Download - KNIHOVNY MUZEÍ A GALERIÍ V ČESKÉ REPUBLICE
KNIHOVNY MUZEÍ A GALERIÍ V ČESKÉ REPUBLICE
Štěpánka BěhalováMuzeum Jindřichohradecka
I. Z „dávnověku“
muzejních knihoven
Nejstarší muzea a jejich knihovny
• SLEZSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM OPAVA „Knihovna Slezského zemského muzea navazovala na tradice veřejné knihovny v bývalém rakouském Slezsku, která byla založena spolu s přírodovědeckým muzeem již v roce 1814. Knihovní fondy rostly zejména díky darům slezské šlechty.“
• MORAVSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM „Počátky Knihovny Moravského zemského muzea sahají až do doby vzniku Františkova muzea založeného v roce 1817.“
Nejstarší muzea a jejich knihovny
• NÁRODNÍ MUZEUM „Historie Knihovny Národního muzea začíná historií celého muzea, tedy rokem 1818. Počátkem všech sbírek budoucího muzea se staly dary knih a přírodnin z majetku jeho zakladatelů a mecenášů.Takto byl vytvořen základ fondů muzejní knihovny. U jejích prvních začátků stál odborník ve své době nad jiné povolaný - Josef Dobrovský. Prvním řádným bibliotékářem Knihovny Národního muzea byl od roku 1822 Dobrovského žák Václav Hanka.“
Nejstarší muzea a jejich knihovny
• REGIONÁLNÍ MUZEA„sbírati památky všeho druhu, zejména písemné
a umělecké ve městě a okolí a chrániti je před zkázou“
• Nejvíce regionálních muzeí vzniklo v letech 1860-1890 (téměř 50)
• Většina muzeí dostávala knižní dary a odkazy vzniklé osobní nebo spolkovou sběratelskou činností, dodnes jsou tyto různorodé a tematicky rozsáhlé akvizice specifikem právě muzejních knihoven
II.A co 20. století?
Zakotvení muzejních knihoven v legislativě
V zákoně č. 430 Sb. z roku 1919 o povinnosti zřizovati veřejné knihovny nebyla zakotvena problematika muzejních knihovenZnačná specifika muzejních knihoven – 50. léta 20. století – sekce muzejních knihoven při Ústřední knihovnické raděVyhlášena samostatná síť muzejních knihoven v rámci sítě jednotné soustavy knihoven (zákon č. 53/1959)
Ukotvení specifik muzejních knihoven
• Dělení fondů muzejních knihoven na odbornou knihovnu a sbírkový fond (Směrnice pro správu sbírek v muzeích a galeriích)
• Knihovny muzeí jsou veřejné vědecké knihovny, které plní přednostně funkci základních knihoven
Činnost komise knihovníků muzeí
• 1973 – impuls pro setkávání muzejních knihovníků v souvislosti se zakotvením muzejních knihoven v chystané síti muzeí a galerií
• 1973-1990 pod Ústředním muzeologickým kabinetem (PhDr. Jaroslav Vrchotka)
• 1991-1996 pod Knihovnou Národního muzea (PhDr. Helga Turková)
• od roku 1997 pod Asociací muzeí a galerií ČR (PhDr. Helga Turková, PhDr. Jarmila Okrouhlíková, PhDr. Štěpánka Běhalová)
Asociace muzeí a galerií ČR
• 274 řádných členů (přibližně 55 % muzejních institucí v České republice a zároveň 85 % těch největších z nich), 62 členů čestných a individuálních
• Komise knihovníků AMG -celkem 94 členů z 58 institucí (jedna z největších komisí AMG ČR)
„KNIHOVNÍ ZÁKON“
č. 257/2001 Sb., ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb umožnil muzejním knihovnám evidenci n MK ČR a zařadit se mezi základní knihovny se specializovanými fondy (nutnost zakotvit ve zřizovací listině muzeí knihovnické a informační služby a poskytovat tyto služby veřejnosti!)
SKIP A ÚSTŘEDNÍ KNIHOVNICKÁ RADA• Spolupráce se SKIPem tradiční, již
více než 10 let se předseda komise knihovníků účastní výkonného výboru SKIP, od roku 2010 místopředseda komise členem VV
• Zástupci muzejních knihovníků v Ústřední knihovnické radě
Ministerstvo kultury ČR (dále jen "MK ČR") vydává v souladu s § 15 odst. 2 zákona č. 257/2001 Sb., ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) tyto stanovy a jednací řád Ústřední knihovnické rady České republiky
SPOLUPRÁCE S OSTATNÍMI PAMĚŤOVÝMI INSTITUCEMI
• MUZEA • GALERIE• KNIHOVNY• ARCHIVY
– Modrý štít– ICOM– SDRUK
III. Současnost a budoucnost
muzejních knihoven
Současné legislativní zakotvení muzejních knihoven
• Zákon č. 122/2000 Sb., o sbírkách muzejní povahy
• Zákon č. 257/2001 Sb., o poskytování knihovnických služeb
• Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském
• Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů
• Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě
Evidence knihoven na MK ČR
• V současné době evidováno podle zákona 257 Sb. 140 knihoven muzeí a galerií ČR (cca kolem 70%)
• Komise značně podpořila znalost zákona a jeho výhod u ředitelů muzeí i knihovníků
• Podařilo se zakotvit postavení knihoven v muzeích, širší možnosti pro muzejní knihovny – čerpání grantů, využití zákona při evidenci, uložení a vyřazování z fondu
ZŘIZOVATELÉ MUZEÍ
• MINISTERSTVA – Ministerstvo kultury, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství
• KRAJE• MĚSTA A OBCE• OBČANSKÁ SDRUŽENÍ,
OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI, NADACE
ZŘIZOVATEL Ministerstvo kultury ČRMUZEA• Národní muzeum• Národní technické muzeum• Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod
Radhoštěm• Moravské zemské muzeum • Technické muzeum v Brně• Památník národního písemnictví• Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze• Slezské zemské muzeum• Muzeum umění Olomouc • Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou• Husitské muzeum v Táboře• Muzeum romské kultury v Brně• Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském
Brodě • Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi• Památník Lidice• Památník TerezínGALERIE
Národní galerie v Praze Moravská galerie v Brně
Knihovna Národního muzea• Oddělení základní knihovny - knižní celky
(jedná se o soukromé knihovny význačných osobností české vědy a kultury, které jsou uchovávány v původní podobě a uspořádání - knihovna Františka Palackého a knihovna Pavla Josefa Šafaříka, Jana Nerudy, Jakuba Arbesa, Josefa Václav Friče, Jana Otty, Emy Destinnové a d.
• Oddělení starých tisků a rukopisů• Oddělení knižní kultury - sbírky neknižní
povahy(kramářské písně, exlibris, novoročenky, ilustrace, grafika, štočky, hmotné památky, plakáty, svaté obrázky, modlitby)
• Oddělení zámeckých knihoven• Oddělení novin a časopisů
Zřizovatel muzea – krajský úřad(většinou bývalá krajská a okresní muzea)
• Jihočeský kraj• Jihomoravský kraj• Karlovarský kraj • Kraj Vysočina• Královéhradecký kraj• Liberecký kraj• Moravskoslezský kraj• Olomoucký kraj• Pardubický kraj• Plzeňský kraj• Praha• Středočeský kraj• Ústecký kraj• Zlínský kraj
KNIHOVNA ZÁPADOČESKÉHO MUZEA
• Knihovní fond Západočeského muzea vznikal již od založení muzea v roce 1878
• V současné době je členěn na tří základní části:
Studijní fond - zahrnuje odbornou literaturu
Sbírkový fond - je vytvářen dle zákona 122 Sb.
Fond mezinárodních výměn
Knihovny muzeí a galerií ČR
v současné době je evidováno v adresáři knihoven muzeí a galerií uspořádané komisí celkem 197 muzejních knihoven
Hlavní činnost komise knihovníků
• Pořádání seminářů – od roku 1973 celkem 35, letos v Českém Těšíně
• Semináře slouží v současné době především k vzdělávání muzejních knihovníků na základě odezvy zástupců regionů ve výboru komise– KOMIG (el. konference)– Muzejním knihovnám:
• www.cz-museums.cz • www.upm.cz
Celostátní evidence sbírek
• Využívání zákona o sbírkách muzejní povahy pro sbírkové fondy knihoven muzeí a galerií (více než 50 % knihoven muzeí a galerií má své sbírky nahlášeny v CES)
Účast v projektech veřejných knihoven
• Souborný katalog ČR CASLIN (20 % muzejních knihoven přispívá)
• Programy VISK (muzejní knihovny využívají VISK 3, 5, 7, 9 a další
• Digitální knihovna Kramerius • Digitální knihovna
Manuscriptorium• Registr digitalizace
ZAMĚSTNANCI MUZEJNÍCH KNIHOVEN
• Poslední šetření v muzejních knihovnách v Čechách – ve 137 knihovnách 101,5 úvazku
• Vzdělání – 53 VŠ, 13 VOŠ, 69 SŠ, 2 jiné
FONDY MUZEJNÍCH KNIHOVEN
• Dělení na odborné a historické knižní fondy
– do 1 000 KJ – 4% knihoven– 1 000 - 5 000 KJ – 40%
knihoven– 10 000 - 50 000 KJ – 48%
knihoven– nad 50 000 KJ – 8% knihoven
SBÍRKOVÉ FONDY MUZEJNÍCH KNIHOVEN
• Staré tisky a rukopisy (téměř 70 % knihoven, pouze třetina těchto knihoven je eviduje jako sbírku)
• Regionální literatura (téměř ve všech knihovnách, jen cca 6% eviduje jako sbírku)
• Drobné tisky - kramářské písně, svaté obrázky, kalendáře, gymnazijní ročenky, aj.
• Ostatní - bibliofilie, knižní vazby, výstavní katalogy, periodika, aj
Speciální typy sbírek
• Fondy věnované jednotlivým osobnostem
• Celky z jednotlivých tiskáren a nakladatelství
• Pozůstalostní knihovny– Rodové– Klášterní– Spolkové– Zámecké
AKVIZICE
• Nákup• Dar• Výměna• Jiné – granty, vlastní
publikační činnost, spolupráce
ZPRACOVÁNÍ• Automatizované knihovní
systémy – Clavius, KpWin, Advanced Rapid Library
• Systémy pro evidenci v muzeích – Bach, Demus
• Administrativní systémy – Access, Excel
• Lístkové katalogy• Elektronické katalogy - cca
80% muzejních knihoven• Online katalogy – cca 20%
muzejních knihoven
ZPRACOVÁNÍ
• Používání pravidel AACR2 – cca 50% knihoven
• Používání souboru národních autorit – dtto
• Předmětové zpracování – klíčová slova, předmětová hesla, MDT, Konspekt
ULOŽENÍ FONDU• Obvyklé členění na historické
a odborné fondy• Uspořádání knihovních fondů
vychází ze zvyklostí jednotlivých institucí (obvyklé členění na knihy a periodika, stavění dle signatur)
• Větší knihovny odpovídající uložení, jak odborných, tak historických fondů (v současné době probíhá např. stěhování fondů Knihovny Národního muzea)
• Řada prostor pro uložení nevyhovujících – především malá muzea
OCHRANA KNIHOVNÍHO FONDU
• Odpovídající uložení – prostory, regálové systémy, označení signaturami, použití čárového kódu
• Sbírkové fondy a historické fondy – sledování klimatických podmínek, obalová technika, konzervování, restaurování
SLUŽBY KNIHOVEN ZPŘÍSTUPNĚNÍ KNIHOVNÍHO
FONDU
• Výpůjčky – veřejnost a pracovníci muzeí (převažují prezenční výpůjčky)
• MVS• Zápůjčky na hospodářské smlouvy
(převážně na výstavy)• Elektronické dodávání dokumentů• Reprografické služby • Rešeršní služby
PREZENTACE KNIHOVNÍHO FONDU
• On-line katalogy • Výstavy• Přednášky• Exkurze• Expozice
Aktuální otázky 2010
1. Problematika uplatňování autorského zákona v praxi
používání digitálních fotoaparátů, pořizování skenů (často podobné jako v archivech)
Aktuální otázky 20102. Digitalizace a zpřístupňování
digitalizovaných materiálů
vlastní digitalizacedigitalizace v programech VISKzakládání krajských center digitalizace dokumentů a sbírekdigitální zpřístupnění
- Kramerius, Manuscriptorium, další digitální knihovny
- Europeana – projekt evropské digitální knihovny, muzea a archivu financovaný Evropskou komisí (cca 2 miliony digitálních objektů včetně filmových materiálů, fotografií, obrazů, zvukových záznamů, map, rukopisů, knih, novin a archivních dokumentů)
- informační systémy zpřístupňující knihovní celky osobností kultury jako součást kulturního dědictví (ÚISK Praha a MK ČR)
Aktuální otázky 2010
3. Péče o knihy, ukládání, uchování
• Restaurování• Uložení speciálních druhů
dokumentů uložených v muzejních knihovnách
• Využívání grantů Knihovna 21. století, ISO – integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví, granty krajů ČR
Aktuální otázky 2010
4. Problematika využívání knihovní badatelny jako badatelny pro všechny sbírky a odborné pracovníky muzea
Nač je nutné se soustředit?
• Upevnění pozice muzejních knihoven uvnitř i vně muzeí (spolupráce s organizacemi i institucemi, zvýšení prestiže práce prostřednictvím použití nových technologií a postupů, spolupráce s ostatními knihovnami, paměťovými institucemi, AMG, SKIP, SDRUK, ICOM)
Co je nutné vylepšit?
• Zpřístupnění fondů prostřednictvím on-line katalogů
• Digitalizace dokumentů• Pokrytí WIFI (pouze 15%)• Využívání knihovnických
pravidel (pravidla pro katalogizaci AACR2 pouze 50% knihoven)
• Z toho vyplývající možnost aktivní účasti v souborném katalogu
Nashledanou v muzejních knihovnách