geografický vznik evropy©...zrna divokých i kulturních plodin vyhovují k životu syslům. v...

Dobrá praxe ze: Základní škola a mateřská škola, Lyčkovo náměstí 6, Praha 8, 186 00. Pro výuku dětí s OMJ připravila Jana Lejdarová učitelka podpůrné výuky. Kontakt: [email protected]

1

Geografický vznik Evropy

Kontinenty vznikly rozdělením jedné zemské desky, jednoho superkontinentu zvaného Pangea.

Evropa je území považované buď za jeden

samostatný kontinent, nebo za západní část

Eurasie - Evropy a Asie jako jednoho

kontinentu.

Stejně tak Severní a Jižní Amerika jsou

považovány buď za dva kontinenty, nebo

za jeden (s názvem Amerika).

Pokyny: Na této straně následuje rozšiřující text pro ty, které látka zajímá. Ostatní mohou text přeskočit a otočit na další stranu, jen si předtím prohlédnou obě mapky.

Pangea (řecky: všechny země) je název prekontinentu

(„předkontinentu“), ze kterého postupně vznikly

kontinenty dnešní. Přibližně před 200 miliony let se

Pangea rozpadla dvě části, jižní zvanou Gondwanu a

severní zvanou Laurasie. Dělil je oceán zvaný Tethys.

Pangea měla tvar písmene C. Kvůli její obrovské rozloze

ve vnitrozemí nepršelo a krajina byla extrémně suchá.

Zemský plášť pod Pangeou byl o tolik rozpálenější než

okolní moře, že začal stoupat, vyvyšovat se. Tak se stalo

i to, že dnešní Afrika je o několik desítek metrů výše než

ostatní kontinenty.

Předpokládá se, že Pangea nebyla první superkontinent a

že i předchozí superkontinenty se rozpadly na několik částí. Když se tyto části poprvé spojily

v Pangeu, vytvořila se pohoří, z nichž některá existují dosud - např. Ural považovaný za hranici mezi

Evropou a Asií, a Atlas).

Laurasie se do své podoby zformovala za trvání Pangey, když

se k ní připojila Sibiř. Jméno jí dala dvě velká území, která na

ní ležela: Laurentie (Severní Amerika) a Asie. Mezi sebou

samozřejmě měly území Evropy. Čína se připojila později,

asi před 100 miliony let, kdy už se Laurasie rozpadala

na kontinenty, mezi kterými bude Atlantský oceán.


2

Základní údaje o kontinentech

Kontinent Rozloha (km²) Populace

(odhad 2002) % celkové

světové populace Hustota zalidnění

(obyv./km²)

Asie 44 603 853 3 800 000 000 60 % 86,7

Amerika (y) 42 549 000 858 000 000 14 % 20,2

Afrika 31 370 000 922 011 000 14 % 30,4

Antarktida 13 720 000 1 000 0,00002 % 0,00007

Evropa 10 180 000 710 000 000 11 % 69,7

Austrálie a Oceánie 8 500 000 30 000 000 0,5 % 3,5

Úkol: Porovnejte rozlohu a počet obyvatel Asie s rozlohou a počtem obyvatel Ameriky. Totéž porovnejte u Evropy s Austrálií. Jaký nápadný rozdíl jste objevili? Zkuste z tabulky dovodit další informace a zapište je.

Systémy dělení kontinentů

7 kontinentů

Severní Amerika

Jižní Amerika

Antarktida Afrika Evropa Asie Austrálie

6 kontinentů

Severní Amerika

Jižní Amerika

Antarktida Afrika Eurasie Austrálie

6 kontinentů

Amerika Antarktida Afrika Evropa Asie Austrálie

5 kontinentů

Amerika Antarktida Afrika Eurasie Austrálie

Vysvětlivka: tabulka názorně ukazuje možnosti, jak se určuje počet kontinentů: 5 – když za jeden kontinent budeme považovat Severní a Jižní Ameriku a Evropu s Asií, 6 – když za jeden kontinent budeme považovat buď obě Ameriky, nebo Evropu a Asii, 7 – když každou část budeme považovat za samostatný kontinent. Zdroj: Převzato z Wikipedie v říjnu 2015. Text jazykově upraven a doplněn pro účely výuky.

Úkol: Zakryj si tabulku a podle mapy si zkus napsat názvy všech kontinentů.

POVRCH EVROPY (jak vypadá krajina)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Asie

https://cs.wikipedia.org/wiki/Amerika

https://cs.wikipedia.org/wiki/Afrika

https://cs.wikipedia.org/wiki/Antarktida

https://cs.wikipedia.org/wiki/Evropa

https://cs.wikipedia.org/wiki/Austr%C3%A1lie_%28kontinent%29

https://cs.wikipedia.org/wiki/Oce%C3%A1nie

https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Continents_vide_couleurs.png

https://cs.wikipedia.org/wiki/Severn%C3%AD_Amerika

https://cs.wikipedia.org/wiki/Severn%C3%AD_Amerika

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Amerika

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%BEn%C3%AD_Amerika

https://cs.wikipedia.org/wiki/Antarktida

https://cs.wikipedia.org/wiki/Afrika

https://cs.wikipedia.org/wiki/Evropa

https://cs.wikipedia.org/wiki/Asie

https://cs.wikipedia.org/wiki/Austr%C3%A1lie_%28kontinent%29

https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurasie

https://cs.wikipedia.org/wiki/Amerika

https://cs.wikipedia.org/wiki/Eurasie


3

• Prohlédni si Polsko, Ukrajinu, Bělorusko a Rusko. Vidíš, že povrch Evropy je více než z poloviny nížina. I tak je velmi pestrý. Průměrná nadmořská výška (290 m n. m.) je nejnižší ze všech světadílů. • Velmi členité je i pobřeží - prohlédni si množství ostrovů, poloostrovů a vnitřních moří. • Evropa má poměrně vlhké podnebí a hustou říční síť.

Má i mnoho jezer, většinou ledovcového původu.

• V jižní Evropě a na Islandu jsou činné sopky, v jižní

Evropě občas dochází k zemětřesením.

Poloostrovy: Pyrenejský, Skandinávský, Apeninský, Balkánský Všechny mají svůj název podle pohoří, která se přes poloostrovy táhnou: Pyreneje, Skandinávské pohoří, Apeniny, Balkán.

Evropa - Moře a oceány Atlantský oceán a Severní ledový oceán; moře Středozemní (mezi Evropou a Afrikou), Baltské moře (sever), Černé (Bulharsko) Jaderské (u Itálie).

Na obr. pobřeží ostrova Elba.

Velká evropská pohoří Alpy, Karpaty, Apeniny, Pyreneje • nejvyšší alpská hora a současně nejvyšší hora Evropy je Mont Blanc (Francie, 4.807 m n. m.) • nevyšší hora Karpat je Gerlachovský štít ve Vysokých Tatrách na Slovensku (2.655 m n. m.) • nejvyšší horou ČR je Sněžka v Krkonoších (1.602 m n. m.) • činné sopky jsou na Islandu a v Itálii: Etna na Sicílii a Stromboli na ostrově poblíž (poslední erupce obou v r. 2011), Vesuv poblíž Říma (poslední erupce v r. 1944). Foto: Kráter Vesuvu


4

Řeky a jezera Nejdelší evropskou řekou je Volha. Je dlouhá přes 3 500 Km a ústí do Kaspického moře. Druhou nejdelší je Dunaj. Měří přes 2 800 km a protéká 10 státy. Největší jezera – Ladožské jezero, Oněžské jezero, Kaspické moře (Rusko).

Velké řeky: Volha (Rusko), Dunaj (Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko), Rýn (Německo, Nizozemí), Labe (Česko, Německo - Drážďany, přístav Hamburk),

Odra (Česko, Polsko - přístav Štětín), Visla (Polsko), Seina (Francie), Pád (Itálie), Dněpr, Don, Ural (Rusko)

Zamyslete se nad významem řek (aby bylo jasné, proč se o nich učíme):

• zdroje pitné i užitkové vody - v jejich okolní vznikala velká města;

některá jsou dnes městy hlavními (Praha na Vltavě, Varšava na Visle, Paříž na Seině,

Londýn na Temži, Moskva na Něvě, Řím na Tibeře, Vídeň a Bratislava na Dunaji)

• neexistovaly silnice a železnice – doprava surovin, potravin a zboží (lodě a vory)

• někde tvoří řeky přirozenou hranici mezi státy (Dunaj)

• některé státy vznikly na území vymezeném velkými řekami (Rýn, Dunaj, Labe - Německo).

Příběh Ladožského jezera

Na břehu Ladožského jezera leží krásné starobylé město Petrohrad (dříve zvané Leningrad).

V době 2. světové války bylo důležitým průmyslovým městem, zásobujícím Rusko mnoha

potřebnými výrobky. Hitler ho chtěl z tohoto důvodu zničit. Město se stalo obětí urputného,

skoro dva a půl roku trvajícího obléhání. I když milión lidí zemřel hlady, mnoho dalších

zachránila zamrzlá plocha jezera, přes které bylo možné z obklíčení projít a dostat do města

zásobování, stejně jako hodně lidí touto cestou z města vyvést.

Jedním z těch, kteří obléhání zažili, byl hudební skladatel Dmitrij Šostakovič.

Ještě v obléhaném městě zkomponoval později proslavenou symfonii č. 7. Leningradskou.

Skladba pro velký orchestr, trvající 1 a čtvrt hodiny, se v ještě obléhaném městě také hrála.


5

PODNEBÍ A PŘÍRODA V Evropě najdeme mnoho rozmanitých krajin, rostlin a živočichů.

Divoká příroda (nepěstované rostliny a volně žijící zvířata) však stále více ustupuje polím,

průmyslovým zónám a lidským obydlím. Původní přírodní prostředí je chráněno alespoň

v přírodních rezervacích a národních parcích.

Typy evropské krajiny

(1) V nejsevernějších oblastech kolem polárního kruhu se rozprostírá polární pustina –

mrazivá neosídlená krajina bez souvislého porostu. (2) Jen o málo přívětivější je tundra –

oblast trvalého chladu, porostlá mechy, lišejníky a nízkými zakrslými stromy. Tundru obývají

hlavně sobi (obr.), z ptáků tu najdeme sněžné sovy (obr.).

(3) Krajina pod tundrou zvaná tajga je porostlá hlubokými rozsáhlými jehličnatými lesy,

převážně smrkovými. Z ostatních stromů najdete jedle, modříny a břízy. V tajze žijí medvědi,

vlci, losi (obr.), rysi, jeleni a lasicovití rosomáci.

Los – samec los – samice

(4) V oblastech teplejšího, mírného podnebí, jaké máme i v České republice, rostou smíšené

a listnaté lesy, nejvíce duby, buky, javory a jasany. Většina původních listnatých lesů však již

byla vykácena a ustoupila kulturní krajině. Ve smíšených lesích běhají lišky, srnci a jeleni,

hojně divokých prasat, plno veverek a ježků a mnoho druhů ptáků. U řek najdeme vydry.


6

Obr., památky UNESCO: 1. bělověžský prales, kde žije 300 zubrů, 2. Kavkaz

(5) Ve vysokých horách, zvláště Alpách, rostou krásné druhy květin

zvané alpínky. Tuto krásu zahrádkáři rádi přenášejí na své skalky,

samozřejmě prostřednictvím sazenic vypěstovaných v zahradnictví.

Asi nejznámější je tmavomodrý hořec (obr.), který má ve znaku

Krkonošský národní park. Z větších zvířat v horách žijí kamzíci (obr.)

a svišti (obr. svišť tatranský). Někde se chovají ovce a kozy.

(6) V jihovýchodních částech Evropy, kde málo prší, se místo lesů táhne step. Step je krajina

porostlá travou, které vyhovuje sucho. Když se step uměle zavlažuje, je možné zde pěstovat

obilí. Zrna divokých i kulturních plodin vyhovují k životu syslům. V travnatých oblastech žijí

ještě koroptve, krtci, myši a krysy, které tu loví sokoli a orli. V okolí Kaspického moře step

přechází v poušť a polopoušť.

(7) Subtropická krajina: Na jihu Evropy kolem

Středozemního moře se ocitneme v oblasti celý rok

příjemně teplé, se stálezelenými stromy a keři.

Pěstují se tu olivovníky, fíkovníky, citroníky a

pomerančovníky, vinná réva, tabák. Chová se

hodně koz a ovcí. Z divokých stromů jsou typické

cypřiše (podobné topolům) a pinie (druh

borovice). Savců je v přírodě málo, daří se tu hmyzu, ptactvu, hadům, ještěrkám a želvám

(obr.- mládě želvy zelenavé).


7

(8) V Atlantském oceánu žijí a zájmu rybářů se (ne)těší tresky, sledi, lososi a sardinky.

OBYVATELSTVO Evropa je členitý a rozmanitý kontinent nejen přírodními podmínkami, ale i složením

obyvatel. Většina obyvatel v Evropě jsou původem Germáni, Románi nebo Slované.

Evropa je nejzabydlenějším kontinentem. Mluví se v ní více než dvěma sty jazyky!

Přibližně 3/4 miliardy obyvatel Evropy (údaj z r. 2013) tvoří asi 10% světové populace.

Nejpočetnějšími národy jsou Rusové, Němci, Italové, Angličané, Francouzi, Ukrajinci,

Španělé a Poláci. Hustota zalidnění je druhá nejvyšší po Asii, přibližně 70 obyvatel/km2.

Podrobněji o národnostním složení evropských obyvatel:

Germáni je označení pro kmeny původně obývající severní Evropu. Dnes jsou to Norové, Švédové,

Dánové, Němci, Rakušané, Angličané, Holanďané, Skoti, Islanďané a Vlámové (část Belgie).

Tohoto původu je i většina bílých Severoameričanů.

Románi je označení pro skupinu národů mluvících románskými jazyky, tj. jazyky, které se vyvíjely

z latiny, na územích ovládaných římskou říší. Románskými národy jsou Španělé, Portugalci, Italové,

Francouzi, Rumuni, Moldavané a Valoni (část Belgie).

Slované v Evropě početně převažují. Původně nejpravděpodobněji obývali území dnešní Ukrajiny.

V 6. století migrovali do Evropy a současně postupně na celou Sibiř. Bývají děleni na Slovany

východní – Rusové, Ukrajinci, Bělorusové a Rusíni, na Slovany západní – Poláci, Češi, Slováci, Slezané,

Moravané, Kašubové a Lužičtí Srbové, a na Slovany jižní – Srbové, Bulhaři, Chorvati, Bosňané, Slovinci

a Makedonci. Rusů je asi 150 milionů. Dalšími nejpočetnějšími slovanskými národy jsou Poláci

(60 mil.) a Ukrajinci. Početně srovnatelní s Čechy jsou Srbové, Bělorusové a Bulhaři. Ostatní národy

jsou početně menší.

Historie soužití Evropanů

Rozmanitost národů vedla k téměř neustálým vojenským a válečným potyčkám, téměř

stále se na některém evropském území bojovalo. Nejničivějšími celoevropskými konflikty

byly třicetiletá válka (1618 – 1648), napoleonské války (kolem 1800), a dvě války světové

(1914-1919, 1939-1945).

Rozšiřující učivo: Studená válka

Druhá světová válka pokračovala formou tzv. studené války – stálého politického napětí mezi

Sovětským svazem (dnešní Rusko) a Spojenými státy americkými se západní Evropou. Měly zcela

rozdílné názory na to, jak má lidská společnost fungovat, které hodnoty jsou pro člověka

nejdůležitější a jak spokojeného života co největšího počtu lidí dosáhnout. Sovětský svaz stál v čele

ostatních komunistických států střední a východní Evropy.

Kolem roku 1990 se systémy všech těchto zemí zhroutily (ekonomicky, politicky). Některé země

se rozpadly také vnitřně (mírovou cestou Československo, v důsledku války Jugoslávie).

Vznik Evropské unie


8

Reakcí na staletí plná neshod řešených bojem a na utrpení, které každý takový konflikt

přináší, je projekt mírového soužití a hospodářské a kulturní spolupráce evropských zemí.

Náboženství Nejčastějším náboženstvím Evropanů je křesťanství. Evropské státy jsou sekulární,

tzn. že nepřipouštějí vliv náboženských záležitostí na chod státu; náboženství je soukromou

záležitostí každého jedince. Současně platí svoboda náboženského vyznání;

nikdo nesmí být z důvodu příslušnosti ke zvolenému náboženství diskriminován.

V některých zemích přetrval tradiční silný vliv katolické církve, např. v Irsku nebo Polsku,

jinde roste o náboženské záležitosti nezájem, nejvíce v severských zemích, Česku a Francii.

Tři větve křesťanství:

V Evropě jsou pevně zakořeněny všechny tři křesťanské směry, tedy pravoslaví (Rusko, Řecko,

Srbsko), protestantismus (Anglie, Nizozemí) a katolictví. V některých místech na Balkáně převládá

islám. Náboženské potyčky mezi jednotlivými směry nejsou nijak dávnou minulostí, příměří

v násilnostech mezi irskými katolíky a britskými protestanty ustalo teprve před několika málo lety.

K čemu jsou informace o obyvatelích

Evropy a jejich náboženství dobré?

Náboženství bývalo a pro mnohé lidi

stále ještě je velice důležitou, někdy i

nejdůležitější součástí jejich života.

Když chceme pochopit, co se děje

v současném světě, musíme znát

minulost, která s přítomností vždy

úzce souvisí.

Můžeme si všimnout, že dobré vztahy spolu mají právě státy se stejnou náboženskou tradicí (Rusko a Řecko), pochopíme, že země se silným vlivem církve mají jiný vztah k manželství a třeba genetickému výzkumu než země nábožensky vlažné.

Mapa: modře: katolíci, fialová: protestanti, červená: pravoslavní, zelená: muslimové.

Kdybychom studovali dějiny jednotlivých evropských zemí, pochopili bychom toho opravdu hodně. Bylo by nám jasné, proč muslimským fundamentalistům vadí mnohem více, když proti nim bojují Španělé, než když proti nim bojují např. Britové. Rozuměli bychom tomu, proč je Francie háklivá na to, když spolu úzce spolupracují Spojené státy a Británie a Francii přehlížejí. Atd., atd. ...............

Základní informace o křesťanství Křesťanství patří mezi náboženství, která věří v jediného Boha. Svůj název má od historické

postavy Ježíše Krista. Jeho učení můžeme vystihnout větou „Miluj bližního svého jako sebe

sama.“. Poselství křesťanství vystihuje heslo VÍRA, LÁSKA a NADĚJE.

https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99es%C5%A5anstv%C3%AD_v_Evrop%C4%9B

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98%C3%ADmskokatolick%C3%A1_c%C3%ADrkev_v_Evrop%C4%9B

https://cs.wikipedia.org/wiki/Polsko

https://cs.wikipedia.org/wiki/Seversk%C3%A9_st%C3%A1ty

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesko

https://cs.wikipedia.org/wiki/Francie

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sunnitsk%C3%BD_isl%C3%A1m


9

Křesťanství se i pro ty, kteří nejsou křesťany v náboženském smyslu, bezesporu zasloužilo

o tradici SOUCITU, pokory, odpuštění, slitování se, vzájemné LASKAVOSTI a vzájemné

POMOCI, o tradici SOLIDARITY.


10

HOSPODÁŘSTVÍ Evropa patří k materiálně nejbohatším oblastem planety.

Zemědělství se dnes organizuje tak, aby bylo vysoce produktivní, aby dostatek potravin

pro všechny dokázal zajistit malý počet lidí. Stinnou stránkou vysoké produkce je hnojení

chemickými hnojivy, menší rozmanitost pěstovaných druhů (přestanou se pěstovat ty

náročnější), nižší kvalita ovoce a zeleniny (kvůli době převážení se sklízejí ještě nezralé),

přidávání chemických látek do mléčných výrobků a pečiva (kvůli prodloužení trvanlivosti).

Nadějí na zlepšení je zájem lidí o kvalitnější jídlo i za vyšší nákupní cenu. I v Praze pravidelně

funguje několik farmářských trhů, kde je možné lepší potraviny koupit.

Přes všechny nedostatky intenzivního zemědělství je třeba si vážit toho, že Evropa je

zemědělsky soběstačná, je schopná z vlastních výpěstků uživit všechny své obyvatele.

Průmysl má dlouhou tradici, v některých zemích staletí. Nejpodstatnější část průmyslu je

zaměřena na výrobu energie v teplárnách a elektrárnách (dodají teplo a světlo) a na

strojírenství (výroba strojů).

Ve velkém se těží uhlí, ropa, zemní plyn, železné rudy a stavební nerosty. Ostatní nerostné

suroviny se většinou dovážejí, vč. kovů nezbytných pro výrobu mobilních telefonů (z Afriky).

Evropa je protkaná všemi možnými druhy dopravních prostředků a hojně obchoduje se

všemi ostatními kontinenty. Česká republika má v Evropě nejhustší železniční síť.

Zaměstnání

Když je v zemědělství potřebný jen malý počet lidí a v průmyslu většinu práce zastanou

stroje, ani tak to neznamená, že ostatní nemají co dělat: většina obyvatel pracuje ve

službách. Dělají pro ostatní takové práce, které se dělají osobně: lékaři, učitelé, řidiči,

úředníci, prodavači, kadeřníci, popeláři, politici, novináři, hospodští, zmrzlináři, recepční,

zahradníci, uklízečky, veterináři, instalatéři, opraváři čehokoli a mnoho dalších.

Vědci bádají, někteří se snaží náš život obohatit uměním – malíři, spisovatelé, zpěváci, herci,

tanečníci. Někteří lidé nemají placené zaměstnání, ale i tak mají spoustu práce, protože se

starají o rodinu (o malé děti nebo o nemocné nebo staré lidi), někteří lidé nemají placené

zaměstnání proto, že nemají dostatek znalostí a dovedností, které by chtěl někdo využít.

Vysvětlení: říká se tomu strukturální nezaměstnanost. Představte si ji tak, že na úřadu práce žádá

o zprostředkování zaměstnání 200 lidí. Současně je tam od firem 200 nabídek. Znamená to, že nikdo

nebude nezaměstnaný? Bohužel ne, protože třeba polovina nabídek bude pro vysoce kvalifikované

práce s informačními technologiemi, a přitom polovina nezaměstnaných budou kadeřnice.

Zaměstnavatelům budou dál hledané síly chybět a kadeřnice dál nebudou mít práci žádnou.

K zamyšlení a diskusi: Rozvoj hospodářství se posuzuje podle tzv. hrubého domácího

produktu, zkratka HDP, která má v současném světě povahu zaklínadla: co podporuje růst

HDP, je dobré, co ho (přímo) nepodporuje, je špatné. Tento konstrukt však není zcela

slučitelný s druhým nejčastěji používaným termínem, kterým je trvale udržitelný rozvoj.


11

EVROPSKÉ STÁTY A REGIONY Na evropském kontinentu a přilehlých ostrovech se nachází téměř 50 nezávislých států.

Přesný počet je posuzován různě: někdy jsou započítávány státy, které k Evropě patří

na základě kulturních a politických hledisek, i když zeměpisně leží v Asii (ostrov Kypr a

kavkazské státy Gruzie, Arménie a Ázerbájdžán), nebo jsou naopak vyřazovány země ležící

v Evropě jen malou částí svého území (Turecko, Kazachstán). Největším státem je Rusko.

Evropské státy (v širším pojetí)

Albánie, Arménie, Ázerbájdžán (část), Andorra, Belgie, Bělorusko, Bosna a Hercegovina,

Bulharsko, Černá Hora, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Gruzie, Chorvatsko, Irsko,

Island, Itálie, Kazachstán (část), Kypr, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko,

Maďarsko, Makedonie, Malta, Moldavsko, Monako, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko,

Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko (část), Řecko, San Marino, Slovensko, Spojené

království Velké Británie a Severního Irska, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko

(část), Ukrajina, Vatikán.

Šest kulturních regionů Evropy

Legenda k mapce: Modře Evropa střední (Mitteleuropa), fialovou Evropa západní (Westeuropa), zelenou Evropa severní (Nordeuropa), žlutou Evropa východní (Osteuropa), růžovou Evropa jižní (Sudeuropa) a béžovou Evropa jihovýchodní (Sudosteuropa).

https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Grossgliederung_Europas.png


12

Politické zřízení v současných evropských státech Politickým zřízením evropských zemí je parlamentní demokracie. Některé země v západní nebo severní Evropě jsou přitom monarchie (viz části zvýrazněné na mapce), ostatní jsou republiky.

Rreprezentativním představitelem monarchie je dědičný monarcha – král, kníže nebo velkovévoda. Rreprezentativním představitelem republiky je volený prezident.

Doplňující informace: V čele církevního

městského státu Vatikán stojí papež.

Demokracie funguje na systému svobodných voleb a podle výsledků hlasování vládne

většina. Neodmyslitelnou součástí demokracie však je, že současně tato většina bere ohled

na práva menšin, jinak by se nejednalo o demokracii, ale diktaturu většiny.

Na demokratické vládě se mohou podílet všichni

lidé s hlasovacím právem. Mezi těmi, kteří se cítí

být způsobilí ke správě věcí veřejných, si voliči

ve volbách vybírají, komu dají svou důvěru.

Zvolení občané se stávají politiky, kteří

vykonávají moc zákonodárnou (poslanci

parlamentu, kteří tvoří zákony), nebo výkonnou

(obecní zastupitelstvo, které vládne).

Kandidáty voličům předkládají většinou politické

strany, jako spolek lidí stejných nebo podobných

politických názorů.

Foto: současný německý prezident Joachim Gauck Jako protestantský kněz a později politik se vždy zaměřoval na lidská práva.


13

Evropská unie Již jsme řekli, že reakcí na staletí plná neshod mezi jednotlivými evropskými regiony a státy

se stal projekt společné Evropy, založené na mírovém soužití a hospodářské a kulturní

spolupráci všech členských zemí.

Pro vznik Unie i další vývoj byly zásadně důležité přátelské vztahy mezi Francií a Německem,

největšími západními státy, které spolu krátce předtím vedly světové války.

Za vznik Unie se považuje rok 1957, kdy bylo založeno Evropské hospodářské společenství.

Z něj se Unie postupně vyvinula do své dnešní podoby.

Po roce 1990 se k Unii připojily i země bývalého sovětského bloku (včetně Česka).

Členy EU nejsou velké východoevropské země - Ukrajina, Bělorusko a Rusko - a Švýcarsko,

země tradičně neutrální s velkou mírou přímé demokracie a úzkými vazbami s EU.

Bezpečnost Evropy – NATO (Severoatlantická aliance)

Kromě států východní Evropy (Ruska,

Běloruska a Ukrajiny) je většina evropských

zemí členem Severoatlantická aliance,

společného vojenského spolku se Spojenými

státy americkými a Kanadou. Jeho členem je

také Turecko.

V roce 1999 se členem NATO stala i Česká

republika.

Členství v organizacích:

státy v NATO a EU státy pouze v EU státy pouze v NATO

NATO vzniklo v roce 1949, po zkušenostech 2. světové války. Smlouva paktu má 14 článků.

V čl. 6 se říká, že hranicí prostoru, na který smlouva platí, je území nad obratníkem Raka.

Nejdůležitějším článkem smlouvy je článek 5:

„Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti.“


14


15

Rozšiřující text – k pročtení, zamyšlení a diskusi.

Kulturní kořeny Evropy

Hlavními kulturními kořeny Evropy jsou:

- řecká filosofie,

- římské právo,

- křesťanství.

Tyto tradice jsou staré 2 000 let.

I. V oblasti kolem Středozemního moře, především v antickém Řecku, se zrodila dnešní

evropská civilizace a hodnoty, na kterých je naše společnost vybudovaná. Vzniklo zde písmo,

literatura, divadlo a další umění, soutěžení ve sportu (olympiády), architektura, vědecké

poznatky, lékařské poznatky, společenské zvyklosti, zvyk pečovat o veřejný prostor a další

a další, na které Evropa navázala a rozvíjela je až do dnešní podoby. Vznikla zde tradice

rozumného uvažování a tradice svědomí (filosof Sókratés). Řeckým ideálem byla harmonie

těla a ducha, krása fyzická a ušlechtilost duševní, rovnováha, uměřenost.

II. Římské právo je založeno na rovnosti lidí před zákonem, právu na spravedlivý soud,

právu se hájit. V římském právu platí presumpce neviny, tj. dokud není čin prokázán pomocí

důkazů, obviněný musí být považován za nevinného. Platí také zásada, že při nedostatku

důkazů soud musí rozhodnout ve prospěch obviněného, protože stát dává přednost tomu,

aby viník unikl trestu, než aby byl nevinný potrestán nespravedlivě.

III. Křesťanství do naší kultury vneslo solidaritu, soucit a jednotné mravní normy (desatero),

které se staly základem našeho společenského uspořádání, bez ohledu na to, zda jsme dnes

věřícími. Věřícím dává víru ve vyšší spravedlnost a naději na život věčný v Boží přítomnosti.

Vývoj státu Ve starověku stáli v čele států despotové, tedy neomezení vládci (faraon, král, cézar, sultán).

Vedle toho vývoj kulturně nejvyspělejšího Řecka vedl již před naším letopočtem ke vzniku

politického systému zvaného demokracie. Ve své době se však demokracie nijak nerozšířila

a nepřetrvala. Demokracie předpokládá určitou míru vzdělanosti obyvatelstva a schopnost

cítit spoluodpovědnost za věci, které se týkají všech, celé společnosti.

Ve středověku vládli vládci – jednotlivci, za pomoci vojenské družiny nebo poradního sboru

a většinou také za silného vlivu církve. Později byla absolutní vláda panovníků omezována

ústavou – zákonem, který stanovuje základní pravidla pro fungování státu, která jsou

závazná i pro panovníka. Ústavu (neboli konstituci) nemůže ani panovník sám měnit.

Knížectví, království a císařství (liší se velikostí), ve kterých fungoval parlament a panovník byl

vázán ústavou jako základním zákonem státu, se nazývaly konstituční monarchie. Konstituční

monarchií byla i rakousko-uherská říše, jejíž součástí jsme byli do roku 1918.


16

Současné evropské monarchie

Království: Belgie - král Filip; Dánsko - královna Markéta II. (vládne od r. 1972); Nizozemsko - král

Vilém Alexandr (nedávno mu vládu předala královna Beatrix); Norsko – král Harald V.; Spojené

království Velké Británie a Severního Irska – královna Alžběta II. (vládne od r. 1952); Španělsko – král

Filip VI.; Švédsko – král Carl XVI. Gustav. Další monarchie: Lucemburské velkovévodství - velkovévoda

Henri; Monacké knížectví - kníže Albert II.

Švédská královská rodina: současný král Karel XVI. Gustav, který vládne od roku 1973.

Následnicí trůnu je jeho dcera, princezna Viktorie Švédská. Je vdaná, má dceru. Na třetím foto je

mladší bratr Viktorie, princ Karel Filip. Švédsko se před nedávnem rozhodlo, že následnictví trůnu

nepřechází na nejstaršího syna, ale na nejstaršího potomka, bez ohledu na jeho pohlaví.

Dole: dánská královna Markéta II., britská královna Alžběta II., monacké kníže Albert II. (jako milovník

sportu se oženil s jihoafrickou plavkyní)


17

Povrch Evropy - úkoly:

1) Zopakuj si znalost světových stran. Musíš je ovládat naprosto perfektně.

2) Nauč se na mapě světa ukázat názvy světadílů a oceánů; názvy světadílů se nauč zpaměti.

Nauč se bez zaváhání na mapě světa ukázat Evropu a rychle také Afriku, Ameriku a Asii.

3) Nauč se na mapě Evropy ukázat, které oceány a moře omývají její severní, západní a jižní

břehy. Nauč se popsat jejich polohu danou světovými stranami a sousedstvím s dalším

světadílem.

4) Nauč se spolehlivě na mapě Evropy ukázat poloostrovy Skandinávský, Pyrenejský,

Apeninský a Balkánský (budeš vědět, v kterých místech je hledat).

5) Nauč se na mapě Evropy ukázat Alpy, Karpaty, Pyreneje a Apeniny. Ukaž Sněžku.

6) Ukaž si na mapě Evropy, odkud kam vedou největší řeky.

Řekni si, na území kterého státu se vlévají do moře a jak se toto moře jmenuje.

Alespoň název Dunaje a Labe si zapamatuj zpaměti.

7) Najdi na mapě Evropy místa, kde přirozenou hranici mezi státy tvoří řeka.

8) Řekni vlastními slovy, jaký význam měly řeky v minulosti a jaký mají dnes.

9) Najdi na mapě Evropy hlavní města, která leží na nějaké řece.

Zapiš jméno města, řeky a státu. Příklad: Praha – Vltava, Česká republika.

10) Odhadni, jestli bude Baltské moře v létě teplé.

11) Co Evropě umožňuje, aby byla soběstačná v produkci potravin?

12) Nauč se svými slovy vysvětlit význam klíčových slov.

Co se říká:

„město nad Seinou“

„přes Pacifik“

Klíčová slova

glóbus

mapa


18

povrch

pevnina

moře

oceán

hora, pohoří

vrchol

nadmořská výška

nížina

členitý povrch

pobřeží

přímořský

vnitrozemský

průliv

průplav

záliv

řeka

potok

jezero

rybník

hráz, přehrada

povodí

úmoří

slaná voda

sladká voda

krajina

kulturní krajina

přírodní rezervace a národní parky

umělé vodní nádrže

říční doprava

geografický vznik evropy©...zrna divokých i kulturních plodin vyhovují k životu syslům. v...

Documents