19

III.Odůvodnění I. Obecná část1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů

Předkládaná vyhláška je prováděcím předpisem k zákonu o oceňování majetku. Zmocnění k vydání této vyhlášky je dáno samotným zákonem v jeho ustanovení § 33 odst. 1, který zmocňuje Ministerstvo financí ke stanovení postupů určení zjištěné ceny vyhláškou.

Zákon o oceňování majetku má obecnou povahu, vymezuje základní pojmy, způsoby a principy oceňování a odkazuje v podrobnostech u některých taxativně vyjmenovaných ustanovení na prováděcí předpis, oceňovací vyhlášku. Obsahem vyhlášky je oceňování pozemků, staveb, trvalých porostů, ale i majetkových práv.

Nezbytnost navrhované právní úpravy vyplývá z potřeby stanovit podrobný postup určování zjištěné ceny ve vazbě na změny provedené v zákoně o oceňování majetku, v návaznosti na nový občanský zákoník. Stavba se v určitých případech stává součástí pozemku, pokud je pozemek i stavba stejného vlastníka. Jednou z dalších změnu je zavedení práva stavby, kterou nový občanský zákoník považuje za nemovitou věc a stavbu vyhovující právu stavby za jeho součást. V tomto smyslu je novelizován zákon o oceňování majetku a zákonu se přizpůsobuje oceňovací vyhláška. Členění nemovitostí je změněno a je zařazeno ocenění práva stavby.

Stejně tak jako předcházející oceňovací předpisy, respektuje navrhovaná vyhláška přibližování ceny zjištěné nemovitosti k cenám sjednaným. Z tohoto důvodu Ministerstvo financí provedlo jako každoročně analýzy údajů z prodejů nemovitostí a na základě výsledků z těchto analýz byly provedeny úpravy stávajícího ocenění.

Stavební pozemky, pokud nejsou zařazeny v cenové mapě stavebních pozemků obce do skupiny parcel označených cenou, se nově oceňují porovnávacím způsobem.

U pozemků zemědělských a lesních byly přepočteny ceny bonitovaných půdně ekologických jednotek a souborů lesních typů a navýšeny o inflaci měřenou indexem spotřebitelských cen. Mezi tímto indexem a cenami zemědělských a lesních pozemků existuje minimální až nulová korelace. Poslední zohlednění inflace bylo provedeno v roce 2008. Dále byly v příloze přiřazených cen v seznamu kódů bonitovaných půdně ekologických jednotek některé kódy zrušeny, neboť se na území České republiky již nevyskytují. U zemědělských pozemků, které nejsou bonitovány, se cena určí podle vyhlášky Ministerstva zemědělství (v současné době vyhl. č. 412/2008 Sb., ve znění p.p.) o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami zemědělských pozemků. Tyto ceny jsou tvořeny váženým průměrem podle velikosti ploch a zastoupení jednotlivých BPEJ v katastrálním území.

Došlo ke změně ocenění staveb nákladovým způsobem. Cena stavby se v ocenění liší podle toho, zda se jedná o stavbu samostatnou či stavbu jako součást pozemku.

Pokud je stavba součástí pozemku, pak se k ceně pozemku její cena připočítává. Cena stavby, která je samostatnou věcí, je upravena polohovým koeficientem ve vazbě na trh a polohu.

Nákladový způsob i nadále vychází ze základních cen, postupů a principů zakotvených ve vyhlášce č. 178/1994 Sb., neboť i nadále vyhovují účelům oceňovací vyhlášky. Jako každoročně byla provedena aktualizace koeficientů změn cen Ki v příloze č. 38. Koeficienty prodejnosti Kp byly zrušeny vzhledem k úpravě ocenění.

Oceňování kombinací nákladového a výnosového způsobu se nijak zásadně nemění.

Porovnávací způsob ocenění se rovněž nijak zásadním způsobem nemění, jsou aktualizovány základní ceny nemovitostí oceňovaných porovnávacím způsobem v příslušné příloze. Základní ceny vycházejí z cen nemovitých věcí běžně obchodovaných na trhu. Hodnotí se ceny v místě, ve kterém se nachází nemovitá věc, ve srovnatelném časovém období prodeje, a dále se zohledňuje druh nemovité věci, její poloha v obci, účel ke kterému je užívána, její stav vzhledem k jejímu stáří, stáří, vybavení a stavebně technické parametry nemovité věci.

Aktuální základní ceny nezbytné pro určení zjištěné ceny porovnávacím způsobem, uvedené v přílohách, vycházejí ze skutečně realizovaných cen, které vkládají pracovníci územních pracovišť Generálního finančního ředitelství na základě ustanovení § 33 odst. 3 oceňovacího zákona, z kupních smluv, přikládaných k daňovým přiznáním. Základní ceny jsou určeny ve výši průměrných kupních cen podle druhu nemovitosti a lokality. Výsledná cena by měla oscilovat okolo výše skutečných cen na trhu.

Porovnání určených základních cen stavebních pozemků se základními cenami ve stávající vyhlášce upravené koeficienty Ki a Kp

Řada 1 - podle navrhované úpravy

Řada 2 - podle stávající úpravy

2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Navrhovaná právní úprava navazuje na zákonné zmocnění vyplývající z § 33 odst. 1 zákona o oceňování majetku, podle kterého Ministerstvo financí stanoví vyhláškou podrobný postup ocenění cenou zjištěnou.

Oprávnění Ministerstva financí vydávat v mezích své působnosti vyhlášky vyplývá z čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky, podle kterého ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny. Zároveň je třeba dbát ustanovení čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, neboť ocenění nemovitostí znaleckým posudkem o ceně zjištěné, zpracovaným podle oceňovacích předpisů, může být mj. i základem daně.

Zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu musí přitom dostatečně jasně a určitě definovat otázky, jež zákonodárce přenechává právní úpravě v podzákonném předpisu, a zároveň nesmí tento prostor vymezovat natolik široce, aby prováděcí předpis zasahoval do sféry vyhrazené zákonu.

Ponechání vymezení postupu pro určování zjištěné ceny na úpravě prováděcí vyhlášky je odůvodnitelné jednak rozsahem a komplexností tohoto postupu a jednak nezbytností zajištění pružné reakce na změny na trhu nemovitých věcí. Dojde-li na realitním trhu k významné změně, je nezbytné, aby právní úprava určení zjištěné ceny na takovou změnu reagovala. Přiblížení se cenám na trhu výrazně usnadňuje výkupy nemovitostí, čímž odpadá zdlouhavé jednání s vlastníky nemovitostí, končící nezřídka vyvlastňovacím řízením a tím i zdržování a zdražování zahájení staveb. V celkovém součtu nakonec i mírné zvýšení výkupních cen šetří náklady ze státního rozpočtu.

Oblast oceňování majetku není upravena sekundárním právem Evropské unie a obecně nepodléhá harmonizaci na úrovni Evropské unie. Evropské oceňovací standardy (EVS) i mezinárodní oceňovací standardy (IVS) nejsou pro Českou republiku závazné, ale pouze doporučené. Navrhovaná právní úprava s nimi není v rozporu. V této oblasti ani nemůže docházet k jakékoliv diskriminaci na základě státní příslušnosti, pohlaví osob, omezování volného pohybu osob, služeb a kapitálu nebo svobody usazování, neboť je normou technickou, která se pouze přizpůsobuje situaci na trhu, a to převážně s nemovitostmi.

Navrhovaná právní úprava není s těmito principy v rozporu, je tedy plně slučitelná s předpisy Evropské unie, její judikaturou a obecnými zásadami práva Evropské unie.

3. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy, sociální dopady a dopady na životní prostředí

Navrhovaná právní úprava nemá přímý vliv na podnikatelské prostředí, na ostatní veřejné rozpočty, na specifické skupiny obyvatel včetně národnostních menšin ani na životní prostředí. Jde především o změny parametrické tak, aby se určená zjištěná cena přiblížila co nejvíce cenám sjednaným na volném trhu.

4. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace

Současná právní úprava ani navrhovaná právní úprava nemají dopad ve vztahu k zákazu diskriminace.

5. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Hlavním cílem návrhu vyhlášky je provedení zákona o oceňování majetku stanovením podrobného postupu určování zjištěné ceny. Dopad na ochranu soukromí a na ochranu osobních údajů se nepředpokládá.

6. Zhodnocení korupčních rizik navrhovaného řešení (CIA)

U navrhované vyhlášky je možné ve vztahu ke vzniku korupčních rizik odkázat na sledování cen nemovitostí na trhu. Vzhledem k tomu, že jde o normu technickou, která vychází z dlouhodobého sledování vývoje cen na trhu, vytváření matematických řad a jejich analytického vyhodnocování, nemají žádný dopad na věcnou stránku právního předpisu a vznik korupčních rizik se nepředpokládá.

II. Zvláštní část

K § 1

V tomto ustanovení vyhláška upřesňuje předmět úpravy.

K § 2

Ustanovení vymezuje v mezích zákona o oceňování majetku popis obsahu cenové mapy stavebních pozemků jak v textové, tak v grafické části. Účelem zpracování cenových map v obcích je jednoduché a průhledné nahrazení výpočtu cen zjištěných stavebních pozemků podle příslušných ustanovení prováděcí vyhlášky skutečně realizovanými cenami stavebních pozemků na místním trhu. Ustanovení rovněž vymezuje, kdy se cena z cenové mapy stavebních pozemků neuplatní a způsob prokázání chybného zařazení pozemku do cenové mapy stavebních pozemků.

K § 3

Ustanovení upravuje způsob výpočtu základní ceny stavebního pozemku neuvedeného v cenové mapě stavebních pozemků obce. Obce se dělí na vyjmenované, které mají určenou základní cenu, od které se odvíjí cena stavebního pozemku v různých místech obce, přímo uvedenou v příslušné příloze vyhlášky a na obce nevyjmenované, jejichž cena se určí výpočtem podle uvedeného vzorce a je odvozena od základní ceny obce vyjmenované, do jejíž správní působnosti náleží. Posuzovaná kritéria úpravy základní ceny pro nevyjmenované obce jsou uvedena v příloze vyhlášky.

K § 4

Ustanovení stanovují postup výpočtu základní ceny upravené stavebního pozemku na základě kritérií, kterými jsou poloha, prodejnost a omezující vlivy. Každé kritérium má stanovený postup výpočtu svého indexu vzorcem podle hodnot příslušných kvalitativních pásem v hodnoceném znaku, která jsou uvedena v přílohách. Základní cena přísluší pozemkům, které jsou vedené v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří nebo jsou k tomuto účelu již užívané. Základní ceny upravené zohledňují charakter zastavěnosti, druh a účel užití stavby, která se na pozemku nachází, nebo jsou určeny k zastavění stavbou postupem podle stavebního zákona (např. rezidenční stavby, dopravní stavby, vodní stavby, skládky atd.).

K § 5

Společné ustanovení s doplňujícími pokyny k ocenění pro stavební pozemky.

K § 6

Zemědělské pozemky se oceňují výnosovým způsobem, který vychází z potencionální produkční schopnosti zemědělské půdy diferencované podle bonitovaných půdně ekologických jednotek, jejichž ceny byly navýšeny o inflační koeficient. Použitá míra inflace byla převzata od Českého statistického úřadu. Přepočtené základní ceny bonitovaných půdně ekologických jednotek, uvedené v příloze č. 4, byly projednány s Ministerstvem zemědělství, s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy, v.v.i. a Ústavem zemědělské ekonomiky a informací. Základní ceny se upravují se zdůvodněním přirážkami a srážkami podle přílohy č. 5. Pokud oceňovaný pozemek nebyl dosud bonitován, ocení se průměrnou základní cenou zemědělských pozemků v příslušném katastrálním území, uvedenou ve vyhlášce Ministerstva zemědělství. Základní ceny se upraví se zdůvodněním přirážkami a srážkami podle přílohy č. 5. Zjištěná cena zemědělského pozemku je vždy součinem jeho výměry a základní ceny upravené.

K § 7

Lesní pozemky se oceňují výnosovým a porovnávacím způsobem, který vychází z potenciální produkční schopnosti lesní půdy diferencované podle souborů lesních typů, s následným porovnáním s úrovní základních cen zemědělské půdy podle BPEJ, jejichž ceny byly zvýšeny o inflační koeficient. Použitá míra inflace byla převzata od Českého statistického úřadu. Navýšení základních cen souborů lesních typů bylo projednáno s Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů. Základní ceny lesních pozemků podle SLT, uvedených v příloze č. 6, se upravují srážkami v případech uvedených v příloze č. 7 oceňovací vyhlášky. Zjištěná cena lesního pozemku je součinem jeho výměry a základní ceny upravené.

K § 8

Ustanovení upravuje oceňování vodních ploch, které nejsou zastavěné stavbou nebo určené k zastavění, pokud se stavbou funkčně souvisejí. Ocenění tohoto pozemku vychází z ocenění stavebního pozemku s úpravou snižující konstantou. U pozemků vodních toků a vodních nádrží je pro ocenění rozhodující, zda jejich koryto má přirozený nebo umělý původ a zda umělý původ dává korytu vodního toku a vodní nádrže charakter stavby. Proto je toto ustanovení oceňování vodních ploch rozděleno na dvě části:

1) ocenění pozemku zastavěného hrází, jezem a dalšími stavebními součástmi vodních děl oceňovanými podle § 17 nebo určeného k zastavění k tomuto účelu, kromě rybníků a malých vodních nádrží. Postup ocenění se provádí podle příslušných ustanovení oceňovací vyhlášky.

2) ocenění nezastavěného pozemku vodní plochy funkčně souvisejícího se stavbou vodního díla, kromě rybníku a malé vodní nádrže. Postup ocenění se provádí podle příslušných ustanovení oceňovací vyhlášky.

K § 9

Ustanovení upravuje oceňování jiných pozemků, kterými jsou pozemky, které nelze zařadit mezi předchozí. Ocenění vychází z ocenění stavebního pozemku se zohledněním korekce, která je závislá na druhu oceňovaného pozemku. Patří sem pozemky, na které bylo vydáno rozhodnutí o změně využití území pro skládky, skladové, odstavné a manipulační plochy, přírodní sportoviště, rekreační plochy, těžební a jim obdobné činnosti, pozemek zahrnutý do platného územního plánu nebo platného regulačního plánu jako pozemek určený k zastavění nebo na němž je přípustná stavba.

Ve smyslu ustanovení § 2 zákona č. 183/2006 Sb., je stavebním pozemkem pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím anebo regulačním plánem.

Jiné pozemky, které mají hospodářské uplatnění, ale prokazatelně nejsou pozemkem stavebním, zemědělským, lesním ani pozemkem vodních ploch se ocení dle § 9 odst. 5 se zohledněním jeho umístění.

Ocenění pozemku prokazatelně hospodářsky nevyužitelného vychází z průměrné základní ceny zemědělských pozemků v daném katastrálním území, upravené pouze přirážkou za polohu a ponižující konstantou.

K § 10, 11

Postup ocenění staveb je vždy stejný pro všechny druhy staveb, ať jsou součástí pozemku, samostatnou věcí v právním smyslu nebo součástí práva stavby bez ohledu na použitý způsob ocenění staveb. Cena stavby se následně zohlední buď v ceně pozemku, nebo v ceně práva stavby, pokud je jeho součástí.

U nákladového způsobu ocenění se cena stavby vypočte jako součin ceny stavby určené nákladovým způsobem a polohového koeficientu pro stavby. Polohový koeficient stavby zohledňuje prodejnost (index trhu) a polohu (index polohy). V ceně stavby je dále zahrnuto její opotřebení.

K § 12

Jako budova a hala se oceňuje stavba, kterou nelze zařadit podle jejího užití mezi stavby oceňované podle § 13 až 16. Budova je definována v § 3 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování  majetku, ve znění pozdějších předpisů, kdy je budova považována za halu, je upřesněno v tomto ustanovení.

Oceňování budov a hal patří k základní a nejobsáhlejší části oceňovacího předpisu vzhledem k různorodosti oceňovaných staveb co do účelu užití, ale i materiálových charakteristik a vybavenosti. Základem ocenění jsou stanovené ceny za m3 obestavěného prostoru jednotlivých druhů budov a hal.

Způsob měření je stanoven v příloze č. 1 vyhlášky. Základní ceny pro budovy nebo haly se standardním vybavením, uvedeným v přílohách č. 8 a 9, se upravují koeficienty podle druhu použité konstrukce (materiál a technologie), velikosti zastavěné plochy a konstrukční výšky podlaží, vybavení a polohy (umístění) stavby. Z uvedeného je zřejmé, že se jedná o rozhodující prvky ovlivňující výši ceny na trhu. Jednotlivé koeficienty jsou buď přímo určeny (druh konstrukce, poloha) nebo je uveden vzorec pro jejich výpočet (velikost zastavěné plochy, konstrukční výška, vybavení).

K § 13

Ustanovení upravuje oceňování rodinného domu, rekreační chalupy a rekreačního domku. Z důvodu omezení velikosti těchto staveb pro jejich ocenění (základní ceny pro nákladový způsob ocenění a omezení velikosti pro porovnávací způsob), je omezení velikosti upřesněno v ustanovení vyhlášky o rekreační chalupě a rekreačním domku (§ 14).

Při rozhodování, zda bude konkrétní stavba oceněna jako rodinný dům, musí být dále splněna kritéria uvedená ve vyhlášce č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Je-li rodinný dům užíván i k jiným účelům v rozsahu, který nemění charakter jeho užívání, tj. více než polovina podlahové plochy je určena k bydlení, ocení se celá stavba jako rodinný dům. Jestliže však dojde ke změně charakteru užívání, ocení se celá stavba podle jiných ustanovení oceňovací vyhlášky. Základní ceny za m3 obestavěného prostoru jsou rozlišené podle druhu použité konstrukce, resp. podle druhu použitého materiálu, podle podlažnosti, podsklepení a využití podkroví. Stavby jsou rozděleny podle určitých typů (reprezentantů) a je pro ně specifikováno standardní vybavení. Odborným posouzením jednotlivých konstrukcí a vybavení se stanoví nadstandardní, podstandardní či chybějící vybavení, což je zohledněno koeficientem vybavení. Polohový koeficient zohledňuje vedlejší rozpočtové náklady stavby. Základní cena v příloze je v cenové úrovni roku 1994, přepočet na současnou cenovou úroveň zajišťuje koeficient změny cen staveb, který poskytuje ČSÚ Ministerstvu financí v členění podle jednotlivých skupin v příloze č. 41.

U zemědělských usedlostí se neuvažuje, zda jsou či nejsou hospodářské části provozně propojeny s obytnou částí a obě části se ocení podle svého skutečného účelu užití. Obytná část, splňující kritéria rodinného domu, se ocení podle § 13, hospodářské a provozní části, se ocení samostatně podle příslušných ustanovení této vyhlášky.

K § 14

Podle tohoto ustanovení se oceňují rekreační a zahrádkářské chaty, pokud splňují definované podmínky pro ocenění nákladovým způsobem. Při rozhodování, zda bude konkrétní stavba oceněna jako rekreační chata či  zahrádkářská chata musí být dále splněna kritéria uvedená v ustanovení § 14 této vyhlášky. Pokud tato kritéria nesplňuje, postupuje se podle ustanovení § 23. Stavby pro rekreaci jsou definovány účelem užití a standardem vybavení. Základní ceny za m3 obestavěného prostoru jsou rozlišené podle druhu použité konstrukce, resp. podle druhu použitého materiálu, podsklepení a využití podkroví. Chaty jsou rozděleny podle určitých typů (reprezentantů) a je specifikováno jejich standardní vybavení. Odborným posouzením jednotlivých konstrukcí a vybavení se stanoví nadstandardní, podstandardní či chybějící vybavení, což je zohledněno koeficientem vybavení. Polohový koeficient zohledňuje vedlejší rozpočtové náklady stavby. Základní cena v příloze je v cenové úrovni roku 1994, přepočet na současnou cenovou úroveň zajišťuje koeficient změny cen staveb, který poskytuje ČSÚ Ministerstvu financí v členění podle jednotlivých skupin v příloze č. 41.

K § 15

Ustanovení upravuje oceňování garáží a vedlejších staveb.

Pro ocenění garáží nákladovým způsobem musí být splněna podmínka společného užívání se stavbou neoceňovanou porovnávacím způsobem nebo musí být stavba rozestavěná.

Údaje o cenách s popisem standardního vybavení obsahuje příloha č. 13. Odborným posouzením jednotlivých konstrukcí a vybavení se stanoví nadstandardní, podstandardní a chybějící vybavení, což je zohledněno koeficientem vybavení. Polohový koeficient zohledňuje vedlejší rozpočtové náklady stavby. Základní cena v příloze je v cenové úrovni roku 1994, přepočet na současnou cenovou úroveň zajišťuje koeficient změny cen staveb, který poskytuje ČSÚ Ministerstvu financí v členění podle jednotlivých skupin v příloze č. 41.

K § 16

Podle tohoto ustanovení se oceňují všechny vedlejší stavby, kromě těch, které jsou užívané společně se stavbou hlavní oceňovanou porovnávacím způsobem a jsou zahrnuty v její ceně. Při rozhodování, zda bude stavba oceněna jako vedlejší stavba, musí být dále splněna kritéria uvedená v tomto ustanovení.

Vedlejší stavby se oceňují nákladovým způsobem s využitím základních cen, uvedených společně s popisem standardního vybavení v příloze č. 14. Základní cena v příloze je v cenové úrovni roku 1994, přepočet na současnou cenovou úroveň zajišťuje koeficient změny cen staveb, který poskytuje ČSÚ Ministerstvu financí v členění podle jednotlivých skupin v příloze č. 41.

K § 17

Stavby inženýrské a speciální pozemní se oceňují pomocí základních cen za příslušnou měrnou jednotku, uvedenou v příloze 15, se zohledněním polohy stavby a změn cen staveb.

K § 18

Venkovní úpravy se oceňují pomocí základních cen za příslušnou měrnou jednotku včetně předpokládané životnosti uvedenou v příloze č. 17, se zohledněním polohy stavby a změn cen staveb. Je třeba velice pečlivě rozlišovat, je-li dotyčná stavba venkovní úpravou či inženýrskou stavbou. V odst. 2 je uveden zjednodušený způsob ocenění venkovních úprav za stanovených podmínek u vybraných staveb. V případě, že venkovní úprava není v příloze 17 uvedená, určí se podle nákladů na pořízení v době oceňování.

K § 19

Studny jsou vodárenská zařízení pro jímání spodních vod, která jsou hloubena buď kopáním v případech malého přítoku vody a menší hloubky, nebo vrtáním či narážením. Podle použitého způsobu jímání spodních vod je odvislý průměr studně a její hloubka. To jsou také rozhodující faktory ovlivňující výši ceny. Samostatně jako příslušenství věci se oceňuje čerpací zařízení. Ceny za běžný metr studny jsou uvedeny v příloze 16. Dále se zohledňuje polohy stavby a změny cen staveb.

K § 20

Výše stanovených cen u hřbitovních staveb závisí na druhu použitého materiálu. Ceny jednotlivých částí hřbitovních staveb podle druhu použitého materiálu jsou uvedeny v příloze č. 18. Cena celé stavby se zjistí jako součet jednotlivých částí s připočtením ceny za montáž a hřbitovní zařízení.

K § 21

Podle tohoto ustanovení se oceňují jednotky vymezené podle nového občanského zákoníku i jednotky, vymezené podle zákona o vlastnictví bytů, spolu se s ní spojeným podílem na společných částech domu, a pokud je s ní spojeno vlastnictví k pozemku, tak i spolu s podílem na tomto pozemku.

Podle ustanovení § 1158 odstavec 2 nového občanského zákoníku může jednotka obsahovat i soubor bytů nebo nebytových prostorů. Cena jednotky je součtem dílčích cen všech jejích částí (tj. bytů i nebytových prostorů), ze kterých se jednotka sestává a podílu na pozemku, který jednotce přísluší.

Dílčí cena části jednotky (tj. bytu, nebytového prostoru) se určí jako součin dílčí výměry její podlahové plochy a jí přiřazené upravené základní ceny. Upravená základní cena se stanoví obdobně jako u staveb. Stavebně technický stav se u jednotky posuzuje jednak k jednotce a jednak ke stavu stavby. Koeficient zohledňující stáří se váže k budově, na které je doba trvání (životnosti) jednotky závislá.

Podíl ceny pozemku příslušející k jednotce se určí podle prohlášení vlastníka. Cena pozemku se určí podle příslušných ustanovení této vyhlášky.

K § 22

Cena rybníka i vodní nádrže je tvořena cenou pozemku a cenou stavby. Pomocí příslušných koeficientů stanovených v příloze č. 19, se zohledňuje celá řada dalších vlivů, jako např. technický stav stavby, vodohospodářský význam, vliv nákladovosti rybničních zařízení a zásoby vody, hloubka rybníku, možnosti manipulace s vodou a mechanizace prací, podmínky výlovu, velikost plochy, koncentrace cizorodých látek apod.

Za rybník je považována uměle vytvořená vodní nádrž, určená především k chovu ryb, s přírodním dnem a technickou vybaveností nutnou k regulaci vodní hladiny, za malou vodní nádrž uměle vytvořená nádrž s objemem do 2 milionů m3 po hladinu ovladatelného prostoru, s největší hloubkou 9 m, měřeno na pevné dno a stoletým průtokem v profilu hráze do 60 m3/s nebo u nádrží s umělým přívodem vody nesmí přesáhnout součet stoletého průtoku z vlastní vodní nádrže a kapacity přivaděče.

K § 23

Jinou stavbou se podle tohoto ustanovení rozumí stavba, která nemá ve vyhlášce určené ocenění. Vznikne-li potřeba ocenit takovou stavbu, vychází se z výše nákladů, které by bylo nutno vynaložit na pořízení stavby v daném místě a době ocenění. Přitom se použijí všechny podklady, kterými lze nutné náklady doložit. Vyhláška umožňuje pro ocenění takové stavby i využití ceny určené nákladovým způsobem srovnatelných staveb, uvedených ve vyhlášce. Takto vypočtená cena se sníží o opotřebení podle skutečného stavu stavby.

K § 24

Cena stavby, která je kulturní památkou podle zákona o státní památkové péči, se určí podle ustanovení § 12 až § 23. Je-li umělecké a uměleckořemeslné dílo součástí konstrukce nebo vybavení stavby, jeho cena se zpravidla zohlední v koeficientu K4 stanovením nového objemového podílu této konstrukce, pokud není stavba národní kulturní památkou nebo památkou zapsanou v seznamu UNESCO. U těchto památek se cena uměleckých a uměleckořemeslných děl určí samostatně a přičte se k ceně stavby.

K § 25

Rozestavěná stavba se ocení stejným způsobem jako příslušná dokončená stavba, a to podle projektové dokumentace. Určí se rozsah provedených prací a množství zabudovaného materiálu (nezabudovaný materiál se nepočítá) a podle výše podílu provedených prací k předpokládané ceně dokončené stavby se určí její cena v době oceňování. Při oceňování se přihlíží i k znehodnocení stavby v důsledku jejího stavu s přihlédnutím ke stáří, způsobu ochrany před povětrnostními vlivy apod. Lze zohlednit i nepříznivý dopad povětrnostních vlivů po dobu jejího rozestavění.

K § 26

Cena stavby určené k odstranění rozhodnutím soudu nebo podle nařízení nebo povolení stavebního úřadu je cenou použitého materiálu, od které se odečítají náklady na zbourání a odklizení sutě, popřípadě i náklady na nezbytnou úpravu terénu. Budou-li vyšší než hodnota použitelného materiálu, cena stavby je nulová.

K § 27

Z definice nemovitosti vyplývá, že vedle staveb, které jsou podle nového občanského zákona součástí pozemku nebo samostatnou věcí nemovitou, tj. nelze ji přemístit z místa na místo bez porušení její podstaty, existují i stavby, které přemístit lze. Cena těchto staveb se zjistí tak, jako by to byla stavba nemovitá a sníží se určeným koeficientem. Tento koeficient se nepoužije v případě, že chybějící konstrukce základů byla uplatněna při výpočtu koeficientu vybavení stavby K4.

K § 28

Je-li jednoznačně určen převažující účel užití stavby, ocení se stavba podle tohoto hlediska. Není-li tomu tak, ocení se její jednotlivé části podle účelu, ke kterému jsou určeny.

K § 29

Pro potřeby ocenění vyhláška připouští vertikální i horizontální členění staveb.

K § 30

Cena každé stavby se upravuje o opotřebení, aby co nejvýstižněji vyjadřovala skutečný stavebně technický stav. K této ceně se přičte cena technologického zařízení snížená o opotřebení, které se stanoví pro technologické zařízení samostatně, je-li součástí stavby. Dále je zde předepsáno, ve kterých případech se opotřebení zohlední či nezohlední včetně morálního opotřebení.

K § 31, 32

Upravuje, ve kterých případech se používá ocenění kombinací nákladového a výnosového způsobu. Dále upřesňuje postup ocenění.

Podle těchto ustanovení se oceňují stavby, které jsou pronajaty a při nákladovém způsobu oceňování se oceňují podle § 12. U staveb pronajatých pouze z části je tento způsob ocenění omezen jen na některé typy budov a hal, u kterých je možné zjistit cenu obvyklého nájemného jako např. budovy pro administrativu, různé služby, bytové domy, sklady, hromadné garáže apod.

Podle tohoto ustanovení se ocení i stavby typu B, F, H, J, K, R, S, Z podle přílohy č. 8, typu C, I, J podle přílohy č. 9, které nejsou pronajaty, avšak jejich stavebně technický stav umožňuje jejich pronajmutí. Pro výpočet výnosové hodnoty se použije obvyklá cena nájemného, určená podle ustanovení § 2 zákona o oceňování majetku.

Základem zjištěné ceny výnosovým způsobem je roční výnos nájemného dělený stanovenou mírou kapitalizace vyjadřující běžný úrok a možné riziko pronájmu, uvedenou v příloze č. 16. Stanovení nákladů je zjednodušeno zavedením jednotné sazby (40 %), jejíž výše byla stanovena na základě statistických údajů.

K § 33

Ocenění porovnávacím způsobem se provádí u příslušných staveb (splňující určité podmínky), které jsou nemovitou věcí nebo součástí pozemku či práva stavby, dle příslušných ustanovení oceňovací vyhlášky.

Určení ceny stavby se provede jako součin obestavěného prostoru, základní ceny upravené stavby, indexu trhu a indexu polohy. Základní cena upravená se určuje pro jednotlivé stavby, oceňované porovnávacím způsobem, v ustanovení § 34 – 36.

Ocenění těchto staveb porovnávacím způsobem bylo umožněno vzhledem k poměrně obsáhle cenové databázi, která je k disposici ze sběru dat poskytovaných jednotlivými finančními úřady.

K § 34

Cena porovnávacím způsobem se zjišťuje u dokončeného rodinného domu, rekreační chalupy nebo rekreačního domku, s výjimkou těch, které patří k původní zemědělské usedlosti, jejichž obestavěný prostor přesahuje 1 100 m3, jsou rozestavěné, nemají základní cenu uvedenou v příloze č. 24, nebo je-li s nimi na pozemcích v jednotném funkčním celku stavba určená nebo užívaná pro podnikání.

Cena stavby se určí na základě součinu obestavěného prostoru, základní ceny, indexu konstrukce a vybavení, indexu trhu a indexu polohy.

K § 35

Cena porovnávacím způsobem se zjišťuje u dokončené rekreační chaty nebo zahrádkářské chaty. Cena stavby se určí na základě součinu obestavěného prostoru, základní ceny, indexu konstrukce a vybavení, indexu trhu a indexu polohy. Je-li součet výměr zastavěných ploch všech vedlejších staveb společně užívaných se stavbou rekreační chaty nebo zahrádkářské chaty větší než 25 m2, ocení se tyto stavby samostatně podle části druhé.

K § 36

Cena porovnávacím způsobem se určí u dokončené samostatné nebo řadové, jednopodlažní nebo dvoupodlažní garáže, která není společně užívána s jinými stavbami, kromě staveb oceňovaných podle § 34 a § 35. Cena stavby se určí na základě součinu obestavěného prostoru, základní ceny, indexu konstrukce a vybavení, indexu trhu a indexu polohy. Cena garáže určená porovnávacím způsobem zahrnuje popřípadě i cenu společně užívaných venkovních úprav, uvedených v příloze č. 17, kromě položky 2.7. Pokud zastavěná plocha stavby, nerozdělená příčkami, přesáhne 100 m2 nebo stavba má více než dvě podlaží, určí se cena garáže podle § 12.

K § 37

Podle tohoto ustanovení se oceňují jednotky v budovách typu J a K, podle přílohy č. 8, které jsou bytem nebo které zahrnují byt, vymezené podle nového občanského zákoníku i jednotky, vymezené podle zákona o vlastnictví bytů, spolu se s ní spojeným podílem na společných částech domu, a pokud je s ní spojeno vlastnictví k pozemku, tak i spolu s podílem na tomto pozemku.

Dílčí cena části jednotky (tj. byt i soubor jednotlivých bytů) se určí jako součin dílčí výměry její podlahové plochy a jí přiřazené upravené základní ceny. Upravená základní cena se stanoví obdobně jako u staveb. Stavebně technický stav se u jednotky posuzuje jednak k jednotce a jednak ke stavu stavby. Koeficient zohledňující stáří se váže k budově, na které je doba trvání (životnosti) jednotky závislá.

Podíl ceny pozemku příslušející k jednotce se určí podle prohlášení vlastníka. Cena pozemku se určí podle příslušných ustanovení této vyhlášky.

K § 38

Upravuje právo stavby s nezřízenou a zřízenou stavbou. Oceňování se provádí výnosovým způsobem a to na základě ročního užitku. V případě ceny práva stavby s nezřízenou stavbou se roční užitek násobí počtem let dalšího užívání do zániku práva stavby, nejvýše však 5 let. Jestliže se jedná o cenu práva se zřízenou stavbou, určí se jako současná hodnota náhrady při zániku práva stavby.

K § 39

K oceňování lesních porostů byla jako hlavní zachována metoda věkových hodnotových faktorů, která respektuje druhovou skladbu lesních dřevin, jejich věk, bonitu a zakmenění. Jednotlivé druhy dřevin jsou podle příbuznosti produkčních vlastností sloučeny do skupin (příloha č.28). Uvedenými principy se daný způsob ocenění blíží standardům zjišťování cen lesních porostů v zemích s vyspělejším lesním hospodářstvím, neboť vyjadřuje potenciální produkci dřeva z lesních porostů, jejichž hospodářský stav je blízký požadovanému standardu.

Cena lesního porostu, stanovená touto metodou, vychází z hodnot mýtní výtěže dříví v době obmýtí, tj. v určitém stáří porostů, kdy se dřevo z lesa obvykle těží. Hodnoty mýtní výtěže pro různá obmýtí a bonitní stupně jednotlivých skupin dřevin jsou uvedeny v příloze č. 30.

Předchozí nárůst vkladů do lesního hospodářství a cenová labilita na trzích dřeva byly důvodem toho, proč pro účely vyhlášky jsou v příloze č. 31 stanoveny náklady na zajištěnou kulturu (tzn. na založení a počáteční pěstění lesa v prvních 5 letech po jeho výsadbě) u jednotlivých skupin dřeva. Další náklady, později vynakládané na ošetřování mladého lesa, vč. ochrany porostu, jeho prosvětlování a jiné zásahy, se do nákladů na zajištěnou kulturu nezahrnují.

Koeficienty věkových hodnotových faktorů jsou součástí výpočtů cen lesních porostů a vyjadřují vliv faktoru času v lesním hospodářství. Jejich hodnoty pro jednotlivé skupiny dřevin, stanovené doby obmýtní, příslušné bonitní stupně (jejich převodní tabulka v příloze č. 29) a vymezená věková údobí jsou uvedeny v příloze č. 32.

K § 40

Základními podklady jak pro ocenění lesních pozemků, tak i lesních porostů, jsou výpis z vlastnictví v katastru nemovitostí a výpis z příslušného lesního hospodářského plánu (LHP) nebo lesní hospodářské osnovy (LHO). Údaje z LHP/LHO, rozhodné pro ocenění lesa (kategorie, obmýtí, soubor lesních typů, zastoupení lesních dřevin, jejich věk a bonitní stupně, zakmenění atd.), se ověří podle skutečného stavu lesního pozemku a porostu, popř. se upraví podle skutečnosti. Nejsou-li LHP/LHO vyhotoveny, zjistí se hodnoty uvedených údajů jako průměr odpočtů a šetření na tzv. zkusných plochách, typických částech oceňovaného lesa.

V případech, kdy hodnota mýtní výtěže je nižší než náklady na zajištěnou kulturu (např. u lesů s nízkou produkcí), jsou zjištěnou cenou takového lesního porostu náklady na zajištěnou kulturu (v příloze č. 31).

Dané ustanovení bylo doplněno o nové dva odstavce, upravující dosud velmi problematické oceňování tzv. singulárních lesů a porostů s více vegetačními patry (tzv. víceetážové porosty).

K § 41

Základní ceny lesních porostů lze upravit přirážkami a srážkami podle kategorie lesa, stupně poškození imisemi, lokalizace ve zvláště chráněných územích, konkrétního pěstebního, popř. zdravotního stavu a podmínek přibližování vytěženého dříví (viz příloha č. 33).

Nově byly zavedeny cenové přirážky k základním cenám geneticky cenných lesních porostů, které jsou zdrojem reprodukčního materiálu (tabulka č. 1), zvýšena možnost cenových srážek v lesích nízkých, v lesích se zvýšeným výskytem souší (mimo imisní lesy) a u porostů se zastoupením dřevin s významně nižší produkční schopností (např. borovice černá a dub cer) a nižším zpeněžením sortimentů (např. nepravé jádro u buku a jasanu, zvýšená sukovitost a křivost kmenů).

Původní možnost věcně zdůvodněné cenové srážky ze základní ceny lesních porostů až do její sumární výše 90 % byla po vyhodnocení souvisejících znaleckých výkonů snížena o 15 % (tzn. nyní celkem do 75 %).

K § 42

Metoda věkových hodnotových faktorů je základní metodou zjišťování cen lesních porostů a je modifikací standardní metody užívané v SRN. Vyjadřuje potenciální produkci dřeva z lesních porostů, jehož hospodářský stav je blízký požadovanému standardu. Základní ceny uvedené v příslušných přílohách byly konzultovány s Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů a navýšeny o inflaci.

K § 43

Nelesní porost na nelesním pozemku s výměrou pozemku větší než 1000 m2, s výjimkou ovocných dřevin, vinné révy a chmelových rostlin, nebo s počtem stromů větším než 50 ks lze ocenit postupem podle příslušných příloh. Základní ceny uvedené v příslušných přílohách byly konzultovány s Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů a navýšeny o inflaci.

V tomto stanovení byl beze změn zachován modifikovaný způsob oceňování malých lesních porostů s výměrou do 1 ha, ovšem s rozšířením jeho případné aplikace na plošně neomezené oceňování nelesních porostů na nelesních pozemcích (remízků, parků, lesoparků a další zeleně).

K § 44

Pro účely daně z nabytí nemovitých věcí se cena lesního porostu určí zjednodušeným způsobem. Základní ceny uvedené v příslušných přílohách byly konzultovány s Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů a navýšeny o inflaci.

K § 45

Ceny trvalých porostů – ovocných dřevin, vinné a chmelové révy a okrasných rostlin jsou stanoveny v příslušných přílohách. Ceny u ovocných dřevin se přibližují úrovni sjednaných cen produkčních ovocných výsadeb. Jsou stanoveny podle intenzivní a extenzivní výsadky, druhu dřevin, jejich tvaru a zohledňují stáří. Ceny vinné révy jsou rozděleny podle pěstitelského záměru do čtyř částí se zohledněním jejich stáří. Ceny chmelových rostlin jsou rozděleny do dvou skupin podle kvality rozmnožovacího materiálu se zohledněním jejich stáří. Ceny okrasných rostlin zahrnují ceny skupin výpěstků dřevin a plochy rostlin s diferenciací podle stáří. Navržené ceny se blíží sjednaným cenám i cenám srovnatelného zahraničního standardu.

K § 46

Pro účely daně z nabytí nemovitých věcí se cena trvalých porostů, ovocných dřevin, vinné révy, okrasných rostlin a jejich smíšených porostů, rostoucích na jednom nebo více pozemcích v jednotném funkčním celku se stavbami oceňovanými podle § 13, 14, 21, 34, 35 a 37, se zjistí podle odstavců 3-5.

K § 47

Majetková práva, která jsou obsahem průmyslových práv a práv na označení nebo vyplývajících z jejich užití, a výrobně technických a obchodních poznatků, tj. know-how, které jsou obsahem práv souvisejících s právem autorským, s výjimkou práv výkonných umělců, a majetkových práv pořizovatelů databáze, výnosovým způsobem, a to jako součet diskontovaných budoucích ročních čistých výnosů vyplývajících z užívání těchto práv ode dne ocenění. Vyhláška stanovuje způsob diskontování ročních čistých výnosů užívání majetkového práva a míru kapitalizace ve výši 12%.

Roční čistý výnos užívání se zjistí ze smluv o užívání práva. V případě, že není uzavřena smlouva, zjistí se roční čistý výnos podle skutečnosti za poslední kalendářní rok jeho užívání v období předcházejícího roku ocenění. Počet let užívání práva se zjistí ze smluv a může činit nejvýše 5 let u průmyslových, výrobně technických a obchodních poznatků a 10 let u práv na označení.

K § 48

Zjištěná cena podle vyhlášky se upraví o cenu věcného břemene v případě, vázne-li toto na oceněné nemovitosti. K ocenění věcného břemene se použije ustanovení § 16b zákona o oceňování majetku.

K § 49

Zjištěná cena nemovitosti se zaokrouhlí na stokoruny a zjištěná cena věcí movitých a služeb na koruny.

K § 50

Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon obsahuje přechodné ustanovení, že „za územní plán se pro účely této vyhlášky považují i územní plán sídelního útvaru a územní plán obce po dobu jejich platnosti“, zpracované dle zrušeného stavebního zákona č. 50/1976 Sb. Vzhledem k tomu, že navrhovaná vyhláška s těmito pojmy pracuje, je třeba převzít toto přechodné ustanovení i do oceňovacích předpisů.

K § 51

Jednotky jsou do konce roku 2013 vymezovány podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů). Od účinnosti nového občanského zákona je jednotka nově vymezena v souladu s jeho ustanovením § 1159, včetně využití ustanovení § 3028 ve vztahu k jednotce vymezené podle zákona o vlastnictví bytů. Z tohoto důvodu je uvedeno společné ustanovení, že pro jednotky vymezené podle obou těchto zákonů se použijí ustanovení o jejich ocenění obdobně.

K § 52

Vyhláška váže v některých ustanoveních ocenění na počet obyvatel v obci. Z tohoto důvodu je zařazeno i společné ustanovení s informací jak určit počet obyvatel.

K § 53

Ruší se vyhláška č. 540/2002 Sb., která byla prováděcí vyhláškou k zákonu č. 151/1997 Sb.,o oceňování majetku, včetně všech novel.

K § 54

Nová vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.

Možné vázat účinnost vyhlášky na účinnost NOZ.

Kraj Praha

Určené základní ceny Praha 1 Praha 2Praha 3Praha 4Praha 5Praha 6 Praha,7Praha 8Praha 9Praha 10Praha11Praha 12Praha 13Praha 14Praha15Praha 16Praha17Praha 18Praha 19Praha 20Praha 21387002257013790137901379022570908090801379013790908090809080908090809080908090809080908022570Stávající základní ceny upr. koeficienty Ki, KpPraha 1 Praha 2Praha 3Praha 4Praha 5Praha 6 Praha,7Praha 8Praha 9Praha 10Praha11Praha 12Praha 13Praha 14Praha15Praha 16Praha17Praha 18Praha 19Praha 20Praha 2133823.80000000000318106.76250000000112103.42499999999911464.87514217.412521241.4625000000019500.8510299.037510661.8515402.68654.28750000000048180.21250000000056400.01249999999986787.01249999999986690.26249999999989607.27499999999969607.274999999999610163.58756995.024999999999611885.73749999999916655.512500000001

v Kč za m2

Kraj Jihočeský a Středočeský

České BudějoviceČeský KrumlovJindřichův HradecPísekPrachaticeStrakoniceTáborBenešovBerounKladnoKolínKutná HoraMělníkMladá BoleslavNymburkPoděbradyPříbramRakovník24101530120011001030880132018502250216020301580164022001470193014201520České BudějoviceČeský KrumlovJindřichův HradecPísekPrachaticeStrakoniceTáborBenešovBerounKladnoKolínKutná HoraMělníkMladá BoleslavNymburkPoděbradyPříbramRakovník2632.891813.52500000000011072.421082.74820.43999999999994889.241128.32000000000021354.51508.43999999999981491.024999999999615051136.061024.261757.6251191.09999999999991439.4251242.71162.72

Kraj Plzeňský, Karlovarský a Ústecký

Plzeň 1Plzeň 2Plzeň 3DomažliceKlatovyRokycanyTachovKarlovy Vary 1Karlovy Vary 2, 3, 4ChebFrantiškovy LázněMariánské LázněSokolovDěčínChomutovLitoměřiceLounyMostTepliceÚstí nad Labem427023801700132011809808504400240094014402182840104010201280910119010401620Plzeň 1Plzeň 2Plzeň 3DomažliceKlatovyRokycanyTachovKarlovy Vary 1Karlovy Vary 2, 3, 4ChebFrantiškovy LázněMariánské LázněSokolovDěčínChomutovLitoměřiceLounyMostTepliceÚstí nad Labem3360.881867.921257.32679.4687.14689.72854.843937.081844.4133333333332893.539999999999851463.71999999999982072.6830.759999999999881024.47499999999991148.09999999999991193.67999999999981119.721397.51171.751514.7466666666669

Kraj Liberecký, Královéhradecký, Pardubický a Vysočina

Česká LípaJablonec nad NisouLiberecSemilyHradec KrálovéJičínNáchodRychnov nad KněžnouTrutnovChrudimPardubiceSvitavyÚstí nad OrlicíHavlíčkův BrodJihlavaPelhřimovTřebíčŽďár nad Sázavou92011501870750152095067060062087013206805705901180620980650Česká LípaJablonec nad NisouLiberecSemilyHradec KrálovéJičínNáchodRychnov nad KněžnouTrutnovChrudimPardubiceSvitavyÚstí nad OrlicíHavlíčkův BrodJihlavaPelhřimovTřebíčŽďár nad Sázavou901.280000000000091056.081893.72818.719999999999912118.3519999999999976.95999999999992861.72788.62786.040000000000081135.21616.5133333333335725.84793.78000000000009920.21663.24839.36973.51999999999987871.18

Kraj Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský a Moravskoslezský

BlanskoBřeclavHodonínVyškovZnojmoJeseníkOlomoucProstějovPřerovŠumperkKroměřížLuhačoviceUherské HradištěVsetínZlínOstrava 2, 5,6 a 9Ostrava 1, 3, 10 a 12Ostrava 4, 7, 8 a 11BruntálFrýdek-MístekKarvináNový JičínOpava1340119013001060129010402250128086012501200130012701120223019001650145051010107408901650BlanskoBřeclavHodonínVyškovZnojmoJeseníkOlomoucProstějovPřerovŠumperkKroměřížLuhačoviceUherské HradištěVsetínZlínOstrava 2, 5,6 a 9Ostrava 1, 3, 10 a 12Ostrava 4, 7, 8 a 11BruntálFrýdek-MístekKarvináNový JičínOpava1038.8799999999999945.139999999999871063.8200000000002863.441007.9199999999998781.742383.05999999999951091.3399999999999894.61499999999991066.39999999999991049.21158.31250000000021052.6399999999999824.73999999999992868.38666666666632000.791692.15749999999981701.6175000000001664.781078.22499999999991154.551174.76000000000021907.48

Město Brno

Brno 1Brno 2Brno 3Brno 4Brno 5Brno 6Brno 7Brno 8Brno 97094.99999999999915898.30999999999955798.984640.135581.44659.054439.10499999999963159.643951.915Brno 1Brno 2Brno 3Brno 4Brno 5Brno 6Brno 7Brno 8Brno 9720052505250525052504100410041004100

Město Ostrava

Ostrava 1Ostrava 2Ostrava 3Ostrava 4Ostrava 5Ostrava 6Ostrava 7Ostrava 8Ostrava 9Ostrava 10Ostrava 11Ostrava 12165019001650140019001880145016501900165014501650Ostrava 1Ostrava 2Ostrava 3Ostrava 4Ostrava 5Ostrava 6Ostrava 7Ostrava 8Ostrava 9Ostrava 10Ostrava 11Ostrava 121653.13499999999981851.79499999999981591.6451511.23500000000011941.66499999999972369.731553.80500000000011913.28499999999991839.971634.21499999999991828.1451889.6350000000002