Chotíkov – možnosti využití plochy po rekultivaci

Legislativní opatření, která budou do budoucna omezovat skládkování odpadu a preferovat jiné technologie jeho zhodnocení:

Opatření z plánu odpadového hospodářství ČR - nařízení vlády č. 197/2003:

nepodporovat výstavbu skládek odpadů ze státních prostředků

snížit podíl odpadů ukládaných na skládky o 20% do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000

snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvíce 75% hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50% hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvíce 35% hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995

dodržovat zákaz ukládat na skládky BRKO

Usnesení Evropského parlamentu z roku 2003: energetické využití odpadu – příspěvkem pro šetření

přírodních zdrojů

od roku 2010 zakázat skládkování předem neupraveného odpadu s obsahem biologicky rozložitelných složek

od roku 2015 zakázat skládkování papíru, lepenky, skla, textilu, dřeva, plastů, kovů, pryže, korku, porcelánu, betonu, cihel a dlaždic

od roku 2020 zakázat skládkování veškerého využitelného odpadu

Navrhované sazby poplatků dle připravované novely zákona o odpadech

Ukládání do ŽP

D1, D3, D4, D5, D12 Ostatní odstraňování

D2, D10

Energetické využívání

KO R1

KO+OO NO KO+OO NO

Současné poplatky 400 4 700 - - -

2009-2010 700 7 000 200 2 000 200

2011-2012 1 000 10 000 350 3 500 250

Od r. 2013 1 500 15 000 500 5 000 300 Pozn.: D1 a D5 – ukládání odpadů na skládky – řešeno stávajícím poplatkem za ukládání odpadů na skládky D3, D4 a D12 - ukládání odpadů do životního prostředí D2, D10 - další způsoby odstraňování odpadů R1 - energetické využívání komunálního odpadu

Shromažďování odpadu do sběrných nádob

Anaerobní fermentace

Recyklace

Kompostování

MBU

Sběr svoz transport

Spalovna odpadu

Recyklovatelné odpady: Papír Sklo Plasty

bioodpad

Zbytkový odpad ( směsný KO)

Vysokoteplotní zplyňování odpadu (plazma )

skládka

Druhotné suroviny

kompost

energie

kompost

Náhradní palivo

Náhradní palivo

Odpady z procesu

energie

Odpady z procesu

Odpady z procesu

Odpady z procesu

energie

Integrovaný systém odpadového hospodářství

Druhotné suroviny

Schéma výskytu odpadu v Plzeňském kraji

Možnosti technologií na zpracování a využívání odpadu na skládce Chotíkov

Energetické (termické) zpracování odpadu Klasické - spalování Zplyňování - plazma

Anaerobní fermentace Mechanicko biologické zpracování odpadu (MBU)

Z výše uvedených možností bude společně s obcemi vybrána vhodná varianta

Na tuto variantu bude zpracována studie vlivu na životní prostředí (EIA)

Roštová spalovna odpadu

Jedná se o klasické zařízení sestávající z  velkokapacitního bunkru pro příjem odpadu, roštového kotle, čištění spalin a komína o výšce cca 100 až 150 m dle rozptylové studie.

Vyrobená pára v kotli je využívána pro výrobu elektřiny a tepla v kondenzační odběrové turbině.

Ve spalovacím prostoru roštového kotle musí být zajištěna teplota nejméně 850°C a setrvání spalin při této teplotě bude činit minimálně 2s.

Pro pochody najíždění a odstavování zařízení jsou využívány podpůrné hořáky na zemní plyn nebo LTO.

Roštová spalovna odpadu - výhody

spolehlivé a dlouhodobě odzkoušené zařízení s konkrétními a průkaznými referencemi

využití odpadu pro výrobu elektrické a tepelné energie

výhoda pro obce ve formě poplatku za spálení odpadu

Roštová spalovna odpadu - nevýhody

vyšší cena za příjem odpadu na vstupu do spalovny o poplatek za spalování odpadu

plán odpadového hospodářství ČR spalovny nepodporuje

vyrobená elektřina z BRO ze spaloven odpadu není podporována

Bilance roštové spalovny

Roštová spalovna

2,4 mld Kč

Kogen. 9 MWe

Popílek + produkty z čištění spalin 6.000 t/r

Prodej elektřiny a tepla

– 42.000 MWh/r

Škvára 26.400 t/r

100.000 t/r KO

3.100 Kč/t

Poplatek – 300 Kč/t

Popílek + produkty z čištění spalin 6.000 t/r

Blokové schéma roštové spalovny

Podávání odpadu do násypky kotle

drapákovým jeřábem

Spalinový kotel s

roštovým topeništěm

E-FiltrRozprašovací

reaktorTkaninový filtr

Teplo pro dálkové vytápění a vlastní

spotřebu

Mokrá pračka

Sací ventilátor spalin

Kondernzační odběrová turbína

GElektřina do veřejné sítě a pro vlastní spotřebu

Komín

Vyčištěné spaliny do ovzduší

Popel, škvára, šrot Popílek, reakční produkt

Ceny za spálení odpadů

spalovna Cena EUR/t Cena Kč/t

Wels 138 3450

AVN v Dürnrohru 130 3250

Firma KELAG / Arnoldstein

150 3750

Praha ZEVO Malešice - 2160

SAKO Brno - 3000

TERMIZO Liberec - 1200

Zařízení na vysokoteplotní zplyňování odpadů

jedná se o vysokoteplotní zplyňování odpadů

vznikající syntézní plyn je po vyčištění využit k výrobě elektrické energie v paroplynovém cyklu (spalovací turbina, spalinový kotel, parní turbina)

Zařízení vysokoteplotního zplyňování odpadů - výhody

minimální emise do ovzduší – pouze emise ze spalování syntézního plynu ve spalovací turbině (CO, NOx)

zařízení pravděpodobně nebude konfliktní při projednání s veřejností

zařízení produkuje pouze vitrifikovanou strusku (11.000 t/r)

Zařízení vysokoteplotního zplyňování odpadů - nevýhody

na zařízení na zplyňování odpadu s obsahem BRO a následnou výrobou elektřiny z uvolněného syntézního plynu jako celek neexistuje referenční jednotka a zařízení není provozně odzkoušené

vyrobená elektřina z BRO není podporována

dotčené obce nedostanou poplatek za likvidovaný odpad

Bilance vysokoteplotního zplyňování odpadu

Plazmové zplyňování odpadu

2,2 mld Kč

Kogen. 19 MWe

Vytříděný odpad na skládku 2.100 t/r

Prodej elektřiny – 100.000 MWh/r

struska ( inert ) 10.100 t/r

100.000 t/r KO

2.800 Kč/t

Prodej sklo - 2700 t/r Prodej kovy - 1200 t/r

produkty z čištění spalin 1.700 t/r

Blokové schéma vysokoteplotního zplyňování odpadu

Přjem/třídění/zpracování odpadu

Podávací systém palivaPlazmový

reaktor Chadící nádoba

syntézního plynu

Sprejová sušička

syntézního plynu

Pytlový filtr

sací ventilátorSaturátor

syntézního plynu

absorpční kolona

HCl

kompresor "kyselého" plynu

kolona pro

odstranění H2S

kompresor I.stupně

kompresor II. stupně

rekuperátor a konečná filtrace

spalinová turbína s generátorem

spalinový výměník

systém kontroly emisí

parní turbína s generátorem

syntézní plyn do spalinové turbíny

do sacího ventilátoru

elektřina do sítě elektřina do sítě

čistý plyn do atmosféry

Anaerobní fermentace

Technologie je vhodná pro odpady s vysokým podílem biologické složky.

Během procesu fermentace organického odpadu je produkován bioplyn, který je jímán v horní části fermentoru a od jednotlivých fermentorů je sveden do společného sběrače a následně využíván v kogenerační

jednotce k výrobě elektřiny.

Anaerobní fermentace - výhody

zařízení je provozně odzkoušené na BRO

minimální emise do ovzduší

zařízení pravděpodobně nebude konfliktní při projednání s veřejností

Anaerobní fermentace - nevýhody

technologie není vhodná pro likvidaci pouze komunálního odpadu

je potřeba zajistit spálení cca 45.000 t vytříděného odpadu (směs - papír, plasty, kovy, dřevo, textil, sklo, hlušina)

produkuje 19.000 t odpadu na skládku

dotčené obce nedostanou poplatek za likvidovaný odpad

Bilance anaerobní fermentace

Anaerobní fermentace

1 mld Kč

Kogen. 1,3 MWe

Odpad ke spálení (směs - papír, plasty, zbytkové kovy, dřevo, textil,zbytkové sklo, hlušina)

45.000 t/r

Prodej elektřiny – 5500 MWh/r

Odpad na skládku 18.500 t/r

Prodej plasty - 2500 t/r Prodej kovy - 2600 t/r Prodej kompost - 7300 t/r

100.000 t/r KO

3.000 Kč/t

Blokové schéma anaerobní fermentace

Příjmový sklad odpadu

Dezintegrace a

drcení

Směsný TKOBioodpadSeparovaný sběr

Bubnové sítoa

magnetická separaceí

Ruční třídící linka

Dotřídění hořlavé složky

apeletizace

Palivo z odpadu pro energetické využití

Inertní podíl na skládku

Objemný odpad k materiálovému nebo energetickému využití

SkladVytříděné složky k materiálovému využití

Rozmělňování bioodpadu

Oddělění sedimentů a plovoucího

odpadu

MECHANICKÉ A RUČNÍ TŘÍDĚNÍ

MOKRÉ TŘÍDĚNÍ A FERMENTACE

Melasa z pivovarnického odpadu

Mezisklad

FERMENTACE

Sedimenty a písek na sklády

plasty a dřevo do spalovny

Sklad bioplynu

Kogenerační jednotka

Elektrická energiepro odběr a vl. spotřebu

Tepelná energiepro odběr a vl. spotřebu

Skládkový plyn

Kompost-odvodnění,

homogenizacea hygienizace

Zrání kompostu na ploše a v

hale

KOMPOSTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

PLYNOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

Volně ložený a pytlovaný kompost

Výstavba mechanicko-biologické úpravy odpadu (MBÚ) Mechanicko biologická úprava (MBÚ) je určena především na

zpracování zbytkového komunálního odpadu a podobných odpadů, které nejsou vhodné pro kompostování či anaerobní digesci

Hlavním cílem MBÚ je předúprava odpadů před uložením na skládky (biologická stabilizace odpadu – snížení tvorby skleníkových plynů na skládce) a částečné využití některé složky těchto odpadů.

Metoda MBÚ se skládá z: třídění odpadu na jednotlivé frakce dále využitelné frakce - sklo, kovy, PET lahve – prodej výhřevné frakce (papír, dřevo, plasty apod.), které z důvodu znečištění

nejsou vhodné k dalšímu využití k recyklaci - jsou využity jako palivo do spaloven

zbytkové frakce –na skládky NO a KO

Metoda MBÚ neslouží primárně pro materiálové využívání zbytkových SKO, ale je metodou předřazenou energetickému využívání výhřevných frakcí.

Metoda není základní, ale pouze doprovodnou metodou.

MBÚ - výhody

MBÚ nepotřebuje stále množství zpracovávaného odpadu, může mít i menší kapacitu než spalovna, flexibilní přizpůsobení potřebám dané oblasti, možná úprava MBÚ na pouhou kompostárnu a dotřiďovaní linku

MBÚ umožňuje přizpůsobit technologii požadavku finálních odběratelů vyrobených paliv.

Odpad/palivo z MBÚ pro energetické využití zbaven balastu snižujícího výhřevnost a také mnohých složek způsobujících nepříznivé složení emisím v průběhu spalování.

Nejzajímavější možností jsou zařízení kombinující postupy MBÚ s produkcí bioplynu.

Investiční náklady MBÚ se liší projekt od projektu, ale obecně lze připustit, že samotná MBÚ může být levnější než stavba spalovny (náklady na ošetření odpadního vzduchu, odpadních vod, biofiltrace apod. mohou cenu za MBÚ dostat na úroveň spalovny).

Projekty MBÚ nejsou v současnosti tak vysoce společensky kontroverzní jako spalovny – jsou přijatelnější pro veřejnost.

MBÚ - nevýhody provozní náklady MBÚ jsou většinou vyšší než u spalovny

MBÚ může být výdělečná, pokud se podaří prodat výstupní produkty (problém !), tyto technologie jsou velmi zranitelné v tržním hospodářství Převažující množství odpadů vstupujících do MBÚ vystupuje z tohoto zařízení

jako vysokovýhřevná "lehká frakce" a je tedy předurčeno k energetickému využití. Menší část inertních odpadů (nízkovýhřevná "těžká frakce") je pak ukládána do skládky. Právě nedostatek resp. absence kapacit, kde by se za přijatelných podmínek dala ona lehká frakce z MBÚ spalovat, je kardinálním problémem, s nímž se v poslední době potýká většina projektů MBÚ v Německu a Rakousku.

Uplatnění produktů z MBÚ je klíčový problém. Kompost z MBÚ často nevyhovuje legislativním požadavkům povolujících jeho další využití, vedle toho roste množství kvalitního kompostu ze zeleného/zahradního odpadu, který konkuruje méně kvalitnímu kompostu z SKO. Podsítná frakce s vysokým obsahem biologicky rozložitelných složek není využitelná pro výrobu standardních kompostů použitelných v zemědělství nebo zahradnictví, ale je přímo ukládána na speciální kategorie skládek nebo je využívána k rekultivaci skládek.

pro technologii MBÚ není určen tzv. stav techniky a nelze je porovnat s BAT. V ČR ani v EU neexistuje legislativa, která by upravovala provoz a ochranu ŽP při něm (emise apod.), odpovídající provozní zkušenosti jsou malé

MBU - závěry

Metoda MBÚ neslouží primárně pro materiálové využívání zbytkových SKO, ale je metodou předřazenou energetickému využívání výhřevných frakcí.

Materiálově v klasickém pojetí jsou využívány pouze vytříděné kovové složky.

Budování samostatných MBÚ izolovaně bez možnosti energetického využití odpadů není smysluplné. Provozem MBÚ se proces spalování neeliminuje, pouze se přesouvá do procesu spalování ve speciálních zařízeních (dražších, než spalovny na SKO), nebo do procesu spoluspalování (elektrárny, cementárny – „maskované „ spalovny bez patřičné ochrany ŽP). Pokud má MBÚ účelně a ekonomicky fungovat, musí být součástí integrovaného systému. V současnosti sílí názor, že MBÚ je mezistupeň, který může výrazně prodražit celý integrovaný systém pro nakládání s odpady.

Metoda je dle zkušeností v zahraničí velmi drahá a neefektivní

Obecné schéma linky mechanicko-biologické úpravy

Kombinace MBÚ se spalovnou

Obchvat Města Touškova dle územního plánu Plzeňského kraje

1.8.2008 1.6.2009

1.9.2008 1.10.2008 1.11.2008 1.12.2008 1.1.2009 1.2.2009 1.3.2009 1.4.2009 1.5.2009

Od tohoto okamžiku nesou obce odpovědnost za svévolné

zmaření záměru, tj. závazek úhrady nákladů dosud vynaložených PT, a. s.

Náklady na zpracování studie proveditelnosti

jednotlivých variant ještě hradí PT, a. s.

5.8.2008

Harmonogram projednání záměru rozvoje skládkyChotíkov s obcemi

30.9.2008Schválení memoranda

o spolupráciv zastupitelstvech obcí

2.3.2009Výběr varianty

řešení a schválenídohody o spolupráci

s obcemi

29.8.2008Prezentace

záměruobcím

2.4.2009Zahájení

projektovépřípravy

16.1.2009Konečná verze

studie proveditelnostijednotlivých variant

záměru rozvojeskládky Chotíkov

30.1.2009Představení studie

proveditelnostizastupitelstvům

obcí