Jakob Glückauf Bernard Reiner Chtijim Taussiu: Josef Taussig

• vičky, Středokluky, Tuchoměřice. Když byla v r. 1715zř zena komise za účelem redukce Židů, vždy bylohlavně na venkovské židovstvo poukazováno. Působen m této komise se stalo, že byly celé kraje v ČecháchŽidů prázdn y7) , tak i Hostoún ani Unhoš nejsouv seznamu plánů těch měst obsaženy, v nichž bylas dla Židů.

N edlouho poté vid me v H. velikou a váženou o. ž.II . 1792 připom ná se zde R. N assanael, rab n v Hostouni („N oda bijehuda, I I . b. 192, 192), R. EzechielaLandaua „Tešuba meahaba 13", R. Eleazara F lekelesa.Pak v r. 1817 byl zde učený R. Josef („Tešuba meahaba", 392) 8 ) . R. 1852 bylo v H. 64 žid. rodin aměly svoji synagogu a německou konfesioneln školu.Byl tam v těch letech rb. dr. M. Ascher9) .

H o ř e l i c e. Kdy židovšt osadn ci se počali usazovati v I lořelici, nen možno ř ci pro nedostatekzápisů. D le tradice lze m ti za to, že zde v okol bylijiž dávno usazeni, a to dosti četně, v H . pak mělisnad již před postaven m nové synagogy svou modlitebnu menš ch rozměrů. Jak se zdá, tato vyhořelaa tak r. 1842 byla vystavěna nová prostorná synagogana skalce, zvedaj c se u cesty k dnešn mu státn muvelkostatku, od něhož byl pozemek, tehdy za c. k.správy, bu koupen nebo darován, protože jest obklopen půdou uvedenému dvoru patř c .

V obřadn s ni nového kostela, která má tvar obdéln ku, stoj ve třech řadách 12 lavic, každá s pětim sty. Za obřadn s n byl byt pro rab na a menšzimn modlitebna. Nad těmito m stnostmi bylo ženské oddělen synagogy.

Změnu ve vnitřn m uspořádán doznala synagogapo zř zen soukromé školy židovské v H ., která um stěna v dř vějš zimn modlitebně. Ze ženského oddělen zř zen r. 1883 byt pro učitele této školy aženám vyhrazena polovice lavic v obřadn s ni tak,že ženské oddělen rozděluje od mužského pouze užšulička, vedouc od dveř s ně k oltáři.

Jednotř dn israelitská škola soukromá v H . bylazř zena asi r. 1881, protože tento rok jest připojenk podpisu schvaluj c mu jej stanovy. Dle kronikyobecné školy v H . navštěvovalo žid. školu ve školn mroce 1886/ 87 šestnáct d tek. Škola ta pak zaniklar. 1897, snad pro nedostatek žactva, jak lze souditiz toho, že ve školn m roce 1898/ 99 navštěvovaly,obecnou školu ve třech tř dách v H. pouze dvě žid.děti. R. 1876 byl zř zen při hořelické náb. obci žid.nemocničn spolek „Bikkur Cholim", který zanikl vesvětové válce.

R. 1881 byly patrně sepsány stanovy israel. náb.spolku v H., o němž se však nezachovalo nic bližš ho.Stanovy israelitské obce náb. v H., jež vyšly r. 1896;jsou německé. Podle nich patř do svazku žid. obce

náb. v H . obce: Ühonice, Chýně, Chráš any, Chrustenice, Dušn ky, H ořelice, Jinočany, N enačovice, Nučice, Malé P ř lepy, Ptice, Svárov, Tachlovice z okr.unhoštského, Chejnice, Ořech, Dobř c, Reporyje aZbuzany ze sm chovského okresu.

Dle zápisu z r. 1898 tvořilo žid. obec hořelickou17 rodin, pak se počet znenáhla zmenšoval, ještěr. 1918 činil 13 rodin. Dnes jest jich jen 6 s 13 osobami a obec hořelická má býti sloučena s žid. obcnáb. v Berouně. Až do r. 1897 byl zde rb. JakubS t u t z, od r. 1898 sem doj žděl slánský rab n. R. 1900byl přijat Benjamin N e u m a n , uherský př slušn k,který zde byl rab nem do r. 1902. Po něm r. 1903nastoupil Julius E i s n e r, r. 1904 Mojž š D a rs c h a n, který zde vykonával bohoslužby s několikaletými přestávkami, kdy sem doj žděl v letech 1911až 1918 učitel náb. Mořic S t e i n e r z Prahy, podlouhá léta a zemř. zde r. 1925 jako posledn hořelický rab n.

Podle vyprávěn byl posledn m m stem odpočinkuŽidů hořelických žid. hřbitov v H o s t o u n i uK l a d n a . Někdy po r. 1895 dostala obec povolenk pohřb ván svých př slušn ků na i bližš m hřbitověve V e l k é M o ř i n ě v okr. berounském, kamž sepohřb vá dodnes.

V posledn době byl již velmi zpustlý zevnějšeksynagovy v r. 1925 náležitě opraven, k čemuž částnákladu hrazena z provedené sb rky. V bytech prorab na, učitele a v bývalé žid. škole nalezli útulek napočátku světové války polšt židovšt uprchl ci a synagoga nyn každou sobotu plnila se hlasnými jejichmodlitbami. Po jejich odchodu pronajaty m stnostityto dvěma hořelickým občanům.

Z význačných př slušn ků n. ž. o. hořelické dlužnojmenovati manželé G r a b o v y, Adolfa Y o g 1 a,dlouit bletého starostu obce této, a po něm v tétofunkci Zikmunda H e l l e r a, kteř až do své smrtistarali se poctivě o obec jim svěřenou.

*

*) Z den ěk Wir th , Soupis pam át ek h istor . a um ě l. v okresukladen ském .

2) O t tův slovn k n aučný.3 ) F r . M elichar, „ M on ografie města U n h o št ě", r. 1888.*) Orig. v m stodrž it . arci*. Miss, 51, fol. 139.5) JU D r . G . F leisch m an n , t a jem n k žid. obce p ražské : „ S dla

2idů v C echách r. 1521."'') J ah rbu c h der C ultusgem ein den f. d. J . 5653, n ákl. J ak.

B. Bran deise, P r a h a .7) D r . F r a n t . R oub k, „Ž idovská os dlen v Č ech ách " na

m stn ch p lán ech z r. 1727, v I I I . R očen ce Spol. p ro dějiny Ž idův čsl. republice, 1931.

8) S. H . Lieben , „ Beit räge zur Kultu rgesch . der J u d en inBö h m en , " vydal spolek Afike Jeh u d a (1930) v P raze .

'• ') Alb. K oh n , „ N otabein versam m lun g d. I sraelit en Bö h m en s".Wien 1852.

Dějiny Ž idův Doln ch Královic ch.

ZpracovalFrantišek Kolman, odb. uč. v Doln ch Královic ch.

Zádovská obec náboženská v D . K. patř jistě k nejstarš m v tomto kraji. Ačkoli se nám nezachovalypamátky p semné, podle kterých bychom mohli jejstář bezpečně zjistiti, můžeme tak s velikou pravděpodobnost souditi podle dějin města D . K., kterévznikly v Újezdě Svatavině ve stol. XI . a byly po několik set let jeho kulturn m a hospodářským střediskem. Je nepochybná, že tu žáby vznikla i ž. o.Židé bydlili tu v západn části města při levém

břehu řeky Želivky, kde se podnes ř ká „Židovskáulice1". Byli jako jinde od ostatn ho obyvatelstva př sněodděleni. Vchod do jejich Židovské ulice zatarasenbyl nataženým provazem nebo drátem a židé musilibýti označeni na paži žlutým páskem, aby se od ostatn ch na prvn pohled rozeznali. To všechno se zachovalo dosud v paměti starš generaice tradic . Teprvedoba Josefa I I . přinesla v tomto směru úlevu i v ž. o.zdejš .Židovské obyvatelstvo bylo v dř vějš ch dobách v D.

K. velmi četné, nepoměrně četnějš než dnes. Ještěpřed 50 'lety bylo v samotných D. K. přes 50 žid. rodin a v okoln ch vesnic ch v každé rovněž několik.Živili se skoro výhradně obchodem a podomn m obchodem peř m, kůžemi a pod. P ř stup do řemesel bylpro synky židovské nesnadný, cechy činily veliké pot že. Zámožnějš židé stávali se často majiteli statkůnebo nájemci okoln ch panských dvorů. Tou měrou,jakou pronikal v obchodě živel křes anský, ubývalou nás obyvatelstva židovského, poněvadž tu nebylopro ně př znivých životn ch podm nek. Židé dávali svéděti ve školách vzdělávati a ty se pak usazovaly veměstech s větš mi obchodn mi možnostmi. Tak se stalo,že počet židovského obyvatelstva se po venkově veliceztenčil. Z vesnic vymizeli židé nadobro, v D. K. žijenyn pouze 41 duš (dř ve několik set), na celémokrese dolnoikralovickém dohromady asi 100 duš .

Na územ dolnokralovického okresu bylo dř ve celkem 7 náb. o. ž., a to: D o 1 n K r a 1 o v i c e, Č e c ht i c e , K o š e t i c e , C h m e l n á , K ř i v s o u d o v,P r a v o n n a Z r u č . Poněvadž počet žid. obyvatelstva neobyčejně poklesl, bylo nutno ž. o. sloučiti, takže je nyn ve skutečnosti na celém okrese pouze obecjediná D. K., k n ž ostatn jsou přiděleny. Sloučento nen dosud úředně provedeno, ale žádost již bylapodána a od převratu se to ve skutečnosti již praktikuje

Na lizem okresu bylo několik synagog a modliteben. Synagoga v D. K. je nejstarš . P řesně nelze udati,kdy byla postavena, ale je možno souditi, že brzy pozaložen kostela dolnokralovického, který byl postaven ve XII . stol. Kronika města D . K. klade jej počátek do XVI. stol. Podle tradice prý asi před 200 letyvyhořela. Snad to byl požár dne 30. dubna 1764, o kterém je v řečené kronice záznam, že tehdy vyhořelaškola, pivovar, mlýn a všechny žid. domky. Synagogabyla r. 1906 (5666) za př . p. Jos. S t e i n a pěkněopravena nákladem ž. o. a z př spěvků m stn chi vzdálených př slušn ků. Ze starožitných předmětův n uchovávaných sluš připomenouti cmosaaný sv cen

G eschichte der Judenin Unter Kralowitz.

Bearbeitet von

Fachlehrer Franz Kolman, Unter Kraloivitz.

(chanuka) na 9 sv ček a mosaznou visac lampu. V r.1928 zř zen byl za př. p. Jas. V ó g l a před synagogounákladem 6500 Kč pěkný park, č mž velice z skalasynagoga i Židovská ulice.

Synagogy v Pravon ně a ve Chmelně jsou zrušeny(z posledn byl zř zen špýchar na obil ), rovněž takmodlitebna v Čechtie ch v zámku. Modlitebna v K ř i vs o u d o ,v ě je zachována dosud v budově statkářep. F u c h s e , ale neuž vá «e j . Synagoga v K o š e t ic c h stoj prázdná, neuž vá se j pro nedostatekvěř c ch.Židovský hřbitov v D. K. je pěkně upravený a lež

pod židovskou čtvrt na vyvýšeném levém břehu řekyŽelivky v pěkné, suché poloze. Stář jeho udává se podle tradice na 600 let. Byl důkladně opraven za př.pp. W e i s s e a K o r e f a . Pohřebn vůz byl zakoupendne 7. srpna 1894 z Plzně za 460 zl. Mimo v D. K.pochovává se také na hřbitovy v Košetic ch, v Pravon ně a ve Studeném (pro ž. o. v Křivsoudově).

Matriky z celého okresu jsou nyn v D. K.Úmrtn matriky ž. o. D . K. jsou zachovány ve třech

knihách od r. 1788. Jsou dosti čitelně psány a odr. 1890 česky vedeny.

Ú mrtn matriky z Pravon na jsou zachovány odr. 1839—1914, z Košetic od r. 1852—1914, z Křivsoudova od r. 1896—1918, dále jsou vesměs vedenyv D. K.

Rodné matriky D. K. jsou zachovány v pěti kniháchod r. 1788 a od r. 1896 jsou vedeny česky. Rodnématriky z Pravon na jsou zachovány ve dvou kniháchod r. 1839—1914, z Košetic rovněž ve dvou kniháchod r. 1852—1895, z Křivsoudova v jedné knize odr. 1896—1915.

Matriky sňatků obce D. K. jsou zachovány ve třechknihách od r. 1788 až na nynějš dobu, obce Košeticv jedné knize od r. 1852—1888, obce Křivsoudovav jedné knize od r. 1896—1912, obce Pravon nav jedné knize od r. 1839—1888.

Ze zasloužilých mužů ž. o. dolnokralovické slušjmenovati starosty obce pp.: Adolfa W e i s s e , pekařea pokl. Obč. záložny, zemř. 27. zář 1890, Jakuba K or e f a, obchodn ka a zaslouž. obec. tajemn ka, zemř.21. května 1916, Jos. S t e i n a, obchodn ka, zemř. 16.listopadu 1930, F ilipa W e i 1 a, obchodn ka, zemř.5. ledna 1925, Gustava H o 1 z e r a, obchodn ka, Jos.V o g 1 a, obchodn ka, Vojtěcha B a u e r a , správcematrik, Bedřicha K r a u s e , pokladn ka ž. o., JosefaK r a u s e , člena výboru ž. o., dále rb. pp. M u n z e r a,F i s c h e r a , A d l e r a, H e i m a a S t r á n s k é h o .Učitelé jsou uvedeni ve stati o německé škole.

S e d a d l a v kostele zakupovali si členové ž. o., ato muži pro celý život, jak o tom svědč kniha dobřezachovaná a pěkně psaná s uvedeným letopočtem 1802.

Kniha zápisů o hrobech je vedena od r. 1878.P ř i ž. o. je zř zeno pohřebn bratrstvo, maj c za

účel vzájemnou pomoc hmotnou i moráln členů přiúmrt některého z nich. N ejstarš zápisy zachovaly sez r. 1880.

(87

Josef Stein I, !1, , Josef Vogel

Výtržnosti proti židům v Doln ch Královic ch.V r. 1899 vypukly v D. K. výtržnosti proti židům,

o nichž kronika města vypravuje takto:D ne 30. ř jna 1899 po 7. hodině večern utvořil se

v zadn části města hlouček 'lid , č taj c ch asi 30 hlav,ponejv ce výrostků, kteř procházej ce městem zpvali národn p sně. Jak z jednotlivých výkřiků bylolze souditi, měl tento projev manifestačn ráz protizrušen jazykových nař zen , ale ve skutečnosti hylv souvislosti s polenskou vraždou, j ž se dopustil israelita H ilsner. Procházen městem a zpěv trvalo do 11hodin, načež se dav po napomenut m stn policie ačetnického strážmistra rozešel. D ruhého dne večeropětovaly se pouličn demonstrace davem mnohemvětš m, který zp vaje procházel městem a vytlouklokna asi v 10 domech israelity obývaných. Po 10, hodině podařilo se dav rozptýliti. Smělost výtržn kuvzrostla t m, že dva četn ci byli povoláni do Polné astrážmistr sám k zakročen nestačil. Prvn ho i druhého dne učiněno oznámen o výtržnostech okresn muhejtmanstv v Ledči se žádost , aby byla vyslána vojenská posila. Zároveň bylo vyhláškou občanstvo vyzváno, aby ise uklidnilo a po 6. hodině večer d tky,dorost a čele z domu nepouštělo. D ne 1. listopadupovolán byl četnický strážmistr do Ledče a s n m setam odebral obchodn k Isidor Wertheimer. V jakémsvětle dotyčný obchodn k události vyl čil, nen známo.Téhož dne odpoledne po 3. hodině přijel sem okresnhejtman F išer a oznámil starostovi města, že přijededo D. K. vojenská asistence o 50 muž ch se 3 důstojn ky a několik četn ků, a žádal, aby bylo postaránoo ubytován . Sotva zpráva o tom přišla do veřejnosti,začal se lid j třiti, chtěje zvěděti, kdo byl př činou povolán vojska. Jakmile se setmělo, počal se lid shlukovati — tento kráte v počtu velice značném — a procházeje městem zp val neustále. Střežen byl 6 četn kyp. okresn ho hejtmana provázej c mi, kteř stále davvyb zeli, aby se rozešel. Tenkráte účastnilo se demonstrace veliké množstv vesnického lidu. Když dav počal opět vytloukati okna v bytech israelitů, zakročilp. hejtman důrazně a vyzval lid, by se rozešel, což sestalo. Cetnická asistence tedy k zamezen výtržnostúplné stačila. Po 12. hodině v noci dostavila se vojenská asistence z Čáslavě, 3 důstojn ci a 42 muži, nebylovšak př činy k zakročen .

*

Aby se israelitské d tky v českém prostřed D. K.naučily dobře německy, byla zř zena r. 1864 německážid. škola o 2 tř dách. Byla povolena k žádosti ž. o.dekretem c. k. m stodržitelstv a biskupské konsistořejako škola veřejná, rovnocenná veřejné m stn školečeské. Byla um stěna v č sle 65 v m stnostech zcela

nevyhovuj c ch. Prvn m rokem měly obě tř dy dohromady 40 žáků.

Na základě zákona ze dne 14. května 1869 byladosud veřejná škola prohlášena za soukromou. Teprver. 1875 bylo ž. o. zažádáno za právo veřejnosti, ježbylo po delš ch průtaz ch škole opět uděleno dne7. ledna 1877.

R. 1876 byl při zápise větš nával žactva, musilabýti proto I I . tř da v I . poschod odbourán m př čkyzvětšena. T. r. bylo zapsáno 91 dět , 72 isr. a 19 katol ků. Z př spěvků ž. o. a sb rkami (jedna, pořádanár. 1876, vynesla 39 zl. 55 kr.) byly pořizovány vyučovac pomůcky a žákovská knihovna. Od r. 1874/ 75 vyb ralo se k tomu účelu od každého přistupuj c ho žáka50 kr. zápisného.

D ne 12. dubna koupila ž. o. dům č. 70 v D . K.,bývalou kožělužnu, a upravila jej na školu. Za důmzaplatila 3294 zl. 46 kr., oprava .stála 1059 zl. 40 kr.,dohromady 4351 zl. 86 kr. T m dostalo se škole nových, vyhovuj c ch m stnost . Nová škola byla slavnostně otevřena dne 15. července 1882 za př tomnostičetného obecenstva a mnohých host , mezi nimiž jeuveden také katolický duchovn P . K a š p a r .

Prázdnin v našem smyslu na žid. škole dosud nebylo, vyučovalo' se po celý rok. Teprve ve školn mr. 1883/ 84 byly ž. o. ustanoveny prázdniny od22. srpna do> 1. zář , tedy pouze týdenn .

Od r 1878, kdy počet žáků byl největš (dosáhl č sla96) a škola byla v největš m rozkvětu, poč ná se jevitijej úpadek, což se projevovalo č m dále t m menš mpočtem žáků. V r. 1897/ 98 bylo zapsáno pouze 35žáků, takže byl toho roku úmysl školu úplně zrušiti,od něhož však bylo upuštěno, ale škola" byla redukována počátkem r. 1898/ 99 na jednotř dn . Toho rokuvzdal se svého úřadu správce školy rb. Josef A d l e r ,ha jehož m sto nastoupil Josef S c h n e i d e r (1899až 1901), a konečně L. H e i m (1901—1905).Žáci omezovali se, od r. 1890 již jen na israel. a je

jich počet se stále menšil. R. 1903/ 04 bylo zapsáno nazačátku již jen 21 žáků, z nichž v roce někteř vystoupili. Škola pozbyla svého významu a představenstvon. o. ji zrušilo, jak o tom svědč posledn zápis v pamětn knize, zapsaný starostou ž. o. p. Jos. S t e in e m v tomto českém zněn :

Představenstvo isr. o. ž. usneslo se ve své řádnéschůzi dne 5. srpna 1905 svou německou školu ro zpustiti, což se též stalo. Matriky byly odvedeny c. k.okres, hejtmanstv v Ledči a škola nadobro ihned přesveliký odpor rozpuštěna.

V Doln ch Královic ch dne 8. srpna 1905.Josef Stein, starosta.

Jako správcové školy působili tu rb. Joachim

«88

W u r m z Dobř še od počátku do r. 1868, Vilém Ábel e s 1868—1872, Loewy K l.ei.n z e'l 1 e r 1872 až1892, Jakub S t u l z 1892 1895, J. Ad l e r 1895—1899,Josef S c h n e i d e r 1899—1901, L. H e i m 1901—1905.

Jako učitelé byli zaměstnáni Jiř J. U t i t z, SamuelF i s c h e r z Jankova, N . S c h u 1 h o f ze Zbraslavic,Emanuel F i s c h e r , Šalamon P o 1 1 a k z D . K. a Karel P i c k z Pacova. Jako učitel češtiny působil naŠkole v letech 1895—1898 F rantišek Ž a l á k , učitelm stn české školy obecné.

Pamětn kniha německé školy v" D. K., ži n ž tytoúdaje jsou čerpány, jest dohře zachovalá 'a pěkněslohově a čitelně, většinou krasopisně psána. Je psánaněmecky až na posledn zápis o zrušen , který je poznamenán česky. V úvodu je uveden jako jej zakladatel správce školy Löwy K l e i n z e l l e r , od něhožpocház většina zápisů (do r. 1883). Zápisy v letech1884—1889 pocházej od rb. a správce školy Jos.A d 1 e r a, v letech 1900—1901 od Jos. S c h n e i d r a,zbývaj c od L. H e i m a.

Wallissriiii.. Kůzová.Wallisgrün (polit. Bezirk Podersam, G erichtsbezirk

Jechnitz. Jahrbuch 1893, Prag).Die Kultusgemeinde Wallisgrün (Neu Wallisdorf)

besteht seit der Anlegung der Dörfer, jedenfalls abervor dem J. 1783. Im J. 1812 wurde der Tempel er

Tempel (Außenansicht:

Tempel (Innenansicht)

baut, dazu erhielt die G emeinde reichliche Unterstützung von dem Paironatsherrn Sr. Exz. G rafenWallis aus Kolleschowitz, der den Bauplatz, Holz etc.spendete. 121 Seelen.

Vorsteher: D aniel Kohn.Stellvertreter: Samuel Kauders in Čistá, Salomon

Löwy in Podersanka.Religionslehrer: Salomon Löwy.

D er Tempel in Wallisgrün sowie der Friedhof beiKozlan wurde im J. 1783 gegründet. Das Tauchbadbesteht seit G ründung der G emeinde.

Vereine: 1. Beerdigungsbrüderschaft, Mitgl. 35.Vorstand: Moritz Löwy in Čistá. 2. Jüngere Brüderschaft, Vorst.: Daniel Kohn. 3. U nterstützungsverein,34 Mitglieder.

H OCH LIBIN . VYSOKÁ LIBYNĚ.In der zweiten H älfte des 18. Jhts. gehörte die

H errschaft Hochlibin mit den angrenzenden Gemeinden dem Grafen Wallis und schreibt Wenzel Kočka,Prag, in seiner G eschichte Hochlibins über die damaligen Juden folgendes:

„Wallisové přáli nadm ru Ž idům. Tito v odměnupřivedli je na buben. R. 1785 měli již Židé v Kůzové(Wallisgrün) synagogu, r. 1820 bylo v Libynd 49 Židů,ve Lhotě 8, v Nové Vsi 48, v Kůzové 99, v Zdeslavě53. Celkem 257 hlav. Tato chabrusa čachrovala vevšem všady po celém okol . R. 1799 žaluj čistečt řezn ci, že Jakub Mendl Kohn ze Zdeslavě v neděli před,rann mš pokoutně maso prodává. Takovými žalobami soudn knihy čistecké jen se hemž .

Pochovávali na hřbitůvku mezi Kozlany a Strachovicemi (tyto sluly do roku 1698 Ž idovna). Kůzovskáobec žid. koupila r. 1821 od kozlanského měš anaJakuba Skudery pole vedle obecn ho hájku 436 sáhůza 31 zlatý, aby rozš řila starý žid. hřbitov. (KnihaKozlanská č. 67, fol. 67.)"

Eine eigene Judengemeinde hat in Hochlibin (č.Vysoká Libyně) wohl nie bestanden, da die hiesigen

Juden seit jeher zur Gemeinde W a 11 i s g r ii ngehören.

Im J. 1820 waren in H.49 Juden, um das J. 1880noch rund 20 Köpfe undheute ist in H . kein einziger Jude mehr ansässig. —Die letzte JudenfamilieTheodor H o n i g verkaufte hier im J. 1929 ihrenBesitz (Kaufladen u. Landwirtschaft) und übersiedelte nach Falkenau a./ E.

Vor ca. 25—30 Jahrenbildeten die H ochlihiner

Juden noch einen eigenen Betverein und hatten imHause des F . Ignaz Á b e l e s , welcher um diese Zeitauch Vorsteher und Matrikenführer der K. G. Wallisgrün war, ihr eigenes Bethaus. Beerdigt wurden dieJuden auf dem Friedhof in K o z 1 a n.

H eute ist H err Emil K a u d e r s in Čistá Vorste ^her der K. G. Wallisgrün. (j

Karl Janský, Hochlibin.

Emil Kauders

$°\