planeta-1-07.inddízení a auditu Píruka k Programu EMAS
Ing. Jan Klášterka Ing. Pavel Rika
Doc. Ing. Luboš Babika, CSc. Ing. Kvtoslava Remtová, CSc.
PLANETA odborný asopis pro ivotní prostedí
Roník XV, íslo 1/2007
Vychází 6–12× ron Vydává Ministerstvo ivotního prostedí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10, tel. 267 122 549, fax: 267 126 549
Tisk DOBEL, Lanškroun
Titul PLANETA má registrováno Ministerstvo ivotního prostedí a asopis vychází jako monotematická ísla vnovaná problematice ivotního prostedí MK R E 8063 ISSN – tištná verze 1801-6898
Obsah 1. Úvod .............................................................................................................................................................................................................................. 2
2. Zavádní EMAS .......................................................................................................................................................................................................... 2 2.1. Environmentální ízení ............................................................................................................................................................................................ 2 2.2. Systém environmentálního ízení (EMS) .............................................................................................................................................................. 2 2.3. Co je v EMAS navíc ve srovnání s ISO 14001 ...................................................................................................................................................... 3 2.4. Postup zavádní ......................................................................................................................................................................................................... 3 2.5. Environmentální prohlášení .................................................................................................................................................................................... 8 2.6. Logo EMAS ................................................................................................................................................................................................................ 9
3. Program EMAS v R ................................................................................................................................................................................................. 9 3.1. Národní program EMAS .......................................................................................................................................................................................... 9 3.3. Statistika ................................................................................................................................................................................................................... 11
4. Vazby na další dobrovolné nástroje ...................................................................................................................................................................... 12 4.1. Dobrovolné regulaní nástroje .............................................................................................................................................................................. 13 4.2. Dobrovolné informaní nástroje .......................................................................................................................................................................... 14
5. Dleité kontakty ..................................................................................................................................................................................................... 16 Organizace v eské republice ....................................................................................................................................................................................... 16 Zahraniní zdroje informací ......................................................................................................................................................................................... 16 Zdroje finanních podpor ............................................................................................................................................................................................. 16
REG.NO. CZ- 000
Podniky, které chtjí uspt na vysplých mezinárodních i domá- cích trzích, deklarují kvalitu svého podnikového ízení aplikací vše- obecn uznávaných manaerských postup, zavádním píslušných systém ízení a vlastnictvím náleitých certifikát a osvdení.
Ty zaruují obchodním partnerm a zainteresovaným stra- nám úrove, kulturu a vysplost organizace. Dnes je ji skoro sa- mozejmostí zavedení systém a model pro ízení jakosti (nap. ISO 9001). Stále intenzivnji se také prosazují systémy ízení be- roucí v potaz ochranu ivotního prostedí (systémy environmen- tálního ízení), pro které se pouívá zkratka EMS z anglického Environmental Management Systems. Na jejich vrcholu stojí systém EMAS, celým názvem Eco-Management and Audit Scheme.
S pomocí tohoto programu Evropské unie podniky sniují ne- gativní dopad své innosti na ivotní prostedí. Podniky na tento program pistupují zcela dobrovoln.
Co se skrývá pod zkratkou EMAS? Podnik se stejn jako nkteré lidské organismy rozhodne
zeštíhlet, zlepšit si renomé, stát se dynamitjší, ale místo di- ety a kondiního cviení – tedy zmny zpsobu ivota – zane lépe nakládat s odpady, hledat úspory ve výrob, vytváet hava- rijní plány, mnit technologie atd. Fináln si podnik zavedený systém environmentálního ízení nechá ovit akreditovaným ovovatelem a vydá environmentální prohlášení (prohlášení o stavu ivotního prostedí), které obsahuje informace o tomto systému, o vlivu podniku na ivotní prostedí a o opate- ních pijatých na jeho sniování. Poslední fází programu je zaslání prohlášení a informací o podniku registranímu or- gánu (v eské republice Agentura EMAS pi CENIA, eské informaní agentue ivotního prostedí), který po konzultaci s kontrolním orgánem (eská inspekce ivotního prostedí) zaregistruje podnik v národním Registru EMAS. Tím podnik úspšn zakoní implementaci systému a získává právo pouí- vat logo EMAS.
2. Zavádní EMAS
2.1. Environmentální ízení
Ekonomické aktivity podniku mohou mít významný dopad na ivotní prostedí, a u pímý, i nepímý: • Výrobní innosti a další aktivity spojené s výrobou (nap. ba-
lení výrobk, doprava i údrba) jsou závislé na tb surovin z pírodního prostedí, spotebovávají vodu a energii, produ- kují emise a odpady.
• Pi pouívání výrobk lidé spotebovávají enormní mnoství energie. Krom vysoké energetické náronosti výroby je uitná doba mnohých výrobk relativn krátká a vtšina se po skon- ení své ivotnosti pemuje na nevyuitelný odpad, který je nutno odstraovat. To pedstavuje další energetické nároky.
• Také sluby (nap. turistika) mohou mít významný dopad na ivotní prostedí. Píkladem jsou rozsáhlá rekreaní stediska, jejich provoz má té nepíznivé environmentální dopady. Podnik by proto ml své aktivity posuzovat a ídit práv
i s ohledem na ivotní prostedí – hovoíme o tzv. environmentál- ním ízení. Jedná se o zámrné psobení na ty innosti, výrobky a sluby podniku, které mají, mly, nebo mohou mít vliv na i-
votní prostedí. Jeho cílem je ochrana pírodních zdroj, omezo- vání emisí zneišujících látek a produkce odpad, sniování en- vironmentálních rizik a ochrana zdraví pracovník a obyvatel pi souasném zachování a zvyšování prosperity podniku.
Vtšina podnik se v praxi mnohými otázkami souvisejícími s ochranou ivotního prostedí aktivn zabývá (nap. vede evidenci nakládání s odpady, evidenci emisí apod.). Environmentální ízení pedstavuje monost, jak tyto vci dlat systematicky.
Environmentální ízení vyuívá adu jednoduchých i kompli- kovanjších nástroj, nap.: • Systém environmentálního ízení (EMS) – souást celkového
systému ízení podniku, jejím cílem je zahrnutí poadavk na ochranu ivotního prostedí do celkové strategie podniku a jeho kadodenních inností. (viz následující kapitola)
• istší produkce – hledání píin vzniku environmentálních zá- tí na základ podrobné analýzy materiálov-energetických tok, odstraování tchto píin, omezování výrobních ztrát a únik látek, hledání moností úspor ve výrobním procesu.
• Ekoznaení (Ekologicky šetrné výrobky a sluby) – vývoj a ozna- ování ekologicky šetrných výrobk a slueb, tj. produkt, které jsou k ivotnímu prostedí šetrnjší ne produkty alter- nativní (funkn srovnatelné).
• Ekodesign – navrhování a vývoj výrobk, kdy je vedle klasic- kých vlastností (funknost, ekonominost, bezpenost, ergo- nominost apod.) kladen velký draz i na dosaení minimál- ního negativního dopadu výrobku na ivotní prostedí, a to v celém jeho ivotním cyklu.
• Environmentální manaerské úetnictví (EMA) – zabývá se identifikací a shromaováním informací o hmotných a ener- getických tocích v podniku, jeho environmentálních nákla- dech a dalších hodnotov (finann) vyjádených informací, které jsou východiskem pro rozhodování ídících pracovník. Podrobnji se jednotlivým nástrojm a jejich vzájemné prová-
zanosti vnuje kapitola 4.
2.2. Systém environmentálního ízení (EMS)
Zavedení systému environmentálního ízení (EMS – Environmental Management System) pedstavuje v souasnosti nejrozšíenjší zpsob, jakým podnik me deklarovat, e v rámci své innosti dbá na ochranu ivotního prostedí a e pi produkci jeho výrobk a slueb jsou zvaovány také jejich environmentální dopady.
Systémy EMS navazují na mezinárodní konferenci o ivotním prostedí, která se konala v roce 1992 v Rio de Janeiru, kde se vlády zúastnných zemí dohodly na strategii prevence ochrany ivot- ního prostedí a následn pak na vytvoení píslušných standard k zavádní systém environmentálního ízení.
Pokud se podnik rozhodne systém environmentálního ízení vy- budovat, me k jeho zavedení pistoupit v zásad temi zpsoby: 1. zavedení EMS podle norem ady ISO 14000; 2. zavedení EMS podle Programu EMAS; 3. zavedení neformálního (zjednodušeného) EMS.
První dv monosti pedstavují zavedení formálního, tetí stra- nou oveného (certifikovaného/validovaného) systému. Zatímco normy ady ISO 14000, reprezentované pedevším kmenovou normou ISO 14001, mají mezinárodní platnost, Program EMAS byl vytvoen na úrovni Evropské unie a upravuje jej Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 761/2001 (dále jen Naízení . 761/2001).
Tetí monost – zavedení neformálního EMS (bez certifi- kace) – vyuívají pedevším malé a stední podniky, jim finanní
3
prostedky i asové a personální kapacity brání v implementaci „plnohodnotného“ formálního systému. Zlepšení environmentál- ního profilu a fungování environmentálního ízení mohou být pro tyto podniky dleitjší ne tvorba veškeré potebné dokumentace a vlastnictví certifikátu. Podnik si tak me zavést pouze vybrané prvky EMS i vyuít postupného (tzv. „step-by-step“) zavádní sys- tému, avšak nedotáhnout jej a do fáze certifikace.
Nicmén vlastní prohlášení podniku o zavedení EMS nemá zdaleka takovou váhu jako vlastnictví certifikátu podloené audi- tem nezávislým subjektem (certifikaním orgánem nebo environ- mentálním ovovatelem). Proto nemusí být druhou stranou (ob- chodním partnerem, státním orgánem apod.) akceptováno jako dostaten prkazné a dvryhodné.
V dalším textu se budeme zabývat pedevším Programem EMAS, který v sob obsahuje, krom dalších, také veškeré poa- davky normy ISO 14001. Zavádní EMS podle obou standard je proto velmi podobné. Pozn.: K zavedení systému ízení do podnikových struktur me spolenost vyuít slueb poradenských firem, jejich seznam na- jde na internetových stránkách www.cenia.cz/emas pod odkazem Databáze.
2.3. Co je v EMAS navíc ve srovnání s ISO 14001
Ji bylo zmínno, e zavedení EMAS klade na organizaci nárok na splnní nkterých poadavk, které nejsou v norm ISO 14001 tak široce pojaty. EMAS toti jako povinné vyaduje urité prvky, které norma ISO 14001 pouze doporuuje nebo se jimi vbec ne- zabývá (resp. se jimi nezabývá tak podrobn).
Patí mezi n pedevším tyto prvky: 1) environmentální pezkoumání; 2) publikace a ovování environmentálního prohlášení; 3) soulad s legislativou; 4) posuzování nepímých environmentálních aspekt; 5) aktivní úast zamstnanc na procesu neustálého zlepšování; 6) vyuívání loga; 7) registrace.
ad 1) Pod pojmem environmentální pezkoumání se rozumí „úvodní podrobná analýza problém ochrany ivotního prostedí, dopad a plnní aktivit souvisejících s innostmi organizace.“ Jde tedy o pezkoumání souasného stavu a chování organizace na poli ochrany ivotního prostedí s cílem zváit všechny její envi- ronmentální aspekty a vytvoit tak základ pro vybudování kvalit- ního EMS. Zatímco organizace zavádjící EMAS musí toto pe- zkoumání provést povinn, pi zavádní ISO 14001 je jeho prove- dení ponecháno na rozhodnutí podniku.
ad 2) Podniky se zavedeným EMAS musí vytváet a publikovat environmentální prohlášení. Jedná se o environmentální zprávu, je- jím úelem je „poskytnout veejnosti a dalším zúastnným stranám informace o environmentálním dopadu a vlivu innosti organizace na ivotní prostedí a neustálém zlepšování tohoto vlivu.“ Je povaováno za dkaz otevenosti organizace a její vstícné komunikace s okolím, na kterou klade EMAS velký draz. Naproti tomu norma ISO 14001 publikaci ádné environmentální zprávy nevyaduje. Uritým zpso- bem však komunikaci podniku se svým okolím upravuje – poaduje vytvoení postup pro reakce na podnty od zainteresovaných stran a stanovuje povinnost organizace „rozhodnout, zda bude extern ko- munikovat o svých významných environmentálních aspektech.“ Tím ovšem vytváí monost o EMS neinformovat. (Povinn zveejnit musí podnik pouze environmentální politiku.)
ad 3) Ohledn souladu s legislativou je v Naízení . 761/2001 jasn stanoveno, e organizaci, která porušuje právní poadavky tý-
kající se ochrany ivotního prostedí, musí být odmítnuta (pípadn pozastavena) registrace v Programu EMAS. Norma ISO 14001 takto jednoznan nemluví. Vyaduje sice, aby environmentální politika „obsahovala závazek plnit relevantní poadavky právních pedpis“, avšak ji se nezmiuje, jakým zpsobem postupovat v pípad nedo- drení tohoto závazku. Oba standardy poadují po organizaci proká- zat, e k dodrování poadavk právních pedpis a periodickému hodnocení legislativního souladu má zavedeny adekvátní postupy.
ad 4) EMAS hovoí o nco jednoznanji i v otázce posuzo- vání nepímých environmentálních aspekt. Aspekty rozdluje na pímé a nepímé a staví je na stejnou úrove významnosti. Za nepímé oznauje ty aspekty, které organizace neme pln kont- rolovat, avšak me je ásten ovlivnit, nap.: • problémy související s výrobky (nap. design, vývoj, balení,
peprava, pouití, odpad); • výbr a sloení slueb (nap. doprava); • kapitálové investice, poskytování pjek a pojišovací sluby; • správní a plánovací rozhodnutí; • chování dodavatel a subdodavatel.
Také norma ISO 14001 hovoí o aspektech, na které me mít organizace uritý vliv (nepímých aspektech). Podrobnji se jim však vnuje pouze v informativní píloze, nikoliv v hlavním textu specifikujícím vlastní poadavky.
ad 5) Hloubji ne ISO 14001 jde EMAS také v otázce ak- tivní úasti zamstnanc v rámci EMS. Ob normy vyadují, aby „všichni zamstnanci, jejich práce me mít významný dopad na ivotní prostedí, byli odpovídajícím zpsobem vycvieni.“ EMAS navíc zdrazuje potebu zapojit zamstnance také „do procesu neustálého zlepšování celkového vlivu innosti organizace na ivotní prostedí.“ Za tímto úelem navrhuje rzné formy této úasti, jako jsou nap. systém zlepšovacích návrh, skupinová pro- jektová práce nebo výbory na ochranu ivotního prostedí.
ad 6) Dalším prvkem systému, který od sebe normu ISO 14001 a EMAS odlišuje, je monost vyuívání loga. Pokud má podnik platnou registraci v Programu EMAS, me za pesn stanove- ných podmínek pouívat logo EMAS. To má informovat veejnost a další zainteresované strany o úasti podniku v programu, tedy o zavedení EMS, sniování environmentálních dopad podniko- vých inností, výrobk a slueb, otevené komunikaci s okolím, shod s právními pedpisy atd. Pokud jde o spolenosti se zave- deným EMS podle normy ISO 14001, ty mohou po pedcházející dohod s certifikaním orgánem vyuívat jeho logo.
ad 7) Posledním odlišným prvkem obou systém je ji zmiovaná registrace, tedy provení podniku a jeho systému ze strany státních orgán. (V eské republice je registraním orgánem Agentura EMAS pi CENIA, eské informaní agentue ivotního prostedí.) Z výše uvedeného porovnání je patrné, e pokud podnik získá ovení a registraci v EMAS, automaticky tím vyhovuje i norm ISO 14001. Vzájemný soulad v základních poadavcích je umocnn textem pílohy I Naízení . 761/2001. Ta specifikuje poadavky na vlastní systém a pro její znní bylo pouito textu oddílu 4 normy ISO 14001:2004.
2.4. Postup zavádní
2.4.1. Formální postup Pokud chce podnik (organizace) dosáhnout registrace v Pro-
gramu EMAS musí uskutenit následující kroky: 1. Provést úvodní environmentální pezkoumání. 2. S ohledem na výsledky pezkoumání zavést systém environ-
mentálního ízení. (viz dále) 3. Provést nebo nechat provést environmentální audit.
4
0 7 4. Pipravit environmentální prohlášení (zprávu o ivotním pro-
stedí). 5. Nechat ovit, zda environmentální pezkoumání, systém í-
zení, postup auditu a environmentální prohlášení splují veš- keré poadavky Naízení . 761/2001.
6. Nechat schválit environmentální prohlášení environmentál- ním ovovatelem.
7. Doruit schválené environmentální prohlášení píslušnému subjektu (registranímu orgánu) a po registraci toto prohlášení zpístupnit veejnosti.
Úvodní environmentální pezkoumání Zavedení systému
environmentálního ízení
Environmentální audit
Pipravení envrironmentálního
Zavedení EMAS formální postup
Proces implementace EMS podle normy ISO 14001 je zakonen certifikaním auditem, EMAS vyaduje navíc registraci u píslušného subjektu (Competent Body), kterým je v eské republice Ministerstvo ivotního prostedí. Samotná exekutivní innost je penesena na CENIA, eskou informaní agenturu ivotního prostedí zízením Agentury EMAS. Její hlavní náplní je registrace subjekt, informaní a organizaní podpora zavádní Programu EMAS v R.
Ped rozhodnutím o registraci podniku je vyádáno stano- visko eské inspekce ivotního prostedí, píp. místních úad a dalších subjekt. Je-li ovení udleno ovovatelem – auditorem se zahraniní akreditací, je dotázán také eský institut pro akredi- taci, zda byly splnny povinnosti pedbného informování o in- nosti na území R, jazyková a legislativní zpsobilost aj.
Pro úely registrace vyaduje Agentura EMAS následující do- kumenty: • ovené environmentální prohlášení s podpisem environmen-
tálního ovovatele (jestlie prohlášení neobsahuje podpis ovovatele, je poadován jiný doklad o verifikaci s podpisem ovovatele),
• identifikaní údaje podniku a krátký popis jeho inností, • krátký popis zavedeného systému environmentálního ízení
podle EMAS, • identifikaní údaje akreditovaného environmentálního ovo-
vatele, který validoval environmentální prohlášení, • termín pedloení píštího oveného environmentálního pro-
hlášení. K udrení registrace v Programu EMAS musí organizace
kadoron zpracovat tzv. aktualizované prohlášení obsahující zmny, ke kterým došlo od posledního ovování. Platnost uve- dených informací musí být potvrzena ovovatelem a prohlášení dorueno Agentue EMAS.
2.4.2. Vlastní zavedení systému v organizaci Vlastní zavedení EMS resp. EMAS se skládá z ady specific-
kých krok (resp. prvk systému), které jsou vzájemn provázány a sledují dosaení jasn definovaného cíle: zahrnutí poadavk na ochranu ivotního prostedí do strategie podniku a jeho kado-
denní innosti. (Mnohé prvky ji byly zmínny pi vysvtlování rozdíl mezi EMAS a ISO 14 001.)
Jednotlivé kroky v postupu zavedení EMAS by se daly popsat následovn: A. Definování environmentální politiky, tj. hlavních zásad a cíl
podniku ve vztahu k ivotnímu prostedí (vetn závazku do- drování všech píslušných právních poadavk a závazku tr- valého zlepšování).
B. Provedení úvodního environmentálního pezkoumání, tj. ana- lýzy problém ochrany ivotního prostedí v podniku a nejvý- znamnjších environmentálních dopad (faktor) podniko- vých inností (vetn pehledu zákonných poadavk).
C. Stanovení cíl, kterých chce podnik v oblasti ochrany ivot- ního prostedí dosáhnout, a definování konkrétních program a opatení k zabezpeení jejich splnní.
D. Stanovení formální struktury systému, tj. definování pravo- mocí a odpovdnosti konkrétních pracovník (týkajících se postup, úkol, cíl, program atd.).
E. Vytvoení programu školení a vzdlávání pro všechny zamst- nance.
F. Tvorba a prbná aktualizace odpovídající dokumentace. G. ízení provozu. H. Provádní mení a pravidelného monitoringu (pro zabezpe-
ení správného fungování systému a kontrolu dosahování sta- novených cíl).
I. Plánování mimoádných stav a situací, tj. zabezpeení hava- rijní pipravenosti.
J. Provádní interních audit, pezkoumání vedením a ovování systému tetí stranou (environmentálním ovovatelem i cer- tifikaním orgánem).
K. Externí komunikace a zpracování a ovení environmentál- ního prohlášení, tj. zprávy poskytující veejnosti informace o vlivu podniku na ivotní prostedí a o pijatých opateních na sniování tohoto vlivu.
Definování environmentální politiky Úvodní environmentální
pezkoumání
Krizový management
A. Environmentální politika Environmentální politika je veejný dokument, ve kterém podnik
shrnuje své hlavní zásady a cíle ve vztahu k ivotnímu prostedí a de- klaruje svj závazek k neustálému (prbnému) zlepšování svého en- vironmentálního profilu (chování, výkonnosti). Environmentální poli- tika musí být vypracována v písemné form a podepsaná vedením.
Jejím obsahem jsou pedevším: • závazek k dodrování platné environmentální legislativy, • závazek k neustálému zlepšování environmentální výkonnosti
(profilu) podniku, a to nad rámec zákonných poadavk, • pijetí opatení nutných pro prevenci, sníení i odstranní
zneišování ivotního prostedí (spoteba energií a materiál, emise, odpady aj.),
5
B. Environmentální pezkoumání Jedním z výslovných poadavk EMAS je provedení úvodního
environmentálního pezkoumání – podrobné analýzy problém ochrany ivotního prostedí v podniku a nejvýznamnjších envi- ronmentálních dopad spojených s jeho inností, výrobky a slu- bami. Dobe provedené environmentální pezkoumání poskytuje spolehlivý základ pro definování environmentálních cíl a cílových hodnot, stejn jako návazných program environmentálního ízení.
Pezkoumání zahrnuje posouzení následujících prvk: • právní, správní a jiné poadavky, které se na podnik vztahují
nebo k jejich dodrování se podnik zavázal, • stanovení všech významných environmentálních aspekt spo-
jených s innostmi, výrobky a slubami podniku, • prozkoumání všech stávajících technik, postup a inností
vztahujících se k environmentálnímu ízení, • hodnocení výsledk šetení havárií, ke kterým v minulosti došlo, • stínosti zainteresovaných stran na innosti podniku.
Environmentální pezkoumání má dát podniku odpov na otázku, jaký je jeho souasný environmentální profil a které as- pekty jeho inností, výrobk a slueb je poteba povaovat za vý- znamné z hlediska vlivu na ivotního prostedí.
Pímé aspekty Nepímé aspekty
emise do vody investice
a další... a další...
Krom rejstíku významných environmentálních aspekt by výstupem úvodního pezkoumání ml být také pravideln aktu- alizovaný registr zákonných poadavk obsahující seznam všech legislativních a správních poadavk, je podnik musí v oblasti i- votního prostedí dodrovat.
C. Environmentální cíle a programy Prvním skuten aktivním krokem pi zavádní EMAS je sta-
novení realistických environmentálních cíl. Ty se odvozují z en- vironmentální politiky, úvodního pezkoumání, definování práv- ních a jiných poadavk, environmentálních aspekt, moností podniku a názor zainteresovaných stran. Mohou se týkat nap. sníení spoteby zdroj a produkce odpad, omezení vypouštní emisí do ivotního prostedí, ale také teba zvyšování environmen- tálního uvdomní zamstnanc a místních obyvatel apod.
Cíle je nutné pesn vyjádit, pijmout konkrétní opatení (programy) k jejich dosaení, pravideln pezkoumávat jejich pl- nní a aktualizovat je. Musí se vztahovat k významným environ- mentálním aspektm, být jasn definované, termínované a – po- kud mono – mitelné.
Aby podnik dosáhl splnní definovaných cíl, pijímá uritá konkrétní opatení – tzv. environmentální programy. Program de-
finuje úkoly a prostedky (zdroje) nezbytné pro dosaení environ- mentálních cíl. Stanovuje také, kdo bude za jeho realizaci a dosa- ení relevantních cíl zodpovídat.
D. Formální struktura systému Realizace program a naplování cíl, jako i celkové fungo-
vání systému závisí na správné organizaci a jasn definovaných kompetencích. Je teba rozdlit úkoly a stanovit pravomoci a od- povdnosti jednotlivých pracovník tak, aby kadý vdl, jaké in- nosti mu písluší: kdo byl poven uritým úkolem, kdo odpovídá za zvolený postup apod. Aby mohl systém ízení fungovat hladce a bez problém, je nutné zajistit všeobecnou informovanost o tom, kdo, co, jak, kdy a s jakou pravomocí dlá.
Za celkové plnní environmentálních cíl podniku a fungo- vání EMS by ml zodpovídat jeden konkrétní pracovník – tzv. pedstavitel vedení pro EMS (i manaer EMS).
E. Školení a vzdlávání Bez ohledu na velikost podniku a poet zamstnanc platí,
e innost kadého pracovníka má dopad na ivotní prostedí, a u pímý i nepímý, významný i nepatrný. Kadý zamstnanec me pispt k pozitivnímu ovlivnní stavu ivotního prostedí – zpsobem vykonávání svých inností, zmnou chování, spoluprací s ostatními i prostednictvím inovativních nápad a zlepšovacích návrh. Takový pístup ovšem vyaduje informovanost, vyškolení a osvojení si nových dovedností.
Souástí poadavk EMAS je analýza potebných lidských zdroj a absolvování výcvikových program, ve kterých si zamst- nanci uvdomí následující skutenosti: • dleitost naplování politiky, postup a dalších poadavk
EMS, • hlavní environmentální dopady a rizika spojená s jednotlivými
pracovními innostmi, resp. píznivé environmentální dopady v souvislosti s vykonáváním inností uritým zpsobem,
• individuální úkoly a odpovdnosti vyplývající z EMS v oblasti havarijních situací,
• pípadné dsledky nedodrení provozních postup.
F. Dokumentace Dokumentace EMS je hlavním prkazným materiálem o za-
vádní systému environmentálního ízení a pedstavuje jakousi „interní pam“ podniku. Je také dokladem o úinnosti systému ízení. V pípad malých organizací postaí pimen rozsáhlá funkní dokumentace. Ve velkých podnicích, na druhé stran, by mla dokumentace být dobe organizovaná a v dostateném roz- sahu. Mla by mj. obsahovat: • písemnou kopii environmentální politiky, • rejstík environmentálních aspekt a dopad, • rejstík zákonných poadavk, • program environmentálního ízení, • popis odpovdností a pravomocí v rámci systému, • pracovní pokyny a postupy, které popisují oblasti obsaené
v systému a v environmentálním programu. Uchovávání dokument v písemné podob umouje zptné
sledování vývoje a událostí v rámci zavedeného systému ízení. ízení dokumentace zajistí, aby se všichni ídili stejnými aktu- álními pracovními postupy. To vyaduje pravidelnou aktualizaci informací, vyazování starých dokument a zajištní prunosti ce- lého systému ízení.
V prbhu své innosti shromauje podnik také celou adu dalších informací a záznam – nap. údaje o spoteb energie, vý- sledky mení odpadních vod i zneištní ovzduší, údaje o pro-
6
2 0
0 7 dukci odpad, protokoly o nehodách a haváriích, protokoly o vý-
cviku a školení apod. Také tyto záznamy by mly být po pimen dlouhou dobu uchovávány a ídit se stejnými principy jako ostatní dokumentace v systému EMS.
G. ízení provozu ízení provozu pedstavuje soubor konkrétních postup, které
podnik dodruje s cílem chránit ivotní prostedí. Jedná se o stejní ást systému environmentálního ízení v podniku, napomáhající v rámci bného i mimoádného provozu k dosaení environmen- tálních cíl a dosahování souladu s normou ISO 14001 i Naízením Evropského parlamentu a Rady (ES) . 761/2001 o EMAS.
Postupy by mly být zaznamenány v písemné podob, aby ne- mohlo dojít k ohroení naplování environmentální politiky a en- vironmentálních cíl. Vzhledem k tomu, e tyto postupy jsou ur- eny pedevším pro zamstnance, mly by být jednoduché, nejlépe ve form obrazových symbol i jasn popsaných jednotlivých vykonávaných inností.
H. Mení a monitoring Nezbytnou souástí jakékoliv innosti je kontrola a zptná
vazba. Monitorování a mení prvk zavedeného systému envi- ronmentálního ízení poskytuje zptnou vazbu pro dosahování environmentálních cíl a fungování systému.
Pravidelné monitorování a mení v rámci EMS nám posky- tuje a umouje mimo jiné: • neustálou kontrolu vyuívání zdroj, • porovnání environmentální výkonnosti a kvality environmen-
tálního ízení v po sob jdoucích letech, • vyhodnocení finanních aspekt environmentální výkonnosti
podniku, • informování zainteresovaných stran o environmentální výkon-
nosti podniku, • získání odpovídajících údaj, které se pedávají úadm.
I. Plánování mimoádných stav a situací I v nejmodernjším a technologicky nejdokonalejším zaízení
me dojít ke vzniku mimoádné situace. Na takovouto situaci však musí být podnik peliv pipraven a musí mít vytvoeny po- stupy pro ešení tchto situací, aby pi jejich vzniku došlo k mini- malizaci rizika poškození ivotního prostedí, zdraví a bezpenosti zamstnanc i veejnosti. Je proto velmi dleité pijmout všechna nezbytná preventivní opatení díve, ne k havárii i jiné nehod dojde.
Program prevence mimoádných událostí vychází z • identifikace potenciálních havarijních situací a mimoádných
stav, • omezení rizika (nap. separace nebezpeného odpadu, pro-
tiskluzová úprava podlah apod.), • havarijních plán a postup pi mimoádných situacích, • pravidelného testování správného fungování tchto plán
a postup (nap. cviné poární poplachy).
J. Interní audity, pezkoumání vedením a ovování systému tetí stranou
Pi zavádní EMS je teba poítat s tím, e ádný systém ízení není dokonalý a nebude fungovat zcela bez chyb – realita ne vdy odpovídá environmentálnímu programu i poadavkm EMS. Neshody, které se obvykle projevují tím, e nco nefunguje tak, jak by mlo, mohou být zpsobeny technickými problémy nebo ná- hodnými chybami v ízení (nap. nedostaten pesným monitoro- váním i špatn vypracovanými pracovními postupy).
Aby k chybám i neshodám docházelo co nejmén asto, jsou v podniku provádny interní audity, jejich cílem je zhodnotit, jak dobe zavedený systém funguje, jakým zpsobem podnik dosahuje uritou úrove environmentální výkonnosti a jak si stojí vzhledem k poadavkm normy ISO 14001 i Naízení . 761/2001 o EMAS. Pravideln provádné audity jsou pedpokladem pro dosaení ne- ustálého zlepšování environmentální výkonnosti podniku.
Nejmén jednou ron by mlo být provedeno tzv. pezkou- mání vedením – setkání vedení, na kterém jsou projednány vý- sledky interních audit, pijatá opatení, plnní environmentálních cíl, adekvátnost stávající organizaní struktury EMS a další sou- visející otázky. Dleitost pezkoumání vedením spoívá v tom, e zajišuje, aby se systém environmentálního ízení podniku ubíral ádoucím smrem.
Krom zmínných interních postup (interní audity a pe- zkoumání vedením) musí podnikový systém environmentálního ízení procházet také ovováním tetí stranou – certifikaním or- gánem resp. environmentálním ovovatelem.
Jejich úkolem je posoudit soulad systému s normou ISO 14001 resp. Naízením . 761/2001, ovit správnost poskytnutých údaj, efektivnost fungování EMS a skutené zlepšování environmentální výkonnosti. Za tímto úelem ovovatel provádí návštvy v pod- niku, kontroluje dokumenty a komunikuje se zamstnanci.
Certifikace nebo ovení mohou být provedeny pouze nezávis- lým externím subjektem s píslušnou akreditací.
K. Externí komunikace a environmentální prohlášení Podnik, pedevším pokud má zavedený systém podle EMAS,
musí vnovat velkou pozornost a péi otázce externí komuni- kace. Musí vést a být schopen prokázat otevený dialog s veej- ností a dalšími zainteresovanými stranami, zjišovat jejich názory a vstícn se stavt k jejich pípadným stínostem a podntm.
Nejvtším výstupem procesu externí komunikace je vytvoení a publikace environmentálního prohlášení, tj. zprávy poskytující veejnosti informace o zavedeném systému environmentálního ízení, o vlivu podniku na ivotní prostedí a o pijatých opate- ních na sniování tohoto vlivu. Musí být zveejnno a na vyádání poskytnuto komukoliv. (Vedle environmentální politiky se jedná o další veejný dokument EMAS.)
Environmentální prohlášení je ureno pedevším subjektm, které se zajímají o environmentální výkonnost podniku, tedy nap. zákazníkm, zamstnancm, finanním institucím, médiím, míst- ním komunitám, úadm, environmentálním organizacím, vý- zkumným pracovníkm, konzultantm, ale i konkurenci.
Obsahem environmentálního prohlášení musí být pedevším: • popis organizace a pehled jejích inností, výrobk a slueb; • environmentální politika a struný popis systému environ-
mentálního ízení organizace; • popis pímých a nepímých environmentálních aspekt a vy-
svtlení charakteru dopad souvisejících s tmito aspekty (nap. spoteba energie, emise do ovzduší a vody, produkce a nakládání s odpady, vyuívání pírodních zdroj, riziko nehod apod.);
• popis obecných a specifických environmentálních cíl a opat- ení (program) pijatých k jejich dosaení;
• pehled dostupných údaj o vlivu innosti organizace na i- votní prostedí, vetn mezironího srovnání;
• další faktory týkající se vlivu innosti organizace na ivotní prostedí (nap. dodrování legislativy);
• jméno a akreditaní íslo environmentálního ovovatele a da- tum schválení. Environmentální ovovatel schvaluje jednou ron všechny
aktualizované údaje v environmentálním prohlášení a nejdéle v in-
7
2 0
0 7
tervalu 3 let ovuje znovu všechny prvky systému environmentál- ního ízení poadované pro registraci do programu EMAS a schva- luje „velké“ environmentální prohlášení.
2.4.3. Podprné nástroje zavádní EMAS Zavedení EMAS je pedevším pro malé a stední podniky fi-
nann, personáln i asov náronou záleitostí. Z tohoto dvodu byly vytvoeny rzné postupy, metody a podprné nástroje, které mají tmto subjektm zavádní systému v maximální moné míe usnadnit, a to pi souasném zachování jeho kvality a úelnosti.
Zmíníme se o dvou vcelku rozšíených nástrojích: metod eco- mappingu a manuálu EMAS Easy (EMAS jednoduše).
Ecomapping Ecomapping je jednoduchý a praktický nástroj, který umo-
uje malým a stedním podnikm analyzovat a ídit svou envi- ronmentální výkonnost i profil a také lépe komunikovat uvnit organizace.
Ecomapping je zaloen na vytváení tzv. ekomap – jednodu- chých nákres i schémat podniku (provozovny) se zobrazením vnitních i vnjších vazeb a kritických míst. Ekomapy jsou vy- tváeny zvláš pro kadou sloku ivotního prostedí. Vytváí se tak ekomapy týkající se ovzduší, vody, pdy, energie, odpadového hospodáství apod.
Ukázka uití nástroje ekomapy (zdroj: www.ecomapping.org)
Pomocí ekomap získá podnik základní pehled o svém vlivu na ivotní prostedí, snadno identifikuje nejvýznamnjší envi- ronmentální rizika v podniku a monosti zlepšení. Úplný soubor „map“ je základem pro dokumentaci systému environmentálního ízení a souborem vstupních informací pro stanovení významných environmentálních aspekt, definování hlavních cíl a program environmentálního ízení nebo vzdlávání a školení pracovník.
Podrobné informace o ecomappingu lze získat na interneto- vých stránkách www.ecomapping.org.
EMAS Easy
Zdroj: Centrum inovací a rozvoje (www.cir.cz)
EMAS Easy (v eském pekladu EMAS jednoduše) je struný a srozumitelný prvodce obsahující pehled a výklad základních krok, které musí podnik uinit, aby dosáhl registrace EMAS.
Motto publikace zní „EMAS za 10 dní, na 10 stránkách, v 10 lidech“ (takového rozsahu stránek a lidí ji bylo v R dosaeno) a jednotlivé kroky zavádní jsou v ní lenny podle metodiky PCDA – Plan, Do, Check, Act (Plánuj, Zave, Kontroluj, Zlepšuj). Jde o tchto devatenáct postupných krok:
I. Plánování 1. Environmentální politika 2. Významné environmentální aspekty 3. Zákonné a jiné poadavky 4. Cíle a cílové hodnoty 5. Programy environmentálního ízení
II. Zavedení a fungování 6. Struktura a odpovdnosti 7. Výcvik, povdomí a kompetence 8. Komunikace 9. Dokumentace EMS 10. ízení dokumentace 11. ízení provozu 12. Plánování mimoádných stav a havarijní pipravenost
III. Kontrola 13. Pravidelné monitorování a mení 14. Neshody, nápravná a preventivní opateni 15. Záznamy 16. Interní audit EMS
IV. Zlepšování 17. Pezkoumání vedením 18. Externí komunikace, environmentální prohlášení 19. Ovení a registrace
eskou verzi manuálu naleznete na internetových stránkách Centra inovací a rozvoje (www.cir.cz), které zabezpeilo jeho peklad ve
8
(KÖVET-INEM Hungaria) a podporou Evropské komise a Visegrád- ského fondu.
2.4.4. Výhody zavedení EMAS Hlavní motivací podnik k zavádní systém environmentál-
ního ízení jsou pínosy, které díky jejich implementaci pociují. Tyto pínosy se projevují v nkolika rovinách: • zlepšení image – podnik získá „pee“ organizace, která dopady
svých inností posuzuje také s ohledem na ivotní prostedí, a díky lepšímu environmentálnímu profilu se zvýší její kredit a dvryhodnost.
• zvýšení konkurenceschopnosti – mnohé spolenosti postupn stále více hodnotí své obchodní partnery také z hlediska je- jich pístupu k environmentálním otázkám a dávají pednost tm podnikm, které mohou svj pozitivní vztah k ivotnímu prostedí prakticky prokázat. (Nov je EMAS výslovn uveden v zákon . 137/2006 Sb., o veejných zakázkách – § 56 odst. 5: „…veejný zadavatel me v rámci prokázání technických kva- lifikaních pedpoklad poadovat pedloení dokladu o regis- traci systému ízení a auditu z hlediska ochran ivotního pro- stedí (EMAS)…“.)
• zvýšení dvryhodnosti – vlastnictví certifikátu EMAS tak me podniku pomoci získávat zakázky a otevít dvee na nové trhy. Stejn tak me zvýšit jeho šance na získání dotací a dalších finanních produkt.
• postupná úspora náklad – šetrnjší a odpovdnjší pístup k ivotnímu prostedí vede v podnicích ke sniování provoz- ních náklad a nalézání vnitních úspor. Zavedení EMAS me podniku otevít dvee k levnjšímu externímu financo- vání a sníeným sazbám za pojištní (spolenost je v pípad hodnocení rizika havárií posuzována jako mén riziková).
• zlepšení komunikace – systematické environmentální ízení pispívá k harmonickým vztahm s veejností, místní sprá- vou i samosprávou i orgány státních kontrolních orgán. Lze pedpokládat, e v blízké budoucnosti budou úady dob- rovolné aktivity podnik oceovat ve stále širší míe a v d- sledku toho budou omezovat administrativní a kontrolní ná- roky kladené na takto zodpovdné subjekty.
• vyšší povdomí zamstnanc – systém EMAS fungující na zá- klad aktivního zapojení zamstnanc stimuluje a pozitivn ovlivuje jejich pístup k práci a ochotu ztotonit se s cíli spo- lenosti. Významné pínosy me mít také systém zlepšova- cích návrh s vhodnými motivaními prvky.
• lepší havarijní pipravenost – pijetí vhodných preventivních opatení sniuje riziko vzniku nehod. Jasn definované postupy, pravomoci a odpovdnost také zabezpeí minimalizaci pípad- ných negativních dsledk, pokud k nehod peci jen dojde.
• pehled v provozní dokumentaci a zlepšená organizace a ízení – stejn jako jiné systémy ízení, EMAS podporuje shroma- ování a vyhodnocování údaj. Díky systému jsou k dispozici všechny dokumenty potebné pro rozhodování, ízení a kva- litní komunikaci se zamstnanci, obchodními partnery, státní správou i širokou veejností.
• kvalita pracovního prostedí – odpovdný pístup k otázkám ochrany ivotního prostedí má pozitivní vliv také na kvalitu pracovního prostedí a bezpenost zamstnanc (nap. v pí- pad nakládání s nebezpenými látkami).
2.5. Environmentální prohlášení (kapitola vychází z textu pílohy III Naízení . 761/2001)
Úelem environmentálního prohlášení je poskytnout veej- nosti a dalším zainteresovaným stranám informace o vlivu in- nosti podniku na ivotní prostedí a jeho neustálém zlepšování na tomto poli. Prohlášení je proto dobrým prostedkem, jak pre- zentovat dlouhodobou innost pracovník podniku pi sniování negativních vliv podnikových inností, výrobk a slueb na i- votní prostedí. Informace musí být v prohlášení pedloeny jas- ným a logickým zpsobem v tištné podob pro ty, kdo nemají jiné prostedky, jak tyto informace získat.
Environmentální prohlášení musí obsahovat pedevším násle- dující informace: • popis podniku a pehled jeho inností, výrobk a slueb, píp.
jeho vztah k mateským spolenostem (podnik i jeho ást musí být hodnocena komplexn; jestlie se v areálu nacházejí i jiné provozy, musí být jasn stanoveno, jaký je jejich vztah k podniku, resp. k ovovanému systému);
• environmentální politiku a struný popis systému environ- mentálního ízení;
• popis všech podstatných pímých a nepímých environmentál- ních aspekt (tj. aspekt, které vedou k podstatným environ- mentálním dopadm) a vysvtlení charakteru dopad souvise- jících s tmito aspekty;
• popis obecných a specifických environmentálních cíl ve vztahu k environmentálním aspektm a dopadm;
• pehled dostupných údaj o vlivu innosti podniku na ivotní prostedí (jedná se o údaje o emisích, produkci odpad, spo- teb surovin, energie a vody, hluku apod.); údaje by mly umonit mezironí srovnání pro hodnocení vývoje vlivu in- nosti organizace na ivotní prostedí;
• další faktory týkající se vlivu innosti organizace na ivotní prostedí (nap. dodrování legislativy a dalších pedpis vzta- hujících se na podnik);
• jméno, akreditaní íslo a podpis environmentálního ovova- tele a datum schválení. Pi poskytování informací o vlivu innosti podniku na ivotní
prostedí je vhodné pouít píslušné indikátory.1 Ty pevádí „su- rové údaje“ na informace, které me snadno pochopit široká ve- ejnost, ím zlepšují srozumitelnost environmentálního prohlá- šení. Zárove umoní podniku kvantifikovat svj environmentální profil, a tím pádem i lépe ídit environmentální aspekty svých in- ností, výrobk a slueb.
Pi volb a konstrukci indikátor musí podnik dbát na dodrení uritých zásad (poadavk). Zvolené indikátory musí pedevším: • poskytovat pesné zpracování vlivu innosti podniku na i-
votní prostedí; • zabezpeit rovnováhu mezi perspektivními (dobrými) a pro-
blematickými (špatnými) oblastmi (nelze vypíchnout pouze ty ukazatele a oblasti, ve kterých je podnik úspšný);
• být srozumitelné a jednoznané; • umoovat mezironí srovnání pro vyhodnocení vývoje vlivu
innosti podniku na ivotní prostedí (mly by vycházet z tých kritérií a být meny ve srovnatelných asových inter- valech nebo jednotkách);
• umoovat pípadn srovnání mezi rznými obory, vnitrostátní nebo regionální srovnání a srovnání s právními poadavky;
1 Evropská komise vydala k problematice environmentálních indikátor v EMAS „Doporuení Evropské komise . 532/2003 o návodu pro implementaci Naízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) . 761/2001 povolujícího organizacím dobrovolnou úast ve schématech ekolo- gického ízení a auditu (EMAS) Spoleenství týkajícího se výbru a pouití indikátor výkonnosti v péi o ivotní prostedí“.
9
• být dostaten asto aktualizovány tak, aby umonily vasné pijetí adekvátních opatení. Podnik musí kadoron aktualizovat publikované informace,
nechat schválit veškeré zmny environmentálním ovovatelem, poskytnout toto tzv. aktualizované prohlášení Agentue EMAS a zpístupnit jej veejnosti. (Také aktualizované prohlášení musí obsahovat jméno, akreditaní íslo a podpis environmentálního ovovatele a datum schválení.) Nejdéle v intervalu 3 let se podnik musí podrobit ovení všech prvk systému environmentálního ízení a vypracovat a nechat schválit „velké“ environmentální pro- hlášení.
Environmentální prohlášení („velké“ i aktualizované) musí být zpístupnno veejnosti. Podnik musí být schopný prokázat environmentálnímu ovovateli, e kdokoli, kdo se zajímá o vliv innosti organizace na ivotní prostedí, má snadný a svobodný pístup k informacím.
Podnik, jen psobí ve více geografických lokalitách, me sestavit jedno spolené environmentální prohlášení. Musí pi tom však zajistit, aby bylo moné jasn stanovit podstatné envi- ronmentální dopady kadého místa (lokality) a zaznamenat je ve spoleném prohlášení. Toté platí o spolené registraci více samo- statných podnik (nap. prmyslová zóna), kdy musí z prohlášení jednoznan vyplývat environmentální dopady kadého jednotli- vého podniku.
2.6. Logo EMAS
Poté, co je podnik oficiáln zaregistrován v národním Registru EMAS, me pouívat logo EMAS. Jeho cílem je informovat ve- ejnost a další zainteresované strany o úasti podniku v Programu a o neustálém zlepšování vlivu jeho inností, výrobk a slueb na ivotní prostedí. Logo existuje ve dvou verzích, monosti jejich pouití stanovuje Naízení . 761/2001.
Verze 1 Verze 2
Pouití: • na údajích oznamu-
• na záhlaví dopis, • v reklamách na vý-
robky, innosti a sluby (nesmí však dojít k zá- mn s ekoznakou).
Pouití: • na platném environmentál-
ním prohlášení, • na platných údajích, • v reklamách na výrobky,
innosti a sluby (ne- smí však dojít k zámn s ekoznakou).
Logo nesmí být pouito na výrobky, ani ve spojení se srovná- ním s jinými výrobky, innostmi nebo slubami (komparativní
reklama). Dle Rozhodnutí Evropské komise . 193/2006 však lze pouít logo EMAS na terciálních a pepravních obalech. Ty jsou definovány Smrnicí . 62/1994 jako „obaly, které jsou ureny k usnadnní manipulace s uritým mnostvím prodejních jedno- tek nebo skupinových obal a k usnadnní jejich pepravy, aby se pi manipulaci a peprav zabránilo jejich fyzickému poškození. Za pepravní obaly se nepokládají silniní, elezniní, lodní a le- tecké kontejnery.“
Logo EMAS me být pouito také bez doprovodného textu, a to k propagaci Programu (nap. v tisku a médiích). Nesmí však být takto uito ve spojení s konkrétním podnikem.
3. Program EMAS v R
3.1. Národní program EMAS
3.1.1. Vývoj Program EMAS vstoupil v platnost v dubnu 1995 na základ
Naízení Rady (ES) . 1836/93 o dobrovolné úasti prmys- lových podnik v systému ízení podnik a auditu z hlediska ochrany ivotního prostedí a byl uren pedevším pro podniky z výrobní (prmyslové) sféry.
Protoe v dob vzniku EMAS nebyla eská republika lenem EU, byl u nás systém implementován na základ Usnesení vlády R . 466/1998 ve form Národního programu EMAS. Na zá- klad usnesení byly: • zízeny Rada Programu EMAS a Agentura EMAS, jakoto od-
povdné orgány Programu EMAS v R; • vydány „Národní program zavedení systému ízení podnik
a auditu z hlediska ochrany ivotního prostedí“ (Národní program EMAS) a „Pravidla k zavedení systému ízení pod- nik a auditu z hlediska ochrany ivotního prostedí“ (Pravidla zavedení EMAS);
• zízen akreditaní orgán programu EMAS (Tímto orgánem se stal ji existující eský institut pro akreditaci, o.p.s., který do té doby zajišoval akreditace nap. v oblasti certifikace systém ízení podle norem ad ISO 9000 a ISO 14000.);
• vydány metodické pokyny pro akreditaci environmentálních ovovatel. Revize naízení byla provedena v roce 2001, a to vydáním
Naízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 761/2001 o dobrovolné úasti organizací v systému ízení podnik a au- ditu z hlediska ochrany ivotního prostedí, oznaovaným jako EMAS II. Novým naízením se docílilo: • rozšíení platnosti z oblasti prmyslu na všechny ekonomické
sektory (vetn slueb a veejných institucí); • zavedení širší úasti zamstnanc na procesu zavádní a zlep-
šování vlivu podniku na ivotní prostedí; • posílení kompatibility mezi EMAS a ISO 14001; • zvýšení podpory úasti malých a stedních podnik v pro-
gramu; • zavedení loga programu; • kvalitnjšího posuzování nepímých vliv inností podniku na
ivotní prostedí (nap. investic, administrativních rozhodnutí, zajišování slueb apod.). Naízení o EMAS II bylo pijato Usnesením vlády R . 651/2002
o aktualizaci Národního programu zavedení systému ízení podnik a auditu z hlediska ochrany ivotního prostedí (Aktualizovaný pro- gram EMAS) a vydána Aktualizovaná pravidla EMAS.
10
2 0
0 7
Norma ISO 14001 má celosvtovou psobnost. Její text byl vypracován v technické komisi ISO/TC 207 „Environmentální management“ ve spolupráci s technickým výborem CEN/CS. Normu EN ISO 14001:1996 eská republika pevzala v roce 1997 jako SN EN ISO 14001:1997.
V druhé polovin roku 2004 došlo k novelizaci normy ISO 14001 a v listopadu 2004 byla pijata jako EN ISO 14001:2004. Její eská podoba vstoupila v platnost 15. 6. 2005 jako SN EN ISO 14001:2005, pechodné období urené na pijmutí noveli- zované normy a z ní vyplývajících zmn bylo pro podniky sta- noveno v délce jednoho roku, tedy do ervna 2006.
Po vstupu eské republiky do Evropské unie bylo Naízení . 761/2001 pejato do eské legislativy v plném znní. Z pravidel plat- ných ped vstupem do EU zstávají v úinnosti pouze organizaní zabezpeení programu, zpsob poskytování podpor a další opatení, jejich úprava je ponechána na jednotlivých lenských státech.
V reakci na zmny, ke kterým došlo vydáním nové verze normy ISO 14001, bylo na poátku roku 2006 vydáno Naízení Komise (ES) . 196/2006, kterým se zmnila Píloha I Naízení . 761/2001. Do pílohy byly zahrnuty poadavky revidované normy ISO 14001, ím došlo k plné harmonizaci obou systém environ- metnálního ízení. Pechodné období pro splnní píslušných po- adavk bylo stanoveno na 6 msíc, a vypršelo tak prakticky ve stejnou dobu jako pechodné období u ISO 14001.
V prbhu roku 2006 Evropská komise také reagovala na tlaky podnik s EMAS volajících po vtších monostech uití loga pro- gramu, a to vydáním Rozhodnutí . 193/2006, kterým je umo- nno umístit logo na nevýrobkové obaly (více viz kapitola 2.6).
Další revize programu s výsledným vydáním EMAS III pro- bíhá od roku 2005 a má být ukonena v roce 2009 s platností od 1. ledna 2010.
3.1.2. Institucionální zabezpeení Fungování Programu EMAS v eské republice zabezpeují ze-
jména tyto subjekty: • Rada Programu EMAS; • Agentura EMAS; • eský institut pro akreditaci; • eská inspekce ivotního prostedí.
Rada Programu EMAS Rada Programu EMAS je stálým koncepním, koordinaním
a odborným poradním orgánem ministra ivotního prostedí v Národním programu EMAS. Je sloena ze zástupc rzných ob- lastí hospodáského a spoleenského ivota, kteí psobí zejména ve sférách ochrany ivotního prostedí, v oblasti výroby, vdy a vý- zkumu a dále z pedstavitel vybraných orgán státní správy.
Do psobnosti Rady Programu EMAS spadá zejména: • koncepní innost a dohled nad Programem EMAS a zajištní
souinnosti MP, MPO a dalších ministerstev a zainteresova- ných stran;
• pedkládání ministru ivotního prostedí podnty a doporu- ení na rozvoj programu, systému podpory a motivace;
• posuzování a doporuování návrh na podprné programy; • vyjádení ke zpráv o innosti Agentury EMAS.
Agentura EMAS Výkonným orgánem Programu EMAS v eské republice je
Agentura EMAS. Psobí pi CENIA, eské informaní agentue ivotního prostedí (díve eský ekologický ústav) a zabezpeuje veškeré manaerské a odborné innosti spojené s Programem
EMAS v R. ídí se pokyny Rady Programu EMAS a mezi její hlavní innosti patí: • poskytování veejných informací o Programu EMAS (vetn
správy píslušné internetové stránky); • registrace organizací s oveným EMAS; • monost výmazu organizace z registru nebo doasné pozasta-
vení registrace v pípad nesplnní podmínek pro registraci; • vedení národního Registru EMAS a dalších registr a data-
bází (nap. registr akreditovaných ovovatel a certifikaních orgán, registr podnik se zavedeným EMS podle ISO 14001, databáze poradenských firem);
• zajišování administrativních prací pro Radu Programu EMAS;
• rozvíjení vztah s obdobnými orgány v zahranií; • propaganí a osvtová innost v rámci Programu EMAS (nap.
organizování seminá); • další odborné innosti spojené s Programem EMAS.
eský institut pro akreditaci eský institut pro akreditaci, o.p.s. vykonává funkci akredita-
ního orgánu pro Program EMAS, v jeho rámci mu písluší: • provádt akreditaci a dohled nad environmentálními ovova-
teli (tuzemskými i zahraniními); • vydávat píslušné metodické pokyny.
eská inspekce ivotního prostedí Pro zvýšení vrohodnosti systému byla do Programu EMAS
zapojena eská inspekce ivotního prostedí, která zde vykonává funkci poradního a konzultaního orgánu. V pípad, e organi- zace ádá o registraci EMAS, musí si Agentura EMAS nejprve vy- ádat stanovisko eské inspekce ivotního prostedí.
IP dále informuje Agenturu EMAS: • o porušení právních poadavk týkajících se ochrany ivot-
ního prostedí registrovanou organizací; • o tom, e porušení bylo napraveno a organizace uinila opat-
ení s cílem zajistit, aby se neopakovalo; • o neoprávnném uívání loga EMAS organizací, která není re-
gistrována.
Schéma institucionálního zabezpeení:
3.2. Podpora EMAS V rámci finanních podpor na certifikaci systém environ-
mentálního ízení je moné erpat z tchto fond: • Píspvek na certifikaci v programu TRH – garantem programu
je Ministerstvo prmyslu a obchodu, povenou institucí eskomoravská záruní a rozvojová banka, a.s. adatelé (malé a stední podniky) mohou získat píspvek na certifikaci ve
11
2 0
0 7
výši 50 % náklad na odborné poradenské sluby v souvislosti s certifikací ISO 14001 nebo zavádním ovením EMAS.
• Komora CERT – od kvtna 2005 otevený projekt Hospodáské komory hlavního msta Prahy pro podniky do 39 zamstnanc, garantující zavedení a certifikaci systému do ástky 199 000,– K.
• Certifikace – Osvdení, Regionální podpora kraje Vysoina – soukromým subjektm mohou pi zavádní EMS finann vypomoci i samosprávy. Takovým píkladem je kraj Vysoina, který od února 2003 vyhlašuje kadoron grantový program na zvýšení konkurenceschopnosti malých podnik (do 50 za- mstnanc), v rámci nho poskytuje zptn píspvek také na certifikaci ISO 14001 a ovení EMAS.
• erpání z fond EU – v rámci jednotlivých operaních program strukturálních fond EU mohou zájemci ádat o podporu, která je poskytována formou dotací nebo zvýhodnných úvr.
Pozn.: Kontakty na výše uvedené programy najdete v kapitole 5.
3.3. Statistika
3.3.1. Evropská Unie Jak je moné vidt na následujících grafech, zaujímá eská repub-
lika v rámci lenských stát Evropské unie v potu podnik s EMAS 14. místo. Lépe si stojíme pokud jde o poet certifikací EMS podle ISO 14001, kde se podle poslední dostupné statistiky Mezinárodní organizace pro standardizaci (ISO) nacházíme na 6.míst.
Poet EMAS organizací a EMAS lokalit
593
529
250
118 84
61 42 53 37 36 17 17 21 8 6 3 2 1 1 1 1 0 0 0
752 699
361 361
232
281
85 49 58 36 21 17 22 88 3 2 1 11 10 0 0
0
50
100
150
200
250
300
350
400
450
500
550
600
650
700
750
800
850
900
950
1000
Poet podnik s ISO 14001 v EU
7872 7080
6223 5094
0 50
0 10
00 15
00 20
00 25
00 30
00 35
00 40
00 45
00 50
00 55
00 60
00 65
00 70
00 75
00 80
Zdroj: Organizace ISO, leden 2006
ISO 14001 v potu certifikovaných podnik významn pevy- šuje EMAS pedevším z dvod náronosti, kdy EMAS klade na
podniky vyšší poadavky, které však zatím nenalézají dostatenou odezvu ze strany trhu a státu.
3.3.2. eská republika Vývoj potu podnik implementujících EMAS a ISO 14001
v eské republice shrnují následující dva grafy:
Vývoj potu podnik s EMAS (tvrtletn, k ervnu 2006)
4 4 4 4 4
7 8 8
11
14
Poet
Zdroj: CENIA, Agentura EMAS Pozn.: Vysoký nárst registrovaných podnik v roce 2006 je dán – mimo jiné – zájmem stavebního sektoru na základ uvedení EMAS v kritériích v rámci zákona . 137/2006 Sb., o veejných zakázkách (více viz kapitola 2.4.4).
Vývoj potu podnik s ISO 14001 (ron k 1.1. 2006)
4 42 60 113 186
366
611
1125
1771
0
200
400
600
800
1000
1200
1400
1600
1800
2000
19 97
19 98
19 99
20 00
20 01
20 02
20 03
20 04
20 05
Zdroj: CENIA, Agentura EMAS Pozn.: Rozdíl mezi daty organizace ISO (uvedenými v kapitole 3.3.1.) a Agentury EMAS je dán metodou zjišování potu podnik. Agentura toto iní v rámci kompletování databáze podnik se zave- deným EMS, zatímco organizace ISO se pouze dotazuje certifika- ních orgán na poet.
Z hlediska oboru innosti dominují jak v EMAS tak v ISO 14001 podniky ze sektor zpracovatelského prmyslu a stavebnic- tví (viz následující tabulky).
Rozdlení podle oboru innosti (EMAS)
Název innosti Kód NACE
D DA DD DH DJ DK DL DN
10 1 1 2 1 1 2 2
Výroba a rozvod elektiny, plynu a vody E 2
12
NACE Poet podnik
Stavebnictví F 9 Doprava G 1 innosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, sluby pro podniky, výzkum a vývoj
K 3
Název innosti Kód NACE
Poet podnik
Zemdlství a myslivost, lesní hospodáství A 40 Rybolov, chov ryb, pidruené innosti v rámci rybolovu B –
Dobývání nerostných surovin C 10 Zpracovatelský prmysl D 790 Výroba a rozvod elektiny, plynu a vody E 40 Stavebnictví F 399 Obchod, opravy motorových vozidel a spotebního zboí G 149
Pohostinství a ubytování H 9 Doprava, skladování, pošty a telekomunikace I 51
Pennictví a pojišovnictví J – innosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, sluby pro podniky, výzkum a vývoj
K 148
Veejná správa, obrana, sociální pojištní L 1 Školství M 3 Zdravotnictví, veterinární a sociální innosti N 5 Ostatní veejné, sociální a osobní sluby O 130 Domácnosti zamstnávající personál P – Exteritoriální organizace a spolky Q –
Další grafy ukazují rozdlení podnik se zavedeným EMAS a ISO 14001 podle velikosti (potu zamstnanc). Je patrné, e zatímco EMAS je dosud stále zavádn pedevším velkými podniky (nad 250 zamstnanc), ISO 14001 se v posledních letech prosa- zuje zejména mezi malými a stedními podniky.
Podniky se zavedeným EMAS podle velikosti (stav k íjnu 2006) 4%
16%
24%
56%
10%
28%
39%
23%
4. Vazby na další dobrovolné nástroje
V kapitole 2.1 jsme strun zmínili nkteré nástroje a postupy, které me podnik vyuít v rámci svého environmentálního ízení, tj. ízení tch i