duchovní rady mistra gampopy

Download Duchovní rady mistra Gampopy

Post on 09-Feb-2017

222 views

Category:

Documents

0 download

Embed Size (px)

TRANSCRIPT

  • Duchovn rady mistra Gampopy

    Josef Kolma

    Spiritual Advice of Master Gampopa Part 1: Evolution of Tibetan Buddhism from Padmasambhava to the Kagyu School. Part 2: Gampopa Sonamrinchen: His Life and Work. Part 3: Gampopas Spiritual Advice (Survey). Part 4: Chapter 13. Fourteen Senseless Things (Translation). Part 5: Further Material. Key-words Ngadar (Early Spread): Padmasambhava Chidar (Later Spread): Ata, the Kadam, Sakya, and Kagyu schools Marpa (10121097), Milarepa (10401123), Gampopa (10791153) Lam-mchog-rin-phreng: Partial Translation (ch. 13).

    st 1 Vvoj tibetskho buddhismus od Padmasambhavy do koly Kagj

    Jedenct a dvanct stalet byla v Tibetu, by politicky nejednotnm, obdobm nebvalho nboenskho kvasu. Ten byl v zemi vyvoln v roce 1042 pchodem a psobenm benglskho reformtora Ati (9821054).1 Zatm co pedchoz obdob v tibetskm buddhismu za prvnch krl-hgjal (dharmard) v 7. a 8. stolet je oznaovno jako ngadar, to jest obdob dvjho hlsn i en

    1 Alaka Chattopadhyaya, Ata and Tibet. Life and Works of Dpakara rjna in Relation to the

    History and Religion of Tibet. With Tibetan Sources Translated under Lama Chimpa (Calcutta: R. Maitra at R. D. Press, 1967; repr. Varanasi: Motilal Banarsidass, 1981).

  • SOS 10 1 (2011)

    10

    Obrzek 1 Ctihodn Gampopa Snamrinhen (10791153)

  • Kolma Duchovn rady mistra Gampopy

    11

    Obrzek 2 Padmasambhava se svou drukou Jeecchogjal (8. stol.)

  • SOS 10 1 (2011)

    12

    buddhismu spojovan s innost vrozvsta Padmasambhavy2 a dalch indickch mistr ntarakity, Vimalamitry, Kamalaly a dalch a pro podobu jimi uvedenho a hlsanho buddhismu se uv nzvu ingma (doslova Star kola) a jeho stoupenci jsou nazvni ingmapovci (ingmapa).

    Pro to poatovsk obdob se vilo oznaen hidar, to jest obdob pozdjho hlsn i en buddhismu a je charakterizovno vznikem ady dosud existujcch kol tibetskho buddhismu, souhrnn zvanch Sarma (doslova Nov koly). Tak Atv k Domtn Gjalwdungn (1004-1064) zaloil v roce 1057 kolu Kadam (doslova stn pkazy), dnes ji v pvodn podob neexistujc, z n se pozdji vyvinula Congkhapova (13571419) kola Gelug (doslova Ctnostn ehole); kolu Sakju (podle jmna mateskho kltera Sakja v Zadnm Tibetu), slujc uenost, zaloil v roce 1073 Knhoggjalpo; na tuto navazovala o nco mlad erabgjalcchnova (12921361) kola Donang, Butn Rinhendubova (12901364) kola alu a dal. K nejvznamnjm tehdy vzniklm kolm pat kola Kagj (doslova stn tradice), pevajc v mnoha rozvtvench podobch spn dodnes pod rznmi nzvy (zpravidla podle nzv mateskch klter), jako Dagpokagj, Kamcchangkagj, Karmakagj, Cchalpakagj, Baramkagj, Phagmodupakagj, Dugpakagj, Digungkagj a angpakagj. Jejm pslunkm se k shodn kagjpovci (kagjpa). kola vychz z uen pozdnho indickho buddhismu, tzv. tantrajny (cesta tanter, tib. dordethegpa, tzv. diamantov vz), kter hlsali indit mahsiddhov (velesvtci) Tilpa (9281009) a Nrpa (10161100).3 Vrounm jdrem koly Kagj je uen o Velk peeti (tib. haggja henpo, sans. mahmudra) a est Nrpovch nauk (tib. Nro hdug). Prvn pedstavuje

    2 Padmasambhava, Le dict de Padma. Padma Thang Yig. Le manuscript de Lithang, pel. Gustave-

    Charles Toussaint (Paris: Ernest Leroux, 1933); Guru Padmasambhava, Die Geheimlehre Tibets, vyd. Karl Scherer (Mnchen: Ksel, 1998).Obecn k dob pchodu a psoben prvnch hlasatel buddhismu v Tibetu viz z eskch prac z poslednch let: Cipn Wanghug Dedn agabpa, Djiny Tibetu [Tibet, 1967], z angl. peloil Josef Kolma [2000] (Praha: Nakladatelstv Lidov noviny, 2. vyd. 2008); Josef Kolma, Tibet z antropologick perspektivy (Brno: Nadace Universitas Masarykiana, 2002); t, Tibet: Djiny a duchovn kultura (Praha: Argo, 2004); t, Mal encyklopedie tibetskho nboenstv a mytologie (Praha: Libri, 2009); t, Slovnk tibetsk literatury (Praha: Libri, 2010); t, Tibet (Praha: Libri, 2011. Strun historie stt); Tarthang Tulku, Starovk Tibet [Ancient Tibet, 1986], z angl. peloil Josef Kolma (Praha: Vyehrad, 2006).

    3 The Life and Teaching of Nropa, pel. Herbert V. Guenther (Oxford University Press, 1963).

  • Kolma Duchovn rady mistra Gampopy

    13

    Obrzek 3 Ctihodn Ata (9821054)

  • SOS 10 1 (2011)

    14

    Obrzek 4 Mahsiddha Tilpa (9281069), patriarcha koly Kagj

  • Kolma Duchovn rady mistra Gampopy

    15

    Obrzek 5 Nrpa (10161100), uitel Marpy Pekladatele

  • SOS 10 1 (2011)

    16

    pochopen smyslu a obsahu buddhistickho pojmu przdnoty (sans. njata, tib. tongpai) jako univerzlnho fenomnu. K jeho pochopen se podle tibetsk tradice dospv temi postupy: nazrnm (tib. ta), rozjmnm (gom) a praktickou innost (). Vichni ijeme v domnn, iluzi, pedstav, e vidme nco, ale ono to ve skutenosti nen. Kad jev je jako peet i cejchem (haggja) poznamenn przdnotouvechno je ve sv podstat przdn, ve skutenosti neexistujc. Co vidme a vnmme je pouze vnj projev vnitn nicoty, je to jaksi existence neexistence, byt nebyt. V obecn filozofick a eticko-psychologick rovin m koncept przdnoty vst k poznn, e mnoh, co se pokld za dleit, je v podstat nedleit, protoe je to bezobsan, nepodstatn, nicotn a v konen instanci tud svm zpsobem zbyten a marn.4 Druhou charakteristikou koly Kagj je praktikovn Nrpovch esti nauk. Ty pedstavuj soubor meditanch technik a postup a jsou jimi: 1) vytven vnitnho tepla (tib. tummo); 2) zakouen vlastnho tla jako peludu (gjul); 3) vyuvn stavu snn (milam); 4) vnmn jasnho svtla (sal), svtcho samo od sebe a osvtlujcho ve ostatn; 5) uen o posmrtnm mezistavu bardo; 6) pouvn penen vdom (phowa). Osvojen si tchto esti meditanch a okultnch praktik slou jako prostedek k dosahovn duchovnho osvcen (sans. bdhi, tib. hanghub). Prv u posledn jmenovanho Nrpy se v jeho linii vzdlval Marpa hkjilod (10121097), v Tibetu nejastji s pdomkem Locwa (Pekladatel). Ten Nrpovy mylenky a praktiky uvedl do Tibetu a je povaovn za duchovnho otce koly Kagj. Marpa pedstavuje v tibetskm buddhismu zcela vjimen zjevsedlk, myslitel, guru a nakonec jeden z nejuctvanjch svtc a uitel tibetskho buddhismu. Na rozdl od jinch Mistr byl Marpa laik s poetnou vlastn rodinou i nemn poetnmi stoupenci. Neuten stav buddhismu v Tibetu, vystavenho rostoucmu tlaku ze strany patnch vldc, zrodil v Marpovi touhu navtvit Indii a studovat Buddhovu nauku pmo v mstech jejho zrodu. Marpv ivotopisec l barvit ti jeho cesty do Indie, spojen s riskantnmi pechody horskch prsmyk, nebezpem loupench pepad, dotrnost haminch celnk i neodbytnch daovch vbrch. Marpa vak spn zvldal tyto a vechny ostatn nstrahy a pekky, jen aby mohl stanout ped svm vytouenm uitelem, jginem Nrpou. Netuil, e prav utrpen mu teprve nastane, a ho uitel bude podrobovat nejrozmanitjm zatkvacm zkoukm na cest k duchovnmu

    4 Porovnej starozkonn biblick Pomjivost, sam pomjivost, Kniha Kazatel 1.2.

  • Kolma Duchovn rady mistra Gampopy

    17

    sebezdokonalen. I zde vak Marpa vten obstl a navc zvldl vechny tantric-k nauky, z nich mnoh pozdji uvedl do Tibetu, kde se udruj a po nae asy. K nejelnjm reprezentantm kagjpovsk tradice tibetskho buddhismu pat Marpv pm k a pokraovatel padorde (10401123), celm jmnem nazvan Mila padorde (Mila, Usmvav hromokln). Vzhledem k jeho libozvunmu hlasu a dobe se poslouchajcm psnm ho jeho souasnci tak nazvali Thpaga (Ten, kter se dobe poslouch, ppadn Sluch oblaujc). Proslul pedevm jako stroh asketa-jgin a skvl mystick bsnk, z jeho geniln mysli neustle tryskal pramen duchovn inspirace. Na rozdl od jinch tibetskch nboenskch reformtor Milarpa nikdy neprahnul po tom, aby kolem sebe shromdil ky, vytvoil novou organizaci, zaloil klter. Dval sp pednost ivotu ebravho mnicha-poustevnka strancho se pedantickch buddhistickch uenc a dogmatickch tantrik, zdrazujcch pedevm vnj, jevovou strnku Dharmy ped jejm vnitnm obsahem. Milarpa usiloval kret k buddhovstvobdobn jako jeho souasnk a protjek v kesansk Evrop Frantiek z Assisi k svatosticestou prostho chpn a pokorn praxe. Pro svou nekonvennost a jednoduchost si Milarpovo duchovn poselstv plnm prvem zaslou bt zvno kvintesenc praktickho, kadodennho buddhismu. Podle daj v jeho ivotopisu ml Milarpa t v letech 1052 (rok vody a draka, hu 'brug) a 1135 (rok deva a zajce, ing jos). Avak podle pozdjho upesnn a zptn emendace tibetsk chronologie il o jeden cel dvanctilet cyklus dve, tedy v letech 1040 (rok eleza a draka, lags 'brug) a 1123 (rok vody a zajce, hu jos). Tibetsk tradice pipisuje Milarpovi autorstv slavnho cyklu jedenaedesti lyricko-mystickch poemGurbum (mgur 'bum, Sto tisc psn)pedstavujcch vedle vlastnch cennch jgickch zkuenost a rad, tkajcch se nejrznjch strnek duchovnho ivota, tak bsnickou oslavu nedoten prody tibetskch velehor a ivota tibetskho lidu. Ve skutenosti je vak Milarpa pouze pvodcem hlavnch mylenek tohoto dla, ppadn formy jejich vyjden, zatm co pravm sestavitelem sbrky v jej nynj podob je Sanggjgjalcchn (14521507), nazvan svm exoterickm jmnem Jgin zdoben lidskmi kostmi, potulujc se po pohebitch a veobecn pezdvan Cangn (Blzen z Cangu).5 Ten je tak autorem Milarpovy biografie Namthar (rnam thar) z roku 1488.6

    5 Gurbum aneb Sto tisc psn jgina Milarpy, z tib. peloil Josef Kolma (Praha: Academia, 2009).

  • SOS 10 1 (2011)

    18

    K nejproslulejm pedstavitelm prvn generace kagjpovc v Tibetu pat a vlastnm tvrcem organizan struktury koly Kagj a systemizace jejch nauk je Milarpv k Gampopa Snamrinhen (10791153).

    st 2 Gampopa Snamrinhenivot a dlo

    1 ivot Je-li Marpa hkjilod pokldn za zakladatele kagjpovsk linie tibetskho buddhismu a Milarpa padorde za nejkrsnj jej kvt, je Gampopa Snamrinhen aliases Dannu, Digom Snamrinhen, Dagpo-lhade plnm prvem oznaovn za hlavnho systematiztora nov tradice a za vlastnho tvrce jej mnisk organizace. O Gampopovi, svm nejpednjm duchovnm synovi, Milarpa ve svm Gurbumu aneb Sto tisci psnch (kap. 38, str. 417 ad.) prav:

    Kdy guru Marpa Lhodagpa (hkjilod) vykldal jgvarovi [velejginovi] padorde Milarp

Recommended

View more >