1

Sociálně právní ochrana dětíV pondělí 5. listopadu 2012 se uskutečnil seminář Cen-tra zdravotně-sociálních studií vysoké školy CEVRO In-stitut. Centrum zdravotně-sociálních studií je nejmladší z center CEVRO Institutu a bylo založeno jako interní výzkumné, vzdělávací a poradenské pracoviště. Zamě-řuje se na výuku, grantovou a projektovou činnost ve zdravotní a sociální oblasti. Záměrem centra není pojí-mat zdravotní a sociální problematiku odděleně, ale na-opak obě témata propojovat. Nedílnou činností centra je pořádání debat s klíčovými osobnostmi ve zdravotnictví a sociálních službách.

Seminář byl věnován návrhu zákona o sociálně právní ochraně dětí, který se po prezidentském vetu vrátil do Poslanecké sněmovny a měl by být opět projednán ten-to týden. Očekává se, že zákon bude přijat.

Seminář zahájil předseda odborné rady Centra zdravotně-sociálních studií pan MUDr. Milan Cabrnoch, který přivítal na čtyřicet účastníků. Prvním přednášejí-cím byla paní poslankyně Lenka Ko-houtová, která se tomuto zákonu vě-nuje již od jeho vzniku. Zdůraznila, že výtky, které jsou proti návrhu zákona vznášeny, považuje za neopodstatněné, neboť účelem zákona rozhodně není rušení dětských domovů. Jde především o stano-vení standardů práce Orgánu sociálně právní ochrany dětí (OSPOD), tedy tzv. „sociálky“, a  také o  zavedení statutu pěstounské péče a vytvoření zázemí pro pěs-tounské rodiny.

Na příspěvek paní poslankyně navázal pan PhDr.  Miloslav Macela, ředitel odboru rodiny a  ochrany práv dětí Ministerstva práce a sociálních věcí, který uvedl, že nikoliv zákon o sociálně právní ochraně dětí, ale nový občanský zákoník je nositelem změn v této oblas-ti. Ten určuje hierarchii postupu vůči ohroženému dítěti s prioritou udržení dítěte v původní rodině a také stanoví, že opouští-li dítě svou rodinu, bude to nadále jen na dobu určitou, po jejímž uplynutí bude přezkoumáno, zda není možné, aby se dítě do své rodiny vrátilo. O umístění dítěte bude rozhodovat soud. Zákon o sociálně právní ochraně dětí tedy jen reaguje na novelu občanského zákoníku.

Současný stav je velmi nepřehledný, neboť proble-matika ohrožených dětí se týká několika ministerstev a navíc každý OSPOD přistupuje k obdobným případům jinak. Cílem zákona je zkoordinovat a  sjednotit praxi.

Kromě stanovení standardů pro OSPOD je cílem zákona vytvoření dostatečné sítě sanačních a  odlehčovacích služeb pro ohrožené rodiny i pěstounské rodiny. To vše by mělo vést k nižšímu počtu dětí v ústavech.

Zástupci společnosti Lumos, paní Ing. Petra Kačírková a pan Mgr. Jan Klusáček se podílejí na přípravě přeměny ústavů na zaří-zení rodinného typu a  na odklon od ústavní péče směrem k péči v rodinách, ať už původ-ních, adoptivních či pěstounských. Dle zahraničních zkušeností to povede nejen ke zlepšení péče, ale i k úsporám v systému. Jako problém vidí péči o posti-žené děti, pro které není dost zařízení a tak často musí být umístěny v zařízeních pro dospělé.

Paní Mgr. Ria Černá a pan David Svoboda, DiS., z ob-čanského sdružení Amal-thea z Pardubic, které se zaměřuje na podporu rodin a  doprovázení pěstounů, promluvili o  aktuální praxi

bulletinCentra zdravotně-soCiálníCh studií

listopad20122/

2

bulletin Centra zdravotně-soCiálníCh studií 2 / listopad 2012

v práci s ohroženými rodinami a také se pokusili vyvrá-tit mýty, které panují ohledně návrhu zákona o sociální péči. Uvedli, že změny, které zákon přináší, považují za žádoucí a své stanovisko k prezidentskému vetu zve-řejnili prostřednictvím otevřeného dopisu (http://www.amalthea.pardubice.cz/aktuality/2012/veto-ochrana--deti-otevreny-dopis-prezidentovi.pdf). V  praxi chybí sanační a podpůrné služby pro rodiny, přestože jich při-bývá. Nedostává se sociálního bydlení, což vede k roz-dělování ohrožených rodin, které bývá fatální. Problém vidí také v současném způsobu výběru pěstounů. Nyní se prostě čeká „kdo přijde“, což není udržitelné, je třeba začít pěstounské rodiny aktivně vyhledávat a vzdělávat.

V  diskuzi proti návrhu zákona ostře vystoupil senátor Pavel Lebeda, jehož argumenty se podobaly argumen-tům prezidentského veta. Bránil současný systém s tím, že české ústavy jsou dobré, pěstounská péče není pro všechny a dále vyslovil obavu, že lidé se budou chtít stát pěstouny ze zištných důvodů. Dále se domnívá, že návrh zákona vznikl v reakci na zahraniční kritiku péče o ohrožené děti v České republice. Proti tomu se ohradil PhDr. Macela, který zopakoval své argumenty pro zá-kon a uvedl, že nás samozřejmě mezinárodní dohody k některým krokům zavazují, nicméně k těmto dohodám jsme přistoupili dobrovolně. Aby byly eliminovány zišt-né důvody u zájemců u pěstounství, je v návrhu zákona nastavena odměna pěstounů degresivně. Nebude tedy již výhodné mít v pěstounské péči mnoho dětí.

Mnoho odborníků v diskuzi vyslovilo obavu, že OS-POD při současném personálním obsazení není schopen proměny v duchu nového zákona. Upozorňovali také na to, že mnoho úředníků není schopno přistupovat k dě-

tem individuálně a odebíráním dětí z původní rodiny si prostě šetří práci. Ředitelka dětského domova v Kladně Mgr. Hana Gabrielová vyjádřila obavu, že soudy nejsou kompetentní k rozhodování o umístění ohrožených dětí a zdůraznila nutnost dobré diagnostiky ohrožených dětí, kvůli co možná nejlepší péči o ně, ale i kvůli informacím pro pěstouny.

V souhrnu lze říci, že odborná veřejnost je k návrhu zákona častěji skeptická, zejména v ohledu na součas-né personální obsazení OSPOD, které se ze dne na den nezmění.

Předchozí seminář: Tolerované drogy a jejich regulace, 15. října 2012Následující seminář: Sociální podnikání ve stárnoucí Evropě, 3. prosince od 14:00

Dne 7. listopadu 2012 přehlasovala poslanecká sně-movna 104 hlasy prezidentské veto k  zákonu o  soci-álně-právní ochraně dětí. Zákon tak vstoupí v platnost 1. ledna 2013.

Novela se věnuje zejména pěstounské péči, ale mění také často kritizovaný proces zprostředkování náhradní rodinné péče. Cílem je zrychlit a zkvalitnit přístup dětí k náhradní péči a snížit tak počet dětí, které jsou umis-ťovány do ústavů. Z tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že novela je prvním z význam-ných kroků pro budování kvalitního systému ochrany práv dětí v  České republice. Další nutné změny jsou obsahem vládou schválené Strategie ochrany práv dětí a Akčního plánu k naplňování této Strategie.