Dialektologie moravsk.

Druh dl.

Ne hanck a esk.

Sepsal

Frantiek Barto.

=

Pedmluva.

v pedmluv k prvnmu dlu Dialektologie moravskslbil jsem vypsati v druhm dle ne hanck, horcka esk Dav se pak do prce, ocitl jsem se s nem ho-rckm neboli horskm na nemalch rozpacch; nebylo ho lzeani nleit ohraniiti, ani znaky jeho jakoto jednotnho pesnstanoviti. Jsou nzvy zempisn, jimi se pode moravskjmenuj, obsahu velmi neuritho, oznaujce obyvatele spe dlepovahy krajiny jimi osazen, neli dle vlastnho jim ne. Kdejsou hory, vude mme Horky, Zhorky a Podhorky. NaBrodsku jsou Zhoan slovent, na sever od Lipnka Zhoanhant ; Hankm na rovin vichni obyvatel krajin hornatchlovou Horky. Tho rznho a neuritho vznamu jsou etnZlesci (obyvatel s t i on strany lesa navzjem) a Podlesci.Dolky mme na Morav nejmn troje: 1. na pravm behuMoravy od Spitinova po Klobouky (Dial. I, str. 51.); 2. v okolBuovic a Slavkova (Dial. II., str. 145.), a v okol Tinova(II. 179.).

Jako mezi Horky a Hanky podstatnho rozdlu dialek-tickho stanoviti nelze, tak nesnadno t nleit odliiti aohraniiti Valachy od Slovkv. I bylo mi vytkno, e potmVyzovsko k Valachm, akoliv pode tamj mlo m se liod zlnskho, pokldanho mnou za slovensk. Povdl jsem uv I. dle na str. 59., e nesnadno vytknouti pesn hranicemezi obojm nem, zvlt, ano obyvatelstvo samo rznhojest o t vci mnn". Tu vce kroj rozhoduje. Slovci od Hra-dit i Hanci pokldaj za Valachy ty obyvatele moravsk,kte nos haleny zvltnho stihu, v poly upjat a v klnechrozkdlen, kdeto haleny slovensk jsou voln bundy, v zaduopaten irokm a dlouhm obojkem (cimblem"). A ponvadna Zlnsku takov valask haleny nos a mimo to upice tho

- TT

stihu (odv svten), jich Slovci nemaji, potal bych nyni Zlnsko dle kroje k Valasku, Jak jsem u na mst uvedenmv poznmce oznail.*)

Hledme-li k ei sam, mme na Morav toliko tverohlavnch ne, a to:

1. Ne slovensk s podema) valaskm (Zln, Vyzovice, Vsetn, Val. Klobouky, Kar-

lovice, Ronov, Mezi, Dial. I. str. 5.-26., 59. - 80.)

;

b) dolskm (na pravm behu Moravy od Napajedel poKlobouky brnnsk, Dial. L, str. 51.56.).

Ne vlastn slovensk rozestupuje se v rznoe a) z-horsk (Dial. L, 27. \ /3) pomoravsk (I., 28.), y) rznoeuhersko-slovensk (I., 33.), (J) rznoe pechodn (II., 1.).

Pode valask m rznoe ) hranick (Dial. I, 81.),fi) starojick (I., 84.), r) keleck (I., 91.).

2. Ne lask (Dial. I., str. 97.) s rznoem severo-opavskm (L, 134.).

3. Ne hanck. Slovci a Valai nazvaj kadho Ha-nkem, kdo samohlsky e, e, i, i, y, , m, zvltnm zpsobempezvukuje neboli mout, at vecky, a jenom nkter z nich,na p. v/, , a na tom myslm i vdeck dialektologie pestatime. Dle rozmanitho pezvukovn tchto hlsek a dle n-kterch jinch znak (pehlasovn samohlsky o, pdechuf a ^ a j.) rozdlil jsem ne hanck na dvanctero pode,je jsem pojmenoval vtinou dle okresnch mst, vytkaje vudeosady pohranin (Dial. II., str. 7.-242.).

Hanci sami velijak se navzjem rozliuj, hlavn dlebydlit: Prav Hanci lovou jen obyvatel po ece Han odVykova a po Kojetn; obyvatelstvo po ece Blt u Plumlovaa Prostjova a po levm behu eky Valov u Tovaova lovouBlaci, soused jejich od Vrovan ne Dubu k Brodku aCitovu nazvaj se Moravci; obyvatel na levm behu Bevyod Perova k Zii, Chropyni a Skaicra Zbevci, jejich

*) upce tho stihu a te pravy jako Valai nos tak osadncicharvtt v okol Mikulova, i nen pravd nepodobno, e jest to kroj, jejjako tito, tak i sthovav Valai rumunt z jihu si pinesli.

III -

soused u Krome a Hulna Zmoravci, a konen obyvatelpahrbkovit krajiny od Pestavlk a Star Vsi k Bystici aHoleovu Podhorci." (embera, Dial. str. 46.).

Obyvatelm na Kromisku a Holeovsku k se t dleirokch ervenc ban") Banci.

Hankm, kte msto 6 vyslovuj i, ostatn Hanci pezd-vaj uhk (od slovesa ihat m. han. ohat, treti), druhdy taknazvajce i jin (neprav") Hanky, kte vyslovuj: budu m.bodo atd.

4. Ne esk. Za echy pokldm ty slovansk obyva-tele na zpadn Morav, kte po zpsobu eskm vyslovujdvojhlsky ou (= ) a ej (= ), a dlm ne toto na trojepode (Dial. II., str. 243283). esk tato vslovnost oboudvojhlsek jest ponkud jin neli vslovnost dolsk akeleck;v tto druhdy jen zbysten sluch rozezn rozdl mezi ou a a mezi ej a (i), kdeto v ne eskm ob dvojhlsky zcelazeteln znj.

Bedliv zetel obracel jsem vude k ei mstsk, kterse asto znan a podstatn odliuje od ne vesnic okolnch(Srovn. Holeov II. 35., Perov II. 36., Krom 11. 38., TebII. 220 a j.).

Krom popisu ne hanckho a eskho tento dl Dia-lektologie obsahuje krtkou skladbu, slovnk abecedn a druhoust slovnka vcnho V oboj slovnk pojata jsou nov slovaze vech konin Moravy a Slezska.

V nkterch partich slovnka vcnho zvolil jsem po-dek abecedn, protoe mnoh slova maj v jinch koninchjin vznam, i bylo by je v jinm uspodn napod opakovati.V stech prodopisnch vychzm od nzv latinskch.

Kdy a jak vznikly nynj dialekty moravsk, o tom ne-snadno na ten as nco uritho tvrditi. Snad by z bedlivhoprozkoumn starch rukopis moravskch nco svtla padlona tuto temnou strnku na ethnografie. Pm zprvy o mo-ravskch nech ze star doby mme, pokud mi znmo, jenomv esk grammatice Jana Blahoslava z r. 1571. Skoda, e senevidlo Blahoslavovi zaznamenati vce tch inepti", jak na-zv dialektologick odchylky moravsk. Ne i skoup jeho

IV

poznmky zdaj se nm pro nai otzku dosti dleit, abychomje zde poloili vecky.

Moravan, akoli eskm jazykem mluv, vak ne takpkn a slun vykaj slov nkte. Jako sedlci prost, zvltna Han, velmi sta otvraj, a naberouce nkter litery hlaUolupln sta, jaks nezpsobn mluv. Okolo Huleyna kaj klaue,pacholeyk, eystey niau. Baude mt aa vs zejtra etc. Nkdepli ukracuj, ditongu nezachovvajce a nkdy pidvajce liternebo syllab. Nkde literu pli protahujce jednu: jako u Str-nice a vkol, kde kaj budu, sd, na sudu, klue a u ssedo-vch, u ssed, Janovjxh, Vvrovj^ch, Ondrovch. Abychom tapoznali. Bychom sa radovali. Jedn sa varujma tch vc. Se-brali sa na ns zl lud. Item nkter vci na Morav hnedjinmi jmny jmenuj neli v echch: o em dobr jest vdti.echov kou pknm slovem hlem: Moravci mrzut slimk.Podlet, jaro: Moravci vesno, z vesna inepta vox. esky hlava-tice, moravsky psada: prvn lep. Tak kol a hlaub nebohlaubi kaj nkte Moravci hlaup. T Moravci pokrutinmkaj zboj. Velik hrnec nepolvan, jako mlko chovaj v nich,slov ltka u Moravc. ech d viti vodu, naviti vody:Moravec thnouti vodu; lep esk".

A i toto znti slu, e i na Morav velmi nejednostejnmluv. Okolo Mezi jinak, v Prostjov a vkol jinak, v By-stici potom i v Tebi jinak Jinak okolo Brna a Znojma,rozdln v Strnici a v Brod etc. Nebo jak kte bli jsouSlezkm, jin Slovkm a jin echm, tak se tak v nkterchslovch a zpsobch k nim pipodobuji, asto i mnoho s nimijako se sousedy initi mvajce" (str. 338 a 339.).

Sta mnoho uvali toho diftongu ay (nyn se nm unetrefuje): day, nechay, pomhay, volay, poehnay, a nkde takjet i mluv, zvlt na Morav a v Slovcch" (str, 26.).

A sta echov t psvali a snad i mluvvali tak

:

musimy, budemy, pjdemy, dopustmy, nedmy. V nkterj^chmstech na Morav jet tak vbec mluv, jako okolo Slezan.Ba nkter Moravky kaj : budmi. Ale nechvlm toho zpsobu

:

est inepta antistechon. enm i dvkm moravskm jak tak by tomohlo pipadati, ale muskmu pohlav nic. Est omnino mulieribusquaedam ac velut tiraida prouuntiatio, prorsus cavenda" (str. 350).

v

Moravci majce ci: pijde anebo: pide, i kou: pindeanebo: pejde" (str. 266).

Okolo Hulna prost Moravci nekaj: spj (= dorminut),ne vemi sty (= na plnou hubu): spijau (str. 268.\

Chozen do kostela, na pole etc : okolo Evanic kaj:chodn, rovn jako tsta = cesta, dai = dti, tisa = csa,thla = cihla, vemohaut etc. Okolo Evanic na Morav, zvltve vech mnoz promuj i v z. Majce ci: dt i kou: dzt= anebo : dzca, pze = pe, dzvadla = divadla" (str. 274.).

Okolo Perntejna kaj: reji = radji" (str. 275.).Z tchto poznmek Blahoslavovch lze na jisto postaviti

:

I. e ji za jeho doby v rznch krajinch Moravy byly rzndialekty. 2. e se na oznaen tch vc v echch a naMorav uvalo rznch slov, v ppadech uvedench tchjako posud, 3. e leckter zvltnosti dialekt moravskch.Blahoslaveni vyten, trvaj posud ve sv me. Tak tvar 1. os.mn. na my (musmy, budemy atd.\ v t krajin, odkud hoBlahoslav uvd, t. na Kromisku, posud se zachoval (Dial.II. str. 38.). Zajmav jsou tvary mau (mu\ baude mt auvs", v nich krtk u pechz v av, kter se posud s ob-mnou dvojhlsky au v ou zachovaly na Tricku (Dial. l.str. 72.). 4. Velico se vak tak v nech moravskch oddoby Blahoslavovy zmnilo. Tvary, abychom, bychom", jeBlahoslav uvd za strnick, nevyskytuj se nyn na Moravnikde, nj^br: abysme, abychme. Tolik na Strniku nennyn tvaru 1. osoby mn. na ma (varujma sa), ovem jsou posudtakov tvary na Zbesku (Dial. II. str. 138.). Na Ivanickunen nyn ani stopy toho, e by se i zamovalo v z (dzt =dt, pze = pe), ani se tam kde mluv: tisa m. csa,tsta m. ce4a, dai m. dat a p. ; sten jsou takov tvaryjenom v ne laskm (Dial. I. str. 107.).

Nejdleitj z tchto zmn pro nai otzku jest pechodtehdejch dvojhlsek au a ey v nynj o a . Tvrd totiBlahoslav, e se okolo Hulna mluv : klaue, spijau a e se vy-slovuje toto u vemi sty". Nyn vyslovuje se tam kle,spj n. spij (vbec = o). V pode dolskm a keleckm(podstatn slovenskm a valaskm, roziuje se posud nejenH nbr i ii v ou. (Dial. I. 52 a 92) a patrn toho stopyznamenati i v nkterch osadch, jich mluva jest podstatn

VI -

hanck, jako v Louce ii Lipnka (Dial. II. 71), v Deovu Jemnice (II 205), v Radostn, Pavlov a ve Zhoici u Vel.Mezi (II. 243.).

Tolik tvary paclioleyk, eystey, Huleyn znj nyn v okolHulna pacholek, ist, Hulen, ale v pode dolskm a keleckmroziiuje se posud a z sti v ej (Dial. I. .52. a 92.). Krtk/ v pdavnm ist, je-li transscripce Blahoslavova sprvn,rozilo se v ey asi tak, jako krtk u ve slovech ve uve-dench.

Z toho bychom snad souditi mohli, e roziovn samohlsek', i v au (ou\ ay (ey, ej) zashlo svm asem i ne mo-ravsk a e se odtud v nkterch z nich zachovalo a po nadobu, v jinch prodlenm asu se opt zruilo. Dle toho byl bynynj tvar dialekti moravskch pomrn dosti mlad.

Pro ne slovensk zd mi se v tom vzhlede diileito btislovo pajchova (toudev o tech nohch na zvan" prdla,v. Dial. I. 329.), je odvozeno jest od slovesa pchat (dmati,dmit): hory pchaj (slov.), pechat, pechovna (han.), pejchattabkem (Tinov). Jest v nm tedy aj rozen z zachovnoze star. doby zcela isolovan, ponvad slovo to ve tvaru paj-chova utkvlo jakoto terminus technicus.

Snad i pehlasovn svm asem vecka ne moravskzachvtilo. Pehlasovn samohlsky n v prostedku slov postoupiloi dle neli v jazyce spisovnm a zachovalo se posud, na p.

:

sha, doshat, pt, okt, smt se, zaphat, tst, kviela, pelaa p. V koncovkch ohbacch pehlasovan a zachovalo se posudv hantin litovelsk, konick, jevick a zbesk (Dial. II.107. a 124.). Zajmav po tto strnce jsou tv^ry obyaj, obyajnna Krumlovsku, kde sice aj ej pechz v .

Z ustrnut na jinm stupni tohoto procesu roziovachoa pehlasovacho mohla by se snad vykldati mluva nkterchmst moravskch (Holeova, Bystice pod H., Tebe, VelkhoMezi), rzn od ne ostatnho okol, kdeto lask rzmstsk mluvy perovsk a lipensk v okol hanckm nebudelze myslm jinak vyloiti ne pvodn kolonisac laskou*).

Hlavn prce sbratelsk pro II. dl Dialektologie vykonnybyly ji r. 188384. Od t doby v dkch chvlch oddechu

) K. mluve perovsk (Dial. II. 36.) podotkm jet, e pr starlid v oteni posud vyslovuj neuvo.

- VII -

od prac kolnch a ednch, zvlt v dobu przdnin materilsebran jsem doploval a upravoval. I k tomuto II. dlu dostalomi se pspvk namnoze cennch, jednak ku grammatick, zvltvak k lexikln sti jednotlivch pode. Jmenovit pisplimi moji bval ci pp. : f Libor Doleel, F. Draar, Filip Heusler,AI. Hlavinka, F. Jurek, Josef Kapar, AI. Liman, Cyr. Masek,Ant. Mol, F. Odehnal, eb. Pral, Jak. Sedlek, F. Soukal,Jos. Ulehla, Jos Vejchodsk; pp. uitel: Jan Funtek, J. Hiibner,Jan Knies, Jos. Kobza, Jos. Konrza, F. Polek, Jos. Soukal,F. Still

; pp. Jar. Gryc, rolnk, F. Heidenreich, obecn tajemnk, AI.Hrudika, dkan, Klm. Klusal, bohoslovec. Ad. Kube, editel, JanMdr, professor, J. Novotn, nadporuk, F. Slaviinsk, spiso-vatel valask povdky Vlk Krampot", Emil Smetnka, stud.univ.. Tom. Smd, far, F. Vahalk, stud. univ., ci teleckrelky Ji Puchnar a J. Kocin, p. Vlasta Pittnerov, spi-sovatelka.

Slovnk prodovdeck podati mi laskav pomhali pniu. V. apek (ptky) a pan prof. Dr. F. Dvorsk (botaniku).

Samohlsky hanck v pohdkch od jinch laskav pe-psanch znamnky diakritickmi oznail jsem si sm, i jsem jsm z toho prv.

Vtanou pomckou byly mi dkladn monografie pp. prof.Jos. Neorala o pode litovelskm, Jos. Bartochy o podedolnobeevskm a Ign. Hoka o pode chromeckm, spolehlivmpak vodtkem cel prce Gebauerova Mluvnice esk.

Vem tmto pomocnkm, jako i vem, kdo jakkoli piprci t mi pomocn byli, vzdvm dky nejupmnj.

V zkladnch a hlavnch rysech dialektologii moravskou dlemsvm pokldm za hotovu. V jednotlivostech bude lze velico jetdoplniti. Dopeje-li Bh ivota a zdrav, doufm, e i mn sammupt bude mon leckterou strnku prohloubiti a doplniti;jmenovit rd bych i budoucn vyzdvihoval nepebran pokladylexikln a frastick lidov ei moravsk.

Jak ostatn znaky osobitosti kmen moravskch, tak nynpsobenm koly a literatury i zvltnosti dialektick znenlilase straj. V nkterch osadch moravskch nejstar pokolenmluv: bodo, rebe, hotkat; prostedn: budo, ryb, otkat anejmlad ji: budu, ryby, utkat atd.

vni

Na konec piiiuji nkter dleitj dodavky k I. dlu.1. Prodlouen hlska kmenov sloves trvacch IV. tdy:

mluvit, ihnit, honit, strojit, krmit a p. (str. 8, 1. c) v pfechod-

nku se krt : mluva, mfia penze, noa zajca, nastroja sa, na-knha voly, ale: vzaja, cabaje, rchaja, rbaja atd.

2. Jako vitm vs", tak i prosim vs" krt samo-hlsku (str. 9., t).).

3. Podstatn . r. na fa maj heteroklick lokal na ti:v novoti, v minuti, o samot.

4. Stela m v gen. mn. sterel: sto jasnch sterel do tebe!h. Jako hlsky .s a z v deklinaci maj platnost hlsek

mkkjxh skoro ve vech podech moravskch, tak v podechuhersko-slovenskch (str. 33.) r a a v pode pomoravskm(str. 30.) I tuto platnost maj: jabor: na jabori, dva jabore:tolar: o tolari, tri tolare, na dvori, do komoe, v komori, vnekoz pohre, na hri, na lihori, vecky dvore, biele zore (plur.tantum) atd. Jehla do jehle v jelili, stodola dostodole ve stodoli, ve kol atd.

6. V rznoe velickm (str. 38) v celm skloovn z-jmennm i sloenm lokal jednotn rovn se dativu: na tomunaemu pknmu dvori, o ktermu mojmu bratrovi, o jednomudobrmu krlovi.

7. V riiznoe bezovskm (str. 43) m sloveso pjduvedle pravidelnch zvltn tvary zkrcen:

puom pujdmpuo pujdpuo pujdpuome pujdmepuot pujdt

pujdt.

10. K ne laskmu piiniti jest tyto tvary slovesnz Frdecka : spa.s (spadnouti), svaj (svadnouti), pi (pijti), bylch - byls byl bylichmy abychmy (Ign. Tkv Komenskm" r. 1886, str. 499

,nmit --= nemjte, odejat =

odat. Dle prof. Tke maj slovky ti a tyi zvltn tvarpvlastkov : ti, tyi chlapi tam byli byli sme tam te, stye.

V Brn dne 1. kvtna 189B.F. Barto.

Pode pechodn.

m p

'

Malenoviee, Napajedla, Kvasce.

fval panstv malenovsk a sten i napajedelsk jestdle kroje (nyn u zaniklho) i dle ne nenhlm

pechodem od sloventiny zlnsk a zhorsk k hantin hole-ovsk.

Osady: Lhota, Karlovice, Ondichovice, Pohoelice, Ko-mrov maj pode zlnsk s jedinm rozdlem dativu mn(proti zl, mi).

I pode osad: Louk, Malenovic, Lhotky a Teovic rovnse celkem zlnskmu s nktermi vak u patrnjmi rozdly:1. Proti zlnskm tvarm: tela telate, prasa, hBa; bat,kiat a p. jsou tvary: tele telete, prase, hb; bet, ki-et, 2. aj imperativn a superlativn zlnskho pode pehlasujese v j: dj,' votj, nejlep, 3. dativ zjmena j jest wne (protizl. mi), 4. podstatn kda krt i (na Zlnsku kda). 5. Kmensah ''/ (a) v (ie i : shnt, sha. Ostatn tvary rovnajse zlnskm i co do pehlasovn: obT, o klek, k snda,bez rozmlan, pi se a t. d.

Mnohem vce li se od zlnsk sloventiny pode ojedinltu ddiny Sazovic; zkladn vak rz i tohoto pode jestjet slovensk. Podstatn znaky pode sazovskho jsou:

1. Dlouen a) jako na Zlnsku: volal, bi, chodil, kt;vd, ns?, pki; kamen, modlen ; ern, ert, cra; hojit, zvonita t. d., b) odchodn od sloventiny zl.: st, sdm, sm.

2. a se pehlasuje jako v zlnsk sloventin mstsk(Dial. L 7. tak pod arou).

1

2

3. (k: kr5'v, dc, r, nst, pct, sct, mno, pro, putnka,kamnek, diiko, chKb, Tik, ver, uhridl a t. d.; ale: el(han. il).

4. '' m vesms zvuk ist}^, nepechzejc nikdy v e, jakov sousedn liantin: psk, vozk, rohlk, nosm, pat a t. d. / se dlou v mu. rod slovek t, ty, a ve sloveseblsk se (proti zlin. blisk se).

5. ? trv nezmnno: za va stodolu, kl, 1'bat, volaj,

6. Dvojhlska au jest jako na Zlnsku ve slovech: pauk,pauna, pauz.

7. Teslabin oj se pehlasuje v ej: hjn, krj nakraji, zavolej; vyjmouc: liaj.

8. Teslabin ej trv nezmnno: olj, sj, nejlep.

9. Teslabin ij a yj mn se v ^ a : u, ui, um, zakr.10. Dlouhho r a. I \ tomto pode nen: vrba, poprch,

vlek, tvrdne v r ve slov kryda (jako v sousedn ha-ntin), m se mn v I ve slov hastrban, ;j u t- ve slov vtk.

11. Dativ mn. rodu mus. a sted, vyzvukuje v om, lokalv och.

12. Pdavn vzoru dobr sklouji se takto

:

1. dobr

Tak: n, naho, namu atd.16. Zjmeno ukazovac sklouje se takto

:

1. ten to, t; ti, ty

2. teho tj tch3. ternu tj tem4. teho, to t ty

6. tem tj tch7. tm t tma.

V lokle str. vedle tem je tak tm: Po tm zimnica pestaa.17. Inlinitlvy sloves jsou: nst, hrzt, zt, pct, tct, vst,

past, kvst, hnst, ozbat, rot rot roat, zapat, at,vt, plut, pFut, myt, umt, mltit, ht, pt, smt se atd.

3. osoba mn. : nesu, pj, padnu, umj, chodj, voaj, smj se,ij, vij atd. Pechodnky jsou hojn, tvary jejich jako naZlnsku. Sloveso pst m hanck tvary : psu p, slovesovidt m vidm i vizu.

18. Pedloka protiv poj se s dativem: protiv surni(na Zlnsku proti s g-enitiveni).

Mluva osad Kvtkovic, Otrokovic a Napajedel byla pvodnasi stejn s malenovskou, tedy podstatn zlnskou.

Nynj mluva tch osad v nkterch ppadech kolsmezi tvary slovenskmi a hanckmi, a zkladn jej rz z-stv vdy jet slovensk. Ten jev se hlavn dlouhm : zana stodolu, v obil, spekou j: tj dobrj en, istmihlskami a. : k, psk, pr, strc, bk.

Zvlt vytknouti jest:1. Kvantita hlsek je t jako na Zlnsku.2. Samohlska a, d pehlasovna tou mrou jako v pod-

e zlnskm mstskm ; mimo to pehlasuje se tak aj impe-rativn: zavolej, dj.

3. (ie) se a) dsledn v kmenovch slabikch jmenpodstatnch: d, r, krv, putnka, kamnek, mlko, chlb,lk atd., h) nedsledn ve tvarech adjektivnch : dobr maso erstvho piva (KVtkovice), koda dobr^iio lovka dobrmu druhmu (Otrokovice), c) ne se v infinitivech sloves I. tdy

:

nst, vst, lzt, pct, tct atd.

4. w v dative jedn. skloovn zjmennho a sloenhose bu po zpsobu zlnskm odmt, bud podruje: chudobnm

r.lovkovi, jednom, druhm komu, tomu. Takto v Kvtkovicich

;

v sousedncli Otrokoviccli u se ji neodmt.

. tvrdne v r ve slov kryda, ch se mn v k ve slovech

:

kvla, kvla, kvalit.

G. Zjmennch tvar: teho temu tomu na tom.koho keho uv se vedle sebe.

7. Vedle obyejnho nyn tvaru 3. osoby mn.: chodij,nosij, ij, vij atd. slyeti posud za ei dosti asto startvar: chodja, nosja, ja, vja.

Osaml se svm podem jest Nov Ddina n. N. Vesna Napajedelsku, na pravm behu Moravy. Pedkov nynjchosadnk pr se tam pisthovali s pasek za Zlnem". Mluvajejich m celkem rz pode zlnskho.

1. a a w nepehlasuje se tou mrou jako na Zlnsku:tela terate telati, do pola, daj, zavolaj, mna, a, sa,klea, kia, utrc, po snda.

2. Dvojhlska ok ve slovech: pak, pauina, pauz jako naZlnsku.

Kvantita samohlsek je t jako na Zlnsku.4. Tolik je v pode tomto dlouh r a : vrba, vrek,

zdat, vek.

5. Skloovn a asovn rovn se celkem zlnskmu.Tolik je tu zlnsk spojka testi = jestli.

Rozdly od zlnskho pode jsou nepatrn:\. u v dative skloovn zjmennho a sloenho se ne-

odsouv : naemu dobrmu.2. Nkter slova s nslovm a, u maj pdech h: hauz,

hadamovsk jabka, huKc.2. Zjmeno ten m tvary: teho, temu, o tem, tych, tym,

tyma (tak i slovka jeden) vedle: koho, komu, o kom.4. Infinitiv mk koncov t : nst, pct, dat, byt.T mluva jest na sousednch lutavch.

I na Kromsku mme jet est osad, jich mluva jestjaksi pechodem od ne slovenskho k hanckmu, lic se odtohoto istj^mi hlskami , , : k, pr, dobr strc, za nastodolu, od onoho hlavn enm samohlsky {ie) v ()

:

nst, kvst, Tzt, plst, dobrho, lk, chlv atd. vyjmouc: ps-

nicka, utkat, vtr, veko, reka, f. Jsou to osady: Kvasce,Vrbka, Lubn, Blov, Stovice, Trvnk.

Podstatn znaky tohoto pode mimo doten jsou:1. Kvantita samohlsek shoduje se vtinou se zlnskou:

vo, bel, chodil; nst vd, sekl, ern, ert, hojit, honit,zvonit ; li se od n a) enm zlnskho v ^ : ver, k vceru,st, sdm (sm), h) nedostatkem nkterch zlnskch dlek:kamen, staven, vrata, cera (zl. kamen, staven, vrata, cra),c) krcenm samohlsek v nkolika kmenech slovesnch:povdat, zabijat, zapihat, dimat.

2. Samohlska a trv nepehlasovna asi tou mrou, jakov zlnsk mluv mstsk (Dial. I., 7), jen iterativa vzoru hzetiastj pehlasuj: hzet, svet, odhnt, kcet, vracet.

3. i mn se v e toliko v komparativ er (jako v sousednhantin), ostatek m jako vude zvuk ist. i se dlouv nom. mn. rodu mus. t, ty, vec, ti, vysouv se veslovese pu.

4. Slovensk dvojhlska an ve slovech: pauk, pauina,pauz mn se v : pk, pina, pz.

5. Teslabin aj (vyjmouc hj, mj, kraj) pehlasuje sev j a trv jako pvodn j nezmnno : hjn, votj, dj, oTj,prodej, nejlep. Tolik nemn se teslabin ij a yj: pij,m3^, ryj, uij, uijte.

6. Dlouhho r a I \ pode tomto u nen : vrba, trn, po-prch, vlek. I se odsouv ve slov uca (v sousednchosadch hanckch uica). tvrdne ve slov kryda (ovemtak ve slovese uderyt).

7. n, d a, t mkne v pechodncch : sedila, staiia, veda,ida, plea.

8. se vsouv ve skupinu m: mnch, mnsto, zamntat9. m se mn v w v slovkch : sedn, osn, sednnst, osnnst.10. p se mn u v ve slov vtk.11../ se odsouv v nslov i ve stedoslovi mez dvma

samohlskami: va, me, in, zac, krac; nevysouv se ze slo-vesa pjdu.

12. Dativ mn. podstatn rodu mu, a vzor hb maj naom : chlapom, muom, telatom. Vzory okno a pole maj dm :

G

oknni, polin. Lokal mn. vzor holub dub m na

Ne hanck.Hanck samohlsky.

Souhlsky pode hanck maj celkem tyt jako jazykspisovn krom t a I v nkterch podech posud zachovanch;za to vynikaj velikou rozmanitost samohlsek, jimi se hlavnod sebe rzn.

Jakost jejich mme samohlskami ne slovenskho,valaskho a laskho, je majce zvuk ist, nemoucen, jsounm za normln. Nkter pode hanck maj samohlskyist, rovnajc se svm zvukem hlskm vchodo-moravskm

;

v jinch se zvuk samohlsek e, , o, dle jist stupnice zvy-uje nebo sniuje. Dle toho jsou v podech hanckch tytosamohlsky

:

1. a = a : baba; = : vtk; rovn se temnmu zvuku, vytvoenmu rychlm pe-

chodem z v o, nebo naopak a dle toho tu vce v o, tu vcev vyzvukujcmu: ptek, vol;

2. e = e : vedete;

jest e malinko zven neboli zen (zaven), pijeho vysloven hrdlo se z; kdy toti nastrojme mluvidlana vysloven , ale toto e vyslovme hrdlem zenm tak, ezvuk hlsky e malinko se zbarv zvukem /: vdt.

Vy ne jest . Tu nastrojme mluvidla na vysloven e,ale msto nho vyslovme i nebo y. to, rb;

e jest snen (oteven) e, pi jeho vysloven hrdlo seroz; kdy toti nastrojme mluvidla na vysloven o, ale mstonho vyslovme e : to, rb

;

8

, e, e, t znamenaj dlouh e, , , a vytvouj se mlu-vdly jako tyto.

3. i = i : idit;

= : bl;

jest nejvy, neboli neju zvuk hlsky ^, t. j, i jenmlo zbarven zvukem e: hlsta.

4. y = y : ryby;

= : d; jest jako nejvy zvuk hlsky po tvrdch a obo-

jetnch souhlskch, t. j. jen mlo zbarven zvukem :dobr strc.

5. o := o : slovo;

jest o malinko zven (zen) ; kdy toti nastrojmemluvidla na o, ale toto o vyslovme hrdlem zenm tak, ezvuk jeho malinko se zbarv zvukem u : lv.

Vy ne jest , ale ne tou mrou proti jako proti : lv;

jest snen (oteven) o, vysloven otevenm hrdlem;kdy toti nastrojme mluvidla na a a vyslovme o : bd.

, o, o, o znamenaj dlouh o, , , a vytvouj se mlu-vidly jako tyto.

6. u = u : budu;jest nejvy (neju) zvuk hlsky , t. j. " jen mlo

zbarven zvukem o -. vilv;i rovn se zvukem dlouhmu : za nai stodoli.7. Jerem t* vyznaujeme vlastn nkterm podem polo-

hlsky, je jinde oznaujeme menm o nebo apostrofem.Stupnice zvuk e, o od nejniho (nejirho) do

nejvyho (nejuho) tedy jest:

e, e, 6, e,

e, , e, e, (i', ), o, , , ,

o, , 6, o, i.

Kdo dobe vyslov rzn e ve vt: krei (krei) pesilk, pesil k nm a peel krmflek (krmflek) na pt(pt) kabt; nebo rzn o a e ve slov: pktl, umhancky. To vak se mloktermu nehanku poda. Jmenovit

9 -

nesnadno jest cizinci vyslovovati zven (zen) krtk hlsky, , , .

Hlavn dle tchto samohlsek a dle nkterch jinchznak (pehlasovn samohlsky a, pdech v a /i a j.) nehanck dl se na nkolikero pode.

I. Holeov, Krom, Perov, Zho.Podem tmto mluv se na Holeovsk, Kromisku,

Perovsku a na tak eenm Zho lipenskm, t. j. v krajinna sever od Lipnka.

Pohranin jeho osady jsou tyto: Tlumaov, Machov,Mysloovice, Hostiov, Rackova, Martinice, Plepy, opy, Dobro-tice, Chomy, Brusn, Slavkov, Chvalov, Pkazy, Osiko, Pro-vodovice, Bkovice, Malhotice, Kladnky, Pavlovice, eltovice,ava, Henlov, Zii, Chropy, Z borovice, Ntice, Tnky,Divok, jezdsko, Milovice, Lhota, Sobsuky, Zlmanka, Baice,Tnovice, Kotojedy, Zhlinice.

V tchto hranicch pode toto zachovv zkladn svjrz celkem stejn; toliko na Zho znamenati podle nkterjxhslov sousedstv valask. Takov slova jsou na p.: drveno(poleno\ dteina (jetelina), hunica (silnica), chsn (dit)>kra (slpka), naprotivo (na protiv) ulich (lijk), pone lesapove ka (pod lesem, nad kem), dovat (dvovat), od-ikova (odkvat). Tak pzvuk se tu astji ne jinde pe-smykuje na slabiku pedposledn. m vce k hranicm vala-skm, tm vce slov tchto pibv. Tak v Osiku kaj : rub,kasanka, stv, hoe, v Sobchlebch : opasek, frtek,stevce, zhru.

Na Kromisku mluva nkolika osad pohraninch na jiho-zpad klon se k pode kojetskmu (viz str. 38, 5).

Samohlsky,

a, .

1. a nepehlasovan trv celkem tou mrou jako v sou-sednm pode zlnskm, jmenovit mstskm (Dial. 1 , 7, i podarou). Odchylky vyskytuj se toliko v nkterch kmenechslovesnch: t, pst pedu pedl (Perovsko, Krom-

10

isko) pias padu padt (Holeovsko, Zho) pdo paza pistka, ro, roal (Zho) roaf,roal (jinde), zapt,- zaC, utf, t (nu), vzt (Zho) zapjat, zaat, uta, at, vzt i vzat (jinde), dosihaf sha(sha\

Podobn slovesa II. tdy vzoru hti pehlasuj a {ia) a v : h liit ht, okt, pt (peju), smt se.

Slovesa V. tdy vzoru hzeti na Holeovsku a na Zhomaj tvary vesms nepehlasovan: stlat, kla, vymra,veeat, odhuat, stavjaf, pobzaf, hzat, pichza, poklzat,oplcat, utrcat, vracat, svzat, pena, vat, krat, pora,pova, zabijat. Tak i v indikativ, pechodnku a pest,innm: odhme, splcte, pichzaja, svzali atd. Na Krom-isku a Perovsku jsou vedle nepehlasovanch mnoh pehlaso-van, jmenovit : kcet kcm kcel, utrcet, vyplcet, na-pjet, vle, zaclnt, dochzet, ostzet, vyprovzet.

Kvantita samohlsky a jest celkem t jako na Zlnsku(Dial. I. 8, 9), Krtk jest a proti dlouhmu zlnskmu v pod-statnch: vrata, trva (Zho).

e, : , ie.

1. e pvodn m zvuk normln: vedete, leet, vesele.2. (ie) se v (i):a) v kmenech jmen podstatnch: chlb, chTv chlva

(slov. chlv chlva), lk, mlko, polvka, kle (slov. kle),ver (slov. veer), v lt, d da (slov. d da),r5' ri (slov. r), krv krvi (slov. krev), prstnek,kamnek, dnko, oknko a p., drv (gen. mn. podstatnhodrva, slov. drv) ; vnek (vneek. Zho)

;

b) v koncovkch adjektivnch : dobrho, dobrmu, o dobrm,dobr pivo atd.;

c) v slovkch adovch: ste, sdme (slov. est, sedm);ale: pl est, sedm (Dial. I. 3);

o) v ininitivech sloves I. tdy kmene zavenho: ns,vst, vz, Tz, kvs, hnst (slov. hst), pc, tct, sct, vlc;

e) ve slovesech optovacch: ltat, lhat, oblkat a p.Pest slovesa jti zn v Tlumaov el, jinde vude il.

n

Peme a ?/ dle vslovnosti zhorsk, kde se tyto hlskypo retaicch pesn rozliuj, kdeto se jinde od sebe hrubneli.

Jmno zvyuje kmenov v e : mino, tolik pero na Krom-isku, kdeto jinde m : pro.

2. (e) se nedlouz a) ve slovech : mea, beza, veko, vtr,dve, utka (Dial. I, 10), h) v infinitivech sloves: me, se,ple, kle, tle, jes (jako v ne slov. a val), c) e se nedlouz(proti ne slov. a val.) v podstatnch rodu stednho na en:kamen, leen, dovolen a p. a ve slovech : cera, ert, ern',vera, k veeru; ne hanck shoduje se tu s jazykemspisovnm.

3. tvrdne a) v pedpon n: nehdo, nejake, nehde a p.,h) v genitiv, lokle, dative a nstrumentale mn. nmstky tena slovky jeden: tch jednch, tem jednm, tma jednma, c) ve slovech veza a (na Zho) medne.

4. se seslabuje v i v dat. a lokle: izbi (na Zho).

i, .

1. Slabiky U, i\ zi, si, c/; i, si, i podruj ist i: lid,peina, zima, sila, cibula, ito, irok, svaina, pl, vai,vozi, nosi, sli, buit, moi. Toliko v komparativ er(posit. irok) a v podstatnm malena mn se -' v e,

2. V slabikch li, \ zi, si, ci; zi, i, mn se i v ma-linko zven (e):

a) v slabikch kmenovch: klen, hlsta, l'ece. Testi,bltzko, bltit se, eza, 1'ebi se, slebi, blesk se, 1'ei(bliti), ke, kdlo, zakekt, vedle: blin, hch, hb,tska, dk.

Zpravidla pezvukuje se ^ v e v pedpon pi: pelion,psada, peklad, peina, pesah, pemluva; a i tvary s istmi se vyskytuj: phon, psada a t, d. (Prusenovice).

Proti spisovnm tvarm kl, lto, plce, l'oati jest kl.Toto, pTca, Tba z nepehlasovanch kTii, Tuto, pTca, Tba;jen na Zho slyeti tak lto.

V kmenovch slabikch z?, si, c mlo kdy se i pezvukujev , vtinou dr se ist: v zem, cen, ceti; zvat, si,dvactka.

- 12

Pravidelnj je toto pezvukovn v kmenovch slabikch, 67, i: edlo (zdlo i ihadlo), ena (ponati bujn obil),epek, e, eha, etat, em? ale: s, ?

h) v zdrobovacch koncovkch zfr,

13

3. i se krt

:

a) v tch slovech jako na sousednm Slovensku a Va-lasku (Dial. I. 9), -na p. : Tipa, msa, pila, spina, ila, hlna,snh, dt; b, pit, it, it, hnit;

b) odchodn od ne slov. a val. ve slovech : csa, tska(na Zho tska), psmo (zh. psmo), it, povdat, dmat av koncovce ic (na Perovsku): zajc, krajc msc.

4. i se dlou: a) v nom. mn. skloovn mu.: hulub,chlapi, vtc, had, ogai, mui a t. d. a slovek v mu. rod:ti, t3', vec. Na Holeovsku jen t, ty, vec. b) velov pivo.

5. i se odsouv:

a) v koncovce infinitivn ti mkc koncov t v f: vsf,sednt, umt, mltit, volat, kupovat a t. d;

b) ve slovech: pcha, pch (jako ve slov. a val.), pu pse p, du (vedle idu).

y, .1. Krtk y se nemn a m zvuk ist: ryby, pysky, lko.

Jenom na Kromisku je zvuk jeho malinko stemnu v .2. Dlouh mn se v malinko zven (e): bek, paste,

pcha, strec, dobr lovk, dobrech lid, vemluva, vehra. trv ve slov fuhk (Pleovec).3. se krt v tch slovech jako v sousednm ne

slov. a val.: dya, kta, mdlo, tylo; byt, kryt, myf. ryt (Dial.I. 9). Slovo rma krt , kdeto na Zlnsku naopakjest rma.

o.

1. Proti eskmu podruj nkter slova sv pvodn ojako v ne slov. a val. (Dial. 1. 9): kozle, koza, noa,mostek, kostka.

2. o se nemn v v dative mn. : chlapom, stromom,telatom, polom (jako v ne slov. a val).

3. Koncov oj ve jmnech podstatnch a v imperativechdr se nezmnno (proti uj jinj^ch pode hanckch): loj,kroj, stroj, pokoj; stoj, podoj, neboj se a t. d.

4. o mn se v ve slovech: sme, dle; ale pl osm(val. slov. osm, p osm).

14

5. o se dlou v (' v kmenov slabice ukterch sloves IV.a III. tdj^ a to na Holeovsku a na Zho tou mrou jakona Zlnsku (Dial. I 8): dji, hji, hnojit, kjif, spojit, rjif,strojit; bojm se, stojm; honit, zvonit, vonm (vont); kdetona Perovsku a Kromisku toliko oj se dlou, o zstvkrtk: honit, zvonit, vonm.

11, .

1. v se nepezvukuje a zn ist jako esk n -. budu, hubu,kup cukru.

2. u se nepehlasuje po mkkch souhlskch v ':o) asi v tch kmenovch slabikch jako na Zlnsku

(Dial. I. 7): bruch, uch, ut, kluka, koula, kouch, pM;b) v koncovkch ohbacch dr se tolik nepehlasovno

jako v sousednm ne slov. a val. ) v dative a vokativjedn. mus. kmenii mkkch : keu, kosu, kamelu ; kov ! mu

!

/j) v akkusativ jedn. enskch kmen: duu, epicu, nau.3. v se mn v y ve slov hlyboke hlyb (na Zho

hyboke hyb), v o ve slovese mose (jako ve slov. a val).

4. Kmenov v proti etin se nedlouz v ou (o) v tchslovech jako v ne slov., val. a j. moravskch: hruda, husle,Jua, mucha, luh, pruh, uhei.

5. Za w . ou (a pehlasovan z nho ) je vude o. Toto oje ist dlouh o, jenom v Tn u Lipnka se malinko zvyuje (6);dlho, kt, lka, dra ; za na stodolo, t erveno r, k zel

;

nes, maj, volaj, mltij, p; sednt, padn.Za esk sluka je v pode tomto sloka (slov. val. sluka).

o

u.

se vyslovuje vtinou zdlouha, jmenovit na Holeovskua na Zho: dm, pohnek, potek, ssed. Na Perovsku sev nkterch slovech krt : dum, kun ; na Zho : rua.

2. Ve slovese pjiti zmnilo se v o: pit: zdravpvali".

au, aj, ej ij, yj.

1. Dvojhlska au jest mluvidlm hanckm protivn;v cizch slovech hant ci za a'( vyslovuj on: loudo, alouda.

15

hous, houpt atd. a nesnadno zvykaj sprvn v}'slovnosti. Zaslov. val. pauk, pauina Hanci maj pk, pina, pz. Kauc,Paulni zn han.: kci. P(3lni.

2. aj teslabin je toliko v nkolika slovech: hj, mj,rj, riaj ; ostatn se pehlasuje v j a pechz jako j pvodnv e: kre kraja, -hen (hajn), do Rate (osada Rataje;, ukretesi (kr = krjeti); hek (= hjek, Devohostice).

3. Teslabin j pvodn a pehlasovan z aj pe-chz v e

o) v substantivech i adjektivech: obye, obyene, vece,stene, zlode zlodja, ole oleja; ale dobrodj

;

h) V pedpon superlativn : nevt, nelep, nevc;c) v imperative: de, poke, zavole, nale, nae, stavje,

hre, pe

;

fi) v pslovcch: prve, vile, zase (slov. val. prvj, vilj,zasej), pece (val. pecj), a ve slovci pre (slov. val. praj, prj).

4. Teslabin ij v imperative mn se na Holeovsku a naZho po i a s" v e, ostatn v ^': ue, ue, p pme pte;b; na Perovsku a Kromisku vesms v ?': ui, ui, pi, bi,ale.- le, ple (vude).

5. Teslabin yj v imperative mn se v e: ume, zakre,re (rti).

Zvltn dlouen.Krom dlouen samohlsek na svj^ch mstech uvedenho

pipomenouti jet jest veobecn, e koncovky pest innhoal, el, U, yi, til na Zho se nedlouz, na Holeovsku jen vi setrochu prodluuje, kdeto jinde vecky samohlsky na plo,v Prusinovicch dosti znan se prodluuj.

Souhlsky.

Spodobovn souhlsek dje se skoro tou mrou a tmzpsobem jako na Zlnsku (Dial. I. 12).

Hlska v po fc, f, nemn se v / jako v sousedn hantinna Kojetsku a v okol Bystice pod sv. Kopekem.

Jasn souhlsky 6, v, d, A, z, znj na Zho na koncislov velmi jemn, t. j. s pazvukem samohlskovm: dub, krv,had, pluh, vz, r.

16 -

1, r, r

1. Tvrd a mkk I v pode tomto zcela urit se roze-znv ; ale tak rzn a jadrn, jako v sousedn valatn roz-liuje se toliko na Zho.

2. I se vysouv v tch slovech jako na Zlnsku a jindena Morav: raasnica, emesnk, myn (ale:, mlen), upka; naZho dle sousedn valatiny tak: hut (hlt), hutnot, uica (totoi na Holeovsku vedle iuica, jako na Perovsku).

3. Dlouhho r a /, jako jest v sousednm ne slov. aval., v tomto pode (a v hantin vbec) nen : vrba, poprch,vrtat, vlek.

4. Ani nemaj tu r a ,^ tak asto platnosti samohlsek:berla, erbina, serbate, erd, chlup atd. (Dial. I- 6.).

5. tvrdne v r ve slovech udery, kryda.6. r mkne v f ve slovech modrat se, vta, netope

(jako ve val. a slov., Dial. I. 14).

n, .

1. n mkne v ? a tvrdne v n v tch slovech a tvarechjako v ne slov. a val. (Dial. I. 14).

V pechodnku ptomnm mkne toliko na Holeovsku:seda, Tehna, utfia a t. d., jinde trv tvrdm.

1. n se mn v 1' jako v nech val. a slov. ve slovech:Tebo, milistrant

3. n se mn v m ped 6 a y ve slovech: Pmb, Stem-berk, pmva (Dial. I. 15, 17).

4. se vysouv ze skupiny m: v humje.

d, ; t, .1. Promny, je zubnice o,

17

b, p; m: v, f.

1. Promny souhlsek retnch jsou skoro tyt jako naZlnsku (Dial. I. 13, 16).

2. Pdechovho v v tomto pode nen: oko, osa (vosa),oves.

3. Jenom ve slov vtk zmnilo se nslovn p u r, vy-jmouc pohranin osady Rackovou a Tlumaov.

Mkkch retnic Vj, p, lii, v v tomto pode a v hantinvbec nen; jotov}' pdech zn tu zeteln jako./: holbjata,procestvja, mje; slabiky 6/, pi^ mi^ vi, Ji mai stedn (esk) ?'.Jenom v Rackov a eranovicch jest jet [vslovnost valask,i smj se svm sousedm martinickro, e nerozeznvaj bi aby a p. Psan slabiky b, p, v, m vyslovovati jest v ha-ntin jako bje, pje, vje a t. d.

g, h, ch.

1. y slyeti dosti asto, skoro v tch slovech jako naZlnsku (Dial. I. 6, a ve Slovnku).

2 V sousednch od valatiny osadch mluv se: gdo, L^I-,negdy a t. d. ; ale ji v Zhlenicch slyeti vedle toho dostiasto: hdo, hde, nehdy, kterto tvary jinde jsou pravideln.

3. h se odsouv ve slovech: vzda, korvika (slov. val.korovika), ront; pisouv se ve slov hraf (co se i naZlnsku a jinde vyskytuje).

4. Pdechovho h nen krom ve slov huKca (v Rackovjet ulica)

;

5. ch mn se v Tlumaov jako na Kromsku v A- veslovech: kvla, kvli, kvira.

6. Ostatn promny hlsek hrdelnch jsou skoro tyt jakona Zlnsku (Dial I. 15, 16, 17).

Z^ s^ \j Ju^ fe^ c*

Souhlsky tyto neposkytuj nic zvltnho; jejich promnyjsou celkem tyt jako na Zlinsku (Dial. I. 14, 15, 16).

J-

1. J se odsouv zpravidla ped nslovnm /: ikavec, lva,m, ich im, iskra a ,t. d. (jako na Zlinsku), ped '- ve slovech

18

ee (jako i jinde), esi (jestli), ve slovese pudu (jenom v Tlu-maov jest pjdu);

2. j se pisouv ve slov jasent odvod (Zho)-,3. j se mn v V ve slov krahulec (jako na Zlnsku).

Pesmyk.Pesmyk hlsek r a I jev se ve slovech ratela (Zho),

paryMa, hular v. hural (bzinky), ult v. lut (Zho, jakov sousedn valatin).

Skloovni jmen podstatnch.

1. Vzor

19

Jedn.

4.

2U

4.

21

9. Vzor starosta.

Mno. staroststarost

starostom

starosty

starost

starostoch

starostama.

Podle vzoru toho sklnj se jmenovit vlastn jmnaProchzka, Sova, Svoboda a p.

Jedn. 1. starosta

2. starosty

3. starostovi

4. starostu

5. starosto

6. starostovi

7. starosto

10. Vzor dna.

Mnon. dueduedusmduedueduchduama.

Dle vzoru toho sklnj se podstatn na -Va : tabula, kapIa,a na: svia, dya, kovrna, studna a p; v genitiv mn. majvecka e : tabule, sviiie, stude atd.

Jedn.

Jedn. 1. dua2. due3. dui

4. duu5. duo6. dui7. du

Jedn.

22

V gen. jedli, a nom. mu. pevld >': do noci, ti noci, donemoci, niti; do pece.

V gen. mn. std se s : klubko niti, pt tvrt,moc pece.

23

5. mrkvo mrkvy6. mrkv mrkvch7. mrkvo mrkvama.

Tak: pmva, hva, tykva a p. Slovo krv sklouje setakto: 2., 3., 6, krvi, 5. krvjo, 7. krvj.

Slovo rehe sklouje se zcela dle jazyka spisovnho, z nhojedin znm jest tak plurl toho slova.

15. Vzor hibS:

Jedn. 1. hb Mno. hbjata2. hbte hbjat3. hbti hbjatom4. hb hbjata5. hb hbjata6. hbti hbjatech7. hbtem hbjatama.

V lok. mn. koncovka ech pevld, jenom v Tlumaovjest och : telatoch, prasatoch, hbjatech.

Dulu zachovaly se v hantin vbec jet skrovnjzbytky neli v ne slov. a val. Buky, nohy sklouj se zceladle mnonho ryby. O^, ui sklouj se takto: 2. oe, ue,3. om, um, 6. och, uch, 7. oima, uima.

Skloovni jmen pdavnch.Jedn. 1. dobr

2. dobrho3. dobrmu4. dobrho (e)6. dobrm7. dobrm

Mno. 1. dob ()2.

3.

4.

6.

7.

dobr

dobr

dobrdobrdobrdobrodobrdobro

dobrdobrdobrechdobrmdobrdobrechdobrma

Pdavn pisvojovac m krom tvar: ssed, ssedova,ssedovo, ssedovu (akk. sg. f.), ssedovi (), ssedovy (nom.

24

i akk. pl. m. a .) vecky ostatn dle vzoru dobr: ssedovho,ssedovmu, ssedovech a t. d.

Stupovn jmen pdavnch, nehledc k zkonm hlsko-slovnra, jest pravideln: pkn pk, tepl tepl,dobr lep a t. d.

25

Mno. 1.

26

3.

27

zlnskm, s tm toliko rozdlem, e d, t, n mk se v niclitoliko na Holeovsku : bua, plea, va leha, seda a t. d. NaZho slyeti tak valask tvary: feknaci, kleknaci a p.

4. V prest innm rozliuje se rod v mnonm sletoliko na Zho: chlapi byli, ryby byly; jinde se vyslovujestejn.

Pozn. Optovacho slovesa slovensko-valaskho lozit ha-ntina nezn; uv za n jako jazyk spisovn trvachotvaru 1'z.

I. tda.

1. Vzor vst^ vedu.

Indikativ

:

Imperativ

:

Pechodnik :vedu ved veda (veda)vede vedte Infinitiv

:

vede vedme (my) vsvedeme (my)vedeteved

Piest inn: vedl, vedla, vedlo.Prest trpn: veden, veden, veden.

Dle vzoru toho asuj se vechny kmeny zaven a naodchylky hlskoslovn : st, hnst hntu, klas, kras,kvs kvtu, mst, plst, ps (past) padu padl,rst rotu rsti; hryzf, tst tasu, vz vezu,moc (moc) mou, pc (pc) peu, ct (c), sc, (sic),tc (tc), tlct (tlc) tluu, vKct (vlc); pja (pt) pnu pni pjat pjat, zaat (zat), najat, af, (tf)

tnu al uat (utit), at (t) al at (doit),vzt (vzat) veznu vzat vzt; dt (du, deru),mlet, mt mu, prostt, vt.

Kmen eh m tvary: roat (rot) roi, roete roal,roat (rot').

Kmen zab pestoupil do tdy V. : ozbat ozibe ozbalo.

Za tisf uv se obyejn tepat.Sloveso t (jt) m tvary idu (du) di, dte ida, da

(ida, da) il pudu (pjdu). .Ve sloeninch: pindu, dondu,vyndu.

28

2. Vzor hryf^ kryjv.

Indikativ

:

Imperativ

:

Pechodnk

:

kryju kre kryjakryje krete Imperativ:kr^je krme (my) krykryjeme (my)kryjetekr3^.

Pest inn: kryJ, -a, -o.Pest trpn: kryt,

-, -.

Dle vzoru toho asuj se vecka slovesa kmene oteve-nho a na nkter rozdly hlskoslovn, zvlt v imperativese vyskytujc (viz str. 15.): pM pleju pl plel; bi bi (b), hni hni, K leju le, p p (p), i si(ue), vt vju vje vil, t i (u); du, ku,plu, plu, my, ry.

Sloveso sme m v 3. os. mn. smj,

II. tda.Vzor tahnf^ tahnii,

Indikativ

:

Imperativ

:

thnu thnithne thntethne tehnme (my)thneme (my)thnetetahn

Pest inn: thl, -a, -o.Pest trpn: thnut, -,

- (taen).

Pechodnk

:

thna (taha)Ininitiv

:

tahn

Indikativ

:

slyemsly'

slye

slyme (my)styteslyij.

III. tda.1. Vzor slyet, slym.

Imperativ:sly

slyte

slyme (my)

Pechodnk

:

slyaInfinitiv

:

slyet

2!-

Pest inn: slyel, -a, -o.Pest trpn: slyen, -, -.

Dle vzoru tohoto asuj se slovesa, jejich kmen se konsouhlskami z, s, z, , , I, : mrzef, vise, lee, pre, kleef,boret, hoet, a t. d. (viz str. 12,).

30

IV. tda.

31

32 -

V. t - i d a.

Vzor kupovat, kupujv.Imperativ

:

kupujkupujtekupujme (my)

Indikativ :kupujukupujekupujekupujeme (my)kupujetekupuj.

Pest inn: kupovai-a o-.

Pesti trpn: kupovan --

Slovesa bezpiznak:Imperativ,dedete

dme

dal-a -o.

dan --.

povzpovztepovzme (my)

jezjeztejezme (my)

Pechodnk

:

kupuj a.

Indikativ

:

1. dmdddme (my)dtedaj.

Pesti innPiest trpn

2. vimv

v

vme (my)vte

vdij (vij).3. (j)m

a)

(jjme (my)(j)te

jedij Q-ij}.Tvary vdij & jedij jsou veobecn; vij

se jen v nkterch osadch (v Zhlinicich).4. su, nesu bu

si, nesi bute

Pechodnk

;

dajaInfinitiv

:

da.

vdavdpovdl

-a -o

povdn --

jezajesjedl

-a -o

jeen- - .

^ jij

33

je, nni budme bj^l, -a, -ozme (zrny), nezme (nezmy)ste, neste

s, ns.

Nkter pedloky, pslovky a spojky.Nkter pedloky roziuj se tu a na Han vbec p-

ponou v: podlv, vedlev, skrzev, kolev, kromv, protiv,kvliv, straniv.

Psloven tvary zv, zdl a t. d. znj po hancku:, zve, zdl, st ; krad = kradkem.

S nem slov. a val. spolen m toto pode pslovky:hen n. hyn, to, toka = nedvno.

Jenom m tvary: enum, jenym, enym, enemKomparativ pslovek rovn se komparativu pdavnch:

Dnes je pk, teple, chladne a t. d.Spojka jestli m tvar les. Za slov. val. tak jest taky.Na Zho obecn je lask spojka bai (= i): Otec bai

matka mu umeli. Bai ty o tem v.

O Pnu Bohu.

1.

Kdysik il Pn Jei po ddin a vit tam starhoebrka plakat, akort dy vychzel z vrat velikho gruntu.

Pro ple, staeku?" pt se Pn Jei.Och, Pane, mm hlad a nemou si vyptat kska chleba.

Vady maj selky prcu v konopjch, kad m odbv, enem hdy a dn nechce si vzt tol asu, co je teba ukrojitksek chleba" nakal si ebrk.

Pn Jei mu ekl, aby chvilku pokal a sm il dogruntu, co tamodtd ped tem ebrk vyil. Selka z dvkamavzala konop do otpek, chystali jich do moidla. Pn Jeiprosil o ksek chlebika. Ale, to se s vama mch roztrhl!jeden za druhem I Dte, dte nemm hdy vm sli!" do-hrala se na nho selka, a dy Pn Jei pece prosil, e jiPmbu nadle, co d chudobnmu ebrkovi, rozkekla se zlostnNepotebuju vaeho klbosen, nedostanete nic skrz vsprce nenechm !"

3

34

Pn Jei odel z teho gruntu a il do druhlio, ale tamse mu nedailo Tep. Tak ho selky odbevaTi v kad.m staveno.To Pn Jei ekl selce, u ker ptal naposledy : Pamatujte,od vilka budete mevaf. pi konopjch za trest z jedn' prcedv." Potem odel z ddiny vezna ebrka s seb.

Od t doby prii se musij konop trhat na dvakrt naped poskon a potem hlavat.

2.

Za onoho asu, dy Pn Jei chodil ze svatem Petrempo irokm svt, pihodilo se im na cest Tedaco. Hdysi pirina noc do ddiny, hde jim dlho nihdo nechtl dat nocleha, ase pece nail sedlk, co jim dl nocleh. Poruil pacholkovi,aby jim ustlal v pistodlku na slm, a ee ne odeli spt,dl jim dobro veeru, Petrovi, kee se zlobil, e jim nihdonechtl dat noeha, se to velice lebilo, a v jednm kusho chvlil.

Jenom chval, Pete, tak, abys nepechvll," povid muPn Jei.

Sotva se rno trochu eilo, u se pihnala chasa do sto-doly. Petr se probudil z pknho sna a velice ho mrzelo, e hosedlk tak skoro zhurkl.

He!" zakekl sedlk, zhru, vy noclenic, neochmretese a podte nm pomoct! Hdo chce jest, mos aji dlat!"

Petr se ani nehbl, dy vidl, e se mistr taky nehebe.Chasa dala se do mlcen ; dy omltili ti szky a pozvytpali,povid sodlk: A co, mme my ty lenochy tady nechat spt?Dy se najedli, at d pomoct! Di, Jurko, a pizni teho krnihopo bet !"

Petr leel na kraji a to dostl cepem po zdech. Ale aninetikl (nepetl) viza, e Pn Jei se nehebe.

Ale ti spj jako snopy", ekl hospod a mltili zas dl.Tu poukl Pn Jei Petrovi: Pete, pelehni na moje msto,dyby piil sedlk, abys ty nedostl zas." Petr poslechl rd,boleli ho zda ee od prvnho udeen.

Ale ti spj jak duby", doplil se sedlk, dyby jim hromdo u tlkl, nebud slyet! Pokete, vil' piznu teho druhho,snad ten se pohne."

35

Jak ekl, to tak udlal. A protoe vl Petr lel tam,hde ped tem Pn Jei, to dostl on zas znov, a to podn.Nekal nic, ae si myslil : Je to pece pkn vc, dy vi lovknco naped; moe se ledaemu zlmu vyhn.

Sedlka u omrzelo jich budi, nechal jich Tee, ale k sn-dno u ich nevolal. Noclenic se pkn potichu z pistodlkavykradli. Cesto hal Petr sedlka v jednm kus, ale Jeimu zas povidl: Pete, co nemoe chvlit, to neha."

Lovice u Perova. Pepsal prof. Jos. Bartocha.

e msta Holeova, ddiny eranovic, od HoleovaV/., hodiny na jih vzdlen, a msta Bystice pod Hostnemv nejednom vzhlede podstatn se li od ei osad okolnch,majc nkter znaky spolen s nem valaskm a slovenskm.

1. Dlouh i je ve vech slabikch ist a nepezvukuje senikdy v : hsta, lce, k, kdlo, phon, v zim, pek,rohlk, nok, okn, plm, vozm, nosm, vam, klem, u dve,moc pentl, koz a t. d.

2. Dlouh trv tolik nezmnno: bk, strc, past,pjxha, dobrch lid, vmluva, vhra.

3. Za o pode okolnho jest '/ ve vech slabikch kme-nov}xh i ohbacch: dlho, lka, kt, dra, za na stodolu,t ervenu r, kos, krvj, dvch, k zel, v zeM (v erano-vicch) k zel, v zeP (v Holeov a v Bystici), nesu, volaj,maj, mltij, p (v Holeov : pu), sednut, padnut.

4. V Holeov a v Bystici oj ve slovech: kraj a hajn senepehlasuje ; v eranovcch se pehlasuje v j: krj kraja,hjn.j

5. ej pvodn i pehlasovnm vznikl trv nezmnno

:

vejce, nejlep, teplej, njsi, zlodj, obyej, dj, volej, hej,pej, ukrj si.

6. aii trv v Holeov ve slovech: pauk, pauina vedle:pz; v Bystici a v eranovicch : pk, pina, pz.

7. Imperativn koncovky ij, yj hlsky / neodsouvaj:bij, pij, uij, uij, umyj, zakryj, v Holeov: rj, zakrjvedle: umyj.

Tolik neodsouv se./ v genit., dat. a lokle sg, fem.

skloiovn zjmennho a sloenho: na tj zeenj lce, tj

36 -

dobrj eny. V Holeov: od mojj sestry, iiaj, blj kozi;v Bystici a v eranovicch: na blj kozi, od moj sestry.

9. Proti tvarm a slovm okolnch osad- vdij, jedij,umj, spj, lesi, enym jsou v Holeov, v Bystici a v erano-vicch: vij, ij, umij, spij, jestli, enom.

10. VHoleov rozeznv se sice / a Z': uhel uheT, plupTu, kola do skoty ve kole, ale ne tak dsledn jakov okol. Za ei leckdy vyznv I za ', jmenovit na konci slova ped souhlskami: vil, topol, kostelnk, znalci, lampa. Odtudse soused Holeovanm z toho posmvaj vtou: Na Holajce*)u Polk lampa pluskla do kelu (= na Holajce u Polklampa pluskla do kelu). Za hlyboke sousednch osad vyslovujese v Holeov hlibok.

11. V Holeov k se: pt rynsk}', za 30 rnsk atdV ostatnch kusech e tchto t osad shoduje se s pod-

em sousednch osad nahoe vypsanm.

Ee, msfa Perova s pedmstm Dlkou odliuje se pod-statn od pode vech osad okolnch, pimykajc se svm z-kladnm rzem k ne laskmu, se kterm m spolen:pzvuk polsk a nedostatek dlouhch samohlsek. Novj dobourz tento v mst samm ovem kolou miz, a mluv-li kdov mst po stru a pli zkrtka, tou se ho : Co siz Dlaky, e tak zkratka zatrhuje ?" Ale star ena, ktermi to vypravovala, sama vyslovovala vecky slabiky zkrtkas pzvukem na pedposledn slabice. Soused napodobuj ePerovan rozlinmi vtami, na p. : Kde su pamama? li dozahrdky na karlatky".

Tak lokal jedn. skloovn zjmennho a sloenho v rodmuskm a stednm rovn instrumentalu jest pvodu laskhov tym hustm les, za tym hustm lesem.

Mimo to li se e perovsk od okoln hanck v tchtoasi kusech:

1. Dlouh se nemn v e, ale ovem krt: byk, strc,past, dobry lovk, dobryho lovka, dobrch lidi.

2. Za o pode okolnho jest u (msto ) ve vech sla-bikch kmenovch i ohbacch: dluho, luka, za nau stodolu,

*) Cs Holeova.

37 -

puz, puk. Vzor znanieu v dative a lokle jedn. () pe-hlasuje v ': k zeli, v zeli.

3. Hlska j se pravidelaji vysouv ne v pode okol-nm: doi, i (j), iju, piak, plavka.

Slabika qj se pehlasuje v ej a trv, jako i pvodn ejnezmnno: zavolej, dej, nejlep, olej, zlodj.

5. Imperativn koncovky ', yj hlsky / neodsouvaj : bij, ij,zakryj.

6. Tolik neodsouv se j v gen., dat. a lok. sg. fem. sklo-ovn zjmennho a sloenho: tej dobrej eny, na tej zelenejlue.

7. (ie) se v , i, ale krt: nyst, vys, liz, dy,kryv, chlib, hlista, klie, prstnek, oknko. Ne se v s-lovkch adovjxh: est, sedmy (ste, sdne v okol) taki osmy zstv nezmnno proti okolnmu sme.

8. Tvrd a mkk I rozliuji se jako v okol, jen ve slovlska jest mkk (m. Jyska).

9. Za tet osobu mnon. okolnho pode aj a ij jestv Perov aju a iju: daju, voiaju, chodiju, uiju se.

10. V Perov se mluv: gdo, negdy, teika, jesl, v okol : hdo, nehdy, luika, Tei.

V nkolika osadch na Kromisku, je k oblasti tohotopode nleej, jev se nkter zvltnosti a odchylky vcemn podstatn.

V Popovicch a eleovicch zn kad dlouh zvltnmpolovinm zvukem mezi d a o, vce ke zvuku d se klonc:tek, svtek, ps, krva, trva, na hrukch, pomek, ndobaatd. V5'slovnosti tto sice v celm ostatnm okol nen, shled-vme se s n zase a v etnch osadch na Brnnsku.

2. V Lutopecnech, Popovicch, Ratajch, Vanech av Drahlov pisouv se ku genitivu mnon. v w a pdavnmupisvojovacmu souhlska m : pt grom, nem volum, do svtkm,byl sem u Sedlkm, u ssedum, chlapec Vrzalm, uekovm.

3. V Popovicch, Soblicch, Vkch, Ratajch a Tno-vicch zamuje se ch souhlskou k ve slovech: kvla, kvalit,kvla, kvTka.

;38

4. V Popovicch, Lutopecnech, Soblicch, Zlobcch, Boja-novicch, Jarohovicch, Vanech, Drahlov, Vkch, v Hu-lne, Bilanech, Pleovci, v Biest, alkovicch, v Bezmrov,Hradisku, v Chropyni 1. osoba mn. m koncovku my (m. me):dmy, volmy, kpmy, podmy atd. Soused na Holeovskposmvaj se jim z toho vtou: Nadrobili zmy si do misy ayylizdXi zmy [si",*)

5. Zvanj rozdly jev se v nkolika osadch na jiho-zpad od Krome ke Zdounkm. Jsou to jmenovit : RatajeVky, Seleovice, Zlmanka, Sobsuky, Lhotka, Milovice, jezd-sko, Divok, Tnky, Zdounky, Cvrovice, Troubky, Ntice,Zborovice. V osadch tchto 1. infinitiv vyzvukuje v : nj-st,sednt, leet, kpit, volat, kupovat atd. 2. Dlouh i po sou-hlskch sykavch tvrdch i mkkch a po a ?" mn se celkemv e, jak svrchu vyloeno, ale v genitiv mnon. a v indikativpraes. sloves III., IV. a V. tdy trv nezmnno: koz, koz,nos, - nosm, vozm, hom, plm, mm atd.

3. Sloveso vidti m indikativ jako v jazyce spisovnm:vidm.

4. Pdavn jmno pisvojovac tvo se i od vlastnch jmenadjektivnch : Novotn Novotn, Konen Konen; tovak dje se i jinde, zvlt na zpadn Morav.

Mstsk mluva kromisk m vedle svho rzu polohan-ckho i prvky slovensk.

Ty jev se jmenovit dlouhm : budu, za na stodolu advojhlskou nu ve slov pauk, pauina. Dlouh mn se v e:dobr, dlh; i trv nezmnno: kum, pr; infinitiv kon sena . volat, kupit, leet atd

Osady: Rotn, Kostelany, N. Ves, Cetechovice, Zstzl,Stlky, Koryany maj ne slovensk.

1. a se nepehlasuje ani jinde, ani jmenovit ve slovesechV. tdy vzoru hzeti : svzat, zabjat, stavjat, utrcat.

2. V Cetechovicch staec TOlet mluvil: nst, vst, lzt,dobr pivo, dobrho, dobrmu, o dobrm, eny 401et ji: nst,vst, lzt, dobr pivo, dobrho, dobrmu, o dobrm. Tak i ve

) Jako se v takovch posmnch vtch, obsahujcch vznan od"chylky sousedn mluvy, obyejn upiliuje, tak i zde tvar misy" pibsnn;mluv se tu jako jinde do mse.

- 39

Stlkch rozeznv se star" a mlad e". Ve jmnech pod-statnch vak se vbec v i a : chlb, mlko, d,krv atd.

3. i se nekrt a jest jako i vdy ist: pondl, Tst,dmat, ito, speina a t. d. i se neodsouv ve slovese idu\

4. ?/, // se nemn: ryby, pysky, min, strc;5. o se nemn v ve slovech: koza, kozre, noa, stoj

kroj, podoj a p.;6. u je ist: budu, chalupu, duu.

V Cetechovicch je slov. mose, ve Stlkch han. muset M se mn v z/ ve tvarech : byd byte, bya (slov. buda = jsa);

zn u vslovnosti, jmenovit starch lid, jako slouenow: za chalupou, stowpj, tow, dro?'ky, dvowma, v zelow,v booM;

7. se nekrt: stl, ra.8. V Rotn a v Cetechovicch je slov. dvojhlska au ve

slovech: pauz, pauk, pauina; ve Stlkch: pz, pk, pina.9. Teslabin q/ \y imperative se pehlasuje v e'/; toto

pak jako i pvodn e/ trv nezmnno: volej, dj, olj, nej-lep, njsu, vilj. Takt zstv nezmnno j ve skloio-vn zjmennm a sloenm : z naj bilj hus, na tj v alce, mojj starej matce.

10. Dlou se a) e v podstatnch : kamen, staven a p. (vizDial. I. 8), ern, ert, ale cera (slov.^cra); h) o ve slove-sech: dojit, rojit, honit, zvonit a p. ale: pod dom5(slov. dm)(Dial. I. 8); c) slovky adov: st, sdm, sm.

11. Tvrd a mkk I se rozeznv: uhel uhel', kola, dokoly, ale lokal ve Stlkch: ve koi. V Koryanech jestjedno /, vce mkk ne stedn. Mkk jest tu vudy I veslovech slza, lut.

Dlouhho I a r nen: vlek, vrba, vrtat, poprch.|Ve Stlkch se mn t v fc ve slovech: klust, klct?

klait;

j v nslov se nevyslovuje: ikavec, me ij, iskra a t. d.7 se nevysouv ve slovese pjdu.

12. Lokal jedn. mkkch kmen mu. v Rotn a Cete-chovicch je na i: v hrnci, na ki, na voz, v lesi ve

Stlkch na w. v hrnc, na k, v lesu, na vozu.

40

Dativ nin. kon se na om, lokal na dch^ ech: chlapom,telatom; vtkch, stromech, telatech.

Pdavn prisvojovac vyznv v H'. Dchafk, ssed,v Koryanech v fij.

Dativ i akk. zjmena j jest mn.Zjmeno ten se sklouje takto:

1. tento, t ti ty2. teho tj tch3. temu tj tem4. tehoto t ty6. tem tj tch7. tm t terna.

Tak se sklouje t kdo a jeden v sle jednotnm ; v slemno.: jednch, jednm a t. d.

13. 1. osoba jedn. a 3. mno. zn: vedu vedu, maluju maluj, volm volaj, dm daj, klem kleij,mltm mltij, vm vij.

Optovac tvar slovesa lzt je slov. lozit, slovesa jet han.jedat.

II. Perov, Kojetn.V ostatnch osadch na Perovsku a na sousednm Ko-

jetsku mluv se podem jinm. Pohranin osady tohoto pod-e jsou

:

Pedmost, Radslavice, Osek, Veselko, Laznky, Penice,Kokory, Majetn, Bolelouc, Brodek, Citov, Rakodavy, Vrovany,Biskupice, Otonovice, ehovice, elice, Klenovice, Obdkovce,Tvorovce, Uhiice, Kojetn, Lobodice, Troubky, Csaov,Rokytnice.

K oblasti tohoto pode nle tak krajinka na jinmKojetsku, jej pohranin osady jsou: Hruka, Nmce, Vico-mice. Dlouh Ves, Vitice, Dnov, Tetetice, Popvky. Pod-statn rozdl mezi obma krajinami jest, e v krajin prvn {A.)ininitiv m mkk f: volat, hoet, ku, nyst, v druh {B.)tvrd t: volat, hoet, kut, nyst. Jin, mn dleit rozdlybudou na svch mstech vyteny.

41

Samohlsky.

1. Neprehlasovan a trv celkem tou mrou jako v pod-e I: tis {A.) tst (B,), pis pidl, roi, uti. it nu, doit, zai nait, vzi, pja (Klenovice), uat, at,zait, vit, pjat (Nmice), pja, a zetii, vzat (Ped-most) hi hii (ohi ohilj, pi pil, smit se smil se, zapiha.

Slovesa V. tdy vzoru hzeti maj tvary jen nkterneprehlasovan: veeaf, va (vude) zabjat, stiat, po-pijat (B.) jinde: zabjet, popjet, stTet, pobzet, krjet,vracet, vplcet, vhnt a p. (vude);

2. n mn se v u ve slov luskomin.3. Kvantita samohlsky a je t jako v pode I.

e, , ie.

1. (ie) se vy, i:

a) v kmenech jmen podstatnch: chlib, chlv chlva.Tik, mTko, polvka, klie, veir, v lt, dy dya, ry ri, prstnek, kamynek, dynko, putynka, dryv, myno, pyro;

b) V koncovkch adjektivnch : dobryho, dobrymu, o dobrm,po druhy, po tvrt a t. d;

c) v slovkch adovch: iste, sdme, v. est, sedm(Pedmost, Vrovany);

d) v infinitivech sloves I. tdy kmene zavenho: nyst,vyst, vyzt, Tiz, kvyst, hryst, pyct, tct, sct, vTc;

e) ve slovesech optovacch: Titat, lihat, obikat, pykvat,nalza a p.;

/) ve slovese nen (= nen) mn se v e: neni;1. se nedlouz v tch slovech a tvarech jako v pod-

e I. (str. 11, 2.);3. tvrdne v tch slovech a tvarech jako v pode I.

(str. 11, 3.). Mimo to v pdovch koncovkch slova zem: do zem,pl. zem, a v tvarech slovesa Imys: hntu hneti hnten,ale pohntat se

;

4. se seslabuje v i v loklech: na nspi, v izb, poeesti a v pedloce vedli (Nmice), na Bevi (Pedmost), veslov inky, ink a v pest il (it).

42

i, .

1. Po f\ , z, s, c, , 8, mn se i ve zvltn, velmizen e podnebn (), t. j. v ?* (y) zbarven zvukem

43

h) V zdrobovacch koncovkch k, /ek: rohlek, Telek,truhfek, VacuTek, Zapletalek, Skcelek, pendTek; ebek, sta-eek; vozek; psek; keeek, noek; koek; plek, Fuek;cecek. Po ostatnch souhlskch i se tu krt: cWapik,siavik, chodnk, konk konek, mladk mladiek, ervk,puntk, Hubk a t. d.;

c) v koncovkch ^n, inek: velen, okenek;d) v gentv mn., a to i po jinch hlskch, jmenovit :

katule, tabule, pentle, pole, koze, beze, due, zeme (v-, zemje),dae, sten, ece, zde, koste, pece, ovce, korotve, psaiie, k-zan; ale klubko nit, pt tvrti, moc lidi, dti a p.;

e) v instr. jedn. zjmena on: s em;/) ve slovesech optovacch, hlavn po z, s, ^; ostatek se

ki't : uevat, poea, veva, oevat se, peta, zaena,epat (zwicken) ipa (spalten); zapltaf, poTiva, na-liza, vtpa, tskat, strat, kat, dopivaf, voziva, nosvat,kleivat, honiva, krmvat, potrat, zaprat, pojdat, chodvat,povdat, vzvdaf a t. d.

2. i se nemn v slabikch vytench v e, nbr krt v i-.a) vzniklo-li zenm z neb d (ie): chlib, Tik, chlv

mlko, polka, slpka, lmec, lska, slz, klie, kolbat; hif,

pt, okt, smt se, pisf, zapihat, ozibnf, uvizn, vsiknf,dosha;

h) v koncovkch vzoru znamen: obili, zel, uhl, bo,hlo, pchi, ol; ovem tak ve vech jinch slabikchtohoto vzoru: staven, kzan, krlostfi, pokueni a t. d.;

c) ve vech koncovkch jmen pdavnch vzoru dobr adnen, v nich se vyskytuje i: zl, dob, neboz, bosi, daleci,hlu ( ldi ), Boho daru, husmu pei, hovzm masem, komhosdla, koi hlava a t. d.; ovem tak ve vech jinchslabikch tchto vzor: chud, tlust, slab, hlp, znmi, hodn(ldi), dnen de a v komparativech i superlativech: lep,hori, nepkei a t d. ;'

d) v indikativ sloves III, IV. a V. tdy vzoru hzeti:plm pl pl plme ~ plte plj, modlm se,mslim, vaim, kom, vozm, nosm, slom, lim, pokosm,moim, tom, vnim a t. d. ; ovem tak ve vech jinchslabikch tchto a p. sloves: umm, chodm, letm, topm, trefm,povm, spm a t. d.

;

44

e) V ininitiv sloves I. tdy kmene zavenho: dit, miif,ti, vit, prit se, ic, zai, uti, jit a p.

3. Ve vech ostatnch slabikch kmenovch i ohbacch se krt, na p.

:

a) v kmenovch slabikch: n: hnzdo, poni; d/, ;dlo, dit, dtka, divm se, dl, tin, tii; 6, p?', mi, vi^ j:bda, ble, pi, pisek, psmo, sp, smch, mira, chvila, kvtek,vra, jidlo a t. d.;

b) v pdovch koncovkch: na sanch, pt dni, kon a p.;c) v pponch c, ek, ko a j.: zajc, krajc, msek,

stevek, chlapek, polko, psnko, nebko a t. d.Proti eskmu jest ve slovech: cedlko, andiek.i se odsouv jako v pode I.1. Kad y se mn ve vysok, velmi zen e, t. j. e,

jeho zvuk pechz v y, ale pece od nho dobe se rozeznv:rb, pesk, lko, m, rak.

V ist e mn se y toliko ve slov men (=== mlyn).Tak y zstupn mn se v e, a to a) v 1 os mnon. indikatvua imperativu: dm, vom, pom atd, 6) v pdavnm hl-bokt (y u), v pslovci hn, henka (na Zho hyn =r hen).

2. mn se v , t. j. v velmi zen, jeho zvuk pe-chz v , ale pece od nho dobe se rozeznv: bek, paste,pcha, strec, dobr lovk, dobrech ldi, vemluva, vehra, veska,meli atd.

3. se krt v tch slovech jako v pode I. a mnv e: dna, kta, mdlo, tlo, bet, krt, mht, rt (str. 13, 3.).

o

1 Proti eskmu podruj nkter slova sv pvodn ojako v pode I. (str 13, 1.): kozle, koza kua (B), noa,mostek, kostka. o se mn v u v indikativ slovesa rus(rsti) : rstu, ruste, rute imp. rus.

o se nemn v u v dative mn. : chlapom, stromom, telatom,polom (jako v pode L),

2. Koncov oj jmen podstatnch a v imperative dr sebud nezmnno: stoj, podoj, pokoj v. struj (A), bud mn sev uj: poduj, stj, kruj, struj, pokuj, nebuj se (B).

3. o mn se v m ve slovech usm (v. osmi), duIe.

45

4. oj se dlou v j ve slovesech: dji, hjif, stroji, bojise a p. ale: zvoni, honit a t. d.

;

o se dlou v o ve slovese plva (plovatiV5. o mn se v a ve slov pabuda.

u, .

1. tt se nepezvukuje a zn ist jako esk ?/: budu,hubu, kup cukru.

2. u se nepehlasuje po mkkch souhlskch v i a ne-dlouz se prv jako v pode I. (str, 14).

3. Za n (. ou) a pehlasovan z nho je vude o. Totoo je ist dlouh : dlho, kt, lka, dra; za na stodolo, terveno ru, k zel, v bo, v okoI, maj, volaj, mltij, p,sednf, padnf.

4. Toto se krt ve slovech kloc (Klenovice), ostavaPedmost).

o

u.

se vyslovuje vesms zkrtka: dum, mu, stul, rua, vul,ssedu chlapec.

au, aj, ej, ij, yj.

1. O dvojhlsce au plat, co povdno o pode I. na str. 14;2. aj teslabin je toliko v nkolika slovech : hj, mj,

rj ; ostatn se pehlasuje a pechz jako ej v e: kre kraja,hen, ged (gajdy = dudy), polek (slov. polajka), hre.

Slovo liaj pechz v les n. lii a jest rodu stednho.3. Teslabin ej pvodn i pehlasovan z aj pe-

chz v e:a) ve jmnech podstatnch i pdavnch: cbe, obene,

vece, stene, lode zlodja, ole, dobrode, v. zlodj, olej,dobrodj {B.)-

h) v pedpon superlativn nej -. nelepi, nevic;c) v imperative: de, zavole, nafe, ue, stavje, pe, poke

i poky (Pedmost).4. Teslabin ij v imperative mn se po z a *" v ,

ostatek v i: ue, e; pi, bite.

5. Teslabin yj v imperative mn se v e: ume,zakr;^ re.

46

Souhlsky.

Spodobovn souhlsek dje se tou inrou a tm zp-sobem jako v pode 1. (viz str. 15).

Krom toho hlska v ped souhlskami temnmi i po nichmn se v ostr /': f kaple, f tst, fsikn, f ie, difka, fera,kft, kit, k feei, k fm (ale: g vuTi, ne: k fuli!), mrtf, otiraf,tfuj, darebenstfo, krlostfi, sia, sfika, sfuj a p.

1, r, .

1. Tvrd a mkk / i v pode tomto zcela urit serozeznv; ovem nezn ani tu oboj I tak jadrn jako v neslovenskm, valaskm a laskm. Jen msty vynik rzn v-slovnost tvrdho I, a ve dvou osadch jedinch to na celHan i dle na zpadn Morav zachovalo se bvaloblkovn".

Ve Viticch (u Moic) nkolik rodin obalkuje", jmenovitrod ezv, a v Nmcch rodina Jikova, vyslovujce: byu,vovk, huava, kuanica a t. d.: / zn tu zhruba mezi I sl u (v).V sousednm Titn za star pr se tak obalkovalo, nynvak u toho nen ani stopy.

i se mn v I' ve slovech slze, lute (podobn i v nkte-rch osadch na Slovensku). V Pedmost a okol je hiica,jinde riica.

I se vysouv v imperative: hed hedte.i se mn v tn ve slov vembld (tak i v ostatn han-

tin), v " ve slov korovrat (i jinde).2. tvrdne v r ve slovech uderf, krda (jako v pode L).3. Platnost samohlsek m / a jmenovit ve slovech

klzke a hrske (slov. hersk = hezkjO-

n, II.

1. n mkne v ? a j tvrdne v v tch slovech jakov ne slovenskm a valaskm (Dial. I. 14).

V pechodnku ptomnm n nemkne: edna, lehna,utna a t. d.

2. 71 mn se v m ve slov bim a std se pesmykems ve slov klofnek (knoflk).

3. se vsouv v slabiku tn: umn, mnch, mnl a t. d.

47

d, d; t, .

1. V prechodnku ptomnm (/ a se nemk: kJada,ida, veda, buda, pleta.

2. Dle obdoby podstatnch vzoru kost a host mk se ttak ve slov kest ktu (Klenovice).

3. se mn v j ve slov svajba.4. t se mn v A; ve slovech klute, klc, kla.B. st se mn v ve slovech chu, chlau.6. t se vsouv ve slov sedmikrstka (jinde sedmichrstka).7. Za slov. natsat (zvdav nahleti) je na Han nasesa.

b, p; m; v, f.

1. h mn se v / ve slov frk, u u ve slov honva.2. p se mn v h ve slov charba, v / ve slov ftk.3. m se mn v " ve slovech veznu, sedu, osn, senka (sem).4. v se mn v 6 ve slovech sfboln, pandrab

;

v se vsouv ve slov blskfa (slov. pliska).

g, k, h, ch.

1. k se mn v ^ v nmstkch a pslovcch: hdo, hde,hdy a t. d., v g ve slovech pargan, zgma, v ch ve slovvtchn.

2. ch se mn v A; ve slovech: kvila, kvta, kvalit, (Nm-ce) katrne (Pedmost).

3. sk ped i mn se v s, ck v 6: mui, uheri, ei,nmei, turei.

4. h se vysouv ve slov pie (phj^), piovate.Ostatek o promnch souhlskovch plat skoro ve, co

povdno o pode I.

Skloovn jmen podstatnch.1. Vzor holub, duh m v genitiv mn. u: holubu, dubu^

v dative mn. om: hoiubom, dubom; tak i: Klenovicom, Tforo-vicom, v lokle mn. ech, ch : holubech, hadech, dubech, hodech,po akech, ftkch, sedlkch, zemkch. Ppony ockv tomto pode a dle na Han a na zpadn Morav unikde nen.

2. Vzor wm, nuz m v lokle jedn. u (ovi): o mu (ovi),na knu, v kosu, na kol, v Holomcu, genitiv mn. u, dativ

48

ow, lokal dch: o chlapcch, miatcch, kosch, noch. Mandel'm v genitiv iim. mandle.

3. Vzor obraz m v lokle jedn. n: v lesu, na vozu, naobrazu, od Pedmost k Lipnku : v lese, na voze, na obraze,v. na nosu; v nominative mn. : obraze, voze, lese.

4. Vzor ok7io rovn se zcela pode I. Jmna na su a zomaj v lokle jedn. u : v prosu, v masu, v elezu.

5. Vzor pol^e m v lokle jedn. u: na poTu, v moru, mn. .poIa pole. Strnie (slov. strnisko) m v mn. . strnia.

6. Vzor staven krom kvantity {i vude krtk) rovnse pode I.

7. Vzor procestji:

1. procesti procestQa2. procestQa procestje3. procestQ procestQm6. procestfj procest^ch7. procestim procestjama.

8. Vzor rba, mn. rb rovn se pode 1. (krom y = )V genitiv mn. bv nkdy e: palme, hoTbe.

9. Vzor koza:

1. koza koze ()2. koze (e) koze3. koze kozm4. kozu koze ()5. kozo koze ()6. koze kozch7. kozo kozama.

9. Vzor hvs:

1. hus huse2. huse huse3. huse husm4. hus huse5. huso huse6. huse husch7. huso husama.

10. Vzor starosta m v genitiv jedn. a v akkusativ mn.starost, v akkusativ jedn. starostu, v lokle mn. starostch.

49

11. Vzor dua m v dative a lokle jedn. due, v genitivmn. due.

12. Vzor zem

:

1. zem zem (zemn)2. zem zemi (zeme)3. zemi zemm (zemm)6, zemi zemch (zemch)7. zem zemama (zemnama).

Dvee m v genitiv dve (Pedmost),13. Vzor kos m v genitiv i a (astji) e, : kosti, niti

pece, noc, nemoce, e, pst, v nominative mn. i a(astji) (e): niti, kosti -- koste, mast, malikost, hlpostpece, noce, nemoce, ece, v genitiv mn. i a (astji) e : niti,tvrti, kosti ~ koste, mase, hlpose, pece, noce, nemoce, ece,obrue, haluze. vrat zni tu braa.

Hosf m v genitiv mn. hostu. Lidi, gen. lidi, lidom,lidima.

14. Vzor mrkfa:1 mrkfa mrk2. mrkf mrkfe3. mrk mrkfm4. mrkfu mrkf5. mrkfo mrkf6. mrkfi () mrkfch (fjch)7. mrk (fj) mrkfama (fjama).

Dle vzoru toho skloiluj se: dykfa, pmva, plotfa, hva,kotfa, korba (korouhev").

1. Kryf^ 2. krvi, 3. krvi, 4. kryf, 5 krvo, 6. krvi, 7. krvj.

15. Vzor hb, vyjmouc krtk i, sklouje se jako v pod-ei I.

16. Ruke, nohe sklouje se zcela dle mn. rb.1. O, ue, 2. oe, ue, 3. om, um, 6. och, uch,'

7. oima, uima.

Skloovn jmen pdavnch.1. dobre-dobry dobr dobi, dobry, dobry

2. dobryho dobr dobrech

3. dobrymu dobr dobrem4. dobryho-dobry dobro dobry

50

6. dobrm

51

Staen tvary: myho, mymu, me, mech, mema vyskytujse astji ne v pode I. V 2., 3., 6. r. . slyeti tak tvarmoji: od moji mamnnk.

V mnonm sle jsou tak tvary prodlouen: mojech,mojem (Pedmost, Vrovany).

Dle mj sklouj se was, v\ v mn. sle: 1. nai nae,2., 6. naech, 3. naem, 7. naema, nebo : naech, naem, naema(Pedmost, Vrovany).

52

asovni.

53

Sloveso plouti m v infinitive plovat, v ind. pluju iplovm.

n. tda.

Vzor tahnf thnu:

Pech. : thna.Pest inn: thl, -a, -o.Prest trpn: thnut', -,

-y,

taen, -, -y.

Vedle zamku je tak sloveso IV. tdy: zam, zamim,zaml

III tda.

Indik.:

54

prosmeproste

prosij.

Dle vzoru toho asuj se vecka slovesa IV. tdy.

Indik.:

kcmkckckcmekctekcj.

Kmeny neprehlasovau (viz str 41) asujdlati: veem veeaj, veee, veeaja

Sloveso krjet m tvary staen i nestaen: krjm krjij (krju

55

Slovesa bezpznak maj celkem asovn tot jako v pod-e I. Vm vij, im ij, su s, nesu neni ne's.

Pechodnky v tomto pode jsou hojn a po moravskupravideln: buda, veda, vezna, jeda, edna, ba, klea, mla?voaja, hraja, spja, kpja, okpja se, maluja, vda, jeza a t. d.

Sloveso lozi slyeti jen porznu na Kojetsku; v Ped-most je lask tvar lazi, jinde se za uv dur. Tiz. Zvltniter. je v tomto pode, i dle na Han jeda (jezditi). Zanelze je nelza jako v ne slov. a val.

Nkter pslovce a spojk3^Tahle (= tamhle), za veda (za dne. Pedmost), dvno

nedvn, zaske (Pedmost), jenem, ju u, na vrchu (slov.,val. hoe).

Komparativ pslovc rovn se komparativu pdavnch:dnes je pkei, chiadei, tmavjei, a ns bude vice (slov.vcj).

Spojka jesfM m tvary: lesi (Obdkovice), esl (Pedmost),el (Tvorovice a j.).

Obecn jest v tomto pode a dle na Han i na zpadnMorav spojka pak, ve slov., val. a las. ne neznm.

Uenec.

Znal ste streca Clialnka? Vrtite havama, e n, anen divu.-

Strec Chalnek ble ee pijk z teho staryho poctivyhobraku. Pane, takovi u vmiraj, a ti flei? Dte s nm !U to de s kopca i s temato zbtkama starech obeju, a zachvilu nenandete jedinyho poctivyho pijka na cele poehnannae rovin . . .

Hm, holeci, spise se in pijvaio nelv fl; ale tehdanm taky vael ini truk, ne s t flei patok Vpijaza starech asu mz kfasnicovyho lebo korbel, nco ste citilv sob fl? Je to hrukov vodika.

Staro prostijofsk ste ju ani nezastal. Z novyho domu"a od zelenyho stromu" vozel ji formani plny fur a na eskyhranice a daleko do Valach.

Sak tehda se nevsedvalo v hospod den jak de od rnado noc. Ve fedni deii beval hospod przny jako l

56 -

kostele chba ve a, e si vpi sedlk ida s poTa mz, dva.Vtahl pkn jeden po druhmJenom se oMezl; k^vl na hospodsko

:

To to tam ppite na rabusu" a il.Are v t bozi nedla a ve sttk bevalo v hospod nabity

a pil zrn jak duh. N kov dal si sm vval vdrokfasnicovyho, a nestal od tola, dok ho nevcdil do poslednikapk; a nedal dnymu ani oblezn z nho.

To bl ini ase! . . .D se dlal obecni podek, chodil policajt podko od

sseda k ssedovi a sbiral ich do hromad; bevala dckyv obecni hospod. Kazdech deset ssedu patlo k jednemu de-stku, a kad destek dostal vdro piva. Blo teho do PnaBoha, ale ani toTi se nepepilo, jak d se vpi setofskerbnik ! O tracht, d se sftil v Prostijov pitl, ani nemluvja

!

D se dostal ssed na misto, musel dat pejem do obce;chalupnik t vdra, tfrtnik pt a sedlk deset podekmusel b ve feckym. Fl se peni ledajak ue do obcea star ssed ab mu smekal epicu.

Ale co, darmo trst rozum

!

Tehda bl ai ini ldi ne s fl. Dbste povsP nanae chlapce fl keles, iake nosel nai sti kelesai, ukuckajse pod em. A polete fl trapadeste regement pk doNetlie zstane vm ich polovic zhuru papuama ne dond(')k Prumlovu. M zm l s princem Emilem pes Grc a pesUajboch bosk a prothle zm celo Sardynsk f samm ohu. Kulk se ns ani nechtaT!

Fl s vojci! Maj kfer jak pielk a ran neni vci(slei) ne z pukaa jak d chlapci bciin baranic napkn ase. D zm m naldoval a pustil us, huelo tojak z kusu od Holomca a k Prostijovu.

Fl ide vojk na vojnu, a mslite, e nezail ee ani zahumna a on u si nese obit a je zptk. Nae rob na nsekval tnst let a d trnste rok dochzel a karamdi sevracel z vojn, teprov ekl Ane lebo Marye : Dfe, neekeFrancek tam Tezi dvno zhuru brado u Minia!"

.lako dbch osobit slel vkladat str'ca Chalnka. aku s tam na pravd Boi de jim Pmbu Tefky odponuti ale zpominm ich asto. Bl z tch starech vojku a pijku.

57

Ale neb ledajak ousta, bl dobr hospod: Gruntiiir ee ze udrem, po starosftsku spraven'. Stecha do-chov ze schlopcem na seno. V izbi stl velky kachlov kamna,za nm pec, hde to drobjasko skotato. Kolem kamen blalafka a v kt u okna tferhranate stul s trnom. Legt mnlv lenochu vrezvany srdeka a na stn v kt visel obrzksfatch z barevnyho vosku lebo z papru. Nad stolem na nitcevisela lut holubika, taky z vosku, duch sfate". Oknable mal; na desce pod oknem ble jrk. kerma voda tkalado plechovch bneku pod desko.

Jako obdli sfoje zachovval strc Chalnek taky krujzrovna jak chodivale za mlada. Na hlav v zemn v 1't kulatbarancu, je-1' Pmbu doma" se ji kvalo koen plkpo kolena, bl barv teba hds erven', ale asem zalaerven barva a hrl tak hodn do hnd. Pod kolenama blon-ca stapce po bilech podTkch. Do pard bral pkn ho-1'nk, po fedn chodil vim dilem bosk. KouTa zavazovalase i u krku i v zpst na urk. V it chodival bez obleeni,na zmu mnl sken burnus a cel Boi rok pukval z krtkoderk. Ani d odpval nevtahl ji z hub.

Hdo jich neznal a bl b jich poetal za nejakyho staro-sftskyho hlpka, bl b se v nich tuze zmell. Pane, tenmnT za uma! Bl prvn, ker dal snka na tudije, ajejch Francek bl prvn pankem z cele ddin. Po Franc-kovi il na tudije jejich Janek, ker il na rechtoi-a, a tet,Vincek, dostal se ke trece.

Dv chb ml: jednu t, e si rdi zavdal, ale n asto jenom tak ale trkr do roka. Po t bl zas dbrrahospodem a klkl se lakama lebo ai ps do ela: AleTom, sl, t s lump lump s! . . ."

Druh chba bla, e si zakldal na sfoj chtrosti. D chodival chlapci na vagaci, strc Chalnek hned na n:co se nauel f tch kolch? Chlapci musel pkn ven zesfoj uenos ze zemnpisu, prodopisu ba ai z vzdstfi.Strc podchtl z teho 1'edaco, nehdy si to pravda taky trochuzmtl. A d zavdy rozevel neker knku tudentovu a uvi-dl obrzk veljakch hadu, draku, lvu a inch tvoru nestch potom teprof s nm nebvalo ani zbti.

58

Jedno veer vkidal Francek, e hdes v Arbii nal sevelky loska zlata, kery pe se tam kope jak u ns uhli a neni pre tam ldi, co b ho sbiraT.

Jei Marja", krkl Chalnek z lka, matko, siani ldi tam neni sakfa, podm tam! Sli, matko?" ..

A zabral si Arbiu tak do hiav, e jim ena ani za rokzJato a sthovni z hlav nevhnata.

D strca popadl kfartl a d tak u teti den v ho-spod vsedval, bevaT sama modrost; zasedl si do pansksftnice meze nevzcei host. Rikval: Co m sedlci vim,ale od pnu lovk podchtne ledaco chtryho."

Jedno veer zastal f pansk sftnice panka, uitela,dochtora, sprfca ze dvora, polesnyho. Peedle neoslechajase meze n a poslchal chvilu.

Mluvilo se o pohod.Pkn poehnn na poli, chvla Bohu", pkvoval

panek polesnymu.Pkn poehnn, jen aby to Pn Bh zachoval" pmastil

uitel'.

Strc ChaTnek vtahl oderku z ktka nedalo jim, abse nepochvll, e taky nco vij.

Ale co, db tak pel koblk, jak bevaj v Azii atak nm to zehral!" prechl do teho.

Pni mlel mslim se jim strecova e nepodobala.Tam s takov ..."Jemen se zvlt udail!" zamlval jejich e polesn;

jestli nezmokne, bude letos platit ..."T koblk lic jak brabci ; db tak sem na ns ftrhl !"

Co je pravda, pane sprvce" prohodil zas velebn, letosdostanete pochvalu za vtek ..."

Ale vte, v pane sprfi, v t Azii se t koblk ij jaku ns luke . . ."

Feci pni u zaenal b trochu nevrli: ale strc Cha-lnek nedle se mel a za nastalyho ticha vedl sf dl.

Ja, s feljaky potfor na tem sft; teba d zmleel v Undin, tam blo korpinu jak smet. D takov zeluepla f patu, zernala vm jak frtoch a hned se dal do tehobrant. A nera do botu t mrch zarezl; kad' deii stlof peelu, e m kad vojk, ne se obv, vtipa bot

59 -

tak se vm fecko hemlo korpinama. Ale m zm si najednm postihl: dal zm ho na buben, naspal do kolekaprachu a zaplel. Potfora! Nape hledal, kud b ufkl; viza?e nemoe nikad, digl se sm edlem a tak sel zlos aposil . . ."-

Pni seb zaaT nemile vrt ; ale strec Chalnek mslerje se jim ten veklad tak lebi, a to se drel dl' sve e:A vit v, pane sprfi, e drak ai lice ? nevte ? Dto n Francek povdal ... A jak se pozn, d Teti, od ftka ? Aha, to tak ste chti a ueni pni a to nevit!?" smilse strec blaen.

Pni seb jaks hnule, u ich to zaenalo domrzef. PoTesneseb nemile kubl, a d se stre'c ChaTnek pod tak ue-pan smil, odsekl jim: Ale stakra, d ste tak uen, topovzte, jak se pozn velrba samec od samice?" ...

Strec Chalnek se zaraze, jak b ich bl ten r upchl

;

ve Franckovecli knkch nic o tem neblo ! . . Dt d . . ."zaar se zajika, ae dl' nemohr.

Pni se pod ku usmivaF a strec Chalnek jako po*^raen' cfal do enkovn meze ssed. Dchant jeden, s jehosamcem a samic , . ." povidal si v duchu, hned jak pndudom, podivm se na to do Franckov' knik, d to tammusi b , . . Ale temu chlapovi msTveckymu to nedaruju, adb mn to mnlo stf na t mce poTa . . . Temu to nepa-siruju, to n!"

F enkovni sedl za tabulu sm jak prst a zamsTer se. O brezce sedr Francek Zmrzek, star farier a karamd

strca Chanka z Netrie. MnF chajdu chatrn, db se jimvtr jenom tak dos Tedajak do ni opel, hned b chudra blzhurii pcem aVe piP jak do dchodu a rdi si porozprvro vojn.

Na, zavde si, Tomku, dt zm z vojn kamardi" za-nar rozprfku psedaja ke str'covi Charnkovi.

Di ra nedopaluja "

Ae Tomku, co mn tak zahazuje a uch, d semtaky bl v NetHi ..."

Strec Charnek najedno seb trh a zhurta skor, aZmrzFek Tekem odlet; ChaFnek se uhodir do ela, jako

60

e jim cos napadlo, a skokem ber do pansk sttnice.Chudk Francek Zmrzl'tk samotn' popijePe.

F pansk sftnic akort pan poresne eos vkldal.Mluvil jak je ddina bohat, na pknm miste

Ja co, Klenovice s jako msto " skoel mu do estrec Chalnek. S tad panci (ukzale na velebnyhopna a otreT palec leve ruk) s tad uiteli (ukazovekse zvih), s tad dochtoi (teti prst se zvih) a s tad iheni . . .!" vkekl strec ukazuja na pana polesnyho.

Ten zbledl jako stna, veci pni se mrzel, huboval azebera se tam ti. Strec Chalnek sedl jakob nic s oderkv hub, ale pod ku se ui, povidaja si v duchu: Na, jti dm samicu a samca !" . .

Sotve panstfo odelo, pebhle strec zas do enkovn azrovna k milymu Zmrzlkovi. Francku, Frantiku na, zavdesi, t s mj kamard, ai v Netfi bls . ."

No tak viz es, Tomku, e sem bl."No a sis bl, ale e nevis, jak daleko je z Tovaova do

Parizu?"

No nebl sem tam, je pravda, a nemou to vd, alesak t taky staryho erta vi !" brnil se Zmrzlek.

Co? j? J vim ai kolek je feTcajkmajstru v naemonarchii!"

T vi. .

.

!"

Devt, abs vdl, trbelo; a maj na misto vzdiekrstk na 1'imcu, vi t ? A cisar pn maj taky lestek naTimcu, ale felcajkmajsti ho maj picama duIe, a cisa pn navrch pic ... A vi pro ? Proto e u nemoe b pna nadcisaa vi t ? Ja, ts bl v Netlii, cos tam vidl?"

No a co t!?" mrel Zmrzlek. J sem bt pece nakoiiu a ts chodil pk jako za volama!"

Nech si sem chodil pk, ale u takovyho regementupeces nebl, jak bl n pane, princ Emil."

A co, ts musel cvacha bltem, a j sem si pkn sedljak pn!"

Ja, ale d zm pf na misto a udlal se roztok,zhodil sem tele a bc seb pkn a t se l teprof pucujs kouskem . . . !"

61

No, musels 1'ehn, dt u nemohls na nohch sta,"rechtal se Zmrlek.

T hlpe faTiero, ds nemnl ani lnt, jenom bi ts bet vojk?"

T sakra Tom, nezlob, 1'ebo !"Ae co se budem domrzaf, pim ra" dobrchal strec

ChaTnek.Zavdaja si prohodil kad sem tam nco, ale strec Cha-

Tnek, e bT u dnes tak en, hned! zaal s ems inem.Pravda, Frantiku, m pkn chalpku, fa to m!"

Zmrzlek mnl chalpku rozbito jako Fenedyk, ale ne-mnrl, co strec z t e vved, a proto jenom kvl hlavo

;

No v, Tomku, jak chudobn lovk jenom jak mou,kad podTiv svyho

"

No sak fa, tuze fa to m. Ale na, zavd si, dzm kamardi." Kamardi si zavdar. Tuze rku fa to mzrchtovany; pkn pestup vade, ai na mlatyfku, ai dochTifka, do koiliurk tuze fa !"

ZmrzTk se blaen usmival.Ale v, Frantiku, co ti chbi? e nem doma

kniek; t ani nevis, e s na svt brablenci jak krva

"

Ale di ra nela" zakkT ZmrzIk, d. sem u blfelhde: v Netlii, f Petu, f Prajsk a to sem eeneslel."

No no, Frantiku, s, s, v mn, na m duu s v Americe s. - A ti brablenci taky si stavij chatpk; ajako t m fa chalpku to je pendrek protiv tem bra-blencom !"

Ssak. . . Tom" vhrklo ze Zmrzlka, to a u od

tebe neslim, lebo se zapomenu, uvize . . ."

No no, Frantiku, jenom co je recht. S takovi brablencia maj takov chalpk, a db ses na nosu vrtil; ee tipovim, e t tvoja chalpka je protif t brablenci - s od-puenim jak kopka hnoja!"

Krrrr ..." zaskipl ZmrzIk zubama, pok, j ti dmbrablence a chalpk, t fvo!" a u bl strci a kama-rdi z vojn f sob. Darmo jich hospodsk rozbraoval. Zmrzleksfiral Chalnka pod krkem, a zmodrale.

62

,,A je to pravda je a dbs pukl ztos jak sr t odrachmeTo maj chalpk vci ne tfoja kuta je to tak n Francek to povdal . . ."

TabuTa zaata pod nm praet.' Hospodsko piskol buch streci se vlel ped hospodo v kalue, jenom ef zas Chalnek navrchu a Zmrzlek duTe.

Frantiku, nevi, e maj brabTenci chalpk?" ptalse ChaTnek, fecek udchane a mortn'. Vr, pustm t,Frantiku, hne t pustm . . d to sm n Francek povdal"

.

T sloto, t f . . . sssak ..."Na t tok maj chalpk, Frantiku, ee nevi?

nev?"Pust, krrrr . . . pust, Tom, Tebo je zle!Vid. Frantiku, j t musm udvit to teda pece

ekni, maj chalpk ti brabTenci nemaj?"Hospodsk zavel za nm vrata, a tak se podnes nev,

jak je to s terna brabrenma chalpkama. Strec Chanek pote koFk asu o hospodu ani nzavadiP a d ich zas jednochtl kfartl, u dvno zapomnF na brabreni chalpk, pro-toe jm zatm stoplo do hlav zas nco inyho, n uenotzka.

Vrovany u Tovaova, Pepsal P. Alois Hlavinka.

Re osad Morkovic^ Slezan^ Tetetic^ Poenic a Uhic nlecelkovm svm rzem k oblasti pode kojetskho (B), m vaknkter sv zvltnosti, nejpatrnj posud v Morkovcch.

1. () mn se v t v nkterch slabikch kmenovch aohbacch, zvlt v gentiv jednotnm jmen rodu enskho:

le =. li: ve koli, v truhli, ve zmoli, na stoK;

e = i: taz, od veei, pis plot, pd chalupo, p-sTen, pistl zpvat, richtor;

ze = zi, 86 =^ i, ce = ci: od koz (=: koze), z kos,mica penici, do epici, do kapc, z prci, z polici, se ibenici,z mici

;

e = 21, se = si, e = i: i (spojka e), z kui, S vei,do n, od Kai;

n = ni: do studn, od lan, u jablon;

63

ve = v, h = bi: z korotvi, kus mrkvi, kus hbi, v izbi, ale: na fie, na hue, v zahrad a t. d.

Soused posmvaj se jim z toho vtou: Zi piskoms tm itazem pis ten plot;

e se mn v i tak v imperativech: seduite, uhnitzavit a p. .

2. i v slabikch: li, i, zi, si, ci, zi, i, i v Morkovicchje ist: list, peina, zima, sila, cign, ito, idit, atd. vyjmou

:

cebola; v Poenicch v nkterch slabikch malinko se ztem-uje v e: perena, d. Mna, eT vedle: zima, sila.

V infinitivech sloves IV. tdy v tch slabikch / se mnv e: modlet se, vaet, vozet, noset, uet atd. V pest innmtoto e se prodluuje : strl, polol, pat, va, vozi atd

.

kdeto jin pest nedlouz: volal, sedl, mltit.3. ^ v tch slabikch pechz v e v Morkovicch, nebo,

v e v Poenicch jenom ve slovech: psk, vozk, noek.pek;v ostatnch slabikch se krt: blzko, kli, lito, (ale lbat),ki, stehlk, rohlik, kromfTk, Kbi se, stdo husi, pt flai atd.

4. y je v Morkovicch ist : ryby, hruky, muchy, v Poeni-cch malinko ztemnno v e : rb (tm= ryby), much, slim).

5. se mn v Morkovicch v e. bek, strec, dobr, v Po-denicch v e: bek, strec, dobr'.

6. u je ist: budu, mucha, chalupu, duu; se mn v o:za na chalupo, nes, ved.

7. v Poenicch se zdlouha vyslovuje: ra, k.8. Tvrd a mkk I se rozeznv: stodola, do stodoly, ale:

ve stodoli, ve kol (li = le).

9. Vzor starosta m akk. jedn. roven genitivu; mkkkmeny musk mn tu e v ?. Lid se modl za f Jozefa Derky(Derka), za Fr. Ble (Blea), za Jna Glozi (Grloza) a p.

9. Vzor mrkva.Jedn. 1. mrkva Mnon. mrkvi (= )

2. mrkv (= ) mrkvi (= )3. mrkv mrkvm4. mrkvu mrkvi5. mrkvo mrkvi6. mrkv mrkvch7. mrkvo mrkvama.

64

Tak i hba ( houev), dykva (= tykev). Korotvjas jotovanm v sklouje se ponkud odchyln:

Jedn. 1. korotvja Mnon. korotv2. korotvi korotvl3. korotv korotvjm4. korotvju korotv5. korotvjo korotv6. korotv korotvjch7. korotvjo korotvjama.

10. Dativ i akk. zjmen ty je t: vid sem t, dm t.11. 3. osoba mnon. sloves vzoru dlat kon se v aj i

v aji: maj, daj, volaj, diaj.12. Zvltnost jest morkovsk habr za okoln hrab a

Letov = Litovel.Ostatek se pode toto srovnv s kojetskm B).

V Prasklicch, v Pornccli a ve Lhot jsou odchylky odpode kojetskho jen tyto:

1. u koncov mn v o ist: mucha, hruka, budo, hubonao chalupo.

2. y se mn v e mn vysok ne na Kojetsku: hruk,much, rb.

3. (e) nemn se v ^: do epice, e, etaz atd.Prasklit se posmvaj Pornickm vtou: Zdrwvala k'/ka

okolo potuka. Tak pr kaj: kopec na kupco (kupec nakopci), ale v Pornicch nyn se k tomu neznaj.

III. Olomouc, ternberk, Prostjov, Vykov.

Hledc k nkterm podstatnm rozdlm hlskoslovnm,pode to rozestupuje se v nkolikero rznoe.

a) Mznoe olomoucko-prostjovsk.Hranice: Dub, ttovice, Vrbtky, Dubany, Olany, Topo-

lany, Kelov, Horka, Chomoutov, Povice, elechovice, Nklo,Senice, Lakov, Kostelec, Leany, Ohrozm, Vcov, Krumsn,Myslejovice, Brodek, el, Ivanovice, Vykov, Mor. Prusj , Pala-vice, Ddkovice, vbenice, Chvalkovice, Dobromlice, Pivn,Vesovice, Vovice, ihovice, Bediho, Prostjov.

65

Samohlsky,

a, .

1. Neprehlasovan a trv jako v pode 1, 11. : epica, ovca,noa, vdovca atd. Jenom naa, vaa po rznu se pehlasuje : naematka, vae crka (Tetice, Sltenice). Slovesa V. tdy vzoruhzeti pehlasuj vecka : zabjet, vjt, stlet, mt, vmelt,veeet.

2. Kvantita samohlsky a je celkem t jako v podechI, II. Odchodn krt se d ve slovech: masl, sadl. Krva krvo ; vrata (slov. val. vrata) ; a se prodluuje ve slov sde = sady(Sltenice).

e, : , ie.

1. Pvodn (i je ponkud zven (vce na p. v Teticchneli v Nkle, kdeto v Dubanech zn normln: elezo, led,kael, ptl.

2. (ie) se v y, i v tch slovech a tvarech jakov pode II.: chlib, mlik, dy, prstnek, pyr, myu (mn^Tetice), dobryh, iste, sidme, nyst, vlict, oblkat atd. (v. str. 41.)

3. (e) se nedlouz v tch tvarech jako v pode ILe tvrdne v tch tvarech a slovech jako v pode 11. se seslabuje v i ve tvarech : v jizbi, na nspi, dlo s,

bihvat, il (iit), sdnit a p.

i, i.

1. Po /, f, z, s, c, 2, s, mn se i v e snen (e)a) v slabikch kmenovch : led, lest, hlna, kblh, slmk,

letovat, lzaka, tlpn, vlk, pbloj s, chlapce bele,dvata bl, kve, stka, pebrat, zma, sela, srka, srtk,sv, gds (kdysi) gds (kdesi), cgn, cbola, czi, lacn, d, vot, to, la, vca, dit, Smon, ndl, rk,tl, ica

;

})) v pponch ina, inec, ica, ika, iv\ malna, pna,kzna, psna, kna, kna, hosnc, knc, tak i:abnc, kravnc plca, plskca (pryskyice), mca,kzka, hoska, rska, ruka, bzlve, vitve

;

r) V gentiv, dative a lokle enskch vzor, kde e za-stupuje '': d t, k , v e, d plc, na pc; al:na ve (vi) s ve (s ve), v me (v ri) d ru(do re) atd.;