geografie Čr
DESCRIPTION
GEOGRAFIE ČR. úvod, historický vývoj, administrativní členění GER2, přednáška 1 letní semestr 2009 Mgr. Michal Holub, [email protected]. GEOGRAFIE ČR - termíny přednášek - sylabus předmětu - blokové cvičení - požadavky ke zkoušce - vstupní dotazník - dotazy?. - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
GEOGRAFIE ČRúvod, historický vývoj,
administrativní členění
GER2, přednáška 1
letní semestr 2009Mgr. Michal Holub, [email protected]
GEOGRAFIE ČR
- termíny přednášek - sylabus předmětu - blokové cvičení - požadavky ke zkoušce - vstupní dotazník - dotazy?
GEOGRAFIE ČR ÚVOD
Geografie je „multidisciplinární“ věda, zabývající se prostorovým rozšířením jevů na Zemi. Studuje nejen jejich statickou (současnou) podobu, ale také jejich interakci a
vývoj v čase.
GEOGRAFIE ČR ÚVOD
•Geografii lze rozčlenit na více skupin, nejčastější je zhruba toto:
fyzická geografiefyzická geografie (vodstvo, vegetace, orografie, klima, geomorfologie…) socioekonomická geografiesocioekonomická geografie (obyvatelstvo, průmysl, zemědělství, admin. členění…) regionální geografieregionální geografie (FG i SEG v rámci vybraného území)
Podle některých definic sem patří i kartografie.
GEOGRAFIE ČR ÚVOD
My se zaměříme na regionální geografii ČR, a to jak z pohledu
fyzického, tak i socioekonomického.
Kartografií Vás trápit nebudu…
HISTORICKÝ VÝVOJ
• Velká Morava, Přemyslovské Čechy, Habsburkové…• Rakousko-Uhersko do roku 1867-1918• Československo 1918-1938• Česko-Slovenská republika 1938-1939• Protektorát Čechy a Morava 1939-1945• Československá republika 1945-1960• Československá socialistická republika 1960-1990• Česká a Slovenská Federativní Republika 1990-1992• Česká republika 1993-současnost
HISTORICKÝ VÝVOJ
• RAKOUSKO-UHERSKO 1867-1918– státní útvar, vzniklý po prohrané
rakousko-pruské válce přeměnou Habsburské monarchie na unii
– dvě části Předlitavsko a Zalitavsko– součástí Předlitavska i Království České
a Markrabství Moravské– v roce 1910 v mělo Rakousko-Uhersko
51 milionů obyvatel a 676 000 km2
– unie dvou celků je patrná i na znaku
HISTORICKÝ VÝVOJ
• ČESKOSLOVENSKO 1918-1938– státní útvar, vzniklý po rozpadu Rakouska-
Uherska v souvislosti s výsledky 1. sv. války– tzv. První republika– součástí byla Podkarpatská Rus (až 24°39´ v.d.)– toto období končí Mnichovskou dohodou a začíná
Druhá republika
Mapka ukazuje původní hranice Rakouska-Uherska (šedá) a nové
uspořádání po I. sv. válce (červená)
HISTORICKÝ VÝVOJ
• ČESKO-SLOVENSKÁ REPUBLIKA 1938-1939– státní útvar, vzniklý po Mnichovské dohodě– tzv. Druhá republika– trvala jen 167 dní– již bez Podkarpatské Rusi a části Horních Uher,
oboje si přisvojilo Maďarsko
HISTORICKÝ VÝVOJ
• PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA 1939-1945
– státní útvar, vzniklý po okupaci nacistickým Německem (Protektorat Böhmen und Mähren)
– bez Slovenska (Slovenský štát) a celých Sudet (o třetinu obyvatelstva méně)
– konec v květnu 1945 s ukončením II. sv. války
HISTORICKÝ VÝVOJ• PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA 1939-1945
mapa západní části protektorátu s největším úbytkem území
HISTORICKÝ VÝVOJ
• ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA 1945-1990– obnovení Československa po II. sv. válce, ovšem
již bez Podkarpatské Rusi, která připadla Ukrajině (resp. SSSR)
– 3-4 miliony německého a maďarského obyvatelstva „odsunuto“, tzv. Benešovy dekrety
– konec v květnu 1945 s ukončením II. sv. války– v roce 1960 do názvu vsunut přívlastek
„socialistická“
HISTORICKÝ VÝVOJ
• ČESKÁ A SLOVENSKÁ FEDERATIVNÍ REPUBLIKA 1990-1992– po „sametu“ vleklé spory o uspořádání obou
federativních republik– změna názvu nestačila (tzv. „pomlčková válka“)
a tak od 1.1.1993 nenásilně vznikají dva samostatné státní útvary
– dlouhá a náročná jednání týmů premiérů Václava Klause a Vladimíra Mečiara
HISTORICKÝ VÝVOJ
• ČESKÁ REPUBLIKA 1993-?– samostatný stát zahrnující Čechy, Moravu a část
Slezska– 78 866 km2, 10 450 000 obyvatel– s Polskem jednání o výměně cca 400 ha území na
Opavsku či průběh hranice se Slovenskem
ČR V RÁMCI EVROPY
• NATO– Severoatlantická
aliance, založena 1949– ČR součástí od roku
1999– bezpečnostní
organizace, reakce západních demokracií na vývoj v Evropě
ČR V RÁMCI EVROPY
• EVROPSKÁ UNIE– vznik v roce 1992 na
základě Maastrichtské smlouvy, navazující na předchozí společenství (EHS, ES)
– ČR součástí od roku 2004, v roce 2007 rozšíření o další země (Bulh.,Rum.)
– ekonomické sdružení, nyní 27 zemí s cca 500 miliony obyvatel
ČR V RÁMCI EVROPY
ČR V RÁMCI EVROPY
- na základě Schengenské dohody z roku 1985 (prováděcí úmluva v roce 1990)
- zaručuje volný pohyb osob v rámci členských zemí
- hraniční přechody jsou odstraněny a hranici lze překročit kdekoliv
- vnější hranice prostoru je střežena pečlivěji, zákaz vstupu udělený v kterémkoliv státě je pak platný i pro celý prostor
- ČR vstoupilo do prostoru v prosinci 2007 a jelikož tak učinilo i Polsko a Slovensko, nemáme žádnou vnější hranici
- ze zemí EU není členy Velká Británie, Irsko, Bulharsko, Rumunsko a Kypr
- navíc Norsko, Island a Švýcarsko
• SCHENGENSKÝ PROSTOR
ČR V RÁMCI EVROPY
• EUROREGIONY– regionální formy partnerství přes hranice státu– hospodářská, kulturní a společenská spolupráce– „mapy, propagace, silnice, setkání, dotace“
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ
• KRAJE
• OKRESY
• OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ
• OBCE S POVĚŘENÝM OBECNÍM ÚŘADEM
• OBCE
• KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
• NUTS regiony soudržnosti
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ
• KRAJE– nově vznikly roku 2000, celkem 14 v ČR
– tzv. Vyšší územní samosprávné celky (VÚSC)
– v letech 1960-99 bylo krajů 7, což bylo z hlediska správy území málo
– Středočeský kraj nemá krajské město, ale sídlo je v Praze
– Krajský úřad vykonává přenesenou působnost státní správy
– nejvyšším představitelem kraje je hejtman
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍKRAJE
Název krajeObyvatelstvo
9/2008okresy
Počet SO ORP
Počet SO POÚ
obce části obcíVýměra v
km2
Hlavní město Praha 1 227 000 0 0 0 1 146 496
Středočeský 1 223 000 12 26 55 1146 2782 11015
Jihočeský 635 000 7 17 37 623 1974 10057
Plzeňský 567 000 7 15 35 501 1543 7561
Karlovarský 309 000 3 7 14 132 516 3315
Ústecký 835 000 7 16 30 354 1139 5335
Liberecký 437 000 4 10 21 216 763 3163
Královéhradecký 554 000 5 15 35 448 1073 4758
Pardubický 515 000 4 15 26 452 992 4519
Vysočina 515 000 5 15 26 729 1443 6925
Jihomoravský 1 145 000 7 21 34 647 871 7066
Olomoucký 642 000 5 13 19 394 755 5159
Zlínský 591 000 4 13 25 304 438 3964
Moravskoslezský 1 251 000 6 22 31 302 636 5533
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ
• OKRESY– od roku 2003 zrušeny okresní úřady, jednotky však
existují dál (statistická jednotka, členění soudů)
– pravomoci okresních úřadů přesunuty „nahoru i dolů“
– celkem 77 v ČR
– od roku 1996 nový okres Jeseník, jinak je jejich členění platné z roku 1960
– dříve se lišily soudní a správní okresy
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ
• OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ (ORP)– tzv. obce III. typu
– mezičlánek řízení mezi krajem a obcí
– celkem 205 v ČR
– agenda odpovídá zhruba bývalým okresním úřadům, proto se těmto územím říká „malé okresy“
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ
• OBCE S POVĚŘENÝM OBECNÍM ÚŘADEM (POÚ)
– tzv. obce II. typu
– část pravomocí jako obec „trojková“
– celkem 389 v ČR
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ
• OBEC– obec je základní článek státní správy i samosprávy– jeden či více katastrů– obec spravuje volené zastupitelstvo a rada obce, v
čele je starosta (primátor)– obec má vlastní hospodaření (rozpočet)– celkem cca 6500 obcí v ČR– intravilán a extravilán
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ
• KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ– obec může mít více katastrů (obec Hostivice – k.ú.
Hostivice a k.ú. Litovice)– jedinečný název v rámci ČR– obec, městská část či osada– celkem cca 13 500 k.ú.– v rámci k.ú. jsou parcely a budovy číslovány
souvislou číselnou řadou
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ
• NUTS regiony soudržnostiNUTS regiony soudržnosti– statistická jednotka pro potřeby Eurostatu a dotační politiky
– členění ČR zapadá do klasifikace NUTS (zkratka La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) v rámci Evropské unie
– návrh členění ČR (NUTS 1 až 3) schválen v lednu 1999
– úroveň NUTS 1NUTS 1 zahrnuje celou ČR
– úroveň NUTS 2NUTS 2 slučuje některé kraje (8 jednotek)
– úroveň NUTS 3NUTS 3 je totožná s kraji
– úroveň NUTS 4NUTS 4 je totožná s okresy
– úroveň NUTS 5NUTS 5 je totožná s obcemi
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ
ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ