ČD Cargo, a.s.
Odborové sdružení železničářů
Federace strojvůdců ČR
Federace vlakových čet
Unie železničních zaměstnanců
Federace vozmistrů
Federace železničářů ČR
Cech strojvůdců ČR
Svaz odborářů služeb a dopravy
Demokratická unie odborářů
Podniková kolektivní smlouva
ČD Cargo, a.s.
na rok 2015
ORz-32-A-2015
2 (celkem 95)
Rozsah znalostí
1 uvádějte „úplná“ nebo „informativní“ nebo výčet kapitol či článků
Seznam použitých značek a zkratek
Typ interní normy Základní
Označení ORz-32-A-2015
Nahrazuje ORz-31-A-2014
Změna č. 0000 Účinnost od 01.01.2015
Datum vydání Platí do 31.12.2015
Navrhovatel Zaměstnavatel ČD Cargo, a.s.
Zpracovatel odbor lidských zdrojů
Schválil jméno
funkce
datum
Představenstvo ČD Cargo, a.s. svým usnesením č. 2083/2014 ze dne
18.12.2014
Součinnost při
vytvoření IN
Sociální partneři působící ve společnosti ČD Cargo, a.s.
Omezení přístupu bez omezení
Počet stran 95 Počet příloh 06
Forma vydání elektronicky i tiskem
JOS Funkce Znalost1
GŘ ČDC Ředitelé oblastí, ředitelé odborů,
vedoucí zaměstnanci
úplná
Ostatní zaměstnanci úplná
JOS Ředitelé PJ a SOKV, vedoucí
zaměstnanci PJ a SOKV,
úplná
Ostatní zaměstnanci úplná
Zkratka Význam
ALE Samostatný spolek strojvůdců
BOZP bezpečnost a ochrana zdraví při práci
C M Mezinárodní sdružení železničářů a přátel železničářů
ČD České dráhy, akciová společnost
ČDC ČD Cargo, a.s.
ČR Česká republika
CSČR Cech strojvůdců České republiky
ČSD Československé státní dráhy
ČSÚ Český statistický úřad
DPH daň z přidané hodnoty
DUO Demokratická unie odborářů
FISAIC Mezinárodní sdružení železničářů pro kulturu a volný čas
FSČR Federace strojvůdců České republiky
FV Federace vozmistrů
FVČ Federace vlakových čet
3 (celkem 95)
FŽ ČR Federace železničářů České republiky
GŘ generální ředitelství (jednotka organizační struktury ČD Cargo, a.s)
GVD grafikon vlakové dopravy
IN interní norma
JOS Jednotka organizační struktury
KOP kondiční pobyty
KZAM klasifikace zaměstnání
LOP Léčebně ozdravný pobyt
MF ministerstvo financí
MPSV ministerstvo práce a sociálních věcí
ND Nákladní doprava
NV Nařízení vlády ČR
O10 GŘ ČDC Odbor lidských zdrojů generální ředitelství ČD Cargo, a.s.
OC Odborové centrály
OOPP osobní ochranné pracovní prostředky
OSŽ Odborové sdružení železničářů
PKS podniková kolektivní smlouva ČD Cargo, a.s
PPS pohraniční přechodová stanice
Registr IN ČDC elektronický Registr interních norem ČD Cargo, a.s. na intranetu ČD Cargo,
a.s.
SF, CSF sociální fond, centrální sociální fond
SOSaD Svaz odborářů služeb a dopravy
SŽDC Správa železniční dopravní cesty, s.o.
SZP zákon č. 65/1965 Sb., v platném znění (starý zákoník práce)
TDM tábor dětí a mládeže
UIC Mezinárodní železniční unie
USIC Mezinárodní sportovní sdružení železničářů
UŽZ Unie železničních zaměstnanců
ZP Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
PLS Pracovní lékařské služby
ZSSK Železničná spoločnosť, a.s.
4 (celkem 95)
OBSAH
1 SPOLUPRÁCE S ODBOROVÝMI ORGANIZACEMI 9
2 BOZP, SOCIÁLNÍ OBLAST, ZAMĚSTNANECKÉ VÝHODY 12
2.1 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a pracovní prostředí 12
2.2 Pracovní podmínky 13
2.3 OOPP, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje 15
2.4 Zdravotní a sociální zabezpečení 15
2.5 Péče o vybrané skupiny zaměstnanců 16
2.6 Kondiční pobyty 16
2.7 Jízdné ve vlacích ČD 16
2.8 Sociální fond 16
2.9 Další zaměstnanecké výhody 17
2.10 Stravování a náhrady výdajů 17
3 ZAMĚSTNANOST A MZDOVÁ POLITIKA 17
3.1 Zaměstnanost 17
3.2 Základní principy odměňování 20
4 PRACOVNÍ DOBA, PŘEKÁŽKY V PRÁCI 21
4.1 Překážky v práci z důvodu obecného zájmu 21
4.2 Důležité osobní překážky v práci 25
5 VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ 26
6 PLATNOST PKS 28
Příloha 1 - UPLATŇOVÁNÍ PRACOVNÍ DOBY, PRACOVNÍ POHOTOVOSTI A
DOVOLENÉ 29
1 Účel 29
2 Základní pojmy 29
3 Stanovená týdenní pracovní doba 32
4 Směna 32
5 Rozvržení stanovené týdenní pracovní doby 33
6 Přestávky na jídlo a oddech, přiměřené doby na oddech a jídlo 35
7 Práce přesčas 36
8 Práce ve svátek 37
9 Noční práce 38
10 Pracovní doba v kalendářním měsíci a ve vyrovnávacím období 38
11 Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami 38
5 (celkem 95)
12 Nepřetržitý odpočinek v týdnu 39
13 Režijní jízda 39
14 Pracovní pohotovost 40
15 Dovolená 41
Příloha 1.1 - PRACOVNÍ DOBA V KALENDÁŘNÍCH DNECH 42
Příloha 2 - SYSTÉM ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ SPOLEČNOSTI 43
1 Účel 43
2 Základní pojmy 43
3 Obecná ustanovení 43
4 Zařazení a odměňování 43
4.1 Tarifní zařazení zaměstnance 43
4.2 Tarifní mzda 45
4.3 Smlouvy o mzdě 46
4.4 Odměny z dohod 47
4.5 Formy mzdy 47
4.6 NEOBSAZENO 47
4.7 Mzda za práci přesčas 47
4.8 Mzda a náhrada mzdy za svátek 48
4.9 Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí 49
4.10 Příplatek za práci v noci 49
4.11 Příplatek za práci o sobotách a nedělích 49
4.12 Příplatek za práci v dělené směně 49
4.13 Osobní ohodnocení 49
4.14 Odměny 50
4.14.2 Poskytování cílové odměny statutárním orgánem 50
4.14.3 Odměna pro zaměstnance letmo 51
4.14.4 Zvláštní odměna 51
4.14.5 Odměna za zaškolování 52
4.14.6 Odměna za nepravidelný nástup 52
4.15 Odměňování při prostojích 53
4.16 Odměňování při nepříznivých povětrnostních vlivech a jejich důsledcích 53
4.17 Odměňování při převedení na jinou práci 53
4.18 Odměňování při pracovní cestě a cestě mimo pravidelné pracoviště 54
4.19 Odměňování při nařízených lékařských prohlídkách 55
6 (celkem 95)
4.20 Odměňování při odborném rozvoji zaměstnanců 55
4.21 Odměna za pracovní pohotovost 56
4.22 Přepočet měsíčních částek na částky hodinové 56
4.23 Splatnost mzdy, odměny z dohody, odměny za pracovní pohotovost
a náhrady mzdy 56
4.24 Proplácení zlomků hodin 57
4.25 Výplata mzdy, odměny z dohody, odměny za pracovní pohotovost
a náhrady mzdy 57
4.26 Srážky ze mzdy, odměny za pracovní pohotovost a náhrady mzdy 59
5 Závěrečná ustanovení 60
Příloha 2.1 - SAZBY MZDOVÝCH TARIFŮ, PŘÍPLATKŮ, ODMĚN
A NÁHRADY 61
A. Mzdové tarify 62
B. Odměny za zaškolování (bod 4.14.5 „Systém odměňování zaměstnanců
společnosti“) 63
C. Příplatek za práci přesčas (bod 4.7 „Systém odměňování zaměstnanců
společnosti“) 63
D. Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí (bod 4.9 „Systém odměňování
zaměstnanců společnosti“) 63
E. Příplatek za práci v noci (bod 4.10 „Systém odměňování zaměstnanců
společnosti“) 63
F. Příplatek za práci o sobotách a nedělích (bod 4.11 „Systém odměňování
zaměstnanců společnosti“) 63
G. Příplatek za dělenou směnu (bod 4.12 „Systém odměňování zaměstnanců
společnosti“) 64
H. Odměna za pracovní pohotovost (bod 4.21 „Systém odměňování zaměstnanců
společnosti 64
I. Odměňování při prostojích (bod 4.15 „Systém odměňování zaměstnanců
společnosti“) 64
M. Odměňování při nepříznivých povětrnostních vlivech (bod 4.16 „Systém
odměňování zaměstnanců společnosti“) 64
N. Odměna pro zaměstnance letmo (bod 4.14.3 „Systém odměňování zaměstnanců
společnosti“) 64
7 (celkem 95)
P. Odměna za nepravidelný nástup (bod 4.14.6 „Systému odměňování zaměstnanců
společnosti“) 65
Příloha 3 - STRAVOVÁNÍ A NÁHRADY VÝDAJŮ 66
3.1 Stravování 66
3.2 Organizace stravování 66
3.3 Ceny jídel 67
3.4 Poskytování stravování jiným osobám 68
3.5 Náhradní stravování 68
3.6 Stravování zaměstnanců pohraničních přechodových železničních
stanic s pravidelným pracovištěm na území cizího státu 68
3.7 Náhrady výdajů 68
3.7.1 Stravné při pracovních cestách na území ČR 68
3.7.2 Stravné při pracovních cestách mimo území ČR 69
Příloha 4 - POSKYTOVÁNÍ KONDIČNÍCH POBYTŮ ZAMĚSTNANCŮM ČDC 72
Úvodní ustanovení 72
4.2 Poskytování kondičních pobytů 72
4.3 Organizační postup při zajišťování KOP 73
4.4 Podmínky dodržování programu KOP 74
4.5 Závěrečné ustanovení 75
Příloha 4.1 - Vybraná zaměstnání s nárokem na kondiční pobyt jednou za
dva roky 76
Příloha 4.2 - Vybraná zaměstnání s nárokem na kondiční pobyt jednou za tři roky 77
Příloha 4.3 - Dohoda o poskytnutí KOP a o srážce ze mzdy 78
Příloha 5 - POKYN K UPLATŇOVÁNÍ STĚŽEJNÍCH BODŮ PKS 80
Pracovní podmínky - bod 2.2.2 80
Organizační postup pro zajištění lůžka před a po směně – bod 2.2.5 80
Důležité osobní překážky v práci – bod 4.2.3 82
Příloha 1 Uplatňování pracovní doby, pracovní pohotovosti a dovolené 82
Pružná pracovní doba – bod 2.15 82
Směna – bod 4.1 82
Rozvržení stanovené týdenní pracovní doby – bod 5.3 82
Zaměstnanci s pevným rozvržením pracovní doby – bod 5.7 83
Zaměstnanci letmo - bod 5.8 84
8 (celkem 95)
Postup při stanovení odpadlého výkonu pro zaměstnance letmo a plánování
směn při KOP 84
Práce přesčas u zaměstnanců letmo 84
Přestávky na jídlo a oddech, přiměřené doby na oddech a jídlo – článek 6 86
Práce přesčas – článek 7 86
Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami - článek 11 89
Pracovní pohotovost - článek 14 89
Dovolená článek 15.2 89
Příloha 2 - Systém odměňování zaměstnanců společnosti 89
Tarifní zařazení zaměstnance - bod 4.1.3 89
Tarifní zařazení zaměstnance - bod 4.1.5 89
Smlouvy o mzdě – článek 4.3 90
Odměny z dohod - bod 4.4.3 90
Zvláštní odměna - bod 4.14.4 90
Zvláštní odměna bod 4.14.4.1 91
Odměna za zaškolování – bod 4.14.5 91
Odměna za nepravidelný nástup – bod 4.14.6 91
Příloha č. 3 - Stravování a náhrady výdajů – bod 3.7.2 a 3.7.1 91
Příloha 6 - SOUVISEJÍCÍ NORMY 92
ORz-32-A-2015 Účinnost od 1. 1. 2015
Základní text
9 (celkem 95)
PREAMBULE
ČD Cargo, a.s. (dále jen zaměstnavatel) jehož jménem jedná předseda představenstva, na
straně jedné a Odborové sdružení železničářů, Federace strojvůdců České republiky, Federace
vlakových čet, Unie železničních zaměstnanců, Federace vozmistrů, Federace železničářů
České republiky, Cech strojvůdců České republiky, Svaz odborářů služeb a dopravy
a Demokratická unie odborářů, na straně druhé – uzavírají ve smyslu ustanovení § 22 zákona
č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění a ve smyslu zákona č. 2/1991 Sb.,
o kolektivním vyjednávání, v platném znění, tuto Podnikovou kolektivní smlouvu na rok
2015.
PKS je výsledkem kolektivního vyjednávání a upravuje individuální a kolektivní vztahy mezi
zaměstnavatelem a zaměstnanci, jakož i vzájemné vztahy mezi odborovými organizacemi
a zaměstnavatelem.
PKS je platná v plném rozsahu pro zaměstnance všech jednotek organizační struktury, není-li
u konkrétních ustanovení uvedeno jinak.
1 SPOLUPRÁCE S ODBOROVÝMI ORGANIZACEMI
1.1 Spolupráce odborových organizací a zaměstnavatele
1.1.1. Smluvní strany se zavazují:
plně respektovat postavení a pravomoci zaměstnavatele a odborových
organizací působících u zaměstnavatele, vyplývající z platných
právních předpisů a této PKS,
vzájemně se informovat na informačních schůzkách, konaných podle
potřeby,
pro způsob přenosu elektronických dat a informací využívat definované
standardní prostředí zaměstnavatele při současném splnění stanovených
bezpečnostních a provozních podmínek,
respektovat u zaměstnavatele znění IN OR1-A-2007 „Systém a tvorba
interních norem“, v platném znění, která stanovuje základní pravidla
vnitropodnikové legislativy zaměstnavatele, principy tvorby,
aktualizace, schvalování, zveřejňování, distribuce a archivace interních
norem, podle kterého jsou dokumenty zařazeny do stanovených úrovní
(okruh uživatelů z prostředí mimo ČDC, kteří mohou podle posouzení
gestorů či gestorských útvarů za stanovených podmínek dokument
využívat pro své potřeby).
Zaměstnavatel předloží a projedná s odborovými organizacemi návrhy materiálů zpracované
pro potřeby zaměstnavatele, řešící zejména následující problematiku:
obecně stav zaměstnanosti – opatření ke snižování resp. zvyšování
počtu zaměstnanců,
změny v oblasti zdravotní péče a zdravotních podmínek pro výkon
práce včetně prevence,
ORz32-A-2015 Účinnost od 01.01. 2015
Základní text
10 (celkem 95)
BOZP včetně návrhů změn interních norem, opatření, poskytování
OOPP a hygieny práce,
návrhy změn interních norem z pracovněprávní a sociální oblasti,
opatření k jejich aplikaci včetně opatření k této podnikové kolektivní
smlouvě.
Zaměstnavatel předloží na úrovni jednotek organizační struktury odborovým organizacím
měsíčně zprávu o nově vzniklých pracovních poměrech. V rámci přípravy organizačních
změn projedná zaměstnavatel informaci o návrzích úprav organizační struktury,
organizačního řádu, popřípadě statutu.
Následně bez zbytečného odkladu poskytne zaměstnavatel schválené znění konkrétního
materiálu odborovým organizacím.
Zaměstnavatel předkládá materiály k projednání nebo informaci odborovému orgánu
způsobem a v termínech uvedených v „Opatření k plnění úkolů v oblasti vzájemných vztahů
zaměstnavatele a odborových organizací“ IN PERs-39-B-2011. Na úrovni jednotek
organizační struktury ČDC a odborových organizací jsou četnost a obsah jednání dohodnuty
individuálně.
Pro účely naplnění ustanovení ZP a platné PKS předají odborové organizace, uvedené
v prvním odstavci Preambule této PKS, seznam odborových organizací na všech stupních
organizační struktury zaměstnavatele, včetně pravomocí a kompetencí příslušných
odborových orgánů do 31. března 2015. Odborové organizace zodpovídají za průběžnou
aktualizaci údajů v seznamu všech příslušných odborových organizací dle tohoto článku.
V seznamu budou uvedeni funkcionáři odborové organizace a osoby zodpovědné za užívání
prostor a služeb. Aktualizace budou zasílány v elektronické podobě na odbor lidských zdrojů
GŘ ČDC.
1.1.2. Zaměstnavatel poskytne odborovým organizacím informace:
čtvrtletně přehled souhrnných ekonomických informací o činnosti železniční
dopravy (Zpráva o hospodaření ČDC),
o mzdovém vývoji a zaměstnanosti v rozsahu uvedeném v Opatření
o poskytování informací odborovým organizacím o mzdovém vývoji,
zaměstnanosti a prováděných srážkách členských příspěvků IN PERs-41-B-
2011,
veškeré interní normy a vnitroorganizační opatření v těch případech, kdy se
k nim odborové organizace na základě právních předpisů vyjadřují.
Tímto nejsou v žádném případě nahrazena dohodnutá ustanovení uvedená v této PKS,
případně v dalších pracovněprávních a vnitřních mzdových předpisech.
1.1.3 Všechny ústní nebo písemné informace budou poskytnuty odborovým organizacím za
předpokladu zachování mlčenlivosti z důvodu ochrany oprávněných zájmů zaměstnavatele.
ORz32-A-2015 Účinnost od 01.01. 2015
Základní text
11 (celkem 95)
Vzájemná spolupráce a informovanost bude aplikována ze strany zaměstnavatele, ale i
odborových organizací. Odborové organizace budou zaměstnavateli předávat usnesení nebo
výpisy z usnesení odborových organizací k materiálům, které s nimi byly projednány, nebo se
týkají problematik uváděných v této PKS. Smluvní strany se zavazují vzájemně se informovat
o plánovaných kontrolách a výsledcích kontrolní činnosti.
1.1.4 Zaměstnavatel dále zajistí funkcionářům a zaměstnancům odborových organizací za
účelem plnění funkcionářských, kontrolních a pracovních povinností přístup na pracoviště
příslušných organizačních složek. Za tímto účelem poskytne zaměstnavatel potřebná povolení
ke vstupu na tato pracoviště s výjimkou těch, do nichž je vstup umožněn jen se zvláštním
povolením. Je-li vstup na pracoviště podmíněn i stanovenou zdravotní způsobilostí, musí tuto
podmínku funkcionář nebo zaměstnanec splňovat.
1.1.5 Zaměstnavatel bude na základě souhlasu zaměstnance - člena odborové organizace
(vyjádřeného písemnou dohodou o srážce ze mzdy) provádět srážky členských příspěvků ze
mzdy podle ustanovení § 146 písm. c) ZP a tyto bude poukazovat na konto odborové
organizace. Za zdaňovací období předchozího kalendářního roku provede zaměstnavatel
rekapitulaci sražených členských příspěvků za každého člena základní odborové organizace
tak, aby toto mohlo být po potvrzení základní odborovou organizací podkladem pro účely
odpočtu od základu daně z příjmů fyzických osob ve smyslu zákona č. 586/1992 Sb., o daních
z příjmů, v platném znění. Tato problematika je řešena v Opatření o poskytování informací
odborovým organizacím o mzdovém vývoji, zaměstnanosti a prováděných srážkách
členských příspěvků, IN PERs-41-B-2011.
1.1.6 Pro účel seznámení zaměstnanců s touto PKS zabezpečí zaměstnavatel na své náklady
tisk PKS, a to i pro potřeby odborových organizací.
1.1.7 Zaměstnavatel v souladu s ustanovením § 277 ZP vytvoří odborovým organizacím
podmínky pro činnost podle jejich požadavků a svých provozních možností (zajištění
místností v jednotce organizační struktury včetně nezbytného zařízení a technického
provozu). Pro činnost odborových orgánů odborové organizace bude dispozice prostor určena
po domluvě s příslušným správcem budov v součinnosti s odborem lidských zdrojů GŘ ČDC.
Zaměstnavatel poskytne odborovým organizacím, oprávněným spolurozhodovat se
zaměstnavatelem, právo přístupu a používání telekomunikační sítě ČDC a připojení telefonní
přípojky ČDC.
Odborové organizace hradí zejména externí provozní náklady (např. tarif externích
poskytovatelů, SMS brána, internet), v souladu s Opatřením k dlouhodobému uvolňování
odborových funkcionářů, IN PERs-38-B-2011, v platném znění.
ORz32-A-2015 Účinnost od 01.01. 2015
Základní text
12 (celkem 95)
1.1.8 V případě využívání služeb vnějšího poskytovatele umožní zaměstnavatel na základě
smlouvy mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem přístup k vybraným aplikacím ČDC.
Ostatní služby budou zaměstnavatelem poskytovány na základě individuálních dohod cestou
odboru lidských zdrojů GŘ ČDC.
Odborové organizace umožní zaměstnavateli přístup k vybraným aplikacím vlastní odborové
organizace, a to i v případě, že využívají služby vnějšího poskytovatele. Při využívání
telekomunikačních služeb a služeb Intranetu ČDC se budou odborové organizace řídit
platnými dokumenty ČDC v této věci.
2 BOZP, SOCIÁLNÍ OBLAST, ZAMĚSTNANECKÉ VÝHODY
2.1 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a pracovní prostředí
Zaměstnavatel zabezpečí prostředky k zajištění BOZP a ke zlepšení pracovních a sociálních
podmínek na pracovištích zaměstnavatele. Realizace a zajištění těchto sjednaných závazků a
stanovení prostředků na centrálně řízené akce a akce JOS se řídí platnou IN PERs-4-B-2008
„Směrnice k zajištění přípravy, plnění a sledování akcí BOZP“. Na akce BOZP v kompetenci
JOS bude vyčleněno podle potřeby nejméně 17 mil. Kč.
Souhrnný přehled čerpání finančních prostředků zpracuje zaměstnavatel a poskytne
odborovým organizacím do 45 dnů po skončení čtvrtletí.
2.1.1 Jednotky organizační struktury na všech úrovních projednají do 28. února 2015
výsledky vývoje pracovní úrazovosti v roce předcházejícím a navrhnou konkrétní opatření,
jež posílí protiúrazovou prevenci. Vývoj pracovní úrazovosti a navrhovaná opatření budou po
projednání s odborovými organizacemi součástí Zprávy o stavu bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci a vývoji pracovní úrazovosti v ČDC, která bude do 30. dubna 2015 předložena
představenstvu ČDC a odborovým organizacím a do 31. května 2015 projednána na úrovni
představenstva ČDC za účasti zástupců odborových organizací.
Po ukončení šetření smrtelných a závažných pracovních úrazů poskytne zaměstnavatel na
požádání odborovým organizacím kompletní dokumentaci vyšetřování, kterou má
zaměstnavatel k dispozici. Zaměstnavatel na požádání poskytne zaměstnanci opisy vyjádření
k mimořádné události.
2.1.2 Zaměstnavatel ve spolupráci s odborovými organizacemi zabezpečí v případě nutnosti
aktualizaci metodického zajištění prověrek BOZP formou opatření předsedy představenstva
na základě konkrétních poznatků z prověrek BOZP a vývoje pracovní úrazovosti
v předchozích letech ve smyslu ustanovení § 108 odst. 5 ZP.
2.1.3 Zaměstnavatel v součinnosti s odborovými organizacemi zabezpečí provedení
prověrek BOZP a hygienických podmínek na všech pracovištích a zařízeních ve smyslu
ustanovení § 108 odst. 5 ZP nejpozději do 31. května 2015. Zaměstnavatel zahrne do prověrek
ORz32-A-2015 Účinnost od 01.01. 2015
Základní text
13 (celkem 95)
BOZP ve spolupráci s odborovými organizacemi i hodnocení pracovních podmínek na
kolejových vozidlech (dle jednotlivých řad), ve smyslu ustanovení zákona č. 309/2006 Sb.,
o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v platném znění.
Zpracované výsledky s návrhy na opatření budou projednány na úrovni jednotlivých jednotek
organizační struktury ČDC a do 30 dnů po provedené prověrce předány odborovým
organizacím.
2.1.4 Výsledky a celková úroveň prověrek, včetně dalšího společného postupu a návrhů na
opatření, budou po předchozím projednání s odborovými organizacemi obsaženy ve zprávě,
která bude představenstvu ČDC předložena do 30. září 2015. Tuto zprávu projedná
zaměstnavatel na úrovni představenstva do konce měsíce října 2015 za účasti zástupců
odborových organizací.
2.1.5 Plnění harmonogramu odstraňování zjištěných závad vyhodnotí vedoucí jednotek
organizační struktury za účasti zástupců odborových organizací a budou přijímat nápravná
opatření.
2.2 Pracovní podmínky
2.2.1 Zaměstnavatel bude zlepšovat pracovní a sociální vybavenost pracovišť, přičemž bude
využíváno poznatků z dohlídek prováděných v rámci PLS. Bližší podmínky jsou stanoveny
v bodě 2.1.1 základního textu PKS.
2.2.2 Zaměstnavatel zabezpečí zaměstnancům s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby
při dělené směně vhodnou místnost, která je uzamykatelná, přímo osvětlená a větratelná,
v období topné sezóny vytápěná, vybavená stolem a sedacím nábytkem. V budově, kde se
nachází vhodná místnost, musí být přístupná pitná voda, dále musí být v této budově umožněn
ohřev stravy a nápojů a možnost umýt se, popřípadě použít sprchy (je-li v místě sprcha
k dispozici). U lokomotivních čet se za takovou místnost nepovažuje místnost, kde dochází
k nástupu na směnu ve více než v 15 případech za 24 hodin. V opačném případě lze takovou
místnost považovat jako vhodnou při dělené směně zaměstnanců lokomotivních čet, pokud se
zaměstnavatel dohodne s příslušnou odborovou organizací. Tato podmínka platí pouze
v případě, že v dané lokalitě nelze danou problematiku řešit jiným způsobem. Obdobně lze
v těchto případech postupovat i u ostatních zaměstnanců, pokud to dovolují provozní
podmínky.
Zaměstnavatel projedná s odborovými organizacemi způsob zajištění místnosti podle
předchozího odstavce a úschovu služebních a osobních věcí včetně případů, které řeší předpis
o pokladní službě ČD Cargo, a.s. O výsledku prokazatelně informuje zaměstnavatel dotčené
zaměstnance.
ORz32-A-2015 Účinnost od 01.01. 2015
Základní text
14 (celkem 95)
Toto ustanovení nevylučuje, aby v závislosti na místních podmínkách, po dohodě se
zaměstnavatelem a odborovými organizacemi na úrovni jednotek organizační struktury, byly
vytvořeny pro zaměstnance příznivější podmínky.
Při dočasném přerušení jízdy strojvedoucích a vlakových čet a nemožnosti setrvat na
původním místě výkonu práce je postupováno stejným způsobem, který je uveden v první
větě bodu 2.2.2. V případě, že toto provozní podmínky zaměstnavatele neumožňují,
zaměstnavatel se s odborovými organizacemi dohodne na možnosti jiného řešení. Příloha
číslo 5 této PKS.
2.2.3 Zaměstnancům s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby ve vícesměnném
pracovním režimu při plánovaném souvislém rozdělení směny delším než 180 minut v době
od 22:00 hod. do 6:00 hodin zaměstnavatel zajistí možnost odpočinku na lůžku.
U strojvedoucích zajistí možnost odpočinku na lůžku vždy, pokud souvislé rozdělení směny
bude delší než 180 minut.
Při dělené směně s přerušením nad 270 minut umožní zaměstnavatel zaměstnancům
s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby odpočinek na lůžku i mimo doby uvedené
v prvním odstavci tohoto bodu.
Toto ustanovení nevylučuje, aby v závislosti na místních podmínkách, po dohodě se
zaměstnavatelem a odborovými organizacemi na úrovni jednotek organizační struktury, byly
vytvořeny pro zaměstnance příznivější podmínky.
2.2.4 Zaměstnavatel zabezpečí, aby strojvedoucí měli při odpočinku na nocležnách
přidělenou samostatnou místnost. Toto ustanovení nemusí být splněno v případech, kdy se
samostatná místnost poskytuje dvěma a více zaměstnancům, kterým je přidělena nocležna,
a kteří mají stejný konec směny před odpočinkem i stejný nástup na směnu po odpočinku.
Ženy musí být ubytovány odděleně od mužů.
2.2.5 Pro služební potřeby a v souvislosti s plněním pracovních povinností umožní
zaměstnavatel na vlastní náklady na základě závazné žádosti zaměstnance odpočinek na lůžku
před a po směně ve vlastních prostorech nebo v zařízeních jimi provozovaných, popř. u jiných
provozovatelů ubytovacích zařízení zejména v případech, kdy doba od příjezdu posledního
nebo do odjezdu prvního nejbližšího dopravního prostředku veřejné hromadné dopravy
z nebo do místa bydliště zaměstnance je delší než 180 minut. Toto ustanovení nevylučuje,
aby v závislosti na místních podmínkách, po dohodě se zaměstnavatelem a odborovými
organizacemi na úrovni jednotek organizační struktury, byly vytvořeny pro zaměstnance
příznivější podmínky. Tato povinnost zaměstnavatele odpadá, není-li v místě ubytovací
zařízení. Příloha číslo 5 této PKS.
ORz32-A-2015 Účinnost od 01.01. 2015
Základní text
15 (celkem 95)
2.2.6 Zaměstnavatel na vlastní náklady zajistí možnost použití WC všem zaměstnancům
v průběhu pracovní doby, v době mezi jednotlivými částmi směny a v době čerpání přestávky
na jídlo a oddech v místě pracovního výkonu.
2.3 OOPP, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje
2.3.1 Zaměstnavatel zabezpečí plnění povinností při udržování OOPP v použitelném stavu.
V jednotkách organizační struktury, kde čištění a údržbu OOPP nebude možno zajišťovat ve
vlastních zařízeních na náklady zaměstnavatele, poskytne se zaměstnancům finanční
příspěvek ve smyslu IN PERs-22-B-2008 „Směrnice pro poskytování OOPP“ dle její přílohy
číslo 4 „Příspěvek na čištění OOPP“, v platném znění. U zaměstnání, kde dochází k značnému
znečištění pracovních oděvů, lze po dohodě s odborovými organizacemi praní a čištění
pracovních oděvů i zadávat.
2.3.2 Zaměstnavatel bude sledovat vývoj účinnějších a kvalitnějších OOPP ve smyslu
hygienických a bezpečnostních kritérií, vylučujících zdravotní poškození zaměstnanců.
Pracovní skupina pro posuzování OOPP a výstrojních součástí, jejímiž členy jsou též zástupci
odborových organizací, bude v souladu se zásadami zvýšené hospodárnosti inovovat
a modifikovat OOPP při zachování dosavadního rozsahu nabídky.
2.3.3 Zaměstnavatel bude poskytovat ochranné nápoje podle IN PERs-21-B-2008
„Směrnice BOZP“ a OOPP, mycí, čistící a dezinfekční prostředky v souladu s IN PERs-22-B-
2008 „Směrnice pro poskytování OOPP“.
2.4 Zdravotní a sociální zabezpečení
2.4.1 Zaměstnavatel bude informovat odborové organizace o termínu provedení dohlídky na
pracovišti lékařem PLS. Po provedení dohlídky na pracovišti lékař PLS vyhotoví zápis.
Zaměstnavatel zabezpečí, aby se zápisem lékaře PLS byly seznámeny odborové organizace.
V těchto případech se kontrola plnění provádí na úrovni jednotky organizační struktury.
2.4.2 Rozhodnutí o nárokovosti na ochranný repelentní prostředek (přípravek odpuzující
klíšťata) zaměstnancům, kteří pracují v endemických oblastech výskytu klíšťové encefalitidy
a lymské boreliózy, provede vedoucí jednotky organizační struktury ve spolupráci
s příslušným lékařem PLS a po projednání s odborovými organizacemi.
2.4.3 Problematika úhrady případných léčebných výloh provozních zaměstnanců
v příhraničním styku je řešena v kapitole 4 předpisu ČD D 26 - Vyhláška UIC č. 471-1VE,
obsahující Ustanovení pro vedení provozu na tratích překračujících hranice a používání
lokomotiv, motorových a elektrických vozů (jednotek) v mezinárodní dopravě.
ORz32-A-2015 Účinnost od 01.01. 2015
Základní text
16 (celkem 95)
2.4.4. Náklady spojené se zdravotní a psychickou způsobilostí zaměstnanců definované IN
PERs-25-B-2012 „Zdravotní a psychická způsobilost zaměstnanců“, v platném znění, hradí
zaměstnavatel, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
2.5 Péče o vybrané skupiny zaměstnanců
Zaměstnavatel bude ve spolupráci s odborovými organizacemi prostřednictvím sítě
poradenských služeb poskytovat zaměstnancům pomoc při řešení jejich pracovních
a sociálních problémů. Týká se to zejména žen, mladistvých, zaměstnanců se změněnou
pracovní schopností a zaměstnanců pečujících o děti v předškolním věku.
2.6 Kondiční pobyty
Zaměstnavatel zabezpečí v roce 2015 pro zaměstnance v exponovaném zaměstnání kondiční
pobyty v souladu s přílohou číslo 4 této PKS. Smluvní strany vyhodnotí v průběhu II. čtvrtletí
roku 2015 realizaci preventivní rehabilitace a připraví návrh pro následné období.
2.7 Jízdné ve vlacích ČD
Ministerstvo dopravy podle § 33 zákona č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy,
státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o
drahách, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění
pozdějších předpisů v roce 1993 vydalo „Tarif jízdného a přepravného pro přepravu
zaměstnanců akciové společnosti České dráhy, zaměstnanců státní organizace Správa
železniční dopravní cesty, zaměstnanců Ministerstva dopravy a Drážního úřadu, podílejících
se na zabezpečování a provozování drážní dopravy“, (dále jen Tarif).
Společnost ČD Cargo, a.s., přebírá veškerá opatření, informace a opravy znění Tarifu,
předpisu ČD Ok 10 „Prováděcí předpis k Tarifu jízdného a přepravného pro přepravu
zaměstnanců akciové společnosti České dráhy, zaměstnanců státní organizace Správa
železniční dopravní cesty, zaměstnanců Ministerstva dopravy a Drážního úřadu, podílejících
se na zabezpečování a provozování drážní dopravy“, které jsou ve společnosti ČDC
zapracovány v IN PERs-10-B-2011 „Poskytování vnitrostátních zaměstnaneckých jízdních
výhod“ a předpisu ČD Ok 12 „Předpis o zaměstnaneckých zahraničních jízdních výhodách“.
2.8 Sociální fond
Zaměstnavatel tvoří sociální fond v souladu s článkem 35 stanov akciové společnosti ČD
Cargo, a.s., v platném znění, a je tvořen stanoveným přídělem z čistého zisku vykázaného
v řádné účetní závěrce společnosti za stanovené období schváleným valnou hromadou.
Základním vnitřním předpisem zaměstnavatele pro tuto oblast je IN ORz-33-A-2015 „Zásady
hospodaření se Sociálním fondem ČD Cargo, a.s.“.
ORz32-A-2015 Účinnost od 01.01. 2015
Základní text
17 (celkem 95)
2.9 Další zaměstnanecké výhody
2.9.1 Zaměstnavatel bude svým zaměstnancům přispívat na penzijní připojištění a vybrané
produkty životního pojištění. v souladu s přijatou Koncepcí částečného řešení problematiky
zákona o důchodovém pojištění ze dne 09. 09. 2008 a v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb.,
o daních z příjmů. Bližší podmínky pro poskytování příspěvku na penzijní připojištění
a vybrané produkty životního pojištění jsou uvedeny v příslušných interních normách:
PERs-34-B-2009 Poskytování příspěvků na životní pojištění, v platném znění
PERs-35-B-2009 Poskytování příspěvků na penzijní připojištění, v platném znění
PERs-26-B-2010 Ztráta zdravotní způsobilosti zaměstnance ČD Cargo, a.s., v platném
znění
2.9.2 Vedoucí zaměstnanec JOS vydá po dohodě s místně příslušnými odborovými
organizacemi opatření k úschově kol, motocyklů a parkování osobních automobilů,
používaných zaměstnanci pro dojíždění do zaměstnání.
2.10 Stravování a náhrady výdajů
Zaměstnavatel je povinen umožnit stravování zaměstnancům ve smyslu ustanovení § 236
odst. 1 ZP ve všech směnách, v souladu s přílohou číslo 3 této PKS.
3 ZAMĚSTNANOST A MZDOVÁ POLITIKA
3.1 Zaměstnanost
3.1.1 Zaměstnavatel bude v rámci vytvářených organizačních podmínek napomáhat
zprostředkováním práce, poradenskou a mediační činností, s případným využitím dostupných
projektů vyhlášených MPSV pro zvýšení efektivnosti a využitelnosti na trhu práce, které
usnadní řešení obtíží uvolňovaných zaměstnanců při jejich dalším uplatnění u ČDC i mimo
zaměstnavatele, a to především na regionální úrovni prostřednictvím personálních pracovišť
odboru lidských zdrojů GŘ ČDC.
3.1.2 Při přijímání uchazečů na vybraná zaměstnání i u stávajících zaměstnanců je v oblasti
zdravotní a psychické způsobilosti v ČDC postupováno v souladu s IN PERs-25-B-2012
„Zdravotní a psychická způsobilost zaměstnanců“, v platném znění.
3.1.3 Při snižování počtu zaměstnanců zohlední zaměstnavatel, především možnosti
přirozeného odchodu zaměstnanců. K usměrňování bude vytvářet podmínky a působit
zejména na zaměstnance, kteří mohou využít možnosti odchodu do starobního důchodu před
dosažením důchodového věku a na ty, kteří dosáhli věku rozhodného pro vznik nároku na
starobní důchod. U manželů nebo registrovaných partnerů, zaměstnavatel neuplatní výpověď
ORz32-A-2015 Účinnost od 01.01. 2015
Základní text
18 (celkem 95)
pro důvody uvedené v ustanovení § 52 písm. a) až c) ZP, a to od doby doručení výpovědi po
dobu tří měsíců, za předpokladu, že jeden z nich na tuto skutečnost upozorní.
3.1.4 K objektivizaci počtu zaměstnanců bude docházet v souladu s ustanovením § 300 ZP.
3.1.5 Zaměstnancům ohroženým výpovědí z pracovního poměru podle ustanovení § 52
písm. a) až c) ZP, anebo v průběhu výpovědní doby, je na příslušném personálním pracovišti
umožněno informovat se o možnostech případného dalšího pracovního uplatnění.
Zaměstnavatel umožní zaměstnanci převod k jiné jednotce organizační struktury popřípadě
převedení na jinou práci tj. na vhodné pracovní místo (ustanovení § 41 odst. 6 ZP), případně
skončení pracovního poměru před dohodnutým termínem, anebo v průběhu výpovědní doby,
pokud o to zaměstnanec požádá a pokud to provozní podmínky umožní. Dojde-li k převedení
zaměstnance na jiné vhodné pracovní místo po doručení výpovědi, postupují oba účastníci
podle ustanovení § 50 odst. 5 ZP.
V případě dosažení dohody o změně pracovní smlouvy se zaměstnancem, který byl dotčen
organizační změnou ve smyslu ustanovení § 52 písm. a) až c) ZP, zaměstnavatel vytvoří
zaměstnanci na základě jeho písemné žádosti podmínky pro zachování odborné způsobilosti
v pracovních činnostech, které vykonával podle dosavadní pracovní smlouvy. Podmínkou
splnění předchozího ustanovení je, že zaměstnanec se účastní školení a absolvuje lékařská
vyšetření ve vztahu k udržení této odborné způsobilosti ve svém volnu bez nároku na mzdu
nebo její náhradu a bez nároku na úhradu cestovních náhrad; ostatní náklady hradí
zaměstnavatel. Uvedené skutečnosti jsou nedílnou součástí písemné dohody o změně
pracovní smlouvy.
3.1.6 Ke zmírnění nepříznivých důsledků snižování počtu zaměstnanců při skončení
pracovního poměru:
a) dohodou podle ustanovení § 49 ZP pro důvody uvedené v ustanovení § 52 ZP
písm. a) až e) ZP, zaměstnavatel vůči uvolňovaným zaměstnancům:
upustí od úhrady půjček poskytnutých z FKSP nebo SF a od úhrady jiného
finančního plnění poskytnutého ze SF, pokud tomu nebrání platné právní
předpisy,
nevyžadují ve smyslu kvalifikační dohody uzavřené dle ustanovení § 143
SZP, nebo dle ustanovení § 234 odst. 1, 2 ZP, vrácení nákladů spojených
se zvýšením a prohlubováním kvalifikace nebo jejich poměrné části.
b) dohodou podle ustanovení § 49 ZP nebo výpovědí pro důvody uvedené
v ustanovení § 52 ZP písm. a) až e) ZP, ČDC vůči uvolňovaným
zaměstnancům:
ORz32-A-2015 Účinnost od 01.01. 2015
Základní text
19 (celkem 95)
ponechají osobní ochranné pracovní prostředky ve smyslu IN
PERs-22-B-2008 „Směrnice pro poskytování OOPP“, v platném znění, bez
finanční náhrady.
Předchozí ustanovení se nevztahuje na zaměstnance, jehož pracovní poměr skončí dohodou
podle ustanovení § 49 ZP pro důvody uvedené v ustanovení § 52 písm. d) a e) ZP, pokud
k zákazu konání dosavadní práce nebo k pozbytí zdravotní způsobilosti došlo z následujících
důvodů:
a) protože nepoužil předepsané OOPP, nebo
b) protože nedodržel předpisy o zajištění BOZP, nebo předpisy o bezpečnosti
dopravy, nebo
c) protože porušil povinnosti o ochraně před škodami způsobenými
alkoholem a jinými návykovými látkami, nebo
d) protože ztratil zdravotní způsobilost tím, že si přivodil nepracovní úraz (za
nepracovní úraz se považuje každý úraz, který nevznikl při plnění
pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s nimi).
3.1.7 Na vyhledání nového pracovního uplatnění poskytne zaměstnavatel zaměstnanci,
jehož pracovní poměr skončí výpovědí nebo dohodou podle ustanovení § 49 ZP pro důvody
uvedené v ustanovení § 52 písm. a) až e) ZP, v souladu s nařízením vlády č. 590/2006 Sb.,
kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých překážek v práci (dále jen „NV 590/2006
Sb.“), přednostně pracovní volno s náhradou mzdy v rozsahu maximálně 8 půldnů. Požádá-li
zaměstnanec o sloučení půldnů v jeden či více celků, zaměstnavatel žádosti vyhoví.
3.1.8 Pro účely zaměstnaneckých výhod a odměňování dle IN PERs-42-B-2011, v platném
znění, bude pracovní poměr zaměstnanců, kteří budou bezprostředně přecházet v rámci
společností ČDC, ČD, a SŽDC posuzován jako nepřetržitý, pokud k předchozímu ukončení
pracovního poměru nedošlo z důvodů uvedených v ustanovení § 52 písm. f) nebo písm. g)
nebo písm. h) ZP nebo z důvodů uvedených v ustanovení § 55 ZP.
3.1.9 Jako nepřetržitý pro účely zaměstnaneckých výhod a odměňování dle IN PERs-42-B-
201, v platném znění, bude posuzován pracovní poměr zaměstnance, který byl ukončen
z důvodů uvedených v ustanovení § 52 písm. a) až e) ZP v případě, že bývalý zaměstnanec
uzavře nový pracovní poměr se zaměstnavatelem do 1 roku ode dne skončení
u zaměstnavatele, pokud uvedené zaměstnanecké výhody budou obsahem PKS v příslušném
roce. Obdobně se postupuje při uzavření nového pracovního poměru s bývalým
zaměstnancem, u něhož došlo k ukončení pracovního poměru u zaměstnavatele z důvodu
smluvního převzetí činností zaměstnavatele jiným subjektem, v případě vrácení původních
činností k zaměstnavateli. Nový pracovní poměr musí být uzavřen nejpozději do 3 měsíců od
data vrácení činnosti k zaměstnavateli.
ORz32-A-2015 Účinnost od 01.01. 2015
Základní text
20 (celkem 95)
3.2 Základní principy odměňování
Zaměstnavatel projedná v rozsahu ustanovení § 280 ZP s odborovými organizacemi návrh
„Podnikatelského plánu pro rok 2015 společnosti ČD Cargo, a.s.“ v oblasti zaměstnanosti
a odměňování, a to po projednání v představenstvu ČD Cargo, a.s. Toto projednání provede
zaměstnavatel před žádostí o schválení „Podnikatelského plánu pro rok 2015 společnosti ČD
Cargo, a.s.“ na úrovni dozorčí rady.
3.2.1 Zaměstnanci jsou odměňování v souladu se „Systémem odměňování zaměstnanců
společnosti“, který je přílohou číslo 2 této PKS.
3.2.2 Zaměstnavatel nad rámec nároku zaměstnance vyplývajícího z ustanovení § 67 odst. 1
ZP, za účelem překlenutí sociální situace zaměstnance, v níž se ocitl proto, že bez svého
zavinění ztratil dosavadní práci a k částečnému zmírnění následků, které jsou pro
zaměstnance spojeny s ukončením dosavadního zaměstnání a nutností vyhledat nové
pracovní uplatnění nebo započít jinou výdělečnou činnost, stanoví nebo zvyšuje odstupné
o další násobky průměrného výdělku.
Zvýšené odstupné, se neposkytne zaměstnanci, který získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl
stanoveného věku pro vznik nároku na starobní důchod (§ 29 zákona č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění). Za rozhodný den, kdy zvýšené odstupné zaměstnanci ještě náleží, se
považuje ukončení pracovního poměru nejpozději k poslednímu dni kalendářního měsíce,
v němž zaměstnanec dosáhl stanoveného věku pro vznik nároku na starobní důchod podle
věty první tohoto odstavce.
a) Zaměstnanci u něhož dojde k ukončení pracovního poměru dohodou podle
ustanovení § 49 ZP, z důvodů uvedených v ustanovení § 52 písm. a) až c) ZP,
a který ke dni ukončení pracovního poměru:
odpracoval u ČDC, nepřetržitě nejméně 5 let - náleží zvýšené odstupné
o jeden násobek průměrného měsíčního výdělku,
odpracoval u ČDC, ČD, SŽDC, nepřetržitě nejméně 20 let - náleží
zvýšené odstupné o dva násobky průměrného měsíčního výdělku,
odpracoval u ČDC, ČD, SŽDC, nepřetržitě nejméně 30 let - náleží
zvýšené odstupné o tři násobky průměrného měsíčního výdělku.
Jedná-li se o osamělého zaměstnance trvale pečujícího o nezaopatřené dítě,
tzn. do skončení povinné školní docházky, a poté nejdéle do 26. roku věku
dítěte, jestliže se soustavně připravuje na budoucí zaměstnání, nebo se nemůže
soustavně připravovat na budoucí zaměstnání nebo vykonávat výdělečnou
činnost pro nemoc nebo úraz, nebo z důvodu dlouhodobě nepříznivého
zdravotního stavu není schopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost a
ORz32-A-2015 Účinnost od 01.01. 2015
Základní text
21 (celkem 95)
osamělý zaměstnanec zaměstnavateli předloží čestné prohlášení o tom, že
splňuje podmínky stanovené v ustanovení § 350 ZP, zvyšuje se odstupné
podle tohoto písmena a) o další jeden násobek průměrného měsíčního
výdělku.
Odstupné poskytnuté dle písmena a) se zvyšuje o další dva násobky
průměrného měsíčního výdělku při ukončení pracovního poměru zaměstnanci,
u něhož dojde k ukončení pracovního poměru dohodou podle ustanovení § 49
ZP, z důvodů uvedených v ustanovení § 52 písm. a) až c) ZP a skončí-li
pracovní poměr nejpozději poslední den před datem účinnosti organizační
změny.
b) Zaměstnancům, na které se nevztahuje odchodné dle „Koncepce částečného
řešení problematiky spojené se změnou zákona o důchodovém pojištění ze dne
09.09.2008“, náleží odstupné při skončení pracovního poměru dohodou podle
ustanovení § 49 ZP, z důvodů uvedených v ustanovení § 52 e) ZP, a to ve lhůtě
do třiceti dnů ode dne vystavení lékařského posudku, a to ve výši:
tří násobků průměrného měsíčního výdělku, pokud odpracoval u ČDC,
nepřetržitě nejméně 5 let,
čtyř násobků průměrného měsíčního výdělku, pokud odpracoval
u ČDC, ČD, SŽDC, nepřetržitě nejméně 10 let,
pěti násobků průměrného měsíčního výdělku, pokud odpracoval
u ČDC, ČD, SŽDC, nepřetržitě nejméně 20 let,
šesti násobků průměrného měsíčního výdělku, pokud odpracoval
u ČDC, ČD, SŽDC, nepřetržitě nejméně 30let.
Pro zaměstnance se použije to ustanovení, které je pro něj při splnění daných podmínek
výhodnější.
4 PRACOVNÍ DOBA, PŘEKÁŽKY V PRÁCI
Pracovní doba, pracovní pohotovost a dovolená je řešena přílohou číslo 1 této PKS.
4.1 Překážky v práci z důvodu obecného zájmu
4.1.1 Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci pracovní volno z důvodu obecného zájmu, popř.
jiných úkonů v obecném zájmu v rozsahu a za podmínek stanovených v ustanoveních § 200
až § 204 ZP. Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu
k výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud
tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu. Náhrada mzdy v těchto případech nepřísluší,
není-li dále stanoveno jinak.
Za dobu čerpání neplaceného volna poskytnutého zaměstnanci dle ustanovení § 202 ZP
v souvislosti poskytnutí osobní pomoci při živelních událostech, nebo v obdobných
ORz32-A-2015 Účinnost od 01.01. 2015
Základní text
22 (celkem 95)
mimořádných případech, kdy je fyzická osoba povinna dle právních předpisů osobní pomoc
poskytnout, uhradí zaměstnavatel za zaměstnance zdravotní pojištění, a to výhradně v přímé
souvislosti se živelnou událostí. Zaměstnavatel nepoužije svého práva ve smyslu ustanovení
§ 9 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, tzn.,
vzdává se práva uzavřít se zaměstnancem písemnou smlouvu, kterou se zaměstnanec zavazuje
zaplatit zaměstnavateli částku odpovídající zdravotnímu pojištění, které za zaměstnance
zaměstnavatel uhradil v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady mzdy.
Zaměstnavatel uhradí pojistné ve smyslu zákona č. 589/1992 Sb.1, v platném znění a zákona
č. 592/1992 Sb.2, v platném znění, u funkcionářů OSŽ, FSČR, FVČ, UŽZ, FV, FŽ ČR, CS
ČR, SOSaD, DUO uvolněných a uvolňovaných pro činnosti v těchto odborových
organizacích dle IN PERs-38-B-2011 „Opatření k dlouhodobému uvolňování odborových
funkcionářů“, v platném znění.
Pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku přísluší zaměstnanci, který je
členem volební komise nebo kandidátem ve volbách, v případech uvedených v ustanovení
§ 82 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění
některých dalších zákonů, v platném znění; v ustanovení § 55 zákona č. 130/2000 Sb.,
o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých dalších zákonů, v platném znění,
v ustanovení § 62 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně
některých zákonů, v platném znění; v ustanovení § 61 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do
Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, v platném znění.
Pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku přísluší zaměstnanci
v případech uvedených v ustanovení § 203 odst. 2 písm. a), c), d), e) ZP a v ustanovení § 204
ZP. V případě pracovního volna z důvodů uvedených v ustanovení § 204 ZP poskytuje
náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku příslušný vojenský správní úřad.
Pracovní volno přísluší zaměstnanci v případech uvedených v ustanovení § 203 odst. 2 písm.
b), f), g), h), i), j), k), l) ZP.
4.1.2. Zaměstnancům, kteří se účastní mezinárodních akcí schválených zaměstnavatelem
a organizovaných v rámci FISAIC, USIC, ALE, C M a dohodnutých mezinárodních
kulturních a sportovních akcí organizovaných zaměstnavatelem ve spolupráci s odborovými
organizacemi, se poskytne pracovní volno, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody. Za
dobu pracovního volna poskytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy ve výši
průměrného výdělku.
Zaměstnancům, kteří působí jako pořadatelé tuzemských kulturních a sportovních akcí
organizovaných zaměstnavatelem ve spolupráci s odborovými organizacemi, se poskytne
pracovní volno, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody. Za dobu poskytnutého
1 zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2 zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění
ORz32-A-2015 Účinnost od 01.01. 2015
Základní text
23 (celkem 95)
pracovního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku s tím, že
odborové organizace proplatí ČDC uplatněnou refundaci.
Zaměstnancům, kteří se účastní tuzemských kulturních a sportovních akcí organizovaných
zaměstnavatelem ve spolupráci s odborovými organizacemi, se poskytne pracovní volno bez
náhrady mzdy, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody.
V dohodě mezi odborovými organizacemi a zaměstnavatelem musí být uveden stanovený
počet zaměstnanců (účastníků a pořadatelů). Jmenný seznam účastníků a pořadatelů musí být
předložen zaměstnavateli (vedoucímu jednotky organizační struktury a v případě centrálních
akcí i odboru lidských zdrojů GŘ ČDC) nejpozději 30 dnů před konáním akce. V případě
změny účastníka je pořadatel akce povinen změnu dohodnout s příslušným vedoucím
jednotky organizační struktury.
4.1.3 TDM a LOP spoluorganizované zaměstnavatelem a odborovými organizacemi
pro děti zaměstnanců ČDC
Zaměstnancům, kteří vykonávají činnost vedoucích TDM nebo LOP, jejich zástupcům pro
věci hospodářské a zdravotní, oddílovým vedoucím, vychovatelům, instruktorům, popř.
středním zdravotnickým pracovníkům v TDM a LOP, předem dohodnutých a organizovaných
v rámci ČDC, se poskytne pracovní volno v rozsahu a za podmínek stanoveným v ustanovení
§ 203 odst. 2 písm. h) ZP s tím, že pro tuto činnost nemusí být splněna podmínka soustavné
a bezplatné práce s dětmi a mládeží po dobu jednoho roku.
4.1.3.1 TDM nebo LOP spoluorganizovaný ve spolupráci s GŘ ČDC a s příspěvkem
z C - SF
Pořadatel TDM nebo LOP oznámí odboru lidských zdrojů GŘ ČDC do 31. ledna 2015 termín
a místo konání TDM nebo LOP. Toto oznámení bude obsahovat počty vedoucích z řad
zaměstnanců ČDC a kapacity TDM nebo LOP. Nabídka těchto TDM nebo LOP bude
zveřejněna v katalogu ČD travel, s.r.o. Dále požádá odbor lidských zdrojů GŘ ČDC
o uvolnění zaměstnance, a to nejméně 2 měsíce před požadovaným uvolněním. Podání žádosti
po uvedeném termínu je věcí dohody mezi pořadatelem a odborem lidských zdrojů GŘ ČDC.
Součástí žádosti o uvolnění je termín a místo konání TDM nebo LOP a jmenný seznam
účastníků TDM nebo LOP. V případě změny účastníka je pořadatel TDM nebo LOP povinen
změnu dohodnout s příslušným vedoucím jednotky organizační struktury a současně ji
oznámit odboru lidských zdrojů GŘ ČDC.
Za dobu poskytnutého pracovního volna náleží zaměstnancům, kteří vykonávají činnost
vedoucích TDM a LOP, jejich zástupcům pro věci hospodářské a zdravotní, oddílovým
vedoucím, vychovatelům, instruktorům, popř. středním zdravotnickým pracovníkům, náhrada
mzdy ve výši průměrného výdělku.
ORz32-A-2015 Účinnost od 01.01. 2015
Základní text
24 (celkem 95)
4.1.3.2 TDM nebo LOP spoluorganizovaný JOS ČDC a místně příslušnými odborovými
organizacemi
Pořadatel TDM nebo LOP oznámí vedoucímu jednotky organizační struktury do 31. ledna
2015 termín a místo konání TDM nebo LOP. Toto oznámení bude obsahovat počty vedoucích
z řad zaměstnanců ČDC a kapacity TDM nebo LOP. Dále požádá se souhlasem zaměstnance
o jeho uvolnění vedoucího jednotky organizační struktury ČDC, a to nejméně 2 měsíce před
stanoveným termínem konání TDM nebo LOP. Podání žádosti po uvedeném termínu je věcí
dohody mezi pořadatelem a jednotkou organizační struktury ČDC. Součástí žádosti
o uvolnění je termín a místo konání TDM nebo LOP a jmenný seznam účastníků TDM nebo
LOP. V případě změny účastníka je pořadatel TDM nebo LOP povinen změnu dohodnout
s příslušným vedoucím jednotky organizační struktury.
Za dobu poskytnutého pracovního volna náleží zaměstnancům, kteří vykonávají činnost
vedoucích TDM a LOP, jejich zástupcům pro věci hospodářské a zdravotní, oddílovým
vedoucím, vychovatelům, instruktorům, popř. středním zdravotnickým pracovníkům, náhrada
mzdy ve výši průměrného výdělku.
4.1.4 TDM a LOP organizované mimo ČDC
Pokud je TDM organizován mimo ČDC a zaměstnavatel souhlasí s uvolněním zaměstnance
za podmínek stanovených v ustanovení § 203 odst. 2 písm. h) ZP, se podmínka soustavné
a bezplatné práce nevyžaduje, jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež. Pořadatel
TDM uhradí plně náhradu mzdy za dobu poskytnutého pracovního volna uvolněného
zaměstnance ve stanoveném termínu.
4.1.5 Jestliže je podle zvláštního právního předpisu (např. zákon o Státním fondu dopravní
infrastruktury, zákon o vysokých školách, školský zákon, zákon o podmínkách způsobilosti
k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, zákon o nelékařských zdravotnických
povoláních a zákon o obchodních korporacích, vše v platném znění) zaměstnanec uvolněn pro
překážku v práci z důvodu obecného zájmu, je právnická nebo fyzická osoba, pro kterou byl
zaměstnanec činný, popřípadě z jejíhož podnětu byl uvolněn, povinna uhradit zaměstnavateli,
u něhož byl zaměstnanec v době uvolnění v pracovním poměru, náhradu mzdy, která byla
zaměstnanci poskytnuta, pokud se s touto právnickou nebo fyzickou osobou nedohodl na
upuštění od úhrady. Při postupu podle předchozí věty se hradí náhrada mzdy, kterou
zaměstnavatel poskytl podle ustanovení § 351 až § 362 ZP.
ORz32-A-2015 Účinnost od 01.01. 2015
Základní text
25 (celkem 95)
4.2 Důležité osobní překážky v práci
4.2.1 Tyto důležité osobní překážky jsou definovány v ustanoveních § 191 až § 199 ZP
a NV 590/2006 Sb.3. Nad tento rámec zaměstnavatel poskytne, na základě žádosti
zaměstnance, neplacené volno v požadovaném rozsahu s úhradou zdravotního pojištění
v případech:
doprovodu zdravotně postiženého dítěte nebo rodinného příslušníka do
zařízení sociální péče nebo do internátní speciální školy nejvýše 5 dnů
v kalendářním roce, a to jen jednomu z rodinných příslušníků,
při úmrtí manžela (manželky), druha (družky), registrovaného partnera nebo
dítěte nejvýše 2 dny,
zaměstnancům trvale pečujícím o dítě mladší 15 let jeden den v měsíci po
souhlasu nadřízeného zaměstnance; toto volno nelze převádět do dalšího
měsíce.
Na další pracovní volno podle tohoto bodu nemá nárok zaměstnanec, který neodůvodněně
zameškal směnu v době 180 dnů před vznikem potřeby pracovního volna.
4.2.2 Zaměstnanec, který byl účasten mimořádné události mající za následek úmrtí nebo
újmu na zdraví (viz ustanovení § 122 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění)
nebo značné škody na majetku, může z důvodu své psychické újmy požádat příslušného
vedoucího zaměstnance o poskytnutí pracovního volna následujícího bezprostředně po
mimořádné události. Příslušný vedoucí zaměstnanec této žádosti vyhoví a po zvážení všech
okolností souvisejících s mimořádnou událostí rozhodne po dohodě se zaměstnancem o délce
poskytnutého pracovního volna s náhradou mzdy. Takto poskytované pracovní volno se
eviduje v informačním systému zaměstnavatele na samostatné složce mzdy. Zaměstnavatel je
povinen po mimořádné události dle prvního odstavce poskytnout zúčastněným zaměstnancům
nezbytnou péči včetně dopravy do místa bydliště.
4.2.3 Zaměstnancům, kteří se podíleli na odstranění mimořádné události nebo poskytnutí
první pomoci po mimořádné události, zaměstnavatel umožní změnu rozvrhu směn
plánovaných na následující tři kalendářní dny po této činnosti, pokud o to požádají. Příloha
číslo 5 této PKS.
4.2.4 Pokud zaměstnanec podává vysvětlení příslušným orgánům zaměstnavatele, popř.
příslušným orgánům pověřených zaměstnavatelem za účelem objasnění skutečností
souvisejících s výkonem práce, považuje se tato doba za výkon práce a započítává se do
3 Nařízení vlády, kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci,
v platném znění
ORz32-A-2015 Účinnost od 01.01. 2015
Základní text
26 (celkem 95)
pracovní doby. Pokud zaměstnanec podává vysvětlení při šetření, které vede Drážní inspekce,
je mu poskytnuta náhrada mzdy ve výši odpovídající odpadlému výkonu.
4.2.5 Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci na jeho žádost volno bez náhrady mzdy na
nezbytně nutnou dobu při přerušení provozu, zpoždění hromadných dopravních prostředků
a v jeho důsledku nemožnosti zaměstnance se dostavit do práce ani jiným přiměřeným
způsobem.
Za dobu čerpání neplaceného volna zaměstnavatel uhradí za zaměstnance zdravotní pojištění,
a to výhradně v přímé souvislosti s živelnou událostí. Zaměstnavatel nepoužije svého práva ve
smyslu ustanovení § 9 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění,
v platném znění, tzn., vzdává se práva uzavřít se zaměstnancem písemnou smlouvu, kterou se
zaměstnanec zavazuje zaplatit zaměstnavateli částku odpovídající zdravotnímu pojištění, které
za zaměstnance zaměstnavatel uhradil v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez
náhrady mzdy.
4.2.6 Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci, který v důsledku hromadné živelné události
prokazatelně ztratil obydlí, ve kterém vedl domácnost, nebo se z takového důvodu stalo
neobyvatelným, pracovní volno na dobu až 14 kalendářních dnů v jednom kalendářním roce.
Pracovní volno se poskytne na základě žádosti zaměstnance, doložené písemným potvrzením
místně příslušného orgánu státní správy nebo samosprávy (městský, místní, obecní úřad
apod.), prokazujícím, že zaměstnanec přišel v důsledku živelné události o obydlí, v němž vede
domácnost, nebo které se z takového důvodu stalo neobyvatelným.
Pracovní volno poskytne vedoucí jednotky organizační struktury, oprávněný
k pracovněprávním úkonům.
Za poskytnuté pracovní volno náleží náhrada mzdy dle bodu 4. 16. 3 přílohy číslo 2 této PKS.
5 VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
5.1.1 V případě změn právních předpisů a při zásadní změně vnitřních podmínek
zaměstnavatele na základě písemného návrhu předloženého kteroukoliv smluvní stranou bude
zahájeno kolektivní vyjednávání o těch ustanoveních PKS a v takovém rozsahu, v jakém
budou tato ustanovení změnou právní úpravy, změnou vnitřních podmínek zaměstnavatele
nebo rozsahem navržené změny dotčena.
Totéž platí, pokud se změní podmínky pro splnění Podnikatelského plánu ČD Cargo, a.s., na
rok 2015, případně ve střednědobém horizontu na roky 2016 až 2017.
5.1.2 Při vzniku kolektivních sporů a sporů vzniklých z neplnění závazků této PKS
postupují smluvní strany podle příslušných ustanovení zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním
vyjednáváni, v platném znění, a ZP, není-li v případě jednotlivých závazků stanoveno jinak.
To platí i v případě změn a doplňků PKS.
ORz32-A-2015 Účinnost od 01.01. 2015
Základní text
27 (celkem 95)
5.1.3 Odborové organizace ve spolupráci se zaměstnavatelem zabezpečí seznámení všech
zaměstnanců s touto PKS do 15 dnů od jejího uzavření.
5.1.4 Kontrolu plnění PKS provedou smluvní strany pololetně, a to elektronicky nebo
listinou formou. Výsledky plnění PKS se následně projednají v pracovní skupině určené pro
kolektivní vyjednávání.
5.1.5 Zjistí-li jedna ze smluvních stran neplnění některého závazku nebo jeho termínu
uvedeného v PKS, je povinna neprodleně prokazatelně upozornit druhou stranu.
ORz32-A-2015 Účinnost od 01.01. 2015
Základní text
28 (celkem 95)
6 PLATNOST PKS
Tato PKS se uzavírá na dobu od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015, pokud z jednotlivých
ustanovení nevyplývá jinak.
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 1 Uplatňování pracovní doby, pracovní pohotovosti a dovolené
29 (celkem 95)
Příloha 1 - UPLATŇOVÁNÍ PRACOVNÍ DOBY, PRACOVNÍ POHOTOVOSTI A
DOVOLENÉ
1 Účel
Tato příloha upravuje pracovní dobu a pracovní pohotovost zaměstnanců společnosti ČDC.
2 Základní pojmy
2.1 Pracovní dobou je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele
práci, a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů
zaměstnavatele.
2.2 Doba odpočinku je doba, která není pracovní dobou.
2.3 Směna je část stanovené týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je
zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat.
2.4 Prací přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho
souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného
rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn.
2.5 Celková doba od nástupu do ukončení doby výkonu je součet na sebe navazujících
dob naplánované délky směny, doby rozdělení směny a dohodnuté nebo nařízené práce
přesčas.
2.6 Dělená směna je směna, ve které dochází k plánovanému souvislému rozdělení směny
nad rámec poskytování přestávky na jídlo a oddech, přičemž doba rozdělení se nezapočítává
do pracovní doby.
2.7 Kalendářní den a den je definován jako 24 hodin po sobě jdoucích, tj. od 0.00 hodin
do 24.00 hodin. Pro účely nepracovního stavu mimo svátku se za den považuje jedna celá
směna, která se přiřazuje ke kalendářnímu dni, kde začíná. Příloha číslo 5 této PKS.
2.8 Týden je definován jako období na sebe navazujících 7 kalendářních dnů.
2.9 Kalendářní týden je určen intervalem pondělí až neděle.
2.10 Kalendářní měsíc je vymezen prvním dnem v měsíci až posledním dnem v měsíci.
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 1 Uplatňování pracovní doby, pracovní pohotovosti a dovolené
30 (celkem 95)
2.11 Kalendářní rok je vymezen datem 1. leden až 31. prosinec.
2.12 Rok je 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců.
2.13 Specifikovaná zaměstnání dle Katalogu zaměstnání IN PERs-44-B-2014:
83110 Strojvedoucí instruktor
83112 Strojvedoucí
83118 Strojvedoucí v přípravě
83121 Vedoucí posunu
83122 Posunovač
83129 Vozmistr
2.14 Vyrovnávací období je sjednané časové období definované v týdnech, v němž
průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas se musí rovnat stanovené týdenní pracovní
době nebo kratší pracovní době za toto období.
2.15 Rovnoměrným rozvržením stanovené týdenní pracovní doby se rozumí takové
rozvržení stanovené nebo kratší pracovní doby, kdy délka stanovené nebo kratší pracovní
doby je v jednotlivých týdnech stejná.
2.16 O nerovnoměrné rozvržení stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší pracovní
doby se jedná, je-li sjednaná týdenní pracovní doba nebo kratší pracovní doba rozvržena
nerovnoměrně na jednotlivé týdny v rámci příslušného vyrovnávacího období dohodnutého
v PKS nebo platného ZP, a to tak, že v některých týdnech může být kratší a v jiných delší než
stanovená týdenní pracovní doba nebo kratší pracovní doba.
2.17 Za vícesměnný pracovní režim se pro účely této PKS považuje pracovní režim
dvousměnný, třísměnný a nepřetržitý, který nemusí splňovat podmínku vzájemného střídání
zaměstnanců v rámci 24 hodin po sobě jdoucích (např. posunutý nástup směn). Pro účely této
PKS se za vícesměnný pracovní režim považuje také takový pracovní režim, kdy při střídání
zaměstnanců ve směnách dojde k souběžnému výkonu práce zaměstnanců navazujících směn
avšak jen po dobu nejvýše tří hodin.
2.18 Pružná pracovní doba je taková pracovní doba, kdy si zaměstnanci určují sami
začátek a konec pracovní doby v jednotlivých dnech v rámci časového úseku. Mezi dva úseky
volitelné doby je vložen časový úsek, v němž jsou zaměstnanci povinni být na pracovišti. Za
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 1 Uplatňování pracovní doby, pracovní pohotovosti a dovolené
31 (celkem 95)
kalendářní měsíc musí odpracovat stanovenou týdenní pracovní dobu. Příloha číslo 5 této
PKS.
2.19 Zaměstnanci, na které se vztahuje NV 589/2006 Sb.4, jsou zaměstnanci na dráze
celostátní, regionální a vlečce, kteří zabezpečují a obsluhují dráhu, organizují drážní dopravu,
nebo se podílejí na zajišťování nebo provozování drážní dopravy, nebo řídí nebo doprovázejí
drážní vozidlo nebo zajišťují jeho provozuschopnost.
2.20 Povinné školení se z hlediska pracovní doby posuzuje jako překážka v práci, která se
považuje za výkon práce.
2.21 Zaměstnancem pracujícím v noci je zaměstnanec, který odpracuje během noční
doby nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru
alespoň jednou týdně v období 26 týdnů po sobě jdoucích. První týden období začíná od
29. prosince 2013.
2.22 Pracovní cesta je časově omezené vysílání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu
práce mimo sjednané místo výkonu práce na dobu nezbytné potřeby po písemné dohodě se
zaměstnancem. Na pracovní cestu vysílá zaměstnance příslušný vedoucí zaměstnanec
nejpozději při ukončení předchozí směny, nejméně však 48 hodin před nástupem na další
směnu, pokud se nedohodnou jinak. Vedoucí zaměstnanec je povinen vyslanému zaměstnanci
určit místo, datum a čas začátku pracovní cesty, začátek a konec plánovaného pracovního
výkonu na pracovní cestě, místo a datum ukončení pracovní cesty a určit způsob dopravy.
2.23 Režijní jízda je doba potřebná pro přemístění zaměstnance ze sjednaného místa
výkonu práce do jiného místa výkonu práce před jeho začátkem, nebo doba potřebná pro
přemístění z místa výkonu práce do jiného místa výkonu práce v průběhu pracovní doby, nebo
doba potřebná k přemístění z místa výkonu práce do sjednaného místa výkonu práce, po
skončení pracovního výkonu. Režijní jízda se uplatňuje u specifikovaných zaměstnání dle
bodu 2.13 této přílohy a započítává se do pracovní doby.
2.24 Zaměstnancem pracujícím letmo je zaměstnanec drážní dopravy, jemuž
zaměstnavatel nemůže, vzhledem k podmínkám provozu, vypracovat v rámci nerovnoměrně
rozvržené pracovní doby písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním
zaměstnance nejpozději dva týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba
nerovnoměrně rozvržena.
4 Nařízení vlády, kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců
v dopravě, v platném znění
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 1 Uplatňování pracovní doby, pracovní pohotovosti a dovolené
32 (celkem 95)
3 Stanovená týdenní pracovní doba
Stanovená týdenní pracovní doba bez snížení mzdy ve smyslu ustanovení § 79 ZP je
stanovena níže uvedeným skupinám zaměstnanců ČDC:
a) zaměstnancům ve specifikovaných zaměstnáních dle bodu 2.13 této přílohy a
zaměstnancům s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou ve vícesměnném
pracovním režimu na 36 hodin,
b) ostatním zaměstnancům na 37,5 hodin.
4 Směna
4.1 Délka stanovené směny při rozvržení stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší
pracovní doby nesmí přesáhnout 12 hodin. Příloha číslo 5 této PKS.
Začátek a konec směny je určen rozvrhem stanovené týdenní pracovní doby, popř.
kratší pracovní doby.
4.2 U zaměstnanců, na které se vztahuje NV 589/2006 Sb. 4,
v platném znění, nesmí délka
směny přesáhnout 13 hodin. V případě, že je součástí směny režijní jízda na konci směny,
může délka směny činit nejvýše 15 hodin.
4.3 U zaměstnanců ve specifikovaných zaměstnáních dle bodu 2.13 této přílohy nesmí
doba výkonu přesáhnout 13 hodin. V případě, že součástí doby výkonu je režijní jízda na
konci směny, může doba výkonu činit nejvýše 15 hodin.
4.4 Minimální délka naplánovaného výkonu práce směny nesmí být kratší než 5 hodin,
a u zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou nesmí být kratší než poměrná
část týdenní pracovní doby připadající na jeden kalendářní den, která odpovídá příslušné
stanovené týdenní pracovní době zaměstnance, pokud se zaměstnavatel s místně příslušnou
odborovou organizací nedohodne jinak. To neplatí v případě školení nebo jiné formy přípravy
k prohloubení kvalifikace zaměstnance, nařízených lékařských prohlídek a v případě
psychologických vyšetření.
V případě směny zasahující do dvou kalendářních dnů minimální délka naplánovaného
výkonu práce ve směně nesmí být kratší než 9 hodin, pokud se zaměstnavatel s místně
příslušnou odborovou organizací nedohodne jinak.
4.5 Směna může být nad rámec poskytování přestávky na jídlo a oddech rozdělena do
dvou, po dohodě s odborovou organizací do tří částí. Zaměstnavatel bude při plánování
pracovní doby zaměstnancům ve specifikovaných zaměstnáních dle bodu 2.13 této přílohy,
minimalizovat rozdělení směn v místě jejich pravidelného nástupu.
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 1 Uplatňování pracovní doby, pracovní pohotovosti a dovolené
33 (celkem 95)
Při plánování dělené směny nesmí být doba, po kterou je směna rozdělena, delší jak doba
směny a jedna doba rozdělení směny musí být delší než jedna hodina a nesmí dosáhnout 6
hodin.
Zpožděním nebo jiným nepředvídatelným vlivem se charakter původního naplánovaného
rozdělení směny nezmění.
4.6 Zaměstnanec je povinen neprodleně oznámit důvody, pro které nemůže nastoupit na
směnu.
4.7 Nařídí-li zaměstnavatel zaměstnanci mimořádně kratší výkon práce proti původně
stanovenému rozvrhu směn, považuje se chybějící výkon za překážku na straně
zaměstnavatele. Toto platí i pro zaměstnance letmo.
5 Rozvržení stanovené týdenní pracovní doby
5.1 V rámci ČDC je stanovená týdenní pracovní doba rozvržena rovnoměrně
a nerovnoměrně v souladu s ustanoveními § 78, § 81, § 83 až § 85, § 99 ZP a NV 589/2006
Sb. 4, v platném znění, s ohledem na bezpečnost práce.
Stanovenou týdenní pracovní dobu popřípadě sjednanou kratší pracovní dobu rozvrhuje
zaměstnavatel po projednání s odborovými organizacemi a podle provozních potřeb v souladu
s ustanoveními § 78, § 81, § 83 až § 85, § 99 ZP a NV 589/2006 Sb.4, v platném znění, a určí
začátek a konec směn.
5.2 Stanovená období pro rozvržení pracovní doby u zaměstnanců:
a) s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou a s nerovnoměrně rozvrženou
pracovní dobou se stanovuje toto období od 29. prosince 2013 do 30.
listopadu 2014 a od 1. prosince 2014 do 31. října 2015 a od 1. listopadu 2015
do 30. září 2016.
b) ve specifikovaných zaměstnání dle bodu 2.13 této přílohy, s nerovnoměrně
rozvrženou pracovní dobou jsou stanovena období (vyrovnávací období) od
1 ledna 2015 do 30. června 2015 a od 1. července 2015 do 31. prosince
2015.
c) pracujících na základě dohody o pracovní činnosti v rozsahu sjednané
dohody maximálně však 52 týdnů,
e) pracujících na základě dohody o provedení práce v rozsahu sjednané
dohody maximálně 300 hodin za kalendářní rok s tím, že v jednotlivých
měsících mohou odpracovat maximálně 150 hodin.
5.3 Pro zaměstnance letmo nebo u zaměstnanců, pro které je uplatňována pružná pracovní
doba, se pro účely odpadlého výkonu práce při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 1 Uplatňování pracovní doby, pracovní pohotovosti a dovolené
34 (celkem 95)
použije „fiktivní plán“. Fiktivní plán bude vycházet ze stanovené týdenní pracovní doby,
popřípadě sjednané kratší pracovní doby zaměstnance.
Pro zaměstnance pracující na základě dohod konaných mimo pracovní poměr se pro
účely odpadlého výkonu z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, případně dalších náhrad,
použije fiktivní plán na kalendářní den nebo pracovní den. Příloha číslo 5 této PKS.
5.4 Zaměstnavatel bude plánovat výkon práce v průběhu směny tak, aby s výjimkou
přestávek na jídlo a oddech minimalizoval dělení směny.
5.5 Pokud dojde u zaměstnance s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v průběhu
vyrovnávacího období k trvalé změně na rovnoměrné rozvržení pracovní doby, provede se
vyrovnání týdenní pracovní doby k datu účinnosti změn.
5.6 Výpočet personální potřeby zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou
vychází z celkové potřeby zaměstnanců na známé a předpokládané výkony práce povýšené
o procento předpokládaných nepřítomností zaměstnanců. Z celkové personální potřeby
zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou se určí podíl předem známých
výkonů, které lze zaměstnancům naplánovat do směn na vyrovnávací období. Tento podíl
(procento) bude vyjádřen počtem zaměstnanců s pevným rozvržením pracovní doby. Ostatní
zaměstnanci budou tvořit provozní zálohu a budou zařazeni do režimu letmo. Příloha číslo 5
této PKS.
5.7 Zaměstnanci s pevným rozvržením pracovní doby
5.7.1 Zaměstnavatel je povinen dle bodu 5.1 této přílohy vypracovat písemný rozvrh
týdenní pracovní doby a prokazatelně s ním seznámit zaměstnance s pevným rozvržením
pracovní doby nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba
nerovnoměrně rozvržena (zároveň předá zaměstnanci tento rozvrh). Zaměstnavatel
rozvrhne nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu tak, aby odpovídala stanovené týdenní
pracovní době za vyrovnávací období. Příloha číslo 5 této PKS.
Obdobně se postupuje i při rovnoměrném rozvržení stanovené nebo kratší pracovní
doby.
5.7.2 Pracovní doba zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou s pevným
rozvržením pracovní doby bude rozvržena tak, aby v jednotlivých kalendářních měsících
rozdíl mezi stanoveným rozvrhem směn a stanovenou týdenní pracovní dobou zaměstnance
nepřesáhl + 15 hodin. V případě dohody zaměstnavatele a odborové organizace zastupující
dotčeného zaměstnance lze tuto dobu zvýšit na + 30 hodin.
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 1 Uplatňování pracovní doby, pracovní pohotovosti a dovolené
35 (celkem 95)
5.8 Zaměstnanci letmo
5.8.1 Pro zaměstnance letmo je stanoveno vyrovnávací období podle bodu 5.2 této přílohy.
5.8.2 Pro zaměstnance letmo zaměstnavatel průběžně během vyrovnávacího období plánuje
na vyrovnávací období směny tak, aby byla zabezpečena provozní potřeba výkonu práce.
V jednotlivých kalendářních měsících rozdíl mezi plánovanou pracovní dobou a stanovenou
týdenní pracovní dobou nesmí přesáhnout + 10 hodin.
Zaměstnavatel zaměstnancům určí nástup na další směnu nejpozději při ukončení předchozí
směny, nejméně však 48 hodin před nástupem na další směnu, pokud se zaměstnanci se
zaměstnavatelem nedohodnou jinak.
Zaměstnavatel na požádání vydá písemný doklad zaměstnanci o skutečně odpracované
pracovní době v tomto měsíci nejpozději do pěti pracovních dnů po jeho ukončení. Příloha
číslo 5 této PKS.
5.8.3 Zaměstnanci letmo, který nastoupí na směnu, o které bude informován v době kratší
než 48 hodin před nástupem na tuto směnu, bude poskytnuta odměna dle článku 4. 14. 3
přílohy číslo 2 této PKS.
5.9 Zaměstnanci s pružnou pracovní dobou
Pružná pracovní doba se použije u zaměstnanců, u kterých z povahy vykonávaných
pracovních činností vyplývá, že si mohou průběžně plánovat pracovní dobu a organizovat
využití pracovní doby sami.
6 Přestávky na jídlo a oddech, přiměřené doby na oddech a jídlo
6.1 Poskytování přestávek na jídlo a oddech, popř. poskytování přiměřených dob na
oddech a jídlo, se řídí ustanovením § 88 ZP. Pokud doba nepřetržité práce zaměstnance bude
činit méně než 6 hodin (u mladistvých 4,5 hodiny), nemá zaměstnavatel povinnost poskytnout
mu přestávku na jídlo a oddech ani přiměřenou dobu na oddech a jídlo. Toto ustanovení platí
i pro jednotlivé části dělených směn, které jsou kratší než 6 hodin (u mladistvých 4,5 hodiny).
6.2 Přestávka v práci na jídlo a oddech
Přestávka v práci na jídlo a oddech se nezapočítává do pracovní doby a neposkytuje se na
začátku a na konci pracovní doby. Tato přestávka může být poskytnuta v průběhu směny
(v dělené směně) a rozdělena do několika částí v trvání nejméně 15 minut. Pokud není
v blízkosti pracoviště stravovací zařízení, poskytuje se přestávka vcelku (nejméně 30 minut),
nedohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem jinak.
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 1 Uplatňování pracovní doby, pracovní pohotovosti a dovolené
36 (celkem 95)
6.3 Přiměřená doba na oddech a jídlo
Přiměřená doba na oddech a jídlo se poskytuje zaměstnancům, kterým nemůže být bez
přerušení provozu nebo práce v zákonem stanovené době poskytnuta přestávka v práci na
jídlo a oddech.
Zaměstnanci čerpají přiměřenou dobu na oddech a jídlo ve vhodných provozních dobách,
zaměstnavatel umožní zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách čerpání alespoň části přiměřené
doby na oddech a jídlo, přičemž každá část musí činit nejméně 15 minut. Dobu čerpání zvolí
zaměstnanec dle provozní situace tak, aby čerpáním této doby nedošlo k ohrožení bezpečnosti
zaměstnance nebo dopravy.
Přiměřenou dobu na oddech a jídlo lze čerpat i v kratší směně.
Při dodržení předchozích podmínek zaměstnanec čerpá přiměřenou dobu na oddech a jídlo
v rozsahu:
30 minut ve směně nebo
45 minut, pokud nepřetržitý výkon práce je ve směně nebo její části delší než
8 hodin, nebo
60 minut, pokud nepřetržitý výkon práce je ve směně nebo její části delší než
12 hodin.
7 Práce přesčas
7.1 Nařizování a povolování práce přesčas se řídí ustanovením § 93, § 98, § 99 ZP,
při dodržení ustanovení § 91 ZP.
7.2 Práce přesčas je práce konaná zaměstnancem:
na příkaz zaměstnavatele, nebo
na základě dohody zaměstnavatele se zaměstnancem
nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní
doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn.
U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní
pracovní dobu; těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit.
7.3 Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých
týdnech a 150 hodin v kalendářním roce.
7.4 Zaměstnavatel může požadovat práci přesčas nad uvedené rozsahy pouze na základě
prokazatelné dohody se zaměstnancem. Obsah dohody o práci přesčas musí být jasný,
nevzbuzující pochybnosti o tom, co chtěli účastníci projevit (nepostačuje obecná dohoda, tj.
musí být dohodnut konkrétní časový úsek práce přesčas). Příloha číslo 5 této PKS.
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 1 Uplatňování pracovní doby, pracovní pohotovosti a dovolené
37 (celkem 95)
7.5 Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období
52 týdnů po sobě jdoucích počínaje dnem 28. prosince 2014 a konče dnem 26. prosince 2015,
a následně počínaje dnem 27. prosince 2015 a konče dnem 24. prosince 2016. Dohodnutá
práce přesčas se bude sledovat samostatně.
7.6 Do počtu hodin nejvýše přípustné práce přesčas ve stanoveném a dohodnutém období
dle předchozích odstavců se nezahrnuje práce přesčas, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto
náhradní volno.
7.7 Na poskytnutí náhradního volna za vykonanou práci přesčas se musí zaměstnavatel se
zaměstnancem prokazatelně dohodnout. Pokud není termín dohodnut, platí doba udělení
čerpání náhradního volna do konce třetího kalendářního měsíce po odpracování vykonané
práce přesčas.
7.8 Při nařízené nebo dohodnuté práci přesčas, navazující na směnu ve větším rozsahu
než 3 hodiny, oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost rodině zaměstnance, pokud o to
zaměstnanec požádá, a zároveň sdělí požadovaný způsob vyrozumění.
7.9 Pokud práce přesčas navazuje na směnu, musí být dodrženo ustanovení § 90 odst. 2
písm. a), d), e) ZP a ustanovení § 14 NV č. 589/2006 Sb. 4, v platném znění.
7.10 Práce přesčas po stanovené směně může navazovat také pro potřebu dojezdu vlaku do
nejbližšího vhodného místa a související režijní jízdu. Za vhodné místo pro účely tohoto
ustanovení se považuje místo umožňující vzájemné vystřídání zaměstnanců, případně
odstavení vlaku, a současně nástup na související režijní jízdu pro odstupujícího zaměstnance.
7.11 V případech přímo souvisejících se vzniklou mimořádnou událostí dle ustanovení
§ 49 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platném znění a v případech odstraňování
následků mimořádné události může na stanovenou směnu navazovat nařízená, popřípadě
dohodnutá práce přesčas.
8 Práce ve svátek
Za odpracovanou dobu ve svátek přísluší zaměstnanci náhradní volno, které bude uděleno
zaměstnanci nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce
ve svátek, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodl na proplacení příplatku
za práci ve svátek.
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 1 Uplatňování pracovní doby, pracovní pohotovosti a dovolené
38 (celkem 95)
9 Noční práce
9.1 Noční práce se řídí ustanovením § 78 a § 94 ZP. Noční prací je práce konaná mezi
22:00 a 06:00 hodinou.
9.2 Směny delší než osm hodin smí zaměstnanec vykonat nejvýše ve dvou po sobě
jdoucích nocích. Pro strojvedoucí a zaměstnance obsluhy nákladních vlaků a u pracovníků
posunu při doprovodu vlaku se považuje z bezpečnostního hlediska za noční směnu i ta
směna, která začíná před 05:00 hodinou nebo končí po 24:00 hodině.
9.3 Zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou při doprovodu vlaku, kteří
mají stanovenou povinnost sledovat postavení návěstidel, mohou vykonat nejvýše dvě noční
směny ve dvou po sobě jdoucích nocích, přičemž součet traťového výkonu v těchto směnách
nesmí činit více než 8 hodin v době od 00:00 hodin do 05:00 hodin.
10 Pracovní doba v kalendářním měsíci a ve vyrovnávacím období
10.1 U zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou s pevným rozvržením
pracovní doby je pro výpočet měsíční mzdy rozhodující počet hodin v tomto období, který
vyplývá z rozvrhu směn za daný kalendářní měsíc.
10.2 U zaměstnanců letmo je pro výpočet měsíční mzdy rozhodující počet hodin v tomto
období, který vyplývá z průběžného rozvrhu směn za daný kalendářní měsíc, přičemž musí
být dodržen článek 5.8 této přílohy.
10.3 Pokud dojde u zaměstnance s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou, který má
předem stanovený rozvrh směn, v průběhu vyrovnávacího období k trvalé změně na
rovnoměrné rozvržení pracovní doby, provede se vyrovnání týdenní pracovní doby k datu
změny.
11 Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami
11.1 Pracovní dobu je třeba rozvrhnout tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné
směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin během
24 hodin po sobě jdoucích.
11.2 Odpočinek podle předchozího odstavce může být zkrácen až na 8 hodin během 24
hodin po sobě jdoucích zaměstnanci staršímu 18 let za podmínky, že následující odpočinek
bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku v těchto případech:
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 1 Uplatňování pracovní doby, pracovní pohotovosti a dovolené
39 (celkem 95)
a) v nepřetržitých provozech, při nerovnoměrně rozvržené pracovní době a při
práci přesčas,
b) u naléhavých opravných prací, jde-li o odvrácení nebezpečí pro život nebo
zdraví zaměstnanců,
c) při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech.
Zaměstnancům, na něž se vztahuje NV 589/2006 Sb. 4, rozvrhne zaměstnavatel pracovní dobu
tak, aby mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny byl nepřetržitý odpočinek
po dobu alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Tento odpočinek může být
zkrácen až na 6 hodin za podmínky, že zaměstnavatel na své náklady umožní zaměstnanci
odpočinek na lůžku, a následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení.
Doba odpočinku ve vratné nebo nácestné stanici na území ČR nesmí překročit 11 hodin,
pokud se zaměstnavatel s odborovou organizací nedohodne jinak. Doba odpočinku ve vratné
nebo nácestné stanici mimo území ČR nesmí překročit 11 hodin. Pro odpočinek zajistí ČDC
ubytovací kapacity v blízkosti místa ukončení a zahájení směny.
11.3 Zaměstnanci, který se vrátil z pracovní cesty po 24:00 hodině, se poskytne nezbytný
odpočinek od skončení pracovní cesty do nástupu do práce, a pokud tato doba spadá do
pracovní doby zaměstnance, i náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
12 Nepřetržitý odpočinek v týdnu
12.1 Zaměstnancům musí být poskytnut nepřetržitý odpočinek v týdnu během každého
období sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů v trvání alespoň 36 hodin (u mladistvého
zaměstnance 48 hodin). Nepřetržitý odpočinek v délce 48 hodin náleží jednotlivým
zaměstnancům jednou za dva týdny.
12.2 Zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou budou čerpat nepřetržitý
odpočinek v týdnu v sobotu a v neděli jednou v průběhu kalendářního měsíce.
Zaměstnanci letmo mají nárok na nepřetržitý odpočinek připadající na sobotu i neděli alespoň
jednou za dva týdny, pokud se při dodržení předchozího odstavce zaměstnanci se
zaměstnavatelem nedohodnou jinak.
13 Režijní jízda
13.1 Režijní jízda se uplatňuje u zaměstnanců ve specifikovaném zaměstnání dle bodu
2.13 této přílohy PKS a započítává se do pracovní doby. Výklad k této problematice je řešen
č. j. S- 1245/2011-O10.
13.2 Režijní jízda se určí tak, aby doba pracovní cesty bez výkonu práce byla co nejkratší
a pro zaměstnavatele ekonomicky nejvýhodnější. Optimální čas k překonání vzdálenosti
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 1 Uplatňování pracovní doby, pracovní pohotovosti a dovolené
40 (celkem 95)
dopravním prostředkem nebo pěšky určí vedoucí zaměstnanci jednotky organizační struktury
podle místních podmínek. Při určování času k překonání vzdálenosti pěšky (pro určení doby
chůze) se vychází orientačně z poměru: 1 km rovná se 15 min. pracovní doby.
Chůze a ostatní související doby v obvodech jednotek organizační struktury (u strojvedoucích,
pracovníků obsluhy nákladních vlaků při doprovodu vlaku, vozmistrů a pracovníků posunu
při doprovodu vlaku i chůze mezi těmito dvěma sousedními provozními pracovišti) se za
režijní jízdu považují pouze v případě, navazuje-li nebo předchází-li režijní jízda dopravním
prostředkem. V ostatních případech se jedná o technologickou chůzi. Technologickou chůzi
lze uplatnit pouze v souvislosti s výkonem práce.
13.3 Podmínky pro bezplatné použití vlaku ČD budou vycházet ze vzájemné dohody ČD
a ČDC.
13.4 Každá režijní jízda potvrzená v provozním záznamu, k tomu pověřeným
zaměstnancem a označená razítkem příslušné jednotky organizační struktury opravňuje
zaměstnance k jízdě zaměstnavatelem určeným nebo z časového hlediska nejbližším vlakem
osobní přepravy ve 2. vozové třídě. Není-li organizační složka z provozních důvodů
personálně obsazena, je postačující, zapíše-li zaměstnanec, jenž má vykonat režijní jízdu, do
provozního záznamu název neobsazené organizační složky, čas a poznámku „neobsazeno”.
Pro účely vykonání režijní jízdy lze použít i vlaky nákladní dopravy společnosti ČDC. Při
režijních jízdách nad 100 km může zaměstnavatel v souladu s bodem 1.1.1.10 IN PERs-1-B-
2008 „Směrnice o cestovních náhradách“, v platném znění, zaměstnanci povolit první
vozovou třídu ve vlacích ČD, a.s.
14 Pracovní pohotovost
14.1 Podmínkou možnosti zaměstnavatele dohodnout se zaměstnancem pracovní
pohotovost je předpoklad naléhavé potřeby výkonu práce nad rámec rozvrhu směn
zaměstnance.
14.2 Dohody o pracovní pohotovosti musí být uzavřeny konkrétně a prokazatelným
způsobem. Musí obsahovat místo držení pohotovosti, způsob vyrozumění pro případný výkon
práce přesčas, časovou platnost (např. od 5. 10. 20XX – 6:00 hod. do 10. 10. 20XX – 6:00
hod. mimo stanovený rozvrh směn).
14.3 Pracovní pohotovost musí být držena jen na jiném místě dohodnutém se
zaměstnancem, odlišném od pracoviště zaměstnavatele. Za jiné místo lze považovat například
místo trvalého nebo dočasného pobytu zaměstnance, z něhož je možné ve lhůtě stanovené
zaměstnavatelem dosažení pracoviště určeného k výkonu práce.
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 1 Uplatňování pracovní doby, pracovní pohotovosti a dovolené
41 (celkem 95)
14.4 Jestliže je zaměstnanec během pracovní pohotovosti povolán k provedení výkonu
práce, začíná pracovní doba výkonem práce na určeném pracovišti. Do pracovní pohotovosti
se také započítává doba od povolání k provedení výkonu práce do začátku výkonu práce
a doba od ukončení výkonu práce, pokud tato doba spadá do naplánovaného času pracovní
pohotovosti. V případě, že od doby povolání je nezbytné, aby zaměstnanec prováděl práce,
jejichž charakter lze posuzovat jako přípravné práce, je tato činnost již posuzována jako
výkon práce. Doba pracovní pohotovosti, při které nedojde k výkonu práce, se nezapočítává
do pracovní doby. Výkon práce v rámci pracovní pohotovosti nad stanovenou týdenní
pracovní dobu je prací přesčas.
14.5 Nebude-li zaměstnanec během pracovní pohotovosti bezdůvodně včas na pracovišti
připraven k výkonu práce, bude tato skutečnost považována za porušení jeho pracovních
povinností. Za prokázanou neodůvodněnou nedostupnost se odměna za pracovní pohotovost
nevyplácí.
15 Dovolená
15.1 Výměra dovolené činí v kalendářním roce 5 týdnů.
15.2 Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle rozvrhu dovolených stanoveného
s předchozím souhlasem odborové organizace. Dovolená se rozvrhne tak, aby ji bylo možno
vyčerpat do konce kalendářního roku 2015 včetně případných zůstatků z předchozího období.
Příloha číslo 5 této PKS.
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 1 Pracovní doba v kalendářních dnech
42 (celkem 95)
Příloha 1.1 - PRACOVNÍ DOBA V KALENDÁŘNÍCH DNECH
Počet Pracovní doba (v hodinách týdne)
kalendářních
dnů
36 37,5
hod. min. hod. hod. min. hod.
1 5 9 5,15 5 21 5,35
2 10 17 10,28 10 43 10,71
3 15 26 15,43 16 4 16,06
4 20 34 20,56 21 26 21,43
5 25 43 25,71 26 47 26,78
6 30 51 30,85 32 9 32,15
7 36 0 36 37 30 37,5
8 41 9 41,15 42 51 42,85
9 46 17 46,28 48 13 48,21
10 51 26 51,43 53 34 53,57
11 56 34 56,56 58 56 58,93
12 61 43 61,71 64 17 64,28
13 66 51 66,85 69 39 69,65
14 72 0 72 75 0 75
15 77 9 77,15 80 21 80,35
16 82 17 82,28 85 43 85,71
17 87 26 87,43 91 4 91,06
18 92 34 92,56 96 26 96,43
19 97 43 97,71 101 47 101,78
20 102 51 102,85 107 9 107,15
21 108 0 108 112 30 112,5
22 113 9 113,15 117 51 117,85
23 118 17 118,28 123 13 123,21
24 123 26 123,43 128 34 128,57
25 128 34 128,56 133 56 133,93
26 133 43 133,71 139 17 139,28
27 138 51 138,85 144 39 144,65
28 144 0 144 150 0 150
29 149 9 149,15 155 21 155,35
30 154 17 154,28 160 43 160,71
31 159 26 159,43 166 4 166,06
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 2. Systém odměňování zaměstnanců společnosti
43 (celkem 95)
Příloha 2 - SYSTÉM ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ SPOLEČNOSTI
1 Účel
Systém odměňování zaměstnanců (dále jen systém) upravuje formu odměňování zaměstnanců
společnosti ČD Cargo, a.s.
2 Základní pojmy
2.1 Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty poskytované zaměstnavatelem
zaměstnanci za vykonanou práci v pracovní době na pracovišti ČDC, popřípadě na jiném
dohodnutém místě.
2.2 Odměna z dohody je peněžité plnění poskytované za práci na základě dohody
o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.
3 Obecná ustanovení
3.1 Zaměstnancům přísluší za vykonanou práci mzda nebo odměna z dohod.
3.2 Mzda se skládá z tarifní mzdy, která je vyjádřena tarifním stupněm a příslušnou
stupnicí, a dalších mzdových složek poskytovaných v souladu s přílohou číslo 2.1 této PKS.
Poskytování jiných než uvedených složek mzdy, či jejich uplatňování v jiné, než tímto
systémem uvedené formě, není dovoleno.
3.3 Ve smyslu ustanovení § 113 ZP lze se zaměstnancem za vykonanou práci sjednat výši
mzdy.
3.4 Zaměstnancům je podle tohoto systému poskytována též odměna za pracovní
pohotovost a náhrada mzdy.
4 Zařazení a odměňování
4.1 Tarifní zařazení zaměstnance
4.1.1 Zařazení zaměstnání (KZAM) do tarifních stupňů se provádí v tarifním rozpětí
stanoveném IN PERs-44-B-2014 „Katalog zaměstnání“, v platném znění. Tarifní stupně
uvedené v tarifním rozpětí v Katalogu zaměstnání jsou totožné s tarifními stupni systému.
4.1.2 Nelze-li zařazení zaměstnance do tarifního stupně ve stanoveném tarifním rozpětí
podle Katalogu zaměstnání spolehlivě určit (nová činnost, podstatná změna složitosti
a obtížnosti práce nebo pracovních podmínek apod.), předloží příslušný vedoucí zaměstnanec
jednotky organizační struktury návrh na zařazení řediteli odboru lidských zdrojů GŘ ČDC.
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 2. Systém odměňování zaměstnanců společnosti
44 (celkem 95)
V návrhu na zařazení uvede popis pracovní činnosti (včetně údajů o technologickém postupu,
použitých strojích, nástrojích, zařízeních a jejich technické úrovni), předpokládaný tarifní
stupeň zařazení a podmínky, ve kterých je pracovní činnost vykonávána. Do rozhodnutí
ředitele odboru lidských zdrojů GŘ ČDC určí příslušný vedoucí zaměstnanec jednotky
organizační struktury prozatímní zařazení pracovní činnosti, které bude o jeden stupeň nižší
než navrhovaný stupeň s tím, že eventuální rozdíl ve mzdě bude zaměstnanci po stanovení
definitivního stupně doplacen.
4.1.3 Zaměstnanec se zařadí do tarifního stupně:
a) v rámci jednoho zaměstnání (KZAM) podle kvalifikační náročnosti
převážně vykonávané práce,
b) při kumulaci různých pracovních činností z různých zaměstnání (KZAM)
do tarifního stupně podle pracovní činnosti v zaměstnání (KZAM), která je
zařazena v nejvyšším tarifním stupni a zaměstnanec tuto pracovní činnost
v zaměstnání vykonává. Příloha číslo 5 této PKS
4.1.4 Zaměstnanec se zařadí do stupnice:
a) stupnice 0 - pro ostatní zaměstnance níže neuvedené,
b) stupnice 1 - pro zaměstnance v jednosměnném pracovním režimu s
nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou,
c) stupnice 2 - pro zaměstnance zařazené ve dvousměnném pracovním
režimu méně než sedm dní v týdnu,
d) stupnice 3 - pro zaměstnance zařazené ve trojsměnném a dvousměnném
pracovním režimu sedm dní v týdnu a pro zaměstnance ve
dvousměnném pracovním režimu ve směnách denních a nočních
a v zaměstnání KZAM 83118 strojvedoucí v přípravě,
stupnice 4 - pro zaměstnance v zaměstnání
4.1.5 Příslušný vedoucí zaměstnanec je povinen přidělovat zaměstnanci zejména pracovní
činnosti odpovídající přiznanému tarifnímu stupni a stupnici. Jestliže výkon pracovní činnosti
zaměstnance přestane odpovídat přiznanému tarifnímu stupni, provede se nové zařazení
vždy k prvnímu dni následujícího kalendářního měsíce. V případě, že přiznaná stupnice
83110 Strojvedoucí instruktor
83112 Strojvedoucí
83121 Vedoucí posunu
83122 Posunovač
83129 Vozmistr
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 2. Systém odměňování zaměstnanců společnosti
45 (celkem 95)
přestane odpovídat režimu práce, provede se nové zařazení do stupnice vždy k prvnímu dni
kalendářního měsíce příslušného kalendářního roku. Příloha číslo 5 této PKS
4.1.6 Zařazení zaměstnanců v období odborného rozvoje
4.1.6.1 Zařazení zaměstnance při zaškolování, popřípadě zaučení:
4.1.6.1.1 Zaměstnanec bez kvalifikace se po dobu zaškolování, popřípadě zaučování
zařadí o jeden tarifní stupeň níže, než je zařazen druh sjednané práce, a to pouze po dobu
sjednanou v pracovní smlouvě, pokud pro tuto dobu není již vytvořeno samostatné
zaměstnání.
4.1.6.1.2 Zaměstnanci, který nemá v pracovní smlouvě sjednanou dobu zaškolování,
popřípadě zaučení se přiznává tarifní stupeň sjednaného druhu práce.
4.1.6.2 Odborná praxe absolventů:
Absolvent střední školy, vyšší odborné školy a absolvent vysoké školy se zařazuje v rámci
tarifního rozpětí do tarifního stupně v souladu s IN PER-s 44-B-2014 „Katalog zaměstnání“,
v platném znění.
4.1.6.3 Získávání kvalifikace pro sjednaný druh práce
4.1.6.3.1 Pokud je se zaměstnancem sjednána příprava na výkon zaměstnání
strojvedoucí nebo vozmistr, zařazuje se zaměstnanec v souladu s příslušnou interní normou.
4.1.6.3.2 Ostatní zaměstnanci, v případě, že je s nimi sjednána příprava na jiný výkon
zaměstnání, se zařazují o jeden tarifní stupeň níže, než je zařazen sjednaný výkon zaměstnání,
a to na dobu sjednanou v pracovní smlouvě.
4.2 Tarifní mzda
4.2.1 Zaměstnanci se stanoví tarifní mzda formou měsíčního nebo hodinového tarifu, který
odpovídá příslušnému tarifnímu stupni a stupnici, do nichž je zaměstnanec zařazen.
4.2.2 Mzdové tarify (měsíční tarif i hodinové mzdové tarify) vychází z jednotlivých
tarifních stupňů a stupnic, které jsou dohodnuty v PKS.
4.2.3 Zaměstnanci, kterému se tarifní stupeň nebo stupnice zvyšuje nebo snižuje, přísluší
nová výše ode dne účinnosti tohoto rozhodnutí.
4.2.4 Zaměstnanci, se kterými je sjednána kratší než stanovená týdenní pracovní doba, jsou
odměňováni příslušným hodinovým mzdovým tarifem stanovené týdenní pracovní doby.
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 2. Systém odměňování zaměstnanců společnosti
46 (celkem 95)
4.3 Smlouvy o mzdě
4.3.1 Smlouvu o výši mzdy (dále jen smlouva o mzdě) a podmínkách pro její výplatu ve
smyslu ustanovení § 113 ZP lze uzavřít s některými zaměstnanci společnosti ČDC.
4.3.2 Smlouvu o mzdě a podmínky pro její výplatu sjednává se zaměstnancem k tomu
příslušný vedoucí zaměstnanec jednotky organizační struktury v rámci pravidel stanovených
odborem lidských zdrojů GŘ ČDC. Nedojde-li k uzavření smlouvy o mzdě, zaměstnanec se
zařadí do příslušného tarifního stupně a stupnice a jeho odměňování se řídí k tomu
příslušnými ustanoveními tohoto systému.
4.3.3 Smlouva o mzdě se sjednává písemnou formou zásadně na dobu určitou, zpravidla na
jeden rok. Zaniká po uplynutí sjednané doby, pokud nebyla po vzájemné dohodě smluvních
stran změněna nebo prodloužena. Pozbývá platnosti též dnem, kterým skončí pracovní poměr
zaměstnance ve společnosti, nebo dnem, kdy byl na základě dohodnuté změny pracovní
smlouvy převeden do jiného zaměstnání, nebo na základě dalších podmínek dohodnutých ve
smlouvě.
4.3.4 Ke smlouvě o mzdě nad rozsah základní sjednané smluvní mzdy bude pro všechny
zaměstnance stanovena výše mzdy, která bude vázána na plnění konkrétních ukazatelů.
Pravidla pro stanovení procentuálního poměru mezi základní sjednanou mzdou a nezaručenou
částí stanovené výši mzdy budou projednána na pravidelném jednání zaměstnavatele
s představiteli odborových centrál. Na úrovni JOS budou projednány konkrétní ukazatele s
místně příslušnými odborovými organizacemi. Mzdu vázanou na plnění konkrétních
ukazatelů hodnotí příslušný vedoucí jednotky organizační struktury nebo jím pověřený
zaměstnanec. V souladu s hodnocením může být mzda vázána na konkrétní ukazatele krácena
nebo nepřiznána vůbec. S výsledkem hodnocení a s výší mzdy musí být zaměstnanec
seznámen před její výplatou. Mzda se vyplácí zaměstnanci měsíčně za odpracované hodiny.
4.3.5 Sjednáním smlouvy o mzdě podle předchozích bodů nejsou dotčeny nároky
zaměstnance na náhradu mzdy a dále:
na mzdu vázanou na plnění konkrétních ukazatelů,
na paušální mzdu za práci přesčas, pokud byla sjednána v souladu
s ustanovením § 93 ZP, v platném znění,
na mzdu za dohodnutou práci přesčas (bod 4.7 této přílohy),
na mzdu a náhradu mzdy za svátek (bod 4.8 této přílohy),
na příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí (bod 4.9 této přílohy),
na příplatek za práci v noci (bod 4.10 této přílohy),
na příplatek za práci o sobotách a nedělích (bod 4.11 této přílohy),
na odměny (bod 4.14 této přílohy),
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 2. Systém odměňování zaměstnanců společnosti
47 (celkem 95)
na odměnu za pracovní pohotovost (bod 4.21 této přílohy).
4.3.3 Sjednaná smlouva o mzdě se vyplácí zaměstnanci měsíčně za odpracované hodiny.
4.4 Odměny z dohod
4.4.1 Výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování se sjednávají v dohodě
o provedení práce nebo v dohodě o pracovní činnosti.
4.4.2 Při dohodě o provedení práce se výše odměny sjednává celkovou částkou za provedení
pracovního úkolu nebo hodinovou mzdou.
4.4.3 Při dohodě o pracovní činnosti nebo dohodě o provedení práce se sjednává odměna ve
výši odpovídající výkonu práce za jednu hodinu při respektování minimální mzdy vyhlášené
MPSV. Příloha číslo 5 této PKS.
4.5 Formy mzdy
4.5.1 Pro odměňování zaměstnanců se použije časová mzda.
4.5.2 Časová mzda se určuje jako měsíční mzdový tarif nebo zaručená měsíční sjednaná
mzda ve smlouvě o mzdě, odpovídající odpracované době, popřípadě jako součin hodinového
mzdového tarifu přiznaného tarifního stupně nebo hodinové smluvní mzdy a odpracované
doby.
4.5.3 Pokud zaměstnanec vykonává v rámci pracovní doby stejnou pracovní činnost, která
odpovídá vyššímu tarifnímu stupni, přísluší zaměstnanci při samostatném výkonu práce
v průběhu pracovní doby tarifní stupeň podle převážně odpracovaných hodin. Pokud pracovní
činnost, která odpovídá vyššímu tarifnímu stupni v rámci pracovní doby, nepřevažuje, přísluší
zaměstnanci vyšší tarifní stupeň pouze za hodiny odpracované ve vyšším tarifním stupni.
Pracovní dobou pro uplatnění tohoto bodu se rozumí směna nebo směna s bezprostředně
navazující prací přesčas.
4.6 NEOBSAZENO
4.7 Mzda za práci přesčas
4.7.1 Za dobu práce přesčas 5
přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vznikl za tuto dobu
nárok (dále jen „dosažená mzda”), a příplatek ve výši procent průměrného výdělku
5 § 93 ZP
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 2. Systém odměňování zaměstnanců společnosti
48 (celkem 95)
sjednaných v PKS, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem prokazatelně nedohodli na
poskytnutí náhradního volna místo příplatku.
Výše příplatků je sjednána v písmenu C přílohy číslo 2.1 této PKS.
4.7.2 Mzda za vykonanou práci přesčas (bez příslušného příplatku) je splatná vždy ve
stanoveném termínu podle ustanovení článku 4.26.1 této přílohy bez ohledu na to, zda
zaměstnanec za práci přesčas čerpá náhradní volno či nikoliv 6.
4.7.3 Příplatek za práci přesčas se neposkytuje v případě, pokud se zaměstnavatel
prokazatelně dohodne se zaměstnancem:
na poskytnutí náhradního volna,
na termínu poskytnutí náhradního volna.
4.7.4 Pokud nebude náhradní volno poskytnuto v zákonné době (tři kalendářní měsíce po
výkonu práce přesčas) nebo v dohodnutém termínu, přísluší zaměstnanci příplatek podle bodu
4.7.1 této přílohy.
4.7.5 V případě, že dojde ve smyslu bodu 4.7.4 k dodatečné úhradě příplatku, provede se
jeho výpočet z období, kdy zaměstnanec práci přesčas vykonal.
4.8 Mzda a náhrada mzdy za svátek
4.8.1 Za dobu práce ve svátek přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno
v rozsahu práce konané ve svátek, které mu bude poskytnuto nejpozději do konce třetího
kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době.
Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného
výdělku. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku
k dosažené mzdě ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna.
4.8.2 Svátkem pro účely tohoto systému se rozumí státní svátky a ostatní dny považované za
svátky podle obecně závazných právních předpisů 7
.
4.8.3 Dobou práce ve svátek se rozumí doba odpracovaná v rozmezí od 00:00 hod do 24:00
hod v kalendářním dni, na který svátek připadne.
6 § 114 ZP
7 zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech
pracovního klidu, v platném znění
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 2. Systém odměňování zaměstnanců společnosti
49 (celkem 95)
4.8.4 Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den,
přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Obvyklým pracovním dnem pro účely
posuzování tohoto nároku je den, na který má zaměstnanec naplánovanou směnu nebo její
část.
4.9 Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí
4.9.1 Vymezení ztíženého pracovního prostředí pro účely odměňování je stanoveno
v ustanovení §6, §7 NV 567/2006 Sb., o vymezení ztíženého pracovního prostředí, v platném
znění. V podmínkách ČDC je toto vymezení uvedeno IN PERs21-B-2008 Směrnice BOZP.
4.9.2 Výše příplatku je sjednána v písmenu D přílohy číslo 2.1 této PKS.
4.10 Příplatek za práci v noci
4.10.1 Prací v noci je práce konaná v době mezi 22:00 hod. a 06:00 hodinou.
4.10.2 Výše příplatku za práci v noci je sjednána v písmenu E přílohy číslo 2.1 této PKS.
4.11 Příplatek za práci o sobotách a nedělích
4.11.1 Za práci o sobotách a nedělích přísluší zaměstnanci příplatek.
4.11.2 Výše příplatku je sjednána v písmenu F přílohy číslo 2.1 této PKS:
4.12 Příplatek za práci v dělené směně
4.12.1 Za obtížnost pracovního režimu při výkonu práce v dělené směně se zaměstnancům,
kteří odpracují dělenou směnu, poskytuje příplatek ve výši sjednané v písmenu G přílohy
číslo 2.1 této PKS. Příplatek za práci v dělené směně náleží pouze za dobu plánovaného
rozdělení směny.
4.12.2 Příplatek za práci v dělené směně se zaměstnancům poskytne také při výkonu práce
přesčas nad stanovenou pracovní dobu, pokud nařízená práce přesčas svým charakterem
odpovídá původně plánované směně rozdělené na více částí. Tato výjimka se týká pouze
směn, které byly plánovány rozvrhem směn jako směny dělené, a to za stejných podmínek a
ve stejném rozsahu.
4.13 Osobní ohodnocení
4.13.1 Osobní ohodnocení náleží zaměstnanci, který je odměňován tarifní mzdou. Osobní
ohodnocení náleží zaměstnanci v období přípravy na výkon zaměstnání, a to pouze v rozsahu
zhodnocení praxe.
4.13.2 Při stanovení výše osobního ohodnocení zaměstnance bude zhodnocena praxe, osobní
přístup, předpoklady a výkonnost, a to v souladu s IN PERs-42-B-2011 „Zásady pro
poskytování osobního ohodnocení“, v platném znění.
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 2. Systém odměňování zaměstnanců společnosti
50 (celkem 95)
4.13.3 Pro zhodnocení osobních předpokladů a výkonnosti je stanoven ukazatel „Komplexní
plnění pracovních úkolů“, který je určen nadřízeným zaměstnancem a vychází z pracovní
činnosti a charakteristiky výkonu práce zaměstnance. Pro ohodnocení tohoto ukazatele
zaměstnancům s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou nebo s pružnou pracovní dobou se
bude vycházet z minimální výše 5,90 %přiznané tarifní mzdy zaměstnance.
4.13.4 Pro zhodnocení osobních předpokladů a výkonnosti je stanoven ukazatel „Komplexní
plnění pracovních úkolů“, který je určen nadřízeným zaměstnancem a vychází z pracovní
činnosti a charakteristiky výkonu práce ostatních zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou
pracovní dobou. Pro ohodnocení tohoto ukazatele se bude vycházet z minimální výše 8,25 %
přiznané tarifní mzdy zaměstnance.
4.13.5 Pro další motivaci zaměstnanců, nad rámec limitů uvedených v bodech 4.13.3 a 4.13.4
tohoto článku, mohou být ředitelem odboru lidských zdrojů vyhlášeny konkrétní sazby pro
jednotlivé jednotky organizační struktury.
4.13.6 Vedoucí jednotky organizační struktury ve své pravomoci po dohodě s odborovými
organizacemi stanoví pravidla pro přiznání sazeb, která budou vyhlášena v souladu s bodem
4.13.5 tohoto článku.
4.14 Odměny
4.14.1 Zaměstnancům lze za plnění mimořádných úkolů a mimořádnou iniciativu poskytnout
odměnu. Odměnu lze poskytnout za podmínek stanovených opatřením, které vydává příslušný
vedoucí zaměstnanec po dohodě s odborovými organizacemi.
4.14.2 Poskytování cílové odměny statutárním orgánem
4.14.2.1 Zaměstnancům ČDC může předseda představenstva poskytnout odměnu až do
výše jedné průměrné měsíční mzdy zaměstnance, kterému je odměna poskytována. Jednomu
zaměstnanci může být taková odměna poskytnuta nejvýše jednou za šest měsíců. Předseda
představenstva je povinen na nejbližším následujícím zasedání představenstva ČDC o každém
takovém svém rozhodnutí vyrozumět ostatní členy představenstva.
4.14.2.2 Zaměstnancům ČDC může na základě svého rozhodnutí poskytnout odměnu
též představenstvo ČDC, a to až do výše trojnásobku průměrné měsíční mzdy zaměstnance,
kterému je odměna poskytována. Jednomu zaměstnanci může být taková odměna poskytnuta
nejvýše jednou za šest měsíců.
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 2. Systém odměňování zaměstnanců společnosti
51 (celkem 95)
4.14.2.3 Představenstvo ČDC může rozhodnout i o poskytnutí odměny, která převyšuje
trojnásobek průměrné měsíční mzdy zaměstnance, kterému má být odměna poskytnuta.
V takovém případě je představenstvo ČDC povinno vyžádat si k poskytnutí odměny
předchozí souhlas valné hromady ČDC.
4.14.2.4 Poskytnutí odměny dle bodu 4.14.2.1 musí být doloženo členům
představenstva ČDC s důvody a skutečnostmi rozhodnými pro její přiznání.
4.14.2.5 O vyplacených odměnách dle bodu 4.14.2, bude předseda představenstva ČDC
informovat zástupce OC při pravidelných jednáních.
4.14.2.6 Ustanovení bodu 4.14.2 nevylučuje poskytnutí odměny podle dalších bodů
článku 4.14 Odměny, této přílohy.
4.14.3 Odměna pro zaměstnance letmo
Pokud zaměstnanec letmo nastoupí po dohodě na základě provozní potřeby na směnu, o které
byl informován v době kratší než 48 hodin, přísluší mu odměna podle písmena N přílohy číslo
2.1 této PKS.
V případě informace o nástupu a zrušení směny v rámci 48 hodin se zaměstnanci přizná
odměna v časovém pásmu, která je pro něj výhodnější.
Za zrušení směny a přidělení nové směny se pro účely odměny považuje nástup nebo
ukončení s časovým rozdílem 1 hodiny na začátku nebo na konci původní směny.
4.14.4 Zvláštní odměna
4.14.4.1 Zaměstnanci, jako ocenění přínosu jeho praktických znalostí a dovedností pro
zaměstnavatele, se poskytne zvláštní odměna, za podmínky, že jeho pracovní poměr k ČDC
(ČD, SŽDC) trval nepřetržitě nejméně 10 let a více před vznikem skutečnosti uvedené pod
písmeny a) až c) tohoto bodu, ve výši 14 000,- Kč. Příloha číslo 5 této PKS.
a) ke dni životního jubilea 50 let a věku,
b) prvního skončení pracovního poměru po nabytí nároku na starobní důchod dle
ustanovení § 28 zákona č. 155/1995 Sb. 8, o důchodovém pojištění, v platném znění, nebo po
předchozím rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu, za podmínky, že pracovní poměr
bude ukončen dohodou podle ustanovení § 49 ZP; odměna z tohoto důvodu může být
vyplacena pouze jednou.
8 Pojištěnec má nárok na starobní důchod, jestliže získal potřebnou dobu pojištění a dosáhl
stanoveného věku, popřípadě splňuje další podmínky stanovené v tomto zákoně.
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 2. Systém odměňování zaměstnanců společnosti
52 (celkem 95)
c) při skončení pracovního poměru v souvislosti s odchodem do starobního
důchodu před dosažením důchodového věku podle ustanovení § 31 zákona č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění, v platném znění, za podmínky, že pracovní poměr bude ukončen
dohodou podle ustanovení § 49 ZP. Příloha číslo 5 této PKS.
Nastoupí-li zaměstnanec, kterému byla odměna poskytnuta znovu do pracovního poměru
k ČDC, nelze mu poskytnout další odměnu podle písmena b) nebo c) tohoto bodu.
Zvláštní odměna se poskytne za předpokladu, že v předchozích 13 kalendářních měsících
zaměstnanec odpracoval u ČDC celkem nejméně 21 dní.
Zvláštní odměna se zaměstnanci vyplatí v nejbližším výplatním termínu po jejím přiznání.
Bližší podmínky k poskytnutí této odměny jsou uvedeny v příloze číslo 5 této PKS.
4.14.5 Odměna za zaškolování
4.14.5.1 Zaměstnanci, který je při výkonu vlastní práce v rámci stanovené týdenní
pracovní doby pověřen zaškolováním zaměstnance (zaměstnanců) nebo žáka (žáků)
a dohledem na jeho (jejich) práci, přísluší po dobu zaškolování, kromě mzdy za výkon vlastní
práce, odměna za zaškolování, nebylo-li k této činnosti již přihlédnuto ve smlouvě o mzdě.
Příloha číslo 5 této PKS.
4.14.5.2 Zaměstnancům, kteří zaškolují zaměstnance v rámci specifikovaných
zaměstnání dle bodu 2.13 přílohy číslo 1 této PKS, náleží odměna za zaškolování, nebylo-li
k této činnosti již přihlédnuto ve smlouvě o mzdě.
4.14.5.3 Odměna školitele vychází ze mzdového tarifu, ve kterém je školitel zařazen.
Výše odměny je sjednána v písmenu B přílohy číslo 2.1 této PKS.
4.14.6 Odměna za nepravidelný nástup
4.14.6.1 Odměna se poskytuje za každou odpracovanou směnu zaměstnancům ve
specifikovaných zaměstnání uvedených v bodu 2.13 přílohy číslo 1 této PKS:
u které je začátek v době od 22:00 hodin do 04:59 hodin
u které je ukončení v době od 22:01 do 05:00 hodin
U ostatních zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou se odměna
poskytne až poté, co bude ředitelem odboru lidských zdrojů odsouhlasena organizace
práce na dotčeném pracovišti. Příloha číslo 5 této PKS.
4.14.6.2 Odměna se poskytuje za práci přesčas pouze v případě, pokud práce přesčas
svým charakterem odpovídá původně naplánované směně.
4.14.6.3 Výše odměny za odpracovanou směnu je uvedena v písmenu P přílohy číslo
2.1 této PKS.
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 2. Systém odměňování zaměstnanců společnosti
53 (celkem 95)
4.15 Odměňování při prostojích
4.15.1 Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro prostoj9, který nezavinil, a souhlasí
s převedením na jinou práci, než je uvedena v pracovní smlouvě, a byl-li již převeden na jinou
práci, přísluší mu mzda podle vykonané práce. Je-li tato mzda nižší než mzda podle práce
konané před převedením, přísluší mu po dobu převedení ke mzdě doplatek do výše
průměrného výdělku. Není-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy ve výši
sjednaných procent průměrného výdělku v PKS.
Výše náhrady je sjednána v písmenu I přílohy číslo 2.1 této PKS.
4.15.2 Je-li zaměstnanec převeden na jinou práci pro prostoj, který zavinil, přísluší mu mzda
podle vykonávané práce.
4.16 Odměňování při nepříznivých povětrnostních vlivech a jejich důsledcích
4.16.1 Nemůže-li zaměstnanec konat práci v důsledku přerušení práce způsobené
nepříznivými povětrnostními vlivy10
a souhlasí s převedením na jinou práci, než je uvedena
v pracovní smlouvě, a byl-li již převeden na jinou práci, přísluší mu mzda podle vykonané
práce. Je-li tato mzda nižší než mzda podle práce konané před převedením, přísluší mu po
dobu převedení doplatek do výše průměrného výdělku.
4.16.2 Nebyl-li zaměstnanec převeden na jinou práci dle bodu 4.16.1 této přílohy, přísluší mu
náhrada mzdy ve výši sjednaných procent průměrného výdělku dle písmena M přílohy číslo
2.1 této PKS.
4.16.3 Za poskytnuté pracovní volno v souladu s bodem 4.2.6 základního textu PKS se
poskytne zaměstnanci náhrada mzdy ve výši sjednaných procent průměrného výdělku dle
písmena M přílohy číslo 2.1 této PKS.
4.17 Odměňování při převedení na jinou práci
4.17.1 Je-li zaměstnanec převeden na jinou práci, než je uvedena v pracovní smlouvě
z důvodů uvedených v ustanovení § 41 odst. 1 písmeno b), d) a odst. 4 ZP, přísluší mu mzda
za vykonanou práci.
Jestliže byl zaměstnanec převeden na jinou práci, za niž přísluší nižší mzda:
z důvodů ohrožení nemocí z povolání nebo dosáhl-li na pracovišti určeném
rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné
9 § 207 písm. a) ZP
10 § 207 písm. b) ZP
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 2. Systém odměňování zaměstnanců společnosti
54 (celkem 95)
expozice podle zvláštního právního předpisu [ustanovení § 41 odst. 1 písm. b)
ZP],
podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně lékařských
služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu ochrany veřejného
zdraví jiných fyzických osob před infekčním onemocněním [ustanovení § 41
odst. 1 písm. d) ZP],
k odvrácení mimořádné události, živelní události nebo jiné hrozící nehody
nebo k zmírnění jejich bezprostředních následků [(ustanovení § 41 odst. 4)
ZP],
přísluší mu za dobu převedení doplatek ke mzdě do výše průměrného výdělku, kterého
dosahoval před převedením.
4.17.2 Je-li zaměstnanec převeden na jinou práci, než je uvedena v pracovní smlouvě
z důvodů uvedených v ustanovení § 41 odst. 3 ZP, přísluší mu mzda podle vykonané práce.
Je-li tato mzda nižší než mzda před převedením na jinou práci, přísluší mu po tuto dobu
doplatek do výše průměrného výdělku. To neplatí, pokud dojde k převedení na jinou práci
z důvodu uvedených v ustanovení § 41 odst. 2 ZP.
4.17.3 Je-li zaměstnanec převeden na jinou práci, než je uvedena v pracovní smlouvě
z důvodů uvedených v ustanovení § 41 odst. 2 písm. b) ZP, přísluší mu mzda podle vykonané
práce. Nebude-li však zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný
při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním ke škodě na majetku
zaměstnavatele, přísluší mu za dobu převedení doplatek do výše průměrného výdělku, kterého
dosahoval před převedením.
4.18 Odměňování při pracovní cestě a cestě mimo pravidelné pracoviště
4.18.1 Doba strávená na pracovní cestě jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do
stanovené pracovní doby a je daná rozvrhem směn zaměstnance, se považuje u zaměstnanců
za překážku na straně zaměstnavatele.
4.18.2 Za dobu strávenou na pracovní cestě jinak než plněním pracovních úkolů se mzda
nekrátí.
4.18.3 Stejným způsobem jako v předchozích bodech se postupuje při cestě mimo pravidelné
pracoviště.
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 2. Systém odměňování zaměstnanců společnosti
55 (celkem 95)
4.19 Odměňování při nařízených lékařských prohlídkách
4.19.1 Vyšetření ve zdravotnickém zařízení je důležitou osobní překážkou v práci, za kterou
zaměstnanci přísluší pracovní volno na nezbytně nutnou dobu a náhrada mzdy ve výši
průměrného výdělku zaměstnance (ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) ZP).
4.19.2 Pokud zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou vykonají
zaměstnavatelem nařízenou lékařskou prohlídku mimo stanovený rozvrh směn, poskytne se za
dobu související s nařízeným lékařským vyšetřením, odměna odpovídající průměrnému
hodinovému výdělku zaměstnance.
4.20 Odměňování při odborném rozvoji zaměstnanců
Při odborném rozvoji zaměstnanců se postupuje v souladu s hlavou II. Zákoníku práce
v platném znění.
4.20.1 Zaškolení a zaučení – zaměstnavatel je povinen zaměstnance, který vstupuje do
zaměstnání bez kvalifikace, popřípadě přechází na nové pracoviště nebo na nový druh práce,
zaškolit nebo zaučit. Zaškolení nebo zaučení se považuje za výkon práce a je odměňován
mzdou.
4.20.2 Odborná praxe absolventů škol – zaměstnavatel je povinen zabezpečit absolventům
středních škol, vyšších odborných a vysokých škol přiměřenou odbornou praxi k získání
praktických zkušeností a dovedností potřebných pro výkon práce. Maximální doba odborné
praxe činí 2 roky a je odměňována mzdou. Do celkové doby dvou let se nezapočítává doba
mateřské a rodičovské dovolené.
4.20.3 Prohlubování kvalifikace – jedná se o průběžné doplňování, udržování a obnovování
kvalifikace v souvislosti s výkonem sjednaného druhu práce. Zaměstnanec je povinen
prohlubovat si kvalifikaci (formou účastí na školení a studiu nebo jiných formách přípravy
k prohloubení kvalifikace) k sjednanému druhu práce. Prohlubování kvalifikace se považuje
za výkon práce a je odměňován mzdou.
4.20.4 Zvýšení kvalifikace – jedná se o změnu hodnoty kvalifikace, zvýšením kvalifikace je
též její získání nebo rozšíření. Forma zvyšování je studium, vzdělávání, školení nebo jiná
forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání.
4.20.5 Zvyšování kvalifikace v zájmu zaměstnavatele
4.20.5.1 Při získání kvalifikace v zájmu zaměstnavatele pro výkon v zaměstnání
strojvedoucí a vozmistr jsou dohodnuta následující práva:
za dobu absolvování kurzu je zaměstnanec odměňován náhradou mzdy ve výši
průměrného výdělku
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 2. Systém odměňování zaměstnanců společnosti
56 (celkem 95)
za dobu praktické odborné přípravy je zaměstnanec odměňován mzdou
a současně zaměstnavatel umožní zaměstnanci stravování v souladu s přílohou
č. 3. této PKS pokud zaměstnanci nevznikne nárok na cestovní náhrady.
4.20.5.2 Pro ostatní zaměstnance při zvýšení kvalifikace v zájmu zaměstnavatele se
uplatňuje náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
4.20.6. Za pracovní volno poskytnuté k vykonání přijímací zkoušky, opravné zkoušky,
k účasti na promoci nebo obdobném ceremoniálu náhrada mzdy nepřísluší.
4.20.7 V souladu s ustanovením § 234 ZP, v platném znění, uzavírá zaměstnavatel se
zaměstnancem kvalifikační dohodu.
4.21 Odměna za pracovní pohotovost
Při pracovní pohotovosti v místě trvalého nebo dočasného pobytu přísluší zaměstnanci za
hodinu pohotovosti odměna ve výši sjednané v písmenu H přílohy číslo 2.1 této PKS.
4.22 Přepočet měsíčních částek na částky hodinové
4.22.1 Vznikne-li u zaměstnance, odměňovaného měsíční mzdou, potřeba zjištění hodinové
tarifní mzdy (nebo potřeba zjištění dalších složek mzdy stanovených v měsíčních částkách
v hodinovém vyjádření), postupuje se v každém zúčtovacím období takto:
při zjišťování se použijí platné hodinové mzdové tarify (podle příslušné
týdenní pracovní doby) vycházející z měsíčních mzdových tarifů sjednaných
v PKS,
při zjišťování ostatních složek vyjádřených v měsíčních částkách se bez ohledu
na skutečný počet pracovních dnů v zúčtovacím období použije při přepočtu
měsíční částky na jednu hodinu příslušný koeficient, který bude vycházet ze
sjednané pracovní doby v PKS.
4.22.2 Koeficienty slouží pouze k přepočtu složek mzdy uvedených v měsíčních částkách na
částky hodinové, nelze je užívat pro případy výpočtu průměrného měsíčního výdělku.
4.22.3 Koeficienty jsou stanoveny:
1/ 156 činí-li stanovená pracovní doba zaměstnance 36 hodin,
1/ 162 činí-li stanovená pracovní doba zaměstnance 37,5 hodiny.
4.23 Splatnost mzdy, odměny z dohody, odměny za pracovní pohotovost a náhrady
mzdy
4.23.1 Mzda, odměna za pracovní pohotovost a náhrady mzdy (dále jen „mzda”) je splatná po
vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém
vznikl zaměstnanci nárok na mzdu nebo na některou její složku. Výjimkou z tohoto
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 2. Systém odměňování zaměstnanců společnosti
57 (celkem 95)
ustanovení je případ, kdy splatnost mzdových složek je vázána na vyhodnocení stanovených
ukazatelů stanovených interními normami a opatřeními; v tomto případě je příslušná část
mzdy splatná nejpozději v následujícím měsíci po vyhodnocení.
4.23.2 Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou o splatnosti odměn jinak, platí
pro splatnost odměny z dohod ustanovení předchozího odstavce.
4.23.3 Je-li sjednána jednorázová splatnost odměny z dohody o provedení práce, je vyplacena
odměna z dohody v nejbližším výplatním termínu po dokončení a odevzdání práce.
4.24 Proplácení zlomků hodin
4.24.1 Mzda a její jednotlivé složky stanovené, sjednané nebo určené za hodinu práce přísluší
zaměstnanci i za zlomky hodin.
4.24.2 Obdobně se postupuje i u hodin, za které přísluší náhrada mzdy, příplatky a odměny.
4.25 Výplata mzdy, odměny z dohody, odměny za pracovní pohotovost a náhrady
mzdy
4.25.1 Mzda nebo odměna se vyplácí zaměstnanci celá, jedenkrát měsíčně, a to do 15. dne
následujícího kalendářního měsíce, nebo po skončení období, za který je splatná Jestliže výše
uvedený den připadne na dny pracovního klidu, bude výplata provedena poslední pracovní
den před těmito dny. Je-li mzda vyplácena bezhotovostním převodem, musí být převod
proveden nejpozději v den, kdy se provádí hotovostní výplata. Zároveň s výplatou mzdy se
vyplácí náhrady cestovních výdajů dle IN PERs-1-B-2008 „Směrnice o cestovních
náhradách“.
4.25.2 Mzda se vyplácí zaměstnanci v zákonných penězích11
.
4.25.3 Zaměstnanci s místem výkonu práce podle pracovní smlouvy v cizině lze s jeho
souhlasem poskytovat mzdu nebo její část v dohodnuté jiné než české měně, pokud je k této
měně vyhlašován Českou národní bankou kurs devizového trhu nebo přepočítací poměr. Pro
přepočet mzdy nebo její části na cizí měnu se použije kurs devizového trhu nebo přepočítací
poměr vyhlášený Českou národní bankou platný v den, ve kterém zaměstnavatel nakupuje cizí
měnu pro účely výplaty mzdy.
4.25.4 Pokud není mzda vyplácena bezhotovostním převodem, vyplácí se v pracovní době a
na pracovišti. Nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů, popřípadě
11 § 16 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, v platném znění
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 2. Systém odměňování zaměstnanců společnosti
58 (celkem 95)
pracuje-li na vzdáleném pracovišti, zašle mu zaměstnavatel mzdu v den stanovený pro její
výplatu, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí,
pokud se nedohodnou jinak. Vedoucí zaměstnanec příslušné jednotky organizační struktury
stanoví vlastním opatřením místo a dobu výplaty mzdy. Toto opatření projedná s odborovými
organizacemi.
4.25.5 Při měsíčním vyúčtování mzdy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný
nebo v dohodnuté datové podobě doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy,
provedených srážkách a odpracované a neodpracované pracovní době. Na žádost zaměstnance
mu zaměstnavatel předloží k nahlédnutí doklady, na jejichž základě byla mzda vypočtena.
4.25.6 Zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci před nastoupením dovolené mzdu splatnou během
dovolené, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodnou jinak. Jestliže to
neumožňuje technika výpočtu mzdy, poskytne mu přiměřenou zálohu a zbývající část mzdy
mu vyplatí nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy následujícím po
dovolené.
4.25.6 Při skončení pracovního poměru vyplatí zaměstnavatel zaměstnanci na jeho žádost
mzdu splatnou za měsíční období v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje
technika výpočtu mzdy, poskytne mu přiměřenou zálohu a zbývající část mzdy mu vyplatí
nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy následujícím po dni skončení
pracovního poměru.
4.25.6 Zaměstnanec může k přijetí mzdy písemně zmocnit jinou osobu. Manželu lze mzdu
vyplatit jen na základě písemného zmocnění. Bez písemného zmocnění lze vyplatit mzdu jiné
osobě než zaměstnanci, jen pokud to stanoví zákon.
4.25.8 Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen při výplatě mezd, popřípadě jiných
peněžitých plnění ve prospěch zaměstnance, po provedení případných srážek ze mzdy podle
příslušných právních předpisů poukázat částku určenou zaměstnancem na svůj náklad
a nebezpečí na jeden účet zaměstnance u banky nebo pobočky zahraniční banky12
nebo
spořitelního či úvěrního družstva13
, a to nejpozději v pravidelném termínu výplaty mzdy,
pokud se zaměstnancem nesjedná písemně jiný termín.
12 Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, v platném znění
13 Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím
souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění
pozdějších předpisů, v platném znění.
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 2. Systém odměňování zaměstnanců společnosti
59 (celkem 95)
4.25.9 Mzda se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru, u ostatních složek se
postupuje obdobně. Pro zaokrouhlování v cizí měně platí přiměřeně ustanovení předchozí
věty.
4.26 Srážky ze mzdy, odměny za pracovní pohotovost a náhrady mzdy
4.26.1 Srážky ze mzdy, odměny za pracovní pohotovost a náhrady mzdy (dále jen „mzda”)
lze provést jen na základě dohody o srážkách ze mzdy. Jinak může zaměstnavatel při dodržení
ustanovení § 145 a následujících ZP, v platném znění srazit ze mzdy jen:
daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti,
pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění,
zálohu na mzdu, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny
podmínky pro přiznání této mzdy,
nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady, popřípadě jiné nevyúčtované
zálohy, poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů,
náhradu mzdy za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo, popřípadě, na
niž mu právo nevzniklo.
Závazek zaměstnavatele provádět srážky ze mzdy se nevztahuje na případy, kdy je se
zaměstnancem podle zákona č.182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční
zákon), v platném znění, zahájeno řízení o oddlužení. Po doručení rozhodnutí o schválení
oddlužení formou splátkového kalendáře zaměstnavatel provádí srážky z příjmů zaměstnance
podle S-945/2011-O10/03 Opatření ředitele O 10 ČD Cargo, a.s., k provádění srážek ze mzdy
zaměstnanců v insolvenčním řízení.
4.26.2 Zaměstnavatel na základě dohody o srážkách ze mzdy zabezpečí v souladu
s ustanovením § 146 ZP provádění srážek ze mzdy:
na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření zaměstnance
s příspěvkem zaměstnavatele, a to na základě žádosti zaměstnance,
na vybrané produkty životní pojištění zaměstnance s příspěvkem
zaměstnavatele, a to na základě žádosti zaměstnance,
k uspokojení závazků zaměstnance vůči odborové organizaci, a to na základě
žádosti zaměstnance,
na úhradu členských příspěvků týkajících se odborového orgánu odborové
organizace působící v ČDC, a to na základě žádosti odborového orgánu a
souhlasu zaměstnance.
4.26.3 Dohody o srážkách ze mzdy uzavřené před 1. lednem 2014 se posuzují až do svého
zániku podle dosavadní právní úpravy platné před 1. lednem 2014.
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 2. Systém odměňování zaměstnanců společnosti
60 (celkem 95)
5 Závěrečná ustanovení
5.1 Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnanci nahlížet do právních předpisů, které
upravují poskytování mzdy.
5.2 Právní vztahy upravené tímto systémem se řídí platnými právními předpisy ČR.
5.3 Mzdové nároky vzniklé přede dnem účinnosti tohoto systému se posuzují podle
příslušně platných předpisů ČR.
5.4 Za správné uplatňování tohoto systému odpovídá vedoucí příslušné jednotky
organizační struktury nebo jím pověřený zaměstnanec.
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 2.1 Sazby mzdových tarifů, příplatků, odměn a náhrady
61 (celkem 95)
Příloha 2.1 - SAZBY MZDOVÝCH TARIFŮ, PŘÍPLATKŮ, ODMĚN A NÁHRADY
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 2.1 Sazby mzdových tarifů, příplatků, odměn a náhrady
62 (celkem 95)
A. Mzdové tarify
36 37,5 36 37,5 36 37,5 36 37,5 36 37,5
1 10 100 64,7 62,3 10 500 67,3 64,8 11 200 71,8 69,1 11 660 74,7 72,0 11 980 76,8 74,0
2 11 620 74,5 71,7 12 020 77,1 74,2 12 720 81,5 78,5 13 180 84,5 81,4 13 500 86,5 83,3
3 13 080 83,8 80,7 13 480 86,4 83,2 14 180 90,9 87,5 14 640 93,8 90,4 14 960 95,9 92,3
4 14 550 93,3 89,8 14 950 95,8 92,3 15 650 100,3 96,6 16 110 103,3 99,4 16 430 105,3 101,4
5 15 940 102,2 98,4 16 340 104,7 100,9 17 040 109,2 105,2 17 500 112,2 108,0 17 820 114,2 110,0
6 17 460 111,9 107,8 17 860 114,5 110,2 18 560 119,0 114,6 19 020 121,9 117,4 19 340 124,0 119,4
7 18 920 121,3 116,8 19 320 123,8 119,3 20 020 128,3 123,6 20 480 131,3 126,4 20 800 133,3 128,4
8 20 270 129,9 125,1 20 670 132,5 127,6 21 370 137,0 131,9 21 830 139,9 134,8 22 150 142,0 136,7
9 21 710 139,2 134,0 22 110 141,7 136,5 22 810 146,2 140,8 23 270 149,2 143,6 23 590 151,2 145,6
10 23 250 149,0 143,5 23 650 151,6 146,0 24 350 156,1 150,3 24 810 159,0 153,1 25 130 161,1 155,1
11 24 590 157,6 151,8 24 990 160,2 154,3 25 690 164,7 158,6 26 150 167,6 161,4 26 470 169,7 163,4
12 26 100 167,3 161,1 26 500 169,9 163,6 27 200 174,4 167,9 27 660 177,3 170,7 27 980 179,4 172,7
13 27 490 176,2 169,7 27 890 178,8 172,2 28 590 183,3 176,5 29 050 186,2 179,3 29 370 188,3 181,3
14 29 320 187,9 181,0 29 720 190,5 183,5 30 420 195,0 187,8 30 880 197,9 190,6 31 200 200,0 192,6
15 32 850 210,6 202,8 33 250 213,1 205,2 33 950 217,6 209,6 34 410 220,6 212,4 34 730 222,6 214,4
16 36 270 232,5 223,9 36 670 235,1 226,4 37 370 239,6 230,7 37 830 242,5 233,5 38 150 244,6 235,5
pro prac.dobu pro prac.dobu pro prac.dobu pro prac.dobu pro prac.dobuMěsíční
tarif
hodinový tarifMěsíční
tarif
hodinový tarifMěsíční
tarif
hodinový tarif
Stupnice 0 Stupnice 1 Stupnice 2 Stupnice 3 Stupnice 4
Měsíční
tarif
hodinový tarifMěsíční
tarif
hodinový tarifTS
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 2.1 Sazby mzdových tarifů, příplatků, odměn a náhrady
63 (celkem 95)
B. Odměny za zaškolování (bod 4.14.5 „Systém odměňování zaměstnanců společnosti“)
12% přiznaného tarifního stupně (zaručené části dohodnuté mzdy) školitele – při
zaškolování nově přijatých zaměstnanců
6% přiznaného tarifního stupně (zaručené části dohodnuté mzdy) školitele - při
zaškolování ostatních zaměstnanců
20% přiznaného tarifního stupně (zaručené části dohodnuté mzdy) školitele pro
Specifikovaná zaměstnání uvedená v bodu 2.13 přílohy číslo 1 této PKS
C. Příplatek za práci přesčas (bod 4.7 „Systém odměňování zaměstnanců společnosti“)
25% průměrného výdělku,
50% průměrného výdělku, jde-li o práci přesčas v noci nebo v sobotu, v neděli
a ve svátek,
33% průměrného výdělku, jde-li o práci přesčas u zaměstnance zařazeného
do třísměnného nepřetržitého režimu nebo do vícesměnného režimu
s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou do směn denních, nočních a ve dnech
pracovního klidu bez zřetele, zda jde o práci přesčas ve dne, v noci nebo v sobotu,
v neděli a ve svátek
D. Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí (bod 4.9 „Systém odměňování
zaměstnanců společnosti“)
10,- Kč za hodinu práce v tomto prostředí
80,- Kč za hodinu práce při použití dýchacích přístrojů ve ztíženém pracovním prostředí
E. Příplatek za práci v noci (bod 4.10 „Systém odměňování zaměstnanců společnosti“)
12 % průměrného výdělku nejméně však 13 -Kč za hodinu práci v noci
F. Příplatek za práci o sobotách a nedělích (bod 4.11 „Systém odměňování
zaměstnanců společnosti“)
11 % průměrného výdělku, nejméně však 15,-Kč za hodinu práce
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 2.1 Sazby mzdových tarifů, příplatků, odměn a náhrady
64 (celkem 95)
G. Příplatek za dělenou směnu (bod 4.12 „Systém odměňování zaměstnanců
společnosti“)
40 % průměrného výdělku, nejméně však 42,-Kč za hodinu rozdělení
80 % průměrného výdělku za hodinu rozdělení v případě dělené směny na území cizího
státu, pokud zaměstnavatel nezabezpečí zaměstnanci vhodnou místnost dle článku
2.2.2 základního textu této PKS
H. Odměna za pracovní pohotovost (bod 4.21 „Systém odměňování zaměstnanců
společnosti
10 % průměrného výdělku, nejméně však 20,-Kč za hodinu pohotovosti
I. Odměňování při prostojích (bod 4.15 „Systém odměňování zaměstnanců
společnosti“)
Náhrada mzdy přísluší ve výši 90 % průměrného výdělku
M. Odměňování při nepříznivých povětrnostních vlivech (bod 4.16 „Systém
odměňování zaměstnanců společnosti“)
N. Odměna pro zaměstnance letmo (bod 4.14.3 „Systém odměňování zaměstnanců
společnosti“)
1. vyrozumění v čase do 03:00 hodin: 750Kč
2. vyrozumění v čase od 03:01 hodin do 06:00 hodin: 600Kč
3. vyrozumění v čase od 06:01 hodin do 12:00 hodin: 500Kč
4. vyrozumění v čase od 12:01 hodin do 24:00 hodin: 400Kč
5. vyrozumění v čase od 24:01 hodin do 48:00 hodin: 250Kč
Náhrada mzdy dle bodu 4.16.2 přísluší ve výši
100 % 0 – 1 kalendářní den
75 % 2 – 7 kalendářních dnů
80 % 8 – a více kalendářních dnů
Náhrada mzdy dle bodu 4.16.3 přísluší ve výši:
80 % 0 – 7 kalendářních dnů
60 % 8 – 14 kalendářních dnů
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 2.1 Sazby mzdových tarifů, příplatků, odměn a náhrady
65 (celkem 95)
P. Odměna za nepravidelný nástup (bod 4.14.6 „Systému odměňování
zaměstnanců společnosti“)
Odměna za nepravidelný nástup 60,- Kč za odpracovanou směnu
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 3 Stravování a náhrady výdajů
66 (celkem 95)
Příloha 3 - STRAVOVÁNÍ A NÁHRADY VÝDAJŮ
3.1 Stravování
ČDC ve smyslu ustanovení § 236 ZP umožní poskytování stravování vlastním zaměstnancům
a důchodcům (bývalým zaměstnancům).
Organizace stravování spadá do působnosti vedoucího zaměstnance příslušné jednotky
organizační struktury, který vydá vlastní opatření po projednání s odborovými organizacemi.
3.2 Organizace stravování
3.2.1 Vedoucí jednotky organizační struktury umožní stravování svým zaměstnancům níže
uvedeným způsobem:
podáváním teplé stravy, kterou zajišťuje lokální dodavatel tj. zařízení
provozující veřejné stravování s podáváním teplé stravy v blízkosti jednotky
organizační struktury ČDC,
dovozem stravy,
hluboce mraženou stravou,
poukázkami na jídlo v nominální hodnotě 60,- Kč do 31. 3. 2015,
poukázkami na jídlo v nominální hodnotě 80,-Kč od 1. 4. 2015.
3.2.2 Vedoucí jednotky organizační struktury ČDC nabídnou stravování zaměstnancům
ČDC v průběhu směny za následujících podmínek:
a) trvá-li směna alespoň 5 hodin,
b) trvá-li časový úsek od začátku do ukončení směny déle než 5 hodin, přičemž
minimální délka pracovního výkonu nesmí být kratší než 3 hodiny.
Stravování nelze nabídnout zaměstnancům ČDC, kteří se nezúčastnili pracovní směny
(např. nemoc, dovolená atd.) a zaměstnancům ČDC, kteří byli vysláni na pracovní cestu,
za kterou jim přísluší stravné podle ustanovení § 163 a ustanovení § 170 ZP.
3.2.3 Jednotky organizační struktury ČDC nabídnou zaměstnancům stravování obvyklým
způsobem:
a) při konání práce přesčas, která svým charakterem a délkou odpovídá směně,
b) pokud zaměstnanec neodpracuje celou směnu z důvodu:
důležité překážky v práci (na straně zaměstnavatele, zaměstnance),
překážky v práci z důvodu obecného zájmu,
čerpání náhradního volna.
Základní podmínkou je, že bude dodrženo ustanovení bodu 3.2.2 této přílohy. Za práci
přesčas se pro účely stravování nepovažuje doba lékařských a psychologických vyšetření.
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 3 Stravování a náhrady výdajů
67 (celkem 95)
3.2.4 Dietní stravování svým zaměstnancům ČDC umožní podle provozních podmínek a na
základě výsledku preventivní prohlídky provedené lékařem pracovně lékařských služeb.
3.2.5 Zaměstnancům jednotek organizační struktury ČDC, kteří při výkonu své pracovní
činnosti nemohou opustit pracoviště, je možné poskytnout stravování před nástupem nebo po
skončení pracovní směny (dobu a místo výdeje stanoví vedoucí JOS ČDC).
3.2.6 Zaměstnavatel jako formu stravování nabídne 1x za směnu poukázku na jídlo
v nominální hodnotě 80,- Kč zaměstnancům specifikovaných zaměstnání dle bodu 2. 13
přílohy číslo 1 této PKS a při současném splnění následujících podmínek:
a) trvá-li časový úsek od začátku do ukončení směny déle než 5 hodin,
přičemž minimální délka pracovního výkonu nesmí být kratší než 3 hodiny,
b) pracovní cesta trvá ve směně déle než 1 hodinu (bez ohledu na
kalendářní dny), a ve směně nesmí vzniknout jiný nárok na stravné při pracovní
cestě dle platných právních předpisů.
3.2.7 V případě, že délka směny (délka pracovní doby) je více než 12 hodin, nabídne
zaměstnavatel další poukázku na jídlo v nominální hodnotě 40,- Kč zaměstnancům, na které
se vztahuje NV 589/2006 Sb., za splnění podmínek uvedených v písmenu a) a b) bodu 3.2.6.
3.3 Ceny jídel
3.3.1 Při zajišťování stravování prostřednictvím jiných subjektů (celosíťových, lokální
dodavatel) formou stravenek nebo poukázek na jídlo je stanovena úhrada z nákladů jednotek
organizační struktury ČDC ve výši 40 % ceny jednoho hlavního jídla (bez DPH u plátců této
daně) v průběhu jedné pracovní směny, maximálně však do výše 70 % stravného (PERs-1-B-
2008 „Směrnice o cestovních náhradách“, v platném znění) při trvání pracovní cesty 5-12
hodin podle ustanovení § 163 odst. 1 písmena a) ZP. Cenou hlavního jídla se rozumí cena
jídla včetně poplatku za zprostředkování prodeje stravenek.
Při zajišťování stravování formou poukázek na jídlo dle bodu 3.2.6 této přílohy je stanovena
úhrada z nákladů jednotek organizační struktury ČDC ve výši 50% na jednu poukázku na
jídlo.
3.3.2 Cena stravenky hrazená zaměstnancem musí být stanovena nejníže tak, aby
uhradila hodnotu 60 % ceny stravy účtované dodavatelem. Cena stravenky hrazená
zaměstnancem se dále zvýší o DPH, kde daňovým základem bude zaměstnancem hrazená
cena stravování bez DPH. Při nákupu poukázek na jídlo bez provize se cena poukázky na
jídlo pro zaměstnance stanoví způsobem jako u stravenky. DPH se u poukázek na jídlo
neuplatňuje.
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 3 Stravování a náhrady výdajů
68 (celkem 95)
3.4 Poskytování stravování jiným osobám
3.4.1 Jednotka organizační struktury může po projednání s odborovými organizacemi
nabídnout stravování důchodcům – bývalým zaměstnancům ČDC při splnění následujících
podmínek:
při zajišťování stravování prostřednictvím jiných subjektů na stravování nelze
přispívat z nákladů jednotky organizační struktury, jinak se cena stravenky
stanoví stejným způsobem jako pro zaměstnance,
poukázky na jídlo nelze nabízet.
3.4.2 Jednotka organizační struktury může po projednání s odborovými organizacemi
nabídnout stravování i jiným osobám, popřípadě subjektům na základě uzavřené smlouvy, ve
které se stanoví podmínky poskytování stravování a ceny podávaných jídel.
3.5 Náhradní stravování
Jednotka organizační struktury nabídne svým zaměstnancům náhradní stravování v případě
předpokládané a nepředpokládané odstávky stravovacího zařízení - formou poukázek na jídlo
v nominální hodnotě 60,- Kč do 31. 3. 2015 a 80,- Kč od 1. 4. 2015. V případě
nepředpokládané odstávky stravovacího zařízení se poukázka na jídlo poskytuje od třetího
dne odstávky.
3.6 Stravování zaměstnanců pohraničních přechodových železničních stanic
s pravidelným pracovištěm na území cizího státu
3.6.1 Stravování pro zaměstnance PPS s pravidelným pracovištěm na území cizího státu
zajistí JOS ČDC po projednání s odborem lidských zdrojů a odborovými organizacemi.
3.6.2 V případě zajištění stravování zaměstnancům PPS v místním stravovacím zařízení
sousedské železnice se stanoví cena stravenky včetně příspěvku zaměstnavatele dle bodu 3.3
této přílohy, s ohledem na cenu jídel v místě výkonu práce, pro zaměstnance pro každý případ
jednotlivě, a to podle místních podmínek po konzultaci s odborem lidských zdrojů a po
projednání s odborovými organizacemi.
3.7 Náhrady výdajů
Poskytování cestovních náhrad zaměstnanců ČDC je řešeno IN PERs1-B-2008 „Směrnice
o cestovních náhradách“, v platném znění.
3.7.1 Stravné při pracovních cestách na území ČR
3.7.1.1 Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné ve výši spodní
hranice stanovené v ustanovení § 163 odst. 1 až 4 ZP. Tato výše stravného se mění
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 3 Stravování a náhrady výdajů
69 (celkem 95)
v závislosti na vývoji cen prováděcím právním předpisem vydaným podle ustanovení § 189
ZP.
3.7.1.2 Zaměstnancům ve specifikovaných zaměstnáních dle bodu 2.13 přílohy číslo 1 této
PKS a referentům kvality, při výkonu práce, přísluší za každý kalendářní den pracovní cesty
stravné ve výši:
75,- Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
114,- Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejvýše však
18 hodin,
175,- Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
3.7.1.3 Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto jídlo, na které zaměstnanec
finančně nepřispívá, stravné se krátí za každé bezplatné jídlo o tyto hodnoty:
70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
35 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však
18 hodin,
25 % stravného trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Stravné zaměstnanci nepřísluší, pokud mu během pracovní cesty, která trvá 5 až 12 hodin,
byla poskytnuta 2 bezplatná jídla.
Stravné zaměstnanci nepřísluší, pokud mu během pracovní cesty, která trvá 12 až 18 hodin,
byla poskytnuta 3 bezplatná jídla.
3.7.1.4 Při pracovní cestě, která spadá do 2 kalendářních dnů, se upustí od odděleného
posuzování doby trvání pracovní cesty v kalendářním dnu, je-li to pro zaměstnance
výhodnější.
3.7.1.5 Je-li zaměstnanec vyslán na pracovní cestu do místa svého bydliště, které je odlišné
od jeho místa výkonu práce nebo pravidelného pracoviště, přísluší mu stravné pouze za cestu
do místa jeho bydliště a zpět a za dobu výkonu práce v tomto místě.
3.7.2 Stravné při pracovních cestách mimo území ČR
3.7.2.1 Zaměstnanci přísluší zahraniční stravné ve výši příslušné sazby, jestliže doba strávená
mimo území ČR trvá v kalendářním dni déle než 18 hodin. Trvá-li tato doba déle než
12 hodin, nejvýše však 18 hodin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci zahraniční stravné ve
výši dvou třetin zahraničního stravného, trvá-li tato doba 12 hodin a méně, avšak alespoň
1 hodinu nebo déle než 5 hodin, pokud zaměstnanci vznikne za cestu na území České
republiky právo na stravné podle ustanovení § 163 ZP, přísluší zaměstnanci zahraniční
stravné ve výši jedné třetiny sazby zahraničního stravného.
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 3 Stravování a náhrady výdajů
70 (celkem 95)
Pokud za dobu zahraniční pracovní cesty strávenou mimo území ČR nevznikne zaměstnanci
nárok na stravné v cizí měně, připočte se tato doba k době trvání pracovní cesty na území ČR.
Toto stravné se vykazuje zvlášť.
Zahraniční stravné se neposkytuje, trvá-li doba strávená mimo území ČR méně než 60 minut
nebo, trvá-li doba strávená mimo území ČR 5 hodin a méně a zaměstnanci zároveň vzniklo
právo na stravné za cestu na území České republiky. Příloha číslo 5 této PKS.
Pokud zahraniční pracovní cesta trvá celkem méně jak 12 hodin, pro poskytování
zahraničního stravného je určena „stanovená základní sazba zahraničního stravného“, ze které
se provede příslušný výpočet náhrady. Trvá-li zahraniční pracovní cesta celkem 12 a déle jak
12 hodin, při výpočtu zahraničního stravného se vychází z „vyhlášené základní sazby
zahraničního stravného“.
3.7.2.2 Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto jídlo, které má charakter
snídaně, oběda nebo večeře a na které zaměstnanec finančně nepřispívá, stravné se krátí za
každé poskytnuté jídlo o tyto hodnoty:
70 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné v třetinové
výši,
35 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve
dvoutřetinové výši,
25 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve výši
základní sazby.
Zahraniční stravné zaměstnanci nepřísluší, pokud mu během zahraniční pracovní cesty, která
trvá 5 až 12 hodin, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla.
Zahraniční stravné zaměstnanci nepřísluší, pokud mu během zahraniční pracovní cesty, která
trvá 12 až 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla.
3.7.2.3 Při zahraniční pracovní cestě vzniká kromě nároků v cizí měně i nárok na stravné
v tuzemské měně za dobu cesty na území ČR za podmínek stanovených pro tuzemskou
pracovní cestu (kapitola 2, bod 2.1.3 IN PERs-1-B-2008 „Směrnice o cestovních náhradách“,
v platné znění). Při zahraniční pracovní cestě při určení stravného v tuzemské měně za dobu
strávenou na území ČR se doby strávené od počátku pracovní cesty až do ukončení pracovní
cesty na území ČR sčítají (doby do přechodu a po přechodu české státní hranice), pokud
spadají do jednoho kalendářního dne a posuzují-li se jako jedna pracovní cesta. Pokud za
dobu zahraniční pracovní cesty strávenou mimo území ČR nevznikne zaměstnanci nárok na
stravné v cizí měně, připočte se tato doba k době trvání pracovní cesty na území ČR. Toto
stravné se vykazuje zvlášť.
3.7.2.4 Je-li zaměstnanec vyslán na zahraniční pracovní cestu do svého bydliště, přísluší mu
stravné a zahraniční stravné pouze za cestu do bydliště a zpět, za cesty k výkonu práce a zpět
a za dobu výkonu práce v tomto místě.
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 3 Stravování a náhrady výdajů
71 (celkem 95)
Doby strávené mimo území ČR, které trvají 1 hodinu a déle při více zahraničních pracovních
cestách v jednom kalendářním dni, se pro účely zahraničního stravného sčítají. Doby, za které
nevznikne zaměstnanci právo na zahraniční stravné, se připočítávají k době rozhodné pro
poskytnutí stravného při tuzemských pracovních cestách.
3.7.2.5 Náklady na zdravotní pojištění léčebných výloh zaměstnancům při zahraničních
pracovních cestách se uznávají jako nutný vedlejší výdaj ve smyslu ustanovení § 164 ZP.
Náklady podle předchozího odstavce budou zaměstnavatelem zaměstnanci uhrazeny
maximálně do výše minimální sazby pojistného poskytovaného pojistitelem, u kterého uzavřel
zaměstnanec pojištění, a to za každý kalendářní den strávený na pracovní cestě.
Ustanovení předchozích dvou odstavců platí pro zaměstnance, u nichž se neuplatňuje
ustanovení předpisu ČD D 26 nebo u kterých není zdravotní pojištění léčebných výloh při
zahraničních pracovních cestách sjednáno zaměstnavatelem.
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 4 Poskytování kondičních pobytů zaměstnancům ČDC
72 (celkem 95)
Příloha 4 - POSKYTOVÁNÍ KONDIČNÍCH POBYTŮ ZAMĚSTNANCŮM ČDC
Úvodní ustanovení
4.1.1 Kondiční pobyty (dále jen „KOP”) v rozsahu 12 pobytových dnů jsou poskytovány
těm zaměstnancům, kteří vykonávají těžkou fyzickou práci s jednostranným zatížením
a nefyziologickým průběhem zatížení během směny nebo vykonávají práci charakterizovanou
vysokou neuropsychickou zátěží a splňují zdravotní způsobilost osob při provozování dráhy
a drážní dopravy v souladu s vyhláškou č. 101/1995 Sb., kterou se vydává zdravotní Řád pro
zdravotní způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy, v platném znění, a
současně splňují podmínky dané touto přílohou a uzavřou se zaměstnavatelem Dohodu o
poskytnutí KOP (příloha č. 4.3 této přílohy).
4.1.2 Při účasti na KOP poskytne ČDC zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy ve
výši průměrného výdělku v délce 13 dní.
4.1.3 Zaměstnanec se bude v rámci KOP finančně spolupodílet na úhradě nákladů
spojených se zajištěním KOP ve výši 100,- Kč za každý absolvovaný pobytový den. Není-li
se zaměstnancem dohodnuto jinak, úhrada se provádí jednorázovou srážkou ze mzdy po
absolvování KOP.
ČDC v případě zájmu zabezpečí pro zaměstnance nadstandardní ubytování, stravování
a služby, jestliže o takový nadstandard požádá a je ochoten se na něm finančně podílet.
4.1.4 ČDC dle svých možností bude ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami využívat
preventivní programy rozšířené zdravotní péče o pojištěnce ve prospěch svých zaměstnanců.
4.2 Poskytování kondičních pobytů
4.2.1 KOP poskytovaný zaměstnavatelem je určen pro zaměstnance ČDC ve vybraných
zaměstnání kteří nejsou ve výpovědní době z důvodu ukončení pracovního poměru na vlastní
žádost, a současně splňují některou z těchto podmínek:
a) odpracovali nepřetržitě nejméně 20 let u ČDC (ČD, SŽDC) a z toho nejméně
10 let ve vybraných zaměstnání dle přílohy č. 4.1 nebo 4.2 a v době nároku na
KOP některé z těchto zaměstnání po stanovenou týdenní pracovní dobu dle
bodu 3 přílohy č. 1 této PKS vykonávají,
b) odpracovali nepřetržitě nejméně 20 let u ČDC (ČD, SŽDC) a z toho nejméně
10 let ve vybraných zaměstnání dle přílohy č. 4.1 nebo 4.2, přičemž byli ze
zdravotních důvodů přeřazení do jiných zaměstnání a vznikl by jim nárok na
kondiční pobyt nejpozději do12 měsíců od přeřazení.
4.2.2 Nárok na KOP nenáleží zaměstnanci, u něhož ke změně zdravotní způsobilosti došlo
z důvodů:
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 4 Poskytování kondičních pobytů zaměstnancům ČDC
73 (celkem 95)
protože nepoužil předepsané OOPP, nebo
protože nedodržel předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci, nebo
předpisy o bezpečnosti dopravy, nebo
souvisejících s požíváním alkoholu, návykových látek a toxikomanií,
nebo
ztráty zdravotní způsobilosti, kterou si přivodil nepracovním úrazem
(jako nepracovní úraz se posuzuje každý úraz, který nevznikl při plnění
pracovního úkolu nebo v přímé souvislosti s ním).
4.2.3 KOP jsou poskytovány s ubytováním a s celodenní stravou:
a) jednou za 2 roky zaměstnancům, kteří vykonávají v době nároku na KOP
některé zaměstnání uvedené v příloze č. 4.1,
b) jednou za 3 roky zaměstnancům, kteří vykonávají v době nároku na KOP
některé zaměstnání uvedené v příloze č. 4.2.
4.2.4 Do nepřetržitého pracovního poměru u ČDC se nezapočítává doba učebního poměru,
doba výkonu základní (náhradní) vojenské služby, civilní služby, doba mateřské dovolené,
doba rodičovské dovolené, doba pracovního volna poskytnutá z důvodu celodenní péče o dítě,
doba poskytnutého neplaceného volna delší než 1 měsíc, doba výkonu trestu.
Doba výkonu základní (náhradní) vojenské služby nebo civilní služby se započte v případě, že
zaměstnanec doloží doklad o jejím vykonání u Železničního vojska nebo u ČDC (ČD, ČSD)
a po ukončení základní (náhradní) vojenské služby nebo civilní služby navazuje jeho hlavní
pracovní poměr u ČDC (ČD, ČSD).
4.2.5 KOP nejsou určeny pro zaměstnance v dočasné pracovní neschopnosti nebo s akutním
rozvinutím chronických onemocnění bez pracovní neschopnosti.
4.2.6 Výjimky z nepřetržitého pracovního poměru, a to za splnění podmínky odpracování
nejméně 10 let ve vybraných zaměstnání dle přílohy č. 4.1 nebo 4.2, může udělit ředitel
odboru lidských zdrojů GŘ ČDC, a.s. na základě písemné žádosti zaměstnance. Žádost musí
být podána prostřednictvím jednotky organizační struktury, jejímž je zaměstnancem. Vedoucí
jednotky organizační struktury projedná žádost zaměstnance s odborovými organizacemi.
V případě udělení výjimky vznikne zaměstnanci nárok na KOP až v následujícím
kalendářním roce.
4.3 Organizační postup při zajišťování KOP
4.3.1 Termín nástupu zaměstnance na KOP a lázeňské zdravotnické zařízení určuje
zaměstnavatel.
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 4 Poskytování kondičních pobytů zaměstnancům ČDC
74 (celkem 95)
4.3.2 Zaměstnanec obdrží poukaz na KOP nejpozději 15 dnů před nástupem.
4.3.3 Zaměstnanec, který se z vážných důvodů (nemoc vlastní a v rodině, úmrtí v rodině,
živelní události a z důvodů uvedených v ZP a jeho prováděcích předpisech) nemůže zúčastnit
KOP ve stanoveném termínu, oznámí to neprodleně svému vedoucímu (určenému
zaměstnanci) jednotky organizační struktury a řádně doloží tuto skutečnost (např. doklad
o pracovní neschopnosti, úmrtní list apod.). Vedoucí (určený zaměstnanec) jednotky
organizační struktury podle možností přidělí poukaz jinému zaměstnanci, který má nárok na
KOP, nebo poukaz okamžitě vrátí příslušnému personálnímu pracovišti O10.
Příslušné personální pracoviště O10 dle možnosti zajistí využití vráceného poukazu na KOP
nebo oznámí příslušnému středisku neúčast zaměstnance na KOP.
V těchto případech může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci náhradní termín KOP
v příslušném roce.
4.3.4 Zaměstnanec, který se bez řádného udání důvodu (dle bodu 4.3.3) nezúčastní KOP
nebo bez řádného udání závažného důvodu nastoupí na KOP později či ukončí pobyt dříve, je
povinen uhradit náklady tímto vzniklé ČDC. ČDC tyto náklady bez zbytečného odkladu
vyčíslí a budou postupovat dle dohody se zaměstnancem o poskytnutí KOP.
Touto neomluvenou neúčastí dochází u zaměstnance ČDC k trvalé ztrátě nároku na KOP.
Vedoucí jednotky organizační struktury sdělí tuto skutečnost zaměstnanci. Kopii sdělení
založí do osobního spisu zaměstnance.
4.4 Podmínky dodržování programu KOP
4.4.1 Zaměstnanec je při pobytu ve středisku KOP povinen dodržovat stanovený program
KOP a dodržovat řád střediska KOP. S těmito normami musí být prokazatelně seznámen
odpovědným zaměstnancem střediska, a to nejpozději v den nástupu na KOP.
4.4.2 Porušení povinností daných programem KOP, jeho režimem a řádem střediska se řeší
vyloučením účastníka KOP ze střediska. Vyloučit účastníka z KOP je oprávněn vedoucí
střediska na doporučení lékaře (vedoucího lékaře) střediska. Vyloučení účastníka oznámí
vedoucí střediska nebo lékař (vedoucí lékař) neprodleně vedoucímu (určenému zaměstnanci)
JOS a ukončení uvede na poukazu KOP, díl A.
4.4.3 Vedoucí (určený) zaměstnanec jednotky organizační struktury je povinen projednat
vyloučení zaměstnance z KOP s odborovou organizací zastupujícího zaměstnance na daném
pracovišti a požádat nadřízenou jednotku organizační struktury o vyřízení této záležitosti.
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 4 Poskytování kondičních pobytů zaměstnancům ČDC
75 (celkem 95)
Zaměstnanec, který bude vyloučen z KOP, je povinen uhradit skutečně vzniklé náklady na
KOP, ztrácí nárok na poskytnutí pracovního volna s náhradou mzdy a zároveň u něho dochází
k trvalé ztrátě nároku na KOP.
Podmínky uvedené v tomto článku zakotví ČDC do smlouvy s poskytovatelem KOP i do
dohody se zaměstnancem o poskytnutí KOP.
4.4.4 Při onemocnění účastníka je ukončení pobytu podmíněno potvrzením pracovní
neschopnosti lékařem příslušného střediska KOP.
V případě onemocnění účastníka nebo předčasného ukončení KOP z vážných důvodů
nevzniká zaměstnanci nárok na poskytnutí náhrady v jiném běhu KOP uskutečněném v tomto
roce.
V těchto případech se může KOP poskytnout:
u zaměstnance s nárokem na KOP dle přílohy č. 4.1 za 2 roky,
u zaměstnance s nárokem na KOP dle přílohy č. 4.2 za 3 roky.
4.4.5 Úrazy v průběhu KOP se nepovažují za pracovní úrazy. Účastník KOP ve svém
vlastním zájmu uzavře úrazové pojištění individuálně na své náklady.
4.5 Závěrečné ustanovení
Odpovědnost za případnou škodu způsobenou účastníku KOP při jeho pobytu ve středisku
KOP, zejména na věcech vnesených nebo odložených, se řídí obecnými ustanoveními
občanského zákoníku.
ORz-32-A-2015 Účinnost od 1. 1. 2015
Příloha č. 4.1 Vybraná zaměstnání s nárokem na kondiční pobyt jednou za dva roky
76 (celkem 95)
Příloha 4.1 - Vybraná zaměstnání s nárokem na kondiční pobyt jednou za dva roky
ČD Cargo, a.s.
KZAM Název
31195 Referent kvality
43230 Strojmistr
43235 Výpravčí na vlečce
83110 Strojvedoucí instruktor
83112 Strojvedoucí
83121 Vedoucí posunu
83122 Posunovač
83127 Dozorce
83129 Vozmistr
ORz-32-A-2015 Účinnost od 1. 1. 2015
Příloha č. 4.2 Vybraná zaměstnání s nárokem na kondiční pobyt jednou za tři roky
77 (celkem 95)
Příloha 4.2 - Vybraná zaměstnání s nárokem na kondiční pobyt jednou za tři roky
ČD Cargo, a.s.
KZAM Název
43231 Dispečer
43236 Dozorčí
72121 Svářeč
72332 Opravář kolejových vozidel
74122 Elektromechanik
74210 Mechanik a opravář elektrotechnických strojů
75220 Truhlář
83124 Výhybkář
83126 Tranzitér přípravář
93339 Manipulační dělník
Při splnění podmínky práce v nepřetržitém nebo vícesměnném pracovním režimu:
31223 Mistr KV
33312 Agent pohraniční přechodové stanice
33314 Komerční pracovník
43232 Dopravní dispečer
43234 Vozový disponent
43237 Komandující
43239 Nákladní pokladník
72223 Provozní zámečník
75430 Kontrolor, diagnostik
83125 Tranzitér
ORz-32-A-2015 Účinnost od 1. 1. 2015
Příloha č. 4.3 Dohoda o poskytnutí KOP a srážce ze mzdy
78 (celkem 95)
Příloha 4.3 - Dohoda o poskytnutí KOP a o srážce ze mzdy
ČD Cargo, a. s.,
se sídlem v Praze 7 - Holešovice, Jankovcova 1569/2c, PSČ 170 00
zapsány v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl. B, vložce 12844
IČ : 281 96 678
DIČ: CZ 281 96 678,
zastoupeno
(dále jen zaměstnavatel)
a
zaměstnanec (jméno, příjmení, titul, osobní číslo, pracovní zařazení, jednotka organizační
struktury ČDC).
I.
Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci kondiční pobyty dle Podnikové kolektivní smlouvy ČD
Cargo, a.s., na rok 2015.
Předmětem dohody jsou vzájemná práva a povinnosti mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem
při poskytování kondičních pobytů (dále jen „KOP“).
II.
Zaměstnavatel zajistí, že zaměstnanec bude poskytovatelem KOP seznámen s podmínkami
programu KOP, jeho režimem a řádem střediska.
Při porušení výše zmíněných povinností může být zaměstnanec vyloučen poskytovatelem
KOP, který tuto skutečnost neprodleně oznámí zaměstnavateli.
Zaměstnanec, který se nebude bez udání závažných důvodů účastnit procedur, jiných
poskytovaných programů zdravotní péče nebo bez řádného udání důvodu ukončí pobyt dříve,
bere na vědomí, že bude z KOP vyloučen a uhradí skutečně vynaložené náklady podle článků
III., IV. a V. této dohody.
III.
Vyloučený zaměstnanec uhradí zaměstnavateli jím skutečně vynaložené náklady na KOP. Pro
účely této dohody se za skutečně vynaložené náklady považují náklady, které uhradil
zaměstnavatel ČD travel, s.r.o., a zdravotní pojišťovně (ubytování, stravování, procedury).
IV.
Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci při účasti na KOP dle bodu 4.1.2, přílohy č. 4 platné
PKS, třináct dnů pracovního volna s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. Vyloučený
zaměstnance uhradí zaměstnavateli za dobu poskytnutého pracovního volna náhradu mzdy.
ORz-32-A-2015 Účinnost od 1. 1. 2015
Příloha č. 4.3 Dohoda o poskytnutí KOP a srážce ze mzdy
79 (celkem 95)
V.
Zaměstnavatel vyčíslí po vyloučení zaměstnance z KOP bez zbytečného odkladu skutečně
vynaložené náklady dle čl. III. a náhradu mzdy dle čl. IV. této dohody. Zaměstnavatel
a zaměstnanec se dohodli, že výše uvedené náklady, popř. náhrada mzdy budou sráženy po
sdělení výše požadované úhrady zaměstnanci nejdříve ve mzdě za následující kalendářní
měsíc. Celková částka bude rozdělena do 6 max. do 12 splátek podle výše příjmů
zaměstnance. Po srážce nesmí mzda klesnout pod výši nepostižitelného životního minima.
VI.
Zaměstnanec se na úhradě KOP podílí finanční částkou maximálně však ve výši 1200,-Kč
(jeden pobytový den /100,- Kč). Úhrada bude provedena srážkou ze mzdy ve výplatním
termínu následujícím po absolvování KOP.
Úhrada této částky bude provedena formou srážky ze mzdy zaměstnance. Zaměstnavatel a
zaměstnanec proto uzavřou v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,
v platném znění, tuto dohodu o srážkách ze mzdy. Zaměstnavatel provede jednorázovou
srážku, ve výši 1200,-Kč, ze mzdy vyplacené v nejbližším výplatním termínu následujícím po
absolvování KOP. Zaměstnavatel i zaměstnanec berou na vědomí, že srážky ze mzdy lze
provádět maximálně ve výši nepřesahující polovinu mzdy zaměstnance. Pro případ, že by
zaměstnancova mzda byla postižena dalšími srážkami v takové výši, že by nebylo možné
provést srážku podílu na úhradě KOP jednorázově, bude srážka ze mzdy prováděna
opakovanými srážkami ze mzdy.
Bude-li skutečný počet absolvovaných pobytových dnů nižší než 12, podíl zaměstnance na
úhradě KOP se poměrně sníží. To však neplatí v případě, že zaměstnanec byl z KOP vyloučen
nebo který bez závažného důvodu (příloha č. 4, bod 4.3.4 platné PKS) nenastoupí či ukončí
pobyt dříve.
VII.
Dohoda nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího uzavření. Dohoda se vyhotovuje ve dvou
výtiscích.
Zaměstnanec i zaměstnavatel potvrzují, že tato dohoda byla sepsána po vzájemném
projednání podle jejich pravé a svobodné vůle a nikoli pod nátlakem, v tísni a za nápadně
nevýhodných podmínek a na důkaz toho připojují svoje podpisy.
V……………….. dne……….. V……………….dne…………
………………………… ……………………………….
Zaměstnanec: Zaměstnavatel:
ORz-32-A-2015 m Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 5 Pokyn k uplatňování stěžejních bodů PKS
80 (celkem 95)
Příloha 5 - POKYN K UPLATŇOVÁNÍ STĚŽEJNÍCH BODŮ PKS
Základní text PKS
Pracovní podmínky - bod 2.2.2
Jestliže zaměstnavatel musí změnit přidělenou místnost pro dělenou směnu, místnost pro
zajištění odpočinku na lůžku (změna GVD, provozní podmínky apod.), může tato změna
nastat až po dohodě s odborovou organizací působící na úrovni jednotky organizační
struktury.
Organizační postup pro zajištění lůžka před a po směně – bod 2.2.5
1. Každý zaměstnanec s pevným rozvržením pracovní doby předloží odpovědnému
zaměstnanci jednotky organizační struktury závaznou žádost na zajištění lůžka před a po
směně na příslušný kalendářní měsíc, a to nejpozději do 20. dne předcházejícího měsíce (např.
žádost na měsíc březen 20XX předloží zaměstnanec nejpozději do 20. února 20XX).
2. Zaměstnanci letmo předloží závaznou žádost (viz bod 6) na zajištění lůžka před a po
směně odpovědnému zaměstnanci jednotky organizační struktury nejpozději 48 hodin před
nástupem na tuto směnu. Není-li zaměstnanec o nástupu vyrozuměn později.
3. Odpovědný zaměstnanec jednotky organizační struktury na základě této žádosti zajistí
zaměstnanci lůžko před a po směně.
4. Zaměstnanec, který bez řádného udání důvodu (nemoc vlastní anebo v rodině,
překážka na straně zaměstnavatele, živelná událost aj.) a včasné omluvy nevyužije takto
zajištěné lůžko, je povinen uhradit náklady vzniklé se zajištěním a nevyužitím tohoto lůžka
zaměstnavateli.
Vedoucí jednotky organizační struktury tyto náklady bez zbytečného odkladu vyčíslí
a o jejich výši informuje zaměstnance s tím, že budou zaměstnanci v plné výši sraženy
nejdříve ve mzdě za následující kalendářní měsíc. Po srážce nesmí mzda klesnout pod výši
nepostižitelného životního minima.
5. Zaměstnanec s pevným rozvržením pracovní doby může zrušit „Závaznou žádost
o poskytnutí lůžka před a po směně“ nejpozději do 7 dnů před plánovaným nástupem na
směnu.
6. Zaměstnanec letmo může zrušit „Závaznou žádost o poskytnutí lůžka před a po
směně“ nejpozději do 48 hodin před nástupem na tuto směnu. Při zrušení směny zaměstnanci
pod 48 hodin, zodpovídá zaměstnavatel za zrušení žádosti o poskytnutí lůžka.
7. Vzor „Žádost o zajištění lůžka před a po směně“.
ORz-32-A-2015 m Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 5 Pokyn k uplatňování stěžejních bodů PKS
81 (celkem 95)
ČD Cargo,a.s. Jednotka organizační struktury:
Žádost o zajištění lůžka před a po směně dle bodu 2.2.5 základního textu PKS
Na základě služební potřeby žádám o zajištění bezplatného ubytování
pana / paní*
dne / dny*
na nocležně
Žadatel o ubytování svým podpisem stvrzuje, že byl seznámen s Organizačním
postupem pro zajištění lůžka před a po směně, který je nedílnou součástí tohoto pokynu k
bodu 2.2.5 základního textu PKS a se kterým bez výhrad souhlasí.
Žadatel o ubytování souhlasí s provedením srážky ze mzdy v případech, kdy dojde k
naplnění bodu 4., Organizačního postupu pro zajištění lůžka před a po směně.
V dne
Podpis žadatele
1/1
* Nehodící se škrtněte
ORz-32-A-2015 m Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 5 Pokyn k uplatňování stěžejních bodů PKS
82 (celkem 95)
Důležité osobní překážky v práci – bod 4.2.3
Kalendářní den a den je definován jako 24 hodin po sobě jdoucích, tj. od 0:00 hodin do 24:00
hodin. Pro účely nepracovního stavu mimo svátku se za den považuje jedna celá směna,
která se přiřazuje ke kalendářnímu dni, kde začíná.
Příloha 1 Uplatňování pracovní doby, pracovní pohotovosti a dovolené
Pružná pracovní doba – bod 2.15
Podmínky pro uplatnění pružné pracovní doby jsou uvedeny v Pracovním řádu ČDC a jsou
dále rozpracovány v opatřeních vedoucích jednotek organizační struktury. Pružnou pracovní
dobu nelze z technických důvodů evidovat v informačních systémech, ale je nutno vést její
evidenci v písemné podobě. V informačních systémech bude zaměstnancům docházka vedena
stejným způsobem jako u zaměstnanců s pevnou pracovní dobou.
Směna – bod 4.1
Maximální délka výkonu práce vykonávaná na základě dohod o pracích konaných mimo
pracovní poměr nesmí přesáhnout 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.
Rozvržení stanovené týdenní pracovní doby – bod 5.3
Průměrný počet odpadlých hodin na jeden kalendářní nebo pracovní den pro účely stanovení
odpadlého výkonu pro fiktivní plán u zaměstnanců pracujících na základě dohod konaných
mimo pracovní poměr se určí podílem neodpracovaných hodin do konce sjednaného období a
počtem zbývajících kalendářních, případě pracovních dní do konce tohoto období.
Při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě u zaměstnanců pracujících na základě
dohod konaných mimo pracovní poměr se použije vždy přepočet na 5 pracovních dnů
v týdnu.
Rozvržení stanovené týdenní pracovní doby – bod 5.6
Výňatek z IN PTs-7-B-2009 „Směrnice pro organizaci provozu hnacích vozidel a
provozních zaměstnanců“ ve vztahu k bodu 5.6.
3.3 Provozní potřeba zaměstnanců
Provozní potřeba se uvádí v souladu s výkonovými potřebami pracovišť a z pokrytí výkonů
vyplývajících z JŘ. Koeficient zálohy (Kz) je stanoven v IN PERs-43-B-2011, v platném
znění, a pouze pro zaměstnání strojvedoucí stanovuje ředitel O14 koeficient zálohy pro
každou PJ. Ředitel 014 předá v souladu s IN PERs-39-B-2011, v platném znění, souhrnnou
tabulku pro zaměstnání strojvedoucí odborovému orgánu.
Přehledy k plánovaným výkonům JŘ (tabulky JŘ) pro specifikované zaměstnání, bod
2.13 přílohy číslo 1 této PKS, projedná před vyrovnávacím obdobím vedoucí
zaměstnanec PJ s odborovými organizacemi dle následující tabulky:
ORz-32-A-2015 m Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 5 Pokyn k uplatňování stěžejních bodů PKS
83 (celkem 95)
kde: Tp rozpis – plánovaná potřeba práce s pevným rozvržením pracovní doby je daná
součtem plánovaných potřeb pracovišť výkonů pracovních skupin jednotlivých
kategorií (zaměstnání),
Tp letmo – plánovaná potřeba práce zaměstnanců letmo s informativním přehledem
výkonů práce nebo nezařazených výkonů je daná součtem plánovaných potřeb
pracovišť dle jednotlivých kategorií (zaměstnání).
Zaměstnanci s pevným rozvržením pracovní doby – bod 5.7
Zaměstnavatel je povinen dle bodu 5.1 této přílohy vypracovat písemný rozvrh týdenní
pracovní doby a prokazatelně s ním seznámit zaměstnance s pevným rozvržením pracovní
doby nejpozději 2 týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně
rozvržena. Zaměstnavatel rozvrhne nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu tak, aby
odpovídala stanovené týdenní pracovní době za vyrovnávací období. Na žádost zaměstnance
lze změnit toto rozvržení, za předpokladu, že takto vyvolaná změna nebude mít vliv na
splnění dalších bodů této PKS.
V případě, že zaměstnavatel bude muset z provozních důvodů (např. změna GVD, výluky,
změny podkladů pro rozvrh směn, nepřítomností apod.) přeplánovat směny zaměstnanců
v rámci vyrovnávacího období, bude postupovat následujícím způsobem:
V případě, že půjde o přeplánování rozvrhu směn na období, které je kratší než pět
týdnů rozhodne zaměstnavatel po projednání s odborovými organizacemi o změně
rozvrhu směn.
V případě, že půjde o přeplánování rozvrhu směn na období, které je delší než pět
týdnů, rozhodne zaměstnavatel po dohodě s odborovými organizacemi o změně
rozvrhu směn.
Na dotčená období se přeplánují směny v souladu s příslušnými ustanoveními PKS
zaměstnancům tak, aby změnou rozvrhu směn bylo naplněno celé vyrovnávací období
na stanovenou popřípadě kratší týdenní pracovní dobu (tzn., že počet hodin nově
rozvržených směn, se rovná počtu hodin původně rozvržených směn).
S novým rozvrhem směn musí být zaměstnanci seznámeni nejpozději 2 týdny před
začátkem období, na které se mění rozvrh směn.
Na žádost zaměstnance lze změnit rozvržení stanovené týdenní pracovní doby, za
předpokladu, že takto vyvolaná změna nebude mít vliv na splnění dalších bodů této
PKS.
Provozní
jednotka
S pevným
rozvržením
pracovní doby Tp
rozpis
Letmo Tp Záloha
(letmo)
Personální
potřeba (Pp)
ORz-32-A-2015 m Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 5 Pokyn k uplatňování stěžejních bodů PKS
84 (celkem 95)
Zaměstnanci letmo - bod 5.8
Pokud je zaměstnanec označen za zaměstnance letmo, je takto veden celé vyrovnávací
období.
Zaměstnavatel zaměstnancům letmo dle bodu 5.8.2 přílohy číslo 1 PKS průběžně plánuje
směny na vyrovnávací období tak, aby byla zabezpečena provozní potřeba výkonu práce a
zároveň naplněna stanovená týdenní pracovní doba. Zaměstnavatel určí zaměstnanci letmo
nástup na další směnu nejpozději při ukončení předchozí směny, nejméně však 48 hodin před
nástupem na další směnu, pokud se nedohodnou jinak.
Vedoucí zaměstnanec jednotky organizační struktury určí na svých pracovištích podle
místních podmínek zaměstnance odpovědného za prokazatelné vyrozumívání o nástupu
na směnu zaměstnance letmo. Zaměstnancům letmo mohou být maximálně na vyrovnávací
období předány informativní přehledy výkonů práce. Tyto přehledy v žádném případě
nemají charakter rozpisu směn na vyrovnávací období.
Při plánování pracovní doby zaměstnanců letmo je nutno v jednotlivých měsících sledovat
i nárůstem rozdíl mezi stanovenou týdenní pracovní dobou a stanoveným rozvrhem směn tak,
aby nebyl v žádném měsíci v rámci sjednaného vyrovnávacího období porušen rozdíl + 10
hodin.
U zaměstnanců letmo (vyjma zaměstnanců, kteří mají sjednánu dohodu o pracovní činnosti),
u kterých vzniká potřeba nástupu na směnu v době kratší než 48 hodin, přísluší odměna
dle písmena N přílohy číslo 2.1 této PKS.
Jednotlivé výše odměny budou evidovány na samostatných složkách mzdy (SLM) a budou
přiřazovány k takto dohodnuté směně v docházkové úloze.
U zaměstnanců letmo se pro účely vyhodnocení odpadlého výkonu při nemocnosti použije
rovnoměrně rozvržený fiktivní plán. Tzn., že zaměstnanci na dny pondělí až neděle bude
fiktivně naplánovaná pracovní doba rovnoměrně. Např. při stanovené týdenní pracovní době
36 hodin bude na každý den pondělí až neděle naplánováno 5:09 hodin.
Postup při stanovení odpadlého výkonu pro zaměstnance letmo a plánování směn při
KOP
K plánování směn při KOP a odpadlým výkonům je pro zaměstnance vydán výklad odboru
lidských zdrojů č.j. S-575/2012-O10.
Práce přesčas u zaměstnanců letmo
Nad plánovaný výkon práce může zaměstnavatel zaměstnanci letmo nařídit práci přesčas nebo
se na ní se zaměstnancem dohodnout. Práci přesčas lze stanovit u zaměstnanců letmo v těchto
případech:
1) Práce přesčas v kalendářním měsíci
2) Práce přesčas ve vyrovnávacím období
ORz-32-A-2015 m Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 5 Pokyn k uplatňování stěžejních bodů PKS
85 (celkem 95)
1) Práce přesčas v kalendářním měsíci
V rámci kalendářního měsíce může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit práci přesčas
navazující na směnu, práci přesčas v týdnu a práci přesčas v kalendářním měsíci nebo se na
této práci přesčas se zaměstnancem dohodnout.
a) Práce přesčas navazující na směnu
Nařídí-li zaměstnavatel zaměstnanci mimořádně delší výkon proti plánované směně, považuje
se tento výkon za práci přesčas, nedohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem jinak. Na
stanovenou směnu může navazovat dohodnutá práce přesčas, která však nesmí narušit
odpočinek mezi směnami a nástup na další plánovanou směnu. U zaměstnání strojvedoucích
se postupuje v souladu s body 7.10 a 7.11 přílohy číslo 1 této PKS.
b) Práce přesčas v týdnu
Dohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem ve výjimečných případech na výkonu práce,
který spadá do doby nepřetržitého odpočinku v týdnu ve smyslu článku 11 přílohy číslo 1 této
PKS, potom se jedná o práci přesčas.
c) Práce přesčas v kalendářním měsíci
U zaměstnanců letmo se za práci přesčas v kalendářním měsíci považuje práce konaná na
příkaz zaměstnavatele nebo na základě dohody se zaměstnancem nad stanovenou týdenní
pracovní dobu vyplývající ze součtu stanovené týdenní pracovní doby v kalendářním měsíci
a vyplývající z rozdílu mezi plánovanou pracovní dobou a stanovenou týdenní pracovní
dobou, který je určen bodem 5.8.2 (+ 10 hodin) přílohy číslo 1 této PKS.
Nařídí-li zaměstnavatel zaměstnanci letmo výkon práce v době kratší než 48 hodin před
nástupem a zaměstnanec na tento výkon nastoupí, jedná se v tomto případě o práci přesčas,
pokud se nedohodnou jinak.
Dohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem letmo na výkonu práce v době kratší než
48 hodin před nástupem a zaměstnanec na tento výkon nastoupí, nejedná se v tomto případě
o práci přesčas ani o překážku na straně zaměstnavatele, ale o nástup na směnu. Zaměstnanci
přísluší odměna dle písmena N přílohy číslo 2.1 této PKS.
2) Práce přesčas ve vyrovnávacím období
U zaměstnanců letmo se za práci přesčas ve vyrovnávacím období považuje práce konaná na
příkaz zaměstnavatele nebo na základě dohody se zaměstnancem nad stanovenou týdenní
pracovní dobu vyplývající z vyrovnávacího období. Přitom je nutno zohlednit i práci přesčas,
která mohla vzniknout v jednotlivých kalendářních měsících (+10 hodin) v průběhu
vyrovnávacího období.
Z výše uvedeného vyplývá potřeba sledování pracovní doby i v průběhu vyrovnávacího
období, a to zejména v posledním měsíci vyrovnávacího období tak, aby mohlo být provedeno
vyrovnání stanovené týdenní pracovní doby na sjednané vyrovnávací období s rozdílem
0 hodin.
ORz-32-A-2015 m Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 5 Pokyn k uplatňování stěžejních bodů PKS
86 (celkem 95)
Přestávky na jídlo a oddech, přiměřené doby na oddech a jídlo – článek 6
Poskytování přestávek na jídlo a oddech nebo přiměřených dob na oddech a jídlo upravuje
ustanovení článku 6.1 přílohy číslo 1 této PKS.
Při dělené směně se pro poskytnutí přestávky na jídlo a oddech popřípadě přiměřené doby na
oddech a jídlo, posuzuje pro jejich čerpání délka nepřetržité práce. Při jejich čerpání se
postupuje v souladu s bodem 6.2 a 6.3 přílohy číslo 1 této PKS.
Práce přesčas – článek 7
Práci přesčas nelze nařídit ani dohodnout se zaměstnancem s kratší pracovní dobou.
1. V souladu s ustanovením § 93 odstavce 2 ZP, v platném znění (dále jen ZP) nařízená
práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a
150 hodin v kalendářním roce. To znamená, že zaměstnavatel ji může ve
stanoveném rozsahu a za stanovených podmínek zaměstnanci nařídit.
2. V souladu s ustanovením § 93 odstavce 2 a 3 ZP může zaměstnavatel požadovat nad
uvedený rozsah, tj. nad 150 hodin v kalendářním roce a nad 8 hodin týdně, pouze
na základě výslovného souhlasu zaměstnance a pro jednoznačnost prokazatelnou
dohodou, ve které zaměstnanec souhlasí s prací přesčas v konkrétně dohodnuté době.
Tento limit celkové práce přesčas se sleduje v období sjednaném dle bodu 7.5 přílohy
číslo 1 PKS od 28.12.2014 do 26.12.2015 a od 27 12.2015 do 24.12.2016.
Zaměstnavatel vede odděleně evidenci práce přesčas nařízené a dohodnuté.
3. Zaměstnavatel se může dohodnout se zaměstnancem, že místo příplatku za práci
přesčas bude zaměstnanci poskytnuto náhradní volno. Poskytnutí náhradní volna za
nařízenou práci přesčas nemůže být dohodnuto se zaměstnanci, se kterými byla
sjednána paušální mzda za práci přesčas.
4. Podmínky pro převedení hodin práce přesčas na náhradní volno a pro vybírání
náhradního volna:
Hodiny odpracované v přesčase lze převést na náhradní volno pouze na
základě výslovné dohody zaměstnance a zaměstnavatele. Z dohody musí
vyplývat, které konkrétní odpracované hodiny práce přesčas zaměstnanec
požaduje převést na náhradní volno.
Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci v konkrétně dohodnutém termínu
náhradní volno, může mu zaměstnavatel udělit náhradní volno do tří
kalendářních měsíců po odpracování hodin práce přesčas. Pokud zaměstnavatel
náhradní volno neudělí ve výše uvedených dobách, přísluší zaměstnanci
příplatek za práci přesčas, který odpovídá příslušné odpracované době práce
přesčas v příslušném období (výše příplatku musí odpovídat výchozímu
průměrnému výdělku z období, kdy zaměstnanec hodiny práce přesčas
odpracoval).
5. Doporučené vzory dohody o převedení práce přesčas na náhradní volno a jeho
čerpání:
ORz-32-A-2015 m Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 5 Pokyn k uplatňování stěžejních bodů PKS
87 (celkem 95)
a) vzor dohody se zaměstnancem.
Dohoda o práci přesčas
(dále jen „dohoda“)
ČD Cargo, a.s., se sídlem Praha 7, Holešovice, Jankovcova 1569/2c, PSČ 170 00,
zapsáno v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 12844,
IČ: 28196678
DIČ: CZ28196678
zastoupeno
(dále jen zaměstnavatel)
a
zaměstnanec (jméno a příjmení, titul, osobní číslo zaměstnance, jednotka organizační
struktury)
se dohodli na odpracování práce přesčas ve dnech:
Datum práce přesčas od – do Počtu hodin
Zaměstnanci byla nařízená práce přesčas ve dnech:
Datum práce přesčas od – do Počtu hodin
Současně souhlasím – nesouhlasím * s převedením práce přesčas na náhradní volno
v následujícím rozsahu………. hodin.
Náhradní volno si vyberu v termínu:
Datum počet hodin poznámka
V …………………………. dne ……………………………….
Podpis zaměstnance Podpis zaměstnavatele:
………………………………. …………………………………….
* nehodící se škrtněte
ORz-32-A-2015 m Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 5 Pokyn k uplatňování stěžejních bodů PKS
88 (celkem 95)
b) vzor dohody se skupinou zaměstnanců
Dohoda o práci přesčas se skupinou zaměstnanců*/Nařízená práce přesčas*
ČD Cargo, a.s.,
se sídlem Praha 7, Holešovice, Jankovcova 1569/2c, PSČ 170 00, ,
zapsáno v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka
12844,
IČ: 28196678
DIČ: CZ28196678
zastoupeno
(dále jen zaměstnavatel)
a
skupina zaměstnanců
Osobní číslo zaměstnance
Jméno a příjmení
zaměstnance datum od do
počet
hodin
proplatit
hod.
NV
hod.
termín
výběru NV
podpis
zaměstnance
Pozn.
* nehodící se škrtněte
Podpis zaměstnavatele:
ORz-32-A-2015 Účinnost od 1. 1. 2015
Příloha č. 5 Pokyn k uplatňování stěžejních bodů PKS
89 (celkem 95)
Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami - článek 11
Před směnou, jejíž jedinou náplní je povinné školení, nemusí být odpočinek mezi dvěma
směnami poskytnut, tzn., že zaměstnanec může nastoupit po noční směně na směnu (povinné
školení zaměstnanců), aniž by byl dodržen odpočinek mezi dvěma směnami.
Pracovní pohotovost - článek 14
Na základě poznatků z kontrolní činnosti odboru lidských zdrojů GŘ ČDC upozorňujeme na
skutečnost, že u zaměstnance není možný časový souběh nařízené pracovní pohotovosti
a čerpání dovolené.
Dovolená článek 15.2
Evidence a čerpání dovolené v docházkových systémech je vykazována v hodinách. Náhrada
mzdy za dovolenou je poskytována za hodiny, které odpovídají odpadlému výkonu.
Příloha 2 - Systém odměňování zaměstnanců společnosti
Tarifní zařazení zaměstnance - bod 4.1.3
V rámci pracovního zařazení musí být každý zaměstnanec přiřazen pouze na jednom tzv.
kmenovém zaměstnání (KZAM). Při kumulaci pracovních činností z různých zaměstnání
(KZAM) se posuzuje těžiště pracovní činnosti. Těžištěm pracovní činnosti se rozumí
nejnáročnější práce, které zaměstnanec v zúčtovacím období vykonává, ať již pravidelně nebo
nepravidelně, po část směny nebo jen v některých dnech, tzn., že podíl těchto prací z
odpracované doby nebo v celkové skladbě pracovní činnosti zaměstnance v zúčtovacím období
zpravidla nepřevažuje; jejich výkon z hlediska racionální dělby práce je však nezbytný a nelze jej
zabezpečit nebo odstranit jinými opatřeními. Není přípustné vytvářet takovou organizaci a dělbu
práce, aby při zajištění úkolů méně efektivní organizaci práce se stala těžištěm
nejkvalifikovanější pracovní činnost rozčleněná na více zaměstnanců, než je nezbytně provozně
nutné. Současně je ze strany vedoucích zaměstnanců povinností zabezpečit, aby při
kumulaci pracovních činností z různých zaměstnání (KZAM) byla u příslušného
zaměstnance dosažena nezbytná odborná a zdravotní způsobilost.
Tarifní zařazení zaměstnance - bod 4.1.5
Zařazení zaměstnance s pevným rozvržením pracovní doby do nového tarifního stupně se
provede vždy od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po změně rozpisu směn na
vyrovnávací období. Změna rozpisu směn se provádí v souladu s bodem 5. 7. 1 přílohy číslo 1
této PKS.
ORz-32-A-2015 Účinnost od 1. 1. 2015
Příloha č. 5 Pokyn k uplatňování stěžejních bodů PKS
90 (celkem 95)
Zařazení zaměstnance letmo do nového tarifního stupně se provede vždy od prvního dne
kalendářního měsíce podle vyhodnocení převážnosti předchozího měsíce.
V případě změny režimu práce se nové zařazení do stupnice provede vždy k prvnímu dni
kalendářního měsíce, od kterého dochází ke změně.
Smlouvy o mzdě – článek 4.3
Zaměstnanci, se kterými je sjednána kratší pracovní doba, jsou odměňováni hodinovou smluvní
mzdou.
Odměny z dohod - bod 4.4.3
Při dohodě o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce je podkladem pro výpočet
sjednané hodinové odměny hodinová tarifní mzda příslušného tarifního stupně včetně stupnice
a poměrným způsobem započítané ostatní příplatky, které jsou dány přílohou číslo 2 této PKS
nebo odměňováni hodinovou smluvní mzdou. Celková výše odměny je pak násobkem takto
sjednané hodinové sazby a odpracovaných hodin.
U dohody o provedení práce může být sjednána výplata odměny podle časového rozložení plnění
zadaného úkolu, a to v jednom nebo ve více výplatních termínech.
Zaměstnancům, se kterými je uzavřena dohoda o pracovní činnosti, nebo dohoda o provedení
práce, nepřísluší mzdové nároky, které jsou zkalkulovány v hodinové sazbě.
Zvláštní odměna - bod 4.14.4
Do doby délky nepřetržitého pracovního poměru se započítává:
a) pracovní poměr v odborových orgánech odborových organizací,
působících v rámci ČDC včetně činnosti dlouhodobě uvolněných zaměstnanců
k výkonu funkce nebo práce v těchto orgánech.
b) doba invalidního důchodu za předpokladu, že poslední den před
ukončením pracovního poměru z důvodu přiznání invalidního důchodu byl
zaměstnanec v pracovním poměru u ČDC a do 30 kalendářních dnů po doručení
pravomocného rozhodnutí o změně stupně invalidity opětovně pracovní poměr
s ČDC navázal.
Podmínka nepřetržitého pracovního poměru je též splněna v případech, kdy:
a) zaměstnanec byl zaměstnavatelem, k němuž byl v pracovním poměru
nebo členském poměru, dočasně uvolněn pro výkon práce u jiného
zaměstnavatele,
b) podle ustanovení § 27 odstavce 3 a 4 SZP, na základě volby nebo
jmenování zaměstnanec uzavřel další (souběžný) pracovní poměr, přičemž
pracovní poměr k mateřské organizaci zůstal zachován,
ORz-32-A-2015 Účinnost od 1. 1. 2015
Příloha č. 5 Pokyn k uplatňování stěžejních bodů PKS
91 (celkem 95)
c) zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro překážky v práci buď
z důvodů obecného zájmu (ustanovení § 200 až § 204 ZP), případně
z důvodů důležitých osobních překážek v práci (ustanovení § 192, § 195, § 196,
§ 199 a § 205 ZP).
Tyto doby, kdy zaměstnanec dočasně nevykonával práci u svého zaměstnavatele, ale pracovní
poměr trval, se v plném rozsahu započítávají do celkové doby nepřetržitého zaměstnání u ČDC.
Bod 4.14.4.1
Zaměstnanec musí nejpozději ke dni ukončení pracovního poměru doložit, že mu již byl starobní
nebo invalidní důchod přiznán. Přiznání důchodu se dokládá důchodovým výměrem, žádost o
výměru starobního důchodu se doloží potvrzením příslušné správy sociálního zabezpečení, že si
zaměstnanec o starobní důchod požádal. Žádost o přiznání invalidního důchodu se doloží
posudkem o invaliditě a potvrzením příslušné správy sociálního zabezpečení, že si zaměstnanec
o invalidní důchod požádal.
Odměna za zaškolování – bod 4.14.5
Vedoucí zaměstnanec jednotky organizační struktury provede výběr vhodného školitele ve
smyslu tohoto článku s přihlédnutím k jeho dosavadnímu výkonu zaškolování, jejich počtu
v průběhu kalendářního roku (maximálně 3x), náročnosti na doškolování, k možnosti výdělkové
ztráty školitele, k počtu zaškolovaných zaměstnanců nebo žáků, popř. k osobě zaškolovaného.
Odměna za nepravidelný nástup – bod 4.14.6
Odměna dle tohoto bodu se poskytuje jen za plánovanou směnu bez ohledu na to, zdali předchází
nebo navazuje na směnu případná práce přesčas.
Příloha č. 3 Stravování a náhrady výdajů – bod 3.7.2 a 3.7.1
Příklady, kdy má zaměstnanec nárok na stravné (tuzemské i zahraniční) v závislosti na délce
doby pobytu v zahraničí.
Doba na území
České republiky do
překročení hranice
Nárok na stravné v
Kč
Doba v zahraničí
(například)
Nárok na stravné
v cizí měně
5 hodin a více Ano za 5 hodin (Více jak 5) 10 hodin Ano za 10 hodin
do 4,59 hodiny ne 1 - 4 hodin (a více) Ano za 1 - 4 hodiny
(a více)
5 hodin a více Ano (5 + 5) 5 hodiny ne
ORz-32-A-2015 Účinnost od 01. 01. 2015
Příloha č. 6 Související normy
92 (celkem 95)
Příloha 6 - SOUVISEJÍCÍ NORMY
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, (starý zákoník práce)
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti, v platném znění
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění
Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci, v platném znění
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v platném znění
Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném znění
Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platném znění
Zákon č.182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném
znění
Vyhláška MD č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní způsobilost osob při
provozování dráhy a drážní dopravy, v platném znění
NV 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, v platném znění
NV 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku
zaměstnanců v dopravě
NV 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek
v práci
NZ 507/2010, N 578/2010 Stanovy akciové společnosti ČD Cargo, a.s., v platném znění
OR1-A-2007 Systém a tvorba interních norem ČD Cargo, a.s., v platném znění
OR9-A-2008 Předepisování náhrad škod zaměstnancům podle zákoníku práce, v platném
znění
ORz-33-A-2015 Zásady hospodaření se Sociálním fondem ČD Cargo, a.s.
ORs-25-B-2009 Směrnice pro organizování a financování sportovních akcí, hrazených
z C-SF, v platném znění
PERs-1-B-2008 Směrnice o cestovních náhradách, v platném znění
PERs-4-B-2008 Směrnice k zajištění přípravy plnění a sledování akcí BOZP, v platném
znění
PERs-15-A-2008 Pracovní řád společnosti ČD Cargo, a.s., v platném znění
PERs-22-B-2008 Směrnice pro poskytování OOPP, v platném znění
93 (celkem 95)
PERs-26-B-2010 Ztráta zdravotní způsobilosti zaměstnance ČD Cargo, a.s., v platném
znění
PERs-21-B-2008 Směrnice BOZP, v platném znění
PERs-28-B-2009 Zkušební a výcvikový řád, v platném znění
PERs-25-B-2012 Zdravotní a psychická způsobilost zaměstnanců, v platném znění,
PERs-34-B-2009 Poskytování příspěvků na životní pojištění, v platném znění
PERs-35-B-2009 Poskytování příspěvků na penzijní připojištění, v platném znění
PERs-38-B-2011 Opatření k dlouhodobému uvolňování odborových funkcionářů,
v platném znění
PERs-39-B-2011 Opatření k plnění úkolů v oblasti vzájemných vztahů zaměstnavatele
a odborových organizací, v platném znění
PERs-44 – B- 2014 Katalog zaměstnání, v platném znění
PERs-41-B-2011 Opatření o poskytování informací odborovým organizacím o mzdovém
vývoji, zaměstnanosti a prováděných srážkách členských příspěvků, v platném znění
PERs-42-B-2011 Zásady pro poskytování osobního ohodnocení, v platném znění
PERs-43-B-2011 Systemizace pracovních míst, v platném znění
PERs-46-B-2013 Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v platném znění
PERs-47-B-2014 Příprava pro výkon zaměstnání strojvedoucí, v platném znění
PTs7-B-2009 Směrnice pro organizaci provozu hnacích vozidel a provozních
zaměstnanců, v platném znění
ČD D 26 - Vyhláška UIC č. 471-1VE
S-1245/2011-O10 – Výklad k problematice režijních jízd a pracovní cesty s účinností od
1. 1. 2012
S-575/2012-O10 – Postup při stanovení odpadlého výkonu pro zaměstnance letmo
a plánování směn KOP
S-945/2011-O10/03 Opatření ředitele O 10ČD Cargo, a.s., k provádění srážek ze mzdy
zaměstnanců v insolvenčním řízení, v platném znění
S – 661/2013-O10/3 Opatření pro provádění kontrol dodržování režimu při dočasné
pracovní neschopnosti zaměstnanců ČD Cargo, a.s., v platném znění
94 (celkem 95)
POZNÁMKY:
95 (celkem 95)
POZNÁMKY: