Český spisovatel, novinář, dramatik, překladatel

a fotograf.

KAREL ČAPEK

Karel Čapek se narodil v Malých Svatoňovicích u

Trutnova 9. ledna 1890

do rodiny báňského a lázeňského lékaře

jako třetí dítě. Měl

sestru Helenu a bratra Josefa.

Studoval na gymnáziu v Hradci

Králové, odkud musel přestoupit

do Brna. V roce1915 ukončil

studium na filosofické fakultě

UK v Praze, poté

studoval filosofii v Berlíně a Paříži.

  V březnu 1917 nastupuje

jako soukromý učitel Prokopa, syna hraběte

Lažanského. V květnu s nimi odjíždí

na jejich zámek v Chýších u Žlutic.

Službu u nich končí 30. září 1917.

Zámek Chyše u Žlutic

Působil jako redaktor v Národních listech a Lidových novinách. Z Národních listů dává společně se svým bratrem Josefem a několika dalšími

redaktory výpověď pro nesouhlas s

politickoulinií šéfredaktora listu.

V říjnu 1921 se stává

dramaturgem Městského divadla

Královských Vinohrad, divadla v němž také mimo

jiné hrála Olga

Scheinpflungová, jeho budoucí

manželka.

22. 3. 1922 byl poprvé osobně představen

Tomáši G. Masarykovi, s

kterým poté navázal hluboké přátelství

a napsal knihu rozhovorů.

Na ustanovující schůzi je zvolen předsedou pražského Penklubu.

Čapek uměl velmi dobře využívat

českého jazyka a jeho zvláštností. Autorství

slova „robot“, které se s divadelní hrou R.U.R.

rozšířilo po světě, je připisováno jeho

bratru Josefu. Oba bratři Čapkové jsou

považováni za předchůdce

sci-fi literatury.

Svatba s Olgou Scheinpflugovou se

konala 26. srpna 1935 a přišlo na ni kromě

příbuzných a známých hodně

zvědavců a novinářů. A tak se koncem léta

dočkala tehdejší umělecká Praha zcela nečekané

senzace.

V době hrozící nacistické okupace byl Karel Čapek jedním z hlavních motorů

odporu, kdy využil veškeré své možnosti a

kontakty pro vyburcování národa a světa při snaze o

zachování svobody. Evakuaci do Anglie jako

správný vlastenec odmítl. Po Mnichovské dohodě a Benešově opuštění této

země se stal terčem politických útoků.

Poslední tři roky svého života prožil ve Staré Huti u Dobříše.

Dnes je zde jeho památník. Zemřel na

zápal plic několik měsíců před plánovaným

zatčením gestapem. Byl pohřben na vyšehradském

hřbitově v Praze.

„Jsem slabý člověk, ale v mé slabosti je

má síla; můj smutek mne nebolí, má osamělost, to bude zároveň mé přemýšlení; mé

odříkání, to bude zároveň má

čistota.“Karel Čapek