7. Židé: náboženství smlouvy a posvátného textu
• Náboženství Smlouvy (Zákona) a Knihy.• Posvátný text, posvátné písmo, posvátný jazyk.• TANACH (TENAK), křesťansky: „Starý zákon“.• Genesis.• Proroci.• Sakrální význam dějin jako božího působení.• Judaismus těsně předkřesťanské a raně křesťanské
doby.
7. 1. Dějiny Izraele a vznik posvátných spisů
• Tradice od bronzové doby:– Abrahám, Izák a Jákob - typologické (?) postavy sitované do středního bronzu– Mojžíš – historická nebo typologická postava, pozdní bronz, Exodus
• Návaznosti na starší kultury (viz Gilgaméš: potopa), ale hlavně vymezování vůči sousedům, izolacionismus, „vyvolení“, „smlouva“ (Mojžíš, Sinaj, „Desatero“)
• Spisy přibližně od 1000 před n. l.: Soudců, Ozeáš, Ámos
• Asyrské a pak babylonské zajetí, proroci, pak sepsání klasických spisů kolem 500 před n. l. (Pentateuch, v těsně předkřesťanské době pak chápán jako „Knihy Mojžíšovy“).
• Pozdní spisy až do těsně předkřesťanské doby, zčásti aramejsky a řecky, vliv řecké kultury a reakce na ni.
7. 2. Posvátné spisy
• Zákon (TÓRA), Proroci, Spisy.• Jerusalémský (užší) a alexandrijský (širší) kánon.• Křesťanské převzetí hlavně díky řeckému překladu:
– Septuaginta (-3. až -1. století, Alexandrie).
• Řazení spisů v kánonu, v křesťanské recepci:– Tóra (Pentateuch), Dějepisné knihy, Proroci, Sapienciální
(mudroslovné) spisy.
• Složitá historie vzniku v průběhu celého -1. tisíciletí, v návaznosti také na starší tradice.
7. 2. 1. Posvátné spisy
7. 2. 2. Posvátné spisy
• Zákon (TÓRA), Proroci, Spisy.• Jerusalémský (užší) a alexandrijský (širší) kánon.• Křesťanské převzetí hlavně díky řeckému překladu:– Septuaginta (-3. až -1. století, Alexandrie).
• Řazení spisů v kánonu, v křesťanské recepci:– Tóra (Pentateuch), Dějepisné knihy, Proroci, Sapienciální
(mudroslovné) spisy.
• Složitá historie vzniku v průběhu celého -1. tisíciletí, v návaznosti také na starší tradice.
7. 2. 3. Písmo
• Písmo samo je posvátné, dokonce i písmena– Proto problém s překlady– Proto se různé tradice při redakci v klasické době zapisují
vedle sebe, bez úprav– Prakticky není jiná hebrejská literatura
7. 3. Hlavní rysy náboženství Izraele
• Písmo• Vyvolení, smlouva („Šéma Izrael“, „Desatero“)• Náš bůh je jediný, výlučný Bůh (v exkluzivním náboženství)• Zákaz zobrazování, ba i vyslovení jména božího (tabu)• Problémy s dědictvím dávných tradic:
– Brozácká morálka („Oko za oko, zbu za zub“ jako regulace krevní msty)– Očišťovací předpisy knihy Leviticus– Později řešeno alegorickou exegezí, pak i v křesťanském prostředí
• Proroci• Dějiny jsou posvátné, jsou projevem Boha• Stvoření (viz Genesis)
7. 4. Stvoření podle Geneze – problémy textu
• Redakce asi v -5. století• Starší prameny se dnes jmenují podle slova pro jméno boží:
– Elohistický – mladší, „abstraktnější“– Jahvistický – starší, lidovější
• Gen 1 – stvoření světa v 6 „dnech“, postupnou diferenciací. Poslední diferenciací je lidské/mimolidské a pak diferenciaxce pohlavní.
• Gen 2 – jahivstické podání o Adamovi a „Evě“. Plácání z hlíny je co do významu zachráněno koncepcí vdechnutí dechu života, který je půjčkou člověku od Boha.
8. Křesťanské posvátné texty: Nový zákon a Ježíš
• Jak se křesťanství na světě vzalo.• Ježíš.• Nový zákon.• Vznik evangelií.• Pavel z Tarzu.• Ustálení novozákonního kánonu.• Gnostické spisy a lidové apokryfy.• Víra.
8. 1. Jak se křesťanství na světě vzalo
• Křesťanská zvěst (kérygma):– zvěst o Ježíšovi (o něm a o jeho náboženském významu),– zvěst Ježíšova (jeho kázání a odkaz).
• Křesťan je ten, kdo Ježíšovi připisuje náboženský význam a následuje ho (Kristus).
• Návaznost na judaistické pojetí božství, dějin, posvátného textu…
• Obecné pojetí spásy (ne pouze lokální jako v Řecku).• Církev, misie,…• Od judaistického proudu do řeckojazyčného světa.
8. 2. Ježíš
• Narozen roku nejspíš 7 nebo 6 před n. l.• Ukřižován kolem roku 30 n. l.– (Tradice o 33 „kristových letech“ je až středověká.)
• aaa
8. 3. Nový zákon
• a
• Pro detailůchtivé jedince: Textologie NZ .htm, .rtf
9. Křesťanská liturgie a dogmata víry
9. 1. Křesťanská liturgie
• a
9. 2. Křesťanská nauka
• Od křestních kérygmat k dogmatu.
10. Islám, Indie a Čína
10. 1. Islám
• aaa
10. 2. Indická náboženství („hinduismus“)
• a
10. 3. Buddha - a dědictví jeho učení
• a
10. 4. Čínská tradice
• a
10. 4. 1. Konfucius
• a
10. 4. 2. Lao-tse a Tao
• a
11. Náboženství, umění, filosofie a přírodní vědy: kontroverzní témata
• Má náboženství také poznávací hodnotu?• Lze mluvit o poznávání i mimo vědu?• Konflikty.
11. 1. „Umění“ jako vydělená kategorie
• Od konce archaické doby se postupně vyděluje kategorie „umění“, předtím splývala s náboženstvím nebo se řemeslem. Souvisí to s výtvarným verismem (realismem) a s objevem perspektivy (kolem -400).
• Proto například Platón považuje „umění“ za úpadkové.• Je jen velice málo kultur, které rozlišují „umění“ a „náboženské ztvárnění
“:– Řecko od klasické doby do konce antiky– Evropa od renesance– Prý něco v Číně (snad od středověku?)
• Pro zájemce: Platón a umění jeho doby (Rozluka filosofie a umění).rtf
11. 2. Filosofie a náboženství
11. 3. O původu ateismu
11. 4. Křesťanství a ateismus
11. 5. „Morální zákony“
11. 6. „Přírodní zákony“
11. 7. Problémy „počátku“
• „Nastavení“ počátečních podmínek• „Antropický princip“ – nebo spíše sebepotvrzující náhoda?• „Velký třesk“– jeho novoplatónské a středověké předlohy.
• Počátek života
• Počátky člověka
11. 7. 1. „Vědecký kreacionismus“
• = Pseudovědecký fabrikacionismus:• Doslovná interpretace knihy Genesis a její časové škály.• Podvodná rétorika.• Parazitace na popularizací zakrývaných potížích vědy.
• „Inteligentní design“ (ID):• Někdy = kreacionismus.• Někdy poněkud inteligentnější podoba téhož.
12. Jaké je náboženství současné globalizované kultury?
Viz moje příprava na starší seminář k tomu.