âESKÉHO SVAZU CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU

ROâNÍK XXVII. • âERVEN 2020 • âÍSLO 2

Z OBSAHU:

• Seriál: Jak se Ïije chovatelÛm masnéhoskotu – XLIX. díl

• Velikost referenãní populace a spolehlivost genomick˘ch plemenn˘ch hodnot

• Dûdiãnost zbarvení u plemene belgickémodré

• Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ

Vážené chovatelky, vážení chovatelé,

koronavirová krize pozvolna odeznívá a s ní se rozvolňují přijatá vládní omezení a život se postupně vrací k normálu.V našem svazu je to obdobně, byť naší práci a práci chovatelů pandemie covid-19 zasáhla naštěstí výrazně méně,než tomu bylo v jiných odvětvích. Svět už ale asi nikdy nebude takový, jako jsme ho znali ještě před pár měsíci a dozvuky pandemie, ať zdravotní či ekonomické, budeme všichni pociťovat ještě hodně dlouho. Bude ale lepší, kdyžfilozofování o tom, co nám krize vzala a co nám naopak může přinést, přenechám povolanějším.

Faktem ale je, že ceny jatečného skotu se propadly v celé Evropě, někde více, jinde méně. Aktuální signály zezahraničí ale ukazují, že se pozvolna začínají opět zotavovat a dostávají na obdobnou úroveň jako v období předkrizí. Pevně věříme, že do doby, než přijde doba prodejů zástavového skotu, se situace uklidní ještě více. A to nejenomz pohledu cen, ale i z hlediska možností volně cestovat, neboť většina našeho zástavu směřuje do zahraničí a nemožnost zahraničních kupců přicestovat do ČR by mohla přinést určité komplikace. Proto by jistě stálo za to,využít tuto krizi i k zamyšlení, zda skutečně nenastala ta správná doba na to, abychom jako národ začali ještě víceupřednostňovat české potraviny a nebyli tak závislí na jedné straně na jejich dovozech, na straně druhé na možnostivyvést surovinu do zahraničí. Jsme proto velice rádi, že se chovatelům anguse podařilo prosadit dodávky českýchangusských býků do obchodního řetězce Lidl. Teď je na podobné projekty ta nejlepší doba!

Vraťme se ale zpět k aktivitám ČSCHMS. Výběry býků v druhém turnusu, které probíhaly během nejsilnější vlnyomezení, máme bez větších komplikací za sebou. Třetí turnus, který začne v půlce června, by mohl podle všehoproběhnout zcela standardně. Po něm měla na sklonku školních prázdnin následovat Země živitelka a v rámci ní dvěspeciální výstavy angusů a limousine. Probíhat ale nebudou, protože nebude ani Živitelka. V případě Charolais show,která by se měla konat začátkem října v Lysé nad Labem během veletrhu Náš Chov/Zemědělec, zatím jasno není, resp.vedení výstaviště pevně věří, že se výstava konat bude. Jsem rád za jejich optimismus, ale mám za to, že nadšení jetřeba trochu krotit, protože ani přes rozvolnění zákazů není jisté, že podmínky pro pořádání hromadných akcínebudou natolik svazující, že zájem vystavovatelů o účast bude tak nízký, že se výstava ekonomicky nevyplatí. To námukážou nadcházející týdny a měsíce. Každopádně rozseknout to budeme muset nejpozději v červenci.

Nejistota v tuto chvíli panuje i okolo Národní výstavy hospodářských zvířat, která se měla konat na konci dubna2021 v Brně. Možností řešení se nabízí několik, od přesunu výstavy na jiný termín příštího roku, sloučení s TechAgremaž po její odložení na rok 2022. Pokud se situace nevyjasní co nejdříve, budeme možná nuceni zrušit plánovanésetkání členů Charolais International, které jsme měli v plánu spojit právě s Národní výstavou.

Výrazně ve stínu koronavirové pandemie jsme si na konci března připomněli významné jubileum, kterým nebylo nicmenšího, než třicáté výročí od založení ČSCHMS. Home officové období využila tajemnice svazu k tomu, aby dodetailů rozplánovala a připravila oslavu k tomuto výročí, neboť doufáme, že na podzim tohoto roku, na kdy akciplánujeme, se bude moci uskutečnit. S detaily vás seznámíme, až bude jasněji, jak budou vypadat případné restrikceve vztahu k pořádání hromadných akcí.

Závěrem bych vám chtěl jménem celého kolektivu pracovníků svazu popřát hlavně pevné zdraví a abyste tuto dobupřestáli s co nejmenšími problémy a ekonomickými ztrátami.

Kamil Malát

3

Titulní strana – hlavní fotka: Charolais na chovu firmy Agricoltori Tachov (foto: Karel Melger)Titulní strana – malá fotka: Aubracká jalovička na chovu firmy Agricoltori Tachov (foto: Karel Melger)Vnitřní obálka – Chov aubraců na farmě společnosti Agricoltori Tachov (foto: Karel Melger)

• genetické hodnocení: Ing. Alena Svitáková, Ph.D.Pozovice 13, 582 53 ·toky, e-mail: svitakova@cschms.cz, tel.: 774 127 184

inspektofii svazu:• západní âechy

Karel Melger, e-mail: melger@cschms.cz, tel.: 602 445 453• jiÏní âechy

Ing. Karel ·imák, e-mail: simak@cschms.cz, tel.: 725 891 286Ing. Vít âepelák, e-mail: cepelak@cschms.cz, tel.: 724 007 861

• v˘chodní âechyJan Kopeck˘ – fieditel plemenné knihye-mail: kopecky@cschms.cz, tel.: 724 007 862

• Morava Bc. Radek Dobe‰, e-mail: dobes@cschms.cz, tel.: 724 073 640

• severní a stfiední âechyIng. Michal Janda, e-mail: janda@cschms.cz, tel.: 702 020 761

• stfiední a v˘chodní âechy Ing. Petra Pokorná, e-mail: pokorna@cschms.cz, tel.: 702 020 760

• pfiedseda: Ing. Václav Jungwirth ZD Brloh se sídlem v Brloze, Brloh 215, 382 06 Brlohe-mail: jungwirth@cschms.cz, tel.: 602 232 488

• fieditel: Kamil MalátTû‰nov 17, 110 00 Praha 1e-mail: info@cschms.cz, malat@cschms.cz, tel.: 724 007 860

• tajemník: Ing. Pavla VydrováTû‰nov 17, 110 00 Praha 1e-mail: vydrova@cschms.cz, tel.: 724 229 094

• plemenná kniha, fakturace: Nina Honováe-mail: honova@cschms.cz, tel.: 724 073 641OsvoboditelÛ 35/9, 410 02 LovosiceEva Pitnerováe-mail: pitnerova@cschms.cz, tel.: 737 433 598

• obchodní ãinnost: Ing. Miroslav VráblíkBudovatelská 1096, 374 01 Trhové Sviny,e-mail: vrablik@cschms.cz, tel.: 724 007 863

Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ.Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344.

Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.czNeprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.

Kontakty na pracovníky svazu:Kontakty na pracovníky svazu:

Adresa svazu:Adresa svazu:âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu, z.s., Tû‰nov 17, 110 00 Praha 1

Tel.: 221 812 865 • e-mail: info@cschms.cz, www.cschms.czâíslo úãtu: 123459399/0800 • IâO: 00536903 • DIâ: CZ00536903

Svaz je registrovan˘m spolkem zapsan˘m ve spolkovém rejstfiíku veden˘m Mûstsk˘m soudem v Praze oddíl L, vloÏka 207

OOBB SAHSAH

Aktuálnû ............................................................................................................................. 4Aktivity âSCHMS 2020....................................................................................................... 5Kojná kráva s teletem – nejideálnûj‰í zvífie pro pastvu

aneb zaãátky kontroly uÏitkovosti masného skotu .......................................................... 6Hlavní mezníky v historii chovu masného skotu................................................................. 8Tfiicet let (nejen) chovu ABERDEEN ANGUS v âR oãima Ing. Miroslava Vráblíka............. 10Jak se Ïije chovatelÛm masného skotu: MEWIL ANGUS FARMA Tù·ÍNOV ..................... 17Velikost referenãní populace a spolehlivost genomick˘ch plemenn˘ch hodnot ................. 26Dûdiãnost zbarvení u plemene belgické modré .................................................................. 28âerná je (taky) dobrá........................................................................................................... 31Skot, kter˘ se u nás nepase: Barzo na................................................................................... 35Motto: UdrÏení produkce na TTP....................................................................................... 38Druhé plo‰né mûfiení MLLT u plemene aberdeen angus...................................................... 41Francouz‰tí chovatelé v dobû koronaviru............................................................................ 44Slick-gen umoÏÀuje lépe odolávat tepelnému stresu........................................................... 45Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2020 ................................................................... 46Nejlépe hodnocení b˘ci II. turnus 2020.............................................................................. 50Jak pracovat s plemenn˘m b˘kem....................................................................................... 55Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus................................................................... 56Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2020............................................................... 62Recept – Peãen˘ hovûzí v˘var z oháÀky ............................................................................. 63

ãasopis âeského svazu chovatelÛ masného skotu Prahaãíslo 2/2020 – roãník XXVII.

Caha Milan, Holubí Zhofi, Zájmové Farma Beckov, druÏstvo, Beckov, SK, Zájmové Graman Jaroslav, Stradov, ¤ádné + PK CHHusafiík Rostislav, Vápenice, ¤ádné + PK AAKfiiÏánek Petr, Karpentná, ¤ádné + PK PPMargetín Vladislav, SaÀkovice, ¤ádné + PK SHMohyla Jan, Lhotka, ¤ádné + PK DXNezabudick˘ statek, s.r.o., Nezabudice, ¤ádné + PK AAOrelio spol.s r.o., Vísky, PK AA

Paták Zdenûk, Minartice, ¤ádné + PK AAPohan Jan, Ing., Nejdek, ¤ádné + PK AARolf Ladislav, Pecka, ¤ádné + PK AARybka Jifií, Lhotka, Zájmové Slowiková Monika, Tfianovice, ¤ádné + PK DXStatek Letafiovice s.r.o., Letafiovice, ¤ádné + PK GAStatek Winter v.o.s., Vysoké Îibfiidovice, Zájmové ·tix Roman, ·tûnovice, ¤ádné + PK DX

4

Aktuálnû

,Pozvánka na semináfi a v˘roãní ãlenskouschÛzi

PfiestoÏe se zatím vût‰ina chova-telsk˘ch akcí spí‰e ru‰í ãi pfiesouvána jin˘ termín, pfiedpokládáme, Ïedo doby, kdy by se mûla konat dal‰ív˘roãní ãlenská schÛze, se situaceokolo pandemie koronaviru uklidní a budeme moci tra-diãní v˘roãní setkání chovatelÛ masného skotu spojenése semináfiem uspofiádat. Termín je urãen na 9. a 10.záfií 2020 v hotelu Skalsk˘ dvÛr. JiÏ v tuto chvíli mámepfiipraveny zajímavé pfiedná‰ející, vûfiíme proto, Ïe setato akce uskuteãní v nezmûnûném konceptu a vy si jinenecháte ujít.

,Hlá‰ení porodní hmotnosti v rámci ÚEV srpnu loÀského roku

nabyla úãinnosti vyhlá‰ka ã.179/2019 Sb., kterou se mûnívyhlá‰ka ã. 136/2004 Sb. o oz -naãování zvífiat. Tato novelalegislativnû v § 35 umoÏnilajednu velmi podstatnou zmû -nu a to moÏnost zasílat do ústfiední evidence skotu (ÚE) pfiinarození hlá‰ení porodní hmotnosti telat a obtíÏnostporodÛ. âeskomoravská spoleãnost chovatelÛ, a.s., která v âeské republice ústfiední evidenci hospodáfisk˘ch zvífiatspravuje, funkcionalitu v druhé polovinû bfiezna spustila doostrého provozu a chovatelé ji tak mohou zaãít vyuÏívat.

Pfii tomto zpÛsobu hlá‰ení do budoucna odpadne cho-vatelÛm zapojen˘m v KUMP povinnost tyto údaje znovuhlásit inspektorovi svazu, neboÈ âSCHMS tato data staho-vat pfiímo z ÚE. Do doby, neÏ Plemdat pfiipraví systém napfiedávání dat a my tuto funkcionalitu programátorskyzapracujeme do nového softwaru KUMP, prosím, abysteporodní hmotnosti hlásili nejenom do ÚE, ale i nadáleinspektorÛm KUMP a to obvykl˘m zpÛsobem.

Porodní hmotnost se bude do ÚE pfiedávat prostfiednic-tvím novû zavedeného kódu události 10. Formuláfi„Hlá‰ení o narození zvífiat, jejich úhynu, ztrátû a pfiemís-tûní” se nemûní, dochází jen k úpravû pokynÛ k vedení ÚEskotu. Porodní hmotnost lze hlásit jak spoleãnû s hlá‰enímo narození telete, nebo i dodateãnû. Porodní hmotnost lzezaevidovat i ve Stájovém registru na Portálu farmáfie.Detaily najdete na webov˘ch stránkách âSCHMS.

,

Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy od 18. 2. 2020 do 19. 5. 2020

, Pfiipoji‰tûní úhynu telat po porodu a zmetáníÚhyny telat v chovech

masného skotu jsou vÏdyspojeny s velk˘mi finanã-ními ‰kodami, neboÈ právûodstavené tele je jedin˘mtrÏním produktem z chovuskotu bez trÏní produkcemléka. Ztráty lze v˘raznû ovlivnit lep‰ím managemen-tem a zdravotní péãí, pokud ani to nepomáhá, tak se na nû mÛÏete novû pfiipojistit. Jedna nejmenovanápoji‰Èovna totiÏ zaãala od leto‰ního roku nabízet pfiipo-ji‰tûní zmetání plodu nebo úhynu telete a to maximálnûdo tfií dnÛ od porodu. Toto poji‰tûní v‰ak nelze sjednatsamostatnû, ale pouze jako dodateãné poji‰tûní jednot-liv˘ch ‰kod, které je pro chovatele relativnû finanãnûnároãné.

Pfiipoji‰tûní je navázáno na pojistné nebezpeãí jednotliv˘ch ‰kod (akutní neinfekãní nemoc, úraz,porodní ‰koda) pro krávy a vysokobfiezí jalovice. Riziko„zmetání plodu a úhyn telete” se sjednává s tûmito podmínkami, na základû jejichÏ splnûní je uhrazenozmetání po 7. mûsíci bfiezosti a mrtvû narozená telata,úhyn telete do 72 hod od narození u jalovic nebo krav.

Lidl zaãne nabízet maso z ãesk˘ch angusÛOd pÛlky kvûtna zaãal obchodní fie -

tûzec Lidl nabízet maso z angussk˘chb˘kÛ vykrmen˘ch v âeské re pub lice.Ta to iniciativa v‰ak ne vznikla sama odsebe. Je to v˘sledek jednání Rady ple-menné knihy aberdeen angus s firmouMaso uzeniny Poliãka, a. s. a následné dohody s fietûzcemLidl. Jedná se zatím jeden z prvních krokÛ vedoucí k ús -pû‰né realizaci ãeského kvalitního masa na tuzemské pulty.

5

Bfiezen

26. 2.–5. 3. sonografické mûfiení MLLT v chovech aberdeen angus a na OPB2. 3. porada pracovníkÛ âSCHMS, Hradi‰tko3. 3. jednání sboru poradcÛ ministra zemûdûlství, MZe (Malát)5. 3. semináfi pro zemûdûlce MONETA Money bank, Trutnov (Malát)

12. 3. pracovní semináfi k lineárnímu hodnocení zevnûj‰ku u plemene aberdeen angus, Telecí13. 3. schÛzka organizaãního v˘boru z v˘stavû NበChov/Zemûdûlec (Charolais show), Lysá nad Labem (Malát)30. 3. videokonference organizace Charolais International (Malát)

Dal‰í bfieznové aktivity:

• Tisk a rozeslání 1. ãísla svazového zpravodaje tohoto roku• Informování o dotaãní politice a zdravotních opatfieních t˘kající se masného skotu • Zpracování a zvefiejnûní v˘sledkÛ prvního turnusu základních v˘bûrÛ • Pfiíprava jednání KlubÛ a následné ru‰ení plánovan˘ch setkání chovatelÛ z dÛvodu koronavirové pandemie• Diskuse a pfiíprava reÏimu základních v˘bûrÛ b˘kÛ v nouzovém stavu• Vydávání opatfiení v souvislosti se ‰ífiením koronaviru v âR ve vztahu k v˘konu KUMP• Ve spolupráci s âMSCH spu‰tûno hlá‰ení porodní hmotnosti telat a obtíÏnosti porodÛ do ústfiední evidence • Publikace ãlánkÛ a informací ve vztahu k 30 letÛm fungování âSCHMS

Duben

8. 4. pfiíprava programu na KUMP, Hradec Králové (Kopeck˘)13. 4. zaãátek v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ II. turnus v nouzovém reÏimu29. 4. jednání dozorãí rady âMSCH, a.s. (Malát)

Dal‰í dubnové aktivity:

• V˘poãet plemenn˘ch hodnot a jejich spolehlivostí• Zvefiejnûní nov˘ch plemenn˘ch hodnot a aktualizace databází • Zvefiejnûní katalogÛ k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ • V˘sledky mûfiení MLLT u plemene aberdeen angus – pfiedány chovatelÛm• Pfiíprava oslav pfii pfiíleÏitosti tfiicátého v˘roãí od zaloÏení âSCHMS• Pfiíprava a zaslání dat do Interbeefu – zmûna kódování plemene masn˘ simentál• Komunikace s pfiedstaviteli uskupení Breedplan – dojednání kódování MN telat bez urãení pohlaví, technické detaily

pfiípravy dat

Kvûten

5. 5. jednání sboru poradcÛ ministra zemûdûlství, MZe (Malát)5. 5. ukonãení druhého turnusu v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ

14. 5. porada pracovníkÛ âSCHMS, Hradi‰tko

Dal‰í kvûtnové aktivity:

• Spu‰tûní projektu âSCHMS, ÚZEI a AgroKonzulty Îamberk na anal˘zu krmiv v chovech KBTPM pro potfiebyekonomick˘ch kalkulací ve vztahu k platbû na masné tele

• Pfiíprava materiálÛ pro druhé ãíslo svazového zpravodaje • Zpracování a zvefiejnûní v˘sledkÛ druhého turnusu základních v˘bûrÛ • Aktualizace databáze plemenn˘ch b˘kÛ• Rozhovor s pfiedsedou âSCHMS Václavem Jungwirthem v t˘deníku Zemûdûlec• Pfiíprava dat plemene aberdeen angus pro odeslání do testovacího v˘poãtu Breedplan, dohodnutí technického fie‰ení

pfiedání dat

Aktivity âSCHMS 2020

Cel˘ rok 2020 si na stránkách sva-zového zpravodaje pfiipomínáme30 let od zaloÏení âeského svazuchovatelÛ masného skotu. V bfiez-novém ãísle na‰eho magazínujsme se ve vzpomínkách JosefaDufky vrátili na sam˘ poãátekchovu masného skotu v âeskérepublice a to aÏ do doby socialis-tického âeskoslovenska. V plnémznûní jsme rovnûÏ pfietiskli jehoãlánek ze sedmdesát˘ch let minu-lého století obsahující první zku-‰enosti s chovem v systému mas-ného skotu. V témÏe zpravodajijsme bohuÏel otiskli i nekrologtohoto nestora chovu masnéhoskotu, neboÈ zaãátkem únoraJosef Dufka ve vûku 83. narozeninopustil pozemsk˘ svût a tfiicátéhov˘roãí, které se váÏe k datu 29. bfiezna 1990, se jiÏ nedoÏil.Jeho my‰lenky a ãiny v‰ak Ïijí dál a my si tento odkaz na dvou pfií-kladech pfiipomeneme.

Josef Dufka a jeho referát nakonferenci v JZD Slu‰ovice

Pí‰e se záfií 1989 a v JZD Slu -‰ovice je pfiipravováno me -zinárodní sympozium s názvemPro gres v chovu skotu. Jedním z úãastníkÛ je i Ing. Josef Dufka. V dobû, kdy byl chov masnéhoskotu naprostou popelkou a zcelana okraji zájmu zemûdûlské vefiej-nosti i komunistick˘ch politikÛ a funkcionáfiÛ, si do soutûÏe vy -hlá‰ené pfii pfiíleÏitosti této kon-ference pfiipravil dosti neotfiel˘pfiíspûvek na téma transformacechovu skotu smûrem ke speciali-zaci ve smyslu chovu masn˘chplemen za souãasného provádûní

dÛsledné hol‰t˘nizace, tedy pfie -vodu kombinovaného skotu namo derní dojené plemeno.

V pfiedrevoluãní dobû, kdy ães -koslovensk˘ chov skotu byl po -staven témûfi v˘hradnû na kombi-novaném strakatém skotu a státrazil snahy o co inten zivnûj‰í v˘ -robu mléka v oblastech na ornépÛdû, byly my‰lenky Ing. Dufkyvelmi revoluãní, nadãasové a pfie-dev‰ím nesmírnû odváÏné. Vesvém referátu nabádal k po tfiebûpostupného zúrodÀování luk a pastvin a opûtovného osídlo-vání zanedban˘ch pfiíhraniãníchoblastí a jejich osazení kojn˘mi(masn˘mi) kravami. Své názory, natu dobu znaãnû provokativní, dalna papír, pfievedl je do penûz a vy -poãítal úspory z jím navrhova-n˘ch opatfiení. UÏ tehdy zmiÀoval

pozitivní aspekty takového poãí-nání ve vztahu k Ïivotnímu pro-stfiedí a pouÏíval termíny jakoekologicky vyrobené hovûzí masov dobách, kdy nic jako ekologickézemûdûlství neexistovalo. Bylpfie svûdãen o tom, Ïe jeho návrhje realizovateln˘ ve v‰ech zemû-dûlsk˘ch podnicích v celé âSSR a Ïe nejideálnûj‰ím stavem bude,pokud se pastviny budou vyuÏívatpfieváÏnû pastvou masného sko -tu, aÈ uÏ z vlastního chovu ãi for-mou kooperaãního odchovu, kdyna zimu bude základní stádo pfie-vezeno zpût do matefiského pod-niku, kde by bylo krmeno objem-n˘mi krmivy kvalitativnû nevhod-n˘mi pro v˘konné dojnice.

Dnes vût‰inu uveden˘ch názo -rÛ a my‰lenek povaÏujeme zazcela normální a samozfiejmé, alev dobû, kdy je Josef Dufka pfied-ná‰el, ‰ly zcela proti proudu toho,co prosazoval komunistick˘ reÏimjako správnou cestu pro tehdej‰ísocialistické zemûdûlství. Koope -raãní odchov mladého skotu sepo zmûnû reÏimu sice dlouho-dobû pfiíli‰ neuchytil, ale jehoostatní teze se ukázaly jako na -prosto správné a dodnes úspû‰nûfungují.

Poãátky kontroly uÏitkovostimasného skotu

Cílevûdomá kontrola uÏitko-vosti masn˘ch plemen skotu(KUMP) má svÛj poãátek tûsnû pozaloÏení âeského svazu chovatelÛmasného skotu v roce 1990. V tédobû byla zformována základnípravidla a ukazatele, které se

6

Kojná kráva s teletem – nejideálnûj‰í zvífie pro pastvuKojná kráva s teletem – nejideálnûj‰í zvífie pro pastvuaneb zaãátky kontroly uÏitkovosti masného skotuaneb zaãátky kontroly uÏitkovosti masného skotu

u mas ného skotu sledují a vyhod-nocují a ty byly zahrnuty do prvníverze metodiky KUMP. O rokpozdûji byl spu‰tûn první poãíta-ãov˘ program na vedení KUMP.PrÛkopníkem v této oblasti bylopût Ing. Josef Dufka, kter˘ sesystematick˘m sbûrem dat z cho -vu masného skotu zab˘val neje-nom za jeho porevoluãního pÛso-bení u svazu, ale je‰tû za hlubo-kého socialismu.

V na‰em archivu se dochovalyjeho poznámky a dokumenty a tonejenom za doby jeho práce u âSCHMS v pozici prvního pfied-sedy svazu a inspektora kontrolyuÏitkovosti, ale i písemnosti, kte -ré si vedl v ãasech minulého re -Ïimu. Je v‰eobecnû známo, ÏeJosef Dufka mûl jako hlavní zoo-technik tehdej‰ích státníchstat kÛ Tachov na starosti here-fordské stádo, které bylo doâeskoslovenska dovezeno v sedmdesát˘ch letech minu-lého století. Jeho cílem bylovybudovat chov, kter˘ budefungovat na podobn˘chprincipech a bude dosahovat v˘ -sledkÛ jako v zemi pÛvodu. Zku -‰enosti ani know-how v‰ak s do -vezen˘mi zvífiaty nikdo nepfiivezl,musel si proto na vût-‰inu vûcí

pfiijít sámãi si je sloÏitû nastudovat. Abynebyla jeho chovatelská rozhod-nutí ãinûna bezmy‰lenkovitû a mûl je podloÏené, vedl si odpoãátku detailní pfiehled podlejednotliv˘ch stfiedisek, kam sidlouhé roky po mûsících zapiso-val nejdÛleÏitûj‰í chovatelskéúda je v podobû hmotností, stáfií,

pfiírÛstkÛ a poãtÛ odstaven˘chtelat. To v‰e pak je‰tû dále analy-zoval v dal‰ích detailních rozbo-rech. To mu pomáhalo lépe rea-govat na problémy, se kter˘mi sezejména v poãátcích chovu pot˘-kal a které ho velmi tíÏily, aÈ tobyly vysoké úhyny ãi ne zcelauspokojivé pfiírÛstky. Nikdo v tédobû tady neznal pastevní od -chov masného skotu ani principy

sezónnosti telení. Z jednoho

z pfie-hledÛ je patrné, jak

se mu dafiilo i dobu telenípostupnû stlaãovat ze sedmimûsícÛ na tfii (leden aÏ bfiezen).

Z jeho tabulek, které obsahujídata od roku 1975 aÏ do roku1991, mÛÏeme vidût, jak se mupostupnû dafiilo chov zlep‰ovat.Zatímco na poãátku dosahoval u zvífiat prÛmûrného pfiírÛstku0,54 kg/den, v závûru to bylo jiÏ

okolo 0,9 kg/den. To se logickyprojevilo i na vy‰‰ích odstavov˘chhmotnostech telat, která se ze126 kg dostala na nûjak˘ch 230 kg.Obdobnû se mu dafiilo cílevûdo-mou prací zvy‰ovat poãet odcho-van˘ch telat. To lze doloÏit nadobovém dokumentu sestave-ného z poznámek Ing. Dufky.

Jakkoliv se z dne‰ního pohleduzdají i pfies postupnû zlep‰ující setrend dosahované v˘sledky nízké,

je tfieba je vnímat optikouvelmi omezen˘ch

moÏnos tí tehdej -‰í doby a také genetického zalo-Ïení stáda, se kter˘m musel JosefDufka pracovat, kdy nebyla dove-zena nejlep‰í zvífiata, spí‰e nao-pak. O moÏnosti zlep‰it geneticképarametry zvífiat nákupem kvalit-ního nepfiíbuzného b˘ka si mohlnechat zdát, o dovozu insemi -naãních dávek ani nemluvû.Vezmeme-li v potaz v‰echna tatoúskalí a limitující faktory, kdymusel doslova vafiit z vody, za -slouÏí si pokrok, kterého dosáhl,jen slova úcty a respektu.

Kompletní referát Josefa Dufky,kter˘ si pfiipravil na mezinárodnísympozium Progres v chovu sko -tu, stejnû tak jako podkladymapující uÏitkové vlastnosti here-fordského skotu z dob jehopfiedrevoluãního pÛsobení na Ta -chovsku, najdete ke staÏení nawebov˘ch stránkách âSCHMSv sekci novinky/ze svazu.

Z archivu Josefa Dufky sestavilKamil Malát

7

• 1891 Zemûdûlská v˘stava v Praze s úãastí 4 zá -stupcÛ plemene shorthorn, ktefií pocházeli s Vel -ko statku Uhy u Velvar.

• do 1973 Experimentální vyuÏití b˘kÛ masn˘ch ple-men charolais a limousine v inseminaci

• 1974 Dovoz 1054 bfiezích jalovic a 51 plemenn˘chb˘kÛ plemene hereford do âSSR z Kanady z oblastiAlberty.

• 1976–1977 Dal‰í men‰í dovozy herefordÛ pfiede-v‰ím na Slovensko.

• 1981 Zahájení fungování odchovny plemenn˘chb˘kÛ na Javorné, Onen Svût.

• 29. 3. 1990 Ustavující schÛze âeského svazu chova-telÛ masného skotu, Luhaãovice.

• 10. 5. 1990 První ãlenská schÛze âSCHMS, Vûtrn˘Jeníkov. Na této schÛzi byl zvolen Ing. Josef Dufkaprvním pfiedsedou âSCHMS.

• od 1990 Postupné importy plemenn˘ch jalovicmasn˘ch plemen ze zahraniãí. První nákupy probí-raly s pomocí dotovan˘ch bezúroãn˘ch pÛjãek,pozdûji byla zfiízena státní podpora na nákupgenetického materiálu ze zahraniãí.

• 1. 5. 1991 âSCHMS ve spolupráci se Státním pleme-náfisk˘m podnikem (SPP) Praha vydal „Zásadyvedení evidence a sledování uÏitkov˘ch vlastnostíve stádech masn˘ch plemen skotu”.

• 1. 6. 1991 První celostátní semináfi k chovu mas-ného skotu v âR (HE, CH, LI), Îìár nad Sázavou.

• 1. 10. 1991 âSCHMS od Státního plemenáfiskéhopodniku (SPP) pfiebral vedení státního registru ple-menn˘ch b˘kÛ masn˘ch plemen skotu.

• 8. 10. 1991 âSCHMS získal od Ministerstva zemûdûl-ství podle zákona 240/91 Sb. oprávnûní k prová-dûní ‰lechtitelské práce v chovech masného skotu.

• 1991 První odchov plemenn˘ch b˘kÛ masn˘ch ple-men skotu na OPB Osík (15 b˘kÛ pl. CH a LI). V tédobû probíhal soubûÏnû odchov i na OPB Javornáa OPB Rokytno.

• 1991 Spu‰tûní prvního poãítaãového program nakontrolu uÏitkovosti masného skotu, kter˘ pfiipra-vila plemenáfiská organizace v Ústí nad Labem vespolupráci s Karlem ·ebou.

• 30. 1. 1992 První oficiální setkání chovatelÛ charo-lais, Staré Hradi‰tû.

• 1. 2. 1992 Vydání historicky prvních V˘sledkÛ KUMP(Uzávûrek), které zpracoval Karel ·eba. Do KUMPbylo v prvním roce (1991) zapojeno 24 chovÛ s 1327kravami (HE: 15 chovÛ, 1217 krav; CH: 4 chovy, 54krav; LI: 3 chovy, 40 krav; BA: 2 chovy, 16 krav).Uzávûrky byly zpracovány za telata narozená od 1. 10. 1990 do 30. 6. 1991. Souãasnû s váÏením telatse dûlalo hodnocení zevnûj‰ku krav. HE 1083 kusÛ(KV – 123 cm, HM – 536 kg), CH 53 kusÛ (KV – 136 cma HM – 666 kg), LI 40 kusÛ (KV – 132 cm a HM – 581 kg), BA 16 kusÛ (KV – 137 cm).

• 24. 3. 1993 MZe schválilo první verzi Metodiky kon-troly uÏitkovosti masn˘ch plemen skotu (KUMP),aktualizace probûhla v roce 1994.

• 29. 4. 1993 Ustavující schÛze Klubu charolais – prv-ního chovatelského klubu pod patronací âSCHMS,Jezernice.

• 1994 Otevfiení OPB Kundratice, Velké Dvorce.• 1. 2. 1994 Schválení prvního ‰lechtitelského pro-

gramu masn˘ch plemen skotu pro plemena AA,BA, HE, CH a LI.

• 3. 2. 1995 Získání oprávnûní pro vedení plemennéknihy pro plemena CH, LI, HE, AA, BA, HI, GA, MS a PI.

• 1. 11. 1995 Vydání první ucelené publikace o mas-ném skotu – Chov masn˘ch plemen skotu (vydava-telství Apros, Ing. Václav Teslík, CSc. a kolektivautorÛ).

• 29. 5. 1997 Uznání historicky prvního Zemskéhochovu v âR – chov CH, ZD Pozovice.

• 4.–7. 9. 1997 1. Národní v˘stava masného skotu,areál Equi BofieÀ – Svinãice (210 kusÛ masnéhoskotu, 9 masn˘ch plemen).

• 15. 10. 1997 Uznání Zemského chovu AA – farmaMEWIL.

• 20. 6. 1998 Pfiedstavení prvního pracovního od -hadu národních plemenn˘ch hodnot pro plemenocharolais.

• 22.–23. 10. 1998 1. Speciální v˘stava charolais, Jan -gelec u Vysokého M˘ta (76 kusÛ CH).

• 17. 6. 1999 Uznání Zemského chovu LI – FarmaKali‰tû.

• 7. 9. 1999 Uznání Zemského chovu LI – VFU Brno,·ZP Nov˘ Jiãín.

• 8. 9. 1999 Uznání Zemského chovu BA – Rodinnáfarma Ing. Chroust.

• 7.–9. 10. 1999 2. Národní v˘stava masného skotu,PVA Praha – LetÀany (318 kusÛ masn˘ch plemen).

• 1999 Spou‰tûní webu âSCHMS: www.cschms.cz(Jan Kopeck˘)

• 12.–13. 10. 2000 2. Speciální v˘stava charolais, Jan -gelec u Vysokého M˘ta.

• 2000 Vydání knihy Masn˘ skot (Agrospoj, Ing.Václav Teslík, CSc. A kolektiv autorÛ)

• 2000 První v˘poãet odhadu plemenn˘ch hodnotmasn˘ch plemen skotu v âR ve spolupráci s VÚÎVv Uhfiínûvsi.

• 2000 Zahájení hodnocení zevnûj‰ku skotu podlenové metodiky (stávající systém). Od roku 1991 doroku 2000 se hodnotilo body 1 aÏ 10, uÏitkov˘ typ,velikost tûla, stavba tûla, konãetiny a záì.

• 2001 Zahájení fungování OPB Cunkov.• 18.–20. 10. 2001 3. Národní v˘stava masného skotu,

PVA Praha – LetÀany (296 kusÛ, 12 plemen).• 24.–26. 10. 2002 3. Speciální v˘stava charolais, au k -

ãní hala Litomy‰l (85 kusÛ CH).• 23.–25 .10. 2003 4. Národní v˘stava masného skotu,

Praha PVA – LetÀany.• bfiezen 2004 Odhad plemenn˘ch hodnot pro rÛst

b˘kÛ na OPB. Jednalo se o pfiírÛstek v testu.• 11. 2. 2005 Odhad plemenn˘ch hodnot pro hodno-

cení zevnûj‰ku. Pfii prvním odhadu PH bylo k dis-pozici 54 000 lineárÛ.

Hlavní mezníky v historii chovu masného skotuHlavní mezníky v historii chovu masného skotu

8

• 23. 3. 2005 Historicky první pfiímá volba pfiedsedyâSCHMS (pfiedsedou zvolen Karel ·eba).

• 20.–22. 10. 2005 5. Národní v˘stava masného skotu,Praha PVA – LetÀany.

• 20.–23. 10. 2005 Pofiádání European Angus Forum v âR.• bfiezen 2006 Odhad plemenn˘ch hodnot podle ple-

men pro zvífiata hodnocená dle SEUROP v letech2002 aÏ 2005.

• 3. 10. 2006 Jmenování historicky prvních ãestn˘chãlenÛ âSCHMS: Ing. Josef Dufka, Ing. Franti‰ekSkofiepa a Ing. Václav Teslík, CSc.

• 2006 Spou‰tûní nové verze webu âSCHMS:www.cschms.cz (Jan ãepelák – WebAplication,Kamil Malát).

• 2006 Revize a schválení aktualizovan˘ch ·P Mi ni -sterstvem zemûdûlství.

• 29. 5. 2008 Spu‰tûní webové aplikace webKUMP(kontrola uÏitkovosti online).

• 22.–24. 8. 2008 V˘stava „âeské Charolais Dny” v Pfie -rovû, která byla historicky první v˘stavou na kterése zvífiata vodila na ohlávce.

• 23.–27. 8. 2008 Pofiádání World Charolais Congressna území âR vãetnû speciální v˘stavy charolais„âeské Charolais Dny” v Pfierovû.

• 2008 Vydání hovûzí kuchafiky „Pfiemûna trávy nahovûzí aneb z pastviny na talífi” (Ing. HubertHermmann, CSc.).

• 21. 6. 2009 Vydání knihy Masn˘ skot od A do Z (Ing. Radka Zahrádková, Ph.D. a kol. autorÛ).

• 25.–28. 6. 2009 6. Národní v˘stava masného skotu,BVV Brno (132 zvífiat, 12 plemen).

• 28. 3. 2010 ZaloÏení Junior teamu âSCHMS (pfiiv˘stavû TechAgro).

• 10. 4. 2010 Spoleãensk˘ veãer s hudbou a tancemkonan˘ pfii pfiíleÏitosti 20 let fungování âSCHMS,Praha PrÛhonice.

• 3. 6. 2010 Získání certifikátu kvality ICAR pro kon-trolu uÏitkovosti masného skotu.

• 22. 9. 2010 âSCHMS získal oprávnûní pro vedení PKna 4 nová plemena: aubrac, parthenaise, short-horn a texas longhorn (13. aÏ 16. masné plemeno).

• 8. 11. 2010 Vydání publikace Chov masného skotupro odborníky jin˘ch profesí (Ing. HubertHermmann, CSc.).

• 23.–26. 6. 2011 7. Národní v˘stava masného skotu,BVV Brno (231 zvífiat, 21 plemen).

• 15. 9. 2011 Spu‰tûní webové aplikace MaSkot(www.cschms.cz/maskot).

• 2012 Zahájení obchodní ãinnosti – prodej skotupod hlaviãkou âSCHMS

• 23. 4. 2012 âSCHMS získal oprávnûní pro vedení PKna 5 nov˘ch plemen: bazadaise, rouge des prés,wagyu, vosgienne, bruna d’Andorra (17. aÏ 21.masné plemeno)

• 30. 8.–4. 9. 2012 Jihoãeská Angus show, âeské Bu -dûjovice – 1. Speciální v˘stava plemene AA.

• 2013 Zavedení ãtvrtého, únorového, turnusuv˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ.

• 3. 5. 2013 âSCHMS získal oprávnûní pro vedení PKna plemeno dexter (22. masné plemeno).

• 27.–30. 6. 2013 8. Národní v˘stava masného skotu, BVVBrno (266 zvífiat, 22 plemen, 10 soutûÏních ‰ampionátÛ).

• 27.–30. 6. 2013 Pofiádání evropské pracovní skupinymasného simentála v Brnû.

• 2014 První v˘sledky mezinárodní genetické testaceInterbeef pro plemena CH a LI, do které je âR odpoãátku této aktivity zapojena.

• 28. 8.–2. 9. 2014 Jihoãeská beef show 2014 – 2. Spe -ciální v˘stava pro plemeno AA 1. Speciální v˘stavaplemene LI.

• 2014 DVD Bourání hovûzího masa a jeho prodej zedvora (Pavla Vydrová)

• 2015 První oficiální v˘poãet Interbeef pro plemenomasn˘ simentál.

• 20. 5. 2015 âSCHMS získal oprávnûní pro vedení PKna plemeno pinzgauer (23. masné plemeno).

• 25.–28. 6. 2015 9. Národní v˘stava masného skotu,BVV Brno (318 zvífiat, 21 plemen).

• 2015 Vydání knihy Vive la Limousine! aneb 25 letchovu v âeské republice pod drobnohledem(Kamil Malát)

• 24. 1. 2016 Spu‰tûní facebookové stránky âSCHMS.• 2. 8. 2016 Spu‰tûní webu: www.milujuhovezi.cz• 25.–30. 8. 2016 Jihoãeská beef show 2016 – 3. Spe -

ciální v˘stava pro plemeno AA 2. Speciální v˘stavaplemene LI.

• 8.–9. 10. 2016 4. Charolais show 2016, Lysá nad La -bem.

• 2016 Zahájení systematického mûfiení MLLT u ple-mene aberdeen angus (nejprve s âZU Praha – 2016,pozdûji v rámci projektu NAZV – 2019).

• 26. 2.–2. 3. 2017 Historicky první úãast ãesk˘ch cho-vatelÛ LI a jejich zvífiat na zahraniãní v˘stavû –Simagena, PafiíÏ.

• 11.–14. 5. 2017 10. Národní v˘stava masného skotu,BVV Brno (336 zvífiat, 20 plemen, 12 soutûÏních‰ampionátÛ).

• 23. 5. 2018 První objednávka SNP testace (geno-mika) u masného skotu v âR.

• 1. 11. 2018 âSCHMS získal oprávnûní pro vedení PKna 2 nová plemena: chianina a uckermärker (24. a 25. masné plemeno).

• 23.–28. 8. 2018 Jihoãeská beef show 2018 – 4. Spe -ciální v˘stava plemene AA (1. Evropská s meziná-rodní úãastí) a 3. Speciální v˘stava pro plemeno LI.

• 6.–7. 10. 2018 5. Charolais show 2018, Lysá nad La -bem.

• 20. 11. 2018 Schválení projektu VyuÏití genomic-k˘ch údajÛ a optimalizace ‰lechtitelsk˘ch postupÛu masného skotu (projekt QK1910059).

• 24.–28. 2. 2019 Historicky první úãast ãesk˘ch cho-vatelÛ CH a jejich zvífiat na zahraniãní v˘stavû –Simagena, PafiíÏ (Démon Agrochyt P ‰ampionemv˘stavy).

• 2019 První oficiální v˘poãet Interbeef pro plemenaaberdeen angus a hereford.

• 12.–15. 5. 2019 11. Národní v˘stava masného skotu,BVV Brno (334 zvífiat, 22 plemen, 11 soutûÏních‰ampionátÛ).

• 31. 12. 2019 Schválení aktualizovan˘ch ·P dleNafiízení Evropského parlamentu a Rady (EU)2016/1012.

• 2020 Zmûna v systému hodnocení b˘kÛ v odchovuu chovatele (v˘bûr zaji‰Èují inspektofii âSCHMS).

9

„Klekí-petra” Milo‰ Menhart„S Milo‰em jsem se znal od dût-

ství, na‰i tatínkové byli kamarádi a chovatelé holubÛ. Milo‰ byl o 10let star‰í neÏ já a uÏ jako mal˘ klukna prvním stupni Z· jsem ho vní-mal jako svého idola. On chodil nagymnázium, mûl svou bigbeato-vou kapelu, del‰í vlasy a tatínekmi fiíkal: ‚Koukej se uãit, podívejse, Milo‰ se dostal na veterinu a bude z nûj pan doktor!’ A já k nûmu opravdu vzhlíÏel. UÏ v tédobû dûlal prezidenta Meziná -rodního svazu studentÛ âSSR, zahlubokého socialismu jezdil zastu denty ven a umûl jazyky vãet -nû angliãtiny. V roce 1969 jel sesvou Ïenou Janou na svatebnícestu do Jugoslávie a v‰ichnizasvûcení vûdûli, Ïe uÏ se nevrátí.Tfii mûsíce pracovali ve Vídni v hospodû, aby si vydûlali peníze.

V té dobû pfiijímaly veterináfieasi ãtyfii státy svûta a Menhartovise rozhodli pro Kanadu, kam takéna podzim roku 1969 odletûli. Covím, zaãal jako veterináfi pracovatpro nûjakého veterináfie pÛvo-dem z Bulharska a tfii zimy muselipfieãkat v maringotce i za tfiiceti-stupÀov˘ch mrazÛ. Zaãátky bylyrozhodnû tûÏké. U hranic se se -verní Dakotou shánûlo tehdymalé mûsteãko Wawota veteri-náfie, a tak se po tfiech letech osa-mostatnil a zaãal pracovat nasebe. Obvod mûl na jiÏním Sas -

katchewanu, neuvûfiiteln˘ch 30tisíc krav, dûlával i pfies sto císafi-sk˘ch porodÛ za zimu. Plemenacharolais, hereford, angus a si -mentál, Ïádn˘ dojen˘, Ïádná pra-sata, Ïádné slepice, sem tamnûjak˘ kÛÀ. Mûl tedy hned odzaãátku velmi úzkou specializaci umasn˘ch stád a to od repro-dukce, pfies odãervování, v˘ÏivuaÏ po péãi o telata.

Po tomto nároãném období a na bytí spousty zku‰eností s cho vem se chytil dal‰í pfiíleÏi-tosti a pod státní organizacíAGDEVCO, za v˘razné podporyvlá dy, obchodoval kanadskou ge -netiku (zvífiata, ID i embrya) do ce -lého svûta. Získal tak dal‰í cennézku‰enosti. KdyÏ uÏ v‰e bûÏelo

a vláda pfiestala aktivitu finanãnûpodporovat, ‰el kaÏd˘ z t˘musám svou cestou a Milo‰ si zaloÏilexportní firmu M.I.L.O.S. Inc.”

Nejen hereford a charolais „Po emigraci jednou za ãas pfii-

‰el pozdrav – pohled z Torontanebo Montrealu, ale jinak jsme vkontaktu nebyli. V létû 1990, byloto v sobotu veãer, najednou tele-fon, mÛj táta: Nûkoho ti dám...‚Nazdar’ ...a já ho hned poznal, i kdyÏ jsem ho nevidûl od roku1969, byl to Milo‰: ‚Jedu za tebou!’Pfiitom uÏ nemusel, mohl mûjenom pozdravit po telefonu a jetsi svou cestou, ale on pfiijel. Tobyla jeho zásada, vÏdycky fiíkal:‚Nesmí‰ bejt línej otoãit kaÏdej

Tfiicet let (nejen) chovu ABERDEEN ANGUS v âRTfiicet let (nejen) chovu ABERDEEN ANGUS v âRoãima Ing. Miroslava Vráblíkaoãima Ing. Miroslava Vráblíka

10

První kontakty se svûtem„Jak uÏ víte, Svaz byl zaloÏen v bfieznu 1990 Ing. Josefem Dufkou, zku-

‰en˘m chovatelem a Ing. Janem ·tráfeldou, tehdy zootechnikem naOkresní zemûdûlské správû. Ti vytvofiili Ïádost adresovanou Ministerstvuvnitra, které mûlo registraci svazÛ a jin˘ch spolkÛ legislativnû na sta-rosti. Do 90. let u nás existovaly v podstatû pouze herefordské chovy a jako první pfiijeli po revoluci do âeské republiky ‰aroláci z Maìarska,které vybíral ·tráfelda pro pana Ing. ¤ehounka na chov pod Kunûtickouhoru (viz reportáÏ z chovu Zpravodaj 1/2020). Následnû se ·tráfeldazkontaktoval s Francouzi a tak mohly zaãít první dovozy z Francie.

Tehdy se zdálo, Ïe budou dominovat dvû plemena – hereford, kter˘se tu jiÏ choval a plemeno charolais, jako zástupce moderního masnéhoplemene. Zaãali se ale objevovat zájemci o dal‰í plemena, protoÏe seâeské republice otevfiel svût a Ministerstvo zemûdûlství podporovalonákup genetického materiálu dotací na pokrytí 60 % nákladÛ. Díky vyso-kému dotaãnímu podílu bylo najednou moÏné pfiivést kvalitní genetiku

z celého svûta. Byl to opravdu velk˘ impuls pro v‰echny nad‰ence, ktefií chtûli s chovem masného skotuzaãít,” vzpomíná na úplné zaãátky Svazu Ing. Miroslav Vráblík, vá‰niv˘ chovatel plemene aberdeen angus,b˘val˘ pfiedseda Svazu a aktivní ãinovník po celou tfiicetiletou historii na‰í organizace.

� Mirek Vráblík jako předseda svazu v roce 2009 (foto: Karel Melger)

� Mirek Vráblík je ten, kdo na samém začátku učil chovatele jak připravovatzvířata na výstavy a jak je vodit (foto: Karel Melger)

kámen, kterej mበpfiedse bou, protoÏe pod nímmÛÏe bejt diamant. KdyÏje ‰ance, nesmí‰ jí pustit!’To jsou vûci, které mûuãil a které mi zÛstaly v hlavû. Kdybych byl ten-krát línej, tak jsme senepotkali a nic se tfiebane konalo...

Vyzvídal, co dûlám, cojsem vystudoval a já muvyprávûl mou akci s vy fia -zen˘ma hol‰t˘nkama a li -mousinama na Statku a on se smál a fiekl mi, Ïe v masÀácích je budoucnost, Ïe teìjede angus a Ïe nûco vymyslíme, aÈseÏenu pozemky a zázemí a pus -tíme se do toho. Na podzim roku1990 jsme zorganizovali zájezddvou autobusÛ k chovateli angusÛv Rakousku, kter˘ mûl zvífiata im -portovaná právû pfies Milo‰e. Totobyl první impuls k tomu, Ïe budouu nás i jiná plemena, neÏ jen here-ford v kopcích a charolais v inten-zivnûj‰ích podmínkách.”

Pan Menhart mûl za sebou ob -rovské zku‰enosti, tfieba i export400 kusÛ charolais do Koreje, „ob ‰ancovanou” fiadu evropsk˘chstá tÛ a v âR zaãal b˘t postupnûzájem o bezrohé CH, HE, AA i MS.Expor toval také pár kolekcí hol‰t˘nÛ. Mezi lety 1992 aÏ 1996tak duo Menhart-Vráblík dovezlodo âeské republiky kolem 1800kusÛ Ïivého skotu, coÏ bylo 5 aÏ 6 letadel za zimu. Pan Menhartdobytek vyexpedoval z Kanady a Mirek Vráblík jej pfiijal na ãeskémúzemí. Zdra votní stav si v‰echnazvífiata udrÏela velice dobr˘, nebyljedin˘ problém ani s IBR (a to seprovádûly opakované karanténnízkou‰ky).

„Lidé, ktefií se tehdy o systémchovu masného skotu zajímali,pfii‰li v té dobû s názorem, Ïe byteda ve Svazu mûli b˘t zástupci

v‰ech plemen (nejen HE a CH),která se do âR dovezou, aby mohlichovatelé tvofiit politiku a taktikuspoleãnû za v‰echna plemena.”

Milo‰, M.I.L.O.S. a Mirek„Milo‰ pfii‰el s nápadem, udûlat

ãeskou filiálku a nûjakou ukázko-vou farmu, na které bychom mohlilidi uãit, jak chovat masn˘ do -bytek. Tak jsme v roce 1993 za loÏiliãesk˘ M.I.L.O.S. (o.s.), on mi posílalz Kanady dávky, které jsem si najeho doporuãení vybral a já je tadynabízel chovatelÛm a uãili jsme seza pochodu chovat mas n˘ do -bytek. V jednu chvíli mûla na ‰efirma nûjak˘ch 220 krav na rÛz-n˘ch farmách ve spolupráci s dal‰ími chovateli. V nabídce bylatehdy ãtyfii plemena (CH, LI, AA a MS), protoÏe Milo‰ fiíkal, Ïe kdyÏchce zákazník vidût bílá zvífiata, takmu nebudu pfieci ukazovat ãer ná.Z obchodního hlediska jsme tedymûli zastoupena v‰ech na tato ple-mena, ale srdcovkou pro mû bylhned od zaãátku angus. Herefordyjsme mûli napfi. na farmû u JirkyZeleného v Drou havãi (viz reportáÏz chovu Zpra vodaj 2/2014), cha -roláky na Mû cho lupské zemûdûl-

ské a.s. (viz reportáÏ z chovuZpra vodaj 3/2011) a zákazní -ky jsme vozili na farmy po -dle toho, o jaká zví fiata mûlizájem. Systém a mana ge -ment je stejn˘, kaÏ dépleme no má své v˘hody a nev˘hody oproti dal‰ímplemenÛm, ale základ se ne -mûní, takÏe bylo moÏnévyhovût v‰em.”

Milo‰ to chtûl od zaãátkudotáhnout do finále aneb„âesk˘ angus”

„Pamatuju si, Ïe mû nav˘stavû Zemû Ïivitelka u kotcÛzastavovali lidi a ptali se mû, jak tochutná a já to vlastnû tehdy nevû-dûl. KdyÏ dozrál ãas na finalizaci,tedy produkci masa, domluviljsem se v masném provozu v âes-k˘ch Budûjovicích, Ïe mi zvífie po -razí, 14 dní nechají uzrát a podm˘m vedením ho rozbourají. Pakse masn˘ provoz privatizoval a mu sel jsem odejít do JatekMostky. První rok jsme udûlali asi30 ks, ale maso ‰lo na draãku a v záfií uÏ jsem nemûl co nabíd-nout. Pfiitom se mi podafiilodostat mezi slavné hoteliéry, ale tichtûli stálé dodávky a na to já vzaãátcích kapacity nemûl. Trvalomi tfii roky, neÏ jsem dokázal po -ptávku plnû pokr˘t a systém zaãalfungovat kontinuálnû. Ve vrchol-ném období jsme poráÏeli 400 ksroãnû. ZaváÏeli hotel Marriott,Renesance, Forum, Interconti -nen tal, International, GrandhotelPupp v Karlov˘ch Varech apod.KaÏd˘ t˘den se jel s masem 640km dlouh˘ okruh. Zásobovali jsmei nûkteré velké akce, jako zase-dání Mezinárodního mûnovéhofondu v Praze v Kongresovémcentru, filmov˘ festival v Karlo -v˘ch Varech, hokejové mistrov-ství svûta apod. Musel jsem hos-pody, restaurace i hotely nauãit

11

� Kanada země zaslíbená – výstavaAgribition 1993 (zleva: Miloš Menharta Mirek Vráblík)(foto: Pavla Vydrová)

� Mewill Angus farma Těšínov (foto: archiv farmy)

12

plánovat dopfiedu, abych bylschopn˘ jejich poptávku zabez-peãit, kdyÏ muselo maso zrát 14dní. Já snad v té dobû vûdûl o kaÏ-dém angusském b˘kovi, kter˘ do -rÛstal do poráÏkové hmotnosti.Koordinoval a nakupoval jsem an -guse témûfi po celé âR, ale pod-mínkou byl alespoÀ 1 kg Ïivot-ního pfiírÛstku. Vûdûl jsem, Ïe op -timální poráÏková hmotnost je640 kg, kdy mûlo zvífie po tfieb némramorování i tukové krytí. Teh -dy mûly hotely zájem jen o ty nej -cennûj‰í partie a tak bylo po tfiebazajistit odbûr i ostatních ãás tí. Takjsme oslovili domovy dÛ chodcÛ,‰koly, ‰kolky apod. a i ty jsem uãilmaso vhodnû pouÏít.

âtrnáct let jsem dûlal maso podznaãkou „âesk˘ angus” a stejnûjako v chovu, i v tomhle pfiípadû‰lo o kopírování know-how Ka -naìanÛ. Podrobnûj‰í bourání,katalogy masa, technologie, v‰ebylo odkoukané. I vedoucího v˘ -roby jsme tehdy poslali na dvamûsíce na ‰kolení do Kanady. Prohotely jsem dûlal takové works-hopy jak s masem pracovat, jakudûlat dobr˘ steak apod. A kdyÏse ohlédnu, byli to zase Kanaìani,ktefií mû v‰echno kolem masanauãili – zrání, teploty, vlhkosti...

Pak bohuÏel Milo‰ zemfiel. Spo -leãnost je‰tû nûjak˘ ãas fungovalaa já posílal trÏby do Kanady dlemoÏností tak, aby to firmu neo-hrozilo. Nebyl to ale zlat˘ dÛl, jaksi asi rodina pfiedstavovala a ne -bylo ani v m˘ch moÏnostech spo-leãnost odkoupit, takÏe jsem pro-dal jatka i zvífiata a firma zanikla.Tím se pro mû uzavfiela nejenkapitola, ale celá kniha.”

Obrovské nad‰ení a chuÈpracovat

“Ale zpût ke Svazu. Chara kte ris -tické pro jeho zaãátky bylo obrov-ské nad‰ení a chuÈ zaãít nûconového. V‰ichni byli uchvácenizmûnou oproti velkokapacitnímvazn˘m kravínÛm, ve kter˘ch sene dafiilo dojenému skotu, na toÏmas nému. Za co byli zootechnicidfiíve kritizováni, to se najednoudafiilo pfiekonávat aÏ s neobyãej-nou lehkostí. Tfieba denní pfiírÛst -ky, kter˘ch se nedosahovalo ani0,8 kg u b˘kÛ (0,7 kg u te lat) a na -jednou se na konci pastevního ob -dobí naváÏilo 1,3 kg u b˘kÛ (1,2 kgu telat). To byl obrovsk˘ skok.

Cel˘ masn˘ obor byl nûco zcelanového, neznámého, nezprofa-novaného a fakt, Ïe se v zaãátcíchzapojovali do ãinností dravíschop ní lidé, dával celé vûci po -

tfiebnou dynamiku. Na plemenoaberdeen angus se nabalila v˘ -borná parta zapálen˘ch ‰ikov-n˘ch lidí. Dostali se k tomu tak, Ïese tehdy zúãastnili zájezdu doRakouska: tfieba paní Kuãerová a pánové Jonát, M. Jungwirth,Egert, ·usta, Hojek a dal‰í. Takvznikla první parta nad‰encÛ,ktefií díky sv˘m schopnostem a pí li dokázali chov nejen zaloÏit,ale i nûkam posunout a motivovatk zaloÏení dal‰í chovatele. Lidébyli hladoví po nûãem novém.Vût‰ina angusÛ byla tehdy dove-zena z Kanady, nûkolik kusÛ ‰lopfies Ing. Josefa Dvofiáka z Dánskaa nûco pfies pana Dufku z Nû mec -ka. V roce 1992 se v âR narodiloprvních 32 angussk˘ch telat a te -prve nárÛstem stavÛ se dalo zaãítpracovat a skuteãnû plemenafiit.

Obecná filosofie po revolucibyla zlikvidovat státní podniky a druÏstva – rozpustit chovy a sys tém dosavadního zemûdûl-ství. Krávy se rozprodávaly za 8 Kã/kg, b˘ci ‰li za 21 Kã/kg naexport. Likvidovaly se stavy, likvi-doval se dobytek. Oproti tomupÛsobilo kontrastnû budovánínûãeho nového, relativnû nená-roãného, ãím chov masnéhoskotu bezesporu byl.”

Aparát svazu a „zadarmové”funkce

Mirek Vráblík byl ve v˘boruSvazu za plemeno aberdeen an -gus od roku 1993. Ze zaãátku se ve

� Rok 1997 (zleva: Mirek Vráblík, šéf inseminační stanice v Lethbridge(Alberta) a Miloš Menhart (foto: archiv M. Vráblíka)

� Na oslavě 20 let od založení Svazu v roce 2010 s bývalými kolegy, chovateli –zakladateli svazu (foto: Karel Melger)

13

v˘boru necítil pfiíli‰ dobfie, neboÈv nûm sedûl se zku‰en˘mi lidmi z oboru (zástupci importérÛ,VÚÎV Uhfiínûves, vysok˘ch ‰kol i pracovníky b˘val˘ch plemenáfi-sk˘ch podnikÛ), ale pfiicházel s in -formacemi a znalostmi získan˘mipfies Milo‰e Menharta z Kanady a tím, jak plemeno poãetnû sílilo,tak se i jeho pozice upevÀovala.V˘bor se scházel nepravidelnû v kanceláfiích Naturalu na Praze 5.

„Jedin˘m zamûstnancem byltehdy Ing. Josef Dufka, kter˘ ob -jíÏdûl chovy a váÏil zvífiata po celérepublice. Tak se pomalu ale jistûzaãala sbírat data, na kter˘ch semohlo stavût. Vyhodnocovaly seztráty, pfiírÛstky, mûfiila se délkatûla, ale tfieba i obvod hrudníku –nûkteré parametry se dnes jiÏ aninezji‰Èují. Vznikla i první metodikana odchov plemenn˘ch b˘kÛ, ne -boÈ s jejich odchovem se takézaãalo velmi záhy. Registr pleme-níkÛ mûl na starosti nedávnozesnul˘ Ing. Franti‰ek Skofiepa.

Ten se také hodnû angaÏoval pfiitvorbû prvních svazov˘ch doku-mentÛ: jak bude vypadat ple-menná kniha, jak kontrola uÏitko-vosti – nasávaly se informace zesvûta a pracovalo se na funkãnípodobû v podmínkách âR. Me -todiky vznikaly na kolenû, ale pro-my‰lenû a na základnû posbíra-n˘ch informací ze zahraniãí.Napfiíklad nûkdo pfii‰el s tím, Ïe jepotfieba vytvofiit pravidla proodchov plemenn˘ch b˘ãkÛ. Ing.Jaroslav Burda pfiinesl podkladyohlednû v˘Ïivy, nûkdo dal‰í nûcojiného, kaÏd˘ pfiispûl sv˘mi zna-lostmi a tak vznikla metodika. V‰evznikalo díky snaze, nad‰ení a za -pálení zúãastnûn˘ch, nikoho teh -dy tfieba ani nenapadlo nárokovatsi nûjaké náklady, ani cestovnéapod.”

První registrace chovÛ a pora-denství provádûl Josef Dufka. Ná -slednû mu zaãal vypomáhat Karel·eba, ale i Mirek Vráblík, neboÈzpoãátku byla snaha, aby u váÏeníbyli zástupci daného plemene a tak asistoval u váÏení AA, HE iMS. Spoleãnost Natural, kterou –také v roce 1990 – zaloÏil a vlastníIng. ·tráfelda, dûlala ze zaãátkuSvazu servisní organizaci a napo-máhala rozvoji jeho i chovu mas-ného skotu v âR v mnoha smû-

rech. Poskytovala napfi. i prostorykanceláfie na Smíchovû pro po -tfieby jednání v˘boru, pozdûjiprostory v Rube‰ovû ulici. Svouvlastní kanceláfi na MZe mûl SvazaÏ od roku 1996. S rozvojem ple-men, pfiíchodem dal‰ích plemen alidí, byl postupnû na Ing. ·tráfel -du vyvíjen tlak ve vztahu k vlast-nictví komerãní firmy a aktivitámv rámci Svazu, aÏ se Jan ·tráfeldarozhodl, svÛj aktivní pfiístup utlu-mit. Pfiesto na Svaz nezanevfiel a firma Natural se Svazem nadálespolupracovala a spolupracuje, i kdyÏ na tro‰ku jiné úrovni, neÏtomu bylo na zaãátku devadesá-t˘ch let.

Podpora ze strany státu„První dotace byly urãeny na

„nákup genetického materiálu”,dal‰í dotaãní titul byl vypsán na„odchované tele po masném re -gistrovaném otci.” Svaz si dokázalvÛãi MZe vybudovat pozici po -radce, kterému tehdej‰í vysocífunkcionáfii (fieditelé odborÛ, ná -mûstci odborÛ, námûstek minis-tra nebo i ministr sám) naslou-chali. V mnoha pfiípadech sepodafiilo prosadit zájmy, napfi.dotaci na nákup plemennéhob˘ka, aby se vyfie‰ily problémy s pouÏíváním neregistrovan˘chplemeníkÛ a se zdravotním sta -vem. KdyÏ byly vytvofieny sys té -my, na kter˘ch vzniklé Svazy fun-govaly, MZe zaãalo udílet dotacenejen na nákup zvífiat/genetiky,ale také na ãinnost svazÛ a vedeníplemenn˘ch knih atd.”

„BohuÏel, ãím více jsme se blíÏilike vstupu do EU, tím vliv Svazu

slábnul a zohledÀoval se názorBruselu. Dnes je v podstatû v‰edle evropsk˘ch norem a nafiízení,”vzpomíná na ãasy, kdy bylo moÏ -né lobovat za své zájmy a poÏa-davky byly vysly‰eny, Mirek Vráb -lík. Vzpomíná také na tehdej‰íhoministra zemûdûlství Ing. JosefaLuxe, kter˘ na své pracovní cestûdo Kanady strávil den s Milo‰emMenhartem, kter˘ mu objasÀovalsystémy chovu masného skotu vevelkém a nadchnul jej tak, Ïe bylpo návratu vstfiícn˘ pro vytváfienípodmínek chovu u nás. Podporabyla tehdy také ze strany Agrárníkomory, která uznala tento smûrjako správn˘. Stát do importova-n˘ch zvífiat investoval miliardykorun.

Úsmûvná historka z prvníchimportÛ angusÛ

„KdyÏ pfiiletûlo letadlo s nûkoli -ka desítkami kusÛ, chystal se ve -terináfi udûlat u kaÏdého kusuzkou‰ku, zda nemá slintavku ne -bo kulhavku. V ruce mûl pytlík s m˘dlem a zfiejmû zam˘‰lel na -hlíÏet kaÏdé jalovici do tlamy. Byloevidentní, Ïe vÛbec netu‰í, co sipoãít, coÏ se také ukázalo, jakmilese letadlo po pfiistání otevfielo. Ponûkolika hodinovém letu se z ná -kladního prostoru vyvalil siln˘odér a znechucen˘ veterináfi jenmávl rukou a nechal zvífiata bezzkou‰ky vyskladnit,” líãí s úsmû-vem Mirek Vráblík a je‰tû pfiidávák lep‰ímu jinou pfiíhodu: „Dal‰ímsiln˘m záÏitkem bylo pfiistáníJumba 747 s 268 jalovicemi na pa -lubû. Budoucí chovatelé vtipko-vali: „Pokud tohle spadne, tak

� „Český angus” – značkové maso nesmělo chybět ani na výstavách (foto: Karel Melger)

budou steaky pro celou Prahu”.âtyfimotorové dvoupatrové leta-dlo, kvÛli kterému byla z Frank -furtu pfiivezena speciální vysklad-Àovací rampa, odtáhli po pfiíletudo polí, aby nebyl ru‰en provozruzyÀského leti‰tû. V pût hodinráno zaãala vykládka, která skon-ãila aÏ druh˘ den po pÛlnoci – 16 kamiónÛ dobytka. V‰ichni jsmebyli polomrtví únavou, ale zvífiatadorazila Ïivá a zdravá. Je‰tûdneska mám nepfiíjemn˘ pocit v bfii‰e, kdyÏ si vzpomenu na ner-vozitu, kterou jsem zaÏíval pfiiãekání na v˘sledky zdravotníchtestÛ, které se dûlaly 42 dní poimportu. Ve hfie bylo hroznû mocpenûz, ale na‰tûstí dopadlyvÏdycky dobfie.”

První odchovna plemenn˘chb˘kÛ

Odchovna Onen Svût na Javornébyla urãena jen pro herefordy a nacházela se ve v˘‰ce 900 m n.m. Navezla se sem 160 kg telata,dostala 20ti kg fietûz na krk a navazném stání byla snaha o jejichv˘krm. Tehdy se 80 dkg pfiírÛstkuza den povaÏovalo za velk˘úspûch. KdyÏ to po revoluci vidûliKanaìané, donutili o‰etfiovatelefietûzy zvífiatÛm odvázat a vyhnatje na pastvinu. B˘ci byli tedypoprvé odchováváni v ohradách.Vlastníkem odchovny byl Ple -menáfisk˘ podnik Klatovy, pro kte -r˘ objekt spravovalo ZemûdûlskédruÏstvo Sobûtice.

V roce 1993 pro‰lo odchovnouna Javorné prvních pût anguss-k˘ch b˘kÛ odchovan˘ch MirkemVráblíkem. Své zástupce zde mûlo

i plemeno charolais (bezrohé) a b˘ci dosahovali pfiírÛstkÛ cca1,30 kg/den. Na odchovnách seod poãátku poãítal prÛmûrn˘ pfií-rÛstek v testu a z nûj smûrodatnáodchylka, stanovená Ing. Sko -fiepou. Pokud b˘ci nesplnili para-metry, byli vyfiazeni.

Vnímání souãasné situacepohledem „zvenãí”

V souãasné chvíli a tak nûjakzvnûj‰ku – bez funkcí, vnímáb˘val˘ pfiedseda fungování Svazuveskrze pozitivnû, ale jako velminároãné: „S narÛstající ãlenskouzákladnou je tûÏké se zavdûãitv‰em. Je potfieba nevyãerpávatenergii na nikam nevedoucípÛtky, ale vûnovat ji rozvoji vevztahu ke ‰lechtûní a plemena-fiinû a hledání nov˘ch cest a vní-mat celosvûtové trendy. Bylo bydobré, aby „rejpalové” neubliÏo-vali a ne‰kodili tûm, co chtûjí pra-covat, aby jim nebrali sílu a chuÈdo práce a aby se organizacemohla posouvat. KdyÏ Svaz bude‰lapat a vût‰ina pÛjde jednímsmûrem, tak má ‰anci se rozvíjet.Tûch uplynul˘ch tfiicet let to jendokazuje. Z nad‰ení a z niãehovybudovat takto velkou a silnouorganizaci, to je aÏ neuvûfiitelné.Jsou za námi tisíce hodin práce,miliony údajÛ: posbírat, analyzo-vat, zpracovat a publikovat, vÏdyÈto je na‰e zlato! Je tfieba se nene-chat otrávit, vyãerpat, ale makatdál. Jde o to, jak ukoãírovatnûkteré nálady a prosazovánínázorÛ, které jdou proti nastave-nému proudu ve vztahu k v˘bûrukvalitních zvífiat.

Svaz má rozhodnû perspektivu,nejen tu chovatelskou, ale i tuobchodní. ·lechtûní není „coch-cárna”, kdy si kaÏd˘ dûlá, co chce,ale pfiísnû fiízená odborná práce a pokud se tomu chovatel nepod-fiídí, tak mu to podrazí nohy a nikdy se nedostane mezi nej-lep‰í. VÏdyÈ je pfieci vidût i nav˘sledcích z Interbeefu Ïe to fun-guje! To nelze zpochybnit, to Ïese na prvních pfiíãkách umisÈujína‰e zvífiata a válcují nûkteréstáty, které mají v chovu masnéhoskotu mnohem del‰í tradici a úplnû jiné poãty. Toho jsmenedocílili z niãeho, ale pfiísn˘mdodrÏováním selekce a fiízen˘mv˘bûrem. Tak to je, to nemÛÏenikdo zpochybnit.

Díky propracovanému systémuodchovu b˘kÛ jsou na velmidobré úrovni i komerãní chovy,které pofiízením plemeníka z OPBnakupují deklarovanou kvalitu,která se zákonitû v chovu projevírÛstovou schopností telat. Je todobfie roztoãená spirála, kteroukdyÏ uvolníme, tak je‰tû nûjak˘ãas pobûÏí, ale postupnû budekvalita plemenn˘ch zvífiat klesat a na‰e pozice se zaãne oslabovat.Kdo za to bude moci? Svaz? RadyPK? Chovatelé?

PrapÛvodnû se stanovovaly ‰le-chtitelské cíle u angusÛ podlev˘sledkÛ v USA, to bylo nûkdy v roce 1993. Tenkrát se to zdáloabsolutnû nedostiÏitelné, ale jájsem chovatele pfiesvûdãoval, Ïese chceme dostat na tu úroveÀ a Ïe nemá cenu dávat si malé cíle.Dle loÀsk˘ch údajÛ vím, Ïe jsme jeza tûch 25 let dohnali a to je pfiecikrásn˘ úspûch! Dosahujemepodobn˘ch parametrÛ, ale pouzeproto, Ïe jsme to nûkam tvrdûtlaãili. KdyÏ si vezmete generaãníinterval, tak co je v chovatelstvídvacet let? Jsem moc rád, Ïe nû -která plemena „pfiitvrdila” a jsouna sebe pfiísná a mrzí mû, Ïetomu tak není i u angusÛ.

Podle mû, ta plemena, kterápfiitlaãila na pilu, budou bûhempár let úplnû nûkde jinde. A cobude následovat? Proã bych sikupoval stejnû starého b˘ka AA,kter˘ bude o 80 kg lehãí, kdyÏmÛÏu sáhnout po jiném plemeni?Komerãním chovÛm je pfiecijedno, jakou barvu má b˘k, hlavnû

14

� V roce 2010 založil M. Vráblík Junior team a jednou z nejoblíbenějších aktivitmladých chovatelů je účast v soutěži JT na výstavách (foto: Karel Melger)

kdyÏ udûlá dost telat a ta dobfieporostou, budou osvalená a slu‰ -nû prodejná. Obávám se, Ïe násnûkterá plemena hodnû rychlepfieválcují. Proto se snaÏím nachovatele apelovat, aby si drÏelipfiísnûj‰í parametry a aby z nichneustupovali, Ïe se jim to urãitûvrátí. Na druhou stranu oãeká-vám, Ïe zase nebude taková kon-kurence v rámci plemene a pro-sadí se ti, ktefií budou mít kvalitnídobytek, budou více vyãnívat a jejich zvífiata se budou prodávatza lep‰í ceny. Naopak, prÛmûrníaÏ podprÛmûrní b˘ci se budourealizovat za mnohem niωí ceny,neÏ by tomu mohlo b˘t. To je nor-mální funkce trhu a musíme siuvûdomit, jak velk˘ je trh v âeskérepublice jaké jsou na‰e moÏnostiuplatnit se na nûm ãi v zahraniãí.”

Vivat obchodní ãinnost „To je takové moje dal‰í dítû

a opût jsem mûl vzor v Milo‰ovi.Nejde totiÏ jen o to zvífiata umûtnarodit a vychovat, ale také slu‰nûprodat. Mockrát jsem s ním byl v zahraniãí a vidûl, jak s lidmi mluvía jakou pouÏívá „taktiku“. Hlavnûmi hodnû vadilo, a s tím jsem setady v mém okolí setkával velmiãasto, Ïe se chovatelé piplali sezvífiaty, vychovali je a pak pfiijel nafarmu nûjak˘ neseriózní hulvát,kter˘ si od nich zvífiata odvezl, alepeníze od nûj nikdy nevidûli!Nemusím chodit daleko, mnozí sipamatují negativní zku‰enosti

s jednou nejmenovanou ãeskobu-dûjovicou firmou, nákupy za de -sítky milionÛ a pak vyhlásili bank-rot a peníze uÏ nikdo nikdy nevi-dûl. To byl dÛvod, proã jsem jakopfiedseda chtûl, aby Svaz zaãaltaké s obchodní ãinností, aby zachovateli stála silná organizace,která zajistí servis a tohle se uÏnestávalo. S jednotlivci se nikdonebaví, ale Svaz má jméno a tak simÛÏe diktovat do jisté míry i pod-mínky. Tfieba dokud nejsou penízena úãtu, tak se nenaloÏí ani ocas.To je nበcíl, ochránit lidi a realizo-vat jim zvífiata za dobré ceny.Hodnû mi v tomto smûru pomohlaúãast na jednáních EK (Copa-Cogeca), ve ãer se sedûlo u piva a „dûlaly” kontakty. Dnes jsou zamnou tisíce prodan˘ch zvífiat a nikdy nenastal Ïádn˘ v˘raznûj‰í

problém. Zákazníci se k nám vracía to je dÛkaz, Ïe je to dobfie nasta-vená cesta. Dokonce Nûmci, to jeskoro aÏ nepochopitelné .

Vidûl jsem v tom tenkrát ‰anci a sílu organizace – siln˘ ‰tít, ale odsamého zaãátku to bylo a je naabsolutní dobrovolnosti. A musímpochválit perfektní servis ze stra -ny Honzy Kopeckého, kdy jsemmûl nûkolikrát do rána hotov˘katalog a seznamy zvífiat. Od panafieditele zase fullservice co set˘ãe fakturací. Prostû to fungo-valo a funguje a snad bude fungo-vat dál. EstoncÛm jsem dokoncevybíral zvífiata sám – 4 kamiony nasvou odpovûdnost, to uÏ je o vel -ké dÛvûfie. Oproti tomu tfiebaPortugalci vybírali 50 jalovic tfiidny. Zadostiuãinûním je pro mû,vidût po pár letech krávy na cho-

15

� NVZH v Brně 2013 – přebírání poháru z rukou Karla Šeby (foto: Karel Melger)

� S chovateli AA na Národní výstavě v Brně v roce 2011 (foto: Karel Melger)

16

vech s pûkn˘mi telaty pod sebou.Pokud si udrÏíme kvalitu a zdra-votní status, máme velkou ‰ancisi udrÏet také dobrou pozici natrhu, protoÏe málo kdo v EvropûdokáÏe dát dohromady tak velkékolekce zvífiat jako my.

Máme u zákazníkÛ znaãnéuznání i ve vztahu k plemenáfisképráci. Nበsystém odchovu ple-menn˘ch b˘ãkÛ na OPB je velmidrah˘, ale také je velmi progre-sivní. ¤ada státÛ, které si uvûdo-mují, jak je ‰lechtûní dÛleÏité,nám ho závidí. Tak se ho nevzdá-vejme! Domácí odchovy nejsoutestování, to není v˘bûr nejlep-‰ích jedincÛ. Na odchovnách zví-fiata ukáÏí co v nich opravdu je!Milo‰ mi vÏdycky fiíkal: ‚Nesmí‰ztratit sebekontrolu a soudnostsám nad sebou. Musí‰ b˘t pfiísn˘sám na sebe, jakmile bude‰ mítnos nahoru, sejde‰ z cesty. Jak -mile ti chybí porovnání a podleh-ne‰ sebelásce, jsi na cestû dopekla.’

Mûli bychom se intenzivnûvûnovat mladé generaci a vycho-vávat si nástupce a pfiedávat jimzku‰enosti, které jsme za tûch tfii-cet let posbírali. Uãit je zdravémusebevûdomí ale také pokofie.Proto jsem také v roce 2010 zaloÏil Junior team, ve kterém semladí chovatelé sdruÏují, aby mûli‰anci se potkávat, vyjíÏdût narÛzné akce (i do zahraniãí) a po -rovnávat si své dovednosti nav˘stavách s ostatními. A o tom toje.”

Asociace chovatelÛ AA„Tenkrát, kdyÏ se asociace

zakládala, tak pan Ing. Dufkanebyl moc rád. Pfiijel na schÛzi a vymlouval nám tento krok a napoprvé se mu to také poda-fiilo, ale pfiesto se v bfieznu 1993podafiilo asociaci u chovatelÛobhájit a zaloÏit. I její vznik se dávlastnû pfiipsat na vrub Milo‰eMenharta, protoÏe to byl právûon, kdo pfii‰el s tím, Ïe by si mûlichovatelé AA zaloÏit vlastní orga-nizaci. Mûl zku‰enost z Kanady,kdy ze zaãátku také fungovaljeden spoleãn˘ Svaz a ve chvíli,kdy plemena zesílila natolik, Ïebyla schopná z poplatkÛ uÏivitaparát, tak postupnû od matefiskéorganizace odcházela, ale aÏ v okamÏiku, kdo to dávalo ekono-micky smysl. Nic pfiitom nebránilodal‰í úzké spolupráci a tomu, aby

byly organizace tak fiíkajíc najedné lodi, ale zároveÀ aby simohly nûkteré vûci fie‰it indivi -duálnû, zejména ve chvíli, kdy se zaãnou vût‰inovû názorovû se zbytkem rozcházet, pak jedobré pfiejít do samostatnéhoreÏimu.”

Doba koronavirová„Souãasnou situaci nevnímám

zatím nijak zásadnû negativnû, vevztahu k chovu nás to zatím nijakneovlivnilo, ani neomezilo. B˘ci sev odchovnách prodávají slu‰nû a v‰e probûhlo dle dan˘ch pravi-del. Nevím ale, jak jsou úspû‰néprodeje b˘kÛ ze dvora, to se mûnet˘ká. Uvidíme, co pfiinese pod-zim, poãítám s tím, Ïe se letosnebude konat Zemû Ïivitelka a poãkám si, co pfiinese prodejzástavu. Obávám se tro‰ku TurkÛ,ktefií rádi jezdí a rádi si zvífiatasami vybírají, takÏe tam mÛÏenastat problém s odbytem. PaníClaudie by opût letos ráda zaví-tala a nakoupila pro Portugalsko70 jalovic, ale i její cesta do âR jeve hvûzdách.

Ve hvûzdách je v souãasnédobû cel˘ svût, musíme b˘t trpû-liví, ale kaÏdopádnû, aÏ bude pfií-leÏitost, udûlejme to tak, jak by toudûlal Milo‰ Menhart a zvednûmeten kámen, tfieba pod nímbude diamant!”

Pavla Vydrová, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotuV textu byly pouÏity pasáÏe z rozhovoru pofiízeného v srpnu2009 Ing. Janou ¤ehofiovou

� Mewil Angus team na Angus show v Český Budějovicích při Zemi živitelce v srpnu 2016 (foto: Karel Melger)

� Juniorské klání při výstavách potřebuje porotu, tady se v ní objevil MirekVráblík po boku ředitele plemenné knihy pana Kopeckého a chovatele plemenedexter pana Karla Rodena (foto: Karel Melger)

První seznámení s masÀáky„Moje prapÛvodní setkání

s mas Àáky bylo na postgraduáluna MZLU v Brnû, kde jsem studo-val produkãní systémy masa. V ro -ce 1988 nás vyvezl jeden z profe-sorÛ do Maìarska, kde jsme napustû vidûli 300 krav maìarskéhostepního skotu s 10 aÏ 12 limou-sinsk˘mi b˘ky a telaty: ‚Tak to jeten systém – krávy s b˘ky pohro-madû, na podzim odstav a taktose vyrábí maso,’ spustil tenkrátprofesor... A tak mû to nadchlo, Ïejsem si po návratu od plemenáfiÛsehnal tfiicet dávek LI b˘ka ZLI-112a tajnû jsem ho zkou‰el v jednéstáji na vyfiazen˘ch dojen˘chprvotelkách – telata, která bylakfiíÏenci hol‰t˘n a limousine, jsmevypustili na pastvinu. KdyÏ uÏ semi zaãalo dafiit a já mûl z práceradost, pfiijel nûjak˘ Ital a fieditelstatku mu v‰echny kfiíÏence pro-dal. V tu chvíli se ale na‰tûstí obje-vil Milo‰ Menhart a mû bylo jasné,jak˘m smûrem se vydám (o Mi lo -‰ovi se dozvíte více v první ãástipovídání vûnované zaãátkÛm Sva -zu). On byl ten, kdo mû na angusenavedl s tím, abych sehnal po -zemky a zabezpeãení a on Ïe se -Ïene zvífiata a bude chov financo-vat. Já jsem si tedy pronajal prv-ních 26 ha a statek od svého

kolegy ze statku – zootechnika –pana Tomka. Mûl tady pozemky,které se mu vracely do osobníhovlastnictví. Postupnû jsem shánûldal‰í plochy a co ‰lo, to jsem od -kupoval. Dodnes mám na statkuzázemí v podobû dílny a stodoly,ale jinak se o stavení stále starárodina Tomkov˘ch. Já si zcelavystaãím s karavanem a marin-gotkou .”

·iroko daleko sám„Hospodafiím tu od roku 1991,

za rok to tedy bude tfiicet let, cosem na Tû‰ínov pfiijelo 22. listo-

padu pût bfiezích a ãtyfii nezapu‰-tûné jalovice z Kanady. V‰e bylodomluveno pfies Milo‰e a díkydotacím Ministerstva zemûdûl-ství, jejichÏ podíl ãinil 60 % z ná -kupní ceny zvífiat, která tehdydosahovala 4.000 dolarÛ. Tuhlelokalitu jsem vybral ze dvoudÛvodÛ: jednak protoÏe zde byd-lel pan Tomek a druh˘m dÛvodembylo Budûjovicko promofienéIBRem – zejména státní statky, takabych byl od toho co nejdál.Jak˘koli kontakt s lidmi, skotem i technikou znamenal opravdovénebezpeãí zavleãení do ãistého

MEWIL ANGUS FARMA Tù·ÍNOVMEWIL ANGUS FARMA Tù·ÍNOVaneb bubiny forever

Jméno chovatele: Ing. Miroslav Vráblík

Zaměstnanci: brigádníci

Obec: Těšínov u Trhových Svinů

Okres: České Budějovice

Nadmořská výška: 500 m n. m.

Chované plemeno: aberdeen angus

Členem svazu od roku: 1990

Základní stádo: 50 ks

Plemenitba: inseminace, ET, dva býci

v přirozené plemenitbě

Zemědělská půda: 100 ha TTP

V systému EKO zemědělství: NE

REPORTÁŽ Z CHOVU:

17

Po t˘dnech tráven˘ch v karanténû se tû‰ím mezi lidi – na jih, na repor-táÏ, na anguse! Je krásn˘ sluneãn˘ kvûtnov˘ den, kazí ho jen v‰udypfií-tomné sucho, které se táhne doslova od severu k jihu celou republikou.Nadûjí je polovina kvûtna, zmrzlí mají pfiinést ochlazení a vydatnûj‰ísráÏky, nezb˘vá neÏ doufat, vûfiit a modlit se (ti co to umí). Po tom, coopustím ve Veselí nad LuÏnicí nedrncající povrch dálnice D3, uÏívám sidal‰í pohody v podobû krásné pfiírody rybníky protkaného TfieboÀska,udrÏujíc smûr Trhové Sviny. Pomalu se blíÏím k Tû‰ínovu, do údolí, kter˘mse (díky zachoval˘m meandrÛm) doslova vine fieka Stropnice tekoucí z nedalek˘ch Novohradsk˘ch hor. Do Rakouska co by kamenem dohodil.Na druh˘ pokus jsem dojela na tu správnou farmu. Za rybníkem doprava,za kolejemi pofiád rovnû pfiímo k typickému jihoãeskému statku s velk˘mstromem po pravé stranû. U toho prvního byla majestátní lípa, u tohodruhého uÏ jsem správnû, stojí tu urostl˘ jírovec maìal. Ten, kdo panaIng. Miroslava Vráblíka zná tfieba jen z doslechu nebo v˘stav a ãekal byokázalé sídlo, velké moderní stáje a haly s technikou v‰eho druhu na zaji‰-tûní chodu obfií farmy, toho musím bohuÏel zklamat hned na zaãátku.Vûfiím ale, Ïe na konci dne‰ního povídání – s jedním ze zakládajících a prv-ních ãlenÛ na‰eho Svazu, b˘val˘m pfiedsedou a aktivním chovatelem v mnoha smûrech – pochopíte, Ïe kvalitní stádo a farma se zvuãn˘m jmé-nem se dá vytvofiit i za mnohem skromnûj‰ích podmínek, neÏ by semohlo zdát. Vítejte na MEWIL Angus Farmû v Tû‰ínovû.

� Miroslav Vráblík v „síni slávy” – v maringotce, ve které na chovu přijímánávštěvy (foto: Pavla Vydrová)

18

chovu. VÏdy jsem proto dodrÏo-val bezpeãnost a ochranu, nepou-‰tûl cizí lidi, vozidla, natoÏ pak zví-fiata na chov. KdyÏ se úãastnímev˘stav, dûlám si dobrovolnû ka -ranténu i po v˘stavû a zvífiata tes-tuji. A ãist˘ status jsme po celé tyroky udrÏeli.

Jedin˘m problémem, se kter˘mse pot˘káme, jsou paraziti. Díkyfiece Stropnici, která se na po -zemky z koryta pravidelnû roz-lévá, se tu pereme s motolicí. Asitfii roky pouÏíváme ve spoluprácis profesorem Martinem Kváãem z Parazitologického ústavu Bio -logického centra AV âR, se kte-r˘m spolupracujeme dlouhodobû(dûlal na na‰em chovu i diplomo-vou práci), pfiípravek Distocur,kter˘ u nás zatím nebyl registro-ván. PoÏádal jsem Státní veteri-nární správu o v˘jimku na jehopouÏití a jsem s v˘sledky opravduvelmi spokojen˘. Kontrolní kopro-logické vy‰etfiení dûláme pravi-delnû dvakrát roãnû.”

Klima, voda, pÛda, pastviny a zázemí

„Farma se nalézá ve v˘‰cezhruba pût set metrÛ nad mo -fiem, na klidném místû, kousek odrakousk˘ch hranic. PrÛmûr fiíkácca 710 mm sráÏek roãnû, ale v posledních letech je to znatelnûménû. V zimnû tu b˘vá i pûtadva-cet stupÀÛ pod nulou, i 30 cmsnûhu, ale letos byla zima mírná a témûfi bez snûhu. Na pastvináchmají zvífiata moÏnost pfiirozen˘chúkrytÛ, které hojnû vyhledávajízejména v létû.

Pastevní areál se rozkládá naplo‰e 56 hektarÛ. DodrÏuji zhrubapomûr jedna kráva s teletem nahektar pastvin. Na zaji‰tûní kr me -ní mám 48 ha jinde. Napájecí vodubereme ze dvou studní pfies ne -zamrzající napájeãky a mámpovolen˘ i ãásteãn˘ odbûr z fieky. Krávy tráví cel˘rok venku, krmi‰tûje na zpev nû -

né betonové plo‰e. Men‰í oblou-ková hala slouÏí nejdfiíve jakosklad sena, kter˘ se vybere doVánoc – respektive do obdobítelení, kdy se hala po drobnéúpravû – rozdûlení na sekcepomocí „texasÛ” – promûní v po -rodnu. Po otelení v hale jdoumaminky s telaty za 4–5 dní ven. V zimním období jsou zvífiata na 6 ha pastvinû s krmi‰tûm, to co sepo zimû z krmi‰È vyhrne, se kom-postuje a následnû rozmetá napastviny.”

Na pastvinû v tûsné blízkostizázemí (karavan s maringotkou)se pase pár zvífiat na vyfiazení,posledních pár matek pfied otele-ním a ãerstvû otelen˘ch, ple-menn˘ b˘k Caesar (ZAI 477) a s ním jalovice po Bondovi (ZAI363), které musely pryã z hlavníhostáda, aby na nû neskákal otec.Dcery Bonda vy‰etfiené na bfie-zost po Caesarovi pÛjdou pak dostáda k ostatním. Mirek mi vysvût-luje, Ïe pfied maringotkou b˘vápfies telící sezónu do deseti kravpfied otelením pod dohledemkamer, samotné telení probíhá vezmiÀované obloukové hale v od -dûlen˘ch boxech a telátka se poporodu váÏí na závûsné váze v plachtû, která se dá jednodu‰eupevnit na horní rám branky„texasu”. VáÏení a v‰echnyveterinární zá kro kyz v l á d a j í

� Aktuálně působí ve stádě BOND RED ZE STVOLÍNEK (ZAI 363) z chovu Jana Hromase– 88 bodů za lineární hodnocení při ZV (foto: Pavla Vydrová)

� Ranost je deviza plemene aberdeen angus,které by se chovatelé neměli vzdávat (foto: Pavla Vydrová)

19

v nahánûcí uliãce s fixaãní klecí,které jsou také umístûny v tomtoprostoru. Karavan slouÏí jako kan-celáfi zootechnika, maringotkajako luxusnûj‰í prostor pro pfiijí-mání náv‰tûv a také jako síÀ slávy(je plná ocenûní z v˘stav, pamá-teãních fotografií a upomínko-v˘ch pfiedmûtÛ). Vodovod tunení, takÏe pitnou vodu na kafe sivozí Mirek v kanystru, káva se pfii-pravuje v „pískací” konvici na ply-novém vafiiãi. Romantika v‰ed-ních dní .

Pastevní systém„Jsou období, kdy naroste na

pastvinách hodnû hmoty, takporost poseãu a usu‰ím. Obvyklepastvu dávkuji, aby stádo vypá-salo maximální mnoÏství a nebylozbyteãnû velké mnoÏství nedo-paskÛ. Teì je cel˘ areál propo-jen˘, aby mohla zvífiata v‰ude,protoÏe porost díky suchu ‰patnûobrÛstá. Od zaãátku leto‰níhokvûtna jsou jiÏ jen na trávû, alenení to Ïádná sláva. Do minuléhovíkendu (konce dubna) jsem pfii-krmoval seno/senáÏ. KdyÏ se aleãlovûk podívá na stádo, tak jeklidné, napasené, spokojené, nicjim neschází. Sena u nás zaãínajíobvykle první t˘den v ãervnu.Pastva tady konãí zaãátkem listo-padu, to stáhnu stádo na tumen‰í 5–6 ha pastvinu se zpevnû-n˘m krmi‰tûm.”

Telení ãím dfiíve tím lépe„Na zaãátku pfiipou‰tûcí sezóny

se mi zpravidla podafií udûlat20–25 inseminací. V poslední dobûpouÏívám b˘ky ZAA 848 HF El

Tigre, ZAI 060 Son in Law, ZAA 695Red Brylor Thump a ZAA 572 RedStryker a pak pustím do stádab˘ka, aby to doskákal – pro tentorok je to Bond. SnaÏím se udrÏetsezónnost telení, letos jsem mûlke konci února skoro 40 telat a podle inseminací a podle toho,jak jsem vidûl aktivitu b˘ka, bychfiekl, Ïe by mohlo b˘t za rokkolem 30 telat uÏ v lednu. To jenበcíl, ãím dfiíve zaãátkem rokuotelíme, tím lépe.”

Telata dûlají peníze„Díky pfiátelství s Milo‰em jsem

mûl moÏnost po roce 1990 nûkoli-krát vycestovat do Kanady a uãitse od místních chovatelÛ. Ro -zumy, které jsem za velkou louÏíposbíral, jsem se od saméhozaãátku snaÏil pfiedávat dál a uãitna‰e chovatele jak si s chovemmasného skotu v na‰ich podmín-kách co nejlépe poradit. A to

nejen co se t˘ká chovu, ale takév˘stavnictví, ale i zpracování a prodeje masa. V‰e byla jensnaha aplikovat jejich poznatkydo na‰ich podmínek a vytûÏit z nich maximum. Îádné experi-menty a vym˘‰lení nûãehonového, kdyÏ uÏ to nûkdefunguje a je ovûfiené. Z mého po -hledu je Kanada opravdu co domasÀákÛ zemû zaslíbená a jestliÏeto tam funguje po desetiletí i sta-letí, tak je blbost, abychom dotoho vná‰eli nûjaké svoje nesmy-slné inovace. Co jsem se od nichtaké hned na zaãátku nauãil, je to,co dûlá v tomto oboru peníze a Ïeto jsou jedinû telata. U mû je nachovu normální, Ïe máme 100%bfiezost a 95 % odchovan˘ch te -lat. Mûl jsem i sezóny bez ztrátyjediného telete, ale samozfiejmûse to stane, Ïe se nûco nepovedea o tele se pfiijde. Ale kráva, kterádá tele jednou za tfii roky, nemána chovu co dûlat, ta se nikdynezaplatí.

Narozená telátka u nás dostá-vají vitamíny A, D, E a selen po 3 ml, colostran, kdyÏ je potfieba, a desinfikujeme pupky – to je zá -kladní o‰etfiení telete, a následnûhned tele zváÏíme. DrÏím seosvûdãen˘ch postupÛ, kter˘chkdyÏ se ãlovûk nevzdá a uplatÀujeje s Ïeleznou pravidelností, tak tofunguje. Pfiipafiovák si tvofiímsám, mám ho stále na oãích,podle b˘kÛ, podle plemenn˘chhodnot a podle exteriéru a kdyÏpfiijede inseminaãní technik, takjen hlásím, kterou dávku pouÏi-jeme.”

� První zemský chov AA v roce 1997 (foto: Pavla Vydrová)

� V exteriéru se klade na chovu důraz na hloubky, šířky a střední rámec (foto: Pavla Vydrová)

20

Zlatá devadesátá „V devadesát˘ch letech jsme

byli doslova laãní po informacícha tehdej‰í V· skripta obsahovalajen jednu stránku informací o chovu masného skotu, tak tobylo tehdy okrajové téma. Protomi Milo‰ Menhart shánûl a faxoval(maily tehdy je‰tû nebyly) materi-ály z Kanady a já se v‰e uãil. KdyÏjsem si nebyl nûãím jist˘, nebo senûco dûlo, tak jsem faxoval já doKanady: ‚Jakeu, telata líÏou hlínu,co mám dûlat?’ A on mi odpoví-dal: ‚Nemají minerály, kup jimnûjaké lizy.’ Kanaìani byli velmimilí, sdílní, nikdy nám nic netajili,o v‰echny poznatky a postfiehy ses námi vÏdy podûlili a v‰e nás nau-ãili. To byla obrovská ‰kola, za kterou jsem dodnes Milo‰ovivdûãn˘.”

Zisk na krávu na úrovni 20 tis. Kã„Díky propracovanému mana-

gementu stáda mi pfii ekonomic-kém ‰etfiení, které se dûlám kaÏ-doroãnû ve spolupráci s VÚÎV v Uhfiínûvsi, vychází zisk 20 tis.Kã/krávu, coÏ je luxusní v porov-nání s celorepublikov˘m prÛmû-rem na úrovni necel˘ch 2 tisíc Kã.SnaÏím se zvífiatÛm udûlat takov˘komfort, aby mohla poskytnoutmaximální v˘kon. Peãuji o nû, sta-rám se o nû zdravotnû, v˘Ïiváfiskyi co do wellfare. Star‰ím telatÛmpfiidávám zhruba koncem ãervna/zaãátkem ãervence na pastvinumaãkan˘ jeãmen do krmítek. V tédobû pfiichází pfiísu‰ek a takabych neztratil dynamiku, pfiidámradûji jádro. Sl˘chám sice pak na

odchovnách: ‚Pfiijeli Vráblíci a za -bofiili mulce do jádra’, ale podlemû, zvífie, které se má s vrstev-níky na odchovnách fiádnû popa-sovat, nesmí stát stranou a tesk-nit po mamince, ale musí vûdûtco je seno a jádro a pfiejít nanovou krmnou dávku bez vût‰íchproblémÛ. Zhruba od desátéhofiíjna pfiikrmuji na pastvináchsenem, aby si na nûj zvífiata a je -jich bachory zvykly. To je tenmanagement, kter˘ se systémumusí dát – jít mu naproti. Bez pfií-krmu to tady bohuÏel nejde,kolem konce ãervence a zaãát-kem srpna je opravdu hodnûsucho a první de‰tû, díky kter˘mse je‰tû pastviny zazelenají, pfii-cházejí aÏ koncem srpna a zaãát-kem záfií.”

V˘‰ka versus hloubka a ‰ífika„KdyÏ jsme zaãali jezdit do

Kanady, byla doba velk˘ch zvífiat,pfies která chlap nevidûl. Byl totrend, ale pak tamním chovate-

lÛm do‰lo, Ïe jim utíká maso,‰ífiky, hloubky a tak se zaãalipomalu vracet k „pÛvodním”angusÛm. KdyÏ jsem tam byl v roce 2009, tak uÏ bylo znát, Ïehodnû ubrali z plynu a Ïe v˘‰kuznatelnû sníÏili. Dnes je patrné z katalogÛ, Ïe jsou to v˘‰kovû„pûtková-‰estková” zvífiata, alejsou hluboká a ‰iroká. Sám jsemna chovu udûlal krok zpátky a odrámcov˘ch zvífiat jsem pfie‰el k hlubok˘m a osvalenûj‰ím, kteráse i zákazníkÛm více líbí. „De -sítkové” b˘ky za rámec uÏ dlouhonemívám. Dûlal jsem si sám prosebe anal˘zu a pohybuji se v prÛ-mûru na úrovni 6–7 bodÛ za veli-kost tûla. Na nûkter˘ch chovechmají krávy pfies tunu, ale to neníangus, nemÛÏe hmotností konku-rovat charolákovi, to musí b˘tjinak. Dnes proto pfievaÏuje vestádû stfiední rámec.”

âervená módní záleÏitost„Redi (ãervená forma anguse)

jsou módní záleÏitostí a chovatel,kter˘ chce uspokojit v‰echnyzákazníky, se tomuto trendu jed-nodu‰e pfiizpÛsobí. Letos je jichve stádû ménû, protoÏe jsemvloni hodnû inseminoval a pou-‰tûl ãerného Caesara (ZAI 477), alekdyÏ je tu v pfiirozené plemenitbûBond (ZAI 363), tak máme tfieba 40 % ãerven˘ch telat. Samo -zfiejmû Ïe je to o penûzích. Pokudãlovûk dostane nabídku na 1400euro za jalovici, tak není nad ãímpfiem˘‰let a produkuje ãervenátelata – byl by sám proti sobû.”

Za nás mluví ãísla a úspûchy„Z na‰eho chovu byla prodána

zvífiata do dvanácti evropsk˘ch

� „Vana na jádro” – maminky před otelením se z pastviny lákají na jádro právěsem, stejně tak holky před inseminací – stačí zabouchat na kýbl a už se ženou(foto: Pavla Vydrová)

� Senáž se dělá do vaků – plnička přijela před řadou let z Kanady (foto: Pavla Vydrová)

21

zemí. Nauãili se sem jezdit cizinciod ·panûlska po Ukrajinu. Jsemmoc rád, Ïe se mi dafií zvífiatadobfie prodávat, protoÏe i to je v chovu moc dÛleÏité. Roãnû odnás odchází tak dvanáct aÏpatnáct b˘ãkÛ do odchoven – od -chov u chovatele nedûlám a cel-kem uÏ jsem za ty roky prodal 315plemenn˘ch b˘kÛ, to je na takrelativnû mal˘ chov slu‰né. Po -dafiilo se nám prosadit i do zahra-niãní inseminace: MEWIL REDZEUS 3B (ZAI 451), potomek em -bryotransferového MEWIL TEXe602X (Six Mile Sakic x T-K Dixie), bylprodán do nûmecké inseminaãnístanice spoleãnosti Masterrind a po celé Evropû se prodalo vícejak 15 tisíc jeho dávek, to je takéúctyhodné ãíslo. PovaÏuji si toho,Ïe nás v Evropû i ve svûtû chova-telé berou a mám rád zpûtnouvazbu, kdyÏ jsou chovatelé se zví-fiaty spokojení a vrací se k nám. Zaty roky tu bylo spousta lidí,spousta zahraniãních náv‰tûv,tfieba i kanadsk˘ ministr zemûdûl-ství, chovatelé z Nového Zélandu,·panûlé i Ameriãani.”

Bez angliãtiny tûÏko na boji‰ti„Proto jsem také vdûãn˘ za

zvládnutou angliãtinu, protoÏe simohu zahraniãní náv‰tûvy „o‰é-fovat” sám a nepotfiebuji tlumoã-níka. Od zaãátku mi bylo jasné, Ïebez jazyka to nepÛjde. Vzpo -mínám si na první náv‰tûvu, která

probíhala tak, Ïe jsem si psal domalého not˘sku slovíãka jakotelení, porodní provázky, pupek,hlezno, ocas, lisování balíkÛ atd.

Byl jsem v Kanadû tfiikrát s vel-kou skupinou lidí, kterou jsemmûl na krku tfieba ‰estnáct dní aanglicky z té grupy neumûl ten-krát nikdo, kromû Ing. Jana ·védy(chovatel AA, reportáÏ z chovu vizZpravodaj 3/2017). ObjíÏdûli jsmechovy, v˘stavy, ale i památky a rÛzné dal‰í akce. Ale bylo tosamozfiejmû i o obchodu, kdyÏ sesem dovezlo 1800 ks po cca 4000dolarech, to byl obrovsk˘ objemfinanãních prostfiedkÛ. A jak sipodrobnûji pfieãtete v druhéãásti, já jsem pomáhal shánûtzákazníky, Milo‰ zvífiata, já ná -slednû fie‰il veterinu, karantényatd. V zaãátku jsme i bojovali

s veterináfii, Ïe trápíme telatapobytem venku za kaÏdéhopoãasí. Bylo tûÏké je pfiesvûdãit o opaku, kter˘ byl zjevn˘, kdyÏpfiirÛstala za den 1,3 kg a bylazdravá a vitální. Na teletnícíchtakov˘ch v˘sledkÛ nikdy nebylomoÏné dosáhnout. Prostû tonajednou fungovalo a v‰echno dosebe zapadalo.”

Jednodu‰e MEWIL„Majetkovû se na farmû podílel

Jake Willms (mÛj velk˘ uãitel,majitel farmy Wilbar) i Milo‰Menhart, takÏe jsem na jejichpoãest do názvu farmy zakompo-noval poãáteãní písmena jejichpfiíjmení. Opût vzor Kanada, pro-toÏe jsem pfii cestách vnímal, Ïetaké zvuãné jméno dûlá farmu, Ïesi jména zvífiat zákazníci spojí

� Funkční matky jsou základem každého kvalitního stáda (foto: Pavla Vydrová)

� Kanadský systém na ušních známkách – písmeno vyjadřujeročník narození a číslo pak jako kolikáté se tele ten rokve stádě narodilo (foto: Pavla Vydrová)

s konkrétní farmou a Ïe to fun-guje. KaÏdé chovné zvífie z na‰ífarmy odchází se jménem obda-fien˘m na zaãátku oznaãením„Mewil” a v‰ichni zainteresovaníuÏ vûdí a funguje to témûfi v‰udeve svûtû. Tfieba právû MEWIL REDZEUS 3B, kter˘ ‰el od nás na inse-minaãní stanici do Nûmecka, nonezní to jméno zvuãnû ?!”

Sám i sluÏbou„Maximum moÏné práce se sna-

Ïím dûlat svépomocí – od pfiese-kávání, mulãování po ãi‰tûníodvodÀovacích struh, ale prácitûÏkou technikou, jako napfi. roz-metání kompostu/hnoje apod., sinechávám dûlat sluÏbou. Sám si

to ale následnû rozvláãím a urov-nám povrch pastvin. Stejnû tak sitaké seãu a obracím, ale lisujemesluÏbou. Práci touhle technikoumi dûlají kluci Lep‰ovi (chovateléAA, viz reportáÏ Zpravodaj 2/2018).Osobnû dávám pfiednost senupfied senáÏí, kterou dûláme dovakÛ. Na rok potfiebujeme nûjak˘700–750 balíkÛ s tím, Ïe produkcese pohybuje kolem 800 ks. Zadobr˘ch let jsme udûlali i 1000balíkÛ. Mám samozfiejmû rádrezervu do dal‰ích let. A snaÏímse maximum objemu schovat podstfiechu. Do stohu nedávám rád,protoÏe jde kvalita rychle dolÛ.

Slámu a maãkan˘ jeãmen naku-puji – ornou pÛdu nemám, na

100 ha TTP pasu a dûlám krmení.Krávy ‰rot v podstatû neznají,pouze na podporu fiíje dostanouv únoru cca 1–1,5 kg maãkanéhoovsa. Na jádro jsem si po vzoru zezahraniãí pofiídil takové velké pla-stové nádrÏe s víkem na 1 t,mohou b˘t venku, nemohou tammy‰i ani vlhkost, coÏ je super.”

V‰echno, co opravdu potfiebujiznát, jsem se nauãil v Kanadû

„KaÏd˘ centík je dÛleÏit˘. Îádnébudování nadstandardního zá ze -mí a bezhlavé nakupování mecha-nizace, pfiem˘‰let nad návratnostía dûlat jen to, co se mi mÛÏe vrá-tit a to, co mi jsou bubiny, jak jáfiíkám sv˘m kravkám, schopné po -kr˘t. Nic víc, nic míÀ. Jedno teleza rok, víc z nich nevytfiískáte, alepfiitom je dÛleÏitá kaÏdá maliã-

22

� MEWIL RED ZEUS 3B (ZAI 451) – potomek embryotransferového MEWIL TEXe 602X (Six MileSakic x T-K Dixie). Byl prodán do německé inseminační stanice společnosti Masterrind a pocelé Evropě se prodalo více jak 15 tisíc jeho inseminačních dávek (foto: archiv farmy)

� MEWIL Universal 112Z (ZAA 896) – mimořádně úspěšný výstavní býk, 3x šampionplemene na výstavách v Brně, 1x vítěz a 2x třetí na jihočeské Beef Show. V růstových plemenných hodnotách patří k tomu nejlepšímu, co v ČR působí. Foto z Brna 2017, majitelem býka je Zítek Jaroslav (foto: Karel Melger)

� MEWIL Geis 10H – jedno z prvních kanadských embryí (Rab Star 56 x Geis),zakladatelka mimořádné RED rodiny, její vnučky a pravnučky dnes působí ve stáděa produkují špičkové potomstvo (foto: archiv farmy)

kost. Zaãíná to reprodukcí, naro-zením zdrav˘ch telat a vysok˘mprocentem odstaven˘ch telat nasto krav. KdyÏ si to pfievedeme dobodÛ/váhy, tak jsem se odKanaìanÛ nauãil, Ïe reprodukceje za 10 bodÛ, pfiírÛstek za 5 bodÛa cena na trhu za 2 body. Co z toho vypl˘vá? Îe nejdÛleÏitûj‰íje zdravé tele, pak to jak roste a aÏna konci je dÛleÏité o kolik korunmi dají kupci ménû ãi více.

Opravdu nemám rád takové tyrádoby nové vlny, jako napfi., kdyÏnûkdo pfiipou‰tí anguse ve dvounebo dokonce ve tfiech letech.Celosvûtovû je plemeno cenûnoprávû pro jeho ranost, v tom jejeho deviza oproti nûkter˘mjin˘m plemenÛm, kdo toho nevy-uÏije, nebo neumí vyuÏít, ten bymûl chovat jiné plemeno. Staãípoãítat: KaÏd˘ den mû jalovicepfiijde na 35 Kã, kdyÏ ji nechámje‰tû dal‰í rok, o kolik pfiicházím?!MÛj názor je, Ïe to deformujídotace, ty smyjí rozdíly. Kdyby sejelo bez dotací, tak by se muselodaleko více koukat na kaÏdoukorunu a jen ten, kdo by uplatÀo-val v‰echny základní principychovu masného skotu, by to eko-nomicky zvládl. Vidûl jsem chovyAA v Kanadû, na Novém Zélandu, v Uruguay, Argentinû, v celéEvropû a vím, Ïe to funguje pfii-bliÏnû stejnû. Vnímám detaily,jako Ïe v Dánsku musí dávat vícjádra, protoÏe tam není tolik hek-tarÛ na krávu, ale to jsou drobnéodchylky od stejného základu.

Já jsem tomu absolutnû pro-padl, oboru jsem se oddal, mámto rád a udûlám pro to v‰echno,ale musí to dávat ekonomick˘smysl. KdyÏ tu byl v roce 1990 nanáv‰tûvû chovatel a mÛj velk˘vzor Jake Willms a vidûl na nûkte-r˘ch chovech obrovské haly,stáje, zpevnûné vyasfaltovanéplochy divil se, jak neefektivnûumíme vynakládat peníze. KdyÏjsem pak byl v Kanadû, tak jsemvidûl na vlastní oãi, Ïe to fungujejinak. Na prvním místû je proto u mû jednoduchost, funkãnost a jednoduchá obsluÏnost.”

V˘stavnictví = hodnû muziky zamálo penûz

„Vlastnû jsem to byl já, aniÏbych se chtûl nûjak chlubit, kdozaãal chovatele uãit pfiipravovatzvífiat na v˘stavy, Ïe to jde a jedobré se tomu vûnovat a nauãitse to. Na v˘stavách získává chova-tel jméno, chlubí se svojí prací a v âR si skoro zadarmo dûlámeobrovskou reklamu. To si mnozíchovatelé neuvûdomují. Je topotû‰ení, krásn˘ vrchol sezóny a moÏnost nûco pfiedvést. Vesrovnání se svûtem neplatímeskoro nic. Vzpomínám si, Ïe uÏ v roce 1990, stálo v Kanadû pfiijetna v˘stavu s jedním zvífietem 400dolarÛ a bydlelo se v karavanu zav˘stavi‰tûm – netu‰ím, co to stojídneska.

Od poãátku se zúãastÀujemev‰ech pofiádan˘ch v˘stav (nevy-nechali jsme ani jedinou, kdyÏ taprvní byla v roce 1995 v Pfierovû) a získali jsme fiadu ocenûní. Mewilt˘m se vÏdy poctivû pfiipravuje a chce obohatit v˘stavní akce.Pfiedvést zvífiata blíÏící se zahra-niãní úrovni, která mají divákÛmco nabídnout a osloví renomo-vané mezinárodní rozhodãí.Jejich ocenûní si velmi váÏíme a jsou vodítkem pro dal‰í smûfio-vání práce v chovu.

V posledních letech je mou pra-vou rukou TomበBoÏák, syn pfiá-tel, kter˘ studuje na âZU v Praze.Pomáhá mi od sv˘ch patnácti letve voln˘ch chvílích a o prázdni-nách na farmû i na v˘stavách a jáse snaÏím mu maximum ze sv˘chznalostí a zku‰eností pfiedat.”

Rohlíkem mû jen tak nûkdoneopije

„Dostal jsem po revoluci obrov-skou ‰anci a jsem za ní vdûãn˘. I kdyÏ jsem si to oddfiel a byly i hodnû ‰karedé chvíle, dostaljsem moÏnost, nûco se nauãit a ‰el jsem do toho naplno a s lás-kou. Jsem o sv˘ch vûcech pfie-svûdãen˘, ale nejsem nafoukan˘,hodnû pfiem˘‰lím a mockrát zva-Ïuju co a jak, ale pak se zakousnua drÏím. Mû jen tak nûkdo „neo-pije rohlíkem”, protoÏe jsem tohove svûtû hodnû vidûl. Dûlám sianal˘zy, rozbory a sleduji stádo,která kombinace vy‰la, kteránevy‰la a proã. Mám to rozpit-vané do nejmen‰ích detailÛ.Dívám se také co dûlá konkurencea jak se jí dafií co funguje a co ne.Mám projeté v‰echny katalogyb˘kÛ, TOPky, zvefiejnûné PH, dû -

23

� Puustin MELONI – jedna z finských krásek nakoupených u polárního kruhu odMattiho Aholy. Exteriérově dokonalá plemenice, třetí v mladých kravách naJihočeské Beef Show 2017 a vítězka v dospělých kravách na Národní výstavě v Brně 2019 (foto: archiv farmy)

� Mewil Angus farma Těšínov (foto: Pavla Vydrová)

24

lám si Ïebfiíãek, co se povedlo, cose nepovedlo, ktefií b˘ci jsou zají-maví. Zajímám se o rodokmen i o exteriér. Milo‰ fiíkával, Ïemusím mít pofiád nos na brusu a cítit jak se to toãí. Tak si vÏdyckyudûlám Ïebfiíãek nejzajímavûj‰íchb˘kÛ a vyberu si toho nejlep‰ího –nejvhodnûj‰ího do mého stáda ajdu po nûm. Takhle jsem mûltfieba vytypovaného Bonda odHromasÛ (chov AA Ing. JanaHromase ze Stvolínek, reportáÏ z chovu Zpravodaj 2/2013), fiekljsem jim, Ïe ho koupím aÈ stojí, costojí, Ïe ho prostû chci a tak hotaké mám .”

Ve své pravdû zarputil˘„Proto jsem nûkdy zarputil˘,

protoÏe v‰echno co dûlám a zaãím si stojím, mám vyzkou‰ené.Vím, Ïe to funguje a proto tomuvûfiím a bojuji za svou pravdu. Tímtaky nûkdy naráÏím u chovatelÛ,ktefií to vnímají jinak. KaÏd˘ nechÈdûlá, co umí, ãas ukáÏe... Pro mû jejediná správná cesta a to zá mûr n˘v˘bûr rodiãÛ, nejvy‰‰í moÏ ná nata-lita a tvrdá selekce a ãím je ãlovûkpfiísnûj‰í, tím je pokrok znatelnûj‰ía rychlej‰í. I kdyby ‰li v‰ichni os -tatní chovatelé cestou rozvolÀo-vání a bourání limitÛ, já si bududrÏet ta nejpfiísnûj‰í moÏná pravi-dla a budu si na principech ‰lech-tûní stát. Jsem pfiesvûdãen, Ïeneb˘t od zaãátku pfiísn˘ch pravi-del, která se nastavila, tak by chovmasného skotu u nás zdaleka ne -byl tam, kde je a nemohli bychomkonkurovat západním zemím.

Nesahali bychom jim ani po kot-níky a takhle se jim mÛÏeme rov-nat. Samo to ale nevzniklo, je zatím cílená a tvrdá ‰lechtitelská a plemenáfiská práce.”

Souãasné trendy neuznávám„UÏ jste asi také pochopili, Ïe ne -

jsem pfiíznivcem odchovu u cho -vatele a souãasné rozvolÀovacítrendy nastaven˘ch parametrÛneuznávám. Lidi se v tomto popu-lismu utopí a mnoho chovatelÛ nato doplatí. Velmi se zv˘‰í variabi-lita, zbyde pár chovatelÛ, ktefií sebudou drÏet pfiísnûj‰ích pravidel a ostatní se povezou na vlnû roz-volÀování. Samozfiejmû je to kaÏ-dého vûc, kaÏd˘ si musí sám za se -be fiíci, kam chce chov smûfiovat a co od svého snaÏení oãekává, aleãistá plemenafiina se z mého po -hle du vytrácí a je to velká ‰koda,protoÏe tím, Ïe bude více prÛmûr-n˘ch a podprÛmûrn˘ch zvífiat, sní -Ïí se automaticky cena na trhu.Nû která budou neprodejná o takvalitní, kter˘ch bude dle souãas-ného modelu stále ménû, budetfie ba zájem, ale nebude dostateã -ná nabídka a chovatelé, ktefií si bu -dou chtít zaloÏit kvalitní chov, sáh-nou po kvalitní genetice jinam. Tosi myslím, nikomu to ale nenutím.”

Kanadská genetika na prvnímmístû

„Kanada hraje jednoznaãnûprim, co se t˘ãe ‰lechtitelství. Zav‰echno mluví 30 % inseminací

v Británii a ve Skotsku kanadskougenetikou. Nejsem fluktuant, jádlouho hledám, dlouho pfiebíráma pak se toho, co si vyberu, drÏímjako „hovno ko‰ile”. Jednodu‰eneskáãu a neexperimentuju, alejdu po provûfieném, po tom cofunguje a to pak pouÏívám del‰ídobu. Dfiív jsem si pofiizoval inse-minaãní dávky pfies na‰i b˘valoufirmu M.I.L.O.S., ale v souãasnédobû spolupracuji s Jihoãesk˘mchovatelem a.s. Zadám si poÏada-vek a oni mi to sluÏbou zabez-peãí. Letos jsem do chovu pfies nûpofiídil také embrya a jsem v oãe-kávání a tû‰ím se, protoÏe dár-kynû jsou v TOP 2 % nejlep‰íchkanadsk˘ch krav. Jedno embryomû pfii‰lo na 1100 dolarÛ, alevûfiím, Ïe se to chovu vrátí a Ïe sezase o krok posuneme dál. Nûcomû stály i pfiíjemkynû (nakoupiljsem âESTR jalovice z naprostozdravého chovu) a tak, kdyÏ toseãtu a podtrhnu, tak v tom zaje‰tû nenarozené telátko jsem za70 tisíc korun za kus, ale jak fiíkám:„Biãem z hovna nezapráská‰.”Pofiizovat si nûco druhofiadého a ãekat zázrak, to je naivní pfied-stava. Pokud se chce chovatelnûkam dostat, musí jít po té nej-vût‰í moÏné kvalitû. O to sloÏitûj‰íje to u masÀákÛ, protoÏe úspûchse projeví aÏ za pomûrnû dlouhoudobu: neÏ to vyberu, narodím,odchovám a neÏ to má vlastníhopotomka. To je nûkolik let pryã,neÏ je vidût v˘sledek. Dlou -

� Tomáš Božák, pravá ruka MirkaVráblíka (foto: Karel Melger)

� Soustředění – výstavy bere Mirek opravdu vážně, přípravu i předvedení zvířat(foto: Karel Melger)

hodob˘ úspûch nepfiijde sám,kaÏdá taková ãinnost vyÏadujekaÏdodenní svûdomitou a pocti-vou práci.”

Enormní zájem o plemenné b˘ky„Jsem moc rád, Ïe je letos

enormní zájem o na‰e b˘ky. Opûtza nás mluví ãísla, prÛmûrn˘Ïivotní pfiírÛstek pfies 1500 g, prÛmûrné hodnocení pfii základ-ním v˘bûru 72 bodÛ, dobré ple-menné hodnoty. Prodávat tfiíletéb˘ky za 50 tis. Kã, to skuteãnûnení moje cesta. Vnímám to tak,Ïe jsme od pfiírody leniví a pokudnad sebou necítíme tlak, tak si dûláme v‰echno po svém a cestou nejmen‰ího odporu. Aleupfiímnû, je mi líto tûch, ktefiítûmhle tlakÛm/ne-tlakÛm pod-lehnou. Zaplevelit si stádo pod-prÛmûrn˘mi matkami je velmijednoduché, ale vyhrabat se z toho je opravdu sloÏité. Vidím,co chtûjí kupci, jaké mají nároky a jen tûÏko se spokojí s men‰í kva-litou – pÛjdou jinam. Nûktefií lidéneumí ocenit, Ïe to, kde Svaz a jednotlivá plemena je/jsou jev˘sledek nûãeho, co se samo neudûlalo.”

Více ãasu na bubiny„Dfiív jsem upfiednostÀoval

práci pro Svaz a pro firmu. Saméjednání a jeÏdûní, zvífiata byla nadruhém místû. Dnes je to jinak. Z funkcí jsem se po letech vyvázal,ponechal jsem si jen obchodníãinnost v rámci Svazu, která mûbaví a bubiny jsou koneãnû naprvním místû. MÛÏu si v klidu hráts genetikou, vûnovat se chovu a farmû na 100 % a uãit Tomá‰e.

A mám v plánu, ve sv˘ch ‰edesátiãtyfiech letech, je‰tû konkurencizatopit, já jsem totiÏ dûsnû sou-tûÏivej ! Pfiitom se snaÏím zÛstatnohama na zemi a jít do v‰eho s pokorou a vírou, ale aÈ je to nav˘stavû nebo na odchovnû – jed-noznaãnû chci uspût. V˘sledek jepro mû hodnû dÛleÏit˘.”

Symbióza a vzájemn˘ respekt„Byl bych moc rád, kdybych mûl

pokraãovatele a kdyby moje prá -ce neskonãila ze dne na den, alenûkdo po mû chov pfievzal a táh-nul chov dál. To bych si opravdumoc pfiál a doufám a vûfiím, Ïe tojednou bude právû TomበBoÏák,kter˘ mi fiadu let pomáhá a kte-rému se snaÏím maximum moÏ-ného know-how pfiedat. Dokudbudu mít sílu a chuÈ, tak nehod-lám nic opou‰tût, ale aÏ pfiijdeden D, tak pfievezme otûÏe Tom a já budu rád dûlat noãního hlí-daãe . Mladí jsou budoucnost, tosi uvûdomuji a budu rád, kdyÏnám ta symbióza a vzájemn˘

respekt bude fungovat. Rád bychteì, po tfiiceti letech intenzivnípráce, slízl smetanu v podobûprodukce co nejkvalitnûj‰ích zví-fiat realizovan˘ch za zajímavéceny. Také bych se moc rád je‰tûpárkrát podíval nûkam do zahra-niãí, tak doufám, Ïe se souãasnásituace brzy uklidní a Ïe se vydámtfieba do Austrálie !”

Co na závûr pfiíjemnû stráve-ného dne popfiát ãlovûku, kter˘ uÏtoho v oboru tolik zaÏil a tolikvidûl a má velmi jasno v tom, ja -k˘m smûrem se dále ubírat? Snadjen, aby ho nezlobila kolena, abyvy‰el jeho zámûr s Tomá‰em a abymu ty jeho bubiny dûlaly je‰tûmnoho let radost! Bylo mi velkouctí a potû‰ením udûlat rozhovor s Ïijící legendou chovu plemeneaberdeen angus v âeské republice,Ing. Miroslavem Vráblíkem.Tak angus forever !

Pavla Vydrová, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu

25

� Národní výstava hospodářských zvířat, Brno 2013 – Miroslav Vráblík s přítelkyní Maruškou (foto: Karel Melger)

� Chovatel Ing. Miroslav Vráblík se svým stádem (foto: Pavla Vydrová)

26

Brzáková M., Veselá Z., SvitákováA., Vostr˘ L.V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby,Praha

Tvorba referenãní populace jeprvním a zásadním krokem,kter˘ je potfieba udûlat pfied pfie-chodem na genomické hodno-cení. V roce 2009 se v zahraniãízaãalo s genomick˘m hodnoce-ním u dojeného skotu, rozvojgenomiky masného skotu násle-doval pozdûji, protoÏe systémchovu masného skotu je odli‰n˘od dojen˘ch plemen a bylopotfieba zohlednit spoustuspecifik i odli‰n˘ch pfiístupÛ. Za -hrnutí molekulárních údajÛ do‰lechtitelsk˘ch procesÛ ale pro-bíhalo jiÏ del‰í dobu, a to veformû ovûfiování pÛvodÛ po -mocí mikrosatelitÛ, detekce ge -neticky podmínûn˘ch onemoc-nûní nebo zajímav˘ch chtûn˘chãi nechtûn˘ch mutací.

Genomické hodnocení vyÏa-duje tvorbu referenãní popu-lace. Detailnû bylo o tomtotématu psáno ve ZpravodajiâSCHMS 3/2019 ve ãlánku „Ge -nomická testace masného skotuv kostce”. Referenãní populaceje soubor provûfien˘ch jedincÛ,jejichÏ genotyp pfiedstavujejak˘si „reprezentativní vzorek”genetického zaloÏení populace.Základem jsou jedinci, ktefií jsoupfiíbuzensky provázaní s co nej-vût‰ím poãtem jedincÛ v popu-laci. Z toho dÛvodu, se ãastojedná o plemeníky (b˘ky) s vyso-k˘m poãtem potomkÛ.

U dvoukrokové metody, kteráje v˘vojovû star‰í a proto pouÏí-vanûj‰í, je kvalita genomick˘chplemenn˘ch hodnot mlad˘chzvífiat (dále jen GEPH) závislá nav˘bûru jedincÛ tvofiících refe-renãní populaci. Pfii dvoukro-kové metodû jsou hledány asoci-ace mezi jednotliv˘mi SNP a vlastní uÏitkovostí provûfie-n˘ch zvífiat. Pokud jsou doreferenãní populace vybrána ne -vhodná zvífiata, pfiesnost odha -du úãinku jednotliv˘ch SNP

mÛÏe b˘t zkreslen˘, a nemusíodpovídat úãinku alel mlad˘chgenotypovan˘ch zvífiat. Z v˘‰ezmínûn˘ch dÛvodÛ tak u dvouk-rokové metody musí docházet k pravidelné kontrole a testováníreferenãní populace.

Jednokroková metoda, která jev˘vojovû mlad‰í, je naproti tomuzaloÏena na „opravení” pfiíbu-zensk˘ch vztahÛ. Pomocí SNPjsou upraveny pfiíbuzenské vzta -hy, které nemusí b˘t shodné s tûmi bûÏnû oãekávan˘mi (25 %polosourozenci, apod.), ale mo -hou b˘t buì vy‰‰í, nebo niωí. V obou pfiípadech (jednokrokováa dvoukroková metoda), jepotfieba v závislosti na velikostipopulace ogenotypovat nûkolikstovek aÏ tisícÛ jedincÛ.

Minimální velikost referenãnípopulace závisí na mnoha fakto-rech. Jedním z nich je efektivnívelikost populace. V porovnání s hol‰t˘nsk˘m skotem (efektivnípopulace men‰í neÏ 100 jedincÛ)je efektivní populace masnéhoskotu mnohem vût‰í. U dojené -ho skotu vlivem rozsáhlého vyu-Ïívání inseminací dochází k to -mu, Ïe se v populaci nacházívelké mnoÏství potomkÛ jedno -ho b˘ka. U masného skotu je vy -uÏívána pfiedev‰ím pfiirozenáple menitba, a tak se v populaci

na chází mnohem vût‰í poãet ot -cÛ (b˘kÛ). Tím rostou nároky i navelikost referenãní populace.

V populaci masného skotu senachází velké mnoÏství plemen.Referenãní populaci je potfiebavytvofiit v rámci kaÏdého ple-mene, neboÈ vliv jednotliv˘chSNP se mÛÏe mezi jednotliv˘miplemeny (z dÛvodu vazebné ne -rovnováhy) li‰it. Napfiíklad v˘ -sled ky zahraniãního v˘zkumu uplemen charolais a limousinepotvrzují, Ïe témûfi polovinaSNP, které byly detekovány ãi -pem s vysokou hustotou se li‰ilyúãinkem na obtíÏnost telení.

Kvalita referenãní populace seodráÏí i v následné spolehlivostipfiedpovûdi GEPH. SpolehlivostPH (GEPH) je hodnota vyjadfiující,do jaké míry odpovídá pfied -povûì PH (GEPH) skuteãnémuge netického zaloÏení jedince. U nízce dûdiv˘ch znakÛ je pro-blematické dosáhnout vy‰‰í spo-lehlivosti v raném vûku zvífiete. U konvenãní PH dochází k rÛstuspolehlivosti spoleãnû s pfiib˘va-jícími údaji o uÏitkovosti jedince,jeho potomkÛ a pfiíbuzn˘chjedincÛ. Zahrnutím „genomiky“do pfiedpovûdi genetickéhozaloÏení zvífiete dojde ke zv˘‰eníspolehlivosti uÏ jen na základûzahrnutí molekulárních údajÛ

Velikost referenãní populace a spolehlivostVelikost referenãní populace a spolehlivostgenomick˘ch plemenn˘ch hodnot genomick˘ch plemenn˘ch hodnot

bez ohledu na mnoÏství fenoty-pov˘ch údajÛ. Následnû s pfiib˘-vajícím mnoÏstvím údajÛ o uÏit-kovosti spolehlivost dále roste. V tabulce je zobrazeno zv˘‰eníspolehlivosti, ke kterému do‰lo z dÛvodu zahrnutí molekulár-ních údajÛ (50K DNA ãip). Patrnéje znaãné nav˘‰ení spolehlivosti,a to zejména v pfiípadû nízké po -ãáteãní spolehlivosti (20–40 %).Napfiíklad pro obtíÏnosti telení(pfiím˘ efekt) kdy byla poãáteãníspolehlivost 20 % (nízká spolehli-vost), po zahrnutí genomick˘chúdajÛ do‰lo ke zv˘‰ení spolehli-vosti aÏ na 44 % (stfiední spoleh-livost). V pfiípadû vysoké poãá-teãní spolehlivosti k dal‰ímunav˘‰ení díky genomice jiÏ ne -do chází. Zv˘‰ení spolehlivostiodhadu pak umoÏÀuje efektiv-nûj‰í selekci mlad˘ch zvífiat,neboÈ s vy‰‰í spolehlivostí vímeskuteãnou genetickou hodnotuzvífiete mnohem dfiíve.

Nav˘‰ení spolehlivosti je pfií-nosem zejména u mlad˘ch zvífiatu kter˘ch je provádûn v˘bûr dochovu a nebo u importovan˘chzvífiat bez záznamÛ uÏitkovosti.Nejvût‰í pfiínos je vidût u znakÛ s nízkou dûdivostí (plodnost,dlouhovûkost), jejichÏ skuteãn˘projev je znám aÏ po nûkolikale-tém pÛsobení zvífiete ve stádû.Dal‰í lze vidût v pfiedpovûdiGEPH pro vlastnosti, jejichÏzaznamenávání je pfiíli‰ sloÏité(jateãné ukazatele na Ïijících zví-fiatech) nebo nákladné (konverzekrmiva, produkce metanu).Zavedení genomiky do v˘poãtu ssebou pfiinese také i mírné zv˘-‰ení spolehlivosti pro negenoty-povené jedince.

Proã podporovat tvorbu referenãní populace v âR?

V souãasné dobû v âR docházík tvorbû referenãní populace zaúãelem zahájení genomickéhohodnocení masného skotu. V za -hraniãí nûkteré zemû pfiedpovûìGEPH rutinnû provádûjí, a tak i nû ktefií ãe‰tí chovatelé za úãe-lem získání GEPH zaãaly posílatvzorky DNA do zahraniãí. Cho -

vatel sice získá GEPH, ale tamÛÏe b˘t zkreslená,

neboÈ gene-tické zaloÏení a vlivyprostfiedí tamní populace seãasto li‰í od té na‰í. Plemenamasného skotu nejsou navzájemcelosvûtovû tak pfiíbuzenskyprovázána jako je tomu napfi. u hol‰t˘nského skotu. O tétoskuteãnosti se mÛÏeme pfie-svûdãit uÏ pfii v˘poãtu konvenã-ních PH v rámci âR, kdy bylopotfieba v minulosti fie‰it otázkupropojenosti ke zkvalitnûní v˘ -poãtu PH. RovnûÏ propojenostzahraniãní referenãní populace s na‰í ãeskou populací mÛÏe b˘tjiná, a jedinec je tak porovnávánna základû genetického zaloÏenía podmínek prostfiedí zahraniãnípopulace. Problém nastává, ze -jména pokud jsou GEPH poãítányza pouÏití dvoukrokové metody,kdy se na základû referenãnípopulace odhadují úãinky jedno-tliv˘ch SNP v jin˘ch podmínkáchprostfiedí. Genotyp testovanéhojedince je následnû uchován

v za hra niã -ní databázi a je -

ho získání pro úãelydomácího hodnocení

ne ní ãasto moÏné.

ZávûrGenomická selekce se po -

stupnû stává v˘razn˘m prvkem‰lechtûní. Ve vût‰inû evropsk˘chzemí systém genomického hod-nocení postupnû rozjíÏdí. Aniâeská republika nezÛstávápozadu a uÏ pfied více neÏ rokemzaãala s tvorbou referenãnípopulace, která je nezbytn˘mzákladem pro genomickouselekci. V˘voj genomického hodnocení vyÏaduje zaãlenûní a otestování nov˘ch postupÛ.Tento proces bude chvíli trvat,nicménû vûfiíme, Ïe do ‰lechtûnípfiinese spoustu v˘hod a nov˘chmoÏností a bude pfiínosn˘mpomocníkem chovatele. Sez -namy zvífiat vybran˘ch propotfieby vytvofiení referenãnípopulace pro budoucí odhadGEPH jsou uvedeny dle jednotli-v˘ch plemen na webov˘ch strán-kách âSCHMS v sekci ‰lechtûní a PK/genomika. Pokud jste seje‰tû k otestování zvífiat protvorbu referenãní populacenepfiipojili, oceníme, kdyÏ tak co nejdfiíve uãiníte. Na webuwww.cschms.cz také najdetepodrobn˘ návod t˘kající sev‰ech krokÛ spojen˘ch s genomickou testací.

Zpracováno v rámci projektuQK1910059, LTAUSA19117 a MZE-RO0719.

27

Nav˘‰ení spolehlivosti za pomocí zahrnutí molekulárních údajÛ pfii pouÏití 50K DNAãipu (zdroj BREEDPLAN).

VlastnostPočáteční spolehlivost (0–100 %)

20 % 40 % 60 % 80 %

Obtížnost telení (přímý efekt) +24 % +13 % +6 % +2 %

Porodní hmotnost +29 % +16 % +7 % +2 %

Délka březosti +38 % +23 % +11 % +3 %

Hmotnost ve 200 dnech +26 % +14 % +6 % +2 %

Hmotnost ve 400 dnech +32 % +19 % +9 % +2 %

Hmotnost v 600 dnech +38 % +23 % +11 % +3 %

Hmotnost ve 200 dnech (maternální efekt) +30 % +17 % +8 % +2 %

Obvod šourku +43 % +27 % +14 % +4 %

Jatečná hmotnost +25 % +14 % +6 % +2 %

Intramuskulární tuk +13 % +6 % +3 % +1 %

Kamil Malát, Alena SvitákováâSCHMS

V‰ichni, kdo mají alespoÀ zá -kladní povûdomí o plemeni bel-gické modrobílé, vûdí, Ïe toto ple-meno se chová ve tfiech základníchbarvách: modré, bílé a ãerné. Ale coãervená? Ano, i takto zbarvení jed-nici se v populaci plemene vysky-tují. Dlouhou dobu ale byli zcela naokraji zájmu. To se nyní mûní. ·le-chtitelé a chovatelé z vlámské ãástiBelgie reagují na zvy‰ující se po -ptávku po ãervenû zbarven˘chb˘cích, ktefií by byli vhodní do uÏit-kového kfiíÏení s podobnû zbarve-n˘mi plemeny (montbeliard, flec-kvieh atd.), a tak nikoho nepfie-kvapí, Ïe inseminaãní firma BBGpfied nedávnem zafiadila do svéhoprogramu nového ãervenû zbarve-ného b˘ka jménem New Red.

Pfii svém formování koncem 19. a zaãátkem 20. století vznikaloplemeno belgické modrobílé(tehdy naz˘vané race de Moyenneet Haute Belgique) pfiedev‰ím zapomocí tehdy velmi populárníhoplemene shorthorn, a tak v˘skytãerveného zbarvení u nûkter˘chjedincÛ belgického modrobíléhoskotu je logick˘m „pozÛstatkem”vycházející z historie plemene.

âerven˘ New Redâervenû zbarven˘ch zvífiat se

v populaci belgického modrobí-lého skotu ale vyskytuje jen velmimálo a tak je tûÏké zajistit, abynedocházelo k pfiíbuzenské ple-menitbû (inbreedingu). B˘k NewRed mÛÏe b˘t fie‰ením. Tento ple-meník je synem inseminaãníhob˘ka Vega du Falgi, kter˘ je nosi-telem red faktoru (otec Vegy jeLennie van het Caloenhof). Matka2027 je dcerou jiného inseminaã-ního Tarzan du Falgi (ZBM-327),kter˘, aã je sám bíle zbarven˘, jetaktéÏ nositelem red faktoru, a vnuã kou velmi slavného b˘kaAdajio de Bray (ZBM-273).

âerven˘ faktor není u belgické -ho modrobílého plemene, stej nûjako u jin˘ch plemen, dominantní,ale recesivní. New Red má 100 %

krve plemene BM, ale souãasnû jehomozygotem pro ãer venou bar -vu (ee). Pfii pu‰tûní b˘ka New Red(ee) na krávu, která je také homo-zygotem pro ãervené zbarvení(ee), zpÛsobí, Ïe 100 % potomstvabude mít ãervené zbarvení.

New Red má genotyp pro skvr-nitost ss, coÏ se fenotypovû pro-jeví v ãervenobílém zbarvení. Zdabudou potomci b˘ka New Redceloplá‰Èovû ãervení nebo jen s ãerven˘mi fleky, záleÏí na geno-typu S u matky. Pokud má matkauniformní ãervené zbarvení (ge -notyp SS), bude v‰echno potom-stvo mít jednotné ãervené zbar-vení srsti (Ss). Pokud bude mítmatka genotyp Ss, potomstvobude z 50 % uniformní (Ss) a z 50 % bude flekaté (ss). Pokud mámatka genotyp ss, budou v‰ichnipotomci ss, tedy s ãerven˘miodznaky (fleky). Detailnûji se o dû -diãnosti zbarvení mÛÏete doãíst v druhé ãásti ãlánku.

Dal‰í pfiíklady úspû‰n˘ ãerven˘chzástupcÛ plemene BM

Dal‰ím pfiíkladem ãervenû zbar-veného b˘ka, jehoÏ inseminaãnídáv ky nabízela v minulosti bel gic -ká spoleãnost BBG, je Bos hoeveDa mian. Ten ale pocházel z Ni zo -zemí. V této zemi je ãervené zbar-vení pfieci jen populárnûj‰í neÏ v Belgii a to pfiedev‰ím díky roz‰í-

fienému chovu tamního masnéhoplemene verbeterd roodbont, prokteré je ãervené zbarvení charak-teristické.

Pfiíkladem v˘stavnû úspû‰néãervenû zbarvené plemenice je i kráva Epice du Falgi z VelkéBritánie, která byla na Royal Welshshow 2019 vyhlá‰ena reservní‰ampionkou celé v˘stavy.

Genetika zbarvení pod drobnohledem

Jak jsme jiÏ uvedli, bílá, modrá a ãerná tvofií základní paletu barevplemene belgické modré. Na vzdo -ry tûmto omezen˘m moÏnostemdûdiãnost zbarvení a od znakÛnení zdaleka tak jednoduchá, jakse zdá. Objevuje se srst bílá v kom-binaci s modrou, bílá s ãernou ne -bo dokonce zcela bílá: coÏ jsouhlavní barevné varianty belgic-kého modrobílého skotu. Velicevzácná je pak ãerveno-bílá kombi-nace. Stejné barevné kombinacese vyskytují i u plemene short-horn. Zvífiata tohoto plemene jsoubuì úplnû bílá, „plesnivá” neboãervená. Podobnost tûchto ple-men není s ohledem na dovozshorthornského nebo durhamské -ho skotu do Belgie bûhem devate-náctého století tedy pfiekvapující.

Studie dûdiãnosti barev probíhápo celá desetiletí. Zbarvení srsti jeve skuteãnosti relativnû sloÏitá

Dûdiãnost zbarvení u plemene belgické modréDûdiãnost zbarvení u plemene belgické modré

� New Red (foto: MacGregor Photography, BBG)

28

disciplína. V˘slednou bar vu srstijedince totiÏ urãuje mno ho genÛ a jejich vzájemné pÛsobení. Jakzvífie v˘slednû vypadá, ovlivÀujecel˘ genom (cel˘ soubor v‰echgenÛ zvífiete). KaÏd˘ ze sekvencegenÛ kóduje tvorbu specifick˘chbílkovin, v pfiípadû zbarvení srsti jenaz˘váme pigmenty. KaÏdé zvífieobdrÏí dvû alely urãitého genujednu od matky a druhou od otce.Pokud se jedná o alely shodné –pak je zvífie homozygot pro tentogen. KdyÏ je kaÏdá alela jiná, hovo-fiíme o zvífieti jako o heterozygo-tovi. Kombinace rÛzn˘ch alel ur -ãuje v˘sledn˘ genotypov˘ vliv nabar vu srsti zvífiete.

Vlastní dûdiãnost zbarvení jev‰ak mnohem sloÏitûj‰í, jak bylonaznaãeno dfiíve. V˘sledná barvaje totiÏ kombinací mnoha genÛ,které na sebe navzájem pÛsobí.

Jeden z tûchto genÛ je zodpo-vûdn˘ za základní barvu. OvlivÀujetvorbu pigmentu a zpravidla setento gen oznaãuje „E”. Zají ma -vostí je jistû i to, Ïe pouze dvapigmenty urãují rozmanitost ba -rev v celé populaci skotu. Najedné stranû je to eumelanin,kter˘ je zodpovûdn˘ za ãernézbarvení a je podmínûn˘ domi-nantní alelou E. Na druhé stranûje pak barvivo phaeomelanin zod-povûdné za ãervenou barvu a jepodmínûn˘ recesivní alelou e.

Distribuce pigmentu nebo dis -tribuce barvy celého tûla je pakurãena mnoha dal‰ími geny.Jedním z nich je tzv. „S” gen, v angliãtinû se naz˘vá spottinggen. Ten je zodpovûdn˘ za to, zdabude zvífie plá‰Èovû zbarvené, ãinikoliv. Tento gen urãuje vzorcepro bílou barvu. Zvífie, které je

homozygotnû dominantní a mátedy kombinaci SS, je celoplá‰-Èovû zbarvené. Pfiíkladem tohotozbarvení mÛÏe b˘t ãernû neboãervenû zbarven˘ aberdeenangus. Zde je vidût, Ïe záleÏí vÏdyna kombinaci obou zmínûn˘chgenÛ. Zvífiata, která jsou homozy-gotnû recesivní – ss, mají na svémtûle skvrny bílé barvy. Jejich roz-loÏení a velikost je pak dále ovliv-nûna nûkolika dal‰ími geny a je -jich vzájemnou interakcí.

Jeden z moÏn˘ch genÛ, kter˘ovlivÀuje interakcí s ostatnímigeny barvu zvífiat je gen „R”. Do -minantní forma tohoto genu sni-Ïuje celkovou pigmentaci. Zvífiatas genotypem RR jsou tedy plá‰-Èovû bílá s v˘jimkou ãerné srsti v horní ãásti u‰í. Tato bílá barvavzniká z dÛvodu absence pig-mentu v srsti. Jedna kopie domi-nantní alely R, jin˘mi slovy hete-rozygotní kombinace Rr, zpÛsobívznik barevn˘ch skvrn na bílémplá‰ti zvífiat. Míchání tûchto pfii-pomíná houbové skvrny ãervenébarvy – pokud je gen v kombinacis tvorbou ãerveného pigmentu(genotyp ee). Pfii kombinaci s ãer-n˘m pigmentem (genotyp E-) sepak skvrny zbarvují do modra.Tato kombinace je také základníbarvou u plemene belgické mod-robílé. Nejãastûj‰í je homozy-gotní sestava pro ãernou barvu –tedy genotyp EE, a proto je mÛ -Ïeme „geneticky” oznaãit za ãer -né. Interakcí s ostatními geny,jako u v˘‰e uvedeného „R” genu,ale dochází k jistému zfiedûní tétoãerné barvy srsti a ãerná barva

� Epice du Falgi – rezervní šampionka Royal Welsh show 2019 (foto: Wayne Hutchinson)

� Červená barva se u plemene belgické modrobílé vyskytuje velmi omezeně (foto: Veeteeltvlees) 29

není fenotypovû viditelná. Nû -která zvífiata jsou heterozygotní a vlastní genotyp je pak Ee. Tatozvífiata jsou geneticky zajímavá.Pouh˘m okem je od pfiedchozíchneodli‰íme, ale dávají vzniknoutdal‰í moÏné kombinaci a to ee.Tedy zvífiatÛm s ãervenou barvousrsti. Je to tím, Ïe ve svém geno-typu nesou recesivní alelu „e”,která zodpovídá za ãervené zbar-vení. âetnost v˘skytu homozy-gotnû recesivních jedincÛ je v‰aku belgického plemene nízká. Jerovna pravdûpodobnosti, Ïe se v populaci potkají dva heterozy-goti, ktefií mohou s 25% pravdû-podobností pfiedat oba své rece-sivní alely potomkovi. âastûji z té to kombinace vznikne opûtpfie na‰eã ãervené alely (50 %).

Genetické pozadí bílo-modr˘chjedincÛ tvofií dohromady 3 rÛznégenotypy. Prvním je gen pro ãer-nou barvu, zde staãí alespoÀ jednakopie dominantní alely E (E-), dru-h˘m dÛleÏit˘m genem je gen provznik bíl˘ch skvrn „S”, kde je prefe-rovan˘ genotyp homozygotnûrecesivní ss. Tfietím dÛleÏit˘m ge -nem je pak gen „R”, kter˘ umoÏníbarevné skvrny na bílém tûle a zá -roveÀ fiedí ãernou barvu na mod-

rou. V˘sledn˘ genotyp bílo-mod-rého zvífiete je tedy RrE-ss.

Pokud bude chovatel chtít cho-vat zvífiata stejného zbarvení jakomûl legendární b˘k Galopeur desHayons, tedy modré s bíl˘mi skvr-nami, musí b˘t pfiítomny tytogeny: gen R pro modrou barvu,gen E pro ãernou a S gen provzor. Genotyp pro zbarvení srstiGalopeura proto bude zapsánnásledovnû: RrEEss. Genetick˘kód zbarvení srsti u dal‰ího z v˘ji-meãn˘ch b˘kÛ belgické historie –plemeníka Opticien d’au Chïne –bude zapsán jako RREEss. Ho -mozygotnû dominantní sestavagenu R znamená, Ïe ãern˘ pig-ment (EE) se netvofií a bílé skvrnyzpÛsobené homozygotnû rece-sivní sestavou ss zase nejsou vidi-telné. To je zpÛsobené tím, Ïe b˘kje vlivem genu R zcela bíl˘.

Proã je tedy tfieba znát cel˘genotyp b˘ka? Odpovûì je jasná –kvÛli zbarvení potomkÛ, ktefiímohou b˘t díky sv˘m matkámheterozygotní v genu R (Rr) a pakse jiÏ uplatní i genetická informaceostatních genÛ. Beaujolais deHalledet, otec b˘ka Opticien d’auChïne, byl nositelem ãervenéhogenu. PfiestoÏe jeho fenotypov˘projevem byla bílá barva, je jehogenetick˘ základ vytvofien˘ takto:RREess. Dal‰ími nositeli ãervenéhofaktoru byli v historii b˘ci jakoInexes de la Croix de Mer a jehosynové Rudger van de Gravehof,Aviateur du Buchy, Nabi du Colas aSouhait z Kerken hofstede, ktefií jev rámci populace plemene bel-gické modrobílé sífiili dál.

Kromû S genu se uplatÀuje u ple -

mene belgické modrobílé dal‰í ak -tivní gen zpÛsobující bílé skvrny –takzvan˘ „vzorov˘ gen” oznaãova -n˘ jako S(cs) gen, kter˘ barevnévzo ry omezuje na boky, zatímcohfi bet zÛstává bíl˘. Jedná se o gen s dominantní dûdiãností, proto sta -ãí jedna kopie tohoto genu, aby setoto zbarvení na zvífieti projevilo.Znám˘m nositelem tohoto genuuv nitfi populace plemene BM byl v minulosti b˘k Ephata du Major,dnes to jsou na pfiíklad Blanc Dos duBois-Brule ãi Newman du Blanc Dos.Tento znak je díky zpÛsobu je hodûdiãnosti ãasto jednoduché na jít adohledat v rodokmenu. Epha tadostal tento gen prostfiednictvímsvého otce Parker du Fond de Bois.

Závûrem·iroká ‰kála barevn˘ch vzorÛ

srsti je typická pfiedev‰ím pro ple-mena, která se chovají zejménakvÛli jejich atraktivnímu vzhledu,ãasto v zájmov˘ch chovech. Ta -kov˘m masn˘m plemenem je na -pfiíklad galloway. Plemeno bel-gické modrobílé se sice primárnûchová kvÛli zcela jin˘m charakte-ristikám, neÏ je rÛznorodé zbar-vení, ale vlivem narÛstajícího záj -mu o b˘ky do uÏitkového kfiíÏení,mohou b˘t uvedené po znatky z hlediska ‰lechtûní zajímavé i uto hoto plemene. Pro chovateleãistokrevn˘ch zvífiat belgickéhomodrobílého, ktefií by pfiípadnûzvaÏovali pouÏít ãervené b˘ky vesvém chovu, je v‰ak nutno uvést,Ïe ãervení belgiãtí b˘ci jsou urãeniv˘hradnû pro úãely uÏitkovéhokfiíÏení a ve va lonské ãásti Belgienejsou ani takto zbarvení jedincizapisováni do plemenné knihy.Podobné omezení platí v tutochvíli i v âes ké republice, kdy stan-dard plemene definovan˘ ‰lechti-telsk˘m programem pfiipou‰típou ze ãernou, modrou a bí -lou barvu zvífiat

� Galopeur des Hayons (foto: archiv Linalux)

� Opticien d’au Chēne(foto: archiv Linalux)

� Blanc Dos du Bois-Brule (foto: MacGregor Photography, BBG)

30

31

Kamil Malát, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu

V minulém ãlánku jsme si popsali, Ïe kromû tfií základních barevn˘ch rázÛ plemene belgickémodrobílé se plemeno chová i v ãerveném zbarvení, byÈ velmi sporadicky. V tomto pfiís-pûvku se vrátíme k ãerné barvû, protoÏe ani ta je‰tû v relativnû nedávné minulosti nebyla aÏ tak roz‰ífiená a mezi trojící hlavních barev pat-fiila k nejménû oblíbené. Tentokráte ale nebu-deme psát o genetice a zákonech dûdiãnostizbarvení, ale pokusíme se vystopovat b˘ky, ktefiíza nárÛstem popularity této barvy historickystojí.

KdyÏ jste pfied osmnácti ãi dvaceti lety listovalikatalogy belgick˘ch inseminaãních firem, v dr -tivé vût‰inû pfievaÏovali modrobílí a ãistû bílí plemeníci. Na ãernû zbarvené b˘ky jste narazilizcela v˘jimeãnû a mezi desítkami aÏ stovkaminabízen˘ch plemeníkÛ byste je napoãítali na prs-tech jedné ruky. Mezi ty známûj‰í v tûchtodobách patfiili napfiíklad Gib van hetNegenbonder, Franchi de la Bonne Raie, Colibridu Coin, Blak du Baty d’Éprave ãi Visconti deSaint Fontaine.

Zmûna trendu zaãala b˘t patrná aÏ po roce2004, kdy zaãala na belgickém trhu pÛsobit novûzaloÏená inseminaãní spoleãnost jménemFabroca. Jedním z jejich úplnû prvních b˘kÛ v nabídce byl Dafydd d’Ochain. Tento b˘k mûlv‰echny pfiedpoklady zaujmout a tak není divu,Ïe se z nûj záhy u ãásti chovatelÛ, ktefií vsadili na trochu jin˘ typ b˘kÛ, neÏ ktefií byli aÏ doposuddo inseminace upfiednostÀováni, stala doslovasuperstar. Díky sv˘m celkov˘m kvalitám se tentorámcov˘ ãern˘ klenot velmi rychle uchytil neje-nom mezi chovateli v Belgii, ale i ve Velké Británii,

kde byl Daffyd dokonce populárnûj‰í neÏ ve svédomovinû. Postupnû zafiadila stejná firma dosvého programu dal‰í tmavû zbarvené b˘ky,jak˘mi byli napfiíklad Katanga du pré Rosine,Blaky du Baty d’Éprave, Yblack van de Wildebeek,Ipon des Peupliers (jeden z prvních Dafyddov˘chsynÛ pÛsobící v inseminaci) ãi Empire d’Ochain.Aã to v‰echno byli kvalitní, rámcoví b˘ci, v˘raz-nûji se prosadil pouze poslednû jmenovan˘.Právû Empire se díky kvalitû svého potomstvastal ikonou a v oblíbenosti hodnocené poãtemprodan˘ch dávek Dafydda je‰tû pfiekonal. On i Dafydd se stali legendami nejenom v Belgii, aletaké na britsk˘ch ostrovech, kde dlouhou dobuvévodili Ïebfiíãku nejpouÏívanûj‰ích b˘kÛ a poãtyjejich registrovan˘ch potomkÛ pfiesahovalytisíce. Desítky jejich inseminaãních synÛ zdûdilipo tûchto otcích nejenom celkovou harmoniã-nost, bezproblémové konãetiny, Ïivotaschop-nost a perfektní rÛstové parametry, ale i nadprÛ-mûrn˘ rámec pfii udrÏení vynikajícího osvalení a spolu s ním i ãern˘ „kabát”. Mezi takov˘mi b˘ky,ktefií na‰li vyuÏití i v âeské republice, byl napfií-klad syn Dafydda Fleuron de Maffe (ZBM 272).Postupem doby nebyla ãerná barva uÏ nijak v˘jimeãná, a tak se stávalo, Ïe belgiãtí chovatelézaãali pfiipou‰tût ãerné b˘ky na stejnû zbarvenéplemenice. To logicky vedlo k tomu, Ïe se ãernábarva v populaci je‰tû více zafixovala, ale to rozhodnû nebylo prvoplánovit˘m cílem. Tím bylopodchytit kvalitu, kterou s sebou tito jedincinesli, aÈ to bylo na jedné stranû osvalení a dal‰ítypické charterové vlastnosti plemene, a nastranû druhé i excelentní konãetiny, nadprÛ-mûrn˘ rámec a v nespolední fiadû také Ïivota-schopnost telat a celková vitalita potomstva.Mezi b˘ky, ktefií mají oba rodiãe ãernû zbarvené,patfií napfiíklad Giga du Bois de Remont, kter˘ je synem Dafydda a tmavé krávy Elancée du Vanova. Ta se stala ‰ampionkou národnív˘stavy v Bruselu 2002 a národní v˘stavyLibramont 2001, díky ãemuÏ se ve své dobû stala

âerná je (taky) dobráâerná je (taky) dobrá

� Empire d'Ochain (foto: Fabroca)

� Dafydd d’Ochain (foto: Fabroca)

velmi Ïádanou krávou hojnû vyuÏívanou v embryotransferu.

I pfies znaãnou popularitu v˘‰e zmínûn˘chb˘kÛ z programu firmy Fabroca zásadní prÛlom v masivním vyuÏívání ãerné genetiky nastal aÏ v okamÏiku, kdy nejvût‰í belgická inseminaãníspoleãnost BBG v roce 2009 pfiedstavila b˘kaAdajio de Bray (ZBM 273). Tento ãernû zbarven˘syn Empira zanechal v chovech belgického mod-robílého plemene spolu s jeho o nûco ménû slav-n˘m pln˘m bratrem Kubitus de Bray (ZBM 322)nesmazatelnou stopu a velmi záhy se zafiadilmezi vybranou skupinu b˘kÛ, ktefií v celé historiinejvíce ovlivnili ‰lechtûní plemene. V Belgii snadneexistuje chovatel, kter˘ by ve svém chovunepouÏil buì Adajia, jeho bratra ãi nûkterého z jejich synÛ pÛsobících rovnûÏ v inseminaci.Mezi jednûmi z prvních synÛ Adajia, ktefií ve své domovinû patfiili k nejvyhledávanûj‰ím

a uplatnûní na‰li i unás, byli Depute

du Pont deM e s s e

(ZBM 324) ãi Or de Beaujeu (ZBM 319) z nabídkyfirmy BBG. Dal‰ím byl napfiíklad Morito vanPerenhof taktéÏ z BBG. Z dal‰ích úspû‰n˘chtmavû zbarven˘ch in seminaãních synÛ Adajia

jin˘ch inseminaãních spoleãností bychommohli jmenovat Grommit Hof ter Zilverberg

(v nabídce firmy BBCI), Maillon deWaleffes (Fabroca) ãi nejlep‰ího b˘kapro masnou uÏitkovost v plemenn˘chhodnotách Sarko d’Embise (rovnûÏBBCI). Ma ‰inou pro osvalení (93,5bodÛ) je dal‰í AdajiÛv syn z nabídkyfirmy Genetique Avenir BelgimexIdefix van Terbeck (ZBM 408), kter˘byl pouÏit i v na‰ich chovech. O tom,Ïe Adajio je i po mnoha letech stáleÏádan˘m b˘kem, svûdãí to, Ïe i dnes

jsou jeho synové vyhledávaní a jsouzafiazováni do inseminaãních programÛ.

Ta kov˘mi b˘ky jsou napfiíklad Toscan vdIjzer (ZBM 413) ãi teprve v roce 2017 naro-zen˘ Nox de L’Orgelot. V˘‰e jmenovaníplemeníci jsou ale jen mal˘m zlomkem zev‰ech b˘kÛ a krav, kter˘m koluje v Ïiláchkrev Adajia resp. jeho otce Empira.

32

� Adajio de Bray (foto: BBG)

� Or de Beaujeu (foto: BBG)

� Kubitus de Bray(foto: BBG)

� Nox de L’Orgelot (foto: MacGregor Photography, BBG)

33

Pfii mapování historie ãerného zbarvení ple-mene belgické modrobílé ale nemÛÏe me opome-nout ani nejv˘znamnûj‰í ãernû zbarvené krávy. O jedné z nich, Elancée, jsme se uÏ krátce zmínili.Mezi dal‰ími plemenicemi, které v˘znamnoumûrou ovlivnily roz‰ífiení ãerné ge netiky, seurãitû patfií jmenovat ‰ampionku národní v˘stavyLibramont 2003 Davina du Haut d’Arquennes.Právû ta je matkou dal‰ího velmi v˘znamného a extrémnû úspû‰ného ãernû zbarveného pleme-níka Imperial d’Ecluse (otec Ger minal de Fooz),jehoÏ dávky dlouhou dobu nabízela belgickáinseminaãní spoleãnost Genetique AvenirBelgimex. I v pfiípadû Imperiala platí, Ïe díky jehokvalitám najdeme jeho pÛvod u desítek b˘kÛ, z nichÏ mnozí úspû‰nû pÛsobili ãi dodnes pÛsobína inseminaãních stanicích mnoha firem. Jednímz jeho inseminaãních synÛ s ãern˘m zbarvením jenapfiíklad Litige du Sart.

VraÈme se ale krátce do Velké Británie. Mezibritsk˘mi chovateli belgického modrobílého snadneexistuje nikdo, kdo by neznal krávu BringleeSandy. Tato famózní ãerná rámcová plemenice(1108 kg a +19 za rámec) se nejenom stala dvojná-sobnou ‰ampionkou Royal Welsh show v roce2004 a 2006, ale hlavnû za svÛj dlouh˘ Ïivot (ode-‰la ve vûku 15 let) stihla díky embryotransferu vy -

produkovat více neÏ stovku potomkÛ, z nichÏmnozí se zapsali zlat˘m písmem do historie cho -vu belgického modrobílého a to vãetnû nûkolikainseminaãních synÛ. Vûhlasu se jí dostalo neje-nom na britsk˘ch ostrovech, ale i v domovinû ple-mene, kde se britsk˘ typ plemene BM tûÏko pro-sazoval a ani dnes se díky konzervativnímu pfií-stup mnoh˘ch belgick˘ch chovatelÛ pfiíli‰népopularitû netû‰í (s v˘jimkou firmy Fabroca, kteráv porovnání s ostatními belgick˘mi inseminaã-ními spoleãnostmi vyuÏívá britskou a irskou ge -netiku o poznání ãastûji). Právû Sandy je babiãkouãerného b˘ka z programu BBG Langoureux deFooz (ZBM 281), kter˘ aã má otce britského pÛ -vodu (Bringlee Blackstar), tak se tû‰il velké oblibûi v Belgii. Mimochodem, Blackstar byl po Talbotoviteprve druh˘m b˘kem pÛvodem z Velké Británie,kterého belgická BBG zafiadila do svého insemi-naãního programu. Sandy je rovnûÏ matkou dvouãern˘ch britsk˘ch b˘kÛ – Brennand Dandya Solway View Dynamite – jejichÏ inseminaãnídávky zafiadila do své nabídky belgická firmaFabroca, ãímÏ se britská genetika znovu dostalazpût do kolébky plemene. Oba vynikali zejménafantastick˘m rámcem, kter˘ mnozí ‰lechtitelé a chovatelé chtûli u plemene belgické modrobílézlep‰it. V kontextu zamûfiení na‰eho ãlánku neníbez zajímavosti, Ïe Dynamite byl zfiejmû prvnímb˘kem s témûfi celoplá‰Èov˘m ãern˘m zbarvením.Neménû slavnou se o nûkolik let ve Velké Britániistala i plá‰Èovû ãerná kráva Graymar Electra, kteráopakovanû zvítûzila na nûkolika královsk˘ch ost-rovních v˘stavách a i ona se stala zaslouÏilou mat-kou mnoha v˘znamn˘ch zvífiat. Právû díky tûmtoa jim podobn˘m plemenicím a intenzivnímu vyu-Ïívání ãern˘ch b˘kÛ z programu firmy Fabroca seãerná barva roz‰ífiila v britské populaci mnohemdfiíve, neÏ tomu bylo v Belgii.

� Imperial de d’Ecluse (foto: Veeteeltvlees)

� Bringlee Sandy (foto: Wayne Hutchinson) � Farouk de Siant Amand (foto: Fabroca)

Mohli bychom se pochopitelnû rozepsat o mno h˘ch dal‰ích ãern˘ch b˘cích a kravách,ktefií zásadní mûrou ovlivnili plemeno, ale to byvydalo na nûkolik dal‰ích stran textu, kter˘ by provût‰inu ãtenáfiÛ asi ani nebyl pfiíli‰ záÏivn˘. Po -suÀme se tedy v ãase do dne‰ních dob a zmiÀmenûkolik nejnovûj‰ích b˘kÛ s tmavou srstí, ktefií sizaslouÏí pozornost. A to nejenom kvÛli jejich kva-litû (kterou ale budou muset potvrdit na svémpotomstvu), ale zejména pro jejich tmavé zbarve -ní, kterému je vûnován tento ãlánek. KdyÏ jsmedoposud psali o ãern˘ch, dnes uÏ legendárníchb˘ cích, s v˘jimkou Dynamiteho mûli v‰ichni z nichnûco spoleãného – jejich ãerné zbarvení nebyloceloplá‰Èové a jejich tmav˘ „kabát” byl tu a tamví ce ãi ménû pfieru‰ován bíl˘mi fleky. Dnes v‰ak v inseminaci pÛsobí b˘ci, ktefií jsou jiÏ témûfi ãiúplnû plá‰Èovû ãerní. Jedním z nich je napfiíkladzce la outcrossov˘ (nepfiíbuzn˘) Farouk de SiantAmand z portfolia firmy Fabroca, kter˘ má bíl˘jen konec stfiapce ocasu a srst nad paznehty pá -nev ních konãetin. Podobnû zbarven˘ je i jeho synBatman van Zeldonk z nabídky téÏe firmy ãi jiÏzmí nûn˘ syn Adajia Nox. Prvním, nebo jedním z prv ních, skuteãnû celoplá‰Èovû ãern˘ch belgic-k˘ch inseminaãních plemeníkÛ je britsk˘ Auchen -lay Notorius z nabídky anglické firmy Cogent, je -hoÏ dávky zaãala firma nabízet teprve v nedávné

dobû (b˘k se narodil 1. 5. 2018). Podíváme-li se dojeho pÛvodu, kde zajistíme, Ïe jeho otcem jeSandyvale Jagerbomb, ‰ampion Royal HighlandShow 2018, kter˘ je rovnûÏ sám témûfi cel˘ ãern˘,tak to není to nic pfiekvapujícího.

Na závûr se jistû slu‰í zmínit i o ãern˘ch belgic-k˘ch b˘cích s ãesk˘mi kofieny. Prvním ãernû zbar-ven˘m b˘kem z domácího odchovu byl Kartago(ZBM 208) vybran˘ v roce 2003 na odchovnû v Cunkovû. Dal‰ím takto zbarven˘m b˘kem bylSkaut z Ch˘‰tû (ZBM 268) vybran˘ do plemenitbyv roce 2010. Ani jeden z této dvojice v‰ak neza-nechal v populaci nûjakou stopu, která by sizaslouÏila pozornost. To podafiilo aÏ jinémuãernû zbarvenému b˘kovi z ch˘‰Èského chovuZeusovi (ZBM 311). Ten byl totiÏ zakoupen inse-minaãní firmou Natural, která od nûj produkovaladávky a ty putovaly i za hranice na‰í republiky. Za zmínku také stojí fakt, Ïe Zeus je s 84 body his-toricky nejlépe hodnocen˘m b˘kem za exteriér.Na dlouhou dobu asi posledními ãesk˘mi b˘ky s ãernou barvou srsti byli Emil a Eda z Ústra‰ic(ZBM 427 a ZBM 428). âe‰tí producenti plemen-ného materiálu od pouÏívání ãernû zbarven˘chb˘kÛ totiÏ postupnû odcházejí a zaãínají stálevíce upfiednostÀovat bíle zbarvené b˘ky. HlavnímdÛvodem je fakt, Ïe v posledních letech sílípoptávka domácích inseminaãních spoleãnostípo svûtle zbarven˘ch b˘cích vhodn˘ch do uÏit-kového kfiíÏení a bílí b˘ci jsou lépe prodejní,neboÈ jsou Ïádanûj‰í.

Toliko struãn˘ v˘let do historie ãerné barvyplemene belgické modrobílé. Pokud bychomchtûli tento historick˘ exkurz hodnû zestruãnit a udûlat nûjak˘ závûr, tak neb˘t touhy a odhod-lání firmy Fabroca odli‰it se od konkurence sv˘mpojetím ‰lechtûní, které dodnes klade primárnídÛraz na funkãnost skotu pfii udrÏení charakte-ristick˘ch vlastností plemene belgické modro-bílé, nikdy by se nezrodili b˘ci jako Dafydd,Empire a následnû jeho syn Adajio, díky jejichÏmasivnímu vyuÏití v populaci se tmavé zbarvenízafixovalo natolik, Ïe je dnes naprostobûÏné.

34

� Auchenlay Notorious (foto: MacGregor Photography, Cogent)

� Sandyvale Jagerbomb (foto: Wayne Hutchinson)

� Zeus z Chýště (foto: Kamil Malát)

35

Historie plemeneSe ‰lechtûním plemene zaãal

jako první v roce 1942 FrancisNorwood Bard spolu s manÏelkouna jejich ranãi Bard-Kirkland v pou‰tní oblasti Yavapai County v Arizonû. Pozdûji se k nim pfiidalJack Humphrey, kterého Bard nasvém statku zamûstnal jaké hlav-ního ‰lechtitele. Humphreyovaznalost farmafiení kombinovaná s Bardov˘m obchodním smyslema zázemím v zemûdûlství poskytlazáklad pro v˘voj skotu Barzona.Název plemene vznikl vlastnûspojením pfiíjmením farmáfie a místem pÛvodu, Bard a Arizona.Jejich cílem bylo dosaÏení tako-v˘ch vlastností, které by novûvznikajícímu plemeni pomáhalysnadnûji odolávat tamûj‰ím pod-mínkám – drsnému a skalnatémuprostfiedí a extrémním teplotám s nízk˘m úhrnem sráÏek.

V roce 1946 zaãali pfii v˘vojinového plemene spojovat gene-tiku plemen Africander, Hereford,Angus a Santa Gertrudis. B˘ciafrického plemene byli pouÏívániv kombinaci s herefordsk˘mi ple-menicemi, které s sebou neslyranost, kvalitní zadní konãetiny a odpovídající adaptibilitu. Africké

plemeno poskytlo vysokouschop nost ve vyhledávání po -travy, chodivost, dobrou pro-dukci mléka, relativnû malá telatapfii telení, pigmentaci kÛÏe a srstipro odolnost vÛãi teplu a hmyzu.Angus byl vybrán pro své vlast-nosti jateãnû opracovaného tûla,mramorování masa bez nadmûr-ného tuku, men‰í telata pfii naro-zení, hodnotné mléko a bezpro-blémovou motoriku pohybu.Santa Gertrudis – b˘ci s „Short -hornsk˘m faktorem” – byli zaãle-

nûni z dÛvodu pfiítomnosti brah-mánské krve v plemeni, která jenositelem vhodn˘ch vlastností,jak˘mi jsou aktivní vyhledávánípotravy, chodivost, dobrá mléã-nost a vynikající matefiské vlast-nosti. Vliv Bos Indicus se pomalueliminoval kvÛli neÏádoucímvlastnostem, jako je nízká plod-nost, pozdní zralost a nadmûrnémnoÏství kÛÏe. Africanderské ry -sy byly soustfiedûny pro udrÏenísubtropického efektu otuÏilostiplemene.

Skot, kter˘ se u nás nepaseSkot, kter˘ se u nás nepaseBarzona je plemeno hovûzího dobytka, které pochází z drsn˘ch podmínek pou‰tní vysokohorské oblasti

Arizony ve Spojen˘ch státech. Proporcemi odpovídá kombinaci plemen Africander, Hereford, Santa Gertrudisa Aberdeen angus, která se na jeho vzniku po druhé svûtové válce podílela. Plemeno se vyznaãuje otuÏilostí,odolností vÛãi teplu, hmyzu a chorobám. V souãasné dobû se chová zejména ve Spojen˘ch státech.

Barzo naBarzo na

36

Tato kombinace ãtyfi plemen v podstatû dokonãila „infuzi krve”do genetického vybavení ple-mene a Barzona se pomalu dálevyvíjelo s peãlivû plánovan˘mispojeními tak, aby se kfiíÏila tatorÛzná plemena a pevnû se za -kotvily poÏadované vlastnosti/schopnosti. Po roce 1955 jiÏnebyla do chovu pfiilévána Ïádnácizí krev.

Peãlivé vedení záznamÛ a pfiís -ná selekce na poÏadované vlast-nosti jsou v˘sledkem dne‰níhobarzonského skotu. V roce 1968bylo plemeno Barzona uznánojako zavedené plemeno. Zaãalob˘t stále Ïádanûj‰í mezi v˘krmci a barzon‰tí b˘ci se stávali popu-lárnûj‰í i chovateli pro vyuÏití v komerãních chovech. Vzhle -dem k tomu, Ïe se stále více cho-vatelÛ zajímalo o ãistokrevná zví-fiata, zaãala se ukazovat zjevnápotfieba oficiálního sdruÏení.Proto byla v lednu roku 1968 ve Phoenixu v Arizonû zaloÏena„The Barzona BreedersAssociation of America”(www.barzona.com).

Po smrti manÏela FranciseBarda v roce 1970 chov vedla ranãjeho manÏelka, po tfiech letechv‰ak byla nucena jej rozprodat.Cel˘ chov by rozpt˘len mezirÛzné chovatele, ktefií se ale i na -dále vûnovali neustálému v˘voji a zlep‰ování plemene.

Barzona se tak stalo jedin˘mplemenem vyvinut˘m v USA,které bylo zaloÏeno na samiãí liniia pouze na v˘konnosti jednotli-v˘ch zvífiat.

Charakteristika plemeneSouãasná Barzona jsou dlouhá,

dobfie vyváÏená zvífiata stfiedníhorámce. Jejich aktuální velikost seli‰í v závislosti na prostfiedí. Vy zna -ãují se dlouhou hlavou a jsou ge -neticky rohatá. Jejich srst má ob -vykle oranÏovo-ãevenou barvu,ale mÛÏe se li‰it od svûtle aÏ potmavû ãervenou. MÛÏe se vyskyto-vat bílé zbarvení na spodní linii bfii-cha. B˘ci obvykle váÏí pfies 800 kg,krávy prÛmûrnû 500 kg. Barzonimají vysok˘ stupeÀ stádového in -stinktu, jsou zvídaví a inteligentní,ale ti‰í a snadno ovladatelní.

Africander pfiinesl do barzon-ského genofondu mimofiádnouodolnost, konãetiny pfiizpÛsobe népro pohyb v drsn˘ch nerovn˘chpodmínkách, schopnost aktivnûvyhledávat potravu na dlouhévzdálenosti, ale i odolnost vÛãiteplu, hmyzu a rÛzn˘m chorobám.

Barzona se vyznaãuje hustûj‰í srstív chladnûj‰ím podnebí. Telata jsoumimofiádnû otuÏilá a vy soce vi -tální. Díky tmavé pigmentaci a hlu-boce uloÏen˘m oãím takfika vÛbecnemívají zá nû ty spojivek a netrpírakovinou oka.

Snad právû proto, Ïe plemenobylo vyvinuto v jedné z nejdrsnûj-‰ích a nejnároãnûj‰ích oblastízemû, se osvûdãilo jako mimo-fiádnû pfiizpÛsobivé. Zvífiata jsouvytrvalá, stejnû jako v horsk˘ch,tak v pou‰tních oblastech se totoodolné plemeno dokáÏe pohybo-vat napfiíã po celé zemi, pfiechá-zet snûhová území severozápadu,pfies stfiedov˘chodní louky aÏ k ji -hov˘chodním baÏinám. Farmáfii

ze západních pou‰tních oblastímají rádi jejich schopnost pfiechá-zet velké vzdálenosti bez vody a pfieÏívat v nepfiízniv˘ch podmín-kách s chud‰í potravou. Naseveru pro zmûnu oceÀují jejichsnadnou pfiizpÛsobivost mrazi-v˘m teplotám a drsnému poãasí,a to i v dobû telení. Na jihu vyuÏí-vají nativní pastevní schopnosti

37

k maximálnímu uÏitku, kde záro-veÀ zvífiata prokazují vysokouodolnost vÛãi náporu hmyzu,parazitÛm a hork˘m teplotám.Jejich pfiizpÛsobivost je neuvûfii-telnû variabilní.

Barzona je rozhodnû plemeno„bez ozdÛbek”, které nevyÏadujenároãnou péãi a drahé vstupy jakonûkterá jiná plemena. Samice jsoudlouhovûké a produkují telata s da leko men‰ími náklady na od -chov. Telata jsou pfiirozenû odolnáa nepotfiebují péãi veterináfie.Plemenice mívají velmi dobrouplodnost a telí se ve dvou letech. S nízkou porodní hmotností mlá-ìat se telí snadno a samostatnû,pravidelnû kaÏd˘ rok a to i ve stre-sov˘ch podmínkách. B˘ci jsou takéotuÏilí a energiãtí, coÏ dokazujejejich vysoké libido. Plemeno jerané a dlouhovûké. Vyniká taktéÏvysokou konverzí krmiva.

Barzona poskytuje vysokouv˘tûÏnost jateãnû opracovanéhotûla pfii na trhu nejÏádanûj‰íhmotnosti. Jateãn˘ trup je slu‰nûosvalen˘, maso je optimálnû mra-morované s dobr˘m pomûremtuku. Optimální genov˘ fond jimumoÏÀuje jateãnû dozrát za krat‰íobdobí na spotfiebitelem nejpo-Ïadovanûj‰í váhu.

Plemeno dnesThe Barzona Breeders Asso -

ciation of America vytvofiila pro-gram „Breed Up To Barzona“, kte -r˘ umoÏÀuje chovateli pouÏívatregistrované ãistokrevné b˘kyBarzona ve spojení s jak˘mikoliregistrovan˘mi krávami nebo kfií-

Ïenkami a registrovat potomstvosamic jako podílové kfiíÏence ple-mene Barzona. Pfii následnémvyuÏití barzonsk˘ch b˘kÛ, se po -tomci barzonsk˘ch plemenic zeãtvrté generace kfiíÏení registrujíjako ãistokrevní. Chovatel mÛÏepouÏít ve svém ‰lechtitelskémplánu ãistokrevného b˘ka jednounebo vícekrát.

Souãasní chovatelé dodrÏujístandardy, které nastavil F. N.Bard hned na samém poãátkuchovu s dÛrazem na plodnost a pravidelnou bfiezost a odchovtelat. Vût‰inou jsou chovány pas-tevním zpÛsobem pfii kterém zví-fiata prokazují vysokou chodivost,coÏ jim umoÏÀuje dosahovatvelké vzdálenosti pfii vyhledávánípotravy a vody. Postupnû farmáfiizji‰Èují, jak˘ pozitivní vliv mají tatozvífiata na Ïivotní prostfiedí.Pastviny jsou vyrovnanûj‰í a rost-

liny získávají více ãasu na opû-tovn˘ rÛst v období sucha.

Souãasní chovatelé si nemohouplemeno vynachválit, obdivují nanûm jeho variabilitu pfiizpÛsobi-vost a odolnosti, co se t˘ãe Ïivot-ních podmínek. Mají rádi jehoklid nou povahu, ale také uãenli-vost.

Asociace se velmi snaÏí pomáhatsv˘m chovatelÛm a vytváfiet dobrézázemí pro chov. Poskytuje registrãistokrevného barzonské ho skotui kfiíÏencÛ a podporuje neustálézlep‰ování a udrÏování vlastnostíplemene Barzona. Sdru Ïení je fle-xibilní a provozované tak, aby udr-Ïovalo tempo s neustále se mûní-cími potfiebami jednotliv˘ch cho-vatelÛ. Farmáfii zapojeni do choduAsociace vûfií v ekonomick˘ pfiínoskomerãní produkce hovûzího ma -sa. Zamûfiují se v˘hradnû na efek-tivnost chovu.

Plemeno si získává stále vût‰ípfiízeÀ chovatelÛ, ktefií by jinaksvé nehostinné pozemky nemûlijak obhospodafiit. Barzona jimumoÏÀuje získávat více pro-stfiedkÛ na dal‰í chod farmy a poskytuje více prostoru v jejichúsilí. Jak jiÏ bylo uvedeno v˘‰e,plemeno se v souãasné dobûnachází a chová pfieváÏnû veSpojen˘ch státech. Popfiejmetedy plemeni více takov˘chnad‰encÛ a obdivovatelÛ i na dal-‰ích místech, kde Ïádn˘ jin˘dobytek neobstojí.

Text s pomocí zahraniãních informací sestavila Ing. Katefiina·tanclová, Ph.D., foto: internet

38

Ing. Ivan Houdek, ‰lechtitelskástanice DLF Seeds, s.r.o., Hladké Îivotice

Prozatímní prÛbûh jara nazna-ãuje, Ïe se problémy s nedostat-kem píce z TTP budou prohlubo-vat.

¤adu let zdÛrazÀuji, Ïe o travníporosty je tfieba peãovat, zlep‰o-vat je a obnovovat. Kdo hospoda -fií na TTP v duchu v˘‰e uveden˘chzásad, má vût‰inou men‰í problé -my se zaji‰tûním dostatku píce –nicménû zcela bez vody to pravdanepÛjde ani s tou nejlep‰í péãí.

I mezi ekologick˘mi zemûdûlcisi ti, ktefií hospodafií intenzivnû,tedy pfiisévají jetelotravní smûsi a obnovují porosty, dokáÏí i bezminerálních hnojiv zajistit ob stoj -né mnoÏství kvalitní píce. A samo-zfiejmû je nutné vyuÏívat statkováhnojiva. KdyÏ uÏ jsem zmínil eko-logick˘ zpÛsob hospodafiení naTTP – nemalá ãást ploch se do -stala v˘raznû pod hranici uÏivithospodáfiská zvífiata. Jedná se o porosty v chránûn˘ch územích,kde je nastavena spousta omezu-jících podmínek a tyto pfiineslynaprost˘ zmar! Na nûkterá ome-zení pfiistoupili zemûdûlci vlast -ním rozhodnutím s vidinou v˘ -hodnûj‰ích podpor, nûkterá jimbyla nafiízena. Porosty za sou -ãasného sucha – bez moÏnostiob nov nebo pfiísevÛ, dokonce sezákazem hnojení statkov˘mi hno-jivy, a se zákazem pastvy se zmû-nily na zaplevelené stepi témûfibez trav. Pokud tam nûjaké trávyzbyly, tak neprodukãní, nekvalitní,‰patnû stravitelné. A na dfiíve vlh-k˘ch ãi odmáãen˘ch lokalitách,kolem vodoteãí naprosto nekrmi-telné trávy, jako je metlice trsna -tá, chrastice rákosovitá – k jejichroz‰ifiování je‰tû pfiispívá povin-nost ponechávat neseãené ãástiluãních porostÛ po cel˘ rok.Kulturní trávy – pokud tam byly –vût‰inou vymizí a v˘‰e zmínûnéplevelné druhy se ke v‰emu vyse-mení, chrastice také vytváfií silnéoddenky, do kter˘ch akumuluje

zásobní látky, nejsou-li porostybrzy poseãeny. A o roz‰ifiujícíchse plevelech dvoudûloÏn˘ch ne -mluvû (jedovat˘ vratiã, pcháãe a bodláky, fiebfiíãek, svízel pováz -ka, tfiezalka a dal‰í), které degra-daci porostu dorazí.

Znovu zdÛrazÀuji hnojení – jest-liÏe z pÛdy odebíráme Ïiviny v pí -ci, je nezbytné je tam vracet,dlouhodobû jen brát nelze.

Nastala doba, kdy je tfieba usilo-vat o razantní zmûnu smûrnic prohospodafiení na TTP v ekologic-kém reÏimu, jinak se tyto plochystanou naprosto nevyuÏitelnépro hospodafiení. Stanou se na -dobro v˘su‰n˘mi lokalitami, pro-toÏe bez pokryvu vzrÛstnûj‰í buj-nou vegetací záhy vysychají,ub˘vá organické hmoty v pÛdû,tak nemá vláhu v pÛdû ani co udr-Ïet.

V tomto ãlánku se zamûfiím nao‰etfiování travních porostÛ. Mu -síme ctít jejich pfiednostní ur ãení– zda budou vût‰inou sklízeny (a do pásány na podzim), nebo bu -dou urãeny v prvé fiadû k pastvû.

Pro vût‰inu chovatelÛ, jak to natravních porostech pfii pfiejez-dech po republice vidím, bohuÏelpfiedstavuje o‰etfiování jen pos-mykování na jafie, nûkde vláãení.Tím zajistí rozhrnutí krtincÛ

a po‰kození po divoãácích. Kon -venãní zemûdûlci porosty zpravi-dla pfiihnojí – rÛzn˘mi dávkami.Po shlédnutí t˘chÏ porostÛ zamûsíc je vidût zda a jaká byladávka hnojení.

Luãní porosty mohou vyÏadovatprovést více úkonÛ pfii jarnímo‰etfiení. Vedle smykování jenutné intenzivnû povláãet zame-chované nebo star‰í porosty, s vût‰ím mnoÏstvím stafiiny, a uÏtaké ty, kde ustoupil jetel luãní poobnovû ãi pfiísevu. Nejvhodnûj‰íje provést oba úkony potom jed-ním kombinovan˘m strojem(napfi. prutové brány s pfiedfiaze-n˘mi srovnávacími deskami). Nakamenit˘ch pÛdách b˘vá ná -slednû nutné tûÏk˘mi válci zatla-ãit kameny do zpût pÛdy. Válet jetaké nutné nové porosty s vyso-k˘m zastoupením jetele luãního –tyto je tfieba ‰etrnû smykovat,spí‰ jen místa s vy‰‰ím v˘skytemkrtincÛ nebo po‰kození. Nanov˘ch typech tûÏk˘ch válcÛb˘vají namontovány shrnovacídesky ãi hrablo, které se sefiídítû‰nû nad povrch rovného terénua pfiípadné krtince nebo po‰ko-zení srovnají tûsnû pfied zavále-ním. Také kde vznikly nerovnosti(koleje od sklizÀov˘ch strojÛ) jetfieba hfiebeny rovnûÏ zaválet.Válení není kaÏdoroãní nutností,ale jen tehdy, jak bylo uvedenov˘‰e.

Motto: UdrÏení produkce na TTPMotto: UdrÏení produkce na TTP

� Válec Alstrong Aerators od firmy Alstrong LTD. z Irska (foto: archiv firmy)

Pfiihnojování se odvíjí od podílujetele v porostu – novû zaloÏenéporosty nemusí b˘t dusíkem najafie pfiihnojovány, nebo jen níz-kou dávkou do 30 kg N/ha.RovnûÏ dokud je v porostechdostatek jetele není prospû‰nétyto hnojit digestátem, a kdyÏ,tak na podzim po poslední seãi.

Star‰í porosty, tvofiené pfievláda-jícími travami, se pfiihnojují poprobuzení porostu, nesmí se jez-dit po listech s námrazou, ale poã -kat aÏ námraza roztaje – listy a od -noÏe se po pfiejetí po‰kodí a pfiivytváfiení nov˘ch odnoÏí se ob -rÛstání v kolejích zpozdí. Dávkahnojení se pohybuje mezi 60–80 kgN/ha, v závislosti na kvalitû po ros -tu, ale také dle propustnos ti pÛdya svaÏitosti. Na lehk˘ch a svaÏit˘chpÛdách je dobré i dávku minerál-ního dusíku 60 kg/ha rozdûlit nadvakrát (druhé hnojení po odno-Ïení pfied sloupkováním stfiednûran˘ch trav). Dávka 80 kg N/ha u dobr˘ch zapojen˘ch porostÛ sevÏdy dûlí nadvakrát; zjara probou-zející se porosty nedokáÏí 80 kgN/Ha rychle vyuÏít a mÛÏe dojít keztrá tû Ïivin vyplavením. Druhéhnojení (lépe ve formû moãoviny)také pfiiná‰í Ïádoucí vy‰‰í kon-centraci NL v píci pfii sklizni.Hnojení by mûlo probûhnout asi 3 t˘dny pfied pláno vanou seãí, abyv píci uÏ nebyl dusík v neÏádoucíformû (–NO3, –NO2).

Pastevní porosty se zásadnûsmykují, hladk˘mi smyky, aby ne -do‰lo k po‰kození odnoÏí trav a povrch pÛdy zÛstal rovnomûrnûpokryt˘. Pastviny se vláãí tehdy,jsou-li zamechovány, nebo fiídké a zaplevelené, a po vláãení vÏdymusí následovat pfiísev! Jinakuvolnûná místa po vláãení rychleobsadí plevel. Pfied pfiísevem senehnojí!

Pfiihnojování pastvin pro ná -slednou pastvu se provádí dávkoudo 40 kg N/ha, bude-li porost poasi tfiech t˘dnech spásán. Pas -tevní porost urãen˘ pro sklizeÀ v 1. seãi se hnojí v závislosti nazastoupení jetele luãního v poro-stu dávkami jako u luãního poro-stu. Po sklizni se pfiihnojí dávkou40 kg N/ha. SklizeÀ první seãe

pas tevního porostu by mûla b˘tprovádûna co dva, nejpozdûji co 3 roky, aby si jinak pastvou sou-stavnû odlisÈovan˘ porost s vût‰ílistovou asimilaãní plochou vy -tvofiil zásoby Ïivin do kofienÛ a dobfie zvládal dal‰í období spá-sání. Je-li porost kaÏdoroãnû jenspásán, rychle se vysiluje, rychlejivysychá, produkãní travní druhyslábnou a úÏivnost rapidnû klesá.Zvy‰uje se zaplevelení v dÛsledkuoslabení konkurenãní schopnostikulturních trav. âasto se pak taképfiemnoÏí bíl˘ jetel plaziv˘.

Porosty silnû po‰kozené divo-k˘mi prasaty (nebo jejich ãásti) jenutné minimálnû pfiiset, ale lépeobnovit, a nenechat tak louku ãipastvinu zarÛst pleveli. Pouhéposmykování vede k nezadrÏi-telné degradaci porostu.

Provzdu‰nûní drnu a zadrÏovánívody

Vût‰ina luk a pastvin nebylafiadu let obnovena, coÏ se v sou-ãasném klimatu odráÏí na jejichprodukci a ãasto i na kvalitû píce z nich sklízen˘ch. Vedle vyãerpa-n˘ch rostlin trav ãi degradaciporostÛ se na nízké produkcipodílí utuÏení pÛdy. • Po loukách mnoho let jezdí

stále tûωí a tûωí sklizÀová tech-nika, na pastvinách se pasoumnohá tûÏká plemena masnéhoskotu.

• Suchá a horká jara a léta (v˘ji-meãn˘ byl pravda loÀsk˘ kvû-ten) omezují nejen rÛst nad-zemní hmoty, ale i kofienÛ.PfiirÛstají-li kofieny minimálnû,nepfiib˘vá organické hmoty v pÛdû, mineralizace opadu

z ko fienÛ za sucha probíhá mini-málnû.

• S nízk˘m pfiírÛstkem kofienÛ jeniÏ‰í „ukládání CO2” do pÛdy.

• Bez v˘hrad omezuje rÛst trav-ních porostÛ také omezenéhnojení, úroveÀ v˘Ïivy TTPvût‰inou nesnese srovnání s po -rosty na orné pÛdû, a nemusí tob˘t jen ekologick˘m hospodafie-ním na travních porostech...

• PÛdní strukturu a odolnost utu-Ïení ovlivÀuje také pravidelnévápnûní – v pfiípadû travníchporostÛ je ãastûj‰í nevápnûní.Mezi chovateli je ale stále víceuvûdomûl˘ch hospodáfiÛ, ktefiíse vápnûní vûnují a nepovaÏujího jen za zvy‰ování nákladÛ.Vedle blahodárného vlivu na po -rosty a pÛdu pod nimi je dÛle-Ïit˘ také vliv dostatku vápna v píci na zdravotní stav zvífiat.

Teplé zimy a nízká snûhovápokr˘vka se podílí na po‰kozováníporostÛ tam, kde jsou zvífiatacelou zimu na pastvinách; kolempfiíkrmi‰È a napajedel je porostroz‰lapán, na vzdálenûj‰ích ãás-tech pastviny neustál˘m pfiechá-zením zvífiata pfii pfiepásání vlhk˘povrch nadmûrnû utuÏují. Bez sil-nûj‰ích mrazÛ nedojde rozmrz-nutí a tím zlep‰ení struktury pÛdypro zasakování a rÛst travníhoporostu. Roz‰lapan˘ porost napastvinû = zimovi‰ti – po usmyko-vání a pfiípadné pfiedseÈové pfií-pravû je nutné zaset, pÛda je pro-kypfiena a zasakování sráÏek neníproblémem. Hor‰í zasakování jena u‰lapané ãásti porostu.

Nûkolik posledních let se obje-vují na trhu stroje, s jejichÏ po -

39

� Válec Golem Aerator od firmy SMS Rokycany (foto: archiv firmy SMS)

mocí je moÏné v˘raznûji pro-vzdu‰nit porost a buì naru‰itutuÏenou svrchní ãást ornice,nebo dokonce hloubkov˘m kyp-fiením naru‰it utuÏenou ornici i její podloÏí.

Na v‰ech porostech témûfi bezv˘jimky je moÏné pouÏít tzv. pro-vzdu‰Àovací válce s ostfiím aÏ 17 cm dlouh˘m. Jsou dvojíhodruhu – s hroty rozfiezávacími drnve smûru jízdy (ãesk˘ v˘robce),nebo s hroty navafien˘mi na válecnapfiíã smûru jízdy (napfi. irsk˘v˘robce). Pfii profiezání drnu a po -dle hloubky ornice více jako dojejí poloviny, nebo dokonce ce -lého profilu na hor‰ích pÛdách, sedocílí jednak lep‰ího zasakovánísráÏkové vody – tedy udrÏenívody v pÛdû, zabrání se v˘ -znamnû jejímu odtoku. Pro -vzdu‰nûní dále prospûje kofie-nÛm trav i jetelovin (dostatekvzduchu v pÛdû podpofií mj. sym-biotickou fixaci dusíku).

V dlouhodobûj‰ím horizontupodpofií profiezání drnu odnoÏo-vání trav, a tím prodlouÏí Ïivot-nost a v˘nosnost porostu.

Na porostech zaloÏen˘ch nazatravnûné orné pÛdû je moÏnézhutnûní naru‰it pomocí hloub-kového kypfiiãe. Zpravidla by ná -slednû po prokypfiení mûla násle-dovat obnova porostu, drn sekypfiiãem v˘znamnû naru‰í a takédojde k vynesení rÛzného podílukamenÛ, které bude nutno sesbí-

rat, nebo zapracovat pfii diskovánínebo orbû zpût do pÛdy.

K provedení provzdu‰nûní trav-ního porostu je nezbytná vlhkostpÛdy, na vyschlé, nefikuli vyprahlépÛdû by byl její úãinek chab˘; ká -men, kter˘ profiezávací hrot „trefí”musí alespoÀ ãásteãnû uhnout dostrany (s v˘jimkou velk˘ch kamenÛpod povrchem). RovnûÏ promo-ãen˘ drn by neumoÏnil oãekávanéprovzdu‰nûní, po snadném zano-fiení hrotÛ by utuÏení zv˘‰ilahladká plocha povrchu válce, váÏí-cího zhruba 5 tun.

Provzdu‰Àování je moÏné dûlati na podzim, usnadní zasakovánízimní vláhy, která je ostatnû v po -slední dobû spí‰ ve formû de‰tû.

V˘znam a pfiínos provzdu‰Ào-vání ostatnû zdÛrazÀoval uÏ v prosincovém Zpravodaji Vá‰kolega, chovatel dexterÛ, Lubo‰Îìársk˘.

O‰etfiování porostÛ po skliznivedle pfiípadného hnojení mÛÏetaké pfiedstavovat válení rozjez-dûn˘ch vlhk˘ch míst porostu, kdevznikly hlub‰í koleje a byly kolytechniky vytlaãeny hfiebenyzeminy, které by se pfii dal‰í seãidostaly do píce, o po‰kozenítechniky nemluvû. Dávka hnojenípro travní porost bez jetele by semohla pohybovat od 40 do 60 kgN/ha u porostÛ sk˘tajících zárukudobré druhé seãe, samozfiejmûtaké za pfiedpokladu sráÏek. Ale

pofiád platí, Ïe i niωí dávka dusíku– aÈ uÏ v minerální formû, nebopomocí diskového aplikátorunavezené kejdy ãi digestátu – pfii-nejmen‰ím podpofií odolnostporostu proti stresu ze sucha.

Po ukonãeném pastevnímcyklu, pfiípadnû na porostechtrvalé pastvy, je tfieba osekávatnedopasky, odstraÀovat starélisty trsÛ trav a pokálené trsy,vzrostlé plevele dfiíve, neÏ odkve-tou a vysemení se. Také je tfiebazabránit vzniku „mastn˘ch flekÛ”rozetfiením v˘kalÛ (coÏ Ïaãkazpravidla splní). Osekávání natrvale spásané pastvinû by semûlo posouvat po sedmi, deseti,moÏná 14 dnech tak, aby na 5x aÏ 6x byla osekána celá pastvina.Nepokálené poseãené rostliny po zavadnutí vût‰inou zvífiataposbírají. Shrabat a odvézt jetfieba jen silnûj‰í vrstvu, pokud byhrozilo vyleÏení porostu. Osekan˘porost i pfii nedostatku vláhyzaãne obrÛstat – dÛleÏité jezachovávat vy‰‰í strni‰tû asi 7–9 cm, nevyholit jej.

Po osekávání rostliny lépeobrÛstají; mulãování je lépe pro-vést aÏ po poslední pastvû napodzim a nemulãovat porosty,kde je je‰tû vysoké zastoupeníjetele luãního.

Nûkolikrát jsem zmínil pfiísevy a obnovu. Podrobnûji bych setûmto zásahÛm do travníchporostÛ vûnoval v ãlánku do dal-‰ího Zpravodaje. Pokud ale se roz-hodnete pro obnovu ãi pfiísevjetelotravní luãní nebo pastevnísmûsí, je tfieba zaãít s pfiípravoupozemku a vlastním provedenímdfiíve, neÏli vyjde dal‰í Zpravodaj(v záfií). Jetel luãní musí mít dosta-teãnû dlouhou dobu pro vzejití a rÛst, aby pfied zimou vytvofiilnejménû pfiízemní rÛÏici, a dobfiepfiezimoval. Musí se tedy pfiisé-vat/vysévat ve druhé polovinûsrpna, v niωích polohách dozaãátku záfií. Travní smûsi bezjetele je moÏné vysévat o mûsícpozdûji, v krajním pfiípadû jako„spící setí” i koncem fiíjna. Zásadypro provádûní pfiísevÛ mj. jsou nastránkách DLF Seeds HladkéÎivotice (www.dlf.cz).

� Válcem Golem Aerator narušený povrch travního porostu (foto: archiv firmy SMS)

40

41

Alena Svitáková – âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotuZdeÀka Veselá, Michaela Brzáková– V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰név˘roby

V t˘dnu od 26. 2. do 5. 3. 2020âeskou republiku opût nav‰tívilaskotská techniãka Linda McKen -dric. Jednalo se jiÏ o druhé mû -fiení, které bylo takto plo‰nûzorganizováno. S potû‰ením mÛ -Ïe me konstatovat, Ïe chovatelÛneubylo, ba naopak jsme letosnav‰tívili více míst. Doufáme, Ïenoví chovatelé nám zachovají pfií-zeÀ a sejdeme se pfii mûfiení i pfií‰tí rok. Nyní trocha ãísel: v leto‰ním roce bylo zmûfieno 729zvífiat na 3 odchovnách plemen-n˘ch b˘kÛ a u 19ti chovatelÛ.Termín mûfiení je dán programempaní McKendric (hlavní sezóna veSkotku zaãíná v bfieznu), takÏe i v pfií‰tím roce snad mûfiení pro-bûhne na pfielomu února/bfiezna.ChovatelÛm byly také poslányv˘sledné sestavy s namûfien˘miúdaji a s krátkou statistikou. Opûtbyly stanoveny relativní uÏitkovéhodnoty (RUH), které zohledÀujísystém odchovu – u mnoh˘chchovatelÛ se váÏili b˘ci v odchovui jalovice, které mûli jinou krmnoudávku, vûk zvífiat a buì hmotnost(u plochy svalu) nebo tuãnost zví-fiat (v˘‰ka tuku na zádi a nadro‰tûncem u mramorování). RUHslouÏí jako informativní hodnotapro chovatele k porovnání kon-krétních zvífiat, ale zatím nenízohlednûna genetika. Situace sev‰ak do budoucna zmûní. JiÏ v pfií‰tím roce by mûlo dojít keskenování potomkÛ jalovic, kteréjsme mûfiili v roce 2019. Opûtbychom chtûli podûkovat chova-telÛm za opûtovnou vstfiícnost a v˘bornou organizaci pfii váÏení,které tak probûhlo bez kompli-kací.

Co a kde mûfiíme?I kdyÏ se do povûdomí vefiej-

nosti dostaly zejména dvû nejdÛ-leÏitûj‰í vlastnosti – tedy plochanejdel‰ího zádového svalu a jehomramorování (marbling, podíl

intramuskulárního tuku), tak pfiivlastním mûfiení jsou zji‰Èoványcelkem ãtyfii hodnoty – tlou‰Èkatuku na zádi, tlou‰Èka tuku nadro‰tûncem, plocha ro‰tûnce a podíl intramuskulárního tuku.Tlou‰Èku tukÛ slouÏí k tomu, abybylo moÏné oddûlit zvífiata sesprávn˘m ukládáním tuku (tedy s vysok˘m podílem intramusku-lárního tuku a správnou v˘‰koupodkoÏního tuku) od zvífiat tuã-n˘ch, která mají podíl intramu-skulárního tuku také vysok˘, alezároveÀ také pfiíli‰ vysok˘ podílpodkoÏního tuku.

Mûfiení tlou‰Èky tuku na zádi –místo mûfiení je uprostfied pomy-slné spojnice mezi stfiedem kfií-Ïové kosti a sedacím hrbolem. Vevût‰inû pfiípadÛ bûhem mûfieníbyla sonda pfiiloÏena svou podél-nou osou na tuto spojnici. V pfií-padû hor‰ího pfiístupu k mûfie-nému zvífieti je moÏné pfiiloÏitsondu i kolmo k této spojnici,ov‰em tak aby ji sv˘m stfiedemprotínala v místû mûfiení. Vrstvatuku je v této oblasti pomûrnûrovnomûrná a mûfiení se dobfieprovádí.

Mûfiení plochy svalu – plochasvalu byla mûfiena za poslednímÏebrem. Sonda byla pfiikládánanikoliv zcela kolmo k podélné osetûla, ale tak aby kopírovala úhelÏebra vzhledem k pátefii. PouÏitásonda (18 cm, 3,5 MHz) umoÏÀo-

vala zobrazení celého prÛfiezusvalu u vût‰iny hodnocen˘ch zví-fiat. Tam kde byl sval ‰ir‰í, pfiístrojumoÏÀoval mûfiení pomyslnéhokonce svalu i mimo zobrazovanouoblast. Obãas pro lep‰í zobrazenícelého obvodu svalu je dobrévyuÏít obrazy uloÏené v obrazovésmyãce pfied zmrazením obrazu.Obecnû bylo ohraniãení svaludobfie rozeznatelné a umoÏÀo-valo celkem pohodlné mûfieníjeho plochy.

Mûfiení tlou‰Èky tuku nad ro‰ -tûncem – místo mûfiení je zaposledním Ïebrem ve 2/3 ‰ífikyro‰tûnce stejnû jako je tomu u plochy svalu. Vrstva tuku je v té -to oblasti pomûrnû rovnomûrná a mûfiení se dobfie provádí.

Hodnocení mramorování (podí -lu intramuskulárního tuku) – pro-vádí se na podélném prÛfiezuMLLT v oblasti na rozhraní hrudnía bederní ãásti. Sonda se pfiikládárovnobûÏnû s pátefií zhruba nadmístem nejvût‰í hloubky MLLTkolmo k povrchu tûla zvífiete. Pozmrazení obrazu se aktivujemûfiení mramorování. Na obra-zovce se objeví obdélník, kter˘ohraniãuje oblast mûfiení. Tentoobdélník lze pfiesouvat nebomûnit jeho rozmûry. Hodnotamramorování je stanovena po -mocí vnitfiního softwaru, pfiijehoÏ v˘voji byly pouÏity snímkyzvífiat pfied a po poráÏce. Právû

Druhé plo‰né mûfiení MLLT u plemene Druhé plo‰né mûfiení MLLT u plemene aberdeen angusaberdeen angus

42

správné a standardizované urãenípodílu intramuskulárního tuje jetím prav˘m ofií‰kem pfii srovná-vání rÛzn˘ch metod.

Co dál je tfieba?Fixace zvífiat – v nav‰tíven˘ch

chovech umoÏÀovala pouÏívanáfixaãní zafiízení provádûní ultra-zvukov˘ch mûfiení. Z hlediskakomfortu a plynulosti mûfiení jeÏádoucí, aby bylo zvífie bûhemmûfiení nehybné a klidné. U klid-nûj‰ích zvífiat ve zkrácené fixaãníkleci se osvûdãilo neprovádûtfixaci hlavy.

Pfiíprava zvífiat – hodnû oleje nahfibet za posledním Ïebrem a nazáì. Olej vetfiít do srsti spodkemnádoby. MnoÏství oleje korespon-dovalo s hustotou a délkou chlu -pÛ jednotliv˘ch zvífiat.

VáÏení zvífiat – vzhledem k to -mu, Ïe hmotnost zvífiat je jednímz velmi dÛleÏit˘ch faktorÛ, kter˘ovlivÀuje v‰echny mûfiené ukaza-tele, je nutné zvífie pfii skenovánítaké zváÏit. Proto musí b˘t váÏenízvífiat technologicky moÏné. Pfiivlastním mûfiení jsme s tímtopoÏadavkem u Ïádného z chova-telÛ nemûli problém.

Která zvífiata mûfiíme?Stanovení vûku mûfiení se uká-

zalo jako jedno z hlavních tématminulého roãníku. V na‰em sys -tému prodeje zástavov˘ch telatby bylo ideální hodnotit zvífiataspoleãnû s váÏením odstavovéhmotnosti. Tím by byla podchy-cena vût‰ina roãníku. Problémemmûfiení u mlad˘ch zvífiat je, Ïemramorování masa zaãíná b˘tzfietelné aÏ kolem jednoho rokuÏivota zvífiete. Proto byl zvolenvûk zvífiat vhodn˘ch k mûfieníMLLT v rozmezí 9–15 mûsícÛ.Hlavními problémy tohoto vûko-vého rozpûtí je ten, Ïe pfii na‰emtermínovaném hromadném mû -

fiení jsou pozdnûj‰í telata pfiíli‰mladá a nemají v˘sledky. Dále pak,Ïe termín mûfiení vût‰inou koli-duje s telením na stádû a naopakchovy, které mají telící sezónuposunutou na pozdnûj‰í jaro,nemohou zapojit v‰echna zvífiata.Najít optimálnûj‰í jin˘ termín jetaké tûÏké vzhledem k ãasov˘mmoÏnostem paní McKendric, pro-toÏe jí zaãíná hlavní sezóna veSkotsku zaãátkem bfiezna a po -kraãuje aÏ do ãervna. Navíc ske-novat lze jalovice pouze do 3. mû -síce gravidity.

Zapojení jednotliv˘ch chovatelÛV leto‰ním roce mûli chovatelé

opût moÏnost se pfiihlásit pomocíinternetové pfiihlá‰ky. Zde vyplnilipoãty zvífiat ke skenování podlepohlaví a vûku. Pfiedpokládáme,Ïe systém pfiihla‰ování pro pfií‰tírok zÛstane i nadále stejn˘. Pfii -hla‰ování spu‰tûno jiÏ v prosincileto‰ního roku.

Druh˘ roãník mûfieníLeto‰ní mûfiení bylo, jak jiÏ bylo

zmínûno, provedeno na pfielomuúnora a bfiezna. Celkem bylonaskenováno 729 zvífiat ve 3 od -chovnách plemenn˘ch b˘kÛ a u19 chovatelÛ. V‰em zapojen˘mchovatelÛm patfií obrovsk˘ dík. U chovatelÛ byla skenována zví-fiata jak z odchovu (b˘ci i jalovice),tak u mnoh˘ch i b˘ci na v˘krm.Zmapování i této ãásti populaceje pro správnou selekci velmidÛleÏité a v zahraniãí b˘vá zvy-kem pfied prodejem nechat zmû-

fiit v‰echna svá zvífiata, nejen taplemenná. Náklady na skenováníbyly opût hrazeny z v˘zkumnéhoprojektu, chovatel se podílel zaji‰-tûním dostatku lidí, správné tech-nologie a oleje pro vlastní skeno-vání. Praxe ukázala, Ïe je nutnévelké mnoÏství oleje, zejménatam, kde jsou zvífiata venku. V ta -kov˘ch pfiípadech nebyl problémspotfiebovat 1 l oleje na 4–5 zvífiat.V prÛmûru byla spotfieba olejecca 1 l na 6 zvífiat.

Vyhodnocení namûfien˘ch datKoneãn˘m cílem je selekce zví-

fiat na základû informací o sloÏeníjejich jateãného trupu. Jedin˘mnástrojem pro úspû‰nou a efek-tivní selekci jsou plemenné hod-noty, které dokáÏí oãistit namû-fiené údaje o vlivy prostfiedí a takézohlednit pfiíbuzenské vztahymezi zvífiaty. Tento systém v‰akvyÏaduje dlouhodobûj‰í sbûr dat.Proto zavedení do praxe budemoÏné nejdfiíve za 5 let. V˘sledkybudou mít dostateãnou vypoví-dající hodnotu (spolehlivost) v zá -vislosti na mnoÏství zmûfien˘chzvífiat. Nyní mají zapojení chova-telé k dispozici v˘sledky mûfienísv˘ch zvífiat – jejich namûfien˘chuÏitkovosti – a prÛmûrné hod-noty celé populace. Z koneãnéhovyhodnocení byla vylouãena zví-fiata, která neodpovídala stanove-nému vûkovému rozmezí, b˘ciostatních plemen a kfiíÏenci. Dokoneãné statistické anal˘zy bylozahrnuto 699 zvífiat z 729 namûfie-n˘ch jedincÛ.

43

Jak se orientovat ve v˘sledcíchObecnû se dá fiíci, Ïe jalovice by

mûly vykazovat vy‰‰í hodnotypodkoÏního tuku neÏ b˘ci. CoÏ jezpÛsobeno pfiedev‰ím pfiípravouna bfiezost, kdy tuk slouÏí jakoúschovna energie. Na mnoÏstvípodkoÏního tuku má také vlivzpÛ sob odchovu. U nûkter˘chcho va telÛ (zejména v nepfiízni-v˘ch klimatick˘ch podmínkách) jeÏá doucí, aby jejich zvífiata mûlapfies zimu vût‰í zásoby tuku a doko neãného produktu (= JUT) setento jev nepromítne. Ideální jsoupak hodnoty kolem 6–8 mm pod-koÏního tuku, kdy u plemeneaberdeen angus b˘vá vût‰í depo-zitum na zádi. U kontinentálníchplemen to b˘vá nad ro‰tûncem.Typick˘ podíl intramuskulárníhotuku u an guse je kolem 6 % a vícev zá vislosti na vûku zvífiete. Jakbylo zmínûno v˘‰e, mramorováníse zaãíná tvofiit aÏ kolem 12 mû -sícÛ vûku. Plocha svalu je velmiovlivnûna hmotností zvífiete.Proto pfii porovnání dvou zvífiat jenutné vzít do úvahy jejich hmot-nost.

Souhrnné v˘sledky ukazujetabulka 1. Zvífiata jsou v ní rozdû-lena podle pohlaví. Nejslab‰í sku-pinou byly jalovice z dvojãat. Tatoskupina se vyznaãovala nízkouhmotností, mal˘m protuãnûním

(u obou podkoÏních tukÛ i u mra-morování). Zastoupení zvífiat v té -to skupinû v‰ak bylo nízké.V˘sledky slouÏí pouze pro ilus-traci a k porovnání jednotliv˘chzvífiat vÛãi populaci.

JiÏ z úvodního popisu v˘sledkÛje zfiejmé, Ïe pouhé porovnánínamûfien˘ch údajÛ nepfiiná‰ísprávn˘ pohled, protoÏe jak plo-cha svalu, tak i jeho mramorování,jsou ovlivnûny mnoha vnûj‰ími i vnitfiními vlivy. NejdÛleÏitûj‰ímvlivem jsou chovatelské pod-mínky. Pokud mûl chovatel jakb˘ky v odchovu, jalovice, tak i b˘ -ky na v˘krm a tyto skupiny bylykrmeny jinou krmnou dávkou, takto je v dal‰ím v˘poãtu zohled-nûno. Dochází k porovnání pouzezvífiat ve stejn˘ch podmínkách.Díky statistickému oãi‰tûní o jed-notlivé vnûj‰í i vnitfiní vlivy majíchovatelé k dispozici tzv. RelativníUÏitkové Hodnoty (RUH), kteréjsou oãi‰tûny o vlivy prostfiedí a umoÏÀují srovnávání zvífiat mezisebou. Navíc jsou získané hod-noty pro snadnûj‰í pochopenípfievedeny na relativní hodnotu a pohybují se tak ve stejném roz-mezí jako konvenãní plemennéhodnoty – prÛmûr je roven 100 a smûrodatná odchylka je 10. Lzetak jednodu‰e urãit nadprÛmûrnéãi podprÛmûrné zvífie.

Pro jednotlivé ukazatele bylyzohlednûny následující vlivy pro-stfiedí:

RUH plocha svalu: pohlaví, vûk,chovatelské podmínky, hmotnost

RUH mramorování (podíl intra-muskulárního tuku): pohlaví, vûk,chovatelské podmínky, v˘‰katuku na zádi, v˘‰ka tuku nadro‰tûncem

V˘sledky pro chovatele doku-mentuje pro ilustraci tabulka 2.Jak je vidût, tak to, Ïe má zvífievelkou plochu svalu (zvífie 5) ne -znamená, Ïe pfii zohlednûní v‰echvlivÛ je tato plocha dostateãná i pro vysokou RUH. DÛ vodem jeto, Ïe se jedná o star‰í zvífie s vy‰ -‰í hmotností a z tohoto dÛvodu

má i velkou plochu svalu ve srov-nání s jedinci mlad‰ími. Nejvy‰‰íRUH pro plochu svalu zde má jalo-viãka (zvífie 2), i kdyÏ namûfienáplocha zdaleka nejvy‰‰í není.Jedná se ale o mladé zvífie a natento vûk a pohlaví a skupinu vrs-tevníkÛ je vysoce nadprÛmûrná.

Druh˘ roãník mûfiení MLLT jetedy úspû‰nû za námi. Doufáme,Ïe pfiízeÀ chovatelÛ zÛstanestejná i v následujícím roce a poã -ty zmûfien˘ch zvífiat porostou.Jedinû tak, Ïe bude namûfienodostateãné mnoÏství zvífiat, budemoÏné vyvinout systém genetic-kého hodnocení a pfiedpovûdiplemenn˘ch hodnot a na jejichpodkladû bude moÏná selekci v rámci celé populace plemene.JiÏ dnes v‰ak i tyto prvotnív˘sledky umoÏÀují zapojen˘mchovatelÛm provádût na základûodhadnut˘ch RUH selekciuvnitfi vlastního chovu.

Zpracováno v rámci v˘zkumnéhoprojektu QK1910059.

Tabulka ã. 2: V˘sledky mûfiení u konkrétního chovatele

zvíře pohlhmotnost tuk zad tuk rost plocha IM tuk RUH RUH

(kg) (mm) (mm) (cm2) (%) plocha tuk

1 b 526 4 4 105 3,5 120 126

2 j 342 7 6 85 5,1 128 124

3 b 484 5 4 94 4,4 113 119

4 bj 443 5 3 88 3,3 107 118

5 b 616 8 5 106 6,2 112 116

6 b 495 7 5 91 3,2 111 114

7 bb 570 5 4 98 6,9 104 114

8 j 380 4 4 75 4,3 114 110pohl – pohlaví; tuk_zad – výška tuku na zádi; tuk rost – výška tuku nad roštěncem; plocha – plocharoštěnce; IM tuk – mramorování, podíl intramuskulárního tuku; RUH plocha – relativní užitková hodnota pro plochu roštěnce; RUH tuk – relativní užitková hodnota pro mramorování

Tabulka ã. 1: Souhrnné ukazatele

počet hmot tuk zad tuk rost plocha IM tuk

Býk – jedináček 347 509 5 4 84 5,56

Býk – dvojče 28 462 4 3 75 4,75

Jalovice – jedináček 304 413 6 4 68 5,46

Jalovice – dvojče 20 401 6 4 65 5,25

Celkový průměr 699 446 5 4 73 5,25tuk zad – výška tuku na zádi; tuk rost – výška tuku nad roštěncem; plocha – plocha roštěnce; IM tuk – mramorování, podíl intramuskulárního tuku

44

âe‰tí i sloven‰tí chovatelé navá-zali ãetné vztahy s francouzsk˘michovateli. Pfiiná‰íme drobnouzprávu o nûkter˘ch aspektechfrancouzsk˘ch chovatelÛ v dobûkoronavirové. O informace se s ná mi podûlili pan Chazalet, pre-zident veletrhu Sommet del’élevage, a pan Dufayet, chovatelplemene salers a prezident Fé -dération Nationale Bovine.

Problémy s odbytem nenastaly,ceny mírnû poklesly

Francie vyhlásila stav nouze 17. bfiezna t.r. Chovatelé se nachá-zejí mezi tûmi profesemi, kterénemohou b˘t vykonávány v rámcihome office. Vzhledem k tomu,Ïe jsou chovatelé úzce spjati sesvou farmou, domácí karanténapro nû nepfiedstavovala vût‰í pro-blém. Navíc zemûdûlsk˘ sektorbyl prohlá‰en i v tomto nesnad-ném období jako zásadní, abymohl dodávat svoji produkci dodal‰ích ãlánkÛ fietûzce – na jatka,zpracovatelÛm a obchodním fie -tûzcÛm. Francouz‰tí chovatelé sevelmi zasazují o to, aby na jejichprofesi bylo pohlíÏeno jako na tu,která dodává lidem potravu a jezákladem pro v˘Ïivu. V oblastichovu a prodeje hovûzího masa –jak se fiíká od vidlí aÏ na vidliãku –prvov˘roba nepropadla a ani

nedo‰lo k v˘kyvÛm v uvádûnív˘robkÛ do obûhu. Karanténamûla samozfiejmû vliv na propadodbytu v oblasti vefiejného stra-vování v restauracích a závodníchjídelnách, a to aÏ o 40 %. DÛvod jeten, Ïe se tato spotfieba pfiesu-nula do domácností. Av‰ak proãást dotãen˘ch v˘robkÛ se v krát-kém ãasovém horizontu na‰el jin˘zpÛsob odbytu – pfies obchodnífietûzce. „BohuÏel jak se stává v ãase takovéto krize,” uvádí panChazalet, „jsou to jiní, kdo vydûlá-vají (obchodní fietûzce, zpracova-telé masa...)”. Aãkoliv se právûspotfieba masa bûhem uplynul˘cht˘dnÛ mírnû zv˘‰ila, cena hovû-zího masa klesla bûhem nûkolikaposledních t˘dnÛ o 1,4 % aÏ 5,3 %v závislosti na kategorii zvífiat.„Pokles byl zvlá‰tû zaznamenán u mlad˘ch b˘kÛ,” upfiesÀuje panDufayet. Francouz‰tí chovatelényní prodávají maso krav doje-ného skotu za 2,63 EUR/kg JUT v kategorii O-, krav masnéhoskotu za 3,56 EUR/kg pro JUT v ka -tegorii R= a u mlad˘ch b˘kÛ byla uJUT kategorie R+ cena 3,60 EUR/kg (ceny jsou z druhého kvûtno-vého t˘dne). Dle pana Dufayeta k takovému poklesu není dÛvod,neboÈ je v zemi galského kohoutakaÏd˘ t˘den poráÏeno 60 000 zví-fiat (UGB), coÏ pokr˘vá stabilní

spotfiebu masa. Francouz‰tí cho-vatelé se snaÏí proti poklesu cenbojovat i sníÏením nabídky – tedyponecháním dobytka na farmách,coÏ je ov‰em krátkodobé fie‰ení, a spoléhají na vûrnost koneãnéhospotfiebitele.

Prodej ze dvoraFrancouzsk˘ spotfiebitel vybírá

maso hlavnû dle jeho pÛvodu, kdyjednoznaãnû upfiednostÀuje ma -so od francouzského chovatele, a nejlépe co nejblíÏe bydli‰tû spo-tfiebitele. Dal‰ím neménû pod-statn˘m hlediskem je to, zdamaso pochází od dojeného skotunebo skotu bez trÏní produkcemléka.

âím dál tím více spotfiebitelÛsly‰í na pfiím˘ prodej masa zedvora, kter˘ pfiedstavuje ve Fran -cii cca 4 % z celkového objemuhovûzího masa uvedeného na trh.Bûhem posledních mûsícÛ tentopodíl mírnû vzrostl. Pokud chtûjíchovatelé porazit zvífie, musíporáÏku provést jatka schválenáMinisterstvem zemûdûlství. Cel -kem je ve Francii pfies 260 jatek(hovûzí dobytek, ovce, kozy, pra-sata, konû), která se ani v sou-ãasné dobû nijak nezastavila. V kontextu ochrany Ïivotníhoprostfiedí i úspory nákladÛ zadopravu by situaci mohla vyfie‰itmobilní jatka. „V souãasné dobûje taková moÏnost analyzovánaMinisterstvem zemûdûlství s oh -ledem na pohodu zvífiat, tedy i niωí stres zvífiete pfied poráÏ-kou,” zmiÀuje se pan Dufayet, „a pokud budou v˘stupy pozi-tivní, tak by ãasem tento zpÛsobporáÏky mohl b˘t zaveden.” Po -kud chtûjí farmáfii prodávat zedvora, musí mít na farmû vybave-nou laboratofi odpovídající evrop-sk˘m hygienick˘m normám a pro-dej ze dvora musí b˘t schválen˘veterinární správou.

Sucho trápí i francouzskéchovatele

Sucho, které trápí chovatele jiÏdel‰í dobu v porovnání s pande-mií koronaviru, téÏ na náladûchovatelÛm nepfiidá. V depar te -

Francouz‰tí chovatelé v dobû koronaviruFrancouz‰tí chovatelé v dobû koronaviru

Bruno Dufayet Jacques Chazalet

• Od roku 1996 chová plemenoSalers na rodinné farmû v srdcisopeãného masivu Cantal

• Stfiednû velk˘ chovatel: 55 (ãis-tokrevn˘ch) krav zapsan˘ch v plemenné knize, farma o roz-loze 62 ha

• PÛvodní profesí úãetní, milov-ník rugby

• Prezident Sommet de l’éleva ge• Chovatel ovcí a drÛbeÏe v dé -

partementu Puy de Dôme• Podniká spolu se synem

men tu Puy-de-Dôme, kde se mi -mo jiné koná veletrh Sommet de l’élevage, je dlouhodob˘ sráÏ-kov˘ deficit. Obchodní komoraPuy-de-Dôme uvádí velmi zna-teln˘ sráÏkov˘ deficit v lednu50–60 % proti normálu, kdy se v bfieznu deficit zmírnil na 15–30 %, aby se opût prohloubil v dubnu na 30–40 % oproti nor-mální situaci. Pfielom mûsícÛbfiezna a dubna dokonce zazna-menal 19 dnÛ bez jediné kapkyde‰tû. „Na zaãátku kvûtna ko -neãnû v na‰em kraji pr‰elo,”pochvaluje si pan Chazalet a dálekonstatuje, Ïe by bylo vhodnévyfie‰it nepfiíznivou situaci zadr-

Ïováním vody pfii de‰tích, zfiizo-váním nádrÏí u kaÏdé vesnice. Jeto samozfiejmû pfiedmûtem de -baty mezi zemûdûlci a státem.Kromû potfiebného zadrÏovánívody existují ve Francii poji‰tûníproti ztrátû úrody z meteorolo-gick˘ch dÛvodÛ, av‰ak v‰ichnichovatelé si nemohou takovétopoji‰tûní sjednat. Kromû toho exi-stuje speciální Fond (le Fondsnational de gestion des risquesen agriculture), kter˘ ãásteãnûod‰kodÀuje zemûdûlce v pfiípadûproblémÛ spjat˘ch s pfiírodnímijevy. Kromû toho regionální vládamÛÏe doplnit pomoc od státu. „V na‰em regionu Auvergne-

Rhone-Alpes napfiíklad regionálnívláda pfiiznala pomoct ve v˘‰i 2000 eur na zemûdûlsk˘ podnikzasaÏen˘ suchem v minulémroce,“ upfiesÀuje pan Chazalet.

Pan Dufayet odhaduje, Ïe sesituace pro chovatele zlep‰í napfielomu kvûtna a ãervna. K tomuby mûly dopomoci i rÛzné akce, které chovatelé podnikli –ponechání zvífiat na farmû prosníÏení nabídky, vyvíjení tlaku naprÛmyslové zpracovatele a distri-buci, diskuze s ministrem zemû-dûlství o narovnání v˘kup-ních cen aj..

Alena Pechová, Altios

45

Slick-gen umoÏÀuje lépe odolávat tepelnému stresuSlick-gen umoÏÀuje lépe odolávat tepelnému stresu

Skot mnohem lépe prosperujepfii niωích teplotách. Jakmile tep-lota vzduchu zaãne stoupat nad20 °C, zaãíná se u zvífiat projevovattepeln˘ stres. Reakcí organismu jezejména sníÏení pfiíjmu krmiva a s tím související niωí pfiírÛstky,zhor‰ení plodnosti a pochopitelnûi sníÏení mléãnosti. Stres se nevy-h˘bá dojnicím ve stájích, ani masÀákÛm na pastvinách. V˘ -zkumníci na univerzitách naFloridû a v Portoriku pfied ãasempfii‰li se zji‰tûním, Ïe zvífiata, kterájsou nositeli tzv. slick-genu jsouschopna tepelnému stresu lépeodolávat.

Jedinci, ktefií jsou nositeli slick-genu, mají totiÏ krat‰í a uhlaze-nûj‰í srst, coÏ jim umoÏÀuje efek-tivnûji regulovat tûlesnou teplotua tím pádem b˘t odolnûj‰í vÛãivysok˘m teplotám. To bylo proká-záno nûkolika pokusy, kdy bylazvífiatÛm bez genu a se slick-genem mûfiena teplota a sledo-vána jejich uÏitkovost a rovnûÏreprodukce. Krávy-nositelky slick-genu mûly v prÛmûru o 1,1 °F(0,55 °C) niωí vaginální teplotu,neÏ zvífiata bez genu. V˘znamn˘byl také rozdíl v dobû mezidobí a v neposlední fiadû i u krav otele-n˘ch bûhem tepl˘ch mûsícÛ roku,byla prokázána vy‰‰í produkcemléka u krav se slick-genem.

Pozn. Detaily se lze doãíst tomtoãlánku (AJ text).

Dûdivost tohoto genu je stejnájako u bezrohosti. Je-li tento genv dominantní formû, jsou v‰ichnipotomci hladcí a krátkosrstí. V he terozygotní podobû budepolovina potomkÛ hladká a krát-kosrstá, druhá pÛlka bude s nor-mální srstí.

Slick-gen pochází pÛvodnû odmasného plemene senepol, kterévzniklo koncem 19. století na ost-

rovû of St. Croix v Karibiku kfiíÏe-ním plemen N’Dama, pÛvodníhoskotu z afrického Senegalu, a ple-mene Red Poll. V 80. letech minu-lého století se zámûrnû, ale i náhodnû, postupnû dostal dokrve hol‰t˘nsk˘ch krav a dnes jiÏ v inseminaci pÛsobí hol‰t˘n‰tíb˘ci, ktefií jsou nositeli tohotogenu. Nyní probíhají snahy o vyu-Ïití tohoto genu i u dal‰íchplemen.

Kamil Malát, âesk˘ svaz chovatelÛmasného skotu

46

Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2020Základní v˘bûry plemenn˘ch b˘kÛ – rok 2020Na zaãátku kvûtna skonãil druh˘ turnus v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ. Ten probûhl v dobû a za podmínek, které

jsme za tfiicetiletou historii nezaÏili. Bylo nutné reagovat na aktuální situaci ve vztahu k vládním zákazÛm a omezením spojen˘ch s pandemií covid-19 a pfiipravit v krátké dobû krizov˘ plán pro organizaãní zaji‰tûnív˘bûrÛ b˘kÛ. To se podafiilo a dnes mÛÏeme pfiedloÏit v˘sledky ukonãeného turnusu. Oproti pfiehledÛm z jin˘ch turnusÛ se li‰í pouze tím, Ïe chybí tabulky s prÛmûrn˘mi prodejními cenami, neboÈ b˘ci byliprodáváni mimo klasické draÏby. Ostatní detaily najdete v pfiiloÏen˘ch tabulkách.

Rádi bychom na tomto místû znovu podûkovali jak provozovatelÛm odchoven, tak i jednotliv˘m chovatelÛm za velkou míru pochopení, s jakou pfiistupovali k na‰im návrhÛm a rozhodnutím a také za korek-tnost a profesionalitu, se kterou jsme debatu vedli. PfiestoÏe nebyla situace jednoduchá, podafiilo se v˘bûryi následné prodeje zabezpeãit bez vût‰ích problémÛ. Uvûdomujeme, Ïe krizov˘ scénáfi kladl na odchovnyextrémní nároky spojené s pfiípravou b˘kÛ a následnou medializací pfii jejich prodejích (zhotovení fotek,videí, zaji‰tûní online streamÛ atd.) a to v‰e za ztíÏen˘ch pracovních podmínek a pfii obavách o zdraví vlastnía v‰ech blízk˘ch. Vûfime, Ïe podobn˘m v˘zvám nebudeme muset do budoucna jiÏ znovu ãelit.

II. turnus 2020

Plemeno V Do VyřazenoOdročeno %

testu plem. Před Při vyb.

Aberdeen angus – OPB 68 61 4 2 1 91,0 %Aberdeen angus – u chovatele 158 136 13 7 2 87,2 %ABERDEEN ANGUS 226 197 17 9 3 88,3 %Blonde d’Aquit. – OPB 18 17 0 1 0 94,4 %Blonde d’Aquit. – u chovatele 3 3 0 0 0 100,0 %BLONDE d’AQUITAINE 21 20 0 1 0 95,2 %Bazadaise – OPB 1 1 0 0 0 100,0 %Bazadaise – u chovatele 0 0 0 0 0 0,0 %BAZADAISE 1 1 0 0 0 100,0 %Belg. modrobílé – OPB 2 2 0 0 0 100,0 %Belg. modrobílé – u chovatele 0 0 0 0 0 0,0 %BELGICKÉ MODROBÍLÉ 2 2 0 0 0 100,0 %Gasconne – OPB 0 0 0 0 0 0,0 %Gasconne – u chovatele 6 6 0 0 0 100,0 %GASCONNE 6 6 0 0 0 100,0 %Hereford – OPB 8 6 0 2 0 75,0 %Hereford – u chovatele 5 4 1 0 0 80,0 %HEREFORD 13 10 1 2 0 76,9 %Charolais – OPB 137 121 11 4 1 89,0 %Charolais – u chovatele 59 47 7 4 1 81,0 %CHAROLAIS 196 168 18 8 2 86,6 %Limousine – OPB 87 84 1 2 0 96,6 %Limousine – u chovatele 95 83 7 4 1 88,3 %LIMOUSINE 182 167 8 6 1 92,3 %Masný simentál – OPB 151 136 3 4 8 95,1 %Masný simentál – u chovatele 63 58 4 1 0 92,1 %MASNÝ SIMENTÁL 214 194 7 5 8 94,2 %Piemontese – OPB 4 3 0 1 0 75,0 %Piemontese – u chovatele 2 1 1 0 0 50,0 %PIEMONTESE 6 4 1 1 66,7 %Parthenaise – OPB 3 3 0 0 0 100,0 %Parthenaise – u chovatele 1 0 1 0 0 0,0 %PARTHENAISE 4 3 1 0 0 75,0 %Salers – OPB 4 4 0 0 0 100,0 %Salers – u chovatele 7 4 3 0 0 57,1 %SALERS 11 8 3 0 0 72,7 %SHORTHORN – u chovatele 5 4 0 1 0 80,0 %UCKERMARKER – na OPB 1 1 0 0 0 100,0 %Aubrac – OPB 3 3 0 0 0 100,0 %Aubrac – u chovatele 4 2 1 1 0 50,0 %AUBRAC 7 5 1 1 0 71,4 %CELKEM 895 790 57 34 14 89,7 %

V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen za II. turnus 2020 – dle plemen

Stav k 8. 5. 2020

47

Rok 2020

Plemeno V Do VyřazenoOdročeno %

testu plem. Před Při vyb.

Aberdeen angus – OPB 91 80 8 2 1 88,9 %Aberdeen angus – u chovatele 164 141 14 7 2 87,0 %ABERDEEN ANGUS 255 221 22 9 3 87,7 %Blonde d’Aquit. – OPB 19 18 0 1 0 94,7 %Blonde d’Aquit. – u chovatele 5 5 0 0 0 100,0 %BLONDE d’AQUITAINE 24 23 0 1 0 95,8 %Bazadaise – OPB 2 2 0 0 0 0,0 %Bazadaise – u chovatele 0 0 0 0 0 0,0 %BAZADAISE 2 2 0 0 0 100,0 %Belg. modrobílé – OPB 2 2 0 0 0 100,0 %Belg. modrobílé – u chovatele 0 0 0 0 0 0,0 %BELGICKÉ MODROBÍLÉ 2 2 0 0 0 100,0 %Gasconne – OPB 0 0 0 0 0 0,0 %Gasconne – u chovatele 6 6 0 0 0 100,0 %GASCONNE 6 6 0 0 0 100,0 %Hereford – OPB 15 11 1 3 0 73,3 %Hereford – u chovatele 5 4 1 0 0 80,0 %HEREFORD 20 15 2 3 0 75,0 %Charolais – OPB 238 203 18 16 1 85,7 %Charolais – u chovatele 71 56 9 5 1 80,0 %CHAROLAIS 309 259 27 21 2 84,4 %Limousine – OPB 168 158 4 6 94,0 %Limousine – u chovatele 133 119 8 5 1 90,2 %LIMOUSINE 301 277 12 11 1 92,3 %Masný simentál – OPB 216 197 6 5 8 94,7 %Masný simentál – u chovatele 82 76 5 1 0 92,7 %MASNÝ SIMENTÁL 298 273 11 6 8 94,1 %Piemontese – OPB 6 5 0 1 0 83,3 %Piemontese – u chovatele 2 1 1 0 0 50,0 %PIEMONTESE 8 6 1 1 0 75,0 %Parthenaise – OPB 5 5 0 0 0 0,0 %Parthenaise – u chovatele 3 2 1 0 0 66,7 %PARTHENAISE 8 7 1 0 0 87,5 %Salers – OPB 5 5 0 0 0 100,0 %Salers – u chovatele 11 7 4 0 0 63,6 %SALERS 16 12 4 0 0 75,0 %SHORTHORN – u chovatele 5 4 0 1 0 80,0 %UCKERMARKER – na OPB 4 4 0 0 0 100,0 %Aubrac – OPB 5 4 0 1 0 80,0 %Aubrac – u chovatele 4 2 1 1 0 0,0 %AUBRAC 9 6 1 2 0 66,7 %CELKEM 1267 1117 81 55 14 89,1 %

V˘sledky základních v˘bûrÛ b˘kÛ masn˘ch plemen – nápoãet 2020 – dle plemen

Stav k 8. 5. 2020

48

RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2020 dle plemen za II. turnus

Býci v odchovu II. turnus 2020 Býci vybraní do plemenitby II. turnus 2020

Plemeno ks Hmotnost Přírůstek Výška v kříži ks Hmotnost Přírůstek Výška v kříži

120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV

Aberdeen angus – OPB 68 214 342 575 1691 1487 133 137 61 215 344 581 1742 1511 133 137

Aberdeen angus – u chovatele 158 206 331 544 0 1410 132 134 136 207 333 550 0 1428 132 134

ABERDEEN ANGUS 226 208 335 553 1691 1433 132 135 197 209 337 560 1742 1454 132 135

Blonde d’Aquit. – OPB 18 222 349 561 1704 1444 138 142 17 222 349 558 1712 1438 137 142

Blonde d’Aquit. – u chovatele 3 211 324 545 0 1318 141 140 3 211 324 545 0 1318 141 140

BLONDE d’AQUITAINE 21 220 346 559 1704 1426 138 142 20 220 345 556 1712 1420 138 142

BAZADAISE – OPB 1 156 258 476 1458 1212 131 135 1 156 258 476 1458 1212 131 135

Belg. modrobílé – OPB 2 181 295 508 1579 1302 126 128 1 156 258 476 1458 1212 131 135

Belg. modrobílé – u chovatele 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

BELGICKÉ MODROBÍLÉ 2 181 295 508 1579 1302 126 128 1 156 258 476 1458 1212 131 135

Gasconne – OPB 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Gasconne – u chovatele 6 189 297 478 0 1188 133 134 6 189 297 478 0 1188 133 134

GASCONNE 6 189 297 478 0 1188 133 134 6 189 297 478 0 1188 133 134

Hereford – OPB 8 178 291 535 1689 1366 136 140 6 175 286 534 1662 1372 136 140

Hereford – u chovatele 5 213 338 532 0 1333 133 133 4 218 343 535 0 1339 134 135

HEREFORD 13 191 309 534 1689 1353 135 137 10 192 309 534 1662 1359 135 138

Charolais – OPB 137 219 350 597 1808 1528 136 139 121 219 350 600 1828 1537 136 139

Charolais – u chovatele 59 219 343 577 0 1465 134 137 47 219 343 580 0 1477 134 137

CHAROLAIS 196 219 348 591 1808 1509 136 138 168 219 348 595 1828 1520 136 138

Limousine – OPB 87 205 327 541 1509 1376 136 139 84 204 326 541 1514 1379 136 139

Limousine – u chovatele 95 207 328 528 0 1344 136 138 83 209 329 533 0 1361 136 138

LIMOUSINE 182 206 327 534 1509 1360 136 138 167 207 328 537 1514 1370 136 139

Masný simentál – OPB 151 222 358 617 1824 1580 140 143 136 222 357 618 1848 1588 140 143

Masný simentál – u chovatele 63 226 366 610 0 1560 140 142 58 226 367 614 0 1570 140 142

MASNÝ SIMENTÁL 214 223 360 615 1824 1574 140 142 194 223 360 617 1848 1582 140 142

Piemontese – OPB 4 192 308 532 1596 1365 133 242 3 190 310 524 1558 1351 133 277

Piemontese – u chovatele 2 191 290 435 0 1071 130 132 1 180 296 453 0 1126 130 130

PIEMONTESE 6 192 302 500 1596 1267 132 205 4 187 307 506 1558 1295 132 240

Parthenaise – OPB 3 190 295 520 1702 1340 132 137 3 190 295 520 1702 1340 132 137

Parthenaise – u chovatele 1 181 285 421 0 1026 130 130 0 0 0 0 0 0 0 0

PARTHENAISE 4 188 293 496 1702 1262 131 136 3 190 295 520 1702 1340 132 137

Salers – OPB 4 0 311 549 1681 1431 136 143 4 0 311 549 1681 1431 136 143

Salers – u chovatele 7 197 305 512 0 1257 138 142 4 197 298 528 0 1393 139 143

SALERS 11 197 307 526 1681 1320 137 142 8 197 304 538 1681 1412 137 143

SHORTHORN – u chovatele 5 222 347 530 0 1315 0 138 4 219 347 532 0 1318 0 139

UCKERMARKER – na OPB 1 230 346 580 1816 1543 134 139 1 230 346 580 1816 1543 134 139

Aubrac – OPB 3 190 297 496 1344 1249 126 129 3 190 297 496 1344 1249 126 129

Aubrac – u chovatele 4 188 313 527 0 1217 128 134 2 201 314 505 0 1201 126 134

AUBRAC 7 189 306 514 1344 1231 127 131 5 194 304 499 1344 1230 126 131

Stav k 8. 5. 2020

49

Kompletní v˘sledky v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ jsou k dispozici na webov˘ch stránkách svazu v sekci„Odchovny/statistika“

RÛstová schopnost b˘kÛ v odchovu v roce 2020 dle plemen – nápoãet 2020

Býci v odchovu – nápočet 2020 Býci vybraní do plemenitby – nápočet 2020

Plemeno ks Hmotnost Přírůstek Výška v kříži ks Hmotnost Přírůstek Výška v kříži

120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV 120 d 210 d 365 d v testu životní v 365 d při ZV

Aberdeen angus – OPB 91 210 337 571 1663 1467 133 137 80 211 339 577 1710 1488 133 137

Aberdeen angus – u chovatele 164 206 332 544 0 1408 132 134 141 207 334 550 0 1426 132 134

ABERDEEN ANGUS 255 207 334 553 1663 1429 132 135 221 208 336 559 1710 1448 132 135

Blonde d’Aquit. – OPB 19 220 348 562 1707 1445 138 142 18 221 348 559 1715 1439 138 142

Blonde d’Aquit. – u chovatele 5 209 315 534 0 1279 141 140 5 209 315 534 0 1279 141 140

BLONDE d’AQUITAINE 24 218 341 557 1707 1410 138 142 23 218 340 554 1715 1404 138 142

Bazadaise – OPB 2 186 305 534 1562 1349 132 136 2 186 305 534 1562 1349 132 136

Bazadaise – u chovatele 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

BAZADAISE 2 186 305 534 1562 1349 132 136 2 186 305 534 1562 1349 132 136

Belg. modrobílé – OPB 2 181 295 508 1579 1302 126 128 2 181 295 508 1579 1302 126 128

Belg. modrobílé – u chovatele 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

BELGICKÉ MODROBÍLÉ 2 181 295 508 1579 1302 126 128 2 181 295 508 1579 1302 126 128

Gasconne – OPB 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Gasconne – u chovatele 6 189 297 478 0 1188 133 134 6 189 297 478 0 1188 133 134

GASCONNE 6 189 297 478 0 1188 133 134 6 189 297 478 0 1188 133 134

Hereford – OPB 15 177 287 512 1650 1311 134 139 11 175 286 513 1675 1326 134 139

Hereford – u chovatele 5 213 338 532 0 1333 133 133 4 218 343 535 0 1339 134 135

HEREFORD 20 186 300 517 1650 1317 134 138 15 186 301 519 1675 1329 134 138

Charolais – OPB 238 222 352 597 1742 1519 136 140 203 223 352 601 1773 1533 136 140

Charolais – u chovatele 71 218 344 573 0 1447 134 137 56 218 344 578 0 1463 134 137

CHAROLAIS 309 221 350 591 1742 1502 136 139 259 222 351 596 1773 1518 136 139

Limousine – OPB 168 204 321 536 1545 1363 135 139 158 204 319 536 1544 1362 135 139

Limousine – u chovatele 133 205 325 533 0 1350 136 138 119 206 326 537 0 1365 136 138

LIMOUSINE 301 205 322 535 1545 1357 135 139 277 205 322 537 1544 1363 135 139

Masný simentál – OPB 216 222 360 616 1816 1578 140 143 197 222 360 618 1841 1587 140 143

Masný simentál – u chovatele 82 227 366 613 0 1559 139 142 76 227 367 617 0 1568 139 142

MASNÝ SIMENTÁL 298 223 361 615 1816 1573 139 142 273 224 362 618 1841 1582 139 143

Piemontese – OPB 6 188 302 511 1493 1293 132 206 5 186 302 501 1450 1270 132 220

Piemontese – u chovatele 2 191 290 435 0 1071 130 132 1 180 296 453 0 1126 130 130

PIEMONTESE 8 189 299 492 1493 1237 132 188 6 185 301 493 1450 1246 131 205

Parthenaise – OPB 5 186 291 504 1598 1297 130 136 5 186 291 504 1598 1297 130 136

Parthenaise – u chovatele 3 188 293 460 0 1153 130 135 2 191 298 480 0 1217 0 137

PARTHENAISE 8 187 292 488 1598 1243 130 136 7 187 293 497 1598 1274 130 136

Salers – OPB 5 200 307 538 1623 1390 136 142 5 200 307 538 1623 1390 136 142

Salers – u chovatele 11 197 306 502 0 1241 139 142 7 197 305 515 0 1332 140 143

SALERS 16 199 306 513 1623 1288 138 142 12 199 306 524 1623 1356 138 143

SHORTHORN – u chovatele 5 222 347 530 0 1315 0 138 4 219 347 532 0 1318 0 139

UCKERMARKER – na OPB 4 226 349 583 1760 1512 137 139 4 226 349 583 1760 1512 137 139

Aubrac – OPB 5 194 310 507 1356 1267 126 130 4 202 313 501 1267 1249 127 131

Aubrac – u chovatele 4 188 313 527 0 1217 128 134 2 201 314 505 0 1201 126 134

AUBRAC 9 192 311 516 1356 1245 127 131 6 202 313 502 1267 1233 127 132

Stav k 8. 5. 2020

50

PořadíMísto odchovu Jméno býka Přidělen státní registr Plemeno Otec Př. test RPH prT Celkem bodů

Datum ZV ušní číslo Chovatel Dat. nar. Matka Př. od nar. kříž ZV Prodej. cena

1OPB Osík FALCO BOVET ET ITI 213 T100 ZIT 521 1908 115 89

20.04.20 852641053 CZ Bovet a.s., Sloupnice 21.2.19 330732953 CZ 1667 140 x

2OPB H. Dubňany FENIN Z NOVÉ VODY P* ISI 570 S100 ZMS 602 1941 113 87

27.04.20 765786071 CZ Reinold Manfred, St. Červená Voda 27.2.19 238046971 CZ 1858 144 x

3OPB Osík FERON VFU ZIL 838 Y100 ZLM 656 1666 115 86

24.04.20 748003081 CZ VFU Brno ŠZP Nový Jičín 27.2.19 244135981 CZ 1621 143 x

4u chovatele FÉNIX Z KŘENOVIC PP ISI 591 S100 PMS 339 86

28.04.20 127664034 CZ Placanda Jakub, Křenovice 20.2.19 529104931 CZ 1890 150 x

5u chovatele FIDO Z KUNÍNA ZIL 757 Y100 ZLM 985 86

15.04.20 736437081 CZ Poruba Jan, Šenov u N./J. 1.2.19 265650981 CZ 1668 146 x

6u chovatele FIX ZE ZÁBLATÍ PP ZIL 867 Y100 ZLM 453 86

04.05.20 996287031 CZ Hodina František, Ing., Záblatí 11.2.19 631358931 CZ 1386 140 x

7OPB Cunkov FAVORIT ZE ZVÍKOVA ITI 249 T100 ZIT 781 2208 111 85

22.04.20 101092034 CZ Tájek Jaroslav, Zvíkov 4.2.19 583458931 CZ 1606 139 x

8OPB H. Dubňany FREDDIE Z ČERNÉ VODY P* ISI 546 S100 ZMS 201 1683 101 85

27.04.20 763803071 CZ Nátr Daniel, Černá Voda 2.1.19 543934961 CZ 1705 145 x

9u chovatele FAKL PRIMA ENERGO V* ISI 612 S100 ZMS 646 85

04.05.20 98274034 CZ Prima Energo s.r.o. 18.2.19 683856931 CZ 1594 144 x

10u chovatele FAREK ZE SELIBOVA P* ZIL 849 Y100 ZIL 146 84

28.04.20 115216034 CZ ZD Selibov 18.1.19 369491931 CZ 1410 141 x

11u chovatele FRED Z PĚČÍNA AAA 054 G100 ZAI 183 84

15.04.20 133736034 CZ Lepša Vladimír, Pěčín 21.3.19 442585931 CZ 1802 138 x

12OPB Osík FORWARD DH ITI 230 T100 ZIT 857 2333 134 83

20.04.20 989765032 CZ Lacina Jiří, Dlouhé Hradiště 21.3.19 425115932 CZ 1802 141 x

13OPB Benešov FABIO Z LIBOCHOVÉ PP ISI 485 S100 ZMS 883 1925 105 83

15.04.20 50447064 CZ Poláková Zdenka, Dolní Libochová 19.2.19 417730961 CZ 1868 145 x

14OPB Benešov FRAME Z NOVÉ VODY P* ISI 482 S100 ZMS 602 1625 93 83

15.04.20 765782071 CZ Reinold Manfred, St. Červená Voda 13.2.19 542179501476 UK 1643 145 x

15u chovatele FENOMÉN Z KUNÍNA ZIL 758 Y100 ZLM 985 83

15.04.20 736438081 CZ Poruba Jan, Šenov u N./J. 2.2.19 265654981 CZ 1653 148 x

16u chovatele FLAKON MĚCHOLUPSKÝ ITI 238 T100 ICH 399 83

20.04.20 935176032 CZ Měcholupská zemědělská a.s. 7.1.19 443896932 CZ 1571 145 x

17OPB Osík FIGO Z HLÍNY ITI 201 T100 ICH 426 2366 118 82

20.04.20 85224034 CZ K+K Břilice 1.1.19 587504931 CZ 1781 143 x

18OPB Cunkov FRANKIE Z CUNKOVA ET P* ITI 242 T100 ICH 445 1808 99 82

22.04.20 78039034 CZ Farma Kozák, s.r.o. 8.1.19 649896931 CZ 1756 146 x

19OPB Todně FERNET VFU ZIL 861 Y100 ZLM 656 2125 126 82

29.04.20 748001081 CZ VFU Brno ŠZP Nový Jičín 27.2.19 265643981 CZ 1807 143 x

20OPB H. Dubňany FERDA ZE LHENIC ITI 257 T100 ZTI 900 1908 111 82

28.04.20 604671042 CZ Karban Kamil, Lhenice 4.1.19 190056942 CZ 1559 145 x

21u chovatele FERDINAND DAŇHEL PP ISI 536 S100 ZMS 602 82

22.04.20 36222034 CZ Daňhel Miroslav, s.r.o. 30.1.19 8957800306 DK 1576 141 x

22u chovatele FION LEŽNICKÝ PP ISI 507 S100 ZMS 600 82

16.04.20 620334041 CZ Chlupáčková Hana, Ing., Ležnice 10.2.19 184860941 CZ 1654 141 x

23u chovatele FERDINAND Z JAKUBOVIC WT/WT AAA 070 G100 ZAI 313 82

19.04.20 845590053 CZ VETLABFARM s.r.o., Jakubovice 4.1.19 391076953 CZ 1640 139 x

24u chovatele FUEGO Z JAKUBOVIC WT/WT AAA 071 G100 ZAI 635 82

19.04.20 845592053 CZ VETLABFARM s.r.o., Jakubovice 4.1.19 363987953 CZ 1778 138 x

Nejlépe hodnocení b˘ci II. turnus 2020 Nejlépe hodnocení b˘ci II. turnus 2020 – bez rozdílu plemene

51

PořadíMísto odchovu Jméno býka Přidělen státní registr Plemeno Otec Př. test RPH prT Celkem bodů

Datum ZV ušní číslo Chovatel Dat. nar. Matka Př. od nar. kříž ZV Prodej. cena

25OPB Osík FERARI Z MÍROVKY ZBQ 344 Q100 ZBA 173 2050 106 81

30.04.20 87908064 CZ Hrtús Miroslav, Mírovka 11.2.19 573247961 CZ 1586 142 x

26OPB Osík FAVORI Z KALIŠTĚ PP ZIL 840 Y100 ZLM 885 1775 107 81

24.04.20 849069053 CZ Farma Kaliště s.r.o., Č. Libchavy 4.3.19 269327953 CZ 1545 139 x

27OPB Benešov FURIANT Z FULNEKU P* ISI 475 S100 ZMS 446 2333 123 81

15.04.20 750605081 CZ Ševčík Jiří, Jerlochovice 10.1.19 266575981 CZ 1816 150 x

28OPB Cunkov FENIX Z ČÁSTKOVIC ZIL 807 Y100 ZLM 405 1583 104 81

22.04.20 89652064 CZ Šindler Petr, Částkovice 22.1.19 1935117781 FR 1464 142 x

29OPB Cunkov FRIGO Z MLADOŠOVIC ZIL 811 Y100 ZLM 056 1450 98 81

22.04.20 122708034 CZ Podolák Jiří, Ing., Mladošovice 31.1.19 265651981 CZ 1526 143 x

30OPB H. Jadruž FAUROCH Z CHODOVA PP PSI 748 S100 ZMS 285 2466 105 81

16.04.20 948683032 CZ Dufka Jiří, Ing., Zadní Chodov 1.1.19 454646932 CZ 1672 141 x

31OPB H. Dubňany FOREST Z ČERNÉ VODY PP ISI 566 S100 ZMS 164 1950 110 81

27.04.20 763805071 CZ Nátr Daniel, Černá Voda 22.2.19 389511932 CZ 1813 144 x

32OPB H. Dubňany FRAK Z NOVÉ VODY P* ISI 549 S100 ZMS 407 1675 90 81

27.04.20 765777071 CZ Reinold Manfred, St. Červená Voda 9.1.19 146726972 CZ 1608 147 x

33u chovatele FOX ZE ZÁBLATÍ PP ISI 609 S100 ZMS 407 81

04.05.20 97678034 CZ Hodina František, Ing., Záblatí 26.3.19 582418931 CZ 1809 141 x

34u chovatele FRANTIŠEK DAŇHEL ITI 251 T100 ICH 426 81

22.04.20 127733034 CZ Daňhel Miroslav, s.r.o. 20.3.19 544945931 CZ 1687 140 x

35u chovatele FAKÍR MĚCHOLUPSKÝ P* ISI 522 S100 ZMS 837 81

20.04.20 935212032 CZ Měcholupská zemědělská a.s. 4.2.19 444019932 CZ 1864 143 x

36u chovatele FERNET Z BUKOVA ITI 252 T100 ZTI 557 81

24.04.20 950435032 CZ Novák Petr, Sirá 2.2.19 7950301018 FR 1664 140 x

37OPB Osík FALCO RED IKAR WT/WT AAA 192 G100 PAA 864 1733 103 80

30.04.20 93249034 CZ Zítek Jaroslav, Pechova Lhota 6.3.19 578568931 CZ 1658 139 x

38OPB Osík FRONTMAN Z MEZIBOŘÍ ITI 215 T100 ZIT 520 2041 113 80

20.04.20 135434064 CZ Hatlák V., Ing., Meziboří 22.2.19 284359961 CZ 1668 134 x

39OPB Benešov FILIP Z LEŽNICE P* ISI 483 S100 ZMS 278 2108 117 80

15.04.20 612107041 CZ Bartoň František, Ležnice 15.2.19 160193941 CZ 1842 149 x

40OPB Benešov FENYKL PP ISI 478 S100 ZMS 554 1750 104 80

15.04.20 684473072 CZ Matůšů Dušan, Slušovice 9.2.19 222148972 CZ 1722 146 x

41OPB Benešov FLÁDR PP ISI 491 S100 ZMS 554 1858 111 80

15.04.20 684477072 CZ Matůšů Dušan, Slušovice 16.3.19 234201972 CZ 1701 145 x

42OPB Benešov FIX Z NOVÉ VODY P* ISI 471 S100 ZMS 447 1550 93 80

15.04.20 765773071 CZ Reinold Manfred, St. Červená Voda 1.1.19 146716972 CZ 1762 154 x

43OPB Cunkov FALKON Z KRUMVÍŘE P* ISI 540 S100 ZMS 264 1700 105 80

23.04.20 682379062 CZ Valihrach František, Krumvíř 11.2.19 634130961 CZ 1716 145 x

44OPB H. Jadruž FILDA Z CHODOVA PP PSI 749 S100 ZMS 285 2375 100 80

16.04.20 948684032 CZ Dufka Jiří, Ing., Zadní Chodov 2.1.19 454637932 CZ 1604 138 x

45OPB H. Jadruž FATINO Z CHODOVA ZPT 963 T100 ICH 444 2625 116 80

16.04.20 948688032 CZ Dufka Jiří, Ing., Zadní Chodov 2.2.19 489555932 CZ 1706 137 x

46OPB H. Jadruž FIX Z KYJOVA ZPT 965 T100 ICH 281 2216 100 80

16.04.20 956086032 CZ Dufka Jiří ml., Chodský Ujezd 7.2.19 454686932 CZ 1684 141 x

47OPB Kundratice FRODO OD BÍLÉHO DOMU P* ISI 515 S100 ZSI 927 2216 111 80

17.04.20 993518032 CZ Zatloukal Jan, Velké Dvorce 30.3.19 360624932 CZ 1884 145 x

48u chovatele FARGO RED ZDB WT/WT AAA 135 G100 ZAI 372 80

24.04.20 60438034 CZ ZD Brloh 26.1.19 602587931 CZ 1592 137 x

Nejlépe hodnocení b˘ci II. turnus 2020 Nejlépe hodnocení b˘ci II. turnus 2020 – bez rozdílu plemene

52

Nejlépe hodnocení b˘ci II. turnus 2020 Nejlépe hodnocení b˘ci II. turnus 2020 – bez rozdílu plemene

PořadíMísto odchovu Jméno býka Přidělen státní registr Plemeno Otec Př. test RPH prT Celkem bodů

Datum ZV ušní číslo Chovatel Dat. nar. Matka Př. od nar. kříž ZV Prodej. cena

49u chovatele FARAON RED TEGRO AAA 218 G100 ZAA 942 80

04.05.20 121073064 CZ TEGRO s.r.o., Těšenov 9.3.19 452429961 CZ 1715 140 x

50u chovatele FALKO Z KŘENOVIC PP ISI 593 S100 PMS 339 80

28.04.20 127669034 CZ Placanda Jakub, Křenovice 14.3.19 364776931 CZ 1634 144 x

51u chovatele FRANCIS ZE DVORA ZIL 797 Y100 ZLM 462 80

19.04.20 795840053 CZ Šeda J., Helvíkovice 19.1.19 211955953 CZ 1493 143 x

52u chovatele FAMEOS NEČTINSKÝ ZIL 770 Y100 ZLM 405 80

17.04.20 929279032 CZ Nečtinská zemědělská a.s. 3.1.19 388150932 CZ 1478 141 x

53u chovatele FOLVER MĚCHOLUPSKÝ P* ISI 521 S100 ZMS 837 80

20.04.20 935211032 CZ Měcholupská zemědělská a.s. 4.2.19 444029932 CZ 1688 146 x

PořadíMísto odchovu Jméno býka Přidělen státní registr Plemeno Otec Př. test RPH prT Celkem bodů

Datum ZV ušní číslo Chovatel Dat. nar. Matka Př. od nar. kříž ZV Prodej. cena

1OPB Osík FERARI Z MÍROVKY ZBQ 344 Q100 ZBA 173 2050 106 81

30.04.20 87908064 CZ Hrtús Miroslav, Mírovka 11.2.19 573247961 CZ 1586 142 x

2OPB Osík FEND Z MÍROVKY ZBQ 345 Q100 ZBA 700 2025 116 77

30.04.20 87909064 CZ Hrtús Miroslav, Mírovka 12.2.19 573246961 CZ 1528 146 x

3OPB Osík FAUST ZE SLAVKOVIC ZBQ 347 Q100 ZBQ 070 1825 112 76

30.04.20 97151064 CZ Mrázek A., Slavkovice 11.3.19 595796961 CZ 1630 148 x

4OPB Cunkov FRIGO KH P* ZBQ 335 Q100 ZBQ 041 1600 102 76

22.04.20 918639021 CZ ZD Krásná Hora n. Vlt., a.s. 28.2.19 440083921 CZ 1462 141 x

5u chovatele FERARI Z HLUKU ZBQ 330 Q100 ZBQ 192 76

14.04.20 675581072 CZ Minaříková Hana, Hluk 27.1.19 155074972 CZ 1339 139 x

TOP AA

TOP BA

PořadíMísto odchovu Jméno býka Přidělen státní registr Plemeno Otec Př. test RPH prT Celkem bodů

Datum ZV ušní číslo Chovatel Dat. nar. Matka Př. od nar. kříž ZV Prodej. cena

1u chovatele FRED Z PĚČÍNA AAA 054 G100 ZAI 183 84

15.04.20 133736034 CZ Lepša Vladimír, Pěčín 21.3.19 442585931 CZ 1802 138 x

2u chovatele FERDINAND Z JAKUBOVIC WT/WT AAA 070 G100 ZAI 313 82

19.04.20 845590053 CZ VETLABFARM s.r.o., Jakubovice 4.1.19 391076953 CZ 1640 139 x

3u chovatele FUEGO Z JAKUBOVIC WT/WT AAA 071 G100 ZAI 635 82

19.04.20 845592053 CZ VETLABFARM s.r.o., Jakubovice 4.1.19 363987953 CZ 1778 138 x

4OPB Osík FALCO RED IKAR WT/WT AAA 192 G100 PAA 864 1733 103 80

30.04.20 93249034 CZ Zítek Jaroslav, Pechova Lhota 6.3.19 578568931 CZ 1658 139 x

5u chovatele FARGO RED ZDB WT/WT AAA 135 G100 ZAI 372 80

24.04.20 60438034 CZ ZD Brloh 26.1.19 602587931 CZ 1592 137 x

6u chovatele FARAON RED TEGRO AAA 218 G100 ZAA 942 80

04.05.20 121073064 CZ TEGRO s.r.o., Těšenov 9.3.19 452429961 CZ 1715 140 x

7OPB H. Dubňany MEWIL RED FOXTROT 25H WT/WT AAA 178 G100 ZAI 363 1866 117 79

28.04.20 36466034 CZ Vráblík Miroslav, Ing., Trhové Sviny 8.3.19 562436931 CZ 1624 140 x

8OPB Osík FÍK Z RANČIC 24H WT/WT AAA 188 G100 ZAI 462 1750 103 78

30.04.20 90497034 CZ Šebelka Milan, SZ, Rančice 12.2.19 534507931 CZ 1565 141 x

9OPB Cunkov FLINT RED Z PĚČÍNA AAA 118 G100 ZAI 183 2091 116 78

23.04.20 90231034 CZ Lepša Vladimír, Pěčín 16.2.19 375762931 CZ 1666 140 x

10u chovatele FIREDOG RED ZDB WT/WT AAA 137 G100 ZAI 512 78

24.04.20 60446034 CZ ZD Brloh 30.1.19 521997931 CZ 1614 139 x

53

PořadíMísto odchovu Jméno býka Přidělen státní registr Plemeno Otec Př. test RPH prT Celkem bodů

Datum ZV ušní číslo Chovatel Dat. nar. Matka Př. od nar. kříž ZV Prodej. cena

1u chovatele FELINI Z LIBŠTÁTU MH/ ZGS 347 K100 ZGS 220 73

05.05.20 627125051 CZ Hodboď Gustav, Libštát 29.3.19 172344951 CZ 1208 135 x

2u chovatele FOX Z LIBŠTÁTU +/+ ZGS 346 K100 ZGS 220 71

05.05.20 627124051 CZ Hodboď Gustav, Libštát 7.3.19 172345951 CZ 1251 137 x

3u chovatele FRUCHT GASFARM +/+ ZGS 343 K100 ZGS 296 69

14.04.20 610702041 CZ GASFARM s.r.o., Pelhřimov 18.1.19 196969941 CZ 1228 132 x

4u chovatele FRAJER GASFARM +/+ ZGS 345 K100 ZGS 296 63

14.04.20 622008041 CZ GASFARM s.r.o., Pelhřimov 11.3.19 161872941 CZ 1159 131 x

5u chovatele ENCO MOF +/+ ZGS 348 K100 ZGS 259 61

05.05.20 892788021 CZ Montážně obchodní firma s.r.o., B. M. 17.12.18 3150034147 FR 1158 136 x

TOP GS

PořadíMísto odchovu Jméno býka Přidělen státní registr Plemeno Otec Př. test RPH prT Celkem bodů

Datum ZV ušní číslo Chovatel Dat. nar. Matka Př. od nar. kříž ZV Prodej. cena

1OPB Osík FEDLIBAN FM ZE CHŘIBSKÉ PP HRF 544 U100 HRF 490 1716 98 77

30.04.20 607112042 CZ Machač Jan, Ing., Chřibská 20.1.19 489847932 CZ 1458 139 x

2OPB Janovice FOX Z JANOVIC PP HRF 542 U100 HRF 477 1658 113 75

21.04.20 750796081 CZ Hořák Jan, SHR, Janovice u R. 15.1.19 296130981 CZ 1495 141 x

3u chovatele FRANCO P.F.B. HRF 545 U100 HRF 210 73

04.05.20 31993064 CZ P.F.B.TRANSPORT, spol.s r.o. 19.2.19 585964961 CZ 1335 139 x

4u chovatele FIDO Z PODLESÍ HRF 541 U100 HRF 502 71

16.04.20 605715042 CZ ZD Podlesí Ročov 8.3.19 129903942 CZ 1446 133 x

5u chovatele FORMAN Z DROUHAVČE PP HRF 543 U100 HRF 455 70

27.04.20 981259032 CZ Zelený Jiří, Drouhaveč 21.2.19 384230932 CZ 1371 132 x

TOP HE

TOP CH

PořadíMísto odchovu Jméno býka Přidělen státní registr Plemeno Otec Př. test RPH prT Celkem bodů

Datum ZV ušní číslo Chovatel Dat. nar. Matka Př. od nar. kříž ZV Prodej. cena

1OPB Osík FALCO BOVET ET ITI 213 T100 ZIT 521 1908 115 89

20.04.20 852641053 CZ Bovet a.s., Sloupnice 21.2.19 330732953 CZ 1667 140 x

2OPB Cunkov FAVORIT ZE ZVÍKOVA ITI 249 T100 ZIT 781 2208 111 85

22.04.20 101092034 CZ Tájek Jaroslav, Zvíkov 4.2.19 583458931 CZ 1606 139 x

3OPB Osík FORWARD DH ITI 230 T100 ZIT 857 2333 134 83

20.04.20 989765032 CZ Lacina Jiří, Dlouhé Hradiště 21.3.19 425115932 CZ 1802 141 x

4u chovatele FLAKON MĚCHOLUPSKÝ ITI 238 T100 ICH 399 83

20.04.20 935176032 CZ Měcholupská zemědělská a.s. 7.1.19 443896932 CZ 1571 145 x

5OPB Osík FIGO Z HLÍNY ITI 201 T100 ICH 426 2366 118 82

20.04.20 85224034 CZ K+K Břilice 1.1.19 587504931 CZ 1781 143 x

6OPB Cunkov FRANKIE Z CUNKOVA ET P* ITI 242 T100 ICH 445 1808 99 82

22.04.20 78039034 CZ Farma Kozák, s.r.o. 8.1.19 649896931 CZ 1756 146 x

7OPB H. Dubňany FERDA ZE LHENIC ITI 257 T100 ZTI 900 1908 111 82

28.04.20 604671042 CZ Karban Kamil, Lhenice 4.1.19 190056942 CZ 1559 145 x

8u chovatele FRANTIŠEK DAŇHEL ITI 251 T100 ICH 426 81

22.04.20 127733034 CZ Daňhel Miroslav, s.r.o. 20.3.19 544945931 CZ 1687 140 x

9u chovatele FERNET Z BUKOVA ITI 252 T100 ZTI 557 81

24.04.20 950435032 CZ Novák Petr, Sirá 2.2.19 7950301018 FR 1664 140 x

10OPB Osík FRONTMAN Z MEZIBOŘÍ ITI 215 T100 ZIT 520 2041 113 80

20.04.20 135434064 CZ Hatlák V., Ing., Meziboří 22.2.19 284359961 CZ 1668 134 x

54

TOP LI

PořadíMísto odchovu Jméno býka Přidělen státní registr Plemeno Otec Př. test RPH prT Celkem bodů

Datum ZV ušní číslo Chovatel Dat. nar. Matka Př. od nar. kříž ZV Prodej. cena

1OPB Osík FERON VFU ZIL 838 Y100 ZLM 656 1666 115 86

24.04.20 748003081 CZ VFU Brno ŠZP Nový Jičín 27.2.19 244135981 CZ 1621 143 x

2u chovatele FIDO Z KUNÍNA ZIL 757 Y100 ZLM 985 86

15.04.20 736437081 CZ Poruba Jan, Šenov u N./J. 1.2.19 265650981 CZ 1668 146 x

3u chovatele FIX ZE ZÁBLATÍ PP ZIL 867 Y100 ZLM 453 86

04.05.20 996287031 CZ Hodina František, Ing., Záblatí 11.2.19 631358931 CZ 1386 140 x

4u chovatele FAREK ZE SELIBOVA P* ZIL 849 Y100 ZIL 146 84

28.04.20 115216034 CZ ZD Selibov 18.1.19 369491931 CZ 1410 141 x

5u chovatele FENOMÉN Z KUNÍNA ZIL 758 Y100 ZLM 985 83

15.04.20 736438081 CZ Poruba Jan, Šenov u N./J. 2.2.19 265654981 CZ 1653 148 x

6OPB Todně FERNET VFU ZIL 861 Y100 ZLM 656 2125 126 82

29.04.20 748001081 CZ VFU Brno ŠZP Nový Jičín 27.2.19 265643981 CZ 1807 143 x

7OPB Osík FAVORI Z KALIŠTĚ PP ZIL 840 Y100 ZLM 885 1775 107 81

24.04.20 849069053 CZ Farma Kaliště s.r.o., Č. Libchavy 4.3.19 269327953 CZ 1545 139 x

8OPB Cunkov FENIX Z ČÁSTKOVIC ZIL 807 Y100 ZLM 405 1583 104 81

22.04.20 89652064 CZ Šindler Petr, Částkovice 22.1.19 1935117781 FR 1464 142 x

9OPB Cunkov FRIGO Z MLADOŠOVIC ZIL 811 Y100 ZLM 056 1450 98 81

22.04.20 122708034 CZ Podolák Jiří, Ing., Mladošovice 31.1.19 265651981 CZ 1526 143 x

10u chovatele FRANCIS ZE DVORA ZIL 797 Y100 ZLM 462 80

19.04.20 795840053 CZ Šeda J., Helvíkovice 19.1.19 211955953 CZ 1493 143 x

TOP MS

PořadíMísto odchovu Jméno býka Přidělen státní registr Plemeno Otec Př. test RPH prT Celkem bodů

Datum ZV ušní číslo Chovatel Dat. nar. Matka Př. od nar. kříž ZV Prodej. cena

1OPB H.Dubňany FENIN Z NOVÉ VODY P* ISI 570 S100 ZMS 602 1941 113 87

27.04.20 765786071 CZ Reinold Manfred, St. Červená Voda 27.2.19 238046971 CZ 1858 144 x

2u chovatele FÉNIX Z KŘENOVIC PP ISI 591 S100 PMS 339 86

28.04.20 127664034 CZ Placanda Jakub, Křenovice 20.2.19 529104931 CZ 1890 150 x

3OPB H. Dubňany FREDDIE Z ČERNÉ VODY P* ISI 546 S100 ZMS 201 1683 101 85

27.04.20 763803071 CZ Nátr Daniel, Černá Voda 2.1.19 543934961 CZ 1705 145 x

4u chovatele FAKL PRIMA ENERGO V* ISI 612 S100 ZMS 646 85

04.05.20 98274034 CZ Prima Energo s.r.o. 18.2.19 683856931 CZ 1594 144 x

5OPB Benešov FABIO Z LIBOCHOVÉ PP ISI 485 S100 ZMS 883 1925 105 83

15.04.20 50447064 CZ Poláková Zdenka, Dolní Libochová 19.2.19 417730961 CZ 1868 145 x

6OPB Benešov FRAME Z NOVÉ VODY P* ISI 482 S100 ZMS 602 1625 93 83

15.04.20 765782071 CZ Reinold Manfred, St. Červená Voda 13.2.19 542179501476 UK 1643 145 x

7u chovatele FERDINAND DAŇHEL PP ISI 536 S100 ZMS 602 82

22.04.20 36222034 CZ Daňhel Miroslav, s.r.o. 30.1.19 8957800306 DK 1576 141 x

8u chovatele FION LEŽNICKÝ PP ISI 507 S100 ZMS 600 82

16.04.20 620334041 CZ Chlupáčková Hana, Ing., Ležnice 10.2.19 184860941 CZ 1654 141 x

9OPB Benešov FURIANT Z FULNEKU P* ISI 475 S100 ZMS 446 2333 123 81

15.04.20 750605081 CZ Ševčík Jiří, Jerlochovice 10.1.19 266575981 CZ 1816 150 x

10OPB H. Jadruž FAUROCH Z CHODOVA PP PSI 748 S100 ZMS 285 2466 105 81

16.04.20 948683032 CZ Dufka Jiří, Ing., Zadní Chodov 1.1.19 454646932 CZ 1672 141 x

Kamil Malát, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu

O tom, jak vybrat plemenného b˘ka z hlediska jeho gene-tického zaloÏení a uÏitkov˘ch vlastností a jak zabezpeãit conejhlad‰í pfiechod z komfortu odchovu do nového pracov-ního prostfiedí, kde bude muset „fungovat”, jsme jiÏ psali.Neménû podstatn˘m kritériem pfii nákupu b˘ka by mûla b˘t i jeho povaha, která je zásadní pro bezproblémovou a bez-peãnou ovladatelnost. PfiestoÏe agresivita ãi dokonce rabiát-nost je jedním z dÛvodÛ vyfiazení b˘ka pfii základním v˘bûru,skuteãn˘ charakter se zaãne projevovat aÏ pozdûji tím, jakb˘k dospívá a to v dÛsledku zv˘‰ené produkce testosteronu(zpravidla kolem dvou let vûku).

Temperament je vysoce dûdivou vlastností, na kterou se dácelkem úspû‰nû ‰lechtit a agresivní jedince tak mÛÏeme cíle-nou selekcí z populace prÛbûÏnû eliminovat. Kromû toho seale dají povahové vlastnosti vhodnou péãí a správn˘m pfií-stupem dobfie usmûrÀovat. To platí zejména u plemenn˘chb˘kÛ. Aãkoliv si to pfiíli‰ neuvûdomujeme, krotk˘ tempera-ment b˘ka vede rovnûÏ k úspofie pracovního ãasu a taktéÏna‰ich nervÛ pfii práci s ním. A tak hlá‰ka nûkter˘ch draÏitelÛpfii aukcích b˘kÛ o tom, Ïe b˘k je „krotk˘ a vhodn˘ i pro dûti”zní sice úsmûvnû, ale na druhou stranu znaãí, Ïe i tempera-ment je jednou z dÛleÏit˘ch vlastností.

VÛdce je vÏdy ãlovûkPrvním pravidlem je, Ïe ve stádû musí b˘t vÛdcem ãlovûk.

Ten musí b˘t vÏdy lídrem a stádo ho musí tak i vnímat. Toplatí více pro krávy, jejichÏ stádov˘ pud je vy‰‰í a manipu-lace s nimi je v tomto ohledu ménû problematická, neÏli jetomu u plemenn˘ch b˘kÛ. U tûch si musí chovatel respekt a autoritu získat sv˘m chováním. Autorita v‰ak v Ïádném pfiípadû neznamená násilí a agresivní pfiístup k b˘kovi pra-menící z lidského strachu! Skot je velmi uãenliv˘ a bolesti-vou zku‰enost si velmi dobfie pamatuje. I krotk˘ b˘k má pfiinevhodném zacházení tendenci b˘t odbojnûj‰í, coÏ vede kesníÏení poslu‰nosti. Platí to zejména v dobû, kdy se vztahmezi ãlovûkem a zvífietem teprve formuje.

Naopak, pozitivní pfiístup pfii práci s b˘kem, nikoli v‰akpodfiízen˘, sniÏuje strach zvífiete z ãlovûka a usnadÀuje vzá-jemné bezproblémové souÏití. Kladn˘ pfiístup k b˘kovi v‰aknepfiehánûjte. Nadmûrná péãe, jako je ãasté kartáãování ãihorlivé mazlení, se nedoporuãuje, protoÏe chovatel se tímtochováním plemeníkovi podfiizuje, coÏ si b˘k uvûdomuje a mÛÏe toho zneuÏít. Obzvlá‰tû mazlení dospûl˘ch b˘kÛ atím spí‰e uprostfied stáda, kde pÛsobí dal‰í b˘ci v harému,ktefií jiÏ mají vybudovanou hierarchii, je znaãn˘m rizikem,neboÈ vás b˘k mÛÏe povaÏovat za svého rivala.

Plemenného b˘ka nikdy nepodceÀujtePamatujte si, obezfietnost je vÏdy na místû za jak˘chkoliv

okolností a to i u sebeklidnûj‰ích a sebekrot‰ích zvífiat.Neexistuje nic jako absolutnû „hodn˘” b˘k, buìte vÏdy v pohotovosti a nikdy b˘kovi zcela nedÛvûfiujte! Pfies svoumohutnost a velikost jsou b˘ci velmi rychlí a obratní, a to i kdyÏ jsou nemocní nebo zranûní. Nikdy nepodceÀujteschopnost zvífiete ublíÏit. A naopak, nikdy nepfieceÀujte svouschopnost dostateãnû rychle utéct.

VÏdy mûjte rezervní plán. Vyhnûte se práci s b˘kem, kdyÏje pfiíli‰ velké teplo nebo plemenice jsou v fiíji a b˘k mápotfiebu b˘t aktivní. PodráÏdûnost pfii nevhodné manipulacimÛÏe pak vést k jeho neoãekávan˘m reakcím. Pokud pfiestoi za tûchto podmínek musíte s b˘kem ve stádû bezpodmí-neãnû manipulovat, pfiijeìte na pastvinu traktorem, a pokudse situace vyhrotí, pouÏijte jej jako ochrann˘ bod.

Pokud se k b˘kovi chováte normálnû (bez pouÏití násilí a jin˘ch agresivních donucovacích prostfiedkÛ – elektricképohanûãe, píchání vidlemi, házení kamení atd.), zbyteãnû a nadmûrnû ho nestresujete a pfiesto b˘k vykazuje útoãnéchování (ãasto hrabe konãetinami, opakovanû frká nozdrami,staví se bokem atd.), zvaÏte vyfiazení b˘ka ze stáda. Ani sebe-lep‰í uÏitkovost plemeníka a perfektní kvalita jeho potomstvaby nemûly b˘t dÛvodem k tolerování agresivního chování. V takov˘ch pfiípadech je totiÏ jen otázkou ãasu, kdy se tovymstí a dojde k úrazu, nezfiídka konãící smrteln˘m zranû-ním. Nenabízejte tohoto b˘ka ani jinému chovateli.

Pfiistupujte k b˘kovi s respektem, ale beze strachuAÈ uÏ ve stáji nebo na pastvinû, nikdy se nepfiibliÏujete

k b˘kovi, pokud se ho bojíte. Z b˘ka nesmíte mít strach, alemusíte ho respektovat. Zvífie vበemoãní stav velmi dobfievycítí a dokáÏe toho v pfiípadû potfieby vyuÏít. Manipulace s b˘kem vycházející ze strachu nebude fungovat, neboÈ tes-tosteron obranné reakce zvífiete je‰tû víc podpofií. Útok b˘kai v situacích, kdy by to za normálních okolností nebyla ade-kvátní reakce, tak bude stále ãastûj‰í. Pokud to nastane a b˘kvás izoluje v rohu, pohybujte se pomalu, udrÏujte s ním oãníkontakt, dokud nenajdete plot nebo jiné bezpeãné místo.Doporuãuje se i na b˘ka klidn˘m hlasem mluvit. Nikdy neu-tíkejte zády k b˘kovi! I kdyÏ se vám podafií utéct, b˘k to budepfii dal‰í pfiíleÏitosti vnímat jako v˘zvu k útokÛm.

Pfii manipulaci s b˘kem mûjte u sebe hÛl ãi jin˘ podobn˘pfiedmût. Ne v‰ak kvÛli agresivnímu pobízení, ale abyste s její pomocí navázali se zvífietem kontakt a nasmûrovali s níjedince do míst, kam ho potfiebujete dostat. V pfiípadû nena-dálého útoku ji mÛÏete rovnûÏ vyuÏít jako obrannoupomÛcku. K pobízení b˘ka nepouÏívejte elektrické popohá-nûãe ani jiné agresivní metody (píchání vidlemi, mlácenílopatou pfies mulec atd.). Pokud zvífie odmítá poslu‰nost a nereaguje na va‰e klidné, byÈ dÛrazné pokyny, je velmimalá pravdûpodobnost, Ïe agresí dosáhnete k˘Ïenéhoefektu. Navíc se u b˘ka zafixuje obranná reakce a bude seútoãnû chovat ãastûji. Platí, Ïe zvífie lépe reaguje na mluven˘pokyn, neÏ na mechanick˘.

Nosní krouÏek pro bezpeãnou manipulaciV‰ichni plemenní b˘ci musí mít nosní krouÏek, kter˘ je

základním prvkem pro jeho bezpeãnou ovladatelnost. Pokudho na pastvinû ztratí, nechte mu ho pfii nejbliωí pfiíleÏitostiznovu nasadit. Pfii manipulaci s b˘kem prostfiednictvím nos-ního krouÏku nedûlejte prudké a trhané pohyby. B˘k je v mís-tech nasazení krouÏku velmi citliv˘ a snadno se podfiídípoÏadavkÛm ãlovûka i bez nadmûrného tlaku.

Pfii ustájování b˘ka v zimním období zajistûte, aby mûl b˘kkontakt s jin˘m skotem. Sociální separace vyvolávástres. A ten i u jinak klidného b˘ka mÛÏe vyvolat agresi.

Jak pracovat s plemenn˘m b˘kemJak pracovat s plemenn˘m b˘kem

55

56

FENIN Z NOVÉ VODY P (ISI 570), OPB Horní Dubňany, 27. 4. 2020, 87 b.FIRST BOVET ET (ITI 213), OPB Osík, 20. 4. 2020, 89 b.

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnusGalerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus

FERON VFU (ZIL 838), OPB Osík, 24. 4. 2020, 86 b.FÉNIX Z KŘENOVIC PP (ISI 591), OCH Placanda Jakub, Křenovice, 28. 4. 2020, 86 b.

FAVORIT ZE ZVÍKOVA (ITI 249), OPB Cunkov, 22. 4. 2020, 85 b.FIX ZE ZÁBLATÍ PP (ZIL 288), OCH Hodina František, Ing., Záblatí, 4. 5. 2020, 86 b.

FREDDIE Z ČERNÉ VODY P (ISI 546), OPB Horní Dubňany, 27. 4. 2020, 85 b. FAREK ZE SELIBOVA P (ZIL 849), OCH ZD Selibov, 28. 4. 2020, 84 b.

Fot

a: K

arel

Mel

ger,

Kam

il M

alát

, Vít

Čep

elák

, Pav

el K

áčer

, Jan

Kop

ecký

57

FABIO Z LIBOCHOVÉ PP (ISI 485), OPB Benešov, 15. 4. 2020, 83 b.FRED Z PĚČÍNA (AAA 054), OCH Lepša Vladimír, 15. 4. 2020, 84 b.

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnusGalerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus

FORWARD DH (ITI 230), OPB Osík, 20. 4. 2020, 83 b.FLAKON MĚCHOLUPSKÝ (ITI 238), OCH Měcholupská zemědělská a.s., 20. 4. 2020, 83 b.

FERDA ZE LHENIC (ITI 257), OPB Horní Dubňany, 28. 4. 2020, 82 b.FRAME Z NOVÉ VODY P (ISI 482), OPB Benešov, 15. 4. 2020, 83 b.

FERDINAND DAŇHEL PP (ISI 536), OCH Daňhel Miroslav, s.r.o., 21. 4. 2020, 82 b. FERDINAND Z JAKUBOVIC (AAA 070), OCH VETLABFARM s.r.o., Jakubovice, 19. 4. 2020, 82 b.

Fot

a: K

arel

Mel

ger,

Kam

il M

alát

, Vít

Čep

elák

, Pav

el K

áčer

, Jan

Kop

ecký

58

FRANKIE Z CUNKOVA ET P (ITI 242), OPB Cunkov, 22. 4. 2020, 82 b.FIGO Z HLÍNY (ITI 201), OPB Osík, 20. 4. 2020, 82 b.

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnusGalerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus

FAKÍR MĚCHOLUPSKÝ P (ISI 522), OCH Měcholupská zemědělská a.s., 20. 4. 2020, 81 b.FUEGO Z JAKUBOVIC (AAA 071), OCH VETLABFARM s.r.o., Jakubovice, 19. 4. 2020, 82 b.

FENIX Z ČÁSTKOVIC (ZIL 807), OPB Cunkov, 22. 4. 2020, 81 b.FAVORI Z KALIŠTĚ PP (ZIL 840), OPB Osík, 24. 4. 2020, 81 b.

FERARI Z MÍROVKY (ZBQ 344), OPB Osík, 30. 4. 2020, 81 b. FERNET Z BUKOVA (ITI 252), OCH Novák Petr, Sirá, 24. 4. 2020, 81 b.

Fot

a: K

arel

Mel

ger,

Kam

il M

alát

, Vít

Čep

elák

, Pav

el K

áčer

, Jan

Kop

ecký

59

FRAK Z NOVÉ VODY P (ISI 549), OPB Horní Dubňany, 27. 4. 2020, 81 b.FOREST Z ČERNÉ VODY PP (ISI 566), OPB Horní Dubňany, 27. 4. 2020, 81 b.

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnusGalerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus

FRIGO Z MLADOŠOVIC (ZIL 811), OPB Cunkov, 22. 4. 2020, 81 b.FRANTIŠEK DAŇHEL (ITI 251), OCH Daňhel Miroslav, s.r.o., 21. 4. 2020, 81 b.

FALCO RED IKAR (AAA 192), OPB Osík, 30. 4. 2020, 80 b.FURIANT Z FULNEKU P (ISI 475), OPB Benešov, 15. 4. 2020, 81 b.

FALKON Z KRUMVÍŘE P (ISI 540), OPB Cunkov, 23. 4. 2020, 80 b. FAMEOS NEČTINSKÝ (ZIL 770), OCH Nečtinská zemědělská a.s., Nečtiny, 17. 4. 2020, 80 b.

Fot

a: K

arel

Mel

ger,

Kam

il M

alát

, Vít

Čep

elák

, Pav

el K

áčer

, Jan

Kop

ecký

60

FILIP Z LEŽNICE P (ISI 483), OPB Benešov, 15. 4. 2020, 80 b.FENYKL PP (ISI 478), OPB Benešov, 15. 4. 2020, 80 b.

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnusGalerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus

FLÁDR PP (ISI 491), OPB Benešov, 15. 4. 2020, 80 b.FIX Z NOVÉ VODY P (ISI 471), OPB Benešov, 15. 4. 2020, 80 b.

FAK Z LESTKOVA (ZPA 119), OPB Osík, 30. 4. 2020, 79 b.FRONTMAN Z MEZIBOŘÍ (ITI 215), OPB Osík, 20. 4. 2020, 80 b.

FANDA Z LUDVÍKOVIC (ZIL 833), OPB Osík, 24. 4. 2020, 79 b. FANTASTIC NA3 (ITI 256), OPB Horní Dubňany, 28. 4. 2020, 79 b.

Fot

a: K

arel

Mel

ger,

Kam

il M

alát

, Vít

Čep

elák

, Pav

el K

áčer

, Jan

Kop

ecký

61

FIDO LA (ZAU 134), OPB Cunkov, 23. 4. 2020, 79 b.FENIX DH (ITI 218), OPB Osík, 20. 4. 2020, 79 b.

Galerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnusGalerie nejlépe hodnocen˘ch b˘kÛ – II. turnus

FOREST ZE STATKU (ITI 227), OPB Osík, 20. 4. 2020, 79 b.FINNICK ZE ŽÍŠOVA PP (ISI 573), OPB Horní Dubňany, 27. 4. 2020, 79 b.

FUK NEČTINSKÝ (ZIL 789), OCH Nečtinská zemědělská a.s., Nečtiny, 17. 4. 2020, 79 b.FORREST ZE ŽÍŠOVA P (ISI 489), OPB Benešov, 15. 4. 2020, 79 b.

MEWIL RED FOXTROT 25H (AAA 178), OPB Horní Dubňany, 28. 4. 2020, 79 b. FUZE Z CHÝŠTĚ (ZBM 450), OPB Osík, 30. 4. 2020, 78 b.

Fot

a: K

arel

Mel

ger,

Kam

il M

alát

, Vít

Čep

elák

, Pav

el K

áčer

, Jan

Kop

ecký

62

Ve‰keré informace vztahující se k v˘bûrÛm plemenn˘ch b˘kÛ najdete na internetov˘ch stránkách svazuwww.cschms.cz (sekce odchovny PB).

Den Datum Začátek* OPB, chovatel ks** Plemena DražbaPondělí 15.06.2020 9,00 OPB Benešov 21 MS,CH,BA hodinu po skončení ZV

9,00 Zatloukal Jan, Velké Dvorce 14 MS,CH x9,00 Ouředník Karel, Kolinec 3 LI x9,00 Bystrianská Jana, Melč 13 LI x9,00 Družstvo vlastníků Libeň – Vtelno 6 CH,BA x11,00 Bystrianský Jan, Melč 1 LI x11,00 Měcholupská zemědělská a.s. 15 AA,CH,MS x12,00 Náš Dvůr s.r.o, Držovice 2 AA x12,30 Sumega Petr, Heřmanice u Oder 1 MS x13,30 VFU Brno ŠZP Nový Jičín 2 LI14,30 Ulčák Petr, Kunčice pod Ondřejníkem 1 LI x

Úterý 16.06.2020 9,00 OPB Cunkov 43 MS,LI.AA,CH,BA,HE,PP,SA hodinu po skončení ZV9,00 Seidl Jaroslav, Ptenín 1 AA x9,00 Tichá Tereza Mgr., Jindřichov 1 MS9,00 Karban Kamil, Lhenice 4 CH10,00 Šumavský angus spol.s r.o., Soběsuky 1 AA x11,30 Novák Petr, Sirá 1 CH x12,00 Loos Adolf, Hora Svaté Kateřiny 2 LI15,00 Daňhel Miroslav, s.r.o. 1 CH x

Středa 17.06.2020 8,00 Bouda Petr, Ing., Voděrádky 4 CH x9,00 TEGRO s.r.o., Těšenov 2 AA x9,00 Habr František ml., SZ, Báňovice 21 MS x10,00 Birovash Pavlo, Horní Cerekev 1 AA x13,00 K+K Břilice 1 CH x13,00 Jarošová Zdeňka, Rosička 2 PI x14,00 Klusáček Stanislav, Suchdol nad Lužnicí 3 LI x14,00 Mrtka Václav, Počátky 5 GS15,00 Farma Karel Dvořák s.r.o. 3 LI x

Čtvrtek 18.06.2020 9,00 OPB Osík 52 BA,CH,MS,LI,AA.HE,BB hodinu po skončení ZV9,00 Nečtinská zemědělská a.s. 9 LI x9,00 ZOD „Blata” Sedlec 1 MS x9,30 Černěveský Háj s.r.o. 15 LI x11,00 Placanda Jakub, Křenovice 1 MS x12,00 Hodina František, Ing., Záblatí 3 LI x12,30 Hodina Jakub, Kratušín 3 LI,MS x13,00 Prima Energo s.r.o. 1 LI x13,30 Sahula Josef, Běleč 1 LI x14,00 Kofroň Jan, Ing., Radhostice 5 AA x

Pátek 19.06.2020 9,00 OPB Horní Dubňany 29 CH,LI,AA hodinu po skončení ZV9,00 Denk Jaroslav, Hodousice 5 LI x12,00 Agrochyt s.r.o., Mohelno 2 CH,MS x14,00 Polák Jiří, Dolní Libochová 2 MS x15,30 Dvořák Josef, Ing., Telecí 1 AA x

Sobota 20.06.2020 x x x x xNeděle 21.06.2020 x x x x xPondělí 22.06.2020 9,00 ZD Brloh 4 AA,MS xÚterý 23.06.2020 9,00 OPB Todně – Březí 7 LI,UU hodinu po skončení ZV

11,00Lepša Lukáš, Rejta 1 AA xLepša Vladimír, Pěčín 1 AA x

11,00 Statek Branná spol.s r.o. 1 LI x12,00 Tájek Jarosla, Zvíkov 5 CH,LI,PP x14,00 Šedivý Jan, Smrhov 3 MS x 15,00 Opekar Jan, Chodeč 2 AA x

* začátky ZV u chovatelů jsou orientační** počty býků na začátku odchovu

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2020Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2020

III. turnus – B˘ci narození 1. 4. 2019 – 30. 6. 2019

Peãen˘ hovûzí v˘var z oháÀky

PŘÍPRAVA: pečení 40 minut a vařit oháňku do měkka

POSTUP:Pro zvýraznění chuti vývaru oháňkuopečeme na sucho v troubě cca 40 minut, při teplotě 220 °C.

Ke konci do pečící nádoby vložím na větší kousky nakrájenou kořenovouzeleninu a neoloupanou cibuli na čtvrtky (asi na 10 min.)

Přendáme do hrnce a přidáme koření. Výpek v pečící nádobě zalejeme horkou vodou a pečlivě ze stěn setřeme a slejeme do hrnce k oháňce.

Dolejeme studenou vodou, 1,5 až 2 litry. Vaříme pomalu na mírném ohni do změknutí oháňky (pěnu během vaření sbíráme).

Vývar scedíme, část zeleniny a masa nakrájíme do vývaru.

Přidáme zavářku, domácí nudličky a játrovou zavářku.

Hotovou polévku nakonec ozdobíme petrželkou.

Peãen˘ hovûzí v˘var z oháÀky

Dobrou chuť přeje spokojená zákaznice Ekofarmy paní Hanka.

EKOFARMAwww.biomasicko.cz

SUROVINY:1 kg hovězí oháňky2 mrkve1/4 menšího celeru1 kořenovou petržel1 cibule3 stroužky česnekuKoření: bobkový list, pepř, nové koření, sůl

âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTUTù·NOV 17, 110 00 PRAHA 1

TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: INFO@CSCHMS.CZ WWW.CSCHMS.CZ