kterých bylo v roce 2016 zjištěno celkem 14 483.

Objasněnost tohoto druhu kriminality vzrostla na 30,8 %.

Krádeže vloupáním: 3 283 skutků

Krádeže prosté: 8 684

Hospodářská kriminalita

Hospodářská kriminalita má v MS kraji 10,4%-ní podíl na celkové kriminalitě, celorepublikový průměr

je 13 %. V roce 2016 bylo v kraji zjištěno 2 754 hospodářských skutků, z nichž 1 518 bylo objasněno.

Objasněnost u tohoto druhu kriminality činila v roce 2016 celkem 55,2 %. Škody u hospodářské trestné činnosti dosáhly 1,02 miliardy korun, což je 60,8 % z celkových škod způsobených trestnou

činností v kraji.

Informační kriminalita

Informační (dále jen „IT“) kriminalita je neustále rostoucí oblast kriminality. Co se týká trestných činů

spáchaných internetem a ostatními počítačovými sítěmi, vykazuje statistika na území MS kraje 510 těchto trestných činů, což je 10,2% z celkového počtu této kriminality v ČR, MS kraj je třetím

nejzatíženějším. V rámci Krajského policejního ředitelství MS kraje bylo ustanoveno samostatné oddělení informační kriminality věnující se právě IT kriminalitě.

Korupce

Korupce zahrnuje trestnou činnost definovanou v trestním zákoníku č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v §§ 331-333 (např. přijetí úplatku, podplácení a nepřímé úplatkářství, machinace

při zadávání veřejných zakázek). Na území kraje došlo v loňském roce celkově k 10 trestným činům korupce, což je o 8 případů méně než v roce předchozím. Objasněno z toho bylo 8 případů. Tato

trestná činnost je velmi sofistikovaná.

http://essk.pcr.cz/essk/15/12/ostatni/A%20B.xls




Násilná kriminalita

Násilná kriminalita je fenoménem Moravskoslezského kraje. Již několik let je zde výrazně nejvyšší

počet těchto trestných činů v rámci celé republiky. Podíl našeho kraje na násilné trestné činnosti v ČR

je 16,2 %. Násilná kriminalita má v našem kraji 8,7%-ní podíl na celkovém nápadu, což je více, než je celorepublikový průměr (6,5%), a to i přesto, že v roce 2016 došlo k dalšímu poklesu počtu násilných

trestných činů, kdy jich bylo zaevidováno celkem 2 309, z nichž 1 713 bylo objasněno. Objasněnost stoupla na 74,2%.

Vraždy: 17, objasněno 100,0 %

Loupeže: 293, objasněno 77,1 %

V našem kraji je významným fenoménem domácí násilí. Počet incidentů se znaky domácího násilí

v roce 2016 byl 979, počet vykázaných osob 116. Počet ohrožených osob bylo 306, z toho dětí do 15 let bylo celkem 84.

Mravnostní kriminalita

Mravnostní kriminalita má v MS kraji 1,0%-ní podíl na celkové kriminalitě, což odpovídá celorepublikovému průměru. V roce 2016 bylo zjištěno 251 těchto skutků, z nichž 159 bylo objasněno.

Objasněnost tohoto druhu kriminality tedy činila v roce 2016 - 63,4 %.

Nealkoholová toxikomanie

V průběhu roku 2016 nedošlo v rámci problematiky nealkoholové toxikomanie na území MS kraje

k výraznějším změnám. Stále jsou nejčastěji zneužívané konopné výrobky a pervitin (metamfetamin), u dalších sledovaných drog můžeme konstatovat, že zřídka se objevuje extáze (především v klubech

pro mladé), zatímco heroin a kokain se objevuje ve stále menší míře. Mírný nárůst je patrný u trestné činnosti související s prodejem léčiv sloužících např. k hubnutí či při poruše spánku (jedná se o léčiva

typu Adipex aj.). Hlavními vstupními surovinami při výrobě metamfetaminu jsou stále zahraniční farmaceutické přípravky obsahující pseudoefedrin, které si pachatelé obstarávají nákupem v Polsku

či dovozem z Turecka. U pěstíren marihuany převládají spíše pěstírny s menším počtem rostlin.

Nepatrně klesl počet odhalených a zajištěných varen pervitinu, kterých se v loňské roce podařilo odhalit na území kraje 37, naopak stoupl počet odhalených pěstíren konopí - 51. V roce 2016 bylo

na úseku drogové kriminality celkem 473 zjištěných skutků, což je o 11 zjištěných skutků méně než v roce 2015, objasněno bylo 392 skutků, tedy 82,88 %.

Extremismus

Ve sledovaném období roku 2016 bylo v působnosti MS kraje zaznamenáno celkem 12 shromáždění majících extremistický charakter (9 pořádaných pravicí, 3 levicí), což je pokles oproti roku 2015, kdy

proběhlo celkem 19 shromáždění. V roce 2016 bylo zaznamenáno 12 trestných činů s extremistickým pozadím a 8 přestupků.

Bezpečnost silničního provozu

V roce 2016 se na území MS kraje stalo 9 072 dopravních nehod, což je o 173 více než v roce 2015. Usmrceno při nich bylo 45 osob, 227 bylo těžce zraněno a 2161 osob bylo zraněno lehce. Uvedená čísla lze přepočítat i tak, že přibližně každých 58 minut se stala dopravní nehoda, co každou 195. hodinu došlo k usmrcení, každou 37. hodinu k těžkému zranění a za každou 4. hodinu k lehkému zranění účastníka dopravní nehody. Odhad způsobené hmotné škody je ve výši 434,2mil. Kč.

Úroveň okresů (územní odbory PČR)

Tabulka č. 13: Územní rozložení kriminality v MS kraji podle okresů (údaje za rok 2016)

OKRES

S NEJVYŠŠÍM POČTEM TRESTNÝCH ČINŮ Ostrava - město

S NEJNIŽŠÍM POČTEM TRESTNÝCH ČINŮ Bruntál

S NEJVYŠŠÍM POČTEM TRESTNÝCH ČINŮ NA 10 000 OBYVATEL Ostrava - město

S NEJNIŽŠÍM POČTEM TRESTNÝCH ČINŮ NA 10 000 OBYVATEL Opava Zdroj: Krajské ředitelství policie MS kraje


V Moravskoslezském kraji bylo v roce 2016 spácháno celkem 26 528 trestných činů. Z tohoto množství nejvíce trestných činů, a to 11 187 bylo v uvedeném roce zaznamenáno v okrese Ostrava-město.

Naopak nejméně kriminality bylo zjištěno v okrese Bruntál, a to pouze 1 674 trestných činů.

Tabulka č. 14: Kriminalita v okresech Moravskoslezského kraje v letech 2015 a 2016

OKRES POČET

REGISTROVANÝCH

TRESTNÝCH ČINŮ -

2015

POČET

REGISTROVANÝCH

TRESTNÝCH ČINŮ -

2016

ROZDÍL 2015 A

2016

BRUNTÁL 1 858 1 674 - 174

FRÝDEK-MÍSTEK 3 812 3 437 - 375

KARVINÁ 6 331 5 295 - 1 036

NOVÝ JIČÍN 2 657 2 325 - 332

OPAVA 2 957 2 402 - 555

OSTRAVA - MĚSTO 12 479 11 187 - 1 292 Zdroj: Krajské ředitelství policie MS kraje

Za loňský rok byl zaznamenán celkový úbytek spáchaných trestných činů jak v celém kraji

tak i jednotlivých okresech. Nejvyšší úbytek počtu registrovaných trestných činů v roce 2016 byl

zaznamenán v okresech Ostrava-město a Karviná.

Vybrané nové preventivní aktivity Krajského ředitelství policie MS kraje realizované v roce 2016:

Černá kronika aneb ze soudních síní (kniha příběhů s kriminální zápletkou),

Policejní antistresové omalovánky.

Mezi hlavní preventivní aktivity, na kterých se v rámci Krajského policejního ředitelství MS kraje podíleli zejména zaměstnanci oddělní a skupin tisku a prevence, patřily např. den policie, preventivně

informační kampaně, přednášky, besedy, tiskové zprávy aj.


Shrnutí 3. části

Kriminalita je úzce spojena se změnami ve vývoji společnosti, se změnami sociálních

a ekonomických podmínek. I když je úroveň kriminality v Moravskoslezském kraji stále vysoká,

v dlouhodobějším pohledu je však patrný klesající trend. Moravskoslezský kraj patří v oblasti kriminality dlouhodobě k nejvíce zatíženým krajům. V roce 2016 zde bylo spácháno celkem 26 528

trestných činů, což řadí Moravskoslezský kraj z hlediska pořadí zatíženosti jednotlivých krajů republiky na 2. místo za Hl. město Prahu. Obecně lze však konstatovat, že za posledních několik let došlo

k výraznému poklesu spáchané kriminality, která se snížila jak na úrovni kraje tak i v rámci celé České republiky. Početně nejvíce trestných činů bylo registrováno v okrese Ostrava - město, naopak nejméně

trestných činů bylo opět spácháno v okrese Bruntál.

Mezi hlavní problematické jevy, které ovlivňují páchání kriminality v Moravskoslezském kraji

lze zařadit příhraniční oblasti sousedící s Polskou a Slovenskou republikou, existenci velkých nákupních center a průmyslových zón, výskyt lokalit s vyšší koncentrací sociálně slabých obyvatel, velký počet

zábavních podniků a nárůst internetové kriminality, která je vysoce latentní.

Z hlediska pachatelů trestných činů se stále nedaří snižovat podíl recidivistů na celkově spáchané

kriminalitě, jejichž podíl na celkově objasněné trestné činnosti byl i v roce 2016 o 10 procent vyšší než je celorepublikový průměr. V roce 2016 se obětí trestné činnosti stalo více mužů než žen.

U hlavních druhů trestné činnosti vykazuje Moravskoslezský kraj ve srovnání s průměrem republiky

výrazně vyšší počet zaznamenaných skutků zejména násilné kriminality, kdy podíl MS kraje na násilné

trestné činnosti v ČR je 16,2%.

Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje se kromě represe zaměřuje také na zajištění řady preventivních aktivit jako jsou např. dny s policií nebo tematické přednášky pro různé cílové skupiny,

kde se snaží široké veřejnosti přibližovat svoji činnost.


4. část – Vybrané výstupy z výzkumu pocitu bezpečí občanů Moravskoslezského kraje Úvod

Zpracování Výzkumu pocitu bezpečí občanů Moravskoslezského kraje (dále jen „výzkum“) probíhalo

v měsících březnu až září roku 2016 ve spolupráci s Fakultou sociálních studií Ostravské univerzity. Cílem výzkumu bylo zjistit se občané v našem kraji cítí bezpečně, přičemž výsledky výzkumu byly

určeny jako podkladový materiál pro zpracování nové Koncepce prevence kriminality Moravskoslezského kraje na období 2017 – 2021. Celé znění dotazníku výzkumu je uvedeno v příloze

č. 3 tohoto materiálu.

Metodologie

Pro realizaci výzkumu byla zvolena kvantitativní výzkumná strategie s technikou dotazování, přičemž cílem bylo získat názor minimálně 1200 obyvatel starších 15 let, a to ze všech 22 obcí s rozšířenou

působností v Moravskoslezském kraji. Obsahem dotazníku byly otevřené i uzavřené otázky.

Celkově bylo vyplněno 1222 dotazníků ve všech 22 obcích s rozšířenou působností (dále jen „ORP“)

Moravskoslezského kraje. Mezi oslovenými převažovaly ženy, které tvořily 56,4% oslovených. Věková charakteristika respondentů téměř přesně kopírovala věkovou charakteristiku obyvatel MS kraje (6,6%

ve věku 15 - 19 let; 73,6% respondentů ve věku 20 – 64 let a 19,7% v seniorském věku).

Z hlediska vzdělanostní struktury byli osloveni respondenti se základním, středním i vysokoškolským

vzděláním. Největší podíl respondentů (40,4%) uvádělo jako své nejvyšší dosažené vzdělání střední školu s maturitou.

Z hlediska rodinného stavu se do výzkumu zapojilo 40,7% ženatých či vdaných

respondentů/respondentek, 38,6% svobodných respondentů/respondentek, 12,7% rozvedených

a 7,3% ovdovělých respondentů/respondentek.

Z pohledu ekonomického statusu se do výzkumu zapojila největší část osob v zaměstnaneckém poměru (46,4%), studentů a důchodců (shodně nad 19%), v menší míře pak osoby samostatně

výdělečně činné (6,9%), matky či otcové na mateřské dovolené a nezaměstnaní (shodně po cca 3%).

Sběr dat byl realizován prostřednictvím vyškolených studentů Ostravské univerzity. Ke zpracování

a vyhodnocení dat z dotazníkového šetření byla využita jednorozměrná a dvourozměrná analýza dat, s využitím statistického software „IBM SPSS“, verze 21.

Vybrané výstupy

Na základě analyzovaných odpovědí respondentů, kteří byli do výzkumu zapojeni, lze konstatovat

následující skutečnosti:

Moravskoslezský kraj lze vnímat spíše jako kraj bezpečný, a to i přesto, že většina dotázaných

osob zná místa, která považují (v rámci kraje jako celku i v rámci obce, v níž respondenti žijí)

za nebezpečná. Nejčastěji jako nebezpečná místa byla uváděna konkrétní města, obce či ulice a také obecné pojmy jako například nádraží, parky, či veřejná prostranství, která jsou

znevýhodněna sociálně, prostorově či materiálně.

Pro označení lokality za sociálně vyloučenou, byla nejčastěji uváděným důvodem vysoká

koncentrace osob jiného etnika, nezaměstnaných osob a osob závislých na drogách, ale také

zhoršená kvalita bydlení či prostorové vyloučení dané lokality. Nejčastěji označovanými místy

(které jsou jako sociálně vyloučené lokality respondenty vnímány), byly označeny již konkrétní lokality ve velkých městech, romské čtvrti, či nádraží.


Z hlediska pohledu respondentů na problematiku obětí trestné činnosti lze zhodnotit,

že za nejčastější oběti trestných činů jsou považováni senioři, děti a osoby s určitým typem znevýhodnění.

Za nejčastější pachatele trestné činnosti byli respondenty považováni drogově závislí,

recidivisté, alkoholici, etnické menšiny, organizované zločinecké skupiny a sociálně vyloučené

osoby.

Při hodnocení míry vlivu vybraných jevů na existenci kriminality byl největší vliv přiřazen

sociálně ekonomické situaci a nezaměstnanosti. Naopak vliv nejmenší byl přiřazen

zdravotnictví a stavu životního prostředí.

Při vyjádření míry obavy z vybraných druhů protiprávního jednání uváděli dotazovaní největší

obavy z krádeže, přepadení, loupeže a ublížení na zdraví. Naopak nejméně se pak respondenti

obávají domácího násilí, rušení nočního klidu, stalkingu (pronásledování) a nekalého podomního prodeje.

I přes výše uvedené obavy lze však konstatovat, že polovina respondentů se ještě nikdy obětí

trestné činnosti nestala. Z respondentů, kteří již nějaké protiprávní jednání zažili, byli

nejčastěji obětí krádeže, podvodu, vandalismu, šikanování a přepadení.

Z institucí, které se podílejí na zajišťování bezpečnosti občanů, byly nejlépe hodnoceny

hasičské sbory, s odstupem pak Policie ČR, Městská policie a Armáda ČR.

Respondenti byli také dotazováni jaké činnosti a aktivity si sami pod pojmem prevence

kriminality představují. Nejčastěji byly uváděny školní a veřejné besedy, pochůzky policie, kamerový systém, výchova a podpora sportu a spolků.

Při hodnocení efektivity obecně realizovaných preventivních opatření proti kriminalitě bylo

nejlépe hodnoceno pouliční osvětlení, přítomnost policie v ulicích, kamerový systém a radary.

Naopak nejhůře byly hodnoceny opatření s nepřímými efekty, jako jsou informační kampaně, stojany na kola, vzdělávání, přednášky a alternativní tresty.

Jako služby sociální prevence respondenti nejčastěji vnímají azylové domy, telefonickou

krizovou pomoc, noclehárny, domy na půl cesty, kontaktní centra a nízkoprahová zařízení pro děti a mládež.

Naprostá většina dotázaných používá pro zvýšení své vlastní bezpečnosti nějaká opatření.

Nejčastěji se jedná o důsledné zamykání domu/bytu, nevpouštění cizích osob do bytu, nenošení hotovosti či vlastnictví hlídacího zvířete.


Přílohy


Příloha č. 1 – Územní odbory Krajského ředitelství police Moravskoslezského kraje

Územní odbor Frýdek-Místek a jeho obvodní oddělení: o Brušperk

o Frýdek-Místek

o Frýdlant nad Ostravicí

o Hnojník

o Jablunkov

o Nošovice

o Palkovice

o Třinec

Územní odbor Bruntál a jeho obvodní oddělení: o Bruntál

o Krnov

o Město Albrechtice

o Rýmařov

o Vrbno pod Pradědem

Územní odbor Opava a jeho obvodní oddělení: o Hlučín

o Hradec nad Moravicí

o Kravaře

o Opava

o Velké Heraltice

o Vítkov

Územní odbor Karviná a jeho obvodní oddělení: o Bohumín

o Český Těšín

o Dětmarovice Havířov 1, 2

o Horní Suchá

o Karviná 1 – Nové město

o Karviná 7 – Mizerov

o Orlová

o Petřvald

o Těrlicko

Územní odbor Nový Jičín a jeho obvodní oddělení: o Bílovec

o Frenštát pod Radhoštěm

o Fulnek

o Kopřivnice

o Nový Jičín

o Odry

o Příbor

o Studénka


Městské ředitelství Ostrava a jeho obvodní oddělení:

o Ostrava - Hrabůvka

o Ostrava - Mariánské Hory

o Ostrava - Střed

o Ostrava – Poruba 1, 2

o Ostrava - Přívoz

o Slezská Ostrava

o Ostrava - Vítkovice

o Vratimov

o Ostrava - Zábřeh


Příloha č. 2 – Přehled služeben obecní (městské) policie

Seznam měst a obcí s pověřeným obecním úřadem v Moravskoslezském kraji se zřízenou městskou

(obecní) policií (platné k 31. 12. 2016):

SLUŽEBNA MĚSTSKÉ POLICIE (OBCE A OBCE S POVĚŘENÝM OBECNÍM ÚŘADEM)

ADRESA

ALBRECHTICE Kostelní č.p. 547, 735 43 Albrechtice (okr. Karviná)

BÍLOVEC Slezské náměstí 1/1 ,743 01 Bílovec

BOHUMÍN Masarykova 158, 735 81 Bohumín

BRUNTÁL Nám. Míru 1 , 792 01 Bruntál

BUDIŠOV NAD BUDIŠOVKOU Partyzánská 671, 747 87 Budišov nad Budišovkou

ČESKÝ TĚŠÍN Frýdecká 826/23 , 737 01 Český Těšín

FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM Tyršova ul. 1836, 744 01 Frenštát p. R.

FRÝDEK-MÍSTEK tř. T. G. Masaryka 633, 738 01 Frýdek-Místek

FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ MP není zřízena

FULNEK MP není zřízena

HLUČÍN Mírové náměstí 24 , 748 01 Hlučín

HORNÍ BENEŠOV MP není zřízena

JABLUNKOV Dukelská 144 , 739 91 Jablunkov

KARVINÁ Univerzitní park 51/1, 733 01 Karviná – Fryštát

KOPŘIVNICE Štefánkova 1163, 742 21 Kopřivnice

KRAVAŘE Náměstí 405/43 , 747 21 Kravaře

KRNOV Žižkova 20, 794 01 Krnov-Pod Cvilínem

MĚSTO ALBRECHTICE MP není zřízena

NOVÝ JIČÍN Divadelní 8 , 741 01 Nový Jičín

ODRY Kostelní č. 7, 742 35 Odry

OPAVA Krnovská 2860/75A , 746 01 Opava

ORLOVÁ Polní 973, , 735 14 Orlová-Lutyně

OSOBLAHA MP není zřízena

OSTRAVA Nemocniční 11/3328 , 702 00 Ostrava

PŘÍBOR Náměstí S. Freuda 19 , 742 58 Příbor

RÝMAŘOV 8.května 48 , 759 01 Rýmařov

STARÝ JIČÍN Starý Jičín č.p.133 742 31 (okr. Nový Jičín)

STUDÉNKA Poštovní 772 , 742 13 Studénka

ŠENOV Radniční náměstí 300 , 739 34 Šenov

TŘINEC Smetanova 498 , 739 61 Třinec

VÍTKOV náměstí Jana Zajíce 4 , 749 01 Vítkov


VRATIMOV MP není zřízena

VRBNO POD PRADĚDEM MP není zřízena

Zdroj: http://www.policie-cr.cz/mestska-policie.php, Interní databáze KÚ MS kraje

http://www.policie-cr.cz/mestska-policie.php


Příloha č. 3 – Dotazník Výzkumu pocitu bezpečí občanů Moravskoslezského kraje

1. Považujete Moravskoslezský kraj za bezpečný kraj?

a) rozhodně ano b) spíše ano c) nevím d) spíše ne e) rozhodně ne

2. Existuje místo (či místa) v Moravskoslezském kraji, která považujete za nebezpečná?

a) ano b) ne c) nevím

3. Pokud takové místo (či místa) existují, která to jsou a proč? Prosím, vypište je:

…………………………………………………………………………………………………

4. Považujete obec, v níž žijete, za bezpečnou?

a) rozhodně ano b) spíše ano c) nevím d) spíše ne e) rozhodně ne

5. Existuje místo (či místa) ve vaší obci, která považujete za nebezpečná?


6. Pokud takové místo (či místa) existují, která to jsou a proč? Prosím, vypište je:

…………………………………………………………………………………………………

7. Je ve vaší obci místo, které lze vnímat jako sociálně vyloučenou lokalitu?


8. Pokud takovou lokalitu (lokality) znáte, které to jsou? Prosím, vypište je:

…………………………………………………………………………………………………

9. Uveďte, proč toto místo (tato místa) za sociálně vyloučenou lokalitu považujete. V této otázce můžete označit více odpovědí.

a) místo je prostorově vyloučené

b) jde o místo s vysokou koncentrací obyvatel jiného etnika

c) jde o místo s vysokou koncentrací nezaměstnaných osob

d) jde o místo s vysokou koncentrací osob závislých na návykových látkách

e) jde o místo se zhoršenou kvalitou bydlení

f) jde o místo se zhoršenou kvalitou životního prostředí

g) jiný důvod – uveďte jaký: …………………………………………………………………


10. Které skupiny obyvatel považujete za nejsnadnější oběti trestné činnosti? V této otázce můžete označit více odpovědí.

a) děti e) lidé se zdravotním handicapem i) náboženské menšiny

b) mladiství f) etnické menšiny j) jiné minoritní skupiny

c) ženy g) cizinci k) senioři

d) osoby bez přístřeší h) jiné osoby – uveďte jaké: ……………………………………………

11. Které skupiny obyvatel považujete za nejčastější pachatele trestné činnosti?

V této otázce můžete označit více odpovědí.

a) děti a mladiství h) extremisté n) již někdy trestané os./recidivisté

b) bezdomovci i) drogově závislí o) cizinci

c) alkoholici j) sociálně vyloučené osoby p) lidé s duševním onemocněním

d) fotbaloví fanoušci k) agresivní řidiči q) politici (veřejní činitelé)

e) etnické menšiny l) náboženské menšiny r) organizované zločinecké skup.

f) podnikatelé m) úředníci s) osoby s nedostatečným příjmem

g) ekon. dobře zajištění lidé t) gambleři u) jiné osoby – uveďte jaké:……...

12. Zhodnoťte míru vlivu vybraných oblastí a jevů na existenci kriminality. Ke každému pojmu přiřaďte křížek k vybranému hodnocení. Význam bodů: 1 = maximální vliv, 5 =

žádný vliv, 6 = nevím nebo nechci odpovídat.

1 2 3 4 5 6

Úroveň školství

Úroveň zdravotnictví

Sociální a ekonomická situace

Nezaměstnanost

Legislativa

Vývoj politické situace

Úroveň životního prostředí

Přistěhovalectví

Jiný jev – vypište jaký:

…………………………………………………………………

13. Vyjádřete svou míru obavy z vybraných druhů protiprávního jednání (protiprávní

jednání zahrnuje zejména přestupky, trestné činy, správní a jiné delikty). Ke každému pojmu přiřaďte křížek k vybranému hodnocení. Význam bodů: 1 = maximální strach, 5 =

žádná obava, 6 = nevím nebo nechci odpovídat.

1 2 3 4 5 6

Krádež

Loupež

Vandalismus

Rušení nočního klidu

Stalking (pronásledování)

Šikanování

Přepadení

Sexuální obtěžování

Pohlavní zneužívání


Znásilnění

Podvod

Neoprávněné nakládání s osobními údaji (zneužití osobních dat)

Ublížení na zdraví

Vražda

Vydírání

Korupce

Domácí násilí

Nekalý podomní prodej a veřejné prodejní akce

Jiné protiprávní jednání – vypište jaké:

……………………………………………………………………

14. Stal/a jste se někdy obětí trestné činnosti?

a) ano b) ne c) nepamatuji se

15. Pokud ano, uveďte prosím, o jakou trestnou činnost či protiprávní jednání se jednalo?

V této otázce můžete označit více odpovědí.

a) krádež do 5 000 Kč g) přepadení m) podvod

b) krádež nad 5 001 Kč výše h) sexuální obtěžování n) ublížení na zdraví

c) vandalismus i) pohlavní zneužívání o) vydírání

d) stalking (pronásledování) j) znásilnění p) korupce

e) šikanování k) neoprávněné nakládání s os. údaji

f) domácí násilí l) jiné protiprávní jednání – uveďte jaké:

…………………………………………………………………………………………………

16. Pokud jste se již někdy stal/a obětí trestné činnosti, na koho jste se obrátil/a

s žádostí o pomoc? Pokud jste se obětí trestné činnosti ještě nestal/a, prosím označte, na koho byste se v takovém případě obrátil/a. V této otázce můžete označit více

odpovědí.

a) na nikoho – pomůžu si sám/a e) na Policii ČR i) na soud

b) na rodinu a příbuzné f) na lékaře j) na obecní úřad

c) na přátele/známé g) na právníka k) na pojišťovnu

d) na městskou policii h) na Státní zastupitelství l) jiná varianta – uveďte:

…………………………………………………………………………………………………

17. V případě, že jste se již někdy stal/a obětí trestné činnosti a něčí pomoci jste využil/a,

byla tato pomoc efektivní? Uveďte také důvod proč ano nebo proč ne.

a) ano b) ne c) nevím/nepamatuji se

Důvod:…………………………………………………………………………………………


18. Bylo v blízkosti Vašeho bydliště již někdy spácháno nějaké protiprávní jednání?


19. Bylo v rámci Vaší rodiny, přátel či známých již někdy spácháno nějaké protiprávní jednání?


20. Zhodnoťte práci institucí/subjektů, které se na zajištění bezpečnosti občanů podílejí.

Ke každému pojmu přiřaďte křížek k vybranému hodnocení. Význam bodů: 1 = výborná, 5 = zcela nedostačující, 6 = nevím nebo nechci odpovídat.

1 2 3 4 5 6

Městská policie

Policie ČR

Státní zastupitelství

Soudy

Armáda ČR

Bezpečnostní agentury

Hasičské sbory

Jiný subjekt – vypište jaký: …………………………………………………………………

21. Uveďte, které činnosti či aktivity podle Vašeho názoru spadají pod prevenci kriminality. Odpovědi vypište:

…………………………………………………………………………………………………

22. Myslíte si, že jsou ve vaší obci realizována nějaká preventivní opatření proti kriminalitě?


23. Pokud ano, jaká opatření to jsou? Odpovědi vypište:

…………………………………………………………………………………………………

24. Jaká preventivní opatření proti kriminalitě Vám ve vaší obci chybí, a proč? Odpovědi vypište:

…………………………………………………………………………………………………

25. Zhodnoťte efektivitu níže uvedených opatření k prevenci kriminality v obci. Ke každému pojmu přiřaďte křížek k vybranému hodnocení. Význam bodů: 1 = výborná,

5 = zcela nedostačující, 6 = nevím nebo nechci odpovídat.

1 2 3 4 5 6

Kamerový systém

Bezpečnostní stojany na kola


Mříže, ploty, bezpečnostní dveře apod.

Pulty centralizované ochrany napojené na hlídací agentury

Asistenti prevence kriminality

Informační kampaň (letáky, v TV, v dopravních prostředcích)

Vzdělávání a přednášky

Pouliční osvětlení

Přítomnost policie v ulicích

Podpora práce neziskových org. pracujících

s rizikovými skupinami

Poradenství

Léčebné a resocializační programy

Sportovní aktivity

Terénní sociální práce

Alternativní tresty

Radary na měření rychlosti, zpomalovací prahy na silnicích

Jiné opatření – vypište jaké: ……………………………………………………………………………

26. Označte, které služby sociální prevence znáte (resp. víte, že existují). V této otázce můžete označit více odpovědí.

a) intervenční centra g) nízkoprahová zařízení pro děti a mládež

b) telefonická krizová pomoc h) noclehárny

c) kontaktní centra i) služby následné péče

d) azylové domy j) sociálně aktivizační služby (SAS) pro rodiny s dětmi

e) domy na půl cesty k) terapeutické komunity

f) nízkoprahová denní centra l) terénní programy

m) krizová pomoc

n) sociální rehabilitace

o) jiné služby – uveďte jaké:…………………………………………………………………

p) žádnou z uvedených služeb neznám

27. Používáte sami nějaká opatření pro zvýšení vlastní bezpečnosti a ochraně majetku?


28. Pokud ano, označte, které opatření využíváte. V této otázce můžete označit více odpovědí.

a) důsledné zamykání bytu/domu h) mám u bytu/domu kamerový systém

b) nenosím u sebe téměř žádnou hotovost i) mám na oknech bytu/domu mříže

c) mám cennosti a peníze uložené v bance j) nevpouštím domů cizí osoby


d) pozdě večer nevycházím z bytu/domu k) mám trezor

e) mám střelnou zbraň l) mám psa či jiné hlídací zvíře

f) mám pepřový sprej nebo paralyzér m) mám alarm v autě

g) absolvoval/a jsem kurz sebeobrany n) mám zabezpečovací zařízení domu

o) jiné opatření – uveďte jaké:………………………………………………………………

Identifikační otázky:

1. Jaké je Vaše pohlaví?

a) muž b) žena

2. Kolik je Vám let? Prosím, vypište: ………..

3. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

a) bez vzdělání c) vyučen e) SŠ bez maturity g) VŠ

b) ZŠ d) VOŠ f) SŠ s maturitou h) postgraduální

4. Jaký je Váš rodinný stav?

a) svobodný/á b) ženatý/vdaná c) rozvedený/á d) vdovec/vdova

e) registrované partnerství

5. Ve které obci bydlíte? Prosím, vypište její název a zařazení do okresu či ORP (pokud

nevíte, nemusíte bližší zařazení obce pod okres či ORP uvádět).

…………………………………………………………………………………………………

6. Jaký je Váš ekonomický status?

a) student/studentka/připravuji se na budoucí povolání

b) matka/otec na mateřské/rodičovské dovolené

c) zaměstnanec

d) nezaměstnaný/á

e) živnostník/OSVČ/podnikatel

f) žena/muž v domácnosti

g) důchodce/důchodkyně

h) jiná profese – uveďte jaká:………………………………………………………………

bezpenostní analýza moravskoslezského kraje · prevence kriminality ms kraje na období 2017 –...

Documents