doc Rychnovskyacute ndash kat biologie (Po 7 přiacutez) ndash naacutesledneacute materiaacutely (strukturace modryacute tisk zelenyacute podklad ndash rozšiřujiacuteciacute)

doc Hofmann ndash kat geografie (Po 7 2 p)

Environmentaacutelniacute vzdělaacutevaacuteniacute SZ7BK_BiEV1 ročniacutek

2 + 2 vh 1010 a 512 20082009

Požadavky k ukončeniacute - znalosti (piacutesemneacute prověřeniacute)

www text studijniacute materiaacutely předmětu

- seminaacuterniacute praacutece (do 4 str)

ndash regionaacutelniacute environmentaacutelniacute problematika(Environmentaacutelniacute SWOT analyacuteza regionu zaacutekl body - lokalizace - vody pitnaacute odpadniacute - ovzdušiacute - půda - průmysl - zemědělstviacute- odpady - lesy - UacuteSES

- ochrana přiacuterody (CHUacute ochrana organismů) - zaacutevěry - literatura Přiacutepadnaacute fotodokumentace mapka uacutezemiacute

ndash didaktika envi probleacutemů v předmětu

Uacuteprava praacutece Odevzdaacuteniacute s testem (termiacuten v lednu podle obsazeniacute posluchaacuterny)

Ekologie ndash věda o vzaacutejemnyacutech vztaziacutech mezi organismy a prostřediacutem ve ktereacutem žijiacute (o struktuře a funkci přiacuterody)

Environmentalistika ndash věda o problematice životniacuteho prostřediacute a jeho praktickyacutech aspektech

Postihuje vlivy techniky (vstupy vyacutestupy) sociaacutelniacute vztahy (celou problematiku lidskeacute společnosti) a společenskeacute aspekty

(ochrana přiacuterody)

TUR ndash trvale udržitelnyacute rozvoj ndash takovyacute rozvoj lidskeacute společnosti kteryacute nelimituje dalšiacute generace

Staacutetniacute program environmentaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute vyacutechovy a osvěty v ČR MŽP 2002- ČR se hlaacutesiacute k principům TUR

Stěžejniacute ciacutel SPEVVO v ČR zvyacutešeniacute povědomiacute a znalostiacute obyvatel o ŽP(zaacuteklad všeobecneacuteho vzdělaacuteniacute z vyacutechovy i ve školaacutech)Realizace regiony města obce

Vyacutechova osvěta a vzdělaacutevaacuteniacute se provaacutedějiacute tak aby vedly k myšleniacute a jednaacuteniacute ktereacute je v souladu s principem TUR k vědomiacute odpovědnosti za kvality ŽP a jeho jednotlivyacutech složek a k uacutectě k životu ve všech jeho formaacutech (zaacutek č 171992 Sb o ŽP sect 16 zaacutek č 1231998 Sb o praacutevu na informace o ŽP sect 13)

Konstatovaacuteniacute nedostačujiacuteciacute připravenost většiny pedagogickyacutech pracovniacuteků

Ciacutel zabezpečit systematickou a komplexniacute implementaci environmentaacutelniacutech aspektů do vzdělaacutevaciacutech programů ve všech uacuterovniacutech školstviacute včetně VŠ

- naučit dalšiacute generace žiacutet podle principů TUR

Proto EVV musiacute byacutet nediacutelnou součaacutestiacute všeobecneacuteho vzdělaacutevaacuteniacute i odborneacute přiacutepravy ndash průřezoveacute teacutema RVP a ŠVP

Ciacuteloveacute skupiny děti v předškolniacutem věkuv MŠ naacutevyky zdraveacuteho životniacuteho stylu kontakty s přiacuterodou kladnyacute vztah k ŽPděti a mlaacutedež zaacutekladniacutech středniacutech a vyššiacutech odbornyacutech školznalosti dovednosti a naacutevyky pro ochranu ŽP a pochopeniacute TURvysokoškolštiacute studentiaspekt TUR prosazovaacuten v souvislostech s akreditacemi

Průřezovaacute teacutemata reprezentujiacute v RVP ZV okruhy aktuaacutelniacutech probleacutemů současneacuteho světa a staacutevajiacute se vyacuteznamnou a nediacutelnou součaacutestiacute zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Jsou důležityacutem formativniacutem prvkem zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute vytvaacuteřejiacute přiacuteležitosti pro individuaacutelniacute uplatněniacute žaacuteků i pro i pro jejich vzaacutejemnou spolupraacuteci a pomaacutehajiacute rozviacutejet osobnost žaacuteka předevšiacutem v oblasti postojů a hodnot

Všechna průřezovaacute teacutemata majiacute jednotneacute zpracovaacuteniacute Obsahujiacute Charakteristiku průřezoveacuteho teacutematu v niacutež je zdůrazněn vyacuteznam a postaveniacute průřezoveacuteho teacutematu v zaacutekladniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Daacutele je vyjaacutedřen vztah ke vzdělaacutevaciacutem oblastem a přiacutenos průřezoveacuteho teacutematu k rozvoji osobnosti žaacuteka jak v oblasti vědomostiacute dovednostiacute a schopnostiacute tak v oblasti postojů a hodnot Obsah průřezovyacutech teacutemat doporučenyacute pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute je rozpracovaacuten do tematickyacutech okruhů Každyacute tematickyacute okruh obsahuje nabiacutedku teacutemat (činnostiacute naacutemětů) Vyacuteběr teacutemat a způsob jejich zpracovaacuteniacute v učebniacutech osnovaacutech je v kompetenci školy Tematickeacute okruhy průřezovyacutech teacutemat prochaacutezejiacute napřiacuteč vzdělaacutevaciacutemi oblastmi a umožňujiacute propojeniacute vzdělaacutevaciacutech obsahů oborů Tiacutem přispiacutevajiacute ke komplexnosti vzdělaacutevaacuteniacute žaacuteků a pozitivně ovlivňujiacute proces utvaacuteřeniacute a rozviacutejeniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute žaacuteků Žaacuteci dostaacutevajiacute možnost utvaacuteřet si integrovanyacute pohled na danou problematiku a uplatňovat širšiacute spektrum dovednostiacute

Průřezovaacute teacutemata tvořiacute povinnou součaacutest zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Škola musiacute do vzdělaacutevaacuteniacute na 1 stupni i na 2 stupni zařadit všechna průřezovaacute teacutemata uvedenaacute v RVP ZV Všechna průřezovaacute teacutemata však nemusiacute byacutet zastoupena v každeacutem ročniacuteku V průběhu zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je povinnostiacute školy nabiacutednout žaacutekům postupně všechny tematickeacute okruhy jednotlivyacutech průřezovyacutech teacutemat jejich rozsah a způsob realizace stanovuje ŠVP Průřezovaacute teacutemata je možneacute využiacutet jako integrativniacute součaacutest vzdělaacutevaciacuteho obsahu vyučovaciacuteho předmětu nebo v podobě samostatnyacutech předmětů projektů seminaacuteřů kurzů apod Podmiacutenkou uacutečinnosti průřezovyacutech teacutemat je jejich propojenost se vzdělaacutevaciacutem obsahem konkreacutetniacutech vyučovaciacutech předmětů a s obsahem dalšiacutech činnostiacute žaacuteků realizovanyacutech ve škole i mimo školu V etapě zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute jsou vymezena tato průřezovaacute teacutemata

1048697 Osobnostniacute a sociaacutelniacute vyacutechova 1048697 Vyacutechova demokratickeacuteho občana 1048697 Vyacutechova k myšleniacute v evropskyacutech a globaacutelniacutech souvislostech 1048697 Multikulturniacute vyacutechova 1048697 Environmentaacutelniacute vyacutechova 1048697 Mediaacutelniacute vyacutechova

Charakteristika průřezoveacuteho teacutematu Environmentaacutelniacute vyacutechovaEnvironmentaacutelniacute vyacutechova vede jedince k pochopeniacute komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životniacuteho prostřediacute tj k pochopeniacute nezbytnosti postupneacuteho přechodu k udržitelneacutemu rozvoji společnosti a k poznaacuteniacute vyacuteznamu odpovědnosti za jednaacuteniacute společnosti i každeacuteho jedince Umožňuje sledovat a uvědomovat si dynamicky se vyviacutejejiacuteciacute vztahy mezi člověkem a prostřediacutem při přiacutemeacutem poznaacutevaacuteniacute aktuaacutelniacutech hledisek ekologickyacutech ekonomickyacutech vědeckotechnickyacutech politickyacutech a občanskyacutech hledisek časovyacutech (vztahů k budoucnosti) i prostorovyacutech (souvislostiacute mezi lokaacutelniacutemi regionaacutelniacutemi a globaacutelniacutemi probleacutemy) i možnosti různyacutech variant řešeniacute environmentaacutelniacutech probleacutemů Vede jedince k aktivniacute uacutečasti na ochraně a utvaacuteřeniacute prostřediacute a ovlivňuje v zaacutejmu udržitelnosti rozvoje lidskeacute civilizace životniacute styl a hodnotovou orientaci žaacuteků Na realizaci průřezoveacuteho teacutematu se podiacuteliacute většina vzdělaacutevaciacutech oblastiacute Postupnyacutem propojovaacuteniacutem rozšiřovaacuteniacutem upevňovaacuteniacutem i systematizaciacute vědomostiacute a dovednostiacute ziacuteskaacutevanyacutech v těchto oblastech umožňuje Environmentaacutelniacute vyacutechova utvaacuteřeniacute integrovaneacuteho pohledu Každaacute z oblastiacute maacute svůj specifickyacute vyacuteznam v ovlivňovaacuteniacute racionaacutelniacute straacutenky osobnosti i ve vlivu na straacutenku emocionaacutelniacute a volně aktivniacute

Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a jeho svět poskytuje průřezoveacute teacutema ucelenyacute elementaacuterniacute pohled na okolniacute přiacuterodu i prostřediacute Učiacute pozorovat citlivě vniacutemat a hodnotit důsledky jednaacuteniacute lidiacute přispiacutevaacute k osvojovaacuteniacute si zaacutekladniacutech dovednostiacute a naacutevyků aktivniacuteho odpovědneacuteho přiacutestupu k prostřediacute v každodenniacutem životě V maximaacutelniacute miacuteře využiacutevaacute přiacutemyacutech kontaktů žaacuteků okolniacutem prostřediacutem a propojuje rozviacutejeniacute myšleniacute s vyacuteraznyacutem ovlivňovaacuteniacutem emocionaacutelniacute straacutenky osobnosti jedince Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a přiacuteroda zdůrazňuje pochopeniacute objektivniacute platnosti zaacutekladniacutech přiacuterodniacutech zaacutekonitostiacute dynamickyacutech souvislostiacute od nejmeacuteně složityacutech ekosysteacutemů až po biosfeacuteru jako celek postaveniacute člověka v přiacuterodě a komplexniacute funkce ekosysteacutemů ve vztahu k lidskeacute společnosti tj pro zachovaacuteniacute podmiacutenek života pro ziacuteskaacutevaacuteniacute obnovitelnyacutech zdrojů surovin a energie i pro mimoprodukčniacute hodnoty (inspiraci odpočinek) Klade zaacuteklady systeacutemoveacuteho přiacutestupu zvyacuterazňujiacuteciacuteho vazby mezi prvky systeacutemů jejich hierarchickeacute uspořaacutedaacuteniacute a vztahy k okoliacute Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a společnost teacutema odkryacutevaacute souvislosti mezi ekologickyacutemi technicko-ekonomickyacutemi a sociaacutelniacutemi jevy s uacuterazem na vyacuteznam preventivniacute obezřetnosti v jednaacuteniacute a dalšiacute principy udržitelnosti rozvoje Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a zdraviacute se teacutema dotyacutekaacute problematiky vlivů prostřediacute na vlastniacute zdraviacute i na zdraviacute ostatniacutech lidiacute V souvislosti s probleacutemy současneacuteho světa vede k poznaacuteniacute důležitosti peacuteče o přiacuterodu při organizaci masovyacutech sportovniacutech akciacute

Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Informačniacute a komunikačniacute technologie umožňuje průřezoveacute teacutema aktivně využiacutevat vyacutepočetniacute techniku (internet) při zjišťovaacuteniacute aktuaacutelniacutech informaciacute o stavu prostřediacute rozlišovat zaacutevažnost ekologickyacutech probleacutemů a poznaacutevat jejich propojenost Komunikačniacute technologie podněcujiacute zaacutejem o způsoby řešeniacute ekologickyacutech probleacutemů možnostiacute navazovat kontakty v teacuteto oblasti a vyměňovat si informace v raacutemci kraje republiky i EU a světa Vzdělaacutevaciacute Oblast Uměniacute a kultura poskytuje Environmentaacutelniacute vyacutechově mnoho přiacuteležitostiacute pro zamyacutešleniacute se nad vztahy člověka a prostřediacute k uvědomovaacuteniacute si přiacuterodniacuteho i sociaacutelniacuteho prostřediacute jako zdroje inspirace pro vytvaacuteřeniacute kulturniacutech a uměleckyacutech hodnot a přispiacutevaacute k vniacutemaacuteniacute estetickyacutech kvalit prostřediacute Propojeniacute teacutematu se vzdělaacutevaciacute oblastiacute Člověk a svět praacutece se realizuje prostřednictviacutem konkreacutetniacutech pracovniacutech aktivit ve prospěch životniacuteho prostřediacute Umožňuje poznaacutevat vyacuteznam a role různyacutech profesiacute ve vztahu k životniacutemu prostřediacute

Tematickeacute okruhy Environmentaacutelniacute vyacutechovy 1048697 Ekosysteacutemy1048697 Zaacutekladniacute podmiacutenky života 1048697 Lidskeacute aktivity a probleacutemy životniacuteho prostřediacute 1048697 Vztah člověka k prostřediacute

Ekosysteacutemy ndash les (les v našem prostřediacute produkčniacute a mimoprodukčniacute vyacuteznamy lesa) pole (vyacuteznam změny okolniacute krajiny vlivem člověka způsoby hospodařeniacute na nich pole a jejich okoliacute) vodniacute zdroje (lidskeacute aktivity spojeneacute s vodniacutem hospodaacuteřstviacutem důležitost pro krajinnou ekologii) moře (druhovaacute odlišnost vyacuteznam pro biosfeacuteru mořskeacute řasy a kysliacutek cyklus oxidu uhličiteacuteho) a tropickyacute deštnyacute les (porovnaacuteniacute druhovaacute rozmanitost ohrožovaacuteniacute globaacutelniacute vyacuteznam a vyacuteznam pro naacutes) lidskeacute siacutedlo ndash město ndash vesnice (umělyacute ekosysteacutem jeho funkce a vztahy k okoliacute aplikace na miacutestniacute podmiacutenky) kulturniacute krajina (pochopeniacute hlubokeacuteho ovlivněniacute přiacuterody v průběhu vzniku civilizace až po dnešek)

Zaacutekladniacute podmiacutenky života ndash voda (vztahy vlastnostiacute vody a života vyacuteznam vody pro lidskeacute aktivity ochrana jejiacute čistoty pitnaacute voda ve světě a u naacutes způsoby řešeniacute) ovzdušiacute (vyacuteznam pro život na Zemi ohrožovaacuteniacute ovzdušiacute a klimatickeacute změny propojenost světa čistota ovzdušiacute u naacutes) půda (propojenost složek prostřediacute zdroj vyacuteživy ohroženiacute půdy rekultivace a situace v okoliacute změny v potřebě zemědělskeacute půdy noveacute funkce zemědělstviacute v krajině ochrana biologickyacutech druhů (důvody ochrany a způsoby ochrany jednotlivyacutech druhů) ekosysteacutemy ndash biodiverzita (funkce ekosysteacutemů vyacuteznam biodiverzity jejiacute uacuterovně ohrožovaacuteniacute a ochrana ve světě a u naacutes) energie (energie a život vliv energetickyacutech zdrojů na společenskyacute rozvoj využiacutevaacuteniacute energie možnosti a způsoby šetřeniacute miacutestniacute podmiacutenky) přiacuterodniacute zdroje (zdroje surovinoveacute a energetickeacute jejich vyčerpatelnost vlivy na prostřediacute principy hospodařeniacute s přiacuterodniacutemi zdroji vyacuteznam a způsoby ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute přiacuterodniacutech zdrojů v okoliacute)

Lidskeacute aktivity a probleacutemy životniacuteho prostřediacute ndash zemědělstviacute a životniacute prostřediacute ekologickeacute zemědělstviacute doprava a životniacute prostřediacute (vyacuteznam a vyacutevoj energetickeacute zdroje dopravy a jejiacute vlivy na prostřediacute druhy dopravy a ekologickaacute zaacutetěž doprava a globalizace) průmysl a životniacute prostřediacute (průmyslovaacute revoluce a demografickyacute vyacutevoj vlivy průmyslu na prostřediacute zpracovaacutevaneacute materiaacutely a jejich působeniacute vliv praacutevniacutech a ekonomickyacutech naacutestrojů na vztahy průmyslu k ochraně životniacuteho prostřediacute průmysl a udržitelnyacute rozvoj společnosti) odpady a hospodařeniacute s odpady (odpady a přiacuteroda principy a způsoby hospodařeniacute s odpady druhotneacute suroviny) ochrana přiacuterody a kulturniacutech pamaacutetek (vyacuteznam ochrany přiacuterody a kulturniacutech pamaacutetek praacutevniacute řešeniacute u naacutes v EU a ve světě přiacuteklady z okoliacute zaacutesada předběžneacute opatrnosti ochrana přiacuterody při masovyacutech sportovniacutech akciacutech ndash zaacutesady MOV) změny v krajině (krajina dřiacuteve a dnes vliv lidskyacutech aktivit jejich reflexe a perspektivy) dlouhodobeacute programy zaměřeneacute k růstu ekologickeacuteho vědomiacute veřejnosti (Staacutetniacute program EVVO Agenda 21 EU) a akce (Den životniacuteho prostřediacute OSN Den Země apod)

Vztah člověka k prostřediacute ndash naše obec (přiacuterodniacute zdroje jejich původ způsoby využiacutevaacuteniacute a řešeniacute odpadoveacuteho hospodaacuteřstviacute přiacuteroda a kultura obce a jejiacute ochrana zajišťovaacuteniacute ochrany životniacuteho prostřediacute v obci - instituce nevlaacutedniacute organizace lideacute) naacuteš životniacute styl (spotřeba věciacute energie odpady způsoby jednaacuteniacute a vlivy na prostřediacute) aktuaacutelniacute (lokaacutelniacute) ekologickyacute probleacutem (přiacuteklad probleacutemu jeho přiacutečina důsledky souvislosti možnosti a způsoby řešeniacute hodnoceniacute vlastniacute naacutezor jeho zdůvodňovaacuteniacute a prezentace) prostřediacute a zdraviacute (rozmanitost vlivů prostřediacute na zdraviacute jejich komplexniacute a synergickeacute působeniacute možnosti a způsoby ochrany zdraviacute) nerovnoměrnost života na Zemi (rozdiacutelneacute podmiacutenky prostřediacute a rozdiacutelnyacute společenskyacute vyacutevoj na Zemi přiacutečiny a důsledky zvyšovaacuteniacute rozdiacutelů globalizace a principy udržitelnosti rozvoje přiacuteklady jejich uplatňovaacuteniacute ve světě u naacutes)

učiteleacute a dalšiacute pedagogičtiacute pracovniacuteciCiacuteloveacute skupiny - studenti učitelstviacute

učiteleacute MŠ ZŠ SŠ a VOŠ- pedagog pracovniacuteci připravujiacuteciacute učitele pro EVV- pedagog pracovniacuteci v mimoškolniacute vyacutechově- řiacutediacuteciacute pracovniacuteci ve školstviacute

Uacutekoly Pregraduaacutelniacute přiacuteprava

- pozornost integračniacutem přiacutestupům v EV- všestranneacute uplatňovaacuteniacute EV a TUR

Dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute- průběžneacute poskytovaacuteniacute novyacutech informaciacute - vyacuteměna zkušenostiacute- systeacutem CŽV učitelů a DPP s otevřenou nabiacutedkou

Vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute ciacutele ekologicko-environmentaacutelniacute přiacutepravy (EV) na učitelskyacutech fakultaacutech

Studenti by měli umět

zprostředkovat porozuměniacute komplexniacutem vztahům mezi člověkem a jeho prostřediacutem prostřednictviacutem interdisciplinaacuterniacuteho aktivniacuteho učeniacute orientovat se v historickyacutech souvislostech vzniku a vyacutevoje EV a vysvětlit současneacute trendy v EV orientovat se raacutemcově v dokumentech o EV znaacutet nejvyacuteznamnějšiacute instituce v oblasti EV zaujiacutemat odpovědneacute profesniacute stanovisko a postoje (v diskusi o hodnotoveacute orientaci lidskyacutech potřebaacutech šetrneacutem životniacutem stylu) argumentovat s využitiacutem znalostiacute (např o sociaacutelniacutech a psychologickyacutech motivech chovaacuteniacute na ekologicko-environmentaacutelniacutech zaacutekladech)

objasnit zaacutekonitosti biosfeacutery vysvětlit zaacutekladniacute vztahy v ekosysteacutemu charakterizovat vyacutevoj vztahů člověka k přiacuterodě zdůvodnit přiacutečiny ekologickeacute krize vysvětlit způsoby naacutepravy

loz sebereflektovat sveacute jednaacuteniacute i vyacutechovneacute působeniacute kriticky hodnotit jednaacuteniacutedruhyacutech ve vztahu k životniacutemu prostřediacute vyvozovat zaacutevěry a uplatňovat je v praxi svyacutem jednaacuteniacutem navozovat a podporovat aktivniacute zapojeniacute do peacuteče o životniacute prostřediacute

loz nenaacutesilně implementovat environmentaacutelně-vyacutechovneacute obsahy do vzdělaacutevaciacuteho kurikula i do reaacutelneacute vyacutechovy

Co patřiacute do EV obsahů- působeniacute na utvaacuteřeniacute naacutezorů postojů hierarchie životniacutech hodnot na

pochopeniacute kvality života- rozviacutejeniacute uacutecty a citu k živeacute a neživeacute přiacuterodě a jedinečnosti života na

Zemi citliveacute vniacutemaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute kraacutesy ovlivňovaacuteniacute životniacuteho stylu- spolupodiacutelet se na změně hodnotoveacute orientace dnes jednostranně

zaměřeneacute na vyacutekon a prosperitu (viz Staacutetniacute program environ vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČR

loz projektovat vyučovaciacute strategie teoreticky a prakticky zvlaacutednout vyučovaciacute metody efektivně zařazovat netradičniacute postupy (využitiacute tvořiveacute dramatiky simulaciacute her pohaacutedek i autentickyacutech činnostiacute pro rozvoj ekologicko-environmentaacutelniacute kultury osobnosti) diagnostikovat žaacutekovo pojetiacute učiva o problematice životniacuteho prostřediacute a umět s niacutem pracovat

V-v ciacutele EEV

loz umět regionaacutelně aktualizovat a zaměřit učivo z hlediska EV

loz umět organizovat činnosti (v přiacuterodě experimentovaacuteniacute s pomůckami pozorovaacuteniacute určovaacuteniacute podle kliacutečů zapojovat děti do estetickeacuteho ztvaacuterněniacute prostoru školniacute třiacutedy do peacuteče o ŽP)

loz vytvaacuteřet co nejširšiacute možnosti pro aplikaci naučeneacuteho v praktickeacutem každodenniacutem životě

loz pěstovat naacutevyky a dovednosti žaacutedouciacuteho jednaacuteniacute a chovaacuteniacute v přiacuterodniacutem prostřediacute předchaacutezet vandalstviacute smysluplnou aktivitou veacutest děti k zodpovědnosti za svoje chovaacuteniacute vytvaacuteřeniacute kladneacuteho klimatu ve třiacutedě rozviacutejet prosociaacutelniacute vlastnosti a postoje naopak vytvaacuteřet zaacutebrany proti bdquozleacuteldquo agresivitě

loz umět připravit dlouhodobyacute program vyacutechovneacute praacutece vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelneacute situace (vyacuteuka ve třiacutedě v přiacuterodě studium v přiacuterodě)

V-v ciacutele EEV

Dokumenty o EV Zaacutekony

171992 Sb ndash o ŽP11492 Sb ndash o ochraně přiacuterody a krajiny + Vyhl 3951231998 Sb O praacutevu na informace o ŽP rarr do 2302000

(přenos odpovědnostiacute na kraje)1061999 o svobodneacutem přiacutestupu k informaciacutem2422000 Sb o ekologickeacutem zemědělstviacute1002001 o posuzovaacuteniacute vlivů na ŽP (nahrazuje 2441992 Sb)

Staacutetniacute program environmentaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČRMŽP Praha 2000 (2002)

Staacutetniacute politika ŽP 2001 (usneseniacute vlaacutedy ČR č 38 ze dne 101) Meziresortniacute dohoda o spolupraacuteci v oblasti environmentaacutelniacute

osvěty vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutechovy mezi MŽP a MŠMT ze dne 812 1999

= ekosysteacutem

Ekosysteacutemndash strukturaacutelniacute a funkčniacute celek biosfeacuteryNezbytneacute složky1 biotop (stanoviště) (soubor abiotickyacutech faktorů včetně anorganickyacutech laacutetek)2 producenti (produkce organickyacutech laacutetek z anorganickyacutech - fotosynteacuteza)3 konzumenti (přiacutejem organickyacutech laacutetek ndash vyacuteživa ndash jako zdroj energie)4 destruenti (rozkladači) (mineralizace rozklad organickyacutech laacutetek na

anorganickeacute)

Koloběh laacutetek tok energieVstupy anorganickyacutech laacutetek činnostiacute producentů max 20 (5 ndash 10 )

fytomasy pro živočichy (potravniacute zaacutevislosti) zbytek do dekompozičniacutech procesů Stejně u živočichů Rozdiacutelnaacute rychlost dekompoziciacute Mineralizace ndash postupnyacute vznik anorganickyacutech laacutetek Opakovanaacute recyklizace (vstup do koloběhu) Přechody laacutetek mezi ekosysteacutemy Vyacuteznam koloběhu vody pro existenci života a funkci ekosysteacutemů vůbec Naacutevaznost koloběhů zaacutekladniacutech biogenniacutech prvků

Potravniacute řetězce ndash siacuteť Biodiverzita Stabilita ekosysteacutemu

Populace - soubor všech jedinců teacutehož druhu (homotypickyacute soubor) v určiteacutem prostoru a čase (možnost produkce potomstva) včetně vyacutevojovyacutech staacutediiacute Charakteristiky (atributy) populace Velikost populace a jejiacute určovaacuteniacute (hustota pokryvnost )Struktura populace (prostorovaacute struktura - rozptyl jedinců v prostoruSloženiacute populace (poměr pohlaviacute věkovaacute struktura s hmotnosti sociaacutelniacute sndashetol) Vztahy uvnitř populace (vnitrodruhovaacute konkurence)Dynamika populace (množivost ndash počet novyacutech jedinců za čas uacutemrtnost ndash počet uhynulyacutech za jednotku času)Rozptylovaacuteniacute Růst populace Společenstva heterotypickeacute soubory z jednotlivyacutech populaciacute Podle složitosti vazeb viacutecemeacuteně staacuteleacute se schopnostiacute autoregulacePrimaacuterniacute (přirozeneacute) biocenoacutezySekundaacuterniacuteBiomy ndash společenstva velkyacutech oblastiacute Země s jednotnou fyziognomiiacute

Biosfeacutera - globaacutelniacute ekosysteacutem Koloběhy hlavniacutech biogenniacutech prvkůVnosy člověka

Evropa ztraacuteciacute biodiverzitu velmi rychle

Podle Světoveacuteho fondu na ochranu přiacuterody (WWF) se dramatickyacutem tempem snižuje biodiverzita evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit a dochaacuteziacute k uacutebytku živočišnyacutech druhů Přiacutepadoveacute studie hodnotily 19 různyacutech druhů a osm přiacuterodniacutech lokalit v celeacute Evropě Studie prokaacutezaly že podle evropskyacutech kriteacuteriiacute se viacutece než 60 druhů a lokalit nachaacuteziacute ve bdquošpatneacutemldquo stavu s ohledem na kvalitu biodiverzity Dalšiacutech 22 nemohlo byacutet klasifikovaacuteno kvůli nedostatku uacutedajů

Kvalita populace u euroasijskeacuteho rysa v Alpaacutech a u hnědyacutech medvědů v Rakousku byla shledaacutena jako bdquošpatnaacuteldquo a u jednoho druhu želv jako bdquoneadekvaacutetniacuteldquo Za posledniacutech sedm let došlo k uacutebytku medvědiacutech populaciacute ve středniacutem Rakousku o 50 Tato novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv To zahrnuje použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute stejně jako kladeniacute pastiacute otraacutevenyacutech naacutevnad a pytlačeniacute

Podle WWF je to signaacutel aby EU zahaacutejila bezprostředniacute akci pokud chce dostaacutet sveacutemu ciacuteli že zastaviacute uacutebytek biodiverzity kolem roku 2010

bdquoToto je důkazem že se evropskyacutem vlaacutedaacutem nedařiacute chraacutenit přiacuterodu v Evropěldquo řekl Tony Long ředitel European Policy Office WWF bdquoTyto alarmujiacuteciacute trendy můžeme zvraacutetit pokud budou politici vniacutemat uacutebytek biodiverzity jako vaacutežnyacute probleacutemldquo

Experti EHF žaacutedajiacute členskeacute staacutety EU aby řaacutedně implementovaly směrnice na ochranu ptaacuteků a přiacuterodniacutech lokalit ndash zaacutekladniacute kaacutemen evropskeacute environmentaacutelniacute legislativy EU by měla ustanovit dostatečneacute množstviacute lokalit siacutetě Natura 2000 starat se o ohroženeacute druhy a financovat opatřeniacute kteraacute jsou nutnaacute pro jejich přežitiacute

Natura 2000 je celoevropskaacute siacuteť chraacuteněnyacutech oblastiacute Podle zpraacutevy bude zaacutesadniacute pro ochranu biodiverzity v Evropě uacutespěšnaacute a efektivniacute implementace lokalit siacutetě Natura 2000

bdquoEU disponuje nezbytnou legislativou na ochranu ohroženyacutech druhů a lokalitldquo řekl Gerald Dick z globaacutelniacuteho programu WWF na ochranu druhů bdquoDůležiteacute ale je aby dokaacutezala zvlaacutednout implementaci teacuteto legislativy To znamenaacute že se musiacute starat o tyto speciaacutelniacute chraacuteněneacute oblasti řaacutednyacutem způsobem Členskeacute staacutety musiacute připravit sveacute naacuterodniacute finančniacute plaacuteny aby dokaacutezaly zvlaacutednout tento zaacutevazekldquo

Někteřiacute ptaacuteci z Evropy miziacute jiniacute přibyacutevajiacute Co to vypoviacutedaacute o stavu našiacute krajinyMnožstviacute ještě nedaacutevno běžnyacutech ptačiacutech druhů v Evropě dnes razantně ubyacutevaacute Celkově v Evropě poklesla početnost ptačiacutech druhů typickyacutech pro zemědělskou

krajinu mezi lety 1980 a 2003 v průměru o 28 Uacutebytek lesniacutech ptaacuteků je meacuteně vyacuteznamnyacute (13) a některeacute druhy zejmeacutena ty meacuteně specializovaneacute na konkreacutetniacute typ prostřediacute naopak přibyacutevajiacute Vše nasvědčuje tomu že ohroženiacute dosud běžnyacutech volně

žijiacuteciacutech ptaacuteků je většiacute v novyacutech členskyacutech zemiacutech EU včetně ČR Jak ukazuje praacutevě největšiacute uacutebytek mezi ptaacuteky obyacutevajiacuteciacutemi zemědělskou krajinu

hrozbu představuje zejmeacutena intenzifikace zemědělstviacuteEvropštiacute i světoviacute politici se na začaacutetku noveacuteho tisiacuteciletiacute zavaacutezali zastavit nebo

alespoň zpomalit uacutebytek biologickeacute rozmanitosti (biodiverzity) Termiacutenem kdy se maacute hodnotit je rok 2010 Pro takoveacute hodnoceniacute je ale potřeba miacutet k dispozici

jednoducheacute a přitom spolehliveacute a vědecky podloženeacute ukazatele stavu biodiverzity bdquoVe sledovaacuteniacute rozmanitosti ptačiacutech druhů takoveacute ukazatele maacuteme k dispozici v podobě indikaacutetoru běžnyacutech druhů volně žijiacuteciacutech ptaacuteků v Evropěldquo Ciacutelem těchto bdquoptačiacutechldquo indikaacutetorů je umožnit hodnotit dopady rozhodnutiacute na živou přiacuterodu

Indikaacutetory jsou vyacutesledkem projektu Celoevropskeacuteho monitoringu běžnyacutech druhů ptaacuteků (Pan-European Common Bird Monitoring) na ktereacutem aktivně spolupracujiacute ornitologoveacute z 18 evropskyacutech zemiacute dalšiacute země se do projektu postupně zapojujiacute

Vlastniacute sčiacutetaacuteniacute ptaacuteků v tereacutenu provaacutedějiacute vyškoleniacute dobrovolniacuteci amateacuterštiacute ornitologoveacute jejichž vyacutesledky jsou v každeacute zemi shromaacutežděny a po zpracovaacuteniacute se

posiacutelajiacute Českeacute společnosti ornitologickeacute kteraacute program koordinuje pro celou Evropu

Vědci Pand je viacutece než jsme mysleliPanda obyacutevala mnoho oblastiacute a to nejen v Čiacuteně (v současneacute době pouze v zalesněnyacutech oblastech středniacute Čiacuteny) Populace pand velkyacutech musela dlouho snaacutešet naacutejezdy pytlaacuteků i dřevorubců kteřiacute v 80 letech plenili rozsaacutehleacute bambusoveacute pralesy Počty zviacuteřat žijiacuteciacutech ve volneacute přiacuterodě se odhadujiacute na 1000 kusů ale plachaacute a ostražitaacute zviacuteřata vyacuterazně ztěžujiacute přesneacute počiacutetaacuteniacuteK součtu vzaacutecnyacutech zviacuteřat se začaly využiacutevat supermoderniacute metody založeneacute na analyacuteze DNA (z pandiacuteho trusu) Vědci věřiacute že počet pand byl v minulyacutech průzkumech vysoce podceňovaacuten podle nich ve volneacute přiacuterodě žije až 3 000 pand uvaacutediacute BBC A jejich počty se podle zpraacutevy vydaneacute v magaziacutenu Current Biology mohou ještě zvyacutešit pokud bude pokračovat program na jejich ochranu kteryacute vyvinula čiacutenskaacute vlaacuteda

Z průzkumů v pandiacute rezervaci v provincii Sčchuan vědci zjistili že se zde pohybuje 66 pand což je dvakraacutet viacutece než po sčiacutetaacuteniacute klasickou metodou v roce

1998 Z průzkumu provedeneacutem v pandiacute přiacuterodniacute rezervaci Wang-lang vědci vyvodili zaacutevěr že v celeacute Čiacuteně ve volneacute přiacuterodě může žiacutet 2500 až 3000 pand Je to dobraacute zpraacuteva pro budoucnost tvrdiacute vědci Tak dlouho jak jen bude čiacutenskaacute vlaacuteda

pokračovat v pronaacutesledovaacuteniacute pytlaacuteků a zabraňovat kaacuteceniacute bambusoveacuteho pralesa

Přiacuterodniacute produkce

Antropogenniacute produkce

S bakterie (H2S) moře vulkanickaacute činnost spalovaacuteniacute fosil paliv (SO2) technologickeacute procesy (SO2)

88407

607

C (CO2) dyacutechaacuteniacute a vulkan činnost spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv

7210sup31410sup3

Hlavniacute laacutetkoveacute zdroje S a C (v mil t za rok)

Přirozenyacute koloběh siacutery (S)

7

8840

Σ 135

Antropogenně ovlivněnyacute koloběh siacutery S

135

67

Autekologie - vztah organizmu a prostřediacuteFaktory prostřediacute Faktory abiotickeacute x biotickeacutea) klimatickeacute vnitrodruhoveacuteb) hydrickeacute mezidruhoveacute(+antropogenniacute+trofickeacute)

c) edafickeacute

Ekologickeacute faktory ovzdušiacuteHustota a nosnost vzduchu - umožňuje leacutetaacuteniacute Mimozemskeacute zaacuteřeniacute - slunečniacute konstanta 1381 103 Jm-2s-1 ndash různaacute vlnovaacute deacutelka zaacuteřeniacute radioaktivniacute lt3 nm

ultrafialoveacute 3-400 nm světlo 360-760 nm infračerveneacute tepelneacute 760 nm - 400 μm

Světlo (48 kosmic zaacuteřeniacute)Teplo - (dtto) - adaptace na t - vliv na živočichy - poikilotermniacute x homoiotermniacute

Pohyb potrava velikost těla zbarveniacute klimatickaacute pravidlaVyacuteškovyacute teplotniacute gradient =gt vegetačniacute vyacuteškoveacute stupně podle dominantniacute dřeviny 1 doubravy do 500 m nm 2 bučiny (500-1000 m nm) 3 smrčiny (1000-1500 m nm) 4 kleče (1400-1800 m nm)5 alpinskeacute pralouky (gt 1800 m nm)

Složeniacute vzduchu N2 78 O2 209 O3 0000 002-7 CO2 003- N2 z hlediska organismů nevyužitelnyacute- O2 dost i pro rostliny ndash mangrove tropickeacute deštneacute lesy ()

Znečišťovaacuteniacute atmosfeacutery (skleniacutekovyacute efekt ozoacutenovaacute diacutera smog)Smog ndash znečišťovaacuteniacute vzduchu koncentrovaneacute za určityacutech podmiacutenek (teplotniacute inverze a lokalizace v kotlině) Zimniacute (bdquolondyacutenskyacuteldquo) a letniacute (bdquolosangeleskyacuteldquo) smog

Ozoacutenovaacute diacutera - ozoacuten v atmosfeacuteře maacute největšiacute koncentraci ve vyacutešce okolo 23 km Vyacuteznam vrstvy filtrace UV (2) zaacuteřeniacute Freony (znečišťujiacuteciacute l nově i jineacute) štěpiacute ozoacuten snižovaacuteniacute koncentrace O3 =gt horšiacute filtrace - ozoacutenovaacute diacutera - nemoci z UV zaacuteřeniacute

Ozonovaacute diacutera nad Antarktidou se pryacute už daacutel nerozšiřujeOzonovaacute diacutera v zemskeacute atmosfeacuteře nad Antarktidou se už daacutel patrně nerozšiřuje Prohlaacutesili to vyacuteznamniacute američtiacute vědci ktereacute na svyacutech

webovyacutech straacutenkaacutech cituje zpravodajskaacute stanice BBC Diacutera byla objevena v roce 1986 Naacutesledně byly přijaty mezinaacuterodniacute dohody o ukončeniacute

použiacutevaacuteniacute chemikaacuteliiacute ktereacute ničiacute ozonovou vrstvu BBC piacuteše že existujiacute odhady že za 60 let by se diacutera mohla zcela zahojit Dva z vědců kteřiacute pomohli zaktivovat svět před hrozbou vyplyacutevajiacuteciacute z existence teacuteto diacutery v

80 letech nyniacute na konferenci ve Washingtonu uvedli že věřiacute že se situace zlepšuje

Současně však nestačiacute jen to že se diacutera daacutele nerozšiřuje Je třeba pracovat na tom aby se diacutera začala zacelovat Oba vědci zaacuteroveň

upozornili že globaacutelniacute oteplovaacuteniacute by mohlo naopak znovu narušovat stav ozonoveacute diacutery kteraacute zabiacuteraacute plochu zhruba o velikosti severoamerickeacuteho

kontinentu Podle NOAA je za jejiacutem zlepšeniacutem zejmeacutena postupneacute odstraňovaacuteniacute přiacutepravků jako jsou třeba freony ktereacute se použiacutevaly ve sprejiacutech či

ledniciacutech

V ČR zatiacutem došlo k uacuteplneacutemu vyřazeniacute spotřeby CFC (tzv tvrdyacutech freonů) a halonů pro veškeraacute běžnaacute použitiacute (ve sprejiacutech chladničkaacutech a mrazničkaacutech apod) Skončilo použiacutevaacuteniacute methylbromidu jak v zemědělstviacute tak pro ošetřeniacute zbožiacute před přepravou Českaacute republika maacute takeacute vlastniacute halonovou banku kteraacute z uacutezemiacute staacutetu ciacuteleně stahuje nebo zdarma odebiacuteraacute vyřazeneacute hasiciacute přiacutestroje obsahujiacuteciacute halony Množstviacute sebranyacutech recyklovanyacutech a uskladněnyacutech halonů je nyniacute 9 tun a staacutele roste

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Požadavky k ukončeniacute - znalosti (piacutesemneacute prověřeniacute)

www text studijniacute materiaacutely předmětu

- seminaacuterniacute praacutece (do 4 str)

ndash regionaacutelniacute environmentaacutelniacute problematika(Environmentaacutelniacute SWOT analyacuteza regionu zaacutekl body - lokalizace - vody pitnaacute odpadniacute - ovzdušiacute - půda - průmysl - zemědělstviacute- odpady - lesy - UacuteSES

- ochrana přiacuterody (CHUacute ochrana organismů) - zaacutevěry - literatura Přiacutepadnaacute fotodokumentace mapka uacutezemiacute

ndash didaktika envi probleacutemů v předmětu

Uacuteprava praacutece Odevzdaacuteniacute s testem (termiacuten v lednu podle obsazeniacute posluchaacuterny)

Ekologie ndash věda o vzaacutejemnyacutech vztaziacutech mezi organismy a prostřediacutem ve ktereacutem žijiacute (o struktuře a funkci přiacuterody)

Environmentalistika ndash věda o problematice životniacuteho prostřediacute a jeho praktickyacutech aspektech

Postihuje vlivy techniky (vstupy vyacutestupy) sociaacutelniacute vztahy (celou problematiku lidskeacute společnosti) a společenskeacute aspekty

(ochrana přiacuterody)

TUR ndash trvale udržitelnyacute rozvoj ndash takovyacute rozvoj lidskeacute společnosti kteryacute nelimituje dalšiacute generace

Staacutetniacute program environmentaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute vyacutechovy a osvěty v ČR MŽP 2002- ČR se hlaacutesiacute k principům TUR

Stěžejniacute ciacutel SPEVVO v ČR zvyacutešeniacute povědomiacute a znalostiacute obyvatel o ŽP(zaacuteklad všeobecneacuteho vzdělaacuteniacute z vyacutechovy i ve školaacutech)Realizace regiony města obce

Vyacutechova osvěta a vzdělaacutevaacuteniacute se provaacutedějiacute tak aby vedly k myšleniacute a jednaacuteniacute ktereacute je v souladu s principem TUR k vědomiacute odpovědnosti za kvality ŽP a jeho jednotlivyacutech složek a k uacutectě k životu ve všech jeho formaacutech (zaacutek č 171992 Sb o ŽP sect 16 zaacutek č 1231998 Sb o praacutevu na informace o ŽP sect 13)

Konstatovaacuteniacute nedostačujiacuteciacute připravenost většiny pedagogickyacutech pracovniacuteků

Ciacutel zabezpečit systematickou a komplexniacute implementaci environmentaacutelniacutech aspektů do vzdělaacutevaciacutech programů ve všech uacuterovniacutech školstviacute včetně VŠ

- naučit dalšiacute generace žiacutet podle principů TUR

Proto EVV musiacute byacutet nediacutelnou součaacutestiacute všeobecneacuteho vzdělaacutevaacuteniacute i odborneacute přiacutepravy ndash průřezoveacute teacutema RVP a ŠVP

Ciacuteloveacute skupiny děti v předškolniacutem věkuv MŠ naacutevyky zdraveacuteho životniacuteho stylu kontakty s přiacuterodou kladnyacute vztah k ŽPděti a mlaacutedež zaacutekladniacutech středniacutech a vyššiacutech odbornyacutech školznalosti dovednosti a naacutevyky pro ochranu ŽP a pochopeniacute TURvysokoškolštiacute studentiaspekt TUR prosazovaacuten v souvislostech s akreditacemi

Průřezovaacute teacutemata reprezentujiacute v RVP ZV okruhy aktuaacutelniacutech probleacutemů současneacuteho světa a staacutevajiacute se vyacuteznamnou a nediacutelnou součaacutestiacute zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Jsou důležityacutem formativniacutem prvkem zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute vytvaacuteřejiacute přiacuteležitosti pro individuaacutelniacute uplatněniacute žaacuteků i pro i pro jejich vzaacutejemnou spolupraacuteci a pomaacutehajiacute rozviacutejet osobnost žaacuteka předevšiacutem v oblasti postojů a hodnot

Všechna průřezovaacute teacutemata majiacute jednotneacute zpracovaacuteniacute Obsahujiacute Charakteristiku průřezoveacuteho teacutematu v niacutež je zdůrazněn vyacuteznam a postaveniacute průřezoveacuteho teacutematu v zaacutekladniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Daacutele je vyjaacutedřen vztah ke vzdělaacutevaciacutem oblastem a přiacutenos průřezoveacuteho teacutematu k rozvoji osobnosti žaacuteka jak v oblasti vědomostiacute dovednostiacute a schopnostiacute tak v oblasti postojů a hodnot Obsah průřezovyacutech teacutemat doporučenyacute pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute je rozpracovaacuten do tematickyacutech okruhů Každyacute tematickyacute okruh obsahuje nabiacutedku teacutemat (činnostiacute naacutemětů) Vyacuteběr teacutemat a způsob jejich zpracovaacuteniacute v učebniacutech osnovaacutech je v kompetenci školy Tematickeacute okruhy průřezovyacutech teacutemat prochaacutezejiacute napřiacuteč vzdělaacutevaciacutemi oblastmi a umožňujiacute propojeniacute vzdělaacutevaciacutech obsahů oborů Tiacutem přispiacutevajiacute ke komplexnosti vzdělaacutevaacuteniacute žaacuteků a pozitivně ovlivňujiacute proces utvaacuteřeniacute a rozviacutejeniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute žaacuteků Žaacuteci dostaacutevajiacute možnost utvaacuteřet si integrovanyacute pohled na danou problematiku a uplatňovat širšiacute spektrum dovednostiacute

Průřezovaacute teacutemata tvořiacute povinnou součaacutest zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Škola musiacute do vzdělaacutevaacuteniacute na 1 stupni i na 2 stupni zařadit všechna průřezovaacute teacutemata uvedenaacute v RVP ZV Všechna průřezovaacute teacutemata však nemusiacute byacutet zastoupena v každeacutem ročniacuteku V průběhu zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je povinnostiacute školy nabiacutednout žaacutekům postupně všechny tematickeacute okruhy jednotlivyacutech průřezovyacutech teacutemat jejich rozsah a způsob realizace stanovuje ŠVP Průřezovaacute teacutemata je možneacute využiacutet jako integrativniacute součaacutest vzdělaacutevaciacuteho obsahu vyučovaciacuteho předmětu nebo v podobě samostatnyacutech předmětů projektů seminaacuteřů kurzů apod Podmiacutenkou uacutečinnosti průřezovyacutech teacutemat je jejich propojenost se vzdělaacutevaciacutem obsahem konkreacutetniacutech vyučovaciacutech předmětů a s obsahem dalšiacutech činnostiacute žaacuteků realizovanyacutech ve škole i mimo školu V etapě zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute jsou vymezena tato průřezovaacute teacutemata

1048697 Osobnostniacute a sociaacutelniacute vyacutechova 1048697 Vyacutechova demokratickeacuteho občana 1048697 Vyacutechova k myšleniacute v evropskyacutech a globaacutelniacutech souvislostech 1048697 Multikulturniacute vyacutechova 1048697 Environmentaacutelniacute vyacutechova 1048697 Mediaacutelniacute vyacutechova

Charakteristika průřezoveacuteho teacutematu Environmentaacutelniacute vyacutechovaEnvironmentaacutelniacute vyacutechova vede jedince k pochopeniacute komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životniacuteho prostřediacute tj k pochopeniacute nezbytnosti postupneacuteho přechodu k udržitelneacutemu rozvoji společnosti a k poznaacuteniacute vyacuteznamu odpovědnosti za jednaacuteniacute společnosti i každeacuteho jedince Umožňuje sledovat a uvědomovat si dynamicky se vyviacutejejiacuteciacute vztahy mezi člověkem a prostřediacutem při přiacutemeacutem poznaacutevaacuteniacute aktuaacutelniacutech hledisek ekologickyacutech ekonomickyacutech vědeckotechnickyacutech politickyacutech a občanskyacutech hledisek časovyacutech (vztahů k budoucnosti) i prostorovyacutech (souvislostiacute mezi lokaacutelniacutemi regionaacutelniacutemi a globaacutelniacutemi probleacutemy) i možnosti různyacutech variant řešeniacute environmentaacutelniacutech probleacutemů Vede jedince k aktivniacute uacutečasti na ochraně a utvaacuteřeniacute prostřediacute a ovlivňuje v zaacutejmu udržitelnosti rozvoje lidskeacute civilizace životniacute styl a hodnotovou orientaci žaacuteků Na realizaci průřezoveacuteho teacutematu se podiacuteliacute většina vzdělaacutevaciacutech oblastiacute Postupnyacutem propojovaacuteniacutem rozšiřovaacuteniacutem upevňovaacuteniacutem i systematizaciacute vědomostiacute a dovednostiacute ziacuteskaacutevanyacutech v těchto oblastech umožňuje Environmentaacutelniacute vyacutechova utvaacuteřeniacute integrovaneacuteho pohledu Každaacute z oblastiacute maacute svůj specifickyacute vyacuteznam v ovlivňovaacuteniacute racionaacutelniacute straacutenky osobnosti i ve vlivu na straacutenku emocionaacutelniacute a volně aktivniacute

Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a jeho svět poskytuje průřezoveacute teacutema ucelenyacute elementaacuterniacute pohled na okolniacute přiacuterodu i prostřediacute Učiacute pozorovat citlivě vniacutemat a hodnotit důsledky jednaacuteniacute lidiacute přispiacutevaacute k osvojovaacuteniacute si zaacutekladniacutech dovednostiacute a naacutevyků aktivniacuteho odpovědneacuteho přiacutestupu k prostřediacute v každodenniacutem životě V maximaacutelniacute miacuteře využiacutevaacute přiacutemyacutech kontaktů žaacuteků okolniacutem prostřediacutem a propojuje rozviacutejeniacute myšleniacute s vyacuteraznyacutem ovlivňovaacuteniacutem emocionaacutelniacute straacutenky osobnosti jedince Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a přiacuteroda zdůrazňuje pochopeniacute objektivniacute platnosti zaacutekladniacutech přiacuterodniacutech zaacutekonitostiacute dynamickyacutech souvislostiacute od nejmeacuteně složityacutech ekosysteacutemů až po biosfeacuteru jako celek postaveniacute člověka v přiacuterodě a komplexniacute funkce ekosysteacutemů ve vztahu k lidskeacute společnosti tj pro zachovaacuteniacute podmiacutenek života pro ziacuteskaacutevaacuteniacute obnovitelnyacutech zdrojů surovin a energie i pro mimoprodukčniacute hodnoty (inspiraci odpočinek) Klade zaacuteklady systeacutemoveacuteho přiacutestupu zvyacuterazňujiacuteciacuteho vazby mezi prvky systeacutemů jejich hierarchickeacute uspořaacutedaacuteniacute a vztahy k okoliacute Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a společnost teacutema odkryacutevaacute souvislosti mezi ekologickyacutemi technicko-ekonomickyacutemi a sociaacutelniacutemi jevy s uacuterazem na vyacuteznam preventivniacute obezřetnosti v jednaacuteniacute a dalšiacute principy udržitelnosti rozvoje Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a zdraviacute se teacutema dotyacutekaacute problematiky vlivů prostřediacute na vlastniacute zdraviacute i na zdraviacute ostatniacutech lidiacute V souvislosti s probleacutemy současneacuteho světa vede k poznaacuteniacute důležitosti peacuteče o přiacuterodu při organizaci masovyacutech sportovniacutech akciacute

Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Informačniacute a komunikačniacute technologie umožňuje průřezoveacute teacutema aktivně využiacutevat vyacutepočetniacute techniku (internet) při zjišťovaacuteniacute aktuaacutelniacutech informaciacute o stavu prostřediacute rozlišovat zaacutevažnost ekologickyacutech probleacutemů a poznaacutevat jejich propojenost Komunikačniacute technologie podněcujiacute zaacutejem o způsoby řešeniacute ekologickyacutech probleacutemů možnostiacute navazovat kontakty v teacuteto oblasti a vyměňovat si informace v raacutemci kraje republiky i EU a světa Vzdělaacutevaciacute Oblast Uměniacute a kultura poskytuje Environmentaacutelniacute vyacutechově mnoho přiacuteležitostiacute pro zamyacutešleniacute se nad vztahy člověka a prostřediacute k uvědomovaacuteniacute si přiacuterodniacuteho i sociaacutelniacuteho prostřediacute jako zdroje inspirace pro vytvaacuteřeniacute kulturniacutech a uměleckyacutech hodnot a přispiacutevaacute k vniacutemaacuteniacute estetickyacutech kvalit prostřediacute Propojeniacute teacutematu se vzdělaacutevaciacute oblastiacute Člověk a svět praacutece se realizuje prostřednictviacutem konkreacutetniacutech pracovniacutech aktivit ve prospěch životniacuteho prostřediacute Umožňuje poznaacutevat vyacuteznam a role různyacutech profesiacute ve vztahu k životniacutemu prostřediacute

Tematickeacute okruhy Environmentaacutelniacute vyacutechovy 1048697 Ekosysteacutemy1048697 Zaacutekladniacute podmiacutenky života 1048697 Lidskeacute aktivity a probleacutemy životniacuteho prostřediacute 1048697 Vztah člověka k prostřediacute

Ekosysteacutemy ndash les (les v našem prostřediacute produkčniacute a mimoprodukčniacute vyacuteznamy lesa) pole (vyacuteznam změny okolniacute krajiny vlivem člověka způsoby hospodařeniacute na nich pole a jejich okoliacute) vodniacute zdroje (lidskeacute aktivity spojeneacute s vodniacutem hospodaacuteřstviacutem důležitost pro krajinnou ekologii) moře (druhovaacute odlišnost vyacuteznam pro biosfeacuteru mořskeacute řasy a kysliacutek cyklus oxidu uhličiteacuteho) a tropickyacute deštnyacute les (porovnaacuteniacute druhovaacute rozmanitost ohrožovaacuteniacute globaacutelniacute vyacuteznam a vyacuteznam pro naacutes) lidskeacute siacutedlo ndash město ndash vesnice (umělyacute ekosysteacutem jeho funkce a vztahy k okoliacute aplikace na miacutestniacute podmiacutenky) kulturniacute krajina (pochopeniacute hlubokeacuteho ovlivněniacute přiacuterody v průběhu vzniku civilizace až po dnešek)

Zaacutekladniacute podmiacutenky života ndash voda (vztahy vlastnostiacute vody a života vyacuteznam vody pro lidskeacute aktivity ochrana jejiacute čistoty pitnaacute voda ve světě a u naacutes způsoby řešeniacute) ovzdušiacute (vyacuteznam pro život na Zemi ohrožovaacuteniacute ovzdušiacute a klimatickeacute změny propojenost světa čistota ovzdušiacute u naacutes) půda (propojenost složek prostřediacute zdroj vyacuteživy ohroženiacute půdy rekultivace a situace v okoliacute změny v potřebě zemědělskeacute půdy noveacute funkce zemědělstviacute v krajině ochrana biologickyacutech druhů (důvody ochrany a způsoby ochrany jednotlivyacutech druhů) ekosysteacutemy ndash biodiverzita (funkce ekosysteacutemů vyacuteznam biodiverzity jejiacute uacuterovně ohrožovaacuteniacute a ochrana ve světě a u naacutes) energie (energie a život vliv energetickyacutech zdrojů na společenskyacute rozvoj využiacutevaacuteniacute energie možnosti a způsoby šetřeniacute miacutestniacute podmiacutenky) přiacuterodniacute zdroje (zdroje surovinoveacute a energetickeacute jejich vyčerpatelnost vlivy na prostřediacute principy hospodařeniacute s přiacuterodniacutemi zdroji vyacuteznam a způsoby ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute přiacuterodniacutech zdrojů v okoliacute)

Lidskeacute aktivity a probleacutemy životniacuteho prostřediacute ndash zemědělstviacute a životniacute prostřediacute ekologickeacute zemědělstviacute doprava a životniacute prostřediacute (vyacuteznam a vyacutevoj energetickeacute zdroje dopravy a jejiacute vlivy na prostřediacute druhy dopravy a ekologickaacute zaacutetěž doprava a globalizace) průmysl a životniacute prostřediacute (průmyslovaacute revoluce a demografickyacute vyacutevoj vlivy průmyslu na prostřediacute zpracovaacutevaneacute materiaacutely a jejich působeniacute vliv praacutevniacutech a ekonomickyacutech naacutestrojů na vztahy průmyslu k ochraně životniacuteho prostřediacute průmysl a udržitelnyacute rozvoj společnosti) odpady a hospodařeniacute s odpady (odpady a přiacuteroda principy a způsoby hospodařeniacute s odpady druhotneacute suroviny) ochrana přiacuterody a kulturniacutech pamaacutetek (vyacuteznam ochrany přiacuterody a kulturniacutech pamaacutetek praacutevniacute řešeniacute u naacutes v EU a ve světě přiacuteklady z okoliacute zaacutesada předběžneacute opatrnosti ochrana přiacuterody při masovyacutech sportovniacutech akciacutech ndash zaacutesady MOV) změny v krajině (krajina dřiacuteve a dnes vliv lidskyacutech aktivit jejich reflexe a perspektivy) dlouhodobeacute programy zaměřeneacute k růstu ekologickeacuteho vědomiacute veřejnosti (Staacutetniacute program EVVO Agenda 21 EU) a akce (Den životniacuteho prostřediacute OSN Den Země apod)

Vztah člověka k prostřediacute ndash naše obec (přiacuterodniacute zdroje jejich původ způsoby využiacutevaacuteniacute a řešeniacute odpadoveacuteho hospodaacuteřstviacute přiacuteroda a kultura obce a jejiacute ochrana zajišťovaacuteniacute ochrany životniacuteho prostřediacute v obci - instituce nevlaacutedniacute organizace lideacute) naacuteš životniacute styl (spotřeba věciacute energie odpady způsoby jednaacuteniacute a vlivy na prostřediacute) aktuaacutelniacute (lokaacutelniacute) ekologickyacute probleacutem (přiacuteklad probleacutemu jeho přiacutečina důsledky souvislosti možnosti a způsoby řešeniacute hodnoceniacute vlastniacute naacutezor jeho zdůvodňovaacuteniacute a prezentace) prostřediacute a zdraviacute (rozmanitost vlivů prostřediacute na zdraviacute jejich komplexniacute a synergickeacute působeniacute možnosti a způsoby ochrany zdraviacute) nerovnoměrnost života na Zemi (rozdiacutelneacute podmiacutenky prostřediacute a rozdiacutelnyacute společenskyacute vyacutevoj na Zemi přiacutečiny a důsledky zvyšovaacuteniacute rozdiacutelů globalizace a principy udržitelnosti rozvoje přiacuteklady jejich uplatňovaacuteniacute ve světě u naacutes)

učiteleacute a dalšiacute pedagogičtiacute pracovniacuteciCiacuteloveacute skupiny - studenti učitelstviacute

učiteleacute MŠ ZŠ SŠ a VOŠ- pedagog pracovniacuteci připravujiacuteciacute učitele pro EVV- pedagog pracovniacuteci v mimoškolniacute vyacutechově- řiacutediacuteciacute pracovniacuteci ve školstviacute

Uacutekoly Pregraduaacutelniacute přiacuteprava

- pozornost integračniacutem přiacutestupům v EV- všestranneacute uplatňovaacuteniacute EV a TUR

Dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute- průběžneacute poskytovaacuteniacute novyacutech informaciacute - vyacuteměna zkušenostiacute- systeacutem CŽV učitelů a DPP s otevřenou nabiacutedkou

Vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute ciacutele ekologicko-environmentaacutelniacute přiacutepravy (EV) na učitelskyacutech fakultaacutech

Studenti by měli umět

zprostředkovat porozuměniacute komplexniacutem vztahům mezi člověkem a jeho prostřediacutem prostřednictviacutem interdisciplinaacuterniacuteho aktivniacuteho učeniacute orientovat se v historickyacutech souvislostech vzniku a vyacutevoje EV a vysvětlit současneacute trendy v EV orientovat se raacutemcově v dokumentech o EV znaacutet nejvyacuteznamnějšiacute instituce v oblasti EV zaujiacutemat odpovědneacute profesniacute stanovisko a postoje (v diskusi o hodnotoveacute orientaci lidskyacutech potřebaacutech šetrneacutem životniacutem stylu) argumentovat s využitiacutem znalostiacute (např o sociaacutelniacutech a psychologickyacutech motivech chovaacuteniacute na ekologicko-environmentaacutelniacutech zaacutekladech)

objasnit zaacutekonitosti biosfeacutery vysvětlit zaacutekladniacute vztahy v ekosysteacutemu charakterizovat vyacutevoj vztahů člověka k přiacuterodě zdůvodnit přiacutečiny ekologickeacute krize vysvětlit způsoby naacutepravy

loz sebereflektovat sveacute jednaacuteniacute i vyacutechovneacute působeniacute kriticky hodnotit jednaacuteniacutedruhyacutech ve vztahu k životniacutemu prostřediacute vyvozovat zaacutevěry a uplatňovat je v praxi svyacutem jednaacuteniacutem navozovat a podporovat aktivniacute zapojeniacute do peacuteče o životniacute prostřediacute

loz nenaacutesilně implementovat environmentaacutelně-vyacutechovneacute obsahy do vzdělaacutevaciacuteho kurikula i do reaacutelneacute vyacutechovy

Co patřiacute do EV obsahů- působeniacute na utvaacuteřeniacute naacutezorů postojů hierarchie životniacutech hodnot na

pochopeniacute kvality života- rozviacutejeniacute uacutecty a citu k živeacute a neživeacute přiacuterodě a jedinečnosti života na

Zemi citliveacute vniacutemaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute kraacutesy ovlivňovaacuteniacute životniacuteho stylu- spolupodiacutelet se na změně hodnotoveacute orientace dnes jednostranně

zaměřeneacute na vyacutekon a prosperitu (viz Staacutetniacute program environ vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČR

loz projektovat vyučovaciacute strategie teoreticky a prakticky zvlaacutednout vyučovaciacute metody efektivně zařazovat netradičniacute postupy (využitiacute tvořiveacute dramatiky simulaciacute her pohaacutedek i autentickyacutech činnostiacute pro rozvoj ekologicko-environmentaacutelniacute kultury osobnosti) diagnostikovat žaacutekovo pojetiacute učiva o problematice životniacuteho prostřediacute a umět s niacutem pracovat

V-v ciacutele EEV

loz umět regionaacutelně aktualizovat a zaměřit učivo z hlediska EV

loz umět organizovat činnosti (v přiacuterodě experimentovaacuteniacute s pomůckami pozorovaacuteniacute určovaacuteniacute podle kliacutečů zapojovat děti do estetickeacuteho ztvaacuterněniacute prostoru školniacute třiacutedy do peacuteče o ŽP)

loz vytvaacuteřet co nejširšiacute možnosti pro aplikaci naučeneacuteho v praktickeacutem každodenniacutem životě

loz pěstovat naacutevyky a dovednosti žaacutedouciacuteho jednaacuteniacute a chovaacuteniacute v přiacuterodniacutem prostřediacute předchaacutezet vandalstviacute smysluplnou aktivitou veacutest děti k zodpovědnosti za svoje chovaacuteniacute vytvaacuteřeniacute kladneacuteho klimatu ve třiacutedě rozviacutejet prosociaacutelniacute vlastnosti a postoje naopak vytvaacuteřet zaacutebrany proti bdquozleacuteldquo agresivitě

loz umět připravit dlouhodobyacute program vyacutechovneacute praacutece vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelneacute situace (vyacuteuka ve třiacutedě v přiacuterodě studium v přiacuterodě)

V-v ciacutele EEV

Dokumenty o EV Zaacutekony

171992 Sb ndash o ŽP11492 Sb ndash o ochraně přiacuterody a krajiny + Vyhl 3951231998 Sb O praacutevu na informace o ŽP rarr do 2302000

(přenos odpovědnostiacute na kraje)1061999 o svobodneacutem přiacutestupu k informaciacutem2422000 Sb o ekologickeacutem zemědělstviacute1002001 o posuzovaacuteniacute vlivů na ŽP (nahrazuje 2441992 Sb)

Staacutetniacute program environmentaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČRMŽP Praha 2000 (2002)

Staacutetniacute politika ŽP 2001 (usneseniacute vlaacutedy ČR č 38 ze dne 101) Meziresortniacute dohoda o spolupraacuteci v oblasti environmentaacutelniacute

osvěty vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutechovy mezi MŽP a MŠMT ze dne 812 1999

= ekosysteacutem

Ekosysteacutemndash strukturaacutelniacute a funkčniacute celek biosfeacuteryNezbytneacute složky1 biotop (stanoviště) (soubor abiotickyacutech faktorů včetně anorganickyacutech laacutetek)2 producenti (produkce organickyacutech laacutetek z anorganickyacutech - fotosynteacuteza)3 konzumenti (přiacutejem organickyacutech laacutetek ndash vyacuteživa ndash jako zdroj energie)4 destruenti (rozkladači) (mineralizace rozklad organickyacutech laacutetek na

anorganickeacute)

Koloběh laacutetek tok energieVstupy anorganickyacutech laacutetek činnostiacute producentů max 20 (5 ndash 10 )

fytomasy pro živočichy (potravniacute zaacutevislosti) zbytek do dekompozičniacutech procesů Stejně u živočichů Rozdiacutelnaacute rychlost dekompoziciacute Mineralizace ndash postupnyacute vznik anorganickyacutech laacutetek Opakovanaacute recyklizace (vstup do koloběhu) Přechody laacutetek mezi ekosysteacutemy Vyacuteznam koloběhu vody pro existenci života a funkci ekosysteacutemů vůbec Naacutevaznost koloběhů zaacutekladniacutech biogenniacutech prvků

Potravniacute řetězce ndash siacuteť Biodiverzita Stabilita ekosysteacutemu

Populace - soubor všech jedinců teacutehož druhu (homotypickyacute soubor) v určiteacutem prostoru a čase (možnost produkce potomstva) včetně vyacutevojovyacutech staacutediiacute Charakteristiky (atributy) populace Velikost populace a jejiacute určovaacuteniacute (hustota pokryvnost )Struktura populace (prostorovaacute struktura - rozptyl jedinců v prostoruSloženiacute populace (poměr pohlaviacute věkovaacute struktura s hmotnosti sociaacutelniacute sndashetol) Vztahy uvnitř populace (vnitrodruhovaacute konkurence)Dynamika populace (množivost ndash počet novyacutech jedinců za čas uacutemrtnost ndash počet uhynulyacutech za jednotku času)Rozptylovaacuteniacute Růst populace Společenstva heterotypickeacute soubory z jednotlivyacutech populaciacute Podle složitosti vazeb viacutecemeacuteně staacuteleacute se schopnostiacute autoregulacePrimaacuterniacute (přirozeneacute) biocenoacutezySekundaacuterniacuteBiomy ndash společenstva velkyacutech oblastiacute Země s jednotnou fyziognomiiacute

Biosfeacutera - globaacutelniacute ekosysteacutem Koloběhy hlavniacutech biogenniacutech prvkůVnosy člověka

Evropa ztraacuteciacute biodiverzitu velmi rychle

Podle Světoveacuteho fondu na ochranu přiacuterody (WWF) se dramatickyacutem tempem snižuje biodiverzita evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit a dochaacuteziacute k uacutebytku živočišnyacutech druhů Přiacutepadoveacute studie hodnotily 19 různyacutech druhů a osm přiacuterodniacutech lokalit v celeacute Evropě Studie prokaacutezaly že podle evropskyacutech kriteacuteriiacute se viacutece než 60 druhů a lokalit nachaacuteziacute ve bdquošpatneacutemldquo stavu s ohledem na kvalitu biodiverzity Dalšiacutech 22 nemohlo byacutet klasifikovaacuteno kvůli nedostatku uacutedajů

Kvalita populace u euroasijskeacuteho rysa v Alpaacutech a u hnědyacutech medvědů v Rakousku byla shledaacutena jako bdquošpatnaacuteldquo a u jednoho druhu želv jako bdquoneadekvaacutetniacuteldquo Za posledniacutech sedm let došlo k uacutebytku medvědiacutech populaciacute ve středniacutem Rakousku o 50 Tato novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv To zahrnuje použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute stejně jako kladeniacute pastiacute otraacutevenyacutech naacutevnad a pytlačeniacute

Podle WWF je to signaacutel aby EU zahaacutejila bezprostředniacute akci pokud chce dostaacutet sveacutemu ciacuteli že zastaviacute uacutebytek biodiverzity kolem roku 2010

bdquoToto je důkazem že se evropskyacutem vlaacutedaacutem nedařiacute chraacutenit přiacuterodu v Evropěldquo řekl Tony Long ředitel European Policy Office WWF bdquoTyto alarmujiacuteciacute trendy můžeme zvraacutetit pokud budou politici vniacutemat uacutebytek biodiverzity jako vaacutežnyacute probleacutemldquo

Experti EHF žaacutedajiacute členskeacute staacutety EU aby řaacutedně implementovaly směrnice na ochranu ptaacuteků a přiacuterodniacutech lokalit ndash zaacutekladniacute kaacutemen evropskeacute environmentaacutelniacute legislativy EU by měla ustanovit dostatečneacute množstviacute lokalit siacutetě Natura 2000 starat se o ohroženeacute druhy a financovat opatřeniacute kteraacute jsou nutnaacute pro jejich přežitiacute

Natura 2000 je celoevropskaacute siacuteť chraacuteněnyacutech oblastiacute Podle zpraacutevy bude zaacutesadniacute pro ochranu biodiverzity v Evropě uacutespěšnaacute a efektivniacute implementace lokalit siacutetě Natura 2000

bdquoEU disponuje nezbytnou legislativou na ochranu ohroženyacutech druhů a lokalitldquo řekl Gerald Dick z globaacutelniacuteho programu WWF na ochranu druhů bdquoDůležiteacute ale je aby dokaacutezala zvlaacutednout implementaci teacuteto legislativy To znamenaacute že se musiacute starat o tyto speciaacutelniacute chraacuteněneacute oblasti řaacutednyacutem způsobem Členskeacute staacutety musiacute připravit sveacute naacuterodniacute finančniacute plaacuteny aby dokaacutezaly zvlaacutednout tento zaacutevazekldquo

Někteřiacute ptaacuteci z Evropy miziacute jiniacute přibyacutevajiacute Co to vypoviacutedaacute o stavu našiacute krajinyMnožstviacute ještě nedaacutevno běžnyacutech ptačiacutech druhů v Evropě dnes razantně ubyacutevaacute Celkově v Evropě poklesla početnost ptačiacutech druhů typickyacutech pro zemědělskou

krajinu mezi lety 1980 a 2003 v průměru o 28 Uacutebytek lesniacutech ptaacuteků je meacuteně vyacuteznamnyacute (13) a některeacute druhy zejmeacutena ty meacuteně specializovaneacute na konkreacutetniacute typ prostřediacute naopak přibyacutevajiacute Vše nasvědčuje tomu že ohroženiacute dosud běžnyacutech volně

žijiacuteciacutech ptaacuteků je většiacute v novyacutech členskyacutech zemiacutech EU včetně ČR Jak ukazuje praacutevě největšiacute uacutebytek mezi ptaacuteky obyacutevajiacuteciacutemi zemědělskou krajinu

hrozbu představuje zejmeacutena intenzifikace zemědělstviacuteEvropštiacute i světoviacute politici se na začaacutetku noveacuteho tisiacuteciletiacute zavaacutezali zastavit nebo

alespoň zpomalit uacutebytek biologickeacute rozmanitosti (biodiverzity) Termiacutenem kdy se maacute hodnotit je rok 2010 Pro takoveacute hodnoceniacute je ale potřeba miacutet k dispozici

jednoducheacute a přitom spolehliveacute a vědecky podloženeacute ukazatele stavu biodiverzity bdquoVe sledovaacuteniacute rozmanitosti ptačiacutech druhů takoveacute ukazatele maacuteme k dispozici v podobě indikaacutetoru běžnyacutech druhů volně žijiacuteciacutech ptaacuteků v Evropěldquo Ciacutelem těchto bdquoptačiacutechldquo indikaacutetorů je umožnit hodnotit dopady rozhodnutiacute na živou přiacuterodu

Indikaacutetory jsou vyacutesledkem projektu Celoevropskeacuteho monitoringu běžnyacutech druhů ptaacuteků (Pan-European Common Bird Monitoring) na ktereacutem aktivně spolupracujiacute ornitologoveacute z 18 evropskyacutech zemiacute dalšiacute země se do projektu postupně zapojujiacute

Vlastniacute sčiacutetaacuteniacute ptaacuteků v tereacutenu provaacutedějiacute vyškoleniacute dobrovolniacuteci amateacuterštiacute ornitologoveacute jejichž vyacutesledky jsou v každeacute zemi shromaacutežděny a po zpracovaacuteniacute se

posiacutelajiacute Českeacute společnosti ornitologickeacute kteraacute program koordinuje pro celou Evropu

Vědci Pand je viacutece než jsme mysleliPanda obyacutevala mnoho oblastiacute a to nejen v Čiacuteně (v současneacute době pouze v zalesněnyacutech oblastech středniacute Čiacuteny) Populace pand velkyacutech musela dlouho snaacutešet naacutejezdy pytlaacuteků i dřevorubců kteřiacute v 80 letech plenili rozsaacutehleacute bambusoveacute pralesy Počty zviacuteřat žijiacuteciacutech ve volneacute přiacuterodě se odhadujiacute na 1000 kusů ale plachaacute a ostražitaacute zviacuteřata vyacuterazně ztěžujiacute přesneacute počiacutetaacuteniacuteK součtu vzaacutecnyacutech zviacuteřat se začaly využiacutevat supermoderniacute metody založeneacute na analyacuteze DNA (z pandiacuteho trusu) Vědci věřiacute že počet pand byl v minulyacutech průzkumech vysoce podceňovaacuten podle nich ve volneacute přiacuterodě žije až 3 000 pand uvaacutediacute BBC A jejich počty se podle zpraacutevy vydaneacute v magaziacutenu Current Biology mohou ještě zvyacutešit pokud bude pokračovat program na jejich ochranu kteryacute vyvinula čiacutenskaacute vlaacuteda

Z průzkumů v pandiacute rezervaci v provincii Sčchuan vědci zjistili že se zde pohybuje 66 pand což je dvakraacutet viacutece než po sčiacutetaacuteniacute klasickou metodou v roce

1998 Z průzkumu provedeneacutem v pandiacute přiacuterodniacute rezervaci Wang-lang vědci vyvodili zaacutevěr že v celeacute Čiacuteně ve volneacute přiacuterodě může žiacutet 2500 až 3000 pand Je to dobraacute zpraacuteva pro budoucnost tvrdiacute vědci Tak dlouho jak jen bude čiacutenskaacute vlaacuteda

pokračovat v pronaacutesledovaacuteniacute pytlaacuteků a zabraňovat kaacuteceniacute bambusoveacuteho pralesa

Přiacuterodniacute produkce

Antropogenniacute produkce

S bakterie (H2S) moře vulkanickaacute činnost spalovaacuteniacute fosil paliv (SO2) technologickeacute procesy (SO2)

88407

607

C (CO2) dyacutechaacuteniacute a vulkan činnost spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv

7210sup31410sup3

Hlavniacute laacutetkoveacute zdroje S a C (v mil t za rok)

Přirozenyacute koloběh siacutery (S)

7

8840

Σ 135

Antropogenně ovlivněnyacute koloběh siacutery S

135

67

Autekologie - vztah organizmu a prostřediacuteFaktory prostřediacute Faktory abiotickeacute x biotickeacutea) klimatickeacute vnitrodruhoveacuteb) hydrickeacute mezidruhoveacute(+antropogenniacute+trofickeacute)

c) edafickeacute

Ekologickeacute faktory ovzdušiacuteHustota a nosnost vzduchu - umožňuje leacutetaacuteniacute Mimozemskeacute zaacuteřeniacute - slunečniacute konstanta 1381 103 Jm-2s-1 ndash různaacute vlnovaacute deacutelka zaacuteřeniacute radioaktivniacute lt3 nm

ultrafialoveacute 3-400 nm světlo 360-760 nm infračerveneacute tepelneacute 760 nm - 400 μm

Světlo (48 kosmic zaacuteřeniacute)Teplo - (dtto) - adaptace na t - vliv na živočichy - poikilotermniacute x homoiotermniacute

Pohyb potrava velikost těla zbarveniacute klimatickaacute pravidlaVyacuteškovyacute teplotniacute gradient =gt vegetačniacute vyacuteškoveacute stupně podle dominantniacute dřeviny 1 doubravy do 500 m nm 2 bučiny (500-1000 m nm) 3 smrčiny (1000-1500 m nm) 4 kleče (1400-1800 m nm)5 alpinskeacute pralouky (gt 1800 m nm)

Složeniacute vzduchu N2 78 O2 209 O3 0000 002-7 CO2 003- N2 z hlediska organismů nevyužitelnyacute- O2 dost i pro rostliny ndash mangrove tropickeacute deštneacute lesy ()

Znečišťovaacuteniacute atmosfeacutery (skleniacutekovyacute efekt ozoacutenovaacute diacutera smog)Smog ndash znečišťovaacuteniacute vzduchu koncentrovaneacute za určityacutech podmiacutenek (teplotniacute inverze a lokalizace v kotlině) Zimniacute (bdquolondyacutenskyacuteldquo) a letniacute (bdquolosangeleskyacuteldquo) smog

Ozoacutenovaacute diacutera - ozoacuten v atmosfeacuteře maacute největšiacute koncentraci ve vyacutešce okolo 23 km Vyacuteznam vrstvy filtrace UV (2) zaacuteřeniacute Freony (znečišťujiacuteciacute l nově i jineacute) štěpiacute ozoacuten snižovaacuteniacute koncentrace O3 =gt horšiacute filtrace - ozoacutenovaacute diacutera - nemoci z UV zaacuteřeniacute

Ozonovaacute diacutera nad Antarktidou se pryacute už daacutel nerozšiřujeOzonovaacute diacutera v zemskeacute atmosfeacuteře nad Antarktidou se už daacutel patrně nerozšiřuje Prohlaacutesili to vyacuteznamniacute američtiacute vědci ktereacute na svyacutech

webovyacutech straacutenkaacutech cituje zpravodajskaacute stanice BBC Diacutera byla objevena v roce 1986 Naacutesledně byly přijaty mezinaacuterodniacute dohody o ukončeniacute

použiacutevaacuteniacute chemikaacuteliiacute ktereacute ničiacute ozonovou vrstvu BBC piacuteše že existujiacute odhady že za 60 let by se diacutera mohla zcela zahojit Dva z vědců kteřiacute pomohli zaktivovat svět před hrozbou vyplyacutevajiacuteciacute z existence teacuteto diacutery v

80 letech nyniacute na konferenci ve Washingtonu uvedli že věřiacute že se situace zlepšuje

Současně však nestačiacute jen to že se diacutera daacutele nerozšiřuje Je třeba pracovat na tom aby se diacutera začala zacelovat Oba vědci zaacuteroveň

upozornili že globaacutelniacute oteplovaacuteniacute by mohlo naopak znovu narušovat stav ozonoveacute diacutery kteraacute zabiacuteraacute plochu zhruba o velikosti severoamerickeacuteho

kontinentu Podle NOAA je za jejiacutem zlepšeniacutem zejmeacutena postupneacute odstraňovaacuteniacute přiacutepravků jako jsou třeba freony ktereacute se použiacutevaly ve sprejiacutech či

ledniciacutech

V ČR zatiacutem došlo k uacuteplneacutemu vyřazeniacute spotřeby CFC (tzv tvrdyacutech freonů) a halonů pro veškeraacute běžnaacute použitiacute (ve sprejiacutech chladničkaacutech a mrazničkaacutech apod) Skončilo použiacutevaacuteniacute methylbromidu jak v zemědělstviacute tak pro ošetřeniacute zbožiacute před přepravou Českaacute republika maacute takeacute vlastniacute halonovou banku kteraacute z uacutezemiacute staacutetu ciacuteleně stahuje nebo zdarma odebiacuteraacute vyřazeneacute hasiciacute přiacutestroje obsahujiacuteciacute halony Množstviacute sebranyacutech recyklovanyacutech a uskladněnyacutech halonů je nyniacute 9 tun a staacutele roste

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Ekologie ndash věda o vzaacutejemnyacutech vztaziacutech mezi organismy a prostřediacutem ve ktereacutem žijiacute (o struktuře a funkci přiacuterody)

Environmentalistika ndash věda o problematice životniacuteho prostřediacute a jeho praktickyacutech aspektech

Postihuje vlivy techniky (vstupy vyacutestupy) sociaacutelniacute vztahy (celou problematiku lidskeacute společnosti) a společenskeacute aspekty

(ochrana přiacuterody)

TUR ndash trvale udržitelnyacute rozvoj ndash takovyacute rozvoj lidskeacute společnosti kteryacute nelimituje dalšiacute generace

Staacutetniacute program environmentaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute vyacutechovy a osvěty v ČR MŽP 2002- ČR se hlaacutesiacute k principům TUR

Stěžejniacute ciacutel SPEVVO v ČR zvyacutešeniacute povědomiacute a znalostiacute obyvatel o ŽP(zaacuteklad všeobecneacuteho vzdělaacuteniacute z vyacutechovy i ve školaacutech)Realizace regiony města obce

Vyacutechova osvěta a vzdělaacutevaacuteniacute se provaacutedějiacute tak aby vedly k myšleniacute a jednaacuteniacute ktereacute je v souladu s principem TUR k vědomiacute odpovědnosti za kvality ŽP a jeho jednotlivyacutech složek a k uacutectě k životu ve všech jeho formaacutech (zaacutek č 171992 Sb o ŽP sect 16 zaacutek č 1231998 Sb o praacutevu na informace o ŽP sect 13)

Konstatovaacuteniacute nedostačujiacuteciacute připravenost většiny pedagogickyacutech pracovniacuteků

Ciacutel zabezpečit systematickou a komplexniacute implementaci environmentaacutelniacutech aspektů do vzdělaacutevaciacutech programů ve všech uacuterovniacutech školstviacute včetně VŠ

- naučit dalšiacute generace žiacutet podle principů TUR

Proto EVV musiacute byacutet nediacutelnou součaacutestiacute všeobecneacuteho vzdělaacutevaacuteniacute i odborneacute přiacutepravy ndash průřezoveacute teacutema RVP a ŠVP

Ciacuteloveacute skupiny děti v předškolniacutem věkuv MŠ naacutevyky zdraveacuteho životniacuteho stylu kontakty s přiacuterodou kladnyacute vztah k ŽPděti a mlaacutedež zaacutekladniacutech středniacutech a vyššiacutech odbornyacutech školznalosti dovednosti a naacutevyky pro ochranu ŽP a pochopeniacute TURvysokoškolštiacute studentiaspekt TUR prosazovaacuten v souvislostech s akreditacemi

Průřezovaacute teacutemata reprezentujiacute v RVP ZV okruhy aktuaacutelniacutech probleacutemů současneacuteho světa a staacutevajiacute se vyacuteznamnou a nediacutelnou součaacutestiacute zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Jsou důležityacutem formativniacutem prvkem zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute vytvaacuteřejiacute přiacuteležitosti pro individuaacutelniacute uplatněniacute žaacuteků i pro i pro jejich vzaacutejemnou spolupraacuteci a pomaacutehajiacute rozviacutejet osobnost žaacuteka předevšiacutem v oblasti postojů a hodnot

Všechna průřezovaacute teacutemata majiacute jednotneacute zpracovaacuteniacute Obsahujiacute Charakteristiku průřezoveacuteho teacutematu v niacutež je zdůrazněn vyacuteznam a postaveniacute průřezoveacuteho teacutematu v zaacutekladniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Daacutele je vyjaacutedřen vztah ke vzdělaacutevaciacutem oblastem a přiacutenos průřezoveacuteho teacutematu k rozvoji osobnosti žaacuteka jak v oblasti vědomostiacute dovednostiacute a schopnostiacute tak v oblasti postojů a hodnot Obsah průřezovyacutech teacutemat doporučenyacute pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute je rozpracovaacuten do tematickyacutech okruhů Každyacute tematickyacute okruh obsahuje nabiacutedku teacutemat (činnostiacute naacutemětů) Vyacuteběr teacutemat a způsob jejich zpracovaacuteniacute v učebniacutech osnovaacutech je v kompetenci školy Tematickeacute okruhy průřezovyacutech teacutemat prochaacutezejiacute napřiacuteč vzdělaacutevaciacutemi oblastmi a umožňujiacute propojeniacute vzdělaacutevaciacutech obsahů oborů Tiacutem přispiacutevajiacute ke komplexnosti vzdělaacutevaacuteniacute žaacuteků a pozitivně ovlivňujiacute proces utvaacuteřeniacute a rozviacutejeniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute žaacuteků Žaacuteci dostaacutevajiacute možnost utvaacuteřet si integrovanyacute pohled na danou problematiku a uplatňovat širšiacute spektrum dovednostiacute

Průřezovaacute teacutemata tvořiacute povinnou součaacutest zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Škola musiacute do vzdělaacutevaacuteniacute na 1 stupni i na 2 stupni zařadit všechna průřezovaacute teacutemata uvedenaacute v RVP ZV Všechna průřezovaacute teacutemata však nemusiacute byacutet zastoupena v každeacutem ročniacuteku V průběhu zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je povinnostiacute školy nabiacutednout žaacutekům postupně všechny tematickeacute okruhy jednotlivyacutech průřezovyacutech teacutemat jejich rozsah a způsob realizace stanovuje ŠVP Průřezovaacute teacutemata je možneacute využiacutet jako integrativniacute součaacutest vzdělaacutevaciacuteho obsahu vyučovaciacuteho předmětu nebo v podobě samostatnyacutech předmětů projektů seminaacuteřů kurzů apod Podmiacutenkou uacutečinnosti průřezovyacutech teacutemat je jejich propojenost se vzdělaacutevaciacutem obsahem konkreacutetniacutech vyučovaciacutech předmětů a s obsahem dalšiacutech činnostiacute žaacuteků realizovanyacutech ve škole i mimo školu V etapě zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute jsou vymezena tato průřezovaacute teacutemata

1048697 Osobnostniacute a sociaacutelniacute vyacutechova 1048697 Vyacutechova demokratickeacuteho občana 1048697 Vyacutechova k myšleniacute v evropskyacutech a globaacutelniacutech souvislostech 1048697 Multikulturniacute vyacutechova 1048697 Environmentaacutelniacute vyacutechova 1048697 Mediaacutelniacute vyacutechova

Charakteristika průřezoveacuteho teacutematu Environmentaacutelniacute vyacutechovaEnvironmentaacutelniacute vyacutechova vede jedince k pochopeniacute komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životniacuteho prostřediacute tj k pochopeniacute nezbytnosti postupneacuteho přechodu k udržitelneacutemu rozvoji společnosti a k poznaacuteniacute vyacuteznamu odpovědnosti za jednaacuteniacute společnosti i každeacuteho jedince Umožňuje sledovat a uvědomovat si dynamicky se vyviacutejejiacuteciacute vztahy mezi člověkem a prostřediacutem při přiacutemeacutem poznaacutevaacuteniacute aktuaacutelniacutech hledisek ekologickyacutech ekonomickyacutech vědeckotechnickyacutech politickyacutech a občanskyacutech hledisek časovyacutech (vztahů k budoucnosti) i prostorovyacutech (souvislostiacute mezi lokaacutelniacutemi regionaacutelniacutemi a globaacutelniacutemi probleacutemy) i možnosti různyacutech variant řešeniacute environmentaacutelniacutech probleacutemů Vede jedince k aktivniacute uacutečasti na ochraně a utvaacuteřeniacute prostřediacute a ovlivňuje v zaacutejmu udržitelnosti rozvoje lidskeacute civilizace životniacute styl a hodnotovou orientaci žaacuteků Na realizaci průřezoveacuteho teacutematu se podiacuteliacute většina vzdělaacutevaciacutech oblastiacute Postupnyacutem propojovaacuteniacutem rozšiřovaacuteniacutem upevňovaacuteniacutem i systematizaciacute vědomostiacute a dovednostiacute ziacuteskaacutevanyacutech v těchto oblastech umožňuje Environmentaacutelniacute vyacutechova utvaacuteřeniacute integrovaneacuteho pohledu Každaacute z oblastiacute maacute svůj specifickyacute vyacuteznam v ovlivňovaacuteniacute racionaacutelniacute straacutenky osobnosti i ve vlivu na straacutenku emocionaacutelniacute a volně aktivniacute

Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a jeho svět poskytuje průřezoveacute teacutema ucelenyacute elementaacuterniacute pohled na okolniacute přiacuterodu i prostřediacute Učiacute pozorovat citlivě vniacutemat a hodnotit důsledky jednaacuteniacute lidiacute přispiacutevaacute k osvojovaacuteniacute si zaacutekladniacutech dovednostiacute a naacutevyků aktivniacuteho odpovědneacuteho přiacutestupu k prostřediacute v každodenniacutem životě V maximaacutelniacute miacuteře využiacutevaacute přiacutemyacutech kontaktů žaacuteků okolniacutem prostřediacutem a propojuje rozviacutejeniacute myšleniacute s vyacuteraznyacutem ovlivňovaacuteniacutem emocionaacutelniacute straacutenky osobnosti jedince Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a přiacuteroda zdůrazňuje pochopeniacute objektivniacute platnosti zaacutekladniacutech přiacuterodniacutech zaacutekonitostiacute dynamickyacutech souvislostiacute od nejmeacuteně složityacutech ekosysteacutemů až po biosfeacuteru jako celek postaveniacute člověka v přiacuterodě a komplexniacute funkce ekosysteacutemů ve vztahu k lidskeacute společnosti tj pro zachovaacuteniacute podmiacutenek života pro ziacuteskaacutevaacuteniacute obnovitelnyacutech zdrojů surovin a energie i pro mimoprodukčniacute hodnoty (inspiraci odpočinek) Klade zaacuteklady systeacutemoveacuteho přiacutestupu zvyacuterazňujiacuteciacuteho vazby mezi prvky systeacutemů jejich hierarchickeacute uspořaacutedaacuteniacute a vztahy k okoliacute Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a společnost teacutema odkryacutevaacute souvislosti mezi ekologickyacutemi technicko-ekonomickyacutemi a sociaacutelniacutemi jevy s uacuterazem na vyacuteznam preventivniacute obezřetnosti v jednaacuteniacute a dalšiacute principy udržitelnosti rozvoje Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a zdraviacute se teacutema dotyacutekaacute problematiky vlivů prostřediacute na vlastniacute zdraviacute i na zdraviacute ostatniacutech lidiacute V souvislosti s probleacutemy současneacuteho světa vede k poznaacuteniacute důležitosti peacuteče o přiacuterodu při organizaci masovyacutech sportovniacutech akciacute

Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Informačniacute a komunikačniacute technologie umožňuje průřezoveacute teacutema aktivně využiacutevat vyacutepočetniacute techniku (internet) při zjišťovaacuteniacute aktuaacutelniacutech informaciacute o stavu prostřediacute rozlišovat zaacutevažnost ekologickyacutech probleacutemů a poznaacutevat jejich propojenost Komunikačniacute technologie podněcujiacute zaacutejem o způsoby řešeniacute ekologickyacutech probleacutemů možnostiacute navazovat kontakty v teacuteto oblasti a vyměňovat si informace v raacutemci kraje republiky i EU a světa Vzdělaacutevaciacute Oblast Uměniacute a kultura poskytuje Environmentaacutelniacute vyacutechově mnoho přiacuteležitostiacute pro zamyacutešleniacute se nad vztahy člověka a prostřediacute k uvědomovaacuteniacute si přiacuterodniacuteho i sociaacutelniacuteho prostřediacute jako zdroje inspirace pro vytvaacuteřeniacute kulturniacutech a uměleckyacutech hodnot a přispiacutevaacute k vniacutemaacuteniacute estetickyacutech kvalit prostřediacute Propojeniacute teacutematu se vzdělaacutevaciacute oblastiacute Člověk a svět praacutece se realizuje prostřednictviacutem konkreacutetniacutech pracovniacutech aktivit ve prospěch životniacuteho prostřediacute Umožňuje poznaacutevat vyacuteznam a role různyacutech profesiacute ve vztahu k životniacutemu prostřediacute

Tematickeacute okruhy Environmentaacutelniacute vyacutechovy 1048697 Ekosysteacutemy1048697 Zaacutekladniacute podmiacutenky života 1048697 Lidskeacute aktivity a probleacutemy životniacuteho prostřediacute 1048697 Vztah člověka k prostřediacute

Ekosysteacutemy ndash les (les v našem prostřediacute produkčniacute a mimoprodukčniacute vyacuteznamy lesa) pole (vyacuteznam změny okolniacute krajiny vlivem člověka způsoby hospodařeniacute na nich pole a jejich okoliacute) vodniacute zdroje (lidskeacute aktivity spojeneacute s vodniacutem hospodaacuteřstviacutem důležitost pro krajinnou ekologii) moře (druhovaacute odlišnost vyacuteznam pro biosfeacuteru mořskeacute řasy a kysliacutek cyklus oxidu uhličiteacuteho) a tropickyacute deštnyacute les (porovnaacuteniacute druhovaacute rozmanitost ohrožovaacuteniacute globaacutelniacute vyacuteznam a vyacuteznam pro naacutes) lidskeacute siacutedlo ndash město ndash vesnice (umělyacute ekosysteacutem jeho funkce a vztahy k okoliacute aplikace na miacutestniacute podmiacutenky) kulturniacute krajina (pochopeniacute hlubokeacuteho ovlivněniacute přiacuterody v průběhu vzniku civilizace až po dnešek)

Zaacutekladniacute podmiacutenky života ndash voda (vztahy vlastnostiacute vody a života vyacuteznam vody pro lidskeacute aktivity ochrana jejiacute čistoty pitnaacute voda ve světě a u naacutes způsoby řešeniacute) ovzdušiacute (vyacuteznam pro život na Zemi ohrožovaacuteniacute ovzdušiacute a klimatickeacute změny propojenost světa čistota ovzdušiacute u naacutes) půda (propojenost složek prostřediacute zdroj vyacuteživy ohroženiacute půdy rekultivace a situace v okoliacute změny v potřebě zemědělskeacute půdy noveacute funkce zemědělstviacute v krajině ochrana biologickyacutech druhů (důvody ochrany a způsoby ochrany jednotlivyacutech druhů) ekosysteacutemy ndash biodiverzita (funkce ekosysteacutemů vyacuteznam biodiverzity jejiacute uacuterovně ohrožovaacuteniacute a ochrana ve světě a u naacutes) energie (energie a život vliv energetickyacutech zdrojů na společenskyacute rozvoj využiacutevaacuteniacute energie možnosti a způsoby šetřeniacute miacutestniacute podmiacutenky) přiacuterodniacute zdroje (zdroje surovinoveacute a energetickeacute jejich vyčerpatelnost vlivy na prostřediacute principy hospodařeniacute s přiacuterodniacutemi zdroji vyacuteznam a způsoby ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute přiacuterodniacutech zdrojů v okoliacute)

Lidskeacute aktivity a probleacutemy životniacuteho prostřediacute ndash zemědělstviacute a životniacute prostřediacute ekologickeacute zemědělstviacute doprava a životniacute prostřediacute (vyacuteznam a vyacutevoj energetickeacute zdroje dopravy a jejiacute vlivy na prostřediacute druhy dopravy a ekologickaacute zaacutetěž doprava a globalizace) průmysl a životniacute prostřediacute (průmyslovaacute revoluce a demografickyacute vyacutevoj vlivy průmyslu na prostřediacute zpracovaacutevaneacute materiaacutely a jejich působeniacute vliv praacutevniacutech a ekonomickyacutech naacutestrojů na vztahy průmyslu k ochraně životniacuteho prostřediacute průmysl a udržitelnyacute rozvoj společnosti) odpady a hospodařeniacute s odpady (odpady a přiacuteroda principy a způsoby hospodařeniacute s odpady druhotneacute suroviny) ochrana přiacuterody a kulturniacutech pamaacutetek (vyacuteznam ochrany přiacuterody a kulturniacutech pamaacutetek praacutevniacute řešeniacute u naacutes v EU a ve světě přiacuteklady z okoliacute zaacutesada předběžneacute opatrnosti ochrana přiacuterody při masovyacutech sportovniacutech akciacutech ndash zaacutesady MOV) změny v krajině (krajina dřiacuteve a dnes vliv lidskyacutech aktivit jejich reflexe a perspektivy) dlouhodobeacute programy zaměřeneacute k růstu ekologickeacuteho vědomiacute veřejnosti (Staacutetniacute program EVVO Agenda 21 EU) a akce (Den životniacuteho prostřediacute OSN Den Země apod)

Vztah člověka k prostřediacute ndash naše obec (přiacuterodniacute zdroje jejich původ způsoby využiacutevaacuteniacute a řešeniacute odpadoveacuteho hospodaacuteřstviacute přiacuteroda a kultura obce a jejiacute ochrana zajišťovaacuteniacute ochrany životniacuteho prostřediacute v obci - instituce nevlaacutedniacute organizace lideacute) naacuteš životniacute styl (spotřeba věciacute energie odpady způsoby jednaacuteniacute a vlivy na prostřediacute) aktuaacutelniacute (lokaacutelniacute) ekologickyacute probleacutem (přiacuteklad probleacutemu jeho přiacutečina důsledky souvislosti možnosti a způsoby řešeniacute hodnoceniacute vlastniacute naacutezor jeho zdůvodňovaacuteniacute a prezentace) prostřediacute a zdraviacute (rozmanitost vlivů prostřediacute na zdraviacute jejich komplexniacute a synergickeacute působeniacute možnosti a způsoby ochrany zdraviacute) nerovnoměrnost života na Zemi (rozdiacutelneacute podmiacutenky prostřediacute a rozdiacutelnyacute společenskyacute vyacutevoj na Zemi přiacutečiny a důsledky zvyšovaacuteniacute rozdiacutelů globalizace a principy udržitelnosti rozvoje přiacuteklady jejich uplatňovaacuteniacute ve světě u naacutes)

učiteleacute a dalšiacute pedagogičtiacute pracovniacuteciCiacuteloveacute skupiny - studenti učitelstviacute

učiteleacute MŠ ZŠ SŠ a VOŠ- pedagog pracovniacuteci připravujiacuteciacute učitele pro EVV- pedagog pracovniacuteci v mimoškolniacute vyacutechově- řiacutediacuteciacute pracovniacuteci ve školstviacute

Uacutekoly Pregraduaacutelniacute přiacuteprava

- pozornost integračniacutem přiacutestupům v EV- všestranneacute uplatňovaacuteniacute EV a TUR

Dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute- průběžneacute poskytovaacuteniacute novyacutech informaciacute - vyacuteměna zkušenostiacute- systeacutem CŽV učitelů a DPP s otevřenou nabiacutedkou

Vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute ciacutele ekologicko-environmentaacutelniacute přiacutepravy (EV) na učitelskyacutech fakultaacutech

Studenti by měli umět

zprostředkovat porozuměniacute komplexniacutem vztahům mezi člověkem a jeho prostřediacutem prostřednictviacutem interdisciplinaacuterniacuteho aktivniacuteho učeniacute orientovat se v historickyacutech souvislostech vzniku a vyacutevoje EV a vysvětlit současneacute trendy v EV orientovat se raacutemcově v dokumentech o EV znaacutet nejvyacuteznamnějšiacute instituce v oblasti EV zaujiacutemat odpovědneacute profesniacute stanovisko a postoje (v diskusi o hodnotoveacute orientaci lidskyacutech potřebaacutech šetrneacutem životniacutem stylu) argumentovat s využitiacutem znalostiacute (např o sociaacutelniacutech a psychologickyacutech motivech chovaacuteniacute na ekologicko-environmentaacutelniacutech zaacutekladech)

objasnit zaacutekonitosti biosfeacutery vysvětlit zaacutekladniacute vztahy v ekosysteacutemu charakterizovat vyacutevoj vztahů člověka k přiacuterodě zdůvodnit přiacutečiny ekologickeacute krize vysvětlit způsoby naacutepravy

loz sebereflektovat sveacute jednaacuteniacute i vyacutechovneacute působeniacute kriticky hodnotit jednaacuteniacutedruhyacutech ve vztahu k životniacutemu prostřediacute vyvozovat zaacutevěry a uplatňovat je v praxi svyacutem jednaacuteniacutem navozovat a podporovat aktivniacute zapojeniacute do peacuteče o životniacute prostřediacute

loz nenaacutesilně implementovat environmentaacutelně-vyacutechovneacute obsahy do vzdělaacutevaciacuteho kurikula i do reaacutelneacute vyacutechovy

Co patřiacute do EV obsahů- působeniacute na utvaacuteřeniacute naacutezorů postojů hierarchie životniacutech hodnot na

pochopeniacute kvality života- rozviacutejeniacute uacutecty a citu k živeacute a neživeacute přiacuterodě a jedinečnosti života na

Zemi citliveacute vniacutemaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute kraacutesy ovlivňovaacuteniacute životniacuteho stylu- spolupodiacutelet se na změně hodnotoveacute orientace dnes jednostranně

zaměřeneacute na vyacutekon a prosperitu (viz Staacutetniacute program environ vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČR

loz projektovat vyučovaciacute strategie teoreticky a prakticky zvlaacutednout vyučovaciacute metody efektivně zařazovat netradičniacute postupy (využitiacute tvořiveacute dramatiky simulaciacute her pohaacutedek i autentickyacutech činnostiacute pro rozvoj ekologicko-environmentaacutelniacute kultury osobnosti) diagnostikovat žaacutekovo pojetiacute učiva o problematice životniacuteho prostřediacute a umět s niacutem pracovat

V-v ciacutele EEV

loz umět regionaacutelně aktualizovat a zaměřit učivo z hlediska EV

loz umět organizovat činnosti (v přiacuterodě experimentovaacuteniacute s pomůckami pozorovaacuteniacute určovaacuteniacute podle kliacutečů zapojovat děti do estetickeacuteho ztvaacuterněniacute prostoru školniacute třiacutedy do peacuteče o ŽP)

loz vytvaacuteřet co nejširšiacute možnosti pro aplikaci naučeneacuteho v praktickeacutem každodenniacutem životě

loz pěstovat naacutevyky a dovednosti žaacutedouciacuteho jednaacuteniacute a chovaacuteniacute v přiacuterodniacutem prostřediacute předchaacutezet vandalstviacute smysluplnou aktivitou veacutest děti k zodpovědnosti za svoje chovaacuteniacute vytvaacuteřeniacute kladneacuteho klimatu ve třiacutedě rozviacutejet prosociaacutelniacute vlastnosti a postoje naopak vytvaacuteřet zaacutebrany proti bdquozleacuteldquo agresivitě

loz umět připravit dlouhodobyacute program vyacutechovneacute praacutece vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelneacute situace (vyacuteuka ve třiacutedě v přiacuterodě studium v přiacuterodě)

V-v ciacutele EEV

Dokumenty o EV Zaacutekony

171992 Sb ndash o ŽP11492 Sb ndash o ochraně přiacuterody a krajiny + Vyhl 3951231998 Sb O praacutevu na informace o ŽP rarr do 2302000

(přenos odpovědnostiacute na kraje)1061999 o svobodneacutem přiacutestupu k informaciacutem2422000 Sb o ekologickeacutem zemědělstviacute1002001 o posuzovaacuteniacute vlivů na ŽP (nahrazuje 2441992 Sb)

Staacutetniacute program environmentaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČRMŽP Praha 2000 (2002)

Staacutetniacute politika ŽP 2001 (usneseniacute vlaacutedy ČR č 38 ze dne 101) Meziresortniacute dohoda o spolupraacuteci v oblasti environmentaacutelniacute

osvěty vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutechovy mezi MŽP a MŠMT ze dne 812 1999

= ekosysteacutem

Ekosysteacutemndash strukturaacutelniacute a funkčniacute celek biosfeacuteryNezbytneacute složky1 biotop (stanoviště) (soubor abiotickyacutech faktorů včetně anorganickyacutech laacutetek)2 producenti (produkce organickyacutech laacutetek z anorganickyacutech - fotosynteacuteza)3 konzumenti (přiacutejem organickyacutech laacutetek ndash vyacuteživa ndash jako zdroj energie)4 destruenti (rozkladači) (mineralizace rozklad organickyacutech laacutetek na

anorganickeacute)

Koloběh laacutetek tok energieVstupy anorganickyacutech laacutetek činnostiacute producentů max 20 (5 ndash 10 )

fytomasy pro živočichy (potravniacute zaacutevislosti) zbytek do dekompozičniacutech procesů Stejně u živočichů Rozdiacutelnaacute rychlost dekompoziciacute Mineralizace ndash postupnyacute vznik anorganickyacutech laacutetek Opakovanaacute recyklizace (vstup do koloběhu) Přechody laacutetek mezi ekosysteacutemy Vyacuteznam koloběhu vody pro existenci života a funkci ekosysteacutemů vůbec Naacutevaznost koloběhů zaacutekladniacutech biogenniacutech prvků

Potravniacute řetězce ndash siacuteť Biodiverzita Stabilita ekosysteacutemu

Populace - soubor všech jedinců teacutehož druhu (homotypickyacute soubor) v určiteacutem prostoru a čase (možnost produkce potomstva) včetně vyacutevojovyacutech staacutediiacute Charakteristiky (atributy) populace Velikost populace a jejiacute určovaacuteniacute (hustota pokryvnost )Struktura populace (prostorovaacute struktura - rozptyl jedinců v prostoruSloženiacute populace (poměr pohlaviacute věkovaacute struktura s hmotnosti sociaacutelniacute sndashetol) Vztahy uvnitř populace (vnitrodruhovaacute konkurence)Dynamika populace (množivost ndash počet novyacutech jedinců za čas uacutemrtnost ndash počet uhynulyacutech za jednotku času)Rozptylovaacuteniacute Růst populace Společenstva heterotypickeacute soubory z jednotlivyacutech populaciacute Podle složitosti vazeb viacutecemeacuteně staacuteleacute se schopnostiacute autoregulacePrimaacuterniacute (přirozeneacute) biocenoacutezySekundaacuterniacuteBiomy ndash společenstva velkyacutech oblastiacute Země s jednotnou fyziognomiiacute

Biosfeacutera - globaacutelniacute ekosysteacutem Koloběhy hlavniacutech biogenniacutech prvkůVnosy člověka

Evropa ztraacuteciacute biodiverzitu velmi rychle

Podle Světoveacuteho fondu na ochranu přiacuterody (WWF) se dramatickyacutem tempem snižuje biodiverzita evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit a dochaacuteziacute k uacutebytku živočišnyacutech druhů Přiacutepadoveacute studie hodnotily 19 různyacutech druhů a osm přiacuterodniacutech lokalit v celeacute Evropě Studie prokaacutezaly že podle evropskyacutech kriteacuteriiacute se viacutece než 60 druhů a lokalit nachaacuteziacute ve bdquošpatneacutemldquo stavu s ohledem na kvalitu biodiverzity Dalšiacutech 22 nemohlo byacutet klasifikovaacuteno kvůli nedostatku uacutedajů

Kvalita populace u euroasijskeacuteho rysa v Alpaacutech a u hnědyacutech medvědů v Rakousku byla shledaacutena jako bdquošpatnaacuteldquo a u jednoho druhu želv jako bdquoneadekvaacutetniacuteldquo Za posledniacutech sedm let došlo k uacutebytku medvědiacutech populaciacute ve středniacutem Rakousku o 50 Tato novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv To zahrnuje použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute stejně jako kladeniacute pastiacute otraacutevenyacutech naacutevnad a pytlačeniacute

Podle WWF je to signaacutel aby EU zahaacutejila bezprostředniacute akci pokud chce dostaacutet sveacutemu ciacuteli že zastaviacute uacutebytek biodiverzity kolem roku 2010

bdquoToto je důkazem že se evropskyacutem vlaacutedaacutem nedařiacute chraacutenit přiacuterodu v Evropěldquo řekl Tony Long ředitel European Policy Office WWF bdquoTyto alarmujiacuteciacute trendy můžeme zvraacutetit pokud budou politici vniacutemat uacutebytek biodiverzity jako vaacutežnyacute probleacutemldquo

Experti EHF žaacutedajiacute členskeacute staacutety EU aby řaacutedně implementovaly směrnice na ochranu ptaacuteků a přiacuterodniacutech lokalit ndash zaacutekladniacute kaacutemen evropskeacute environmentaacutelniacute legislativy EU by měla ustanovit dostatečneacute množstviacute lokalit siacutetě Natura 2000 starat se o ohroženeacute druhy a financovat opatřeniacute kteraacute jsou nutnaacute pro jejich přežitiacute

Natura 2000 je celoevropskaacute siacuteť chraacuteněnyacutech oblastiacute Podle zpraacutevy bude zaacutesadniacute pro ochranu biodiverzity v Evropě uacutespěšnaacute a efektivniacute implementace lokalit siacutetě Natura 2000

bdquoEU disponuje nezbytnou legislativou na ochranu ohroženyacutech druhů a lokalitldquo řekl Gerald Dick z globaacutelniacuteho programu WWF na ochranu druhů bdquoDůležiteacute ale je aby dokaacutezala zvlaacutednout implementaci teacuteto legislativy To znamenaacute že se musiacute starat o tyto speciaacutelniacute chraacuteněneacute oblasti řaacutednyacutem způsobem Členskeacute staacutety musiacute připravit sveacute naacuterodniacute finančniacute plaacuteny aby dokaacutezaly zvlaacutednout tento zaacutevazekldquo

Někteřiacute ptaacuteci z Evropy miziacute jiniacute přibyacutevajiacute Co to vypoviacutedaacute o stavu našiacute krajinyMnožstviacute ještě nedaacutevno běžnyacutech ptačiacutech druhů v Evropě dnes razantně ubyacutevaacute Celkově v Evropě poklesla početnost ptačiacutech druhů typickyacutech pro zemědělskou

krajinu mezi lety 1980 a 2003 v průměru o 28 Uacutebytek lesniacutech ptaacuteků je meacuteně vyacuteznamnyacute (13) a některeacute druhy zejmeacutena ty meacuteně specializovaneacute na konkreacutetniacute typ prostřediacute naopak přibyacutevajiacute Vše nasvědčuje tomu že ohroženiacute dosud běžnyacutech volně

žijiacuteciacutech ptaacuteků je většiacute v novyacutech členskyacutech zemiacutech EU včetně ČR Jak ukazuje praacutevě největšiacute uacutebytek mezi ptaacuteky obyacutevajiacuteciacutemi zemědělskou krajinu

hrozbu představuje zejmeacutena intenzifikace zemědělstviacuteEvropštiacute i světoviacute politici se na začaacutetku noveacuteho tisiacuteciletiacute zavaacutezali zastavit nebo

alespoň zpomalit uacutebytek biologickeacute rozmanitosti (biodiverzity) Termiacutenem kdy se maacute hodnotit je rok 2010 Pro takoveacute hodnoceniacute je ale potřeba miacutet k dispozici

jednoducheacute a přitom spolehliveacute a vědecky podloženeacute ukazatele stavu biodiverzity bdquoVe sledovaacuteniacute rozmanitosti ptačiacutech druhů takoveacute ukazatele maacuteme k dispozici v podobě indikaacutetoru běžnyacutech druhů volně žijiacuteciacutech ptaacuteků v Evropěldquo Ciacutelem těchto bdquoptačiacutechldquo indikaacutetorů je umožnit hodnotit dopady rozhodnutiacute na živou přiacuterodu

Indikaacutetory jsou vyacutesledkem projektu Celoevropskeacuteho monitoringu běžnyacutech druhů ptaacuteků (Pan-European Common Bird Monitoring) na ktereacutem aktivně spolupracujiacute ornitologoveacute z 18 evropskyacutech zemiacute dalšiacute země se do projektu postupně zapojujiacute

Vlastniacute sčiacutetaacuteniacute ptaacuteků v tereacutenu provaacutedějiacute vyškoleniacute dobrovolniacuteci amateacuterštiacute ornitologoveacute jejichž vyacutesledky jsou v každeacute zemi shromaacutežděny a po zpracovaacuteniacute se

posiacutelajiacute Českeacute společnosti ornitologickeacute kteraacute program koordinuje pro celou Evropu

Vědci Pand je viacutece než jsme mysleliPanda obyacutevala mnoho oblastiacute a to nejen v Čiacuteně (v současneacute době pouze v zalesněnyacutech oblastech středniacute Čiacuteny) Populace pand velkyacutech musela dlouho snaacutešet naacutejezdy pytlaacuteků i dřevorubců kteřiacute v 80 letech plenili rozsaacutehleacute bambusoveacute pralesy Počty zviacuteřat žijiacuteciacutech ve volneacute přiacuterodě se odhadujiacute na 1000 kusů ale plachaacute a ostražitaacute zviacuteřata vyacuterazně ztěžujiacute přesneacute počiacutetaacuteniacuteK součtu vzaacutecnyacutech zviacuteřat se začaly využiacutevat supermoderniacute metody založeneacute na analyacuteze DNA (z pandiacuteho trusu) Vědci věřiacute že počet pand byl v minulyacutech průzkumech vysoce podceňovaacuten podle nich ve volneacute přiacuterodě žije až 3 000 pand uvaacutediacute BBC A jejich počty se podle zpraacutevy vydaneacute v magaziacutenu Current Biology mohou ještě zvyacutešit pokud bude pokračovat program na jejich ochranu kteryacute vyvinula čiacutenskaacute vlaacuteda

Z průzkumů v pandiacute rezervaci v provincii Sčchuan vědci zjistili že se zde pohybuje 66 pand což je dvakraacutet viacutece než po sčiacutetaacuteniacute klasickou metodou v roce

1998 Z průzkumu provedeneacutem v pandiacute přiacuterodniacute rezervaci Wang-lang vědci vyvodili zaacutevěr že v celeacute Čiacuteně ve volneacute přiacuterodě může žiacutet 2500 až 3000 pand Je to dobraacute zpraacuteva pro budoucnost tvrdiacute vědci Tak dlouho jak jen bude čiacutenskaacute vlaacuteda

pokračovat v pronaacutesledovaacuteniacute pytlaacuteků a zabraňovat kaacuteceniacute bambusoveacuteho pralesa

Přiacuterodniacute produkce

Antropogenniacute produkce

S bakterie (H2S) moře vulkanickaacute činnost spalovaacuteniacute fosil paliv (SO2) technologickeacute procesy (SO2)

88407

607

C (CO2) dyacutechaacuteniacute a vulkan činnost spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv

7210sup31410sup3

Hlavniacute laacutetkoveacute zdroje S a C (v mil t za rok)

Přirozenyacute koloběh siacutery (S)

7

8840

Σ 135

Antropogenně ovlivněnyacute koloběh siacutery S

135

67

Autekologie - vztah organizmu a prostřediacuteFaktory prostřediacute Faktory abiotickeacute x biotickeacutea) klimatickeacute vnitrodruhoveacuteb) hydrickeacute mezidruhoveacute(+antropogenniacute+trofickeacute)

c) edafickeacute

Ekologickeacute faktory ovzdušiacuteHustota a nosnost vzduchu - umožňuje leacutetaacuteniacute Mimozemskeacute zaacuteřeniacute - slunečniacute konstanta 1381 103 Jm-2s-1 ndash různaacute vlnovaacute deacutelka zaacuteřeniacute radioaktivniacute lt3 nm

ultrafialoveacute 3-400 nm světlo 360-760 nm infračerveneacute tepelneacute 760 nm - 400 μm

Světlo (48 kosmic zaacuteřeniacute)Teplo - (dtto) - adaptace na t - vliv na živočichy - poikilotermniacute x homoiotermniacute

Pohyb potrava velikost těla zbarveniacute klimatickaacute pravidlaVyacuteškovyacute teplotniacute gradient =gt vegetačniacute vyacuteškoveacute stupně podle dominantniacute dřeviny 1 doubravy do 500 m nm 2 bučiny (500-1000 m nm) 3 smrčiny (1000-1500 m nm) 4 kleče (1400-1800 m nm)5 alpinskeacute pralouky (gt 1800 m nm)

Složeniacute vzduchu N2 78 O2 209 O3 0000 002-7 CO2 003- N2 z hlediska organismů nevyužitelnyacute- O2 dost i pro rostliny ndash mangrove tropickeacute deštneacute lesy ()

Znečišťovaacuteniacute atmosfeacutery (skleniacutekovyacute efekt ozoacutenovaacute diacutera smog)Smog ndash znečišťovaacuteniacute vzduchu koncentrovaneacute za určityacutech podmiacutenek (teplotniacute inverze a lokalizace v kotlině) Zimniacute (bdquolondyacutenskyacuteldquo) a letniacute (bdquolosangeleskyacuteldquo) smog

Ozoacutenovaacute diacutera - ozoacuten v atmosfeacuteře maacute největšiacute koncentraci ve vyacutešce okolo 23 km Vyacuteznam vrstvy filtrace UV (2) zaacuteřeniacute Freony (znečišťujiacuteciacute l nově i jineacute) štěpiacute ozoacuten snižovaacuteniacute koncentrace O3 =gt horšiacute filtrace - ozoacutenovaacute diacutera - nemoci z UV zaacuteřeniacute

Ozonovaacute diacutera nad Antarktidou se pryacute už daacutel nerozšiřujeOzonovaacute diacutera v zemskeacute atmosfeacuteře nad Antarktidou se už daacutel patrně nerozšiřuje Prohlaacutesili to vyacuteznamniacute američtiacute vědci ktereacute na svyacutech

webovyacutech straacutenkaacutech cituje zpravodajskaacute stanice BBC Diacutera byla objevena v roce 1986 Naacutesledně byly přijaty mezinaacuterodniacute dohody o ukončeniacute

použiacutevaacuteniacute chemikaacuteliiacute ktereacute ničiacute ozonovou vrstvu BBC piacuteše že existujiacute odhady že za 60 let by se diacutera mohla zcela zahojit Dva z vědců kteřiacute pomohli zaktivovat svět před hrozbou vyplyacutevajiacuteciacute z existence teacuteto diacutery v

80 letech nyniacute na konferenci ve Washingtonu uvedli že věřiacute že se situace zlepšuje

Současně však nestačiacute jen to že se diacutera daacutele nerozšiřuje Je třeba pracovat na tom aby se diacutera začala zacelovat Oba vědci zaacuteroveň

upozornili že globaacutelniacute oteplovaacuteniacute by mohlo naopak znovu narušovat stav ozonoveacute diacutery kteraacute zabiacuteraacute plochu zhruba o velikosti severoamerickeacuteho

kontinentu Podle NOAA je za jejiacutem zlepšeniacutem zejmeacutena postupneacute odstraňovaacuteniacute přiacutepravků jako jsou třeba freony ktereacute se použiacutevaly ve sprejiacutech či

ledniciacutech

V ČR zatiacutem došlo k uacuteplneacutemu vyřazeniacute spotřeby CFC (tzv tvrdyacutech freonů) a halonů pro veškeraacute běžnaacute použitiacute (ve sprejiacutech chladničkaacutech a mrazničkaacutech apod) Skončilo použiacutevaacuteniacute methylbromidu jak v zemědělstviacute tak pro ošetřeniacute zbožiacute před přepravou Českaacute republika maacute takeacute vlastniacute halonovou banku kteraacute z uacutezemiacute staacutetu ciacuteleně stahuje nebo zdarma odebiacuteraacute vyřazeneacute hasiciacute přiacutestroje obsahujiacuteciacute halony Množstviacute sebranyacutech recyklovanyacutech a uskladněnyacutech halonů je nyniacute 9 tun a staacutele roste

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Staacutetniacute program environmentaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute vyacutechovy a osvěty v ČR MŽP 2002- ČR se hlaacutesiacute k principům TUR

Stěžejniacute ciacutel SPEVVO v ČR zvyacutešeniacute povědomiacute a znalostiacute obyvatel o ŽP(zaacuteklad všeobecneacuteho vzdělaacuteniacute z vyacutechovy i ve školaacutech)Realizace regiony města obce

Vyacutechova osvěta a vzdělaacutevaacuteniacute se provaacutedějiacute tak aby vedly k myšleniacute a jednaacuteniacute ktereacute je v souladu s principem TUR k vědomiacute odpovědnosti za kvality ŽP a jeho jednotlivyacutech složek a k uacutectě k životu ve všech jeho formaacutech (zaacutek č 171992 Sb o ŽP sect 16 zaacutek č 1231998 Sb o praacutevu na informace o ŽP sect 13)

Konstatovaacuteniacute nedostačujiacuteciacute připravenost většiny pedagogickyacutech pracovniacuteků

Ciacutel zabezpečit systematickou a komplexniacute implementaci environmentaacutelniacutech aspektů do vzdělaacutevaciacutech programů ve všech uacuterovniacutech školstviacute včetně VŠ

- naučit dalšiacute generace žiacutet podle principů TUR

Proto EVV musiacute byacutet nediacutelnou součaacutestiacute všeobecneacuteho vzdělaacutevaacuteniacute i odborneacute přiacutepravy ndash průřezoveacute teacutema RVP a ŠVP

Ciacuteloveacute skupiny děti v předškolniacutem věkuv MŠ naacutevyky zdraveacuteho životniacuteho stylu kontakty s přiacuterodou kladnyacute vztah k ŽPděti a mlaacutedež zaacutekladniacutech středniacutech a vyššiacutech odbornyacutech školznalosti dovednosti a naacutevyky pro ochranu ŽP a pochopeniacute TURvysokoškolštiacute studentiaspekt TUR prosazovaacuten v souvislostech s akreditacemi

Průřezovaacute teacutemata reprezentujiacute v RVP ZV okruhy aktuaacutelniacutech probleacutemů současneacuteho světa a staacutevajiacute se vyacuteznamnou a nediacutelnou součaacutestiacute zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Jsou důležityacutem formativniacutem prvkem zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute vytvaacuteřejiacute přiacuteležitosti pro individuaacutelniacute uplatněniacute žaacuteků i pro i pro jejich vzaacutejemnou spolupraacuteci a pomaacutehajiacute rozviacutejet osobnost žaacuteka předevšiacutem v oblasti postojů a hodnot

Všechna průřezovaacute teacutemata majiacute jednotneacute zpracovaacuteniacute Obsahujiacute Charakteristiku průřezoveacuteho teacutematu v niacutež je zdůrazněn vyacuteznam a postaveniacute průřezoveacuteho teacutematu v zaacutekladniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Daacutele je vyjaacutedřen vztah ke vzdělaacutevaciacutem oblastem a přiacutenos průřezoveacuteho teacutematu k rozvoji osobnosti žaacuteka jak v oblasti vědomostiacute dovednostiacute a schopnostiacute tak v oblasti postojů a hodnot Obsah průřezovyacutech teacutemat doporučenyacute pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute je rozpracovaacuten do tematickyacutech okruhů Každyacute tematickyacute okruh obsahuje nabiacutedku teacutemat (činnostiacute naacutemětů) Vyacuteběr teacutemat a způsob jejich zpracovaacuteniacute v učebniacutech osnovaacutech je v kompetenci školy Tematickeacute okruhy průřezovyacutech teacutemat prochaacutezejiacute napřiacuteč vzdělaacutevaciacutemi oblastmi a umožňujiacute propojeniacute vzdělaacutevaciacutech obsahů oborů Tiacutem přispiacutevajiacute ke komplexnosti vzdělaacutevaacuteniacute žaacuteků a pozitivně ovlivňujiacute proces utvaacuteřeniacute a rozviacutejeniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute žaacuteků Žaacuteci dostaacutevajiacute možnost utvaacuteřet si integrovanyacute pohled na danou problematiku a uplatňovat širšiacute spektrum dovednostiacute

Průřezovaacute teacutemata tvořiacute povinnou součaacutest zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Škola musiacute do vzdělaacutevaacuteniacute na 1 stupni i na 2 stupni zařadit všechna průřezovaacute teacutemata uvedenaacute v RVP ZV Všechna průřezovaacute teacutemata však nemusiacute byacutet zastoupena v každeacutem ročniacuteku V průběhu zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je povinnostiacute školy nabiacutednout žaacutekům postupně všechny tematickeacute okruhy jednotlivyacutech průřezovyacutech teacutemat jejich rozsah a způsob realizace stanovuje ŠVP Průřezovaacute teacutemata je možneacute využiacutet jako integrativniacute součaacutest vzdělaacutevaciacuteho obsahu vyučovaciacuteho předmětu nebo v podobě samostatnyacutech předmětů projektů seminaacuteřů kurzů apod Podmiacutenkou uacutečinnosti průřezovyacutech teacutemat je jejich propojenost se vzdělaacutevaciacutem obsahem konkreacutetniacutech vyučovaciacutech předmětů a s obsahem dalšiacutech činnostiacute žaacuteků realizovanyacutech ve škole i mimo školu V etapě zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute jsou vymezena tato průřezovaacute teacutemata

1048697 Osobnostniacute a sociaacutelniacute vyacutechova 1048697 Vyacutechova demokratickeacuteho občana 1048697 Vyacutechova k myšleniacute v evropskyacutech a globaacutelniacutech souvislostech 1048697 Multikulturniacute vyacutechova 1048697 Environmentaacutelniacute vyacutechova 1048697 Mediaacutelniacute vyacutechova

Charakteristika průřezoveacuteho teacutematu Environmentaacutelniacute vyacutechovaEnvironmentaacutelniacute vyacutechova vede jedince k pochopeniacute komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životniacuteho prostřediacute tj k pochopeniacute nezbytnosti postupneacuteho přechodu k udržitelneacutemu rozvoji společnosti a k poznaacuteniacute vyacuteznamu odpovědnosti za jednaacuteniacute společnosti i každeacuteho jedince Umožňuje sledovat a uvědomovat si dynamicky se vyviacutejejiacuteciacute vztahy mezi člověkem a prostřediacutem při přiacutemeacutem poznaacutevaacuteniacute aktuaacutelniacutech hledisek ekologickyacutech ekonomickyacutech vědeckotechnickyacutech politickyacutech a občanskyacutech hledisek časovyacutech (vztahů k budoucnosti) i prostorovyacutech (souvislostiacute mezi lokaacutelniacutemi regionaacutelniacutemi a globaacutelniacutemi probleacutemy) i možnosti různyacutech variant řešeniacute environmentaacutelniacutech probleacutemů Vede jedince k aktivniacute uacutečasti na ochraně a utvaacuteřeniacute prostřediacute a ovlivňuje v zaacutejmu udržitelnosti rozvoje lidskeacute civilizace životniacute styl a hodnotovou orientaci žaacuteků Na realizaci průřezoveacuteho teacutematu se podiacuteliacute většina vzdělaacutevaciacutech oblastiacute Postupnyacutem propojovaacuteniacutem rozšiřovaacuteniacutem upevňovaacuteniacutem i systematizaciacute vědomostiacute a dovednostiacute ziacuteskaacutevanyacutech v těchto oblastech umožňuje Environmentaacutelniacute vyacutechova utvaacuteřeniacute integrovaneacuteho pohledu Každaacute z oblastiacute maacute svůj specifickyacute vyacuteznam v ovlivňovaacuteniacute racionaacutelniacute straacutenky osobnosti i ve vlivu na straacutenku emocionaacutelniacute a volně aktivniacute

Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a jeho svět poskytuje průřezoveacute teacutema ucelenyacute elementaacuterniacute pohled na okolniacute přiacuterodu i prostřediacute Učiacute pozorovat citlivě vniacutemat a hodnotit důsledky jednaacuteniacute lidiacute přispiacutevaacute k osvojovaacuteniacute si zaacutekladniacutech dovednostiacute a naacutevyků aktivniacuteho odpovědneacuteho přiacutestupu k prostřediacute v každodenniacutem životě V maximaacutelniacute miacuteře využiacutevaacute přiacutemyacutech kontaktů žaacuteků okolniacutem prostřediacutem a propojuje rozviacutejeniacute myšleniacute s vyacuteraznyacutem ovlivňovaacuteniacutem emocionaacutelniacute straacutenky osobnosti jedince Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a přiacuteroda zdůrazňuje pochopeniacute objektivniacute platnosti zaacutekladniacutech přiacuterodniacutech zaacutekonitostiacute dynamickyacutech souvislostiacute od nejmeacuteně složityacutech ekosysteacutemů až po biosfeacuteru jako celek postaveniacute člověka v přiacuterodě a komplexniacute funkce ekosysteacutemů ve vztahu k lidskeacute společnosti tj pro zachovaacuteniacute podmiacutenek života pro ziacuteskaacutevaacuteniacute obnovitelnyacutech zdrojů surovin a energie i pro mimoprodukčniacute hodnoty (inspiraci odpočinek) Klade zaacuteklady systeacutemoveacuteho přiacutestupu zvyacuterazňujiacuteciacuteho vazby mezi prvky systeacutemů jejich hierarchickeacute uspořaacutedaacuteniacute a vztahy k okoliacute Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a společnost teacutema odkryacutevaacute souvislosti mezi ekologickyacutemi technicko-ekonomickyacutemi a sociaacutelniacutemi jevy s uacuterazem na vyacuteznam preventivniacute obezřetnosti v jednaacuteniacute a dalšiacute principy udržitelnosti rozvoje Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a zdraviacute se teacutema dotyacutekaacute problematiky vlivů prostřediacute na vlastniacute zdraviacute i na zdraviacute ostatniacutech lidiacute V souvislosti s probleacutemy současneacuteho světa vede k poznaacuteniacute důležitosti peacuteče o přiacuterodu při organizaci masovyacutech sportovniacutech akciacute

Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Informačniacute a komunikačniacute technologie umožňuje průřezoveacute teacutema aktivně využiacutevat vyacutepočetniacute techniku (internet) při zjišťovaacuteniacute aktuaacutelniacutech informaciacute o stavu prostřediacute rozlišovat zaacutevažnost ekologickyacutech probleacutemů a poznaacutevat jejich propojenost Komunikačniacute technologie podněcujiacute zaacutejem o způsoby řešeniacute ekologickyacutech probleacutemů možnostiacute navazovat kontakty v teacuteto oblasti a vyměňovat si informace v raacutemci kraje republiky i EU a světa Vzdělaacutevaciacute Oblast Uměniacute a kultura poskytuje Environmentaacutelniacute vyacutechově mnoho přiacuteležitostiacute pro zamyacutešleniacute se nad vztahy člověka a prostřediacute k uvědomovaacuteniacute si přiacuterodniacuteho i sociaacutelniacuteho prostřediacute jako zdroje inspirace pro vytvaacuteřeniacute kulturniacutech a uměleckyacutech hodnot a přispiacutevaacute k vniacutemaacuteniacute estetickyacutech kvalit prostřediacute Propojeniacute teacutematu se vzdělaacutevaciacute oblastiacute Člověk a svět praacutece se realizuje prostřednictviacutem konkreacutetniacutech pracovniacutech aktivit ve prospěch životniacuteho prostřediacute Umožňuje poznaacutevat vyacuteznam a role různyacutech profesiacute ve vztahu k životniacutemu prostřediacute

Tematickeacute okruhy Environmentaacutelniacute vyacutechovy 1048697 Ekosysteacutemy1048697 Zaacutekladniacute podmiacutenky života 1048697 Lidskeacute aktivity a probleacutemy životniacuteho prostřediacute 1048697 Vztah člověka k prostřediacute

Ekosysteacutemy ndash les (les v našem prostřediacute produkčniacute a mimoprodukčniacute vyacuteznamy lesa) pole (vyacuteznam změny okolniacute krajiny vlivem člověka způsoby hospodařeniacute na nich pole a jejich okoliacute) vodniacute zdroje (lidskeacute aktivity spojeneacute s vodniacutem hospodaacuteřstviacutem důležitost pro krajinnou ekologii) moře (druhovaacute odlišnost vyacuteznam pro biosfeacuteru mořskeacute řasy a kysliacutek cyklus oxidu uhličiteacuteho) a tropickyacute deštnyacute les (porovnaacuteniacute druhovaacute rozmanitost ohrožovaacuteniacute globaacutelniacute vyacuteznam a vyacuteznam pro naacutes) lidskeacute siacutedlo ndash město ndash vesnice (umělyacute ekosysteacutem jeho funkce a vztahy k okoliacute aplikace na miacutestniacute podmiacutenky) kulturniacute krajina (pochopeniacute hlubokeacuteho ovlivněniacute přiacuterody v průběhu vzniku civilizace až po dnešek)

Zaacutekladniacute podmiacutenky života ndash voda (vztahy vlastnostiacute vody a života vyacuteznam vody pro lidskeacute aktivity ochrana jejiacute čistoty pitnaacute voda ve světě a u naacutes způsoby řešeniacute) ovzdušiacute (vyacuteznam pro život na Zemi ohrožovaacuteniacute ovzdušiacute a klimatickeacute změny propojenost světa čistota ovzdušiacute u naacutes) půda (propojenost složek prostřediacute zdroj vyacuteživy ohroženiacute půdy rekultivace a situace v okoliacute změny v potřebě zemědělskeacute půdy noveacute funkce zemědělstviacute v krajině ochrana biologickyacutech druhů (důvody ochrany a způsoby ochrany jednotlivyacutech druhů) ekosysteacutemy ndash biodiverzita (funkce ekosysteacutemů vyacuteznam biodiverzity jejiacute uacuterovně ohrožovaacuteniacute a ochrana ve světě a u naacutes) energie (energie a život vliv energetickyacutech zdrojů na společenskyacute rozvoj využiacutevaacuteniacute energie možnosti a způsoby šetřeniacute miacutestniacute podmiacutenky) přiacuterodniacute zdroje (zdroje surovinoveacute a energetickeacute jejich vyčerpatelnost vlivy na prostřediacute principy hospodařeniacute s přiacuterodniacutemi zdroji vyacuteznam a způsoby ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute přiacuterodniacutech zdrojů v okoliacute)

Lidskeacute aktivity a probleacutemy životniacuteho prostřediacute ndash zemědělstviacute a životniacute prostřediacute ekologickeacute zemědělstviacute doprava a životniacute prostřediacute (vyacuteznam a vyacutevoj energetickeacute zdroje dopravy a jejiacute vlivy na prostřediacute druhy dopravy a ekologickaacute zaacutetěž doprava a globalizace) průmysl a životniacute prostřediacute (průmyslovaacute revoluce a demografickyacute vyacutevoj vlivy průmyslu na prostřediacute zpracovaacutevaneacute materiaacutely a jejich působeniacute vliv praacutevniacutech a ekonomickyacutech naacutestrojů na vztahy průmyslu k ochraně životniacuteho prostřediacute průmysl a udržitelnyacute rozvoj společnosti) odpady a hospodařeniacute s odpady (odpady a přiacuteroda principy a způsoby hospodařeniacute s odpady druhotneacute suroviny) ochrana přiacuterody a kulturniacutech pamaacutetek (vyacuteznam ochrany přiacuterody a kulturniacutech pamaacutetek praacutevniacute řešeniacute u naacutes v EU a ve světě přiacuteklady z okoliacute zaacutesada předběžneacute opatrnosti ochrana přiacuterody při masovyacutech sportovniacutech akciacutech ndash zaacutesady MOV) změny v krajině (krajina dřiacuteve a dnes vliv lidskyacutech aktivit jejich reflexe a perspektivy) dlouhodobeacute programy zaměřeneacute k růstu ekologickeacuteho vědomiacute veřejnosti (Staacutetniacute program EVVO Agenda 21 EU) a akce (Den životniacuteho prostřediacute OSN Den Země apod)

Vztah člověka k prostřediacute ndash naše obec (přiacuterodniacute zdroje jejich původ způsoby využiacutevaacuteniacute a řešeniacute odpadoveacuteho hospodaacuteřstviacute přiacuteroda a kultura obce a jejiacute ochrana zajišťovaacuteniacute ochrany životniacuteho prostřediacute v obci - instituce nevlaacutedniacute organizace lideacute) naacuteš životniacute styl (spotřeba věciacute energie odpady způsoby jednaacuteniacute a vlivy na prostřediacute) aktuaacutelniacute (lokaacutelniacute) ekologickyacute probleacutem (přiacuteklad probleacutemu jeho přiacutečina důsledky souvislosti možnosti a způsoby řešeniacute hodnoceniacute vlastniacute naacutezor jeho zdůvodňovaacuteniacute a prezentace) prostřediacute a zdraviacute (rozmanitost vlivů prostřediacute na zdraviacute jejich komplexniacute a synergickeacute působeniacute možnosti a způsoby ochrany zdraviacute) nerovnoměrnost života na Zemi (rozdiacutelneacute podmiacutenky prostřediacute a rozdiacutelnyacute společenskyacute vyacutevoj na Zemi přiacutečiny a důsledky zvyšovaacuteniacute rozdiacutelů globalizace a principy udržitelnosti rozvoje přiacuteklady jejich uplatňovaacuteniacute ve světě u naacutes)

učiteleacute a dalšiacute pedagogičtiacute pracovniacuteciCiacuteloveacute skupiny - studenti učitelstviacute

učiteleacute MŠ ZŠ SŠ a VOŠ- pedagog pracovniacuteci připravujiacuteciacute učitele pro EVV- pedagog pracovniacuteci v mimoškolniacute vyacutechově- řiacutediacuteciacute pracovniacuteci ve školstviacute

Uacutekoly Pregraduaacutelniacute přiacuteprava

- pozornost integračniacutem přiacutestupům v EV- všestranneacute uplatňovaacuteniacute EV a TUR

Dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute- průběžneacute poskytovaacuteniacute novyacutech informaciacute - vyacuteměna zkušenostiacute- systeacutem CŽV učitelů a DPP s otevřenou nabiacutedkou

Vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute ciacutele ekologicko-environmentaacutelniacute přiacutepravy (EV) na učitelskyacutech fakultaacutech

Studenti by měli umět

zprostředkovat porozuměniacute komplexniacutem vztahům mezi člověkem a jeho prostřediacutem prostřednictviacutem interdisciplinaacuterniacuteho aktivniacuteho učeniacute orientovat se v historickyacutech souvislostech vzniku a vyacutevoje EV a vysvětlit současneacute trendy v EV orientovat se raacutemcově v dokumentech o EV znaacutet nejvyacuteznamnějšiacute instituce v oblasti EV zaujiacutemat odpovědneacute profesniacute stanovisko a postoje (v diskusi o hodnotoveacute orientaci lidskyacutech potřebaacutech šetrneacutem životniacutem stylu) argumentovat s využitiacutem znalostiacute (např o sociaacutelniacutech a psychologickyacutech motivech chovaacuteniacute na ekologicko-environmentaacutelniacutech zaacutekladech)

objasnit zaacutekonitosti biosfeacutery vysvětlit zaacutekladniacute vztahy v ekosysteacutemu charakterizovat vyacutevoj vztahů člověka k přiacuterodě zdůvodnit přiacutečiny ekologickeacute krize vysvětlit způsoby naacutepravy

loz sebereflektovat sveacute jednaacuteniacute i vyacutechovneacute působeniacute kriticky hodnotit jednaacuteniacutedruhyacutech ve vztahu k životniacutemu prostřediacute vyvozovat zaacutevěry a uplatňovat je v praxi svyacutem jednaacuteniacutem navozovat a podporovat aktivniacute zapojeniacute do peacuteče o životniacute prostřediacute

loz nenaacutesilně implementovat environmentaacutelně-vyacutechovneacute obsahy do vzdělaacutevaciacuteho kurikula i do reaacutelneacute vyacutechovy

Co patřiacute do EV obsahů- působeniacute na utvaacuteřeniacute naacutezorů postojů hierarchie životniacutech hodnot na

pochopeniacute kvality života- rozviacutejeniacute uacutecty a citu k živeacute a neživeacute přiacuterodě a jedinečnosti života na

Zemi citliveacute vniacutemaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute kraacutesy ovlivňovaacuteniacute životniacuteho stylu- spolupodiacutelet se na změně hodnotoveacute orientace dnes jednostranně

zaměřeneacute na vyacutekon a prosperitu (viz Staacutetniacute program environ vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČR

loz projektovat vyučovaciacute strategie teoreticky a prakticky zvlaacutednout vyučovaciacute metody efektivně zařazovat netradičniacute postupy (využitiacute tvořiveacute dramatiky simulaciacute her pohaacutedek i autentickyacutech činnostiacute pro rozvoj ekologicko-environmentaacutelniacute kultury osobnosti) diagnostikovat žaacutekovo pojetiacute učiva o problematice životniacuteho prostřediacute a umět s niacutem pracovat

V-v ciacutele EEV

loz umět regionaacutelně aktualizovat a zaměřit učivo z hlediska EV

loz umět organizovat činnosti (v přiacuterodě experimentovaacuteniacute s pomůckami pozorovaacuteniacute určovaacuteniacute podle kliacutečů zapojovat děti do estetickeacuteho ztvaacuterněniacute prostoru školniacute třiacutedy do peacuteče o ŽP)

loz vytvaacuteřet co nejširšiacute možnosti pro aplikaci naučeneacuteho v praktickeacutem každodenniacutem životě

loz pěstovat naacutevyky a dovednosti žaacutedouciacuteho jednaacuteniacute a chovaacuteniacute v přiacuterodniacutem prostřediacute předchaacutezet vandalstviacute smysluplnou aktivitou veacutest děti k zodpovědnosti za svoje chovaacuteniacute vytvaacuteřeniacute kladneacuteho klimatu ve třiacutedě rozviacutejet prosociaacutelniacute vlastnosti a postoje naopak vytvaacuteřet zaacutebrany proti bdquozleacuteldquo agresivitě

loz umět připravit dlouhodobyacute program vyacutechovneacute praacutece vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelneacute situace (vyacuteuka ve třiacutedě v přiacuterodě studium v přiacuterodě)

V-v ciacutele EEV

Dokumenty o EV Zaacutekony

171992 Sb ndash o ŽP11492 Sb ndash o ochraně přiacuterody a krajiny + Vyhl 3951231998 Sb O praacutevu na informace o ŽP rarr do 2302000

(přenos odpovědnostiacute na kraje)1061999 o svobodneacutem přiacutestupu k informaciacutem2422000 Sb o ekologickeacutem zemědělstviacute1002001 o posuzovaacuteniacute vlivů na ŽP (nahrazuje 2441992 Sb)

Staacutetniacute program environmentaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČRMŽP Praha 2000 (2002)

Staacutetniacute politika ŽP 2001 (usneseniacute vlaacutedy ČR č 38 ze dne 101) Meziresortniacute dohoda o spolupraacuteci v oblasti environmentaacutelniacute

osvěty vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutechovy mezi MŽP a MŠMT ze dne 812 1999

= ekosysteacutem

Ekosysteacutemndash strukturaacutelniacute a funkčniacute celek biosfeacuteryNezbytneacute složky1 biotop (stanoviště) (soubor abiotickyacutech faktorů včetně anorganickyacutech laacutetek)2 producenti (produkce organickyacutech laacutetek z anorganickyacutech - fotosynteacuteza)3 konzumenti (přiacutejem organickyacutech laacutetek ndash vyacuteživa ndash jako zdroj energie)4 destruenti (rozkladači) (mineralizace rozklad organickyacutech laacutetek na

anorganickeacute)

Koloběh laacutetek tok energieVstupy anorganickyacutech laacutetek činnostiacute producentů max 20 (5 ndash 10 )

fytomasy pro živočichy (potravniacute zaacutevislosti) zbytek do dekompozičniacutech procesů Stejně u živočichů Rozdiacutelnaacute rychlost dekompoziciacute Mineralizace ndash postupnyacute vznik anorganickyacutech laacutetek Opakovanaacute recyklizace (vstup do koloběhu) Přechody laacutetek mezi ekosysteacutemy Vyacuteznam koloběhu vody pro existenci života a funkci ekosysteacutemů vůbec Naacutevaznost koloběhů zaacutekladniacutech biogenniacutech prvků

Potravniacute řetězce ndash siacuteť Biodiverzita Stabilita ekosysteacutemu

Populace - soubor všech jedinců teacutehož druhu (homotypickyacute soubor) v určiteacutem prostoru a čase (možnost produkce potomstva) včetně vyacutevojovyacutech staacutediiacute Charakteristiky (atributy) populace Velikost populace a jejiacute určovaacuteniacute (hustota pokryvnost )Struktura populace (prostorovaacute struktura - rozptyl jedinců v prostoruSloženiacute populace (poměr pohlaviacute věkovaacute struktura s hmotnosti sociaacutelniacute sndashetol) Vztahy uvnitř populace (vnitrodruhovaacute konkurence)Dynamika populace (množivost ndash počet novyacutech jedinců za čas uacutemrtnost ndash počet uhynulyacutech za jednotku času)Rozptylovaacuteniacute Růst populace Společenstva heterotypickeacute soubory z jednotlivyacutech populaciacute Podle složitosti vazeb viacutecemeacuteně staacuteleacute se schopnostiacute autoregulacePrimaacuterniacute (přirozeneacute) biocenoacutezySekundaacuterniacuteBiomy ndash společenstva velkyacutech oblastiacute Země s jednotnou fyziognomiiacute

Biosfeacutera - globaacutelniacute ekosysteacutem Koloběhy hlavniacutech biogenniacutech prvkůVnosy člověka

Evropa ztraacuteciacute biodiverzitu velmi rychle

Podle Světoveacuteho fondu na ochranu přiacuterody (WWF) se dramatickyacutem tempem snižuje biodiverzita evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit a dochaacuteziacute k uacutebytku živočišnyacutech druhů Přiacutepadoveacute studie hodnotily 19 různyacutech druhů a osm přiacuterodniacutech lokalit v celeacute Evropě Studie prokaacutezaly že podle evropskyacutech kriteacuteriiacute se viacutece než 60 druhů a lokalit nachaacuteziacute ve bdquošpatneacutemldquo stavu s ohledem na kvalitu biodiverzity Dalšiacutech 22 nemohlo byacutet klasifikovaacuteno kvůli nedostatku uacutedajů

Kvalita populace u euroasijskeacuteho rysa v Alpaacutech a u hnědyacutech medvědů v Rakousku byla shledaacutena jako bdquošpatnaacuteldquo a u jednoho druhu želv jako bdquoneadekvaacutetniacuteldquo Za posledniacutech sedm let došlo k uacutebytku medvědiacutech populaciacute ve středniacutem Rakousku o 50 Tato novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv To zahrnuje použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute stejně jako kladeniacute pastiacute otraacutevenyacutech naacutevnad a pytlačeniacute

Podle WWF je to signaacutel aby EU zahaacutejila bezprostředniacute akci pokud chce dostaacutet sveacutemu ciacuteli že zastaviacute uacutebytek biodiverzity kolem roku 2010

bdquoToto je důkazem že se evropskyacutem vlaacutedaacutem nedařiacute chraacutenit přiacuterodu v Evropěldquo řekl Tony Long ředitel European Policy Office WWF bdquoTyto alarmujiacuteciacute trendy můžeme zvraacutetit pokud budou politici vniacutemat uacutebytek biodiverzity jako vaacutežnyacute probleacutemldquo

Experti EHF žaacutedajiacute členskeacute staacutety EU aby řaacutedně implementovaly směrnice na ochranu ptaacuteků a přiacuterodniacutech lokalit ndash zaacutekladniacute kaacutemen evropskeacute environmentaacutelniacute legislativy EU by měla ustanovit dostatečneacute množstviacute lokalit siacutetě Natura 2000 starat se o ohroženeacute druhy a financovat opatřeniacute kteraacute jsou nutnaacute pro jejich přežitiacute

Natura 2000 je celoevropskaacute siacuteť chraacuteněnyacutech oblastiacute Podle zpraacutevy bude zaacutesadniacute pro ochranu biodiverzity v Evropě uacutespěšnaacute a efektivniacute implementace lokalit siacutetě Natura 2000

bdquoEU disponuje nezbytnou legislativou na ochranu ohroženyacutech druhů a lokalitldquo řekl Gerald Dick z globaacutelniacuteho programu WWF na ochranu druhů bdquoDůležiteacute ale je aby dokaacutezala zvlaacutednout implementaci teacuteto legislativy To znamenaacute že se musiacute starat o tyto speciaacutelniacute chraacuteněneacute oblasti řaacutednyacutem způsobem Členskeacute staacutety musiacute připravit sveacute naacuterodniacute finančniacute plaacuteny aby dokaacutezaly zvlaacutednout tento zaacutevazekldquo

Někteřiacute ptaacuteci z Evropy miziacute jiniacute přibyacutevajiacute Co to vypoviacutedaacute o stavu našiacute krajinyMnožstviacute ještě nedaacutevno běžnyacutech ptačiacutech druhů v Evropě dnes razantně ubyacutevaacute Celkově v Evropě poklesla početnost ptačiacutech druhů typickyacutech pro zemědělskou

krajinu mezi lety 1980 a 2003 v průměru o 28 Uacutebytek lesniacutech ptaacuteků je meacuteně vyacuteznamnyacute (13) a některeacute druhy zejmeacutena ty meacuteně specializovaneacute na konkreacutetniacute typ prostřediacute naopak přibyacutevajiacute Vše nasvědčuje tomu že ohroženiacute dosud běžnyacutech volně

žijiacuteciacutech ptaacuteků je většiacute v novyacutech členskyacutech zemiacutech EU včetně ČR Jak ukazuje praacutevě největšiacute uacutebytek mezi ptaacuteky obyacutevajiacuteciacutemi zemědělskou krajinu

hrozbu představuje zejmeacutena intenzifikace zemědělstviacuteEvropštiacute i světoviacute politici se na začaacutetku noveacuteho tisiacuteciletiacute zavaacutezali zastavit nebo

alespoň zpomalit uacutebytek biologickeacute rozmanitosti (biodiverzity) Termiacutenem kdy se maacute hodnotit je rok 2010 Pro takoveacute hodnoceniacute je ale potřeba miacutet k dispozici

jednoducheacute a přitom spolehliveacute a vědecky podloženeacute ukazatele stavu biodiverzity bdquoVe sledovaacuteniacute rozmanitosti ptačiacutech druhů takoveacute ukazatele maacuteme k dispozici v podobě indikaacutetoru běžnyacutech druhů volně žijiacuteciacutech ptaacuteků v Evropěldquo Ciacutelem těchto bdquoptačiacutechldquo indikaacutetorů je umožnit hodnotit dopady rozhodnutiacute na živou přiacuterodu

Indikaacutetory jsou vyacutesledkem projektu Celoevropskeacuteho monitoringu běžnyacutech druhů ptaacuteků (Pan-European Common Bird Monitoring) na ktereacutem aktivně spolupracujiacute ornitologoveacute z 18 evropskyacutech zemiacute dalšiacute země se do projektu postupně zapojujiacute

Vlastniacute sčiacutetaacuteniacute ptaacuteků v tereacutenu provaacutedějiacute vyškoleniacute dobrovolniacuteci amateacuterštiacute ornitologoveacute jejichž vyacutesledky jsou v každeacute zemi shromaacutežděny a po zpracovaacuteniacute se

posiacutelajiacute Českeacute společnosti ornitologickeacute kteraacute program koordinuje pro celou Evropu

Vědci Pand je viacutece než jsme mysleliPanda obyacutevala mnoho oblastiacute a to nejen v Čiacuteně (v současneacute době pouze v zalesněnyacutech oblastech středniacute Čiacuteny) Populace pand velkyacutech musela dlouho snaacutešet naacutejezdy pytlaacuteků i dřevorubců kteřiacute v 80 letech plenili rozsaacutehleacute bambusoveacute pralesy Počty zviacuteřat žijiacuteciacutech ve volneacute přiacuterodě se odhadujiacute na 1000 kusů ale plachaacute a ostražitaacute zviacuteřata vyacuterazně ztěžujiacute přesneacute počiacutetaacuteniacuteK součtu vzaacutecnyacutech zviacuteřat se začaly využiacutevat supermoderniacute metody založeneacute na analyacuteze DNA (z pandiacuteho trusu) Vědci věřiacute že počet pand byl v minulyacutech průzkumech vysoce podceňovaacuten podle nich ve volneacute přiacuterodě žije až 3 000 pand uvaacutediacute BBC A jejich počty se podle zpraacutevy vydaneacute v magaziacutenu Current Biology mohou ještě zvyacutešit pokud bude pokračovat program na jejich ochranu kteryacute vyvinula čiacutenskaacute vlaacuteda

Z průzkumů v pandiacute rezervaci v provincii Sčchuan vědci zjistili že se zde pohybuje 66 pand což je dvakraacutet viacutece než po sčiacutetaacuteniacute klasickou metodou v roce

1998 Z průzkumu provedeneacutem v pandiacute přiacuterodniacute rezervaci Wang-lang vědci vyvodili zaacutevěr že v celeacute Čiacuteně ve volneacute přiacuterodě může žiacutet 2500 až 3000 pand Je to dobraacute zpraacuteva pro budoucnost tvrdiacute vědci Tak dlouho jak jen bude čiacutenskaacute vlaacuteda

pokračovat v pronaacutesledovaacuteniacute pytlaacuteků a zabraňovat kaacuteceniacute bambusoveacuteho pralesa

Přiacuterodniacute produkce

Antropogenniacute produkce

S bakterie (H2S) moře vulkanickaacute činnost spalovaacuteniacute fosil paliv (SO2) technologickeacute procesy (SO2)

88407

607

C (CO2) dyacutechaacuteniacute a vulkan činnost spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv

7210sup31410sup3

Hlavniacute laacutetkoveacute zdroje S a C (v mil t za rok)

Přirozenyacute koloběh siacutery (S)

7

8840

Σ 135

Antropogenně ovlivněnyacute koloběh siacutery S

135

67

Autekologie - vztah organizmu a prostřediacuteFaktory prostřediacute Faktory abiotickeacute x biotickeacutea) klimatickeacute vnitrodruhoveacuteb) hydrickeacute mezidruhoveacute(+antropogenniacute+trofickeacute)

c) edafickeacute

Ekologickeacute faktory ovzdušiacuteHustota a nosnost vzduchu - umožňuje leacutetaacuteniacute Mimozemskeacute zaacuteřeniacute - slunečniacute konstanta 1381 103 Jm-2s-1 ndash různaacute vlnovaacute deacutelka zaacuteřeniacute radioaktivniacute lt3 nm

ultrafialoveacute 3-400 nm světlo 360-760 nm infračerveneacute tepelneacute 760 nm - 400 μm

Světlo (48 kosmic zaacuteřeniacute)Teplo - (dtto) - adaptace na t - vliv na živočichy - poikilotermniacute x homoiotermniacute

Pohyb potrava velikost těla zbarveniacute klimatickaacute pravidlaVyacuteškovyacute teplotniacute gradient =gt vegetačniacute vyacuteškoveacute stupně podle dominantniacute dřeviny 1 doubravy do 500 m nm 2 bučiny (500-1000 m nm) 3 smrčiny (1000-1500 m nm) 4 kleče (1400-1800 m nm)5 alpinskeacute pralouky (gt 1800 m nm)

Složeniacute vzduchu N2 78 O2 209 O3 0000 002-7 CO2 003- N2 z hlediska organismů nevyužitelnyacute- O2 dost i pro rostliny ndash mangrove tropickeacute deštneacute lesy ()

Znečišťovaacuteniacute atmosfeacutery (skleniacutekovyacute efekt ozoacutenovaacute diacutera smog)Smog ndash znečišťovaacuteniacute vzduchu koncentrovaneacute za určityacutech podmiacutenek (teplotniacute inverze a lokalizace v kotlině) Zimniacute (bdquolondyacutenskyacuteldquo) a letniacute (bdquolosangeleskyacuteldquo) smog

Ozoacutenovaacute diacutera - ozoacuten v atmosfeacuteře maacute největšiacute koncentraci ve vyacutešce okolo 23 km Vyacuteznam vrstvy filtrace UV (2) zaacuteřeniacute Freony (znečišťujiacuteciacute l nově i jineacute) štěpiacute ozoacuten snižovaacuteniacute koncentrace O3 =gt horšiacute filtrace - ozoacutenovaacute diacutera - nemoci z UV zaacuteřeniacute

Ozonovaacute diacutera nad Antarktidou se pryacute už daacutel nerozšiřujeOzonovaacute diacutera v zemskeacute atmosfeacuteře nad Antarktidou se už daacutel patrně nerozšiřuje Prohlaacutesili to vyacuteznamniacute američtiacute vědci ktereacute na svyacutech

webovyacutech straacutenkaacutech cituje zpravodajskaacute stanice BBC Diacutera byla objevena v roce 1986 Naacutesledně byly přijaty mezinaacuterodniacute dohody o ukončeniacute

použiacutevaacuteniacute chemikaacuteliiacute ktereacute ničiacute ozonovou vrstvu BBC piacuteše že existujiacute odhady že za 60 let by se diacutera mohla zcela zahojit Dva z vědců kteřiacute pomohli zaktivovat svět před hrozbou vyplyacutevajiacuteciacute z existence teacuteto diacutery v

80 letech nyniacute na konferenci ve Washingtonu uvedli že věřiacute že se situace zlepšuje

Současně však nestačiacute jen to že se diacutera daacutele nerozšiřuje Je třeba pracovat na tom aby se diacutera začala zacelovat Oba vědci zaacuteroveň

upozornili že globaacutelniacute oteplovaacuteniacute by mohlo naopak znovu narušovat stav ozonoveacute diacutery kteraacute zabiacuteraacute plochu zhruba o velikosti severoamerickeacuteho

kontinentu Podle NOAA je za jejiacutem zlepšeniacutem zejmeacutena postupneacute odstraňovaacuteniacute přiacutepravků jako jsou třeba freony ktereacute se použiacutevaly ve sprejiacutech či

ledniciacutech

V ČR zatiacutem došlo k uacuteplneacutemu vyřazeniacute spotřeby CFC (tzv tvrdyacutech freonů) a halonů pro veškeraacute běžnaacute použitiacute (ve sprejiacutech chladničkaacutech a mrazničkaacutech apod) Skončilo použiacutevaacuteniacute methylbromidu jak v zemědělstviacute tak pro ošetřeniacute zbožiacute před přepravou Českaacute republika maacute takeacute vlastniacute halonovou banku kteraacute z uacutezemiacute staacutetu ciacuteleně stahuje nebo zdarma odebiacuteraacute vyřazeneacute hasiciacute přiacutestroje obsahujiacuteciacute halony Množstviacute sebranyacutech recyklovanyacutech a uskladněnyacutech halonů je nyniacute 9 tun a staacutele roste

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Proto EVV musiacute byacutet nediacutelnou součaacutestiacute všeobecneacuteho vzdělaacutevaacuteniacute i odborneacute přiacutepravy ndash průřezoveacute teacutema RVP a ŠVP

Ciacuteloveacute skupiny děti v předškolniacutem věkuv MŠ naacutevyky zdraveacuteho životniacuteho stylu kontakty s přiacuterodou kladnyacute vztah k ŽPděti a mlaacutedež zaacutekladniacutech středniacutech a vyššiacutech odbornyacutech školznalosti dovednosti a naacutevyky pro ochranu ŽP a pochopeniacute TURvysokoškolštiacute studentiaspekt TUR prosazovaacuten v souvislostech s akreditacemi

Průřezovaacute teacutemata reprezentujiacute v RVP ZV okruhy aktuaacutelniacutech probleacutemů současneacuteho světa a staacutevajiacute se vyacuteznamnou a nediacutelnou součaacutestiacute zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Jsou důležityacutem formativniacutem prvkem zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute vytvaacuteřejiacute přiacuteležitosti pro individuaacutelniacute uplatněniacute žaacuteků i pro i pro jejich vzaacutejemnou spolupraacuteci a pomaacutehajiacute rozviacutejet osobnost žaacuteka předevšiacutem v oblasti postojů a hodnot

Všechna průřezovaacute teacutemata majiacute jednotneacute zpracovaacuteniacute Obsahujiacute Charakteristiku průřezoveacuteho teacutematu v niacutež je zdůrazněn vyacuteznam a postaveniacute průřezoveacuteho teacutematu v zaacutekladniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Daacutele je vyjaacutedřen vztah ke vzdělaacutevaciacutem oblastem a přiacutenos průřezoveacuteho teacutematu k rozvoji osobnosti žaacuteka jak v oblasti vědomostiacute dovednostiacute a schopnostiacute tak v oblasti postojů a hodnot Obsah průřezovyacutech teacutemat doporučenyacute pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute je rozpracovaacuten do tematickyacutech okruhů Každyacute tematickyacute okruh obsahuje nabiacutedku teacutemat (činnostiacute naacutemětů) Vyacuteběr teacutemat a způsob jejich zpracovaacuteniacute v učebniacutech osnovaacutech je v kompetenci školy Tematickeacute okruhy průřezovyacutech teacutemat prochaacutezejiacute napřiacuteč vzdělaacutevaciacutemi oblastmi a umožňujiacute propojeniacute vzdělaacutevaciacutech obsahů oborů Tiacutem přispiacutevajiacute ke komplexnosti vzdělaacutevaacuteniacute žaacuteků a pozitivně ovlivňujiacute proces utvaacuteřeniacute a rozviacutejeniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute žaacuteků Žaacuteci dostaacutevajiacute možnost utvaacuteřet si integrovanyacute pohled na danou problematiku a uplatňovat širšiacute spektrum dovednostiacute

Průřezovaacute teacutemata tvořiacute povinnou součaacutest zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Škola musiacute do vzdělaacutevaacuteniacute na 1 stupni i na 2 stupni zařadit všechna průřezovaacute teacutemata uvedenaacute v RVP ZV Všechna průřezovaacute teacutemata však nemusiacute byacutet zastoupena v každeacutem ročniacuteku V průběhu zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je povinnostiacute školy nabiacutednout žaacutekům postupně všechny tematickeacute okruhy jednotlivyacutech průřezovyacutech teacutemat jejich rozsah a způsob realizace stanovuje ŠVP Průřezovaacute teacutemata je možneacute využiacutet jako integrativniacute součaacutest vzdělaacutevaciacuteho obsahu vyučovaciacuteho předmětu nebo v podobě samostatnyacutech předmětů projektů seminaacuteřů kurzů apod Podmiacutenkou uacutečinnosti průřezovyacutech teacutemat je jejich propojenost se vzdělaacutevaciacutem obsahem konkreacutetniacutech vyučovaciacutech předmětů a s obsahem dalšiacutech činnostiacute žaacuteků realizovanyacutech ve škole i mimo školu V etapě zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute jsou vymezena tato průřezovaacute teacutemata

1048697 Osobnostniacute a sociaacutelniacute vyacutechova 1048697 Vyacutechova demokratickeacuteho občana 1048697 Vyacutechova k myšleniacute v evropskyacutech a globaacutelniacutech souvislostech 1048697 Multikulturniacute vyacutechova 1048697 Environmentaacutelniacute vyacutechova 1048697 Mediaacutelniacute vyacutechova

Charakteristika průřezoveacuteho teacutematu Environmentaacutelniacute vyacutechovaEnvironmentaacutelniacute vyacutechova vede jedince k pochopeniacute komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životniacuteho prostřediacute tj k pochopeniacute nezbytnosti postupneacuteho přechodu k udržitelneacutemu rozvoji společnosti a k poznaacuteniacute vyacuteznamu odpovědnosti za jednaacuteniacute společnosti i každeacuteho jedince Umožňuje sledovat a uvědomovat si dynamicky se vyviacutejejiacuteciacute vztahy mezi člověkem a prostřediacutem při přiacutemeacutem poznaacutevaacuteniacute aktuaacutelniacutech hledisek ekologickyacutech ekonomickyacutech vědeckotechnickyacutech politickyacutech a občanskyacutech hledisek časovyacutech (vztahů k budoucnosti) i prostorovyacutech (souvislostiacute mezi lokaacutelniacutemi regionaacutelniacutemi a globaacutelniacutemi probleacutemy) i možnosti různyacutech variant řešeniacute environmentaacutelniacutech probleacutemů Vede jedince k aktivniacute uacutečasti na ochraně a utvaacuteřeniacute prostřediacute a ovlivňuje v zaacutejmu udržitelnosti rozvoje lidskeacute civilizace životniacute styl a hodnotovou orientaci žaacuteků Na realizaci průřezoveacuteho teacutematu se podiacuteliacute většina vzdělaacutevaciacutech oblastiacute Postupnyacutem propojovaacuteniacutem rozšiřovaacuteniacutem upevňovaacuteniacutem i systematizaciacute vědomostiacute a dovednostiacute ziacuteskaacutevanyacutech v těchto oblastech umožňuje Environmentaacutelniacute vyacutechova utvaacuteřeniacute integrovaneacuteho pohledu Každaacute z oblastiacute maacute svůj specifickyacute vyacuteznam v ovlivňovaacuteniacute racionaacutelniacute straacutenky osobnosti i ve vlivu na straacutenku emocionaacutelniacute a volně aktivniacute

Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a jeho svět poskytuje průřezoveacute teacutema ucelenyacute elementaacuterniacute pohled na okolniacute přiacuterodu i prostřediacute Učiacute pozorovat citlivě vniacutemat a hodnotit důsledky jednaacuteniacute lidiacute přispiacutevaacute k osvojovaacuteniacute si zaacutekladniacutech dovednostiacute a naacutevyků aktivniacuteho odpovědneacuteho přiacutestupu k prostřediacute v každodenniacutem životě V maximaacutelniacute miacuteře využiacutevaacute přiacutemyacutech kontaktů žaacuteků okolniacutem prostřediacutem a propojuje rozviacutejeniacute myšleniacute s vyacuteraznyacutem ovlivňovaacuteniacutem emocionaacutelniacute straacutenky osobnosti jedince Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a přiacuteroda zdůrazňuje pochopeniacute objektivniacute platnosti zaacutekladniacutech přiacuterodniacutech zaacutekonitostiacute dynamickyacutech souvislostiacute od nejmeacuteně složityacutech ekosysteacutemů až po biosfeacuteru jako celek postaveniacute člověka v přiacuterodě a komplexniacute funkce ekosysteacutemů ve vztahu k lidskeacute společnosti tj pro zachovaacuteniacute podmiacutenek života pro ziacuteskaacutevaacuteniacute obnovitelnyacutech zdrojů surovin a energie i pro mimoprodukčniacute hodnoty (inspiraci odpočinek) Klade zaacuteklady systeacutemoveacuteho přiacutestupu zvyacuterazňujiacuteciacuteho vazby mezi prvky systeacutemů jejich hierarchickeacute uspořaacutedaacuteniacute a vztahy k okoliacute Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a společnost teacutema odkryacutevaacute souvislosti mezi ekologickyacutemi technicko-ekonomickyacutemi a sociaacutelniacutemi jevy s uacuterazem na vyacuteznam preventivniacute obezřetnosti v jednaacuteniacute a dalšiacute principy udržitelnosti rozvoje Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a zdraviacute se teacutema dotyacutekaacute problematiky vlivů prostřediacute na vlastniacute zdraviacute i na zdraviacute ostatniacutech lidiacute V souvislosti s probleacutemy současneacuteho světa vede k poznaacuteniacute důležitosti peacuteče o přiacuterodu při organizaci masovyacutech sportovniacutech akciacute

Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Informačniacute a komunikačniacute technologie umožňuje průřezoveacute teacutema aktivně využiacutevat vyacutepočetniacute techniku (internet) při zjišťovaacuteniacute aktuaacutelniacutech informaciacute o stavu prostřediacute rozlišovat zaacutevažnost ekologickyacutech probleacutemů a poznaacutevat jejich propojenost Komunikačniacute technologie podněcujiacute zaacutejem o způsoby řešeniacute ekologickyacutech probleacutemů možnostiacute navazovat kontakty v teacuteto oblasti a vyměňovat si informace v raacutemci kraje republiky i EU a světa Vzdělaacutevaciacute Oblast Uměniacute a kultura poskytuje Environmentaacutelniacute vyacutechově mnoho přiacuteležitostiacute pro zamyacutešleniacute se nad vztahy člověka a prostřediacute k uvědomovaacuteniacute si přiacuterodniacuteho i sociaacutelniacuteho prostřediacute jako zdroje inspirace pro vytvaacuteřeniacute kulturniacutech a uměleckyacutech hodnot a přispiacutevaacute k vniacutemaacuteniacute estetickyacutech kvalit prostřediacute Propojeniacute teacutematu se vzdělaacutevaciacute oblastiacute Člověk a svět praacutece se realizuje prostřednictviacutem konkreacutetniacutech pracovniacutech aktivit ve prospěch životniacuteho prostřediacute Umožňuje poznaacutevat vyacuteznam a role různyacutech profesiacute ve vztahu k životniacutemu prostřediacute

Tematickeacute okruhy Environmentaacutelniacute vyacutechovy 1048697 Ekosysteacutemy1048697 Zaacutekladniacute podmiacutenky života 1048697 Lidskeacute aktivity a probleacutemy životniacuteho prostřediacute 1048697 Vztah člověka k prostřediacute

Ekosysteacutemy ndash les (les v našem prostřediacute produkčniacute a mimoprodukčniacute vyacuteznamy lesa) pole (vyacuteznam změny okolniacute krajiny vlivem člověka způsoby hospodařeniacute na nich pole a jejich okoliacute) vodniacute zdroje (lidskeacute aktivity spojeneacute s vodniacutem hospodaacuteřstviacutem důležitost pro krajinnou ekologii) moře (druhovaacute odlišnost vyacuteznam pro biosfeacuteru mořskeacute řasy a kysliacutek cyklus oxidu uhličiteacuteho) a tropickyacute deštnyacute les (porovnaacuteniacute druhovaacute rozmanitost ohrožovaacuteniacute globaacutelniacute vyacuteznam a vyacuteznam pro naacutes) lidskeacute siacutedlo ndash město ndash vesnice (umělyacute ekosysteacutem jeho funkce a vztahy k okoliacute aplikace na miacutestniacute podmiacutenky) kulturniacute krajina (pochopeniacute hlubokeacuteho ovlivněniacute přiacuterody v průběhu vzniku civilizace až po dnešek)

Zaacutekladniacute podmiacutenky života ndash voda (vztahy vlastnostiacute vody a života vyacuteznam vody pro lidskeacute aktivity ochrana jejiacute čistoty pitnaacute voda ve světě a u naacutes způsoby řešeniacute) ovzdušiacute (vyacuteznam pro život na Zemi ohrožovaacuteniacute ovzdušiacute a klimatickeacute změny propojenost světa čistota ovzdušiacute u naacutes) půda (propojenost složek prostřediacute zdroj vyacuteživy ohroženiacute půdy rekultivace a situace v okoliacute změny v potřebě zemědělskeacute půdy noveacute funkce zemědělstviacute v krajině ochrana biologickyacutech druhů (důvody ochrany a způsoby ochrany jednotlivyacutech druhů) ekosysteacutemy ndash biodiverzita (funkce ekosysteacutemů vyacuteznam biodiverzity jejiacute uacuterovně ohrožovaacuteniacute a ochrana ve světě a u naacutes) energie (energie a život vliv energetickyacutech zdrojů na společenskyacute rozvoj využiacutevaacuteniacute energie možnosti a způsoby šetřeniacute miacutestniacute podmiacutenky) přiacuterodniacute zdroje (zdroje surovinoveacute a energetickeacute jejich vyčerpatelnost vlivy na prostřediacute principy hospodařeniacute s přiacuterodniacutemi zdroji vyacuteznam a způsoby ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute přiacuterodniacutech zdrojů v okoliacute)

Lidskeacute aktivity a probleacutemy životniacuteho prostřediacute ndash zemědělstviacute a životniacute prostřediacute ekologickeacute zemědělstviacute doprava a životniacute prostřediacute (vyacuteznam a vyacutevoj energetickeacute zdroje dopravy a jejiacute vlivy na prostřediacute druhy dopravy a ekologickaacute zaacutetěž doprava a globalizace) průmysl a životniacute prostřediacute (průmyslovaacute revoluce a demografickyacute vyacutevoj vlivy průmyslu na prostřediacute zpracovaacutevaneacute materiaacutely a jejich působeniacute vliv praacutevniacutech a ekonomickyacutech naacutestrojů na vztahy průmyslu k ochraně životniacuteho prostřediacute průmysl a udržitelnyacute rozvoj společnosti) odpady a hospodařeniacute s odpady (odpady a přiacuteroda principy a způsoby hospodařeniacute s odpady druhotneacute suroviny) ochrana přiacuterody a kulturniacutech pamaacutetek (vyacuteznam ochrany přiacuterody a kulturniacutech pamaacutetek praacutevniacute řešeniacute u naacutes v EU a ve světě přiacuteklady z okoliacute zaacutesada předběžneacute opatrnosti ochrana přiacuterody při masovyacutech sportovniacutech akciacutech ndash zaacutesady MOV) změny v krajině (krajina dřiacuteve a dnes vliv lidskyacutech aktivit jejich reflexe a perspektivy) dlouhodobeacute programy zaměřeneacute k růstu ekologickeacuteho vědomiacute veřejnosti (Staacutetniacute program EVVO Agenda 21 EU) a akce (Den životniacuteho prostřediacute OSN Den Země apod)

Vztah člověka k prostřediacute ndash naše obec (přiacuterodniacute zdroje jejich původ způsoby využiacutevaacuteniacute a řešeniacute odpadoveacuteho hospodaacuteřstviacute přiacuteroda a kultura obce a jejiacute ochrana zajišťovaacuteniacute ochrany životniacuteho prostřediacute v obci - instituce nevlaacutedniacute organizace lideacute) naacuteš životniacute styl (spotřeba věciacute energie odpady způsoby jednaacuteniacute a vlivy na prostřediacute) aktuaacutelniacute (lokaacutelniacute) ekologickyacute probleacutem (přiacuteklad probleacutemu jeho přiacutečina důsledky souvislosti možnosti a způsoby řešeniacute hodnoceniacute vlastniacute naacutezor jeho zdůvodňovaacuteniacute a prezentace) prostřediacute a zdraviacute (rozmanitost vlivů prostřediacute na zdraviacute jejich komplexniacute a synergickeacute působeniacute možnosti a způsoby ochrany zdraviacute) nerovnoměrnost života na Zemi (rozdiacutelneacute podmiacutenky prostřediacute a rozdiacutelnyacute společenskyacute vyacutevoj na Zemi přiacutečiny a důsledky zvyšovaacuteniacute rozdiacutelů globalizace a principy udržitelnosti rozvoje přiacuteklady jejich uplatňovaacuteniacute ve světě u naacutes)

učiteleacute a dalšiacute pedagogičtiacute pracovniacuteciCiacuteloveacute skupiny - studenti učitelstviacute

učiteleacute MŠ ZŠ SŠ a VOŠ- pedagog pracovniacuteci připravujiacuteciacute učitele pro EVV- pedagog pracovniacuteci v mimoškolniacute vyacutechově- řiacutediacuteciacute pracovniacuteci ve školstviacute

Uacutekoly Pregraduaacutelniacute přiacuteprava

- pozornost integračniacutem přiacutestupům v EV- všestranneacute uplatňovaacuteniacute EV a TUR

Dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute- průběžneacute poskytovaacuteniacute novyacutech informaciacute - vyacuteměna zkušenostiacute- systeacutem CŽV učitelů a DPP s otevřenou nabiacutedkou

Vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute ciacutele ekologicko-environmentaacutelniacute přiacutepravy (EV) na učitelskyacutech fakultaacutech

Studenti by měli umět

zprostředkovat porozuměniacute komplexniacutem vztahům mezi člověkem a jeho prostřediacutem prostřednictviacutem interdisciplinaacuterniacuteho aktivniacuteho učeniacute orientovat se v historickyacutech souvislostech vzniku a vyacutevoje EV a vysvětlit současneacute trendy v EV orientovat se raacutemcově v dokumentech o EV znaacutet nejvyacuteznamnějšiacute instituce v oblasti EV zaujiacutemat odpovědneacute profesniacute stanovisko a postoje (v diskusi o hodnotoveacute orientaci lidskyacutech potřebaacutech šetrneacutem životniacutem stylu) argumentovat s využitiacutem znalostiacute (např o sociaacutelniacutech a psychologickyacutech motivech chovaacuteniacute na ekologicko-environmentaacutelniacutech zaacutekladech)

objasnit zaacutekonitosti biosfeacutery vysvětlit zaacutekladniacute vztahy v ekosysteacutemu charakterizovat vyacutevoj vztahů člověka k přiacuterodě zdůvodnit přiacutečiny ekologickeacute krize vysvětlit způsoby naacutepravy

loz sebereflektovat sveacute jednaacuteniacute i vyacutechovneacute působeniacute kriticky hodnotit jednaacuteniacutedruhyacutech ve vztahu k životniacutemu prostřediacute vyvozovat zaacutevěry a uplatňovat je v praxi svyacutem jednaacuteniacutem navozovat a podporovat aktivniacute zapojeniacute do peacuteče o životniacute prostřediacute

loz nenaacutesilně implementovat environmentaacutelně-vyacutechovneacute obsahy do vzdělaacutevaciacuteho kurikula i do reaacutelneacute vyacutechovy

Co patřiacute do EV obsahů- působeniacute na utvaacuteřeniacute naacutezorů postojů hierarchie životniacutech hodnot na

pochopeniacute kvality života- rozviacutejeniacute uacutecty a citu k živeacute a neživeacute přiacuterodě a jedinečnosti života na

Zemi citliveacute vniacutemaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute kraacutesy ovlivňovaacuteniacute životniacuteho stylu- spolupodiacutelet se na změně hodnotoveacute orientace dnes jednostranně

zaměřeneacute na vyacutekon a prosperitu (viz Staacutetniacute program environ vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČR

loz projektovat vyučovaciacute strategie teoreticky a prakticky zvlaacutednout vyučovaciacute metody efektivně zařazovat netradičniacute postupy (využitiacute tvořiveacute dramatiky simulaciacute her pohaacutedek i autentickyacutech činnostiacute pro rozvoj ekologicko-environmentaacutelniacute kultury osobnosti) diagnostikovat žaacutekovo pojetiacute učiva o problematice životniacuteho prostřediacute a umět s niacutem pracovat

V-v ciacutele EEV

loz umět regionaacutelně aktualizovat a zaměřit učivo z hlediska EV

loz umět organizovat činnosti (v přiacuterodě experimentovaacuteniacute s pomůckami pozorovaacuteniacute určovaacuteniacute podle kliacutečů zapojovat děti do estetickeacuteho ztvaacuterněniacute prostoru školniacute třiacutedy do peacuteče o ŽP)

loz vytvaacuteřet co nejširšiacute možnosti pro aplikaci naučeneacuteho v praktickeacutem každodenniacutem životě

loz pěstovat naacutevyky a dovednosti žaacutedouciacuteho jednaacuteniacute a chovaacuteniacute v přiacuterodniacutem prostřediacute předchaacutezet vandalstviacute smysluplnou aktivitou veacutest děti k zodpovědnosti za svoje chovaacuteniacute vytvaacuteřeniacute kladneacuteho klimatu ve třiacutedě rozviacutejet prosociaacutelniacute vlastnosti a postoje naopak vytvaacuteřet zaacutebrany proti bdquozleacuteldquo agresivitě

loz umět připravit dlouhodobyacute program vyacutechovneacute praacutece vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelneacute situace (vyacuteuka ve třiacutedě v přiacuterodě studium v přiacuterodě)

V-v ciacutele EEV

Dokumenty o EV Zaacutekony

171992 Sb ndash o ŽP11492 Sb ndash o ochraně přiacuterody a krajiny + Vyhl 3951231998 Sb O praacutevu na informace o ŽP rarr do 2302000

(přenos odpovědnostiacute na kraje)1061999 o svobodneacutem přiacutestupu k informaciacutem2422000 Sb o ekologickeacutem zemědělstviacute1002001 o posuzovaacuteniacute vlivů na ŽP (nahrazuje 2441992 Sb)

Staacutetniacute program environmentaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČRMŽP Praha 2000 (2002)

Staacutetniacute politika ŽP 2001 (usneseniacute vlaacutedy ČR č 38 ze dne 101) Meziresortniacute dohoda o spolupraacuteci v oblasti environmentaacutelniacute

osvěty vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutechovy mezi MŽP a MŠMT ze dne 812 1999

= ekosysteacutem

Ekosysteacutemndash strukturaacutelniacute a funkčniacute celek biosfeacuteryNezbytneacute složky1 biotop (stanoviště) (soubor abiotickyacutech faktorů včetně anorganickyacutech laacutetek)2 producenti (produkce organickyacutech laacutetek z anorganickyacutech - fotosynteacuteza)3 konzumenti (přiacutejem organickyacutech laacutetek ndash vyacuteživa ndash jako zdroj energie)4 destruenti (rozkladači) (mineralizace rozklad organickyacutech laacutetek na

anorganickeacute)

Koloběh laacutetek tok energieVstupy anorganickyacutech laacutetek činnostiacute producentů max 20 (5 ndash 10 )

fytomasy pro živočichy (potravniacute zaacutevislosti) zbytek do dekompozičniacutech procesů Stejně u živočichů Rozdiacutelnaacute rychlost dekompoziciacute Mineralizace ndash postupnyacute vznik anorganickyacutech laacutetek Opakovanaacute recyklizace (vstup do koloběhu) Přechody laacutetek mezi ekosysteacutemy Vyacuteznam koloběhu vody pro existenci života a funkci ekosysteacutemů vůbec Naacutevaznost koloběhů zaacutekladniacutech biogenniacutech prvků

Potravniacute řetězce ndash siacuteť Biodiverzita Stabilita ekosysteacutemu

Populace - soubor všech jedinců teacutehož druhu (homotypickyacute soubor) v určiteacutem prostoru a čase (možnost produkce potomstva) včetně vyacutevojovyacutech staacutediiacute Charakteristiky (atributy) populace Velikost populace a jejiacute určovaacuteniacute (hustota pokryvnost )Struktura populace (prostorovaacute struktura - rozptyl jedinců v prostoruSloženiacute populace (poměr pohlaviacute věkovaacute struktura s hmotnosti sociaacutelniacute sndashetol) Vztahy uvnitř populace (vnitrodruhovaacute konkurence)Dynamika populace (množivost ndash počet novyacutech jedinců za čas uacutemrtnost ndash počet uhynulyacutech za jednotku času)Rozptylovaacuteniacute Růst populace Společenstva heterotypickeacute soubory z jednotlivyacutech populaciacute Podle složitosti vazeb viacutecemeacuteně staacuteleacute se schopnostiacute autoregulacePrimaacuterniacute (přirozeneacute) biocenoacutezySekundaacuterniacuteBiomy ndash společenstva velkyacutech oblastiacute Země s jednotnou fyziognomiiacute

Biosfeacutera - globaacutelniacute ekosysteacutem Koloběhy hlavniacutech biogenniacutech prvkůVnosy člověka

Evropa ztraacuteciacute biodiverzitu velmi rychle

Podle Světoveacuteho fondu na ochranu přiacuterody (WWF) se dramatickyacutem tempem snižuje biodiverzita evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit a dochaacuteziacute k uacutebytku živočišnyacutech druhů Přiacutepadoveacute studie hodnotily 19 různyacutech druhů a osm přiacuterodniacutech lokalit v celeacute Evropě Studie prokaacutezaly že podle evropskyacutech kriteacuteriiacute se viacutece než 60 druhů a lokalit nachaacuteziacute ve bdquošpatneacutemldquo stavu s ohledem na kvalitu biodiverzity Dalšiacutech 22 nemohlo byacutet klasifikovaacuteno kvůli nedostatku uacutedajů

Kvalita populace u euroasijskeacuteho rysa v Alpaacutech a u hnědyacutech medvědů v Rakousku byla shledaacutena jako bdquošpatnaacuteldquo a u jednoho druhu želv jako bdquoneadekvaacutetniacuteldquo Za posledniacutech sedm let došlo k uacutebytku medvědiacutech populaciacute ve středniacutem Rakousku o 50 Tato novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv To zahrnuje použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute stejně jako kladeniacute pastiacute otraacutevenyacutech naacutevnad a pytlačeniacute

Podle WWF je to signaacutel aby EU zahaacutejila bezprostředniacute akci pokud chce dostaacutet sveacutemu ciacuteli že zastaviacute uacutebytek biodiverzity kolem roku 2010

bdquoToto je důkazem že se evropskyacutem vlaacutedaacutem nedařiacute chraacutenit přiacuterodu v Evropěldquo řekl Tony Long ředitel European Policy Office WWF bdquoTyto alarmujiacuteciacute trendy můžeme zvraacutetit pokud budou politici vniacutemat uacutebytek biodiverzity jako vaacutežnyacute probleacutemldquo

Experti EHF žaacutedajiacute členskeacute staacutety EU aby řaacutedně implementovaly směrnice na ochranu ptaacuteků a přiacuterodniacutech lokalit ndash zaacutekladniacute kaacutemen evropskeacute environmentaacutelniacute legislativy EU by měla ustanovit dostatečneacute množstviacute lokalit siacutetě Natura 2000 starat se o ohroženeacute druhy a financovat opatřeniacute kteraacute jsou nutnaacute pro jejich přežitiacute

Natura 2000 je celoevropskaacute siacuteť chraacuteněnyacutech oblastiacute Podle zpraacutevy bude zaacutesadniacute pro ochranu biodiverzity v Evropě uacutespěšnaacute a efektivniacute implementace lokalit siacutetě Natura 2000

bdquoEU disponuje nezbytnou legislativou na ochranu ohroženyacutech druhů a lokalitldquo řekl Gerald Dick z globaacutelniacuteho programu WWF na ochranu druhů bdquoDůležiteacute ale je aby dokaacutezala zvlaacutednout implementaci teacuteto legislativy To znamenaacute že se musiacute starat o tyto speciaacutelniacute chraacuteněneacute oblasti řaacutednyacutem způsobem Členskeacute staacutety musiacute připravit sveacute naacuterodniacute finančniacute plaacuteny aby dokaacutezaly zvlaacutednout tento zaacutevazekldquo

Někteřiacute ptaacuteci z Evropy miziacute jiniacute přibyacutevajiacute Co to vypoviacutedaacute o stavu našiacute krajinyMnožstviacute ještě nedaacutevno běžnyacutech ptačiacutech druhů v Evropě dnes razantně ubyacutevaacute Celkově v Evropě poklesla početnost ptačiacutech druhů typickyacutech pro zemědělskou

krajinu mezi lety 1980 a 2003 v průměru o 28 Uacutebytek lesniacutech ptaacuteků je meacuteně vyacuteznamnyacute (13) a některeacute druhy zejmeacutena ty meacuteně specializovaneacute na konkreacutetniacute typ prostřediacute naopak přibyacutevajiacute Vše nasvědčuje tomu že ohroženiacute dosud běžnyacutech volně

žijiacuteciacutech ptaacuteků je většiacute v novyacutech členskyacutech zemiacutech EU včetně ČR Jak ukazuje praacutevě největšiacute uacutebytek mezi ptaacuteky obyacutevajiacuteciacutemi zemědělskou krajinu

hrozbu představuje zejmeacutena intenzifikace zemědělstviacuteEvropštiacute i světoviacute politici se na začaacutetku noveacuteho tisiacuteciletiacute zavaacutezali zastavit nebo

alespoň zpomalit uacutebytek biologickeacute rozmanitosti (biodiverzity) Termiacutenem kdy se maacute hodnotit je rok 2010 Pro takoveacute hodnoceniacute je ale potřeba miacutet k dispozici

jednoducheacute a přitom spolehliveacute a vědecky podloženeacute ukazatele stavu biodiverzity bdquoVe sledovaacuteniacute rozmanitosti ptačiacutech druhů takoveacute ukazatele maacuteme k dispozici v podobě indikaacutetoru běžnyacutech druhů volně žijiacuteciacutech ptaacuteků v Evropěldquo Ciacutelem těchto bdquoptačiacutechldquo indikaacutetorů je umožnit hodnotit dopady rozhodnutiacute na živou přiacuterodu

Indikaacutetory jsou vyacutesledkem projektu Celoevropskeacuteho monitoringu běžnyacutech druhů ptaacuteků (Pan-European Common Bird Monitoring) na ktereacutem aktivně spolupracujiacute ornitologoveacute z 18 evropskyacutech zemiacute dalšiacute země se do projektu postupně zapojujiacute

Vlastniacute sčiacutetaacuteniacute ptaacuteků v tereacutenu provaacutedějiacute vyškoleniacute dobrovolniacuteci amateacuterštiacute ornitologoveacute jejichž vyacutesledky jsou v každeacute zemi shromaacutežděny a po zpracovaacuteniacute se

posiacutelajiacute Českeacute společnosti ornitologickeacute kteraacute program koordinuje pro celou Evropu

Vědci Pand je viacutece než jsme mysleliPanda obyacutevala mnoho oblastiacute a to nejen v Čiacuteně (v současneacute době pouze v zalesněnyacutech oblastech středniacute Čiacuteny) Populace pand velkyacutech musela dlouho snaacutešet naacutejezdy pytlaacuteků i dřevorubců kteřiacute v 80 letech plenili rozsaacutehleacute bambusoveacute pralesy Počty zviacuteřat žijiacuteciacutech ve volneacute přiacuterodě se odhadujiacute na 1000 kusů ale plachaacute a ostražitaacute zviacuteřata vyacuterazně ztěžujiacute přesneacute počiacutetaacuteniacuteK součtu vzaacutecnyacutech zviacuteřat se začaly využiacutevat supermoderniacute metody založeneacute na analyacuteze DNA (z pandiacuteho trusu) Vědci věřiacute že počet pand byl v minulyacutech průzkumech vysoce podceňovaacuten podle nich ve volneacute přiacuterodě žije až 3 000 pand uvaacutediacute BBC A jejich počty se podle zpraacutevy vydaneacute v magaziacutenu Current Biology mohou ještě zvyacutešit pokud bude pokračovat program na jejich ochranu kteryacute vyvinula čiacutenskaacute vlaacuteda

Z průzkumů v pandiacute rezervaci v provincii Sčchuan vědci zjistili že se zde pohybuje 66 pand což je dvakraacutet viacutece než po sčiacutetaacuteniacute klasickou metodou v roce

1998 Z průzkumu provedeneacutem v pandiacute přiacuterodniacute rezervaci Wang-lang vědci vyvodili zaacutevěr že v celeacute Čiacuteně ve volneacute přiacuterodě může žiacutet 2500 až 3000 pand Je to dobraacute zpraacuteva pro budoucnost tvrdiacute vědci Tak dlouho jak jen bude čiacutenskaacute vlaacuteda

pokračovat v pronaacutesledovaacuteniacute pytlaacuteků a zabraňovat kaacuteceniacute bambusoveacuteho pralesa

Přiacuterodniacute produkce

Antropogenniacute produkce

S bakterie (H2S) moře vulkanickaacute činnost spalovaacuteniacute fosil paliv (SO2) technologickeacute procesy (SO2)

88407

607

C (CO2) dyacutechaacuteniacute a vulkan činnost spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv

7210sup31410sup3

Hlavniacute laacutetkoveacute zdroje S a C (v mil t za rok)

Přirozenyacute koloběh siacutery (S)

7

8840

Σ 135

Antropogenně ovlivněnyacute koloběh siacutery S

135

67

Autekologie - vztah organizmu a prostřediacuteFaktory prostřediacute Faktory abiotickeacute x biotickeacutea) klimatickeacute vnitrodruhoveacuteb) hydrickeacute mezidruhoveacute(+antropogenniacute+trofickeacute)

c) edafickeacute

Ekologickeacute faktory ovzdušiacuteHustota a nosnost vzduchu - umožňuje leacutetaacuteniacute Mimozemskeacute zaacuteřeniacute - slunečniacute konstanta 1381 103 Jm-2s-1 ndash různaacute vlnovaacute deacutelka zaacuteřeniacute radioaktivniacute lt3 nm

ultrafialoveacute 3-400 nm světlo 360-760 nm infračerveneacute tepelneacute 760 nm - 400 μm

Světlo (48 kosmic zaacuteřeniacute)Teplo - (dtto) - adaptace na t - vliv na živočichy - poikilotermniacute x homoiotermniacute

Pohyb potrava velikost těla zbarveniacute klimatickaacute pravidlaVyacuteškovyacute teplotniacute gradient =gt vegetačniacute vyacuteškoveacute stupně podle dominantniacute dřeviny 1 doubravy do 500 m nm 2 bučiny (500-1000 m nm) 3 smrčiny (1000-1500 m nm) 4 kleče (1400-1800 m nm)5 alpinskeacute pralouky (gt 1800 m nm)

Složeniacute vzduchu N2 78 O2 209 O3 0000 002-7 CO2 003- N2 z hlediska organismů nevyužitelnyacute- O2 dost i pro rostliny ndash mangrove tropickeacute deštneacute lesy ()

Znečišťovaacuteniacute atmosfeacutery (skleniacutekovyacute efekt ozoacutenovaacute diacutera smog)Smog ndash znečišťovaacuteniacute vzduchu koncentrovaneacute za určityacutech podmiacutenek (teplotniacute inverze a lokalizace v kotlině) Zimniacute (bdquolondyacutenskyacuteldquo) a letniacute (bdquolosangeleskyacuteldquo) smog

Ozoacutenovaacute diacutera - ozoacuten v atmosfeacuteře maacute největšiacute koncentraci ve vyacutešce okolo 23 km Vyacuteznam vrstvy filtrace UV (2) zaacuteřeniacute Freony (znečišťujiacuteciacute l nově i jineacute) štěpiacute ozoacuten snižovaacuteniacute koncentrace O3 =gt horšiacute filtrace - ozoacutenovaacute diacutera - nemoci z UV zaacuteřeniacute

Ozonovaacute diacutera nad Antarktidou se pryacute už daacutel nerozšiřujeOzonovaacute diacutera v zemskeacute atmosfeacuteře nad Antarktidou se už daacutel patrně nerozšiřuje Prohlaacutesili to vyacuteznamniacute američtiacute vědci ktereacute na svyacutech

webovyacutech straacutenkaacutech cituje zpravodajskaacute stanice BBC Diacutera byla objevena v roce 1986 Naacutesledně byly přijaty mezinaacuterodniacute dohody o ukončeniacute

použiacutevaacuteniacute chemikaacuteliiacute ktereacute ničiacute ozonovou vrstvu BBC piacuteše že existujiacute odhady že za 60 let by se diacutera mohla zcela zahojit Dva z vědců kteřiacute pomohli zaktivovat svět před hrozbou vyplyacutevajiacuteciacute z existence teacuteto diacutery v

80 letech nyniacute na konferenci ve Washingtonu uvedli že věřiacute že se situace zlepšuje

Současně však nestačiacute jen to že se diacutera daacutele nerozšiřuje Je třeba pracovat na tom aby se diacutera začala zacelovat Oba vědci zaacuteroveň

upozornili že globaacutelniacute oteplovaacuteniacute by mohlo naopak znovu narušovat stav ozonoveacute diacutery kteraacute zabiacuteraacute plochu zhruba o velikosti severoamerickeacuteho

kontinentu Podle NOAA je za jejiacutem zlepšeniacutem zejmeacutena postupneacute odstraňovaacuteniacute přiacutepravků jako jsou třeba freony ktereacute se použiacutevaly ve sprejiacutech či

ledniciacutech

V ČR zatiacutem došlo k uacuteplneacutemu vyřazeniacute spotřeby CFC (tzv tvrdyacutech freonů) a halonů pro veškeraacute běžnaacute použitiacute (ve sprejiacutech chladničkaacutech a mrazničkaacutech apod) Skončilo použiacutevaacuteniacute methylbromidu jak v zemědělstviacute tak pro ošetřeniacute zbožiacute před přepravou Českaacute republika maacute takeacute vlastniacute halonovou banku kteraacute z uacutezemiacute staacutetu ciacuteleně stahuje nebo zdarma odebiacuteraacute vyřazeneacute hasiciacute přiacutestroje obsahujiacuteciacute halony Množstviacute sebranyacutech recyklovanyacutech a uskladněnyacutech halonů je nyniacute 9 tun a staacutele roste

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Průřezovaacute teacutemata reprezentujiacute v RVP ZV okruhy aktuaacutelniacutech probleacutemů současneacuteho světa a staacutevajiacute se vyacuteznamnou a nediacutelnou součaacutestiacute zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Jsou důležityacutem formativniacutem prvkem zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute vytvaacuteřejiacute přiacuteležitosti pro individuaacutelniacute uplatněniacute žaacuteků i pro i pro jejich vzaacutejemnou spolupraacuteci a pomaacutehajiacute rozviacutejet osobnost žaacuteka předevšiacutem v oblasti postojů a hodnot

Všechna průřezovaacute teacutemata majiacute jednotneacute zpracovaacuteniacute Obsahujiacute Charakteristiku průřezoveacuteho teacutematu v niacutež je zdůrazněn vyacuteznam a postaveniacute průřezoveacuteho teacutematu v zaacutekladniacutem vzdělaacutevaacuteniacute Daacutele je vyjaacutedřen vztah ke vzdělaacutevaciacutem oblastem a přiacutenos průřezoveacuteho teacutematu k rozvoji osobnosti žaacuteka jak v oblasti vědomostiacute dovednostiacute a schopnostiacute tak v oblasti postojů a hodnot Obsah průřezovyacutech teacutemat doporučenyacute pro zaacutekladniacute vzdělaacutevaacuteniacute je rozpracovaacuten do tematickyacutech okruhů Každyacute tematickyacute okruh obsahuje nabiacutedku teacutemat (činnostiacute naacutemětů) Vyacuteběr teacutemat a způsob jejich zpracovaacuteniacute v učebniacutech osnovaacutech je v kompetenci školy Tematickeacute okruhy průřezovyacutech teacutemat prochaacutezejiacute napřiacuteč vzdělaacutevaciacutemi oblastmi a umožňujiacute propojeniacute vzdělaacutevaciacutech obsahů oborů Tiacutem přispiacutevajiacute ke komplexnosti vzdělaacutevaacuteniacute žaacuteků a pozitivně ovlivňujiacute proces utvaacuteřeniacute a rozviacutejeniacute kliacutečovyacutech kompetenciacute žaacuteků Žaacuteci dostaacutevajiacute možnost utvaacuteřet si integrovanyacute pohled na danou problematiku a uplatňovat širšiacute spektrum dovednostiacute

Průřezovaacute teacutemata tvořiacute povinnou součaacutest zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Škola musiacute do vzdělaacutevaacuteniacute na 1 stupni i na 2 stupni zařadit všechna průřezovaacute teacutemata uvedenaacute v RVP ZV Všechna průřezovaacute teacutemata však nemusiacute byacutet zastoupena v každeacutem ročniacuteku V průběhu zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je povinnostiacute školy nabiacutednout žaacutekům postupně všechny tematickeacute okruhy jednotlivyacutech průřezovyacutech teacutemat jejich rozsah a způsob realizace stanovuje ŠVP Průřezovaacute teacutemata je možneacute využiacutet jako integrativniacute součaacutest vzdělaacutevaciacuteho obsahu vyučovaciacuteho předmětu nebo v podobě samostatnyacutech předmětů projektů seminaacuteřů kurzů apod Podmiacutenkou uacutečinnosti průřezovyacutech teacutemat je jejich propojenost se vzdělaacutevaciacutem obsahem konkreacutetniacutech vyučovaciacutech předmětů a s obsahem dalšiacutech činnostiacute žaacuteků realizovanyacutech ve škole i mimo školu V etapě zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute jsou vymezena tato průřezovaacute teacutemata

1048697 Osobnostniacute a sociaacutelniacute vyacutechova 1048697 Vyacutechova demokratickeacuteho občana 1048697 Vyacutechova k myšleniacute v evropskyacutech a globaacutelniacutech souvislostech 1048697 Multikulturniacute vyacutechova 1048697 Environmentaacutelniacute vyacutechova 1048697 Mediaacutelniacute vyacutechova

Charakteristika průřezoveacuteho teacutematu Environmentaacutelniacute vyacutechovaEnvironmentaacutelniacute vyacutechova vede jedince k pochopeniacute komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životniacuteho prostřediacute tj k pochopeniacute nezbytnosti postupneacuteho přechodu k udržitelneacutemu rozvoji společnosti a k poznaacuteniacute vyacuteznamu odpovědnosti za jednaacuteniacute společnosti i každeacuteho jedince Umožňuje sledovat a uvědomovat si dynamicky se vyviacutejejiacuteciacute vztahy mezi člověkem a prostřediacutem při přiacutemeacutem poznaacutevaacuteniacute aktuaacutelniacutech hledisek ekologickyacutech ekonomickyacutech vědeckotechnickyacutech politickyacutech a občanskyacutech hledisek časovyacutech (vztahů k budoucnosti) i prostorovyacutech (souvislostiacute mezi lokaacutelniacutemi regionaacutelniacutemi a globaacutelniacutemi probleacutemy) i možnosti různyacutech variant řešeniacute environmentaacutelniacutech probleacutemů Vede jedince k aktivniacute uacutečasti na ochraně a utvaacuteřeniacute prostřediacute a ovlivňuje v zaacutejmu udržitelnosti rozvoje lidskeacute civilizace životniacute styl a hodnotovou orientaci žaacuteků Na realizaci průřezoveacuteho teacutematu se podiacuteliacute většina vzdělaacutevaciacutech oblastiacute Postupnyacutem propojovaacuteniacutem rozšiřovaacuteniacutem upevňovaacuteniacutem i systematizaciacute vědomostiacute a dovednostiacute ziacuteskaacutevanyacutech v těchto oblastech umožňuje Environmentaacutelniacute vyacutechova utvaacuteřeniacute integrovaneacuteho pohledu Každaacute z oblastiacute maacute svůj specifickyacute vyacuteznam v ovlivňovaacuteniacute racionaacutelniacute straacutenky osobnosti i ve vlivu na straacutenku emocionaacutelniacute a volně aktivniacute

Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a jeho svět poskytuje průřezoveacute teacutema ucelenyacute elementaacuterniacute pohled na okolniacute přiacuterodu i prostřediacute Učiacute pozorovat citlivě vniacutemat a hodnotit důsledky jednaacuteniacute lidiacute přispiacutevaacute k osvojovaacuteniacute si zaacutekladniacutech dovednostiacute a naacutevyků aktivniacuteho odpovědneacuteho přiacutestupu k prostřediacute v každodenniacutem životě V maximaacutelniacute miacuteře využiacutevaacute přiacutemyacutech kontaktů žaacuteků okolniacutem prostřediacutem a propojuje rozviacutejeniacute myšleniacute s vyacuteraznyacutem ovlivňovaacuteniacutem emocionaacutelniacute straacutenky osobnosti jedince Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a přiacuteroda zdůrazňuje pochopeniacute objektivniacute platnosti zaacutekladniacutech přiacuterodniacutech zaacutekonitostiacute dynamickyacutech souvislostiacute od nejmeacuteně složityacutech ekosysteacutemů až po biosfeacuteru jako celek postaveniacute člověka v přiacuterodě a komplexniacute funkce ekosysteacutemů ve vztahu k lidskeacute společnosti tj pro zachovaacuteniacute podmiacutenek života pro ziacuteskaacutevaacuteniacute obnovitelnyacutech zdrojů surovin a energie i pro mimoprodukčniacute hodnoty (inspiraci odpočinek) Klade zaacuteklady systeacutemoveacuteho přiacutestupu zvyacuterazňujiacuteciacuteho vazby mezi prvky systeacutemů jejich hierarchickeacute uspořaacutedaacuteniacute a vztahy k okoliacute Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a společnost teacutema odkryacutevaacute souvislosti mezi ekologickyacutemi technicko-ekonomickyacutemi a sociaacutelniacutemi jevy s uacuterazem na vyacuteznam preventivniacute obezřetnosti v jednaacuteniacute a dalšiacute principy udržitelnosti rozvoje Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a zdraviacute se teacutema dotyacutekaacute problematiky vlivů prostřediacute na vlastniacute zdraviacute i na zdraviacute ostatniacutech lidiacute V souvislosti s probleacutemy současneacuteho světa vede k poznaacuteniacute důležitosti peacuteče o přiacuterodu při organizaci masovyacutech sportovniacutech akciacute

Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Informačniacute a komunikačniacute technologie umožňuje průřezoveacute teacutema aktivně využiacutevat vyacutepočetniacute techniku (internet) při zjišťovaacuteniacute aktuaacutelniacutech informaciacute o stavu prostřediacute rozlišovat zaacutevažnost ekologickyacutech probleacutemů a poznaacutevat jejich propojenost Komunikačniacute technologie podněcujiacute zaacutejem o způsoby řešeniacute ekologickyacutech probleacutemů možnostiacute navazovat kontakty v teacuteto oblasti a vyměňovat si informace v raacutemci kraje republiky i EU a světa Vzdělaacutevaciacute Oblast Uměniacute a kultura poskytuje Environmentaacutelniacute vyacutechově mnoho přiacuteležitostiacute pro zamyacutešleniacute se nad vztahy člověka a prostřediacute k uvědomovaacuteniacute si přiacuterodniacuteho i sociaacutelniacuteho prostřediacute jako zdroje inspirace pro vytvaacuteřeniacute kulturniacutech a uměleckyacutech hodnot a přispiacutevaacute k vniacutemaacuteniacute estetickyacutech kvalit prostřediacute Propojeniacute teacutematu se vzdělaacutevaciacute oblastiacute Člověk a svět praacutece se realizuje prostřednictviacutem konkreacutetniacutech pracovniacutech aktivit ve prospěch životniacuteho prostřediacute Umožňuje poznaacutevat vyacuteznam a role různyacutech profesiacute ve vztahu k životniacutemu prostřediacute

Tematickeacute okruhy Environmentaacutelniacute vyacutechovy 1048697 Ekosysteacutemy1048697 Zaacutekladniacute podmiacutenky života 1048697 Lidskeacute aktivity a probleacutemy životniacuteho prostřediacute 1048697 Vztah člověka k prostřediacute

Ekosysteacutemy ndash les (les v našem prostřediacute produkčniacute a mimoprodukčniacute vyacuteznamy lesa) pole (vyacuteznam změny okolniacute krajiny vlivem člověka způsoby hospodařeniacute na nich pole a jejich okoliacute) vodniacute zdroje (lidskeacute aktivity spojeneacute s vodniacutem hospodaacuteřstviacutem důležitost pro krajinnou ekologii) moře (druhovaacute odlišnost vyacuteznam pro biosfeacuteru mořskeacute řasy a kysliacutek cyklus oxidu uhličiteacuteho) a tropickyacute deštnyacute les (porovnaacuteniacute druhovaacute rozmanitost ohrožovaacuteniacute globaacutelniacute vyacuteznam a vyacuteznam pro naacutes) lidskeacute siacutedlo ndash město ndash vesnice (umělyacute ekosysteacutem jeho funkce a vztahy k okoliacute aplikace na miacutestniacute podmiacutenky) kulturniacute krajina (pochopeniacute hlubokeacuteho ovlivněniacute přiacuterody v průběhu vzniku civilizace až po dnešek)

Zaacutekladniacute podmiacutenky života ndash voda (vztahy vlastnostiacute vody a života vyacuteznam vody pro lidskeacute aktivity ochrana jejiacute čistoty pitnaacute voda ve světě a u naacutes způsoby řešeniacute) ovzdušiacute (vyacuteznam pro život na Zemi ohrožovaacuteniacute ovzdušiacute a klimatickeacute změny propojenost světa čistota ovzdušiacute u naacutes) půda (propojenost složek prostřediacute zdroj vyacuteživy ohroženiacute půdy rekultivace a situace v okoliacute změny v potřebě zemědělskeacute půdy noveacute funkce zemědělstviacute v krajině ochrana biologickyacutech druhů (důvody ochrany a způsoby ochrany jednotlivyacutech druhů) ekosysteacutemy ndash biodiverzita (funkce ekosysteacutemů vyacuteznam biodiverzity jejiacute uacuterovně ohrožovaacuteniacute a ochrana ve světě a u naacutes) energie (energie a život vliv energetickyacutech zdrojů na společenskyacute rozvoj využiacutevaacuteniacute energie možnosti a způsoby šetřeniacute miacutestniacute podmiacutenky) přiacuterodniacute zdroje (zdroje surovinoveacute a energetickeacute jejich vyčerpatelnost vlivy na prostřediacute principy hospodařeniacute s přiacuterodniacutemi zdroji vyacuteznam a způsoby ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute přiacuterodniacutech zdrojů v okoliacute)

Lidskeacute aktivity a probleacutemy životniacuteho prostřediacute ndash zemědělstviacute a životniacute prostřediacute ekologickeacute zemědělstviacute doprava a životniacute prostřediacute (vyacuteznam a vyacutevoj energetickeacute zdroje dopravy a jejiacute vlivy na prostřediacute druhy dopravy a ekologickaacute zaacutetěž doprava a globalizace) průmysl a životniacute prostřediacute (průmyslovaacute revoluce a demografickyacute vyacutevoj vlivy průmyslu na prostřediacute zpracovaacutevaneacute materiaacutely a jejich působeniacute vliv praacutevniacutech a ekonomickyacutech naacutestrojů na vztahy průmyslu k ochraně životniacuteho prostřediacute průmysl a udržitelnyacute rozvoj společnosti) odpady a hospodařeniacute s odpady (odpady a přiacuteroda principy a způsoby hospodařeniacute s odpady druhotneacute suroviny) ochrana přiacuterody a kulturniacutech pamaacutetek (vyacuteznam ochrany přiacuterody a kulturniacutech pamaacutetek praacutevniacute řešeniacute u naacutes v EU a ve světě přiacuteklady z okoliacute zaacutesada předběžneacute opatrnosti ochrana přiacuterody při masovyacutech sportovniacutech akciacutech ndash zaacutesady MOV) změny v krajině (krajina dřiacuteve a dnes vliv lidskyacutech aktivit jejich reflexe a perspektivy) dlouhodobeacute programy zaměřeneacute k růstu ekologickeacuteho vědomiacute veřejnosti (Staacutetniacute program EVVO Agenda 21 EU) a akce (Den životniacuteho prostřediacute OSN Den Země apod)

Vztah člověka k prostřediacute ndash naše obec (přiacuterodniacute zdroje jejich původ způsoby využiacutevaacuteniacute a řešeniacute odpadoveacuteho hospodaacuteřstviacute přiacuteroda a kultura obce a jejiacute ochrana zajišťovaacuteniacute ochrany životniacuteho prostřediacute v obci - instituce nevlaacutedniacute organizace lideacute) naacuteš životniacute styl (spotřeba věciacute energie odpady způsoby jednaacuteniacute a vlivy na prostřediacute) aktuaacutelniacute (lokaacutelniacute) ekologickyacute probleacutem (přiacuteklad probleacutemu jeho přiacutečina důsledky souvislosti možnosti a způsoby řešeniacute hodnoceniacute vlastniacute naacutezor jeho zdůvodňovaacuteniacute a prezentace) prostřediacute a zdraviacute (rozmanitost vlivů prostřediacute na zdraviacute jejich komplexniacute a synergickeacute působeniacute možnosti a způsoby ochrany zdraviacute) nerovnoměrnost života na Zemi (rozdiacutelneacute podmiacutenky prostřediacute a rozdiacutelnyacute společenskyacute vyacutevoj na Zemi přiacutečiny a důsledky zvyšovaacuteniacute rozdiacutelů globalizace a principy udržitelnosti rozvoje přiacuteklady jejich uplatňovaacuteniacute ve světě u naacutes)

učiteleacute a dalšiacute pedagogičtiacute pracovniacuteciCiacuteloveacute skupiny - studenti učitelstviacute

učiteleacute MŠ ZŠ SŠ a VOŠ- pedagog pracovniacuteci připravujiacuteciacute učitele pro EVV- pedagog pracovniacuteci v mimoškolniacute vyacutechově- řiacutediacuteciacute pracovniacuteci ve školstviacute

Uacutekoly Pregraduaacutelniacute přiacuteprava

- pozornost integračniacutem přiacutestupům v EV- všestranneacute uplatňovaacuteniacute EV a TUR

Dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute- průběžneacute poskytovaacuteniacute novyacutech informaciacute - vyacuteměna zkušenostiacute- systeacutem CŽV učitelů a DPP s otevřenou nabiacutedkou

Vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute ciacutele ekologicko-environmentaacutelniacute přiacutepravy (EV) na učitelskyacutech fakultaacutech

Studenti by měli umět

zprostředkovat porozuměniacute komplexniacutem vztahům mezi člověkem a jeho prostřediacutem prostřednictviacutem interdisciplinaacuterniacuteho aktivniacuteho učeniacute orientovat se v historickyacutech souvislostech vzniku a vyacutevoje EV a vysvětlit současneacute trendy v EV orientovat se raacutemcově v dokumentech o EV znaacutet nejvyacuteznamnějšiacute instituce v oblasti EV zaujiacutemat odpovědneacute profesniacute stanovisko a postoje (v diskusi o hodnotoveacute orientaci lidskyacutech potřebaacutech šetrneacutem životniacutem stylu) argumentovat s využitiacutem znalostiacute (např o sociaacutelniacutech a psychologickyacutech motivech chovaacuteniacute na ekologicko-environmentaacutelniacutech zaacutekladech)

objasnit zaacutekonitosti biosfeacutery vysvětlit zaacutekladniacute vztahy v ekosysteacutemu charakterizovat vyacutevoj vztahů člověka k přiacuterodě zdůvodnit přiacutečiny ekologickeacute krize vysvětlit způsoby naacutepravy

loz sebereflektovat sveacute jednaacuteniacute i vyacutechovneacute působeniacute kriticky hodnotit jednaacuteniacutedruhyacutech ve vztahu k životniacutemu prostřediacute vyvozovat zaacutevěry a uplatňovat je v praxi svyacutem jednaacuteniacutem navozovat a podporovat aktivniacute zapojeniacute do peacuteče o životniacute prostřediacute

loz nenaacutesilně implementovat environmentaacutelně-vyacutechovneacute obsahy do vzdělaacutevaciacuteho kurikula i do reaacutelneacute vyacutechovy

Co patřiacute do EV obsahů- působeniacute na utvaacuteřeniacute naacutezorů postojů hierarchie životniacutech hodnot na

pochopeniacute kvality života- rozviacutejeniacute uacutecty a citu k živeacute a neživeacute přiacuterodě a jedinečnosti života na

Zemi citliveacute vniacutemaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute kraacutesy ovlivňovaacuteniacute životniacuteho stylu- spolupodiacutelet se na změně hodnotoveacute orientace dnes jednostranně

zaměřeneacute na vyacutekon a prosperitu (viz Staacutetniacute program environ vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČR

loz projektovat vyučovaciacute strategie teoreticky a prakticky zvlaacutednout vyučovaciacute metody efektivně zařazovat netradičniacute postupy (využitiacute tvořiveacute dramatiky simulaciacute her pohaacutedek i autentickyacutech činnostiacute pro rozvoj ekologicko-environmentaacutelniacute kultury osobnosti) diagnostikovat žaacutekovo pojetiacute učiva o problematice životniacuteho prostřediacute a umět s niacutem pracovat

V-v ciacutele EEV

loz umět regionaacutelně aktualizovat a zaměřit učivo z hlediska EV

loz umět organizovat činnosti (v přiacuterodě experimentovaacuteniacute s pomůckami pozorovaacuteniacute určovaacuteniacute podle kliacutečů zapojovat děti do estetickeacuteho ztvaacuterněniacute prostoru školniacute třiacutedy do peacuteče o ŽP)

loz vytvaacuteřet co nejširšiacute možnosti pro aplikaci naučeneacuteho v praktickeacutem každodenniacutem životě

loz pěstovat naacutevyky a dovednosti žaacutedouciacuteho jednaacuteniacute a chovaacuteniacute v přiacuterodniacutem prostřediacute předchaacutezet vandalstviacute smysluplnou aktivitou veacutest děti k zodpovědnosti za svoje chovaacuteniacute vytvaacuteřeniacute kladneacuteho klimatu ve třiacutedě rozviacutejet prosociaacutelniacute vlastnosti a postoje naopak vytvaacuteřet zaacutebrany proti bdquozleacuteldquo agresivitě

loz umět připravit dlouhodobyacute program vyacutechovneacute praacutece vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelneacute situace (vyacuteuka ve třiacutedě v přiacuterodě studium v přiacuterodě)

V-v ciacutele EEV

Dokumenty o EV Zaacutekony

171992 Sb ndash o ŽP11492 Sb ndash o ochraně přiacuterody a krajiny + Vyhl 3951231998 Sb O praacutevu na informace o ŽP rarr do 2302000

(přenos odpovědnostiacute na kraje)1061999 o svobodneacutem přiacutestupu k informaciacutem2422000 Sb o ekologickeacutem zemědělstviacute1002001 o posuzovaacuteniacute vlivů na ŽP (nahrazuje 2441992 Sb)

Staacutetniacute program environmentaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČRMŽP Praha 2000 (2002)

Staacutetniacute politika ŽP 2001 (usneseniacute vlaacutedy ČR č 38 ze dne 101) Meziresortniacute dohoda o spolupraacuteci v oblasti environmentaacutelniacute

osvěty vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutechovy mezi MŽP a MŠMT ze dne 812 1999

= ekosysteacutem

Ekosysteacutemndash strukturaacutelniacute a funkčniacute celek biosfeacuteryNezbytneacute složky1 biotop (stanoviště) (soubor abiotickyacutech faktorů včetně anorganickyacutech laacutetek)2 producenti (produkce organickyacutech laacutetek z anorganickyacutech - fotosynteacuteza)3 konzumenti (přiacutejem organickyacutech laacutetek ndash vyacuteživa ndash jako zdroj energie)4 destruenti (rozkladači) (mineralizace rozklad organickyacutech laacutetek na

anorganickeacute)

Koloběh laacutetek tok energieVstupy anorganickyacutech laacutetek činnostiacute producentů max 20 (5 ndash 10 )

fytomasy pro živočichy (potravniacute zaacutevislosti) zbytek do dekompozičniacutech procesů Stejně u živočichů Rozdiacutelnaacute rychlost dekompoziciacute Mineralizace ndash postupnyacute vznik anorganickyacutech laacutetek Opakovanaacute recyklizace (vstup do koloběhu) Přechody laacutetek mezi ekosysteacutemy Vyacuteznam koloběhu vody pro existenci života a funkci ekosysteacutemů vůbec Naacutevaznost koloběhů zaacutekladniacutech biogenniacutech prvků

Potravniacute řetězce ndash siacuteť Biodiverzita Stabilita ekosysteacutemu

Populace - soubor všech jedinců teacutehož druhu (homotypickyacute soubor) v určiteacutem prostoru a čase (možnost produkce potomstva) včetně vyacutevojovyacutech staacutediiacute Charakteristiky (atributy) populace Velikost populace a jejiacute určovaacuteniacute (hustota pokryvnost )Struktura populace (prostorovaacute struktura - rozptyl jedinců v prostoruSloženiacute populace (poměr pohlaviacute věkovaacute struktura s hmotnosti sociaacutelniacute sndashetol) Vztahy uvnitř populace (vnitrodruhovaacute konkurence)Dynamika populace (množivost ndash počet novyacutech jedinců za čas uacutemrtnost ndash počet uhynulyacutech za jednotku času)Rozptylovaacuteniacute Růst populace Společenstva heterotypickeacute soubory z jednotlivyacutech populaciacute Podle složitosti vazeb viacutecemeacuteně staacuteleacute se schopnostiacute autoregulacePrimaacuterniacute (přirozeneacute) biocenoacutezySekundaacuterniacuteBiomy ndash společenstva velkyacutech oblastiacute Země s jednotnou fyziognomiiacute

Biosfeacutera - globaacutelniacute ekosysteacutem Koloběhy hlavniacutech biogenniacutech prvkůVnosy člověka

Evropa ztraacuteciacute biodiverzitu velmi rychle

Podle Světoveacuteho fondu na ochranu přiacuterody (WWF) se dramatickyacutem tempem snižuje biodiverzita evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit a dochaacuteziacute k uacutebytku živočišnyacutech druhů Přiacutepadoveacute studie hodnotily 19 různyacutech druhů a osm přiacuterodniacutech lokalit v celeacute Evropě Studie prokaacutezaly že podle evropskyacutech kriteacuteriiacute se viacutece než 60 druhů a lokalit nachaacuteziacute ve bdquošpatneacutemldquo stavu s ohledem na kvalitu biodiverzity Dalšiacutech 22 nemohlo byacutet klasifikovaacuteno kvůli nedostatku uacutedajů

Kvalita populace u euroasijskeacuteho rysa v Alpaacutech a u hnědyacutech medvědů v Rakousku byla shledaacutena jako bdquošpatnaacuteldquo a u jednoho druhu želv jako bdquoneadekvaacutetniacuteldquo Za posledniacutech sedm let došlo k uacutebytku medvědiacutech populaciacute ve středniacutem Rakousku o 50 Tato novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv To zahrnuje použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute stejně jako kladeniacute pastiacute otraacutevenyacutech naacutevnad a pytlačeniacute

Podle WWF je to signaacutel aby EU zahaacutejila bezprostředniacute akci pokud chce dostaacutet sveacutemu ciacuteli že zastaviacute uacutebytek biodiverzity kolem roku 2010

bdquoToto je důkazem že se evropskyacutem vlaacutedaacutem nedařiacute chraacutenit přiacuterodu v Evropěldquo řekl Tony Long ředitel European Policy Office WWF bdquoTyto alarmujiacuteciacute trendy můžeme zvraacutetit pokud budou politici vniacutemat uacutebytek biodiverzity jako vaacutežnyacute probleacutemldquo

Experti EHF žaacutedajiacute členskeacute staacutety EU aby řaacutedně implementovaly směrnice na ochranu ptaacuteků a přiacuterodniacutech lokalit ndash zaacutekladniacute kaacutemen evropskeacute environmentaacutelniacute legislativy EU by měla ustanovit dostatečneacute množstviacute lokalit siacutetě Natura 2000 starat se o ohroženeacute druhy a financovat opatřeniacute kteraacute jsou nutnaacute pro jejich přežitiacute

Natura 2000 je celoevropskaacute siacuteť chraacuteněnyacutech oblastiacute Podle zpraacutevy bude zaacutesadniacute pro ochranu biodiverzity v Evropě uacutespěšnaacute a efektivniacute implementace lokalit siacutetě Natura 2000

bdquoEU disponuje nezbytnou legislativou na ochranu ohroženyacutech druhů a lokalitldquo řekl Gerald Dick z globaacutelniacuteho programu WWF na ochranu druhů bdquoDůležiteacute ale je aby dokaacutezala zvlaacutednout implementaci teacuteto legislativy To znamenaacute že se musiacute starat o tyto speciaacutelniacute chraacuteněneacute oblasti řaacutednyacutem způsobem Členskeacute staacutety musiacute připravit sveacute naacuterodniacute finančniacute plaacuteny aby dokaacutezaly zvlaacutednout tento zaacutevazekldquo

Někteřiacute ptaacuteci z Evropy miziacute jiniacute přibyacutevajiacute Co to vypoviacutedaacute o stavu našiacute krajinyMnožstviacute ještě nedaacutevno běžnyacutech ptačiacutech druhů v Evropě dnes razantně ubyacutevaacute Celkově v Evropě poklesla početnost ptačiacutech druhů typickyacutech pro zemědělskou

krajinu mezi lety 1980 a 2003 v průměru o 28 Uacutebytek lesniacutech ptaacuteků je meacuteně vyacuteznamnyacute (13) a některeacute druhy zejmeacutena ty meacuteně specializovaneacute na konkreacutetniacute typ prostřediacute naopak přibyacutevajiacute Vše nasvědčuje tomu že ohroženiacute dosud běžnyacutech volně

žijiacuteciacutech ptaacuteků je většiacute v novyacutech členskyacutech zemiacutech EU včetně ČR Jak ukazuje praacutevě největšiacute uacutebytek mezi ptaacuteky obyacutevajiacuteciacutemi zemědělskou krajinu

hrozbu představuje zejmeacutena intenzifikace zemědělstviacuteEvropštiacute i světoviacute politici se na začaacutetku noveacuteho tisiacuteciletiacute zavaacutezali zastavit nebo

alespoň zpomalit uacutebytek biologickeacute rozmanitosti (biodiverzity) Termiacutenem kdy se maacute hodnotit je rok 2010 Pro takoveacute hodnoceniacute je ale potřeba miacutet k dispozici

jednoducheacute a přitom spolehliveacute a vědecky podloženeacute ukazatele stavu biodiverzity bdquoVe sledovaacuteniacute rozmanitosti ptačiacutech druhů takoveacute ukazatele maacuteme k dispozici v podobě indikaacutetoru běžnyacutech druhů volně žijiacuteciacutech ptaacuteků v Evropěldquo Ciacutelem těchto bdquoptačiacutechldquo indikaacutetorů je umožnit hodnotit dopady rozhodnutiacute na živou přiacuterodu

Indikaacutetory jsou vyacutesledkem projektu Celoevropskeacuteho monitoringu běžnyacutech druhů ptaacuteků (Pan-European Common Bird Monitoring) na ktereacutem aktivně spolupracujiacute ornitologoveacute z 18 evropskyacutech zemiacute dalšiacute země se do projektu postupně zapojujiacute

Vlastniacute sčiacutetaacuteniacute ptaacuteků v tereacutenu provaacutedějiacute vyškoleniacute dobrovolniacuteci amateacuterštiacute ornitologoveacute jejichž vyacutesledky jsou v každeacute zemi shromaacutežděny a po zpracovaacuteniacute se

posiacutelajiacute Českeacute společnosti ornitologickeacute kteraacute program koordinuje pro celou Evropu

Vědci Pand je viacutece než jsme mysleliPanda obyacutevala mnoho oblastiacute a to nejen v Čiacuteně (v současneacute době pouze v zalesněnyacutech oblastech středniacute Čiacuteny) Populace pand velkyacutech musela dlouho snaacutešet naacutejezdy pytlaacuteků i dřevorubců kteřiacute v 80 letech plenili rozsaacutehleacute bambusoveacute pralesy Počty zviacuteřat žijiacuteciacutech ve volneacute přiacuterodě se odhadujiacute na 1000 kusů ale plachaacute a ostražitaacute zviacuteřata vyacuterazně ztěžujiacute přesneacute počiacutetaacuteniacuteK součtu vzaacutecnyacutech zviacuteřat se začaly využiacutevat supermoderniacute metody založeneacute na analyacuteze DNA (z pandiacuteho trusu) Vědci věřiacute že počet pand byl v minulyacutech průzkumech vysoce podceňovaacuten podle nich ve volneacute přiacuterodě žije až 3 000 pand uvaacutediacute BBC A jejich počty se podle zpraacutevy vydaneacute v magaziacutenu Current Biology mohou ještě zvyacutešit pokud bude pokračovat program na jejich ochranu kteryacute vyvinula čiacutenskaacute vlaacuteda

Z průzkumů v pandiacute rezervaci v provincii Sčchuan vědci zjistili že se zde pohybuje 66 pand což je dvakraacutet viacutece než po sčiacutetaacuteniacute klasickou metodou v roce

1998 Z průzkumu provedeneacutem v pandiacute přiacuterodniacute rezervaci Wang-lang vědci vyvodili zaacutevěr že v celeacute Čiacuteně ve volneacute přiacuterodě může žiacutet 2500 až 3000 pand Je to dobraacute zpraacuteva pro budoucnost tvrdiacute vědci Tak dlouho jak jen bude čiacutenskaacute vlaacuteda

pokračovat v pronaacutesledovaacuteniacute pytlaacuteků a zabraňovat kaacuteceniacute bambusoveacuteho pralesa

Přiacuterodniacute produkce

Antropogenniacute produkce

S bakterie (H2S) moře vulkanickaacute činnost spalovaacuteniacute fosil paliv (SO2) technologickeacute procesy (SO2)

88407

607

C (CO2) dyacutechaacuteniacute a vulkan činnost spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv

7210sup31410sup3

Hlavniacute laacutetkoveacute zdroje S a C (v mil t za rok)

Přirozenyacute koloběh siacutery (S)

7

8840

Σ 135

Antropogenně ovlivněnyacute koloběh siacutery S

135

67

Autekologie - vztah organizmu a prostřediacuteFaktory prostřediacute Faktory abiotickeacute x biotickeacutea) klimatickeacute vnitrodruhoveacuteb) hydrickeacute mezidruhoveacute(+antropogenniacute+trofickeacute)

c) edafickeacute

Ekologickeacute faktory ovzdušiacuteHustota a nosnost vzduchu - umožňuje leacutetaacuteniacute Mimozemskeacute zaacuteřeniacute - slunečniacute konstanta 1381 103 Jm-2s-1 ndash různaacute vlnovaacute deacutelka zaacuteřeniacute radioaktivniacute lt3 nm

ultrafialoveacute 3-400 nm světlo 360-760 nm infračerveneacute tepelneacute 760 nm - 400 μm

Světlo (48 kosmic zaacuteřeniacute)Teplo - (dtto) - adaptace na t - vliv na živočichy - poikilotermniacute x homoiotermniacute

Pohyb potrava velikost těla zbarveniacute klimatickaacute pravidlaVyacuteškovyacute teplotniacute gradient =gt vegetačniacute vyacuteškoveacute stupně podle dominantniacute dřeviny 1 doubravy do 500 m nm 2 bučiny (500-1000 m nm) 3 smrčiny (1000-1500 m nm) 4 kleče (1400-1800 m nm)5 alpinskeacute pralouky (gt 1800 m nm)

Složeniacute vzduchu N2 78 O2 209 O3 0000 002-7 CO2 003- N2 z hlediska organismů nevyužitelnyacute- O2 dost i pro rostliny ndash mangrove tropickeacute deštneacute lesy ()

Znečišťovaacuteniacute atmosfeacutery (skleniacutekovyacute efekt ozoacutenovaacute diacutera smog)Smog ndash znečišťovaacuteniacute vzduchu koncentrovaneacute za určityacutech podmiacutenek (teplotniacute inverze a lokalizace v kotlině) Zimniacute (bdquolondyacutenskyacuteldquo) a letniacute (bdquolosangeleskyacuteldquo) smog

Ozoacutenovaacute diacutera - ozoacuten v atmosfeacuteře maacute největšiacute koncentraci ve vyacutešce okolo 23 km Vyacuteznam vrstvy filtrace UV (2) zaacuteřeniacute Freony (znečišťujiacuteciacute l nově i jineacute) štěpiacute ozoacuten snižovaacuteniacute koncentrace O3 =gt horšiacute filtrace - ozoacutenovaacute diacutera - nemoci z UV zaacuteřeniacute

Ozonovaacute diacutera nad Antarktidou se pryacute už daacutel nerozšiřujeOzonovaacute diacutera v zemskeacute atmosfeacuteře nad Antarktidou se už daacutel patrně nerozšiřuje Prohlaacutesili to vyacuteznamniacute američtiacute vědci ktereacute na svyacutech

webovyacutech straacutenkaacutech cituje zpravodajskaacute stanice BBC Diacutera byla objevena v roce 1986 Naacutesledně byly přijaty mezinaacuterodniacute dohody o ukončeniacute

použiacutevaacuteniacute chemikaacuteliiacute ktereacute ničiacute ozonovou vrstvu BBC piacuteše že existujiacute odhady že za 60 let by se diacutera mohla zcela zahojit Dva z vědců kteřiacute pomohli zaktivovat svět před hrozbou vyplyacutevajiacuteciacute z existence teacuteto diacutery v

80 letech nyniacute na konferenci ve Washingtonu uvedli že věřiacute že se situace zlepšuje

Současně však nestačiacute jen to že se diacutera daacutele nerozšiřuje Je třeba pracovat na tom aby se diacutera začala zacelovat Oba vědci zaacuteroveň

upozornili že globaacutelniacute oteplovaacuteniacute by mohlo naopak znovu narušovat stav ozonoveacute diacutery kteraacute zabiacuteraacute plochu zhruba o velikosti severoamerickeacuteho

kontinentu Podle NOAA je za jejiacutem zlepšeniacutem zejmeacutena postupneacute odstraňovaacuteniacute přiacutepravků jako jsou třeba freony ktereacute se použiacutevaly ve sprejiacutech či

ledniciacutech

V ČR zatiacutem došlo k uacuteplneacutemu vyřazeniacute spotřeby CFC (tzv tvrdyacutech freonů) a halonů pro veškeraacute běžnaacute použitiacute (ve sprejiacutech chladničkaacutech a mrazničkaacutech apod) Skončilo použiacutevaacuteniacute methylbromidu jak v zemědělstviacute tak pro ošetřeniacute zbožiacute před přepravou Českaacute republika maacute takeacute vlastniacute halonovou banku kteraacute z uacutezemiacute staacutetu ciacuteleně stahuje nebo zdarma odebiacuteraacute vyřazeneacute hasiciacute přiacutestroje obsahujiacuteciacute halony Množstviacute sebranyacutech recyklovanyacutech a uskladněnyacutech halonů je nyniacute 9 tun a staacutele roste

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Průřezovaacute teacutemata tvořiacute povinnou součaacutest zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute Škola musiacute do vzdělaacutevaacuteniacute na 1 stupni i na 2 stupni zařadit všechna průřezovaacute teacutemata uvedenaacute v RVP ZV Všechna průřezovaacute teacutemata však nemusiacute byacutet zastoupena v každeacutem ročniacuteku V průběhu zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute je povinnostiacute školy nabiacutednout žaacutekům postupně všechny tematickeacute okruhy jednotlivyacutech průřezovyacutech teacutemat jejich rozsah a způsob realizace stanovuje ŠVP Průřezovaacute teacutemata je možneacute využiacutet jako integrativniacute součaacutest vzdělaacutevaciacuteho obsahu vyučovaciacuteho předmětu nebo v podobě samostatnyacutech předmětů projektů seminaacuteřů kurzů apod Podmiacutenkou uacutečinnosti průřezovyacutech teacutemat je jejich propojenost se vzdělaacutevaciacutem obsahem konkreacutetniacutech vyučovaciacutech předmětů a s obsahem dalšiacutech činnostiacute žaacuteků realizovanyacutech ve škole i mimo školu V etapě zaacutekladniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute jsou vymezena tato průřezovaacute teacutemata

1048697 Osobnostniacute a sociaacutelniacute vyacutechova 1048697 Vyacutechova demokratickeacuteho občana 1048697 Vyacutechova k myšleniacute v evropskyacutech a globaacutelniacutech souvislostech 1048697 Multikulturniacute vyacutechova 1048697 Environmentaacutelniacute vyacutechova 1048697 Mediaacutelniacute vyacutechova

Charakteristika průřezoveacuteho teacutematu Environmentaacutelniacute vyacutechovaEnvironmentaacutelniacute vyacutechova vede jedince k pochopeniacute komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životniacuteho prostřediacute tj k pochopeniacute nezbytnosti postupneacuteho přechodu k udržitelneacutemu rozvoji společnosti a k poznaacuteniacute vyacuteznamu odpovědnosti za jednaacuteniacute společnosti i každeacuteho jedince Umožňuje sledovat a uvědomovat si dynamicky se vyviacutejejiacuteciacute vztahy mezi člověkem a prostřediacutem při přiacutemeacutem poznaacutevaacuteniacute aktuaacutelniacutech hledisek ekologickyacutech ekonomickyacutech vědeckotechnickyacutech politickyacutech a občanskyacutech hledisek časovyacutech (vztahů k budoucnosti) i prostorovyacutech (souvislostiacute mezi lokaacutelniacutemi regionaacutelniacutemi a globaacutelniacutemi probleacutemy) i možnosti různyacutech variant řešeniacute environmentaacutelniacutech probleacutemů Vede jedince k aktivniacute uacutečasti na ochraně a utvaacuteřeniacute prostřediacute a ovlivňuje v zaacutejmu udržitelnosti rozvoje lidskeacute civilizace životniacute styl a hodnotovou orientaci žaacuteků Na realizaci průřezoveacuteho teacutematu se podiacuteliacute většina vzdělaacutevaciacutech oblastiacute Postupnyacutem propojovaacuteniacutem rozšiřovaacuteniacutem upevňovaacuteniacutem i systematizaciacute vědomostiacute a dovednostiacute ziacuteskaacutevanyacutech v těchto oblastech umožňuje Environmentaacutelniacute vyacutechova utvaacuteřeniacute integrovaneacuteho pohledu Každaacute z oblastiacute maacute svůj specifickyacute vyacuteznam v ovlivňovaacuteniacute racionaacutelniacute straacutenky osobnosti i ve vlivu na straacutenku emocionaacutelniacute a volně aktivniacute

Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a jeho svět poskytuje průřezoveacute teacutema ucelenyacute elementaacuterniacute pohled na okolniacute přiacuterodu i prostřediacute Učiacute pozorovat citlivě vniacutemat a hodnotit důsledky jednaacuteniacute lidiacute přispiacutevaacute k osvojovaacuteniacute si zaacutekladniacutech dovednostiacute a naacutevyků aktivniacuteho odpovědneacuteho přiacutestupu k prostřediacute v každodenniacutem životě V maximaacutelniacute miacuteře využiacutevaacute přiacutemyacutech kontaktů žaacuteků okolniacutem prostřediacutem a propojuje rozviacutejeniacute myšleniacute s vyacuteraznyacutem ovlivňovaacuteniacutem emocionaacutelniacute straacutenky osobnosti jedince Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a přiacuteroda zdůrazňuje pochopeniacute objektivniacute platnosti zaacutekladniacutech přiacuterodniacutech zaacutekonitostiacute dynamickyacutech souvislostiacute od nejmeacuteně složityacutech ekosysteacutemů až po biosfeacuteru jako celek postaveniacute člověka v přiacuterodě a komplexniacute funkce ekosysteacutemů ve vztahu k lidskeacute společnosti tj pro zachovaacuteniacute podmiacutenek života pro ziacuteskaacutevaacuteniacute obnovitelnyacutech zdrojů surovin a energie i pro mimoprodukčniacute hodnoty (inspiraci odpočinek) Klade zaacuteklady systeacutemoveacuteho přiacutestupu zvyacuterazňujiacuteciacuteho vazby mezi prvky systeacutemů jejich hierarchickeacute uspořaacutedaacuteniacute a vztahy k okoliacute Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a společnost teacutema odkryacutevaacute souvislosti mezi ekologickyacutemi technicko-ekonomickyacutemi a sociaacutelniacutemi jevy s uacuterazem na vyacuteznam preventivniacute obezřetnosti v jednaacuteniacute a dalšiacute principy udržitelnosti rozvoje Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a zdraviacute se teacutema dotyacutekaacute problematiky vlivů prostřediacute na vlastniacute zdraviacute i na zdraviacute ostatniacutech lidiacute V souvislosti s probleacutemy současneacuteho světa vede k poznaacuteniacute důležitosti peacuteče o přiacuterodu při organizaci masovyacutech sportovniacutech akciacute

Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Informačniacute a komunikačniacute technologie umožňuje průřezoveacute teacutema aktivně využiacutevat vyacutepočetniacute techniku (internet) při zjišťovaacuteniacute aktuaacutelniacutech informaciacute o stavu prostřediacute rozlišovat zaacutevažnost ekologickyacutech probleacutemů a poznaacutevat jejich propojenost Komunikačniacute technologie podněcujiacute zaacutejem o způsoby řešeniacute ekologickyacutech probleacutemů možnostiacute navazovat kontakty v teacuteto oblasti a vyměňovat si informace v raacutemci kraje republiky i EU a světa Vzdělaacutevaciacute Oblast Uměniacute a kultura poskytuje Environmentaacutelniacute vyacutechově mnoho přiacuteležitostiacute pro zamyacutešleniacute se nad vztahy člověka a prostřediacute k uvědomovaacuteniacute si přiacuterodniacuteho i sociaacutelniacuteho prostřediacute jako zdroje inspirace pro vytvaacuteřeniacute kulturniacutech a uměleckyacutech hodnot a přispiacutevaacute k vniacutemaacuteniacute estetickyacutech kvalit prostřediacute Propojeniacute teacutematu se vzdělaacutevaciacute oblastiacute Člověk a svět praacutece se realizuje prostřednictviacutem konkreacutetniacutech pracovniacutech aktivit ve prospěch životniacuteho prostřediacute Umožňuje poznaacutevat vyacuteznam a role různyacutech profesiacute ve vztahu k životniacutemu prostřediacute

Tematickeacute okruhy Environmentaacutelniacute vyacutechovy 1048697 Ekosysteacutemy1048697 Zaacutekladniacute podmiacutenky života 1048697 Lidskeacute aktivity a probleacutemy životniacuteho prostřediacute 1048697 Vztah člověka k prostřediacute

Ekosysteacutemy ndash les (les v našem prostřediacute produkčniacute a mimoprodukčniacute vyacuteznamy lesa) pole (vyacuteznam změny okolniacute krajiny vlivem člověka způsoby hospodařeniacute na nich pole a jejich okoliacute) vodniacute zdroje (lidskeacute aktivity spojeneacute s vodniacutem hospodaacuteřstviacutem důležitost pro krajinnou ekologii) moře (druhovaacute odlišnost vyacuteznam pro biosfeacuteru mořskeacute řasy a kysliacutek cyklus oxidu uhličiteacuteho) a tropickyacute deštnyacute les (porovnaacuteniacute druhovaacute rozmanitost ohrožovaacuteniacute globaacutelniacute vyacuteznam a vyacuteznam pro naacutes) lidskeacute siacutedlo ndash město ndash vesnice (umělyacute ekosysteacutem jeho funkce a vztahy k okoliacute aplikace na miacutestniacute podmiacutenky) kulturniacute krajina (pochopeniacute hlubokeacuteho ovlivněniacute přiacuterody v průběhu vzniku civilizace až po dnešek)

Zaacutekladniacute podmiacutenky života ndash voda (vztahy vlastnostiacute vody a života vyacuteznam vody pro lidskeacute aktivity ochrana jejiacute čistoty pitnaacute voda ve světě a u naacutes způsoby řešeniacute) ovzdušiacute (vyacuteznam pro život na Zemi ohrožovaacuteniacute ovzdušiacute a klimatickeacute změny propojenost světa čistota ovzdušiacute u naacutes) půda (propojenost složek prostřediacute zdroj vyacuteživy ohroženiacute půdy rekultivace a situace v okoliacute změny v potřebě zemědělskeacute půdy noveacute funkce zemědělstviacute v krajině ochrana biologickyacutech druhů (důvody ochrany a způsoby ochrany jednotlivyacutech druhů) ekosysteacutemy ndash biodiverzita (funkce ekosysteacutemů vyacuteznam biodiverzity jejiacute uacuterovně ohrožovaacuteniacute a ochrana ve světě a u naacutes) energie (energie a život vliv energetickyacutech zdrojů na společenskyacute rozvoj využiacutevaacuteniacute energie možnosti a způsoby šetřeniacute miacutestniacute podmiacutenky) přiacuterodniacute zdroje (zdroje surovinoveacute a energetickeacute jejich vyčerpatelnost vlivy na prostřediacute principy hospodařeniacute s přiacuterodniacutemi zdroji vyacuteznam a způsoby ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute přiacuterodniacutech zdrojů v okoliacute)

Lidskeacute aktivity a probleacutemy životniacuteho prostřediacute ndash zemědělstviacute a životniacute prostřediacute ekologickeacute zemědělstviacute doprava a životniacute prostřediacute (vyacuteznam a vyacutevoj energetickeacute zdroje dopravy a jejiacute vlivy na prostřediacute druhy dopravy a ekologickaacute zaacutetěž doprava a globalizace) průmysl a životniacute prostřediacute (průmyslovaacute revoluce a demografickyacute vyacutevoj vlivy průmyslu na prostřediacute zpracovaacutevaneacute materiaacutely a jejich působeniacute vliv praacutevniacutech a ekonomickyacutech naacutestrojů na vztahy průmyslu k ochraně životniacuteho prostřediacute průmysl a udržitelnyacute rozvoj společnosti) odpady a hospodařeniacute s odpady (odpady a přiacuteroda principy a způsoby hospodařeniacute s odpady druhotneacute suroviny) ochrana přiacuterody a kulturniacutech pamaacutetek (vyacuteznam ochrany přiacuterody a kulturniacutech pamaacutetek praacutevniacute řešeniacute u naacutes v EU a ve světě přiacuteklady z okoliacute zaacutesada předběžneacute opatrnosti ochrana přiacuterody při masovyacutech sportovniacutech akciacutech ndash zaacutesady MOV) změny v krajině (krajina dřiacuteve a dnes vliv lidskyacutech aktivit jejich reflexe a perspektivy) dlouhodobeacute programy zaměřeneacute k růstu ekologickeacuteho vědomiacute veřejnosti (Staacutetniacute program EVVO Agenda 21 EU) a akce (Den životniacuteho prostřediacute OSN Den Země apod)

Vztah člověka k prostřediacute ndash naše obec (přiacuterodniacute zdroje jejich původ způsoby využiacutevaacuteniacute a řešeniacute odpadoveacuteho hospodaacuteřstviacute přiacuteroda a kultura obce a jejiacute ochrana zajišťovaacuteniacute ochrany životniacuteho prostřediacute v obci - instituce nevlaacutedniacute organizace lideacute) naacuteš životniacute styl (spotřeba věciacute energie odpady způsoby jednaacuteniacute a vlivy na prostřediacute) aktuaacutelniacute (lokaacutelniacute) ekologickyacute probleacutem (přiacuteklad probleacutemu jeho přiacutečina důsledky souvislosti možnosti a způsoby řešeniacute hodnoceniacute vlastniacute naacutezor jeho zdůvodňovaacuteniacute a prezentace) prostřediacute a zdraviacute (rozmanitost vlivů prostřediacute na zdraviacute jejich komplexniacute a synergickeacute působeniacute možnosti a způsoby ochrany zdraviacute) nerovnoměrnost života na Zemi (rozdiacutelneacute podmiacutenky prostřediacute a rozdiacutelnyacute společenskyacute vyacutevoj na Zemi přiacutečiny a důsledky zvyšovaacuteniacute rozdiacutelů globalizace a principy udržitelnosti rozvoje přiacuteklady jejich uplatňovaacuteniacute ve světě u naacutes)

učiteleacute a dalšiacute pedagogičtiacute pracovniacuteciCiacuteloveacute skupiny - studenti učitelstviacute

učiteleacute MŠ ZŠ SŠ a VOŠ- pedagog pracovniacuteci připravujiacuteciacute učitele pro EVV- pedagog pracovniacuteci v mimoškolniacute vyacutechově- řiacutediacuteciacute pracovniacuteci ve školstviacute

Uacutekoly Pregraduaacutelniacute přiacuteprava

- pozornost integračniacutem přiacutestupům v EV- všestranneacute uplatňovaacuteniacute EV a TUR

Dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute- průběžneacute poskytovaacuteniacute novyacutech informaciacute - vyacuteměna zkušenostiacute- systeacutem CŽV učitelů a DPP s otevřenou nabiacutedkou

Vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute ciacutele ekologicko-environmentaacutelniacute přiacutepravy (EV) na učitelskyacutech fakultaacutech

Studenti by měli umět

zprostředkovat porozuměniacute komplexniacutem vztahům mezi člověkem a jeho prostřediacutem prostřednictviacutem interdisciplinaacuterniacuteho aktivniacuteho učeniacute orientovat se v historickyacutech souvislostech vzniku a vyacutevoje EV a vysvětlit současneacute trendy v EV orientovat se raacutemcově v dokumentech o EV znaacutet nejvyacuteznamnějšiacute instituce v oblasti EV zaujiacutemat odpovědneacute profesniacute stanovisko a postoje (v diskusi o hodnotoveacute orientaci lidskyacutech potřebaacutech šetrneacutem životniacutem stylu) argumentovat s využitiacutem znalostiacute (např o sociaacutelniacutech a psychologickyacutech motivech chovaacuteniacute na ekologicko-environmentaacutelniacutech zaacutekladech)

objasnit zaacutekonitosti biosfeacutery vysvětlit zaacutekladniacute vztahy v ekosysteacutemu charakterizovat vyacutevoj vztahů člověka k přiacuterodě zdůvodnit přiacutečiny ekologickeacute krize vysvětlit způsoby naacutepravy

loz sebereflektovat sveacute jednaacuteniacute i vyacutechovneacute působeniacute kriticky hodnotit jednaacuteniacutedruhyacutech ve vztahu k životniacutemu prostřediacute vyvozovat zaacutevěry a uplatňovat je v praxi svyacutem jednaacuteniacutem navozovat a podporovat aktivniacute zapojeniacute do peacuteče o životniacute prostřediacute

loz nenaacutesilně implementovat environmentaacutelně-vyacutechovneacute obsahy do vzdělaacutevaciacuteho kurikula i do reaacutelneacute vyacutechovy

Co patřiacute do EV obsahů- působeniacute na utvaacuteřeniacute naacutezorů postojů hierarchie životniacutech hodnot na

pochopeniacute kvality života- rozviacutejeniacute uacutecty a citu k živeacute a neživeacute přiacuterodě a jedinečnosti života na

Zemi citliveacute vniacutemaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute kraacutesy ovlivňovaacuteniacute životniacuteho stylu- spolupodiacutelet se na změně hodnotoveacute orientace dnes jednostranně

zaměřeneacute na vyacutekon a prosperitu (viz Staacutetniacute program environ vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČR

loz projektovat vyučovaciacute strategie teoreticky a prakticky zvlaacutednout vyučovaciacute metody efektivně zařazovat netradičniacute postupy (využitiacute tvořiveacute dramatiky simulaciacute her pohaacutedek i autentickyacutech činnostiacute pro rozvoj ekologicko-environmentaacutelniacute kultury osobnosti) diagnostikovat žaacutekovo pojetiacute učiva o problematice životniacuteho prostřediacute a umět s niacutem pracovat

V-v ciacutele EEV

loz umět regionaacutelně aktualizovat a zaměřit učivo z hlediska EV

loz umět organizovat činnosti (v přiacuterodě experimentovaacuteniacute s pomůckami pozorovaacuteniacute určovaacuteniacute podle kliacutečů zapojovat děti do estetickeacuteho ztvaacuterněniacute prostoru školniacute třiacutedy do peacuteče o ŽP)

loz vytvaacuteřet co nejširšiacute možnosti pro aplikaci naučeneacuteho v praktickeacutem každodenniacutem životě

loz pěstovat naacutevyky a dovednosti žaacutedouciacuteho jednaacuteniacute a chovaacuteniacute v přiacuterodniacutem prostřediacute předchaacutezet vandalstviacute smysluplnou aktivitou veacutest děti k zodpovědnosti za svoje chovaacuteniacute vytvaacuteřeniacute kladneacuteho klimatu ve třiacutedě rozviacutejet prosociaacutelniacute vlastnosti a postoje naopak vytvaacuteřet zaacutebrany proti bdquozleacuteldquo agresivitě

loz umět připravit dlouhodobyacute program vyacutechovneacute praacutece vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelneacute situace (vyacuteuka ve třiacutedě v přiacuterodě studium v přiacuterodě)

V-v ciacutele EEV

Dokumenty o EV Zaacutekony

171992 Sb ndash o ŽP11492 Sb ndash o ochraně přiacuterody a krajiny + Vyhl 3951231998 Sb O praacutevu na informace o ŽP rarr do 2302000

(přenos odpovědnostiacute na kraje)1061999 o svobodneacutem přiacutestupu k informaciacutem2422000 Sb o ekologickeacutem zemědělstviacute1002001 o posuzovaacuteniacute vlivů na ŽP (nahrazuje 2441992 Sb)

Staacutetniacute program environmentaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČRMŽP Praha 2000 (2002)

Staacutetniacute politika ŽP 2001 (usneseniacute vlaacutedy ČR č 38 ze dne 101) Meziresortniacute dohoda o spolupraacuteci v oblasti environmentaacutelniacute

osvěty vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutechovy mezi MŽP a MŠMT ze dne 812 1999

= ekosysteacutem

Ekosysteacutemndash strukturaacutelniacute a funkčniacute celek biosfeacuteryNezbytneacute složky1 biotop (stanoviště) (soubor abiotickyacutech faktorů včetně anorganickyacutech laacutetek)2 producenti (produkce organickyacutech laacutetek z anorganickyacutech - fotosynteacuteza)3 konzumenti (přiacutejem organickyacutech laacutetek ndash vyacuteživa ndash jako zdroj energie)4 destruenti (rozkladači) (mineralizace rozklad organickyacutech laacutetek na

anorganickeacute)

Koloběh laacutetek tok energieVstupy anorganickyacutech laacutetek činnostiacute producentů max 20 (5 ndash 10 )

fytomasy pro živočichy (potravniacute zaacutevislosti) zbytek do dekompozičniacutech procesů Stejně u živočichů Rozdiacutelnaacute rychlost dekompoziciacute Mineralizace ndash postupnyacute vznik anorganickyacutech laacutetek Opakovanaacute recyklizace (vstup do koloběhu) Přechody laacutetek mezi ekosysteacutemy Vyacuteznam koloběhu vody pro existenci života a funkci ekosysteacutemů vůbec Naacutevaznost koloběhů zaacutekladniacutech biogenniacutech prvků

Potravniacute řetězce ndash siacuteť Biodiverzita Stabilita ekosysteacutemu

Populace - soubor všech jedinců teacutehož druhu (homotypickyacute soubor) v určiteacutem prostoru a čase (možnost produkce potomstva) včetně vyacutevojovyacutech staacutediiacute Charakteristiky (atributy) populace Velikost populace a jejiacute určovaacuteniacute (hustota pokryvnost )Struktura populace (prostorovaacute struktura - rozptyl jedinců v prostoruSloženiacute populace (poměr pohlaviacute věkovaacute struktura s hmotnosti sociaacutelniacute sndashetol) Vztahy uvnitř populace (vnitrodruhovaacute konkurence)Dynamika populace (množivost ndash počet novyacutech jedinců za čas uacutemrtnost ndash počet uhynulyacutech za jednotku času)Rozptylovaacuteniacute Růst populace Společenstva heterotypickeacute soubory z jednotlivyacutech populaciacute Podle složitosti vazeb viacutecemeacuteně staacuteleacute se schopnostiacute autoregulacePrimaacuterniacute (přirozeneacute) biocenoacutezySekundaacuterniacuteBiomy ndash společenstva velkyacutech oblastiacute Země s jednotnou fyziognomiiacute

Biosfeacutera - globaacutelniacute ekosysteacutem Koloběhy hlavniacutech biogenniacutech prvkůVnosy člověka

Evropa ztraacuteciacute biodiverzitu velmi rychle

Podle Světoveacuteho fondu na ochranu přiacuterody (WWF) se dramatickyacutem tempem snižuje biodiverzita evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit a dochaacuteziacute k uacutebytku živočišnyacutech druhů Přiacutepadoveacute studie hodnotily 19 různyacutech druhů a osm přiacuterodniacutech lokalit v celeacute Evropě Studie prokaacutezaly že podle evropskyacutech kriteacuteriiacute se viacutece než 60 druhů a lokalit nachaacuteziacute ve bdquošpatneacutemldquo stavu s ohledem na kvalitu biodiverzity Dalšiacutech 22 nemohlo byacutet klasifikovaacuteno kvůli nedostatku uacutedajů

Kvalita populace u euroasijskeacuteho rysa v Alpaacutech a u hnědyacutech medvědů v Rakousku byla shledaacutena jako bdquošpatnaacuteldquo a u jednoho druhu želv jako bdquoneadekvaacutetniacuteldquo Za posledniacutech sedm let došlo k uacutebytku medvědiacutech populaciacute ve středniacutem Rakousku o 50 Tato novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv To zahrnuje použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute stejně jako kladeniacute pastiacute otraacutevenyacutech naacutevnad a pytlačeniacute

Podle WWF je to signaacutel aby EU zahaacutejila bezprostředniacute akci pokud chce dostaacutet sveacutemu ciacuteli že zastaviacute uacutebytek biodiverzity kolem roku 2010

bdquoToto je důkazem že se evropskyacutem vlaacutedaacutem nedařiacute chraacutenit přiacuterodu v Evropěldquo řekl Tony Long ředitel European Policy Office WWF bdquoTyto alarmujiacuteciacute trendy můžeme zvraacutetit pokud budou politici vniacutemat uacutebytek biodiverzity jako vaacutežnyacute probleacutemldquo

Experti EHF žaacutedajiacute členskeacute staacutety EU aby řaacutedně implementovaly směrnice na ochranu ptaacuteků a přiacuterodniacutech lokalit ndash zaacutekladniacute kaacutemen evropskeacute environmentaacutelniacute legislativy EU by měla ustanovit dostatečneacute množstviacute lokalit siacutetě Natura 2000 starat se o ohroženeacute druhy a financovat opatřeniacute kteraacute jsou nutnaacute pro jejich přežitiacute

Natura 2000 je celoevropskaacute siacuteť chraacuteněnyacutech oblastiacute Podle zpraacutevy bude zaacutesadniacute pro ochranu biodiverzity v Evropě uacutespěšnaacute a efektivniacute implementace lokalit siacutetě Natura 2000

bdquoEU disponuje nezbytnou legislativou na ochranu ohroženyacutech druhů a lokalitldquo řekl Gerald Dick z globaacutelniacuteho programu WWF na ochranu druhů bdquoDůležiteacute ale je aby dokaacutezala zvlaacutednout implementaci teacuteto legislativy To znamenaacute že se musiacute starat o tyto speciaacutelniacute chraacuteněneacute oblasti řaacutednyacutem způsobem Členskeacute staacutety musiacute připravit sveacute naacuterodniacute finančniacute plaacuteny aby dokaacutezaly zvlaacutednout tento zaacutevazekldquo

Někteřiacute ptaacuteci z Evropy miziacute jiniacute přibyacutevajiacute Co to vypoviacutedaacute o stavu našiacute krajinyMnožstviacute ještě nedaacutevno běžnyacutech ptačiacutech druhů v Evropě dnes razantně ubyacutevaacute Celkově v Evropě poklesla početnost ptačiacutech druhů typickyacutech pro zemědělskou

krajinu mezi lety 1980 a 2003 v průměru o 28 Uacutebytek lesniacutech ptaacuteků je meacuteně vyacuteznamnyacute (13) a některeacute druhy zejmeacutena ty meacuteně specializovaneacute na konkreacutetniacute typ prostřediacute naopak přibyacutevajiacute Vše nasvědčuje tomu že ohroženiacute dosud běžnyacutech volně

žijiacuteciacutech ptaacuteků je většiacute v novyacutech členskyacutech zemiacutech EU včetně ČR Jak ukazuje praacutevě největšiacute uacutebytek mezi ptaacuteky obyacutevajiacuteciacutemi zemědělskou krajinu

hrozbu představuje zejmeacutena intenzifikace zemědělstviacuteEvropštiacute i světoviacute politici se na začaacutetku noveacuteho tisiacuteciletiacute zavaacutezali zastavit nebo

alespoň zpomalit uacutebytek biologickeacute rozmanitosti (biodiverzity) Termiacutenem kdy se maacute hodnotit je rok 2010 Pro takoveacute hodnoceniacute je ale potřeba miacutet k dispozici

jednoducheacute a přitom spolehliveacute a vědecky podloženeacute ukazatele stavu biodiverzity bdquoVe sledovaacuteniacute rozmanitosti ptačiacutech druhů takoveacute ukazatele maacuteme k dispozici v podobě indikaacutetoru běžnyacutech druhů volně žijiacuteciacutech ptaacuteků v Evropěldquo Ciacutelem těchto bdquoptačiacutechldquo indikaacutetorů je umožnit hodnotit dopady rozhodnutiacute na živou přiacuterodu

Indikaacutetory jsou vyacutesledkem projektu Celoevropskeacuteho monitoringu běžnyacutech druhů ptaacuteků (Pan-European Common Bird Monitoring) na ktereacutem aktivně spolupracujiacute ornitologoveacute z 18 evropskyacutech zemiacute dalšiacute země se do projektu postupně zapojujiacute

Vlastniacute sčiacutetaacuteniacute ptaacuteků v tereacutenu provaacutedějiacute vyškoleniacute dobrovolniacuteci amateacuterštiacute ornitologoveacute jejichž vyacutesledky jsou v každeacute zemi shromaacutežděny a po zpracovaacuteniacute se

posiacutelajiacute Českeacute společnosti ornitologickeacute kteraacute program koordinuje pro celou Evropu

Vědci Pand je viacutece než jsme mysleliPanda obyacutevala mnoho oblastiacute a to nejen v Čiacuteně (v současneacute době pouze v zalesněnyacutech oblastech středniacute Čiacuteny) Populace pand velkyacutech musela dlouho snaacutešet naacutejezdy pytlaacuteků i dřevorubců kteřiacute v 80 letech plenili rozsaacutehleacute bambusoveacute pralesy Počty zviacuteřat žijiacuteciacutech ve volneacute přiacuterodě se odhadujiacute na 1000 kusů ale plachaacute a ostražitaacute zviacuteřata vyacuterazně ztěžujiacute přesneacute počiacutetaacuteniacuteK součtu vzaacutecnyacutech zviacuteřat se začaly využiacutevat supermoderniacute metody založeneacute na analyacuteze DNA (z pandiacuteho trusu) Vědci věřiacute že počet pand byl v minulyacutech průzkumech vysoce podceňovaacuten podle nich ve volneacute přiacuterodě žije až 3 000 pand uvaacutediacute BBC A jejich počty se podle zpraacutevy vydaneacute v magaziacutenu Current Biology mohou ještě zvyacutešit pokud bude pokračovat program na jejich ochranu kteryacute vyvinula čiacutenskaacute vlaacuteda

Z průzkumů v pandiacute rezervaci v provincii Sčchuan vědci zjistili že se zde pohybuje 66 pand což je dvakraacutet viacutece než po sčiacutetaacuteniacute klasickou metodou v roce

1998 Z průzkumu provedeneacutem v pandiacute přiacuterodniacute rezervaci Wang-lang vědci vyvodili zaacutevěr že v celeacute Čiacuteně ve volneacute přiacuterodě může žiacutet 2500 až 3000 pand Je to dobraacute zpraacuteva pro budoucnost tvrdiacute vědci Tak dlouho jak jen bude čiacutenskaacute vlaacuteda

pokračovat v pronaacutesledovaacuteniacute pytlaacuteků a zabraňovat kaacuteceniacute bambusoveacuteho pralesa

Přiacuterodniacute produkce

Antropogenniacute produkce

S bakterie (H2S) moře vulkanickaacute činnost spalovaacuteniacute fosil paliv (SO2) technologickeacute procesy (SO2)

88407

607

C (CO2) dyacutechaacuteniacute a vulkan činnost spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv

7210sup31410sup3

Hlavniacute laacutetkoveacute zdroje S a C (v mil t za rok)

Přirozenyacute koloběh siacutery (S)

7

8840

Σ 135

Antropogenně ovlivněnyacute koloběh siacutery S

135

67

Autekologie - vztah organizmu a prostřediacuteFaktory prostřediacute Faktory abiotickeacute x biotickeacutea) klimatickeacute vnitrodruhoveacuteb) hydrickeacute mezidruhoveacute(+antropogenniacute+trofickeacute)

c) edafickeacute

Ekologickeacute faktory ovzdušiacuteHustota a nosnost vzduchu - umožňuje leacutetaacuteniacute Mimozemskeacute zaacuteřeniacute - slunečniacute konstanta 1381 103 Jm-2s-1 ndash různaacute vlnovaacute deacutelka zaacuteřeniacute radioaktivniacute lt3 nm

ultrafialoveacute 3-400 nm světlo 360-760 nm infračerveneacute tepelneacute 760 nm - 400 μm

Světlo (48 kosmic zaacuteřeniacute)Teplo - (dtto) - adaptace na t - vliv na živočichy - poikilotermniacute x homoiotermniacute

Pohyb potrava velikost těla zbarveniacute klimatickaacute pravidlaVyacuteškovyacute teplotniacute gradient =gt vegetačniacute vyacuteškoveacute stupně podle dominantniacute dřeviny 1 doubravy do 500 m nm 2 bučiny (500-1000 m nm) 3 smrčiny (1000-1500 m nm) 4 kleče (1400-1800 m nm)5 alpinskeacute pralouky (gt 1800 m nm)

Složeniacute vzduchu N2 78 O2 209 O3 0000 002-7 CO2 003- N2 z hlediska organismů nevyužitelnyacute- O2 dost i pro rostliny ndash mangrove tropickeacute deštneacute lesy ()

Znečišťovaacuteniacute atmosfeacutery (skleniacutekovyacute efekt ozoacutenovaacute diacutera smog)Smog ndash znečišťovaacuteniacute vzduchu koncentrovaneacute za určityacutech podmiacutenek (teplotniacute inverze a lokalizace v kotlině) Zimniacute (bdquolondyacutenskyacuteldquo) a letniacute (bdquolosangeleskyacuteldquo) smog

Ozoacutenovaacute diacutera - ozoacuten v atmosfeacuteře maacute největšiacute koncentraci ve vyacutešce okolo 23 km Vyacuteznam vrstvy filtrace UV (2) zaacuteřeniacute Freony (znečišťujiacuteciacute l nově i jineacute) štěpiacute ozoacuten snižovaacuteniacute koncentrace O3 =gt horšiacute filtrace - ozoacutenovaacute diacutera - nemoci z UV zaacuteřeniacute

Ozonovaacute diacutera nad Antarktidou se pryacute už daacutel nerozšiřujeOzonovaacute diacutera v zemskeacute atmosfeacuteře nad Antarktidou se už daacutel patrně nerozšiřuje Prohlaacutesili to vyacuteznamniacute američtiacute vědci ktereacute na svyacutech

webovyacutech straacutenkaacutech cituje zpravodajskaacute stanice BBC Diacutera byla objevena v roce 1986 Naacutesledně byly přijaty mezinaacuterodniacute dohody o ukončeniacute

použiacutevaacuteniacute chemikaacuteliiacute ktereacute ničiacute ozonovou vrstvu BBC piacuteše že existujiacute odhady že za 60 let by se diacutera mohla zcela zahojit Dva z vědců kteřiacute pomohli zaktivovat svět před hrozbou vyplyacutevajiacuteciacute z existence teacuteto diacutery v

80 letech nyniacute na konferenci ve Washingtonu uvedli že věřiacute že se situace zlepšuje

Současně však nestačiacute jen to že se diacutera daacutele nerozšiřuje Je třeba pracovat na tom aby se diacutera začala zacelovat Oba vědci zaacuteroveň

upozornili že globaacutelniacute oteplovaacuteniacute by mohlo naopak znovu narušovat stav ozonoveacute diacutery kteraacute zabiacuteraacute plochu zhruba o velikosti severoamerickeacuteho

kontinentu Podle NOAA je za jejiacutem zlepšeniacutem zejmeacutena postupneacute odstraňovaacuteniacute přiacutepravků jako jsou třeba freony ktereacute se použiacutevaly ve sprejiacutech či

ledniciacutech

V ČR zatiacutem došlo k uacuteplneacutemu vyřazeniacute spotřeby CFC (tzv tvrdyacutech freonů) a halonů pro veškeraacute běžnaacute použitiacute (ve sprejiacutech chladničkaacutech a mrazničkaacutech apod) Skončilo použiacutevaacuteniacute methylbromidu jak v zemědělstviacute tak pro ošetřeniacute zbožiacute před přepravou Českaacute republika maacute takeacute vlastniacute halonovou banku kteraacute z uacutezemiacute staacutetu ciacuteleně stahuje nebo zdarma odebiacuteraacute vyřazeneacute hasiciacute přiacutestroje obsahujiacuteciacute halony Množstviacute sebranyacutech recyklovanyacutech a uskladněnyacutech halonů je nyniacute 9 tun a staacutele roste

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Charakteristika průřezoveacuteho teacutematu Environmentaacutelniacute vyacutechovaEnvironmentaacutelniacute vyacutechova vede jedince k pochopeniacute komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životniacuteho prostřediacute tj k pochopeniacute nezbytnosti postupneacuteho přechodu k udržitelneacutemu rozvoji společnosti a k poznaacuteniacute vyacuteznamu odpovědnosti za jednaacuteniacute společnosti i každeacuteho jedince Umožňuje sledovat a uvědomovat si dynamicky se vyviacutejejiacuteciacute vztahy mezi člověkem a prostřediacutem při přiacutemeacutem poznaacutevaacuteniacute aktuaacutelniacutech hledisek ekologickyacutech ekonomickyacutech vědeckotechnickyacutech politickyacutech a občanskyacutech hledisek časovyacutech (vztahů k budoucnosti) i prostorovyacutech (souvislostiacute mezi lokaacutelniacutemi regionaacutelniacutemi a globaacutelniacutemi probleacutemy) i možnosti různyacutech variant řešeniacute environmentaacutelniacutech probleacutemů Vede jedince k aktivniacute uacutečasti na ochraně a utvaacuteřeniacute prostřediacute a ovlivňuje v zaacutejmu udržitelnosti rozvoje lidskeacute civilizace životniacute styl a hodnotovou orientaci žaacuteků Na realizaci průřezoveacuteho teacutematu se podiacuteliacute většina vzdělaacutevaciacutech oblastiacute Postupnyacutem propojovaacuteniacutem rozšiřovaacuteniacutem upevňovaacuteniacutem i systematizaciacute vědomostiacute a dovednostiacute ziacuteskaacutevanyacutech v těchto oblastech umožňuje Environmentaacutelniacute vyacutechova utvaacuteřeniacute integrovaneacuteho pohledu Každaacute z oblastiacute maacute svůj specifickyacute vyacuteznam v ovlivňovaacuteniacute racionaacutelniacute straacutenky osobnosti i ve vlivu na straacutenku emocionaacutelniacute a volně aktivniacute

Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a jeho svět poskytuje průřezoveacute teacutema ucelenyacute elementaacuterniacute pohled na okolniacute přiacuterodu i prostřediacute Učiacute pozorovat citlivě vniacutemat a hodnotit důsledky jednaacuteniacute lidiacute přispiacutevaacute k osvojovaacuteniacute si zaacutekladniacutech dovednostiacute a naacutevyků aktivniacuteho odpovědneacuteho přiacutestupu k prostřediacute v každodenniacutem životě V maximaacutelniacute miacuteře využiacutevaacute přiacutemyacutech kontaktů žaacuteků okolniacutem prostřediacutem a propojuje rozviacutejeniacute myšleniacute s vyacuteraznyacutem ovlivňovaacuteniacutem emocionaacutelniacute straacutenky osobnosti jedince Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a přiacuteroda zdůrazňuje pochopeniacute objektivniacute platnosti zaacutekladniacutech přiacuterodniacutech zaacutekonitostiacute dynamickyacutech souvislostiacute od nejmeacuteně složityacutech ekosysteacutemů až po biosfeacuteru jako celek postaveniacute člověka v přiacuterodě a komplexniacute funkce ekosysteacutemů ve vztahu k lidskeacute společnosti tj pro zachovaacuteniacute podmiacutenek života pro ziacuteskaacutevaacuteniacute obnovitelnyacutech zdrojů surovin a energie i pro mimoprodukčniacute hodnoty (inspiraci odpočinek) Klade zaacuteklady systeacutemoveacuteho přiacutestupu zvyacuterazňujiacuteciacuteho vazby mezi prvky systeacutemů jejich hierarchickeacute uspořaacutedaacuteniacute a vztahy k okoliacute Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a společnost teacutema odkryacutevaacute souvislosti mezi ekologickyacutemi technicko-ekonomickyacutemi a sociaacutelniacutemi jevy s uacuterazem na vyacuteznam preventivniacute obezřetnosti v jednaacuteniacute a dalšiacute principy udržitelnosti rozvoje Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a zdraviacute se teacutema dotyacutekaacute problematiky vlivů prostřediacute na vlastniacute zdraviacute i na zdraviacute ostatniacutech lidiacute V souvislosti s probleacutemy současneacuteho světa vede k poznaacuteniacute důležitosti peacuteče o přiacuterodu při organizaci masovyacutech sportovniacutech akciacute

Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Informačniacute a komunikačniacute technologie umožňuje průřezoveacute teacutema aktivně využiacutevat vyacutepočetniacute techniku (internet) při zjišťovaacuteniacute aktuaacutelniacutech informaciacute o stavu prostřediacute rozlišovat zaacutevažnost ekologickyacutech probleacutemů a poznaacutevat jejich propojenost Komunikačniacute technologie podněcujiacute zaacutejem o způsoby řešeniacute ekologickyacutech probleacutemů možnostiacute navazovat kontakty v teacuteto oblasti a vyměňovat si informace v raacutemci kraje republiky i EU a světa Vzdělaacutevaciacute Oblast Uměniacute a kultura poskytuje Environmentaacutelniacute vyacutechově mnoho přiacuteležitostiacute pro zamyacutešleniacute se nad vztahy člověka a prostřediacute k uvědomovaacuteniacute si přiacuterodniacuteho i sociaacutelniacuteho prostřediacute jako zdroje inspirace pro vytvaacuteřeniacute kulturniacutech a uměleckyacutech hodnot a přispiacutevaacute k vniacutemaacuteniacute estetickyacutech kvalit prostřediacute Propojeniacute teacutematu se vzdělaacutevaciacute oblastiacute Člověk a svět praacutece se realizuje prostřednictviacutem konkreacutetniacutech pracovniacutech aktivit ve prospěch životniacuteho prostřediacute Umožňuje poznaacutevat vyacuteznam a role různyacutech profesiacute ve vztahu k životniacutemu prostřediacute

Tematickeacute okruhy Environmentaacutelniacute vyacutechovy 1048697 Ekosysteacutemy1048697 Zaacutekladniacute podmiacutenky života 1048697 Lidskeacute aktivity a probleacutemy životniacuteho prostřediacute 1048697 Vztah člověka k prostřediacute

Ekosysteacutemy ndash les (les v našem prostřediacute produkčniacute a mimoprodukčniacute vyacuteznamy lesa) pole (vyacuteznam změny okolniacute krajiny vlivem člověka způsoby hospodařeniacute na nich pole a jejich okoliacute) vodniacute zdroje (lidskeacute aktivity spojeneacute s vodniacutem hospodaacuteřstviacutem důležitost pro krajinnou ekologii) moře (druhovaacute odlišnost vyacuteznam pro biosfeacuteru mořskeacute řasy a kysliacutek cyklus oxidu uhličiteacuteho) a tropickyacute deštnyacute les (porovnaacuteniacute druhovaacute rozmanitost ohrožovaacuteniacute globaacutelniacute vyacuteznam a vyacuteznam pro naacutes) lidskeacute siacutedlo ndash město ndash vesnice (umělyacute ekosysteacutem jeho funkce a vztahy k okoliacute aplikace na miacutestniacute podmiacutenky) kulturniacute krajina (pochopeniacute hlubokeacuteho ovlivněniacute přiacuterody v průběhu vzniku civilizace až po dnešek)

Zaacutekladniacute podmiacutenky života ndash voda (vztahy vlastnostiacute vody a života vyacuteznam vody pro lidskeacute aktivity ochrana jejiacute čistoty pitnaacute voda ve světě a u naacutes způsoby řešeniacute) ovzdušiacute (vyacuteznam pro život na Zemi ohrožovaacuteniacute ovzdušiacute a klimatickeacute změny propojenost světa čistota ovzdušiacute u naacutes) půda (propojenost složek prostřediacute zdroj vyacuteživy ohroženiacute půdy rekultivace a situace v okoliacute změny v potřebě zemědělskeacute půdy noveacute funkce zemědělstviacute v krajině ochrana biologickyacutech druhů (důvody ochrany a způsoby ochrany jednotlivyacutech druhů) ekosysteacutemy ndash biodiverzita (funkce ekosysteacutemů vyacuteznam biodiverzity jejiacute uacuterovně ohrožovaacuteniacute a ochrana ve světě a u naacutes) energie (energie a život vliv energetickyacutech zdrojů na společenskyacute rozvoj využiacutevaacuteniacute energie možnosti a způsoby šetřeniacute miacutestniacute podmiacutenky) přiacuterodniacute zdroje (zdroje surovinoveacute a energetickeacute jejich vyčerpatelnost vlivy na prostřediacute principy hospodařeniacute s přiacuterodniacutemi zdroji vyacuteznam a způsoby ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute přiacuterodniacutech zdrojů v okoliacute)

Lidskeacute aktivity a probleacutemy životniacuteho prostřediacute ndash zemědělstviacute a životniacute prostřediacute ekologickeacute zemědělstviacute doprava a životniacute prostřediacute (vyacuteznam a vyacutevoj energetickeacute zdroje dopravy a jejiacute vlivy na prostřediacute druhy dopravy a ekologickaacute zaacutetěž doprava a globalizace) průmysl a životniacute prostřediacute (průmyslovaacute revoluce a demografickyacute vyacutevoj vlivy průmyslu na prostřediacute zpracovaacutevaneacute materiaacutely a jejich působeniacute vliv praacutevniacutech a ekonomickyacutech naacutestrojů na vztahy průmyslu k ochraně životniacuteho prostřediacute průmysl a udržitelnyacute rozvoj společnosti) odpady a hospodařeniacute s odpady (odpady a přiacuteroda principy a způsoby hospodařeniacute s odpady druhotneacute suroviny) ochrana přiacuterody a kulturniacutech pamaacutetek (vyacuteznam ochrany přiacuterody a kulturniacutech pamaacutetek praacutevniacute řešeniacute u naacutes v EU a ve světě přiacuteklady z okoliacute zaacutesada předběžneacute opatrnosti ochrana přiacuterody při masovyacutech sportovniacutech akciacutech ndash zaacutesady MOV) změny v krajině (krajina dřiacuteve a dnes vliv lidskyacutech aktivit jejich reflexe a perspektivy) dlouhodobeacute programy zaměřeneacute k růstu ekologickeacuteho vědomiacute veřejnosti (Staacutetniacute program EVVO Agenda 21 EU) a akce (Den životniacuteho prostřediacute OSN Den Země apod)

Vztah člověka k prostřediacute ndash naše obec (přiacuterodniacute zdroje jejich původ způsoby využiacutevaacuteniacute a řešeniacute odpadoveacuteho hospodaacuteřstviacute přiacuteroda a kultura obce a jejiacute ochrana zajišťovaacuteniacute ochrany životniacuteho prostřediacute v obci - instituce nevlaacutedniacute organizace lideacute) naacuteš životniacute styl (spotřeba věciacute energie odpady způsoby jednaacuteniacute a vlivy na prostřediacute) aktuaacutelniacute (lokaacutelniacute) ekologickyacute probleacutem (přiacuteklad probleacutemu jeho přiacutečina důsledky souvislosti možnosti a způsoby řešeniacute hodnoceniacute vlastniacute naacutezor jeho zdůvodňovaacuteniacute a prezentace) prostřediacute a zdraviacute (rozmanitost vlivů prostřediacute na zdraviacute jejich komplexniacute a synergickeacute působeniacute možnosti a způsoby ochrany zdraviacute) nerovnoměrnost života na Zemi (rozdiacutelneacute podmiacutenky prostřediacute a rozdiacutelnyacute společenskyacute vyacutevoj na Zemi přiacutečiny a důsledky zvyšovaacuteniacute rozdiacutelů globalizace a principy udržitelnosti rozvoje přiacuteklady jejich uplatňovaacuteniacute ve světě u naacutes)

učiteleacute a dalšiacute pedagogičtiacute pracovniacuteciCiacuteloveacute skupiny - studenti učitelstviacute

učiteleacute MŠ ZŠ SŠ a VOŠ- pedagog pracovniacuteci připravujiacuteciacute učitele pro EVV- pedagog pracovniacuteci v mimoškolniacute vyacutechově- řiacutediacuteciacute pracovniacuteci ve školstviacute

Uacutekoly Pregraduaacutelniacute přiacuteprava

- pozornost integračniacutem přiacutestupům v EV- všestranneacute uplatňovaacuteniacute EV a TUR

Dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute- průběžneacute poskytovaacuteniacute novyacutech informaciacute - vyacuteměna zkušenostiacute- systeacutem CŽV učitelů a DPP s otevřenou nabiacutedkou

Vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute ciacutele ekologicko-environmentaacutelniacute přiacutepravy (EV) na učitelskyacutech fakultaacutech

Studenti by měli umět

zprostředkovat porozuměniacute komplexniacutem vztahům mezi člověkem a jeho prostřediacutem prostřednictviacutem interdisciplinaacuterniacuteho aktivniacuteho učeniacute orientovat se v historickyacutech souvislostech vzniku a vyacutevoje EV a vysvětlit současneacute trendy v EV orientovat se raacutemcově v dokumentech o EV znaacutet nejvyacuteznamnějšiacute instituce v oblasti EV zaujiacutemat odpovědneacute profesniacute stanovisko a postoje (v diskusi o hodnotoveacute orientaci lidskyacutech potřebaacutech šetrneacutem životniacutem stylu) argumentovat s využitiacutem znalostiacute (např o sociaacutelniacutech a psychologickyacutech motivech chovaacuteniacute na ekologicko-environmentaacutelniacutech zaacutekladech)

objasnit zaacutekonitosti biosfeacutery vysvětlit zaacutekladniacute vztahy v ekosysteacutemu charakterizovat vyacutevoj vztahů člověka k přiacuterodě zdůvodnit přiacutečiny ekologickeacute krize vysvětlit způsoby naacutepravy

loz sebereflektovat sveacute jednaacuteniacute i vyacutechovneacute působeniacute kriticky hodnotit jednaacuteniacutedruhyacutech ve vztahu k životniacutemu prostřediacute vyvozovat zaacutevěry a uplatňovat je v praxi svyacutem jednaacuteniacutem navozovat a podporovat aktivniacute zapojeniacute do peacuteče o životniacute prostřediacute

loz nenaacutesilně implementovat environmentaacutelně-vyacutechovneacute obsahy do vzdělaacutevaciacuteho kurikula i do reaacutelneacute vyacutechovy

Co patřiacute do EV obsahů- působeniacute na utvaacuteřeniacute naacutezorů postojů hierarchie životniacutech hodnot na

pochopeniacute kvality života- rozviacutejeniacute uacutecty a citu k živeacute a neživeacute přiacuterodě a jedinečnosti života na

Zemi citliveacute vniacutemaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute kraacutesy ovlivňovaacuteniacute životniacuteho stylu- spolupodiacutelet se na změně hodnotoveacute orientace dnes jednostranně

zaměřeneacute na vyacutekon a prosperitu (viz Staacutetniacute program environ vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČR

loz projektovat vyučovaciacute strategie teoreticky a prakticky zvlaacutednout vyučovaciacute metody efektivně zařazovat netradičniacute postupy (využitiacute tvořiveacute dramatiky simulaciacute her pohaacutedek i autentickyacutech činnostiacute pro rozvoj ekologicko-environmentaacutelniacute kultury osobnosti) diagnostikovat žaacutekovo pojetiacute učiva o problematice životniacuteho prostřediacute a umět s niacutem pracovat

V-v ciacutele EEV

loz umět regionaacutelně aktualizovat a zaměřit učivo z hlediska EV

loz umět organizovat činnosti (v přiacuterodě experimentovaacuteniacute s pomůckami pozorovaacuteniacute určovaacuteniacute podle kliacutečů zapojovat děti do estetickeacuteho ztvaacuterněniacute prostoru školniacute třiacutedy do peacuteče o ŽP)

loz vytvaacuteřet co nejširšiacute možnosti pro aplikaci naučeneacuteho v praktickeacutem každodenniacutem životě

loz pěstovat naacutevyky a dovednosti žaacutedouciacuteho jednaacuteniacute a chovaacuteniacute v přiacuterodniacutem prostřediacute předchaacutezet vandalstviacute smysluplnou aktivitou veacutest děti k zodpovědnosti za svoje chovaacuteniacute vytvaacuteřeniacute kladneacuteho klimatu ve třiacutedě rozviacutejet prosociaacutelniacute vlastnosti a postoje naopak vytvaacuteřet zaacutebrany proti bdquozleacuteldquo agresivitě

loz umět připravit dlouhodobyacute program vyacutechovneacute praacutece vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelneacute situace (vyacuteuka ve třiacutedě v přiacuterodě studium v přiacuterodě)

V-v ciacutele EEV

Dokumenty o EV Zaacutekony

171992 Sb ndash o ŽP11492 Sb ndash o ochraně přiacuterody a krajiny + Vyhl 3951231998 Sb O praacutevu na informace o ŽP rarr do 2302000

(přenos odpovědnostiacute na kraje)1061999 o svobodneacutem přiacutestupu k informaciacutem2422000 Sb o ekologickeacutem zemědělstviacute1002001 o posuzovaacuteniacute vlivů na ŽP (nahrazuje 2441992 Sb)

Staacutetniacute program environmentaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČRMŽP Praha 2000 (2002)

Staacutetniacute politika ŽP 2001 (usneseniacute vlaacutedy ČR č 38 ze dne 101) Meziresortniacute dohoda o spolupraacuteci v oblasti environmentaacutelniacute

osvěty vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutechovy mezi MŽP a MŠMT ze dne 812 1999

= ekosysteacutem

Ekosysteacutemndash strukturaacutelniacute a funkčniacute celek biosfeacuteryNezbytneacute složky1 biotop (stanoviště) (soubor abiotickyacutech faktorů včetně anorganickyacutech laacutetek)2 producenti (produkce organickyacutech laacutetek z anorganickyacutech - fotosynteacuteza)3 konzumenti (přiacutejem organickyacutech laacutetek ndash vyacuteživa ndash jako zdroj energie)4 destruenti (rozkladači) (mineralizace rozklad organickyacutech laacutetek na

anorganickeacute)

Koloběh laacutetek tok energieVstupy anorganickyacutech laacutetek činnostiacute producentů max 20 (5 ndash 10 )

fytomasy pro živočichy (potravniacute zaacutevislosti) zbytek do dekompozičniacutech procesů Stejně u živočichů Rozdiacutelnaacute rychlost dekompoziciacute Mineralizace ndash postupnyacute vznik anorganickyacutech laacutetek Opakovanaacute recyklizace (vstup do koloběhu) Přechody laacutetek mezi ekosysteacutemy Vyacuteznam koloběhu vody pro existenci života a funkci ekosysteacutemů vůbec Naacutevaznost koloběhů zaacutekladniacutech biogenniacutech prvků

Potravniacute řetězce ndash siacuteť Biodiverzita Stabilita ekosysteacutemu

Populace - soubor všech jedinců teacutehož druhu (homotypickyacute soubor) v určiteacutem prostoru a čase (možnost produkce potomstva) včetně vyacutevojovyacutech staacutediiacute Charakteristiky (atributy) populace Velikost populace a jejiacute určovaacuteniacute (hustota pokryvnost )Struktura populace (prostorovaacute struktura - rozptyl jedinců v prostoruSloženiacute populace (poměr pohlaviacute věkovaacute struktura s hmotnosti sociaacutelniacute sndashetol) Vztahy uvnitř populace (vnitrodruhovaacute konkurence)Dynamika populace (množivost ndash počet novyacutech jedinců za čas uacutemrtnost ndash počet uhynulyacutech za jednotku času)Rozptylovaacuteniacute Růst populace Společenstva heterotypickeacute soubory z jednotlivyacutech populaciacute Podle složitosti vazeb viacutecemeacuteně staacuteleacute se schopnostiacute autoregulacePrimaacuterniacute (přirozeneacute) biocenoacutezySekundaacuterniacuteBiomy ndash společenstva velkyacutech oblastiacute Země s jednotnou fyziognomiiacute

Biosfeacutera - globaacutelniacute ekosysteacutem Koloběhy hlavniacutech biogenniacutech prvkůVnosy člověka

Evropa ztraacuteciacute biodiverzitu velmi rychle

Podle Světoveacuteho fondu na ochranu přiacuterody (WWF) se dramatickyacutem tempem snižuje biodiverzita evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit a dochaacuteziacute k uacutebytku živočišnyacutech druhů Přiacutepadoveacute studie hodnotily 19 různyacutech druhů a osm přiacuterodniacutech lokalit v celeacute Evropě Studie prokaacutezaly že podle evropskyacutech kriteacuteriiacute se viacutece než 60 druhů a lokalit nachaacuteziacute ve bdquošpatneacutemldquo stavu s ohledem na kvalitu biodiverzity Dalšiacutech 22 nemohlo byacutet klasifikovaacuteno kvůli nedostatku uacutedajů

Kvalita populace u euroasijskeacuteho rysa v Alpaacutech a u hnědyacutech medvědů v Rakousku byla shledaacutena jako bdquošpatnaacuteldquo a u jednoho druhu želv jako bdquoneadekvaacutetniacuteldquo Za posledniacutech sedm let došlo k uacutebytku medvědiacutech populaciacute ve středniacutem Rakousku o 50 Tato novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv To zahrnuje použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute stejně jako kladeniacute pastiacute otraacutevenyacutech naacutevnad a pytlačeniacute

Podle WWF je to signaacutel aby EU zahaacutejila bezprostředniacute akci pokud chce dostaacutet sveacutemu ciacuteli že zastaviacute uacutebytek biodiverzity kolem roku 2010

bdquoToto je důkazem že se evropskyacutem vlaacutedaacutem nedařiacute chraacutenit přiacuterodu v Evropěldquo řekl Tony Long ředitel European Policy Office WWF bdquoTyto alarmujiacuteciacute trendy můžeme zvraacutetit pokud budou politici vniacutemat uacutebytek biodiverzity jako vaacutežnyacute probleacutemldquo

Experti EHF žaacutedajiacute členskeacute staacutety EU aby řaacutedně implementovaly směrnice na ochranu ptaacuteků a přiacuterodniacutech lokalit ndash zaacutekladniacute kaacutemen evropskeacute environmentaacutelniacute legislativy EU by měla ustanovit dostatečneacute množstviacute lokalit siacutetě Natura 2000 starat se o ohroženeacute druhy a financovat opatřeniacute kteraacute jsou nutnaacute pro jejich přežitiacute

Natura 2000 je celoevropskaacute siacuteť chraacuteněnyacutech oblastiacute Podle zpraacutevy bude zaacutesadniacute pro ochranu biodiverzity v Evropě uacutespěšnaacute a efektivniacute implementace lokalit siacutetě Natura 2000

bdquoEU disponuje nezbytnou legislativou na ochranu ohroženyacutech druhů a lokalitldquo řekl Gerald Dick z globaacutelniacuteho programu WWF na ochranu druhů bdquoDůležiteacute ale je aby dokaacutezala zvlaacutednout implementaci teacuteto legislativy To znamenaacute že se musiacute starat o tyto speciaacutelniacute chraacuteněneacute oblasti řaacutednyacutem způsobem Členskeacute staacutety musiacute připravit sveacute naacuterodniacute finančniacute plaacuteny aby dokaacutezaly zvlaacutednout tento zaacutevazekldquo

Někteřiacute ptaacuteci z Evropy miziacute jiniacute přibyacutevajiacute Co to vypoviacutedaacute o stavu našiacute krajinyMnožstviacute ještě nedaacutevno běžnyacutech ptačiacutech druhů v Evropě dnes razantně ubyacutevaacute Celkově v Evropě poklesla početnost ptačiacutech druhů typickyacutech pro zemědělskou

krajinu mezi lety 1980 a 2003 v průměru o 28 Uacutebytek lesniacutech ptaacuteků je meacuteně vyacuteznamnyacute (13) a některeacute druhy zejmeacutena ty meacuteně specializovaneacute na konkreacutetniacute typ prostřediacute naopak přibyacutevajiacute Vše nasvědčuje tomu že ohroženiacute dosud běžnyacutech volně

žijiacuteciacutech ptaacuteků je většiacute v novyacutech členskyacutech zemiacutech EU včetně ČR Jak ukazuje praacutevě největšiacute uacutebytek mezi ptaacuteky obyacutevajiacuteciacutemi zemědělskou krajinu

hrozbu představuje zejmeacutena intenzifikace zemědělstviacuteEvropštiacute i světoviacute politici se na začaacutetku noveacuteho tisiacuteciletiacute zavaacutezali zastavit nebo

alespoň zpomalit uacutebytek biologickeacute rozmanitosti (biodiverzity) Termiacutenem kdy se maacute hodnotit je rok 2010 Pro takoveacute hodnoceniacute je ale potřeba miacutet k dispozici

jednoducheacute a přitom spolehliveacute a vědecky podloženeacute ukazatele stavu biodiverzity bdquoVe sledovaacuteniacute rozmanitosti ptačiacutech druhů takoveacute ukazatele maacuteme k dispozici v podobě indikaacutetoru běžnyacutech druhů volně žijiacuteciacutech ptaacuteků v Evropěldquo Ciacutelem těchto bdquoptačiacutechldquo indikaacutetorů je umožnit hodnotit dopady rozhodnutiacute na živou přiacuterodu

Indikaacutetory jsou vyacutesledkem projektu Celoevropskeacuteho monitoringu běžnyacutech druhů ptaacuteků (Pan-European Common Bird Monitoring) na ktereacutem aktivně spolupracujiacute ornitologoveacute z 18 evropskyacutech zemiacute dalšiacute země se do projektu postupně zapojujiacute

Vlastniacute sčiacutetaacuteniacute ptaacuteků v tereacutenu provaacutedějiacute vyškoleniacute dobrovolniacuteci amateacuterštiacute ornitologoveacute jejichž vyacutesledky jsou v každeacute zemi shromaacutežděny a po zpracovaacuteniacute se

posiacutelajiacute Českeacute společnosti ornitologickeacute kteraacute program koordinuje pro celou Evropu

Vědci Pand je viacutece než jsme mysleliPanda obyacutevala mnoho oblastiacute a to nejen v Čiacuteně (v současneacute době pouze v zalesněnyacutech oblastech středniacute Čiacuteny) Populace pand velkyacutech musela dlouho snaacutešet naacutejezdy pytlaacuteků i dřevorubců kteřiacute v 80 letech plenili rozsaacutehleacute bambusoveacute pralesy Počty zviacuteřat žijiacuteciacutech ve volneacute přiacuterodě se odhadujiacute na 1000 kusů ale plachaacute a ostražitaacute zviacuteřata vyacuterazně ztěžujiacute přesneacute počiacutetaacuteniacuteK součtu vzaacutecnyacutech zviacuteřat se začaly využiacutevat supermoderniacute metody založeneacute na analyacuteze DNA (z pandiacuteho trusu) Vědci věřiacute že počet pand byl v minulyacutech průzkumech vysoce podceňovaacuten podle nich ve volneacute přiacuterodě žije až 3 000 pand uvaacutediacute BBC A jejich počty se podle zpraacutevy vydaneacute v magaziacutenu Current Biology mohou ještě zvyacutešit pokud bude pokračovat program na jejich ochranu kteryacute vyvinula čiacutenskaacute vlaacuteda

Z průzkumů v pandiacute rezervaci v provincii Sčchuan vědci zjistili že se zde pohybuje 66 pand což je dvakraacutet viacutece než po sčiacutetaacuteniacute klasickou metodou v roce

1998 Z průzkumu provedeneacutem v pandiacute přiacuterodniacute rezervaci Wang-lang vědci vyvodili zaacutevěr že v celeacute Čiacuteně ve volneacute přiacuterodě může žiacutet 2500 až 3000 pand Je to dobraacute zpraacuteva pro budoucnost tvrdiacute vědci Tak dlouho jak jen bude čiacutenskaacute vlaacuteda

pokračovat v pronaacutesledovaacuteniacute pytlaacuteků a zabraňovat kaacuteceniacute bambusoveacuteho pralesa

Přiacuterodniacute produkce

Antropogenniacute produkce

S bakterie (H2S) moře vulkanickaacute činnost spalovaacuteniacute fosil paliv (SO2) technologickeacute procesy (SO2)

88407

607

C (CO2) dyacutechaacuteniacute a vulkan činnost spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv

7210sup31410sup3

Hlavniacute laacutetkoveacute zdroje S a C (v mil t za rok)

Přirozenyacute koloběh siacutery (S)

7

8840

Σ 135

Antropogenně ovlivněnyacute koloběh siacutery S

135

67

Autekologie - vztah organizmu a prostřediacuteFaktory prostřediacute Faktory abiotickeacute x biotickeacutea) klimatickeacute vnitrodruhoveacuteb) hydrickeacute mezidruhoveacute(+antropogenniacute+trofickeacute)

c) edafickeacute

Ekologickeacute faktory ovzdušiacuteHustota a nosnost vzduchu - umožňuje leacutetaacuteniacute Mimozemskeacute zaacuteřeniacute - slunečniacute konstanta 1381 103 Jm-2s-1 ndash různaacute vlnovaacute deacutelka zaacuteřeniacute radioaktivniacute lt3 nm

ultrafialoveacute 3-400 nm světlo 360-760 nm infračerveneacute tepelneacute 760 nm - 400 μm

Světlo (48 kosmic zaacuteřeniacute)Teplo - (dtto) - adaptace na t - vliv na živočichy - poikilotermniacute x homoiotermniacute

Pohyb potrava velikost těla zbarveniacute klimatickaacute pravidlaVyacuteškovyacute teplotniacute gradient =gt vegetačniacute vyacuteškoveacute stupně podle dominantniacute dřeviny 1 doubravy do 500 m nm 2 bučiny (500-1000 m nm) 3 smrčiny (1000-1500 m nm) 4 kleče (1400-1800 m nm)5 alpinskeacute pralouky (gt 1800 m nm)

Složeniacute vzduchu N2 78 O2 209 O3 0000 002-7 CO2 003- N2 z hlediska organismů nevyužitelnyacute- O2 dost i pro rostliny ndash mangrove tropickeacute deštneacute lesy ()

Znečišťovaacuteniacute atmosfeacutery (skleniacutekovyacute efekt ozoacutenovaacute diacutera smog)Smog ndash znečišťovaacuteniacute vzduchu koncentrovaneacute za určityacutech podmiacutenek (teplotniacute inverze a lokalizace v kotlině) Zimniacute (bdquolondyacutenskyacuteldquo) a letniacute (bdquolosangeleskyacuteldquo) smog

Ozoacutenovaacute diacutera - ozoacuten v atmosfeacuteře maacute největšiacute koncentraci ve vyacutešce okolo 23 km Vyacuteznam vrstvy filtrace UV (2) zaacuteřeniacute Freony (znečišťujiacuteciacute l nově i jineacute) štěpiacute ozoacuten snižovaacuteniacute koncentrace O3 =gt horšiacute filtrace - ozoacutenovaacute diacutera - nemoci z UV zaacuteřeniacute

Ozonovaacute diacutera nad Antarktidou se pryacute už daacutel nerozšiřujeOzonovaacute diacutera v zemskeacute atmosfeacuteře nad Antarktidou se už daacutel patrně nerozšiřuje Prohlaacutesili to vyacuteznamniacute američtiacute vědci ktereacute na svyacutech

webovyacutech straacutenkaacutech cituje zpravodajskaacute stanice BBC Diacutera byla objevena v roce 1986 Naacutesledně byly přijaty mezinaacuterodniacute dohody o ukončeniacute

použiacutevaacuteniacute chemikaacuteliiacute ktereacute ničiacute ozonovou vrstvu BBC piacuteše že existujiacute odhady že za 60 let by se diacutera mohla zcela zahojit Dva z vědců kteřiacute pomohli zaktivovat svět před hrozbou vyplyacutevajiacuteciacute z existence teacuteto diacutery v

80 letech nyniacute na konferenci ve Washingtonu uvedli že věřiacute že se situace zlepšuje

Současně však nestačiacute jen to že se diacutera daacutele nerozšiřuje Je třeba pracovat na tom aby se diacutera začala zacelovat Oba vědci zaacuteroveň

upozornili že globaacutelniacute oteplovaacuteniacute by mohlo naopak znovu narušovat stav ozonoveacute diacutery kteraacute zabiacuteraacute plochu zhruba o velikosti severoamerickeacuteho

kontinentu Podle NOAA je za jejiacutem zlepšeniacutem zejmeacutena postupneacute odstraňovaacuteniacute přiacutepravků jako jsou třeba freony ktereacute se použiacutevaly ve sprejiacutech či

ledniciacutech

V ČR zatiacutem došlo k uacuteplneacutemu vyřazeniacute spotřeby CFC (tzv tvrdyacutech freonů) a halonů pro veškeraacute běžnaacute použitiacute (ve sprejiacutech chladničkaacutech a mrazničkaacutech apod) Skončilo použiacutevaacuteniacute methylbromidu jak v zemědělstviacute tak pro ošetřeniacute zbožiacute před přepravou Českaacute republika maacute takeacute vlastniacute halonovou banku kteraacute z uacutezemiacute staacutetu ciacuteleně stahuje nebo zdarma odebiacuteraacute vyřazeneacute hasiciacute přiacutestroje obsahujiacuteciacute halony Množstviacute sebranyacutech recyklovanyacutech a uskladněnyacutech halonů je nyniacute 9 tun a staacutele roste

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a jeho svět poskytuje průřezoveacute teacutema ucelenyacute elementaacuterniacute pohled na okolniacute přiacuterodu i prostřediacute Učiacute pozorovat citlivě vniacutemat a hodnotit důsledky jednaacuteniacute lidiacute přispiacutevaacute k osvojovaacuteniacute si zaacutekladniacutech dovednostiacute a naacutevyků aktivniacuteho odpovědneacuteho přiacutestupu k prostřediacute v každodenniacutem životě V maximaacutelniacute miacuteře využiacutevaacute přiacutemyacutech kontaktů žaacuteků okolniacutem prostřediacutem a propojuje rozviacutejeniacute myšleniacute s vyacuteraznyacutem ovlivňovaacuteniacutem emocionaacutelniacute straacutenky osobnosti jedince Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a přiacuteroda zdůrazňuje pochopeniacute objektivniacute platnosti zaacutekladniacutech přiacuterodniacutech zaacutekonitostiacute dynamickyacutech souvislostiacute od nejmeacuteně složityacutech ekosysteacutemů až po biosfeacuteru jako celek postaveniacute člověka v přiacuterodě a komplexniacute funkce ekosysteacutemů ve vztahu k lidskeacute společnosti tj pro zachovaacuteniacute podmiacutenek života pro ziacuteskaacutevaacuteniacute obnovitelnyacutech zdrojů surovin a energie i pro mimoprodukčniacute hodnoty (inspiraci odpočinek) Klade zaacuteklady systeacutemoveacuteho přiacutestupu zvyacuterazňujiacuteciacuteho vazby mezi prvky systeacutemů jejich hierarchickeacute uspořaacutedaacuteniacute a vztahy k okoliacute Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a společnost teacutema odkryacutevaacute souvislosti mezi ekologickyacutemi technicko-ekonomickyacutemi a sociaacutelniacutemi jevy s uacuterazem na vyacuteznam preventivniacute obezřetnosti v jednaacuteniacute a dalšiacute principy udržitelnosti rozvoje Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Člověk a zdraviacute se teacutema dotyacutekaacute problematiky vlivů prostřediacute na vlastniacute zdraviacute i na zdraviacute ostatniacutech lidiacute V souvislosti s probleacutemy současneacuteho světa vede k poznaacuteniacute důležitosti peacuteče o přiacuterodu při organizaci masovyacutech sportovniacutech akciacute

Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Informačniacute a komunikačniacute technologie umožňuje průřezoveacute teacutema aktivně využiacutevat vyacutepočetniacute techniku (internet) při zjišťovaacuteniacute aktuaacutelniacutech informaciacute o stavu prostřediacute rozlišovat zaacutevažnost ekologickyacutech probleacutemů a poznaacutevat jejich propojenost Komunikačniacute technologie podněcujiacute zaacutejem o způsoby řešeniacute ekologickyacutech probleacutemů možnostiacute navazovat kontakty v teacuteto oblasti a vyměňovat si informace v raacutemci kraje republiky i EU a světa Vzdělaacutevaciacute Oblast Uměniacute a kultura poskytuje Environmentaacutelniacute vyacutechově mnoho přiacuteležitostiacute pro zamyacutešleniacute se nad vztahy člověka a prostřediacute k uvědomovaacuteniacute si přiacuterodniacuteho i sociaacutelniacuteho prostřediacute jako zdroje inspirace pro vytvaacuteřeniacute kulturniacutech a uměleckyacutech hodnot a přispiacutevaacute k vniacutemaacuteniacute estetickyacutech kvalit prostřediacute Propojeniacute teacutematu se vzdělaacutevaciacute oblastiacute Člověk a svět praacutece se realizuje prostřednictviacutem konkreacutetniacutech pracovniacutech aktivit ve prospěch životniacuteho prostřediacute Umožňuje poznaacutevat vyacuteznam a role různyacutech profesiacute ve vztahu k životniacutemu prostřediacute

Tematickeacute okruhy Environmentaacutelniacute vyacutechovy 1048697 Ekosysteacutemy1048697 Zaacutekladniacute podmiacutenky života 1048697 Lidskeacute aktivity a probleacutemy životniacuteho prostřediacute 1048697 Vztah člověka k prostřediacute

Ekosysteacutemy ndash les (les v našem prostřediacute produkčniacute a mimoprodukčniacute vyacuteznamy lesa) pole (vyacuteznam změny okolniacute krajiny vlivem člověka způsoby hospodařeniacute na nich pole a jejich okoliacute) vodniacute zdroje (lidskeacute aktivity spojeneacute s vodniacutem hospodaacuteřstviacutem důležitost pro krajinnou ekologii) moře (druhovaacute odlišnost vyacuteznam pro biosfeacuteru mořskeacute řasy a kysliacutek cyklus oxidu uhličiteacuteho) a tropickyacute deštnyacute les (porovnaacuteniacute druhovaacute rozmanitost ohrožovaacuteniacute globaacutelniacute vyacuteznam a vyacuteznam pro naacutes) lidskeacute siacutedlo ndash město ndash vesnice (umělyacute ekosysteacutem jeho funkce a vztahy k okoliacute aplikace na miacutestniacute podmiacutenky) kulturniacute krajina (pochopeniacute hlubokeacuteho ovlivněniacute přiacuterody v průběhu vzniku civilizace až po dnešek)

Zaacutekladniacute podmiacutenky života ndash voda (vztahy vlastnostiacute vody a života vyacuteznam vody pro lidskeacute aktivity ochrana jejiacute čistoty pitnaacute voda ve světě a u naacutes způsoby řešeniacute) ovzdušiacute (vyacuteznam pro život na Zemi ohrožovaacuteniacute ovzdušiacute a klimatickeacute změny propojenost světa čistota ovzdušiacute u naacutes) půda (propojenost složek prostřediacute zdroj vyacuteživy ohroženiacute půdy rekultivace a situace v okoliacute změny v potřebě zemědělskeacute půdy noveacute funkce zemědělstviacute v krajině ochrana biologickyacutech druhů (důvody ochrany a způsoby ochrany jednotlivyacutech druhů) ekosysteacutemy ndash biodiverzita (funkce ekosysteacutemů vyacuteznam biodiverzity jejiacute uacuterovně ohrožovaacuteniacute a ochrana ve světě a u naacutes) energie (energie a život vliv energetickyacutech zdrojů na společenskyacute rozvoj využiacutevaacuteniacute energie možnosti a způsoby šetřeniacute miacutestniacute podmiacutenky) přiacuterodniacute zdroje (zdroje surovinoveacute a energetickeacute jejich vyčerpatelnost vlivy na prostřediacute principy hospodařeniacute s přiacuterodniacutemi zdroji vyacuteznam a způsoby ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute přiacuterodniacutech zdrojů v okoliacute)

Lidskeacute aktivity a probleacutemy životniacuteho prostřediacute ndash zemědělstviacute a životniacute prostřediacute ekologickeacute zemědělstviacute doprava a životniacute prostřediacute (vyacuteznam a vyacutevoj energetickeacute zdroje dopravy a jejiacute vlivy na prostřediacute druhy dopravy a ekologickaacute zaacutetěž doprava a globalizace) průmysl a životniacute prostřediacute (průmyslovaacute revoluce a demografickyacute vyacutevoj vlivy průmyslu na prostřediacute zpracovaacutevaneacute materiaacutely a jejich působeniacute vliv praacutevniacutech a ekonomickyacutech naacutestrojů na vztahy průmyslu k ochraně životniacuteho prostřediacute průmysl a udržitelnyacute rozvoj společnosti) odpady a hospodařeniacute s odpady (odpady a přiacuteroda principy a způsoby hospodařeniacute s odpady druhotneacute suroviny) ochrana přiacuterody a kulturniacutech pamaacutetek (vyacuteznam ochrany přiacuterody a kulturniacutech pamaacutetek praacutevniacute řešeniacute u naacutes v EU a ve světě přiacuteklady z okoliacute zaacutesada předběžneacute opatrnosti ochrana přiacuterody při masovyacutech sportovniacutech akciacutech ndash zaacutesady MOV) změny v krajině (krajina dřiacuteve a dnes vliv lidskyacutech aktivit jejich reflexe a perspektivy) dlouhodobeacute programy zaměřeneacute k růstu ekologickeacuteho vědomiacute veřejnosti (Staacutetniacute program EVVO Agenda 21 EU) a akce (Den životniacuteho prostřediacute OSN Den Země apod)

Vztah člověka k prostřediacute ndash naše obec (přiacuterodniacute zdroje jejich původ způsoby využiacutevaacuteniacute a řešeniacute odpadoveacuteho hospodaacuteřstviacute přiacuteroda a kultura obce a jejiacute ochrana zajišťovaacuteniacute ochrany životniacuteho prostřediacute v obci - instituce nevlaacutedniacute organizace lideacute) naacuteš životniacute styl (spotřeba věciacute energie odpady způsoby jednaacuteniacute a vlivy na prostřediacute) aktuaacutelniacute (lokaacutelniacute) ekologickyacute probleacutem (přiacuteklad probleacutemu jeho přiacutečina důsledky souvislosti možnosti a způsoby řešeniacute hodnoceniacute vlastniacute naacutezor jeho zdůvodňovaacuteniacute a prezentace) prostřediacute a zdraviacute (rozmanitost vlivů prostřediacute na zdraviacute jejich komplexniacute a synergickeacute působeniacute možnosti a způsoby ochrany zdraviacute) nerovnoměrnost života na Zemi (rozdiacutelneacute podmiacutenky prostřediacute a rozdiacutelnyacute společenskyacute vyacutevoj na Zemi přiacutečiny a důsledky zvyšovaacuteniacute rozdiacutelů globalizace a principy udržitelnosti rozvoje přiacuteklady jejich uplatňovaacuteniacute ve světě u naacutes)

učiteleacute a dalšiacute pedagogičtiacute pracovniacuteciCiacuteloveacute skupiny - studenti učitelstviacute

učiteleacute MŠ ZŠ SŠ a VOŠ- pedagog pracovniacuteci připravujiacuteciacute učitele pro EVV- pedagog pracovniacuteci v mimoškolniacute vyacutechově- řiacutediacuteciacute pracovniacuteci ve školstviacute

Uacutekoly Pregraduaacutelniacute přiacuteprava

- pozornost integračniacutem přiacutestupům v EV- všestranneacute uplatňovaacuteniacute EV a TUR

Dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute- průběžneacute poskytovaacuteniacute novyacutech informaciacute - vyacuteměna zkušenostiacute- systeacutem CŽV učitelů a DPP s otevřenou nabiacutedkou

Vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute ciacutele ekologicko-environmentaacutelniacute přiacutepravy (EV) na učitelskyacutech fakultaacutech

Studenti by měli umět

zprostředkovat porozuměniacute komplexniacutem vztahům mezi člověkem a jeho prostřediacutem prostřednictviacutem interdisciplinaacuterniacuteho aktivniacuteho učeniacute orientovat se v historickyacutech souvislostech vzniku a vyacutevoje EV a vysvětlit současneacute trendy v EV orientovat se raacutemcově v dokumentech o EV znaacutet nejvyacuteznamnějšiacute instituce v oblasti EV zaujiacutemat odpovědneacute profesniacute stanovisko a postoje (v diskusi o hodnotoveacute orientaci lidskyacutech potřebaacutech šetrneacutem životniacutem stylu) argumentovat s využitiacutem znalostiacute (např o sociaacutelniacutech a psychologickyacutech motivech chovaacuteniacute na ekologicko-environmentaacutelniacutech zaacutekladech)

objasnit zaacutekonitosti biosfeacutery vysvětlit zaacutekladniacute vztahy v ekosysteacutemu charakterizovat vyacutevoj vztahů člověka k přiacuterodě zdůvodnit přiacutečiny ekologickeacute krize vysvětlit způsoby naacutepravy

loz sebereflektovat sveacute jednaacuteniacute i vyacutechovneacute působeniacute kriticky hodnotit jednaacuteniacutedruhyacutech ve vztahu k životniacutemu prostřediacute vyvozovat zaacutevěry a uplatňovat je v praxi svyacutem jednaacuteniacutem navozovat a podporovat aktivniacute zapojeniacute do peacuteče o životniacute prostřediacute

loz nenaacutesilně implementovat environmentaacutelně-vyacutechovneacute obsahy do vzdělaacutevaciacuteho kurikula i do reaacutelneacute vyacutechovy

Co patřiacute do EV obsahů- působeniacute na utvaacuteřeniacute naacutezorů postojů hierarchie životniacutech hodnot na

pochopeniacute kvality života- rozviacutejeniacute uacutecty a citu k živeacute a neživeacute přiacuterodě a jedinečnosti života na

Zemi citliveacute vniacutemaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute kraacutesy ovlivňovaacuteniacute životniacuteho stylu- spolupodiacutelet se na změně hodnotoveacute orientace dnes jednostranně

zaměřeneacute na vyacutekon a prosperitu (viz Staacutetniacute program environ vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČR

loz projektovat vyučovaciacute strategie teoreticky a prakticky zvlaacutednout vyučovaciacute metody efektivně zařazovat netradičniacute postupy (využitiacute tvořiveacute dramatiky simulaciacute her pohaacutedek i autentickyacutech činnostiacute pro rozvoj ekologicko-environmentaacutelniacute kultury osobnosti) diagnostikovat žaacutekovo pojetiacute učiva o problematice životniacuteho prostřediacute a umět s niacutem pracovat

V-v ciacutele EEV

loz umět regionaacutelně aktualizovat a zaměřit učivo z hlediska EV

loz umět organizovat činnosti (v přiacuterodě experimentovaacuteniacute s pomůckami pozorovaacuteniacute určovaacuteniacute podle kliacutečů zapojovat děti do estetickeacuteho ztvaacuterněniacute prostoru školniacute třiacutedy do peacuteče o ŽP)

loz vytvaacuteřet co nejširšiacute možnosti pro aplikaci naučeneacuteho v praktickeacutem každodenniacutem životě

loz pěstovat naacutevyky a dovednosti žaacutedouciacuteho jednaacuteniacute a chovaacuteniacute v přiacuterodniacutem prostřediacute předchaacutezet vandalstviacute smysluplnou aktivitou veacutest děti k zodpovědnosti za svoje chovaacuteniacute vytvaacuteřeniacute kladneacuteho klimatu ve třiacutedě rozviacutejet prosociaacutelniacute vlastnosti a postoje naopak vytvaacuteřet zaacutebrany proti bdquozleacuteldquo agresivitě

loz umět připravit dlouhodobyacute program vyacutechovneacute praacutece vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelneacute situace (vyacuteuka ve třiacutedě v přiacuterodě studium v přiacuterodě)

V-v ciacutele EEV

Dokumenty o EV Zaacutekony

171992 Sb ndash o ŽP11492 Sb ndash o ochraně přiacuterody a krajiny + Vyhl 3951231998 Sb O praacutevu na informace o ŽP rarr do 2302000

(přenos odpovědnostiacute na kraje)1061999 o svobodneacutem přiacutestupu k informaciacutem2422000 Sb o ekologickeacutem zemědělstviacute1002001 o posuzovaacuteniacute vlivů na ŽP (nahrazuje 2441992 Sb)

Staacutetniacute program environmentaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČRMŽP Praha 2000 (2002)

Staacutetniacute politika ŽP 2001 (usneseniacute vlaacutedy ČR č 38 ze dne 101) Meziresortniacute dohoda o spolupraacuteci v oblasti environmentaacutelniacute

osvěty vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutechovy mezi MŽP a MŠMT ze dne 812 1999

= ekosysteacutem

Ekosysteacutemndash strukturaacutelniacute a funkčniacute celek biosfeacuteryNezbytneacute složky1 biotop (stanoviště) (soubor abiotickyacutech faktorů včetně anorganickyacutech laacutetek)2 producenti (produkce organickyacutech laacutetek z anorganickyacutech - fotosynteacuteza)3 konzumenti (přiacutejem organickyacutech laacutetek ndash vyacuteživa ndash jako zdroj energie)4 destruenti (rozkladači) (mineralizace rozklad organickyacutech laacutetek na

anorganickeacute)

Koloběh laacutetek tok energieVstupy anorganickyacutech laacutetek činnostiacute producentů max 20 (5 ndash 10 )

fytomasy pro živočichy (potravniacute zaacutevislosti) zbytek do dekompozičniacutech procesů Stejně u živočichů Rozdiacutelnaacute rychlost dekompoziciacute Mineralizace ndash postupnyacute vznik anorganickyacutech laacutetek Opakovanaacute recyklizace (vstup do koloběhu) Přechody laacutetek mezi ekosysteacutemy Vyacuteznam koloběhu vody pro existenci života a funkci ekosysteacutemů vůbec Naacutevaznost koloběhů zaacutekladniacutech biogenniacutech prvků

Potravniacute řetězce ndash siacuteť Biodiverzita Stabilita ekosysteacutemu

Populace - soubor všech jedinců teacutehož druhu (homotypickyacute soubor) v určiteacutem prostoru a čase (možnost produkce potomstva) včetně vyacutevojovyacutech staacutediiacute Charakteristiky (atributy) populace Velikost populace a jejiacute určovaacuteniacute (hustota pokryvnost )Struktura populace (prostorovaacute struktura - rozptyl jedinců v prostoruSloženiacute populace (poměr pohlaviacute věkovaacute struktura s hmotnosti sociaacutelniacute sndashetol) Vztahy uvnitř populace (vnitrodruhovaacute konkurence)Dynamika populace (množivost ndash počet novyacutech jedinců za čas uacutemrtnost ndash počet uhynulyacutech za jednotku času)Rozptylovaacuteniacute Růst populace Společenstva heterotypickeacute soubory z jednotlivyacutech populaciacute Podle složitosti vazeb viacutecemeacuteně staacuteleacute se schopnostiacute autoregulacePrimaacuterniacute (přirozeneacute) biocenoacutezySekundaacuterniacuteBiomy ndash společenstva velkyacutech oblastiacute Země s jednotnou fyziognomiiacute

Biosfeacutera - globaacutelniacute ekosysteacutem Koloběhy hlavniacutech biogenniacutech prvkůVnosy člověka

Evropa ztraacuteciacute biodiverzitu velmi rychle

Podle Světoveacuteho fondu na ochranu přiacuterody (WWF) se dramatickyacutem tempem snižuje biodiverzita evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit a dochaacuteziacute k uacutebytku živočišnyacutech druhů Přiacutepadoveacute studie hodnotily 19 různyacutech druhů a osm přiacuterodniacutech lokalit v celeacute Evropě Studie prokaacutezaly že podle evropskyacutech kriteacuteriiacute se viacutece než 60 druhů a lokalit nachaacuteziacute ve bdquošpatneacutemldquo stavu s ohledem na kvalitu biodiverzity Dalšiacutech 22 nemohlo byacutet klasifikovaacuteno kvůli nedostatku uacutedajů

Kvalita populace u euroasijskeacuteho rysa v Alpaacutech a u hnědyacutech medvědů v Rakousku byla shledaacutena jako bdquošpatnaacuteldquo a u jednoho druhu želv jako bdquoneadekvaacutetniacuteldquo Za posledniacutech sedm let došlo k uacutebytku medvědiacutech populaciacute ve středniacutem Rakousku o 50 Tato novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv To zahrnuje použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute stejně jako kladeniacute pastiacute otraacutevenyacutech naacutevnad a pytlačeniacute

Podle WWF je to signaacutel aby EU zahaacutejila bezprostředniacute akci pokud chce dostaacutet sveacutemu ciacuteli že zastaviacute uacutebytek biodiverzity kolem roku 2010

bdquoToto je důkazem že se evropskyacutem vlaacutedaacutem nedařiacute chraacutenit přiacuterodu v Evropěldquo řekl Tony Long ředitel European Policy Office WWF bdquoTyto alarmujiacuteciacute trendy můžeme zvraacutetit pokud budou politici vniacutemat uacutebytek biodiverzity jako vaacutežnyacute probleacutemldquo

Experti EHF žaacutedajiacute členskeacute staacutety EU aby řaacutedně implementovaly směrnice na ochranu ptaacuteků a přiacuterodniacutech lokalit ndash zaacutekladniacute kaacutemen evropskeacute environmentaacutelniacute legislativy EU by měla ustanovit dostatečneacute množstviacute lokalit siacutetě Natura 2000 starat se o ohroženeacute druhy a financovat opatřeniacute kteraacute jsou nutnaacute pro jejich přežitiacute

Natura 2000 je celoevropskaacute siacuteť chraacuteněnyacutech oblastiacute Podle zpraacutevy bude zaacutesadniacute pro ochranu biodiverzity v Evropě uacutespěšnaacute a efektivniacute implementace lokalit siacutetě Natura 2000

bdquoEU disponuje nezbytnou legislativou na ochranu ohroženyacutech druhů a lokalitldquo řekl Gerald Dick z globaacutelniacuteho programu WWF na ochranu druhů bdquoDůležiteacute ale je aby dokaacutezala zvlaacutednout implementaci teacuteto legislativy To znamenaacute že se musiacute starat o tyto speciaacutelniacute chraacuteněneacute oblasti řaacutednyacutem způsobem Členskeacute staacutety musiacute připravit sveacute naacuterodniacute finančniacute plaacuteny aby dokaacutezaly zvlaacutednout tento zaacutevazekldquo

Někteřiacute ptaacuteci z Evropy miziacute jiniacute přibyacutevajiacute Co to vypoviacutedaacute o stavu našiacute krajinyMnožstviacute ještě nedaacutevno běžnyacutech ptačiacutech druhů v Evropě dnes razantně ubyacutevaacute Celkově v Evropě poklesla početnost ptačiacutech druhů typickyacutech pro zemědělskou

krajinu mezi lety 1980 a 2003 v průměru o 28 Uacutebytek lesniacutech ptaacuteků je meacuteně vyacuteznamnyacute (13) a některeacute druhy zejmeacutena ty meacuteně specializovaneacute na konkreacutetniacute typ prostřediacute naopak přibyacutevajiacute Vše nasvědčuje tomu že ohroženiacute dosud běžnyacutech volně

žijiacuteciacutech ptaacuteků je většiacute v novyacutech členskyacutech zemiacutech EU včetně ČR Jak ukazuje praacutevě největšiacute uacutebytek mezi ptaacuteky obyacutevajiacuteciacutemi zemědělskou krajinu

hrozbu představuje zejmeacutena intenzifikace zemědělstviacuteEvropštiacute i světoviacute politici se na začaacutetku noveacuteho tisiacuteciletiacute zavaacutezali zastavit nebo

alespoň zpomalit uacutebytek biologickeacute rozmanitosti (biodiverzity) Termiacutenem kdy se maacute hodnotit je rok 2010 Pro takoveacute hodnoceniacute je ale potřeba miacutet k dispozici

jednoducheacute a přitom spolehliveacute a vědecky podloženeacute ukazatele stavu biodiverzity bdquoVe sledovaacuteniacute rozmanitosti ptačiacutech druhů takoveacute ukazatele maacuteme k dispozici v podobě indikaacutetoru běžnyacutech druhů volně žijiacuteciacutech ptaacuteků v Evropěldquo Ciacutelem těchto bdquoptačiacutechldquo indikaacutetorů je umožnit hodnotit dopady rozhodnutiacute na živou přiacuterodu

Indikaacutetory jsou vyacutesledkem projektu Celoevropskeacuteho monitoringu běžnyacutech druhů ptaacuteků (Pan-European Common Bird Monitoring) na ktereacutem aktivně spolupracujiacute ornitologoveacute z 18 evropskyacutech zemiacute dalšiacute země se do projektu postupně zapojujiacute

Vlastniacute sčiacutetaacuteniacute ptaacuteků v tereacutenu provaacutedějiacute vyškoleniacute dobrovolniacuteci amateacuterštiacute ornitologoveacute jejichž vyacutesledky jsou v každeacute zemi shromaacutežděny a po zpracovaacuteniacute se

posiacutelajiacute Českeacute společnosti ornitologickeacute kteraacute program koordinuje pro celou Evropu

Vědci Pand je viacutece než jsme mysleliPanda obyacutevala mnoho oblastiacute a to nejen v Čiacuteně (v současneacute době pouze v zalesněnyacutech oblastech středniacute Čiacuteny) Populace pand velkyacutech musela dlouho snaacutešet naacutejezdy pytlaacuteků i dřevorubců kteřiacute v 80 letech plenili rozsaacutehleacute bambusoveacute pralesy Počty zviacuteřat žijiacuteciacutech ve volneacute přiacuterodě se odhadujiacute na 1000 kusů ale plachaacute a ostražitaacute zviacuteřata vyacuterazně ztěžujiacute přesneacute počiacutetaacuteniacuteK součtu vzaacutecnyacutech zviacuteřat se začaly využiacutevat supermoderniacute metody založeneacute na analyacuteze DNA (z pandiacuteho trusu) Vědci věřiacute že počet pand byl v minulyacutech průzkumech vysoce podceňovaacuten podle nich ve volneacute přiacuterodě žije až 3 000 pand uvaacutediacute BBC A jejich počty se podle zpraacutevy vydaneacute v magaziacutenu Current Biology mohou ještě zvyacutešit pokud bude pokračovat program na jejich ochranu kteryacute vyvinula čiacutenskaacute vlaacuteda

Z průzkumů v pandiacute rezervaci v provincii Sčchuan vědci zjistili že se zde pohybuje 66 pand což je dvakraacutet viacutece než po sčiacutetaacuteniacute klasickou metodou v roce

1998 Z průzkumu provedeneacutem v pandiacute přiacuterodniacute rezervaci Wang-lang vědci vyvodili zaacutevěr že v celeacute Čiacuteně ve volneacute přiacuterodě může žiacutet 2500 až 3000 pand Je to dobraacute zpraacuteva pro budoucnost tvrdiacute vědci Tak dlouho jak jen bude čiacutenskaacute vlaacuteda

pokračovat v pronaacutesledovaacuteniacute pytlaacuteků a zabraňovat kaacuteceniacute bambusoveacuteho pralesa

Přiacuterodniacute produkce

Antropogenniacute produkce

S bakterie (H2S) moře vulkanickaacute činnost spalovaacuteniacute fosil paliv (SO2) technologickeacute procesy (SO2)

88407

607

C (CO2) dyacutechaacuteniacute a vulkan činnost spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv

7210sup31410sup3

Hlavniacute laacutetkoveacute zdroje S a C (v mil t za rok)

Přirozenyacute koloběh siacutery (S)

7

8840

Σ 135

Antropogenně ovlivněnyacute koloběh siacutery S

135

67

Autekologie - vztah organizmu a prostřediacuteFaktory prostřediacute Faktory abiotickeacute x biotickeacutea) klimatickeacute vnitrodruhoveacuteb) hydrickeacute mezidruhoveacute(+antropogenniacute+trofickeacute)

c) edafickeacute

Ekologickeacute faktory ovzdušiacuteHustota a nosnost vzduchu - umožňuje leacutetaacuteniacute Mimozemskeacute zaacuteřeniacute - slunečniacute konstanta 1381 103 Jm-2s-1 ndash různaacute vlnovaacute deacutelka zaacuteřeniacute radioaktivniacute lt3 nm

ultrafialoveacute 3-400 nm světlo 360-760 nm infračerveneacute tepelneacute 760 nm - 400 μm

Světlo (48 kosmic zaacuteřeniacute)Teplo - (dtto) - adaptace na t - vliv na živočichy - poikilotermniacute x homoiotermniacute

Pohyb potrava velikost těla zbarveniacute klimatickaacute pravidlaVyacuteškovyacute teplotniacute gradient =gt vegetačniacute vyacuteškoveacute stupně podle dominantniacute dřeviny 1 doubravy do 500 m nm 2 bučiny (500-1000 m nm) 3 smrčiny (1000-1500 m nm) 4 kleče (1400-1800 m nm)5 alpinskeacute pralouky (gt 1800 m nm)

Složeniacute vzduchu N2 78 O2 209 O3 0000 002-7 CO2 003- N2 z hlediska organismů nevyužitelnyacute- O2 dost i pro rostliny ndash mangrove tropickeacute deštneacute lesy ()

Znečišťovaacuteniacute atmosfeacutery (skleniacutekovyacute efekt ozoacutenovaacute diacutera smog)Smog ndash znečišťovaacuteniacute vzduchu koncentrovaneacute za určityacutech podmiacutenek (teplotniacute inverze a lokalizace v kotlině) Zimniacute (bdquolondyacutenskyacuteldquo) a letniacute (bdquolosangeleskyacuteldquo) smog

Ozoacutenovaacute diacutera - ozoacuten v atmosfeacuteře maacute největšiacute koncentraci ve vyacutešce okolo 23 km Vyacuteznam vrstvy filtrace UV (2) zaacuteřeniacute Freony (znečišťujiacuteciacute l nově i jineacute) štěpiacute ozoacuten snižovaacuteniacute koncentrace O3 =gt horšiacute filtrace - ozoacutenovaacute diacutera - nemoci z UV zaacuteřeniacute

Ozonovaacute diacutera nad Antarktidou se pryacute už daacutel nerozšiřujeOzonovaacute diacutera v zemskeacute atmosfeacuteře nad Antarktidou se už daacutel patrně nerozšiřuje Prohlaacutesili to vyacuteznamniacute američtiacute vědci ktereacute na svyacutech

webovyacutech straacutenkaacutech cituje zpravodajskaacute stanice BBC Diacutera byla objevena v roce 1986 Naacutesledně byly přijaty mezinaacuterodniacute dohody o ukončeniacute

použiacutevaacuteniacute chemikaacuteliiacute ktereacute ničiacute ozonovou vrstvu BBC piacuteše že existujiacute odhady že za 60 let by se diacutera mohla zcela zahojit Dva z vědců kteřiacute pomohli zaktivovat svět před hrozbou vyplyacutevajiacuteciacute z existence teacuteto diacutery v

80 letech nyniacute na konferenci ve Washingtonu uvedli že věřiacute že se situace zlepšuje

Současně však nestačiacute jen to že se diacutera daacutele nerozšiřuje Je třeba pracovat na tom aby se diacutera začala zacelovat Oba vědci zaacuteroveň

upozornili že globaacutelniacute oteplovaacuteniacute by mohlo naopak znovu narušovat stav ozonoveacute diacutery kteraacute zabiacuteraacute plochu zhruba o velikosti severoamerickeacuteho

kontinentu Podle NOAA je za jejiacutem zlepšeniacutem zejmeacutena postupneacute odstraňovaacuteniacute přiacutepravků jako jsou třeba freony ktereacute se použiacutevaly ve sprejiacutech či

ledniciacutech

V ČR zatiacutem došlo k uacuteplneacutemu vyřazeniacute spotřeby CFC (tzv tvrdyacutech freonů) a halonů pro veškeraacute běžnaacute použitiacute (ve sprejiacutech chladničkaacutech a mrazničkaacutech apod) Skončilo použiacutevaacuteniacute methylbromidu jak v zemědělstviacute tak pro ošetřeniacute zbožiacute před přepravou Českaacute republika maacute takeacute vlastniacute halonovou banku kteraacute z uacutezemiacute staacutetu ciacuteleně stahuje nebo zdarma odebiacuteraacute vyřazeneacute hasiciacute přiacutestroje obsahujiacuteciacute halony Množstviacute sebranyacutech recyklovanyacutech a uskladněnyacutech halonů je nyniacute 9 tun a staacutele roste

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Ve vzdělaacutevaciacute oblasti Informačniacute a komunikačniacute technologie umožňuje průřezoveacute teacutema aktivně využiacutevat vyacutepočetniacute techniku (internet) při zjišťovaacuteniacute aktuaacutelniacutech informaciacute o stavu prostřediacute rozlišovat zaacutevažnost ekologickyacutech probleacutemů a poznaacutevat jejich propojenost Komunikačniacute technologie podněcujiacute zaacutejem o způsoby řešeniacute ekologickyacutech probleacutemů možnostiacute navazovat kontakty v teacuteto oblasti a vyměňovat si informace v raacutemci kraje republiky i EU a světa Vzdělaacutevaciacute Oblast Uměniacute a kultura poskytuje Environmentaacutelniacute vyacutechově mnoho přiacuteležitostiacute pro zamyacutešleniacute se nad vztahy člověka a prostřediacute k uvědomovaacuteniacute si přiacuterodniacuteho i sociaacutelniacuteho prostřediacute jako zdroje inspirace pro vytvaacuteřeniacute kulturniacutech a uměleckyacutech hodnot a přispiacutevaacute k vniacutemaacuteniacute estetickyacutech kvalit prostřediacute Propojeniacute teacutematu se vzdělaacutevaciacute oblastiacute Člověk a svět praacutece se realizuje prostřednictviacutem konkreacutetniacutech pracovniacutech aktivit ve prospěch životniacuteho prostřediacute Umožňuje poznaacutevat vyacuteznam a role různyacutech profesiacute ve vztahu k životniacutemu prostřediacute

Tematickeacute okruhy Environmentaacutelniacute vyacutechovy 1048697 Ekosysteacutemy1048697 Zaacutekladniacute podmiacutenky života 1048697 Lidskeacute aktivity a probleacutemy životniacuteho prostřediacute 1048697 Vztah člověka k prostřediacute

Ekosysteacutemy ndash les (les v našem prostřediacute produkčniacute a mimoprodukčniacute vyacuteznamy lesa) pole (vyacuteznam změny okolniacute krajiny vlivem člověka způsoby hospodařeniacute na nich pole a jejich okoliacute) vodniacute zdroje (lidskeacute aktivity spojeneacute s vodniacutem hospodaacuteřstviacutem důležitost pro krajinnou ekologii) moře (druhovaacute odlišnost vyacuteznam pro biosfeacuteru mořskeacute řasy a kysliacutek cyklus oxidu uhličiteacuteho) a tropickyacute deštnyacute les (porovnaacuteniacute druhovaacute rozmanitost ohrožovaacuteniacute globaacutelniacute vyacuteznam a vyacuteznam pro naacutes) lidskeacute siacutedlo ndash město ndash vesnice (umělyacute ekosysteacutem jeho funkce a vztahy k okoliacute aplikace na miacutestniacute podmiacutenky) kulturniacute krajina (pochopeniacute hlubokeacuteho ovlivněniacute přiacuterody v průběhu vzniku civilizace až po dnešek)

Zaacutekladniacute podmiacutenky života ndash voda (vztahy vlastnostiacute vody a života vyacuteznam vody pro lidskeacute aktivity ochrana jejiacute čistoty pitnaacute voda ve světě a u naacutes způsoby řešeniacute) ovzdušiacute (vyacuteznam pro život na Zemi ohrožovaacuteniacute ovzdušiacute a klimatickeacute změny propojenost světa čistota ovzdušiacute u naacutes) půda (propojenost složek prostřediacute zdroj vyacuteživy ohroženiacute půdy rekultivace a situace v okoliacute změny v potřebě zemědělskeacute půdy noveacute funkce zemědělstviacute v krajině ochrana biologickyacutech druhů (důvody ochrany a způsoby ochrany jednotlivyacutech druhů) ekosysteacutemy ndash biodiverzita (funkce ekosysteacutemů vyacuteznam biodiverzity jejiacute uacuterovně ohrožovaacuteniacute a ochrana ve světě a u naacutes) energie (energie a život vliv energetickyacutech zdrojů na společenskyacute rozvoj využiacutevaacuteniacute energie možnosti a způsoby šetřeniacute miacutestniacute podmiacutenky) přiacuterodniacute zdroje (zdroje surovinoveacute a energetickeacute jejich vyčerpatelnost vlivy na prostřediacute principy hospodařeniacute s přiacuterodniacutemi zdroji vyacuteznam a způsoby ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute přiacuterodniacutech zdrojů v okoliacute)

Lidskeacute aktivity a probleacutemy životniacuteho prostřediacute ndash zemědělstviacute a životniacute prostřediacute ekologickeacute zemědělstviacute doprava a životniacute prostřediacute (vyacuteznam a vyacutevoj energetickeacute zdroje dopravy a jejiacute vlivy na prostřediacute druhy dopravy a ekologickaacute zaacutetěž doprava a globalizace) průmysl a životniacute prostřediacute (průmyslovaacute revoluce a demografickyacute vyacutevoj vlivy průmyslu na prostřediacute zpracovaacutevaneacute materiaacutely a jejich působeniacute vliv praacutevniacutech a ekonomickyacutech naacutestrojů na vztahy průmyslu k ochraně životniacuteho prostřediacute průmysl a udržitelnyacute rozvoj společnosti) odpady a hospodařeniacute s odpady (odpady a přiacuteroda principy a způsoby hospodařeniacute s odpady druhotneacute suroviny) ochrana přiacuterody a kulturniacutech pamaacutetek (vyacuteznam ochrany přiacuterody a kulturniacutech pamaacutetek praacutevniacute řešeniacute u naacutes v EU a ve světě přiacuteklady z okoliacute zaacutesada předběžneacute opatrnosti ochrana přiacuterody při masovyacutech sportovniacutech akciacutech ndash zaacutesady MOV) změny v krajině (krajina dřiacuteve a dnes vliv lidskyacutech aktivit jejich reflexe a perspektivy) dlouhodobeacute programy zaměřeneacute k růstu ekologickeacuteho vědomiacute veřejnosti (Staacutetniacute program EVVO Agenda 21 EU) a akce (Den životniacuteho prostřediacute OSN Den Země apod)

Vztah člověka k prostřediacute ndash naše obec (přiacuterodniacute zdroje jejich původ způsoby využiacutevaacuteniacute a řešeniacute odpadoveacuteho hospodaacuteřstviacute přiacuteroda a kultura obce a jejiacute ochrana zajišťovaacuteniacute ochrany životniacuteho prostřediacute v obci - instituce nevlaacutedniacute organizace lideacute) naacuteš životniacute styl (spotřeba věciacute energie odpady způsoby jednaacuteniacute a vlivy na prostřediacute) aktuaacutelniacute (lokaacutelniacute) ekologickyacute probleacutem (přiacuteklad probleacutemu jeho přiacutečina důsledky souvislosti možnosti a způsoby řešeniacute hodnoceniacute vlastniacute naacutezor jeho zdůvodňovaacuteniacute a prezentace) prostřediacute a zdraviacute (rozmanitost vlivů prostřediacute na zdraviacute jejich komplexniacute a synergickeacute působeniacute možnosti a způsoby ochrany zdraviacute) nerovnoměrnost života na Zemi (rozdiacutelneacute podmiacutenky prostřediacute a rozdiacutelnyacute společenskyacute vyacutevoj na Zemi přiacutečiny a důsledky zvyšovaacuteniacute rozdiacutelů globalizace a principy udržitelnosti rozvoje přiacuteklady jejich uplatňovaacuteniacute ve světě u naacutes)

učiteleacute a dalšiacute pedagogičtiacute pracovniacuteciCiacuteloveacute skupiny - studenti učitelstviacute

učiteleacute MŠ ZŠ SŠ a VOŠ- pedagog pracovniacuteci připravujiacuteciacute učitele pro EVV- pedagog pracovniacuteci v mimoškolniacute vyacutechově- řiacutediacuteciacute pracovniacuteci ve školstviacute

Uacutekoly Pregraduaacutelniacute přiacuteprava

- pozornost integračniacutem přiacutestupům v EV- všestranneacute uplatňovaacuteniacute EV a TUR

Dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute- průběžneacute poskytovaacuteniacute novyacutech informaciacute - vyacuteměna zkušenostiacute- systeacutem CŽV učitelů a DPP s otevřenou nabiacutedkou

Vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute ciacutele ekologicko-environmentaacutelniacute přiacutepravy (EV) na učitelskyacutech fakultaacutech

Studenti by měli umět

zprostředkovat porozuměniacute komplexniacutem vztahům mezi člověkem a jeho prostřediacutem prostřednictviacutem interdisciplinaacuterniacuteho aktivniacuteho učeniacute orientovat se v historickyacutech souvislostech vzniku a vyacutevoje EV a vysvětlit současneacute trendy v EV orientovat se raacutemcově v dokumentech o EV znaacutet nejvyacuteznamnějšiacute instituce v oblasti EV zaujiacutemat odpovědneacute profesniacute stanovisko a postoje (v diskusi o hodnotoveacute orientaci lidskyacutech potřebaacutech šetrneacutem životniacutem stylu) argumentovat s využitiacutem znalostiacute (např o sociaacutelniacutech a psychologickyacutech motivech chovaacuteniacute na ekologicko-environmentaacutelniacutech zaacutekladech)

objasnit zaacutekonitosti biosfeacutery vysvětlit zaacutekladniacute vztahy v ekosysteacutemu charakterizovat vyacutevoj vztahů člověka k přiacuterodě zdůvodnit přiacutečiny ekologickeacute krize vysvětlit způsoby naacutepravy

loz sebereflektovat sveacute jednaacuteniacute i vyacutechovneacute působeniacute kriticky hodnotit jednaacuteniacutedruhyacutech ve vztahu k životniacutemu prostřediacute vyvozovat zaacutevěry a uplatňovat je v praxi svyacutem jednaacuteniacutem navozovat a podporovat aktivniacute zapojeniacute do peacuteče o životniacute prostřediacute

loz nenaacutesilně implementovat environmentaacutelně-vyacutechovneacute obsahy do vzdělaacutevaciacuteho kurikula i do reaacutelneacute vyacutechovy

Co patřiacute do EV obsahů- působeniacute na utvaacuteřeniacute naacutezorů postojů hierarchie životniacutech hodnot na

pochopeniacute kvality života- rozviacutejeniacute uacutecty a citu k živeacute a neživeacute přiacuterodě a jedinečnosti života na

Zemi citliveacute vniacutemaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute kraacutesy ovlivňovaacuteniacute životniacuteho stylu- spolupodiacutelet se na změně hodnotoveacute orientace dnes jednostranně

zaměřeneacute na vyacutekon a prosperitu (viz Staacutetniacute program environ vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČR

loz projektovat vyučovaciacute strategie teoreticky a prakticky zvlaacutednout vyučovaciacute metody efektivně zařazovat netradičniacute postupy (využitiacute tvořiveacute dramatiky simulaciacute her pohaacutedek i autentickyacutech činnostiacute pro rozvoj ekologicko-environmentaacutelniacute kultury osobnosti) diagnostikovat žaacutekovo pojetiacute učiva o problematice životniacuteho prostřediacute a umět s niacutem pracovat

V-v ciacutele EEV

loz umět regionaacutelně aktualizovat a zaměřit učivo z hlediska EV

loz umět organizovat činnosti (v přiacuterodě experimentovaacuteniacute s pomůckami pozorovaacuteniacute určovaacuteniacute podle kliacutečů zapojovat děti do estetickeacuteho ztvaacuterněniacute prostoru školniacute třiacutedy do peacuteče o ŽP)

loz vytvaacuteřet co nejširšiacute možnosti pro aplikaci naučeneacuteho v praktickeacutem každodenniacutem životě

loz pěstovat naacutevyky a dovednosti žaacutedouciacuteho jednaacuteniacute a chovaacuteniacute v přiacuterodniacutem prostřediacute předchaacutezet vandalstviacute smysluplnou aktivitou veacutest děti k zodpovědnosti za svoje chovaacuteniacute vytvaacuteřeniacute kladneacuteho klimatu ve třiacutedě rozviacutejet prosociaacutelniacute vlastnosti a postoje naopak vytvaacuteřet zaacutebrany proti bdquozleacuteldquo agresivitě

loz umět připravit dlouhodobyacute program vyacutechovneacute praacutece vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelneacute situace (vyacuteuka ve třiacutedě v přiacuterodě studium v přiacuterodě)

V-v ciacutele EEV

Dokumenty o EV Zaacutekony

171992 Sb ndash o ŽP11492 Sb ndash o ochraně přiacuterody a krajiny + Vyhl 3951231998 Sb O praacutevu na informace o ŽP rarr do 2302000

(přenos odpovědnostiacute na kraje)1061999 o svobodneacutem přiacutestupu k informaciacutem2422000 Sb o ekologickeacutem zemědělstviacute1002001 o posuzovaacuteniacute vlivů na ŽP (nahrazuje 2441992 Sb)

Staacutetniacute program environmentaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČRMŽP Praha 2000 (2002)

Staacutetniacute politika ŽP 2001 (usneseniacute vlaacutedy ČR č 38 ze dne 101) Meziresortniacute dohoda o spolupraacuteci v oblasti environmentaacutelniacute

osvěty vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutechovy mezi MŽP a MŠMT ze dne 812 1999

= ekosysteacutem

Ekosysteacutemndash strukturaacutelniacute a funkčniacute celek biosfeacuteryNezbytneacute složky1 biotop (stanoviště) (soubor abiotickyacutech faktorů včetně anorganickyacutech laacutetek)2 producenti (produkce organickyacutech laacutetek z anorganickyacutech - fotosynteacuteza)3 konzumenti (přiacutejem organickyacutech laacutetek ndash vyacuteživa ndash jako zdroj energie)4 destruenti (rozkladači) (mineralizace rozklad organickyacutech laacutetek na

anorganickeacute)

Koloběh laacutetek tok energieVstupy anorganickyacutech laacutetek činnostiacute producentů max 20 (5 ndash 10 )

fytomasy pro živočichy (potravniacute zaacutevislosti) zbytek do dekompozičniacutech procesů Stejně u živočichů Rozdiacutelnaacute rychlost dekompoziciacute Mineralizace ndash postupnyacute vznik anorganickyacutech laacutetek Opakovanaacute recyklizace (vstup do koloběhu) Přechody laacutetek mezi ekosysteacutemy Vyacuteznam koloběhu vody pro existenci života a funkci ekosysteacutemů vůbec Naacutevaznost koloběhů zaacutekladniacutech biogenniacutech prvků

Potravniacute řetězce ndash siacuteť Biodiverzita Stabilita ekosysteacutemu

Populace - soubor všech jedinců teacutehož druhu (homotypickyacute soubor) v určiteacutem prostoru a čase (možnost produkce potomstva) včetně vyacutevojovyacutech staacutediiacute Charakteristiky (atributy) populace Velikost populace a jejiacute určovaacuteniacute (hustota pokryvnost )Struktura populace (prostorovaacute struktura - rozptyl jedinců v prostoruSloženiacute populace (poměr pohlaviacute věkovaacute struktura s hmotnosti sociaacutelniacute sndashetol) Vztahy uvnitř populace (vnitrodruhovaacute konkurence)Dynamika populace (množivost ndash počet novyacutech jedinců za čas uacutemrtnost ndash počet uhynulyacutech za jednotku času)Rozptylovaacuteniacute Růst populace Společenstva heterotypickeacute soubory z jednotlivyacutech populaciacute Podle složitosti vazeb viacutecemeacuteně staacuteleacute se schopnostiacute autoregulacePrimaacuterniacute (přirozeneacute) biocenoacutezySekundaacuterniacuteBiomy ndash společenstva velkyacutech oblastiacute Země s jednotnou fyziognomiiacute

Biosfeacutera - globaacutelniacute ekosysteacutem Koloběhy hlavniacutech biogenniacutech prvkůVnosy člověka

Evropa ztraacuteciacute biodiverzitu velmi rychle

Podle Světoveacuteho fondu na ochranu přiacuterody (WWF) se dramatickyacutem tempem snižuje biodiverzita evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit a dochaacuteziacute k uacutebytku živočišnyacutech druhů Přiacutepadoveacute studie hodnotily 19 různyacutech druhů a osm přiacuterodniacutech lokalit v celeacute Evropě Studie prokaacutezaly že podle evropskyacutech kriteacuteriiacute se viacutece než 60 druhů a lokalit nachaacuteziacute ve bdquošpatneacutemldquo stavu s ohledem na kvalitu biodiverzity Dalšiacutech 22 nemohlo byacutet klasifikovaacuteno kvůli nedostatku uacutedajů

Kvalita populace u euroasijskeacuteho rysa v Alpaacutech a u hnědyacutech medvědů v Rakousku byla shledaacutena jako bdquošpatnaacuteldquo a u jednoho druhu želv jako bdquoneadekvaacutetniacuteldquo Za posledniacutech sedm let došlo k uacutebytku medvědiacutech populaciacute ve středniacutem Rakousku o 50 Tato novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv To zahrnuje použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute stejně jako kladeniacute pastiacute otraacutevenyacutech naacutevnad a pytlačeniacute

Podle WWF je to signaacutel aby EU zahaacutejila bezprostředniacute akci pokud chce dostaacutet sveacutemu ciacuteli že zastaviacute uacutebytek biodiverzity kolem roku 2010

bdquoToto je důkazem že se evropskyacutem vlaacutedaacutem nedařiacute chraacutenit přiacuterodu v Evropěldquo řekl Tony Long ředitel European Policy Office WWF bdquoTyto alarmujiacuteciacute trendy můžeme zvraacutetit pokud budou politici vniacutemat uacutebytek biodiverzity jako vaacutežnyacute probleacutemldquo

Experti EHF žaacutedajiacute členskeacute staacutety EU aby řaacutedně implementovaly směrnice na ochranu ptaacuteků a přiacuterodniacutech lokalit ndash zaacutekladniacute kaacutemen evropskeacute environmentaacutelniacute legislativy EU by měla ustanovit dostatečneacute množstviacute lokalit siacutetě Natura 2000 starat se o ohroženeacute druhy a financovat opatřeniacute kteraacute jsou nutnaacute pro jejich přežitiacute

Natura 2000 je celoevropskaacute siacuteť chraacuteněnyacutech oblastiacute Podle zpraacutevy bude zaacutesadniacute pro ochranu biodiverzity v Evropě uacutespěšnaacute a efektivniacute implementace lokalit siacutetě Natura 2000

bdquoEU disponuje nezbytnou legislativou na ochranu ohroženyacutech druhů a lokalitldquo řekl Gerald Dick z globaacutelniacuteho programu WWF na ochranu druhů bdquoDůležiteacute ale je aby dokaacutezala zvlaacutednout implementaci teacuteto legislativy To znamenaacute že se musiacute starat o tyto speciaacutelniacute chraacuteněneacute oblasti řaacutednyacutem způsobem Členskeacute staacutety musiacute připravit sveacute naacuterodniacute finančniacute plaacuteny aby dokaacutezaly zvlaacutednout tento zaacutevazekldquo

Někteřiacute ptaacuteci z Evropy miziacute jiniacute přibyacutevajiacute Co to vypoviacutedaacute o stavu našiacute krajinyMnožstviacute ještě nedaacutevno běžnyacutech ptačiacutech druhů v Evropě dnes razantně ubyacutevaacute Celkově v Evropě poklesla početnost ptačiacutech druhů typickyacutech pro zemědělskou

krajinu mezi lety 1980 a 2003 v průměru o 28 Uacutebytek lesniacutech ptaacuteků je meacuteně vyacuteznamnyacute (13) a některeacute druhy zejmeacutena ty meacuteně specializovaneacute na konkreacutetniacute typ prostřediacute naopak přibyacutevajiacute Vše nasvědčuje tomu že ohroženiacute dosud běžnyacutech volně

žijiacuteciacutech ptaacuteků je většiacute v novyacutech členskyacutech zemiacutech EU včetně ČR Jak ukazuje praacutevě největšiacute uacutebytek mezi ptaacuteky obyacutevajiacuteciacutemi zemědělskou krajinu

hrozbu představuje zejmeacutena intenzifikace zemědělstviacuteEvropštiacute i světoviacute politici se na začaacutetku noveacuteho tisiacuteciletiacute zavaacutezali zastavit nebo

alespoň zpomalit uacutebytek biologickeacute rozmanitosti (biodiverzity) Termiacutenem kdy se maacute hodnotit je rok 2010 Pro takoveacute hodnoceniacute je ale potřeba miacutet k dispozici

jednoducheacute a přitom spolehliveacute a vědecky podloženeacute ukazatele stavu biodiverzity bdquoVe sledovaacuteniacute rozmanitosti ptačiacutech druhů takoveacute ukazatele maacuteme k dispozici v podobě indikaacutetoru běžnyacutech druhů volně žijiacuteciacutech ptaacuteků v Evropěldquo Ciacutelem těchto bdquoptačiacutechldquo indikaacutetorů je umožnit hodnotit dopady rozhodnutiacute na živou přiacuterodu

Indikaacutetory jsou vyacutesledkem projektu Celoevropskeacuteho monitoringu běžnyacutech druhů ptaacuteků (Pan-European Common Bird Monitoring) na ktereacutem aktivně spolupracujiacute ornitologoveacute z 18 evropskyacutech zemiacute dalšiacute země se do projektu postupně zapojujiacute

Vlastniacute sčiacutetaacuteniacute ptaacuteků v tereacutenu provaacutedějiacute vyškoleniacute dobrovolniacuteci amateacuterštiacute ornitologoveacute jejichž vyacutesledky jsou v každeacute zemi shromaacutežděny a po zpracovaacuteniacute se

posiacutelajiacute Českeacute společnosti ornitologickeacute kteraacute program koordinuje pro celou Evropu

Vědci Pand je viacutece než jsme mysleliPanda obyacutevala mnoho oblastiacute a to nejen v Čiacuteně (v současneacute době pouze v zalesněnyacutech oblastech středniacute Čiacuteny) Populace pand velkyacutech musela dlouho snaacutešet naacutejezdy pytlaacuteků i dřevorubců kteřiacute v 80 letech plenili rozsaacutehleacute bambusoveacute pralesy Počty zviacuteřat žijiacuteciacutech ve volneacute přiacuterodě se odhadujiacute na 1000 kusů ale plachaacute a ostražitaacute zviacuteřata vyacuterazně ztěžujiacute přesneacute počiacutetaacuteniacuteK součtu vzaacutecnyacutech zviacuteřat se začaly využiacutevat supermoderniacute metody založeneacute na analyacuteze DNA (z pandiacuteho trusu) Vědci věřiacute že počet pand byl v minulyacutech průzkumech vysoce podceňovaacuten podle nich ve volneacute přiacuterodě žije až 3 000 pand uvaacutediacute BBC A jejich počty se podle zpraacutevy vydaneacute v magaziacutenu Current Biology mohou ještě zvyacutešit pokud bude pokračovat program na jejich ochranu kteryacute vyvinula čiacutenskaacute vlaacuteda

Z průzkumů v pandiacute rezervaci v provincii Sčchuan vědci zjistili že se zde pohybuje 66 pand což je dvakraacutet viacutece než po sčiacutetaacuteniacute klasickou metodou v roce

1998 Z průzkumu provedeneacutem v pandiacute přiacuterodniacute rezervaci Wang-lang vědci vyvodili zaacutevěr že v celeacute Čiacuteně ve volneacute přiacuterodě může žiacutet 2500 až 3000 pand Je to dobraacute zpraacuteva pro budoucnost tvrdiacute vědci Tak dlouho jak jen bude čiacutenskaacute vlaacuteda

pokračovat v pronaacutesledovaacuteniacute pytlaacuteků a zabraňovat kaacuteceniacute bambusoveacuteho pralesa

Přiacuterodniacute produkce

Antropogenniacute produkce

S bakterie (H2S) moře vulkanickaacute činnost spalovaacuteniacute fosil paliv (SO2) technologickeacute procesy (SO2)

88407

607

C (CO2) dyacutechaacuteniacute a vulkan činnost spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv

7210sup31410sup3

Hlavniacute laacutetkoveacute zdroje S a C (v mil t za rok)

Přirozenyacute koloběh siacutery (S)

7

8840

Σ 135

Antropogenně ovlivněnyacute koloběh siacutery S

135

67

Autekologie - vztah organizmu a prostřediacuteFaktory prostřediacute Faktory abiotickeacute x biotickeacutea) klimatickeacute vnitrodruhoveacuteb) hydrickeacute mezidruhoveacute(+antropogenniacute+trofickeacute)

c) edafickeacute

Ekologickeacute faktory ovzdušiacuteHustota a nosnost vzduchu - umožňuje leacutetaacuteniacute Mimozemskeacute zaacuteřeniacute - slunečniacute konstanta 1381 103 Jm-2s-1 ndash různaacute vlnovaacute deacutelka zaacuteřeniacute radioaktivniacute lt3 nm

ultrafialoveacute 3-400 nm světlo 360-760 nm infračerveneacute tepelneacute 760 nm - 400 μm

Světlo (48 kosmic zaacuteřeniacute)Teplo - (dtto) - adaptace na t - vliv na živočichy - poikilotermniacute x homoiotermniacute

Pohyb potrava velikost těla zbarveniacute klimatickaacute pravidlaVyacuteškovyacute teplotniacute gradient =gt vegetačniacute vyacuteškoveacute stupně podle dominantniacute dřeviny 1 doubravy do 500 m nm 2 bučiny (500-1000 m nm) 3 smrčiny (1000-1500 m nm) 4 kleče (1400-1800 m nm)5 alpinskeacute pralouky (gt 1800 m nm)

Složeniacute vzduchu N2 78 O2 209 O3 0000 002-7 CO2 003- N2 z hlediska organismů nevyužitelnyacute- O2 dost i pro rostliny ndash mangrove tropickeacute deštneacute lesy ()

Znečišťovaacuteniacute atmosfeacutery (skleniacutekovyacute efekt ozoacutenovaacute diacutera smog)Smog ndash znečišťovaacuteniacute vzduchu koncentrovaneacute za určityacutech podmiacutenek (teplotniacute inverze a lokalizace v kotlině) Zimniacute (bdquolondyacutenskyacuteldquo) a letniacute (bdquolosangeleskyacuteldquo) smog

Ozoacutenovaacute diacutera - ozoacuten v atmosfeacuteře maacute největšiacute koncentraci ve vyacutešce okolo 23 km Vyacuteznam vrstvy filtrace UV (2) zaacuteřeniacute Freony (znečišťujiacuteciacute l nově i jineacute) štěpiacute ozoacuten snižovaacuteniacute koncentrace O3 =gt horšiacute filtrace - ozoacutenovaacute diacutera - nemoci z UV zaacuteřeniacute

Ozonovaacute diacutera nad Antarktidou se pryacute už daacutel nerozšiřujeOzonovaacute diacutera v zemskeacute atmosfeacuteře nad Antarktidou se už daacutel patrně nerozšiřuje Prohlaacutesili to vyacuteznamniacute američtiacute vědci ktereacute na svyacutech

webovyacutech straacutenkaacutech cituje zpravodajskaacute stanice BBC Diacutera byla objevena v roce 1986 Naacutesledně byly přijaty mezinaacuterodniacute dohody o ukončeniacute

použiacutevaacuteniacute chemikaacuteliiacute ktereacute ničiacute ozonovou vrstvu BBC piacuteše že existujiacute odhady že za 60 let by se diacutera mohla zcela zahojit Dva z vědců kteřiacute pomohli zaktivovat svět před hrozbou vyplyacutevajiacuteciacute z existence teacuteto diacutery v

80 letech nyniacute na konferenci ve Washingtonu uvedli že věřiacute že se situace zlepšuje

Současně však nestačiacute jen to že se diacutera daacutele nerozšiřuje Je třeba pracovat na tom aby se diacutera začala zacelovat Oba vědci zaacuteroveň

upozornili že globaacutelniacute oteplovaacuteniacute by mohlo naopak znovu narušovat stav ozonoveacute diacutery kteraacute zabiacuteraacute plochu zhruba o velikosti severoamerickeacuteho

kontinentu Podle NOAA je za jejiacutem zlepšeniacutem zejmeacutena postupneacute odstraňovaacuteniacute přiacutepravků jako jsou třeba freony ktereacute se použiacutevaly ve sprejiacutech či

ledniciacutech

V ČR zatiacutem došlo k uacuteplneacutemu vyřazeniacute spotřeby CFC (tzv tvrdyacutech freonů) a halonů pro veškeraacute běžnaacute použitiacute (ve sprejiacutech chladničkaacutech a mrazničkaacutech apod) Skončilo použiacutevaacuteniacute methylbromidu jak v zemědělstviacute tak pro ošetřeniacute zbožiacute před přepravou Českaacute republika maacute takeacute vlastniacute halonovou banku kteraacute z uacutezemiacute staacutetu ciacuteleně stahuje nebo zdarma odebiacuteraacute vyřazeneacute hasiciacute přiacutestroje obsahujiacuteciacute halony Množstviacute sebranyacutech recyklovanyacutech a uskladněnyacutech halonů je nyniacute 9 tun a staacutele roste

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Tematickeacute okruhy Environmentaacutelniacute vyacutechovy 1048697 Ekosysteacutemy1048697 Zaacutekladniacute podmiacutenky života 1048697 Lidskeacute aktivity a probleacutemy životniacuteho prostřediacute 1048697 Vztah člověka k prostřediacute

Ekosysteacutemy ndash les (les v našem prostřediacute produkčniacute a mimoprodukčniacute vyacuteznamy lesa) pole (vyacuteznam změny okolniacute krajiny vlivem člověka způsoby hospodařeniacute na nich pole a jejich okoliacute) vodniacute zdroje (lidskeacute aktivity spojeneacute s vodniacutem hospodaacuteřstviacutem důležitost pro krajinnou ekologii) moře (druhovaacute odlišnost vyacuteznam pro biosfeacuteru mořskeacute řasy a kysliacutek cyklus oxidu uhličiteacuteho) a tropickyacute deštnyacute les (porovnaacuteniacute druhovaacute rozmanitost ohrožovaacuteniacute globaacutelniacute vyacuteznam a vyacuteznam pro naacutes) lidskeacute siacutedlo ndash město ndash vesnice (umělyacute ekosysteacutem jeho funkce a vztahy k okoliacute aplikace na miacutestniacute podmiacutenky) kulturniacute krajina (pochopeniacute hlubokeacuteho ovlivněniacute přiacuterody v průběhu vzniku civilizace až po dnešek)

Zaacutekladniacute podmiacutenky života ndash voda (vztahy vlastnostiacute vody a života vyacuteznam vody pro lidskeacute aktivity ochrana jejiacute čistoty pitnaacute voda ve světě a u naacutes způsoby řešeniacute) ovzdušiacute (vyacuteznam pro život na Zemi ohrožovaacuteniacute ovzdušiacute a klimatickeacute změny propojenost světa čistota ovzdušiacute u naacutes) půda (propojenost složek prostřediacute zdroj vyacuteživy ohroženiacute půdy rekultivace a situace v okoliacute změny v potřebě zemědělskeacute půdy noveacute funkce zemědělstviacute v krajině ochrana biologickyacutech druhů (důvody ochrany a způsoby ochrany jednotlivyacutech druhů) ekosysteacutemy ndash biodiverzita (funkce ekosysteacutemů vyacuteznam biodiverzity jejiacute uacuterovně ohrožovaacuteniacute a ochrana ve světě a u naacutes) energie (energie a život vliv energetickyacutech zdrojů na společenskyacute rozvoj využiacutevaacuteniacute energie možnosti a způsoby šetřeniacute miacutestniacute podmiacutenky) přiacuterodniacute zdroje (zdroje surovinoveacute a energetickeacute jejich vyčerpatelnost vlivy na prostřediacute principy hospodařeniacute s přiacuterodniacutemi zdroji vyacuteznam a způsoby ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute přiacuterodniacutech zdrojů v okoliacute)

Lidskeacute aktivity a probleacutemy životniacuteho prostřediacute ndash zemědělstviacute a životniacute prostřediacute ekologickeacute zemědělstviacute doprava a životniacute prostřediacute (vyacuteznam a vyacutevoj energetickeacute zdroje dopravy a jejiacute vlivy na prostřediacute druhy dopravy a ekologickaacute zaacutetěž doprava a globalizace) průmysl a životniacute prostřediacute (průmyslovaacute revoluce a demografickyacute vyacutevoj vlivy průmyslu na prostřediacute zpracovaacutevaneacute materiaacutely a jejich působeniacute vliv praacutevniacutech a ekonomickyacutech naacutestrojů na vztahy průmyslu k ochraně životniacuteho prostřediacute průmysl a udržitelnyacute rozvoj společnosti) odpady a hospodařeniacute s odpady (odpady a přiacuteroda principy a způsoby hospodařeniacute s odpady druhotneacute suroviny) ochrana přiacuterody a kulturniacutech pamaacutetek (vyacuteznam ochrany přiacuterody a kulturniacutech pamaacutetek praacutevniacute řešeniacute u naacutes v EU a ve světě přiacuteklady z okoliacute zaacutesada předběžneacute opatrnosti ochrana přiacuterody při masovyacutech sportovniacutech akciacutech ndash zaacutesady MOV) změny v krajině (krajina dřiacuteve a dnes vliv lidskyacutech aktivit jejich reflexe a perspektivy) dlouhodobeacute programy zaměřeneacute k růstu ekologickeacuteho vědomiacute veřejnosti (Staacutetniacute program EVVO Agenda 21 EU) a akce (Den životniacuteho prostřediacute OSN Den Země apod)

Vztah člověka k prostřediacute ndash naše obec (přiacuterodniacute zdroje jejich původ způsoby využiacutevaacuteniacute a řešeniacute odpadoveacuteho hospodaacuteřstviacute přiacuteroda a kultura obce a jejiacute ochrana zajišťovaacuteniacute ochrany životniacuteho prostřediacute v obci - instituce nevlaacutedniacute organizace lideacute) naacuteš životniacute styl (spotřeba věciacute energie odpady způsoby jednaacuteniacute a vlivy na prostřediacute) aktuaacutelniacute (lokaacutelniacute) ekologickyacute probleacutem (přiacuteklad probleacutemu jeho přiacutečina důsledky souvislosti možnosti a způsoby řešeniacute hodnoceniacute vlastniacute naacutezor jeho zdůvodňovaacuteniacute a prezentace) prostřediacute a zdraviacute (rozmanitost vlivů prostřediacute na zdraviacute jejich komplexniacute a synergickeacute působeniacute možnosti a způsoby ochrany zdraviacute) nerovnoměrnost života na Zemi (rozdiacutelneacute podmiacutenky prostřediacute a rozdiacutelnyacute společenskyacute vyacutevoj na Zemi přiacutečiny a důsledky zvyšovaacuteniacute rozdiacutelů globalizace a principy udržitelnosti rozvoje přiacuteklady jejich uplatňovaacuteniacute ve světě u naacutes)

učiteleacute a dalšiacute pedagogičtiacute pracovniacuteciCiacuteloveacute skupiny - studenti učitelstviacute

učiteleacute MŠ ZŠ SŠ a VOŠ- pedagog pracovniacuteci připravujiacuteciacute učitele pro EVV- pedagog pracovniacuteci v mimoškolniacute vyacutechově- řiacutediacuteciacute pracovniacuteci ve školstviacute

Uacutekoly Pregraduaacutelniacute přiacuteprava

- pozornost integračniacutem přiacutestupům v EV- všestranneacute uplatňovaacuteniacute EV a TUR

Dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute- průběžneacute poskytovaacuteniacute novyacutech informaciacute - vyacuteměna zkušenostiacute- systeacutem CŽV učitelů a DPP s otevřenou nabiacutedkou

Vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute ciacutele ekologicko-environmentaacutelniacute přiacutepravy (EV) na učitelskyacutech fakultaacutech

Studenti by měli umět

zprostředkovat porozuměniacute komplexniacutem vztahům mezi člověkem a jeho prostřediacutem prostřednictviacutem interdisciplinaacuterniacuteho aktivniacuteho učeniacute orientovat se v historickyacutech souvislostech vzniku a vyacutevoje EV a vysvětlit současneacute trendy v EV orientovat se raacutemcově v dokumentech o EV znaacutet nejvyacuteznamnějšiacute instituce v oblasti EV zaujiacutemat odpovědneacute profesniacute stanovisko a postoje (v diskusi o hodnotoveacute orientaci lidskyacutech potřebaacutech šetrneacutem životniacutem stylu) argumentovat s využitiacutem znalostiacute (např o sociaacutelniacutech a psychologickyacutech motivech chovaacuteniacute na ekologicko-environmentaacutelniacutech zaacutekladech)

objasnit zaacutekonitosti biosfeacutery vysvětlit zaacutekladniacute vztahy v ekosysteacutemu charakterizovat vyacutevoj vztahů člověka k přiacuterodě zdůvodnit přiacutečiny ekologickeacute krize vysvětlit způsoby naacutepravy

loz sebereflektovat sveacute jednaacuteniacute i vyacutechovneacute působeniacute kriticky hodnotit jednaacuteniacutedruhyacutech ve vztahu k životniacutemu prostřediacute vyvozovat zaacutevěry a uplatňovat je v praxi svyacutem jednaacuteniacutem navozovat a podporovat aktivniacute zapojeniacute do peacuteče o životniacute prostřediacute

loz nenaacutesilně implementovat environmentaacutelně-vyacutechovneacute obsahy do vzdělaacutevaciacuteho kurikula i do reaacutelneacute vyacutechovy

Co patřiacute do EV obsahů- působeniacute na utvaacuteřeniacute naacutezorů postojů hierarchie životniacutech hodnot na

pochopeniacute kvality života- rozviacutejeniacute uacutecty a citu k živeacute a neživeacute přiacuterodě a jedinečnosti života na

Zemi citliveacute vniacutemaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute kraacutesy ovlivňovaacuteniacute životniacuteho stylu- spolupodiacutelet se na změně hodnotoveacute orientace dnes jednostranně

zaměřeneacute na vyacutekon a prosperitu (viz Staacutetniacute program environ vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČR

loz projektovat vyučovaciacute strategie teoreticky a prakticky zvlaacutednout vyučovaciacute metody efektivně zařazovat netradičniacute postupy (využitiacute tvořiveacute dramatiky simulaciacute her pohaacutedek i autentickyacutech činnostiacute pro rozvoj ekologicko-environmentaacutelniacute kultury osobnosti) diagnostikovat žaacutekovo pojetiacute učiva o problematice životniacuteho prostřediacute a umět s niacutem pracovat

V-v ciacutele EEV

loz umět regionaacutelně aktualizovat a zaměřit učivo z hlediska EV

loz umět organizovat činnosti (v přiacuterodě experimentovaacuteniacute s pomůckami pozorovaacuteniacute určovaacuteniacute podle kliacutečů zapojovat děti do estetickeacuteho ztvaacuterněniacute prostoru školniacute třiacutedy do peacuteče o ŽP)

loz vytvaacuteřet co nejširšiacute možnosti pro aplikaci naučeneacuteho v praktickeacutem každodenniacutem životě

loz pěstovat naacutevyky a dovednosti žaacutedouciacuteho jednaacuteniacute a chovaacuteniacute v přiacuterodniacutem prostřediacute předchaacutezet vandalstviacute smysluplnou aktivitou veacutest děti k zodpovědnosti za svoje chovaacuteniacute vytvaacuteřeniacute kladneacuteho klimatu ve třiacutedě rozviacutejet prosociaacutelniacute vlastnosti a postoje naopak vytvaacuteřet zaacutebrany proti bdquozleacuteldquo agresivitě

loz umět připravit dlouhodobyacute program vyacutechovneacute praacutece vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelneacute situace (vyacuteuka ve třiacutedě v přiacuterodě studium v přiacuterodě)

V-v ciacutele EEV

Dokumenty o EV Zaacutekony

171992 Sb ndash o ŽP11492 Sb ndash o ochraně přiacuterody a krajiny + Vyhl 3951231998 Sb O praacutevu na informace o ŽP rarr do 2302000

(přenos odpovědnostiacute na kraje)1061999 o svobodneacutem přiacutestupu k informaciacutem2422000 Sb o ekologickeacutem zemědělstviacute1002001 o posuzovaacuteniacute vlivů na ŽP (nahrazuje 2441992 Sb)

Staacutetniacute program environmentaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČRMŽP Praha 2000 (2002)

Staacutetniacute politika ŽP 2001 (usneseniacute vlaacutedy ČR č 38 ze dne 101) Meziresortniacute dohoda o spolupraacuteci v oblasti environmentaacutelniacute

osvěty vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutechovy mezi MŽP a MŠMT ze dne 812 1999

= ekosysteacutem

Ekosysteacutemndash strukturaacutelniacute a funkčniacute celek biosfeacuteryNezbytneacute složky1 biotop (stanoviště) (soubor abiotickyacutech faktorů včetně anorganickyacutech laacutetek)2 producenti (produkce organickyacutech laacutetek z anorganickyacutech - fotosynteacuteza)3 konzumenti (přiacutejem organickyacutech laacutetek ndash vyacuteživa ndash jako zdroj energie)4 destruenti (rozkladači) (mineralizace rozklad organickyacutech laacutetek na

anorganickeacute)

Koloběh laacutetek tok energieVstupy anorganickyacutech laacutetek činnostiacute producentů max 20 (5 ndash 10 )

fytomasy pro živočichy (potravniacute zaacutevislosti) zbytek do dekompozičniacutech procesů Stejně u živočichů Rozdiacutelnaacute rychlost dekompoziciacute Mineralizace ndash postupnyacute vznik anorganickyacutech laacutetek Opakovanaacute recyklizace (vstup do koloběhu) Přechody laacutetek mezi ekosysteacutemy Vyacuteznam koloběhu vody pro existenci života a funkci ekosysteacutemů vůbec Naacutevaznost koloběhů zaacutekladniacutech biogenniacutech prvků

Potravniacute řetězce ndash siacuteť Biodiverzita Stabilita ekosysteacutemu

Populace - soubor všech jedinců teacutehož druhu (homotypickyacute soubor) v určiteacutem prostoru a čase (možnost produkce potomstva) včetně vyacutevojovyacutech staacutediiacute Charakteristiky (atributy) populace Velikost populace a jejiacute určovaacuteniacute (hustota pokryvnost )Struktura populace (prostorovaacute struktura - rozptyl jedinců v prostoruSloženiacute populace (poměr pohlaviacute věkovaacute struktura s hmotnosti sociaacutelniacute sndashetol) Vztahy uvnitř populace (vnitrodruhovaacute konkurence)Dynamika populace (množivost ndash počet novyacutech jedinců za čas uacutemrtnost ndash počet uhynulyacutech za jednotku času)Rozptylovaacuteniacute Růst populace Společenstva heterotypickeacute soubory z jednotlivyacutech populaciacute Podle složitosti vazeb viacutecemeacuteně staacuteleacute se schopnostiacute autoregulacePrimaacuterniacute (přirozeneacute) biocenoacutezySekundaacuterniacuteBiomy ndash společenstva velkyacutech oblastiacute Země s jednotnou fyziognomiiacute

Biosfeacutera - globaacutelniacute ekosysteacutem Koloběhy hlavniacutech biogenniacutech prvkůVnosy člověka

Evropa ztraacuteciacute biodiverzitu velmi rychle

Podle Světoveacuteho fondu na ochranu přiacuterody (WWF) se dramatickyacutem tempem snižuje biodiverzita evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit a dochaacuteziacute k uacutebytku živočišnyacutech druhů Přiacutepadoveacute studie hodnotily 19 různyacutech druhů a osm přiacuterodniacutech lokalit v celeacute Evropě Studie prokaacutezaly že podle evropskyacutech kriteacuteriiacute se viacutece než 60 druhů a lokalit nachaacuteziacute ve bdquošpatneacutemldquo stavu s ohledem na kvalitu biodiverzity Dalšiacutech 22 nemohlo byacutet klasifikovaacuteno kvůli nedostatku uacutedajů

Kvalita populace u euroasijskeacuteho rysa v Alpaacutech a u hnědyacutech medvědů v Rakousku byla shledaacutena jako bdquošpatnaacuteldquo a u jednoho druhu želv jako bdquoneadekvaacutetniacuteldquo Za posledniacutech sedm let došlo k uacutebytku medvědiacutech populaciacute ve středniacutem Rakousku o 50 Tato novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv To zahrnuje použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute stejně jako kladeniacute pastiacute otraacutevenyacutech naacutevnad a pytlačeniacute

Podle WWF je to signaacutel aby EU zahaacutejila bezprostředniacute akci pokud chce dostaacutet sveacutemu ciacuteli že zastaviacute uacutebytek biodiverzity kolem roku 2010

bdquoToto je důkazem že se evropskyacutem vlaacutedaacutem nedařiacute chraacutenit přiacuterodu v Evropěldquo řekl Tony Long ředitel European Policy Office WWF bdquoTyto alarmujiacuteciacute trendy můžeme zvraacutetit pokud budou politici vniacutemat uacutebytek biodiverzity jako vaacutežnyacute probleacutemldquo

Experti EHF žaacutedajiacute členskeacute staacutety EU aby řaacutedně implementovaly směrnice na ochranu ptaacuteků a přiacuterodniacutech lokalit ndash zaacutekladniacute kaacutemen evropskeacute environmentaacutelniacute legislativy EU by měla ustanovit dostatečneacute množstviacute lokalit siacutetě Natura 2000 starat se o ohroženeacute druhy a financovat opatřeniacute kteraacute jsou nutnaacute pro jejich přežitiacute

Natura 2000 je celoevropskaacute siacuteť chraacuteněnyacutech oblastiacute Podle zpraacutevy bude zaacutesadniacute pro ochranu biodiverzity v Evropě uacutespěšnaacute a efektivniacute implementace lokalit siacutetě Natura 2000

bdquoEU disponuje nezbytnou legislativou na ochranu ohroženyacutech druhů a lokalitldquo řekl Gerald Dick z globaacutelniacuteho programu WWF na ochranu druhů bdquoDůležiteacute ale je aby dokaacutezala zvlaacutednout implementaci teacuteto legislativy To znamenaacute že se musiacute starat o tyto speciaacutelniacute chraacuteněneacute oblasti řaacutednyacutem způsobem Členskeacute staacutety musiacute připravit sveacute naacuterodniacute finančniacute plaacuteny aby dokaacutezaly zvlaacutednout tento zaacutevazekldquo

Někteřiacute ptaacuteci z Evropy miziacute jiniacute přibyacutevajiacute Co to vypoviacutedaacute o stavu našiacute krajinyMnožstviacute ještě nedaacutevno běžnyacutech ptačiacutech druhů v Evropě dnes razantně ubyacutevaacute Celkově v Evropě poklesla početnost ptačiacutech druhů typickyacutech pro zemědělskou

krajinu mezi lety 1980 a 2003 v průměru o 28 Uacutebytek lesniacutech ptaacuteků je meacuteně vyacuteznamnyacute (13) a některeacute druhy zejmeacutena ty meacuteně specializovaneacute na konkreacutetniacute typ prostřediacute naopak přibyacutevajiacute Vše nasvědčuje tomu že ohroženiacute dosud běžnyacutech volně

žijiacuteciacutech ptaacuteků je většiacute v novyacutech členskyacutech zemiacutech EU včetně ČR Jak ukazuje praacutevě největšiacute uacutebytek mezi ptaacuteky obyacutevajiacuteciacutemi zemědělskou krajinu

hrozbu představuje zejmeacutena intenzifikace zemědělstviacuteEvropštiacute i světoviacute politici se na začaacutetku noveacuteho tisiacuteciletiacute zavaacutezali zastavit nebo

alespoň zpomalit uacutebytek biologickeacute rozmanitosti (biodiverzity) Termiacutenem kdy se maacute hodnotit je rok 2010 Pro takoveacute hodnoceniacute je ale potřeba miacutet k dispozici

jednoducheacute a přitom spolehliveacute a vědecky podloženeacute ukazatele stavu biodiverzity bdquoVe sledovaacuteniacute rozmanitosti ptačiacutech druhů takoveacute ukazatele maacuteme k dispozici v podobě indikaacutetoru běžnyacutech druhů volně žijiacuteciacutech ptaacuteků v Evropěldquo Ciacutelem těchto bdquoptačiacutechldquo indikaacutetorů je umožnit hodnotit dopady rozhodnutiacute na živou přiacuterodu

Indikaacutetory jsou vyacutesledkem projektu Celoevropskeacuteho monitoringu běžnyacutech druhů ptaacuteků (Pan-European Common Bird Monitoring) na ktereacutem aktivně spolupracujiacute ornitologoveacute z 18 evropskyacutech zemiacute dalšiacute země se do projektu postupně zapojujiacute

Vlastniacute sčiacutetaacuteniacute ptaacuteků v tereacutenu provaacutedějiacute vyškoleniacute dobrovolniacuteci amateacuterštiacute ornitologoveacute jejichž vyacutesledky jsou v každeacute zemi shromaacutežděny a po zpracovaacuteniacute se

posiacutelajiacute Českeacute společnosti ornitologickeacute kteraacute program koordinuje pro celou Evropu

Vědci Pand je viacutece než jsme mysleliPanda obyacutevala mnoho oblastiacute a to nejen v Čiacuteně (v současneacute době pouze v zalesněnyacutech oblastech středniacute Čiacuteny) Populace pand velkyacutech musela dlouho snaacutešet naacutejezdy pytlaacuteků i dřevorubců kteřiacute v 80 letech plenili rozsaacutehleacute bambusoveacute pralesy Počty zviacuteřat žijiacuteciacutech ve volneacute přiacuterodě se odhadujiacute na 1000 kusů ale plachaacute a ostražitaacute zviacuteřata vyacuterazně ztěžujiacute přesneacute počiacutetaacuteniacuteK součtu vzaacutecnyacutech zviacuteřat se začaly využiacutevat supermoderniacute metody založeneacute na analyacuteze DNA (z pandiacuteho trusu) Vědci věřiacute že počet pand byl v minulyacutech průzkumech vysoce podceňovaacuten podle nich ve volneacute přiacuterodě žije až 3 000 pand uvaacutediacute BBC A jejich počty se podle zpraacutevy vydaneacute v magaziacutenu Current Biology mohou ještě zvyacutešit pokud bude pokračovat program na jejich ochranu kteryacute vyvinula čiacutenskaacute vlaacuteda

Z průzkumů v pandiacute rezervaci v provincii Sčchuan vědci zjistili že se zde pohybuje 66 pand což je dvakraacutet viacutece než po sčiacutetaacuteniacute klasickou metodou v roce

1998 Z průzkumu provedeneacutem v pandiacute přiacuterodniacute rezervaci Wang-lang vědci vyvodili zaacutevěr že v celeacute Čiacuteně ve volneacute přiacuterodě může žiacutet 2500 až 3000 pand Je to dobraacute zpraacuteva pro budoucnost tvrdiacute vědci Tak dlouho jak jen bude čiacutenskaacute vlaacuteda

pokračovat v pronaacutesledovaacuteniacute pytlaacuteků a zabraňovat kaacuteceniacute bambusoveacuteho pralesa

Přiacuterodniacute produkce

Antropogenniacute produkce

S bakterie (H2S) moře vulkanickaacute činnost spalovaacuteniacute fosil paliv (SO2) technologickeacute procesy (SO2)

88407

607

C (CO2) dyacutechaacuteniacute a vulkan činnost spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv

7210sup31410sup3

Hlavniacute laacutetkoveacute zdroje S a C (v mil t za rok)

Přirozenyacute koloběh siacutery (S)

7

8840

Σ 135

Antropogenně ovlivněnyacute koloběh siacutery S

135

67

Autekologie - vztah organizmu a prostřediacuteFaktory prostřediacute Faktory abiotickeacute x biotickeacutea) klimatickeacute vnitrodruhoveacuteb) hydrickeacute mezidruhoveacute(+antropogenniacute+trofickeacute)

c) edafickeacute

Ekologickeacute faktory ovzdušiacuteHustota a nosnost vzduchu - umožňuje leacutetaacuteniacute Mimozemskeacute zaacuteřeniacute - slunečniacute konstanta 1381 103 Jm-2s-1 ndash různaacute vlnovaacute deacutelka zaacuteřeniacute radioaktivniacute lt3 nm

ultrafialoveacute 3-400 nm světlo 360-760 nm infračerveneacute tepelneacute 760 nm - 400 μm

Světlo (48 kosmic zaacuteřeniacute)Teplo - (dtto) - adaptace na t - vliv na živočichy - poikilotermniacute x homoiotermniacute

Pohyb potrava velikost těla zbarveniacute klimatickaacute pravidlaVyacuteškovyacute teplotniacute gradient =gt vegetačniacute vyacuteškoveacute stupně podle dominantniacute dřeviny 1 doubravy do 500 m nm 2 bučiny (500-1000 m nm) 3 smrčiny (1000-1500 m nm) 4 kleče (1400-1800 m nm)5 alpinskeacute pralouky (gt 1800 m nm)

Složeniacute vzduchu N2 78 O2 209 O3 0000 002-7 CO2 003- N2 z hlediska organismů nevyužitelnyacute- O2 dost i pro rostliny ndash mangrove tropickeacute deštneacute lesy ()

Znečišťovaacuteniacute atmosfeacutery (skleniacutekovyacute efekt ozoacutenovaacute diacutera smog)Smog ndash znečišťovaacuteniacute vzduchu koncentrovaneacute za určityacutech podmiacutenek (teplotniacute inverze a lokalizace v kotlině) Zimniacute (bdquolondyacutenskyacuteldquo) a letniacute (bdquolosangeleskyacuteldquo) smog

Ozoacutenovaacute diacutera - ozoacuten v atmosfeacuteře maacute největšiacute koncentraci ve vyacutešce okolo 23 km Vyacuteznam vrstvy filtrace UV (2) zaacuteřeniacute Freony (znečišťujiacuteciacute l nově i jineacute) štěpiacute ozoacuten snižovaacuteniacute koncentrace O3 =gt horšiacute filtrace - ozoacutenovaacute diacutera - nemoci z UV zaacuteřeniacute

Ozonovaacute diacutera nad Antarktidou se pryacute už daacutel nerozšiřujeOzonovaacute diacutera v zemskeacute atmosfeacuteře nad Antarktidou se už daacutel patrně nerozšiřuje Prohlaacutesili to vyacuteznamniacute američtiacute vědci ktereacute na svyacutech

webovyacutech straacutenkaacutech cituje zpravodajskaacute stanice BBC Diacutera byla objevena v roce 1986 Naacutesledně byly přijaty mezinaacuterodniacute dohody o ukončeniacute

použiacutevaacuteniacute chemikaacuteliiacute ktereacute ničiacute ozonovou vrstvu BBC piacuteše že existujiacute odhady že za 60 let by se diacutera mohla zcela zahojit Dva z vědců kteřiacute pomohli zaktivovat svět před hrozbou vyplyacutevajiacuteciacute z existence teacuteto diacutery v

80 letech nyniacute na konferenci ve Washingtonu uvedli že věřiacute že se situace zlepšuje

Současně však nestačiacute jen to že se diacutera daacutele nerozšiřuje Je třeba pracovat na tom aby se diacutera začala zacelovat Oba vědci zaacuteroveň

upozornili že globaacutelniacute oteplovaacuteniacute by mohlo naopak znovu narušovat stav ozonoveacute diacutery kteraacute zabiacuteraacute plochu zhruba o velikosti severoamerickeacuteho

kontinentu Podle NOAA je za jejiacutem zlepšeniacutem zejmeacutena postupneacute odstraňovaacuteniacute přiacutepravků jako jsou třeba freony ktereacute se použiacutevaly ve sprejiacutech či

ledniciacutech

V ČR zatiacutem došlo k uacuteplneacutemu vyřazeniacute spotřeby CFC (tzv tvrdyacutech freonů) a halonů pro veškeraacute běžnaacute použitiacute (ve sprejiacutech chladničkaacutech a mrazničkaacutech apod) Skončilo použiacutevaacuteniacute methylbromidu jak v zemědělstviacute tak pro ošetřeniacute zbožiacute před přepravou Českaacute republika maacute takeacute vlastniacute halonovou banku kteraacute z uacutezemiacute staacutetu ciacuteleně stahuje nebo zdarma odebiacuteraacute vyřazeneacute hasiciacute přiacutestroje obsahujiacuteciacute halony Množstviacute sebranyacutech recyklovanyacutech a uskladněnyacutech halonů je nyniacute 9 tun a staacutele roste

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Zaacutekladniacute podmiacutenky života ndash voda (vztahy vlastnostiacute vody a života vyacuteznam vody pro lidskeacute aktivity ochrana jejiacute čistoty pitnaacute voda ve světě a u naacutes způsoby řešeniacute) ovzdušiacute (vyacuteznam pro život na Zemi ohrožovaacuteniacute ovzdušiacute a klimatickeacute změny propojenost světa čistota ovzdušiacute u naacutes) půda (propojenost složek prostřediacute zdroj vyacuteživy ohroženiacute půdy rekultivace a situace v okoliacute změny v potřebě zemědělskeacute půdy noveacute funkce zemědělstviacute v krajině ochrana biologickyacutech druhů (důvody ochrany a způsoby ochrany jednotlivyacutech druhů) ekosysteacutemy ndash biodiverzita (funkce ekosysteacutemů vyacuteznam biodiverzity jejiacute uacuterovně ohrožovaacuteniacute a ochrana ve světě a u naacutes) energie (energie a život vliv energetickyacutech zdrojů na společenskyacute rozvoj využiacutevaacuteniacute energie možnosti a způsoby šetřeniacute miacutestniacute podmiacutenky) přiacuterodniacute zdroje (zdroje surovinoveacute a energetickeacute jejich vyčerpatelnost vlivy na prostřediacute principy hospodařeniacute s přiacuterodniacutemi zdroji vyacuteznam a způsoby ziacuteskaacutevaacuteniacute a využiacutevaacuteniacute přiacuterodniacutech zdrojů v okoliacute)

Lidskeacute aktivity a probleacutemy životniacuteho prostřediacute ndash zemědělstviacute a životniacute prostřediacute ekologickeacute zemědělstviacute doprava a životniacute prostřediacute (vyacuteznam a vyacutevoj energetickeacute zdroje dopravy a jejiacute vlivy na prostřediacute druhy dopravy a ekologickaacute zaacutetěž doprava a globalizace) průmysl a životniacute prostřediacute (průmyslovaacute revoluce a demografickyacute vyacutevoj vlivy průmyslu na prostřediacute zpracovaacutevaneacute materiaacutely a jejich působeniacute vliv praacutevniacutech a ekonomickyacutech naacutestrojů na vztahy průmyslu k ochraně životniacuteho prostřediacute průmysl a udržitelnyacute rozvoj společnosti) odpady a hospodařeniacute s odpady (odpady a přiacuteroda principy a způsoby hospodařeniacute s odpady druhotneacute suroviny) ochrana přiacuterody a kulturniacutech pamaacutetek (vyacuteznam ochrany přiacuterody a kulturniacutech pamaacutetek praacutevniacute řešeniacute u naacutes v EU a ve světě přiacuteklady z okoliacute zaacutesada předběžneacute opatrnosti ochrana přiacuterody při masovyacutech sportovniacutech akciacutech ndash zaacutesady MOV) změny v krajině (krajina dřiacuteve a dnes vliv lidskyacutech aktivit jejich reflexe a perspektivy) dlouhodobeacute programy zaměřeneacute k růstu ekologickeacuteho vědomiacute veřejnosti (Staacutetniacute program EVVO Agenda 21 EU) a akce (Den životniacuteho prostřediacute OSN Den Země apod)

Vztah člověka k prostřediacute ndash naše obec (přiacuterodniacute zdroje jejich původ způsoby využiacutevaacuteniacute a řešeniacute odpadoveacuteho hospodaacuteřstviacute přiacuteroda a kultura obce a jejiacute ochrana zajišťovaacuteniacute ochrany životniacuteho prostřediacute v obci - instituce nevlaacutedniacute organizace lideacute) naacuteš životniacute styl (spotřeba věciacute energie odpady způsoby jednaacuteniacute a vlivy na prostřediacute) aktuaacutelniacute (lokaacutelniacute) ekologickyacute probleacutem (přiacuteklad probleacutemu jeho přiacutečina důsledky souvislosti možnosti a způsoby řešeniacute hodnoceniacute vlastniacute naacutezor jeho zdůvodňovaacuteniacute a prezentace) prostřediacute a zdraviacute (rozmanitost vlivů prostřediacute na zdraviacute jejich komplexniacute a synergickeacute působeniacute možnosti a způsoby ochrany zdraviacute) nerovnoměrnost života na Zemi (rozdiacutelneacute podmiacutenky prostřediacute a rozdiacutelnyacute společenskyacute vyacutevoj na Zemi přiacutečiny a důsledky zvyšovaacuteniacute rozdiacutelů globalizace a principy udržitelnosti rozvoje přiacuteklady jejich uplatňovaacuteniacute ve světě u naacutes)

učiteleacute a dalšiacute pedagogičtiacute pracovniacuteciCiacuteloveacute skupiny - studenti učitelstviacute

učiteleacute MŠ ZŠ SŠ a VOŠ- pedagog pracovniacuteci připravujiacuteciacute učitele pro EVV- pedagog pracovniacuteci v mimoškolniacute vyacutechově- řiacutediacuteciacute pracovniacuteci ve školstviacute

Uacutekoly Pregraduaacutelniacute přiacuteprava

- pozornost integračniacutem přiacutestupům v EV- všestranneacute uplatňovaacuteniacute EV a TUR

Dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute- průběžneacute poskytovaacuteniacute novyacutech informaciacute - vyacuteměna zkušenostiacute- systeacutem CŽV učitelů a DPP s otevřenou nabiacutedkou

Vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute ciacutele ekologicko-environmentaacutelniacute přiacutepravy (EV) na učitelskyacutech fakultaacutech

Studenti by měli umět

zprostředkovat porozuměniacute komplexniacutem vztahům mezi člověkem a jeho prostřediacutem prostřednictviacutem interdisciplinaacuterniacuteho aktivniacuteho učeniacute orientovat se v historickyacutech souvislostech vzniku a vyacutevoje EV a vysvětlit současneacute trendy v EV orientovat se raacutemcově v dokumentech o EV znaacutet nejvyacuteznamnějšiacute instituce v oblasti EV zaujiacutemat odpovědneacute profesniacute stanovisko a postoje (v diskusi o hodnotoveacute orientaci lidskyacutech potřebaacutech šetrneacutem životniacutem stylu) argumentovat s využitiacutem znalostiacute (např o sociaacutelniacutech a psychologickyacutech motivech chovaacuteniacute na ekologicko-environmentaacutelniacutech zaacutekladech)

objasnit zaacutekonitosti biosfeacutery vysvětlit zaacutekladniacute vztahy v ekosysteacutemu charakterizovat vyacutevoj vztahů člověka k přiacuterodě zdůvodnit přiacutečiny ekologickeacute krize vysvětlit způsoby naacutepravy

loz sebereflektovat sveacute jednaacuteniacute i vyacutechovneacute působeniacute kriticky hodnotit jednaacuteniacutedruhyacutech ve vztahu k životniacutemu prostřediacute vyvozovat zaacutevěry a uplatňovat je v praxi svyacutem jednaacuteniacutem navozovat a podporovat aktivniacute zapojeniacute do peacuteče o životniacute prostřediacute

loz nenaacutesilně implementovat environmentaacutelně-vyacutechovneacute obsahy do vzdělaacutevaciacuteho kurikula i do reaacutelneacute vyacutechovy

Co patřiacute do EV obsahů- působeniacute na utvaacuteřeniacute naacutezorů postojů hierarchie životniacutech hodnot na

pochopeniacute kvality života- rozviacutejeniacute uacutecty a citu k živeacute a neživeacute přiacuterodě a jedinečnosti života na

Zemi citliveacute vniacutemaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute kraacutesy ovlivňovaacuteniacute životniacuteho stylu- spolupodiacutelet se na změně hodnotoveacute orientace dnes jednostranně

zaměřeneacute na vyacutekon a prosperitu (viz Staacutetniacute program environ vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČR

loz projektovat vyučovaciacute strategie teoreticky a prakticky zvlaacutednout vyučovaciacute metody efektivně zařazovat netradičniacute postupy (využitiacute tvořiveacute dramatiky simulaciacute her pohaacutedek i autentickyacutech činnostiacute pro rozvoj ekologicko-environmentaacutelniacute kultury osobnosti) diagnostikovat žaacutekovo pojetiacute učiva o problematice životniacuteho prostřediacute a umět s niacutem pracovat

V-v ciacutele EEV

loz umět regionaacutelně aktualizovat a zaměřit učivo z hlediska EV

loz umět organizovat činnosti (v přiacuterodě experimentovaacuteniacute s pomůckami pozorovaacuteniacute určovaacuteniacute podle kliacutečů zapojovat děti do estetickeacuteho ztvaacuterněniacute prostoru školniacute třiacutedy do peacuteče o ŽP)

loz vytvaacuteřet co nejširšiacute možnosti pro aplikaci naučeneacuteho v praktickeacutem každodenniacutem životě

loz pěstovat naacutevyky a dovednosti žaacutedouciacuteho jednaacuteniacute a chovaacuteniacute v přiacuterodniacutem prostřediacute předchaacutezet vandalstviacute smysluplnou aktivitou veacutest děti k zodpovědnosti za svoje chovaacuteniacute vytvaacuteřeniacute kladneacuteho klimatu ve třiacutedě rozviacutejet prosociaacutelniacute vlastnosti a postoje naopak vytvaacuteřet zaacutebrany proti bdquozleacuteldquo agresivitě

loz umět připravit dlouhodobyacute program vyacutechovneacute praacutece vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelneacute situace (vyacuteuka ve třiacutedě v přiacuterodě studium v přiacuterodě)

V-v ciacutele EEV

Dokumenty o EV Zaacutekony

171992 Sb ndash o ŽP11492 Sb ndash o ochraně přiacuterody a krajiny + Vyhl 3951231998 Sb O praacutevu na informace o ŽP rarr do 2302000

(přenos odpovědnostiacute na kraje)1061999 o svobodneacutem přiacutestupu k informaciacutem2422000 Sb o ekologickeacutem zemědělstviacute1002001 o posuzovaacuteniacute vlivů na ŽP (nahrazuje 2441992 Sb)

Staacutetniacute program environmentaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČRMŽP Praha 2000 (2002)

Staacutetniacute politika ŽP 2001 (usneseniacute vlaacutedy ČR č 38 ze dne 101) Meziresortniacute dohoda o spolupraacuteci v oblasti environmentaacutelniacute

osvěty vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutechovy mezi MŽP a MŠMT ze dne 812 1999

= ekosysteacutem

Ekosysteacutemndash strukturaacutelniacute a funkčniacute celek biosfeacuteryNezbytneacute složky1 biotop (stanoviště) (soubor abiotickyacutech faktorů včetně anorganickyacutech laacutetek)2 producenti (produkce organickyacutech laacutetek z anorganickyacutech - fotosynteacuteza)3 konzumenti (přiacutejem organickyacutech laacutetek ndash vyacuteživa ndash jako zdroj energie)4 destruenti (rozkladači) (mineralizace rozklad organickyacutech laacutetek na

anorganickeacute)

Koloběh laacutetek tok energieVstupy anorganickyacutech laacutetek činnostiacute producentů max 20 (5 ndash 10 )

fytomasy pro živočichy (potravniacute zaacutevislosti) zbytek do dekompozičniacutech procesů Stejně u živočichů Rozdiacutelnaacute rychlost dekompoziciacute Mineralizace ndash postupnyacute vznik anorganickyacutech laacutetek Opakovanaacute recyklizace (vstup do koloběhu) Přechody laacutetek mezi ekosysteacutemy Vyacuteznam koloběhu vody pro existenci života a funkci ekosysteacutemů vůbec Naacutevaznost koloběhů zaacutekladniacutech biogenniacutech prvků

Potravniacute řetězce ndash siacuteť Biodiverzita Stabilita ekosysteacutemu

Populace - soubor všech jedinců teacutehož druhu (homotypickyacute soubor) v určiteacutem prostoru a čase (možnost produkce potomstva) včetně vyacutevojovyacutech staacutediiacute Charakteristiky (atributy) populace Velikost populace a jejiacute určovaacuteniacute (hustota pokryvnost )Struktura populace (prostorovaacute struktura - rozptyl jedinců v prostoruSloženiacute populace (poměr pohlaviacute věkovaacute struktura s hmotnosti sociaacutelniacute sndashetol) Vztahy uvnitř populace (vnitrodruhovaacute konkurence)Dynamika populace (množivost ndash počet novyacutech jedinců za čas uacutemrtnost ndash počet uhynulyacutech za jednotku času)Rozptylovaacuteniacute Růst populace Společenstva heterotypickeacute soubory z jednotlivyacutech populaciacute Podle složitosti vazeb viacutecemeacuteně staacuteleacute se schopnostiacute autoregulacePrimaacuterniacute (přirozeneacute) biocenoacutezySekundaacuterniacuteBiomy ndash společenstva velkyacutech oblastiacute Země s jednotnou fyziognomiiacute

Biosfeacutera - globaacutelniacute ekosysteacutem Koloběhy hlavniacutech biogenniacutech prvkůVnosy člověka

Evropa ztraacuteciacute biodiverzitu velmi rychle

Podle Světoveacuteho fondu na ochranu přiacuterody (WWF) se dramatickyacutem tempem snižuje biodiverzita evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit a dochaacuteziacute k uacutebytku živočišnyacutech druhů Přiacutepadoveacute studie hodnotily 19 různyacutech druhů a osm přiacuterodniacutech lokalit v celeacute Evropě Studie prokaacutezaly že podle evropskyacutech kriteacuteriiacute se viacutece než 60 druhů a lokalit nachaacuteziacute ve bdquošpatneacutemldquo stavu s ohledem na kvalitu biodiverzity Dalšiacutech 22 nemohlo byacutet klasifikovaacuteno kvůli nedostatku uacutedajů

Kvalita populace u euroasijskeacuteho rysa v Alpaacutech a u hnědyacutech medvědů v Rakousku byla shledaacutena jako bdquošpatnaacuteldquo a u jednoho druhu želv jako bdquoneadekvaacutetniacuteldquo Za posledniacutech sedm let došlo k uacutebytku medvědiacutech populaciacute ve středniacutem Rakousku o 50 Tato novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv To zahrnuje použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute stejně jako kladeniacute pastiacute otraacutevenyacutech naacutevnad a pytlačeniacute

Podle WWF je to signaacutel aby EU zahaacutejila bezprostředniacute akci pokud chce dostaacutet sveacutemu ciacuteli že zastaviacute uacutebytek biodiverzity kolem roku 2010

bdquoToto je důkazem že se evropskyacutem vlaacutedaacutem nedařiacute chraacutenit přiacuterodu v Evropěldquo řekl Tony Long ředitel European Policy Office WWF bdquoTyto alarmujiacuteciacute trendy můžeme zvraacutetit pokud budou politici vniacutemat uacutebytek biodiverzity jako vaacutežnyacute probleacutemldquo

Experti EHF žaacutedajiacute členskeacute staacutety EU aby řaacutedně implementovaly směrnice na ochranu ptaacuteků a přiacuterodniacutech lokalit ndash zaacutekladniacute kaacutemen evropskeacute environmentaacutelniacute legislativy EU by měla ustanovit dostatečneacute množstviacute lokalit siacutetě Natura 2000 starat se o ohroženeacute druhy a financovat opatřeniacute kteraacute jsou nutnaacute pro jejich přežitiacute

Natura 2000 je celoevropskaacute siacuteť chraacuteněnyacutech oblastiacute Podle zpraacutevy bude zaacutesadniacute pro ochranu biodiverzity v Evropě uacutespěšnaacute a efektivniacute implementace lokalit siacutetě Natura 2000

bdquoEU disponuje nezbytnou legislativou na ochranu ohroženyacutech druhů a lokalitldquo řekl Gerald Dick z globaacutelniacuteho programu WWF na ochranu druhů bdquoDůležiteacute ale je aby dokaacutezala zvlaacutednout implementaci teacuteto legislativy To znamenaacute že se musiacute starat o tyto speciaacutelniacute chraacuteněneacute oblasti řaacutednyacutem způsobem Členskeacute staacutety musiacute připravit sveacute naacuterodniacute finančniacute plaacuteny aby dokaacutezaly zvlaacutednout tento zaacutevazekldquo

Někteřiacute ptaacuteci z Evropy miziacute jiniacute přibyacutevajiacute Co to vypoviacutedaacute o stavu našiacute krajinyMnožstviacute ještě nedaacutevno běžnyacutech ptačiacutech druhů v Evropě dnes razantně ubyacutevaacute Celkově v Evropě poklesla početnost ptačiacutech druhů typickyacutech pro zemědělskou

krajinu mezi lety 1980 a 2003 v průměru o 28 Uacutebytek lesniacutech ptaacuteků je meacuteně vyacuteznamnyacute (13) a některeacute druhy zejmeacutena ty meacuteně specializovaneacute na konkreacutetniacute typ prostřediacute naopak přibyacutevajiacute Vše nasvědčuje tomu že ohroženiacute dosud běžnyacutech volně

žijiacuteciacutech ptaacuteků je většiacute v novyacutech členskyacutech zemiacutech EU včetně ČR Jak ukazuje praacutevě největšiacute uacutebytek mezi ptaacuteky obyacutevajiacuteciacutemi zemědělskou krajinu

hrozbu představuje zejmeacutena intenzifikace zemědělstviacuteEvropštiacute i světoviacute politici se na začaacutetku noveacuteho tisiacuteciletiacute zavaacutezali zastavit nebo

alespoň zpomalit uacutebytek biologickeacute rozmanitosti (biodiverzity) Termiacutenem kdy se maacute hodnotit je rok 2010 Pro takoveacute hodnoceniacute je ale potřeba miacutet k dispozici

jednoducheacute a přitom spolehliveacute a vědecky podloženeacute ukazatele stavu biodiverzity bdquoVe sledovaacuteniacute rozmanitosti ptačiacutech druhů takoveacute ukazatele maacuteme k dispozici v podobě indikaacutetoru běžnyacutech druhů volně žijiacuteciacutech ptaacuteků v Evropěldquo Ciacutelem těchto bdquoptačiacutechldquo indikaacutetorů je umožnit hodnotit dopady rozhodnutiacute na živou přiacuterodu

Indikaacutetory jsou vyacutesledkem projektu Celoevropskeacuteho monitoringu běžnyacutech druhů ptaacuteků (Pan-European Common Bird Monitoring) na ktereacutem aktivně spolupracujiacute ornitologoveacute z 18 evropskyacutech zemiacute dalšiacute země se do projektu postupně zapojujiacute

Vlastniacute sčiacutetaacuteniacute ptaacuteků v tereacutenu provaacutedějiacute vyškoleniacute dobrovolniacuteci amateacuterštiacute ornitologoveacute jejichž vyacutesledky jsou v každeacute zemi shromaacutežděny a po zpracovaacuteniacute se

posiacutelajiacute Českeacute společnosti ornitologickeacute kteraacute program koordinuje pro celou Evropu

Vědci Pand je viacutece než jsme mysleliPanda obyacutevala mnoho oblastiacute a to nejen v Čiacuteně (v současneacute době pouze v zalesněnyacutech oblastech středniacute Čiacuteny) Populace pand velkyacutech musela dlouho snaacutešet naacutejezdy pytlaacuteků i dřevorubců kteřiacute v 80 letech plenili rozsaacutehleacute bambusoveacute pralesy Počty zviacuteřat žijiacuteciacutech ve volneacute přiacuterodě se odhadujiacute na 1000 kusů ale plachaacute a ostražitaacute zviacuteřata vyacuterazně ztěžujiacute přesneacute počiacutetaacuteniacuteK součtu vzaacutecnyacutech zviacuteřat se začaly využiacutevat supermoderniacute metody založeneacute na analyacuteze DNA (z pandiacuteho trusu) Vědci věřiacute že počet pand byl v minulyacutech průzkumech vysoce podceňovaacuten podle nich ve volneacute přiacuterodě žije až 3 000 pand uvaacutediacute BBC A jejich počty se podle zpraacutevy vydaneacute v magaziacutenu Current Biology mohou ještě zvyacutešit pokud bude pokračovat program na jejich ochranu kteryacute vyvinula čiacutenskaacute vlaacuteda

Z průzkumů v pandiacute rezervaci v provincii Sčchuan vědci zjistili že se zde pohybuje 66 pand což je dvakraacutet viacutece než po sčiacutetaacuteniacute klasickou metodou v roce

1998 Z průzkumu provedeneacutem v pandiacute přiacuterodniacute rezervaci Wang-lang vědci vyvodili zaacutevěr že v celeacute Čiacuteně ve volneacute přiacuterodě může žiacutet 2500 až 3000 pand Je to dobraacute zpraacuteva pro budoucnost tvrdiacute vědci Tak dlouho jak jen bude čiacutenskaacute vlaacuteda

pokračovat v pronaacutesledovaacuteniacute pytlaacuteků a zabraňovat kaacuteceniacute bambusoveacuteho pralesa

Přiacuterodniacute produkce

Antropogenniacute produkce

S bakterie (H2S) moře vulkanickaacute činnost spalovaacuteniacute fosil paliv (SO2) technologickeacute procesy (SO2)

88407

607

C (CO2) dyacutechaacuteniacute a vulkan činnost spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv

7210sup31410sup3

Hlavniacute laacutetkoveacute zdroje S a C (v mil t za rok)

Přirozenyacute koloběh siacutery (S)

7

8840

Σ 135

Antropogenně ovlivněnyacute koloběh siacutery S

135

67

Autekologie - vztah organizmu a prostřediacuteFaktory prostřediacute Faktory abiotickeacute x biotickeacutea) klimatickeacute vnitrodruhoveacuteb) hydrickeacute mezidruhoveacute(+antropogenniacute+trofickeacute)

c) edafickeacute

Ekologickeacute faktory ovzdušiacuteHustota a nosnost vzduchu - umožňuje leacutetaacuteniacute Mimozemskeacute zaacuteřeniacute - slunečniacute konstanta 1381 103 Jm-2s-1 ndash různaacute vlnovaacute deacutelka zaacuteřeniacute radioaktivniacute lt3 nm

ultrafialoveacute 3-400 nm světlo 360-760 nm infračerveneacute tepelneacute 760 nm - 400 μm

Světlo (48 kosmic zaacuteřeniacute)Teplo - (dtto) - adaptace na t - vliv na živočichy - poikilotermniacute x homoiotermniacute

Pohyb potrava velikost těla zbarveniacute klimatickaacute pravidlaVyacuteškovyacute teplotniacute gradient =gt vegetačniacute vyacuteškoveacute stupně podle dominantniacute dřeviny 1 doubravy do 500 m nm 2 bučiny (500-1000 m nm) 3 smrčiny (1000-1500 m nm) 4 kleče (1400-1800 m nm)5 alpinskeacute pralouky (gt 1800 m nm)

Složeniacute vzduchu N2 78 O2 209 O3 0000 002-7 CO2 003- N2 z hlediska organismů nevyužitelnyacute- O2 dost i pro rostliny ndash mangrove tropickeacute deštneacute lesy ()

Znečišťovaacuteniacute atmosfeacutery (skleniacutekovyacute efekt ozoacutenovaacute diacutera smog)Smog ndash znečišťovaacuteniacute vzduchu koncentrovaneacute za určityacutech podmiacutenek (teplotniacute inverze a lokalizace v kotlině) Zimniacute (bdquolondyacutenskyacuteldquo) a letniacute (bdquolosangeleskyacuteldquo) smog

Ozoacutenovaacute diacutera - ozoacuten v atmosfeacuteře maacute největšiacute koncentraci ve vyacutešce okolo 23 km Vyacuteznam vrstvy filtrace UV (2) zaacuteřeniacute Freony (znečišťujiacuteciacute l nově i jineacute) štěpiacute ozoacuten snižovaacuteniacute koncentrace O3 =gt horšiacute filtrace - ozoacutenovaacute diacutera - nemoci z UV zaacuteřeniacute

Ozonovaacute diacutera nad Antarktidou se pryacute už daacutel nerozšiřujeOzonovaacute diacutera v zemskeacute atmosfeacuteře nad Antarktidou se už daacutel patrně nerozšiřuje Prohlaacutesili to vyacuteznamniacute američtiacute vědci ktereacute na svyacutech

webovyacutech straacutenkaacutech cituje zpravodajskaacute stanice BBC Diacutera byla objevena v roce 1986 Naacutesledně byly přijaty mezinaacuterodniacute dohody o ukončeniacute

použiacutevaacuteniacute chemikaacuteliiacute ktereacute ničiacute ozonovou vrstvu BBC piacuteše že existujiacute odhady že za 60 let by se diacutera mohla zcela zahojit Dva z vědců kteřiacute pomohli zaktivovat svět před hrozbou vyplyacutevajiacuteciacute z existence teacuteto diacutery v

80 letech nyniacute na konferenci ve Washingtonu uvedli že věřiacute že se situace zlepšuje

Současně však nestačiacute jen to že se diacutera daacutele nerozšiřuje Je třeba pracovat na tom aby se diacutera začala zacelovat Oba vědci zaacuteroveň

upozornili že globaacutelniacute oteplovaacuteniacute by mohlo naopak znovu narušovat stav ozonoveacute diacutery kteraacute zabiacuteraacute plochu zhruba o velikosti severoamerickeacuteho

kontinentu Podle NOAA je za jejiacutem zlepšeniacutem zejmeacutena postupneacute odstraňovaacuteniacute přiacutepravků jako jsou třeba freony ktereacute se použiacutevaly ve sprejiacutech či

ledniciacutech

V ČR zatiacutem došlo k uacuteplneacutemu vyřazeniacute spotřeby CFC (tzv tvrdyacutech freonů) a halonů pro veškeraacute běžnaacute použitiacute (ve sprejiacutech chladničkaacutech a mrazničkaacutech apod) Skončilo použiacutevaacuteniacute methylbromidu jak v zemědělstviacute tak pro ošetřeniacute zbožiacute před přepravou Českaacute republika maacute takeacute vlastniacute halonovou banku kteraacute z uacutezemiacute staacutetu ciacuteleně stahuje nebo zdarma odebiacuteraacute vyřazeneacute hasiciacute přiacutestroje obsahujiacuteciacute halony Množstviacute sebranyacutech recyklovanyacutech a uskladněnyacutech halonů je nyniacute 9 tun a staacutele roste

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Lidskeacute aktivity a probleacutemy životniacuteho prostřediacute ndash zemědělstviacute a životniacute prostřediacute ekologickeacute zemědělstviacute doprava a životniacute prostřediacute (vyacuteznam a vyacutevoj energetickeacute zdroje dopravy a jejiacute vlivy na prostřediacute druhy dopravy a ekologickaacute zaacutetěž doprava a globalizace) průmysl a životniacute prostřediacute (průmyslovaacute revoluce a demografickyacute vyacutevoj vlivy průmyslu na prostřediacute zpracovaacutevaneacute materiaacutely a jejich působeniacute vliv praacutevniacutech a ekonomickyacutech naacutestrojů na vztahy průmyslu k ochraně životniacuteho prostřediacute průmysl a udržitelnyacute rozvoj společnosti) odpady a hospodařeniacute s odpady (odpady a přiacuteroda principy a způsoby hospodařeniacute s odpady druhotneacute suroviny) ochrana přiacuterody a kulturniacutech pamaacutetek (vyacuteznam ochrany přiacuterody a kulturniacutech pamaacutetek praacutevniacute řešeniacute u naacutes v EU a ve světě přiacuteklady z okoliacute zaacutesada předběžneacute opatrnosti ochrana přiacuterody při masovyacutech sportovniacutech akciacutech ndash zaacutesady MOV) změny v krajině (krajina dřiacuteve a dnes vliv lidskyacutech aktivit jejich reflexe a perspektivy) dlouhodobeacute programy zaměřeneacute k růstu ekologickeacuteho vědomiacute veřejnosti (Staacutetniacute program EVVO Agenda 21 EU) a akce (Den životniacuteho prostřediacute OSN Den Země apod)

Vztah člověka k prostřediacute ndash naše obec (přiacuterodniacute zdroje jejich původ způsoby využiacutevaacuteniacute a řešeniacute odpadoveacuteho hospodaacuteřstviacute přiacuteroda a kultura obce a jejiacute ochrana zajišťovaacuteniacute ochrany životniacuteho prostřediacute v obci - instituce nevlaacutedniacute organizace lideacute) naacuteš životniacute styl (spotřeba věciacute energie odpady způsoby jednaacuteniacute a vlivy na prostřediacute) aktuaacutelniacute (lokaacutelniacute) ekologickyacute probleacutem (přiacuteklad probleacutemu jeho přiacutečina důsledky souvislosti možnosti a způsoby řešeniacute hodnoceniacute vlastniacute naacutezor jeho zdůvodňovaacuteniacute a prezentace) prostřediacute a zdraviacute (rozmanitost vlivů prostřediacute na zdraviacute jejich komplexniacute a synergickeacute působeniacute možnosti a způsoby ochrany zdraviacute) nerovnoměrnost života na Zemi (rozdiacutelneacute podmiacutenky prostřediacute a rozdiacutelnyacute společenskyacute vyacutevoj na Zemi přiacutečiny a důsledky zvyšovaacuteniacute rozdiacutelů globalizace a principy udržitelnosti rozvoje přiacuteklady jejich uplatňovaacuteniacute ve světě u naacutes)

učiteleacute a dalšiacute pedagogičtiacute pracovniacuteciCiacuteloveacute skupiny - studenti učitelstviacute

učiteleacute MŠ ZŠ SŠ a VOŠ- pedagog pracovniacuteci připravujiacuteciacute učitele pro EVV- pedagog pracovniacuteci v mimoškolniacute vyacutechově- řiacutediacuteciacute pracovniacuteci ve školstviacute

Uacutekoly Pregraduaacutelniacute přiacuteprava

- pozornost integračniacutem přiacutestupům v EV- všestranneacute uplatňovaacuteniacute EV a TUR

Dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute- průběžneacute poskytovaacuteniacute novyacutech informaciacute - vyacuteměna zkušenostiacute- systeacutem CŽV učitelů a DPP s otevřenou nabiacutedkou

Vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute ciacutele ekologicko-environmentaacutelniacute přiacutepravy (EV) na učitelskyacutech fakultaacutech

Studenti by měli umět

zprostředkovat porozuměniacute komplexniacutem vztahům mezi člověkem a jeho prostřediacutem prostřednictviacutem interdisciplinaacuterniacuteho aktivniacuteho učeniacute orientovat se v historickyacutech souvislostech vzniku a vyacutevoje EV a vysvětlit současneacute trendy v EV orientovat se raacutemcově v dokumentech o EV znaacutet nejvyacuteznamnějšiacute instituce v oblasti EV zaujiacutemat odpovědneacute profesniacute stanovisko a postoje (v diskusi o hodnotoveacute orientaci lidskyacutech potřebaacutech šetrneacutem životniacutem stylu) argumentovat s využitiacutem znalostiacute (např o sociaacutelniacutech a psychologickyacutech motivech chovaacuteniacute na ekologicko-environmentaacutelniacutech zaacutekladech)

objasnit zaacutekonitosti biosfeacutery vysvětlit zaacutekladniacute vztahy v ekosysteacutemu charakterizovat vyacutevoj vztahů člověka k přiacuterodě zdůvodnit přiacutečiny ekologickeacute krize vysvětlit způsoby naacutepravy

loz sebereflektovat sveacute jednaacuteniacute i vyacutechovneacute působeniacute kriticky hodnotit jednaacuteniacutedruhyacutech ve vztahu k životniacutemu prostřediacute vyvozovat zaacutevěry a uplatňovat je v praxi svyacutem jednaacuteniacutem navozovat a podporovat aktivniacute zapojeniacute do peacuteče o životniacute prostřediacute

loz nenaacutesilně implementovat environmentaacutelně-vyacutechovneacute obsahy do vzdělaacutevaciacuteho kurikula i do reaacutelneacute vyacutechovy

Co patřiacute do EV obsahů- působeniacute na utvaacuteřeniacute naacutezorů postojů hierarchie životniacutech hodnot na

pochopeniacute kvality života- rozviacutejeniacute uacutecty a citu k živeacute a neživeacute přiacuterodě a jedinečnosti života na

Zemi citliveacute vniacutemaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute kraacutesy ovlivňovaacuteniacute životniacuteho stylu- spolupodiacutelet se na změně hodnotoveacute orientace dnes jednostranně

zaměřeneacute na vyacutekon a prosperitu (viz Staacutetniacute program environ vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČR

loz projektovat vyučovaciacute strategie teoreticky a prakticky zvlaacutednout vyučovaciacute metody efektivně zařazovat netradičniacute postupy (využitiacute tvořiveacute dramatiky simulaciacute her pohaacutedek i autentickyacutech činnostiacute pro rozvoj ekologicko-environmentaacutelniacute kultury osobnosti) diagnostikovat žaacutekovo pojetiacute učiva o problematice životniacuteho prostřediacute a umět s niacutem pracovat

V-v ciacutele EEV

loz umět regionaacutelně aktualizovat a zaměřit učivo z hlediska EV

loz umět organizovat činnosti (v přiacuterodě experimentovaacuteniacute s pomůckami pozorovaacuteniacute určovaacuteniacute podle kliacutečů zapojovat děti do estetickeacuteho ztvaacuterněniacute prostoru školniacute třiacutedy do peacuteče o ŽP)

loz vytvaacuteřet co nejširšiacute možnosti pro aplikaci naučeneacuteho v praktickeacutem každodenniacutem životě

loz pěstovat naacutevyky a dovednosti žaacutedouciacuteho jednaacuteniacute a chovaacuteniacute v přiacuterodniacutem prostřediacute předchaacutezet vandalstviacute smysluplnou aktivitou veacutest děti k zodpovědnosti za svoje chovaacuteniacute vytvaacuteřeniacute kladneacuteho klimatu ve třiacutedě rozviacutejet prosociaacutelniacute vlastnosti a postoje naopak vytvaacuteřet zaacutebrany proti bdquozleacuteldquo agresivitě

loz umět připravit dlouhodobyacute program vyacutechovneacute praacutece vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelneacute situace (vyacuteuka ve třiacutedě v přiacuterodě studium v přiacuterodě)

V-v ciacutele EEV

Dokumenty o EV Zaacutekony

171992 Sb ndash o ŽP11492 Sb ndash o ochraně přiacuterody a krajiny + Vyhl 3951231998 Sb O praacutevu na informace o ŽP rarr do 2302000

(přenos odpovědnostiacute na kraje)1061999 o svobodneacutem přiacutestupu k informaciacutem2422000 Sb o ekologickeacutem zemědělstviacute1002001 o posuzovaacuteniacute vlivů na ŽP (nahrazuje 2441992 Sb)

Staacutetniacute program environmentaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČRMŽP Praha 2000 (2002)

Staacutetniacute politika ŽP 2001 (usneseniacute vlaacutedy ČR č 38 ze dne 101) Meziresortniacute dohoda o spolupraacuteci v oblasti environmentaacutelniacute

osvěty vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutechovy mezi MŽP a MŠMT ze dne 812 1999

= ekosysteacutem

Ekosysteacutemndash strukturaacutelniacute a funkčniacute celek biosfeacuteryNezbytneacute složky1 biotop (stanoviště) (soubor abiotickyacutech faktorů včetně anorganickyacutech laacutetek)2 producenti (produkce organickyacutech laacutetek z anorganickyacutech - fotosynteacuteza)3 konzumenti (přiacutejem organickyacutech laacutetek ndash vyacuteživa ndash jako zdroj energie)4 destruenti (rozkladači) (mineralizace rozklad organickyacutech laacutetek na

anorganickeacute)

Koloběh laacutetek tok energieVstupy anorganickyacutech laacutetek činnostiacute producentů max 20 (5 ndash 10 )

fytomasy pro živočichy (potravniacute zaacutevislosti) zbytek do dekompozičniacutech procesů Stejně u živočichů Rozdiacutelnaacute rychlost dekompoziciacute Mineralizace ndash postupnyacute vznik anorganickyacutech laacutetek Opakovanaacute recyklizace (vstup do koloběhu) Přechody laacutetek mezi ekosysteacutemy Vyacuteznam koloběhu vody pro existenci života a funkci ekosysteacutemů vůbec Naacutevaznost koloběhů zaacutekladniacutech biogenniacutech prvků

Potravniacute řetězce ndash siacuteť Biodiverzita Stabilita ekosysteacutemu

Populace - soubor všech jedinců teacutehož druhu (homotypickyacute soubor) v určiteacutem prostoru a čase (možnost produkce potomstva) včetně vyacutevojovyacutech staacutediiacute Charakteristiky (atributy) populace Velikost populace a jejiacute určovaacuteniacute (hustota pokryvnost )Struktura populace (prostorovaacute struktura - rozptyl jedinců v prostoruSloženiacute populace (poměr pohlaviacute věkovaacute struktura s hmotnosti sociaacutelniacute sndashetol) Vztahy uvnitř populace (vnitrodruhovaacute konkurence)Dynamika populace (množivost ndash počet novyacutech jedinců za čas uacutemrtnost ndash počet uhynulyacutech za jednotku času)Rozptylovaacuteniacute Růst populace Společenstva heterotypickeacute soubory z jednotlivyacutech populaciacute Podle složitosti vazeb viacutecemeacuteně staacuteleacute se schopnostiacute autoregulacePrimaacuterniacute (přirozeneacute) biocenoacutezySekundaacuterniacuteBiomy ndash společenstva velkyacutech oblastiacute Země s jednotnou fyziognomiiacute

Biosfeacutera - globaacutelniacute ekosysteacutem Koloběhy hlavniacutech biogenniacutech prvkůVnosy člověka

Evropa ztraacuteciacute biodiverzitu velmi rychle

Podle Světoveacuteho fondu na ochranu přiacuterody (WWF) se dramatickyacutem tempem snižuje biodiverzita evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit a dochaacuteziacute k uacutebytku živočišnyacutech druhů Přiacutepadoveacute studie hodnotily 19 různyacutech druhů a osm přiacuterodniacutech lokalit v celeacute Evropě Studie prokaacutezaly že podle evropskyacutech kriteacuteriiacute se viacutece než 60 druhů a lokalit nachaacuteziacute ve bdquošpatneacutemldquo stavu s ohledem na kvalitu biodiverzity Dalšiacutech 22 nemohlo byacutet klasifikovaacuteno kvůli nedostatku uacutedajů

Kvalita populace u euroasijskeacuteho rysa v Alpaacutech a u hnědyacutech medvědů v Rakousku byla shledaacutena jako bdquošpatnaacuteldquo a u jednoho druhu želv jako bdquoneadekvaacutetniacuteldquo Za posledniacutech sedm let došlo k uacutebytku medvědiacutech populaciacute ve středniacutem Rakousku o 50 Tato novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv To zahrnuje použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute stejně jako kladeniacute pastiacute otraacutevenyacutech naacutevnad a pytlačeniacute

Podle WWF je to signaacutel aby EU zahaacutejila bezprostředniacute akci pokud chce dostaacutet sveacutemu ciacuteli že zastaviacute uacutebytek biodiverzity kolem roku 2010

bdquoToto je důkazem že se evropskyacutem vlaacutedaacutem nedařiacute chraacutenit přiacuterodu v Evropěldquo řekl Tony Long ředitel European Policy Office WWF bdquoTyto alarmujiacuteciacute trendy můžeme zvraacutetit pokud budou politici vniacutemat uacutebytek biodiverzity jako vaacutežnyacute probleacutemldquo

Experti EHF žaacutedajiacute členskeacute staacutety EU aby řaacutedně implementovaly směrnice na ochranu ptaacuteků a přiacuterodniacutech lokalit ndash zaacutekladniacute kaacutemen evropskeacute environmentaacutelniacute legislativy EU by měla ustanovit dostatečneacute množstviacute lokalit siacutetě Natura 2000 starat se o ohroženeacute druhy a financovat opatřeniacute kteraacute jsou nutnaacute pro jejich přežitiacute

Natura 2000 je celoevropskaacute siacuteť chraacuteněnyacutech oblastiacute Podle zpraacutevy bude zaacutesadniacute pro ochranu biodiverzity v Evropě uacutespěšnaacute a efektivniacute implementace lokalit siacutetě Natura 2000

bdquoEU disponuje nezbytnou legislativou na ochranu ohroženyacutech druhů a lokalitldquo řekl Gerald Dick z globaacutelniacuteho programu WWF na ochranu druhů bdquoDůležiteacute ale je aby dokaacutezala zvlaacutednout implementaci teacuteto legislativy To znamenaacute že se musiacute starat o tyto speciaacutelniacute chraacuteněneacute oblasti řaacutednyacutem způsobem Členskeacute staacutety musiacute připravit sveacute naacuterodniacute finančniacute plaacuteny aby dokaacutezaly zvlaacutednout tento zaacutevazekldquo

Někteřiacute ptaacuteci z Evropy miziacute jiniacute přibyacutevajiacute Co to vypoviacutedaacute o stavu našiacute krajinyMnožstviacute ještě nedaacutevno běžnyacutech ptačiacutech druhů v Evropě dnes razantně ubyacutevaacute Celkově v Evropě poklesla početnost ptačiacutech druhů typickyacutech pro zemědělskou

krajinu mezi lety 1980 a 2003 v průměru o 28 Uacutebytek lesniacutech ptaacuteků je meacuteně vyacuteznamnyacute (13) a některeacute druhy zejmeacutena ty meacuteně specializovaneacute na konkreacutetniacute typ prostřediacute naopak přibyacutevajiacute Vše nasvědčuje tomu že ohroženiacute dosud běžnyacutech volně

žijiacuteciacutech ptaacuteků je většiacute v novyacutech členskyacutech zemiacutech EU včetně ČR Jak ukazuje praacutevě největšiacute uacutebytek mezi ptaacuteky obyacutevajiacuteciacutemi zemědělskou krajinu

hrozbu představuje zejmeacutena intenzifikace zemědělstviacuteEvropštiacute i světoviacute politici se na začaacutetku noveacuteho tisiacuteciletiacute zavaacutezali zastavit nebo

alespoň zpomalit uacutebytek biologickeacute rozmanitosti (biodiverzity) Termiacutenem kdy se maacute hodnotit je rok 2010 Pro takoveacute hodnoceniacute je ale potřeba miacutet k dispozici

jednoducheacute a přitom spolehliveacute a vědecky podloženeacute ukazatele stavu biodiverzity bdquoVe sledovaacuteniacute rozmanitosti ptačiacutech druhů takoveacute ukazatele maacuteme k dispozici v podobě indikaacutetoru běžnyacutech druhů volně žijiacuteciacutech ptaacuteků v Evropěldquo Ciacutelem těchto bdquoptačiacutechldquo indikaacutetorů je umožnit hodnotit dopady rozhodnutiacute na živou přiacuterodu

Indikaacutetory jsou vyacutesledkem projektu Celoevropskeacuteho monitoringu běžnyacutech druhů ptaacuteků (Pan-European Common Bird Monitoring) na ktereacutem aktivně spolupracujiacute ornitologoveacute z 18 evropskyacutech zemiacute dalšiacute země se do projektu postupně zapojujiacute

Vlastniacute sčiacutetaacuteniacute ptaacuteků v tereacutenu provaacutedějiacute vyškoleniacute dobrovolniacuteci amateacuterštiacute ornitologoveacute jejichž vyacutesledky jsou v každeacute zemi shromaacutežděny a po zpracovaacuteniacute se

posiacutelajiacute Českeacute společnosti ornitologickeacute kteraacute program koordinuje pro celou Evropu

Vědci Pand je viacutece než jsme mysleliPanda obyacutevala mnoho oblastiacute a to nejen v Čiacuteně (v současneacute době pouze v zalesněnyacutech oblastech středniacute Čiacuteny) Populace pand velkyacutech musela dlouho snaacutešet naacutejezdy pytlaacuteků i dřevorubců kteřiacute v 80 letech plenili rozsaacutehleacute bambusoveacute pralesy Počty zviacuteřat žijiacuteciacutech ve volneacute přiacuterodě se odhadujiacute na 1000 kusů ale plachaacute a ostražitaacute zviacuteřata vyacuterazně ztěžujiacute přesneacute počiacutetaacuteniacuteK součtu vzaacutecnyacutech zviacuteřat se začaly využiacutevat supermoderniacute metody založeneacute na analyacuteze DNA (z pandiacuteho trusu) Vědci věřiacute že počet pand byl v minulyacutech průzkumech vysoce podceňovaacuten podle nich ve volneacute přiacuterodě žije až 3 000 pand uvaacutediacute BBC A jejich počty se podle zpraacutevy vydaneacute v magaziacutenu Current Biology mohou ještě zvyacutešit pokud bude pokračovat program na jejich ochranu kteryacute vyvinula čiacutenskaacute vlaacuteda

Z průzkumů v pandiacute rezervaci v provincii Sčchuan vědci zjistili že se zde pohybuje 66 pand což je dvakraacutet viacutece než po sčiacutetaacuteniacute klasickou metodou v roce

1998 Z průzkumu provedeneacutem v pandiacute přiacuterodniacute rezervaci Wang-lang vědci vyvodili zaacutevěr že v celeacute Čiacuteně ve volneacute přiacuterodě může žiacutet 2500 až 3000 pand Je to dobraacute zpraacuteva pro budoucnost tvrdiacute vědci Tak dlouho jak jen bude čiacutenskaacute vlaacuteda

pokračovat v pronaacutesledovaacuteniacute pytlaacuteků a zabraňovat kaacuteceniacute bambusoveacuteho pralesa

Přiacuterodniacute produkce

Antropogenniacute produkce

S bakterie (H2S) moře vulkanickaacute činnost spalovaacuteniacute fosil paliv (SO2) technologickeacute procesy (SO2)

88407

607

C (CO2) dyacutechaacuteniacute a vulkan činnost spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv

7210sup31410sup3

Hlavniacute laacutetkoveacute zdroje S a C (v mil t za rok)

Přirozenyacute koloběh siacutery (S)

7

8840

Σ 135

Antropogenně ovlivněnyacute koloběh siacutery S

135

67

Autekologie - vztah organizmu a prostřediacuteFaktory prostřediacute Faktory abiotickeacute x biotickeacutea) klimatickeacute vnitrodruhoveacuteb) hydrickeacute mezidruhoveacute(+antropogenniacute+trofickeacute)

c) edafickeacute

Ekologickeacute faktory ovzdušiacuteHustota a nosnost vzduchu - umožňuje leacutetaacuteniacute Mimozemskeacute zaacuteřeniacute - slunečniacute konstanta 1381 103 Jm-2s-1 ndash různaacute vlnovaacute deacutelka zaacuteřeniacute radioaktivniacute lt3 nm

ultrafialoveacute 3-400 nm světlo 360-760 nm infračerveneacute tepelneacute 760 nm - 400 μm

Světlo (48 kosmic zaacuteřeniacute)Teplo - (dtto) - adaptace na t - vliv na živočichy - poikilotermniacute x homoiotermniacute

Pohyb potrava velikost těla zbarveniacute klimatickaacute pravidlaVyacuteškovyacute teplotniacute gradient =gt vegetačniacute vyacuteškoveacute stupně podle dominantniacute dřeviny 1 doubravy do 500 m nm 2 bučiny (500-1000 m nm) 3 smrčiny (1000-1500 m nm) 4 kleče (1400-1800 m nm)5 alpinskeacute pralouky (gt 1800 m nm)

Složeniacute vzduchu N2 78 O2 209 O3 0000 002-7 CO2 003- N2 z hlediska organismů nevyužitelnyacute- O2 dost i pro rostliny ndash mangrove tropickeacute deštneacute lesy ()

Znečišťovaacuteniacute atmosfeacutery (skleniacutekovyacute efekt ozoacutenovaacute diacutera smog)Smog ndash znečišťovaacuteniacute vzduchu koncentrovaneacute za určityacutech podmiacutenek (teplotniacute inverze a lokalizace v kotlině) Zimniacute (bdquolondyacutenskyacuteldquo) a letniacute (bdquolosangeleskyacuteldquo) smog

Ozoacutenovaacute diacutera - ozoacuten v atmosfeacuteře maacute největšiacute koncentraci ve vyacutešce okolo 23 km Vyacuteznam vrstvy filtrace UV (2) zaacuteřeniacute Freony (znečišťujiacuteciacute l nově i jineacute) štěpiacute ozoacuten snižovaacuteniacute koncentrace O3 =gt horšiacute filtrace - ozoacutenovaacute diacutera - nemoci z UV zaacuteřeniacute

Ozonovaacute diacutera nad Antarktidou se pryacute už daacutel nerozšiřujeOzonovaacute diacutera v zemskeacute atmosfeacuteře nad Antarktidou se už daacutel patrně nerozšiřuje Prohlaacutesili to vyacuteznamniacute američtiacute vědci ktereacute na svyacutech

webovyacutech straacutenkaacutech cituje zpravodajskaacute stanice BBC Diacutera byla objevena v roce 1986 Naacutesledně byly přijaty mezinaacuterodniacute dohody o ukončeniacute

použiacutevaacuteniacute chemikaacuteliiacute ktereacute ničiacute ozonovou vrstvu BBC piacuteše že existujiacute odhady že za 60 let by se diacutera mohla zcela zahojit Dva z vědců kteřiacute pomohli zaktivovat svět před hrozbou vyplyacutevajiacuteciacute z existence teacuteto diacutery v

80 letech nyniacute na konferenci ve Washingtonu uvedli že věřiacute že se situace zlepšuje

Současně však nestačiacute jen to že se diacutera daacutele nerozšiřuje Je třeba pracovat na tom aby se diacutera začala zacelovat Oba vědci zaacuteroveň

upozornili že globaacutelniacute oteplovaacuteniacute by mohlo naopak znovu narušovat stav ozonoveacute diacutery kteraacute zabiacuteraacute plochu zhruba o velikosti severoamerickeacuteho

kontinentu Podle NOAA je za jejiacutem zlepšeniacutem zejmeacutena postupneacute odstraňovaacuteniacute přiacutepravků jako jsou třeba freony ktereacute se použiacutevaly ve sprejiacutech či

ledniciacutech

V ČR zatiacutem došlo k uacuteplneacutemu vyřazeniacute spotřeby CFC (tzv tvrdyacutech freonů) a halonů pro veškeraacute běžnaacute použitiacute (ve sprejiacutech chladničkaacutech a mrazničkaacutech apod) Skončilo použiacutevaacuteniacute methylbromidu jak v zemědělstviacute tak pro ošetřeniacute zbožiacute před přepravou Českaacute republika maacute takeacute vlastniacute halonovou banku kteraacute z uacutezemiacute staacutetu ciacuteleně stahuje nebo zdarma odebiacuteraacute vyřazeneacute hasiciacute přiacutestroje obsahujiacuteciacute halony Množstviacute sebranyacutech recyklovanyacutech a uskladněnyacutech halonů je nyniacute 9 tun a staacutele roste

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Vztah člověka k prostřediacute ndash naše obec (přiacuterodniacute zdroje jejich původ způsoby využiacutevaacuteniacute a řešeniacute odpadoveacuteho hospodaacuteřstviacute přiacuteroda a kultura obce a jejiacute ochrana zajišťovaacuteniacute ochrany životniacuteho prostřediacute v obci - instituce nevlaacutedniacute organizace lideacute) naacuteš životniacute styl (spotřeba věciacute energie odpady způsoby jednaacuteniacute a vlivy na prostřediacute) aktuaacutelniacute (lokaacutelniacute) ekologickyacute probleacutem (přiacuteklad probleacutemu jeho přiacutečina důsledky souvislosti možnosti a způsoby řešeniacute hodnoceniacute vlastniacute naacutezor jeho zdůvodňovaacuteniacute a prezentace) prostřediacute a zdraviacute (rozmanitost vlivů prostřediacute na zdraviacute jejich komplexniacute a synergickeacute působeniacute možnosti a způsoby ochrany zdraviacute) nerovnoměrnost života na Zemi (rozdiacutelneacute podmiacutenky prostřediacute a rozdiacutelnyacute společenskyacute vyacutevoj na Zemi přiacutečiny a důsledky zvyšovaacuteniacute rozdiacutelů globalizace a principy udržitelnosti rozvoje přiacuteklady jejich uplatňovaacuteniacute ve světě u naacutes)

učiteleacute a dalšiacute pedagogičtiacute pracovniacuteciCiacuteloveacute skupiny - studenti učitelstviacute

učiteleacute MŠ ZŠ SŠ a VOŠ- pedagog pracovniacuteci připravujiacuteciacute učitele pro EVV- pedagog pracovniacuteci v mimoškolniacute vyacutechově- řiacutediacuteciacute pracovniacuteci ve školstviacute

Uacutekoly Pregraduaacutelniacute přiacuteprava

- pozornost integračniacutem přiacutestupům v EV- všestranneacute uplatňovaacuteniacute EV a TUR

Dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute- průběžneacute poskytovaacuteniacute novyacutech informaciacute - vyacuteměna zkušenostiacute- systeacutem CŽV učitelů a DPP s otevřenou nabiacutedkou

Vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute ciacutele ekologicko-environmentaacutelniacute přiacutepravy (EV) na učitelskyacutech fakultaacutech

Studenti by měli umět

zprostředkovat porozuměniacute komplexniacutem vztahům mezi člověkem a jeho prostřediacutem prostřednictviacutem interdisciplinaacuterniacuteho aktivniacuteho učeniacute orientovat se v historickyacutech souvislostech vzniku a vyacutevoje EV a vysvětlit současneacute trendy v EV orientovat se raacutemcově v dokumentech o EV znaacutet nejvyacuteznamnějšiacute instituce v oblasti EV zaujiacutemat odpovědneacute profesniacute stanovisko a postoje (v diskusi o hodnotoveacute orientaci lidskyacutech potřebaacutech šetrneacutem životniacutem stylu) argumentovat s využitiacutem znalostiacute (např o sociaacutelniacutech a psychologickyacutech motivech chovaacuteniacute na ekologicko-environmentaacutelniacutech zaacutekladech)

objasnit zaacutekonitosti biosfeacutery vysvětlit zaacutekladniacute vztahy v ekosysteacutemu charakterizovat vyacutevoj vztahů člověka k přiacuterodě zdůvodnit přiacutečiny ekologickeacute krize vysvětlit způsoby naacutepravy

loz sebereflektovat sveacute jednaacuteniacute i vyacutechovneacute působeniacute kriticky hodnotit jednaacuteniacutedruhyacutech ve vztahu k životniacutemu prostřediacute vyvozovat zaacutevěry a uplatňovat je v praxi svyacutem jednaacuteniacutem navozovat a podporovat aktivniacute zapojeniacute do peacuteče o životniacute prostřediacute

loz nenaacutesilně implementovat environmentaacutelně-vyacutechovneacute obsahy do vzdělaacutevaciacuteho kurikula i do reaacutelneacute vyacutechovy

Co patřiacute do EV obsahů- působeniacute na utvaacuteřeniacute naacutezorů postojů hierarchie životniacutech hodnot na

pochopeniacute kvality života- rozviacutejeniacute uacutecty a citu k živeacute a neživeacute přiacuterodě a jedinečnosti života na

Zemi citliveacute vniacutemaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute kraacutesy ovlivňovaacuteniacute životniacuteho stylu- spolupodiacutelet se na změně hodnotoveacute orientace dnes jednostranně

zaměřeneacute na vyacutekon a prosperitu (viz Staacutetniacute program environ vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČR

loz projektovat vyučovaciacute strategie teoreticky a prakticky zvlaacutednout vyučovaciacute metody efektivně zařazovat netradičniacute postupy (využitiacute tvořiveacute dramatiky simulaciacute her pohaacutedek i autentickyacutech činnostiacute pro rozvoj ekologicko-environmentaacutelniacute kultury osobnosti) diagnostikovat žaacutekovo pojetiacute učiva o problematice životniacuteho prostřediacute a umět s niacutem pracovat

V-v ciacutele EEV

loz umět regionaacutelně aktualizovat a zaměřit učivo z hlediska EV

loz umět organizovat činnosti (v přiacuterodě experimentovaacuteniacute s pomůckami pozorovaacuteniacute určovaacuteniacute podle kliacutečů zapojovat děti do estetickeacuteho ztvaacuterněniacute prostoru školniacute třiacutedy do peacuteče o ŽP)

loz vytvaacuteřet co nejširšiacute možnosti pro aplikaci naučeneacuteho v praktickeacutem každodenniacutem životě

loz pěstovat naacutevyky a dovednosti žaacutedouciacuteho jednaacuteniacute a chovaacuteniacute v přiacuterodniacutem prostřediacute předchaacutezet vandalstviacute smysluplnou aktivitou veacutest děti k zodpovědnosti za svoje chovaacuteniacute vytvaacuteřeniacute kladneacuteho klimatu ve třiacutedě rozviacutejet prosociaacutelniacute vlastnosti a postoje naopak vytvaacuteřet zaacutebrany proti bdquozleacuteldquo agresivitě

loz umět připravit dlouhodobyacute program vyacutechovneacute praacutece vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelneacute situace (vyacuteuka ve třiacutedě v přiacuterodě studium v přiacuterodě)

V-v ciacutele EEV

Dokumenty o EV Zaacutekony

171992 Sb ndash o ŽP11492 Sb ndash o ochraně přiacuterody a krajiny + Vyhl 3951231998 Sb O praacutevu na informace o ŽP rarr do 2302000

(přenos odpovědnostiacute na kraje)1061999 o svobodneacutem přiacutestupu k informaciacutem2422000 Sb o ekologickeacutem zemědělstviacute1002001 o posuzovaacuteniacute vlivů na ŽP (nahrazuje 2441992 Sb)

Staacutetniacute program environmentaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČRMŽP Praha 2000 (2002)

Staacutetniacute politika ŽP 2001 (usneseniacute vlaacutedy ČR č 38 ze dne 101) Meziresortniacute dohoda o spolupraacuteci v oblasti environmentaacutelniacute

osvěty vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutechovy mezi MŽP a MŠMT ze dne 812 1999

= ekosysteacutem

Ekosysteacutemndash strukturaacutelniacute a funkčniacute celek biosfeacuteryNezbytneacute složky1 biotop (stanoviště) (soubor abiotickyacutech faktorů včetně anorganickyacutech laacutetek)2 producenti (produkce organickyacutech laacutetek z anorganickyacutech - fotosynteacuteza)3 konzumenti (přiacutejem organickyacutech laacutetek ndash vyacuteživa ndash jako zdroj energie)4 destruenti (rozkladači) (mineralizace rozklad organickyacutech laacutetek na

anorganickeacute)

Koloběh laacutetek tok energieVstupy anorganickyacutech laacutetek činnostiacute producentů max 20 (5 ndash 10 )

fytomasy pro živočichy (potravniacute zaacutevislosti) zbytek do dekompozičniacutech procesů Stejně u živočichů Rozdiacutelnaacute rychlost dekompoziciacute Mineralizace ndash postupnyacute vznik anorganickyacutech laacutetek Opakovanaacute recyklizace (vstup do koloběhu) Přechody laacutetek mezi ekosysteacutemy Vyacuteznam koloběhu vody pro existenci života a funkci ekosysteacutemů vůbec Naacutevaznost koloběhů zaacutekladniacutech biogenniacutech prvků

Potravniacute řetězce ndash siacuteť Biodiverzita Stabilita ekosysteacutemu

Populace - soubor všech jedinců teacutehož druhu (homotypickyacute soubor) v určiteacutem prostoru a čase (možnost produkce potomstva) včetně vyacutevojovyacutech staacutediiacute Charakteristiky (atributy) populace Velikost populace a jejiacute určovaacuteniacute (hustota pokryvnost )Struktura populace (prostorovaacute struktura - rozptyl jedinců v prostoruSloženiacute populace (poměr pohlaviacute věkovaacute struktura s hmotnosti sociaacutelniacute sndashetol) Vztahy uvnitř populace (vnitrodruhovaacute konkurence)Dynamika populace (množivost ndash počet novyacutech jedinců za čas uacutemrtnost ndash počet uhynulyacutech za jednotku času)Rozptylovaacuteniacute Růst populace Společenstva heterotypickeacute soubory z jednotlivyacutech populaciacute Podle složitosti vazeb viacutecemeacuteně staacuteleacute se schopnostiacute autoregulacePrimaacuterniacute (přirozeneacute) biocenoacutezySekundaacuterniacuteBiomy ndash společenstva velkyacutech oblastiacute Země s jednotnou fyziognomiiacute

Biosfeacutera - globaacutelniacute ekosysteacutem Koloběhy hlavniacutech biogenniacutech prvkůVnosy člověka

Evropa ztraacuteciacute biodiverzitu velmi rychle

Podle Světoveacuteho fondu na ochranu přiacuterody (WWF) se dramatickyacutem tempem snižuje biodiverzita evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit a dochaacuteziacute k uacutebytku živočišnyacutech druhů Přiacutepadoveacute studie hodnotily 19 různyacutech druhů a osm přiacuterodniacutech lokalit v celeacute Evropě Studie prokaacutezaly že podle evropskyacutech kriteacuteriiacute se viacutece než 60 druhů a lokalit nachaacuteziacute ve bdquošpatneacutemldquo stavu s ohledem na kvalitu biodiverzity Dalšiacutech 22 nemohlo byacutet klasifikovaacuteno kvůli nedostatku uacutedajů

Kvalita populace u euroasijskeacuteho rysa v Alpaacutech a u hnědyacutech medvědů v Rakousku byla shledaacutena jako bdquošpatnaacuteldquo a u jednoho druhu želv jako bdquoneadekvaacutetniacuteldquo Za posledniacutech sedm let došlo k uacutebytku medvědiacutech populaciacute ve středniacutem Rakousku o 50 Tato novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv To zahrnuje použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute stejně jako kladeniacute pastiacute otraacutevenyacutech naacutevnad a pytlačeniacute

Podle WWF je to signaacutel aby EU zahaacutejila bezprostředniacute akci pokud chce dostaacutet sveacutemu ciacuteli že zastaviacute uacutebytek biodiverzity kolem roku 2010

bdquoToto je důkazem že se evropskyacutem vlaacutedaacutem nedařiacute chraacutenit přiacuterodu v Evropěldquo řekl Tony Long ředitel European Policy Office WWF bdquoTyto alarmujiacuteciacute trendy můžeme zvraacutetit pokud budou politici vniacutemat uacutebytek biodiverzity jako vaacutežnyacute probleacutemldquo

Experti EHF žaacutedajiacute členskeacute staacutety EU aby řaacutedně implementovaly směrnice na ochranu ptaacuteků a přiacuterodniacutech lokalit ndash zaacutekladniacute kaacutemen evropskeacute environmentaacutelniacute legislativy EU by měla ustanovit dostatečneacute množstviacute lokalit siacutetě Natura 2000 starat se o ohroženeacute druhy a financovat opatřeniacute kteraacute jsou nutnaacute pro jejich přežitiacute

Natura 2000 je celoevropskaacute siacuteť chraacuteněnyacutech oblastiacute Podle zpraacutevy bude zaacutesadniacute pro ochranu biodiverzity v Evropě uacutespěšnaacute a efektivniacute implementace lokalit siacutetě Natura 2000

bdquoEU disponuje nezbytnou legislativou na ochranu ohroženyacutech druhů a lokalitldquo řekl Gerald Dick z globaacutelniacuteho programu WWF na ochranu druhů bdquoDůležiteacute ale je aby dokaacutezala zvlaacutednout implementaci teacuteto legislativy To znamenaacute že se musiacute starat o tyto speciaacutelniacute chraacuteněneacute oblasti řaacutednyacutem způsobem Členskeacute staacutety musiacute připravit sveacute naacuterodniacute finančniacute plaacuteny aby dokaacutezaly zvlaacutednout tento zaacutevazekldquo

Někteřiacute ptaacuteci z Evropy miziacute jiniacute přibyacutevajiacute Co to vypoviacutedaacute o stavu našiacute krajinyMnožstviacute ještě nedaacutevno běžnyacutech ptačiacutech druhů v Evropě dnes razantně ubyacutevaacute Celkově v Evropě poklesla početnost ptačiacutech druhů typickyacutech pro zemědělskou

krajinu mezi lety 1980 a 2003 v průměru o 28 Uacutebytek lesniacutech ptaacuteků je meacuteně vyacuteznamnyacute (13) a některeacute druhy zejmeacutena ty meacuteně specializovaneacute na konkreacutetniacute typ prostřediacute naopak přibyacutevajiacute Vše nasvědčuje tomu že ohroženiacute dosud běžnyacutech volně

žijiacuteciacutech ptaacuteků je většiacute v novyacutech členskyacutech zemiacutech EU včetně ČR Jak ukazuje praacutevě největšiacute uacutebytek mezi ptaacuteky obyacutevajiacuteciacutemi zemědělskou krajinu

hrozbu představuje zejmeacutena intenzifikace zemědělstviacuteEvropštiacute i světoviacute politici se na začaacutetku noveacuteho tisiacuteciletiacute zavaacutezali zastavit nebo

alespoň zpomalit uacutebytek biologickeacute rozmanitosti (biodiverzity) Termiacutenem kdy se maacute hodnotit je rok 2010 Pro takoveacute hodnoceniacute je ale potřeba miacutet k dispozici

jednoducheacute a přitom spolehliveacute a vědecky podloženeacute ukazatele stavu biodiverzity bdquoVe sledovaacuteniacute rozmanitosti ptačiacutech druhů takoveacute ukazatele maacuteme k dispozici v podobě indikaacutetoru běžnyacutech druhů volně žijiacuteciacutech ptaacuteků v Evropěldquo Ciacutelem těchto bdquoptačiacutechldquo indikaacutetorů je umožnit hodnotit dopady rozhodnutiacute na živou přiacuterodu

Indikaacutetory jsou vyacutesledkem projektu Celoevropskeacuteho monitoringu běžnyacutech druhů ptaacuteků (Pan-European Common Bird Monitoring) na ktereacutem aktivně spolupracujiacute ornitologoveacute z 18 evropskyacutech zemiacute dalšiacute země se do projektu postupně zapojujiacute

Vlastniacute sčiacutetaacuteniacute ptaacuteků v tereacutenu provaacutedějiacute vyškoleniacute dobrovolniacuteci amateacuterštiacute ornitologoveacute jejichž vyacutesledky jsou v každeacute zemi shromaacutežděny a po zpracovaacuteniacute se

posiacutelajiacute Českeacute společnosti ornitologickeacute kteraacute program koordinuje pro celou Evropu

Vědci Pand je viacutece než jsme mysleliPanda obyacutevala mnoho oblastiacute a to nejen v Čiacuteně (v současneacute době pouze v zalesněnyacutech oblastech středniacute Čiacuteny) Populace pand velkyacutech musela dlouho snaacutešet naacutejezdy pytlaacuteků i dřevorubců kteřiacute v 80 letech plenili rozsaacutehleacute bambusoveacute pralesy Počty zviacuteřat žijiacuteciacutech ve volneacute přiacuterodě se odhadujiacute na 1000 kusů ale plachaacute a ostražitaacute zviacuteřata vyacuterazně ztěžujiacute přesneacute počiacutetaacuteniacuteK součtu vzaacutecnyacutech zviacuteřat se začaly využiacutevat supermoderniacute metody založeneacute na analyacuteze DNA (z pandiacuteho trusu) Vědci věřiacute že počet pand byl v minulyacutech průzkumech vysoce podceňovaacuten podle nich ve volneacute přiacuterodě žije až 3 000 pand uvaacutediacute BBC A jejich počty se podle zpraacutevy vydaneacute v magaziacutenu Current Biology mohou ještě zvyacutešit pokud bude pokračovat program na jejich ochranu kteryacute vyvinula čiacutenskaacute vlaacuteda

Z průzkumů v pandiacute rezervaci v provincii Sčchuan vědci zjistili že se zde pohybuje 66 pand což je dvakraacutet viacutece než po sčiacutetaacuteniacute klasickou metodou v roce

1998 Z průzkumu provedeneacutem v pandiacute přiacuterodniacute rezervaci Wang-lang vědci vyvodili zaacutevěr že v celeacute Čiacuteně ve volneacute přiacuterodě může žiacutet 2500 až 3000 pand Je to dobraacute zpraacuteva pro budoucnost tvrdiacute vědci Tak dlouho jak jen bude čiacutenskaacute vlaacuteda

pokračovat v pronaacutesledovaacuteniacute pytlaacuteků a zabraňovat kaacuteceniacute bambusoveacuteho pralesa

Přiacuterodniacute produkce

Antropogenniacute produkce

S bakterie (H2S) moře vulkanickaacute činnost spalovaacuteniacute fosil paliv (SO2) technologickeacute procesy (SO2)

88407

607

C (CO2) dyacutechaacuteniacute a vulkan činnost spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv

7210sup31410sup3

Hlavniacute laacutetkoveacute zdroje S a C (v mil t za rok)

Přirozenyacute koloběh siacutery (S)

7

8840

Σ 135

Antropogenně ovlivněnyacute koloběh siacutery S

135

67

Autekologie - vztah organizmu a prostřediacuteFaktory prostřediacute Faktory abiotickeacute x biotickeacutea) klimatickeacute vnitrodruhoveacuteb) hydrickeacute mezidruhoveacute(+antropogenniacute+trofickeacute)

c) edafickeacute

Ekologickeacute faktory ovzdušiacuteHustota a nosnost vzduchu - umožňuje leacutetaacuteniacute Mimozemskeacute zaacuteřeniacute - slunečniacute konstanta 1381 103 Jm-2s-1 ndash různaacute vlnovaacute deacutelka zaacuteřeniacute radioaktivniacute lt3 nm

ultrafialoveacute 3-400 nm světlo 360-760 nm infračerveneacute tepelneacute 760 nm - 400 μm

Světlo (48 kosmic zaacuteřeniacute)Teplo - (dtto) - adaptace na t - vliv na živočichy - poikilotermniacute x homoiotermniacute

Pohyb potrava velikost těla zbarveniacute klimatickaacute pravidlaVyacuteškovyacute teplotniacute gradient =gt vegetačniacute vyacuteškoveacute stupně podle dominantniacute dřeviny 1 doubravy do 500 m nm 2 bučiny (500-1000 m nm) 3 smrčiny (1000-1500 m nm) 4 kleče (1400-1800 m nm)5 alpinskeacute pralouky (gt 1800 m nm)

Složeniacute vzduchu N2 78 O2 209 O3 0000 002-7 CO2 003- N2 z hlediska organismů nevyužitelnyacute- O2 dost i pro rostliny ndash mangrove tropickeacute deštneacute lesy ()

Znečišťovaacuteniacute atmosfeacutery (skleniacutekovyacute efekt ozoacutenovaacute diacutera smog)Smog ndash znečišťovaacuteniacute vzduchu koncentrovaneacute za určityacutech podmiacutenek (teplotniacute inverze a lokalizace v kotlině) Zimniacute (bdquolondyacutenskyacuteldquo) a letniacute (bdquolosangeleskyacuteldquo) smog

Ozoacutenovaacute diacutera - ozoacuten v atmosfeacuteře maacute největšiacute koncentraci ve vyacutešce okolo 23 km Vyacuteznam vrstvy filtrace UV (2) zaacuteřeniacute Freony (znečišťujiacuteciacute l nově i jineacute) štěpiacute ozoacuten snižovaacuteniacute koncentrace O3 =gt horšiacute filtrace - ozoacutenovaacute diacutera - nemoci z UV zaacuteřeniacute

Ozonovaacute diacutera nad Antarktidou se pryacute už daacutel nerozšiřujeOzonovaacute diacutera v zemskeacute atmosfeacuteře nad Antarktidou se už daacutel patrně nerozšiřuje Prohlaacutesili to vyacuteznamniacute američtiacute vědci ktereacute na svyacutech

webovyacutech straacutenkaacutech cituje zpravodajskaacute stanice BBC Diacutera byla objevena v roce 1986 Naacutesledně byly přijaty mezinaacuterodniacute dohody o ukončeniacute

použiacutevaacuteniacute chemikaacuteliiacute ktereacute ničiacute ozonovou vrstvu BBC piacuteše že existujiacute odhady že za 60 let by se diacutera mohla zcela zahojit Dva z vědců kteřiacute pomohli zaktivovat svět před hrozbou vyplyacutevajiacuteciacute z existence teacuteto diacutery v

80 letech nyniacute na konferenci ve Washingtonu uvedli že věřiacute že se situace zlepšuje

Současně však nestačiacute jen to že se diacutera daacutele nerozšiřuje Je třeba pracovat na tom aby se diacutera začala zacelovat Oba vědci zaacuteroveň

upozornili že globaacutelniacute oteplovaacuteniacute by mohlo naopak znovu narušovat stav ozonoveacute diacutery kteraacute zabiacuteraacute plochu zhruba o velikosti severoamerickeacuteho

kontinentu Podle NOAA je za jejiacutem zlepšeniacutem zejmeacutena postupneacute odstraňovaacuteniacute přiacutepravků jako jsou třeba freony ktereacute se použiacutevaly ve sprejiacutech či

ledniciacutech

V ČR zatiacutem došlo k uacuteplneacutemu vyřazeniacute spotřeby CFC (tzv tvrdyacutech freonů) a halonů pro veškeraacute běžnaacute použitiacute (ve sprejiacutech chladničkaacutech a mrazničkaacutech apod) Skončilo použiacutevaacuteniacute methylbromidu jak v zemědělstviacute tak pro ošetřeniacute zbožiacute před přepravou Českaacute republika maacute takeacute vlastniacute halonovou banku kteraacute z uacutezemiacute staacutetu ciacuteleně stahuje nebo zdarma odebiacuteraacute vyřazeneacute hasiciacute přiacutestroje obsahujiacuteciacute halony Množstviacute sebranyacutech recyklovanyacutech a uskladněnyacutech halonů je nyniacute 9 tun a staacutele roste

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

učiteleacute a dalšiacute pedagogičtiacute pracovniacuteciCiacuteloveacute skupiny - studenti učitelstviacute

učiteleacute MŠ ZŠ SŠ a VOŠ- pedagog pracovniacuteci připravujiacuteciacute učitele pro EVV- pedagog pracovniacuteci v mimoškolniacute vyacutechově- řiacutediacuteciacute pracovniacuteci ve školstviacute

Uacutekoly Pregraduaacutelniacute přiacuteprava

- pozornost integračniacutem přiacutestupům v EV- všestranneacute uplatňovaacuteniacute EV a TUR

Dalšiacute vzdělaacutevaacuteniacute- průběžneacute poskytovaacuteniacute novyacutech informaciacute - vyacuteměna zkušenostiacute- systeacutem CŽV učitelů a DPP s otevřenou nabiacutedkou

Vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute ciacutele ekologicko-environmentaacutelniacute přiacutepravy (EV) na učitelskyacutech fakultaacutech

Studenti by měli umět

zprostředkovat porozuměniacute komplexniacutem vztahům mezi člověkem a jeho prostřediacutem prostřednictviacutem interdisciplinaacuterniacuteho aktivniacuteho učeniacute orientovat se v historickyacutech souvislostech vzniku a vyacutevoje EV a vysvětlit současneacute trendy v EV orientovat se raacutemcově v dokumentech o EV znaacutet nejvyacuteznamnějšiacute instituce v oblasti EV zaujiacutemat odpovědneacute profesniacute stanovisko a postoje (v diskusi o hodnotoveacute orientaci lidskyacutech potřebaacutech šetrneacutem životniacutem stylu) argumentovat s využitiacutem znalostiacute (např o sociaacutelniacutech a psychologickyacutech motivech chovaacuteniacute na ekologicko-environmentaacutelniacutech zaacutekladech)

objasnit zaacutekonitosti biosfeacutery vysvětlit zaacutekladniacute vztahy v ekosysteacutemu charakterizovat vyacutevoj vztahů člověka k přiacuterodě zdůvodnit přiacutečiny ekologickeacute krize vysvětlit způsoby naacutepravy

loz sebereflektovat sveacute jednaacuteniacute i vyacutechovneacute působeniacute kriticky hodnotit jednaacuteniacutedruhyacutech ve vztahu k životniacutemu prostřediacute vyvozovat zaacutevěry a uplatňovat je v praxi svyacutem jednaacuteniacutem navozovat a podporovat aktivniacute zapojeniacute do peacuteče o životniacute prostřediacute

loz nenaacutesilně implementovat environmentaacutelně-vyacutechovneacute obsahy do vzdělaacutevaciacuteho kurikula i do reaacutelneacute vyacutechovy

Co patřiacute do EV obsahů- působeniacute na utvaacuteřeniacute naacutezorů postojů hierarchie životniacutech hodnot na

pochopeniacute kvality života- rozviacutejeniacute uacutecty a citu k živeacute a neživeacute přiacuterodě a jedinečnosti života na

Zemi citliveacute vniacutemaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute kraacutesy ovlivňovaacuteniacute životniacuteho stylu- spolupodiacutelet se na změně hodnotoveacute orientace dnes jednostranně

zaměřeneacute na vyacutekon a prosperitu (viz Staacutetniacute program environ vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČR

loz projektovat vyučovaciacute strategie teoreticky a prakticky zvlaacutednout vyučovaciacute metody efektivně zařazovat netradičniacute postupy (využitiacute tvořiveacute dramatiky simulaciacute her pohaacutedek i autentickyacutech činnostiacute pro rozvoj ekologicko-environmentaacutelniacute kultury osobnosti) diagnostikovat žaacutekovo pojetiacute učiva o problematice životniacuteho prostřediacute a umět s niacutem pracovat

V-v ciacutele EEV

loz umět regionaacutelně aktualizovat a zaměřit učivo z hlediska EV

loz umět organizovat činnosti (v přiacuterodě experimentovaacuteniacute s pomůckami pozorovaacuteniacute určovaacuteniacute podle kliacutečů zapojovat děti do estetickeacuteho ztvaacuterněniacute prostoru školniacute třiacutedy do peacuteče o ŽP)

loz vytvaacuteřet co nejširšiacute možnosti pro aplikaci naučeneacuteho v praktickeacutem každodenniacutem životě

loz pěstovat naacutevyky a dovednosti žaacutedouciacuteho jednaacuteniacute a chovaacuteniacute v přiacuterodniacutem prostřediacute předchaacutezet vandalstviacute smysluplnou aktivitou veacutest děti k zodpovědnosti za svoje chovaacuteniacute vytvaacuteřeniacute kladneacuteho klimatu ve třiacutedě rozviacutejet prosociaacutelniacute vlastnosti a postoje naopak vytvaacuteřet zaacutebrany proti bdquozleacuteldquo agresivitě

loz umět připravit dlouhodobyacute program vyacutechovneacute praacutece vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelneacute situace (vyacuteuka ve třiacutedě v přiacuterodě studium v přiacuterodě)

V-v ciacutele EEV

Dokumenty o EV Zaacutekony

171992 Sb ndash o ŽP11492 Sb ndash o ochraně přiacuterody a krajiny + Vyhl 3951231998 Sb O praacutevu na informace o ŽP rarr do 2302000

(přenos odpovědnostiacute na kraje)1061999 o svobodneacutem přiacutestupu k informaciacutem2422000 Sb o ekologickeacutem zemědělstviacute1002001 o posuzovaacuteniacute vlivů na ŽP (nahrazuje 2441992 Sb)

Staacutetniacute program environmentaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČRMŽP Praha 2000 (2002)

Staacutetniacute politika ŽP 2001 (usneseniacute vlaacutedy ČR č 38 ze dne 101) Meziresortniacute dohoda o spolupraacuteci v oblasti environmentaacutelniacute

osvěty vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutechovy mezi MŽP a MŠMT ze dne 812 1999

= ekosysteacutem

Ekosysteacutemndash strukturaacutelniacute a funkčniacute celek biosfeacuteryNezbytneacute složky1 biotop (stanoviště) (soubor abiotickyacutech faktorů včetně anorganickyacutech laacutetek)2 producenti (produkce organickyacutech laacutetek z anorganickyacutech - fotosynteacuteza)3 konzumenti (přiacutejem organickyacutech laacutetek ndash vyacuteživa ndash jako zdroj energie)4 destruenti (rozkladači) (mineralizace rozklad organickyacutech laacutetek na

anorganickeacute)

Koloběh laacutetek tok energieVstupy anorganickyacutech laacutetek činnostiacute producentů max 20 (5 ndash 10 )

fytomasy pro živočichy (potravniacute zaacutevislosti) zbytek do dekompozičniacutech procesů Stejně u živočichů Rozdiacutelnaacute rychlost dekompoziciacute Mineralizace ndash postupnyacute vznik anorganickyacutech laacutetek Opakovanaacute recyklizace (vstup do koloběhu) Přechody laacutetek mezi ekosysteacutemy Vyacuteznam koloběhu vody pro existenci života a funkci ekosysteacutemů vůbec Naacutevaznost koloběhů zaacutekladniacutech biogenniacutech prvků

Potravniacute řetězce ndash siacuteť Biodiverzita Stabilita ekosysteacutemu

Populace - soubor všech jedinců teacutehož druhu (homotypickyacute soubor) v určiteacutem prostoru a čase (možnost produkce potomstva) včetně vyacutevojovyacutech staacutediiacute Charakteristiky (atributy) populace Velikost populace a jejiacute určovaacuteniacute (hustota pokryvnost )Struktura populace (prostorovaacute struktura - rozptyl jedinců v prostoruSloženiacute populace (poměr pohlaviacute věkovaacute struktura s hmotnosti sociaacutelniacute sndashetol) Vztahy uvnitř populace (vnitrodruhovaacute konkurence)Dynamika populace (množivost ndash počet novyacutech jedinců za čas uacutemrtnost ndash počet uhynulyacutech za jednotku času)Rozptylovaacuteniacute Růst populace Společenstva heterotypickeacute soubory z jednotlivyacutech populaciacute Podle složitosti vazeb viacutecemeacuteně staacuteleacute se schopnostiacute autoregulacePrimaacuterniacute (přirozeneacute) biocenoacutezySekundaacuterniacuteBiomy ndash společenstva velkyacutech oblastiacute Země s jednotnou fyziognomiiacute

Biosfeacutera - globaacutelniacute ekosysteacutem Koloběhy hlavniacutech biogenniacutech prvkůVnosy člověka

Evropa ztraacuteciacute biodiverzitu velmi rychle

Podle Světoveacuteho fondu na ochranu přiacuterody (WWF) se dramatickyacutem tempem snižuje biodiverzita evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit a dochaacuteziacute k uacutebytku živočišnyacutech druhů Přiacutepadoveacute studie hodnotily 19 různyacutech druhů a osm přiacuterodniacutech lokalit v celeacute Evropě Studie prokaacutezaly že podle evropskyacutech kriteacuteriiacute se viacutece než 60 druhů a lokalit nachaacuteziacute ve bdquošpatneacutemldquo stavu s ohledem na kvalitu biodiverzity Dalšiacutech 22 nemohlo byacutet klasifikovaacuteno kvůli nedostatku uacutedajů

Kvalita populace u euroasijskeacuteho rysa v Alpaacutech a u hnědyacutech medvědů v Rakousku byla shledaacutena jako bdquošpatnaacuteldquo a u jednoho druhu želv jako bdquoneadekvaacutetniacuteldquo Za posledniacutech sedm let došlo k uacutebytku medvědiacutech populaciacute ve středniacutem Rakousku o 50 Tato novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv To zahrnuje použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute stejně jako kladeniacute pastiacute otraacutevenyacutech naacutevnad a pytlačeniacute

Podle WWF je to signaacutel aby EU zahaacutejila bezprostředniacute akci pokud chce dostaacutet sveacutemu ciacuteli že zastaviacute uacutebytek biodiverzity kolem roku 2010

bdquoToto je důkazem že se evropskyacutem vlaacutedaacutem nedařiacute chraacutenit přiacuterodu v Evropěldquo řekl Tony Long ředitel European Policy Office WWF bdquoTyto alarmujiacuteciacute trendy můžeme zvraacutetit pokud budou politici vniacutemat uacutebytek biodiverzity jako vaacutežnyacute probleacutemldquo

Experti EHF žaacutedajiacute členskeacute staacutety EU aby řaacutedně implementovaly směrnice na ochranu ptaacuteků a přiacuterodniacutech lokalit ndash zaacutekladniacute kaacutemen evropskeacute environmentaacutelniacute legislativy EU by měla ustanovit dostatečneacute množstviacute lokalit siacutetě Natura 2000 starat se o ohroženeacute druhy a financovat opatřeniacute kteraacute jsou nutnaacute pro jejich přežitiacute

Natura 2000 je celoevropskaacute siacuteť chraacuteněnyacutech oblastiacute Podle zpraacutevy bude zaacutesadniacute pro ochranu biodiverzity v Evropě uacutespěšnaacute a efektivniacute implementace lokalit siacutetě Natura 2000

bdquoEU disponuje nezbytnou legislativou na ochranu ohroženyacutech druhů a lokalitldquo řekl Gerald Dick z globaacutelniacuteho programu WWF na ochranu druhů bdquoDůležiteacute ale je aby dokaacutezala zvlaacutednout implementaci teacuteto legislativy To znamenaacute že se musiacute starat o tyto speciaacutelniacute chraacuteněneacute oblasti řaacutednyacutem způsobem Členskeacute staacutety musiacute připravit sveacute naacuterodniacute finančniacute plaacuteny aby dokaacutezaly zvlaacutednout tento zaacutevazekldquo

Někteřiacute ptaacuteci z Evropy miziacute jiniacute přibyacutevajiacute Co to vypoviacutedaacute o stavu našiacute krajinyMnožstviacute ještě nedaacutevno běžnyacutech ptačiacutech druhů v Evropě dnes razantně ubyacutevaacute Celkově v Evropě poklesla početnost ptačiacutech druhů typickyacutech pro zemědělskou

krajinu mezi lety 1980 a 2003 v průměru o 28 Uacutebytek lesniacutech ptaacuteků je meacuteně vyacuteznamnyacute (13) a některeacute druhy zejmeacutena ty meacuteně specializovaneacute na konkreacutetniacute typ prostřediacute naopak přibyacutevajiacute Vše nasvědčuje tomu že ohroženiacute dosud běžnyacutech volně

žijiacuteciacutech ptaacuteků je většiacute v novyacutech členskyacutech zemiacutech EU včetně ČR Jak ukazuje praacutevě největšiacute uacutebytek mezi ptaacuteky obyacutevajiacuteciacutemi zemědělskou krajinu

hrozbu představuje zejmeacutena intenzifikace zemědělstviacuteEvropštiacute i světoviacute politici se na začaacutetku noveacuteho tisiacuteciletiacute zavaacutezali zastavit nebo

alespoň zpomalit uacutebytek biologickeacute rozmanitosti (biodiverzity) Termiacutenem kdy se maacute hodnotit je rok 2010 Pro takoveacute hodnoceniacute je ale potřeba miacutet k dispozici

jednoducheacute a přitom spolehliveacute a vědecky podloženeacute ukazatele stavu biodiverzity bdquoVe sledovaacuteniacute rozmanitosti ptačiacutech druhů takoveacute ukazatele maacuteme k dispozici v podobě indikaacutetoru běžnyacutech druhů volně žijiacuteciacutech ptaacuteků v Evropěldquo Ciacutelem těchto bdquoptačiacutechldquo indikaacutetorů je umožnit hodnotit dopady rozhodnutiacute na živou přiacuterodu

Indikaacutetory jsou vyacutesledkem projektu Celoevropskeacuteho monitoringu běžnyacutech druhů ptaacuteků (Pan-European Common Bird Monitoring) na ktereacutem aktivně spolupracujiacute ornitologoveacute z 18 evropskyacutech zemiacute dalšiacute země se do projektu postupně zapojujiacute

Vlastniacute sčiacutetaacuteniacute ptaacuteků v tereacutenu provaacutedějiacute vyškoleniacute dobrovolniacuteci amateacuterštiacute ornitologoveacute jejichž vyacutesledky jsou v každeacute zemi shromaacutežděny a po zpracovaacuteniacute se

posiacutelajiacute Českeacute společnosti ornitologickeacute kteraacute program koordinuje pro celou Evropu

Vědci Pand je viacutece než jsme mysleliPanda obyacutevala mnoho oblastiacute a to nejen v Čiacuteně (v současneacute době pouze v zalesněnyacutech oblastech středniacute Čiacuteny) Populace pand velkyacutech musela dlouho snaacutešet naacutejezdy pytlaacuteků i dřevorubců kteřiacute v 80 letech plenili rozsaacutehleacute bambusoveacute pralesy Počty zviacuteřat žijiacuteciacutech ve volneacute přiacuterodě se odhadujiacute na 1000 kusů ale plachaacute a ostražitaacute zviacuteřata vyacuterazně ztěžujiacute přesneacute počiacutetaacuteniacuteK součtu vzaacutecnyacutech zviacuteřat se začaly využiacutevat supermoderniacute metody založeneacute na analyacuteze DNA (z pandiacuteho trusu) Vědci věřiacute že počet pand byl v minulyacutech průzkumech vysoce podceňovaacuten podle nich ve volneacute přiacuterodě žije až 3 000 pand uvaacutediacute BBC A jejich počty se podle zpraacutevy vydaneacute v magaziacutenu Current Biology mohou ještě zvyacutešit pokud bude pokračovat program na jejich ochranu kteryacute vyvinula čiacutenskaacute vlaacuteda

Z průzkumů v pandiacute rezervaci v provincii Sčchuan vědci zjistili že se zde pohybuje 66 pand což je dvakraacutet viacutece než po sčiacutetaacuteniacute klasickou metodou v roce

1998 Z průzkumu provedeneacutem v pandiacute přiacuterodniacute rezervaci Wang-lang vědci vyvodili zaacutevěr že v celeacute Čiacuteně ve volneacute přiacuterodě může žiacutet 2500 až 3000 pand Je to dobraacute zpraacuteva pro budoucnost tvrdiacute vědci Tak dlouho jak jen bude čiacutenskaacute vlaacuteda

pokračovat v pronaacutesledovaacuteniacute pytlaacuteků a zabraňovat kaacuteceniacute bambusoveacuteho pralesa

Přiacuterodniacute produkce

Antropogenniacute produkce

S bakterie (H2S) moře vulkanickaacute činnost spalovaacuteniacute fosil paliv (SO2) technologickeacute procesy (SO2)

88407

607

C (CO2) dyacutechaacuteniacute a vulkan činnost spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv

7210sup31410sup3

Hlavniacute laacutetkoveacute zdroje S a C (v mil t za rok)

Přirozenyacute koloběh siacutery (S)

7

8840

Σ 135

Antropogenně ovlivněnyacute koloběh siacutery S

135

67

Autekologie - vztah organizmu a prostřediacuteFaktory prostřediacute Faktory abiotickeacute x biotickeacutea) klimatickeacute vnitrodruhoveacuteb) hydrickeacute mezidruhoveacute(+antropogenniacute+trofickeacute)

c) edafickeacute

Ekologickeacute faktory ovzdušiacuteHustota a nosnost vzduchu - umožňuje leacutetaacuteniacute Mimozemskeacute zaacuteřeniacute - slunečniacute konstanta 1381 103 Jm-2s-1 ndash různaacute vlnovaacute deacutelka zaacuteřeniacute radioaktivniacute lt3 nm

ultrafialoveacute 3-400 nm světlo 360-760 nm infračerveneacute tepelneacute 760 nm - 400 μm

Světlo (48 kosmic zaacuteřeniacute)Teplo - (dtto) - adaptace na t - vliv na živočichy - poikilotermniacute x homoiotermniacute

Pohyb potrava velikost těla zbarveniacute klimatickaacute pravidlaVyacuteškovyacute teplotniacute gradient =gt vegetačniacute vyacuteškoveacute stupně podle dominantniacute dřeviny 1 doubravy do 500 m nm 2 bučiny (500-1000 m nm) 3 smrčiny (1000-1500 m nm) 4 kleče (1400-1800 m nm)5 alpinskeacute pralouky (gt 1800 m nm)

Složeniacute vzduchu N2 78 O2 209 O3 0000 002-7 CO2 003- N2 z hlediska organismů nevyužitelnyacute- O2 dost i pro rostliny ndash mangrove tropickeacute deštneacute lesy ()

Znečišťovaacuteniacute atmosfeacutery (skleniacutekovyacute efekt ozoacutenovaacute diacutera smog)Smog ndash znečišťovaacuteniacute vzduchu koncentrovaneacute za určityacutech podmiacutenek (teplotniacute inverze a lokalizace v kotlině) Zimniacute (bdquolondyacutenskyacuteldquo) a letniacute (bdquolosangeleskyacuteldquo) smog

Ozoacutenovaacute diacutera - ozoacuten v atmosfeacuteře maacute největšiacute koncentraci ve vyacutešce okolo 23 km Vyacuteznam vrstvy filtrace UV (2) zaacuteřeniacute Freony (znečišťujiacuteciacute l nově i jineacute) štěpiacute ozoacuten snižovaacuteniacute koncentrace O3 =gt horšiacute filtrace - ozoacutenovaacute diacutera - nemoci z UV zaacuteřeniacute

Ozonovaacute diacutera nad Antarktidou se pryacute už daacutel nerozšiřujeOzonovaacute diacutera v zemskeacute atmosfeacuteře nad Antarktidou se už daacutel patrně nerozšiřuje Prohlaacutesili to vyacuteznamniacute američtiacute vědci ktereacute na svyacutech

webovyacutech straacutenkaacutech cituje zpravodajskaacute stanice BBC Diacutera byla objevena v roce 1986 Naacutesledně byly přijaty mezinaacuterodniacute dohody o ukončeniacute

použiacutevaacuteniacute chemikaacuteliiacute ktereacute ničiacute ozonovou vrstvu BBC piacuteše že existujiacute odhady že za 60 let by se diacutera mohla zcela zahojit Dva z vědců kteřiacute pomohli zaktivovat svět před hrozbou vyplyacutevajiacuteciacute z existence teacuteto diacutery v

80 letech nyniacute na konferenci ve Washingtonu uvedli že věřiacute že se situace zlepšuje

Současně však nestačiacute jen to že se diacutera daacutele nerozšiřuje Je třeba pracovat na tom aby se diacutera začala zacelovat Oba vědci zaacuteroveň

upozornili že globaacutelniacute oteplovaacuteniacute by mohlo naopak znovu narušovat stav ozonoveacute diacutery kteraacute zabiacuteraacute plochu zhruba o velikosti severoamerickeacuteho

kontinentu Podle NOAA je za jejiacutem zlepšeniacutem zejmeacutena postupneacute odstraňovaacuteniacute přiacutepravků jako jsou třeba freony ktereacute se použiacutevaly ve sprejiacutech či

ledniciacutech

V ČR zatiacutem došlo k uacuteplneacutemu vyřazeniacute spotřeby CFC (tzv tvrdyacutech freonů) a halonů pro veškeraacute běžnaacute použitiacute (ve sprejiacutech chladničkaacutech a mrazničkaacutech apod) Skončilo použiacutevaacuteniacute methylbromidu jak v zemědělstviacute tak pro ošetřeniacute zbožiacute před přepravou Českaacute republika maacute takeacute vlastniacute halonovou banku kteraacute z uacutezemiacute staacutetu ciacuteleně stahuje nebo zdarma odebiacuteraacute vyřazeneacute hasiciacute přiacutestroje obsahujiacuteciacute halony Množstviacute sebranyacutech recyklovanyacutech a uskladněnyacutech halonů je nyniacute 9 tun a staacutele roste

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Vyacutechovně-vzdělaacutevaciacute ciacutele ekologicko-environmentaacutelniacute přiacutepravy (EV) na učitelskyacutech fakultaacutech

Studenti by měli umět

zprostředkovat porozuměniacute komplexniacutem vztahům mezi člověkem a jeho prostřediacutem prostřednictviacutem interdisciplinaacuterniacuteho aktivniacuteho učeniacute orientovat se v historickyacutech souvislostech vzniku a vyacutevoje EV a vysvětlit současneacute trendy v EV orientovat se raacutemcově v dokumentech o EV znaacutet nejvyacuteznamnějšiacute instituce v oblasti EV zaujiacutemat odpovědneacute profesniacute stanovisko a postoje (v diskusi o hodnotoveacute orientaci lidskyacutech potřebaacutech šetrneacutem životniacutem stylu) argumentovat s využitiacutem znalostiacute (např o sociaacutelniacutech a psychologickyacutech motivech chovaacuteniacute na ekologicko-environmentaacutelniacutech zaacutekladech)

objasnit zaacutekonitosti biosfeacutery vysvětlit zaacutekladniacute vztahy v ekosysteacutemu charakterizovat vyacutevoj vztahů člověka k přiacuterodě zdůvodnit přiacutečiny ekologickeacute krize vysvětlit způsoby naacutepravy

loz sebereflektovat sveacute jednaacuteniacute i vyacutechovneacute působeniacute kriticky hodnotit jednaacuteniacutedruhyacutech ve vztahu k životniacutemu prostřediacute vyvozovat zaacutevěry a uplatňovat je v praxi svyacutem jednaacuteniacutem navozovat a podporovat aktivniacute zapojeniacute do peacuteče o životniacute prostřediacute

loz nenaacutesilně implementovat environmentaacutelně-vyacutechovneacute obsahy do vzdělaacutevaciacuteho kurikula i do reaacutelneacute vyacutechovy

Co patřiacute do EV obsahů- působeniacute na utvaacuteřeniacute naacutezorů postojů hierarchie životniacutech hodnot na

pochopeniacute kvality života- rozviacutejeniacute uacutecty a citu k živeacute a neživeacute přiacuterodě a jedinečnosti života na

Zemi citliveacute vniacutemaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute kraacutesy ovlivňovaacuteniacute životniacuteho stylu- spolupodiacutelet se na změně hodnotoveacute orientace dnes jednostranně

zaměřeneacute na vyacutekon a prosperitu (viz Staacutetniacute program environ vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČR

loz projektovat vyučovaciacute strategie teoreticky a prakticky zvlaacutednout vyučovaciacute metody efektivně zařazovat netradičniacute postupy (využitiacute tvořiveacute dramatiky simulaciacute her pohaacutedek i autentickyacutech činnostiacute pro rozvoj ekologicko-environmentaacutelniacute kultury osobnosti) diagnostikovat žaacutekovo pojetiacute učiva o problematice životniacuteho prostřediacute a umět s niacutem pracovat

V-v ciacutele EEV

loz umět regionaacutelně aktualizovat a zaměřit učivo z hlediska EV

loz umět organizovat činnosti (v přiacuterodě experimentovaacuteniacute s pomůckami pozorovaacuteniacute určovaacuteniacute podle kliacutečů zapojovat děti do estetickeacuteho ztvaacuterněniacute prostoru školniacute třiacutedy do peacuteče o ŽP)

loz vytvaacuteřet co nejširšiacute možnosti pro aplikaci naučeneacuteho v praktickeacutem každodenniacutem životě

loz pěstovat naacutevyky a dovednosti žaacutedouciacuteho jednaacuteniacute a chovaacuteniacute v přiacuterodniacutem prostřediacute předchaacutezet vandalstviacute smysluplnou aktivitou veacutest děti k zodpovědnosti za svoje chovaacuteniacute vytvaacuteřeniacute kladneacuteho klimatu ve třiacutedě rozviacutejet prosociaacutelniacute vlastnosti a postoje naopak vytvaacuteřet zaacutebrany proti bdquozleacuteldquo agresivitě

loz umět připravit dlouhodobyacute program vyacutechovneacute praacutece vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelneacute situace (vyacuteuka ve třiacutedě v přiacuterodě studium v přiacuterodě)

V-v ciacutele EEV

Dokumenty o EV Zaacutekony

171992 Sb ndash o ŽP11492 Sb ndash o ochraně přiacuterody a krajiny + Vyhl 3951231998 Sb O praacutevu na informace o ŽP rarr do 2302000

(přenos odpovědnostiacute na kraje)1061999 o svobodneacutem přiacutestupu k informaciacutem2422000 Sb o ekologickeacutem zemědělstviacute1002001 o posuzovaacuteniacute vlivů na ŽP (nahrazuje 2441992 Sb)

Staacutetniacute program environmentaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČRMŽP Praha 2000 (2002)

Staacutetniacute politika ŽP 2001 (usneseniacute vlaacutedy ČR č 38 ze dne 101) Meziresortniacute dohoda o spolupraacuteci v oblasti environmentaacutelniacute

osvěty vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutechovy mezi MŽP a MŠMT ze dne 812 1999

= ekosysteacutem

Ekosysteacutemndash strukturaacutelniacute a funkčniacute celek biosfeacuteryNezbytneacute složky1 biotop (stanoviště) (soubor abiotickyacutech faktorů včetně anorganickyacutech laacutetek)2 producenti (produkce organickyacutech laacutetek z anorganickyacutech - fotosynteacuteza)3 konzumenti (přiacutejem organickyacutech laacutetek ndash vyacuteživa ndash jako zdroj energie)4 destruenti (rozkladači) (mineralizace rozklad organickyacutech laacutetek na

anorganickeacute)

Koloběh laacutetek tok energieVstupy anorganickyacutech laacutetek činnostiacute producentů max 20 (5 ndash 10 )

fytomasy pro živočichy (potravniacute zaacutevislosti) zbytek do dekompozičniacutech procesů Stejně u živočichů Rozdiacutelnaacute rychlost dekompoziciacute Mineralizace ndash postupnyacute vznik anorganickyacutech laacutetek Opakovanaacute recyklizace (vstup do koloběhu) Přechody laacutetek mezi ekosysteacutemy Vyacuteznam koloběhu vody pro existenci života a funkci ekosysteacutemů vůbec Naacutevaznost koloběhů zaacutekladniacutech biogenniacutech prvků

Potravniacute řetězce ndash siacuteť Biodiverzita Stabilita ekosysteacutemu

Populace - soubor všech jedinců teacutehož druhu (homotypickyacute soubor) v určiteacutem prostoru a čase (možnost produkce potomstva) včetně vyacutevojovyacutech staacutediiacute Charakteristiky (atributy) populace Velikost populace a jejiacute určovaacuteniacute (hustota pokryvnost )Struktura populace (prostorovaacute struktura - rozptyl jedinců v prostoruSloženiacute populace (poměr pohlaviacute věkovaacute struktura s hmotnosti sociaacutelniacute sndashetol) Vztahy uvnitř populace (vnitrodruhovaacute konkurence)Dynamika populace (množivost ndash počet novyacutech jedinců za čas uacutemrtnost ndash počet uhynulyacutech za jednotku času)Rozptylovaacuteniacute Růst populace Společenstva heterotypickeacute soubory z jednotlivyacutech populaciacute Podle složitosti vazeb viacutecemeacuteně staacuteleacute se schopnostiacute autoregulacePrimaacuterniacute (přirozeneacute) biocenoacutezySekundaacuterniacuteBiomy ndash společenstva velkyacutech oblastiacute Země s jednotnou fyziognomiiacute

Biosfeacutera - globaacutelniacute ekosysteacutem Koloběhy hlavniacutech biogenniacutech prvkůVnosy člověka

Evropa ztraacuteciacute biodiverzitu velmi rychle

Podle Světoveacuteho fondu na ochranu přiacuterody (WWF) se dramatickyacutem tempem snižuje biodiverzita evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit a dochaacuteziacute k uacutebytku živočišnyacutech druhů Přiacutepadoveacute studie hodnotily 19 různyacutech druhů a osm přiacuterodniacutech lokalit v celeacute Evropě Studie prokaacutezaly že podle evropskyacutech kriteacuteriiacute se viacutece než 60 druhů a lokalit nachaacuteziacute ve bdquošpatneacutemldquo stavu s ohledem na kvalitu biodiverzity Dalšiacutech 22 nemohlo byacutet klasifikovaacuteno kvůli nedostatku uacutedajů

Kvalita populace u euroasijskeacuteho rysa v Alpaacutech a u hnědyacutech medvědů v Rakousku byla shledaacutena jako bdquošpatnaacuteldquo a u jednoho druhu želv jako bdquoneadekvaacutetniacuteldquo Za posledniacutech sedm let došlo k uacutebytku medvědiacutech populaciacute ve středniacutem Rakousku o 50 Tato novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv To zahrnuje použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute stejně jako kladeniacute pastiacute otraacutevenyacutech naacutevnad a pytlačeniacute

Podle WWF je to signaacutel aby EU zahaacutejila bezprostředniacute akci pokud chce dostaacutet sveacutemu ciacuteli že zastaviacute uacutebytek biodiverzity kolem roku 2010

bdquoToto je důkazem že se evropskyacutem vlaacutedaacutem nedařiacute chraacutenit přiacuterodu v Evropěldquo řekl Tony Long ředitel European Policy Office WWF bdquoTyto alarmujiacuteciacute trendy můžeme zvraacutetit pokud budou politici vniacutemat uacutebytek biodiverzity jako vaacutežnyacute probleacutemldquo

Experti EHF žaacutedajiacute členskeacute staacutety EU aby řaacutedně implementovaly směrnice na ochranu ptaacuteků a přiacuterodniacutech lokalit ndash zaacutekladniacute kaacutemen evropskeacute environmentaacutelniacute legislativy EU by měla ustanovit dostatečneacute množstviacute lokalit siacutetě Natura 2000 starat se o ohroženeacute druhy a financovat opatřeniacute kteraacute jsou nutnaacute pro jejich přežitiacute

Natura 2000 je celoevropskaacute siacuteť chraacuteněnyacutech oblastiacute Podle zpraacutevy bude zaacutesadniacute pro ochranu biodiverzity v Evropě uacutespěšnaacute a efektivniacute implementace lokalit siacutetě Natura 2000

bdquoEU disponuje nezbytnou legislativou na ochranu ohroženyacutech druhů a lokalitldquo řekl Gerald Dick z globaacutelniacuteho programu WWF na ochranu druhů bdquoDůležiteacute ale je aby dokaacutezala zvlaacutednout implementaci teacuteto legislativy To znamenaacute že se musiacute starat o tyto speciaacutelniacute chraacuteněneacute oblasti řaacutednyacutem způsobem Členskeacute staacutety musiacute připravit sveacute naacuterodniacute finančniacute plaacuteny aby dokaacutezaly zvlaacutednout tento zaacutevazekldquo

Někteřiacute ptaacuteci z Evropy miziacute jiniacute přibyacutevajiacute Co to vypoviacutedaacute o stavu našiacute krajinyMnožstviacute ještě nedaacutevno běžnyacutech ptačiacutech druhů v Evropě dnes razantně ubyacutevaacute Celkově v Evropě poklesla početnost ptačiacutech druhů typickyacutech pro zemědělskou

krajinu mezi lety 1980 a 2003 v průměru o 28 Uacutebytek lesniacutech ptaacuteků je meacuteně vyacuteznamnyacute (13) a některeacute druhy zejmeacutena ty meacuteně specializovaneacute na konkreacutetniacute typ prostřediacute naopak přibyacutevajiacute Vše nasvědčuje tomu že ohroženiacute dosud běžnyacutech volně

žijiacuteciacutech ptaacuteků je většiacute v novyacutech členskyacutech zemiacutech EU včetně ČR Jak ukazuje praacutevě největšiacute uacutebytek mezi ptaacuteky obyacutevajiacuteciacutemi zemědělskou krajinu

hrozbu představuje zejmeacutena intenzifikace zemědělstviacuteEvropštiacute i světoviacute politici se na začaacutetku noveacuteho tisiacuteciletiacute zavaacutezali zastavit nebo

alespoň zpomalit uacutebytek biologickeacute rozmanitosti (biodiverzity) Termiacutenem kdy se maacute hodnotit je rok 2010 Pro takoveacute hodnoceniacute je ale potřeba miacutet k dispozici

jednoducheacute a přitom spolehliveacute a vědecky podloženeacute ukazatele stavu biodiverzity bdquoVe sledovaacuteniacute rozmanitosti ptačiacutech druhů takoveacute ukazatele maacuteme k dispozici v podobě indikaacutetoru běžnyacutech druhů volně žijiacuteciacutech ptaacuteků v Evropěldquo Ciacutelem těchto bdquoptačiacutechldquo indikaacutetorů je umožnit hodnotit dopady rozhodnutiacute na živou přiacuterodu

Indikaacutetory jsou vyacutesledkem projektu Celoevropskeacuteho monitoringu běžnyacutech druhů ptaacuteků (Pan-European Common Bird Monitoring) na ktereacutem aktivně spolupracujiacute ornitologoveacute z 18 evropskyacutech zemiacute dalšiacute země se do projektu postupně zapojujiacute

Vlastniacute sčiacutetaacuteniacute ptaacuteků v tereacutenu provaacutedějiacute vyškoleniacute dobrovolniacuteci amateacuterštiacute ornitologoveacute jejichž vyacutesledky jsou v každeacute zemi shromaacutežděny a po zpracovaacuteniacute se

posiacutelajiacute Českeacute společnosti ornitologickeacute kteraacute program koordinuje pro celou Evropu

Vědci Pand je viacutece než jsme mysleliPanda obyacutevala mnoho oblastiacute a to nejen v Čiacuteně (v současneacute době pouze v zalesněnyacutech oblastech středniacute Čiacuteny) Populace pand velkyacutech musela dlouho snaacutešet naacutejezdy pytlaacuteků i dřevorubců kteřiacute v 80 letech plenili rozsaacutehleacute bambusoveacute pralesy Počty zviacuteřat žijiacuteciacutech ve volneacute přiacuterodě se odhadujiacute na 1000 kusů ale plachaacute a ostražitaacute zviacuteřata vyacuterazně ztěžujiacute přesneacute počiacutetaacuteniacuteK součtu vzaacutecnyacutech zviacuteřat se začaly využiacutevat supermoderniacute metody založeneacute na analyacuteze DNA (z pandiacuteho trusu) Vědci věřiacute že počet pand byl v minulyacutech průzkumech vysoce podceňovaacuten podle nich ve volneacute přiacuterodě žije až 3 000 pand uvaacutediacute BBC A jejich počty se podle zpraacutevy vydaneacute v magaziacutenu Current Biology mohou ještě zvyacutešit pokud bude pokračovat program na jejich ochranu kteryacute vyvinula čiacutenskaacute vlaacuteda

Z průzkumů v pandiacute rezervaci v provincii Sčchuan vědci zjistili že se zde pohybuje 66 pand což je dvakraacutet viacutece než po sčiacutetaacuteniacute klasickou metodou v roce

1998 Z průzkumu provedeneacutem v pandiacute přiacuterodniacute rezervaci Wang-lang vědci vyvodili zaacutevěr že v celeacute Čiacuteně ve volneacute přiacuterodě může žiacutet 2500 až 3000 pand Je to dobraacute zpraacuteva pro budoucnost tvrdiacute vědci Tak dlouho jak jen bude čiacutenskaacute vlaacuteda

pokračovat v pronaacutesledovaacuteniacute pytlaacuteků a zabraňovat kaacuteceniacute bambusoveacuteho pralesa

Přiacuterodniacute produkce

Antropogenniacute produkce

S bakterie (H2S) moře vulkanickaacute činnost spalovaacuteniacute fosil paliv (SO2) technologickeacute procesy (SO2)

88407

607

C (CO2) dyacutechaacuteniacute a vulkan činnost spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv

7210sup31410sup3

Hlavniacute laacutetkoveacute zdroje S a C (v mil t za rok)

Přirozenyacute koloběh siacutery (S)

7

8840

Σ 135

Antropogenně ovlivněnyacute koloběh siacutery S

135

67

Autekologie - vztah organizmu a prostřediacuteFaktory prostřediacute Faktory abiotickeacute x biotickeacutea) klimatickeacute vnitrodruhoveacuteb) hydrickeacute mezidruhoveacute(+antropogenniacute+trofickeacute)

c) edafickeacute

Ekologickeacute faktory ovzdušiacuteHustota a nosnost vzduchu - umožňuje leacutetaacuteniacute Mimozemskeacute zaacuteřeniacute - slunečniacute konstanta 1381 103 Jm-2s-1 ndash různaacute vlnovaacute deacutelka zaacuteřeniacute radioaktivniacute lt3 nm

ultrafialoveacute 3-400 nm světlo 360-760 nm infračerveneacute tepelneacute 760 nm - 400 μm

Světlo (48 kosmic zaacuteřeniacute)Teplo - (dtto) - adaptace na t - vliv na živočichy - poikilotermniacute x homoiotermniacute

Pohyb potrava velikost těla zbarveniacute klimatickaacute pravidlaVyacuteškovyacute teplotniacute gradient =gt vegetačniacute vyacuteškoveacute stupně podle dominantniacute dřeviny 1 doubravy do 500 m nm 2 bučiny (500-1000 m nm) 3 smrčiny (1000-1500 m nm) 4 kleče (1400-1800 m nm)5 alpinskeacute pralouky (gt 1800 m nm)

Složeniacute vzduchu N2 78 O2 209 O3 0000 002-7 CO2 003- N2 z hlediska organismů nevyužitelnyacute- O2 dost i pro rostliny ndash mangrove tropickeacute deštneacute lesy ()

Znečišťovaacuteniacute atmosfeacutery (skleniacutekovyacute efekt ozoacutenovaacute diacutera smog)Smog ndash znečišťovaacuteniacute vzduchu koncentrovaneacute za určityacutech podmiacutenek (teplotniacute inverze a lokalizace v kotlině) Zimniacute (bdquolondyacutenskyacuteldquo) a letniacute (bdquolosangeleskyacuteldquo) smog

Ozoacutenovaacute diacutera - ozoacuten v atmosfeacuteře maacute největšiacute koncentraci ve vyacutešce okolo 23 km Vyacuteznam vrstvy filtrace UV (2) zaacuteřeniacute Freony (znečišťujiacuteciacute l nově i jineacute) štěpiacute ozoacuten snižovaacuteniacute koncentrace O3 =gt horšiacute filtrace - ozoacutenovaacute diacutera - nemoci z UV zaacuteřeniacute

Ozonovaacute diacutera nad Antarktidou se pryacute už daacutel nerozšiřujeOzonovaacute diacutera v zemskeacute atmosfeacuteře nad Antarktidou se už daacutel patrně nerozšiřuje Prohlaacutesili to vyacuteznamniacute američtiacute vědci ktereacute na svyacutech

webovyacutech straacutenkaacutech cituje zpravodajskaacute stanice BBC Diacutera byla objevena v roce 1986 Naacutesledně byly přijaty mezinaacuterodniacute dohody o ukončeniacute

použiacutevaacuteniacute chemikaacuteliiacute ktereacute ničiacute ozonovou vrstvu BBC piacuteše že existujiacute odhady že za 60 let by se diacutera mohla zcela zahojit Dva z vědců kteřiacute pomohli zaktivovat svět před hrozbou vyplyacutevajiacuteciacute z existence teacuteto diacutery v

80 letech nyniacute na konferenci ve Washingtonu uvedli že věřiacute že se situace zlepšuje

Současně však nestačiacute jen to že se diacutera daacutele nerozšiřuje Je třeba pracovat na tom aby se diacutera začala zacelovat Oba vědci zaacuteroveň

upozornili že globaacutelniacute oteplovaacuteniacute by mohlo naopak znovu narušovat stav ozonoveacute diacutery kteraacute zabiacuteraacute plochu zhruba o velikosti severoamerickeacuteho

kontinentu Podle NOAA je za jejiacutem zlepšeniacutem zejmeacutena postupneacute odstraňovaacuteniacute přiacutepravků jako jsou třeba freony ktereacute se použiacutevaly ve sprejiacutech či

ledniciacutech

V ČR zatiacutem došlo k uacuteplneacutemu vyřazeniacute spotřeby CFC (tzv tvrdyacutech freonů) a halonů pro veškeraacute běžnaacute použitiacute (ve sprejiacutech chladničkaacutech a mrazničkaacutech apod) Skončilo použiacutevaacuteniacute methylbromidu jak v zemědělstviacute tak pro ošetřeniacute zbožiacute před přepravou Českaacute republika maacute takeacute vlastniacute halonovou banku kteraacute z uacutezemiacute staacutetu ciacuteleně stahuje nebo zdarma odebiacuteraacute vyřazeneacute hasiciacute přiacutestroje obsahujiacuteciacute halony Množstviacute sebranyacutech recyklovanyacutech a uskladněnyacutech halonů je nyniacute 9 tun a staacutele roste

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

loz sebereflektovat sveacute jednaacuteniacute i vyacutechovneacute působeniacute kriticky hodnotit jednaacuteniacutedruhyacutech ve vztahu k životniacutemu prostřediacute vyvozovat zaacutevěry a uplatňovat je v praxi svyacutem jednaacuteniacutem navozovat a podporovat aktivniacute zapojeniacute do peacuteče o životniacute prostřediacute

loz nenaacutesilně implementovat environmentaacutelně-vyacutechovneacute obsahy do vzdělaacutevaciacuteho kurikula i do reaacutelneacute vyacutechovy

Co patřiacute do EV obsahů- působeniacute na utvaacuteřeniacute naacutezorů postojů hierarchie životniacutech hodnot na

pochopeniacute kvality života- rozviacutejeniacute uacutecty a citu k živeacute a neživeacute přiacuterodě a jedinečnosti života na

Zemi citliveacute vniacutemaacuteniacute a prožiacutevaacuteniacute kraacutesy ovlivňovaacuteniacute životniacuteho stylu- spolupodiacutelet se na změně hodnotoveacute orientace dnes jednostranně

zaměřeneacute na vyacutekon a prosperitu (viz Staacutetniacute program environ vyacutechovy a vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČR

loz projektovat vyučovaciacute strategie teoreticky a prakticky zvlaacutednout vyučovaciacute metody efektivně zařazovat netradičniacute postupy (využitiacute tvořiveacute dramatiky simulaciacute her pohaacutedek i autentickyacutech činnostiacute pro rozvoj ekologicko-environmentaacutelniacute kultury osobnosti) diagnostikovat žaacutekovo pojetiacute učiva o problematice životniacuteho prostřediacute a umět s niacutem pracovat

V-v ciacutele EEV

loz umět regionaacutelně aktualizovat a zaměřit učivo z hlediska EV

loz umět organizovat činnosti (v přiacuterodě experimentovaacuteniacute s pomůckami pozorovaacuteniacute určovaacuteniacute podle kliacutečů zapojovat děti do estetickeacuteho ztvaacuterněniacute prostoru školniacute třiacutedy do peacuteče o ŽP)

loz vytvaacuteřet co nejširšiacute možnosti pro aplikaci naučeneacuteho v praktickeacutem každodenniacutem životě

loz pěstovat naacutevyky a dovednosti žaacutedouciacuteho jednaacuteniacute a chovaacuteniacute v přiacuterodniacutem prostřediacute předchaacutezet vandalstviacute smysluplnou aktivitou veacutest děti k zodpovědnosti za svoje chovaacuteniacute vytvaacuteřeniacute kladneacuteho klimatu ve třiacutedě rozviacutejet prosociaacutelniacute vlastnosti a postoje naopak vytvaacuteřet zaacutebrany proti bdquozleacuteldquo agresivitě

loz umět připravit dlouhodobyacute program vyacutechovneacute praacutece vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelneacute situace (vyacuteuka ve třiacutedě v přiacuterodě studium v přiacuterodě)

V-v ciacutele EEV

Dokumenty o EV Zaacutekony

171992 Sb ndash o ŽP11492 Sb ndash o ochraně přiacuterody a krajiny + Vyhl 3951231998 Sb O praacutevu na informace o ŽP rarr do 2302000

(přenos odpovědnostiacute na kraje)1061999 o svobodneacutem přiacutestupu k informaciacutem2422000 Sb o ekologickeacutem zemědělstviacute1002001 o posuzovaacuteniacute vlivů na ŽP (nahrazuje 2441992 Sb)

Staacutetniacute program environmentaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČRMŽP Praha 2000 (2002)

Staacutetniacute politika ŽP 2001 (usneseniacute vlaacutedy ČR č 38 ze dne 101) Meziresortniacute dohoda o spolupraacuteci v oblasti environmentaacutelniacute

osvěty vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutechovy mezi MŽP a MŠMT ze dne 812 1999

= ekosysteacutem

Ekosysteacutemndash strukturaacutelniacute a funkčniacute celek biosfeacuteryNezbytneacute složky1 biotop (stanoviště) (soubor abiotickyacutech faktorů včetně anorganickyacutech laacutetek)2 producenti (produkce organickyacutech laacutetek z anorganickyacutech - fotosynteacuteza)3 konzumenti (přiacutejem organickyacutech laacutetek ndash vyacuteživa ndash jako zdroj energie)4 destruenti (rozkladači) (mineralizace rozklad organickyacutech laacutetek na

anorganickeacute)

Koloběh laacutetek tok energieVstupy anorganickyacutech laacutetek činnostiacute producentů max 20 (5 ndash 10 )

fytomasy pro živočichy (potravniacute zaacutevislosti) zbytek do dekompozičniacutech procesů Stejně u živočichů Rozdiacutelnaacute rychlost dekompoziciacute Mineralizace ndash postupnyacute vznik anorganickyacutech laacutetek Opakovanaacute recyklizace (vstup do koloběhu) Přechody laacutetek mezi ekosysteacutemy Vyacuteznam koloběhu vody pro existenci života a funkci ekosysteacutemů vůbec Naacutevaznost koloběhů zaacutekladniacutech biogenniacutech prvků

Potravniacute řetězce ndash siacuteť Biodiverzita Stabilita ekosysteacutemu

Populace - soubor všech jedinců teacutehož druhu (homotypickyacute soubor) v určiteacutem prostoru a čase (možnost produkce potomstva) včetně vyacutevojovyacutech staacutediiacute Charakteristiky (atributy) populace Velikost populace a jejiacute určovaacuteniacute (hustota pokryvnost )Struktura populace (prostorovaacute struktura - rozptyl jedinců v prostoruSloženiacute populace (poměr pohlaviacute věkovaacute struktura s hmotnosti sociaacutelniacute sndashetol) Vztahy uvnitř populace (vnitrodruhovaacute konkurence)Dynamika populace (množivost ndash počet novyacutech jedinců za čas uacutemrtnost ndash počet uhynulyacutech za jednotku času)Rozptylovaacuteniacute Růst populace Společenstva heterotypickeacute soubory z jednotlivyacutech populaciacute Podle složitosti vazeb viacutecemeacuteně staacuteleacute se schopnostiacute autoregulacePrimaacuterniacute (přirozeneacute) biocenoacutezySekundaacuterniacuteBiomy ndash společenstva velkyacutech oblastiacute Země s jednotnou fyziognomiiacute

Biosfeacutera - globaacutelniacute ekosysteacutem Koloběhy hlavniacutech biogenniacutech prvkůVnosy člověka

Evropa ztraacuteciacute biodiverzitu velmi rychle

Podle Světoveacuteho fondu na ochranu přiacuterody (WWF) se dramatickyacutem tempem snižuje biodiverzita evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit a dochaacuteziacute k uacutebytku živočišnyacutech druhů Přiacutepadoveacute studie hodnotily 19 různyacutech druhů a osm přiacuterodniacutech lokalit v celeacute Evropě Studie prokaacutezaly že podle evropskyacutech kriteacuteriiacute se viacutece než 60 druhů a lokalit nachaacuteziacute ve bdquošpatneacutemldquo stavu s ohledem na kvalitu biodiverzity Dalšiacutech 22 nemohlo byacutet klasifikovaacuteno kvůli nedostatku uacutedajů

Kvalita populace u euroasijskeacuteho rysa v Alpaacutech a u hnědyacutech medvědů v Rakousku byla shledaacutena jako bdquošpatnaacuteldquo a u jednoho druhu želv jako bdquoneadekvaacutetniacuteldquo Za posledniacutech sedm let došlo k uacutebytku medvědiacutech populaciacute ve středniacutem Rakousku o 50 Tato novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv To zahrnuje použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute stejně jako kladeniacute pastiacute otraacutevenyacutech naacutevnad a pytlačeniacute

Podle WWF je to signaacutel aby EU zahaacutejila bezprostředniacute akci pokud chce dostaacutet sveacutemu ciacuteli že zastaviacute uacutebytek biodiverzity kolem roku 2010

bdquoToto je důkazem že se evropskyacutem vlaacutedaacutem nedařiacute chraacutenit přiacuterodu v Evropěldquo řekl Tony Long ředitel European Policy Office WWF bdquoTyto alarmujiacuteciacute trendy můžeme zvraacutetit pokud budou politici vniacutemat uacutebytek biodiverzity jako vaacutežnyacute probleacutemldquo

Experti EHF žaacutedajiacute členskeacute staacutety EU aby řaacutedně implementovaly směrnice na ochranu ptaacuteků a přiacuterodniacutech lokalit ndash zaacutekladniacute kaacutemen evropskeacute environmentaacutelniacute legislativy EU by měla ustanovit dostatečneacute množstviacute lokalit siacutetě Natura 2000 starat se o ohroženeacute druhy a financovat opatřeniacute kteraacute jsou nutnaacute pro jejich přežitiacute

Natura 2000 je celoevropskaacute siacuteť chraacuteněnyacutech oblastiacute Podle zpraacutevy bude zaacutesadniacute pro ochranu biodiverzity v Evropě uacutespěšnaacute a efektivniacute implementace lokalit siacutetě Natura 2000

bdquoEU disponuje nezbytnou legislativou na ochranu ohroženyacutech druhů a lokalitldquo řekl Gerald Dick z globaacutelniacuteho programu WWF na ochranu druhů bdquoDůležiteacute ale je aby dokaacutezala zvlaacutednout implementaci teacuteto legislativy To znamenaacute že se musiacute starat o tyto speciaacutelniacute chraacuteněneacute oblasti řaacutednyacutem způsobem Členskeacute staacutety musiacute připravit sveacute naacuterodniacute finančniacute plaacuteny aby dokaacutezaly zvlaacutednout tento zaacutevazekldquo

Někteřiacute ptaacuteci z Evropy miziacute jiniacute přibyacutevajiacute Co to vypoviacutedaacute o stavu našiacute krajinyMnožstviacute ještě nedaacutevno běžnyacutech ptačiacutech druhů v Evropě dnes razantně ubyacutevaacute Celkově v Evropě poklesla početnost ptačiacutech druhů typickyacutech pro zemědělskou

krajinu mezi lety 1980 a 2003 v průměru o 28 Uacutebytek lesniacutech ptaacuteků je meacuteně vyacuteznamnyacute (13) a některeacute druhy zejmeacutena ty meacuteně specializovaneacute na konkreacutetniacute typ prostřediacute naopak přibyacutevajiacute Vše nasvědčuje tomu že ohroženiacute dosud běžnyacutech volně

žijiacuteciacutech ptaacuteků je většiacute v novyacutech členskyacutech zemiacutech EU včetně ČR Jak ukazuje praacutevě největšiacute uacutebytek mezi ptaacuteky obyacutevajiacuteciacutemi zemědělskou krajinu

hrozbu představuje zejmeacutena intenzifikace zemědělstviacuteEvropštiacute i světoviacute politici se na začaacutetku noveacuteho tisiacuteciletiacute zavaacutezali zastavit nebo

alespoň zpomalit uacutebytek biologickeacute rozmanitosti (biodiverzity) Termiacutenem kdy se maacute hodnotit je rok 2010 Pro takoveacute hodnoceniacute je ale potřeba miacutet k dispozici

jednoducheacute a přitom spolehliveacute a vědecky podloženeacute ukazatele stavu biodiverzity bdquoVe sledovaacuteniacute rozmanitosti ptačiacutech druhů takoveacute ukazatele maacuteme k dispozici v podobě indikaacutetoru běžnyacutech druhů volně žijiacuteciacutech ptaacuteků v Evropěldquo Ciacutelem těchto bdquoptačiacutechldquo indikaacutetorů je umožnit hodnotit dopady rozhodnutiacute na živou přiacuterodu

Indikaacutetory jsou vyacutesledkem projektu Celoevropskeacuteho monitoringu běžnyacutech druhů ptaacuteků (Pan-European Common Bird Monitoring) na ktereacutem aktivně spolupracujiacute ornitologoveacute z 18 evropskyacutech zemiacute dalšiacute země se do projektu postupně zapojujiacute

Vlastniacute sčiacutetaacuteniacute ptaacuteků v tereacutenu provaacutedějiacute vyškoleniacute dobrovolniacuteci amateacuterštiacute ornitologoveacute jejichž vyacutesledky jsou v každeacute zemi shromaacutežděny a po zpracovaacuteniacute se

posiacutelajiacute Českeacute společnosti ornitologickeacute kteraacute program koordinuje pro celou Evropu

Vědci Pand je viacutece než jsme mysleliPanda obyacutevala mnoho oblastiacute a to nejen v Čiacuteně (v současneacute době pouze v zalesněnyacutech oblastech středniacute Čiacuteny) Populace pand velkyacutech musela dlouho snaacutešet naacutejezdy pytlaacuteků i dřevorubců kteřiacute v 80 letech plenili rozsaacutehleacute bambusoveacute pralesy Počty zviacuteřat žijiacuteciacutech ve volneacute přiacuterodě se odhadujiacute na 1000 kusů ale plachaacute a ostražitaacute zviacuteřata vyacuterazně ztěžujiacute přesneacute počiacutetaacuteniacuteK součtu vzaacutecnyacutech zviacuteřat se začaly využiacutevat supermoderniacute metody založeneacute na analyacuteze DNA (z pandiacuteho trusu) Vědci věřiacute že počet pand byl v minulyacutech průzkumech vysoce podceňovaacuten podle nich ve volneacute přiacuterodě žije až 3 000 pand uvaacutediacute BBC A jejich počty se podle zpraacutevy vydaneacute v magaziacutenu Current Biology mohou ještě zvyacutešit pokud bude pokračovat program na jejich ochranu kteryacute vyvinula čiacutenskaacute vlaacuteda

Z průzkumů v pandiacute rezervaci v provincii Sčchuan vědci zjistili že se zde pohybuje 66 pand což je dvakraacutet viacutece než po sčiacutetaacuteniacute klasickou metodou v roce

1998 Z průzkumu provedeneacutem v pandiacute přiacuterodniacute rezervaci Wang-lang vědci vyvodili zaacutevěr že v celeacute Čiacuteně ve volneacute přiacuterodě může žiacutet 2500 až 3000 pand Je to dobraacute zpraacuteva pro budoucnost tvrdiacute vědci Tak dlouho jak jen bude čiacutenskaacute vlaacuteda

pokračovat v pronaacutesledovaacuteniacute pytlaacuteků a zabraňovat kaacuteceniacute bambusoveacuteho pralesa

Přiacuterodniacute produkce

Antropogenniacute produkce

S bakterie (H2S) moře vulkanickaacute činnost spalovaacuteniacute fosil paliv (SO2) technologickeacute procesy (SO2)

88407

607

C (CO2) dyacutechaacuteniacute a vulkan činnost spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv

7210sup31410sup3

Hlavniacute laacutetkoveacute zdroje S a C (v mil t za rok)

Přirozenyacute koloběh siacutery (S)

7

8840

Σ 135

Antropogenně ovlivněnyacute koloběh siacutery S

135

67

Autekologie - vztah organizmu a prostřediacuteFaktory prostřediacute Faktory abiotickeacute x biotickeacutea) klimatickeacute vnitrodruhoveacuteb) hydrickeacute mezidruhoveacute(+antropogenniacute+trofickeacute)

c) edafickeacute

Ekologickeacute faktory ovzdušiacuteHustota a nosnost vzduchu - umožňuje leacutetaacuteniacute Mimozemskeacute zaacuteřeniacute - slunečniacute konstanta 1381 103 Jm-2s-1 ndash různaacute vlnovaacute deacutelka zaacuteřeniacute radioaktivniacute lt3 nm

ultrafialoveacute 3-400 nm světlo 360-760 nm infračerveneacute tepelneacute 760 nm - 400 μm

Světlo (48 kosmic zaacuteřeniacute)Teplo - (dtto) - adaptace na t - vliv na živočichy - poikilotermniacute x homoiotermniacute

Pohyb potrava velikost těla zbarveniacute klimatickaacute pravidlaVyacuteškovyacute teplotniacute gradient =gt vegetačniacute vyacuteškoveacute stupně podle dominantniacute dřeviny 1 doubravy do 500 m nm 2 bučiny (500-1000 m nm) 3 smrčiny (1000-1500 m nm) 4 kleče (1400-1800 m nm)5 alpinskeacute pralouky (gt 1800 m nm)

Složeniacute vzduchu N2 78 O2 209 O3 0000 002-7 CO2 003- N2 z hlediska organismů nevyužitelnyacute- O2 dost i pro rostliny ndash mangrove tropickeacute deštneacute lesy ()

Znečišťovaacuteniacute atmosfeacutery (skleniacutekovyacute efekt ozoacutenovaacute diacutera smog)Smog ndash znečišťovaacuteniacute vzduchu koncentrovaneacute za určityacutech podmiacutenek (teplotniacute inverze a lokalizace v kotlině) Zimniacute (bdquolondyacutenskyacuteldquo) a letniacute (bdquolosangeleskyacuteldquo) smog

Ozoacutenovaacute diacutera - ozoacuten v atmosfeacuteře maacute největšiacute koncentraci ve vyacutešce okolo 23 km Vyacuteznam vrstvy filtrace UV (2) zaacuteřeniacute Freony (znečišťujiacuteciacute l nově i jineacute) štěpiacute ozoacuten snižovaacuteniacute koncentrace O3 =gt horšiacute filtrace - ozoacutenovaacute diacutera - nemoci z UV zaacuteřeniacute

Ozonovaacute diacutera nad Antarktidou se pryacute už daacutel nerozšiřujeOzonovaacute diacutera v zemskeacute atmosfeacuteře nad Antarktidou se už daacutel patrně nerozšiřuje Prohlaacutesili to vyacuteznamniacute američtiacute vědci ktereacute na svyacutech

webovyacutech straacutenkaacutech cituje zpravodajskaacute stanice BBC Diacutera byla objevena v roce 1986 Naacutesledně byly přijaty mezinaacuterodniacute dohody o ukončeniacute

použiacutevaacuteniacute chemikaacuteliiacute ktereacute ničiacute ozonovou vrstvu BBC piacuteše že existujiacute odhady že za 60 let by se diacutera mohla zcela zahojit Dva z vědců kteřiacute pomohli zaktivovat svět před hrozbou vyplyacutevajiacuteciacute z existence teacuteto diacutery v

80 letech nyniacute na konferenci ve Washingtonu uvedli že věřiacute že se situace zlepšuje

Současně však nestačiacute jen to že se diacutera daacutele nerozšiřuje Je třeba pracovat na tom aby se diacutera začala zacelovat Oba vědci zaacuteroveň

upozornili že globaacutelniacute oteplovaacuteniacute by mohlo naopak znovu narušovat stav ozonoveacute diacutery kteraacute zabiacuteraacute plochu zhruba o velikosti severoamerickeacuteho

kontinentu Podle NOAA je za jejiacutem zlepšeniacutem zejmeacutena postupneacute odstraňovaacuteniacute přiacutepravků jako jsou třeba freony ktereacute se použiacutevaly ve sprejiacutech či

ledniciacutech

V ČR zatiacutem došlo k uacuteplneacutemu vyřazeniacute spotřeby CFC (tzv tvrdyacutech freonů) a halonů pro veškeraacute běžnaacute použitiacute (ve sprejiacutech chladničkaacutech a mrazničkaacutech apod) Skončilo použiacutevaacuteniacute methylbromidu jak v zemědělstviacute tak pro ošetřeniacute zbožiacute před přepravou Českaacute republika maacute takeacute vlastniacute halonovou banku kteraacute z uacutezemiacute staacutetu ciacuteleně stahuje nebo zdarma odebiacuteraacute vyřazeneacute hasiciacute přiacutestroje obsahujiacuteciacute halony Množstviacute sebranyacutech recyklovanyacutech a uskladněnyacutech halonů je nyniacute 9 tun a staacutele roste

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

loz umět regionaacutelně aktualizovat a zaměřit učivo z hlediska EV

loz umět organizovat činnosti (v přiacuterodě experimentovaacuteniacute s pomůckami pozorovaacuteniacute určovaacuteniacute podle kliacutečů zapojovat děti do estetickeacuteho ztvaacuterněniacute prostoru školniacute třiacutedy do peacuteče o ŽP)

loz vytvaacuteřet co nejširšiacute možnosti pro aplikaci naučeneacuteho v praktickeacutem každodenniacutem životě

loz pěstovat naacutevyky a dovednosti žaacutedouciacuteho jednaacuteniacute a chovaacuteniacute v přiacuterodniacutem prostřediacute předchaacutezet vandalstviacute smysluplnou aktivitou veacutest děti k zodpovědnosti za svoje chovaacuteniacute vytvaacuteřeniacute kladneacuteho klimatu ve třiacutedě rozviacutejet prosociaacutelniacute vlastnosti a postoje naopak vytvaacuteřet zaacutebrany proti bdquozleacuteldquo agresivitě

loz umět připravit dlouhodobyacute program vyacutechovneacute praacutece vychaacutezejiacuteciacute z reaacutelneacute situace (vyacuteuka ve třiacutedě v přiacuterodě studium v přiacuterodě)

V-v ciacutele EEV

Dokumenty o EV Zaacutekony

171992 Sb ndash o ŽP11492 Sb ndash o ochraně přiacuterody a krajiny + Vyhl 3951231998 Sb O praacutevu na informace o ŽP rarr do 2302000

(přenos odpovědnostiacute na kraje)1061999 o svobodneacutem přiacutestupu k informaciacutem2422000 Sb o ekologickeacutem zemědělstviacute1002001 o posuzovaacuteniacute vlivů na ŽP (nahrazuje 2441992 Sb)

Staacutetniacute program environmentaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČRMŽP Praha 2000 (2002)

Staacutetniacute politika ŽP 2001 (usneseniacute vlaacutedy ČR č 38 ze dne 101) Meziresortniacute dohoda o spolupraacuteci v oblasti environmentaacutelniacute

osvěty vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutechovy mezi MŽP a MŠMT ze dne 812 1999

= ekosysteacutem

Ekosysteacutemndash strukturaacutelniacute a funkčniacute celek biosfeacuteryNezbytneacute složky1 biotop (stanoviště) (soubor abiotickyacutech faktorů včetně anorganickyacutech laacutetek)2 producenti (produkce organickyacutech laacutetek z anorganickyacutech - fotosynteacuteza)3 konzumenti (přiacutejem organickyacutech laacutetek ndash vyacuteživa ndash jako zdroj energie)4 destruenti (rozkladači) (mineralizace rozklad organickyacutech laacutetek na

anorganickeacute)

Koloběh laacutetek tok energieVstupy anorganickyacutech laacutetek činnostiacute producentů max 20 (5 ndash 10 )

fytomasy pro živočichy (potravniacute zaacutevislosti) zbytek do dekompozičniacutech procesů Stejně u živočichů Rozdiacutelnaacute rychlost dekompoziciacute Mineralizace ndash postupnyacute vznik anorganickyacutech laacutetek Opakovanaacute recyklizace (vstup do koloběhu) Přechody laacutetek mezi ekosysteacutemy Vyacuteznam koloběhu vody pro existenci života a funkci ekosysteacutemů vůbec Naacutevaznost koloběhů zaacutekladniacutech biogenniacutech prvků

Potravniacute řetězce ndash siacuteť Biodiverzita Stabilita ekosysteacutemu

Populace - soubor všech jedinců teacutehož druhu (homotypickyacute soubor) v určiteacutem prostoru a čase (možnost produkce potomstva) včetně vyacutevojovyacutech staacutediiacute Charakteristiky (atributy) populace Velikost populace a jejiacute určovaacuteniacute (hustota pokryvnost )Struktura populace (prostorovaacute struktura - rozptyl jedinců v prostoruSloženiacute populace (poměr pohlaviacute věkovaacute struktura s hmotnosti sociaacutelniacute sndashetol) Vztahy uvnitř populace (vnitrodruhovaacute konkurence)Dynamika populace (množivost ndash počet novyacutech jedinců za čas uacutemrtnost ndash počet uhynulyacutech za jednotku času)Rozptylovaacuteniacute Růst populace Společenstva heterotypickeacute soubory z jednotlivyacutech populaciacute Podle složitosti vazeb viacutecemeacuteně staacuteleacute se schopnostiacute autoregulacePrimaacuterniacute (přirozeneacute) biocenoacutezySekundaacuterniacuteBiomy ndash společenstva velkyacutech oblastiacute Země s jednotnou fyziognomiiacute

Biosfeacutera - globaacutelniacute ekosysteacutem Koloběhy hlavniacutech biogenniacutech prvkůVnosy člověka

Evropa ztraacuteciacute biodiverzitu velmi rychle

Podle Světoveacuteho fondu na ochranu přiacuterody (WWF) se dramatickyacutem tempem snižuje biodiverzita evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit a dochaacuteziacute k uacutebytku živočišnyacutech druhů Přiacutepadoveacute studie hodnotily 19 různyacutech druhů a osm přiacuterodniacutech lokalit v celeacute Evropě Studie prokaacutezaly že podle evropskyacutech kriteacuteriiacute se viacutece než 60 druhů a lokalit nachaacuteziacute ve bdquošpatneacutemldquo stavu s ohledem na kvalitu biodiverzity Dalšiacutech 22 nemohlo byacutet klasifikovaacuteno kvůli nedostatku uacutedajů

Kvalita populace u euroasijskeacuteho rysa v Alpaacutech a u hnědyacutech medvědů v Rakousku byla shledaacutena jako bdquošpatnaacuteldquo a u jednoho druhu želv jako bdquoneadekvaacutetniacuteldquo Za posledniacutech sedm let došlo k uacutebytku medvědiacutech populaciacute ve středniacutem Rakousku o 50 Tato novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv To zahrnuje použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute stejně jako kladeniacute pastiacute otraacutevenyacutech naacutevnad a pytlačeniacute

Podle WWF je to signaacutel aby EU zahaacutejila bezprostředniacute akci pokud chce dostaacutet sveacutemu ciacuteli že zastaviacute uacutebytek biodiverzity kolem roku 2010

bdquoToto je důkazem že se evropskyacutem vlaacutedaacutem nedařiacute chraacutenit přiacuterodu v Evropěldquo řekl Tony Long ředitel European Policy Office WWF bdquoTyto alarmujiacuteciacute trendy můžeme zvraacutetit pokud budou politici vniacutemat uacutebytek biodiverzity jako vaacutežnyacute probleacutemldquo

Experti EHF žaacutedajiacute členskeacute staacutety EU aby řaacutedně implementovaly směrnice na ochranu ptaacuteků a přiacuterodniacutech lokalit ndash zaacutekladniacute kaacutemen evropskeacute environmentaacutelniacute legislativy EU by měla ustanovit dostatečneacute množstviacute lokalit siacutetě Natura 2000 starat se o ohroženeacute druhy a financovat opatřeniacute kteraacute jsou nutnaacute pro jejich přežitiacute

Natura 2000 je celoevropskaacute siacuteť chraacuteněnyacutech oblastiacute Podle zpraacutevy bude zaacutesadniacute pro ochranu biodiverzity v Evropě uacutespěšnaacute a efektivniacute implementace lokalit siacutetě Natura 2000

bdquoEU disponuje nezbytnou legislativou na ochranu ohroženyacutech druhů a lokalitldquo řekl Gerald Dick z globaacutelniacuteho programu WWF na ochranu druhů bdquoDůležiteacute ale je aby dokaacutezala zvlaacutednout implementaci teacuteto legislativy To znamenaacute že se musiacute starat o tyto speciaacutelniacute chraacuteněneacute oblasti řaacutednyacutem způsobem Členskeacute staacutety musiacute připravit sveacute naacuterodniacute finančniacute plaacuteny aby dokaacutezaly zvlaacutednout tento zaacutevazekldquo

Někteřiacute ptaacuteci z Evropy miziacute jiniacute přibyacutevajiacute Co to vypoviacutedaacute o stavu našiacute krajinyMnožstviacute ještě nedaacutevno běžnyacutech ptačiacutech druhů v Evropě dnes razantně ubyacutevaacute Celkově v Evropě poklesla početnost ptačiacutech druhů typickyacutech pro zemědělskou

krajinu mezi lety 1980 a 2003 v průměru o 28 Uacutebytek lesniacutech ptaacuteků je meacuteně vyacuteznamnyacute (13) a některeacute druhy zejmeacutena ty meacuteně specializovaneacute na konkreacutetniacute typ prostřediacute naopak přibyacutevajiacute Vše nasvědčuje tomu že ohroženiacute dosud běžnyacutech volně

žijiacuteciacutech ptaacuteků je většiacute v novyacutech členskyacutech zemiacutech EU včetně ČR Jak ukazuje praacutevě největšiacute uacutebytek mezi ptaacuteky obyacutevajiacuteciacutemi zemědělskou krajinu

hrozbu představuje zejmeacutena intenzifikace zemědělstviacuteEvropštiacute i světoviacute politici se na začaacutetku noveacuteho tisiacuteciletiacute zavaacutezali zastavit nebo

alespoň zpomalit uacutebytek biologickeacute rozmanitosti (biodiverzity) Termiacutenem kdy se maacute hodnotit je rok 2010 Pro takoveacute hodnoceniacute je ale potřeba miacutet k dispozici

jednoducheacute a přitom spolehliveacute a vědecky podloženeacute ukazatele stavu biodiverzity bdquoVe sledovaacuteniacute rozmanitosti ptačiacutech druhů takoveacute ukazatele maacuteme k dispozici v podobě indikaacutetoru běžnyacutech druhů volně žijiacuteciacutech ptaacuteků v Evropěldquo Ciacutelem těchto bdquoptačiacutechldquo indikaacutetorů je umožnit hodnotit dopady rozhodnutiacute na živou přiacuterodu

Indikaacutetory jsou vyacutesledkem projektu Celoevropskeacuteho monitoringu běžnyacutech druhů ptaacuteků (Pan-European Common Bird Monitoring) na ktereacutem aktivně spolupracujiacute ornitologoveacute z 18 evropskyacutech zemiacute dalšiacute země se do projektu postupně zapojujiacute

Vlastniacute sčiacutetaacuteniacute ptaacuteků v tereacutenu provaacutedějiacute vyškoleniacute dobrovolniacuteci amateacuterštiacute ornitologoveacute jejichž vyacutesledky jsou v každeacute zemi shromaacutežděny a po zpracovaacuteniacute se

posiacutelajiacute Českeacute společnosti ornitologickeacute kteraacute program koordinuje pro celou Evropu

Vědci Pand je viacutece než jsme mysleliPanda obyacutevala mnoho oblastiacute a to nejen v Čiacuteně (v současneacute době pouze v zalesněnyacutech oblastech středniacute Čiacuteny) Populace pand velkyacutech musela dlouho snaacutešet naacutejezdy pytlaacuteků i dřevorubců kteřiacute v 80 letech plenili rozsaacutehleacute bambusoveacute pralesy Počty zviacuteřat žijiacuteciacutech ve volneacute přiacuterodě se odhadujiacute na 1000 kusů ale plachaacute a ostražitaacute zviacuteřata vyacuterazně ztěžujiacute přesneacute počiacutetaacuteniacuteK součtu vzaacutecnyacutech zviacuteřat se začaly využiacutevat supermoderniacute metody založeneacute na analyacuteze DNA (z pandiacuteho trusu) Vědci věřiacute že počet pand byl v minulyacutech průzkumech vysoce podceňovaacuten podle nich ve volneacute přiacuterodě žije až 3 000 pand uvaacutediacute BBC A jejich počty se podle zpraacutevy vydaneacute v magaziacutenu Current Biology mohou ještě zvyacutešit pokud bude pokračovat program na jejich ochranu kteryacute vyvinula čiacutenskaacute vlaacuteda

Z průzkumů v pandiacute rezervaci v provincii Sčchuan vědci zjistili že se zde pohybuje 66 pand což je dvakraacutet viacutece než po sčiacutetaacuteniacute klasickou metodou v roce

1998 Z průzkumu provedeneacutem v pandiacute přiacuterodniacute rezervaci Wang-lang vědci vyvodili zaacutevěr že v celeacute Čiacuteně ve volneacute přiacuterodě může žiacutet 2500 až 3000 pand Je to dobraacute zpraacuteva pro budoucnost tvrdiacute vědci Tak dlouho jak jen bude čiacutenskaacute vlaacuteda

pokračovat v pronaacutesledovaacuteniacute pytlaacuteků a zabraňovat kaacuteceniacute bambusoveacuteho pralesa

Přiacuterodniacute produkce

Antropogenniacute produkce

S bakterie (H2S) moře vulkanickaacute činnost spalovaacuteniacute fosil paliv (SO2) technologickeacute procesy (SO2)

88407

607

C (CO2) dyacutechaacuteniacute a vulkan činnost spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv

7210sup31410sup3

Hlavniacute laacutetkoveacute zdroje S a C (v mil t za rok)

Přirozenyacute koloběh siacutery (S)

7

8840

Σ 135

Antropogenně ovlivněnyacute koloběh siacutery S

135

67

Autekologie - vztah organizmu a prostřediacuteFaktory prostřediacute Faktory abiotickeacute x biotickeacutea) klimatickeacute vnitrodruhoveacuteb) hydrickeacute mezidruhoveacute(+antropogenniacute+trofickeacute)

c) edafickeacute

Ekologickeacute faktory ovzdušiacuteHustota a nosnost vzduchu - umožňuje leacutetaacuteniacute Mimozemskeacute zaacuteřeniacute - slunečniacute konstanta 1381 103 Jm-2s-1 ndash různaacute vlnovaacute deacutelka zaacuteřeniacute radioaktivniacute lt3 nm

ultrafialoveacute 3-400 nm světlo 360-760 nm infračerveneacute tepelneacute 760 nm - 400 μm

Světlo (48 kosmic zaacuteřeniacute)Teplo - (dtto) - adaptace na t - vliv na živočichy - poikilotermniacute x homoiotermniacute

Pohyb potrava velikost těla zbarveniacute klimatickaacute pravidlaVyacuteškovyacute teplotniacute gradient =gt vegetačniacute vyacuteškoveacute stupně podle dominantniacute dřeviny 1 doubravy do 500 m nm 2 bučiny (500-1000 m nm) 3 smrčiny (1000-1500 m nm) 4 kleče (1400-1800 m nm)5 alpinskeacute pralouky (gt 1800 m nm)

Složeniacute vzduchu N2 78 O2 209 O3 0000 002-7 CO2 003- N2 z hlediska organismů nevyužitelnyacute- O2 dost i pro rostliny ndash mangrove tropickeacute deštneacute lesy ()

Znečišťovaacuteniacute atmosfeacutery (skleniacutekovyacute efekt ozoacutenovaacute diacutera smog)Smog ndash znečišťovaacuteniacute vzduchu koncentrovaneacute za určityacutech podmiacutenek (teplotniacute inverze a lokalizace v kotlině) Zimniacute (bdquolondyacutenskyacuteldquo) a letniacute (bdquolosangeleskyacuteldquo) smog

Ozoacutenovaacute diacutera - ozoacuten v atmosfeacuteře maacute největšiacute koncentraci ve vyacutešce okolo 23 km Vyacuteznam vrstvy filtrace UV (2) zaacuteřeniacute Freony (znečišťujiacuteciacute l nově i jineacute) štěpiacute ozoacuten snižovaacuteniacute koncentrace O3 =gt horšiacute filtrace - ozoacutenovaacute diacutera - nemoci z UV zaacuteřeniacute

Ozonovaacute diacutera nad Antarktidou se pryacute už daacutel nerozšiřujeOzonovaacute diacutera v zemskeacute atmosfeacuteře nad Antarktidou se už daacutel patrně nerozšiřuje Prohlaacutesili to vyacuteznamniacute američtiacute vědci ktereacute na svyacutech

webovyacutech straacutenkaacutech cituje zpravodajskaacute stanice BBC Diacutera byla objevena v roce 1986 Naacutesledně byly přijaty mezinaacuterodniacute dohody o ukončeniacute

použiacutevaacuteniacute chemikaacuteliiacute ktereacute ničiacute ozonovou vrstvu BBC piacuteše že existujiacute odhady že za 60 let by se diacutera mohla zcela zahojit Dva z vědců kteřiacute pomohli zaktivovat svět před hrozbou vyplyacutevajiacuteciacute z existence teacuteto diacutery v

80 letech nyniacute na konferenci ve Washingtonu uvedli že věřiacute že se situace zlepšuje

Současně však nestačiacute jen to že se diacutera daacutele nerozšiřuje Je třeba pracovat na tom aby se diacutera začala zacelovat Oba vědci zaacuteroveň

upozornili že globaacutelniacute oteplovaacuteniacute by mohlo naopak znovu narušovat stav ozonoveacute diacutery kteraacute zabiacuteraacute plochu zhruba o velikosti severoamerickeacuteho

kontinentu Podle NOAA je za jejiacutem zlepšeniacutem zejmeacutena postupneacute odstraňovaacuteniacute přiacutepravků jako jsou třeba freony ktereacute se použiacutevaly ve sprejiacutech či

ledniciacutech

V ČR zatiacutem došlo k uacuteplneacutemu vyřazeniacute spotřeby CFC (tzv tvrdyacutech freonů) a halonů pro veškeraacute běžnaacute použitiacute (ve sprejiacutech chladničkaacutech a mrazničkaacutech apod) Skončilo použiacutevaacuteniacute methylbromidu jak v zemědělstviacute tak pro ošetřeniacute zbožiacute před přepravou Českaacute republika maacute takeacute vlastniacute halonovou banku kteraacute z uacutezemiacute staacutetu ciacuteleně stahuje nebo zdarma odebiacuteraacute vyřazeneacute hasiciacute přiacutestroje obsahujiacuteciacute halony Množstviacute sebranyacutech recyklovanyacutech a uskladněnyacutech halonů je nyniacute 9 tun a staacutele roste

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Dokumenty o EV Zaacutekony

171992 Sb ndash o ŽP11492 Sb ndash o ochraně přiacuterody a krajiny + Vyhl 3951231998 Sb O praacutevu na informace o ŽP rarr do 2302000

(přenos odpovědnostiacute na kraje)1061999 o svobodneacutem přiacutestupu k informaciacutem2422000 Sb o ekologickeacutem zemědělstviacute1002001 o posuzovaacuteniacute vlivů na ŽP (nahrazuje 2441992 Sb)

Staacutetniacute program environmentaacutelniacuteho vzdělaacutevaacuteniacute a osvěty v ČRMŽP Praha 2000 (2002)

Staacutetniacute politika ŽP 2001 (usneseniacute vlaacutedy ČR č 38 ze dne 101) Meziresortniacute dohoda o spolupraacuteci v oblasti environmentaacutelniacute

osvěty vzdělaacutevaacuteniacute a vyacutechovy mezi MŽP a MŠMT ze dne 812 1999

= ekosysteacutem

Ekosysteacutemndash strukturaacutelniacute a funkčniacute celek biosfeacuteryNezbytneacute složky1 biotop (stanoviště) (soubor abiotickyacutech faktorů včetně anorganickyacutech laacutetek)2 producenti (produkce organickyacutech laacutetek z anorganickyacutech - fotosynteacuteza)3 konzumenti (přiacutejem organickyacutech laacutetek ndash vyacuteživa ndash jako zdroj energie)4 destruenti (rozkladači) (mineralizace rozklad organickyacutech laacutetek na

anorganickeacute)

Koloběh laacutetek tok energieVstupy anorganickyacutech laacutetek činnostiacute producentů max 20 (5 ndash 10 )

fytomasy pro živočichy (potravniacute zaacutevislosti) zbytek do dekompozičniacutech procesů Stejně u živočichů Rozdiacutelnaacute rychlost dekompoziciacute Mineralizace ndash postupnyacute vznik anorganickyacutech laacutetek Opakovanaacute recyklizace (vstup do koloběhu) Přechody laacutetek mezi ekosysteacutemy Vyacuteznam koloběhu vody pro existenci života a funkci ekosysteacutemů vůbec Naacutevaznost koloběhů zaacutekladniacutech biogenniacutech prvků

Potravniacute řetězce ndash siacuteť Biodiverzita Stabilita ekosysteacutemu

Populace - soubor všech jedinců teacutehož druhu (homotypickyacute soubor) v určiteacutem prostoru a čase (možnost produkce potomstva) včetně vyacutevojovyacutech staacutediiacute Charakteristiky (atributy) populace Velikost populace a jejiacute určovaacuteniacute (hustota pokryvnost )Struktura populace (prostorovaacute struktura - rozptyl jedinců v prostoruSloženiacute populace (poměr pohlaviacute věkovaacute struktura s hmotnosti sociaacutelniacute sndashetol) Vztahy uvnitř populace (vnitrodruhovaacute konkurence)Dynamika populace (množivost ndash počet novyacutech jedinců za čas uacutemrtnost ndash počet uhynulyacutech za jednotku času)Rozptylovaacuteniacute Růst populace Společenstva heterotypickeacute soubory z jednotlivyacutech populaciacute Podle složitosti vazeb viacutecemeacuteně staacuteleacute se schopnostiacute autoregulacePrimaacuterniacute (přirozeneacute) biocenoacutezySekundaacuterniacuteBiomy ndash společenstva velkyacutech oblastiacute Země s jednotnou fyziognomiiacute

Biosfeacutera - globaacutelniacute ekosysteacutem Koloběhy hlavniacutech biogenniacutech prvkůVnosy člověka

Evropa ztraacuteciacute biodiverzitu velmi rychle

Podle Světoveacuteho fondu na ochranu přiacuterody (WWF) se dramatickyacutem tempem snižuje biodiverzita evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit a dochaacuteziacute k uacutebytku živočišnyacutech druhů Přiacutepadoveacute studie hodnotily 19 různyacutech druhů a osm přiacuterodniacutech lokalit v celeacute Evropě Studie prokaacutezaly že podle evropskyacutech kriteacuteriiacute se viacutece než 60 druhů a lokalit nachaacuteziacute ve bdquošpatneacutemldquo stavu s ohledem na kvalitu biodiverzity Dalšiacutech 22 nemohlo byacutet klasifikovaacuteno kvůli nedostatku uacutedajů

Kvalita populace u euroasijskeacuteho rysa v Alpaacutech a u hnědyacutech medvědů v Rakousku byla shledaacutena jako bdquošpatnaacuteldquo a u jednoho druhu želv jako bdquoneadekvaacutetniacuteldquo Za posledniacutech sedm let došlo k uacutebytku medvědiacutech populaciacute ve středniacutem Rakousku o 50 Tato novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv To zahrnuje použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute stejně jako kladeniacute pastiacute otraacutevenyacutech naacutevnad a pytlačeniacute

Podle WWF je to signaacutel aby EU zahaacutejila bezprostředniacute akci pokud chce dostaacutet sveacutemu ciacuteli že zastaviacute uacutebytek biodiverzity kolem roku 2010

bdquoToto je důkazem že se evropskyacutem vlaacutedaacutem nedařiacute chraacutenit přiacuterodu v Evropěldquo řekl Tony Long ředitel European Policy Office WWF bdquoTyto alarmujiacuteciacute trendy můžeme zvraacutetit pokud budou politici vniacutemat uacutebytek biodiverzity jako vaacutežnyacute probleacutemldquo

Experti EHF žaacutedajiacute členskeacute staacutety EU aby řaacutedně implementovaly směrnice na ochranu ptaacuteků a přiacuterodniacutech lokalit ndash zaacutekladniacute kaacutemen evropskeacute environmentaacutelniacute legislativy EU by měla ustanovit dostatečneacute množstviacute lokalit siacutetě Natura 2000 starat se o ohroženeacute druhy a financovat opatřeniacute kteraacute jsou nutnaacute pro jejich přežitiacute

Natura 2000 je celoevropskaacute siacuteť chraacuteněnyacutech oblastiacute Podle zpraacutevy bude zaacutesadniacute pro ochranu biodiverzity v Evropě uacutespěšnaacute a efektivniacute implementace lokalit siacutetě Natura 2000

bdquoEU disponuje nezbytnou legislativou na ochranu ohroženyacutech druhů a lokalitldquo řekl Gerald Dick z globaacutelniacuteho programu WWF na ochranu druhů bdquoDůležiteacute ale je aby dokaacutezala zvlaacutednout implementaci teacuteto legislativy To znamenaacute že se musiacute starat o tyto speciaacutelniacute chraacuteněneacute oblasti řaacutednyacutem způsobem Členskeacute staacutety musiacute připravit sveacute naacuterodniacute finančniacute plaacuteny aby dokaacutezaly zvlaacutednout tento zaacutevazekldquo

Někteřiacute ptaacuteci z Evropy miziacute jiniacute přibyacutevajiacute Co to vypoviacutedaacute o stavu našiacute krajinyMnožstviacute ještě nedaacutevno běžnyacutech ptačiacutech druhů v Evropě dnes razantně ubyacutevaacute Celkově v Evropě poklesla početnost ptačiacutech druhů typickyacutech pro zemědělskou

krajinu mezi lety 1980 a 2003 v průměru o 28 Uacutebytek lesniacutech ptaacuteků je meacuteně vyacuteznamnyacute (13) a některeacute druhy zejmeacutena ty meacuteně specializovaneacute na konkreacutetniacute typ prostřediacute naopak přibyacutevajiacute Vše nasvědčuje tomu že ohroženiacute dosud běžnyacutech volně

žijiacuteciacutech ptaacuteků je většiacute v novyacutech členskyacutech zemiacutech EU včetně ČR Jak ukazuje praacutevě největšiacute uacutebytek mezi ptaacuteky obyacutevajiacuteciacutemi zemědělskou krajinu

hrozbu představuje zejmeacutena intenzifikace zemědělstviacuteEvropštiacute i světoviacute politici se na začaacutetku noveacuteho tisiacuteciletiacute zavaacutezali zastavit nebo

alespoň zpomalit uacutebytek biologickeacute rozmanitosti (biodiverzity) Termiacutenem kdy se maacute hodnotit je rok 2010 Pro takoveacute hodnoceniacute je ale potřeba miacutet k dispozici

jednoducheacute a přitom spolehliveacute a vědecky podloženeacute ukazatele stavu biodiverzity bdquoVe sledovaacuteniacute rozmanitosti ptačiacutech druhů takoveacute ukazatele maacuteme k dispozici v podobě indikaacutetoru běžnyacutech druhů volně žijiacuteciacutech ptaacuteků v Evropěldquo Ciacutelem těchto bdquoptačiacutechldquo indikaacutetorů je umožnit hodnotit dopady rozhodnutiacute na živou přiacuterodu

Indikaacutetory jsou vyacutesledkem projektu Celoevropskeacuteho monitoringu běžnyacutech druhů ptaacuteků (Pan-European Common Bird Monitoring) na ktereacutem aktivně spolupracujiacute ornitologoveacute z 18 evropskyacutech zemiacute dalšiacute země se do projektu postupně zapojujiacute

Vlastniacute sčiacutetaacuteniacute ptaacuteků v tereacutenu provaacutedějiacute vyškoleniacute dobrovolniacuteci amateacuterštiacute ornitologoveacute jejichž vyacutesledky jsou v každeacute zemi shromaacutežděny a po zpracovaacuteniacute se

posiacutelajiacute Českeacute společnosti ornitologickeacute kteraacute program koordinuje pro celou Evropu

Vědci Pand je viacutece než jsme mysleliPanda obyacutevala mnoho oblastiacute a to nejen v Čiacuteně (v současneacute době pouze v zalesněnyacutech oblastech středniacute Čiacuteny) Populace pand velkyacutech musela dlouho snaacutešet naacutejezdy pytlaacuteků i dřevorubců kteřiacute v 80 letech plenili rozsaacutehleacute bambusoveacute pralesy Počty zviacuteřat žijiacuteciacutech ve volneacute přiacuterodě se odhadujiacute na 1000 kusů ale plachaacute a ostražitaacute zviacuteřata vyacuterazně ztěžujiacute přesneacute počiacutetaacuteniacuteK součtu vzaacutecnyacutech zviacuteřat se začaly využiacutevat supermoderniacute metody založeneacute na analyacuteze DNA (z pandiacuteho trusu) Vědci věřiacute že počet pand byl v minulyacutech průzkumech vysoce podceňovaacuten podle nich ve volneacute přiacuterodě žije až 3 000 pand uvaacutediacute BBC A jejich počty se podle zpraacutevy vydaneacute v magaziacutenu Current Biology mohou ještě zvyacutešit pokud bude pokračovat program na jejich ochranu kteryacute vyvinula čiacutenskaacute vlaacuteda

Z průzkumů v pandiacute rezervaci v provincii Sčchuan vědci zjistili že se zde pohybuje 66 pand což je dvakraacutet viacutece než po sčiacutetaacuteniacute klasickou metodou v roce

1998 Z průzkumu provedeneacutem v pandiacute přiacuterodniacute rezervaci Wang-lang vědci vyvodili zaacutevěr že v celeacute Čiacuteně ve volneacute přiacuterodě může žiacutet 2500 až 3000 pand Je to dobraacute zpraacuteva pro budoucnost tvrdiacute vědci Tak dlouho jak jen bude čiacutenskaacute vlaacuteda

pokračovat v pronaacutesledovaacuteniacute pytlaacuteků a zabraňovat kaacuteceniacute bambusoveacuteho pralesa

Přiacuterodniacute produkce

Antropogenniacute produkce

S bakterie (H2S) moře vulkanickaacute činnost spalovaacuteniacute fosil paliv (SO2) technologickeacute procesy (SO2)

88407

607

C (CO2) dyacutechaacuteniacute a vulkan činnost spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv

7210sup31410sup3

Hlavniacute laacutetkoveacute zdroje S a C (v mil t za rok)

Přirozenyacute koloběh siacutery (S)

7

8840

Σ 135

Antropogenně ovlivněnyacute koloběh siacutery S

135

67

Autekologie - vztah organizmu a prostřediacuteFaktory prostřediacute Faktory abiotickeacute x biotickeacutea) klimatickeacute vnitrodruhoveacuteb) hydrickeacute mezidruhoveacute(+antropogenniacute+trofickeacute)

c) edafickeacute

Ekologickeacute faktory ovzdušiacuteHustota a nosnost vzduchu - umožňuje leacutetaacuteniacute Mimozemskeacute zaacuteřeniacute - slunečniacute konstanta 1381 103 Jm-2s-1 ndash různaacute vlnovaacute deacutelka zaacuteřeniacute radioaktivniacute lt3 nm

ultrafialoveacute 3-400 nm světlo 360-760 nm infračerveneacute tepelneacute 760 nm - 400 μm

Světlo (48 kosmic zaacuteřeniacute)Teplo - (dtto) - adaptace na t - vliv na živočichy - poikilotermniacute x homoiotermniacute

Pohyb potrava velikost těla zbarveniacute klimatickaacute pravidlaVyacuteškovyacute teplotniacute gradient =gt vegetačniacute vyacuteškoveacute stupně podle dominantniacute dřeviny 1 doubravy do 500 m nm 2 bučiny (500-1000 m nm) 3 smrčiny (1000-1500 m nm) 4 kleče (1400-1800 m nm)5 alpinskeacute pralouky (gt 1800 m nm)

Složeniacute vzduchu N2 78 O2 209 O3 0000 002-7 CO2 003- N2 z hlediska organismů nevyužitelnyacute- O2 dost i pro rostliny ndash mangrove tropickeacute deštneacute lesy ()

Znečišťovaacuteniacute atmosfeacutery (skleniacutekovyacute efekt ozoacutenovaacute diacutera smog)Smog ndash znečišťovaacuteniacute vzduchu koncentrovaneacute za určityacutech podmiacutenek (teplotniacute inverze a lokalizace v kotlině) Zimniacute (bdquolondyacutenskyacuteldquo) a letniacute (bdquolosangeleskyacuteldquo) smog

Ozoacutenovaacute diacutera - ozoacuten v atmosfeacuteře maacute největšiacute koncentraci ve vyacutešce okolo 23 km Vyacuteznam vrstvy filtrace UV (2) zaacuteřeniacute Freony (znečišťujiacuteciacute l nově i jineacute) štěpiacute ozoacuten snižovaacuteniacute koncentrace O3 =gt horšiacute filtrace - ozoacutenovaacute diacutera - nemoci z UV zaacuteřeniacute

Ozonovaacute diacutera nad Antarktidou se pryacute už daacutel nerozšiřujeOzonovaacute diacutera v zemskeacute atmosfeacuteře nad Antarktidou se už daacutel patrně nerozšiřuje Prohlaacutesili to vyacuteznamniacute američtiacute vědci ktereacute na svyacutech

webovyacutech straacutenkaacutech cituje zpravodajskaacute stanice BBC Diacutera byla objevena v roce 1986 Naacutesledně byly přijaty mezinaacuterodniacute dohody o ukončeniacute

použiacutevaacuteniacute chemikaacuteliiacute ktereacute ničiacute ozonovou vrstvu BBC piacuteše že existujiacute odhady že za 60 let by se diacutera mohla zcela zahojit Dva z vědců kteřiacute pomohli zaktivovat svět před hrozbou vyplyacutevajiacuteciacute z existence teacuteto diacutery v

80 letech nyniacute na konferenci ve Washingtonu uvedli že věřiacute že se situace zlepšuje

Současně však nestačiacute jen to že se diacutera daacutele nerozšiřuje Je třeba pracovat na tom aby se diacutera začala zacelovat Oba vědci zaacuteroveň

upozornili že globaacutelniacute oteplovaacuteniacute by mohlo naopak znovu narušovat stav ozonoveacute diacutery kteraacute zabiacuteraacute plochu zhruba o velikosti severoamerickeacuteho

kontinentu Podle NOAA je za jejiacutem zlepšeniacutem zejmeacutena postupneacute odstraňovaacuteniacute přiacutepravků jako jsou třeba freony ktereacute se použiacutevaly ve sprejiacutech či

ledniciacutech

V ČR zatiacutem došlo k uacuteplneacutemu vyřazeniacute spotřeby CFC (tzv tvrdyacutech freonů) a halonů pro veškeraacute běžnaacute použitiacute (ve sprejiacutech chladničkaacutech a mrazničkaacutech apod) Skončilo použiacutevaacuteniacute methylbromidu jak v zemědělstviacute tak pro ošetřeniacute zbožiacute před přepravou Českaacute republika maacute takeacute vlastniacute halonovou banku kteraacute z uacutezemiacute staacutetu ciacuteleně stahuje nebo zdarma odebiacuteraacute vyřazeneacute hasiciacute přiacutestroje obsahujiacuteciacute halony Množstviacute sebranyacutech recyklovanyacutech a uskladněnyacutech halonů je nyniacute 9 tun a staacutele roste

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

= ekosysteacutem

Ekosysteacutemndash strukturaacutelniacute a funkčniacute celek biosfeacuteryNezbytneacute složky1 biotop (stanoviště) (soubor abiotickyacutech faktorů včetně anorganickyacutech laacutetek)2 producenti (produkce organickyacutech laacutetek z anorganickyacutech - fotosynteacuteza)3 konzumenti (přiacutejem organickyacutech laacutetek ndash vyacuteživa ndash jako zdroj energie)4 destruenti (rozkladači) (mineralizace rozklad organickyacutech laacutetek na

anorganickeacute)

Koloběh laacutetek tok energieVstupy anorganickyacutech laacutetek činnostiacute producentů max 20 (5 ndash 10 )

fytomasy pro živočichy (potravniacute zaacutevislosti) zbytek do dekompozičniacutech procesů Stejně u živočichů Rozdiacutelnaacute rychlost dekompoziciacute Mineralizace ndash postupnyacute vznik anorganickyacutech laacutetek Opakovanaacute recyklizace (vstup do koloběhu) Přechody laacutetek mezi ekosysteacutemy Vyacuteznam koloběhu vody pro existenci života a funkci ekosysteacutemů vůbec Naacutevaznost koloběhů zaacutekladniacutech biogenniacutech prvků

Potravniacute řetězce ndash siacuteť Biodiverzita Stabilita ekosysteacutemu

Populace - soubor všech jedinců teacutehož druhu (homotypickyacute soubor) v určiteacutem prostoru a čase (možnost produkce potomstva) včetně vyacutevojovyacutech staacutediiacute Charakteristiky (atributy) populace Velikost populace a jejiacute určovaacuteniacute (hustota pokryvnost )Struktura populace (prostorovaacute struktura - rozptyl jedinců v prostoruSloženiacute populace (poměr pohlaviacute věkovaacute struktura s hmotnosti sociaacutelniacute sndashetol) Vztahy uvnitř populace (vnitrodruhovaacute konkurence)Dynamika populace (množivost ndash počet novyacutech jedinců za čas uacutemrtnost ndash počet uhynulyacutech za jednotku času)Rozptylovaacuteniacute Růst populace Společenstva heterotypickeacute soubory z jednotlivyacutech populaciacute Podle složitosti vazeb viacutecemeacuteně staacuteleacute se schopnostiacute autoregulacePrimaacuterniacute (přirozeneacute) biocenoacutezySekundaacuterniacuteBiomy ndash společenstva velkyacutech oblastiacute Země s jednotnou fyziognomiiacute

Biosfeacutera - globaacutelniacute ekosysteacutem Koloběhy hlavniacutech biogenniacutech prvkůVnosy člověka

Evropa ztraacuteciacute biodiverzitu velmi rychle

Podle Světoveacuteho fondu na ochranu přiacuterody (WWF) se dramatickyacutem tempem snižuje biodiverzita evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit a dochaacuteziacute k uacutebytku živočišnyacutech druhů Přiacutepadoveacute studie hodnotily 19 různyacutech druhů a osm přiacuterodniacutech lokalit v celeacute Evropě Studie prokaacutezaly že podle evropskyacutech kriteacuteriiacute se viacutece než 60 druhů a lokalit nachaacuteziacute ve bdquošpatneacutemldquo stavu s ohledem na kvalitu biodiverzity Dalšiacutech 22 nemohlo byacutet klasifikovaacuteno kvůli nedostatku uacutedajů

Kvalita populace u euroasijskeacuteho rysa v Alpaacutech a u hnědyacutech medvědů v Rakousku byla shledaacutena jako bdquošpatnaacuteldquo a u jednoho druhu želv jako bdquoneadekvaacutetniacuteldquo Za posledniacutech sedm let došlo k uacutebytku medvědiacutech populaciacute ve středniacutem Rakousku o 50 Tato novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv To zahrnuje použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute stejně jako kladeniacute pastiacute otraacutevenyacutech naacutevnad a pytlačeniacute

Podle WWF je to signaacutel aby EU zahaacutejila bezprostředniacute akci pokud chce dostaacutet sveacutemu ciacuteli že zastaviacute uacutebytek biodiverzity kolem roku 2010

bdquoToto je důkazem že se evropskyacutem vlaacutedaacutem nedařiacute chraacutenit přiacuterodu v Evropěldquo řekl Tony Long ředitel European Policy Office WWF bdquoTyto alarmujiacuteciacute trendy můžeme zvraacutetit pokud budou politici vniacutemat uacutebytek biodiverzity jako vaacutežnyacute probleacutemldquo

Experti EHF žaacutedajiacute členskeacute staacutety EU aby řaacutedně implementovaly směrnice na ochranu ptaacuteků a přiacuterodniacutech lokalit ndash zaacutekladniacute kaacutemen evropskeacute environmentaacutelniacute legislativy EU by měla ustanovit dostatečneacute množstviacute lokalit siacutetě Natura 2000 starat se o ohroženeacute druhy a financovat opatřeniacute kteraacute jsou nutnaacute pro jejich přežitiacute

Natura 2000 je celoevropskaacute siacuteť chraacuteněnyacutech oblastiacute Podle zpraacutevy bude zaacutesadniacute pro ochranu biodiverzity v Evropě uacutespěšnaacute a efektivniacute implementace lokalit siacutetě Natura 2000

bdquoEU disponuje nezbytnou legislativou na ochranu ohroženyacutech druhů a lokalitldquo řekl Gerald Dick z globaacutelniacuteho programu WWF na ochranu druhů bdquoDůležiteacute ale je aby dokaacutezala zvlaacutednout implementaci teacuteto legislativy To znamenaacute že se musiacute starat o tyto speciaacutelniacute chraacuteněneacute oblasti řaacutednyacutem způsobem Členskeacute staacutety musiacute připravit sveacute naacuterodniacute finančniacute plaacuteny aby dokaacutezaly zvlaacutednout tento zaacutevazekldquo

Někteřiacute ptaacuteci z Evropy miziacute jiniacute přibyacutevajiacute Co to vypoviacutedaacute o stavu našiacute krajinyMnožstviacute ještě nedaacutevno běžnyacutech ptačiacutech druhů v Evropě dnes razantně ubyacutevaacute Celkově v Evropě poklesla početnost ptačiacutech druhů typickyacutech pro zemědělskou

krajinu mezi lety 1980 a 2003 v průměru o 28 Uacutebytek lesniacutech ptaacuteků je meacuteně vyacuteznamnyacute (13) a některeacute druhy zejmeacutena ty meacuteně specializovaneacute na konkreacutetniacute typ prostřediacute naopak přibyacutevajiacute Vše nasvědčuje tomu že ohroženiacute dosud běžnyacutech volně

žijiacuteciacutech ptaacuteků je většiacute v novyacutech členskyacutech zemiacutech EU včetně ČR Jak ukazuje praacutevě největšiacute uacutebytek mezi ptaacuteky obyacutevajiacuteciacutemi zemědělskou krajinu

hrozbu představuje zejmeacutena intenzifikace zemědělstviacuteEvropštiacute i světoviacute politici se na začaacutetku noveacuteho tisiacuteciletiacute zavaacutezali zastavit nebo

alespoň zpomalit uacutebytek biologickeacute rozmanitosti (biodiverzity) Termiacutenem kdy se maacute hodnotit je rok 2010 Pro takoveacute hodnoceniacute je ale potřeba miacutet k dispozici

jednoducheacute a přitom spolehliveacute a vědecky podloženeacute ukazatele stavu biodiverzity bdquoVe sledovaacuteniacute rozmanitosti ptačiacutech druhů takoveacute ukazatele maacuteme k dispozici v podobě indikaacutetoru běžnyacutech druhů volně žijiacuteciacutech ptaacuteků v Evropěldquo Ciacutelem těchto bdquoptačiacutechldquo indikaacutetorů je umožnit hodnotit dopady rozhodnutiacute na živou přiacuterodu

Indikaacutetory jsou vyacutesledkem projektu Celoevropskeacuteho monitoringu běžnyacutech druhů ptaacuteků (Pan-European Common Bird Monitoring) na ktereacutem aktivně spolupracujiacute ornitologoveacute z 18 evropskyacutech zemiacute dalšiacute země se do projektu postupně zapojujiacute

Vlastniacute sčiacutetaacuteniacute ptaacuteků v tereacutenu provaacutedějiacute vyškoleniacute dobrovolniacuteci amateacuterštiacute ornitologoveacute jejichž vyacutesledky jsou v každeacute zemi shromaacutežděny a po zpracovaacuteniacute se

posiacutelajiacute Českeacute společnosti ornitologickeacute kteraacute program koordinuje pro celou Evropu

Vědci Pand je viacutece než jsme mysleliPanda obyacutevala mnoho oblastiacute a to nejen v Čiacuteně (v současneacute době pouze v zalesněnyacutech oblastech středniacute Čiacuteny) Populace pand velkyacutech musela dlouho snaacutešet naacutejezdy pytlaacuteků i dřevorubců kteřiacute v 80 letech plenili rozsaacutehleacute bambusoveacute pralesy Počty zviacuteřat žijiacuteciacutech ve volneacute přiacuterodě se odhadujiacute na 1000 kusů ale plachaacute a ostražitaacute zviacuteřata vyacuterazně ztěžujiacute přesneacute počiacutetaacuteniacuteK součtu vzaacutecnyacutech zviacuteřat se začaly využiacutevat supermoderniacute metody založeneacute na analyacuteze DNA (z pandiacuteho trusu) Vědci věřiacute že počet pand byl v minulyacutech průzkumech vysoce podceňovaacuten podle nich ve volneacute přiacuterodě žije až 3 000 pand uvaacutediacute BBC A jejich počty se podle zpraacutevy vydaneacute v magaziacutenu Current Biology mohou ještě zvyacutešit pokud bude pokračovat program na jejich ochranu kteryacute vyvinula čiacutenskaacute vlaacuteda

Z průzkumů v pandiacute rezervaci v provincii Sčchuan vědci zjistili že se zde pohybuje 66 pand což je dvakraacutet viacutece než po sčiacutetaacuteniacute klasickou metodou v roce

1998 Z průzkumu provedeneacutem v pandiacute přiacuterodniacute rezervaci Wang-lang vědci vyvodili zaacutevěr že v celeacute Čiacuteně ve volneacute přiacuterodě může žiacutet 2500 až 3000 pand Je to dobraacute zpraacuteva pro budoucnost tvrdiacute vědci Tak dlouho jak jen bude čiacutenskaacute vlaacuteda

pokračovat v pronaacutesledovaacuteniacute pytlaacuteků a zabraňovat kaacuteceniacute bambusoveacuteho pralesa

Přiacuterodniacute produkce

Antropogenniacute produkce

S bakterie (H2S) moře vulkanickaacute činnost spalovaacuteniacute fosil paliv (SO2) technologickeacute procesy (SO2)

88407

607

C (CO2) dyacutechaacuteniacute a vulkan činnost spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv

7210sup31410sup3

Hlavniacute laacutetkoveacute zdroje S a C (v mil t za rok)

Přirozenyacute koloběh siacutery (S)

7

8840

Σ 135

Antropogenně ovlivněnyacute koloběh siacutery S

135

67

Autekologie - vztah organizmu a prostřediacuteFaktory prostřediacute Faktory abiotickeacute x biotickeacutea) klimatickeacute vnitrodruhoveacuteb) hydrickeacute mezidruhoveacute(+antropogenniacute+trofickeacute)

c) edafickeacute

Ekologickeacute faktory ovzdušiacuteHustota a nosnost vzduchu - umožňuje leacutetaacuteniacute Mimozemskeacute zaacuteřeniacute - slunečniacute konstanta 1381 103 Jm-2s-1 ndash různaacute vlnovaacute deacutelka zaacuteřeniacute radioaktivniacute lt3 nm

ultrafialoveacute 3-400 nm světlo 360-760 nm infračerveneacute tepelneacute 760 nm - 400 μm

Světlo (48 kosmic zaacuteřeniacute)Teplo - (dtto) - adaptace na t - vliv na živočichy - poikilotermniacute x homoiotermniacute

Pohyb potrava velikost těla zbarveniacute klimatickaacute pravidlaVyacuteškovyacute teplotniacute gradient =gt vegetačniacute vyacuteškoveacute stupně podle dominantniacute dřeviny 1 doubravy do 500 m nm 2 bučiny (500-1000 m nm) 3 smrčiny (1000-1500 m nm) 4 kleče (1400-1800 m nm)5 alpinskeacute pralouky (gt 1800 m nm)

Složeniacute vzduchu N2 78 O2 209 O3 0000 002-7 CO2 003- N2 z hlediska organismů nevyužitelnyacute- O2 dost i pro rostliny ndash mangrove tropickeacute deštneacute lesy ()

Znečišťovaacuteniacute atmosfeacutery (skleniacutekovyacute efekt ozoacutenovaacute diacutera smog)Smog ndash znečišťovaacuteniacute vzduchu koncentrovaneacute za určityacutech podmiacutenek (teplotniacute inverze a lokalizace v kotlině) Zimniacute (bdquolondyacutenskyacuteldquo) a letniacute (bdquolosangeleskyacuteldquo) smog

Ozoacutenovaacute diacutera - ozoacuten v atmosfeacuteře maacute největšiacute koncentraci ve vyacutešce okolo 23 km Vyacuteznam vrstvy filtrace UV (2) zaacuteřeniacute Freony (znečišťujiacuteciacute l nově i jineacute) štěpiacute ozoacuten snižovaacuteniacute koncentrace O3 =gt horšiacute filtrace - ozoacutenovaacute diacutera - nemoci z UV zaacuteřeniacute

Ozonovaacute diacutera nad Antarktidou se pryacute už daacutel nerozšiřujeOzonovaacute diacutera v zemskeacute atmosfeacuteře nad Antarktidou se už daacutel patrně nerozšiřuje Prohlaacutesili to vyacuteznamniacute američtiacute vědci ktereacute na svyacutech

webovyacutech straacutenkaacutech cituje zpravodajskaacute stanice BBC Diacutera byla objevena v roce 1986 Naacutesledně byly přijaty mezinaacuterodniacute dohody o ukončeniacute

použiacutevaacuteniacute chemikaacuteliiacute ktereacute ničiacute ozonovou vrstvu BBC piacuteše že existujiacute odhady že za 60 let by se diacutera mohla zcela zahojit Dva z vědců kteřiacute pomohli zaktivovat svět před hrozbou vyplyacutevajiacuteciacute z existence teacuteto diacutery v

80 letech nyniacute na konferenci ve Washingtonu uvedli že věřiacute že se situace zlepšuje

Současně však nestačiacute jen to že se diacutera daacutele nerozšiřuje Je třeba pracovat na tom aby se diacutera začala zacelovat Oba vědci zaacuteroveň

upozornili že globaacutelniacute oteplovaacuteniacute by mohlo naopak znovu narušovat stav ozonoveacute diacutery kteraacute zabiacuteraacute plochu zhruba o velikosti severoamerickeacuteho

kontinentu Podle NOAA je za jejiacutem zlepšeniacutem zejmeacutena postupneacute odstraňovaacuteniacute přiacutepravků jako jsou třeba freony ktereacute se použiacutevaly ve sprejiacutech či

ledniciacutech

V ČR zatiacutem došlo k uacuteplneacutemu vyřazeniacute spotřeby CFC (tzv tvrdyacutech freonů) a halonů pro veškeraacute běžnaacute použitiacute (ve sprejiacutech chladničkaacutech a mrazničkaacutech apod) Skončilo použiacutevaacuteniacute methylbromidu jak v zemědělstviacute tak pro ošetřeniacute zbožiacute před přepravou Českaacute republika maacute takeacute vlastniacute halonovou banku kteraacute z uacutezemiacute staacutetu ciacuteleně stahuje nebo zdarma odebiacuteraacute vyřazeneacute hasiciacute přiacutestroje obsahujiacuteciacute halony Množstviacute sebranyacutech recyklovanyacutech a uskladněnyacutech halonů je nyniacute 9 tun a staacutele roste

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Ekosysteacutemndash strukturaacutelniacute a funkčniacute celek biosfeacuteryNezbytneacute složky1 biotop (stanoviště) (soubor abiotickyacutech faktorů včetně anorganickyacutech laacutetek)2 producenti (produkce organickyacutech laacutetek z anorganickyacutech - fotosynteacuteza)3 konzumenti (přiacutejem organickyacutech laacutetek ndash vyacuteživa ndash jako zdroj energie)4 destruenti (rozkladači) (mineralizace rozklad organickyacutech laacutetek na

anorganickeacute)

Koloběh laacutetek tok energieVstupy anorganickyacutech laacutetek činnostiacute producentů max 20 (5 ndash 10 )

fytomasy pro živočichy (potravniacute zaacutevislosti) zbytek do dekompozičniacutech procesů Stejně u živočichů Rozdiacutelnaacute rychlost dekompoziciacute Mineralizace ndash postupnyacute vznik anorganickyacutech laacutetek Opakovanaacute recyklizace (vstup do koloběhu) Přechody laacutetek mezi ekosysteacutemy Vyacuteznam koloběhu vody pro existenci života a funkci ekosysteacutemů vůbec Naacutevaznost koloběhů zaacutekladniacutech biogenniacutech prvků

Potravniacute řetězce ndash siacuteť Biodiverzita Stabilita ekosysteacutemu

Populace - soubor všech jedinců teacutehož druhu (homotypickyacute soubor) v určiteacutem prostoru a čase (možnost produkce potomstva) včetně vyacutevojovyacutech staacutediiacute Charakteristiky (atributy) populace Velikost populace a jejiacute určovaacuteniacute (hustota pokryvnost )Struktura populace (prostorovaacute struktura - rozptyl jedinců v prostoruSloženiacute populace (poměr pohlaviacute věkovaacute struktura s hmotnosti sociaacutelniacute sndashetol) Vztahy uvnitř populace (vnitrodruhovaacute konkurence)Dynamika populace (množivost ndash počet novyacutech jedinců za čas uacutemrtnost ndash počet uhynulyacutech za jednotku času)Rozptylovaacuteniacute Růst populace Společenstva heterotypickeacute soubory z jednotlivyacutech populaciacute Podle složitosti vazeb viacutecemeacuteně staacuteleacute se schopnostiacute autoregulacePrimaacuterniacute (přirozeneacute) biocenoacutezySekundaacuterniacuteBiomy ndash společenstva velkyacutech oblastiacute Země s jednotnou fyziognomiiacute

Biosfeacutera - globaacutelniacute ekosysteacutem Koloběhy hlavniacutech biogenniacutech prvkůVnosy člověka

Evropa ztraacuteciacute biodiverzitu velmi rychle

Podle Světoveacuteho fondu na ochranu přiacuterody (WWF) se dramatickyacutem tempem snižuje biodiverzita evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit a dochaacuteziacute k uacutebytku živočišnyacutech druhů Přiacutepadoveacute studie hodnotily 19 různyacutech druhů a osm přiacuterodniacutech lokalit v celeacute Evropě Studie prokaacutezaly že podle evropskyacutech kriteacuteriiacute se viacutece než 60 druhů a lokalit nachaacuteziacute ve bdquošpatneacutemldquo stavu s ohledem na kvalitu biodiverzity Dalšiacutech 22 nemohlo byacutet klasifikovaacuteno kvůli nedostatku uacutedajů

Kvalita populace u euroasijskeacuteho rysa v Alpaacutech a u hnědyacutech medvědů v Rakousku byla shledaacutena jako bdquošpatnaacuteldquo a u jednoho druhu želv jako bdquoneadekvaacutetniacuteldquo Za posledniacutech sedm let došlo k uacutebytku medvědiacutech populaciacute ve středniacutem Rakousku o 50 Tato novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv To zahrnuje použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute stejně jako kladeniacute pastiacute otraacutevenyacutech naacutevnad a pytlačeniacute

Podle WWF je to signaacutel aby EU zahaacutejila bezprostředniacute akci pokud chce dostaacutet sveacutemu ciacuteli že zastaviacute uacutebytek biodiverzity kolem roku 2010

bdquoToto je důkazem že se evropskyacutem vlaacutedaacutem nedařiacute chraacutenit přiacuterodu v Evropěldquo řekl Tony Long ředitel European Policy Office WWF bdquoTyto alarmujiacuteciacute trendy můžeme zvraacutetit pokud budou politici vniacutemat uacutebytek biodiverzity jako vaacutežnyacute probleacutemldquo

Experti EHF žaacutedajiacute členskeacute staacutety EU aby řaacutedně implementovaly směrnice na ochranu ptaacuteků a přiacuterodniacutech lokalit ndash zaacutekladniacute kaacutemen evropskeacute environmentaacutelniacute legislativy EU by měla ustanovit dostatečneacute množstviacute lokalit siacutetě Natura 2000 starat se o ohroženeacute druhy a financovat opatřeniacute kteraacute jsou nutnaacute pro jejich přežitiacute

Natura 2000 je celoevropskaacute siacuteť chraacuteněnyacutech oblastiacute Podle zpraacutevy bude zaacutesadniacute pro ochranu biodiverzity v Evropě uacutespěšnaacute a efektivniacute implementace lokalit siacutetě Natura 2000

bdquoEU disponuje nezbytnou legislativou na ochranu ohroženyacutech druhů a lokalitldquo řekl Gerald Dick z globaacutelniacuteho programu WWF na ochranu druhů bdquoDůležiteacute ale je aby dokaacutezala zvlaacutednout implementaci teacuteto legislativy To znamenaacute že se musiacute starat o tyto speciaacutelniacute chraacuteněneacute oblasti řaacutednyacutem způsobem Členskeacute staacutety musiacute připravit sveacute naacuterodniacute finančniacute plaacuteny aby dokaacutezaly zvlaacutednout tento zaacutevazekldquo

Někteřiacute ptaacuteci z Evropy miziacute jiniacute přibyacutevajiacute Co to vypoviacutedaacute o stavu našiacute krajinyMnožstviacute ještě nedaacutevno běžnyacutech ptačiacutech druhů v Evropě dnes razantně ubyacutevaacute Celkově v Evropě poklesla početnost ptačiacutech druhů typickyacutech pro zemědělskou

krajinu mezi lety 1980 a 2003 v průměru o 28 Uacutebytek lesniacutech ptaacuteků je meacuteně vyacuteznamnyacute (13) a některeacute druhy zejmeacutena ty meacuteně specializovaneacute na konkreacutetniacute typ prostřediacute naopak přibyacutevajiacute Vše nasvědčuje tomu že ohroženiacute dosud běžnyacutech volně

žijiacuteciacutech ptaacuteků je většiacute v novyacutech členskyacutech zemiacutech EU včetně ČR Jak ukazuje praacutevě největšiacute uacutebytek mezi ptaacuteky obyacutevajiacuteciacutemi zemědělskou krajinu

hrozbu představuje zejmeacutena intenzifikace zemědělstviacuteEvropštiacute i světoviacute politici se na začaacutetku noveacuteho tisiacuteciletiacute zavaacutezali zastavit nebo

alespoň zpomalit uacutebytek biologickeacute rozmanitosti (biodiverzity) Termiacutenem kdy se maacute hodnotit je rok 2010 Pro takoveacute hodnoceniacute je ale potřeba miacutet k dispozici

jednoducheacute a přitom spolehliveacute a vědecky podloženeacute ukazatele stavu biodiverzity bdquoVe sledovaacuteniacute rozmanitosti ptačiacutech druhů takoveacute ukazatele maacuteme k dispozici v podobě indikaacutetoru běžnyacutech druhů volně žijiacuteciacutech ptaacuteků v Evropěldquo Ciacutelem těchto bdquoptačiacutechldquo indikaacutetorů je umožnit hodnotit dopady rozhodnutiacute na živou přiacuterodu

Indikaacutetory jsou vyacutesledkem projektu Celoevropskeacuteho monitoringu běžnyacutech druhů ptaacuteků (Pan-European Common Bird Monitoring) na ktereacutem aktivně spolupracujiacute ornitologoveacute z 18 evropskyacutech zemiacute dalšiacute země se do projektu postupně zapojujiacute

Vlastniacute sčiacutetaacuteniacute ptaacuteků v tereacutenu provaacutedějiacute vyškoleniacute dobrovolniacuteci amateacuterštiacute ornitologoveacute jejichž vyacutesledky jsou v každeacute zemi shromaacutežděny a po zpracovaacuteniacute se

posiacutelajiacute Českeacute společnosti ornitologickeacute kteraacute program koordinuje pro celou Evropu

Vědci Pand je viacutece než jsme mysleliPanda obyacutevala mnoho oblastiacute a to nejen v Čiacuteně (v současneacute době pouze v zalesněnyacutech oblastech středniacute Čiacuteny) Populace pand velkyacutech musela dlouho snaacutešet naacutejezdy pytlaacuteků i dřevorubců kteřiacute v 80 letech plenili rozsaacutehleacute bambusoveacute pralesy Počty zviacuteřat žijiacuteciacutech ve volneacute přiacuterodě se odhadujiacute na 1000 kusů ale plachaacute a ostražitaacute zviacuteřata vyacuterazně ztěžujiacute přesneacute počiacutetaacuteniacuteK součtu vzaacutecnyacutech zviacuteřat se začaly využiacutevat supermoderniacute metody založeneacute na analyacuteze DNA (z pandiacuteho trusu) Vědci věřiacute že počet pand byl v minulyacutech průzkumech vysoce podceňovaacuten podle nich ve volneacute přiacuterodě žije až 3 000 pand uvaacutediacute BBC A jejich počty se podle zpraacutevy vydaneacute v magaziacutenu Current Biology mohou ještě zvyacutešit pokud bude pokračovat program na jejich ochranu kteryacute vyvinula čiacutenskaacute vlaacuteda

Z průzkumů v pandiacute rezervaci v provincii Sčchuan vědci zjistili že se zde pohybuje 66 pand což je dvakraacutet viacutece než po sčiacutetaacuteniacute klasickou metodou v roce

1998 Z průzkumu provedeneacutem v pandiacute přiacuterodniacute rezervaci Wang-lang vědci vyvodili zaacutevěr že v celeacute Čiacuteně ve volneacute přiacuterodě může žiacutet 2500 až 3000 pand Je to dobraacute zpraacuteva pro budoucnost tvrdiacute vědci Tak dlouho jak jen bude čiacutenskaacute vlaacuteda

pokračovat v pronaacutesledovaacuteniacute pytlaacuteků a zabraňovat kaacuteceniacute bambusoveacuteho pralesa

Přiacuterodniacute produkce

Antropogenniacute produkce

S bakterie (H2S) moře vulkanickaacute činnost spalovaacuteniacute fosil paliv (SO2) technologickeacute procesy (SO2)

88407

607

C (CO2) dyacutechaacuteniacute a vulkan činnost spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv

7210sup31410sup3

Hlavniacute laacutetkoveacute zdroje S a C (v mil t za rok)

Přirozenyacute koloběh siacutery (S)

7

8840

Σ 135

Antropogenně ovlivněnyacute koloběh siacutery S

135

67

Autekologie - vztah organizmu a prostřediacuteFaktory prostřediacute Faktory abiotickeacute x biotickeacutea) klimatickeacute vnitrodruhoveacuteb) hydrickeacute mezidruhoveacute(+antropogenniacute+trofickeacute)

c) edafickeacute

Ekologickeacute faktory ovzdušiacuteHustota a nosnost vzduchu - umožňuje leacutetaacuteniacute Mimozemskeacute zaacuteřeniacute - slunečniacute konstanta 1381 103 Jm-2s-1 ndash různaacute vlnovaacute deacutelka zaacuteřeniacute radioaktivniacute lt3 nm

ultrafialoveacute 3-400 nm světlo 360-760 nm infračerveneacute tepelneacute 760 nm - 400 μm

Světlo (48 kosmic zaacuteřeniacute)Teplo - (dtto) - adaptace na t - vliv na živočichy - poikilotermniacute x homoiotermniacute

Pohyb potrava velikost těla zbarveniacute klimatickaacute pravidlaVyacuteškovyacute teplotniacute gradient =gt vegetačniacute vyacuteškoveacute stupně podle dominantniacute dřeviny 1 doubravy do 500 m nm 2 bučiny (500-1000 m nm) 3 smrčiny (1000-1500 m nm) 4 kleče (1400-1800 m nm)5 alpinskeacute pralouky (gt 1800 m nm)

Složeniacute vzduchu N2 78 O2 209 O3 0000 002-7 CO2 003- N2 z hlediska organismů nevyužitelnyacute- O2 dost i pro rostliny ndash mangrove tropickeacute deštneacute lesy ()

Znečišťovaacuteniacute atmosfeacutery (skleniacutekovyacute efekt ozoacutenovaacute diacutera smog)Smog ndash znečišťovaacuteniacute vzduchu koncentrovaneacute za určityacutech podmiacutenek (teplotniacute inverze a lokalizace v kotlině) Zimniacute (bdquolondyacutenskyacuteldquo) a letniacute (bdquolosangeleskyacuteldquo) smog

Ozoacutenovaacute diacutera - ozoacuten v atmosfeacuteře maacute největšiacute koncentraci ve vyacutešce okolo 23 km Vyacuteznam vrstvy filtrace UV (2) zaacuteřeniacute Freony (znečišťujiacuteciacute l nově i jineacute) štěpiacute ozoacuten snižovaacuteniacute koncentrace O3 =gt horšiacute filtrace - ozoacutenovaacute diacutera - nemoci z UV zaacuteřeniacute

Ozonovaacute diacutera nad Antarktidou se pryacute už daacutel nerozšiřujeOzonovaacute diacutera v zemskeacute atmosfeacuteře nad Antarktidou se už daacutel patrně nerozšiřuje Prohlaacutesili to vyacuteznamniacute američtiacute vědci ktereacute na svyacutech

webovyacutech straacutenkaacutech cituje zpravodajskaacute stanice BBC Diacutera byla objevena v roce 1986 Naacutesledně byly přijaty mezinaacuterodniacute dohody o ukončeniacute

použiacutevaacuteniacute chemikaacuteliiacute ktereacute ničiacute ozonovou vrstvu BBC piacuteše že existujiacute odhady že za 60 let by se diacutera mohla zcela zahojit Dva z vědců kteřiacute pomohli zaktivovat svět před hrozbou vyplyacutevajiacuteciacute z existence teacuteto diacutery v

80 letech nyniacute na konferenci ve Washingtonu uvedli že věřiacute že se situace zlepšuje

Současně však nestačiacute jen to že se diacutera daacutele nerozšiřuje Je třeba pracovat na tom aby se diacutera začala zacelovat Oba vědci zaacuteroveň

upozornili že globaacutelniacute oteplovaacuteniacute by mohlo naopak znovu narušovat stav ozonoveacute diacutery kteraacute zabiacuteraacute plochu zhruba o velikosti severoamerickeacuteho

kontinentu Podle NOAA je za jejiacutem zlepšeniacutem zejmeacutena postupneacute odstraňovaacuteniacute přiacutepravků jako jsou třeba freony ktereacute se použiacutevaly ve sprejiacutech či

ledniciacutech

V ČR zatiacutem došlo k uacuteplneacutemu vyřazeniacute spotřeby CFC (tzv tvrdyacutech freonů) a halonů pro veškeraacute běžnaacute použitiacute (ve sprejiacutech chladničkaacutech a mrazničkaacutech apod) Skončilo použiacutevaacuteniacute methylbromidu jak v zemědělstviacute tak pro ošetřeniacute zbožiacute před přepravou Českaacute republika maacute takeacute vlastniacute halonovou banku kteraacute z uacutezemiacute staacutetu ciacuteleně stahuje nebo zdarma odebiacuteraacute vyřazeneacute hasiciacute přiacutestroje obsahujiacuteciacute halony Množstviacute sebranyacutech recyklovanyacutech a uskladněnyacutech halonů je nyniacute 9 tun a staacutele roste

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Populace - soubor všech jedinců teacutehož druhu (homotypickyacute soubor) v určiteacutem prostoru a čase (možnost produkce potomstva) včetně vyacutevojovyacutech staacutediiacute Charakteristiky (atributy) populace Velikost populace a jejiacute určovaacuteniacute (hustota pokryvnost )Struktura populace (prostorovaacute struktura - rozptyl jedinců v prostoruSloženiacute populace (poměr pohlaviacute věkovaacute struktura s hmotnosti sociaacutelniacute sndashetol) Vztahy uvnitř populace (vnitrodruhovaacute konkurence)Dynamika populace (množivost ndash počet novyacutech jedinců za čas uacutemrtnost ndash počet uhynulyacutech za jednotku času)Rozptylovaacuteniacute Růst populace Společenstva heterotypickeacute soubory z jednotlivyacutech populaciacute Podle složitosti vazeb viacutecemeacuteně staacuteleacute se schopnostiacute autoregulacePrimaacuterniacute (přirozeneacute) biocenoacutezySekundaacuterniacuteBiomy ndash společenstva velkyacutech oblastiacute Země s jednotnou fyziognomiiacute

Biosfeacutera - globaacutelniacute ekosysteacutem Koloběhy hlavniacutech biogenniacutech prvkůVnosy člověka

Evropa ztraacuteciacute biodiverzitu velmi rychle

Podle Světoveacuteho fondu na ochranu přiacuterody (WWF) se dramatickyacutem tempem snižuje biodiverzita evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit a dochaacuteziacute k uacutebytku živočišnyacutech druhů Přiacutepadoveacute studie hodnotily 19 různyacutech druhů a osm přiacuterodniacutech lokalit v celeacute Evropě Studie prokaacutezaly že podle evropskyacutech kriteacuteriiacute se viacutece než 60 druhů a lokalit nachaacuteziacute ve bdquošpatneacutemldquo stavu s ohledem na kvalitu biodiverzity Dalšiacutech 22 nemohlo byacutet klasifikovaacuteno kvůli nedostatku uacutedajů

Kvalita populace u euroasijskeacuteho rysa v Alpaacutech a u hnědyacutech medvědů v Rakousku byla shledaacutena jako bdquošpatnaacuteldquo a u jednoho druhu želv jako bdquoneadekvaacutetniacuteldquo Za posledniacutech sedm let došlo k uacutebytku medvědiacutech populaciacute ve středniacutem Rakousku o 50 Tato novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv To zahrnuje použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute stejně jako kladeniacute pastiacute otraacutevenyacutech naacutevnad a pytlačeniacute

Podle WWF je to signaacutel aby EU zahaacutejila bezprostředniacute akci pokud chce dostaacutet sveacutemu ciacuteli že zastaviacute uacutebytek biodiverzity kolem roku 2010

bdquoToto je důkazem že se evropskyacutem vlaacutedaacutem nedařiacute chraacutenit přiacuterodu v Evropěldquo řekl Tony Long ředitel European Policy Office WWF bdquoTyto alarmujiacuteciacute trendy můžeme zvraacutetit pokud budou politici vniacutemat uacutebytek biodiverzity jako vaacutežnyacute probleacutemldquo

Experti EHF žaacutedajiacute členskeacute staacutety EU aby řaacutedně implementovaly směrnice na ochranu ptaacuteků a přiacuterodniacutech lokalit ndash zaacutekladniacute kaacutemen evropskeacute environmentaacutelniacute legislativy EU by měla ustanovit dostatečneacute množstviacute lokalit siacutetě Natura 2000 starat se o ohroženeacute druhy a financovat opatřeniacute kteraacute jsou nutnaacute pro jejich přežitiacute

Natura 2000 je celoevropskaacute siacuteť chraacuteněnyacutech oblastiacute Podle zpraacutevy bude zaacutesadniacute pro ochranu biodiverzity v Evropě uacutespěšnaacute a efektivniacute implementace lokalit siacutetě Natura 2000

bdquoEU disponuje nezbytnou legislativou na ochranu ohroženyacutech druhů a lokalitldquo řekl Gerald Dick z globaacutelniacuteho programu WWF na ochranu druhů bdquoDůležiteacute ale je aby dokaacutezala zvlaacutednout implementaci teacuteto legislativy To znamenaacute že se musiacute starat o tyto speciaacutelniacute chraacuteněneacute oblasti řaacutednyacutem způsobem Členskeacute staacutety musiacute připravit sveacute naacuterodniacute finančniacute plaacuteny aby dokaacutezaly zvlaacutednout tento zaacutevazekldquo

Někteřiacute ptaacuteci z Evropy miziacute jiniacute přibyacutevajiacute Co to vypoviacutedaacute o stavu našiacute krajinyMnožstviacute ještě nedaacutevno běžnyacutech ptačiacutech druhů v Evropě dnes razantně ubyacutevaacute Celkově v Evropě poklesla početnost ptačiacutech druhů typickyacutech pro zemědělskou

krajinu mezi lety 1980 a 2003 v průměru o 28 Uacutebytek lesniacutech ptaacuteků je meacuteně vyacuteznamnyacute (13) a některeacute druhy zejmeacutena ty meacuteně specializovaneacute na konkreacutetniacute typ prostřediacute naopak přibyacutevajiacute Vše nasvědčuje tomu že ohroženiacute dosud běžnyacutech volně

žijiacuteciacutech ptaacuteků je většiacute v novyacutech členskyacutech zemiacutech EU včetně ČR Jak ukazuje praacutevě největšiacute uacutebytek mezi ptaacuteky obyacutevajiacuteciacutemi zemědělskou krajinu

hrozbu představuje zejmeacutena intenzifikace zemědělstviacuteEvropštiacute i světoviacute politici se na začaacutetku noveacuteho tisiacuteciletiacute zavaacutezali zastavit nebo

alespoň zpomalit uacutebytek biologickeacute rozmanitosti (biodiverzity) Termiacutenem kdy se maacute hodnotit je rok 2010 Pro takoveacute hodnoceniacute je ale potřeba miacutet k dispozici

jednoducheacute a přitom spolehliveacute a vědecky podloženeacute ukazatele stavu biodiverzity bdquoVe sledovaacuteniacute rozmanitosti ptačiacutech druhů takoveacute ukazatele maacuteme k dispozici v podobě indikaacutetoru běžnyacutech druhů volně žijiacuteciacutech ptaacuteků v Evropěldquo Ciacutelem těchto bdquoptačiacutechldquo indikaacutetorů je umožnit hodnotit dopady rozhodnutiacute na živou přiacuterodu

Indikaacutetory jsou vyacutesledkem projektu Celoevropskeacuteho monitoringu běžnyacutech druhů ptaacuteků (Pan-European Common Bird Monitoring) na ktereacutem aktivně spolupracujiacute ornitologoveacute z 18 evropskyacutech zemiacute dalšiacute země se do projektu postupně zapojujiacute

Vlastniacute sčiacutetaacuteniacute ptaacuteků v tereacutenu provaacutedějiacute vyškoleniacute dobrovolniacuteci amateacuterštiacute ornitologoveacute jejichž vyacutesledky jsou v každeacute zemi shromaacutežděny a po zpracovaacuteniacute se

posiacutelajiacute Českeacute společnosti ornitologickeacute kteraacute program koordinuje pro celou Evropu

Vědci Pand je viacutece než jsme mysleliPanda obyacutevala mnoho oblastiacute a to nejen v Čiacuteně (v současneacute době pouze v zalesněnyacutech oblastech středniacute Čiacuteny) Populace pand velkyacutech musela dlouho snaacutešet naacutejezdy pytlaacuteků i dřevorubců kteřiacute v 80 letech plenili rozsaacutehleacute bambusoveacute pralesy Počty zviacuteřat žijiacuteciacutech ve volneacute přiacuterodě se odhadujiacute na 1000 kusů ale plachaacute a ostražitaacute zviacuteřata vyacuterazně ztěžujiacute přesneacute počiacutetaacuteniacuteK součtu vzaacutecnyacutech zviacuteřat se začaly využiacutevat supermoderniacute metody založeneacute na analyacuteze DNA (z pandiacuteho trusu) Vědci věřiacute že počet pand byl v minulyacutech průzkumech vysoce podceňovaacuten podle nich ve volneacute přiacuterodě žije až 3 000 pand uvaacutediacute BBC A jejich počty se podle zpraacutevy vydaneacute v magaziacutenu Current Biology mohou ještě zvyacutešit pokud bude pokračovat program na jejich ochranu kteryacute vyvinula čiacutenskaacute vlaacuteda

Z průzkumů v pandiacute rezervaci v provincii Sčchuan vědci zjistili že se zde pohybuje 66 pand což je dvakraacutet viacutece než po sčiacutetaacuteniacute klasickou metodou v roce

1998 Z průzkumu provedeneacutem v pandiacute přiacuterodniacute rezervaci Wang-lang vědci vyvodili zaacutevěr že v celeacute Čiacuteně ve volneacute přiacuterodě může žiacutet 2500 až 3000 pand Je to dobraacute zpraacuteva pro budoucnost tvrdiacute vědci Tak dlouho jak jen bude čiacutenskaacute vlaacuteda

pokračovat v pronaacutesledovaacuteniacute pytlaacuteků a zabraňovat kaacuteceniacute bambusoveacuteho pralesa

Přiacuterodniacute produkce

Antropogenniacute produkce

S bakterie (H2S) moře vulkanickaacute činnost spalovaacuteniacute fosil paliv (SO2) technologickeacute procesy (SO2)

88407

607

C (CO2) dyacutechaacuteniacute a vulkan činnost spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv

7210sup31410sup3

Hlavniacute laacutetkoveacute zdroje S a C (v mil t za rok)

Přirozenyacute koloběh siacutery (S)

7

8840

Σ 135

Antropogenně ovlivněnyacute koloběh siacutery S

135

67

Autekologie - vztah organizmu a prostřediacuteFaktory prostřediacute Faktory abiotickeacute x biotickeacutea) klimatickeacute vnitrodruhoveacuteb) hydrickeacute mezidruhoveacute(+antropogenniacute+trofickeacute)

c) edafickeacute

Ekologickeacute faktory ovzdušiacuteHustota a nosnost vzduchu - umožňuje leacutetaacuteniacute Mimozemskeacute zaacuteřeniacute - slunečniacute konstanta 1381 103 Jm-2s-1 ndash různaacute vlnovaacute deacutelka zaacuteřeniacute radioaktivniacute lt3 nm

ultrafialoveacute 3-400 nm světlo 360-760 nm infračerveneacute tepelneacute 760 nm - 400 μm

Světlo (48 kosmic zaacuteřeniacute)Teplo - (dtto) - adaptace na t - vliv na živočichy - poikilotermniacute x homoiotermniacute

Pohyb potrava velikost těla zbarveniacute klimatickaacute pravidlaVyacuteškovyacute teplotniacute gradient =gt vegetačniacute vyacuteškoveacute stupně podle dominantniacute dřeviny 1 doubravy do 500 m nm 2 bučiny (500-1000 m nm) 3 smrčiny (1000-1500 m nm) 4 kleče (1400-1800 m nm)5 alpinskeacute pralouky (gt 1800 m nm)

Složeniacute vzduchu N2 78 O2 209 O3 0000 002-7 CO2 003- N2 z hlediska organismů nevyužitelnyacute- O2 dost i pro rostliny ndash mangrove tropickeacute deštneacute lesy ()

Znečišťovaacuteniacute atmosfeacutery (skleniacutekovyacute efekt ozoacutenovaacute diacutera smog)Smog ndash znečišťovaacuteniacute vzduchu koncentrovaneacute za určityacutech podmiacutenek (teplotniacute inverze a lokalizace v kotlině) Zimniacute (bdquolondyacutenskyacuteldquo) a letniacute (bdquolosangeleskyacuteldquo) smog

Ozoacutenovaacute diacutera - ozoacuten v atmosfeacuteře maacute největšiacute koncentraci ve vyacutešce okolo 23 km Vyacuteznam vrstvy filtrace UV (2) zaacuteřeniacute Freony (znečišťujiacuteciacute l nově i jineacute) štěpiacute ozoacuten snižovaacuteniacute koncentrace O3 =gt horšiacute filtrace - ozoacutenovaacute diacutera - nemoci z UV zaacuteřeniacute

Ozonovaacute diacutera nad Antarktidou se pryacute už daacutel nerozšiřujeOzonovaacute diacutera v zemskeacute atmosfeacuteře nad Antarktidou se už daacutel patrně nerozšiřuje Prohlaacutesili to vyacuteznamniacute američtiacute vědci ktereacute na svyacutech

webovyacutech straacutenkaacutech cituje zpravodajskaacute stanice BBC Diacutera byla objevena v roce 1986 Naacutesledně byly přijaty mezinaacuterodniacute dohody o ukončeniacute

použiacutevaacuteniacute chemikaacuteliiacute ktereacute ničiacute ozonovou vrstvu BBC piacuteše že existujiacute odhady že za 60 let by se diacutera mohla zcela zahojit Dva z vědců kteřiacute pomohli zaktivovat svět před hrozbou vyplyacutevajiacuteciacute z existence teacuteto diacutery v

80 letech nyniacute na konferenci ve Washingtonu uvedli že věřiacute že se situace zlepšuje

Současně však nestačiacute jen to že se diacutera daacutele nerozšiřuje Je třeba pracovat na tom aby se diacutera začala zacelovat Oba vědci zaacuteroveň

upozornili že globaacutelniacute oteplovaacuteniacute by mohlo naopak znovu narušovat stav ozonoveacute diacutery kteraacute zabiacuteraacute plochu zhruba o velikosti severoamerickeacuteho

kontinentu Podle NOAA je za jejiacutem zlepšeniacutem zejmeacutena postupneacute odstraňovaacuteniacute přiacutepravků jako jsou třeba freony ktereacute se použiacutevaly ve sprejiacutech či

ledniciacutech

V ČR zatiacutem došlo k uacuteplneacutemu vyřazeniacute spotřeby CFC (tzv tvrdyacutech freonů) a halonů pro veškeraacute běžnaacute použitiacute (ve sprejiacutech chladničkaacutech a mrazničkaacutech apod) Skončilo použiacutevaacuteniacute methylbromidu jak v zemědělstviacute tak pro ošetřeniacute zbožiacute před přepravou Českaacute republika maacute takeacute vlastniacute halonovou banku kteraacute z uacutezemiacute staacutetu ciacuteleně stahuje nebo zdarma odebiacuteraacute vyřazeneacute hasiciacute přiacutestroje obsahujiacuteciacute halony Množstviacute sebranyacutech recyklovanyacutech a uskladněnyacutech halonů je nyniacute 9 tun a staacutele roste

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Evropa ztraacuteciacute biodiverzitu velmi rychle

Podle Světoveacuteho fondu na ochranu přiacuterody (WWF) se dramatickyacutem tempem snižuje biodiverzita evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit a dochaacuteziacute k uacutebytku živočišnyacutech druhů Přiacutepadoveacute studie hodnotily 19 různyacutech druhů a osm přiacuterodniacutech lokalit v celeacute Evropě Studie prokaacutezaly že podle evropskyacutech kriteacuteriiacute se viacutece než 60 druhů a lokalit nachaacuteziacute ve bdquošpatneacutemldquo stavu s ohledem na kvalitu biodiverzity Dalšiacutech 22 nemohlo byacutet klasifikovaacuteno kvůli nedostatku uacutedajů

Kvalita populace u euroasijskeacuteho rysa v Alpaacutech a u hnědyacutech medvědů v Rakousku byla shledaacutena jako bdquošpatnaacuteldquo a u jednoho druhu želv jako bdquoneadekvaacutetniacuteldquo Za posledniacutech sedm let došlo k uacutebytku medvědiacutech populaciacute ve středniacutem Rakousku o 50 Tato novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv To zahrnuje použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute stejně jako kladeniacute pastiacute otraacutevenyacutech naacutevnad a pytlačeniacute

Podle WWF je to signaacutel aby EU zahaacutejila bezprostředniacute akci pokud chce dostaacutet sveacutemu ciacuteli že zastaviacute uacutebytek biodiverzity kolem roku 2010

bdquoToto je důkazem že se evropskyacutem vlaacutedaacutem nedařiacute chraacutenit přiacuterodu v Evropěldquo řekl Tony Long ředitel European Policy Office WWF bdquoTyto alarmujiacuteciacute trendy můžeme zvraacutetit pokud budou politici vniacutemat uacutebytek biodiverzity jako vaacutežnyacute probleacutemldquo

Experti EHF žaacutedajiacute členskeacute staacutety EU aby řaacutedně implementovaly směrnice na ochranu ptaacuteků a přiacuterodniacutech lokalit ndash zaacutekladniacute kaacutemen evropskeacute environmentaacutelniacute legislativy EU by měla ustanovit dostatečneacute množstviacute lokalit siacutetě Natura 2000 starat se o ohroženeacute druhy a financovat opatřeniacute kteraacute jsou nutnaacute pro jejich přežitiacute

Natura 2000 je celoevropskaacute siacuteť chraacuteněnyacutech oblastiacute Podle zpraacutevy bude zaacutesadniacute pro ochranu biodiverzity v Evropě uacutespěšnaacute a efektivniacute implementace lokalit siacutetě Natura 2000

bdquoEU disponuje nezbytnou legislativou na ochranu ohroženyacutech druhů a lokalitldquo řekl Gerald Dick z globaacutelniacuteho programu WWF na ochranu druhů bdquoDůležiteacute ale je aby dokaacutezala zvlaacutednout implementaci teacuteto legislativy To znamenaacute že se musiacute starat o tyto speciaacutelniacute chraacuteněneacute oblasti řaacutednyacutem způsobem Členskeacute staacutety musiacute připravit sveacute naacuterodniacute finančniacute plaacuteny aby dokaacutezaly zvlaacutednout tento zaacutevazekldquo

Někteřiacute ptaacuteci z Evropy miziacute jiniacute přibyacutevajiacute Co to vypoviacutedaacute o stavu našiacute krajinyMnožstviacute ještě nedaacutevno běžnyacutech ptačiacutech druhů v Evropě dnes razantně ubyacutevaacute Celkově v Evropě poklesla početnost ptačiacutech druhů typickyacutech pro zemědělskou

krajinu mezi lety 1980 a 2003 v průměru o 28 Uacutebytek lesniacutech ptaacuteků je meacuteně vyacuteznamnyacute (13) a některeacute druhy zejmeacutena ty meacuteně specializovaneacute na konkreacutetniacute typ prostřediacute naopak přibyacutevajiacute Vše nasvědčuje tomu že ohroženiacute dosud běžnyacutech volně

žijiacuteciacutech ptaacuteků je většiacute v novyacutech členskyacutech zemiacutech EU včetně ČR Jak ukazuje praacutevě největšiacute uacutebytek mezi ptaacuteky obyacutevajiacuteciacutemi zemědělskou krajinu

hrozbu představuje zejmeacutena intenzifikace zemědělstviacuteEvropštiacute i světoviacute politici se na začaacutetku noveacuteho tisiacuteciletiacute zavaacutezali zastavit nebo

alespoň zpomalit uacutebytek biologickeacute rozmanitosti (biodiverzity) Termiacutenem kdy se maacute hodnotit je rok 2010 Pro takoveacute hodnoceniacute je ale potřeba miacutet k dispozici

jednoducheacute a přitom spolehliveacute a vědecky podloženeacute ukazatele stavu biodiverzity bdquoVe sledovaacuteniacute rozmanitosti ptačiacutech druhů takoveacute ukazatele maacuteme k dispozici v podobě indikaacutetoru běžnyacutech druhů volně žijiacuteciacutech ptaacuteků v Evropěldquo Ciacutelem těchto bdquoptačiacutechldquo indikaacutetorů je umožnit hodnotit dopady rozhodnutiacute na živou přiacuterodu

Indikaacutetory jsou vyacutesledkem projektu Celoevropskeacuteho monitoringu běžnyacutech druhů ptaacuteků (Pan-European Common Bird Monitoring) na ktereacutem aktivně spolupracujiacute ornitologoveacute z 18 evropskyacutech zemiacute dalšiacute země se do projektu postupně zapojujiacute

Vlastniacute sčiacutetaacuteniacute ptaacuteků v tereacutenu provaacutedějiacute vyškoleniacute dobrovolniacuteci amateacuterštiacute ornitologoveacute jejichž vyacutesledky jsou v každeacute zemi shromaacutežděny a po zpracovaacuteniacute se

posiacutelajiacute Českeacute společnosti ornitologickeacute kteraacute program koordinuje pro celou Evropu

Vědci Pand je viacutece než jsme mysleliPanda obyacutevala mnoho oblastiacute a to nejen v Čiacuteně (v současneacute době pouze v zalesněnyacutech oblastech středniacute Čiacuteny) Populace pand velkyacutech musela dlouho snaacutešet naacutejezdy pytlaacuteků i dřevorubců kteřiacute v 80 letech plenili rozsaacutehleacute bambusoveacute pralesy Počty zviacuteřat žijiacuteciacutech ve volneacute přiacuterodě se odhadujiacute na 1000 kusů ale plachaacute a ostražitaacute zviacuteřata vyacuterazně ztěžujiacute přesneacute počiacutetaacuteniacuteK součtu vzaacutecnyacutech zviacuteřat se začaly využiacutevat supermoderniacute metody založeneacute na analyacuteze DNA (z pandiacuteho trusu) Vědci věřiacute že počet pand byl v minulyacutech průzkumech vysoce podceňovaacuten podle nich ve volneacute přiacuterodě žije až 3 000 pand uvaacutediacute BBC A jejich počty se podle zpraacutevy vydaneacute v magaziacutenu Current Biology mohou ještě zvyacutešit pokud bude pokračovat program na jejich ochranu kteryacute vyvinula čiacutenskaacute vlaacuteda

Z průzkumů v pandiacute rezervaci v provincii Sčchuan vědci zjistili že se zde pohybuje 66 pand což je dvakraacutet viacutece než po sčiacutetaacuteniacute klasickou metodou v roce

1998 Z průzkumu provedeneacutem v pandiacute přiacuterodniacute rezervaci Wang-lang vědci vyvodili zaacutevěr že v celeacute Čiacuteně ve volneacute přiacuterodě může žiacutet 2500 až 3000 pand Je to dobraacute zpraacuteva pro budoucnost tvrdiacute vědci Tak dlouho jak jen bude čiacutenskaacute vlaacuteda

pokračovat v pronaacutesledovaacuteniacute pytlaacuteků a zabraňovat kaacuteceniacute bambusoveacuteho pralesa

Přiacuterodniacute produkce

Antropogenniacute produkce

S bakterie (H2S) moře vulkanickaacute činnost spalovaacuteniacute fosil paliv (SO2) technologickeacute procesy (SO2)

88407

607

C (CO2) dyacutechaacuteniacute a vulkan činnost spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv

7210sup31410sup3

Hlavniacute laacutetkoveacute zdroje S a C (v mil t za rok)

Přirozenyacute koloběh siacutery (S)

7

8840

Σ 135

Antropogenně ovlivněnyacute koloběh siacutery S

135

67

Autekologie - vztah organizmu a prostřediacuteFaktory prostřediacute Faktory abiotickeacute x biotickeacutea) klimatickeacute vnitrodruhoveacuteb) hydrickeacute mezidruhoveacute(+antropogenniacute+trofickeacute)

c) edafickeacute

Ekologickeacute faktory ovzdušiacuteHustota a nosnost vzduchu - umožňuje leacutetaacuteniacute Mimozemskeacute zaacuteřeniacute - slunečniacute konstanta 1381 103 Jm-2s-1 ndash různaacute vlnovaacute deacutelka zaacuteřeniacute radioaktivniacute lt3 nm

ultrafialoveacute 3-400 nm světlo 360-760 nm infračerveneacute tepelneacute 760 nm - 400 μm

Světlo (48 kosmic zaacuteřeniacute)Teplo - (dtto) - adaptace na t - vliv na živočichy - poikilotermniacute x homoiotermniacute

Pohyb potrava velikost těla zbarveniacute klimatickaacute pravidlaVyacuteškovyacute teplotniacute gradient =gt vegetačniacute vyacuteškoveacute stupně podle dominantniacute dřeviny 1 doubravy do 500 m nm 2 bučiny (500-1000 m nm) 3 smrčiny (1000-1500 m nm) 4 kleče (1400-1800 m nm)5 alpinskeacute pralouky (gt 1800 m nm)

Složeniacute vzduchu N2 78 O2 209 O3 0000 002-7 CO2 003- N2 z hlediska organismů nevyužitelnyacute- O2 dost i pro rostliny ndash mangrove tropickeacute deštneacute lesy ()

Znečišťovaacuteniacute atmosfeacutery (skleniacutekovyacute efekt ozoacutenovaacute diacutera smog)Smog ndash znečišťovaacuteniacute vzduchu koncentrovaneacute za určityacutech podmiacutenek (teplotniacute inverze a lokalizace v kotlině) Zimniacute (bdquolondyacutenskyacuteldquo) a letniacute (bdquolosangeleskyacuteldquo) smog

Ozoacutenovaacute diacutera - ozoacuten v atmosfeacuteře maacute největšiacute koncentraci ve vyacutešce okolo 23 km Vyacuteznam vrstvy filtrace UV (2) zaacuteřeniacute Freony (znečišťujiacuteciacute l nově i jineacute) štěpiacute ozoacuten snižovaacuteniacute koncentrace O3 =gt horšiacute filtrace - ozoacutenovaacute diacutera - nemoci z UV zaacuteřeniacute

Ozonovaacute diacutera nad Antarktidou se pryacute už daacutel nerozšiřujeOzonovaacute diacutera v zemskeacute atmosfeacuteře nad Antarktidou se už daacutel patrně nerozšiřuje Prohlaacutesili to vyacuteznamniacute američtiacute vědci ktereacute na svyacutech

webovyacutech straacutenkaacutech cituje zpravodajskaacute stanice BBC Diacutera byla objevena v roce 1986 Naacutesledně byly přijaty mezinaacuterodniacute dohody o ukončeniacute

použiacutevaacuteniacute chemikaacuteliiacute ktereacute ničiacute ozonovou vrstvu BBC piacuteše že existujiacute odhady že za 60 let by se diacutera mohla zcela zahojit Dva z vědců kteřiacute pomohli zaktivovat svět před hrozbou vyplyacutevajiacuteciacute z existence teacuteto diacutery v

80 letech nyniacute na konferenci ve Washingtonu uvedli že věřiacute že se situace zlepšuje

Současně však nestačiacute jen to že se diacutera daacutele nerozšiřuje Je třeba pracovat na tom aby se diacutera začala zacelovat Oba vědci zaacuteroveň

upozornili že globaacutelniacute oteplovaacuteniacute by mohlo naopak znovu narušovat stav ozonoveacute diacutery kteraacute zabiacuteraacute plochu zhruba o velikosti severoamerickeacuteho

kontinentu Podle NOAA je za jejiacutem zlepšeniacutem zejmeacutena postupneacute odstraňovaacuteniacute přiacutepravků jako jsou třeba freony ktereacute se použiacutevaly ve sprejiacutech či

ledniciacutech

V ČR zatiacutem došlo k uacuteplneacutemu vyřazeniacute spotřeby CFC (tzv tvrdyacutech freonů) a halonů pro veškeraacute běžnaacute použitiacute (ve sprejiacutech chladničkaacutech a mrazničkaacutech apod) Skončilo použiacutevaacuteniacute methylbromidu jak v zemědělstviacute tak pro ošetřeniacute zbožiacute před přepravou Českaacute republika maacute takeacute vlastniacute halonovou banku kteraacute z uacutezemiacute staacutetu ciacuteleně stahuje nebo zdarma odebiacuteraacute vyřazeneacute hasiciacute přiacutestroje obsahujiacuteciacute halony Množstviacute sebranyacutech recyklovanyacutech a uskladněnyacutech halonů je nyniacute 9 tun a staacutele roste

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Kvalita populace u euroasijskeacuteho rysa v Alpaacutech a u hnědyacutech medvědů v Rakousku byla shledaacutena jako bdquošpatnaacuteldquo a u jednoho druhu želv jako bdquoneadekvaacutetniacuteldquo Za posledniacutech sedm let došlo k uacutebytku medvědiacutech populaciacute ve středniacutem Rakousku o 50 Tato novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv To zahrnuje použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute stejně jako kladeniacute pastiacute otraacutevenyacutech naacutevnad a pytlačeniacute

Podle WWF je to signaacutel aby EU zahaacutejila bezprostředniacute akci pokud chce dostaacutet sveacutemu ciacuteli že zastaviacute uacutebytek biodiverzity kolem roku 2010

bdquoToto je důkazem že se evropskyacutem vlaacutedaacutem nedařiacute chraacutenit přiacuterodu v Evropěldquo řekl Tony Long ředitel European Policy Office WWF bdquoTyto alarmujiacuteciacute trendy můžeme zvraacutetit pokud budou politici vniacutemat uacutebytek biodiverzity jako vaacutežnyacute probleacutemldquo

Experti EHF žaacutedajiacute členskeacute staacutety EU aby řaacutedně implementovaly směrnice na ochranu ptaacuteků a přiacuterodniacutech lokalit ndash zaacutekladniacute kaacutemen evropskeacute environmentaacutelniacute legislativy EU by měla ustanovit dostatečneacute množstviacute lokalit siacutetě Natura 2000 starat se o ohroženeacute druhy a financovat opatřeniacute kteraacute jsou nutnaacute pro jejich přežitiacute

Natura 2000 je celoevropskaacute siacuteť chraacuteněnyacutech oblastiacute Podle zpraacutevy bude zaacutesadniacute pro ochranu biodiverzity v Evropě uacutespěšnaacute a efektivniacute implementace lokalit siacutetě Natura 2000

bdquoEU disponuje nezbytnou legislativou na ochranu ohroženyacutech druhů a lokalitldquo řekl Gerald Dick z globaacutelniacuteho programu WWF na ochranu druhů bdquoDůležiteacute ale je aby dokaacutezala zvlaacutednout implementaci teacuteto legislativy To znamenaacute že se musiacute starat o tyto speciaacutelniacute chraacuteněneacute oblasti řaacutednyacutem způsobem Členskeacute staacutety musiacute připravit sveacute naacuterodniacute finančniacute plaacuteny aby dokaacutezaly zvlaacutednout tento zaacutevazekldquo

Někteřiacute ptaacuteci z Evropy miziacute jiniacute přibyacutevajiacute Co to vypoviacutedaacute o stavu našiacute krajinyMnožstviacute ještě nedaacutevno běžnyacutech ptačiacutech druhů v Evropě dnes razantně ubyacutevaacute Celkově v Evropě poklesla početnost ptačiacutech druhů typickyacutech pro zemědělskou

krajinu mezi lety 1980 a 2003 v průměru o 28 Uacutebytek lesniacutech ptaacuteků je meacuteně vyacuteznamnyacute (13) a některeacute druhy zejmeacutena ty meacuteně specializovaneacute na konkreacutetniacute typ prostřediacute naopak přibyacutevajiacute Vše nasvědčuje tomu že ohroženiacute dosud běžnyacutech volně

žijiacuteciacutech ptaacuteků je většiacute v novyacutech členskyacutech zemiacutech EU včetně ČR Jak ukazuje praacutevě největšiacute uacutebytek mezi ptaacuteky obyacutevajiacuteciacutemi zemědělskou krajinu

hrozbu představuje zejmeacutena intenzifikace zemědělstviacuteEvropštiacute i světoviacute politici se na začaacutetku noveacuteho tisiacuteciletiacute zavaacutezali zastavit nebo

alespoň zpomalit uacutebytek biologickeacute rozmanitosti (biodiverzity) Termiacutenem kdy se maacute hodnotit je rok 2010 Pro takoveacute hodnoceniacute je ale potřeba miacutet k dispozici

jednoducheacute a přitom spolehliveacute a vědecky podloženeacute ukazatele stavu biodiverzity bdquoVe sledovaacuteniacute rozmanitosti ptačiacutech druhů takoveacute ukazatele maacuteme k dispozici v podobě indikaacutetoru běžnyacutech druhů volně žijiacuteciacutech ptaacuteků v Evropěldquo Ciacutelem těchto bdquoptačiacutechldquo indikaacutetorů je umožnit hodnotit dopady rozhodnutiacute na živou přiacuterodu

Indikaacutetory jsou vyacutesledkem projektu Celoevropskeacuteho monitoringu běžnyacutech druhů ptaacuteků (Pan-European Common Bird Monitoring) na ktereacutem aktivně spolupracujiacute ornitologoveacute z 18 evropskyacutech zemiacute dalšiacute země se do projektu postupně zapojujiacute

Vlastniacute sčiacutetaacuteniacute ptaacuteků v tereacutenu provaacutedějiacute vyškoleniacute dobrovolniacuteci amateacuterštiacute ornitologoveacute jejichž vyacutesledky jsou v každeacute zemi shromaacutežděny a po zpracovaacuteniacute se

posiacutelajiacute Českeacute společnosti ornitologickeacute kteraacute program koordinuje pro celou Evropu

Vědci Pand je viacutece než jsme mysleliPanda obyacutevala mnoho oblastiacute a to nejen v Čiacuteně (v současneacute době pouze v zalesněnyacutech oblastech středniacute Čiacuteny) Populace pand velkyacutech musela dlouho snaacutešet naacutejezdy pytlaacuteků i dřevorubců kteřiacute v 80 letech plenili rozsaacutehleacute bambusoveacute pralesy Počty zviacuteřat žijiacuteciacutech ve volneacute přiacuterodě se odhadujiacute na 1000 kusů ale plachaacute a ostražitaacute zviacuteřata vyacuterazně ztěžujiacute přesneacute počiacutetaacuteniacuteK součtu vzaacutecnyacutech zviacuteřat se začaly využiacutevat supermoderniacute metody založeneacute na analyacuteze DNA (z pandiacuteho trusu) Vědci věřiacute že počet pand byl v minulyacutech průzkumech vysoce podceňovaacuten podle nich ve volneacute přiacuterodě žije až 3 000 pand uvaacutediacute BBC A jejich počty se podle zpraacutevy vydaneacute v magaziacutenu Current Biology mohou ještě zvyacutešit pokud bude pokračovat program na jejich ochranu kteryacute vyvinula čiacutenskaacute vlaacuteda

Z průzkumů v pandiacute rezervaci v provincii Sčchuan vědci zjistili že se zde pohybuje 66 pand což je dvakraacutet viacutece než po sčiacutetaacuteniacute klasickou metodou v roce

1998 Z průzkumu provedeneacutem v pandiacute přiacuterodniacute rezervaci Wang-lang vědci vyvodili zaacutevěr že v celeacute Čiacuteně ve volneacute přiacuterodě může žiacutet 2500 až 3000 pand Je to dobraacute zpraacuteva pro budoucnost tvrdiacute vědci Tak dlouho jak jen bude čiacutenskaacute vlaacuteda

pokračovat v pronaacutesledovaacuteniacute pytlaacuteků a zabraňovat kaacuteceniacute bambusoveacuteho pralesa

Přiacuterodniacute produkce

Antropogenniacute produkce

S bakterie (H2S) moře vulkanickaacute činnost spalovaacuteniacute fosil paliv (SO2) technologickeacute procesy (SO2)

88407

607

C (CO2) dyacutechaacuteniacute a vulkan činnost spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv

7210sup31410sup3

Hlavniacute laacutetkoveacute zdroje S a C (v mil t za rok)

Přirozenyacute koloběh siacutery (S)

7

8840

Σ 135

Antropogenně ovlivněnyacute koloběh siacutery S

135

67

Autekologie - vztah organizmu a prostřediacuteFaktory prostřediacute Faktory abiotickeacute x biotickeacutea) klimatickeacute vnitrodruhoveacuteb) hydrickeacute mezidruhoveacute(+antropogenniacute+trofickeacute)

c) edafickeacute

Ekologickeacute faktory ovzdušiacuteHustota a nosnost vzduchu - umožňuje leacutetaacuteniacute Mimozemskeacute zaacuteřeniacute - slunečniacute konstanta 1381 103 Jm-2s-1 ndash různaacute vlnovaacute deacutelka zaacuteřeniacute radioaktivniacute lt3 nm

ultrafialoveacute 3-400 nm světlo 360-760 nm infračerveneacute tepelneacute 760 nm - 400 μm

Světlo (48 kosmic zaacuteřeniacute)Teplo - (dtto) - adaptace na t - vliv na živočichy - poikilotermniacute x homoiotermniacute

Pohyb potrava velikost těla zbarveniacute klimatickaacute pravidlaVyacuteškovyacute teplotniacute gradient =gt vegetačniacute vyacuteškoveacute stupně podle dominantniacute dřeviny 1 doubravy do 500 m nm 2 bučiny (500-1000 m nm) 3 smrčiny (1000-1500 m nm) 4 kleče (1400-1800 m nm)5 alpinskeacute pralouky (gt 1800 m nm)

Složeniacute vzduchu N2 78 O2 209 O3 0000 002-7 CO2 003- N2 z hlediska organismů nevyužitelnyacute- O2 dost i pro rostliny ndash mangrove tropickeacute deštneacute lesy ()

Znečišťovaacuteniacute atmosfeacutery (skleniacutekovyacute efekt ozoacutenovaacute diacutera smog)Smog ndash znečišťovaacuteniacute vzduchu koncentrovaneacute za určityacutech podmiacutenek (teplotniacute inverze a lokalizace v kotlině) Zimniacute (bdquolondyacutenskyacuteldquo) a letniacute (bdquolosangeleskyacuteldquo) smog

Ozoacutenovaacute diacutera - ozoacuten v atmosfeacuteře maacute největšiacute koncentraci ve vyacutešce okolo 23 km Vyacuteznam vrstvy filtrace UV (2) zaacuteřeniacute Freony (znečišťujiacuteciacute l nově i jineacute) štěpiacute ozoacuten snižovaacuteniacute koncentrace O3 =gt horšiacute filtrace - ozoacutenovaacute diacutera - nemoci z UV zaacuteřeniacute

Ozonovaacute diacutera nad Antarktidou se pryacute už daacutel nerozšiřujeOzonovaacute diacutera v zemskeacute atmosfeacuteře nad Antarktidou se už daacutel patrně nerozšiřuje Prohlaacutesili to vyacuteznamniacute američtiacute vědci ktereacute na svyacutech

webovyacutech straacutenkaacutech cituje zpravodajskaacute stanice BBC Diacutera byla objevena v roce 1986 Naacutesledně byly přijaty mezinaacuterodniacute dohody o ukončeniacute

použiacutevaacuteniacute chemikaacuteliiacute ktereacute ničiacute ozonovou vrstvu BBC piacuteše že existujiacute odhady že za 60 let by se diacutera mohla zcela zahojit Dva z vědců kteřiacute pomohli zaktivovat svět před hrozbou vyplyacutevajiacuteciacute z existence teacuteto diacutery v

80 letech nyniacute na konferenci ve Washingtonu uvedli že věřiacute že se situace zlepšuje

Současně však nestačiacute jen to že se diacutera daacutele nerozšiřuje Je třeba pracovat na tom aby se diacutera začala zacelovat Oba vědci zaacuteroveň

upozornili že globaacutelniacute oteplovaacuteniacute by mohlo naopak znovu narušovat stav ozonoveacute diacutery kteraacute zabiacuteraacute plochu zhruba o velikosti severoamerickeacuteho

kontinentu Podle NOAA je za jejiacutem zlepšeniacutem zejmeacutena postupneacute odstraňovaacuteniacute přiacutepravků jako jsou třeba freony ktereacute se použiacutevaly ve sprejiacutech či

ledniciacutech

V ČR zatiacutem došlo k uacuteplneacutemu vyřazeniacute spotřeby CFC (tzv tvrdyacutech freonů) a halonů pro veškeraacute běžnaacute použitiacute (ve sprejiacutech chladničkaacutech a mrazničkaacutech apod) Skončilo použiacutevaacuteniacute methylbromidu jak v zemědělstviacute tak pro ošetřeniacute zbožiacute před přepravou Českaacute republika maacute takeacute vlastniacute halonovou banku kteraacute z uacutezemiacute staacutetu ciacuteleně stahuje nebo zdarma odebiacuteraacute vyřazeneacute hasiciacute přiacutestroje obsahujiacuteciacute halony Množstviacute sebranyacutech recyklovanyacutech a uskladněnyacutech halonů je nyniacute 9 tun a staacutele roste

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

bdquoToto je důkazem že se evropskyacutem vlaacutedaacutem nedařiacute chraacutenit přiacuterodu v Evropěldquo řekl Tony Long ředitel European Policy Office WWF bdquoTyto alarmujiacuteciacute trendy můžeme zvraacutetit pokud budou politici vniacutemat uacutebytek biodiverzity jako vaacutežnyacute probleacutemldquo

Experti EHF žaacutedajiacute členskeacute staacutety EU aby řaacutedně implementovaly směrnice na ochranu ptaacuteků a přiacuterodniacutech lokalit ndash zaacutekladniacute kaacutemen evropskeacute environmentaacutelniacute legislativy EU by měla ustanovit dostatečneacute množstviacute lokalit siacutetě Natura 2000 starat se o ohroženeacute druhy a financovat opatřeniacute kteraacute jsou nutnaacute pro jejich přežitiacute

Natura 2000 je celoevropskaacute siacuteť chraacuteněnyacutech oblastiacute Podle zpraacutevy bude zaacutesadniacute pro ochranu biodiverzity v Evropě uacutespěšnaacute a efektivniacute implementace lokalit siacutetě Natura 2000

bdquoEU disponuje nezbytnou legislativou na ochranu ohroženyacutech druhů a lokalitldquo řekl Gerald Dick z globaacutelniacuteho programu WWF na ochranu druhů bdquoDůležiteacute ale je aby dokaacutezala zvlaacutednout implementaci teacuteto legislativy To znamenaacute že se musiacute starat o tyto speciaacutelniacute chraacuteněneacute oblasti řaacutednyacutem způsobem Členskeacute staacutety musiacute připravit sveacute naacuterodniacute finančniacute plaacuteny aby dokaacutezaly zvlaacutednout tento zaacutevazekldquo

Někteřiacute ptaacuteci z Evropy miziacute jiniacute přibyacutevajiacute Co to vypoviacutedaacute o stavu našiacute krajinyMnožstviacute ještě nedaacutevno běžnyacutech ptačiacutech druhů v Evropě dnes razantně ubyacutevaacute Celkově v Evropě poklesla početnost ptačiacutech druhů typickyacutech pro zemědělskou

krajinu mezi lety 1980 a 2003 v průměru o 28 Uacutebytek lesniacutech ptaacuteků je meacuteně vyacuteznamnyacute (13) a některeacute druhy zejmeacutena ty meacuteně specializovaneacute na konkreacutetniacute typ prostřediacute naopak přibyacutevajiacute Vše nasvědčuje tomu že ohroženiacute dosud běžnyacutech volně

žijiacuteciacutech ptaacuteků je většiacute v novyacutech členskyacutech zemiacutech EU včetně ČR Jak ukazuje praacutevě největšiacute uacutebytek mezi ptaacuteky obyacutevajiacuteciacutemi zemědělskou krajinu

hrozbu představuje zejmeacutena intenzifikace zemědělstviacuteEvropštiacute i světoviacute politici se na začaacutetku noveacuteho tisiacuteciletiacute zavaacutezali zastavit nebo

alespoň zpomalit uacutebytek biologickeacute rozmanitosti (biodiverzity) Termiacutenem kdy se maacute hodnotit je rok 2010 Pro takoveacute hodnoceniacute je ale potřeba miacutet k dispozici

jednoducheacute a přitom spolehliveacute a vědecky podloženeacute ukazatele stavu biodiverzity bdquoVe sledovaacuteniacute rozmanitosti ptačiacutech druhů takoveacute ukazatele maacuteme k dispozici v podobě indikaacutetoru běžnyacutech druhů volně žijiacuteciacutech ptaacuteků v Evropěldquo Ciacutelem těchto bdquoptačiacutechldquo indikaacutetorů je umožnit hodnotit dopady rozhodnutiacute na živou přiacuterodu

Indikaacutetory jsou vyacutesledkem projektu Celoevropskeacuteho monitoringu běžnyacutech druhů ptaacuteků (Pan-European Common Bird Monitoring) na ktereacutem aktivně spolupracujiacute ornitologoveacute z 18 evropskyacutech zemiacute dalšiacute země se do projektu postupně zapojujiacute

Vlastniacute sčiacutetaacuteniacute ptaacuteků v tereacutenu provaacutedějiacute vyškoleniacute dobrovolniacuteci amateacuterštiacute ornitologoveacute jejichž vyacutesledky jsou v každeacute zemi shromaacutežděny a po zpracovaacuteniacute se

posiacutelajiacute Českeacute společnosti ornitologickeacute kteraacute program koordinuje pro celou Evropu

Vědci Pand je viacutece než jsme mysleliPanda obyacutevala mnoho oblastiacute a to nejen v Čiacuteně (v současneacute době pouze v zalesněnyacutech oblastech středniacute Čiacuteny) Populace pand velkyacutech musela dlouho snaacutešet naacutejezdy pytlaacuteků i dřevorubců kteřiacute v 80 letech plenili rozsaacutehleacute bambusoveacute pralesy Počty zviacuteřat žijiacuteciacutech ve volneacute přiacuterodě se odhadujiacute na 1000 kusů ale plachaacute a ostražitaacute zviacuteřata vyacuterazně ztěžujiacute přesneacute počiacutetaacuteniacuteK součtu vzaacutecnyacutech zviacuteřat se začaly využiacutevat supermoderniacute metody založeneacute na analyacuteze DNA (z pandiacuteho trusu) Vědci věřiacute že počet pand byl v minulyacutech průzkumech vysoce podceňovaacuten podle nich ve volneacute přiacuterodě žije až 3 000 pand uvaacutediacute BBC A jejich počty se podle zpraacutevy vydaneacute v magaziacutenu Current Biology mohou ještě zvyacutešit pokud bude pokračovat program na jejich ochranu kteryacute vyvinula čiacutenskaacute vlaacuteda

Z průzkumů v pandiacute rezervaci v provincii Sčchuan vědci zjistili že se zde pohybuje 66 pand což je dvakraacutet viacutece než po sčiacutetaacuteniacute klasickou metodou v roce

1998 Z průzkumu provedeneacutem v pandiacute přiacuterodniacute rezervaci Wang-lang vědci vyvodili zaacutevěr že v celeacute Čiacuteně ve volneacute přiacuterodě může žiacutet 2500 až 3000 pand Je to dobraacute zpraacuteva pro budoucnost tvrdiacute vědci Tak dlouho jak jen bude čiacutenskaacute vlaacuteda

pokračovat v pronaacutesledovaacuteniacute pytlaacuteků a zabraňovat kaacuteceniacute bambusoveacuteho pralesa

Přiacuterodniacute produkce

Antropogenniacute produkce

S bakterie (H2S) moře vulkanickaacute činnost spalovaacuteniacute fosil paliv (SO2) technologickeacute procesy (SO2)

88407

607

C (CO2) dyacutechaacuteniacute a vulkan činnost spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv

7210sup31410sup3

Hlavniacute laacutetkoveacute zdroje S a C (v mil t za rok)

Přirozenyacute koloběh siacutery (S)

7

8840

Σ 135

Antropogenně ovlivněnyacute koloběh siacutery S

135

67

Autekologie - vztah organizmu a prostřediacuteFaktory prostřediacute Faktory abiotickeacute x biotickeacutea) klimatickeacute vnitrodruhoveacuteb) hydrickeacute mezidruhoveacute(+antropogenniacute+trofickeacute)

c) edafickeacute

Ekologickeacute faktory ovzdušiacuteHustota a nosnost vzduchu - umožňuje leacutetaacuteniacute Mimozemskeacute zaacuteřeniacute - slunečniacute konstanta 1381 103 Jm-2s-1 ndash různaacute vlnovaacute deacutelka zaacuteřeniacute radioaktivniacute lt3 nm

ultrafialoveacute 3-400 nm světlo 360-760 nm infračerveneacute tepelneacute 760 nm - 400 μm

Světlo (48 kosmic zaacuteřeniacute)Teplo - (dtto) - adaptace na t - vliv na živočichy - poikilotermniacute x homoiotermniacute

Pohyb potrava velikost těla zbarveniacute klimatickaacute pravidlaVyacuteškovyacute teplotniacute gradient =gt vegetačniacute vyacuteškoveacute stupně podle dominantniacute dřeviny 1 doubravy do 500 m nm 2 bučiny (500-1000 m nm) 3 smrčiny (1000-1500 m nm) 4 kleče (1400-1800 m nm)5 alpinskeacute pralouky (gt 1800 m nm)

Složeniacute vzduchu N2 78 O2 209 O3 0000 002-7 CO2 003- N2 z hlediska organismů nevyužitelnyacute- O2 dost i pro rostliny ndash mangrove tropickeacute deštneacute lesy ()

Znečišťovaacuteniacute atmosfeacutery (skleniacutekovyacute efekt ozoacutenovaacute diacutera smog)Smog ndash znečišťovaacuteniacute vzduchu koncentrovaneacute za určityacutech podmiacutenek (teplotniacute inverze a lokalizace v kotlině) Zimniacute (bdquolondyacutenskyacuteldquo) a letniacute (bdquolosangeleskyacuteldquo) smog

Ozoacutenovaacute diacutera - ozoacuten v atmosfeacuteře maacute největšiacute koncentraci ve vyacutešce okolo 23 km Vyacuteznam vrstvy filtrace UV (2) zaacuteřeniacute Freony (znečišťujiacuteciacute l nově i jineacute) štěpiacute ozoacuten snižovaacuteniacute koncentrace O3 =gt horšiacute filtrace - ozoacutenovaacute diacutera - nemoci z UV zaacuteřeniacute

Ozonovaacute diacutera nad Antarktidou se pryacute už daacutel nerozšiřujeOzonovaacute diacutera v zemskeacute atmosfeacuteře nad Antarktidou se už daacutel patrně nerozšiřuje Prohlaacutesili to vyacuteznamniacute američtiacute vědci ktereacute na svyacutech

webovyacutech straacutenkaacutech cituje zpravodajskaacute stanice BBC Diacutera byla objevena v roce 1986 Naacutesledně byly přijaty mezinaacuterodniacute dohody o ukončeniacute

použiacutevaacuteniacute chemikaacuteliiacute ktereacute ničiacute ozonovou vrstvu BBC piacuteše že existujiacute odhady že za 60 let by se diacutera mohla zcela zahojit Dva z vědců kteřiacute pomohli zaktivovat svět před hrozbou vyplyacutevajiacuteciacute z existence teacuteto diacutery v

80 letech nyniacute na konferenci ve Washingtonu uvedli že věřiacute že se situace zlepšuje

Současně však nestačiacute jen to že se diacutera daacutele nerozšiřuje Je třeba pracovat na tom aby se diacutera začala zacelovat Oba vědci zaacuteroveň

upozornili že globaacutelniacute oteplovaacuteniacute by mohlo naopak znovu narušovat stav ozonoveacute diacutery kteraacute zabiacuteraacute plochu zhruba o velikosti severoamerickeacuteho

kontinentu Podle NOAA je za jejiacutem zlepšeniacutem zejmeacutena postupneacute odstraňovaacuteniacute přiacutepravků jako jsou třeba freony ktereacute se použiacutevaly ve sprejiacutech či

ledniciacutech

V ČR zatiacutem došlo k uacuteplneacutemu vyřazeniacute spotřeby CFC (tzv tvrdyacutech freonů) a halonů pro veškeraacute běžnaacute použitiacute (ve sprejiacutech chladničkaacutech a mrazničkaacutech apod) Skončilo použiacutevaacuteniacute methylbromidu jak v zemědělstviacute tak pro ošetřeniacute zbožiacute před přepravou Českaacute republika maacute takeacute vlastniacute halonovou banku kteraacute z uacutezemiacute staacutetu ciacuteleně stahuje nebo zdarma odebiacuteraacute vyřazeneacute hasiciacute přiacutestroje obsahujiacuteciacute halony Množstviacute sebranyacutech recyklovanyacutech a uskladněnyacutech halonů je nyniacute 9 tun a staacutele roste

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Někteřiacute ptaacuteci z Evropy miziacute jiniacute přibyacutevajiacute Co to vypoviacutedaacute o stavu našiacute krajinyMnožstviacute ještě nedaacutevno běžnyacutech ptačiacutech druhů v Evropě dnes razantně ubyacutevaacute Celkově v Evropě poklesla početnost ptačiacutech druhů typickyacutech pro zemědělskou

krajinu mezi lety 1980 a 2003 v průměru o 28 Uacutebytek lesniacutech ptaacuteků je meacuteně vyacuteznamnyacute (13) a některeacute druhy zejmeacutena ty meacuteně specializovaneacute na konkreacutetniacute typ prostřediacute naopak přibyacutevajiacute Vše nasvědčuje tomu že ohroženiacute dosud běžnyacutech volně

žijiacuteciacutech ptaacuteků je většiacute v novyacutech členskyacutech zemiacutech EU včetně ČR Jak ukazuje praacutevě největšiacute uacutebytek mezi ptaacuteky obyacutevajiacuteciacutemi zemědělskou krajinu

hrozbu představuje zejmeacutena intenzifikace zemědělstviacuteEvropštiacute i světoviacute politici se na začaacutetku noveacuteho tisiacuteciletiacute zavaacutezali zastavit nebo

alespoň zpomalit uacutebytek biologickeacute rozmanitosti (biodiverzity) Termiacutenem kdy se maacute hodnotit je rok 2010 Pro takoveacute hodnoceniacute je ale potřeba miacutet k dispozici

jednoducheacute a přitom spolehliveacute a vědecky podloženeacute ukazatele stavu biodiverzity bdquoVe sledovaacuteniacute rozmanitosti ptačiacutech druhů takoveacute ukazatele maacuteme k dispozici v podobě indikaacutetoru běžnyacutech druhů volně žijiacuteciacutech ptaacuteků v Evropěldquo Ciacutelem těchto bdquoptačiacutechldquo indikaacutetorů je umožnit hodnotit dopady rozhodnutiacute na živou přiacuterodu

Indikaacutetory jsou vyacutesledkem projektu Celoevropskeacuteho monitoringu běžnyacutech druhů ptaacuteků (Pan-European Common Bird Monitoring) na ktereacutem aktivně spolupracujiacute ornitologoveacute z 18 evropskyacutech zemiacute dalšiacute země se do projektu postupně zapojujiacute

Vlastniacute sčiacutetaacuteniacute ptaacuteků v tereacutenu provaacutedějiacute vyškoleniacute dobrovolniacuteci amateacuterštiacute ornitologoveacute jejichž vyacutesledky jsou v každeacute zemi shromaacutežděny a po zpracovaacuteniacute se

posiacutelajiacute Českeacute společnosti ornitologickeacute kteraacute program koordinuje pro celou Evropu

Vědci Pand je viacutece než jsme mysleliPanda obyacutevala mnoho oblastiacute a to nejen v Čiacuteně (v současneacute době pouze v zalesněnyacutech oblastech středniacute Čiacuteny) Populace pand velkyacutech musela dlouho snaacutešet naacutejezdy pytlaacuteků i dřevorubců kteřiacute v 80 letech plenili rozsaacutehleacute bambusoveacute pralesy Počty zviacuteřat žijiacuteciacutech ve volneacute přiacuterodě se odhadujiacute na 1000 kusů ale plachaacute a ostražitaacute zviacuteřata vyacuterazně ztěžujiacute přesneacute počiacutetaacuteniacuteK součtu vzaacutecnyacutech zviacuteřat se začaly využiacutevat supermoderniacute metody založeneacute na analyacuteze DNA (z pandiacuteho trusu) Vědci věřiacute že počet pand byl v minulyacutech průzkumech vysoce podceňovaacuten podle nich ve volneacute přiacuterodě žije až 3 000 pand uvaacutediacute BBC A jejich počty se podle zpraacutevy vydaneacute v magaziacutenu Current Biology mohou ještě zvyacutešit pokud bude pokračovat program na jejich ochranu kteryacute vyvinula čiacutenskaacute vlaacuteda

Z průzkumů v pandiacute rezervaci v provincii Sčchuan vědci zjistili že se zde pohybuje 66 pand což je dvakraacutet viacutece než po sčiacutetaacuteniacute klasickou metodou v roce

1998 Z průzkumu provedeneacutem v pandiacute přiacuterodniacute rezervaci Wang-lang vědci vyvodili zaacutevěr že v celeacute Čiacuteně ve volneacute přiacuterodě může žiacutet 2500 až 3000 pand Je to dobraacute zpraacuteva pro budoucnost tvrdiacute vědci Tak dlouho jak jen bude čiacutenskaacute vlaacuteda

pokračovat v pronaacutesledovaacuteniacute pytlaacuteků a zabraňovat kaacuteceniacute bambusoveacuteho pralesa

Přiacuterodniacute produkce

Antropogenniacute produkce

S bakterie (H2S) moře vulkanickaacute činnost spalovaacuteniacute fosil paliv (SO2) technologickeacute procesy (SO2)

88407

607

C (CO2) dyacutechaacuteniacute a vulkan činnost spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv

7210sup31410sup3

Hlavniacute laacutetkoveacute zdroje S a C (v mil t za rok)

Přirozenyacute koloběh siacutery (S)

7

8840

Σ 135

Antropogenně ovlivněnyacute koloběh siacutery S

135

67

Autekologie - vztah organizmu a prostřediacuteFaktory prostřediacute Faktory abiotickeacute x biotickeacutea) klimatickeacute vnitrodruhoveacuteb) hydrickeacute mezidruhoveacute(+antropogenniacute+trofickeacute)

c) edafickeacute

Ekologickeacute faktory ovzdušiacuteHustota a nosnost vzduchu - umožňuje leacutetaacuteniacute Mimozemskeacute zaacuteřeniacute - slunečniacute konstanta 1381 103 Jm-2s-1 ndash různaacute vlnovaacute deacutelka zaacuteřeniacute radioaktivniacute lt3 nm

ultrafialoveacute 3-400 nm světlo 360-760 nm infračerveneacute tepelneacute 760 nm - 400 μm

Světlo (48 kosmic zaacuteřeniacute)Teplo - (dtto) - adaptace na t - vliv na živočichy - poikilotermniacute x homoiotermniacute

Pohyb potrava velikost těla zbarveniacute klimatickaacute pravidlaVyacuteškovyacute teplotniacute gradient =gt vegetačniacute vyacuteškoveacute stupně podle dominantniacute dřeviny 1 doubravy do 500 m nm 2 bučiny (500-1000 m nm) 3 smrčiny (1000-1500 m nm) 4 kleče (1400-1800 m nm)5 alpinskeacute pralouky (gt 1800 m nm)

Složeniacute vzduchu N2 78 O2 209 O3 0000 002-7 CO2 003- N2 z hlediska organismů nevyužitelnyacute- O2 dost i pro rostliny ndash mangrove tropickeacute deštneacute lesy ()

Znečišťovaacuteniacute atmosfeacutery (skleniacutekovyacute efekt ozoacutenovaacute diacutera smog)Smog ndash znečišťovaacuteniacute vzduchu koncentrovaneacute za určityacutech podmiacutenek (teplotniacute inverze a lokalizace v kotlině) Zimniacute (bdquolondyacutenskyacuteldquo) a letniacute (bdquolosangeleskyacuteldquo) smog

Ozoacutenovaacute diacutera - ozoacuten v atmosfeacuteře maacute největšiacute koncentraci ve vyacutešce okolo 23 km Vyacuteznam vrstvy filtrace UV (2) zaacuteřeniacute Freony (znečišťujiacuteciacute l nově i jineacute) štěpiacute ozoacuten snižovaacuteniacute koncentrace O3 =gt horšiacute filtrace - ozoacutenovaacute diacutera - nemoci z UV zaacuteřeniacute

Ozonovaacute diacutera nad Antarktidou se pryacute už daacutel nerozšiřujeOzonovaacute diacutera v zemskeacute atmosfeacuteře nad Antarktidou se už daacutel patrně nerozšiřuje Prohlaacutesili to vyacuteznamniacute američtiacute vědci ktereacute na svyacutech

webovyacutech straacutenkaacutech cituje zpravodajskaacute stanice BBC Diacutera byla objevena v roce 1986 Naacutesledně byly přijaty mezinaacuterodniacute dohody o ukončeniacute

použiacutevaacuteniacute chemikaacuteliiacute ktereacute ničiacute ozonovou vrstvu BBC piacuteše že existujiacute odhady že za 60 let by se diacutera mohla zcela zahojit Dva z vědců kteřiacute pomohli zaktivovat svět před hrozbou vyplyacutevajiacuteciacute z existence teacuteto diacutery v

80 letech nyniacute na konferenci ve Washingtonu uvedli že věřiacute že se situace zlepšuje

Současně však nestačiacute jen to že se diacutera daacutele nerozšiřuje Je třeba pracovat na tom aby se diacutera začala zacelovat Oba vědci zaacuteroveň

upozornili že globaacutelniacute oteplovaacuteniacute by mohlo naopak znovu narušovat stav ozonoveacute diacutery kteraacute zabiacuteraacute plochu zhruba o velikosti severoamerickeacuteho

kontinentu Podle NOAA je za jejiacutem zlepšeniacutem zejmeacutena postupneacute odstraňovaacuteniacute přiacutepravků jako jsou třeba freony ktereacute se použiacutevaly ve sprejiacutech či

ledniciacutech

V ČR zatiacutem došlo k uacuteplneacutemu vyřazeniacute spotřeby CFC (tzv tvrdyacutech freonů) a halonů pro veškeraacute běžnaacute použitiacute (ve sprejiacutech chladničkaacutech a mrazničkaacutech apod) Skončilo použiacutevaacuteniacute methylbromidu jak v zemědělstviacute tak pro ošetřeniacute zbožiacute před přepravou Českaacute republika maacute takeacute vlastniacute halonovou banku kteraacute z uacutezemiacute staacutetu ciacuteleně stahuje nebo zdarma odebiacuteraacute vyřazeneacute hasiciacute přiacutestroje obsahujiacuteciacute halony Množstviacute sebranyacutech recyklovanyacutech a uskladněnyacutech halonů je nyniacute 9 tun a staacutele roste

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Vědci Pand je viacutece než jsme mysleliPanda obyacutevala mnoho oblastiacute a to nejen v Čiacuteně (v současneacute době pouze v zalesněnyacutech oblastech středniacute Čiacuteny) Populace pand velkyacutech musela dlouho snaacutešet naacutejezdy pytlaacuteků i dřevorubců kteřiacute v 80 letech plenili rozsaacutehleacute bambusoveacute pralesy Počty zviacuteřat žijiacuteciacutech ve volneacute přiacuterodě se odhadujiacute na 1000 kusů ale plachaacute a ostražitaacute zviacuteřata vyacuterazně ztěžujiacute přesneacute počiacutetaacuteniacuteK součtu vzaacutecnyacutech zviacuteřat se začaly využiacutevat supermoderniacute metody založeneacute na analyacuteze DNA (z pandiacuteho trusu) Vědci věřiacute že počet pand byl v minulyacutech průzkumech vysoce podceňovaacuten podle nich ve volneacute přiacuterodě žije až 3 000 pand uvaacutediacute BBC A jejich počty se podle zpraacutevy vydaneacute v magaziacutenu Current Biology mohou ještě zvyacutešit pokud bude pokračovat program na jejich ochranu kteryacute vyvinula čiacutenskaacute vlaacuteda

Z průzkumů v pandiacute rezervaci v provincii Sčchuan vědci zjistili že se zde pohybuje 66 pand což je dvakraacutet viacutece než po sčiacutetaacuteniacute klasickou metodou v roce

1998 Z průzkumu provedeneacutem v pandiacute přiacuterodniacute rezervaci Wang-lang vědci vyvodili zaacutevěr že v celeacute Čiacuteně ve volneacute přiacuterodě může žiacutet 2500 až 3000 pand Je to dobraacute zpraacuteva pro budoucnost tvrdiacute vědci Tak dlouho jak jen bude čiacutenskaacute vlaacuteda

pokračovat v pronaacutesledovaacuteniacute pytlaacuteků a zabraňovat kaacuteceniacute bambusoveacuteho pralesa

Přiacuterodniacute produkce

Antropogenniacute produkce

S bakterie (H2S) moře vulkanickaacute činnost spalovaacuteniacute fosil paliv (SO2) technologickeacute procesy (SO2)

88407

607

C (CO2) dyacutechaacuteniacute a vulkan činnost spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv

7210sup31410sup3

Hlavniacute laacutetkoveacute zdroje S a C (v mil t za rok)

Přirozenyacute koloběh siacutery (S)

7

8840

Σ 135

Antropogenně ovlivněnyacute koloběh siacutery S

135

67

Autekologie - vztah organizmu a prostřediacuteFaktory prostřediacute Faktory abiotickeacute x biotickeacutea) klimatickeacute vnitrodruhoveacuteb) hydrickeacute mezidruhoveacute(+antropogenniacute+trofickeacute)

c) edafickeacute

Ekologickeacute faktory ovzdušiacuteHustota a nosnost vzduchu - umožňuje leacutetaacuteniacute Mimozemskeacute zaacuteřeniacute - slunečniacute konstanta 1381 103 Jm-2s-1 ndash různaacute vlnovaacute deacutelka zaacuteřeniacute radioaktivniacute lt3 nm

ultrafialoveacute 3-400 nm světlo 360-760 nm infračerveneacute tepelneacute 760 nm - 400 μm

Světlo (48 kosmic zaacuteřeniacute)Teplo - (dtto) - adaptace na t - vliv na živočichy - poikilotermniacute x homoiotermniacute

Pohyb potrava velikost těla zbarveniacute klimatickaacute pravidlaVyacuteškovyacute teplotniacute gradient =gt vegetačniacute vyacuteškoveacute stupně podle dominantniacute dřeviny 1 doubravy do 500 m nm 2 bučiny (500-1000 m nm) 3 smrčiny (1000-1500 m nm) 4 kleče (1400-1800 m nm)5 alpinskeacute pralouky (gt 1800 m nm)

Složeniacute vzduchu N2 78 O2 209 O3 0000 002-7 CO2 003- N2 z hlediska organismů nevyužitelnyacute- O2 dost i pro rostliny ndash mangrove tropickeacute deštneacute lesy ()

Znečišťovaacuteniacute atmosfeacutery (skleniacutekovyacute efekt ozoacutenovaacute diacutera smog)Smog ndash znečišťovaacuteniacute vzduchu koncentrovaneacute za určityacutech podmiacutenek (teplotniacute inverze a lokalizace v kotlině) Zimniacute (bdquolondyacutenskyacuteldquo) a letniacute (bdquolosangeleskyacuteldquo) smog

Ozoacutenovaacute diacutera - ozoacuten v atmosfeacuteře maacute největšiacute koncentraci ve vyacutešce okolo 23 km Vyacuteznam vrstvy filtrace UV (2) zaacuteřeniacute Freony (znečišťujiacuteciacute l nově i jineacute) štěpiacute ozoacuten snižovaacuteniacute koncentrace O3 =gt horšiacute filtrace - ozoacutenovaacute diacutera - nemoci z UV zaacuteřeniacute

Ozonovaacute diacutera nad Antarktidou se pryacute už daacutel nerozšiřujeOzonovaacute diacutera v zemskeacute atmosfeacuteře nad Antarktidou se už daacutel patrně nerozšiřuje Prohlaacutesili to vyacuteznamniacute američtiacute vědci ktereacute na svyacutech

webovyacutech straacutenkaacutech cituje zpravodajskaacute stanice BBC Diacutera byla objevena v roce 1986 Naacutesledně byly přijaty mezinaacuterodniacute dohody o ukončeniacute

použiacutevaacuteniacute chemikaacuteliiacute ktereacute ničiacute ozonovou vrstvu BBC piacuteše že existujiacute odhady že za 60 let by se diacutera mohla zcela zahojit Dva z vědců kteřiacute pomohli zaktivovat svět před hrozbou vyplyacutevajiacuteciacute z existence teacuteto diacutery v

80 letech nyniacute na konferenci ve Washingtonu uvedli že věřiacute že se situace zlepšuje

Současně však nestačiacute jen to že se diacutera daacutele nerozšiřuje Je třeba pracovat na tom aby se diacutera začala zacelovat Oba vědci zaacuteroveň

upozornili že globaacutelniacute oteplovaacuteniacute by mohlo naopak znovu narušovat stav ozonoveacute diacutery kteraacute zabiacuteraacute plochu zhruba o velikosti severoamerickeacuteho

kontinentu Podle NOAA je za jejiacutem zlepšeniacutem zejmeacutena postupneacute odstraňovaacuteniacute přiacutepravků jako jsou třeba freony ktereacute se použiacutevaly ve sprejiacutech či

ledniciacutech

V ČR zatiacutem došlo k uacuteplneacutemu vyřazeniacute spotřeby CFC (tzv tvrdyacutech freonů) a halonů pro veškeraacute běžnaacute použitiacute (ve sprejiacutech chladničkaacutech a mrazničkaacutech apod) Skončilo použiacutevaacuteniacute methylbromidu jak v zemědělstviacute tak pro ošetřeniacute zbožiacute před přepravou Českaacute republika maacute takeacute vlastniacute halonovou banku kteraacute z uacutezemiacute staacutetu ciacuteleně stahuje nebo zdarma odebiacuteraacute vyřazeneacute hasiciacute přiacutestroje obsahujiacuteciacute halony Množstviacute sebranyacutech recyklovanyacutech a uskladněnyacutech halonů je nyniacute 9 tun a staacutele roste

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Přiacuterodniacute produkce

Antropogenniacute produkce

S bakterie (H2S) moře vulkanickaacute činnost spalovaacuteniacute fosil paliv (SO2) technologickeacute procesy (SO2)

88407

607

C (CO2) dyacutechaacuteniacute a vulkan činnost spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv

7210sup31410sup3

Hlavniacute laacutetkoveacute zdroje S a C (v mil t za rok)

Přirozenyacute koloběh siacutery (S)

7

8840

Σ 135

Antropogenně ovlivněnyacute koloběh siacutery S

135

67

Autekologie - vztah organizmu a prostřediacuteFaktory prostřediacute Faktory abiotickeacute x biotickeacutea) klimatickeacute vnitrodruhoveacuteb) hydrickeacute mezidruhoveacute(+antropogenniacute+trofickeacute)

c) edafickeacute

Ekologickeacute faktory ovzdušiacuteHustota a nosnost vzduchu - umožňuje leacutetaacuteniacute Mimozemskeacute zaacuteřeniacute - slunečniacute konstanta 1381 103 Jm-2s-1 ndash různaacute vlnovaacute deacutelka zaacuteřeniacute radioaktivniacute lt3 nm

ultrafialoveacute 3-400 nm světlo 360-760 nm infračerveneacute tepelneacute 760 nm - 400 μm

Světlo (48 kosmic zaacuteřeniacute)Teplo - (dtto) - adaptace na t - vliv na živočichy - poikilotermniacute x homoiotermniacute

Pohyb potrava velikost těla zbarveniacute klimatickaacute pravidlaVyacuteškovyacute teplotniacute gradient =gt vegetačniacute vyacuteškoveacute stupně podle dominantniacute dřeviny 1 doubravy do 500 m nm 2 bučiny (500-1000 m nm) 3 smrčiny (1000-1500 m nm) 4 kleče (1400-1800 m nm)5 alpinskeacute pralouky (gt 1800 m nm)

Složeniacute vzduchu N2 78 O2 209 O3 0000 002-7 CO2 003- N2 z hlediska organismů nevyužitelnyacute- O2 dost i pro rostliny ndash mangrove tropickeacute deštneacute lesy ()

Znečišťovaacuteniacute atmosfeacutery (skleniacutekovyacute efekt ozoacutenovaacute diacutera smog)Smog ndash znečišťovaacuteniacute vzduchu koncentrovaneacute za určityacutech podmiacutenek (teplotniacute inverze a lokalizace v kotlině) Zimniacute (bdquolondyacutenskyacuteldquo) a letniacute (bdquolosangeleskyacuteldquo) smog

Ozoacutenovaacute diacutera - ozoacuten v atmosfeacuteře maacute největšiacute koncentraci ve vyacutešce okolo 23 km Vyacuteznam vrstvy filtrace UV (2) zaacuteřeniacute Freony (znečišťujiacuteciacute l nově i jineacute) štěpiacute ozoacuten snižovaacuteniacute koncentrace O3 =gt horšiacute filtrace - ozoacutenovaacute diacutera - nemoci z UV zaacuteřeniacute

Ozonovaacute diacutera nad Antarktidou se pryacute už daacutel nerozšiřujeOzonovaacute diacutera v zemskeacute atmosfeacuteře nad Antarktidou se už daacutel patrně nerozšiřuje Prohlaacutesili to vyacuteznamniacute američtiacute vědci ktereacute na svyacutech

webovyacutech straacutenkaacutech cituje zpravodajskaacute stanice BBC Diacutera byla objevena v roce 1986 Naacutesledně byly přijaty mezinaacuterodniacute dohody o ukončeniacute

použiacutevaacuteniacute chemikaacuteliiacute ktereacute ničiacute ozonovou vrstvu BBC piacuteše že existujiacute odhady že za 60 let by se diacutera mohla zcela zahojit Dva z vědců kteřiacute pomohli zaktivovat svět před hrozbou vyplyacutevajiacuteciacute z existence teacuteto diacutery v

80 letech nyniacute na konferenci ve Washingtonu uvedli že věřiacute že se situace zlepšuje

Současně však nestačiacute jen to že se diacutera daacutele nerozšiřuje Je třeba pracovat na tom aby se diacutera začala zacelovat Oba vědci zaacuteroveň

upozornili že globaacutelniacute oteplovaacuteniacute by mohlo naopak znovu narušovat stav ozonoveacute diacutery kteraacute zabiacuteraacute plochu zhruba o velikosti severoamerickeacuteho

kontinentu Podle NOAA je za jejiacutem zlepšeniacutem zejmeacutena postupneacute odstraňovaacuteniacute přiacutepravků jako jsou třeba freony ktereacute se použiacutevaly ve sprejiacutech či

ledniciacutech

V ČR zatiacutem došlo k uacuteplneacutemu vyřazeniacute spotřeby CFC (tzv tvrdyacutech freonů) a halonů pro veškeraacute běžnaacute použitiacute (ve sprejiacutech chladničkaacutech a mrazničkaacutech apod) Skončilo použiacutevaacuteniacute methylbromidu jak v zemědělstviacute tak pro ošetřeniacute zbožiacute před přepravou Českaacute republika maacute takeacute vlastniacute halonovou banku kteraacute z uacutezemiacute staacutetu ciacuteleně stahuje nebo zdarma odebiacuteraacute vyřazeneacute hasiciacute přiacutestroje obsahujiacuteciacute halony Množstviacute sebranyacutech recyklovanyacutech a uskladněnyacutech halonů je nyniacute 9 tun a staacutele roste

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Přirozenyacute koloběh siacutery (S)

7

8840

Σ 135

Antropogenně ovlivněnyacute koloběh siacutery S

135

67

Autekologie - vztah organizmu a prostřediacuteFaktory prostřediacute Faktory abiotickeacute x biotickeacutea) klimatickeacute vnitrodruhoveacuteb) hydrickeacute mezidruhoveacute(+antropogenniacute+trofickeacute)

c) edafickeacute

Ekologickeacute faktory ovzdušiacuteHustota a nosnost vzduchu - umožňuje leacutetaacuteniacute Mimozemskeacute zaacuteřeniacute - slunečniacute konstanta 1381 103 Jm-2s-1 ndash různaacute vlnovaacute deacutelka zaacuteřeniacute radioaktivniacute lt3 nm

ultrafialoveacute 3-400 nm světlo 360-760 nm infračerveneacute tepelneacute 760 nm - 400 μm

Světlo (48 kosmic zaacuteřeniacute)Teplo - (dtto) - adaptace na t - vliv na živočichy - poikilotermniacute x homoiotermniacute

Pohyb potrava velikost těla zbarveniacute klimatickaacute pravidlaVyacuteškovyacute teplotniacute gradient =gt vegetačniacute vyacuteškoveacute stupně podle dominantniacute dřeviny 1 doubravy do 500 m nm 2 bučiny (500-1000 m nm) 3 smrčiny (1000-1500 m nm) 4 kleče (1400-1800 m nm)5 alpinskeacute pralouky (gt 1800 m nm)

Složeniacute vzduchu N2 78 O2 209 O3 0000 002-7 CO2 003- N2 z hlediska organismů nevyužitelnyacute- O2 dost i pro rostliny ndash mangrove tropickeacute deštneacute lesy ()

Znečišťovaacuteniacute atmosfeacutery (skleniacutekovyacute efekt ozoacutenovaacute diacutera smog)Smog ndash znečišťovaacuteniacute vzduchu koncentrovaneacute za určityacutech podmiacutenek (teplotniacute inverze a lokalizace v kotlině) Zimniacute (bdquolondyacutenskyacuteldquo) a letniacute (bdquolosangeleskyacuteldquo) smog

Ozoacutenovaacute diacutera - ozoacuten v atmosfeacuteře maacute největšiacute koncentraci ve vyacutešce okolo 23 km Vyacuteznam vrstvy filtrace UV (2) zaacuteřeniacute Freony (znečišťujiacuteciacute l nově i jineacute) štěpiacute ozoacuten snižovaacuteniacute koncentrace O3 =gt horšiacute filtrace - ozoacutenovaacute diacutera - nemoci z UV zaacuteřeniacute

Ozonovaacute diacutera nad Antarktidou se pryacute už daacutel nerozšiřujeOzonovaacute diacutera v zemskeacute atmosfeacuteře nad Antarktidou se už daacutel patrně nerozšiřuje Prohlaacutesili to vyacuteznamniacute američtiacute vědci ktereacute na svyacutech

webovyacutech straacutenkaacutech cituje zpravodajskaacute stanice BBC Diacutera byla objevena v roce 1986 Naacutesledně byly přijaty mezinaacuterodniacute dohody o ukončeniacute

použiacutevaacuteniacute chemikaacuteliiacute ktereacute ničiacute ozonovou vrstvu BBC piacuteše že existujiacute odhady že za 60 let by se diacutera mohla zcela zahojit Dva z vědců kteřiacute pomohli zaktivovat svět před hrozbou vyplyacutevajiacuteciacute z existence teacuteto diacutery v

80 letech nyniacute na konferenci ve Washingtonu uvedli že věřiacute že se situace zlepšuje

Současně však nestačiacute jen to že se diacutera daacutele nerozšiřuje Je třeba pracovat na tom aby se diacutera začala zacelovat Oba vědci zaacuteroveň

upozornili že globaacutelniacute oteplovaacuteniacute by mohlo naopak znovu narušovat stav ozonoveacute diacutery kteraacute zabiacuteraacute plochu zhruba o velikosti severoamerickeacuteho

kontinentu Podle NOAA je za jejiacutem zlepšeniacutem zejmeacutena postupneacute odstraňovaacuteniacute přiacutepravků jako jsou třeba freony ktereacute se použiacutevaly ve sprejiacutech či

ledniciacutech

V ČR zatiacutem došlo k uacuteplneacutemu vyřazeniacute spotřeby CFC (tzv tvrdyacutech freonů) a halonů pro veškeraacute běžnaacute použitiacute (ve sprejiacutech chladničkaacutech a mrazničkaacutech apod) Skončilo použiacutevaacuteniacute methylbromidu jak v zemědělstviacute tak pro ošetřeniacute zbožiacute před přepravou Českaacute republika maacute takeacute vlastniacute halonovou banku kteraacute z uacutezemiacute staacutetu ciacuteleně stahuje nebo zdarma odebiacuteraacute vyřazeneacute hasiciacute přiacutestroje obsahujiacuteciacute halony Množstviacute sebranyacutech recyklovanyacutech a uskladněnyacutech halonů je nyniacute 9 tun a staacutele roste

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Antropogenně ovlivněnyacute koloběh siacutery S

135

67

Autekologie - vztah organizmu a prostřediacuteFaktory prostřediacute Faktory abiotickeacute x biotickeacutea) klimatickeacute vnitrodruhoveacuteb) hydrickeacute mezidruhoveacute(+antropogenniacute+trofickeacute)

c) edafickeacute

Ekologickeacute faktory ovzdušiacuteHustota a nosnost vzduchu - umožňuje leacutetaacuteniacute Mimozemskeacute zaacuteřeniacute - slunečniacute konstanta 1381 103 Jm-2s-1 ndash různaacute vlnovaacute deacutelka zaacuteřeniacute radioaktivniacute lt3 nm

ultrafialoveacute 3-400 nm světlo 360-760 nm infračerveneacute tepelneacute 760 nm - 400 μm

Světlo (48 kosmic zaacuteřeniacute)Teplo - (dtto) - adaptace na t - vliv na živočichy - poikilotermniacute x homoiotermniacute

Pohyb potrava velikost těla zbarveniacute klimatickaacute pravidlaVyacuteškovyacute teplotniacute gradient =gt vegetačniacute vyacuteškoveacute stupně podle dominantniacute dřeviny 1 doubravy do 500 m nm 2 bučiny (500-1000 m nm) 3 smrčiny (1000-1500 m nm) 4 kleče (1400-1800 m nm)5 alpinskeacute pralouky (gt 1800 m nm)

Složeniacute vzduchu N2 78 O2 209 O3 0000 002-7 CO2 003- N2 z hlediska organismů nevyužitelnyacute- O2 dost i pro rostliny ndash mangrove tropickeacute deštneacute lesy ()

Znečišťovaacuteniacute atmosfeacutery (skleniacutekovyacute efekt ozoacutenovaacute diacutera smog)Smog ndash znečišťovaacuteniacute vzduchu koncentrovaneacute za určityacutech podmiacutenek (teplotniacute inverze a lokalizace v kotlině) Zimniacute (bdquolondyacutenskyacuteldquo) a letniacute (bdquolosangeleskyacuteldquo) smog

Ozoacutenovaacute diacutera - ozoacuten v atmosfeacuteře maacute největšiacute koncentraci ve vyacutešce okolo 23 km Vyacuteznam vrstvy filtrace UV (2) zaacuteřeniacute Freony (znečišťujiacuteciacute l nově i jineacute) štěpiacute ozoacuten snižovaacuteniacute koncentrace O3 =gt horšiacute filtrace - ozoacutenovaacute diacutera - nemoci z UV zaacuteřeniacute

Ozonovaacute diacutera nad Antarktidou se pryacute už daacutel nerozšiřujeOzonovaacute diacutera v zemskeacute atmosfeacuteře nad Antarktidou se už daacutel patrně nerozšiřuje Prohlaacutesili to vyacuteznamniacute američtiacute vědci ktereacute na svyacutech

webovyacutech straacutenkaacutech cituje zpravodajskaacute stanice BBC Diacutera byla objevena v roce 1986 Naacutesledně byly přijaty mezinaacuterodniacute dohody o ukončeniacute

použiacutevaacuteniacute chemikaacuteliiacute ktereacute ničiacute ozonovou vrstvu BBC piacuteše že existujiacute odhady že za 60 let by se diacutera mohla zcela zahojit Dva z vědců kteřiacute pomohli zaktivovat svět před hrozbou vyplyacutevajiacuteciacute z existence teacuteto diacutery v

80 letech nyniacute na konferenci ve Washingtonu uvedli že věřiacute že se situace zlepšuje

Současně však nestačiacute jen to že se diacutera daacutele nerozšiřuje Je třeba pracovat na tom aby se diacutera začala zacelovat Oba vědci zaacuteroveň

upozornili že globaacutelniacute oteplovaacuteniacute by mohlo naopak znovu narušovat stav ozonoveacute diacutery kteraacute zabiacuteraacute plochu zhruba o velikosti severoamerickeacuteho

kontinentu Podle NOAA je za jejiacutem zlepšeniacutem zejmeacutena postupneacute odstraňovaacuteniacute přiacutepravků jako jsou třeba freony ktereacute se použiacutevaly ve sprejiacutech či

ledniciacutech

V ČR zatiacutem došlo k uacuteplneacutemu vyřazeniacute spotřeby CFC (tzv tvrdyacutech freonů) a halonů pro veškeraacute běžnaacute použitiacute (ve sprejiacutech chladničkaacutech a mrazničkaacutech apod) Skončilo použiacutevaacuteniacute methylbromidu jak v zemědělstviacute tak pro ošetřeniacute zbožiacute před přepravou Českaacute republika maacute takeacute vlastniacute halonovou banku kteraacute z uacutezemiacute staacutetu ciacuteleně stahuje nebo zdarma odebiacuteraacute vyřazeneacute hasiciacute přiacutestroje obsahujiacuteciacute halony Množstviacute sebranyacutech recyklovanyacutech a uskladněnyacutech halonů je nyniacute 9 tun a staacutele roste

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Autekologie - vztah organizmu a prostřediacuteFaktory prostřediacute Faktory abiotickeacute x biotickeacutea) klimatickeacute vnitrodruhoveacuteb) hydrickeacute mezidruhoveacute(+antropogenniacute+trofickeacute)

c) edafickeacute

Ekologickeacute faktory ovzdušiacuteHustota a nosnost vzduchu - umožňuje leacutetaacuteniacute Mimozemskeacute zaacuteřeniacute - slunečniacute konstanta 1381 103 Jm-2s-1 ndash různaacute vlnovaacute deacutelka zaacuteřeniacute radioaktivniacute lt3 nm

ultrafialoveacute 3-400 nm světlo 360-760 nm infračerveneacute tepelneacute 760 nm - 400 μm

Světlo (48 kosmic zaacuteřeniacute)Teplo - (dtto) - adaptace na t - vliv na živočichy - poikilotermniacute x homoiotermniacute

Pohyb potrava velikost těla zbarveniacute klimatickaacute pravidlaVyacuteškovyacute teplotniacute gradient =gt vegetačniacute vyacuteškoveacute stupně podle dominantniacute dřeviny 1 doubravy do 500 m nm 2 bučiny (500-1000 m nm) 3 smrčiny (1000-1500 m nm) 4 kleče (1400-1800 m nm)5 alpinskeacute pralouky (gt 1800 m nm)

Složeniacute vzduchu N2 78 O2 209 O3 0000 002-7 CO2 003- N2 z hlediska organismů nevyužitelnyacute- O2 dost i pro rostliny ndash mangrove tropickeacute deštneacute lesy ()

Znečišťovaacuteniacute atmosfeacutery (skleniacutekovyacute efekt ozoacutenovaacute diacutera smog)Smog ndash znečišťovaacuteniacute vzduchu koncentrovaneacute za určityacutech podmiacutenek (teplotniacute inverze a lokalizace v kotlině) Zimniacute (bdquolondyacutenskyacuteldquo) a letniacute (bdquolosangeleskyacuteldquo) smog

Ozoacutenovaacute diacutera - ozoacuten v atmosfeacuteře maacute největšiacute koncentraci ve vyacutešce okolo 23 km Vyacuteznam vrstvy filtrace UV (2) zaacuteřeniacute Freony (znečišťujiacuteciacute l nově i jineacute) štěpiacute ozoacuten snižovaacuteniacute koncentrace O3 =gt horšiacute filtrace - ozoacutenovaacute diacutera - nemoci z UV zaacuteřeniacute

Ozonovaacute diacutera nad Antarktidou se pryacute už daacutel nerozšiřujeOzonovaacute diacutera v zemskeacute atmosfeacuteře nad Antarktidou se už daacutel patrně nerozšiřuje Prohlaacutesili to vyacuteznamniacute američtiacute vědci ktereacute na svyacutech

webovyacutech straacutenkaacutech cituje zpravodajskaacute stanice BBC Diacutera byla objevena v roce 1986 Naacutesledně byly přijaty mezinaacuterodniacute dohody o ukončeniacute

použiacutevaacuteniacute chemikaacuteliiacute ktereacute ničiacute ozonovou vrstvu BBC piacuteše že existujiacute odhady že za 60 let by se diacutera mohla zcela zahojit Dva z vědců kteřiacute pomohli zaktivovat svět před hrozbou vyplyacutevajiacuteciacute z existence teacuteto diacutery v

80 letech nyniacute na konferenci ve Washingtonu uvedli že věřiacute že se situace zlepšuje

Současně však nestačiacute jen to že se diacutera daacutele nerozšiřuje Je třeba pracovat na tom aby se diacutera začala zacelovat Oba vědci zaacuteroveň

upozornili že globaacutelniacute oteplovaacuteniacute by mohlo naopak znovu narušovat stav ozonoveacute diacutery kteraacute zabiacuteraacute plochu zhruba o velikosti severoamerickeacuteho

kontinentu Podle NOAA je za jejiacutem zlepšeniacutem zejmeacutena postupneacute odstraňovaacuteniacute přiacutepravků jako jsou třeba freony ktereacute se použiacutevaly ve sprejiacutech či

ledniciacutech

V ČR zatiacutem došlo k uacuteplneacutemu vyřazeniacute spotřeby CFC (tzv tvrdyacutech freonů) a halonů pro veškeraacute běžnaacute použitiacute (ve sprejiacutech chladničkaacutech a mrazničkaacutech apod) Skončilo použiacutevaacuteniacute methylbromidu jak v zemědělstviacute tak pro ošetřeniacute zbožiacute před přepravou Českaacute republika maacute takeacute vlastniacute halonovou banku kteraacute z uacutezemiacute staacutetu ciacuteleně stahuje nebo zdarma odebiacuteraacute vyřazeneacute hasiciacute přiacutestroje obsahujiacuteciacute halony Množstviacute sebranyacutech recyklovanyacutech a uskladněnyacutech halonů je nyniacute 9 tun a staacutele roste

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Složeniacute vzduchu N2 78 O2 209 O3 0000 002-7 CO2 003- N2 z hlediska organismů nevyužitelnyacute- O2 dost i pro rostliny ndash mangrove tropickeacute deštneacute lesy ()

Znečišťovaacuteniacute atmosfeacutery (skleniacutekovyacute efekt ozoacutenovaacute diacutera smog)Smog ndash znečišťovaacuteniacute vzduchu koncentrovaneacute za určityacutech podmiacutenek (teplotniacute inverze a lokalizace v kotlině) Zimniacute (bdquolondyacutenskyacuteldquo) a letniacute (bdquolosangeleskyacuteldquo) smog

Ozoacutenovaacute diacutera - ozoacuten v atmosfeacuteře maacute největšiacute koncentraci ve vyacutešce okolo 23 km Vyacuteznam vrstvy filtrace UV (2) zaacuteřeniacute Freony (znečišťujiacuteciacute l nově i jineacute) štěpiacute ozoacuten snižovaacuteniacute koncentrace O3 =gt horšiacute filtrace - ozoacutenovaacute diacutera - nemoci z UV zaacuteřeniacute

Ozonovaacute diacutera nad Antarktidou se pryacute už daacutel nerozšiřujeOzonovaacute diacutera v zemskeacute atmosfeacuteře nad Antarktidou se už daacutel patrně nerozšiřuje Prohlaacutesili to vyacuteznamniacute američtiacute vědci ktereacute na svyacutech

webovyacutech straacutenkaacutech cituje zpravodajskaacute stanice BBC Diacutera byla objevena v roce 1986 Naacutesledně byly přijaty mezinaacuterodniacute dohody o ukončeniacute

použiacutevaacuteniacute chemikaacuteliiacute ktereacute ničiacute ozonovou vrstvu BBC piacuteše že existujiacute odhady že za 60 let by se diacutera mohla zcela zahojit Dva z vědců kteřiacute pomohli zaktivovat svět před hrozbou vyplyacutevajiacuteciacute z existence teacuteto diacutery v

80 letech nyniacute na konferenci ve Washingtonu uvedli že věřiacute že se situace zlepšuje

Současně však nestačiacute jen to že se diacutera daacutele nerozšiřuje Je třeba pracovat na tom aby se diacutera začala zacelovat Oba vědci zaacuteroveň

upozornili že globaacutelniacute oteplovaacuteniacute by mohlo naopak znovu narušovat stav ozonoveacute diacutery kteraacute zabiacuteraacute plochu zhruba o velikosti severoamerickeacuteho

kontinentu Podle NOAA je za jejiacutem zlepšeniacutem zejmeacutena postupneacute odstraňovaacuteniacute přiacutepravků jako jsou třeba freony ktereacute se použiacutevaly ve sprejiacutech či

ledniciacutech

V ČR zatiacutem došlo k uacuteplneacutemu vyřazeniacute spotřeby CFC (tzv tvrdyacutech freonů) a halonů pro veškeraacute běžnaacute použitiacute (ve sprejiacutech chladničkaacutech a mrazničkaacutech apod) Skončilo použiacutevaacuteniacute methylbromidu jak v zemědělstviacute tak pro ošetřeniacute zbožiacute před přepravou Českaacute republika maacute takeacute vlastniacute halonovou banku kteraacute z uacutezemiacute staacutetu ciacuteleně stahuje nebo zdarma odebiacuteraacute vyřazeneacute hasiciacute přiacutestroje obsahujiacuteciacute halony Množstviacute sebranyacutech recyklovanyacutech a uskladněnyacutech halonů je nyniacute 9 tun a staacutele roste

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Ozonovaacute diacutera nad Antarktidou se pryacute už daacutel nerozšiřujeOzonovaacute diacutera v zemskeacute atmosfeacuteře nad Antarktidou se už daacutel patrně nerozšiřuje Prohlaacutesili to vyacuteznamniacute američtiacute vědci ktereacute na svyacutech

webovyacutech straacutenkaacutech cituje zpravodajskaacute stanice BBC Diacutera byla objevena v roce 1986 Naacutesledně byly přijaty mezinaacuterodniacute dohody o ukončeniacute

použiacutevaacuteniacute chemikaacuteliiacute ktereacute ničiacute ozonovou vrstvu BBC piacuteše že existujiacute odhady že za 60 let by se diacutera mohla zcela zahojit Dva z vědců kteřiacute pomohli zaktivovat svět před hrozbou vyplyacutevajiacuteciacute z existence teacuteto diacutery v

80 letech nyniacute na konferenci ve Washingtonu uvedli že věřiacute že se situace zlepšuje

Současně však nestačiacute jen to že se diacutera daacutele nerozšiřuje Je třeba pracovat na tom aby se diacutera začala zacelovat Oba vědci zaacuteroveň

upozornili že globaacutelniacute oteplovaacuteniacute by mohlo naopak znovu narušovat stav ozonoveacute diacutery kteraacute zabiacuteraacute plochu zhruba o velikosti severoamerickeacuteho

kontinentu Podle NOAA je za jejiacutem zlepšeniacutem zejmeacutena postupneacute odstraňovaacuteniacute přiacutepravků jako jsou třeba freony ktereacute se použiacutevaly ve sprejiacutech či

ledniciacutech

V ČR zatiacutem došlo k uacuteplneacutemu vyřazeniacute spotřeby CFC (tzv tvrdyacutech freonů) a halonů pro veškeraacute běžnaacute použitiacute (ve sprejiacutech chladničkaacutech a mrazničkaacutech apod) Skončilo použiacutevaacuteniacute methylbromidu jak v zemědělstviacute tak pro ošetřeniacute zbožiacute před přepravou Českaacute republika maacute takeacute vlastniacute halonovou banku kteraacute z uacutezemiacute staacutetu ciacuteleně stahuje nebo zdarma odebiacuteraacute vyřazeneacute hasiciacute přiacutestroje obsahujiacuteciacute halony Množstviacute sebranyacutech recyklovanyacutech a uskladněnyacutech halonů je nyniacute 9 tun a staacutele roste

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

V ČR zatiacutem došlo k uacuteplneacutemu vyřazeniacute spotřeby CFC (tzv tvrdyacutech freonů) a halonů pro veškeraacute běžnaacute použitiacute (ve sprejiacutech chladničkaacutech a mrazničkaacutech apod) Skončilo použiacutevaacuteniacute methylbromidu jak v zemědělstviacute tak pro ošetřeniacute zbožiacute před přepravou Českaacute republika maacute takeacute vlastniacute halonovou banku kteraacute z uacutezemiacute staacutetu ciacuteleně stahuje nebo zdarma odebiacuteraacute vyřazeneacute hasiciacute přiacutestroje obsahujiacuteciacute halony Množstviacute sebranyacutech recyklovanyacutech a uskladněnyacutech halonů je nyniacute 9 tun a staacutele roste

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

- CO2 - pro rostliny relativně maacutelo je doplňovaacuten respiraciacute půdniacutech mikroorganismů makroorganismů spalovaacuteniacutem

Skleniacutekovyacute efekt ndash přirozenyacute jev podmiacutenka života Antropogenniacute oteplovaacuteniacute - zvyacutešeniacute koncentrace CO2 až na 03 - vrstva

vraciacute odraženeacute tepelneacute zaacuteřeniacute od povrchu Země do kosmu (albedo) zpět na zemi =gt oteplovaacuteniacute povrchu ndash rozpouštěniacute polaacuterniacuteho ledu =gt zvyacutešeniacute hladiny oceaacutenů =gt zaacuteplavy přiacutemořskyacutech oblastiacute (Holandsko)

změny klimatu (aridizace a desertifikace středniacute Evropy)

Sibiřskyacute permafrost tvořiacute zmrzlaacute rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu Tento plyn je několikraacutet vyacutekonnějšiacutem pokud jde o skleniacutekovyacute efekt než oxid uhličityacute CO2

Z dat oteplovaacuteniacute (zvyšovaacuteniacute průměrneacute teploty) stanovili geografoveacute a klimatologoveacute pro rok 2080 naacutesledujiacuteciacute zaacutevěry

- bezsněžneacute Alpy ndash sraacutežky pouze v podobě dešťů- z toho rezultujiacute probleacutemy celeacute jižniacute Evropy s pitnou vodou- Skandinaacutevie největšiacute producent citrusovyacutech plodů (Golf proud)

Tlak vlhkost a prouděniacute vzduchu

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Zemědělstviacute je druhyacutem největšiacutem producentem skleniacutekovyacutech plynůPodle statistickeacuteho uacuteřadu Eurostat je zemědělstviacute v Evropskeacute unii po energetice druhyacutem největšiacutem znečišťovatelem ovzdušiacute skleniacutekovyacutemi plyny Celkově se

zemědělstviacute na produkci skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacuteliacute 10 Podle uacutedajů Eurostatu došlo v letech 1999 ndash 2003 ke sniacuteženiacute škodlivyacutech emisiacute způsobovanyacutech

zemědělstviacutem o 6 Hlavniacutemi zdroji znečištěniacute jsou metan kteryacute vznikaacute v traacuteviciacutem uacutestrojiacute zemědělskyacutech zviacuteřat hnůj a průmyslovaacute hnojiva

V roce 2003 největšiacutem znečišťovatelem byla průmyslovaacute hnojiva kteraacute se na vyacuterobě skleniacutekovyacutech plynů v EU podiacutelela 48 Největšiacutem producentem metanu a hnoje je dobytek Ten do ovzdušiacute dodaacutevaacute 84 metanu a 35 se podiacuteliacute na tvorbě škodlivyacutech

laacutetek z hnoje Produkce skleniacutekovyacutech plynů v posledniacutech letech klesaacute zejmeacutena z důvodu snižovaacuteniacute počtu dobytka a omezovaacuteniacute použiacutevaacuteniacute hnojiv ve většině členskyacutech staacutetů EU V roce 1998 se v zemiacutech dnešniacute Evropskeacute unie chovalo 354 milionů kusů

hospodaacuteřskyacutech zviacuteřat V roce 2004 to bylo necelyacutech 327 milionů Problematikou zemědělstviacute a jeho vlivu na životniacute prostřediacute se zabyacutevali ministři

zemědělstviacute a životniacuteho prostřediacute na neformaacutelniacutem setkaacuteniacute 11 zaacuteřiacute 2005 v Londyacuteně Již delšiacute dobu je v EU patrnaacute snaha zaveacutest takovyacute způsob zemědělskeacute vyacuteroby kteryacute by byl ohleduplnějšiacute k životniacutemu prostřediacute Staacutele viacutece dochaacuteziacute k využiacutevaacuteniacute biomasy

Spotřeba tohoto přiacuterodniacuteho paliva dosaacutehla v roce 2003 takoveacute vyacuteše kteraacute energeticky odpoviacutedaacute 69 milionům tun ropy Využiacutevaacuteniacute biomasy neniacute ale ve všech zemiacutech EU stejneacute Napřiacuteklad Velkaacute Britaacutenie nebo Irsko tento přiacuterodniacute zdroj nevyužiacutevajiacute teacuteměř vůbec naopak v Lotyšsku biomasa představuje teacuteměř třetinu spotřeby energie

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Hydrofaktory - původ života nezbytnost stavby organismůSalinita - organismy mořskeacute x sladkovodniacuteTeplota (skočnaacute vrstva) - pohyb rozšiacuteřeniacutepH - kyselost vod - antropogenniacute zaacutetěž oxidy siacutery a dusiacuteku - pH až pod 45 naacutesledneacute změny ve stoj vodě (tři prahy smrti limitujiacuteciacute přežiacutevaacuteniacute různě citlivyacutech organismů)Obsah plynů - O2 N2 CO2 H2Sostatniacutech laacutetek - anorganickeacute pevneacute (zaacutekaly) anorganickeacute rozpustneacute - sloučeniny N a P - dusičnany a fosforečnany (i z praciacutech praacutešků) - zvyacutešenyacute přiacutesun a vyššiacute teploty - eutrofizace vod =gt masovyacute rozvoj bakteriiacute a fytoplanktonu - řas a hlavně sinic Negativniacute uacutečinky (jedovateacute) Rekreace vodaacuterenskeacute vody Po změně teplot a sniacuteženiacute slunečniacuteho svitu - odumiacuteraacuteniacute metabolizace detritofaacutegy za vyacuterazneacute spotřeby kysliacuteku - udušeniacute ostatniacutech živočichů anaerobniacute procesy (hnitiacute) akumulace toxickyacutech laacutetek (botulotoxin aj) - organickeacute - biologickaacute (biochemickaacute) spotřeba O2 za 5 dniacute BSK5 - ukazatel kvality vod (v normaacutelniacute vodě 2 mgl cukrovarnickeacute odpadniacute vody - 700 mgl komunaacutelniacute odpadniacute vody 3000 mgl) Procesy samočištěniacute (hlavně u tekouciacutech)U rostlin posuzujeme vodniacute bilanci stanoviště - kapalneacute sněhoveacute horizontaacutelniacute (kondenzačniacute) sraacutežky Dostupnost vody limituje přizpůsobeniacute kořenoveacuteho systeacutemuAdaptace rostlin na nedostatek vody adaptace na vodniacute prostřediacuteStojateacute a tekouciacute vody (členěniacute podle obsahu laacutetek teploty aj) podzemniacute vody zvlaacuteštniacute vodniacute stanoviště (rašeliniště periodickeacute vody saliny)

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Edafofaktory - půda Třiacutefaacutezovyacute polydisperzniacute systeacutem (pevnaacute kapalnaacute plynnaacute) s živou a neživou složkou Druhy půd Půdniacute typy Vyacuteznam rostlin pro tvorbu půd humusu a opačněVyacuteznamneacute faktory

a) edafon klasifikace b) vzduch c) voda (vlhkost) d) teplota e) chemismus f) světlo (maacutelo vyacuteznamneacute)

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Biotickeacute faktory prostřediacute

Mezidruhoveacute vztahy ndash kladneacute x zaacuteporneacutePotravniacute vztahyRozhodujiacuteciacute ekologickeacute faktory Potrava autotrofů (vše anorganickeacute l) Potrava heterotrofů (organickeacute l)Potravniacute zaměřeniacute Biofaacutegoveacute (bakterio- myceto-fyto-herbivoři a fytoparaziteacute a zoofaacutegoveacute predaacutetoři a zooparaziteacute a saprofaacutegoveacute (nekro- a koprofaacutegoveacute)Šiacuteře potravniacutech naacuteroků

Vnitrodruhoveacute vztahyV populaci

Zaacutevěry syn- a autekologiefunkce živyacutech organismů i ekosysteacutemů se vyviacutejela v přiacutesneacutem vztahu

k podmiacutenkaacutem prostřediacute změny podmiacutenek prostřediacute zaacutekonitě vyvolajiacute změny funkciacute organismů a ekosysteacutemů

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Co je TUR - trvale udržitelnyacute rozvojPředpoklad uacutezkeacute souvislosti vyacutevoje člověka s klimatickyacutemi změnami

v přiacuterodě (časoveacute shody globaacutelniacuteho ochlazeniacute a datovaacuteniacute naacutelezů předchůdců člověka rozvoje a zaacuteniku kultur)

Osiacutedlovaacuteniacute Země člověkem souvisiacute takeacute s geologickyacutemi a klimatickyacutemi jevy Stejně změny přiacuterodniacuteho prostřediacute ovlivňovaly vyacutevoj a stav lidskeacute civilizace

Celkovyacute vyacutevoj lidskeacute společnosti s tlaky na prostřediacute vyvolaacuteval zpětnovazebneacute vztahy

Neolitickaacute (zemědělskaacute) revoluce před 20 - 30 tis lety rozviacutejiacute pastevectviacute a počaacutetečniacute zemědělstviacute (přetvaacuteřiacute krajinu likvidaciacute lesa hubiacute zviacuteřata Dalšiacute odlesňovaacuteniacute ndash staro- až středověk ndash lodě řemesla stavebnictviacute ndash zemědělstviacute a šiacuteřeniacute polopouštiacuteVyacutesledek vznik a vyacutevoj primaacuterniacute mozaikoviteacute kulturniacute krajiny (v niacute ekosysteacutemy lesniacute lužniacute polniacute a rybničniacute) někdy i diverzifikovanějšiacute než původniacute lesniacute krajina Vyacuteznam ekotonů Relativně dobraacute ekologickaacute stabilita

Ekonomickaacute orientace zemědělstviacute vyacuterob a stavebnictviacute vyvolaly někde nedostatek dřeva

Průmyslovaacute revoluce (podmiacuteněnaacute fosilniacutemi palivy) přinaacutešiacute kvalitativniacute i kvantativniacute dalšiacute vlivy ndash vědu a techniku sociaacutelniacute změny s jinyacutem životniacutem stylem Vyacutesledek naacuterůsty spotřeb energie průmysloveacute i zemědělskeacute produkce odpady atd modelujiacute sekundaacuterniacute kulturniacute krajinu s niacutezkou biologickou diverzitou Smrkovaacute monokulturizace nesla pro krajinu horšiacute důsledky něž těžebniacute průmysl

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Pokračujiacuteciacute rozvoj vědy a techniky urbanizace Vyacutesledky chemie a chemickeacuteho průmyslu do praktickeacute sfeacutery života (hnojiva pesticidy umělaacute vlaacutekna plasty) ndash kromě vyacutehod zanedbaacutevaneacute vedlejšiacute vlivy (vnos cizorodyacutech laacutetek do prostřediacute potravniacutech řetězců) jejich hromaděniacute přiacutepadně silneacute negativniacute působeniacute Růst spalovaacuteniacute fosilniacutech paliv (včetně nekvalitniacutech) dalšiacute vnosy cizorodyacutech laacutetek do atmosfeacutery vlivy na půdu vodu znečišťovaacuteniacute vod Intenzita dějů přesahuje lokaacutelniacute charakter měniacute se na globaacutelniacute působeniacute

Exponenciaacutelniacute růsty spotřeby produkce odpadů

Nerovnoměrnost růstu (vyspěleacute x rozvojoveacute země) vyspěleacute země s prudkyacutem růstem ekonomickeacute aktivity a naacutesledně znečištěniacutem rozvojoveacute země s leacutečebnou prevenciacute a hlavně sniacuteženiacutem porodniacute a dětskeacute mortality vyššiacute produkciacute potravin (zelenaacute revoluce s novyacutemi odrůdami) a zachovaacuteniacutem natality zvyšujiacute počet obyvatel exponenciaacutelně (populačniacute exploze) Noviacute obyvateleacute zatěžujiacute ještě viacutece přiacuterodniacute zdroje ndash v důsledku osobniacutech sociaacutelniacutech i klimatickyacutech katastrof zesilujiacute negativniacute vlivy na životniacute prostřediacute

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Probleacutemy současnosti

Exponenciaacutelniacute růst lidskeacute populaceS růstem populace rostou i požadavky na prostřediacuteNerovnoměrnost ve spotřebě energieBohateacute země daacutele bohatnou a chudeacute chudnou Obnovitelneacute energetickeacute zdrojeLokaacutelnost x globaacutelnostVyacutesledek lidskeacute trageacutedie s nekoordinovanou devastaciacute životniacuteho prostřediacute pokroky v produkci potravin nestačiacute ani k nasyceniacute rostouciacute populace to vede k dalšiacutemu šiacuteřeniacute poliacute na uacutekor lesa Naacutesleduje vysoušeniacute půdy šiacuteřeniacute pouštiacute Zaacutesadniacute podmiacutenka ekonomickeacuteho rozvoje stabilizace populace Sniacuteženiacute porodnosti zaacutevisiacute na zvyacutešeniacute životniacute uacuterovně rozvoji vzdělanosti a zaměstnanosti žen Proto je řešeniacute enviprobleacutemů spjato s ekonomickyacutem a sociaacutelniacutem rozvojem

Růst produkce CO2 Z fosilniacutech paliv i nyniacute 88 energie Neobnovitelneacute zdroje s produkciacute CO2 Exponenciaacutelniacute typ křivky růstu obsahu CO2 NaacutesledkyOtaacutezka sloučenin siacutery dusiacuteku a dalšiacutechObnovitelneacute energetickeacute zdroje Lokaacutelnost x globaacutelnost

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Vnosy cizorodyacutech laacutetek Freony PCB

Omezenost půdniacutech zdrojů2 ndash 4 mld ha nyniacute již 15 mld ha Dalšiacute rozšiřovaacuteniacute nežaacutedouciacute (odlesňovaacuteniacute eroze)

Omezenost vodniacutech zdrojůZvlaacuteštnosti hydrickeacuteho cyklu Problematika znečišťovaacuteniacute vody (bodoveacute řešitelneacute plošneacute ne eutrofizace vod) Znečišťovaacuteniacute mořiacute a oceaacutenů Snižovaacuteniacute biodiverzity

Globaacutelniacute vodniacute stresPrognoacuteza rok 2025 ndash až 23 obyvatel pod až vysokyacutem gvs Niacutezkyacute gvs ndash odebiacuteraacuteno lt 10 disponibil vody miacuternyacute ndash 10-20 miacuterně vysokyacute 20-40 vysokyacute gt40ČR 2001 108 dispon m (odtokoveacute vody)

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Hospodařeniacute s lesyZdroj dřeva spotřeba roste Redukce tropickeacuteho deštneacuteho lesa (ve prospěch půdy) ndash zmenšovaacuteniacute rozlohy lesa Vyacuteznam mimoprodukčniacutech funkciacute lesa (důležitost pro ovzdušiacute vodu ochranu půdy pro organismy sociaacutelniacute život člověka aj)

Drancovaacuteniacute Amazonie maacute rekordniacute tempo Pliacutece planety se měniacute v překližku Vloni zničeno 261 tisiacutece km2 pralesa (80 ilegaacutelniacute těžbou) Selektivniacute těžba odebere jen 10 až 40 stromů ale poškodiacute 14 až 50 Až 70 procent z vytěženeacute dřevniacute hmoty končiacute jako odpad Za desetiletiacute 1995-2004 vytěženo 589 tisiacutec km2 pralesa (rozloha Francie) Celkem odlesněno poškozeno a osiacutedleno 47 původniacute Amazonie

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Snižovaacuteniacute biodiverzity na různeacute uacuterovni Zaacutekladniacute globaacutelniacute probleacutem

Všechna novaacute zjištěniacute potvrzujiacute dřiacutevějšiacute uacutedaje Evropskeacute agentury pro životniacute prostřediacute o uacutebytku biodiverzity ndash ohroženo je 52 sladkovodniacutech ryb 42 savců a 45 motyacutelů a plazů Populace motyacutelů a ptačiacutech druhů z nejrůznějšiacutech typů evropskyacutech přiacuterodniacutech lokalit se sniacutežily o 2 až 37 během uplynulyacutech 30 let

Podle expertů EHF je hlavniacute přiacutečinou těchto trendů přiacutemyacute lidskyacute vliv (použiacutevaacuteniacute pesticidů nebo hnojiv urbanizace znečištěniacute půdy meliorace změny kultivačniacute praxe rozvoj a infrastruktura zemědělstviacute a lesnictviacute a dalšiacute)

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Kolik maacute Země vody Na padesaacutet letZaacutesoby vody na Zemi uživiacute populaci dalšiacutech padesaacutet let tvrdiacute experti Jejiacutem nedostatkem už dnes trpiacute každyacute třetiacute člověk Vyacutehled do budoucnosti neniacute v žaacutedneacutem přiacutepadě optimistickyacute Se staacutele rostouciacute populaciacute planety - do roku 2050 zde maacute žiacutet o dvě až tři miliardy lidiacute viacutece - nastal nejvyššiacute čas naučit se s vodou zachaacutezetKaždyacute třetiacute trpiacute nedostatkem vody Napřiacuteklad Austraacutelie jižniacute Čiacutena a Indie jsou jasnyacutemi přiacuteklady zemiacute ktereacute trpiacute v důsledku loňskeacuteho sucha V jinyacutech zemiacutech zase způsobuje nedostatek vody zemědělskaacute vyacuteroba kteraacute může v krajniacutech přiacutepadech vyuacutestit až v ekologickou katastrofu což je napřiacuteklad přiacutepad Aralskeacuteho moře ktereacute pomalu miziacute z mapy světa Kvůli extenzivniacutemu zemědělstviacute čeliacute nedostatku vody takeacute Austraacutelie Naopak Egypt musiacute ze stejneacuteho důvodu viacutece než polovinu všech potravin dovaacutežetK vyprodukovaacuteniacute jiacutedla o hodnotě jedneacute kalorie je třeba jednoho litru Kilogram obiliacute dostaneme po užitiacute 4000 litrů vody a stejnou hmotnost masa po 10000 litrech V zemědělstviacute se spotřebovaacutevaacute celyacutech 78 procent vody v průmyslu jen osmnaacutect procent Člověk saacutem pak užije osm procent vody Světovyacutem probleacutemem čiacuteslo jedna tak neniacute užitiacute ale praacutevě dodaacutevka Z osmadevadesaacuteti procent je nedostatek vody důsledkem lidskeacuteho chovaacuteniacute pouze ve dvou procentech za tiacutem stojiacute přiacuteroda Lideacute musiacute s meacuteně udělat viacutece což znamenaacute že při stejneacutem množstviacute vody musiacuteme byacutet schopni vypěstovat viacutec obiliacute dodal Rijsberman

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Čerpaacuteniacute materiaacutelovyacutech zdrojů a produkce odpadůLokaacutelniacute probleacutem celosvětoveacuteho rozsahuProblematika vnosů (zdrojů) spotřeby a vyacutenosů (odpadů) (rozvinutiacute x rozvojoviacute) Obtiacutežnost ziacuteskaacutevaacuteniacute ndash dalšiacute energetickeacute vklady s negativy (dalšiacutemi odpady) Tuna odpadu u spotřebitele je podmiacuteněna asi 5 t odpadu při vyacuterobě a 20 t odpadu při dobyacutevaacuteniacute suroviny Produkce odpadů v domaacutecnosti je 08 kg na osobu denně (ČR 2 mil t komunaacutelniacutech odpadů ročně vyacuterobniacute odpady 7 mil t) Toxickeacute odpadySnižovaacuteniacute spotřeby materiaacutelů energetickeacute naacuteročnosti omezeniacute vzniku odpadů jak ve vyacuterobě tak i ve spotřebě (zvyšovaacuteniacute životnosti vyacuterobků miniaturizace vyacuterobků moderniacute technickeacute možnosti napodobovaacuteniacute přiacuterody)Recyklace odpadů s třiacuteděniacutem

Naacutevrhy řešeniacute- stabilizace populace- stabilizace spotřeby a odpadů- stabilizace životniacuteho stylu včetně vztahu k přiacuterodniacutem zdrojům

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Vlastniacute situačniacute vyacutevoj60-70 leacuteta - lokaacutelniacute rozpory prostřediacute a zdravotniacute stav občanůD a D Meadows J Randers Meze růstu (1972)

1972 1 světovaacute konference OSN o životniacutem prostřediacute ve Stockholmu80 leacuteta ndash myšlenka trvale udržitelneacuteho rozvoje

1992 summit Země Konference Spojenyacutech naacuterodů o životniacutem prostřediacute a rozvoji ndash Rio de Janeiro ndash 178 staacutetů

Uacutemluva o změně klimatuUacutemluva o ochraně biologickeacute různorodostiDeklarace z Ria Zaacutesady obhospodařovaacuteniacute lesů ndash kompromis mezi ochranou a využiacutevaacuteniacutem

Agenda 21 ndash akčniacute plaacuten cesty k udržitelnosti rozvoje 40 kapitol ve 4 čaacutestech ndash rozpracovaacuteniacute do podmiacutenek staacutetů regionů obciacute

Zaacuteřiacute 2002 konference OSN bdquoSvětovyacute summit o udržitelneacutem rozvojildquo ndash Johannesburg ndash potvrzeniacute Ria ndash orientace na lidskeacute zdroje

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Ochrana biosfeacutery

A) Vlastniacute ochrana životniacuteho prostřediacute Relieacutef půda AtmosfeacuteraVodniacute zdrojeLesyVegetace a faunaUrbanizovaneacute oblasti (včetně průmyslovyacutech)Ekonomickeacute probleacutemy peacutečeOptimalizace

B) Ochrana PP (přiacuterody)Zaacutekonneacute normy

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Ochrana přiacuterody a krajiny (Zaacutekon ČNR č 1141992)

- Uacutečel zaacutekona udrženiacute a obnova přiacuterodniacute rovnovaacutehy v krajině ochrana rozmanitosti života a přiacuterodniacutech hodnot šetrneacute hospodařeniacute s přiacuterodniacutemu zdroji (sect 1)- Vymezenaacute peacuteče staacutetu o volně žijiacuteciacute organismy jejich společenstva nerosty

horniny geologickeacute celky ekosysteacutemy a krajinu vůbec (sect 2)- - zajišťuje se - ochranou a tvorbou UacuteSES

- obecnou ochranou volně žijiacuteciacutech organismů a zvlaacuteštniacute ochranou vzaacutecnyacutech či ohroženyacutech druhů

- ochranou vybranyacutech nalezišť nerostů a geologickyacutech jevů- ochranou dřevin mimo les- tvorbou siacutetě zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute- uacutečastiacute na ochraně půdniacuteho fondu ovlivňovaacuteniacutem uacutezemniacuteho

plaacutenovaacuteniacute vodniacuteho hospodařeniacute- obnovou přiacuterodně hodnotnyacutech ekosysteacutemů

- Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chraacuteněny před zničeniacutem a poškozovaacuteniacutem ohroženeacute nebo vzaacutecneacute druhy jsou chraacuteněny zvlaacutešť (sect 5)

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Co je UacuteSES

Biocentrum ndash čaacutest krajiny s ekol stabilniacutemi ekosysteacutemy Umožňuje trvalou existenci organismů

Biokoridor ndash lineaacuterniacute uacutesek krajiny s vyššiacute ekologickou bohatostiacute Spojuje biocentra zajišťuje migrace

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Geographic Biokoridory opravdu pomaacutehajiacute zachovat biodiverzituVědci zjistili že biokoridory skutečně přispiacutevajiacute k zaacutechraně biodiverzity Až dosud totiž důkaz o tom že teorie siacutetě biocenter a biokoridorů (pozn v Českeacute republice znaacutemaacute pod naacutezvem UacuteSES - Uacutezemniacute systeacutem ekologickeacute stability) funguje v praxi chyběl Biokoridory jsou uacutezkeacute pruhy krajiny ktereacute vzaacutejemně propojujiacute biocentra - izolovaneacute lokality kde žijiacute původniacute rostlinnaacute a živočišnaacute společenstva (napřiacuteklad přiacuterodniacute rezervace)

Tyacutem vědců pod vedeniacutem Ellen Damschenoveacute ekoložky z Kalifornskeacute univerzity proto provedl experiment Před pěti lety rozčlenil paacutes jehličnateacuteho lesa v Jižniacute Karoliacuteně do šesti ploch o rozloze 500 metrů čtverečnyacutech a teď zjistil že na plochaacutech ktereacute byly uacutezkyacutemi koridory propojeny s jinyacutemi plochami bylo o dvacet procent viacutece rostlinnyacutech druhů než na plochaacutech izolovanyacutech Koridory měly pozitivniacute dopad na diverzitu druhů Podle Ellen Damschenoveacute byla teorie siacutetě biocenter a biokoridorů populaacuterniacute předevšiacutem v šedesaacutetyacutech a sedmdesaacutetyacutech letech minuleacuteho stoletiacute Ve Spojenyacutech staacutetech a v Kanadě pracuje nyniacute asi 800 organizaciacute na vytvořeniacute siacutetě biokoridorů kteraacute by propojila Yellowstonskyacute naacuterodniacute park a Yukon V Indii pak existuje šedesaacutet kilometrů dlouhyacute a deset kilometrů širokyacute koridor propojujiacuteciacute vyacuteznamneacute lokality kde žijiacute tygři dodaacutevaacute National Geographic Nyniacute však vědci oznaacutemili Zjistili jsme že biokoridory nejsou jenom ochranaacuteřskeacute paradigma Naopak jsou praktickyacutem naacutestrojem pro ochranu biodiverzity Koridory pomaacutehajiacute i rostlinaacutem tiacutem že zlepšujiacute roznaacutešeniacute semen a pylu a takeacute měniacute konkurenčniacute podmiacutenky rostlin

Siacuteacutet zvlaacuteště chraacuteněnyacutech uacutezemiacute

bull Velkoplošnaacute zvlaacuteště chraacuteněnaacute uacutezemiacutebull Naacuterodniacute parkbull Chraacuteněnaacute krajinnaacute oblast

bull Maloplošnaacute zvlaacuteště chraacuteněnaacute uacutezemiacutebull Naacuterodniacute přiacuterodniacute rezervacebull Přiacuterodniacute rezervacebull Naacuterodniacute přiacuterodniacute pamaacutetkabull Přiacuterodniacute pamaacutetkabull Přiacuterodniacute park_____________________bull Biosfeacuterickaacute rezervace

Zvlaacuteště chraacuteněnaacute uacutezemiacute Naacuterodniacute park - rozsaacutehlaacute uacutezemiacute jedinečnaacute v naacuterodniacutem nebo mezinaacuterodniacutem měřiacutetku s maacutelo ovlivněnyacutemi ekosysteacutemy Chraacuteněnaacute krajinnaacute oblast - rozsaacutehlaacute uacutezemiacute s harmonicky utvaacuteřenou krajinou a vyacuteznamnyacutem podiacutelem přirozenyacutech ekosysteacutemů lesniacutech a trvalyacutech travnatyacutech porostů Naacuterodniacute přiacuterodniacute rezervace - menšiacute uacutezemiacute mimořaacutednyacutech přiacuterodniacutech hodnot s vyacuteznamnyacutemi ekosysteacutemy jedinečnyacutemi z naacuterodniacuteho či mezinaacuterodniacuteho hlediska vaacutezaneacute na přirozenyacute relieacutef Přiacuterodniacute rezervace - menšiacute uacutezemiacute soustředěnyacutech přiacuterodniacutech hodnot s ekosysteacutemy typickyacutemi a vyacuteznamnyacutemi pro přiacuteslušnou geografickou oblast Naacuterodniacute přiacuterodniacute pamaacutetka - přiacuterodniacute uacutetvar menšiacute rozlohy naleziště vzaacutecnyacutech a ohroženyacutech druhů (nebo nerostů) ve fragmentech ekosysteacutemů s naacuterodniacutem nebo mezinaacuterodniacutem ekologickyacutem vědeckyacutem či estetickyacutem vyacuteznamem (i formovaneacute člověkem) Přiacuterodniacute pamaacutetka - přiacuterodniacute uacutetvar menšiacute rozlohy naleziště vzaacutecnyacutech nerostů a ohroženyacutech druhů ve fragmentech ekosysteacutemů s regionaacutelniacutem vyacuteznamem Přiacuterodniacute park - ochrana krajinneacuteho raacutezu s vyacuteznamnyacutemi soustředěnyacutemi estetickyacutemi a přiacuterodniacutemi hodnotami Biosfeacuterickaacute rezervace - regiony pod patronaacutetem UNESCO s ciacutelem zkvalitněniacute způsobů ochrany - Třeboňsko Paacutelava později Krnap Šunap s CHKO Šumava Křivoklaacutetsko a Biacuteleacute Karpaty

Litovelskeacute PomoraviacuteLužickeacute horyMoravskyacute krasOrlickeacute horyPaacutelavaPoodřiacuteSlavkovskyacute lesŠumavaTřeboňskoŽďaacuterskeacute vrchyŽelezneacute hory

Nově Českyacute les

ChKOBeskydyBiacuteleacute KarpatyBlaniacutekBlanskyacute lesBroumovskoČeskeacute StředohořiacuteČeskyacute krasČeskyacute raacutejJeseniacutekyJizerskeacute horyKokořiacutenskoKřivoklaacutetskoLabskeacute piacuteskovce

NP v ČRbull Krkonošskyacutebull Šumava bull Podyjiacute bull Českeacute Švyacutecarsko

Zvlaacuteště chraacuteněnaacute uacutezemiacute Naacuterodniacute park - rozsaacutehlaacute uacutezemiacute jedinečnaacute v naacuterodniacutem nebo mezinaacuterodniacutem měřiacutetku s maacutelo ovlivněnyacutemi ekosysteacutemy Chraacuteněnaacute krajinnaacute oblast - rozsaacutehlaacute uacutezemiacute s harmonicky utvaacuteřenou krajinou a vyacuteznamnyacutem podiacutelem přirozenyacutech ekosysteacutemů lesniacutech a trvalyacutech travnatyacutech porostů Naacuterodniacute přiacuterodniacute rezervace - menšiacute uacutezemiacute mimořaacutednyacutech přiacuterodniacutech hodnot s vyacuteznamnyacutemi ekosysteacutemy jedinečnyacutemi z naacuterodniacuteho či mezinaacuterodniacuteho hlediska vaacutezaneacute na přirozenyacute relieacutef Přiacuterodniacute rezervace - menšiacute uacutezemiacute soustředěnyacutech přiacuterodniacutech hodnot s ekosysteacutemy typickyacutemi a vyacuteznamnyacutemi pro přiacuteslušnou geografickou oblast Naacuterodniacute přiacuterodniacute pamaacutetka - přiacuterodniacute uacutetvar menšiacute rozlohy naleziště vzaacutecnyacutech a ohroženyacutech druhů (nebo nerostů) ve fragmentech ekosysteacutemů s naacuterodniacutem nebo mezinaacuterodniacutem ekologickyacutem vědeckyacutem či estetickyacutem vyacuteznamem (i formovaneacute člověkem) Přiacuterodniacute pamaacutetka - přiacuterodniacute uacutetvar menšiacute rozlohy naleziště vzaacutecnyacutech nerostů a ohroženyacutech druhů ve fragmentech ekosysteacutemů s regionaacutelniacutem vyacuteznamem Přiacuterodniacute park - ochrana krajinneacuteho raacutezu s vyacuteznamnyacutemi soustředěnyacutemi estetickyacutemi a přiacuterodniacutemi hodnotami Biosfeacuterickaacute rezervace - regiony pod patronaacutetem UNESCO s ciacutelem zkvalitněniacute způsobů ochrany - Třeboňsko Paacutelava později Krnap Šunap s CHKO Šumava Křivoklaacutetsko a Biacuteleacute Karpaty

Litovelskeacute PomoraviacuteLužickeacute horyMoravskyacute krasOrlickeacute horyPaacutelavaPoodřiacuteSlavkovskyacute lesŠumavaTřeboňskoŽďaacuterskeacute vrchyŽelezneacute hory

Nově Českyacute les

ChKOBeskydyBiacuteleacute KarpatyBlaniacutekBlanskyacute lesBroumovskoČeskeacute StředohořiacuteČeskyacute krasČeskyacute raacutejJeseniacutekyJizerskeacute horyKokořiacutenskoKřivoklaacutetskoLabskeacute piacuteskovce

NP v ČRbull Krkonošskyacutebull Šumava bull Podyjiacute bull Českeacute Švyacutecarsko

Litovelskeacute PomoraviacuteLužickeacute horyMoravskyacute krasOrlickeacute horyPaacutelavaPoodřiacuteSlavkovskyacute lesŠumavaTřeboňskoŽďaacuterskeacute vrchyŽelezneacute hory

Nově Českyacute les

ChKOBeskydyBiacuteleacute KarpatyBlaniacutekBlanskyacute lesBroumovskoČeskeacute StředohořiacuteČeskyacute krasČeskyacute raacutejJeseniacutekyJizerskeacute horyKokořiacutenskoKřivoklaacutetskoLabskeacute piacuteskovce

NP v ČRbull Krkonošskyacutebull Šumava bull Podyjiacute bull Českeacute Švyacutecarsko

NPR 110 NPP 102 PR 750 PP 1180 Celk 2142

Skupina KO SO O Celk

Brouci Motyacuteli Ost bezobratliacute

15 5

13

12 8 2

21 8 5

48 21 20

Bezobratliacute celk 33 22 34 89Kruhouacutestiacute ryby ObojživelniacuteciPlazi Ptaacuteci Savci

2+4 74

35 8

3 7 5

58 12

10 4 1

30 10

19 18 10

123 30

Obratlovci celk 60 85 55 200Živočichoveacute celk Rostliny ceacutev Houby

93 246 27

107 142 13

89 92 6

289 480 46

Zvlaacutešť chraacuteněneacute organismy ( představuje chraacuteněnyacute celyacute rod)

NATURA 2000 wwwnatura2000cz

Soustava lokalit chraacuteniacuteciacute nejviacutece ohroženeacute druhy rostlin živočichů a přiacuterodniacute stanoviště na uacutezemiacute EU tedy i ČR (sjednoceniacute předpisů)

Ciacutele Natury 2000

- ochrana biologickeacute rozmanitosti prostřednictviacutem zachovaacuteniacute nejhodnotnějšiacutech přiacuterodniacutech lokalit

- ochrana ohroženyacutech druhů rostlin živočichů a přiacuterodniacutech stanovišť

- zachovaacuteniacute popř zlepšeniacute stavu hellip

- sladěniacute zaacutejmů ochrany přiacuterody s šetrnyacutem hospodařeniacutem

- začleněniacute přiacuterodniacutech lokalit země (ČR) do celoevropskeacuteho dědictviacute

Tvorba soustavy Natura 2000

- mapovaacuteniacute přiacuterodniacutech stanovišť a vyacuteskytu druhů- administrace s vlastniacuteky- naacuterodniacute seznam s naacuteslednyacutem vyhlaacutešeniacutem

Zaacutejmoveacute skupinyživočichoveacute 105 druhů z tohoptaacuteci 67 druhůrostliny a mechorosty 40 druhůpřiacuterodniacute stanoviště 58 typů

Beskydy Bohdanečskyacute rybniacutek Boletice Broumovsko Bzeneckaacute Doubrava - Straacutežnickeacute Pomoraviacute Českobudějovickeacute rybniacuteky Českolipsko - Dokeskeacute piacuteskovce a mokřady Dehtaacuteř Doupovskeacute hory Heřmanskyacute stav - Odra - Poolziacute Hlubockeacute obory Horniacute Vsacko Hostyacutenskeacute vrchy Hovoransko - Čejkovicko Jaroslavickeacute rybniacuteky Jeseniacuteky Jizerskeacute hory Komaacuterov Kraacutelickyacute Sněžniacutek Křivoklaacutetsko Krkonoše Labskeacute piacuteskovce Lednickeacute rybniacuteky Libavaacute Litovelskeacute Pomoraviacute Novodomskeacute rašeliniště - Kovaacuteřskaacute Novohradskeacute hory Orlickeacute Zaacutehořiacute Paacutelava Podyjiacute Poodřiacute Řežabinec Rožďalovickeacute rybniacuteky Soutok - Tvrdonicko Středniacute naacutedrž Vodniacuteho Diacutela Noveacute Mlyacuteny Šumava Třeboňsko Uacutedoliacute Otavy a Vltavy Vodniacute naacutedrž Nechranice Vyacutechodniacute Krušneacute hory Žehuňskyacute rybniacutek a Žehuňskaacute obora

Navrhovaneacute ptačiacute oblasti (PO) v ČR (37 oblastiacute)Novela zaacutekona o ochraně přiacuterody a krajiny (v podobě samostatneacuteho zaacutekona č2182004 Sb)

Skupina KO SO O Celk

Brouci Motyacuteli Ost bezobratliacute

15 5

13

12 8 2

21 8 5

48 21 20

Bezobratliacute celk 33 22 34 89Kruhouacutestiacute ryby ObojživelniacuteciPlazi Ptaacuteci Savci

2+4 74

35 8

3 7 5

58 12

10 4 1

30 10

19 18 10

123 30

Obratlovci celk 60 85 55 200Živočichoveacute celk Rostliny ceacutev Houby

93 246 27

107 142 13

89 92 6

289 480 46

Zvlaacutešť chraacuteněneacute organismy ( představuje chraacuteněnyacute celyacute rod)

NATURA 2000 wwwnatura2000cz

Soustava lokalit chraacuteniacuteciacute nejviacutece ohroženeacute druhy rostlin živočichů a přiacuterodniacute stanoviště na uacutezemiacute EU tedy i ČR (sjednoceniacute předpisů)

Ciacutele Natury 2000

- ochrana biologickeacute rozmanitosti prostřednictviacutem zachovaacuteniacute nejhodnotnějšiacutech přiacuterodniacutech lokalit

- ochrana ohroženyacutech druhů rostlin živočichů a přiacuterodniacutech stanovišť

- zachovaacuteniacute popř zlepšeniacute stavu hellip

- sladěniacute zaacutejmů ochrany přiacuterody s šetrnyacutem hospodařeniacutem

- začleněniacute přiacuterodniacutech lokalit země (ČR) do celoevropskeacuteho dědictviacute

Tvorba soustavy Natura 2000

- mapovaacuteniacute přiacuterodniacutech stanovišť a vyacuteskytu druhů- administrace s vlastniacuteky- naacuterodniacute seznam s naacuteslednyacutem vyhlaacutešeniacutem

Zaacutejmoveacute skupinyživočichoveacute 105 druhů z tohoptaacuteci 67 druhůrostliny a mechorosty 40 druhůpřiacuterodniacute stanoviště 58 typů

Beskydy Bohdanečskyacute rybniacutek Boletice Broumovsko Bzeneckaacute Doubrava - Straacutežnickeacute Pomoraviacute Českobudějovickeacute rybniacuteky Českolipsko - Dokeskeacute piacuteskovce a mokřady Dehtaacuteř Doupovskeacute hory Heřmanskyacute stav - Odra - Poolziacute Hlubockeacute obory Horniacute Vsacko Hostyacutenskeacute vrchy Hovoransko - Čejkovicko Jaroslavickeacute rybniacuteky Jeseniacuteky Jizerskeacute hory Komaacuterov Kraacutelickyacute Sněžniacutek Křivoklaacutetsko Krkonoše Labskeacute piacuteskovce Lednickeacute rybniacuteky Libavaacute Litovelskeacute Pomoraviacute Novodomskeacute rašeliniště - Kovaacuteřskaacute Novohradskeacute hory Orlickeacute Zaacutehořiacute Paacutelava Podyjiacute Poodřiacute Řežabinec Rožďalovickeacute rybniacuteky Soutok - Tvrdonicko Středniacute naacutedrž Vodniacuteho Diacutela Noveacute Mlyacuteny Šumava Třeboňsko Uacutedoliacute Otavy a Vltavy Vodniacute naacutedrž Nechranice Vyacutechodniacute Krušneacute hory Žehuňskyacute rybniacutek a Žehuňskaacute obora

Navrhovaneacute ptačiacute oblasti (PO) v ČR (37 oblastiacute)Novela zaacutekona o ochraně přiacuterody a krajiny (v podobě samostatneacuteho zaacutekona č2182004 Sb)

NATURA 2000 wwwnatura2000cz

Soustava lokalit chraacuteniacuteciacute nejviacutece ohroženeacute druhy rostlin živočichů a přiacuterodniacute stanoviště na uacutezemiacute EU tedy i ČR (sjednoceniacute předpisů)

Ciacutele Natury 2000

- ochrana biologickeacute rozmanitosti prostřednictviacutem zachovaacuteniacute nejhodnotnějšiacutech přiacuterodniacutech lokalit

- ochrana ohroženyacutech druhů rostlin živočichů a přiacuterodniacutech stanovišť

- zachovaacuteniacute popř zlepšeniacute stavu hellip

- sladěniacute zaacutejmů ochrany přiacuterody s šetrnyacutem hospodařeniacutem

- začleněniacute přiacuterodniacutech lokalit země (ČR) do celoevropskeacuteho dědictviacute

Tvorba soustavy Natura 2000

- mapovaacuteniacute přiacuterodniacutech stanovišť a vyacuteskytu druhů- administrace s vlastniacuteky- naacuterodniacute seznam s naacuteslednyacutem vyhlaacutešeniacutem

Zaacutejmoveacute skupinyživočichoveacute 105 druhů z tohoptaacuteci 67 druhůrostliny a mechorosty 40 druhůpřiacuterodniacute stanoviště 58 typů

Beskydy Bohdanečskyacute rybniacutek Boletice Broumovsko Bzeneckaacute Doubrava - Straacutežnickeacute Pomoraviacute Českobudějovickeacute rybniacuteky Českolipsko - Dokeskeacute piacuteskovce a mokřady Dehtaacuteř Doupovskeacute hory Heřmanskyacute stav - Odra - Poolziacute Hlubockeacute obory Horniacute Vsacko Hostyacutenskeacute vrchy Hovoransko - Čejkovicko Jaroslavickeacute rybniacuteky Jeseniacuteky Jizerskeacute hory Komaacuterov Kraacutelickyacute Sněžniacutek Křivoklaacutetsko Krkonoše Labskeacute piacuteskovce Lednickeacute rybniacuteky Libavaacute Litovelskeacute Pomoraviacute Novodomskeacute rašeliniště - Kovaacuteřskaacute Novohradskeacute hory Orlickeacute Zaacutehořiacute Paacutelava Podyjiacute Poodřiacute Řežabinec Rožďalovickeacute rybniacuteky Soutok - Tvrdonicko Středniacute naacutedrž Vodniacuteho Diacutela Noveacute Mlyacuteny Šumava Třeboňsko Uacutedoliacute Otavy a Vltavy Vodniacute naacutedrž Nechranice Vyacutechodniacute Krušneacute hory Žehuňskyacute rybniacutek a Žehuňskaacute obora

Navrhovaneacute ptačiacute oblasti (PO) v ČR (37 oblastiacute)Novela zaacutekona o ochraně přiacuterody a krajiny (v podobě samostatneacuteho zaacutekona č2182004 Sb)

Ciacutele Natury 2000

- ochrana biologickeacute rozmanitosti prostřednictviacutem zachovaacuteniacute nejhodnotnějšiacutech přiacuterodniacutech lokalit

- ochrana ohroženyacutech druhů rostlin živočichů a přiacuterodniacutech stanovišť

- zachovaacuteniacute popř zlepšeniacute stavu hellip

- sladěniacute zaacutejmů ochrany přiacuterody s šetrnyacutem hospodařeniacutem

- začleněniacute přiacuterodniacutech lokalit země (ČR) do celoevropskeacuteho dědictviacute

Tvorba soustavy Natura 2000

- mapovaacuteniacute přiacuterodniacutech stanovišť a vyacuteskytu druhů- administrace s vlastniacuteky- naacuterodniacute seznam s naacuteslednyacutem vyhlaacutešeniacutem

Zaacutejmoveacute skupinyživočichoveacute 105 druhů z tohoptaacuteci 67 druhůrostliny a mechorosty 40 druhůpřiacuterodniacute stanoviště 58 typů

Beskydy Bohdanečskyacute rybniacutek Boletice Broumovsko Bzeneckaacute Doubrava - Straacutežnickeacute Pomoraviacute Českobudějovickeacute rybniacuteky Českolipsko - Dokeskeacute piacuteskovce a mokřady Dehtaacuteř Doupovskeacute hory Heřmanskyacute stav - Odra - Poolziacute Hlubockeacute obory Horniacute Vsacko Hostyacutenskeacute vrchy Hovoransko - Čejkovicko Jaroslavickeacute rybniacuteky Jeseniacuteky Jizerskeacute hory Komaacuterov Kraacutelickyacute Sněžniacutek Křivoklaacutetsko Krkonoše Labskeacute piacuteskovce Lednickeacute rybniacuteky Libavaacute Litovelskeacute Pomoraviacute Novodomskeacute rašeliniště - Kovaacuteřskaacute Novohradskeacute hory Orlickeacute Zaacutehořiacute Paacutelava Podyjiacute Poodřiacute Řežabinec Rožďalovickeacute rybniacuteky Soutok - Tvrdonicko Středniacute naacutedrž Vodniacuteho Diacutela Noveacute Mlyacuteny Šumava Třeboňsko Uacutedoliacute Otavy a Vltavy Vodniacute naacutedrž Nechranice Vyacutechodniacute Krušneacute hory Žehuňskyacute rybniacutek a Žehuňskaacute obora

Navrhovaneacute ptačiacute oblasti (PO) v ČR (37 oblastiacute)Novela zaacutekona o ochraně přiacuterody a krajiny (v podobě samostatneacuteho zaacutekona č2182004 Sb)

Tvorba soustavy Natura 2000

- mapovaacuteniacute přiacuterodniacutech stanovišť a vyacuteskytu druhů- administrace s vlastniacuteky- naacuterodniacute seznam s naacuteslednyacutem vyhlaacutešeniacutem

Zaacutejmoveacute skupinyživočichoveacute 105 druhů z tohoptaacuteci 67 druhůrostliny a mechorosty 40 druhůpřiacuterodniacute stanoviště 58 typů

Beskydy Bohdanečskyacute rybniacutek Boletice Broumovsko Bzeneckaacute Doubrava - Straacutežnickeacute Pomoraviacute Českobudějovickeacute rybniacuteky Českolipsko - Dokeskeacute piacuteskovce a mokřady Dehtaacuteř Doupovskeacute hory Heřmanskyacute stav - Odra - Poolziacute Hlubockeacute obory Horniacute Vsacko Hostyacutenskeacute vrchy Hovoransko - Čejkovicko Jaroslavickeacute rybniacuteky Jeseniacuteky Jizerskeacute hory Komaacuterov Kraacutelickyacute Sněžniacutek Křivoklaacutetsko Krkonoše Labskeacute piacuteskovce Lednickeacute rybniacuteky Libavaacute Litovelskeacute Pomoraviacute Novodomskeacute rašeliniště - Kovaacuteřskaacute Novohradskeacute hory Orlickeacute Zaacutehořiacute Paacutelava Podyjiacute Poodřiacute Řežabinec Rožďalovickeacute rybniacuteky Soutok - Tvrdonicko Středniacute naacutedrž Vodniacuteho Diacutela Noveacute Mlyacuteny Šumava Třeboňsko Uacutedoliacute Otavy a Vltavy Vodniacute naacutedrž Nechranice Vyacutechodniacute Krušneacute hory Žehuňskyacute rybniacutek a Žehuňskaacute obora

Navrhovaneacute ptačiacute oblasti (PO) v ČR (37 oblastiacute)Novela zaacutekona o ochraně přiacuterody a krajiny (v podobě samostatneacuteho zaacutekona č2182004 Sb)

Beskydy Bohdanečskyacute rybniacutek Boletice Broumovsko Bzeneckaacute Doubrava - Straacutežnickeacute Pomoraviacute Českobudějovickeacute rybniacuteky Českolipsko - Dokeskeacute piacuteskovce a mokřady Dehtaacuteř Doupovskeacute hory Heřmanskyacute stav - Odra - Poolziacute Hlubockeacute obory Horniacute Vsacko Hostyacutenskeacute vrchy Hovoransko - Čejkovicko Jaroslavickeacute rybniacuteky Jeseniacuteky Jizerskeacute hory Komaacuterov Kraacutelickyacute Sněžniacutek Křivoklaacutetsko Krkonoše Labskeacute piacuteskovce Lednickeacute rybniacuteky Libavaacute Litovelskeacute Pomoraviacute Novodomskeacute rašeliniště - Kovaacuteřskaacute Novohradskeacute hory Orlickeacute Zaacutehořiacute Paacutelava Podyjiacute Poodřiacute Řežabinec Rožďalovickeacute rybniacuteky Soutok - Tvrdonicko Středniacute naacutedrž Vodniacuteho Diacutela Noveacute Mlyacuteny Šumava Třeboňsko Uacutedoliacute Otavy a Vltavy Vodniacute naacutedrž Nechranice Vyacutechodniacute Krušneacute hory Žehuňskyacute rybniacutek a Žehuňskaacute obora

Navrhovaneacute ptačiacute oblasti (PO) v ČR (37 oblastiacute)Novela zaacutekona o ochraně přiacuterody a krajiny (v podobě samostatneacuteho zaacutekona č2182004 Sb)

Ptačiacute oblast Středniacute naacutedrž Vodniacuteho Diacutela Noveacute Mlyacuteny (CZ0621030) 104717 ha

Popis Středniacute naacutedrž vodniacuteho diacutela Noveacute Mlyacuteny ležiacute na soutoku třiacute jihomoravskyacutech řek Dyje Svratky a Jihlavy Přestože stavbou naacutedrže došlo k nenaacutevratneacutemu zničeniacute rozsaacutehlyacutech lužniacutech biotopů lokalita se postupně stala cennyacutem uacutezemiacutem pro hniacutezděniacute tah a zimovaacuteniacute některyacutech druhů ptaacuteků v ČR Středniacute naacutedrž VDNM je nejvyacuteznamnějšiacutem hniacutezdištěm rybaacuteka obecneacuteho (Sterna hirundo) zrzohlaacutevky rudozobeacute (Netta rufina) a racka chechtaveacuteho (Larus ridibundus) v ČR zaacuteroveň i jedinyacutem pravidelnyacutem hniacutezdištěm pro racka černohlaveacuteho (Larus melanocephalus) racka bělohlaveacuteho (Larus cachinnans) a racka bouřniacuteho (Larus canus) v ČR Ještě donedaacutevna představovala i největšiacute hniacutezdiště pro husu velkou (Anser anser - do r 1995) a v prvniacute polovině 80 let takeacute jedineacute hniacutezdiště kormoraacutena velkeacuteho (Phalacrocorax carbo) v ČR Početně zde hniacutezdiacute takeacute běžnějšiacute druhy našich kachen Je třeba takeacute zdůraznit vyacuteznam lokality jakožto tahoveacute zastaacutevky a zimoviště vodniacutech ptaacuteků Tato naacutedrž představuje největšiacute pravidelneacute zimoviště morčaacuteka biacuteleacuteho (Mergus albellus) husy polniacute (Anser fabalis) husy běločeleacute (Anser albifrons) a orla mořskeacuteho (Haliaeetus albicilla) v ČR Početnost obou druhů severskyacutech husiacute i orla mořskeacuteho dosahuje evropskeacuteho vyacuteznamu

Přiacuteklad PO Přiacuteklad Přiacuteklad Přiacuteklad PO

Druhy jež jsou hlavniacutem předmětem ochranyDruh Počet paacuterů PoznaacutemkaHusa běločelaacute 2 000 - 25 000 (počet jedinců)Husa polniacute 1 000 - 5 500 ldquoHusa velkaacute 700 - 3 500 ldquoOrel mořskyacute 20-40 ldquoRybaacutek obecnyacute 250 zimujiacuteciacute jedinciVodniacute druhy ptaacuteků v celk nvyššiacutem než 20 000 jedinců

gt 20 000

Druhy jež se vyskytujiacute na teacuteto lokalitěDruh Počet paacuterůBukaacuteček malyacute 0 - 1Ledňaacuteček řiacutečniacute 2 Slaviacutek modraacuteček 2 - 5Racek černohlavyacute 4 - 17

Přehled stanovišť (přiacutelohy I směrnice 9243EHS o stanovištiacutech)

Pobřežniacute a halofytniacute stanovištěPobřežniacute piacutesečneacute duny a kontinentaacutelniacute dunySladkovodniacute stanovištěVřesoviště a křoviny miacuterneacuteho paacutesuTvrdolisteacute křovinyPřirozeneacute a polopřirozeneacute travinneacute formaceVrchoviště rašeliniště a slatiništěSkalniacute stanoviště a jeskyněLesy

Navrhovaneacute evropsky vyacuteznamneacute lokality v ČR

Druhy jež jsou hlavniacutem předmětem ochranyDruh Počet paacuterů PoznaacutemkaHusa běločelaacute 2 000 - 25 000 (počet jedinců)Husa polniacute 1 000 - 5 500 ldquoHusa velkaacute 700 - 3 500 ldquoOrel mořskyacute 20-40 ldquoRybaacutek obecnyacute 250 zimujiacuteciacute jedinciVodniacute druhy ptaacuteků v celk nvyššiacutem než 20 000 jedinců

gt 20 000

Druhy jež se vyskytujiacute na teacuteto lokalitěDruh Počet paacuterůBukaacuteček malyacute 0 - 1Ledňaacuteček řiacutečniacute 2 Slaviacutek modraacuteček 2 - 5Racek černohlavyacute 4 - 17

Přehled stanovišť (přiacutelohy I směrnice 9243EHS o stanovištiacutech)

Pobřežniacute a halofytniacute stanovištěPobřežniacute piacutesečneacute duny a kontinentaacutelniacute dunySladkovodniacute stanovištěVřesoviště a křoviny miacuterneacuteho paacutesuTvrdolisteacute křovinyPřirozeneacute a polopřirozeneacute travinneacute formaceVrchoviště rašeliniště a slatiništěSkalniacute stanoviště a jeskyněLesy

Navrhovaneacute evropsky vyacuteznamneacute lokality v ČR

Přehled stanovišť (přiacutelohy I směrnice 9243EHS o stanovištiacutech)

Pobřežniacute a halofytniacute stanovištěPobřežniacute piacutesečneacute duny a kontinentaacutelniacute dunySladkovodniacute stanovištěVřesoviště a křoviny miacuterneacuteho paacutesuTvrdolisteacute křovinyPřirozeneacute a polopřirozeneacute travinneacute formaceVrchoviště rašeliniště a slatiništěSkalniacute stanoviště a jeskyněLesy

Navrhovaneacute evropsky vyacuteznamneacute lokality v ČR

Přehled druhů (přiacutel II směr 9243 EHS)

Kruhouacutestiacute a ryby (16) Mihule potočniacute m ukrajinskaacute losos atlantskyacute (obecnyacute) hrouzek běloploutvyacute h Kesslerův bolen dravyacute hořavka duhovaacute ostrucha křivočaraacute piskoř pruhovanyacute sekavec piacutesečnyacute s C elonagata sekavčiacutek horskyacute ježdiacutek žlutyacute j dunajskyacute drsek většiacute vranka obecnaacute (19)Obojživelniacuteci (6) Čolek velkyacute č dravyacute č podunajskyacute č karpatskyacute kuňka ohnivaacute k žlutobřichaacute (18)Plazi (1) Želva bahenniacute (10)Savci (15) Vraacutepenec malyacute v velkyacute netopyacuter černyacute n vyacutechodniacute n pobřežniacute n velkouchyacute n velkyacute n brvityacute sysel obecnyacute bobr evropskyacute vlk medvěd hnědyacute vydra řiacutečniacute tchoř stepniacute rys ostrovid (30)

Červeně druhy chraacuteněneacute i podle Zaacutek 1141992 Sb a Vyhl 3951992 Sb

Ptaacuteci (67) Bukač velkyacute bukaacuteček malyacute čaacutep biacutelyacute č černyacute kolpiacutek biacutelyacute kvakoš nočniacute volavka biacutelaacute v červenaacute v střiacutebřitaacute husa běločelaacute h polniacute h velkaacute kopřivka obecnaacute lžičaacutek pestryacute polaacutek malyacute zrzohlaacutevka rudozobaacute luňaacutek červenyacute l hnědyacute motaacutek lužniacute m pilich m pochop orel kraacutelovskyacute o křiklavyacute o mořskyacute raroh velkyacute sokol stěhovavyacute včelojed lesniacute jeřaacutebek lesniacute tetřev hlušec tetřiacutevek obecnyacute chřaacutestal kropenatyacute ch malyacute ch nejmenšiacute ch polniacute drop velkyacute jeřaacuteb popelavyacute dytiacutek uacutehorniacute kuliacutek hnědyacute pisila čaacuteponohaacute tenkozobec opačnyacute racek černohlavyacute rybaacutek černyacute r malyacute r obecnyacute kalous pustovka kuliacutešek nejmenšiacute puštiacutek bělavyacute syacutec rousnyacute vyacuter velkyacute lelek lesniacute ledňaacuteček řiacutečniacute mandeliacutek hajniacute datel černyacute datliacutek třiacuteprstyacute strakapoud bělohřbetyacute s jižniacute s prostředniacute žluna šedaacute lejsek bělokrkyacute l malyacute linduška uacutehorniacute pěnice vlašskaacute raacutekosniacutek tamaryškovyacute skřivan lesniacute slaviacutek modraacuteček strnad zahradniacute ťuhyacutek obecnyacute (123)

Červeně druhy chraacuteněneacute i podle Zaacutek 1141992 Sb a Vyhl 3951992 Sb

Navrhovaneacute evropsky vyacuteznamneacute lokality (EVL) v ČR (883 lokalit)

Přehled lokalit Natury 2000 ve vybranyacutech regionech (vyacuteběr ve vztahu k dalšiacutemu ndash červenyacute uacutedaj v zaacutevorce srovnaacutevaacute CHUacute dle praacutevniacuteho řaacutedu ČR)

Brno (28 CHUacute podle Vyhl č 3951992 Sb)Bosonožskyacute haacutejek Na Kocourkaacutech Nad Brněnskou přehradou Netopyacuterky

Pojihlaviacute (8 CHUacute podle Vyhl č 3951992 Sb)Hadcoveacute straacuteně v uacutedoliacute Jihlavy Biskoupskyacute kopec Pekaacuterka Mohelenskaacute hadcovaacute step

Chraacuteněnaacute uacutezemiacute okresu Brno-městoVlhkeacute louky olšiny lužniacute lesy potoky tůně jezera rybniacutekyPR Černovickyacute haacutejek ndash 117 ha ndash lužniacute lesPP Augšperskyacute potok ndash 18 ha ndash vlhkeacute louky vstavačePP Žebětiacutenskyacute rybniacutek ndash 44 ha ndash trdliště obojživelniacutekůPR Babiacute doly ndash 08 ha ndash niva s rybniacutečky obojživelniacuteciPP Soběšickeacute rybniacutečky ndash 13 ha ndash dttoPP Holaacuteseckaacute jezera ndash 22 ha ndash slepaacute ramena Svitavy dttoPP Raacutejeckaacute tůň ndash 03 ha ndash tůň v polniacute krajině dtto

Dubohabřiny bučiny humoacutezniacute listnateacute lesyPR Bosonožskyacute haacutejek ndash 468 ha ndash chraacuteněneacute rostliny houbyPR Břenčaacutek ndash 281 ha ndash lesoskalniacute společenstvaPR Jeleniacute žliacutebek ndash 12 ha ndash bukovyacute porostPR Krnovec ndash 85 ha ndash suťovyacute lipovyacute lesPP Mnišiacute hora ndash 25 ha ndash dubohabřinaPP Pekaacuterna ndash 596 ha ndash dubohabrovyacute les s bylinnyacutem podrostemPP Uacutedoliacute Kohoutovickeacuteho potoka ndash 33 ha ndash uacutedolniacute zaacuteřez

Lesostepi teplomilneacute doubravy světleacute lesyPP Kůlny ndash 104 ha ndash rozvolněnaacute doubravaPP Velkaacute Klajdovka ndash 106 ha ndash lesostepniacute lada

Stepniacute lada sucheacute louky a pastvinyNPP Straacutenskaacute skaacutela ndash 166 ha ndash vaacutepencoveacute bradlo teplomilnaacute květenaPR Kamennyacute vrch ndash 139 ha ndash teplomilnaacute stepniacute květena PP Biacutelaacute hora - 07 ha ndash vaacutepencovyacute podklad s teplomilnou květenouPP Junaacuteckaacute louka ndash 5 ha ndash lučniacute společenstva PP Kavky ndash 64 ha ndash lada s teplomilnou květenouPP Medlaacuteneckaacute skalka ndash 03 ha ndash staryacute lom s teplomilnou květenouPP Medlaacuteneckeacute kopce ndash 103 ha ndash lada s teplomilnou květenouPP Na skalaacutech ndash 07 ha ndash vaacutepencovyacute vyacutechoz s teplomilnyacutemi rostlinamiPP Netopyacuterky ndash 19 ha ndash stepniacute lada PP Obřanskaacute straacuteň ndash 12 ha ndash stepniacute ladaPP Skalky u přehrady ndash 13 ha ndash skalnateacute svahy s teplomilnou květenou

Geologicky vyacuteznamneacute lokalityNPP Červenyacute kopec ndash 06 ha ndash čtvrtohorniacute profil sprašiacute

Chraacuteněnaacute uacutezemiacute okresu Brno-město - pokračovaacuteniacute

CHUacute středniacute Pojihlaviacute

(SPR) NPR Mohelenskaacute hadcovaacute step ndash travnataacute i skalnataacute step (rozmanityacute porost ndash stromy keře traviny s rozmanitou hustotou) na hadcoveacutem podkladu

PR Nad řekami (Hrubšickaacute hadcovaacute step) ndash hadcoveacute skaacutely s typickyacutemi společenstvy

PR Dukovanskyacute mlyacuten ndash lesostepniacute rostlinnaacute společenstva

PP Biskoupskaacute hadcovaacute step ndash lesostepniacute rostlinnaacute společenstva

(CHPP) PR Biskoupskyacute kopec ndash lokalita koniklece velkokvěteacuteho

(SPR) PP Pekaacuterka ndash skalnataacute straacuteň s teplomilnou květenou

Nově vyhlaacutešeneacutePR Velkaacute Skaacutela ndash vyacuteslunnaacute svahovaacute lesostepniacute společenstva reliktniacutech borů a teplomilnyacutech doubravPR Mohelnička ndash hluboce zařiacuteznuteacute uacutedoliacute potoka s inverzniacutemi podmiacutenkamiPP Kozeacutenek ndash kraacutetkosteacutebelneacute xerotermniacute pastviny

Přiacuteklad char EVL Přiacuteklad Přiacuteklad Přiacuteklad char EVL

EVL CZ0620112 - Hadcoveacute straacuteně v uacutedoliacute Jihlavy Rozloha122814 haNavrhovanaacute kategorie ochrany PR přiacuterodniacute rezervacePoloha Uacutezemiacute se nachaacuteziacute zaacutepadně od Ivančic v uacutedoliacute řeky Jihlavy mezi obcemi Biskoupky a Hrubšice BiotaPřevažujiacuteciacute typ vegetace tvořiacute mezofilniacute ovsiacutekoveacute louky Na prudšiacutech svaziacutech převažujiacute subpanonskeacute uacutezkolisteacute stepniacute traacutevniacuteky a uacutezkolisteacute sucheacute traacutevniacuteky miacutesty v mozaice se suchyacutemi vřesovišti a skalniacute vegetaciacute V okoliacute řeky se vyskytujiacute fragmenty uacutedolniacutech olšin V korytě Jihlavy je vyvinuta vegetace makrofyt s dominujiacuteciacutem Batrachium fluitans BiotaPřevažujiacuteciacute typ vegetace tvořiacute mezofilniacute ovsiacutekoveacute louky Na prudšiacutech svaziacutech převažujiacute subpanonskeacute uacutezkolisteacute stepniacute traacutevniacuteky a uacutezkolisteacute sucheacute traacutevniacuteky miacutesty v mozaice se suchyacutemi vřesovišti a skalniacute vegetaciacute V okoliacute řeky se vyskytujiacute fragmenty uacutedolniacutech olšin V korytě Jihlavy je vyvinuta vegetace makrofyt s dominujiacuteciacutem Batrachium fluitans ZranitelnostTravinnaacute vegetace je ohrožena zarůstaacuteniacutem invaziacute akaacutetu a Calamagrostis epigejos a naacuteletem Pinus sylvestris

EVL CZ0622150 - Biskoupskyacute kopec Rozloha 82111 haNavrhovanaacute kategorie ochrany PR přiacuterodniacute rezervacePoloha Lokalita se nachaacuteziacute v okr Třebiacuteč na uacutezemiacute PP Středniacute Pojihlaviacute na naacutevršiacute koacutety Biskoupskyacute kopec (397 m nm) mezi obcemi Biskoupky a Senorady BiotaTravinobylinnaacute vegetace na mělkeacute půdě (zvětralyacute granulitovyacute podklad) s rozptyacutelenyacutemi keři jalovce (Juniperus communis) xerotermniacute bylinnaacute společenstva inklinujiacute k vegetaci sv Festucion valesiacae a pionyacuterskyacutem společenstvům tř Sedo-Scleranthetea Na lokalitě se vyskytuje viacutece než 20 druhů dřevin Je to jedna z nejbohatšiacutech populaciacute Juniperus communis v okrese Třebiacuteč a vyacuteznamnyacute je takeacute početnyacute vyacuteskyt Cerasus fruticosa a C mahaleb Z dalšiacutech dřevin to je Quercus petraea Corylus avellana Pyrus pyraster Cotoneaster integerrimus Crataegus laevigata C monogyna Euonymus europaeus a Rhamnus catharticus Botanicky je lokalita vyacuteznamnaacute předevšiacutem početnyacutem vyacuteskytem Pulsatilla grandis a P pratensis subsp bohemica Helichrysum arenarium a Orchis morio Z dalšiacutech vyacuteznačnyacutech druhů to je Gagea bohemica Platanthera bifolia Saxifraga bulbifera Stipa capillata Genista pilosa Verbascum austriacum Chamaecytisus ratisbonensis Rosa gallica Dianthus pontederae Saxifraga bulbifera Peucedanum oreoselinum Primula veris Viscum album subsp austriacum Seseli annuum Ventenata dubia Armeria elongata Antennaria dioica Stipa capillata Populace Pulsatilla grandis čiacutetaacute cca 300-400 rostlinZe zoologickeacuteho hlediska je rezervace a nejbližšiacute okoliacute vyacuteznamneacute předevšiacutem jako hniacutezdiště některyacutech vzaacutecnyacutech a zvlaacuteště chraacuteněnyacutech druhů ptaacuteků lelka lesniacuteho (Caprimulgus europaeus) dudka chocholateacuteho (Upupa epops) skřivana lesniacuteho (Lullula arborea) a ťuhyacuteka obecneacuteho (Lanius collurio) Na okolniacutech kulturniacutech loukaacutech se pravidelně ozyacutevajiacute kohoutci křepelky polniacute (Coturnix coturnix) Pozoruhodnyacute je rovněž vyacuteskyt kriticky ohroženeacute ještěrky zeleneacute (Lacerta viridis)

Přiacuteklad char EVL Přiacuteklad Přiacuteklad Přiacuteklad char EVL

• Slide 1
• Slide 2
• Slide 3
• Slide 4
• Slide 5
• Slide 6
• Slide 7
• Slide 8
• Slide 9
• Slide 10
• Slide 11
• Slide 12
• Slide 13
• Slide 14
• Slide 15
• Slide 16
• Slide 17
• Slide 18
• Slide 19
• Slide 20
• Slide 21
• Slide 22
• Slide 23
• Slide 24
• Slide 25
• Slide 26
• Slide 27
• Slide 28
• Slide 29
• Slide 30
• Slide 31
• Slide 32
• Slide 33
• Slide 34
• Slide 35
• Slide 36
• Slide 37
• Slide 38
• Slide 39
• Slide 40
• Slide 41
• Slide 42
• Slide 43
• Slide 44
• Slide 45
• Slide 46
• Slide 47
• Slide 48
• Slide 49
• Slide 50
• Slide 51
• Slide 52
• Slide 53
• Slide 54
• Slide 55
• Slide 56
• Slide 57
• Slide 58
• Slide 59
• Slide 60
• Slide 61
• Slide 62
• Slide 63
• Slide 64
• Slide 65
• Slide 66
• Slide 67
• Slide 68
• Slide 69
• Slide 70
• Slide 71
• Slide 72
• Slide 73
• Slide 74
• Slide 75
• Slide 76
• Slide 77
• Slide 78
• Slide 79
• Slide 80
• Slide 81

Ptaacuteci (67) Bukač velkyacute bukaacuteček malyacute čaacutep biacutelyacute č černyacute kolpiacutek biacutelyacute kvakoš nočniacute volavka biacutelaacute v červenaacute v střiacutebřitaacute husa běločelaacute h polniacute h velkaacute kopřivka obecnaacute lžičaacutek pestryacute polaacutek malyacute zrzohlaacutevka rudozobaacute luňaacutek červenyacute l hnědyacute motaacutek lužniacute m pilich m pochop orel kraacutelovskyacute o křiklavyacute o mořskyacute raroh velkyacute sokol stěhovavyacute včelojed lesniacute jeřaacutebek lesniacute tetřev hlušec tetřiacutevek obecnyacute chřaacutestal kropenatyacute ch malyacute ch nejmenšiacute ch polniacute drop velkyacute jeřaacuteb popelavyacute dytiacutek uacutehorniacute kuliacutek hnědyacute pisila čaacuteponohaacute tenkozobec opačnyacute racek černohlavyacute rybaacutek černyacute r malyacute r obecnyacute kalous pustovka kuliacutešek nejmenšiacute puštiacutek bělavyacute syacutec rousnyacute vyacuter velkyacute lelek lesniacute ledňaacuteček řiacutečniacute mandeliacutek hajniacute datel černyacute datliacutek třiacuteprstyacute strakapoud bělohřbetyacute s jižniacute s prostředniacute žluna šedaacute lejsek bělokrkyacute l malyacute linduška uacutehorniacute pěnice vlašskaacute raacutekosniacutek tamaryškovyacute skřivan lesniacute slaviacutek modraacuteček strnad zahradniacute ťuhyacutek obecnyacute (123)

Červeně druhy chraacuteněneacute i podle Zaacutek 1141992 Sb a Vyhl 3951992 Sb

Navrhovaneacute evropsky vyacuteznamneacute lokality (EVL) v ČR (883 lokalit)

Přehled lokalit Natury 2000 ve vybranyacutech regionech (vyacuteběr ve vztahu k dalšiacutemu ndash červenyacute uacutedaj v zaacutevorce srovnaacutevaacute CHUacute dle praacutevniacuteho řaacutedu ČR)

Brno (28 CHUacute podle Vyhl č 3951992 Sb)Bosonožskyacute haacutejek Na Kocourkaacutech Nad Brněnskou přehradou Netopyacuterky

Pojihlaviacute (8 CHUacute podle Vyhl č 3951992 Sb)Hadcoveacute straacuteně v uacutedoliacute Jihlavy Biskoupskyacute kopec Pekaacuterka Mohelenskaacute hadcovaacute step

Chraacuteněnaacute uacutezemiacute okresu Brno-městoVlhkeacute louky olšiny lužniacute lesy potoky tůně jezera rybniacutekyPR Černovickyacute haacutejek ndash 117 ha ndash lužniacute lesPP Augšperskyacute potok ndash 18 ha ndash vlhkeacute louky vstavačePP Žebětiacutenskyacute rybniacutek ndash 44 ha ndash trdliště obojživelniacutekůPR Babiacute doly ndash 08 ha ndash niva s rybniacutečky obojživelniacuteciPP Soběšickeacute rybniacutečky ndash 13 ha ndash dttoPP Holaacuteseckaacute jezera ndash 22 ha ndash slepaacute ramena Svitavy dttoPP Raacutejeckaacute tůň ndash 03 ha ndash tůň v polniacute krajině dtto

Dubohabřiny bučiny humoacutezniacute listnateacute lesyPR Bosonožskyacute haacutejek ndash 468 ha ndash chraacuteněneacute rostliny houbyPR Břenčaacutek ndash 281 ha ndash lesoskalniacute společenstvaPR Jeleniacute žliacutebek ndash 12 ha ndash bukovyacute porostPR Krnovec ndash 85 ha ndash suťovyacute lipovyacute lesPP Mnišiacute hora ndash 25 ha ndash dubohabřinaPP Pekaacuterna ndash 596 ha ndash dubohabrovyacute les s bylinnyacutem podrostemPP Uacutedoliacute Kohoutovickeacuteho potoka ndash 33 ha ndash uacutedolniacute zaacuteřez

Lesostepi teplomilneacute doubravy světleacute lesyPP Kůlny ndash 104 ha ndash rozvolněnaacute doubravaPP Velkaacute Klajdovka ndash 106 ha ndash lesostepniacute lada

Stepniacute lada sucheacute louky a pastvinyNPP Straacutenskaacute skaacutela ndash 166 ha ndash vaacutepencoveacute bradlo teplomilnaacute květenaPR Kamennyacute vrch ndash 139 ha ndash teplomilnaacute stepniacute květena PP Biacutelaacute hora - 07 ha ndash vaacutepencovyacute podklad s teplomilnou květenouPP Junaacuteckaacute louka ndash 5 ha ndash lučniacute společenstva PP Kavky ndash 64 ha ndash lada s teplomilnou květenouPP Medlaacuteneckaacute skalka ndash 03 ha ndash staryacute lom s teplomilnou květenouPP Medlaacuteneckeacute kopce ndash 103 ha ndash lada s teplomilnou květenouPP Na skalaacutech ndash 07 ha ndash vaacutepencovyacute vyacutechoz s teplomilnyacutemi rostlinamiPP Netopyacuterky ndash 19 ha ndash stepniacute lada PP Obřanskaacute straacuteň ndash 12 ha ndash stepniacute ladaPP Skalky u přehrady ndash 13 ha ndash skalnateacute svahy s teplomilnou květenou

Geologicky vyacuteznamneacute lokalityNPP Červenyacute kopec ndash 06 ha ndash čtvrtohorniacute profil sprašiacute

Chraacuteněnaacute uacutezemiacute okresu Brno-město - pokračovaacuteniacute

CHUacute středniacute Pojihlaviacute

(SPR) NPR Mohelenskaacute hadcovaacute step ndash travnataacute i skalnataacute step (rozmanityacute porost ndash stromy keře traviny s rozmanitou hustotou) na hadcoveacutem podkladu

PR Nad řekami (Hrubšickaacute hadcovaacute step) ndash hadcoveacute skaacutely s typickyacutemi společenstvy

PR Dukovanskyacute mlyacuten ndash lesostepniacute rostlinnaacute společenstva

PP Biskoupskaacute hadcovaacute step ndash lesostepniacute rostlinnaacute společenstva

(CHPP) PR Biskoupskyacute kopec ndash lokalita koniklece velkokvěteacuteho

(SPR) PP Pekaacuterka ndash skalnataacute straacuteň s teplomilnou květenou

Nově vyhlaacutešeneacutePR Velkaacute Skaacutela ndash vyacuteslunnaacute svahovaacute lesostepniacute společenstva reliktniacutech borů a teplomilnyacutech doubravPR Mohelnička ndash hluboce zařiacuteznuteacute uacutedoliacute potoka s inverzniacutemi podmiacutenkamiPP Kozeacutenek ndash kraacutetkosteacutebelneacute xerotermniacute pastviny

Přiacuteklad char EVL Přiacuteklad Přiacuteklad Přiacuteklad char EVL

EVL CZ0620112 - Hadcoveacute straacuteně v uacutedoliacute Jihlavy Rozloha122814 haNavrhovanaacute kategorie ochrany PR přiacuterodniacute rezervacePoloha Uacutezemiacute se nachaacuteziacute zaacutepadně od Ivančic v uacutedoliacute řeky Jihlavy mezi obcemi Biskoupky a Hrubšice BiotaPřevažujiacuteciacute typ vegetace tvořiacute mezofilniacute ovsiacutekoveacute louky Na prudšiacutech svaziacutech převažujiacute subpanonskeacute uacutezkolisteacute stepniacute traacutevniacuteky a uacutezkolisteacute sucheacute traacutevniacuteky miacutesty v mozaice se suchyacutemi vřesovišti a skalniacute vegetaciacute V okoliacute řeky se vyskytujiacute fragmenty uacutedolniacutech olšin V korytě Jihlavy je vyvinuta vegetace makrofyt s dominujiacuteciacutem Batrachium fluitans BiotaPřevažujiacuteciacute typ vegetace tvořiacute mezofilniacute ovsiacutekoveacute louky Na prudšiacutech svaziacutech převažujiacute subpanonskeacute uacutezkolisteacute stepniacute traacutevniacuteky a uacutezkolisteacute sucheacute traacutevniacuteky miacutesty v mozaice se suchyacutemi vřesovišti a skalniacute vegetaciacute V okoliacute řeky se vyskytujiacute fragmenty uacutedolniacutech olšin V korytě Jihlavy je vyvinuta vegetace makrofyt s dominujiacuteciacutem Batrachium fluitans ZranitelnostTravinnaacute vegetace je ohrožena zarůstaacuteniacutem invaziacute akaacutetu a Calamagrostis epigejos a naacuteletem Pinus sylvestris

EVL CZ0622150 - Biskoupskyacute kopec Rozloha 82111 haNavrhovanaacute kategorie ochrany PR přiacuterodniacute rezervacePoloha Lokalita se nachaacuteziacute v okr Třebiacuteč na uacutezemiacute PP Středniacute Pojihlaviacute na naacutevršiacute koacutety Biskoupskyacute kopec (397 m nm) mezi obcemi Biskoupky a Senorady BiotaTravinobylinnaacute vegetace na mělkeacute půdě (zvětralyacute granulitovyacute podklad) s rozptyacutelenyacutemi keři jalovce (Juniperus communis) xerotermniacute bylinnaacute společenstva inklinujiacute k vegetaci sv Festucion valesiacae a pionyacuterskyacutem společenstvům tř Sedo-Scleranthetea Na lokalitě se vyskytuje viacutece než 20 druhů dřevin Je to jedna z nejbohatšiacutech populaciacute Juniperus communis v okrese Třebiacuteč a vyacuteznamnyacute je takeacute početnyacute vyacuteskyt Cerasus fruticosa a C mahaleb Z dalšiacutech dřevin to je Quercus petraea Corylus avellana Pyrus pyraster Cotoneaster integerrimus Crataegus laevigata C monogyna Euonymus europaeus a Rhamnus catharticus Botanicky je lokalita vyacuteznamnaacute předevšiacutem početnyacutem vyacuteskytem Pulsatilla grandis a P pratensis subsp bohemica Helichrysum arenarium a Orchis morio Z dalšiacutech vyacuteznačnyacutech druhů to je Gagea bohemica Platanthera bifolia Saxifraga bulbifera Stipa capillata Genista pilosa Verbascum austriacum Chamaecytisus ratisbonensis Rosa gallica Dianthus pontederae Saxifraga bulbifera Peucedanum oreoselinum Primula veris Viscum album subsp austriacum Seseli annuum Ventenata dubia Armeria elongata Antennaria dioica Stipa capillata Populace Pulsatilla grandis čiacutetaacute cca 300-400 rostlinZe zoologickeacuteho hlediska je rezervace a nejbližšiacute okoliacute vyacuteznamneacute předevšiacutem jako hniacutezdiště některyacutech vzaacutecnyacutech a zvlaacuteště chraacuteněnyacutech druhů ptaacuteků lelka lesniacuteho (Caprimulgus europaeus) dudka chocholateacuteho (Upupa epops) skřivana lesniacuteho (Lullula arborea) a ťuhyacuteka obecneacuteho (Lanius collurio) Na okolniacutech kulturniacutech loukaacutech se pravidelně ozyacutevajiacute kohoutci křepelky polniacute (Coturnix coturnix) Pozoruhodnyacute je rovněž vyacuteskyt kriticky ohroženeacute ještěrky zeleneacute (Lacerta viridis)

Přiacuteklad char EVL Přiacuteklad Přiacuteklad Přiacuteklad char EVL

• Slide 1
• Slide 2
• Slide 3
• Slide 4
• Slide 5
• Slide 6
• Slide 7
• Slide 8
• Slide 9
• Slide 10
• Slide 11
• Slide 12
• Slide 13
• Slide 14
• Slide 15
• Slide 16
• Slide 17
• Slide 18
• Slide 19
• Slide 20
• Slide 21
• Slide 22
• Slide 23
• Slide 24
• Slide 25
• Slide 26
• Slide 27
• Slide 28
• Slide 29
• Slide 30
• Slide 31
• Slide 32
• Slide 33
• Slide 34
• Slide 35
• Slide 36
• Slide 37
• Slide 38
• Slide 39
• Slide 40
• Slide 41
• Slide 42
• Slide 43
• Slide 44
• Slide 45
• Slide 46
• Slide 47
• Slide 48
• Slide 49
• Slide 50
• Slide 51
• Slide 52
• Slide 53
• Slide 54
• Slide 55
• Slide 56
• Slide 57
• Slide 58
• Slide 59
• Slide 60
• Slide 61
• Slide 62
• Slide 63
• Slide 64
• Slide 65
• Slide 66
• Slide 67
• Slide 68
• Slide 69
• Slide 70
• Slide 71
• Slide 72
• Slide 73
• Slide 74
• Slide 75
• Slide 76
• Slide 77
• Slide 78
• Slide 79
• Slide 80
• Slide 81

Navrhovaneacute evropsky vyacuteznamneacute lokality (EVL) v ČR (883 lokalit)

Přehled lokalit Natury 2000 ve vybranyacutech regionech (vyacuteběr ve vztahu k dalšiacutemu ndash červenyacute uacutedaj v zaacutevorce srovnaacutevaacute CHUacute dle praacutevniacuteho řaacutedu ČR)

Brno (28 CHUacute podle Vyhl č 3951992 Sb)Bosonožskyacute haacutejek Na Kocourkaacutech Nad Brněnskou přehradou Netopyacuterky

Pojihlaviacute (8 CHUacute podle Vyhl č 3951992 Sb)Hadcoveacute straacuteně v uacutedoliacute Jihlavy Biskoupskyacute kopec Pekaacuterka Mohelenskaacute hadcovaacute step

Chraacuteněnaacute uacutezemiacute okresu Brno-městoVlhkeacute louky olšiny lužniacute lesy potoky tůně jezera rybniacutekyPR Černovickyacute haacutejek ndash 117 ha ndash lužniacute lesPP Augšperskyacute potok ndash 18 ha ndash vlhkeacute louky vstavačePP Žebětiacutenskyacute rybniacutek ndash 44 ha ndash trdliště obojživelniacutekůPR Babiacute doly ndash 08 ha ndash niva s rybniacutečky obojživelniacuteciPP Soběšickeacute rybniacutečky ndash 13 ha ndash dttoPP Holaacuteseckaacute jezera ndash 22 ha ndash slepaacute ramena Svitavy dttoPP Raacutejeckaacute tůň ndash 03 ha ndash tůň v polniacute krajině dtto

Dubohabřiny bučiny humoacutezniacute listnateacute lesyPR Bosonožskyacute haacutejek ndash 468 ha ndash chraacuteněneacute rostliny houbyPR Břenčaacutek ndash 281 ha ndash lesoskalniacute společenstvaPR Jeleniacute žliacutebek ndash 12 ha ndash bukovyacute porostPR Krnovec ndash 85 ha ndash suťovyacute lipovyacute lesPP Mnišiacute hora ndash 25 ha ndash dubohabřinaPP Pekaacuterna ndash 596 ha ndash dubohabrovyacute les s bylinnyacutem podrostemPP Uacutedoliacute Kohoutovickeacuteho potoka ndash 33 ha ndash uacutedolniacute zaacuteřez

Lesostepi teplomilneacute doubravy světleacute lesyPP Kůlny ndash 104 ha ndash rozvolněnaacute doubravaPP Velkaacute Klajdovka ndash 106 ha ndash lesostepniacute lada

Stepniacute lada sucheacute louky a pastvinyNPP Straacutenskaacute skaacutela ndash 166 ha ndash vaacutepencoveacute bradlo teplomilnaacute květenaPR Kamennyacute vrch ndash 139 ha ndash teplomilnaacute stepniacute květena PP Biacutelaacute hora - 07 ha ndash vaacutepencovyacute podklad s teplomilnou květenouPP Junaacuteckaacute louka ndash 5 ha ndash lučniacute společenstva PP Kavky ndash 64 ha ndash lada s teplomilnou květenouPP Medlaacuteneckaacute skalka ndash 03 ha ndash staryacute lom s teplomilnou květenouPP Medlaacuteneckeacute kopce ndash 103 ha ndash lada s teplomilnou květenouPP Na skalaacutech ndash 07 ha ndash vaacutepencovyacute vyacutechoz s teplomilnyacutemi rostlinamiPP Netopyacuterky ndash 19 ha ndash stepniacute lada PP Obřanskaacute straacuteň ndash 12 ha ndash stepniacute ladaPP Skalky u přehrady ndash 13 ha ndash skalnateacute svahy s teplomilnou květenou

Geologicky vyacuteznamneacute lokalityNPP Červenyacute kopec ndash 06 ha ndash čtvrtohorniacute profil sprašiacute

Chraacuteněnaacute uacutezemiacute okresu Brno-město - pokračovaacuteniacute

CHUacute středniacute Pojihlaviacute

(SPR) NPR Mohelenskaacute hadcovaacute step ndash travnataacute i skalnataacute step (rozmanityacute porost ndash stromy keře traviny s rozmanitou hustotou) na hadcoveacutem podkladu

PR Nad řekami (Hrubšickaacute hadcovaacute step) ndash hadcoveacute skaacutely s typickyacutemi společenstvy

PR Dukovanskyacute mlyacuten ndash lesostepniacute rostlinnaacute společenstva

PP Biskoupskaacute hadcovaacute step ndash lesostepniacute rostlinnaacute společenstva

(CHPP) PR Biskoupskyacute kopec ndash lokalita koniklece velkokvěteacuteho

(SPR) PP Pekaacuterka ndash skalnataacute straacuteň s teplomilnou květenou

Nově vyhlaacutešeneacutePR Velkaacute Skaacutela ndash vyacuteslunnaacute svahovaacute lesostepniacute společenstva reliktniacutech borů a teplomilnyacutech doubravPR Mohelnička ndash hluboce zařiacuteznuteacute uacutedoliacute potoka s inverzniacutemi podmiacutenkamiPP Kozeacutenek ndash kraacutetkosteacutebelneacute xerotermniacute pastviny

Přiacuteklad char EVL Přiacuteklad Přiacuteklad Přiacuteklad char EVL

EVL CZ0620112 - Hadcoveacute straacuteně v uacutedoliacute Jihlavy Rozloha122814 haNavrhovanaacute kategorie ochrany PR přiacuterodniacute rezervacePoloha Uacutezemiacute se nachaacuteziacute zaacutepadně od Ivančic v uacutedoliacute řeky Jihlavy mezi obcemi Biskoupky a Hrubšice BiotaPřevažujiacuteciacute typ vegetace tvořiacute mezofilniacute ovsiacutekoveacute louky Na prudšiacutech svaziacutech převažujiacute subpanonskeacute uacutezkolisteacute stepniacute traacutevniacuteky a uacutezkolisteacute sucheacute traacutevniacuteky miacutesty v mozaice se suchyacutemi vřesovišti a skalniacute vegetaciacute V okoliacute řeky se vyskytujiacute fragmenty uacutedolniacutech olšin V korytě Jihlavy je vyvinuta vegetace makrofyt s dominujiacuteciacutem Batrachium fluitans BiotaPřevažujiacuteciacute typ vegetace tvořiacute mezofilniacute ovsiacutekoveacute louky Na prudšiacutech svaziacutech převažujiacute subpanonskeacute uacutezkolisteacute stepniacute traacutevniacuteky a uacutezkolisteacute sucheacute traacutevniacuteky miacutesty v mozaice se suchyacutemi vřesovišti a skalniacute vegetaciacute V okoliacute řeky se vyskytujiacute fragmenty uacutedolniacutech olšin V korytě Jihlavy je vyvinuta vegetace makrofyt s dominujiacuteciacutem Batrachium fluitans ZranitelnostTravinnaacute vegetace je ohrožena zarůstaacuteniacutem invaziacute akaacutetu a Calamagrostis epigejos a naacuteletem Pinus sylvestris

EVL CZ0622150 - Biskoupskyacute kopec Rozloha 82111 haNavrhovanaacute kategorie ochrany PR přiacuterodniacute rezervacePoloha Lokalita se nachaacuteziacute v okr Třebiacuteč na uacutezemiacute PP Středniacute Pojihlaviacute na naacutevršiacute koacutety Biskoupskyacute kopec (397 m nm) mezi obcemi Biskoupky a Senorady BiotaTravinobylinnaacute vegetace na mělkeacute půdě (zvětralyacute granulitovyacute podklad) s rozptyacutelenyacutemi keři jalovce (Juniperus communis) xerotermniacute bylinnaacute společenstva inklinujiacute k vegetaci sv Festucion valesiacae a pionyacuterskyacutem společenstvům tř Sedo-Scleranthetea Na lokalitě se vyskytuje viacutece než 20 druhů dřevin Je to jedna z nejbohatšiacutech populaciacute Juniperus communis v okrese Třebiacuteč a vyacuteznamnyacute je takeacute početnyacute vyacuteskyt Cerasus fruticosa a C mahaleb Z dalšiacutech dřevin to je Quercus petraea Corylus avellana Pyrus pyraster Cotoneaster integerrimus Crataegus laevigata C monogyna Euonymus europaeus a Rhamnus catharticus Botanicky je lokalita vyacuteznamnaacute předevšiacutem početnyacutem vyacuteskytem Pulsatilla grandis a P pratensis subsp bohemica Helichrysum arenarium a Orchis morio Z dalšiacutech vyacuteznačnyacutech druhů to je Gagea bohemica Platanthera bifolia Saxifraga bulbifera Stipa capillata Genista pilosa Verbascum austriacum Chamaecytisus ratisbonensis Rosa gallica Dianthus pontederae Saxifraga bulbifera Peucedanum oreoselinum Primula veris Viscum album subsp austriacum Seseli annuum Ventenata dubia Armeria elongata Antennaria dioica Stipa capillata Populace Pulsatilla grandis čiacutetaacute cca 300-400 rostlinZe zoologickeacuteho hlediska je rezervace a nejbližšiacute okoliacute vyacuteznamneacute předevšiacutem jako hniacutezdiště některyacutech vzaacutecnyacutech a zvlaacuteště chraacuteněnyacutech druhů ptaacuteků lelka lesniacuteho (Caprimulgus europaeus) dudka chocholateacuteho (Upupa epops) skřivana lesniacuteho (Lullula arborea) a ťuhyacuteka obecneacuteho (Lanius collurio) Na okolniacutech kulturniacutech loukaacutech se pravidelně ozyacutevajiacute kohoutci křepelky polniacute (Coturnix coturnix) Pozoruhodnyacute je rovněž vyacuteskyt kriticky ohroženeacute ještěrky zeleneacute (Lacerta viridis)

Přiacuteklad char EVL Přiacuteklad Přiacuteklad Přiacuteklad char EVL

• Slide 1
• Slide 2
• Slide 3
• Slide 4
• Slide 5
• Slide 6
• Slide 7
• Slide 8
• Slide 9
• Slide 10
• Slide 11
• Slide 12
• Slide 13
• Slide 14
• Slide 15
• Slide 16
• Slide 17
• Slide 18
• Slide 19
• Slide 20
• Slide 21
• Slide 22
• Slide 23
• Slide 24
• Slide 25
• Slide 26
• Slide 27
• Slide 28
• Slide 29
• Slide 30
• Slide 31
• Slide 32
• Slide 33
• Slide 34
• Slide 35
• Slide 36
• Slide 37
• Slide 38
• Slide 39
• Slide 40
• Slide 41
• Slide 42
• Slide 43
• Slide 44
• Slide 45
• Slide 46
• Slide 47
• Slide 48
• Slide 49
• Slide 50
• Slide 51
• Slide 52
• Slide 53
• Slide 54
• Slide 55
• Slide 56
• Slide 57
• Slide 58
• Slide 59
• Slide 60
• Slide 61
• Slide 62
• Slide 63
• Slide 64
• Slide 65
• Slide 66
• Slide 67
• Slide 68
• Slide 69
• Slide 70
• Slide 71
• Slide 72
• Slide 73
• Slide 74
• Slide 75
• Slide 76
• Slide 77
• Slide 78
• Slide 79
• Slide 80
• Slide 81

Přehled lokalit Natury 2000 ve vybranyacutech regionech (vyacuteběr ve vztahu k dalšiacutemu ndash červenyacute uacutedaj v zaacutevorce srovnaacutevaacute CHUacute dle praacutevniacuteho řaacutedu ČR)

Brno (28 CHUacute podle Vyhl č 3951992 Sb)Bosonožskyacute haacutejek Na Kocourkaacutech Nad Brněnskou přehradou Netopyacuterky

Pojihlaviacute (8 CHUacute podle Vyhl č 3951992 Sb)Hadcoveacute straacuteně v uacutedoliacute Jihlavy Biskoupskyacute kopec Pekaacuterka Mohelenskaacute hadcovaacute step

Chraacuteněnaacute uacutezemiacute okresu Brno-městoVlhkeacute louky olšiny lužniacute lesy potoky tůně jezera rybniacutekyPR Černovickyacute haacutejek ndash 117 ha ndash lužniacute lesPP Augšperskyacute potok ndash 18 ha ndash vlhkeacute louky vstavačePP Žebětiacutenskyacute rybniacutek ndash 44 ha ndash trdliště obojživelniacutekůPR Babiacute doly ndash 08 ha ndash niva s rybniacutečky obojživelniacuteciPP Soběšickeacute rybniacutečky ndash 13 ha ndash dttoPP Holaacuteseckaacute jezera ndash 22 ha ndash slepaacute ramena Svitavy dttoPP Raacutejeckaacute tůň ndash 03 ha ndash tůň v polniacute krajině dtto

Dubohabřiny bučiny humoacutezniacute listnateacute lesyPR Bosonožskyacute haacutejek ndash 468 ha ndash chraacuteněneacute rostliny houbyPR Břenčaacutek ndash 281 ha ndash lesoskalniacute společenstvaPR Jeleniacute žliacutebek ndash 12 ha ndash bukovyacute porostPR Krnovec ndash 85 ha ndash suťovyacute lipovyacute lesPP Mnišiacute hora ndash 25 ha ndash dubohabřinaPP Pekaacuterna ndash 596 ha ndash dubohabrovyacute les s bylinnyacutem podrostemPP Uacutedoliacute Kohoutovickeacuteho potoka ndash 33 ha ndash uacutedolniacute zaacuteřez

Lesostepi teplomilneacute doubravy světleacute lesyPP Kůlny ndash 104 ha ndash rozvolněnaacute doubravaPP Velkaacute Klajdovka ndash 106 ha ndash lesostepniacute lada

Stepniacute lada sucheacute louky a pastvinyNPP Straacutenskaacute skaacutela ndash 166 ha ndash vaacutepencoveacute bradlo teplomilnaacute květenaPR Kamennyacute vrch ndash 139 ha ndash teplomilnaacute stepniacute květena PP Biacutelaacute hora - 07 ha ndash vaacutepencovyacute podklad s teplomilnou květenouPP Junaacuteckaacute louka ndash 5 ha ndash lučniacute společenstva PP Kavky ndash 64 ha ndash lada s teplomilnou květenouPP Medlaacuteneckaacute skalka ndash 03 ha ndash staryacute lom s teplomilnou květenouPP Medlaacuteneckeacute kopce ndash 103 ha ndash lada s teplomilnou květenouPP Na skalaacutech ndash 07 ha ndash vaacutepencovyacute vyacutechoz s teplomilnyacutemi rostlinamiPP Netopyacuterky ndash 19 ha ndash stepniacute lada PP Obřanskaacute straacuteň ndash 12 ha ndash stepniacute ladaPP Skalky u přehrady ndash 13 ha ndash skalnateacute svahy s teplomilnou květenou

Geologicky vyacuteznamneacute lokalityNPP Červenyacute kopec ndash 06 ha ndash čtvrtohorniacute profil sprašiacute

Chraacuteněnaacute uacutezemiacute okresu Brno-město - pokračovaacuteniacute

CHUacute středniacute Pojihlaviacute

(SPR) NPR Mohelenskaacute hadcovaacute step ndash travnataacute i skalnataacute step (rozmanityacute porost ndash stromy keře traviny s rozmanitou hustotou) na hadcoveacutem podkladu

PR Nad řekami (Hrubšickaacute hadcovaacute step) ndash hadcoveacute skaacutely s typickyacutemi společenstvy

PR Dukovanskyacute mlyacuten ndash lesostepniacute rostlinnaacute společenstva

PP Biskoupskaacute hadcovaacute step ndash lesostepniacute rostlinnaacute společenstva

(CHPP) PR Biskoupskyacute kopec ndash lokalita koniklece velkokvěteacuteho

(SPR) PP Pekaacuterka ndash skalnataacute straacuteň s teplomilnou květenou

Nově vyhlaacutešeneacutePR Velkaacute Skaacutela ndash vyacuteslunnaacute svahovaacute lesostepniacute společenstva reliktniacutech borů a teplomilnyacutech doubravPR Mohelnička ndash hluboce zařiacuteznuteacute uacutedoliacute potoka s inverzniacutemi podmiacutenkamiPP Kozeacutenek ndash kraacutetkosteacutebelneacute xerotermniacute pastviny

Přiacuteklad char EVL Přiacuteklad Přiacuteklad Přiacuteklad char EVL

EVL CZ0620112 - Hadcoveacute straacuteně v uacutedoliacute Jihlavy Rozloha122814 haNavrhovanaacute kategorie ochrany PR přiacuterodniacute rezervacePoloha Uacutezemiacute se nachaacuteziacute zaacutepadně od Ivančic v uacutedoliacute řeky Jihlavy mezi obcemi Biskoupky a Hrubšice BiotaPřevažujiacuteciacute typ vegetace tvořiacute mezofilniacute ovsiacutekoveacute louky Na prudšiacutech svaziacutech převažujiacute subpanonskeacute uacutezkolisteacute stepniacute traacutevniacuteky a uacutezkolisteacute sucheacute traacutevniacuteky miacutesty v mozaice se suchyacutemi vřesovišti a skalniacute vegetaciacute V okoliacute řeky se vyskytujiacute fragmenty uacutedolniacutech olšin V korytě Jihlavy je vyvinuta vegetace makrofyt s dominujiacuteciacutem Batrachium fluitans BiotaPřevažujiacuteciacute typ vegetace tvořiacute mezofilniacute ovsiacutekoveacute louky Na prudšiacutech svaziacutech převažujiacute subpanonskeacute uacutezkolisteacute stepniacute traacutevniacuteky a uacutezkolisteacute sucheacute traacutevniacuteky miacutesty v mozaice se suchyacutemi vřesovišti a skalniacute vegetaciacute V okoliacute řeky se vyskytujiacute fragmenty uacutedolniacutech olšin V korytě Jihlavy je vyvinuta vegetace makrofyt s dominujiacuteciacutem Batrachium fluitans ZranitelnostTravinnaacute vegetace je ohrožena zarůstaacuteniacutem invaziacute akaacutetu a Calamagrostis epigejos a naacuteletem Pinus sylvestris

EVL CZ0622150 - Biskoupskyacute kopec Rozloha 82111 haNavrhovanaacute kategorie ochrany PR přiacuterodniacute rezervacePoloha Lokalita se nachaacuteziacute v okr Třebiacuteč na uacutezemiacute PP Středniacute Pojihlaviacute na naacutevršiacute koacutety Biskoupskyacute kopec (397 m nm) mezi obcemi Biskoupky a Senorady BiotaTravinobylinnaacute vegetace na mělkeacute půdě (zvětralyacute granulitovyacute podklad) s rozptyacutelenyacutemi keři jalovce (Juniperus communis) xerotermniacute bylinnaacute společenstva inklinujiacute k vegetaci sv Festucion valesiacae a pionyacuterskyacutem společenstvům tř Sedo-Scleranthetea Na lokalitě se vyskytuje viacutece než 20 druhů dřevin Je to jedna z nejbohatšiacutech populaciacute Juniperus communis v okrese Třebiacuteč a vyacuteznamnyacute je takeacute početnyacute vyacuteskyt Cerasus fruticosa a C mahaleb Z dalšiacutech dřevin to je Quercus petraea Corylus avellana Pyrus pyraster Cotoneaster integerrimus Crataegus laevigata C monogyna Euonymus europaeus a Rhamnus catharticus Botanicky je lokalita vyacuteznamnaacute předevšiacutem početnyacutem vyacuteskytem Pulsatilla grandis a P pratensis subsp bohemica Helichrysum arenarium a Orchis morio Z dalšiacutech vyacuteznačnyacutech druhů to je Gagea bohemica Platanthera bifolia Saxifraga bulbifera Stipa capillata Genista pilosa Verbascum austriacum Chamaecytisus ratisbonensis Rosa gallica Dianthus pontederae Saxifraga bulbifera Peucedanum oreoselinum Primula veris Viscum album subsp austriacum Seseli annuum Ventenata dubia Armeria elongata Antennaria dioica Stipa capillata Populace Pulsatilla grandis čiacutetaacute cca 300-400 rostlinZe zoologickeacuteho hlediska je rezervace a nejbližšiacute okoliacute vyacuteznamneacute předevšiacutem jako hniacutezdiště některyacutech vzaacutecnyacutech a zvlaacuteště chraacuteněnyacutech druhů ptaacuteků lelka lesniacuteho (Caprimulgus europaeus) dudka chocholateacuteho (Upupa epops) skřivana lesniacuteho (Lullula arborea) a ťuhyacuteka obecneacuteho (Lanius collurio) Na okolniacutech kulturniacutech loukaacutech se pravidelně ozyacutevajiacute kohoutci křepelky polniacute (Coturnix coturnix) Pozoruhodnyacute je rovněž vyacuteskyt kriticky ohroženeacute ještěrky zeleneacute (Lacerta viridis)

Přiacuteklad char EVL Přiacuteklad Přiacuteklad Přiacuteklad char EVL

• Slide 1
• Slide 2
• Slide 3
• Slide 4
• Slide 5
• Slide 6
• Slide 7
• Slide 8
• Slide 9
• Slide 10
• Slide 11
• Slide 12
• Slide 13
• Slide 14
• Slide 15
• Slide 16
• Slide 17
• Slide 18
• Slide 19
• Slide 20
• Slide 21
• Slide 22
• Slide 23
• Slide 24
• Slide 25
• Slide 26
• Slide 27
• Slide 28
• Slide 29
• Slide 30
• Slide 31
• Slide 32
• Slide 33
• Slide 34
• Slide 35
• Slide 36
• Slide 37
• Slide 38
• Slide 39
• Slide 40
• Slide 41
• Slide 42
• Slide 43
• Slide 44
• Slide 45
• Slide 46
• Slide 47
• Slide 48
• Slide 49
• Slide 50
• Slide 51
• Slide 52
• Slide 53
• Slide 54
• Slide 55
• Slide 56
• Slide 57
• Slide 58
• Slide 59
• Slide 60
• Slide 61
• Slide 62
• Slide 63
• Slide 64
• Slide 65
• Slide 66
• Slide 67
• Slide 68
• Slide 69
• Slide 70
• Slide 71
• Slide 72
• Slide 73
• Slide 74
• Slide 75
• Slide 76
• Slide 77
• Slide 78
• Slide 79
• Slide 80
• Slide 81

Chraacuteněnaacute uacutezemiacute okresu Brno-městoVlhkeacute louky olšiny lužniacute lesy potoky tůně jezera rybniacutekyPR Černovickyacute haacutejek ndash 117 ha ndash lužniacute lesPP Augšperskyacute potok ndash 18 ha ndash vlhkeacute louky vstavačePP Žebětiacutenskyacute rybniacutek ndash 44 ha ndash trdliště obojživelniacutekůPR Babiacute doly ndash 08 ha ndash niva s rybniacutečky obojživelniacuteciPP Soběšickeacute rybniacutečky ndash 13 ha ndash dttoPP Holaacuteseckaacute jezera ndash 22 ha ndash slepaacute ramena Svitavy dttoPP Raacutejeckaacute tůň ndash 03 ha ndash tůň v polniacute krajině dtto

Dubohabřiny bučiny humoacutezniacute listnateacute lesyPR Bosonožskyacute haacutejek ndash 468 ha ndash chraacuteněneacute rostliny houbyPR Břenčaacutek ndash 281 ha ndash lesoskalniacute společenstvaPR Jeleniacute žliacutebek ndash 12 ha ndash bukovyacute porostPR Krnovec ndash 85 ha ndash suťovyacute lipovyacute lesPP Mnišiacute hora ndash 25 ha ndash dubohabřinaPP Pekaacuterna ndash 596 ha ndash dubohabrovyacute les s bylinnyacutem podrostemPP Uacutedoliacute Kohoutovickeacuteho potoka ndash 33 ha ndash uacutedolniacute zaacuteřez

Lesostepi teplomilneacute doubravy světleacute lesyPP Kůlny ndash 104 ha ndash rozvolněnaacute doubravaPP Velkaacute Klajdovka ndash 106 ha ndash lesostepniacute lada

Stepniacute lada sucheacute louky a pastvinyNPP Straacutenskaacute skaacutela ndash 166 ha ndash vaacutepencoveacute bradlo teplomilnaacute květenaPR Kamennyacute vrch ndash 139 ha ndash teplomilnaacute stepniacute květena PP Biacutelaacute hora - 07 ha ndash vaacutepencovyacute podklad s teplomilnou květenouPP Junaacuteckaacute louka ndash 5 ha ndash lučniacute společenstva PP Kavky ndash 64 ha ndash lada s teplomilnou květenouPP Medlaacuteneckaacute skalka ndash 03 ha ndash staryacute lom s teplomilnou květenouPP Medlaacuteneckeacute kopce ndash 103 ha ndash lada s teplomilnou květenouPP Na skalaacutech ndash 07 ha ndash vaacutepencovyacute vyacutechoz s teplomilnyacutemi rostlinamiPP Netopyacuterky ndash 19 ha ndash stepniacute lada PP Obřanskaacute straacuteň ndash 12 ha ndash stepniacute ladaPP Skalky u přehrady ndash 13 ha ndash skalnateacute svahy s teplomilnou květenou

Geologicky vyacuteznamneacute lokalityNPP Červenyacute kopec ndash 06 ha ndash čtvrtohorniacute profil sprašiacute

Chraacuteněnaacute uacutezemiacute okresu Brno-město - pokračovaacuteniacute

CHUacute středniacute Pojihlaviacute

(SPR) NPR Mohelenskaacute hadcovaacute step ndash travnataacute i skalnataacute step (rozmanityacute porost ndash stromy keře traviny s rozmanitou hustotou) na hadcoveacutem podkladu

PR Nad řekami (Hrubšickaacute hadcovaacute step) ndash hadcoveacute skaacutely s typickyacutemi společenstvy

PR Dukovanskyacute mlyacuten ndash lesostepniacute rostlinnaacute společenstva

PP Biskoupskaacute hadcovaacute step ndash lesostepniacute rostlinnaacute společenstva

(CHPP) PR Biskoupskyacute kopec ndash lokalita koniklece velkokvěteacuteho

(SPR) PP Pekaacuterka ndash skalnataacute straacuteň s teplomilnou květenou

Nově vyhlaacutešeneacutePR Velkaacute Skaacutela ndash vyacuteslunnaacute svahovaacute lesostepniacute společenstva reliktniacutech borů a teplomilnyacutech doubravPR Mohelnička ndash hluboce zařiacuteznuteacute uacutedoliacute potoka s inverzniacutemi podmiacutenkamiPP Kozeacutenek ndash kraacutetkosteacutebelneacute xerotermniacute pastviny

Přiacuteklad char EVL Přiacuteklad Přiacuteklad Přiacuteklad char EVL

EVL CZ0620112 - Hadcoveacute straacuteně v uacutedoliacute Jihlavy Rozloha122814 haNavrhovanaacute kategorie ochrany PR přiacuterodniacute rezervacePoloha Uacutezemiacute se nachaacuteziacute zaacutepadně od Ivančic v uacutedoliacute řeky Jihlavy mezi obcemi Biskoupky a Hrubšice BiotaPřevažujiacuteciacute typ vegetace tvořiacute mezofilniacute ovsiacutekoveacute louky Na prudšiacutech svaziacutech převažujiacute subpanonskeacute uacutezkolisteacute stepniacute traacutevniacuteky a uacutezkolisteacute sucheacute traacutevniacuteky miacutesty v mozaice se suchyacutemi vřesovišti a skalniacute vegetaciacute V okoliacute řeky se vyskytujiacute fragmenty uacutedolniacutech olšin V korytě Jihlavy je vyvinuta vegetace makrofyt s dominujiacuteciacutem Batrachium fluitans BiotaPřevažujiacuteciacute typ vegetace tvořiacute mezofilniacute ovsiacutekoveacute louky Na prudšiacutech svaziacutech převažujiacute subpanonskeacute uacutezkolisteacute stepniacute traacutevniacuteky a uacutezkolisteacute sucheacute traacutevniacuteky miacutesty v mozaice se suchyacutemi vřesovišti a skalniacute vegetaciacute V okoliacute řeky se vyskytujiacute fragmenty uacutedolniacutech olšin V korytě Jihlavy je vyvinuta vegetace makrofyt s dominujiacuteciacutem Batrachium fluitans ZranitelnostTravinnaacute vegetace je ohrožena zarůstaacuteniacutem invaziacute akaacutetu a Calamagrostis epigejos a naacuteletem Pinus sylvestris

EVL CZ0622150 - Biskoupskyacute kopec Rozloha 82111 haNavrhovanaacute kategorie ochrany PR přiacuterodniacute rezervacePoloha Lokalita se nachaacuteziacute v okr Třebiacuteč na uacutezemiacute PP Středniacute Pojihlaviacute na naacutevršiacute koacutety Biskoupskyacute kopec (397 m nm) mezi obcemi Biskoupky a Senorady BiotaTravinobylinnaacute vegetace na mělkeacute půdě (zvětralyacute granulitovyacute podklad) s rozptyacutelenyacutemi keři jalovce (Juniperus communis) xerotermniacute bylinnaacute společenstva inklinujiacute k vegetaci sv Festucion valesiacae a pionyacuterskyacutem společenstvům tř Sedo-Scleranthetea Na lokalitě se vyskytuje viacutece než 20 druhů dřevin Je to jedna z nejbohatšiacutech populaciacute Juniperus communis v okrese Třebiacuteč a vyacuteznamnyacute je takeacute početnyacute vyacuteskyt Cerasus fruticosa a C mahaleb Z dalšiacutech dřevin to je Quercus petraea Corylus avellana Pyrus pyraster Cotoneaster integerrimus Crataegus laevigata C monogyna Euonymus europaeus a Rhamnus catharticus Botanicky je lokalita vyacuteznamnaacute předevšiacutem početnyacutem vyacuteskytem Pulsatilla grandis a P pratensis subsp bohemica Helichrysum arenarium a Orchis morio Z dalšiacutech vyacuteznačnyacutech druhů to je Gagea bohemica Platanthera bifolia Saxifraga bulbifera Stipa capillata Genista pilosa Verbascum austriacum Chamaecytisus ratisbonensis Rosa gallica Dianthus pontederae Saxifraga bulbifera Peucedanum oreoselinum Primula veris Viscum album subsp austriacum Seseli annuum Ventenata dubia Armeria elongata Antennaria dioica Stipa capillata Populace Pulsatilla grandis čiacutetaacute cca 300-400 rostlinZe zoologickeacuteho hlediska je rezervace a nejbližšiacute okoliacute vyacuteznamneacute předevšiacutem jako hniacutezdiště některyacutech vzaacutecnyacutech a zvlaacuteště chraacuteněnyacutech druhů ptaacuteků lelka lesniacuteho (Caprimulgus europaeus) dudka chocholateacuteho (Upupa epops) skřivana lesniacuteho (Lullula arborea) a ťuhyacuteka obecneacuteho (Lanius collurio) Na okolniacutech kulturniacutech loukaacutech se pravidelně ozyacutevajiacute kohoutci křepelky polniacute (Coturnix coturnix) Pozoruhodnyacute je rovněž vyacuteskyt kriticky ohroženeacute ještěrky zeleneacute (Lacerta viridis)

Přiacuteklad char EVL Přiacuteklad Přiacuteklad Přiacuteklad char EVL

• Slide 1
• Slide 2
• Slide 3
• Slide 4
• Slide 5
• Slide 6
• Slide 7
• Slide 8
• Slide 9
• Slide 10
• Slide 11
• Slide 12
• Slide 13
• Slide 14
• Slide 15
• Slide 16
• Slide 17
• Slide 18
• Slide 19
• Slide 20
• Slide 21
• Slide 22
• Slide 23
• Slide 24
• Slide 25
• Slide 26
• Slide 27
• Slide 28
• Slide 29
• Slide 30
• Slide 31
• Slide 32
• Slide 33
• Slide 34
• Slide 35
• Slide 36
• Slide 37
• Slide 38
• Slide 39
• Slide 40
• Slide 41
• Slide 42
• Slide 43
• Slide 44
• Slide 45
• Slide 46
• Slide 47
• Slide 48
• Slide 49
• Slide 50
• Slide 51
• Slide 52
• Slide 53
• Slide 54
• Slide 55
• Slide 56
• Slide 57
• Slide 58
• Slide 59
• Slide 60
• Slide 61
• Slide 62
• Slide 63
• Slide 64
• Slide 65
• Slide 66
• Slide 67
• Slide 68
• Slide 69
• Slide 70
• Slide 71
• Slide 72
• Slide 73
• Slide 74
• Slide 75
• Slide 76
• Slide 77
• Slide 78
• Slide 79
• Slide 80
• Slide 81

Stepniacute lada sucheacute louky a pastvinyNPP Straacutenskaacute skaacutela ndash 166 ha ndash vaacutepencoveacute bradlo teplomilnaacute květenaPR Kamennyacute vrch ndash 139 ha ndash teplomilnaacute stepniacute květena PP Biacutelaacute hora - 07 ha ndash vaacutepencovyacute podklad s teplomilnou květenouPP Junaacuteckaacute louka ndash 5 ha ndash lučniacute společenstva PP Kavky ndash 64 ha ndash lada s teplomilnou květenouPP Medlaacuteneckaacute skalka ndash 03 ha ndash staryacute lom s teplomilnou květenouPP Medlaacuteneckeacute kopce ndash 103 ha ndash lada s teplomilnou květenouPP Na skalaacutech ndash 07 ha ndash vaacutepencovyacute vyacutechoz s teplomilnyacutemi rostlinamiPP Netopyacuterky ndash 19 ha ndash stepniacute lada PP Obřanskaacute straacuteň ndash 12 ha ndash stepniacute ladaPP Skalky u přehrady ndash 13 ha ndash skalnateacute svahy s teplomilnou květenou

Geologicky vyacuteznamneacute lokalityNPP Červenyacute kopec ndash 06 ha ndash čtvrtohorniacute profil sprašiacute

Chraacuteněnaacute uacutezemiacute okresu Brno-město - pokračovaacuteniacute

CHUacute středniacute Pojihlaviacute

(SPR) NPR Mohelenskaacute hadcovaacute step ndash travnataacute i skalnataacute step (rozmanityacute porost ndash stromy keře traviny s rozmanitou hustotou) na hadcoveacutem podkladu

PR Nad řekami (Hrubšickaacute hadcovaacute step) ndash hadcoveacute skaacutely s typickyacutemi společenstvy

PR Dukovanskyacute mlyacuten ndash lesostepniacute rostlinnaacute společenstva

PP Biskoupskaacute hadcovaacute step ndash lesostepniacute rostlinnaacute společenstva

(CHPP) PR Biskoupskyacute kopec ndash lokalita koniklece velkokvěteacuteho

(SPR) PP Pekaacuterka ndash skalnataacute straacuteň s teplomilnou květenou

Nově vyhlaacutešeneacutePR Velkaacute Skaacutela ndash vyacuteslunnaacute svahovaacute lesostepniacute společenstva reliktniacutech borů a teplomilnyacutech doubravPR Mohelnička ndash hluboce zařiacuteznuteacute uacutedoliacute potoka s inverzniacutemi podmiacutenkamiPP Kozeacutenek ndash kraacutetkosteacutebelneacute xerotermniacute pastviny

Přiacuteklad char EVL Přiacuteklad Přiacuteklad Přiacuteklad char EVL

EVL CZ0620112 - Hadcoveacute straacuteně v uacutedoliacute Jihlavy Rozloha122814 haNavrhovanaacute kategorie ochrany PR přiacuterodniacute rezervacePoloha Uacutezemiacute se nachaacuteziacute zaacutepadně od Ivančic v uacutedoliacute řeky Jihlavy mezi obcemi Biskoupky a Hrubšice BiotaPřevažujiacuteciacute typ vegetace tvořiacute mezofilniacute ovsiacutekoveacute louky Na prudšiacutech svaziacutech převažujiacute subpanonskeacute uacutezkolisteacute stepniacute traacutevniacuteky a uacutezkolisteacute sucheacute traacutevniacuteky miacutesty v mozaice se suchyacutemi vřesovišti a skalniacute vegetaciacute V okoliacute řeky se vyskytujiacute fragmenty uacutedolniacutech olšin V korytě Jihlavy je vyvinuta vegetace makrofyt s dominujiacuteciacutem Batrachium fluitans BiotaPřevažujiacuteciacute typ vegetace tvořiacute mezofilniacute ovsiacutekoveacute louky Na prudšiacutech svaziacutech převažujiacute subpanonskeacute uacutezkolisteacute stepniacute traacutevniacuteky a uacutezkolisteacute sucheacute traacutevniacuteky miacutesty v mozaice se suchyacutemi vřesovišti a skalniacute vegetaciacute V okoliacute řeky se vyskytujiacute fragmenty uacutedolniacutech olšin V korytě Jihlavy je vyvinuta vegetace makrofyt s dominujiacuteciacutem Batrachium fluitans ZranitelnostTravinnaacute vegetace je ohrožena zarůstaacuteniacutem invaziacute akaacutetu a Calamagrostis epigejos a naacuteletem Pinus sylvestris

EVL CZ0622150 - Biskoupskyacute kopec Rozloha 82111 haNavrhovanaacute kategorie ochrany PR přiacuterodniacute rezervacePoloha Lokalita se nachaacuteziacute v okr Třebiacuteč na uacutezemiacute PP Středniacute Pojihlaviacute na naacutevršiacute koacutety Biskoupskyacute kopec (397 m nm) mezi obcemi Biskoupky a Senorady BiotaTravinobylinnaacute vegetace na mělkeacute půdě (zvětralyacute granulitovyacute podklad) s rozptyacutelenyacutemi keři jalovce (Juniperus communis) xerotermniacute bylinnaacute společenstva inklinujiacute k vegetaci sv Festucion valesiacae a pionyacuterskyacutem společenstvům tř Sedo-Scleranthetea Na lokalitě se vyskytuje viacutece než 20 druhů dřevin Je to jedna z nejbohatšiacutech populaciacute Juniperus communis v okrese Třebiacuteč a vyacuteznamnyacute je takeacute početnyacute vyacuteskyt Cerasus fruticosa a C mahaleb Z dalšiacutech dřevin to je Quercus petraea Corylus avellana Pyrus pyraster Cotoneaster integerrimus Crataegus laevigata C monogyna Euonymus europaeus a Rhamnus catharticus Botanicky je lokalita vyacuteznamnaacute předevšiacutem početnyacutem vyacuteskytem Pulsatilla grandis a P pratensis subsp bohemica Helichrysum arenarium a Orchis morio Z dalšiacutech vyacuteznačnyacutech druhů to je Gagea bohemica Platanthera bifolia Saxifraga bulbifera Stipa capillata Genista pilosa Verbascum austriacum Chamaecytisus ratisbonensis Rosa gallica Dianthus pontederae Saxifraga bulbifera Peucedanum oreoselinum Primula veris Viscum album subsp austriacum Seseli annuum Ventenata dubia Armeria elongata Antennaria dioica Stipa capillata Populace Pulsatilla grandis čiacutetaacute cca 300-400 rostlinZe zoologickeacuteho hlediska je rezervace a nejbližšiacute okoliacute vyacuteznamneacute předevšiacutem jako hniacutezdiště některyacutech vzaacutecnyacutech a zvlaacuteště chraacuteněnyacutech druhů ptaacuteků lelka lesniacuteho (Caprimulgus europaeus) dudka chocholateacuteho (Upupa epops) skřivana lesniacuteho (Lullula arborea) a ťuhyacuteka obecneacuteho (Lanius collurio) Na okolniacutech kulturniacutech loukaacutech se pravidelně ozyacutevajiacute kohoutci křepelky polniacute (Coturnix coturnix) Pozoruhodnyacute je rovněž vyacuteskyt kriticky ohroženeacute ještěrky zeleneacute (Lacerta viridis)

Přiacuteklad char EVL Přiacuteklad Přiacuteklad Přiacuteklad char EVL

• Slide 1
• Slide 2
• Slide 3
• Slide 4
• Slide 5
• Slide 6
• Slide 7
• Slide 8
• Slide 9
• Slide 10
• Slide 11
• Slide 12
• Slide 13
• Slide 14
• Slide 15
• Slide 16
• Slide 17
• Slide 18
• Slide 19
• Slide 20
• Slide 21
• Slide 22
• Slide 23
• Slide 24
• Slide 25
• Slide 26
• Slide 27
• Slide 28
• Slide 29
• Slide 30
• Slide 31
• Slide 32
• Slide 33
• Slide 34
• Slide 35
• Slide 36
• Slide 37
• Slide 38
• Slide 39
• Slide 40
• Slide 41
• Slide 42
• Slide 43
• Slide 44
• Slide 45
• Slide 46
• Slide 47
• Slide 48
• Slide 49
• Slide 50
• Slide 51
• Slide 52
• Slide 53
• Slide 54
• Slide 55
• Slide 56
• Slide 57
• Slide 58
• Slide 59
• Slide 60
• Slide 61
• Slide 62
• Slide 63
• Slide 64
• Slide 65
• Slide 66
• Slide 67
• Slide 68
• Slide 69
• Slide 70
• Slide 71
• Slide 72
• Slide 73
• Slide 74
• Slide 75
• Slide 76
• Slide 77
• Slide 78
• Slide 79
• Slide 80
• Slide 81

CHUacute středniacute Pojihlaviacute

(SPR) NPR Mohelenskaacute hadcovaacute step ndash travnataacute i skalnataacute step (rozmanityacute porost ndash stromy keře traviny s rozmanitou hustotou) na hadcoveacutem podkladu

PR Nad řekami (Hrubšickaacute hadcovaacute step) ndash hadcoveacute skaacutely s typickyacutemi společenstvy

PR Dukovanskyacute mlyacuten ndash lesostepniacute rostlinnaacute společenstva

PP Biskoupskaacute hadcovaacute step ndash lesostepniacute rostlinnaacute společenstva

(CHPP) PR Biskoupskyacute kopec ndash lokalita koniklece velkokvěteacuteho

(SPR) PP Pekaacuterka ndash skalnataacute straacuteň s teplomilnou květenou

Nově vyhlaacutešeneacutePR Velkaacute Skaacutela ndash vyacuteslunnaacute svahovaacute lesostepniacute společenstva reliktniacutech borů a teplomilnyacutech doubravPR Mohelnička ndash hluboce zařiacuteznuteacute uacutedoliacute potoka s inverzniacutemi podmiacutenkamiPP Kozeacutenek ndash kraacutetkosteacutebelneacute xerotermniacute pastviny

Přiacuteklad char EVL Přiacuteklad Přiacuteklad Přiacuteklad char EVL

EVL CZ0620112 - Hadcoveacute straacuteně v uacutedoliacute Jihlavy Rozloha122814 haNavrhovanaacute kategorie ochrany PR přiacuterodniacute rezervacePoloha Uacutezemiacute se nachaacuteziacute zaacutepadně od Ivančic v uacutedoliacute řeky Jihlavy mezi obcemi Biskoupky a Hrubšice BiotaPřevažujiacuteciacute typ vegetace tvořiacute mezofilniacute ovsiacutekoveacute louky Na prudšiacutech svaziacutech převažujiacute subpanonskeacute uacutezkolisteacute stepniacute traacutevniacuteky a uacutezkolisteacute sucheacute traacutevniacuteky miacutesty v mozaice se suchyacutemi vřesovišti a skalniacute vegetaciacute V okoliacute řeky se vyskytujiacute fragmenty uacutedolniacutech olšin V korytě Jihlavy je vyvinuta vegetace makrofyt s dominujiacuteciacutem Batrachium fluitans BiotaPřevažujiacuteciacute typ vegetace tvořiacute mezofilniacute ovsiacutekoveacute louky Na prudšiacutech svaziacutech převažujiacute subpanonskeacute uacutezkolisteacute stepniacute traacutevniacuteky a uacutezkolisteacute sucheacute traacutevniacuteky miacutesty v mozaice se suchyacutemi vřesovišti a skalniacute vegetaciacute V okoliacute řeky se vyskytujiacute fragmenty uacutedolniacutech olšin V korytě Jihlavy je vyvinuta vegetace makrofyt s dominujiacuteciacutem Batrachium fluitans ZranitelnostTravinnaacute vegetace je ohrožena zarůstaacuteniacutem invaziacute akaacutetu a Calamagrostis epigejos a naacuteletem Pinus sylvestris

EVL CZ0622150 - Biskoupskyacute kopec Rozloha 82111 haNavrhovanaacute kategorie ochrany PR přiacuterodniacute rezervacePoloha Lokalita se nachaacuteziacute v okr Třebiacuteč na uacutezemiacute PP Středniacute Pojihlaviacute na naacutevršiacute koacutety Biskoupskyacute kopec (397 m nm) mezi obcemi Biskoupky a Senorady BiotaTravinobylinnaacute vegetace na mělkeacute půdě (zvětralyacute granulitovyacute podklad) s rozptyacutelenyacutemi keři jalovce (Juniperus communis) xerotermniacute bylinnaacute společenstva inklinujiacute k vegetaci sv Festucion valesiacae a pionyacuterskyacutem společenstvům tř Sedo-Scleranthetea Na lokalitě se vyskytuje viacutece než 20 druhů dřevin Je to jedna z nejbohatšiacutech populaciacute Juniperus communis v okrese Třebiacuteč a vyacuteznamnyacute je takeacute početnyacute vyacuteskyt Cerasus fruticosa a C mahaleb Z dalšiacutech dřevin to je Quercus petraea Corylus avellana Pyrus pyraster Cotoneaster integerrimus Crataegus laevigata C monogyna Euonymus europaeus a Rhamnus catharticus Botanicky je lokalita vyacuteznamnaacute předevšiacutem početnyacutem vyacuteskytem Pulsatilla grandis a P pratensis subsp bohemica Helichrysum arenarium a Orchis morio Z dalšiacutech vyacuteznačnyacutech druhů to je Gagea bohemica Platanthera bifolia Saxifraga bulbifera Stipa capillata Genista pilosa Verbascum austriacum Chamaecytisus ratisbonensis Rosa gallica Dianthus pontederae Saxifraga bulbifera Peucedanum oreoselinum Primula veris Viscum album subsp austriacum Seseli annuum Ventenata dubia Armeria elongata Antennaria dioica Stipa capillata Populace Pulsatilla grandis čiacutetaacute cca 300-400 rostlinZe zoologickeacuteho hlediska je rezervace a nejbližšiacute okoliacute vyacuteznamneacute předevšiacutem jako hniacutezdiště některyacutech vzaacutecnyacutech a zvlaacuteště chraacuteněnyacutech druhů ptaacuteků lelka lesniacuteho (Caprimulgus europaeus) dudka chocholateacuteho (Upupa epops) skřivana lesniacuteho (Lullula arborea) a ťuhyacuteka obecneacuteho (Lanius collurio) Na okolniacutech kulturniacutech loukaacutech se pravidelně ozyacutevajiacute kohoutci křepelky polniacute (Coturnix coturnix) Pozoruhodnyacute je rovněž vyacuteskyt kriticky ohroženeacute ještěrky zeleneacute (Lacerta viridis)

Přiacuteklad char EVL Přiacuteklad Přiacuteklad Přiacuteklad char EVL

• Slide 1
• Slide 2
• Slide 3
• Slide 4
• Slide 5
• Slide 6
• Slide 7
• Slide 8
• Slide 9
• Slide 10
• Slide 11
• Slide 12
• Slide 13
• Slide 14
• Slide 15
• Slide 16
• Slide 17
• Slide 18
• Slide 19
• Slide 20
• Slide 21
• Slide 22
• Slide 23
• Slide 24
• Slide 25
• Slide 26
• Slide 27
• Slide 28
• Slide 29
• Slide 30
• Slide 31
• Slide 32
• Slide 33
• Slide 34
• Slide 35
• Slide 36
• Slide 37
• Slide 38
• Slide 39
• Slide 40
• Slide 41
• Slide 42
• Slide 43
• Slide 44
• Slide 45
• Slide 46
• Slide 47
• Slide 48
• Slide 49
• Slide 50
• Slide 51
• Slide 52
• Slide 53
• Slide 54
• Slide 55
• Slide 56
• Slide 57
• Slide 58
• Slide 59
• Slide 60
• Slide 61
• Slide 62
• Slide 63
• Slide 64
• Slide 65
• Slide 66
• Slide 67
• Slide 68
• Slide 69
• Slide 70
• Slide 71
• Slide 72
• Slide 73
• Slide 74
• Slide 75
• Slide 76
• Slide 77
• Slide 78
• Slide 79
• Slide 80
• Slide 81

Přiacuteklad char EVL Přiacuteklad Přiacuteklad Přiacuteklad char EVL

EVL CZ0620112 - Hadcoveacute straacuteně v uacutedoliacute Jihlavy Rozloha122814 haNavrhovanaacute kategorie ochrany PR přiacuterodniacute rezervacePoloha Uacutezemiacute se nachaacuteziacute zaacutepadně od Ivančic v uacutedoliacute řeky Jihlavy mezi obcemi Biskoupky a Hrubšice BiotaPřevažujiacuteciacute typ vegetace tvořiacute mezofilniacute ovsiacutekoveacute louky Na prudšiacutech svaziacutech převažujiacute subpanonskeacute uacutezkolisteacute stepniacute traacutevniacuteky a uacutezkolisteacute sucheacute traacutevniacuteky miacutesty v mozaice se suchyacutemi vřesovišti a skalniacute vegetaciacute V okoliacute řeky se vyskytujiacute fragmenty uacutedolniacutech olšin V korytě Jihlavy je vyvinuta vegetace makrofyt s dominujiacuteciacutem Batrachium fluitans BiotaPřevažujiacuteciacute typ vegetace tvořiacute mezofilniacute ovsiacutekoveacute louky Na prudšiacutech svaziacutech převažujiacute subpanonskeacute uacutezkolisteacute stepniacute traacutevniacuteky a uacutezkolisteacute sucheacute traacutevniacuteky miacutesty v mozaice se suchyacutemi vřesovišti a skalniacute vegetaciacute V okoliacute řeky se vyskytujiacute fragmenty uacutedolniacutech olšin V korytě Jihlavy je vyvinuta vegetace makrofyt s dominujiacuteciacutem Batrachium fluitans ZranitelnostTravinnaacute vegetace je ohrožena zarůstaacuteniacutem invaziacute akaacutetu a Calamagrostis epigejos a naacuteletem Pinus sylvestris

EVL CZ0622150 - Biskoupskyacute kopec Rozloha 82111 haNavrhovanaacute kategorie ochrany PR přiacuterodniacute rezervacePoloha Lokalita se nachaacuteziacute v okr Třebiacuteč na uacutezemiacute PP Středniacute Pojihlaviacute na naacutevršiacute koacutety Biskoupskyacute kopec (397 m nm) mezi obcemi Biskoupky a Senorady BiotaTravinobylinnaacute vegetace na mělkeacute půdě (zvětralyacute granulitovyacute podklad) s rozptyacutelenyacutemi keři jalovce (Juniperus communis) xerotermniacute bylinnaacute společenstva inklinujiacute k vegetaci sv Festucion valesiacae a pionyacuterskyacutem společenstvům tř Sedo-Scleranthetea Na lokalitě se vyskytuje viacutece než 20 druhů dřevin Je to jedna z nejbohatšiacutech populaciacute Juniperus communis v okrese Třebiacuteč a vyacuteznamnyacute je takeacute početnyacute vyacuteskyt Cerasus fruticosa a C mahaleb Z dalšiacutech dřevin to je Quercus petraea Corylus avellana Pyrus pyraster Cotoneaster integerrimus Crataegus laevigata C monogyna Euonymus europaeus a Rhamnus catharticus Botanicky je lokalita vyacuteznamnaacute předevšiacutem početnyacutem vyacuteskytem Pulsatilla grandis a P pratensis subsp bohemica Helichrysum arenarium a Orchis morio Z dalšiacutech vyacuteznačnyacutech druhů to je Gagea bohemica Platanthera bifolia Saxifraga bulbifera Stipa capillata Genista pilosa Verbascum austriacum Chamaecytisus ratisbonensis Rosa gallica Dianthus pontederae Saxifraga bulbifera Peucedanum oreoselinum Primula veris Viscum album subsp austriacum Seseli annuum Ventenata dubia Armeria elongata Antennaria dioica Stipa capillata Populace Pulsatilla grandis čiacutetaacute cca 300-400 rostlinZe zoologickeacuteho hlediska je rezervace a nejbližšiacute okoliacute vyacuteznamneacute předevšiacutem jako hniacutezdiště některyacutech vzaacutecnyacutech a zvlaacuteště chraacuteněnyacutech druhů ptaacuteků lelka lesniacuteho (Caprimulgus europaeus) dudka chocholateacuteho (Upupa epops) skřivana lesniacuteho (Lullula arborea) a ťuhyacuteka obecneacuteho (Lanius collurio) Na okolniacutech kulturniacutech loukaacutech se pravidelně ozyacutevajiacute kohoutci křepelky polniacute (Coturnix coturnix) Pozoruhodnyacute je rovněž vyacuteskyt kriticky ohroženeacute ještěrky zeleneacute (Lacerta viridis)

Přiacuteklad char EVL Přiacuteklad Přiacuteklad Přiacuteklad char EVL

• Slide 1
• Slide 2
• Slide 3
• Slide 4
• Slide 5
• Slide 6
• Slide 7
• Slide 8
• Slide 9
• Slide 10
• Slide 11
• Slide 12
• Slide 13
• Slide 14
• Slide 15
• Slide 16
• Slide 17
• Slide 18
• Slide 19
• Slide 20
• Slide 21
• Slide 22
• Slide 23
• Slide 24
• Slide 25
• Slide 26
• Slide 27
• Slide 28
• Slide 29
• Slide 30
• Slide 31
• Slide 32
• Slide 33
• Slide 34
• Slide 35
• Slide 36
• Slide 37
• Slide 38
• Slide 39
• Slide 40
• Slide 41
• Slide 42
• Slide 43
• Slide 44
• Slide 45
• Slide 46
• Slide 47
• Slide 48
• Slide 49
• Slide 50
• Slide 51
• Slide 52
• Slide 53
• Slide 54
• Slide 55
• Slide 56
• Slide 57
• Slide 58
• Slide 59
• Slide 60
• Slide 61
• Slide 62
• Slide 63
• Slide 64
• Slide 65
• Slide 66
• Slide 67
• Slide 68
• Slide 69
• Slide 70
• Slide 71
• Slide 72
• Slide 73
• Slide 74
• Slide 75
• Slide 76
• Slide 77
• Slide 78
• Slide 79
• Slide 80
• Slide 81

EVL CZ0622150 - Biskoupskyacute kopec Rozloha 82111 haNavrhovanaacute kategorie ochrany PR přiacuterodniacute rezervacePoloha Lokalita se nachaacuteziacute v okr Třebiacuteč na uacutezemiacute PP Středniacute Pojihlaviacute na naacutevršiacute koacutety Biskoupskyacute kopec (397 m nm) mezi obcemi Biskoupky a Senorady BiotaTravinobylinnaacute vegetace na mělkeacute půdě (zvětralyacute granulitovyacute podklad) s rozptyacutelenyacutemi keři jalovce (Juniperus communis) xerotermniacute bylinnaacute společenstva inklinujiacute k vegetaci sv Festucion valesiacae a pionyacuterskyacutem společenstvům tř Sedo-Scleranthetea Na lokalitě se vyskytuje viacutece než 20 druhů dřevin Je to jedna z nejbohatšiacutech populaciacute Juniperus communis v okrese Třebiacuteč a vyacuteznamnyacute je takeacute početnyacute vyacuteskyt Cerasus fruticosa a C mahaleb Z dalšiacutech dřevin to je Quercus petraea Corylus avellana Pyrus pyraster Cotoneaster integerrimus Crataegus laevigata C monogyna Euonymus europaeus a Rhamnus catharticus Botanicky je lokalita vyacuteznamnaacute předevšiacutem početnyacutem vyacuteskytem Pulsatilla grandis a P pratensis subsp bohemica Helichrysum arenarium a Orchis morio Z dalšiacutech vyacuteznačnyacutech druhů to je Gagea bohemica Platanthera bifolia Saxifraga bulbifera Stipa capillata Genista pilosa Verbascum austriacum Chamaecytisus ratisbonensis Rosa gallica Dianthus pontederae Saxifraga bulbifera Peucedanum oreoselinum Primula veris Viscum album subsp austriacum Seseli annuum Ventenata dubia Armeria elongata Antennaria dioica Stipa capillata Populace Pulsatilla grandis čiacutetaacute cca 300-400 rostlinZe zoologickeacuteho hlediska je rezervace a nejbližšiacute okoliacute vyacuteznamneacute předevšiacutem jako hniacutezdiště některyacutech vzaacutecnyacutech a zvlaacuteště chraacuteněnyacutech druhů ptaacuteků lelka lesniacuteho (Caprimulgus europaeus) dudka chocholateacuteho (Upupa epops) skřivana lesniacuteho (Lullula arborea) a ťuhyacuteka obecneacuteho (Lanius collurio) Na okolniacutech kulturniacutech loukaacutech se pravidelně ozyacutevajiacute kohoutci křepelky polniacute (Coturnix coturnix) Pozoruhodnyacute je rovněž vyacuteskyt kriticky ohroženeacute ještěrky zeleneacute (Lacerta viridis)

Přiacuteklad char EVL Přiacuteklad Přiacuteklad Přiacuteklad char EVL

• Slide 1
• Slide 2
• Slide 3
• Slide 4
• Slide 5
• Slide 6
• Slide 7
• Slide 8
• Slide 9
• Slide 10
• Slide 11
• Slide 12
• Slide 13
• Slide 14
• Slide 15
• Slide 16
• Slide 17
• Slide 18
• Slide 19
• Slide 20
• Slide 21
• Slide 22
• Slide 23
• Slide 24
• Slide 25
• Slide 26
• Slide 27
• Slide 28
• Slide 29
• Slide 30
• Slide 31
• Slide 32
• Slide 33
• Slide 34
• Slide 35
• Slide 36
• Slide 37
• Slide 38
• Slide 39
• Slide 40
• Slide 41
• Slide 42
• Slide 43
• Slide 44
• Slide 45
• Slide 46
• Slide 47
• Slide 48
• Slide 49
• Slide 50
• Slide 51
• Slide 52
• Slide 53
• Slide 54
• Slide 55
• Slide 56
• Slide 57
• Slide 58
• Slide 59
• Slide 60
• Slide 61
• Slide 62
• Slide 63
• Slide 64
• Slide 65
• Slide 66
• Slide 67
• Slide 68
• Slide 69
• Slide 70
• Slide 71
• Slide 72
• Slide 73
• Slide 74
• Slide 75
• Slide 76
• Slide 77
• Slide 78
• Slide 79
• Slide 80
• Slide 81