Veronika Černá, AMPS 1

Inseminace = osemenění klisny čerstvým nebo krátkodobě i dlouhodobě konzervovaným spermatem

3 fáze: - odběr spermatu - zpracování spermatu - inseminace klisny

selekce na výkonnost je u koní důležitější než na plodnost

oplozovací schopnost hřebčího spermatu je mimo jiné závislá na rozdílné velikosti hlavičky spermie hřebce

Nesmí se používat v chovech arabského a anglického plnokrevníka

První inseminace klisen byly provedeny již koncem 19. století

Sloužily jako model při rozvoji inseminace jiných druhů hospodářských zvířat

Nejdříve Sovětský svaz, střední Evropa a balkánské země → k vymýcení hřebčí nákazy

Akceptována však až po 2. světové válce, z důvodu zvyšujícího se zájmu o sportovní a dostihové koně

Hygiena a lepší kontrola zdravotního stavu Efektivní využití hřebců do vyššího věku Odpadá nutnost transportu, menší riziko

případného zranění a stresu Kvalita inseminační dávky je ověřena Možnost dosáhnout vyššího % zabřezávání Rozvoj obchodu se spermatem hřebců Omezení možnosti šíření pohlavních i

jiných infekčních nákaz Umožňuje zapuštění klisen, které

nemohou být zapuštěny hřebcem

Při inseminaci mraženým spermatem: vytvoření banky semene Používání spermatu hřebce, i když už

nežije Využití spermatu hřebce v době, kdy

semeno nelze zmrazit Využití špičkových hřebců v

mezinárodním měřítku

Musí být zdravý Mít dobře vyvinuté pohlavní orgány Vykazovat dobré sexuální libido Mít dobrou kvalitu spermatu po odběru,

naředění i konzervaci Musí být dobře ovladatelný Do reprodukce se zařazují obvykle ve stáří

3-4 let a závisí na způsobu jeho využití

Do různých typů umělých pochev, při odběru nejvhodnější teplota 40-42°C

Nutný také přiměřený tlak Nejlepších výsledků dosahováno při

přítomnosti říjící klisny Penis pravidelně ošetřovat a dezinfikovat

(vlažným roztokem akriflavinu, 2 hodiny před odběrem), omývat (usazené soli na penisu, smegma – maz z předkožky)

Odběr 1x denně v připouštěcím období, optimálně 2-3x týdně

Objem: 50-200 ccm3

Barva: bílá, šedě bílá Konzistence: vodnatá pH 6,7-7,5 (7,8 – nebyl odebrán celý

ejakulát) Koncentrace spermií:0,1 do 0,3 x

106/mm3

Aktivita spermií: 60-80% Frekvence výskytu patologických

spermií: max. 30-35%

Jméno a státní registr hřebce Označení laboratoře Datum odběru Krátkodobá konzervace: objem 10cm3

naředěného spermatu, 300x106 spermií a jejich aktivita 60%

Dlouhodobá konzervace: objem 10 cm3 naředěného spermatu, 300 – 400x106 spermií, jejich aktivita nejméně 30% a v 1cm3 do 10000 nepatogenních mikroorganismů.

Semeno se uchovává při teplotě 4-6°C, zchlazování musí být postupné

K ředění se využívá nejčastěji: odstředěné mléko, glukóza a vaječný žloutek

Oplozovací schopnost 24-48 hodin Poměr ředění - 1:1, 1cm3 ředěného

spermatu musí obsahovat min. 20 milionů spermií s progresivním pohybem vpřed

Zmrazování do pelet K ředění se využívá odstředěné mléko

(čerstvé nebo sušené), glukóza, citrát sodný, laktóza, rafinóza, citrát draselný, dionizovaná sterilovaná voda

Ekvilibrace, zchlazení na 4°C – dá se do pejet a zmrazit do dusíku

Rozmrazování: 10-20 sekund ve vodě 40-45°C

Provádí se po zjištění 3 znaků říje:- vnější projevy (blýskání, nitkování, neklid)- otevření děložního krčku- velikost folikulů

Důkladné vyčištění, hlavně ocasu, jeho fixace

Omytí okolí konečníku a stydkých pysků, i na jejich vnitřní straně

Technik si nejprve připraví inseminační dávku, předehřátou ve vodní lázni na 35°C

Jednorázová rukavice – kluzkost pomocí vazelíny nebo parafínového oleje

Inseminovat je možno pokud se do děložního krčku vejdou 1-3 prsty

Prst se zavede do krčku a pipeta podél něj taktéž, asi 10-15 cm od zevní branky krčku

Sperma se vytlačí během 15 sekund, zamezit co nejvíc přísunu vzduchu do dělohy

Aplikovat pozvolna

Po inseminace klisnu 15 minut provádět Inseminace se opakuje v intervalu 48

hodin do konce říje Výsledky zabřezávání – palpací přes

stěnu rekta, cca 42. den po inseminaci

Dušek J. a kol., 2007: Chov koní. – Nakladatelství Brázda, s.r.o., Praha, 400s.

Louda F. a kol., 1984: Cvičení z reprodukce hospodářských zvířat I. – Vysoká škola zemědělská v Praze, Praha, 135s.

Louda F., Čeřovský J., 1994: Inseminace a biotechnické metody v reprodukci hospodářských zvířat. – Vysoká škola zemědělská v Praze, Praha, 167s.

Louda F. a kol., 2001: Inseminace hospodářských zvířat se základy biotechnických metod. – Česká zemědělská univerzita, Praha, 225s.

Rob O., Herčík J., 1987: Inseminace I. – Státní pedagogické nakladatelství Praha, Praha, 116s.

Rob O., Herčík J., 1987: Inseminace II. – Státní pedagogické nakladatelství Praha, Praha, 114s.