VOŠZ a SZŠ, Praha 1, Alšovo nábřeží 6
ABSOLVENTSKÁ PRÁCE
Praha 2013 Jana Kučerová
Dentální hygiena seniorů
Absolventská práce
Jana Kučerová
Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola
Praha 1, Alšovo nábřeží 6
Studijní obor: Diplomovaná dentální hygienistka
Vedoucí práce: MUDr. Josef Pešek
Datum odevzdání práce: 19. 4. 2013
Datum obhajoby:
Praha 2013
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval a samostatně a všechny použité prameny
jsem uvedl a podle platného autorského zákona v seznamu použité literatury a zdrojů
informací.
Praha 11. dubna 2013 ……………………………….
Podpis autorky
Poděkování
Děkuji MUDr. Josefu Peškovi za odborné vedení absolventské práce. Děkuji také PhDr. Ireně
Nerudové a MUDr. Magdě Vostré za rady při zpracování této práce. Dále děkuji vedení
v Domově seniorů – domově důchodců Pacov panu řediteli Ing. Václavu Hrobskému a vrchní sestře
Vladislavě Vošické, vedení v Domově důchodců Proseč u Pošné panu řediteli Jiřímu Hormandlovi
a řediteli Domovu pro seniory Malešice panu Mgr. Evženu Kokešovi, že mi umožnili navštěvovat tato
zařízení. A zvláštní poděkování patří všem klientům těchto zařízení, kteří se mnou spolupanovali
a dobrovolně se zúčastnili dotazníkového šetření.
Souhlas s použitím práce
Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována v knihovně Vyšší odborné
školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1, Alšovo nábřeží 6.
Praha 11. dubna 2013 ……………………………….
Podpis autorky
ABSTRAKT Jana Kučerová
Dentální hygiena seniorů
Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6
Vedoucí práce: MUDr. Josef Pešek
Absolventská práce, Praha: VOŠZ a SZŠ, 2013, 60 stran
Absolventská práce je rozdělena na část teoretickou a na část praktickou. Teoretická část se
věnuje problematice snímatelných zubních náhrad v období stáří. Tato část je zaměřena na
popis snímatelných náhrad a dále se zabývá charakteristikou možných komplikací, které
souvisí s používáním zubních náhrad. V závěrečných kapitolách teoretické části je popsána
mechanická i chemická hygienická péče o tyto náhrady. Praktická část je koncipována jako
dotazníkové šetření, jehož cílem bylo zmapovat informovanost a úroveň domácí hygieny
u seniorů se snímatelnou zubní náhradou v domovech seniorů, a také přispět ke kvalitní
dentální hygieně individuálním rozhovorem s jednotlivými klienty o této problematice.
Výsledkem dotazníkového šetření bylo zjištění, že kvalita informovanosti není dostatečná
a potřebovala by pozvednout na vyšší úroveň. Při rozhovorech bylo zjištěno, že nejvíce
rozšířenou pomůckou ústní hygieny u proteticky ošetřených seniorů je zubní kartáček, pasta
a tekoucí voda. Bohužel většina dotazovaných nedochází na pravidelné preventivní prohlídky
ke svému stomatologovi.
Klíčová slova: senior, stáří, dentální hygiena, snímatelná náhrada, preventivní prohlídky
ABSTRACT Jana Kučerová
Dentální hygiena seniorů
Dental hygiene of the olds
Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Praha 1, Alšovo nábřeží 6
Vedoucí práce: MUDr. Josef Pešek
Absolventská práce, Praha: VOŠZ a SZŠ, 2013, 60 stran
This final work is divided into a theoretical part and practical part. The theoretical part is
attended the problems of removable partial and complete dentures at the old age. This part
focuses on the description of removable dental prostheses and describes the characteristics of
the possible complications associated with the use of dentures. Final chapters of the
theoretical part describe the mechanical and chemical hygiene care of the dentures. The
practical part is designed as a questionnaire research, whose aim was to determine knowledge
and level of home hygiene of seniors with removable dentures in old people’s home and also
contribute to good dental hygiene by individual interviews about this topic with the clients.
The results of the questionnaire research show that level of knowledge is not sufficient and
would need to rise to a higher level. The interviews discover that the most widespread tool for
oral hygiene at prosthetic - treated seniors is a toothbrush, toothpaste and running water.
Unfortunately, most of the respondents do not go to regular preventive dental check-ups at
their dentists.
Key words: senior, old age, dental hygiene, removable dentures, dental check - ups
Obsah
Úvod ............................................................................................................................... 11
1 Stáří ........................................................................................................................ 12
1.1 Období raného stáří: 60 - 75 let ............................................................................. 12
1.2 Období pravého stáří: 75 a více let ........................................................................ 13
2 Komunikace se seniory .......................................................................................... 14
2.1 Zásady správné komunikace se seniory ................................................................. 14
3 Péče o seniory ........................................................................................................ 16
3.1 Péče o seniory v historii ......................................................................................... 16
3.2 Péče o seniory v současné době ............................................................................. 16
3.2.1 Zdravotní služby pro seniory ................................................................................. 17
3.2.2 Sociální služby pro seniory .................................................................................... 17
3.2.2.1 Domovy pro seniory a domovy důchodců ............................................................. 17
4 Historie zubních náhrad ......................................................................................... 18
5 Rozdělení snímatelných zubních náhrad ............................................................... 21
5.1 Částečná snímatelná náhrada ................................................................................. 21
5.1.1 Sedlové náhrady..................................................................................................... 21
5.1.2 Deskové náhrady ................................................................................................... 22
5.1.3 Kotevní prvky ........................................................................................................ 23
5.1.4 Stabilizační prvky .................................................................................................. 23
5.1.5 Spojovací prvky ..................................................................................................... 23
5.1.6 Tělo náhrady .......................................................................................................... 23
5.2 Celková snímatelná náhrada .................................................................................. 24
5.3 Hybridní zubní náhrada ......................................................................................... 25
6 Seznámení s novou snímatelnou náhradou ............................................................ 26
6.1 Otlaky v dutině ústní .............................................................................................. 26
6.2 Problémy s artikulací ............................................................................................. 26
6.3 Problémy při jídle a pití ......................................................................................... 26
6.4 Slinění a dávivý reflex ........................................................................................... 27
7 Čištění snímatelné náhrady .................................................................................... 28
7.1 Domácí péče o snímatelné náhrady ....................................................................... 28
7.1.1 Pomůcky pro domácí péči – mechanické čištění ................................................... 30
7.1.1.1 Kartáček na zubní náhrady .................................................................................... 30
7.1.2 Pomůcky pro domácí péči – chemické čištění ....................................................... 31
7.1.2.1 Čistící pasty a prášky ............................................................................................. 31
7.1.2.2 Čistící tablety a roztoky ......................................................................................... 32
7.1.2.3 Dózy na náhrady .................................................................................................... 33
7.2 Profesionální péče o snímatelné náhrady .............................................................. 34
7.2.1 Pomůcky pro profesionální péči ............................................................................ 34
7.2.1.1 Ultrazvukové čističe .............................................................................................. 34
8 Fixační prostředky ................................................................................................. 35
9 Změny ústní sliznice vyvolané nevyhovující snímatelnou náhradou .................... 36
9.1 Změny mechanického původu ............................................................................... 36
9.1.1 Slizniční dekubity .................................................................................................. 36
9.1.2 Protézou indukovaná hyperplazie .......................................................................... 36
9.1.3 Granuloma fissuratum ........................................................................................... 37
9.1.4 Stomatitis prothetica .............................................................................................. 37
9.1.5 Papilomatózní stomatitida ..................................................................................... 38
9.1.6 Linea alba (Stomatitis z přikusování) .................................................................... 38
9.1.7 Glositis traumatica ................................................................................................. 38
9.2 Změny alergického a chemického původu ............................................................ 39
9.2.1 Stomatitis prothetica .............................................................................................. 39
9.3 Mykotické infekce ................................................................................................. 39
9.3.1 Stomatitis prothetica na podkladě malhygieny ...................................................... 39
9.3.2 Candidosis (Soor) .................................................................................................. 40
9.3.3 Stomatitis angularis (angulární cheilitida) ............................................................. 40
10 Praktická část ......................................................................................................... 41
10.1 Cíl praktické části .................................................................................................. 41
10.2 Pracovní hypotézy ................................................................................................. 41
10.3 Soubor a metodika ................................................................................................. 41
10.4 Výsledky dotazníkového šetření ............................................................................ 42
Závěr ............................................................................................................................... 55
Seznam obrázků, tabulek a grafů .............................................................................................. 56
Seznam použité literatury a zdrojů informací......................................................................... 588
11
Úvod
Dentální hygiena se týká nejen dětské a dospělé populace, ale také seniorů, na které se často
zapomíná. Stáří se dříve či později týká každého z nás, jelikož čas nezadržitelně plyne a léta
přibývají. Mnoho seniorů již nevidí perspektivu v péči o svoje orální zdraví, tak jako lidé
mladšího věku. Je zcela jisté, že lidé v tomto věku nemají svůj kompletní chrup a to z důvodu
velice nízké úrovně informovanosti o orálním zdraví v jejich útlém věku. Tyto vzniklé
nepříjemnosti buď neřeší vůbec či řeší a to nejčastěji částečně snímatelnou či celkovou zubní
náhradou. Setkávám se s názorem, že umělý chrup nepodléhá kariéznímu defektu a proč by
tedy tato skupina lidí měla řešit hygienu umělého chrupu a docházet na pravidelné kontroly ke
svému stomatologovi.
Moje práce se zaměřuje na situaci seniorů a jejich dentální hygienu v domovech seniorů, kde
jsou odkázáni sami na sebe či na informovaný a ochotný personál.
Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se nejdříve zaměřuji na
charakteristiku stáří. Jelikož jsem se zaměřila na skupinu seniorů v domovech seniorů, uznala
jsem za vhodné práci obohatit o kapitolu s názvem péče o seniory. Další kapitolu komunikace
se seniory jsem užila v praxi při návštěvách a rozhovorech s klienty. Nedílnou součástí
teoretické části je velký oddíl, zabývající se problematikou zubních náhrad, do které jsem
zařadila rozdělení náhrad, seznámení s novou náhradou a správné čištění se kterou úzce
souvisí kapitola s názvem změny ústní sliznice vyvolané zanedbanou hygienou a špatně
zhotovenou náhradou.
Praktická část proběhla pomocí dotazníkového šetření. Dotazníky jsem osobně rozdala
klientům a s jejich vyplňováním pomáhala, zároveň jsem vedla individuální rozhovor, který
směřoval k dotazníku a celé problematice zubních náhrad. Ke každému klientovi bylo
přistupováno individuálně a zodpovědně.
12
1 Stáří
Stáří je poslední etapou života. Toto období přináší nadhled a moudrost, pocit naplnění, ale
také bohužel ztráty ve všech oblastech, úbytek energie a proměnu osobnosti. Stáří není
nemoc, jedná se o přirozený fyziologický proces každého jedince. Nemoci a poruchy funkcí
mohou tvořit doprovodnou složku v tomto procesu.
Stárnutí se odehrává v celém průběhu lidského života, který začíná narozením, pokračuje
pohlavním dozráváním v pubertě a adolescenci a nezadržitelně pokračuje až k smrti. Rozlišuje
se normální stárnutí a předčasné stárnutí, které probíhá jako důsledek určité poruchy
v biologickém vývoji. Další příčina předčasného stárnutí může být dlouhodobé přetěžování
organismu nebo přeceňování fyzických a psychických sil. Tempo stárnutí ovlivňují genetické,
biologické, psychické i sociální změny.
1.1 Období raného stáří: 60 - 75 let
Rané stáří je také nazýváno jako období třetího věku. Vlivem stárnutí dochází k evidentním
změnám, ale nemusí být ještě tak veliké, aby zcela znemožnily aktivní a nezávislý život.
Senior si může dovolit realizovat dosud nenaplněné vnitřní potřeby, neboť ztrácí povinnost
udržovat své profesní postavení ve společnosti. Somatický i psychický úpadek bývá
individuálně variabilní. Dochází k negativní proměně zevnějšku, což ovlivňuje jejich sociální
status. Typickým projevem stárnutí je atrofie mozkové tkáně a negativní výsledek se projeví
ve funkcích, které slouží k zaznamenávání, ukládání a využívání informací. Dochází
k celkovému zpomalení. Příjem podnětu je ztížen nebo dokonce narušen zhoršením
zrakových a sluchových funkcí. Schopnost udržet pozornost na potřebné informace se
s přibývajícím věkem zhoršuje. V raném stáří se začínají objevovat nedostatky paměťových
funkcí a to hlavně ve smyslu zpracování a ukládání nových informací a vybavování již dříve
zapamatované informace. Nezadržitelně také dochází k úbytku intelektových schopností.
Celkově dochází ke zklidnění emočního prožívání a klesá intenzita některých emocí.
13
1.2 Období pravého stáří: 75 a více let
Dovršením 80 let dosáhne senior tzv. čtvrtého věku, v tomto období je naživu pouze polovina
jeho původní generace. Dochází k nárůstu problémů díky tělesným a mentálním úpadkům.
Období se projevuje zvýšeným rizikem vzniku a hromaděním různých zátěžových situací,
které mohou klást vysoké nároky na adaptaci. Mezi nejčastější zátěžové situace můžeme řadit
nemoc a úmrtí partnera, zhoršení zdravotního stavu spojené s postupnou ztrátou soběstačnosti
a ztráta soukromí jako důsledek časté hospitalizace či přemístění do ústavní péče. Neustále se
senior musí vyrovnávat se ztrátou blízkých a sociálních kontaktů. Významným problémem je
tedy osamělost. Kvalitní zpracování informací je omezeno pokračujícím procesem
zpomalováním, zhoršováním zrakových a sluchových funkcí a také snižováním kapacity
pracovní a prospektivní paměti. V pozdním stáří dochází k neschopnosti odhadnout reálný
čas. Emoční reakce jsou méně intenzivní. Do 80 let je slovní porozumění a uvažování celkem
na dobré úrovni, ale s postupujícím věkem rychle klesá. Starší senioři se často dostávají do
pozice závislých a nesoběstačných lidí a proto musí změnit způsob života, na který byli zvyklí
a přemístit se do ústavního zařízení. Nedílnou součástí tohoto období je také zamyšlení a
následné vyrovnání s vlastní smrtí.
14
2 Komunikace se seniory
Komunikace bývá ztížená zejména poruchou sluchu, zraku, úbytkem paměti a dalšími
faktory. Problémy jsou jak ve vlastním vyjádření, tak v oblasti porozumění. V komunikaci se
může objevit zvýšená pomalost, kdy senior potřebuje delší čas, aby zpracoval informaci
a zformuloval odpověď. Mluvený projev je hůře srozumitelný, neboť senioři špatně artikulují,
díky zhoršené koordinaci motoriky mluvidel. V pozdním věku se objevuje sklon k nutkavému
mluvení, kdy si senioři mluví sami pro sebe. V průběhu 7. decenia se zhoršuje schopnost
využití slovní zásoby, klesá slovní plynulost, dochází k problémům ve vybavování
potřebných slovních výrazů a zhoršuje se schopnost rozlišovat jednotlivé pojmy. Mluvený
projev se zjednodušuje a zkracuje s postupujícím věkem.
2.1 Zásady správné komunikace se seniory
Respektujeme identitu pacienta a důsledně jej oslovujeme jménem případně odpovídajícím
titulem. Familiární oslovení „babi“ či „dědo“ jsou ponižující, neprofesionální a neetické.
Měli bychom se vyhýbat infantilizaci (zdětinšťování) starého člověka. Ani s klientem, který
trpí syndromem demence, nehovoříme jako s dítětem.
Při komunikaci a ošetřování se snažíme cílevědomě chránit důstojnost seniora a dbáme na
úctu v komunikaci.
Samotná návštěva lékaře nebo dentální hygienistky je pro starého člověka zátěžová situace, na
kterou se dlouho připravoval, a proto při ošetření bychom neměli spěchat a dávat najevo svojí
netrpělivost.
Klienty vyššího věku chráníme před časovým stresem a měli bychom počítat se zpomalením
psychomotorického tempa, s omezením celkové hybnosti a se zhoršenou jemnou motorikou.
Důležité informace a doporučení (termíny vyšetření, pomůcky k ústní hygieně) několikrát
zopakujeme a ujistíme se, zda klient všemu správně porozuměl. Požádáme, aby klient vyložil
15
obsah našeho sdělení vlastními slovy. Informace poté také můžeme sepsat na list papíru.
Pokud se domníváme, že klient nepochopil obsah našeho sdělení, použijeme jiné pojmy.
Aktivně, ale taktně ověříme nebo vyloučíme možné komunikační bariéry (porucha sluchu,
zraku apod.) a přizpůsobíme tak naší komunikaci.
Pro usnadnění komunikace nehovoříme zády ke klientovi, ale zdržujeme se v jeho zorném
poli. Hovoříme bez složitých odborných termínů, srozumitelně a pomalu tak, aby nám bylo
vidět na ústa, což umožní odezírání ze rtů. Vyvarujeme se dlouhým souvětím. Během celého
rozhovoru udržujeme oční kontakt, kdy oči klienta a ošetřujícího jsou ve stejné úrovni.
Jelikož proces stárnutí ve většině případů zhoršuje sluch i zrak klienta, snažíme se při
komunikaci eliminovat okolní hluk. Při odebírání anamnézy se vyptáme na ostatní nemoci,
jimiž pacient trpí, a pořídíme pečlivou lékovou anamnézu. Počítejme s určitým časovým
zdržením při líčení obtíží a odbočování od tématu.
Pomoc při pohybu, odkládání oděvů nebo při usedání do stomatologického křesla vždy
nabízíme, ale nevnucujeme. Zdravotnická zařízení, která slouží seniorům, by měla být
bezbariérová a snadno přístupná s přehledným značením.
V průběhu ošetření poskytujeme častější přestávky na odpočinek a ujišťujeme se, zda je vše
v pořádku. Ptáme se na kvalitu prožívané bolesti a její intenzitu, neboť vnímání bolesti
ve stáří je odlišné.
Před ukončením konzultace je nutné poskytnout prostor a čas pro kladení otázek ze strany
seniora.
Naše komunikace i samotné ošetření by mělo směřovat k podpoře a k udržení zdraví klienta.
16
3 Péče o seniory
3.1 Péče o seniory v historii
V minulosti se o staré starala zejména rodina a mnohdy tento úkol převzala i církev. V období
raného středověku vznikaly první církevní instituce, které se zabývaly pomocí starým lidem.
Postupně se zakládaly chudobince a starobince, klášterní a městské ošetřovatelské domy,
které se v průběhu dějin proměnily na dnešní domovy seniorů. V Anglii roku 1504 vyšel
první zákon, který řešil ochranu starých lidí. Krátce nato bylo vydáno první chudinské právo,
které nařizovalo vybírání povinného poplatku na podporu seniorů. Ve 20. století vznikaly
systémy sociální péče a domovy seniorů.
V Čechách byl vývoj obdobný. Ve 12. století vznikaly špitály, které měly spíše sociální
funkci. Na území Prahy v 15. a 16. století vznikaly ústavy pro staré a zchudlé občany.
Domovské právo z roku 1863 ukládalo povinnost domovské obci postarat se o chudé,
handicapované a staré občany, poskytnout jim výživu a opatření v nemoci. Během první
republiky vznikala nová zařízení pro seniory a dobročinné organizace, které poskytovaly péči.
Péče o seniory se rozdělila na zdravotní a sociální péči. Roku 1929 byla v Praze založena
první instituce na světě, která se specializovala na seniory. Po roce 1954 se stávající instituce
změnily na domovy seniorů. Pečovatelská služba se rozvinula od poloviny minulého století.
Po roce 1989 vznikají v České republice nové instituce a služby zejména domácí
ošetřovatelská služba.
3.2 Péče o seniory v současné době
V dnešní době dominují v oblasti péče o seniory především sociální a zdravotní služby. Cílem
služeb je prevence nemocí, podpora zdraví a pohody, zajištění životních potřeb, posilování
soběstačnosti a co nejdelší setrvání v domácím prostředí. Pokud se stav seniora zhorší
a nebude již možná péče v domácím prostředí, nastupuje pomoc ve formě sociálních
a zdravotních služeb. Tyto služby jsou poskytovány speciálními organizacemi a institucemi.
V oblasti zdravotně sociální péče se nachází jak zdravotní tak i sociální služby pro seniory
17
3.2.1 Zdravotní služby pro seniory
Zdravotní služby může zajišťovat fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění
k poskytování zdravotních služeb. Zdravotní péče zahrnuje činnosti a opatření, které vedou
k předcházení a odstranění nemoci, udržení nebo zlepšení zdravotního a funkčního stavu
seniora a dále udržení a prodloužení života a zmírnění utrpení. Zdravotní služby mohou být
poskytovány ve formě ambulantní péče, jednodenní péče, lůžkové péče a zdravotní péče,
která je poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí seniora.
3.2.2 Sociální služby pro seniory
Sociální péče zahrnuje poskytování sociálních služeb a sociálních dávek. Tento druh péče
napomáhá seniorům zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, zapojení do běžného
života společnosti nebo zajistit náhradní důstojné prostředí a zacházení. Sociální služby jsou
poskytovány jako služby pobytové, ambulantní nebo terénní. Pobytové služby jsou spojené
s ubytováním v zařízeních sociálních služeb. Ambulantní služby nezahrnují ubytování, senior
pouze dochází do zařízení. Terénní služby jsou poskytovány seniorovi v jeho přirozeném
prostředí.
3.2.2.1 Domovy pro seniory a domovy důchodců
Domovy pro seniory a domovy důchodců jsou především určeny pro seniory, kteří kvůli
svému zdravotnímu stavu vyžadují komplexní péči, kterou jim nemůže zajistit rodina ani
pečovatelská služba. Činnosti těchto zařízení vedou k udržení a zlepšení soběstačnosti všech
klientů, dále zajišťují důstojný a plnohodnotný život a předcházejí vyloučení seniorů ze
sociálního prostředí. V těchto zařízeních je poskytována celoroční, celodenní a komplexní
pečovatelská, ošetřovatelská a lékařská péče. Nachází se zde prostor pro rozvoj kulturního
a společenského života seniorů. Domovy pro seniory a domovy důchodců také nabízí využití
volného času dobrovolnou pracovní a zájmovou činností.
18
4 Historie zubních náhrad
Nejstarší zmínky o zubních náhradách pochází od Féničanů a Etrusků. Etruskové žili ve
střední Itálii kolem roku 700 před. n. l., kdy šperkaři zpracovávali ze zlata držáky ve tvaru
pásku o šířce 5 mm a síle asi 1 mm. Do takto připravených držáků aplikovali náhradní zuby,
které upevňovali zlatými hřebíčky k sousedním zubům. Jako náhradní zuby používali zejména
zvířecí zuby, jejichž velikost a tvar upravovali broušením nebo zuby ze slonové kosti. Tyto
náhrady byly zhotovovány především z estetického hlediska. Římané převzali tuto techniku
od Etrusků a byla praktikována dlouhá staletí.
V období středověku se o zuby starali lazebníci a jejich činnost se soustředila na trhání zubů.
Ve středověku k doplnění chybějících zubů se používali různé atrapy, které měli estetickou
funkci a jelikož byly nedbale upevněny, nedala se s nimi konzumovat strava. Anglická
královna Alžběta I. (1533 – 1603) si vyplňovala prostory po ztrátě zubů kousky látky, aby na
veřejnosti vypadala lépe.
Kolem 15. století v období novověku a renesance byly nalezeny náhrady zhotovené
ze slonoviny, kostí, zvířecích, ale i lidských zubů, které pocházely od mrtvých či živých
dárců. Lidské zuby byly velmi cenné a často si takto přivydělávala chudší vrstva. Zubní lékaři
kupovali vytržené zuby od pacientů, ale největšími dodavateli lidských zubů byla bitevní
pole. Do rukou dentistů se zuby také dostávaly od vykradačů hrobů. Ukázalo se však, že
velmi rychle podléhaly kazivému defektu. Jacgues Guillemeau navrhl v 16. století minerální
pastu, která se skládala z bílého vosku, pryskyřice, mastixu, drcených korálků a perel. Autor
byl nespokojen se žloutnutím zubů z kosti nebo slonoviny a proto pasta sloužila k výrobě
umělých zubů.
Japonci v 17. století pravděpodobně znali částečnou náhradu, báze byla zhotovena ze dřeva
a zuby ze slonoviny nebo mramoru. Z této doby pochází i první zmínky o částečně snímatelné
náhradě od Lorenza Heistera. Celkovou zubní náhradu z dobytčí stehenní kosti popsali Pierre
Fauchard roku 1728 a Philip Pfaff roku 1756. Zuby byly pouze naznačeny a stříbrná listová
péra sloužila k přidržování náhrady k bezzubým čelistem. Pierre Fauchard sepsal první
odborné stomatologické dílo, ve kterém se věnoval protetice. Nejen že popsal čepové korunky
a můstky, ale také částečné i celkové náhrady s návodem na jejich zhotovení. Toto dílo
znamenalo veliký pokrok kupředu. V průběhu 18. století se zubní náhrady zhotovovaly
19
z dražších materiálů, jako bylo zlato a stříbro, dostupné však byly pouze pro movité občany.
Slitiny stříbra, bismutu cínu i hliníku se rovněž používaly k výrobě náhrad. Na konci 18.
století se začaly zhotovovat spony jako kotevní prvky u snímatelných protéz.
Obrázek 1 Zubní náhrada ze stehenní kosti krávy, popsaná Pierrem Fauchardem r. 1728 a Philipem Pfaffem r. 1756. (zdroj: FISCHER, Hans- Rainer, Andreas HAESLER a Ladislav ŠOLC. Seriál z Muzea historie zubního lékařství v německém
Zschadrassi: Z dějin zubních náhrad. LKS: časopis České stomatologické komory. 2012, roč. 22, č. 5. s. 123. ISSN 1210-3381.)
Zlom nastal v roce 1756, kdy německý lékař Philip Pfaff zavedl sádrové otisky chrupu, které
sloužily k zjištění tvaru ústní dutiny a rozmístění zubů. O několik let později v roce 1770 se
objevil návrh umělého zubu z porcelánu, jehož autor byl Alexis Duchateau. Patent na
celkovou náhradu vyrobenou z porcelánu získal jeho spolupracovník francouzský zubař
Nicholas Dubois de Chemant v roce 1789. Italský lékař G. Fonzi zavedl k umělým
porcelánovým zubům platinové háčky a vytvořil 26 barevných odstínů porcelánu, při jejichž
výrobě použil kovové oxidanty. Angličan Claudius Ash následně zdokonalil porcelánové
zuby a představil rourkové porcelánové zuby.
20
Obrázek 2 Celková náhrada z kaučukové báze a porcelánových zubů byla funkční díky žvýkacím pružinám upevněným na mosazných kloubech (zdroj: FISCHER, Hans- Rainer, Andreas HAESLER a Ladislav ŠOLC. Seriál z Muzea historie zubního
lékařství v německém Zschadrassi: Z dějin zubních náhrad. LKS: časopis České stomatologické komory. 2012, roč. 22, č. 5. s. 123. ISSN 1210-3381.)
V 19. století byla objevena vulkanizace kaučuku, tuto technologii popsal Charles Goodyear.
Později vznikl nový materiál vulkanit na výrobu snímatelné protézy (kaučuková zubní
protéza). Tyto náhrady byly cenově přijatelné a došlo k jejich masovému rozšíření. Celuloid
se také používal jako materiál pro báze náhrady. Zhruba před osmdesáti lety se zavedl
paladon což byla první teplem polymerující metylmetakrylátová pryskyřice od německé firmy
Kulzer. Později se zavedly i továrně zhotovené pryskyřičné zuby a samopolymerující plasty.
Samozřejmě vývoj protetického zubního lékařství se nezastavil ani v současné době. Trvale se
prosazují nové materiály, postupy i myšlenky což vede ke zlepšení kvality a úrovně
protetického ošetření.
21
5 Rozdělení snímatelných zubních náhrad
Hlavní úkol protetického zubního lékařství je náhrada chybějících tvrdých a měkkých tkání
dutiny ústní, což úzce souvisí s rehabilitací funkce celé orofaciální oblasti. Snímatelné zubní
náhrady většinou nahrazují větší počet zubů nebo celý chrup. Po individuálním zhotovení je
lze začleňovat do žvýkacího aparátu a vyjímat z dutiny ústní. Snímatelné náhrady se dělí na
částečné a celkové podle počtu nahrazených ztracených zubů. Všechny druhy náhrad mají za
úkol rehabilitovat mastikační, fonační a estetickou funkci. Protetické zubní lékařství ovlivňuje
také psychiku a společenské postavení jedince. Preventivní funkce náhrad spočívá v ochraně
tvrdých a měkkých tkání, zbylých zubů v čelistech, temporomandibulárního kloubu a svalů.
5.1 Částečná snímatelná náhrada
Částečné snímatelné zubní náhrady se indikují v případech, kde nelze zhotovit fixní náhradu.
Nahrazují větší nebo menší počet zubů. Retenci a stabilitu v dutině ústní zajišťují kotevní
a stabilizační prvky. Částečné snímatelné náhrady se dělí na deskové nebo skeletové náhrady.
Kotevní, stabilizační, spojovací prvky a tělo náhrady jsou konstrukční prvky, ze kterých jsou
částečné snímatelné náhrady složeny.
5.1.1 Sedlové náhrady
Sedlové náhrady řeší defekty II. třídy podle Voldřicha, které se vyznačují zkráceným zubním
obloukem v různém rozsahu. Sedlové snímací náhrady, tedy nahrazují rozsáhlejší defekty
zejména u zkrácených zubních oblouků, předpokladem je však přítomnost většího počtu
dobrých pilířových zubů. Oblouk může být zkrácen jednostranně nebo oboustranně a obě
situace mohou být kombinovány mezerou. Žvýkací tlak se přenáší na kost jak pomocí
opěrných spon, tak i přes tělo náhrady. U defektu II. třídy tedy chybí distální úsek chrupu, kde
potrava je rozmělňována a připravována k polknutí. Pokud vzniklý defekt není nahrazen,
v zadním úseku se hromadí nedokonale zpracovaná potrava, vázne transport a fyziologické
žvýkání je porušeno.
22
Obrázek 3 Částečná snímatelná protéza sedlová s Obrázek 4 Částečná snímatelná protéza sedlová předním a zadním patrovým třmenem v horní čelisti s průběžnou sponou a podjazykovým třmenem v dolní čelisti
5.1.2 Deskové náhrady
Deskové náhrady řeší defekty III. třídy dle Voldřicha, které se vyznačují zachováním
ojedinělých zubů nebo skupiny zubů v dutině ústní, které mají většinou horším biologický
faktor. Jedná se tedy o velké defekty. Stavy, které vyžadují ošetření deskovou náhradou,
můžeme pokládat za stavy přechodné, kdy dříve nebo později počítáme s celkovou zubní
náhradou. Tělo náhrady je v podobě desky, která překrývá všechny anatomické útvary
a úseky. Žvýkací tlak je přenášen výlučně přes sliznici a podslizniční vazivo na kost. Kotevní
prvky jsou řešeny převážně retenční drátěnou sponou nebo kombinovanou dvouramennou
sponou.
Obrázek 5 Dolní desková náhrada Obrázek 6 Horní desková náhrada
23
5.1.3 Kotevní prvky
Kotevní prvky zajišťují především retenci náhrady a zabezpečují přenos žvýkacího tlaku
v dutině ústní. Nejčastěji se užívá sponový systém ve formě různých spon a méně častěji
zásuvné spoje, teleskopické korunky a opěrné třmeny.
5.1.4 Stabilizační prvky
Jejich hlavní funkce je blokování transverzálních sil. Vyskytují se jako samostatné díly
snímatelné náhrady nebo jsou součástí sponového i nesponového kotevního systému.
5.1.5 Spojovací prvky
Lité kovové elementy spojují jednotlivé části snímatelné náhrady. U horní náhrady se
nejčastěji užívá přední a zadní patrový třmen nebo střední patrový třmen. U dolní náhrady se
zhotovuje podjazykový třmen případně v kombinaci s průběžnou sponou nebo sublinguální
destička.
5.1.6 Tělo náhrady
Tato část nahrazuje část alveolárního výběžku, nese ztracené zuby a podle složitosti návrhu
zubní náhrady obsahuje další konstrukční prvky. Hlavní úkol spočívá v obnovení mastikační,
fonační a estetické funkce. V současné době se nejčastěji používá polymetakrylát
polymerující za přívodu tepla. Výhoda zmíněného materiálu je snadná zpracovatelnost,
opravitelnost, přijatelná cena a dostačující stálost a odolnost v prostředí dutiny ústní.
Plastové zuby jsou zhotoveny z kompozitních materiálů nebo z modifikovaných akrylátů,
které jsou podobné pryskyřicím. Materiál je poté plněn po vrstvách do kovových forem, kde
probíhá následná polymerace. Jednotlivé zuby se skládají z vrstev s odlišným barevným
odstínem, přičemž tmavší krčkový odstín postupně přechází ve světlý odstín transparentní
incizní hrany či okluze. V prostředí dutiny ústní jsou zuby téměř nerozpustitelné, avšak
ketony nebo aromatické uhlovodíky mohou způsobit dezintegraci (rozpad). Umělé zuby se
24
dodávají v jednotlivých sadách pro frontální a laterální úsek nebo jako komplet pro horní
a dolní celkovou náhradu. Existují také sady, které imitují mladou i dočasnou dentici nebo
abradované zuby. Ovšem umělé zuby do protéz mohou být zhotoveny ze středně
a vysokotavitelné živcové keramiky. Keramické materiály se vyznačují barevnou stabilitou
a 10 – 20 krát vyšší odolností proti abrazi než pryskyřičné zuby, bohužel jsou mnohem
náchylnější k frakturám např. při pádu na zem. Jejich uplatnění je především v celkových
náhradách. Opět jsou dodávány v sadách ve velkém počtu tvarů a barevných odstínů.
5.2 Celková snímatelná náhrada
Celková snímatelná neboli totální zubní náhrada se zhotovuje v bezzubé čelisti a plně
nahrazuje ztracený chrup klienta. Přenos žvýkacího tlaku je čistě mukózní. Mezi nevýhody
celkové zubní náhrady patří zejména její nestabilita v ústech. Může proto činit různé
nepříjemnosti např. při ukusování či žvýkání potravy nebo nechtěné vyklouznutí z úst při
kašli, kýchání apod. Základním principem retence je kapilární přilnavost basální desky
k povrchu sliznice. Přilnavost se může plně uplatnit, pouze když je štěrbina mezi oběma
plochami minimální a vyplněná slinou, která zvýší retenci. Retence je dále zajištěna
přisáváním náhrady pomocí podtlaku, kdy se při zatížení náhrady zvětšuje štěrbina a vzniká
tak podtlak. Náhrada je fixována k protéznímu loži měkkými tkáněmi (skupinami svalů)
a proto musí být tvarována tak, aby neomezovala jejich funkci. Retence se také může zvýšit
zakotvením náhrady do podsekřivých částí protézního lože. Vhodné uspořádání umělých zubů
a dodržení výšky skusu napomáhá ke stabilitě náhrady.
Obrázek 7 Celková snímatelná náhrada Obrázek 8 Celková snímatelná náhrada
25
5.3 Hybridní zubní náhrada
Hybridní náhrada se na první pohled jeví jako celková náhrada, ale řadí se do skupiny
částečně snímatelných náhrad. Náhrada je ukotvena v ústech na ojedinělých vlastních zubech
respektive zubních kořenech pomocí kořenové nástavby nebo implantátů, které jsou skryté
pod náhradou a jsou opatřeny zásuvnými spoji, na nichž se protéza ukotvuje. Zásuvné spoje
se skládají z matrice a patrice, které do sebe vzájemně zapadají. Patrice, je pevně adaptovaná
v ústech a matrice je součástí snímatelné náhrady. Díky tomuto mechanismu náhrada pevně
drží v ústech. Hybridní náhrada oproti částečné náhradě není opatřena sponami, a tudíž zcela
splňuje estetické požadavky. Mezi nevýhody patří vyšší cena a nutnost výměny zásuvných
spojů, které se časem opotřebují. Tlakem snímatelných náhrad dochází k úbytku kosti
a ke změně reliéfu protézního lože proto je nutné časem obnovit slizniční povrch náhrady
pomocí rebaze, např. pro ochranu zásuvného spoje a zachování retence.
26
6 Seznámení s novou snímatelnou náhradou
Nová zubní náhrada vyvolává pocit cizího předmětu v ústech. Doba návyku je u každého
individuální a různě dlouhá. Předpokladem úspěchu je však trpělivost a nošení náhrady i přes
všechny možné potíže. V první řadě je důležité seznámit klienta s vhodnou metodou zavedení
náhrady do úst a vyjímání z úst. Správný směr nasazování částečné snímací náhrady se musí
vyhledat velmi opatrně a citlivě, aby nedošlo k traumatizaci zbývajících zubů a měkkých
tkání. Tento postup se doporučuje provádět oběma rukama před zrcadlem do doby, kdy proces
bude pro klienta automatický. V počáteční fázi návyku se může objevit řada problémů.
6.1 Otlaky v dutině ústní
Snímatelná náhrada je velmi tvrdá a pevná, oproti dutině ústní, která je měkká. Proto nová
zubní náhrada velmi často způsobuje řadu otlaků v různém rozsahu. V tomto případě je dobré
navštívit svého zubního lékaře, který ochotně náhradu upraví. Pár hodin před samotnou
návštěvou se doporučuje náhradu vložit do úst, stomatolog poté lépe rozezná místa, kde
náhrada tlačí.
6.2 Problémy s artikulací
Při překrytí patra náhradou se může narušit výslovnost některých hlásek a slov zejména
sykavek (s, c, z, š, č, ž). Tento problém je velice nepříjemný, ale málokdy přetrvává déle než
týden. Pro urychlení procesu se doporučuje nácvik hovoru před zrcadlem nebo hlasité
předčítání.
6.3 Problémy při jídle a pití
Je nutné upozornit klienta, že se může zhoršit vnímavost chutí. Chuťové pohárky, které se
náhradou překryly, se po nasazení náhrady zmnoží do jednoho roku na nezakrytých místech
dutiny ústní zejména na kořeni jazyka. Rozmělňování potravy má jiný charakter a síla skusu
je oproti vlastnímu chrupu výrazně nižší. Z počátku se doporučuje potravu krájet na drobná
27
sousta a žvýkat symetricky na postranních zubech, aby nedocházelo k páčení náhrady
ze strany na stranu. Postupným zdokonalením v rozmělňování stravy je možné pomalu
přecházet na běžnou stravu. Je však dobré se vyvarovat tvrdé a lepivé stravě. Ukusování soust
frontálními zuby vede k vypáčení náhrady směrem dopředu. Při konzumaci horkých pokrmů
a tekutin se musí dbát zvýšené opatrnosti, aby se nepopálilo měkké patro a případně jícen,
neboť umělé patro výrazně snižuje citlivost.
6.4 Slinění a dávivý reflex
Klient se také může setkat s přechodnou zvýšenou salivací, jedná se však o přirozenou odezvu
slinných žláz, která by měla spontánně vymizet do jednoho měsíce. Dojde – li k vyvolání
dávivého reflexu, i přesto že je zadní uzávěr náhrady správně zhotoven, jedná se pouze
o přechodnou reakci. Po krátké době spontánně vymizí. Tento problém můžeme potlačit
cucáním tvrdých bonbónů, čímž také můžeme zmírnit nepříjemný pocit nadměrné tvorby slin.
28
7 Čištění snímatelné náhrady
Čištění umělého chrupu je stejně důležité jako čištění vlastních zubů. Správnou hygienou se
prodlužuje životnost umělého chrupu a zpříjemňuje klientům i jejich okolí život. Celková
čistota zubních náhrad ovlivňuje nejen zdraví dutiny ústní ale i celého těla.
7.1 Domácí péče o snímatelné náhrady
Při čištění umělé náhrady se používá klasický měkký ruční kartáček nebo speciálně tvarovaný
kartáček určený na čištění umělých náhrad. Vlákna kartáčku by neměla být příliš tvrdá, aby
nepoškodila povrch náhrady. Jako čistící medium můžeme použít mýdlovou vlažnou vodu
nebo méně často zubní pastu. Při dlouhodobém čištění náhrady zubní pastou a v kombinaci
velkého tlaku může dojít k vyhlazení reliéfu na povrchu náhrady. Musíme se však vyhnout
i abrazivním čisticím prostředkům, které mohou rozrušit hladký a vyleštěný povrch náhrady.
Na vzniklém porézním povrchu se snadněji usazuje mikrobiální povlak tvořený koloniemi
mikroorganismů a kvasinek, který je příčinou zánětů a různých chorob dutiny ústní. Pro
zdokonalení očisty se používá chemické dočištění v podobě čistících tablet nebo roztoků,
napomáhající odstranit např. fixační prostředky, které klient používá při špatné retenci
náhrady. Je však nutné zdůraznit, že základem čištění je mechanická očista.
Po každé konzumaci pokrmů je vhodné vypláchnout ústa čistou vodou a náhradu opláchnout
pod studenou tekoucí vodou. Alespoň jednou denně, nejlépe večer se náhrada omývá vodou
a vlhkým kartáčkem s čistícím mediem se z ní odstraňuje vytvořený mikrobiální plak, zbytky
jídla, mucin a exogenní pigmentace. Náhradu čistíme ze všech stran, nezapomínáme na
prohlubeniny. Celý proces čištění se provádí nad umyvadlem s napuštěnou vodou nebo nad
měkkou podložkou, abychom eliminovali poškození náhrady při pádu, neboť hrozí prasknutí
nebo zcela zlomení náhrady.
29
Obrázek 9 Čištění vnější báze dolní celkové náhrady Obrázek 10 Čištění vnitřní báze dolní celkové náhrady
Pokud se jedná o bezzubou čelist, je dobré dbát na čistotu dásní a sliznic, proto se pravidelně
čistí patro, alveolární výběžky a jazyk měkkým kartáčkem, čímž se odstraňuje plak a zlepšuje
se tak prokrvení a regenerace sliznic, které jsou kryty náhradou. Bez stimulace zubním
kartáčkem sliznice ochabuje a přestává plnit svojí funkci, což se může projevit například
poruchami chuti.
U částečně snímatelné náhrady se nesmí zapomínat vyčistit zbývající vlastní chrup v dutině
ústní, na kterém se opět nachází mikrobiální povlak. Výsledkem nedokonalé ústní hygieny je
častý vznik zubního kazu a zubního kamene u zbývajícího chrupu, zánětu dásní a protézního
lože nebo parodontitidy a nepříjemného zápachu z úst. Čištění se provádí klasickým měkkým
kartáčkem a zubní pastou.
Poslední fáze čištění spočívá v uložení náhrady do sklenice s čistou vodou nebo do vhodného
čistícího roztoku přes noc. Neboť materiál, z něhož je náhrada zhotovená, na vzduchu
vysychá a hrozí tak poškození struktury materiálu náhrady. Z nové náhrady se zpočátku
uvolňuje volný monomer, což je produkt polymerace. Poškození materiálu také hrozí, pokud
je náhrada vystavená příliš horké vodě a sálavému teplu. Náhrada nesmí přijít do styku
s kyselinami, louhy a koncentrovaným alkoholem.
30
Obrázek 11 Zubní náhrada ve skleničce (pohled ze shora) Obrázek 12 Zubní náhrada ve skleničce (pohled z boku)
7.1.1 Pomůcky pro domácí péči – mechanické čištění
7.1.1.1 Kartáček na zubní náhrady
Speciální kartáček na zubní náhrady má ergonomickou rukojeť pro dobrou manipulaci
a čistící pracovní plochu osázenou vlákny ze dvou stran. Větší plocha s hustými vlákny je
zhotovena pro čištění vnějších povrchů náhrady a menší část je zhotovena pro údržbu obtížně
čistitelných vnitřních povrchů náhrady. Čištění kartáčkem je nejrozšířenější postup, při
kterém lze odstranit plak a některé exogenní pigmentace. Speciální kartáček pro snímatelné
náhrady můžeme nahradit klasickým kartáčkem na zuby.
Obrázek 13 Speciální kartáček na zubní náhrady
31
7.1.2 Pomůcky pro domácí péči – chemické čištění
K chemickému čištění a dezinfekci mohou být doporučeny některé komerční prostředky.
Ovšem tyto přípravky nedokážou odstranit plak z povrchu náhrady bez mechanického čištění.
Jako chemické látky se často používají alkalické peroxidy, ředěné organické a anorganické
kyseliny, alkalické hypochloridy, dezinfekční roztoky a enzymy.
Alkalické peroxidy jsou nejrozšířenější látky, které jsou obsaženy v prášcích či tabletách. Po
rozpuštění ve vodě se tyto látky mění na peroxid vodíku a uvolňují aktivní kyslík, který má
bělící a čistící efekt.
Ředěné kyseliny (např. kyselina chlorovodíková, fosforečná) jsou účinné proti zubnímu
kameni a pigmentacím. Mezi nevýhodu patří koroze kovových součástí náhrady.
Alkalické hypochloridy narušují organickou matrix plaku a znesnadňují tvorbu kamene
a napomáhají odstranit zubní kámen. Tyto látky působí baktericidně a fungicidně, rozpouští
mucin a další organické substance. Značná nevýhoda je agresivita vůči kovům, která se
projevuje jako koroze.
Nejčastější dezinfekční prostředky jsou chlorhexidin glukonát a salycilát. Mají výborný
účinek proti mikrobiálnímu plaku a kandidám. 0,2 % chlorhexidin glukonát se užívá jako
dezinfekční roztok pro uložení náhrady přes noc. Jeho značná nevýhoda může být diskolorace
bazálních akrylátů a pryskyřičných zubů. 0,05 % salycilát nezpůsobuje zabarvení pryskyřice,
ale má menší dezinfekční účinek. Další látky, které mají dezinfekční efekt, jsou např. etanol,
chloroform, formalin nebo kyselina octová.
Enzymy mají schopnost rozpouštět glykoproteiny a mukoproteiny plaku, které jsou na
povrchu náhrady.
7.1.2.1 Čistící pasty a prášky
Téměř všechny pasty nebo prášky, které jsou určené k čištění náhrad, obsahují abrazivní
přísady a časem mohou způsobit povrchové poškození a opotřebení bazální pryskyřice.
Produkty obsahující rozpustný bikarbonát sodný působí mnohem šetrněji, oproti přípravkům
32
s obsahem nerozpustného uhličitanu vápenatého, které jsou vysoce abrazivní. Vysoce účinné,
ale zároveň silně abradující povrch akrylátů jsou čistící pasty s obsahem zirkonia (ZrSiO4 či
ZrO2). Zcela nevhodné pasty jsou s obsahem chloroformu, poněvadž chemicky narušují
povrch akrylátů.
7.1.2.2 Čistící tablety a roztoky
Dezinfekce náhrad je důležitá. Zubní náhrada má po zhotovení v laboratoři hladký a vyleštěný
povrch, ale při velkém zvětšení pod mikroskopem jsou viditelné malé komůrky, ve kterých se
množí a přežívají škodlivé bakterie zubního povlaku, plísně a kvasinky včetně druhu Candida
albicans.
Většina čistících tablet má dezinfekční a antibakteriální účinek, který působí i proti plísním.
Speciální složení a šumivý efekt odstraňují zbytky potravy a uvolňují usazené nečistoty z hůře
dostupných míst, čímž zajišťují svěží dech a příjemný pocit čistoty v ústech. Pigmentace
způsobené kouřením nebo pitím kávy či čaje, odstraňují tablety pomocí svých enzymů.
Složení čistících tablet je šetrné k materiálům, ze kterých je náhrada zhotovená a nepoškozuje
jejich povrch.
Obrázek 14 Čistící tablety
Tableta se vkládá na dno prázdné sklenice, na kterou se poté aplikuje zubní náhrada. Sklenici
zalijeme vlažnou vodou tak aby náhrada byla zcela ponořená, a kontrolujeme polohu tablety.
Tableta musí zůstat pod náhradou, neboť šumivý efekt umocní čistící proces. Čistící proces
probíhá přibližně 10 – 15 minut, náhrada se však může ponechat v roztoku i přes noc. Před
opětovným použitím náhradu pečlivě opláchneme pod tekoucí vodou.
33
Obrázek 15 Správná poloha čistící tablety Obrázek 16 Náhrada v čistícím roztoku
7.1.2.3 Dózy na náhrady
Dózy slouží k ukládání snímatelných náhrad v době, kdy nejsou používány nebo mohou
sloužit jako dezinfekční nádoba pro čistící roztok. Nádoba obsahuje vnitřní vložku, které má
perforované dno, umožňuje ponoření celé náhrady do čistícího roztoku a její jednoduché
vyjmutí. Nádoba je opatřena víčkem. Místo speciálních krabiček můžeme použít klasickou
skleničku.
Obrázek 17 Dóza na náhrady Obrázek 18 Rozložená dóza na náhrady
34
7.2 Profesionální péče o snímatelné náhrady
Profesionální péče o snímatelné náhrady se uskutečňuje v ordinaci zubního lékaře nebo
dentální hygienistky. Profesionální péče při preventivních prohlídkách zahrnuje také
posouzení stavu dutiny ústní a dále se zaměřuje na posouzení stavu stávající zubní náhrady,
její hygienu, a zda nadále vyhovuje po stránce estetické a funkční.
7.2.1 Pomůcky pro profesionální péči
7.2.1.1 Ultrazvukové čističe
Ultrazvukové čištění je rychlý a progresivní způsob odstraňování nečistot z povrchů, je
vhodné pro čištění makroskopických i mikroskopických nánosů na protetických náhradách,
ale také k čištění nástrojů. Funguje na principu kavitace, který je vyvolán průchodem
ultrazvukového vlnění o určité intenzitě čistícím médiem. Mikroskopické bublinky jsou
tvořeny kmitáním částeček čistícího média a následně dochází k jejich implozi (zhroucení).
V jejich nejbližším okolí dochází k prudkému nárůstu teploty, tlaku a zrychlení, což vede
k narušení mechanické vazby nečistot na povrchu předmětu a v kombinaci s vhodným
čistícím médiem dochází k jejich účinnému odstranění.
Obrázek 19 Ultrazvuková čistička Obrázek 20 Vkládání náhrad do ultrazvukové čističky
35
8 Fixační prostředky
Fixační prostředky zvyšují komfort, sebevědomí a pocit jistoty po psychické i fyzické stránce
klienta. Zajišťují a zvyšují stabilitu náhrady v ústech a výrazně zvyšují sílu skusu. Sliznice je
chráněná před mechanickým poraněním zubní náhradou, neboť fixační prostředky vytváří
mezi sliznicí a zubní náhradou měkkou vrstvu. Napomáhají zabraňovat ulpívání zbytků jídla
pod náhradou. Správné upevnění náhrady v dutině ústní pomáhá eliminovat množství
vzduchu polykaného při jídle, čímž omezuje vznik zažívacích potíží. Fixační prostředky
se nehodí na upevňování opotřebených a špatně doléhajících náhrad, jelikož neslouží ke
zlepšení jejich funkce.
Na dokonale čistou a suchou náhradu se aplikuje v tenkých proužkách kousek od okrajů
fixační krém. Krém nesmí přesahovat okraje náhrady. Je dobré zpočátku nanášet menší
množství krému a postupně dle potřeby množství zvyšovat. Náhradu s fixačním krémem
vložíme oběma rukama do úst, přitiskneme a necháme několik minut skousnuto. Krém se po
skusu rovnoměrně rozptýlí po vnitřním povrchu zubní náhrady. Pokud se jedná o fixační
prášek, aplikuje se na vlhkou náhradu rovnoměrně po celé ploše. Fixovaná náhrada
se uvolňuje pomalým kýváním do stran. Zbytky fixačních prostředků z náhrady i úst
odstraníme pomocí ubrousku a poté vlažnou vodu a měkkým kartáčkem nebo pomocí čistící
tablety. Fixační podložky se užívají pro lepší stabilitu dolní náhrady při plochém nebo nízkém
alveolárním výběžku. Aplikuje se na čistou osušenou náhradu tak, že se pevně přitiskne na
vnitřní stranu náhrady a vytlačí se všechny vzduchové bubliny. Náhrada se opět vloží do úst
a pevně skousne.
Obrázek 21 Příklad aplikace fixačního krému (horní náhrada) Obrázek 22 Příklad aplikace fixačního krému (dolní náhrada)
36
9 Změny ústní sliznice vyvolané nevyhovující snímatelnou
náhradou
Protetické náhrady se v ústech prezentují jako cizí tělesa. Náhrada negativně působí na
mechanickém, chemické, alergickém a mykotickém podkladě. Tkáně poté reagují různou
intenzitou.
9.1 Změny mechanického původu
Z mechanických vlivů se uplatňuje chronicky se opakující tlak protéz nebo dráždění okolních
tkání ostrými okraji náhrad. Podle doby působení a intenzity dochází k atrofii alveolu,
povrchovým zánětům, drobným erosím, dekubitálním vředům až k hlubokým zánětům.
V minulosti se často objevovala perforace tvrdého patra a následná komunikace s dutinou
nosní, způsobené chronickými záněty sliznice a podslizničních tkání na tvrdém patře.
9.1.1 Slizniční dekubity
Otlaky často nalézáme na sliznici v dutině ústní po začlenění nové snímatelné zubní náhradě,
které jsou způsobené mechanickou iritací. Ložiska se nacházejí v oblasti, kde se vyskytují
nerovnosti povrchu báze náhrady a protézního lože. Viditelné jsou také u osob, kterým se
z různých důvodů mění tvar alveolárního výběžku. Nejčastěji jsou viditelné ve vestibulum
oris, v místě slizničních řas nebo na linguální ploše dolní čelisti jako zánětlivé plošky či vředy
kryté šedavou pablánou nebo se zánětlivým lemem. Projevují se intensivní bolestivostí, často
znemožňují nošení náhrady a provádění řádné ústní hygieny. Po odstranění dráždění se
dekubit zhojí. Aby zubní lékař mohl lépe identifikovat tlakové ložisko a následně upravit
náhradu, je nutné ponechat náhradu v ústech nejméně 3 hodiny před návštěvou stomatologa.
9.1.2 Protézou indukovaná hyperplazie
Vzniká v důsledku chronického dráždění špatně sedící náhrady. Nedostatečná retence zubní
náhrady umožňuje mírný pohyb a dráždí tak okolní sliznici. V dutině ústní poté nalézáme
37
podél okraje náhrady různě rozsáhlou slizniční duplikaturu, do které nasedá okraj náhrady.
V určitých případech může zároveň docházet k resorpci kosti alveolárního výběžku.
Duplikatura není zdrojem subjektivních potíží, má normální konzistenci a je pohyblivá proti
spodině. Terapie spočívá v excizi duplikatury a úpravě stávající zubní náhrady nebo zhotovení
nové náhrady. Následkem chronického dráždění a přetížení alveolárního výběžku protézou
často dochází k resorpci kosti a vzniku hyperplazie vaziva zvaného pohyblivý hřeben.
9.1.3 Granuloma fissuratum
Jedná se o hyperplasii sliznice a zmnožení podslizničního vaziva na bezzubé části
alveolárního výběžku, někdy až v přechodné řase ve vestibulu, která se podobá nádorovému
bujení. Zbytnělá tkán je rozbrázděná hlubokými podélnými rýhami. Také zde může docházet
tlakem náhrady k resorpci kosti. Při terapii se využívá excize zbytnělé sliznice
s podslizničním vazivem a úprava náhrady.
9.1.4 Stomatitis prothetica
Protetická stomatitida je zánětlivé onemocnění, lokalizováno na ústní sliznici v oblasti
protézního lože, které je určené snímatelnou zubní náhradou. Sliznice je živě červená, bez
rohové vrstvy a někdy může mít jemně zrnitý až papilomatózní povrch. Příčinou vzniku je
mechanické dráždění špatně sedící náhrady, chemické dráždění volným monomerem
z pryskyřice nebo jako výsledek kontaktní alergie na akrylové sloučeniny. Další příčina
vzniku je též spojována s malhygienou nebo pernamentním nošením náhrady v ústech i přes
noc v době spánku. Za prevenci vzniku tohoto onemocnění se považuje důkladné poučení
pacienta o hygieně, dokonalé vypracování náhrady a správná polymerace. Pokud se jedná o
projev alergie, je nutné zhotovit náhradu novou z jiného materiálu. Diabetes mellitus,
nádorové onemocnění, radioterapie, chemoterapie a léčba širokospektrými antibiotikami jsou
predispoziční faktory pro vznik protetické stomatitidy.
38
9.1.5 Papilomatózní stomatitida
Vzniká z nejasných důvodů, ale ve většině případů je spojena s nošením snímatelné zubní
náhrady. Na vzniku se podílí více faktorů, které dlouhodobě dráždí patrovou sliznici, mezi
něž patří snímatelná náhrada se špatnou retencí, malhygiena a chronická mykotická infekce.
Nejčastěji je lokalizovaná ve střední části tvrdého patra a někdy přechází i na měkké patro.
Nacházíme drobné, různě veliké výrůstky, které mají barvu zdravé sliznice, častěji však
bývají zarudlé. Podstatou papilomatózní stomatitidy je zbytnění podslizničního vaziva, které
je kryto hyperplastickým orálním epitelem.
9.1.6 Linea alba (Stomatitis z přikusování)
Linea alba vzniká traumatizací sliznice. Defekt se nachází na bukální sliznici v oblasti roviny
okluze nejčastěji ve formě bílé, úzké linie. Příčina vzniku je přikusování bukální sliznice mezi
horní a dolní zuby náhrady. Dochází tak k mírné, ale opakované traumatizaci slizničního
epitelu, který je zbytnělý. Pokud nedochází k výraznější hyperkeratóze terapie není nutná.
9.1.7 Glositis traumatica
Díky mechanickému dráždění jazyka vadnou protetickou prací může na jeho povrchu
vzniknout povrchní zánět, který se projevuje zarudlým, vyhlazeným, na dotek bolestivým
políčkem. Lokalizace zánětlivých změn bývá nejčastěji po stranách jazyka a na hrotu. Zánět
může prostupovat do hlubších struktur zejména do svaloviny jazyka a vzniká glositis
profunda. Hluboký zánět může vést k ohraničeným abscesům nebo může nabývat difusní –
flegmonosní ráz. Často se objevuje bolestivé zduření jazyka, potíže při mluvení a polykání,
horečky a zduření mízních uzlin. Hluboké glositidy mohou být doprovázeny rozsáhlým
edémem, kdy jazyk uzavírá dýchací cesty.
39
9.2 Změny alergického a chemického původu
U pacientů nosící snímatelnou náhradu se setkáváme nejčastěji s kontaktní alergií. V lehkých
případech se setkáváme s erytémem ústní sliznice v různém rozsahu. V těžších případech
můžeme pozorovat na zarudlém podkladu drobné puchýřky, erose až plošné ulcerace.
9.2.1 Stomatitis prothetica
Zmíněné onemocnění již bylo popsáno výše, kde příčina vzniku onemocnění byla z důvodu
mechanického dráždění. Příčina vzniku bývá také chemické dráždění volným monomerem
z polymetylmetakrylové pryskyřice nebo jako výsledek kontaktní alergie na akrylové
sloučeniny. Polymerace náhrad neproběhne zcela a veškerý monomer se nezpolymeruje,
určitá část zůstává volně jako tzv. zbytkový monomer v materiálu náhrad, který se poté
uvolňuje.
9.3 Mykotické infekce
Ve většině případů se jedná o orální kandidózu vyvolanou kvasinkou Candida albicans, která
má výraznou adherenci k pryskyřičným materiálům. Za normálních podmínek je přítomna
jako saprofyt na ústní sliznici. Patogenním mikroorganismem se stává u oslabených lidí
například velkými dávkami antibiotik, kdy dochází k pomnožení kvasinek do
nefyziologických hladin. Vliv snímatelné zubní náhrady a nedostatečná hygiena může mít
za následek vnik lokalizované formy onemocnění. Nejčastěji se s orální kandidózou
setkáváme ve formě sooru.
9.3.1 Stomatitis prothetica na podkladě malhygieny
Zánět alveolární sliznice je častým projevem zejména nedokonalé hygieny snímatelné
náhrady a potažmo celé dutiny ústní. Nejčastěji se nachází v horní čelisti pod bází náhrady.
Mikrobiální plak, který se tvoří a dále kumuluje na povrchu náhrady, tvoří ideální prostředí
pro pomnožování mikroorganismů. Prvním krokem ke vzniku kvasinkové protetické
40
stomatitidy je adherence kvasinek k povrchu náhrady. Náhrada se poté stává rezervoárem
kvasinek, které infikují sliznici.
9.3.2 Candidosis (Soor)
Onemocnění nacházíme často v dutině ústní u starších osob ve spojitosti se zubní náhradou
a špatnou hygienou. Na ústní sliznici včetně sliznici rtů, patra a jazyka nasedají sametové,
smetanově bílé povlaky připomínající zbytky sraženého mléka. Tyto povlaky tvoří kolonie
kandid a v první fázi je lze setřít bez poškození sliznice. Druhá fáze se projevuje postupným
prorůstáním kvasinek do epitelu sliznice. Po jejichž sloupnutí sliznice krvácí nebo na ní
vznikají eroze.
9.3.3 Stomatitis angularis (angulární cheilitida)
Tento typ postihuje sliznici a kůži ústních koutků. Může se vyskytovat samostatně nebo jako
často doprovodné onemocnění u protetické stomatitidy. Vzniká u osob, které mají sníženou
výšku skusu při defektním chrupu či výškově nevyhovující zubní protézy a také u některých
celkových onemocnění např. anémie, hypovitaminózy, diabetes, dlouhodobá léčba
antibiotiky. Onemocnění se projevuje vznikem kožní řasy v ústním koutku. Kůže je zarudlá,
objevují se prasklinky a oděrky. Dochází k retenci slin v ústních koutcích, což způsobuje
maceraci kůže. Palčivost a bolestivost nutí postižené osoby k olizování ústních koutků, což
vede k další maceraci a vystupňování obtíží. Toto onemocnění je často doprovázeno
sekundární infekcí, hlavně streptokoky, stafylokoky a kvasinkami. Na postižených lézích
mohou být přítomny krusty, které jsou způsobené kokovými infekcemi. Pokud se přidruží
Candida albicans, bolavé ústní koutky jsou kryty bělavým lemem.
41
10 Praktická část
10.1 Cíl praktické části
Cílem této práce bylo zjistit úroveň informovanosti a péče o snímatelné zubní náhrady
u seniorů v domovech seniorů a přispět ke kvalitní dentální hygieně zubních náhrad
individuálním rozhovorem o této problematice u jednotlivých klientů v těchto zařízení.
10.2 Pracovní hypotézy
1. Předpokládám, že proteticky ošetřený senior snímatelnou zubní náhradou, který je
ubytovaný v domově seniorů, nechodí na pravidelné preventivní kontroly ke svému
stomatologovi.
2. Předpokládám, že tato skupina seniorů, byla poučena od svého zubního lékaře nebo
dentální hygienistky, jak pečovat o svojí zubní náhradu.
10.3 Soubor a metodika
Praktická část byla provedená formou dotazníkového šetření na souboru 85 seniorů se
snímatelnou zubní náhradou. Šetření se zúčastnilo celkem 35 seniorů z Prahy a 50
z Vysočiny. Věkové rozmezí se pohybovalo mezi 60 až 100 lety, z nichž bylo 73 žen a 12
mužů. Dotazníkové šetření probíhalo od října do konce roku 2012.
Dotazníky jsem osobně rozdala klientům ve třech domovech seniorů, z toho dva byly na
Vysočině a jeden na území Prahy. Konkrétně se jednalo o Dům seniorů – domov důchodců
Pacov, Domov důchodců Proseč u Pošné a Domov pro seniory Malešice. Dotazník byl složen
ze 13 otázek, obsahoval osobní otázky a zbylé otázky se obecně zaměřovaly na problematiku
snímatelných náhrad a spolupráci seniora se stomatologem a dentální hygienistkou.
42
Jednotlivé návštěvy v domově seniorů probíhaly u každého klienta osobně a individuálně
v jeho pokoji. Celá návštěva nebyla časově omezená, tudíž jsem u každého klienta strávila
různou dobu a to podle aktivity a zájmu klienta. U každého klienta jsem se představila
a vysvětlila podstatu své návštěvy, která poté probíhala ve formě rozhovoru, který směřoval
k otázkám v dotazníku. Při návštěvě jsem zároveň klienta poučila o správné hygieně
snímatelných náhrad a poskytla časový prostor pro kladení otázek ze strany seniora a jejich
zodpovězení.
10.4 Výsledky dotazníkového šetření
1. Pohlaví
První otázka prozradila, že z celkového počtu 85 respondentů bylo 35 seniorů z Prahy, z toho
2 (5,7 %) muži a 33 (94,3 %) žen. Zatímco z Vysočiny se dotazníkového šetření zúčastnilo 50
seniorů, 10 (20 %) mužů a 40 (80 %) žen.
Graf 1 Pohlaví seniorů
celkem Praha
Vysočina
12
2 10
73
33 40
muž žena
43
2. Věk
Dotazovaných na území Prahy ve věku 60 – 75 let bylo 35 (100 %) žen a žádný muž (0 %).
Na Vysočině odpovědělo 9 (18 %) mužů a 41 (82 %) žen.
Graf 2 Věk seniorů
celkem Praha
Vysočina
9
0 9
76
35 41
60 - 75 let 75 - a více
44
3. Lokalita
Z celkového počtu 85 dotazovaných bylo 35 seniorů (41 %) z Prahy a 50 (59 %) z Vysočiny.
Graf 3 Lokalita seniorů
59%
41%
Vysočina Praha
45
4. Chodíte pravidelně ke svému zubnímu lékaři na preventivní prohlídky?
Ukázalo se, že v Praze chodí na preventivní prohlídky 9 (25,7 %) seniorů a zbylých 26
(74,3 %) nevidí důvod proč docházet ke stomatologovi na preventivní prohlídku. Na
Vysočině chodí pouze 3 (6 %) senioři na pravidelné kontroly a 47 (94 %) nenavštěvuje
zubního lékaře v pravidelných intervalech. Z celkového počtu 85 respondentů tedy
nenavštěvuje svého ošetřujícího lékaře 73 (85,9 %) seniorů.
Graf 4 Preventivní prohlídky u zubního lékaře
Celkem Praha
Vysočina
12
9
3
73
26 47
ano ne
46
5. Kdy jste byl/a naposledy u svého zubního lékaře?
I přesto, že většina seniorů nechodí na preventivní prohlídky, tak v letech 2012 – 2010
navštívilo v Praze 28 (80 %) seniorů a na Vysočině 21 (42 %) svého stomatologa.
V Pražských zubních ordinacích v letech 2009 – 2005 byli 2 (5,7 %) senioři a na Vysočině
bylo v ordinaci zubního lékaře 11 (22 %) dotazovaných. 1 (2,9 %) senior z Prahy a 7 (14 %)
z Vysočiny navštívili stomatologa v roce 2002. V letech 1997 – 1975 navštívil 1 (2,9 %)
senior v Praze a 3 (6 %) senioři na Vysočině svého zubního lékaře. 3 (8,6 %) senioři z Prahy
a 8 (16 %) z Vysočiny si nevzpomínají, kdy naposledy byli u zubního lékaře.
Graf 5 Poslední návštěva u zubního lékaře
2012 - 2010 2009 - 2006
2002 1997 - 1975
nevím
49
13
8
4 11
28
2
1
1 3
21
11
7
3
8
celkem Praha Vysočina
47
6. Byl/a jste někdy poučen/a od zubního lékaře nebo dentální hygienistky, jak pečovat
o svojí zubní náhradu?
Z celkového počtu 85 respondentů bylo 46 (54,1 %) seniorů z toho 19 (54 %) z Prahy a 27
(54 %) z Vysočiny informováno svým zubním lékařem nebo dentální hygienistkou, jak
pečovat o svojí zubní náhradu. 11 (31 %) seniorů z Prahy a 16 (32 %) z Vysočiny uvedlo,
že informováni nebyli a 5 (14,3 %) dotazovaných z Prahy a 7 (14 %) z Vysočiny si
nevzpomíná, zda byli někdy poučeni.
Graf 6 Poučení od zubního lékaře nebo dentální hygienistky, jak pečovat o zubní náhradu
Celkem Praha
Vysočina
46
19 27
27
11 16
12
5
7
ano ne nevím
48
7. Víte, jak pečovat o svojí zubní náhradu?
Touto otázkou bylo zjištěno, že všichni dotazovaní pražští senioři vědí jak pečovat o svojí
zubní náhradu. Na Vysočině vědělo 42 (84%) seniorů, jak pečovat o náhradu a 9 (16%)
seniorů se přiznalo, že netuší jak o svojí náhradu pečovat. Z individuálního rozhovoru
vyplynulo, že nejrozšířenější pomůckou k čištění náhrad je zubní kartáček, pasta a tekoucí
voda.
Graf 7 Péče o zubní náhradu
celkem Praha
Vysočina
77
35 42
8
8
ano ne
49
8. Nosíte svojí zubní náhradu pravidelně?
33 (94,3 %) seniorů v Praze a 44 (88 %) seniorů na Vysočině se vyjádřily k této otázce,
že náhradu nosí pravidelně. Zbylých 8 seniorů, 2 (5,7 %) z Prahy a 6 (12 %) z Vysočiny,
náhradu nenosí pravidelně a to nejčastěji z důvodu špatné retence v dutině ústní.
Graf 8 Pravidelné nošení zubní náhrady
celkem Praha
Vysočina
77
33 44
8
2 6
ano ne
50
9. Nosíte svojí zubní náhradu přes noc?
Ukázalo se, že 19 seniorů z toho 6 (17,1 %) z Prahy a 13 (26 %) z Vysočiny nosí zubní
náhradu přes noc. 29 (82,9 %) dotazovaných z Prahy a 37 (74 %) z Vysočiny nenosí náhradu
přes noc.
Graf 9 Nošení zubní náhrady přes noc
celkem Praha
vysočina
19
6 13
66
29 37
ano ne
51
10. Jak dlouho máte svojí zubní náhradu?
Tato otázka ukázala, že 13 (37,1 %) seniorů z Prahy a 10 (20 %) z Vysočiny má poměrně
zánovní náhradu a to 1 - 3 roky. 8 (22,9 %) respondentů z Prahy a 11 (22 %) z Vysočiny
nevyměnilo svojí náhradu během 4 – 7 let. 8 – 12 let má stejnou náhradu 5 (14,3 %)
dotazovaných z Prahy a 11 (22 %) z Vysočiny. 4 (11,4 %) zúčastnění senioři z Prahy a 9
(18 %) z Vysočiny má stále stejnou náhradu 15 – 20 let a 1 (2,9 %) z Prahy a 3 (6 %)
z Vysočiny se přiznalo, že stáří jejich náhrad je 25 – 30 let. Další 4 (8 %) senioři z Vysočiny
se řadí do skupiny, kdy jejich náhrada dosahuje věku 35 – 44 let. Celkem 6 seniorů z toho 4
(11,4 %) z Prahy a 2 (4 %) z Vysočiny si nevzpomíná, jak dlouho mají zubní náhradu.
Graf 10 Stáří zubní náhrady
1 - 3 roky 4 - 7 let
8 - 12 let 15 - 20 let
25 - 30 let 35 - 44 let
nevím
23
19
16
13
4 4 6
13
8
5
4
1 4
10
11
11
9
3 4
2
celkem Praha Vysočina
52
11. Jste spokojen/a se svojí dosavadní zubní náhradou?
Touto otázkou se zjistilo, že většina oslovených je spokojena se svojí náhradou a to 25
(71,4 %) z Prahy a 36 (72 %) z Vysočiny. 24 seniorů z toho 10 (28,6 %) z Prahy a 14 (28 %)
z Vysočiny se vyjádřilo, že nejsou spokojeni se svojí náhradou.
Graf 11 Spokojenost se zubní náhradou
celkem Praha
Vysočina
61
25 36
24
10 14
ano ne
53
12. Víte, kdo je dentální hygienistka?
Na zmíněnou otázku dokázalo odpovědět 16 respondentů a to 14 (40 %) z Prahy a 2 (4 %)
z Vysočiny. Zbylých 69 dotazovaných 21 (60 %) z Prahy a 48 (96 %) z Vysočiny nedokázalo
na otázku odpovědět.
Graf 12 Dentální hygienistka v podvědomí seniorů
celkem Praha
Vysočina
16
14
2
69
21 48
ano ne
54
13. Navštěvuje někdo z Vašeho blízkého okolí dentální hygienistku?
Tato otázka zjistila, že pouze 2 (5,7 %) senioři z Prahy věděli, zda jejich blízcí navštěvují
dentální hygienistku. 82 seniorů 32 (91,4 %) z Prahy a 50 (100 %) z Vysočiny tvrdilo, že
blízcí nenavštěvují dentální hygienistku a 1 (2,9 %) respondent z Prahy netuší o návštěvách u
dentální hygienistky.
Graf 13 Návštěvy blízkého okolí u dentální hygienistky
celkem
Praha
Vysočina
2 2
82
32 50
1
1
ano ne nevím
55
Závěr
Touto prací jsem chtěla poukázat na problematiku ústní hygieny u seniorů v domovech
seniorů, kteří nosí snímatelnou zubní náhradu. Nachází se zde teoretické shrnutí problematiky
týkající se stáří, snímatelných zubních náhrad, a to i domácí péče o ně.
Z výsledků dotazníkového šetření lze vyvodit závěr, že hypotéza číslo 1 se potvrdila. Velká
převaha seniorů nechodí na preventivní prohlídky ke stomatologovi a to 73 seniorů
z celkového počtu 85.
Dále se z dotazníkového šetření částečně potvrdila hypotéza číslo 2. Informovanost seniorů
v sociálních zařízeních není dostatečná a chtěla by pozvednout na vyšší úroveň. I přesto že
přibližně polovina seniorů byla poučena, jak pečovat o zubní náhradu a téměř všichni
respondenti uvedli, že ví jak správně náhradu čistit, tak stav jejich náhrad vyvracel jejich
tvrzení.
Domnívám se, že práce dentální hygienistky a stomatologa v podobě osobních návštěv nebo
seminářů v těchto zařízeních by mohl mít zásadní význam ve zlepšení komplexní
informovanosti u klientů se zubními náhradami a může tak vést ke zvýšení úrovně orální
hygieny.
56
Seznam obrázků, tabulek a grafů
Obrázek 1 Zubní náhrada ze stehenní kosti krávy, popsaná Pierrem Fauchardem r. 1728 a
Philipem Pfaffem ..................................................................................................................... 19
Obrázek 2 Celková náhrada z kaučukové báze a porcelánových zubů byla funkční díky
žvýkacím pružinám upevněným na mosazných kloubech ....................................................... 20
Obrázek 3 Částečná snímatelná protéza sedlová s předním a zadním patrovým třmenem v
horní čelisti ….. .......................................................... 22
Obrázek 4 Částečná snímatelná protéza sedlová s průběžnou sponou a podjazykovým
třmenem v dolní čelisti ................................................................ 22
Obrázek 5 Dolní desková náhrada ...................................................................................... 22
Obrázek 6 Horní desková náhrada ........................................................................................ 22
Obrázek 7 Celková snímatelná náhrada ............................................................................. 24
Obrázek 8 Celková snímatelná náhrada ............................................................................... 24
Obrázek 9 Čištění vnější báze dolní celkové náhrady ......................................................... 29
Obrázek 10 Čištění vnitřní báze dolní celkové náhrady .......................................................... 29
Obrázek 11 Zubní náhrada ve skleničce (pohled ze shora) .................................................. 30
Obrázek 12 Zubní náhrada ve skleničce (pohled z boku) .................................................. 30
Obrázek 13 Speciální kartáček na zubní náhrady ..................................................................... 30
Obrázek 14 Čistící tablety ........................................................................................................ 32
Obrázek 15 Správná poloha čistící tablety ............................................................................ 33
Obrázek 16 Náhrada v čistícím roztoku ............................................................................ 33
Obrázek 17 Dóza na náhrady ............................................................................................... 33
Obrázek 18 Rozložená dóza na náhrady................................................................................... 33
Obrázek 19 Ultrazvuková čistička ........................................................................................ 34
Obrázek 20 Vkládání náhrad do ultrazvukové čističky ............................................................ 34
Obrázek 21 Příklad aplikace fixačního krému (horní náhrada) ............................................ 35
Obrázek 22 Příklad aplikace fixačního krému (dolní náhrada) ............................................ 35
Zdroj obrázků: Není-li v práci uvedeno jinak, jsou všechny obrázky z archivu autorky.
57
Graf 1 Pohlaví seniorů .............................................................................................................. 42
Graf 2 Věk seniorů ................................................................................................................... 43
Graf 3 Lokalita seniorů ............................................................................................................. 44
Graf 4 Preventivní prohlídky u zubního lékaře ........................................................................ 45
Graf 5 Poslední návštěva u zubního lékaře .............................................................................. 46
Graf 6 Poučení od zubního lékaře nebo dentální hygienistky, jak pečovat o zubní náhradu ... 47
Graf 7 Péče o zubní náhradu..................................................................................................... 48
Graf 8 Pravidelné nošení zubní náhrady................................................................................... 49
Graf 9 Nošení zubní náhrady přes noc ..................................................................................... 50
Graf 10 Stáří zubní náhrady...................................................................................................... 51
Graf 11 Spokojenost se zubní náhradou ................................................................................... 52
Graf 12 Dentální hygienistka v podvědomí seniorů ................................................................. 53
Graf 13 Návštěvy blízkého okolí u dentální hygienistky ......................................................... 54
58
Seznam použité literatury a zdrojů informací
1) ČESKO. Zákon o sociálních službách. In: Předpis č. 108/2006 Sb. 2006, částka
37/2006. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-108.
2) ČESKO. Zákon o zdravotních službách. In: Předpis č. 372/2011 Sb. 2011, částka
131/2011. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-372.
3) DITRICHOVÁ, Dagmar, Martina JANSOVÁ a Robert OPAVSKÝ. Repetitorium
dermatovenerologie. 1. vyd. Olomouc: Epava, 2002. ISBN 80-862-9708-X.
4) DOMBRADY, Ladislav. Stomatologická protetika. 1. vyd . Praha: Avicenum, 1977.
5) DOSTÁLOVÁ, Taťjana. Fixní a snímatelná protetika. 1. vyd. Praha: Grada, 2004.
ISBN 80-247-0655-5.
6) FISCHER, Hans- Rainer, Andreas HAESLER a Ladislav ŠOLC. Seriál z Muzea
historie zubního lékařství v německém Zschadrassi: Z dějin zubních náhrad. LKS:
časopis České stomatologické komory. 2012, roč. 22, č. 5. s. 123. ISSN 1210-3381.
7) HUBÁLKOVÁ, Hana a Jana KRŇOULOVÁ. Materiály a technologie v protetickém
zubním lékařství. 1. vyd. Praha: Galén, 2009, Zubní lékařství. ISBN 978-807-2625-
819.
8) Jak se prováděly zubní náhrady?. [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z:
http://www.pohodovazena.cz/2820/jak-se-provadely-zubni-nahrady/
9) JANÁČKOVÁ, Laura a Petr WEISS. Komunikace ve zdravotnické péči. Praha: Portál,
2008. ISBN 978-807-3674-779.
10) JAROŠOVÁ, Darja. Péče o seniory. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě,
2006. ISBN 80-736-8110-2.
11) KAMENSKÝ, Jiří. Corega, příručka pro nositele snímatelných zubních náhrad: Jezte,
mluvte a smějte se s jistotou!. 6. vyd. Praha: GlaxoSmithKline, 2011.
12) KELIŠ, Jaroslav. Snímací náhrady chrupu: Po návštěvě u zubního lékaře. 4. vyd.
Praha: Ústav zdravotní výchovy, 1985.
13) KRŇOULOVÁ, Jana, Jiří ZEMAN a Robert HOUBA. Domácí péče o snímatelné
zubní náhrady. Quintessenz: mezinárodní odborný časopis pro zubní lékaře a zubní
techniky. 2000, roč. 9, č. 2, s. 70-73. ISSN 1210-017X.
14) KUBÁLKOVÁ, Petra. Zubní protézy nejsou vymožeností moderní doby: Historie věcí
kolem nás. [online]. 8. 7. 2008 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z:
http://www.fiftyfifty.cz/Zubni-protezy-nejsou-vymozenosti-moderni-doby-
2756489.php
59
15) KULOVANÝ, Petr. Historie zubního lékařství. [online]. [cit. 2013-03-27]. Dostupné
z: http://www.asklepion.cz/anews/2011-12-06-725-1/historie-zubniho-lekarstvi
16) MACENTEE, Michael I. Celková náhrada: klinický průvodce. Praha: Quintessenz,
c2001, Quintessenz bibliothek. ISBN 80-902-1186-0.
17) POKORNÁ, Andrea. Komunikace se seniory. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-
80-247-3271-8.
18) SLEZÁK, Radovan a Ivo DŘÍZHAL. Atlas chorob ústní sliznice. 1. vyd. Praha:
Quintessenz, 2004. ISBN 80-903-1815-0.
19) ŠIMÍČKOVÁ-ČÍŽKOVÁ, Jitka. Přehled vývojové psychologie. 2. nezměn. vyd.
Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. ISBN 80-244-0629-2.ŠKACH, Miroslav. Onemocnění ústní sliznice: učebnice pro lékařské fakulty. Praha: Avicenum, 1982.
20) ŠULTA, Jakub a Lukáš KALOŠ. Čištění snímatelné zubní náhrady. [online]. 12. 9.
2012 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.nechcikazy.cz/cisteni-snimatelne-
zubni-nahrady
21) TRUBENOVÁ, Dagmar. Protetická stomatitída: etiológia, diagnistika a liečba.
Progresdent: časopis pro zubní lékaře a techniky. 2002, roč. 8, č. 4, s. 26-29. ISSN
1211-3859.
22) URBAN, František. Stomatologie. 1. vyd. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství,
1964.
23) VÁCLAVKOVÁ, Lucie. Snímatelné zubní náhrady. [online]. 2012 [cit. 2013-03-26].
Dostupné z: http://www.nechcikazy.cz/snimatelne-zubni-nahrady
24) VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie II.: dospělost a stáří. Vyd. 1. Praha:
Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1318-5.
25) VOTAVA, Miroslav, Zdeněk BROUKAL a Jiří VANĚK. Lékařská mikrobiologie pro
zubní lékaře. Brno: Neptun, c2007. ISBN 978-808-6850-030.
26) WOTKE, Jiří. Patologie orofaciální oblasti. 1. vyd. Praha: Grada, 2001. ISBN 80-
716-9975-6.
27) Zubní protézy. Rumburk: Česká stomatologická akademie, c2007.
28) Zubní protézy: Všechno, co by Vás mohlo zajímat. [online]. [cit. 2013-04-02].
Dostupné z: http://www.zubni-protezy.cz/
60
Příloha – 1 Dotazník
Vážený pane, vážená paní,
Tento dotazník se zaměřuje na úroveň dentální hygieny u seniorů. Chtěla bych Vás požádat
o zodpovězení otázek a jejich vyplnění. Ráda bych tímto šetřením a následným přednáškou
přispěla ke kvalitní dentální hygieně v domovech seniorů. Údaje budou zpracovány
v absolventské práci.
Děkuji
Kučerová Jana
Pohlaví
muž žena
Věk
60 – 75 let 75 – a více
Lokalita
Vysočina Praha
Chodíte pravidelně ke své zubnímu lékaři na preventivní prohlídky?
ano ne
Kdy jste byl/a naposledy u svého zubního lékaře?
……………….. nevím
Byl/a jste někdy poučen/a od zubního lékaře nebo dentální hygienistky, jak pečovat o svojí
zubní náhradu?
ano ne nevím
Víte, jak pečovat o svojí zubní náhradu?
ano ne
Nosíte svojí zubní náhradu pravidelně?
ano ne
Nosíte svojí zubní náhradu přes noc?
ano ne
Jak dlouho máte svojí zubní náhradu?
……………….. nevím
Jste spokojen/a se svojí dosavadní zubní náhradou?
ano ne
Víte, kdo je dentální hygienistka?
ano ne
Navštěvuje někdo z Vašeho blízkého okolí dentální hygienistku?
ano ne nevím