hermeneutika - · pdf filelick· hermeneutika totiû vr·mci...

Hermeneutikažidovské Biblea Starého zákona

C H R I S T O P H D O H M E NG Ü N T E R S T E M B E R G E R

Hermeneutikažidovské Bible

a Starého zákona

Christoph DohmenGünter Stemberger

V YŠ E H R A D

© W. Kohlhammer GmbH, 1996Stuttgart Berlin KˆlnTranslation © ätÏp·n Zbytovsk ,̋ 2007

ISBN 978-80-7021-874-7

Na p¯ebalu:Aörej ha-Ìö (Blahoslaven˝ ten muû) Iluminace prvnÌho slova knihy éalm˘ zobrazuje na loutnu hrajÌcÌho kr·le Davida, tradiËnÏ povaûovanÈho za tv˘rce éalt·¯e. Rothschild˘v kodex, severnÌ It·lie, 1450ñ1470 21 x 16 cm

OBSAH

P¯edmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

A. DvoudÌln· jednota k¯esùanskÈ BibleChristoph Dohmen

VäEOBECN¡ LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

I. ZVL¡äTNOST Z¡KLADNÕHO DOKUMENTU . . . . . 15II. OZNA»ENÕ Z¡KLADNÕHO DOKUMENTU . . . . . . . . 19III. V›ZNAM DVOJÕ ZVÃSTI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

B. Hermeneutika ûidovskÈ BibleG¸nter Stemberger


I. OBDOBÕ DRUH…HO CHR¡MU . . . . . . . . . . . . . . . . . 311 Vnitrobiblick˝ v˝klad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31

LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 312 Apokryfy, pseudepigrafy, Flavius Josephus . . . . . . . . . . . . 38

LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 383 Bible v Kumr·nu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50

LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 503.1 Text Bible . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 513.2 Chr·mov˝ svitek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 553.3 Halachick· exegeze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 573.4 Peöer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 624 P¯eklad jako v˝klad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67

LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 674.1 Lze Bibli p¯eloûit? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 674.2 Septuaginta jako koment·¯ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73

4.3 Targumy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79

5 FilÛn Alexandrijsk˝ a alegorick˝ v˝klad . . . . . . . . . . . . . . 83LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83

5.1 Exegeze HomÈra a v˝klad Bible . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 845.2 FilÛnovi p¯edch˘dci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 855.3 FilÛn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88

II. RABÕNSK› V›KLAD PÕSMA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98

1 StabilnÌ text . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 982 VöeobecnÈ p¯edpoklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1043 Pravidla v˝kladu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1093.1 Sedm pravidel Hilelov˝ch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1103.2 T¯in·ct pravidel R. Jiömaele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1183.3 T¯icet dva pravidel R. Eliezera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1203.4 Kritika v˝kladu pomocÌ logick˝ch pravidel . . . . . . . . . . . . . . . 1334 Alegorick˝ v˝klad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1375 V˝klad a liturgickÈ ËtenÌ PÌsma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141

III. éIDOVSK¡ EXEGEZE VE STÿEDOVÃKU . . . . . . . . . 144LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144

1 Od midraöe k exegezi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1451.1 Karaitsk· v˝zva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1451.2 Saadja Gaon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1481.3 Raöi a jeho n·stupci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1521.4 Abraham ibn Ezra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1561.5 St¯et s k¯esùansk˝m v˝kladem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1592 Mezi doslovn˝m smyslem a alegorizacÌ . . . . . . . . . . . . . . . 1612.1 Filosofick· alegorizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1612.2 Kabala . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1642.3 Pardes: UËenÌ o ËtverÈm smyslu PÌsma . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167

C. Hermeneutika StarÈho z·konaChristoph Dohmen


I. »ASOV… A VÃCN… PRAE BIBLE IZRAELE . . . . . . . . 175LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 175

1 Bible Izraele u JeûÌöe a v NovÈm z·konÏ . . . . . . . . . . . . . . 1772 Bible Izraele v ranÈm k¯esùanstvÌ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1812.1 K·non StarÈho z·kona . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 186

LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1863 P¯edsazenÌ Bible Izraele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199

II. V›KLAD BIBLE IZRAELE JAKO STAR…HO Z¡KONA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204

1 Koncepty smyslu StarÈho z·kona . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2071.1 DuchovnÌ v˝klad ñ nÏkoliker˝ smysl PÌsma . . . . . . . . . . . . . . . 207

EXKURZ: VIZU¡LNÕ ZN¡ZORNÃNÕ TYPOLOGIE . . . . . . . . 213LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 213

1.2 Sensus plenior . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2171.3 Christologick· interpretace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2201.4 Kanonick˝ v˝klad PÌsma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222

EXKURZ: STAR› Z¡KON

V DNEäNÕ KATOLICK… TEOLOGII . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 224LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 224

2 FunkËnÌ popisy StarÈho z·kona . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2302.1 ZaslÌbenÌ ñ naplnÏnÌ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2302.2 Z·kon ñ evangelium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2312.3 Stvo¯enÌ ñ dovröenÌ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2323 VymezenÌ mÌsta StarÈho z·kona . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2343.1 CizÌ Bible . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2353.2 VlastnÌ Bible . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2363.3 OdpovÌdajÌcÌ Bible . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2373.4 Bible v k·nonu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 238

EXKURZ: STAR› Z¡KON

V HORIZONTU BIBLICK… TEOLOGIE . . . . . . . . . . . . . . . . 239LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 239

III. STAR› Z¡KON JAKO STAR› Z¡KON. KONCEPT A CÕL HERMENEUTIKY STAR…HO Z¡KONA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 244

1 Pragmaticky zamÏ¯en· recepce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 245LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 245

1.1 PrvotnÌ a druhotn˝ adres·t . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2491.2 PodmÌnky dneönÌho rozumÏnÌ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2532 VzpomÌnka na Izrael jako tÏûiötÏ hermeneutiky

StarÈho z·kona . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 258LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 258

D. Koncept dvojÌ hermeneutikyShrnutÌChristoph Dohmen

Pozn·mky k Ë·sti A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 271Pozn·mky k Ë·sti B . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 271Pozn·mky k Ë·sti C . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 273

Pozn·mka p¯ekladatele . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 277Zkratky Ëasopis˘, ediËnÌch ¯ad a souborn˝ch dÏl . . . . . . . . . . 278Rejst¯Ìk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 280

PÿEDMLUVA

EdiËnÌ ¯ada ÑKohlhammer Studienb¸cher Theologieì (kde tatokniha p˘vodnÏ vyöla ñ pozn. p¯ekl.) uv·dÌ do jednotliv˝ch disciplÌna oblastÌ katolickÈ teologie. Proto se snad Ëten·¯ m˘ûe podivit, ûe jezvl·ötnÌ svazek v oboru StarÈho z·kona vÏnov·n hermeneutice: bib-lick· hermeneutika totiû v r·mci katolickÈ teologie dosud z˘st·valaspÌöe ve stÌnu. Najdeme ji poskrovnu ve studijnÌch a zkouökov˝chsylabech, stejnÏ tak jako ve statutech Ëetn˝ch biblistick˝ch katederv nÏmecky mluvÌcÌch zemÌch. ProblÈmy biblickÈ hermeneutiky jsouv katolickÈ teologii tradiËnÏ zasazov·ny do kontextu fundament·lnÌteologie nebo zË·sti do takzvanÈho obecnÈho ˙vodu (do StarÈho ËiNovÈho z·kona), oddÏlovanÈho d¯Ìve od speci·lnÌch ˙vod˘. Vych·-zÌ-li tedy nynÌ zvl·ötnÌ svazek vÏnovan˝ hermeneutice na poli Sta-rÈho z·kona, signalizuje se tÌm takÈ jist˝ obrat v r·mci katolickÈ teo-logie. PotÈ, co katolick· tradice na PÌsmo svatÈ dlouho nahlÌûelatÈmÏ¯ v˝hradnÏ z pozic dogmatiky, prosadil II. Vatik·nsk˝ koncilzmÏnu orientace a postavil PÌsmo coby dokument zjevenÌ do samot-nÈho centra teologie. V d˘sledku toho se vöak jiû nevyhneme her-meneutick˝m ˙vah·m, v neposlednÌ ¯adÏ i kv˘li promÏnÏ pohledukatolickÈ teologie na sebe samu. S ohledem na Star˝ z·kon se k tomujako zvl·ötnÌ prvek p¯id·v· sÌlÌcÌ vliv pov·leËnÈho ûidovsko-k¯esùan-skÈho dialogu na reflexi tÈ Ë·sti k¯esùanskÈ Bible, kterou k¯esùanÈsdÌlejÌ s ûidovstvÌm. V tomto dialogu k¯esùanÈ i ûidÈ poznali, ûe spo-leËnÈ m˘ûe i rozdÏlovat, v setk·v·nÌ si totiû kaûd· strana uvÏdomilav˝znam procesu svÈho vlastnÌho rozumÏnÌ. Pozn·nÌ, ûe t˝mû kni-h·m lze v r˘zn˝ch kontextech rozumÏt zcela jinak a ûe se vytv·¯ejÌr˘znÈ formy existence a p˘sobenÌ text˘, toto pozn·nÌ se ukazujeb˝t centr·lnÌm problÈmem staroz·konnÌ hermeneutiky. Herme-neutick· ot·zka se t˝k· zvl·ötnosti k¯esùanskÈ Bible jako jednohoPÌsma svatÈho o dvou Ë·stech, z nichû ta prvnÌ jiû p¯edtÌm byla a na-d·le z˘st·v· svat˝m textem jinÈho n·boûenstvÌ. Star˝ z·kon odka-zuje k¯esùanstvÌ na jednÈ stranÏ k jeho ûidovskÈmu p˘vodu a nastranÏ druhÈ k jeho sourozeneckÈmu vztahu s ûiv˝m ûidovstvÌm.

P¯edmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . [11]

Tato kniha o hermeneutice vych·zÌ z uveden˝ch myölenek v tomsmyslu, ûe dvojÌ ch·p·nÌ stejn˝ch knih v ûidovstvÌ a k¯esùanstvÌ ËinÌz·kladem pro dvojÌ hermeneutiku. P¯itom nejde o nÏjakÈ moûn· zajÌ-mavÈ doplnÏnÌ k¯esùanskÈho n·zoru o ûidovsk˝ pohled, ale jde o z·-kladnÌ podmÌnky rozumÏnÌ prvnÌ Ë·sti k¯esùanskÈ Bible, k nimûpodstatn˝m zp˘sobem pat¯Ì i z·kladnÌ vhled do ûidovskÈho ch·-p·nÌ tÏchto knih.

PodÏkov·nÌ pat¯Ì vydavateli knihy Erichu Zengerovi a redakto-rovi J¸rgenu Schneiderovi za jejich pÈËi, panÌ Erice Henze a panÌAndree Siebert za p¯Ìpravu tiskov˝ch p¯edloh a panÌ AndreeGerriets za korektury a vyhotovenÌ rejst¯Ìk˘.

[12] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . P¯edmluva

A Dvoudílná jednota křesťanské Bible

C H R I S TO P H D O H M E N

VäEOBECN¡ LITERATURA:

D. L. Baker, Two Testaments, one Bible. Study of the theological relations betweenthe Old and New Testaments, Leicester 21991

B. S. Childs, Die Theologie der einen Bibel. Bd. 1: Grundstrukturen, Freiburg 1994,76ñ82

C. Dohmen, Altes Testament I. Begriff, 3LThK 1456nC. Dohmen/F. Muflner, Nur die halbe Wahrheit? F¸r die Einheit der ganzen Bibel,

Freiburg 1993C. Dohmen/M. Oeming, Biblischer Kanon ñ warum und wozu? Eine Kanontheo-

logie (QD 137), Freiburg 1992C. Dohmen/T. Sˆding (ed.), Eine Bibel ñ zwei Testamente. Positionen Biblischer

Theologie (UTB 1893), Paderborn 1995K. Koch, Der doppelte Ausgang des Alten Testaments im Judentum und Christen-

tum, JBTh 6, 1991, 215ñ242N. Lohfink, Der niemals gek¸ndigte Bund. Exegetische Gedanken zum christlich-j¸-

dischen Dialog, Freiburg 1989M. Seckler, Christentum I. Name und Begriff, 3LThK II 1105ñ1107T. Sˆding, Mehr als ein Buch. Die Bibel begreifen, Freiburg 1995, 90ñ117E. Zenger, Das Erste Testament. Die j¸dische Bibel und die Christen, D¸sseldorf

51995, 140ñ154

[14] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . A. DvoudÌln· jednota k¯esùanskÈ Bible

I. ZVL¡äTNOST Z¡KLADNÕHO DOKUMENTU

K¯esùanstvÌ je zaloûeno na vyzn·nÌ JeûÌöe ñ NazaretskÈho ñ jako Kris-ta (= Mesi·öe). Toto vyzn·nÌ uËednÌk˘, apoötol˘ a ranÈ cÌrkve veölodo spis˘, oznaËen˝ch pozdÏji jako Nov˝ z·kon. Vöem budoucÌm vÏ-k˘m se v nich zvÏstuje toto vyzn·nÌ, a tak se st·vajÌ z·kladem cÌrkve.SpecifiËnost k¯esùanstvÌ vysvÌt· jiû z podoby vyzn·nÌ, kde jiû formaidentifikace ÑA rovn· se Bì naznaËuje postup od toho, co je zn·mÈ(Kristus), k nÏËemu novÈmu, k osobÏ, kter· je p¯edmÏtem vyzn·nÌ(JeûÌö), a toto novÈ m· b˝t osvÏtleno a pochopeno z perspektivy jiûzn·mÈho.

PrvotnÌ cÌrkev nep¯edstavuje JeûÌöe jako zakladatele n·boûenstvÌ,vyuËujÌcÌho vÏci dosud nezn·mÈ. TÌmto smÏrem vedlo sv· t·z·nÌa p¯emÌt·nÌ teprve pozdÏjöÌ k¯esùanstvÌ, kdyû se nap¯Ìklad pokou-öelo to novÈ v NovÈm z·konÏ uchopit jeho vymezenÌm v˘Ëi StarÈmuz·konu. TÏûiötÏm prvok¯esùanskÈ zvÏsti oproti tomu je rovnÌtko po-loûenÈ mezi JeûÌöe NazaretskÈho a Mesi·öe/Krista. NevyhnutelnÏ setak pohybuje v r·mci ûidovskÈho n·boûenstvÌ, k nÏmuû bezv˝hradnÏpat¯Ì i s·m JeûÌö a jeho uËednÌci. Ono identifikujÌcÌ vyzn·nÌ nicmÈnÏvede k vytv·¯enÌ zvl·ötnÌho spoleËenstvÌ uvnit¯ ûidovskÈho spoleËen-stvÌ vÌry. Jakkoli potom p˘sobenÌm ¯ady dalöÌch faktor˘ nastu-puje proces vydÏlov·nÌ tohoto mesi·öskÈho vyzn·nÌ z ûidovstvÌ, z˘s-t·v· specifick˝ prvek k¯esùanskÈ zvÏsti i nad·le srozumiteln˝ pouzev perspektivÏ jejÌho p˘vodu a ve spojenÌ s nÌm.

I cÌrkevnÌm Otc˘m jako Ign·ci z Antiochie nebo Origenovi, kte¯Ìzakotvili poË·tek a z·klad k¯esùanstvÌ v JeûÌöi, se to da¯Ì jen prost¯ed-nictvÌm relacion·lnÌch v˝povÏdÌ; p¯ipodobÚujÌ JeûÌöe k MojûÌöovinebo nalÈzajÌ paralely mezi stÏûejnÌmi prvky jim p¯ipisovan˝ch uËenÌ.Vposledku i samotnÈ problematickÈ pokusy o vymezenÌ jednohoproti druhÈmu, kterÈ se v tomto kontextu p¯ÌleûitostnÏ objevujÌ,svÏdËÌ o p˘vodu k¯esùanskÈho vyzn·nÌ.

Takto naËrtnut· zvl·ötnost k¯esùanskÈho vyzn·nÌ se odr·ûÌ v k¯es-ùanskÈm PÌsmu svatÈm, jeû je jednÌm PÌsmem o dvou Ë·stech. P˘dorys

I. Zvl·ötnost z·kladnÌho dokumentu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . [15]

Bible StarÈho a NovÈho z·kona naznaËuje kontinuitu a diskonti-nuitu mezi ûidovstvÌm a k¯esùanstvÌm. SkuteËnost, ûe prvnÌ ñ a roz-s·hlejöÌ ñ Ë·st tohoto dvoudÌlnÈho celku jiû p¯edtÌm byla ûidovsk˝msvat˝m PÌsmem a nad·le jÌm z˘st·v·, je nutno povaûovat za jedineË-n˝ ˙kaz dÏjin n·boûenstvÌ. Zp˘sob, jak˝m mu porozumÌme, se vöakdot˝k· samotnÈho z·kladu k¯esùanstvÌ. Jelikoû totiû k¯esùanstvÌ stojÌna PÌsmu svatÈm, kterÈ m˘ûeme oznaËovat takÈ jako z·kladnÌ doku-ment k¯esùanstvÌ, je t¯eba poloûit a zodpovÏdÏt ot·zku, proË totok¯esùanskÈ PÌsmo svatÈ zahrnuje jako svou prvnÌ a rozs·hlejöÌ Ë·stsvatÈ PÌsmo ûidovskÈ. Uû jen na z·kladÏ tÈto zvl·ötnosti ve struktu¯ek¯esùanskÈho PÌsma m˘ûeme vyslovit teologicky ponÏkud vyost¯e-nou ot·zku, zda snad k¯esùanstvÌ nenÌ jen jednou Ñodr˘douì, jed-nou z konfesÌ v r·mci ûidovstvÌ, nebo na druhou stranu, zda snadna mÌsto p˘vodnÌho ûidovstvÌ nenastoupilo k¯esùanstvÌ. Takto for-mulovanÈ ot·zky a moûnÈ odpovÏdi vöak mohou p¯ispÏt nanejv˝ök co nejz¯etelnÏjöÌmu uvÏdomÏnÌ celÈ problematiky, jinak jsou ËistÏteoretickÈ, neboù se nekryjÌ s konkrÈtnÌ historickou skuteËnostÌ. Jez¯ejmÈ, ûe k¯esùanstvÌ vzn·öÌ n·rok na svÈbytnost, zatÌmco ûidovstvÌnepochybnÏ historicky d·le existuje nez·visle na k¯esùanstvÌ.

Zvl·ötnost k¯esùanskÈho PÌsma vybÌzÌ k ponÏkud hluböÌmu pro-zkoum·nÌ. Spisy, zahrnutÈ do k¯esùanskÈ Bible jako takzvan˝ Star˝z·kon, jsou bezpochyby Ñp¯edk¯esùanskÈì. JeötÏ neû bude moûnÈ ob-jasnit, zda tato Ñp¯ed-k¯esùanskostì znamen· nezbytn˝ p¯edpokladpro k¯esùanstvÌ nebo naopak nÏco ne-k¯esùanskÈho, je t¯eba pouk·-zat na implikaci z·kladnÌ ot·zky, proË k¯esùanstvÌ tyto spisy v˘bectradovalo. P¯edstavuje Star˝ z·kon pro k¯esùanstvÌ pouze historickÈnebo n·boûenskodÏjinnÈ pozadÌ jeho zrodu? Takov˝ pohled se ob-jevuje pokaûdÈ, kdyû je Star˝ z·kon v k¯esùanstvÌ legitimov·n jakoBible JeûÌöe a jeho apoötol˘. P¯estoûe z tohoto p¯Ìstupu m˘ûeme vy-vodit i teologickou prioritu StarÈho z·kona coby PÌsma svatÈho,ch·pe se vÏtöinou spÌöe jen jako vzpomÌnka a zpÏtnÈ uzn·nÌ (prostÏproto, ûe tehdy jeötÏ û·dn˝ Nov˝ z·kon neexistoval). Ovöem nez·vi-sle na tom, jak tyto ot·zky zodpovÌme (viz nÌûe Ë·st C), vystupuje jiûp¯i letmÈm pohledu st·le v˝raznÏji do pop¯edÌ jist· zvl·ötnost a pro-blematiËnost dvoudÌlnÈ k¯esùanskÈ Bible. P¯itom se nejprve a p¯e-devöÌm musÌme ujistit, ûe se nejedn· o v˝luËnÏ liter·rnÌ problÈm.O PÌsmu svatÈm totiû m˘ûeme p¯ÌsnÏ vzato hovo¯it pouze v souvis-


losti s n·boûensk˝m spoleËenstvÌm, kterÈ danÈ knihy uzn·v· jakoûtosvÈ PÌsmo svatÈ.

Jestliûe tedy k¯esùansk˝ Star˝ z·kon jiû d¯Ìve byl a nad·le z˘st·v·svat˝m PÌsmem ûidovstvÌ, pak s sebou kaûd· k¯esùansk· v˝povÏÔo teologickÈm v˝znamu StarÈho z·kona nese z·roveÚ i v˝povÏÔ o ûi-dovstvÌ. Myölenka, ûe Star˝ z·kon tvo¯Ì nezbytn˝ (historick˝ Ëi n·-boûenskodÏjinn˝) kontext NovÈho z·kona, je potom nap¯Ìklad roz-vedena do n·zoru, ûe Bible Izraele je pro k¯esùanstvÌ ÑdÏdictvÌmì.StejnÏ jako je spr·vnÈ a d˘leûitÈ trvat na tom, ûe k¯esùanstvÌ vÏtöÌË·st svÈho PÌsma svatÈho nevytvo¯ilo samo, ale p¯evzalo, a ûe tudÌûz ûidovstvÌ vych·zÌ, je na druhou stranu myölenka dÏdictvÌ nebez-peËn·, neboù b˝v· spojena se smrtÌ nebo p¯inejmenöÌm jistou ukon-ËenostÌ. A k¯esùanÈ se p¯Ìliö Ëasto povaûovali za jedinÈ legitimnÌ dÏ-dice n·boûenstvÌ ÑStarÈ smlouvyì a v d˘sledku toho prohlaöovaliûidovstvÌ za uzav¯enÈ nebo p¯ekonanÈ. V˝mluvn˝m dokladem tako-vÈho stanoviska je i termÌn ÑpozdnÌ ûidovstvÌì, pouûÌvan˝ Ëasto propobiblickÈ (zvl·ötÏ p¯edk¯esùanskÈ) ûidovstvÌ. Na druhou stranu jenutno pouk·zat i na celou ¯adu doklad˘ pozitivnÌho ch·p·nÌ vzta-hu k ûidovstvÌ v dÏjin·ch k¯esùanstvÌ, doklad˘ opÌrajÌcÌch se pr·vÏo svÏdectvÌ textu StarÈho z·kona k¯esùanskÈ Bible (viz d·le kap.C III). Co se t˝Ëe pohledu na Bibli, setk·v·me se vöak u k¯esùan˘Ëasto takÈ s n·zorem, ûe j·dro k¯esùanstvÌ, zpr·va o Kristu, se na-ch·zÌ v NovÈm z·konÏ, a tudÌû je t¯eba specifickÈ k¯esùanskÈ obsahyformulovat v opozici ke StarÈmu z·konu a k ûidovstvÌ. Proti tomunicmÈnÏ stojÌ nejen jiû zmÌnÏn· povaha vyzn·nÌ Krista, ale i dalöÌ fe-nomÈn, o nÏmû bude ¯eË d·le, totiû ûe Nov˝ z·kon nikdy nebyl kon-cipov·n jako svÈbytn· a samostatn· kniha, kterou by bylo moûnostavÏt do protikladu ke StarÈmu z·konu. Pro pochopenÌ specifiË-nosti k¯esùanskÈ Bible ñ a ta n·s zde p¯edevöÌm zajÌm· ñ bude uûi-teËnÈ p¯edstavit moûnÈ alternativy naznaËenÈ komplexnÌ dvou-dÌlnÈ jednoty.

Nap¯Ìklad svatÈ PÌsmo muslim˘, Kor·n, p¯edstavuje jin˝ modelvzniku PÌsma a jinou koncepci. Ve vztahu k Bibli tento model m˘-ûeme charakterizovat jako integraci, neboù Kor·n p¯ebÌr· celou ¯adubiblick˝ch tradic (nap .̄ o Abrahamovi, Iz·kovi a Izmaelovi, JeûÌöovi,Marii) a integruje je do jedinÈ, z hlediska teologie zjevenÌ jednotnÈa uzav¯enÈ knihy, Kor·nu. Jin˝ mysliteln˝ model p¯edstavuje adice,

I. Zvl·ötnost z·kladnÌho dokumentu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . [17]

p¯ipojenÌ. O tu by se jednalo, kdyby k¯esùanstvÌ jednoduöe p¯ipojilov˝znamn· svÏdectvÌ o Kristu (evangelia, dopisy atd.) k jiû existujÌcÌBibli. TakovÈ ¯eöenÌ n·m moûn· dnes p¯ipad· jen teoretickÈ a p¯Ì-liö n·silnÈ, tehdy by ovöem nebylo niËÌm neobvykl˝m, protoûe i sou-bor spis˘ biblickÈho k·nonu vznikl v procesu postupnÈho r˘stu.S tÌm navÌc souvisÌ skuteËnost, ûe r˘znÈ skupiny v r·mci ûidovstvÌuzn·valy jako PÌsmo svatÈ ne zcela totoûnÈ soubory spis˘. Jako dalöÌmoûnost se nabÌzÌ redakce. TakÈ u tohoto modelu si m˘ûeme vypo-moci antick˝mi vzory. RedakËnÌm p¯epracov·nÌm bychom v p¯Ì-padÏ Bible rozumÏli takovou christianizaci dosavadnÌho PÌsma sva-tÈho, kter· by do jeho textu vpravila specifickÈ prvky k¯esùanskÈhovyzn·nÌ. Model redakce vÏcnÏ odpovÌd· jiû zmÌnÏnÈmu integraË-nÌmu modelu, kter˝ podobn˝m zp˘sobem podnik· urËit˝ v˝bÏr. Po-slednÌ teoretickou alternativu dvoudÌlnÈ k¯esùanskÈ Bible lze opsattermÌnem substituce. O tu by se jednalo tehdy, kdyby Star˝ z·konmÏl b˝t Nov˝m z·konem nahrazen, coû ale v d˘sledku vych·zÌ na-stejno s dodnes obËas vzn·öen˝m poûadavkem odstranit Star˝ z·-kon z k¯esùanstvÌ.

K¯esùanstvÌ nezvolilo ani jedno z uveden˝ch ¯eöenÌ. NamÌstotoho nastoupilo nejobtÌûnÏjöÌ cestu ustavenÌm dvoudÌlnÈ jednotyPÌsma svatÈho. V˝znam zvl·ötnÌho z·kladnÌho dokumentu k¯esùan-stvÌ zachycuje jednou provûdy jiû skuteËnost, ûe se tomuto ÑrozöÌ-¯enÈmu vyd·nÌì nedostalo novÈho jmÈna, ale je stejnÏ jako jiûv ûidovstvÌ oznaËov·no prostÏ jako PÌsmo (svatÈ) Ëi pozdÏji jako Bible.»lenÏnÌ na dvÏ Ë·sti p¯i zachov·nÌ jednoty celku je vyj·d¯eno jen in-ternÌ terminologiÌ, jeû oba dÌly oznaËuje jako Star˝ a Nov˝ z·kon.

PoË·teËnÌ, prvotnÌ a vöechno dalöÌ zakl·dajÌcÌ zvÏst k¯esùanstvÌ vy-ch·zÌ z onoho PÌsma svatÈho, kterÈmu se poslÈze zaËalo ¯Ìkat Star˝z·kon. Proto m˘ûeme toto PÌsmo opr·vnÏnÏ oznaËovat jako Ñz·-kladnÌ dokumentì k¯esùanstvÌ (i kdyû v˝öe zmÌnÏn· oznaËenÌ PÌsmosvatÈ Ëi Bible pozdÏji zahrnujÌ i novoz·konnÌ spisy). Toto PÌsmo, poz-dÏjöÌ Star˝ z·kon, je tudÌû konstitutivnÌ b·zÌ, z·kladnÌm dokumen-tem vöeho k¯esùanskÈho zvÏstov·nÌ. Poûadavek nastolit jasnÏ vyme-zenÈ vztahy cestou v˝luËnÈho urËenÌ NovÈho z·kona jako svatÈhoPÌsma k¯esùanstvÌ a hebrejskÈ Bible jako PÌsma ûidovstvÌ, kter˝ seobËas objevuje na k¯esùanskÈ nebo ûidovskÈ stranÏ,1 je proto t¯ebaodmÌtnout jako poûadavek nesluËiteln˝ s k¯esùansk˝m vyzn·nÌm.


II. OZNA»ENÕ Z¡KLADNÕHO DOKUMENTU

K¯esùanÈ zachytili zvl·ötnost z·kladnÌho dokumentu takÈ v odpovÌ-dajÌcÌ terminologii, kdyû svoji dvoudÌlnou Bibli oznaËovali jako PÌs-mo StarÈho a NovÈho z·kona. Vzhledem k p˘vodu PÌsma v ûidovstvÌz toho vypl˝v·, ûe p˘vodnÌ oznaËenÌ ÑPÌsmo svatÈì je p¯eneseno nanov˝ dvoudÌln˝ celek a Ë·st obsahovÏ odpovÌdajÌcÌ p¯evzat˝m kni-h·m je p¯ejmenov·na na Star˝ z·kon. HistorickÈ ko¯eny oznaËenÌdvou Ë·stÌ k¯esùanskÈ Bible jako StarÈho a NovÈho z·kona m˘ûemevystopovat jen obtÌûnÏ. »asto se v tÈto souvislosti poukazuje na se-znam kanonick˝ch spis˘ u Melitona ze Sard (kolem 180 n. l.), kdeje ¯eË o Ñknih·ch starÈ smlouvyì, ovöem nenalezneme tu protilehlÈoznaËenÌ typu Ñknihy novÈ smlouvyì a navÌc lze toto souslovÌ vykl·-dat ve smyslu 2K 3,14. Zde, na jedinÈm mÌstÏ Bible, kde je Ñsmlou-vaì kvalifikov·na jako Ñstar·ì, se ovöem nejedn· o û·dn˝ terminustechnicus oznaËujÌcÌ PÌsmo svatÈ. Text zapad· do souvislosti ˙vaho apoötolskÈ sluûbÏ v 2K 3, kde Pavel stavÌ proti sobÏ sluûbu ÑnovÈsmlouvyì (3,6) a Ñstarou smlouvuì, kter· i jako p¯eËten˝ text z˘st·v·d·le zahalena. Toto zahalenÌ, ukonËenÈ v Kristu, umoûÚuje nahlÈd-nout Ñstarou smlouvuì jako Ñnovou smlouvuì. P¯edpokladem vöakje, ûe se zde nemluvÌ o dvou smlouv·ch, ale vlastnÏ jen o jednÈ.Ñ,Star· smlouvaë tak z·¯Ì v ,novÈ smlouvÏë nezahalenÏ a v n·dhe¯evych·zejÌcÌ z Boha samÈho.ì (Lohfink 53) Je tedy z¯ejmÈ, ûe uve-denÈ zmÌnky o smlouvÏ ñ aù starÈ Ëi novÈ ñ nejsou mÌnÏny jakooznaËenÌ knih a ani takov· oznaËenÌ nep¯edpokl·dajÌ. Je nicmÈnÏmoûnÈ, ûe se tu nach·zÌ jeden z ko¯en˘ nebo n·vazn˝ch bod˘ poz-dÏjöÌ terminologie. Kapitola 2K 3 p¯inejmenöÌm obsahuje rozhodu-jÌcÌ prvky, kterÈ podstatn˝m zp˘sobem p¯edznamenaly pozdÏjöÌ za-ch·zenÌ s pojmy StarÈho a NovÈho z·kona. Je tedy v z·sadÏ moûnÈ,ûe pro zvl·ötnost rozdÏlenÈ jednoty k¯esùanskÈ Bible, spoËÌvajÌcÌv symbiÛze prvk˘ kontinuity a prvk˘ diskontinuity, se nabÌzelozvl·öù p¯ÌhodnÈ vyj·d¯enÌ v myölence smlouvy starÈ a novÈ. Pavlov-skÈ tÈma p¯ekon·nÌ dosavadnÌho stavu veölo i do n·zvoslovÌ soubor˘

II. OznaËenÌ z·kladnÌho dokumentu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . [19]

PÌsem, avöak m˘ûe takÈ vÈst k nedorozumÏnÌm. SvÏdËÌ o tom i poz-dÏjöÌ tradice, kter· pr·vÏ v n·vaznosti na 2K 3,14n myslÌ na konecstarÈ smlouvy a v protikladu k nÌ ch·pe smlouvu novou jako nÏcoÑ jinÈhoì, co nynÌ nastupuje na jejÌ mÌsto. Toto neporozumÏnÌ ilus-truje chybn˝ p¯eklad 2K 3,14, kter˝ se objevuje dodnes (podobnÏjako nÏmeck˝ Sjednocen˝ p¯eklad p¯ekl·d· i citovan˝ »esk˝ eku-menick˝ p¯eklad ñ pozn. p¯ekl.): ÑAvöak jejich myölenÌ na tom ustr-nulo. Aû do dneönÌho dne z˘st·v· onen z·voj p¯i ËtenÌ starÈ smlouvya z˘st·v· skryto, ûe je zruöen v Kristu.ì Pavlovi ale v kontextu 2K3,14 pr·vÏ nejde o to, ûe by (star·) smlouva byla v Kristu zruöena,ale o to, ûe v Kristu konËÌ zahalenost starÈ smlouvy. Potvrzuje toi v n·sledujÌcÌ v˝povÏdi ujiötÏnÌm, ûe kdykoli se nÏkdo obr·tÌ keKristu, je pro nÏj z·voj odstranÏn (2K 3,15n). P¯ÌËina neporozumÏnÌdot˝kajÌcÌho se jak 2K 3,14, tak i terminologickÈho rozliöov·nÌ Sta-rÈho a NovÈho z·kona v k¯esùanskÈ Bibli, tkvÌ v ch·p·nÌ sÈmantic-kÈho vztahu Ñstar˝ñnov˝ì. V souvislosti s identick˝m pojmem Ñsmlou-va/z·konì u starÈho i novÈho se ukvapenÏ zaËalo vych·zet ze dvourozliËn˝ch veliËin a nebralo se v ˙vahu, ûe starÈ a novÈ mohou b˝ttakÈ charakteristiky dvou forem nebo projev˘ tÈhoû. P¯Ìvlastky Ñsta-r˝ì a Ñnov˝ì tedy nemusÌ oznaËovat prvky stojÌcÌ v opozici, ale i p·rkorelace. NesmÌme nicmÈnÏ zapomÌnat, ûe pr·vÏ popsanÈ neporozu-mÏnÌ nevypl˝v· jen z jazykov˝ch nebo hermeneutick˝ch problÈm˘,daleko spÌöe jde o souË·st i v˝raz procesu oddÏlenÌ a odlouËenÌk¯esùanstvÌ od ûidovstvÌ.

Pr·vÏ z perspektivy napÏtÌ mezi ûidovstvÌm a k¯esùanstvÌm je nut-no pohlÌûet na jednÈ stranÏ na dodnes p˘sobÌcÌ negativnÌ asociacikvalifikujÌcÌ ÑStar˝ z·konì jako zastaralÈ, p¯ekonanÈ a mÈnÏcennÈsvÏdectvÌ, na druhÈ stranÏ ale i na z¯etelnÈ a intenzivnÌ snahy po-slednÌch let vytvo¯it nÏjakou p¯imÏ¯enÏjöÌ, jednoznaËnÏjöÌ a nezatÌ-ûenou terminologii. Z·sadnÌ problÈm p¯esnÏ vystihl gener·lnÌ sy-nod reformovan˝ch cÌrkvÌ v NizozemÌ v dokumentu ÑCÌrkev a Izraelpat¯Ì dohromady / k Jednomuì z 9. dubna 1983:

ÑV rozhovoru s ûidovstvÌm si k¯esùanÈ uvÏdomujÌ, ûe v˝raz ,Star˝ z·konë jevystaven nedorozumÏnÌm. ,StarÈë totiû hned evokuje ,zastaralÈë. V souvislostise zn·m˝mi teologick˝mi konstrukcemi jako ,z·konë (= SZ) a ,evangeliumë(= NZ) nebo ,oËek·v·nÌë (= SZ) a ,naplnÏnÌë (= NZ) m· takovÈ oznaËenÌ zan·sledek, ûe Star˝ z·kon m˘ûe b˝t povaûov·n za p¯ekonanou knihu. V cÌr-


kevnÌch dÏjin·ch k tomu kaûdop·dnÏ doch·zelo Ëasto. V tÈto dobÏ tedy myk¯esùanÈ stojÌme p¯ed v˝zvou novÏ promyslet v˝znam StarÈho z·kona. Budemese muset ñ znova! ñ nauËit, ûe toho obsahuje vÌce, neû pouze a v˝hradnÏ slovaodkazujÌcÌ na JeûÌöe Krista. Tuto prvnÌ knihu se zpr·vou o smlouvÏ, kterouuzav¯el B˘h s lidem Izraele (odtud v˝raz ,PrvnÌ kniha Smlouvyë), smÏla cÌr-kev v dobÏ svÈho vzniku p¯ijmout jako dar z ûidovsk˝ch rukou. V NovÈm z·-konÏ nenÌ ¯eËeno nic podstatnÏ jinÈho, neû co stojÌ v ,PrvnÌ knize smlouvyë:B˘h skrze JeûÌöe Krista uzav¯el Novou smlouvu s cel˝m svÏtem. Z toho d˘-vodu m˘ûeme Nov˝ z·kon charakterizovat jako ,Druhou knihu smlouvyëì(citov·no dle R. Rendtorff/H. H. Henrix (ed.), Die Kirchen und das Juden-tum, Paderborn/M¸nchen 21989, 518n).

KromÏ tohoto pokusu namÌsto o StarÈm a NovÈm z·konÏ hovo-¯it o PrvnÌ a DruhÈ knize smlouvy se objevila ¯ada dalöÌch n·vrh˘,jak opravit st·vajÌcÌ terminologii. VÏtöina tÏchto n·vrh˘ poch·zÌ odamerick˝ch biblist˘ (srv. Prime/Original/First Testament), v nÏ-meckÈ jazykovÈ oblasti vystoupil do pop¯edÌ z·jmu a diskuzÌ v˝razÑErstes Testamentì (ÑPrvnÌ z·konì). E. Zenger v roce 1991 upozor-nil na problÈm svou knihou ÑDas Erste Testamentì a podstatnoumÏrou takÈ ovlivnil celou diskuzi; s·m vyjmenov·v· nÏkolik pozitiv-nÌch implikacÌ novÈho oznaËenÌ:

(1) ZamezÌ tradiËnÌmu podceÚov·nÌ, spojovanÈmu asociativnÏ a faktickys oznaËenÌm ,Star˝ z·konë.

(2) P¯edevöÌm korektnÏ reprodukuje historickou skuteËnost: oproti ,No-vÈmuë (DruhÈmu) z·konu skuteËnÏ vznikl jako ,prvnÌë.

(3) Teologicky spr·vnÏ formuluje: dosvÏdËuje totiû onu ,vÏËnouë smlouvu,kterou B˘h uzav¯el s Izraelem jako sv˝m ,prvorozen˝më synem (srv. Ex 4,22;Oz 11,1), jako poË·tek onoho velkÈho ,dÏnÌ smlouvyë, do nÏhoû B˘h Izraelechce p¯ibrat takÈ pron·rody svÏta.

(4) Jako ,PrvnÌë z·kon odkazuje d·le na ,Druh˝ z·konë. PodobnÏ jako sedruh˝ neobejde bez prvnÌho, p¯ipomÌn· k¯esùanskÈ oznaËenÌ ,PrvnÌ z·konë,ûe toto jeötÏ nenÌ cel· k¯esùansk· Bible. (153)

TakÈ a pr·vÏ kdyû pochopÌme nutnost odhalit a odstranit nega-tivnÌ asociace a chybnÈ interpretace, spojenÈ s pojmem StarÈho z·-kona, musÌme se pt·t, zda n·hrada, kter· se nabÌzÌ v podobÏ ozna-ËenÌ PrvnÌ z·kon, m˘ûe v plnÈm rozsahu zastoupit tradiËnÌ pojemStar˝ z·kon. Pokud proti v˝öe zmÌnÏn˝m pozitivnÌm implikacÌm po-jmu PrvnÌ z·kon postavÌme kritickÈ pozn·mky E. Zengera k pojmuStarÈho z·kona, nab˝v· problÈm na z¯etelnosti. Zenger nap¯Ìklad


kriticky p¯ipomÌn·, ûe pojem StarÈho z·kona nenÌ biblick ,̋ neboùNov˝ z·kon s·m nezn· ani Star˝ z·kon, ani û·dnÈ starÈ spisy, a ûekoneckonc˘ neodpovÌd· sebepojetÌ StarÈho z·kona a ani nenÌ p¯i-mÏ¯en˝ ûidovskÈmu ch·p·nÌ tÏchto spis˘ (srv. Zenger 146ñ148).

Pojmenovat prvnÌ Ë·st k¯esùanskÈ Bible jako Star˝ z·kon je bez-pochyby myslitelnÈ a smysluplnÈ pouze ve spojenÌ s nÏjak˝m Nov˝mz·konem. NedÌlnou souË·stÌ diskuze tedy je ot·zka specifick˝chrys˘ k¯esùanskÈ Bible jako dvoudÌlnÈho PÌsma (viz v˝öe). Jestliûevöak oznaËenÌ Star˝ a Nov˝ z·kon jako charakteristika tvaru k¯esùan-skÈho PÌsma svatÈho jiû vych·zejÌ z existence takto vzniknuvöÌho PÌs-ma, smÌme Ëi musÌme v˘bec tyto pojmy hledat v Bibli samÈ? Snahakvalifikovat p¯Ìpadn· oznaËenÌ Bible nebo jejÌch Ë·stÌ jako biblick·Ëi bibliËtÏjöÌ neû jin· je vÌce neû sporn·. Stejnou mÏrou a moûn·jeötÏ tÌm spÌöe to platÌ v p¯ÌpadÏ zjiötÏnÌ, ûe Nov˝ z·kon nezn· û·dnÈoznaËenÌ PÌsma, jeû by obsahovalo kvalifikaci star˝. V dobÏ vznikutext˘ pozdÏji zahrnut˝ch do souboru NovÈho z·kona jeötÏ nenÌzn·ma û·dn· veliËina, kter· by mohla b˝t postavena proti Ëi na ro-veÚ tehdejöÌmu PÌsmu svatÈmu, pozdÏjöÌmu StarÈmu z·konu. Pr·vÏnep¯Ìtomnost pojmu Star˝ z·kon v NovÈm z·konÏ svÏdËÌ o tom, ûepojmov· opozice star˝ ñ nov˝ v k¯esùanskÈm oznaËenÌ PÌsma vych·zÌz korelace obou celk˘ a ûe jejÌm z·mÏrem nenÌ kvalifikace ve smy-slu vyööÌho nebo niûöÌho ohodnocenÌ jednÈ Ëi druhÈ Ë·sti.

Hled·me-li mÏ¯Ìtko p¯imÏ¯enosti n·zvu tohoto souboru spis˘v odpovÏdi na ot·zku, jak PÌsmo ch·pe samo sebe, p¯ÌpadnÏ jakÈ jeûidovskÈ pojetÌ, dost·v·me se nakonec k samotnÈmu j·dru celÈ pro-blematiky. Ot·zka sebepojetÌ PÌsma jako celku, nikoli jen jednotli-v˝ch spis˘ (!), vede nutnÏ smÏrem, kter˝m ukazujÌ klasick· oznaËe-nÌ, spoleËn· p¯ese vöechny odliönosti obou knih k¯esùan˘m i ûid˘m:Bible a PÌsmo svatÈ. Jedn· se zde o sbÌrku spis˘ (svÏdËÌ o tom i p˘-vodnÌ plur·l ta biblia), kterÈ je jako celku p¯ipisov·na jist· zvl·ötnÌkvalita: svatost. ObojÌ, kompozice i vyj·d¯enÌ kvality, p¯edpokl·d·existenci urËitÈho n·boûenskÈho spoleËenstvÌ. V tomto bodÏ se do-t˝k·me fenomÈnu a problÈmu biblickÈho k·nonu (k tomu srv. C I2.1). A v perspektivÏ k·nonu se z¯etelnÏ ukazuje, ûe nenÌ moûnÈpt·t se na pojetÌ vlastnÌ identity u toho kterÈho PÌsma, ale ûe sev kaûdÈm k·nonu artikuluje ch·p·nÌ vlastnÌ identity urËitÈho n·bo-ûenskÈho spoleËenstvÌ, jeû dan˝ k·non uzn·v· jako PÌsmo svatÈ. Co


se t˝Ëe shod a rozdÌl˘ v rozsahu a struktu¯e korpusu spis˘ uzn·va-n˝ch ûidy a k¯esùany, m˘ûeme ûidovskÈ pojetÌ tÏchto spis˘ jakoÑpsanÈ TÛryì ve spojenÌ s Ñ˙stnÌ TÛrouì povaûovat za jist˝ protÏjöekk¯esùanskÈho pojetÌ, kterÈ je ch·pe jako ÑStar˝ z·konì ve spojenÌs ÑNov˝m z·konemì, nelze vöak obojÌ srovn·vat a navz·jem vymezo-vat hodnotÌcÌm zp˘sobem. M˘ûeme a musÌme jen trvat na historic-kÈm a teologickÈm p˘vodu k¯esùanskÈho pojetÌ v ûidovskÈm. Aby-chom mohli posoudit navrûen˝ n·zev PrvnÌ z·kon, je t¯eba tradiËnÌoznaËenÌ Star˝ z·kon uchopit preciznÏji v jeho p˘vodu a vzniku,aby bylo moûnÈ rozhodnout, zda novÈ oznaËenÌ odpovÌd· p˘vod-nÌmu a zda je m˘ûe nahradit.

SkuteËnost, ûe pojmov˝ p·r star˝ ñ nov˝ v oznaËenÌch obou Ë·stÌk¯esùanskÈ Bible jako Star˝ a Nov˝ z·kon nep¯edstavuje p·r opozi-ce, ale korelace, lze doloûit takÈ poukazem na 2K 3,14, kde ÑstarÈìje vztaûeno na Ëas zahalenÌ smlouvy a ÑnovÈì na jejÌ odhalenÌ, jakoûi zjiötÏnÌm, ûe aû do ust·lenÌ novoz·konnÌho k·nonu se nikde ne-mluvÌ o StarÈm z·konÏ nebo star˝ch spisech. Jako takovÈto korelaË-nÌ pojmy odkazujÌ oznaËenÌ Star˝ a Nov˝ z·kon na svÈ postavenÌa po¯adÌ v r·mci k¯esùanskÈ Bible. Star˝ z·kon p¯edch·zÌ NovÈmuz·konu, je fundamentem, na kterÈm Nov˝ z·kon spoËÌv· a bez kte-rÈho nem˘ûe existovat. Po¯adÌ zachycenÈ ve vztahu korelace navÌcurËuje i smÏr interpretace (k tomu podrobnÏ viz C I 3.). A koneËnÏvytv·¯ejÌ pojmy star˝ ñ nov˝ vztah absolutnÌ korelace. To znamen·,ûe m·me pouze tyto dvÏ veliËiny a t¯etÌ nebo dalöÌ jiû v danÈmvztahu nejsou myslitelnÈ (rozliöov·nÌ jako nov ,̋ novÏjöÌ, nejnovÏjöÌ,resp. star ,̋ staröÌ, nejstaröÌ majÌ smysl pouze tam, kde se vych·zÌpouze z jednoho pojmu, nikoli v p¯ÌpadÏ protikladu dvou). Pr·vÏv˝luËnost vztahu, vyznaËen· slovy star˝ a nov ,̋ se v p¯ÌpadÏ ËÌsel-n˝ch p¯Ìvlastk˘ ztr·cÌ, respektive je z¯ejm· pouze tehdy, kdyû sehovo¯Ì pouze o PrvnÌm z·konÏ, ale nikoli takÈ o DruhÈm z·konÏ.Ovöem zde zase vyvst·vajÌ novÈ ot·zky ohlednÏ jednoty obou taktorozliËnÏ pojmenovan˝ch Ë·stÌ.

PlatÌ tedy, ûe pojem Star˝ z·kon je zav·dÏjÌcÌ, sv·dÌ k chybn˝m z·-vÏr˘m, zvl·ötÏ kdyû k¯esùanstvÌ tuto prvnÌ Ë·st svÈ Bible aû p¯ÌliöËasto ch·palo jako Star˝ ñ ve smyslu zastaral ,̋ p¯ekonan˝ a ned˘le-ûit˝ ñ z·kon. Nov˝ pojem PrvnÌ z·kon tu bezpochyby vybÌzÌ ke bdÏ-losti a vnÌmavosti v˘Ëi ot·zce zvl·ötnosti k¯esùanskÈ Bible s ohledem


na jejÌ dvoudÌlnost. Z·roveÚ vöak nereprodukuje vöe, co obsahovalotradiËnÌ oznaËenÌ. I k tomuto termÌnu je t¯eba leccos dodat a dovys-vÏtlit, podobnÏ jako musÌme v p¯ÌpadÏ oznaËenÌ StarÈho z·kona vy-svÏtlit, ûe nevyjad¯uje zastaralost. Tak Ëi onak se jedn· o historickoua teologickou prvo¯adost a o zakl·dajÌcÌ funkci tÈto Ë·sti v r·mcicelku k¯esùanskÈ Bible, p¯edevöÌm tedy o to, co vystihuje pojem an-cienity (moûnost rozliöenÌ v rom·nsk˝ch jazycÌch ñ nap .̄ francouz-skÈ ancien a vieux ñ ËinÌ v tÈto oblasti podobnou terminologickoudiskusi zbyteËnou). OznaËenÌ Star˝ a Nov˝ z·kon si takÈ û·d·koment·¯ ve vztahu k termÌnu Ñz·konì. Ten b˝v· Ëasto (v nÏmËinÏv˝slovnÏ ÑTestamentì ñ pozn. p¯ekl.) mylnÏ ch·p·n v juristickÈmv˝znamu jako definitivnÏ platn· z·vÏù a nespojuje se s biblick˝mpojmem smlouvy, kter˝ leûÌ v jeho z·kladu. To bylo takÈ d˘vodem,proË v˝öe citovan˝ gener·lnÌ synod reformovan˝ch cÌrkvÌ v Nizo-zemÌ mluvil o ÑPrvnÌ/DruhÈ knize smlouvyì.2

Jak v˝slovnÏ zd˘razÚuje ¯ada ofici·lnÌch cÌrkevnÌch dokument˘,je t¯eba rozmanitÈ snahy o n·hradu za zav·dÏjÌcÌ v˝raz ÑStar˝ì z·-kon zasazovat do horizontu ûidovsko-k¯esùanskÈho dialogu. Pr·vemse znovu a znovu poukazovalo na to, ûe Ëasto bezmyölenkovitÈ uûitÌpojmu Star˝ z·kon pro ûidovskou Bibli je neopodstatnÏnÈ a ûesvÏdËÌ o nedostatku vnÌmavosti. Avöak pojem PrvnÌ z·kon z˘st·v·stejnÏ jako termÌn Star˝ z·kon v k¯esùanskÈ tradici a oznaËuje v˝-hradnÏ prvnÌ Ë·st k¯esùanskÈ Bible. Synod EvangelickÈ cÌrkve v Po-r˝nÌ proto ve svÈm usnesenÌ ÑK obnovÏ vztahu mezi k¯esùany a ûidyìroku 1980 navrhl zavÈst pro Star˝ z·kon oznaËenÌ ÑHebrejsk· Bib-leì, aby byl k dispozici pojem pouûiteln˝ spoleËnÏ pro ûidy i k¯es-ùany. Z tohoto oznaËenÌ ale vyplynuly novÈ obtÌûe, neboù jeho spo-jenÌ s jazykem (hebrejötinou) by p¯ÌsnÏ vzato vyluËovalo aramejskÈpas·ûe, stejnÏ jako i ¯eckÈ spisy, kterÈ katolick· a pravoslavn· tra-dice uzn·vajÌ jako spisy deuterokanonickÈ. TermÌn hebrejsk· BiblenavÌc, majÌ-li jej uûÌvat ûidÈ i k¯esùanÈ, stÌr· strukturnÌ zvl·ötnosti ûi-dovskÈho, respektive k¯esùanskÈho k·nonu tÏchto text˘, jehoû teo-logick˝ v˝znam v poslednÌ dobÏ podtrhla kanonick· ökola (viz C I2.1). Kanonick· struktura ûidovskÈ bible je nejlÈpe vyj·d¯ena umÏ-l˝m slovem Tenach (resp. TaNaK), sloûen˝m ze zaË·teËnÌch pÌsmenhebrejsk˝ch v˝raz˘ pro t¯i Ë·sti k·nonu (TÛra = UËenÌ, níviÌm = Pro-roci, kítuvÌm = Spisy). Na rovinÏ ûidovskÈho k·nonu odkazuje v˝raz


Tenach/TaNaK ke specifickÈmu zp˘sobu ËtenÌ a rozumÏnÌ tÏmtospis˘m, a obdobnÏ p¯edznamen·v· termÌn Star˝ z·kon intencio-n·lnÏ a funkËnÏ v˝znam tÏchto knih pro k¯esùany. Ukazuje se tedy,ûe oznaËenÌ textu nelze oddÏlit od jeho v˝znamu pro to nebo onospoleËenstvÌ vÌry, a je jedinÏ dob¯e, kdyû tento fakt budeme vyjad¯o-vat odpovÌdajÌcÌm pojmov˝m odliöenÌm.

NicmÈnÏ je pochopitelnÈ a spr·vnÈ, ûe kromÏ toho hled·metakÈ oznaËenÌ, kterÈ by vystihlo to, co je pro ûidy a k¯esùany spoleËnÈa co tvo¯Ì p˘vodnÌ z·kladnu jejich PÌsem. Jelikoû ale nenÌ moûnÈoddÏlit svat˝ text od toho kterÈho spoleËenstvÌ ñ a to je v ûidovsko--k¯esùanskÈm vztahu v˝znamnÈ pr·vÏ i pro (prvotnÌ) adres·ty ñ nenÌzde vhodn˝ abstraktnÌ a spÌöe religionisticky orientovan˝ termÌn heb-rejsk· Bible. Chceme-li nÏjak oznaËit spoleËn˝ z·klad PÌsem ûid˘a k¯esùan˘, mÏli bychom spÌöe pouûÌt termÌnu ÑBible Izraeleì, pro-toûe pojem Bible lze bez problÈm˘ uûÌt v ûidovskÈm i k¯esùanskÈmkontextu (i pro rozdÌlnÈ celky) a takÈ oznaËenÌ Izrael je teologickyotev¯enÈ. Po ztr·tÏ st·tnÌ formy spoleËenskÈ existence v 6. stoletÌp .̄ n. l. se oznaËenÌ Izrael stalo v poexilnÌ dobÏ Ëestn˝m titulem Bo-ûÌho lidu a n·rokovaly si je nejrozliËnÏjöÌ skupiny (p¯edevöÌm v ra-nÈm ûidovstvÌ). Heslo Ñprav˝ Izraelì ukazuje na hrot tÏchto spor˘a k j·dru identifikace spojenÈ s tÌmto heslem.3 Na n·roku Ñpravos-tiì m· podÌl takÈ spoleËenstvÌ k¯esùan˘, kterÈ ñ je-li si vÏdomo to-hoto pozadÌ ñ oznaËenÌ sebe sama jako Izraele odkazuje k jeho p˘-vodu. V tomto p˘vodu ve spoleËnÈ z·kladnÏ PÌsem ûid˘ a k¯esùan˘si mohou k¯esùanÈ jasnÏji uvÏdomit svÈ zako¯enÏnÌ v ûidovstvÌ a spo-leËnÈ prvky s nÌm, ale z·roveÚ takÈ odliönosti od onoho ÑIzraele,kter˝ zakl·d· svoji kontinuitu nejen na Bohu, ale takÈ na n·rodÏa na zemi PÌsma svatÈhoì (Koch 242). V tomto bodÏ se ukazuje, ûev˝raz Bible Izraele m˘ûe slouûit nejen jako spoleËn˝ termÌn pro ûidya k¯esùany, n˝brû ûe vede k teologick˝m fundament˘m obou n·bo-ûenstvÌ.4 VÏdomÈ pouûÌv·nÌ termÌnu Bible Izraele n·m umoûÚuje po-chopit, ûe na stejnÈ svÏdectvÌ vÌry navazujÌ v dÏjin·ch dvÏ linie v˝-kladu, totiû v˝klad ûidovsk˝ a v˝klad k¯esùansk .̋


Abulafija, Abraham 166ñ169adice 17nAkilas 71Akiva (R.) 72, 101, 108n, 118n, 121n,

124n, 137Akivova ökola 108n, 119aktualizace 37, 39n, 115, 207Akvila 71ñ73alegoreze 84ñ86, 185, 208ñ210, 214,

216, 220alegorick˝ v˝klad 47, 49, 66, 83ñ88,

90n, 96n, 128n, 139ñ141, 149, 154,158, 163, 168, 208ñ212, 217, 260

alegorie 46, 141,147ñ149, 161n, 166,208n, 212, 214, 217

Alexandrie 85, 88, 91, 111, 192Ambrosius 214analogick˝ ˙sudek 108, 110ñ114anal˝zy pramen˘ 33antropomorfismus 80n, 161apokalyptika 41napologeti 182ñ184Aristeas 68n, 73, 87n, 90Ariste˘v list 68n, 72, 192Aristob˙los 86ñ88Atbaö 130, 134Augustinus 197n, 213

Barnab·ö˘v list 181nBechor äor, Josef 156, 160ben Chofni, ä'muel 152ben Maimon, Moöe ñ viz Maimonidesben Nachman, Moöe ñ viz NachmanidesBible Izraele 17, 25ñ27, 173, 175ñ188,

191, 193, 195ñ199, 201ñ204, 206n,215, 233n, 236, 239, 244, 249ñ253,258ñ262, 268n

Bible JeûÌöova 180biblia pauperum 215ñ218

biblick· hereze 254biblick· teologie 206, 239ñ243bohosluûba 79n, 88, 93, 120, 146BoûÌ jmÈna 164

cit·ty o naplnÏnÌ 43

ËÌselnÈ spekulace 86, 95ËÌsla 93, 129, 164, 167Ëtver˝ smysl PÌsma 39, 167ñ169, 208,

210ñ212, 217, 251

Damaösk˝ spis 57ñ59Daniel 37, 46, 62 dÏdictvÌ 17dÏjiny ñ v˝klad dÏjin 36nDÈmÈtrios 85nderaö 49, 152, 155, 158, 168Desatero 34, 36, 43n, 51, 53, 75, 81,

89, 92n, 101, 120, 163, 188diskontinuita 16, 19, 232ndoslovn˝ smysl 38, 46, 48n, 53n, 69,

72n, 90ñ93, 116n, 128n, 137,145ñ149, 152, 154nn, 161n, 165n,207ñ213, 217, 227n, 251

dvojÌ smysl PÌsma 91, 208ñ213

Egeria 201Eliezer (R.) 120n, 129, 131, 133etymologie 84, 98, 141, 146Ezdr·ö 38, 42, 100, 102n

farizeovÈ 47ñ49, 99FilÛn Alexandrijsk˝ 42n, 47, 50, 69n,

73, 88ñ98, 105, 108, 147, 150, 167 filosofick· alegorizace 161nnfilosofie 87, 92ñ95, 145ñ150, 152, 161,

163, 165n, 225

[280] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rejst¯Ìk

REJSTÿÕK

Geiger, Abraham 31ngematrie 129n, 133, 167glosy 33,13gramatika 145, 148, 152, 155ñ158

harmonizace 36, 53n, 57, 67, 73ñ75,107, 119, 152

hebrejsk· Bible 24ñ26, 52, 70,190ñ193, 195

hebrejsk˝ jazyk 104n, 141, 146n, 155nHilel 49, 110ñ114HomÈr 84ñ87, 91, 131HomÈr ñ v˝klad 84nn, 131

Chananel z Kairovanu 152Chr·m 46n, 50ñ57, 99n, 112, 124n,

132, 157, 178, 210Chr·mov˝ svitek 52ñ57, 78christologick· interpretace 177, 180,

210, 219ñ222

ibn Ezra, Abraham 152, 156ñ158ibn Kaspi, Josef 163nIgn·c z Antiochie 15inspirace 32, 37ñ39, 44, 46, 63, 66,

69ñ71, 84, 90, 192n, 217, 221, 226integrace 17n, 191interpretace 21, 23, 37, 68, 179, 183n,

199ñ202, 211, 249ñ251Irenej 184, 205nIzrael 20n, 25, 182, 189, 236, 240n,

252ñ254, 258nn

jazyk 20, 64, 67ñ74, 91, 103ñ109,130n, 143ñ151, 167, 170, 227n, 237n

Jeron˝m 73, 197n, 203 Jiömaelova ökola 106, 108n, 124JÛb 162nJustin 183

kabala 134, 164nKain 74, 81, 96, 151, 154kalend·¯ 40n, 56, 62, 157k·non 22ñ24, 26n, 43, 52, 69, 127,

173, 181n, 185ñ193, 195ñ198, 205,207, 220ñ224, 227, 229, 233,237ñ239, 241n, 247ñ249

KaraitÈ 136, 145ñ148, 157nKaro, Josef 155nKimchi, David 160, 163Kirkisani 145ñ148KlÈment˘v list 182knÏûÌ 40, 43n, 47n, 56n, 69, 99, 225kontext 117n, 124nkontinuita 16, 19, 27, 214, 233n, 253n,

268n Kor·n 17, 145kritika Bible 157Kumr·n 33, 38, 48ñ66, 73, 79, 102,

106n, 179

Letopisy/Paralipomenon 139ñ141,191

Liber Antiquitatum Biblicarum 42liturgickÈ ËtenÌ 52, 69, 75, 99n, 141nLuther 198, 217

Maimonides 161ñ163MalkÌsedek 65n, 143MarkiÛn 184ñ187, 222masoreti 145maöal 128n, 137Meliton ze Sard 19mesi·ö 15, 65, 159, 166, 178, 186, 269miíut 122Mikul·ö z Lyry 152MojûÌö 34ñ42, 44ñ49, 56n, 86ñ90,

100n, 108n, 119n, 139n, 148ñ150,157n, 163n, 189n, 196n

m˝tus 84

Nachmanides 109, 164ñ167nÏkoliker˝ smysl PÌsma 85, 107, 153,

167n, 207nn Neofiti 75, 80ñ82notarikon 130n, 134Nov˝ z·kon 19ñ26, 177ñ203, 230nn

obecnÈ a zvl·ötnÌ 116, 128obÏù 96, 99, 110n omyl 107Onkelos 80ñ83, 158opakov·nÌ 76, 105, 123n, 163nOrigenes 15, 73, 208

Rejst¯Ìk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . [281]

pardes 167ñ169Pascha 35Pesach 35n, 81, 110n, 115ñ119, 142peöat 48n, 108, 152, 155, 158, 166, 168peöer 62ñ66peöer Abakuk 63PÌseÚ pÌsnÌ 137ñ139pÌsmena 102ñ104pÌsmena ñ kombinace 167pÌsmo 68n, 71, 102, 129ñ131, 146,

164, 166nPÌsmo ñ ËtenÌ 45, 49, 52, 65, 75, 78n,

100, 103, 129n, 134, 137, 141ñ143,196, 199ñ201, 220, 245, 250

pragmatika textu 247ñ254pravidla Hilelova 110ñ118pravidla Jiömaele 118ñ120pravidla v˝kladu 72, 85, 107ñ134, 136,

146, 155proroci 31n, 35ñ40, 44, 46n, 58n,

62ñ66, 72, 79n, 86, 89n, 130n,140ñ143, 149n, 156, 161, 181n, 189n,195ñ197, 215n, 230, 261

p¯eklad 67ñ80, 82n, 84, 106, 148, 192p¯ÌrodnÌ z·kon 41, 93

Raöbam 154ñ156, 159nRaöi 152ñ156, 159, 164, 273recepËnÌ kritika 246ñ248redakce 18rewritten Bible 41, 78, 82ribuj 61, 103, 121rodokmen 139nrozpory 36, 54, 60, 74, 85, 119, 146

Saadja Gaon 146ñ152, 158saduceovÈ 47ñ49, 190samarit·ni 103, 198sensus plenior 63, 217, 219n, 223, 228Septuaginta 33, 52, 69ñ83, 85, 93n,

96ñ99, 130, 192n, 198, 219Sifra 134SÌrachovec 39n, 68, 197sn·¯ 66Spinoza 157stravovacÌ p¯edpisy 87

stvo¯enÌ 40n, 45n, 60, 73n, 80n,86ñ88, 92ñ96, 104n, 150, 153,158ñ160, 164ñ166, 200n, 232

substituce 18, 222symbol 63, 88, 91n, 144, 210, 216

öabat / den odpoËinku 61n, 89, 110n,116n, 151, 162

öabatov˝ rok 116

targum 36, 75ñ83, 100, 130, 149, 179targum Onkelos 80ñ83, 128, 158Tenach/TaNaK 24n, 177, 193ñ198teologie po OsvÏtimi 255ñ257Tertuli·n 184, 213textov· kritika 33, 53, 70, 79, 227Theodotion 72Tikunej sof írÌm 102, 158TÛra (˙stnÌ/psan·) 23n, 34ñ37, 40n,

44n, 54ñ60, 65, 70n, 79, 88, 90n,100ñ104, 108, 113, 120, 141n, 150n,158, 164, 168ñ170, 188ñ191,197ñ200, 268

tradice 47, 58, 75, 98ñ100, 111, 113n,120, 123, 136, 145ñ152, 164, 167n,184n, 188, 197, 219, 225n, 232n,246n, 258, 268

transkripce 68, 71, 277typologie 37, 42, 63, 137, 165, 183,

185, 213ñ218, 237, 261

˙sudek z kontextu 117, 125˙sudek z lehËÌho na tÏûöÌ 60, 107n,

110n, 120, 135

vÏcn· analogie 110n, 116v˝klad jmen 106v˝klad sn˘ 63n, 107, 131vylouËenÌ 122ñ124v˝znamovÈ bohatstvÌ 106vyzn·nÌ vÌry 260nvzpomÌnka 258nn

zahrnutÌ 61, 72, 121n, 124, 154z·kony 88n, 147n, 151, 163nzevöeobecnÏnÌ 114n

[282] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Rejst¯Ìk

zjevenÌ 31ñ38, 40n, 46, 59n, 62ñ64,67ñ69, 73, 89, 92, 100, 108n, 119n,136, 145ñ149, 151n, 169n, 188, 192,202, 217, 219ñ222, 225, 236n,260ñ263

zjevenÌ jako diktovan˝ text 40n,44ñ46, 69, 90, 108

zmrtv˝chvst·nÌ 78, 150n, 162, 178,212, 260n

Zohar 164, 166, 168, 170Zunz, Leopold 31zvÏst o Kristu 177ñ180

éalmy äalomounovy 47

Rejst¯Ìk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . [283]

E D I C E T E O L O G I E

Hermeneutikažidovské Biblea Starého zákona

C H R I S T O P H D O H M E NG Ü N T E R S T E M B E R G E R

Z nÏmeckÈho origin·lu Hermeneutik der J¸dischen Bibel und des Alten Testaments, vydanÈho nakladatelstvÌm W. Kohlhammer GmbH, Stuttgart, Berlin, Kˆln, p¯eloûil a rejst¯Ìkem opat¯il ätÏp·n Zbytovsk˝Typografie ZbynÏk KoËvarVydalo nakladatelstvÌ Vyöehrad, spol. s r. o.,roku 2007 jako svou 784. publikaciVyd·nÌ prvnÌ. AA 16,19. Stran 288OdpovÏdn˝ redaktor Jaroslav Vrbensk˝Vytiskla tisk·rna Ekon, JihlavaDoporuËen· cena 328 KË

NakladatelstvÌ Vyöehrad, spol. s r. o.,Praha 3, VÌta NejedlÈho 15e-mail: [email protected]

ISBN 978-80 -7021-874-7

hermeneutika - · pdf filelick· hermeneutika totiû vr·mci...

Documents