Transcript
Page 1: S KAPELOU TATA BOJS PŘIPRAVUJE …

VI. / červenec 2011NEWSLETTERvydavatelstvíSUPRAPHON a.s.www.supraphon.cz

Práce na albu se pr˘ hodnû pohnu-ly v dobû, kdy byl Milan Cais nemoc-n˘; je to tak?

Milan: Ano, je. KdyÏ uÏ jsem bylz nemocnice doma, ale pofiádv rekonvalescenci, vytvofiil jsem sidoma malé studio, ostatní kluciz kapely mi s tím pomohli. Tehdyjsem udûlal hodnû práce: zpracová-val jsem demosnímky a ãásteãnûi nahrával, tfieba basu, kytarua zpûvy.

V prÛbûhu práce na albu postihlyzdravotní potíÏe i Mardo‰u!

Mardo‰a: Mûl jsem zánûty dvoukloubÛ na ruce, nemohl jsem hrát.âásteãnû tak bylo zhaceno nahráváníakustick˘ch vûcí ve studiu SONO,kam jsme ‰li kvÛli specifickému

zvuku dotáãet. Sice jsem tam je‰tûpfiijel, ale hned jsem zase musel ode-jít, bolest byla ãím dál tím vût‰í.Dokonce jsme museli zru‰it jedenkoncert. Ale pak si mû vzal do pará-dy revmatolog, a teì, musím zakle-pat, je to uÏ dobré.

Milan: Takové události, jako tfiebazdravotní komplikace, jsou prov˘sledek tvofieného díla vÏdycky klí-ãové. Myslím si, Ïe kdyby tyhle vûcineprobûhly, na‰e nová deska byznûla jinak. Jednak by byla na svûtûmnohem dfiív, jednak by mûla jin˘tvar a jinou formu. Nic se v Ïivotûnedûje „jen tak“.

Mardo‰a: Ale hodnû vûcí v Ïivotûse dûje „jen tak tak“. Jsme rádi, Ïejsme desku vÛbec stihli odevzdatteì.

Jaká by byla, neb˘t va‰ich zdra-votních problémÛ?

Milan: Asi by byla jiná tematicky,témata se nám vlivem rÛzn˘ch okol-ností stále tfiíbila. Zvuk by asi bylpodobn˘, v‰ichni jsme cítili, Ïe pominul˘ch albech ho chceme posu-nout. Síla kapely na koncertech jev na‰í energii a v jakési „‰pinavostizvuku“, v drobn˘ch chybách, kterétomu v‰emu dodávají Ïivelnosta Ïivoãi‰nost. A právû to jsme chtûlipromítnout i do na‰í nové desky.

Podle va‰ich slov je ∞ o nûco ménûkoncepãním albem neÏ va‰e pfiedchá-zející desky...

Mardo‰a: To jsme fiíkali, i kdyÏtakovou vûc ãlovûk sám posoudí aÏs odstupem. KaÏdopádnû je ∞ jaktematicky tak hudebnû o nûco pest-fiej‰í neÏ pfiedcházející deska Kluci,kde jste? A není tak koncepãní, jakobylo tfieba Nanoalbum.

Milan: Ale i v ∞ máme pojítka,napfiíklad téma opakování, rÛzn˘chpohledÛ na nû, zaãátku, konce,zacyklení, nekoneãna... V albu tytotémata zkoumáme, pereme se s nimi.Samozfiejmû nechceme filosofovat, tobychom si nedovolili; chceme natyto záleÏitosti doufám odlehãenouformou pouze poukázat a nûjak˘mzpÛsobem se vÛãi nim vymezit.

Album ohraniãuje píseÀ Progre-sivní. Literárnû má „hodnû nároãn˘“text, ale jde zfiejmû o va‰e stûÏejnísdûlení.

Milan: Skuteãnû jde o klíãovouskladbu, která by mûla lidem dátjak˘si fokus pro dal‰í písnû na desce.Navíc jsme ji opravdu rozdûlili na„Intro“ a „Outro“, aby album ohrani-ãila a vlastnû tak zdÛraznila principleÏaté osmiãky. DÛleÏité v téhle písnijsou i pouÏité samply skuteãn˘chnovináfiÛ, ktefií nevûdûli, Ïe je nahrá-

váme. Jako jsme na jin˘ch albechpouÏívali tfieba samply z filmÛ, tadymáme skuteãné obûti.

Jedním z hostÛ na albu je, moÏnátrochu neãekanû, zajímav˘ souborClarinet Factory. Kde se mezi vámivzal?

Milan: Poprvé jsem si Clarinet Fac-toryv‰imnul na ãesk˘ch koncertechBobbyho McFerrina, nahlíÏel jsem nanû jako na nûjaké americké borce,které si s sebou pfiivezl. Baví mûjejich zvuk. Pfiínos Clarinet Factorypro na‰e album je znaãn˘, pfiecijenom jde o analogov˘ zvuk, o Ïivéhoãlovûka, a to je znát. Podobn˘ zvukby jistû ‰el vytvofiit i na klávesách,ale nebylo by to ono.

S KAPELOU TATA BOJSO NOVÉM ALBU ∞

Nové album Tata Bojs je plné originální muziky a zajímavých textů, témata písní jsou vážná i veselá, hosténa desce skvělí. K povídání nad ∞ jsme se sešli s téměř kompletními Tata Bojs.

HANA ZAGOROVÁpřipravuje v edici Zlatá kolekcevýběrové 3CD, které bude obsahovathity, výběr ze šansonově laděných písníi raritní nahrávky. Zpěvačka k tétopříležitosti dokonce nahrála dvě novépísničky, které opatřila vlastními texty.

PŘIPRAVUJE SE…

TONYA GRAVESna konci září vydá své debutové sólovéalbum I’m The Only Me. Na vzniku alba,které již v rádiích reprezentuje pilotnísingl „39 Reasons“, Tonya spolupracujes kytaristou Support Lesbiens HynkemTomanem.

SU 6036-2

Page 2: S KAPELOU TATA BOJS PŘIPRAVUJE …

VI. / červenec 2011

Zatímco mnozí interpreti vydávajív posledních letech prakticky uÏjenom v˘bûry, vy pravidelnû pfiichá-zíte s alby novinek!

Bûhem posledních deseti let jdeo tfietí novinkové studiové album,k tomu mi ale vy‰ly i tfii v˘bûry. Vedlenov˘ch vydávání nov˘ch nahrávekusiluji tedy i já o pohledy zpátky.

KdyÏ to spoãítám, vydáváte novin-kové album pfiibliÏnû kaÏdé tfii roky.

Myslím si, Ïe tenhle interval je nor-mální, takhle nûjak by to mûlo b˘t.U mû je to hodnû dáno i tím, Ïe kolemsebe mám skvûlé lidi, takové, se kter˘-mi se mi dobfie pracuje. To se pak pro-mítá do koncertÛ i do nové tvorby.

Va‰i spoluhráãi v kapele 5P jsouo generaci mlad‰í; takovou situaciby moÏná nûktefií frontmani radûjizatajili…

A vidíte: já nejen Ïe to netajím,je‰tû se tím chlubím! Myslím si, Ïetaková vûc ke chlubení je… Samo-zfiejmû se to odráÏí i v na‰í práci –oni mají jednak jiné pohledy namuziku, jednak do vûci vkládajíspoustu energie. Na‰e koncerty jsoutedy podstatnû dynamiãtûj‰í, neÏtomu b˘valo dfiív.

Chlubíte se tím, Ïe s vámi rádihrají nebo tím, Ïe jim staãíte?

Obojím; tyto dva dÛvody jsou asinejpodstatnûj‰í. Hraje se mi s nimiopravdu dobfie. Aã jsou mlad‰í –a nûktefií dokonce o dvû generace –umûjí hrát velmi dobfie. NezdrÏujemese tak Ïádn˘m vysvûtlováním tfiebapfii tvorbû aranÏí, práce nám „vodsej-pá“, jde to bezvadnû. A to je dobfie.

Jak ve va‰í kapele vznikají aranÏe?Pfii zkou‰ení se k vûci v‰ichni

vyjadfiují, nabízejí své moÏnostia nápady, pak se z tûch nabízen˘chvariant udûlá v˘bûr – a vzniknepodoba, ve které pak jednotlivé písnûhrajeme. My uÏ spolu fungujemeãtyfii roky, známe se, víme, co odkoho oãekávat, jak˘ kdo má k aranÏo-vání pfiístup; nemáme s tím tedy pro-blém. Vlastnû to jde samo.

Nemají va‰i kolegové z kapelysólistické ãi pûvecké ambice?

Mají, ov‰em mimo na‰i kapelu.Ondra Fencl má nûkolik sv˘ch sku-pin, pfiedev‰ím folk-rockov˘ Hromo-svod, Pája Tábofiíková hraje takyv nûkolika sestavách a v˘bornûzpívá. Ona je zatím pûvecky dostnevyuÏitá, coÏ bych chtûl zmûnit –na na‰í nové desce se mnou zpívájednu píseÀ. Martin ·tec zatím nana‰ich albech pfiíli‰ pûvecky zastou-pen není, ov‰em na koncertech ano.

Jsem rád, Ïe v‰ichni mí kolegovévelmi dobfie zpívají.

Album Chutnበpo cizím ovoci jeskladatelsky i textafisky rozdûlenomezi nûkolik autorÛ.

Materiál na desku nevznikal nijakpfiekotnû. Pfied vydáním se samozfiej-mû vÏdycky fini‰uje, vûc dostávákoneãn˘ tvar, fiada na‰ich textÛ exis-tuje ale uÏ hodnû dlouho.

Tfieba texty Jana Sahary Hedla…

Ano, tyhle texty jsme s Bohou‰emmûli uÏ asi dvacet let. U Pavla ·rutabyly nûkteré nové, nûkteré ov‰emtaky star‰í. A to samé platí o muzice:nûkterou jsme mûli pfiipravenou uÏdfiív, jiná vznikala pfiímo na tohlealbum. V˘voj byl tedy pozvoln˘,logick˘. To by se na desce mûlo pro-mítnout.

Vy sám máte na albu jedin˘ text,vlastnû spolupodílnictví na textuSrpnov˘ prstoklad; ten je navíc, ales-poÀ se mi zdá, ponûkud skeptick˘...

Nemyslím si, Ïe by ten text bylúplnû skeptick˘, spí‰ mapuje realitu.A pokud je realita skeptická, je skep-tick˘ i ten text… Myslím si ale, Ïecelkovû na‰e deska obsahuje spoustupozitivních vûcí.

V písni Srpnov˘ prstoklad je zmi-Àována kapela Radima HladíkaBlue Effect, urãitû ne náhodou – vysám jste v ní zaãátkem 90. let minu-lého století pÛsobil!

To se zase vracíme k tomu samé-mu. Chtûli jsme tím v podstatû fiíct,Ïe doba se mûní, ale Blue EffectzÛstává. Je to jedna z na‰ich zásad-ních kapel a já jsem mûl, to musímfiíct opravdu takhle, tu ãest s Radi-mem Hladíkem dva roky spolupraco-vat. Bylo to pfiíjemné. S Radimem sestále potkáváme a pofiád si máme cofiíct; i on má omlazenou partu. KdyÏse sejdeme na spoleãném koncertu,vÏdycky se to, myslím si, skvûlevyvede.

Mám pocit, Ïe jste na novém albu– oproti tomu pfiedcházejícímu – tro-chu pfiitvrdili.

Ano, a zaãali jsme hrát dynamiãtû-ji i na koncertech. Hodnû je to dánosloÏením na‰í kapely. Sound novédesky je ‰irok˘ a masivní, coÏ je dovelké míry také práce studiovéhoodborníka, kter˘ desku natáãel. Zvu-kov˘ a velkou mûrou i hudební reÏi-sér LukበMartinek jí dal „obliãej“,kter˘ je skuteãnû ponûkud tvrd‰í.Celkov˘ sound je velice kvalitní.Zvukovû dopadlo to album úÏasnûa já jsem za to rád.

LUBOŠ POSPÍŠIL: VODSEJPÁ NÁM TO!Luboš Pospíšil je stále ve skvělé formě. Nezaměnitelný zpěvák, skladatel a textař, jehož jméno září ve výšinách československé i české populární hudby

od konce 60. let minulého století, před časem vydal novinkové album Chutnáš po cizím ovoci. Své příznivce Pospíšil opět nezklamal. Ke všemupospíšilovsky osvědčenému přidává, a to za vydatné pomoci kapely 5P, zase i trošku nového – tak, jak to má být. Vznikla tedy vynikající, originální,

hloubavá i hravá deska, u které se určitě nebudete nudit. Ale řekněte mi, u které Pospíšilovy desky jste se nudili…?

IVAN MLÁDEK A JEHO BANJO BAND SE VRACÍS NEJVĚTŠÍMI HITY NA SVÉM PRVNÍM DVDOriginální písničky poprvék dispozici na DVD v podoběoriginálních klipů!

Pfiipomínat popularitu Ivana Mlád-ka je zbyteãné. Jen v˘ãet názvÛ jehopísniãek na právû vydávaném DVDdokládá jeho v˘znamné pfiispûní dopomyslného zlatého fondu ãeskéhohudebního humoru. Îe mu ale dobfierozumí i v zahraniãí ukazuje nedáv-n˘ mezinárodní ohlas JoÏina z baÏinv Polsku, Rusku, Itálii, Chorvatskunebo Británii, podpofien˘ nezamûni-

teln˘m videotancem pfied ãasemzesnulého klarinetisty a zpûváka IvoPe‰áka.

Zkratky, ·vadlenka Madlenka,Ztratil jsem sako, Praha Prãice, Dá‰aNováková, Medvûdi nevûdí, Linda,Hlásná TfiebáÀ, Prachovské skály,Neopatrn˘ kfieãek nebo Dá‰a jedlacukroví, tvofií jen ãást kolekce písni-ãek na DVD: IVAN MLÁDEK a JEHOBANJO BAND – JOÎIN Z BAÎINA DAL·Í NEJVùT·Í HITY. Pohádkao Snûhurce ãi píseÀ Jez s hostujícímKarlem Gottem jen potvrzují, ÏevÏdycky ‰lo o chytrou legraci bez

podlézání laÈky vkusu a kvality.Vedle typického humoru je dobfienepfiehlédnout v˘borné instrumen-tální v˘kony banjisty Ivana Mládkaa celé jeho kapely, vycházející zeswingu nebo vaudevillu, ale v pfiípa-dû potfieby klidnû i z dechovky.

Ke vzniku titulní písniãky bilanã-ního DVD Ivan Mládek zavzpomínal:„UÏ kdyÏ jsme poprvé na zkou‰ces Pe‰ákem zaãali dvojhlasnû zpívatJoÏina z baÏin, tak ostatní muzikantise tomu smáli a fiíkali, tohle nenímoÏné, aby se to nechytlo! Ale u tûchostatních písniãek jsem si nebyl

nikdy jist˘,jestli u poslu-chaãÛ zabe-rou. Pro ná‰Banjo bandbyl vÏdyckyv ˘ c h o z ízájem o muzi-ku, o improvizaci, u mû o sólování nabanjo. Nikdy jsme písniãku nebralijako cestu k tomu b˘t slavn˘ – nebomít v televizi svÛj klip a v rozhlasehit. VÏdycky jsme si chtûli hlavnûdobfie zahrát.“

SU 6009-2

SU 7111-9

Page 3: S KAPELOU TATA BOJS PŘIPRAVUJE …

VI. / červenec 2011

Na va‰ich prvních hitech má obfiípodíl skladatel Pavel Trnavsk˘,ov‰em po nûjaké dobû jste spoluprá-ci pfieru‰ili. Proã?

TvÛrãí propojení s úÏasn˘m skla-datelem, muzikantem a kamarádemPavlem Trnavsk˘m pro mne byloosudové. Pavel je autorem písní Noa co, Copánky, První váhavé svítání,Publikum tvé jsem já, Rama a Sita,Jen jedna je ta pravá, Pope Reagge,Nikdy neztrácej svou víru a mnoha,mnoha dal‰ích nádhern˘ch písní,vãetnû tûch anglick˘ch. Kdyby násnegativní síly nezastavily v zaãátcíchtohoto tvofiení, nikdo by nás z TOPpozice nesesadil! (smích). Je to záro-veÀ napÛl vtip, napÛl pravda. Tov‰echno zároveÀ.

Va‰ím dal‰ím osudov˘m muÏem,a to v rovinû tvÛrãí i osobní, je JifiíHrube‰, b˘val˘ bubeník PraÏskéhov˘bûru.

Dnes spolupracuji pfieváÏnû právûs ním. On také vytváfií muzikantskézázraky! Je to aÏ neuvûfiitelné: jakozpûvaãka mám v Ïivotû ‰tûstí nasamé geniální skladatele. Ov‰em asito Osud vyvaÏuje tím, Ïe pfiiná‰í domojí „pûvecké – muzikantské karié-ry” samé pfiekáÏky, trable ãi zákazy.V˘sledkem je pak skuteãnost, Ïe tatoabsolutnû svûtová skladatelská úro-veÀ není patfiiãnû docenûna. Suprap-hon to teì vydáním alba No a conapravuje. Nakonec ono nedocenûníznáme i z historie: Richard Wagnerdlouho nedo‰el uznání a Beethovenana konci jeho Ïivota ignoroval cel˘císafisk˘ rakousk˘ systém.

A zpátky k Jifiímu Hrube‰ovi…Jirka Jirius je ten nejvût‰í genius ze

v‰ech, které jsem mohla zblízkapoznat. Îivotem mi bylo pfiánovytváfiet s ním pfiekrásné songy, kterénejenom Ïe pÛsobí silnû a pozitivnûna v‰echny ostatní, ale zasahujíi moje srdce. Jeho píseÀ RÛÏí prin-cezna je podle mnoh˘ch soudÛ Kap-radina 21. století. Osobnû si myslím,Ïe ji dokonce svojí náplní, dynami-kou a harmonick˘mi frekvencemisvûta a vesmíru pfiesahuje. Je v nízakódována Tajná hudba nov˘chsfér. Tímto je ov‰em v RÛÏí princeznûprozrazena. (smích)

Na ãem pracujete právû teì?Zrovna v tûchto dnech a t˘dnech

na sólovém albu Illuminscence.Písnû se neustále promûÀují, jak jedennû muzikantky tvofiíme. Napsalijsme i rockovou operu, dokonce i tfiisuperhity pro mistra mistrÛ KarlaGotta! Jirka je teì aranÏuje a dává jimpunc 21. století; snad se budou líbit.Pokraãujeme tak v Hudebníchcestách, které se nedají zastavit. Je topodobné, jako kdyÏ nûkdo musí neu-stále koufiit nebo jíst svíãkovous knedlíkem (fiíkám to jenom jako

pfiímûr, my nekoufiíme a svíãkovoujíme pouze veganskou).

Veganství vás tedy pofiád drÏí.Navíc teì experimentuji s tím, Ïe

jsem momentálnû „vodarian“, nejímÏádnou stravu, jenom vodu, pfiípad-nû ãaj a dÏusy. Nevím, jak dlouho tovydrÏím, zatím jsem v tom nûkolikt˘dnÛ a jsem O. K. Ov‰em jin˘m tonedoporuãuji! Je to opravdu mÛj pri-vátní experiment s hmotou.

Do povûdomí vstoupily i va‰e pfie-zdívky (moÏná to není úplnû správ-né slovo). Kdo jste dnes?

Momentálnû se jmenuji Jasmina.MÛj milovan˘ tatínek, kter˘ je uÏv nebi, mi kdysi dal první „dospûlác-k˘“ parfém s vÛní jasmínu, bylyv nûm dokonce drobounké lísteãkya kvíteãky jasmínu. Celé to bylov kouzelné kfii‰Èálové nádobce. Právûtu jsem po del‰í dobû zase náhodouna‰la, dokonce v ní byl je‰tû i ten mÛj„první parfém“, i kdyÏ jenom párkapiãek. Nakapala jsem si je na obli-ãej a najednou jsem u sebe cítila tuv‰eobjímající nádhernou milující pfií-tomnost mého pfiedrahého tatínka.Tatínka, kter˘ mi toho v Ïivotû tolikdal a kterého nesmírnû a na vûky

miluji. Neustále mi ohromnû schází!Najednou jsem breãela a breãela,myslela jsem si, Ïe uÏ nikdy nepfiesta-nu, jedinû tehdy, aÏ si svého tatínkavybreãím zpátky. A to uÏ mi není anipût ani patnáct let… i kdyÏ my rokynepoãítáme a neuznáváme, protoÏe toje jenom v˘mysl byrokracie. Aby bylomoÏné strãit lidi do ‰uplíkÛ pseudo-existence a tím je magicky ovládat.My pfiece nemÛÏeme mít nûjaké„roky“ ãi co… my v‰ichni jsme pfiecenesmrtelní Spiriti, i kdyÏ momentál-nû oblouznûní systémem zvan˘mBio-Matrix/DNA Programs. A to z násãiní jakési bilogické ma‰iny/zombiea chce nás to v‰echny zpracovat doopravdov˘ch „Bio-robotÛ“ ovláda-n˘ch jedním centrálním Robo-systé-mem. A co Spiriti? Mají si kde hrát?

Asi vûfiíte v posmrtn˘ Ïivot – jak siho pfiedstavujete?

Tak, Ïe se koneãnû v‰ichni probu-díme z tohoto komatického snu,z této noãní mÛry. Naz˘vá se to nor-mální Ïivot, a my se tím koneãnû vrá-tíme do sv˘ch opravdov˘ch ÏivotÛ,které opravdovû Ïijí na‰i Spiriti, tedymy v‰ichni v pravém stavu. AÈ uÏ tobude v jakékoliv, ov‰em dobrovolnûvybrané podobû.

Chystáte nové fiadové album –a bude k mání i v âesku?

Definitivnû – Album 2012! MoÏnána nûm budou i písnû, které jsmenatoãili s originálními vokály LadyChristiane Kubrick, coÏ je manÏelkanedávno zesnulého fantastickéhoreÏiséra Stanleyho Kubricka, hereã-ka, úÏasná malífika, filosofka… a teì,díky na‰im nov˘m písním, i zpûvaã-ka. S paní Kubrickovou jsme se osob-nû seznámili a máme ji moc rádi.Obdivujeme ji jako opravdovou Ladyse v‰ím v‰udy. Jirius napsal opravdumegahity, nechte se pfiekvapit!

Vystoupíte i v âesku?Chystáme premiérov˘ koncert

s novou sestavou kapely Illuminaticana 9. fiíjen tohoto roku do praÏskéhoPaláce Akropolis. V‰ichni jste srdeã-nû zváni!

âím se, vedle muziky, zab˘váte ve„volném“ ãase?

Miluji poezii! Právû mû uchvacujeobjevování básníkÛ 19. století a pfie-lomu 19. a 20. století. Je tolik draho-cenn˘ch básníkÛ, a ãesk˘ch, a tolikjich je neprávem zapomenut˘ch!Moc ráda bych natoãila album, kdebych je uvedla, tedy recitovala –a Jirius by k tomu mohl nahrát supro-vou muziku. Tfieba to nûkdy ve vhod-n˘ch okamÏicích udûláme. A dal‰ívûc: Jirka vytváfií úÏasné obrazya sochy, nûkteré dokonce hrají! Byloby zajímavé uspofiádat v˘stavu obra-zÛ a umûní vÛbec tfieba s Karlem Got-tem, kter˘ taky maluje krásnû, i kdyÏv úplnû jiném stylu. V tom by ale bylprávû byl pÛvab takové expozice.A taky jsem oprá‰ila kytaru, i tu elek-trickou. Ráda bych se nauãila hrát naharfu, zatím zkou‰ím alespoÀ harmo-niku. Celé roky jsem hrála na housle,jednou bych si pfiála hrát i na varha-ny. To je plánÛ na nûkolik ÏivotÛ, Ïejo? Anebo na jeden, kter˘ nikdynekonãí, jen mûní scény a kulisy.(smích)

A nûjaké motto ãi pozdrav nazávûr na‰eho povídání?

Máme teì vlastní motto: „Jak mlu-víme, tak manifestujeme“. Vedlejiného na‰eho oblíbeného – „Jakmyslíme, tak manifestujeme“. Tovyjadfiuje v‰e. Mimo jiné i to, jak mocje‰tû musíme dohánût a vylep‰ovat,abychom opravdu mohli zmanifesti-ovat to, po ãem ze srdce a s vÛlína‰ich SpiritÛ opravdu touÏíme.V‰em na‰im spolu-SpiritÛm pfiejeme,aÈ se jim podafií zmanifestovat v‰ech-no to, co si jako ryzí a nádherní Spi-riti pfiejí. Po ãem ze srdce touÏí.

A taky moc doufáme, Ïe v‰emudûlá radost na‰e nové supraphon-ské album. AÈ se vám líbí! Posílámev‰em proudy svûtla a nesmírné ves-mírné lásky!

JANA KRATOCHVÍLOVÁ:NAŠE HUDEBNÍ CESTY SE NEDAJÍ ZASTAVIT!

Jana Kratochvílová patří k hudebním vizionářům: její projekty většinou předbíhají dobu. Písničky nazpívané v 80. letech minulého stoletírozhodně nezestárly, ba naopak, písničky novější jsou pořád ještě před současnou tvorbou o krok vepředu.

Supraphon právě vydává znamenitou kompilaci nazvanou No a co. Obsahuje všechny „pecky“, které Kratochvílová nazpívala v průběhu své kariéry.Mapuje tak vývoj a inovátorský přístup k muzice jedné z nejosobitějších zpěvaček, které jsme tu kdy měli.

SU 6037-2

Page 4: S KAPELOU TATA BOJS PŘIPRAVUJE …

VI. / červenec 2011

SUPRAPHON PR & Promotion kontakt: tel.: 221 966 602/ 221 966 604; [email protected]; www.supraphon.cz

Supraphon poprvé na CD vydal uždříve nahrané koncerty JohannesaBrahmse, Jeana Sibelia, PetraIljiče Čajkovského a FelixeMendelssohna-Bartholdyho.Album je tak mimo jiné zajímavýmsvědectvím o uměleckém vývojijednoho z našich nejuznávanějšíchhouslistů – Václava Hudečka.

Nejstar‰í nahrávka alba má bez-mála ãtyfiicet let!

Ano, je to MendelssohnÛv koncert.Nahrávali jsme ho za smutn˘ch okol-ností, v dobû, kdy zemfiel David Oist-rach, tedy na podzim roku 1974. Jakodal‰í v pofiadí vznikla nahrávka kon-certu Petra Iljiãe âajkovského, to uÏbyla osmdesátá léta – stejnû jakou Brahmse a Sibelia. Pod znaãkouSupraphonu vycházejí v‰echny tytotfii koncerty poprvé, pÛvodnû vy‰lyjako elpíãko u Pantonu.

Album skr˘vá i dal‰í zajímavosti...SibeliÛv koncert jsme nahrávali ve

spolupráci s jednou japonskou fir-mou, dílo se nahrávalo kvadrofonnû!Prostorov˘ zvuk tak vystupuje jednakzleva doprava, jednak zepfiedu doza-du. Ten záznam byl hodnû plastick˘,orchestr jste sly‰el opravdu do hloub-ky. A dal‰í zajímavost: BrahmsÛvkoncert je‰tû nikdy nevy‰el na CD,jenom na tom pÛvodním LP. Jde tedyo prÛfiez dvaceti let mého houslovéhov˘voje od sedmdesát˘ch do konceosmdesát˘ch let minulého století.

Co to s vámi dûlá, kdyÏ sly‰íte svéstaré nahrávky?

Je to nostalgie, ale poslouchám jeuÏ s velk˘m odstupem, nûco uÏ sinepamatuji, tfieba kde byl stfiih neboco se dûlo pfii nahrávání. Poslou-chám se vlastnû tak trochu jakobych poslouchal cizího ãlovûka. Nadruhou stranu – kdyÏ si uvûdomím,kolik mi bylo let, a porovnávám svÛjv˘kon s v˘kony m˘ch „letních stu-dentÛ“ z kursÛ v Luhaãovicích, jsemdocela py‰n˘ na to, jak mi to v tûchdvaadvaceti, tfiiadvaceti letechhrálo.

Kdybyste stejná díla nahrávaldnes, co by bylo jinak?

Jak ãlovûk stárne, nûkteré volnévûty hraje pomaleji; dává si na ãas,aby víc vychutnal krásu kantilény;platí to i o mnû. V krajních vûtáchbych toho asi moc nemûnil. Za tadesetiletí, co uplynula od m˘ch mla-dick˘ch nahrávek, se ve mnû samo-zfiejmû nûco zmûnilo, ale t˘ká se todrobností: nûkteré hudební záleÏi-tosti uÏ nedûlám, zato dûlám jiné,které mû bûhem let napadly. V pod-statû se ale moje tehdej‰í a dne‰níinterpretace podobají; jako si je ãlo-vûk vzdálenû podobn˘ se sebousam˘m na star˘ch fotkách. I to mûtû‰í: uÏ v tûch pûtadvaceti jsem mûlpodobn˘ názor, jak˘ mám dnes,skoro v ‰edesátce. Vdûãím za tosv˘m uãitelÛm, panu profesoru Sní-tilovi i Davidu Oistrachovi.

VÁCLAV HUDEČEK:HUDEBNÍ NÁZORY

NEMĚNÍM

SU 4055-2

Vynikající pianistka Jitka Čechovápokračuje v systematickéma procítěném mapování klavírníhodíla Bedřicha Smetany. Další albumze supraphonské řady nabízípředevším skladby vzniklé v době,kdy skladatel ještě studoval. JitkaČechová pak opět dokazuje, že sise Smetanou rozumí.

Vydáváte uÏ páté album s klavírnítvorbou Bedfiicha Smetany; neomr-zela vás uÏ, alespoÀ trochu?

Naopak, ãím déle se jí zab˘váma poznávám ji zevrubnû, tím více si jivychutnávám a cením. ZároveÀ si uvû-domuji, jak se ke Smetanovi chovámena pianistickém poli mace‰sky. Dávnoz nûj mûl b˘t z hlediska pfiínosu klavír-ního odkazu ãesk˘ Chopin ãi Schu-mann. Díky Smetanovu celoÏivotnímupropojení s tímto nástrojem je jehoklavírní dílo neuvûfiitelnû pestré, roz-manité a obsaÏné. KaÏdému klavíristo-vi sk˘tá ‰irok˘ prostor k v˘bûru.

Va‰e nové album uvádí pfiedev‰ímdíla vzniklá ve Smetanov˘ch stu-dentsk˘ch letech; jaká jsou z hledis-ka kompoziãního?

Jedná se vesmûs o skladby spontán-ního charakteru, nedotãené zásahempedagoga, psané rukou mladého auto-didakta. Smetana miloval spoleãensk˘Ïivot a rád pfiispíval k hudební náplnispoleãensk˘ch setkání, coÏ se odráÏív kompozici zamûfiené na tehdej‰ímódní hudební formy – polku, kva-

pík, ãtverylku, ale i valãík a mazurku,které prozrazují vliv Chopinovy tvor-by. Je patrné, Ïe coby samouk dobfieznal práci sv˘ch zahraniãních kolegÛLiszta, Chopina, Schumanna a Men-delssohna, ktefií se tak mimodûk stáva-jí jeho tehdej‰ími uãiteli.

A co se t˘ãe interpretace?Smetana uÏ v raném díle pfiedurãu-

je svá pozdûj‰í díla se v‰emi skryt˘-mi záludnostmi, které si po technic-ké stránce nezadají s jeho nejobtíÏ-nûj‰ími díly. Zajímavé je, Ïe tyto obtí-Ïe jsou pfiedev‰ím v doprovodn˘chpartiích, které pfii poslechu jsou tûminejménû zajímav˘mi, ale to nejtûωíje právû to, aby byly co nejménûnápadné, hladké a vyrovnané. Dal-‰ím ofií‰kem je naplnit obsahemskladby taneãního charakteru, nejenaby mûly ten správn˘ „salónní“nádech, ale také aby jejich leckdydonekoneãna se opakující pasáÏestále pfiiná‰ely radost i novodobémuãasto netrpûlivému posluchaãi.

Dá se z tûch skladeb vyãíst nûcoo tehdej‰ím soukromém ÏivotûB. Smetany?

Smetanovo klavírní dílo je zároveÀtak trochu jeho deníkem, celoÏivotnûmapuje jeho niterné pocity, touhy, cílea vize. Nejinak je tomu v pfiípadûraného díla. Nûkteré skladby jsoupfiímo dedikovány Smetanov˘m prv-ním láskám, mnoho ze skladeb taneã-ního charakteru bylo ve stfiedu zájmudobov˘ch spoleãensk˘ch akcí v inter-pretaci samotného autora, kter˘ sámbyl náruÏiv˘m taneãníkem.

JITKA ČECHOVÁ:SMETANA BYL NÁRUŽIVÝM

TANEČNÍKEM…

SU 3845-2


Top Related