elektromagnetismus - zklady - arb0205

Konstrukèní elektronika A Radio - 2/2005 1 ROÈNÍK X/2005. ÈÍSLO 2 KONSTRUKÈNÍ ELEKTRONIKA A RADIO ROÈNÍK LIV/2005. ÈÍSLO 2 V TOMTO SEITÌ © AMARO spol. s r. o. Z dìjin vìdy a techniky ...................... 1 Roèník 2004 na CD ROM ................. 2 Naskenované roèníky 1996 a 1998 na CD ROM ................ 2 FEROMAGNETICKÉ MATERIÁLY VE vf OBVODECH Úvod ................................................. 3 Katalogové údaje vybraných feromagnetických materiálù .............. 8 Symetrizaèní èlánky ........................ 25 Vf irokopásmové transformátory ... 32 Praktická konstrukce toroidních cívek ............................... 34 Pøíklady pouití feromagnetických materiálù ............ 36 Vydavatel: AMARO spol. s r. o. Redakce: Zborovská 27, 150 00 Praha 5, tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10. éfredaktor ing. Josef Kellner, sekretáøka redakce Eva Kelárková, tel. 2 57 31 73 14. Roènì vychází 6 èísel. Cena výtisku 36 Kè. Roziøuje PNS a. s., Transpress spol. s r. o., Mediaprint & Kapa a soukromí distributoøi. Pøedplatné v ÈR zajiuje Amaro spol. s r. o. - Michaela Jiráèková, Hana Merglová (Zborovská 27, 150 00 Praha 5, tel./fax: 2 57 31 73 13, 2 57 31 73 12. Distribuci pro pøedplatitele také pro- vádí v zastoupení vydavatele spoleènost Media- servis s. r. o., Abocentrum, Moravské námìstí 12D, P. O. BOX 351, 659 51 Brno; tel: 5 4123 3232; fax: 5 4161 6160; abocentrum@mediaser- vis.cz; reklamace - tel.: 800 171 181. Objednávky a predplatné v Slovenskej republike vybavuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslo- va 12, P. O. BOX 169, 830 00 Bratislava 3, tel./ /fax (02) 44 45 45 59, (02) 44 45 06 97 - predplat- né, (02) 44 45 46 28 - administratíva; email: [email protected] Podávání novinových zásilek povoleno Èeskou potou - øeditelstvím OZ Praha (è.j. nov 6005/96 ze dne 9. 1. 1996). Inzerci v ÈR pøijímá redakce, Zborovská 27, 150 00 Praha 5, tel.: 2 57 31 73 11, tel./fax: 2 57 31 73 10. Inzerci v SR vyøizuje MAGNET-PRESS Slovakia s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./ /fax (02) 44 45 06 93. Za pùvodnost a správnost pøíspìvkù odpovídá autor (platí i pro inzerci). Nevyádané rukopisy nevracíme. http://www.aradio.cz; E-mail: [email protected] ISSN 1211-3557, MK ÈR E 7443 Historie elektøiny a magnetizmu Dìjiny pøenosu zpráv na dálku Z dìjin vìdy a techniky Ji pøed èasem jsme pøinesli ivoto- pisy zajímavých vìdcù, kteøí mìli vliv na rozvoj výpoèetní techniky (KE 5/02, 6/02, 1/03). Dnes nìkolik zajímavostí o dal- ím z nich, který byl de facto prùkopní- kem v oblasti moderní výpoèetní techniky. John Vincent Atanasoff John Vincent Atanasoff se narodil 4. øíjna 1903 v Hamiltonu, stát New York. Jeho pøedkové byli bulharského pùvo- du. Ji od mládí se velmi zajímal o matematiku. V pouhých deseti letech pronikl do zákonitostí logaritmického pravítka (tehdejí provedení Dietzgeno- vo) a s pomocí matky zaèal studovat matematiku z vysokokolské uèebnice algebry krátce po tom. Rodina se pak pøestìhovala na Flo- ridu a tam vystudoval nií stupeò uni- verzity (Mulberry High School - elektro- technické inenýrství) v roce 1925. Studium zvládl za dva roky, byl zapsán do vech matematických kurzù, avak z finanèních dùvodù nebyl øádným stu- dentem koleje. Pak pokraèoval ve stu- diu matematiky na státní koleji v Iowì, kde graduoval jako bakaláø. Poznal tam i svou budoucí enu Luru Meeks a oe- nil se zakrátko po absolvování. V roce 1930 skonèil jako doktor filo- zofie z teoretické fyziky na univerzitì ve Wisconsinu. Na koleji v Iowì, kde døíve studoval, se stal v roce 1936 odborným asistentem matematiky a fyziky. Po vál- ce zaèal pracovat na rùzných místech ve vojenských laboratoøích, pozdìji se dostal na nejvyí posty ve významných organizacích (jako napø. Cybernetics Inc.) a byl konzultantem u dalích firem (Control Data Corp., Honeywell apod.). V roce 1990 získal od prezidenta Bu- she národní medaili za technologii. Jeho nejvìtím objevem byla rea- lizace mylenky vyuít Booleovy algebry a elektrických velièin k sestro- jení výpoèetního stroje. Od prvopoèátku se o matematické stroje, které tehdy existovaly, zajímal - pøedevím o rùzné kalkulátory, jakými byly napø. stroje IBM. Záhy ale seznal, e jsou velmi pomalé a koneènì i nepøesné. Definoval zásady, které musí správ- ný poèítaè splòovat: - Musí pracovat s elektrickými signály jako vstupním médiem, - jako nejvhodnìjí je binární systém zpùsobu výpoètu s vyuitím principu Booleovy algebry, nebo monost pracovat pouze se dvìma symboly nesmírnì zjednoduí vlastní obvodovou realizaci poèítaèe a také zrychlí vlastní výpoèet, - musí mít pamì (pro tu pouil kon- denzátory) a musí mít schopnost rege- nerovat signál pøi výpadcích nebo zmì- nách napájecího napìtí, - musí poèítat pøímo, nikoliv prostøed- nictvím dalích výpoètù, jak se to do té doby dìlo v analogových kalkulátorech. Na projektu pracoval se svým kole- gou Cliffordem Berrym, který mu byl doporuèen jako èerstvý inenýr elek- trotechniky. Prototyp poèítaèe mìli hotový v pro- sinci roku 1939. Kdy se ukázalo, e pracuje podle pøedpokladù a bezchyb- nì, podali patentovou pøihláku na poèí- taè ABC (= Atanasoff-Berry Compu- ter). Vydání patentu se vak stále protahovalo. Poèítaè mìl pochopitelnì z dneního pohledu øadu nedostatkù, nebo jej nebylo moné programovat a nemìl procesorovou jednotku. Ovem jeho architektura se stala základem pozdìjích moderních poèítaèù. V roce 1940 se Atanasoff zúèastnil na pøednákách Dr. John W. Mauchly- ho a mluvili spolu. Mauchly se seznámil s principem jeho poèítaèe a s mylen- kami, které mìl na dalí vylepování. To se pozdìji ukázalo jako chyba, nebo tyto mylenky pak Mauchly vyuil pøi sestrojení poèítaèe, který je veo- becnì znám jako ENIAC (Electronic Numerical Integrator and Computer) a který je vìtí èástí populace dodnes po- vaován za první digitální poèítaè. Jeho pùvodci jsou právì Dr. Mauchly a Dr. Eckert. Trvalo jetì 30 let, ne soudce Judge Larson prohlásil, e ENIAC byl sestrojen na základì principù pouitých ji Atanasoffem. Teprve od té doby je moné oficiálnì tvrdit, e vynálezcem digitálního poèítaèe pracujícího na bi- nárním principu je Atanasoff. Dr. John Vincent Atanasoff zemøel 15. èervna 1995 ve vìku 91 let v Monro- vii, USA. Nedoèkal se sice patentu na princip poèítaèe, ale je dritelem jiných 32 patentù v oborech, kterým se vìno- val. Mùeme øíci, e jeho objevem za- èala nová éra - éra výpoèetní techniky, která ohromným zpùsobem zmìnila i- vot celého lidstva. Jak jeho objev za- sáhne do ivota lidí, to jistì v dobì, kdy na nìm pracoval, ani nemohl tuit. Právem lze jeho jméno uvádìt v sou- vislosti s jinými vìdci, kteøí se na pokroku v oblasti matematických strojù podíleli, jako Charles Babbage, Presper Eckert, John Mauchly, Alan Turing, John von Neumann, Konrad Zuse a dalí. QX (Historie je jetì na 3. stranì obálky)

elektromagnetismus - zklady - arb0205

Documents