Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Pedagogická fakulta
Oddělení celoživotního vzdělávání
Závěrečná práce
Pracovní listy do hodin HV
na 1. stupni ZŠ
Vypracovala: Mgr. Růžena Vojtová
Vedoucí práce: PaedDr. Jan Holec, Ph.D.
České Budějovice 2016
Prohlášení
Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze
s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.
Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění
souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě
elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované
Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách,
a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační
práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu
s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele
a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce.
Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních
prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních
prací a systémem na odhalování plagiátů.
V Českých Budějovicích dne 1. ledna 2016 Mgr. Růžena Vojtová
Anotace
Závěrečná práce předkládá k dispozici autorské pracovní listy z hudební nauky,
hudební historie a nauky o hudebních nástrojích pro žáky prvního stupně základní
školy. Pracovní listy jsou ověřeny v praxi. Témata těchto pracovních listů jsou: noty
a jejich délky, hudební terminologie, česká státní hymna, čeští hudební skladatelé
a jejich dílo, stupnice, hudební znaménka a hudební nástroje.
Teoretická část v pěti krátkých kapitolách přináší pohled na význam hudby,
koncepci hudební výchovy, jednotlivé složky hudební výchovy, organizaci hodin
hudební výchovy a na hudební výchovu v Rámcovém vzdělávacím programu.
Odkazuje tak na správné chápání a použití pracovních listů z hlavní části.
Klíčová slova:
Hudební výchova, hudební nauka, pracovní listy, význam hudby, koncepce
hudby, hudební složky, organizace hodin hudební výchovy, Rámcový vzdělávací
program, noty a jejich délka, hudební znaménka, česká státní hymna, čeští hudební
skladatelé, stupnice, hudební terminologie, hudební nástroje.
Abstract
This thesis presents authorial music theory, music history and musical instruments worksheets for primary pupils. All the worksheets have been tested in lessons and they cover the following topics – notes and note values, musical terms, the Czech national anthem, Czech composers and their works, musical scales, musical accents and musical instruments.
The theoretical part in five short sections deals with the significance of music, music education conception, elements of music education, organisation of music lessons and music lessons within the Framework Educational Program (RVP). It allows the correct understanding and use of the worksheets from the main part.
Key words:
Music education, music theory, worksheets, signification of music,
conception of music, music elements, organisation of music lessons, Framework
Educational Program, notes and note values, musical accents, the Czech national
anthem, Czech composers, musical scales, musical terms, musical instruments.
Poděkování
Děkuji PaedDr. Janu Holcovi, Ph.D. za podporu a vedení mé práce.
5
Obsah
Úvod ............................................................................................................................. 6
1 Význam hudby ..................................................................................................... 7
2 Koncepce hudební výchovy ................................................................................. 7
3 Hudební výchova v rámcovém vzdělávacím programu ....................................... 8
4 Složky hudební výchovy ....................................................................................... 8
4.1 Hlasový výcvik ............................................................................................... 9
4.2 Rytmický výcvik ............................................................................................. 9
4.3 Intonační a sluchový výcvik ........................................................................... 9
4.4 Hra na hudební nástroj ................................................................................. 9
4.5 Improvizace ................................................................................................. 10
4.6 Poslech hudby ............................................................................................. 10
4.7 Hudební nauka ............................................................................................ 10
4.8 Hudebně pohybová výchova ....................................................................... 11
5 Organizace hodin hudební výchovy ................................................................... 11
6 Pracovní listy ...................................................................................................... 13
Závěr .......................................................................................................................... 38
Seznam použitých zdrojů ........................................................................................... 39
6
Úvod
Pro svou závěrečnou práci jsem zvolila pojmenování Pracovní listy do hodin
hudební výchovy na 1. stupni základní školy. Hlavním cílem je předložit a nabídnout
k dispozici v praxi ověřené pracovní listy, které by mohly být praktickým doplňkem
či pomocníkem ostatním kolegům, kteří na 1. stupni základní školy učí hudební
výchovu, jejíž součástí je i hudební teorie, nauka o hudebních nástrojích a hudební
historie, popřípadě aby tyto listy byly inspirací či impulzem pro vytvoření pracovních
listů vlastních.
Hned na začátku musím upozornit na jednu velice důležitou věc. Tyto
pracovní listy nemají a nesmí být vnímány jako hlavní náplň hodin hudební výchovy
na základní škole ani jako cíl vyučovací hodiny. Proč tomu tak je, objasním obecně
na základě odborné literatury v kratší teoretické části, abych pak v delší praktické
části předložila zmíněné pracovní listy.
V pracovních listech se objeví témata z hudební nauky, nauky o hudebních
nástrojích a hudební historie: noty a jejich délky, hudební terminologie, česká státní
hymna, čeští hudební skladatelé a jejich dílo, stupnice, hudební znaménka
a hudební nástroje.
7
1 Význam hudby
S existencí hudby se setkáváme u všech národů a etnických skupin světa. Už
antičtí filozofové zdůrazňovali význam hudby pro rozvoj osobnosti člověka, uznávali
její řád a harmonii rytmů a zvuků. František Sedlák apeluje na hudební pedagogy,
jak moc je důležité mít při výuce na paměti alespoň základní funkce hudby:
Estetická (poznání krásy)
Výchovná (formování osobnosti)
Terapeutická (léčba hudbou)
Specifické osvojování světa (mezilidská komunikace)
Hédonistická (pro potěšení)
Odpočinková (zábava)
Sociální (hudební tradice)
(SEDLÁK, 1985.)
2 Koncepce hudební výchovy
Pojetí předmětu hudební výchova se v průběhu času měnil. Novou koncepcí
hudební výchovy se v minulém století zabývala vedle dalších například učitelka
Danuše Bosáková. V její publikaci z konce 70. let se hovoří o hodinách hudební
výchovy naplněných aktivní, tvořivou a zajímavou hrou dětí, kterou pedagog svým
vedením prohlubuje a zkvalitňuje. Jde o hru s tóny, hru na ozvěnu, na melodii,
rytmický, melodický a pohybový projev, hru na nástroje. (BOSÁKOVÁ, 1976.)
Pro potřeby charakteristiky pojetí hudební výchovy vycházím dále
z koncepce metodika a pedagoga Ladislava Daniela. Ve své publikaci píše, že
původně se tento předmět jmenoval zpěv a že tento název plně vystihoval i jeho
obsah. (DANIEL, 1992) Až ve 20. letech minulého století se ke zpěvu přidaly i další
hudební složky, které popisuji v samostatné kapitolce.
Soudobou koncepci hudební výchovy pak plně vystihuje a popisuje Rámcový
vzdělávací program.
8
3 Hudební výchova v rámcovém vzdělávacím programu
Pro jednotlivá školní období udává rámcový vzdělávací program očekávané
výstupy. V jednotlivých výstupech je dáno, jakých dovedností by měl žák dosáhnout,
samozřejmě se zřetelem na individuální možnosti a dispozice každého jedince. Pro
žáky prvního stupně základní školy jsou určena první dvě období. Velmi
zjednodušeně řečeno by měl žák na konci těchto dvou období dle svých možností
intonačně čistě zpívat, rytmizovat, melodizovat a improvizovat, hrát na jednoduché
hudební nástroje, rozlišovat tempa, dynamiku, poznat znějící hudební nástroje,
instrumentální a vokální hudbu, ztvárňovat hudbu pohybem. Přesné znění
očekávaných výstupů pak nalezneme ve jmenovaném Rámcovém vzdělávacím
programu. (Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online]. 2013)
Rámcový vzdělávací program předkládá rozpis učiva a obsahu vzdělávání pro
jednotlivá období. Jednotlivým hudebním činnostem, jimiž jsou činnosti vokální,
instrumentální, hudebně pohybové a poslechové, se ve své absolventské práci
věnuje Tereza Šarayová. Při provádění těchto činností by měl žák dosáhnout
požadovaných hudebních dovedností. Šarayová uvádí, že předpoklady pro rozvoj
hudebnosti žáků zůstávají v Rámcovém vzdělávacím programu stejné jako
u předchozích vzdělávacích programů. (ŠARAYOVÁ, 2007)
4 Složky hudební výchovy
Požadavek na komplexnost hudební výchovy vychází nejen z přirozeného vývoje,
ale i z moderních trendů současné hudební pedagogiky a Rámcového vzdělávacího
programu. Alexandros Charalambidis hovoří ve svém článku o oborové integraci,
kdy je zapotřebí v rámci hudební výchovy při práci s určitým tématem propojit
všechny složky hudební výchovy. Součástí hodiny by měly být všechny hudební
složky, přičemž jejich vyváženost koriguje učitel. Neznamená to však, že by jedna ze
složek nesměla v dané hodině zaujímat větší část hodiny, než složky ostatní, na
straně druhé by zase žádná ze složek neměla být úplně vynechána.
(CHARALAMBIDIS, [cit. 2015-09-21])
Výčet hudebních složek, které by měly být součástí hodin hudební výchovy,
přináší ve své publikaci již zmiňovaný Ladislav Daniel. Složky hra na hudební nástroje
a improvizace uvádí vedle dalších třech jako samostatné, jejich spojování v jednu
složku hodnotí jako neporozumění smyslu obou těchto samostatných složek:
9
Zpěv s hlasovým výcvikem, intonací, rytmem a hudební teorie
Hra na hudební nástroj
Improvizace
Hudebně pohybová výchova
Poslech hudby
4.1 Hlasový výcvik
Cílem hlasového výcviku na základní škole je dát žákům základní pěvecké
dovednosti a návyky a uchovat zdravě tvořený hlas pro celý život, nebo jej připravit
pro případný další výcvik. Žák by si měl osvojit hlasové dovednosti, které se týkají
správného dýchání, tvoření tónu a artikulace. Dar zpívat, má každý, píše Alena Tichá.
Je tedy třeba nebránit přirozenému hlasovému projevu, ale naopak procvičovat hlas
v jeho plném rozsahu a znění. (TICHÁ, 2014)
4.2 Rytmický výcvik
Rytmické dovednosti, které si žák v nejednotné míře přináší již z mateřské
školy, bychom měli dopilovat již v prvním ročníku. Jde především o reprodukci
rytmu vytleskáváním, pochopení metra v hudbě a vytleskávání první doby taktu.
Smyslem rytmického výcviku je hlavně to, aby žák porozuměl a tímto porozuměním
se i bavil. (DOSTAL, 1984.)
4.3 Intonační a sluchový výcvik
Improvizace a poslech přispívají k rozvoji hudebních schopností pouze tehdy,
jsou-li dostatečně rozvinuty základní schopnosti. Klíčovou činností tedy zůstává
reprodukce hudebních motivků a jednotlivých tónů. Dále pak cvičíme rozlišování
tónových výšek, melodii stoupavou a klesavou, zpěv z not.
4.4 Hra na hudební nástroj
Hra na nástroje děti přitahuje a aktivizuje. Aktivní hráči pak mají o hudbu větší
zájem. Hra na nástroj je dostupná i těm, kteří nemají fyziologicky daný krásný hlas.
Hra na hudební nástroje rytmické i melodické zpestřuje a obohacuje hodiny hudební
výchovy.
10
4.5 Improvizace
Otázkou, jak přirozeně rozvíjet hudební tvořivost dětí, se zabývali pedagogové
dávno předtím, než se tento požadavek dostal do osnov základní školy. S metodou,
jež by se dala použít v praxi, přišel až bavorský skladatel Carl Orff ve svém
Schulwerku. Základní metodická zásada orffovské práce je umožnit dětem
maximum aktivity a sebevyjádření. Dítě se učí, jak tvořit vlastní rytmy nebo melodie,
a nemyslí se tím velkolepá honosná díla. Už dotvořením rytmické řady či popěvku se
děti učí improvizovat. Dítě, které si z radosti pobrukuje nebo tleská, projevuje
zárodky tvořivosti. Je tedy na učiteli hudební výchovy, aby tyto zárodky rozvíjel.
(HURNÍK, EBEN, 1982.) Metodicky a názornými cvičeními v tomto úsilí může pomoci
Orffova škola.
4.6 Poslech hudby
Úkolem poslechu hudby je docílit, aby si žáci během své školní docházky
posluchačsky osvojili určitý repertoár skladeb. Jedním z důvodů je vytvoření oblasti
hudby, která se jim líbí a ke které se tedy budou vracet. Měli by se také naučit
spatřovat v poslouchané hudbě pojmy, jež se naučili v teorii. K tomuto tématu
předkládá ve své absolventské práci pracovní listy Marcela Sládková. Uvádí, že
pokud pracovní listy respektují věková specifika cílové skupiny, dávají velký prostor
k procvičení látky. (SLÁDKOVÁ, 2015)
4.7 Hudební nauka
Cílem práce v hodinách hudební výchovy není naučit žáka hudební teorii,
cílem je rozvíjet jeho hudební schopnosti a nacvičovat dovednosti, aby mohl hudbu
poslouchat, provozovat a popřípadě tvořit. Přesto se bez nejzákladnějších poznatků
neobejdeme, jsou to prostředky k lepšímu provádění nebo poslechu hudby. Zvuk,
tón, noty a jejich délky, nácvik psaní not, takty, hudební nástroje, hudební formy
i dějiny hudby, to vše a ještě více k hudebním poznatkům patří. (DANIEL, 1992)
Problematiku základních pojmů z hudební nauky zpracoval ve své publikaci také
Luděk Zenkl. (ZENKL, 2003) Praktický soubor pracovních listů k nácviku základních
hudebních pojmů s metodickým průvodcem určený pro začátek školní docházky
nabízí nakladatelství Nová škola. (JAGLOVÁ, 2010)
11
4.8 Hudebně pohybová výchova
Ve shodě s hudbou se rozvíjí i pohybové dovednosti. Hudebně pohybová
výchova je tedy součástí systému hudebních činností a každého hudebně
výchovného procesu. Napomáhá k fyzickému i psychickému uvolnění. Ani hudebně
pohybová výchova není však cílem hudební výchovy, je opět podnětem
a prostředkem, který v cestě k cíli pomáhá a esteticky jej obohacuje. (KULHÁNKOVÁ,
2010)
Pro název hudební složky se mnohde setkáme s označením hudební činnosti,
jako například v práci Jaroslava Synka. Zde jsou popsány hudební činnosti jak
obecně tak vždy s konkrétním příkladem či cvičením. (SYNEK, 2004) Tyto dva pojmy
bychom však neměli zaměňovat, na což upozorňuje i L. Daniel.
5 Organizace hodin hudební výchovy
Hudební výchova je jedním z vyučovacích předmětů, v němž by se učitelé měli
snažit maximálně rozvíjet tvůrčí činnost dětí a jejich fantazii. Učitelé – kantoři bývali
dříve muzikanty tělem i duší, zpívali, aktivně hráli na nástroj, vedli sbor,
komponovali. Taktéž dnešní učitel by měl připravit a vést hodinu hudební výchovy
tak, aby se hudba nestala pro žáky pouhou historickou vzpomínkou nebo pasivní
zvukovou kulisou. (LIŠKOVÁ, 1998)
Vyučovací hodina by měla být co nejpestřejší. Pro regulaci únavy v hodině
bychom měli střídat činnosti, upoutáme tak pozornost dětí. Sloučit v hodině prvky,
kterými se kultivuje složka intonační, rytmická a pohybová současně s poznatky
teoretickými, není jednoduché. (ALLIGEROVI, 1968.) Organizací hodin hudební
výchovy se ve své absolventské práci zabývá Pavlína Zadražilová, která zkoumala,
jakým způsobem výuka hudební výchovy na 1. stupni základní školy v praxi probíhá.
(ZADRAŽILOVÁ, 2000)
Chceme-li, aby hudební výchova žáky bavila, nesmíme je nechat nudit
a nenaplnit hodiny pouhým zpěvem nebo jen bez nároků na vědomosti přehrávat
skladby. Je třeba zajistit soustavné a systematické opakování hudebních dovedností,
aby se tyto staly návykem. Musíme přihlédnout ke stavu třídy, je-li splněno učivo
z předchozích ročníků a naplánovat učivo tak, aby byly začleněny všechny složky
hudební výchovy. V každé hodině by pak měly být obsaženy všechny hudební
činnosti, jedna celá hodina by se neměla věnovat pouze jedné činnosti. V rámci
jedné hudební činnosti lze procvičit i několik složek. Tím je dán režim hodiny, v níž
12
musí být vždy hlasový výcvik, intonace, rytmus, improvizace nebo opakování
hudební nauky. Věnujeme-li každé z těchto nepostradatelných disciplin 3-5 minut,
zbývá na hlavní část 20 minut, přičemž 5-10 minut na konci hodiny opakujeme buď
písně, skladby nebo hru na hudební nástroje. Každá z uvedených součástí hodin by
se pokaždé měla provést jinou metodou a jinými prostředky, aby se z hodin nestala
rutina. (DANIEL, 1992)
13
6 Pracovní listy
V průběhu své patnáctileté praxe na základní škole jsem si pro své potřeby
vytvořila do hodin hudební výchovy pracovní listy z hudební nauky, jejichž drobný
vzorek předkládám v této praktické části své závěrečné práce. Jsou věnovány
tématům z hudební teorie, jako jsou noty a jejich délka, hudební nástroje, hudební
skladatelé a jejich dílo, hudební terminologie, česká státní hymna či stupnice.
Pracovní listy používám při seznamování s tématem, jeho procvičování, při
opakování nebo po předchozím objasnění problematiky tématu. Ve většině případů
pracujeme s pracovními listy se žáky společně, buď přímo v části hodiny hudební
výchovy nebo v rámci mezipředmětových vztahů v hodinách českého jazyka,
informatiky či výtvarné výchovy. Každý z pracovních listů byl ověřen v praxi. Protože
nikde není pevně stanoveno, co přesně by měl žák v každém jednotlivém ročníku
umět, budiž označení ročníku v jednotlivých pracovních listech vnímáno orientačně.
Před jejich uvedením si dovolím pár připomínek, poznámek a doporučení:
Tyto pracovní listy rozhodně NEJSOU a NESMÍ BÝT cílem hodin hudební
výchovy a tudíž její kompletní náplní. Měly by být pouze prostředkem pro
získání a upevnění potřebných znalostí v oblasti hudební nauky, nauky
o hudebních nástrojích a hudební historie, na jejichž základě pak učitel může
v žácích prohlubovat hudební schopnosti a dovednosti při hudebních
činnostech.
Použití pracovních listů v daném ročníku se může měnit dle potřeb
a naplánovaného učiva, označení ročníku v listech je pouhým doporučením,
v označených ročnících byly listy naposledy použity mnou.
Jednotlivé listy se mohou upravovat co do náročnosti vzhledem k věku žáků.
Lze pracovat s celým listem nebo použít určitou část.
Součástí některých pracovních listů je i řešení. Je na zvážení a posouzení, zda
řešení nechat k dispozici žákům ihned, nebo jej předložit až po vypracování.
Je na zvážení, s jakým účelem tyto listy předložit – k aktivaci, motivaci,
předeslání, na seznámení, procvičení, prohloubení, opakování učiva nebo
třeba jako domácí úkol.
S pracovními listy se dá pracovat jak samostatně, tak ve skupinách,
s vedením či bez, opět je na zvážení, zda nechat žáky pracovat samostatně, či
je vést, či způsoby kombinovat.
Možnost založení pracovních listů do portfolia žáka.
Doporučuji využít k tomuto účelu vybízející části pracovních listů v rámci
mezipředmětových vztahů například v hodinách českého jazyka (čtení, psaní,
čtenářská gramotnost), informatiky (vyhledávání informací na internetu),
14
vlastivědy (časové zařazení hudebních skladatelů do různých období) nebo
výtvarné výchovy (kreslení, malování). K využití či nevyužití nabádají zadané
úkoly v pracovních listech.
Podle individuálních potřeb lze v pracovních listech cokoli upravit, přidat či
naopak vynechat.
Inspirace pro vytvoření vlastních pracovních listů.
Zdroje obrázků z pracovních listů jsou uvedeny přímo v pracovních listech.
15
1. TŘÍDA
JAK VYPADAJÍ NOTY
1) Prohlédni si následující obrázek a zakroužkuj mezi hudebními znaménky
všechny noty:
Zdroj obrázků: 29.3.2012
http://www.123rf.com/photo_5956409_different-kind-of-music-notes-as-symbol-of-sheet-music.html
http://www.123rf.com/photo_9039958_music-sheet--doodle-set-black-color.html
16
3. TŘÍDA
DÉLKA NOT
1) V následujícím cvičení zakroužkuj správnou barvou:
Červeně – noty celé
Zeleně – noty půlové
Modře – noty čtvrťové
Žlutě – noty osminové
Poznámka: Jsou – li na obrázku další noty a hudební znaky, nech je volné.
Zdroj obrázků:
http://www.123rf.com/photo_7173555_musical-notes-on-music-sheet-melody-made-up.html
http://www.123rf.com/photo_9039958_music-sheet--doodle-set-black-color.html
http://paulwestphal.hubpages.com/hub/Staffs-Clefs
17
3. TŘÍDA
1) Hledej názvy hudebních nástrojů v osmisměrce (je jich 14). Najdeš-li
název hudebního nástroje, který patří k nějakému obrázku, vybarvi je
stejnou barvou.
K Z F L É T N A X L O V I O L A K C A J W T Ý D Á O Q R N L A K B U R T I A M G O T X D Í N B H Ů N J J E Y E D U O O A S O M T A M B U R I N A Ý I O N Í S Ž R Á Ě H Ř V Š N L Y T G F A Ř P Z E E Š Ú L S Ý Í K Č K O K O N T R A B A S
18
2) Pokud jsi v osmisměrce našel/našla další hudební nástroje, ke kterým
chybí obrázek, pokus se je namalovat sám/sama.
ŘEŠENÍ OSMISMĚRKY ( POUZE PRO VYUČUJÍCÍ ):
tamburina, bubínek, hoboj, klavír, klarinet, kontrabas,
housle, akordeon, trubka, dudy, flétna, banjo, viola,
triangl.
zdroj použitých obrázků: http://www.i-creative.cz/2007/08/23/hudebni
K F L É T N A
L O V I O L A K
A J D O
R N L A K B U R T
I A G D
N B H N J E Y
E U O O A O
T A M B U R I N A
O Í S R
H V N L T
A E E
L K
K O N T R A B A S
19
ZVONKOHRA
TRIANGL
TRUBKA
ČINELY
FLÉTNA
TAMBURINA
2. TŘÍDA
1. Najdi mezi dalšími hudebninami na obrázku pouze hudební nástroje
a přiřaď k nim cedulky se správnými jmény. Můžeš vybarvit stejnou barvou
obrázek hudebního nástroje a cedulku s jeho jménem.
20
2. Nakresli a pojmenuj další hudební nástroje, které znáš, a které nejsou na
předchozím obrázku:
21
4. TŘÍDA
HLEDÁME ČESKÉHO HUDEBNÍHO SKLADATELE
1) Najdi ve zjednodušené osmisměrce 9 oper známého českého hudebního
skladatele.(Vypiš je na řádky pod osmisměrku).
2) Ze zbylých písmenek sestav jméno skladatele. Postupuj po řádcích
směrem ze shora dolů.
Opery:
________________________________________________________________
________________________________________________________________
________________________________________________________________
________________________________________________________________
Jméno hudebního skladatele: ________________________________________
B E P
Š R E
D A K Č I B U H O
D B D D
A I Ř A L O I V A
T I L Ě C N
B R A N I B O Ř I V Č E CH Á CH
J H B D S N
E M O O E E
M R V V
S T Y A Ě
Č E R T O V A S T Ě N A S
N V A T
Í A
22
3) Nauč se následující říkanku, jenž se skládá z prvních slabik autorových
oper. Pomůže ti vzpomenout si na každou jeho operu:
BRA-PRO-DA-LI DVĚ HU-TA-ČE-VI
4) Zkus si rozpomenout podle této říkanky na všech devět autorových oper
a vypiš je:
Podařilo se? Výborně! Jsi šikulka!
23
Řešení (pro učitele):
Opery: Braniboři v Čechách, Prodaná nevěsta, Dalibor, Libuše, Dvě vdovy,
Hubička, Tajemství, Čertova stěna, Viola (nedokončená)
Hudební skladatel: Bedřich Smetana
B E P
Š R E
D A K Č I B U H O
D B D D
A I Ř A L O I V A
T I L Ě C N
B R A N I B O Ř I V Č E CH Á CH
J H B D S N
E M O O E E
M R V V
S T Y A Ě
Č E R T O V A S T Ě N A S
N V A T
Í A
24
5. TŘÍDA
ČEŠTÍ HUDEBNÍ SKLADATELÉ
1) Toto jsou podobizny dvou českých hudebních skladatelů. Poznáš je?
Pokud ano, pojmenuj je, pokud ne, pan učitel či paní učitelka ti poradí.
Nápověda: Ten první působil i v Americe a ten druhý na konci života
ohluchl, přesto dále komponoval.
Zdroj obrázků:
http://old.radio.cz/cz/html/hudba_romantismus.html
http://blog.mysanantonio.com/jackfishman/2011/02/young-peoples-concerts
25
2) Spoj nebo vybarvi správně jméno hudebního skladatele a jeho hudební
díla:
BEDŘICH SMETANA
ANTONÍN DVOŘÁK
DVĚ VDOVY
ČERT A KÁČA
ČERTOVA STĚNA
VLTAVA
SLOVANSKÉ TANCE
LIBUŠE
NOVOSVĚTSKÁ
SYMFONIE
DALIBOR
HUBIČKA
Z ČESKÝCH LUHŮ A
HÁJŮ
VIOLA
RUSALKA
TAJEMSTVÍ
BRANIBOŘI V
ČECHÁCH
PRODANÁ NEVĚSTA MŮJ DOMOV
26
3. TŘÍDA
HUDEBNÍ TERMINOLOGIE
1) Přiřaď k následujícím obrázkům jejich správné označení v hudební
terminologii:
HOUSLOVÝ KLÍČ
NOTOVÁ OSNOVA
NOTA
OSMINOVÁ
POMLKA
BASOVÝ KLÍČ
LINKY NOTOVÉ
OSNOVY
STUPNICE (ŘADA
TÓNŮ)
MEZERY NOTOVÉ
OSNOVY
27
2) Pokus se sám správně zakreslit, napsat:
Zdroje obrázků:
http://www.edupics.com/coloring-page-note-scale-i5950.html
http://www.enchantedlearning.com/music/label/cmajscale/
http://www.squidoo.com/eighth-note-free-clip-
art?utm_source=google&utm_medium=imgres&utm_campaign=framebuster
NOTA
HOUSLOVÝ KLÍČ
BASOVÝ KLÍČ
STUPNICE
________________________________
________________________________
________________________________
________________________________
________________________________
POMLKA
NOTOVÁ OSNOVA
28
4. TŘÍDA
HUDEBNÍ ZNAMÉNKA
1) Pojmenuj s pomocí učitele hudební znaky z obrázku. Pak v tomto cvičení
zakroužkuj červeně všechny noty, zeleně hudební klíče, modře posuvky
a žlutě mezery:
Zdroj obrázku: 23.3:2012
http://www.123rf.com/photo_5956409_different-kind-of-music-notes-as-symbol-of-sheet-music.html
29
2) Hudební znaménka a znaky z obrázku se pokus překreslit do prázdného
okénka. Nejprve si každý několikrát pro procvičení obtáhni.
3) Zakresli hudební znaménka a znaky do notové osnovy, kam patří.
___________________________________________________________________________________________
___________________________________________________________________________________________
___________________________________________________________________________________________
___________________________________________________________________________________________
_______________________________________________________________________________________
30
5. TŘÍDA
ITALSKÉ NÁZVOSLOVÍ
1) Rozděl následující označení do dvou skupin (TEMPOVÁ A DYNAMICKÁ
OZNAČENÍ):
ALLEGRO, PIANO, ALLEGRETTO, PRESTO,
PIANISSIMO, ANDANTE, MODERATO, LARGO,
MEZZOFORTE, VIVACE, RITARDANDO,
FORTISSIMO, LENTO, ACCELERANDO, FORTE.
TEMPOVÁ OZNAČENÍ DYNAMICKÁ OZNAČENÍ
31
2) Pokus se přiřadit správné české výrazy k italskému označení:
a) TEMPOVÁ OZNAČENÍ:
b) DYNAMICKÁ OZNAČENÍ
4.9
PIANISSIMO
PIANO
STŘEDNĚ SILNĚ
MEZZOFORTE
VELMI POTICHU
FORTE
POTICHU
SILNĚ
FORTISSIMO
VELMI SILNĚ
ANDANTE
ALLEGRETTO
ZRYCHLOVAT
ÚPRKEM
RYCHLE
ALLEGRO
ZPOMALOVAT
MODERATO
MÍRNĚ
PRESTO
MÍRNĚ RYCHLE
ACCELERANDO
ZVOLNA
RITARDANDO
32
5. TŘÍDA
ČESKÁ NÁRODNÍ HYMNA
2) Znáš dobře text české hymny? Doplň správně chybějící slova do
textu:
Kde domov můj,
kde domov můj?
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách,
v sadě skví se jara květ,
zemský ráj to na pohled!
A to je ta krásná země,
země česká, domov můj,
země česká, domov můj!
3) A nyní troška teorie. Znáš odpovědi na následující otázky?
Píseň „Kde domov můj“ zazněla poprvé v jedné divadelní hře. Víš, jak
se tato hra jmenuje?
_______________________________________________________
Kdo je jejím autorem? ___________________________________
Kdo je autorem hudby? ___________________________________
33
4) Víš, že píseň „Kde domov můj“ má ještě druhou sloku? Tato již
není součástí české hymny, přesto se pokus doplnit správně její
znění. Vybírej z nabídky slov pod textem:
Kde domov můj,
kde domov můj?
V kraji znáš-li Bohu milém,
duše útlé v těle čilém,
mysl jasnou, vznik a zdar,
a tu sílu vzdoru zmar?
To je Čechů slavné plémě,
mezi Čechy domov můj,
mezi Čechy domov můj!
5) Hymnu si poslechněte z nahrávky a zazpívejte si ji s panem
učitelem či paní učitelkou.
ČILÉM
PLÉMĚ
ČECHY
ZDAR
MŮJ
DOMOV
34
4. TŘÍDA
STUPNICE C-DUR
1) Vyjmenuj všechny tóny stupnice C dur tak, jak jdou za sebou. Nejprve
vzestupně, pak sestupně:
_________________________________________________________________
_________________________________________________________________
2) Podívej se na notový zápis stupnice C dur v tomto cvičení a pokus se
přesně přepsat notu po notě podle vzoru. Nezapomeň na to, že noty za
sebou jdou ve sledu LINKA – MEZERA – LINKA – MEZERA…
_________________________________________________________________
_________________________________________________________________
_________________________________________________________________
_________________________________________________________________
_________________________________________________________________
35
3) Do druhého cvičení pojmenuj všechny tóny stupnice C dur (jejich jména
napiš na malé linky pod notami).
4) Vyjmenuj noty, které ve stupnici C dur (v zápisu C1 – C2) leží na lince:
_________________________________________________________
5) Zakresli tyto noty do notové osnovy. Na začátku nakresli houslový klíč:
_____________________________________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________________________________
6) Vyjmenuj noty, které ve stupnici C dur (v zápisu C1 – C2) leží v mezerách:
_________________________________________________________
7) Zakresli tyto noty do notové osnovy. Na začátku nakresli houslový klíč:
_____________________________________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________________________________
Zdroj obrázku: http://www.enchantedlearning.com/music/label/cmajscale/
36
3. TŘÍDA
STUPNICE C-DUR
1) Poskládej následující jména tónů přesně podle toho, jak jdou ve
stupnici C-dur za sebou. Napiš je na řádku pod okénkem:
Stupnice C-dur:
___________________________________________________________________________
E H C2
G D
C1 A F
37
2) Doplň správně do následujících řad tónů vždy ty chybějící. Doplňuj
směrem ze shora dolů, doplněný řádek si vždy přikryj, procvičíš si tak
nejlépe celou řadu tónů stupnice C-dur:
a) C1 D E F G A H C2
b) C1 D E F G A H C2
c) C1 D E F G A H C2
d) C1 D E F G A H C2
3) Zapiš do připravené notové osnovy stupnici C-dur tak, jak jsme se ji
učili. Napiš nejprve houslový klíč a uvědom si, že stupnice C-dur začíná
na první pomocné lince pod notovou osnovou:
_________________________________________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________________________________________________
38
Závěr
Hlavním cílem mé závěrečné práce s názvem Pracovní listy do hodin hudební
výchovy na prvním stupni základní školy bylo předložit k dispozici mnou vytvořené
a v praxi ověřené pracovní listy z hudební teorie, nauky o hudebních nástrojích
a hudební historie, které by dále mohly být používány v hodinách hudební výchovy
k uvedení, probrání, procvičení nebo zopakování určitého tématu, či v rámci
mezipředmětových vztahů začleněny v dalších vyučovacích předmětech na prvním
stupni ZŠ. Dvanáct takových pracovních listů na téma noty a jejich délky, hudební
terminologie, česká státní hymna, čeští hudební skladatelé a jejich dílo, stupnice,
hudební znaménka a hudební nástroje společně s důležitými připomínkami
a poznámkami jsem v praktické části předložila.
Dále jsem chtěla na základě podkladů z literatury popsat, co by mělo být
náplní hodin hudební výchovy a co vše a proč by taková dobře vedená hodina
hudební výchovy měla obsahovat. V pěti kratších kapitolkách jsem obecně s odkazy
na další konkrétní literaturu přednesla význam hudby, koncepci hudební výchovy, co
o hudební výchově říká Rámcový vzdělávací program, popsala jednotlivé složky
hudební výchovy a organizaci hodin hudební výchovy, čímž jsem odůvodnila apel
v úvodu své práce, že tyto pracovní listy s hudební tématikou a práce s nimi nejsou
a nesmí být chápány jako hlavní náplň hodin hudební výchovy ani jako jejich cíl.
Tímto jsem, doufám, předešla mylnému pochopení a uchopení samotných
pracovních listů ze strany veřejnosti a kolegů.
Všechny cíle mé práce byly tedy splněny a kolegům, kteří by případně mé
pracovní listy chtěli ve svých hodinách použít, přeji, aby je použili správně a pro
účel, ke kterému byly vytvořeny.
39
Seznam použitých zdrojů
ALLIGEROVI, Věra a Karel. Hudební abeceda. České Budějovice: Krajský pedagogický
ústav, 1968.
BOSÁKOVÁ, Danuše. Zkušenosti s modernizací hudební výchovy na 1. stupni
základní školy. 1976. České Budějovice: Krajský pedagogický ústav, 1976.
DANIEL, Ladislav. Metodika hudební výchovy: know how učitele hudební výchovy.
2.vyd. Ostrava: Montanex, 1992, 105 s. ISBN 80-853-0098-2.
DOSTAL, Jan a Josef RUT. Cvičebnice rytmu od A do Z. Praha: Supraphon, 1984.
HURNÍK, Ilja a Petr EBEN. Česká Orffova škola. Praha: Supraphon, 1982.
CHARALAMBIDIS, Alexandros. Komplexnost hudební výchovy [online]. [cit. 2015-09-
21]. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/89/KOMPLEXNOST-HUDEBNI-
VYCHOVY.html/
KNOPOVÁ, Blanka a Jaroslav KOUTSKÝ. Písničko, pojďme si hrát!: metodické
poznámky pro učitele. Vyd. 1. Praha: Albra, 2002, 54 s. ISBN 80-864-9043-2.
KULHÁNKOVÁ, Eva. Hudebně pohybová výchova. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-
7363-730-5.
JAGLOVÁ, Jindřiška. Začínáme s hudební výchovou. Brno: Nová škola, 2010. ISBN
978-80-7289-142-9.
LIŠKOVÁ, Marie. Metodická příručka k učebnici Hudební výchova pro 1. ročník
základní školy: [zpracováno podle osnov vzdělávacího programu Základní škola]. 1.
vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 1998, 77 s. ISBN 80-723-5047-1.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (verze platná od 1. 9. 2013)
úplné znění upraveného RVP ZV [online]. 2013 [cit. 2015-09-21]. Dostupné
z: http://www.nuv.cz/file/433_1_1/download/
SEDLÁK, František. Didaktika hudební výchovy na prvním stupni základní školy.
Praha: SPN, 1985.
SLÁDKOVÁ, Marcela. Pracovní listy k poslechovým skladbám pro první třídu základní
školy. České Budějovice, 2015. Závěrečná práce. PF JCU.
SYNEK, Jaromír. Didaktika hudební výchovy I. 1. vyd. Olomouc: Univerzita
Palackého, 2004, 68 s. ISBN 80-244-0972-0.
40
ŠARAYOVÁ, Tereza. Hudební výchova v Rámcovém vzdělávacím programu. České
Budějovice, 2007. Dostupné také z:
https://wstag.jcu.cz/StagPortletsJSR168/KvalifPraceDownloadServlet?typ=1&adipid
no=4042. Diplomová práce. JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍH
Pedagogická fakulta Fakulta hudební výchovy.
TICHÁ, Alena. Učíme děti zpívat: hlasová výchova pomocí her pro děti od 5 do 11
let. Vyd. 3. Praha: Portál, 2014, 148 s. ISBN 978-80-262-0648-4.
ZADRAŽILOVÁ, Pavlína. Organizace hudebního vyučování [online]. 2000 [cit. 2015-
09-24]. Dostupné z:
http://www.pf.jcu.cz/education/theses/2000/hudeb.php?langset=en
ZENKL, Luděk. ABC hudební nauky. 8. vyd., v Editio Bärenreiter Praha vyd. 2. Praha:
Editio Bärenreiter Praha, 2003, 199 s. ISBN 80-863-8521-3.