dlouhodobý růst a mezinárodní komparace
DESCRIPTION
Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace. Ing. Jaromír Šindel [email protected] Přeškrtnuté listy nejsou předmětem písemky. Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace. Samotná pozorování Problémy s pozorováním Růstové teorie Empirie růstu Dekompozice růstu Mezinárodní komparace– OECD, WB - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
![Page 1: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/1.jpg)
Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace
Ing. Jaromír Š[email protected]
Přeškrtnuté listy nejsou předmětem písemky.
![Page 2: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/2.jpg)
Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace Samotná pozorování Problémy s pozorováním
Růstové teorie Empirie růstu
Dekompozice růstu Mezinárodní komparace– OECD, WB Alternativní ukazatele konvergence
![Page 3: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/3.jpg)
Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace Literatura - Odkazy a) a b) v literatuře povinné
a) Kubíček, J.: Dlouhodobý ekonomický růst, produktivita a konvergence. Materiál k přednášce Makroekonomická analýza a prognóza, 2005.
b) Hájek, M.: Ekonomický růst a souhrnná produktivita faktorů v ČR v letech 1992-2004. Working Paper CES VŠEM No 5/2005.
c) Červenka, M., Frait, J.: Předpoklady a faktory dynamického růstu české ekonomiky ve světle nové teorie a empirie růstu. (3.kapitola – přehled empirických výsledků, 2. kapitola – stručný přehled teorie růstu). Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky, 3/2002. (Pokud nefunguje viz http://66.102.9.104/search?q=cache:TQYa9GmCG5oJ:www.ekf.vsb.cz/pers/~jfr/vyuka/skripta/frait_cerv_rust.pdf+jan+frait+%C4%8Dervenka+nov%C3%A1+empirie+r%C5%AFstu&hl=cs&gl=cz&ct=clnk&cd=5 )
![Page 4: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/4.jpg)
World bank country classification - Income group
low income, $875 či méně; lower middle income, $876 - $3,465; upper middle income, $3,466 - $10,725; high income, $10,726 či více
the World Bank Atlas method – eliminace fluktuací měnového kurzu:
výpočet GNI per capita v $ (HND na osobu):
![Page 5: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/5.jpg)
World bank country classification
![Page 6: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/6.jpg)
World bank country classification
![Page 7: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/7.jpg)
Part 1
Vymezení dlouhodobého růstu
Samotná pozorování
Problémy s pozorováním
![Page 8: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/8.jpg)
Dlouhodobý růst – základní indikátory
Tokové indikátory HDP, HNP, HDD, RHDD apod. Ukazatele per capita Ukazatele na efektivní jednotku práce Ukazatele produktivity
Stavové indikátory Čisté jmění Věřitelská vs. dlužnická pozice
![Page 9: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/9.jpg)
Dlouhodobý růst
dlouhodobější tendence vývoje ekonomiky
vs. aktuální ekonomické fluktuace
pozorování dlouhodobého růstu - průměry
![Page 10: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/10.jpg)
Pozorování dlouhodobého růstu Schématické znázornění chyby při odhadu trendu
pomocí průměru
Fáze růstu vs. fáze stagnace
+3%
-3%
X let
Skutečný vývoj produkce
-3%
+3%
X let
Skutečný vývoj produkce
Trend (přímo nepozorovatelný)
Domnělý trend
![Page 11: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/11.jpg)
Chyba v pozorování růstu--- data ČR (odlišný případ – chybí zlom v cyklu)
Průměrný růst 2,55 % p.a. Průměrný růst 2,39 % p.a.
![Page 12: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/12.jpg)
Řešení easy (USA) & difficult -- delší čas. řady (tranz. ekonomiky?)
![Page 13: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/13.jpg)
70´s stagflace vs. golden 80´s
Růst HDP (v %, průměr)
Zdroj: Kubíček (2005) Poznámka: Německo do roku 1990 pouze Západní, místo období 1990-2000 a 1990-2003
použity 1991-2000 a 1991-2003
1970-2000 1970-1980 1980-1990 1990-2000 1990-2003 Austrálie 3,2 3,0 3,0 3,6 3,5 Belgie 2,5 3,4 2,0 2,2 1,8
Dánsko 1,9 1,9 1,6 2,3 2,0 Finsko 2,9 3,7 3,0 1,9 1,8 Irsko 5,2 4,7 3,6 7,2 6,8 Itálie 2,5 3,6 2,3 1,6 1,4
Japonsko 3,3 4,5 3,9 1,5 1,3 Kanada 3,3 4,3 2,8 2,9 2,8 Korea 7,3 7,4 8,6 5,9 5,6
Německo 2,8 2,3 1,6 1,3 Nizozemí 2,7 2,9 2,2 2,9 2,3
Nový Zéland 1,7 2,8 3,1 Rakousko 2,8 3,6 2,4 2,4 2,1
Řecko 2,5 4,6 0,7 2,3 2,7 Španělsko 3,1 3,6 2,9 2,7 2,6 Švédsko 2,0 2,0 2,2 2,0 1,9
USA 3,2 3,3 3,2 3,2 2,9 Velká Británie 2,3 2,0 2,6 2,4 2,3
![Page 14: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/14.jpg)
Dlouhodobý růst? Růst HDP – desetiletý klouzavý průměr
Zdroj: Kubíček (2005) Poznámka: Německo do roku 1990 pouze Západní, místo období 1990-2000 a
1990-2003 použity 1991-2000 a 1991-2003
![Page 15: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/15.jpg)
Zdroj: OECD – Understanding Economic Growth (2004, s. 18-19)
![Page 16: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/16.jpg)
Wasted Generation?
Malé rozdíly v tempech růstu dělají velké rozdíly za delší časovou periodu?
Dvě ekonomiky: Ekonomiky A i B dosahují stejné ekonomické
úrovně. Ekonomika B v následujících dvaceti letech roste o 1 p.b. bod rychleji (2,5 % p.a.) než ekonomika A (1,5 % p.a.).
Po 10 letech ekonomika A dosahuje 91% úrovně ekonomiky B.
Po dvaceti letech již pouhých 82 %.
![Page 17: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/17.jpg)
Wasted Generation? Trocha statistické alchymie
USA +- 1 p.b. = Mexiko nebo super USA?
Od 1870 od 2000 rostl HDP p.c. USA (ceny 1995) v průměru tempem 1,75 % p.a. Kdyby HDP rostlo 0,75 % p.a. (Indie, Filipíny)
byla by úroveň HDP p.c. přibližně na ¼ současné úrovně (mezi Mexikem a Portugalskem)
Kdyby HDP rostlo 2,75 % p.a. (Japonsko) byla by úroveň HDP p.c. přibližně trojnásobná současné úrovně
![Page 18: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/18.jpg)
Zdroj: Kubíček (2005) Poznámka: Německo do roku 1990 pouze Západní, místo období 1990-2000 a 1990-2003
použity 1991-2000 a 1991-2003
1970-2000 1970-1980 1980-1990 1990-2000 1990-2003 Austrálie 1,7 1,5 2,2 1,5 1,5
Belgie 0,3 0,1 0,2 0,4 Dánsko 0,5 0,4 0,9 0,2 0,2 Finsko 0,3 1,0 0,6 -0,6 -0,4 Irsko 1,4 0,8 -0,3 3,7 3,6 Itálie 0,3 0,6 0,4 -0,2 0,2
Japonsko 0,8 0,8 1,2 0,3 0,1 Kanada 2,1 3,4 1,7 1,3 1,2 Korea 2,7 3,6 2,8 1,6 1,6
Německo 1,1 0,1 0,5 -0,2 -0,3 Nizozemí 2,4 2,2 1,9
Nový Zéland 1,6 1,4 1,6 1,8 2,0 Rakousko 0,8 0,3 0,9 1,1 0,9
Řecko 0,5 0,6 0,6 Španělsko 0,5 -0,7 0,9 1,5 1,8 Švédsko 0,2 0,9 0,6 -0,8 -0,4
USA 1,9 2,4 1,8 1,4 1,1 Velká Británie 0,4 0,3 0,7 0,3 0,5
Dlouhodobý růst? Důležité faktoryRůst zaměstnanosti (v %, průměr)
![Page 19: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/19.jpg)
Dlouhodobý růst? Důležité faktory Růst národohosp. produktivity práce (v %, průměr)
Zdroj: Kubíček (2005) Poznámka: Německo do roku 1990 pouze Západní, místo období 1990-2000 a 1990-2003
použity 1991-2000 a 1991-2003
1970-2000 1970-1980 1980-1990 1990-2000 1990-2003 Austrálie 1,4 1,5 0,8 2,0 2,0 Belgie 2,3 3,2 1,8 1,7
Dánsko 1,4 1,5 0,7 2,1 1,8 Finsko 2,5 2,7 2,4 2,4 2,2 Irsko 3,7 3,9 3,9 3,4 3,1 Itálie 2,2 3,0 1,8 1,8 1,2
Japonsko 2,5 3,6 2,7 1,1 1,2 Kanada 1,2 0,8 1,0 1,6 1,5 Korea 4,5 3,7 5,7 4,3 4,0
Německo 1,2 2,6 1,8 1,8 1,6 Nizozemí -0,2 0,7 0,5
Nový Zéland 0,1 1,0 1,0 Rakousko 2,0 3,3 1,5 1,3 1,1
Řecko 0,2 1,7 2,2 Španělsko 2,5 4,4 2,1 1,2 0,8 Švédsko 1,8 1,0 1,6 2,8 2,3
USA 1,3 0,9 1,3 1,8 1,8 Velká Británie 1,9 1,7 1,9 2,1 1,8
![Page 20: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/20.jpg)
Dlouhodobý růst? Růst produktivity práce – desetiletý klouzavý průměr
Zdroj: Kubíček (2005) Poznámka: Německo do roku 1990 pouze Západní, místo období 1990-2000 a 1990-2003
použity 1991-2000 a 1991-2003
0
0,5
1
1,5
2
2,5
3
1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002
Švédsko USA
0
0,5
1
1,5
2
2,5
3
1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002
Švédsko USA
![Page 21: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/21.jpg)
A co my?Růst zaměstnanosti, produktu a produktivity v tranzitivních zemích 1994-2003
Zdroj: Kubíček (2005) Poznámka: Německo do roku 1990 pouze Západní, místo období 1990-2000 a 1990-2003
použity 1991-2000 a 1991-2003
Růst zaměstnanosti Růst HDP
Růst produktivity
práce
ČR -0,4 2,2 2,6
Maďarsko 0,5 3,5 3,0
Polsko -0,8 4,3 5,1
Slovensko 0,3 4,1 3,8
![Page 22: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/22.jpg)
Part 2 Teorie růstu
Harrod-Domar, Solow-Swan, RCK, Mankiw+Romer+Weil (MRW), … Romer, Lucas, De Long, …
Empirie růstu vs. Teorie růstu Dekompozice růstu –
růstové účetnictví Produktivita práce vs. využití pracovní síly
Dlouhodobý růst a hospodářské politiky (nepovinné) Měnová a fiskální politika, … Otevřenost ekonomiky, … Např. viz Frait, Červenka (2002)
![Page 23: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/23.jpg)
Hlavní teoretické kvalitativní závěry tzv. neoklasického modelu růstu 1) Důchod na osobu (Y/L) = f {(+)I(S), (-) n} , kde n je
tempo růstu populace, I investice. 2) tempo růstu produkce v tzv. stálém stavu závisí na
tempu růstu technologického pokroku 3) tzv. kapitálový koeficient = K/ Y přibližně
konstantní 4) reálné mzdy v dlouhém období rostou zhruba
tempem růstu produktivity práce a produkce je „rozdělována“ v přibližně konstantním poměru mezi práci a vlastníky kapitálu.
5) chudé země, které mají stejnou míru investic a populačního růstu jako země bohaté, by měly konvergovat k úrovni bohatých zemí
![Page 24: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/24.jpg)
Empirická pozorování a neoklasický model (Kaldor, 1963)
Empirie Solow
Výstup na hlavu roste a jeho tempo růstu neklesá
Ve stálém stavu roste tempem růstu technologie
Vybavenost práce fyzickým kapitálem roste
Ve stálém stavu roste tempem růstu technologie
Míra výnosu z kapitálu (ve vyspělých ekonomikách) je prakticky konstantní
Ve stálém stavu je konstantní
Podíl fyzického kapitálu k výstupu je zhruba konstantní
Ve stálém stavu je konstantní
Podíly práce a kapitálu na národním důchodu jsou zhruba konstantní
Ve stálém stavu je konstantní
Tempo růstu výstupu na hlavu v jednotlivých zemích se významně liší
Je možné, liší-li se tempa růstu technologie
Zdroj: Čihák, Holub (2000, s. 124). Oni přebrali z Kaldor (1963) a Barro a Sala-i-Martin (1995).
![Page 25: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/25.jpg)
Empirická pozorování a neoklasický model (Barro, Sala-i-Martin, 1995)
Empirie Solow
Podíly hrubých domácích investic a hrubých domácích úspor na HDP rostou s růstem ekonomiky (přinejmenším v určitých obdobích jejího rozvoje)
Mohou růst, dochází-li ke konvergenci ke stálému stavu
Míra porodnosti ve vyspělých zemích klesá s růstem reálného HDP na hlavu. Naopak v nejchudších zemích může růst s HDP.
Není vysvětleno
Nezjištěná nepodmíněná konvergence HDP na hlavu v jednotlivých zemích
Je možné, liší-li se ekonomiky svými parametry
Zjištěná podmíněná konvergence HDP na hlavu v zemích OECD
Ekonomiky konvergují, pokud mají stejné parametry s, n, δ a produkční funkce
Tempo růstu HDP ovlivněno vládními politikami
Není přímo vysvětleno
Zdroj: Čihák, Holub (2000, s. 124). Oni přebrali z Kaldor (1963) a Barro a Sala-i-Martin (1995).
![Page 26: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/26.jpg)
MRW:Neoklasické růsty vs. empirie
1) Empirie generuje vyšší podíl kapitálu na tvorbě přidané hodnoty – cca 60 % ve srovnání s údaji v národním účetnictví. Problematika měření kapitálu v národním účetnictví. Kapitál a externality spojené s jeho akumulací. Lidský kapitál. Blíže ke kapitálu viz růstové účetnictví
2) Neoklasický model předpokládá konvergenci. Probíhá pouze podmíněná konvergence (viz dále), ale pomaleji než předpokládají modely.
3) Teorie předpokládá mnohem vyšší výnosnost kapitálu než je ve skutečnosti pozorováno
![Page 27: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/27.jpg)
Endogenní růst a lidský kapitálVýchodisko (?)
Lidský kapitál. Řeší problém nízkého podílu fyzického kapitálu na
přidané hodnotě ve srovnání s empirií. V národním účetnictvím je výnos lidského kapitálu brán
jako výnos práce ( nutná eliminace) Snadné zakomponování do produkční funkce a využití v
růstovém účetnictví (MRW: ). Růst produktivity je vysvětlen modelem (skrze lidský
kapitál, pozitivní externality z investic, …). Konstantní či rostoucí produktivita kapitálu (skrze lidský
kapitál). AK modely, Romerův „learning-by-doing“, R&D
modely, ...
ttttt KKLAY 1)(
![Page 28: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/28.jpg)
Empirická pozorování a AK model (Kaldor, 1963)
Empirie AK model
Výstup na hlavu roste a jeho tempo růstu neklesá
Roste tempem sA - n - δ
Vybavenost práce fyzickým kapitálem roste
Roste tempem sA - n - δ
Míra výnosu z kapitálu (ve vyspělých ekonomikách) je prakticky konstantní
Je konstantní
Podíl fyzického kapitálu k výstupu je zhruba konstantní
Je konstantní
Podíly práce a kapitálu na národním důchodu jsou zhruba konstantní
Jsou konstantní
Tempo růstu výstupu na hlavu v jednotlivých zemích se významně liší
Je možné, liší-li se významě parametry s, A, n, δ
Zdroj: Čihák, Holub (2000, s. 124). Oni přebrali z Kaldor (1963) a Barro a Sala-i-Martin (1995).
![Page 29: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/29.jpg)
Empirická pozorování a AK model (Barro, Sala-i-Martin, 1995)
Empirie AK model
Podíly hrubých domácích investic a hrubých domácích úspor na HDP rostou s růstem ekonomiky (přinejmenším v určitých obdobích jejího rozvoje)
Je v souladu
Míra porodnosti ve vyspělých zemích klesá s růstem reálného HDP na hlavu. Naopak v nejchudších zemích může růst s HDP.
Není vysvětleno (v souladu s navazující teorií endogenní fertility)
Nezjištěná nepodmíněná konvergence HDP na hlavu v jednotlivých zemích
Je v souladu
Zjištěná podmíněná konvergence HDP na hlavu v zemích OECD
Není v souladu
Tempo růstu HDP ovlivněno vládními politikami
Není přímo vysvětleno
Zdroj: Čihák, Holub (2000, s. 124). Oni přebrali z Kaldor (1963) a Barro a Sala-i-Martin (1995).
![Page 30: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/30.jpg)
Empirické výzkumy dlouhodobého růstu
Jedním z přístupů k empirickému zkoumání je ateoretický přístup. Při něm se na tempo růstu díváme jako na závisle proměnnou a zkoumáme, zdali ho lze úspěšně „regresně vysvětlit“ pomocí skupiny jiných proměnných.
Např. do jaké míry jsou rozdíly v tempech růstu mezi zeměmi vysvětlitelné odlišnou mírou investic, odlišnými politickými režimy, mírou korupce, mírou otevřenosti ekonomiky, mírou vládního přerozdělování atd.
Blíže viz Červenka, M., Frait, J. (2002).
![Page 31: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/31.jpg)
Ceny investičních statkůDe Long (1996)
Hypotéza relativních cen investičních statků Vyspělé země disponují relativně nízkou
cenou vyspělých technologiích relativně vysoká míra investic
Relativně vysoká cena investic předurčuje, že chudá země si za jednotku svých úspor koupí méně investic než země bohatá.
Závěr - Odlišná struktura investic
![Page 32: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/32.jpg)
Ceny investičních statkůDe Long (1996)
Relativní ceny investičních statků
Zdroj: Červenka, Frait (2002, s. 24)
![Page 33: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/33.jpg)
Ceny investičních statkůDe Long mimo
Zdroj: Eurostat, vlastní úprava.
De Long hypotéza vychází ze studie 1996. Změny na finančních trzích a celkový vývoj
mobility kapitálu potlačují tuto hypotézu mimo realitu. Pak zahraničním investorům nezáleží na relativní ceně investic.
Viz obdobný dopad okolo diskuse Feldstein-Horioka puzzle v rámci běžného účtu.
![Page 34: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/34.jpg)
Ceny investičních statkův tranzitivních ekonomikách
Každopádně se podíváme do útrob vývoje relativní ceny investic
Budeme potřebovat: Parita kupní síly (cca konstrukce měnového
kurzu, který odstraňuje rozdíly v cenových hladinách. Bereme z Eurostatu, máme tedy PPS) PPP = Ph / Pf
Komparativní cenová hladina CPL = PPP / ER (ER - měnový kurz)
![Page 35: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/35.jpg)
Ceny investičních statků
PPS v ČR = PČR / PEU-15 pro HDP, investice a konečnou spotřebu
PPSČR / čas 1999 2000 2001 2002 2003 2004
HDP 15,6 15,7 16,1 16,0 16,3 16,3
Investice 21,3 21,4 21,7 20,8 20,0 20,0
C+G 14,1 14,2 14,6 14,5 15,2 15,2
PPS je u investic vyšší než pro celkové HDP a konečnou spotřebu. Při stejném ER poté vyplývá, že CPL musí být nutně vyšší. Komparativní cenová hladina je tedy u investic relativně vyšší než u HDP.
![Page 36: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/36.jpg)
Ceny investičních statkůDe Long v Evropě (průměr 1999-2004)
Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty. Hodnota větší než nula značí relativně vyšší CPL u investic než u HDP.
Odchylka ceny investic (PPS) od HDP (=100)
Česká rep.; 30,73
Slovensko; 54,01
EU-12; -0,36 Německo; -0,23
Slovinsko; 0,91
-12
-2
8
18
28
38
48
58
1
-2
0
2
4
6
8
10
![Page 37: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/37.jpg)
Ceny investičních statkůDe Long v ČR
Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty. S=úspory, I=investice, NAC=v národní měně, PPS= v paritě kupní síly. Vše v % HDP
oceněným v NAC či PPS. Míra úspor S- NAC odpovídá míře úspor S-PPS.
CZ - Investice a úspory (v % HDP)
18
20
22
24
26
28
30
32
34
36
1995a00 1997a00 1999a00 2001a00 2003a00 2005a00 2007a00
S-NAC I-NAC
S-PPS I-PPS
![Page 38: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/38.jpg)
Ceny investičních statkůDe Long ve Velké Británii
UK - Investice a úspory (% HDP)
14
15
16
17
18
19
20
1995a00 1997a00 1999a00 2001a00 2003a00 2005a00 2007a00
S-NAC I-NAC
S-PPS I-PPS
Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty. S=úspory, I=investice, NAC=v národní měně, PPS= v paritě kupní síly. Vše v % HDP
oceněným v NAC či PPS. Míra úspor S- NAC odpovídá míře úspor S-PPS.
![Page 39: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/39.jpg)
Ceny investičních statkůDe Long v EU (CPL vs. PPS pro HDP a I v roce 2005)
Zdroj: Eurostat, vlastní úprava.
HDP
Investice
![Page 40: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/40.jpg)
Růstové účetnictví
Dalším způsobem empirického zkoumání v oblasti dlouhodobého růstu je tzv. růstové účetnictví.
![Page 41: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/41.jpg)
Růstové účetnictví
Jedná se o snahu rozložit skutečně pozorovaný ekonomický růst na několik složek: 1) složku, kterou k celkovému růstu
přispěl růst kapitálu v ekonomice, 2) složku, kterou přispěl přírůstek
zaměstnanosti, 3) změnu tzv. celkové produktivity
faktorů (TFP).
![Page 42: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/42.jpg)
Růstové účetnictví Základní rovnice růstového účetnictví:
kde Y - produkce, K - kapitálová zásoba, L - počet pracovníků (nebo lépe počet odpracovaných hodin), TFP - souhrnná produktivita faktorů.
Parametr α reprezentuje podíl kapitálu na tvorbě přidané hodnoty a (1-α) podíl práce (viz prvotní rozdělení důchodů v SNÚ).
V empirii se obvykle používá tzv. upravený podíl práce (resp. kapitálu) na produkci
TFP
TFP
L
L
K
K
Y
Y
1
![Page 43: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/43.jpg)
Adjusted wage shareUpravené podíly práce
COM
EMPS
EMPDCOMOSMI
EMPS
EMPDCOMVA
adjadj OSMICOMVA
.
MIOSCOMVA
EMPS
EMPDCOMCOM adj
Využijeme poměr počtu zaměstnaných (EMPD) vůči počtu zaměstnanců (EMPS)
![Page 44: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/44.jpg)
Adjusted wage shareUpravené podíly práce v % na HDP
Zdroj: Kubíček (2005) Poznámka: Tranzitivní země pouze průměr za roky 1995-2003
země 1960-1970 1971-1980 1981-1990 1991-2000 Belgie 64,8 71,7 71,8 71,6 Německo 69,9 72,2 69,5 68,1 Řecko 85,8 69,1 71,8 65,9 Španělsko 72 73,9 69,8 68,3 Francie 73,3 74,6 73,6 67,9 Irsko 78,9 76,9 72,2 63,1 Itálie 73,3 74,1 70,7 66,6 Lucembursko 59,3 67,5 68,1 63,7 Nizozemí 67,2 74,2 68,9 67,5 Rakousko 86,2 86,7 81,6 75,2 Portugalsko 63,3 75,8 69,2 72,8 Finsko 76,1 73,8 72,8 67,1 EUR12 73,5 75,4 69,8 68,9 ČR 58,08 Dánsko 71,1 74,3 72,5 67,9 Estonsko 59,75 Kypr 62,43 Lotyšsko 56,92 Litva 57,81 Maďarsko 63,24 Malta 59,22 Polsko 67,87 Slovinsko 76,39 Slovensko 50,61 Švédsko 72,2 74,3 70,2 67,4 Spojené království 72,7 73,6 73,4 73,5 EUR15 73,7 74,8 70,8 69,5 USA 70 69,9 68,6 67,4 Japonsko 73,5 77,3 73,4 69,8
![Page 45: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/45.jpg)
Adjusted wage shareUpravené podíly práce v % na HDP
Zdroj: Kubíček (2005) Poznámka: Tranzitivní země pouze průměr za roky 1995-2003
země 1960-1970 1971-1980 1981-1990 1991-2000 Belgie 64,8 71,7 71,8 71,6 Německo 69,9 72,2 69,5 68,1 Řecko 85,8 69,1 71,8 65,9 Španělsko 72 73,9 69,8 68,3 Francie 73,3 74,6 73,6 67,9 Irsko 78,9 76,9 72,2 63,1 Itálie 73,3 74,1 70,7 66,6 Lucembursko 59,3 67,5 68,1 63,7 Nizozemí 67,2 74,2 68,9 67,5 Rakousko 86,2 86,7 81,6 75,2 Portugalsko 63,3 75,8 69,2 72,8 Finsko 76,1 73,8 72,8 67,1 EUR12 73,5 75,4 69,8 68,9 ČR 58,08 Dánsko 71,1 74,3 72,5 67,9 Estonsko 59,75 Kypr 62,43 Lotyšsko 56,92 Litva 57,81 Maďarsko 63,24 Malta 59,22 Polsko 67,87 Slovinsko 76,39 Slovensko 50,61 Švédsko 72,2 74,3 70,2 67,4 Spojené království 72,7 73,6 73,4 73,5 EUR15 73,7 74,8 70,8 69,5 USA 70 69,9 68,6 67,4 Japonsko 73,5 77,3 73,4 69,8
země 1960-1970 1971-1980 1981-1990 1991-2000 Belgie 64,8 71,7 71,8 71,6 Německo 69,9 72,2 69,5 68,1 Řecko 85,8 69,1 71,8 65,9 Španělsko 72 73,9 69,8 68,3 Francie 73,3 74,6 73,6 67,9 Irsko 78,9 76,9 72,2 63,1 Itálie 73,3 74,1 70,7 66,6 Lucembursko 59,3 67,5 68,1 63,7 Nizozemí 67,2 74,2 68,9 67,5 Rakousko 86,2 86,7 81,6 75,2 Portugalsko 63,3 75,8 69,2 72,8 Finsko 76,1 73,8 72,8 67,1 EUR12 73,5 75,4 69,8 68,9 ČR 58,08 Dánsko 71,1 74,3 72,5 67,9 Estonsko 59,75 Kypr 62,43 Lotyšsko 56,92 Litva 57,81 Maďarsko 63,24 Malta 59,22 Polsko 67,87 Slovinsko 76,39 Slovensko 50,61 Švédsko 72,2 74,3 70,2 67,4 Spojené království 72,7 73,6 73,4 73,5 EUR15 73,7 74,8 70,8 69,5 USA 70 69,9 68,6 67,4 Japonsko 73,5 77,3 73,4 69,8
![Page 46: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/46.jpg)
Kapitál Kapitál obvykle představuje 2,5-3,5 násobek
roční produkce, měření kapitálové zásoby je však poměrně problematické.
Kapitálová zásoba se vyvíjí podle identity: ,kde označuje
investice do fixního kapitálu a značí odpisy kapitálu.
11 tttt KIKK
![Page 47: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/47.jpg)
KapitálSrovnání odhadů kapitálových koeficientů
Země 1961-1973 1974-1985 1986-1990 1991-1995 1996-2000 Belgie 2,7 2,6 2,6 2,6 2,6 ČR na na na na 4,7 Dánsko 2,9 3,2 3,1 3,1 2,9 EUR12 2,9 3,1 3,1 3,2 3,2 EUR15 2,9 3,1 3,1 3,1 3,1 Finsko 3,2 3,3 3,2 3,5 3,0 Francie 2,7 2,9 2,9 3,0 3,0 Irsko 3,1 3,4 3,5 3,1 2,5 Itálie 2,9 3,0 3,1 3,2 3,2 Japonsko 2,4 2,9 3,1 3,3 3,6 Lucembursko 2,7 2,3 1,9 1,7 1,7 Německo 3,2 3,5 3,5 3,3 3,5 Nizozemí 3,1 3,3 3,3 3,2 3,0 Portugalsko 2,3 2,1 2,2 2,3 2,4 Rakousko 2,8 2,9 3,1 3,1 3,1 Řecko 2,8 3,5 4,2 4,4 4,5 Spojené království 3,0 3,1 2,8 2,9 2,8 Španělsko 2,4 2,6 2,7 2,9 2,9 Švédsko 2,9 3,3 3,3 3,5 3,3 Turecko na na na na 3,4 USA 2,8 2,7 2,6 2,6 2,5
Zdroj: Kubíček (2005)
![Page 48: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/48.jpg)
Kapitál příkládek Řekněme, že kapitálový koeficient
(K/Y) v ekonomice je roven 3 a že podíl investic (i) na HDP je 24%. Předpokládejme, že odpisová míra kapitálu je . O kolik procent se v důsledku investic zvýší kapitálová zásoba (K)? Kolika procentními body investice přispějí k růstu produkce, pokud víme, že podíl kapitálu na produkci je 1/3?
%5
![Page 49: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/49.jpg)
Kapitál příkládek - řešení Nejprve určeme růst kapitálové zásoby,
známe-li podíl investic na HDP. Malá písmena, značí podíl na HDP.
, pro meziroční změnu:
tttttt
tttttt
ikkikk
IKKIKK
111
111
*)1(*
*)1(*
%303,105,03
24,011
1**
1
11
1
11
1
1
11
1
t
t
t
t
t
t
t
t
t
t
t
ttt
t
t
k
i
K
I
K
K
K
I
K
K
K
KIK
K
K
![Page 50: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/50.jpg)
Kapitál příkládek - řešení Stačí tedy
Meziroční růst kapitálové zásoby tedy činí 3 %.
Pro určení příspěvku investic k růstu produktu vycházíme z
, tedy
Příspěvek investic k růstu produktu (skrze růst kapitálové zásoby) činí 1 p.b.
%303,005,03
24,01
1111
t
t
t
tt
t
t
t
t
k
i
K
IK
K
I
K
K
TFP
TFP
L
L
K
K
Y
YLK
13*31
K
KK
![Page 51: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/51.jpg)
Růstové účetnictví – bazické indexy
ČR
Zdroj: Hájek (2005)
![Page 52: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/52.jpg)
Růstové účetnictví – produktivityČR
Zdroj: Hájek (2005)
![Page 53: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/53.jpg)
Růstové účetnictví - SPF ČR
Zdroj: Hájek (2005)
![Page 54: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/54.jpg)
Růstové účetnictví - zdroje růstuČR
Zdroj: Hájek (2005)
![Page 55: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/55.jpg)
Růstové účetnictví - příspěvky ČR
Zdroj: Hájek (2005)
![Page 56: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/56.jpg)
Růstové účetnictvíPodrobnější pohled
Studie OECD se zabývají tzv. růstovým účetnictví z podrobnější pohledu.
![Page 57: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/57.jpg)
Růstové účetnictvíPodrobnější pohled – role ICT
Zdroj: OECD Compendium of Productivity Indicators 2006, s. 23.
![Page 58: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/58.jpg)
Růstové účetnictvíPodrobnější pohled
Zdroj: OECD Compendium of Productivity Indicators 2006, s. 23.
![Page 59: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/59.jpg)
Dekompozice růstu HDPProduktivita a využití pracovní síly
Jednoduchá matematická dekompozice úrovně či růstu HDP na osobu mezi produktivitu práce, využití pracovní síly (pracovní čas, míra zaměstnanosti) a demografický efekt (míra participace).
![Page 60: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/60.jpg)
Růst na hlavuProduktivita a využití pracovní síly
GDP / Hours - představuje produktivitu práce; Hours / Employment - průměrný počet hodin odpracovaných
1 zaměstnancem, což odráží délku pracovního týdne, výskyt částečných úvazků apod. (využití pracovní síly – labour utilization);
Employment / WorkingAgePop - představuje míru zaměstnanosti, tedy podíl zaměstnaných osob vůči populaci ve věku 15-64 let (využití pracovní síly – labour utilization);
WorkingAgePop / Population - počet obyvatel v aktivním věku (15-64 let) vůči počtu obyvatel. Tento faktor sleduje demografický efekt.
effectcdemographinutilizatiolabourtyproductivi
Population
PopWorkingAge
PopWorkingAge
Employment
Employment
Hours
Hours
GDP
Population
GDP
.......................................
![Page 61: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/61.jpg)
Růst na hlavu v OECDProduktivita a využití pracovní síly
Následuje dekompozice u zemí OECD pro roky 1990-2000.
![Page 62: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/62.jpg)
![Page 63: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/63.jpg)
Dekompozice růstu v eurozóně a USA
Zdroj: K. Daly (2004): Has Euroland Performed That Badly?
![Page 64: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/64.jpg)
Dekompozice růstu v eurozóně a USA
Zdroj: K. Daly (2004): Has Euroland Performed That Badly?
![Page 65: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/65.jpg)
Part 3
Catching-up process, konvergence
Mezinárodní komparace
Alternativní ukazatele
![Page 66: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/66.jpg)
Konvergence β - konvergence
Absolutní konvergence σ - konvergence
Klesá disperze v průřezové regresi Podmíněná vs. nepodmíněná konvergence
Podmíněná konvergence – konvergují k sobě pouze ty ekonomiky, které mají shodné relevantní parametry – míru investic, tempo růstu populace, shodnou produkční funkci
Catching-up
![Page 67: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/67.jpg)
Catching-up „The concept of “catch-up” effects is that less developed
economies experience faster growth in output per head, partly by adopting the working practices, capital equipment and technologies of more advanced countries. Moreover, economies with less well-educated workforces appear likely to derive proportionately greater returns to investment in education and training. This should lead to a process in which the less advanced economies initially grow more rapidly, but that economic growth rates slow as they catch up with the more advanced countries.
(OECD, 2004, p. 16)
![Page 68: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/68.jpg)
Catching-up
![Page 69: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/69.jpg)
Konvergence příkládek
Předpokládejme, že ČR je na úrovni 60% původní EU15. O kolik procent by musela v průměru česká ekonomika růst rychleji než evropská, aby dosáhla její úrovně za 8 let?
![Page 70: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/70.jpg)
Konvergence příkládek - řešení
Řešení: ,kde g značí
průměrné tempo růstu evropské ekonomiky v průběhu následujících 8 let a x značí hledaný rozdíl mezi českým a evropským tempem růstu.
Podle zadání víme, že a je tedy
8..815
xgCZ
gEU eYeY
156,0 EUCZ YY 8.
15.8
15 6,0 xgEU
gEU eYeY
![Page 71: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/71.jpg)
Konvergence příkládek - řešení Rovnici řešíme pro x, dostáváme:
a tedy procentního bodu – o tolik procentních bodů by musela česká ekonomika růst rychleji než evropská.
x86,01ln
4,6x
![Page 72: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/72.jpg)
Konvergence a ek. teorie Ekonomická teorie však neříká, že by
konvergující země měla růst vždy o určitý počet procentních bodů rychleji než ekonomika, ke které chudší ekonomika konverguje.
Neoklasický model říká, že o určitý počet procentních bodů by se měl snižovat rozdíl mezi konvergující ekonomikou a ekonomikou bohatou. Kdyby bohatá ekonomika stagnovala, potom by proces konvergence mohl být naznačen obrázkem následovně:
![Page 73: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/73.jpg)
Poločas konvergence
Mezera mezi mezera mezi stálým a současným stavem konvergující ekonomiky se snižuje vždy o stejné procento β. Konvergence postupně vyhasíná se zmenšováním mezery. Teoreticky by měla trvat nekonečně dlouho. Proto se konstruuje ukazatel nazývaný poločas konvergence - .
Poločasem konvergence rozumíme dobu, za kterou se daná mezera sníží právě na polovinu (viz následující obrázek).
YY
![Page 74: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/74.jpg)
Konvergence a ek. TeoriePoločas konvergence
Zdroj: Kubíček (2005, s. 8)
![Page 75: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/75.jpg)
Poločas konvergencePravidlo 70
Pro poločas konvergence, , tak platí následující:
kde je mezera mezi stálým a současným stavem konvergující ekonomiky, β je tempo snižování mezery. Po úpravě dostáváme pro poločas konvergence:
Využíváme pravidlo 70, kde ln2=0,69 Takže pokud je například stanoveno tempo
umazávání mezery do stálého stavu na 4 % ročně, pak je poločas konvergence přibližně 17 let.
0000 2
1YYYYe
00 YY
2ln
![Page 76: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/76.jpg)
β konvergence
![Page 77: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/77.jpg)
Stav konvergence 2005EU-25=100
HDP v PPS per capita (EU-25=100, horizont. osa) a komparativní cenová hladina pro HDP (EU-25=100, vertik. osa) v EU-27 v roce 2005.Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty.
![Page 78: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/78.jpg)
Progres v konvergenciEU-25=100
Změna v HDP v PPS per capita (EU-25=100, horizont. osa) a změna komparativní cenové hladiny pro HDP (EU-25=100, vertik. osa) v EU-27 mezi lety 2005 a 2000.
Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty.
![Page 79: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/79.jpg)
Alternativní ukazatele
Net Domestic Product (NDP) Consumption of fixed capital
Gross Domestic Income (GNI) Income balance
Real Gross Domestic Income (RGDI) Terms of trade
Růst v eurech Trend reálné apreciace měnového kurzu
![Page 80: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/80.jpg)
Alternativní ukazatele - NET
Hrubý (GDP) a čistý (NDP) domácí produkt ve Velké Británii a ve Francii (1978=100)
Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty.
![Page 81: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/81.jpg)
Alternativní ukazatele - NET
Zdroj: OECD Compendium of Productivity Indicators 2006, s. 19.
![Page 82: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/82.jpg)
Alternativní ukazatele - income
Zdroj: OECD Compendium of Productivity Indicators 2006, s. 19.
Proklamovaný rozdíl HDP a HND v rámci Irska se dotýká na jedné straně růstu HDP a produktivity práce (efekt využití pracovní síly) a na straně druhé samotnou úrovní HDP vs. HND (viz další obrázek)
![Page 83: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/83.jpg)
Alternativní ukazatele - income
Zdroj: OECD Compendium of Productivity Indicators 2006, s. 35.
Proklamovaný rozdíl úrovní HDP vs. HND v rámci Irska
![Page 84: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/84.jpg)
Alternativní ukazatele - RHDD
Zdroj: Newton
Vývoj směnných relací (1994 = 100)
Vývoj směnných relací v období 1994 - 2003
Země Průměrný růst
deflátorů exportu (1994-2003)
Průměrný růst deflátorů importu
(1994-2003)
Průměrná změna směnných relací
(1994-2003) Česká republika 1,6 0,6 1,0 Maďarsko 7,6 8,1 -0,5 Polsko 8,0 9,1 -1,0 Slovensko 3,8 4,2 -0,4
![Page 85: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/85.jpg)
Alternativní ukazatele - RHDD
Zdroj: ČSÚ
HDD a HDP (ve stálých cenách ref. roku 2000, y/y), směnné relace (y/y) a přínos či ztráta z obchodu (mil. Kč, z průměrných cen předchozího období)
![Page 86: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/86.jpg)
Alternativní ukazatele ČR
Zdroj: ČSÚ
Alternativní ukazatele (objemové indexy, r.1995=100)
![Page 87: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/87.jpg)
Alternativní ukazatele – euroTrend reálné apreciace
EUREURNACNACNACEUR iERYY /
Průměrný růst HDP v národních měnách a v euru v letech 1994-2006 Průměrný růst v letech 1994-2006 CZ SK HU PL LIT LOT EST SLV Růst HDP v NAC 3,2 4,6 3,8 4,5 4,5 6,2 6,0 4,0 Inflace 5,1 7,5 11,7 10,2 11,0 9,1 10,8 8,0 Nominální zhodnocení 1,4 -0,3 -6,7 -4,6 3,0 1,0 -0,1 -4,5 Inflace v EU-12 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 2,0 Inflační diferenciál 3,0 5,4 9,5 8,1 8,8 6,9 8,6 5,9 Reálné zhodnocení 4,5 5,1 2,2 3,1 12,1 8,0 8,5 1,2 Růst HDP v EUR 7,8 10,0 6,1 7,8 17,1 14,7 15,0 5,2
Rozdíl HDP v NAC vs. EUR -4,7 -5,4 -2,3 -3,3 -12,6 -8,5 -9,0 -1,2 Zdroj: Eurostat, IMF. Vlastní výpočty.
Zdroj: Eurostat, IMF. Vlastní výpočty.
![Page 88: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/88.jpg)
Alternativní ukazatele – euroTrend reálné apreciace
Zdroj: Eurostat, IMF. Vlastní výpočty.
![Page 89: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/89.jpg)
Alternativní ukazatele – euroTrend reálné apreciace
Proč? Trend reálné apreciace vs. relativní
teorie parity kupní síly
Proč ne? Míchání procesu reálné a nominální
konvergence
![Page 90: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/90.jpg)
Příklad na závěr
Předpokládejme, že produktivita v ČR je na úrovni 60 % původní EU15. Navíc předpokládejme, že každý rok ekonomika ČR umazává 4 % z mezery a že produkce v původní EU15 roste tempem 1,5 % na pracovníka. Jakým tempem by měla v současnosti přibližně růst produktivita v ČR?
![Page 91: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/91.jpg)
Příklad na závěr Řešení: Zatímco v okamžiku 0 je mezera 40 procentních bodů,
v okamžiku 1 bude podle předpokladu pouze 38,4 procentních bodů. Produktivita tak bude dosahovat 61,6 % produktivity EU15, ovšem tato produktivita EU15 sama vzrostla ještě o 1,5%. Pokud byla tedy produktivita v EU15 v okamžiku 0 100 jednotek, je nyní 101,5 jednotek a produktivita v ČR by tedy měla být 62,524 jednotek, což představuje její nárůst přibližně 4,2 %. Při tomto růstu produktivity v ČR umazala 4 % z mezery vůči produktivitě EU15 při 1,5% růstu produktivity v EU15 v daném roce.
![Page 92: Dlouhodobý růst a mezinárodní komparace](https://reader036.vdocuments.net/reader036/viewer/2022062408/56813ff3550346895dab0be2/html5/thumbnails/92.jpg)
Děkuji za pozornosta něco na čtení Kubíček, J.: Dlouhodobý ekonomický růst, produktivita a konvergence.
Materiál k přednášce Makroekonomická analýza a prognóza, 2005. Hájek, M.:
Ekonomický růst a souhrnná produktivita faktorů v ČR v letech 1992-2004. Working Paper CES VŠEM No 5/2005.
Červenka, M., Frait, J.: Předpoklady a faktory dynamického růstu české ekonomiky ve světle nové teorie a empirie růstu. (3.kapitola – přehled empirických výsledků, 2. kapitola – stručný přehled teorie růstu). Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky, 3/2002. (Pokud nefunguje viz http://66.102.9.104/search?q=cache:TQYa9GmCG5oJ:www.ekf.vsb.cz/pers/~jfr/vyuka/skripta/frait_cerv_rust.pdf+jan+frait+%C4%8Dervenka+nov%C3%A1+empirie+r%C5%AFstu&hl=cs&gl=cz&ct=clnk&cd=5
Spěváček, V.: Ekonomický růst České republiky ve světle ukazatelů reálného důchodu. Working Paper CES VŠEM No. 2/2005.
Mankiw, G., Romer, D., Weil, D.: A Contribution to the Empirics of Economic Growth. Quantitative Journal of Economics, May 1992, s. 407-437.
OECD: Understanding Economic Growth. OECD 2004. Čihák, M., Holub, T.: Teorie růstové politiky. VŠE 2000.