genetika mentální retardace - is.muni.cz · genetika mentální retardace vladimíra vallová...
TRANSCRIPT
Genetika mentálníretardace
Vladimíra Vallová
Odd. genetiky a molekulární biologieUEB PřF MU
Odd. léka řské genetikyFN Brno
Osnova
� Definice a klasifikace mentální retardace (MR), etiologie MR� Negenetické příčiny MR� Genetické příčiny MR
• MR a monogenní dědičnost• MR a chromozomové aberace• Úloha lidského genomu při vzniku MR
� Vyšetřovací schéma u pacientů s MR
Definice mentální retardace (MR)
� mental retardation = intellectual disability (mental handicap, mentaldisability, cognitive impairment)
� charakterizovaná signifikantně podpr ůměrnými intelektuálními funkcemi s nástupem před 18 rokem věku s narušenými schopnostmi p řizpůsobit se okolí
� narušené schopnosti u dvou a více z následujících dovedností: komunikace, starostlivost o sebe, plnění běžných domácích úkonů, sociální interakce, sebeovládání, zdraví a bezpečnost, práce a zábava, začlenění do společnosti
� u dětí < 5 let → opoždění vývinu
- založená především na měření IQ (první pokusy o měřenírozumových schopností – Francis Galton na konci 19. století; moderníIQ testy: prostorové a verbální dovednosti, paměť)
Klasifikace MR
Klasifikace MR
� subnormalita s poruchami učení (IQ 85-70)� mírná MR (IQ 50-70)� střední MR (IQ 35-50)� těžká MR (IQ 20-35) � hluboká MR (IQ pod 20)
� anglosaská literatura: lehká a těžká (IQ < 50) MR
Prevalence� postihuje asi 2-3 % populace
� 2,5 % lehký defekt� 0,3 - 0,5 % těžký defekt
� poměr pohlaví 1,3-2M:1F !
Zastoupení MR
84%
10%4%2%
lehkástřední těžkáhluboká
3-4 % 1-2 %
Lehká MR� statisticky významně vyššívýskyt u socio-ekonomicky znevýhodněných skupin� příčina neznámá u 70 % případů
Lehká vs. t ěžká MR
Těžká MR� výskyt rovnoměrně bez ohledu na socio-ekonomický status� 40 % s neznámou příčinou
MR syndromická a nesyndromická
Syndromická� MR různého stupně (častěji těžká)� s přidruženou VVV či komplexem VVV� viditelná stigmatizace� často doprovázena růstovou retardací, neprospíváním
Nesyndromická� MR různého stupně (častěji lehká)� bez přidružených VVV� žádná nebo mírná a nespecifickástigmatizace
Etiologie MRPříčiny MR 30%
15%
55%
faktorygenetické
vlivprostředí
neznámápříčina
Příčina známá
genetická negenetická
� CHA� monogenní syndromy� syndromy s neznámým genetickým podkladem
prenatální perinatální postnatální
� teratogeny� onemocněnímatky
� problémy při porodu � nízká porodníhmotnost� nedonošenost
� infekce � úrazy � intoxikace
Proč hledat p říčinu MR?
� Umožní určit prognózu (především u malých dětí) -stanovení vhodných vyšetření – snížení neefektivních testů
� Umožní stanovit vhodný plán péče a léčbu
� Umožní stanovit riziko pro postiženou rodinu a podklady pro genetické poradenství
přenašeč der(14;21) – teoretické riziko postižení dít ěte D.S. 33 %popula ční studie – 10 až 15 %
Co by jste jim jako genetici řekli?
?
Negenetické p říčiny MR
Negenetické p říčiny MR
Prenatální období
� Infekce- CMV, toxoplazma, varicella, rubeola, HIV, syfilis- ohrožující jsou zejména primoinfekce
� Ionizující zá ření– efekt závisí na délce a intenzitě působení (dávce)
� Léky– antiepileptika, cytostatika, warfarin, retinal (i vysoké dávky vit. A)
� Návykové látky– alkohol (FAS), kokain, pervitin, nikotin…
� Chronické onemocn ění matky– diabetes, thyreopatie, astma, epilepsie
� Hyperpyrie – teplota > 38,5 ˚C déle než 48h� Špatná výživa – nízká porodní hmotnost
Fetální alkoholový syndrom (FAS)
� incidence 1/1 000 dětí; poškozenínervových buněk alkoholem� chronické užívání alkoholu (2g/kg/den), nárazová nadměrná konzumance� Růstová retardace plodu (novorozenci jsou většinou hypotrofičtí, poruchy růstu často přetrvávají i v dětství, postižené děti celkově neprospívají) � Typická kraniofaciální dysmorfie(různý stupeň mikrocefalie, hypoplastickámaxilla, vyhlazené philtrum, plochástřední část obličeje) � Poškození CNS (různý stupeň mentálníretardace, kognitivní poruchy, poruchy chování)
Negenetické p říčiny MR - Prenatální
FAS
Cytomegalovirus
Negenetické p říčiny MR - Prenatální
� primoinfekce CMV v těhotenství� riziko postižení plodu je ~ 10%� kongenitální CMV infekce - výskyt u 0,5 - 2 % živě narozených dětí� časné projevy, symptomatická infekce:mikrocefalie, encefalitida, křeče, kalcifikace CNS, hydrocefalus, oční postižení, hepatopatie, trombocytopenie, hemolytická anemie� pozdní následky, asymptomatická infekce:chorioretinitida, porucha sluchu, poruchy chování, mentálníretardace� vyšetření - sérologické vyšetření, PCR� léčba - antivirotika (gancyklovir, foscarnet)
Negenetické p říčiny MR
Perinatální období
� problémy při porodu - krvácení do mozku, hypoxie� předčasný porod, nedonošenost� nízká porodní hmotnost
– předčasný porod, těhotenství mladistvých, vícečetné porody- špatná výživa- může vést až k 40-60% redukci mozkových buněk
Negenetické p říčiny MR
Postnatální období
� infekce (černý kašel, neštovice, meningitida)- můžou způsobit MR, pokud není poskytnuta adekvátní lékařská péče
� úrazy hlavy � intoxikace
- toxiny v životním prostředí- těžké kovy – rtuť, olovo
� špatná výživa
Negenetické p říčiny MR
Preventivní opat ření
� včasná diagnostika léčitelných onemocnění, preventivní prohlídky – hypotyreóza� kompenzace některých onemocnění před početím –diabetes, astma, epilepsie, hypertenze� úprava některých onemocnění – např. antikoagulačníléčba� vyvarovat se kontaktu s některými infekcemi, očkování� minimalizovat radiační zátěž
Genetické p říčiny MR
Genetické p říčiny MR
� MR spojená s monogenn ě dědičnými syndromy
� MR podmíněná poruchami chromozom ů
� MR a syndromy s neznámým genetickýmpodkladem
Nesyndromická mentální retardace
� dosud bylo identifikováno cca 100 genů zodpovědných za MR (převážně nesyndromickou)
� především na chromozomu X – cca 70 genů (výzkum byl dosud zaměřen zejména na chromozom X)
� identifikace genů lokalizovaných na autozomech byla dosud obtížná
MR a monogenn ě dědičné syndromyGenetické p říčiny MR
Syndromická mentální retardace
• MR jako příznak je popisována u ~ 1000 syndromů popsaných vdatabázi OMIM
MR a monogenn ě dědičné syndromy
Autosomáln ě
recesivní
metabolické vady:� Fenylketonurie� Smith-Lemli-Opitz sy…
Autosomáln ě
dominantní
� Tuberózní skleróza� Costello syndrom� Cornelia de Lange…
X – vázané
� syndrom fragilního X� Rettův syndrom� Coffin-Lowry…
MR a metabolické poruchy
� AA Aa aa (ztrátové mutace, vadnáfunkce proteinu)
� téměř vždy AR, heterozygoti s 50% reziduální aktivitou alely jsou klinicky normální
� Všechny patofyziologické důsledky enzymopatií mohou být připsány akumulaci substrátu či nedostatku produktu
� Poruchy metabolismu aminokyselin, cukrů, lipidů, purínů, pyrimidínů aj.
� fenylketonurie, alkaptonurie, galaktosemie
Genetické p říčiny MR – Monogenn ě dědičné – AR
http://sfm.gynpor.cz/kozich.htm
Fenylketonurie (PKU)
� první důkaz genetického defektu jako příčiny mentálních retardací (Fohling, 1934)
� porucha metabolismu fenylalaninu způsobenámutacemi v genu pro fenylalaninhydroxylázu(PAH) – přeměna fenylalaninu na tyrozin
� 1/7-10 000 živě narozených dětí� u pacientů s PKU dochází k hromadění
toxického fenylpyruvátu v organizmu – neléčenéonemocnění vede k poškození vyvíjejícího se mozku
� fenotyp: mírná stigmatizace, světlé vlasy, modréoči
� léčba: speciální dieta s omezeným množstvím fenylalaninu
� nedodržování diety v graviditě může vést k hyperfenylalaninémii a následnému poškozeníplodu
Genetické p říčiny MR – Monogenn ě dědičné – AR
http://learn.genetics.utah.edu/content/disorders/whataregd/pku/index.html
Mutace gen ů u PKU
• 400 různých mutantních alel
• 6 z nich - 80 % mutací
Smith-Lemli-Opitz syndrom (SLOS)
Genetické p říčiny MR – Monogenn ě dědičné – AR
� deficit 7-dehydrocholesterol reduktázy (DHCR7)� 1/10 000 � velmi variabilní fenotyp - od mírných obtíží až po život ohrožující stavy a těžkou mentální retardaci� fenotyp: hypocholesterolémie, mikrocefalie, hypotonie, mentální retardace, vývojové vady vnitřních orgánů, poruchy imunity, poruchy sluchu, osteoporóza, skolióza, syndaktylie, polydaktylie, typická tvář� léčba: dodávání cholesterolu může zmírnit některé příznaky, reální léčba neexistuje
http://www.jlr.org/content/52/1/6.full
� incidence 1: 4000 chlapců, 1:7000 dívek� mentální postižení (IQ 20-60)� ženy - méně postižené, ale 25% má MR -
IQ<70, většina 75-90� X-vázaný dominantný přenos� velká hlava, dlouhý obličej, prominující čelo a
brada, velké uši, nízký svalový tonus� některé rysy autistického chování –
nedostatečný oční kontakt,mávání rukama, úzkostná porucha
� těžké opoždění vývoje řeči a jazykových dovedností
MR a syndrom fragilního X
Genetické p říčiny MR – Monogenn ě dědičné – X-vázané
� gen FMR1; Xq27.3
� příčina: zmnožení repetice CGG
� 6 – 54 opakování - zdraví� 52 – 200 opakování - premutace� nad 200 - plná mutace
� efekt ANTICIPACE (růst počtu repetic při předávání do dalších generací, dřívější nástup onemocnění)
MR a syndrom fragilního X
Chromozomové aberaceGenetické p říčiny MR
� Početní změny chromozomů (aneuploidie) – 50 %� Strukturn í změny chromozomů:
� Mikroskopicky viditelné� delece/duplikace
� translokace, komplexní přestavby
většina nebalancovaných chromosomálních aberací je prenatálněletální
� Submikroskopické� mikrodelece/mikroduplikace - 10 %
� subtelomerické přestavby - 7 %
Chromozomové aberaceGenetické p říčiny MR
� Početní změny chromozomů (aneuploidie) – 50 %� Strukturn í změny chromozomů:
� Mikroskopicky viditelné� delece/duplikace
� translokace, komplexní přestavby
většina nebalancovaných chromosomálních aberací je prenatálněletální
� Submikroskopické� mikrodelece/mikroduplikace - 10 %
� subtelomerické přestavby - 7 %
AneuploidieGenetické p říčiny MR - CHA
Chromozomové aberaceGenetické p říčiny MR
� Početní změny chromozomů (aneuploidie) – 50 %� Strukturn í změny chromozomů:
� Mikroskopicky viditelné� delece/duplikace
� translokace, komplexní přestavby
většina nebalancovaných chromosomálních aberací je prenatálněletální
� Submikroskopické� mikrodelece/mikroduplikace - 10 %
� subtelomerické přestavby - 7 %
Syndrom ko čičího k řiku (Cri du chat)
� 1 : 50 000� delece 5p, kritická oblast 5p15� 10 – 15 % potomci přenašečů
translokace� typický křik novorozence -
laryngomalacie� mikrocefálie, kulatý obličej PMR,
srdeční vady, mikrognátie, hypotonie
Jerome LeJeune, 1963
http://www.youtube.com/watch?v=TYQrzFABQHQ
Genetické p říčiny MR – CHA
Genetické p říčiny MR – strukturní CHA
Wolf-Hirschorn ův syndrom
� incidence ~ 1/50 000� delece 4p, kritická oblast 4p16.3, tíže postižení závisí na rozsahudelece� faciální fenotyp - vzhled „Řecké helmy“ - mikrocefalie,hypertelorismus, kapří ústa, krátké filtrum, mikrognacie, rozštěpyrtu a patra, abnormity ušních boltců� mentální retardace, postnatální růstová retardace, hypotonie, záchvatové onemocnění, neprospívání
Chromozomové aberaceGenetické p říčiny MR
� Početní změny chromozomů (aneuploidie) – 50 %� Strukturn í změny chromozomů:
� Mikroskopicky viditelné� delece/duplikace
� translokace, komplexní přestavby
většina nebalancovaných chromosomálních aberací je prenatálněletální
� Submikroskopické� mikrodelece/mikroduplikace - 10 %
� subtelomerické přestavby - 7 %
Komplexní chromozomové p řestavby
� vrozené komplexní p řestavby se vyskytují z řídka� jsou charakterizovány 3 nebo více zlomy
lokalizovanými na dvou nebo více chromozomech� možná asociace s
- mentální retardací- vrozenými anomáliemi- opakovanými spontánními aborty
46,XY,t(1;14),(p34;q24),t(4;6)(q25;p23)pat
Chromozomové aberaceGenetické p říčiny MR
� Početní změny chromozomů (aneuploidie) – 50 %� Strukturn í změny chromozomů:
� Mikroskopicky viditelné� delece/duplikace
� translokace, komplexní přestavby
většina nebalancovaných chromosomálních aberací je prenatálněletální
� Submikroskopické� intersticiální mikrodelece/mikroduplikace - 10 %
� subtelomerické přestavby - 7 %
Submikroskopické p řestavby a MR
Genetické p říčiny MR – CHA
� nedetekovatelné metodami klasické cytogenetiky� metody detekce:
� FISH – cílené vyšetření, ověřování nálezů z MLPA a aCGH, mozaiky� MLPA – skrínink subtelomerických přestaveb a známých mikrodelečních/duplikačních syndromů, detekce delecí/duplikacív známých genech (MECP2, DMD)� aCGH – celogenomový skrínink u vybraných pacientů
� skupina geneticky podmíněných chorob, jejichž příčinou jsou drobné delece/duplikace DNA segmentů, které nejsou detekovatelné klasickými cytogenetickými metodami
� řada popsaných aberací je asociována s jasně definovanýmfenotypem, tyto aberace jsou považovány za kauzální
� s rozvojem nových metod byly popsány desítky novýchmikrodelečních/mikroduplikačních syndromů, často s málospecifickým fenotypem, nejasnou kauzalitou
Intersticiálnímikrodele ční/mikroduplika ční syndromy
Nejznámější mikrodele ční syndromy
Mikrodelece 22q11 DiGeorge ův/VCFS syndrom� kritická oblast 22q11.2� četnost 1/4000 - 1/6000 živě narozených dětí� přibližně 90 % probandů má de novo deleci 22q11, asi u 6 % se
jedná o familiální přenos
Klinické projevy mikrodelece 22q11
Frekvence jednotlivých typ ů vrozených vad v souboru:
75% vývojové srde ční vady
60% hypokalcémie
49% otolaringologické malformace (9% rozšt ěp patra, 32% velofaryngeální insuficience)
38% poruchy vývoje psychomotoriky
36% konstitu čně nízký vzr ůst pod 3 percentil
36% urogenitální anomálie
17% malé anomálie kostry
8% letalita do 6. m ěsíců věku postnatáln ě
8% neurologické anomálie
� incidence ~ 1/10000� delece 7q11.23 (90 - 95% pacientů s klinickými příznaky WBS)� rozsah ~ 1.5Mb, ohraničena 2 homologními úseky DNA, mezi nimikromě elastinového genu i další geny, některé malé delece postihují jen
elastinový gen
Williams-Beuren syndrom
Fenotyp:malý vzrůst, mikrocefalie, mentální retardace, hyperaktivita, VCC faciální stigmatizace - antevertované nostrily, dlouhé filtrum, prominence rtů s otevřenými ústy, modré duhovky s hvězdicovitou kresbou
� kritická oblast 15q11q13� klinicky naprosto odlišné syndromy!
Syndrom Prader-Willy a Angelman
Syndrom Prader-Willy
� incidence ~ 1/10000 - 1/25000� paternální alela : 70% delece paternální
alely, 25% maternální uniparentálnídisomie, 2-5% porucha imprintigovéhocentra
� projevy v novorozeneckém věku: nízká porodní hmotnost, těžká hypotonie,
závažné neprospívání� projevy v pozdějším věku: obezita, hyperfagie, neukojitelný hlad, MR,
hypogenitalismus, hypogonadismus, deficit růstového hormonu, problémy s chováním
Syndrom Angelman
� incidence ~ 1/12000 - 1/40000� maternální alela : 70% delece
maternální alely, 25% paternálníuniparentální disomie, 2-5% porucha imprintigového centra
� projevy:těžká MR, těžká porucha vývoje řeči,
trhavé pohyby, špatná rovnováhaporucha chování - hyperaktivita, častý
smích, veselost, mikrocefalie, křeče, epilepsie, u některých pacientů hypopigmentace
Chromozomové aberaceGenetické p říčiny MR
� Početní změny chromozomů (aneuploidie) – 50 %� Strukturn í změny chromozomů:
� Mikroskopicky viditelné� delece/duplikace
� translokace, komplexní přestavby
většina nebalancovaných chromosomálních aberací je prenatálněletální
� Submikroskopické� mikrodelece/mikroduplikace - 10 %
� subtelomerické přestavby - 7 %
� Telomery - fyzické konce chromozomů
� úplné konce tvořeny proteiny a tandemovými repeticemi DNA (TTAGGG) 3-20 kb (společnépro všechny chromozomy)
� TAR – doprovodné repetitivnísekvence subtelomerickéoblasti 100-300 kb
Subtelomerické p řestavby
� ochrana konců chromozomů před působením exonukleáz� párování homologních chromozomů v meióze� udržují architekturu interfázního jádra� replikace konců lineární DNA (telomeráza)
Význam telomer
� stárnutí buněk – zkracovánídélky telomer
� pokud chybí→ přestavby chromozomů (např. translokace, fúze, kruhové či nestabilnídicentrické chromozomy)
Klinický význam p řestaveb telomer
� subtelomerické oblasti na chromozomech – největší hustota genů v genomu
� aberace v této oblasti - příčina spontánních abortů, VVV a MR� většinou neexistuje výrazná korelace genotyp-fenotyp� jsou však i specifické syndromy:
� delece 1p36 (Slavotinek)� delece 9q34� delece 22q13 (Phelan-McDermid)
Mikrodele ční syndrom 1p36
� incidence 1/5000 – 1/10 000 � více než 70 % terminální delece 1p, kritická oblast 1p36
Fenotyp:• mikrocefalie, hypoplázie střední části obličeje, dlouhé filtrum, malá brada, nízko posazené boltce, rovné obočí• hypotonie, epilepsie, VVV CNS, růstováretardace a neprospívání (v kojeneckém věku), později obezita, srdečnívady,poruchy zraku, poruchy sluchu, porucha funkce štítné žlázyMetody detekce:MLPAArray-CGHFISH
FISH: del(1)(p36)
0,00
0,20
0,40
0,60
0,80
1,00
1,20
1,40
Yq1
1 1p 3p 5p 7p 9p 11p
ô13p
ö
ô15p
ö
17p
19p
ô21p
ö
X/Y
p
2q 4q 6q 8q 10q
12q
14q
16q
18q
20q
22q
MLPA: del(1p)
Delece 1p36
aCGH
Nově objevenémikrodele ční/mikroduplika čnísyndromy
Genetics of Mental Retardation, 2010, Editor: S.J.L.Knight
Záchyt chromozomových abnormalit u pacient ů s MR závisí na:
A) selekčních kritériích výběru pacientů
B) volbě a citlivosti použitých metod
Literární údaje: 4 až 28 %
Doporu čená kritéria ur čená pro klinickou preselekci pacient ů s MR (de Vries et al. 2001)
Výskyt MR v rodin ě 1
Prenatální r ůstová retardace 2
Postnatální r ůstové abnormality 2
Mikrocefalie, krátké kon četiny,Makrocefalie, dlouhé kon četiny
po 1 bodu (max.2)
Faciální dysmorfie – dva a více p říznaků, zejména hypertelorismus, anomalie nosu, uší
2
Jiné vrozené abnormality, zejména srde ční vady, hypospadie
po 1 bodu(max.2)
skóre ≥ 3, senzitivita = 1.00, specificita = 0. 27
Jakou úlohu hraje architektura lidského genomu p ři vzniku MR?
Submikroskopické přestavby u pacientů s MR
Náhodné (non-recurrent)- nacházené u jednotlivců- i když se najdou u různých pacientů, liší se velikostí a místy zlomu na chromozomech- můžou vznikat několika různými mechanizmy – např. nehomologním spájením konců (NHEJ)
Opakovan ě se vyskytující (recurrent)- nacházené u vícero pacientů- stejná velikost a stejné místa zlomů na chromozomech- vznikají díky specifické architektuře genomu
Jakou úlohu hraje architektura lidského genomu p ři vzniku MR?
Důležitou úlohu u rekurentních přestaveb hrají segmentálníduplikace (SD) (opakovaní s nízkým počtem kopií)
� tvoří asi 5% lidského genomu� bloky DNA (1-500 kb), které jsou si z více než 95% sekvenčněpodobné� lokalizovány v různých oblastech genomu� mohou být intrachromozomálnínebo interchromozomální
Nealelická homologní rekombinace (NAHR) – vznik delecí/duplikací
Díky velikosti a sekvenční homologii, mohou být SD příčinou přestaveb díky nealelické homologní rekombinaci .
SD spojená s delecemi/duplikacemi: velikost >10 Mb, sekvenční homologie >95%, oddělené 50 kb -10 Mbúsekem DNA, v přímé orientaci
Rekombinan ční hotspots
- preferenční místa rekombinace - oblast v rámci SD mající 100% sekvenční homologii (1-3 oblasti, o velikosti 300 bp - >2kb)- nalezeny pro několik známých syndromů (Williams-Beuren, Smith-Magenis, Sotos sy, atd.)- ovliv ňuje rekombinaci polymorfizmus v po čtu kopií SD blok ů u rodi čů?
Nealelická homologní rekombinace (NAHR) – inverze
-další rys lidského genomu, který hraje důležitou roli při vzniku chromozomových přestaveb- např. Williams-Beuren, Angelman sy – rodiče přenašeči mají inverzi zahrnující deletovanou oblast- inverze může způsobovat NAHR
Nová mikrodelece 17q21.31
Vyšet řovací schéma u pacient ů s MR
?
Postupy p ři vyšet řování p říčin MR
Postupy p ři vyšet řování p říčin MR
Klinická část : rodinná a osobní anamnéza, důkladné fyzické i mentální vyšetření
� genealogická analýza – solitární výskyt vs. suspektní X-vázané, AR, AD onemocnění, nemendelovský výskyt onemocnění
� osobní analýza – hledání možných příčin MR – od prenatálních po postnatální vlivy
� fyzické zhodnocení - zhodnocení fenotypu, přidružených VVV, dalších anamnestických dat
Klinická diagnóza
Postupy p ři vyšet řování p říčin MR
Laboratorní část :„Cílené“ genetické vyšet ření� při klinickém podezření na konkrétní jednotku� karyotypizace, cílené vyšetření mikrodelečních syndromů (FISH,MLPA), cílené molekulárně-genetické vyšetření, FRAX„Necílené“ genetické vyšet ření� karyotypizace, necílená detekce submikroskopických přestaveb u
pacientů splňujících indikační kritériaSpecializovaná vyšet ření:� Vyšetření metabolických vad � Zobrazovací vyšetření a antropologické vyšetření� Další odborná vyšetření
Konečná diagnóza
3D modelování faciální dysmorfie
Postupy p ři vyšet řování p říčin MR
Pomoc databáz p ři identifikaci p říčin MR
Fenotyp:� Online Mendelian Inheritance in Man (OMIM)� London Dysmorphology Database (LDDB)� DECIPHER� ECARUCA� POSSUM web
Chromozomové zm ěny:� Database of Genomic Variant (DGV)� DECIPHER� ECARUCA
Mutační změny:� Locus-specific Mutation Database
Podpora rodin ě:� Mencap� Unique� GeneReviews� Orphanet
Genetické p řesahy u pacient ů s MR, autismem a schizofrénií
� etiologie mentální retardace je stále nedořešený problém apředstavuje výzvu nejen pro genetické poradenství� množství příčin způsobujících MR svědčí o komplexnosti lidskéinteligence - je proto poměrně snadné její vývoj poškodit geneticky i negeneticky� se vzrůstajícím rozlišením moderních metod prudce roste početnalezených variant� moderní technologie „předběhly“ naše klinické znalosti, často tedy nejsme schopni získané výsledky správně interpretovat� pouze v případě prokázané asociace je možno poskytnout rodiněcílené genetické poradenství
Záver
Ďakujem za pozornos ť