firestarter-03-2014

Březen 2014

OTO KLEMPÍŘ

Business everyday

Měsíčník společnosti Firestarter s.r.o.

firestarter.cz

RE:PARÁDAOPEN YOUR CLOSET!MÓDA A RECYKLACE

NEJDRZEJŠÍ BYZNYS ČTENÍ V REPUBLICE. MUST READ!

H M M M M !

19kaJE PŘÍMO K ZULÍBÁNÍ!

DÍKY VÁM JSME DOSÁHLI 19 MINUT ČTENOSTI. ZDROJ: ISSUU.COM / 5. 1. 2014

4 FIRESTARTER Březen 2014

CO VÁS ČEKÁ

OBSAHEDITORIALVůně nového života...

ÚVODNÍKHAPPY BIRTHDAY FIRESTARTER!

NAPSALI JSTEJak se vám líbilo únorové číslo FIRESTARTER?

CHARLES BURTONProfesionální trenér a posel zdravého života.

JANA DÚBRAVČÍKOVÁiPhone nastartoval novou vlnu umění.

FIRELIFEJak trávila volný čas naše redakce v únoru.

MÓDA A BYZNYS – RE:PARÁDANení to jen půjčovna oblečení... je to mnohem víc.

JAKUB KOHÁKTvůrce reklam, které vás provází každý den.

TÉMA MĚSÍCE – NETWORKINGFilip Novák nám prozradil jak na to.

PLUS MÍNUSCo nám přinesl měsíc únor ze světa i kraje.

FILIP PROCHÁZKATři roky žije nezávisle na energiích. Stal se z něj průkopník solární energie.

TECHNOLOGIE – NETATMOPetr Kopčil a jeho úchylka v meteorologii.

HODNOTY V PODNIKÁNÍ Co znamená slovo DOCHVILNOST.

06

08

10

18

34

40

44

52

58

62

64

72

78

18

44 52

64

34

5Březen 2014 FIRESTARTER

GENERÁLNÍ ŘEDITEL PETR KOPČIL [email protected] +420 774 744 408 ŠÉFREDAKTOR VÍT STUDNIČKA [email protected] +420 608 072 147 REDAKCE LENKA MAHDALOVÁPETR KOPČILALICE HORÁKOVÁ VÍT STUDNIČKA LIBOR ZEZULKAFILIP NOVÁKJAROMÍR SVĚTLÍK FOTOGRAFOVÉ PETR KOPČIL JAROMÍR SVĚTLÍKDANIEL KUBINA

KOREKTURARICHARD ANDRÝSEK

OBCHODNÍKLIBOR ZEZULKA IT ODDĚLENÍ TOMÁŠ HEČKO VYDÁVÁ FIRESTARTER S.R.O.

FIRESTARTER S.R.O.FIRESTARTER JE MOŽNÉ VOLNĚ ŠÍŘIT DIGITÁL-NÍ CESTOU JAKO CELEK. NENÍ VŠAK PŘÍPUST-NÉ JEJ JAKKOLIV EDITOVAT A UŽÍVAT POUZE JAKO ČÁSTI PRO KOMERČNÍ ÚČELY. TÍM SE ROZUMÍ NAPŘÍKLAD TEXTOVÁ ČÁST, FOTKY, VIDEA NEBO AUDIO VLOŽENÉ DO OBSAHU VYDÁNÍ NENÍ-LI UVEDENO JINAK. VEŠKÉRE UŽITÍ JE TAK MOŽNO POUZE SE SVOLENÍM VYDAVATELE.

ADRESA REDAKCEFIRESTARTER S.R.O. MOKRÁ 314760 01 ZLÍN FIRESTARTER.CZ KONTAKTUJTE NÁ[email protected]

[email protected]

Kreativec, hudebník, člen J.A.R. a mno-hé další se skrývá za tímto jménem. Rozhovor vás nenechá s klidnou tváří...

OTO KLEMPÍŘ

PUBLISHING

BUSINESS EVERYDAY

12

IVA LECKÁJak se žije ženě, matce a především spisova-

telce.

FIREHELP – BLÁZINEC ZA ZDÍKdyž pomáhat baví.

TEREZA KUTROVÁPrvní rok v showbyznysu byl jen začátek.

ČTĚTE V DALŠÍM ČÍSLEOchutnávka březnového čísla, které si

nenechte ujít!

82

90

94

98


EDITORIAL


Vůně nového života...Sněženky poslem inspiraceTento rok jsem na ně narazil opravdu brzy. Znáte ten pocit, když vidíte na pochmur-né, zimou poznamenané zemi první sněženky? Jsou poslem nové naděje, známkou toho, že všechno co zima donu-tí spát se opět probudí. Tak tohle období vnímám. Všechno se probouzí a není to jen příroda. Ačkoli jsme lidé její součástí, většinou se do ní neřadíme. Nicméně probouzení doprovází i lidskou říši. Stále vídám více rukou, které dělají věci svědo-mitě. Více nohou, které šlapou po zemi s úctou. Více hlav, které myslí na sebe i své okolí. Buďme všichni součástí změn a zasaďme každý den pomyslnou sněžen-ku v našem životě. Přispíváme stejným dílem. Váha života nezná rozdíly. Máme moc tvořit cokoli, co se nám namane. Co nového vytvoříte ve svém světě ještě dnes?

VÍT STUDNIČKA ŠÉFREDAKTOR

FOTO: PETR KOPČIL


ÚVODNÍK

HEPY BRZDEJ!TEXT: PETR KOPČIL FOTO: JAROMÍR SVĚTLÍK

Každý nejspíš někdy na někoho. Manželé, tedy ženichové, zapomínají nejčastěji na výročí svatby. Obecně pak muži, na datum seznámení se se svou partnerkou. Nedejbo-že, když se jich zeptá, jestli si vzpomínají na jejich první společný sex. Ouč!

Na co předpokládám, že většina lidi ne-zapomene, je datum jejich narození. Ano. Považujeme to za společensky významný akt a důvod v dětství způsobit do školy při-nesenými cukrlaty o pár kazů spolužákům navíc. Později první ilegálně pořizená lahev laciné broskvové vodky vypitá s kamarády. Někdy se divím, že ještě vidím.

Pak už jsou to mejdánky na vysoké případně v práci a tady jde do tuhého, pro-tože to často končí morální kocovinou. To, když se druhý den probouzíte v posteli vaší nadřízené kreativní ředitelky. Nebo spolu-žačky z prváku, která se tu prostě evidentně neorientuje. Příští rok už se vám sice vyhne obloukem, protože si nabrnkne jiného čen-du, ale vás stejně uklidní fakt, že tu budou další dorostenkyně. V práci pak případně blonďatá a prsatá kolegyně z účtárny, která již delší dobu neměla styk jiný, než ten pla-tebení a to nejčastěji stejně pouze v digitál-ní podobě. To si nalijme čistého… tedy dost virtuální podobě.

Na koho jste v poslední době takhle za-poměli vy? No a teď si představte, že za-pomenete na založí vaší vlastní firmy! Mně se to stalo právě dnes, 25. února 2014 v 14:44, kdy píšu tyto řádky do jablečného airu. Něco mě celý den říkalo, Petře, podívej

se na tu Justici! A tím vážně nemyslím, že bych si měl hrát na investigativního žurna-listu a koumat kraj po kraji, kde mají soudci problém. A fakt, je to tam – Datum zápisu 26.2.2013. Karamba! Prostě káťa, havárka a vůbec fópá jako prase.

No tak dobrý, píšu tedy kolegům, že v pátek se mají připravit na mimořádný mejdan. Jeden se s omluvou hlásí – odjezd k rodičům, další jde na ples gymnazia, Bára bude určitě byzy, o Liborovi ani nemluvím a mohl bych to rozepsat ještě dál… Tedy tímto veřejně hlásím, oslava se přesouvá na březen. Moje nervy, doufám, že v době, kdy čtete tyto řádky a já se procházím nejspíš někde po Piccadilly circus v centru Londýna, si pořádně odpočinu a naberu nových sil do další práce. No a hlavně nezapomínat…

Tak tedy, kolegové, naši obchodní přáte-lé, fanoušci platformy Firestarter, čtenáři magazínu FIRESTARTER, podporovatelé i vy, kteří se “jen” inspirujete legendou. Děkuji vám z celého hořícího srdce za krásný rok ve vaší společnosti. Děkuji vám za cokoliv, co nás spojilo, co nás společně inspirovalo. Děkujeme našemu guru, Firestarterovi, že to vše z povzdálí sleduje, že on je ten, který svou svítilnou ukazuje správnou cestu. Ale nedívejme se do minulosti. Je to tak archa-ické! Všechno je tady a teď a to nás žene do-předu. Tedy s některými na březnové naroz-eninové party 2014. Nebo 2015. Právě si to píšu do Fantastical - bing - bing - synchroni-zace proběhla úspěšně. A jestli za rok zase zapomenu…


PETR KOPČIL


NAPSALI JSTE

Lucie Beňadíková / FacebookNěkteré články mě zaujaly velice, jako třeba s Tomášem Hillerem, ten se mi velice líbil, pak mě zaujal s Adamem Blahou. Naopak mě absolutně neba-vil s paní Lenkou Paníčkovou, ale to je můj problém, tohle téma mi vůbec nic neříká. Ale myslím, že si v tomhle čísle každý našel článek pro sebe.

Jaromír Světlík / FacebookTento magazín mě zaujal hned od sa-mého začátku. Měl jsem možnost být u jeho prvních krůčků, kdy světlo světa spatřilo zcela nové periodikum v ob-lasti podnikání. Moc se mi líbí jeho poslání, kterým je seznamovat čte-náře s lidmi, kteří chtějí prožít život naplno… odhodlanými realizovat své plány a sny, s přáním změnit svět k le-pšímu a touhou pomáhat ostatním. A právě to mě oslovilo natolik, že jsem se pro FIRESTARTER rozhodl psát také. Kolem nás je spousta lidí, o kterých by-chom se měli dozvědět.

Adam Lacina / FacebookMladé a perspektivní médium, které stávajícím i budoucím podnikatelům umožňuje vnímat současný byznys skrze zajímavý výběr osobností a jejich cest za úspěchem. Věřím, že i díky své skvělé přístupnosti, která jde s módou dnešní doby, přinese nám čtenářům je-ště spoustu inspirace a otevře se cesta

Jak se vám líbilo únorové číslo?lidem, kteří váhají nebo třeba začínají s podnikáním. Přinese také chuť a sílu jít za úspěchem i v době, kdy to nevypadá nejjednodušší. Stále věřím, že se nene-cháme vytlačit velkými firmami a kor-poracemi a zvítězí soukromí živnostníci a podnikatelé s poctivými, užitečnými a českými produkty. FIRESTARTER buď již příkladem. Přeji hodně štěstí všem do redakce :).

Petr Piechula / FacebookK časopisu Firestarter jsem se dostal či-stě náhodou... Nemám moc času nazbyt a tak povětšinou čtu jen zprávy, které mi připadají důležité. Většina časopisů, kte-ré se mi dostaly do rukou, protože toto oběživo nevyhledávám, mě neoslovi-lo ani omylem. Z Reflexu se stal bulvár a Respekt patří taky bůhvíkterýmu lob-bíkovi.. Tenhle časopis mne mile pře-kvapil a až budu mít více času, určitě si přečtu i na pohled zajímavé rozhovory s úspěšnými lidmi.. To je motivace, kte-rou lidé v tomhle „nasraném” státě po-třebují!!! Velké plus -– recenze na aktuál-ní knihy, cd, dvd mě překvapila... Hobita spousta lidí haní a přitom je to přesně tak jak Tolkien zamýšlel, bohužel už ne-stačil dopsat a proto: Díky nadšencům jako je Jackson!!!


Zdeněk Španiel / FacebookKdyž jsem se dostal do kontaktu s tím-to magazínem, překvapil mě. Jednodu-chost, přímost, účinnost to jsou ta tři slova, která ze mě vypadla u poslední strany. V tomto „plátku” je spousta za-jímavého čtení o lidech, kulturních no-vinkách, cestování, zálibách a věcech, které mnohdy řešíme s přáteli, zrovna když se kulturně unavujeme (možná ukojujeme – vyberte vy). Jednoduchý a pestrý design s mnoha fotografiemi a hlavně bez velkého zásahu reklam se mi moc líbí. Skvěle psané slovo je jak čtivé, humorné, tak i výstižné. Nezbývá mi než doporučit to dál, těšit se na nové číslo a fandit vám, ať se ta vaše „nádher-ná šestnáctka” jen dál rozrůstá. Díky za tip.

Děkujeme. Vážime si všech vašich ko-mentářů, ať jsou jakékoliv. Budeme rádi, když se po přečtení aktuálního úno-rového čísla magazínu FIRESTARTER, podělíte o zážitky a postřehy nejen s redakcí, ale i s ostatními čtenáři. Váš příspěvěk zveřejníme v dalším čísle. Kontaktovat nás můžete na www.facebook.com/ifirestarter.cz nebo na emailu [email protected] Redakce

19kaJE PŘÍMO K ZULÍBÁNÍ!DÍKY VÁM JSME DOSÁHLI 19 MINUT ČTENOSTI. ZDROJ: ISSUU.COM / 5. 1. 2014

HMMMM!


ROZHOVOR MĚSÍCE

hříbek a tank

OTOKLEMPÍŘ

TEXT: PETR KOPČIL FOTO: LENKA HATAŠOVÁ

Oto Klempíř je pro mě... hmmm tak trochu legenda mládí. To z důvodu, že patří do hudební formace J.A.R. a tu jsem s ka-marády na základce sjížděl patřičně už od roku 1993. Ale to není jediný moment, kterým mě okouzlil. Snad jste postřeh-li i fakt, že taky napsal pár scénářů k filmům. Ale především a to nás bude zajímat dnes nejvíc, že je to kreativec a stojí za spoustou zajímavých marketingových strategií.


ROZHOVOR MĚSÍCE

Oto, přeju hezký den. Vlastně – ozajst-ne pekný deň! Jsi teď na Slovensku nebo v Česku? Vím, že aktuálně jsou tě plná slovenská bulvární média, protože ses stal součástí poroty talentové soutěže. Takže děláš kata Mydláře? Nebo jsi spíš ten hodný policajt? Je pravda, že na mě, vzhledem ke zbytku složení poroty, zbyla ta drsnější část show, ale snažím se být spravedlivý!!!

Prosím Tě, jak jsi se k tomu vůbec dostal? Na co Tě východní bratři nalákali?Jednoduše, zavolal mi režisér a optal se, je-stli mám zájem. Dali jsme si osobní schůzku a přijel naprostý pankáč, s názorama, který se mi líbily a se kterými jsem souhlasil. Tak tedy ANO, šel jsem do toho, i když jsem ne-věděl, co mě vlastně čeká.

Po pár dnech zkušenosti na Slovensku v této show, pokud by přišla nabídka i u nás, sáhl bys po tom znova? Tím chci říct, jestli jsi se v tom nějak našel? Pocho-pil bych, že tam může být zajímavá fina-nční motivace, že je to dobré selfpromo, ale prostě jako soudce tě vidím snad jen v klipu od Řezníka!To ještě nevíš, co Tě čeká v případě X factoru :).

„J.A.R. UŽ DESETILETÍ FUNGU-JE NA BÁZI DOBROVOLNÉHO SDRUŽENÍ STARŠÍCH SRDCA-ŘŮ. NAŠI HUDBU DĚLÁME PRO TZV. VYŠŠÍ DÍVČÍ...”

Dechberoucí je i situace, za které jsme se na tento rozhovor domlo-uvali – chat na Facebooku z 1. 12. 2013, který mírně zkracuji:

PETR: Oto, tady je link na nové vy-dání magazínu FIRESTARTER!OTO: vidíš, jak seš šikovnej, woe)PETR: však taky u toho poslouchám i J.A.R. Takže navrhuji spolu udělat rozhovor do dalšího nějakého čísla, aneb jak Oťáka ještě neznáte – mar-keting na špičceOTO: klidně bejbePETR super!OTO: tož sa ozvi, syne

Teď už jistě chápete, že i následu-jící řádky budou tak trochu z jiného světa. Tento rozhovor vznikl na cha-tu Facebooku. Vidíte, to je asi jediné pozitivum tohoto média, jinak už bych ho vůbec nemusel používat. Dám příměr s tímto rozhovorem. Kdyby se jednalo o desku americ-ké hip hopové star, byla by na CD nálepka „Parental advisory / explicit lyrics”. Na beton. Před jeho dalším čtením vás důsled ně varuji. Po dvou měsících jsme se k myšlence rozho-voru totiž vrátili.Tož hýrvýgou!


OTO KLEMPÍŘ

Huh, tak tedy mluv, co to je!Jeden velmi, velmi, velmi zlý muž.

A to jsi ty!Hádej, buď Ondra Brzobohatý, nebo já :).

Prostě svět je plný starejch zlejch dědků, co… Tomu sloganu jsem udělal čest!

Jednoznačně. Právě mi hrají Dlouhrající děcka. Takže jedu na Tvé vlně! Co v uších příjemně pošimralo v poslední době hu-debně tebe?Mě zase po dlouhý době zabili Black Cro-wes se songem Remedy, ten riff tam je pro oldskůlera jako já pekelnej balzám a video taky. Jak tam skáče bosej blázen a zpívá jak bůh. Riffovej melody metal s černejma vo-kálistkama, tak to teda sorry, famózní. Hned si to jdu dát.

Oujééé! Tak tady jsem tzv. bokem. Máš v soutěži někoho, kdo by stál za tvůj čas, pozornost a know-how, které za léta v šoubyzu máš? Tzn. ať už ta osoba vyh-raje nebo ne, chtěl by ses někoho ujmout producentsky?Kámo, tak za prvý jsem viděl live Celeste Buckingham, a to mě zabilo. Čekal jsem po-pík a přišel hard rock ostrej jak břitva, mimo jiný.

Dobře, ale ta už je „udělaná”…Je tam dle mýho cca deset smrtících kousků a strašně dobrý na tom je fakt, že se s tím moc nepářou, prostě hukot jak prase. Takže jsem si chvílema připadal jak hříbek, na kte-

rýho se řítí tank. Hej, to je hedlajn rozhovo-ru, s hříbkem :).

Myslím, že je to především tím, že od Zlína na východ začíná východní Vala-šsko – Slovenská divočina? Prostě tad y je to vždycky tak trochu jínáč. Slováci byli dle mého hudebně od nás vždycky tak deset let dopředu. Ať už šlo o funk, house...Tady jsou i Češi, Madaři, Rusíni, Poláci atd. International bright young thing prostě.

Takže je tam i nějaký šikovný Čech nebo Češka – myslím v té tvé top deset. Ty jsi ale tím pádem producent „na houby“!Kecy vole :))). Mám tým snů!

Bude letos nová deska J.A.R.ynů? I po těch letech mě totiž pořád bavíte, byl bych nerad, kdybyste to zatáhli do vozo-vny. Ale protože nejsme hudební časo-pis, zajímají mě i fakta. Umí se J.A.R. dnes samouživit vlastní hudbou? Má smysl pro vás fyzicky prodávat CD a digitální kopie, třeba přes iTunes. Jak vám fungu-je tento segment byznysu, podporujete to nějak, nebo už máte kapelu fakt jako hobby při práci?J.A.R. už desetiletí funguje na bázi dobrovol-ného sdružení starších srdcařů. Naši hudbu děláme pro tzv. vyšší dívčí, není to prvo-plánový popík, takže ani není komerčně příliš úspěšný, ale neuhnem ani o píď, což uvidíš na nový desce s pracovním názvem Dělníci odpočinku :))). Je libo vzorek textu?

>>>


ROZHOVOR MĚSÍCE

Tesco, Fernet Stock, Oskar – Vodafone, Sta-ropramen, Nestlé, Mazda, Ford, Telefonica – O2, Wustenrot atd., ten seznam by zabral mnoho řádků. Každý z těch brandů (značek) znamená mnoho dalších subrandů, of cour-se))). Takže nepropaguješ Nestlé, ale třeba Orion a ten se dále dělí na Studentskou pe-čeť, Deli, Margot, bonboniéry atd. atd. Jako punkové eso si vážím názvu, kdy Oskar, již zaniklý operátor, nervoval s názvem před-placené karty a chtěl to hned, tak jsem jim do telefonu suše oznámil: „Oskarta!“ A bylo po ptákách))). Hned to vzali.

Ty kráso! To mi chceš fakt říct, že to je tvůj nápad?! Deset bodů a potlesk z publika!No jo, to šlo rovnou ven).Všichni špekulovali: „dobrá karta, levná kar-ta“ atd. A já: „oskarta, čau.“

Je značka, produkt, který bys byl ochot-ný za tvou práci vybártrovat, tedy ani ko-runa do budgetu, ale ty bys dostal prostě to ono, pro co dýcháš…Mám dva. Oboje od B: první je Bugatti a druhá je Benzina.

Žeru tě a tímto děkuji za extra výživný rozhovor a přeji hodně sil v porotcování.Tak jo, čau draku a pošli ten časák!

Ano, ano! Prosím, vždyť to je tak exkluzi-vní moment – malý krok pro člověka, vel-ký krok...Hlídá nás satelit/ Tak klid/ Je to jen souboj mentalit...Zhublas/ Tuk váže chuť/ Zhublas/ Na plo-chou hruď

Vidím, že toto album bude opět z katego-rie „must have“, zajisté koupím a podpo-řím vaše důchody!Hele, Viktořík má tříletou dceru, totalní kra-savu, který říkáme Šéfka. Cestou z koncertu mi zazpívala svůj novej hit, text: hovno, ho-vno, hovno / děkuju ti hovnem :)))))))))))).

Dobře, od hudby k byznysu. Vím, že stojíš často jako šedá eminence u zajímavých marketingových kampaní, strategií. Na čem aktuálně pracuješ, co už můžeme vi-dět, slyšet...Je to několik nadačních fondů a zajímavých obchodních projektů, konkrétně na to teď nechci odpovídat.

Dobře, to je tedy aktuální stav. A pokud se podíváme do minulosti. Myslím, že jsem se někde dočetl o kampani pro slo-venskou O2, je to tak?Dám ti malou ukázku minulýho marketingu:


ROZHOVOR


Charles BurtonTEXT A FOTO: JAROMÍR SVĚTLÍK

Na svůj první rozhovor jsem se moc těšil. Pro tento rok mám totiž jedno velké předsevzetí – najít si více času na přátele a pravidel-ně se s nimi setkávat. Dnes tak skloubím své předsevzetí s vel-kou příležitostí blíže Vám představit sympatického a energického chlapíka ze Zádveřic, který dokáže už jen svým příchodem člověku rozzářit tvář. Vždycky když se vidíme, odnáším si s sebou tolik po-zitivní energie, že bych s ní mohl zásobovat celé město minimálně tak na rok.


ROZHOVOR

Ahoj Charlesi, jsem moc rád, že máme příležitost opět se vidět. Každý kdo

Tě zná, může potvrdit, že jsi člověk mi-mořádně optimistický a pozitivní. Já si snad opravdu nepamatuji okamžik, kdy bych Tě viděl zamračeného. Kde to-lik pozitivní energie bereš? Já vlastně nevím. Jsem velice šťastný, když se můžu setkávat se skvělými lidmi, kteří jsou všude kolem mě. To oni musí být tím zdrojem velké energie. Občas vzpomínám na chvíle, kdy jsem se často něčím trápil a nechyběl ani pláč. To už je ale pryč! Set-kávám se teď spoustou pozitivních lidí, kteří mně pomáhají a povzbuzují. Po-tkávám spoustu lidí, kteří dělají mimořád-né věci… věci které jsou velmi neobvy-klé. Myslím si, že toto mě vždycky donutí uvědomit si, jak šťastný já jsem!

Ty pocházíš z Londýna?Původně pocházím z města, které je po-blíž Cambridge. Přestěhoval jsem se do Londýna, když mi bylo osmnáct, devate-náct. Další část života jsem strávil tam.

Náš magazín je o podnikáním ve Zlíně a Zlínském kraji. Jeho posláním je vyh-ledávat a představovat všechny lidi, kteří se rozhodli život prožít naplno a jsou odhodlaní realizovat své plány a sny. O Tobě vím, že jsi velmi aktivní, kreativní člověk se spoustou nápadů i plánů… zajímá mě proto, jakým pro-jektům se v současné době věnuješ?Moje opravdové přání je pomáhat lidem, a to jak nejlépe dovedu. Pro mě je fitness a zdraví jako bible. V této chvíli mám roz-

pracovaný jeden velký projekt – pokus vy-tvořit webové stránky, které budou por-tálem fitness v České republice. Jedná se o webové stránky charlesbfit.com a jsou už nějakou chvíli v provozu. Stále se však roz-víjejí. Můžeš zde najít informace o instruk-torech, kurzech, o tom kde a kdy jaké kurzy běží, dále pak různé informace pro zdraví. Cílem je vytvořit centrální místo pro celou republiku – nyní už dokončujeme Mora-vu. Co se jejich obsahu týká… když jsem se dnes ráno díval, bylo tam vytvořeno už 790 událostí v regionech, dále pak asi 90 různých typů kurzů. My všichni, kdo uveře-jňujeme informace, máme společně v jed-notlivých regionech přibližně 860 různých kurzů. Je tam něco přes 300 instruktorů. Na tomto projektu pracuji s dalšími třemi, čty-řmi lidmi. To je tedy jeden projekt. Dalším projektem je vytvoření fitness ligy. Lidé bu-dou moci monitorovat sami sebe, sledovat své zlepšení/zhoršení… to jak se v lize po-hybují dolu nebo nahoru. Zda cvičení pro-bíhá v daný čas. Je to něco podobného jako fotbalová liga. Rozběhne se už v březnu ve Zlíně. To je tedy další z mých velkých projek-tů, které připravuji.

Mezi tvé pracovní priority patří fitness a tanec. Proč právě tyto dvě aktivity?Myslím, že když jsem byl mladší, byl jsem velmi plachý. Používal jsem pantomimu, protože jsem tím pádem nemusel mluvit. Pantomima byla můj způsob, jak být na je-višti, ale současně nemuset mluvit. Pomoh-la mi rozvíjet sama sebe a naučila mě sebe-vyjádření. Pokud jsem se chtěl stát mimem, bylo to velmi velmi těžké. Pokud jsem ale


CHARLES BURTON

chtěl být později tanečníkem, mohl jsem už pantomimu použít… bylo to o moc sna-zší. Vlastně jsem chtěl být klaunem, ale být klaunem je velice těžké a je to pouze sezón-ní záležitost. Z toho důvodu jsem se rozhodl pro tanec. Chtěl jsem tančit a současně vy-užít nástroje pantomimy. Tanec je v tomto ohledu více žádaný. Ovšem i tanec je moje velká láska. Vím, že moje dcera je blázen do tance. Doufám, že v něm bude pokračovat. Miluje ho.

V souvislosti s tancem mě napadá, že někdo by mohl namítnout, že to není zrovna běžná chlapská záležitost? Jak ses k němu dostal?Tomu věřím. Jde vlastně o to, že muži nej-sou tak společenští tvorové jako ženy. Ženy jsou mnohem více společenské. Ženy se umějí mnohem více otevřít a relaxovat na veřejnosti. Nebojí se toho. Kde jsou muži ze strachu raději nenápadní, tam ony se pro-jevit nebojí. To je důvod, proč jsou fitness kurzy obvykle plné žen. Protože ženy jsou společenští tvorové a muži jsou více indi-viduální a uzavření. Když jsem byl mladší, zabývali se lidé mou sexualitou právě kvůli tanci. Když ale přišel na scénu Breakdance, spousta mužů se dala na tanec. Breakdance je velmi fyzicky náročný, obsahuje spoustu gymnastických triků. Otevřel dveře k tanci právě mužům. To je to, co mi pomohlo do-stat se k tanci. Breakdance byl zkrátka mu-žskou záležitostí.

A je těžké v těchto oblastech dělat byznys?Ano! Fitness a tanec, můžeš být sice vel-

>>>

mi pozitivní a jistý si tím co děláš, ale i ve světě fitness a tance je velmi jednoduché nechat se strhnout aktuálním děním. Tím co je právě „in“ a říkat si, zda má ještě smysl nadále pokračovat v tom, co jsi dělal dopo-sud. Přijde totiž něco nového a všichni to najednou chtějí dělat, a to i přesto, že s tím nemají žádné zkušenosti. Je tu spousta no-vých nápadů a představ. Ale je to podobné, jako když přijdou nové věci v módě. Lidé změnu ne vždy vítají a často ji i odmítají. Já dělám tanec stejným způsobem jako před dvaceti lety a stále ho učím tím samým způsobem, protože je to to, co mě těší, co umím a čemu rozumím. Nemyslím si, že je dobrá věc jednoduše kopírovat nějaké jiné hvězdy. Je velmi důležité dělat to, co ty cítíš, že dělat můžeš. Můj styl je stále stejný. Je to velice těžký byznys, protože je tu velká konkurence. Jenže až budeš starší, budeš si neustále připomínat a kontrolovat se, co za značku jsi vlastně hledal. Budeš se ptát sám sebe: „Udělal jsem dobrou věc, pro správnou skupinu lidí?“ Bohužel je tu velká konkurence. Myslím ale, že muži mají větší výhodu, protože ve fitness a v tanci je jich málo, více je žen.

Máš neuvěřitelný dar všechny kolem sebe motivovat. To nevím. (rozpaky)

Umíš je doslova nadopovat obrovskou dávkou pozitivní energie. Je pro Tebe práce s lidmi důležitá?Ano, opravdu mě práce s lidmi baví. Než jsem přišel do Londýna, pracoval jsem s lid-mi, kteří měli mentální problémy. Byl jsem


ROZHOVOR

jsem do tělocvičny a oni si mě vyzkoušeli, aby věděli, zda jsem dobrý. Šéf mě neznal a nevěděl, kdo jsem, ale zkusil to se mnou. Dal mi jeden kurz. Za měsíc jsem měl kurzy už čtyři. To bylo ve fitness centru ve Zlíně – ve Fitness Cat. Stále tam učím. Byl jsem vel-mi šťastný, že mohu chodit do tělocvičny. Byl jsem ale také šťastný, že mám studenty, kteří byli velmi laskaví a pomáhali mi na za-čátku mého rozhlížení se ve Zlíně.

Bylo to něco nového v České republice?Ano, tento kurz… bylo to něco nového, ne-mělo to jméno a nikdo v České republice to nedělal. Byl to velký risk, ale šéf řekl, abych to zkusil. Pak po měsíci mi dal čtyři kurzy za týden.

Kdy to bylo?Bylo to v srpnu v roce 2005 (chvíle přemýšle-ní) 2004. Pak jsem šel ještě do jiné tělocvičny a dostal další dva kurzy za týden. Následo-vala také jazyková škola, kde mi umožnili vyučovat pár lekcí angličtiny. Pak jsem těch lekcí dostal víc a víc. Bylo to všechno velmi rychlé. Byl jsem za to velmi rád.

Ale to nebylo podnikání.Ne nebylo. Nejdříve jsem potřeboval získat zaměstnání, a to jako fitness lektor a tane-čník, a také jako učitel angličtiny. To bylo opravdu to, co jsem chtěl tady dělat. Byl jsem velmi šťastný, když jsem tuto práci do-stal. Pro začátek bylo důležité vytvořit si we-bové stránky. Víš, v tu dobu instruktoři ne-měli vlastní webové stránky a možná i díky tomu jsem potkal člověka, který se nabídl, že mi bude dělat manažera. Kontroloval fak-

něco jako psychiatricko-sociální pracovník. Snažil jsem se je pomocí rehabilitace v ne-mocnici dostat zpátky do života. Myslím si, že když chceš něco zrealizovat, tak to dobré i špatné je velmi, velmi blízko sebe. A být úspěšný nebo neúspěšný je také velmi blíz-ko sebe. Někdy je to, co potřebuješ, člověk, který ti podá ruku a ukáže ti, jak to udělat. Jeden člověk ti může změnit život. Po-tkávám spoustu lidí, kteří chtějí být úspěšní, ale nemají nikoho, kdo by jim alespoň troch pomohl. Já vím, že jsem v mém životě veli-ce šťastný, protože jsem měl člověka, který mi pomohl. Měl jsem matku a otce a měl jsem také „adoptivní“ matku a otce. A právě tito dva „adoptivní“ rodiče mi moc pomoh-li. Umožnili mi dělat to, co jsem chtěl dělat a když mi kdokoliv řekl, že to nedokážu, oni řekli: „Neřeš to, zkus to.“ Myslím, že oni dva byli a navždy budou mou oporou. To si vždycky budu pamatovat. Každý potřebuje pomocnou ruku. To je rozdíl mezí tím být úspěšný a neúspěšný.

Co Tě přivedlo sem do České republiky?Znáš to, žena. (smích) V Londýně jsem potkal mladou slečnu, kterou jsem si později také vzal. Byla z České republiky. Když jsme začali mluvit o založení rodiny, byl to důvod k pře-stěhování. Nikdy jsem si nemyslel, že půjdu do České republiky. Když jsem četl o Zátop-kovi, bylo mi sedm… děsivá země, východní blok. Nikdy jsem netušil, že tam budu žít. Ale žena, oženil jsem se.

Byly pro Tebe pracovní začátky v České republice těžké? Jak to probíhalo?Ano, byly. Ale byl jsem velice šťastný. Přišel


CHARLES BURTON

tury, schůzky… po roce jsem měl své první taneční turné po České republice a on jej or-ganizoval.

Co starosti, které s podnikáním souvisejí? Nevadí Ti to? Nepřemýšlel jsi někdy tak, že by bylo mnohem jednodušší se nechat někým zaměstnat a neřešit tak nic kolem byznysu?Ano, to by jednodušší bylo, ale když chceš pracovat, musíš tam být fyzicky přítomen. Byznys ovšem umožňuje rozběhnout spo-ustu dalších aktivit bez tvé přítomnosti. Mi-nulý rok byl právě rokem rozvoje mého pod-nikání. Teď s webem mám k dispozici další lidi, se kterými jsem v kontaktu a se kterými si přeposíláme různé informace. To pak ne-vyžaduje, abych byl všude přítomen osobně.

S kým tedy konkrétně spolupracuješ?Spolupracuji s různými agenturami ohledně fitness kurzů, fitness víkendů, workshopů, turné, spolupracuji i s jinými organizátory. Stále jsem však sám sebou, nikomu nepa-třím. Jsem si sám sobě šéfem. Je to těžké, ale mnohem lepší.

Kam ses od té doby posunul?Vzpomínám si, že když jsem sem přišel, ne-věděl jsem, na co přesně klást důraz. Každý, kdo důkladněji pozná svoje tělo, lépe po-chopí, jak na to jít správně. Když pak přijdeš do kontaktu s fitness, víš, jak moc je důležité být zdravý. Získal jsem spoustu informací, jak někomu pomoci. Mohu někomu říct, že může dělat určité cvičení, ale myslím si, že každý může pomoci sám sobě, protože jde o životní styl. Rozumím více nemocem, kte-

>>>

ré souvisí s myslí. Jenom se podívej kolem sebe. Všude je spousta stresu. Také spousta věcí co jíme, může mít zásadní rozdílné účin-ky na naše zdraví. Nemyslím jen váhu. My-slím zdravotní problémy. Pro zajímavost… můj web se zabývá také tím, jak bojovat pro-ti rakovině pomocí přírodních věcí jako jsou např. citrony, pampelišky… protože spo-usta nemocí je spojena s nízkým imunitním systémem. A nízký imunitní systém je zase


ROZHOVOR

protože žil v době, kdy byla Amerika rasově segregovaná. Byl však velmi hrdý. Cítil, že by porazil každého. Odmítl nastoupit ve válce proti Vietnamu, když řekl: „To není moje vál-ka.“ Tak mu řekli, že přijde o všechny tituly, že nebude moct pracovat a půjde do vězení. Řekl: „Ok.“ Poté, co mu tituly skutečně ode-brali, ztratil práci a svou kariéru. Ale on to nevzdal. Začal chodit po okolí a vydělával si na živobytí, jak se dalo. Během toho promlo-uval k lidem o občanských právech. Stal se jejich hrdinou. A když válka skončila, začal znovu boxovat a opět získal titul.

Další mou inspirací je černošský sprinter Jesse Owens. A teď si představ, že je rok 1936, jsi na olympijských hrách v Berlíně v domo-vině nacistů. Pozoruje tě Hitler a je absolutně vytočený, protože očekával, že místní vyhra-jí všechno. Jenže tento černý muž přepsal historii. Když Jesse obíhal stadion, němečtí lidé křičeli a povzbuzovali ho. Hitler to ne-chápal a na Němce se zlobil. Jesse vyhrál na těchto olympijských hrách pět zlatých me-dailí, z toho tři v jednom dnu. Když se vrátil do Ameriky, nemohl se přidat k týmu a ce-stovat společným autem, protože byl černý. Nemohl si dát čaj ani kafe s týmem, protože prostě byl černý. Nechal si kafe přinést do auta a řekl: „Nevadí, jednou přijde den, kdy to bude v pořádku.“ Prostě to byl džentlmen. Zůstal slušný, i když o něm lidé říkali velmi negativní věci. Ironií je, že stadion v Berlíně je velmi slavný a spousta lidí ho lidově na-zývá stadionem Jesse Owense. Je to hrdina, protože žil v době velké segregace. Byl vel-mi šťastný, že mohl běžet za Ameriku. Tým ho ale stejně přes jeho úspěch nepřijal, ce-stoval dál odděleně, trénoval odděleně. To

spojen s mentálním zdravím. Moje práce fit-ness trenéra je svým způsobem pomoc při otužování imunitního systému. Já například jím dva až tři citrony denně, a dnes díky tomu nemám problémy s vysokým tlakem, moje tělo je více ohebné. Dokonce běhám rychle-ji. Je to dlouhá cesta, která začala před dva-ceti lety. Víš, každý můžeme učinit správné rozhodnutí. Jíst mrkev, citrony, jablka. Pak už nemusíš kupovat džus z obchodu, protože si vyrobíš svůj vlastní. Ve Zlíně je spousta ob-chodů na čerstvé džusy a myslím si, že toto je budoucnost. Že se prostě lidé začnou více zaměřovat na své zdraví a na to, co jedí. Není to opravdu jen o snižování váhy. Samozřej-mě to neznamená jíst jen ovoce, ale jíst také méně tučná jídla a méně solit. Bylo nutné si očistit organismus. Přiznal jsem si problém s vysokým tlakem a začal proti tomu bojovat tak, že jsem každé ráno vypil 1 litr vody s ci-tronem, žádné tablety. A je spousta dalších podobných přírodních možností.

Kde bereš inspiraci pro svou práci?Moje inspirace pochází od několika lidí. Mo-hamed Ali je mou inspirací. Byl to šampion v těžké váze v boxu. Ale ne proto, že boxoval! Musíme si uvědomit, že Ali žil v Americe, kde černí lidé byli považováni za opice! Žili v od-dělených oblastech a nemohli chodit ani do kaváren, nesměli pít vodu společně s bílými lidmi. Naprosto na okraji společnosti. A on jako černý muž se tomu nebál vzepřít. Prostě řekl jsem pěkný, jsem krásný, stanu se šam-pionem v těžké váze. Především bílí lidé byli rozzlobeni, jak mohl něco takového říci čer-noch. Že bude šampionem v černé váze! Že je rovný s bílými! Systém ho za to neměl rád,


CHARLES BURTON

je příklad někoho, kdo je hodně znevýhod-něný, a i přesto dokáže něčeho dosáhnout. A vidíš, je stále džentlmen. A stal se šampio-nem. Opravdovým šampionem.

Tou největší inspirací v mém životě ale byli především dva lidé, kteří se rozhodli, když mi bylo deset let, že se o mě budou starat o víkendech. Byli to běloši a žili ve vesnici, kde já jsem byl jediný černý chlapec. Jen si to zkus představit. Oni jsou proto i po letech mou velkou inspirací. Řekli mi: „Když chceš být dobrý, musíš být dvakrát dobrý. Stále si ale pamatuj, kdo jsi a nechtěj být někým ji-ným.“ Ukázali mi jinou část života. Vzali mě do Londýna a ukázali mi spoustu zajímavých míst. Přivedli mě například k malování. Když mi bylo jedenáct, koupili mi olejové barvy se speciálním nožem. Dva roky jsem strávil malováním nožem. Když jsem pak začal ma-lovat štětcem, bylo to mnohem, mnohem jednodušší. Učil jsem se techniky nožem. Když jsem maloval nějaké obrazy a nedařilo se mi, oni mě povzbuzovali, abych vydržel. A pak to přišlo! Když mi bylo třináct, měl jsem svou první výstavu a prodal jsem svůj první obraz! Je to tak dávno. On sice zemřel před pár měsíci, ale vždy tu bude se mnou.

Vidím, že jsi obrovsky talentovaný ne-jenom ve sportu, takže kde se můžeme podívat na tvoje obrazy, které jsi namalo-val? Vystavuješ někde?Moc rád bych svou práci kdekoliv prezento-val. Byl jsem na dvou místech ve Zlíně, ale ře-kli mi, že bych musel mít minimálně šedesát obrazů. A navíc mi řekli, že mají plno na dva roky dopředu. Rád bych měl výstavu třeba v nějaké kavárně. Dva velké obrazy mám ve

vinotéce tady ve Zlíně, kde jsem je namalo-val přímo na zeď.

Co pro Tebe vlastně znamená, když se řekne úspěch? Jak tento termín vůbec vnímáš? Úspěch je velmi úzce spjat s tím, co jsi scho-pen udělat a co můžeš dělat. Pro mě je vi-dět se jako úspěšný, když se můžu podílet na otevření trhu pro fitness a zdraví… když budu moci jej zpřístupnit komukoliv. Speci-álně starším lidem a lidem v důchodu, aby mohli pravidelně cvičit. To je záležitost, díky které oni mohou být mnohem šťastnější… když odhodí obavy ze světa fitness. Eliminu-jí tak fyzické a psychické problémy, které se u nich mohou začít vyskytovat. Před několi-ka týdny jsem otevřel kurz pro starší dámy, je to tanec a takové protahování se. Je to v pátek v deset hodin dopoledne a kurz je plný. Já jsem totiž velice skeptický vůči zby-tečnému zatěžování těla nejrůznější chemií v lécích. Tu lékaři často předepisují, aniž by k tomu byl závažnější důvod. Myslím si, že to je jen byznys, je to víc o penězích než o zdra-ví. Spousta lidí, když jsou starší, potřebují nějaké zaměření, potřebují vědět, že se stále můžou zlepšovat. Ve Zlíně je spousta kurzů, například na univerzitě. A jsou plné. Senio-ři se cítí zdravě, jsou aktivní, fyzicky silnější než předtím, mají spoustu zážitků a chtějí se učit. A myslím si, že tito lidé potřebují také sportovní vyžití. Všude kolem je spousta způsobů, jak pro ně něco najít. Chtěl bych sport zpřístupnit starším lidem. Mě bude za dva roky už padesát! Možná už plánuji tak trochu svou budoucnost. (smích)

>>>


ROZHOVOR

čny, on mě trénoval, a po deseti týdnech mě vzal na soutěž. Já jsem nikdy na takové soutěži nebyl, bylo to poprvé. Neznal jsem pózy, pravidla… všechno mi vysvětlil. Sko-nčil jsem druhý! Byl jsem totálně v šoku! Chtěl jsem jít dál. O měsíc později jsem byl na jiné soutěži a tam jsem skončil první! Tak jsem se stal kulturistou. Bylo to velice těžké, protože to bylo o udržování těla. Pokud jsem chtěl soutěžit jako přírodní kulturista, bylo velmi důležité neustále sledovat, co piju, co jím, jak trénuji. Bylo velmi důležité jíst správné jídlo. Pamatuji si, že jsem na svou první soutěž jedl šestkrát denně, trénoval

V minulosti mezi Tvé sportovní aktivity patřila také kulturistika.Předtím, než jsem přišel do Londýna, jsem dělal atletiku. Každý týden jsem se účast-nil nějakých závodů ve svém městě. Když jsem se ale přestěhoval, dělat atletiku dále už možné nebylo, protože na stadionu na to nebyly ideální podmínky. Tak jsem šel do posilovny, jen tak, chtěl jsem prostě něco dělat. Tam jsem potkal muže, španělského kulturistu (Miguel López). Řekl mi: „Můžu tě trénovat.“ A trénoval mě pět dnů v týd-nu, protože bydlel jednu minutu od mého domu. Každé ráno jsem chodil do tělocvi-


CHARLES BURTON

jsem ráno, trénoval jsem večer. Po celý je-den týden. V sedmi dnech jsem tak shodil pět kilo. A to i přesto, že jsem stále trénoval a navíc jedl šestkrát denně.

Takže když chceš hubnout, není to o tom, že bys přestal jíst?To určitě není! Musíš jíst. Pokud jsi hladový, měl bys jíst jednoduše věci, které pomáhají tvému zažívacímu systému. To co vyrovnává pH rovnováhu. Víc zásadité. Spousta lidí má kyselé tělo, které pak zadržuje vodu a cukr. Byl jsem velmi šťastný, že jsem začal s kul-turistikou. Byl jsem také velmi šťastný, že jsem mohl jít soutěžit na mistrovství Evropy v přírodní kulturistice. Zvítězil jsem. Chtěl jsem se stát mistrem světa, ale mým snem bylo už jen dostat se do Britského týmu. A pamatuji si, že jsem to chtěl tak moc, až jsem myslel, že budu plakat víc, než kdokoliv jiný. Protože tam byla spousta emocí. Povedlo se mi to! Zvítězil jsem! O rok později jsem se vrátil zpátky soutěžit ve světovém finále s ženou, soutěžili jsme jako pár. Společně jsme také trénovali. Chtěli jsme projít šampionátem. Ale my jsme ho vyhráli! Ona byla velmi mi-mořádná. Byla matkou čtyř dětí, a přesto byla schopna udržet své tělo v kondici. Společně jsme získali světový titul! Byla v pohodě, bez stresu, dělala gymnastiku a pak kulturistiku. Jsem velmi šťastný za tyto lidi kolem sebe. Měl jsem trenéra, když jsem poprvé přišel do tělocvičny, pak jsem trénoval stravova-cího odborníka, který mně pomáhal. Bylo to opravdu o přírodní kulturistice. Viděl jsem i lidi, kteří nedělali přírodní kulturistiku. Můj přítel zemřel, protože bral anabolika. Za-měřil jsem se proto na to, abych všem říkal,

>>>

že je důležité, aby to bylo přírodní.

Musí být velice těžké dělat přírodní kultu-ristiku.Ano to je, ale je to skutečné. Myslím, že kdo-koliv, kdo chce vybudovat velké tělo, musí na sobě makat a být trpělivý… přetrpět bo-lest… pak je výsledek mnohem skutečnější. Člověk je mnohem fyzicky silnější než syn-tetický člověk. Protože svaly jsou vytvořeny prací a kvalitní stravou. Spousta nepřírod-ních kulturistů mají zdravotní problémy, např. se srdcem.

Jako např. Arnold Schwarzenegger?Ano, on tyto problémy se srdcem má. A když jsi přírodní kulturista, můžeš jíst zdravě, trénovat, strečovat. Tvé tělo bude extrémně zdravé. To je důvod, proč jsem se pro přírodní kulturistiku rozhodl. Je to kombinace všeho toho, co udržuje tělo zdravé. Je to vyvážené. Spousta přírodních kulturistů ví, že „stero-iďáci“ mají velmi agresivní sklony. Přírodní kulturisté, speciálně šampioni, které znám, jsou velice fajn, jsou v pohodě, pracují s lid-mi, např. jako rehabilitační pracovníci nebo pracují jako sociologové. Jsou tiší, takoví flegmatikové. To je kontrast mezi „anabolik“ a „natural“. Pro mě je to životní cesta.

Že jsi sportovec tělem i duší dokazuje i to, že ses nedávno zúčastnil nějakého maratonu, na který jsi trénoval pravi-delným, několika desítek kilometrů dlo-uhým během.Ano, maraton. Běžel jsem maraton už v Lon-dýně v roce 2003 a 2004. S mým tréninkem tady a s trénováním jiných lidí. Začal jsem


ROZHOVOR

totiž trénovat několik mužů, kteří se při-pravují na maraton. A jeden z nich mě inspiroval, protože se opravdu zaměřil na své zlepšení. Můj dobrý přítel Jirka Kobli-ha. Řekl jsem, že on poběží maraton a že já ho budu trénovat, pomáhat mu zlepšo-vat se. Tak jsem se nakonec rozhodl také se zúčastnit maratonu v Praze, minulý rok. Bylo ovšem potřeba začít trénovat šest měsíců předem. Bylo to něco od třiceti po devadesát kilometrů za týden, třicet minimálně. Ideál by byl naběhat šedesát až sedmdesát kilometrů za týden. Běhal jsem ale čtyřicet kilometrů za víkend. Byla to zkouška sebe sama. Běhal jsem ze Zádveřic k fotbalovému stadionu do Zlína a zase zpátky. Vždycky v sobotu. Cítil jsem se skvěle. Po deseti kilometrech, po dvaceti kilometrech… cítil jsem se velmi dobře, byl jsem překvapený. Byla to indi-kace, že můžu běžet bez problémů. Tak jsem běžel pražský maraton. Byla to vel-ká inspirace, byl jsem oblečený do dresu českého triatlon týmu. Moje oblečení bylo v barvách České republiky. Když jsem při-šel do Prahy, byl tam a připravoval se na maraton, spousta lidí mi přiběhla potře-pat rukou a říkala: „Pražák, Pražák.“ (smích) Spousta lidí mě povzbuzovala: „Pojď Pra-žáku, pojď.“ Bylo to tak krásné. Praha. Byl jsem jedním z Čechů, jedním z nás. Opra-vdu pěkný závod. Když jsem běžel třicátý pátý kilometr, moje tělo bylo extrémně unaveno. Ještě mi zbývalo sedm kilome-trů. Když jsem šel ale na čtyřicátý kilometr, udělal jsem chybu. Týkalo se to jídla. Dal jsem si banán. Už to nikdy neudělám. Snědl jsem trochu banánu a najednou

se objevila únava. Byl jsem unavený a po-třeboval jsem pomoc, tak jsem si polil hla-vu vodou. Voda sestoupila z hlavy na nohy a do bot. Měl jsem najednou studené nohy. Všiml si mě jiný běžec a hned se mě ptal, jak se cítím. Řekl jsem mu, že moc dobře ne. On řekl, že se taky necítí moc dobře. „Pojď pomalu, dokončíme to společně po-malým během,“ řekl mi. Byl z Finska. Běželi jsme pak už bez problémů, pomalu, lehce. Dokončili jsme závod držením se za rame-na. On byl Fin a já Čech. Jako bratři ve válce. Naše fotka je v galerii pražského maratonu dodnes. Byl to symbol toho, že běh může být i o bratrství.

Pokud jde o sport, vzpomínal jsi také „Senior olympics“. O co se vlastně jedná?Jedná se o americkou sportovní soutěž pro věkové kategorie nad padesát let. Kategorie jsou pak členěny dále po pěti letech. Lidé nad padesát tak mohou soutěžit v různých disciplínách. Skládá se z regionálních so-utěží pořádaných každoročně ve všech amerických státech. Je tam dokonce kate-gorie nad osmdesát pět let. Moje přání je na Senior olympics soutěžit. Jakkoliv je tato laťka pro mě vysoko. Pokud bych chtěl so-utěžit nyní, byl by to problém. Beru v úvahu kategorii šedesát pět, protože kategorie pa-desát je v každé disciplíně mnohem, mno-hem pokročilejší a lepší, než čeho já jsem teď schopen. Pokud se na Senior olympics chci dostat, musí mé tělo pracovat na 101 procent. Ale to je dobře. Je to výzva. Když trénuji jiné lidi a oni cítí bolest, když chci, aby to dělali důrazně, vím, jaké to je. Žiji tou samou věcí.


CHARLES BURTON

Vzpomínám si na naše první setkání. Bylo to při cestě od vlaku, kterým jsme oba přijeli do Zádveřic. Se svou angličti-nou jsem si vůbec netroufal Tě oslovit. Obraťme ale tuto situaci, co Ty a čeština? Domluvíš se tady bez problémů?Moje čeština? Když mluvím s někým sám (s jednou osobou), je to lepší. Ve skupině je to na mě vždycky moc rychlé. Mám ka-ždou sobotu lekce češtiny s českým učite-lem v Zádveřicích. Víc rozumím. Když pak např. někoho potkám ve Zlíně a on neumí anglicky, mohu použít svoji češtinu. Myslím, že jsem příliš tichý a plachý na to, abych ji používal běžně. Ale rozumím hodně, když ji užívám. Když musím mluvit česky, po-užívám ji, ale gramatika je „mišmaš“ (smích). Lidé mi ale rozumí. Moje starší dcera je moje druhá trpělivá učitelka.

Ona s tebou mluví anglicky a s ostatními česky?Ano, ano. Když se jí občas zeptám, co právě čte, přeloží mi to do angličtiny. Je to také moje trpělivá překladatelka.

Jak dokážeš skloubit svůj pracovní život s tím rodinným? Máš skvělou ženu a dvě úžasné dcery. Zbývá Ti na ně dostatek času?Vždycky existuje důvod, proč není dostatek času. Je to opravdu těžké, protože každý z nás má cíle. Moc rád bych trávil den co den >>>

s mou ženou a mými dcerami. Chtěl bych je vidět vyrůstat a vyvíjet se. Ale je to velice těžké. Je to oběť. Oběť kvůli práci, protože je nezbytná pro jejich budoucnost. Vždycky si říkám, že pracuji dlouhé hodiny, ale je to pozitivní pro ně. Moje starší dcera je velmi sebejistá a šťastná holka. Je velmi schopná v angličtině i češtině. Je velmi hrdá na obo-je. To je důležité. Nemá problém s identitou. Ona ví, že je ze dvou rozdílných míst a je vel-mi hrdá, že je svým způsobem nejen Češka, ale i Angličanka. Opravdu nikdy není dost času. Musí se mezi tím balancovat. Dělat co můžeš.

Nějaký čas jsme byli dokonce kolegové, učil jsi angličtinu na Gymnáziu a Jazyko-vé škole Zlín. Jaké to pro Tebe bylo stát se „panem učitelem“ na střední škole?Učit na gymnáziu, konkrétně na TGM, byl fantastický zážitek. Mám rád každou třídu, mám rád studenty. Studenti jsou velmi chy-tří, jsou to individuality aspirující na sny. Měl jsem tam spoustu respektu, ale zažili jsme i spoustu legrace, protože jsme byli schop-ni sdílet spoustu věcí. Střídavě jsme tvrdě makali nebo se učili jen hraním si. Bylo však potřeba to i to. Těším se z této zkušenosti. Učit tyto studenty bylo skvělé. Nešlo je nik-dy dát do jednoho společného „pytle“. Je to spousta odlišných lidí. Měl jsem rád každou třídu. Každý třída je jiná. Spousta „love“, spousta „fun“. Ale funguje to. I po letech se stále potkávám se studenty a jsme stále v kontaktu. Potkávám se s nimi v jejich ny-nějším zaměstnání – doktoři, dentisté. Bylo to super. Byla to skvělá zkušenost.

„KDYŽ MUSÍM MLUVIT ČESKY, POUŽÍVÁM JI, ALE GRAMATIKA JE „MIŠMAŠ“ (SMÍCH). LIDÉ MI ALE ROZUMÍ.”


ROZHOVOR

„POKUD SE NA SENIOR OLYMPICS CHCI DOSTAT, MUSÍ MÉ TĚLO PRACOVAT NA 101 PROCENT. ALE TO JE DOBŘE. JE TO VÝZVA.”


ROZHOVOR

sport. Teď mnohem více, než kdy dříve. Je to příklad, že existuje spousta dalších cest. Přes dobré rehabilitace, jídlo, cvičení. Moje mladší sestra měla nedávno mrtvici, která ji paralyzovala na celé jedné straně. Je však i přesto stále moc pozitivní a rozhodla se, že si pomůže. Méně jak po šesti měsících od této příhody se rozhodla také začít pracovat v organizaci, kde na rehabilitačním pomáhá právě lidem po mrtvici. Má sestra je další má inspirace. Mohla zůstat paralyzována, ale nyní pracuje na sto procent. A navíc po-máhá dalším lidem. Vypadá zcela zdravě. Má sice problémy, ale lidé to nevědí. Je to vel-ká inspirace velkého propojení se zdravím a jídlem. Vždycky existuje přírodní způsob, který netoxikuje tělo.

Co bys poradil našim čtenářům, kteří stále ještě váhají chopit se všudypřítomné příležitosti a rozjet svůj vlastní byznys?Mezi úspěchem a neúspěchem je velmi ten-ká hranice, velmi úzce spolu souvisí. Pokud máte sen a opravdu mu věříte, musíte to udělat, musíte to aspoň zkusit. Jinak budete brzy stát u zrcadla a ptát se sami sebe, proč jste tak nešťastní. Ale vy nesmíte stát, musíte vstát a udělat mnohem víc! Vždy tu bude někdo, kdo vám pomůže. Sny se stanou re-alitou. Úspěch, to je jen jeden krok. Nepo-měřujte úspěch penězi, ale tím, kolik lidí jste si získali. Když probíhá kurz, vidím lidi velmi šťastné, veselé, usmívající se. Cítím se díky tomu skvěle. Nejhorší opravdu je nezku-sit to. A ještě mnohem horší je poslouchat někoho, kdo vám říká, že to nedokážete. Už kvůli takovým lidem to musíte zkusit a do-kázat jim, že na to máte!

Jako novinku ve svém podnikání jsi teď nedávno spustil e-shop s oblečením. Máš nějaký strop, nějakou pomyslnou hra-nici, kterou když překonáš, tak řekneš: „A dost, dále už nic nového vymýšlet nebudu?“ Nebo se můžeme těšit na nej-různější další zajímavé projekty?Myslím si, že je to nekonečný příběh. Proto-že věci jsou vždycky propojené. Jsem velice nadšený z nanoproduktů, protože to je bu-doucnost. Stříbro (koloidní stříbro – pozn. redakce) je přírodní záležitost pro vyčištění těla. Je to ekonomické a zdraví prospěšné udržovat oblečení čisté. Odstraňuje to bak-terie. Já toto oblečení nosím, vím, o čem mluvím. Když jsem běžel maraton, rozhodl jsem se pro běh v dresu. To je zase jiný pro-dukt, který udržuje tělo čisté a v suchu. Věřím také, že další krok bude velké propojení lidí s dlouhodobými fyzickými a psychickými problémy. Propojení s cvičením a jídlem. Věřím, že v tomto ohledu můžu udělat víc. Viděl jsem lidi, kterým bylo řečeno, že po-třebují operaci. A teď, po cvičení, žádnou operaci nepotřebují. Když jsem byl mla-dší, když mi bylo sedmnáct, tak mi dok-tor zakázal všechny sporty. Bylo to kvůli Osgood-Schlatterově nemoci, vypadalo to jako dvojité koleno. Dal mi nějaké léky a více mi nepomohl. Řekl jsem mu, že jsem proto šel za specialistou, ale že s jeho přístupem teda spokojený nejsem. Odpověděl mi, že pokud nejsem spokojený, ať si jdu za jiným specialistou. Šel jsem, ale k dietnímu spe-cialistovi. Dvě hodiny se mnou strávil a po-radil mi, co zařadit do své stravy. Doporučil mi určitý druh květiny. Teď už nemám pro-blém. Stále můžu používat své koleno, dělat


ROZHOVOR

JANA DÚBRAVČÍKOVÁ

iPhone je jistě světový fenomén. Kdo by před deseti lety řekl, že přijde doba foce-ní na mobilní zařízení, ten by se nejspíš potkal s posměchem. Nicméně iPhone nastartoval mimo jiné i tuto vlnu a s dne-šními inovativními doplňky v podobě objektivů a dalšího příslušenství se stává v rukou fotografů stále více oblíbený. Český portál iPhonefoto.cz působí na trhu od roku 2011. Co chystají na tento rok?

TEXT: VÍT STUDNIČKA FOTO: PETR KOPČIL

iPhonefoto.cz


ROZHOVOR

Jsi součástí portálu iPhonefoto.cz. Jaká světová stránka dala inspiraci k založení české mutace?Magazín iPhonefoto.CZ vznikl původně jako osobní blog jednoho autora, fotografa a no-vináře Tomáše Tesaře s cílem propagovat fotografování a natáčení videí iPhonem. Pri-mární inspirací pro založení blogu byl web iPhoneography.com a okrajově asi sedm dalších blogerů z celého světa.

Na webu propagujete termín iPhoneArt. Můžeme říci, že se jedná o zcela nové odvětví uměleckého průmyslu?iPhoneArt by se jistě mohl zařadit jako nové odvětví fotografie. V zahraničí už dokonce existuje velká komunita mobilních fotografů (viz iphoneart.com), kteří sbírají ocenění po celém světě.

Fotila si na zrcadlovku nebo kompakt? Proč jste nakonec zvolili cestu focení na iPhone a jaké byly tvé prvotní pocity z pořízených fotek?Ano, fotím i zrcadlovkou, ale preferuji foce-ní iPhonem. Vyhovuje mi na něm ta prak-tičnost. Mobil mám neustále u sebe, takže v případě, že mě něco/někdo zaujme, můžu okamžitě fotit. Moje začátky před necelými třemi lety ale byly krušné. Fotila jsem po-uze aplikací Instagram a jediná úprava byla

pomocí jeho filterů, nejčastěji „Rise“. Trvalo mi asi rok, než jsem našla svůj styl, aplikaci na focení a podobně. Stále používám Insta-gram, ale už jen jako „portfolio“ k zvěřejnění už upravených fotek.

Kdo jsou dle tebe aktuálně nejlepší čeští fotografové mobilním zařízením? Máme zde nějaké budoucí Šetlíky, Saudky... ?Určitě nejpopulárnějším českým iPhone fotografem současnosti je Jiří Šiftař aka je-era. Čech žijící v Londýně, který má více než 246000 „fanoušků“ na Instagramu. Mezi nejlepší české iPhone fotografy bych já osobně zařadila Tomáše Tesaře, zakladatele iPhonefoto.cz, dále iPhonefotografa Fethers a z žen například Kristinu Růčkovou, foto-grafku iPhoneArtu.

Jelikož se přece jen jedná o mobilní za-řízení, které není primárně určené na fo-tografování, dá se iPhone srovnat s aktu-álními fotoaparáty na trhu?Výhoda kompaktu je ZOOM, který má iPho-ne pouze elektronický, uměle udělá ořez místo přiblížení, s čím je spojená horší kva-lita výsledného snímku. Mně osobně ovšem až tak nesejde na tom, čím fotím, důležitý je výsledek.

Co si myslíš, že je hlavním přínosem fo-

JSTE PŘIPRAVENI NA IPHONEART? NAHRADÍ DRAHÉ ZRCADLOVKY IPHONE? POVÍDALI JSME SI SE ČLENKOU SKUPINY OPOJENÍ A REDAK-

TORKOU MAGAZÍNU IPHONEFOTO.CZ JANOU DÚBRAVČÍKOVOU (22).


JANA DÚBRAVČÍKOVÁ

tografování na mobilní zařízení a proč se k tomu přiklání čím dál více lidí? Je to tím, že je lidé nosí stále u sebe nebo i tím že se jednoduše spokojí s horší kvalitou fo-tografií, ale hrají na kvantitu?Jednoznačně hlavním přínosem mobilních telefonů je, že je máte stále při sobě. Lidi láká i to, že mohou fotky okamžitě sdílet po sociálních sítích. Nemůžeme ale házet lidi do jedné škatulky, jedni fotí duckface před zrca-dlem, druzí momentky ze života, ale můžou se najít i tací, co v mobilní fotografii hledají určitý způsob sebevyjádření, ne li umění.

Upřímně, když vidím někoho fotit zrca-dlovkou, předpokládám, že ví, co dělá a že výsledek bude, ehm, minimálně po-loprofi. Ale když vidím někoho fotit ja-kýmkoliv telefonem, spíš se dá čekat, že to tam prostě seká jak Baťa cvičky. Re-spektují vás tedy profi fotografové, nebo jste pro ně, freakové?Už jsem se několikrát setkala s „nepochope-ním“ ze strany „profi fotografů“, když jsem se snažila o propagaci mobilní fotografie. Asi holt potřebují čas :).

S rostoucí poptávkou roste i počet firem, které se zabývají foto technologií. Jaké značky dnes vládnou v odvětví výroby foto příslušenství pro iPhone?

U mě jasně vládne Olloclip.

Co považuješ ve foto příslušenství pro iPhone za „naprostý úlet“? Například jsem narazil na mobilní fotokomoru!Myslím, že naprostým úletem jsou „vymože-nosti“ typu TURN-I-KIT, což je adaptér, který umožňuje propojit iPhone s objektivy zrca-dlovek Canon nebo Nikon. Zbytečná investi-ce. Proč zrovna nefotit zrcadlovkou?

Vraťme se k portálu iphonefoto.cz. V bře-znu proběhne výstava fotek pořízených na iPhone. Přibliž nám prosím výstavu více, kde se přesně koná a jak dlouho bude přístupná veřejnosti. Proč jste si vy-brali Holešov a ne Zlín, tedy větší město. Je to jen tím, že zde bydlíš?Přesně tak, na začátek března chystáme již naši druhou výstavu mobilní fotografie. Naše první výstava a zároveň první největší výstava mobilní fotografie v ČR se konala loni v Praze v galerii Kvalitář. Tehdy jsme vy-stavovali asi 100 fotografií nás Opojených a 21 fotografií od českých i zahraničních au-torů. Holešovská výstava by znovu měla za-hrnovat kolem 100 našich fotografií, k tomu 22 fotek od spřátelené skupiny polských mobilních fotografů „Mobilni“. Na vernisáži část z nich bude přítomna osobně. Vše se bude konat na Zámku Holešov, konkrétně

„FOTÍM I ZRCADLOVKOU, ALE PREFERUJI FOCENÍ IPHONEM. VYHOVU-JE MI NA NĚM TA PRAKTIČNOST. MOBIL MÁM NEUSTÁLE U SEBE, TAKŽE V PŘÍPADĚ, ŽE MĚ NĚCO/NĚKDO ZAUJME, MŮŽU OKAMŽITĚ FOTIT.”

>>>


ROZHOVOR

prostory New Drive Clubu i vstřícnost vůči našim požadavkům.

Jaké téma fotografií se na výstavě ob-jeví a budou její součástí fotografie i od známých autorů nebo je výstava zaměře-na spíše na začínající fotografy? Jediným známým autorem u nás ve sku-

v New Drive Clubu od 7. března do 30. če-rvna 2014. Vernisáž proběhne 7. 3. od 18:00 za hudebního doprovodu brněnského DJ Messera. Na výstavě bude možnost si za-koupit zmenšeniny vystavených fotografií, stejně tak i originální kryty na mobil s foto-grafiemi autorů. Vstupné na výstavu je do-brovolné a otevřeno bude vždy od úterý do neděle od 8:00 – 12:00, 13:00 – 17:00 nebo po telefonické domluvě. Jedním z faktorů, proč jsme si vybrali holešovský zámek, je nespor-ně fakt, že z Holešova pocházím. Ovšem hla-vním důvodem bylo, že nás zaujaly sklepní

„VERNISÁŽ PROBĚHNE 7. 3. OD 18:00 ZA HUDEBNÍHO DOPROVO-DU BRNĚNSKÉHO DJ MESSERA.”


Má každý možnost s vámi spolupracovat?Každý s námi může spolupracovat. Jsme rádi za jakoukoli odezvu.

Předpokládám, že očekáváte, že výstava bude mít úspěch. Plánujete více podob-ných akcí pro tento rok? V jednání už jsou další dvě města. Jelikož se pražská výstava líbila jak velvyslanci Brazílie, tak i panu Opočenskému, myslím, že máme šanci zaujmout širší publikum :).

pině je Alžběta Jungrová. Je oceňovanou válečnou fotografkou, její mobilní fotogra-fie ovšem zachycují více z jejího osobního života. Co se týče našich polských kolegů, většina z nich už byla oceněna prestižní ce-nou MPA (http://mobilephotoawards.com/). Jelikož je mobilní fotografie v ČR poměrně novým trendem, snažíme se o jeho propa-gaci, proto stále hledáme nové autory.

Pokud mám pár fotek z iPhone, o kte-rých si myslím, že mají na to spatřit světlo světa na výstavě, co pro to musím udělat?


FIRELIFE

FIRELIFEFOTO: VÍT STUDNIČKA (IPHONE PHOTO) / CHAMROUSSE FRANCETEXT: REDAKCE

Jak tráví volný čas redakce FIRESTARTER?


FIRELIFE

PĚT TOP CD, DVD A KNIH, KTERÉ STÁLY U ZRODU BŘEZNOVÉHO ČÍSLA FIRESTARTER

1

2

3

4

5

Kniha, která vám může pomoci v nejrůznějších životních situacích. Popi-suje, jak řešit běžné problémy díky jednoduchým pomůckám. Nečekejte nějaký návod pro lepší život nebo pozitivní myšlení. Kniha hovoří o třech stádiích lidského vnímání situací. Nabádá člověka, aby se z roviny pro-blému povznesl nad ni a tím se mu otevřou nové možnosti jak problém vyřešit. Kniha je rize praktická. První polovina knihy je “teorie”, druhá polo-vina jsou dopisy od lidí, na které autor sám odpovídá.

Když racionálno neví jak dál

Lenka Filipová – CONCERTINO LIVE

Lenny – FIGHTER

Deepak Chopra – SPIRITUÁLNÍ ŘEŠENÍ

John Strelecky – VELKÁ ŽIVOTNÍ PĚTKA

THE WOLF OF WALL STREET

http://tynikdy.cz

http://www.bontonland.cz


Koncert Lenky Filipové jsem si loni v prosinci nechal ve Zlíně uniknout. Dnes mě to opravdu mrzí, muselo to být naživo povznášející. DVD kombinuje klasické písně z produkce Lenky Filipové a stejně tak, klasické kytarové mistry s těmi soudobými. Zvukově tomu můžu málo co vytknout, ale kamera je místy opra-vdu otřesná, střihy na záběry vlaků působí product placementem Českých drah a rádoby udivené výrazy příchozích na vlakové nádraží, kde se koncert ode-hrává jsou naprosto rušívým elementem. Lenko příště ti koncert točí Firestarter, neboj se zavolat! Díky tomuto koncertu jsem znovu objevil i její dceru Lenny.

Je to CD pouze dle označení fyzického nosiče, jinak je to totiž prakticky vzato pouze pětipísňové EP. Koupil jsem si ho poté, co jsem viděl Lenny v “akci” na DVD koncertě její mámy, kde ji doprovází během tour na klavír a druhým hlasem. Holka se hudeb-ně pomamila, hraje skvěle na piáno a její chraplavý projev má cosi do sebe. Pro mě jen mínus, že zpívá anglicky a produkce je spíš domácí. Takže jsem sice už teď její fanoušek, ale buď jí budu přát lepšího producenta, nebo prozření a cílení na český trh. Jo a je to hezká mladá holka, sbírá cenné body!

Před tímto filmem doporučuji koupit velkou porci popcornu. 180 minut zní hez-ky, 3 hodiny zní trošku děsivě. Musím říct, že jsem se nenudil ani minutu a do konce jsem stále netušil jak to může dopadnout. Zpracování je mladé, svěží, film je dynamický a rozhodně se nasmějete. V hlavní roli Leonardo DiCaprio a jeho alespoň pro mě dosud nejlepší herecký výkon. A po filmu domů? Rozhodně ne! Věřte tomu, že po tomhle filmu vás přepadne nutkání jít na mega párty a po-řádně to rozjet!

Knížka Velká životní pětka vstoupila do mého života skrze moji známou Radku, která je naladěna na hezký život jako já. Takže jsem rád, že si mě našla, protože po nocích ji čtu a dává mi zase nový pohled na sebeřízení, na plánování, na fokus na to, co je v životě opravdu důležité. Tím chci, říct, že jsem se dočetl už do fáze, co je to “velká životní pětka”, ale to vám tady neprozradím, stále mám rozečteno. Příběh, je krásný a čte se jedním dechem. Je to inspirace a vezměte to prosím ode mě jako dar.

Drogy, sex a peníze

Lenny - Fighter

Zážitek ze staré školy

Přeladění se na úspěch

http://www.sigur-ros.co.uk

http://wutangclan.com

http://www.boriscarloff.cz

http://harcsaveronika.hu/#/en/


MÓDA A BYZNYS

Přijďte se k nám naparádit s čistým

svědomím!TEXT: ALICE HORÁKOVÁ FOTO: ARCHIV RE:PARÁDA

RE:PARÁDA JE MÓDNÍ PROJEKT POD-PORUJÍCÍ MYŠLENKU RECYKLACE A TVORBU MLADÝCH NÁVRHÁŘŮ, KTERÝ VZNIKL V SRDCI BRNA NA ULICI JASELSKÁ 17. NÁPAD SE ZRO-DIL V BARCELONĚ, V OKOUZLENÍ Z TAMĚJŠÍHO TVŮRČÍHO PROSTŘEDÍ, Z ELEGANCE A ORIGINALITY KATA-LÁNEK A JE INSPIROVÁN NĚMECKÝM KONCEPTEM SHARING ECONOMY.


MÓDA A BYZNYS

ného, zkoušet i jiné obory. Vystudovala jsem právo na na Karlově univerzitě a sociologii na Masarykově univerzitě a nyní pracuji jako advokátní koncipientka.

Takže vzdělání bylo pro naše podnikání důležité, ale cestování možná ještě víc, život na různých místech nás ovlivnil hodně. In-spirovalo nás, jak žijí lidé v jiných městech, jaké projekty tam vznikají, hodně atmosféra v Barceloně. Často jsme si říkaly, jak by bylo fajn, kdyby takové bylo třeba Brno.

Jak vznikl projekt Re:PARÁDA? MARKÉTA: Když projekt vznikl, tak já jsem byla tady v Česku a Káťa pracovala v Barce-loně. Moc se jí líbilo místní prostředí, často mi volala a popisovala různá zajímavá místa a setkání. Jednou se svou učitelkou němči-ny jazykovědně rozebíraly článek na téma sdílení, kde bylo psáno i o podobném pro-jektu zabývajícím se recyklací a sdílení oble-čení, který funguje v Německu. Pak mi hned volala a říkala: „Marky, úplně super nápad!“

Jste dvě mladé ženy milující módu, jak jste se poznaly?MARKÉTA: Známe se od střední školy. Cho-dily jsme spolu na gymnázium a seděly jsme spolu v lavici.

Sehrálo vaše vzdělání v podnikání zásad-ní roli? Čemu se teď věnujete kromě RE:PARÁDY?MARKÉTA: Myslím, že ano, minimálně to moje. Studovala jsem ekonomiku na Masarykově univerzitě. Nyní pracuji v logi-stice v námořním exportu, ale vždycky jsem chtěla podnikat. Pak přišla Kačka s nápadem tady té Re:parády.

KATEŘINA: Já jsem asi nechtěla dříve pod-nikat, ale čím déle podnikám, tím víc se mi to líbí. To podle mě ovlivnily i moje pobyty v zahraničí a skutečnost, že mám za manže-la cizince a tomu asi nakonec nic jiného než podnikat nezbude. A taky střet s realitou hned po škole, člověk má chuť dělat něco ji-

RE: PARÁDA JE OTEVŘENÁ SKŘÍŇ VKUSNÉ KAMARÁDKY, ODEMKNUTÝ OBCHOD S HAUTE COUTURE, TETIČČINA VIN-TAGE KOMODA. MARKÉTA MELENDEZ (26) A KATEŘINA ŘÍHOVÁ (27) JSOU MLADÉ DÁMY PLNÉ NADŠENÍ A NÁPA-DŮ. PODAŘILO SE JIM PROPOJIT SVĚT UMĚNÍ A MÓDY PLNÝ BAREV A TVARŮ S TÉMATEM RECYKLACE A PŘÍSNÝM SVĚTEM PODNIKÁNÍ. K JEJICH FILOZOFII „KNIHOVNY S OBLEČENÍM“ SE POSTUPNĚ PŘIDÁVÁ SPOUSTA DALŠÍCH ZAJÍMAVÝCH PROJEKTŮ A PODNIKATELSKÝCH ZÁJMŮ.


RE:PARÁDA

kam se člověk zapíše a může mít vždyc-ky něco nového, aniž by to musel kupovat a vlastnit. Bylo to trochu jiné než Re: paráda, ale podobný princip.

Tak mě napadlo, že by bylo skvělé mít něco takového v Brně.

Můžete nám přiblížit celý projekt? MARKÉTA: Základ toho systému je, že si záka-zník (tedy spíš zákaznice) zaplatí měsíční abonmá a za něj si pak může půjčit 3 kousky oblečení nebo doplňků. To je základní tarif, máme jich tady víc, ale tento je nejoblíbe-nější. Věci je potřeba vrátit za týden až 14 dní. Dohromady je to 12 kousků za měsíc za cenu 390 Kč, přičemž doma může člověk mít vždycky maximálně 3 kousky zároveň (víc je možné, ale za příplatek). Protože je to u nás jako v knihovně, jen místo knížek si tu půjčíte oblečení, ale jinak je to podobné, tak dostanete i kartičku do knihovny. Proč nám to přijde podobné? Třeba proto, že knížky si půjčujete, protože máte chuť přečíst si něja-

KATEŘINA: Ano, Barcelona byla plná pod-nětů! Mě strašně baví, když se přestěhuju do nějakého města, chodit do zajímavých kaváren, obchodů nebo podniků, bavit se s cizími lidmi a nasávat atmosféru. Člo-věka to strašně inspiruje! V Barceloně jsem si často říkala, že je škoda, že Brno není Barceloně trošku podobnější. Právě na tom kurzu němčiny, který Marki zmiňovala, nás učila rodilá mluvčí, se kterou jsme tuto záli-bu sdílely. Takže jsme si vždycky nadšeně povídaly o tom, kde jsme byly a co jsme kde viděly. Věděla, že se zajímám o módu, kre-ativních obchůdcích a recyklaci. Tak mi jed-nou dala přečíst článek z časopisu podob-ného typu jako je u nás Respekt, tématem bylo zrovna sdílení věcí. Psalo se tam o všem možném, od couchsurfingu, přes airbnb po nejrůznější mobilní aplikace, s pomocí kte-rých spolu kamarádky sdílí, co mají ve skříni a pak si to půjčují. No a pak se tam psalo o dvou místech v Německu a Skandinávii, takových otevřených skříních, knihovnách,

>>>


MÓDA A BYZNYS

spoustu věcí učit. Třeba jak natírat radiátory.

Co zákazník (zákaznice) ve Vašem ob-chůdku najde? Vaše oblečení není tuc-tové ani běžně k zakoupení. Vidím kolem sebe samé originály a české módní návr-háře. MARKÉTA: Myslím, že u nás se dá najít skoro všechno a co nemáme, to postupem času někde najdeme (směje se). Máme tu obleče-ní na různé příležitosti. Plesové šaty, byznys věci, košile, kostýmky, vintage modely, ha-lenky, svetry, šaty na párty i šaty začínajících návrhářů.

KATEŘINA: Je to konfekce i originály. Vy-bíráme kus od kusu, většinou věci, které nás něčím zaujaly. Máme tu i kostýmky a my-slíme, že je to praktické. Například člověk, který potřebuje práci a jde na pohovor, ča-sto nemá peníze na kvalitní oblečení, kte-ré mu ale na tom pohovoru může dost po-moct. Tady si ho může půjčit za pár korun a udělat dojem.

Kdo je Vaše cílová skupina? Máte ve své knihovně i oblečení pro muže?MARKÉTA: Na půjčování zatím ne, i když jsme nad tím přemýšlely. Jenomže dělaly jsme průzkum a všichni chlapi nám řekli, že je to sice zajímavé, ale že by to asi nevyužili. Zdá se, že pro většinu mužůnení atraktivní střídat outfity (směje se). No a mít tu jed-nu skříň pro hrstku parádivých mužů si ne-můžeme dovolit. , ten princip totiž funguje jenom když je zapsáno lidí více.

KATEŘINA: Aby to totiž fungovalo a byl tu

ký příběh, no a u nás si zase půjčujete oble-čení, protože máte chuť cítit se třeba někým jiným, nějaký jiný příběh prožít.

KATEŘINA: Kromě oblečení na půjčení, tu máme i šaty na prodej. A to od nejrůznějších začínajících návrhářů. Dost nás baví móda inspirovaná vintage kousky, proto tu máme spoustu šatů ve stylu 50. let.

Jinak návrháři nám dávají i věci do kniho-vny. Je to pro ně takový netradiční způsob marketingu. Lidé tak mají příležitost si to je-jich oblečení vyzkoušet, chvíli nosit a zjistit, jak se v tom cítí. Často tak zjistí, že kvalitní móda je velmi rozdílná od konfekce a po-chopí, že do propracovanosti stojí za to in-vestovat. Dopadá to pak tak, že si několik kvalitních kousků koupí a když mají chuť experimentovat, tak si je raději půjčí, než aby si něco zbytečně kupovali. A přesně tak by-sme chtěly, aby to působilo. Aby se lidé na-učili, že i módu je možno sdílet, a že pokud si něco kupuji, je lepší si koupit kvalitu než kvantitu, kterou pak nenosím a vyhodím.

Jak vznikala vaše značka, máte krásný vi-zuální styl a prostory.MARKÉTA: První vznikl název, který vymy-slela Káťa a pak jsme přemýšlely nad stylem. Ale bylo to více méně jasné, jakým stylem se budeme ubírat. Chtěly jsme využít věci, které jsme měly v dosahu, třeba je předělat a použít jinak, než je zvykem.

KATEŘINA: Naše logo dělal jeden grafik z Mexika, ale jen to logo a typografii. Zby-tek jsme dělaly my. Moc nás to bavilo a po-řád nás baví, že se díky Re: parádě můžeme


RE:PARÁDA

li každý měsíc něco platit navíc. Když se ale odhodlají, tak si často pochvalují, že za měsíc ušetřily, protože už nemají potřebu dělat ta-kové ty spontánní nákupy typu „nutně teď hned potřebuji něco nového na sebe”. Ceny za půjčení oblečení v RE:PARÁDĚ mi přijdou hodně nízké, vyplatí se Vám to? Obchod fun-guje pár měsíců, můžete už teď říct, že vy-dělává?

MARKÉTA: Bod zvratu už jsme překročily, ta-kže jsme spokojené, protože je to opravdu neobvyklý koncept.

Hodně lidí se vás ptá, jestli si své oblíbené kousky můžou zakoupit. Jak to vlastně je?

KATEŘINA: Kromě věcí, které jsou určeny vy-

i výběr velikostí a stylů, tak se musí přihlásit větší počet lidí, jinak bychom to musely stra-šně dotovat. Ale je pravda, že muži sem cho-dí a stěžují si, že tu toho pro ně moc nemáme. (smích) Máme tady jen něco na prodej. Na-příklad dřevěné motýlky a občas kožené brašny. Do budoucna ale určitě plánujeme toho tady mít víc.

MARKÉTA: Takže naše cílová skupina jsou určitě ženy. Většinou studentky a mladé pra-cující ženy od 18 do 30 let. Tohle jsme i čeka-ly a splnilo se to.

KATEŘINA: Cena abonmá není vysoká, právě naopak, ale je to pravidelný výdaj a to občas na začátku odrazuje, mají pocit, že by muse-

>>>


MÓDA A BYZNYS

loženě na prodej je možné se domluvit i na odkoupení věcí z knihovny. Je to ale vždycky o domluvě.

MARKÉTA: Také tady máme k prodeji něja-ké šperky a různé doplňky, i pro ty muže a nábytek od Antik Retro.

Můžeme se v roce 2014 těšit na pestrou reklamní kampaň? Jak se propagujete? KATEŘINA: V tom jsme měly výhodu v poro-vnání s ostatním podnikáním. Jsme s tímto konceptem jediní v republice, a proto se re-klama šíří sama. Oslovují nás z televize, rádií, časopisů. Teď přicházíme do fáze, kdy se budeme muset na propagaci více zaměřit. Zatím nám nejvíce pomáhá sociální síť, ale budeme hledat i jiné cesty.

MARKÉTA: Blížíme se do jarní a letní sezó-ny, to vidíme jako nejsilnější sezónu v roce. Teď plánujeme něco s městskou cyklistikou, kterou hodně podporujeme. Chceme taky samozřejmě pořádat nějaké párty, autorské čtení, povídání, promítání. Bude se na co těšit.

Co vás překvapilo na začátku podnikání? Rozjely jste nový obchod, ne úplně tradi-ční. Určitě přišla spousta zajímavých oka-mžiků.MARKÉTA: Určitě nás překvapil ten ohlas. Te-levize, časopisy, rozhlas. To byl šok, protože ještě nebylo ani otevřeno a už to bylo pro okolí zajímavé.

KATEŘINA: Ze začátku se to rychle šířilo mezi kamarády a jejich známé. Teď už i mezi úpl-

ně cizí lidi. Je zajímavé, jací lidé přicházejí.

Spolupracujete s týmem odborníků. Pod značkou RE:PARÁDA pracují návrháři, architekt i fotograf. Jak fungujete jako tým? KATEŘINA: Ono to funguje trošku jinak, než jak naznačujete v otázce. Tito lidé nepracují pod značkou Re: parády. Jde o to, že prostor Re: parády je velký a tak nás napadlo, že ide-ální bude využít zbylé místnosti jako návr-hářský ateliér a coworkingovou místnost. Navzájem si pomáháme, každý ale tvoří pod svou vlastní značkou. Určitě se ale navzájem inspirujeme.

Plánujete do budoucna rozjet knihovnu s oblečením i v dalších městech? Budete se někdy obchodu a podnikání věnovat na plný úvazek? MARKÉTA: Pokud by nás to uživilo tak určitě ano.

KATEŘINA: Na RE:PARÁDĚ je obecně hodně zajímavé to, že jde o nový koncept, který se různě vyvíjí, proměňuje a nabaluje na sebe nové věci. Je to vlastně takový experiment. Založit Re: parádu v Praze nás určitě velmi láká. Navíc je tam více společenských akcích, tak by se tam Re: paráda určitě hodila. I třeba kvůli cizincům, kteří přicestovali na nějakou dobu a pak zas jedou zpět, no a do kufru se jim všechno nevejde. Navíc by se to skvěle doplňovalo s brněnskou Re: parádou, i třeba kvůli obměňování oblečení. Je určitě hodně

„TEĎ PLÁNUJEME NĚCO S MĚSTSKOU CY-KLISTIKOU, KTEROU HODNĚ PODPORU-JEME.”


RE:PARÁDA

možností, kam Re: parádu v budoucnu po-sunout.

MARKÉTA: Navíc nám neustále někdo píše ať už konečně založíme Re: parádu i v Pra-ze. Jenomže ono to chce na začátku hodně osobního nasazení a my jsme obě v Brně.

KATEŘINA: Bylo by to složitější a potřebovaly bychom nadšence pro projekt. Někoho, kdo by to chtěl ve stejném stylu jako my. Proto-že to není o tom, že bychom tam měly za-městnance. Musí tam být cítit, že ti lidi jsou do toho projektu nadšení, povídají si lidmi, co přijdou. Je to hodně osobní, ne jako jiné obchody.

Máte do budoucna nějaké lákadlo pro zákazníky? KATEŘINA: Máme tady spoustu věcí, do-plňků, nabízíme spolupráci s návrháři. Mlu-víme tady španělsky, takže si můžete klidně přijít jen tak povykládat a procvičit se.

MARKÉTA: Já bych ještě zdůraznila náby-tek, který tady prodáváme. Spolupracujeme s firmou Antik Retro, která má v obchodě vystavené některé kousky a ty jsou volně k prodeji.

KATEŘINA: Určitě nás sledujte, myslím, že překvapení bude v budoucnu spoustu.

Vidím, že se máme na co těšit a určitě o Re:parádě ještě mnoho uslyšíme. Děku-ji za rozhovor, přeji mnoho úspěchů, kre-ativity, kvalitních materiálů a hlavně spo-kojených zákazníků.


ROZHOVOR

JAKUB KOHÁK

EXTRAVAGANTNOST REKLAMY


Podle vizáže jej zná zřejmě každý Čech. Hrál ve fil-mech i seriálech, ale málo kdo ví, že se objeví také na režisérské židli. Natáčí reklamy a aktuálně chy-stá i televizní pořad a mnohé další počiny. Řeč je o Jakubovi Kohákovi, který se s námi podělil o svůj pohled na reklamní průmysl. Nenechte si ujít jeho doporučení pro začínající kameramany!

TEXT: VÍT STUDNIČKA FOTO: JAN KARÁSEK


ROZHOVOR

V kolika letech jste se dostal k natáčení reklam?

Asi v šesti letech (smích). Ne ne, bylo mi asi dvacet. První reklamu jsem natočil v červen-ci 2001, takže teď tomu bude třináct let, co se pohybuji v tomto odvětví.

Pro jakou firmu to bylo?Pepsi-cola, dělali jsme reklamu na pitíčko v plechovce :).

První zakázka a hned taková firma jako je Pepsi-cola? To musela být velká věc.Ne ne, to byla taková malá reklama.

Co si mám představit pod malou rekla-mou? Byla například v televizi?Ano byla v televizi. Ale jsou různé reklamy. Některé jsou obrazně řečeno třeba za sto korun na výrobu, pak jsou za tisíc korun a pak jsou reklamy za sto tisíc korun. Tak tato moje první reklama byla za těch sto korun. Jedno prostředí s jedním hercem. Taková malinká a lokální. Za těch deset nebo sto tisíc korun, to jsou třeba reklamy do celo-světových kampaní.

A co chystáte za reklamy pro letošní rok?To zatím nevím. Vybírám si reklamy podle toho, jaký ze scénářů se mi líbí.

Jak dlouho zabere příprava samotného natáčení?Podle toho, kolik je času. Většinou je času málo, ale pokud bych měl říci kolik, tak při-bližně čtrnáct dnů. Je to tak, že firmy schva-lují reklamy na poslední chvíli. Jsou tam většinou různé zdlouhavé procesy, než to projde schválením…, takže čas na samot-nou přípravu reklamy se tímto zkracuje. Osobně vidím, že se přípravy v poslední době zrychlují. Je třeba stihnout tu samou práci za méně času.

Kteří klienti, z těch pro které jste natáčel reklamu, byli pro Vás nejzajímavější?Asi ti, kteří měli nejzábavnější scénář. Jinak nevím. Když už si vybírám práci, tak si vy-bírám tak, aby to bylo zajímavé všechno. Od toho máte tu možnost výběru. Ta práce, která vás nezajímá, tak tu jednoduše nepřij-mete.

Používáte nějaké super přesvědčovací metody, když se bavíte o budgetu? Spe-ciální know-how jak zlomit klienta?Tuhle otázku já neřeším. Budget je předem dán se scénářem. Přijde firma a řekne: „chce-me tohle a máme na to tolik“. Produkce tedy udělá rozpočet. Občas se stane, že se rozpo-čet trošku překročí, někdy se do něj vleze-me a tím to končí. Jinak že bych já osobně říkal kolik, co bude stát, to ani náhodou. Ta-khle to nechodí.

Zůstáváte čistě u reklam nebo pracujete i na filmech?Aktuálně chystáme jeden komediální po-řad do televize. Jmenuje se Pečený sněhu-

„AKTUÁLNĚ CHYSTÁME JEDEN KO-MEDIÁLNÍ POŘAD DO TELEVIZE. JME-NUJE SE PEČENÝ SNĚHULÁK. JSOU TO TAKOVÉ KOMEDIÁLNÍ SKEČE. MOC VTIPNÉ TO NENÍ, ALE ASPOŇ NĚCO NO…”


JAKUB KOHÁK

lák. Jsou to takové komediální skeče. Moc vtipné to není, ale aspoň něco no… občas se tam nějaký fórek povede :). Pak další ak-tuální věc je natáčení dokumentu o Roma-nu Týcovi. Je to dlouhodobější projekt. Ji-nak videoklipy jsem už dlouho nedělal a co bych ještě mohl točit, to už nevím…

Zabýváte se také zvukem nebo se za-měřujete čistě na obraz?Zvuk je polovina filmu, ale většinou mě to při natáčení otravuje. Pořád někde něco hučí, bouchá, letadlo letí, pes štěká, ale na-konec vidíte, že je to docela důležité. Zvuk je součástí celého snímku. Když to natočíte a sestříháte, tak proběhne schvalovací pro-ces střihu a jakmile se střih schválí, začíná se snímek barvit a během barvení se už může začít dělat zvuk. U zvuku jsem, ale hlavní slovo má zvukař. Já mu jen řeknu, jakou mám představu, co se mi líbí a co ne.

Jak cítíte posun v rámci reklamy v roce 2014? Cítíte nový trend, který ještě dále posune reklamu mezi lidi?Mám pocit, že všechno už tady bylo. Nevím. Možná se zase začnou dělat prolínačky, podobně jako ve filmu, nebo zpomalovací záběry. Těžko říct. Taky se může stát, že bude všechno stejné a nic se nezmění. Já se zase o reklamu jako takovou moc nezajímám. Když je dobrý nápad, tak ho natočím. Ale že bych v tom žil a nějak se v tom hrabal a den-ně to sledoval, tak to ani náhodou. Na to je můj život moc krátký.

Takže nesledujete například pro inspira-ci aktuální reklamy?Ne, nic. Kdysi jsem odebíral takový časopis a zároveň v tom bylo DVD jednou za dva měsíce. Shots se to jmenuje. Tam je vždycky výběr nejlepších reklam z celého světa, ale to už jsem třeba pět let nesledoval. Tam jste viděl, jaké věci se dělají ve světě, ale už na

>>>


ROZHOVOR

„PRACUJI V TÝMU. JSOU TO LIDÉ, KTEŘÍ ZNAJÍ SVŮJ OBOR A MAJÍ ZDE SVÉ MÍSTO.”

to není čas. Z tohoto důvodu vám nemám ani nic moc co říct k aktuálním trendům. To by vám mohl říct nějaký teoretik, který se tím zabývá. Já neumím popsat, co bylo, je a bude. Pamatuji si, že když jsme měli ve škole rozebrat film, tak jsem nevěděl, co po mně chtějí :).

Jak vnímáte například marketingový mix, který se učí na školách?To vůbec nevím co je. Už jsem to slyšel. Pa-matuju si, že jsme to měli ve škole, ale za-pomněl jsem to (smích). Tímto se já teď ne-zabývám, tohle nespadá do mého oboru. Já mám scénář a ten natočím, jak nejlépe umím. Vyberu herce, vyberu lokace, v jakých se to bude točit a jak se to bude stříhat. Řek-nu, jaké to bude mít detaily, co bude celek, polocelek, pak to sestříháme, ozvučíme a to je všechno. S marketingovým mixem ne-mám naštěstí nic společného :).

Zmínil jste výběr lokací. Zeptám se, v ja-kých nejkurióznějších lokacích jste na-táčel? Natáčel jste něco i zde ve Zlíně?Co si vzpomínám tak například různé hřbi-tovy, sklepy, fotbalové stadiony. Nic moc kuriózního tam nemám, spíš převládají ty běžné lokace. Ve Zlíně jsem jednou točil na večírku takové soukromé video, ale to neby-la reklama.

Co si myslíte o sociálních sítích? Jak vnímáte jejich sílu v rámci reklamy? Umí české firmy využívat sociální sítě nebo jsou ppc kampaně střílením na vrabce? Na internetu moc nežiju. Určitě to má něja-ký význam. Sociální sítě nepoužívám. Vím,


JAKUB KOHÁK

že tam reklama je a že je to levnější varian-ta, než si ji dát do televize. Takže to vnímám tak, že pokud firma nemá prostředky na to si dát reklamu do televize, tak využije právě internetu a sociálních sítí. Nedokážu, ale odhadnout jaký to má dopad na diváky.

Pracujete v týmu několika lidí nebo pra-cujete víceméně sám?Pracuji v týmu. Jsou to lidé, kteří znají svůj obor a mají zde své místo. Pokud mají čas a jsem s nimi spokojený, tak si vybírám jedny a ty samé lidi pro práci. Mám svého kamera-mana, ale řekněme, když nemůže nebo mu to nevychází, tak mám okruh čtyř až pěti ka-meramanů, se kterými pracuji. Všichni jsou to lidé, se kterými jsem už někdy pracoval, málo kdy se objeví někdo nový.

Spolupracujete rád s mladými lidmi nebo rád pracujete s lidmi, kteří mají více zku-šeností? To je úplně jedno. My jsme přece taky mladí lidi. Celý štáb jsou mladí lidi, jen to už tak možná nevypadá. Například teď je aktu-ální film Vlk z Wall Street. To natočil režisér Martin Scorsese a tomu je sedmdesát pět let a natočil naprosto mladý film.

Považujete současné školství vysokých škol, které učí marketing, za adekvátní zdroj informací pro mladé lidi? Asi je to nějaká cesta pro někoho, kdo se tím chce zabývat. Pro takového člověka to může být jedna z cest jak se k tomu dostat, něco se dozvědět a začít pracovat v tom oboru. Ale jsou i jiné cesty. Já třeba školu na tento obor nemám. Prostě jsem si řekl, že

začnu točit a začal jsem točit, hotovo.

Takže je to více méně o nápadu?Já nemám žádný nápad. Ty nápady vymýšlí reklamní agentury. Já to prostě umím nato-čit a umím ten jejich nápad dál posunout. Oni udělají kostru a já ji obalím masem. Ale že bych něco vymýšlel, tak to ne.

Co byste doporučil začínajícím kamera-manům? Na co si dát ze začátku největší pozor?Aby neměli krytku na kameře… tu musejí dát dolů. Pak aby zmáčkli record, to zname-ná nahrávání. To je důležité, aby se to na-hrálo. Pak aby to měli ostré a nebáli se nějak experimentovat v rámci svého stylu. Aby si udělali svůj styl. To je ze začátku těžké, ale tam se také ukáže talent. Od někoho vás jednoduše jeho práce baví, když se na to díváte a od někoho ne.

Líbí se mi Vaše extravagantní vizáž a cel-kově Váš odlišný přístup. Setkáváte se s nějakými názory společnosti, jak se na Vás dívají?To nevím. To se musíte zeptat té společno-sti. Někdy se stane, že mě někdo osloví, ale většinou je to na přátelské bázi.

Je něco, co byste nakonec rád zmínil?Nevím… nebojte se pít alkohol a otevřít svoji mysl :).

Děkuji Vám za rozhovor, Jakube, a přeji hodně úspěchů.Taky díky, mějte se!


TÉMA MĚSÍCE

TEXT: FILIP NOVÁK FOTO: ARCHIV FILIP NOVÁK

MÁM PRO VÁS ZAJÍMAVÉ ČTE-NÍ, KTERÉ BUDE VÍCE Z PRA-XE, NEŽ TEORIE. NEJDE MI ANI O TO, VYMYSLET NĚJAKOU DOKONALOU DEFINICI PRO NETWORKING. PROSTĚ JSEM SE CHOPIL ŠANCE NAVÁZAT NOVÉ OBCHODNÍ KONTAKTY A VYUŽIL SVÉ PŘÍLEŽITOSTI NA BFORB JAKO NIKDO JINÝ.

JAK SPRÁVNĚ NA NETWORKING?


TÉMA MĚSÍCE

První informace o networkingu.Už nějakou dobu poslouchám mar-

ketingové podcasty „1000% marke-ting”, které publikuje skvělý podnikatel z Kanady – Tim Francis. V jednom z dílů „Why Networking SUCKS”, se pořádně opřel do networkingu. O pár týdnů po-zději se mi ozvala moje kolegyně Martina s pozvánkou na „obchodní snídani” v Brně, čili networking setkání. Byl jsem nadšený a plný očekávání, že si poprvé taky vyzko-uším ten „networking”, o kterém Tim Francis mluvil ve svých podcastech.

Nutno podotknout, že Tim Francis ve svém podcastu nehaní networking jako ta-kový. Kritizuje jeho špatné pochopení lidmi a následné brutální mrhání jejich časem. Všichni jdou na networking setkání proto, aby něco prodali. Všichni. Někteří však dělají následující chybu: Domluví si budoucí set-kání u kafíčka jen „na oko”, pod záminkou, aby se více poznali. Každému z nich jde při-tom o to, aby něco prodal. Výsledkem tako-vého setkání je nudné povídání o rodině, psech, koníčcích s předstíraným zájmem. Závěrem má každý svou vlastní prezentaci businessu pro toho druhého, které se ne-setká s reálným zájmem. Potřesete si rukou s falešným úsměvem „Tohle bylo skvělé, urči-tě se zase musíme setkat” – což se v tomto vesmíru nikdy nestane. Možná po půl roce, kdy máte slabší měsíc zavoláte svému „fake” známému z networkingu k dalšímu mrhání časem u kafíčka, kde zopakujete stejné kole-čko nutných informací jen proto, aby jste si udrželi kontakt a znovu nabídli své služby – a opět neúspěšně. Takto situaci se špatným pochopením networkingu popisuje Tim.

Jak jsem se připravoval na networking.Řekl jsem si, že pokud nenabídnu něco su-per-extra, budu na networkingu stejný jako ostatní. Svou minutovou řeč použiji jen k prezentaci toho kdo jsem, co nabízím, potom se zase posadím ke svému kafe a crossanu a budu sledovat připravený pro-gram setkání v tichém očekávání, jestli jsem někoho zaujal. Bylo mi jasné, že tohle stačit nebude – nemůže. Pohybuji se v podnikání v tvorbě webu a optimalizaci s velmi hustou konkurencí. Je pravděpodobné, že přítomní mohou mít již negativní zkušenost s tvůrci webu a SEO specialisty, kteří způsobili více škody, než užitku. Každý má na webdesign jiný názor a málokdo řekne na práci před-chozí agentury pochvalu. Klienti se pak do-stávají do situace, že nevěří nikomu. Slyší jen „To chce nový web”, nebo „Oni Vám to na-optimalizovali špatně, musíme to změnit”. Většinou se tyto skutečnosti stávají díky ne-informovanosti klientů a faktu, že tohle jim nikdo na škole říci nemohl. Jediný způsob jak se tuto problematiku naučit, je studovat ji každý den.

Plyne z toho jedno poučení – aby jste něco získali, vždy musíte dávat první. Pocítil jsem nutnost vystoupit z davu a udělat si pořád-nou přípravu na networking setkání. Začal jsem zkoumat prezenční listinu – výhodou „business for breakfast” je, že dopředu víte, kdo na setkání bude a jakou firmu zastupu-je. Vyhledal jsem si webové stránky všech účastníků a začal je jednu po druhé analy-zovat. Díval jsem se do kódu, zkoušel jsem jak fungují formuláře, testoval jsem použi-telnost, sledoval absence call-to-action, roz-místění textů, strukturu stránky a zapojení



sociálních sítí. Někomu se objevil klasický problém s duplikacemi popisků, jiný měl stránky nepoužitelné pro mobilní zařízení. Bylo toho dost, tak jsem vybral jen ty nej-důležitější prvky a na papírovou kartičku pro každého vytisknul svou analýzu, která obsahovala i doporučení jak kterou funkcio-nalitu opravit. Kartičky jsem zalepil malým kouskem lepící pásky a za 6 hodin práce bylo hotovo. Problémem bylo, že jsem to dělal přes noc, takže jsem už nešel ani spát. Obchodní snídaně začíná již v 7h. ráno, takže jsem dorazil značně zmaten ze spán-kového deficitu. Během představování jsem byl až poslední a když jsem slyšel jak jsou řečníci přede mnou vtipní a uvolnění, nervo-zita rostla. Jak můžu zaujmout lépe než oni? Rozesměju osazenstvo také tak, jako ten ar-chitekt, co do svého představování vkládal vtipné hlášky? Záviděl jsem mu.

Přichází můj velký tah.Přišla na mě řada, zvedám se od stolu a začínám svou řeč nesmělým „Dobrý den, dámy a pánové, jmenuji se Filip Novák...”, dále následovalo naprosto nesouvislé kok-tání o tom, že dělám weby, SEO, mám tým specialistů. Šel jsem moc do hloubky a začal vysvětlovat o koho se v mém týmu jedná. Neudržel jsem linku. Po 30 sekundách toho-to chabého projevu jsem se omluvil slovy „Omlouvám se, že jsem takovej rozhozenej, je to díky tomu, že jsem v noci pro každého z vás pracoval a připravil jsem tyto kartičky, na kterých naleznete praktické rady, které pomůžou právě vašemu podnikání”. Nálada v sále se uvolnila a všichni s úsměvem brali své kartičky, které za mě Martina rozdávala.

Všechny jsem potěšil a můj autentický pro-jev neskrývané únavy můj příběh o to více podpořil. Moc to ostaním nedoporučuji, na obchodní snídani se raději vyspěte.

Jaké výhody jsem díky své přípravě získal.Nejen, že jsem všechny přítomné potěšil dárkem v podobě analýzy, většina pak za mnou přicházela s dalšími dotazy a ráda se se mnou seznámila. Díky tomu, že jsem si procházel každý business, každého podni-katele na setkání, už jsem ho prakticky znal, takže mi v komunikaci odpadla trapná věta „A čím se zabýváte?”. Po podání rukou jsem již nadšeně komunikoval přímo o podnikání toho s kým se bavím a vypadalo to, jako by-chom se už znali – bylo to parádní. Na tom-to setkání jsem získal několik zajímavých kontaktů a dvě zakázky na nový web jsou v jednání. I kdybych nezískal žádnou za-kázku, určitě se většině z obchodní snídaně vrylo do paměti, že jsem člověk, co to myslí ve svém podnikání vážně a nebojí se dávat - i když za to nic nedostává. Podobný přístup k networkingu doporučuji i ostatním.

Můj příběh se dostal až do Kanady.O příběhu mých kartiček s analýzou na ne-tworkingovém setkání se dozvěděl i Tim Francis (napsal jsem mu email) a v dalším díle podcastu „1000% marketing” mě pře-kvapil jeho zveřejněním. Celý podcast si můžete poslechnout zde. (od 15 minuty to začíná).

62 FIRESTARTER Únor 2014

PLUS MÍNUS


PLUS MÍNUS

Co nám přinesl měsíc únor?

TISÍCE LIDÍ MOHOU NAJÍT PRÁCI BITCOINOVÁ BURZA BANKROTUJE

FRANCIE CHCE TRESTAT FIRMY.

Přední burza pro kybernetickou měnu bitcoin Mt. Gox podala u tokijského soudu žádost o bankrotovou ochranu. Burza se do potíží dostala už před týdnem, v úterý na svých internetových stránkách oznámila, že „prozatím” ukončila všechny transakce. F: Co říkáte na kybernetické měny?

ČEŠI NA JÍDLE ŠETŘÍRůst cen potravin dělá Čechům velké starosti. Téměř čtvrtina z nich uvádí, že se zvyšování výdajů za jídlo podílí nejvyšší měrou na růstu běžných výdajů jejich domácností. To Čechy nutí s potravinami lépe hospodařit a naku-povat méně kvalitní a lacinější produkty. F: Je tohle šetření na správném místě?

+ KORUNKA LUHAČOVICE MÁ ZLATO

Plusy a mínusy jak je vnímá redakce FIRESTARTER.

+

+

-

-

-

Zdroj: idnes.cz26. února 2014

Dvě české delegace z ministerstva průmyslu a obchodu zamířily do Jižní Koreje jednat.Boj o umístění pneumatikárny firmy Nexen totiž finišuje. Továrna za zhruba 20 miliard korun může přinést až dva tisíce praco-vních míst. F: Jen aby pracovní místa dostali především místní lidé a ne cizinci...


Šárka Pančochová se po návratu z olympi-ády těší velké oblibě. Korunka Luhačovice proto v sobotu uspořádala ve Zlíně, na lyža-řském svahu, setkání s olympioničkou. Dra-žba darovaných věcí Šárkou se uskuteční 31. května v Bánově při Slovácké benefici Karla Rachůnka. F: Další dobré věci se dějí...

Zdroj: novinky.cz 23. února 2014

Zdroj: lidovky.cz28. února 2014

Francouzský parlament přijal kontroverz-ní zákon, který trestá pokutou velké firmy zavírající „životaschopné” továrny. Pokuta může dosáhnout až dvou procent firemních tržeb, uvedla agentura Reuters.F: Jaké další zákony uvedeme v platnost?


DLUHY DOMÁCNOSTÍ KLESAJÍZadlužení tuzemských domácností u bank a dalších finančních institucí v lednu po-kleslo oproti prosinci o 1,3 miliardy na 1,205 biliónu korun. V porovnání s lednem loňského roku nicméně zadluženost vzro-stla o 44,5 miliardy korun, vyplývá z údajů České národní banky. F: Signál pokroku?

Zdroj: novinky.cz 28. února 2014

Více najdete na facebook.com/ifirestarter.cz

PARTYZÁNSKÁ 7043, 76001 ZLÍN / +420 775 855 787 / [email protected] /WWW.SIDDHA-AJURVEDA.CZ


ROZHOVOR

FilipProcházka

TEXT: VÍT STUDNIČKAFOTO: PETR KOPČIL

Soběstačnost. Jednoznačně slovo, které visí v hlavách nejed-né lidské bytosti. Brzdou tohoto slova nejsou ani tak finanční prostředky, ale spíše strach opustit zajeté koleje a rádoby jisto-ty, které dnešní společenský systém nabízí. Líbí se vám vidina nezávislosti na energiích? Nechcete se podílet na vzniku tisíců uhelných elektráren, které se otevírají všude po světě a zamořují životní prostředí? Filip Procházka (35), zakladatel portálu mypower.cz, nabízí alternativu!


ROZHOVOR

Ahoj, Filipe. První, co se mi objevilo v hlavě, když jsem spatřil, čím se za-

býváš, bylo radostné zvolání: „Tak pře-ce jen má někdo odvahu a chuť měnit zajeté ideje.” Tou idejí je elektřina z neobnovitelných zdrojů a závislost na velkých společnostech, které ji vyrábí a distribuují lidem. Ty ses rozhodl k ra-dikálnímu kroku a přípojku elektřiny nadobro odstranil a stal se energeticky soběstačným. Jaký je to pocit?Ahoj. Pocitově to s odstupem času nějak zvlášť nevnímám. Beru to jako samozřej-most. Ráno člověk vstane, mrkne na net, pořeší pracovní záležitosti, navaří, vypere, uklidí, vysaje, večer mrkne na filmek a jde spát. Klasika. Běžný život. Rozdíl je pouze v jedné drobnosti. Neposílám měsíčně nikomu zálohy za elektrickou energii. Energetická soběstačnost mě tak nějak zajímala už v momentě, kdy jsem bydlel v nájemním bytě v panelákovém domě na sídlišti a uvažoval co se zahradou bez nemovitosti a jak zakroutit krkem zvyšu-jícímu se nájmu. Volba byla jasná. Zahradu prodat, koupit menší pozemek s nemovi-tostí, ve které by se dalo bydlet a vyhno-ut se zadlužení hypotékou. Tímto krokem jsem zatnul tipec nájmu, což mi otevřelo zcela nové a dříve netušené možnosti in-vestice do své soběstačnosti a zvelebování něčeho svého místo zvelebování něčeho, co mi nikdy patřit nebude, tedy například nájemní byt. Volba padla na trvale obyva-telnou čtyřpatrovou zděnou chatu, kde však po koupi došlo k pozdějšímu zji-štění problémů ohledně stavu a vlastnic-tví místní přípojky elektrické energie. Po

kontaktování elektromontážní firmy, která vytvořila projekt pro realizaci vlastní přípoj-ky a zemní vedení kabelu cca 170m k nej-bližší trafostanici, došlo k tomu, že obec či stavební úřad projekt neschválily. Důvody jsem blíže nezkoumal. Rozhodnutí padlo na plán B a to ostrovní fotovoltaická elektrár-na. V tomto momentě se změnil můj osud a „veřejný systém“ mi sám dal jasně najevo, že se o sebe mám raději postarat sám. Inu, proč ne :).

Co tě inspirovalo, kdy se ve tvé hlavě zro-dila myšlenka být energeticky soběsta-čný a kdy přišel posun k tomu, že si se rozhodl sdílet tvé zkušenosti s veřejností a založil portál mypower.cz?Zaexperimentovat s přeměnou sluneční energie na elektrickou energii mě tak nějak lákalo už v době, před nutností vybudovat nezávislý zdroj elektrické energie. Kdybych měl přípojku k veřejné distribuční síti a pla-til zálohy za el.en., byl bych dnes bez po-chyb majitelem poloostrovního systému, tedy takového, kdy chybějící energie je do-plněna z klasické distribuční sítě. Mé zálo-hy za el.en. by se tak snížily na opravdové minimum. Jsem i teď prakticky majitelem poloostrovního systému, s tím rozdílem, že u mě toto doplnění chybějící energie řeší má malá jednokilowattová elektrár-na na benzín, tedy elektrocentrála. Projekt MyPower.CZ vzniknul chvíli po instalaci první verze fotovoltaického systému a pře-sně 10. 6. 2010 v 11:33:09 proběhla registra-ce domény mypower.cz víceméně z mého nadšení nad fungováním fotovoltaického systému. Původně na doméně byly pouze


FILIP PROCHÁZKA

grafy z měření výkonu za klasickou počíta-čovou UPS, která měla možnost odečtu dat do PC, což bylo v té době jediné dostupné měření spotřeby. Postupem času přibylo diskusní fórum, na kterém se vyskytla řada odborníků a dalších provozovatelů ostro-vních a poloostrovních systémů. U mě do-šlo ke značnému zdokonalení monitoringu fotovoltaického systému oproti původnímu návrhu a u ostatních spoluostrovníků na fóru k poskytnutí dat z jejich vlastních sy-stémů. Postupem času jsme společnými silami jako komunita lidí se stejnými zájmy dospěli do stavu vysoce odborně zaměře-ného serveru plného hodnotných informa-cí, znalostí a zkušeností. Důležitou součástí je i několikaletý archiv dat z měření ostro-vních elektráren, jehož studováním lze do-spět k zajímavým souvislostem. Monitoring fotovoltaických elektráren, ze kterých jsou data na server zasílány z různých míst po celé ČR i SR, slouží komunitě jako vzájemný dohled. V mém případě před několika lety, kdy jsem ještě neměl tolik zkušeností, kte-ré mám dnes, došlo k předpovědi nastáva-jícího problému s bateriemi na základě gra-fu chování napětí na bateriích v průběhu několika dnů. Díky dostupnosti grafu s onli-ne měřením přes web a pohledu okem zku-šenějšího, jsem byl upozorněn přes fórum na blížící se problém, který bylo možno včas řešit. Sdílení informací o provozu systému se mi tedy vyplatilo.

>>>

Jaké jsou ohlasy na tvůj portál? Mají o tvé znalosti lidé zájem a z toho plyne, zda to bereš i jako tvůj byznys, který ti generuje příjem na pohodlné žití?MyPower.CZ je projekt, který se velmi po-zvolna rozrůstá o nové majitele poloostro-vních i ostrovních FVE a další odborníky, i zcela běžné lidi se zájmem o nezávislost, kteří se přijdou poradit se svým problémem, nebo získat zkušenosti. Je to projekt, do kterého osobně investuji spoustu svého času bez nároku na mzdu, nebo honorář. Obávám se, že pojetí projektu MyPower.CZ jako čistý byznys by znamenalo, že fórum bude prázdné, bez hodnotných osobních zkušeností a plné PR článků a obchodních sdělení. MyPower.CZ je založen na dobro-volné bázi a jsem velmi vděčen za každého člověka, který přidá svou vlastní prací ruku k dílu na společném projektu o ostrovních fotovoltaických systémech a energetické soběstačnosti. Ostatně na fóru je kromě mnou zmiňované práce na mých projektech MicroLog a PathEditor také spousta dalších aplikací. Například řízení automatického zužitkování přebytků z FVE pro dohřev TUV, řada schémat a vlastních prací elektroodbor-níků ohledně technických řešení týkajících se bezpečného a automatického přepínání spotřeby domu z vlastní energie na ener-gii z distribuční sítě a spousta dalších prací. Z komunity cítím radost z toho si vzájemně pomoci, avšak také řadu negativ, jako na-příklad vliv strachu kolem výše zmiňované restriktivní a nejasné legislativy. Pro někte-ré je toto značnou překážkou v tom, aby se pochlubili tím, co krásného a užitečného dokázali vytvořit. Obava ze sdílení infor-

„MYPOWER.CZ JE ZALOŽEN NA DOBRO-VOLNÉ BÁZI A JSEM VELMI VDĚČEN ZA KAŽDÉHO ČLOVĚKA...”


ROZHOVOR

ději svou maximální soběstačností a nezávi-slostí.

Pořádáš pro veřejnost semináře, kde předáváš zkušenosti a učíš lidi jak na to osobně? Pokud ano, jaký máš harmono-gram na tento rok?12. 2. 2014 jsem byl pozván na přednášku do pražské Creative Gate, kde pořádá Akade-mie Soběstačnosti (http://www.akademie-sobestacnosti.cz) velmi zajímavé přednášky na různá témata týkající se obecně soběsta-čnosti. Je možné, že se se svou přednáškou, tříletými zkušenostmi, množstvím fotodo-kumentace, grafů a nákresů objevím i na brněnském Amperu 2014. Ideální příležitost jak získat zkušenosti či se posunout dále ve vývoji nebo stavbě vlastní fotovoltaické elek-trárny je návštěva diskusního fóra MyPower.CZ, registrace a studium dostupných témat. Mé přednášky jsou založeny pouze na mých vlastních, více než tříletých zkušenostech, strastech a slastech s ostrovním systémem bez přípojky k distribuční síti. Zkušenost je to neocenitelná a pro praktický život velmi hodnotná. Po této zkušenosti jsem si dnes zcela jist, že energetické korporace v jejich současném pojetí ke svému životu nemám potřebu využít naprosto k ničemu.

Hledal jsem trochu v legislativě a našel, že stát zakazuje svépomocnou instala-

ci solárních elektráren pod pokutou 100.000 Kč. Jaký máš na tohle

názor? Má k tomu stát nějaký rozumný důvod?

Tam někde v dáli za obzorem slyším šu-

mací díky zadušení legislativou je mi přes mé svobodné smýšlení značně nepříjemná a vždy budu ostře a nekompromisně vystu-povat vůči těm, kteří takový strach vyvo-lávají a vytvářejí. Vývoj společnosti či osob-ní rozvoj jednotlivce nesmí být za žádných okolností brzděn nesmyslným vyvoláváním strachu. Co se příjmů týče, projekt MyPower.CZ je neziskový, založen skutečně pouze na dobrovolnosti. Pohodlné žití se snažím po svých životních zkušenostech už zajistit ra-


FILIP PROCHÁZKA

stění bankovek. Tato tematika byla v minu-lém roce (tedy 2013) dosti žhavým tématem i na diskusním fóru MyPower.CZ. Taková le-gislativa je značně nebezpečná pro svobo-du jednotlivce. Ovšem stojí za ní dle mého názoru obchodní zájmy. Komponenty pro sestavení systému přeměňujícího světlo ze slunce na elektrickou energii začínají být do-stupné cenově a také jako hotová a po strán-ce elektrických norem k prodeji schválená zařízení, která stačí dle návodu snadno bez-pečně svépomocně sestavit a provozovat. V tomto okamžiku to zajisté je příležitost pro certifikaci a umělé vytvoření ze zákona po-vinné klientely, nejlépe včetně démonizace nebezpečnosti elektrického proudu, který však není o nic nebezpečnější než plyn. Ta-ková klientela pak není klientelou ale po-vinnými osobami, které tak ztrácí další mo-žnost svobodné volby. Je pak paradoxem, že pračku je možno svépomocně nainsta-lovat a například vytopit všechny byty pod námi, stejně tak plynovou bombu k vařiči a utrhnout výbuchem půl domu. V současné době mám dojem, že legislativa tak nějak umřela a samotní zákonodárci si s proble-matikou neumějí v jimi deklarovaném čase poradit. Dosud není jasno, jakých systémů se to týká. Dle mně dostupných informací se má obecně za to, že je to další povinnost pro montážní firmy podnikající v dané obla-sti instalace obnovitelných zdrojů a zejména těch, kteří pak mají licenci pro výrobu el.en. a dodávají elektřinu do sítě. Výroba energie z OZE je tak pro tyto osoby vlastně podni-káním. Fotovoltaické panely na chatě, nebo na střeše rodinného domu, kterými jsou do-bíjeny baterie, nebo je energie přímo spo-

>>>

třebována, žádnou licenci k výrobě nemají, nikdy neměly a nikdy mít nebudou. Jinak by licenci k výrobě muselo mít i dynamo u kola, jinak by nebylo možné legálně vy-rábět energii a svítit si v noci na cestu. Ba co více, všichni kempaři, dobíjející si svá mobil-ní zařízení ze solárních dobíječek by mohli mít problém. A to je problém.

Pojďme se teď chvíli bavit o číslech. Kolik přibližně vynaloží finančních prostředků čtyřčlenná rodina, aby se jejich domác-nost stala energeticky soběstačnou?To lze velmi těžko vyjádřit v číslech. Značně záleží na chování obyvatelů takové domác-nosti, jejich věku, návycích a denním režimu. Záleží také na době, o které se budeme bavit, protože cena fotovoltaických panelů klesla u výkonu kolem 200Wp z 16.000 Kč nejméně o 10.000 Kč směrem dolů za 3 roky. Nejen cena, ale i efektivita a technologický pokrok ostatních komponent se dle mého názoru bude prudce měnit obdobným způsobem, jako to již známe u výpočetní techniky. Z po-hledu finančních nákladů určitě také závisí na šikovnosti toho, kdo takový systém bu-duje. Zdali použije drahé, či levné kompo-nenty. Poohlédne se po použitých kompo-nentách, nebo si dokáže vadné komponenty za směšnou cenu zprovoznit svépomocnou opravou k plné funkčnosti. Toto jsou vše otázky, které dávají rozptyl pro pořízení sy-stému skutečně od nuly u darovaných kom-ponent po skoro nekonečno u nevýhodně nakoupených komponent či značně pře-dimenzovaného systému. Můžeme obje-vit obyvatele domácnosti založené čistě na elektřině včetně vytápění, v jejímž sklepě


ROZHOVOR

K takové investici bych platil pak dále měsíční zálohy za elektrickou energii. Vzhledem k návykům z předchozího bydlení na sídli-šti by se částky záloh pohybovaly kolem 1500 Kč měsíčně. Jsem nyní v situaci, že mám systém s původními náklady 170.000 Kč za původní zánovní instalaci 800Wp v roce 2010 a dalších 35.000 Kč za svépomocné rozšíře-ní o použité panely, nové regulátory a nové baterie na celkových současných 1.88kWp v provozu, připraveno 2.24kWp. Tento výkon pro mé skromné energetické potřeby zna-mená soběstačnost po celý rok s výjimkou série několika zatažených dnů s oblačností těžce prostupnou pro slunce, či intenzivního sněžení. Překlenout tyto dny je však otázka dostatečného dimenzování kapacity baterií a rozumného hospodaření s energií, kterou v nich máme uloženu, stejně jako to děla-jí jiní například s vodou ve vlastní studni, v domech bez přípojky k obecnímu vodovo-du. Pokud se však vrátíme zpět k návratnosti a mým mezerám v oboru ekonomie, stále jsem nepřišel na odpověď na otázku, jakou návratnost by měla investice do přípojky k distribuční síti a platba měsíčních záloh. A pak si kladu hned druhou, zdali bych dnes měl ty zkušenosti a znalosti, které dnes mám a díky kterým vím, že si elektrickou energii dokážu zajistit svépomocně nejen pro sebe, ale i své blízké.

Poslední určitě zajímavý údaj je, zda máš přehled o tom, kolik již v České republice existuje soběstačných domácností? A co takhle světové statistiky?Energie z vlastního zdroje je lákavá záleži-tost. Znamená to ale kromě nezávislosti také

poběží serverovna zaměřená na těžbu bit-coinů, jejíž obyvatelé mají věčně otevřená okna, aby elektrický kotel nezahálel a na zahradě se rozmražuje zamrzlé jezero. Tako-vou domácnost skutečně nejde soběstačně zásobovat systémem za cenu v rozumných dimenzích. Na druhou stranu existuje na fóru MyPower.CZ několik majitelů zdoku-mentovaných a měřených poloostrovních systémů. Jsou to rodiny s dětmi (i malými) u kterých nastává od jara do podzimu stav naprosté energetické soběstačnosti už při instalovaném výkonu fotovoltaické elektrár-ny v řádu jednotek kWp, dokonce dochází k výrazným letním přebytkům a tak jsou tyto zužitkovány například sepnutím topného tělesa v boleru pro ohřev TUV.

Kolik času na přeměnu soběstačné do-mácnosti vynaloží a za jak dlouho se in-vestice do technologií vrátí?Otázka návratnosti je stejně tak složitá jako otázka prvotní investice. Vzhledem k výše uvedenému je samotná cena velkou ne-známou. Stejně tak je velkou neznámou měnící se cena elektrické energie, kterou nezaplatíme dodavateli a takovou částku pak považujeme za navrácenou investici. Přiznám se, že mé ekonomické znalosti jsou velmi mizerné a tak spíše než návratnost, preferuji nezávislost. Nejsem si také jist, co vše se do návratnosti počítá a co už nikoliv. Dokonce jsem zaslechl i rozpory při úvahách o návratnosti při různých diskuzích. Kupříkla-du k mé nemovitosti nevedla přípojka elek-trické energie. K tomu aby se tomu tak stalo, by to pro mě znamenalo investici 100.000 Kč za asi 170m kabelu k nejbližší trafostanici.


FILIP PROCHÁZKA

o něco více starostí. Nemám přesná čísla, ale dle dění na diskusním fóru MyPower.CZ je vi-ditelný fakt, že takto smýšlejících lidí pomalu přibývá. Zároveň se na fóru objevují ti, kteří už své soběstačné systémy roky provozují. Soběstačnost se však těžko dá realizovat na-příklad uprostřed městské zástavby, kde pa-nují různě pojaté lidsko-právní vztahy, ma-jetkové poměry, spoluvlastnictví a podobně. Řadu lidí odradí ekonomika ostrovních pro-vozů, kdy jsou zcela nepochopitelně zvoleny takové výpočty, které pak ukazují, že cena energie ze slunce je vlastně neskutečně dra-há a že nemá smysl přestat platit zálohy za elektřinu. Velmi záleží na smýšlení člověka a na jeho síle odolat zažitým společenským dogmatům. V současné době je velmi málo skutečně svobodně a nezávisle uvažujících lidí, ač většina z těch na systému nejzávi-slejších tvrdí pravý opak o své nezávislosti. Drtivá většina spoléhá na to, že systém se o ně v případě nouze postará a proto zůstávají ve velké míře nesoběstační, neznalí a silně na systému závislí. Projeví se to obvykle až například v momentě výpadků příjmů, kdy nebude na zálohy na elektřinu (vlastní zdroj el.en), na vodu (vlastní studna a zpracování dešťové vody), na nájem (vlastní bydlení), nebo na nákup potravin (potravinová so-běstačnost).

A na závěr se zeptám co tvé auto? Pracu-ješ ve svém volném čase i na alternativě v podobě elektromobilu? Myslíš, že to má budoucnost?Zajisté. Jediné co mě brzdí, jsou peníze. Těch není mnoho a tak před pořízením elektro-mobilu má prioritu údržba stávajícího ben-zinového osobního automobilu v provo-zu, což samozřejmě znamená závislost na benzínu, nemluvě o platbě obrovské spo-třební daně za pohonné hmoty. Je to jedna z těžkých závislostí, které se mi snad také podaří zpacifikovat. Elektromobil by zajed-no mohl sloužit jako obrovská posila pro baterie fotovoltaického systému a také jako úložiště pro přebytky. Je však pravdou, že závislost automobilu čistě na elektřině není dle mého názoru také úplně to pravé a tak jsem spíše nakloněn hybridním formám au-tomobilů. V případě selhání jednoho zdroje pohonu máme k dispozici rezervu. U elek-tromobilů je poněkud problém s vytápěním vozidla v zimě. Elektrické vytápění znamená značné snížení dojezdu automobilu. U kla-sického spalovacího motoru je pro vytápění použito odpadní teplo, které vzniká vlastně jako vedlejší produkt při přeměně paliva změnou jeho objemu (explozí v pístu moto-ru) na mechanickou energii.

„MÁM SYSTÉM S PŮVODNÍMI NÁKLADY 170.000 KČ ZA PŮVODNÍ ZÁNOVNÍ INSTALACI 800WP V ROCE 2010 A DALŠÍCH 35.000 KČ ZA SVÉPOMOCNÉ ROZŠÍŘENÍ O POUŽITÉ PANELY, NOVÉ REGULÁTORY A NOVÉ BATERIE NA CELKOVÝCH SOUČASNÝCH 1.88KWP V PROVOZU, PŘIPRAVENO 2.24KWP.”

NETATMO


TECHNOLOGIE

JSEM TAK TROCHU „ÚCHYLÁK“ NA TYHLE SRAN-DY, VÁŽNĚ, PŘIZNÁVÁM SE. OD DOBY, KDY JSEM ZE ZÁHADNÝCH DŮVODŮ PŘIŠEL O KRABICI LEGA, SI DOPŘÁVÁM HRAČKY PRO DOSPĚLÉ. A NEJLÉPE, KDYŽ KOMUNIKUJÍ S MÝM JA-BLEČNÝM SADEM. TEDY S IPHONE, IMAC, IPAD ATD. BLÍŽÍ SE JARO, VENKU BUDE ZASE NÁDHERNĚ A VY BUDETE PŘE-MÝŠLET O VYCHÁZKÁCH DO PŘÍRODY, VÝLETECH. NĚKTEŘÍ SE ROZHODNOU SPORTOVAT VÍCE VENKU A HOLKY SE URČITĚ UŽ NEMŮŽOU DOČKAT, JAK BUDOU VĚŠET PRÁDLO VEN-KU NA VOŇAVÉM VZDUCHU. A JÁ PŘIROZENĚ TAKY.

Moje počasí, moje zábavaTEXT A FOTO: PETR KOPČIL


TECHNOLOGIE

Existuje spousta zdrojů informací o po-časí, spousta webů, spousta „appek“ pro

vaše chytráky v kapse, ale uznejte, že stav ideál je vlastní vědecká činnost. Navíc pro to nemusíte studovat na výšce co je cirus, cu-mulus a stratus. Ani to večer koumat u zpráv se Zárybnickou. Nebo že se oblaka dělí do deseti druhů, 14 tvarů, devíti odrůd (to je už jako s vínem :) a že mají devět zvláštností. Věděli jste to? Ne? Já do zkoumání tety Wiki taky ne a upřímně, zítra to nejspíš zapome-nu. Ale stejně budu potřebovat, tak jako vy, vědět, jak je venku TEĎ, jak bude za pár ho-din, o víkendu. No a někdo je hračička, rád se podívá na počasí zpět, na grafy, rád pro-stě prozkoumá víc. Jenže Netatmo umí ještě daleko víc a mně pomáhá opravdu doko-nale při práci v kanceláři, studiu. Pojďme se podívat na NETATMO opravdu zblízka. Tak, jak ho zatím žádná recenze v Česku nepřed-stavila.

Nejprve si vytvořte uživatelský účet na www.netatmo.com. Je to snadné a zabere to chvilinku. Uživatelské data pak vyplníte i v aplikaci, kterou si zdarma stáhnete do vašeho iPhone, iPadu atd. Vše se okamžitě synchronizuje, funguje to dobře.

Výborně, rozbalíme krabici, nakrmíme elektrikou, spárujeme skrze wi-fi základní modul a najednou vidíme přicházet po kali-braci modulu první data. Nelekejte se slova kalibrace, jde jen o klikání, na tohle matfyz nepotřebujete. Prima, jdeme dál. Venkovní modul je třeba nakrmit přiloženými mikro-tužkovými baterkami. Mám je tam už od srpna 2013 a vše běží jak má, takže bez sta-rostí. Opět je třeba venkovní modul spáro-vat skrze vaši wi-fi a uživatelský účet s hla-

vní stanicí. Blik blik – jedeme! Nyní máme tedy pořešený hardware, máme vyřešeno napájení, máme uživatelský účet, začneme tedy zkoumat, co to vlastně umí.

Základní modul má na výšku o tři cenťáky víc než iPhone. Ano, tak nějak to bude, právě jsem krasavce vedle sebe postavil. Je to ele-gantní kousek do domácnosti. Matný stříbr-


NETATMO

ný váleček, který neruší, který dělá jen to, co má. Jeho napájení je skrze přiložený USB kabel a to buď rovnou z vašeho počítače, anebo skrze přiložený adaptér do elektric-ké sítě. Zvolil jsem napájení přímo z iMacu. Modul při prvním párování hezky problik-ne LED světýlkem a vy víte, že se správně spároval. Chtělo to pár pokusů, ale ono je

to tak u všeho nového, co vám ještě nepro-šlo tlapkami. Modul ukazuje teplotu uvnitř pokoje, vlhkost vzduchu, měří hluk v deci-belech, ukáže i tlak a především měří kva-litu vzduchu v místnosti. Tedy přesněji CO2 v jednotkách PPM. Piktogram pak ukazuje při zeleném bodu, že je vše ok. Žluté kole-čko je na hraně a u oranžového jste už bez-pečně mrtví, nebo vás pekelně bolí hlava. Průměr je cca. 500ppm, aktuálně mi iPho-ne ukazuje 1172ppm a žluťáska. Dobře, jdu tedy vyvětrat. Za chvíli by mi totiž opravdu bylo ouvej.

Nyní se jedná o můj “manuální” kontakt s aplikací, sám jsem do ní vstoupil. Jenže ona je geniální! Hlídá všechny parametry autonomně, a pokud vyhodnotí, že vzduch v místnosti je špatný, okamžitě pošle zprávu na váš iPhone, že máte neprodleně vyvětrat a vyhnout se nepříjemnostem. Mazec! Jen si představte, že hodiny trávíte nad nějakým projektem. Nejíte, nepijete, sedíte, píšete, přemýšlíte, maximálně jdete na toaletu, ale hned zpět. A tenhle hlídací pes za vás kon-troluje vše, abyste měli komfort na práci. Já za tohle děkuju, zlepšuje to výrazně kva-litu mého života. V praxi si to představte i v případě, že máte doma miminko a chce-te pro něj mít opravdu kvalitní vzduch v místnosti. Že je to lenost? Dobře, může být, ale právě proto tyto věci vznikají a já za ně rád zaplatím, protože mi pomáhají. O to víc pak tyto větrací úkony dělám sám, pro-tože mě učí a motivují. Tak větráme. Pokud máte aplikaci v iPhone, iPadu a jako já třeba i v iPadu mini, pak očekávejte, že tato infor-mace se duplikuje a přichází do všech za-řízení stejně. Na jednu stranu skvělá notifi-

>>>

NAŠEL SI NETATMO MÍSTO U VÁS DOMA NEBO KANCELÁŘI? PODĚLTE SE O SVÉ ZKUŠENOSTI S OSTANÍMI... FACEBOOK.COM/iFIRESTARTER.CZ


TECHNOLOGIE

kace, na stranu druhou otrava, protože když to nejméně čekáte, tak vám doma začne třikrát pípat každé vaše zařízení. Už se mi stalo, že jsem byl v podezření, že mi nějak často píše nějaká baba :). Ženám je pak tře-ba okamžitě vysvětlit, že je to vaše privátní rosnička, která je rozhodně nemůže ohrozit.

Dodávám, že aplikace má mnoho pře-pínání vzhledu s informacemi, což můžete vidět na přiložené grafice. Vnitřní uspo-řádání je logické, přehledné, jednoduché.

Druhý modul je venkovní a je určen pro monitorování počasí za oknem. Je menší, opět lehounký tak akorát, ale v ruce cítíte kus poctivé práce při zpracování. Ať už jej postavíte nebo zavěsíte třeba na skobičku k oknu, nebude opět vadit oku. Prvních pár dní jsem se na něj chodil zbožně dívat, je to krasavec. Tedy nyní víte, kolik je venku stu-pňů, jaká je pocitová teplota, jaká je kvali-ta vzduchu, jaká je vlhkost a ještě nabídne piktogram obláčku, sluníčka, deště, mlhy či kombinaci všeho. Rozhodně mu najděte místo, kde na něj nebude pražit Slunce. Za prvé by přijímal a odesílal zkreslené údaje a za druhé by mu to neudělalo moc dobře na plastové součástky.

Pokud se spokojíte se dvěma moduly v základu, může být. Budete zajisté spoko-jeni, ale jde to ještě tunit! Já přikoupil další vnitřní modul do ložnice a mám tedy kon-trolu i pro kvalitu mého spánku. Opět může-

me říct, že je to jen „usnadnítko“, taková věc, ale kdo by si nechtěl udělat život snazší, že? V tomto případě je přidání do ekosystému vaší privátní meteostanice opět snadné. Při-ložené baterie nacpete do tubusu, zmáčk-nete párování na hlavní jednotce a jednot-ce, kterou chcete připojit a voila už to jede. Do vašeho účtu pouze přidáte novou stani-ci, kterou pojmenujete, aby se vám to ne-pletlo, a ta už se pak sama infiltruje i do ap-pky, kterou používáte v iMacu nebo iPhone atd. Jednoduché, funkční. Tady vidíte však jen teplotu, vlhkost, tlak, CO2. Z neznámých důvodů chybí měření hluku.

Ještě na závěr dodám, že naměřené hod-noty můžete sdílet skrze váš profil veřejně s ostatními, celosvětově. A taky nemusíte. V aplikaci pro počítač si pak můžete zo-brazovat ještě hodnoty jiných stanic celo-světově – v aplikaci pro smartphone už ne. Prakticky využívám Netatmo a tuto aplika-ci denně. Dokonce i v rádiu při zprávách, protože je absolutně přesná a nemusím tak mluvit o hodnotách počasí třeba z desítek kilometrů vzdálených oficiálních měřících stanovišť. Ne, mě zajímá moje počasí. Teď a tady. Cena u iStores.cz je 4.490 Kč a do-datečný modul pak stojí 1.949 Kč. Pokud zavítáte na web výrobce, můžete si přečíst o dalším rozšíření a možnostech. Tento nápad obrovsky chválím a jsem rád, že jsem si Netatmo pořídil.

NAPIŠTE VAŠE TIPY DO NAŠÍ REDAKCE, CO BYSTE RÁDI VIDĚLI V RUBRICE TECHNOLOGIE... [email protected]


NETATMO

plusy

+ vlastní zprávy o počasí, měří tam, kde jste vy

+ předpověď je přesná + je to vaše sekretářka, která vám

zlepšuje kvalitu života a práce + přehledná aplikace jak pro

smartpohone, tablet, tak i počítač

+ skvělá notifikace + přidávání modulů, rozšiřitel-

nost dle potřeby uživatele + velmi kvalitní zpracování mo-

dulů + možnost sdílet naměřené hod-

noty s ostatními

SHRNUTÍ

mínusy

− vysoká cena pro běžného uži-vatele

Tuhle chytrou věcičku nakoupíte v iSTORES.CZ

D78 FIRESTARTER Březen 2014

HODNOTY V PODNIKÁNÍ

DOCHVILNOST„I přes skutečnost, že natáčíme během měsíce s více klienty ve stu-diu, v terénu, tvoříme nové myšlenky, pracujeme na start-upech, snažíme se maximálně vyhovět vašim časovým požadavkům. Jsme flexibilní a zároveň se snažíme efektivně pracovat i dostate-čně sbírat síly pro další práci. Proto si ze zkušeností klademe reál-ně splnitelné termíny pro odevzdání. Vše dopředu konzultujeme. Naše dohoda, byť ústní je závazná, pokud vznikne problém, který nemůžeme ovlivnit na naší straně, ihned vás informujeme, že se odevzdání zakázky nebo termín pro natáčení posouvá.”

Příští měsíc se zaměříme na LIDSKOST. Napište nám do redakce váš názor a staňte se součástí dalšího čísla nebo doporučte člo-věka, kterého byste rádi v rubrice FIREMNÍ HODNOTY viděli.

Co si pod pojmem DOCHVILNOST představuje náš FIRESTARTER?

A co si pod tímto pojmem představují lidé pohybující se v byzny-se v našem okolí? To vás čeká dále v rubrice FIREMNÍ HODNOTY...

[email protected]

D 79Březen 2014 FIRESTARTER

DOCHVILNOST

BORIS CARLOFF

Z nějakých podivných důvodů mám niternou tenzi být všu-de včas. Kdykoliv mám zpoždění, volám raději dopředu, že přij-du byť třeba o pět minut později. Já sám totiž nesnáším čekání... Myslím, že dochvilnost je především známka profesionality a úcty k druhému.

HUDEBNÍ PRODUCENT

LUKÁŠ MOTYČKA

Ačkoliv se to na prvni pohled nemusí zdát, tohle slovo v sobě ukrývá velké spektrum jeho významu...Většinu z nás částečně prezentuje. U mne na tom z velké časti stojí celé podnikání, kvůli termínům, které jsou předem pevně dané. Ty je potřeba plnit na 110 %. Možná právě díky tomu co dělám, jsem dokázal pochopit hlubší význam tohoto slova.

KOORDINÁTOR DOPRAVY / LOGISTIKA

JAKUB HLADÍK

Dochvilnost v povinnostech je v mém případě z velké části “de-adline”. V případě osobního setkání, tak mám ve zvyku chodit jen minimálně později, jen čistě z důvodu, abych nečekal. Není to tak samozřejme ve všech případech, človék zaneprázdněný tomu rozu-mí, stejně jako člověk líný.

MANAGER UNIDENT ZLÍN

D80 FIRESTARTER Březen 2014

FIREMNÍ HODNOTY

PETRA VAJOVÁ

Dochvilnost je pro mě hodně důležitá, protože strašně ne-snáším čekání. V osobním životě se to dá ještě tolerovat, ale v byznysu by měla být dochvilnost samozřejmostí!

REDAKTORKA QUICKR.CZ

JOSEF ŠIRŮČKA

Dochvilnost je věc, která ze mě dělá lepšího člověka, protože ukazuju druhým že si cením jejich času. Stejně tak, si NE/vážím těch co NE/jsou dochvilní když s nimi mám schůzku já.

CEO & FOUNDER PORTÁLU REASONACADEMY.EU

FILIP KOUBEK

Dochvilnost může mít více významů, ale vybral jsem si ten, se kterým se setkávám nejčastěji. Včasný příchod. Pro některé (zejména) start-upisty je to možná fráze z minulého tisícile-tí, ale opak je pravdou. Včasný příchod je daleko lepší vizitka, než ta papírová a klient vám bude jen těžko věřit, že stihne-te deadline, když nestihnete schůzku. A proto více než kdy předtím platí, že kdo chce přijít na čas, chodí o 5 minut dříve.

OBCHODNÍ A MARKETINGOVÝ MANAŽER VE FIRMĚ MOTIONHOUSE.CZ

D 81Březen 2014 FIRESTARTER

DOCHVILNOST

ONDŘEJ PROCHÁZKA

Co je to „čas“? Otázka, která trápila nejen velké filozofy a vědce, ale i spoustu lidí, kteří si uvědomili svoji smrtelnost, avšak stěží najdeme konkrétní představu této fyzikální veličiny. Ve světě byznysu se říká, že čas jsou peníze. Podle téhle rovnice si lehce odvodíme, že dochvilnost vede k více penězům, nicméně nedochvilnost je běžným fenoménem dnešní doby. Proč se tedy lidé připravují o peníze? Důvodů se nabízí ne-spočet, stačí si vzpomenout na svá školní léta, kde byly pozdní přícho-dy mnohdy na denním pořádku; a právě v tom tkví největší nebezpečí nedochvilnosti – normalizace. Člověk, který normálně počítá s touto neexistující časovou rezervu, se najednou ocitá v jistém vzorci chování, který se snadno přenáší i na ostatní. Tento člověk taky signalizuje – mnohdy nevědomě – že pro něj nejste důležitý; no pochopitelně, když si vyhrazuje právo mrhat časem někoho jiného, jak kdysi pravil zmíněný francouzský císař. Je tedy na místě se ptát, kde stojí dochvilnost ve va-šem žebříčku hodnot, ať už na pozici vrcholného manažera či řádového zaměstnance.

TAJEMSTVÍ MASÉRNY

ING. ZUZANA VIRGLEROVÁ, PH.D.

Dochvilnost pro mě osobně znamená jak v osobním tak v praco-vním životě postoj člověka k dané situaci nebo úkolu. Pokud jsme schopni přijít včas nebo něco splnit včas, znamená to, že nám na tom záleží. Pokud toho schopni nejsme, nemá cenu se tím ani za-bývat. Když člověk, na kterého čekáme, přijde včas, můžeme před-pokládat, že si nás váží, protože nechtěl přijít pozdě a připravit se tak o setkání s námi. S takovými lidmi já chci pracovat a takových si na oplátku i já vážím. Ti ostatní, dochvilně nenadaní, mohou chodit pozdě k někomu jinému. Sama dodržuji zásadu „lépe přijít o pět minut dříve než o minutu později“. Dochvilnost a přesnost je výsadou králů. Neřaďme se tedy vědomě mezi „bezmocné“ jedince.

ODBORNÝ ASISTENT NA FAKULTĚ MANAGEMENTU A EKONOMIKY, UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ


ROZHOVOR

Iva Leckábyznys v písmenkách

TEXT: PETR KOPČIL FOTO: ARCHIV IVA LECKÁ

IVALECKÁ-

BYZNYS

VPÍSMENKÁCHDENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ-

BYZNYS

V PÍSMENKÁCH

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ -

BYZNYS

VPÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

- BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVALECKÁ

-

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

VPÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS VPÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

MATKY

IVALECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVALECKÁ

-V

PÍSMENKÁCH

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

- BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVALECKÁ

-BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

BYZNYS

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

VPÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVALECKÁ

-

BYZNYS

VPÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVALECKÁ

-BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-BYZNYS

VPÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

VPÍSMENKÁCH

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-BYZNYS

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ MATKY

IVA

LECKÁ

-V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ MATKY

IVA

LECKÁ

-BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

-

BYZNYS

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

- BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

BYZNYS

VPÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V PÍSMENKÁCH

DENÍK

MATKY

IVA

LECKÁ

-V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

LECKÁ

-BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA -

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVALECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

BYZNYS

V PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVALECKÁ

-BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

-

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

BYZNYS

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

PÍSMENKÁCH

DENÍK

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-BYZNYS

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

-BYZNYS

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

BYZNYS

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

-BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

VPÍSMENKÁCH

DENÍK

MATKY

IVA

LECKÁ

BYZNYS

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

V

DENÍK

IVA

LECKÁ

BYZNYS

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

MATKY

IVA

LECKÁ

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

MATKY

IVALECKÁ

-BYZNYSV

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

-

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

V

PÍSMENKÁCH

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

BYZNYS

VPÍSMENKÁCH

DENÍK

IVA

LECKÁ

-

V

PÍSMENKÁCHDENÍK

ŠÍLENÉ

-

BYZNYS

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

BYZNYS

PÍSMENKÁCH

ŠÍLENÉ

LECKÁ

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

MATKY

IVALECKÁ

-BYZNYS

V

DENÍK

MATKY

IVA

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

BYZNYS

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

PÍSMENKÁCH

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

IVA

LECKÁ

-

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ-

BYZNYS

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

-BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

MATKY

IVA

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

ŠÍLENÉ

LECKÁ

-

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ -

BYZNYS

V

IVA

LECKÁ

-

PÍSMENKÁCH

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

-

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

ŠÍLENÉ

LECKÁ

-

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

V

PÍSMENKÁCH

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

LECKÁ

-

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

-

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

IVA

LECKÁ

V

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

PÍSMENKÁCH

DENÍK

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

MATKY

IVA

LECKÁ

-

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

DENÍK

-

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

-

BYZNYS

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

- V

PÍSMENKÁCH

IVA

-

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

-

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA LECKÁ

BYZNYS

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

DENÍK

MATKY

IVA

LECKÁ

-

V

PÍSMENKÁCH

ŠÍLENÉ

LECKÁ

-

BYZNYS

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

BYZNYS

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

IVA

BYZNYS

V

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

-

V

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

V

DENÍK

IVA

LECKÁ

BYZNYS

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

-

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

MATKY

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

LECKÁ

-

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

BYZNYS

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

DENÍK

MATKY

IVA

-V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

V

PÍSMENKÁCH

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

-

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

BYZNYS

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

IVA

-

BYZNYS

V

ŠÍLENÉ

MATKY

LECKÁ

V

PÍSMENKÁCH

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

BYZNYS

V

DENÍK

IVA

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

MATKY

IVA

LECKÁ

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ IVA

LECKÁ

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

DENÍK

IVA

V

PÍSMENKÁCH

ŠÍLENÉ

-

BYZNYS

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

-

BYZNYS

V

DENÍK

LECKÁ

V

DENÍK

MATKY

IVA

LECKÁ

-

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

LECKÁ

BYZNYS

V

ŠÍLENÉ

LECKÁ

-

BYZNYS

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

V

DENÍK

LECKÁ

V

PÍSMENKÁCH

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

BYZNYS

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

V

PÍSMENKÁCH

IVA

-

V

MATKY

IVA

LECKÁ

-

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

IVA

LECKÁ

V

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ IVA

LECKÁ

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

IVA

-

VŠÍLENÉ

IVA

DENÍK

ŠÍLENÉ

PÍSMENKÁCH

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

V

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

BYZNYS

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

-

V

BYZNYS

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

BYZNYS

V

DENÍK

IVA

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

MATKY

LECKÁ

-

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

MATKY

PÍSMENKÁCH

DENÍK

MATKY

IVA

-

LECKÁ

V

LECKÁ

ŠÍLENÉ

MATKY

- BYZNYS

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

V

MATKY

IVA

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

IVA

-

BYZNYS

DENÍK

MATKY

IVA

LECKÁ

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

LECKÁ

V

ŠÍLENÉ

BYZNYS

MATKY

LECKÁ

V

ŠÍLENÉ

LECKÁ

-

BYZNYS

PÍSMENKÁCH

MATKY

IVA

BYZNYS

V

MATKY

IVA

BYZNYS

V

DENÍK

IVA

BYZNYS

IVA

LECKÁ

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

-

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

-V

PÍSMENKÁCH

BYZNYS

V

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

-

BYZNYS

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

MATKY

IVA

LECKÁ

V

DENÍK

MATKY

IVA

LECKÁ

-

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

BYZNYS

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

ŠÍLENÉ

IVA

BYZNYS

V

DENÍK

IVA

LECKÁ

BYZNYS

PÍSMENKÁCH

ŠÍLENÉ

MATKY

LECKÁ

-

ŠÍLENÉ

IVA

BYZNYS

DENÍK

MATKY

IVA

BYZNYS

V

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

BYZNYS

MATKY

IVA

LECKÁ

-

V

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

-

DENÍK

LECKÁ

V

IVA

LECKÁ

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

V

DENÍK

LECKÁ

V

ŠÍLENÉ

MATKY

BYZNYS

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

V

DENÍK

MATKY

LECKÁ

PÍSMENKÁCH

DENÍK

MATKY

IVA

-V

IVA

LECKÁ

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

V

IVA

V

MATKY

IVA

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

IVA

BYZNYS

V

MATKY

LECKÁ

BYZNYS

ŠÍLENÉ

IVA

V

PÍSMENKÁCH

IVA

LECKÁ

ŠÍLENÉ

IVA

-

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

V

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

-

V

DENÍK

LECKÁ

PÍSMENKÁCH

ŠÍLENÉ

IVA

BYZNYS

V

IVA

LECKÁ

BYZNYS

PÍSMENKÁCH

ŠÍLENÉ

IVA

BYZNYS

DENÍK

IVA

V

ŠÍLENÉ

PÍSMENKÁCH

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

-BYZNYS

V

MATKY

IVA

LECKÁ

BYZNYS

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

V

IVA

V

PÍSMENKÁCH

LECKÁ

DENÍK

MATKY

MATKY

BYZNYS

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

PÍSMENKÁCH

LECKÁ

V

DENÍK

IVA

LECKÁ

V

MATKY

DENÍK

LECKÁ

-

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

-DENÍK

MATKY

IVA

DENÍK

LECKÁ

DENÍK

ŠÍLENÉ

V

DENÍK

IVALECKÁ

V

DENÍK

IVA

V

ŠÍLENÉ

IVA

-

IVA

BYZNYS

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

BYZNYS

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

MATKY

IVA

V

PÍSMENKÁCH

ŠÍLENÉ

LECKÁ

V

MATKY

IVA

LECKÁ

-

V

IVA

V

ŠÍLENÉ

MATKY

LECKÁ

PÍSMENKÁCH

DENÍK

IVA

LECKÁ

IVA

ŠÍLENÉ

LECKÁ

V

IVA

BYZNYS

V

IVA

BYZNYS

V

MATKY

IVA

IVA

IVA

V

PÍSMENKÁCH

ŠÍLENÉ

V

ŠÍLENÉ

LECKÁ

-

V

LECKÁ

V

ŠÍLENÉ

IVA

BYZNYS

IVA

-

-LECKÁ

-

V

PÍSMENKÁCH

IVA

LECKÁ

BYZNYS

V

IVA

DENÍK

IVA

-

IVA

-

ŠÍLENÉ

IVA

V

V

V

IVA

V

ŠÍLENÉ

LECKÁ

-

V

DENÍK

PÍSMENKÁCH

IVA

ŠÍLENÉ

IVA

V

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

-

V

ŠÍLENÉ

-

V

IVA

DENÍK

MATKY

IVA

ŠÍLENÉ

LECKÁ

BYZNYS

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

ŠÍLENÉ

V

DENÍK

MATKY

LECKÁ

-

DENÍK

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

PÍSMENKÁCH

DENÍK

IVA

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

BYZNYS

ŠÍLENÉ

BYZNYS

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁV

MATKY

LECKÁ

V

DENÍK

MATKY

IVA

LECKÁ

V

PÍSMENKÁCH

IVA

V

ŠÍLENÉ

LECKÁ

-

V

MATKY

IVA

V

PÍSMENKÁCH

DENÍK

ŠÍLENÉ

V

-

BYZNYS

BYZNYS

DENÍK

IVA

LECKÁ

V

ŠÍLENÉ

IVA

DENÍK

IVA

DENÍK

IVA

DENÍK

PÍSMENKÁCH

BYZNYS

V

DENÍK

BYZNYS

V

IVA

V

ŠÍLENÉ

MATKY

V

MATKY

-

ŠÍLENÉ

IVA

V

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

ŠÍLENÉ

IVA

IVA

MATKY

IVA

-

BYZNYS

DENÍK

IVALECKÁ

V

IVA

LECKÁ

V

LECKÁ

V

V

DENÍK

IVA

LECKÁ

DENÍK

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

BYZNYS

V

IVA

LECKÁ

DENÍK

IVA

LECKÁ

V

LECKÁ

-

V

DENÍK

IVA

V

IVA

V

V

DENÍK

-

IVA

LECKÁ

IVA

LECKÁ

DENÍK

IVA

DENÍK

V

ŠÍLENÉ

IVA

-

V

IVA

IVA

MATKY

LECKÁ

LECKÁ

IVA

BYZNYS

IVA

DENÍK

DENÍK

PÍSMENKÁCH

DENÍK

DENÍK

LECKÁ

V

IVA

-

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

V

IVA

BYZNYS

ŠÍLENÉ

V

ŠÍLENÉ

MATKY

V

BYZNYS

DENÍK

IVA

PÍSMENKÁCH

V

DENÍK

IVA

V

LECKÁ

V

ŠÍLENÉ

IVA

ŠÍLENÉ

IVA

-

IVA

LECKÁ

ŠÍLENÉ

IVA

IVA

V

MATKY

IVA

LECKÁ

VDENÍK

ŠÍLENÉ

BYZNYS

ŠÍLENÉ

MATKY

IVA

LECKÁ

IVA

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

-LECKÁ

ŠÍLENÉ

V

DENÍK

IVA

DENÍK

IVA

MATKY

ŠÍLENÉ

LECKÁ

MATKY

V

V

IVA

DENÍK

BYZNYS

IVA

ŠÍLENÉ

BYZNYS

PÍSMENKÁCH

ŠÍLENÉ

IVA

V

IVA

BYZNYS

V

ŠÍLENÉ

V

DENÍK

MATKY

BYZNYS

-

DENÍK

IVA

BYZNYS

V

IVA

V

ŠÍLENÉ

IVA

LECKÁ

BYZNYS

ŠÍLENÉ

DENÍK

LECKÁIVA

DENÍK

V

DENÍK

V

V

DENÍK

IVA

V

ŠÍLENÉ

V

MATKY

IVA

V

DENÍK

IVA

V

DENÍK

LECKÁ

ŠÍLENÉ

IVA

-

IVA

DENÍK

ŠÍLENÉ

DENÍK

ŠÍLENÉ

V

IVA

DENÍK

LECKÁ

V

IVA

IVA

LECKÁ

BYZNYS

V

IVA

MATKY

BYZNYS

ŠÍLENÉ

IVA

V

LECKÁ

-

V

IVA

IVA

LECKÁ

IVA

IVA

IVA

IVA

V IVA

BYZNYS

V

LECKÁ

V

LECKÁ

IVA

V

ŠÍLENÉ

IVA

V

IVA

IVA

-

DENÍK

IVA

V

IVA

DENÍK

ŠÍLENÉ

IVA

V

BYZNYS

IVA

IVA

LECKÁ

MATKY

LECKÁ

V

IVA

ŠÍLENÉ

ŠÍLENÉ

LECKÁ

MATKY

DENÍK

IVA

V

ŠÍLENÉ

V

V

V

BYZNYS

ŠÍLENÉ

DENÍK

IVA

V

V

IVA

IVA

ŠÍLENÉ

IVA

ŠÍLENÉ

IVA

ŠÍLENÉV

DENÍK

IVA

LECKÁ

V

MATKY

LECKÁ

IVA

ŠÍLENÉ

IVA

DENÍK

IVA

V

IVA

ŠÍLENÉ

LECKÁ

V

DENÍK

DENÍK

V

MATKY

DENÍK

V

V

IVA

IVA

V

ŠÍLENÉ

V

DENÍK

LECKÁ

ŠÍLENÉ

DENÍK

IVA

ŠÍLENÉ

V

V

IVA

V

LECKÁ

DENÍK

LECKÁ

IVA

V

IVAIVA

IVA

ŠÍLENÉ

IVA

V

IVA

V

LECKÁ

ŠÍLENÉ

V

DENÍK

-

ŠÍLENÉ

V

IVA

LECKÁ

V

V

V

ŠÍLENÉ

V

IVA

IVA

V

V

IVA

LECKÁ

-

V

IVA

V

V

V

V

V

IVA

VIVA

IVA

ŠÍLENÉ

DENÍK

V

V

IVA

ŠÍLENÉ

ŠÍLENÉ

LECKÁ

IVA

V

IVA

IVA

IVA

IVA

V

IVA

V

ŠÍLENÉ

V

V

V

V

V

V

LECKÁ

IVA

V

LECKÁ

IVA

V

IVA

IVA

IVA

V

IVA

DENÍK

IVA

IVA

IVA

V

V

V

IVA

IVA

IVA



ROZHOVOR

Ahoj Ivo, sám sobě jsem slíbil tento rozhovor a jsem rád, že jsem sám

sobě slib dodržel. Jsi dnes víc moderátor-ka, nebo spisovatelka? Máš zkušenosti z televize, rádia… Tomu říkám pořádná rozjezdová otázka! Aneb jak mě vykolejit hned na začátku. Co já teď vlastně jsem? (smích) Víš, že ani ne-vím? Především jsem matka a to je něco, co ti v životě umí zatraceně přeházet žebříček hodnot. Dřív mi bylo jedno, jestli budu víc bohém a budu jenom moderovat a žít ze dne na den. Dnes je všechno jinak. Podstat-né pro mě je, abych zvládla pekelně vyso-kou hypotéku, mohla dvakrát za rok k moři, koupila si každý měsíc něco pro radost a za odměnu a aby moje rodina byla spokojená. A od toho se také odvíjí moje aktivity. Kdy-bych byla dnes víc moderátorka, musela bych moderovat v podstatě všechno, co by mi přišlo do cesty. Tím bych měla daleko míň času na svoji rodinu. Protože jsem se vrhla i na psaní, mám mnohem větší prostor pro sebe, víc času na rodinu. Což asi zní divně, ale je to tak. Já totiž píšu tak, jak chci. A to se moc líbí mému editorovi!!! (Smích) Hezky jsem si to rozdělila. Dá se říct, že se nacházím v ideálním stavu. Dělám jen to, co mě baví. Což považuji za úspěch. Protože kdo si tohle může dnes dovolit? Moderuju, píšu, věnu-ju se obchodu… Ale pozor, za vším je tvrdá práce. Nikdy jsem neměla nic zadarmo. Teď dělám vše tak, abych se nenudila, abych se uživila, měla čas na sebe i na rodinu a ko-níčky a abych se z toho všeho nezbláznila. V rádiu Tě můžeme naladit pořád, ale co televize? Znám to sám, že to časem může

začít chybět, sám jsem strávil na televizní obrazovce několik let. Pravda s rozdílem, že na tebe se dá stále ještě koukat :).Nesmíš k sobě být tak kritický. Podívej se na všechny ty rádoby celebrity, co se vystavují na obrazovce. Naprosto bez zardění, sebe-vědomě a ještě si na tom jsou schopni po-stavit kariéru a vydělat majlant. Máme pořád šanci!!! (smích)

Televize je krásná. Jak se říká, kdo jednou zkusí, nechce jinak. Jenže tohle jsou vzpo-mínky na televizi, ještě tak deset let zpát-ky… dnes je to všechno jinak. Zlaté časy, kdy vystupování na televizní obrazovce a účin-kování v nějakém pořadu předpokládalo určité kvality a zkušenosti, je v nenávratnu. Dnes už to není o tom, jaké máš zkušenosti a co umíš, ale o tom koho znáš, s kým si tykáš, komu jsi ochotný vlézt do zadní části těla, vy-hřát postel. Nezáleží na tom, co umíš, ale co jsi ochotný ukázat a jaké hranice jsi ochotný překročit. Dnešním hvězdám je jedno, jestli je někdo bude vláčet bulvárem, protože si na tom staví kariéru. Moderuje kdekdo. Pro-fese moderátora je totálně degradovaná. To jsem se zase rozjela. Chci tím prostě říct, že tohle už pro mě není. Televizní ambice mám naštěstí za sebou. Mě teď baví být spíš na té druhé straně, všechno sledovat zpovzdálí, smát se a kritizovat a především děkovat Ve-smíru, že jsem z toho utekla v pravou chvíli.

Když jsem dal do vyhledávače Google tuto větu: „úspěšné české spisovatelky“, tak mi to vyhodilo na první straně jména jako: Petra Soukupová, Kateřina Tučková, Simona Monyová, Tereza Boučková, Iva Pekárková, Irena Obermannová, Sylva


IVA LECKÁ

Laureová. Kde jsi ty? Čím to je? Vidím, že nemáš ani vlastní web. Je to jen nedosta-tečným selfpromotion nebo ty dámy jsou prostě „lepší a známější spisovatelky“? Já to nějak nedokážu správně rozlišit, jak to vnímáš ty? No to je nehoráznost!!!!! Ještě včera jsem tam byla!!!!! (smích) Myslím, že vysvětlení je jed-noduché. Já ještě nejsem úspěšná česká spi-sovatelka. Ale budu!!!! Já na to jdu jako Dan Brown. Hezky pomalu! (smích) Víš, že ten svého prvního románu prodal stejně jako já Deníku šílené matky? Z toho jeden výtisk si prokazatelně koupila jeho matka. V tom ovšem proti mně vede, protože moje mat-ka odmítla za mou knihu zaplatit, tak jí ode mě dostala a podezírám jí, že jí do teď ne-četla. Být úspěšný znamená vydat bestseller. To platí ve světě i tady u nás, v tom malém českém rybníčku. Prodat x desítek tisíc kusů a dostat se na špičku té pomyslné pyramidy. Což je samozřejmě i otázka propagace. Dej mi rok, maximálně dva a google nebude mít jinou možnost, než vyplivnout moje jméno mezi prvními!

Bulvár! Je dnes důležité, aby byl spisova-tel oblíbený zároveň jako člověk, osob-nost nebo jde pouze o dílo? Myslím tím fakt, že o většině spisovatelů jsme se učili ve škole, pouze ve škole a to už byli bez-pečně mrtví, nebo podle fotek tak ale-spoň vypadali :). A jak s oblibou říkám, mě drby nezajímají, takže jsem se o je-jich život fakt nestaral, bylo mi to šumák. Zajímalo mě dílo. Buď se líbilo, nebo ne. Takže řekněme, že dnešní spi sovatelské star, jsou živí a tvořiví. Je tedy nutné je

N A K L A D A T E L S T V Í Š U L C – Š V A R C

Dámská jízda s Milanem


ROZHOVOR

velebit ještě za života? Je to v něčem jiné proti Němcové, Čapkovi, Dickensovi… Mám pocit, že jsme dávno někde jinde. Vlastně jsem ráda, že se už spisovatel ne-proslavuje až po své smrti! To bych se snad na psaní ani nedala!! Doba, ve které žijeme je jiná než ta, ve které žila Němcová nebo Dickens. Dnes je potřeba dravost, dobré PR. Je nás moc! Reklama dělá hodně. Kdo si dnes přečte knihu jen proto, že se mu líbí název? Jdeme na jistotu. Čteme, protože nám někdo řekl, že je to dobré. Protože nám to v časopisech dávají mezi tipy na literatu-ru měsíce. Jsme ovlivněni reklamou. Co nám někdo narve do hlavy, po tom slepě jdeme. Jako ovce. Já sice bulvár nesnáším, ale pra-vdou je, že ho lidi čtou a dokonce mám pocit, že tomu, co jim bulvár naservíruje, věří. Mám mezi bulvárními novináři řadu přátel, sama jsem pracovala pro internetový společenský magazín, takže i já jsem, hned jak mi vyšla první knížka, jejich službu využila. A jsem si jistá, že mi to pomohlo v prodeji. O knize se začalo mluvit, všechny knihy mi křtily známé osobnosti, vždy u toho byla televize. Tohle propojení je potřeba, aby se kniha proda-la. Vezmi si 50 odstínů šedi. Takový brak!!!! A prodalo se ho takové množství, že se o tom každému začínajícímu spisovateli může jen zdát. Téměř každý kdo to četl – někdo to ani nedočetl – tvrdí, že je to šílené. Ale koupil. Proč? Protože to mělo výbornou reklamu. A teď se podle předlohy natočil i film. Tak hurá!!!! Takhle to funguje. Na druhou stra-nu, i když se i sebevětší hovadina může stát bestselerem, podruhé si od spisovatele, co tě při čtení neoslovil, nic nekoupíš, reklama nereklama. Takže já jsem zastáncem toho, že


IVA LECKÁ

zvedám. Takže pokud by se nějaká zajímavá příležitost naskytla, určitě bych do toho šla. Zkusit se má všechno. Kdo se bojí… (smích).

Knihy jsou bohužel dnes díky digitalizaci taktéž terčem pirátů a na netu se pak válí kde jaké dílo. Zasáhlo toto nějak i tebe? Hlídáš si tento fakt, nebo to dělá tvůj vy-davatel? Přiznám se, že občas net projíždím. Ale pro-tože jsem technická a uživatelská „lama“, tak je to jen o googlování jména, případně knižního titulu, abych měla přehled, kde se o mně píše, kdo mě pomlouvá a kde se pro-dávají moje tituly. Z mé strany je to veškerá detektivní práce. Nicméně věřím, že tohle mají v nakladatelství pohlídané.

A mimochodem, jak jsi na tom ty, se čtením knih nebo časopisů na table-tech, případně elektronických čtečkách? Ptám se i z toho titulu, že magazín FIRESTARTER je ryze v elektronické po-době a je spousta lidí, kteří nám napsali, že by nás rádi četli jako klasický papírový časopis.Já jsem staromilec. Když si chci přečíst kni-hu, tak jedině tu v papírové podobě. Nějak jsem elektronickým knihám nepřišla na chuť. Kniha je pro mě umělecké dílo. Její obal, obrázky nebo fotografie uvnitř… mám ráda, když knihu otevřu a ona voní. V ložni-ci i v obýváku mám velkou knihovnu, kam si vždycky přečtený titul vystavím. A strašně mě baví dívat se, jak se knihovna rozrůstá. Někdy si jen tak nějakou knihu vytáhnu a zalistuju v ní. U časopisu to mám ale tro-chu jinak. Tady už nemám problém projet si

je lepší psát pomalu, s klidem, poctivě a vy-pracovat se. Za tím, co dělám, si musím stát a být na to pyšná.

Ivo na férovku – kdybys dnes byla „jen“ spisovatelka Iva Lecká a psala o pošaha-ných matkách :). Dalo by se tím uživit? Nebo je to opravdu „srdcovka“?(Smích)Pokud bych vydávala jednu knihu za dva, tři měsíce, pak ano, mohla bych se tím živit. Tedy při současném nákladu výtisků. Jenže to je nereálné. Pokud bych vydala třicet, pade-sát tisíc kusů u jednoho titulu a skutečně se věnovala jenom psaní, uživit bych se mohla s naprostým klidem. Ruku v ruce jde se psa-ním knih i případné psaní scénářů, natočení filmů nebo příběhů inspirovaných knihou. Z toho všeho můžeš profitovat. Ostatně to je můj cíl. Pěkně se vyšvihnout až sem. Jenže ani tady nemáš jistotu, že to klapne. Stejně tak, jako se můžeš dostat nahoru, můžeš být zase velmi rychle dole. Myslím, že čte-náři jsou rozmazlení tím, že je toho na trhu moc. Mají obrovský výběr a než si k někomu najdou cestu, tak to trvá. Můj kamarád Mi-chal Viewegh je jasným příkladem toho, jak to dělat správně, když se začne dařit. Musíš z toho vyždímat, co se dá. Nedat šanci na vy-dechnutí. Nahustit to do těch lidí, vychovat si je. Film, divadlo… prostě se tomu věnovat na tisíc procent. Pak to může vyjít.

Mimochodem, když už je člověk „psavec“, co takhle televizní scénáře pro hry? Diva-delní a filmové scénáře? Nebo dokonce reklamní texty? Neláká?Proč ne? Mám ráda výzvy. Vhozené rukavice


ROZHOVOR

aktuální číslo na internetu. Což je zvláštní. Ale to neznamená, že bych časopisy přesta-la kupovat. Kupříkladu dnes jsem si koupila jeden magazín o bydlení a mojí oblíbenou Enigmu.

Mimochodem, čteš vůbec knížky jiných autorů? Koho bys doporučila pro naše čtenáře. Chápu, že pracovní tempo je vražedné a není čas ztrácet čas…Já čtu moc ráda. Čtu hlavně před spaním, ale taky v metru nebo cestou vlakem. (Pár-krát jsem přejela cílovou stanici). Koho bych doporučila? Asi ty nejoblíbenější… V první řadě Dana Browna, ale toho není třeba do-poručovat. Velmi dobře píše Steve Berry, stejně tak James Rollins (tady si troufnu tvrdit, že některé jeho tituly předčily i Brow-na!!). Čtu Toma Egelanda, Roberta Ludluma, Lisu Jackson, Michael Byrnes… výborný je i Juan Gómez Jurado. Jeho Vykonavatel je precizně vypracovaný román, co ti ve-zme dech. Z českých mám ráda třeba Ivana Krauze. Moc ráda čtu životopisy zajímavých lidí. Jinak teď jsem dočetla Nostradamovu závěť. Začínám číst Žítkovské bohyně a při-pravený je i horůrek Ztracené duše.

Zkusme počítat, kolik se do této chvíle prodalo celkem tvých knih? Počkej, myslíš všechny tři tituly dohroma-dy? Tak to je nějakých 15 tisíc knížek…

Vidíš, další zajímavý fenomén – to jsou audioknihy. Nerad bych se pletl, ale tvou audioknížku jsem ještě neslyšel. Myslím, že je to dost dobrý podnikatelský nápad, že? Klidně ti ji namluvím!

Moje první kniha vznikla vlastně proto, že se v ranním vysílání, pořadu Dobré ráno Praho, který moderuji už nějaký ten pátek, objevily krátké fejetony o mateřství. Každý den je-den příběh z mého života v těhotenství a po porodu. Zaujalo to mé nakladatelství. Přišli s nápadem rozepsat to a vydat jako knihu. Takže vlastně došlo k opačnému postupu. Z audia se šlo ke knize. :) Ale je fakt, že i já občas potřebuji dělat milion věcí najednou a ještě u toho držet knihu, to jaksi nelze. A mít ji hezky namluvenou a pustit si ji třeba v autě… ano, to je báječný nápad! A víš co? Já tě beru! Ale budeš to muset celý zaplatit.

Kdy se můžeme těšit na tvou úplně no-vou knihu a pokud můžeš naznačit – o čem bude? Tvůj syn je už velký kluk, ta-kže pochybuji, že budeme číst o zapome-nuté laktační psychóze, která přišla zne-nadání po pěti letech od porodu :).Laktační psychóza se u mě doposud ne-projevila, to je fakt, ale klukovi jsou teprve tři roky a kousek, takže to klidně ještě přijít může!!!!!!

Čtvrtý titul, pracovní název je Satelit, vyj-de:-D. Kdy to bude, to si ale netroufám od-hadnout. Jsem zhruba v polovině. Pozitivní je, že to určitě bude ještě letos:-DD. A téma? Nechci být úplně konkrétní, ale naznačím, že to budou osudy lidí z jednoho satelitního městečka, co být satelitem nikdy nemělo. Bude to vtipné, bude to napínavé a bude to mít nečekané rozuzlení!

Skvělé, děkuji za rozhovor. Splnili jsme tak socialistický závazek na 350 % – bře-zen měsíc knihy s Ivou!

náměstí Míru čp.63, 760 01 ZLÍN / +420 722 434 919 / [email protected] / www.khmerspa.cz

Masáž duše existuje


FIREHELP

TEXT A FOTO: PETR KOPČIL

BLÁZINEC ZA ZDÍOTEVŘENÉ DVEŘE DO „JINÉHO SVĚTA”


Firestarter s.r.o. není jen bezmyšlenkovitá továrna na peníze. Nejen že se logem či dárky účastní benefičních a dobročiných akcí, ale také je aktivní v jejich realizaci. V roce 2012 podpořil BLÁZINEC ZA ZDÍ v Kroměříži a ten-to rok se aktivně opět zúčastní! Tady je malé ohlédnutí, protože bláznit se někdy musí...


FIREHELP

Odeta Samohýlová (28) vystu-dovala sociální pedagogiku na UTB ve

Zlíně. Přesto, že školu dokončila v roce 2011, od té doby nejen že pracuje, ale především pracuje ve “svém oboru”. Upřímně si řekněme, že právě absolventi SŠ a VŠ jsou aktuálně nej-hůře zaměstnatelnou skupinou a to bez roz-dílu studia a dosaženého titulu. Obdivuhodné ovšem je, že Odeta pracuje v sociální sféře a snaží se pomáhat matkám a ženám, které se aktuálně nachází v nelehké životní situaci, práci právě hledat. A nejen to! Často jde o mat-ky samoživitelky, o ženy, které jsou v situaci, která je pro ně téměř neřešitelná. Dokonce i mužům, kteří se starají o nezletilé děti. Zača-rovaný kruh? Když jsem si s ní o tom povídal, dostal jsem ten známý pocit, že je třeba konat a ne jen poslouchat. Ano, připouštím, jsem ra-dikál a nemažu se. Kde selhal stát, pomohla soukromá firma. Malou částkou, ale v důsled-ku REÁLNĚ můžeme pomoci konkrétním li-dem ve Zlínském kraji. Prosím otevřete oči a udělejte něco dobrého pro náš kraj i vy. Ka-ždý může pomoci dle svých možností. Nikdy nevíte, kdy budete potřebovat pomoci právě vy. Howg.

zorganizovali benefiční koncert “Blázinec za zdí”.

Vedle paní Hlouškové, přátel kolem mne samé a našeho sdružení jsme oslovili další a tak ve finále bylo nápomocno vedení PN, OS Snadno z Přerova, med. skupina Firestar-ter a svou podporu nám příspěvkem vyjádřil jak KU Zlín tak magistrát města Přerov, Kro-měžíž a OU obcí spadajících do blízkosti PN.

Co tě vedlo vůbec k tomu, najít tu sílu, čas, synergie pro něco tak velkého?Čas a energie která mne k tomu vedla spadá tak trochu do kategorie ryze osobních poci-tů... v životě vašeho blízkého se začnou dít “zvláštní věci”, chová se bezúčelně, vůle co-koli vykonat je oslabena. Slova která vypo-uští z úst začínají pro vás postrádat smysl, činnosti o kterých s nadšením mluví nikdy nevykoná... jeho svět se začíná oddělovat od vašeho a vy nevíte co se děje. Mezi jeho prvním příznakem a lékařem stanovenou diagnozou schizofrenie většinou uběhne dlouhá doba. Mám osobní zkušenost, že to trvá i tři roky. Celou dobu projevy “zatěžují” nejen nemocného samého, ale i jeho blízké a jedním z důvodů je nepochopení nemoci jako takové, nedostatek informací (promi-ňte) tzv. “pro blbé”, které by jim umožnily po-chopit co to vlastně ta schizofrenie je, co to s našim synkem, dcerkou, manželem... dělá, jak to můžeme ovlivnit a jak se k nim vlastně chovat?! Tímto obdobím zmatku, sháněním informací, koukání pod pokličku psychitrům si projde téměř každý blízký nemocného, jemuž není jeho osud lhostejný... neumím to lépe popsat, ale to je to co aspoň mně tu energii a čas dalo, protože se to týká mého

EVA DUDOMAI / organizátorka beneficeAhoj Evi, zavpomínej pro naše čtenáře magazínu FIRESTARTER pár let zpět, jak vlastně vznikl nápad na festival v psy-chiatrické léčebně v Kroměříži?Nápad vznikl díky benefiční akci „Noc pod hvězdami”, která se již několik let koná v Lukovečku a jejimž organizátorem je kama-rád. Podařilo se mně jeden rok ho přesvědčit aby akce byla konána ve prospěch PNKM s tím, že se budeme podílet co by sdruže-ní Sanity na organizaci. Akce byla úspěšná a za výtěžek 84 tis. kč bylo v léčebně zrekon-struováno hřiště u dětského pavilonu. Díky této akci nás napadlo uspořádat podobnou přímo v léčebně.

Smyslem neměl být jen výtěžek ve pro-spěch pacientů léčebny, ale především otevření prostor léčebny veřejnosti, změna náhledu na duševně nemocné a jejich“ pro-blémy”. Duševně nemocní jsou bohužel v naší společnosti na okraji zájmu, sociální zabezpečení s nimi téměř nepočítá a vedle tabuizace zde je i negativní vnímání veřej-nosti na lidi s onemocněními jako je schizo-frenie. Protože já a přátelé ve sdruženi Sanity máme ve svém nejbližším okolí nemocného s diagnozou schizofrenie je tato problemati-ka pro nás živou otázkou a potřebou se téma-tem zabývat. PN v KM je nejbližší zařízení, kterým si většina pacientů s duševním one-mocněním projde, většina pacientů vedle medikamentů pro své budoucí fungování v běžném životě potřebuje při léčbě i terapii a na tuto se již nedostává tolik prostředků. V PN KM je úžasný tým dílen činnostní tera-pie vedený p. Ilonou Hlouškovou, jež se nad-chla pro náš nápad a společnými silami jsme


BLÁZINEC ZA ZDÍ

JITKA CHARVÁTOVÁ / zpěvačkaJaký to byl pro tebe zážitek vystupovat v léčebně? Není to typické festivalové nebo klubové místo!Silný! Festivaly na takových místech vytvoří určitý prostor pro sounáležitost se vším, co život nese a vzniká specifická atmosféra Jed-noty. Je vlastně úplně jedno, kdo je z léčeb-ny a kdo ne. Jdem se společně bavit a uvol-nit. Bez předsudků. V tom je síla.

Pomáhala jsi v minulosti i na jiných be-neficích? Pokud ano, kde a jakým způso-bem.Ať už sólově nebo se skupinou Skyline jsem koncertovala na tradičním festivale Mezi ploty, který se koná v areálu psychiatrické léčebny. V březnu jsme s Oceánem hráli na benefiční akci ve Vyšším Brodě a dřive jsem jezdívala zpívat do dětských domovů a ne-mocnic v jižních Čechách, odkud pocházím. Zpívat pro děti je taky síla. Okamžitě poznají, jak je člověk vyladěný a podle toho reagují.

Jaké jsou tvé umělecké plány do tohoto roku?V březnu jsem nazpívala hymnu pro Mistro-vství světa v letech na lyžích a teď finalizu-ji natáčení mé druhé sólové desky, která vyjde v červnu. Také s produkcí Láska, což jsou mladí kluci z filmové školy v Písku, při-pravuji další klip, který zveřejníme zároveň s vydáním alba. Poté bych s ním ráda objela kluby po České republice a ukázala se i na Slovensku. Také mě čekají pravidelné kon-certy s Oceánem.

syna a protože ho mám moc ráda. Toto ob-dobí sice již máme za sebou, naučili jsme se s nemocí žít, naučili jsme se čelit neznalosti a netoleranci okolí, ale potřeba cokoli změnit k lepšímu zůstala.

A vidíš, to zase zajímá mě - proč jsi tehdy oslovila právě mě?Proč Kopčil? :) Peti, prosté – tvůj erotický hlas v radiu… nekecám, ale to byl opravdu první impuls a pak táta s kterým jsem mluvila.

ILONA HLOUŠKOVÁ / vedoucí ergoterapeutPředpokládám, že akce takového roz-měru byla v léčebně poprvé. Pletu se?Psychiatrická léčebna v Kroměříži, dnes Psychiatrická nemocnice, byla otevřena a zprovozněna v roce 1909. Festival „Blázi-nec za zdí” ve svém rozsahu doposud nemá obdobu v historii naší „léčebny”. Rozsahem mám na mysli, kulturně-společenské a spor-tovní aktivity v rámci festivalu, ale i spojení sil dobrovolníků, zaměstnanců(kteří konali z vlastního entuziasmu) a organizátorů.

Na co jste přesně využili získanou částku?Finanční obnos byl použit na zakoupení tolik potřebného materiálu a pomůcek do dílen Činnostní terapie pro klienty „léčebny”.Dále pro účely pořádání dalších sportovních a kulturních aktivit menšího rázu pro hospi-talizované klienty.

„AKCE BYLA ÚSPĚŠNÁ A ZA VÝTĚŽEK 84 TIS. KČ BYLO V LÉČEBNĚ ZREKON-STRUOVÁNO HŘIŠTĚ U DĚTSKÉHO PA-VILONU.”


ROZHOVOR


TEREZA KUTROVÁprvní rok v showbyznysu

TEXT: PETR KOPČIL FOTO: ELIŠKA GABRHELÍKOVÁ

Tereza Kutrová (16) je mladá zpěvačka z Mysločovic, která měla kliku. Její příběh berte jako inspiraci pro vás, že to nejlepší je tady a teď. Že vše máte jen vy ve svých rukou, že každé vaše A bude mít někde své B. Její příběh by byl výbornou cover story pro uměle vytvořený hudební projekt. Jenže tohle se stalo do puntíku. Jednou takhle čtete na Facebooku zprávu o tom, že tehdy snad 14letá holka ze základky má sen o zpívání a taky že jo. Na iPhone, kte-rý opře o piano, natočí svou vlastní písničku a dá ji na Youtube. Hraje na klavír a zpívá. Není to zlé, ale není to úplně na jedničku. A napíše vám, co si o tom myslíte. Za pár dní schůzka u piana ve studiu, hodiny a hodiny přemýšlení, strategií. Po pár měsících hotový singl, vide-oklip, kompletní PR, song v hitparádě v rádiu, první živé veřejné vystupování… Terky jsem se kompletně producentsky ujal a pomohl jí nahoru. A věřte, nebo ne. Udělal jsem to tehdy vše zadarmo. Respektive, za mé peníze, čas a know-how. Protože jsem si potřeboval udělat v životě zase trochu radosti. Že to zní jako sen? Klidně tomu tak říkejte, ale mazejte za tím, co milujete, dělejte to a splňte si ho i vy.


ROZHOVOR

Terezko je to už rok, co vznikl tvůj první hudební videoklip, který je zároveň

mým prvním hudebním klipem, co by re-žiséra, kameramana a producenta. Takže máme společné mimino. Co se od té doby změnilo v tvém životě hudebníka?Ano, rok uběhl neuvěřitelně rychle, ale v mém životě hudebníka naštěstí ubíhá všechno krásně a jsem si jistá, že tak jak má. Opravdu jsem na sobě zamakala, hlavně co se týká zpěvu. Tento rok jsem se hlásila na Pražskou konzervatoř, na oddělení popu-lární hudby, udělala jsem přijímací zkoušky a budu tam od září studovat. Na to se moc těším. Vypustila jsem do světa taky písničku Zapomeň a chystám samozřejmě další, kte-ré mohli ti, co se účastnili některého z mých vystoupení slyšet.

Nevadí, že budeš mít ode mě už navždyc-ky přezdívku mládě? Klidně i za deset let budeš pro mě pořád mládě :).Ne, nevadí mi to. Už jsem si zvykla. Vyrostla jsem ve společnosti dospělých lidí, takže po-dobné přezdívky slyším pořád. Potom přijdu do školy a je ze mě pro změnu žirafa, takže už se nedivím ničemu!

Na konzervatoř do Prahy!? Gratuluji! Co přesně očekáváš, že ti tato škola přinese?Očekávám hlavně školu života. Protože být na jednom místě s tolika konkurenty, to bude asi dobrá makačka na psychiku! Skvělé pe-dagogy, kteří si své už ve světě hudby prožili. Například Lída Nopová, Leona Machálková. Ale samozřejmě se budu moci soustředit na hru na klavír, interpretaci a podobně.

Dobře, to je strach z konkurence. Říkala jsi, že máš obavy z velkého města, jakým Praha je… co tě naopak dělá dnes šťast-nou?Ano, mám z toho strach. Ale věřím, že to zvládnu. Trochu mě děsí odloučení od všech kamarádů a hlavně rodiny. Ale budu doma každý víkend – touto frází se poslední měsíc uklidňuji. Jsem šťastná díky všem skvělým li-dem, co jsou okolo mě. Díky jejich podpoře a podpoře fanoušků. Hudbě. Díky štěstí, kte-ré je mi nakloněno. Když tak nad tím zapře-mýšlím, nemám proč nebýt šťastná. Mám zdraví, lásku, hudbu… Navíc právě dělám rozhovor pro skvělý magazín. Taky mě dělá šťastnou nová písnička, na které pracujeme!

A vidíš. To je dobrá otázka. Ty jsi byla loni ještě „začínající zpěvačka“ a já „začínající režisér“. Co tě přesvědčilo, že tvůj první videoklip bude prostě super, když ho na-točím právě já?Věděla jsem to už od chvíle, co jsme o něm spolu mluvili. Od prvního záběru. Viděla jsem, s jakým zapálením a technikou jsi do toho šel. Nekladli jsme si žádné meze. Proto-že taky žádné neexistují. Točili jsme v -150° a byli jsme nadšení. Každý záběr byl neo-byčejný a zatím co ostatní nevěřili, my jsme přišli s něčím, co si troufám říct, se v naší re-publice ještě neobjevilo.

Děkuju za poklonu, snažil jsem se. A ano s tím musím souhlasit – nekladli jsme si žádné, ale vůbec žádné limity a zimy jsme si užili opravdu hodně. Bylo to natáčení z extrému do extrému. Na jaké momen-ty tohoto malého filmu vzpomínáš ještě


TEREZA KUTROVÁ

ráda? Případně, co bys už v životě při na-táčení zažít znova nemusela?No, asi kdyby mi teď někdo řekl, abych jen v košili šla ven, tak by se mi moc nechtělo! Ale byl to tehdy super zážitek, to se musí ne-chat. Úplně nejradši mám tu scénu se samo-otevíracími dveřmi. Ještě teď slyším: „pojď – okno – dveře – dveře”. Bylo to super, čím větší byla zima, tím víc bylo natáčení vtip-nější.

Klip si vyžádal deset natáčecích dní cel-kem. Točilo se v exteriérech i interiérech na několika lokacích, ve dne, v noci. Ko-lem desítka lidí, kteří tvrdě a přesně pra-covali. Sám jsem si přál, aby to byl takový malý film. Podařilo se. Máš představu, ko-lik by stál takový videoklip, kdybych řekl, že musíš rozbít prasátko?Víš, myslím si, že kdykoliv něco uděláš s láskou, a neděláš to jen pro peníze, tak je takové dílo k nezaplacení. Tak je to sko-ro všude. Ať jsou to obrazy od Picassa, Mendělejova periodická soustava prvků, nebo náš videoklip. Takové věci, mají prostě nevyčíslitelnou cenu.

Další videoklip, by měl být opět v mé režii a v produkci Firestarter s.r.o. Proč bys do-poručila Firestarter multimedia pro další hudebníky. A nejen ty, prostě proč je do-bré spolupracovat na videu právě s námi. A konkrétně se mnou?Firestarter bych doporučila hlavně těm, kteří nechtějí „obyčejný klip“, ani „český klip“. Je to o tom, že lidi, kteří ho uvidí, řeknou „wow“, ne jen „jo, dá se“. Na další klip se moc těším, i na jeho natáčení. Je to příjemný zážitek.

Myslíš, že tě bude jednou hudba živit? Prostě, že tvoje „práce” bude hudba a díky tomu budeš bydlet, jíst, bavit se...Ne, nemyslím si to. Jsem si tím stoprocentně jistá. Ale jsem ráda, že jsi mě k tomu dovedl právě ty, Peťo. Zjistila jsem totiž, že pro mě hudba znamená tolik, že bych jiné zaměst-nání nebyla schopná dělat lépe. A kdyby mě přestala bavit „kariéra zpěvačky“ nebo by mi nevyšla, mám také další velký sen. Chtěla bych si jednou otevřít svou ZUŠ, nebo ale-spoň své populární oddělení na ní. Proto-že to například v našem kraji myslím chybí. Hodně se učí klasický zpěv a ten děti neba-ví, chtějí zpívat písničky, které slyší v rádiích a podobně. Inspiraci pro tento sen, jsem si vzala převážně od mých učitelů zpěvu a hudby. Protože mi dokázali ukázat, že hud-ba je natolik nádherná věc, že bych se bez ní neskutečně trápila!


ČTĚTE V DALŠÍM ČÍSLE

v dubnovém čísle FIRESTARTER

ING. MICHAL GAJDOŠÍK – VÝKONNÝ ŘEDITEL A PŘEDSEDA PŘEDSTAVENSTVA SYNOTPředstaví nejmodernějším datové centrum ve Zlínském kraji.

MÓDA A BYZNYS – AKARI ANEB NOVÁ MÓDNÍ VLNAJak slečna z Prahy dokáže prodávat stovky kusů jednoho typu sukně.

PROF. ING. MIROSLAV STRNAD, CSC.Anti-aging produkty, rostliny versus chemie atd. Vědění versus konspirace.

JAROSLAV BURKART – VÝKONNÝ ŘEDITEL UNIE VÝROBCŮ A DOVOZCŮ LIHOVIN ČR

Jaký byznys se nabízí v prostředí lihovarnictví.

SABINE TREPKE – MANAŽERKA VÝROBNÍ ŠKOLY WESTMECKLENBURG GREVENJaký systém vzdělání a práce je zaveden v Německu pro děti z dětských domovů?

a další...

facebook.com/ifirestarter.czbýt neustále f kontaktu

firestarter-03-2014

Documents