Jaromr Slun, 2006 NAKLADATELSTV XYZ, 2006

ISBN 80-87021-06-1

V O D

K a d vrada otese pozstalmi, pteli a dotkne se i lid, kte teba dotynou osobu vbec neznali. Ztrta nkoho blzkho znamen velk o u bolest a al, zvlt kdy je zejm, jakou mrou ob pi tocch trpla a ji fyzickm nsilm, i psychickm stresem, kdy si uvdomovala neodvratitelnost smrti. Skuten vrada vak nem nic spolenho s t m, co teme v detektivnch romnech i v idme ve filmovch a televiznch inscenacch.

Proto tak j sou na dokumentovn a objasovn tchto trestnch in zpravidla vybrni policist, kte j sou dostaten o d p o v d n a schopn na tto velmi nron problematice pracovat. Pokud bude nsilnou trestnou innost vyetovat nkdo, kdo si mysl, e se zviditeln a bez tvrd prce se proslav, dlouho mu to nevydr a bude muset dve i pozdji z problematiky odejt.

S n a d nejvtm handicapem bv to, e m m e ob, ale vtinou n e m m e nikoho, kdo by byl schopen nm vysvtlit, co se vlastn stalo. Proto mus odbornci msto inu nebo nlezu mrtvho do nejmen-ch detail ohledat a vechny dosaiteln stopy zajistit a zadokumentovat. Ns leduje p o d r o b n analza, na zklad kter si lze vytvoit uritou pedstavu o chovn pachatele, ale i obti. Tato prce vyaduje spoustu asu a nmahy a pachatel zatm zskv stle vt nskok. A tak je nakonec zsadn problm v tom, zda se poda tento nskok eliminovat a pachatele zjistit a usvdit.

U loupench a sexuln motivovanch vrad je vdy vysok riziko, e pachatel b u d e skutek opakovat. Ne vdy vak vyetovn pokrauje tak rychle, aby byl pachatel dopaden ped tm, ne spch dal vradu. Pak me vzniknou srie, kter ds celou policii. Laick veejnost se p o t o m asto domnv, e po njak dob se ppad odlo do archivu a upadne v zapomnn. Zcela zodpovdn m o h u ci, e t o m u tak rozhodn nen, neobjasnn ppady j sou stle sledovny a prbn se hledaj cesty a zpsoby, jak je vyeit. Lze to dokumentovat na ad vrad objasnnch po letech. Nap k lad v nedvn dob

byl mediln zveejnn ppad vrady t en v obci Kluov u eskho Brodu, kter se podai lo objasnit a po tincti letech. Povedlo se to pedevm dky tomu, e pi provdn potench kon byly zajitny stopy, kter j sme v dob udlosti jet neumli vyhodnocovat, neexistovali odbornci ani potebn zazen. S t o p y vak byly archivovny, a protoe pos tupem asu dolo k rozvoji kriminalistick techniky a byli vykoleni experti za asistence policejnch sbor zpadn Evropy a U S A , byl nakonec pachatel d o p a d e n a usvden. Tak tomu bylo i v cel ad dalch neobjasnnch ppad. ten se pi ten tto knihy dozv, e i kdy se prvn skutky - a ji z jakchkoliv d v o d - na potku vysvtlit nepodailo, nakonec byla cel srie objasnna a pachatel postaveni ped soud. V nkterch ppadech je asov obdob od prvnho skutku do doby dopaden pachatele i nkolikalet, pesto se vak na tyto star ppady nezapomn.

ten by neml v tto knize hledat pouze senzaci a informace o pachateli, o ptrn po nm, o jeho dopaden a nslednm trestu, ale ml by se zamyslet nad tm, v jak dob a jakmi (z dnenho p o hledu nkdy velmi nedokonalmi) prostedky cel ppravn zen probhalo, a pedstavit si alespo sten, kolik sil kriminalist museli vynaloit, ne doshli kenho vsledku.

K t o m u je teba zdraznit, e vtina pachatel sexuln motivovanch vrad se na veejnosti chov naprosto nenpadn, a nsledkem toho se velice obtn typuj potenciln podezel. Zpravidla neexistuje dn vzjemn vztah tonka a obti. Bv to vtinou nhoda, kdy se pachatel setk s objektem zjmu na takovm mst, kde nehroz, e bude nkm vyruen a dopaden.

K r i m i n a l i s t j s o u vi vee jnost i as to v e l m i s k o u p o h l e d n podvn informac o vyetovanch skutcch. Je k t o m u ada dvod. Pedevm je to cta k obti a k pozstalm, jejich al nad ztrtou blzk osoby nechtj zbyten jitit senzacechtivmi zprvami bulvrnch sdlovacch prostedk. Kriminalist dle nemaj zjem detailn informovat veejnost o sv prci, technice a zpsobech objasovn trestnch in, protoe lenov podsvt tyto informace

ihned zneuvaj, aby se chyb, kterch se dopustili a na zklad kterch byli dopadeni a usvdeni, v budoucnu vyvarovali.

nrov kniha pat do oblasti literatury faktu. Zpracovat p o d o b nou publikaci tak, aby byla straviteln" pro laickou veejnost, je obtn a autor se kolu zhostil velice dobe. ten zde bude mt monost si alespo sten vytvoit pedstavu o nronosti a sloitosti prce kriminalist, kte e ty nejzvanj trestn iny, protoe ztrta ivota je vdy nenahraditeln.

ten po peten tto knihy pochop, e vynikajc detektiv, kter spletit p pad objasn bez vtch problm a v podsta t sm, existuje pouze v romnech. M n o h z nich j sou d o b r o u oddychovou etbou, s realitou bn prce kriminalisty vak nemaj nic spolenho. Vdy jde o sil celho kolektivu a nen rozhodujc, kdo uin posledn krok k odhalen a usvden pachatele. Vdy se jedn o tmovou prci. N a p k l a d v kauze tzv. orlickch vrah, kdy pachatel ti ze svch obt shodili ze kovskho mostu do Orlick pehrady, trvalo tm dva roky, ne se podailo urit msto, kde se tla zavradnch m u piblin nachzej, a teprve p o t o m je mohl i potpi v hloubce vce ne tyiceti metr nalzt. Zatkn pachatel bylo pak ji bnou policejn rutinou. Co vak pedchzelo, tedy zachzen s m n o h d y velmi neuritmi poznatky, na zklad kterch se cel ppad postupn rozpltal a hromadily se dkazy, byla vysoce kvalifikovan prce kriminalist, kte jej eili.

Kupkladu znm brutln vrah Mrzek byl na konci padestch let odhalen v podstat dky nhod. Byl dopaden pi tom, jak vykrd v atn na dole vci hornk, kte byli v p o d z e m na s m n . V dsledku toho se u nj provedla domovn prohldka a pi n policist nalezli m i m o jin velk mnostv potravin, kter k n m byly po vlce doveny v rmci akce U N R R A . A prv proto, e d o m o v n prohldka byla velmi peliv, nala se pi n dobe uschovan pistole, kterou Mrzek stlel sv obti. eklo by se nhoda, ale i t se mus pomoci . D k y peliv a dsledn prci kriminalist byla pistole odhalena, a pachatel byl tak usvden.

Vdy vechno nen tak perfektn, jak by se snad mohlo zdt. N a pklad v ppad vradcho pru manel Stodolovch, kter byl a pli medializovn, se policist jednoho tvaru dopustili ady chyb. D r u h policejn tvar, kter p o t o m celou srii vyetoval, dokzal bez ohledu na chyby svch pedchdc vc dodaten objasnit. J i nikde se nepsalo o t o m , e vechny nedostatky a pehmaty se velmi podrobn analyzovaly a byla provedena ada opaten, aby se riziko p o d o b nch pochyben v b u d o u c n u nemohlo opakovat.

Zruen trestu smrti je dal problm, o kterm se velmi p o d r o b n diskutovalo bhem roku 1990. Spolenost byla nzorov rozpolcen. Jedni kriticky namtali, e je pli brzy na to, aby byl trest zruen, dal se piklnli k nzoru, e v demokratickm zzen n e m trest smrti co dlat. D o m n v m se, e je teba si poloit otzku: Co je vlastn trest smrti? Likvidace lovka, kter n e m pro skutky, kter spchal, ve spolenosti co dlat. Pedstavme si vak trest doivot. J osobn jej povauji za psnj. Trest smrti je jen krtkodob zleitost. Bt v a k z a v e n v e v z n i c i bez m o n o s t i j a k k o l i v s e b e r e a l i z a c e s pedstavou, e za tmito zdmi m u s m dot, je podle m h o nzoru pinejmenm p o d o b n perspektiva jako trest smrti.

plk. Karel Mal

D l o u h o j sem se rozmlel, ne j sem souhlasil s t m, e tuto knihu napu. Je pln nsil, netst a obt. M se o nich vbec pst? N e b o se m m e tvit, e takovto vrahov a jejich obti vbec neexistuj?

Je m n o h o otzek a ne na vechny lze nalzt jednoznanou odpov. Jedno je vak jist. Dsledky kadho zloinu, vradu nevyjmaje, j sou asto dalekoshl a zasahuj irok okruh lid, protoe neexistuje zloin, kter by ml svou ob pouze v pokozenm. J s o u ppady, kdy je obt inu i sm vrah, i kdy tento fakt jeho vinu samozejm nesniuje.

V kadm ppad bvaj pokozeni pbuzn obti i vraha, a to ti nejbli i vzdlenj. as to to d o p a d n e tak, e se rodie nebo sourozenci vraha mus odsthovat z msta, kde dosud ili, zat na novm mst vlastn znovu, od zatku, a doufat, e se j im poda dot ivot v zapomnn, kter snad asem jejich rny vyl. M e se ale najt dobrodinec", kter jejich okol ochotn informuje, kdo e se to do jejich blzkosti nasthoval, a oni pak radji znovu bal kufry. Kolikrt j sou tito pbuzn svm okolm tvan vc ne samotn vrahov nebo vraedkyn!

O b m i bvaj i dal lid. Svdom trp nahodil svdky, kte slyeli vkik obti, ale neuvdomili si, nebo si uvdomit nechtli, co se pobl nich dje, a obti nepili na p o m o c . Vitky m o h o u suovat kolegy nebo sousedy obti, v jejich okol k tragdii dolo, avak tak policisty, kte byli vas informovni o m o n m problmu, ale situaci podcenili. Kdybych nco udlal, mohl ten lovk t," kaj si, a pidvaj se tak k dlouh ad nepmch obt m n o h a zvanch trestnch in. A my vichni, m vc o zloinu vme, tm lpe je dovedeme pochopi t a vrtit klid jejich dum.

N e , n e m m v myslu stavt p o m n k zloincm nebo zloinm. Chci ukzat pohnut lidsk osudy, kter se nkdy tak zkily, a dotyn zavedly do slep uliky vrady. Ale stejn tak si ukeme takov typ vrah, kte si pisvojili prvo rozhodovat o ivotech druhch lid zcela podle sv vle.

Ale je tady jet jeden vznamn problm. Po listopadu 1989 byl zruen trest smrti a byl nahrazen tresty vjimenmi, k n im pat trest doivotnho vzen. To ovem neznamen, e se odsouzen ji nikdy z vzen nevrt na svobodu. Tak oni m o h o u po jist dob a splnn jistch p o d m n e k podat o podmnn proputn a zle na spolenosti, zda j im vyhov, nebo ne, zda je mezi sebe pijme, nebo je uzamkne do klece doivotn izolace.

Ppad takzvanho spartakidnho vraha Ji ho Straky, kter byl nedvno proputn na svobodu, je v m n o h a ohledech typick a m n o h naznauje pro ns ostatn. Dokeme vbec t s nkolikansobnmi vrahy p o d j e d n o u stechou, j s m e ochotni pi jmout je za sv sousedy?

Ocenme pokus Ji ho Straky zaadit se mezi bn lidi, zapomenout na svou minulost a stt se jednm z ns?

Na druh stran je tu ale ppad znmho nsilnka, kter po tku z lebny v K o s m o n o s c h pestal brt prky, brutln znsilnil m l a d o u enu a pak spchal sebevradu...

Spolenost zatm vh a asem snad sama najde nejlep odpov. K tomu, aby lovk mohl soudit, ml by se lpe seznmit s iny, kter dotyn spchali a na kter dn z nich neme bt hrd.

Jaromr Slun

Lid se tt tvor, kte cizopas na jinch, piivuj se na nich, haj na jejich slabost a sna se je zken o ve pipravit. Pijavice pat mezi n, i kdy urit druhy dokou lkai vyut k lb nkterch nemoc, take j sou vlastn alespo v tomto ohledu uiten. Nejhor vak j sou pijavice lidsk. Maj m n o h o p o d o b , m n o h o tv. Nkter vysvaj svm obtem zdrav a asto i ivot, jin se vrhaj na jejich majetek.

Takovou pijavic byl Hubert Pilk, kter vyuval l idskho netst a o ivot pipravil nejmn pt lid. Jist esk denk jeho pjmen uvdl jako Petlan, ale v ednch spisech je uvedeno j m n o Pilk. Byl to snad nejvt povlen vrah na naem zem. Netvor v lidsk p o d o b , pro kterho netst jinch bylo jen cestikou k vlastnmu obohacen. Pro penze a m a m o n jednal krut a bezcitn. Zve by mlo vc soucitu ne on.

n o r 1948 poznamenal osudy m n o h a lid. M n o z z nich se rozhodli opusti t nai republiku. J inak ne pes zpadn, takzvanou zelenou hranici, to nelo. Obnovi la se ivnost pevad a paerk lid. Za peveden pes hranice se dobe platilo, respektive pevadi asto dali nehorzn sumy. Tak Hubert Pilk si chtl t mto zpsobem vydlat. A do t doby se nim vznamnjm neproslavil. Byl takov jako jeho j m n o - docela prmrn, obyejn a nenpadn.

J e d n a zvltnost tu ale pece jen byla: Pilk se k vradm uchlil a na prahu dchodovho vku a st svch obt vradil ji jako dchodce. V roce 1948 mu toti bylo ji sedmapadest, a kdy ho policie dopadla, thlo mu na edestku. Nestv se asto, e by lovk jeho vku vstoupil na zloineckou drhu, a dokonce takovm zpsobem, jakm to udlal on.

N a r o d i l se 14. jna 1891 v N o v m Hrozenkov na Vsetnsku. Proel nkolika zamstnnmi, nakonec skonil v plzesk kodovce, z n odeel do dchodu. Byl enat, manelka Antonie byla o jedenct let mlad ne on, vlastn dti nemli.

N i k d o z jeho okol netuil, e by mohl bt vrahem. R d si vypil, miloval pedevm vno, posedl v hospod, poklbosil se sousedy nebo

znmmi. Ti l se t o m u , emu se k dobr povst. Byl skuten ptelsk, dovedl s l idmi navzat kontakt a bavit je. Ml velmi bujnou fantazii a s obl ibou se vydval za jednu z obt tragickho konce slavnho Titaniku. Tvrdil, e potopen lodi osobn zail. Lid ho mli rdi, a tak se ani nikdo nepdil po tom, zda je jeho vyprvn pravdiv, nebo nen.

Pznivce si tak zskval svm dobrm vztahem k prod. Mi loval ptky, amatrsky se vnoval ornitologii. Na sv zahrad nedovolil porazit ani borovici, kter sousedm brnila ve vhledu, protoe - jak tvrdil - ptci by si pak nemli na sedat.

Vyznal se rovn v livch bylinch. R d je sbral, suil a dovedl vyuvat jejich livch vlastnost. Pro suen smsi za n m chodili lid z irokho okol. I k nim se choval hezky, nkterm dokonce v lt pronajmal pokoj ve svm d o m jako letn byt a s hosty vyrel na dlouh, i nkolikahodinov try. Vk mu vbec nevadil. Lesem a loukami se toulal v dob sklizn livch rostlin a za vzcnou bylinou byl ochoten se vydat i nkolik kilometr daleko. Vypad takhle vrah? Nechce se t o m u vit, ale bohuel skuten vypad. To je na tom to nejtragitj, pirozen krom vrad, kter spchal.

Na otzku, kdy se Hubert Pilk vydal na cestu zloinu, se kriminalistm nepodai lo najt pesnou odpovdt. A v prbhu vyetovan se ukzalo, e na svch turistickch vletech vykradl tak njak chaty, ale to by ho asi k vradn lid samo o sob pivst nemohlo.

J e h o akn rdius byl velk. Pilk se netajil tm, e cel prostor kolem Plzn, ale tak jist oblasti umavy, m dobe prochozen; tvrdil, e a tam ho pr dovedla jeho turistick a sbratelsk ve. Na u m a v znal nkolik mstnch lid, kte mu radili, kde by ml liv byliny sbrat. Mezi nimi si snad tak pozdji nael agenty, kte mli za platu dostvat zjemce ped hranici.

M o h l a to bt pravda i nemusela. M u s m e vak vzt v vahu, e Pilk uml znamenit fabulovat a balamutit lidi, a p o k u d vlastn fantazii spojil s t m, co o umav a jejch tajemstvch vdl, jeho tvrzen mohla znt pesvdiv. Zjemci o ppadn pechod pes hranici na

Z p a d se proto u nj zaali hlsit, a to i pesto, e il a ve vesnici Senec, lec severn od Plzn, a ne p mo na hranici, jak to znme z televiznho zpracovn jeho pbhu.

Z p o t k u snad skuten nkolik lid, kte kdysi u nj byli na letnm byt, do Bavorska pes u m a v u dostal a na jejich doporuen se pak na nj zaali obracet dal zjemci. Jeho nov ivnost vzkvtala. D n e s u n ikdo pesn nezjist, kolik do svho tpokojovho d o m k u nakonec nalkal lid, kter pipravil o ivot, majetek nebo oboj. Velk st jeho zloin nen zdokumentovna, protoe vyetovn nkterch p pad nebylo dovedeno do konce. Vjimkou je ppad rodiny Balleyovch z Plzn.

Pan E m a n u e l Balley byl bval spn plzesk obchodnk, narozen v roce 1886. J i ped prvn svtovou vlkou zskal pomrn slun majetek a t o m u odpovdajc postaven, kter si jet upevnil v pedmnichovsk republice. norov udlosti v roce 1948 ho pirozen zaskoily a situaci chtl eit o d c h o d e m do zahrani, kde ml jako bval obchodnk pomrn dost ptel.

Stejn smlela i jeho jednaticetilet dcera Renata, povolnm fotografka. Ped svmi znmmi se svmi nzory vbec netajila a je pravdpodobn, e nkter z nich ji spojil s Huber tem Pilkem. Vechno pak probhlo podle pedem domluvenho plnu. Pilk ale odmt l pevst otce s dcerou pes hranici souasn. J e h o snahou bylo osoby, kter se svily do jeho rukou, od sebe izolovat, aby se s nimi mohl vypodat oddlen. J e n to mu zaruovalo spch.

O b a Balleyovi v Plzni rozhlsili, e se b u d o u sthovat do Zrue, vesniky kter leela hned vedle Sence. Dal i si tam dokonce odvzt nbytek a vtinu svrk, ale v novm bydliti se nikdy neukzali.

Na cestu na Z p a d vyrazil jako prvn pan Emanuel Balley. V ter 6. bezna 1951 zajel za H u b e r t e m Pilkem a oba spolu odeli do hjovny Lipovka nedaleko vesnice Nekm . Hjovna p i tom nele na jih od Plzn, ale smrem na severozpad, take se od hranice sp vzdalovali, ne e by k n smovali. K hjovn dorazili pozd o d p o ledne, zjistili, e je przdn, a nco mlo pojedli.

Ml byste si na chvilku zdmnout, navrhl Balleyovi Pilk. M m e ped sebou jet d louhou cestu a muste bt alespo trochu sv.

E m a n u e l Balley souhlasil. Ces ta byla pro nho dost namhav a vyerpvajc. Na jeho fyzickm stavu se podepsalo i nervov napt, kter p i tom proval. Nathl se tedy a za okamik u spal. Pilk z nho nespustil zrak. Pokal jet chvli, a kdy se pesvdil, e Balley tvrd sp, vythl z vaku gumov obuek, na jedn stran zpevnn kovem, a v silou udeil ob do hlavy. Balley ztratil vdom, ale stle jet il. Pilk ho proto udeil znovu a pak jet j e d n o u a jet... J a k ukzala pozdj pitva, i po vech tchto surovch ranch byl Balley stle jet naivu.

Pilk si to b u neuvdomil, nebo se tm nezabval. eil dleitj problm: jak se zbavit tla. Prohledal celou hjovnu, a nakonec na p d nael dv lahve s njakm olejem. Rozhodl se proto, e mrtvolu spl. Vylil na ni obsah o b o u lahv, navrch nahzel suchou slmu a seno a ve podpli l . O h e zanedlouho zachvtil celou hjovnu a tlo z vt sti skuten strvil.

Por zahldli lid a beli hasit. Hjovnu se ale zachrnit nepodailo a hasii, kte pijeli na msto, sotva zabrnili t o m u , aby se ohe nerozil na okoln stromy. Hubert Pilk u na mst nebyl. Pokal, a se por rozho, a spchal d o m do Sence.

Po nkolika dnech navtvil v Plzni pbuznou Balleyovch, u kter zatm bydlela Renata spolu s dvanctiletou nete, dcerou sv sestry.

V otec je u na druh stran, ekl j. Te jste na ad vy. Po nkolika dalch dnech se u Pilkovch objevila Renata Balle-

yov. Jej p chod nikoho ze soused nepekvapil. Domnva l i se, e to bude zase jedna z turistek, kter pijdly k Pilkovi na letn byt, nebo zjemkyn o liv byliny - ty si v jeho d o m doslova podvaly dvee. Renata Balleyov nezstala u Pilka dlouho. V sobotu 17. bezna 1951 ji Pilk omril derem svho obuku a p o d o b n jako jejho otce se ani ji nepodai lo hned zabt. Byl ale odhodln udlat ve, jen aby m l a d o u enu zbavil ivota. Do st j nacpal kapesnk a kolem krku nadvakrt omotal ru na prdlo, kterou ji nakonec ukrtil.

Stl vak ped stejnm problmem jako v ppad Renatina otce: kam ukrt mrtv tlo. N a k o n e c se rozhodl, e ji zahrabe v pskovn v lese nedaleko Sence. Aby mrtvolu nebylo tak snadn identifikovat, svlkl j aty. Ponechal j pouze blou koili bez m o n o g r a m u a podprsenku bez znaky vrobce. O b odnesl do pskovny, vykopal mlk hrob, tlo do nj uloil na lev bok a zahrabal. K d y b y ml vc asu nebo lep nervy, mohl vykopat hrob hlub a n ikdo by se nikdy o vrad nedovdl.

V kvtnu 1951 si do d o m u pivedl dvanctiletou nete Balleyo-vch. Tak s n ml sv plny. Nejdve dvce namluvil, e jej teta a dda odeli na Z p a d do Bavorska a e ona by je mla brzy nsledovat. Pechod pes hranice ale neustle p o d rznmi zminkami odkldal. Souasn zaal omezovat svobodu dvina pohybu. Aby ji n ikdo ciz u nho nezahldl, nejdv j zakzal vychzet z d o m u , pozdji se musela i v d o m ukrvat a z krytu smla vychzet pouze veer, kdy u vichni v okolnch d o m e c h spali. Pilk ji tak donutil, aby psala dopisy pro rodiny lid, kter dajn pevedl spn pes hranice.

M m e se dobe, da se nm, vechny zdravme, pijete za nmi ! Takov byl ve strunosti jejich obsah. Pilk pozdji s tmito dopi

sy, kter podepsal vymylenmi jmny, navtvoval rodiny uprchlk a tvrdil j im, e mu je z Bavorska pinesli jeho agenti. Ani tuto slub u nedlal nezitn. Za vechno si nechal bohat zaplatit - zlatem a stbrem. Penze nebral.

K d y dvku pinutil, aby podobn dopis napsala sv plzesk tet, muselo j bt jasn, e nco nen v podku. D o p i s oznamoval, e vichni, tedy vetn n, j sou zdrav a dobe doli. Dvino podezen zaalo narstat, a tak se Pilk nkdy uprosted lta 1951 rozhodl k radiklnmu een.

Vzal dv del prkna a vzjemn je spojil. Na j e d n o m konci a do stedu pipevnil emeny, na druh konec pibil bedniku s dvojitmi stnami a prostor mezi nimi vyplnil starmi hadry. Ve spodn sti mla bednika otvor o i dvho krku, vko bylo tak dvojit a dalo se zaklapnout. Donut i l dvku, aby si lehla na prkna a hlavu strila do

bedny. Pak zaklapl vko, take dve mlo hlavu zavenou v bedn. M o h l o kiet, jak chtlo, pes dvojit stny a hadry mezi nimi, nebylo nic slyet. Aby se uvnit neudusila, prothl vkem kovovou trubku, kterou dvka m u s e l a dret v stech. N a k o n e c j i emeny pivzal k p r k n m v pase a kotnky sthl dalmi emeny.

Zcela znehybnnou dvku ukryl v kozm chlvku na konci zahrady. V t o m t o muc m zazen muselo dve zstat 12 a 16 hodin denn podle jeho nlady. Pozdji vylo najevo, e dva ze ty msc, kter u Huber ta Pilka strvila, byla vznna takovmto zpsobem. Zcela nehybn a bezbrann. N e m o h l a zahnat myi ani brouky, kte po n v chlvku lezli, nemohla jt ani na zchod. Jej vznitel ji navc znsiloval a sexuln zneuval! Teprve kdy ji vysvobodila policie, mohla se vrtit k normln mu ivotu. Pozdji se dokonce provdala a mla dti.

S a m a policie se k een p padu dostala p o m r n pozd. Tehdy neexistovala a ani nemohla existovat pesn statistika lid, kte z eskoslovenska uprchli na Z p a d . Uprchlci byli povaovni za nezvstn a naopak - nezvstn osoby mohly bt pokldny za uprchlky, a proto po nich nikdo neptral.

A do roku 1951 nemla policie nejmen potuchy o tom, e by se v Senci a jeho okol dly takov hrzy. Ve se zmnilo a po poru hjovny u N e k m e .

Vyetovn zaalo 6. bezna 1951 jako rutinn zleitost - shoelo staven a bylo nutn zjistit pro. Jene krtce po prvn obhldce splenit bylo objeveno znan ohoel tlo. Te u policisty zajmala jin vc: je ta mrtvola a co bylo pinou jej smrti. Plzet vyetovatel mli ji tehdy podezen, e smrt toho lovka a pina vzniku poru spolu souvisej.

A jejich podezen se zaalo potvrzovat hned pt den. Na spleniti se objevili pracovnci plzeskho stavu pro soudn lkastv a na mst konstatovali, e mrtvola byla pravdpodobn polita njakou holavinou a mysln zaplena. Ke svmu zvru doli na zklad toho, e bn por by mrtvolu nemohl zdevastovat tak rozshlm

zpsobem. Z tla toti zstala jen znan ohoel hlava, kus krku a sti trupu. Zbytek, pedevm vechny konetiny, ohe zcela zniil.

Pracovnci stavu pro soudn lkastv se proto soustedili na detailn rozbor pozstatk. Nejdve byla prozkoumna hlava a krk. Byl objeven mal medai lonek na etzku, jeho lnky mly tvar malch obdlnk. Pak byl sesbrn vechen popel, a pozorn pesypn pes sto. Policist tak zskali dal stopy: dv skla do brl, pezku z boty, dv pezky od podvazk na ponoky, kovov vztue do lmce koile, a dokonce i kousek kravaty, kter se na zatku poru oddlil, spadl na zem a nestihl shoet.

N a k o n e c se pracovnci stavu pro soudn lkastv vrtili znovu k pezkoumn pozstatk trupu. Opatrn zbytky tla obrtili a ekalo je dal pekvapen. Ukzalo se, e niiv por nezniil kousek ke o ploe piblin 7 krt 7 centimetr v mstech mezi lopatkami. Ke byla siln ochlupen, co jen potvrzovalo domnnku, e v hjovn byla splena mrtvola mue.

Teprve p o t o m byly zbytky mrtvoly pevezeny do Plzn a druh den - 8. bezna 1951 - byly podrobeny dkladn pitv. Stav a uloen zbylch orgn potvrdily, e jde skuten o mue. D a l m vyhodnocenm, zejmna p r o z k o u m n m kost, obratl, dsn, il atd., se zjistilo, e m u mohl bt piblin padest let star. Dlka zachovalch kost zase svdila o tom, e byl asi 1 7 0 - 1 7 5 centimetr vysok, ml tedy jen prmrn vysokou postavu.

Ale i kdy se soudn lkai snaili sebevc, ze zachovanch pozstatk nedokzali urit pinu smrti. V j e d n o m vak kriminalistm pece jen pomohl i . Podrobn prozkoumali tepny mrtvoly a zjistili, e se v nich nachz takzvan vaen krev. To bylo dleit zjitn, protoe ukazovalo, e m u byl splen zaiva. Po smrti stee krev z tepen do il a tepny se vyprzdn.

Policist mezit m vyslchali lidi z irokho okol, ale dn svdky, kte by v okol hjovny nebo na pstupovch cestch k n vidli dvojici m u nebo skupinu neznmch lid, nenali. N i k d o nevidl nikoho k hjovn pichzet, ani od n utkat. Nena ly se ani dn stopy

Hlava masovho vraha pat mezi rarity plzeskho stavu soudnho lkastv.

Hodiny denn musela dvanctilet dvka leet s hlavou v bednice, znehybnna emeny. Pilk ji muil a znsiloval.

vleen nebo taen tak velkho pedmtu, jakm lidsk tlo je. Bylo jasn, e uhoel m u piel do hjovny po svch a byl zavradn na mst. V t o m se zvry policie shodovaly se zvry soudn pitvy.

Pes vechno sv sil ale nic jinho nezjistili. Ppad p o m a l u zaal zapadat prachem a snad by zapadl pln, kdyby nedolo k novm udlostem.

V ptek 2 0 . ervence 1951 si skupina dt ze Sence vyrazila do blzkho lesa. Na jedn z mtin dcka objevila psek a zaala si na nm hrt. Nejdv zkusily vyhrabat men j mu, ale brzy s hrou skonily. V psku toti objevily st lidsk nohy, a tak s jekotem utekly d o m . Rodie okamit ve nahlsili na mstn adovn Veejn bezpenosti a o d t u d lo hlen do Plzn. Protoe ji zanal veer, bylo rozhodnuto, e specialist pijedou na msto nlezu a druh den rno a zatm b u d o u mtinu a jej okol hldat mstn policist.

V sobotu se na mtinu dostavili jak kriminalist, tak pracovnci plzeskho stavu pro soudn lkastv. Opatrn odstranili z tla obti psek a hned na mst konstatovali, e jde o mrtvolu mlad eny, jen z sti obleen a pravdpodobn zavradn. aty nemly dnou znaku; uritm vodtkem mohly bt jen nunice ve tvaru roubk, kter mla ena v uch.

Pitva mrtvoly byla provedena jet tent den a v m n o h m potvrdila podezen, kter u policie mla. Pedevm byla zcela vylouena monost sebevrady, take ppad byl dl vyetovn jako vrada. I kdy zbytky tla byly vrazn poznamenny hni lobnm rozkladem, bylo zjitno, e ena byla ukrcena, a to pravdpodobn rou na prdlo, kterou mla o m o t a n o u kolem krku. Podle stupn rozkladu bylo ureno, e tlo nele v psku dle ne ti a pt msc.

Nej lep m vodtkem, kter nakonec policisty dovedlo k vyptrn totonosti stle jet neznm zavradn eny, byl stav jejho chrupu. Na tech zubech mla korunky - dv korunky byly ze zlata, tet byla acolitov inlay.

Dle ne msc obchzeli plzet policist se zuby vechny zubn ordinace, ambulance a nemocnin oddlen. Ukazovali je vem zu-

bam, dentistm a zubnm laborantm a doufali, e nkter z nich svou prci pozn. To se stalo a koncem srpna 1 9 5 1 , v dob, kdy u slbla nadje, e s topa nkam povede.

,,Ano," ekl jeden ze zubnch technik, tuhle inlay j sem dlal j! Kdy chvli pokte, podvm se do evidence pacient a hned vm eknu, pro koho j sem ji dlal.

Policie se tak dostala ke jmnu Renaty Balleyov, co byla rozhodujc stopa. Podle policejnch zznam se ona a jej otec odsthovali z Plzn do Zrue. Policist se tam hned rozjeli, ale dnho lena rodiny Balleyovch ve Zrui nenali.

N i k d y j s m e je tady nevidli, tvrdili mstn lid. Pivezli sem jen jejich nbytek, ale ten pak zas njac dva mui hned v beznu odvezli.

Od bezna do ervence uplynuly tyi msce, co odpovdalo pedpokldan dob, po kterou mrtvola Renaty Balleyov leela ve svm psenm hrob. A pesn ve stejn dob - v beznu 1951 - v hjovn u N e k m e shoela mrtvola neznmho mue, jeho vk odpovdal Renatina otce. M o h l a to sice bt jen nhoda, ale zdlo se velmi pravdpodobn, e se otec i dcera stali v beznu obt zloinu a e pachatel, nebo pachatel se jejich mrtvol zbavili.

Policist se proto zaali zajmat, jak vlastn Renata a jej otec vypadali, zda nemli na tle njak zvltn znamen. Hledali jejich znm a pbuzn. Pirozen e narazili na jejich plzeskou tetu, kter nejdve bydlela u Balleyovch a pozdji se Renata Balleyov pisthovala k n. Popisy, kter teta uvedla, odpovdaly pedpokldan p o d o b o b o u zavradnch, Te ji nebylo pochyb o tom, k o m u pat mrtvoly, kter policist objevili u N e k m e a Sence.

N a s t a l a dal e tapa vyetovn, objasnn p o h y b u o b o u obt v beznu 1 9 5 1 . Policist brzy zjistili nejen to, e Renata Balleyov nov reim v lsce nemla a rozhodla se zmizet co nejdv za kopeky, jak se tehdy kalo, ale tak to, e ila pomrn nkladnm z p s o b e m ivota a mla nkolik milenc, kter rychle stdala. Tak se dostali na s topu mui, kter byl Renatinm poslednm milencem. Prv na nj

tak padlo nejvt podezen. Byl zadren a pedveden k vslechu. Neznal pinu svho zadren a domnval se, e je to kvli Renatinu tku za hranice. e by jeho milenka byla mrtv, ho ve snu nenapadlo.

Ano, znal j sem ji a byl j sem jejm milencem, piznal proto rychle. Ale naposled j sem ji vidl v pondl 11 . bezna 1 9 5 1 , to si p a m a -tuju docela pesn. Pak jsem ji u nevidl.

To jste se ani nezajmal, co s n je? Ani ne. O d p o v byla vyhbav. Ale po ase j sem zael za jej

plzeskou tetou, u kter tehdy bydlela, a ta mi ekla, e u je v Bavorsku, za hranicemi. . . I s ttou a se svou nete.

O d k u d to ona vdla?

ekl j to njak strc ze Sence, kter ji pr pevedl pes hranici. Konen tu byla njak konkrtn stopa! Huber ta Pilka dlilo od

zaten u jen pr hodin. Policist se okamit rozjeli k Renatin tet a ta ve potvrdila.

N e v m ale, jak se ten strc jmenuje, ekla. N e z n m ani jeho pesnou adresu. Ale jednou j sem s Renatou v Senci byla a ta mi ukzala d m , ve kterm bydl.

Nsledovala vprava do Sence. Teta okamit poznala Pilkv d m a ukzala ho policistm. Ti u dle neekali, veli do d o m u a Huber ta Pilka legitimovali. Pak ho konfrontovali s Renatinou tetou.

Je to on! prohlsila. Tenhle lovk ml Balleyovy pevst pes

hranici. V lt ke m n piel a odevzdal mi od nich dopis. Psali, e vichni ti hranici astn pekroili a maj se dobe.

H u b e r t Pilk byl zaten a v jeho d o m byla provedena d o m o v n prohldka. V podkrov za rdiem policie objevila oste nabi tou automatickou pistoli a bubnkov revolver. Vrah natst neml dost asu ani prostoru k tomu, aby mohl zbran proti policii, nebo proti sob pout. N l e z zbran byl ale jen prvnm pekvapenm. Policie v d o m nalezla nkolik kufr s pnskmi a dmskmi aty, prdlem a botami. Byly tu rovn rzn perky, mezi jinmi i ty, kter patily Renat Balleyov!

Dal kufry se atstvem byly objeveny v tajn skri v kozm chlv. V popelu na zahrad nali policist obansk prkaz dal poheovan osoby. Bylo jasn, e d o m e m prolo v mnostv lid, kter Pilk pravdpodobn pozdji zavradil. Minimln poet byl stanoven na ti osoby, ale bylo zejm, e tento odhad je vc ne stzliv.

Ve skri bylo nakonec objeveno muic prkno, jeho pouit uaslm policistm objasnila sama ob - dvanctilet kolaka D a n a .

Vrah se ale stle jet nevzdval. Ti lid tady byli a vci si tu nechali. J jsem je pak vechny odvedl

k svmu agentovi, kter je pevedl pes hranici. Stejn jako oba Balleyovy. Vytel se, vymlouval . . . K vrad Renaty a E m a n u e l a Balleyovch

se piznal a po pedloen vech dkaz. N a k o n e c ekl i o trochu vc. Pro p tomn policisty to byl ok.

K d y jste objevili mrtvolu Renaty, bl jsem se, e m dopadnete. Se vm j sem chtl skoncovat v sobotu 8. z. Abych zniil vechny stopy, chtl j sem ten den zabt D a n u , jej plzeskou tetu, ale taky svou enu. Pak bych zmizel za hranic. N i k d y byste m nechytli.

Podle zjitnch stop a vech indici byl stanoven m o d u s operandi Huber ta Pilka. Nejdve zjemce o pechod do ciziny nalkal do njak odlehl usedlosti, tam od nich pevzal o d m n u pro sebe a svho agenta, kter je ml pes hranici pevst, pak je omril, zabil a zahrabal. Z msta vrady odeel se vm, co mli uteenci s sebou, take po nich nezstaly dn stopy. Vrada Renaty Balleyov byla v tomto smru vjimkou. U Pilka v d o m patrn nco objevila nebo na zklad neho pojala podezen, a Pilk se j proto musel rychle zbavit. N e m l as j i odvst nkam dl do lesa, kde by pokraoval podle osvdenho stereotypu. N a k o n e c neml ani dost asu, aby jej tlo dkladn zahrabal, co se mu nakonec stalo osudnm.

N a z k l a d v e c h z j i tnch skutenos t byl Pi l k o b v i n n z pt insobn loupen vrady, hstv, n a p o m h a n k i leglnmu tku za hranice - co bylo tehdy trestn -, omezovn osobn svobody, trn sven osoby, ohroen mravn vchovy mldee, p o d v o d a krde.

J e h o piznn vak bylo pedehrou k vlastn smrti. V nedli 9. z 1951 H u b e r t Pilk spchal ve vzen sebevradu. Svzal d o h r o m a d y dva kapesnky a obsil se na nich.

Odhalen a usvden Huber ta Pilka bylo tehdy skvlm profesionlnm vkonem policie. Vdy plzet policist a soudn lkai dokzali ji dve, v roce 1946, podle chrupu odhalit totonost roz-tvrcen mrtvoly, kterou pachatel nahzel v pytlch a krabicch do vody. Ppad Pilk jejich schopnosti potvrdil.

O tlo mrtvho vraha neprojevil zjem ani jeden z jeho pbuznch. J e h o ostatky byly proto vyuity k lkaskm a vdeckm elm. J e h o hlava je dodnes zachovna v stavu s o u d n h o lkastv v Plzni a muic zazen, ve kterm drel malou D a n u , v M u z e u Policie esk republiky.

Psychologov celho svta hledaj odpov na otzku, zda se lovk bestii j i narod , nebo se j v p r b h u svho ivota stane. J e d e n z nejvtch sriovch vrah esk i eskoslovensk historie - Vclav Mrzek - je typickm pkladem lovka, kterho k vraednmu bsnn pivedly jak vrozen dispozice, tak jeho ivotn osudy.

Narodi l se 2 2 . jna 1925 v mal vesnice Svinaov mezi S lanm a K l a d n e m . Neproi l astn dtstv. J e h o otec pracoval jako hornk v Libun a m o c penz d o m nenosil. Se enou ml celkem dvanct dt, z nich tyi zemely jet v tlm vku. Otec nebyl sice p mo alkoholik, ale dovedl se napt. Opileckou zlost si pak vylval na manelce a dtech, kter se ho bly a schovvaly se ped nm. N e n divu, e jak mohly, rodiovsk d m navdy opustily. K u p o d i v u prv Vclav to d o m a vydrel ze vech dt nejdle. Slovo d o m a je ale v t o m t o ppad skoro nepatin. Mrzkovi bydleli ve vyazenm vagonu a na lep bydlen se zmohli a na prahu druh svtov vlky.

Nsi l se stalo r m e m ponurho pltna, na nm se promtalo ne

jen jeho dtstv, ale pozdji cel ivot. D o m a se nikdy dosyta nenajedl, a tak chodil krst. Bral vechno, co se dalo jst - ovoce, zeleninu, drbe. . . M a t c e to nevadilo, sp naopak. Byla rda, kdy d o m nco pinesl, a vbec ji nezajmalo, odkud to m. N a k o n e c ho s a m a poslala krst a chtla, aby zlodjin piuil i sv sourozence.

Na uen as nezbval, a tak Vclav do svch patnctch narozenin absolvoval pouhch pt td. Po ukonen koly nastoupil jako pom o c n dlnk na acht v Kladn. Bylo mu estnct, kdy ho poprv potrestali za krde. To u se psal rok 1 9 4 1 . Vlku ale jinak pekal bez hony. J e h o pleitost pila a po osvobozen.

K o n c e m roku 1946 nastoupil do strnho oddlu v Praze. Nezaj mala ho sluba, ale zbran. R d stlel, ale vc ne touha zastlet si, kter vb tolik kluk a mladch mu, ho vzruoval pocit nadazenosti a moci lovka drcho v ruce zbra. A pozdji ho prv tento pocit zcela ovldl.

Tehdy se stalo nco, co mlo negativn vliv na vvoj jeho osobnosti. Mrzkv strn oddl byl pidlen k ochran dodvek U N R R A

smujcch na Balkn. Tahle zkratka u asi dnes l idem m o c nek, ale na konci druh svtov vlky byla p o m o c v nouzi nejvy, kter m n o h a l idem zachrnila ivot. J i dva roky ped koncem vlky zaali Amerian a K a n a a n financovat dodvky lk, potravin, odv, pohonnch h m o t atd., kter byly poslny do stt pokozench bhem vlky, lo zejmna o stty v Evrop a D l n m vchod. C e l o u akci p mo dila Sprva Spojench nrod pro p o m o c a obnovu -Uni ted Nat ions Relief and Rehabilitation Administration - U N R R A . Balky s potravinami a lky putovaly do osvobozen Evropy, ale brzy se bohuel staly pedmtem rozshlho rozkrdn, spekulace a zneuvn. Konvoje U N R R A byly proto psn steen. C h r n i t tyto dodvky se stalo kolem jednotky, do kter byl zaazen tak Vclav Mrzek.

D o b r zmr se ale i zde zmnil ve svj prav opak. Vojci dodvky rozkrdali a se zskanm zbom keftovali. Do transport brali eny, adonc alespo o kousek chleba, a zachzeli s nimi jako se sexulnmi otrokynmi. Kdy j im nechtly bt po vli, vythli zbra -co byl tehdy argument nejpdnj. N i k d o se u nikdy nedozv, kolik en cestou na Balkn vojci znsilnili a zda nkter z nich svou touhu najst se nezaplatila ivotem. Bylo to to nejhor prosted, kam se Mrzek mohl dostat. U v mld se nauil, e p o m o c zloinu se d spousta vc zskat, a sluba v strn jednotce ho utvrdila v tom, e pravdu m ten, k d o dr v ruce zbra. D o k o n c e i tehdy, kdy chce pesvdit njakou enu, aby mu byla po vli.

Asi po roce se Vclav Mrzek vrtil do Slanho, kde zaal pracovat jako p o m o c n dlnk. Na p o d z i m roku 1947 nastoupil vojenskou prezenn slubu v Rakovnku, kterou absolvoval ve zkrcenm term n u - pesn 2 5 . kvtna 1949 -, a hned p o t o m zaal pracovat ve Spojench ocelrnch Chomutov.

D l bydlel u rodi, kte se mezit m pesthovali do C h o m u t o v a , ale co bylo hor, zaal opt krst. Poprv byl zaten v ervnu 1949. D v o d ? N k o l i k dn pedtm - 3 1 . kvtna - ukradl prdlo a vnoval je sv matce. Po nvratu z vazby zaal spolu s bratry Kar lem a Jarom-

rem vykrdat byty a kradli i na koupalitch. Ukraden vci pechovvala a rozprodvala jejich matka. V z 1949 bezpenost vechny tyi zajistila a Vclav el na osmnct msc za me. D o m se vrtil a 19. nora 1951 a opt nastoupil do prce - jako p o m o c n dlnk ve Vlcovnch trub Gustava Kl imenta v C h o m u t o v , kter sta dlnci jet stle kali M u n e s m a n n k a . Osobn ivot se mu pli nevyvedl. J i od vojensk prezenn sluby udroval milostn vztah s enou, kterou ml zejm docela rd - dokonce se j im narodilo dt -, ale ena nechtla dle t s lovkem, kter si nedoke najt msto ve spolenosti a um jen krst.

S n a d prv tohle bylo tou pslovenou posledn kapkou, kter zpsobila, e z Mrzka se nakonec stal sexuln maniak a vrah. Pozdji si sice nael jin partnerky, se ktermi il nebo s nimi udroval kontakt, ale nikdy to ji nebylo takov jako s tou prvn. S j ednou dokonce il a do roku 1954, ale i ta ho nakonec opustila kvli zpsobu jeho ivota, jak uvedla, pedevm vak kvli jeho skrblictv. Po nkolika kratch znmostech se seznmil s prostitutkou, se kterou zstal a do svho poslednho zaten.

Zaj mav je, e navenek Mrzek vedl v podstat pokl idn ivot a nic nenasvdovalo tomu, e se zmnil v bestilnho vraha. V jeho pbuzenstv v C h o m u t o v byli dokonce dva pslunci bezpenosti, ale ani oni na jeho chovn nepozorovali nikdy nic zvltnho. S prvnm z nich se pravideln stkal, u druhho dokonce njak as bydlel. Odvdil se mu tm, e mu ukradl nboje do revolveru, kter si sehnal koncem lta 1 9 5 1 .

O d b o r n posudky se shodovaly v tom, e Mrzek je sadista, kter navc trp nekrofili. Pi vslech tvrdil, e ped vradami pocioval prudk bolesti hlavy, kterch se mohl zbavit jedin vradou. Pesto podle specialist byl schopen sv jednn ovldat a za sv iny byl pln odpovdn. Odbornc i souasn upozornili na to, e Mrzek nen typick nekrofil, protoe ho krom souloe s mrtvolou pohlavn vzruuje u s a m a pprava vrady a nsledn jej proveden. V nkterch ppadech ejakuloval prv pi stelb, tak to alespo piznal psycho-

logovi, kter ho vyetoval. Na dotaz, aby uvedl okamik, kdy se nejvc vzruil, odpovdl :

K d y tu dvku zashla kulka, ona se podlomila v kolenou a svezla se na zem.

J e h o clem bylo vyhldnutou ob vstelem znehybnt a tak si ji pipravit pro vlastn ukojen. Dleit bylo, aby se jeho partnerka nehbala a on s n mohl manipulovat, jak chtl. To samozejm souviselo s jeho nekrofili. Piznal se dokonce, e se pokouel vniknout i do mrnice, aby mohl souloit s mrtvmi enami. A pipustil tak sodomii .

Mrzek byl m u siln egocentrick, citov chladn a asociln. Nevynechal jedinou pleitost, aby se na kor jinch neobohatil, piem se nezatoval dnmi vitkami svdom. To bylo pro jeho jednn typick. J e d n a z jeho obt zahynula pouze proto, e mu pekela, v dal vidl nepohodlnou svdkyni, a ne sexuln ob.

N e s m m e ale z a p o m n a t n a j e d n u j e h o d l e i t o u v l a s t n o s t . V ppad ohroen dovedl jednat velice racionln a pohotov, nepodlhal e m o c m . Pi tocch nepestval sledovat okol a uml pesn stanovit m o m e n t , kter mu zaruil jak spch, tak jeho vlastn bezpe, vetn monosti vasnho stupu z msta inu. Dky tomu unikal policii skuten velmi dlouho.

K enm se choval slun a zdvoile, nkdy trochu kroben, j indy plae. Nedokzal s nimi pokad navzat kontakt, a tak se jich sp stranil. S n a d jen v zamstnn, kde se pozdji propracoval a na ni vedouc msto, byl ve vztahu k nim dominantnj a tak agresivnj. st jeho milenek se ale shodla na tom, e pi milovn byl nn, a k partnerce pozorn, st naznaovala jeho urit problmy s erekc.

eny m o c nepitahoval. Mil jen 164 centimetr, byl vyhubl, ml ostr tmav oi, rd se oblkal do ernho, zejmna do delho plt nebo kabtu. Prost - dn don Juan. Pesto enm, se ktermi il, nevadila ani tak jeho podprmrnost, jako sp jeho lakota. Je to pochopiteln. Jeho pjmy nebyly vysok, v dtstv il z ruky do st a ani pozdji penzi neoplval. Jist velice zvaoval, co si koupit a co ne.

J inak nepil, nahrl karty, neszel, a tak neml ani m o c ptel. N

kte lid ho proto povaovali za samote. Nevysedval rd s kamardy po hospodch, sp se el podvat na sportovn utkn, nebo nasedl na kolo a projdl se po okol i podnikal dlouh p try. Prv na nich se zaala odvjet jeho vraedn srie, kter v m n o h a smrech n e m u ns obdoby.

O prvn toky na dvata a mlad eny se pokusil pravdpodobn ji potkem lta 1 9 5 L Kriminalist specializovan na tento typ trestnch in se toti shoduj v tom, e sexuln vrah nezan hned vradou, ale postupuje od mench pokus nsil nebo znsilnn, kter kulminuj a nakonec vradou kon. Faktem je, e Mrzkovi ped srpnem 1951 dn vrada prokzna nebyla. N i c m n to, co nakonec policist odhalili, zdokumentovali a prokzali, pedstavovalo tak rozshlou trestnou innost, e se v n men ppady pln ztrcej. I kdy to neznamen, e by men m p padm vnovali men pozornost.

Krvav p o u Vclava Mrzka zaala 2 1 . srpna 1 9 5 1 . Pi jedn ze svch projdk potkal patnctiletou H a n u C h l o u b o v o u . Za vesnic Drahonice nedaleko tehdejho eit Ohe v klidu psla krvy a netuila, e se bl vrah. Mrzek ji pepadl zcela neoekvan. Ubi l ji klackem, odthl do kov a na jej mrtvole se pohlavn ukojil. Z p s o b proveden tto vrady se natolik liil od ostatnch jeho vrad, e kriminalist s nimi tento ppad dlouho nespojovali. N a v c na severu ech tehdy policist vyetovali dal dva o b d o b n ppady vrad, co celou situaci p o n k u d komplikovalo. Pravdu o smrti H a n y C h l o u b o -v se proto policie dovdla a v roce 1957, kdy se Mrzek ke svmu inu piznal.

Ubjet dvky klackem se mu ale pilo. Zaal shnt zbra a skuten ji sehnal, byl to revolver znaky Walter, re 7,65 m m , kterm pozdji zavradil pt lid.

Od smrti H a n y Chloubov neubhl ani msc a Mrzek znovu zatoil. V nedli 16. z 1951 ped o s m o u hodinou veer na cest mezi J i rkovem a Kyjicemi potkal dvaaticetiletou Bronislavu Pajrko-vou. Elegantn a armantn ena, kter o muskou pze nikdy ne-

mla nouzi, toho odpoledne navtvila v chomutovsk nemocnici svho chorho manela. Po skonen nvtvy nejela d o m , ale a do veera sedla v jist p jemn spolenosti v restauraci. Na zpten cestu d o m do Ervnic se tak vydala a po sedm veer. Do Jirkova jela autobusem, protoe na dal spoj smrem na M o s t by musela ekat pli dlouho, rozhodla se dl pokraovat pky. Doufala, e j njak auto zastav a sveze d o m . Pky la ale sotva patnct dvacet minut, kdy msto na ochotnho idie narazila na Vclava Mrzka, kter krel po cest proti n. Nebyl na prochzce, byl na lovu.

J i odpoledne ho zaala siln bolet hlava, a tak se el v podveer projt do pol. Jakmi le zahldl blc se enu, zaala mu krev ve spncch siln pulzovat. Bolest v hlav se stupovala, nervy ml napjat k prasknut. S v o u deviaci se ani nesnail ovldnout. K d y doel k Bronislav Pajrkov, bez vstrahy vystelil a hned prvnm vstelem ji zashl do bicha. e n a po zsahu ztratila vdom a svezla se k zemi. Jej tlo se p i tom otoilo, take druh vstel ji trefil do boku a tet do zad. Polomrtv spadla do karpy u cesty, kde se z n ivot rychle vytrcel.

Mrzek sm si vstel dajn neuvdomil. Pozdji celou udlost popsal takto: Pi prvn rn jsem ani nevdl, e j sem vystelil. Teprve pi dalch rnch jsem si uvdomil, e po en stlm proto, abych rychle a bez pemlouvn doshl pohlavnho ukojen na jejm bezvldnm tle. Stlen na enu m jet vc sexuln vzruovalo a prv tak jej zhroucen a pd na zem. Zejmna tet vstel, pi kterm neboh ena vydala smrteln vzdech, ho doslova katapultoval k dalm inm.

Z a t m se ale musel ukrt. Bylo toti slyet zvuk pijdjcho auta, a tak Mrzek hledal kryt v kov. Paradoxem je, e auto, kter kolem msta vrady projelo, bylo policejn a sedli v nm dva policist. Jeden z nich vypovdl, e se mu zdlo, e vid nco leet v pkop, ale nevnoval t o m u pozornost. M o n tomu tak skuten bylo, m o n se mu tento obraz v pamt vytvoil a druh den. Je evidentn, e oba policist mohli tragdii zabrnit hned na zatku, nebo alespo do-

nutit vraha njak se projevit - stelbou nebo tkem. C h o m u t o v s k policie by pak jist reagovala rozshlou ptrac akc v nejirm okol. Bohuel se tak nestalo, a bylo by zbyten rozvjet p o d o b n kombinace.

Sotva auto projelo, Mrzek ob odvlekl po cest k mstku pes nedalek nhon. T a m mrtvolu poprv prohledal a ukradl j prstnek a hodinky. Protoe z cesty na nj bylo vidt a on nechtl riskovat dn dal setkn s nahodilm svdkem, mrtvolu thl dl pes louku k potoku, vzdlenmu od cesty tm sto metr. A tam ji sexuln zneuil a jej tlo hodil do potoka. Za nm nahzel aty a kabelku, ze kter vzal padest korun. Pak u se na mst dle nezdroval a pospchal d o m .

Na druh den rno mrtvolu objevili kolemjdouc lid. Beli rychle k cest, po n se prv blilo policejn auto. S h o d o u okolnost v nm sedli tit policist, kte tudy projdli veer pedtm. Ti vyskoili z auta, a lid je odvedli k potoku, v nm leelo nah ensk tlo. Vzpt se rozebhlo policejn vyetovn. dn pm svdci vrady se vak nenali a tch nkolik trasologickch stop, kter policie zajistila, identifikovat pachatele nepomohly. Policist zat m ob vrady nespojovali, protoe mezi nimi nebyla zjitna dn souvislost.

A tak Mrzek mohl dl pokraoval ve sv krvav srii. Vstel z revolveru, kter ho 16. z tak vzruily, se ale zaal bt. Zd ly se mu pli hlun a obval se prozrazen. Proto opt zmnil taktiku toku. S noem v ruce napadl 7. jna 1951 a tho roku jet 16. l istopadu dal dv eny, ale ob mu utekly.

Po tchto nespnch akcch se skoro na rok sthl. Pchod lta ho ale probudi l k dal innosti. Zaal objdt okol C h o m u t o v a a vyhlet dal ob. A pak - v nedli 1. ervna 1 9 5 2 - udeil. Ve vesnici H o e n c e se ten den konala vesnick zbava, kter pilkala zvdavce a tanenky z celho okol. Otevenm oknem nahlel do tanenho slu tak Vclav Mrzek. Pohled na tancujc eny ho rozvnil. U ctil, e dnes bude zase vradit. Pprava na vradu ho pit o m asto vzruovala vc ne sm in. V kapse hladil pabu svho re-

volveru, chystal se, e dal enu dostane vstelem, jak pozdji sv chovn sm popsal. Viml si, e ped hospodou stoj jzdn kolo. Nasedl na nj a zaal objdt okol vesnice.

Nejdv narazil na dvaadvacetiletou Elenu M a r m o n o v o u . Dvka strvila cel den d o m a v Peplech a na zbavu odela a kolem pl dest veer. U cestou do Hoence j i pedjel pomalu jedouc cyklista, kter se po pedjet otoil a podval se na ni. Elena si ho nevmala. Neznala ho a zatm j na nm nebylo nic npadn. J in to bylo, kdy jel na kole najednou proti n. Ale ani tehdy j to nepipadalo podezel. Na zbav na setkn pln zapomnla. Krtce ped plnoc se vydala d o m . Prola vesnic, krela ke kiovatce Senk, kde odboi la vpravo, a pokraovala po cest k vesnici. Asi sto metr od kiovatky na ni ekal Mrzek. V ruce drel revolver.

Pokal, a k n m u Elena do la jen na pr krok, zvedl ruku s revolverem a na m l a d o u enu vystelil. Tentokrt stlo tst na stran jeho obti. Kulka zashla pouze lmec Elenina kabtu, proltla j m a zmizela v poli. Elena se lekla, i kdy stle jet netuila, e se j ten m u pokou zavradit. Myslela, e nkdo pobl vystelil z poplan pistole. Instinktivn se vak hluboce pedklonila a to j zachrnilo ivot.

Pesn v t vtein toti na ni Mrzek vystelil podruh. N b o j proltl zdy jejho kabtu a tak zmizel v dli. Elena jet stle nechpala, co se dje. Mrzek snad ani nezuil, pohlavn ho vzruoval sm akt toku, take jeho pocity byly pozitivn. Nam i l na enu potet a zmkl kohoutek revolveru. Ms to vstelu se ozvalo hluch klapnut. N b o j se zasekl, zbra selhala. A tehdy Elena poprv zareagovala.

C o blzn? zeptala se nechpav. Mrzek vak ji pi druhm vstelu ejakuloval, a o dal tok pro

to ztratil zjem. Thni, ty krvo! ekl j, lehce do n stril a odeel. Poslechla ho a odela d o m . Prstel na svm kabt si vimla a

druh den rno. A tehdy j zaalo dochzet, co se vlastn v noci stalo.

S obavami v dui krela na msto, kde v noci potkala Mrzka. ekal ji dal ok. V poli vojtky spatila podivn stopy. Vydala se po nich a asi po dvaceti metrech nalezla tlo mrtv dvky.

Byla to estnctilet Marie Dvokov z dlic, kter se v noci o nco pozdji ne Elena vracela ze stejn zbavy po stejn cest. Doprovzela ji kamardka Vlasta a kamard Rudolf, kter se j velice lbil. D o hodli se, e R u d o l f odveze Vlastu na sv motorce d o m jako prvn a pak se pro ni vrt. Tak b u d o u mt dost asu na lsku, nebo jen pro nn objet. Marie vzala Vlastiny boty a drc je v ruce krela ke kiovatce Senk. Bylo kolem pl jedn rno 2. ervna 1952, kdy zadn svtla Rudolfova motocyklu zmizela ped n ve tm. S a m a se vydala stejnm smrem. A do Senka bylo kolem n dost lid, kte ze zbavy odchzeli nebo odjdli d o m . U Senku zaboila vpravo, minula dvojici milenc a dl u pokraovala sama.

Po pti minutch potkala Mrzka. Jel na kole a svj revolver u stihl opravit. K d y ji mjel, vystelil. Stail jedin vstel a Marie byla mrtv. Mrzek ujel na kole jet nkolik metr, ale protoe vidl, e jeho obti n ikdo neb na p o m o c , na kole se k mrtv dvce vrtil. T lo zathl do vojtky, noem rozzl aty a prdlo, strhal je z nho a na mrtvole se ukojil. Tak v tomto ppad svou ob jet okradl. Mari i vzal stbrn prstnek a padest korun. Pes hlavu j pehodil zbytky at, na hru poloil Vlastiny boty. D l o u h o se na mst nezdrel. Zaalo pret, a tak neboh dvce sebral sukni, pikryl si s n hlavu a odjel na kole d o m .

Nejen Elena M a r m o n o v , ale tak policie byla okovna. Jet vt ok zpsobilo, kdy se vyetovatelm dostal do rukou odborn balistick posudek. Vrada Pajrkov a Dvokov byly spchny stejnou zbran a pachatel ml zejm stejnou zbra v rukou, kdy toil na Elenu M a r m o n o v o u . Dvojnsobn vrada a jeden pokus o vradu navc - to by uvedlo do pohybu nemal poet policist v jakmkoli stt. C h o m u t o v s k policie rozbhla akci s nzvem Bronislava, a pi n provovala ve, co se provit dalo. Elena M a r m o n o v j im mohla poskytnout popis pachatele: mal, huben, cel v ernm. Pestoe

Tlo zastelen Marie Dvokov.

Snmky Marmonov znzoruj vstely a vstely projektil.

Jedna z Mrzkovch obt.