buď fit jaro 2015

1

BUĎ FIT jaro 2015

TÉMA: PROPOJENÍ IT

A DALŠÍCH OBORŮ

BINAURÁLNÍ AUDIO

2

ÚVOD

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA FITI naše fakulta přivítá dívky v rámci GirlsDay 4Pátý ročník konference Enterprise EngineeringWorking Conference v Praze 4Na FIT vzniká CASE/CABE nástroj nové generace 6Spolupráce s firmou Codiscent naprojektivních technologiích 7Jak na všudypřítomný malware? 8

TÉMA: PROPOJENÍ IT A DALŠÍCH OBORŮInformatika a multimédia 12Budova tak inteligentní, že si s vámi zahraje Aktivity? 13Technologie v NTK: do útrob fungování budovy 14Pro banky je IT hnacím motorem inovací 17 IT a disciplína Enterprise Engineering 19

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA ČVUTSenát ČVUT 10

POZVÁNKY Konec volného internetu? 9

PORTÁL SPOLUPRÁCE S PRŮMYSLEMJak moderní technologie z vysokoškolských kolejíovlivňují další odvětví? 22

3

ÚVOD

TIRÁŽŠéfredaktor: Kamila PětrašováZástupce šéfredaktora: Veronika DvořákováRedaktoři: Zdeněk Kasner, Tomáš Nováček, Richard HolajGrafické zpracování a sazba: za skupinu Grafit Vadim Petrov, Kája Solanská, Filip TrefilJazyková korektura: David Knap, Kamila PětrašováFotografie: Archiv PR FIT, pokud není uvedeno jinak.

http://fit.cvut.cz/[email protected]

Přetisk článků je možný pouze se souhlasem redakce a s uvedením zdroje.

STALO SENetradiční Večer otevřených dveří 28Podporujeme mladé nadané talenty 29Setkání Co@FIT 32Přehled událostí na ČVUT v kostce hyperkrychli 33

ZÁVĚREMHerní tipy 40Filmové tipy 41Knižní recenze: První biologický virus na světě? 42Mensa úlohy 43

TECHNOLOGIEBinaurální audio 26

TVORBATeoretický seminář 36S bakalářkou za dveřmi 37Dělají z nás moderní technologie lovnou zvěř? 38

4

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA FIT

I naše fakulta přivítá dívky v rámci GirlsDayGirlsDay, který letos připadl na 23. dubna, je dnem, kdy se všude možně na světě otevírají technické ško-ly, podniky a výzkumná centra dívkám, aby společně ukázala, že technika není jen mužská záležitost. Letos se k akci připojujeme i my!

Na FITu holkám předvedeme velmi oblíbený 3D tisk a seznámíme je s naším humanoidním NAO robo-tem, který ukáže, co nového ho naši studenti naučili.

Kromě naší fakulty se holky ještě podívají na FEL a FSv a návštěvu zakončí v nejnovějším přírůstku dej-vického kampusu – Air House (o kterém jsme psali v minulém čísle).

Kamila Pětrašová

Pátý ročník konference Enterprise Engineering Working Conference v PrazeEEWC je prestižní setkání vědců a odborníků z pra-xe v oblasti inženýrství podniků. Letošní ročník se bude konat 15.-19. června v pražském hotelu Clari-on. Akci pořádá Katedra softwarového inženýrství ve spolupráci s Centrem pro konceptuální modelo-vání a implementace v rámci zapojení do sítě Ciao! http://ciaonetwork.org/. Na konferenci vystoupí řada předních odborníků z oblasti Enterprise En-gineering, Information Management a Computer Science. Součástí konference je i doktorandské kon-sorcium, kde mají doktorandi příležitost prezentovat své (mezi)výsledky a získat kvalitní zpětnou vazbu a tipy pro další práci.

Robert Pergl

http://ccmi.fit.cvut.cz/eewc2015/

5


6


Na FIT vzniká CASE/CABE nástroj nové generaceCASE = Computer-Aided Software Engineering, tedy nástroje podporující práci softwarového inženýra. CABE = Computer-Aided Business Engineering, tedy nástroje podporující business modelování, přede-vším inženýrství podniků (Enterprise Engineering). V Centru pro konceptuální modelování a implemen-tace vyvíjíme novou platformu DynaCASE. Platforma je určena pro studenty, výzkumníky i odborníky z pra-xe. Platforma umožňuje snadné vytváření nových typů prvků, diagramů, gramatik a jejich zobrazování, validace a transformace. Platforma DynaCASE nava-zuje na myšlenku nástroje OpenCASE/OpenCABE http://opencase.net vyvíjeného na Katedře soft-warového inženýrství Mgr. Martinem Podlouckým v minulých letech. Oproti OpenCABE na platformě

Eclipse se DynaCASE vyznačuje jednoduchou, čis-tou, přístupnou architekturou postavenou na čisté objektové technologii Pharo http://pharo.org. Pro implementaci vlastních modelů a algoritmů tak stačí znalost jednoduchého jazyka Smalltalk, např. v roz-sahu předmětu BI-OOP. O tomto zajímavém projektu se dočtete více v některém z dalších čísel časopisu.

Robert Pergl

https://github.com/dynacase/ dynacase

7


Spolupráce s firmou Codiscent na projektivních technologiíchFirma Codiscent je autorem revolučních technologií usnadňujících programování rozsáhlých aplikací se-stávajících z různých technologií a programovacích jazyků, kde se opakují stejné konceptuální vzory nad různými syntaxemi – např. GUI + databáze + logika nad vícero platformami (desktop, mobilní zařízení, web, apod.). Na rozdíl od konkurenčních řešení pro-jektivní technologie i přes svou vlastní inteligenci neodstiňují programátora od generovaného zdrojo-vého kódu, zůstává tak nad ním plná kontrola. FIT je akademickým partnerem Codiscent a v současnosti běží dvě závěrečné práce na Katedře softwarového inženýrství zaměřené na využití projektivní tech-nologie v oblasti migrace databázových schémat (bp – Christian Golian) a generování webových roz-hraní (mp – Bc. Jakub Červenka). Projektivní techno-logie též bude součástí připravovaného předmětu zaměřeného na pokročilé .NET technologie.

Robert Pergl, Ondřej Dvořák

8


Jak na všudypřítomný malware?

O zajímavosti tématu napovídal i plný Ballingův sál. Byl to i trochu mezinárodní „večírek”, protože náš host mluvil slovensky a prezentaci měl v angličtině (prý především proto, že je líný), takže pozornost byla nejméně na 100 procentech.

Kromě představení některých technologií a postupů, jak ESET pracuje s malwarem, ukázal Juraj i vzkazy v kódech od protivníků. Nebo také to, jak se malware dá použít výjimečně k prospěšné věci, ale v takovém případě hraje velkou roli kreativita „škůd-ců”.

Na konci od studentů a hostů přišlo několik do-plňujících dotazů. Juraj ujistil, že společnost ESET sama malware nevyvíjí. A především připomněl, že v dnešní době být paranoidní je poměrně nedosta-

čující. Své povídání ukončil prohlášením, že pro stu-denty, kteří mají možnost studovat techniku, je to zá-roveň výsada stejně jako povinnost zkoumat, vyvíjet se a zdokonalovat se.

Juraj Malcho je od roku 2011 ředitel pro výzkum ESET, oddělení, které je zodpovědné za detekci mal-waru, stejně jako návrh, vývoj a údržbu ESET tech-nologií zahrnující nejznámější produkt ESET NOD 32 Antivirus a ESET Smart Security. Pravidelně přednáší v prestižních mezinárodních institucích (NATO), i na univerzitách, především na Slovensku, v České re-publice a Kanadě. Sám absolvoval na Slovenské tech-nické univerzitě v Bratislavě.

Kamila Pětrašová

V úterý 21. 4. jsme si užili přednášku slovenského specialisty na reverzní inženýrství Ing. Juraje Malcha na téma aktuální malware scéna. Předná-šející skvěle komunikoval se studenty, jeho projev byl uvolněný a prošpi-kovaný množstvím vtípků. Nové informace se dozvěděli nejen studenti, ale i běžní uživatelé, kteří se v IT technice, natož reverzním inženýrství, nevyznají.

9

POZVÁNKY

Konec volného internetu?Přijďte si poslechnout špičky z IT i práva na konferenci LAW FIT

Internet už dnes není zcela volný a svobodný. Neomezenou svobodu na něm stále častěji omezují jak státy, tak soukromé společnosti, v čele s po-skytovateli připojení.

Na jedné straně se svádí bitva mezi telekomunikač-ními a internetovými společnostmi o takzvanou síťovou neutralitu. Na straně druhé se blokování pří-stupu k obsahu využívá jako metoda, jak zabránit pří-stupu k některým webovým stránkám. Existuje tedy ještě jeden, rovný internet? Právě tyto otázky se bu-dou diskutovat na již 3. ročníku konference LAW FIT. Konference se bude ve třech blocích věnovat tech-nickým a právním omezením volného internetu.

První blok se bude věnovat regulačnímu rámci a vystoupí na něm mimo jiné předseda Rady České-ho telekomunikačního úřadu Jaromír Novák. Další příspěvky přednese vyučující FITu, advokát Zdeněk Kučera a IT konzultant a vyučující MFF UK Jiří Peterka

Druhý blok přinese diskuse předních hráčů na českém trhu telekomunikací nad omezením rychlos-ti internetu a blokováním přístupu k různým službám ze strany poskytovatelů připojení. Těšit se můžete na interview s Petrem Slováčkem, členem představen-

stva O2 a zajímavou diskusi Ondřeje Filipa, výkonné-ho ředitele CZ.NIC, Zdeňka Cendry, spoluzakladatele Peering.cz a Jana Klesly z Lidových novin.

Třetí blok se pak soustředí na omezení přístupu k obsahu internetu ze strany poskytovatelů připojení a internetových vyhledávačů. Jejich praxi poodkryje Eva Martinicová z Google a Martin Cach z UPC. Právní pohled pak obstará soudkyně Veronika Křesťanová z Městského soudu v Praze a Matěj Vácha z advokátní kanceláře Pelikán Krofta Kohoutek.

Nenechte si ujít tuto ojedinělou událost, kdy se na FITu sejdou špičky z české IT scény. Konference proběhne 18. května 2015 v prostorách Nové budo-vy ČVUT. Registrace probíhá zdarma na webových stránkách www.law.fit.cvut.cz.

Zdeněk KučeraFoto: http://fb.com

10

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA ČVUT

Senát ČVUT

Co to je akademický senát? Je to zákonem stanove-ný kontrolní orgán každé vysoké školy. Jsou do něj voleni zástupci jak z řad akademických pracovníků, tak z řad studentů. Studentů pak musí být v takovém senátu nejméně třetina a nejvýše polovina členů. ČVUT se s poměrem dvou pětin pohybuje tak někde mezi. Tento poměr používá také „malý“ fakultní senát na FITu.

O čem rozhoduje akademický senát? Tou nejzá-sadnější pravomocí je možnost volit a také odvolat rektora v případě senátu celé školy, v případě sená-tu fakultního pak volit a odvolat děkana. Vzhledem k tomu, že jsem ve fakultním senátu nikdy nepů-sobil, tady moje zmínky o něm končí. Více se mož-ná dočtete třeba už v příštím čísle od některého z fakultních senátorů... ;) Dále senátem procházejí všemožné dokumenty od rozpočtu celé školy přes prodej nemovitostí (např. Hotelu Krystal), harmono-gram akademického roku, ubytovací řád SÚZ ČVUT včetně harmonogramu ubytování a spoustu dalších dokumentů, až po interní předpisy jako Stipendijní řád nebo Studijní a zkušební řád a schvalování in-

terních předpisů fakult, již schválených senátem fa-kultním. Zdaleka jsem nevyjmenoval vše, zkrátka je toho hrozně moc, přičemž některé dokumenty senát opravdu schvaluje a k jiným se pouze nezávazně vy-jadřuje.

V každém případě však platí, že senát sám od sebe žádný předpis „nezařídí“, neboť veškeré do-kumenty předkládá formálně rektor, přičemž au-tory jsou typicky lidé z vedení samotného ČVUT a jednotlivých fakult. Upřímně řečeno, kdo je oprav-du autorem, senátory vlastně nezajímá. Na nich pou-ze je, aby vhodnost předkládaného dokumentu po-soudili, přičemž typicky navrhují změny takové, aby dokument poté mohli s čistým svědomím co nejvý-raznější většinou podpořit. To, že se senátoři nepodílí od prvních chvil na tvorbě dokumentů je jistě správ-né, neboť tak při samotném konečném rozhodování nejsou tvorbou nijak zatíženi a neztrácí tak potřebný nadhled.

Aby senát zvládl nápor veškeré pracovní náplně, existují v něm pracovní komise, které dokumenty týkající se jejich oblasti do všech detailů projdou

Když jsem byl po napsání článku o CIIRC požádán o další příspěvek do fakultního časopisu z oblasti akademického senátu ČVUT, přemýšlel jsem, o čem by asi měl být... Samozřejmě by se toho nejvíc dalo napsat o chys-tané změně Studijního a zkušebního řádu, ale moje zkušenosti z nedávné doby mě vedou k něčemu naprosto jinému. Získal jsem pocit, že spousta studentů z ČVUT obecně neví, k čemu je takový akademický senát dobrý, co se tam řeší, a jak to všechno probíhá. Vůbec se tomu nedivím, protože před rokem a půl jsem na tom byl hodně podobně. Proto bych se s vámi rád ve zkratce podělil o zkušenosti a poznatky získané za rok a půl v se-nátu.

Více informací jistě najdete na již zmíněných facebookových stránkách (https://www.facebook.com/ascvut), kde se bez obav můžete také ptát.

11

AKTUÁLNÍ DĚNÍ NA ČVUT

a ostatním senátorům, kteří dokument projdou více po povrchu, pak doporučí, jak hlasovat.

Je to složité, je toho moc, já vím... I proto jsme se jako studenti rozhodli razantně oživit komunikaci se všemi členy akademické obce, což jistě mnozí z vás postřehli a teď již sledujete stránky Akademického senátu ČVUT na Facebooku. Vaše názory, náměty a v neposlední řadě i podpora jsou pro nás velmi dů-ležité. Že jsme se vydali správnou cestou podporuje i fakt, že senátoři z řad akademických pracovníků na minulém zasedání zmínili potřebu ještě více se zamě-řit na sociální sítě.

A abych jenom neplkal... V posledním obdo-bí jsme například mluvili o možném prodeji ne-využívaných pozemků ČVUT za cílem získat do-statečné finance na investice do infrastruktury a vybavení v dalších letech. A samozřejmě ten studijní a zkušební řád... Těžko se mi o něm píše, protože i když je už jen den před uzávěrkou tohoto čísla, bo-jím se, že situace se do uzávěrky ještě třikrát změní.

V původním návrhu, který přišel do senátu, bylo několik velmi kontroverzních bodů: docházka na přednášky deklarována jako povinná, při druhém zápisu předmětu jenom jeden opravný zkouško-vý termín, kredity za předměty mimo studijní plán nepočítány do limitu pro postup do dalšího úseku studia, zrušení tištěného výkazu o studiu a změny v pravidlech pro hodnocení celkového prospěchu. O těchto bodech se vedla celkem vášnivá diskuze na několika frontách, přičemž u některých se relativně snadno došlo ke shodě. Například jsme byli ujiště-ni, že elektronický index bude fungovat spolehlivě a bude procesně nastaven tak, aby mohlo dojít maxi-málně k rychle a snadno napravitelnému pochybení

na straně uživatelů. V případě celkového prospěchu (fialové a červené diplomy) se bude fialový rušit a pro červený se ruší podmínka maximálně jednoho před-mětu klasifikovaného E, přičemž v magisterském stu-diu se posunuje hranice průměru na 1,3. Studentů již studujících se změna nedotkne díky přechodnému ustanovení.

Mnohem zajímavější diskuse se točila kolem ostatních zmíněných bodů. Argumentem pro po-vinné přednášky byla malá účast studentů, kteří prý po dokončení střední školy dostanou najednou pří-liš mnoho svobody a všude kolem slyší hesla typu „Co bys tam chodil, když nemusíš“. V případě počtu zkouškových termínů a počítání kreditů nám byly vy-jmenovány způsoby, jakými někteří studenti těchto „děr“ zneužívají. Momentálně jsem přesvědčen, že se nám povedlo najít taková řešení, která zmíněným jevům sice zabrání, ale současně se nedotknou pocti-vých studentů. Povinné přednášky jsou zažehnány, nadále bude možné zapisovat si pro IT relevantní (ni-koli nesmyslné) předměty z ostatních fakult aniž by se student musel bát, že možná právě kvůli tomuto předmětu nesplní limit kreditů pro postup do dalšího ročníku, a změny v počtu zkouškových termínů ales-poň trochu svědomitý student reálně nepocítí. Více informací jistě najdete na již zmíněných facebooko-vých stránkách, kde se bez obav můžete také ptát. A pokud z nějakého důvodu nemáte rádi Facebook, použijte třeba mail nebo jinak kontaktujte svého se-nátora.

Jako by nestačilo, že se SZŘ věnuji téměř denně již měsíc a půl... Za méně než 12 hodin v tom zase budu pokračovat. Tak snad to dobře dopadne!

Standa Jeřábek

12

TÉMA: PROPOJENÍ IT A DALŠÍCH OBORŮ

Informatika a multimédiaPočítače proměnily svět. A hodně patrné je to ve světě multimédií. Na film už nemusíme do kina, ale můžeme si ho pustit na svém notebooku, tabletu nebo telefonu. Vznikly i nové formáty: seriály, videoklipy, přímé přenosy... Ale o mnoho zajímavější jsou změny na druhé straně bariká-dy – u tvůrců obsahu.

Už dávno se nestříhá celuloid nůžkami. Místo toho se za sebe skládají jednotlivé digitální obrázky, často výrazně upravené nebo dokonce počítačem gene-rované. Ty se pak ještě zabalí do formátu, který se pokusí ušetřit něco na datové lince. Ale to vše něco stojí – a v našem případě platíme křemíkem.Na typický FullHD přímý přenos si i dnes troufne třeba jen herní notebook nebo high-endový plno-

hodnotný procesor. A grafickou akcelerací se zrovna v tomto případě nezachráníte, protože tu zatím má-lokdo umí využít.

Ale i pak jsou objemy dat nezanedbatelné (jed-notky i desítky GB za hodinu FullHD). A tak v AVC dis-ponujeme nejen výkonnými pracovními stanicemi, ale i datovou a obecně výpočetní infrastrukturou, která je jen z části pokrytá externími subjekty.

13


Máme tedy servery na kolejích v Podolí a Strahově, datové úložiště a výpočetní uzel na naší fakultě, 10TB pásek v Plzni a virtuál kdesi za Prahou. A teď to všech-no spojte do jednoho systému. Navíc, když dnes je nutností pracovat v rozlišení FullHD a 4K klepe na dveře.

Typicky to pak vypadá třeba tak, že na Meziná-rodním filmovém festivalu Praha – Febiofest máme až 6 kamer připojených přes střižnu do PC s 4-jádro-vým Xeonem, ze kterého posíláme cca 8 Mb H.264 signálu za vteřinu na YouTube nebo jakýkoliv jiný

(a třeba i náš) streamovací server, zároveň data uklá-dáme a archivujeme.

Zajímá vás víc? Chcete si hrát s velkým množ-stvím obrazových dat? Pošlete mi zprávu na [email protected]. Uspořádáme drobné setká-ní a rádi se o tom rozpovídáme osobně!

Petr PulcFoto: archiv AVC

Budova tak inteligentní, že si s vámi zahraje Aktivity?Na ČVUT je jeden magisterský studijní program, který se jmenuje Inteli-gentní budovy, ale zklamu asi skalní nadšence vědomostních her, zatím si s výtvory zdejších studentů moc her nezahrajete.

Program Inteligentní budovy vznikl na ČVUT v roce 2009 a do jeho výuky se zapojily už od počátku tři fakulty, jsou jimi Fakulta elektrotechnická, Fakulta strojní a Fakulta stavební. Každá fakulta zde má neza-stupitelnou roli. Inteligentní budovy nejsou jen o vel-kém množství systémů, které třeba i uvaří kávu přes-ně na sedmou hodinu ráno, je to hlavně o kvalitním vnitřním prostředí, ve kterém se vždy budeme cítit komfortně, technice prostředí, kde čerstvý vzduch je základ, řídících systémech, ovládajících vše potřebné a v neposlední řadě služby a management. Ve všem je brán zřetel na to, aby byla budova efektivní eko-nomicky, energeticky a fungovala s minimálním en-vironmentálním dopadem.

A co znamená tento program pro studenty? Neuvěřitelná příležitost mezioborové spolupráce, kdy se ajťáci a elektrotechnici zbavují ponorkové

14

nemoci, strojaři dostávají kopřivku při slově elektřina a studenti FSv se také podívají na Karlovo náměstí. Pro všechny je to velké testování kritického myšlení. A už navždy ví, že bionafta není tak bio, jak se tvrdí.

„Budovy jsou jednou z oblastí s nejvyšším potenciálem pro dosažení energetických úspor a pro podstatné sní-žení negativního dopadu lidské aktivity na životní pro-středí. K využití tohoto potenciálu je nezbytný integro-vaný přístup ke všem fázím životního cyklu budov, a to jak stávajících, tak nových.“

prof. Zdeněk Bittnar

Univerzitní centrum energeticky efek-tivních budovZkráceně UCEEB je jistým svatostánkem pro program Inteligentní budovy. Již samotná výstavba byla reali-zována za užití všech základních pilířů udržitelného stavebnictví. Nachází se v Buštěhradě v prostoru průmyslového areálu. V laboratořích tu vzniká bu-doucnost pod rukama špičkových akademiků z FEL, FS, FSv a FBMI.

Jan Malý

Technologie v NTK: do útrob fungování budovyPřiznejte se – překvapila vás Národní technická knihovna, když jste ji po-prvé viděli? A jak to vnímáte nyní? Je to stále ona mocná a tajuplná budo-va, která se nepodobá žádné jiné knihovně, do které jste kdy chodili?

Pro studenty FIT symbolizuje NTK, nepřehlédnutelná dominanta ve středu dejvického kampusu, přede-vším vítané místo ke studiu a odpočinku. Na pozadí této impozantní budovy otevřené v roce 2009 ov-šem funguje mnoho zajímavých technologií, které návštěvníci považují za samozřejmost. Vzhledem k samotném principu této knihovny, která má sloužit mimo jiné jako středisko studentů technických škol, a k její celkem krátké historii, jde o moderní systém, který se i přes pár neduhů snaží uspokojit požadav-ky i těch nejnáročnějších návštěvníků. A takový ná-vštěvník NTK, to zdaleka nemusí být vášnivý čtenář!

Jak vznikla tato reportážRozhodl jsem se, že se na technologie uvnitř budo-vy NTK, kterou denně navštěvují stovky studentů ČVUT, podívám zblízka. Za tímto účelem jsem se se-

šel s Ing. Ondřejem Kochem, vedoucím odboru pro informační technologie, ICT služby a infrastrukturu. Díky němu jsem se dozvěděl o vnitřním fungování knihovny, mohl jsem si vše prohlédnout na vlastní oči a získal jsem od něj také popisy technických de-tailů v následující části článku.

Koloběh půjčování knihNebýt registrační přepážky, kterou musíte projít, když si chcete v NTK půjčit nějakou knihu, vystačíte si při této činnosti zcela sami. Základem jsou RFID čipy uvnitř každé knihy, které umožňují evidenci knih vy-půjčených jednotlivými zákazníky a které poskytují knihovníkům přehled o jejich pohybu uvnitř knihov-ny. Čipy jsou dostatečně silné, aby umožnily napří-klad i částečnou kontrolu umístění knih v regálech pomocí čteček. A pokud se pokusíte projít rámem


15

s nenačtenou knihou ven, po varovném signálu vám pracovník může rovnou i oznámit název knihy, kte-rou máte skrytou v tašce.

Vracet knihy zpět můžete v kteroukoliv dobu, kdy je otevřený parter NTK. Stará se o to tzv. „vraceč-ka“, přístupná z vnějšku, která dokáže knihu v mžiku oka roztřídit do příslušného koše podle podlaží. Sys-tém monitoruje zatížení jednotlivých košů a pracov-níci knihovny se starají jejich rozvážení na příslušná patra.

Vnitřní klima budovyProstory jsou vytápěny třemi různými způso-by – otopnými registry, systémem pro aktivaci beto-nového jádra a podlahovým vytápěním, které se na-chází v betonové desce v 1. a 2. NP. Vytápění pomocí betonového jádra funguje na systému plastových trubek v betonových stropech, kterými proudí podle

potřeby topná nebo chlazená voda. Teplonosná látka předává betonové hmotě teplo, které se zde akumu-luje. Obdobně je tomu pak v chladicím období, kdy chlazená voda teplo z materiálu stropů pro změnu odebírá.

Zdrojem chladu je kompresorová chladicí jed-notka se vzduchem chlazeným kondenzátorem, pri-mární okruhy chlazené vody jsou pak naplněny ne-mrznoucí směsí. V letním období je využíváno noční ochlazování studeným venkovním vzduchem přivá-děným otevíratelnými okny ovládanými servopoho-ny řízených počítačem – tímto způsobem je zajištěno přirozené větrání a odvádění tepla s minimálními nároky na energie. Při vyšších teplotách v letním období se provozuje chladicí stroj pro předchlazení objektu systémem aktivace betonového jádra. Chla-zení centrální serverovny je zajištěno systémem přes-né klimatizace se čtyřmi klimatizačními jednotkami s vlastními zdroji chladu.

VzduchotechnikaO výměnu vzduchu uvnitř knihovny se stará zařízení vzduchotechniky. Budova je větrána ve všech prosto-rách buď nuceným odvětráním vzduchotechnikou, nebo přirozeně okny s využitím komínového efektu atria. Prostory volných výběrů knih jsou větrány ve značné míře přirozenou cirkulací, pokud to nestačí, vypomohou ventilátory na střeše s plynule regulo-vanými otáčkami. Jednotky jsou vybaveny výměníky pro ohřev i chlazení vzduchu a dále komorami s elek-trodovými vyvíječi páry. Vzduch je do větraných pro-stor přiváděn podlahovými vyústkami.

Prostory kanceláří jsou větrány přirozeným způ-sobem otvíratelnými okny v kombinaci s nuceným větráním, zasedací místnosti jsou větrány samostat-


16

ně. Množství přiváděného a odváděného vzduchu je minimalizováno, jelikož se počítá s kombinací s přiro-zeným větráním.

WiFi a bezdrátový signálNTK je rájem pro notebooky a mobilní telefony: v ce-lém objektu je k dispozici jak bezdrátová síť pro re-gistrované zákazníky, tak síť eduroam pro studenty. Tedy alespoň teoreticky. Jak už to tak bývá, praxe je trochu jiná a problémy s připojením do WiFi sítě bývají častým zdrojem stížností. Z větší části jde o fy-zikální problém – může za to nepříznivá kombinace konstrukce budovy, použitých materiálů a množství typů klientů bezdrátové sítě.

Hlavní příčiny problémůKonstrukce budovy neposkytuje dostatek překážek pro šíření 2.4Ghz signálu napříč budovou. Vzhledem k tomu, že na 2.4Ghz frekvencích jsou pouze 3 ne-překrývající se pásma, je prostor pro efektivní nasa-zení pro stovky klientů v jednom prostoru limitovaný z principu technologie.

Použité materiály pláště budovy odrážejí bez-drátový signál v 2.4Ghz pásmu. Ocelí zesílený beton a pokovené sklo jsou bohužel právě ty materiály, které mají vysokou odrazivost pro bezdrátový signál v pásmu 2.4Ghz. Dalším problémem jsou kovové pře-kážky v podobě regálů na knihy uvnitř budovy.

Enormní množství klientů. Dle dohledového systému není problém dostat se ve špičce přes 1200 klientů. K tomu se připojuje pro WLAN řešení nevý-hodný poměr klientů komunikujících v pásmu 2.4 Ghz (přes 80 %) a 5 Ghz (méně než 20 %).

Absence kontroly nad nastavením a aktuálními ovladači bezdrátových adaptérů jednotlivých kli-entů. Vysílací výkon klientů je bohužel standardně

nastaven na maximální hodnotu, klienti tedy sami vytvářejí rušení pro spoustu okolních AP.

Dle WiFi standardu si koncový klient sám rozho-duje, ke kterému AP se připojí. WiFi systém se sice může snažit klienta odpojit a uměle ho tak „nutit“, aby se připojil na jiné AP, ale hlavní rozhodovací slovo zůstává vždy na klientovi.

Co mohou tedy návštěvníci vyzkoušet pro lepší připojení?

Můžou zkusit: • preferovat 5 Ghz (pokud lze), • aktualizovat ovladač své bezdrátové karty, • snížit vysílací výkon své bezdrátové karty (pozor, toto nastavení pomůže klientům uvnitř NTK, na ji-ném místě ale může naopak připojení znemožnit), • zapnout v nastavení bezdrátové karty agresivněj-ší nastavení pro roaming (či naopak méně agresiv-ní – zde záleží na aktuální pozici klienta, pakliže je na rozhraní několika AP, je nutné být naopak méně agresivní).

Další postup NTK se nese především v duchu obměny technického řešení. Bezdrátová technolo-gie 3Com Wireless Switch, která byla nainstalována v roce 2008, je nyní již mimo oblast morální životnos-ti (její výroba byla ukončena v roce 2010). Technické vlastnosti nových bezdrátových systémů v oblasti real-time automated optimalization a globální na-sazení 802.11n mohou pomoci – jedná se zejména o funkce Dynamic client load balancing a AirTime Fairness a Beamforming. Realizace této obměny je naplánována na rok 2015.

Kabelová LANPoměrně nedávno zpřístupnilo NTK návštěvníkům pro připojení k síti i ethernetové zásuvky umístěné ve stolech. Ne všechny zásuvky ve veřejné části jsou


17

ovšem zasíťované – důvodem bylo rozhodnutí při výstavbě budovy, že bude investováno především do chytré kabeláže a patchpanelů, namísto do do-statečného množství switchů. Proto v některých rozvodnách chybí dostatek portů u switche. Tento problém je možno vyřešit přesunutím jiných switchů z jiných rozvoden a kompletní výměně rozvoden, z nichž budou switche přesunuty. Tuto akci plánuje NTK na první půlku roku 2015. Důvodem, proč nelze pouze doplnit nové switche, je především stáří těch současných a to, že jejich výrobce 3Com již de fac-to neexistuje. Switche jsou zapojeny do stacků, kte-rýmžto pádem je možno mít v rozvodnách jen stack kompatibilních switchů.

A nejen to…V NTK usnadňuje návštěvníkům život i mnoho dalších technologií – ať už jsou to samoobslužné skříňky, do kterých si můžete přes den uložit věci, veřejné počítače s terminálovým přístupem nebo multifunkční zařízení pro skenování a kopírování. Pro

vstup do vnitřních prostor lze použít jednorázový kód, případně pak pro pravidelné vstupy libovolnou čipovou kartu. Nejvyužívanější jsou v současnosti karty ISIC (studentské průkazy), resp. karty Opencard (u veřejnosti).

ZávěremAčkoliv zde budova NTK stojí teprve necelých 6 let, sdílí stejný úděl, jako všechny současné moderní technologie – zařízení použitá ve vnitřních systé-mech rychle (morálně i funkčně) zastarávají. Je tedy právě na technickém zázemí, aby i při nepřetržitém celoročním provozu byly v NTK všechny služby do-stupné v kvalitě, kterou zákazníci očekávají. Zatím se to (i přes drobné zádrhely) daří a Národní technická knihovna je stále místem, kam se rádi vracejí nejen studenti z okolních vysokých škol, ale i ostatní ná-vštěvníci.

Zdeněk Kasnerfoto: archiv NTK

Pro banky je IT hnacím motorem inovacíBankovní sektor je jedním z odvětví, ve kterých informatika hraje klíčovou roli. Díky technologiím můžeme platit platebními kartami, používat inter-netové bankovnictví nebo mít přístup k hotovosti z kteréhokoli banko-matu. I do tohoto konzervativního prostředí však vstupují nové IT trendy, které v konečném důsledku určují vítěze a poražené. Jak mohou techno-logie pomoci ke zvýšení konkurenceschopnosti bank? I tímto tématem se naši studenti zabývají.

Na první pohled se může zdát, že banky jsou velké a nudné instituce, kterých se technologické trendy příliš netýkají. Při důkladnějším prozkoumání však zjistíme, že opak je pravdou. Za hradbami z poboček, bankovních poradců a sazebníků se „ukrývá“ nemalé množství lidí, snažících se posunout celou organiza-ci kupředu. Ať už v rámci služeb poskytovaných kli-entům nebo v interním fungování. Banky jsou však v zavádění novinek mnohem opatrnější než zbytek

trhu. Hlavním důvodem jsou bezpečnostní pravidla, odpovídající povaze finančních dat. Přeci jen by bylo nemilé, aby se údaje o vašich finančních transakcích dostaly do cizích rukou. Nemluvě o možnosti zadávat platební příkazy. Když navíc připustíme, že velké čes-ké banky mají statisíce klientů a celkovou sumu vkla-dů v řádu stovek miliard korun, je odpovídající zabez-pečení rozhodně na místě. To však neznamená, že se bankovní služby neinovují.


18


Konkurence mezi „virtuálními trezory“ nespočívá jen v úrokových sazbáchŘíkáte si, že hlavní marketingovou zbraní klasických bank je úroková sazba? Z velké části máte pravdu, nicméně je zde jedno velké „ale“. Představte si napří-klad to, že byste ke svému bankovnímu účtu neměli internetové bankovnictví. Chtěli byste takový účet? Pravděpodobně ne. Možnost zadávat platby a kon-trolovat výpisy přes internet je dnes samozřejmostí, ale ne vždy tomu tak bylo.

Podobným procesem dnes prochází mobilní bankovnictví, které se pomalu stává standardem. Model služeb u bankovních produktů je dnes kom-plexnější než kdy předtím. Kromě internetových a mobilních bankovnictví se můžeme setkat s řadou finančně orientovaných služeb, jako jsou NFC plat-by, internetové platební systémy (například PayPal), virtuální peněženky (například Apple Pay či Google Wallet) nebo personální finanční manažeři. Všechny tyto služby stojí a padají právě na informačních tech-nologiích a schopnostech interního IT týmu úzce spolupracovat s ostatními odděleními podniku (v IT terminologii s „byznysem“).

Přestože se na první pohled může zdát, že taková vir-tuální peněženka je v principu jednoduchá věc, není tomu tak. Na úrovni IT architektury a zabezpečení dat jde o komplikovaný projekt a může trvat i roky s tako-vou službou přijít na trh. Banky technologické trendy bedlivě sledují a snaží se hledat způsoby, jak jejich adaptační proces zvládnout co možná nejrychleji a zároveň vyhovět všem regulatorním a bezpečnost-ním předpisům se zachováním únosné míry reputač-ního rizika. Proto se snaží inovovat nejen finanční služby, ale i interní fungování organizace, které má na rychlost a kvalitu dodaných řešení výrazný vliv.

Inovační laboratoř Komerční banky spolupracuje se studenty FIT ČVUTKaždá banka přistupuje k technologickým inovacím trochu jiným způsobem. Například v Komerční ban-ce vznikl pod vedením Ing. Jana Malého takzvaný Innovation Lab, který je součástí IT architektury a má za úkol přinášet, podporovat a ověřovat nápady na zkvalitnění služeb i vnitřních procesů. Pro generová-ní a zpracování inovací navíc nevyužívá pouze interní zdroje a externí firmy, ale intenzivně spolupracuje i s univerzitami, včetně FIT ČVUT!

Spolupráce mezi naší fakultou a inovační labo-ratoří Komerční banky započala již na jaře roku 2014 pod odbornou záštitou prof. Ing. Jana Dohnala, CSc. Od té doby se tým FIT ČVUT podílí na několika ino-vačních aktivitách z oblasti Social Computing, Mobile Computing či Digital Banking. Studenti jsou zapojeni do konkrétních projektů a mohou tak důkladně po-znat aktuální situaci. Zároveň mají šanci spolupraco-vat na konceptech a reálných řešeních, která na své produkční použití teprve čekají.

Nabyté poznatky navíc mohou využít pro své bakalářské či diplomové práce. Součástí spolupráce s KB je i podpora výzkumných aktivit z oblasti me-tod Enterprise Engineering, které jsou na FIT ČVUT vyučovány v rámci Centra pro konceptuálního mo-delování a implementaci (CCMi).

Pavel Krejčí

Čím se v KB studenti FITu zabývají? • Návrh intranetového řešení na bázi principů a metod Social Computing – v kterých oblastech a procesech banky je možné podpořit obchodní model nástroji a metodami Social Computing. • Digital Marketing a Digital Banking - jakým způsobem integrovat různé prodejní a komunikační online kanály do jednoho a jak výsledná data využít. • Bi-Modal IT – nastavení pravidel, rolí a procesů pro paralelní souběh dvou přístupů k vývoji IT řešení – klasického „vodopádového“ modelu a agilních přístupů. • Návrh pravidel a procesů pro sběr a vyhodnocení inovací. • Využití principů gamifikace při adaptaci nových IT technologií.

19


IT a disciplína Enterprise EngineeringNavrhování, vytváření a realizace podnikových struktur, procesů, pravidel a jejich informační podpory se stává uznávanou inženýrskou disciplínou se vznešeným názvem Enterprise Engineering. Leckterý jaderný fyzik možná ohrne nos, faktem však je, že vyladit obrovský podnik čítající třeba desítky tisíc zaměstnanců do optimálního fungování není vůbec jedno-duchá záležitost. Pokud se chvíli pobavíte třeba s konzultantem z některé velké konzultantské firmy jako je Deloitte, E&Y nebo PWC, tak zjistíte, že ani v mnohem menších firmách to často nefunguje tak, jak by mělo, a není vůbec jednoduché fungování firmy správně nastavit. Proč ne? Každý inže-nýr totiž nejdříve potřebuje znát a chápat teoretické základy, na kterých daná disciplína stojí a vládnout fungujícími metodami, jak pracovat.

Stavař a architekt se učí chápat a využívat statiku, mechaniku, chemii, geometrii a další nutné teore-tické základy a na nich postavené postupy. Co má inženýr podniků? Donedávna to byl pouze „selský rozum“, který je fajn, ale... Skutečně byste chtěli by-dlet v domě postaveném metodou selského rozu-mu? Asi ne. Naštěstí jsme v posledních letech svědky etablování právě disciplíny Enterprise Engineering (EE, česky by se dalo přeložit jako „inženýrství pod-niků“). Tato disciplína studuje teorie z oblasti sociolo-gie, psychologie, ontologie a informatiky a formuluje z nich klíčové teorie a postupy pro EE, které jsou ná-sledně aplikovány do praxe v podobě metod. Za otce EE je považován Prof. Dr.ir. Jan L. G. Dietz, emeritní profesor z holandské technické university v Delftu. Prof. Dietz je autorem klíčových teorií, na kterých stojí EE. Ty jsou označeny řeckými písmeny např. τ, δ, β, ψ apod. Prof. Dietz je autorem monografie „En-terprise Ontology – Theory and Methodology“, která je cosi jako bible enterprise inženýra.

Zajímavé, ale začínáte usínat? Tak to je čas na jednu perličku, která vás zaručeně probere! Jelikož zaznívala řada nářků, že učebnice je moc teoretická a prof. Dietz je nejen špičkovým odborníkem, ale má i velký smysl pro humor, rozhodl se vyhovět těmto

20


stížnostem a napsal pohádku (ano, čtete správně, po-hádku), ve které se Alenka dostane do říše trpaslíků (přesně gnómů), kteří jsou mistři v inženýrství pod-niků, a tito trpaslíci odhalí Alence tajemství (přesně esenci) této disciplíny a jejich teorií. Tím humor ještě nekončí, na tuto knížku totiž navazuje ještě téměř dobrodružná „kniha pro velké děti“, ve které se Alen-ka vrací z říše trpaslíků a aplikuje nabyté poznatky pro inženýrství svého tenisového klubu Volley.

Teď jsme to trochu odlehčili, nicméně pravdou zůstává, že, jak pravil Kurt Lewin, „není nic prak-tičtějšího než dobrá teorie“ a vskutku, teorie EE se i přes svoji relativní mladost již osvědčily v praxi. Samotná teorie však nestačí, pro praxi potřebujeme uchopitelnou metodu a tou je v EE metoda DEMO. Nenechte se mýlit, není to žádná „demo verze“, ale zralá „Design & Engineering Method for Organisati-ons“ (smysl pro humor prof. Dietze jsme si již před-stavili). Tato metoda nás učí různé postupy a dia-gramy, které lze aplikovat v projektech EE. Můžeme zmínit třeba projekt pro Aerospace Logistic, divizi Air-France-KLM Cargo, Ford, projekty pro různé in-stituce. Pokud vás bude zajímat více, podívejte se na http://www.demo.nl/practical-case-studies. Jed-ná se o stránky Enterprise Engineering Institute (EEI),

jakési „cechovní instituce inženýrů podniků“, která nabízí kurzy, poradenství, materiály, apod. EEI sídlí v Holandsku, působí však po celém světě, podobně jako síť Ciao! (http://ciaonetwork.org/, za domácí úkol máte zjistit, co tento další vtipný akronym zna-mená), ve které se sdružují univerzity a firmy zabýva-jící se EE a metodou DEMO. FIT je též členem této sítě a díky tomu můžeme našim studentům nabídnout v našich předmětech kurzy metody DEMO certifiko-vané EEI.

Enterprise Engineering je však velmi zajímavá disciplína i z hlediska IT. Ale nejdříve musíme trochu zabrousit do teorie EE, konkrétně teorie ψ. Základem je několik axiomů, nejdůležitější je asi transakční axiom (transaction axiom), který hovoří o tom, jakým způsobem spolu lidé komunikují, když se snaží něco společně vytvořit. Teorie říká, že naše komunikace se-stává z určitých komunikačních vzorů, které souhrn-ně nazýváme transakce. Transakce v pojetí DEMO je vždy o tom, že jeden aktor (např. Lenka) něco chce po jiném aktorovi (např. Frantovi), vytvoření nějakého produktu hmotného (výrobku) či nehmotného (služ-by, ale i učinění rozhodnutí apod.). Transakční axiom nám říká, z jakých kroků se taková transakce může obecně skládat. Tzv. základní transakční vzor vidíme

21


na obrázku, ale průběh může být mnohem složitější. To ale teď necháme stranou a místo toho si představíme další důle-žitý axiom, axiom rozlišení (di-stinction axiom), který nám mj. říká, že v podniku lze rozlišit tři typy takovýchto transakcí. Tyto tři typy jsou:

Na úrovni nejvyšší jsou tzv. ontologické transakce, které označujeme červenou barvou. Jejich produkty jsou určitým způsobem originální, tzn. nelze je odvodit ani spočí-tat z něčeho, co už existuje, ný-brž někdo povolaný musí cosi vytvořit (ještě jednou: z hlediska EE je i rozhodnutí důležitým produktem, nejen výrobek typu „ocelová trubka“). Tyto transakce tvoří tzv. O-organizaci v rámci organizace.

Druhá úroveň obsahuje transakce infologické mající barvu zelenou. Ty pracují s informacemi. Ty již nepovažujeme za originální produkty, jelikož pouze hovoří o něčem, co existuje, tedy o originálních (on-tologických, červených) produktech: můžeme o nich poskytovat určité informace, dále můžeme počítat z těchto informací nějaké další informace (např. sta-tistiky, reporty), a též potřebujeme informace ucho-vávat a sdílet. Soubor zelených transakcí tvoří tzv. I-organizaci, tedy myšlenkovou podorganizaci stara-jící se o informatické činnosti v rámci podniku.

Třetí, nejnižší úrovní je úroveň obsahující modré, datalogické transakce. Zde pracujeme pouze s daty, pro které je charakteristické, že již nepotřebujeme ani znát jejich význam pro organizaci, pouze pracuje-me s jejich formou – data ukládáme, získáváme, kopí-rujeme, apod. Někdy se říká, že je to „úroveň cvičené opice“, jelikož může pracovat s daty, aniž by rozuměla jejich obsahu. Tato úroveň tvoří D-organizaci.

Jistě vás již napadlo, že my jako informatici se v zásadě zabýváme úrovní zelenou, infologickou a úrovní modrou, datalogickou. To ale není všechno. Jde totiž hlavně o to vyladit navzájem tyto tři úrov-ně, a to není vůbec jednoduché. Možná jste si všim-li, že „červená“, „zelená“ a „modrá“ úroveň na sebe přirozeně navazují: transakce nižší úrovně poskytují služby úrovni vyšší. Pro správné fungování podniku potřebujeme všechny tyto úrovně správě sladit jako hodinový strojek. Jak jsme si vysvětlili, zelená a mod-rá úroveň je dnes typicky zajišťována softwarovými systémy (i když to tak obecně být nemusí). Jejich ultimátním úkolem v podniku je poskytovat služby ontologickým transakcím. Například: finanční ředitel byl požádán představenstvem o vytvoření finanč-ního plánu pro následující rok (červená transakce).

K tomu si potřebuje vytáhnout řadu informací z růz-ných informačních systémů (zelené transakce). Tyto systémy následně spoléhají na úložiště dat a získávají z nich potřebná data (modré transakce).

Další výzvou EE pro softwarové inženýry je poté návrh a implementace vztahu zelené a modré úrovně. V tomto kontextu je představuje zelená, in-fologická úroveň práci s informacemi, tedy výpočty, algoritmy, aplikační logiku a dále interakci s uživate-lem, tedy získávání vstupů, zobrazení výstupů, zaslá-ní e-mailu apod. Modrá, datalogická úroveň se poté zabývá prací s daty a persistencí tak, jak ji znáte tře-ba z předmětů zaměřených na databáze. Navíc tato úroveň zahrnuje i různé platformy, na které aplikaci chceme „zhmotnit“, např. desktop (Linux/Windows/Mac), web, mobilní aplikace pro Android, iPhone, Windows Phone a též různé databázové technologie, REST služby, apod. Kdo někdy dělal trochu složitější aplikaci, ví, že dobře sladit zelenou a modrou úroveň není vůbec jednoduché. A teď si představte třeba ekosystém desítek různých technologií... Navíc ke každé ontologické transakci je možné vytvořit různé infologické transakce a je třeba rozhodnout, které typy informací a v jaké struktuře budou potřeba. Po-dobně ke každé infologické transakci existuje řada alternativ datalogické podpory (zmíněné platformy a různé typy databází). Jak je vidět, informatik či softwarový inženýr jsou důležitými parťáky inženýra podniků.

Co říci na závěr? Rozlišování červené, zelené a modré úrovně a dalších dovedností, které nás učí disciplína Enterprise Engineering, je klíčovým prv-kem budování fungujících podniků a informačních systémů pro jejich podporu. Navíc, jejich znalostí a používáním se inženýři podniků ve spolupráci s in-formačními a softwarovými inženýry mohou hrdě podívat do očí inženýrům, kteří staví mosty či navr-hují jaderné reaktory.

Robert Pergl, Pavel Krejčí

22

PORTÁL SPOLUPRÁCE S PRŮMYSLEM

Jak moderní technologie z vysokoškolských kolejí ovlivňují další odvětví?

Průmysl. Výroba. Marketing. Bezpečnost. To jsou jen některá odvětví, do kterých zejména v posledním letech výrazně promluvily moderní internetové technolo-gie. Svým způsobem tyto výdobytky moderní doby mají vliv i na náš každodenní život. Ač to možná ani sami nevíte, tak některé z těchto revolučních technologií vznikly právě díky spolupráci FIT ČVUT s komerčním sektorem. Tak mohl kupří-kladu vzniknout software postavený na bázi umělé inteligence a mnohé další produkty, které jsou ojedinělé i ve světovém měřítku.

Umělá inteligence Už dříve vědci spekulovali o tom, jestli rychlý nástup počítačů a vývoj umělé inteligence nebude mít za následek, že stroje brzy nahradí člověka.

Tato doba je asi ještě daleko. Člověk je v mnoha ohledech stále nenahraditelným prvkem u mnoha činností. Nicméně počítačové technologie již dnes dokázaly v mnoha ohledech svého tvůrce, člověka, překonat. Anebo mu alespoň výrazně zjednodušit práci.

Jedna z prvních českých vlaštovek na pomezí marketingové automatizace a artificial intelligence?

Jedním z takových „chytrých“ nástrojů poslední doby je i Sales Booster. Produkt určený zejména pro zákazníky z oblasti bankovnictví, telekomunikací a e-commerce segmentu, jenž slouží k optimaliza-ci a automatizaci marketingové komunikace. Sales Booster využívá prediktivní engine Modgen pracující na bázi umělé inteligence, který vznikal postupně v rámci FIT ČVUT.

Jedná se o online nástroj, který dokáže na zákla-dě toho, co internetový uživatel v minulosti udělal, předpovědět jeho další možné chování a akce.

Sales Booster získává data z poboček, call centra, ale i z webových portálů, self-care zón a dalších komuni-kačních kanálů. Na druhé straně tyto cenné informa-ce kombinuje s interními daty. Typicky sleduje, jaké produkty uživatele zajímají, jaké provádí transakce a k tomu přidává také další dostupné informace (rok narození, sociální status, jeho zájmy atd.) i řadu dal-ších ukazatelů.

Díky tomu si dokáže software vytvořit komplexní pohled na každého zákazníka a odhadnout jeho cho-vání, které se může dynamicky měnit v čase. Samot-né řešení se dokáže samo přizpůsobovat změnám ve vzorcích chování uživatelů a na základě všech sesbí-raných dat pak Sales Booster dovede vyhodnotit tu nejlepší strategii pro oslovení či získání klienta. Tak, aby neměl pocit, že je obtěžován nežádoucí marke-tingovou komunikací.

Software také umí klientovi na základě jeho předchozích akcí nabídnout jen produkty, které jej zajímají anebo ty, u kterých je největší předpoklad, že si je zakoupí. Samozřejmě využití tohoto produktu může být daleko širší. Ale je to jen jedna z vlaštovek, které vznikly díky spolupráci s FIT ČVUT.

23


Když jen člověk nestačíJak roste význam počítačů a internetových technolo-gií, zvyšuje se také důležitost všemožných zabezpe-čovacích systémů. To se týká nejčastěji finančních in-stitucí, které se dennodenně potýkají s problémem, jak zabránit všemožným transakčním podvodům a samotné prevenci – tedy – jak je včas odhalit.

I na vývoji tzv. Anti Fraud Solution se podílelo FIT ČVUT ve spolupráci se společností Profinit. Studenti ČVUT měli možnost vyvíjet produkty, které slouží k detekci online podvodů, ke grafovému vyhledávání a automatizovanému zpracování textových dat z ve-řejných zdrojů.

Detekce online podvodů v přímých ka-nálechVe spolupráci s ČVUT vznikl systém včasné výstrahy, který sleduje chování uživatelů v přímých komuni-kačních kanálech.

Podařilo se tak zkonstruovat řešení, které vyhod-nocuje odchylky chování klienta od jeho obvyklého vzorce a dokáže tak automaticky zastavit platbu a ochránit klientovy prostředky a dobrou pověst banky.

Grafové vyhledáváníV rámci experimentálního výzkumu grafového vy-hledávání došlo také na vývoj algoritmů pro hledání opakujících se vzorců v síťových datech.

Takové vzorce mohou zachycovat schémata nej-častějších typů podvodů a přispět tak k jejich včasné-mu odhalení. Tato technologie se uplatňuje zejména při odhalování podvodných žádostí o úvěr.

Automatizované zpracování textových dat z veřejných datových zdrojůProfinit ve spolupráci s FIT ČVUT vyvinul software pro efektivní prohledávání webových zdrojů a sociálních sítí se zaměřením na informace z bezpečnostní ob-lasti.

Součástí tohoto projektu bylo sestavení slovníků klíčových slov a slovních spojení v oblasti bezpeč-nosti a automatizované zpracování českého jazyka.

SVATDalší produkt, který se rozvíjí díky spolupráci firmy Profinit a FIT ČVUT, je SVAT. Je to ryze český produkt sloužící pro vizuální analytiku dat (v oblasti bezpečnosti), který využívají zejména vyšetřovatelé. Těm umožňuje rychle a přehledně zmapovat vazby mezi subjekty. Urychluje pochopení situace. Ukazuje hierarchii a podstatu dat. Umožňuje spolupráci mezi více odděleními a nabízí vysoký výkon.

http://www.profinit.eu/

http://www.nfgsvat.com/

24


SVAT podporuje mnoho datových zdrojů, které do-káže rychle a přehledně zobrazit na jednom místě. Vhodným nastavením umožní i nezasvěceným oso-bám rychlou orientaci v zobrazeném případu bez znalosti SQL jazyka.

SNA algoritmy, implementované také ve spolu-práci s FIT ČVUT, dokáží odhalit i ve velkých grafech souvislosti, které člověk snadno přehlédne.

Implementované metriky degree, centrality, eigenvector, betweeness a Erdos number jsou detail-ně popsány a vysvětleny tak, aby je uživatelé mohli intuitivně používat bez větších matematických zna-lostí.

Výsledek SNA analýzy je zobrazen přímo v grafu pomocí barev. Další oblastí, kde se spolupráce s FIT ČVUT uplatnila, jsou dodávky specializovaných mo-

dulů pro SVAT, které se zabývají umělou inteligencí a prediktivními modely, jež hodně souvisí s předchá-zejícím tématem AFS. Vyšetřovatelé tak mohou rych-leji a přesněji vyhodnotit nastalou situaci a reagovat na ni.

MantaPosledním startupem, který určitě stojí za zmínku, je Manta. I tento projekt vznikl za přispění akademické půdy.

http://mantatools.com/

25


Manta umožňuje zákazníkům naprosto podrobně zmapovat jejich datové sklady a informační toky.

Něco podobného zvládají i jiné softwarové nástroje od poměrně velkého množství firem, včetně těch velkých jako jsou IBM, Oracle či Microsoft.

Manta jde ale mnohem dále a umí se na celý proces podívat více do hloubky. Umí vlastně laicky řečeno rozebrat data včetně kódu a analyzovat, co přesně dělají a zda je s nimi v rámci datových skladů naklá-dáno efektivně. A ušetřit tak firmám klidně i miliono-vé částky.

I tento projekt je svým způsobem ojedinělý a mohl by udělat díru do světa. Což dokazuje také to, že Manta se nedávno vydala do Silicon Valley.

Spolupráce mezi komerční a akademic-kou sférou je výhodná pro obě stranyA co oceňují na této spolupráci samotní zúčastnění? Studenti oceňují především možnost vyzkoušet si práci s enterprise nástroji v týmu v přední české soft-warové firmě s mezinárodním přesahem.

Tyto praktické úkoly, které je čekají během prá-ce na podobných projektech, spojené s aktuálními teoretickými problémy pak mohou zahrnout do své diplomové práce nebo doktorátu a získat tak cenné zkušenosti a poznatky přímo z praxe.

Oba tyto faktory jim pak mohou výrazně usnad-nit přestup z akademické sféry do komerčního sekto-ru hned po škole.

A i komerční sektor, v těchto konkrétních pří-padech zastupovaný společností Profinit, si tuto spolupráci sám pochvaluje. Což dokládá zejména fakt, že pak většině absolventům po dokončení školy společnost Profinit sama nabízí pracovní uplatnění a pořádá pro ně i speciální náborové akce – z po-slední doby je to například Měsíc absolventa. Vstup do pracovního života jim tak podobné akce výrazně ulehčují.

Jak je možné vidět na několika příkladech výše, efektivní spolupráce akademického sektoru s ko-merční sférou je možná. A může být přínosná pro všechny zúčastněné strany. Právě díky této spoluprá-ci pak mohou vznikat ojedinělé produkty, které se ani ve světě neztratí. Stačí jen chtít.

Tomáš Krátký, Director, Products and ServicesFoto: Autor, zmíněné weby projektů

http://mesicabsolventu.jobs.cz/profinit/zajimavosti-o-firme

26

TECHNOLOGIE

Binaurální audioOd počátku kinematografie už uběhla dlouhá doba. Velký průlom v tech-nice, když stroj dokázal zachytit nejen obraz, ale i pohyb, změnil od zákla-dů zábavní průmysl, a od té doby se způsoby zachycování obrazu stále jenom vyvíjejí. Černobílé filmy, barevné filmy, 3D, IMAX... filmy se čím dál tím víc blíží realitě, až z toho člověku (doslova) přecházejí oči. Na co se ale stále tak trochu zapomíná, je audio. A přitom i tam se technologie posu-nula o velký krok kupředu.

Doby, kdy byly filmy němé, jsou sice dávno pryč, nicméně i zvuková stránka filmů se pořád zlepšuje. Nevýhodou je, že tam ten posun není tak znatelný jako u obrazu. A přitom se soudruzi z NDR stále snaží udělat zážitek co nejrealističtější, nejen díky počtu bedniček. Surround systémy jako třeba 5.1 nebo 7.1 se snaží navodit pocit 3D zvuku pomocí rozložení audia na více kanálů, tedy dopomáhající k lehčí lo-kalizaci zdroje.

O level výše je ale něco, čemu se říká binaurální audio. Tato technologie se snaží napodobit reálné prostředí a způsob, jakým lidské ucho zaznamená-vá zvuk. Kromě klasického levo-pravého nahrávání

(tedy fakt, že k jednomu z uší přijde zvuk o sekun-du dříve, než k tomu druhému), které je využíváno při klasickém záznamu zvuku, se využívá i takzvané HRTF (head-related transfer function).

HRTF bere v potaz, jak se frekvence zvuku šíří kolem hlavy a do ucha, ve vnějším a vnitřních uchu či eustachovou trubicí. Na binaurální nahrávání se používá uměle vymodelovaná lidská hlava (tedy tzv. dummy head recording) a dva mikrofony, čímž je si-mulováno, jak člověk zvuk opravdu slyší.

Výsledný efekt se bohužel nedá používat napří-klad v kinosálech, protože efekt je znatelný pouze při poslechu audia ze stereo sluchátek, o to je však

27

TECHNOLOGIE

zvuk více autentický. Při poslechu opravdu máte po-cit, jako byste byli ve stejné místnosti s hudebníkem, přednášejícím či dokonce zubařem.

Binaurální audio ale není výdobytkem moder-ní vědy. První binaurální nahrávka byla pořízena již v roce 1881. Tehdy se používal takzvaný Théâtropho-ne, (The theatre phone), díky kterému bylo možno si vychutnat operu či divadlo na dálku přes telefon. Byl to první použití vícekanálového zvuku na světě.O čtyřicet let později se rádiostanice v americkém Connecticutu pokusila vysílat své rádiopořady za po-moci binaurálního zvuku, ale aby posluchači mohli tuto vychytávku opravdu ocenit, museli mít dvě rá-dia, což si většina lidí v té době nemohla dovolit, a tak rádiostanice upadla v zapomnění.

V roce 1978 ale vychází první komerčně úspěšná a známá binaurální píseň. Lou Reed kombinuje živou a studiovou nahrávku a vydává píseň Street Hassle.

Moderní doba totiž přinesla velké změny, a tak je nahrávání i přehrávání jak klasického, tak binaurál-ního zvuku mnohem levnější, a tak se touto techno-

Pro zažití binaurálního zvuku na vlastní kůži doporučuji například tato videa:https://www.youtube.com/watch?v=IUDTlvagjJA (Virtual Barber Shop)https://www.youtube.com/watch?v=NncADNIFHXQ (Virtual dentis binaural recording)https://www.youtube.com/watch?v=Y3l4wOLvVEo (The world‘s first binaural music video)

logií nahrávají i celá alba. Ale nejen to. V roce 2013 dokonce vyšel krátký australský film The Blind Pa-ssenger, který rozhodně stojí za to vidět.

Kam se ale bude audio vyvíjet, je stále ve hvěz-dách. Třeba se jednou dočkáme nějakého binaurál-ního 3D blockbusteru. Rozhodně by to byl zajímavý zážitek.

Tomáš Nováček

28

STALO SE

Netradiční Večer otevřených dveříNa 5. března si naše fakulta připravila Večer otevřených dveří. Ten obvykle sloužil pro zájemce o magisterské studium na FIT a v rámci takového ve-čera proběhla prezentace magisterských oborů. Letos jsme ho ale pojali trochu netradičně a spojili jsme ho s otevřením laboratoří FIT.

Pro zájemce o magisterské studium byly připraveny dvě prezentace oborů. Za mikrofonem bylo možno vidět garanty jednotlivých oborů, ale také proděkany a samotného děkana fakulty. Atmosféra byla uvolně-ná a přátelská.

Otevření laboratoří bylo určeno nejen pro zá-jemce o magisterské studium, ale i pro další studen-ty, včetně těch mimo FIT, kteří se v rámci své výuky běžně do labů nedostanou, a stejně tak pro širokou veřejnost, kterou práce na našich projektech zajímá.

Kromě našich stálic jako je 3D Print Lab, SAGE-lab, hardwarová laboratoř s NAO robotem nebo bez-

pečností čipových karet, jsme tentokrát představili zájemcům novou AppleLab, forenzní laboratoř a Da-taLab.

Jsme rádi, že jsme mohli Večerem otevřených dveří rozšířit povědomí o vědě na FIT a zájemcům o studium snad pomohli v těžkém procesu rozhodo-vání.

Kamila PětrašováFoto: Ondřej Brém

29

STALO SE

Podporujeme mladé nadané talentyNa FIT ČVUT rádi podporujeme nadané studenty ze středních a základ-ních škol se zájmem o informační technologie. Proto v našich prostorách pravidelně vítáme soutěže právě pro tyto studenty do 19 let. V březnu, měsíci přihlášek na vysoké školy, proběhly na fakultě hned dvě takovéto akce. Přečtěte si, co všechno zvládnou vaši mladší kolegové, pokud mají dost nadšení a snahy!

Blackout na Cisco Networking Academy Games„V celé čtvrti došlo vlivem kybernetického útoku k rozsáhlému výpadku elektřiny. Vy nyní přicházíte do kancelářské budovy, kde došlo v důsledku výpad-ku proudu ke kolapsu informačních systémů. Vaším úkolem je během následující hodiny obnovit provoz všech IT systémů.“ To bylo zadání, které dostali fina-listé letošního ročníku Networking Academy Games (NAG) v kategorii H3S, které se konalo 27. března 2015 opět v učebnách naší fakulty.

Úkol řešily tříčlenné týmy studentů středních škol zapojených do programu Cisco Networking Aca-demy. Soutěž tohoto formátu má za cíl rozvíjet pře-devším talenty v oblasti síťových technologií. Těmto nadaným studentům dává možnost otestovat si na reálném příkladu své znalosti a dovednosti a hlavně je porovnat se studenty ostatních škol. Pro mnohé z nich je velkou motivací zjištění, že jejich schopnosti nejsou zdaleka tak dobré, jak se domnívali. Přesto by však mnohý z účastníků soutěže strčil do kapsy lec-kterého vysokoškoláka. Tito studenti si navíc účastí v NAG mohou otevřít dveře k dalšímu studiu na vy-soké škole. Vítězný tým studentů totiž získá možnost přijetí bez přijímacích zkoušek právě na FIT ČVUT v Praze.

Letošními vítězi se v konkurenci třinácti týmů stal tým zastupující Střední školu informatiky a finanč-ních služeb v Plzni. Pod vedením lektora Petra Zimy v něm své znalosti prokázali studenti 3. ročníku Ra-dek Miklánek, Jan Klán a Kristýna Lepší. O tom, že výuka IT na této škole má skutečně vysokou úroveň svědčí i fakt, že stejnou školu reprezentovali také vítě-zové loňského ročníku Networking Academy Games.

Během soutěžního dne byly pro finalisty také při-praveny přednášky o nejmodernějších technologiích od dlouhodobých partnerů soutěže Intercom Sys-tems a Bluecom, kteří věnují i věcné ceny pro vítěze.

http://www.netacad-games.cz/terminy-a-mista/hs3

30

STALO SE

Doufáme tedy, že se středoškolákům u nás líbilo a jsme rádi, že jsme jim mohli poskytnout možnost seznámit se nejen s námi, ale hlavně s jejich budouc-ností v síťových technologicích. Těšíme se tedy na další talenty v příštím ročníku, se kterým snad opět spolek i-com-unity o.s. zavítá na naši fakultu.

Junior internet - úspěch mladých na internetuJak podpořit mladé nadějné „děti internetu”? To je otázka, kterou řeší organizace Junior Internet, jejíž nezisková činnost má za cíl poskytnout mladým ta-lentům prostor ukázat se, a podpořit tak jejich pro-fesní start. Za podpory Nadace Vodafone, CZ.NIC, Avast a Active24 proto organizuje soutěže, Junior camp a různé vzdělávací aktivity. Jednou ze soutěží je i stejnojmený Junior Internet, který finalistům na-víc dává možnost prezentovat svou práci na každo-roční konferenci Junior Internet.

Letos se tato akce konala 28. března 2015 opět v pro-storách FIT ČVUT. V úvodu akce soutěžící motivoval svou řečí i proděkan doc. RNDr. Ing. Marcel Jiřina, Ph.D., který studentům popřál klid a pevné nervy při prezentování. Možnost vyzkoušet si prezentaci před plným sálem vyzvihl jako jeden z velkých plusů této akce. Soutěžní kategorie pro tento ročník byly Junior Web, Junior Design, Junior Mobile, Junior Erb a Ju-nior Text s tématem: „Kam kráčíš, internete?”. Junior Mobile byl letos novinkou, která reagovala na stále se zvětšující popularitu mobilních aplikací, pro které chtějí tvořit již mladí programátoři a grafici. V kate-goriích zabývajících se mobilními, webovými a dal-šími aplikacemi měla porota těžké rozhodování, ne-boť se nehodnotilo pouze zpracování, ale také účel projektu, tvůrčí postup a vize do budoucna. A jak to všechno dopadlo? Podívejte se na vítězné projekty!

Junior Web – staršíBurza učebnic – Lukáš Holeczyhttp://znamky.8u.cz/ucebnice/

Junior Web – mladšíGyBook.cz, sociální síť pro Gymnasium Turnov –Daniel Zikmundhttp://www.gybook.cz/

Junior Design – staršíRedesign systému Krajské knihovny Vysočiny – Tomáš Koťarahttp://tomaskotara.cz/work/

Junior Design – mladšíDětský filmový ateliér – Ester Vilímkováhttp://detskyfilmovyatelier.cz/

Junior Erb – celorepublikové fináleMatematická olympiáda v Praze, tvorba webu – Vojta Švandelíkhttp://mo-praha.hys.cz/

Junior MobileFameies, sociální síť ke sdílení selfies s lidmi ko-lem vás – Tomáš Koťara, Mikuláš Pokorný, David Novák, Šimon Appelthttps://play.google.com/store/apps/details?id=-com.fameiesteam.fameies

Junior TextOno místo – Kristýna Filipová(text bohužel není veřejně dostupný)

31

STALO SE

http://www.juniorinternet.cz/konference/

Kromě publicity a kontaktů, ze kterých se odrazila nejedna úspěšná kariéra, čekala na soutěžící i řada atraktivních cen. Jednou z odměn byl také odpolední blok přednášek. Účastníci i návštěvníci konference se mohli dozvědět o Android Wear Development od Davida Vávry, člen poroty Lukáš Hurych motivoval přednáškou „Rozjeď vlastní podnik!”, jak na Code Ma-nagement poradil Petr de Gier (Active24) a dlouhole-tý organizátor akce Vítek Ježek měl pro mladé talenty přednášku na téma „Za co bych se upsal ďáblu? Kdy-bych věděl již v 18, co vím teď.” Pro fakultu byla akce

opět příjemným setkáním s talentovanými studenty, kteří budou jednou na ČVUT možná studovat a nebo přijdou k nám na fakultu předat své zkušenosti před-náškou. Jedním z důkazů úspěchu účastníků Junior Internetu je i zmiňovaný David Vávra, absolvent FEL ČVUT (protože FIT ještě tou dobou nebyl :)), který přednáší na mnoha konferencích a získal již i status Google Developer Expert.

Veronika Dvořáková

32

Setkání Co@FITJiž podruhé v tomto akademickém roce se u nás na Fakultě informačních technologií uskutečnilo setkání zástupců firem a studentů Co@FIT (Com-panies at FIT). Co@FIT je akce, která má za cíl zprostředkovat studentům kontakt s průmyslem, zejména pak s našimi dlouhodobými průmyslovými partnery, a umožnit společně definovat praktická a ve výuce uplatnitelná zadání, jenž studenti mohou kombinovat se svým studiem a pracovním rozvojem.

STALO SE

V tomto letním semestru se akce Co@FIT zúčastnili naši partneři (Profinit, Lely Industries, SuseLinux, Mi-kenopa, Barclays, Gemalto, Ackee) a mnoho dalších firem.

V průběhu celého CO@FITu byly v předsálí umís-těny kiosky s informačními materiály a tak studenti mohli využít prostor ke komunikaci s firmami. Stu-denti se seznámili nejen s firmami, ale zjistili více in-formací o jejich práci a používaných technologií. Dále si s nimi mohli domluvit témata jejich semestrálních a diplomových prací, která si nejen mohou nechat uznat do předmětů, ale také za ně být finančně ohodnoceni. Byla možnost dozvědět se více i o por-tálu Spolupráce s průmyslem (SSP) u našeho stánku a zasoutěžit si s námi o hodnotnou cenu.

V pozdějších hodinách se studenti mohli zúčast-nit prezentace našich zlatých (Profinit, Lely) a stří-brných (SuseLinux, Mikenopa) partnerů ve velké přednáškové místnosti. Bohužel tato přednáška byla

poznamenána nízkou účastí studentů, ačkoli témata prezentována našimi partnery byla velmi zajímavá.

Na závěr večera byla vyhlášená soutěž o X-Box ONE, které se mohli účastnit všichni studenti, kteří nám vyplnili v průběhu akce anketu. Výherci gratu-lujeme!

Toto setkání firem se studenty se plánuje orga-nizovat dvakrát ročně, vždy začátkem semestru. Tak neváhejte a přijďte se podívat v příštím semestru na již třetí pořádanou akci Co@FIT a dozvědět se užiteč-né informace, které se vám budou hodit jak v průbě-hu vašeho studia, tak i do vašeho profesního života.

Pokud byste k akci měli nějaké připomínky či dotazy, neváhejte se na nás obrátit ([email protected]).

Děkujeme za Vaši účast a v příštím semestru se na vás budeme těšit.

Váš tým Co@FIT. Lucie Kolomazníková

33

STALO SE

Přehled událostí na ČVUT v kostce hyperkrychliAsi mi dáte za pravdu, že přes semestr se ze všech stran valí množství udá-lostí, které téměř přesahují rychlost, kterou je kalendář schopný zazna-menávat, mozek zpracovávat a ústa předávat dál – obzvlášť s normálním školním režimem a různými požírači času (nejen) šedo-zeleného zbarvení. A kdo to má pak teprve stíhat všechno navštěvovat?

Náš časopis je sice celkem nafukovací, alespoň v sou-časné elektronické podobě, tento fakt už ovšem to-lik neplatí o pozornosti čtenářů po záplavě článků s událostmi za posledních čtvrt roku (nehledě na zdevastované klávesnice redaktorů - na ty by byl po-třeba pořádně nafukovací rozpočet). Proto všechny události, které se nedočkaly samostatného článku, shrnuji do pár vět na této časové ose: 4. března – Veletrh iKariéraKaždoroční veletrh pracovních příležitostí pořáda-ný studentskou organizací IAESTE zavítal počátkem března i na půdu ČVUT. Více než 130 technicky zamě-řených firem se zde setkalo se studenty na stáncích, u workshopů i v panelových diskuzích a představilo jim svoji nabídku, včetně plánovaných stáží a volných pracovních míst. Součástí veletrhu byly i přednášky a další doprovodný program.

4. března – Volba Miss a krále MajálesuNaše univerzita na Majálesu obhajuje loňské vítěz-ství, a tak i letos probíhala ve strahovském Klubu 007 volba Miss a krále. Vítězi se stali Tereza Křižánková s Michalem Matesem (Mykhaylos, Per Partes), kteří budou reprezentovat ČVUT na 11. Pražském Majále-su 1. května na Letišti Letňany.

http://seznamsesfirmou.cz/https://www.facebook.com/events/416464111856237/

34

20. března – Zatmění SlunceDíky doc. Šolcové a vhodnému počasí mohli přijít před prostory Fakulty stavební pozorovat částečné zatmění Slunce studenti i zaměstnanci ČVUT. K dis-pozici zde bylo svářečské sklo, dalekohled, sextant a celý jev byl promítaný pomocí zrcátka i „ve velkém”. Další částečné zatmění bude možné na našem území sledovat až v roce 2021.

21. března – Studentský plesNa Masarykově koleji se konal již 12. ročník Student-ského plesu ČVUT pořádaného Studentskou unií ČVUT a SÚZ, tentokrát na téma filmových a seriálo-vých hrdinů. Při tanci studenty doprovázely kapely April a VOLANT, součástí programu byly různé soutě-že a pro afterparty byl připravený Underground klub se sloganem Punk’s not dead.

24. března – Jarní koncertHistorické prostory Betlémské kaple byly svědkem Jarního koncertu ČVUT. Pod vedením dirigenta On-dreje Lenárda zde vystoupil Symfonický orchestr Českého rozhlasu a návštěvníci si mohli užít výjimeč-ný kulturní zážitek s hudbou od Rossiniho, Chopina a Beethovena.

31. března – V sítiPřímého přenosu vysílání diskuzního pořadu Fokus VM, který se zabýval aktuálními záležitostmi ze svě-ta internetu a virtuální reality, se zúčastnili v publi-ku mezi ostatními studenty vysokých škol i studenti FITu. Hostem byl například nejúspěšnější český in-stagramista Jiří Šiftař nebo bývalý předseda Pirátské strany Ivan Bartoš. Celý pořad je možné pustit i ze záznamu.

http://studentskyples.cvut.cz/2015

http://koncerty.cvut.cz/

http://czch.tv/12uMM

STALO SE

35

1. dubna – Založení fakulty cyklotech-nologiíNa současné potřeby v dopravě, zdravotnictví a prů-myslu zareagovalo ČVUT založením 9. fakulty se dvěma novými studijními obory – Moderní trendy v cyklistice a Restaurátorství kol. Ihned po založení zde obdržel ke 120. výročí svého narození čestný doktorát vynálezce létajícího kola, Jan Tleskač. K za-ložení fakulty došlo 1. 4., což může napovídat, že šlo o aprílový žert, facebooková stránka ovšem funguje i nadále…

Informatické večeryOd začátku semestru proběhlo několik pravidelných informatických večerů, přednášek od odborníků z nejrůznějších oblastí IT. Nejvíce návštěvníků si při-šlo poslechnout, jak probíhá Výzkum umělé inte-ligence v Keen Software House. Další přednášky se

pak zabývaly programovacími jazyky COBOL, Swift a Dart a technologiemi s nimi spojenými. Cyklus po-kračuje až do konce semestru a jeho rozpis naleznete na fakultním webu.

SEDMACyklus s celým názvem SEminář Dějiny Matematiky, Informatiky a Astronomie je také již v kuloárech FITu poměrně zavedený, i když nepřitahuje tak širokou veřejnost. Během března a dubna se v rámci semi-náře SEDMA konaly na FITu přednášky o historii dio-fantických rovnic, určování času pomocí GPS nebo o grafových algoritmech od českých matematiků.

Zdeněk Kasnerfoto: FB FIT ČVUT, Marie Hoťková (FB Majáles), autor

(zatmění Slunce)

http://koncerty.cvut.cz/

https://www.facebook.com/cyklotechnologie

http://fit.cvut.cz/fakulta/pravidelne-akce/informaticke-vecery

http://fit.cvut.cz/fakulta/pravidelne-akce/sedma

STALO SE

36

TVORBA

Teoretický seminářNa této škole máme několik oborů, ale jeden z nich se od ostatních pod-statně liší. Teoretická informatika mezi ostatními vyniká tím, že umožňu-je studentům v rámci výzkumné činnosti vyvíjet inovativní postupy pro řešení mnoha různorodých problémů. Právě zde můžete přijít s něčím, co pomůže posunout vědu kupředu, a časem se může postup osvědčit a fungovat v praxi ku prospěchu ostatním odvětvím informatiky. Běžně je však pro studenta poměrně obtížné se do vědecké činnosti zapojit bez uvedení, a právě proto vznikl Teoretický seminář.

TS - Teoretický seminář - je předmět, který vnikl pro podporu studentů v bádání. TS si může zapsat kdo-koli, protože je vypisován každý semestr bakalář-ského i magisterského programu a může být zapsán i vícekrát po sobě.

Běžně hodina probíhá tak, že někdo (student nebo učitel) přednáší o jednom z vybraných vědec-kých článků. Všichni přítomní se tak seznámí s novou problematikou, a často i s algoritmem řešení problé-mu. Na konci se v kolektivu probírá, co článek přiná-ší nového, kde se nové postupy dají použít a jak by mohlo vědecké bádání v dané oblasti pokračovat.

Pokud se zajímáte o teoretickou informatiku, ale nevíte, jak byste si vybrali téma závěrečné práce, tak je pro vás seminář zajímavou volbou. Prostudování článků vám dodá inspiraci na téma závěrečné práce, a můžete buď navázat na existující článek a rozvinout uvedený postup hlouběji, nebo přijít s vlastní varian-tou řešení problému.

Sám už jsem si zažil druhý běh tohoto semináře a oba za to stály. Z prvního běhu jsem si odnesl téma na bakalářskou práci a z druhého několik pojmů, o kterých jsem předtím nikdy neslyšel.

V minulém semestru se mi na Teoretickém semi-náři přihodilo něco neobvyklého. O víkendu jsem si nad článkem sedl a postupně se prokousával všemi zákoutími dané problematiky. Článek se zabýval jed-nou z mnoha variant problému String pattern mat-chingu a uváděl vylepšenou variantu staršího algo-ritmu, který problém řeší.

Samotný String pattern matching se zabývá hledáním výskytu nějakého slova nebo části slova v textu. Varianta, kterou se v článku zabývaly, navíc dovoluje určitým způsobem prohazovat písmena.

Studoval jsem článek asi den a půl, když jsem si uvě-domil, že by algoritmus mohl mít drobnou vadu na kráse.

Zdálo se totiž, že si algoritmus neudržuje dosta-tek informací k tomu, aby mohl vždy správně roz-hodnout jestli opravdu našel výskyt hledaného slova nebo ne.

Po chvíli jsem našel konkrétní vstupy, které při ručním projití postupu dávaly nesprávný výsledek. Pak jsem si pro jistotu algoritmus naprogramoval a program se choval stejně, jako při ručním průcho-du. Jelikož jsem nechtěl na TS přednést jenom my-šlenku algoritmu a nakonec říct, že nefunguje, tak jsem navíc vytvořil funkční variantu algoritmu. Jak chybu, tak novou verzi algoritmu, jsem odpřednášel hned na dalším semináři. Po konci mi učitel řekl, že odpřednášená látka by se hodila na závěrečnou práci a nabídl se, že by ji vedl.

A tak v současné době píšu závěrečnou práci, která se od ostatních docela liší. Není potřeba sice nic kódit, ale všechny myšlenky a postupy je nutné exaktně a srozumitelně definovat, když chcete vydat závěrečnou práci jako vědecký článek.

Aktuálně: V květnu se naskytne skvělá příležitost rozšířit si obzory na STIGMA – týden plný přednášek studentů a doktorandů o vědeckých článcích či vlast-ním výzkumu, přednášky mladých vědeckých pra-covníků o jejich výzkumu a prostor na řešení otevře-ných problémů. Pro víc info viz http://www.turing.cz/~tom/stigma.html.

Pokud vás oblast výzkumu zajímá, tak se o tom s někým pobavte! K neformálnímu rozhovoru jsem samozřejmě k dispozici, rozhodně kontaktujte mě nebo Katedru teoretické informatiky.

Václav Blažej

37

TVORBA

S bakalářkou za dveřmiPo třech letech se mé dobrodružství zvané bakalářské studium softwaro-vého inženýrství na FIT ČVUT pomalu chýlí ke konci. A nespočet čtverečků, obdélníčků, koleček a kosočtverců spojených do monstrózních UML dia-gramů, tisíce řádků kódu a litry slz, potu a krve z Progtestových úloh teď musím přetavit na nejsvětější artefakt bakalářského studia – bakalářku.

Během celého studia by se člověku mohlo zdát, že než se pustíte do psaní bakalářky, musíte složit ódu na Láďovu klávesnici a rituálně spočítat motýlky na Olšákových skriptech, ale naštěstí to už všichni stih-nou za tři, čtyři či více let studia, takže jediný rituál je obětovat bezdrátovou myš, aby fungoval systém na zadávání prací a pustit se do práce. Hmm, to zní nějak moc jednoduše.

Když jsem zíral několik hodin do LaTeXové šablo-ny a oko mi začalo tikat do rytmu blikajícího kurzoru, tak mi došlo, že to jednoduše opravdu jenom znělo. Moc rád píšu, napsal jsem už rozhodně víc jak pade-sát nebo šedesát stran, ale stačilo pár dní nad posvát-ným dokumentem a tahle chuť mě přešla. Zvláštní je, že bakalářská práce není podle mě to nejtěžší s čím se během bakalářského studia na FITu setkáte (ma-gisterské studium, to je pak kapitola sama pro sebe) a přesto je to stále stejný příběh.

Zdá se, že z vypracování bakalářské/diplomové/dizertační práce se po celém světě každý rok stává několikaměsíční odyssea až překvapivě se podoba-jící pěti fázím umírání dle Elisabeth Kübler-Rossové. Svou práci na bakalářce obvykle začínáte popírá-ním – „To nic není. Všechno je v pohodě. Mám to na háku. Zvládnu to za týden.” Následuje vztek, agrese: „Proč já? To není fér! Proč se to do háje nechce zkom-pilovat! Proč jsem si vybral tak stupidní zadání!” Tato

fáze plynule přechází ke smlouvání: „Prosím mohu si změnit zadání? Mohu vynechat tuhle část?”, „Stačí mi to na éčko!”. Předposledním stádiem je deprese: „Nemá to cenu, stejně to nedám. Tak si o půl roku prodloužím. Stejně by mě vylili u státnic. Měl jsem jít na hnojárnu.” (Při poslední větě se vám o stupeň zhorší známky ze všech předmětů). Na závěr snaže-ní přichází smíření: „Nějak to dopadne. Nechali pro-jít horší. Pořád lepší vyhozenej z FITu než absolvent hnojárny.” (Známky se vrátí na původní hodnotu).

Nakonec i u mě začaly stránky a řádky kódu při-bývat, možná je celý tenhle proces dán tím, že něco končí, on ten bakalář, ZMA počínaje a OSY konče, byla docela dlouhá a vyčerpávající cesta. Takže ne-zbývá asi než dál usilovně zírat do šablony a popřát všem spolupisatelům alespoň minimální množství spánku, normostranu textu za den a snad i štěstí u státnic. A teď mě omluvte, musím dopsat tu svou dnešní normostranu, i když se nejdřív možná podí-vám na nějaký film a radši ještě zkontroluju emaily, pro jistotu dvakrát… ach jo...

Richard Holaj

38

TVORBA

Dělají z nás moderní technologie lovnou zvěř?Podle The Social Skinny polovina uživatelů Facebooku ve věkovém roz-mezí 18 –24 let zkontroluje novinky této sociální sítě ihned po probuzení, celkem půl miliardy lidí navštíví Facebook každý den. Facebook je dnes naprosto běžným nástrojem komunikace mladé generace. I když můžete namítnout, že jsme přece všichni byli na ICQ, až rozmach chytrých telefo-nů s mobilním připojením společně se sociálními sítěmi umožnil komuni-kaci v reálném čase kdykoliv a kdekoliv.

Právě o sociálních sítích a digitální demenci jsme diskutovali po živém vysílání pořadu Fokus Václava Moravce na Kavčích horách s kolegy z Fakulty in-formačních technologií. Coby publikum jsme chtě nechtě museli souhlasit s Karlem Olivou, ředitelem Ústavu pro jazyk český AV ČR, že online diskuze mění český jazyk. Na to jsme si už zvykli a umíme s tím žít. Ovlivňuje ale internet i naše vztahy?

Hlavní změnou oproti době před chytrými tele-fony je okamžitá dostupnost přítele/přítelkyně prak-ticky v kteroukoliv denní dobu. Z určitého pohledu je to bezpochyby změna k lepšímu nemusíte čekat až dorazí večer k počítači (8 let zpátky) nebo k place-nému rodinnému telefonu (15 let zpátky). Současně však (nesplněné) očekávání okamžité odpovědi při-náší velký nápor, a to dle mého názoru, zejména na mužskou část mladé společnosti. Je totiž vědecky prokázáno, že muži obecně během dne komunikují méně, než ženy.

„Proč mi neodepisuje, když je online a dokonce si to přečetl?!”, „Zrovna se přihlásil do události na Fa-cebooku, ale mně od včerejška nenapsal! :(“ A nava-

zující: „To mě asi nemá rád, když neodepisuje...”, „To asi není moc dobrý kamarád, když neodepisuje...“

Po tom, co plníte očekávání ve škole, v práci i doma, může být plnění facebookových očekávání značně frustrující. Navíc, na rozdíl od práce a školy se Facebook rozhodně neomezuje na určitou denní dobu. Pokud nebudete aktivitu na sítích kontrolovat, snadno můžete nabýt pocitu lov(e)né zvěře z titulku tohoto článku.

Není tedy vlastně ta denně propíraná ztráta sou-kromí, spíše než kontrolovatelné sdílení osobních dat na sociálních sítích, nekontrolovatelný každodenní nátlak přátel požadujících komunikaci? Zkuste se za-myslet, kolikrát za den vám někdo kvůli chatu přeruší příjemnou chvilku, ať už jste sami nebo s přáteli?Řešení nemusí být jednoduché, zvlášť pokud chcete zachovat dobré vztahy s přáteli a dál využívat chato-vacích platforem. Třeba již svojí svobodu komunika-ce řešíte, potom dobře pro vás, já zkouším alespoň první krok k příjemnějšímu spánku – vypínám na noc telefon. A svět do rána počká.

Jiří Moss

39

TVORBA

Pořad Fokus Václava Moravce s podtitulem „V síti“ můžete zhlédnout v interneto-vém archivu České televize.

http://www.ceskatelevize.cz/porady/11054978064 fokus vaclava moravce/

40

ZÁVĚREM

BATMAN ARKHAM KNIGHTVelké finále příběhu největšího detektiva světa bylo už několikrát odloženo. Doufejme, že i díky tomu to bude nejlepší díl série, protože laťka je předchozími díly nastavena hodně vysoko. V Arkham Knight je Batman na vrcholu svých schopností, když do Gotha-mu přichází nový zloduch, který byl vytvořen přímo pro potřeby hry.

Arkham Knight začne Temnému rytíři zatápět jako nikdo předtím. K tomu se ještě do města vrací Scarecrow, aby sjednotil Batmanovi nepřátele a za-

Herní tipy

sadil mu závěrečnou ránu. Pro maskovaného rytíře stínů to nevypadá dobře... Že by mu konečně přišla pomoct Justice League?

Datum vydání: 2. 6. 2015Platformy: Linux, Windows, PS4, Xbox One

POLDA 6Ano, vím, že datum vydání je dávno pasé. Ale kromě toho, že je herní okurková sezóna, tak tohle rozhod-ně stojí za zmínku. Za prvé to je jedna z nejlepších českých sérií, za druhé je to moje srdcovka. Policista Pankrác se vrací! Po dlouhých deseti letech se nej-slavnější český policista od Majora Zemana vrací, aby opět natrhl pár bránic a ztrapnil všechny české instituce.

Série Polda se ale kromě humoru může pyšnit jedním z nejlepších herních dabingů, protože po-stavy namluvili takové hvězdy jako je Luděk Sobota, Jiří Lábus, Jiří Krampol nebo Martin Dejdar. Co víc si od hry přát?

Datum vydání: 3. 12. 2014Platformy: Windows

41

ZÁVĚREM

AVENGERS: AGE OF ULTRONA je to tu! Pokračování jednoho z nejvýdělečnějších blockbusterů tohoto milénia a must-see všech geeků a nerdů se po nekonečném mučení v podobě nabu-šených trailerů dostává do kin. Po zhlédnutí zrození všech hlavních superhrdinů a jejich následné sjedno-cení do týmu Avengers nahnalo do kin miliony lidí, a tak i dvojka má návštěvnost jasnou. Tony Stark v ní vytvoří umělou inteligenci, Ultrona, který má lidstvo chránit, protože superhrdinové jsou podle Starka přežitek. Když se ale Ultron rozhodne, že přežitek je celé lidstvo, Avengers se opět musí sjednotit a tento-krát jejich boj nemusí dopadnou dobře...

Premiéra: 30. 4. 2015Režie: Joss WhedonObsazení: Chris Evans, Robert Downey Jr.

Filmové tipy

JURRASIC WORLDFilmový průmysl rád oživuje mrtvé věci. Ať to jsou dávno zapomenuté (byť kultovní) série, nebo dávno mrtví tvorové. Obojí ale opět přijde k životu v již čtvr-tém díle o geneticky vzkříšených dinosaurech, které až doteď žili šťastně na ostrovech nedaleko Kostariky. Pak se ale společnost Masrani Global pokusila obno-vit sen Johna Hammonda o Jurském parku a tento-krát se jim to podařilo. Nicméně chamtiví majitelé společnosti chtěli na parku vydělat ještě více, a tak vytvořili vlastního, geneticky zmutovaného dinosau-ra. Kdo uhádne, co bude dál?

Premiéra: 11. 6. 2015Režie: Colin TrevorrowObsazení: Chris Pratt, Bryce Dallas Howard

TERMINÁTOR GENISYSMohl bych se opět rozepsat o oživování mrtvých, ale nerad se opakuji, a hlavně, tady by to nebyla úplně tak pravda. Kromě toho, že od posledního Termináto-ra uteklo „pouhých“ šest let, tak tohle není tak úplně pokračování, jako dobře promyšlený reboot. Ano, je v tom zapojené cestování v čase a vytvoření alter-nativních realit, jako to bylo v novém Star treku, ale když to fungovalo tam, proč ne tady? Film, kde Arnie ochraňuje Daenerys Targaryen, a u toho říká „I‘ll be back“ a další kultovní hlášky, přece nemůže být úplný propadák...

Premiéra: 9. 7. 2015Režie: Alan TaylorObsazení: Emilia Clarke, Arnold Schwarzenegger

Tomáš Nováček

42

ZÁVĚREM

Představte si, že píšete svůj první román v životě a vůbec se nebojíte zabrousit na témata jako pokro-čilé informační technologie, neurologie, mezinárod-ní vztahy a teroristické skupiny. Že na 427 stránkách poputujete ze Švédska přes Francii do Izraele, kde se dostanete do hledáčku jak Mosadu, tak Hizballáhu. Že to je trochu moc? Dan T. Sehlberg si to nemyslí a vše dokázal ve své prvotině uspořádat do napínavé finální podoby.

Eric Söderquist, uznávaný profesor informačních technologií, právě dokončuje svůj projekt Mind Surf. Ten by měl umožnit prohlížení internetu hendikepo-vaným osobám, jelikož ho lze ovládat pouhou myš-lenkou. Přibližně o 3 000 tisíce kilometrů dál Samír Mustafá dopsal zatím nejsofistikovanější počítačový

virus Mona. A nejde jen o nejničivější virus, ale také o první biologický počítačový virus, který nejen že za-sáhne všechny počítačem řízené systémy, ale dokáže nakazit i člověka.

Mona (jméno Samírovy dcery) je dílem pomsty. Odplata za zmařený život rodiny Samíra, kterého na-verboval Hizballáh, aby jeho virus použil na zničení státu Izrael. Akce je spuštěna, Mona jako první zasa-huje izraelskou banku TBI, v jejíž švédské pobočce pracuje Söderquistova manželka Hanna. Ta při zkouš-ce Mind Surfu prohlíží pracovní mail a poté se začne cítit oslabená a upadá do komatu.

Eric je přesvědčen, že Hannu nakazila právě Mona, ale pro ostatní je to tak nepravděpodobné, že musí hledat záchranu sám. Vypátrat Samíra, nyní nejhledanějšího teroristu, a získat antivir. Co Erica na cestě za záchranou čeká, je jedna velká dobroduž-ná pouť, která vás nenechá v klidu.

Dan T. Sehlberg se jako nováček na poli de-tektivním ukázal jako velmi nadějný autor. Příběh sice obsahuje mnoho témat (a ještě více postav), ale všechna jsou popsána naprosto srozumitelným jazykem, není nutné být odborníkem. To knihu kata-pultuje k široké základně čtenářů. Na tento rok je na-chystané i volné pokračování knihy s názvem „Sinón“ a jestliže Sehlberg dokáže udržet tempo napětí, tak jak to předvedl v Moně, myslím, že se na švédském literárním nebi zrodila nová hvězda, velmi podobná úspěšným autorům jako Stieg Larsson nebo Lars Ke-pler.

Jestli je možné vytvořit biologický počítačový virus? To netuším, ale po přečtení článku o výzkumu na čvutí Fakultě biomedicínského inženýrství o na-nodiamantech, které by měly napomoci spojení po-čítače a mozku, už to jako takové sci-fi nevypadá…

Kamila PětrašováFoto: kosmas.cz

Knižní recenze:První biologický virus na světě?

43

ZÁVĚREM

Mensa úlohy

Úloha 2

TEPLOMĚRYDoplňte, kam až vystoupila rtuť teploměrů, pokud se zrovna nejedná o teploměry prázdné. Čísla kolem

udávají, na kolika políčcích se v příslušném řádku či sloupci vyskytuje část teploměru se rtutí.

PŘÍKLAD ZADÁNÍ PŘÍKLAD ŘEŠENÍ

Úloha 1

Úloha 3 Úloha 4

44

ZÁVĚREM

STŘEDOVÁ SOUMĚRNOSTMřížka musí být rozdělena na menší oblasti tak, aby každá oblast obsahovala přesně jedno černé kolečko.

Každá oblast také musí být středově souměrná podle tohoto vnitřního černého kolečka. Každé políčko dia-gramu musí být součástí právě jedné oblasti.

BYS TEST

PŘÍKLAD ZADÁNÍ PŘÍKLAD ŘEŠENÍ

1 2

Úloha

45

ZÁVĚREM

ŘEŠENÍTEPLOMĚRY:

Úloha 1 Úloha 2

Úloha 3

STŘEDOVÁ SOUMĚRNOST:

BYS TEST: 1) C, 2) C, 3) A, 4) F

Úloha 4

buď fit jaro 2015

Documents