Masarykova univerzita
Filozofickaacute fakulta
Jana Marie Tuńkovaacute
Deklinačniacute systeacutem femininniacutech oikonym v češtině
Synchronniacute pohled na zaacutekladě Českeacuteho naacuterodniacuteho korpusu
Habilitačniacute praacutece
2010
Obsah
Seznam zkratek a značek 5
Uacutevod 7
1 Onomastickaacute gramatika 11
2 Ciacutel metody a struktura praacutece 13
3 Pouţitaacute terminologie 18
4 Literatura 27
41 Deklinace oikonym čeńtiny v odborneacute a populaacuterně-naučneacute literatuře 27
42 Deklinace oikonym čeńtiny v mluvniciacutech 32
421 Mluvnice českaacute J Gebauera 33
422 Mluvnice českaacute J Gebauera a V Ertla 36
423 Mluvnice spisovneacute čeńtiny F Traacutevniacutečka 38
424 Nauka o českeacutem jazyku V Ńmilauera 40
425 Českaacute mluvnice B Havraacutenka a A Jedličky 42
426 Mluvnice čeńtiny 45
427 Přiacuteručniacute mluvnice čeńtiny 48
428 Shrnutiacute 51
5 Materiaacutelovaacute vyacutechodiska 53
51 Moņnosti korpusu SYN2005 při zkoumaacuteniacute deklinace oikonym 53
6 Teoretickaacute vyacutechodiska popisu deklinace oikonym češtiny 58
61 Charakteristickeacute vlastnosti propriiacute a jejich vliv na deklinaci 58
62 Diference morfologickyacutech vlastnostiacute apelativ a oikonym 61
63 Diference morfologickyacutech vlastnostiacute oikonym a ostatniacutech třiacuted propriiacute 64
7 Gramatickeacute kategorie oikonym 66
71 Gramatickyacute rod a ņivotnost 67
72 Gramatickeacute čiacuteslo 78
73 Paacuted 82
8 Deklinačniacute typy a vzory oikonym češtiny 87
81 Naacutevrh systeacutemu deklinace oikonym čeńtiny 87
82 Kriteacuteria pro vyacuteběr vzorovyacutech jmen 88
83 Deklinace oikonym a problematika transonymizace v materiaacutelu korpusu
SYN2005 89
9 Substantivniacute deklinace singulaacuterovaacute 95
91 Oikonyma ņenskeacuteho rodu s vokalickyacutem zakončeniacutem 95
911 Nsg zakončenyacute na -a 95
9111 Interpretace v současnyacutech jazykovyacutech přiacuteručkaacutech 95
9112 Stav v korpusu SYN2005 96
91121 Soubor singulaacuterovyacutech oikonym zakončenyacutech na -a 96
91122 Typ 1A ndash vzor Ostrava 103
912 Nsg zakončenyacute na -e(ě) 105
9121 Interpretace v současnyacutech jazykovyacutech přiacuteručkaacutech 105
9122 Stav v korpusu SYN2005 107
91221 Soubor singulaacuterovyacutech oikonym zakončenyacutech na -e(ě) 107
91222 Typ 2A ndash vzor Bystřice 111
912221 Podtyp I 2A ndash vzor Kaplice 116
91223 Shrnutiacute 127
92 Oikonyma ņenskeacuteho rodu s konsonantickyacutem zakončeniacutem 130
921 Nsg zakončenyacute na souhlaacutesku pravopisně měkkou nebo obojetnou 130
9211 Interpretace v současnyacutech jazykovyacutech přiacuteručkaacutech 130
9212 Stav v korpusu SYN2005 133
92121 Soubor oikonym čeńtiny zakončenyacutech na souhlaacutesku pravopisně
měkkou nebo obojetnou 133
92122 Typ 3A ndash vzor Třeboň 138
921221 Podtyp I 3A ndash vzor Aš 143
92123 Typ 3B ndash vzor Uhřiacuteněves 145
921231 Podtyp I 3B ndash vzor Zliv 149
921232 Podtyp II 3B ndash vzor Přiacutebram 151
92124 Shrnutiacute 156
93 Přehled deklinace substantivniacutech singulaacuterovyacutech třiacuted 158
10 Substantivniacute deklinace pluraacutelovaacute 159
101 Oikonyma ņenskeacuteho rodu s vokalickyacutem zakončeniacutem 159
1011 Npl zakončenyacute na -e(ě) 159
10111 Interpretace v současnyacutech jazykovyacutech přiacuteručkaacutech 159
10112 Stav v korpusu SYN2005 164
101121 Soubor pluraacutelovyacutech oikonym zakončenyacutech na -e(ě) 164
101122 Typ 4A ndash vzor Pardubice 168
1011221 Podtyp I 4A ndash vzor Budějovice 172
1011222 Podtyp II 4A ndash vzor Kravaře 174
101123 Typ 4B ndash vzor Nusle 176
1011231 Podtyp I 4B ndash vzor Koloděje 178
101124 Shrnutiacute 181
1012 Npl zakončenyacute na -y 184
10121 Interpretace v současnyacutech jazykovyacutech přiacuteručkaacutech 184
10122 Stav v korpusu SYN2005 186
101221 Soubor pluraacutelovyacutech oikonym ņenskeacuteho rodu zakončenyacutech
na -y 186
101222 Typ 5A ndash vzor Zahraacutedky 190
101223 Soubor pluraacutelovyacutech oikonym zakončenyacutech na -y se smiacuteńenyacutem
skloňovaacuteniacutem 192
102 Přehled deklinace substantivniacutech pluraacutelovyacutech třiacuted 198
11 Adjektivniacute deklinace singulaacuterovaacute 199
111 Oikonyma ņenskeacuteho rodu s vokalickyacutem zakončeniacutem 199
1111 Nsg zakončenyacute na -aacute 199
11111 Interpretace v současnyacutech jazykovyacutech přiacuteručkaacutech 199
11112 Stav v korpusu SYN2005 200
111121 Soubor singulaacuterovyacutech oikonym zakončenyacutech na -aacute 200
111122 Typ 6A ndash vzor Blatnaacute 206
12 Zaacutevěr 208
Summary 224
Literatura 228
Internetoveacute zdroje 244
Seznam přiacuteloh 246
5
Seznam zkratek a značek
A akuzativ
AF absolutniacute frekvence
Ap apelativum
AT atribut
BMK Brněnskyacute mluvenyacute korpus
CAF celkovaacute absolutniacute frekvence
CJ ciziacute jmeacuteno
ČJA Českyacute jazykovyacute atlas
ČM Českaacute mluvnice
ČNK Českyacute naacuterodniacute korpus
D dativ
f femininum
FS Frekvence slov slovniacutech druhů a tvarů v českeacutem jazyce
FSČ Frekvenčniacute slovniacutek čeńtiny
G genitiv
GJČR Geografickaacute jmeacutena Českeacute republiky
I instrumentaacutel
L lokaacutel
m maskulinum
MČ Mluvnice čeńtiny
MČG Mluvnice českaacute pro ńkoly středniacute a uacutestavy učitelskeacute (Gebauera)
MČGE Mluvnice českaacute pro ńkoly středniacute a uacutestavy učitelskeacute
(Gebauera ndash Ertla)
MSČ Mluvnice spisovneacute čeńtiny
n neutrum
NČJ Nauka o českeacutem jazyku
NMJ Nańe miacutestniacute jmeacutena a jak jich uņiacutevat
OB objekt
OJ obyvatelskeacute jmeacuteno
OSJ osobniacute jmeacuteno
ORAL2006 korpus mluveneacute čeńtiny uveřejněnyacute v r 2006
ORAL2008 korpus mluveneacute čeńtiny uveřejněnyacute v r 2008
6
PČP Pravidla českeacuteho pravopisu
PMČ Přiacuteručniacute mluvnice čeńtiny
PMK Praņskyacute mluvenyacute korpus
PUM přiacuteslovečneacute určeniacute miacutesta
pl pluraacutel
sg singulaacuter
SSČ Slovniacutek spisovneacute čeńtiny pro ńkolu a veřejnost
SU subjekt
SYN2000 synchronniacute korpus uveřejněnyacute v r 2000
SYN2005 synchronniacute korpus uveřejněnyacute v r 2005
SYNSYN2005 subkorpus SYN2005 nereferenčniacuteho korpusu SYN
SYN2006PUB synchronniacute korpus publicistickyacutech textů uveřejněnyacute v r 2006
V vokativ
VE větnyacute ekvivalent
VOJ vlastniacute osobniacute jmeacuteno
VM vyacutechodiskovyacute model
rarr směr proprializace směr transonymizace
Zkratky uţiacutevaneacute při citaci zdrojů korpusu SYN2005
ADM administrativa
BEL beletrie
COL poviacutedka soubor poviacutedek
ENC abecedně systematicky a jinak uspořaacutedanaacute diacutela
FAC literatura faktu
NOV romaacuten
MIS rozmaniteacute (efemera)
ODB odbornaacute literatura
POP populaacuterně-naučnaacute literatura
PUB publicistika (noviny a neodborneacute časopisy)
SCI vědecko-naučnaacute literatura
SCR dramatickyacute text sceacutenaacuteř
SON piacuteseň
TXB učebnice
VER baacuteseň
7
Uacutevod
Předloņenaacute praacutece věnovanaacute problematice deklinačniacutech typů a vzorů oikonym
čeńtiny ņenskeacuteho rodu vznikala postupně a navazuje na nańe předchoziacute vyacutezkumy
v oblasti deklinace apelativniacutech feminin ktereacute jsme uskutečňovali zejmeacutena v raacutemci
zapojeniacute do projektů UacuteJČ AV ČR v letech 2004ndash2008 bdquoMoņnosti a meze gramatiky
čeńtiny ve světle Českeacuteho naacuterodniacuteho korpusuldquo1 a bdquoKapitoly z českeacute gramatikyldquo
2
Tyto projekty orientovaneacute na vyacutezkum gramatiky současneacute čeńtiny byly zaloņeny na
praacuteci s velkyacutemi elektronickyacutemi korpusy textů zejmeacutena subkorpusy Českeacuteho
naacuterodniacuteho korpusu ndash SYN2000 a SYN2005 a jsou součaacutestiacute vzniku noveacute
Akademickeacute gramatiky čeńtiny Během nańiacute praacutece s korpusy jsme si uvědomovali
jejich moņnosti při vyacutezkumu deklinace propriiacute a začali jsme se věnovat otaacutezce
deklinace oikonym Pro vyacutezkum prezentovanyacute v předklaacutedaneacute praacuteci jsme zvolili
novějńiacute z obou korpusů ndash SYN2005 respektive jeho posledniacute uacutepravu
SYNSYN2005 Vyacutesledky v něm ziacuteskaneacute ktereacute zachycujiacute uacutezus současneacute psaneacute
čeńtiny jsme pak konfrontovali s uacutedaji v synchronniacutech mluvniciacutech čeńtiny přiacutepadně
s fakty uvaacuteděnyacutemi v dalńiacutech jazykovyacutech přiacuteručkaacutech Vzhledem k velkeacutemu rozsahu
korpusovyacutech dat a naacuteročnosti jejich zpracovaacuteniacute zejmeacutena v oblasti oikonym viz
podrobně kap 51 jsme popsali komplexně problematiku deklinace oikonym
ņenskeacuteho rodu Naacutevrh systeacutemu jejich deklinace kriteacuteria pro vyacuteběr vzorovyacutech jmen
stejně jako metodika popisu deklinačniacutech typů a vzorů ktereacute předklaacutedaacuteme majiacute vńak
obecnějńiacute platnost a jsou aplikovatelneacute na celyacute soubor domaacuteciacutech oikonym
Korpus SYN2005 je charakterizovaacuten jako reprezentativniacute korpus současneacute
psaneacute čeńtiny a povaņujeme ho za objektivniacute materiaacutelovyacute zdroj jehoņ rozsah je ve
srovnaacuteniacute s jakyacutemikoli předchoziacutemi soubory jazykovyacutech dat vzniklyacutech excerpciacute
nesrovnatelně vyńńiacute Uvedenyacute materiaacutel podaacutevaacute informace předevńiacutem o tom co je
frekvenčně omezeneacute či rozńiacuteřeneacute a můņe proto zachytit současneacute tendence
v deklinaci oikonym v psaneacute čeńtině a přiacutepadneacute posuny vůči staacutevajiacuteciacute kodifikaci Přes
značnyacute rozsah korpusovyacutech dat jsme si vńak vědomi toho ņe nańe hodnoceniacute jsou do
1 Moņnosti a meze gramatiky čeńtiny ve světle Českeacuteho naacuterodniacuteho korpusu 2003ndash2005 GAČR
405030377 řeńitel doc PhDr Frantińek Ńtiacutecha CSc viz Tuńkovaacute (2007a)
2 Kapitoly z českeacute gramatiky 2006ndash2008 GAČR 405061057 řeńitel doc PhDr Frantińek Ńtiacutecha
CSc viz Tuńkovaacute (2010e)
8
jisteacute miacutery omezenaacute a v budoucnu je bude třeba doplnit o vyacutezkumy provedeneacute
v dalńiacutech korpusovyacutech či jinyacutech zdrojiacutech3 Z tohoto důvodu si uvaacuteděneacute zaacutevěry nečiniacute
naacuterok na kodifikaci Komplexniacute popis deklinace oikonym by měl zahrnovat i oblast
mluveneacute čeńtiny4 a nańiacutem původniacutem zaacuteměrem bylo prozkoumat zvolenou
problematiku jak v korpusu psaneacuteho tak mluveneacuteho jazyka Ukaacutezalo se vńak ņe
existujiacuteciacute korpusy mluveneacuteho jazyka (ORAL2008 ORAL2006 Praņskyacute mluvenyacute
korpus Brněnskyacute mluvenyacute korpus)5 nejsou pro vyacutezkum formaacutelniacute morfologie
oikonym vhodneacute Jejich rozsah a ńirokeacute obsahoveacute zaměřeniacute (ńkola mlaacutedeņ
zaměstnaacuteniacute rodina) způsobujiacute ņe se v nich tvary oikonym čeńtiny neobjevujiacute
v takoveacutem mnoņstviacute aby je bylo moņneacute objektivně zhodnotit V teacuteto oblasti
vyacutezkumu jsou proto zatiacutem čeńtiacute lingvisteacute odkaacutezaacuteni na vlastniacute dotazniacutekoveacute průzkumy
ktereacute dosud zahrnujiacute jen omezenyacute okruh respondentů a to jak uacutezemniacute tak sociaacutelniacute
a jejichņ zpracovaacuteniacute chtějiacute-li byacutet objektivniacute je oproti praacuteci s korpusovyacutemi daty
časově naacuteročnějńiacute6 Vznik a existence nańiacute praacutece jsou podmiacuteněny jednak stavem
českeacuteho onomastickeacuteho baacutedaacuteniacute tzn postaveniacutem onomastiky mezi ostatniacutemi vědniacutemi
obory a jejiacutemi teoreticko-metodologickyacutemi vyacutechodisky uplatňovanyacutemi při vyacutezkumu
3 Autoři publikace Statistiky čeńtiny (2009) mimo jineacute uvaacutedějiacute ņe sice nelze předstiacuterat uacuteplnost
jazykoveacute reality zachyceneacute v korpusech a to vzhledem k objemu dat jejich kvalitě i jejich
proměnlivosti v čase Na druheacute straně je vńak diacuteky nim nańe dneńniacute poznaacuteniacute jazyka mnohonaacutesobně
hlubńiacute a kvantita dat mnohonaacutesobně větńiacute zatiacutemco staraacute data a jejich popisy jsou nutně omezenějńiacute
a mezerovitějńiacute
4 Stav v naacuteřečiacutech Čech Moravy a Slezska zachycujiacute pouze čaacutestečneacute popisy deklinace u vybranyacutech
typů oikonym zpracovaneacute v Českeacutem jazykoveacutem atlase 4 (2002) přiacutepadně publikovaneacute
v odbornyacutech časopisech např H Konečnaacute (2003)
5 Nejnovějńiacute mluveneacute korpusy ORAL2008 a ORAL2006 zachycujiacute autentickou mluvenou čeńtinu
uacutezemiacute Čech tzn z celeacute oblasti českyacutech naacuteřečiacute v uņńiacutem slova smyslu Oba zahrnujiacute 1 milion
textovyacutech slov Praņskyacute mluvenyacute korpus (PMK) je prvniacutem korpusem mluveneacute čeńtiny obsahuje
autentickou mluvenou čeńtinu hlavně obecnou z oblasti Prahy a jejiacuteho okoliacute a maacute rozsah 675 000
textovyacutech slov Brněnskyacute mluvenyacute korpus (BMK) je v raacutemci ČNK prvniacutem korpusem mluveneacute
čeńtiny z oblasti Moravy a obsahuje 490 000 textovyacutech slov
6 Otaacutezce deklinace domaacuteciacutech oikonym v současneacutem mluveneacutem uacutezu čeńtiny jsme se zatiacutem věnovali
při vedeniacute ročniacutekovyacutech a zaacutevěrečnyacutech praciacute studentů Pedagogickeacute fakulty Masarykovy univerzity
např Ńkvařilovaacute (2008) komplexněji pak v raacutemci projektu PdF MU bdquoTvary regionaacutelniacutech
zeměpisnyacutech jmen v mluvě současneacute mlaacutedeņeldquo (MUNI410962009) kdy byl proveden
sociolingvistickyacute vyacutezkum ve vybranyacutech městech Jihomoravskeacuteho a Zliacutenskeacuteho kraje zaměřenyacute na
deklinaci oikonym na -(ov)ice viz Tuńkovaacute ndash Pekaacuterkovaacute ndash Fridrichovaacute (2010c)
9
propriiacute jednak vyacutevojem a současnyacutemi poņadavky českeacute lingvistiky obecně
Onomastika7 a zejmeacutena toponomastika byla dlouhou dobu povaņovaacutena diacuteky sveacutemu
prvotniacutemu historickeacutemu zaměřeniacute a svyacutem nelingvistickyacutem metodaacutem za pomocnou
vědu historickou8 Uznaacutevanou lingvistickou discipliacutenou se v Česku v podstatě staacutevaacute
aņ v 60ndash70 letech 20 stoletiacute9 Po počaacutetečniacutem zuacuteņeneacutem etymologicky chaacutepaneacutem
pojetiacute onomastiky se postupně (zejmeacutena v posledniacute třetině 20 stoletiacute) rozviacutejiacute zaacutejem
o teoretickeacute studium propriaacutelniacute sfeacutery jazyka10
ke ktereacutemu přispěli v českeacute
onomastice zejmeacutena P Trost (1958 1979 1981) M Knappovaacute (1980 1992)
R Ńraacutemek (1986 1989 1999c 2003 2007a) a J Pleskalovaacute (1992 1998) ve
slovenskeacute onomastice pak předevńiacutem V Blanaacuter (1976 1996 2008) V současneacutem
českeacutem pojetiacute je onomastika chaacutepaacutena větńinou onomastiků jako subdiscipliacutena
lingvistiky pro kterou je nutnaacute spolupraacutece s představiteli dalńiacutech oborů předevńiacutem
s historiky archivaacuteři geografy ale takeacute s psychology sociology etnografy praacutevniacuteky
atd Jedniacutem z typickyacutech rysů současneacute českeacute onomastiky je orientace vyacutezkumneacute
praacutece na otaacutezku fungovaacuteniacute propriiacute v komunikaci ktereacute maacute dvě straacutenky ndash referenčniacute
a jazykovou Nańe pozornost je určena straacutence jazykoveacute zabyacutevajiacuteciacute se začleněniacutem
propriiacute do gramatickyacutech a jinyacutech zaacutekonitostiacute jazyka Potřebě vzniku onomastickeacute
gramatiky v Česku se věnovali zejmeacutena R Ńraacutemek nebo M Harvaliacutek viz kap 1
tento poņadavek vńak zatiacutem zůstaacutevaacute nenaplněn V posledniacutech letech 20 stoletiacute se
začiacutenaacute rozviacutejet v českeacute lingvistice takeacute novyacute vědeckyacute obor ndash korpusovaacute lingvistika
kteraacute umoņňuje zkoumat jazykoveacute jevy na mnohamilionovyacutech jazykovyacutech
korpusech Vńechna uvedenaacute fakta současneacuteho vyacutevoje naacutem umoņnila prozkoumat
zvolenou skupinu českyacutech oikonym ne bdquotradičněldquo tj z hlediska jejich etymologie či
tvorby ale z hlediska jejich fungovaacuteniacute v běņnyacutech komunikačniacutech situaciacutech na
7 Vyacutevoj českeacute onomastiky zachycuje podrobně R Ńraacutemek v bdquoKapitolaacutech z dějin českeacute jazykovědneacute
bohemistikyldquo (2007b s 377ndash425) nejnověji M Harvaliacutek ve studii bdquoPostaveniacute českeacute onomastiky
v mezinaacuterodniacutem kontextuldquo (2009b)
8 Rozsaacutehlaacute diskuse o postaveniacute českeacute onomastiky v systeacutemu společenskyacutech věd proběhla počaacutetkem
80 let 20 stoletiacute na straacutenkaacutech Zpravodaje Miacutestopisneacute komise ČSAV
9 Podrobně viz Lutterer (1975) Ńraacutemek (1995 s 220ndash221 2002 s 6 2007b s 405ndash410) takeacute
Harvaliacutek (2009b s 47ndash56)
10 K rozvoji teorie onomastiky v mezinaacuterodniacutem měřiacutetku přispěly např praacutece W Taszyckeacuteho (1946)
a S Rosponda (1957) daacutele A V Superanskeacute (1973) E Hansaka (2000) publikace editorů
E Eichlera et al (1995) nebo A Brendleroveacute a S Brendlera (2004) aj
10
materiaacutelu Českeacuteho naacuterodniacuteho korpusu Zabyacutevaacuteme se tedy fungovaacuteniacutem diacutelčiacuteho
systeacutemu propriaacutelniacute sfeacutery jazyka v komunikačniacutech aktech a zkoumaacuteme gramatickeacute
vlastnosti oikonym tzn jejich začleněniacute do gramatickyacutech zaacutekonitostiacute a pravidel
jazyka Předklaacutedanaacute praacutece stojiacute na pomeziacute třiacute lingvistickyacutech discipliacuten ndash onomastiky
morfologie a korpusoveacute lingvistiky spjateacute s jazykovou statistikou Dosud ņaacutednaacute
soubornaacute praacutece tohoto druhu v českeacute lingvistice nevznikla existujiacute pouze jednotliveacute
studie a ojedinělaacute monografie A Poliacutevkoveacute (2007) viz kap 41 Tyto praacutece vńak
větńinou nečerpajiacute ze současneacuteho dostatečně reprezentativniacuteho materiaacutelu nebo
materiaacuteloveacute zdroje vůbec neuvaacutedějiacute Zde zařazeneacute kvantitativniacute resp statistickeacute
uacutedaje11
nejsou ciacutelem samy o sobě ale prostředkem pro naacuteslednou kvalitativniacute
analyacutezu Ale jiņ samotnaacute vysokaacute či niacutezkaacute frekvence oikonyma a jeho tvarů v korpusu
vypoviacutedaacute o jeho postaveniacute jak v systeacutemu tak v textu Sledovaneacute deklinačniacute
typypodtypy jsou statisticky popsaacuteny ve značneacute ńiacuteři a opatřeny seznamy oikonym
Nańiacutem zaacuteměrem bylo vytvořit komplexniacute obraz jazykoveacute reality čaacutesti propriaacutelniacute
vrstvy jazyka a proto jsme netradičně věnovali stejnou pozornost jak tzv
problematickyacutem jevům na ktereacute se aņ dosud gramatickeacute vyacuteklady soustředily tak
typům oikonym s pravidelnou deklinaciacute jeņ tvořiacute podstatnou čaacutest deklinace oikonym
a informace o niacute neniacute vhodneacute redukovat jen proto ņe by se mohly zdaacutet bdquosamozřejmeacuteldquo
či bdquonezajiacutemaveacuteldquo Vytvořeniacutem deklinačniacutech typů oikonym čeńtiny ņenskeacuteho rodu
bychom chtěli přispět do koncepce onomastickeacute gramatiky
11 O potřebě statistickeacuteho přiacutestupu k jazyku se zmiňuje i Ferdinand de Saussure (1989) pohled na
kvantitativniacute zpracovaacuteniacute jazyka vńak vyacuterazně ovlivnil aņ George Kingsley Zipf (1949 1968)
11
1 Onomastickaacute gramatika
Vztah onomastiky a gramatiky je předmětem obecně onomastickyacutech
vyacutezkumů zejmeacutena od 60ndash70 let 20 stoletiacute a v posledniacutech letech přerostl v novou
subdiscipliacutenu onomastiky ndash onomastickou gramatiku K předmětu onomastickeacute
gramatiky se vyjadřuje řada autorů světoveacute onomastiky Jejich naacutezory se vńak různiacute
viz např E Eichler et al (1 sv kap IV Namengrammatik s 400ndash408 1995) nebo
R Ńraacutemek (1999c 2007a) V Česku se teoretickyacutem zaacutekladům onomastickeacute
gramatiky dosud věnovali zejmeacutena R Ńraacutemek (1999a 1999b 1999c 2007a) kteryacute
vymezuje pojem a obsah onomastickeacute gramatiky a M Harvaliacutek12
(2005a) kteryacute
předklaacutedaacute jejiacute teoretickeacute a metodologickeacute principy Vyacutechodiskem českeacute onomastickeacute
gramatiky je funkčniacute a systeacutemovyacute pohled Podle R Ńraacutemka (1999c) by se
onomastickaacute gramatika měla věnovat primaacuterně problematice propriaacutelniacute nominace
a morfologickyacutem vlastnostem propriiacute sekundaacuterně pak postaveniacute a uacuteloze propriiacute
v komunikaacutetech Je tedy zřejmeacute ņe součaacutestiacute onomastickeacute gramatiky a to bezesporu
podstatnou by měla byacutet onomastickaacute morfologie Onomastickou gramatiku
nechaacutepeme tradičně tzn jako pouhyacute slovotvornyacute popis propriiacute a jejich odchylek od
deklinace apelativ ale ve shodě s R Ńraacutemkem funkčně V raacutemci funkčniacuteho pohledu
pak R Ńraacutemek (1999c s 126ndash127) definuje onomastickou gramatiku takto
bdquoPředmětem onomastickeacute gramatiky jsou vńechny jazykoveacute jazykově komunikačniacute
a mimojazykoveacute elementy jevy a kategorie ktereacute slouņiacute ke vzniku uspořaacutedaacuteniacute
a fungovaacuteniacute propriaacutelniacute sfeacutery jazyka Onomastickaacute gramatika jako subdiscipliacutena
onomastiky se zabyacutevaacute studiem (popisem analyacutezou typologiiacute kategorizaciacute) konečneacute
mnoņiny jazykovyacutech a nejazykovyacutech elementů ktereacute jsou strukturovaacuteny jako
sveacutebytnyacute systeacutem a prosazujiacute se jak v propriaacutelně pojmenovaciacutem aktu tak
v komunikačniacutem uņitiacute propriiacute podle určityacutech scheacutemat majiacuteciacutech noremniacute charakterldquo
Praacutevě tento funkčniacute pohled zařazuje onomastickou gramatiku mezi subdiscipliacuteny
12 Problematika onomastickeacute gramatiky byla naacuteplniacute grantu bdquoOnomastickaacute gramatika čeńtinyldquo grant
GAČR 2002ndash2005 40502D028A řeńitel PhDr Milan Harvaliacutek PhD Mezi hlavniacute uacutekoly
patřily tyto oblasti postiņeniacute podstaty vlastniacutech jmen zachyceniacute typu propriaacutelniacute nominace a jeho
naacuteslednaacute analyacuteza fungovaacuteniacute propriiacute v jazykoveacute komunikaci V souvislosti s uvedenyacutem grantem se
M Harvaliacutek zabyacuteval otaacutezkou komunikačniacutech variant propriiacute nebo naacuteřečniacutech podob propriiacute
a jejich miacutestem v onomastickeacute gramatice viz Harvaliacutek (2006a 2006b)
12
současneacute onomastiky jejichņ vyčerpaacutevajiacuteciacute soubor předklaacutedaacute ve sveacutem naacutevrhu
R Ńraacutemek (2007a s 32ndash39) V jeho naacutevrhu diacutelčiacutech onomastickyacutech discipliacuten
najdeme prostor i pro tzv bdquopočiacutetačovouldquo onomastiku (Computergestuumltzte
Namenkunde) kteraacute se v současneacute době teprve konstituuje a naacutemi provaacuteděnyacute
vyacutezkum deklinace oikonym na korpusoveacutem materiaacutelu je jedniacutem z prvniacutech přiacutespěvků
kteryacute můņeme povaņovat takeacute za jejiacute součaacutest
Čeńtina jak jiņ bylo řečeno v Uacutevodu zatiacutem svou onomastickou gramatiku
nemaacute ale ve světě jiņ několik maacutelo onomastickyacutech gramatik vzniklo Jednaacute se
o onomastickou gramatiku francouzńtiny bdquoGrammaire du nom propreldquo (Gary-Prieur
1994) norńtiny bdquoImja sobstvennoe v sovremennom norveņskom jazyke
Grammatičeskij očerkldquo (Aljokńina 1997) a rumunńtiny bdquoGramatica numelor proprii
icircn limba romacircnacircldquo (Tomescu 1998) ktereacute se vńak navzaacutejem podstatně lińiacute po straacutence
teoretickeacute metodologickeacute i obsahoveacute a tak odraacuteņejiacute dosud nestabilizovaneacute
a podrobněji nepropracovaneacute naacutezory na ciacutele onomastickeacute gramatiky V teacuteto
souvislosti připomeňme jeńtě dvě publikace vznikleacute v byacutevaleacutem Sovětskeacutem svazu
a to praacuteci A V Superanskeacute bdquoStruktura imeni sobstvennogoldquo (1969) kteraacute je
věnovaacutena fonologickeacute a morfologickeacute straacutence propriiacute a sborniacutek praciacute bdquoOnomastika i
normaldquo (Kalakuckaja 1976) zabyacutevajiacuteciacute se ne normou gramatickou ale naacutezvotvornou
Zkoumaacuteniacute gramatickeacute straacutenky oikonym ktereacute je předmětem teacuteto praacutece se
tedy zapojuje do uvedeneacuteho ńirńiacuteho proudu jiņ existujiacuteciacuteho vědeckeacuteho baacutedaacuteniacute a je
součaacutestiacute vyacutevoje jak onomastiky tak českeacute gramatiky a korpusoveacute lingvistiky
13
2 Ciacutel metody a struktura praacutece
Ciacutelem nańiacute praacutece je ukaacutezat na deklinaci oikonymie čeńtiny potřebnost popisu
deklinace propriiacute kteryacute by zohledňoval podstatneacute vlastnosti propriaacutelniacuteho lexika
Předklaacutedaacuteme naacutevrh deklinačniacutech typů a vzorů domaacuteciacutech oikonym ņenskeacuteho rodu
tzn těch vlastniacutech jmen pojmenovaacutevajiacuteciacutech osiacutedleneacute objekty jeņ se vyskytujiacute na
uacutezemiacute Českeacute republiky bez ohledu na jejich původ Ze skupiny oikonym jsme
vydělili pouze naacutezvy ulic naacuteměstiacute naacutebřeņiacute mostů a naacutezvy tzv staveb nesiacutedlińtniacutech
tj kostelů boņiacutech muk pomniacuteků mohyl atd13
pro specifičnost jejich formaacutelniacutech
struktur Pozornost věnujeme reaacutelně existujiacuteciacutem oikonymům na vyacuteskyt tzv
hypotetickyacutech oikonym majiacuteciacutech původ v literaacuterniacutech diacutelech upozorňujeme okrajově
v souvislosti s jejich vyacuteskytem v korpusoveacutem materiaacutelu Nezabyacutevaacuteme se rovněņ
problematikou deklinace ciziacutech oikonym byť se v korpusoveacutem materiaacutelu i ona
v určiteacutem rozsahu nachaacutezejiacute nyacutebrņ na ně jen v přiacutepadě potřeby stručně odkazujeme
Zvlaacuteńtě se naopak zaměřujeme na problematiku tvaroveacute variantnosti domaacuteciacutech
oikonym a faktorů ktereacute ji způsobujiacute a to na zaacutekladě provedeniacute rozsaacutehleacuteho
empirickeacuteho vyacutezkumu synchronniacutech dat subkorpusu SYNSYN2005 (daacutele jen
SYN2005) Chtěli bychom zachytit centraacutelnost či perifernost popisovanyacutech jevů
naznačit vyacutevojoveacute tendence v současneacutem psaneacutem uacutezu a upřesnit tak dosud
publikovaneacute uacutedaje o deklinaci oikonym čeńtiny Součaacutestiacute praacutece je rovněņ objektivniacute
zhodnoceniacute rozsahu moņnostiacute korpusoveacuteho přiacutestupu při zpracovaacuteniacute zvoleneacute
problematiky
Při zpracovaacuteniacute korpusovyacutech dat jsme uplatňovali komunikačniacute a systeacutemovyacute
zřetel a vyuņiacutevali jsme zaacutekladniacute metody lingvistiky a onomastiky ndash metodu analyacutezy
(zde předevńiacutem statistickeacute analyacutezy) a klasifikace (zde gramatickyacutech jevů oikonym)
Zachovaacutevali jsme induktivně-empirickyacute vyacutekladovyacute postup tzn vychaacutezeli jsme od
jednotlivyacutech vyacuteskytů tvarů oikonym v korpusu sledovali jsme jejich frekvenci
13 Vychaacuteziacuteme-li z klasifikace Ńmilauerovy (1976) popisujeme tedy vyjma uvedenyacutech dvou skupin
jmen deklinaci vńech ostatniacutech souborů tzv siacutedlińtniacutech jmen (miacutestniacutech) tj v novějńiacute terminologii
oikonym kteraacute zahrnujiacute 1 osady (města vesnice) čtvrti siacutedlińtě předměstiacute 2 miacutestniacute čaacutesti ndash
skupiny domů samoty myslivny haacutejovny hrady obydleneacute zřiacuteceniny atd 3 stavby v osadaacutech ndash
věņe zaacutemky apod Převaacuteņnaacute čaacutest dokladů oikonym z korpusu SYN2005 se vaacuteņe k prvniacutemu
souboru jmen
14
stylovou charakteristiku vliv lexikaacutelniacuteho okoliacute přiacutesluńnost propriiacute k jednotlivyacutem
propriaacutelniacutem třiacutedaacutem v přiacutepadech transonymizace přiacutepadně působeniacute syntaktickeacute
funkce na volbu variantniacutech nebo dubletniacutech koncovek Za pomoci statistickeacuteho
vyhodnoceniacute sledovanyacutech jevů jsme dospěli k zobecněniacute informaciacute a zařazovali jsme
oikonyma do jednotlivyacutech deklinačniacutech typůpodtypů a zachycovali vyacutevojoveacute
deklinačniacute tendence Při vyacuteběru deklinačniacutech vzorů jsme zohledňovali předevńiacutem
morfologickou a propriaacutelniacute straacutenku oikonym Vyacutezkum početnyacutech korpusovyacutech
souborů14
oikonym (v některyacutech přiacutepadech v hodnotě několika set vyacuteskytů)
umoņňuje detailnějńiacute analyacutezu gramatickyacutech vlastnostiacute oikonym a přispiacutevaacute
k prohloubeniacute poznaacuteniacute propriaacutelniacute sfeacutery jazyka
V uspořaacutedaacuteniacute předklaacutedaneacute praacutece postupujeme od nezbytnyacutech teoretickyacutech
vyacutekladů zahrnujiacuteciacutech charakteristiku nejčastěji uņiacutevanyacutech termiacutenů přes kapitoly
shrnujiacuteciacute zpracovaacuteniacute deklinace oikonym čeńtiny v odborneacute a populaacuterně-naučneacute
literatuře a naacutesledně v synchronniacutech mluvniciacutech čeńtiny od mluvnice J Gebauera
(1895) aņ po Přiacuteručniacute mluvnici čeńtiny (2003) Naacutesleduje kapitola věnovanaacute
charakteristice a moņnostem vyuņitiacute hlavniacuteho materiaacuteloveacuteho zdroje ndash Českeacuteho
naacuterodniacuteho korpusu zvlaacuteńtě korpusu SYN2005 Před kapitolami věnujiacuteciacutemi se nańiacute
stěņejniacute problematice ndash popisu deklinačniacutech typůpodtypů a vzorovyacutech jmen
domaacuteciacutech oikonym ndash jsou zařazeny čaacutesti zabyacutevajiacuteciacute se teoretickyacutemi vyacutechodisky
formaacutelně morfologickeacuteho popisu deklinačniacuteho systeacutemu oikonym Zahrnujiacute podstatneacute
informace o charakteristickyacutech vlastnostech propriiacute o diferenciacutech třiacuted propriiacute v raacutemci
morfologickeacute roviny daacutele charakteristiku gramatickyacutech kategoriiacute oikonym a na zaacutevěr
popis kriteacuteriiacute určenyacutech pro stanoveniacute deklinačniacutech typůpodtypů a vzorovyacutech jmen
oikonym
Z rozsaacutehleacuteho souboru domaacuteciacutech oikonym jsme se při charakteristice jejich
deklinace soustředili na celou oblast ņenskeacuteho rodu kteraacute nabiacuteziacute jak deklinačniacute typy
s pravidelnyacutemi paradigmaty tak typy obsahujiacuteciacute různeacute druhy tzv koliacutesaacuteniacute
(v gramatickeacutem rodě čiacutesle koliacutesaacuteniacute mezi vzory) Naacutevrh popisu deklinace oikonym
ņenskeacuteho rodu tak můņe slouņit jako vzor či podklad pro charakteristiku deklinace
domaacuteciacutech oikonym muņskeacuteho a středniacuteho rodu či oikonym ciziacutech Hlavniacutemi kriteacuterii
pro členěniacute deklinace domaacuteciacutech oikonym ņenskeacuteho rodu do jednotlivyacutech kapitol se
14 Potřebnost kvantitativniacutech vyacutezkumů v oblasti propriiacute zmiňuje V Blanaacuter (2008 s 11) s odkazem
na naacutezory F Debuse (1995 s 49ndash75)
15
staly typ deklinace (substantivniacute nebo adjektivniacute) gramatickeacute čiacuteslo oikonym a jejich
zakončeniacute v nominativu V raacutemci substantivniacuteho skloňovaacuteniacute vznikl popis deklinace
singulaacuterovyacutech a pluraacutelovyacutech oikonym
1 Deklinace singulaacuterovyacutech oikonym ņenskeacuteho rodu zakončenyacutech na -a (Praha
Ostrava apod)
2 Deklinace singulaacuterovyacutech oikonym ņenskeacuteho rodu zakončenyacutech na -e(ě)
(Mohelnice Bechyně Zvole apod)
3 Deklinace singulaacuterovyacutech oikonym ņenskeacuteho rodu s konsonantickyacutem zakončeniacutem
(Břeclav Přiacutebram apod)
4 Deklinace pluraacutelovyacutech oikonym ņenskeacuteho rodu zakončenyacutech na -e(ě) (Pardubice
Košiacuteře apod)
5 Deklinace pluraacutelovyacutech oikonym ņenskeacuteho rodu zakončenyacutech na -y (Hodkovičky
Pisaacuterky apod)
6 Pluraacutelovaacute oikonyma zakončenaacute na -y se smiacuteńenyacutem skloňovaacuteniacutem (Roztoky
Doudleby apod)
U deklinace adjektivniacute jsme se věnovali problematice jedineacuteho existujiacuteciacuteho typu
1 Deklinace singulaacuterovyacutech oikonym ņenskeacuteho rodu zakončenyacutech na -aacute (Karvinaacute
Českaacute Třebovaacute apod)
Kapitoly zaměřeneacute na popis jednotlivyacutech deklinačniacutech typůpodtypů a vzorovyacutech
jmen majiacute jednotnou strukturu a sklaacutedajiacute se z těchto čaacutestiacute
Interpretace jevu v současnyacutech jazykovyacutech přiacuteručkaacutech
Stav v korpusu
o Stručnaacute statistickaacute charakteristika deklinačniacuteho typupodtypu oikonym
a uvedeniacute typů vyhledaacutevaciacutech dotazů
o Morfologicko-onomastickaacute charakteristika deklinačniacuteho typupodtypu
o Vyacuteběr vzoroveacuteho jmeacutena
o Tabulkay dubletniacutech koncovek daneacuteho vzoru (neuvaacutediacute se v přiacutepadě
pravidelnyacutech paradigmat)
o Tabulkay retrograacutedniacutech a frekvenčniacutech seznamů oikonym daneacuteho
vzoroveacuteho jmeacutena
o Shrnutiacute (neuvaacutediacute se v přiacutepadě pravidelnyacutech paradigmat)
V čaacutesti věnovaneacute interpretaci jevů v současnyacutech jazykovyacutech přiacuteručkaacutech jsou popisy
zaměřeneacute na informace uvedeneacute v Mluvnici čeńtiny 2 (1986) v publikaci
A Poliacutevkoveacute Nańe miacutestniacute jmeacutena a jak jich uņiacutevat (2007) v přiacutepadě potřeby jsou
16
doplněneacute rovněņ uacutedaji ze SSČ (1998) Zaacutevěr kapitoly obsahuje u některyacutech
deklinačniacutech typů tabulkuy zachycujiacuteciacute vyacutevoj určiteacuteho morfologickeacuteho jevu
v českyacutech mluvniciacutech za posledniacutech sto let tj počiacutenaje Mluvniciacute českou J Gebauera
(1895) a konče Přiacuteručniacute mluvniciacute čeńtiny (2003) Ve stručneacute statistickeacute
charakteristice deklinačniacuteho typupodtypu je uveden počet oikonym kteryacute korpus
SYN2005 doklaacutedaacute (zpravidla do absolutniacute frekvence 5) V procentech se uvaacutediacute
zastoupeniacute formaacutelniacutech strukturniacutech typů oikonym (jednoslovnyacute viacuteceslovnyacute přiacutep
univerbizovaneacute neoficiaacutelniacute naacutezvy) spolu se stručnou charakteristikou typů
a deklinace viacuteceslovnyacutech oikonym Zařazeny jsou takeacute druhy korpusovyacutech dotazů
uņiacutevaneacute pro vyhledaacutevaacuteniacute určiteacuteho zaacutekladniacuteho souboru oikonym (např oikonyma
ņenskeacuteho rodu zakončenaacute na konsonant) Daacutele druhy dotazů slouņiacuteciacute k zjińťovaacuteniacute tzv
celkoveacute absolutniacute frekvence jmeacutena (CAF) nebo absolutniacute frekvence (AF)15
Kaņdyacute
deklinačniacute typpodtyp obsahuje svou strukturovanou morfologickou charakteristiku
v pěti aņ ńesti navrņenyacutech rovinaacutech a vyacutečet typickyacutech rysů deklinace s ohledem na
původ a způsob tvořeniacute oikonym a s uvedeniacutem centraacutelniacutech a periferniacutech jevů
v přiacutepadě existence dubletniacutech koncovek se popisujiacute faktory ktereacute jejich volbu
ovlivňujiacute Vyacuteběr vzoroveacuteho jmeacutena se provaacutediacute na zaacutekladě pěti kriteacuteriiacute Pokud jsou
zařazeny do textu tabulky dubletniacutech či variantniacutech koncovek obsahujiacute hodnoty
absolutniacute frekvence (AF) tvarů oikonym určiteacuteho vzoru V tabulkaacutech seznamů
oikonym daneacuteho vzoroveacuteho jmeacutena jsou oikonyma řazena jednak retrograacutedně jednak
sestupně podle frekvenčniacutech uacutedajů v nichņ se rozlińujiacute dvě hodnoty ndash CAF (při
frekvenci lemmatu vyńńiacute neņ 100) a AF (při frekvenci lemmatu niņńiacute neņ 100) Na
zaacutevěr kapitol sdruņujiacuteciacutech několik deklinačniacutech typů přiacutepadně podtypů oikonym
určiteacuteho zakončeniacute je vņdy zařazeno stručneacute shrnutiacute obsahujiacuteciacute informace
o přiacutepadneacutem posunu v distribuci koncovek v korpusoveacutem materiaacutelu ve srovnaacuteniacute
s českyacutemi mluvnicemi (vydanyacutemi za posledniacutech 100 let) a vyacutečet centraacutelniacutech
a periferniacutech faktorů ovlivňujiacuteciacutech volbu dublet
15 Pod naacutemi zavedenyacutem pojmem celkovaacute absolutniacute frekvence (CAF) rozumiacuteme frekvenci lemmatu
propria obsahujiacuteciacute často nejen frekvenci oikonyma ale i jineacuteyacutech třiacutedyd propriiacute vzniklyacutech
transonymizaciacute tato frekvenčniacute hodnota je uvaacuteděna u jmen s frekvenciacute lemmatu 100 a vyacuteńe
Běņně uņiacutevanyacute termiacuten absolutniacute frekvence (AF) zahrnuje pouze frekvenci jmeacutena ve vyacuteznamu
oikonyma a je zpravidla zařazen u jmen s frekvenciacute lemmatu niņńiacute neņ 100
17
Texty přiacuteloh obsahujiacute různeacute druhy seznamů např seznamy oikonym
ņenskeacuteho rodu jednotlivyacutech deklinačniacutech typů řazeneacute abecedně a frekvenčně
v přiacutepadě potřeby abecedniacute seznamy oikonym muņskeacuteho rodu s určityacutem zakončeniacutem
ziacuteskaneacute z materiaacutelu korpusu SYN2005 nebo takeacute tabulky zahrnujiacuteciacute přehled
distribuce variantniacutech nebo dubletniacutech koncovek určiteacuteho deklinačniacuteho typu
v mluvniciacutech či v korpusu
18
3 Pouţitaacute terminologie
V praacuteci jsou uņity termiacuteny vychaacutezejiacuteciacute z tradic českeacute onomastiky gramatiky
obecneacute lingvistiky a korpusoveacute lingvistiky (viz kap 51) Zaacutekladniacute poznatky tvořiacuteciacute
onomasticko-teoretickeacute zaacuteklady nańiacute praacutece představujiacute pojmy propriaacutelniacute sfeacutera
jazyka frekvence a produktivita funkce propriiacute klasifikace propriiacute oikonyma
Při popisu deklinace oikonym ņenskeacuteho rodu pouņiacutevaacuteme morfologickeacute termiacuteny ndash
paradigma variantnost variantniacute dubletniacute koncovkatvar činitel (faktor)
ovlivňujiacuteciacute volbu koncovky vyacutevojoveacute tendence unifikačniacute a diferenciačniacute
a obecně lingvistickeacute termiacuteny centrum a periferie
Pro současnou slovanskou onomastickou terminologii16
je charakteristickaacute
jistaacute miacutera nejednotnosti ndash objevuje se řada synonymniacutech termiacutenů (existence jednoho
či viacutece termiacutenů domaacuteciacutech a jejich mezinaacuterodniacute ekvivalent naacuterůst individuaacutelniacutech
neologismů) uacutezus a kodifikace terminologie neodpoviacutedaacute vyacutevoji současneacute obecneacute
onomastiky viz Ńraacutemek (2003) Harvaliacutek (2003) Uvedenyacute stav se promiacutetaacute třebaņe
ne tak silně jako např v onomastice ruskeacute nebo jihoslovanskyacutech jazyků i do
onomastiky českeacute a abychom zachovali jistyacute stupeň jednotnosti uņiteacute terminologie
vychaacuteziacuteme při volbě onomastickyacutech termiacutenů předevńiacutem z publikaciacute Rudolfa
Ńraacutemka17
Propriaacutelniacute sfeacutera jazyka ndash při vzniku propria musiacute lexikaacutelniacute jednotka kteraacute
se jiacutem maacute staacutet disponovat takovyacutemi seacutemantickyacutemi a seacutemiotickyacutemi vlastnostmi jeņ jiacute
v komunikaci umoņniacute plnit funkci vlastniacuteho jmeacutena Soubor těchto vlastnostiacute
i podmiacutenek jejich vzniku a realizace majiacute v zobecněneacute podobě raacutez zaacutekonitostiacute jimiņ
je v raacutemci jazyka vymezena propriaacutelniacute sfeacutera viz Ńraacutemek (1986 s 19) Jak uvaacutediacute
R Ńraacutemek (1999c) existuje mezi apelativniacute a propriaacutelniacute sfeacuterou jazyka obousměrnyacute
vztah Vztah apelativniacute sfeacutery k propriaacutelniacute maacute vńak povahu fundujiacuteciacute tzn ņe
16 Slovanskaacute terminologie byla kodifikovaacutena ve slovniacuteku bdquoOsnoven sistem i terminologija na
slovenskata onomastikaldquo (1983) česky bdquoZaacutekladniacute systeacutem a terminologie slovanskeacute onomastikyldquo
17 K problematice českeacute onomastickeacute terminologie se vyjadřovali daacutele např V Ńmilauer (1960)
K Svoboda (1973) M Knappovaacute (1992) L Olivovaacute-Nezbedovaacute (1998) J Pleskalovaacute (2000a)
M Harvaliacutek (2003 2004) některeacute termiacuteny jsou vyloņeny v Encyklopedickeacutem slovniacuteku čeńtiny
(2002) Na Slovensku se touto oblastiacute zabyacuteval předevńiacutem V Blanaacuter (1996 2008) zčaacutesti takeacute
M Majtaacuten (např 1976)
19
propriaacutelniacute sfeacutera nemůņe existovat bez apelativniacute Propria tedy představujiacute druhou
vrstvu jazyka kteraacute je odrazem sfeacutery apelativniacute18
Dominantniacute se ve vztahu obou sfeacuter
jazyka jeviacute proto tzv proprializace19
na druheacute straně vńak existuje takeacute tzv
apelitivizace kdy se vlastniacute jmeacuteno staacutevaacute apelativem V propriaacutelniacute sfeacuteře jazyka můņe
dochaacutezet jeńtě k tzv transonymizaci tj vznik propriiacute na zaacutekladě mezipropriaacutelně
fundujiacuteciacuteho vztahu např oikonymum Prahararr chreacutematonymum bdquohotelldquo Praha
V nańiacute praacuteci budeme v souvislosti s vnějńiacute manifestaciacute propriaacutelniacute sfeacutery uņiacutevat
zejmeacutena termiacuteny produktivita a frekvence jak je to obvykleacute v onomastickeacute teorii viz
Ńraacutemek (1999c) Produktivita je povaņovaacutena za inherentniacute vlastnost propriaacutelniacute sfeacutery
a jejiacutem prostřednictviacutem je daacuteno bdquoktereacute prvky (elementy) propriaacutelniacute povahy jsou nebo
budou pro vznik a fungovaacuteniacute daneacuteho onymickeacuteho systeacutemu (souboru) aktivniacute ņiveacute
popř systeacutemotvorneacute systeacutemonosneacuteldquo (Ńraacutemek 1999c s 114) K faktu produktivity je
vńak třeba přistupovat nejen z pohledu synchronniacuteho tzn co je produktivniacute nyniacute
a bude pravděpodobně produktivniacute v bliacuteņe neurčeneacute budoucnosti ale takeacute z hlediska
diachronniacuteho protoņe jisteacute typy oikonym byly produktivniacute v minulosti např typ
oikonym patronymickeacuteho původu na -ice (Jaroměřice) dnes vńak jiņ produktivniacute
nejsou tzn novaacute oikonyma takoveacuteho typu se netvořiacute20
V souvislosti s termiacutenem
produktivita či naacutehradou za něho uņiacutevajiacute někteřiacute autoři (viz např T Bartoň et al
2009) při popisu jazyka zaměřeneacutem zejmeacutena na apelativa termiacuteny ndash uzavřeneacute
paradigma (třiacuteda) tzn počet jeho členů jiņ neroste (např původniacute adjektiva zejm
se sufixem -yacute) a otevřeneacute paradigma (třiacuteda) tzn počet jeho členů je nejen
18 V onomastice se uņiacutevajiacute termiacuteny bdquodruhaacute vrstva jazykaldquo nebo bdquoparasysteacutemldquo Termiacuten parasysteacutem
uvaacutediacute v souvislosti se slovotvorbou propriiacute D Ńlosar (1994 s 152) a řiacutekaacute ņe parasysteacutem je
sekundaacuterniacute soustava kteraacute vznikla bdquona pozadiacute zaacutekladniacuteho systeacutemu nociaacutelniacutech apelativ kteraacute
vyuņiacutevaacute periferniacutech prostředků a postupů (takeacute často formantů ktereacute v systeacutemu nociaacutelniacutech
apelativ uņ ztratily svou produktivitu) k tvořeniacute speciaacutelniacutech okruhů pojmenovaacuteniacute propriiacute
terminologickyacutech prvků a naacutezvů citově zabarvenyacutechldquo V naacutevaznosti na D Ńlosara piacuteńe
o parasysteacutemoveacutem tvořeniacute propriiacute J Pleskalovaacute (2000b)
19 Podle R Ńraacutemka (1999c s 55) je vyacutesledkem proprializace (onymizace) kteraacute se realizuje
prostřednictviacutem propriaacutelně pojmenovaciacuteho aktu vznik noveacute lexikaacutelniacute jednotky se vńemi znaky
a vlastnostmi propria
20 Otaacutezkou zda je slovotvornaacute produktivita apelativniacute sfeacutery jazyka zaacuteleņitostiacute synchronniacute či
diachronniacute se zabyacuteval např D Ńlosar (1984)
20
neurčitelnyacute ale zaacuteroveň v čase vyacuterazněji proměnlivyacute a zpravidla značně rozsaacutehlyacute
(např substantiva)21
Frekvence je kvantitativniacutem vyjaacutedřeniacutem produktivity (diachronniacute či
synchronniacute) a realizuje se v rovině komunikačniacute Frekvence je u propriiacute dvojiacuteho
druhu ndash 1 při vzniku noveacuteho propria signalizuje produktivitu uņiteacuteho propriaacutelně
pojmenovaciacuteho modelu 2 při uņiacutevaacuteniacute jmen odraacuteņiacute tematiku komunikaacutetů a jejich
faktografickou naacuteplň (pragmatickyacute aspekt) V korpusovyacutech zdrojiacutech je pak jeńtě
ovlivněna rozsahem a skladbou korpusu
Vlastniacute jmeacutena majiacute sveacute vlastniacute speciaacutelniacute propriaacutelniacute funkce Jejich různaacute
vymezeniacute a chaacutepaacuteniacute uvaacutedějiacute např M Dokulil (1989) M Knappovaacute22
(1992)
A V Superanskaja (1973) nebo V Blanaacuter (1996) kteryacute navazuje na pojetiacute
R Ńraacutemka Za hlavniacute povaņujeme podle R Ńraacutemka (1999c) funkci individualizujiacuteciacute
jejiacutemņ ciacutelem je propriaacutelně pojmenovaneacute objekty v raacutemci objektů teacutehoņ druhu
individualizovat tzn vydělovat propria jako neopakovatelneacute jednotliviny funkci
diferencujiacuteciacute tzn odlińovat jednotlivaacute propria v raacutemci stejneacuteho druhu propriiacute
nezaměnitelnyacutem způsobem od sebe a funkci bdquolokalizačniacuteldquo přesněji řečeno
inkorporačniacute23
Lokalizaciacute se rozumiacute umiacutestit vlastniacute jmeacutena do souvislostiacute a systeacutemů
určiteacuteho shodneacuteho druhu objektů Tyto funkce ktereacute propriaacutelniacute vrstva jazyka oproti
apelativniacute plniacute pak vyņadujiacute specifikaci uņityacutech jazykovyacutech prostředků Vzhledem
k funkčniacutemu principu vyņadujiacuteciacutemu specifikovanyacute pohled uvaacutediacute autor v dalńiacute
kapitole textu diferenciaci onymickyacutech funkciacute na funkce nominačniacute identifikačniacute
a diferencujiacuteciacute jeņ majiacute onymicky zaacutekladniacute obecnou a kategoriaacutelniacute povahu Jednaacute se
o funkce ktereacute musejiacute byacutet vņdy zastoupeny K nim se pak v různeacute miacuteře
21 V nańiacute praacuteci uņiacutevaacuteme tyto termiacuteny v naacutesledujiacuteciacutem smyslu uzavřenaacute třiacuteda = typpodtyp oikonym
jehoņ počet dnes jiņ neroste otevřenaacute třiacuteda = typpodtyp oikonym jehoņ počet roste protoņe
a) v raacutemci tohoto typu se staacutele tvořiacute novaacute oikonyma b) existuje moņnost meziparadigmatickyacutech
přechodů novaacute pojmenovaacuteniacute se jiacutem vńak netvořiacute
22 Napřiacuteklad M Knapovaacute (1992 s 212ndash213) uņiacutevaacute tzv sdruņeneacute funkce 1 funkce nominačniacute
individualizačniacute jinak teacuteņ diferenciačniacute 2 funkce asociačniacute evokačniacute konotativniacute 3 funkce
sociaacutelně klasifikujiacuteciacute 4 funkce deskriptivniacute charakterizačniacute 5 funkce expresivniacute emocionaacutelniacute
resp teacuteņ psychologickaacute
23 Z konzultaciacute s prof R Ńraacutemkem vyplyacutevaacute ņe označeniacute funkce jako bdquolokalizačniacuteldquo by bylo
vhodnějńiacute nahradit přesnějńiacutem pojmenovaacuteniacutem bdquoinkorporačniacuteldquo (inkorporace do typů a druhů
propriiacute)
21
a s rozdiacutelnyacutemi ciacuteli připojujiacute různeacute funkce specifikujiacuteciacute např bdquooikonymičnostldquo
bdquohydronymičnostldquo moacutednost oficiaacutelnost atd
Pro slovanskou onomastiku je charakteristickaacute nejednotnost klasifikačniacutech
principů propriiacute Jako přiacuteklad lze uveacutest klasifikaci propriiacute na tzv topografickaacute
a kulturniacute u W Taszyckeacuteho (1946) nebo děleniacute propriiacute na primaacuterniacute a sekundaacuterniacute
u S Rosponda (1957) či Th Anderssona (1985)24
Podle R Ńraacutemka (1999c) preferujiacute
uvedeneacute principy vņdy jen jednu straacutenku propriiacute a nepostihujiacute proto zaacutekladniacute
kategoriaacutelniacute diferenciace propriaacutelniacute sfeacutery jazyka a vnitřniacuteho členěniacute onomastiky Za
obecneacute kriteacuterium klasifikace propriiacute povaņuje autor kategorii onymickeacuteho objektu
Na zaacutekladě druhoveacute povahy onymickyacutech objektů se vytvaacuteřejiacute tři velkeacute plaacuteny25
ndash
geonymickyacute (jmeacutena onymickyacutech objektů na povrchu země pod povrchem země
nebeskyacutech těles a uacutetvarů na nich) bionymickyacute (jmeacutena ņivyacutech přiacutepadně jakoby
ņivyacutech onymickyacutech objektů) a chreacutematonymickyacute (jmeacutena pro objekty jevy a vztahy
vznikleacute lidskou činnostiacute) Těmto plaacutenům pak odpoviacutedaacute klasifikace propriiacute do třiacute
zaacutekladniacutech třiacuted ktereacute se daacutele děliacute na sybsysteacutemy geonyma (toponyma
a kosmonyma) bionyma (antroponyma nepravaacute antroponyma theonyma zoonyma
fytonyma) a chreacutematonyma (jmeacutena vyacuterobků jmeacutena společenskyacutech instituciacute
organizaciacute zařiacutezeniacute jmeacutena společenskyacutech jevů a jineacute druhy)
Vzhledem k zaměřeniacute praacutece uvaacutediacuteme bliņńiacute klasifikaci pouze u toponym
V českeacute onomastice existujiacute dvě koncepce ndash klasifikace seacutemantickaacute a klasifikace
zaloņenaacute na modeloveacute teorii Seacutemantickou klasifikaci provaacutediacute V Ńmilauer v 5 sv
slovniacuteku Miacutestniacute jmeacutena v Čechaacutech (1960 s 521ndash560) Rozděluje miacutestniacute jmeacutena na
deapelativa a depropria a uvnitř těchto skupin je teprve řadiacute do hlavniacutech třiacuted podle
seacutemantickyacutech okruhů apelativ (např podle tereacutenniacutech uacutetvarů půdy vody porostu
rostlin atd) s ohledem na jejich povahu zaacutekladu (substantivniacute adjektivniacute slovesnou
větnou)
24 U Taszyckeacuteho se jednaacute o tzv objektovyacute přiacutestup k propriiacutem kteryacute je zaloņen na apelativniacutem
vyacuteznamu etymonů ne na propriaacutelniacutem vyacuteznamu celeacuteho propria a stal se vyacutechodiskem klasifikace
dosud uņiacutevaneacute např v polskeacute onomastice zejm toponomastice Rospond povaņuje za primaacuterniacute
jmeacutena nederivovanaacute za sekundaacuterniacute jmeacutena derivovanaacute podle Anderssona jsou jmeacuteny primaacuterniacutemi
nejstarńiacute zněniacute jmen jmeacuteny sekundaacuterniacutemi pak podoba jmen od primaacuterniacuteho zněniacute odvozenaacute
později viz Ńraacutemek (1999c s 15)
25 Shodnyacute princip klasifikace propriiacute a z něho vyplyacutevajiacuteciacute tři propriaacutelniacute plaacuteny uvaacutediacute např V Blanaacuter
(1996)
22
V Ńmilauer je autorem tzv metody malyacutech typů26
(1958 1960) podle niacuteņ na rozdiacutel
od předchoziacutech autorů zavaacutediacute jemnějńiacute třiacuteděniacute oikonym v němņ se přihliacuteņiacute nejen
k derivačniacutem sufixům ale k samotnyacutem onymickyacutem zaacutekladům a způsobům jejich
kombinace s jednotlivyacutemi sufixy Autorem druheacute koncepce tzv modeloveacute
teorie27
je R Ńraacutemek (1972 1972ndash1973 1976 1999c 2007a) kteryacute navazuje na
Ńmilauerovu teorii bdquomalyacutech typůldquo a slovotvornou teorii M Dokulila (1962) a jejiacute
uplatněniacute ve studii F Daneńe ndash M Dokulila ndash J Kuchaře Tvořeniacute slov v čeńtině 2
(1967) K zaacutekladniacutem kriteacuteriiacutem modeloveacuteho pojetiacute patřiacute propriaacutelně pojmenovaciacute
model ndash vztahovyacute model vyacutechodiskovyacute model (VM) ndash slovotvornyacute model
naacutezvotvornyacute model (SIM) slovotvornyacute typ (SIT) jimiņ se postihujiacute jednotliveacute faacuteze
propriaacutelně pojmenovaciacuteho aktu28
procesu Oikonyma kteraacute jsou předmětem nańiacute
praacutece tvořiacute spolu s anoikonymy subsysteacutemy toponym Oikonyma (v textu uņiacutevaacuteme
rovněņ starńiacute termiacuten bdquomiacutestniacute jmeacutenaldquo) jsou definovaacutena jako bdquoVJ pro osiacutedleneacute objekty
(včetně zpustlyacutech) VJ domů skupin domů siacutedlińť vsiacute městeček měst
(= urbonyma)29
a jejich (miacutestniacutech) čaacutestiacute hradů zaacutemků mlyacutenů tovaacuteren hellipldquo viz
Ńraacutemek (1999c s 163) Přesnyacute vyacutečet oikonymickyacutech naacutezvů uvaacutediacute V Ńmilauer
(1976 s 110) Členěniacute oikonym na jednotliveacute typy na zaacutekladě vztahovyacutech modelů
zpracoval R Ńraacutemek (1999c s 37ndash50) v nichņ je vyacuteběr pojmenovaciacuteho motivu
řiacutezen vztahem pojmenovatele k pojmenovaneacutemu objektu Tento vztah je vymezen
26 K prohloubeniacute Ńmilauerovy metody malyacutech typů přispěly kromě praciacute R Ńraacutemka rovněņ studie
I Lutterera (1968 1969 1971) na oikonymickyacute materiaacutel aplikovala tuto metodu L Olivovaacute-
Nezbedovaacute (1995)
27 Modeloveacute pojetiacute ve slovenskeacute onomastice zpracoval V Blanaacuter a to pro oblast antroponymie
a jeho modelovaacute klasifikace vlastniacutech jmen osobniacutech se v mnohyacutech rysech styacutekaacute s teoriiacute
Ńraacutemkovou Vyacutesledky jeho baacutedaacuteniacute v oblasti antroponymickyacutech modelů jsou shrnuty v monografii
V Blanaacutera ndash J Matejčiacuteka (1978 1983) či v novějńiacute publikaci V Blanaacutera (1996)
28 Propriaacutelně pojmenovaciacute akt viz Ńraacutemek (1999c s 35ndash36) je tvořen třemi rovinami
prenominačniacute nominačniacute a postnominačniacute
29 Potřebou zpřesnit a odlińovat termiacuteny urbanonymum a urbonymum se zabyacutevaacute R Ńraacutemek
v člaacutenciacutech bdquoK současneacutemu stavu slovanskeacute onomastickeacute teorieldquo (2003 s 36) a bdquoK problematice
typologie naacutezvů (českyacutech) městldquo (2010 s 39ndash42) Zde navrhuje uņiacutevat termiacuten bdquourbanonymumldquo
v ńirńiacutem smyslu neņ je dosud běņneacute a to pro označeniacute vńech geonymickyacutech
a institucionymickyacutech objektů ktereacute leņiacute na katastru siacutedelniacute jednotky se statutem bdquoměstoldquo Za
bdquourbonymumldquo povaņuje kaņdeacute vlastniacute jmeacuteno siacutedelniacute jednotky se statutem bdquoměstoldquo tzn jednaacute se
pouze o naacutezvy měst např Praha Karlovy Vary Poznaň
23
čtyřmi obsahově seacutemantickyacutemi kategoriemi ktereacute lze vymezit otaacutezkami I bdquokdeldquo
bdquoodkudldquo II bdquokdo coldquo III bdquojakyacute jaciacuteldquo bdquoza jakyacutech okolnostiacuteldquo IV bdquočiacuteldquo VM I
vyjadřuje tedy polohu směr pojmenovaneacuteho objektu např Vysočany VM II přiacutemeacute
označeniacute objektu např Hrnčiacuteře Most VM III popis a charakteristiku např
Bosonohy VM IV přivlastněniacute např Jaroslavice Důleņitost modeloveacute teorie
spočiacutevaacute předevńiacutem v tom ņe uvedeneacute obsahově seacutemantickeacute kategorie majiacute obecnou
platnost a jsou aplikovatelneacute i na jineacute jazyky Na anoikonymickyacute materiaacutel ji
v publikaci Tvořeniacute pomiacutestniacutech jmen na Moravě a ve Slezsku (1992) aplikovala
J Pleskalovaacute kteraacute do niacute vnesla cenneacute noveacute pohledy např pojem strukturniacute model
Zaacutevěrem lze řiacuteci ņe společnyacutem znakem dosud existujiacuteciacutech onomastickyacutech
teoriiacute neniacute zřetel mluvnickyacute (nezabyacutevajiacute se speciaacutelně gramatickyacutemi kategoriemi ale
typy tvořeniacute jmen a jejich klasifikaciacute) ten se objevuje v českyacutech mluvniciacutech ale
i zde stojiacute zpravidla gramatickeacute vlastnosti vlastniacutech jmen na okraji viz kap 42
Nańe praacutece se zaměřuje na zkoumaacuteniacute formaacutelniacute morfologickeacute paradigmatiky
oikonym na korpusoveacutem materiaacutelu ktereacute se stalo zaacutekladem pro popis současneacuteho
psaneacuteho uacutezu v teacuteto oblasti českeacuteho jazyka Termiacuten paradigma uņiacutevaacuteme ve smyslu
morfologickeacute paradigma tzn bdquosoubor tvarů ohebneacuteho slova představujiacuteciacute systeacutem
jeho gramatickyacutech kategoriiacuteldquo (Encyklopedickyacute slovniacutek čeńtiny 2002 s 308)
O českeacutem tvarosloviacute lze obecně řiacuteci ņe je rozkoliacutesaneacute po řadu stoletiacute
a rozkoliacutesanost bude pravděpodobně pro něho typickaacute i v budoucnu Projevem teacuteto
rozkoliacutesanosti je variantnost30
neboli synonymie tvarů O variantnosti jazyka řiacutekaacute
30 Z hlediska strukturniacute jazykovědy vymezil nejvńeobecněji variantnost Jakobson (viz V Barnet
1981 s 124) kteryacute řiacutekaacute ņe jazykovyacute systeacutem je vystaven v ktereacutemkoli okamņiku dvojiacutem
podnětům napětiacute jednak je to napětiacute mezi proměnnyacutemi a stacionaacuterniacutemi čaacutestmi systeacutemu jednak
mezi nastupujiacuteciacutem a ustupujiacuteciacutem jevem v měniacuteciacute se sloņce systeacutemu Zaacuteklady učeniacute o variantnosti
jazyka lze spatřovat v Mathesiově pojetiacute (1970 s 5) potenciaacutelnosti jazykovyacutech jevů v němņ
vedle variantnosti jazyka v diachronii postuloval variantnost v synchronii O vyacutevoji pojmu
synchronniacute dynamika kteraacute je zaloņena na variantnosti jazykovyacutech jevů piacuteńe takeacute V Barnet
(1981 s 124) Vyacutevoj naacutezorů na variantnost normy spisovneacuteho jazyka shrnuje koncem 80 let 20
stoletiacute I Nebeskaacute (1989) a uvaacutediacute ņe variantnost je v současneacute době chaacutepaacutena jako projev vyacutevoje
normy Otaacutezce tvaroslovneacute variantnosti se v raacutemci diskusiacute o standardniacute a spisovneacute čeńtině
čaacutestečně věnovali F Čermaacutek P Sgall P Vybiacuteral (2006) Problematice tvaroslovnyacutech variant
apelativ v konkreacutetniacutech jazykovyacutech projevech současneacute čeńtiny se v raacutemci vyacutezkumů na materiaacutelu
24
jiņ F de Saussure (1989 s 235) bdquoChod jazyka křiacuteņiacute nesčiacuteslneacute mnoņstviacute vaacutehaacuteniacute
přibliņnostiacute a poloanalyacutez V ņaacutedneacutem okamņiku nemaacute konkreacutetniacute jazyk systeacutem
dokonale ustaacutelenyacutech jednotekldquo Variantniacute (synonymniacute) tvary tvořiacute v jazyce
přechodoveacute paacutesmo jevů kteryacutem je nutneacute věnovat pozornost v odborneacute literatuře
i ńkolniacute praxi Synonymie koncovek maacute v čeńtině historickeacute přiacutečiny viz např
Lamprecht ndash Ńlosar ndash Bauer (1986) zčaacutesti je takeacute důsledkem předchoziacute kodifikačniacute
praxe S tvarovou variantnostiacute (synonymiiacute) se setkaacuteme jak v apelativniacute tak propriaacutelniacute
vrstvě31
českeacuteho jazyka Faktory ktereacute ji ovlivňujiacute mohou byacutet vzhledem k odlińnyacutem
funkciacutem apelativ a propriiacute zčaacutesti různeacute
Termiacuten koncovka uņiacutevaacuteme ve shodě s jejiacute definiciacute uvaacuteděnou v MČ I (1986
s 178ndash179) tzn jako tvaroslovnou přiacuteponu stojiacuteciacute na konci slovniacuteho tvaru U propriiacute
se jednaacute předevńiacutem o koncovku paacutedovou v přiacutepadě deproprializace o koncovku
infinitivniacute např rentgenovat
Z hlediska jasneacute specifikace koncovek povaņujeme za vhodneacute pouņiacutevat
termiacuteny varianta a dubleta a důsledně je rozlińovat Pojmy varianta a dubleta
(dvojtvar)32
chaacutepeme v naacutesledujiacuteciacutem smyslu Pokud majiacute slova ohyacutebanaacute podle
jednoho flektivniacuteho vzoru pro vyjaacutedřeniacute teacuteņe paacutedoveacute formy viacutece neņ jednu koncovku
pak v přiacutepadě ņe se dvě koncovky pojiacute s jedniacutem zaacutekladem hovořiacuteme o morfologickeacute
dubletě (do Jeseniacuteka do Jeseniacuteku) v přiacutepadě ņe spojeniacute s různyacutemi koncovkami
rozděluje slova do rozdiacutelnyacutech podskupin hovořiacuteme o variantě (do Turnova Vsetiacutena
ale do Chebu Mostu) viz takeacute K Osolsobě (2002 s 333)
Vyacutechodiskem se při popisu variant a dublet stala diferenciace morfologickyacutech
variantniacutech paacuterů (dublet) uvaacuteděnaacute v MČ 2 (1986 s 268ndash272) Zaacutekladniacute členěniacute zde
spočiacutevaacute v rozděleniacute variant do dvou skupin tj rovnocenneacute a diferencovaneacute Za
varianty rovnocenneacute jsou povaņovaacuteny ty členy variantniacuteho paacuteru ktereacute jsou
ČNK věnujiacute čeńtiacute i zahraničniacute lingvisteacute např N Bermel M Hebal J Ńimandl F Ńtiacutecha J M
Tuńkovaacute (dřiacuteve J Obrovskaacute)
31 Variantnost v onymii charakterizuje R Ńraacutemek (2005) jako variantnost dvojiacute povahy
1 propriaacutelně pojmenovaciacute ndash tyacuteņ objekt můņe byacutet propriaacutelně pojmenovaacuten různě 2 komunikačniacute ndash
propria variujiacute v jazykoveacute komunikaci a vznikajiacute varianty dialektoveacute nebo emocionaacutelniacute
32 Pojmy varianta a dubleta (dvojtvar) uņiacutevaacute řada současnyacutech lingvistickyacutech praciacute vaacutegně např
M Čechovaacute et al (2000) nebo MČ 2 (1986) kde je naviacutec situace komplikovaacutena zavedeniacutem
termiacutenů polymorfniacute formant a variantniacute tvar Jineacute praacutece si z uvedenyacutech termiacutenů vybiacuterajiacute jeden
např v Přiacuteručniacute mluvnici čeńtiny (2003) se uņiacutevaacute v deklinaci feminin pojem dubleta
25
rovnocenneacute vyacuteznamově funkčně i stylově a jsou navzaacutejem volně zaměnitelneacute
Varianty diferencovaneacute naopak nelze volně zaměňovat protoņe se podle autorů
mluvnice lińiacute předevńiacutem stylovou charakteristikou nebo platnostiacute seacutemantickou
Rozlińujiacute se pak varianty podle styloveacuteho zabarveniacute doboveacute vaacutezanosti frekvence
(frekvenčniacute uacutedaje se povaņujiacute za doprovodnyacute stylovyacute kvantifikaacutetor) různeacuteho
vyacuteznamu Uvedeneacute rozlińeniacute variant vńak nemůņe plně platit u propriiacute protoņe ta
nemajiacute apelativniacute bdquovyacuteznamldquo a předpoklaacutedaacuteme tedy ņe variantniacute či dubletniacute tvary
oikonym budou miacutet svaacute specifika Na zaacutekladě jiņ provedenyacutech korpusovyacutech
vyacutezkumů apelativniacuteho materiaacutelu byla zpochybněna takeacute reaacutelnaacute existence
rovnocennyacutech variant viz R Blatnaacute (2001) nebo J Tuńkovaacute (2006) protoņe
naprostaacute větńina variant nalezenyacutech v korpusech se lińiacute minimaacutelně frekvenčniacutemi
hodnotami
Důleņiteacute jsou rovněņ činitele (faktory)33
ktereacute volbu varianty ovlivňujiacute
Podle MČ 2 (1986 s 275ndash276) jsou to činitele jazykoveacute mezi něņ se řadiacute činitele
formaacutelniacute (tvaroslovneacute a slovotvorneacute) seacutemantickeacute styloveacute a syntaktickeacute (např
vaacutezanost paacuteru v ustaacuteleneacutem spojeniacute s předloņkou) a rovněņ činitele mimojazykoveacute
např věk vzdělaacuteniacute zaměstnaacuteniacute regionaacutelniacute přiacutesluńnost uņivatele V přiacutepadě
jazykovyacutech činitelů se upozorňuje na fakt ņe působiacute obvykle současně avńak
v různeacute miacuteře a v komunikaci upevňujiacute svou pozici zejmeacutena ty varianty ktereacute existujiacute
na zaacutekladě formaacutelniacuteho připodobňovaacuteniacute a diferenciace Při popisu a hodnoceniacute
konkreacutetniacuteho jazykoveacuteho materiaacutelu ať uņ se jednaacute o apelativa či propria vńak autoři
mluvnice uvedenaacute tvrzeniacute tyacutekajiacuteciacute se variantnosti čeńtiny jen v maleacute miacuteře aplikujiacute
Domniacutevaacuteme se ņe u propriiacute a tedy takeacute u oikonym bude působeniacute uvedenyacutech
jazykovyacutech faktorů do jisteacute miacutery omezeneacute či specifickeacute Z obecneacute lingvistiky je
znaacutemo ņe jazykoveacute zaacutekonitosti se v jazykoveacutem systeacutemu vņdy projevujiacute nejprve jako
vyacutevojoveacute tendence34
Podněty těchto tendenciacute jsou převaacuteņně jazykově strukturniacute
33 Faktory ovlivňujiacuteciacute tvaroslovneacute varianty apelativniacutech maskulin ve svyacutech praciacutech popisuje
Z Rusiacutenovaacute (1974ndash1975 1991 aj) u apelativniacutech feminin je zachycuje praacutece J M Tuńkoveacute
(2006)
34 O vyacutevojovyacutech tendenciacutech v onymii piacuteńe R Ńraacutemek (2005) K jazykově externiacutem impulzům
v současneacute době řadiacute předevńiacutem novou komunikačniacute situaci vyplyacutevajiacuteciacute z novyacutech okolnostiacute
a podmiacutenek společenskeacuteho ņivota (dnes i tzv globalizace) na kterou pak jazyk postupně reaguje
v pořadiacute vznik vyacutevojoveacute tendence ndash funkčniacute stabilizace tendence ndash vznik systeacutemoveacute zaacutekonitosti ndash
změna struktury systeacutemu Za nejnovějńiacute tendenci pak povaņuje fakt ņe propriaacutelniacute sfeacutera určiteacuteho
26
tj vnitřně jazykoveacute (jazykově interniacute) ale mohou byacutet i mimojazykoveacute (jazykově
externiacute) V českeacute morfologii se v raacutemci tzv vnitřně jazykovyacutech vyacutevojovyacutech tendenciacute
uvaacutedějiacute tendence unifikačniacute a diferenciačniacute viz MČ 2 (1986 s 272ndash273)
Opozice centra a periferie35
vychaacuteziacute ze systeacutemoveacute povahy jazyka a je
podstatou dynamiky jazyka F Daneń kteryacute se zamyacuteńliacute nad vztahem centra
a periferie jakoņto jazykoveacute univerzaacutelie uvaacutediacute ņe bdquopředstava jazykoveacuteho systeacutemu
jako pravidelně rovnoměrně symetricky uspořaacutedaneacute soustavy jednotek různeacuteho
řaacutedu je faleńnaacuteldquo (1965 s 1) Systeacutemovost chaacutepe jako relativniacute pojem s ohledem na
jednotliveacute plaacuteny jazyka (čiacutem vyńńiacute je jazykovyacute plaacuten tiacutem meacuteně je v něm
systeacutemovosti) ale takeacute v raacutemci jednotlivyacutech plaacutenů Postaveniacute některyacutech jednotek se
pak v systeacutemu jeviacute jako meacuteně pevneacute coņ se projevuje např niņńiacute frekvenciacute
nepravidelnostmi stylistickou přiacuteznakovostiacute Jednaacute se o jednotky periferniacute Za
centrum jazyka se povaņuje ta jeho čaacutest jejiacuteņ jednotky majiacute pevneacute postaveniacute
v systeacutemu vysokou frekvenci uņitiacute a obvykle jsou rovněņ pravidelneacute bezpřiacuteznakoveacute
viz E Lotko (1998) O centraacutelniacutech a periferniacutech jevech informujiacute frekvenčniacute slovniacuteky
a studie vznikleacute na korpusovyacutech datech Takeacute v onomastice se pojmy centrum
a periferie uņiacutevajiacute např R Ńraacutemek (2005) M Harvaliacutek (2005b) Vztahy mezi
centrem a periferiiacute u propriiacute se projevujiacute v jejich systeacutemu areaacutelovosti a bdquopočetnostildquo
ndash jsou propojeny s kategoriemi frekvence a produktivity a to viacutece neņ u apelativ Zdaacute
se ņe vyacutevojovyacute pohyb je zde primaacuterně způsoben změnami ve frekvenci určiteacuteho typu
(např postupneacute ubyacutevaacuteniacute toponym s -jь) důsledkem je proměna produktivity
a přestrukturovaacuteniacute jaacutedra a periferie Jak uvaacutediacute M Harvaliacutek odlińnosti mezi apelativniacute
a propriaacutelniacute sfeacuterou jazyka se promiacutetajiacute takeacute do rozdiacutelů mezi centrem a periferiiacute
v jejich slovotvorbě
jazyka si sice zachovaacutevaacute svou bdquonaacuterodniacuteldquo bdquojednoznačnouldquo typičnost ale je v současnosti uņ takeacute
prostupnaacute vůči onymii jineacuteho jazyka
35 V diachronniacute oblasti jazyka se touto problematikou zabyacuteval I Němec (1976 aj)
27
4 Literatura
41 Deklinace oikonym češtiny v odborneacute a populaacuterně-naučneacute
literatuře
V přehledu odborneacute a populaacuterně-naučneacute literatury se soustřediacuteme zejmeacutena na
obdobiacute povaacutelečneacute tedy druhou polovinu 20 a počaacutetek 21 stoletiacute a nepodaacutevaacuteme zde
přehled veńkereacute literatury tyacutekajiacuteciacute se gramatickyacutech vlastnostiacute a deklinace vńech třiacuted
propriiacute ale pouze oikonym čeńtiny36
vńech třiacute gramatickyacutech rodů
Z předvaacutelečneacuteho obdobiacute připomeňme nemnoheacute člaacutenky publikovaneacute v Nańiacute
řeči ktereacute jsou věnovaacuteny problematice gramatickyacutech kategoriiacute jednotlivyacutech
oikonym okrajově jejich deklinaci spojeneacute často s vyacutekladem etymologie jmen
K otaacutezce gramatickeacuteho rodu a deklinace vlastniacuteho jmeacutena Olomouc37
jsou uvedeny
hesloviteacute informace v oddiacutele bdquoHovornaldquo viz Nańe řeč (1922 s 251) Nańe řeč38
(1923 s 284) Touto problematikou se obsaacutehleji zabyacutevaacute stať V Ertla v jeho
publikaci bdquoČasoveacute uacutevahy o nańiacute mateřńtiněldquo (1929 s 17ndash24) Vyacutevoj a současneacute uņitiacute
gramatickeacuteho čiacutesla jsou zmiňovaacuteny v bdquoHovorněldquo u oikonym na -ice a miacutestniacuteho jmeacutena
Hustopeče viz Nańe řeč (1926 s 309ndash310 311ndash312) a okrajově v člaacutenku
J Frankeho (1936)
Od poloviny 20 stoletiacute se postupně rozviacutejiacute vztah mezi onomastikou
a gramatickyacutem popisem čeńtiny Pomineme-li nyniacute popisy v gramatikaacutech kteryacutem
budeme věnovat pozornost v naacutesledujiacuteciacute kapitole můņeme uveacutest přiacuteklady řady
36 V různyacutech obdobiacutech vznikly takeacute studie o včleňovaacuteniacute ciziacutech oikonym do českeacute deklinačniacute
soustavy např M Dokulil bdquoSkloňovaacuteniacute vlastniacutech jmen zeměpisnyacutech typu Troacuteja Sofia Korea
Samoa Kapualdquo (1955) E Pokornaacute bdquoSkloňovaacuteniacute miacutestniacutech jmen na -ingenldquo (1977) M Sedlaacuteček
bdquoO skloňovaacuteniacute slovenskyacutech miacutestniacutech jmen typu Prievidzaldquo (1966) bdquoSlovanskaacute vlastniacute jmeacutena
v novinaacutech a časopisechldquo (1981) bdquoCiziacute vlastniacute jmeacutena v čeńtiněldquo (1992) A Poliacutevkovaacute bdquoSlovenskaacute
miacutestniacute jmeacutena v českeacutem kontextuldquo (1984) Slovenskaacute miacutestniacute jmeacutena v čeńtině (1992) R Ńraacutemek
bdquoCiziacute miacutestniacute jmeacutena v čeńtiněldquo (1997) M Harvaliacutek bdquoSynchronniacute a diachronniacute aspekty českeacute
onymieldquo (2004 s 106ndash123)
37 Hesloviteacute poznaacutemky k původu a vyacutevoji oikonyma Olomouc najdeme v Nańiacute řeči 5 (1921 s 217)
Nańiacute řeči 10 (1926 s 296) a rovněņ u L Hosaacuteka ndash R Ńraacutemka (1980)
38 V Nańiacute řeči 7 (1923 s 285) je poznaacutemka o uņiacutevaneacutem tvaru Gsg miacutestniacuteho jmeacutena Boleslav
tj Boleslavě podle vz duše
28
čaacutestečnyacutech zpracovaacuteniacute morfologickeacute straacutenky českyacutech oikonym v podobě
samostatnyacutech studiiacute Poměrem spisovneacute normy a miacutestniacuteho uacutezu se zabyacutevaacute stať
A Jedličky bdquoGenitiv miacutestniacutech jmen typu Jince Hrobceldquo (1949) otaacutezku variantnosti
spisovneacute normy apelativ i propriiacute zpracoval pak A Jedlička v knize bdquoSpisovnyacute jazyk
v současneacute komunikacildquo (1974) V 70ndash80 letech se několik autorů znovu vyjadřuje
k problematice gramatickeacuteho rodu oikonym zejmeacutena jeho koliacutesaacuteniacute u určityacutech skupin
miacutestniacutech jmen ndash M Sedlaacuteček bdquoTen Ań anebo ta Ańldquo (1977) A Poliacutevkovaacute
bdquoPoznaacutemky o rodu miacutestniacutech jmen typu Olomouc Boleslav Litomyńlldquo (1978) na
tento člaacutenek reaguje V Ńmilauer bdquoPoznaacutemka o rodu miacutestniacutech jmen typu Olomouc
Boleslav Litomyńlldquo (1981) Otaacutezce deklinace oikonym byly věnovaacuteny člaacutenky
M Sedlaacutečka tyacutekajiacuteciacute se problematiky tvarů Gsg a Lsg oikonym muņskeacuteho rodu
vz hrad (1975 1982) ktereacute vyuacutestily v komplexnějńiacute studii bdquoVlastniacute zeměpisnaacute
jmeacutena v deklinačniacutem systeacutemu čeńtinyldquo (1983) Ve stejneacutem obdobiacute byly publikovaacuteny
takeacute podnětneacute člaacutenky k deklinaci oikonym ņenskeacuteho rodu L Čiņmaacuteroveacute bdquoTy či ta
Nedvědiceldquo (1985) a A Poliacutevkoveacute bdquoK vyacutevojovyacutem tendenciacutem českyacutech miacutestniacutech jmen
zakončenyacutech na -iceldquo (1985) Na souvislost slovotvorneacute utvořenosti apelativ
a miacutestniacutech jmen poukaacutezala okrajově Z Rusiacutenovaacute v člaacutenku bdquoO vlivu slovotvorneacuteho
systeacutemu na systeacutem morfologickyacuteldquo (1974ndash1975) Důleņitou stať tohoto obdobiacute
publikoval I Lutterer bdquoOnomastika a mluvniceldquo (1976) Poukazuje v niacute na
problematiku vzaacutejemneacuteho vztahu mezi apelativy a proprii upozorňuje na jejich
odlińnosti gramatickeacute a zejmeacutena seacutemantickeacute Formuluje poņadavek zařadit
systematickyacute rozbor vlastniacutech jmen z hlediska mluvnickeacuteho do připravovaneacute
akademickeacute mluvnice čeńtiny Jeho stať reprezentuje jiņ novyacute moderniacute pohled na
gramatickeacute otaacutezky v onomastice
Rostouciacute zaacutejem o gramatickou straacutenku propriiacute způsobil ņe jiacute byla od 90 let
věnovaacutena pozornost nejen v odbornyacutech časopisech ale stala se takeacute součaacutestiacute
konferenčniacutech sborniacuteků ať uņ onomastickyacutech či ńiacuteřeji lingvisticky zaměřenyacutech
Koncem 90 let byly uspořaacutedaacuteny dvě konference39
(1998 1999) zaměřeneacute přiacutemo na
deklinačniacute a derivačniacute vlastnosti propriiacute ze kteryacutech byly vydaacuteny sborniacuteky bdquoPropria
v systeacutemu mluvnickeacutem a slovotvorneacutemldquo (1999) a bdquoVlastniacute jmeacutena v mluvniciacutech
39 Statě věnovaneacute deklinaci oikonym najdeme takeacute v dalńiacutech konferenčniacutech sborniacuteciacutech např
bdquoSpisovnost a nespisovnost dnesldquo (Brno 1996a) bdquoČeńtina ndash baacutedaacuteniacute a učeniacuteldquo (Brno 2007) bdquoTy jaacute
a oni v jazyce a v literatuřeldquo (Uacutestiacute nad Labem 2009)
29
čeńtiny a v tradiciacutech českeacuteho mluvnictviacuteldquo (2001) Zde najdeme teoreticky zaměřenou
stať R Ńraacutemka bdquoKe gramatickyacutem vlastnostem propriiacuteldquo (1999a) v niacuteņ je upozorněno
takeacute na některeacute vyacutevojoveacute tendence v současneacute onymickeacute normě
u vybranyacutech skupin oikonym Daacutele člaacutenek P Hausera bdquoVlastniacute jmeacutena v přiacuteručniacutech
mluvniciacutech českeacuteho jazykaldquo (2001) ve ktereacutem je věnovaacutena značnaacute pozornost vyacutevoji
deklinačniacutech paradigmat oikonym v průběhu 20 stoletiacute ve třech mluvniciacutech současneacute
čeńtiny Problematice variantniacutech tvarů oikonym muņskeacuteho rodu a stanoveniacute faktorů
ktereacute ovlivňujiacute vyacuteběr koncovek se v raacutemci sveacuteho člaacutenku bdquoNěktereacute aspekty distribuce
alomorfů (genitiv a lokaacutel sg maskulin) věnuje Z Rusiacutenovaacute (1992) Systematickeacutemu
zkoumaacuteniacute deklinace českyacutech oikonym40
se zvlaacuteńtniacute pozornostiacute k problematice
variantniacutech tvarů v textech psaneacute čeńtiny na materiaacutelu ČNK se věnovala autorka
praacutece J M Tuńkovaacute ndash bdquoToponyma s deklinaciacute vzoru kostldquo (2007b) bdquoJaacute ty on jezdiacute
do Mělniacuteku či Mělniacutekaldquo (2009) bdquoGramatickeacute tvary naacutezvů českyacutech měst na -(ov)ice
ndash historie a současnostldquo (2010a) bdquoDeklinačniacute typy českyacutech toponymldquo (2010b)
bdquoK deklinačniacutem typům českyacutech oikonymldquo (2010f) Komunikačniacute přiacutestup
k toponymickeacutemu materiaacutelu upozorňujiacuteciacute na rozdiacutely v uņiacutevaacuteniacute tvarů mezi spisovnou
čeńtinou a běņně mluvenyacutem uacutezem zachycuje člaacutenek S Pastyřiacuteka bdquoNěkteraacute
středomoravskaacute toponyma v současneacute komunikacildquo (2002ndash2003) a sociolingvistickaacute
studie J M Tuńkoveacute V Pekaacuterkoveacute a M Fridrichoveacute bdquoTvary regionaacutelniacutech
zeměpisnyacutech jmen na -(ov)ice v mluvě současneacute mlaacutedeņeldquo (2010c)41
Vybraneacute
morfologickeacute jevy u některyacutech typů oikonym v dialektech zachycuje Českyacute jazykovyacute
atlas 4 (2002) v heslech Boleslav (21a s 68) Olomouc (21b s 68ndash70) Přiacutebram (22
s 70) Přiacutebrami (51 s 104ndash105) Boleslavi (52 s 105) Prachaticiacutem (164 s 246)
Zpracovaacuteniacute naacuteřečniacutech tvarů oikonym se obńiacuterněji věnujiacute stati S Kloferoveacute bdquoVlastniacute
jmeacutena v Českeacutem jazykoveacutem atlaseldquo (2000) bdquoPřehlaacuteska rsquoa gt e a jejiacute projevy
v lexikaacutelniacutech svazciacutech Českeacuteho jazykoveacuteho atlasuldquo (2001) a H Konečneacute bdquoDativ
a instrumentaacutel miacutestniacutech jmen typu Prachatice v naacuteřečiacutechldquo (2003)
40 Na Slovensku se v posledniacutech letech zabyacutevajiacute komplexnějńiacutem pohledem na gramatickou straacutenku
propriiacute např statě M Sokoloveacute (1996) V Blanaacutera (2005) M Olońtiaka a L Gianitsoveacute (2007a
2007b) M Olońtiaka (2007c) nebo kapitoly v monografiiacutech V Blanaacutera (1996 s 104ndash106 2008
s 26ndash29)
41 Přiacutespěvek vznikl v raacutemci vyacutezkumneacuteho projektu Pedagogickeacute fakulty MU Brno
č MUNI410962009
30
Vědeckaacute monografie zachycujiacuteciacute komplexně morfologickou straacutenku oikonym
čeńtiny zatiacutem neexistuje byla vydaacutena pouze populaacuterně-naučnaacute monografie
A Poliacutevkoveacute (2007) viz daacutele Informace o gramatickyacutech kategoriiacutech oikonym či
jejich některyacutech koncovkaacutech můņeme najiacutet takeacute v přiacuteručkaacutech ktereacute se primaacuterně
morfologickou straacutenkou jmen nezabyacutevajiacute Napřiacuteklad v knize I Lutterera a R Ńraacutemka
bdquoZeměpisnaacute jmeacutena v Čechaacutech na Moravě a ve Slezskuldquo (2004) kde se u některyacutech
toponym uvaacutedějiacute informace o jejich rodě a čiacutesle V přiacuteručce standardizovanyacutech
geonym P Bohaacuteče bdquoGeografickaacute jmeacutena Českeacute republikyldquo (2002) kteraacute zahrnuje
reprezentativniacute počet miacutestniacutech jmen (srovnatelnyacute s publikaciacute A Poliacutevkoveacute)
doprovaacutezenyacute jejich siacutedelniacute klasifikaciacute (obec město čaacutest města + přiacutesluńnyacute okres
a kraj) se uvaacutediacute pouze gramatickyacute rod koncovka genitivu singulaacuteru a omezeně
gramatickeacute čiacuteslo Statistickeacute uacutedaje zpracovaneacute na korpusu SYN2005 tyacutekajiacuteciacute se
vybranyacutech deklinačniacutech paradigmat substantiv (soudce moře kuře) uvaacutediacute publikace
T Bartoně et al bdquoStatistiky čeńtinyldquo (2009) kteraacute se vńak oblastiacute propriiacute a v raacutemci niacute
oikonym dotyacutekaacute jen okrajově u paradigmatu moře Zahrnuje rovněņ souhrnneacute
statistickeacute uacutedaje o gramatickyacutech kategoriiacutech substantiv avńak nespecifikovaneacute zvlaacuteńť
pro oblasti apelativ a propriiacute
Problematikou morfologickyacutech vlastnostiacute deklinace českyacutech oikonym se
zabyacutevajiacute takeacute populaacuterně-naučneacute praacutece Patřiacute k nim bdquoJazykoveacute koutky
Československeacuteho rozhlasuldquo (1951 1959) v nichņ najdeme člaacutenky F Daneńe
M Dokulila A Jedličky S Utěńeneacuteho a F Vaacutehaly ktereacute zpracovaacutevajiacute oblasti
v nichņ uņivateleacute jazyka často vaacutehajiacute či chybujiacute tzn v přiacutepadě vyacuteskytu variantniacutech
koncovek (Lsg oikonym muņskeacuteho rodu skloňovaacuteniacute pomnoņnyacutech oikonym typu
Lobkovice nebo typu Pyšely Semily) či při koliacutesaacuteniacute v rodě (jmeacutena typu Boleslav
Olomouc) Daacutele jsou to texty F Vaacutehaly v knize bdquoO čeńtině pro Čechyldquo (1960)
v nichņ se autor věnuje často probiacuteranyacutem otaacutezkaacutem z deklinace miacutestniacutech jmen
(skloňovaacuteniacute pomnoņnyacutech oikonym na -ice jmen typu Litomyšl Boleslav Olomouc
atd) a zabyacutevaacute se zde i vyacutevojovyacutemi tendencemi popisovanyacutech gramatickyacutech jevů
S problematikou tvarů českyacutech oikonym se setkaacuteme rovněņ ve třech heslech knihy
A Černeacute et al bdquoNa co se naacutes často ptaacuteteldquo (2004 s 21 85ndash86 147ndash148) zcela
okrajově se teacuteto otaacutezce věnuje publikace J Balhara et al bdquoO čeńtině kaņdodenniacuteldquo
(1984 s 20)
Za zaacutekladniacute populaacuterně-naučnou publikaci lze v současnosti povaņovat druheacute
vydaacuteniacute knihy A Poliacutevkoveacute bdquoNańe miacutestniacute jmeacutena a jak jich uņiacutevatldquo (2007) Termiacutenem
31
miacutestniacute jmeacutena se zde rozumiacute bdquonaacutezvy lidskyacutech siacutedlińťldquo tj zvlaacuteńtě měst městskyacutech čaacutestiacute
a obciacute Autorka uvaacutediacute ņe si neklade naacuteroky podat systematickyacute vědeckyacute popis
problematiky podařilo se jiacute vńak předloņit stručnyacute a zaacuteroveň přehlednyacute vyacuteklad
původu a deklinace miacutestniacutech jmen určenyacute běņneacutemu uņivateli jazyka Kniha zahrnuje
takeacute rozsaacutehlyacute abecedniacute seznam miacutestniacutech jmen opatřenyacute gramatickyacutemi kategoriemi
rodu a čiacutesla v přiacutepadě pomnoņnyacutech jmen je uvedena i koncovka dativu pluraacutelu
a instrumentaacutelu pluraacutelu Vzhledem k současneacutemu stavu zpracovaacuteniacute morfologie
oikonym supluje tato publikace u veřejnosti často kodifikačniacute přiacuteručku Z jejiacuteho
obsahu vńak neniacute zcela zřejmeacute zda zaacutevěry tyacutekajiacuteciacute se gramatickyacutech vlastnostiacute
miacutestniacutech jmen vychaacutezejiacute jen z uvaacuteděneacute dostupneacute literatury či ze zpracovaacuteniacute
rozsaacutehlejńiacuteho aktuaacutelniacuteho materiaacutelu
O deklinaci miacutestniacutech jmen se můņeme takeacute poučit z internetovyacutech straacutenek42
Jazykoveacute poradny Uacutestavu pro jazyk českyacute AV ČR a to podrobně v bdquoInternetoveacute
jazykoveacute přiacuteručceldquo oddiacutel bdquoSkloňovaacuteniacute zeměpisnyacutech jmen a naacutezvů instituciacuteldquo nebo
v rubrice bdquoNa co se naacutes často ptaacuteteldquo Ve vyacutekladoveacute čaacutesti internetoveacute přiacuteručky jsou
zařazeny předevńiacutem jevy na ktereacute se uņivateleacute často ptajiacute nejednaacute se tedy
o soustavnyacute popis problematiky Autoři vychaacutezejiacute z Pravidel českeacuteho pravopisu
a současnyacutech mluvnic V některyacutech oddiacutelech a patřiacute k nim i deklinace zeměpisnyacutech
jmen podaacutevajiacute na rozdiacutel od vyacutechoziacutech zdrojů podrobnějńiacute ucelenějńiacute a zpřesňujiacuteciacute
informace Cenneacute je i to ņe jsou uvaacuteděny i rozpory v uacutedajiacutech mezi jednotlivyacutemi
přiacuteručkami nebo rozdiacutely mezi kodifikaciacute a spisovnyacutem uacutezem V těchto přiacutepadech je
připojen hodnotiacuteciacute komentaacuteř a doporučeneacute řeńeniacute
Ke zhodnoceniacute synchronniacuteho stavu deklinace oikonym je potřebneacute vychaacutezet
takeacute z diachronniacuteho pohledu na danou problematiku kteryacute zachycujiacute v raacutemci
apelativniacuteho vyacutevoje např J Gebauer (1896) K Rocher (1934) F Traacutevniacuteček (1935)
V Vaacuteņnyacute (1964) M Komaacuterek (1981) nebo A Lamprecht et al (1986) Přehled
zpracovaacuteniacute gramatickyacutech popisů propriiacute uvaacutediacute v bdquoKapitolaacutech z dějin českeacute
jazykovědneacute bohemistikyldquo R Ńraacutemek (2007b s 377ndash425)
Zaacutevěrem lze řiacuteci ņe větńina dosavadniacutech odbornyacutech studiiacute i populaacuterně-
naučnyacutech praciacute při zpracovaacuteniacute gramatickeacute straacutenky oikonym nerespektuje dostatečně
charakteristickeacute funkce propriiacute ale vychaacuteziacute z apelativniacuteho pohledu tradovaneacuteho
42 Internetovaacute jazykovaacute přiacuteručka viz httppriruckaujccascz Na co se naacutes často ptaacutete viz
httpwwwujccasczporadnaporfaqhtm
32
českyacutemi mluvnicemi Uvedenyacute přiacutestup pak přinaacuteńiacute předevńiacutem srovnaacutevaciacute popis
problematiky zaměřenyacute na vyacutečet odchylek od zaacutekonitostiacute a norem platnyacutech pro
apelativa či na zjińťovaacuteniacute důvodů ktereacute způsobujiacute ņe se deklinace oikonym odlińuje
od běņnyacutech apelativniacutech paradigmat nebo na zkoumaacuteniacute starńiacuteho vyacutevojoveacuteho stavu
oikonym přiacutepadně jejich naacuteřečniacutech forem Praacutece se zpravidla detailně věnujiacute
jednotlivostem a chybiacute jim komplexniacute pohled na popisovanou problematiku viz
rovněņ Harvaliacutek (2006a)
42 Deklinace oikonym češtiny v mluvniciacutech
Nańe zkoumaacuteniacute zahrnuje sedm mluvnickyacutech praciacute43
vydanyacutech od konce 19
stoletiacute aņ do současnosti jednaacute se o mluvnice Gebauera (1895) Gebauera ndash Ertla
(1926) Traacutevniacutečka (1951) Havraacutenka ndash Jedličky (1981) materiaacutel Ńmilauerův
obsaņenyacute v Nauce o českeacutem jazyku (1972) zpracovaacuteniacute problematiky v Mluvnici
čeńtiny 2 (1986) a Přiacuteručniacute mluvnici čeńtiny (2003) Uvedenyacute časovyacute rozsah v němņ
byly mluvnice vydaacutevaacuteny umoņňuje ziacuteskat pohled na vyacutevoj lingvistickeacuteho přiacutestupu
k propriiacutem se zaměřeniacutem na oikonyma v průběhu celeacuteho 20 stoletiacute Do přehledu
praciacute nejsou zařazeny publikace Čeńtina ndash řeč a jazyk (2000) a Čeńtina pro učitele
(2002) protoņe jejich stručneacute vyacuteklady tyacutekajiacuteciacute se deklinace oikonym vychaacutezejiacute ze
zaacutevěrů uvaacuteděnyacutech Mluvniciacute čeńtiny 2 či Přiacuteručniacute mluvniciacute čeńtiny a nepřinaacuteńejiacute noveacute
pohledy na deklinaci propriiacute
V naacutesledujiacuteciacutech rozborech se budeme věnovat zejmeacutena charakteristice obsahu
i rozsahu jednotlivyacutech čaacutestiacute mluvnic určenyacutech gramatickeacute straacutence oikonym vńech
gramatickyacutech rodů Sledujeme v nich zda a do jakeacute miacutery jsou zde zastoupena
oikonyma jak jsou chaacutepaacutena kteryacutem tvaroslovnyacutem jevům jejich deklinace je
věnovaacutena pozornost jakaacute kriteacuteria jsou uņita při vyacutekladech věnovanyacutech volbě
koncovek či při zařazovaacuteniacute oikonym k deklinačniacutem vzorůmtypům V materiaacutelech
mluvnic lze takeacute postřehnout některeacute odlińnosti v deklinačniacutem systeacutemu oikonym
oproti současnosti např starńiacute řazeniacute pomnoņnyacutech oikonym na -(ov)ice
43 Kodifikačniacute platnost majiacute v současnosti informace o gramatickyacutech vyacuteznamech a tvarech oikonym
obsaņeneacute v seznamu zeměpisnyacutech jmen v přiacuteloze Slovniacuteku spisovneacute čeńtiny pro ńkolu a veřejnost
(1998) a uacutedaje uvedeneacute v Českeacute mluvnici (1981) a Mluvnici čeńtiny 2 (1986)
33
k maskulinům Zaměřujeme se na problematiku deklinace domaacuteciacutech oikonym
informace o ciziacutech oikonymech uvaacutediacuteme pouze tehdy jsou-li nezbytneacute
U Gebauerovy a Gebauerovy ndash Ertlovy Mluvnice českeacute zařazujeme popis deklinace
oikonym včetně distribuce uvaacuteděnyacutech tvarů v přiacutepadě ostatniacutech praciacute se vzhledem
k rozsahu popisovanyacutech jevů soustřediacuteme na vystiņeniacute typickyacutech rysů mluvnickeacuteho
popisu a přehled distribuce koncovek konkreacutetniacutech oikonym pokud je to pro nańi
praacuteci potřebneacute zařazujeme v tabulkaacutech jednotlivyacutech kapitol věnovanyacutech deklinaci
typůpodtypů oikonym ņenskeacuteho rodu nebo v přiacutelohaacutech Jednotliviacute autoři uņiacutevajiacute
v mluvnickeacutem popisu různeacute termiacuteny např miacutestniacute jmeacutena zeměpisnaacute jmeacutena ktereacute
jsou ńirńiacute neņ termiacuten oikonyma Vzhledem k zaměřeniacute nańiacute praacutece neuņiacutevaacuteme při
charakteristice mluvnic původniacute termiacuteny ale termiacuten oikonymumoikonyma aby bylo
zcela zřetelneacute kteryacutemi jevy z deklinace oikonym se mluvnice skutečně zabyacutevajiacute
421 Mluvnice českaacute J Gebauera
Mluvnice českaacute pro ńkoly středniacute a uacutestavy učitelskeacute I II Jana Gebauera byla
vydaacutena dvakraacutet ndash v letech 1890 a 1895 Problematika deklinace substantiv včetně
tzv miacutestniacutech jmen je zařazena do prvniacuteho diacutelu mluvnice a nańe zaacutevěry vychaacutezejiacute
z druheacuteho vydaacuteniacute knihy Miacutestniacute jmeacutena (zde bdquojmeacutena miacutestniacuteldquo) jsou charakterizovaacutena
pouze konstatovaacuteniacutem ņe nejsou vyacuteznamu obecneacuteho (apelativniacuteho)44
a vyacutečtem jejich
přiacutekladů ktereacute reprezentujiacute převaacuteņně oikonymickeacute naacutezvy domaacuteciacutech měst a obciacute
okrajově se setkaacutevaacuteme s naacutezvy miacutestniacutech čaacutestiacute měst či hradů pojmenovaacuteniacutem i ciziacutech
měst a anoikonymickyacutemi naacutezvy (např Uhry) Popis deklinace miacutestniacutech jmen tvořiacute
okrajovou součaacutest apelativniacutech vyacutekladů nejednaacute se o systematickyacute vyacuteklad jejich
gramatickeacute straacutenky V gramatickyacutech vyacutekladech se autor soustřediacute na tvary spisovneacute
44 Definici vlastniacutech jmen zařazuje J Gebauer do později vydaneacute Přiacuteručniacute mluvnice jazyka českeacuteho
(1925 s 295) bdquoJmeacutena vlastniacute (nomina propria) jsou jimiņ se jen jistyacute jednotlivyacute předmět jistyacute
jednotlivec nazyacutevaacute a rozumiacuteldquo Uvaacutediacute zde takeacute klasifikaci vlastniacutech jmen do dvou zaacutekladniacutech
skupin ndash jmeacutena miacutestniacute a jmeacutena označujiacuteciacute člověka (naacuterodniacute plemennaacute osobniacute) Jmeacutena miacutestniacute daacutele
děliacute na bdquomiacutestniacute jmeacutena v uņńiacutem smysluldquo tj jmeacutena osad vesnic měst a zemiacute a daacutele jmeacutena hor
ostrovů a vod viz s 295ndash296 Vyacuteklady jsou stručneacute poskytujiacuteciacute zaacutekladniacute informace Gebauer
v nich nedůsledně uplatnil Miklosichovo dnes častěji Miklońičovo (1927) děleniacute vlastniacutech jmen
na deapelativa a depropria
34
okrajově zařazuje informace o tvarech nespisovnyacutech (tvary bdquojazyka obecneacuteholdquo
a naacuteřečniacute) Pro objasněniacute volby koncovky se podaacutevajiacute často informace o původu
miacutestniacutech jmen45
u dubletniacutech či variantniacutech koncovek46
se větńinou uvaacutediacute častost
obvyklost jejich uņitiacute a to vyacuterazy bdquozpravidlaldquo bdquozřiacutedkaldquo Jednotliveacute přiacuteklady miacutestniacutech
jmen jsou přiřazeny ke jmenneacute deklinaci47
substantiv či adjektiv přiacutepadně ke
sloņeneacutemu adjektivniacutemu skloňovaacuteniacute Uvedeneacute jmenneacute deklinace jsou třiacuteděny na
rozdiacutel od novějńiacutech praciacute podle kmenů a v raacutemci nich je uplatněno děleniacute rodoveacute
a formaacutelniacute tj podle tvrdosti či měkkosti koncoveacuteho konsonantu u muņskeacuteho rodu
jeńtě naacutesleduje seacutemantickeacute rozlińeniacute tj na maskulina ņivotnaacute a neņivotnaacute
Z deklinace oikonym se Gebauer soustřediacute pouze na vybraneacute jevy ktereacute se
vyznačujiacute určityacutemi nepravidelnostmi (existence dubletniacutech či variantniacutech koncovek
koliacutesaacuteniacute v rodě či čiacutesle) a doklaacutedaacute je na omezeneacutem počtu přiacutekladů V raacutemci
substantivniacuteho skloňovaacuteniacute rodu muņskeacuteho popisuje uņitiacute variantniacutech koncovek
domaacuteciacutech miacutestniacutech jmen okrajově i ciziacutech řazenyacutech k tvrdeacutemu vz dub v Gsg -a
nebo -u (Berouna Brodu) starńiacute koncovka -a je zde uvaacuteděna jako obvyklejńiacute v Lsg
-e(ě) nebo -u (Berouně Piacutesku) přičemņ se konstatuje převaacuteņneacute uņitiacute koncovky -e(ě)
zatiacutemco -u jen po velaacuteraacutech U vz dub jsou daacutele zařazeny četneacute odchylky v deklinaci
pomnoņnyacutech jmen typu Brozany (1895 s 85ndash86) Podle vzoru loket se skloňuje
i oikonymum Loket ktereacute maacute na rozdiacutel od apelativa loket dubletniacute koncovky v Dsg
-i-u a v Lsg -i-ě K maskulinům měkkeacuteho vz meč jsou připojena domaacuteciacute
pomnoņnaacute oikonyma na -ice (Lobkovice) u nichņ Gebauer uvaacutediacute nulovou koncovku
v Gpl -ům v Dpl a v Ipl dubletu -is bdquoodchylkouldquo -emi Autor připomiacutenaacute ņe
45 Napřiacuteklad u pomnoņnyacutech jmen miacutestniacutech Uhry Brozany se uvaacutediacute ņe jsou to bdquonamnoze jmeacutena
obyvatelův kteřiacute tu bydliacute nebo bydlilildquo (1895 s 85)
46 Termiacuteny dubletniacute variantniacute koncovka J Gebauer nepouņiacutevaacute jsou uņity autorkou praacutece v raacutemci
popisu morfologickeacute problematiky miacutestniacutech jmen
47 V raacutemci jmenneacuteho skloňovaacuteniacute substantiv jsou u deklinace maskulin uvedeny kmeny
samohlaacuteskoveacute tzn zakončeneacute na -o (vzory chlap dub oraacuteč meč) na -ьjo (Jiřiacute) -a (vladyka
panoše) na -ьja (sudiacute) na -u (syn) a na -i (host) a kmeny souhlaacuteskoveacute zakončeneacute na -n (kaacutemen)
a na -t (loket) U feminin pak nachaacuteziacuteme kmeny samohlaacuteskoveacute tzn zakončeneacute na -a (vzory ryba
duše) na -ьja (paniacute) a na -i (kost) a kmeny souhlaacuteskoveacute zakončeneacute na -v (tykev) a na -r (maacuteti)
Gebauer neuvaacutediacute novočeskyacute vzor piacuteseň V raacutemci neuter jsou uvedeny kmeny samohlaacuteskoveacute tj
zakončeneacute na -o (vzory město moře) na -ьjo (znameniacute) a kmeny souhlaacuteskoveacute zakončeneacute na -n
(raacutemě) na -s (nebe) a na na -t (kuře) U jmenneacuteho skloňovaacuteniacute adjektiv jsou zařazeny tvrdeacute vzory
(dobr dobra dobro) a měkkeacute (pěš pěše pěše)
35
některaacute jmeacutena na -ice jsou singulaacuterovaacute48
(Kamenice Borovnice) rodu ņenskeacuteho
vz duše K oikonymům ņenskeacuteho rodu vz ryba maacute jen několik poznaacutemek a to
k Npl pomnoņnyacutech jmen Slaniny Horky kde se podle Gebauera vedle spisovneacute
koncovky -y objevuje v jazyce bdquoobecneacutemldquo koncovka -a Z oikonym středniacuteho rodu
Gebauer připomiacutenaacute Pořiacutečiacute Meziřečiacute Mezihořiacute Vrchlabiacute u vzoru znameniacute
s poznaacutemkou ņe přechaacutezejiacute k ņenskeacutemu rodu (vz duše) Pořiacutečiacute ndash Pořiacuteč Pořiacuteče atd
U adjektivniacuteho jmenneacuteho skloňovaacuteniacute49
(vz dobr dobra dobro) se uvaacutediacute
deklinace domaacuteciacutech oikonym na -ov (Benešov) a -iacuten (Miletiacuten) a připomiacutenaacute se ņe jsou
to od původu přivlastňovaciacute adjektiva ale skloňujiacute se jiņ podle substantivniacuteho
vz chlap K tomuto typu skloňovaacuteniacute přiřazuje obdobně zakončenaacute početnaacute ciziacute
(jinoslovanskaacute) oikonyma (Kubiacuten) Skloňovaacuteniacute domaacuteciacutech oikonym typu Boleslav
(Chrudim Olomouc atd) je ve shodě s jejich původem (adjektiva přivlastňovaciacute)
zařazeno u jmenneacuteho adjektivniacuteho vzoru (pěš pěše pěše) Uvaacutediacute se jednak ņe
původně byla tato vlastniacute jmeacutena rodu muņskeacuteho ale časem přeńla k rodu ņenskeacutemu
(vz duše) a v Gsg se za naacuteleņityacute povaņuje pouze tvar s koncovkou -ě(e)50
Ke
sloņeneacutemu adjektivniacutemu skloňovaacuteniacute vz dobraacute dobreacute jsou přiřazena domaacuteciacute
oikonyma (Hlubokaacute Lysaacute Hostinneacute) ke vzoru pěšiacute oikonymum Strašeciacute
Zaacutevěrem lze řiacuteci ņe Gebauerova mluvnice uplatňuje při vyacutekladech jevů
z deklinace oikonym předevńiacutem hledisko historickeacute ndash vysvětluje a zdůrazňuje původ
jmen objasňuje vyacutevoj jejich tvarů Uņitiacute jednotlivyacutech tvarů doklaacutedaacute takeacute taxativniacutem
vyacutečtem nečetnyacutech přiacutekladů Okrajově objasňuje volbu koncovek na zaacutekladě hlediska
formaacutelniacuteho (podle zakončeniacute slova) Tvarovou soustavu oikonym popisuje v raacutemci
48 U oikonyma Teplice se uvaacutediacute koliacutesaacuteniacute v čiacutesle častěji je v mnoņneacutem čiacutesle v Dpl maacute koncovky
-iacutem-ům
49 Ve jmennyacutech tvarech adjektiv je uvedeno takeacute skloňovaacuteniacute Hora Kutna zařazeny jsou vńak i tvary
Kutnaacute Hora
50 K ńiacuteřeniacute koncovky -i v Gsg dochaacuteziacute podle Gebauera u mnohyacutech z těchto jmen na zaacutekladě
mylneacuteho vyacutekladu v novějńiacutem spisovneacutem jazyce Starńiacute spisy a jazyk obecnyacute majiacute zpravidla -ě(e)
Nevhodnost uņitiacute koncovky -i ukazuje na analogii s chybnyacutemi tvary Gsg Jaroměři Olomouci
J Gebauer (1896 s 310) věděl ņe tato jmeacutena jsou od původu maskulina na -jь a časem se staacutevajiacute
femininy (vz duša) Uvaacutediacute ņe tato změna proběhla v čeńtině zaacutepadniacute a spisovneacute Pod
Gebauerovyacutem vlivem bylo takeacute prvniacute vydaacuteniacute Pravidel českeacuteho pravopisu (1902) ktereacute uvaacutediacute
v Gsg jmen jako Boleslav Chrudim jen koncovku -ě tedy ja-kmenovou aņ vydaacuteniacute z roku 1926
přinaacuteńiacute dubletu -ě-i Tato dubleta je zavedena V Ertlem takeacute do upraveneacute verze Gebauerovy
mluvnice (1926)
36
tehdejńiacuteho spisovneacuteho jazyka51
přihliacuteņiacute vńak i k podobaacutem naacuteřečniacutem a bdquoobecnyacutemldquo
Dalńiacute přiacutepadneacute faktory ovlivňujiacuteciacute volbu koncovek mluvnice neuvaacutediacute
422 Mluvnice českaacute J Gebauera a V Ertla
Přepracovanaacute a doplněnaacute podoba Mluvnice českeacute pro ńkoly středniacute a uacutestavy
učitelskeacute I od Vaacuteclava Ertla (1926) integruje deklinaci tzv miacutestniacutech jmen (zde
bdquojmeacutena miacutestniacuteldquo) rovněņ do deklinačniacute soustavy apelativ a substantiva jsou
k deklinačniacutem typům zařazena i zde na zaacutekladě zakončeniacute kmenů52
Ertl uvaacutediacute
charakteristiku vlastniacutech jmen jimiņ se podle něho označuje bdquojen určityacute jednotlivyacute
předmět neboli jedinecldquo (1926 s 72) a kteraacute se vyvinula větńinou z obecnyacutech jmen
na zaacutekladě různyacutech vyacuteznamovyacutech změn Vlastniacute jmeacutena děliacute podle vyacuteznamu (naacuterodniacute
osobniacute miacutestniacute) a tvaru (podstatnaacute jmeacutena zpodstatnělaacute přiacutedavnaacute jmeacutena zpodstatněleacute
vyacuterazy jineacute) Miacutestniacute jmeacutena děliacute do dvou skupin a) miacutestniacute jmeacutena v uņńiacutem smyslu ndash
jmeacutena osad vesnic měst zemiacute b) jmeacutena hor vod lesů ostrovů atd Přiacuteklady
miacutestniacutech jmen v textu tvořiacute opět předevńiacutem oikonymickeacute naacutezvy domaacuteciacutech měst
a obciacute okrajově naacutezvy městskyacutech čtvrtiacute hradů naacutezvy ciziacutech měst a anoikonymickaacute
pojmenovaacuteniacute (Čechy Uhry) Ertlův přiacutestup k charakteristice deklinace miacutestniacutech jmen
se zaacutesadně nelińiacute od popisu Gebauerova viz kap 421 Odlińnosti lze spatřit jen
v naacuterůstu přiacutekladů ktereacute v souvislosti s volbou koncovky v některyacutech přiacutepadech
podrobněji členiacute podle původu53
a v soustředěniacute se na tvary spisovneacuteho jazyka
(poznaacutemky o tvarech nespisovnyacutech zde chybiacute)
U substantivniacuteho skloňovaacuteniacute muņskeacuteho rodu se popisuje uņitiacute variantniacutech
koncovek u oikonym domaacuteciacutech okrajově ciziacutech řazenyacutech k tvrdeacutemu neņivotneacutemu
vzoru hrad v Gsg -a nebo -u a v Lsg -e(ě) nebo -u kde převaņuje koncovka
51 Jak je znaacutemo viz např takeacute Havraacutenek (1936) Fic (2004) Jeliacutenek (2004) přiklonil se Gebauer
v kodifikaci k historickyacutem tvarům coņ mělo dlouhodobyacute vliv na vyacutevoj spisovneacuteho jazyka
52 V substantivniacute deklinaci se sniņuje počet vzorů U maskulin a feminin chybějiacute vzory host a maacuteti
deklinace těchto jmen splynula s jinyacutemi vzory Vzor piacuteseň se jeńtě neuvaacutediacute
53 Např v Gsg oikonym vz hrad uvaacutediacute při distribuci koncovek -a-u (1926 s 176ndash177) ņe jen
koncovku -a majiacute oikonyma adjektivniacuteho původu (Benešova Radotiacutena) jmeacutena apelativniacuteho
původu majiacute častěji -u (Piacutesku Brodu) vedle např Taacutebora Mluviacute takeacute o jmeacutenech ciziacuteho původu
kteraacute majiacute zčaacutesti koncovku -a (Berouna Tyacutena Londyacutena) zčaacutesti -u (Lisabonu Madridu)
37
-e(ě) koncovka -u se uvaacutediacute u oikonym se zakončeniacutem na -h -ch -k nově se objevujiacute
u některyacutech takto zakončenyacutech jmen dublety (Mělniacutekuřidč Mělniacutece) Ke vzoru hrad
přechaacuteziacute oikonymum Loket (pův vzor loket) ktereacute maacute pak dublety v Gsg -e-u Dsg
-i-u Lsg -i-ě Daacutele se ke vzoru hrad řadiacute pomnoņnaacute jmeacutena typu Rokycany
Vinohrady atd kteraacute majiacute v deklinaci četneacute nepravidelnosti54
a jak autor uvaacutediacute
pletou se s pomnoņnyacutemi jmeacuteny ņenskeacuteho rodu jako jsou Kopaniny Řepy atd Podle
měkkeacuteho muņskeacuteho vzoru meč se skloňujiacute pomnoņnaacute domaacuteciacute oikonyma na -ice
(Lobkovice) k nim se zde přidaacutevajiacute oikonyma na -e (Košiacuteře) Na rozdiacutel od Gebauera
se uvaacutediacute v Dpl dubleta -ům-iacutem (LobkovicůmLobkoviciacutem) v Ipl dubleta -i-emi
(LobkoviciLobkovicemi) jiņ bez konstatovaacuteniacute ņe je tvar s koncovkou -emi
povaņovaacuten za bdquoodchylnyacuteldquo Z pomnoņnyacutech ņenskyacutech jmen na -ice se zmiňujiacute jen
Hranice Teplice55
(vz duše) s nulovou koncovkou v Gpl Singulaacuterovaacute jmeacutena na -ice
se neuvaacutedějiacute K ņenskeacutemu rodu vzoru duše se řadiacute domaacuteciacute oikonyma (pův adjektiva
přivlastňovaciacute utvořenaacute přiacuteponou -jь) Litomyšl Boleslav Přiacutebram Třebiacuteč atd
původně muņskeacuteho rodu podle autora dnes ņenskaacute kromě několika vyacutejimek (ty zde
vńak nejsou vyjmenovaacuteny) V Gsg se u nich uvaacutediacute převaacuteņně koncovka -e(ě) nově
u naacutezvů zakončenyacutech na -m -v dubleta -ě-i (BoleslavěBoleslavi) Připomiacutenajiacute se
takeacute oikonyma rodu středniacuteho vz znameniacute z nichņ některaacute přechaacutezejiacute k rodu
ņenskeacutemu (vz duše) Pořiacutečiacute ndash Pořiacuteč Přeloučiacute ndash Přelouč Prosečiacute ndash Proseč u čaacutesti
těchto oikonym se označuje jako spraacutevnějńiacute původniacute tvar Vrchlabiacute (miacutesto Vrchlaacuteb)
Meziřiacutečiacute (miacutesto Meziřiacuteč) Některaacute domaacuteciacute oikonyma majiacute sloņeneacute adjektivniacute
skloňovaacuteniacute vz chudyacute chudaacute chudeacute (Slanyacute Hlubokaacute Jablonneacute Německeacute)
Ertl shodně s Gebauerovou mluvniciacute uņiacutevaacute při vyacutekladech deklinace oikonym
předevńiacutem hledisko historickeacute volbu koncovek vńak doklaacutedaacute větńiacutem počtem
přiacutekladů Ve srovnaacuteniacute s Gebauerem lze konstatovat některeacute změny v distribuci
koncovek a zavaacuteděniacute dublet56
viz Lsg vzoru hrad Dpl a Ipl oikonym typu
54 Gpl větńinou nulovaacute koncovka (Rokycan Uher) zřiacutedka -Oslash-ů (Karlovyacutech VarKarlovyacutech Varů)
Dpl koncovka -ům (Rokycanům) nebo -aacutem (Uhraacutem) Lpl -ech (Rokycanech) nebo -aacutech
(Uhraacutech Dušniacutekaacutech) nebo -iacutech (Rakousiacutech) Ipl -y (Rokycany) -ami (Uhrami) Jak je patrneacute
z přiacutekladů rozdiacutely v distribuci koncovek jsou čaacutestečně daacuteny druhem miacutestniacuteho jmeacutena tzn
oikonymum (VJ měst) x anoikonymum (VJ země staacutetu)
55 Teplice ndash původně singulaacuteroveacute jmeacuteno se zde povaņuje za zpravidla pomnoņneacute vz duše
56 O přiacutenosu V Ertla a jeho vlivu na kodifikaci spisovneacute čeńtiny piacuteńe např M Jeliacutenek (2001)
a uvaacutediacute ņe přes velkou uacutectu ke Gebauerovi zasaacutehl Ertl hluboce do struktury i do řady jednotlivostiacute
38
Lobkovice Gsg oikonym typu Přiacutebram Boleslav Takeacute on objasňuje volbu
koncovek jen okrajově na zaacutekladě hlediska formaacutelniacuteho tj podle zakončeniacute slova
Dalńiacute faktory ktereacute by mohly ovlivňovat volbu koncovek neuvaacutediacute Tvarovou
soustavu oikonym popisuje jen v raacutemci tehdejńiacuteho spisovneacuteho jazyka
423 Mluvnice spisovneacute češtiny F Traacutevniacutečka
Mluvnice spisovneacute čeńtiny Frantińka Traacutevniacutečka z roku 1951 pokračuje
v naacutehledu na deklinaci propriiacute předchoziacutech mluvnic v tom smyslu ņe ji začleňuje do
deklinace apelativ Nově se v niacute objevuje rozčleněniacute deklinačniacutech vzorů substantiv
na zaacutekladě rodoveacuteho principu57
Komplexniacute charakteristika (definice) vlastniacutech jmen
v mluvnici uvedena neniacute V oddiacutele věnovaneacutem tvořeniacute slov se autor zabyacutevaacute způsoby
tvořeniacute a zčaacutesti původem tzv vlastniacutech jmen osadniacutech kteraacute děliacute do dvou zaacutekladniacutech
skupin osadniacute jmeacutena od původu obecnaacute a neņivotnaacute a osadniacute jmeacutena od původu
ņivotnaacute Termiacuten bdquovlastniacute jmeacutena osadniacuteldquo je zde uņiacutevaacuten častěji neņ objevujiacuteciacute se
synonymniacute termiacuten bdquomiacutestniacute jmeacutenaldquo V oddiacutele věnovaneacutem morfologii jsou uņiacutevaacuteny
synonymniacute termiacuteny bdquovlastniacute jmeacutena miacutestniacuteldquo bdquomiacutestniacute jmeacutena vlastniacuteldquo a bdquomiacutestniacute jmeacutenaldquo
ktereacute nejsou definovaacuteny vymezeny jsou jen taxativniacutem vyacutečtem četnyacutech dokladů
těchto vlastniacutech jmen Z uvaacuteděnyacutech přiacutekladů vyplyacutevaacute ņe k bdquomiacutestniacutem jmeacutenůmldquo autor
řadiacute předevńiacutem oikonymickeacute naacutezvy českyacutech měst a obciacute meacuteně naacutezvy městskyacutech
čtvrtiacute hradů či naacutezvy ciziacutech měst a různaacute anoikonymickaacute pojmenovaacuteniacute (Čechy
Beskydy) Deklinaci miacutestniacutech jmen včleněneacute do raacutemce apelativniacute substantivniacute
deklinace je věnovaacutena pozornost pouze tehdy dochaacuteziacute-li zde k nějakeacute odchylce
zvlaacuteńtnosti ve srovnaacuteniacute s apelativy Tento přiacutestup je typickyacute pro začleňovaacuteniacute propriiacute
do českyacutech mluvnic Pak se zpravidla u konkreacutetniacuteho apelativniacuteho vzoru upozorňuje
Gebauerovy mluvnice Omezil partie historickeacute a vyacuteklady dialektologickeacute ktereacute povaņoval při
kodifikaci jazyka za nepodstatneacute a zahajuje proces postupneacuteho odarchaizovaacuteniacute spisovneacute čeńtiny
zavaacuteděniacutem dublet
57 Na zaacutekladě mluvnickeacuteho rodu se substantiva děliacute na maskulina feminina a neutra maskulina pak
jeńtě podle ņivotnosti na ņivotnaacute a neņivotnaacute Vzory u maskulin neņivotnyacutech jsou dub meč
a Slanyacute u maskulin ņivotnyacutech ndash had oraacuteč sluha daacuterce Bidlo krejčiacute a hajnyacute u feminin ndash ryba
duše kost paniacute maacuteti a kopanaacute v přiacutepadě neuter ndash město moře znameniacute kuře břiacutemě a sluţneacute
39
na vyacuteskyt odlińnyacutech koncovek pouze v přiacutesluńneacutem paacutedě jen zřiacutedka se uvaacutediacute
kompletniacute paradigma miacutestniacuteho jmeacutena
U substantivniacuteho skloňovaacuteniacute muņskeacuteho rodu se popisuje uņitiacute variantniacutech
koncovek u oikonym domaacuteciacutech čaacutestečně i ciziacutech řazenyacutech k tvrdeacutemu neņivotneacutemu
vzoru dub (Benešov Piacutesek) a to v Gsg -a nebo -u a v Lsg -e(ě) nebo -u Kriteacuterii při
volbě koncovek jsou zakončeniacute slova přiacutepadně původ jmen (domaacuteciacute ndash ciziacute obecnyacute ndash
vlastniacute) Daacutele se ke vzoru dub řadiacute deklinace domaacuteciacutech i ciziacutech pomnoņnyacutech
oikonym na -any (Hradčany) a -y (Bory) zvlaacuteńtě se upozorňuje na zvlaacuteńtnosti
v distribuci koncovek větńiny paacutedů ndash existence variantniacutech58
přiacutepadně dubletniacutech
koncovek Gpl -Oslash-ů variantniacutech koncovek Dpl -ům -aacutem variantniacutech nebo
dubletniacutech koncovek Lpl -ech-iacutech a variantniacutech koncovek Ipl -y -ami viz
podrobně přiacutelohy č 12ndash14 Kriteacuteriem k vyacuteběru koncovek je zde předevńiacutem zakončeniacute
slova daacutele původ slova okrajově utvořenost slova (zdrobněliny) Upozorňuje se ņe
k teacuteto skupině oikonym nepatřiacute pomnoņnaacute domaacuteciacute jmeacutena Branky Hrušky Věţky atd
kteraacute jsou rodu ņenskeacuteho a skloňujiacute se pravidelně podle vz ryba59
K měkkeacutemu
neņivotneacutemu vzoru meč se řadiacute domaacuteciacute pomnoņnaacute oikonyma -ovice -ice -ce -e
(Lobkovice Biskupice Jince Košiacuteře) F Traacutevniacuteček daacutele uvaacutediacute ņe se tato jmeacutena uņ
bdquociacutetiacuteldquo spiacuteńe jako ņenskaacute a proto se v Ipl ve spisovneacutem jazyce častěji objevuje -emi
neņ původniacute -i a v Dpl se vedle spisovneacuteho tvaru na -ům objevuje v naacuteřečiacute tvar na
-iacutem Uvedeneacute zdůvodněniacute navrhl Traacutevniacuteček nově Při vyacutekladu se věnuje pozornost
původu těchto pomnoņnyacutech jmen a upozorňuje se na odlińnyacute původ a deklinaci
singulaacuterovyacutech ņenskyacutech oikonym (Bystřice) přechodu některyacutech oikonym ņenskeacuteho
rodu k typu Lobkovice (Teplice)60
Traacutevniacutečkův zaacutejem o dialektologii se projevil
v jeho poznaacutemkaacutech obdobně i daacutele upozorňujiacuteciacutech takeacute na moņneacute rozdiacutelnosti mezi
miacutestniacutem zvykem a kodifikovanyacutemi podobami jmen na -ice U ņenskeacuteho rodu vzoru
kost se popisuje deklinace oikonym zakončenyacutech na souhlaacutesku (Boleslav Chrudim
Kroměřiacuteţ) V Gsg se vńak uvaacutediacute u větńiny z nich koncovka -e(ě) jen jmeacutena na -m
58 Termiacuteny variantniacute tvarkoncovka dubletniacute tvarkoncovka F Traacutevniacuteček neuņiacutevaacute jsou uņity
autorkou praacutece pro přesnějńiacute zachyceniacute stavu deklinace
59 V raacutemci ņenskeacuteho rodu vz ryba se připomiacutenaacute takeacute deklinace ciziacutech oikonym typu Troja
slovenskyacutech jmen Bystrica Čadca Kremnica a slovanskyacutech jmen Soča Dobrudţa
60 Původně ņenskaacute a singulaacuterovaacute byla oikonyma Teplice Hostivice v Traacutevniacutečkově mluvnici majiacute
deklinaci podle Lobkovice Hranice jsou zde pomnoņnyacutem ņenskyacutem jmeacutenem vz duše a jmeacuteno
Hořice je femininum koliacutesaacute v čiacutesle v pluraacutelu se skloňuje podle Lobkovice
40
a -v zřiacutedka -šť zde uņiacutevajiacute dubletu -iřidč -e(ě) V raacutemci vyacutekladu se uvaacutediacute takeacute
informace o původu těchto oikonym a o odlińnostech v rodě ve spisovneacutem jazyce
(rod ņenskyacute) a v naacuteřečiacute zejmeacutena na vyacutechodě (rod muņskyacute) V raacutemci středniacuteho rodu
se u vzoru město připomiacutenaacute rovněņ pravidelnaacute deklinace singulaacuterovyacutech oikonym
(domaacuteciacute Hlinsko ciziacute Lipsko)61
a pomnoņnyacutech oikonym (Napajedla) Ke vzoru
znameniacute jsou řazena oikonyma Meziřiacutečiacute Vrchlabiacute Hověziacute Kobyliacute atd Některaacute z nich
jsou zpodstatnělaacute adjektiva (Hověziacute Kobyliacute Strašeciacute atd) a proto se zde mohou
občas vyskytovat takeacute adjektivniacute tvary Hověziacuteho Hověziacutemu atd Uvaacutediacute se ņe
v lidoveacute mluvě existujiacute i ņenskeacute podoby těchto jmen (Meziřiacuteč Vrchlaacuteb) Ke
sloņeneacutemu adjektivniacutemu skloňovaacuteniacute ņenskeacuteho a středniacuteho rodu jsou řazena oikonyma
Dlouhaacute Hlubokaacute Bystreacute Rovneacute atd
Lze řiacuteci ņe Traacutevniacutečkova mluvnice navazuje na způsob vyacutekladu dvou
předchoziacutech mluvnic začleněniacutem deklinace oikonym do struktury deklinace
apelativniacute a pozornostiacute věnovanou pouze jednotlivyacutem jevům ne celeacutemu
deklinačniacutemu systeacutemu oikonym Obdobně jako Gebauer zachycuje nejen tvary
spisovneacute ale upozorňuje i na naacuteřečniacute podoby některyacutech tvarů Staacutele takeacute uplatňuje
jako jeden z faktorů pro volbu koncovek původ slova Prioritniacute postaveniacute zaujiacutemaacute
vńak faktor formaacutelniacute ndash zakončeniacute oikonym dalńiacute faktory se neuvaacutedějiacute Vyacuteklad je ve
srovnaacuteniacute s předchoziacutemi pracemi materiaacutelově podstatně rozsaacutehlejńiacute Traacutevniacuteček uznaacutevaacute
funkci tvarovyacutech variant připouńtiacute viacutece neņ předchoziacute autoři existenci dubletniacutech
tvarů snaņiacute se naznačit jejich frekventovanost vyacuterazy bdquořidčejildquo bdquotu a tamldquo bdquočastějildquo
a v kodifikaci zohledňuje některeacute progresivnějńiacute tvary oproti původniacutem např v Ipl
typu Lobkovice ndash Lobkovicemi Lze tedy pozorovat čaacutestečneacute posuny v distribuci
koncovek např u oikonym typu Lobkovice nebo Boleslav Chrudim (vz kost)
424 Nauka o českeacutem jazyku V Šmilauera
Vladimiacuter Ńmilauer se věnuje v Nauce o českeacutem jazyku (1972) na rozdiacutel od
praciacute předchoziacutech deklinaci tzv zeměpisnyacutech jmen ve zvlaacuteńtniacute kapitole odděleneacute od
61 U apelativ na -sko a některyacutech miacutestniacutech jmen se v Lsg uvaacutediacute existence zastaralyacutech tvarů na -ště
(LipskuLipště PolskuPolště)
41
deklinace apelativ62
Jeho pojem bdquozeměpisnaacute jmeacutenaldquo zahrnuje četneacute doklady
oikonym (zejmeacutena naacutezvů měst a obciacute okrajově městskyacutech čtvrtiacute hradů) a v menńiacute
miacuteře doklady anoikonym (naacutezvů řek hor zemiacute) Neuvaacutediacute vńak definici vlastniacutech ani
zeměpisnyacutech jmen v samostatneacute kapitole se zabyacutevaacute jen tvořeniacutem a původem tzv
bdquomiacutestniacutech jmenldquo ktereacute vńak nepropojuje s deklinaciacute Nově je zařazena obsaacutehlejńiacute
charakteristika gramatickyacutech kategoriiacute substantiv kteraacute je vńak poplatnaacute apelativniacute
sfeacuteře jazyka informace tyacutekajiacuteciacute se propriiacute jsou zde periferniacute63
Popis deklinace zeměpisnyacutech jmen (a v raacutemci nich oikonym) maacute u naacutes poprveacute
komplexniacute charakter Ńmilauer zachycuje deklinaci jmen domaacuteciacutech počeńtěnyacutech
i ciziacutech přičemņ se nesoustřediacute pouze na vybraneacute typy jmen ale předklaacutedaacute
systematickou charakteristiku vńech typů a jejich vzorů vyacuteklady jsou provaacutezeny
četnyacutemi přiacuteklady Oikonyma jsou členěna pro potřeby deklinace nejdřiacuteve na zaacutekladě
gramatickeacuteho čiacutesla (singulaacuterovaacute pluraacutelovaacute) pak gramatickeacuteho rodu (maskulina
feminina a neutra) Dalńiacute klasifikace je zaloņena předevńiacutem na formaacutelniacutem kriteacuteriu tj
zakončeniacute oikonyma (termiacuten sufix se zde neobjevuje) a jednotliveacute skupiny oikonym
spjateacute s určityacutem zakončeniacutem jsou přiřazeny buď k přiacutesluńneacutemu apelativniacutemu vzoru
(u singulaacuterovyacutech jmen) nebo k vytvořenyacutem typům bdquozeměpisnyacutech jmenldquo
(u pluraacutelovyacutech jmen) např typ bdquoMostyldquo bdquoTepliceldquo s odkazem na přiacutesluńnyacute
apelativniacute vzor K existenci samostatnyacutech propriaacutelniacutech typů se vńak neuvaacutediacute ņaacutedneacute
dalńiacute vysvětleniacute či kriteacuteria vyacuteběru jednotlivyacutech bdquotypovyacutechldquo zeměpisnyacutech jmen Zcela
okrajově se pro potřeby zařazeniacute ke vzorutypu uņiacutevajiacute jeńtě dalńiacute kriteacuteria a to původ
slov (domaacuteciacute či počeńtěneacute ciziacute jmeacuteno) nebo druh zeměpisneacuteho jmeacutena (naacutezev města
či země) Podrobnaacute pozornost je věnovaacutena distribuci variantniacutech a dubletniacutech
koncovek64
zejmeacutena u oikonym rodu muņskeacuteho zvlaacuteńtě u vzoru hrad v Gsg -a-u
Lsg -e(ě)-u kde se zdůrazňuje provaacutezanost volby koncovek v obou paacutedech a daacutele
u typu bdquoRokycanyldquo v Lpl -ech-iacutech-aacutech Při objasněniacute distribuce teacuteto skupiny
62 V raacutemci deklinace apelativ jsou zařazeny buď odkazy nebo kraacutetkeacute informace o deklinaci
oikonym viz uņitiacute koncovky -a v Gsg vzoru hrad (s 150) problematika tzv pohybneacuteho -e-
(s 152 155 157) deklinace oikonym typu Troacuteja (s 155) pronikaacuteniacute koncovky -i vz kost do Gsg
oikonym na -m Postupimi a -v Čaacuteslavi nebo Čaacuteslavě (s 158)
63 Pro zeměpisnaacute jmeacutena se uvaacutediacute u gramatickeacute kategorie čiacutesla ņe existujiacute pomnoņnaacute zeměpisnaacute
jmeacutena (Vršovice) a singularia tantum (Radotiacuten) v raacutemci gramatickeacuteho rodu najdeme stručnou
informaci o koliacutesaacuteniacute v rodě u jmen Aš a Bubeneč
64 Termiacuteny variantniacute a dubletniacute koncovka jsou uņity autorkou praacutece V Ńmilauer je neuvaacutediacute
42
koncovek je uņito vyacutehradně formaacutelniacute kriteacuterium ndash zakončeniacute slova Informace
o vyacutevojovyacutech tendenciacutech jsou vyacutejimečneacute (u typu bdquoLobkoviceldquo přechod od vz stroj ke
vz nůše pronikaacuteniacute koncovky -i v Gsg vedle existujiacuteciacute -ě u jmen typu Boleslav
Postupim řazenyacutech k noveacutemu vzoru piacuteseň)
V Ńmilauer přistupuje k problematice deklinace miacutestniacutech jmen nejen jako
gramatik ale takeacute jako vynikajiacuteciacute onomastik ovlaacutedajiacuteciacute historickou i současnou
onymii Jeho pojetiacute představuje novyacute pohled na postaveniacute propriiacute v gramatickyacutech
popisech i v terminologii (bdquozeměpisnaacute jmeacutenaldquo) rozlińuje tvořeniacute propriiacute a jejich
deklinaci tj uņiacutevaacuteniacute v komunikaci Diferencuje deklinaci oikonym (zde ńiacuteřeji
zeměpisnyacutech jmen) od deklinace apelativ vnějńkově zcela tiacutem ņe ji uvaacutediacute
v samostatneacutem oddiacutele čaacutestečně takeacute vnitřně jelikoņ vyacuteklady nemajiacute charakter
srovnaacutevaciacute konfrontačniacute a zčaacutesti v raacutemci nich vytvaacuteřiacute takeacute samostatneacute propriaacutelniacute
bdquotypyldquo zčaacutesti vyuņiacutevaacute apelativniacute vzory Jeho popis deklinace oikonym se vyznačuje
přehlednostiacute systematičnostiacute materiaacutelovou bohatostiacute a odklonem od
etymologizujiacuteciacutech vyacutekladů Hlavniacutem kriteacuteriem distribuce koncovek je hledisko
formaacutelniacute ndash zakončeniacute oikonyma Vzhledem k době kdy praacutece vznikla bychom mohli
očekaacutevat funkčniacute přiacutestup ke zpracovaacutevaneacutemu materiaacutelu ten vńak uplatněn nebyl
Posun v distribuci koncovek lze zřetelně pozorovat u oikonym vzoru hrad Pozornost
je věnovaacutena vyacutehradně tvarům z oblasti spisovneacuteho jazyka
425 Českaacute mluvnice B Havraacutenka a A Jedličky
Českaacute mluvnice kteraacute vyńla poprveacute v roce 1960 (pracovali jsme vńak
s vydaacuteniacutem z roku 1981) plnila po řadu let a do jisteacute miacutery plniacute dodnes funkci
kodifikačniacute přiacuteručky Vlastniacute jmeacutena se zde zmiňujiacute uņ v definici substantiv
bdquoPodstatnaacute jmeacutena jsou jednak naacutezvy osob zviacuteřat a věciacute a to obecnaacute a vlastniacute hellipldquo
(1981 s 109) Definujiacute se v raacutemci členěniacute substantiv podle vyacuteznamu na obecnaacute
a vlastniacute bdquoJmeacutena vlastniacute jsou podstatnaacute jmeacutena kteraacute označujiacute jednu určitou osobu
(jmeacutena osobniacute) jedno určiteacute zviacuteře nebo jednu určitou věc zvlaacuteńtě miacutesto horu řeku
zemi staacutet apod (jmeacutena zeměpisnaacute zvl miacutestniacute) přiacutesluńniacuteka naacuteroda nebo staacutetu (jmeacutena
naacuterodniacute kmenovaacute obyvatelskaacute) podnik spolek uměleckyacute vyacutetvor knihu časopis
apod jsou jejich skutečnyacutem jmeacutenemldquo (1981 s 116) Oddiacutel věnovanyacute slovniacute zaacutesobě
43
obsahuje charakteristiku zeměpisnyacutech jmen65
bdquoJsou to jmeacutena hor řek staacutetů zemiacute
a daacutele měst osad kteraacute se souhrnně nazyacutevajiacute miacutestniacute ajldquo (1981 s 429) a takeacute
stručnyacute vyacuteklad původu osobniacutech a miacutestniacutech jmen
V čaacutesti věnovaneacute tvarosloviacute je zahrnuta charakteristika gramatickyacutech
kategoriiacute substantiv kteraacute je vńak opět zpracovaacutena z hlediska apelativniacute sfeacutery jazyka
uacutedaje tyacutekajiacuteciacute se propriiacute jsou okrajoveacute66
Takeacute ve vyacutekladech substantivniacute deklinace
(zaloņeneacute na rodoveacutem principu) se autoři soustřediacute předevńiacutem na komplexniacute popis
apelativniacuteho skloňovaacuteniacute v němņ podle Z Rusiacutenoveacute (1991) zůstaacutevaacute mluvnice
u vyacutestiņneacuteho ale prvoplaacutenoveacuteho popisu a utřiacuteděniacute jazykovyacutech forem bez toho aby
usilovala o vystiņeniacute systeacutemovosti jazyka Pouze dle potřeby jsou v raacutemci apelativniacute
deklinace zařazovaacuteny jednotliveacute jevy tyacutekajiacuteciacute se deklinace singulaacuterovyacutech oikonym
obdobně jako v MČG MČGE MSČ pouze charakteristika deklinace pomnoņnyacutech
oikonym na -y (-any) a -ice je včleněna do samostatneacute kapitoly bdquoZvlaacuteńtniacute skupiny
skloňovaacuteniacute podstatnyacutech jmenldquo
Z jednotlivyacutech jevů se jiņ tradičně u neņivotnyacutech maskulin vzoru hrad věnuje
pozornost variantniacutem a dubletniacutem koncovkaacutem Gsg -a-u kde je kriteacuteriem distribuce
koncovek původ oikonym (u jmen kde se nepociťuje souvislost s obecnyacutem jmeacutenem
je větńinou -a) či jeho zakončeniacute (končiacute-li na -k majiacute -u-a) Daacutele variantniacutem či
dubletniacutem koncovkaacutem Lsg -e(ě)-u u nichņ je volba koncovek vaacutezaacutena na zakončeniacute
slova (končiacute-li na -k -g -h -ch majiacute větńinou -u) propojenost s Gsg (jmeacutena majiacuteciacute
v Gsg -a uņiacutevajiacute v Lsg -e(ě)) Nově se objevuje faktor syntaktickyacute ndash při vazbě
s předloņkami o po miacutevajiacute miacutestniacute jmeacutena vedle koncovky -e(ě) takeacute -u obdobně
uņiacutevajiacute tuto dubletu ve vyacuteznamu miacutestniacuteho určeniacute (jako přiacuteklady jsou vńak uvedena
jen ciziacute oikonyma AmsterodaměAmsterodamu) Zaveden je rovněņ faktor
seacutemantickyacute67
Formaacutelniacute faktor určuje volbu koncovek Lpl pomnoņnyacutech oikonym
končiacute-li na -ly -sy -zy majiacute dubletniacute koncovku -ech-iacutech u zakončeniacute na -ky je vedle
65 Toponomastickyacute zaacutejem projevil B Havraacutenek V Ottově slovniacuteku naučneacutem noveacute doby (2003) je
autorem hesla bdquoToponomastikaldquo
66 V raacutemci popisu gramatickeacuteho rodu najdeme informace o přechylovaacuteniacute antroponym
u gramatickeacuteho čiacutesla přiacuteklady pomnoņnyacutech jmen miacutestniacutech a ve vyacutekladech paacutedů přiacuteklady uņitiacute
různyacutech třiacuted propriiacute zejmeacutena ve funkciacutech přiacutevlastku
67 V přiacutepadě vlastniacutech jmen mluviacuteme o tzv transonymizaci tj zde přesun oikonyma do jineacute třiacutedy
vlastniacutech jmen (v Mnichově miacutesto ale o Mnichovu mnichovskaacute dohoda)
44
-iacutech někdy od původu ņenskaacute koncovka -aacutech U ņenskeacuteho rodu vzor ţena68
najdeme
okrajovou informaci o deklinaci domaacuteciacutech i ciziacutech jmen na -va (Ostrava) kteraacute majiacute
pravidelneacute tvary tohoto vzoru Viacutece pozornosti je věnovaacuteno oikonymům řazenyacutem ke
vzoru piacuteseň (Olomouc) z nichņ jen ta kteraacute končiacute na -m a -v majiacute v Gsg koncovku
-i vedle ustupujiacuteciacute koncovky -ě U rodu středniacuteho se tradičně zaměřuje pozornost na
oikonyma vz staveniacute (Meziřiacutečiacute Veseliacute Hověziacute Kobyliacute atd) popis deklinace
navazuje na vyacuteklady F Traacutevniacutečka a připomiacutenaacute u bdquoněkteryacutechldquo zpodstatnělyacutech adjektiv
(Hověziacute atd) i moņneacute tvary podle adjektivniacuteho vzoru jarniacute či v miacutestniacutem uacutezu
existujiacuteciacute rodově změněneacute podoby (femininum Meziřiacuteč zřiacutedka maskulinum
Vrchlaacuteb) Přiacutečinou teacuteto změny rodoveacute podoby oikonym je podle autorů snaha po
bdquopodobě vyacuterazněji skloňovatelneacuteldquo Zcela okrajově je zařazena zmiacutenka o adjektivniacute
deklinaci vz mladyacute mladaacute mladeacute v přiacutepadech několika oikonym (Slanyacute Hlubokaacute
Rudnaacute Jiacuteloveacute)
Dalńiacute skupiny oikonym jsou probiacuteraacuteny v samostatneacute kapitole jejich deklinace
se vńak opět přiřazuje k apelativniacutem vzorům a uvaacutediacute se jejich odchylky od tvarů
apelativ Jednaacute se o pomnoņnaacute oikonyma na -y(-any) řazenaacute ke vzoru hrad kteraacute
majiacute odchylnyacute tvar Gpl ndash starńiacute tvar bez koncovky (Hradčan) jen u těch kde je
patrnaacute souvislost s obecnyacutem jmeacutenem je koncovka -ů (Mostů) přiacutepadně někde
dubleta -Oslash-u (LaacutenLaacutenů) Zdrobnělaacute pomnoņnaacute oikonyma na -ky(-aacutenky) majiacute
pravidelneacute tvary vzoru ţena K ņenskeacutemu rodu vzor růţe jsou nově řazena vńechna
oikonyma na -e(-ice) bez ohledu na jejich původ V Gpl majiacute vńak koncovku
nulovou (muņskaacute jmeacutena typu Jince uņiacutevajiacute tvar s nulovou koncovkou bdquozpravidla jen
v miacutestniacutem obyčejildquo ve spisovneacutem jazyce majiacute koncovku -ů) v Dpl se koncovky lińiacute
původem jmen (oikonyma neutvořenaacute z obyvatelskeacuteho jmeacutena majiacute -iacutem Hranice
ostatniacute uņiacutevajiacute dubletu -iacutem-ům) Nakonec je zde připomenuta existence
singulaacuterovyacutech jmen na -ice vz růţe (označujiacute miacutesto podle vlastnosti půdy okoliacute
atd)
Lze konstatovat ņe Českaacute mluvnice se vraciacute k apelativniacutemu pojetiacute popisu
oikonym kteryacute uvaacuteděly kromě Ńmilauerovy Nauky o českeacutem jazyce vńechny
předchoziacute mluvnice Distribuce koncovek je objasňovaacutena předevńiacutem na zaacutekladě
formaacutelniacuteho hlediska ndash zakončeniacute oikonyma v přiacutepadě potřeby jsou uvedeny
68 U vzoru ţena je popsaacutena deklinace ciziacutech oikonym Troacuteja daacutele jmen zakončenyacutech na -ča -dţa
-ca -dza -ňa kteraacute majiacute podle vz ţena tvary 4 a 7 paacutedu ostatniacute podle vz růţe
45
informace o původu oikonym Okrajově je uplatňovaacuten novyacute funkčniacute pohled ndash
objevujiacute se faktory syntaktickyacute a seacutemantickyacute69
avńak pouze u oikonym vz hrad
Dochaacuteziacute k vyacuterazneacute změně v rodoveacutem zařazeniacute oikonym na -ice a posunu distribuce
koncovek Gsg jmen typu Boleslav Přiacutebram Ve srovnaacuteniacute s vyacuteńe uvaacuteděnyacutemi pracemi
Ńmilauera a Traacutevniacutečka je vyacuteklad materiaacutelově chudńiacute Popis deklinace je převaacuteņně
zaměřen jen na tvary spisovneacute
426 Mluvnice češtiny
Ze současnyacutech mluvnic zachycuje nejpodrobněji propriaacutelniacute deklinaci včetně
deklinace oikonym Mluvnice čeńtiny 2 (1986) a zpracovaacutevaacute ji v samostatneacutem oddiacutele
Autory vyacutekladů věnovanyacutech vlastniacutem jmeacutenům jsou M Knappovaacute a M Sedlaacuteček
Tato gramatika přinaacuteńiacute jiņ moderniacute naacutezory na propria V definici vlastniacutech jmen
uvaacutediacute bdquoVlastniacute jmeacuteno (proprium onymum) je zaacutekladniacutem prostředkem vyjaacutedřeniacute
jedinečnosti nějakeacuteho objektu tj osoby zviacuteřete miacutesta společenskeacuteho zařiacutezeniacute
lidskeacuteho vyacutetvoru atd (Eva Tolstoj Aliacutek Praha Vltava Tvorba Hlahol) nebo celku
objektů (Pyreneje Francouzi) jeho odlińeniacute od jinyacutech jednotlivin (nebo celků) teacutehoņ
druhuldquo (1986 s 345ndash346) K vyacuteznamu propriiacute konstatuje ņe propria nemajiacute vlastniacute
vyacuteznamovyacute obsah tzn nemajiacute vyacuteznam v apelativniacutem slova smyslu a vyacuteznamem
vlastniacutech jmen je zpravidla myńlen soubor jejich moņnyacutech funkciacute (komunikativniacute
individualizačniacute ideologickaacute emocionaacutelniacute přiacutepadně charakterizačniacute)70
a jazykovyacutech
a mimojazykovyacutech informaciacute ktereacute poskytujiacute o určiteacutem objektu Vlastniacute jmeacutena jsou
rozdělena do třiacute nejdůleņitějńiacutech druhů71
antroponyma toponyma a chreacutematonyma
Tato triaacuteda je odrazem novyacutech teoretickyacutech baacutedaacuteniacute v onomastice Toponyma72
se zde
69 Zavedeniacute těchto faktorů vnesl do praacutece A Jedlička Za tuto poznaacutemku děkuji prof PhDr
R Ńraacutemkovi CSc
70 Tyto funkce propriiacute uvaacutediacute M Knappovaacute a daacutele je rozpracovaacutevaacute ve stati bdquoK funkčniacutemu pojetiacute
systeacutemu vlastniacutech jmenldquo (1992)
71 Současnaacute onomastickaacute literatura uņiacutevaacute v raacutemci klasifikace propriiacute termiacuten bdquotřiacutedaldquo viz Ńraacutemek
(1999c s 163)
72 Onomastickaacute klasifikace R Ńraacutemka (1999c s 163ndash164) je zčaacutesti odlińnaacute Za jednu z hlavniacutech třiacuted
propriiacute jsou povaņovaacutena geonyma a ta se děliacute na toponyma (oikonyma anoikonyma)
a kosmonyma
46
charakterizujiacute jako bdquozeměpisnaacute jmeacutena neņivyacutech přiacuterodniacutech objektů a jevů
vyskytujiacuteciacutech se na Zemi i mimo ni (kosmonyma)ldquo (1986 s 346) a patřiacute k nim
choronyma (jmeacutena přiacuterodniacutech a spraacutevniacutech celků) miacutestniacute jmeacutena (jmeacutena siacutedlińtniacutech
celků) a pomiacutestniacute jmeacutena (jmeacutena neosiacutedlenyacutech miacutest) Mluvnice čeńtiny 2 věnuje
rovněņ zvlaacuteńtniacute pozornost problematice mluvnickyacutech kategoriiacute rodu a čiacutesla
u vlastniacutech jmen o tom viz podrobně v kap 7 Uvaacutediacute se zde mimo jineacute ņe deklinace
propriiacute vychaacuteziacute z apelativniacuteho substantivniacuteho systeacutemu avńak vzhledem ke
zvlaacuteńtnostem ktereacute souvisejiacute s jejich funkciacute a propriaacutelniacutem vyacuteznamem majiacute některaacute
specifika ve vyuņitiacute gramatickeacuteho rodu a čiacutesla a tiacutem i v deklinaci tzn vyuņiacutevajiacute
podle autorů mluvnice bdquookrajovyacutech způsobů skloňovaacuteniacuteldquo Pojmy bdquofunkce propriiacuteldquo
a bdquopropriaacutelniacute vyacuteznamldquo se bliacuteņe nespecifikujiacute Uvaacutediacute se rovněņ ņe u propriiacute se
vyacuterazněji neņ u apelativ projevuje tendence omezovat hlaacuteskoveacute alternace z důvodu
snadneacute identifikovatelnosti zaacutekladniacute podoby vlastniacuteho jmeacutena tj tvaru Nsg
U deklinace zeměpisnyacutech jmen (toponym) zde najdeme tvrzeniacute ņe vńechna
jmeacutena domaacuteciacute a větńina ciziacutech se skloňujiacute ale v raacutemci paradigmat se projevujiacute
odlińnosti od apelativ zejmeacutena v distribuci deklinačniacutech koncovek Uvaacutediacute se takeacute ņe
vysokou frekvenci majiacute koncovky ktereacute byly u apelativ jiņ vytlačeny nebo jsou na
uacutestupu viz MČ 2 (1986 s 352) Popis deklinace zeměpisnyacutech jmen usiluje
o komplexnost zachycuje deklinaci vńech typů jmen domaacuteciacutech a vybranyacutech ciziacutech
Na zaacutekladě uvaacuteděnyacutech přiacutekladů lze řiacuteci ņe oikonyma jsou zde zastoupena jako
obvykle předevńiacutem naacutezvy měst a obciacute okrajově městskyacutech čtvrtiacute hradů Zeměpisnaacute
jmeacutena jsou členěna pro potřeby deklinace nejdřiacuteve na zaacutekladě gramatickeacuteho čiacutesla
(singulaacuterovaacute pluraacutelovaacute) pak gramatickeacuteho rodu (maskulina feminina a neutra)
a k apelativniacutem vzorům jsou přiřazena podle jejich zakončeniacute v Nsg V tomto raacutemci
se vyacuteklad soustřediacute zejmeacutena na bdquovariantniacute deklinačniacute formantyldquo toponym
U domaacuteciacutech singulaacuterovyacutech oikonym se jednaacute u muņskeacuteho rodu vzoru hrad
o distribuci koncovek Gsg -a-u Lsg -u-e(ě) a netradičně Vsg -e-u (Koliacutene
Ţampachu) Kriteacuterii pro vyacuteběr koncovek jsou zakončeniacute jmen či faktor slovotvornyacute
alternace koncoveacute souhlaacutesky tvarotvorneacuteho zaacutekladu původ jmen zejmeacutena ve smyslu
domaacuteciacute x ciziacute okrajově etymologie oikonym faktor syntaktickyacute a miacutestniacute uacutezus
K deklinaci podle vzoru stroj se řadiacute domaacuteciacute oikonyma na -ec (Liberec atd) a menńiacute
počet domaacuteciacutech a ciziacutech jmen zakončenyacutech jinak (Ţacleacuteř Mohaacuteč atd) Okrajově se
upozorňuje na koliacutesaacuteniacute v rodě některyacutech oikonym ve spisovneacutem jazyce (Aš
Koloveč) přiacutepadně v miacutestniacutem uacutezu (Kroměřiacuteţ Třebiacuteč) Singulaacuterovaacute oikonyma rodu
47
ņenskeacuteho majiacute podle MČ 2 paradigmata vńech čtyř zaacutekladniacutech vzorů feminin
V raacutemci domaacuteciacutech73
oikonym se vyacuteklady soustřediacute na deklinaci podle vz piacuteseň
(Olomouc) a kost (Přiacutebram) ke ktereacutemu je zde přiřazena čaacutest oikonym uvaacuteděnyacutech
v ČM a NČJ u vzoru piacuteseň Jednaacute se o domaacuteciacute a ciziacute oikonyma zakončenaacute na -slav
-clav -im -om -am (Břeclav atd) protoņe u nich v uacutezu v Gsg bdquozcela převaņujeldquo
koncovka -i Okrajově a na zaacutekladě taxativniacuteho vyacutečtu přiacutekladů se zmiňujiacute
singulaacuterovaacute oikonyma zakončenaacute na -e (Sušice atd) V raacutemci středniacuteho rodu je
zachycena deklinace domaacuteciacutech i ciziacutech oikonym vzoru město (Brno Hvězdno atd)
a upozorňuje se na rozdiacutelnou distribuci koncovek Lsg v zaacutevislosti na miacuteře bdquocizostildquo
slova (domaacuteciacute a jinoslovanskaacute slova uņiacutevajiacute převaacuteņně koncovku -ě jmeacutena bdquozřetelně
ciziacuteldquo koncovku -u (Jerichu Tokiu atd) Pravidelneacute skloňovaniacute vzoru moře se uvaacutediacute
u domaacuteciacutech oikonym zakončenyacutech na -e (Jiacuteloviště Kraacutelovo Pole) Podle vzoru
staveniacute74
se podle mluvnice mohou skloňovat jak jmeacutena kteraacute nevznikla z adjektiv
např Uacutestiacute Vrchlabiacute Meziřiacutečiacute tak od původu zpodstatnělaacute adjektiva např Jeleniacute
Teleciacute u bdquoněkteryacutechldquo75
z nich vńak neniacute vyloučeno adjektivniacute skloňovaacuteniacute vz jarniacute
(Jeleniacuteho Teleciacuteho apod)
U pluraacutelovyacutech (pomnoņnyacutech) domaacuteciacutech oikonym je věnovaacutena pozornost
jmeacutenům zakončenyacutem na -y kteraacute se řadiacute buď k maskulinům vz hrad (Rokycany)
nebo femininům vz ţena (Zahrady) čaacutest z nich koliacutesaacute v rodě zejmeacutena zakončenaacute na
-ky -gy -chy a u nich se uvaacutediacute bdquosmiacuteńeneacute skloňovaacuteniacuteldquo zčaacutesti podle vz hrad zčaacutesti
podle vz ţena Variantniacute nebo dubletniacute tvary jsou pak popsaacuteny u pomnoņnyacutech
oikonym vz hrad v Gsg -Oslash-ů a Lsg -ech-iacutech-aacutech Kriteacuteria pro volbu koncovek
jsou předevńiacutem zakončeniacute oikonym okrajově původ a miacutestniacute zvyklosti Druhou
podrobně popisovanou skupinou jsou pomnoņnaacute oikonyma zakončenaacute na -e u nichņ
se uvaacutediacute ņe vyacuterazněji neņ původ jmen dnes rozhoduje o přiřazeniacute ke gramatickeacutemu
rodu jejich způsob skloňovaacuteniacute K muņskeacutemu rodu vz stroj pak patřiacute některaacute jmeacutena
na -e (původně apelativa) a jmeacutena na -ce typu Jince kteraacute majiacute v Gpl buď koncovku
-ů některaacute domaacuteciacute takeacute -ů-Oslash (JincůJinec) Ostatniacute oikonyma na -e jsou řazena
73 U vzoru ţena se popisuje pouze deklinace ciziacutech oikonym domaacuteciacutem oikonymům s pravidelnou
deklinaci vz ţena (Praha) se pozornost nevěnuje
74 Mluvnice čeńtiny 2 jiņ nezmiňuje existenci rodově změněnyacutech podob těchto oikonym např
femininum Meziřiacuteč ktereacute uvaacuteděly mluvnice předchoziacute
75 Na rozdiacutel od mnoha oikonym s adjektivniacute deklinaciacute maacute důsledneacute skloňovaacuteniacute vz staveniacute podle
mluvnice oikonymum Zubřiacute
48
k femininům vz růţe Nejsou vńak homogenniacute v tvarech Gpl (čaacutest uņiacutevaacute jen
koncovku -iacute čaacutest dubletu -iacuteOslash a čaacutest jen nulovou koncovku) a v tvarech Dpl (čaacutest maacute
jen koncovku -iacutem čaacutest dubletu -iacutem-ům) Zařazeniacute jmen do jednotlivyacutech skupin je
daacuteno buď pouze taxativniacutem vyacutečtem přiacutekladů nebo zakončeniacutem oikonym (na -ice)
Ke středniacutemu rodu vzoru město se zařazuje pravidelnaacute deklinace pomnoņnyacutech
oikonym na -a (Napajedla Blata atd)
Vedle jmenneacute deklinace oikonym se okrajově připomiacutenajiacute takeacute skupiny
domaacuteciacutech oikonym s deklinaciacute adjektivniacute vz mladyacute mladaacute mladeacute (Slanyacute Polnaacute
Rudnaacute Hostinneacute) či oikonyma středniacuteho rodu vz jarniacute (Jeleniacute) viz vz staveniacute
Na zaacutekladě uvedenyacutech informaciacute lze řiacuteci ņe přestoņe je morfologickeacute straacutence
propriiacute včetně oikonym věnovaacuten v MČ 2 samostatnyacute oddiacutel zachycujiacute se jejich
gramatickeacute vlastnosti i způsob deklinace zcela v kontextu apelativ a vyacuteklady majiacute
povahu kontrastniacute a diferenciačniacute deskripce Pozornost je věnovaacutena zejmeacutena
existenci variantniacutech a dubletniacutech tvarů Z faktorů ovlivňujiacuteciacutech volbu koncovek76
ktereacute jsou autory mluvnice obecně uvedeny je v přiacutepadě deklinace oikonym
konkreacutetně uplatněno předevńiacutem kriteacuterium formaacutelniacute (zakončeniacute slova utvořenost
slova) často se vyacuteklad omezuje na pouhyacute taxativniacute vyacutečet přiacutekladů jmen
V naacutevaznosti na mluvnici Havraacutenka ndash Jedličky (1981) je působeniacute různyacutech faktorů
nejviacutece propracovaacuteno v deklinaci oikonym muņskeacuteho rodu vz hrad Zřetelnyacute posun
v distribuci koncovek je patrnyacute u oikonym kteraacute přeńla od vzoru piacuteseň ke vzoru kost
Popis deklinace oikonym je zaměřen primaacuterně na tvary z oblasti spisovneacute čeńtiny
okrajově se objevujiacute zmiacutenky o odlińnostech v miacutestniacutem uacutezu
427 Přiacuteručniacute mluvnice češtiny
Informace o gramatickyacutech vlastnostech propriiacute jsou v Přiacuteručniacute mluvnici
čeńtiny (2003) oproti MČ 2 velmi stručneacute Vymezeniacute propriiacute je zařazeno do
76 Obecně je pro zpracovaacuteniacute morfologie v MČ 2 (1986 s 275ndash276) charakteristickeacute ņe se zde
uznaacutevaacute celaacute řada činitelů (faktorů) ktereacute působiacute na utvaacuteřeniacute deklinace Činitele se děliacute na
jazykoveacute (formaacutelniacute ndash tvaroslovneacute a slovotvorneacute seacutemantickeacute slohoveacute syntaktickeacute)
a mimojazykoveacute (např věk mluvčiacuteho vzdělaacuteniacute sociaacutelniacute zařazeniacute zaměstnaacuteniacute teritoriaacutelniacute
přiacutesluńnost) Tyto faktory jsou vńak v uvedeneacutem rozsahu pouze obecně konstatovaacuteny ale jen
v maleacute miacuteře aplikovaacuteny na konkreacutetniacute jazykovyacute materiaacutel
49
lexikaacutelniacutech vyacutekladů kde se uvaacutediacute ņe vlastniacute jmeacutena neboli propria bdquonenesou
zobecňujiacuteciacute vyacuteznam kteryacute by byl srovnatelnyacute s vyacuteznamem apelativ jejich funkciacute je
pouze rozlińovat a označovat konkreacutetniacute jednotliviny jako jedinečneacute objekty (Jan
Hladkyacute Praha Vltava Louvre)ldquo (2003 s 78) Propria jsou dělena podle charakteru
označovanyacutech objektů na antroponyma toponyma a chreacutematonyma Toponyma jsou
vymezena jako jmeacutena zeměpisnaacute tzn světadiacutelů staacutetů osad hor lesů atd Chybiacute zde
informace o původu či tvorbě vlastniacutech jmen o specificiacutech jejich gramatickyacutech
kategoriiacute Ve vyacutekladech deklinace se uņiacutevaacute termiacuten bdquovlastniacute jmeacutena miacutestniacuteldquo kteryacute neniacute
definovaacuten Z uvedenyacutech přiacutekladů je patrneacute ņe zahrnuje předevńiacutem oikonymickeacute
naacutezvy domaacuteciacutech a ciziacutech měst a naacutezvy obciacute okrajově naacutezvy městskyacutech čtvrtiacute nebo
různaacute anoikonymickaacute pojmenovaacuteniacute (Čechy Tatry atd) Deklinace oikonym
(domaacuteciacutech i ciziacutech) jsou opět včleněny do vyacutekladů apelativniacutech Oikonyma jsou
přiřazovaacutena k apelativniacutem vzorům a pozornost neniacute věnovaacutena celyacutem paradigmatům
ale tradičně pouze jednotlivyacutem jevům zvlaacuteńtě těm v nichņ se vyskytujiacute variantniacute či
dubletniacute koncovky Ty jsou doklaacutedaacuteny na nečetnyacutech přiacutekladech ktereacute zahrnujiacute naacutezvy
měst nebo obciacute zřiacutedka městskyacutech čtvrtiacute
U maskulin je u vzoru hrad uveden podtyp ostrov kteryacute je reprezentovaacuten
předevńiacutem singulaacuterovyacutemi oikonymy tvořenyacutemi sufixy -ov a -iacuten s koncovkou -a
v Gsg a -e(ě) v Lsg Uvaacutediacute se ņe se jednaacute o produktivniacute typ tvořeniacute77
kteryacute dokaacutezal
ovlivnit i ciziacute oikonyma (Řiacutema Londyacutena Betleacutema) a dokonce podle mluvnice i
obecnaacute jmeacutena označujiacuteciacute miacutesto (komiacuten mlyacuten dvůr atd) V Lsg se zdůvodňuje
častějńiacute volba koncovky -u snahou vyhnout se alternaci konsonantů u oikonym
zakončenyacutech na -g -h -ch -k -r -d -t -n (Zaacutebřehu pouze miacutestně Zaacutebřeze) Shodně
s MČ 2 se uvaacutediacute takeacute syntaktickyacute faktor ndash ve vyacuteznamu adverbiaacutelniacutem byacutevaacute koncovka
-ě (v Mnichově) zatiacutemco ve vyacuteznamu objektoveacutem -u (o Mnichovu) Daacutele se bez
specifikace na apelativa či propria připomiacutenaacute ņe koncovka -ě je častějńiacute na Moravě
neņ v Čechaacutech K pomnoņnyacutem oikonymům muņskeacuteho rodu vz hrad se přiřazuje
nepočetnaacute skupina jmen typu Hradčany a upozorňuje se na tvar Gpl s nulovou
koncovkou a tvar Ipl kde vedle podoby Hradčany existuje hovorovaacute forma
Hradčanami-ama Opomiacutejejiacute se vńak důleņiteacute tvary Lpl K deklinaci domaacuteciacutech
77 Zde je termiacuten produktivita uņit ve vyacuteznamu diachronniacutem Ze synchronniacuteho pohledu lze mluvit
o frekventovanosti těchto oikonym ne vńak o jejich produktivitě viz kap 3
50
singulaacuterovyacutech oikonym ņenskeacuteho rodu78
se uvaacutedějiacute pouze stručneacute informace a to
o zařazeniacute oikonym jako Olomouc Dobřiacuteš atd k podtypu piacuteseň a oikonym na -im
a -av ke vzoru kost u nichņ je v Gsg uvedena tendence uņiacutevat bdquopřevaacuteņněldquo jiņ jen
koncovku -i vedle starńiacute podoby s koncovkami -i-ě Toto vymezeniacute zakončeniacute neniacute
přesneacute protoņe se netyacutekaacute jen zakončeniacute -im ale -m V raacutemci pomnoņnyacutech oikonym
ņenskeacuteho rodu vzoru ţena jsou uvedeny pouze jejich přiacuteklady (Paseky Stodůlky atd)
bez dalńiacuteho upozorněniacute na moņneacute koliacutesaacuteniacute u jmen na -ky -gy -chy U pomnoņnyacutech
oikonym na -ice (vzor růţe) je jen kraacutetkaacute zmiacutenka o tvaru Gpl bez koncovky a Dpl
kde se vedle koncovky -iacutem objevuje i -ům Obdobně jako oikonyma na -ice se majiacute
skloňovat i Košiacuteře Kravaře Lnaacuteře dalńiacute oikonyma zakončenaacute na -e majiacute pravidelneacute
tvary podle vz růţe (Hutě Nusle Flaacuteje Skryje) V raacutemci středniacuteho rodu se mluviacute
o koncovkaacutech Lpl -ě-u domaacuteciacutech a ciziacutech oikonym řazenyacutech ke vz město (Brno
Jericho atd) kde se v distribuci koncovek nevychaacuteziacute z rozdiacutelu mezi domaacuteciacutemi
a ciziacutemi oikonymy viz MČ 2 ale upozorňuje se na vliv zakončeniacute (při zakončeniacute na
velaacuteru převlaacutedaacute koncovka -u tj v Jerichu Veseliacutečku) a dalńiacute faktory ktereacute jsou podle
mluvnice obdobneacute jako u maskulin vz hrad Jiņ tradičně se věnuje pozornost
oikonymům vz staveniacute (Veseliacute Meziřiacutečiacute Vrchlabiacute) u nichņ tentokraacutet nechybiacute
poznaacutemka o regionaacutelniacutech podobaacutech Mezřiacuteč Vrchlaacuteb K tomuto vzoru se řadiacute takeacute
oikonyma adjektivniacuteho původu (Hověziacute Hřiacuteběciacute Zubřiacute atd) a uvaacutediacute se ņe
v hovorovyacutech projevech se v těchto přiacutepadech voliacute bdquopraktičtějńiacuteldquo koncovky
adjektivniacute (Hověziacuteho) Pomnoņnaacute oikonyma středniacuteho rodu jsou zmiacuteněna u vz
město79
(Napajedla Blata)
Informace o adjektivniacutem skloňovaacuteniacute oikonym muņskeacuteho a ņenskeacuteho rodu
chybiacute tento typ deklinace je uveden jen u oikonym středniacuteho rodu (Bystreacute Jiacuteloveacute
Rovečneacute) a v hovorovyacutech tvarech jmen typu Hověziacute viz vyacuteńe
Lze shrnout ņe v PMČ jsou uacutedaje o deklinaci oikonym podaacutevaacuteny z hlediska
apelativniacuteho jeviacute se pouze jako informativniacute tzn stručneacute okrajoveacute v některyacutech
přiacutepadech neuacuteplneacute Faktory ovlivňujiacuteciacute volbu koncovek jsou propracovaacuteny jen
u oikonym řazenyacutech k podtypu ostrov (v naacutevaznosti na ČM a MČ 2) u nichņ se
78 Deklinaci ciziacutech oikonym ņenskeacuteho rodu je věnovaacutena informace o deklinaci miacutestniacuteho jmeacutena Troacuteja
a miacutestniacutech jmen skloňujiacuteciacutech se obdobně (zakončeniacute na -ča -dţa -ca -dza -ňa)
79 PMČ uvaacutediacute ņe se podle vz město původně skloňovalo takeacute oikonymum Luka ktereacute maacute dnes
kromě N A Vpl tvary podle vz ţena
51
upřesňuje působeniacute faktoru syntaktickeacuteho Distribuce dubletniacutech koncovek neniacute
větńinou specifikovaacutena Přestoņe mluvnice ve sveacutem uacutevodu proklamuje ciacutel podat
informaci o uņiacutevaneacute podobě současneacute čeńtiny a to ve veřejneacute komunikaci mluveneacute
i psaneacute v raacutemci deklinace oikonym se upozorněniacute na přiacutepadneacute odlińnosti mezi tvary
psanyacutemi a mluvenyacutemi objevujiacute spiacuteńe vyacutejimečně Vzhledem ke kraacutetkeacutemu časoveacutemu
uacuteseku v raacutemci něhoņ byly vydaacuteny MČ 2 a PMČ neniacute zaznamenaacuten zřetelnyacute posun
v distribuci koncovek oikonym
428 Shrnutiacute
Uvedeneacute mluvnickeacute praacutece odraacuteņejiacute měniacuteciacute se pojetiacute vlastniacutech jmen
v jazykovědneacute teorii a doklaacutedajiacute ņe tvaroslovneacute straacutence toponym a oikonym
předevńiacutem byla vņdy věnovaacutena určitaacute pozornost Pro větńinu z nich je typickeacute
(vyacutejimku tvořiacute alespoň čaacutestečně Ńmilauerova Nauka o českeacutem jazyku a Mluvnice
čeńtiny 2) ņe při popisu deklinace oikonym (i propriiacute obecně) vychaacutezejiacute primaacuterně
z apelativniacute vrstvy jazyka a proto nepopisujiacute systeacutem oikonym (propriiacute vůbec)
samostatně Propria jsou sice druhou vrstvou jazyka (podle Ńlosara 1994
a Pleskaloveacute 2000b tvořiacute bdquoparasysteacutemldquo) majiacute vńak sveacute typickeacute vlastnosti protoņe
tvořiacute systeacutemově uspořaacutedanou propriaacutelniacute vrstvu jazyka se specifickyacutemi funkcemi
a specifickyacutem neapelativniacutem vyacuteznamem Gramatickyacute systeacutem propriiacute je sice
fundovaacuten apelativniacute sfeacuterou ale neniacute s niacute totoņnyacute Gramatikoveacute si to uvědomovali
a proto mluviacute o různyacutech bdquoodchylkaacutechldquo od zaacutekonitostiacute pravidel a norem ktereacute řiacutediacute
deklinaci apelativ Vytvaacuteřeli tiacutem dojem jako by propria staacutela vůči apelativům
v jazykoveacutem systeacutemu na okraji
Vńechny uvedeneacute praacutece nezachycujiacute deklinaci oikonym v plneacutem rozsahu
Zaměřujiacute se předevńiacutem na popis deklinace vlastniacutech jmen vybranyacutech měst a obciacute jen
v přiacutepadě potřeby se věnujiacute vlastniacutem jmeacutenům městskyacutech čtvrtiacute zcela okrajově jejich
čaacutestiacute ndash zde VJ českyacutech hradů či zaacutemků Soustřediacute se větńinou na jednotliveacute
deklinačniacute jevy zejmeacutena přiacutepady vyacuteskytu variantniacutech nebo dubletniacutech tvarů
a nepřinaacuteńejiacute komplexniacute pohled kromě pokusu V Ńmilauera V průběhu se měniacute
materiaacutelovyacute rozsah dokladů oikonym materiaacutelově nejbohatńiacute jsou popisy
v Traacutevniacutečkově mluvnici Jednotliveacute praacutece na sebe navazujiacute v některyacutech přiacutepadech
uvaacuteděnaacute fakta přejiacutemajiacute jindy zachycujiacute vyacutevojoveacute tendence či jiņ posuny v distribuci
52
koncovek určiteacute skupiny oikonym Gebauerova mluvnice a jejiacute přepracovanaacute podoba
od V Ertla upřednostňujiacute při vyacutekladech hledisko historickeacute ndash zdůrazňujiacute původ jmen
a vysvětlujiacute vyacutevoj jejich tvarů Popisy zaměřujiacute předevńiacutem na oblast spisovneacuteho
jazyka Gebauerova mluvnice se okrajově zmiňuje takeacute o tvarech naacuteřečniacutech
Informace o rozdiacutelnostech spisovneacuteho a miacutestniacuteho uacutezu přinaacuteńiacute daacutele předevńiacutem praacutece
Traacutevniacutečkova pro niņ je charakteristickeacute ņe se sice jeńtě při vyacutekladech deklinace
zčaacutesti drņiacute historickeacuteho hlediska ale prioritniacute postaveniacute jiņ zaujiacutemaacute faktor formaacutelniacute ndash
zakončeniacute oikonyma Ten je pak shodně uplatňovaacuten ve vńech dalńiacutech praciacutech
a postupně doplňovaacuten faktory dalńiacutemi jeņ vńak majiacute podle mluvnic omezenyacute rozsah
(vaacuteņiacute se jen na určitou skupinu oikonym) Nejpropracovanějńiacute oblastiacute z hlediska
působiacuteciacutech faktorů se jeviacute deklinace oikonym muņskeacuteho rodu vzoru hrad do niacuteņ
vnaacuteńiacute Českaacute mluvnice Havraacutenka ndash Jedličky hledisko syntaktickeacute a seacutemantickeacute
Mluvnice čeńtiny 2 si naviacutec vńiacutemaacute takeacute faktoru slovotvorneacuteho a vlivu alternace
koncoveacute souhlaacutesky tvarotvorneacuteho zaacutekladu Působeniacute faktoru slovotvorneacuteho
a syntaktickeacuteho daacutele upřesňuje Přiacuteručniacute mluvnice čeńtiny Velmi malou pozornost
věnujiacute mluvnice důsledkům transonymizace na volbu koncovek okrajově si jiacute vńiacutemaacute
V Ńmilauer i kdyņ pochopitelně termiacuten transonymizace neuņiacutevaacute Ve vyacutekladech
deklinace oikonym v českyacutech mluvniciacutech postupně převaņuje synchronniacute pohled
a vznikaacute dojem ņe se zastiacuterajiacuteciacutem se původem řady oikonym majiacute na volbu
koncovek rostouciacute vliv předevńiacutem formaacutelniacute faktory ndash morfologickyacute a slovotvornyacute
Ověřeniacute působnosti těchto a přiacutepadnyacutech dalńiacutech faktorů by mělo byacutet provedeno na
dostatečně rozsaacutehleacutem a průkazneacutem materiaacutelu neboť ņaacutednaacute z mluvnic neuvaacutediacute
materiaacuteloveacute zdroje svyacutech dokladů
53
5 Materiaacutelovaacute vyacutechodiska
Hlavniacutem materiaacutelovyacutem vyacutechodiskem nańiacute praacutece se stal jeden ze synchronniacutech
subkorpusů Českeacuteho naacuterodniacuteho korpusu tj SYN2005 V tomto zdroji jsme
vyhledaacutevali tvary oikonym čeńtiny viz Ńmilauerovo třiacuteděniacute (1976 s 110) kromě
urbanonymickyacutech naacutezvů naacuteměstiacute ulic naacutebřeņiacute mostů a tzv staveb nesiacutedlińtniacutech tj
kostelů boņiacutech muk pomniacuteků mohyl apod Daacutele jsme vychaacutezeli z přiacutekladů oikonym
zařazenyacutech v mluvniciacutech současneacute čeńtiny počiacutenaje mluvniciacute Jana Gebauera a konče
Přiacuteručniacute mluvniciacute čeńtiny zpracovanyacutech v kap 42 V přiacutepadě potřeby jsme doklady
z uvedenyacutech zdrojů konfrontovali se seznamy oikonym zařazenyacutemi v publikaciacutech
P Bohaacuteče Geografickaacute jmeacutena Českeacute republiky (2002) A Poliacutevkoveacute Nańe miacutestniacute
jmeacutena a jak jich uņiacutevat (2007) nebo v Retrograacutedniacutem slovniacuteku k diacutelu Dr Antoniacutena
Profouse bdquoMiacutestniacute jmeacutena v Čechaacutechldquo IndashV (1976) uspořaacutedaneacutem K Olivou přiacutepadně
s internetovyacutemi doklady uvaacuteděnyacutemi Českyacutem statistickyacutem uacuteřadem80
51 Moţnosti korpusu SYN2005 při zkoumaacuteniacute deklinace oikonym
Korpus SYN2005 je povaņovaacuten za reprezentativniacute a referenčniacute korpus
současneacute psaneacute čeńtiny Je jedniacutem z korpusů Českeacuteho naacuterodniacuteho korpusu
zahrnujiacuteciacuteho jak korpusy synchronniacute ndash psaneacuteho i mluveneacuteho jazyka tak korpusy
diachronniacute nebo paralelniacute81
Korpus SYN2005 obsahuje 100 milionů textovyacutech slov
(tokens) Je dosud ņaacutenrově nejvyvaacuteņenějńiacutem synchronniacutem korpusem čeńtiny ndash
obsahuje 40 beletristickyacutech textů 33 publicistickyacutech a 27 textů odborneacute
literatury Vńechny publicistickeacute texty byly vydaacuteny v letech 2000ndash2004 odbornaacute
literatura v obdobiacute 1995ndash2004 a beletrie můņe byacutet i z let starńiacutech ale opět zde
převlaacutedajiacute novějńiacute texty vydaneacute do roku 2004 Korpus je lemmatizovanyacute
a morfologicky označkovanyacute K dispozici jsou takeacute podrobneacute informace o textovyacutech
80 Českyacute statistickyacute uacuteřad uvaacutediacute na svyacutech internetovyacutech straacutenkaacutech viz
httpwwwczsoczxtredakcensficiselnik_obci_v_kraji$Fileciselnik_obci2010_CZ080xls
aktuaacutelniacute abecedniacute seznam obciacute v jednotlivyacutech krajiacutech ČR k 1 1 2010
81 Podrobnějńiacute informace o korpusu SYN2005 a Českeacutem naacuterodniacutem korpusu lze najiacutet na internetoveacute
adrese httpucnkffcunicz
54
zdrojiacutech z nichņ vyhledanaacute slova či tvary slov pochaacutezejiacute Vzhledem k tomu ņe
v roce 2007 proběhla novaacute kvalitnějńiacute lemmatizace a tagovaacuteniacute korpusu SYN2005
v raacutemci sdruņeneacuteho nereferenčniacuteho korpusu SYN zahrnujiacuteciacuteho korpusy SYN2000
SYN2005 a SYN2006PUB pracovali jsme s tzv subkorpusem korpusu SYN tj
SYNSYN2005 kteryacute je obsahem a rozsahem dat totoņnyacute s korpusem SYN2005 lińiacute
se od něho pouze zmiňovanou vyńńiacute přesnostiacute lemmatizace a tagovaacuteniacute
Korpusovyacute manaņer Bonito umoņňuje kladeniacute jednoduchyacutech ale i
kombinovanyacutech dotazů přičemņ vyhledaacutevky kombinovanyacutech dotazů obsahujiacuteciacutech
tagy se jeviacute jako meacuteně přesneacute Tento stav je způsoben přes uvedeneacute zkvalitněniacute
morfologickeacuteho značkovaacuteniacute korpusu chybami ktereacute se zde jeńtě vyskytujiacute
Chybovost značkovaacuteniacute (tagovaacuteniacute) jak uvaacutediacute publikace T Bartoně et al Statistiky
čeńtiny (2009) se zde pohybuje v průměru kolem 4 chybovost v oblasti
lemmatizace je o něco niņńiacute kolem 2 82
a proto bylo takeacute spolehlivějńiacute vyhledaacutevat
oikonyma na zaacutekladě lemmat neņ tagů83
Při vytvaacuteřeniacute zaacutekladniacutech souborů oikonym
určiteacuteho deklinačniacuteho typu jsme obvykle pracovali s programem Paradigma84
kteryacute
je k dispozici na internetovyacutech straacutenkaacutech Českeacuteho naacuterodniacuteho korpusu85
a slouņiacute
primaacuterně k vyhledaacutevaacuteniacute lemmat jeņ patřiacute k zadaneacutemu paradigmatu
Po ziacuteskaacuteniacute konkordančniacuteho seznamu86
hledaneacuteho oikonyma jsme pracovali
s několika nabiacutezenyacutemi informacemi Nejrychleji zjistitelnyacute byl uacutedaj o tzv absolutniacute
82 Za tuto informaci děkuji Mgr V Cvrčkovi PhD z Uacutestavu Českeacuteho naacuterodniacuteho korpusu v Praze
Za dalńiacute cenneacute rady z oblasti praacutece s korpusy SYN2005 a SYNSYN2005 děkuji prof PhDr
F Čermaacutekovi DrSc
83 Vyacutesledekem vyhledaacutevaacuteniacute podle tzv lemmatu (zaacutekladniacuteho slovniacutekoveacuteho tvaru tj u substantiv
podle tvaru nominativu) jsou vńechny konkordance obsahujiacuteciacute tvary hledaneacuteho slova (s malyacutem
i velkyacutem počaacutetečniacutem piacutesmenem) Přes větńiacute spolehlivost vyhledaacutevaacuteniacute pomociacute lemmat jsme i v teacuteto
oblasti objevily občasneacute chyby zejmeacutena u deapelativniacutech oikonym Těm byla často přiřazena
apelativniacute lemmata např oikonymum Trosky maacute lemma = bdquotroskaldquo ņenskaacute deapelativniacute
oikonyma s adjektivniacute deklinaciacute majiacute často apelativniacute lemma v muņskeacutem rodě např Trnovaacute maacute
lemma = bdquotrnovyacuteldquo V lemmatizovaneacutem a morfologicky označkovaneacutem korpusu můņeme
vyhledaacutevat i podle tagu tj morfologickyacutech značek Kaņdaacute značka obsahuje 15 pozic podrobně
viz httpucnkffcuniczbonitovyhledavaniphplemma
84 Charakteristiku a některeacute moņnosti vyuņitiacute programu Paradigma uvaacutediacute autor programu V Cvrček
v člaacutenku bdquoMorfologickaacute paradigmatika a korpusldquo (2008)
85 httpucnkffcuniczhledat_v_cnkphp
86 Konkordančniacute seznam obsahuje soubor vńech tvarů hledaneacuteho slova zasazenyacutech do kontextu
55
frekvenci oikonyma Při praacuteci s materiaacutelem korpusu jsme dońli k zaacutevěru ņe tento
uacutedaj odpoviacutedajiacuteciacute frekvenci lemmatu propria zahrnuje často kromě uacutedajů o frekvenci
oikonyma současně takeacute informace o frekvenci jinyacutech třiacuted propriiacute ndash homonymniacutech
s hledanyacutem oikonymem např antroponym anoikonym nebo chreacutematonym
(oikonymum Světlaacute ndash antroponymum Světlaacute oikonymum Opava ndash anoikonymum
bdquookresldquo Opava chreacutematonymum bdquosportovniacute klubldquo FC Opava) Existence
homonymniacutech naacutezvů je důsledkem tzv transonymizace viz kap 83 Z tohoto
důvodu rozlińujeme v textu nańiacute praacutece dvojiacute hodnotu frekvence ndash naacutemi zavedenyacute
termiacuten celkovaacute absolutniacute frekvence (CAF) tj frekvence lemmatu propria a běņně
uņiacutevanyacute termiacuten absolutniacute frekvence (AF) kteryacutem vńak označujeme jen hodnoty
frekvence oikonyma tj bez hodnot homonymniacutech naacutezvů řazenyacutech do jinyacutech
propriaacutelniacutech třiacuted Hodnoty absolutniacute frekvence (AF) jsme ziacuteskali manuaacutelniacute kontrolou
a vytřiacuteděniacutem vyhledanyacutech konkordančniacutech seznamů propriiacute S patřičnou obezřetnostiacute
je nutneacute přistupovat k vyhodnocovaacuteniacute velmi niacutezkyacutech vyacuteskytů tj v přiacutepadě oikonym
větńinou do absolutniacute frekvence 5 ktereacute zpravidla nemůņeme povaņovat za
relevantniacute pro objektivniacute zaacutevěry Korpus vńak u řady oikonym s dubletniacutemi či
variantniacutemi tvary praacutevě doklady s tak niacutezkou frekvenciacute poskytuje viz např kap 92
V přiacutepadě nulovyacutech vyacuteskytů bychom měli počiacutetat s tiacutem ņe nulovaacute frekvence nemusiacute
vņdy znamenat ņe gramatickyacute tvar oikonyma neexistuje spiacuteńe nebyacutevaacute v korpusu
z různyacutech důvodů doloņen Tento stav lze očekaacutevat např u oikonymickyacutech naacutezvů
malyacutech obciacute nebo v přiacutepadě tvarů paacutedů s velmi niacutezkou frekvenciacute tj u dativniacutech
a zejmeacutena vokativniacutech tvarů oikonym viz kap 73
Pomociacute dalńiacutech statistickyacutech funkciacute korpusu lze zkoumat jazykovaacute data
v souvyacuteskytech tzn vyhledaacutevat tzv kolokace87
ktereacute poskytujiacute informace
o lexikaacutelniacutem okoliacute tvaru slova Kolokace můņeme v korpusu SYN2005 ziacuteskaacutevat
několika způsoby ze kteryacutech jsme zvolili zjińťovaacuteniacute pomociacute statistickeacute funkce
Kolokace
Přiacuteklad [word=ldquoNemanicldquo] Konkordance ndash Statistiky ndash Kolokace
87 Do českeacute lingvistiky zavedl termiacuten kolokace F Čermaacutek uņ v průběhu 80 let později jako definici
kolokace uvaacutediacute bdquoSmysluplneacute spojeniacute lexeacutemůslov lexikaacutelniacute syntagma zvl v podobě
viacuteceslovneacuteho pojmenovaacuteniacute jehoņ vznik je podmiacuteněn jejich vzaacutejemnou kolokabilitou a tedy
i kompatibilitouldquo (Čermaacutek 2001 s 254)
56
Vyhledaneacute kolokace se dajiacute třiacutedit podle několika ukazatelů např podle tzv relativniacute
frekvence kteraacute udaacutevaacute procentuaacutelně vyjaacutedřenou pravděpodobnost toho ņe se danaacute
dvě slova v korpusu setkajiacute88
Předpoklaacutedali jsme ņe čiacutem vyńńiacute je CAV tvaru propria
tiacutem u něho narůstaacute potenciaacutelniacute moņnost prokaacutezat vliv lexikaacutelniacuteho okoliacute Avńak i přes
vysokou frekvenci některyacutech tvarů oikonym se působeniacute lexikaacutelniacuteho okoliacute na volbu
jejich dubletniacutech koncovek neprokaacutezalo Na zaacutekladě praacutece s kolokacemi jsme si vńak
vńimli jinyacutech jevů a to vyacuteskytu některyacutech oikonym v idiomech např bdquopaacuten
z Nemanicldquo viz kap 101122 nebo moņnosti ziacuteskat informace o oikonymech
transonymizovanyacutech do viacutecečlennyacutech chreacutematonym např Brno rarr LACHEMA Brno
Gambrinus Brno viz kap 83
Při praacuteci s korpusem jsme se zaměřovali takeacute na informace o styloveacute
charakteristice tvaru slova Co se tyacuteče proporcionality zdrojů domniacutevaacuteme se ņe by
bylo pro nańe uacutečely vhodnějńiacute (vzhledem k zaměřeniacute vyacutezkumu na oblast propriiacute
a niacutezkeacute frekvenci některyacutech paacutedů oikonym) aby korpus obsahoval vyńńiacute procento
textů odbornyacutech či populaacuterně-naučnyacutech tematicky orientovanyacutech na oblast toponym
Tento poņadavek vńak tematicky ńirokyacute korpus SYN2005 nemůņe splnit a ani to
neniacute jeho ciacutelem Spiacuteńe by mohl v budoucnu vzniknout korpus specializovanyacute přiacutemo
na vyacutezkum propriiacute Na zaacutekladě nańich pozorovaacuteniacute lze takeacute konstatovat ņe objektivitu
tvrzeniacute o vlivu styloveacuteho faktoru na volbu variantniacuteho nebo dubletniacuteho tvaru
oikonyma zaručujiacute vyacuteskyty s vyńńiacute absolutniacute frekvenciacute89
Při vyhodnocovaacuteniacute naacutelezů
je vńak důleņiteacute sledovat rovněņ počet autorů kteřiacute tvar uņili Pokud pochaacutezejiacute
vńechny doklady z knihy jednoho autora nejsou informaciacute o změnaacutech a tendenciacutech
v jazyce ale pouze informaciacute o určiteacutem autorskeacutem stylu
Zaacutevěrem lze řiacuteci ņe v korpusu SYN2005 můņeme najiacutet informace
o současneacutem psaneacutem uacutezu čeńtiny včetně oblasti zahrnujiacuteciacute deklinaci oikonym
čeńtiny Dobře jsou zde zachyceny centraacutelniacute jevy teacuteto deklinace a tendence ktereacute zde
88 Při vyhodnocovaacuteniacute kolokaciacute jsme si vńiacutemali hodnot tzv mi-score tj vzaacutejemneacute informace Pokud
je hodnota mi-score vysokaacute jednaacute se o těsnyacute asociačniacute spoj o upozorněniacute na seacutemantickeacute
souvislosti
89 Stanovit minimaacutelniacute hodnotu AF oikonyma kteraacute by zajińťovala objektivitu tvrzeniacute tyacutekajiacuteciacutech se
působeniacute styloveacuteho faktoru neniacute jednoducheacute Domniacutevaacuteme se ņe by to mohla byacutet hodnota 10
a vyńńiacute To je oproti apelativům hodnota podstatně niņńiacute např při sveacutem vyacutezkumu apelativniacutech
tvarů feminin jsem uvaacuteděla v teacuteto souvislosti absolutniacute frekvenci kolem hodnoty 50 a vyńńiacute viz
Tuńkovaacute (2006)
57
působiacute Převaacuteņnaacute čaacutest oikonym je doloņena v kodifikovanyacutech tvarech
nekodifikovaneacute podoby zaujiacutemajiacute periferniacute postaveniacute např tvary na -ma v Ipl
pomnoņnyacutech oikonym Okrajově korpus doklaacutedaacute jevy typickeacute předevńiacutem pro
mluvenyacute jazyk např koliacutesaacuteniacute v gramatickeacutem rodě jmen typu Olomouc Přestoņe je
rozsah korpusu značnyacute nemůņe obsahovat a ani neobsahuje vńechna oikonyma
čeńtiny Je to způsobeno jednak rozsahem a skladbou korpusu frekvenciacute hledanyacutech
oikonym v přiacutepadě dubletniacutech tvarů často takeacute frekvenciacute paacutedů jejichņ tvary
vyhledaacutevaacuteme viz kap 73 Zamysliacuteme-li se nad tiacutem ve ktereacutem druhu textů se s tvary
oikonym můņeme nejběņněji a v největńiacutem rozsahu setkat musiacuteme konstatovat ņe
kromě textů odbornyacutech populaacuterně-naučnyacutech či beletristickyacutech jsou to předevńiacutem
texty publicistickeacute ktereacute korpus nabiacuteziacute v dostatečneacute miacuteře Je nutneacute si takeacute uvědomit
a připustit ņe kaņdyacute soubor textů kteryacute slouņiacute či by potencionaacutelně mohl slouņit jako
materiaacutelovyacute zdroj vyacutezkumu je a bude vņdy do jisteacute miacutery omezenyacute a korpusů se toto
konstatovaacuteniacute tyacutekaacute rovněņ Na druheacute straně doposud nebyl vytvořen popis deklinace
oikonym čeńtiny na tak rozsaacutehleacutem souboru textů kteryacute maacute prokazatelně existujiacuteciacute
zdroje a jiņ tato fakta bezesporu přispiacutevajiacute k prohloubeniacute pohledu na morfologickou
straacutenku oikonym Moņnosti ktereacute korpus nabiacuteziacute nespočiacutevajiacute tedy v ověřeniacute tvaroveacute
soustavy kaņdeacuteho jednotliveacuteho oikonyma ale v tom ņe můņeme popsat chovaacuteniacute
frekventovanyacutech jmen tzn naacutezvů měst městskyacutech čtvrtiacute siacutedlińť a některyacutech obciacute
přiacutepadně naacutezvů hradů zaacutemků omezeně pak jinyacutech skupin oikonym Domniacutevaacuteme se
ņe na zkoumaneacutem materiaacutelu je moņneacute prezentovat určityacute model deklinace oikonym
stanovit jednotliveacute deklinačniacute typy či podtypy a jejich vzorovaacute jmeacutena a poměrně
přesně zachytit současneacute vyacutevojoveacute tendence v deklinaci oikonym Zaacuteroveň jsme si
vědomi toho ņe vytvořenyacute model deklinace je poplatnyacute zkoumaneacutemu materiaacutelu a pro
uacutečely onomastickeacute gramatiky by bylo třeba prověřit zda platiacute obecně
58
6 Teoretickaacute vyacutechodiska popisu deklinace oikonym
češtiny
Ciacutelem dalńiacutech čaacutestiacute praacutece je ukaacutezat jakyacutem způsobem se povaha propriiacute podiacuteliacute
na typickyacutech rysech jejich deklinace V kapitolaacutech 62ndash63 uvaacutediacuteme podstatneacute
a z hlediska zpracovaacutevaneacute problematiky tematicky nejzaacutevaņnějńiacute rozdiacutely
morfologickyacutech vlastnostiacute na uacuterovni apelativum ndash oikonymum a poteacute rozdiacutely mezi
oikonymy a ostatniacutemi třiacutedami propriiacute v oblasti spisovneacuteho jazyka Naacutesledně se
věnujeme charakteristice gramatickyacutech kategoriiacute oikonym Dotyacutekaacuteme se takeacute
probleacutemu onymickeacute normy90
a jejiacuteho vztahu k normě spisovneacuteho jazyka Jednaacute se
o oblast kteraacute se v onomastickeacute teorii řeńiacute velmi maacutelo protoņe zprvu převaņovala
v onomastice tendence etymologickaacute a teprve se vznikem zaacutejmu o naacutezvotvorneacute
procesy se otevřel prostor pro chaacutepaniacute onymickeacute (propriaacutelniacute) normy kterou
povaņujeme za funkčně podřiacutezenou normě spisovneacuteho jazyka91
61 Charakteristickeacute vlastnosti propriiacute a jejich vliv na deklinaci
V naacutesledujiacuteciacutech uacutevahaacutech věnovanyacutech teoretickyacutem vyacutechodiskům deklinace
oikonym čeńtiny vychaacuteziacuteme z faktů ktereacute jiņ byly podrobně popsaacuteny v kap 4
Dosavadniacute mluvnice čeńtiny a větńina odbornyacutech statiacute zabyacutevajiacuteciacutech se gramatickou
straacutenkou oikonym nečiniacute signifikantniacute rozdiacutel mezi apelativniacute a propriaacutelniacute sfeacuterou
jazyka Praacutece se nezabyacutevajiacute kategoriiacute propriaacutelniacuteho obsahu tzn podřizujiacute propria
faktům kriteacuteriiacutem a zaacutekonitostem apelativniacute sfeacutery jazyka Funkce apelativ a propriiacute
90 R Ńraacutemek (1999c s 104) charakterizuje dvojiacute rozměr onymickeacute normy bdquoprvniacute ji spřahuje
s pravopisnyacutemi morfologickyacutemi syntaktickyacutemi aj zaacutekonitostmi daneacuteho naacuterodniacuteho jazyka
a zasahuje onymii z vnějńku tvořiacute jejiacute vnějńiacute raacutemec omezuje jejiacute moņnosti existence na bdquoprostorldquo
daneacuteho naacuterodniacuteho jazyka druhyacute se tyacutekaacute noremniacuteho působeniacute uvnitř propriaacutelniacute sfeacutery jazyka Jiacutem je
daacutena uacutečinnost určiteacuteho souboru pojmenovaciacutech modelů a jejich postaveniacute v propriaacutelniacutem systeacutemuldquo
91 Onymickaacute norma se v plneacutem rozsahu uplatňuje v propriaacutelniacute sfeacuteře jazyka kde se na jejiacutem zaacutekladě
v raacutemci naacutezvotvornyacutech procesů vytvaacuteřejiacute jednotlivaacute propria Ta se vńak při začleněniacute do
komunikace podřizujiacute normě komunikačniacute respektive ve spisovnyacutech projevech normě spisovneacuteho
jazyka
59
viacutece meacuteně splyacutevajiacute a v důsledku toho se nečiniacute rozdiacutely mezi apelativy a proprii ani
v rovině formaacutelniacute (morfologickeacute) a pokud ano pojiacutemaacute se gramatickyacute popis propriiacute
jako soubor diferenciacute kteryacutemi se lińiacute od apelativ Takeacute v onomastickeacutem vyacutezkumu je
kontrastivniacute analyacuteza apelativ a propriiacute často prvniacutem zaacutekladniacutem krokem neměla by
vńak byacutet jeho konečnyacutem ciacutelem viz takeacute Olońtiak ndash Gianitsovaacute (2007b) Pokud je
takovaacute analyacuteza provedena měla by obsahovat nejen popis odchylek doplněnyacute
taxativniacutem vyacutečtem přiacutekladů ale předevńiacutem jejich vysvětleniacute vyplyacutevajiacuteciacute
z determinaciacute propriaacutelniacute sfeacutery jazyka Bylo by třeba aby se gramatickeacute vlastnosti
propriiacute vymezovaly s ohledem na jejich propriaacutelniacute vyacuteznam funkce a z nich
vyplyacutevajiacuteciacute specifickeacute morfologickeacute a syntaktickeacute vlastnosti viz takeacute Ńraacutemek
(1999b 1999c)
Kliacutečovyacutem bodem pro formulovaacuteniacute tzv onomastickeacute gramatiky92
je
uvědoměniacute si faktu ņe na uacuterovni propriaacutelniacutech vlastnostiacute musiacute byacutet zachovaacuten
individualizačniacute vztah propria k onymickeacutemu objektu avńak v okamņiku zařazeniacute
propria do komunikace vznikaacute tlak pod jehoņ vlivem je vlastniacute jmeacuteno nuceno
přizpůsobovat se apelativniacute sfeacuteře jazyka93
Při nominaci se tedy určityacute konkreacutetniacute
neopakovatelnyacute prvek nějakeacuteho souboru pojmenovaacutevaacute s poukazem na jeho
singulativnost a při tomto procesu se jakaacutekoliv jazykovaacute forma substantivizuje
(Uhřiacuteněves Pod Haacutejkem Nejezchleb atd) ta potom při komunikaci podleacutehaacute
morfologickyacutem a syntaktickyacutem zaacutekonitostem daneacuteho jazyka Z tohoto hlediska je
onomastickaacute gramatika zakotvena v apelativniacute sfeacuteře v pravidlech tvořeniacute vyacutepovědi
ale vznik propria tj akt nominace je vlastnostiacute propriaacutelniacute sfeacutery jazyka Tato dvojiacute
zakotvenost propriiacute94
se projevuje v raacutemci jejich deklinace tak ņe při transferu
92 Za cenneacute konzultace tyacutekajiacuteciacute se otaacutezek onomastickeacute gramatiky a chovaacuteniacute propriiacute v komunikaci
děkuji prof PhDr R Ńraacutemkovi CSc
93 Miacutera tohoto přizpůsobeniacute můņe byacutet u jednotlivyacutech třiacuted propriiacute odlińnaacute odlińnosti budou existovat
i v rovině domaacuteciacute propria x ciziacute propria Tyto okolnosti bude třeba postupně prozkoumat a popsat
Existuje vńak rovněņ tlak propriiacute na apelativniacute vrstvu jazyka např působeniacute frekventovanyacutech
oikonym na -ice na deklinaci apelativ na -ice Za podněty k těmto uacutevahaacutem děkuji doc Mgr
M Olońtiakovi PhD
94 V Blanaacuter (2008) při charakteristice dvojiacute zakotvenosti propria do jazyka uvaacutediacute ņe proprium je
prvkem slovniacute zaacutesoby určiteacuteho jazyka a zaacuteroveň prvkem daneacuteho onymickeacuteho souboru Z teacuteto
dvojiacute zakotvenosti vyvozuje autor tzv lingvistickyacute a onymickyacute status VJ Ve vztahu
k apelativniacutemu lexiku připomiacutenaacute ņe propria tvořiacute tzv druhotnou rovinu pojmenovaacuteniacute viz takeacute
Ńlosar (1994) Pleskalovaacute (2000b) a hodnotiacute se jako přiacuteznakoveacute členy protikladu apelativum ndash
60
propria do komunikace kteraacute je konstruovaacutena jako apelativniacute si struktura propria
(tj zde konec vlastniacuteho jmeacutena) jako by bdquohledaacuteldquo nejbliņńiacute apelativniacute deklinačniacute typ
aby se mohla do komunikace zařadit I v tomto procesu vńak musiacute byacutet vņdy zachovaacuten
určityacute stupeň propriality kteryacute je daacuten praacutevě propriaacutelniacutem vyacuteznamem vlastniacuteho jmeacutena
Na zaacutekladě nańich dosavadniacutech vyacutezkumů deklinace oikonym se domniacutevaacuteme
ņe za chovaacuteniacute oikonyma (propriiacute obecně) při deklinaci ktereacute můņe byacutet ovlivněno
řadou faktorů (o tom viz kap 9ndash11) odpoviacutedaacute předevńiacutem jeho struktura a vědomiacute
přiacutesluńnosti k určiteacute propriaacutelniacute třiacutedě To znamenaacute je-li ze synchronniacuteho pohledu
oikonymum průhledneacute z hlediska struktury utvaacuteřenosti slova a jeho seacutemantiky
udrņuje si znaky propria i v deklinaci tak ņe vyuņiacutevaacute (alespoň v jednom tvaru
paradigmatu) odlińnyacutech či zčaacutesti odlińnyacutech koncovek neņ odpoviacutedajiacuteciacute apelativniacute
deklinačniacute typ Tiacutem i v morfologickeacute rovině zřetelně prezentuje svou proprialitu
(z apelativniacuteho pohledu se zdaacute ņe voliacute koncovky periferniacute ndash meacuteně
frekventovaneacuteustupujiacuteciacutezastaraleacute) Napřiacuteklad oikonymum Jaroslavice maacute
zřetelnou strukturu Jaroslav + -ice (kompozitniacute VJ + sufix) a takeacute seacutemantiku (jednaacute
se o oikonymum vznikleacute z vlastniacuteho osobniacuteho jmeacutena) Toto oikonymum a dalńiacute
obdobně utvořenaacute si udrņujiacute v Gpl nulovou koncovku (na rozdiacutel od větńiny
domaacuteciacutech apelativ na -ice) a v Dpl moņnost dublety -iacutem-ům podrobně viz kap
101122ndash1011221 Stanou-li se vyacutevojem struktura utvaacuteřenosti oikonyma a jeho
seacutemantika neprůhlednyacutemi (např Kroměřiacuteţ) nebo se jednaacute o ciziacute vlastniacute jmeacuteno ndash zde
je pro uņivatele struktura i seacutemantika propria zcela neprůhlednaacute (např Pařiacuteţ)
přizpůsobiacute se v komunikaci oikonymum deklinačniacutemu systeacutemu apelativ a neuņiacutevaacute
odlińnyacutech tvarů (obě oikonyma se dnes skloňujiacute pravidelně obdobně jako apelativniacute
vzor piacuteseň) Při ztraacutetě povědomiacute o etymologii propria se strukturniacutem nositelem
přiacutesluńnosti k vlastniacutemu jmeacutenu staacutevaacute sufix přiacutepadně zakončeniacute jmeacutena Jednaacute-li se
vńak o typickyacute bdquopropriaacutelniacuteldquo sufix např -ov -iacuten stačiacute jeho existence k tomu aby
oikonymum v komunikaci uņiacutevalo některeacute bdquopropriaacutelniacuteldquo tvary odlińneacute od apelativniacutech
(např koncovku Gsg -a u oikonym se sufixem -ov -iacuten Bouzova Kojetiacutena)
V deklinaci oikonym se tedy projevujiacute dvě protichůdneacute a zaacuteroveň na sebe působiacuteciacute
proprium Nejvńeobecnějńiacute přiacuteznak propriiacute označuje V Blanaacuter (2008 s 19) jako bdquospolečensky
podmienenaacute identifikaacutecia diferenciaacutecia druhovyacutech jedincovldquo
61
tendence95
ndash a) snaha manifestovat proprialitu oikonyma typickyacutem tvarem či tvary
v jejich paradigmatu b) přizpůsobit v co největńiacute miacuteře deklinaci oikonym deklinaci
apelativ protoņe je to z hlediska potřeb uacutečastniacuteků komunikace vyacutehodnějńiacute
ekonomičtějńiacute
62 Diference morfologickyacutech vlastnostiacute apelativ a oikonym
Odlińnosti v raacutemci morfologickyacutech vlastnostiacute apelativ a propriiacute zahrnujiacute
hlavniacute rozdiacutely projevujiacuteciacute se ve vyuņitiacute gramatickyacutech kategoriiacute a v deklinačniacutem
systeacutemu spisovneacute čeńtiny96
Tvrzeniacute tyacutekajiacuteciacute se kategoriiacute a deklinace apelativ
uvaacutediacuteme podle Mluvnice čeńtiny 2 (1986) nebo Přiacuteručniacute mluvnice čeńtiny (2003)
pokud neniacute uvedeno jinak Fakta tyacutekajiacuteciacute se gramatickyacutech vlastnostiacute oikonym jsme
buď ověřovali na materiaacutelu korpusu SYN2005 (v přiacutepadě ņe jsou jiņ znaacutema
z odborneacute literatury) nebo vychaacutezejiacute přiacutemo z vyacutezkumu provedeneacuteho na korpusoveacutem
materiaacutelu
odlińneacute uplatněniacute kategorie ņivotnostineņivotnosti ndash oikonyma muņskeacuteho
rodu jsou v naprosteacute větńině přiacutepadů neņivotnaacute ņivotnaacute oikonyma jsou
vzaacutecnaacute viz kap 71 zatiacutemco apelativa muņskeacuteho rodu jsou jak ņivotnaacute tak
neņivotnaacute
odlińnyacute rozsah koliacutesaacuteniacute v gramatickeacutem rodě ndash u oikonym je vyńńiacute neņ
u apelativ viz Sedlaacuteček97
diference v uņitiacute kategorie čiacutesla ndash oikonyma majiacute zpravidla tvary pouze
jednoho gramatickeacuteho čiacutesla jsou buď jen singularia tantum nebo pluralia
95 Tyto tendence uvaacutediacute v obecneacute rovině V Blanaacuter (2008 s 9) kdyņ řiacutekaacute ņe pro postaveniacute propriiacute
v jazykoveacutem systeacutemu jsou charakteristickeacute dvě tendence bdquoustavičnaacute interakcia vlastnyacutech mien
s ostatnou slovnou zaacutesobou a celyacutem jazykovyacutem systeacutemom a zaacuteroveň staacutela polarizaacutecia kategorie
vlastnyacutech mien vo vzťahu k apelatiacutevamldquo Interakce VJ s ostatniacute slovniacute zaacutesobou souvisiacute podle
autora s procesy onymizace apelativizace otevřenostiacute onymie a zvlaacuteńtě se společenskyacutemi
potřebami komunikace Polarizace VJ je daacutena specifickou povahou onymickeacute nominace
96 Vybranyacute soubor diferenciacute v deklinaci apelativ a propriiacute ve slovenńtině uvaacutediacute člaacutenek M Olońtiaka
ndash L Gianitsoveacute (2007b s 58)
97 M Sedlaacuteček (1983 s 41ndash43) uvaacutediacute koliacutesaacuteniacute v rodě v raacutemci spisovneacuteho jazyka u tzv zeměpisnyacutech
jmen pomnoņnyacutech na -ky -chy -hy (ZaacutesmukůmZaacutesmukaacutem) a na -ice (NetolicůmNetoliciacutem)
62
tantum pro oikonyma je typickeacute početneacute zastoupeniacute pluraliiacute tantum např
oikonyma typu Budějovice Medlaacutenky Napajedla pojetiacute gramatickeacuteho čiacutesla
se u některyacutech oikonym vyviacutejelo např stč singulaacuterovaacute Telnica po přehlaacutesce
rsquoa gt e Telnice se v miacutestniacutem uacutezu objevuje i v pluraacuteloveacute podobě98
pod vlivem
analogie s pluraacutelovyacutemi oikonymi na -ice
odlińneacute frekvenčniacute vyuņitiacute jednotlivyacutech paacutedů ktereacute vyplyacutevaacute z odlińneacute
komunikačniacute funkce apelativ a oikonym např u pomnoņnyacutech oikonym
ņenskeacuteho rodu na -ice je v korpusu SYN2005 pořadiacute paacutedů v pluraacutelu 1 N
2 L 3 G 4 I 5ndash6 D a A naproti tomu obecně u apelativ ņenskeacuteho rodu
uvaacutediacute Těńitelovaacute et al (1985 s 62) v pluraacutelu 1 G 2 N 3 A 4 L 5 I 6 D
diference v kategoriiacutech konkreacutetnostabstraktnost počitatelnostnepočitatelnost
ndash oikonyma jsou pouze konkreacutetniacute a počitatelnaacute substantiva
moņnaacute existence samostatnyacutech oikonymickyacutech deklinačniacutech typů viz kap 9ndash
11
rozdiacutelnaacute frekvence shodnyacutech či velmi bliacutezkyacutech apelativniacutech
a oikonymickyacutech deklinačniacutech typů např niacutezkaacute frekvence podtypu ulice99
u apelativ oproti vysokeacute frekvenci pomnoņnyacutech oikonym na -ice100
(vzor
Pardubice Budějovice viz kap 101122ndash1011221)
rozdiacutelnaacute frekvence shodnyacutech slovotvornyacutech typů oikonym a apelativ
promiacutetajiacuteciacute se do deklinace např sufixy -ov -iacuten101
jsou frekventovaneacute
a typickeacute pro oikonyma (Prostějov Tereziacuten atd) zatiacutemco u apelativ je jejich
uņitiacute omezeneacute (domov ovčiacuten) viz takeacute Ńraacutemek (1999a)
98 Svědčiacute o tom dotazniacutekovaacute data ziacuteskanaacute z průzkumu provedeneacuteho v roce 2009 u ņaacuteků 8ndash9 třiacuted ZŚ
v několika městech Jihomoravskeacuteho kraje viz projekt bdquoTvary regionaacutelniacutech zeměpisnyacutech jmen
v mluvě současneacute mlaacutedeņeldquo (MUNI410962009)
99 Viz Tuńkovaacute (2006 s 104)
100 Tento stav je důsledkem majoritniacuteho postaveniacute patronymickyacutech oikonym typu VOJ + -ice
(Jaroslavice) a VOJ + -ovice (Ivanovice) v čeńtině a to zejmeacutena na staryacutech siacutedlińtniacutech areaacutelech
Pro pozdějńiacute kolonizaci nańeho uacutezemiacute to vńak neplatiacute (zde je maximum jmen na -ov a deapelativ)
Za tuto poznaacutemku děkuji prof R Ńraacutemkovi
101 Přes rozdiacutelnou frekvenci uvedenyacutech slovotvornyacutech typů se v deklinaci oikonyma i apelativa
chovajiacute v tomto přiacutepadě stejně (vzaacutejemně se ovlivňujiacute) a v Gsg uņiacutevajiacute shodně koncovku -a
v Lsg pak koncovku -ě (u apelativ byla nalezena v korpusu SYN2005 okrajově i koncovka -u)
63
preferovaacuteniacute odlińnyacutech variantniacutech koncovek u apelativ a oikonym např
centraacutelniacute postaveniacute koncovky -a v Gsg domaacuteciacutech oikonym zejmeacutena
u frekventovanyacutech typů se sufixy -ov a -iacuten102
proti centraacutelniacutemu postaveniacute
genitivniacute koncovky -u u neņivotnyacutech apelativ vz hrad
existujiacute čaacutestečně odlińneacute faktory ktereacute ovlivňujiacute volbu variantniacutech či
dubletniacutech koncovek např na materiaacutelu korpusu se prokaacutezalo ņe na volbu
dubletniacutech koncovek -e(ě)-u Lsg oikonym (o MělniacuteceMělniacuteku) ktereacute řadiacute
mluvnice tradičně ke vz hrad nemaacute vliv syntaktickyacute faktor viz Tuńkovaacute
(2009) zatiacutemco u apelativ se tento faktor projevuje tzn v adverbiaacutelniacutem
vyacuteznamu je tendence k volbě koncovky -e(ě) zatiacutemco v objektoveacutem
vyacuteznamu převaņuje koncovka -u viz PMČ (2003 s 253)
odlińneacute uplatněniacute morfonologickyacutech alternaciacute např v Lsg oikonym řazenyacutech
ke vz hrad je ņivaacute alternace konsonatů dď tť nň rř
(VelehraduVelehradě FrenštaacutetuFrenštaacutetě ŢďaacuteruŢďaacuteře apod) kteraacute tak
nebraacuteniacute volbě koncovky -e(ě) viz Tuńkovaacute (2010d)103
zatiacutemco u apelativ vz
hrad (a u vybranyacutech přiacutekladů oikonym např MělniacutekuMělniacutece
ZďaacuteruŢďaacuteře)104
se uvaacutediacute tendence volit koncovku -u aby k alternaci
nedochaacutezelo viz PMČ (2003 s 253)
diferenciačniacute funkce deklinace u některyacutech homonymniacutech apelativniacutech
a oikonymickyacutech lexikaacutelniacutech jednotek (v brodu ndash v Brodě)105
102 V naacuteřečiacutech je silnějńiacute tendence uņiacutevat koncovku -a v Gsg oikonym neņ ve spisovneacutem jazyce viz
jejiacute uņitiacute takeacute u oikonym utvořenyacutech jinak neņ uvedenyacutemi sufixy např do Ţdaacutera (naacuteř) x do
Ţďaacuteru (spis)
103 Uvedeneacute zaacutevěry vyplyacutevajiacute z vyacutezkumu tvarů Lsg oikonym rodu muņskeacuteho v materiaacutelu korpusu
SYN2005 podobnaacute fakta uvaacutediacute MČ 2 (1986 s 367) kde se tvrdiacute ņe alternace dď tť nň jsou
ņiveacute u domaacuteciacutech a zdomaacutecnělyacutech jmen pouze u domaacuteciacutech jmen se uplatňuje alternace rř
104 Podoby jmen s koncovkou -u jsou u oikonym zpravidla častějńiacute v Čechaacutech neņ na Moravě kde se
uņitiacute koncovky -ě a s niacute spojenaacute alternace konsonantu zachovaacutevajiacute v miacutestniacutem uacutezu tzn
v Hodoniacuteně ve Ţdaacuteře v Zaacutebřeze atd
105 Podle SYN2005 je frekvence tvarů Lsg brodu (5)brodě (0) Brodu (33)Brodě (584)
64
63 Diference morfologickyacutech vlastnostiacute oikonym a ostatniacutech třiacuted
propriiacute
Vzhledem k větńiacute diferencovanosti propriiacute vzhledem k apelativům je vhodneacute
aby byl diferencovanyacute takeacute popis jejich gramatickyacutech vlastnostiacute kteryacute je třeba
rozdělit do třiacute zaacutekladniacutech čaacutestiacute tzn věnovat se zvlaacuteńť hlavniacutem onymickyacutem třiacutedaacutem ndash
bionymům geonymům chreacutematonymům106
Ty pak jeńtě daacutele členit ndash v raacutemci třiacutedy
bionym věnovat pozornost zejmeacutena antroponymům a v přiacutepadě geonym hlavně
toponymům (zde zvlaacuteńť popsat oikonyma a anoikonyma) Je nutneacute zabyacutevat se tiacutem co
majiacute tyto hlavniacute třiacutedy společneacute a co rozdiacutelneacute a miacutet na mysli fakt ņe mezi nimi
dochaacuteziacute k tzv transonymizaci
V raacutemci uņitiacute gramatickyacutech kategoriiacute majiacute oikonyma (ńiacuteřeji toponyma) svaacute
specifika oproti ostatniacutem třiacutedaacutem propriiacute u kategorie čiacutesla
diference v uņitiacute kategorie čiacutesla ndash oikonyma (toponyma obecně) existujiacute
zpravidla jen jako singularia tantum (Brno Olomouc atd) nebo pluralia
tantum (Luhačovice Vinohrady atd) zatiacutemco převlaacutedajiacuteciacutem
a bezpřiacuteznakovyacutem čiacuteslem u antroponym (Eva Dvořaacutek atd) a chreacutematonym
(Masarykova univerzita Den matek atd) je singulaacuter
u některyacutech oikonym je obtiacuteņneacute určit gramatickeacute čiacuteslo mohou v něm
koliacutesat107
(jmeacutena na -ice např Hostivice sgpl Prčice sgpl) zatiacutemco
koliacutesaacuteniacute v čiacutesle se u antroponym a chreacutematonym neobjevuje
přiacuteznačnyacutem jevem je takeacute to ņe u některyacutech oikonym tvary pluraacutelu oproti
singulaacuteru ziacuteskaacutevajiacute platnost onymickyacutech naacutezvotvornyacutech108
prostředků např
Dvůr ndash Dvory
106 Za rady tyacutekajiacuteciacute se uvedeneacuteho přiacutestupu k popisu morfologickyacutech vlastnostiacute propriiacute děkuji prof
R Ńraacutemkovi Obdobneacute naacutezory najdeme takeacute u V Blanaacutera (2005 s 21) bdquoUacuteplnejńiacute ale aj
diferencovanejńiacute pohľad ziacuteskame ak budeme charakterizovať morfologickuacute straacutenku vlastnyacutech
mien ako prvkov rozličnyacutech onymickyacutech podsysteacutemov samostatněldquo nebo v člaacutenku M Olońtiaka
ndash L Gianitsoveacute (2007b)
107 Rozdiacutely v uņitiacute gramatickeacuteho čiacutesla se objevujiacute nejen v oblasti spisovneacuteho jazyka ale takeacute v raacutemci
odlińnostiacute mezi spisovnyacutem jazykem a dialektem např oikonymum Kravaře (spis pluraacuteloveacute)
Kravař (naacuteřečně singulaacuteroveacute maskulinum) Naacuteřečniacute tvar vznikl pravděpodobně přikloněniacutem
k miacutestniacutem jmeacutenům na -měř + -jь např Jaroměř Za tuto poznaacutemku děkuji prof R Ńraacutemkovi
65
Ve vyuņitiacute kategorie rodu ņivotnosti a paacutedu existujiacute společneacute rysy u oikonym
(ńiacuteřeji toponym) a chreacutematonym oproti antroponymům
oikonyma (toponyma) a chreacutematonyma majiacute vńechny tři gramatickeacute rody
zatiacutemco antroponyma jen rod muņskyacute a ņenskyacute vychaacutezejiacuteciacute z přirozeneacuteho
rodu např Benešov (m) Praha (f) Valašskeacute Meziřiacuteciacute (n) Dekret
kutnohorskyacute (m) Českaacute filharmonie (f) Naacuterodniacute muzeum (n) x Petr (m)
Jana (f) daacute se tedy řiacuteci ņe antroponyma jsou viacutece spjata s mimojazykovou
realitou neņ toponyma a chreacutematonyma a vyuņitiacute vńech třiacute rodů u toponym
a chreacutematonym přibliņuje tyto třiacutedy propriiacute k apelativniacute sfeacuteře jazyka
oikonyma (toponyma) + chreacutematonyma jsou v převaacuteņneacute větńině přiacutepadů jen
neņivotnaacute např Koliacuten Staryacute zaacutekon nečetneacute přiacuteklady ņivotnyacutech oikonym jsou
uvedeny v kap 71 zatiacutemco antroponyma jsou jen ņivotnaacute např Pavel
Dvořaacutek
oikonyma (toponyma) + chreacutematonyma vokativ zpravidla neuņiacutevajiacute zatiacutemco
u antroponym je běņnyacute (Pavle Martino) v přiacutepadě oikonym se s vokativem
setkaacutevaacuteme předevńiacutem v poetismech např Ostravo Těšiacutene (P Bezruč)
přiacutepadneacute dalńiacute odlińnosti ve frekvenčniacutem vyuņitiacute paacutedů109
u jednotlivyacutech třiacuted
propriiacute je třeba vyacutezkumem ověřit
V raacutemci deklinace předpoklaacutedaacuteme
existenci samostatnyacutech deklinačniacutech typůpodtypů u jednotlivyacutech hlavniacutech
třiacuted propriiacute tzn takeacute existenci zvlaacuteńtniacutech oikonymickyacutech deklinačniacutech typů
rozdiacutelneacute zastoupeniacute oikonym (toponym) antroponymym a chreacutematonym
v jednotlivyacutech druziacutech deklinace tj jmenneacute a adjektivniacute
108 V onomastickeacute literatuře se rozlińujiacute termiacuteny bdquoslovotvorbaldquo a bdquonaacutezvotvorbaldquo Termiacuten
nazwotwoacuterstwo = naacutezvotvorba kteryacute navrhl polskyacute onomastik H Borek je obsahově ńirńiacute
protoņe zahrnuje i zřetele motivačniacute Pojem slovotvorba zuņuje pohled na oikonyma a to
předevńiacutem na jejich slovotvornou strukturu kteraacute je pro určeniacute vzorovyacutech jmen vyacutehodnějńiacute neboť
se tyacutekaacute morfeacutemoveacuteho sloņeniacute slova = vlastniacuteho jmeacutena a nikoli jeho vlastnostiacute jako propria
109 Vyuņitiacute kategorie paacutedu se lińiacute u jednotlivyacutech třiacuted propriiacute i jinak neņ frekvenčně Podle V Blanaacutera
(2005) jsou např pro anoikonyma na rozdiacutel od atroponym typickeacute předloņkoveacute uacutetvary ktereacute se
neskloňujiacute ale vedle předloņkoveacute konstrukce někdy existuje bezpředloņkovaacute podoba kteraacute se dle
potřeby skloňuje např Ve štrku ndash Štrki
66
7 Gramatickeacute kategorie oikonym
V procesu proprializace (onymizace) se vńechny jazykoveacute formy (včetně
tvarů předloņkovyacutech spojeniacute apod) substantivizujiacute To znamenaacute ņe tyto formy
fungujiacuteciacute jako propria majiacute gramatickeacute kategorie substantiv bez ohledu na to jakyacutem
slovniacutem druhem byly před proprializaciacute Napřiacuteklad oikonyma vzniklaacute z adjektiv si
sice zachovaacutevajiacute formu adjektiva ale jejich gramatickeacute kategorie jiņ nejsou
kongruentniacute se substantivem a ziacuteskaacutevajiacute samostatneacute kategorie jako původniacute podstatnaacute
jmeacutena např piacutesečnyacute -aacute -eacute rarr Piacutesečnaacute (oikonymum jen femininum) piacutesečnyacute -aacute -eacute
rarr Piacutesečneacute (oikonymum jen neutrum)110
Realizace gramatickyacutech kategoriiacute propriiacute a
tedy i oikonym je podmiacuteněna onymickyacutem vyacuteznamem111
konkreacutetně jejich
přiacutesluńnostiacute do onymickeacute třiacutedy V přiacutepadě oikonym se pak při jejich začleněniacute do
komunikace specifickyacutem způsobem realizujiacute kategorie gramatickeacuteho rodu
ņivotnosti čiacutesla a paacutedu S ohledem na uvedenaacute fakta můņeme řiacuteci ņe deklinace
oikonym se nedaacute vņdy vymezit pravidly kteraacute jsou obvyklaacute v apelativniacute oblasti
V naacutesledujiacuteciacutem vyacutekladu gramatickyacutech kategoriiacute oikonym budeme stejně jako
V Blanaacuter112
spojovat lingvistickyacute a onomastickyacute přiacutestup Naacuteń popis gramatickyacutech
vlastnostiacute oikonym se bude tyacutekat primaacuterně jejich standardizovaneacute (uacuteředniacute) podoby
kde je variantnost menńiacute neņ v podobaacutech neuacuteředniacutech ktereacute u mnohyacutech oikonym takeacute
existujiacute a často pochaacutezejiacute z miacutestniacuteho naacuteřečniacuteho uacutezu např Boleslav spis f ndash
Boleslava naacuteř f Olomouc spis f ndash Olomouc naacuteř m viz ČJA 4 (2002)
110 Zakončeniacute na -naacute -neacute maacute bliacutezko k topoformantu V čeńtině převaņujiacute feminina na -aacute (Blatnaacute
Bystraacute Deštnaacute Hlubokaacute atd) ve slovenńtině neutra na -eacute (Vrboveacute Kriveacute Dlheacute atd) Za
poznaacutemku vděčiacutem prof R Ńraacutemkovi
111 Vlastniacute jmeacuteno je chaacutepaacuteno jako onymickyacute znak viz R Ńraacutemek (1999c s 33ndash34) kteryacute maacute svůj
obsah (onymickyacute vyacuteznam) a formu Onymickyacute vyacuteznam je autorem pojiacutemaacuten jako maximaacutelně
totoņnyacute se souborem onymickyacutech funkciacute Uacutelohu onymickyacutech funkciacute plniacute onymickeacute přiacuteznaky
ktereacute se rozličnyacutem způsobem realizujiacute na jazykoveacute straacutence (formě) jazykoveacuteho znaku Obdobneacute
chaacutepaacuteniacute propriiacute uvaacutediacute V Blanaacuter (2008 s 25ndash26)
112 V Blanaacuter se věnuje charakteristice gramatickyacutech kategoriiacute propriiacute (zejmeacutena se zaměřeniacutem na
antroponyma) v řadě svyacutech praciacute např bdquoTeoacuteria vlastneacuteho menaldquo (1996 s 104ndash106) bdquoVlastneacute
meno vo svetle teoretickej onomastikyldquo (2008 s 26ndash29) a ve stati bdquoMorfologickeacute kategoacuterie
vlastnyacutech mienldquo (2005 s 20ndash49)
67
71 Gramatickyacute rod a ţivotnost
Mezi jednotlivyacutemi třiacutedami propriiacute existujiacute rozdiacutely ve vyuņitiacute kategorie rodu
a ņivotnosti viz kap 63 U větńiny českyacutech domaacuteciacutech oikonym se dnes uplatňuje
gramatickyacute rod muņskyacute neņivotnyacute ņenskyacute i středniacute Mělniacutek (maskulinum neņ) ndash
Ostrava (femininum) ndash Brno (neutrum) Ņivotnaacute oikonyma muņskeacuteho rodu jsou
vzaacutecnaacute ndash v Čechaacutech najdeme na Havliacutečkobrodsku vsi Pohledštiacute Dvořaacuteci
a Okrouhličtiacute Dvořaacuteci viz Profous (1947 s 502ndash503) ve Slezsku existujiacute osady
Dolniacute Fořt ndash Domkaacuteři a Dolniacute Fořt ndash Mlatci Zahradniacuteci viz Hosaacutek ndash Ńraacutemek (1970
s 219)113
Podle V Ńmilauera (1966 s108ndash109) se změna rodu muņskeacuteho ņivotneacuteho
v muņskyacute neņivotnyacute provedla u toponym kdyņ se obyvatelskaacute jmeacutena na -ici -aneacute -i
(Brzotici Němčaneacute Bubni) změnila v miacutestniacute jmeacutena na -ice -any -y (Brzotice
Němčany Bubny) Uvaacutediacute ņe v nejstarńiacutech listinaacutech jsou jeńtě běņneacute podoby na -ici
např v litoměřickeacute listině z roku 1057 Hosaacutek ndash Ńraacutemek (1970 s 71) uvaacutedějiacute např
doklad podoby Biscupici z r 1131 v edici Codex diplomaticus et epistolaris regni
Bohemiae I z roku 1528 jiņ podobu Biskupicze uvedenou v Berniacutem registru města
Brna
Z vyacutevoje deklinace a gramatickeacuteho rodu oikonym zachyceneacuteho v mluvniciacutech
i nańeho současneacuteho vyacutezkumu v korpusu je patrneacute ņe k přiacutesluńneacutemu gramatickeacutemu
rodu se oikonyma řadiacute podle sveacuteho formaacutelniacuteho zakončeniacute v Nsg nebo Npl
(v přiacutepadě pluraacutelovyacutech oikonym je obtiacuteņneacute zařazeniacute k rodu zejmeacutena u pomnoņnyacutech
oikonym zakončenyacutech na -y viz daacutele) přiacutepadně zřetelneacuteho sufixu ale roli hraje
i původ oikonyma byť můņe byacutet pro dneńniacuteho uņivatele skrytyacute Tento fakt jsme se
pokusili dokladovat na několika typickyacutech přiacutekladech V naacutesledujiacuteciacutem vyacutekladu jsme
oikonyma rozdělili do dvou zaacutekladniacutech skupin ndash rodově vyhraněnaacute kteraacute v rodě
nekoliacutesajiacute a rodově nevyhraněnaacute koliacutesajiacuteciacute V raacutemci nich jsme je pro potřeby
vysvětleniacute přiacutečin rodoveacuteho zařazeniacute členili do dalńiacutech podskupin podle vytvořenyacutech
modelů ktereacute vńak nevyčerpaacutevajiacute zcela materiaacutel českyacutech oikonym
113 Za upozorněniacute na existenci těchto osad děkuji PhDr Pavlu Ńtěpaacutenovi z UacuteJČ AV ČR
68
1 Oikonyma rodově vyhraněnaacute (v rodě nekoliacutesajiacute)
Singulaacuterovaacute oikonyma
a) Model motivujiacuteciacute Ap + konsonantickeacute zakončeniacute (m) motivujiacuteciacute Ap
+ vokalickeacute zakončeniacute -a -e (f) motivujiacuteciacute Ap + vokalickeacute zakončeniacute -iacute (n)
V přiacutepadě singulaacuterovyacutech oikonym českeacuteho původu114
se podle MČ 2 (1986
s 347) mluvnickyacute rod větńinou shoduje s rodem motivujiacuteciacuteho apelativniacuteho slova
např Bor Piacutesek (m) Bystřice Lhota (f) Podchlumiacute Zaacuteluţiacute (n) Singulaacuterovaacute
oikonyma ņenskeacuteho rodu na -e (Blatnice Březnice Lomnice Skalice atd)
i pomnoņnaacute oikonyma na (-ov)ice viz daacutele majiacute dnes shodnyacute rod k zaacuteměně jejich
rodu tedy dojiacutet nemůņe Na vyacutechodě uacutezemiacute kde neproběhla přehlaacuteska rsquoa gt e viz
ČJA 5 (2005 s 51 mapa s 53) majiacute naviacutec singulaacuterovaacute jmeacutena oporu v typicky
ņenskyacutech tvarech s koncovkou -a (Bystřica Skalica)
b) Model motivujiacuteciacute CJ + konsonantickeacute zakončeniacute (m) motivujiacuteciacute CJ +
vokalickeacute zakončeniacute -a (f)
Singulaacuterovaacute oikonyma ciziacuteho původu kteraacute se vyskytujiacute na nańem uacutezemiacute se
zařazujiacute ke gramatickeacutemu rodu deklinačniacutemu typu podle zakončeniacute Nsg Jednaacute se
podle Lutterera ndash Ńraacutemka (2004) v přiacutepadě oikonym muņskeacuteho rodu o naacutezvy
biblickeacuteho původu (Taacutebor m) italskeacuteho původu (Beroun m) a relativně početneacute
naacutezvy německeacuteho původu (Varnsdorf m Karlštejn m) u ņenskeacuteho rodu o jmeacutena
předslovanskaacute (Opava f Přimda f) a v novějńiacute době i naacutezvy jineacuteho původu
(Amerika f)
Pluraacutelovaacute oikonyma
Určeniacute gramatickeacuteho rodu je obtiacuteņneacute u pomnoņnyacutech oikonym zakončenyacutech na
-y (v přiacutepadě toponym je koncoveacute -y onomastiky zpravidla povaņovaacuteno za
114 O rodu zeměpisnyacutech jmen ciziacuteho původu kteraacute se vyskytujiacute mimo uacutezemiacute ČR podle MČ 2 (1986
s 347) platiacute ņe si při zapojeniacute do komunikace zpravidla neponechaacutevajiacute rod z původniacuteho jazyka
Pokud se singulaacuterovaacute jmeacutena dajiacute podle zakončeniacute Nsg zařadit k některeacutemu českeacutemu
deklinačniacutemu typu přejiacutemajiacute i jeho rod např Radom Poznaň jsou v polńtině maskulina v čeńtině
feminina Tento fakt je platnyacute i v naacuteřečiacute od poloviny Moravy na vyacutechod (Kroměřiacuteţ naacuteřečně
maskulinum spisovně femininum)
69
naacutezvotvornyacute formant)115
Je to způsobeno nejen tiacutem ņe rod je u pomoņnyacutech
substantiv poměrně potlačen ale takeacute z toho důvodu ņe zakončeniacute na -y neniacute
dostatečnyacutem formaacutelniacutem signaacutelem rodu ndash oikonyma takto zakončenaacute mohou byacutet jak
maskuliny (vz hrad) tak femininy (vz ţena) a čaacutest jich v rodě koliacutesaacute viz daacutele
Stabilniacute rodoveacute zařazeniacute a tiacutem i deklinaci majiacute skupiny oikonym u nichņ je zřetelnaacute
apelativniacute motivace (rod původniacuteho apelativa a vznikleacuteho oikonyma se shodujiacute)
nebo při zastřeneacute motivaci signalizuje rod jasně vyčlenitelnyacute sufix
c) Model motivujiacuteciacute Ap (věcneacute označeniacute) + vokalickeacute zakončeniacute -y (m)
Jednaacute se o skupinu pomnoņnyacutech domaacuteciacutech oikonym zakončenyacutech na -y kteraacute
vznikla z apelativniacutech maskulin např Bory Noveacute Hrady Dvory Hamry Laacuteny Kly
Kruhy Mosty Slapy Vinohrady Karlovy Vary116
a ve spisovneacute čeńtině maacute tvary
vz hradles Pouze v Gpl majiacute některaacute novějńiacute koncovku -ů (Borů) a jinaacute dubletu
-Oslash-ů (LaacutenLaacutenů) viz Poliacutevkovaacute (2007 s 23) Nulovaacute koncovka je pozůstatkem
o-kmenoveacuteho skloňovaacuteniacute koncovka -ů je přejataacute od u-kmenů
d) Model motivace Ap (obecneacute označeniacute miacutesta) + sufix -any (m)
Pomnoņnaacute oikonyma se sufixem -any vznikla podle I Lutterera ndash R Ńraacutemka
(2004) z obecneacuteho označeniacute miacutesta kde lideacute siacutedlili nebo se přistěhovali (např jmeacuteno
Rokycany znamenalo podle autorů bdquoves rokycanůldquo tj lidiacute bydliacuteciacutech u rokyt či
v rokytiacute) Jednaacute se např o domaacuteciacute oikonyma Hradčany Lipany Koryčany
Moravany Olomoučany Oslavany Rokycany Bosňany Vaacuteţany Tato skupina
oikonym maacute tvary vz hrad kromě starńiacute nuloveacute koncovky v Gpl Podle M Sedlaacutečka
(1983) jsou pravidelnyacutemi maskuliny takeacute oikonyma s přiacuteponami -ovy a -ary jejich
přiacuteklady vńak neuvaacutediacute Jednaacute se např o jmeacutena Klatovy Linhartovy Pelhřimovy
(zaniklaacute obec) Volary
Podle MČ 2 (1986 s 377) či A Poliacutevkoveacute (2007 s 24ndash25) se
charakteristikou deklinace řadiacute k maskulinům (typ d) rovněņ mnohaacute dalńiacute oikonyma
kteraacute jsou vymezena pouze formaacutelniacutem zakončeniacutem tj na -by (Kladruby Všeruby)
115 Např oikonymum Mosty (u Jablůnkova) slouņiacute k pojmenovaacuteniacute jedinečneacuteho objektu formou
pluraacutelovou Ve slovanskeacute toponymii existuje obecnaacute tendence k uņiacutevaacuteniacute pluraacutelovyacutech podob
pojmenovaacuteniacute
116 Odbobně se skloňujiacute sloņenaacute oikonyma s čaacutestiacute -vary (Velvary Mydlovary)
70
-my (Abertamy) -vy (Klatovy Nebiacutelovy) -dy (Poděbrady Všehrdy) -ty (Postoloprty
Vejprty) -ly (Počaacuteply Pyšely) -sy (Doksy Kobylisy) -zy (Hrdlořezy) -py (Zaacutekupy
Kralupy) -ry (Nudoţery) Jednaacute se o oikonyma různeacuteho původu např z OJ
(Kladruby) sloņenaacute oikonyma (Poděbrady) původem ciziacute (Doksy) viz Lutterer ndash
Ńraacutemek (2004) Ta jsou skloňovaacutena podle vz hrad ale v Gpl majiacute koncovku
nulovou v Lpl koncovku -ech či -iacutech Přehled distribuce koncovek Lpl
v mluvniciacutech je uveden v přiacuteloze č 13
e) Model motivujiacuteciacute Ap (věcneacute označeniacute) + vokalickeacute zakončeniacute -y (f)
Patřiacute sem pomnoņnaacute oikonyma tvořenaacute z apelativniacutech feminin např Boudy
Louky Paseky Skaacutely Zahrady viz MČ 2 (1986 s 317) nebo Poliacutevkovaacute (2007
s 23ndash24) kteraacute řadiacute současneacute mluvnice117
ke vzoru ţena
f) Model zdrobněliny zakončeneacute na -aacutenky -ičky atd (f)
Jednaacute se o zdrobnělaacute oikonyma zakončenaacute na -aacutenky -ičky -iacutenky -yacutenky -inky
-tky -ůvky -ky (Medlaacutenky Hodkovičky Laţiacutenky Cerhyacutenky Kateřinky Vrbaacutetky
Popůvky Biskoupky Velichovky apod) majiacuteciacute pravidelneacute tvary vz ţena Větńina
z nich byla odvozena hned při vzniku od nezdrobněleacute paralelniacute osady např
Drslavice rarr Drslavičky 118
MČ 2 (1986 s 377) nebo A Poliacutevkovaacute (2007 s 51) řadiacute k ņenskeacutemu rodu
vz ţena (typ f) jeńtě nezdrobnělaacute oikonyma zakončenaacute na -iny kteraacute jsou odlińneacuteho
původu Jednaacute se o dva typy jmen a) deapelativa např Losiny Chrastiny viz
Profous (1947 1949) b) depropria např Zderadiny119
ndash od osobniacuteho jmeacutena Zderad
viz Profous ndash Svoboda (1957)
117 O rodoveacutem zařazeniacute a deklinaci těchto oikonym se stručně zmiňujiacute jeńtě MČGE (1926 s 181)
MSČ (1951 s 501) PMČ (2003 s 262)
118 Popisem derivace deminutivniacutech miacutestniacutech jmen v čeńtině odvozenyacutech od osobniacutech jmen
a miacutestniacutemi jmeacuteny obyvatelskyacutemi včetně deminutiv ņenskeacuteho rodu typu -aacutenky -iacutenky -(ov)ičky
-ůvky -ky se na materiaacutelu moravskoslezskeacute toponymie zabyacutevaacute R Ńraacutemek (1970)
119 Jmeacuteno bylo původně singulaacuteroveacute Profous ndash Svoboda (1957) uvaacutedějiacute ņe nejstarńiacute doloņenaacute
přiacutepona je -im později dochaacuteziacute k pluralizaci a jmeacuteno maacute přiacuteponu -iny Tendence k pluralizaci je
patrnaacute u dalńiacutech původně singulaacuterovyacutech jmen odvozenyacutech od osobniacuteho jmeacutena např Babiny
Letovy viz Profous (1947 1949) Pluralizace je vńak moņnaacute takeacute u deapelativ např Březiny
Dubiny původně singulaacuterovaacute jmeacutena na -ina viz Hosaacutek ndash Ńraacutemek (1970)
71
2 Oikonyma u nichţ došlo během historickeacuteho vyacutevoje ke změně
rodoveacuteho zařazeniacute a v minulosti či ještě v současnosti je pro ně typickaacute rodovaacute
nevyhraněnost
Problematiku rodoveacute nevyhraněnosti lze popsat z různyacutech uacutehlů pohledu ndash
z hlediska diachronniacuteho či synchronniacuteho a to v raacutemci spisovneacute čeńtiny nebo
postihnout rozdiacutely v uplatněniacute kategorie rodu v různyacutech uacutetvarech českeacuteho naacuterodniacuteho
jazyka ndash obvykle mezi spisovnou čeńtinou a dialektem Vzhledem k potřebaacutem nańiacute
praacutece předklaacutedaacuteme přehled zpracovaacuteniacute teacuteto problematiky v odborneacute literatuře a daacutele
se zaměřujeme předevńiacutem na vyacutevoj gramatickeacuteho rodu oikonym v českyacutech
mluvniciacutech vydanyacutech od konce 19 stoletiacute do současnosti viz kap 42 Změnu
rodoveacuteho zařazeniacute či současneacute koliacutesaacuteniacute v rodě nachaacuteziacuteme u singulaacuterovyacutech oikonym
zakončenyacutech na konsonant např Olomouc Bystrc Přiacutebram Kuřim Touţim Ţacleacuteř
Aš Boleslav atd pluraacutelovyacutech oikonym na (-ov)ice a pluraacutelovyacutech jmen na -ky -hy
-chy
a) Model motivujiacuteciacute VOJ + konsonantickeacute zakončeniacute (f)
Větńina domaacuteciacutech singulaacuterovyacutech oikonym končiacuteciacutech na pravopisně měkkou
či obojetnou souhlaacutesku (-c -č -l -m -ň -ř -s -š -ť -v -z -ţ) např Olomouc
Třebiacuteč Litomyšl Chrudim Jaroměř Dobřiacuteš Boleslav Kroměřiacuteţ atd kteraacute jsou
odvozena z vlastniacuteho osobniacuteho jmeacutena se dnes ve spisovneacutem jazyce řadiacute k deklinaci
feminin přestoņe v minulosti byla maskuliny
O vzniku a historickeacutem vyacutevoji těchto jmen pojednaacutevajiacute historickeacute mluvnice120
či odborneacute stati121
Původ jednotlivyacutech jmen je rovněņ zachycen v slovniacutekovyacutech
praciacutech A Profouse (1947ndash1957) L Hosaacuteka ndash R Ńraacutemka (1970 1980)122
či
I Lutterera ndash R Ńraacutemka (2004) Jednaacute se podle nich svyacutem původem i tvořeniacutem
o muņskaacute posesiva utvořenaacute sufixem -jь z osobniacutech vlastniacutech jmen123
(např
120 Viz např Gebauer (1896 s 309ndash312) Traacutevniacuteček (1935 s 341ndash342) Vaacuteņnyacute (1964 s 105ndash106)
Lamprecht ndash Ńlosar ndash Bauer (1986 s 175)
121 Např K Rocher (1934 s 46ndash47) V Ertla (1929 17ndash24)
122 Podrobnyacute vyacuteklad tyacutekajiacuteciacute se rodoveacuteho rozlińeniacute těchto oikonym v naacuteřečiacutech najdeme zejmeacutena
v hesle Olomouc u L Hosaacuteka ndash R Ńraacutemka (1980 s 173ndash178) kde je uvedena takeacute bohataacute
literatura tyacutekajiacuteciacute se vyacutekladu původu a rodoveacute přiacutesluńnosti jmeacutena
123 Podle upřesněniacute Lutterera ndash Ńraacutemka (2004 s 24) se jednaacute o vlastniacute osobniacute jmeacutena zakladatele
prvniacuteho majitele rychtaacuteře či jineacuteho vyacuteznačneacuteho osadniacuteka
72
Boleslav-jь Olomuacutet-jь) kteraacute se skloňovala jako typ oraacuteč Původniacute muņskyacute rod se
u jmen tohoto typu drņel dlouho ndash jeńtě v 16 stoletiacute jsou doloņeny podoby k Stareacutemu
Boleslavi nebo v Stareacutem Boleslavi (Vaacuteclav Haacutejek Kronika českaacute 1541 viz Gebauer
1896 s 311) nebo doklady u hesla Olomouc viz Hosaacutek ndash Ńraacutemek (1980)
K ņenskeacutemu rodu i deklinaci přeńla v důsledku přehlaacutesky rsquoa (gt ě) gt e (rozdiacutelnyacute
způsob jejiacute realizace na nańem uacutezemiacute popisujiacute Hosaacutek ndash Ńraacutemek 1980 s 175ndash176
později S Kloferovaacute 2000 2001 viz daacutele ) kdy dońlo k vyrovnaacuteniacute koncovky Gsg
jo-kmenů a ja-kmenů tzn oraacutečě jako dušě
Mluvnickaacute povaha teacuteto skupiny oikonym v noveacute spisovneacute čeńtině byla
popsaacutena takeacute v synchronniacutech gramatikaacutech počiacutenaje mluvniciacute Dobrovskeacuteho a v dalńiacute
odborneacute či populaacuterně-naučneacute literatuře124
V Podrobneacute mluvnici jazyka českeacuteho
J Dobrovskeacuteho z počaacutetku 19 stoletiacute (1940 s 176ndash178) je patrneacute nepevneacute postaveniacute
některyacutech těchto oikonym v deklinačniacutem systeacutemu čeńtiny ndash miacutestniacute jmeacutena končiacuteciacute na
-im zařazuje k maskulinům zatiacutemco jmeacutena jako Čaacuteslav Boleslav Vratislav
a vyacutejimečně takeacute Chrudim k femininům J Gebauer v Mluvnici českeacute (1895 s 121)
vřazuje oikonyma typu Olomouc Boleslav Chrudim k femininům Jejich deklinaci
vńak uvaacutediacute staacutele u adjektivniacuteho jmenneacuteho vzoru (pěše) a ņaacutedaacute naacutevrat původniacute
koncovky Gsg -ě (ja-kmenoveacute) takeacute u oikonym zakončenyacutech na -m a -v (Chrudimě
Boleslavě obdobně jako Olomouce) a to i přesto ņe pro ně existujiacute historickeacute
doklady s genitivniacute koncovkou -i (i-kmenovaacute) ktereacute uvaacutediacute i jeho Historickaacute
mluvnice jazyka českeacuteho (1896 s 310ndash311) Tento Gebauerův historickyacute přiacutestup byl
odstraněn v Ertlově uacutepravě Gebauerovy mluvnice (1926 s 196) kde jsou tato
oikonyma přiřazena k deklinaci substantivniacuteho vzoru duše a je zavedena dubleta -ě-i
v Gsg u naacutezvů zakončenyacutech na -m -v (BoleslavěBoleslavi) Rodu ņenskeacuteho jsou
oikonyma tohoto typu rovněņ v současnyacutech mluvniciacutech ndash Mluvnici čeńtiny 2 (1986
s 372ndash373) a Přiacuteručniacute mluvnici čeńtiny (2003 s 259 262) ndash a skloňujiacute se zde podle
124 Diskusiacute o mluvnickeacutem rodě těchto jmen a jejich zařazeniacute k deklinačniacutem typům se uacutečastnily
mnoheacute osobnosti českeacute vědy a kultury např F Palackyacute F Bartoń J Gebauer V Ertl a jsou
popsaacuteny spolu s konstituovaacuteniacutem rodu těchto jmen ve spisovneacute čeńtině ve stati M Sedlaacutečka (1983)
Situaci předevńiacutem ve spisovneacutem jazyce zachycujiacute daacutele např F Vaacutehala (1960 s 179ndash180)
A Poliacutevkovaacute (1978 2007 s 20ndash22) nebo straacutenky Internetoveacute jazykoveacute poradny UacuteJČ AV ČR
(httppriruckaujccascz) oddiacutel bdquoZeměpisnaacute jmeacutena ņenskaacute zakončenaacute ve vyacuteslovnosti na
souhlaacuteskuldquo Současneacute rozdiacutely v rodoveacute přiacutesluńnosti mezi spisovnyacutem jazykem a miacutestniacutem uacutezem
připomiacutenaacute např S Pastyřiacutek (2002ndash2003 s 29ndash30)
73
apelativniacutech vzorů piacuteseň (Olomouc Kroměřiacuteţ apod) nebo kost (Boleslav Přiacutebram
apod) viz podrobně kap 426ndash427 U jmen zakončenyacutech na -m a -v přiacutepadně
ojedinělyacutech dalńiacutech se jiņ v Gsg konstatuje převaacuteņnaacute existence koncovky -i vedle
starńiacute dublety -i-ě
Zaacutevěrem lze tedy řiacuteci ņe ve spisovneacute čeńtině se větńina oikonym tohoto typu
rodově jasně vyhraňuje Ertlovou kodifikaciacute jako feminina V současnosti koliacutesajiacute
mezi rodem muņskyacutem a ņenskyacutem ve spisovneacutem jazyce jen nemnohaacute oikonyma
zakončenaacute na konsonant odvozenaacute z VOJ sufixem -jь přiacutepadně ta kteraacute se jim
formaacutelně podobajiacute (Aš ndash oikonymum německeacuteho původu) Podle A Poliacutevkoveacute
(2007) jsou to Aš Černiv Bohdaneč Ledeč Pankraacutec Unhošť Zliv Ţeliv Ţivohošť
a některaacute dalńiacute Autorka uvaacutediacute ņe tato situace je ve spisovneacute praxi řeńena
dubletami125
O rozkoliacutesanosti rodu těchto jmen svědčiacute srovnaacuteniacute stavu zachyceneacute
v pěti vybranyacutech publikaciacutech126
a v korpusu SYN2005127
viz tab č 1
125 V Ńmilauer (1981 s 22) doporučoval pro kodifikaci důslednost a ne zavaacuteděniacute dublet bdquohellipuvaacutediacute-li
Retrograacutedniacute slovniacutek miacutestniacutech jmen na sto jmen na -eč rodu ņenskeacuteho (ta Budeč Bechyňskaacute
Smoleč) mělo by byacutet spisovně i ta Bohdaneč ta Ledeč je-li Bedihošť Čiacutehošť Lahošť Radhošť
rodu ņenskeacuteho maacute byacutet i ta Unhošť a Ţivohošťldquo
126 NMJ ndash Nańe miacutestniacute jmeacutena a jak jich uņiacutevat (2007) GJČR ndash Geografickaacute jmeacutena Českeacute republiky
(2002) MČ 2 ndash Mluvnice čeńtiny 2 (1986) SSČ ndash Slovniacutek spisovneacute čeńtiny pro ńkolu a veřejnost
(1998) PČP ndash Pravidla českeacuteho pravopisu (1993)
127 Vzhledem k tomu ņe přiacutepadneacute muņskeacute a ņenskeacute paradigma oikonym zakončenyacutech na pravopisně
měkkou souhlaacutesku se lińiacute jen v Isg nebo lze rod rozlińit podle shodneacuteho přiacutevlastku oikonyma
můņeme z korpusovyacutech dat poměrně obtiacuteņně zjistit jakeacuteho rodu oikonyma jsou Aš ndash Ańem (1)
Ańiacute (1) sh přiacutevlastek neuveden Ledeč ndash Ledčem (0) Ledčiacute (2) sh přiacutevlastek neuveden
Bohdaneč ndash Bohdančem (0) Bohdančiacute (1) sh přiacutevlastek neuveden Koloveč ndash tvar Isg ani sh
přiacutevlastku neuveden Pankraacutec ndash tvar Isg neuveden na z bdquopraņskeacute Pankraacuteceldquo (5) Unhošť ndash
Unhońtěm (0) Unhońtiacute (1) Zliv ndash m (2) f (22) Ţeliv ndash m (281) f (13) Dobřiacutev ndash m (13) f
(0) Oikonymum Černiv SYN2005 neuvaacutediacute vůbec
74
Tabulka č 1
Koliacutesaacuteniacute v rodě oikonym
Oikonyma NMJ GJČR MČ 2 SSČ PČP SYN2005
Ań mf f mf mf mf mf
Ledeč mf m - mf - f
Bohdaneč mf f - - mf f
Koloveč mf f mf - - -
Pankraacutec mf - - - - f
Unhońť mf f - - - f
Zderaz mf - - - - mf
Zliv mf f - - - mf
Ņeliv mf m - m m mf
Odlińnou situaci vńak nabiacuteziacute současnyacute běņně mluvenyacute jazyk kteryacute podrobně
popisuje a objasňuje stať S Kloferoveacute (2000)128
Podle autorky podstatně ovlivnila
proces uchovaacuteniacute původniacuteho muņskeacuteho rodu a zaacuteroveň rozkoliacutesaacuteniacute gramatickeacuteho rodu
na uacutezemiacute Čech Moravy a Slezska u oikonym typu Olomouc Přiacutebram (ta Olomouc x
ten Olomouc ta Přiacutebram x ten Přiacutebram) přehlaacuteska rsquoa gt e Na vyacutechodě uacutezemiacute kde ke
změně rsquoa gt e nedońlo zůstal zachovaacuten původniacute tvar Gsg na -a (Olomouca
Přiacutebrama) a diacuteky tomu původniacute rodoveacute zařazeniacute v muņskeacutem rodě Zatiacutemco na
zaacutepadě po provedeniacute přehlaacutesky vznikly v Gsg nejednoznačneacute tvary Olomouce
Přiacutebramě ktereacute mohly byacutet jak femininy tak maskuliny a vedly k rodoveacute
rozkoliacutesanosti129
V běņně mluveneacutem jazyce existujiacute tyto rodoveacute rozdiacutely dodnes ndash pro
Čechy je typickeacute zařazeniacute k rodu ņenskeacutemu pro Moravu a Slezsko k rodu
muņskeacutemu V přiacutepadě oikonym zakončenyacutech na -v je vńak na celeacutem uacutezemiacute
(s vyacutejimkou českyacutech osad v Polsku) doloņena podoba ņenskeacuteho rodu rozlińenaacute ale
zařazeniacutem těchto jmen k typům piacuteseň a kost (Boleslav Břeclav) v Čechaacutech a zaacutep
Moravě a k typu ţena (Boleslava Gsg Boleslavy) na ostatniacutem uacutezemiacute směrem na
vyacutechod Podobu na -ava povaņuje autorka za novotvar vyvolanyacute tendenciacute přiklonit se
k vyacuterazneacutemu morfologickeacutemu typu
128 Uacutezemniacute rozlińeniacute rodovyacutech rozdiacutelů zpracovaacutevajiacute rovněņ hesla v Českeacutem jazykoveacutem atlasu 4
(2002 s 68ndash70 104ndash105) u jmen Boleslav Olomouc Přiacutebram připomiacutenaacute je takeacute např PMČ
(2003 s 233)
129 Hranice mezi rodem muņskyacutem a ņenskyacutem u těchto jmen je popsaacutena a znaacutezorněna mapkou
v člaacutenku S Kloferoveacute (2000) daacutele na mapkaacutech v Českeacutem jazykoveacutem atlasu 4 (2002 s 73)
a u jmen typu Olomouc rovněņ v publikaci L Hosaacuteka ndash R Ńraacutemka (1980 s 175ndash176)
75
b) Model motivujiacuteciacute OSJ (VOJ Ap) + zakončeniacute na (-ov)ice (f)
Pomoņnaacute domaacuteciacute oikonyma na -(ov)ice se v současneacute spisovneacute čeńtině řadiacute
k femininům v minulosti vńak byla větńinou maskuliny Značnou čaacutest z nich tvořiacute
oikonyma vzniklaacute z osobniacuteho jmeacutena předevńiacutem vlastniacuteho Podle Lutterera ndash Ńraacutemka
(2004 s 24) se jednalo o vlastniacute osobniacute jmeacuteno kmenoveacuteho naacutečelniacuteka hlavy rodu
nebo otce rodiny např Domaţlice (bdquoosada lidiacute Domaņilovyacutechldquo) čaacutestečně byla
vytvořena z obecneacuteho označeniacute osoby např Opatovice (bdquoves opatovyacutech
poddanyacutechldquo)130
Vznik a historickyacute vyacutevoj těchto jmen popisujiacute historickeacute
mluvnice131
podle nichņ se ve stareacute čeńtině skloňovala jako pluraacutel maskulin typu
oraacuteč Historickaacute mluvnice čeńtiny Lamprechta ndash Ńlosara ndash Bauera (1986 s 136 157)
uvaacutediacute ņe původniacute tvar nominativu Prachatici byl nahrazen tvarem akuzativu
Prachatice kdy akuzativ-nominativ umoņnil odlińeniacute miacutestniacutech jmen od ņivotnyacutech
obyvatelskyacutech Neexistence singulaacuteru zde vedla ke ztraacutetě povědomiacute o rodu a tato
skutečnost postupně způsobovala sbliņovaacuteniacute původniacute muņskeacute deklinace s deklinaciacute
ņenskou typu duše Uvedenyacute proces probiacutehal několik stoletiacute Jeńtě v novočeskeacute
mluvnici Gebauerově (1895) v Erlově přepracovaacuteniacute (1926) v mluvnici Traacutevniacutečkově
(1951) a Ńmilauerově Nauce o českeacutem jazyku (1972) se řadiacute vńechna takto vzniklaacute
oikonyma k muņskeacutemu rodu postupně se vńak přibliņujiacute rodu ņenskeacutemu častějńiacutem
uņitiacute koncovky -iacutem v Dpl a -emi v Ipl viz kap 10111 Teprve Slovniacutek spisovneacute
čeńtiny (1978) odstranil uvedenyacute diachronniacute přiacutestup a zařadil vńechna tato jmeacutena
k rodu ņenskeacutemu V současneacute spisovneacute čeńtině132
se podle MČ 2 (1986 s 378)
skloňujiacute jako ņenskaacute apelativa typu ulice a z původniacuteho muņskeacuteho skloňovaacuteniacute si
podrņujiacute v Dpl koncovku -ům pouze vńak jako dubletniacute (např Budějoviciacutem i
Budějovicům) o současneacute deklinaci viz podrobně kap 1011221 Situace
v naacuteřečiacutech je vńak co se tyacuteče tvarů dativu a instrumentaacutelu pluraacutelu mnohem
různorodějńiacute133
130 O původu jednotlivyacutech oikonym pojednaacutevajiacute rovněņ praacutece A Profouse (1947ndash1957) L Hosaacuteka ndash
R Ńraacutemka (1970 1980)
131 Viz např historickaacute mluvnice J Gebauera (1896 s 113ndash115) F Traacutevniacutečka (1935 s 295ndash296)
V Vaacuteņneacuteho (1964 s 37ndash38)
132 O rodě a deklinaci oikonyma na (-ov)ice viz takeacute např M Sedlaacuteček (1983) A Poliacutevkovaacute (2007
s 27)
133 Podle H Konečneacute (2003) se v Dpl vedle podob Prachaticiacutem Prachaticům objevujiacute takeacute
Prachaticum Prachaticim Prachaticom Prachaticaacutem a Prachaticam V Ipl vedle Prachaticemi
76
Okrajovaacute čaacutest pomnoņnyacutech oikonym na -ice jsou od původu feminina např
Teplice Hořice Hostivice Hranice134
Jsou odvozenaacute větńinou od apelativ jen
okrajově z vlastniacutech osobniacutech jmen Shodneacute zakončeniacute s původně muņskyacutemi
oikonymy na -ice vńak způsobilo ņe některaacute z nich v minulosti koliacutesala v deklinaci
(viz jeńtě Traacutevniacutečkova mluvnice) a přejiacutemala koncovku -ům v Dpl podle typu
bdquoLobkoviceldquo tj TepliciacutemTeplicům Hořicům Hostivicům ale jen Hraniciacutem
c) Model motivujiacuteciacute OSJ (Ap VOJ) + zakončeniacute na -e (f)
Obdobnyacute vyacutevoj rodoveacuteho začleněniacute majiacute domaacuteciacute pomnoņnaacute oikonyma na
-e135
kteraacute se objevujiacute v českyacutech mluvniciacutech počiacutenaje Gebauerovou (Hustopeče
Lysolaje Rataje Koloděje Kyje Skryje Řeporyje Kravaře Lnaacuteře Dehtaacuteře
Košiacuteře136
) Jednaacute se o obyvatelskaacute jmeacutena kteraacute jsou buď od původu deapelativa137
(vznikla z obecneacuteho označeniacute zaměstnaacuteniacute či sluņebneacute povinnosti osadniacuteků např
Lnaacuteře ndash bdquoves lnaacuteřůldquo tj těch kteřiacute se zabyacutevajiacute pěstovaacuteniacutem zpracovaacuteniacutem lnu nebo
obchodem se lnem viz Profous 1949 s 646 daacutele Dehtaacuteře Kravaře atd) nebo
depropria např Kyje (ves bdquoKyjovyldquo rodiny) viz Profous (1949 s 464) Tyto typy
oikonym jsou v mluvniciacutech Gebauera ndash Ertla aņ po Ńmilauerovu Nauku o českeacutem
jazyku (zde kromě oikonyma Hustopeče) řazena k maskulinům Ńmilauer jiņ vńak
upozorňuje na jejich přechod k femininům (stroj ndash nůše) Mluvnice Havraacutenka ndash
Jedličky (1981 s 163) bohuņel zahrnuje z uvedeneacuteho seznamu jen oikonymum
Košiacuteře a to jiņ jako femininum zcela zřetelneacute včleněniacute těchto jmen k ņenskeacutemu rodu
takeacute Prachatici Prachaticema Prachaticama Prachaticami Prachaticaacutemi a Prachaticoma
O tvarech Dpl viz rovněņ ČJA (2002 s 246ndash247)
134 Hořice ndash utvořeno zdrobňujiacuteciacute přiacuteponou -ice od slova hora viz Lutterer ndash Ńraacutemek (2004 s 97)
podle Traacutevniacutečkovy mluvnice (1951 s 476) mohlo byacutet čiacutesla jednotneacuteho i mnoņneacuteho dnes jen čiacutesla
mnoņneacuteho Hranice ndash z apelativa hranice jeho vyacuteznam odpoviacutedaacute geografickeacute poloze města viz
Lutterer ndash Ńraacutemek (2004 s 101) Hostivice ndash utvořeno od vlastniacuteho osobniacuteho jmeacutena Hostiviacutet viz
Profous (1947 s 624) a původně bylo čiacutesla jednotneacuteho Teplice ndash utvořeno z apelativa teplice tj
laacutezeň voda přirozeně teplaacute viz Profous (1957 s 327)
135 Jako feminina (bez koliacutesaacuteniacute v tvarech) jsou v mluvniciacutech (NČJ MČ 2) vedena oikonyma Nusle
Chyše Hutě
136 U oikonyma Košiacuteře neniacute jeho etymologie jasnaacute viz Lutterer ndash Ńraacutemek (2004 s 135)
137 Některaacute z deapelativniacutech oikonym nemajiacute zcela jasnyacute pojmenovaciacute motiv např u jmeacutena Řeporyje
jiacutem bylo podle Lutterera ndash Ńraacutemka (2004 s 230) buď zaměstnaacuteniacute obyvatel bdquoves řepařůldquo nebo
hanlivaacute přezdiacutevka pro lidi kteřiacute potajiacute ryli sousedům řepu
77
nachaacuteziacuteme v MČ 2 (1986 s 378) Distribuci jejich koncovek v Gpl a Dpl zachycuje
kap 10111
Jak uvaacutediacute M Sedlaacuteček (1983) oikonyma zakončenaacute na -e inklinujiacute
v současneacute čeńtině k femininům kromě jmen na -ce (Hrobce Srbce Ledce Brodce
Jince atd)138
a jmen vzniklyacutech z obecnyacutech maskulin (Haacuteje) kteraacute byla vņdy
maskuliny
d) Model motivačně různorodeacute139
+ zakončeniacute na -ky -hy -chy (m)
Koliacutesaacuteniacute v rodě se objevuje u pomnoņnyacutech oikonym zakončenyacutech na -y
podle A Poliacutevkoveacute (2007 s 23) se u jmen takto zakončenyacutech objevuje tendence ke
změně rodu muņskeacuteho v ņenskyacute ale větńina oikonym jsou zatiacutem maskulina MČ 2
(1986 s 377) uvaacutediacute ņe k tomu byacutevajiacute naacutechylnaacute oikonyma na -ky -hy -chy kteraacute
majiacute jakeacutesi smiacuteńeniacute skloňovaacuteniacute podle vz hrad a ţena Podle M Sedlaacutečka (1983)
deklinačniacute nestabilitu oikonym muņskeacuteho rodu podporuje takeacute tvarovaacute homonymie
(N A V Ipl) kdy je pro komunikaci nevyacutehodnaacute zvlaacuteńtě homonymie A ndash I Ta je
odstraňovaacutena nahrazovaacuteniacutem instrumentaacuteloveacute koncovky -y v hovorovyacutech projevech
koncovkou -ami -ama V současneacute deklinaci se ņenskeacute koncovky mohou objevit
v Dpl -aacutem vedle původniacute -ům v Lpl -aacutech vedle -iacutech nebo v Ipl -emi vedle původniacute
-y Jednaacute se o oikonyma Zaacutesmuky Dušniacuteky Ţabovřesky Potěhy Pelechy Stachy
apod
Zaacutevěrem lze řiacuteci ņe pro rodoveacute zařazeniacute domaacuteciacutech oikonym je v současneacute
spisovneacute čeńtině rozhodujiacuteciacute předevńiacutem formaacutelniacute zakončeniacute jmeacutena či jeho jasně
vyčlenitelnyacute sufix Ve spisovneacutem jazyce je tedy u domaacuteciacutech oikonym muņskeacuteho rodu
bdquorodově silneacuteldquo nuloveacute zakončeniacute (u ņenskeacuteho rodu je bdquorodově slabeacuteldquo) u ņenskeacuteho
rodu je pak rodově silneacute zakončeniacute na -a (u neuter je rodově slabeacute) a -e (u maskulin a
neuter je rodově slabeacute) a pro středniacute rod jsou charakteristickaacute zakončeniacute na -o -ě a -iacute
138 Jmeacutena zakončenaacute na -ce jsou původem nejednotnaacute ndash čaacutest maacute apelativniacute motivaci (např Ledce
Brodce) čaacutest vznikla ze jmeacutena etnickeacuteho (např Charvaacutetce ndash bdquoves Charvaacutetcůldquo) viz Profous
(1947ndash1957)
139 Podle Lutterera ndash Ńraacutemka (2004) jsou např Zaacutesmuky původu nejasneacuteho (podle Ńmilauera původu
předslovanskeacuteho dneńniacute podoba vznikla asi lidovou etymologiiacute kdyņ se originaacutelu přestaacutevalo
rozumět) Dušniacuteky jsou toponymizovanou podobou Apl slova dušniacutek znamenaacute bdquoves duńniacutekůldquo
Ţabovřesky označujiacute bdquomiacutesto kde vřiacuteskajiacute ņaacutebyldquo
78
Zakončeniacute na -y je rodově nevyhraněneacute Pro slovenńtinu uvaacutediacute děleniacute na obdobneacutem
principu V Blanaacuter (2005) Tlak apelativniacuteho systeacutemu do ktereacuteho se oikonyma při
komunikaci začleňujiacute způsobuje ņe se oikonyma rodově sjednocujiacute s obdobně
zakončenyacutemi apelativy Je dostatečně patrneacute ņe tendenci koliacutesat v minulosti měla či
jeńtě majiacute oikonyma kteraacute byla odvozena od vlastniacutech osobniacutech jmen zatiacutemco
domaacuteciacute oikonyma apelativniacuteho původu (věcneacute označeniacute) a ciziacuteho původu (kromě
oikonyma Aš) jsou v gramatickeacutem rodě staacutelaacute
V současnosti koliacutesaacute v rodě (mf) v oblasti spisovneacuteho jazyka jen malaacute
skupina oikonym zakončenyacutech na konsonant např Aš Unhošť Zliv Ţeliv coņ je
řeńeno rodovyacutemi dubletami Ostatniacute domaacuteciacute oikonyma jsou přičleněna vņdy
k jednomu rodu důsledky rodoveacute nevyhraněnosti se u nich projevujiacute aņ v rovině
deklinace některyacutech tvarů (existence dublet) a to u pomnoņnyacutech oikonym
zakončenyacutech na -ice a -ky -hy -chy Vyacuteraznějńiacute projevy rodoveacute rozkoliacutesanosti
existujiacute v miacutestniacutem uacutezu viz např oikonyma typu Olomouc Z uvedenyacutech faktů
vyplyacutevaacute ņe pro běņneacuteho uņivatele jazyka neniacute přiřazeniacute oikonym k rodu vņdy
jednoducheacute U čaacutesti z nich způsobujiacute obtiacuteņe rozdiacutely v rodě mezi miacutestniacutem uacutezem
a spisovnyacutem jazykem v přiacutepadě pomnoņnyacutech oikonym kdy se k rodu přiřazuje
podle tvarů deklinace pak takeacute existence dubletniacutech tvarů v některyacutech paacutedech
72 Gramatickeacute čiacuteslo
Specifika ve vyuņiacutevaacuteniacute gramatickeacuteho čiacutesla vyplyacutevajiacute ze zaacutekladniacute funkce
propriiacute ndash individualizovat jedinečneacute objekty Z toho důvodu se obecně u propriiacute
vyuņiacutevaacute předevńiacutem singulaacuter a singulaacuteroveacute paradigma pluraacuteloveacute tvary vńak takeacute
existujiacute a nejsou okrajoveacute zejmeacutena u toponym Propria tedy mohou miacutet zpravidla
podobu pouze jednoho gramatickeacuteho čiacutesla jsou buď singularia tantum (Alena
Znojmo U křiacuteţku Den matek) nebo pluralia tantum (Opatovice Beskydy Na
kopciacutech)140
Ve vyuņitiacute kategorie čiacutesla existujiacute mezi třiacutedami propriiacute diference viz
140 V Blanaacuter (2005) uvaacutediacute ņe se někdy rozlińujiacute pravaacute singularia tantum (hydronymum Turiec)
a pravaacute pluralia tantum (Orechovany) jestliņe neexistuje k singulaacuteroveacutemu tvaru pluraacutelovyacute
a k pluraacuteloveacutemu singulaacuterovyacute A takeacute nepravaacute singularia a pluralia tantum (Luacutečka ndash Luacutečky) kdy se
ten stejnyacute objekt pojmenovaacutevaacute jak singulaacuterovou tak pluraacutelovou formou
79
kap 63 Singulaacuter se povaņuje u vlastniacutech jmen za bezpřiacuteznakovou formu zatiacutemco
pluraacutel za formu přiacuteznakovou s ohledem na specifickeacute funkce ktereacute zde plniacute
Oikonyma majiacute v naprosteacute větńině přiacutepadů jen jedno gramatickeacute čiacuteslo ndash
mohou byacutet jen čiacutesla jednotneacuteho tj singularia tantum (Buchlov Lesnaacute Třebiacuteč)
a značnaacute čaacutest maacute jen čiacuteslo mnoņneacute tj pluralia tantum (Ivančice Poděbrady
Ţidenice) Zcela okrajově se uņiacutevaacute vyacutepovědiacute typu Neexistujiacute dvě Prahy Ostravy
kdy se k singulaacuteroveacute podobě oikonyma vytvořiacute i forma pluraacutelovaacute Podle MČ 2 (1986
s 348) můņe byacutet jedno jmeacuteno přeneseno na zaacutekladě společneacuteho rysu na viacutece objektů
ktereacute pak majiacute společneacute pojmenovaacuteniacute např v Čechaacutech je mnoho Lhot tyto objekty
se pak počiacutetajiacute a proprium je uņito v pluraacutelu Gramatickeacute čiacuteslo u oikonym neniacute
gramatickou kategoriiacute v praveacutem slova smyslu ale stalo se kategoriiacute lexikaacutelniacute protoņe
se vyuņiacutevaacute jako lexikaacutelniacute slovotvornyacute prostředek K tomu V Blanaacuter (2008 s 27)141
uvaacutediacute ņe někdy vyuņiacutevajiacute dva rozdiacutelneacute onymickeacute objekty shodnyacute odvozovaciacute zaacuteklad
kteryacute maacute jednou singulaacuterovou a jindy pluraacutelovou podobu např Dolina ndash Doliny
v takovyacutech přiacutepadech se vyuņiacutevaacute pluraacutelovaacute forma lexikaacutelně jako tvaroslovnyacute
diferenčniacute prostředek V čeńtině existujiacute obdobneacute dvojice oikonym např Bor ndash Bory
Slatina ndash Slatiny Senice (sg) ndash Senice (pl) Podle některyacutech českyacutech onomastiků
např R Ńraacutemka se v uvedenyacutech přiacutepadech jednaacute o tzv naacutezvotvornyacute pluraacutel
Čaacutest domaacuteciacutech oikonym v čiacutesle koliacutesaacute Přiacutečinou byacutevaacute shoda v zakončeniacute od
původu různyacutech typů oikonym kteraacute způsobuje ņe oikonymum je pak uņivateli
řazeno k jineacutemu gramatickeacutemu čiacuteslu neņ kam podle původu patřiacute Nejviacutece se s tiacutemto
jevem setkaacutevaacuteme u oikonym na -ice142
Některeacute změny v kategorii čiacutesla zde proběhly
jiņ dřiacuteve143
např u oikonyma Teplice je u V Haacutejka singulaacuter viz Ńmilauer (1966
s 107) J Gebauer (1895 s 102) zde uvaacutediacute koliacutesaacuteniacute v čiacutesle bdquoJmeacuteno miacutestniacute Teplice je
častěji čiacutesla mnoņneacuteho hellip čiacutesla jednotneacuteho (podle duše) je toteacuteņ jmeacuteno jenom
141 Podle V Blanaacutera (tamteacuteņ) se bdquoPri tereacutennych naacutezvoch oslabuje protikladnyacute vzťah singulaacuteru
a pluraacutelu ako bezpriacuteznakovej a priacuteznakovej morfologickej kategoacuterie Pluraacutelovou formou sa neraz
pomenuacuteva ten istyacute objekt ktoryacute pomenuacuteva aj singulaacuterovaacute podoba napr Javorina ndash Javoriny
Ruacutebanka ndash Ruacutebanky V kuacutete ndash Kuacutety V tyacutechto priacutepadoch sa pluraacuteloveacute formy pouņiacutevajuacute ako
variantneacute podoby vedľa singulaacuterovyacutech foriemldquo
142 Kromě textů niacuteņe uvedenyacutech se problematice gramatickeacuteho čiacutesla u jmen na -(ov)ice věnujiacute takeacute
např statě F Vaacutehaly (1960) M Sedlaacutečka (1983) J M Tuńkoveacute (2010a)
143 L Čiņmaacuterovaacute (1985) uvaacutediacute jako přiacuteklad oikonyma se změnou čiacutesla Jedovnice u něhoņ čiacuteslo
koliacutesalo a teprve od konce 16 stoletiacute se ustaacutelilo čiacuteslo mnoņneacute
80
porůznu u některyacutech spisovatelůvldquo V mluvnici F Traacutevniacutečka (1951 s 476) se jiņ toto
původně singulaacuteroveacute jmeacuteno zařazuje k pomnoņnyacutem substantivům Současneacute slovniacuteky
a mluvnice (SSČ MČ 2) vychaacutezejiacute při určeniacute gramatickeacuteho čiacutesla tohoto typu
oikonym obvykle z jejich původu Slovniacutek spisovneacute čeńtiny pro ńkolu a veřejnost
(1998) vńak zahrnuje pouze malyacute vzorek nejfrekventovanějńiacutech jmen v MČ 2 (1986
s 349) je pouze zmiacutenka o tom ņe u miacutestniacutech jmen na -ice dochaacuteziacute ke koliacutesaacuteniacute coņ je
ovlivněno jejich původem144
Nejpodrobněji zachycuje danou oblast publikace Nańe
miacutestniacute jmeacutena a jak jich uņiacutevat (2007)
Oikonyma na -(ov)ice vznikla viz takeacute kap 101122ndash1011221 z velkeacute
čaacutesti z vlastniacuteho osobniacuteho jmeacutena (Viacutetkovice = bdquoves lidiacute Viacutetkovyacutechldquo) ta jsou aņ na
několik oikonym145
vņdy pluraacutelovaacute (zejmeacutena vńechna na -ovice) Čaacutest jmen na -ice
jsou deapelativa a lińiacute se původem Zpravidla se můņe jednat buď o desubstantiva
např Hranice (ze subst hranice rarr Hranice) nebo deadjektiva např Jilemnice
(z adj jilemnaacute sufixem -ice z -ica) či Teplice (z adj teplaacute sufixem -ice z -ica) viz
Lutterer ndash Ńraacutemek (2004) Tato deapelativa mohou byacutet jak pluraacutelovaacute tak
singulaacuterovaacute K pluraacutelovyacutem oikonymům dnes patřiacute např Hranice Kralice Kraslice
Podlaţice Teplice Zaacuteběhlice apod Singulaacuteroveacute tvary se ustaacutelily zpravidla u těch
oikonym kteraacute jsou původně hydronyma (Bystřice Lomnice Rokytnice apod) daacutele
jsou to jmeacutena označujiacuteciacute miacutesto s určitou vlastnostiacute (Kopřivnice ndash bdquoves leņiacuteciacute
v kopřivoveacutem porostuldquo) čaacutest singulaacuterovyacutech oikonym vznikla takeacute z apelativniacutech
zdrobnělin (Kaplice Skalice)146
nebo z adjektiv substantivizujiacuteciacutem sufixem -ice
(Straacuteţnice ndash bdquostraacuteņneacuteldquo město) viz takeacute Čiņmaacuterovaacute (1985) Podle autorky se takeacute
zcela vyacutejimečně setkaacutevaacuteme s tiacutem ņe určiteacute oikonymum maacute dnes jineacute čiacuteslo neņ ktereacute
odpoviacutedaacute jeho původu zpravidla se jednaacute o přechod ze singulaacuteru do pluraacutelu Např
oikonymum Moutnice znamenajiacuteciacute bdquokalnou vodu řiacutečku s kalnou vodouldquo bylo
původně singulaacuteroveacute dnes je pluraacuteloveacute viz takeacute Geografickaacute jmeacutena Českeacute republiky
144 Podle MČ 2 (1986 s 349) existujiacute jmeacutena pluraacutelovaacute obyvatelskaacute na -ice ale i singulaacuterovaacute kteraacute
vznikla podle druhu porostu (Březnice Lipnice) nebo charakteristiky toku (Bystřice) apod
145 Např oikonyma Nedvědice (v Čechaacutech) či Klentnice (na Moravě) pochaacutezejiacute z VOJ ale jsou dnes
singulaacuterovaacute viz kap 912221 (vzor Kaplice)
146 Kaplice podle V Profouse (1949 s 203) ze stč apelativa kaplicě tj deminutivum ke kaple
Skalice podle V Profouse ndash J Svobody (1957 s 68) z deminutivniacuteho apelativa skalice tj menńiacute
skaacutela podle Hosaacuteka ndash Ńraacutemka (1980 s 444) deminutivum ke skaacutela nebo přeneseniacutem hydronyma
Skalice
81
(2002) Skupina singulaacuterovyacutech jmen je poměrně malaacute a i kdyņ lze ve vyacutevoji
oikonym na -ice sledovat tendenci přechaacutezet ze singulaacuteru do pluraacutelu147
existujiacute staacutele
důvody ktereacute tomuto přechodu u řady singulaacuterovyacutech jmen braacuteniacute např poměrně
pevně se drņiacute singulaacuter u jmen velkyacutech měst či obciacute obecně znaacutemyacutech (Bystřice
Lomnice Rokytnice apod) zařazeniacute k singulaacuterovyacutem jmeacutenům se opiacuteraacute o adjektivniacute
atribut v singulaacuteru kteryacute je trvalou součaacutestiacute jmeacutena (Českaacute Skalice) u některyacutech jmen
podporuje jejich singulaacuterovou přiacutesluńnost adjektivniacute atribut kteryacute neniacute sice součaacutestiacute
oficiaacutelniacuteho naacutezvu ale je často se jmeacutenem uņiacutevaacuten (Haškova Lipnice) dalńiacute důvody
viz podrobně Poliacutevkovaacute (1985) Uvedenyacute přechod singulaacuterovyacutech jmen k pluraacutelovyacutem
je pro českaacute (obecněji slovanskaacute) oikonyma typickyacute a pluralita je chaacutepaacutena jako
propriaacutelně formaacutelniacute přiacuteznak148
Běņnyacute uņivatel jazyka vńak zpravidla původ jmeacutena neznaacute a naraacuteņiacute tak na
probleacutemy při volbě gramatickeacuteho čiacutesla zejmeacutena u meacuteně znaacutemyacutech oikonym
(Hostivice Kaplice Klentnice Plaacutenice apod) U některyacutech bylo proto koliacutesaacuteniacute
v uacutezu tzn uņitiacute obojiacuteho čiacutesla kodifikovaacuteno např Hostivice Prčice Senice viz
Poliacutevkovaacute (2007) Někdy činiacute probleacutemy takeacute skutečnost ņe dvě obceměsta majiacute
toteacuteņ jmeacuteno ale kaņdeacute je jineacuteho původu a maacute tedy jineacute čiacuteslo Obec Nedvědice pod
Pernštejnem znamenaacute bdquoves naacuteleņejiacuteciacute k Pernńtejnuldquo tedy bdquok medvědiacutemu hraduldquo a maacute
ve spisovneacute čeńtině čiacuteslo jednotneacute (v uacutezu vńak koliacutesaacute) zatiacutemco obec Nedvědice
v jiņniacutech Čechaacutech je odvozeno od slova bdquonedvěd (medvěd)ldquo a maacute čiacuteslo mnoņneacute Daacutele
je moņno uveacutest např oikonyma Jemnice Sušice149
Stav v současneacutem psaneacutem uacutezu
čeńtiny zpracovanyacute na korpusu SYN2005 uvaacutediacuteme v kapitole 912221
147 Ke směru přechodu miacutestniacutech jmen v gramatickeacutem čiacutesle uvaacuteděl V Ńmilauer (1966 s 107ndash108)
toto bdquoČeskaacute jmeacutena majiacute tendenci přechaacutezet ze singulaacuteru do pluraacutelu Je to zvlaacuteńtě u četnyacutech jmen
na -ice -ovice -any Teacuteto tendenci podleacutehajiacute a) jmeacutena na -ov kteraacute přechaacutezejiacute v -ovy hellip b)
singulaacuterovaacute jmeacutena na -ice pod vlivem mnohem četnějńiacutech jmen pluraacutelovyacutech hellipldquo
148 Za tuto informaci děkuji prof PhDr R Ńraacutemkovi CSc
149 Oikonymum Jemnice v Čechaacutech bylo původně čiacutesla jednotneacuteho časem přeńlo k pluraacutelu podle
pomnoņnyacutech jmen na -ice viz Profous (1949) Jemnice na Moravě označovalo bdquoves kde jsou
jaacutemyldquo a je v čiacutesle jednotneacutem (z adj jamnaacute sufixem -ice z -ica) Město Sušice v Čechaacutech maacute čiacuteslo
jednotneacute a označovalo původně osadu kde bdquosuńili zlatyacute piacutesek po vypiacuteraacuteniacuteldquo vznikla z adj suchaacute
sufixem -ice (z -ica) moravskaacute obec Sušice maacute tvar mnoņneacuteho čiacutesla a znamenala bdquoves lidiacute
Suchovyacutech či Suńovyacutechldquo vznikla tedy z vlastniacuteho osobniacuteho jmeacutena viz Lutterer ndash Ńraacutemek (2004)
82
73 Paacuted
Ve vyuņiacutevaacuteniacute kategorie paacutedu existujiacute mezi jednotlivyacutemi třiacutedami propriiacute
rozdiacutely viz kap 63 Domaacuteciacute oikonyma se v čeńtině skloňujiacute a kromě okrajoveacuteho
uņitiacute vokativu majiacute uacuteplneacute singulaacuteroveacute nebo pluraacuteloveacute paradigma Předpoklaacutedaacuteme ņe
frekvence jednotlivyacutech paacutedů oikonym je odlińnaacute a odviacutejiacute se od jejich seacutemantiky
Frekvenčniacute vyuņitiacute paacutedů u oikonym nebylo dosud zpracovaacuteno Ve Frekvenčniacutem
slovniacuteku čeńtiny (2004) je zahrnut takeacute frekvenčniacute slovniacutek dvou tisiacuteců propriiacute kteraacute
jsou seřazena podle tzv průměrneacute redukovaneacute frekvence150
frekvence jednotlivyacutech
paacutedů propriiacute se zde neuvaacutediacute
V naacutesledujiacuteciacutem textu ilustrujeme paacutedovou frekvenci oikonym čeńtiny na
vybraneacutem vzorku ńesti jmen pro singulaacuter a pěti pro pluraacutel kteraacute se nachaacutezejiacute
v korpusu SYN2005 Pro kaņdyacute rod jsme volili oikonyma s celkovou absolutniacute
frekvenciacute (CAV)151
vyńńiacute neņ 1000 vyacuteskytů pokud to nebylo moņneacute tak alespoň
nejfrekventovanějńiacute jmeacutena K vyhledaacutevaacuteniacute naacutem slouņil dotaz typu [lemma=hellip]
V přiacutepadě oikonym s CAV vyńńiacute neņ 1000 jsme funkciacute redukce ndash naacutehodnyacute vyacuteběr
naacutesledně ziacuteskali vzorek v rozsahu 1000 vyacuteskytů u kaņdeacuteho jmeacutena a v raacutemci něho
jsme pak zjińťovali frekvence jednotlivyacutech paacutedů U oikonym s CAV niņńiacute neņ 1000
jsme pracovali s celyacutem neredukovanyacutem souborem tvarů V přiacutepadě propriiacute s vysokou
frekvenciacute zahrnuje korpus zpravidla nejen oikonyma ale i chreacutematonyma (FC Děčiacuten
Jihočeskeacute divadlo Českeacute Budějovice Sigma Olomouc) přiacutepadně anoikonyma (okres
Klatovy) a antroponyma (Jiřiacute z Poděbrad) Vyskytujiacuteciacute se zaacutestupce jinyacutech třiacuted propriiacute
bylo nutneacute nejprve manuaacutelně odstranit abychom ziacuteskali pouze frekvenčniacute hodnoty
150 Podle FSČ (2004) zachycuje absolutniacute frekvence v korpusu počet vyacuteskytů určiteacuteho lexeacutemu či jeho
tvarů bez ohledu na korpusovyacute zdroj Je tedy do jisteacute miacutery ovlivněna tiacutem zejmeacutena u termiacutenů či
propriiacute zda se v korpusu zdroj bohatyacute na jistyacute lexeacutem či jeho tvar vyskytuje či nikoliv Naproti
tomu průměrnaacute redukovanaacute frekvence zohledňuje rovnoměrnost rozloņeniacute určiteacuteho tvaru slova
nebo celeacuteho paradigmatu slova v korpusovyacutech zdrojiacutech Odpoviacutedaacute tedy přesněji skutečneacutemu
uņiacutevaacuteniacute slova v jazyce
151 Celkovaacute absolutniacute frekvence (CAV) ziacuteskanaacute dotazem [lemma=hellip] zahrnuje frekvenci vńech
tvarů hledanyacutech propriiacute tzn oikonym i přiacutepadnyacutech dalńiacutech třiacuted propriiacute (zde větńinou
chreacutematonym vzniklyacutech transonymizaciacute okrajově anoikonym a antroponym) Děčiacuten (1356)
Prostějov (1441) Olomouc (6788) Praha (64936) Brno (16196) Uherskeacute Hradiště (1133)
Klatovy (698) Poděbrady (696) Budějovice (5355) Pardubice (1942) Napajedla (36)
83
paacutedů oikonym Ty pak uvaacutediacuteme v procentech u kaņdeacuteho oikonyma zvlaacuteńť a potom
souhrnně pro vńechna zvolenaacute jmeacutena viz tab č 2ndash3
Tabulka č 2
Frekvence paacutedů singulaacuterovyacutech oikonym v korpusu SYN2005
Oikonymum
Paacutedy (frekvence v procentech + pořadiacute paacutedů)
1 p 2 p 3 p 4 p 5 p 6 p 7 p
Děčiacuten 3150
2
2431
3
063
6
137
5
0 3986
1
233
4
Prostějov 1697
3
3146
2
065
6
076
5
0 4930
1
095
4
Olomouc 3802
2
1412
3
112
5
125
4
0 4439
1
099
6
Praha 3861
1
2093
3
119
6
380
4
011
7
3395
2
141
5
Brno 3428
2
1874
3
143
6
249
4
012
7
4116
1
178
5
Uherskeacute
Hradińtě
2864
2
2273
3
062
5
183
4
0 4578
1
041
6
Celkem 3111
2
2231
3
090
6
192
4
004
7
4241
1
131
5
Tabulka č 3
Frekvence paacutedů pluraacutelovyacutech oikonym
Oikonymum
Paacutedy (frekvence v procentech + pořadiacute paacutedů)
1 p 2 p 3 p 4 p 5 p 6 p 7 p
Klatovy 3307
2
2355
3
039
6
292
4
0
7
3949
1
058
5
Poděbrady 3264
2
2391
3
042
6
125
5
0
7
4012
1
166
4
Budějovice 3753
1
2520
3
081
5ndash6
163
4
0
7
3401
2
081
5ndash6
Pardubice 1619
3
3497
2
198
5
060
6
0
7
4289
1
356
4
Napajedla 606
2
303
3
0 0 0
9091
1
0
Celkem 2904
3
3032
2
121
6
146
5
0 3592
1
205
4
Pořadiacute paacutedů u jednotlivyacutech oikonym neniacute vņdy shodneacute ale můņeme
konstatovat ņe na prvniacutech třech miacutestech se objevuje lokaacutel nominativ a genitiv na
dalńiacutech třech akuzativ instrumentaacutel a dativ a nejmeacuteně frekventovanyacutem paacutedem je
vokativ kteryacute se vńak vyskytl jen u některyacutech singulaacuterovyacutech jmen viz daacutele Počet
vybranyacutech oikonym neniacute dostatečnyacute k tomu abychom mohli ověřit zda frekvenci
paacutedů ovlivňuje gramatickyacute rod o jehoņ vlivu na distribuci paacutedů substantiv piacuteńe
M Těńitelovaacute et al (1985 s 61ndash63) Co se tyacuteče gramatickeacuteho čiacutesla daacute se
84
konstatovat ņe frekvence paacutedů u singulaacuterovyacutech a pluraacutelovyacutech oikonym je v korpusu
SYN2005 velmi podobnaacute
1 Lsg 2 Nsg 3 Gsg 4 Asg 5 Isg 6 Dsg 7 Vsg
1 Lpl 2 Gpl 3 Npl 4 Ipl 5 Apl 6 Dpl
Maleacute odlińnosti ve frekvenci způsobujiacuteciacute zaacuteměnu pořadiacute paacutedů jsou v nominativu
a genitivu (2 a 3 pozice) a takeacute v akuzativu a instrumentaacutelu (4 a 5 pozice)
Frekvence lokaacutelu nominativu genitivu je vysokaacute pohybuje se v průměru mezi 22ndash
42 frekvence ostatniacutech paacutedů je niacutezkaacute tj 2 a niņńiacute Prvenstviacute lokaacutelu je daacuteno
povahou oikonym a jejich zapojeniacutem do větneacuteho kontextu Typickeacute je rovněņ
periferniacute uņitiacute vokativu Vyskytl se u vysoce frekventovanyacutech oikonym např Praha
a Brno V přiacutepadě oikonyma Praha je doloņeno celkem 19 vyacuteskytů pochaacutezejiacuteciacutech
z beletrie nebo publicistiky okrajově i populaacuterně-naučneacute literatury u Brna 2 doklady
pochaacutezejiacute z beletrie Jednaacute se o vokativy ve funkci poetizačniacute personifikace či jen
personifikace
Tvyacutem Praho teď hle poruč sto věţiacutem vyzvaacuteněti [hellip] (SYN2005 SCI)
[hellip] a zatlač nezky no zatlač a vypraacutezdni se Brno (SYN2005 COL) bdquoAhoj Praho jsme šťastniacute ţe jsme tadyldquo pozdravil Mick Jagger [hellip] (SYN2005 PUB) Praho co my v Mělniacutece Zkušenosti z povodniacute na Moravě [hellip] (SYN2005 PUB)
Pro interpretaci dat o frekvenci paacutedů je třeba uveacutest syntaktickeacute funkce ktereacute
oikonyma v jednotlivyacutech paacutedech plniacute Zastoupeniacute nominativu je u vybranyacutech jmen
v korpusu vysokeacute Je to z toho důvodu ņe oikonyma v nominativu jsou zde buď
zapojena do větneacute vyacutepovědi pak vystupujiacute předevńiacutem ve funkci subjektu okrajově
atributu nebo jsou velmi často uņita jako větnyacute ekvivalent v publicistickyacutech textech
podaacutevajiacutech zpraacutevy o děniacute z přiacutesluńnyacutech miacutest V korpusoveacutem materiaacutelu jsou zařazeny
i bibliografickeacute uacutedaje knih či adresy bydlińtě kde oikonyma v nominativu najdeme
takeacute Praacutevě nevětneacute uņitiacute nominativu podstatně zvyńuje jeho frekvenci
SU Brno maacute draacutepky jimiţ si vaacutes bolestně přidrţiacute (SYN2005 COL) Utrhli květinu aby ji rozpoznali a dohadovali se zda je Olomouc rodu muţskeacuteho
či ţenskeacuteho (SYN2005 FAC) Jen osm kilometrů od Nymburka vzdaacuteleneacute Poděbrady jsou prosluleacute předevšiacutem jako město s laacutezněmi zaloţenyacutemi v roce 1908 (SYN2005 POP)
AT Sceacutenka končiacute smrtiacute Berušky na ţelezničniacute trati Praha ndash Kladno (SYN2005 PUB) Město Olomouc dokončuje přiacutepravy zoacuteny Šlechticů [hellip] (SYN2005 SCI)
VE Praha ndash Svůj prvniacute koncert v Českeacute republice uspořaacutedaacute britskaacute pěveckaacute hvězda
[hellip] (SYN2005 PUB)
Genitiv maacute funkci atributu nebo přiacuteslovečneacuteho určeniacute miacutesta
85
AT Goldflam přišel o cenu Brna na posledniacute chviacuteli (SYN2005 PUB) V tomto přiacutepadě zůstaly provokačniacute akce omezeny na uacutezemiacute hlavniacuteho města Prahy (SYN2005 POP)
PUM Milyacute kamaraacutede piacutešu uţ z Poděbrad (SYN2005 FAC)
Pro dativ je typickaacute funkce objektu či přiacuteslovečneacuteho určeniacute miacutesta okrajově atributu
OB Sudetštiacute Němci bojujiacute proti Praze pomociacute soudů meacutediiacute a jinyacutech instituciacute
(SYN2005 PUB) PUM A čert viacute jak se to stalo ţe dobryacute vojaacutek Švejk miacutesto na jih k Budějovicům šel
pořaacuted rovně na zaacutepad (SYN 2005 NOV)
AT [hellip] s igelitkou na řiacutediacutetkaacutech mine letadlo a miziacute směrem k Uherskeacutemu Hradišti (SYN2005 PUB)
Akuzativ oikonym maacute nejčastěji funkci objektu pak přiacuteslovečneacuteho určeniacute nebo
atributu
OB Ten pro Děčiacuten uvolnil teacuteměř šest milionů korun z Fondu obnovy kraje (SYN2005 PUB)
Noha račte znaacutet Klatovy Velice malebneacute město hellip (SYN2005 SCR) PUM Ţiţka utiacutekal před vojsky z hradu Krasiacutekov přes Klatovy aţ k Ţluticiacutem [hellip]
(SYN2005 PUB)
AT [hellip] zavinil podle Uacutezemniacute znaleckeacute komise pro Prahu a Středočeskyacute kraj chybnyacute postup leacutekařů (SYN2005 PUB)
Pro nejfrekventovanějńiacute lokaacutel je typickaacute funkce přiacuteslovečneacuteho určeniacute miacutesta
podstatně meacuteně je uņiacutevaacuten ve funkci atributu řiacutedce maacute funkci objektu
PUM Coţpak uţ nesvezl několikraacutet mladšiacuteho bratra sveacute ţeny po Brně v sentinelu (SYN2005 COL)
Herec Mahelova divadla Igor Bareš vychodil v rodneacute Olomouci zemědělskou školu (SYN2005 PUB) Viacuteno plnyacutem proudem dnes poteče v Napajedliacutech na Zliacutensku a dokonce zdarma (SYN2005 PUB)
AT Muzeum v Uherskeacutem Hradišti zahajuje v ponděliacute vyacutestavu došků Františka Pavlici z Hroznoveacute Lhoty (SYN2005 PUB)
OB Bydleli jsme v Kraacutelově Poli a o Brně se mluviacutevalo jako by to bylo jineacute město [hellip] (SYN2005 COL)
Instrumentaacutel zastaacutevaacute funkci přiacutesloveneacuteho určeniacute miacutesta a objektu řidčeji atributu
PUM Něco podobneacuteho jiţ funguje mezi Děčiacutenem a Bad Schandau (SYN2005 PUB) Ty zhasnou 6 ledna kdy panovaacuteniacute vaacutenočniacuteho stromu nad Olomouciacute skončiacute
(SYN2005 PUB) [hellip] hlavaacuteček vţdy rozkveacutetal na opukoveacute straacuteni nad Ţehuňskyacutem rybniacutekem mezi
Poděbrady a Chlumcem nad Cidlinou (SYN2005 PUB)
OB Vznik jedneacute velevyacuteznamneacute vědeckeacute discipliacuteny je spjat s Brnem a augustiniaacutenskyacutem mnichem Gregorem [hellip] (SYN2005 PUB)
AT Veřejnost se s nimi setkaacute v několika dalšiacutech městech regionu nebo třeba při tradičniacutem průvodu Kunovicemi a Uherskyacutem Hradištěm (SYN2005 PUB)
86
Vyacutesledky vyacutezkumu poukazujiacute na specifickou frekvenci paacutedů oikonym
vzhledem k apelativům i k jinyacutem třiacutedaacutem propriiacute Analyacuteza vztahu paacutedu oikonym
a jeho syntaktickeacute funkce potvrzuje zaacutevěry obecně platneacute pro substantiva srovnej
M Těńitelovaacute et al (1985)
87
8 Deklinačniacute typy a vzory oikonym češtiny
Deklinačniacute typy a vzory oikonym je třeba vyabstrahovat z faktů
a) propriaacutelniacutech (systeacutemovyacutech) ndash tzn oikonyma patřiacute do propriaacutelniacute sfeacutery jazyka a tam
patřiacute proces bdquotvořeniacuteldquo jmen typy jejich vzniku a typy jejich struktur jednaacute se tedy
o oblast naacutezvotvornyacutech aktů
b) komunikačniacutech ndash tzn z včleněniacute jmen do komunikačniacutech procesů na nichņ se
propria podiacutelejiacute tedy z jejich uņiacutevaacuteniacute jako jiņ hotovyacutech lexikaacutelniacutech jednotek
v komunikaci
Tato dvojiacute zakotvenost je typickaacute pro propria u apelativ neexistuje
Nutnost existence vlastniacuteho systeacutemu deklinace oikonym a tedy vlastniacutech
deklinačniacutech typů oikonym a jejich vzorovyacutech jmen z oblasti oikonym ne apelativ
jak je dosud obvykleacute vychaacuteziacute rovněņ ze specifik ve vyuņiacutevaacuteniacute gramatickyacutech
kategoriiacute rodu ņivotnosti čiacutesla a paacutedu kteraacute jsou pro oikonyma typickaacute viz kap 7
Ta se pak promiacutetajiacute do diferenciacute mezi deklinaciacute apelativ a oikonym stejně jako do
odlińnostiacute mezi deklinaciacute oikonym a deklinaciacute jinyacutech hlavniacutech třiacuted propriiacute tj
antroponym chreacutematonym a přiacutepadně anoikonym viz kap 62ndash63 Nańe uacutevahy
podporuje stať R Ńraacutemka (1999b) kteraacute v ńirńiacutem kontextu deklinace propriiacute uvaacutediacute
ņe morfologickaacute paradigmata propriiacute se typologicky nevymykajiacute ze zaacutekonitostiacute
platnyacutech pro apelativniacute sfeacuteru jazyka majiacute vńak řadu konkreacutetniacutech tvarů (morfeacutemů
grameacutemů) ktereacute jsou charakteristickeacute praacutevě pro propria O potřebě vyčlenit zvlaacuteńtniacute
soubor deklinačniacutech typů a jejich vzorovyacutech jmen pro antroponyma toponyma
a chreacutematonyma v raacutemci deklinace slovenskyacutech propriiacute pojednaacutevajiacute M Olońtiak ndash
L Gianitsovaacute (2007b) Podrobněji se vńak ve sveacute stati zabyacutevajiacute deklinačniacutem
systeacutemem antroponym
81 Naacutevrh systeacutemu deklinace oikonym češtiny
V navrhovaneacutem systeacutemu deklinace oikonym čeńtiny lze rozlińit ńest
zaacutekladniacutech rovin ktereacute majiacute pro klasifikaci deklinačniacutech typů podstatnyacute vyacuteznam
88
A Druhy deklinace ndash jmennaacute deklinace (např Mělniacutek) adjektivniacute deklinace (např
Karvinaacute) Kriteacuteriem třiacuteděniacute jsou soubory koncovek oikonym vyjadřujiacuteciacute gramatickeacute
kategorie rodu (přiacutep ņivotnosti u maskulin) čiacutesla a paacutedu
B Skupiny deklinace ndash maskulina neņivotnaacute (např Taacutebor) maskulina ņivotnaacute
(např Okrouhličtiacute Dvořaacuteci) feminina (např Bystřice) neutra (např Brno) přiacutepadně
oikonyma koliacutesajiacuteciacute v rodě (např Aš) Kriteacuteriem třiacuteděniacute je gramatickyacute rod
u maskulin takeacute ņivotnost
C Podskupiny deklinace ndash singularia tantum (např oikonyma na -ov Tachov)
pluralia tantum (např oikonyma na -y Svitavy) přiacutepadně oikonyma koliacutesajiacuteciacute v čiacutesle
(např některaacute jmeacutena na -ice Kaplice) Kriteacuteriem třiacuteděniacute je gramatickeacute čiacuteslo Tyto
podskupiny existujiacute v raacutemci vńech třiacute gramatickyacutech rodů
D Deklinačniacute třiacutedy ndash Kriteacuteriem třiacuteděniacute je povaha zakončeniacute oikonyma v nominativu
singulaacuteru nebo nominativu pluraacutelu tzn vokalickeacute či konsonantickeacute
E Deklinačniacute typy a jejich vzory ndash Kriteacuteriem třiacuteděniacute je koncovka oikonyma
v nominativu a genitivu singulaacuteru nebo pluraacutelu
F Deklinačniacute podtypy a jejich vzory ndash Kriteacuteriem třiacuteděniacute je existence dubletniacutech či
variantniacutech tvarů v genitivu dativu akuzativu lokaacutelu nebo instrumentaacutelu singulaacuteru
nebo pluraacutelu
82 Kriteacuteria pro vyacuteběr vzorovyacutech jmen
Pro samotnyacute vyacuteběr vzorovyacutech jmen je nutneacute stanovit vhodnaacute kriteacuteria152
Mezi
zaacutekladniacute kriteacuteria patřiacute
1 Morfologickaacute straacutenka ndash poņaduje se pravidelneacute a uacuteplneacute paradigma bez
variantniacutech tvarů umoņňujiacuteciacutech zařadit oikonymum do jineacuteho deklinačniacuteho typu
2 Slovotvornaacute straacutenka153
ndash pokud se podle určiteacuteho deklinačniacuteho typu skloňujiacute
oikonyma utvořenaacute v raacutemci produktivniacuteho slovotvorneacuteho typu je ņaacutedouciacute aby
152 Kriteacuteria pro vyacuteběr vzorovyacutech slov pro deklinaci převzatyacutech apelativniacutech substantiv ve slovenńtině
popisujiacute M Olońtiak ndash L Gianitsovaacute-Olońtiakovaacute (2007a)
153 V onomastickeacute literatuře se rozlińujiacute termiacuteny bdquoslovotvorbaldquo a bdquonaacutezvotvorbaldquo Termiacuten naacutezvotvorba
je obsahově ńirńiacute protoņe zahrnuje i zřetele motivačniacute Pojem slovotvorba zuņuje pohled na
oikonyma a to předevńiacutem na jejich slovotvornou strukturu kteraacute je pro určeniacute vzorovyacutech jmen
89
vzoroveacute jmeacuteno k tomuto typu patřilo Znamenaacute to tedy ņe nesledujeme naacutezvotvornyacute
proces v celeacute jeho ńiacuteři ale jen jeho derivačniacute straacutenku přiacutepadně povahu zakončeniacute
kmene (kmenoveacute finaacutely) protoņe tyto faktory jsou relevantniacute pro morfologickou
straacutenku oikonym
3 Kompatibilita ndash vzoroveacute jmeacuteno by mělo byacutet pokud moņno kompatibilniacute svyacutemi
gramatickyacutemi vlastnostmi i propriaacutelniacutem typem se vńemi oikonymy tvořenyacutemi podle
teacutehoņ propriaacutelně pojmenovaciacutecho modelu a uņitiacutem teacutehoņ modelu strukturniacuteho Např
u oikonym na -(ov)ice kteraacute často vznikla z vlastniacuteho jmeacutena kmenoveacuteho naacutečelniacuteka
hlavy rodu nebo otce rodiny volit jako vzoroveacute jmeacuteno takoveacute oikonymum jehoņ
struktura je zřejmaacute např Jaroslavice Jaroslav + -ice
4 Frekvence ndash obecně platiacute ņe čiacutem maacute oikonymum vyńńiacute frekvenci tiacutem bude
pravděpodobně jako reprezentant deklinačniacuteho typu vhodnějńiacute Toto kriteacuterium vńak
musiacute byacutet ve shodě s ostatniacutemi uvaacuteděnyacutemi kriteacuterii
5 Pragmatickaacute straacutenka ndash vzoroveacute jmeacuteno by mělo byacutet vńeobecně znaacutemeacute lehce
zapamatovatelneacute nejleacutepe jednoslovneacute
Domniacutevaacuteme se ņe při volbě navrņenyacutech kriteacuteriiacute nelze stanovit jednoznačneacute
a obecně platneacute pořadiacute jejich důleņitosti Kriteacuteria 1ndash3 jsou jazykově systeacutemovaacute
a proto je při vědeckeacutem popisu volby vzorovyacutech jmen upřednostňujeme před kriteacuterii
komunikačniacutemi tj 4ndash5 Intenzita působnosti jednotlivyacutech kriteacuteriiacute v raacutemci dvou
zvolenyacutech oblastiacute (jazykově systeacutemovaacute a komunikačniacute) vńak můņe byacutet při volbě
jednotlivyacutech vzorovyacutech jmen odlińnaacute
83 Deklinace oikonym a problematika transonymizace
v materiaacutelu korpusu SYN2005
Pro popis deklinačniacutech typů oikonym a stanoveniacute jejich vzorovyacutech jmen bylo
nutneacute znaacutet takeacute hodnotu celkoveacute absolutniacute frekvence (CAF) kaņdeacuteho oikonyma
Ziacuteskaacutevali jsme ji dotazem typu [lemma=rdquohelliprdquo] Tato CAF vńak větńinou nezahrnovala
pouze frekvenci oikonyma ale takeacute jineacutejinyacutech třiacutedytřiacuted propriiacute vzniklyacutech
transonymizaciacute Jednalo se zvlaacuteńtě o chreacutematonyma např oikonymum Strakonice rarr
vyacutehodnějńiacute neboť se tyacutekaacute morfeacutemoveacuteho sloņeniacute slova tzn vlastniacuteho jmeacutena a nikoli jeho
vlastnostiacute jako propria
90
chreacutematonymum bdquosportovniacute klubldquo SK Strakonice okrajově o anoikonyma např
oikonymum Českeacute Budějovice rarr anoikonymum bdquookresldquo Českeacute Budějovice či
antroponyma např oikonymum Sobotka rarr antroponymum Sobotka
Transonymizace je tradičně chaacutepaacutena jako vztah proprium rarr proprium tj
vznik propria na zaacutekladě mezipropriaacutelně fundujiacuteciacuteho vztahu např oikonymum
Praha rarr chreacutematonymum bdquokinoldquo Praha viz Encyklopedickyacute slovniacutek čeńtiny
(2002) Při transonymizaci se tedy neměniacute forma propria ale dochaacuteziacute k proměně
propriaacutelně druhovyacutech přiacuteznaků ktereacute zvolenyacute propriaacutelniacute lexeacutem přiřazujiacute k určiteacute třiacutedě
propriiacute Jak uvaacutediacute R Ńraacutemek (2006 s 502) bdquoRozhodujiacuteciacute podmiacutenkou
transonymizace je povyacuteńeniacute (volba vyuņitiacute) jednoho seacutemoveacuteho prvku propriaacutelniacuteho
vyacuteznamu jako pojmenovaciacuteho motivu objektu jineacuteholdquo Např bdquohotelldquo Praha maacute byacutet
např bdquovyacuteznamnyacute světovyacute přitaņlivyacute proslulyacute kraacutesnyacuteldquo stejně jako oikonymum
Praha Dosud vńak neniacute v českeacute ani světoveacute onomastice vyřeńeno zda chaacutepat
transonymizaci v uvedeneacutem uņńiacutem pojetiacute tzv bdquočistaacuteldquo transonymizace nebo do niacute
zahrnout takeacute tzv bdquorozšiacuteřenouldquo transonymizaci obsahujiacuteciacute formaacutelniacute obměnu
vyacutechoziacuteho propria podrobně viz Ńraacutemek (2006) Tuńkovaacute (2010h)
Za jeden z typů bdquorozńiacuteřeneacuteldquo transonymizace s niacutemņ jsme se v textech korpusu
SYN2005 často setkaacutevali povaņujeme viacuteceslovnaacute transonyma jejichņ součaacutestiacute je
proprium formaacutelně homonymniacute s původniacutem jednoslovnyacutem propriem (oikonymem)
např oikonymum Prostějov rarr chreacutematonymum Oděvniacute podnik Prostějov rarr OP
Prostějov V přiacutepadě některyacutech transonymizovanyacutech chreacutematonym zejmeacutena jednaacute-li
se o naacutezvy sportovniacutech klubů dochaacuteziacute při komunikaci k univerbizaci viacuteceslovneacuteho
oficiaacutelniacuteho naacutezvu Vyacuteslednaacute komunikačniacute univerbizovanaacute podoba je často variabilniacute
můņe obsahovat různeacute čaacutesti oficiaacutelniacuteho viacuteceslovneacuteho chreacutematonyma Např hokejovyacute
klub Kometa Brno rarr Kometa nebo Brno V přiacutepadě ņe se viacuteceslovneacute
chreacutematonymum univerbizuje pouze na čaacutest původniacuteho oikonyma v tomto přiacutepadě
bdquoBrnoldquo vznikaacute tzv bdquoredukovaneacuteldquo chreacutematonymum Takoveacute redukovaneacute
chreacutematonymum nemaacute shodnyacute propriaacutelniacute vyacuteznam jako vyacutechoziacute oikonymum Brno
ktereacute se stalo čaacutestiacute struktury viacuteceslovneacuteho chreacutematonyma ale maacute jiņ vńechny znaky
chreacutematonyma
Mistr světa z let 1996 a 1999 začal treacutenovat s prvoligovou Kometou Brno ale moţnyacute je i jeho odchod do zahraničiacute (SYN2005 PUB) Hokejisteacute brněnskeacute Komety nepřijeli k sobotniacutemu zaacutepasu 2 předkola Českeacuteho pohaacuteru
[hellip] (SYN2005 PUB)
91
Utvrdil se ţe hra jeho tyacutemu byla lepšiacute neţ při posledniacute domaacuteciacute prohře s Brnem (SYN2005 PUB)
Zajiacutemavyacute je takeacute diachronniacute a synchronniacute pohled na transonymizaci oikonym
kteryacute materiaacutel korpusu rovněņ zprostředkovaacutevaacute Některaacute oikonyma jsou součaacutestiacute
delńiacuteho procesu transonymizace kteryacute označujeme jako řetězeniacute transonymizace
v diachronniacutem pohledu např 1 hydronymum Jihlava rarr 2 oikonymum Jihlava rarr
chreacutematonymum bdquoakciovaacute společnostldquo Motorpal Jihlava V synchronniacutem pohledu
často dochaacuteziacute u jednotlivyacutech oikonym k tzv mnohonaacutesobneacute transonymizaci (lze
nazvat jako bdquomultitransonymizaceldquo) tzn ņe původniacute oikonymum se transonymizuje
a staacutevaacute se tak součaacutestiacute zejmeacutena různyacutech druhů chreacutematonym např oikonymum Brno
rarr chreacutematonymum
darrnapř
bdquosportovniacute klubldquo Boby Brno IMOS Brno Kometa Brno Tesla Brno
YTONG Brno atd zkraacuteceně takeacute bdquoBrnoldquo
bdquofirma podnikldquo ALTA Brno AVIA Brno Lachema Brno Zbrojovka
Brno atd
bdquodivadloldquo Večerniacute Brno
bdquoveletrhldquo Autosaloacuten Brno
bdquokulturniacute akceldquo Bienaacutele Brno
bdquonovinyldquo Haloacute Brno atd
Vzhledem k faktu ņe korpusovyacute manaņer neumoņňuje odděleneacute vyhledaacuteniacute
transonymizovanyacutech naacutezvů a jejich manuaacutelniacute vytřiacuteděniacute je u frekventovanyacutech jmen
časově značně naacuteročneacute uvaacutediacuteme v praacuteci frekvenci oikonym v původniacute (nevytřiacuteděneacute)
podobě a to od hodnoty CAF 100 a vyńńiacute U oikonym s hodnotou CAF niņńiacute neņ 100
jsme pro ilustraci skutečneacuteho zastoupeniacute oikonym v korpusu ostatniacute třiacutedy propriiacute
manuaacutelně vytřiacutedili a vzniklaacute absolutniacute frekvence (AF) zahrnuje jen frekvenci
oikonyma viz tabulky se seznamy oikonym v raacutemci jednotlivyacutech deklinačniacutech
typůpodtypů (kap 9ndash11) Mnoņstviacute transonymizovanyacutech představitelů jinyacutech třiacuted
propriiacute zastoupenyacutech v lemmatech oikonym se můņe podle nańich pozorovaacuteniacute
pohybovat aņ mezi 30ndash40 Pro ilustraci tohoto stavu jsme sledovali podiacutel oikonym
a transonymizovanyacutech propriiacute u několika oikonymickyacutech naacutezvů muņskeacuteho
a ņenskeacuteho rodu a to se středniacute CAF (500ndash1500 vyacuteskytů) tj Prostějov (1441)
92
Karvinaacute (1106) Strakonice (799) a s velmi niacutezkou CAF (do 100 vyacuteskytů) tj Kojetiacuten
(88) Morkovice (44) Přibyslav (88) viz grafy 1ndash6
Graf č 1 Prostějov
6419
3581oikonymum Prostějov
transonymizovanaacute
propria
Graf č 2 Karvinaacute
8228
1772
oikonymum Karvinaacute
transonymizovanaacute
propria
Graf č 3 Strakonice
1977
8023
oikonymum
Strakonice
transonymizovanaacute
propria
93
Graf č 4 Kojetiacuten
9318
682
oikonymum Kojetiacuten
transonymizovanaacute
propria
Graf č 5 Morkovice
4091
5909
oikonymumMorkovice
transonymizovanaacutepropria
Graf č 6 Přibyslav
8391
1609
oikonymum Přibyslav
transonymizovanaacute
propria
94
Faktory ktereacute ovlivňujiacute rozsah transonymizace jednotlivyacutech domaacuteciacutech
oikonym jsou na zaacutekladě nańeho vyacutezkumu materiaacutelu korpusu SYN2005 dvojiacute
povahy
1 mimojazykoveacute
a) společenskaacute vyacuteznamnost miacutesta (politickaacute průmyslovaacute kulturniacute) pojmenovaneacuteho
určityacutem oikonymickyacutem naacutezvem
b) velikost oikonymickeacuteho objektu danaacute jeho zeměpisnou rozlohou a počtem
obyvatel (město obec)
V některyacutech přiacutepadech se přidaacutevaacute
c) emocionaacutelniacute vztah (ať uņ kladnyacute nebo zaacutepornyacute) pojmenovatele k objektu
pojmenovaacuteniacute tento faktor můņe byacutet přiacutetomen nebo nemusiacute protoņe neplyne
z identifikačniacute funkce ale z funkce komunikačniacute
2 jazykoveacute
a) faktor seacutemantickyacute tj vyuņitiacute jednoho seacutemoveacuteho prvku propriaacutelniacuteho vyacuteznamu
původniacuteho oikonyma (např bdquodůleņitostldquo bdquostarobylostldquo bdquoreprezentativnostldquo) jako
pojmenovaciacuteho motivu objektu jineacuteho tj vznikleacuteho chreacutematonyma
b) faktor komunikačniacute povahy tj frekvence oikonyma v komunikaci tzn v raacutemci
nańeho vyacutezkumu v textech korpusu SYN2005
Dalńiacutemi aspekty transonymizace oikonym se zabyacutevaacuteme v člaacutenku Transonymizace
a chreacutematonyma (2010h) na vliv transonymizace promiacutetajiacuteciacute se do volby variantniacutech
či dubletniacutech koncovek upozorňujeme např v kap 101122
95
9 Substantivniacute deklinace singulaacuterovaacute
91 Oikonyma ţenskeacuteho rodu s vokalickyacutem zakončeniacutem
911 Nsg zakončenyacute na -a
9111 Interpretace v současnyacutech jazykovyacutech přiacuteručkaacutech
Mluvnice čeńtiny 2 (1986) rozlińuje deklinaci zeměpisnyacutech jmen
zakončenyacutech na samohlaacutesku -a podle fonologickeacute povahy hlaacutesky kteraacute předchaacuteziacute
koncoveacutemu [a] Je-li to souhlaacuteska tvrdaacute či řidčeji obojetnaacute řadiacute jmeacutena (domaacuteciacute i ciziacute)
k apelativniacutemu vzoru ţena Upozorňuje rovněņ na konsonantickeacute alternace před
koncovkou -ě(e) v Dsg a Lsg Přiacuteklady alternaciacute u domaacuteciacutech oikonym nezařazuje
Dalńiacute tři uvaacuteděneacute způsoby deklinace jmen s koncovyacutem [a] se tyacutekajiacute pouze ciziacutech
zeměpisnyacutech jmen tj jmeacutena majiacuteciacute před [a] souhlaacutesku měkkou (Bystrica Levoča
Troacuteja)154
jmeacutena zakončenaacute v psaneacute podobě na -ia vyslovovaneacute [ija] (Olympia Soria)
a jmeacutena zakončenaacute na -ua -oa -ea (Capua Samoa Guinea)
Publikace A Poliacutevkoveacute Nańe miacutestniacute jmeacutena a jak jich uņiacutevat (2007) zařazuje
ve vyacutekladoveacute čaacutesti vyacutečet 16 domaacuteciacutech oikonym zakončenyacutech na -a (Biacutelina Jihlava
Praha atd) kteraacute přiřazuje bez komentaacuteřů k deklinaci vzoru ţena Podrobně se
věnuje jen vyacutekladu deklinace jmeacutena Odolena Voda Dalńiacute oikonyma na -a jsou
uvedena v abecedniacutem seznamu knihy
Starńiacute českeacute mluvnice a takeacute současnaacute Přiacuteručniacute mluvnice čeńtiny155
viz kap
42 nevěnujiacute pravidelneacute deklinaci domaacuteciacutech oikonym zakončenyacutech na -a buď
ņaacutednou pozornost nebo uvaacutedějiacute v teacuteto souvislosti jen ojediněleacute přiacuteklady jmen (Praha
ndash NČJ Ostrava ndash ČM)
154 Tato oikonyma majiacute tzv smiacuteńeneacute skloňovaacuteniacute ndash v G D Lsg podle vzoru růţe v N A V Isg
podle vzoru ţena
155 Počiacutenaje Traacutevniacutečkovou mluvniciacute se u vz ţena objevujiacute informace o deklinaci ciziacutech jmen kteraacute
majiacute před koncovyacutem -a pravopisně měkkou souhlaacutesku (Bystrica Čadca Lubochňa atd)
96
9112 Stav v korpusu SYN2005
91121 Soubor singulaacuterovyacutech oikonym zakončenyacutech na -a
Pro popis deklinace oikonym ņenskeacuteho rodu zakončenyacutech na -a uvaacutediacuteme
přehled oikonym kteraacute měla v korpusu SYN2005 celkovou absolutniacute frekvenci
(CAF) v hodnotě 5 a vyńńiacute Vzniklyacute soubor tvořiacute 147 oikonym Jednaacute se předevńiacutem
o naacutezvy obciacute (Vrbka) měst (Polička) městskyacutech čaacutestiacute nebo siacutedlińť (Poruba) meacuteně
o naacutezvy hradů (Přimda) či staveb v osadaacutech jako např zaacutemků (Ohrada) věņiacute
(Daliborka) nemocnic (Bulovka) atd V přiacutepadech kdy se jedno jmeacuteno uņiacutevaacute pro
označeniacute několika oikonymickyacutech objektů např Hvězda označuje naacutezev letohraacutedku
nebo obce uvaacutediacuteme je v tabulce č 4 jako jedno oikonymum
Z hlediska formaacutelniacute struktury děliacuteme oikonyma na
1 jednoslovneacute oficiaacutelniacute naacutezvy (Praha) tj 5374
2 viacuteceslovneacute oficiaacutelniacute naacutezvy jejichņ zaacuteklad tvořiacute jmeacuteno zakončeneacute na -a (Kutnaacute
Hora) tj 4354
3 univerbizovaneacute neoficiaacutelniacute naacutezvy (bdquoPakaldquo) tj 272
Graf č 7
Typy oikonym se zakončeniacutem na -a podle formaacutelniacute struktury v SYN2005
53744354
272
jednoslovnaacuteoikonyma
viacuteceslovnaacute oikonyma
univerbizovaneacutepodoby oikonym
Viacuteceslovneacute naacutezvy představujiacute celkem pět typů ndash jeden centraacutelniacute a čtyři
periferniacute
1 anteponovanyacute adjektivniacute atribut + substantivum (Českaacute Liacutepa Horniacute Břiacuteza) ndash typ
centraacutelniacute (8594 )
97
2 anteponovanyacute adjektivniacute atribut + substantivum (Odolena Voda) ndash typ periferniacute
(156 )
3 anteponovanyacute substantivniacute atribut + substantivum (Město Trnaacutevka) ndash typ periferniacute
(313 )
4 substantivum + předloņkovyacute postponovanyacute atribut (Ruda nad Moravou Hora
u Stareacute Paky) ndash typ periferniacute (625 )
5 substantivum + bezpředloņkovyacute (genitivniacute) postponovanyacute atribut (Hora Svateacuteho
Šebestiaacutena) ndash typ periferniacute (313 )
Prvniacute centraacutelniacute typ viacuteceslovnyacutech oikonym maacute kombinovaneacute skloňovaacuteniacute adjektivně
jmenneacute (Českaacute Liacutepa Českeacute Liacutepy atd) U některyacutech oikonym byla v korpusu uņita
i univerbizovanaacute skloňovanaacute podoba např Novaacute Paka Staraacute Paka rarr bdquoPakaldquo
Druhyacute typ reprezentuje pouze oikonymum Odolena Voda156
ktereacute původně znělo
Odolenova Voda a obsahovalo posesivniacute adjektivum Kratńiacute snaacuteze vyslovitelnaacute
podoba Odolena Voda vznikla tzv haplologiiacute tj splynutiacutem dvou sousedniacutech
podobnyacutech slabik -va a vo- viz Lutterer ndash Ńraacutemek (2004 s 191) V současnosti se
zpravidla v piacutesemnyacutech předevńiacutem spisovnyacutech projevech skloňujiacute obě čaacutesti oikonyma
jmennyacutem typem deklinace (bdquoOdolenaldquo jako jmenneacute adjektivum) tj Odolena Voda
Odoleny Vody Odoleně Vodě atd viz Poliacutevkovaacute (2007) V korpusu SYN2005 jsou
vńak doloņeny jeńtě dvě dalńiacute moņnosti skloňovaacuteniacute ndash prvniacute čaacutest Odolena zůstaacutevaacute
nesklonnaacute a skloňuje se jen druhaacute čaacutest Voda nebo zcela periferně maacute prvniacute
skloňovanaacute čaacutest podoby sloņeneacute adjektivniacute deklinace
Prezident Havel se při cestě do Podkrušnohořiacute zastavil v Odolene Vodě [hellip] (SYN2005 PUB)
[hellip] jsou vroubeny okrajem naacutespu ţelezničniacute trati mezi obcemi Netřeba a zastaacutevkou Chlumiacuten nedaleko Odolena Vody (SYN2005 PUB) Mladiacutek z Odoleneacute Vody byl jiţ za anonymniacute vyacutehruţneacute telefonaacutety jednou obviněn [hellip]
(SYN2005 PUB)
Třetiacute typ je v korpusu SYN2005 zastoupen pouze dvěma oikonymy (Městečko
Trnaacutevka a Laacutezně Libverda) u nichņ se větńinou skloňuje jen prvniacute čaacutest druhaacute
zůstaacutevaacute nesklonnaacute nebo se oficiaacutelniacute naacutezev zkracuje na skloňovaneacute podoby
bdquoTrnaacutevkaldquo bdquoLibverdaldquo Pouze okrajově byla doloņena deklinace obou čaacutestiacute jmeacutena
156 Oikonymum Odolena Voda byacutevaacute takeacute zkracovaacuteno do podoby Vodolka Korpus SYN2005 tuto
podobu jmeacutena nedoklaacutedaacute najdeme ji vńak v korpusu SYN2009PUB
98
Ve snaze zajistit blahodaacuterneacute uacutečinky mineraacutelniacutech vod nechali majiteleacute Laacutezniacute Libverda vysvětit tamniacute Kristiaacutenův pramen (SYN2005 PUB) Raněnyacute Seidl v Libverdě vyhledal pomoc v Laacutezeňskeacutem domě a později ve Fryacutedlantě
zemřel (SYN2005 COL) [hellip] v Mariaacutenskyacutech Laacutezniacutech Františkovyacutech Laacutezniacutech a Laacutezniacutech Libverdě se stala odděleniacutemi praţskyacutech klinik [hellip] (SYN2005 POP)
U čtvrteacuteho a paacuteteacuteho typu ktereacute jsou rovněņ periferniacute (zastoupeny čtyřmi a dvěma
oikonymy) se skloňuje pouze v pořadiacute prvniacute (zaacutekladoveacute) substantivum
v nepředloņkoveacute podobě zatiacutemco postponovaneacute čaacutesti zůstaacutevajiacute nesklonneacute
Před několika lety se odstěhovali k synovi do Polanky nad Odrou (SYN2005 PUB)
[hellip] teď nabiacuteziacutem tip na jiacutezdu středniacute čaacutestiacute hor od Kliacutenovce po Horu Svateacute Kateřiny (SYN2005 PUB)
Na zaacutekladě dosavadniacute mluvnickeacute tradice netvořiacuteme samostatnaacute vzorovaacute jmeacutena pro
viacuteceslovnaacute oikonyma (obdobně postupujeme u vńech zpracovanyacutech typů oikonym
ņenskeacuteho rodu) i kdyņ by to bylo moņneacute a vzniklo by tak velmi detailniacute vědeckeacute
členěniacute paradigmat oikonym Vńechny viacuteceslovneacute naacutezvy řadiacuteme k jednoslovneacutemu
vzoroveacutemu jmeacutenu na zaacutekladě tvarů nominativu a genitivu singulaacuteru jejich zaacutekladoveacute
substantivniacute čaacutesti
K vytvořeniacute souboru ņenskyacutech oikonym zakončenyacutech na -a jsme uņili
v programu Paradigma dotaz
word=[AAacuteBCČDEEacuteFGHIIacuteJKLMNOOacutePRŘSŃTUUacuteVZŅ] lemma=a
tag=NN kteryacute vyhledal vńechna substantiva zakončenaacute v zaacutekladniacutem tvaru
(lemmatu) na -a a začiacutenajiacuteciacute alespoň v některeacutem sveacutem tvaru velkyacutem piacutesmenem
Dotaz je zaacuteměrně zadaacuten ńiroce tj bez dalńiacute specifikace tagu na ņenskyacute rod a singulaacuter
aby byl seznam co nejobsaacutehlejńiacute a eliminoval tak v co největńiacute miacuteře přiacutepadneacute chyby
v morfologickeacutem značkovaacuteniacute Ze vznikleacuteho seznamu byla manuaacutelně vybraacutena
lemmata domaacuteciacutech157
oikonym Některaacute domaacuteciacute oikonyma vzniklaacute z apelativ
(Bučina Horniacute Břiacuteza Biacutelaacute Voda atd) majiacute v korpusu často apelativniacute lemmata
(bučina břiacuteza voda) a proto byly jejich doklady ověřovaacuteny takeacute jednotlivyacutemi
dotazy typu [lemma=voda]
157 Korpus SYN2005 doklaacutedaacute takeacute ciziacute oikonyma zakončenaacute na -a Prvniacutemi deseti
nejfrekventovanějńiacutemi byla jmeacutena Moskva Bratislava VaršavaWarszawa Barcelona Ţeneva
Atlanta Kaacutehira Havana Ankara Sevilla Jsou-li ciziacute oikonyma v českeacutem kontextu počeńtěna
(Warszawa rarr Varšava Genegraveve rarr Ţeneva atd) staacutevajiacute se tzv exonymy
99
Korpus SYN2005 doklaacutedaacute tvary oikonym tohoto deklinačniacuteho typu z rozličnyacutech
zdrojů od převaņujiacuteciacute publicistiky přes beletrii naučnou či populaacuterně-naučnou
literaturu
Majiteleacute domů v teacuteto čaacutesti Maleacute Strany se shodujiacute na tom ţe neutěšenyacute stav jejich majetku [hellip] (SYN2005 PUB) [hellip] v Městečku Trnaacutevka by musela projiacutet prolukou zaacutestavby a v Rozstaacuteniacute by prochaacutezela přiacutemo obciacute (SYN2005 PUB)
Ke zvonům salvatorskyacutem se přidaly zvony z Maleacute Strany od Mikulaacuteše [hellip] (SYN2005 NOV) Jaacute maacutem svou panenku z Dobrušky ţije bez druha ndash i bez druţky (SYN2005 SON)
Na sniacutemku v Dobrušce jsou na plošinoveacutem voze naloţeny zvony z Opočna Dobrušky a bliacutezkeacuteho okoliacute [hellip] (SYN2005 POP) V tomto směru měla v Ostravě po celeacute sledovaneacute obdobiacute převahu německaacute (a ţidovskaacute)
společnost (SYN2005 SCI) Plebiscitniacutemi znaacutemkami se jako prvniacute zabyacuteval ing Jan Weiss z Ostravy na jehoţ publikačniacute praacuteci navazuji (SYN2005 ENC)
Do niacuteņe uvedeneacute tabulky č 4 byla zařazena vńechna domaacuteciacute oikonyma nalezenaacute
v korpusu SYN2005 jejichņ CAF měla hodnotu 5 a vyńńiacute
Tabulka č 4
Seznam oikonym vzoru Ostrava řazenyacutech 1 retrograacutedně 2 podle frekvence (CAFAF)
v korpusu SYN2005
Neoficiaacutelniacute jednoslovneacute naacutezvy jsou zapsaacuteny v uvozovkaacutech U oikonym uvaacutediacuteme buď frekvenci jejich
lemmatu (lemma gt 100 CAF) tzn frekvenci oikonyma i přiacutepadnyacutech jinyacutech třiacuted propriiacute nebo pouze
frekvenci oikonyma ostatniacute třiacutedy propriiacute pokud existovaly byly manuaacutelně vytřiacuteděny (lemma lt 100
AF)
1 Retrograacutedniacute seznam 2 Frekvenčniacute seznam
Oikonymum CAFAF Oikonymum CAFAF
Baba 8 Praha 65269
Podbaba 15 Ostrava 8532
Poruba 148 Jihlava 2753
Ohrada 25 Opava 2319
Velkaacute Ohrada 9 Saacutezava 1262
Kvilda 60 Českaacute Liacutepa 765
Horskaacute Kvilda 24 Kutnaacute Hora 481
Přimda 65 Malaacute Strana 460
Kocanda 5 Bulovka 318
Biacutelaacute Voda 34 Polička 283
Červenaacute Voda 16 Biacutelina 259
Černaacute Voda 5 Ņeleznaacute Ruda 198
Dobraacute Voda 69 Novaacute Paka 155
Hrubaacute Voda 9 Poruba 148
Odolena Voda 38 Chrastava 133
Staraacute Voda 17 Horka 128
Laacutezně Libverda 9 Dobruńka 128
100
1 Retrograacutedniacute seznam 2 Frekvenčniacute seznam
Oikonymum CAFAF Oikonymum CAFAF
bdquoLibverdaldquo 8 Studeacutenka 125
Ruda nad Moravou 11 Lhota 114
Ņeleznaacute Ruda 198 Lhotka 86
Hvězda 13 Smrņovka 76
Praha 65269 Hrubaacute Skaacutela 74
Novaacute Paka 155 Bublava 74
Staraacute Paka 22 Malaacute Skaacutela 73
bdquoPakaldquo 11 Dobraacute Voda 69
Vrbka 5 Přimda 65
Hrubaacute Vrbka 22 Kraacutesnaacute Liacutepa 65
Polička 283 Kvilda 60
Blatnička 6 Hrabůvka 59
Bystřička 16 Slatina 59
Loučka 9 Karlova Studaacutenka 53
Dlouhaacute Loučka 23 Ořechovka 44
Dolniacute Loučka 9 Sobotka 43
Zahraacutedka 5 Hanspaulka 41
Rudka 6 Odolena Voda 38
Skalka 23 Doubrava 38
Kyselka 29 Zlataacute Koruna 36
Hanspaulka 41 Stonava 36
Polanka nad Odrou 9 Horniacute Bečva 36
Valańskaacute Polanka 9 Řitka 35
bdquoPolankaldquo 11 Malaacute Moraacutevka 35
Polaacutenka 8 Biacutelaacute Voda 34
Studaacutenka 15 Moraacutevka 33
Karlova Studaacutenka 53 Folmava 32
Kraacutesnaacute Studaacutenka 11 Kyselka 29
Studeacutenka 125 Horniacute Břiacuteza 29
Dolniacute Roņiacutenka 17 Červenaacute Lhota 27
Jablůnka 7 Viacuteska 26
Jizerka 24 Ohrada 25
Daliborka 22 Leńtina 25
Horka 128 Horskaacute Kvilda 24
Horka nad Moravou 17 Jizerka 24
Horka u Stareacute Paky 5 Smetanova Lhota 24
Viacuteska 26 Vidnava 24
Novaacute Viacuteska 17 Dlouhaacute Loučka 23
Dobruńka 128 Skalka 23
Velkaacute Chyńka 5 Staraacute Paka 22
Osovaacute Biacutetyacuteńka 7 Hrubaacute Vrbka 22
Veverskaacute Biacutetyacuteńka 15 Daliborka 22
bdquoBiacutetyacuteńkaldquo 12 Ņeletava 22
Svratka 21 Svratka 21
Řitka 35 Hora Svateacute Kateřiny 20
Sobotka 43 Velkaacute Lhota 20
Lhotka 86 Dolniacute Bečva 20
Louka 11 Bučina 19
Jihlaacutevka 5 Moldava 19
Městečko Trnaacutevka 7 Odrava 19
101
1 Retrograacutedniacute seznam 2 Frekvenčniacute seznam
Oikonymum CAFAF Oikonymum CAFAF
Moraacutevka 33 Dolniacute Lhota 18
Malaacute Moraacutevka 35 Kańava 18
Svitaacutevka 6 Staraacute Voda 17
Jiacutevka 12 Dolniacute Roņiacutenka 17
Ořechovka 44 Horka nad Moravou 17
Bulovka 318 Novaacute Viacuteska 17
Jevińovka 6 Lindava 17
Smrņovka 76 Červenaacute Voda 16
Hrabůvka 59 Bystřička 16
Mikulůvka 6 Zelenaacute Hora 16
Lipůvka 8 Podbaba 15
Hrubaacute Skaacutela 74 Studaacutenka 15
Malaacute Skaacutela 73 Veverskaacute Biacutetyacuteńka 15
Malaacute Strana 460 Třeńtina 15
Bučina 19 Dyacuteńina 14
Dubina 5 Horniacute Lhota 14
Biacutelina 259 Hvězda 13
Vńemina 9 Dlouhaacute Lhota 13
Lipina 7 bdquoBiacutetyacuteńkaldquo 12
Habřina 9 Jiacutevka 12
Vřesina 12 Vřesina 12
Dyacuteńina 14 Francova Lhota 12
Slatina 59 Ruda nad Moravou 11
Ńtiacutetina 11 bdquoPakaldquo 11
Leńtina 25 bdquoPolankaldquo 11
Třeńtina 15 Kraacutesnaacute Studaacutenka 11
Staraacute Hliacutena 9 Louka 11
Zlataacute Koruna 36 Ńtiacutetina 11
Českaacute Liacutepa 765 Stoklasnaacute Lhota 11
Kraacutesnaacute Liacutepa 65 Velkaacute Ohrada 9
Ńtiacutepa 6 Hrubaacute Voda 9
Hora Svateacute Kateřiny 20 Laacutezně Libverda 9
Hora Svateacuteho Ńebestiaacutena 6 Loučka 9
Červenaacute Hora 6 Dolniacute Loučka 9
Kutnaacute Hora 481 Polanka nad Odrou 9
Staraacute Hora 5 Valańskaacute Polanka 9
Zelenaacute Hora 16 Vńemina 9
Lhota 114 Habřina 9
Biacutelaacute Lhota 9 Staraacute Hliacutena 9
Červenaacute Lhota 27 Biacutelaacute Lhota 9
Dlouhaacute Lhota 13 Hroznovaacute Lhota 9
Dolniacute Lhota 18 Prostředniacute Bečva 9
Francova Lhota 12 Baba 8
Horniacute Lhota 14 bdquoLibverdaldquo 8
Hroznovaacute Lhota 9 Polaacutenka 8
Kostelniacute Lhota 5 Lipůvka 8
Kraacutelova Lhota 8 Kraacutelova Lhota 8
Mokraacute Lhota 6 Chyňava 8
Piacuteskovaacute Lhota 7 Jablůnka 7
Prostředniacute Lhota 7 Osovaacute Biacutetyacuteńka 7
102
1 Retrograacutedniacute seznam 2 Frekvenčniacute seznam
Oikonymum CAFAF Oikonymum CAFAF
Smetanova Lhota 24 Městečko Trnaacutevka 7
Stoklasnaacute Lhota 11 Lipina 7
Ńaacuterovcova Lhota 5 Piacuteskovaacute Lhota 7
Velkaacute Lhota 20 Prostředniacute Lhota 7
Zelenaacute Lhota 7 Zelenaacute Lhota 7
Klabava 5 Stupava 7
Moldava 19 Fryńava 7
Lindava 17 Blatnička 6
Vlkava 6 Rudka 6
Bublava 74 Svitaacutevka 6
Jihlava 2753 Jevińovka 6
Folmava 32 Mikulůvka 6
Vidnava 24 Ńtiacutepa 6
Ņelnava 5 Hora Svateacuteho Ńebestiaacutena 6
Stonava 36 Červenaacute Hora 6
Chyňava 8 Mokraacute Lhota 6
Opava 2319 Vlkava 6
Stupava 7 Kocanda 5
Doubrava 38 Černaacute Voda 5
Odrava 19 Vrbka 5
Ostrava 8532 Zahraacutedka 5
Kańava 18 Horka u Stareacute Paky 5
Fryńava 7 Velkaacute Chyńka 5
Ņeletava 22 Jihlaacutevka 5
Chrastava 133 Dubina 5
Saacutezava 1262 Staraacute Hora 5
Dolniacute Bečva 20 Kostelniacute Lhota 5
Horniacute Bečva 36 Ńaacuterovcova Lhota 5
Prostředniacute Bečva 9 Klabava 5
Horniacute Břiacuteza 29 Ņelnava 5
103
91122 Typ 1A ndash vzor Ostrava
Druh deklinace jmennaacute
Skupina feminina
Podskupina singularia tantum
Deklinačniacute třiacuteda 1 determinujiacuteciacute tvar ndash Nsg vokalickeacute zakončeniacute
Deklinačniacute typ A Nsg koncovka -a (po předchaacutezejiacuteciacute pravopisně tvrdeacute
nebo obojetneacute souhlaacutesce) Gsg koncovka -y
vzoroveacute jmeacuteno Ostrava (lemma = 8532 vyacuteskytů)
Nsg Gsg Dsg Asg Vsg Lsg Isg
Ostrav-a Ostrav-y Ostrav-ě Ostrav-u Ostrav-o (o) Ostrav-ě Ostrav-ou
Charakteristika deklinace Pravidelnyacute deklinačniacute typ bez dubletniacutech tvarů
podle něhoņ se skloňujiacute vńechna domaacuteciacute oikonyma kteraacute majiacute před nominativniacute
koncovkou -a pravopisně tvrdou nebo obojetnou souhlaacutesku tj v korpusu SYN2005
d- h- k- n- r- t- a b- l- p- v- z- (Kvilda Praha Polička Bučina Kutnaacute Hora
Lhota Poruba Hrubaacute Skaacutela Českaacute Liacutepa Jihlava Horniacute Břiacuteza apod) Mezi
nejrozńiacuteřenějńiacute patřiacute zakončeniacute na -ka -ina a -ava V současnosti se jednaacute o typ
středně frekventovanyacute (v korpusu SYN2005 147 oikonym s AF 5 a vyńńiacute) dnes vńak
jiņ neproduktivniacute představujiacuteciacute uzavřenou třiacutedu oikonym Oikonyma zakončenaacute na
-ka jsou často původem apelativniacute deminutiva tvořenaacute sufixem -ka (Horka Loučka
Jablůnka Polanka Viacuteska Vrbka atd) nebo deminutiva vzniklaacute z vlastniacutech miacutestniacutech
jmen (Lipovaacute rarr Lipůvka Hrabovaacute rarr Hrabůvka Bystřice rarr Bystřička Lhota rarr
Lhotka Jihlava rarr Jihlaacutevka atd) či oikonyma vzniklaacute z vlastniacutech osobniacutech jmen
(Dobruška Biacutetyacuteška Mikulůvka) Zakončeniacute na -ina158
majiacute zpravidla deapelativa
(habřina rarr Habřina slatina rarr Slatina obdobně Bučina Dubina Leština Lipina
Štiacutetina Třeština Vřesina) viz Hosaacutek ndash Ńraacutemek (1970 1980) Pro zakončeniacute na
158 Okrajově jsou oikonyma na -ina od původu VOJ vzniklaacute posesivniacutem sufixem -ina (Dyacutešina
Všemina) či vzniklaacute jinak např Biacutelina ndash přeneseniacutem naacutezvu potoka Biacutelina na naacutezev obce viz
Profous (1947) a Hosaacutek ndash Ńraacutemek (1970 1980)
104
-ava159
jsou typickeacute předevńiacutem naacutezvy oikonym vznikleacute přeneseniacutem naacutezvů řek
(Jihlava Ostrava Saacutezava Stupava) či jmeacutena ciziacuteho původu (Opava ndash
předslovanskyacute naacutezev řeky německeacuteho původu jsou např Fryšava Lindava
Ţelnava) V přiacutepadě jinyacutech zakončeniacute se často setkaacutevaacuteme s deapelativniacutemi
oikonymy např Biacutelaacute Voda Hvězda Hrubaacute Skaacutela Zlataacute Koruna Českaacute Liacutepa Hora
Svateacute Kateřiny Lhota Horniacute Břiacuteza
V dativu a lokaacutelu singulaacuteru dochaacuteziacute před koncovkou -ě(e) ke konsonantickyacutem
alternaciacutem [d] [ď] Kvida ndash Kvildě [n] [ň] Slatina ndash Slatině [r] [ř] Zelenaacute Hora
ndash Zeleneacute Hoře [t] [ť] Lhota ndash Lhotě [h] [z] Praha ndash Praze [k] [c] Polička ndash
Poličce
V přiacutepadě frekventovanyacutech oikonym Praha Ostrava jsou v korpusu SYN2005
doloņeny tvary vokativu pochaacutezejiacuteciacute z různyacutech zdrojů tj Praho (19) ndash publicistika
kraacutesnaacute i populaacuterně-naučnaacute literatura viz takeacute kap 73 Ostravo (9) ndash publicistika
a jeden zdroj piacutesňoveacute tvorby
Sbohem nastokraacutet maacute Praho (SYN2005 VER)
Praho musiacuteš naacutem připlatit na naši ochranu nebo zaplatit škody [hellip] (SYN2005 PUB) Po Noci plneacute hvězd a megakoncertu Ahoj Ostravo přichaacuteziacute [hellip](SYN2005 PUB)
[hellip] kdyţ jedu směrem na Těšiacuten ten pohled mě netěšiacute Ostravo meacute město (SYN2005 SON)
Vyacuteběr vzoru Jako vzoroveacute jmeacuteno bylo vybraacuteno oikonymum Ostrava Jednaacute
se o velmi frekventovaneacute jmeacuteno patřiacuteciacute k typickeacute skupině oikonym tohoto
deklinačniacuteho typu zakončenyacutech na -ava kteraacute vznikla přeneseniacutem hydronymickyacutech
naacutezvů řek
V apelativniacute sfeacuteře odpoviacutedaacute vzoroveacutemu jmeacutenu singulaacuteroveacute paradigma vzoru ţena
159 Jmeacutena na -ava vzniklaacute z vlastniacuteho osobniacuteho jmeacutena jsou ojedinělaacute původ je často nejasnyacute např
Doubrava viz Profous (1947)
105
912 Nsg zakončenyacute na -e(ě)
9121 Interpretace v současnyacutech jazykovyacutech přiacuteručkaacutech
Kategorie gramatickeacuteho rodu a čiacutesla singulaacuterovyacutech oikonym na -ice jsou
podrobně popsaacuteny v kap 71 a 72 Vyacutevoj deklinace oikonym ņenskeacuteho rodu
zakončenyacutech na -e(ě) v jednotlivyacutech českyacutech mluvniciacutech zachycuje kap 42 a niacuteņe
zařazenaacute tab č 5 Při zhodnoceniacute současneacuteho stavu deklinace vychaacuteziacuteme z Mluvnice
čeńiny 2 (1986) SSČ (1998) a publikace A Poliacutevkoveacute (2007)
Mluvnice čeńtiny 2 uvaacutediacute u singulaacuterovyacutech jmen zakončenyacutech na samohlaacutesku
[e] pouze vyacutečet několika oikonym viz tab č 5 kteraacute přiřazuje k deklinaci
apelativniacuteho vzoru růţe Stručně upozorňuje na moņnost koliacutesaacuteniacute těch oikonym na
-ice jejichņ původ je podle čiacutesla různyacute Konkreacutetniacute přiacutepady koliacutesajiacuteciacutech oikonym vńak
nezařazuje vysvětluje jen původ několika singulaacuterovyacutech jmen (vznikla podle druhu
porostu Březnice Lipnice podle charakteristiky toku Bystřice apod)
Kodifikovaneacute singulaacuteroveacute tvary oikonym na -e(ě) najdeme v SSČ a to u 14
jmen (Běchyně Bystřice pod Hostyacutenem Českaacute Kamenice Davle Jilemnice Kaplice
Kdyně Lipnice Lomnice nad Luţniciacute Police nad Metujiacute Roudnice nad Labem
Straacuteţnice Sušice v Čechaacutech Volyně) V přiacutepadě oikonyma Prčice je uvedeno
koliacutesaacuteniacute v čiacutesle Sušice na Moravě maacute čiacuteslo mnoņneacute
Podle A Poliacutevkoveacute se singulaacuterovaacute oikonyma ņenskeacuteho rodu řazenaacute
k apelativniacutemu vzoru růţe děliacute do třiacute skupin
1 Malaacute skupina jmen na -ice např Blatnice Jilemnice Lomnice Rokytnice aj
u nichņ je někdy obtiacuteņneacute určit gramatickeacute čiacuteslo a rozhodovaacuteniacute ovlivňuje znalost či
neznalost miacutestniacuteho uacutezu Uvaacutediacute se ņe některaacute jmeacutena proto v denniacutem tisku ale i jinde
v čiacutesle koliacutesajiacute (Prčice Sušice Hostivice aj) a jako singulaacuterovaacute se ustaacutelila ta kteraacute
často označujiacute miacutesto podle vlastnostiacute půdy okoliacute porostu apod Přehled těchto
oikonym je uveden v abecedniacutem seznamu knihy
2 Jmeacutena zakončenaacute na -yně např Bechyně Budyně Čkyně Chropyně Kdyně
Rabyně Volyně Ruzyně aj
3 Několik maacutelo jinyacutech ndash Davle Homole
106
Pro ilustraci uvaacutediacuteme tabulku č 5 kteraacute zachycuje přehled singulaacuterovyacutech
oikonym uvaacuteděnyacutech v jednotlivyacutech mluvniciacutech čeńtiny Gebauerovou počiacutenaje
Mluvnice věnujiacute pozornost zejmeacutena singulaacuterovyacutem oikonymům na -ice jmeacutena na
-yně160
poprveacute zachycuje aņ V Ńmilauer (1972) Do tabulky jsme zařadili
i oikonymum Teplice ktereacute je od původu singulaacuteroveacute a vzniklo ze stč apelativa
teplicě substantivizaciacute adjektiva teplaacute viz Hosaacutek ndash Ńraacutemek (1980) V gramatikaacutech
Gebauera (1895) a Gebauera ndash Ertla (1926) jeńtě v čiacutesle koliacutesaacute161
mluvnice
Traacutevniacutečkova (1951) ho jiņ zařazuje k pomnoņnyacutem substantivům F Traacutevniacuteček
upozorňuje takeacute na singulaacuterovyacute původ oikonyma Hostivice162
ale v deklinaci ho řadiacute
ke jmeacutenům pomnoņnyacutem jako koliacutesajiacuteciacute uvaacutediacute oikonymum Hořice163
Tabulka č 5
Singulaacuterovaacute oikonyma ţenskeacuteho rodu zakončenaacute na -e(ě) v českyacutech mluvniciacutech
Oikonyma jsou řazena retrograacutedně
Oikonymum MČG MČGE MSČ NČJ ČM MČ 2 PMČ
Vrbice - - - - sg - -
Kubice - - sg - - - -
Řečice - - sg - - - -
Nedvědice - - sg - - - -
Skalice - - sg sg sg - -
Veselice - - sg - - - -
Teplice sgpl sgpl pl pl - - -
Jistebnice - - sg - - - -
Lednice - - sg - - - -
160 Bechyně pochaacuteziacute pravděpodobně z onomatopoickeacuteho zaacutekladu bech- + -yně Volyně maacute asi původ
v prastareacutem naacutezvu slovanskeacuteho kmene kteryacute siacutedlil na Ukrajině naacutezory na původ jmeacutena vńak
nejsou jednotneacute Kdyně asi z psl gъdynja ndash mokřina Ruzyně původně znělo Ruzeň odvozeno od
os jmeacutena Ruzen přiacuteponou -jь časem se obměnilo na Ruziň a nakonec se přiklonilo ke jmeacutenům na
-yně viz Lutterer ndash Ńraacutemek (2004)
161 U oikonyma Teplice J Gebauer (1895) uvaacutediacute ņe je častěji mnoņneacuteho čiacutesla v jednotneacutem ho
uņiacutevajiacute jen někteřiacute spisovateleacute V mluvnici Gebauera ndash Ertla (1926) je uvedeno ņe oikonymum
Teplice bylo původně jednotneacuteho čiacutesla dnes se zpravidla povaņuje za mnoņneacute
162 Oikonymum Hostivice vzniklo posesivniacutem sufixem -ja gt -jě ņenskeacuteho rodu z osobniacuteho jmeacutena
Hostiviacutet viz Profous (1947) a proto je od původu singulaacuteroveacute Pluraacutel vznikl analogiiacute podle
patronym
163 Hořice vzniklo podle Hosaacuteka ndash Ńraacutemka (1970) buď z apelativa hora sufixem -ice nebo je-li od
původu singulaacuteroveacute jednaacute se o deminutivum k hora stč hořicě Autoři uvaacutedějiacute v miacutestniacutem uacutezu jak
singulaacuteroveacute tvary Hořica v Hořici atd tak pluraacuteloveacute z Hořec za Hořecema (Blansko Černaacute
Hora)
107
Oikonymum MČG MČGE MSČ NČJ ČM MČ 2 PMČ
Roudnice - - sg - - sg -
Kamenice sg - sg sg sg - -
Senice - - sg - - - -
Dřevěnice sg - - - - - -
Bylnice - - - - sg - -
Jilemnice - - sg - - - -
Lomnice - - sg - sg - -
Konice - - sg - - - -
Lipnice - - - - - sg -
Sloupnice - - sg - - - -
Oleńnice - - sg - - - -
Blatnice - - sg - - - -
Rokytnice - - sg - - - -
Nivnice - - sg - - - -
Borovnice sg - - - - - -
Ņeleznice sg - - - - - -
Březnice - - sg - - sg -
Straacuteņnice - - sg - - - -
Hořice - - sgpl - - - -
Bystřice - - sg sg - sg -
Suńice - - sg - sg sg -
Doubravice - - sg - - - -
Borovice - - sg - - - -
Kdyně - - - - - sg -
Bechyně - - - sg - - -
Volyně - - - sg - - -
Ruzyně - - - - - sg -
9122 Stav v korpusu SYN2005
91221 Soubor singulaacuterovyacutech oikonym zakončenyacutech na -e(ě)
Větńina domaacuteciacutech singulaacuterovyacutech oikonym ņenskeacuteho rodu zakončenyacutech na
-e(ě) maacute pravidelnou deklinaci pouze malaacute čaacutest z nich koliacutesaacute v čiacutesle viz daacutele
Z tohoto důvodu uvaacutediacuteme pro ilustraci singulaacuteroveacute deklinace pouze oikonyma
s celkovou absolutniacute frekvenciacute (CAF) s hodnotou 5 a vyńńiacute Vzniklyacute soubor
představuje 142 oikonym (včetně koliacutesajiacuteciacutech) a jednaacute se předevńiacutem o naacutezvy obciacute
(Telnice) a měst (Police nad Metujiacute) městskyacutech čaacutestiacute či siacutedlińť (Ruzyně) meacuteně
o naacutezvy hradů (Lipnice) nebo staveb v osadaacutech např zaacutemků (Jemnice) přiacutepadně
nesiacutedlińtniacutech staveb např klaacuteńterů (Ţihle) kamenolomů (Police) Existujiacute přiacutepady
kdy se jedno jmeacuteno uņiacutevaacute pro označeniacute viacutece oikonymickyacutech objektů např Budyně
nad Ohřiacute je naacutezev pro město a hrad Vzhledem k tomu ņe vńechny tyto naacutezvy majiacute
shodneacute skloňovaacuteniacute uvaacutediacuteme je v tabulce č 6 jako jedno oikonymum
108
Z hlediska formaacutelniacute struktury děliacuteme oikonyma na
1 jednoslovneacute oficiaacutelniacute naacutezvy (Jemnice Volyně) + neoficiaacutelniacute zkraacuteceneacute podoby
viacuteceslovnyacutech naacutezvů (bdquoBlatniceldquo bdquoLipniceldquo) tj 6761
2 viacuteceslovneacute oficiaacutelniacute naacutezvy jejichņ zaacuteklad tvořiacute jmeacuteno zakončeneacute na -e(ě) (Českaacute
Skalice Novaacute Rabyně Bystřice pod Hostyacutenem) tj 3239
Graf č 8
Typy oikonym se zakončeniacutem na -e(ě) podle formaacutelniacute struktury v korpusu SYN2005
6761
3239
jednoslovnaacuteoikonyma
viacuteceslovnaacute oikonyma
Ke spojeniacute skupiny jednoslovnyacutech uacuteředniacutech naacutezvů s jednoslovnyacutemi
univerbizovanyacutemi neuacuteředniacutemi naacutezvy jsme přistoupili z toho důvodu ņe
univerbizovaneacute podoby viacuteceslovnyacutech naacutezvů (bdquoBystřiceldquo bdquoLipniceldquo apod) se dajiacute na
zaacutekladě korpusoveacuteho kontextu zpravidla obtiacuteņně odlińit od shodnyacutech oficiaacutelniacutech
jednoslovnyacutech naacutezvů např (bdquoBystřiceldquo zkraacutecenyacute naacutezev pro Bystřici nad
Pernštejnem Bystřici pod Hostyacutenem Novou Bystřici atd x Bystřice obec
v Moravskoslezskeacutem kraji) Deklinace obou podob oikonym (oficiaacutelniacuteneoficiaacutelniacute)
je vńak shodnaacute CAF jednoslovnyacutech oikonym (viz tab č 6) můņe pak zahrnovat jak
frekvenci oficiaacutelniacuteho naacutezvu tak zaacuteroveň frekvenci univerbizovaneacuteho neoficiaacutelniacuteho
naacutezvu nebo frekvenci oficiaacutelniacuteho naacutezvu uņiacutevaneacuteho k označeniacute viacutece oikonymickyacutech
objektů např Březnice ndash pojmenovaacuteniacute města obce a zaacutemku
Viacuteceslovneacute naacutezvy představujiacute dva rovnoměrně zastoupeneacute typy
1 anteponovanyacute adjektivniacute atribut + substantivum (Novaacute Bystřice Horniacute Kamenice
Kardašova Řečice) ndash typ centraacutelniacute (5435 )
2 substantivum + předloņkovyacute postponovanyacute atribut (Lipnice nad Saacutezavou Bystřice
pod Hostyacutenem) ndash typ centraacutelniacute (4565 )
109
Prvniacute typ maacute kombinovaneacute skloňovaacuteniacute adjektivně jmenneacute (Novaacute Bystřice Noveacute
Bystřice Noveacute Bystřici atd) U některyacutech oikonym tohoto typu byla v korpusu uņita
i univerbizovanaacute skloňovanaacute podoba např Malaacute Hraštice Velkaacute Hraštice rarr
bdquoHrašticeldquo Ojediněle se v korpusu objevujiacute oikonyma v nekodifikovanyacutech tvarech
[hellip] normaacutelně bych teďka frčel ještě do Českyacute Kamenice pro znaacutemky hellip ale najednou se mi tam uţ nechce [hellip] (SYN2005 NOV)
U druheacuteho typu se skloňuje jen v pořadiacute prvniacute (zaacutekladoveacute) substantivum
v nepředloņkoveacute podobě zatiacutemco postponovaneacute čaacutesti zůstaacutevajiacute nesklonneacute (Lipnice
nad Saacutezavou Lipnici nad Saacutezavou atd)
Vńechny viacuteceslovneacute naacutezvy jsou přiřazeny k jednoslovneacutemu vzoru na zaacutekladě tvarů
nominativu a genitivu singulaacuteru jejich zaacutekladoveacute substantivniacute čaacutesti
K vytvořeniacute souboru ņenskyacutech singulaacuterovyacutech oikonym zakončenyacutech na -e(ě)
byly uņity dva dotazy v programu Paradigma
1 word=[AAacuteBCČDEEacuteFGHIIacuteJKLMNOOacutePRŘSŃTUUacuteVZŅ] lemma=e
tag=NN
2 word=[AAacuteBCČDEEacuteFGHIIacuteJKLMNOOacutePRŘSŃTUUacuteVZŅ] lemma=yně
tag=NN
Prvniacute dotaz vyhledal vńechna substantiva začiacutenajiacuteciacute alespoň v některeacutem sveacutem tvaru
velkyacutem piacutesmenem a zaacuteroveň zakončenaacute v zaacutekladniacutem tvaru (lemmatu) na -e druhyacute
pak vńechna substantiva začiacutenajiacuteciacute alespoň v některeacutem sveacutem tvaru velkyacutem piacutesmenem
a zaacuteroveň zakončenaacute v zaacutekladniacutem tvaru (lemmatu) na -yně Ze vzniklyacutech seznamů
byla manuaacutelně vybraacutena lemmata domaacuteciacutech oikonym164
Dotaz je stejně jako
u oikonym zakončenyacutech na -a zadaacuten zaacuteměrně ńiroce viz kap 91121 Některaacute
domaacuteciacute oikonyma vzniklaacute z apelativ (Solnice Straacuteţnice atd) majiacute v korpusu často
apelativniacute lemmata (solnice straacuteţnice) a proto jsme jejich vyacuteskyty ověřovali takeacute
jednotlivyacutemi dotazy typu [lemma=solnice] Korpus SYN2005 doklaacutedaacute tvary
oikonym ņenskeacuteho rodu na -e(ě) z rozličnyacutech zdrojů nejčastěji pochaacutezejiacute
z publicistiky meacuteně z naučneacute a populaacuterně-naučneacute literatury či beletrie
164 Ciziacute singulaacuterovaacute oikonyma ņenskeacuteho rodu končiacuteciacute a zaacuteroveň vyslovovanaacute na -e nejsou v korpusu
SYN2005 teacuteměř zastoupena z doloņenyacutech jmen maacute nejvyńńiacute frekvenci ciziacute oikonymum Skopje
110
Ve vstupniacute hale muzea si lideacute mohou prohleacutednout kameny přiacuteznačneacute pro okoliacute Lomnice nad Popelkou zejmeacutena achaacutety jaspisy a dalšiacute odrůdy křemene a chalcedonu (SYN2005 PUB) Posledniacutem důkazem se stal přiacutepad mladeacute ţeny z Mohelnice kteraacute donutila tamniacute radniacute aby [hellip] (SYN2005 PUB) Po studiiacutech pracoval na obnovovaneacute biologickeacute stanici v Lednici potom byl odbornyacutem
pracovniacutekem [hellip] (SYN2005 SCI)
Rok 1775 je spojen s centrem selskeacuteho povstaacuteniacute ve Rtyni v Podkrkonošiacute městečku se 3000 obyvateli (SYN2005 POP) Byl jsem takeacute na Radyni a v okoliacute Plzně (SYN2005 FAC) Stačiacute pytel přes hlavu rozumiacuteš a za Bechyniacute o ni budem hlasovat (SYN2005 NOV) Milovanou krajinou dětstviacute mu bylo Povltaviacute šťasnaacute leacuteta traacutevil v Davli na soutoku Vltavy a Saacutezavy (SYN2005 COL) Jaacute maacutem svou panenku v Roudnici choději tam za niacute proutnici chodějiacute tam za niacute chlapci malovaniacute [hellip] (SYN2005 SON)
Na zaacutekladě vyacuteskytu variantniacutechdubletniacutech koncovek Gsg a uņitiacute kategorie
gramatickeacuteho čiacutesla tvořiacute soubor domaacuteciacutech oikonym ņenskeacuteho rodu se zakončeniacutem na
-e(ě) jeden zaacutekladniacute deklinačniacute typ a jeden jeho deklinačniacute podtyp
2A Gsg koncovka -e(ě) singulaacuterovaacute oikonyma vzor Bystřice
I 2A Gsg dubleta -e-Oslash přiacutepadně varianta -e -Oslash koliacutesaacuteniacute v čiacutesle (sgpl)
vzor Kaplice
111
91222 Typ 2A ndash vzor Bystřice
Druh deklinace jmennaacute
Skupina feminina
Podskupina singularia tantum
Deklinačniacute třiacuteda 2 determinujiacuteciacute tvar ndash Nsg vokalickeacute zakončeniacute
Deklinačniacute typ A Nsg koncovka -e(ě) Gsg koncovka -e(ě)
vzoroveacute jmeacuteno Bystřice (lemma = 660 vyacuteskytů)165
Nsg Gsg Dsg Asg Lsg Isg
Bystřic-e Bystřic-e Bystřic-i Bystřic-i (o) Bystřic-i Bystřic-iacute
Charakteristika deklinace Pravidelnyacute deklinačniacute typ bez dubletniacutech tvarů
podle něhoņ se skloňujiacute vńechna domaacuteciacute singulaacuterovaacute oikonyma kteraacute majiacute
v nominativu a genitivu singulaacuteru -e(ě) (Kopřivnice Bechyně Michle apod)
V materiaacutelu korpusu SYN2005 je doloņeno 110 jmen teacuteto deklinace s CAF v hodnotě
5 a vyńńiacute Typickou skupinu tvořiacute oikonyma zakončenaacute na -ice (7546 ) zatiacutemco
jmeacutena na -yně (1545) a -e (909 ) jsou zřetelně meacuteně početnaacute viz graf č 9
Vńechny daacutele uvedeneacute typy tvořeniacute singulaacuterovyacutech oikonym na -ice -yně a -e jsou
dnes jiņ neproduktivniacute novaacute jmeacutena se jimi netvořiacute z hlediska frekvence se dnes
jednaacute o typ se středniacute frekvenciacute Oikonyma tohoto vzoroveacuteho jmeacutena vńak netvořiacute
zcela uzavřenou třiacutedu protoņe zde existuje moņnost přechodu mezi typem 2A (vz
Bystřice) a I 2A (vz Kaplice)
165 Počet vyacuteskytů odpoviacutedaacute dotazu lemma=ldquoBystřiceldquo jiacutemņ jsou vyhledaacutena vńechna oikonyma
obsahujiacuteciacute zaacutekladoveacute jmeacuteno Bystřice tj Bystřice Bystřice pod Hostyacutenem atd přiacutepadně jineacute třiacutedy
propriiacute s naacutezvem Bystřice
112
Graf č 9
Oikonyma vzoru Bystřice v korpusu SYN2005
1545
909
7546
oikonyma na -ice
oikonyma na -yně
oikonyma na -e
Naacutesledneacute rozděleniacute oikonym podle původu je provedeno pro jmeacutena v Čechaacutech
podle Profouse (1947ndash1957) pro jmeacutena na Moravě a ve Slezsku podle Hosaacuteka ndash
Ńraacutemka (1970 1980) v přiacutepadech nevyjasněnyacutech ve starńiacute literatuře pak podle
Lutterera ndash Ńraacutemka (2004) Singulaacuterovaacute oikonyma zakončenaacute na -ice jsou zpravidla
od původu deapelativa (deapelativniacute původ vńak mohou miacutet i pomnoņnaacute oikonyma
na -ice viz kap 101122) Jednaacute se o oikonyma kteraacute byla zpravidla 1 původně
hydronyma tzn naacutezvy vodniacutech toků později přenesenyacutech na osady vznikleacute v jejich
bliacutezkosti (Březnice Bystřice Lomnice Olešnice Ostravice Rokytnice Uacutepice
Ţirovnice apod) 2 hydronymickyacute původ je u nich moņnyacute u některyacutech jmen existuje
viacutecero moņnostiacute interpretace jsou odvozena zpravidla z adjektiv přiacuteponou -ice stč
-ica (Blatnice Brtnice Jesenice Kamenice Kopřivnice Mohelnice apod)166
v menńiacute miacuteře vznikla 3 na zaacutekladě charakteristickeacute vlastnosti miacutesta jsou odvozena
zpravidla z adjektiv přiacuteponou -ice stč -ica (Borovnice Jemnice Police Straacuteţnice
166 Blatnice ndash z adj blatnaacute označujiacuteciacute miacutesto blaacutetiveacute nebo leņiacuteciacute u kalneacute vody Brtnice ndash od původu
hydronymum tj bdquopotok tekouciacute brťovyacutem lesemldquo nebo ves ve ktereacute staacutevaly brti tj bdquosiacutedla lesniacutech
včel v dutinaacutech stromůldquo Jesenice ndash z adj jesennaacute bdquopotok řiacutečka tekouciacute jesenovyacutem porostem
mezi jasanyldquo Jilemnice ndash z adj jilemnaacute bdquovoda řeka tekouciacute mezi jilmyldquo Kamenice ndash z adj
kamennaacute tj řiacutečka tekouciacute kamenityacutem dnem nebo ves s kamennyacutemi domy Kopřivnice ndash
napodobuje častaacute hydronyma typu Olešnice z adj kopřivnaacute tj řiacutečka tekouciacute kopřivovyacutem
porostem Mohelnice ndash z adj mohylnaacute ves bdquolidiacute bydliacuteciacutech na mohyleldquo nebo ves bdquolidiacute bydliacuteciacutech
u řiacutečky s naacutezvem Mohylniceldquo
113
apod)167
4 z apelativniacutech zdrobnělin (Skalice)168
viz takeacute Čiņmaacuterovaacute (1985)
5 ojedinělaacute oikonyma pochaacutezejiacute z vlastniacutech osobniacutech jmen (Hraštice Voţice)169
Jen
vyacutejimečně majiacute dnes některaacute oikonyma jineacute čiacuteslo neņ odpoviacutedaacute jejich původu např
původně singulaacuteroveacute řiacutečniacute jmeacuteno Moutnice viz Čiņmaacuterovaacute (1985) ktereacute se takeacute
v SYN2005 uņiacutevaacute v pluraacutelu Na zaacutekladě uvedenyacutech faktů a dokladů oikonym
v materiaacutelu korpusu SYN2005 lze tedy řiacuteci ņe v psaneacutem uacutezu současneacute čeńtiny se
gramatickeacute čiacuteslo oikonym na -ice zpravidla řiacutediacute svyacutem původem a singulaacuterovaacute jmeacutena
jsou převaacuteņně deapelativa Pro běņneacuteho uņivatele kteryacute zpravidla neznaacute původ jmeacutena
a maacute ve sveacutem povědomiacute mnohem početnějńiacute skupinu pluraacutelovyacutech oikonym na
-(ov)ice vńak můņe byacutet určeniacute gramatickeacuteho čiacutesla zejmeacutena u menńiacutech meacuteně
znaacutemyacutech obciacute či měst při neznalosti miacutestniacuteho uacutezu obtiacuteņneacute viz takeacute kap 72
Oikonyma na -yně tvořiacute z hlediska počtu jmen druhou avńak zřetelně meacuteně
četnou skupinu tohoto deklinačniacuteho typu Vńechna majiacute pravidelneacute tvary vzoru
Bystřice a v čiacutesle nekoliacutesajiacute Původ větńiny jmen170
je odvozovaacuten od vlastniacuteho
osobniacuteho jmeacutena a to zpravidla přiacuteponou -yně (z -yňa) např Choryně ndash z VOJ Chor
Chora posesivniacute přiacutepnou -yně obdobně Budyně Čekyně Chropyně Svrkyně Volyně
atd
Oikonyma zakončenaacute na -e představujiacute okrajovou skupinu jmen vzoru Bystřice
viz tab č 6 kteraacute majiacute rovněņ pravidelneacute tvary bez koliacutesaacuteniacute v čiacutesle stejně jako
oikonyma na -yně Původem jsou různaacute buď se jednaacute o jmeacutena původně muņskeacuteho
rodu odvozenaacute z VOJ přiacuteponou -jь kteraacute později stejně jako jmeacutena typu Boleslav
přeńla k rodu ņenskeacutemu např Davle Chuchle Michle nebo vznikla z apelativniacutech
zaacutekladů např Zvole Ţihle171
167 Např Jemnice ndash z adj jamnaacute tj bdquoves leņiacuteciacute v miacutestě kde jsou jaacutemyldquo Police ndash ze stč police
a znamenaacute bdquoves na rovině v otevřeneacutem tereacutenuldquo Straacuteţnice ndash ze stč straacuteţnicě z adj straacuteţnaacute
(straacuteņnaacute věņ miacutesto kde se střeņiacute)
168 Skalice deminutivum ke skaacutela nebo přeneseno hydronymum Skalice tj potok tekouciacute ze skal
majiacuteciacute skalnateacute dno
169 Např Voţice z VOJ Boţut přiacuteponou -ja tj ves Boņutova nebo z VOJ Bořut i Bořit změna b gtv
doloņena
170 Jinyacute původ maacute jen malaacute čaacutest jmen např Ruzyně ndash z VOJ Ruzen + přiacuteponou -jь nebo Rtyně ndash
z apelativa ret přiacuteponou -yně
171 Např Zvole z apelativa zvoacutele
114
Vyacuteběr vzoru Jako vzoroveacute jmeacuteno bylo vybraacuteno oikonymum Bystřice ktereacute
patřiacute k početneacute skupině oikonym na -ice v raacutemci tohoto deklinačniacuteho typu a zaacuteroveň
k typickeacutemu představiteli jmen na -ice tj oikonyma hydronymickeacuteho původu Jednaacute
se rovněņ o oikonymum s vysokou frekvenciacute a to zejmeacutena proto ņe jmeacuteno Bystřice
existuje jako jednoslovneacute oikonymum a zaacuteroveň jako součaacutest několika viacuteceslovnyacutech
oikonym viz tab č 6 Ve vzoroveacutem paradigmatu neniacute zahrnut vokativ oikonyma na
-ice -yně a -e ho v korpusu SYN2005 nedoklaacutedajiacute
V apelativniacute sfeacuteře odpoviacutedaacute vzoroveacutemu jmeacutenu singulaacuteroveacute paradigma vzoru růţe
Do niacuteņe uvedeneacute tabulky č 6 byla zařazena vńechna domaacuteciacute singulaacuterovaacute
oikonyma ņenskeacuteho rodu zakončenaacute na -e(ě) (kromě oikonym koliacutesajiacuteciacutech v čiacutesle)
vyskytujiacuteciacute se v korpusu SYN2005 s minimaacutelniacute hodnotou CAF 5 vyacuteskytů
Tabulka č 6
Seznam singulaacuterovyacutech oikonym ţenskeacuteho rodu zakončenyacutech na -e(ě) řazenyacutech 1 retrograacutedně
2 podle frekvence (CAFAF) v korpusu SYN2005
Neoficiaacutelniacute jednoslovneacute naacutezvy jsou zapsaacuteny v uvozovkaacutech U oikonym uvaacutediacuteme buď frekvenci jejich
lemmatu (lemma gt 100 CAF) tzn frekvenci oikonyma i přiacutepadnyacutech jinyacutech třiacuted propriiacute nebo pouze
frekvenci oikonyma ostatniacute třiacutedy propriiacute pokud existovaly byly manuaacutelně vytřiacuteděny (lemma lt 100
AF)
1 Retrograacutedniacute seznam 2 Frekvenčniacute seznam
Oikonymum CAFAF Oikonymum CAFAF
Řečice 6 Ruzyně 574
Červenaacute Řečice 22 Kopřivnice 355
Kardańova Řečice 34 Bechyně 285
Skalice 80 Mohelnice 194
Skalice nad Svitavou 9 Jilemnice 174
Českaacute Skalice 96 Lednice 168
Střiacutebrnaacute Skalice 22 Roudnice nad Labem 157
Police 35 Bystřice nad Pernńtejnem 149
Police nad Metujiacute 64 Bystřice 135
Horniacute Police 6 Kamenice 133
Jistebnice 15 Straacuteņnice 131
Obecnice 10 Kamenice nad Lipou 125
Prosečnice 13 Bystřice pod Hostyacutenem 124
Opočnice 10 Březnice 114
Lednice 168 Rokytnice 112
Sviacutednice 6 bdquoChuchleldquo 106
Roudnice 99 Lomnice 105
Roudnice nad Labem 157 Roudnice 99
Kamenice 133 Českaacute Skalice 96
Kamenice nad Lipou 125 Novaacute Bystřice 90
Českaacute Kamenice 75 Skalice 80
Horniacute Kamenice 6 Českaacute Kamenice 75
115
1 Retrograacutedniacute seznam 2 Frekvenčniacute seznam
Oikonymum CAFAF Oikonymum CAFAF
Srbskaacute Kamenice 26 Lomnice nad Popelkou 73
Trhovaacute Kamenice 23 Jesenice 71
Jesenice 71 Staraacute Role 67
Novaacute Včelnice 41 Oleńnice 66
Mohelnice 194 Michle 66
Telnice 19 Velkaacute Chuchle 66
Solnice 25 Police nad Metujiacute 64
Jemnice 40 Novaacute Role 64
Jilemnice 174 Volyně 57
Lomnice 105 Kdyně 56
Lomnice nad Luņniciacute 15 Velkaacute Bystřice 54
Lomnice nad Popelkou 73 Kratochviacutele 54
Řepnice 7 Uacutepice 53
Lipnice 48 Rokytnice nad Jizerou 51
Lipnice nad Saacutezavou 13 Lipnice 48
Javornice 7 Mladaacute Voņice 48
Piacutesnice 14 Ņirovnice 43
Oleńnice 66 Třemońnice 42
Oleńnice v Orlickyacutech horaacutech 10 Novaacute Včelnice 41
Zlataacute Oleńnice 11 Jemnice 40
Liacuteńnice 28 Brtnice 38
Třemońnice 42 Police 35
Blatnice pod Svatyacutem Antoniacutenkem 8 Kardańova Řečice 34
bdquoBlatniceldquo 9 Davle 29
Skotnice 7 Liacuteńnice 28
Brtnice 38 Ņeleznice 28
Rokytnice 112 Vedryně 27
Rokytnice nad Jizerou 51 Srbskaacute Kamenice 26
Rokytnice nad Rokytnou 7 Chropyně 26
Rokytnice v Orlickyacutech horaacutech 19 Solnice 25
Nivnice 18 Hrabyně 25
Kopřivnice 355 Trhovaacute Kamenice 23
Ņirovnice 43 Červenaacute Řečice 22
Borovnice 12 Střiacutebrnaacute Skalice 22
Mariaacutenskaacute Tyacutenice 7 Zvole 20
Ņeleznice 28 Telnice 19
Březnice 114 Rokytnice v Orlickyacutech horaacutech 19
Straacuteņnice 131 Ostravice 19
Věņnice 5 Rtyně 19
Struņnice 14 Nivnice 18
Řepice 7 Malaacute Hrańtice 18
Ropice 5 Slivice 18
Uacutepice 53 Budyně nad Ohřiacute 17
Bystřice 135 Čkyně 17
Bystřice nad Olńiacute 12 Jistebnice 15
Bystřice nad Pernńtejnem 149 Lomnice nad Luņniciacute 15
Bystřice nad Uacutehlavou 6 Piacutesnice 14
Bystřice pod Hostyacutenem 124 Struņnice 14
Novaacute Bystřice 90 bdquoBudyněldquo 14
Valańskaacute Bystřice 8 Prosečnice 13
Velkaacute Bystřice 54 Lipnice nad Saacutezavou 13
Malaacute Hrańtice 18 Radyně 13
Velkaacute Hrańtice 6 Chotyně 13
bdquoHrańticeldquo 7 Borovnice 12
Vrutice 11 Bystřice nad Olńiacute 12
Benaacuteteckaacute Vrutice 5 Zlataacute Oleńnice 11
116
1 Retrograacutedniacute seznam 2 Frekvenčniacute seznam
Oikonymum CAFAF Oikonymum CAFAF
Ostravice 19 Vrutice 11
Horniacute Vltavice 8 bdquoVoņiceldquo 11
Slivice 18 Novaacute Rabyně 11
Mladaacute Voņice 48 Čekyně 11
bdquoVoņiceldquo 11 Obecnice 10
Ņihle 5 Opočnice 10
Michle 66 Oleńnice v Orlickyacutech horaacutech 10
Malaacute Chuchle 8 Skalice nad Svitavou 9
Velkaacute Chuchle 66 bdquoBlatniceldquo 9
bdquoChuchleldquo 106 Blatnice pod Svatyacutem Antoniacutenkem 8
Kratochviacutele 54 Valańskaacute Bystřice 8
Novaacute Role 64 Horniacute Vltavice 8
Staraacute Role 67 Malaacute Chuchle 8
Zvole 20 Řepnice 7
Davle 29 Javornice 7
Novaacute Rabyně 11 Skotnice 7
Hrabyně 25 Rokytnice nad Rokytnou 7
Radyně 13 Mariaacutenskaacute Tyacutenice 7
Kdyně 56 Řepice 7
Budyně nad Ohřiacute 17 bdquoHrańticeldquo 7
bdquoBudyněldquo 14 Řečice 6
Bechyně 285 Horniacute Police 6
Čekyně 11 Sviacutednice 6
Čkyně 17 Horniacute Kamenice 6
Svrkyně 5 Bystřice nad Uacutehlavou 6
Volyně 57 Velkaacute Hrańtice 6
Chropyně 26 Věņnice 5
Vedryně 27 Ropice 5
Choryně 5 Benaacuteteckaacute Vrutice 5
Chotyně 13 Ņihle 5
Rtyně 19 Svrkyně 5
Ruzyně 574 Choryně 5
912221 Podtyp I 2A ndash vzor Kaplice
Druh deklinace jmennaacute
Skupina feminina
Podskupina koliacutesaacuteniacute v gramatickeacutem čiacutesle obvykleacute jsou dubletniacute
tvary sgpl
Deklinačniacute třiacuteda 2 determinujiacuteciacute tvar ndash Nsg vokalickeacute zakončeniacute (-ice)
Deklinačniacute podtyp I A Nsg koncovka -e Gsg koncovka -e-Oslash
vzoroveacute jmeacuteno Kaplice (130 sg5 pl)
117
Nsg Gsg Dsg Asg Lsg Isg
Kaplic-e
Kaplic-e
Kaplic-e
Kaplic-Oslash
Kaplic-i
Kaplic-iacutem
Kaplic-i
Kaplic-e
(o) Kaplic-i
(o) Kaplic-iacutech
Kaplic-iacute
Kaplic-emi
Charakteristika deklinace Deklinačniacute typ s dubletniacutemi tvary (6061
oikonym) meacuteně s doloņenyacutemi tvary jednoho gramatickeacuteho čiacutesla ndash singulaacuteru
(2727 oikonym) či pluraacutelu (1212 oikonym) viz graf č 10 podle ktereacuteho se
skloňuje nepočetnaacute skupina domaacuteciacutech oikonym (32) s typickyacutem zakončeniacutem na -ice
a jedno oikonymum na -e (Chyše) V současnosti představuje typ neproduktivniacute
s niacutezkou frekvenciacute Uzavřenou třiacutedu vńak netvořiacute vzhledem k moņnyacutem přechodům
k singulaacuteroveacutemu typu 2A (vz Bystřice) nebo k pluraacuteloveacutemu typu 4A (vz
Pardubice) Pro čaacutest homonymniacutech naacutezvů řazenyacutech k tomuto deklinačniacutemu typu
kteraacute se v korpusu vyskytujiacute buď jen v singulaacuteru nebo jen v pluraacutelu je typickeacute ņe se
jednaacute buď o oikonymum ktereacute pojmenovaacutevaacute viacutece objektů a ty se pak v čiacutesle lińiacute
např Studnice ndash naacutezev obce na Moravě je v čiacutesle jednotneacutem zatiacutemco stejnojmennyacute
naacutezev obce v Čechaacutech se uņiacutevaacute v čiacutesle mnoņneacutem nebo dochaacuteziacute k přechodu původně
singulaacuterovyacutech jmen k pluraacutelovyacutem např Jiacutelovice viz tab č 8
Graf č 10
Oikonyma vzoru Kaplice v materiaacutelu korpusu SYN2005
2727
1212
6061
oikonyma v čiacuteslekoliacutesajiacuteciacute
singulaacuterovaacute oikonyma
pluraacutelovaacute oikonyma
Oikonyma patřiacuteciacute ke vzoru Kaplice jsou od původu172
předevńiacutem deapelativa
kteraacute často vznikajiacute 1 deminutivniacute přiacuteponou -ice (z apelativniacutech zdrobnělin) např
172 Původ jmen je vyklaacutedaacuten pro jmeacutena v Čechaacutech podle Profouse (1947ndash1957) pro jmeacutena na Moravě
a ve Slezsku podle Hosaacuteka ndash Ńraacutemka (1970 1980) v přiacutepadech oikonym nevyjasněnyacutech ve starńiacute
literatuře podle Lutterera ndash Ńraacutemka (2004)
118
Doubravice nad Svitavou Kaplice Plaacutenice Studnice Vrbice173
nebo
2 substantivizujiacuteciacutem sufixem -ice (pův -ica) z apelativniacutech adjektiv např Laacutesenice
Libice nad Cidlinou Prčice Senice v Čechaacutech i Senice na Haneacute Rudice Sušice
v Čechaacutech Zubrnice174
okrajově se pravděpodobně jednaacute původně o hydronyma
tj Lukavice některaacute oikonyma vńak vznikla takeacute 3 z vlastniacutech osobniacutech jmen175
tj
Hostivice Kytlice Libice nad Doubravou Klentnice Nedvědice v Čechaacutech Otnice
Sušice na Moravě Oikonyma řazenaacute ke vz Kaplice byacutevajiacute v ņiveacutem uacutezu miacutestniacutem i
regionaacutelniacutem pluraacutelovaacute v čiacutesle nekoliacutesajiacute
Korpusovaacute zjińtěniacute jsme porovnaacutevali s uacutedaji obsaņenyacutemi v mluvniciacutech viz
rovněņ tab č 5 a v publikaci A Poliacutevkoveacute (2007) Mluvnice ndash od Gebauerovy
mluvnice aņ po Přiacuteručniacute mluvnici čeńtiny ndash se problematikou koliacutesaacuteniacute v čiacutesle
zabyacutevajiacute jen okrajově jako koliacutesajiacuteciacute uvaacutedějiacute pouze oikonymum Teplice u ktereacuteho se
vńak během vyacutevoje začal uņiacutevat pluraacutel (viz MSČ a dalńiacute mluvnice) a oikonymum
Hořice (uvaacutediacute MSČ) Toto oikonymum maacute v současnosti jen tvary pluraacutelu coņ
potvrzuje publikace A Poliacutevkoveacute i doklady v korpusu SYN2005 (156 vyacuteskytů)
Mnoho zajiacutemaveacuteho se čtenaacuteř těchto pamětiacute dozviacute o rušneacutem ţivotě Hořic na jejichţ trziacutech kupovaly v prvniacute polovině 19 stoletiacute obiliacute celeacute Krkonoše (SYN2005 POP)
173 Např Plaacutenice deminutivniacutem sufixem -ice ze slova plaacuteně Studnice z apelativa studnicě tj
deminutivum k studně stč studňa Senice (v Čechaacutech) i Senice na Haneacute substantivizujiacuteciacutem
sufixem -ice z adjektiva sennaacute
174 Např Libice nad Cidlinou sufixem -ice z adjektiva ľubaacute Prčice přiacuteponou -ice z apelativa prk
Sušice (Čechy) sufixem -ice z adj suchaacute U oikonyma Rudice podaacutevajiacute Hosaacutek ndash Ńraacutemek (1980)
dvojiacute vyacuteklad jmeacutena za pravděpodobnějńiacute poklaacutedajiacute ņe vzniklo substantivizaciacute adjektiva rudaacute
bylo tedy původně singulaacuteroveacute tzn Rudica rarr Rudice pluraacutel ziacuteskalo analogickyacutem vyrovnaacutevaacuteniacutem
se s pluraacutelovyacutemi patronymickyacutemi jmeacuteny s přiacuteponou -ice
175 Např Hostivice z VOJ Hostiviacutet sufixem -ja Libice nad Doubravou z VOJ Ľubiata sufixem -jь
Klentnice z VOJ Klement Kliment přiacuteponou -ice tj ves lidiacute Klementovyacutech Nedvědice
(v Čechaacutech) z VOJ Medvěd gt Nedvěd tj ves lidiacute Medvědovyacutech (Nedvědice na Moravě majiacute
odlińnyacute původ ndash z apelativa medvěd nedvěd tj ves naacuteleņejiacuteciacute k Pernńtejnu tzn medvědiacutemu
hradu) Sušice (na Moravě) z VOJ Such či Suš tj ves lidiacute Suchovyacutech
119
V materiaacutelu korpusu SYN2005 se nachaacuteziacute 20 naacutezvů českyacutech měst či obciacute na
-ice s CAF 5 a vyńńiacute176
kteraacute v čiacutesle koliacutesajiacute tzn majiacute dubletniacute tvary Chyše
Doubravice nad Svitavou Kaplice Kejţlce Konice (město v Olomouckeacutem kraji)
Konice (obec v Jihomoravskeacutem kraji) Kytlice Laacutesenice Libice nad Cidlinou Libice
nad Doubravou Lukavice (na Moravě) Nedvědice (na Moravě) Okrouhlice Otnice
Plaacutenice Prčice Rochlice Rudice Vrbice (na Moravě) Koliacutesaacuteniacute u oikonyma
Hostivice doklaacutedaacute jen korpus SYN2000
Zjińtěnaacute fakta o gramatickeacutem čiacutesle v korpusu SYN2005 jsou zapsaacutena v tabulkaacutech
č 7ndash8 ktereacute obsahujiacute rovněņ nezbytneacute zpřesňujiacuteciacute uacutedaje o druhu objektu a kraji
v ČR v němņ se danyacute objekt nachaacuteziacute A Poliacutevkovaacute v raacutemci seznamu oikonym uacutedaje
o lokalizaci objektu neuvaacutediacute a u totoņnyacutech naacutezvů uņiacutevanyacutech pro různeacute objekty
zařazuje jen jednoho zaacutestupce v přiacutepadech kdy jsou gramatickeacute kategorie u vńech
dalńiacutech shodneacute např u jmen Borovnice Březnice Lomnice Police Rokytnice
Tendence koliacutesat v gramatickeacutem čiacutesle se jeviacute v současneacutem psaneacutem uacutezu
(reprezentovaneacutem korpusovyacutemi doklady) oproti informaciacutem uvaacuteděnyacutem
A Poliacutevkovou (2007) jako silnějńiacute doklaacutedaacute ji 20 oikonym Z uvedenyacutech jmen uvaacutediacute
A Poliacutevkovaacute koliacutesaacuteniacute jen u jmen Hostivice a Prčice u ostatniacutech (kromě pluraacuteloveacuteho
oikonyma Kytlice) doporučuje uņiacutevat jedno gramatickeacute čiacuteslo zpravidla singulaacuter viz
tab č 7 Za průkazneacute povaņujeme koliacutesaacuteniacute tehdy je-li frekvence tvarů jednoho
z čiacutesel vyńńiacute neņ 2177
a doklady pochaacutezejiacute z různyacutech zdrojů Uvedeneacute podmiacutenky
splňujiacute v materiaacutelu korpusu naacutesledujiacuteciacute oikonyma
Chyše ndash miacuterně převaņujiacuteciacute singulaacuteroveacute tvary pochaacutezejiacute předevńiacutem z tvorby K Čapka
okrajově z publicistiky meacuteně frekventovaneacute tvary pluraacuteloveacute ktereacute jsou dnes
kodifikovaneacute doklaacutedajiacute texty publicistickeacute a literatura faktu
[hellip] ţe nyniacute jsou na zaacutemku v Chyši všichni zdraacutevi a ţe jmenovitě Prokop přerůstaacute uţ tělem sveacuteho otce (SYN2005 FAC)
Rychlyacute uacutestup směřoval přes Zaacutehořice směrem na Chyše aţ do husitskeacuteho Ţatce odkud šla vstřiacutec pomoc [hellip] (SYN2005 PUB)
176 CAF v hodnotě 5 byla stanovena jako nejniņńiacute moņnaacute hranice pro zajińtěniacute objektivnosti uacutedajů
tyacutekajiacuteciacutech se oikonym na -ice s dubletniacutemi tvary
177 Doklady tvarů s frekvenciacute 1 se označujiacute jako hapax legomenon (tj slova či tvary vyskytujiacuteciacute se
v určiteacutem textoveacutem souboru pouze jednou) Nepovaņujeme je za objektivně průkazneacute jednak
vzhledem k jejich frekvenci jednak z toho důvodu ņe jednovyacuteskytoveacute tvary mohou byacutet
textovyacutemi překlepy
120
Kaplice ndash převaņujiacuteciacute singulaacuteroveacute tvary doklaacutedajiacute texty publicistickeacute okrajově se
vyskytujiacute v textech populaacuterně-naučnyacutech či literatuře faktu periferniacute pluraacuteloveacute tvary
pochaacutezejiacute z rozličnyacutech zdrojů ndash publicistiky literatury kraacutesneacute i populaacuterně-naučneacute
Paacuter kilometrů jiţně od Kaplice bylo po roce 1945 zlikvidovaacuteno několik vesnic (SYN2005 PUB) Touţiacutem po nebezpečiacute ale odpoledne tak jako tak miacuteřiacutem dolů směrem ke Kapliciacutem [hellip] (SYN2005 NOV)
Recept je z Budějovic a přitom v nedalekyacutech Kapliciacutech se cmunda připravuje zase jinak [hellip] (SYN2005 ENC)
Kejžlice ndash převaņujiacuteciacute singulaacuteroveacute tvary pochaacutezejiacute z publicistiky a literatury faktu
okrajově doloņeneacute pluraacuteloveacute tvary z literatury kraacutesneacute a publicistiky
Ţid Polaacutek z Kejžlice jezdil s bryčkou taţenou jedniacutem koněm po vsiacutech [hellip] (SYN2005
FAC) [hellip] ţe jsem po těch dřevěnejch schodech letěl aţ dolů a nezastavil se aţ v Kejžliciacutech (SYN2005 NOV) Patrně nepřiměřenaacute rychlost se stala přiacutečinou tragickeacute dopravniacute nehody mezi Kejžlicemi
a Čejovem na Pelhřimovsku (SYN2005 PUB)
Konice ndash koliacutesaacuteniacute v čiacutesle je doloņeno u obou objektů (město Konice obec Konice)
Převaņujiacuteciacute singulaacuteroveacute tvary pochaacutezejiacute předevńiacutem z publicistickyacutech textů okrajově
z kraacutesneacute a populaacuterně-naučneacute literatury periferniacute tvary pluraacuteloveacute jsou z publicistiky
Ţaacutednou vaacuteţnou nemociacute patrně netrpiacute darebaacutek kteryacute se vloupal do leacutekaacuterny v Konici na Prostějovsku (SYN2005 PUB) Prodal je za paacuter krejcarů jednomu znaacutemeacutemu od Konice ale [hellip] (SYN2005 NOV)
Pavel Traacutevniacuteček (51) narozen v Koniciacutech u Prostějova od pěti let ţil v Moravskeacute Třeboveacute (SYN2005 PUB) Osm hasičskyacutech sborů zasahovalo v uacuteteryacute na večer v Koniciacutech na Brněnsku kde [hellip]
(SYN2005 PUB)
Kytlice ndash převaņujiacuteciacute singulaacuteroveacute tvary jsou hlavně z publicistiky okrajově z kraacutesneacute
literatury meacuteně početneacute tvary pluraacuteloveacute pochaacutezejiacute rovněņ předevńiacutem z publicistiky
a okrajově literatury kraacutesneacute
Společně s Marešovyacutemi totiţ plaacutenuje svoji cestu do Kytlice na svoji chalupu (SYN2005 PUB) Všechny potraviny snědl zloděj v chatě v Kytliciacutech na Děčiacutensku (SYN2005 PUB)
Vzaacutecnaacute paniacute ţe je nechaacute paniacute fořtka z Kytlic pozdravovat aby tam jistě přišli na
posviacuteceniacute (SYN2005 NOV)
Laacutesenice ndash převaņujiacuteciacute singulaacuteroveacute tvary i periferniacute pluraacuteloveacute tvary doklaacutedajiacute
publicistickeacute texty
121
V Laacutesenici na Jindřichohradecku naopak začala Neţaacuterka klesat (SYN2005 PUB) V Laacuteseniciacutech na Neţaacuterce maacute staacutele koryto dost velkou kapacitu průtoku a [hellip] (SYN2005 PUB)
Libice nad Cidlinou ndash převaņujiacuteciacute singulaacuteroveacute tvary stejně jako periferniacute tvary
pluraacuteloveacute pochaacutezejiacute teacuteměř vyacutehradně z publicisticky Koliacutesaacuteniacute v čiacutesle i kdyņ doloņeno
niacutezkyacutem počtem tvarů (rovněņ z publicistiky) maacute takeacute oikonymum Libice nad
Doubravou
Okresniacute uacuteřad v Nymburce kteryacute rozhodoval o uacuteseku mezi Libiciacute nad Cidlinou a Chyacutešiacute se
chtěl ekologů zbavit [hellip] (SYN2005 PUB) Ještě děsivějšiacute je čtvrtečniacute nehoda kteraacute se stala u Libic nad Cidlinou na Nymbursku (SYN2005 PUB)
[hellip] ještě do konce roku zahaacutejiacute stavbu uacuteseku daacutelnice mezi Poděbrady a Libicemi nad Cidlinou (SYN2005 POP) Napřiacuteklad v Libici nad Doubravou pochopili ţe určitaacute vzaacutejemnaacute spolupraacutece můţe
přinaacutešet i vyacutehody (SYN2005 PUB) V ponděliacute večer ohroţovali sršni takeacute obyvatele v Libiciacutech nad Doubravou (SYN2005 PUB)
Lukavice ndash koliacutesaacuteniacute v čiacutesle s převahou singulaacuterovyacutech tvarů se objevilo pouze u naacutezvu
obce v Olomouckeacutem kraji kde jsou oba pluraacuteloveacute tvary doloņeny publicistickyacutemi
texty Singulaacuteroveacute tvary pochaacutezejiacute předevńiacutem z publicistiky okrajově z literatury
kraacutesneacute či odborneacute
[hellip] napřiacuteklad na Vltavě v Lenoře na Prachaticku nebo u Lukavice na Olomoucku kteryacutemi proteacutekaacute řeka Morava (SYN2005 PUB) Cyklista jede po laacutevce mezi Lukavicemi a Bohuslavicemi nad rozvodněnou Moravou (SYN2005 PUB)
Okrouhlice ndash převaņujiacuteciacute singulaacuteroveacute tvary doklaacutedaacute větńinou literatura faktu
okrajoveacute tvary pluraacuteloveacute jsou z publicistiky literatury kraacutesneacute a literatury faktu
K mistrovi do Okrouhlice jsem pak jezdil kaţdyacute měsiacutec (SYN2005 FAC) V Okrouhliciacutech byl zas jeden občan a ten se urazil kdyţ [hellip] (SYN2005 FAC)
Otnice ndash nevyacuterazně převaņujiacuteciacute singulaacuteroveacute tvary zahrnujiacute předevńiacutem texty
publicistikeacute obdobně jako o maacutelo početnějńiacute tvary pluraacuteloveacute
[hellip] co je Sobotka v parlamentě dostali jsme peniacuteze na zaacutechranu dětskeacuteho domu Lila
v Otnici [hellip] (SYN2005 PUB)
Nevybuchlyacute dělostřeleckyacute granaacutet z II světoveacute vaacutelky našel v uacuteteryacute na poli v Otniciacutech na Vyškovsku zemědělec (SYN2005 PUB)
122
Sedlec-Prčice ndash sloņenyacute oficiaacutelniacute naacutezev je doloņen jen jednou a to naviacutec bez
spojovniacuteku a maacute čiacuteslo jednotneacute Vliv na uņitiacute singulaacuteru maacute pravděpodobně takeacute
singulaacuterovaacute čaacutest sloņeneacuteho naacutezvu Sedlec
Cyklistickyacute vyacutelet do Sedlce a Prčice (dvouměstiacute spojeneacute mostem vedouciacutem ne přes řeku ale přes zeleneacute louky) vyţaduje [hellip] (SYN2005 FAC)
Prčice ndash zkraacutecenaacute podoba sloņeneacuteho oficiaacutelniacuteho naacutezvu v čiacutesle koliacutesaacute V korpusu
SYN2005 převaņujiacute tvary singulaacuteroveacute doloņeneacute předevńiacutem publicistikou okrajově
literaturou faktu
Stačiacute aby Vaacuteclav Klaus oznaacutemil ţe miacutesto do Prčice vyrazil na Hrad a nastaacutevaacute velkaacute proměna (SYN2005 PUB)
Existence pluraacutelovyacutech tvarů je ovlivněna častyacutem uņiacutevaacuteniacutem eufemismu utvořeneacuteho ke
jmeacutenu skutečneacute lokality (bdquojiacutet do Prčicldquo) k jehoņ rozńiacuteřeniacute přispělo masoveacute sportovniacute
hnutiacute spojeneacute s pochodem Praha ndash Prčice a anekdoty ktereacute se na něm zaklaacutedajiacute
Tento eufemismus tvořiacute podle Filipce ndash Čermaacuteka (1985) zajiacutemavyacute přechod mezi
reaacutelnyacutemi naacutezvy lokalit a naacutezvy hypotetickyacutemi vyskytujiacuteciacutemi se v idiomech jiacutet do
Hajan paacuten z Nemanic nebyacutet z Berouna apod Pluraacuteloveacute tvary označujiacuteciacute reaacutelnou
lokalitu pochaacutezejiacute z publicistiky
Tak a je to v Prčiciacutech Jablonec se asi zchraacuteniacute a do druheacute ligy sletiacute někdo ze severu
Moravy [hellip] (SYN2005 PUB) bdquoDo prčicldquo ulevil jsem si (SYN2005 NOV)
Ročniacute batole ještě z Vaacuteclava Klause mašiacuterujiacuteciacuteho do Prčic pojem nemaacute (SYN2005 PUB) Trasa Greenways směřuje do Tyacutence nad Saacutezavou Prčic Taacutebora Jindřichova Hradce (SYN2005 PUB)
Rochlice ndash nevyacuterazně převaņujiacuteciacute pluraacuteloveacute tvary obdobně jako meacuteně zastoupeneacute
tvary singulaacuteroveacute pochaacutezejiacute předevńiacutem z publicistiky
Největšiacute libereckeacute siacutedliště v Rochlici chce jiţ delšiacute dobu upravit libereckyacute magistraacutet
(SYN2005 PUB) Poprveacute se tak zřejmě stane uţ v zaacuteřiacute na siacutedlišti v Rochliciacutech (SYN2005 PUB)
Hostivice (SYN2000 4 sg63 pl) ndash periferniacute singulaacuteroveacute tvary jsou doloņeny jen
publicistikou převaņujiacuteciacute pluraacuteloveacute tvary obsahujiacute texty publicistickeacute odborneacute
123
i beletristickeacute Korpus SYN2005 doklaacutedaacute pouze tvary pluraacuteloveacute třebaņe od původu
je to jmeacuteno singulaacuteroveacute
Jeli jsme se s kamaraacutedem z tenisu vykoupat do Hostivice (SYN2000 PUB) Ziacutetra chci jet na chviacuteli do Hostivic ale uţ si netroufaacutem dělat si denniacute rozvrhy [hellip]
(SYN2000 MIS)
Poledniacute vlak pokračuje kaţdyacute den z Hostivic přes Litovice do Rudneacute a Nučic [hellip] (SYN2005 FAC)
V korpusu SYN2005 najdeme kromě uvedenyacutech koliacutesajiacuteciacutech oikonym s dubletniacutemi
tvary dalńiacute takovaacute jmeacutena avńak uņitiacute pluraacutelu či singulaacuteru je doloņeno jen jedniacutem
vyacuteskytem Tyto přiacutepady koliacutesaacuteniacute v čiacutesle nelze proto povaņovat za objektivniacute tj
u naacutezvů Doubravice nad Svitavou Nedvědice (na Moravě) Plaacutenice a Vrbice (na
Moravě) a Rudice U jmen Nedvědice a Vrbice pochaacutezejiacute osamoceneacute pluraacuteloveacute tvary
z beletrie u Doubravice a Plaacutenice z publicistiky V přiacutepadě oikonyma Rudice se
jedinyacute singulaacuterovyacute tvar vyskytl v publicisteacutem textu
Pamaacutetniacutek na jednom z domů v Doubravici nad Svitavou nechal umiacutestit praacutevě Jiřiacute Jaroš (SYN2005 PUB) O pamětniacute desce v Doubraviciacutech nad Svitavou mnoziacute obyvateleacute nevědiacute (SYN2005
PUB) V okoliacute Nedvědice je totiţ vedle gotickeacuteho hradu Pernštejna řada dalšiacutech atraktivniacutech
miacutest (SYN2005 PUB) Bliacutezko městečka Nedvědic na Moravě na vysokeacute skaacutele nad uacutedoliacutem kteryacutem proteacutekaacute řeka Švarcava stojiacute [hellip] (SYN2005 NOV)
Před 110 lety se v Plaacutenici na Klatovsku narodil Jan Matějček leacutekař (SYN2005 PUB) Vladimiacuter Helfert se narodil 24 března 1886 v Plaacuteniciacutech (SYN2005 PUB)
[hellip] vedl Karel Satoria někdejšiacute student bohosloveckeacute fakulty v Litoměřiciacutech později kněz v jihomoravskeacute Vrbici [hellip] (SYN2005 PUB) bdquoBere si Zdeňka Šafraacutenka z Vrbicldquo bdquoAle on bude o paacuter let mladšiacuteldquo (SYN2005 COL)
Film Roraima Kde se narodila voda natočil Marek Audy z Rudice na Blanensku (SYN2005 PUB)
V Rudiciacutech u Blanska se na slavnostech ţeleza tavilo ţelezo v původniacute slovanskeacute peci (SYN2005 PUB)
Některeacute oikonymickeacute naacutezvy se uţiacutevajiacute v korpusu SYN2005 jen
v jednotneacutem čiacutesle tj Libice Lukavice v Čechaacutech Senice na Haneacute Studnice na
Moravě Sušice v Čechaacutech Vrbice v Čechaacutech a čaacutest města Bohumiacuten Ke vzoru
Kaplice je zařazujeme proto ņe stejně znějiacuteciacutem naacutezvem (přiacutepadně jsou tyto naacutezvy
součaacutestiacute sloņenyacutech oikonymickyacutech pojmenovaacuteniacute) se označujiacute takeacute objekty ktereacute buď
v čiacutesle koliacutesajiacute (Libice nad Cidlinou Libice nad Doubravou Lukavice na Moravě
124
Senice v Čechaacutech178
Vrbice na Moravě) nebo uņiacutevajiacute jen pluraacutel (Studnice
v Čechaacutech Sušice na Moravě179
)
Libice ndash vyskytuje se převaacuteņně ve vyacuteznamu bdquoslavniacutekovskaacute Libiceldquo okrajově se jednaacute
o zkraacutecenou podobu oficiaacutelniacuteho naacutezvu Libice nad Cidlinou V obou podobaacutech maacute
v korpusu jen singulaacuteroveacute tvary a to převaacuteņně z publicistiky okrajově z literatury
faktu kaacutesneacute či naučneacute literatury
Vydaacutevaacuteme se zpět k Libici zapaacutelit alespoň knot sviacutece u křiacuteţe Slavniacutekovců (SYN2005
PUB)
Lukavice ndash dva naacutezvy obciacute v Plzeňskeacutem a Kraacuteloveacutehradeckeacutem kraji uņiacutevajiacute jen
singulaacuter
Pro město je meacuteně naacutekladneacute toulaveacute psy umiacutesťovat v uacutetulku v Lukavici na Rychnovsku (SYN2005 PUB)
Studnice ndash obec v Jihomoravskeacutem kraji jen tvary singulaacuteroveacute Doklady pochaacutezejiacute
hlavně z publicistiky okrajově z literatury faktu či populaacuterně-načneacute
Na noveacutem kole pracovali předevšiacutem dva sekerniacuteci ze Studnice u Hlinska Jiřiacute Myška se
synem (SYN2005 PUB)
Senice na Haneacute ndash pouze singulaacuteroveacute tvary (7 vyacuteskytů) doloņeneacute z publicistiky
Symbolicky protestovali i zaměstnanci Litovle Senice na Haneacute Vileacutemova (SYN2005 PUB)
Sušice v Čechaacutech ndash jen singulaacuteroveacute tvary (288 vyacuteskytů) doloņeneacute publicistikou
kraacutesnou i populaacuterně-naučnou literaturou
[hellip] byl signataacuteřem Charty 77 a znaacutemyacutem disidentem v Sušici a okoliacute kteryacute měl podstatnyacute
vliv na mlaacutedeţ v okoliacute Sušicka (SYN2005 SCI)
178 Oikonymum Senice v Čechaacutech korpusy SYN2005 ani SYN2000 nedoklaacutedajiacute A Poliacutevkovaacute
(2007) u něho uvaacutediacute obě čiacutesla
179 Oikonymum Sušice na Moravě korpusy SYN2005 a SYN2000 neuvaacutedějiacute A Poliacutevkovaacute (2007)
k němu zařazuje čiacuteslo mnoņneacute
125
Vrbice ndash naacutezev obce na Rychnovsku a naacutezev čaacutesti města Bohumiacuten Vńechny doklady
jsou z publicistiky
V roce 2001 přišli na řadu zbyacutevajiacuteciacute občaneacute Stareacuteho Bohumiacutena Vrbice [hellip] (SYN2005 PUB)
Pouze pluraacuteloveacute tvary měla v korpusu SYN2005 oikonyma Nedvědice
v Čechaacutech a Studnice Čechaacutech kteraacute byla zařazena ke vzoru Kaplice proto ņe
existujiacute stejnojmenneacute objekty ktereacute buď v čiacutesle koliacutesajiacute tj Nedvědice na Moravě
nebo majiacute jen čiacuteslo jednotneacute tj Studnice na Moravě
Nedvědice ndash oikonymum označujiacuteciacute Nedvědice v Čechaacutech (okr Taacutebor) maacute jen čiacuteslo
mnoņneacute a korpus ho doklaacutedaacute pouze jednou
[hellip] ztraacutetu černeacuteho křiacuteţence jezevčiacuteka s rezavyacutemi znaky v Nedvědiciacutech u Soběslavi [hellip] (SYN2005 PUB)
Studnice ndash obec Studnice v Kraacuteloveacutehradeckeacutem kraji maacute pouze tvary pluraacuteloveacute
Doklady pochaacutezejiacute hlavně z publicistiky okrajově z literatury faktu či populaacuterně-
načnyacutech textů
[hellip] coţ je uacutezemiacute ktereacute sahaacute aţ ke Studniciacutem Deštneacute a Pluhovu Ţďaacuteru (SYN2005 PUB)
Tabulka č 7
Koliacutesaacuteniacute v gramatickeacutem čiacutesle v korpusu SYN2005
V přiacutepadech kde bylo moņneacute koliacutesaacuteniacute v čiacutesle v korpusovyacutech dokladech u jednotlivyacutech oikonymickyacutech
naacutezvů označujiacuteciacutech několik objektů zřetelně odlińit uvaacutediacuteme je u kaņdeacuteho naacutezvu zvlaacuteńť viz
Nedvědice Tam kde to moņneacute nebylo jsou počty vyacuteskytů tvarů uvedeny celkově pro vńechny objekty
(C) viz Konice atd
Jmeacuteno Druh objektu Kraj v ČR Gramatickeacute čiacuteslo
Poliacutevkovaacute SYN2005
Doubravice nad Svitavou obec Jihomoravskyacute sg 8 sg1 pl
Hostivice město Středočeskyacute sgpl 34 pl
Chyńe obec Karlovarskyacute sg 11 sg8 pl
Kaplice město Jihočeskyacute sg 130 sg5 pl
Kejņlice obec Vysočina sg 8 sg2 pl
Konice
Konice
město
obec
Olomouckyacute
Jihomoravskyacute
sg 36 sg7 pl (C)
Kytlice obec Uacutesteckyacute pl 9 sg6 pl
Laacutesenice obec Jihočeskyacute sg 10 sg3 pl
Libice
Libice nad Cidlinou
Libice nad Doubravou
hrad
obec
obec
Středočeskyacute
Středočeskyacute
Vysočina
neuv
sg
sg
42 sg
30 sg3 pl
3 sg1 pl
126
Jmeacuteno Druh objektu Kraj v ČR Gramatickeacute čiacuteslo
Poliacutevkovaacute SYN2005
Lukavice
Lukavice
Lukavice
obec
obec
obec
Olomouckyacute
Plzeňskyacute
Kraacuteloveacutehradeckyacute
sg 20 sg2 pl (C)
Nedvědice (na Moravě)
Nedvědice (v Čechaacutech)
městys
obec
Vysočina
Jihočeskyacute
sg
pl
41 sg1 pl
1 pl
Okrouhlice obec Vysočina sg 17 sg4 pl
Otnice obec Jihomoravskyacute pl 6 sg5 pl
Plaacutenice město Plzeňskyacute sg 14 sg1 pl
Sedlec-Prčice
bdquoPrčiceldquo
město Středočeskyacute sgpl
sgpl
1 sg
14 sg5 pl
Rochlice čaacutest města Libereckyacute neuv 5 sg8 pl
Rudice obec Jihomoravskyacute sgpl 1 sg10 pl
Studnice (v Čechaacutech)
Studnice (na Moravě)
obec
obec
Kraacuteloveacutehradeckyacute
Jihomoravskyacute
pl 5 pl
10 sg
Vrbice
Vrbice
Vrbice
obec
obec
čaacutest města
Bohumiacuten
Jihomoravskyacute
Kraacuteloveacutehradeckyacute
Moravskoslezskyacute
sg 15 sg1 pl(C)
Kromě popsanyacutech skupin oikonym byla zařazena ke vzoru Kaplice jeńtě tři
jmeacutena u nichņ dońlo v korpusoveacutem materiaacutelu oproti uacutedajům uvaacuteděnyacutem
A Poliacutevkovou k vyacuterazneacutemu posunu v gramatickeacutem čiacutesle viz tab č 8 Jednaacute se
o oikonyma Jiacutelovice a Zubrnice kteraacute zde uņiacutevajiacute jen čiacuteslo mnoņneacute U jmeacutena
Zubrnice pochaacutezejiacute doklady převaacuteņně z publicistiky okrajově z populaacuterně-naučneacute
literatury v přiacutepadě oikonyma Jiacutelovice se jednaacute pouze o publicistickeacute texty
U oikonyma Klentnice (obec na jiņniacute Moravě) uvaacutediacute SYN2005 jen singulaacuteroveacute tvary
a to v textech publicistickyacutech literatury faktu i naučnyacutech zatiacutemco A Poliacutevkovaacute
zaznamenaacutevaacute pouze čiacuteslo mnoņneacute
Dalšiacute novinkou by se v květnu měla v Zubrniciacutech staacutet vesnickaacute hospůdka z poloviny minuleacuteho stoletiacute (SYN2005 PUB) bdquoJe to pro naacutes přiacutejemneacute překvapeniacuteldquo reagovala na policejniacute zpraacutevu starostka Jiacutelovic na
Českobudějovicku Věra Jindrovaacute (SYN2005 PUB) Sirotčiacute hraacutedek na Růţoveacutem vrchu nad Klentniciacute (dřiacuteve se teacuteţ nazyacuteval Růţovyacute hraacutedek) pochaacuteziacute z 13 stoletiacute a [hellip] (SYN2005 FAC)
Tabulka č 8
Vyacuterazneacute změny v gramatickeacutem čiacutesle v korpusu SYN2005
Jmeacuteno Druh
objektu
Kraj v ČR Gramatickeacute čiacuteslo
Poliacutevkovaacute SYN2005
Jiacutelovice obec Jihočeskyacute sg 16 pl
Klentnice obec Jihomoravskyacute pl 14 sg
Zubrnice obec Uacutesteckyacute sg 42 pl
127
Vyacuteběr vzoru Vzorovyacutem jmeacutenem bylo stanoveno oikonymum Kaplice ktereacute
patřiacute k typickyacutem představitelům oikonym s dubletniacutemi tvary jeņ vznikla
z apelativniacutech zdrobnělin Jmeacuteno je v korpusu SYN2005 dostatečně frekventovaneacute
a počet dubletniacutech tvarů je průkaznyacute Jednaacute se rovněņ o naacutezev města kteryacute by mohl
byacutet v povědomiacute uņivatelů jazyka viacutece zakotven neņ naacutezvy řady obciacute ktereacute tvořiacute
součaacutest tohoto vzoru
91223 Shrnutiacute
Deklinace domaacuteciacutech singulaacuterovyacutech oikonym ņenskeacuteho rodu zakončenyacutech na
-e(ě) reprezentuje jeden zaacutekladniacute deklinačniacute typ (vzor Bystřice) a jeden jeho podtyp
(vzor Kaplice) Centraacutelniacute postaveniacute zaujiacutemaacute pravidelnaacute deklince vzoru Bystřice
vzor Kaplice zahrnujiacuteciacute oikonyma koliacutesajiacuteciacute v čiacutesle maacute povahu periferniacute
Frekvence deklinačniacutech paradigmat v procentech v raacutemci 2 deklinačniacute třiacutedy je
v materiaacutelu korpusu SYN2005 naacutesledujiacuteciacute Bystřice (77 62 ) Kaplice (2238 )
viz graf č 11
Graf č 11
Frekvence deklinačniacutech paradigmat vzorovyacutech jmen Bystřice a Kaplice
0
20
40
60
80
100
Bystřice Kaplice
Oikonyma řazenaacute ke vzoru Kaplice inklinujiacute (aņ na jmeacutena Hostivice Jiacutelovice
Rochlice Rudice Zubrnice) k singulaacuterovyacutem tvarům od původu se větńinou jednaacute
o deapelativa V přiacutepadě jmen s dubletniacutemi tvary převaņujiacute u vńech (kromě oikonym
Hostivice Rochlice Rudice) v korpusu SYN2005 tvary singulaacuteroveacute Koliacutesaacuteniacute v čiacutesle
lze sice interpretovat jako působeniacute unifikačniacute tendence tzn přechaacutezeniacute k tvarům
128
pluraacutelovyacutem pod vlivem tlaku stejně zakončenyacutech početnyacutech pomnoņnyacutech oikonym
na (-ov)ice ale tato tendence se v materiaacutelu korpusu jenņ reprezentuje psanyacute uacutezus
jeviacute jako slabaacute (vzhledem k niacutezkeacutemu počtu doloņenyacutech pluraacutelovyacutech tvarů
u koliacutesajiacuteciacutech oikonym i vzhledem k niacutezkeacutemu počtu samotneacute skupiny koliacutesajiacuteciacutech
oikonym) Mezi dalńiacute faktory ktereacute se v různeacute miacuteře na koliacutesaacuteniacute jmen mohou podiacutelet
avńak rozsah jejich působeniacute nelze na zaacutekladě korpusovyacutech dokladů přesně popsat
patřiacute znaacutemostneznaacutemost daneacuteho objektu a stylovaacute specifikace textu To
znamenaacute ņe koliacutesajiacute předevńiacutem naacutezvy obciacute menńiacutech měst či čaacutestiacute měst ktereacute nejsou
v povědomiacute uņivatelů dostatečně zafixovaneacute jako singulaacuteroveacute či pluraacuteloveacute Co se
tyacutekaacute vlivu styloveacute specifikace dokladů daacute se pouze konstatovat ņe meacuteně početneacute
tvary (ať uņ se jednaacute u větńiny oikonym o menńinoveacute tvary pluraacuteloveacute či okrajově
o menńinoveacute tvary singulaacuteroveacute) pochaacutezejiacute předevńiacutem z publicistiky Protoņe
publicistickeacute doklady převaņujiacute takeacute u frekventovanyacutech tvarů nelze působeniacute styloveacute
specifikace povaņovat za relevantniacute faktor U ojedinělyacutech stejně znějiacuteciacutech oikonym
maacute i dnes zjevnyacute vliv při volbě gramatickeacuteho čiacutesla jejich rozdiacutelnyacute původ180
kteryacute
způsobuje volbu odlińneacuteho čiacutesla tj Sušice na Moravě (pl) x Sušice v Čechaacutech
(sg) a Nedvědice na Moravě (koliacutesaacuteniacute v čiacutesle s jasnou převahou singulaacuterovyacutech
tvarů) x Nedvědice v Čechaacutech (pl) Existujiacute vńak takeacute některeacute stejně znějiacuteciacute
oikonymickeacute naacutezvy se shodnyacutem původem ale odlišnyacutem čiacuteslem tj Senice na Haneacute
(sg) x Senice v Čechaacutech (pl) Studnice na Moravě (sg) x Studnice v Čechaacutech
(pl) Podle R Ńraacutemka se jednaacute v přiacutepadě pluraacutelovyacutech oikonym o tzv naacutezvotvornyacute
pluraacutel Na rozdiacutelneacute uņitiacute čiacutesla maacute zde pravděpodobně vliv odlińneacute provedeniacute
přehlaacutesky rsquoa gt e na uacutezemiacute Čech Moravy a Slezska viz S Kloferovaacute (2000) Na
vyacutechodě uacutezemiacute kde k niacute nedońlo zůstaly v jazykoveacutem povědomiacute tvary s původniacutem
sufixem -ica ktereacute jsou zřetelně singulaacuteroveacute zatiacutemco na zaacutepadě se po provedeniacute
přehlaacutesky změnil sufix -ica na -ice u něhoņ jiņ neniacute jasně patrneacute zda tvořiacute
oikonymum singulaacuteroveacute či pluraacuteloveacute a pod vlivem větńinoveacute skupiny pomnoņnyacutech
oikonym na -(ov)ice pak takoveacute jmeacuteno přechaacuteziacute k pluraacutelu Tento fakt pravděpodobně
způsobil uņitiacute pluraacutelovyacutech tvarů v korpusovyacutech zdrojiacutech takeacute u oikonym Jiacutelovice
a Zubrnice a naopak uņiacutevaacuteniacute singulaacuteru u oikonyma Klentnice přestoņe toto jmeacuteno
pochaacuteziacute z vlastniacuteho osobniacuteho jmeacutena Zajiacutemavaacute je existence koliacutesaacuteniacute v čiacutesle
180 Rozdiacutelnyacute původ majiacute takeacute oikonyma Libice nad Cidlinou a Libice nad Doubravou kteraacute obě
v čiacutesle koliacutesajiacute
129
u oikonyma Chyše ktereacute je v MČ 2 vedeno jako pravidelneacute pluraacuteloveacute jmeacuteno
(obdobně takeacute v publikaci P Bohaacuteče Geografickaacute jmeacutena českeacute republiky 2002)
Koliacutesaacuteniacute je zde pravděpodobně způsobeno podobou apelativniacuteho zaacutekladu jmeacutena ndash
chyše kteraacute můņe byacutet jak singulaacuterovaacute tak pluraacutelovaacute V přiacutepadech ojedinělyacutech
oikonym mohou způsobovat existenci dubletniacutech tvarů jeńtě jineacute faktory viz např
oikonymum Prčice
130
92 Oikonyma ţenskeacuteho rodu s konsonantickyacutem zakončeniacutem
921 Nsg zakončenyacute na souhlaacutesku pravopisně měkkou nebo obojetnou
9211 Interpretace v současnyacutech jazykovyacutech přiacuteručkaacutech
Původ českyacutech oikonym ņenskeacuteho rodu s konsonantickyacutem zakončeniacutem
a vyacutevoj jejich gramatickeacuteho rodu (počiacutenaje Gebauerovou Mluvniciacute čeńtiny) je
podrobně popsaacuten v kap 71 Vyacutevoj deklinace teacuteto skupiny oikonym v jednotlivyacutech
českyacutech mluvniciacutech zachycuje kap 42 Při zhodnoceniacute současneacuteho stavu deklinace
vychaacuteziacuteme z Mluvnice čeńiny 2 (1986) a publikace A Poliacutevkoveacute (2007)
Mluvnice čeńtiny 2 (1986) věnuje deklinaci oikonym podle vz piacuteseň a kost
značnou pozornost Situaci vńak popisuje u celeacute třiacutedy zeměpisnyacutech jmen domaacuteciacutech
i ciziacutech kteraacute nerozlińuje na oikonyma a anoikonyma a prezentuje ji na vybranyacutech
dokladech jmen Uvaacutediacute se zde ņe pro zeměpisnaacute jmeacutena ņenskeacuteho rodu zakončenaacute na
souhlaacutesku je typickyacute vzor piacuteseň Ve spisovneacute čeńtině se tak skloňujiacute jmeacutena domaacuteciacute
jinoslovanskaacute a adaptovanaacute miacutestniacute jmeacutena zakončenaacute na -ď -j -ň -ř -š -ž daacutele
značnaacute čaacutest jmen na -č -c (kromě končiacuteciacutech na -ec) V přiacutepadě zakončeniacute na -l -ť
-z a -ev neniacute jiņ podle MČ 2 situace tak jednoznačnaacute a deklinace vz piacuteseň se vaacuteņe jen
na vybraneacute skupiny jmen tj -l jmeacutena končiacuteciacute na -myšl např Litomyšl a daacutele
Litovel -ť hlavně českaacute miacutestniacute jmeacutena např Čiacutehošť Naacuteměšť U zakončeniacute na -z a -ev
se majiacute takto skloňovat jen některaacute jmeacutena a z domaacuteciacutech oikonym se uvaacutedějiacute Dobev
Hořaacutetev Vitoraz Mluvnice zahrnuje takeacute informace o obvykleacutem odsouvaacuteniacute -e- před
deklinačniacutemi formanty u jmen zakončenyacutech na -eč -el eň -ev např Choceň ndash
Chocně či naopak o jmeacutenech u kteryacutech k tomuto jevu nedochaacuteziacute např Toušeň ndash
Toušeně Koliacutesaacuteniacute mezi vzory kost a piacuteseň majiacute jmeacutena na -clav -slav -am -im
-om např Břeclav Čaacuteslav Přiacutebram Vlašim Radom u nichņ v uacutezu zcela převaņuje
v Gsg spisovnaacute variantniacute koncovka -i tzn singulaacuteroveacute paradigma vz kost
Ojediněle se objevuje koncovka -i v Gsg takeacute u některyacutech jmen zakončenyacutech na
-ť -z např Třešť Tuchoraz Na rozdiacutel od publikace A Poliacutevkoveacute se v MČ 2
připouńtiacute takeacute existence jmen s pravidelnyacutem paradigmatem vzoru kost181
Z českyacutech
181 Kromě domaacuteciacutech oikonym majiacute pravidelnou deklinaci vz kost takeacute ciziacute zeměpisnaacute jmeacutena ndash
Budapešť Pešť Bukurešť Ploješť Rus
131
oikonym sem patřiacute sloţenaacute jmeacutena s druhou čaacutestiacute na -ves např Jičiacuteněves
Nelahozeves Uhřiacuteněves
A Poliacutevkovaacute (2007) prezentuje skloňovaacuteniacute českyacutech oikonym ņenskeacuteho rodu
s konsonantickyacutem zakončeniacutem na četnyacutech dokladech Tato oikonyma řadiacute buď
k apelativniacutemu vzoru piacuteseň (deklinace je pravidelnaacute bez variantniacutech tvarů) nebo
uvaacutediacute koliacutesaacuteniacute oikonym mezi vzory piacuteseň a kost (v genitivu singulaacuteru je uņita dubleta
-e(ě)-i) Ke vzoru piacuteseň patřiacute 1 oikonyma zakončenaacute na měkkyacute konsonant např
Olomouc Skuteč Choceň Dobřiacuteš Jaroměř Kroměřiacuteţ 2 jmeacutena zakončenaacute na -myšl
např Litomyšl Radomyšl 3 několik maacutelo jmen na -l např Litovel 4 některaacute
oikonyma na -ev např Cerekev Dobev Hořaacutetev U čaacutesti oikonym vzoru piacuteseň se
upozorňuje na existenci tzv pohybneacuteho -e-182
v deklinaci Větńina takto zakončenyacutech
oikonym ho v nepřiacutemyacutech paacutedech odsouvaacute např Budeč ndash Budče Budči atd ale čaacutest
jmen na -eč podoby s -e- zachovaacutevaacute např Proseč ndash Proseče Proseči atd Pohybneacute
-e- majiacute takeacute jinak zakončenaacute jmeacutena např Brtec ndash Brtce Litovel ndash Litovle Koliacutesajiacuteciacute
oikonyma jsou rozčleněna do třiacute skupin a obecně se tvrdiacute ņe v současneacutem spisovneacutem
jazyce se za spraacutevneacute povaņujiacute obě koncovky koncovka -i je vńak dnes mnohem
frekventovanějńiacute dokonce i v miacutestniacutem uacutezu Za přiacutečinu koliacutesaacuteniacute se povaņuje muņskyacute
původ větńiny oikonym (pův deklinace vz meč) a jejich postupneacute zařazovaacuteniacute
k ņenskeacutemu rodu a ņenskeacutemu deklinačniacutemu typu Mezi vzory piacuteseň a kost koliacutesajiacute
a dubletniacute koncovku Gsg -e(ě)-i uņiacutevajiacute 1 oikonyma zakončenaacute na -v a -m např
Boleslav Přiacutebram u nichņ jsou tvary s koncovkou -ě charakterizovaacuteny jako značně
ustupujiacuteciacute (přiacutečiny uacutestupu se neuvaacutedějiacute) 2 jmeacutena zakončenaacute na -ves např Buštěves
Nelahozeves kde se původně uņiacutevala jen koncovka -i dnes dubleta -i-e 3 jinaacute
ojedinělaacute oikonyma např Třešť
Pro ilustraci uvaacutediacuteme takeacute souhrnneacute zachyceniacute vyacutevoje koncovek Gsg -e(ě)-i
v českyacutech mluvniciacutech viz tab č 9 ze ktereacuteho je patrneacute ņe dubleta -e(ě)-i se
vyskytuje předevńiacutem u domaacuteciacutech oikonym zakončenyacutech na -m a -v a ojediněle
v přiacutepadě jmen jinak zakončenyacutech viz Třešť Tuchoraz U oikonym na -m a -v ji ve
spisovneacute čeńtině zavaacutediacute Ertlova uacuteprava Mluvnice českeacute (1926) viz podrobně kap
71 V Traacutevniacutečkově Mluvnici spisovneacute čeńtiny (1951) je poprveacute uvedeno častějńiacute
182 Podle autorky je pohybneacute -e- buď od původu jeroveacute nebo vkladneacute jejich rozlińovaacuteniacute vńak neniacute
pro současnou čeńtinu vyacuteznamneacute
132
uņitiacute koncovky -i neņ -ě Nejnovějńiacute českeacute mluvnice (MČ 2 a PMČ) jiņ u těchto jmen
konstatujiacute převaacuteņneacute uņitiacute variantniacute koncovky -i vedle starńiacute dublety -i-ě
Tabulka č 9
Koncovky Gsg českyacutech oikonym ţenskeacuteho rodu zakončenyacutech na konsonant v českyacutech
mluvniciacutech
Oikonyma jsou řazena retrograacutedně Pokud to mluvnice uvaacutedějiacute je v přiacutepadě dublet označen vyacuteskyt
častějńiacuteběņnějńiacute koncovky tučně MČG ndash tvary Gsg s koncovkou -i povaņuje za chybneacute MSČ ndash
jmeacutena na retnou souhlaacutesku majiacute v Gsg koncovku -iřidčeji -ě u jmen na -šť je vyacuteskyt dublety velmi
řiacutedkyacute ČM ndash u oikonym zakončenyacutech na -m a -v tvary s koncovkou -e(ě) značně ustupujiacute PMČ ndash
u miacutestniacutech jmen na -im -av je tendence uņiacutevat převaacuteņně koncovku -i
Oikonymum MČG MČGE MSČ NČJ ČM MČ 2 PMČ
Liboc - - - - - -e -
Olomouc -e - -e -e -e -e -e
Peruc - - - - - -e -
Budeč - -e -e - - - -
Luleč - - -e - - - -
Bubeneč - - - -e - - -
Proseč - - - - - -e -
Choteč -e - -e - - - -
Skuteč - - - - - -e -
Třebiacuteč - -e -e -e - -e -
Čejč - - -e - - -e -
Kelč - - -e - - - -
Telč - - -e - - - -
Přelouč - - -e - - - -
Litovel - - -e -e - -e -
Radomyńl - - - - - -e -
Litomyńl - -e -e -e - -e -
Přiacutebram - -ě-i -i-ě - - -i-ě -
Chrudim -ě-i - -i-ě - -i-ě - -i-ě
Kuřim - - -i-ě - -i-ě - -
Kouřim - - -i-ě - -i-ě - -
Vlańim - - -i-ě - - -i-ě -
Ohrozim - - - -ě-i - - -
Libaacuteň - - -ě - - - -
Třebeň - - - - - -ě -
Libeň - - -ě - - - -
Skrbeň - - -ě - - - -
Choceň - -ě -ě -ě - -ě -
Praacutecheň - - -ě - - - -
Ńtěkeň - - -ě - - -ě -
Poleň - - - - - -ě -
Liacuteńeň - - -ě - - - -
Touńeň - - -ě - - -ě -
Plzeň - - -ě -ě - - -
Třeboň - - -ě -ě - -ě -
Libuň - - -ě - - - -
Hostouň - - -ě - - - -
Jaroměř -e -e -e -e - -e -
Okoř - - - -e - - -
133
Oikonymum MČG MČGE MSČ NČJ ČM MČ 2 PMČ
Jičiacuteněves - - - - - -i -
Uhřiacuteněves - - - -i - -i -
Nelahozeves - - - - - -i -
Kněņeves - - - -i - - -
Dobřiacuteń - - -e -e -e -e -e
Naacuteměńť - - -ě -ě - -ě -
Třeńť - - -i-ě - - -i-ě -
Bedihońť - - -ě - - - -
Čiacutehońť - - - - - -ě -
Unhońť - - -ě -ě - - -
Břeclav - - - - -i-ě -i-ě -
Čaacuteslav - -ě-i -i-ě -ě-i -i-ě -i-ě -i-ě
Zbraslav - - -i-ě - - - -
Soběslav - - -i-ě - - - -
Boleslav -ě-i - -i-ě - -i-ě - -i-ě
Jaroslav - - -i-ě - - - -
Miroslav - - -i-ě - - - -
Přibyslav - - -i-ě - - - -
Dobev - - - - - -e -
Cerekev - - - - - -e -
Hořaacutetev - - - - - -e -
Zderaz - - -e - - - -
Drahoraz -e - - - - - -
Tuchoraz - - - - - -i-e -
Třebiacutez - - - -e - - -
Ochoz - - -e - - - -
Vraacuteņ - -e -e - - - -
Kroměřiacuteņ - - -e -e - -e -
9212 Stav v korpusu SYN2005
92121 Soubor oikonym češtiny zakončenyacutech na souhlaacutesku pravopisně měkkou
nebo obojetnou
Materiaacutel korpusu SYN2005 doloņil 201 oikonym rodu ņenskeacuteho
s konsonantickyacutem zakončeniacutem U pěti z nich je z dokladů patrneacute koliacutesaacuteniacute mezi
femininy a maskuliny tj Aš Bystrc Zderaz Zliv a Ţeliv Abychom ziacuteskali
komplexniacute obraz takto zakončenyacutech ņenskyacutech oikonym uvaacutediacuteme vńechna oikonyma
vyskytujiacuteciacute se v korpusoveacutem materiaacutelu tzn včetně jmen s absolutniacute frekvenciacute (AF)
1 viz přiacuteloha č 1 Jsou mezi nimi zařazena jednoslovnaacute oikonyma (Přiacutebram)
a univerbizovaneacute neoficiaacutelniacute naacutezvy (bdquoBoleslavldquo bdquoStaraacute Boleslavldquo) tj celkem
8308 183
a daacutele viacuteceslovneacute naacutezvy jejichņ zaacuteklad tvořiacute jmeacuteno s konsonantickyacutem
183 Byli jsme nuceni spojit skupinu jednoslovnyacutech uacuteředniacutech naacutezvů s jednoslovnyacutemi
univerbizovanyacutemi neoficiaacutelniacutemi naacutezvy protoņe univerbizovaneacute podoby viacuteceslovnyacutech naacutezvů se
134
zakončeniacutem (Horniacute Lideč) tj 1692 Jednaacute se předevńiacutem o naacutezvy obciacute (Pustiměř)
a měst (Třebiacuteč) dneńniacutech městskyacutech čaacutestiacute nebo siacutedlińť (Liacutešeň) okrajově např
o naacutezvy hradů zaacutemků (Zbraslav) Pro srovnaacuteniacute uvaacutediacuteme v přiacuteloze č 3 seznam
oikonym muņskeacuteho rodu zakončenyacutech na pravopisně měkkou souhlaacutesku
Graf č 12
Typy oikonym s konsonantickyacutem zakončeniacutem podle formaacutelniacute struktury v SYN2005
8308
1692
jednoslovnaacuteoikonyma
viacuteceslovnaacute oikonyma
Viacuteceslovneacute naacutezvy tvořiacute čtyři typy
1 anteponovanyacute adjektivniacute atribut + substantivum (Mladaacute Boleslav) ndash typ centraacutelniacute
(7059 )
2 substantivum + předloņkovyacute postponovanyacute atribut (Zruč nad Saacutezavou) ndash typ
periferniacute (2059 )
3 anteponovanyacute substantantivniacute atribut + substantivum (Laacutezně Bohdaneč) ndash typ
periferniacute (588 )
4 sloņeneacute oikonymum ndash prvniacute čaacutest substantivum + předloņkovyacute postponovanyacute
atribut a druhaacute čaacutest anteponovanyacute adjektivniacute atribut + substantivum (Brandyacutes nad
Labem-Staraacute Boleslav) ndash typ zcela periferniacute184
(294 )
dajiacute na zaacutekladě korpusoveacuteho kontextu v některyacutech přiacutepadech obtiacuteņně odlińit od shodnyacutech
oficiaacutelniacutech jednoslovnyacutech naacutezvů Deklinace obou podob oikonym (oficiaacutelniacuteneoficiaacutelniacute) je vńak
shodnaacute
184 Brandyacutes nad Labem-Staraacute Boleslav je nejznaacutemějńiacute českeacute dvojměstiacute leņiacuteciacute ve středniacutech Čechaacutech
severovyacutechodně od Prahy Tento nejdelńiacute naacutezev českeacuteho města vznikl proto ņe při sloučeniacute obou
měst nebyly akceptovaacuteny naacutevrhy na novyacute naacutezev a zůstaly zachovaacuteny oba původniacute historickeacute
naacutezvy viz httpinfocentrum-brandyskoczcshistorie
135
Prvniacute typ kteryacute je centraacutelniacute maacute adjektivně jmennou deklinaci kdy se skloňujiacute obě
čaacutesti naacutezvu (Mladaacute Boleslav Mladeacute Boleslavi atd) U druheacuteho typu kteryacute je jiņ
periferniacute se skloňuje pouze v pořadiacute prvniacute substantivum v nepředloņkoveacute podobě
zatiacutemco postponovaneacute předloņkoveacute substantivum zůstaacutevaacute nesklonneacute (Zruč nad
Saacutezavou Zruče nad Saacutezavou atd) Třetiacute typ (periferniacute) maacute v korpusu SYN2005 buď
jmenneacute skloňovaacuteniacute dvou různyacutech typů (typickeacute pro Laacutezně Toušeň Laacutezniacute Toušeně
Laacutezniacutem Toušeni atd) nebo se skloňuje jen prvniacute čaacutest a druhaacute zůstaacutevaacute nesklonnaacute
(typickeacute pro Laacutezně Bohdaneč Laacutezniacute Bohdaneč Laacutezniacutem Bohdaneč atd)
Do Laacutezniacute Toušeň se Emil Zaacutetopek vraacutetil v roce 1969 po sveacutem politicky motivovaneacutem
propuštěniacute z činneacute sluţby [hellip] (SYN 20005 ADM) Oba se mimořaacutedně zaslouţili o propagaci a znaacutemost Laacutezniacute Toušeně mezi špičkovyacutemi sportovci [hellip] (SYN 20005 ADM)
Ani v Laacutezniacutech Bohdaneč nemajiacute ze sniacuteţeniacute staacutetniacute podpory na stavbu novyacutech bytů obavu (SYN 20005 PUB) V libereckeacute nemocnici včera skonal třinaacutectiletyacute Petr Franta z Laacutezniacute Bohdanče [hellip] (SYN
20005 PUB)
Čtvrtyacute typ je mezi domaacuteciacutemi oikonymy zastoupenyacute ojediněle V prvniacute čaacutesti se
skloňuje prvniacute ndash zaacutekladoveacute oikonymum muņskeacuteho rodu Brandyacutes postponovaneacute
předloņkoveacute substantivum zůstaacutevaacute nesklonneacute (někdy se zkracuje jako nL) druhaacute
čaacutest kteraacute je rodu ņenskeacuteho (Staraacute Boleslav) maacute adjektivně jmennou deklinaci
O představeniacutech DS psaly Městskeacute noviny Brandyacutesa nL-Stareacute Boleslavi [hellip] (SYN 20005 PUB)
Vńechna viacuteceslovnaacute oikonyma byla přiřazena k jednotlivyacutem vzorům na zaacutekladě tvarů
nominativu a genitivu singulaacuteru jejich zaacutekladoveacute substantivniacute čaacutesti ņenskeacuteho rodu
K vytvořeniacute uvedeneacuteho souboru oikonym jsme uņili dotaz
[(lemma=rdquo[AAacuteBCČDEEacuteFGHCHIIacuteJKLMNOOacutePRŘSŃTUUacuteVZŅ]
rdquo) amp (lemma=rdquo[aaacutebcčdďeeacutefghchiiacutejklmnňooacuteprřsńtťuuacutevzņ]ldquo)
amp (tag=ldquoNNFldquo)] kteryacute vyhledal vńechna substantiva ņenskeacuteho rodu jejichņ
zaacutekladniacute tvar (lemma) začiacutenaacute uvedenyacutemi malyacutemi či velkyacutemi piacutesmeny Ze vznikleacuteho
seznamu substantiv jsme pak manuaacutelně vybrali pouze domaacuteciacute oikonyma Ke
zjińťovaacuteniacute celkoveacute absolutniacute frekvence185
jednotlivyacutech oikonym jsme uņiacutevali
185 CAF vńech oikonym zahrnuje frekvenci lemmatu přiacutesluńneacuteho jmeacutena tzn frekvenci oikonyma
i přiacutepadnyacutech transonymizovanyacutech třiacuted propriiacute Manuaacutelniacute vytřiacuteděniacute jinyacutech třiacuted propriiacute jsme u jmen
136
jednoduchyacute dotaz typu [lemma=rdquohelliprdquo]186
např [lemma=rdquoChrudimrdquo] Pro vyhledaacuteniacute
tvarů genitivu singulaacuteru byl uņit jednoduchyacute dotaz typu [word=rdquohelliprdquo] např
[word=rdquoChrudimirdquo] a [word=rdquoChrudiměrdquo]187
Korpus doloņil existenci domaacuteciacutech
oikonym ņenskeacuteho rodu zakončenyacutech na tyto konsonanty -c -č -l -m -ň -ř -s -š
-ť -v -z -ţ
Pro větńinu oikonym (146) doklaacutedaacute korpus takeacute tvary genitivu singulaacuteru na
jejichņ zaacutekladě lze jmeacutena přiřadit k jednotlivyacutem vzorům U oikonym s niacutezkou CAF
(zejmeacutena do 10 vyacuteskytů) byacutevaacute často frekvence tvarů Gsg nulovaacute či 1ndash2 vyacuteskyty viz
přiacuteloha č 2 Celkovaacute absolutniacute frekvence vńech tvarů Gsg je 6611 vyacuteskytů z toho
5414 (8187 ) tvarů uņilo koncovku -e(ě) a jen 1199 (1813 ) tvarů mělo
koncovku -i Větńina oikonym tedy volila v Gsg jen variantniacute koncovku -e(ě) (107
jmen tj 7329 ) okrajovaacute čaacutest dubletu -i-e(ě) (20 jmen tj 1370 ) nebo
variantniacute koncovku -i (19 jmen tj 1301 ) viz graf č 13 Co se tyacuteče zdrojů
dokladů lze obecně řiacuteci ņe u řady oikonym pochaacutezejiacute tvary Gsg předevńiacutem
z publicistickeacuteho stylu meacuteně pak z literatury populaacuterně-naučneacute či kraacutesneacute
s konsonantickyacutem zakončeniacutem neprovaacuteděli abychom ziacuteskali co nejobsaacutehlejńiacute soubor jmen s tiacutemto
zakončeniacutem
186 Ojediněle bylo nutneacute ziacuteskat absolutniacute frekvenci slov jeńtě pod jinyacutemi lemmaty kteraacute byla
oikonymům mylně přiřazena např čaacutest tvarů oikonyma Plaveč byla vyhledaacutena pod lemmatem
bdquoplavecldquo čaacutest tvarů oikonyma Plzeň maacute lemma bdquoplzeňldquo oikonymum Liacutešeň lemma bdquoliacuteńeňldquo
u oikonyma Polom je lemma = bdquopolomldquo Jmeacutena Velkaacute Polom a Pustaacute Polom jsou feminina
zatiacutemco jednoslovneacute Polom je muņskeacuteho rodu Chyba v morfologickeacutem značkovaacuteniacute se objevila
u oikonyma Litovel ktereacute je mylně řazeno k neņivotnyacutem maskulinům
187 Ze ziacuteskaneacuteho souboru genitivniacutech tvarů jsme manuaacutelně vytřiacutedili tvary oikonym a odstranili tvary
jinyacutech třiacuted propriiacute
137
Graf č 13
Frekvence koncovek Gsg oikonym ţenskeacuteho rodu s konsonantickyacutem zakončeniacutem
1301
1370
7329
koncovka -e(ě)
koncovka -i
dubleta -i-e(ě)
Na zaacutekladě variantniacutech koncovek Gsg byl soubor domaacuteciacutech oikonym
ņenskeacuteho rodu s konsonantickyacutem zakončeniacutem rozdělen do dvou deklinačniacutech typů
3A Gsg koncovka -e(ě)
3B Gsg koncovka -i
U kaņdeacuteho typu vznikly jeńtě deklinačniacute podtypy
I 3A koliacutesaacuteniacute v rodě (fm) Gsg koncovka -e vzor Aš
I 3B koliacutesaacuteniacute v rodě (fm) Gsg dubleta -i-u nebo -i-a vzor Zliv
II 3B Gsg dubleta -i-e(ě) vzor Přiacutebram
138
92122 Typ 3A ndash vzor Třeboň
Druh deklinace jmennaacute
Skupina feminina
Podskupina singularia tantum
Deklinačniacute třiacuteda 3 determinujiacuteciacute tvar ndash Nsg konsonantickeacute zakončeniacute
(pravopisně měkkaacute souhlaacuteska okrajově pravopisně
obojetnaacute souhlaacuteska)
Deklinačniacute typ A Nsg koncovka nulovaacute Gsg koncovka -e(ě)
vzoroveacute jmeacuteno Třeboň (lemma = 644 vyacuteskytů)
Nsg Gsg Dsg Asg Lsg Isg
Třeboň-Oslash Třebon-ě Třebon-i Třeboň-Oslash (o) Třebon-i Třebon-iacute
Charakteristika deklinace Pravidelnyacute deklinačniacute typ bez dubletniacutech tvarů
kteryacute je v současnosti nejpočetněji zastoupenyacutem typem oikonym ņenskeacuteho rodu
s konsonantickyacutem zakončeniacutem celkem 147 oikonym (SYN2005 prokazatelně188
doklaacutedaacute 115 oikonym tohoto typu včetně univerbizovanyacutech podob) Vzhledem ke
způsobům tvořeniacute oikonym189
kteraacute se k němu řadiacute je to vńak dnes typ
neproduktivniacute se středniacute frekvenciacute zcela uzavřenou třiacutedu ale netvořiacute (moņneacute
přechody oikonym od typu I 3A vz Aš) Řadiacute se k němu všechna jmeacutena zakončenaacute
v Nsg předevšiacutem na pravopisně měkkeacute konsonanty -c (kromě jmen na -ec kteraacute
jsou maskulina viz přiacuteloha č 3) -č -ň -ř -š -ţ (Olomouc Telč Libeň Jaroměř
Dobřiacuteš Kroměřiacuteţ atd) daacutele některaacute jmeacutena na -l (některaacute oikonyma na -l jsou
maskulina) zejmeacutena na -myšl (Nemyšl Radomyšl Litovel atd) a na -ev (Dobev
bdquoCerekevldquo Hořaacutetev) a na -ť (Naacuteměšť Libhošť Třebihošť Čiacutehošť Chyacutešť) Centraacutelniacute
postaveniacute zde majiacute oikonyma zakončenaacute na -č -ň a -ř Na rozdiacutel od MČ 2 nejsou
v korpusu doloņena ņaacutednaacute domaacuteciacute oikonyma na -ď Z hlediska původu se jednaacute
většinou o typ jmen odvozenyacutech od vlastniacuteho osobniacuteho jmeacutena (zakladatele
prvniacuteho majitele rychtaacuteře nebo jineacuteho vyacuteznamneacuteho osadniacuteka) přivlastňovaciacutem
188 Tato oikonyma majiacute doloņeneacute tvary Gsg Ostatniacute oikonyma jsme přiřadili ke vz Třeboň pouze
podle zakončeniacute Nsg tj 32 oikonym viz tab č 10
189 Produktivita typu tvořeniacute oikonym sufixem -jь (Budeč Mladeč atd) končiacute začaacutetkem 14 stoletiacute
139
sufixem -jь např Budeč Dobřiacuteš Čejč Choceň Jaroměř Kroměřiacuteţ Libeň Litomyšl
Litovel Naacuteměšť Okoř Skuteč Telč Třebiacuteč (Lutterer ndash Ńraacutemek 2004) kteraacute byla
původně maskuliny viz kap 71
Při deklinaci dochaacutezelo v korpusoveacutem materiaacutelu obvykle k odsouvaacuteniacute -e-
před deklinačniacutemi formanty u oikonym190
zakončenyacutech na -eč např Budeč ndash Budče
(kromě jmen Holedeč ndash od Holedeče Smědeč ndash ve Smědeči Běleč ndash u Běleče
Proseč ndash u Proseče Rozseč ndash do Rozseče) -el tj Litovel ndash Litovle a -ev tj Hořaacutetev
ndash Hořaacutetve Při zakončeniacute na -eň polovina oikonym -e- odsouvaacute (Libeň Choceň
Štěkeň Liacutešeň Plzeň) polovina je zachovaacutevaacute (Loučeň Veleň Dobřeň Nesměň
Toušeň) a jmeacuteno Dřiacuteteň koliacutesaacute (v Dřiacutetni ndash u Dřiacuteteně)
Vyacuteběr vzoru Jako vzoroveacute jmeacuteno bylo vybraacuteno frekventovaneacute oikonymum
Třeboň ktereacute je jednak reprezentantem jmen končiacuteciacutech na pravopisně měkkyacute
konsonant (ta tvořiacute větńinu oikonym tohoto typu) jednak představuje zde rozńiacuteřenyacute
typ jmen odvozenyacutech od VOJ (Trěbon + -jь viz Lutterer ndash Ńraacutemek 2004) Ve
vyhledaneacutem souboru se vyskytovala frekventovanějńiacute oikonyma ta vńak buď
nesplňovala jednu z vyacuteńe popsanyacutech charakteristik tj Plzeň191
(4542 vyacuteskytů) ndash
jmeacuteno utvořeneacute jinyacutem způsobem a Litomyšl (741 vyacuteskytů) ndash jmeacuteno zakončeneacute na
pravopisně obojetnyacute konsonant nebo nebyla vhodnaacute z toho důvodu ņe v naacuteřečiacutech je
u nich staacutele ņiveacute koliacutesaacuteniacute v rodě tj Olomouc (6788 vyacuteskytů) Třebiacuteč (1279 vyacuteskytů)
Kroměřiacuteţ (1160 vyacuteskytů)
V apelativniacute sfeacuteře odpoviacutedaacute vzoroveacutemu jmeacutenu singulaacuteroveacute paradigma vzoru piacuteseň
190 Odouvaacuteniacute či zachovaacuteniacute -e- nebylo prokaacutezaacuteno u oikonym kteraacute se v korpusu vyskytla jen ve
tvarech Nsg tj Stařeč Plaveč Praacutecheň Roveň Dobev
191 Podle Lutterera ndash Ńraacutemka (2004) bylo město Plzeň nazvaacuteno jmeacutenem jednoho z nejstarńiacutech
přemyslovskyacutech hradů (hrad se doklaacutedaacute pod jmeacutenem Pilisin) Zaacutekladem jmeacutena je psl pьlz- coņ
znamenaacute bdquomokvajiacuteciacute slizkyacuteldquo tedy lokalitu ve vlhkeacutem tereacutenu Původně byl naacutezev města muņskeacuteho
rodu ke změně dońlo analogiiacute k početnyacutem jmeacutenům vzniklyacutem z přivl adjektiv na -jь
140
Tabulka č 10
Seznam oikonym vzoru Třeboň řazenyacutech 1 retrograacutedně 2 podle frekvence (CAFAF)
v korpusu SYN2005
Neoficiaacutelniacute jednoslovneacute naacutezvy jsou zapsaacuteny v uvozovkaacutech Oikonyma u nichņ neniacute v korpusu
SYN2005 doloņen tvar Gsg a jsou ke vzoru Třeboň přiřazena pouze na zaacutekladě zakončeniacute Nsg jsou
vyznačena v leveacutem sloupci tabulky tučně U oikonym uvaacutediacuteme buď frekvenci jejich lemmatu (lemma
gt 100 CAF) tzn frekvenci oikonyma i přiacutepadnyacutech jinyacutech třiacuted propriiacute nebo pouze frekvenci
oikonyma ostatniacute třiacutedy propriiacute pokud existovaly byly manuaacutelně vytřiacuteděny (lemma lt 100 AF)
1 Retrograacutedniacute seznam 2 Frekvenčniacute seznam
Oikonymum CAFAF Oikonymum CAFAF
Pankraacutec 576 Olomouc 6789
Liboc 24 Plzeň 6400
Olomouc 6789 Třebiacuteč 1279
Peruc 38 Kroměřiacuteņ 1160
Hřebeč 11 Litomyńl 741
Libeč 1 Třeboň 644
Lobeč 8 Pankraacutec 576
Holedeč 3 Kadaň 459
Smědeč 6 Dobřiacuteń 384
Horniacute Lideč 17 Telč 334
Budeč 69 Jaroměř 323
Dubeč 30 Libeň 293
Maleč 9 Krč 270
Mladeč 2 Choceň 262
Ledeč nad Saacutezavou 65 Laacutezně Touńeň 246
bdquoLedečldquo 37 Litovel 230
Běleč 10 Chotěboř 194
Ņeleč 11 bdquoTouńeňldquo 182
Voleč 5 Přelouč 151
Luleč 10 Skuteč 124
Chromeč 3 Hostivař 121
Bohdaneč 43 Naacuteměńť nad Oslavou 120
Laacutezně Bohdaneč 58 Mimoň 114
Jeneč 12 Velkaacute Biacuteteń 75
Řepeč 12 Budeč 69
Proseč 52 bdquoNaacuteměńťldquo 66
Proseč nad Nisou 1 Ledeč nad Saacutezavou 65
Proseč pod Jeńtědem 4 Libaacuteň 63
Proseč pod Křemeńniacutekem 1 Zruč 62
Horniacute Proseč 6 Laacutezně Bohdaneč 58
Rozseč 10 Naacuteměńť na Haneacute 53
Stařeč 5 Proseč 52
Skuteč 124 Okoř 52
Plaveč 5 Zhoř 51
Koloveč 10 Libuń 51
Třebiacuteč 1279 Vraacuteņ 49
Dobřiacuteč 1 Horniacute Cerekev 45
Slaviacuteč 2 Kelč 44
141
1 Retrograacutedniacute seznam 2 Frekvenčniacute seznam
Oikonymum CAFAF Oikonymum CAFAF
Čejč 21 Bohdaneč 43
Kelč 44 Liacuteńeň 43
Telč 334 Zruč nad Saacutezavou 40
Starkoč 16 Čiacutehońť 40
Krč 270 Peruc 38
Přelouč 151 bdquoLedečldquo 37
Dolniacute Dobrouč 9 Havraň 34
Zruč 62 Střiacuteteņ 33
Zruč nad Saacutezavou 40 Dubeč 30
Litovel 230 Zadniacute Třebaň 26
Nemyńl 2 Ratiboř 25
Libomyńl 5 Liboc 24
Radomyńl 9 Obrataň 24
Drahomyńl 6 Roveň 24
Nepomyńl 2 Ńtěkeň 23
Spomyńl 6 Čejč 21
Litomyńl 741 Ostroměř 18
bdquoTřebaňldquo 5 bdquoBiacuteteńldquo 18
Hlaacutesnaacute Třebaň 13 Dolniacute Cerekev 18
Předniacute Třebaň 1 Horniacute Lideč 17
Zadniacute Třebaň 26 Starkoč 16
Libaacuteň 63 Skřečoň 16
Kadaň 459 Hostouň 16
Krčmaň 5 Libuň 14
Heřmaň 10 Předmiacuteř 14
Tmaacuteň 4 Kleť 14
Havraň 34 Hlaacutesnaacute Třebaň 13
Obrataň 24 Loučeň 13
Ivaň 4 Chyacuteńť 13
Skřivaň 5 Jeneč 12
Třebeň 8 Řepeč 12
Libeň 293 Hať 12
Choceň 262 bdquoCerekevldquo 12
Loučeň 3 Hřebeč 11
Praacutecheň 5 Ņeleč 11
Ńtěkeň 23 Sudoměř 11
Veleň 9 Bochoř 11
Malaacute Veleň 1 Veliń 11
Velkaacute Veleň 2 Libhońť 11
Nesměň 2 Novaacute Cerekev 11
Dobřeň 2 Běleč 10
Střeň 8 Luleč 10
Liacuteńeň 43 Rozseč 10
Laacutezně Touńeň 246 Koloveč 10
bdquoTouńeňldquo 182 Heřmaň 10
Dřiacuteteň 3 Ředhońť 10
Roveň 24 Maleč 9
Dolniacute Roveň 5 Dolniacute Dobrouč 9
Plzeň 6400 Radomyńl 9
Třeboň 644 Veleň 9
142
1 Retrograacutedniacute seznam 2 Frekvenčniacute seznam
Oikonymum CAFAF Oikonymum CAFAF
Skřečoň 16 Lobeč 8
Mimoň 114 Třebeň 8
Libuň 14 Střeň 8
Raduň 2 Čiacuteměř 8
Libouň 4 Smědeč 6
Radouň 1 Horniacute Proseč 6
Dolniacute Radouň 3 Drahomyńl 6
Horniacute Radouň 4 Spomyńl 6
Kostelniacute Radouň 1 Pustiměř 6
Okrouhlaacute Radouň 1 Voleč 5
Velkaacute Radouň 2 Stařeč 5
Chotouň 3 Plaveč 5
Hostouň 16 Libomyńl 5
Hostivař 121 bdquoTřebaňldquo 5
Čiacuteměř 8 Krčmaň 5
Pustiměř 6 Skřivaň 5
Luboměř 2 Praacutecheň 5
Sudoměř 11 Dolniacute Roveň 5
Jaroměř 323 Oldřiacuteń 5
Ostroměř 18 Chomyacuteņ 5
Předmiacuteř 14 Proseč pod Jeńtědem 4
Veleboř 2 Tmaacuteň 4
Vńeboř 2 Ivaň 4
Chotěboř 194 Libouň 4
Mysliboř 4 Horniacute Radouň 4
Ratiboř 25 Mysliboř 4
Ctiboř 3 Prostiboř 4
Vlastiboř 3 Hořaacutetev 4
Prostiboř 4 Holedeč 3
Ratboř 2 Chromeč 3
Zhoř 51 Dřiacuteteň 3
Bochoř 11 Dolniacute Radouň 3
Okoř 52 Chotouň 3
bdquoBiacuteteńldquo 18 Ctiboř 3
Velkaacute Biacuteteń 75 Vlastiboř 3
Veliń 11 Mladeč 2
Dobřiacuteń 384 Slaviacuteč 2
Oldřiacuteń 5 Nemyńl 2
Libuń 51 Nepomyńl 2
Hať 12 Velkaacute Veleň 2
Kleť 14 Nesměň 2
Naacuteměńť na Haneacute 53 Dobřeň 2
Naacuteměńť nad Oslavou 120 Raduň 2
bdquoNaacuteměńťldquo 66 Velkaacute Radouň 2
Libhońť 11 Luboměř 2
Ředhońť 10 Veleboř 2
Třebihońť 2 Vńeboř 2
Čiacutehońť 40 Ratboř 2
Chyacuteńť 3 Třebihońť 2
Dobev 1 Libeč 1
143
1 Retrograacutedniacute seznam 2 Frekvenčniacute seznam
Oikonymum CAFAF Oikonymum CAFAF
bdquoCerekevldquo 12 Proseč nad Nisou 1
Dolniacute Cerekev 18 Proseč pod Křemeńniacutekem 1
Horniacute Cerekev 45 Dobřiacuteč 1
Novaacute Cerekev 11 Předniacute Třebaň 1
Hořaacutetev 4 Malaacute Veleň 1
Vraacuteņ 49 Radouň 1
Střiacuteteņ 33 Kostelniacute Radouň 1
Kroměřiacuteņ 1160 Okrouhlaacute Radouň 1
Chomyacuteņ 5 Dobev 1
921221 Podtyp I 3A ndash vzor Aš
Druh deklinace jmennaacute
Skupina feminina maskulina
Podskupina singularia tantum
Deklinačniacute třiacuteda 3 determinujiacuteciacute tvar ndash Nsg konsonantickeacute zakončeniacute
(pravopisně měkkaacute souhlaacuteska)
Deklinačniacute podtyp I A Nsg koncovka nulovaacute Gsg koncovka -e(ě)
vzoroveacute jmeacuteno Aš (lemma = 359 vyacuteskytů)
Nsg Gsg Dsg Asg Lsg Isg
(f) Ań-Oslash
(m) Ań-Oslash
Ań-e
Ań-e
Ań-i
Ań-i
Ań-Oslash
Ań-Oslash
(o) Ań-i
(o) Ań-i
Ań-iacute
Ań-em
Charakteristika deklinace Deklinačniacute podtyp s rodovyacutemi dubletami
a velmi niacutezkou frekvenciacute (2 oikonyma) neproduktivniacute pro kteryacute je typickaacute
rozsaacutehlaacute homonymie tvarů maskulin a feminin (kromě Isg) V materiaacutelu korpusu se
k němu řadiacute oikonyma zakončenaacute na pravopisně měkkyacute konsonant Koliacutesaacuteniacute
v rodě (mf) bylo v korpusu SYN2005 doloņeno okrajově tyacutekaacute se celkově pouze
pěti oikonym z nichņ dvě se řadiacute ke vzoru Aš U těchto jmen tj Bystrc (42 f1 m)
Aš (336 f2 m)192
jsou tvary ţenskeacuteho rodu zřetelně frekventovanějšiacute
192 Hodnotu absolutniacute frekvence (AF = frekvence oikonyma ostatniacute třiacutedy propriiacute byly odstraněny)
tvarů ņenskeacuteho rodu uvedenyacutech oikonym povaņujeme za přibliņnou (označena ) protoņe
z kontextů korpusu neniacute vņdy rodoveacute zařazeniacute jmeacutena jednoznačně patrneacute
144
povaņujeme je za centraacutelniacute zatiacutemco tvary muņskeacuteho rodu za periferniacute Při uvedeneacutem
rodoveacutem rozlińeniacute se opiacuteraacuteme předevńiacutem o tagovaacuteniacute (přiřazovaacuteniacute gramatickyacutech
kategoriiacute k jednotlivyacutem ohebnyacutem druhům slov) ktereacute uvaacutediacute korpus SYN2005
Zjińťovaacuteniacute gramatickeacuteho rodu oikonym zakončenyacutech na konsonant je v textech
obtiacuteņneacute vzhledem k vysokeacute homonymii tvarů rodu ņenskeacuteho a muņskeacuteho
neņivotneacuteho Gramatickyacute rod je zřetelnyacute při syntaktickeacute shodě ale ta se u oikonym
přiacuteliń často neobjevuje např v materiaacutelu korpusu majiacute hodnocenaacute oikonyma jen
zřiacutedka shodnyacute atribut (v pohraničniacute Aši f českyacute Aš m) Rodem oikonyma Aš se
zabyacuteval M Sedlaacuteček (1977)193
a uvaacutediacute ņe kodifikovanyacute dvojiacute rod se v tomto přiacutepadě
objevuje aņ v roce 1966 ve 4 tzv akademickeacutem vydaacuteniacute Pravidel českeacuteho pravopisu
předchaacutezejiacuteciacute Pravidla zde uvaacuteděla pouze rod muņskyacute
F S ciacutelem zprovoznit ţelezničniacute trať mezi Ašiacute a Selbem stupňujiacute radnice [hellip]
(SYN2005 PUB) M Od Čierneacute pri Čope po českyacute Aš plaziacute se odpornyacute australskyacute plaz (SYN2005
SON)
Ten se spolu se svyacutem 17letyacutem synem Pavlem pokusil mezi Chebem a Ašem tajně překročit staacutetniacute hranice (SYN2005 PUB)
F Ať uţ je původ pouličniacute zaacutebavy jakyacutekoliv zejmeacutena mladiacute lideacute z brněnskeacute Bystrce
ji přijali za svou (SYN2005 PUB)
M Přepravniacute firma Odysseus měla sveacute siacutedlo za Bystrcem [hellip] (SYN2005 NOV)
Rodoveacute koliacutesaacuteniacute tohoto podtypu oikonym je tedy podle materiaacutelu korpusu na uacutestupu
tyacutekaacute se jeńtě menńiacuteho počtu jmen neņ kteraacute uvaacutediacute pro spisovnyacute jazyk A Poliacutevkovaacute
(2007) např Aš Bohdaneč Koloveč Ledeč Pankraacutec Unhošť viz kap 71
Oikonyma Bohdaneč Koloveč Ledeč Pankraacutec Unhošť majiacute v korpusu jen tvary
rodu ņenskeacuteho a je jistě pozoruhodneacute ņe svyacutem původem odvozeniny od vlastniacutech
193 Autor daacutele uvaacutediacute ņe do konce 2 světoveacute vaacutelky se oikonymum Aš uņiacutevalo patrně jen v rodě
muņskeacutem Ke změně v miacutestniacutem uacutezu dochaacuteziacute po roce 1945 v řeči novyacutech osiacutedlenců zaacutepadočeskeacuteho
naacuteřečiacute kteřiacute ve městě sameacutem i v celeacutem karlovarskeacutem kraji důsledně zařazujiacute toto jmeacuteno k rodu
ņenskeacutemu Podle Sedlaacutečka (v naacutevaznaznosti na naacutezory V Ertla 1929) maacute zařazeniacute jmeacutena Aš
k femininům takeacute prokazatelneacute systeacutemoveacute důvody tzn ņe miacutestniacutech jmen muņskyacutech s měkkyacutem
zakončeniacutem je v čeńtině maacutelo větńina z nich se řadiacute k rodu ņenskeacutemu Oba uvedeneacute fakty ndash rod
ņenskyacute v miacutestniacutem uacutezu kteryacute se ńiacuteřiacute i do dalńiacutech oblastiacute a tendence k systeacutemovosti pak vedly ke
kodifikaci dvojiacuteho rodu
145
osobniacutech jmen194
stejně jako větńina oikonym typu 2A (vzor Třeboň) pro kteryacute je
dnes typickaacute rodovaacute vyhraněnost a přiacutesluńnost k femininům
Koliacutesaacuteniacute v rodě oikonym Aš a Bystrc je ovlivněno několika faktory Jednaacute se
o faktor formaacutelniacute ndash zakončeniacute jmen na pravopisně měkkou souhlaacutesku umoņňuje
jejich zařazeniacute jak k femininům tak k maskulinům Dalńiacutem faktorem můņe byacutet
původ oikonyma ndash v obou přiacutepadech se jednaacute primaacuterně o naacutezvy potoka ktereacute byly
přeneseny na osadu195
Nepatřiacute tedy k oikonymům odvozenyacutem od VOJ viz typ 2A
vz Třeboň Vzhledem k niacutezkeacutemu počtu vyacuteskytů podob muņskeacuteho rodu nelze
prokaacutezat zda volbu rodovyacutech dublet můņe ovlivňovat faktor syntaktickyacute či stylovaacute
specifikace tvaru
Vyacuteběr vzoru Obě oikonyma majiacute shodnou morfologickou charakteristiku
splňujiacute rovněņ poņadavek kompatibility Z těchto důvodů se staly hlavniacutemi kriteacuterii
při vyacuteběru vzoroveacuteho jmeacutena jeho frekvence pragmatickaacute straacutenka a kodifikovanaacute
rodovaacute charakteristika jmeacutena Jako vzoroveacute jmeacuteno bylo vybraacuteno frekventovanějńiacute
oikonymum Aš ktereacute je pro uņivatele jazyka znaacutemějńiacute a maacute kodifikovaacuteno koliacutesaacuteniacute
v rodě zatiacutemco u oikonyma Bystrc je kodifikovaacutena jen podoba ņenskeacuteho rodu
92123 Typ 3B ndash vzor Uhřiacuteněves
Druh deklinace jmennaacute
Skupina feminina
Podskupina singularia tantum
Deklinačniacute třiacuteda 3 determinujiacuteciacute tvar ndash Nsg konsonantickeacute zakončeniacute
(pravopisně obojetnaacute souhlaacuteska)
194 Oikonyma Bohdaneč Koloveč Ledeč Unhošť jsou odvozena z vlastniacutech osobniacutech jmen
přivlastňovaciacutem sufixem -jь např Bohdanec + -jь viz Lutterer ndash Ńraacutemek (2004) oikonymum
Pankraacutec je původně antroponymum viz Profous (1951)
195 Podle Lutterera ndash Ńraacutemka (2004) je Aš oikonymum německeacuteho původu a bylo původně naacutezvem
Ańskeacuteho potoka Podoba jmeacutena koliacutesala ndash Aš Aša Aše aņ po r 1854 bylo uacuteředně stanoveno
česky Aš německy Asch Bystrc znělo původně Bystřec a vzniklo substantivizaciacute adjektiva bystryacute
Ve stč se skloňovalo do Bystrcě v Bystrci za Bystrcem a proto vznikl nominativniacute tvar Bystrc
V miacutestniacutem uacutezu je zachovaacuten muņskyacute rod
146
Deklinačniacute typ B Nsg koncovka nulovaacute Gsg koncovka -i
vzoroveacute jmeacuteno Uhřiacuteněves (lemma = 81 vyacuteskytů)
Nsg Gsg Dsg Asg Lsg Isg
Uhřiacuteněves-Oslash Uhřiacuteněvs-i Uhřiacuteněvs-i Uhřiacuteněves-Oslash (o) Uhřiacuteněvs-i Uhřiacuteněvs-iacute
Charakteristika deklinace Pravidelnyacute deklinačniacute typ bez dubletniacutech tvarů
s niacutezkou frekvenciacute kteryacute zahrnuje celkem 25 oikonym (SYN2005 prokazatelně196
doklaacutedaacute 19 oikonym) Je charakteristickyacute pro oikonyma formaacutelně vymezenaacute
pravopisně obojetnyacutemi souhlaacuteskami -m -s a -v V současnosti se jednaacute o jiţ
neproduktivniacute typ vzhledem ke způsobům tvořeniacute oikonym kteraacute se k němu řadiacute197
nelze ho vńak povaņovat za uzavřenyacute protoņe k němu mohou přechaacutezet či přechaacutezejiacute
některaacute oikonyma řazenaacute k podtypu II 2B vzor Přiacutebram u nichņ se miacutesto dublety
-iě v Gsg můņe začiacutet uņiacutevat jen koncovka -i např Břeclav viz daacutele Lze řiacuteci ņe
tendenci řadit se k teacuteto deklinaci maacute v materiaacutelu korpusu většiacute čaacutest sloţenyacutech
oikonym s druhou čaacutestiacute -ves (Uhřiacuteněves ndash Uhřiacutenova ves viz Profous ndash Svoboda
1957) tj Bděněves Běloves Březiněves Hořiněves Kmetiněves Zvoleněves
Frekvence genitivniacute koncovky -i je zde vńak často niacutezkaacute tj 1ndash3 vyacuteskyty (ovlivněno
charakterem lokalit) a tiacutem je sniacuteņena objektivita nańich tvrzeniacute Doklady Gsg
uvedenyacutech oikonym pochaacutezejiacute převaacuteņně z publicistickeacuteho stylu u Uhřiacuteněvsi takeacute
z populaacuterně-naučneacute a uměleckeacute literatury u Hořiněvsi jen z populaacuterně-naučneacute
a uměleckeacute literatury Zjińtěneacute korpusoveacute doklady nepodporujiacute tvrzeniacute A Poliacutevkoveacute
(2007) kteraacute uvaacutediacute ņe v Gsg majiacute oikonyma s druhou čaacutestiacute -ves ve spisovneacutem uacutezu
dubletu -i-e Uņitiacute dublet zdůvodňuje faktem ņe se dnes uņ čaacutestečně ņivě ciacutetěnaacute
souvislost s apelativem ves oslabila a projevila se tendence souvisejiacuteciacute s celkovyacutem
uacutestupem deklinačniacuteho vzoru kost a postupnyacutem přechodem mnoha apelativ ke vzoru
piacuteseň Naacutezor A Poliacutevkoveacute o uacutestupu vzoru kost je vńak v rozporu s nejnovějńiacutemi
vyacutezkumy apelativniacute deklinace vzoru kost provedenyacutemi na materiaacutelu korpusu
196 Ke vzoru Uhřiacuteněves jsme přiřadili v tab č 11 takeacute dalńiacute oikonyma na -ves kteraacute v korpusu tvary
Gsg nedoklaacutedajiacute tj Miliacutečeves Ţidněves Studeněves Činěves Myštěves Otinoves
197 V současnosti jiņ nejsou produktivniacute typy tvořeniacute kompozitniacutech oikonym se sufixem -ja + ves ani
oikonym se sufixem -jь jejich produktivita spadaacute do obdobiacute středověku
147
SYN2000 viz Tuńkovaacute (2006)198
Uņitiacute koncovky -i je u oikonym na -ves podpořeno
jejiacutem jednoznačnyacutem vyacuteskytem u apelativa ves Přiacuteklon oikonym tohoto typu ke vzoru
Uhřiacuteněves podporujiacute takeacute mluvnickeacute praacutece ktereacute tato oikonyma zahrnujiacute viz tab
č 9 K popisovaneacutemu deklinačniacutemu typu patřiacute rovněņ čaacutest oikonym na -m (-im
-om) a -v (-clav -slav) Podle původu se jednaacute o zpodstatnělaacute přivlastňovaciacute
adjektiva muņskeacuteho rodu utvořenaacute sufixem -jь od muņskyacutech osobniacutech jmen kteraacute
měla v Gsg původně muņskou koncovku -ě199
Kdyņ přeńla k rodu ņenskeacutemu
udrņovala si v Gsg koncovku -ě později zde vznikly novotvary s koncovkou -i viz
Gebauer (1896 s 309ndash311) Po jisteacute odbobiacute pak uņiacutevala v Gsg dubletu -ě-i
(doklaacutedajiacute ji vńechny mluvnice 20 stoletiacute viz tab č 9) Ve srovnaacuteniacute s mluvnicemi
vńak v korpusoveacutem materiaacutelu200
přibyacutevaacute u oikonym zakončenyacutech na -m -v
genitivniacutech tvarů s koncovkou -i tj Blaţimi Kuřimi Touţimi Velimi Břeclavi
Bořislavi Budislavi Miroslavi Nosislavi Doklady tvarů Gsg pochaacutezejiacute převaacuteņně
z publicistickeacuteho stylu u některyacutech oikonym takeacute z literatury populaacuterně-naučneacute nebo
kraacutesneacute Zbytek deklinačniacuteho typu tvořiacute ojedinělaacute oikonyma na -m -v tj Pustaacute
Polom Velkaacute Polom Spytihněv
V apelativniacute deklinaci odpoviacutedaacute vzoru Uřiacuteněves singulaacuteroveacute paradigma vzoru
kost a lze řiacuteci ņe tento apelativniacute vzor maacute v současneacute spisovneacute čeńtině oporu nejen
u apelativ tvořenyacutech sufixy -ost-nost ale takeacute u oikonym zakončenyacutech na -s -m a -v
kde se variantniacute koncovka -i jeviacute jako centraacutelniacute zatiacutemco koncovka -ě(e) jako
periferniacute viz popis vzorů Uhřiacuteněves a Přiacutebram
Vyacuteběr vzoru Vzorovyacutem jmeacutenem se stalo oikonymum Uhřiacuteněves ktereacute patřiacute
ke skupině kompozitniacutech jmen tvořenyacutech od osobniacuteho jmeacutena přivlastňovaciacutem
198 Z vyacutezkumů vyplyacutevaacute ņe sice staacutele dochaacuteziacute k přechodu některyacutech apelativniacutech feminin ke vzoru
piacuteseň jednaacute se vńak o apelativa představujiacuteciacute periferniacute čaacutest vzoru kost Vzor kost v současnosti
neustupuje protoņe jeho centraacutelniacute čaacutest představuje velmi produktivniacute skupina apelativ tvořenaacute
sufixem -ost Naviacutec se v Gsg apelativ vzoru kost prokaacutezalo velmi silneacute postaveniacute původniacute
koncovky -i dubletu -i-e maacute jen jeho okrajovaacute čaacutest
199 Jmeacutena zakončenaacute na -m a -v měla podle Lamprechta ndash Ńlosara ndash Bauera (1986) posledniacute
souhlaacutesku změkčenou a skloňovala se jako typ oraacuteč Kdyņ ale některeacute ja-kmeny odsouvaly v Nsg
koncoveacute -ě přeńla tato substantiva a to na zaacutekladě tvaroveacute podobnosti a pravděpodobně i proto
ņe toponyma typu Viacutetkovice se vniacutemajiacute jako feminina k ņenskeacute deklinaci V dialektech se
zachovaacutevaacute často původniacute muņskaacute deklinace (ten Kuřim)
200 Obdobneacute zaacutevěry jako z vyacutezkumu korpusu SYN2005 vyplyacutevajiacute takeacute z korpusu SYN2000 viz
Tuńkovaacute (2007b)
148
sufixem ņenskeacuteho rodu -ja + ves viz Lutterer ndash Ńraacutemek (2004) Jednaacute se jednak
o představitele oikonym na -ves kteraacute jsou pro tento deklinačniacute typ charakteristickaacute
jednak o představitele oikonym odvozenyacutech od osobniacutech jmen (často jsou to
kompozita Kněţeves Miliacutečeves Miroslav Nosislav) Vzoroveacute oikonymum splňuje i
frekvenčniacute kriteacuterium je třetiacutem nejfrekventovanějńiacutem jmeacutenem tohoto souboru
U apelativ odpoviacutedaacute tomuto vzoroveacutemu jmeacutenu singulaacuteroveacute paradigma vzoru kost
Tabulka č 11
Seznam oikonym vzoru Uhřiacuteněves řazenyacutech 1 retrograacutedně 2 podle frekvence (CAFAF)
v korpusu SYN 2005
U oikonym uvaacutediacuteme buď frekvenci jejich lemmatu (lemma gt 100 CAF) tzn frekvenci oikonyma
i přiacutepadnyacutech jinyacutech třiacuted propriiacute nebo pouze frekvenci oikonyma ostatniacute třiacutedy propriiacute pokud
existovaly byly manuaacutelně vytřiacuteděny (lemma lt 100 AF) Oikonyma u nichņ neniacute v korpusu
SYN2005 doloņen tvar Gsg a jsou ke vzoru Uhřiacuteněves přiřazena pouze na zaacutekladě zakončeniacute Nsg na
-ves jsou vyznačena v leveacutem sloupci tabulky tučně
1 Retrograacutedniacute seznam 2 Frekvenčniacute seznam
Oikonymum CAFAF Oikonymum CAFAF
Velim 37 Břeclav 654
Kuřim 135 Kuřim 135
Blaņim 7 Uhřiacuteněves 76
Touņim 49 Touņim 49
Pustaacute Polom 15 Velim 37
Velkaacute Polom 19 Běloves 33
Miliacutečeves 4 Miroslav 30
Ţidněves 4 Kmetiněves 25
Bdeněves 3 Spytihněv 20
Studeněves 2 Velkaacute Polom 19
Zvoleněves 7 Březiněves 18
Činěves 7 Pustaacute Polom 15
Uhřiacuteněves 76 Budislav 12
Hořiněves 7 Nosislav 12
Kmetiněves 25 Bořislav 8
Březiněves 18 Blaņim 7
Myštěves 2 Zvoleněves 7
Běloves 33 Činěves 7
Otinoves 5 Hořiněves 7
Břeclav 654 Otinoves 5
Budislav 12 Miliacutečeves 4
Bořislav 8 Ņidněves 4
Nosislav 12 Bdeněves 3
Miroslav 30 Studeněves 2
Spytihněv 20 Myńtěves 2
149
921231 Podtyp I 3B ndash vzor Zliv
Druh deklinace jmennaacute
Skupina feminina maskulina
Podskupina singularia tantum
Deklinačniacute třiacuteda 3 determinujiacuteciacute tvar ndash Nsg konsonantickeacute zakončeniacute
(pravopisně obojetnaacute souhlaacuteska)
Deklinačniacute podtyp I B Nsg koncovka nulovaacute Gsg dubleta -i-u nebo
-i-a
vzoroveacute jmeacuteno Zliv (lemma = 47 vyacuteskytů)
Nsg Gsg Dsg Asg Lsg Isg
(f) Zliv-Oslash
(m) Zliv-Oslash
(m) Ţeliv-Oslash
Zliv-i
Zliv-u
Ţeliv-a
Zliv-i
Zliv-u
Ţeliv-u
Zliv-Oslash
Zliv-Oslash
Ţeliv-Oslash
(o) Zliv-i
(o) Zliv-u
(o) Ţeliv-u
(o) Ţeliv-ě
Zliv-iacute
Zliv-em
Ţeliv-em
Charakteristika deklinace Deklinačniacute podtyp s rodovyacutemi dubletami s velmi
niacutezkou frekvenciacute (3 oikonyma) neproduktivniacute V Gsg maacute dubletu -i-u nebo -i-a
přičemņ koncovka -i je ņenskaacute koncovky -u či -a muņskeacute (tvrdyacute apelativniacute vzor
hradles) V materiaacutelu korpusu se k němu řadiacute tři oikonyma zakončenaacute na
pravopisně obojetnyacute konsonant Jednaacute se o jmeacutena Zderaz (3 f6 m) a Ţeliv
(13 f339 m) u nichņ převaņujiacute tvary muņskeacuteho rodu ktereacute jsou v textech korpusu
zřetelně doloņeny Podoby ņenskeacuteho rodu jsou sice periferniacute ale dostatečně
prokazatelneacute různyacutemi zdroji korpusoveacuteho materiaacutelu ndash u oikonyma Zderaz pochaacutezejiacute
z publicistiky a populaacuterně-naučneacute literatury u jmeacutena Ţeliv z literatury kraacutesneacute
publicistiky a čaacutestečně i z vědeckonaučneacute literatury Paradigma oikonyma Ţeliv je
naviacutec specifickeacute tiacutem ņe v Gsg maacute rodovou dubletu Ţelivi (2)Ţeliva (103) a v Lsg
můņe miacutet dokonce tři tvary ndash pro rod ņenskyacute Ţelivi (11) pro rod muņskyacute dubletu
Ţelivu (18)Ţelivě (138)
F Jeho uzdraveniacute v Želivi rozhodujiacuteciacutem způsobem přispělo k blahořečeniacute Hyacinta Marie Cormieacutera [hellip] (SYN2005 FAC)
M O otřesnyacutech poměrech v Želivu lze najiacutet dostatek dokumentaacuterniacutech uacutedajů (SYN
2005 SCI)
150
Spolubratři v Želivě mi pak začali řiacutekat Leacutetajiacuteciacute opat (SYN2005 FAC)
Třetiacutem oikonymem je jmeacuteno Zliv (44 f3 m) kde naopak převaņujiacute tvary ņenskeacute
vńechny doloņeneacute maskulinniacute podoby pochaacutezejiacute z publicistiky Současneacute jazykoveacute
přiacuteručky uvaacutedějiacute na rozdiacutel od korpusovyacutech dokladů některeacute genitivniacute tvary těchto
okonym odlińneacute v Gsg jmeacutena Zderaz dubletu -e-u (korpus -i-u) v Gsg jmeacutena Zliv
dubletu -i-a (korpus -i-u) a v přiacutepadě jmeacutena Ţeliv pouze rod muņskyacute s genitivniacute
koncovkou -a (SSČ 1998) zatiacutemco Poliacutevkovaacute (2004) doporučuje rodovou dubletu
(korpus -i-a)
F Konal se v překraacutesneacutem prostřediacute Toulovcovyacutech maštaliacute nedaleko Zderazi u Skutče [hellip] (SYN2005 POP)
M Uhliacuteř ze Zderazu se zprotivil tak ho přivezli v košatince (SYN2005 NOV)
F Některeacute obyvatele Zlivi přitom rozsudek nijak zvlaacutešť nepřekvapil (SYN2005 PUB) M Muţ jel s traktorem kolem 22 hodiny ze Zlivu směrem na Střiacutebro (SYN2005
PUB) F [hellip] byl v něm jedinyacute mnich vypůjčenyacute premonstraacutet ze Želivi (SYN2005
COL)
M Byla z toho dost velkaacute slaacuteva a do Želiva se sjelo mnoho hostiacute [hellip] (SYN2005 FAC)
Uvedeneacute uacutedaje svědčiacute o značneacute rozkoliacutesanosti tvarů tohoto podtypu oikonym
Faktory ktereacute ji ovlivňujiacute jsou původ oikonym ndash jednaacute se původně o maskulina
vzniklaacute z vlastniacutech osobniacutech jmen201
Daacutele zakončeniacute oikonyma (formaacutelniacute faktor)
na pravopisně obojetnyacute konsonant jenņ neniacute dostatečnyacutem signaacutelem pro jednoznačneacute
rodoveacute zařazeniacute Volba ņenskeacuteho rodu a genitivniacute koncovky -i můņe byacutet způsobena
zejmeacutena u jmen na -v analogiiacute s obdobně zakončenyacutemi oikonymy ņenskeacuteho rodu (typ
2B vzor Uhřiacuteněves) jako jsou Boleslav Přibyslav atd Oikonyma muņskeacuteho rodu
zakončenaacute na -v či -z jsou nečetnaacute korpus SYN2005 doklaacutedaacute jen jmeacutena Ostrov
a Bezděz
Vzhledem k niacutezkeacutemu počtu vyacuteskytů podob jednoho z rodů nelze prokaacutezat zda volbu
rodovyacutech dublet můņe ovlivňovat faktor syntaktickyacute nebo stylovaacute specifikace tvarů
Vyacuteběr vzoru Při vyacuteběru vzoroveacuteho jmeacutena jsme upřednostnili fakt ņe
oikonymum Zliv maacute nejvyńńiacute frekvenci koncovek ņenskeacuteho rodu ze vńech třiacute jmen
201 Podle Profouse ndash Svobody (1957) vznikla oikonyma Zliv a Zderaz z VOJ přivlastňovaciacutem
sufixem -jь jmeacuteno Ţeliv ze zaacutekladu VOJ Ţel- + přivlastňovaciacuteho sufixu -ov gt -ev gt -iv
151
a jak v kodifikaci tak v korpusovyacutech dokladech uņiacutevaacute v Gsg shodnou koncovku tj
-i Jednaacute se rovněņ o poměrně znaacutemeacute oikonymum
921232 Podtyp II 3B ndash vzor Přiacutebram
Druh deklinace jmennaacute
Skupina feminina
Podskupina singularia tantum
Deklinačniacute třiacuteda 3 determinujiacuteciacute tvar ndash Nsg konsonantickeacute zakončeniacute
(pravopisně obojetnaacute souhlaacuteska okrajově pravopisně
měkkaacute souhlaacuteska)
Deklinačniacute podtyp II B Nsg koncovka nulovaacute Gsg dubletniacute koncovka
-i-e(ě)
vzoroveacute jmeacuteno Přiacutebram (2291 vyacuteskytů)
Nsg Gsg Dsg Asg Lsg Isg
Přiacutebram-Oslash Přiacutebram-i
Přiacutebram-ě
Přiacutebram-i Přiacutebram-Oslash (o) Přiacutebram-i Přiacutebram-iacute
Charakteristika deklinace Deklinačniacute podtyp typu 2B s dubletniacutemi tvary
v genitivu singulaacuteru a s niacutezkou frekvenciacute obsahujiacuteciacute celkem 24 oikonym (SYN2005
prokazatelně doklaacutedaacute tvar Gsg u 23 oikonym) Dnes je to jiņ typ neproduktivniacute
(důvody jsou shodneacute jako u vzoru Uhřiacuteněves) ale dosud neuzavřenyacute vzhledem
k moņnyacutem přechodům některyacutech oikonym k pravidelneacutemu typu 2B vz Uhřiacuteněves
Podle materiaacutelu korpusu sem patřiacute čaacutest oikonym na -m (-im -am) (Chrudim
Kouřim Přiacutebram Putim Vlašim) a -v (-slav) (Čaacuteslav Mladaacute Boleslav Staraacute
Boleslav Přibyslav Zbraslav) daacutele některaacute kompozita s druhou čaacutestiacute -ves
(Biacutetozeves Jičiacuteněves Kněţeves Libčeves Nelahozeves) a ojedinělaacute oikonyma na -c
(Malaacute Černoc Velkaacute Černoc bdquoČernocldquo) V přiacutepadě oikonym zakončenyacutech na -c je
počet dokladů obou koncovek pro objektivniacute zaacutevěry nedostatečnyacute viz tab č 12
předpoklaacutedaacuteme spiacuteńe volbu variantniacute koncovky -i
Auto zaparkovaneacute u Velkeacute Černoci na Lounsku mu během dopoledne ukradl zloděj
(SYN2005 PUB)
152
U Maleacute Černoce na Ţatecku vzplaacutel za jiacutezdy Renault Thalia (SYN2005 PUB)
U takto zakončenyacutech oikonym viz vyacuteńe zpravidla převaņuje v genitivu
singulaacuteru historicky mladńiacute koncovka -i202
(kromě oikonym Kněţeves Libčeves
u nichņ vńak velmi niacutezkaacute frekvence obou koncovek nemůņe byacutet podkladem
objektivniacutech zaacutevěrů viz tab č 12) a je zde tedy patrnaacute tendence přechaacutezet
k pravidelneacutemu typu 3B vz Uhřiacuteněves Hlavniacutem faktorem203
ovlivňujiacuteciacutem uvedenyacute
přechod je zakončeniacute oikonym na -s -m a -v tzn faktor formaacutelniacute čaacutestečně maacute na
volbu koncovek staacutele vliv původ jmen viz vzor Uhřiacuteněves Doklady obou
koncovek204
pochaacutezejiacute z různyacutech zdrojů (publicistika odbornaacute literatura kraacutesnaacute
literatura) a od různyacutech autorů lze je proto povaņovat za objektivniacute Platiacute vńak ņe
tvary s koncovkou -i doklaacutedajiacute nejčastěji texty publicistickeacute zatiacutemco tvary
s koncovkou -ě(e) se nejviacutece objevujiacute v textech kraacutesneacute literatury a literatury faktu
Distribuci dubletniacutech koncovek Gsg tedy ovlivňuje takeacute stylistickaacute specifikace
tvarů
Pan profesor Černyacute z Přiacutebramě se uţ poptaacuteval [hellip] (SYN2005 NOV) Několik dniacute potom prohliacuteţel jsem okoliacute Kouřimě a Zaacutesmuk [hellip] (SYN2005 FAC)
Rytmistr studoval bericht četnickeacuteho straacuteţmistra z Putimě o Švejkovi [hellip] (SYN2005
NOV) Strejda Hrubyacute kteryacute měl někde u Čaacuteslavě s několika měřicemi poliacute [hellip] (SYN2005 COL) [hellip] v tom jednom byli mrtviacute ze Zbraslavě a druheacutem ţivaacute telaacutetka a velkyacute naacutepis Dar Praze (SYN2005 VER)
Obyvateleacute Chrudimi oslaviacute přiacutechod noveacuteho roku v obrovskeacutem stanu [hellip] (SYN2005 PUB) A tak dostavniacutek drkotaacute z Přiacutebrami do Prahy plnyacutech dvanaacutect hodin (SYN2005 FAC)
Pan straacuteţmistr v Putimi ukazoval mně na mapě [hellip] (SYN2005 NOV) Dědeček Karel pochaacuteziacute od Čaacuteslavi hraacuteval hokej i fotbal na solidniacute uacuterovni (SYN2005 PUB)
202 Podle vyacutezkumů v korpusu SYN2000 viz Tuńkovaacute (2007b) existuje koliacutesaacuteniacute v přiacutepadě oikonym
na -m pouze u jmen domaacuteciacutech jmeacutena ciziacute zčaacutesti slovanskaacute např polskaacute Radom Bytom či
neslovanskeacute Bochum majiacute pravidelneacute tvary vz kost tzn v Gsg jen koncovku -i
203 Srovnaacuteme-li faktory ovlivňujiacuteciacute volbu dubletniacutech koncovek Gsg apelativ vzoru kost a oikonym
vzoru Přiacutebram můņeme konstatovat jisteacute odlińnosti v charakteru faktorů i v jejich mnoņstviacute
(v přiacutepadě apelativ je rozsah faktorů větńiacute) U apelativ viz Tuńkovaacute (2006) se uplatňujiacute jako
hlavniacute faktory formaacutelniacute slovotvornyacute a historickyacute v přiacutepadě koncovky -e vliv analogie s Npl
a Apl u čaacutesti apelativ lze sledovat stylistickou specifikaci vliv lexikaacutelniacuteho okoliacute (kolokaciacute)
a seacutemantickeacute rozlińeniacute tvarů
204 Některeacute tvary s koncovkou -ě(e) nelze vyhledat dotazem lemma=ldquohellipldquo je třeba pouņiacutet dotaz
word=ldquohellipldquo Lemmata některyacutech oikonym jsou chybnaacute např k tvaru Zbraslavě byla přiřazena
lemmata bdquoZbraslavěldquo a bdquoZbraslavaldquo
153
Původně bezejmennaacute ulice byla pojmenovanaacute aţ po připojeniacute Zbraslavi k Praze v roce 1974 (SYN2005 PUB)
Graf č 14
Styloveacute rozvrstveniacute tvarů Gsg oikonyma Chrudim v korpusu SYN2005
0
20
40
60
80
100
120
140
160
PUB FAC ODB BEL MIS
Chrudimi
Chrudimě
Při volbě dublet nebyl prokaacutezaacuten vliv syntaktickeacuteho faktoru tvary genitivu bez ohledu
na koncovku plniacute častěji funkci atributu neņ přiacuteslovečneacuteho určeniacute miacutesta např
Chrudimi (137 AT 96 PUM) Chrudimě (34 AT 19 PUM)
AT Ulice vylidněneacute Chrudimi ziacutevaly praacutezdnotou [hellip] (SYN2005 PUB)
PUM S Hradišťanem přijede do Chrudimi takeacute primaacuteš Jiřiacute Pavlica (SYN2005 PUB)
AT V uliciacutech Chrudimě sleduje lidi uţ šest městskyacutech kamer (SYN2005 PUB) PUM Saacutem často do Chrudimě zajiacuteţděl k bdquoMusilůmldquo a s niacutem řada vynikajiacuteciacutech tehdejšiacutech
hudebniacuteků [hellip] (SYN2005 FAC)
U sedmi oikonym zakončenyacutech na -m či -v (Přiacutebram Chrudim Vlašim Čaacuteslav
bdquoBoleslavldquo bdquoStaraacute Boleslavldquo Přibyslav) jsme v korpusu SYN2005 zaznamenali
transonymizaci původniacuteho oikonymickeacuteho naacutezvu v naacutezvy cheacutematonymickeacute
(označeniacute sportovniacuteho klubu) Chreacutematonyma pak vņdy volila pouze genitivniacute
koncovku -i kteraacute je vyacutevojově mladńiacute a v korpusu frekventovanějńiacute i v přiacutepadě tvarů
oikonym
154
Graf č 15
Distribuce koncovky -i a -ě u oikonyma a chreacutematonyma Chrudim
1812
7785
403
tvar oikonymaChrudimě
tvar oikonymaChrudimi
tvar chreacutematonymaChrudimi
K podtypu Přiacutebram se přiřazujiacute rovněņ ojedinělaacute jmeacutena na -ť (Bedihošť Piacutešť
Třešť Unhošť) pro něņ neniacute podle korpusu koliacutesaacuteniacute v genitivu singulaacuteru typickeacute ndash
zřetelně zde převaņuje v uņitiacute koncovka -ě koncovka -i je doloņena periferně
(1 vyacuteskyt u kaņdeacuteho oikonyma) Oikonyma na -ť majiacute buď pravidelnou deklinaci
typu 3A vz Třeboň s koncovkou -ě v Gsg nebo k uvedeneacutemu vzoru zcela jasně
inklinujiacute Mluvnice ktereacute jsme sledovali viz tab č 9 uvaacutedějiacute u větńiny oikonym teacuteto
skupiny v Gsg dubletu -i-e(ě) rozdiacutelneacute genitivniacute tvary majiacute jen Nelahozeves
Kněţeves (pouze -i) a Bedihošť Unhošť (pouze -ě)
V apelativniacute deklinaci odpoviacutedaacute tomuto deklinačniacutemu podtypu singulaacuteroveacute
paradigma vzor kost přiacutepadně piacuteseň
Vyacuteběr vzoru Jako vzoroveacute jmeacuteno bylo vybraacuteno nejfrekventovanějńiacute
oikonymum tohoto deklinačniacuteho podtypu tj Přiacutebram ktereacute zaacuteroveň reprezentuje
jeho typickou čaacutest a to oikonyma na -m (-am -im) a -v (-slav)
Tabulka č 12
Absolutniacute frekvence (AF) dubletniacutech kocovek -i-e(ě) v Gsg
Absolutniacute frekvence zahrnuje pouze tvary oikonym ostatniacute třiacutedy propriiacute vznikleacute transonymizaciacute byly
manuaacutelně odstraněny
Oikonymum Gsg (AF)
-e(ě) -i
Malaacute Černoc 1 0
Velkaacute Černoc 0 2
Přiacutebram 22 364
Chrudim 53 232
Kouřim 2 19
155
Oikonymum Gsg (AF)
-e(ě) -i
Vlańim 5 44
Putim 6 9
Libčeves 1 1
Jičiacuteněves 2 3
Nelahozeves 3 8
Biacutetozeves 1 2
Kněņeves 3 1
Třeńť 33 2
Piacuteńť 8 1
Bedihońť 1 1
Unhońť 36 1
Čaacuteslav 11 67
Zbraslav 3 52
Mladaacute Boleslav 2 39
bdquoBoleslavldquo 1 35
Brandyacutes nad Labem-Staraacute Boleslav 0 4
bdquoStaraacute Boleslavldquo 1 31
Přibyslav 1 19
Tabulka č 13
Seznam oikonym vzoru Přiacutebram řazenyacutech 1 retrograacutedně 2 podle frekvence (CAFAF)
v korpusu SYN2005
Neoficiaacutelniacute jednoslovneacute naacutezvy jsou v tabulce zapsaacuteny v uvozovkaacutech U oikonym uvaacutediacuteme buď
frekvenci jejich lemmatu (lemma gt 100 CAF) tzn frekvenci oikonyma i přiacutepadnyacutech jinyacutech třiacuted
propriiacute nebo pouze frekvenci oikonyma (lemma lt 100 AF)
1 Retrograacutedniacute seznam 2 Frekvenčniacute seznam
Oikonymum CAFAF Oikonymum CAFAF
Malaacute Černoc 2 Přiacutebram 2291
Velkaacute Černoc 12 Mladaacute Boleslav 1807
bdquoČernocldquo 1 Chrudim 1544
Přiacutebram 2291 Zbraslav 339
Chrudim 1544 Čaacuteslav 327
Kouřim 0 Vlańim 200
Vlańim 200 Třeńť 149
Putim 47 Unhońť 119
Libčeves 25 bdquoBoleslavldquo 113
Jičiacuteněves 35 bdquoStaraacute Boleslavldquo 85
Nelahozeves 64 Přibyslav 75
Biacutetozeves 7 Nelahozeves 64
Kněņeves 26 Putim 47
Třeńť 149 Jičiacuteněves 35
Piacuteńť 21 Kněņeves 26
Bedihońť 7 Libčeves 25
Unhońť 119 Piacuteńť 21
Čaacuteslav 327 Brandyacutes nad Labem-Staraacute Boleslav 14
Zbraslav 339 Velkaacute Černoc 12
Mladaacute Boleslav 1807 Biacutetozeves 7
bdquoBoleslavldquo 113 Bedihońť 7
Brandyacutes nad Labem-Staraacute Boleslav 14 Malaacute Černoc 2
bdquoStaraacute Boleslavldquo 85 bdquoČernocldquo 1
Přibyslav 75 Kouřim 0
156
92124 Shrnutiacute
Deklinaci domaacuteciacutech oikonym ņenskeacuteho rodu zakončenyacutech na pravopisně
měkkyacute nebo obojetnyacute konsonant jsme popsali pomociacute dvou deklinačniacutech typů (vzory
Třeboň Uhřiacuteněves) a třiacute deklinačniacutech podtypů (vzory Aš Zliv Přiacutebram) Centraacutelniacute
postaveniacute zaujiacutemaacute deklince pravidelneacuteho vzoru Třeboň meacuteně frekventovaneacute
jsou vzory Uhřiacuteněves a Přiacutebram ktereacute svou existenciacute podporujiacute apelativniacute vzor kost
Zcela periferniacute je pak deklinace vzorů Aš a Zliv určenyacutech pro oikonyma koliacutesajiacuteciacute
v rodě Frekvence deklinačniacutech paradigmat oikonym v procentech je v materiaacutelu
korpusu SYN2005 tato vz Třeboň 7134 vz Aš 130 vz Zliv 2 Uhřiacuteněves
1268 Přiacutebram 1268 viz graf č 16
Graf č 16
Frekvence deklinačniacutech paradigmat vzorů ţenskyacutech domaacuteciacutech oikonym s konsonantickyacutem
zakončeniacutem v korpusu SYN2005
0
20
40
60
80
100
Třeboň Aš Zliv Uhřiacuteněves Přiacutebram
Vńechny uvedeneacute deklinačniacute vzory jsou dnes jiņ neproduktivniacute novaacute oikonyma
k nim řazenaacute se netvořiacute existuje pouze moņnost přechodu oikonym mezi vzory
(zejmeacutena mezi vz Uhřiacuteněves a Přiacutebram) ktereacute v důsledku toho netvořiacute zcela
uzavřeneacute soubory jmen
Z provedeneacuteho vyacutezkumu korpusoveacuteho materiaacutelu je patrnaacute siacuteliacuteciacute tendence
k uacutestupu rodoveacuteho koliacutesaacuteniacute (mf) v oblasti psaneacuteho zejmeacutena spisovneacuteho jazyka
(doloņeno jen u pěti oikonym) Posuny v distribuci koncovek ktereacute lze pozorovat
srovnaacuteniacutem s mluvnicemi viz tab č 9 doklaacutedajiacute v korpusu pouze ojedinělaacute
oikonyma na -m a -v (Kuřim Břeclav Miroslav) ndash v Gsg uņiacutevajiacute jiņ jen koncovku -i
Daacutele nachaacuteziacuteme rozdiacutely v distribuci některyacutech kompozitniacutech oikonym s druhou čaacutestiacute
157
-ves (Jičiacuteněves Nelahozeves Kněţeves) kteraacute na rozdiacutel od mluvnic doklaacutedajiacute
v korpusu v tvarech Gsg dubletu -e-i Z komplexniacuteho pohledu vńak vyplyacutevaacute ņe
korpusovyacute materiaacutel potvrzuje konstituovaacuteniacute skupiny oikonym s pravidelnyacutem
paradigmatem a genitivniacute koncovkou -i (apel vzor kost) jeņ uvaacutediacute MČ 2
Oikonymum Třešť uvaacuteděneacute mluvnicemi jako koliacutesajiacuteciacute maacute silnou tendenci uņiacutevat
pravidelneacute paradigma a přiacuteklaacutenět se ke vzoru Třeboň (apel vzor piacuteseň) Hodnoceniacutem
korpusoveacuteho materiaacutelu se naacutem podařilo potvrdit či doplnit některeacute faktory ovlivňujiacuteciacute
volbu dubletniacutech koncovek Jsou to předevńiacutem faktor formaacuteniacute (zakončeniacute oikonym)
v některyacutech přiacutepadech faktor slovotvornyacute pojiacuteciacute se s původem jmeacutena či původ
jmeacutena saacutem Okrajově se uplatňuje u distribuce dubletniacutech koncovek stylistickaacute
specifikace tvaru Rozsah faktorů je ve srovnaacuteniacute s apelativniacutem materiaacutelem menńiacute
V přiacutepadě teacuteto skupiny oikonym se naacutem nepodařilo prokaacutezat vliv lexikaacutelniacuteho okoliacute
(kolokaciacute) a seacutemantickeacute rozlińeniacute dubletniacutech tvarů (u apelativ viz Tuńkovaacute 2006)
nebo jejich syntaktickou diferenciaci Na distribuci dubletniacutech koncovek Gsg -i-ě
(vzor Přiacutebram) maacute vliv takeacute transonymizace původniacutech oikonym v chreacutematonyma ta
pak voliacute v korpusovyacutech dokladech v Gsg vņdy jen novějńiacute koncovku -i
158
93 Přehled deklinace substantivniacutech singulaacuterovyacutech třiacuted
Naacutesledujiacuteciacute dvě tabulky č 14ndash15 podaacutevajiacute soubory deklinačniacutech koncovek
oikonym ņenskeacuteho rodu se substantivniacute singulaacuterovou deklinaciacute Vzhledem ke
specifičnosti deklinace některyacutech skupin oikonym jsou zde zařazeny takeacute deklinačniacute
podtypy koliacutesajiacuteciacute v čiacutesle (sgpl) nebo v rodě (mf)
Tabulka č 14
Deklinačniacute třiacutedy 1ndash2
Třiacutedy 1 -a 2 -e(ě)
Typy (vz jmeacutena)
Podtypy (vz jmeacutena)
1A (Ostrava) 2A (Bystřice)
I 2A (Kaplice)
Rod f f f
sg N -a -e(ě) -e
G -y -e(ě) -e
D -ě(e) -i -i
A -u -i -i
V -o nedoloņeno nedoloņeno
L -ě(e) -i -i
I -ou -iacute -iacute
pl N -e
G -Oslash
D -iacutem
A -e
V nedoloņeno
L -iacutech
I -emi
Tabulka č 15
Deklinačniacute třiacuteda 3
Třiacuteda 3 -Oslash
Typy
(vz jmeacutena)
3A
(Třeboň)
3B
(Uhřiacuteněves)
Podtypy
(vz jmeacutena)
I 3A
(Aš)
I 3B
(Zliv)
II 3B
(Přiacutebram)
Rod f f m f f m f
sg N -Oslash -Oslash -Oslash -Oslash -Oslash -Oslash -Oslash
G -ě(e) -e -e -i -i -u-a -i-ě(e)
D -i -i -i -i -i -i -i
A -Oslash -Oslash -Oslash -Oslash -Oslash -Oslash -Oslash
V nedol nedol nedol nedol nedol nedol nedol
L -i -i -i -i -i -u-ě -i
I -iacute -iacute -em -iacute -iacute -em -iacute
159
10 Substantivniacute deklinace pluraacutelovaacute
101 Oikonyma ţenskeacuteho rodu s vokalickyacutem zakončeniacutem
1011 Npl zakončenyacute na -e(ě)
10111 Interpretace v současnyacutech jazykovyacutech přiacuteručkaacutech
Pluraacutelovaacute domaacuteciacute oikonyma ņenskeacuteho rodu zakončenaacute na -e(ě) zahrnujiacute
početnou skupinu oikonym na -(ov)ice (Pardubice Luhačovice) a meacuteně početnaacute
oikonyma zakončenaacute na -e(ě) (Košiacuteře Hustopeče Hutě) Vyacutevoj kategorie
gramatickeacuteho rodu a čiacutesla zejmeacutena u oikonym na -(ov)ice je podrobně popsaacuten
v kap 71ndash72 vyacutevoj gramatickeacuteho rodu v českyacutech mluvniciacutech zachycuje takeacute
přiacuteloha č 4 vyacutevoj deklinace pak kap 42 a niacuteņe zařazeneacute tabulky č 16ndash18
Pro uņivatele současneacuteho českeacuteho jazyka existujiacute v raacutemci daneacute problematiky
morfologickeacute jevy jimņ je předevńiacutem nutneacute věnovat pozornost Jednaacute se zvlaacuteńtě
o distribuci dubletniacute koncovky -iacutem-ům v Dpl a volbu spraacutevneacuteho gramatickeacuteho čiacutesla
oikonym na -(ov)ice přiacutepadně distribuci dubletniacute koncovky Gpl -iacute-Oslash oikonym
zakončenyacutech na -e Jak řeńiacute uvedeneacute jevy současnaacute kodifikace a jakou pozornost
věnuje celkově deklinaci oikonym ņenskeacuteho rodu na -e(ě)
Slovniacutek spisovneacute čeńtiny pro ńkolu a veřejnost (1998) obsahuje pouze malyacute
vzorek nejfrekventovanějńiacutech oikonym tohoto typu Najdeme zde 25 pomnoņnyacutech
miacutestniacutech jmen na -(ov)ice u 24 je v Dpl uvedena dubleta -iacutem-ům v přiacutepadě města
Hranice uacutedaj o koncovce Dpl chybiacute viz přiacuteloha č 7 Z oikonym na -e(ě) jsou
uvedeny naacutezvy Františkovy Laacutezně Janskeacute Laacutezně Konstantinovy Laacutezně Mariaacutenskeacute
Laacutezně a Hustopeče u nichņ je zařazen uacutedaj o genitivniacute koncovce -iacute
Mluvnice čeńtiny 2 (1986) uvaacutediacute ņe u pomnoņnyacutech zeměpisnyacutech jmen
zakončenyacutech v Npl na -e dnes rozhoduje o zařazeniacute ke gramatickeacutemu rodu viacutece
současnyacute způsob jejich skloňovaacuteniacute neņ jejich původ Z tohoto pohledu se pak větńina
takovyacutech jmen řadiacute spiacuteńe k femininům (vz růţe) neņ k maskulinům (vz stroj) např
Haacuteje Jince Důsledně se jako pluraacutel feminin vz růţe skloňujiacute např Flaacuteje Hutě
Chyše Nusle a takeacute jmeacutena jeņ mohou miacutet v Gpl dubletu -iacute-Oslash např Lysolaje
Řeporyje Synchronně se rovněņ k femininům řadiacute pomnoņnaacute miacutestniacute jmeacutena končiacuteciacute
na -ice (podvz ulice) ale mnohaacute z nich si ponechaacutevajiacute z původniacute muņskeacute deklinace
160
v Dpl koncovku -ům pouze však jako dubletniacute např VizoviciacutemVizovicům
Obdobnaacute situace je dnes větńinou u jmen typu Dehtaacuteře Košiacuteře Kravaře Lnaacuteře
protoņe povědomiacute o jejich původu je velmi oslabeno koncovka -ů v Gpl se jiņ teacuteměř
nevyskytuje a v Dpl je velmi častaacute koncovka -ům Ke gramatickeacutemu čiacuteslu teacuteto
skupiny oikonym se pouze uvaacutediacute ņe k pomnoņnyacutem toponymům patřiacute zvlaacuteńtě takovaacute
domaacuteciacute miacutestniacute jmeacutena kteraacute původně souborně označovala obyvatele miacutesta např
Viacutetkovice ndash původně Viacutetkovici tj Viacutetkovi poddaniacute Daacutele pak ņe pokud je původ jmen
podle čiacutesla různyacute dochaacuteziacute ke koliacutesaacuteniacute např jmeacutena na -ice mohou byacutet jak pluraacutelovaacute
obyvatelskaacute tak singulaacuterovaacute viz podrobně kap 912221
A Poliacutevkovaacute ve sveacute publikaci Nańe miacutestniacute jmeacutena a jak jich uņiacutevat (2007)
členiacute pomnoņnaacute miacutestniacute jmeacutena zakončenaacute na -e ke dvěma typům
1 Typ Litoměřice ke ktereacutemu řadiacute pomnoņnaacute miacutestniacute jmeacutena zakončenaacute na
-ice -e (deklinačniacute vzor ulice) V Gpl je u jmen jako Kyje Řeporyje Skryje uvedena
moņnost uņitiacute koncovky -iacute vedle koncovky nuloveacute V Dpl pak dubleta -iacutem-ům
např BudějoviciacutemBudějovicům (koncovka -ům u jmen na -ice maacute byacutet obvyklaacute
v miacutestniacutem uacutezu) nebo jen koncovka -iacutem v přiacutepadě jmen kteraacute nejsou od původu
obyvatelskaacute tj Hraniciacutem Kraliciacutem Krasliciacutem Tepliciacutem Jmeacutena na -ice jsou
opatřena takeacute stručnyacutem vyacutekladem o jejich původu a vyacutevoji deklinace
2 Typ Nusle k němuņ patřiacute ostatniacute miacutestniacute jmeacutena ņenskeacuteho rodu zakončenaacute na
-e např Hustopeče Hutě Nusle s pravidelnyacutemi tvary vz růţe
V abecedniacutem seznamu miacutestniacutech jmen jsou pak u pluraacutelovyacutech oikonym ņenskeacuteho rodu
uvedeny koncovky Dpl a Ipl
Daacutele uvaacutedeneacute tabulky č 16ndash18 zachycujiacute přehled vyacutevoje koncovek Gpl Dpl
a Ipl u oikonym zakončenyacutech na -e(ě) zapsanyacutech v jednotlivyacutech mluvniciacutech čeńtiny
tj od mluvnice Gebauerovy aņ po současnou Přiacuteručniacute mluvnici čeńtiny
161
Tabulka č 16
Distribuce variantniacutech a dubletniacutech koncovek Gpl (-Oslash -iacute -Oslash-iacute -Oslash-ů) u domaacuteciacutech pomnoţnyacutech
oikonym (dnes ţenskeacuteho rodu) zakončenyacutech na -e(ě) v českyacutech mluvniciacutech
Retrograacutedniacute řazeniacute Pokud to mluvnice uvaacutedějiacute je vyacuteskyt častějńiacuteběņnějńiacute koncovky označen tučně
Oikonymum MČG MČGE MSČ NČJ ČM MČ 2 PMČ
Babice - - -Oslash - - -Oslash -
Stadice - - -Oslash - - -Oslash -
Hrubčice - - - - - - -Oslash
Němčice - - -Oslash - - -Oslash -
Ivančice - - -Oslash - - -Oslash -
Dědice - -Oslash -Oslash - - -Oslash -
Kralice - - -Oslash -Oslash - -Oslash -
Teplice -Oslash -Oslash -Oslash -Oslash - -Oslash -
Kraslice - - - -Oslash - -Oslash -
Domaņlice - -Oslash -Oslash - - -Oslash -
Ńlapanice - - -Oslash - - -Oslash -
Hranice - -Oslash -Oslash -Oslash -Oslash -Oslash -Oslash
Ņidenice - - -Oslash - - -Oslash -
Kounice - - -Oslash - - -Oslash -
Biskupice - - -Oslash - - -Oslash -
Litoměřice - -Oslash -Oslash -Oslash - -Oslash -
Hořice - - -Oslash - - -Oslash -
Vaacuteclavice -Oslash - - - - -Oslash -
Hostivice - - -Oslash - - -Oslash -
Luhačovice - - - -Oslash - -Oslash -
Bučovice - - -Oslash - - -Oslash -
Zaacutebrdovice - - -Oslash - - -Oslash -
Budějovice - -Oslash -Oslash - -Oslash -Oslash -Oslash
Strakonice - - - -Oslash - -Oslash -
Lobkovice -Oslash -Oslash -Oslash - - -Oslash -
Viacutetkovice - - - - - - -Oslash
Kozlovice - - -Oslash - - -Oslash -
Petrovice - - -Oslash - - -Oslash -
Husovice - - -Oslash - - -Oslash -
Holeńovice - - -Oslash - - -Oslash -
Vrńovice - - -Oslash - - -Oslash -
Opatovice - - -Oslash - - -Oslash -
Letovice - - -Oslash - - -Oslash -
Vizovice - - -Oslash - - -Oslash -
Hustopeče - - -Oslash -iacute - - -
Lysolaje - - - - - -iacute-Oslash -
Flaacuteje - - - - - - -iacute
Rataje - -Oslash -Oslash -Oslash - - -
Koloděje - - -Oslash -Oslash - - -
Kyje - - -Oslash -Oslash - - -
Skryje - - - - - - -iacute
Řeporyje - - -Oslash -Oslash - -iacute-Oslash -
Nusle - - - -iacute - -iacute -iacute
Chyńe -Oslash - - - - -iacute -
Kravaře - -Oslash -Oslash - - -Oslash-ů -Oslash
Lnaacuteře - - - - - -Oslash-ů -Oslash
Dehtaacuteře - - - - - -Oslash-ů -
Końiacuteře - -Oslash -Oslash -Oslash -Oslash -Oslash-ů -Oslash
Hutě - - - - - -iacute -iacute
162
Tabulka č 17
Distribuce variantniacutech a dubletniacutech koncovek Dpl (-ům -iacutem -iacutem-ům) u domaacuteciacutech pomnoţnyacutech
oikonym (dnes ţenskeacuteho rodu) zakončenyacutech na -e(ě) v českyacutech mluvniciacutech
Retrograacutedniacute řazeniacute Pokud to mluvnice uvaacutedějiacute je v přiacutepadě dublet označen vyacuteskyt častějńiacuteběņnějńiacute
koncovky tučně MČ 2 uvaacutediacute ņe vńechna jmeacutena na -ice jsou dnes rodu ņenskeacuteho podvzor ulice
v Dpl si mnohaacute udrņujiacute koncovku -ům jmenovitě vńak zařazuje pouze miacutestniacute jmeacuteno Vizovice
Oikonymum MČG MČGE MSČ NČJ ČM MČ 2 PMČ
Babice - - -ům - - - -
Stadice - - -ům - - - -
Hrubčice - - - - - - -
Němčice - - -ům - - - -
Ivančice - - -ům - - - -
Dědice - - -ům - - - -
Kralice - - -ům -iacutem - - -
Teplice -iacutem-ům -iacutem -iacutem-ům -iacutem - - -
Kraslice - - - -iacutem -iacutem - -
Domaņlice - -ům -ům - - - -
Ńlapanice - - -ům - - - -
Hranice - - -iacutem -iacutem -iacutem - -
Ņidenice - - -ům - - - -
Kounice - - -ům - - - -
Biskupice - - -ům - - - -
Litoměřice - -ům -ům -ům-iacutem - - -
Hořice -ům - - - -
Vaacuteclavice -ům - - - - - -
Hostivice - - -ům - - - -
Luhačovice - - - -ům-iacutem - - -
Bučovice - - -ům - - - -
Zaacutebrdovice - - -ům - - - -
Budějovice - -ům -ům - -ům-iacutem - -iacutem-ům
Strakonice - - - -ům-iacutem - - -
Lobkovice -ům -ům -ům - - - -
Viacutetkovice - - - - - - -iacutem-ům
Kozlovice - - -ům - - - -
Petrovice - - -ům - - - -
Husovice - - -ům - - - -
Holeńovice - - -ům - - - -
Vrńovice - - -ům - - - -
Opatovice - - -ům - - - -
Letovice - - -ům - - - -
Vizovice - - -ům - - -iacutem-ům -
Hustopeče - - -ům -iacutem - - -
Lysolaje - - - - - -iacutem -
Flaacuteje - - - - - -iacutem -iacutem
Rataje - -ům -ům -ům-iacutem - - -
Koloděje - - -ům -ům-iacutem - - -
Kyje - - -ům -ům-iacutem - - -
Skryje - - - - - - -iacutem
Řeporyje - - -ům -ům-iacutem - -iacutem -
Nusle - - - -iacutem - -iacutem -iacutem
Chyńe -iacutem - - - - -iacutem -
Kravaře - -ům -ům - - -iacutem-ům -iacutem-ům
Lnaacuteře - - - - - -iacutem-ům -iacutem-ům
163
Oikonymum MČG MČGE MSČ NČJ ČM MČ 2 PMČ
Dehtaacuteře - - - - - -iacutem-ům -
Końiacuteře - -ům -ům -ům-iacutem -ům-iacutem -iacutem-ům -iacutem-ům
Hutě - - - - - -iacutem -iacutem
Tabulka č 18
Distribuce variantniacutech a dubletniacutech koncovek Ipl (-emi -i-emi) u domaacuteciacutech pomnoţnyacutech
oikonym (dnes ţenskeacuteho rodu) zakončenyacutech na -e(ě) v českyacutech mluvniciacutech
Retrograacutedniacute řazeniacute Pokud to mluvnice uvaacutedějiacute je v přiacutepadě dublet označen vyacuteskyt častějńiacuteběņnějńiacute
koncovky tučně MČG uvaacutediacute v Ipl koncovku -i odchylkou teacuteņ -emi MSČ zařazuje naopak jako
častějńiacute koncovku -emi NJČ označuje koncovku -i v Ipl za zastaralou MČ 2 uvaacutediacute ņe se vńechna
oikonyma na -ice skloňujiacute podle vz ulice jmenovitě vńak zařazuje pouze miacutestniacute jmeacuteno Vizovice
Oikonymum MČG MČGE MSČ NČJ ČM MČ 2 PMČ
Babice - - -i-emi - - - -
Stadice - - -i-emi - - - -
Hrubčice - - - - - - -emi
Němčice - - -i-emi - - - -
Ivančice - - -i-emi - - - -
Dědice - - -i-emi - - - -
Kralice - - -i-emi -emi - - -
Teplice -emi -emi -emi -emi - - -
Kraslice - - - -emi -emi - -
Domaņlice - -i-emi -i-emi - - - -
Ńlapanice - - -i-emi - - - -
Hranice - - -emi -emi -emi - -emi
Ņidenice - - -i-emi - - - -
Kounice - - -i-emi - - - -
Biskupice - - -i-emi - - - -
Litoměřice - -i-emi -i-emi -emi-i - - -
Hořice -i-emi - - - -
Vaacuteclavice -i-emi - - - - - -
Hostivice - - -i-emi - - - -
Luhačovice - - - -emi-i - - -
Bučovice - - -i-emi - - - -
Zaacutebrdovice - - -i-emi - - - -
Budějovice - -i-emi -i-emi - -emi - -emi
Strakonice - - - -emi-i - - -
Lobkovice -i-emi -i-emi -i-emi - - - -
Viacutetkovice - - - - - - -emi
Kozlovice - - -i-emi - - - -
Petrovice - - -i-emi - - - -
Husovice - - -i-emi - - - -
Holeńovice - - -i-emi - - - -
Vrńovice - - -i-emi - - - -
Opatovice - - -i-emi - - - -
Letovice - - -i-emi - - -emi -
Vizovice - - -i-emi - - - -
Hustopeče - - -i-emi -emi - - -
Lysolaje - - - - - - -
Flaacuteje - - - - - -emi -
Rataje - -i-emi -i-emi -emi-i - -emi -
Koloděje - - -i-emi -emi-i - - -
164
Oikonymum MČG MČGE MSČ NČJ ČM MČ 2 PMČ
Kyje - - -i-emi -emi-i - - -
Skryje - - - - - - -emi
Řeporyje - - -i-emi -emi-i - -emi -
Nusle - - - -emi - -emi -emi
Chyńe -emi - - - - -emi -
Kravaře - -i-emi -i-emi - - -emi -emi
Lnaacuteře - - - - - -emi -emi
Dehtaacuteře - - - - - -emi -
Końiacuteře - -i-emi -i-emi -emi-i -emi -emi -emi
Hutě - - - - - -emi -emi
10112 Stav v korpusu SYN2005
101121 Soubor pluraacutelovyacutech oikonym zakončenyacutech na -e(ě)
Soubor pluraacutelovyacutech domaacuteciacutech oikonym zakončenyacutech na -e(ě) je značně
rozsaacutehlyacute a tvořiacute ho celkem 768 oikonymickyacutech naacutezvů jejichņ CAF maacute v korpusu
SYN2005 hodnotu 5 a vyńńiacute viz přiacutelohy č 5ndash6 Jednaacute se předevńiacutem o naacutezvy obciacute
(Brankovice) měst (Strakonice) a městskyacutech čaacutestiacute či siacutedlińť (Holešovice) okrajově
o jineacute skupiny oikonym např naacutezvy hradů (Rataje) zaacutemků (Jaroměřice) Zcela
periferně se v souboru oikonym setkaacuteme s reaacutelnyacutem oikonymem uņityacutem v idiomu
(Nemanice) viz kap 101122
Na zaacutekladě formaacutelniacute struktury děliacuteme oikonyma na
1 jednoslovneacute oficiaacutelniacute naacutezvy (Domaţlice Hustopeče) + neoficiaacutelniacute zkraacuteceneacute
podoby viacuteceslovnyacutech naacutezvů (bdquoPředměřiceldquo) tj 9115
2 viacuteceslovneacute oficiaacutelniacute naacutezvy (Českeacute Budějovice Jaroměřice nad Rokytnou) jejichņ
zaacuteklad tvořiacute substantivum zakončeneacute na -e(ě) tj 846
3 viacuteceslovneacute zkraacuteceneacute neoficiaacutelniacute naacutezvy (bdquoČ Budějoviceldquo) jejichņ zaacuteklad tvořiacute
substantivum zakončeneacute na -e(ě) tj 039
165
Graf č 17
Typy oikonym se zakončeniacutem na -e(ě) podle formaacutelniacute struktury v SYN2005
9115
846 039
jednoslovnaacuteoikonyma
viacuteceslovnaacute oikonyma
zkraacutecenaacute viacuteceslovnaacuteoikonyma
Ke spojeniacute skupiny jednoslovnyacutech uacuteředniacutech naacutezvů s jednoslovnyacutemi
univerbizovanyacutemi neuacuteředniacutemi naacutezvy jsme byli nuceni přistoupit z toho důvodu ņe
univerbizovaneacute podoby viacuteceslovnyacutech naacutezvů (bdquoBiacuteloviceldquo) se dajiacute v kontextu korpusu
zpravidla obtiacuteņně odlińit od shodnyacutech oficiaacutelniacutech jednoslovnyacutech naacutezvů např
(bdquoBiacuteloviceldquo můņe byacutet zkraacutecenyacute naacutezev pro Biacutelovice nad Svitavou nebo oficiaacutelniacute
jednoslovnyacute naacutezev Biacutelovice obec ve Zliacutenskeacutem kraji) Deklinace obou podob
oikonym (oficiaacutelniacuteneoficiaacutelniacute) je shodnaacute
Viacuteceslovneacute oficiaacutelniacute naacutezvy představujiacute celkem tři typy ndash dva centraacutelniacute a jeden
periferniacute
1 anteponovanyacute adjektivniacute atribut + substantivum (Českeacute Budějovice Dolniacute
Věstonice Vrchotovy Janovice Mariaacutenskeacute Laacutezně205
) ndash typ centraacutelniacute (6154 )
2 substantivum + předloņkovyacute postponovanyacute atribut (Albrechtice nad Vltavou Hutě
pod Třemšiacutenem) ndash typ centraacutelniacute (3692 )
3 anteponovanyacute substantivniacute atribut + substantivum (Město Albrechtice) ndash typ
periferniacute (154 )
Prvniacute centraacutelniacute typ maacute kombinovaneacute skloňovaacuteniacute adjektivně jmenneacute (Českeacute
Budějovice Českyacutech Budějovic Českyacutem Budějoviciacutem atd) U některyacutech oikonym
tohoto typu byly v korpusu uņity i jejich neoficiaacutelniacute univerbizovaneacute podoby např
Českeacute Budějovice rarr bdquoČ Budějoviceldquo bdquoBudějoviceldquo bdquoBudějiceldquo
205 Sloņenaacute oikonyma obsahujiacuteciacute jmeacuteno bdquoLaacutezněldquo typu Laacutezně Libverda Laacutezně Toušeň byla přiřazena
k deklinačniacutem typům 1A a 3A podle jejich druheacute čaacutesti viz kap 91122 a 92122
166
U druheacuteho typu kteryacute je u pluraacutelovyacutech oikonym zakončenyacutech na -e(ě) rovněņ
centraacutelniacute se skloňuje jen v pořadiacute prvniacute (zaacutekladoveacute) substantivum v nepředloņkoveacute
podobě zatiacutemco postponovaneacute čaacutesti zůstaacutevajiacute nesklonneacute (Albrechtice nad Saacutezavou
Abrechtic nad Saacutezavou atd)
Třetiacute periferniacute typ je zastoupen pouze jedniacutem oikonymem (Město Albrechtice) a
skloňujiacute se v něm zpravidla obě jeho čaacutesti (Města Albrechtic Městu Albrechticiacutem
atd) zřiacutedka se v materiaacutelu korpusu skloňuje jen v pořadiacute prvniacute substantivum a druheacute
zůstaacutevaacute nesklonneacute
Prosklenyacutemi dveřmi naacutedraţniacuteho bufetu ve Městě Albrechticiacutech proleacutetli po raacutenu dva
paacutenoveacute (SYN 20005 PUB) Policejniacute hliacutedka kteraacute provaacuteděla silničniacute kontrolu v Městě Albrechtice na Bruntaacutelsku objevila v automobilu [hellip] (SYN 20005 PUB)
Viacuteceslovnaacute oikonyma byla zařazena k jednotlivyacutem deklinačniacutem typům viz daacutele na
zaacutekladě tvarů nominativu a genitivu singulaacuteru jejich zaacutekladoveacute substantivniacute čaacutesti
ņenskeacuteho rodu
Zaacuteklad souboru domaacuteciacutech pluraacutelovyacutech oikonym ņenskeacuteho rodu na -e(ě) byl
vytvořen pomociacute programu Paradigma dotazy
1 word=[AAacuteBCČDEEacuteFGHIIacuteJKLMNOOacutePRŘSŃTUUacuteVZŅ] lemma=e
tag=NN
2 word=[AAacuteBCČDEEacuteFGHIIacuteJKLMNOOacutePRŘSŃTUUacuteVZŅ] lemma=ě
tag=NN
Vzniklyacute seznam obsahoval vńechna substantiva začiacutenajiacuteciacute v některeacutem sveacutem
tvaru velkyacutem piacutesmenem s lemmatem zakončenyacutem na -e(ě) přiacutepadně -ice Z něho
byla manuaacutelně vybraacutena domaacuteciacute oikonyma ņenskeacuteho rodu206
s CAF v hodnotě 5
a vyńńiacute Vytvořenyacute soubor byl pak konfrontovaacuten se jmeacuteny uvaacuteděnyacutemi v mluvniciacutech
a v publikaci A Poliacutevkoveacute a přiacutepadnaacute chybějiacuteciacute oikonyma byla dohledaacutena
jednoduchyacutem dotazem typu [lemma= ]207
Konečnyacute seznam obsahujiacuteciacute 768
206 Korpus SYN2005 zahrnuje takeacute doklady nečetnyacutech ciziacutech oikonym k nejfrekventovanějńiacutem
patřily Košice Pompeje Katowice (častěji psaacuteno počeńtěně Katovice) Gliwice Čachtice
Pawłowice
207 Jednalo se o přiacutepady oikonym jimņ byla v korpusu SYN2005 přiřazena apelativniacute lemmata např
oikonymum Lnaacuteře maacute lemma bdquolnaacuteřldquo Dehtaacuteře lemma bdquodehtaacuteřldquo
167
oikonym zahrnuje předevńiacutem oikonyma na -(ov)ice (Českeacute Budějovice Pardubice
Teplice) tj 9687 periferně pak jmeacutena zakončenaacute na -e(ě) (Košiacuteře Nusle Noveacute
Hutě) tj 313 Korpus SYN2005 doklaacutedaacute tvary pluraacutelovyacutech oikonym ņenskeacuteho
rodu na -e(ě) z rozličnyacutech zdrojů nejviacutece jsou zastoupeny publicistickeacute texty meacuteně
naučnaacute a populaacuterně-naučnaacute literatura administrativa či beletrie
Na poacutediu vystoupiacute různeacute hudebniacute skupiny z Českyacutech Budějovic (SYN2005 PUB)
Goethe po prvniacutem setkaacuteniacute s Beethovenem v Tepliciacutech poznamenal Ještě nikdy jsem neviděl sevřenějšiacuteho energetičtějšiacuteho a niternějšiacuteho umělce (SYN2005 ENC) Lesk salonu zeslaacutebl odchodem Němcoveacute do Domažlic a manţelů Čelakovskyacutech do
Vratislavi (SYN2005 POP) A přece se staly Pardubice zastaacutevkou na meacute cestě na kterou nemohu zapomenout (SYN2005 NOV)
Prvniacute zaacutejem o hostovaacuteniacute zaacutejezdu s představeniacutem Čertova kviacutetka projevily Koloděje [hellip] (SYN2005 ADM)
Na zaacutekladě variantniacutech koncovek Gpl byl existujiacuteciacute soubor oikonym rozdělen
do dvou pravidelnyacutech deklinačniacutech typů
4A Gsg koncovka -Oslash vzor Pardubice
4B Gsg koncovka -iacute vzor Nusle
U kaņdeacuteho typu vznikly jeńtě deklinačniacute podtypy na zaacutekladě vyacuteskytu variantniacutech
a dubletniacutech (přiacutepadně tripletniacutech) koncovek v Gpl a Dpl
I 4A Gpl -Oslash Dpl dubleta -iacutem-ům (přiacutepadně varianta -iacutem) vzor Budějovice
II 4A Gpl dubleta -Oslash-ů Dpl -iacutem-ům (přiacutepadně varianta -iacutem -ům) vzor
Kravaře
I 4B Gsg dubleta -Oslash-iacute (přiacutepadně tripleta -Oslash-iacute-ů) Dpl -iacutem-ům (přiacutepadně
varianta -iacutem) vzor Koloděje
168
101122 Typ 4A ndash vzor Pardubice
Druh deklinace jmennaacute
Skupina feminina
Podskupina pluralia tantum
Deklinačniacute třiacuteda 4 determinujiacuteciacute tvar ndash Npl koncovka -e
Deklinačniacute typ A Gpl koncovka -Oslash Dpl koncovka -iacutem
vzoroveacute jmeacuteno Pardubice (4964 vyacuteskytů) pomnoņnaacute
oikonyma na -(ov)ice
Npl Gpl Dpl Apl Lpl Ipl
Pardubic-e Pardubic-Oslash Pardubic-iacutem Pardubic-e (o) Pardubic-iacutech Pardubic-emi
(-ma)
Charakteristika deklinace Pravidelnyacute deklinačniacute typ bez kodifikovanyacutech
dubletniacutech tvarů kteryacute tvořiacute domaacuteciacute pluraacutelovaacute oikonyma na -(ov)ice uņiacutevajiacuteciacute
v korpusu SYN2005 v Gpl koncovku nulovou a v Dpl pouze koncovku -iacutem208
Jednaacute se o velmi frekventovanyacute deklinačniacute typ reprezentovanyacute 730 oikonymy jejichņ
CAF maacute v korpusu SYN2005 hodnotu 5 a vyńńiacute viz přiacuteloha č 5209
dnes vńak jiņ
neproduktivniacute avńak přesto neuzavřenyacute ndash vzhledem k moņneacutemu přechodu jmen
podtypu I 4A (vz Budějovice) k tomuto deklinačniacutemu typu Oikonyma byla utvořena
převaacuteņně přiacuteponami -ice -ovice z vlastniacutech osobniacutech jmen (Strakonice Vizovice)
nebo z obecneacuteho označeniacute osoby (Opatovice Kralovice) zřiacutedka jinak např
Teplice210
Zcela okrajově jsou doloņeny tvary reaacutelneacuteho oikonyma Nemanice (obec
na Domaņlicku) uņiteacuteho v idiomech bdquopaacuten z Nemanicldquo bdquorytiacuteř z Nemanicldquo bdquochaacutetra
z Nemanicldquo bdquoprincezna z Nemanicldquo
208 ČJA 4 (2002 s 246) doklaacutedaacute u oikonyma Prachatice patřiacuteciacutemu ke vz jmeacutenu Pardubice i jineacute
tvary Dpl v zaacutevislosti na jejich zeměpisneacutem rozńiacuteřeniacute tj -iacutem -ům -um -aacutem -am-om
209 Přiacuteloha č 5 zahrnuje vńechna oikonyma na -(ov)ice tj vzorů Pardubice a Budějovice
210 Podle Lutterera ndash Ńraacutemka (2004) byla utvořena takto Strakonice sufixem -ice z VOJ Strakoň tj
osada lidiacute Strakoňovyacutech Vizovice sufixem -ice z VOJ Viz tj ves lidiacute Vizovyacutech Opatovice
sufixem -ovice z apelativa opat tj ves lidiacute opatovyacutech Kralovice sufixem -ovice z apelativa kraacutel
tj ves lidiacute kraacutelovyacutech Teplice sufixem -ice z adjektiva teplaacute původně singulaacuteroveacute
169
Houf chytryacutech ničemů ndash rytiacuteřů z Nemanic ndash ryacutemuje lichotky dovedneacute (SYN2005 SON) Byl pořaacuted jenom lůza pro jejich hoch welt chaacutetra z Nemanic (SYN2005 FAC)
Dativniacute koncovku doklaacutedaacute v materiaacutelu korpusu SYN2005 pouze 99 oikonym
na -(ov)ice z nichņ 85 uņiacutevaacute variantniacute koncovku -iacutem (vzor Pardubice) a jen 14
dubletu -iacutem-ům (viz daacutele vzor Budějovice) Vzhledem k teacuteto distribuci dativniacute
koncovky (převaha variantniacute koncovky -iacutem) jsme ke vzoru Pardubice přiřadili
vńechna oikonyma kteraacute v korpusu doklaacutedajiacute variantniacute koncovku -iacutem (85 oikonym) a
takeacute ta u nichņ dativniacute koncovka nebyla doloņena vůbec (645 oikonym) protoņe
vyacuteskyt dublety -iacutem-ům je u nich meacuteně pravděpodobnyacute neņ uņitiacute variantniacute koncovky
-iacutem Rozděleniacute oikonym mezi vzory Pardubice a Budějovice zachycuje proto pouze
vyacutevojovou tendenci ve volbě koncovek Dpl nikoli frekvenčně přesnyacute stav
Frekvence variantniacute koncovky -iacutem211
je u větńiny oikonym velmi niacutezkaacute nejpočetnějńiacute
byla u oikonym Pardubice (17) Českeacute Budějovice (14) Lidice (13) Teplice (7)
u ostatniacutech se pohybovala v rozmeziacute 4ndash1 doklad viz přiacuteloha č 8 Z tohoto důvodu
jsme do přehledu oikonym s dativniacutemi tvary zahrnuli i oikonyma s frekvenciacute Dpl
v hodnotě 1 k jejichņ objektivitě je vńak nutno přistupovat obezřetně Omezenyacute
vyacuteskyt dativniacutech tvarů je způsoben dvěma fakty ndash předevńiacutem velmi niacutezkou frekvenciacute
dativu pluraacutelu českyacutech feminin včetně oikonym ņenskeacuteho rodu viz kap 73 a takeacute
obsahovyacutem sloņeniacutem korpusu SYN2005 kteryacute neniacute primaacuterně zaměřen na oblast
propriiacute Doloņenaacute distribuce koncovek Dpl je vńak přesto pozoruhodnaacute protoņe do
jisteacute miacutery odporuje tvrzeniacutem současnyacutech kodifikačniacutech přiacuteruček Ty uvaacutedějiacute u teacuteměř
vńech pomnoņnyacutech oikonym na -(ov)ice vyacuteskyt dublety -iacutem-ům rozsah jejiacuteho uņitiacute
vńak zřetelně nevymezujiacute ndash MČ 2 (1986) uņiacutevaacute v souvislosti s niacute nepřesneacute
kvantitativniacute určeniacute bdquomnohaacuteldquo jmeacutena Poliacutevkovaacute (2007) uvaacutediacute dubletu u naprosteacute
větńiny těchto jmen variantniacute koncovku -iacutem majiacute nečetnaacute jmeacutena (Hranice Teplice
Teplice nad Bečvou Teplice nad Metujiacute) Na zaacutekladě korpusovyacutech dokladů lze
tvrzeniacute přiacuteruček upřesnit a řiacuteci ņe koncovka -ům je v psaneacutem uacutezu silně periferniacute
ustupujiacuteciacute většina pomnoţnyacutech oikonym na -(ov)ice voliacute v Dpl jen variantniacute
211 Soubor oikonym s dativniacutemi tvary byl ziacuteskaacuten dotazy v programu Paradigma 1 word=ldquoiacutemldquo
lemma=ice tag=NN a 2 word=ldquoůmldquo lemma=ice tag=NN Ze vznikleacuteho seznamu
substantiv byly vybraacuteny tvary oikonym Zda se jednaacute skutečně o frekvenci dativniacutech tvarů
oikonym a ne jinyacutech třiacuted propriiacute jsme naacutesledně u kaņdeacuteho oikonyma ověřovali dotazem typu
word=ldquoPardubiciacutemldquo
170
koncovku -iacutem Jejiacute doklady pochaacutezejiacute předevńiacutem z publicistiky v menńiacute miacuteře takeacute
z kraacutesneacute literatury (NOV COL) literatury faktu (FAC) či populaacuterně-naučneacute
a vědeckonaučneacute literatury (POP SCI) viz graf č 18 Toto ņaacutenroveacute rozloņeniacute
dokladů odpoviacutedaacute uņitiacute oikonym v současneacute psaneacute komunikaci
Podle nich totiţ patřiacute perniacutek k Pardubiciacutem stejně neodmyslitelně jako třeba pivo k Plzni (SYN2000 PUB) Směrem k Chomutovu i na druheacute straně k Tepliciacutem se světlala čistaacute obloha (SYN2005 NOV)
Teď jsem Vaacutes viděl jak s Jindrou jedete k Sebraniciacutem (SYN2005 FAC) Prvniacute leacuteta dětstviacute Františka Palackeacuteho naacuteleţiacute cele Hodslaviciacutem a prostřediacute tamniacuteho tolerančniacuteho sboru (SYN2005 SCI)
Graf č 18
Styloveacute rozvrstveniacute dokladů dativniacute koncovky -iacutem u domaacuteciacutech oikonym na -(ov)ice v korpusu
SYN2005
7196
701
319
892
318
574
PUB
NOV
COL
FAC
POP
SCI
Za upozorněniacute stojiacute takeacute fakt ņe CAF dativniacutech tvarů s lemmaty oikonym
často zahrnuje kromě frekvenčniacutech uacutedajů oikonym takeacute vysokou frekvenci tvarů
chreacutematonym vzniklyacutech transonymizaciacute (naacutezvy sportovniacutech klubů okrajově
průmyslovyacutech podniků) Napřiacuteklad CAF Dpl Drnoviciacutem maacute hodnotu 33 vyacuteskytů
z toho jsou pouze 3 doklady oikonymickeacute zbytek tvořiacute naacutezvy sportovniacuteho klubu
Chreacutematonyma si v tvarech Dpl vţdy voliacute vyacutevojově mladšiacute a dnes
progresivnějšiacute koncovku -iacutem
Ve druheacute hokejoveacute lize se z Jihočechů dařilo jen Strakoniciacutem ktereacute zviacutetězily v Taacuteboře (SYN2005 PUB)
[hellip] vlaacuteda jiţ přijala vstřiacutecneacute kroky vůči oběma největšiacutem podnikům ndash Viacutetkoviciacutem i Noveacute Huti (SYN2005 PUB)
171
Kromě popsanyacutech kodifikovanyacutech tvarů se zcela okrajově vyskytly v korpusu
SYN2005 takeacute nekodifikovaneacute tvary Ipl na -ma (Lovosicema Litoměřicema) Počty
dokladů v hodnotě 1 svědčiacute o tom ņe v psaneacutem uacutezu se tyto tvary teacuteměř neobjevujiacute
a pokud ano jednaacute se předevńiacutem o beletrii
[hellip] sebral se a šel si něco koupit do nějakyacute vesnice za Hořovicema a vracel se k poledniacutemu do laacutegru (SYN2005 NOV) Večer jsem leţel na Radobylu v neděli na jednom velkeacutem vrchu za Litoměřicema aţ byla tma (SYN205 FAC)
Uvedenyacute fakt potvrzujiacute takeacute doklady nekodifikovanyacutech tvarů Ipl ve třech dalńiacutech
korpusech ČNK viz tab č 19 Nejviacutece zastoupeny jsou v korpusu bdquohraballdquo kteryacute
obsahuje beletristickeacute texty B Hrabala
Tabulka č 19
Tvary Ipl oikonym na -(ov)ice vz Pardubice v korpusech ČNK
Tvary Ipl oikonym SYN2000 SYN2005 SYN2006PUB bdquohraballdquo
Zdroje AF Zdroje AF AF AF
Čelaacutekovicema - - - - - 5
Hranicema PUB 1 - - - -
Kovanicema NOV 1 - - - 7
Litoměřicema - - FAC 1 - -
Lovosicema COL 2 COL 1 - 3
Počernicema - - - - - 15
Přemyslovicema - - - - - 2
Semicema - - - - - 66
V korpusu SYN2005 se vyskytla rovněņ neoficiaacutelniacute univerbizovanaacute podoba
oikonyma Mariaacutenskeacute Laacutezně ndash Mariaacutenky kteraacute se skloňuje pravidelně jako vzor
Zahraacutedky viz kap 101222
Jestli se mi tady v Mariaacutenkaacutech styacuteskaacute tak hlavně po dvouměsiacutečniacute dceři Elišce a manţelce Michale [hellip] (SYN205 PUB)
Vyacuteběr vzoru Jako vzoroveacute jmeacuteno bylo vybraacuteno nejfrekventovanějńiacute
oikonymum teacuteto skupiny ndash Pardubice ktereacute je zaacuteroveň reprezentantem nejpočetnějńiacute
skupiny jmen na -(ov)ice tj oikonyma utvořenaacute z vlastniacuteho osobniacuteho jmeacutena Jednaacute
se o jednoslovnyacute naacutezev města kteryacute je v povědomiacute uņivatelů dostatečně zakotven
U apelativ odpoviacutedaacute vzoroveacutemu jmeacutenu pluraacuteloveacute paradigma vzoru ulice
172
1011221 Podtyp I 4A ndash vzor Budějovice
Druh deklinace jmennaacute
Skupina feminina
Podskupina pluralia tantum
Deklinačniacute třiacuteda 4 determinujiacuteciacute tvar ndash Npl koncovka -e
Deklinačniacute podtyp I A Gpl koncovka -Oslash Dpl dubleta -iacutem-ům (přiacutepadně
varianta -ům)
vzoroveacute jmeacuteno Budějovice (691 vyacuteskytů) pomnoņnaacute
oikonyma na -(ov)ice
Npl Gpl Dpl Apl Lpl Ipl
Budějovic-e Budějovic-Oslash Budějovic-iacutem
Budějovic-ům
Budějovic-e (o) Budějovic-iacutech Budějovic-emi
(-ma)
Charakteristika deklinace Deklinačniacute podtyp s genitivniacute nulovou kocovkou
a kodifikovanyacutemi dubletniacutemi tvary Dpl -iacutem-ům přiacutepadně jen s variantniacute koncovkou
-ům viz tab č 20 kteryacute tvořiacute periferniacute čaacutest domaacuteciacutech pluraacutelovyacutech oikonym na
-(ov)ice Jednaacute se o typ s velmi niacutezkou frekvenciacute (14 oikonym jejichņ CAF maacute
v korpusu SYN2005 hodnotu 5 a vyńńiacute viz přiacuteloha č 5) dnes jiņ neproduktivniacute
představujiacuteciacute neuzavřenou třiacutedu jmen vzhledem k moņneacutemu přechodu oikonym
k pravidelneacutemu typu 4A (vz Pardubice) Jmeacutena byla utvořena přiacuteponami -ice -ovice
z vlastniacutech osobniacutech jmen vyacutejimkou je pouze oikonymum Stadice212
Pouze ojediněle se v korpusu SYN2005 objevujiacute nekodifikovaneacute podoby a tvary
univerbizovaneacuteho oikonyma Budějovice Budějice Budějic Budějicům Budějiciacutech
ktereacute pochaacutezejiacuteciacute hlavně z publicistiky a kraacutesneacute literatury Kromě nich majiacute v Ipl
periferně nekodifikovaneacute tvary na -ma jeńtě oikonyma Hořovice a Vršovice
Viacutem ţe jsem si jako obyčejnej kluk z Budějic ukousl hodně velkeacute sousto (SYN2005
PUB) K Budějicům cesta k Budějicům cesta hale ţe je houzkaacute (SYN2005 SON) Kdyţ jsme laacutegrovali šel si něco koupit do nějakyacute vesnice za Hořovicema [hellip] (SYN2005
NOV)
Bloudila sem mezi Vinohradama a Vršovicema chodniacuteky se leskly uţ tři dni bylo po dešti (SYN2006PUB)
212 Podle Profouse ndash Svobody (1957) vzniklo jmeacuteno Stadice analogiiacute podle čeledniacutech jmen na -ice
podivnou vyacutejimkou z apelativa staacutedo (hromada zaacutestup)
173
O vyděleniacute těchto oikonym ze vzoru Pardubice rozhodujiacute tvary Dpl jejichņ
počty jsou vńak v korpusu SYN2005 velmi niacutezkeacute (5ndash1) viz tab č 20 a proto je
nutneacute k uvaacuteděnyacutem zaacutevěrům přistupovat pouze jako k informaci o určiteacutem materiaacutelu
naznačujiacuteciacutem vyacutevojovou tendenci To znamenaacute ņe v psaneacutem uacutezu lze mluvit
o uacutestupu dubletniacute koncovky -iacutem-ům ve prospěch variantniacute koncovky -iacutem
Některaacute oikonyma řazenaacute ke vzoru Budějovice uņiacutevajiacute sice v korpusu SYN2005 jen
vyacutevojově starńiacute maskulinniacute koncovku -ům jejiacute doklady jsou vńak tak řiacutedkeacute ņe nelze
činit objektivniacute zaacutevěry ve smyslu jejiacuteho ńiacuteřeniacute miacutesto dublety -iacutem-ům nebo variantniacute
koncovky -iacutem
Tabulka č 20
Absolutniacute frekvence (AF) koncovek Dpl oikonym vzoru Budějovice
Oikonyma AF Dpl
-iacutem -ům
Bojanovice 1 1
bdquoBudějoviceldquo 2 5
bdquoBudějiceldquo 0 2
Holice 1 1
Hořovice 0 1
Libońovice 0 1
Maleńice 0 1
Rańovice 0 1
Stadice 0 1
Střeńovice 0 1
Sudoměřice 0 1
Třebonice 0 2
Vrahovice 0 1
Vrńovice 1 1
Za povńimnutiacute jistě stojiacute ņe nečetneacute tvary s koncovkou -ům pochaacutezejiacute předevšiacutem
z kraacutesneacute literatury (NOV COL SON) a literatury faktu jen okrajově
z publicistiky a populaacuterně-naučneacute literatury
A tak se stalo ţe dobryacute vojaacutek Švejk miacutesto aby šel k Budějovicům ubiacuteral se od Budějovic (SYN2005 NOV) Vůz jel polniacute cestou k Vršovicům tam se ten člověk z čelediacute rozloučil [hellip] (SYN2005 SON)
V hostinci u Petrlů u silnice k Holicům byl velkyacute saacutel s velkou sceacutenou za meacute doby uţ dost moderně vybavenou (SYN2005 FAC)
Vyacuteběr vzoru Jako vzoroveacute jmeacuteno bylo vybraacuteno nejfrekventovanějńiacute
oikonymum teacuteto skupiny ndash Budějovice Jednaacute se o univerbizovanou podobu
oikonyma Českeacute Budějovice u něhoņ korpusovyacute materiaacutel doklaacutedaacute v Dpl jen
174
koncovku -iacutem Tento jednoslovnyacute naacutezev města je v komunikaci často pouņiacutevaacuten
a rovněņ z hlediska původu se řadiacute k nejpočetnějńiacute skupině jmen řazeneacute k tomuto
vzoru tj oikonyma utvořenaacute z vlastniacuteho osobniacuteho jmeacutena
U apelativ neodpoviacutedaacute vzoroveacutemu jmeacutenu Budějovice ņaacutednyacute ze vzorů tato oikonyma
jsou v současnyacutech mluvniciacutech řazena k pluraacuteloveacutemu paradigmatu vzoru ulice
1011222 Podtyp II 4A ndash vzor Kravaře
Druh deklinace jmennaacute
Skupina feminina
Podskupina pluralia tantum
Deklinačniacute třiacuteda 4 determinujiacuteciacute tvar ndash Npl koncovka -e
Deklinačniacute podtyp II A Gpl dubleta -Oslash-ů Dpl dubleta -iacutem-ům (přiacutepadně
varianta -iacutem -ům)
vzoroveacute jmeacuteno Kravaře (76 vyacuteskytů) pomnoņnaacute
oikonyma na -ře
Npl Gpl Dpl Apl Lpl Ipl
Kravař-e Kravař-Oslash
Kravař-ů
Kravař-iacutem
Kravař-ům
Kravař-e (o) Kravař-iacutech Kravař-emi
Charakteristika deklinace Deklinačniacute podtyp s dubletniacutemi koncovkami
v Gpl -Oslash-ů a Dpl -iacutem-ům kteryacute tvořiacute periferniacute čaacutest domaacuteciacutech pluraacutelovyacutech oikonym
na -e tj oikonyma zakončenaacute na -ře Jednaacute se o velmi maacutelo frekventovanyacute podtyp
v korpusu SYN2005 ho zastupujiacute jen 4 oikonyma (Dehtaacuteře Lnaacuteře Košiacuteře Kravaře)
dnes jiņ neproduktivniacute představujiacuteciacute neuzavřenou třiacutedu vzhledem k moņneacutemu
pohybu jmen k typu 4A či podtypu I 4A
Z hleliska původu se jednaacute o obyvatelskaacute jmeacutena vzniklaacute z obecneacuteho označeniacute
zaměstnaacuteniacute či sluņebneacute povinnosti původniacutech obyvatel213
kteraacute byla aņ do
mluvnickeacute praacutece Ńmilauerovy (1972) řazena k maskulinům V Gpl těchto jmen vńak
213 Např Kravaře jsou podle Lutterera ndash Ńraacutemka (2004) od původu 4 paacutedem pluraacutelu ke slovu kravař
bdquopastevec kravldquo U oikonyma Košiacuteře upozorňuje tato publikace na jejich nejasnou etymologii
175
starńiacute mluvnice uvaacuteděly pouze nulovou koncovku maskulinniacute koncovku -ů pak
v raacutemci dublety -Oslash-ů zařazuje aņ MČ 2 (1986) a publikace A Poliacutevkoveacute (2007)
Vzhledem k velmi niacutezkeacute či nuloveacute frekvenci dokladů Gpl a Dpl v korpusu
SYN2005 jsme pro zajińtěniacute objektivnosti nańich tvrzeniacute vyhledali tyto tvary takeacute
v korpusech SYN2000 a SYN2006PUB a frekvence vńech dokladů sečetli viz tab
č 21 a 22
Tabulka č 21
Absolutniacute frekvence variantniacutech a dubletniacutech koncovek Gpl (-Oslash -ů) pluraacutelovyacutech oikonym
ţenskeacuteho rodu zakončenyacutech na -ře v korpusech SYN2005 SYN2000 SYN2006PUB
Oikonyma SYN2005 SYN2000 SYN2006PUB Celkem
-Oslash -ů -Oslash -ů -Oslash -ů -Oslash -ů
Lnaacuteře 4 0 2 7 26 18 32 25
Dehtaacuteře 0 1 0 0 0 0 0 1
Kravaře 37 0 45 2 251 6 333 8
Końiacuteře 14 0 36 0 74 1 124 1
Tabulka č 22
Absolutniacute frekvence variantniacutech a dubletniacutech koncovek Dpl (-iacutem -ům) pluraacutelovyacutech oikonym
ţenskeacuteho rodu zakončenyacutech na -ře v korpusech SYN2005 SYN2000 a SYN2006PUB
Oikonyma SYN2005 SYN2000 SYN2006PUB Celkem
-iacutem -ům -iacutem -ům -iacutem -ům -iacutem -ům
Lnaacuteře 0 0 0 0 1 0 1 0
Dehtaacuteře 0 0 0 0 0 0 0 0
Kravaře 0 0 0 1 4 0 4 1
Końiacuteře 0 0 0 2 0 0 0 2
Z celkovyacutech frekvenčniacutech hodnot vyplyacutevaacute ņe větńina oikonym na -ře uņiacutevaacute dnes
v psaneacutem uacutezu v Gpl dubletniacute tvary v nichņ je progresivniacute koncovka nulovaacute zatiacutemco
koncovka -ů zřetelně ustupuje Větńina dokladů Gpl pochaacuteziacute v korpusech SYN2005
a SYN2000 z publicistiky okrajově takeacute z beletrie literatury faktu populaacuterně-
naučneacute či naučneacute literatury Hodnoty řiacutedce frekventovanyacutech tvarů Dpl jsou hraničniacute
pro objektivnost zaacutevěrů a lze na jejich zaacutekladě snad jen uveacutest ņe se v Dpl dajiacute uņiacutet
obě variantniacute koncovky přiacutepadně dubleta -iacutem-ům Tvary Dpl pochaacutezejiacute předevńiacutem
z publicistiky okrajově z beletrie tj některeacute doklady s koncovkou -ům
Nějakej Boţetěch z Košiacuteř ten se jen tak ţivil (SYN2005 NOV)
Na rozhraniacute Košiacuteř a Smiacutechova leţiacute teacuteměř pětihektarovyacute sad Klamovka (SYN2006PUB MF DNES)
176
Je to vlastně mrtveacute město z Hradčan Maleacute Strany Smiacutechova a Košiacuteřů (SYN2006PUB Reflex) Aţ do poloviny 15 stoletiacute patřil Holštyacuten paacutenům z Kravař později měnil majitele [hellip]
(SYN2005 NOV) Převaţujiacute ti kteřiacute jdou do Kravař předevšiacutem za světskou slaacutevou (SYN2006PUB MF DNES)
Vesniciacutem na sever od Kravařů se totiţ zaacuteplava v podstatě vyhnula [hellip] (SYN2006PUB
Respekt) [hellip] tradičniacute jarniacute setkaacuteniacute lidovyacutech řemeslniacuteků spojeneacute s kulturniacutem programem uţ ziacuteskaly
Kravařiacutem takovyacute věhlas ţe [hellip] (SYN2006PUB MF DNES) Stoletaacute voda kteraacute tento měsiacutec zaplavila řadu severomoravskyacutech obciacute se nevyhnula ani Kravařům (SYN2000 PUB Respekt)
[hellip] mezi Dlouhou uliciacute a horniacutem okrajem svahu po ktereacutem se schaacuteziacute dolů ke Košiacuteřům (SYN2000 NOV)
Vyacuteběr vzoru Jako vzoroveacute jmeacuteno bylo vybraacuteno nejfrekventovanějńiacute
oikonymum teacuteto skupiny ndash Kravaře ktereacute je zaacuteroveň představitelem obyvatelskyacutech
jmen vzniklyacutech z obecneacuteho označeniacute zaměstnaacuteniacute stejně jako jsou ostatniacute oikonyma
tohoto vzoru Toto oikonymum maacute ve zvolenyacutech korpusech takeacute nejviacutece dokladů pro
sledovaneacute tvary Gpl a Dpl
U apelativ neodpoviacutedaacute vzoroveacutemu jmeacutenu Kravaře ņaacutednyacute ze vzorů tato oikonyma
jsou v současnyacutech mluvniciacutech řazena k pluraacuteloveacutemu paradigmatu vzoru ulice
101123 Typ 4B ndash vzor Nusle
Druh deklinace jmennaacute
Skupina feminina
Podskupina pluralia tantum
Deklinačniacute třiacuteda 4 determinujiacuteciacute tvar ndash Npl koncovka -e(ě)
Deklinačniacute typ B Npl koncovka -e(ě) Gpl koncovka -iacute
vzoroveacute jmeacuteno Nusle (194 vyacuteskytů) pomnoņnaacute
oikonyma na -e(ě)
Npl Gpl Dpl Apl Lpl Ipl
Nusl-e Nusl-iacute Nusl-iacutem Nusl-e (o) Nusl-iacutech Nusl-emi
Charakteristika deklinace Pravidelnyacute deklinačniacute typ bez dubletniacutech tvarů
kteryacute tvořiacute domaacuteciacute pluraacutelovaacute oikonyma majiacuteciacute před nominativniacute koncovkou -e(ě)
pravopisně měkkyacute přiacutepadně obojetnyacute konsonant a v Gpl koncovku -iacute Jednaacute se o typ
177
s velmi niacutezkou frekvenciacute dnes jiņ neproduktivniacute tvořiacuteciacute neuzavřenou třiacutedu jmen
vzhledem k moņneacutemu přechodu oikonym z podtypu I 4B (vz Koloděje) V korpusu
SYN2005 ho zastupuje 14 oikonym (včetně jejich univerbizovanyacutech podob) s CAF 5
a vyńńiacute viz tab 23
Tabulka č 23
Retrograacutedniacute a frekvenčniacute seznam oikonym vzoru Nusle v korpusu SYN2005
1 retrograacutedniacute seznam 2 frekvenčniacute seznam
Oikonyma CAF Oikonyma CAF
Hustopeče 86 Mariaacutenskeacute Laacutezně 627
Flaacuteje 5 Frantińkovy Laacutezně 201
Kyje 15 Nusle 194
Patokryje 9 Janskeacute Laacutezně 93
Nusle 194 Hustopeče 86
Frantińkovy Laacutezně 201 Konstantinovy Laacutezně 40
bdquoFr Laacutezněldquo 5 Noveacute Hutě 16
Janskeacute Laacutezně 93 Kyje 15
Konstantinovy Laacutezně 40 bdquoM Laacutezněldquo 13
Mariaacutenskeacute Laacutezně 627 Hutě pod Třemńiacutenem 13
bdquoM Laacutezněldquo 13 Patokryje 9
Hutě pod Třemńiacutenem 13 bdquoHutěldquo 7
bdquoHutěldquo 7 Flaacuteje 5
Noveacute Hutě 16 bdquoFr Laacutezněldquo 5
Tři oikonyma zakončenaacute na -je (Flaacuteje Kyje Patokryje) jeņ sem byla přiřazena na
zaacutekladě svyacutech pravidelnyacutech tvarů prověřovanyacutech v korpusech SYN2005 SYN2000
a SYN2006PUB tvořiacute přechodnou skupinu jmen od vzoru Koloděje viz daacutele a neniacute
vyloučeneacute ņe mohou uņiacutevat v jinyacutech textech v Gpl a Dpl takeacute dubletniacute koncovky
-iacute-Oslash a -iacutem-ům
Sejdeme do Flaacutejiacute a do Litviacutenova pojedeme autobusem (SYN2005 NOV)
Nešvar kteryacutem je jiacutezda po kolejiacutech vadiacute takeacute Ludmile Naacuterodoveacute z Kyjiacute (SYN2000 PUB) Na řece Serpině pobliacuteţ Patokryjiacute na Mostecku kontrolovali ţelezničniacute policisteacute rybaacuteře (SYN2005 PUB)
Připomeňme si ţe tato čaacutest města je součaacutestiacute Prahy teprve od roku 1968 Patřila střiacutedavě Kyjiacutem a Hloubětiacutenu (SYN2006PUB Hospodaacuteřskeacute noviny)
Původ jmen tohoto vzoru je různorodyacute a nemaacute dnes vliv na jejich deklinaci Najdeme
zde zejmeacutena obyvatelskaacute jmeacutena (Kyje Patokryje Hustopeče Nusle) nebo jmeacutena
původem ciziacute (Flaacuteje Františkovy Laacutezně Konstantinovy Laacutezně)214
214 Podle Lutterera ndash Ńraacutemka (2004) např oikonymum Hustopeče znělo původně Uacutesopeče coņ bylo
hanlivyacutem vyacuterazem pro lidi kteřiacute bdquopekli uacutesyldquo tj vousy a brzy bylo upraveno předsunutiacutem
178
Korpusoveacute doklady jednotlivyacutech oikonym pochaacutezejiacute hlavně z publicistiky okrajově
z beletrie literatury faktu poulaacuterně-naučneacute či naučneacute
Vyacutevoj Hustopečiacute na Břeclavsku za posledniacutech viacutece neţ 120 let zachycuje vyacutestava historickyacutech pohlednic [hellip] (SYN2005 PUB) Komandant zakroutiacute hlavou přidrţiacute si mošnu a uţ oba sbiacutehajiacute do uacutedoliacute k Nusliacutem (SYN2005 NOV)
Vlaky se tento tyacuteden vyhnou Mariaacutenskyacutem Laacutezniacutem a Chebu (SYN2000 POP) Obecniacute zastupitelstvo v Novyacutech Hutiacutech na Pracahticku je roztrpčeneacute tiacutem ţe jeho katastr je vyřazenyacute z ptačiacute oblasti (SYN2005 PUB)
Vyacuteběr vzoru Jako vzoroveacute jmeacuteno bylo vybraacuteno nejfrekventovanějńiacute
jednoslovneacute oikonymum tohoto deklinačniacuteho typu tj Nusle ktereacute zaacuteroveň patřiacute ke
zde početněji zastoupeneacute skupině obyvatelskyacutech jmen Uņivatelům jazyka je jmeacuteno
dostatečně znaacutemeacute
U apelativ odpoviacutedaacute vzoroveacutemu jmeacutenu pluraacuteloveacute paradigma vzoru růţe
1011231 Podtyp I 4B ndash vzor Koloděje
Druh deklinace jmennaacute
Skupina feminina
Podskupina pluralia tantum
Deklinačniacute třiacuteda 4 determinujiacuteciacute tvar ndash Npl koncovka -e
Deklinačniacute podtyp I B Npl koncovka -e Gpl dubleta -iacute-Oslash (přiacutep varianta
-ů) Dpl dubleta -iacutem-ům (přiacutep varianta -ům)
vzoroveacute jmeacuteno Koloděje (89 vyacuteskytů) pomnoņnaacute
oikonyma na -e
Npl Gpl Dpl Apl Lpl Ipl
Koloděj-e Koloděj-iacute
Koloděj-Oslash
Koloděj-ů
Koloděj-iacutem
Koloděj-ům
Koloděj-e (o) Koloděj-iacutech Koloděj-emi
protetickeacuteho h jmeacuteno Nusle prońlo sloņityacutem hlaacuteskovyacutem vyacutevojem jeho stč podoba byla Neosvtli
coņ označovalo lidi na ktereacute bdquonesviacutetiacute slunceldquo Flaacuteje jsou českou adaptaciacute německeacuteho jmeacutena
potoka Fleyh na jehoņ horniacutem toku byla osada zaloņena
179
Charakteristika deklinace Nepravidelnyacute bdquopřechodnyacuteldquo deklinačniacute podtyp
z dubletniacute či tripletniacute koncovkou Gpl -iacute-Oslash nebo -iacute-Oslash-ů a variantniacute či dubletniacute
koncovkou Dpl -iacutem nebo -iacutem-ům Tvořiacute ho předevńiacutem větńina domaacuteciacutech
pluraacutelovyacutech oikonym zakončenyacutech na -je z jinyacutech zakončeniacute jen oikonymum
Drahotuše Je to velmi maacutelo frekventovanyacute neproduktivniacute deklinačniacute podtyp
představujiacuteciacute neuzavřenou třiacutedu ndash moņnost přechodu jmen k typu 4B (vz Nusle)
V korpusu SYN2005 ho reprezentuje 6 oikonym s hodnotou lemmatu 5 a vyńńiacute viz
tab č 24 Z hlediska původu se jednaacute větńinou o deapelativniacute obyvatelskaacute jmeacutena215
Tabulka č 24
Retrograacutedniacute a frekvenčniacute seznam oikonym vzoru Koloděje v korpusu SYN2005
1 Retrograacutedniacute seznam 2 Frekvenčniacute seznam
Oikonyma AF Oikonyma AF
Lysolaje 11 Koloděje 89
Rataje 19 Řeporyje 41
Koloděje 89 Rataje 19
Skryje 18 Skryje 18
Řeporyje 41 Drahotuńe 17
Drahotuńe 17 Lysolaje 11
Pro zajińtěniacute objektivity nańich tvrzeniacute jsme tvary Gpl a Dpl vyhledali ve
třech korpusech SYN2005 SYN2000 a SYN2006PUB a zjistili jsme ņe se v nich
tato oikonyma chovajiacute velmi nestabilně a svou různorodostiacute tvořiacute v podstatě
přechodnyacute podtyp mezi typem 4B (vzor Nusle) a podtypem II 4A (vzor Kravaře)
Vzhledem k tomu ņe v tvarech Gpl a Dpl majiacute nejfrekventovanějńiacute koncovky -iacute a
-iacutem tzn koncovky vzoru Nusle vytvořili jsme z nich podtyp praacutevě tohoto vzoru
V tvarech Gpl vychaacuteziacuteme-li ze součtu hodnot frekvenciacute koncovek ve vńech
sledovanyacutech korpusech uņiacutevajiacute tato jmeacutena koncovky v pořadiacute podle frekvence -iacute -Oslash
a -ů avńak vņdy jako dubletniacute tj -iacute-Oslash nebo tripletniacute -iacute-Oslash-ů viz tab č 25 To
znamenaacute určityacute posun oproti současneacute kodifikaci kteraacute u nich připouńtiacute dubletu -iacute-Oslash
(MČ 2 oikonyma na -je) v publikaci A Poliacutevkoveacute je stav koncovek rozkoliacutesanyacute
(-iacute Skryje -Oslash Drahotuše Koloděje -iacute-Oslash Lysolaje Rataje Řeporyje) Oikonyma
215 K deapelativniacutem obyvatelskyacutem jmeacutenům patřiacute Koloděje Rataje Řeporyje Skryje Např podle
Profouse (1949) označovalo oikonymum Koloděje bdquoves kolodějůldquo Jmeacuteno Drahotuše vzniklo
z VOJ Drahuacutech nebo Drahuacuteš sufixem -jь (Hosaacutek ndash Ńraacutemek 1970) a Lysolaje je sloņeneacute
přezdiacutevkoveacute jmeacuteno označujiacuteciacute bdquomiacutesto kde lisy lajiacuteldquo (Lutterer ndash Ńraacutemek 2004)
180
na -je jsou ve starńiacutech mluvniciacutech (aņ do NČJ 1972) řazena k maskulinům a uņitiacute
koncovky -ů byť je periferniacute to jeńtě staacutele signalizuje
Tabulka č 25
Absolutniacute frekvence variantniacutech dubletniacutech či tripletniacutech koncovek Gpl (-iacute -Oslash -ů) pluraacutelovyacutech
oikonym ţenskeacuteho rodu vzoru Koloděje v korpusech SYN2005 SYN2000 a SYN2006PUB
Oikonyma SYN2005 SYN2000 SYN2006PUB Celkem
-iacute -Oslash -ů -iacute -Oslash -ů -iacute -Oslash -ů -iacute -Oslash -ů
Lysolaje 5 0 0 8 0 0 31 3 1 44 3 1
Rataje 1 5 0 1 1 0 28 3 1 30 9 1
Koloděje 7 15 0 3 4 1 30 26 9 40 45 10
Skryje 2 1 0 7 0 0 33 0 0 42 1 0
Řeporyje 2 1 0 8 32 0 54 14 0 64 47 0
Drahotuńe 1 0 0 1 8 0 6 37 0 8 45 0
Uņitiacute koncovky -ů můņe byacutet ovlivněno do jisteacute miacutery takeacute faktorem stylovyacutem ndash
vńechny jejiacute doklady pochaacutezejiacute z publicistiky Tvary s koncovkami -iacute a -Oslash vńak
pochaacutezejiacute takeacute předevńiacutem z tohoto druhu textů okrajově z jinyacutech zdrojů (beletrie
administrativa odbornaacute literatura)
Proto se turnaj přesunul do nedalekyacutech Kolodějiacute (SYN2005 PUB)
Zatiacutem se na miacutestě mluvilo ţe děti z Koloděj přijedou do Toušeně [hellip] (SYN2005 ADM) Samotneacute vyacutesledky jednaacuteniacute z Kolodějů představujiacute mix dobryacutech a špatnyacutech zpraacutev (SYN2006PUB Hospodaacuteřskeacute noviny)
Historickyacute a stavebniacute vyacutevoj Ratajiacute včetně vyacutevoje osiacutedleniacute [hellip] (SYN2005 PUB) Hladovyacute a vyčerpanyacute se uchyacutelil ke sveacute sestře do maleacute viacutesky u Rataj (SYN2005 ENC) Nepřiacutetomnosti majitele chaty Na Vyhliacutedce u Ratajů nad Saacutezavou vyuţil zloděj k tomu [hellip]
(SYN2006PUB MF DNES) Od Skryjiacute u Berounky (250 m n m) aţ k vrchu Těchoviacuten zhruba od [hellip] (SYN2005 PUB) Jenţe si ho počiacutetaacutem uţ od Skryj vzhledem k tomu ţe tam je most a ten potřebuju
(SYN2005 COL)
Tvary Dpl jsou doloņeny řiacutedce viz tab č 26 a daacute se o nich jen řiacuteci ņe spiacuteńe uņiacutevajiacute
koncovku -iacutem a to buď jako variantniacute nebo dubletniacute spolu s koncovkou -ům
Tabulka č 26
Absolutniacute frekvence variantniacutech či dubletniacutech koncovek Dpl (-iacutem -ům) pluraacutelovyacutech oikonym
ţenskeacuteho rodu vzoru Koloděje v korpusech SYN2005 SYN2000 a SYN2006PUB
Oikonyma SYN2005 SYN2000 SYN2006PUB Celkem
-iacutem -ům -iacutem -ům -iacutem -ům -iacutem -ům
Lysolaje 0 0 0 1 2 1 2 2
Rataje 0 0 2 0 0 0 2 0
Koloděje 0 0 0 0 1 1 1 1
Skryje 0 0 0 0 1 0 1 0
Řeporyje 0 0 0 0 0 0 0 0
Drahotuńe 0 0 0 0 1 0 1 0
181
Doklady vńech tvarů Dpl pochaacutezejiacute z publicistiky
[hellip] ale meacute dětstviacute od dvou do deviacuteti let patřilo Kolodějiacutem nad Luţniciacute kde byl tehdy můj otec velitelem četnickeacute stanice (SYN2006PUB MF DNES) [hellip] mezi majiteli desiacutetek novyacutech domků ktereacute vyrostly směrem ke Kolodějům
(SYN2006PUB MF DNES) Za nich se Ratajiacutem dostalo v 16 stol Městskeacuteho praacuteva a zřiacutezeniacute [hellip] (SYN2000 PUB) [hellip] neniacute přiacuteliš vzdaacuteleneacute a přitom se přiacuteznivě otviacuteraacute do uacutedoliacute Šaacuterky a k nedalekyacutem Lysolajům (SYN2000 PUB)
Vyacuteběr vzoru Vzorovyacutem jmeacutenem se stalo oikonymum Koloděje vzhledem
k tomu ņe se jednaacute o nejfrekventovanějńiacute jmeacuteno teacuteto skupiny a zaacuteroveň představuje
nejpočetnějńiacute typ z hlediska původu tj deapelativniacute obyvatelskaacute jmeacutena
V apelativniacute sfeacuteře neodpoviacutedaacute vzoroveacutemu jmeacutenu Koloděje ņaacutednyacute ze vzorů oikonyma
na -je jsou v současnyacutech mluvniciacutech řazena k pluraacuteloveacutemu paradigmatu vzoru ulice
101124 Shrnutiacute
Deklinace domaacuteciacutech pluraacutelovyacutech oikonym ņenskeacuteho rodu zakončenyacutech na
-e(ě) reprezentujiacute dva deklinačniacute typy (4A a 4B vz Pardubice Nusle) a tři
deklinačniacute podtypy (I 4A II 4A a I 4B vz Budějovice Kravaře a Koloděje)
Centraacutelniacute postaveniacute zaujiacutemaacute deklinace vzoru Pardubice ostatniacute vzory jsou
periferniacute Frekvence deklinačniacutech paradigmat v procentech je v raacutemci 4 třiacutedy
naacutesledujiacuteciacute Pardubice (9505 ) Budějovice (182 ) Kravaře (052 ) Nusle
(182 ) Koloděje (078 )
Graf č 19
Frekvence deklinačniacutech paradigmat vzorů ţenskyacutech domaacuteciacutech pluraacutelovyacutech oikonym
zakončenyacutech na -e(ě) v korpusu SYN2005
0
20
40
60
80
100
Pardubice Budějovice Kravaře Nusle Koloděje
182
Deklinace vńech uvedenyacutech vzorů je dnes jiņ neproduktivniacute novaacute oikonyma
k nim řazenaacute se netvořiacute a to i přesto ņe vzor Pardubice je velmi frekventovanyacute Jeho
frekvence je vńak daacutena existenciacute početnyacutech oikonym na -(ov)ice kteraacute patřiacute
k nejfrekventovanějńiacute skupině domaacuteciacutech oikonym Produkčniacute vrchol těchto jmen byl
v 13ndash14 stol pak jejich produkce silně klesala trvala vńak i kdyņ ve zcela niacutezkeacute
frekvenci aņ do 19 stoletiacute216
Deklinace periferniacutech vzorů zvlaacuteńtě Budějovice
Kravaře Koloděje je podle vyacutesledků korpusovyacutech ńetřeniacute nestabilniacute a zařazeniacute
oikonym praacutevě k nim je do jisteacute miacutery zaacutevisleacute na hodnoceneacutem materiaacutelu Vzniklyacute
přehled deklinačniacutech typů a podtypů nepředstavuje uzavřenou neměnnou strukturu
ale ņivyacute bdquoorganismusldquo s moņnostiacute různyacutech přechodů např Pardubice rarr Budějovice
Budějovice rarr Pardubice Koloděje rarr Nusle Uvaacuteděneacute zaacutevěry jsou tedy předevńiacutem
informaciacute o vyacutevojovyacutech tendenciacutech V raacutemci nich lze objektivně tvrdit ņe v psaneacutem
uacutezu současneacute češtiny existuje u domaacuteciacutech oikonym na -(ov)ice silnaacute tendence
uţiacutevat v Dpl pouze varintniacute koncovku -iacutem Původniacute koncovka -ům je na uacutestupu
u větńiny těchto jmen se nevyskytuje ani jako dubletniacute Na jejiacute volbu maacute do jisteacute miacutery
vliv faktor stylovyacute ndash doklady pochaacutezejiacute zejmeacutena z beletrie Popsanyacute stav v distribuci
koncovek Dpl povaņujeme za projev unifikačniacute jazykoveacute tendence tzn za snahu
deklinačniacute systeacutem pomnoņnyacutech oikonym na -(ov)ice zjednoduńit a vyrovnat ho
s deklinaciacute apelativ vzoru ulice Toto zpravidelňovaacuteniacute a zjednoduńovaacuteniacute tvaroveacute
soustavy jazyka můņe byacutet rovněņ chaacutepaacuteno u čeńtiny tj jazyka flektivniacuteho typu jako
určiteacute napodobovaacuteniacute aglutinačniacutech rysů217
Koncovka -ům zdaacute se ustupuje z uņiacutevaacuteniacute
takeacute u nečetnyacutech oikonym vzoru Kravaře a Koloděje i kdyņ v jejich přiacutepadě nelze
toto tvrzeniacute podloņit tak přesvědčivyacutemi důkazy jako u jmen na -(ov)ice Při vyńńiacutem
216 Staročeskaacute jmeacutena na -(ov)ice byla typem produktivniacutem Od konce 16 stol vznikala tato jmeacutena
analogicky podle starńiacutech jmen Dobře to doklaacutedaacute praacutevě jejich areaacutel mladńiacute jmeacutena leņiacute vņdy mimo
areaacutel historicky staryacutech jmen Podobnaacute situace byla u typu -any Jmeacutena vzniklaacute v 19 i jeńtě v 20
stoletiacute leņiacute mimo areaacutel kde jsou naacuteleņitaacute srov Vysočany okrBlansko ndash jmeacuteno vzniklo 1949 pro
spojeneacute obce Molenburk a Housko a toto jmeacuteno leņiacute zcela izolovaně Podobně 1915 Dolany
u Karvineacute Za tuto poznaacutemku děkuji prof PhDr R Ńraacutemkovi CSc
217 Obdobnyacute jev ve slovenńtině popisuje J Dolniacutek (1999) Uvaacutediacute ņe celkově je tvarovaacute soustava
aglutinačniacutech jazyků pravidelnějńiacute a maacute menńiacute počet flektivniacutech třiacuted Flektivniacute jazyky jsou oproti
tomu tvarově diferencovanějńiacute a řiacutediacute se větńiacutem počtem pravidel Převlaacutedne-li v dynamice
morfologie flektivniacuteho jazyka tendence po zpravidelňovaacuteniacute a zjednoduńovaacuteniacute tvaroveacute soustavy
jednaacute se o narůstaacuteniacute aglutinačniacutech rysů
183
stupni zobecněniacute tedy platiacute ņe v Dpl oikonym na -e(ě) je progresivniacute variantniacute
koncovka -iacutem zatiacutemco dubleta -iacutem-ům či variantniacute kocovka -ům viditelně
z uţiacutevaacuteniacute ustupujiacute na periferii Co se tyacuteče tvarů Gpl je zde vyacutevojově starńiacute nulovaacute
koncovka jednoznačně zachovaacutena u vńech oikonym na -(ov)ice (vzory Pardubice
Budějovice) kteraacute byla v minulosti muņskeacuteho rodu Bylo dokaacutezaacuteno viz Tuńkovaacute
(2006) ņe vysokaacute frekvence a jednoznačnost volby nuloveacute koncovky oikonym na
-(ov)ice podporuje (stejně jako v historii) takeacute uņitiacute teacuteto koncovky u obecnyacutech jmen
na -ice Uņiacutevajiacute ji rovněņ nepočetnaacute oikonyma přiacutesluńejiacuteciacute ke vzorům Kravaře
a Koloděje ta vńak zpravidla v raacutemci dublet Novějńiacute koncovku -iacute majiacute pravidelně
jako nečetnaacute jmeacutena vzoru Nusle a inklinujiacute k niacute avńak v raacutemci dublet či dokonce
triplet takeacute oikonyma vzoru Koloděje Oikonyma vzoru Kravaře a některaacute jmeacutena
vzoru Koloděje doklaacutedajiacute zbytky maskulinniacute koncovky -ů coņ odraacuteņiacute dřiacutevějńiacute
zařazeniacute oikonym zakončenyacutech na -je a -ře k maskulinům Můņeme tedy řiacuteci ņe
v tvarech Gpl maacute u celeacute třiacutedy oikonym na -e(ě) centraacutelniacute postaveniacute vyacutevojově
staršiacute nulovaacute koncovka zatiacutemco novějšiacute koncovka -iacute je periferniacute historickaacute
maskulinniacute koncovka -ů zřetelně ustupuje a je silně periferniacute Hlavniacutem faktorem
způsobujiacuteciacutem postaveniacute nuloveacute koncovky jako centraacutelniacute je faktor historickyacute tj jejiacute
zachovaacuteniacute u vysoce frekventovaneacute skupiny oikonym na -(ov)ice vzniklyacutech z velkeacute
čaacutesti z VOJ s nimiņ je předevńiacutem spjataacute U jmen vzoru Nusle kteraacute nejsou
kompaktniacute ani z hlediska původu ani povahou konsonantu před koncovyacutem -e(ě)
naopak nic nebraacuteniacute pouņiacutevat novějńiacute koncovku -iacute a majiacute tak deklinaci shodnou
s apelativy vzoru růţe Zřetelnyacute vliv styloveacuteho faktoru při volbě dubletniacutech koncovek
Gpl se neprokaacutezal ņaacutednyacute vliv na jejich distribuci neměly přiacutepadneacute dalńiacute faktory
jako např působeniacute lexikaacutelniacuteho okoliacute (slovniacute kolokace vazba s určityacutemi
předloņkami) nebo faktor syntaktickyacute Na volbu variantniacutech či dubletniacutech koncovek
Dpl a Gpl maacute zato vliv zařazeniacute propria do určiteacute propriaacutelniacute třiacutedy Tento vliv jsme
zřetelně sledovali v tvarech Dpl kde si chreacutematonyma transonymizovanaacute z oikonym
vņdy volila novějńiacute a progresivnějńiacute koncovku -iacutem Z hodnoceniacute korpusoveacuteho
materiaacutelu takeacute vyplyacutevaacute ņe naprostaacute většina tvarů oikonym na -e(ě) maacute v uacutezu
současneacute psaneacute češtiny kodifikovanou podobu S nekodifikovanyacutemi tvary jsme se
okrajově setkali u několika oikonym v Ipl (zakončeniacute na -ma) viz vz Pardubice
a Budějovice v přiacutepadě některyacutech oikonym na -je v Gpl (uņitiacute dublety -iacute-Oslash nebo
triplety iacute-Oslash-ů) viz vzor Koloděje a byla doloņena takeacute nekodifikovanaacute
univerbizovanaacute podoba oikonyma Českeacute Budějovice rarr Budějice
184
1012 Npl zakončenyacute na -y
10121 Interpretace v současnyacutech jazykovyacutech přiacuteručkaacutech
Domaacuteciacute pluraacutelovaacute oikonyma zakončenaacute na -y mohou byacutet ve spisovneacute čeńtině
buď muņskeacuteho rodu (Rokycany) nebo ņenskeacuteho rodu (Stodůlky) některaacute z nich
v rodě a tiacutem i v deklinaci koliacutesajiacute (Dušniacuteky) viz MČ 2 (1986) Uvedenyacute stav souvisiacute
s faktem ņe zakončeniacute oikonym na -y je v Npl moņneacute jak u maskulin tak u feminin
jednaacute se tedy o slabyacute rodovyacute přiacuteznak Určeniacute gramatickeacuteho rodu a naacuteslednaacute volba
spraacutevneacuteho tvaru nemusiacute byacutet proto vņdy pro uņivatele jazyka jednoduchaacute Podrobneacute
informace o kategorii gramatickeacuteho rodu u oikonym na -y jsou obsaņeny v kap 71
vyacutevoj gramatickeacuteho rodu v českyacutech mluvniciacutech zachycuje takeacute přiacuteloha č 11 vyacutevoj
deklinace popisuje kap 42 přehled distribuce koncovek Dpl Lpl a Ipl v českyacutech
mluvniciacutech obsahujiacute rovněņ přiacutelohy č 12ndash14 Do nańiacute praacutece byl zařazen popis
oikonym ņenskeacuteho rodu s pravidelnou deklinaciacute a kapitola zachycujiacuteciacute oikonyma
u nichņ lze pozorovat tendenci ke smiacuteńeneacutemu skloňovaacuteniacute (v Dpl Lpl či Ipl uņiacutevajiacute
koncovky muņskeacuteho i ņenskeacuteho rodu)
Slovniacutek spisovneacute čeńtiny pro ńkolu a veřejnost (1998) zahrnuje 18
pomnoņnyacutech oikonym na -y z nichņ 17 je rodu muņskeacuteho a jedno rodu ņenskeacuteho
(Svitavy) viz přiacuteloha č 15 U některyacutech oikonym muņskeacuteho rodu se v Dpl nebo
Lpl vyskytujiacute vedle muņskyacutech koncovek takeacute ņenskeacute tj RoztokůmRoztokaacutem
DivaacuteciacutechDivaacutekaacutech StachaacutechStašiacutech oikonymum Kraacuteliacuteky maacute v Lpl jen ņenskou
koncovku -aacutech
Mluvnice čeńtiny 2 (1986) se zabyacutevaacute zejmeacutena popisem deklinace oikonym
muņskeacuteho rodu (domaacuteciacutech i ciziacutech) kteraacute řadiacute ke vz hrad a zaměřuje se na tvary
Lpl ndash upozorňuje zde mimo jineacute na vyacuteskyt častějńiacute ņenskeacute koncovky -aacutech jako
dubletniacute -aacutech-iacutech u pomnoņnyacutech jmen na -ky -hy -chy (Dušniacuteky Potěhy Pelechy)
Uvaacutediacute ņe volba dubletniacutech koncovek je zaacutevislaacute na miacutestniacutech zvyklostech Jako jedinaacute
z mluvnic (od Geabauerovy aņ po Přiacuteručniacute mluvnici čeńtiny) přinaacuteńiacute stručneacute
konstatovaacuteniacute o koliacutesaacuteniacute některyacutech oikonym na -y v rodě a v deklinaci a tvrdiacute ņe
bdquonaacutechylnaacuteldquo k tomu byacutevajiacute jmeacutena zakončenaacute na -ky -hy -chy např Dušniacuteky
Zaacutesmuky přiacutepadně jinaacute (ve vyacutečtu těchto přiacutekladů se vńak nenachaacuteziacute ņaacutedneacute domaacuteciacute
oikonymum) Ţenskyacute rod a deklinaci podle apelativniacuteho vzoru ţena miacutevajiacute podle
mluvnice ta domaacuteciacute oikonyma u nichņ je patrneacute ņe pochaacutezejiacute z apelativniacutech
185
feminin např Louky Skaacutely Stodůlky Zahrady a daacutele jmeacutena většinou zdrobnělaacute
zakončenaacute na -aacutenky -ičky -iacutenky -yacutenky -inky -tky -iny -ůvky jejich přiacuteklady vńak
nezahrnuje
V publikaci A Poliacutevkoveacute Nańe miacutestniacute jmeacutena a jak jich uņiacutevat (2007) se uvaacutediacute
ņe pomnoņnaacute miacutestniacute jmeacutena jsou častěji rodu muņskeacuteho neņ ņenskeacuteho (přestoņe
existuje tendence ke změně muņskeacuteho rodu na ņenskyacute) a k rodu se nejsnadněji
zařazujiacute ta z nich jejichņ naacutezev souvisiacute zřetelně s obecnyacutem substantivem Pozornost
je opět věnovaacutena hlavně maskulinům a takeacute pronikaacuteniacute ņenskyacutech koncovek do tvarů
Dpl Lpl a Ipl Mluviacute se zde o koliacutesaacuteniacute mezi apelativniacutemi vzory hrad a žena ktereacute
majiacute miacutet některaacute jmeacutena zakončenaacute na -ky -hy -chy Konstatuje se ņe ve spisovneacutem
jazyce se v Dpl bdquoobčasldquo objevuje koncovka -aacutem vedle -ům (DivaacutekůmDivaacutekaacutem
DušniacutekůmDušniacutekaacutem KloboukůmKloboukaacutem apod) a jejiacute vyacuteskyt je zřejmě ovlivněn
pronikaacuteniacutem ņenskeacute koncovky -aacutech do Lpl Ta se objevuje vedle starńiacute muņskeacute
koncovky -iacutech jako dubletniacute předevńiacutem u jmen zakončenyacutech na -chy a -ky
(StachaacutechStašiacutech KloboukaacutechKlobouciacutech DivaacutekaacutechDivaacuteciacutech) a zabraňuje
alternaci souhlaacutesek ve slovniacutem zaacutekladě Pro spisovneacute tvary Ipl pomnoņnyacutech
maskulin je typickaacute koncovka -y do hovoroveacuteho projevu vńak podle autorky silně
pronikaacute ņenskaacute koncovka -ami pod vlivem nespisovneacute koncovky -ama K ţenskeacutemu
rodu jsou řazena buď jmeacutena zcela jasně vzniklaacute z apelativniacutech feminin (Boudy
Hory Paseky Řiacutečky apod) nebo zakončenaacute na
a) zdrobňujiacuteciacute sufix -k (Chaloupky Lhotky)
b) -ičky -aacutenky -iacutenky -inky -yacutenky -tky (Hlušičky Hajaacutenky Laţiacutenky Kateřinky
Cerhyacutenky Miřaacutetky)
c) -iny (Chrastiny Lipiny)
d) několik maacutelo dalšiacutech (Miacutesečky Pečky Velichovky atd)
Na zaacutekladě uvedenyacutech faktů lze řiacuteci ņe současneacute jazykoveacute přiacuteručky věnujiacute
nejviacutece pozornosti deklinaci početnějńiacutech pomnoņnyacutech oikonym muņskeacuteho rodu
zvlaacuteńtě pak jmeacutenům s dubletniacutemi či variantniacutemi tvary Zcela v nich chybějiacute nebo jen
okrajově poskytujiacute informace o jmeacutenech koliacutesajiacuteciacutech v rodě (s vyacutejimkou publikace
A Poliacutevkoveacute) K ņenskeacutemu rodu přiřazujiacute pomnoņnaacute oikonyma na -y buď podle
původu (deapelativa) nebo typickeacuteho sufixu či zakončeniacute
186
10122 Stav v korpusu SYN2005
101221 Soubor pluraacutelovyacutech oikonym ženskeacuteho rodu zakončenyacutech na -y
Soubor pluraacutelovyacutech domaacuteciacutech oikonym ņenskeacuteho rodu zakončenyacutech na -y
tvořiacute v korpusu SYN2005 84 oikonym s AF v hodnotě 5 a vyńńiacute218
viz tab č 27
Najdeme zde předevńiacutem naacutezvy obciacute a osad (Troubky Pasohlaacutevky) daacutele městskyacutech
čaacutestiacute a siacutedlińť (Stodůlky Pisaacuterky) maacutelo zastoupeneacute jsou naacutezvy měst (Svitavy
Počaacutetky) a zcela okrajově naacutezvy zaacutemků (Velkeacute Losiny) či hradů (Trosky)
Na zaacutekladě formaacutelniacute struktury lze oikonyma třiacutedit na
1 jednoslovneacute oficiaacutelniacute naacutezvy (Svitavy Zdounky) + neoficiaacutelniacute zkraacuteceneacute podoby
viacuteceslovnyacutech naacutezvů (bdquoDolaacutenkyldquo) tj 8214
2 viacuteceslovneacute oficiaacutelniacute naacutezvy (Velkeacute Losiny Čechy pod Kosiacuteřem) jejichņ zaacuteklad tvořiacute
substantivum zakončeneacute na -y tj 1786
Graf č 20
Typy oikonym se zakončeniacutem na -y podle formaacutelniacute struktury v SYN2005
8214
1786
jednoslovnaacuteoikonyma
viacuteceslovnaacute oikonyma
V raacutemci prvniacute skupiny dońlo ke spojeniacute jednoslovnyacutech uacuteředniacutech naacutezvů
s jednoslovnyacutemi univerbizovanyacutemi neuacuteředniacutemi naacutezvy z toho důvodu ņe ne vńechny
univerbizovaneacute podoby viacuteceslovnyacutech naacutezvů (bdquoDolaacutenkyldquo) se dajiacute na zaacutekladě korpusu
218 Uvaacuteděnyacute počet domaacuteciacutech oikonym ņenskeacuteho rodu zakončenyacutech na -y je poměrně niacutezkyacute coņ
způsobujiacute předevńiacutem dva faktory ndash jednaacute se často o naacutezvy malyacutech obciacute (ty jsou doloņeny
v korpusu řidčeji a takeacute frekvence jejich dokladů je obvykle niacutezkaacute) druhyacute faktor představuje
samotnyacute rozsah korpusu SYN2005 Ve skutečnosti existuje početnějńiacute skupina oikonym tohoto
typu zejmeacutena deminutivniacute povahy
187
odlińit od shodnyacutech oficiaacutelniacutech jednoslovnyacutech naacutezvů např (bdquoDolaacutenkyldquo mohou byacutet
univerbizovanyacutem naacutezvem pro Dolaacutenky nad Ohřiacute nebo oficiaacutelniacute jednoslovnyacute naacutezev
Dolaacutenky obec u Turnova) Deklinace obou podob oikonym (oficiaacutelniacuteneoficiaacutelniacute) je
shodnaacute
Viacuteceslovneacute oficiaacutelniacute naacutezvy představujiacute celkem dva typy ndash jeden centraacutelniacute
a jeden periferniacute
1 anteponovanyacute adjektivniacute atribut + substantivum (Velkeacute Losiny Dolniacute Loučky) ndash
typ centraacutelniacute (8462 )
2 substantivum + předloņkovyacute postponovanyacute atribut (Čechy pod Kosiacuteřem Paseky
nad Jizerou) ndash typ periferniacute (1538 )
Centraacutelniacute typ maacute kombinovaneacute skloňovaacuteniacute adjektivně jmenneacute (Velkeacute Losiny Velkyacutech
Losin Velkyacutem Losinaacutem atd) U typu periferniacuteho se skloňuje jen v pořadiacute prvniacute
(zaacutekladoveacute) substantivum v nepředloņkoveacute podobě zatiacutemco postponovaneacute čaacutesti
zůstaacutevajiacute nesklonneacute (Čechy pod Kosiacuteřem Čech pod Kosiacuteřem Čechaacutem pod Kosiacuteřem
atd)
Viacuteceslovnaacute oikonyma byla zařazena k deklinačniacutemu typu 5A (vz Zahraacutedky) viz
daacutele na zaacutekladě tvarů nominativu a genitivu singulaacuteru jejich zaacutekladoveacute substantivniacute
čaacutesti ņenskeacuteho rodu
Podstatnaacute čaacutest souboru domaacuteciacutech pluraacutelovyacutech oikonym ņenskeacuteho rodu na -y
byla ziacuteskaacutena pomociacute programu Paradigma dotazem
word=[AAacuteBCČDEEacuteFGHIIacuteJKLMNOOacutePRŘSŃTUUacuteVZŅ] lemma=y
tag=NN
Ziacuteskanyacute seznam zahrnoval vńechna substantiva začiacutenajiacuteciacute v některeacutem sveacutem tvaru
velkyacutem piacutesmenem a s lemmatem zakončenyacutem na -y Z něho byla pak manuaacutelně
vybraacutena jen domaacuteciacute oikonyma ņenskeacuteho rodu s CAF 5 a vyńńiacute219
Vytvořenyacute soubor
byl konfrontovaacuten s materiaacutelem knihy A Poliacutevkoveacute (2007) a přiacuteklady uvaacuteděnyacutemi
v českyacutech mluvniciacutech a naacutesledně doplněn předevńiacutem oikonymy majiacuteciacutemi v korpusu
apelativniacute lemmata Ta dotaz programu Paradigma nevyhledal např Křtiny
[lemma=křtiny] Hůrky [lemma=hůrka] Loučky [lemma=loučka] Konečnyacute
219 Korpus SYN2005 doklaacutedaacute takeacute ciziacute oikonyma zakončenaacute na -y s pravidelnou deklinaciacute ņenskeacuteho
rodu Mezi nejfrekventovanějńiacute patřila jmeacutena Atheacuteny Benaacutetky Helsinky Antverpy Theacuteby
Syrakusy Caacutechy Mykeacuteny
188
seznam obsahuje celkem 107 oikonym z toho 84 s pravidelnou deklinaciacute a 23 se
smiacuteńenyacutem skloňovaacuteniacutem
Tvary pluraacutelovyacutech oikonym ņenskeacuteho rodu na -y pochaacutezejiacute v korpusu SYN2005
z různyacutech zdrojů Nejviacutece jsou zastoupeny publicistickeacute texty podstatně meacuteně
naučnaacute a populaacuterně-naučnaacute literatura literatura faktu či beletrie
Všechna představeniacute probiacutehajiacute v atraktivniacutech prostoraacutech naacutedvořiacute renesančniacuteho zaacutemku
Velkeacute Losiny na Šumpersku (SYN2000 PUB) [hellip] v raacutemci rychlostniacutech zkoušek ktereacute v listopadu přijdou po testech jiacutezdniacutech vlastnostiacute mezi Svitavami a Raacutejcem-Jestřebiacute (SYN2000 POP)
Antropos ndash pavilon v parku v Pisaacuterkaacutech obsahuje expozici paleontologickou antropologickou a archeologickou zaměřenou na moravskyacute pleistoceacuten [hellip] (SYN2000 SCI) Naše stareacute dřevěneacute truhly z Peček jsem našel ve vstupniacute chodbě zaacutemku v Českeacutem
Šternberku (SYN2000 FAC) Něco zabručel a aţ na Petřiny drţel pysk (SYN2000 NOV) Jako kluk jsem bydlel v Žabovřeskaacutech a odtud je to na dostřel praku do Jundrova do Komiacutena do Bystrce [hellip] (SYN2000 COL)
Noc utkala nad Medlaacutenkami pavučinu mlhy ţabiacute oči světel laacutekajiacute lačně střiacutebrneacute roje lesklyacutech much [hellip] (SYN2000 VER) Za Mnichovyacutem Hradištěm v obci Dolaacutenky jsme viděli svatbu (SYN2000 SCR)
Tabulka č 27
Seznam oikonym vzoru Zahraacutedky řazenyacutech 1 retrograacutedně 2 podle absolutniacute frekvence (AF)
v korpusu SYN2005
Neoficiaacutelniacute (univerbizovaneacute) jednoslovneacute naacutezvy jsou zapsaacuteny v uvozovkaacutech Jestliņe jedno
oikonymum funguje pro označeniacute několika oikonymickyacutech objektů např Zahraacutedky ndash naacutezev obce
nebo naacutezev zaacutemku uvaacutediacuteme je jako jedno jmeacuteno Vzhledem k tomu ņe pouze oikonyma Svitavy
a Benaacutetky nad Jizerou měla v korpusu SYN2005 lemma vyńńiacute neņ 100 uvaacutediacuteme u vńech oikonym
jejich AF tzn frekvenci oikonyma ostatniacute třiacutedy propriiacute pokud existovaly byly manuaacutelně vytřiacuteděny
1 Retrograacutedniacute seznam 2 Frekvenčniacute seznam
Oikonymum AF Oikonymum AF
Fifejdy 25 Svitavy 472
Pomezniacute Boudy 10 Benaacutetky nad Jizerou 116
Bosonohy 14 Mariaacutenskeacute Hory 88
Čechy pod Kosiacuteřem 14 Zlateacute Hory 71
Troubky 41 Velkeacute Losiny 70
Pečky 64 Zahraacutedky 66
Červeneacute Pečky 23 Pečky 64
Pardubičky 7 Stodůlky 48
Kunčičky 5 Ņabovřesky 45
Kameničky 25 Troubky 41
Kuničky 5 Kvasiny 41
Čejetičky 6 Petřiny 41
Hodkovičky 21 Polabiny 39
Darkovičky 7 Pasohlaacutevky 38
Loučky 12 Pisaacuterky 32
Dolniacute Loučky 7 Pozďaacutetky 30
Zahraacutedky 66 bdquoDolaacutenkyldquo 26
Nespeky 5 Zdounky 26
189
1 Retrograacutedniacute seznam 2 Frekvenčniacute seznam
Oikonymum AF Oikonymum AF
Paseky nad Jizerou 13 Fifejdy 25
Horniacute Paseky 5 Kameničky 25
Zliacutenskeacute Paseky 7 Horky 24
bdquoPasekyldquo 14 Sedmihorky 24
Velkeacute Ņernoseky 5 Červeneacute Pečky 23
bdquoŅernosekyldquo 6 Chvalńiny 23
Střiacutelky 12 Kateřinky 22
Stodůlky 48 Křtiny 22
Halaacutemky 8 Hodkovičky 21
Medlaacutenky 11 Luņiny 20
bdquoDolaacutenkyldquo 26 Maniny 17
bdquoMariaacutenkyldquo 11 Věņky 16
Podbořaacutenky 5 Březůvky 15
Pruńaacutenky 7 Bosonohy 14
Laņaacutenky 6 Čechy pod Kosiacuteřem 14
Křiņaacutenky 7 bdquoPasekyldquo 14
Horniacute Dubenky 6 Okřiacuteńky 14
Dolniacute Studeacutenky 10 Velichovky 14
Horniacute Studeacutenky 6 Paseky nad Jizerou 13
Huslenky 8 Louky 13
Kateřinky 22 Loučky 12
Olńinky 5 Střiacutelky 12
Rovinky 10 Chaloupky 12
Zdounky 26 Hůrky 12
Chaloupky 12 Podlaacutezky 12
Pisaacuterky 32 Medlaacutenky 11
Horky 24 bdquoMariaacutenkyldquo 11
Vyńehorky 5 Pomezniacute Boudy 10
Sedmihorky 24 Dolniacute Studeacutenky 10
Hůrky 12 Rovinky 10
Ņabovřesky 45 bdquoBenaacutetkyldquo 10
Trosky 8 Skaacutely 10
Hracholusky 5 Mokřiny 9
Okřiacuteńky 14 Halaacutemky 8
Hruńky 7 Huslenky 8
Vrbaacutetky 5 Trosky 8
Pozďaacutetky 30 Letiny 8
Benaacutetky nad Jizerou 116 Chotoviny 8
bdquoBenaacutetkyldquo 10 Pardubičky 7
Louky 13 Darkovičky 7
Pasohlaacutevky 38 Dolniacute Loučky 7
Velichovky 14 Zliacutenskeacute Paseky 7
Popůvky 6 Pruńaacutenky 7
Březůvky 15 Křiņaacutenky 7
Podlaacutezky 12 Hruńky 7
Věņky 16 bdquoLosinyldquo 7
Skaacutely 10 Pastviny 7
Polabiny 39 Čejetičky 6
Obeciny 5 bdquoŅernosekyldquo 6
Maniny 17 Laņaacutenky 6
Mokřiny 9 Horniacute Dubenky 6
Kvasiny 41 Horniacute Studeacutenky 6
Velkeacute Losiny 70 Popůvky 6
bdquoLosinyldquo 7 Litětiny 6
Petřiny 41 Kunčičky 5
Chvalńiny 23 Kuničky 5
190
1 Retrograacutedniacute seznam 2 Frekvenčniacute seznam
Oikonymum AF Oikonymum AF
Blatiny 5 Nespeky 5
Letiny 8 Horniacute Paseky 5
Litětiny 6 Velkeacute Ņernoseky 5
Křtiny 22 Podbořaacutenky 5
Chotoviny 8 Olńinky 5
Pastviny 7 Vyńehorky 5
Luņiny 20 Hracholusky 5
Mariaacutenskeacute Hory 88 Vrbaacutetky 5
Zlateacute Hory 71 Obeciny 5
Svitavy 472 Blatiny 5
101222 Typ 5A ndash vzor Zahraacutedky
Druh deklinace jmennaacute
Skupina feminina
Podskupina pluralia tantum
Deklinačniacute třiacuteda 5 determinujiacuteciacute tvar ndash Npl vokalickeacute zakončeniacute
Deklinačniacute typ A Npl koncovka -y (po předchaacutezejiacuteciacute pravopisně tvrdeacute
okrajově obojetneacute souhlaacutesce) Gsg nulovaacute koncovka
vzoroveacute jmeacuteno Zahraacutedky (AF = 66 vyacuteskytů)
Npl Gpl Dpl Apl Lpl Ipl
Zahraacutedk-y Zahraacutedek-Oslash Zahraacutedk-aacutem Zahraacutedk-y (o) Zahraacutedk-aacutech Zahraacutedk-ami
Charakteristika deklinace Pravidelnyacute deklinačniacute typ bez dubletniacutech tvarů
Uvedeneacute tvrzeniacute vychaacuteziacute z uacutedajů a přiacutekladů oikonym tohoto typu uvaacuteděnyacutech
v Mluvnici čeńtiny 2 (1986) z dokladů v publikaci A Poliacutevkoveacute (2007) a z materiaacutelu
korpusu SYN2005 Samotnyacute korpus SYN2005 totiņ u větńiny ņenskyacutech domaacuteciacutech
oikonym na -y neposkytuje doklady uacuteplnyacutech paradigmat zastoupeny byacutevajiacute
zpravidla jen tvary nejfrekventovanějńiacutech paacutedů tj Npl Lpl Gpl periferniacute jsou
nebo zcela chybějiacute tvary Dpl Apl a Ipl
Uliciacute kteraacute se kdysi jmenovala Pionyacuterů a dneska se jmenuje jaacuteneviacutemjak jsem se Břevnovem hnal k Petřinaacutem (SYN2005 NOV)
Z meacuteho pohledu je automobilka pro Kvasiny velkyacute přiacutenos (SYN2000 PUB) Taxiacutek projel mezitiacutem Pisaacuterkami a zamiacuteřil na Jundrov na Komiacuten a na Bystrc (SYN2005 PUB)
191
Jednaacute se o typ s niacutezkou frekvenciacute (84 oikonym s AF 5 a vyńńiacute) dnes jiņ
neproduktivniacute tvořiacuteciacute otevřenou třiacutedu a to vzhledem k moņneacutemu přechodu jmen se
smiacuteńenyacutem skloňovaacuteniacutem k tomuto pravidelneacutemu typu
Srovnaacuteniacutem korpusovyacutech dokladů s materiaacutelem českyacutech mluvnic viz přiacuteloha
č 11 lze u některyacutech oikonym stanovit změnu rodoveacute přiacutesluńnosti (přechod od
maskulin k femininům) Nejzřetelnějńiacute posuny jsou patrneacute mezi korpusem
a Traacutevniacutečkovou Mluvniciacute spisovneacute čeńtiny (1951) Zatiacutemco F Traacutevniacuteček zařazuje
oikonyma Bosonohy Ţernoseky Medlaacutenky Laţaacutenky Zdounky Ţabovřesky Vrbaacutetky
Velichovky Popůvky k maskulinům (u řady z nich vńak jiņ uvaacutediacute ņenskeacute koncovky
v D L a Ipl viz přiacutelohy č 12ndash14) v materiaacutelu korpusu uņiacutevajiacute tato jmeacutena rod
ņenskyacute Odbobně charakterizuje rodovou přiacutesluńnost větńiny z nich A Poliacutevkovaacute
(2007) Přechody v rodě se tedy tyacutekajiacute předevńiacutem oikonym zakončenyacutech na -ky
K deklinaci typu 5A se řadiacute vńechna domaacuteciacute oikonyma ņenskeacuteho rodu kteraacute
majiacute před nominativniacute koncovkou -y pravopisně tvrdou zřiacutedka obojetnou souhlaacutesku
tj v korpusu SYN2005 d- h- ch- k- l- n- r- v- (Fifejdy Bosonohy Čechy pod
Kosiacuteřem Zahraacutedky Skaacutely Křtiny Mariaacutenskeacute Hory Svitavy apod) Nejrozšiacuteřenějšiacute
je skupina oikonym zakončenaacute na -ky typickeacute je i zakončeniacute na
-iny jmeacutena zakončenaacute jinak stojiacute na periferii Za pozornost stojiacute fakt ņe
u singulaacuterovyacutech domaacuteciacutech oikonym ņenskeacuteho rodu na -a viz kap 91122 patřiacute
k nejfrekventovanějńiacutem zakončeniacute na -ka -ina Potvrzuje se tiacutem ņe gramatickeacute čiacuteslo
u oikonym neniacute gramatickou kategoriiacute v praveacutem slova smyslu ale stalo se kategoriiacute
lexikaacutelniacute protoņe se vyuņiacutevaacute jako lexikaacutelniacuteslovotvornyacute prostředek V přiacutepadě jmen
na -ky se v materiaacutelu korpusu často jednaacute o deminutiva tvořenaacute zejmeacutena sufixy
-ky -ičky -aacutenky -inky -tky -ůvky řidčeji jde o oikonyma nezdrobnělaacute apelativniacuteho
původu (Hrušky Louky Trosky Horniacute Paseky apod)220
Větńina deminutivniacutech
oikonym byla odvozena přiacutemo při jejich vzniku od nezdrobněleacute paralelniacute osady
(Popovice rarr Popůvky) nebo se jednaacute o proces zprostředkovanyacute obsahujiacuteciacute
mezistupně (Darkovice rarr Maleacute Darkovice rarr Darkovičky) viz Ńraacutemek (1970) Tak
vznikla např oikonyma Okřiacutešky Kunčičky Kameničky Kuničky Pardubičky
Laţaacutenky Medlaacutenky Březůvky Čaacutest deminutivniacutech oikonym na -ky je tvořena z VOJ
220 Deapelativy jsou podle Profouse (1947ndash1957) i dalńiacute oikonyma s meacuteně jasnou motivaciacute např
Nespeky tj bdquoves nezpěkůldquo ndash lidiacute kteřiacute se nezpěčujiacute Ţernoseky tj bdquoves ņernosekůldquo ndash vyacuterobců
mlyacutenskyacutech kamenů
192
např Kateřina rarr Kateřinky PečekPečka rarr Pečky Původ některyacutech oikonym je
nejasnyacute nebo existuje viacutece moņnostiacute vyacutekladu např u jmen Pasohlaacutevky Pisaacuterky
Střiacutelky Zdounky Pravidelnou deklinaci tohoto typu uvaacutediacute korpus SYN2005 takeacute
v přiacutepadě univerbizovaneacute neoficiaacutelniacute podoby oikonyma Mariaacutenskeacute Laacutezně rarr
Mariaacutenky Větńina těchto dokladů pochaacuteziacute z publicistiky
Točilo se ve Františkovyacutech Laacutezniacutech Karlovyacutech Varech a v Mariaacutenkaacutech a lidi kdyţ viděli
spoustu znaacutemyacutech tvaacuteřiacute čekali skandaacutely (SYN2000 PUB)
Nezdrobnělaacute oikonyma na -iny jsou zpravidla deapelativa např Blatiny
Letiny Losiny Luţiny Mokřiny Pastviny meacuteně často se jednaacute o depropria např
Křtiny ndash z osobniacuteho jmeacutena Křsťa221
Vyacuteběr vzoru Jako vzoroveacute jmeacuteno bylo vybraacuteno oikonymum Zahraacutedky
Jednaacute se o oikonymum zastupujiacuteciacute charakteristickou skupinu tohoto deklinačniacuteho
typu tj deminutiva zakončenaacute na -ky Přiacuteznačnyacute je takeacute jeho původ byť naacutezor na
něho neniacute podle Hosaacuteka ndash Ńraacutemka (1980) jednotnyacute tzn buď se jednaacute o deapelativum
(od zahrada) nebo je odvozeno z miacutestniacuteho jmeacutena Zahraacutedka Vzoroveacute jmeacuteno je
jednoslovneacute a patřiacute v raacutemci doloņenyacutech oikonym k frekventovanyacutem (ńesteacute v pořadiacute)
Korpus SYN2005 doklaacutedaacute celeacute jeho paradigma (kromě vokativu)
V apelativniacute sfeacuteře odpoviacutedaacute vzoroveacutemu jmeacutenu pluraacuteloveacute paradigma vzoru ţena
101223 Soubor pluraacutelovyacutech oikonym zakončenyacutech na -y se smiacutešenyacutem
skloňovaacuteniacutem
Korpus SYN2005 doklaacutedaacute takeacute malou skupinu pluraacutelovyacutech domaacuteciacutech
oikonym zakončenyacutech na -y pro jejiacuteņ deklinaci je typickaacute tendence ke smiacuteńeneacutemu
skloňovaacuteniacute (tvary maskulin tvary feminin) Variantniacute nebo dubletniacute koncovky se
mohou vyskytnout v Gpl (-ů -Oslash) Dpl (-ům -aacutem) Lpl (-ech -iacutech -aacutech) a Ipl (-y
-ami přiacutepadně mluvenaacute -ama) Soubor těchto oikonym s AF v hodnotě 5 a vyńńiacute viz
tab č 28 tvořiacute 23 jmen Jednaacute se předevńiacutem o naacutezvy obciacute (Zlatniacuteky Kokory) naacutezvy
několika měst (Počaacutetky Valašskeacute Klobouky) a zcela periferně o naacutezvy zaacutemků
221 Původ okonym uvaacuteděnyacutech v textu je popsaacuten na zaacutekladě publikaciacute Profous (1947ndash1957) Hosaacutek ndash
Ńraacutemek (1970 1980) Lutterer ndash Ńraacutemek (2004)
193
(Doudleby nad Orliciacute) nebo hradů (Nečtiny) Z hlediska formaacutelniacute struktury jmen
tvořiacute větńinu z nich vyacuterazy jednoslovneacute (včetně univerbizovaneacuteho neoficiaacutelniacuteho
naacutezvu bdquoKloboukyldquo) tj 8696 periferniacute jsou naacutezvy viacuteceslovneacute tj 1304
Tabulka č 28
Seznam oikonym se smiacutešenyacutem skloňovaacuteniacutem řazenyacutech 1 retrograacutedně 2 podle absolutniacute
frekvence (AF) v korpusu SYN2005
Neoficiaacutelniacute (univerbizovaneacute) jednoslovneacute naacutezvy jsou zapsaacuteny v uvozovkaacutech Vzhledem k tomu ņe
pouze oikonyma Hradčany Roztoky a Kraacuteliacuteky měla v korpusu SYN2005 CAF vyńńiacute neņ 100 uvaacutediacuteme
u vńech oikonym jejich AF tzn frekvenci oikonyma ostatniacute třiacutedy propriiacute pokud existovaly byly
manuaacutelně vytřiacuteděny Pokud se uņiacutevaacute totoņnyacute naacutezev pro dva oikonymickeacute objekty je v tabulce zapsaacuten
jako jedno oikonymum např obec Nasavrky a zaacutemek Nasavrky
1 Retrograacutedniacute seznam 2 Frekvenčniacute seznam
Oikonymum AF Oikonymum AF
Doudleby 40 Hradčany 370
Doudleby nad Orliciacute 11 Roztoky 134
Stachy 8 Kraacuteliacuteky 127
Hlubočky 39 Zlatniacuteky 72
Kraacuteliacuteky 127 Nasavrky 53
Havraniacuteky 5 Valańskeacute Klobouky 44
Zlatniacuteky 72 Doudleby 40
Brtniacuteky 9 Hlubočky 39
Přestavlky 9 Počaacutetky 36
Zvotoky 5 Zaacutesmuky 34
Roztoky 134 Klobuky 25
Nasavrky 53 Nečtiny 21
Počaacutetky 36 Středokluky 17
Klobuky 25 bdquoKloboukyldquo 12
Středokluky 17 Doudleby nad Orliciacute 11
Zaacutesmuky 34 Brtniacuteky 9
Klobouky u Brna 7 Přestavlky 9
Valańskeacute Klobouky 44 Běńiny 9
bdquoKloboukyldquo 12 Stachy 8
Hradčany 370 Klobouky u Brna 7
Běńiny 9 Havraniacuteky 5
Nečtiny 21 Zvotoky 5
Kokory 5 Kokory 5
Určeniacute gramatickeacuteho rodu a způsobu deklinace těchto jmen je na zaacutekladě
korpusovyacutech dokladů obtiacuteņneacute protoņe větńina z nich (kromě frekventovanyacutech
oikonym Hradčany Roztoky a Kraacuteliacuteky) nemaacute doklady kompletniacuteho paradigmatu
Zpravidla zcela chybiacute nebo jsou početně velmi niacutezkeacute tvary těch paacutedů ktereacute jsou
v tomto přiacutepadě pro morfologickou klasifikaci oikonym nezbytneacute tj Dpl a Ipl viz
tab č 29 Z uvedeneacuteho důvodu zachovaacutevaacuteme u těchto oikonym rodovou přiacutesluńnost
194
podle A Poliacutevkoveacute (2007) kteraacute řadiacute větńinu z nich k maskulinům rod ņenskyacute uvaacutediacute
jen u jmen Běšiny a Nečtiny a nevytvaacuteřiacuteme pro ně ani zvlaacuteńtniacute deklinačniacute podtyp
ņenskeacuteho rodu
Tabulka č 29
Frekvence koncovek Gpl Dpl Lpl a Ipl oikonym se smiacutešenyacutem skloňovaacuteniacutem v korpusu
SYN2005
Oikonymum Gpl Dpl Lpl Ipl
-ů -Oslash -ům -aacutem -ech -iacutech -aacutech -y -ami -ama
Doudleby - 10 1 - 6 - 13 - - -
Doudleby nad Orliciacute - 2 - - 1 - 2 - - -
Stachy - 1 - - - - 2 - - -
Hlubočky - 9 - - - - 14 - - -
Kraacuteliacuteky 15 - 1 - - - 46 3 - -
Havraniacuteky - - - - - - 2 - - -
Zlatniacuteky 1 - - - - - 50 - - -
Brtniacuteky 2 - - - - - 5 - - -
Přestavlky - 4 - - - - 4 - - -
Zvotoky - - - - - - 2 - - -
Roztoky - 27 - 1 - - 55 2 - -
Nasavrky - 21 - - - - 19 - - -
Počaacutetky - 11 - - - - 25 - - -
Klobuky - 9 - - - - 10 - - -
Středokluky - 6 - - - - 5 - - -
Zaacutesmuky - 13 - - - - 12 - - -
Klobouky u Brna - - - - - - 4 - - -
Valańskeacute Klobouky 1 - - - - - 19 - - -
bdquoKloboukyldquo - - - - - - 8 - - -
Hradčany - 75 8 - 119 - - 17 6 1
Běńiny - 2 - - 2 - 1 - - -
Nečtiny - 2 - - 6 - 3 - - -
Kokory - 2 - - 1 - 1 - - -
CELKEM 19 194 10 1 135 0 302 22 6 1
Z korpusovyacutech dokladů vyplyacutevaacute ņe u oikonym řazenyacutech k muţskeacutemu rodu
koliacutesajiacute předevšiacutem jmeacutena zakončenaacute na -ky Ta jsou vńak na rozdiacutel od skupiny
oikonym na -ky s pravidelnou deklinaciacute rodu ņenskeacuteho viz typ 5A (vz Zahraacutedky)
převaacuteţně nezdrobnělaacute Vznikla často z apelativniacutech zaacutekladů (Počaacutetky Roztoky
apod) menńiacute čaacutest je pravděpodobně původu ciziacuteho (Kraacuteliacuteky Nasavrky) jinaacute majiacute
původ nejasnyacute či existuje viacutece vyacutekladů (Přestavlky Zaacutesmuky)222
Prvotniacute podoba
222 Podle Lutterera ndash Ńraacutemka (2004) majiacute apelativniacute původ např Roztoky ndash z apelativa roztok tj ve
starńiacute čeńtině bdquorozdělenyacute tok tzn miacutesto kde se jakoby rozteacutekajiacute vodyldquo Ciziacuteho původu jsou např
Kraacuteliacuteky ndash jednaacute se původně o německeacute jmeacuteno Grulichs z něhoņ se vlivem jeho německeacute naacuteřečniacute
vyacuteslovnosti vytvořila českaacute naacutezvukovaacute podoba Kraacuteliacuteky
195
některyacutech oikonym byla singulaacuterovaacute pluralizace k niacuteņ u nich během vyacutevoje dońlo je
jev v toponymii častyacute např Počaacutetek rarr Počaacutetky viz Lutterer ndash Ńraacutemek (2004)
Doklady koliacutesajiacuteciacutech jmen s jinyacutem zakončeniacutem jsou ojediněleacute tj na -by -chy -any
-ry Z oikonym ţenskeacuteho rodu se koliacutesaacuteniacute tyacutekaacute okrajově jmen na -iny viz tab č
29
Koliacutesaacuteniacute je v korpusu SYN2005 průkazneacute v tvarech Lpl kde se u větńiny
jmen projevuje zřetelnaacute tendence volit variantniacute ţenskou koncovku -aacutech
podstatně meacuteně dubletu -ech-aacutech Dubleta je takeacute u ņenskyacutech oikonym na -iny
(Běšiny Nečtiny) kde Poliacutevkovaacute (2007) uvaacutediacute jen koncovku -aacutech Ojediněleacute
oikonymum muņskeacuteho rodu Hradčany si zachovaacutevaacute muņskou variantniacute koncovku
-ech (Hradčanech) Tvary s koncovku -iacutech kterou uvaacutediacute MČ 2 jako dubletniacute vedle
častějńiacute koncovky -aacutech u oikonym na -ky -hy -chy korpus nedoklaacutedaacute Tento posun
ve volbě koncovek tj -aacutech-iacutech rarr -aacutech je patrnyacute takeacute ze srovnaacuteniacute materiaacutelu
korpusu s ostatniacutemi českyacutemi mluvnicemi viz přiacuteloha č 13 stejně jako s publikaciacute
A Poliacutevkoveacute223
Větńina dokladů převaņujiacuteciacute variantniacute koncovky -aacutech pochaacuteziacute z publicistiky menńiacute
podiacutel tvořiacute literatura faktu okrajově je zastoupena literatura naučnaacute populaacuterně-
naučnaacute a beletrie
V oblasti Šumavy působiacute Regionaacutelniacute rozvojovaacute agentura (se siacutedlem ve Stachaacutech) (SYN2005 PUB)
Vzpomiacutenaacuteš jak jsme se kdysi společně v jednyacute hospůdce ve Středoklukaacutech učili karetniacute kouzla (SYN2005 PUB) Vaculiacutek pobyl v ozdravovně v Počaacutetkaacutech kde končil svůj čtyřtyacutedenniacute pobyt Joţin
(SYN2005 FAC) Novyacutemi drţiteli gruntů ve Zlatniacutekaacutech se počaacutetkem 19 stoletiacute staacutevali převaacuteţně bohatiacute praţštiacute občaneacute lichvaacuteři a spekulanti [hellip] (SYN2005 POP)
Přiacuteběh se tyacutekaacute modlitebny tolerančniacuteho sboru v Kloboukaacutech (SYN2005 SCI) Moţnaacute to chlapi v Zaacutesmukaacutech přepiacuteskli to je fakt poviacutedaacute Polka [hellip] (SYN2005 NOV)
V přiacutepadě periferně se vyskytujiacuteciacute dublety -ech-aacutech je naprostaacute větńina dokladů
publicistickyacutech jineacute zdroje se objevujiacute periferně Nelze proto stanovit zda styloveacute
rozlińeniacute materiaacutelovyacutech zdrojů maacute nějakyacute vliv na volbu dublet
223 Oikonyma u kteryacutech korpus SYN2005 doklaacutedaacute jen koncovku -aacutech a mluvnice jejich přiacuteklady
zahrnujiacute majiacute v mluvniciacutech dubletniacute koncovku -aacutech-iacutech jmeacutena Klobouky Počaacutetky Zlatniacuteky
Poliacutevkovaacute doporučuje dubletniacute tvary kromě uvedenyacutech třiacute oikonym takeacute u jmen Nasavrky
Zaacutesmuky Zvotoky zatiacutemco v Lpl oikonym Brtniacuteky Hlubočky Klobuky Přestavlky Středokluky
zařazuje stejně jako korpus uņ jen koncovku -aacutech
196
Jaacute maacutem teď v Nečtinaacutech (mezi Plzniacute a Karlovyacutemi Vary) sveacute Studio Kaple (SYN2005 PUB) V Nečtinech se objeviacute i pedagogoveacute z Domaţlic Mariaacutenskyacutech Laacutezniacute a Plzně [hellip]
(SYN2005 PUB) Zatiacutem jim ovšem zůstaacuteval zaacutemek v Doudlebaacutech (SYN2005 FAC) Ačkoliv vyacuteběr typicky českyacutech jiacutedel je bohatšiacute praacutevě gulaacuteš bude v Doudlebech hlavniacutem
masopustniacutem jiacutedlem (SYN2005 PUB) Jiţ praacutezdnyacute vůz byl ve čtvrtek nalezen u motorestu v Kokoraacutech (SYN2005 PUB) [hellip] napřiacuteklad zaacutemek Hrušovany nad Jevišovkou zaacutemek v Kokorech u Přerova [hellip] (SYN2005 POP)
Na rozdiacutel od dostatečně doloņeneacute distribuce koncovek Lpl nelze u větńiny
oikonym objektivně popsat situaci tyacutekajiacuteciacute se volby koncovek Dpl a Ipl Tvary jmen
těchto paacutedů v korpusu SYN2005 buď zcela chybějiacute nebo je jejich frekvence velmi
niacutezkaacute viz tab č 29 Tento stav vyplyacutevaacute jak z obecně niacutezkeacute frekvence dativu a lokaacutelu
u feminin viz rozloņeniacute paacutedů u substantiv v korpusu SYN2005 ndash Bartoň et al
(2009) podle něhoņ se instrumentaacutel a dativ nachaacutezejiacute na 5 a 6 miacutestě tak rovněņ
z niacutezkeacute frekvence uvedenyacutech paacutedů u oikonym viz kap 73 Zčaacutesti se na něm podiacuteliacute
i rozsah korpusu SYN2005 K distribuci koncovek dativu a instrumentaacutelu pluraacutelu lze
jen řiacuteci ņe v psaneacutem uacutezu kteryacute korpus SYN2005 reprezentuje se v těchto paacutedech
vedle častěji uņiacutevanyacutech muņskyacutech koncovek (-ům -y) objevujiacute spiacuteńe okrajově
u některyacutech oikonym koncovky ņenskeacute (-aacutem -ami) V přiacutepadě Ipl oikonyma
Hradčany byla doloņena tripletniacute koncovka -y-ami-ama (uvaacutediacute ji takeacute PMČ 2003)
Naacuteřečniacute koncovka -ama se vńak v materiaacutelu korpusu objevuje zcela periferně
(Hradčanama ndash 1 doklad z kraacutesneacute literatury Poděbradama ndash 1 doklad z dramatu)
[hellip] odtud začiacutenaacute rozsaacutehlyacute paacutes lesů taacutehnouciacute se na zaacutepad od řeky Malše aţ k Doudlebům a k Řiacutemovu (SYN2000 PUB)
Zašel jsem se synkem a psem vykoupat se do ouplavu naproti Roztokaacutem kde nebyla voda tak špinavaacute jako ve Vltavě (SYN2000 PUB)
Aţ to červeneacute srdce nad Hradčany zhasne moţnaacute se naacutem po něm bude styacuteskat
(SYN2005 PUB) Vyslyšet přaacuteniacute ať Paacuten Bůh daacute mi aby ho našli pod Hradčanami (SYN2005 VER) Nebo naacutes tu ušlapou babi Baloacutenky s Hradčanama (SYN2005 COL)
Asfaltku mezi Sadskou a Poděbradama zničili na samyacute podloţiacute (SYN2005 SCR)
Vyacuteskyt variantniacutech koncovek Gpl (-ů nebo -Oslash) neniacute způsoben pronikaacuteniacutem
ņenskyacutech koncovek do deklinace muņskyacutech oikonym protoņe obě koncovky jsou
muņskeacute Nulovaacute koncovka je starńiacute od původu o-kmenovaacute koncovka -ů je novějńiacute
od původu u-kmenovaacute V materiaacutelu korpusu SYN2005 voliacute větńina oikonym teacuteto
skupiny původniacute nulovou koncovku
197
[hellip] a v uacutenoru 1945 se opravdu se třemi kamaraacutedy snesl na zasněţenou louku u Nasavrk nedaleko od vypaacutelenyacutech Leţaacuteků (SYN2005 PUB) Tehdy šli na pouť do Zaacutesmuk po polniacute cestě (SYN2005 NOV)
Areaacutel Dolniacute Morava leţiacute osm kilometrů severovyacutechodně od Kraacuteliacuteků (SYN2005 PUB)
Na zaacutekladě vyacutezkumu materiaacutelu korpusu SYN2005 můņeme u oikonym se
smiacuteńenyacutem skloňovaacuteniacutem objektivně stanovit tendence a faktory ovlivňujiacuteciacute volbu
koncovek Lpl Projevuje se zde siacuteliacuteciacute tendence uņiacutevat ņenskou variantniacute koncovku
-aacutech miacutesto dublety -aacutech-iacutech Jejiacute ńiacuteřeniacute u některyacutech oikonym muņskeacuteho rodu
pravděpodobně podporuje vyacuteskyt ņenskyacutech koncovek v dalńiacutech paacutedech tj -aacutem
v Dpl a -ami v Ipl Mezi hlavniacute faktory patřiacute vysokaacute frekvence apelativniacuteho vzoru
ţena (druhyacute v pořadiacute po vzoru hrad)224
jehoņ deklinace je pravidelnaacute Podle
M Komaacuterka (1981) se uņ od 14 stoletiacute projevuje u substantiv tendence unifikovat
pluraacuteloveacute tvary substantiv vńech vzorů a vyacuteznamnou uacutelohu v tomto procesu sehraacutel
praacutevě vzor ţena jehoņ koncovky D L a Ipl pronikaly ke vzorům jinyacutech rodů Jejich
vyacutehodou bylo a je to ņe před nimi nedochaacuteziacute k ņaacutedneacute alternaci konsonantů Uvedenaacute
tendence se projevuje jak u apelativ tak u propriiacute ndash v nańem přiacutepadě u pluraacutelovyacutech
oikonym muņskeacuteho rodu na -y Ńiacuteřeniacute lokaacuteloveacute koncovky -aacutech zde odstraňuje
alternaci konsonantů ke ktereacute dochaacuteziacute před původniacute koncovkou -iacutech v přiacutepadě
oikonym zakončenyacutech na -chy -ky (ojedinělaacute oikonyma na -hy např Potěhy korpus
SYN2005 buď nedoklaacutedaacute vůbec nebo s frekvenciacute niņńiacute neņ 5)
Deklinačniacute nestabilitu pluraacutelovyacutech oikonym muņskeacuteho rodu na -y podporuje
takeacute tvarovaacute homonymie čtyř paacutedů (N A V Ipl) Pro komunikaci je nevyacutehodnaacute
zejmeacutena homonymie akuzativu a instrumentaacutelu225
viz Sedlaacuteček (1983) Ta se pak
v nespisovnyacutech projevech odstraňuje uņitiacutem instrumentaacuteloveacute koncovky -ma
Domniacutevaacuteme se vńak ņe vzhledem k niacutezkeacute frekvenci akuzativu a instrumentaacutelu
a obvykle nuloveacute frekvenci vokativu oikonym se u teacuteto skupiny propriiacute ve
224 Toto pořadiacute uvaacutediacute shodně několik zdrojů Nejnovějńiacute vyacutezkumy byly provedeny na korpusoveacutem
materiaacutelu viz T Bartoň et al (2009) ndash na korpusu SYN2005 (asi 100 milionů sl tvarů) v němņ
maacute vzor ţena frekvenci 2279 a vzor hrad 25 nebo K Osolsobě ndash K Pala ndash P Rychlyacute
(1998) ndash na korpusu DESAM (asi 1 milion sl tvarů) kde je frekvence vz ţena 224 vzoru
hrad 277
225 Podle Historickeacute mluvnice čeńtiny (1986) existujiacute paacutedoveacute opozice ve kteryacutech neniacute vhodnaacute
homonymie tvarů V přiacutepadě neņivotnyacutech maskulin jsou to takeacute opozice nominativu
a instrumentaacutelu nebo akuzativu a instrumentaacutelu (odlińeniacute předloņek s dvojiacute rekciacute např za)
198
spisovnyacutech projevech snaha po odstraněniacute homonymie tvarů uplatňuje spiacuteńe okrajově
ndash korpus ji doklaacutedaacute jen u oikonyma Hradčany viz vyacuteńe
102 Přehled deklinace substantivniacutech pluraacutelovyacutech třiacuted
Naacutesledujiacuteciacute tabulky č 30ndash31 podaacutevajiacute soubory deklinačniacutech koncovek
oikonym ņenskeacuteho rodu se substantivniacute pluraacutelovou deklinaciacute Vzhledem ke
smiacuteńeneacutemu skloňovaacuteniacute čaacutesti oikonym na -y uvaacutediacuteme takeacute přehled deklinačniacutech
koncovek teacuteto skupiny jmen kterou vńak řadiacuteme k rodu muņskeacutemu
Tabulka č 30
Deklinačniacute třiacuteda 4
Třiacuteda 4 -e(ě)
Typy
(vz jmeacutena)
Podtypy
(vz jmeacutena)
4A
(Pardubice)
4B
(Nusle)
I 4A
(Budějovice)
II 4A
(Kravaře)
I 4B
(Koloděje)
Rod f f f f f
pl N -e -e -e -e(ě) -e
G -Oslash -Oslash -Oslash-ů -iacute -iacute-Oslash-ů
D -iacutem -iacutem-ům -iacutem-ům -iacutem -iacutem-ům
A -e -e -e -e(ě) -e
V nedoloņeno nedoloņeno nedoloņeno nedoloņeno nedoloņeno
L -iacutech -iacutech -iacutech -iacutech -iacutech
I -emi-ma -emi-ma -emi -emi -emi
Tabulka č 31
Deklinačniacute třiacuteda 5
Třiacuteda 5 -y
Typy (vz jmeacutena) 5A (Zahraacutedky) Smiacutešeneacute skloňovaacuteniacute
Rod f m
pl N -y -y
G -Oslash -Oslash-ů
D -aacutem -ům-aacutem
A -y -y
V nedoloņeno nedoloņeno
L -aacutech -ech-iacutech-aacutech
I -ami -y-ami-ama
199
11 Adjektivniacute deklinace singulaacuterovaacute
111 Oikonyma ţenskeacuteho rodu s vokalickyacutem zakončeniacutem
1111 Nsg zakončenyacute na -aacute
11111 Interpretace v současnyacutech jazykovyacutech přiacuteručkaacutech
Mluvnice čeńtiny 2 (1986) stručně uvaacutediacute ņe jako adjektivniacute vzor mladaacute se
v singulaacuteru skloňujiacute např zeměpisnaacute jmeacutena Polnaacute Rudnaacute K tomuto vzoru zařazuje
rovněņ deklinaci některyacutech ciziacutech jmen např Handlovaacute Djakovskaja Makarska
A Poliacutevkovaacute (2007) podaacutevaacute v raacutemci domaacuteciacutech miacutestniacutech jmen obdobnou
informaci jako MČ 2 Jmeacutena jako Blatnaacute Bystraacute Desnaacute atd označuje za
zpodstatnělaacute přiacutedavnaacute jmeacutena s pravidelnou deklinaciacute podle vzoru mladaacute
V abecedniacutem seznamu knihy uvaacutediacute doklady viacutece neņ 200 oikonym teacuteto deklinace
Slovniacutek spisovneacute čeńtiny (1998) zahrnuje uacutedaje o rodě a tvaru Gsg u pěti
domaacuteciacutech oikonym tj Blatnaacute Hlubokaacute nad Vltavou Karvinaacute Moravskaacute Třebovaacute
a Teplaacute
Starńiacute českeacute mluvnice a takeacute současnaacute Přiacuteručniacute mluvnice čeńtiny viz kap 42
věnujiacute pravidelneacute deklinaci domaacuteciacutech oikonym s adjektivniacutem skloňovaacuteniacutem
minimaacutelniacute pozornost zpravidla uvaacutedějiacute jen nečetneacute přiacuteklady jmen kteraacute řadiacute
k apelativniacutemu vzoru viz tab č 32
Tabulka č 32
Přehled domaacuteciacutech oikonym ţenskeacuteho rodu s adjektivniacutem skloňovaacuteniacutem v mluvniciacutech
Oikonymum MČG
vz dobraacute
MČGE
vz chudaacute
MSČ
vz kopanaacute
NČJ
vz hajnaacute
ČM
vz mladaacute
MČ 2
vz mladaacute
PMČ
vz mladaacute
Biacutelaacute - - -eacute - - - -
Českaacute - - -eacute - - - -
Dlouhaacute - - -eacute - - - -
Hlubokaacute -eacute -eacute -eacute -eacute -eacute - -
Jablonnaacute - - - -eacute - - -
Karvinaacute - - - -eacute - - -
Lysaacute -eacute -eacute -eacute -eacute - - -
Planaacute - - - -eacute - - -
Polnaacute - - - - - -eacute -
Rudnaacute - - - - - -eacute -
Teplaacute - - - -eacute - - -
200
11112 Stav v korpusu SYN2005
111121 Soubor singulaacuterovyacutech oikonym zakončenyacutech na -aacute
Při charakteristice deklinace oikonym ņenskeacuteho rodu zakončenyacutech na -aacute
vychaacuteziacuteme ze souboru jmen kteraacute měla v korpusu SYN2005 celkovou absolutniacute
frekvenci (CAF) v hodnotě 5 a vyńńiacute Vzniklyacute soubor obsahuje 142 oikonym a jednaacute
se předevńiacutem o naacutezvy obciacute (Ostruţnaacute) měst (Karvinaacute) městskyacutech čaacutestiacute a siacutedlińť
(Hrabovaacute Lesnaacute) periferně o jineacute druhy oikonym např naacutezvy zaacutemků (Lysaacute nad
Labem)
Na zaacutekladě formaacutelniacute struktury tvořiacute oikonyma na -aacute dvě skupiny
1 jednoslovneacute oficiaacutelniacute naacutezvy (Orlovaacute) + neoficiaacutelniacute univerbizovaneacute podoby
viacuteceslovnyacutech naacutezvů (bdquoBělaacuteldquo)226
tj 7113
2 viacuteceslovneacute oficiaacutelniacute naacutezvy jejichņ zaacuteklad tvořiacute jmeacuteno zakončeneacute na -aacute (Českaacute
Třebovaacute Lysaacute nad Labem) tj 2887
Graf č 21
Typy oikonym se zakončeniacutem na -aacute podle formaacutelniacute struktury v SYN2005
7113
2887
jednoslovnaacuteoikonyma
viacuteceslovnaacute oikonyma
Viacuteceslovneacute naacutezvy se děliacute do třiacute typů
1 anteponovanyacute adjektivniacute atribut + substantivum (Moravskaacute Třebovaacute Horniacute Planaacute)
ndash typ centraacutelniacute (6098 )
226 Spojeniacute jednoslovnyacutech oficiaacutelniacutech naacutezvů a neoficiaacutelniacutech univerbizovanyacutech naacutezvů bylo provedeno
z toho důvodu ņe oba typy byly často v kontextu korpusu obtiacuteņně odlińitelneacute Deklinace obou
typů je vńak shodnaacute
201
2 substantivum + předloņkovyacute postponovanyacute atribut (Světlaacute nad Saacutezavou) ndash typ
centraacutelniacute (3658 )
3 anteponovanyacute substantivniacute atribut + substantivum (Město Libavaacute) ndash typ periferniacute
(244 )
V přiacutepadě prvniacuteho centraacutelniacuteho typu majiacute obě jeho čaacutesti adjektivniacute deklinaci
(Moravskaacute Třebovaacute Moravskeacute Třeboveacute atd) U některyacutech oikonym tohoto typu byla
v korpusu uņita i univerbizovanaacute skloňovanaacute podoba např Moravskaacute Třebovaacute
Českaacute Třebovaacute rarr bdquoTřebovaacuteldquo Druhyacute typ rovněņ centraacutelniacute zahrnuje oikonyma
u kteryacutech se skloňuje pouze v pořadiacute prvniacute (zaacutekladoveacute) substantivum
v nepředloņkoveacute podobě zatiacutemco postponovaneacute čaacutesti zůstaacutevajiacute nesklonneacute (Světlaacute
nad Saacutezavou Světleacute nad Saacutezavou atd) Třetiacute typ je v korpusu SYN2005 zastoupen
pouze jedniacutem oikonymem (Město Libavaacute) u něhoņ se větńinou skloňuje jen prvniacute
čaacutest zatiacutemco druhaacute zůstaacutevaacute obvykle nesklonnaacute
[hellip] pěkneacuteho daacuterku pod stromeček se dočkaly děti ve Slavkově kteryacute je jednou ze čtyř
miacutestniacutech čaacutestiacute Města Libavaacute (SYN2000 PUB) Na dvě stě školaacuteků z Města Libaveacute i okolniacutech vesnic oslavilo konec školniacuteho roku uţ
včera (SYN2000 PUB)
Vńechny viacuteceslovneacute naacutezvy řadiacuteme k jednoslovneacutemu vzoroveacutemu jmeacutenu na zaacutekladě
tvarů nominativu a genitivu singulaacuteru jejich zaacutekladoveacute čaacutesti s adjektivniacute deklinaciacute
Popisovanyacute soubor ņenskyacutech singulaacuterovyacutech oikonym zakončenyacutech na -aacute
vznikl kombinaciacute třiacute dotazů Vyacutechoziacutem se stal dotaz v programu Paradigma
word=[AAacuteBCČDEEacuteFGHIIacuteJKLMNOOacutePRŘSŃTUUacuteVZŅ] lemma=aacute
tag=NN kteryacute vyhledal vńechna substantiva končiacuteciacute v zaacutekladniacutem tvaru
(lemmatu) na -aacute a začiacutenajiacuteciacute alespoň v některeacutem sveacutem tvaru velkyacutem piacutesmenem
Tiacutemto dotazem byl ziacuteskaacuten rozsaacutehlyacute soubor lemmat substantiv (3829) mezi nimiņ
byla kromě oikonym takeacute mnohaacute antroponyma (ņenskaacute přiacutejmeniacute) Pro eliminaci
antroponym a ověřeniacute zda se skutečně jednaacute o tvary oikonym byly zvoleny dva
dotazy v programu Bonito
1 [lemma=v][lemma=[AAacuteBCČDEFGHIIacuteJKLMNOOacutePRŘSŃTUUacuteVZŅ]aacute]
2 [lemma=z][lemma=[AAacuteBCČDEFGHIIacuteJKLMNOOacutePRŘSŃTUUacuteVZŅ]aacute]
Při jejich volbě jsme vychaacutezeli z předpokladu ņe se oikonyma budou vyskytovat
v textu korpusu nejčastěji v lokaacutele singulaacuteru ve vazbě s předloņkou v a v genitivu
202
singulaacuteru s předloņkou z227
Ze vzniklyacutech seznamů byla manuaacutelně vybraacutena lemmata
domaacuteciacutech oikonym228
Vytvořenyacute soubor jsme konfrontovali se seznamem oikonym
zakončenyacutech na -aacute kteryacute uvaacutediacute A Poliacutevkovaacute (2007) tj 238 jmen abychom doplnili
ta jeņ vyacuteńe uvedeneacute tři dotazy nemohly vyhledat protoņe některyacutem domaacuteciacutem
deapelativniacutem oikonymům (Borovaacute Kraacutesnaacute Libaacute atd) byla v korpusu přiřazena
apelativniacute lemmata v muņskeacutem rodě např [lemma=borovyacute]
Korpus SYN2005 zahrnuje tvary oikonym tohoto deklinačniacuteho typu z různyacutech
zdrojů od zřetelně převaņujiacuteciacute publicistiky přes meacuteně početnou naučnou populaacuterně-
naučnou literaturu a literaturu faktu aņ po okrajoveacute doklady z beletrie
Uvedl ţe jsou připraveni pro Blatnou a dalšiacute ohroţeneacute obce pitnou vodu vozit
(SYN2005 PUB) Naacutesilneacute uzavřeniacute Šporkovy tiskaacuterny v Lyseacute nad Labem roku 1712 a pozdějšiacute obţaloba hraběte z kaciacuteřstviacute představovaly [hellip] (SYN2000 POP)
Pozoruhodnaacute diacutela vykonal v Mexiku Šimon Boruhradskyacute z Polneacute (SYN2000 SCI) Z celeacuteho uhelneacuteho reviacuteru byla českaacute spraacuteva jen v Petřvaldě a Orloveacute v ostatniacutech obciacutech německaacute nebo polskaacute (SYN2000 ENC) Svou jedinou dceru nechal vychodit měšťanskou školu z čehoţ dvě třiacutedy německeacute
v Moravskeacute Třeboveacute [hellip] (SYN2000 FAC) Vyacuteborně aspoň je nebudou mliacutekaři na cestě do Karvineacute haltovat (SYN2000 COL) [hellip] a ţe Zlatovlaacuteska to maacute odtud jen kousek do praacutece (do polikliniky v Lesneacute to bylo
z dědova domu jen tři zastaacutevky městskyacutem autobusem) (SYN2000 NOV) Jaacute maacutem svou panenku v Olešneacute ona řiacutekaacute raději jo neţ ne [hellip] (SYN2000 SON)
V naacutesledujiacuteciacute tabulce č 33 uvaacutediacuteme u oikonym buď frekvenci jejich lemmatu
(lemma gt 100 CAF) tzn frekvenci oikonyma i přiacutepadnyacutech jinyacutech třiacuted propriiacute nebo
pouze frekvenci oikonyma ostatniacute třiacutedy propriiacute pokud existovaly byly manuaacutelně
vytřiacuteděny (lemma lt 100 AF) Ostatniacute třiacutedy propriiacute představovala buď jmeacutena
z nichņ oikonyma transonymizaciacute vznikla (naacutezvy řek) nebo se do nich
transonymizovala (chreacutematonyma antroponyma)
Čistyacute jarniacute vzduch dole řeka Bělaacute staacutele ještě rozlitaacute nad naacutedraţiacutečkem lesnateacute straacuteně [hellip] (SYN2005 NOV) V nabiteacutem mezinaacuterodniacutem zaacutevodě Gracia Orlovaacute skončila šestaacute (SYN2005 PUB) Paniacute Orlovaacute asi vloni oslovila Vaculiacuteka na ulici četla jeho knihu [hellip] (SYN2005 FAC) Vymykaacute se přiacutepad zmizeleacute Karoliacutenky Planeacute ze severniacute Moravy (SYN2005 PUB)
227 Napřiacuteklad u nejfrekventovanějńiacuteho oikonyma Karvinaacute byly tyto dvě předloņky nejčastějńiacute a to
v pozici -1 od kliacutečoveacuteho slova (KWIC) maacute bdquovldquo frekvenci 235 vyacuteskytů a bdquozldquo 136 vyacuteskytů na
pozici -2 od KWIC maacute bdquovldquo frekvenci 17 vyacuteskytů a bdquozldquo 5 vyacuteskytů
228 Korpus SYN2005 doklaacutedaacute takeacute ciziacute oikonyma zakončenaacute na -aacute K nejfrekventovanějńiacutem patřily
Čenstochovaacute Handlovaacute Krivaacute Brezovaacute Nemšovaacute Adjektivniacute skloňovaacuteniacute majiacute takeacute doloņenaacute ciziacute
oikonyma vyslovovanaacute dlouze např Makarska (psaacuteno MakarskaMakarskaacute)
203
Tabulka č 33
Seznam oikonym vzoru Blatnaacute řazenyacutech 1 abecedně 2 podle frekvence (CAFAF) v korpusu
SYN2005
Neoficiaacutelniacute (univerbizovaneacute) jednoslovneacute naacutezvy jsou zapsaacuteny v uvozovkaacutech Přiacutepady homonymniacutech
naacutezvů označujiacuteciacutech několik oikonymickyacutech objektů např Březovaacute ndash naacutezev obce v okrese Sokolov
Opava Uherskeacute Hradińtě uvaacutediacuteme jako jedno oikonymum
1 Retrograacutedniacute seznam 2 Frekvenčniacute seznam
Oikonymum CAFAF Oikonymum CAFAF
Libaacute 9 Karvinaacute 1116
Dubaacute 40 Letnaacute 1015
Tichaacute 5 Orlovaacute 379
Suchaacute 7 Českaacute Třebovaacute 276
Dolniacute Suchaacute 5 Lysaacute nad Labem 249
Horniacute Suchaacute 44 Planaacute 224
Hlubokaacute nad Vltavou 180 Blatnaacute 221
bdquoHlubokaacuteldquo 117 Moravskaacute Třebovaacute 191
Chřibskaacute 25 Hlubokaacute nad Vltavou 180
Sadskaacute 63 Polnaacute 136
Lukaacute 11 bdquoHlubokaacuteldquo 117
Bělaacute nad Radbuzou 16 bdquoBělaacuteldquo 115
Bělaacute pod Bezdězem 95 Pońtornaacute 112
Bělaacute pod Pradědem 16 Bělaacute pod Bezdězem 95
Bělaacute u Jeviacutečka 5 Horniacute Planaacute 83
Dolniacute Bělaacute 6 Rudnaacute 78
Českaacute Bělaacute 9 bdquoSvětlaacuteldquo 77
Malaacute Bělaacute 6 Březovaacute 76
Staraacute Bělaacute 17 Lesnaacute 73
bdquoBělaacuteldquo 115 Světlaacute nad Saacutezavou 71
Okrouhlaacute 15 Sadskaacute 63
Poniklaacute 16 Roudnaacute 63
Teplaacute 46 Čeladnaacute 59
Světlaacute nad Saacutezavou 71 Desnaacute 51
Světlaacute pod Jeńtědem 14 bdquoLysaacuteldquo 51
bdquoSvětlaacuteldquo 77 Planaacute nad Luņniciacute 47
Planaacute 224 Teplaacute 46
Planaacute nad Luņniciacute 47 Horniacute Suchaacute 44
Horniacute Planaacute 83 Vińňovaacute 42
Chodovaacute Planaacute 31 Dubaacute 40
Ranaacute 5 Hvozdnaacute 39
Lubnaacute 8 Skalnaacute 39
Novaacute Hradečnaacute 15 Třemońnaacute 39
Piacutesečnaacute 30 Klenovaacute 39
Osečnaacute 17 Břidličnaacute 38
Břidličnaacute 38 Leńnaacute 38
Poličnaacute 8 Lipovaacute 38
Klokočnaacute 9 Chodovaacute Planaacute 31
Smrčnaacute 11 Piacutesečnaacute 30
Loučnaacute 22 Hrabovaacute 30
Loučnaacute nad Desnou 18 Diacuternaacute 27
Tlučnaacute 22 Plesnaacute 27
Ladnaacute 5 Květnaacute 27
Čeladnaacute 59 bdquoTřebovaacuteldquo 27
Roudnaacute 63 Ņulovaacute 27
Rudnaacute 78 Huzovaacute 27
204
1 Retrograacutedniacute seznam 2 Frekvenčniacute seznam
Oikonymum CAFAF Oikonymum CAFAF
Suchaacute Rudnaacute 5 Černaacute v Pońumaviacute 26
Hvozdnaacute 39 Horniacute Blatnaacute 26
Studenaacute 6 Trnovaacute 26
Jeņenaacute 8 Zańovaacute 26
Losinaacute 5 Chřibskaacute 25
Karvinaacute 1116 Brannaacute 25
Dolniacute Kalnaacute 11 Třemeńnaacute 25
Skalnaacute 39 Tvaroņnaacute 25
Včelnaacute 18 Bukovaacute 24
Uhelnaacute 6 Loučnaacute 22
Chuchelnaacute 10 Tlučnaacute 22
Polnaacute 136 Borovaacute 20
Topolnaacute 12 Vřesovaacute 20
Čermnaacute 18 Loučnaacute nad Desnou 18
Dolniacute Čermnaacute 7 Včelnaacute 18
Dolniacute Lomnaacute 8 Čermnaacute 18
Ńumnaacute 5 Vaacutepennaacute 18
Brannaacute 25 Oleńnaacute 18
Dolniacute Brannaacute 5 Velkaacute Dobraacute 18
Horniacute Brannaacute 11 Staraacute Bělaacute 17
Kamennaacute 17 Osečnaacute 17
Vaacutepennaacute 18 Kamennaacute 17
Jasennaacute 15 Dolniacute Lipovaacute 17
Černaacute nad Orliciacute 9 Bělaacute nad Radbuzou 16
Černaacute v Pońumaviacute 26 Bělaacute pod Pradědem 16
Černaacute za Bory 10 Poniklaacute 16
Pernaacute 15 Jedlovaacute 16
Diacuternaacute 27 Okrouhlaacute 15
Javornaacute 8 Novaacute Hradečnaacute 15
Pońtornaacute 112 Jasennaacute 15
Kraacutesnaacute 7 Pernaacute 15
Řaacutesnaacute 5 Ńtiacutetnaacute nad Vlaacuteřiacute 15
Desnaacute 51 Březovaacute nad Svitavou 15
Lesnaacute 73 Světlaacute pod Jeńtědem 14
Plesnaacute 27 Luņnaacute 14
Deńnaacute 8 Rovnaacute 13
Leńnaacute 38 Ostruņnaacute 13
Oleńnaacute 18 Město Libavaacute 13
Třemeńnaacute 25 Topolnaacute 12
Biacutelaacute Třemeńnaacute 11 Hońťaacutelkovaacute 12
Třemońnaacute 39 Lukaacute 11
Blatnaacute 221 Smrčnaacute 11
Horniacute Blatnaacute 26 Dolniacute Kalnaacute 11
Letnaacute 1015 Horniacute Brannaacute 11
Květnaacute 27 Biacutelaacute Třemeńnaacute 11
Ńtiacutetnaacute nad Vlaacuteřiacute 15 Korytnaacute 11
Deńtnaacute 8 Tisovaacute 11
Korytnaacute 11 Chuchelnaacute 10
Rovnaacute 13 Černaacute za Bory 10
Roņnaacute 5 Libaacute 9
Tvaroņnaacute 25 Českaacute Bělaacute 9
Luņnaacute 14 Klokočnaacute 9
Ostruņnaacute 13 Černaacute nad Orliciacute 9
Krupaacute 7 Krajkovaacute 9
Dolniacute Krupaacute 6 Lvovaacute 9
Horniacute Krupaacute 6 Lubnaacute 8
205
1 Retrograacutedniacute seznam 2 Frekvenčniacute seznam
Oikonymum CAFAF Oikonymum CAFAF
Velkaacute Dobraacute 18 Poličnaacute 8
Mokraacute 5 Jeņenaacute 8
Tisaacute 5 Dolniacute Lomnaacute 8
Lysaacute nad Labem 249 Javornaacute 8
bdquoLysaacuteldquo 51 Deńnaacute 8
Město Libavaacute 13 Deńtnaacute 8
Hrabovaacute 30 Mladcovaacute 8
Českaacute Třebovaacute 276 Balkovaacute 8
Moravskaacute Třebovaacute 191 Bobrovaacute 8
bdquoTřebovaacuteldquo 27 Bzovaacute 8
Mladcovaacute 8 Suchaacute 7
Krhovaacute 5 Dolniacute Čermnaacute 7
Krajkovaacute 9 Kraacutesnaacute 7
Balkovaacute 8 Krupaacute 7
Hońťaacutelkovaacute 12 Drņkovaacute 7
Bukovaacute 24 Razovaacute 7
Velkaacute Bukovaacute 5 Čiacuteņovaacute 7
Drņkovaacute 7 Dolniacute Bělaacute 6
Jedlovaacute 16 Malaacute Bělaacute 6
Orlovaacute 379 Studenaacute 6
Kostelniacute Myslovaacute 5 Uhelnaacute 6
Ņulovaacute 27 Dolniacute Krupaacute 6
Klenovaacute 39 Horniacute Krupaacute 6
Trnovaacute 26 Tichaacute 5
Vińňovaacute 42 Dolniacute Suchaacute 5
Lipovaacute 38 Bělaacute u Jeviacutečka 5
Dolniacute Lipovaacute 17 Ranaacute 5
Bobrovaacute 8 Ladnaacute 5
Miacuterovaacute 5 Suchaacute Rudnaacute 5
Borovaacute 20 Losinaacute 5
Vřesovaacute 20 Ńumnaacute 5
Tisovaacute 11 Dolniacute Brannaacute 5
Zańovaacute 26 Řaacutesnaacute 5
Lvovaacute 9 Roņnaacute 5
Razovaacute 7 Mokraacute 5
Bzovaacute 8 Tisaacute 5
Březovaacute 76 Krhovaacute 5
Březovaacute nad Svitavou 15 Velkaacute Bukovaacute 5
Huzovaacute 27 Kostelniacute Myslovaacute 5
Čiacuteņovaacute 7 Miacuterovaacute 5
206
111122 Typ 6A ndash vzor Blatnaacute
Druh deklinace adjektivniacute
Skupina feminina
Podskupina singularia tantum
Deklinačniacute třiacuteda 6 determinujiacuteciacute tvar ndash Npl vokalickeacute zakončeniacute
Deklinačniacute typ A Nsg koncovka -aacute (po předchaacutezejiacuteciacute pravopisně tvrdeacute
nebo obojetneacute souhlaacutesce) Gsg koncovka -eacute
vzoroveacute jmeacuteno Blatnaacute (lemma = 1116 vyacuteskytů)
Nsg Gsg Dsg Asg Lsg Isg
Blatn-aacute Blatn-eacute Blatn-eacute Blatn-ou (o) Blatn-eacute
-yacute
Blatn-ou
Charakteristika deklinace Pravidelnyacute deklinačniacute typ bez dubletniacutech tvarů
k němuņ patřiacute vńechna domaacuteciacute oikonyma ņenskeacuteho rodu s adjektivniacute deklinaciacute Před
nominativniacute koncovkou -aacute majiacute pravopisně tvrdou nebo obojetnou souhlaacutesku
nejčastěji jsou zakončena na -naacute a -(o)vaacute (Poštornaacute Libavaacute Orlovaacute) Texty korpusu
SYN2005 obsahujiacute kromě pravidelnyacutech tvarů ojediněleacute doklady nekodifikovanyacutech
podob Lsg u oikonym Lysaacute nad Labem (Lysyacute nad Labem 4 vyacuteskyty) a Klenovaacute
(Klenovyacute 1 vyacuteskyt) Vńechny tyto doklady pochaacutezejiacute z beletrie
Měli ji odtaacutehnout do depo v Lysyacute nad Labem ale vono to tak lehce nešlo [hellip] (SYN2005 NOV) V raacutemci vyacutestavy Divočina (kteraacute byla v leacutetě na Klenovyacute) obeslal vystavujiacuteciacute podle Gauguinova hesla bdquoJaacute jsem divochldquo aby [hellip] (SYN2005 NOV)
Jednaacute se o dosud produktivniacute typ tvořeniacute oikonym představujiacuteciacute otevřenou
třiacutedu jmen ndash vznikajiacute v raacutemci něho noveacute naacutezvy (městskaacute siacutedlińtě např Lesnaacute) Přesto
se jednaacute pouze o typ středně frekventovanyacute coņ je předevńiacutem zaacuteleņitostiacute motivačniacute
roviny propriaacutelniacuteho systeacutemu Značnaacute čaacutest oikonym tohoto deklinačniacuteho typu jsou
deapelativa např Blatnaacute Deštnaacute Hlubokaacute nad Vltavou Karvinaacute Lysaacute nad Labem
Planaacute Světlaacute nad Saacutezavou Studenaacute Štiacutetnaacute nad Vlaacuteřiacute Tvaroţnaacute Početnou skupinu
mezi nimi tvořiacute naacutezvy odvozeneacute od rostlin Tento typ jmen je podle Lutterera ndash
Ńraacutemka (2004) velmi častyacute ve slovanskyacutech jazyciacutech včetně čeńtiny např Březovaacute
207
Bukovaacute Jedlovaacute Hrabovaacute Lipovaacute Třemešnaacute Višňovaacute Vřesovaacute229
Menńiacute čaacutest
oikonym vznikla transonymizaciacute hydronym např Bělaacute pod Bezdězem Desnaacute Teplaacute
nebo pochaacutezejiacute z vlastniacutech osobniacutech jmen např Mladcovaacute Hošťaacutelkovaacute Zašovaacute230
Ojedinělaacute oikonyma majiacute dvojiacute vyacuteklad např Moravskaacute Třebovaacute Orlovaacute231
nebo je
jejich původ dosud nejasnyacute např Poštornaacute
Vyacuteběr vzoru Jako vzoroveacute jmeacuteno bylo zvoleno oikonymum Blatnaacute232
ktereacute
patřiacute k typickeacute skupině početnyacutech deapelativniacutech jmen zakončenyacutech na -naacute Nejednaacute
se sice o nejfrekventovanějńiacute oikonymum tohoto deklinačniacuteho typu233
ale přesto je
uņivatelům jazyka dostatečně znaacutemeacute
U apelativ odpoviacutedaacute tomuto vzoroveacutemu jmeacutenu singulaacuteroveacute paradigma vzoru mladaacute
229 Např Hrabovaacute ndash z hrab naacuteřečně habr tj bdquoves v habroveacutem porostuldquo viz Lutterer ndash Ńraacutemek
(2004)
230 Např Mladcovaacute ndash odvozeno přivlastňovaciacutem sufixem -ova z VOJ Mladec (bdquomladyacute člověkldquo) viz
Lutterer ndash Ńraacutemek (2004)
231 Např Moravskaacute Třebovaacute ndash odvozeno buď od VOJ Třeb Třeba (mazliveacute zkratky jmen Třebohost
Třeborad apod) tj bdquoTřebova vesldquo nebo z adjektiva vznikleacuteho k třiacutebiti (bdquokaacutecet prosvětlovat
lesldquo) tj bdquovytřiacutebenaacute ves vytřiacutebenaacute straacuteň atdldquo viz Lutterer ndash Ńraacutemek (2004)
232 Oikonymum Blatnaacute ndash město v jiņniacutech Čechaacutech ndash bylo odvozeno ze stč adjektiva blatnaacute bdquoblaacutetivaacute
močaacutelovitaacuteldquo a znamenalo bdquoosada mezi močaacutelyldquo viz Lutterer ndash Ńraacutemek (2004)
233 Jako vzoroveacute jmeacuteno nebylo vybraacuteno nejfrekventovanějńiacute oikonymum Karvinaacute vzhledem k jeho
původu Podle Lutterera ndash Ńraacutemka (2004) pochaacuteziacute naacutezev Karvinaacute ze zaacutekladu karv- bdquokraacutevaldquo kteryacute
je u naacutes ojedinělyacute svou hlaacuteskovou podobou a pochaacuteziacute z psl korv- Přiacutepona můņe byacutet chaacutepaacutena
buď jako -ina jmeacuteno by pak vzniklo ze slova karvina bdquomiacutesto kde se pasou kraacutevyldquo nebo jako
-innaacute znamenalo by potom bdquokarvinnou louku tj kraviacute pastvinuldquo
208
12 Zaacutevěr
Komplexniacute popis deklinace oikonym čeńtiny pro uacutečely onomastickeacute
gramatiky i pro porovnaacuteniacute s deklinaciacute apelativ nebyl dosud zpracovaacuten Kaņdeacute takoveacute
pojetiacute deklinace propriiacute je vaacutezaacuteno na jistyacute stupeň vyacutevoje onomastiky a jejiacuteho chaacutepaacuteniacute
jako lingvistickeacute discipliacuteny na poznaacuteniacute problematiky spojeneacute s pojetiacutem vlastniacuteho
jmeacutena zaacutevisiacute na zvolenyacutech metodologickyacutech postupech a materiaacutelovyacutech zdrojiacutech
V nańiacute praacuteci vychaacuteziacuteme z funkčniacuteho pojetiacute onomastiky z teorie vztahovyacutech modelů
vypracovaneacute pro oikonymii čeńtiny v druheacute polovině 20 stoletiacute R Ńraacutemkem
Současně takeacute navazujeme na dosavadniacute poznaacuteniacute problematiky deklinace oikonym
v oblasti českeacute morfologie a čerpaacuteme ze zjińtěniacute korpusoveacute lingvistiky Spojujeme
tedy onomastickyacute a lingvistickyacute přiacutestup a zaměřujeme se na vyacutezkum onymickyacutech
jevů (oikonym) v textu prostřednictviacutem korpusu Při analyacuteze materiaacutelu se naacutem při
tomto přiacutestupu odkryacutevajiacute zejmeacutena synchronniacute ndash komunikačniacute a frekvenčniacute aspekty
deklinace oikonym ktereacute v zaacutevěrečneacute synteacuteze doplňujeme nezbytnyacutemi informacemi
diachronniacutemi zahrnujiacuteciacutemi problematiku původu oikonym a vyacutevoje deklinace
oikonym v mluvniciacutech čeńtiny tak abychom vystihli podstatneacute jevy systeacutemoveacute
povahy odhalili jevy centraacutelniacute a periferniacute určili faktory působiacuteciacute na volbu dubletniacutech
koncovek a postihli vyacutevojoveacute tendence Preferujeme tedy synchronniacute pohled třebaņe
v jednotlivostech bylo nutneacute přihleacutednout ke zřeteli diachronniacutemu
Praacutece obsahuje naacutevrh systeacutemu deklinace vńech skupin oikonym čeńtiny kromě
urbanonymickyacutech naacutezvů naacuteměstiacute ulic naacutebřeņiacute mostů a tzv staveb nesiacutedlińtniacutech
např kostelů pomniacuteků viz Ńmilauer (1976) Materiaacutelovyacutem zaacutekladem se stala
rozsaacutehlaacute data reprezentativniacuteho korpusu SYN2005 na nichņ jsme vytvořili
komplexniacute popis deklinace oikonym čeńtiny ņenskeacuteho rodu kteryacute zahrnuje jak
deklinačniacute typy s pravidelnyacutemi paradigmaty tak podtypy obsahujiacuteciacute různeacute druhy tzv
koliacutesaacuteniacute (v gramatickeacutem rodě čiacutesle koliacutesaacuteniacute mezi vzory) Kapitolaacutem věnovanyacutem
charakteristice jednotlivyacutech deklinačniacutech typůpodtypů předchaacutezelo nezbytneacute
zpracovaacuteniacute otaacutezky propriaacutelniacute fundace a vyuņitiacute gramatickyacutech kategoriiacute oikonym
a diferenciacute mezi morfologickyacutemi vlastnostmi apelativ a propriiacute či oikonym
a ostatniacutech třiacuted propriiacute Vyacutezkum početneacuteho korpusoveacuteho souboru jehoņ součaacutestiacute byla
oikonyma (v některyacutech přiacutepadech v hodnotě několika set či několika desiacutetek tisiacutec
vyacuteskytů) umoņňuje detailnějńiacute analyacutezu gramatickyacutech vlastnostiacute oikonym
209
a vyacuteznamně přispiacutevaacute k prohloubeniacute poznaacuteniacute vztahu apelativniacute a propriaacutelniacute sfeacutery
jazyka na uacuterovni jejich morfologickyacutech vlastnostiacute Nańiacutem ciacutelem bylo zohlednit (na
rozdiacutel od větńiny existujiacuteciacutech gramatickyacutech popisů oikonym) morfologicky
relevantniacute vlastnosti propriaacutelniacuteho lexika a navrhnout systeacutem deklinačniacutech
typůpodtypů a jejich vzorovyacutech jmen kteryacute by se stal podkladem pro popis
deklinace oikonym čeńtiny vńech rodů a přispěl ke vzniku onomastickeacute gramatiky
čeńtiny K naplněniacute tohoto ciacutele jsme vyuņili jednak zhodnoceniacute pojetiacute propriiacute
a deklinace oikonym v mluvniciacutech čeńtiny jednak synchronniacute pohled na materiaacutel
korpusu
V celeacute propriaacutelniacute sfeacuteře jazyka na sebe vzaacutejemně působiacute dvě protichůdneacute
tendence ndash jednaacute se o ustavičnou interakci propriiacute s ostatniacute slovniacute zaacutesobou a celyacutem
jazykovyacutem systeacutemem naacuterodniacuteho jazyka a zaacuteroveň o staacutelou polarizaci propriiacute jako
součaacutestiacute určityacutech onymickyacutech systeacutemů ve vztahu k apelativům viz Blanaacuter (2008)
V deklinaci oikonym se tyto dvě obecně platneacute tendence projevujiacute jako
a) Tendence přizpůsobit v co největńiacute miacuteře deklinaci oikonym deklinaci apelativ
protoņe větńina komunikace je konstruovaacutena jako apelativniacute a z hlediska potřeb jejiacutech
uacutečastniacuteků je to vyacutehodnějńiacuteekonomičtějńiacute To znamenaacute ņe při deklinaci si struktura
propria tj zde koncovaacute čaacutest oikonyma bdquohledaacuteldquo nejbliņńiacute apelativniacute deklinačniacute typ
aby se mohla do komunikace začlenit Toto bdquohledaacuteniacuteldquo je nutneacute proto ņe vyacuteznam
propriiacute se lińiacute od vyacuteznamu apelativ neniacute tedy automatickeacute Uvedenou tendenci lze
v obecnějńiacute rovině chaacutepat jako unifikačniacute
b) Tendence manifestovat proprialitu oikonym typickyacutem tvarem či tvary v jejich
paradigmatu Z apelativniacuteho pohledu se zdaacute ņe si oikonyma v některyacutech přiacutepadech
voliacute koncovky periferniacute tj meacuteně frekventovaneacuteustupujiacuteciacutezastaraleacute ale z pohledu
propriaacutelniacute sfeacutery jazyka si jmeacuteno v morfologickeacute rovině praacutevě volbou těchto odlińnyacutech
koncovek udrņuje typickeacute znaky propria vyplyacutevajiacuteciacute z aktu nominace a z přiacutesluńnosti
jmeacutena k určiteacute propriaacutelniacute třiacutedě Tato tendence vykazuje znaky obecně působiacuteciacute
diferenciačniacute tendence
Deklinace oikonym v mluvniciacutech češtiny
Podkladem pro zhodnoceniacute problematiky českeacute (domaacuteciacute) oikonymie
v mluvniciacutech čeńtiny se stalo sedm mluvnickyacutech praciacute vydanyacutech od konce 19 stoletiacute
aņ do současnosti Patřiacute k nim mluvnice J Gebauera (1895) J Gebauera ndash V Ertla
210
(1926) F Traacutevniacutečka (1951) B Havraacutenka ndash A Jedličky (1981) materiaacutel Ńmilauerův
obsaņenyacute v Nauce o českeacutem jazyku (1972) zpracovaacuteniacute problematiky v Mluvnici
čeńtiny 2 (1986) a Přiacuteručniacute mluvnici čeńtiny (2003) Rozmeziacute jednoho stoletiacute kdy
praacutece vychaacutezely umoņňuje ziacuteskat přehled o vyacutevoji lingvistickeacuteho přiacutestupu k propriiacutem
vůbec nabiacuteziacute konfrontačniacute pohled na zpracovaacuteniacute deklinace oikonym a přinaacuteńiacute zjińtěniacute
o změnaacutech v distribuci koncovek některyacutech typů oikonym
Větńina českyacutech mluvnic vychaacuteziacute při popisu deklinace oikonym primaacuterně
z uplatněniacute kriteacuteriiacute apelativniacute vrstvy jazyka (vyacutejimku tvořiacute alespoň čaacutestečně Nauka
o českeacutem jazyku a Mluvnice čeńtiny 2) a proto neuvaacutedějiacute systeacutem oikonym
samostatně Dnes je jiņ znaacutemo ņe gramatickyacute systeacutem propriiacute je sice fundovaacuten
apelativniacute sfeacuterou ale neniacute s niacute zcela totoņnyacute Gramatikoveacute si to sice uvědomali ale
jeńtě nedokaacutezali přesně pojmenovat a proto piacuteńiacute o různyacutech bdquoodchylkaacutechldquo od
zaacutekonitostiacute pravidel a norem ktereacute řiacutediacute deklinaci apelativ Vznikal tak dojem jako
by propria staacutela vůči apelativům v jazykoveacutem systeacutemu na okraji Popis deklinace
oikonym nezahrnuje v mluvniciacutech takeacute vńechny oikonymickeacute skupiny viz
Ńmilauerovo třiacuteděniacute (1976) obvykle se zaměřuje na vybraneacute naacutezvy měst a obciacute
Praacutece větńinou nepřinaacuteńejiacute přehled kompletniacutech paradigmat oikonym teacuteměř
přehliacuteņejiacute typy s pravidelnou deklinaciacute např singulaacuterovaacute oikonyma zakončenaacute na -a
zabyacutevajiacute se zpravidla pouze jednotlivyacutemi deklinačniacutemi jevy zvlaacuteńtě otaacutezkou
variantniacutech nebo dubletniacutech tvarů
Podstatnějńiacute změny v pohledu na oikonymickyacute materiaacutel přinaacuteńiacute mluvnice
F Traacutevniacutečka Ńmilauerova Nauka o českeacutem jazyku a Mluvnice čeńtiny 2
Traacutevniacutečkova Mluvnice spisovneacute češtiny se sice při vyacutekladech deklinace jeńtě zčaacutesti
drņiacute historickeacuteho hlediska uplatňovaneacuteho v praciacutech předeńlyacutech projevuje se tak vliv
Gebauerův avńak prioritniacute postaveniacute jiņ zaujiacutemaacute faktor formaacutelniacute ndash zakončeniacute
oikonyma Přinaacuteńiacute takeacute cenneacute informace o rozdiacutelnostech spisovnyacutech podob jazyka
a miacutestniacuteho uacutezu oikonym Vyacuteklad je materiaacutelově bohatyacute v tomto ohledu je mezi
českyacutemi mluvnicemi nejpropracovanějńiacute Traacutevniacuteček uznaacutevaacute funkci tvarovyacutech variant
připouńtiacute viacutece neņ předchoziacute autoři existenci dubletniacutech tvarů snaņiacute se naznačit jejich
frekventovanost V kodifikaci zohledňuje některeacute progresivnějńiacute tvary oproti
původniacutem lze tedy pozorovat čaacutestečneacute posuny v distribuci koncovek např
u oikonym typu Lobkovice nebo Boleslav a Chrudim Nauka o českeacutem jazyku
V Šmilauera se vyznačuje několika prvenstviacutemi 1 Uvaacutediacute deklinaci oikonym (zde
ńiacuteřeji zeměpisnyacutech jmen) ve zvlaacuteńtniacute kapitole odděleneacute od deklinace apelativ
211
V tomto ohledu se jednaacute o inovaci nejen v českeacutem ale v celoslovanskeacutem měřiacutetku
2 Popis deklinace oikonym maacute komplexniacute charakter tzn zahrnuje deklinaci jmen
domaacuteciacutech počeńtěnyacutech i ciziacutech a předklaacutedaacute systematickou charakteristiku vńech typů
a vzorů K existenci samostatnyacutech propriaacutelniacutech typů se vńak neuvaacutedějiacute ņaacutednaacute dalńiacute
vysvětleniacute či kriteacuteria vyacuteběru jednotlivyacutech bdquotypovyacutechldquo zeměpisnyacutech jmen
3 Charakteristika deklinace oikonym se vyznačuje přehlednostiacute systematičnostiacute
materiaacutelovou bohatostiacute a odklonem od etymologizujiacuteciacutech vyacutekladů Za určityacute
nedostatek praacutece povaņujeme neuplatněniacute funkčniacuteho přiacutestupu ke zpracovaacutevaneacutemu
materiaacutelu kteryacute byl vzhledem k době vzniku popisu deklinace jiņ moņnyacute Hlavniacutem
kriteacuteriem distribuce koncovek zůstalo hledisko formaacutelniacute ndash zakončeniacute oikonyma
Posun v distribuci koncovek lze zřetelně pozorovat u oikonym vzoru hrad Na rozdiacutel
od F Traacutevniacutečka věnoval V Ńmilauer pozornost jen tvarům z oblasti spisovneacuteho
jazyka Mluvnice češtiny 2 přinaacuteńiacute jiņ moderniacute naacutezory na propria vychaacutezejiacuteciacute
z tehdejńiacutech poznatků onomastickeacuteho baacutedaacuteniacute Propria jsou napřiacuteklad členěna do třiacute
hlavniacutech třiacuted ndash antroponyma toponyma chreacutematonyma Poprveacute se věnuje zvlaacuteńtniacute
pozornost problematice gramatickyacutech kategoriiacute propriiacute a deklinace oikonym (zde
ńiacuteřeji zeměpisnyacutech jmen) je zpracovaacutena stejně jako u V Ńmilauera v samostatneacutem
oddiacutelu kde se usiluje o komplexnost popisu v tom smyslu ņe zahrnuje deklinaci
vńech typů jmen domaacuteciacutech a vybranyacutech ciziacutech nevytvaacuteřiacute se vńak pro ně samostatneacute
propriaacutelniacute typypodtypy a jejich vzory Přes uvedeneacute posuny v chaacutepaacuteniacute propriiacute
mluvnice bohuņel staacutele zachycuje gramatickeacute vlastnosti a deklinaci oikonym
v kontextu apelativ a vyacuteklady majiacute povahu kontrastniacute a diferenciačniacute transkripce
Pozornost je zaměřena na existenci variantniacutech a dubletniacutech koncovek oikonym
Stejně jako starńiacute mluvnice je jako hlavniacute kriteacuterium jejich volby uvaacuteděn faktor
formaacutelniacute v naacutevaznosti na mluvnici B Havraacutenka ndash A Jedličky (1981) se uplatňuje
takeacute hledisko seacutemantickeacute a syntaktickeacute zejmeacutena v deklinaci vz hrad a nově si
vńiacutemaacute faktoru slovotvorneacuteho a vlivu alternace koncoveacuteho konsonantu tvarotvorneacuteho
zaacutekladu Popisujiacute se předevńiacutem tvary spisovneacute zřetelnyacute posun v distribuci koncovek
je patrnyacute u oikonym kteraacute přeńla od vzoru piacuteseň ke vzoru kost
212
Deklinačniacute typy (podtypy) a vzorovaacute jmeacutena oikonym ţenskeacuteho rodu
(na materiaacutelu korpusu SYN2005)
Stanoveniacute deklinačniacutech typů oikonym ņenskeacuteho rodu vychaacuteziacute předevńiacutem
z fungovaacuteniacute jejich gramatickyacutech kategoriiacute ktereacute maacute svaacute specifika jak ve srovnaacuteniacute
s apelativy tak vzhledem k ostatniacutem třiacutedaacutem propriiacute Do jisteacute miacutery je vńak ovlivněno
takeacute zkoumanyacutem materiaacutelem korpusu SYN2005 zejmeacutena v oblasti frekvenčniacuteho
zastoupeniacute jednotlivyacutech typů či podtypů V navrhovaneacutem systeacutemu deklinace
rozlińujeme šest rovin ktereacute byly vytvořeny na zaacutekladě těchto kriteacuteriiacute
1 druh deklinace (substantivniacute adjektivniacute) 2 gramatickyacute rod přiacutepadně ņivotnost
(deklinace oikonym rodu muņskeacuteho ņivotneacuteho či neņivotneacuteho rodu ņenskeacuteho
a středniacuteho přiacutepadně oikonyma koliacutesajiacuteciacute v rodě) 3 gramatickeacute čiacuteslo (singularia
tantum pluralia tantum přiacutepadně oikonyma koliacutesajiacuteciacute v čiacutesle) 4 zakončeniacute
oikonyma v nominativu (vokalickeacute nebo konsonantickeacute) ndash zařazeniacute k deklinačniacute
třiacutedě 5 koncovka nominativu a genitivu ndash zařazeniacute k deklinačniacutemu typu
6 existence dubletniacutech či variantniacutech tvarů v některeacutemyacutech paacuteděech paradigmatu
deklinačniacuteho typu oikonym ndash zařazeniacute k deklinačniacutemu podtypu
U oikonym ņenskeacuteho rodu se substantivniacute deklinaciacute byly stanoveny
v důsledku specifik ve fungovaacuteniacute gramatickeacute kategorie čiacutesla a na zaacutekladě povahy
zakončeniacute jmeacutena v nominativu tři deklinačniacute třiacutedy singulaacuterovyacutech oikonym ndash
zakončeneacute na vokaacutel (-a -eě) nebo konsonant (pravopisně měkkyacute či obojetnyacute) dvě
deklinačniacute třiacutedy pluraacutelovyacutech oikonym zakončeneacute na vokaacutel (-eě -y) V přiacutepadě
adjektivniacute deklinace vznikla jedna singulaacuterovaacute třiacuteda s vokalickyacutem zakončeniacutem (-aacute)
Podstatnyacutem jevem deklinace oikonym (na rozdiacutel od skloňovaacuteniacute apelativ) je tedy fakt
ņe paradigmata teacuteměř vńech vzorovyacutech jmen jednotlivyacutech oikonymickyacutech třiacuted majiacute
tvary jen jednoho gramatickeacuteho čiacutesla (singularia tantum pluralia tantum) Jedinou
vyacutejimku tvořiacute vzoroveacute jmeacuteno čaacutesti oikonym na -ice ndash Kaplice ktereacute maacute jak
singulaacuteroveacute tak pluraacuteloveacute tvary Uvedenyacute jev souvisiacute s jedniacutem z typickyacutech rysů
gramatickeacuteho čiacutesla teacuteto propriaacutelniacute třiacutedy ndash jeho pojetiacute se u některyacutech oikonym v čase
vyviacutejelo a staacutele vyviacutejiacute a proto mohou miacutet některaacute jmeacutena tvary obojiacuteho čiacutesla (koliacutesajiacute
v čiacutesle) Důleņiteacute je rovněņ tvrzeniacute ņe gramatickeacute čiacuteslo u oikonym neniacute gramatickou
kategoriiacute v praveacutem slova smyslu ale stalo se kategoriiacute lexikaacutelniacute protoņe se vyuņiacutevaacute
jako lexikaacutelniacuteslovotvornyacute prostředek Uvedenaacute fakta (kromě jinyacutech) opodstatňujiacute
tvorbu samostatnyacutech deklinačniacutech typů a podtypů oikonym a jejich vzorovyacutech jmen
213
Povahu systeacutemu deklinace oikonym ņenskeacuteho rodu ovlivňuje takeacute vyacutevoj
kategorie gramatickeacuteho rodu některyacutech skupin jmen Je patrneacute ņe k přiacutesluńneacutemu
gramatickeacutemu rodu se oikonyma řadiacute podle sveacuteho formaacutelniacuteho zakončeniacute v Nsg
nebo Npl (zvlaacuteńtě obtiacuteņneacute je dnes určeniacute rodoveacute přiacutesluńnosti v přiacutepadě pomnoņnyacutech
oikonym zakončenyacutech na -y) přiacutepadně zřetelneacuteho sufixu Rodovou přiacutesluńnost
některyacutech typů oikonym ovlivňuje takeacute jejich původ byť můņe byacutet pro dneńniacuteho
uņivatele skrytyacute např u oikonym na -ice Je patrneacute ņe tendenci koliacutesat v minulosti
měla či jeńtě majiacute oikonyma kteraacute byla odvozena od vlastniacutech osobniacutech jmen
zatiacutemco domaacuteciacute oikonyma apelativniacuteho a ciziacuteho původu (kromě oikonyma Aš) jsou
v gramatickeacutem rodě staacutelaacute Na zaacutekladě uņitiacute kategorie rodu lze pak oikonyma rozdělit
do dvou skupin ndash rodově vyhraněnaacute (v rodě nekoliacutesajiacute) a rodově nevyhraněnaacute
(v rodě koliacutesajiacute) V materiaacutelu korpusu SYN2005 reprezentujiacuteciacutem psanyacute uacutezus
současneacute čeńtiny koliacutesajiacute v rodě (mf) jen periferniacute skupiny oikonym zakončenyacutech
na konsonant coņ se projevuje existenciacute rodovyacutech dublet Tato nečetnaacute jmeacutena tvořiacute
vzhledem ke svyacutem rozdiacutelnyacutem koncovkaacutem Gsg v deklinaci oikonym ņenskeacuteho rodu
dva podtypy se vzorovyacutemi jmeacuteny Aš a Zliv Vyacuteraznějńiacute projevy rodoveacute rozkoliacutesanosti
jmen zakončenyacutech na konsonant existujiacute v miacutestniacutem uacutezu zejmeacutena v mluvenyacutech
projevech (Kroměřiacuteţ Olomouc atd) těmi se vńak nańe praacutece vzhledem ke
zvoleneacutemu materiaacutelu nezabyacutevaacute Vyacutevoj kategorie rodu lze sledovat v českyacutech
mluvniciacutech takeacute u pluraacutelovyacutech oikonym na -(ov)ice (vz jmeacutena Pardubice
Budějovice) z nichņ větńina byla řazena v minulosti k maskulinům a u nepočetnyacutech
jmen na -je a -ře (vz jmeacutena Koloděje Kravaře) kteraacute měla dřiacuteve takeacute rod muņskyacute
Dnes se vńechna tato pluraacutelovaacute oikonyma přiřazujiacute k femininům ale v některyacutech
paacutedech si zachovaacutevajiacute původniacute maskulinniacute koncovky V materiaacutelu korpusu SYN2005
se jednaacute o tvary Gpl a Dpl V Gpl uņiacutevajiacute vńechna oikonyma na -(ov)ice původniacute
maskulinniacute nulovou koncovku jmeacutena řazenaacute ke vz Kravaře a některaacute z oikonym
vz Koloděje zde doklaacutedajiacute dubletu -Oslash-ů maskulinniacute koncovka -ů je vńak zřetelně
ustupujiacuteciacute Novějńiacute ņenskaacute koncovka -iacute maacute periferniacute postaveniacute objevuje se jen u čaacutesti
pluraacutelovyacutech oikonym na -e(ě) viz vz Nusle a Koloděje Pro tvary Dpl pluraacutelovyacutech
oikonym na -(ov)ice a -e(ě) v textech korpusu obecně platiacute ņe zde působiacute silnaacute
tendence uņiacutevat pouze novějńiacute ņenskou koncovku -iacutem zatiacutemco původniacute koncovka
-ům je zřetelně ustupujiacuteciacute a u větńiny jmen se neobjevuje ani jako dubletniacute
Deklinačně nestabilniacute jsou takeacute pluraacutelovaacute oikonyma na -y kteraacute mohou byacutet jak
maskuliny tak femininy Korpusovyacute materiaacutel potvrzuje ņe k posunům
214
v gramatickeacutem rodě (maskulinum rarr femininum) dońlo vzhledem k minulosti
zejmeacutena u některyacutech oikonym zakončenyacutech na -ky (často se jednaacute o deminutiva) jeņ
dnes majiacute pravidelnou deklinaci ņenskeacuteho rodu (vz jmeacuteno Zahraacutedky) Korpus
SYN2005 doklaacutedaacute rovněņ malou skupinu pluraacutelovyacutech domaacuteciacutech oikonym
zakončenyacutech na -y pro jejichņ deklinaci je typickaacute tendence ke smiacuteńeneacutemu
skloňovaacuteniacute (tvary maskulin tvary feminin) Určeniacute gramatickeacuteho rodu a způsobu
deklinace je vńak u těchto jmen obtiacuteņneacute protoņe větńina z nich nemaacute v korpusu
doklady kompletniacuteho paradigmatu Smiacuteńeneacute skloňovaacuteniacute zde majiacute opět převaacuteņně
oikonyma zakončenaacute na -ky jednaacute se větńinou o jmeacutena nezdrobnělaacute např Počaacutetky
Roztoky Koliacutesajiacuteciacute jmeacutena s jinyacutem zakončeniacutem jsou ojedinělaacute tj na -by -chy -any
-ry korpus vńak na rozdiacutel od dosavadniacutech popisů deklinace oikonym doklaacutedaacute ņe se
koliacutesaacuteniacute tyacutekaacute okrajově takeacute ojedinělyacutech jmen na -iny Variantniacute nebo dubletniacute
koncovky se u jmen se smiacuteńenou deklinaciacute mohou vyskytnout v Gpl (-ů -Oslash) Dpl
(-ům -aacutem) Lpl (-ech -iacutech -aacutech) a Ipl (-y -ami přiacutepadně mluvenaacute -ama) Koliacutesaacuteniacute
je v materiaacutelu korpusu průkazneacute předevńiacutem v tvarech Lpl kde maacute větńina oikonym
tendenci volit variantniacute ņenskou koncovku -aacutech podstatně meacuteně dubletu -ech-aacutech
Oikonyma se odlińujiacute od ostatniacutech třiacuted propriiacute a takeacute od apelativ rovněņ ve
vyuņiacutevaacuteniacute kategorie paacutedu Obecně se přijiacutemaacute fakt ņe domaacuteciacute oikonyma se skloňujiacute
a kromě periferniacuteho uņitiacute vokativu majiacute uacuteplneacute singulaacuteroveacute nebo pluraacuteloveacute
paradigma Materiaacutel korpusu SYN2005 odhalil v souvislosti s kategoriiacute paacutedu
u oikonym některaacute dosud neuvaacuteděnaacute fakta zejmeacutena komunikačniacute a frekvenčniacute
povahy kteraacute se zaacuteroveň odviacutejejiacute od seacutemantiky oikonym jako jedneacute z propriaacutelniacutech
třiacuted Na zaacutekladě provedeneacuteho vyacutezkumu lze tedy potvrdit ņe domaacuteciacute oikonyma se
skloňujiacute tento fakt vńak nelze zevńeobecnit na vńechny strukturniacute typy oikonym
Skloňujiacute se tedy jednoslovnaacute oikonyma (Praha) a celeacute viacuteceslovneacute naacutezvy typu
Moravskaacute Třebovaacute V ostatniacutech typech viacuteceslovnyacutech naacutezvů buď vņdy zůstaacutevaacute čaacutest
jmeacutena nesklonnaacute tj typ jmen Světlaacute nad Saacutezavou kde se neskloňuje postponovanyacute
předloņkovyacute atribut nebo se vņdy skloňuje jen prvniacute čaacutest jmeacutena zatiacutemco druhaacute
zůstaacutevaacute obvykle nesklonnaacute tj typ jmen Město Libavaacute Ojedinělyacute je sloņenyacute
strukturniacute typ představovanyacute např oikonymem Brandyacutes nad Labem-Staraacute Boleslav
kde korpus doklaacutedaacute skloňovaacuteniacute obou čaacutestiacute oikonyma (kromě předloņkoveacuteho atributu
v prvniacute čaacutesti) Takeacute frekvenčniacute vyuņitiacute paacutedů oikonym nebylo dosud komplexně
zpracovaacuteno a daacutele uvaacuteděnaacute fakta vychaacutezejiacute z nańeho průzkumu provedeneacuteho
215
v materiaacutelu korpusu na vzorku 11 oikonym vńech rodů Vyplyacutevaacute z něho ņe pořadiacute
frekvence paacutedů u singulaacuterovyacutech a pluraacutelovyacutech oikonym se přiacuteliń nelińiacute
1 Lsg 2 Nsg 3 Gsg 4 Asg 5 Isg 6 Dsg 7 Vsg
1 Lpl 2 Gpl 3 Npl 4 Ipl 5 Apl 6 Dpl
Frekvence lokaacutelu nominativu a genitivu je poměrně vysokaacute pohybuje se v průměru
mezi 22ndash42 zatiacutemco frekvence ostatniacutech paacutedů je velmi niacutezkaacute tj 2 a meacuteně
Prvenstviacute lokaacutelu je daacuteno povahou oikonym a jejich zapojeniacutem do větneacuteho kontextu
Typickeacute je i periferniacute uņitiacute vokativu Vyskytl se jen u vysoce frekventovanyacutech
oikonym např Praha Ostrava Na korpusoveacutem materiaacutelu lze takeacute popsat
syntaktickeacute funkce ktereacute oikonyma v jednotlivyacutech paacutedech plniacute Uvedeme je na
přiacutekladě nejfrekventovanějńiacuteho paacutedu ndash lokaacutelu ostatniacute viz kap 73 Pro lokaacutel je tedy
typickaacute funkce přiacuteslovečneacuteho určeniacute miacutesta podstatně meacuteně je uņiacutevaacuten ve funkci
atributu řiacutedce maacute funkci objektu Důleņityacute je takeacute poznatek ņe řada oikonym maacute
v korpusu SYN2005 neuacuteplneacute paradigma Kromě obvykle nepřiacutetomneacuteho tvaru
vokativu mohou chybět takeacute tvary některeacuteho či některyacutech ostatniacutech maacutelo
frekventovanyacutech paacutedů tj dativu instrumentaacutelu přiacutepadně akuzativu Tento fakt je
daacuten jednak frekvenciacute jednotlivyacutech paacutedů oikonym obecně jednak frekvenciacute určiteacuteho
oikonyma v textech korpusu (ovlivněno mimojazykovyacutemi faktory jako je
geografickaacute velikost oikonymickeacuteho objektu jeho společenskaacute vyacuteznamnost apod)
a takeacute rozsahem a skladbou korpusu SYN2005 Neuacuteplnost paradigmatu některyacutech
oikonym proto větńinou nechaacutepeme jako nedostatek materiaacuteloveacuteho zdroje ale
zpravidla jako jejich typickyacute komunikačniacute rys
Pro volbu vzorovyacutech jmen bylo vybraacuteno pět kriteacuteriiacute Prvniacute tři tj
morfologickaacute straacutenka oikonyma slovotvornaacute straacutenka oikonyma a poņadavek
kompatibility vzoroveacuteho jmeacutena s ostatniacutemi oikonymy daneacuteho typu (ve smyslu
shodnyacutech gramatickyacutech vlastnostiacute a shodneacuteho propriaacutelně pojmenovaciacuteho
a strukturniacuteho modelu tvořeniacute) majiacute povahu jazykově systeacutemovou a tvořiacute spojnici
mezi gramatickyacutem systeacutemem apelativ a propriiacute Zbylaacute dvě ndash frekvence a pragmatickaacute
straacutenka oikonyma ndash jsou kriteacuterii komunikačniacutemi Intenzita působnosti jednotlivyacutech
kriteacuteriiacute nebyla vņdy u vńech vzorovyacutech jmen shodnaacute V ideaacutelniacutem přiacutepadě se uplatnila
teacuteměř stejnou měrou vńechna kriteacuteria např u vzoroveacuteho jmeacutena Pardubice (typ 4A)
Jestliņe spolu při hledaacuteniacute vzoroveacuteho jmeacutena kriteacuteria zcela nekorespondovala
upřednostňovali jsme zpravidla vzhledem k vědeckeacutemu charakteru popisu deklinace
216
kriteacuteria jazykově systeacutemovaacute před komunikačniacutemi Napřiacuteklad u vzoroveacuteho jmeacutena
Třeboň (typ 3A) ktereacute maacute uacuteplneacute paradigma bez dubletniacutech tvarů je reprezentantem
oikonym končiacuteciacutech na pravopisně měkkyacute konsonant (ta tvořiacute větńinu jmen tohoto
typu) představuje rozńiacuteřenyacute typ oikonym odvozenyacutech od vlastniacutech osobniacutech jmen
jednaacute se o jednoslovneacute dostatečně znaacutemeacute oikonymum nesplňuje vńak poņadavek
frekvenčniacute tzn nezastupuje nejfrekventovanějńiacute oikonymum daneacuteho typu
Při tvorbě deklinačniacutech typůpodtypů jsme vychaacutezeli z dosavadniacute mluvnickeacute
tradice v tom smyslu ņe jsme netvořili samostatneacute typypodtypy a jejich vzorovaacute
jmeacutena pro viacuteceslovnaacute oikonyma i kdyņ by to bylo moņneacute a vzniklo by tak velmi
detailniacute vědeckeacute členěniacute paradigmat oikonym Vńechny viacuteceslovneacute naacutezvy řadiacuteme
vņdy k jednoslovneacutemu vzoroveacutemu jmeacutenu na zaacutekladě tvarů nominativu a genitivu
singulaacuteru jejich zaacutekladoveacute substantivniacute čaacutesti Upřednostnili jsme tedy hledisko
morfologickeacute a pragmatickeacute před seacutemiotickyacutem při ktereacutem by byl braacuten zřetel na
strukturniacute celost denotaacutetu
Rysy deklinace oikonym ţenskeacuteho rodu (na materiaacutelu korpusu SYN2005)
Kromě charakteristickyacutech vlastnostiacute deklinace oikonym čeńtiny ņenskeacuteho
rodu vyplyacutevajiacutech ze specifik fungovaacuteniacute gramatickyacutech kategoriiacute lze jejich deklinaci
charakterizovat na zaacutekladě dalńiacutech rysů
Frekvence a produktivita deklinačniacutech třiacuted a jejich typůpodtypů
Typy oikonym podle formaacutelniacute struktury
Faktory ovlivňujiacuteciacute volbu dubletniacutech koncovek
Frekvenci deklinačniacutech třiacuted uvaacutediacuteme na reprezentativniacutem vzorku materiaacutelu
korpusu SYN2005 a pro jejiacute vyacutepočet jsme uņili vńechna doloņenaacute domaacuteciacute oikonyma
ņenskeacuteho rodu s absolutniacute frekvenciacute (AF) 5 a vyńńiacute Oikonyma jsou rozdělena do
ńesti třiacuted z nichņ pět je substantivniacutech (singulaacuteroveacute třiacutedy ndash 1 tř zakončenaacute na -a
2 tř na -e(ě) 3 tř na konsonant pravopisně měkkyacute nebo obojetnyacute pluraacuteloveacute třiacutedy ndash
4 tř zakončenaacute na -e(ě) 5 tř na -y) a jedna třiacuteda je adjektivniacute (singulaacuterovaacute ndash 6 tř
zakončenaacute na -aacute) Nejvyńńiacute frekvenci maacute 4 třiacuteda jejiacuteņ podstatnou čaacutest tvořiacute
oikonyma na -(ov)ice kteraacute patřiacute k nejpočetnějńiacutem v čeńtině ale i v polńtině nebo
ukrajinńtině viz Ńraacutemek (1999c) Vysokaacute frekvence oikonym teacuteto skupiny je daacutena
minulostiacute vrchol produktivity jmen na -(ov)ice spadaacute v čeńtině do 13ndash14 stoletiacute
dnes jsou typem neproduktivniacutem stejně jako ostatniacute typy tvořeniacute pluraacutelovyacutech jmen
217
na -e(ě) Přesto nelze 4 třiacutedu povaņovat v současnosti za uzavřenou protoņe k niacute
mohou přechaacutezet singulaacuterovaacute oikonyma na -e(ě) řazenaacute do 2 třiacutedy Ostatniacute třiacutedy
ņenskyacutech domaacuteciacutech oikonym majiacute frekvenci znatelně niņńiacute a zajiacutemaveacute je ņe rozdiacutely
ve frekvenčniacutech hodnotaacutech jsou nevelkeacute viz graf č 22 Nejmeacuteně frekventovanou
třiacutedu představujiacute pluraacutelovaacute jmeacutena na -y (5 třiacuteda) Jedinou současnou produktivniacute
třiacutedou v raacutemci niacuteņ vznikajiacute novaacute oikonyma těch skupin ktereacute jsou součaacutestiacute nańiacute
praacutece tj zde naacutezvy siacutedlińť je 6 singulaacuterovaacute adjektivniacute třiacuteda např Lesnaacute Orlovaacute Ve
srovnaacuteniacute s nejfrekventovanějńiacute jiņ neproduktivniacute 4 třiacutedou je frekvence jmen 6 třiacutedy
niacutezkaacute coņ je předevńiacutem zaacuteleņitostiacute motivačniacute roviny propriaacutelniacuteho systeacutemu
Graf č 22
Frekvence deklinačniacutech třiacuted domaacuteciacutech oikonym ţenskeacuteho rodu
1022
987
1078
5342
584
987
1 tř sg -a
2 tř sg -e(ě)
3 tř sg -0
4 tř pl -e(ě)
5 tř pl -y
6 tř sg -aacute
Daacutele uvaacutediacuteme frekvenci jednotlivyacutech vzorovyacutech jmen reprezentujiacuteciacutech
deklinačniacute typy či podtypy viz tab č 34 Vychaacuteziacuteme rovněņ ze vzorku oikonym
doloņenyacutech v korpusu SYN2005 s AF 5 a vyńńiacute Pro popis frekvence deklinačniacutech
typůpodtypů uņiacutevaacuteme termiacuteny vysokaacute frekvence (počet vyacuteskytů vyńńiacute neņ 500)
středniacute frekvence (počet vyacuteskytů 100ndash500) niacutezkaacute frekvence (počet vyacuteskytů 20ndash99)
velmi niacutezkaacute frekvence (počet vyacuteskytů niņńiacute neņ 20) Jedinyacutem vysoce frekventovanyacutem
typem je substantivniacute typ 4A (Pardubice) představujiacuteciacute pravidelnou deklinaci
pluraacutelovyacutech oikonym na -(ov)ice Za středně frekventovanyacute lze označit substantivniacute
typ 1A (Ostrava) zahrnujiacuteciacute pravidelnou deklinaci singulaacuterovyacutech jmen končiacuteciacutech na
-a a typ 6A (Blatnaacute) kteryacute představuje pravidelnou deklinaci singulaacuterovyacutech oikonym
218
na -aacute Kromě nich se k nim s frekvenciacute jen těsně překračujiacuteciacute hranici 100 vyacuteskytů
řadiacute jeńtě dva substantivniacute typy ndash 2A (Bystřice) obsahujiacuteciacute pravidelnou deklinaci
singulaacuterovyacutech oikonym na -e(ě) a 3A (Třeboň) zahrnujiacuteciacute pravidelneacute skloňovaacuteniacute
oikonym zakončenyacutech předevńiacutem na pravopisně měkkyacute konsonant Ostatniacute
deklinačniacute typypodtypy majiacute niacutezkou nebo velmi niacutezkou frekvenci zcela na periferii
se ocitajiacute podtypy se vzorovyacutemi jmeacuteny Aš Zliv (oikonyma koliacutesajiacuteciacute v rodě) a podtyp
se vzorovyacutem jmeacutenem Kravaře s dubletniacutemi tvary v Gpl -Oslash-ů a Dpl -iacutem
-ům
Tabulka č 34
Frekvence deklinačniacutech typůpodtypů domaacuteciacutech oikonym ţenskeacuteho rodu
Singulaacuteroveacute
typypodtypy
Vzorovaacute jmeacutena Frekvence Pluraacuteloveacute
typypodtypy
Vzorovaacute jmeacutena Frekvence
1A Ostrava 1022 4A Pardubice 5076
2A Bystřice 765 I 4A Budějovice 097
I 2A Kaplice 223 II 4A Kravaře 028
3A Třeboň 751 4B Nusle 097
I 3A Ań 014 I 4B Koloděje 042
3B Uhřiacuteněves 139 5A Zahraacutedky 584
I 3B Zliv 021
II 3B Přiacutebram 153
6A Blatnaacute 987
Zcela objektivniacute srovnaacuteniacute s frekvenciacute apelativniacutech vzorů neniacute moņneacute proveacutest
z několika důvodů 1 apelativniacute vzory zahrnujiacute singulaacuteroveacute i pluraacuteloveacute paradigma
zatiacutemco vzory oikonym ņenskeacuteho rodu zpravidla jen paradigma jednoho
gramatickeacuteho čiacutesla (kromě vz Kaplice) 2 dosud existujiacuteciacute statistickaacute vyhodnoceniacute
obsahujiacute frekvenci přiacutesluńnyacutech vzorů substantiv komplexně (neoddělujiacute apelativa od
propriiacute) viz K Osolsobě K Pala P Rychlyacute (1998) T Bartoň et al (2009)234
3 hodnoty frekvence oikonym ņenskeacuteho rodu nebyly vypočiacutetaacuteny s ohledem na
frekvenci oikonym vńech rodů ale jen v raacutemci rodu ņenskeacuteho Na zaacutekladě
234 K Osolsobě K Pala P Rychlyacute (1998) uvaacutedějiacute srovnaacuteniacute frekvence českyacutech substantivniacutech vzorů
ve FS (1961) a v korpusu DESAM U rodu ņenskeacuteho je to ve FS ţena (22 ) nůše (621 )
piacuteseň (224) kost (702 ) v korpusu DESAM ţena (224 ) růţe (82 ) piacuteseň (17 ) kost
(5 ) V publikaci Statistiky čeńtiny T Bartoně et al (2009) se uvaacutediacute jednak celkovaacute frekvence
vzorů substantiv na korpusu SYN20005 tj ţena (2279 ) duše (769 ) piacuteseň (205 ) kost (5
) dovolenaacute (055 ) jednak frekvence vzorů v raacutemci rodu tj ţena (5920 ) duše (1997 )
piacuteseň (534 ) kost (13 ) dovolenaacute (142 )
219
dosavadniacuteho poznaacuteniacute lze vńak alespoň upozornit na patrneacute rozdiacutely mezi deklinaciacute
apelativ a oikonym Zatiacutemco u apelativ rodu ņenskeacuteho maacute nejvyńńiacute frekvenci vzor
ţena vzoroveacute jmeacuteno Ostrava je aņ druhyacutem nejfrekventovanějńiacutem představitelem
deklinace oikonym Prvenstviacute patřiacute vzoroveacutemu jmeacutenu Pardubice a to potvrzuje zcela
rozdiacutelnou frekvenci apelativniacutech feminin na -ice a oikonym na -(ov)ice viz takeacute
Tuńkovaacute (2006) Daacutele můņeme konstatovat ņe zatiacutemco v přiacutepadě apelativ je
frekvence adjektivniacuteho vzoru dovolenaacute periferniacute oikonyma ņenskeacuteho rodu
s adjektivniacute deklinaciacute patřiacute naopak k frekventovaneacutemu typu tj vzoroveacute jmeacuteno
Blatnaacute
Uvedeneacute deklinačniacute typypodtypy oikonym kromě typu 6A (Blatnaacute) jsou dnes
jiņ neproduktivniacute novaacute jmeacutena k nim řazenaacute se netvořiacute Uzavřenou třiacutedu představuje
typ 1A (Ostrava) ostatniacute typypodtypy prezentujiacute otevřeneacute třiacutedy dvou druhů Prvniacute
druh je zastoupen typem 6A (Blatnaacute) u něhoņ otevřenost vyplyacutevaacute z trvajiacuteciacute
produktivity Vńechny ostatniacute typypodtypy tvořiacute otevřeneacute třiacutedy oikonym protoņe
u nich můņe dochaacutezet k meziparadigmatickyacutem přechodům tj mezi vzory
a) uvnitř jednotlivyacutech třiacuted oikonym ņenskeacuteho rodu např v raacutemci 3 třiacutedy od
vz Přiacutebram ke vz Uhřiacuteněves nebo u 4 třiacutedy od vz Budějovice ke vz Pardubice
b) mezi vzory různyacutech třiacuted oikonym ņenskeacuteho rodu např od 2 třiacutedy vz Kaplice ke
4 třiacutedě vz Budějovice
c) mezi vzory oikonym různyacutech rodů (mf) ndash oikonyma vz Aš Zliv tato tendence se
projevuje takeacute u pluraacutelovyacutech oikonym 5 třiacutedy se smiacuteńenou deklinaciacute
Meziparadigmatickeacute přechody jsou zpravidla vyacutesledkem tendence po zpravidelněniacute
deklinace
V dosavadniacutech mluvnickyacutech popisech oikonym se nevěnovala teacuteměř ņaacutednaacute
pozornost různyacutem formaacutelniacutem strukturniacutem typům oikonym a jejich deklinaci235
Přestoņe v nańiacute praacuteci řadiacuteme v raacutemci navrhovaneacuteho systeacutemu deklinace vńechna
oikonyma ņenskeacuteho rodu k jednoslovnyacutem vzorovyacutem jmeacutenům o důvodech viz vyacuteńe
v přiacutepadě viacuteceslovnyacutech oikonym vņdy charakterizujeme skloňovaacuteniacute jejich čaacutestiacute
U oikonym ņenskeacuteho rodu patřiacute k nejviacutece rozńiacuteřeneacutemu formaacutelniacutemu strukturniacutemu typu
jednoslovnaacute oikonyma Prvenstviacute mezi viacuteceslovnyacutemi naacutezvy zaujiacutemajiacute oikonyma typu
Českaacute Liacutepa (anteponovanyacute adjektivniacute atribut + substantivum) Strukturně totoņnyacute ale
deklinačně odlińnyacute typ představuje ojediněleacute oikonymum Odolena Voda Poměrně
235 Např A Poliacutevkovaacute (2007) vysvětluje deklinaci sloņeneacuteho oikonyma Odolena Voda
220
frekventovaneacute jsou rovněņ naacutezvy typu Lipnice nad Saacutezavou (substantivum +
postponovanyacute předloņkovyacute atribut) Ostatniacute viacuteceslovneacute naacutezvy jsou maacutelo
frekventovaneacute tj typ Město Albrechtice (anteponovanyacute substantivniacute atribut +
substantivum) a typ Hora Svateacuteho Šebestiaacutena (substantivum + postponovanyacute
bezpředloņkovyacute atribut) zcela periferniacute je sloņenyacute typ v němņ je jen jedna čaacutest rodu
ņenskeacuteho tj Sedlec-Prčice Brandyacutes nad Labem-Staraacute Boleslav
U deklinačniacutech podtypů oikonym čeńtiny ņenskeacuteho rodu se setkaacutevaacuteme
v některyacutech paacutedech s dubletniacutemi tvary Na zaacutekladě vyacutesledků dosavadniacuteho poznaacuteniacute
a vyacutezkumu materiaacutelu korpusu SYN2005 lze stanovit některeacute faktory ktereacute jejich
existenci způsobujiacute Specifickeacute skupiny pak tvořiacute oikonyma koliacutesajiacuteciacute v čiacutesle
a gramatickeacutem rodě viz vyacuteńe Lze řiacuteci ņe na distribuci dublet maacute vliv (1) faktor
formaacutelniacute (povaha finaacutely či povaha sufixu) Napřiacuteklad u oikonym vz Přiacutebram je uņitiacute
dubletniacute koncovky -i-ě ovlivněno zakončeniacutem tj zde na -s -m a -v nebo u oikonym
vz Aš koliacutesajiacuteciacutech v rodě zakončeniacute jmen na pravopisně měkkou souhlaacutesku
umoņňuje jejich zařazeniacute jak k femininům tak k maskulinům Formaacutelniacute faktor byacutevaacute
teacuteměř vņdy propojen s působeniacutem (2) historickeacuteho faktoru tj původ jmeacutena a z něho
vyplyacutevajiacuteciacute historickeacute řazeniacute oikonym k jineacutemu deklinačniacutemu typu často muņskeacuteho
rodu kteryacute uņiacuteval v některeacutemyacutech paacuteděech odlińneacute tvary od současnyacutech Napřiacuteklad
vyacuteskyt uvaacuteděneacute dublety -i-ě v Gsg oikonym vz Přiacutebram zakončenyacutech na -m a -v je
podmiacuteněno takeacute historicky ndash jednaacute se původem o zpodstatnělaacute přivlastňovaciacute
adjektiva muņskeacuteho rodu utvořenaacute sufixem -jь od muņskyacutech osobniacutech jmen kteraacute
měla v Gsg původně muņskou koncovku -ě Kdyņ přeńla k rodu ņenskeacutemu
udrņovala si v Gsg koncovku -ě teprve později zde vznikly novotvary s ņenskou
koncovkou -i Domniacutevaacuteme se ņe působeniacute historickeacuteho faktoru (původ jmeacutena) je
v deklinaci domaacuteciacutech oikonym mnohem silnějńiacute neņ v deklinaci apelativ Situace ņe
tento faktor působiacute z hlediska dneńniacuteho uņivatele bdquoskrytěldquo se můņe projevovat
v obtiacuteņnostech při volbě kodifikovaneacuteho tvaru Napřiacuteklad u stejně znějiacuteciacutech oikonym
Sušice způsobuje jejich rozdiacutelnyacute původ volbu odlińneacuteho čiacutesla tj Sušice (na Moravě)
pl x Sušice (v Čechaacutech) sg Daacutele existujiacute takeacute některaacute stejně znějiacuteciacute oikonyma se
shodnyacutem původem ale odlińnyacutem čiacuteslem např Studnice (na Moravě) sg x Studnice
(v Čechaacutech) pl Rozdiacutelneacute uņitiacute čiacutesla je zde daacuteno takeacute historicky avńak jednaacute se
o odlińneacute provedeniacute přehlaacutesky rsquoa gt e na uacutezemiacute Čech Moravy a Slezska Uņitiacute
kodifikovaneacuteho tvaru můņe byacutet ovlivněno rovněņ (3) synchronniacutem faktorem
znaacutemostneznaacutemost daneacuteho objektu Rozsah jeho působeniacute vńak na zaacutekladě
221
korpusovyacutech dat zachycujiacuteciacutech psanyacute uacutezus čeńtiny nelze zřetelně určit Napřiacuteklad
u oikonym koliacutesajiacuteciacutech v čiacutesle (vz Kaplice) se daacute řiacuteci ņe v korpusu SYN2005
koliacutesajiacute předevńiacutem naacutezvy obciacute menńiacutech měst či čaacutestiacute měst jeņ nejsou uņivatelům
pravděpodobně dostatečně znaacutemeacute a tudiacuteņ zafixovaneacute jako singulaacuteroveacute či pluraacuteloveacute
Dalńiacute synchronniacute faktor jehoņ existence se při distribuci dublet u oikonym můņe
projevit je (4) stylovaacute specifikace textu Jejiacute vliv je vńak omezenyacute a ne vņdy se daacute na
zaacutekladě korpusovyacutech dokladů prokaacutezat Některeacute přiacuteklady oikonym různyacutech
vzorovyacutech jmen potvrzujiacute ņe ustupujiacuteciacute koncovky pochaacutezejiacute často z beletrie Platiacute to
např u oikonym vz Budějovice pro doklady jejich silně periferniacute koncovky Dpl
-ům U ojedinělyacutech oikonym můņe způsobovat vyacuteskyt dubletniacutech tvarů jeńtě jinyacute
faktor Napřiacuteklad existence pluraacutelovyacutech tvarů u oikonyma Prčice je ovlivněna
častyacutem uņiacutevaacuteniacutem eufemismu kteryacute byl utvořen ke jmeacutenu skutečneacute lokality (bdquojiacutet do
Prčicldquo)
Ve srovnaacuteniacute s deklinaciacute apelativ ņenskeacuteho rodu viz Tuńkovaacute (2006) se počet
faktorů i pořadiacute jejich působnosti při volbě dubletniacutech koncovek zčaacutesti lińiacute
V deklinaci oikonym se vyacuterazně projevuje vliv faktoru formaacutelniacuteho a historickeacuteho
podstatně meacuteně se uplatňuje faktor stylovyacute Materiaacutel korpusu nedoklaacutedaacute u oikonym
působeniacute lexikaacutelniacuteho okoliacute (kolokaciacute) nebo syntaktickou diferenciaci dubletniacutech
tvarů Ukazuje se vńak ņe na distribuci koncovek maacute vliv takeacute transonymizace (zde
oikonym v chreacutematonyma) V tomto přiacutepadě by se dalo mluvit o specifickeacutem
působeniacute tzv seacutemantickeacuteho faktoru Chreacutematonyma vzniklaacute transonymizaciacute pak
v korpusovyacutech dokladech zpravidla uņiacutevajiacute miacutesto dublety jen jednu koncovku a to
historicky mladńiacute např v Gsg vz Přiacutebram voliacute novějńiacute koncovku -i
Na materiaacutelu korpusu SYN2005 lze takeacute zachytit působeniacute vyacutevojovyacutech
tendenciacute v deklinaci oikonym Napřiacuteklad stav v distribuci koncovek Dpl -iacutem-ům
u oikonym vz Pardubice Budějovice (uacutestup dubletniacute koncovky -iacutem-ům ve prospěch
variantniacute koncovky -iacutem) povaņujeme za projev unifikačniacute jazykoveacute tendence tzn za
snahu deklinačniacute systeacutem pomnoņnyacutech oikonym na -(ov)ice zjednoduńit a vyrovnat ho
v tomto paacutedě s deklinaciacute apelativ podvzoru ulice Toto zpravidelňovaacuteniacute
a zjednoduńovaacuteniacute tvaroveacute soustavy jazyka můņe byacutet chaacutepaacuteno u čeńtiny jazyka
flektivniacuteho typu takeacute jako určiteacute napodobovaacuteniacute aglutinačniacutech rysů Zachovaacuteniacute
nuloveacute koncovky Gpl oikonym na -(ov)ice pak naopak chaacutepeme jako projev
tendence diferenciačniacute tj snahu oikonym prezentovat svou odlińnost vůči
apelativům vz růţe
222
Větńina tvarů ktereacute korpus SYN2005 doklaacutedaacute maacute kodifikovanou podobu
Ojediněleacute nekodifikovaneacute tvary se vyskytly např v Ipl oikonym na -(ov)ice
(Hořovicema Lovosicema Litoměřicema) nebo v Lpl adjektivniacute deklinace (v Lysyacute
nad Labem) Posun oproti kodifikaci byl zaznamenaacuten takeacute u jednotlivyacutech oikonym
při volbě gramatickeacuteho čiacutesla viz vz Kaplice K vyacuteraznyacutem změnaacutem dońlo u jmen
Jiacutelovice Zubrnice (uņiacutevajiacute jen čiacuteslo mnoņneacute) a Klentnice (uņiacutevaacute jen čiacuteslo jednotneacute)
Nańe praacutece stojiacuteciacute na pomeziacute gramatiky onomastiky a korpusoveacute lingvistiky
předklaacutedaacute jeden z moņnyacutech pohledů na způsob tvorby popisu deklinačniacuteho systeacutemu
propriiacute K jeho specifikům řadiacuteme
1 specifičnost propriaacutelniacuteho denotaacutetu promiacutetajiacuteciacute se jednak do chaacutepaacuteniacute propria jako
znakoveacute bilateraacutelniacute jednotky jednak do typickeacute formaacutelniacute struktury propriiacute ndash
jednoslovneacute typy (jako větńina apelativ) různorodeacute viacuteceslovneacute typy v zaacutevislosti na
jednotlivyacutech propriaacutelniacutech třiacutedaacutech
2 specifičnost paradigmatickeacuteho systeacutemu propriiacute projevujiacuteciacute se v čaacutestečně odlińneacute
paradigmatice jednotlivyacutech třiacuted propriiacute a v existenci samostatnyacutech propriaacutelniacutech
typůpodtypů (ve srovnaacuteniacute s apelativy)
3 diachronně-synchronniacute determinace propriiacute a specifickaacute kooperace se systeacutemem
apelativ
Uvaacuteděnaacute fakta podporujiacute realizaci myńlenky vzniku onomastickeacute gramatiky čeńtiny
Nespornyacutem přiacutenosem vyacutezkumu provaacuteděneacuteho na korpusu SYN2005 byl rozsah
korpusovyacutech dat a moņnosti jejich poměrně rychleacuteho zpracovaacuteniacute Materiaacutel korpusu
poskytuje cenneacute frekvenčniacute uacutedaje ktereacute naacutem slouņily jako vyacutechodisko pro rozlińeniacute
jevů centraacutelniacutech a periferniacutech a zachyceniacute vyacutevojovyacutech tendenciacute v deklinaci oikonym
čeńtiny ņenskeacuteho rodu Jsme si vědomi toho ņe vyacutezkum deklinace oikonym nabiacuteziacute
jeńtě řadu otaacutezek ktereacute zůstaly nezodpovězeny a bude nutneacute se jimi zabyacutevat
v dalńiacutech praciacutech Pro uacutečely onomastickeacute gramatiky by bylo vhodneacute konfrontovat
vyacutesledky nańeho vyacutezkumu s dalńiacutemi zdroji zachycujiacuteciacutemi uacutezus současneacute psaneacute
čeńtiny a popsat problematiku deklinace ciziacutech oikonym ņenskeacuteho rodu na materiaacutelu
korpusu SYN2005 Komplikovanyacute je popis deklinace oikonym v mluveneacutem uacutezu
protoņe je v různeacute intenzitě zakotven v regionaacutelniacutech variantaacutech mluveneacute čeńtiny
Pouze čaacutestečneacute informace z teacuteto oblasti zachycuje Českyacute jazykovyacute atlas 4 (2002)
223
Vyacutesledky takovyacutech kompletniacutech vyacutezkumů by nepochybně zasaacutehly do uacuteprav
kodifikace a standardizačniacute praxe spojeneacute s tvorbou celostaacutetniacutech lexikonů oikonym a
jejich vyuņitiacutem v oficiaacutelniacutech mapovyacutech diacutelech např na zaacutekladniacute mapě ČR 110 000
Naacutesledně by měl vzniknout popis deklinace oikonym dalńiacutech rodů ndash muņskeacuteho
a středniacuteho Pro vyacutevoj slovanskeacute onomastiky by bylo přiacutenosneacute postupně propojovat
diacutelčiacute vyacutesledky morfologickeacuteho baacutedaacuteniacute a zachycovat podstatneacute shody a rozdiacutely
v deklinaci jednotlivyacutech propriaacutelniacutech třiacuted
224
Summary
This paper deals with the typessubtypes of declension and paradigms
of Czech feminine oikonyms It includes all groups of oikonyms except for
the urbanonymic names of squares streets bridges and embankments of bridges and
the so called non-residential buildings such as churches monuments etc see
Ńmilauer (1976) Its conclusions are based on an extensive research of synchronous
texts within the SYN2005 corpus which shows the usage of contemporary written
Czech When processing these issues we dealt with the information and
methodologies of three linguistic disciplines ndash onomastics morphology and corpus
linguistics and we focused on the research of oikonyms in the texts There has not
been any comprehensive work of this kind in the Czech linguistics so far there are
only individual isolated studies and monographs by A Poliacutevkovaacute ndash bdquoNańe miacutestniacute
jmeacutena a jak jich uņiacutevatldquo (Our local names and how to use them)
When analyzing the material we found particularly synchronous ndash
communication and frequency aspects of declension of oikonyms that we linked with
the diachronic information in the final synthesis Our aim was to describe
the essential phenomena of a systemic nature to reveal the central and peripheral
phenomena to identify the factors influencing the choice of double endings and to
affect the trends in the Czech declination of the feminine oikonyms Our intention
was to consider the essential characteristics of the proprial vocabulary and design
a system of typessubtypes of declension and their paradigms which would become
the basis for describing the variations of oikonyms of all genders and contribute to
the origin of onomastic grammar For this purpose we used the evaluation of the
concept of oikonyms and their declension in the Czech grammar books published
over the last 100 years The characteristics of most current grammatical descriptions
(with the exception of Ńmilaueracutes bdquoNauka o českeacutem jazykuldquo Teaching on the Czech
language) is the fact that the description of declension of oikonyms is based
on the appellative oikonym layers of the language and the declension system of
oikonyms is not presented separately We also dealt with the issue of the usage
of the grammatical categories of oikonyms and the differences between
the morphological characteristics of appellatives and proper names and other classes
of proper names Then we created a comprehensive description of the Czech
225
feminine declension of oikonyms which includes both the types of declension with
the regular paradigms and the subtypes comprising the different types of the so-
called oscillation (in the grammar gender number and between the paradigms)
The proposed system of declension is determined by the specifics of
the operation of oikonyms in the grammatical categories but also by the syntax and
the scope of SYN2005 corpus The feminine declension of oikonyms includes six
classes five of which belong to the substantival declension and one to the adjectival
declension There are three classes of singular oikonyms within these substantival
variation ndash ending in vocals (-a -eě) in nominative singular or a consonant (soft or
ambiguous spelling) and two classes of plural oikonyms ndash ending in vocals (-eě -y)
in nominative plural The adjectival declension includes one class of singular
oikonyms ending in vocal in nominative singular There exist the types of declension
(based on the nominative and genitive forms) or their subtypes (based on the
occurrence of variant or double endings in genitive dative accusative locative
instrumental) in these types of classes A model name was selected for each
typesubtype The criteria for its selection were the following morphological aspect
derivational aspect compatibility frequency and pragmatic oikonyms aspect For
a singular noun class there is the following system
regular types 1A (model name of Ostrava) 2A (model name of Bystřice) 3A
(model name of Třeboň) 3B (model name of Uhřiacuteněves)
subtypes with variant or double forms I 2A (model name of Kaplice) ndash for
oikonyms varying in number I 3A (model name of Aš) and I 3B (model name
of Zliv) ndash for varying oikonyms in gender II 3B (model name of Přiacutebram) ndash
for oikonyms with double forms -i-e(ě) in genitive singular
For the plural substantive classes
regular types 4A (model name of Pardubice) 4B (model name of Nusle) 5A
(model name of Zahraacutedky)
subtypes with variant dubletriple forms I 4A (model name of Budějovice) ndash
for the double ending oikonyms -iacutem-ům (-ům rarely only) in dative plural
II 4A (model name of Kravaře) ndash for oikonyms with double ending in
genitive plural -Oslash-ů and -iacutem-ům in dative plural I 4B (model name of
Koloděje) ndash oikonyms for the doubletriple ending in genitive plural -iacute-Oslash or
-iacute-Oslash-ů and double ending -iacutem-ům or variants of them in dative plural
226
The adjectival singular class contains a regular type 6A (model name of Blatnaacute)
In the description of the plural oikonyms ending in -y we also specified
a group of oikonyms characterized with mixed inflection (masculine formsfeminine
forms) We also evaluated various types and subtypes in terms of frequency and
productivity The only highly frequent type is 4A (Pardubice) which is due to
the high frequency of oikonyms ending in -(ov)ice which are the most numerous
ones in the Czech language At present however this type is not productive any
more The types of medium frequency include the types 1A (Ostrava) and 6A
(Blatnaacute) then types 2A (Bystřice) and 3A (Třeboň) The type 6A belongs among
the productive types at present others are no longer productive Other typessubtypes
of declension have low or very low frequency and are not productive especially
the models and subtypes of Aš Zliv Kravaře have very low peripheral frequency
Although we include all oikonyms to one-word declension we are aware of the
existence of oikonyms with a different formal structure One-word oikonyms are
the most prevalent among the feminine oikonyms Among the multi-word names
there are several types 1) anteponed adjectival attribute + noun (Českaacute Liacutepa
Odolena Voda) 2) noun + postponed prepositional attribute (Lipnice Saacutezavou)
3) anteponed substantival attribute + noun (Město Albrechtice) 4) noun + postponed
attribute without a preposition (Hora Svateacuteho Šebestiaacutena) 5) compound type that
includes one part of feminine gender (Sedlec-Prčice)
In the case of oikonyms with double endings we examined the factors that
cause their existence These included mainly the formal factor (the nature of the
ending the nature of the suffix) and historical factors (the origin of the name or
the historical sound changes) The effect of other factors is more or less limited and
we comprise here a style factor and whether we knowdo not know the object
The choice of endings is also affected by transonymization (here oikonyms change
into chrematonyms) which can be viewed as a semantic factor In comparison with
the declensions of feminine appellatives the number of factors and the order of their
influence differ in part The material of the corpus shows neither the effects of lexical
neighborhood in oikonyms (collocations) nor any syntactic specification
of the forms The corpus SYN2005 material can also identify the effects of trends
in the declension of oikonyms These are manifestations of linguistic unification
tendencies such as oikonyms ending in -(ov)ice in dative plural or differentiation
language tendencies such as oikonyms ending in -(ov)ice in genitive plural
227
The presented treatment of declension of Czech feminine oikonyms is a way
how to describe the declension system of proper names It turned out that
the SYN2005 corpus provides valuable data of frequency on the basis of which it is
possible and in many cases to distinguish the developmental and advanced forms
from the abating ones For the purposes of onomastic grammar it will be necessary
to determine in the other papers the extent to which the obtained conclusions are
generally valid It would be therefore very important to confront the results of this
research with other sources of the written usage to describe the declension of the
Czech oikonyms also in the spoken usage and to treat the declension of the foreign
feminine oikonyms Consequently this should allow a description of variations
of oikonyms of other genders ndash masculine and neuter And it would be very
beneficial for the development of Slavic onomastics to combine gradually the partial
results of morphological research and indicate the main similarities and differences
in the declensions of single classes of proper names
228
Literatura
ALJOKŃINA M L (1997) Imja sobstvennoe v sovremennom norveţskom jazyke
Grammatičeskij očerk Sankt-Peterburg Evropejskij Dom 1997 186 s ISBN
5-85733-064-5
ANDERSSON TH (1985) Rekonstruktion in der Onomastik In Eichler E et al
(red) Der Eigenname in Sprache und Gesellschaft XV Internationaler
Kongress fuumlr Namenforschung I Leipzig Karl-Marx-Universitaumlt Leipzig 1985
s 29ndash48
BALHAR J et al (1984) O češtině kaţdodenniacute Brno Blok 1984 288 s
BALHAR J (1998) Některeacute přiacutepady unifikace v naacuteřečniacute deklinaci In Karliacutek P ndash
Krčmovaacute M (eds) Jazyk a kultura vyjadřovaacuteniacute Milanu Jeliacutenkovi
k pětasedmdesaacutetinaacutem Brno Masarykova univerzita 1998 s 193ndash198 ISBN 80-
210-1801-1
BARNET V (1981) Synchronniacute dynamika spisovneacuteho jazyka Jazykovednyacute časopis
1981 roč 32 s 123ndash130
BARTOŇ T et al (2009) Statistiky češtiny Praha NLN 2009 214 s ISBN 978-80-
7106-594-4
BĚLIČOVAacute H (1998) Naacutestin porovnaacutevaciacute morfologie spisovnyacutech jazyků
slovanskyacutech Praha Karolinum 1998 222 s ISBN 80-7184-600-7
BRENDLER A ndash BRENDLER S (eds) (2004) Namenarten und ihre Erforschung
Ein Lehrbuch fuumlr das Studium der Onomastik Hamburg Baar Verlag 2004
1024 s ISBN 3-935536-70-4
BLANAacuteR V (1976) Lingvistickyacute a onomastickyacute status vlastneacuteho mena In Majtaacuten
M (red) VI slovenskaacute onomastickaacute konferencia Nitra 4ndash6 apriacutela 1974
Bratislava Veda 1976 s 23ndash30
BLANAacuteR V ndash MATEJČIacuteK J (1978) Ţiveacute osobneacute menaacute na strednom Slovensku I
Bratislava Slovenskeacute pedagogickeacute nakladateľstvo 1978 413 s
BLANAacuteR V ndash MATEJČIacuteK J (1983) Ţiveacute osobneacute menaacute na strednom Slovensku II
Martin Osveta 1983 647 s
BLANAacuteR V (1996) Teoacuteria vlastneacuteho mena (Status organizaacutecia a fungovanie
v společenskej komunikaacutecii) Bratislava VEDA 1996 250 s ISBN 80-224-0490-
X
229
BLANAacuteR V (2005) Morfologickeacute kategorie vlastnyacutech mien In Kačala J (ed)
Jazykoveacute kategoacuterie v teoacuterii a praxi Zborniacutek statiacute Bratislava Univerzita
Komenskeacuteho 2005 s 21ndash52 ISBN 80-223-2044-7
BLANAacuteR V (2008) Vlastneacute meno vo svetle teoretickej onomastiky Slovenskaacute
jazykovednaacute spoločnosť při SAV a Jazykovednyacute uacutestav Ľudoviacuteta Ńtuacutera SAV
2008 77 s ISBN 80-967574-9-0
BLATNAacute R (2001) Jazykoveacute varianty vs jazykovyacute systeacutem In Hladkaacute Z ndash Karliacutek
P (eds) Čeština ndash univerzaacutelia a specifika 3 Brno Masarykova univerzita 2001
s 233ndash239 ISBN 80-210-2532-8
BOHAacuteČ P (2002) Geografickaacute jmeacutena Českeacute republiky Praha Českyacute uacuteřad
zeměměřičskyacute a katastraacutelniacute 2002 102 s ISBN 80-902321-6-7
CVRČEK V (2008) Morfologickaacute paradigmatika a korpus In Ńtiacutecha F ndash Fried M
(eds) Gramatika a korpus Grammar amp Corpora Sborniacutek přiacutespěvků ze
stejnojmenneacute konference 25ndash27 9 2007 Liblice Praha Academia 2008
s 151ndash159 ISBN 978-80-200-1634-8
CVRČEK V et al (2010) Mluvnice současneacute češtiny 1 Jak se piacuteše a mluviacute Praha
Univerzita Karlova v Praze 2010 353 s ISBN 978-80-246-1743-5
ČECHOVAacute M et al (2000) Čeština ndash řeč a jazyk Praha ISV 2000 407 s ISBN
80-85866-57-9
ČERMAacuteK F (2001) Jazyk a jazykověda Praha Karolinum 2001 341 s ISBN 80-
246-0154-0
ČERMAacuteK F ndash SGALL P ndash VYBIacuteRAL P (2006) K diskusi o standardniacute
a bdquospisovneacuteldquo čeńtině Slovo a slovesnost 2006 roč 67 s 267ndash282
ČERNAacute A et al (2004) Na co se naacutes často ptaacutete Praha Scientia 2004 168 s
ISBN 80-7183-260-X
Českyacute jazykovyacute atlas 4 (2002) Praha Academia 2002 625 s ISBN 80-200-0013-5
ČIŅMAacuteROVAacute L (1985) Ty či ta Nedvědice Naše řeč 1985 roč 68 s 229ndash233
DANEŃ F (1959) Z Břeclavi do Bratislavy In Kuchař J ndash Vaacutehala F (red)
Jazykovyacute koutek Československeacuteho rozhlasu 3 vyacuteběr Praha Nakl
Československeacute akademie věd 1959 s 307ndash309
DANEŃ F (1965) Vztah bdquocentraldquo a bdquoperiferieldquo jakoņto jazykoveacute universaacutele
Jazykovědneacute aktuality 1965 roč 2 s 1ndash6
DANEŃ F ndash DOKULIL M ndash KUCHAŘ J (1967) Tvořeniacute slov v češtině 2
Odvozovaacuteniacute podstatnyacutech jmen Praha Academia 1967 779 s
230
DEBUS F (1995) Methoden und Probleme der soziologisch orientierten
Namenforschung In EICHLER E et al (eds) Namenforschung
Ein internationales Handbuch zur Onomastik Berlin ndash New York Walter de
Gruyter 1995 s 49ndash75 ISBN 3-11-01426-7
DOBROVSKYacute J (1940) Podrobnaacute mluvnice jazyka českeacuteho v redakciacutech z roku
1809 a 1819 Praha Melantrich 1940 991 s
DOKULIL M (1955) Skloňovaacuteniacute vlastniacutech jmen zeměpisnyacutech typu Troacuteja Sofia
Korea Samoa Kapua Naše řeč 1955 roč 38 s 199ndash202
DOKULIL M (1959) Skloňovaacuteniacute miacutestniacutech jmen typu bdquoLobkoviceldquo In Kuchař J ndash
Vaacutehala F (red) Jazykovyacute koutek Československeacuteho rozhlasu 3 vyacuteběr Praha
Nakl Československeacute akademie věd 1959 s 298ndash301
DOKULIL M (1962) Tvořeniacute slov v češtině 1 Teorie odvozovaacuteniacute slov Praha
ČSAV 1962 263 s
DOKULIL M (1989) K problematice naacutezvů společenskyacutech instituciacute a organizaciacute
In Ńraacutemek R ndash Kuba L (eds) Chreacutematonyma z hlediska teorie a praxe Sborniacutek
z 3 celostaacutetniacuteho seminaacuteře bdquoOnomastika a školaldquo Uacutestiacute nad Labem 21ndash22 6
1988 sv 3 Brno Onomastickaacute komise ČSAV 1989 s 44ndash54
DOLNIacuteK J (1999) Zaacuteklady lingvistiky Bratislava Stimul 1999 228 s ISBN 80-
85697-95-5
EICHLER E et al (eds) (1995) Namenforschung Ein internationales Handbuch
zur Onomastik 1 Teilband Berlin ndash New York Walter de Gruyter 1995 977 s
ISBN 3-11-011426-7
ERTL V (1929) Ten Olomouc nebo ta In Časoveacute uacutevahy o našiacute mateřštině Sbiacuterka
přednaacutešek a rozprav řada I sv 2 Praha naacutekladem Jednoty československyacutech
matematiků a fysiků 1929 s 17ndash24
Encyklopedickyacute slovniacutek češtiny (2002) Praha NLN 2002 604 s ISBN 80-7106-
484-X
FIC K (2004) Jazykovězeměpisneacute aspekty morfologie a kodifikace (na přiacutekladech
substantivniacute deklinace) In Minaacuteřovaacute E ndash Ondraacuteńkovaacute K (eds) Spisovnost
a nespisovnost Zdroje proměny a perspektivy Brno Masarykova univerzita
2004 s 55 ndash59 ISBN 80-210-3568-4
FILIPEC J ndash ČERMAacuteK F (1985) Českaacute lexikologie Praha Academia 1985
284 s
231
FRANKE J (1936) Poznaacutemky k některyacutem miacutestniacutem naacutezvům na kladskeacutem pomeziacute
Naše řeč 1936 roč 20 s 11ndash15
Frekvenčniacute slovniacutek češtiny (2004) Praha Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny 2004 595 s
ISBN 80-7106-676-1
GARY-PRIEUR M-N (1994) Grammaire du nom propre Paris Presses
Universitaires de France 1994 252 s ISBN 2-13-046130-1
GEBAUER J (1895) Mluvnice českaacute pro školy středniacute a uacutestavy učitelskeacute I Nauka
o slově PrahandashViacutedeň 1895 204 s
GEBAUER J (1896) Historickaacute mluvnice jazyka českeacuteho Diacutel III Tvarosloviacute I
Skloňovaacuteniacute PrahandashViacutedeň naacutekladem F Tempskeacuteho 1896 637 s
GEBAUER J (1925) Přiacuteručniacute mluvnice jazyka českeacuteho pro učitele a studium
soukromeacute Praha Českaacute grafickaacute unie a s 1925 493 s
GEBAUER J ndash ERTL V (1926) Mluvnice českaacute pro školy středniacute a uacutestavy
učitelskeacute I Praha naacutekladem Grafickeacute unie a s 1926 277 s
HANSACK E (2000) Der Name im Sprachsystem Grundprobleme der
Sprachtheorie Regensburg S Roderer Verlag 2000 412 s ISBN 10-
3897832011
HARVALIacuteK M (2003) K současneacutemu stavu slovanskeacute onomastickeacute terminologie
In Biolik M (red) Metodologia badań onomastycznych Olsztyn Ośrodek
Badań Naukowych im Wojciecha Kętrzyńskiego 2003 s 43ndash49 ISBN 83-
87643-73-4
HARVALIacuteK M (2004) Synchronniacute a diachronniacute aspekty českeacute onymie Praha
Academia 2004 161 s ISBN 80-200-1253-2
HARVALIacuteK M (2005a) Theoretical and Methodological Principles of the
Onomastic Grammar of Czech In XXII Congresso Internazionale di Scienze
Onomastiche Pisa 28 agostondash4 settembre 2005 RiassuntiAbstracts
ZusammenfassungenReacutesumeacute Pisa 2005 s 61
HARVALIacuteK M (2005b) Vztahy mezi centrem a periferiiacute českeacuteho onymickeacuteho
systeacutemu v diachronniacutem aspektu In Nejedlyacute P ndash Vajdlovaacute M (eds) Verba et
historia Praha UacuteJČ AV ČR Praha 2005 s 119ndash122 ISBN 80-86496-20-1
HARVALIacuteK M (2006a) Komunikačniacute varianty vlastniacutech jmen a jejich miacutesto
v onomastickeacute gramatice čeńtiny In Rymut K et al Munuscula Linguistica
In Honorem Alexandrae Cieślikowa Oblata Krakoacutew Wydawnictwo Instytutu
232
Języka Polskiego Polskiej Akademii Nauk 2006 s 193ndash200 ISBN 978-83-
87623-82-2
HARVALIacuteK M (2006b) Dialectal Forms of Proper Names in the Onomastic
Grammar of Czech In Timuńka A et al Proceedings of the 4th International
Congress of Dialectologists and Geolinguists Riga July 28ndashAugust 2 2003
Rīga Latvian Language Institute University of Latia 2006 s 216ndash220 ISBN
9984-742-22-9
HARVALIacuteK M ndash MINAacuteŘOVAacute E ndash TUŃKOVAacute J M (eds) (2009a) Teoretickeacute
a komunikačniacute aspekty propriiacute Brno Masarykova univerzita 2009 315 s ISBN
978-80-210-5102-7
HARVALIacuteK M (2009b) Postaveniacute českeacute onomastiky v mezinaacuterodniacutem kontextu
In Harvaliacutek M ndash Minaacuteřovaacute E ndash Tuńkovaacute J M (eds) Teoretickeacute a komunikačniacute
aspekty propriiacute Brno Masarykova univerzita 2009 s 47ndash56 ISBN 978-80-210-
5102-7
HAUSER P (2001) Vlastniacute jmeacutena v přiacuteručniacutech mluvniciacutech českeacuteho jazyka
In Kneselovaacute H ndash Kolaacuteřovaacute I (red) Vlastniacute jmeacutena v mluvniciacutech češtiny
a v tradiciacutech českeacuteho mluvnictviacute Sborniacutek k jubileu Rudolfa Šraacutemka Brno
Masarykova univerzita 2001 s 17ndash29
HAVRAacuteNEK B (1936) Vyacutevoj spisovneacuteho jazyka českeacuteho In Československaacute
vlastivěda řada II Spisovnyacute jazyk českyacute a slovenskyacute Praha Sfinx 1936 s 118ndash
122
HAVRAacuteNEK B ndash JEDLIČKA A (1981) Českaacute mluvnice Praha SPN 1981
568 s
HOSAacuteK L ndash ŃRAacuteMEK R (1970) Miacutestniacute jmeacutena na Moravě a ve Slezsku I AndashL
Praha Academia 1970 576 s
HOSAacuteK L ndash ŃRAacuteMEK R (1980) Miacutestniacute jmeacutena na Moravě a ve Slezsku II MndashŢ
Praha Academia 1980 964 s
Hovorna (1922) Naše řeč 1922 roč 6 s 251
Hovorna (1923) Naše řeč 1923 roč 7 s 284
Hovorna (1926) Naše řeč 1926 roč 10 s 309ndash312
HUBAacuteČEK J ndash JANDOVAacute E ndash SVOBODOVAacute J (2002) Čeština pro učitele
Opava VADE MECUM BOHEMIAE 2002 323 s ISBN 80-86041-30-1
JEDLIČKA A (1949) Genitiv miacutestniacutech jmen typu Jince Hrobce Naše řeč 1949
roč 33 s 9ndash14
233
JEDLIČKA A (1959) Proč v Mnichově ale o Mnichovu In Havraacutenek B ndash
Jedlička A ndash Vaacutehala F (red) Jazykovyacute koutek Československeacuteho rozhlasu 3
vyacuteběr Praha Slovanskeacute nakladatelstviacute 1959 s 191ndash193
JEDLIČKA A (1974) Spisovnyacute jazyk v současneacute komunikaci Praha Universita
Karlova 1974 227 s
JELIacuteNEK J ndash BEČKA J V ndash TĚŃITELOVAacute M (1961) Frekvence slov slovniacutech
druhů a tvarů v českeacutem jazyce Praha SPN 1961 585 s
JELIacuteNEK M (2001) Vaacuteclav Ertl jako kritik jazykoveacuteho purismu In Kolaacuteřovaacute I ndash
Pavera L (eds) Sborniacutek praciacute FPF SU v Opavě Opava SU FPF D1 2001
s 86ndash94 ISBN 80-7248-102-9
JELIacuteNEK M (2004) Jan Gebauer a českaacute jazykovaacute kultura In Karliacutek P ndash
Pleskalovaacute J (eds) Ţivot s morfeacutemy Sborniacutek na počest Zdenky Rusiacutenoveacute Brno
Masarykova univerzita 2004 s 61ndash71 ISBN 80-210-3373-8
KALAKUCKAJA L P (red) (1976) Onomastika i norma Moskva Nauka 1976
253 s
Kliacutemovaacute K ndash Kneselovaacute H (eds) (1999) Propria v systeacutemu mluvnickeacutem
a slovotvorneacutem Sborniacutek přiacutespěvků z mezinaacuterodniacute konference bdquoOnomastika
a školaldquo konaneacute v Brně ve dnech 10ndash11 2 1998 Brno Masarykova univerzita
1999 161 s ISBN 80-210-2031-8
KLIacuteMOVAacute K ndash MINAacuteŘOVAacute E (eds) (2007) Čeština ndash baacutedaacuteniacute a učeniacute Sborniacutek
z mezinaacuterodniacute konference uspořaacutedaneacute k 60 vyacuteročiacute zaloţeniacute Pedagogickeacute fakulty
Masarykovy univerzity a k přiacuteleţitosti ţivotniacuteho jubilea prof PhDr Přemysla
Hausera CSc Brno Masarykova univerzita 2007 143 s ISBN 978-80-210-
4278-0
KLOFEROVAacute S (2000) Vlastniacute jmeacutena v Českeacutem jazykoveacutem atlase Naše řeč
2000 roč 83 s 10ndash16
KLOFEROVAacute S (2001) Přehlaacuteska rsquoa gt e a jejiacute projevy v lexikaacutelniacutech svazciacutech
Českeacuteho jazykoveacuteho atlasu Naše řeč 2001 roč 84 s 171ndash174
KNAPPOVAacute M (1980) Vyacuteznamoveacute aspekty vlastniacutech jmen Slovo a slovesnost
1980 roč 49 s 57ndash60
KNAPPOVAacute M (1989) Rodneacute jmeacuteno v jazyce a společnosti Praha Academia
1989 204 s ISBN 80-200-0167-0
KNAPPOVAacute M (1992) K funkčniacutemu pojetiacute systeacutemu vlastniacutech jmen Slovo
a slovesnost 1992 roč 53 s 211ndash214
234
KNAPPOVAacute M (1999) Osobniacute jmeacutena v českeacutem mluvnickeacutem systeacutemu In
Kliacutemovaacute K ndash Kneselovaacute H (eds) Propria v systeacutemu mluvnickeacutem
a slovotvorneacutem Sborniacutek přiacutespěvků z mezinaacuterodniacute konference bdquoOnomastika
a školaldquo konaneacute v Brně ve dnech 10ndash11 2 1998 Brno Masarykova univerzita
1999 s 11ndash15 ISBN 80-210-2031-8
KNAPPOVAacute M (2002) Naše a ciziacute přiacutejmeniacute v současneacute češtině Liberec TAX AZ
KORT 2002 256 s ISBN 80-238-8173-6
KNESELOVAacute H ndash KOLAacuteŘOVAacute I (red) (2001) Vlastniacute jmeacutena v mluvniciacutech
češtiny a v tradiciacutech českeacuteho mluvnictviacute Sborniacutek k jubileu Rudolfa Šraacutemka Brno
Masarykova univerzita 2001 67 s ISBN 80-210-2513-1
KOMAacuteREK K (1999) Biblickaacute osobniacute jmeacutena v morfologickeacutem systeacutemu čeńtiny
In Kliacutemovaacute K ndash Kneselovaacute H (eds) Propria v systeacutemu mluvnickeacutem
a slovotvorneacutem Sborniacutek přiacutespěvků z mezinaacuterodniacute konference bdquoOnomastika
a školaldquo konaneacute v Brně ve dnech 10ndash11 2 1998 Brno Masarykova univerzita
1999 s 54ndash57 ISBN 80-210-2031-8
KOMAacuteREK M (1981) Naacutestin morfologickeacuteho vyacutevoje českeacuteho jazyka Praha SPN
1981 169 s
KONEČNAacute H (2003) Dativ a instrumentaacutel miacutestniacutech jmen typu Prachatice
v naacuteřečiacutech Naše řeč 2003 roč 86 s 126ndash32
LAMPRECHT A ndash ŃLOSAR D ndash BAUER J (1986) Historickaacute mluvnice češtiny
Praha SPN 1986 423 s
LOTKO E (1998) Slovniacutek lingvistickyacutech termiacutenů pro filology Olomouc Univerzita
Palackeacuteho v Olomouci 1998 113 s ISBN 80-7067-965-4
LUTTERER I (1968) K vyacutevoji slovotvornyacutech typů slovanskyacutech miacutestniacutech jmen (Teze)
In Blanaacuter V ndash Majtaacuten M (eds) I slovenskaacute onomastickaacute konferencia (Bratislava
5ndash6 decembra 1967) Zborniacutek materiaacutelov Bratislava Jazykovednyacute uacutestav Ľudoviacuteta
Ńtuacutera SAV a Slovenskaacute onomastickaacute komisia pri Vedeckom koleacutegiu jazykovedy
SAV 1968 s 102ndash103
LUTTERER I (1969) Chronological value of suffixes in the Czech place-names
Onoma 1969 roč 14 s 55ndash57
LUTTERER I (1971) Zur Entwicklung der Bildungstypen slawischer Ortsnamen
In Witkowski T (ed) Forschungen zur slawischen und deutschen Namenkunde
Berlin Akademie-Verlag 1971 s 8ndash13
235
LUTTERER I (1975) Hlavniacute data ve vyacutevoji českeacute onomastiky od roku 1945
Zpravodaj Miacutestopisneacute komise ČSAV 1975 roč 16 s 15ndash21
LUTTERER I (1976) Onomastika a mluvnice In Majtaacuten M (ed) VI slovenskaacute
onomastickaacute konferencia Nitra 4ndash6 apriacutela 1974 Bratislava Veda 1976 s 47ndash
50
LUTTERER I ndash ŃRAacuteMEK R (2004) Zeměpisnaacute jmeacutena v Čechaacutech na Moravě a ve
Slezsku Havliacutečkův Brod Tobiaacuteń 2004 317 s ISBN 80-7311-025-3
MAJTAacuteN M (1976) Mimojazykovaacute straacutenka toponyma In Majtaacuten M (ed)
VI Slovenskaacute onomastickaacute konferencia Nitra 4ndash6 apriacutela 1974 Bratislava
Veda 1976 s 31ndash37
MATHESIUS V (1970) O potenciaacutelnosti jevů jazykovyacutech In Vachek J (red)
U zaacutekladů praţskeacute jazykovědneacute školy Praha Academia 1970 s 5ndash34
MIKLOSICH F (1927) Die Bildung der slavischen Personen- und Ortsnamen
Drei Abhandlungen von Franz Miklosich Manulneudruck aus Denkschriften der
Akademie der Wissenschaften Philosophisch-historische Klasse Wien 1860ndash
1874 Heidelberg Carl Winter 1927 354 s
MITTER P (ed) (2009) Ty jaacute a oni v jazyce a v literatuře sborniacutek z mezinaacuterodniacute
konference 1 diacutel Čaacutest jazykovědnaacute Uacutestiacute nad Labem UJEP 2009 423 s ISBN
978-80-7414-131-7
Mluvnice češtiny 1 ndash Fonetika fonologie morfonologie a morfemika tvořeniacute slov
(1986) Praha Academia 1986 566 s
Mluvnice češtiny 2 ndash Tvarosloviacute (1986) Praha Academia 1986 536 s
NEBESKAacute I (1989) K současneacutemu pojetiacute normy v českeacute lingvistice Slovo
a slovesnost 1989 roč 50 s 152ndash167
NĚMEC I (1976) Vztah centrum ndash periferie v lexikaacutelniacutem vyacutevoji Naše řeč 1976
roč 59 s 118ndash124
OLIVA K (1976) Retrograacutedniacute slovniacutek k diacutelu Dr Antoniacutena Profouse bdquoMiacutestniacute jmeacutena
v Čechaacutechldquo IndashV Čaacutest I Českaacute miacutestniacute jmeacutena Zvlaacuteštniacute přiacuteloha Zpravodaje
Miacutestopisneacute komise ČSAV 1976 roč 17 225 s
OLIVOVAacute-NEZBEDOVAacute L (1995) Pomiacutestniacute jmeacutena v Čechaacutech vzniklaacute ze jmen
vlastniacutech odvozovaacuteniacutem přiacuteponami In Olivovaacute-Nezbedovaacute L et al Pomiacutestniacute jmeacutena
v Čechaacutech O čem vypoviacutedajiacute jmeacutena poliacute luk lesů hor vod a cest Praha
Academia 1995 s 52ndash80
236
OLIVOVAacute-NEZBEDOVAacute L (1998) K hierarchii onomastickyacutech termiacutenů podle
objektů pojmenovanyacutech vlastniacutemi jmeacuteny Acta onomastica 1998 roč 39 s 46ndash
54
OLOŃTIAK M ndash GIANITSOVAacute-OLOŃTIAKOVAacute L (2007a) Deklinaacutecia
prevzatyacutech substantiacutev v slovenčině Preńov Filozofickaacute fakulta Preńovskej
uviverzity v Preńove 2007 152 s ISBN 978-80-8068-694-9
OLOŃTIAK M ndash GIANITSOVAacute L (2007b) Deklinačnyacute systeacutem propriiacute (naacutečrt
problematiky) In Povaņaj M ndash Ņigo P (eds) Suacuteradnice suacutečasnej onomastiky
Zborniacutek materiaacutelov zo 16 slovenskej onomastickej konferencie Bratislava 16ndash
17 9 2004 Bratislava Veda ndash Jazykovednyacute uacutestav Ľ Ńtuacutera SAV 2007 s 55ndash66
ISBN 978-80-224-0971-1
OLOŃTIAK M (2007c) Propriaacute a explanačno-deskriptiacutevny priacutestup k morfoloacutegii
suacutečasnej slovenčiny In Orgoňovaacute O (ed) Jazyk a komunikaacutecia v suacutevislostiach
II Zborniacutek priacutespevkov z medzinaacuterodnej vedeckej konferencie konanej 6ndash7 9
2007 na Katedre slovenskeacuteho jazyka Filozofickej fakulty Univerzity Komenskeacuteho
v Bratislave Bratislava Univerzita Komenskeacuteho 2007 s 66ndash74
Osnoven sistem i terminologija na slovenskata onomastika (1983) Skopje
Makedonska akademija na naukite i umetnostite ndash Megunaroden komitet na
slavistite ndash Komisija za slovenska onomastika 1983 412 s
OSOLSOBĚ K ndash PALA K ndash RYCHLYacute P (1998) Frekvence vzorů českyacutech
substantiv (na materiaacutelu ČNK) SPFFBU A 46 1998 s 77ndash93
OSOLSOBĚ K (2002) Mluvnice versus korpus Několik poznaacutemek k probleacutemům
dubletniacutech a variantniacutech koncovek českyacutech substantiv In Hladkaacute Z ndash Karliacutek P
(eds) Čeština ndash univerzaacutelia a specifika 4 Praha Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny
2002 s 333ndash336 ISBN 80-7106-611-7
Ottův slovniacutek naučnyacute noveacute doby dodatky k velikeacutemu Ottovu slovniacuteku naučneacutemu Diacutelu
šesteacuteho svazek druhyacute ŠindashUţ (2003) Praha Paseka 2003 s 721ndash1375 ISBN 80-
7185-057-8
PASTYŘIacuteK S (2002ndash2003) Některaacute středomoravskaacute toponyma v současneacute
komunikaci Češtinaacuteř 2002ndash2003 roč 13 s 29ndash36
PLESKALOVAacute J (1992) Tvořeniacute pomiacutestniacutech jmen na Moravě a ve Slezsku
Jinočany H amp H 1992 151 s
237
PLESKALOVAacute J (1998) Tvořeniacute nejstaršiacutech českyacutech osobniacutech jmen Brno
Masarykova univerzita 1998 158 s ISBN 80-210-1878-X
PLESKALOVAacute J (2000a) K probleacutemům onomastickeacute terminologie In Hladkaacute Z ndash
Karliacutek P (eds) Čeština ndash univerzaacutelia a specifika 2 Sborniacutek z konference ve
Šlapaniciacutech u Brna 17ndash19 11 1999 Brno Masarykova univerzita 1999 s 41ndash
46 ISBN 80-210-2262-0
PLESKALOVAacute J (2000b) O tzv parasysteacutemu SPFFBU A 48 2000 s 41ndash46
PLESKALOVAacute J et al (eds) (2007) Kapitoly z dějin českeacute jazykovědneacute
bohemistiky Praha Academia 2007 683 s ISBN 978-80-200-1523-5
POKORNAacute E (1977) Skloňovaacuteniacute miacutestniacutech jmen na -ingen Naše reč 1977 roč 60
s 131ndash136
POLIacuteVKOVAacute A (1978) Poznaacutemky o rodu miacutestniacutech jmen typu Olomouc Boleslav
Litomyńl Naše řeč 1978 roč 61 s 219ndash200
POLIacuteVKOVAacute A (1984) Slovenskaacute miacutestniacute jmeacutena v českeacutem kontextu Naše řeč
1984 roč 67 s 169ndash179
POLIacuteVKOVAacute A (1985) K vyacutevojovyacutem tendenciacutem českyacutech miacutestniacutech jmen
zakončenyacutech na -ice Naše řeč 1985 roč 68 s 234ndash236
POLIacuteVKOVAacute A (1992) Slovenskaacute miacutestniacute jmeacutena v čeńtině In Poliacutevkovaacute A ndash
Svobodovaacute I (eds) Praktickeacute kapitoly z českeacuteho jazyka Praha Učitelskaacute unie
1992 s 47ndash50 ISBN 80-900147-4-7
POLIacuteVKOVAacute A (2007) Naše miacutestniacute jmeacutena a jak jich uţiacutevat Praha Euromedia
Group 2007 207 s ISBN 978-80-242-1940-0
Pravidla hlediacuteciacute k českeacutemu pravopisu a tvarosloviacute s abecedniacutem seznamem slov
a tvarů (1902) Praha Ciacutesařskyacute kraacutelovskyacute ńkolniacute knihosklad 1902 203 s
Pravidla českeacuteho pravopisu s abecedniacutem seznamem slov a tvarů (1926) Praha
Staacutetniacute nakladatelstviacute 1926 152 s
Pravidla českeacuteho pravopisu (1966) Praha Academia 1966 499 s
Pravidla českeacuteho pravopisu (1993) Praha Academia 1993 389 s ISBN 80-200-
0475-0
PROFOUS A (1947) Miacutestniacute jmeacutena v Čechaacutech I AndashH Praha Českaacute akademie věd
a uměniacute 1947 726 s
PROFOUS A (1949) Miacutestniacute jmeacutena v Čechaacutech II CHndashL Praha Českaacute akademie věd
a uměniacute 1949 705 s
238
PROFOUS A (1951) Miacutestniacute jmeacutena v Čechaacutech III MndashŘ Praha Českaacute akademie věd
a uměniacute 1951 629 s
PROFOUS A SVOBODA J (1957) Miacutestniacute jmeacutena v Čechaacutech IV SndashŢ Praha
Českaacute akademie věd a uměniacute 1957 864 s
SVOBODA J ndash ŃMILAUER V (1960) Miacutestniacute jmeacutena v Čechaacutech V Dodatky k diacutelu
Antoniacutena Profouse Praha Nakladatelstviacute Československeacute akademie věd 1960
673 s
Přiacuteručniacute mluvnice češtiny (2003) Praha Nakladatelstviacute Lidoveacute noviny 2003 799 s
ISBN 80-7106-134-4
ROCHER K (1934) Gramatickyacute rod a vyacutevoj českyacutech deklinaciacute jmennyacutech Praha
Českaacute akademie věd a uměniacute 1934 150 s
ROSPOND S (1957) Klasifikacja strukturalno-gramatyczna słowiańskich nazw
geograficznych Wrocław Państwowe Wydawnictwo Naukowe 1957 73 s
RUSIacuteNOVAacute Z (1974ndash1975) O vlivu slovotvorneacuteho systeacutemu na systeacutem
morfologickyacute SPFFBU A 2223 197475 s 43ndash47
RUSIacuteNOVAacute Z (1991) Aspekty českeacute substantivniacute deklinace Brno 1991 145 s
Habilitačniacute praacutece na Filozofickeacute fakultě Masarykovy univerzity
RUSIacuteNOVAacute Z (1992) Některeacute aspekty distribuce alomorfů (genitiv a lokaacutel sg
maskulin) SPFFBU A 40 1992 s 23ndash31
SAUSSURE F de (1989) Kurs obecneacute lingvistiky Praha Odeon 1989
467 s ISBN 80-2070-070-6
SEDLAacuteČEK M (1966) O skloňovaacuteniacute slovenskyacutech miacutestniacutech jmen typu Prievidza
Naše řeč 1966 roč 49 s 179ndash181
SEDLAacuteČEK M (1975) Do Zaacutehřeba nebo do Zaacutehřebu Naše řeč 1975 roč 58
s 243ndash248
SEDLAacuteČEK M (1977) Ten Ań nebo ta Ań Naše řeč 1977 roč 60 s 267ndash269
SEDLAacuteČEK M (1981) Slovanskaacute vlastniacute jmeacutena v novinaacutech a časopisech Naše řeč
1981 roč 64 s 172ndash176
SEDLAacuteČEK M (1982) V bdquoZaacutehřeběldquo i v bdquoZaacutehřebuldquo Naše řeč 1982 roč 65 s 11ndash
15
SEDLAacuteČEK M (1983) Vlastniacute zeměpisnaacute jmeacutena v deklinačniacutem systeacutemu čeńtiny
Naše řeč 1983 roč 66 s 35ndash44
239
SEDLAacuteČEK M (1992) Ciziacute vlastniacute jmeacutena v čeńtině In Poliacutevkovaacute A ndash Svobodovaacute
I (eds) Praktickeacute kapitoly z českeacuteho jazyka Praha Učitelskaacute unie 1992 s 36ndash
46 ISBN 80-900147-4-7
Slovniacutek spisovneacute češtiny pro školu a veřejnost (1978) Praha Academia 1978 799 s
Slovniacutek spisovneacute češtiny pro školu a veřejnost (1998) Praha Academia 1998 647 s
ISBN 80-200-0493-9
SOKOLOVAacute M (1996) Morfologickaacute straacutenka vlastneacuteho mena In Majtaacuten M ndash
Ruńčaacutek F (red) 12 slovenskaacute onomastickaacute konferencia Preńov Pedagogickaacute
fakulta UJPŃ ndash Jazykovednyacute uacutestav Ľ Ńtuacutera SAV 1996 s 22ndash33 ISBN 80-
88885-04-3
SOKOLOVAacute M (2007) Novyacute deklinačnyacute systeacutem slovenskyacutech substantiv Preńov
Filozofickaacute fakulta Preńovskej univerzity v Preńove 2007 338 s ISBN 80-8068-
550-9
SUPERANSKAJA A V (1969) Struktura imeni sobstvennogo (Fonologija
i morfologija) Moskva Nauka 1969 207 s
SUPERANSKAJA A V (1973) Obščaja teorija imeni sobstvennogo Moskva
Nauka 1973 364 s
SVOBODA K et al (1973) Zaacutekladniacute soustava a terminologie slovanskeacute
onomastiky Zpravodaj Miacutestopisneacute komise ČSAV 1973 roč 14 s 1ndash280
ŃKVAŘILOVAacute H (2008) Tvarosloviacute regionaacutelniacutech zeměpisnyacutech jmen Brno 2008
38 s Zaacutevěrečnaacute praacutece na Pedagogickeacute fakultě Masarykovy univerzity na katedře
českeacuteho jazyka Vedouciacute zaacutevěrečneacute praacutece Jana Marie Tuńkovaacute
ŃLOSAR D (1984) Slovotvornaacute produktivita ndash pojem synchronniacute nebo diachronniacute
SPFFBU A 32 1984 s 97ndash101
ŃLOSAR D (1994) Substantivniacute kompozita typu V-(K)-S v čeńtině Naše řeč 1994
roč 77 s 147ndash152
ŃMILAUER V (1958) Metoda bdquomalyacutech typůldquo v toponomastice In Horaacutelek K ndash
Kurz J (red) Sborniacutek slavistickyacutech praciacute věnovanyacutech IV mezinaacuterodniacutemu sjezdu
slavistů v Moskvě Praha Universita Karlova 1958 s 44ndash50
ŃMILAUER V (1960) Osiacutedleniacute Čech ve světle miacutestniacutech jmen Praha nakladatelstviacute
Československeacute akademie věd 1960 391 s
ŃMILAUER V (1966) Uacutevod do toponomastiky Praha SPN 1966 233 s
ŃMILAUER V (1972) Nauka o českeacutem jazyku Praha SPN 1972 333 s
240
ŃMILAUER V (1976) Třiacuteděniacute vlastniacutech jmen In Blicha M ndash Majtaacuten M (red)
Zborniacutek pedagogickej fakulty v Prešove Univerzity P J Šafaacuterika v Košiciach
V zasedanie Medzinaacuterodnej komisie pre slovanskuacute onomastiku a V slovenskaacute
onomastickaacute konferencia (Prešov 3ndash7 maacuteja 1972) zv 3 Slavistika Bratislava
Slovenskeacute pedagogickeacute nakladatelstvo 1976 roč 12 s 109ndash111
ŃMILAUER V (1981) Poznaacutemka o rodu miacutestniacutech jmen typu Olomouc Boleslav
Litomyńl Zpravodaj Miacutestopisneacute komise ČSAV 1981 roč 22 s 177
ŃRAacuteMEK R (1970) Problematika deminutivniacutech miacutestniacutech jmen v čeńtině
(na materiaacutelu moravskoslezskeacute toponymie) Slaacutevia 1970 roč 39 s 377ndash398
ŃRAacuteMEK R (1972) Toponymickeacute modely a toponymickyacute systeacutem Slovo
a slovesnost 1972 roč 33 s 304ndash318
ŃRAacuteMEK R (1972ndash1973) Zum Begriff bdquoModellldquo und bdquoSystemldquo in der Toponomastik
Onoma 1972ndash1973 roč 27 s 55ndash75
ŃRAacuteMEK R (1976) Slovotvornyacute model v českeacute toponymii Slovo a slovesnost
1976 roč 37 s 112ndash120
ŃRAacuteMEK R (1986) Teorie onomastiky a roviny propriaacutelniacuteho pojmenovaacuteniacute Slovo
a slovesnost 1986 roč 47 s 16ndash28
ŃRAacuteMEK R (1989) Onymische Funkcion und funkctionale Namenforschung
Studia onomastica Festskript till Th Anderson Uppsala 1989 s 367ndash374
ŃRAacuteMEK R (1995) Namenforschung in der Tschechischen Republik In Eichler E
et al (eds) Namenforschung Ein internationales Handbuch zur Onomastik 1
Berlin ndash New York Walter de Gruyter 1995 s 217ndash221 ISBN 3-11-01426-7
ŃRAacuteMEK R (1996a) (ed) Spisovnost a nespisovnost dnes Sborniacutek přiacutespěvků
z mezinaacuterodniacute konference Spisovnost a nespisovnost v současneacute jazykoveacute
a literaacuterniacute komunikaci Šlapanice u Brna 17ndash19 ledna 1995 Brno Masarykova
univerzita 1996 261 s ISBN 80-210-1304-4
ŃRAacuteMEK R (1996b) Noremnost vlastniacutech jmen In Ńraacutemek R (ed) Spisovnost
a nespisovnost dnes Sborniacutek přiacutespěvků z mezinaacuterodniacute konference Spisovnost
a nespisovnost v současneacute jazykoveacute a literaacuterniacute komunikaci Šlapanice u Brna 17ndash
19 ledna 1995 Brno Masarykova univerzita 1996 s 157ndash159 ISBN 80-210-
1304-4
ŃRAacuteMEK R (1997) Ciziacute miacutestniacute jmeacutena v čeńtině (O exonymech v dneńniacute čeńtině)
In Daneń F et al (eds) Českyacute jazyk na přelomu tisiacuteciletiacute Praha Academia
1997 s 280ndash286 ISBN 80-200-0617-6
241
ŃRAacuteMEK R (1999a) Ke gramatickyacutem vlastnostem propriiacute In Kliacutemovaacute K ndash
Kneselovaacute H (eds) Propria v systeacutemu mluvnickeacutem a slovotvorneacutem Sborniacutek
přiacutespěvků z mezinaacuterodniacute konference bdquoOnomastika a školaldquo konaneacute
v Brně ve dnech 10ndash11 2 1998 Brno Masarykova univerzita 1999 s 16ndash28
ISBN 80-210-2031-8
ŃRAacuteMEK R (1999b) Onomastičnost onomastickeacute gramatiky In Jakus-Borkowa E
ndash Nowik K (red) Najnowsze przemiany nazewnicze Warszawa Energeia
1999 s 255ndash260 ISBN 83-85118-75-6
ŃRAacuteMEK R (1999c) Uacutevod do obecneacute onomastiky Brno Masarykova univerzita
1999 191 s ISBN 80-210-2027-X
ŃRAacuteMEK R (2002) Dějiny českeacute onomastiky status gramatiky nejdůleņitějńiacute
vyacutesledky In Rzetelska-Feleszko E ndash Cieślikowa A ndash Duma J (eds)
Słowiańska onomastyka Encyklopedia Tom I Warszawa ndash Krakoacutew
Towarzystwo Naukowe Warzsawskie 2002 s 5ndash6 ISBN 83-907328-7-4
ŃRAacuteMEK R (2003) K současneacutemu stavu slovanskeacute onomastickeacute terminologie
In Biolik M (red) Metodologia badań onomastycznych Olsztyn Ośrodek
Badań Naukowych im Wojciecha Kętrzyńskiego 2003 s 31ndash42 ISBN 83-
87643-73-4
ŃRAacuteMEK R (2005) Dynamismus v současneacute onymii a jeho reflexe v obecneacute
onomastickeacute teorii In Lobodzinska R (red) Z najnowszych tendencji w polskim
nazewnictwie Łask Oficyna Wydawnictwa LEKSEM 2005 s 9ndash20 ISBN 83-
60178-08-9
ŃRAacuteMEK R (2006) Transonymizace v propriaacutelniacute nominaci In Brozović Rončević
D (red) Folia onomastica Croatica Zagreb Hrvatska akademija znanosti
i umjetnosti Razred za filolońke znanosti 2006 No 1213 (2003ndash2004) s 499ndash
508 ISBN 133-0695
ŃRAacuteMEK R (2007a) Beitraumlge zur allgemeinen Namentheorie Wien Praesens
Verlag 2007 569 s ISBN 978-37069-0422-3
ŃRAacuteMEK R (2007b) Onomastika In Pleskalovaacute J et al (eds) Kapitoly z dějin
českeacute jazykovědneacute bohemistiky Praha Academia 2007 s 377ndash425 ISBN 978-
80-200-1523-5
242
ŃRAacuteMEK R (2010) K problematice typologie naacutezvů (českyacutech) měst In Sarnowska-
Giefing I ndash Graf M (eds) Miasto w perspektywie onomastyki i historii
Poznaň Wydawnictwo PTPN 2010 s 39ndash49 ISBN 978-83-7654-050-4
TASZYCKI W (1946) Słowiańskie nazwy miejscowe (Ustalenie podziału) Krakoacutew
Polska Akademia Umiejętności 1946 64 s
TĚŃITELOVAacute M et al (1985) Kvantitativniacute charakteristiky současneacute češtiny
Praha Academia 1985 249 s
TOMESCU D (1998) Gramatica numelor proprii icircn limba romacircnacirc Bucureşti ALL
EDUCATIONAL 1998 251 s ISBN 973-9397-63-5
TRAacuteVNIacuteČEK F (1935) Historickaacute mluvnice československaacute Praha Melantrich
1935 444 s
TRAacuteVNIacuteČEK F (1951) Mluvnice spisovneacute češtiny Čaacutest I ndash Hlaacuteskosloviacute tvořeniacute
slov tvarosloviacute Praha Slovanskeacute nakladatelstviacute 1951 611 s
TROST P (1958) Zur Teorie des Eigennamens In Omagiu lui I Iordan cu prijelu
imlinirii a 70 de ani Bucureşti [sn] 1958 s 867ndash869
TROST P (1979) Poznaacutemky k teorii vlastniacuteho jmeacutena Zpravodaj Miacutestopisneacute komise
ČSAV 1979 roč 20 s 307ndash315
TROST P (1981) Nochmals uumlber die Natur Eigennames In Essler J ndash Huumlbler A
(eds) Forms and Functions Tuumlbingen [sn] 1981 s 43ndash47
TUŃKOVAacute J M (2006) Variantniacute a dubletniacute tvary v současneacute deklinaci
apelativniacutech feminin Brno Masarykova univerzita 2006 175 s ISBN 80-210-
4138-2
TUŃKOVAacute J M (2007a) Přechod feminin mezi vzory ņena a růņe In Ńtiacutecha F ndash
Ńimandl J (eds) Gramatika a korpus Grammar amp Corpora Sborniacutek přiacutespěvků
ze stejnojmenneacute konference 23ndash25 11 2005 siacutedlo AV ČR v Praze Noveacute Město
nad Metujiacute UacuteJČ AV ČR 2007 s 258ndash265 ISBN 80-86496-32-5
TUŃKOVAacute J M (2007b) Toponyma s deklinaciacute vzoru kost In Kliacutemovaacute K ndash
Minaacuteřovaacute E (eds) Čeština ndash baacutedaacuteniacute a učeniacute Sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference
uspořaacutedaneacute k 60 vyacuteročiacute zaloţeniacute Pedagogickeacute fakulty Masarykovy univerzity
a k přiacuteleţitosti ţivotniacuteho jubilea prof PhDr Přemysla Hausera CSc Brno
Masarykova univerzita 2007 s 49ndash54 ISBN 978-80-210-4278-0
TUŃKOVAacute J M (2008) Vlastniacute jmeacutena v učebniciacutech českeacuteho jazyka pro 2 stupeň
ZŃ In Pastyřiacutek S ndash Viacuteńka V (eds) Onomastika a škola 8 Hradec Kraacuteloveacute
Gaudeamus 2008 s 107ndash113 ISBN 978-80-7041-167-4
243
TUŃKOVAacute J M (2009) Jaacute ty on jezdiacute do Mělniacuteku či Mělniacuteka In Mitter P (ed)
Ty jaacute a oni v jazyce a v literatuře sborniacutek z mezinaacuterodniacute konference 1 diacutel Čaacutest
jazykovědnaacute Uacutestiacute nad Labem UJEP 2009 s 223ndash227 ISBN 978-80-7414-131-
7
TUŃKOVAacute J M (2009ndash2010) Jak skloňujeme naacutezvy měst a obciacute na -(ov)ice
Českyacute jazyk a literatura 2009ndash2010 roč 60 s 13ndash20
TUŃKOVAacute J M (2010a) Gramatickeacute tvary naacutezvů českyacutech měst na -(ov)ice ndash
historie a současnost In Sarnowska-Giefing I ndash Graf M (eds) Miasto
w perspektywie onomastyki i historii Poznaň Wydawnictwo PTPN 2010
s 403ndash414 ISBN 978-83-7654-050-4
TUŃKOVAacute J M (2010b) Deklinačniacute typy českyacutech toponym In David J ndash
Čornejovaacute M ndash Harvaliacutek M (eds) Mnohotvaacuternost a specifičnost onomastiky
IV českaacute onomastickaacute konference 15ndash17 zaacuteřiacute 2009 Ostrava Ostravskaacute
univerzita v Ostravě a UacuteJČ AV Praha v v i 2010 s 501ndash509 ISBN 978-80-
7368-779-3
TUŃKOVAacute J M ndash PEKAacuteRKOVAacute V ndash FRIDRICHOVAacute M (2010c) Tvary
regionaacutelniacutech zeměpisnyacutech jmen na -(ov)ice v mluvě současneacute mlaacutedeņe
In Klinckovaacute J (ed) Odkazy a vyacutezvy modernej jazykovej komunikaacutecie Zborniacutek
priacutespevkov zo 7 medzinaacuterodnej vedeckej konferencie konanej 23ndash24 09 2009
v Banskej Bystrici Banskaacute Bystrica UMB 2010 s 544ndash557 ISBN 978-80-
8083-960-4
TUŃKOVAacute J M (2010d) Gramatickeacute tvary českyacutech toponym a jejich fungovaacuteniacute
v běņneacute komunikaci Wroclaw (v tisku)
TUŃKOVAacute J M (2010e) Variantnost apelativniacutech feminin In Kapitoly z českeacute
gramatiky Praha Academia (v tisku)
TUŃKOVAacute J M (2010f) K deklinačniacutem typům českyacutech oikonym Bratislava
(v tisku)
TUŃKOVAacute J M (2010g) Zpracovaacuteniacute českeacute oikonymie v mluvniciacutech čeńtiny Uacutestiacute
nad Labem (v tisku)
TUŃKOVAacute J M (2010h) Transonymizace a chreacutematonyma Olsztyn (v tisku)
UTĚŃENYacute S (1959) Na Mělniacutece i na Mělniacuteku In Kuchař J ndash Vaacutehala F (red)
Jazykovyacute koutek Československeacuteho rozhlasu 3 vyacuteběr Praha Nakl
Československeacute akademie věd 1959 s 306ndash307
244
VAacuteHALA F (1951) Skloňovaacuteniacute některyacutech miacutestniacutech jmen In Havraacutenek B ndash
Jedlička A ndash Vaacutehala F (red) Jazykovyacute koutek Československeacuteho rozhlasu
1 vyacuteběr Praha Slovanskeacute nakladatelstviacute 1951 s 302ndash304
VAacuteHALA F (1959a) Do Jinec i do Jinců In Kuchař J ndash Vaacutehala F (red) Jazykovyacute
koutek Československeacuteho rozhlasu 3 vyacuteběr Praha Nakl Československeacute
akademie věd 1959 s 302ndash304
VAacuteHALA F (1959b) V Semilech ale v Pyńeliacutech In Kuchař J ndash Vaacutehala F (red)
Jazykovyacute koutek Československeacuteho rozhlasu 3 vyacuteběr Praha Nakl
Československeacute akademie věd 1959 s 304ndash306
VAacuteHALA F (1960) Skloňovaacuteniacute vlastniacutech jmen osobniacutech a miacutestniacutech B Jmeacutena
miacutestniacute I Jmeacutena domaacuteciacute In Daneń F et al O češtině pro Čechy Praha Orbis
1960 s 172ndash180
VAacuteŅNYacute V (1964) Historickaacute mluvnice českaacute 2 diacutel Tvarosloviacute 1 čaacutest ndash
Skloňovaacuteniacute Praha SPN 1964 202 s
ZIPF G K (1968) The Psycho-Biology of Language Cambridge Mass MIT Press
1968 336 s
ZIPF G K (1949) Human behavior and the principle of lest effort Cambridge
Mass Addison-Wesley Press 1949 573 s
Internetoveacute zdroje
Abecedniacute přehled obciacute se zařazeniacutem do většiacutech uacutezemniacutech celků podle stavu uacutezemniacute
struktury k 1 lednu 2010 [online] ČSUacute 2010 [cit 24 5 2010] Dostupneacute z
lthttpwwwczsoczxtredakcensficiselnik_obci_v_kraji$Fileciselnik_obci2010_
CZ080xlsgt
Českyacute naacuterodniacute korpus ndash SYN2000 [online] Uacutestav Českeacuteho naacuterodniacuteho korpusu FF
UK Praha 2000 [cit 20 3 2010] Dostupneacute z lthttpwwwkorpusczgt
Českyacute naacuterodniacute korpus ndash SYN2005 [online] Uacutestav Českeacuteho naacuterodniacuteho korpusu FF
UK Praha 2005 [cit 20 3 2010] Dostupneacute z lthttpwwwkorpusczgt
Českyacute naacuterodniacute korpus ndash SYN2006PUB [online] Uacutestav Českeacuteho naacuterodniacuteho korpusu
FF UK Praha 2006 [cit 20 3 2010] Dostupneacute z lthttpwwwkorpusczgt
Informačniacute centrum Brandyacutes nad Labem-Staraacute Boleslav [online] [cit 22 10 2010]
Dostupneacute z lt httpinfocentrum-brandyskoczcshistoriegt
245
Internetovaacute jazykovaacute přiacuteručka [online] 2008 [cit 20 3 2010] Dostupneacute
z lthttppriruckaujccasczgt
Na co se naacutes často ptaacutete [online] 2010 [cit 20 3 2010] Dostupneacute
z lthttpwwwujccasczporadnaporfaqhtmgt
Program Paradigma [online] Uacutestav Českeacuteho naacuterodniacuteho korpusu FF UK Praha 2005
[cit 24 5 2010] Dostupneacute z lthttpucnkffcuniczhledat_v_cnkphpgt
246
Seznam přiacuteloh
Přiacuteloha č 1 Seznam domaacuteciacutech oikonym ņenskeacuteho rodu zakončenyacutech na pravopisně
měkkyacute nebo obojetnyacute konsonant
Přiacuteloha č 2 Absolutniacute frekvence koncovek Gsg (-i -eě) singulaacuterovyacutech oikonym
ņenskeacuteho rodu zakončenyacutech na konsonant
Přiacuteloha č 3 Frekvenčniacute seznam domaacuteciacutech singulaacuterovyacutech oikonym muņskeacuteho rodu
zakončenyacutech na pravopisně měkkyacute konsonant (apelativniacute vzor stroj)
Přiacuteloha č 4 Vyacutevoj rodoveacuteho zařazeniacute u domaacuteciacutech oikonym zakončenyacutech na -e(ě)
-ce a -ice uvedenyacutech v českyacutech mluvniciacutech
Přiacuteloha č 5 Seznam domaacuteciacutech pluraacutelovyacutech oikonym ņenskeacuteho rodu na -(ov)ice
seřazenyacutech 1 abecedně 2 podle frekvence
Přiacuteloha č 6 Seznam domaacuteciacutech pluraacutelovyacutech oikonym ņenskeacuteho rodu zakončenyacutech
na -e(ě) seřazenyacutech 1 abecedně 2 podle frekvence
Přiacuteloha č 7 Abecedniacute seznam domaacuteciacutech pluraacutelovyacutech oikonym na -(ov)ice s tvary
Dpl uvedenyacutemi ve Slovniacuteku spisovneacute čeńtiny (1998)
Přiacuteloha č 8 Absolutniacute frekvence koncovek Dpl (-iacutem -ům) domaacuteciacutech pluraacutelovyacutech
oikonym ņenskeacuteho rodu na -(ov)ice v korpusu SYN2005
Přiacuteloha č 9 Absolutniacute frekvence variantniacutech dubletniacutech a tripletniacutech koncovek Gpl
(-iacute -Oslash -ů) pluraacutelovyacutech oikonym ņenskeacuteho rodu zakončenyacutech na -e(ě) v korpusech
SYN2005 SYN2000 a SYN2006PUB
Přiacuteloha č 10 Absolutniacute frekvence variantniacutech a dubletniacutech koncovek Dpl (-iacutem
-ům -iacutem-ům) pluraacutelovyacutech oikonym ņenskeacuteho rodu zakončenyacutech na -e(ě)
v korpusech SYN2005 SYN2000 a SYN2006PUB
Přiacuteloha č 11 Vyacutevoj rodoveacuteho zařazeniacute u domaacuteciacutech pluraacutelovyacutech oikonym
zakončenyacutech na -y uvedenyacutech v českyacutech mluvniciacutech
Přiacuteloha č 12 Distribuce variantniacutech a dubletniacutech koncovek Dpl (-ům -aacutem -ům
-aacutem) u domaacuteciacutech pluraacutelovyacutech oikonym zakončenyacutech na -y v českyacutech mluvniciacutech
Přiacuteloha č 13 Distribuce variantniacutech a dubletniacutech koncovek Lpl (-ech -iacutech -aacutech
-ech-iacutech -aacutech-iacutech) u domaacuteciacutech pluraacutelovyacutech oikonym zakončenyacutech na -y v českyacutech
mluvniciacutech
Přiacuteloha č 14 Distribuce variantniacutech a tripletniacutech koncovek Ipl (-y -ami -y-ami
-ama) u domaacuteciacutech pluraacutelovyacutech oikonym zakončenyacutech na -y v českyacutech mluvniciacutech
247
Přiacuteloha č 15 Abecedniacute seznam domaacuteciacutech pluraacutelovyacutech oikonym na -y uvedenyacutech ve
Slovniacuteku spisovneacute čeńtiny (1998) s tvary Dpl
Přiacuteloha č 16 Abecedniacute seznam domaacuteciacutech pluraacutelovyacutech oikonym ņenskeacuteho rodu
zakončenyacutech na -y
Přiacuteloha č 17 Abecedniacute seznam domaacuteciacutech pluraacutelovyacutech oikonym zakončenyacutech na -y
koliacutesajiacuteciacutech v rodě
Přiacuteloha č 18 Abecedniacute seznam domaacuteciacutech singulaacuterovyacutech oikonym ņenskeacuteho rodu
zakončenyacutech na -aacute
248
Přiacuteloha č 1
Seznam domaacuteciacutech oikonym ţenskeacuteho rodu zakončenyacutech na pravopisně měkkyacute
nebo obojetnyacute konsonant
Seznam obsahuje 196 oikonym ņenskeacuteho rodu seřazenyacutech 1 abecedně 2 podle
frekvence U oikonym uvaacutediacuteme buď frekvenci jejich lemmatu (lemma gt 100 CAF)
tzn frekvenci oikonyma i přiacutepadnyacutech jinyacutech třiacuted propriiacute nebo pouze frekvenci
oikonyma ostatniacute třiacutedy propriiacute pokud existovaly byly manuaacutelně vytřiacuteděny
(lemma lt 100 AF) Neoficiaacutelniacute podoby oikonym jsou uvedeny v uvozovkaacutech
Seznam neobsahuje oikonyma koliacutesajiacuteciacute v rodě (Aš Bystrc Zderaz Zliv Ţeliv)
Oikonymum CAFAF Oikonymum CAFAF
Bdeněves 3 Olomouc 6789
Bedihońť 7 Plzeň 6400
Běleč 10 Přiacutebram 2291
Běloves 33 Mladaacute Boleslav 1807
bdquoBiacuteteńldquo 18 Chrudim 1544
Biacutetozeves 7 Třebiacuteč 1279
Blaņim 7 Kroměřiacuteņ 1160
Bohdaneč 43 Litomyńl 741
Bochoř 11 Břeclav 654
bdquoBoleslavldquo 113 Třeboň 644
Bořislav 8 Pankraacutec 576
Brandyacutes nad Labem-Staraacute Boleslav 14 Kadaň 459
Břeclav 654 Dobřiacuteń 384
Březiněves 18 Zbraslav 339
Budeč 69 Telč 334
Budislav 12 Čaacuteslav 327
bdquoCerekevldquo 12 Jaroměř 323
Ctiboř 3 Libeň 293
Čaacuteslav 327 Krč 270
Čejč 21 Choceň 262
bdquoČernocldquo 1 Laacutezně Touńeň 246
Čiacutehońť 40 Litovel 230
Čiacuteměř 8 Vlańim 200
Činěves 7 Chotěboř 194
Dobev 1 bdquoTouńeňldquo 182
Dobřeň 2 Přelouč 151
Dobřiacuteč 1 Třeńť 149
Dobřiacuteń 384 Kuřim 135
Dolniacute Cerekev 18 Skuteč 124
Dolniacute Dobrouč 9 Hostivař 121
Dolniacute Radouň 3 Naacuteměńť nad Oslavou 120
Dolniacute Roveň 5 Unhońť 119
Drahomyńl 6 Mimoň 114
Dřiacuteteň 3 bdquoBoleslavldquo 113
Dubeč 30 bdquoStaraacute Boleslavldquo 85
249
Oikonymum CAFAF Oikonymum CAFAF
Hať 12 Uhřiacuteněves 76
Havraň 34 Přibyslav 75
Heřmaň 10 Velkaacute Biacuteteń 75
Hlaacutesnaacute Třebaň 13 Kouřim 70
Holedeč 3 Budeč 69
Horniacute Cerekev 45 bdquoNaacuteměńťldquo 66
Horniacute Lideč 17 Ledeč nad Saacutezavou 65
Horniacute Proseč 6 Nelahozeves 64
Horniacute Radouň 4 Libaacuteň 63
Hořaacutetev 4 Zruč 62
Hořiněves 7 Laacutezně Bohdaneč 58
Hostivař 121 Naacuteměńť na Haneacute 53
Hostouň 16 Okoř 52
Hřebeč 11 Proseč 52
Choceň 262 Libuń 51
Chomyacuteņ 5 Zhoř 51
Chotěboř 194 Touņim 49
Chotouň 3 Vraacuteņ 49
Chromeč 3 Putim 47
Chrudim 1544 Horniacute Cerekev 45
Chyacuteńť 13 Kelč 44
Ivaň 4 Bohdaneč 43
Jaroměř 323 Liacuteńeň 43
Jeneč 12 Čiacutehońť 40
Jičiacuteněves 35 Zruč nad Saacutezavou 40
Kadaň 459 Peruc 38
Kelč 44 bdquoLedečldquo 37
Kleť 14 Velim 37
Kmetiněves 25 Jičiacuteněves 35
Kněņeves 26 Havraň 34
Koloveč 10 Běloves 33
Kostelniacute Radouň 1 Střiacuteteņ 33
Kouřim 70 Dubeč 30
Krč 270 Miroslav 30
Krčmaň 5 Kněņeves 26
Kroměřiacuteņ 1160 Zadniacute Třebaň 26
Kuřim 135 Kmetiněves 25
Laacutezně Bohdaneč 58 Libčeves 25
Laacutezně Touńeň 246 Ratiboř 25
Ledeč nad Saacutezavou 65 Liboc 24
bdquoLedečldquo 37 Obrataň 24
Libaacuteň 63 Roveň 24
Libčeves 25 Ńtěkeň 23
Libeč 1 Čejč 21
Libeň 293 Piacuteńť 21
Libhońť 11 Spytihněv 20
Liboc 24 Velkaacute Polom 19
Libomyńl 5 bdquoBiacuteteńldquo 18
Libouň 4 Březiněves 18
Libuň 14 Dolniacute Cerekev 18
Libuń 51 Ostroměř 18